Počet stránek ve webu: 38.062

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.

NOZ upravuje věcná práva ve své třetí části (§ 976 – § 1474), pojmenované jako Absolutní práva. Co to ale znamená? Název se odvíjí od absolutního účinku věcných práv, který je jejich důležitým rysem. Význam se dá nejlépe vysvětlit porovnáním s právem závazkovým, k němuž věcná práva tradičně tvoří párovou a zrcadlově opačnou kategorii.

Závazek označuje vztah mezi věřitelem a dlužníkem, jehož obsahem jsou práva a povinnosti těchto dvou (či více) osob pouze v rámci tohoto vztahu. Věřitel je tím, kdo má právo od dlužníka požadovat, aby pro něj (či pro jiného) např. něco vykonal nebo mu něco dal. Naopak dlužník je k tomuto povinen pouze vůči věřiteli – nikoli vůči jiným osobám. Závazky vznikají nejčastěji smlouvou.

Prodávající (dlužník) se zavázal k tomu, že kupujícímu (věřiteli) prodá dům. Kupující se na oplátku zavázal k tomu, že prodávajícímu zaplatí sjednanou kupní cenu (v tomto vztahu má naopak postavení dlužníka on). Věřitel může plnění vymáhat pouze po dlužníkovi.

Naproti tomu věcná práva jsou charakterizována vztahem osoby k věci, jejíž právní osud sledují, působí i vně závazku – vůči neomezenému okruhu dalších osob, které jsou povinny zdržet se zásahů do práva a strpět jeho výkon oprávněným.

Kupující, který se stal vlastníkem domu, k němu nabyl věcné právo. Všechny ostatní osoby (včetně prodávajícího) musí respektovat jeho práva – nesmí mu věc např. poškodit, zničit či ukrást.

Od pravidel občanského zákoníku, která se týkají věcných práv, se zásadně není možné odchýlit dohodou stran. Pokud se strany přesto rozhodnou pro odlišné řešení, které zákon nepřipouští, nemohou se takového ujednání dovolávat vůči třetím osobám. Oproti tomu závazkové právní vztahy jsou upraveny dispozitivně, pro případ, že si strany nezvolí jiné řešení. Stranám závazku je tedy ponechána větší míra volnosti.

Pro věcná práva je typická jejich publicita, tedy veřejnost (existenci těchto práv je často možné ověřit ve veřejných seznamech, z nichž nejvýznanější je katastr nemovitostí. Závazková práva jsou naopak právy, která tuto vlastnost zpravidla nemají (výjimkou v tomto směru je nájem či pacht v novém občanském zákoníku).

Podle současného občanského zákoníku (OZ) jsou věcnými právy právo vlastnické, zástavní, zadržovací a práva odpovídající věcným břemenům.Jako věcné právo může být sjednáno rovněž právo předkupní, to ovšem jen k nemovitým věcem. Tento výčet věcných práv je uzavřený, nelze ho smluvně rozšiřovat.

To opět neplatí pro závazkové právní vztahy, neboť strany mohou uzavírat i smlouvy, které v zákoně vůbec nejsou upravené, nebo mohou kombinovat jednotlivé smluvní typy (příkladem je např. leasingová smlouva).


Nový občanský zákoník je ve své části týkající se věcných práv konzistentní s tradičními evropskými civilními kodexy. Vrací se ke správné systematice, odstraňuje problematická místa současné úpravy a doplňuje některé praktické a užitečné instituty.

Změny však nejsou nijak samoúčelné a tam, kde stávající úprava praktickým potřebám vyhovuje, dochází k jejímu převzetí či k pouhému upřesnění a vylepšení.
Nejdůležitější změny se týkají následujících okruhů:

Rozšíření katalogu věcných práv

  •     Změna chápání pojmu věci v právním smyslu
  •     Značně podrobnější úprava držby a vlastnictví
  •     Změny v nabývání vlastnického práva
  •     Zdůraznění role veřejných seznamů
  •     Možnost nabytí vlastnictví od neoprávněného – silnější ochrana dobré víry nabyvatele
  •     Začlenění bytového spoluvlastnictví do občanského zákoníku
  •     Přídatné spoluvlastnictví
  •     Stavba je nově součástí pozemku
  •     Zavedení práva stavby do občanského práva
  •     Podrobnější úprava věcných břemen
  •     Novinky v zástavním a zadržovacím právu
  •     Začlenění instituce správy cizího majetku do občanského zákoníku

 

Všechny články v sekci Nový občanský zákoník 2014: