Počet stránek ve webu: 37.737

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.

Současné pojetí držby, které nový zákoník přejímá, vychází z rakouské koncepce, podle níž pro to, aby někdo mohl být považován za držitele, musí být splněny dva předpoklady: faktická moc osoby nad věcí a úmysl nakládat s věcí jako s vlastní.

Víte, že? Držitel je osoba, která vykonává právo pro sebe.

Tato situace pravidelně nastává u vlastníka, není však vyloučeno, aby byl držitelem i někdo jiný. Časté to bude zejména v případě, kdy je osoba v dobré víře, že nabyla vlastnické právo k předmětu, který drží, ač ve skutečnosti vlastnické právo nezískala, neboť k převodu došlo na základě neplatné smlouvy.

Držba může vzniknout i tomu, kdo věc odcizil, nebo ji od skutečného vlastníka lstivě vylákal apod. Každému z těchto tří držitelů by mělo právo přiznávat různé právní postavení. Současné rozlišování držitele oprávněného a neoprávněného v občanském zákoníku pro spravedlivé rozdělení práv a povinností držitele vůči vlastníkovi věci a dalším osobám nepostačuje.

Nový občanský zákoník se z tohoto důvodu vrací k pojetí tří figur držby – řádné, poctivé a pravé (a jejich opozit). Zároveň v § 994 stanoví vyvratitelnou právní domněnku držby řádné, poctivé a pravé.

V zákoníku je podrobně upravena i ochrana držby, neboť přestože držitel není skutečným vlastníkem, přiznává mu zákon určitá práva. Držitel, kterého v jeho držbě ruší jiné osoby, se může bránit. Dle současného občanského zákoníku se musí obrátit na orgán státní správy nebo na soud. Nově se může držitel rušení jiné osoby vzepřít i sám (§ 1006), nesmí však překročit meze nutné obrany (§ 2905), tj. nesmí se především bránit zjevně nepřiměřeně.

Všechny články v sekci Nový občanský zákoník 2014: