Počet stránek ve webu: 37.119

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.

Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné (§ 2201 NOZ). Úprava NOZ odstraňuje pochyby v případě nájmu věci, která v budoucnu teprve vznikne (§ 2202 odst. 2 NOZ) tím, že tuto možnost výslovně stanoví. Pronajmout lze i část nemovité věci (§ 2202 odst. 1 NOZ).

NOZ odstraňuje právní dualismus smlouvy o dílo upravené jak v občanském, tak v obchodním zákoníku. Smlouva o dílo upravená v NOZ vychází z úpravy smlouvy o dílo obsažené v § 536 až 565 obchodního zákoníku. Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje na svůj náklad a nebezpečí provést pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu (§ 2586 odst. 1 NOZ).

Stránka stručně pojednává o předkupním právu a předkupním právu u superficiální zásady podle Nového občanského zákoníku 2014.

Darovací smlouvou projevuje dárce štědrost vůči obdarovanému a obdarovaný není vůči dárci vázán k protiplnění. Dárce může darovat třeba i všechen svůj současný majetek. V případě budoucího majetku by mohl darovat maximálně jeho polovinu (§ 2058 odst. 1 NOZ). Pokud se dárce rozhodne darovat věc, kterou ještě nemá, pak je pro splnění platnosti smlouvy třeba zavázat se v ní, že dárce věc nabude (§ 2058 odst. 2 NOZ).

Stránka podává definici kdo je pachtýř, propachtovatel a co je to pacht podle Nového občanského zákoníku 2014.

Úprava kupní smlouvy je v současné době svěřena jak občanskému, tak obchodnímu zákoníku. Nová úprava kupní smlouvy vychází z úpravy obsažené v obchodním zákoníku. Víte, že? Rozhodující pro přechod nebezpečí škody na věci není okamžik nabytí vlastnického práva k věci, nýbrž okamžik převzetí.

Stránka stručně pojednává o tzv. pachtu - nájmu zemědělské půjdy nebo nájmu podniku podle Nového občanského zákoníku 2014.

Stránka pojednává o pojmech výprosa, výpůjčka, zápůjčka, úvěr podle Nového občanského zákoníku 2014.

Stránka pojednává o splnění dluhu, započtení pohledávek, odpuštění dluhu a odstupném jako způsobu vyrovnání závazku s ohledem na Nový občanský zákoník 2014.

Vlastník může v zásadě se svým vlastnictvím volně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Každý vlastník však musí zároveň dodržovat určité hranice, ty nabývají na významu především v rámci sousedských vztahů. Těm se NOZ věnuje v § 1013 a násl. Ustanovení jsou použitelná nejen na vztah přímých sousedů, ale obecně na případy, kdy vlastník jednoho pozemku ruší tzv. imisemi vlastníka druhého pozemku.

V současné době je bytové spoluvlastnictví upraveno v samostatném zákoně o vlastnictví bytů (zákoně č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony).

Dalším z věcných práv, která může mít jedna osoba vůči cizímu majetku, je zástavní právo. Jeho funkcí je zajištění dluhu, tj. toho, že dlužník dostojí své povinnosti, kterou má vůči věřiteli. Zástavní právo se od dalších zajišťovacích prostředků odlišuje v tom, že má věcnou povahu, tzn. zásadně následuje právní osud zajištěné věci (zástavy), což je současně jeho hlavní výhodou.

Stránka pojednává o postoupení pohledávky, postoupení smlouvy s ohledem na Nový občanský zákoník 2014.

Podstata zajištění spočívá v možnosti věřitele, který se nedočkal plnění od dlužníka, uspokojit svou pohledávku jiným způsobem. Věřitel, který nechce spoléhat na to, že se dočká náhrady až v exekuci, má možnost sjednat si některý ze zajišťovacích prostředků, které přijdou na řadu v případě, že dlužník nesplní to, co slíbil.

Smlouvou o výměnku si může vlastník nemovitosti, nejčastěji půjde o staršího člověka, vymínit, že chce v nemovitosti převedené na jinou osobu (nejčastěji půjde o potomka), nadále bydlet.

Předkupní právo lze charakterizovat jako právo kupit věc dříve než někdo jiný. Předkupní právo zavazuje vlastníka věci hodlajícího ji prodat třetí osobě, aby ji nejprve nabídl ke koupi osobě oprávněné z předkupního práva (předkupníkovi) za podmínek, které vyjednal už se zájemcem o nemovitost (koupěchtivým). Má-li předkupník zájem uvedenou věc koupit, pořizuje ji za stejných podmínek včetně dohodnuté ceny, na kterých se dohodl vlastník věci (prodávající) s koupěchtivým.

Stránka stručně pojednává o přechodu nájmu bytu podle Nového občanského zákoníku 2014.

Přivlastnění věci opuštěné a nález věci ztracené či skryté - NOZ se v mnohem větší míře věnuje problematice nálezu věcí ztracených, skrytých či opuštěných. Opouští stávající řešení OZ, dle něhož vlastnické právo k takovým věcem nabývá obec (vyjma nemovitostí), neboť OZ zcela opomíjí postavení nálezce.

Podle současného (starého) občanského zákoníku je k nabytí vlastnického práva k movitým věcem (převádí-li se smlouvou) vedle účinné smlouvy (kupní, darovací atd.) třeba ještě předání věci nabyvateli (např. kupujícímu).

Pokud osoba, která není vlastníkem, vykonává právo k věci po stanovenou dobu, dojde k vydržení práva. Jak vyplývá již ze samotného názvu tohoto institutu, může vydržet pouze ten, kdo drží, tj. fakticky ovládá určitou věc, počíná si jako vlastník, nebo osoba, která má k věci jiné právo.

Stránka stručně informuje o odvolání daru a darování pro případ smrti podle Nového občanského zákoníku 2014.

Stejný smluvní typ upravuje i současná právní úprava, ale označuje ho jako cestovní smlouvu (§ 852a a n. občanského zákoníku).Takové označení je nepřesné, neboť plněním podle této smlouvy není cesta, ale zájezd jako soubor služeb cestovního ruchu.

Věcná břemena slouží k tomu, aby oprávněný mohl využít určitou část užitné hodnoty cizí věci. Pro vlastníka to znamená, že je naopak povinen něco dát, konat, trpět, nebo se něčeho zdržet. Podle obsahu povinnosti rozlišuje NOZ služebnosti a reálná břemena, což je oproti současnému OZ novinkou.

Stránka stručně pojednává o výhradě vlastnického práva a výhradě zpětného prodeje podle Nového občanského zákoníku 2014.

V § 1810 a násl. jsou přehledně a srozumitelně regulována pravidla postupu uzavírání smluv mezi podnikatelem (§ 420 a 421) a spotřebitelem (§ 419), jejich náležitosti a obsah. Podnikateli se zejména ukládají široké informační povinnosti (§ 1811), na které musí podnikatel pamatovat v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy.

Jednou z největších novinek NOZ oproti současnému OZ je znovuzavedení práva stavby do českého občanského práva (§1240 a násl.). Důvodem je právě pravidlo, že stavba je součástí pozemku, nemůže mít tudíž rozdílného vlastníka. Pokud však vlastník po určitou dobu nemá v úmyslu na svém pozemku stavět, může pozemek dočasně přenechat jiné osobě, které tam stavět umožní.

V NOZ převážně vychází z úpravy zadržovacího práva v současném OZ. Mění pouze následující: Zadržovací právo lze zásadně uplatnit jen pro zajištění již splatného dluhu. Pokud ale hrozí, že dlužník svůj dluh nesplní, protože není schopen splácet ani své ostatní dluhy, může věřitel věc zadržet i před okamžikem splatnosti dluhu.

Stavba jako součást pozemku - klasická a v převážné většinou zahraničních právních řádů respektovaná zásada, podle níž stavby a další konstrukce pevně spjaté s pozemkem nejsou samostatnými věcmi, nýbrž tvoří součást pozemku jako věci hlavní, byla v československém právu nahrazena v roce 1950 zásadou právě opačnou. Postaru tedy pozemek a budova na něm umístěná jsou dvěma samostatnými věcmi v právním smyslu.

Stránka pojednává o pracovním poměru s ohledem na Nový občanský zákoník 2014.

NOZ opouští rozlišování smlouvy o běžném účtu a smlouvy o vkladovém účtu, neboť toto rozlišování ztratilo své původní opodstatnění. Smlouva o vkladovém účtu je fakticky pouze určitou modifikací smlouvy o běžném účtu.

Současný občanský zákoník je ve své úpravě věcných práv velmi lakonický. Nový občanský zákoník 2014 se vrací k tradiční úpravě věcných práv.

Jedním ze základních stavebních kamenů věcných práv je definování pojmu věci v právním smyslu. Vymezení věci je záležitostí nesmírně obtížnou. Evropské občanské zákoníky se vydávají jednou ze dvou možných cest: Buď jako věci označují pouze hmotné předměty (např. Německo či Polsko), nebo tuto množinu rozšiřují rovněž o nehmotné předměty, resp. práva (např. Rakousko, Francie atd.).

Zcela nový institut v občanském zákoníku představuje správa cizího majetku (trust). Tvůrci zákona se při přípravě těchto partií zákona nechali širokou měrou inspirovat zejména úpravou obsaženou v občanském zákoníku Quebecu.

Stránka pojednává o převzetí majetku a změně obsahu závazku s ohledem na Nový občanský zákoník 2014.

NOZ upravuje věcná práva ve své třetí části (§ 976 – § 1474), pojmenované jako Absolutní práva. Co to ale znamená? Název se odvíjí od absolutního účinku věcných práv, který je jejich důležitým rysem. Význam se dá nejlépe vysvětlit porovnáním s právem závazkovým, k němuž věcná práva tradičně tvoří párovou a zrcadlově opačnou kategorii.

Vyrovnání rovnováhy v právech a povinnostech stran závazku sleduje také další institut, který současné občanské právo nezná – tzv. neúměrné zkrácení. Víte, že? Soud může zrušit smlouvu, pokud jste cennou věc prodali za neúměrně nízkou cenu.Prodá-li dnes někdo hodnotnou věc za nepřiměřeně nízkou cenu, není pro něj snadné se po zjištění její skutečné hodnoty domáhat dorovnání ceny či např. zrušení smlouvy.

Neznalost zápisu neomlouvá! Pro právní úpravu věcných práv je významná jejich evidence ve veřejných seznamech. Těmi NOZ rozumí všechny ty, do kterých může každý volně nahlížet (např. katastr nemovitostí, patentový rejstřík, rejstřík průmyslových vzorů).

V současném občanském zákoníku zcela schází obecná úprava smluvních úroků. NOZ tuto mezeru zaplňuje v ustanoveních § 1802 – 1806, kde stojí za pozornost zejména § 1806, který připouští, aby si strany ujednaly placení úroků z úroků již splatných.

Smluvní právo stojí na zásadě, že smlouvy se mají plnit, neboť smlouva není nic jiného než právně závazný slib, který lze změnit či zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů.

Stránka pojednává o koupi na zkoušku a výhradě lepšího kupce podle Nového občanského zákoníku 2014.

Současné pojetí držby, které nový zákoník přejímá, vychází z rakouské koncepce, podle níž pro to, aby někdo mohl být považován za držitele, musí být splněny dva předpoklady: faktická moc osoby nad věcí a úmysl nakládat s věcí jako s vlastní.

Pro usnadnění a urychlení procesu uzavírání smluv mají strany možnost podřídit svůj vztah pravidlům obsaženým v obchodních podmínkách. Aby byly obchodní podmínky pro obě strany závazné, musí být oběma stranám známé, což zpravidla předpokládá jejich přiložení k návrhu smlouvy (§ 1751). Uzavírají-li spolu smlouvu podnikatelé, mohou část obsahu smlouvy určit pouhým odkazem na obchodní podmínky vypracované odbornou či zájmovou organizací.

Smluvní právo ovládá zásada svobodné vůle, která se projevuje již při samotném vzniku závazku, a to v tom, že zásadně není nikdo povinen smlouvu uzavřít, dokud není rozhodnutý, že tak skutečně chce učinit. Na druhou stranu je třeba regulovat nepoctivé jednání při uzavírání smlouvy, v jehož důsledku může dojít k zásahu do práv jiných osob.

Možnost nabytí vlastnictví od neoprávněného – silnější ochrana dobré víry nabyvatele. Jedním z nejpalčivějších nedostatků současného občanského zákoníku (nemajícím v Evropě téměř obdoby) je nemožnost nabytí vlastnického práva od neoprávněného.

Pokud smlouva není výsledkem vyjednávání obou stran o jejím obsahu, ale vznikla tak, že jedna strana předložila druhé již hotový text smlouvy, který druhá strana mohla buď přijmout, či odmítnout, existuje riziko, že dojde k určité nerovnováze v právech a povinnostech stran.

NOZ zavádí v soukromoprávní rovině smluvní typ péče o zdraví, který dosavadní právní úprava neznala. Od 1. dubna 2012 (s výjimkou ustanovení dle § 129) je účinný zákon o zdravotních službách (zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování).

Všechny články v sekci Nový občanský zákoník 2014: