Počet stránek ve webu: 37.119

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.

Prodej zboží v obchodě je zvláštním ustanovením NOZ, které se uplatní v případě, že prodávajícím je podnikatel prodávající věci v rámci své podnikatelské činnosti a kupujícím nepodnikatelem, tj. osobou, která nevystupuje v rámci své podnikatelské činnosti. Kupujícím může být právnická osoba nebo fyzická osoba (spotřebitel). Za spotřebitele nový občanský zákoník označuje v ust. § 497 NOZ každého člověka, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

Př. Paní Šárka (hoteliérka) zakoupí v prodejně nábytku v rámci modernizace svého hotelu 40 židlí a 10 stolů. V tomto případě jedná v rámci své podnikatelské činnosti a nebude se na ni ustanovení o prodeji zboží v obchodě vztahovat. Druhý den se paní Šárka dostaví do prodejny nábytku a koupí si stůl a čtyři židle do své kuchyně. V tomto případě již nejedná v rámci své podnikatelské činnosti a na právní vztah paní Šárky a prodávajícího bude použito ustanovení o prodeji zboží v obchodě.

Ustanovení o prodeji zboží v obchodě lze použít jak na prodej zboží v kamenném obchodě, prodej zboží pomocí prostředků dálkové komunikace (eshop, telefon) nebo mimo obvyklé prostory podnikatele (vyřízení nového tarifu k mobilnímu telefonu s prodejcem na ulici). Lze použít při jakékoliv kupní smlouvě mezi výše uvedenými smluvními stranami.

 

Jakost při převzetí a práva z vadného plnění

Prodávající má povinnost dodat kupujícímu věc bez vad. Nový občanský zákoník vykládá v souladu s evropskou směrnicí příkladmo, za co všechno prodávající kupujícímu odpovídá. Věc dodaná prodávajícím kupujícímu musí mít vlastnosti, které si strany ujednaly, musí být dodána v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti ad. Za vadu bude považována i chybění českého návodu k použití věci.

NOZ opouští označení „shoda s kupní smlouvou“, ale jeho obsah v podstatě zachovává pod pojmem „jakost při převzetí“, kdy prodávající odpovídá ve lhůtě 6 měsíců od převzetí věci kupujícím, za to, že věc při převzetí byla bezvadná. Jde o vyvratitelnou právní domněnku, že vada existovala už při převzetí věci.

Pokud se vada vyskytne po uplynutí šesti měsíců od převzetí zboží, musí prokázat kupující, že vada existovala při převzetí. Vadnou věc však lze reklamovat ve lhůtě 24 měsíců od převzetí věci, ale nejde již o záruční lhůtu ale lhůtu pro uplatnění práva z vadného plnění.

Otázkou je, zda odpovědnost prodávajícího za vady na věci se vztahuje nejen na vady, které existovaly při převzetí zboží, ale i na vady, které se vyskytnou v období dvou let po koupi věci, jak jsme byli doposud zvyklí?  Někteří odborníci tvrdí, že u spotřebního zboží stále lze reklamovat vady, které se projeví po převzetí zboží ve lhůtě pro uplatnění práva z vadného plnění. Jiní zastávají opačný názor, jde o názor menšiny. Určité vodítko pro tento spor přinese až judikatura soudu.

 

Výjimky dvouleté lhůty pro uplatnění práva z vadného plnění patří:

  • vada u věci prodávané za nižší cenu, byla-li nižší cena pro tuto vadu sjednána (např. kaz na věci, o kterém kupující věděl před koupí nebo na něj dostal předem slevu),
  • opotřebení věci způsobené obvyklým užíváním (např. prochození podrážky na botě, pokud prodávající nepřevzal za tuto vadu záruku),
  • u použité věci vada odpovídající míře používání nebo opotřebení,
  • vada vyplývající z povahy věci (např. mýdlo, křídu kupující spotřebuje, poté už je nemůže jít reklamovat).

 

Kupující může při koupi zboží požádat prodávající o vystavení písemného potvrzení (záručního listu), ve kterém prodávající uvede své identifikační údaje a v jakém rozsahu a po jakou dobu kupujícímu za vadné plnění odpovídá. Je-li to v souladu s povahou věci, má vlastnosti záručního listu doklad o zakoupení věci obsahuje-li uvedené údaje.

NOZ také stanoví povinnost označit u zuživatelné věci dobu nejkratší trvanlivosti nebo u věcí podléhajících rychlé zkáze vyznačení doby po kterou lze věc použít. Není-li na věci doba použitelnosti či doba trvanlivosti označena, jde o vadu dle ustanovení o jakosti při převzetí zboží, kdy věc nevyhovuje požadavkům právních předpisů (§ 2161 odst. 1 písm. e) NOZ).

Ujednání prodávajícího a kupujícího, které by omezilo, zkrátilo nebo způsobilo zánik doby pro uplatnění práva z vadného plnění či práva pro uplatnění vady z věci, je považováno za zdánlivé ujednání, ke kterému se nepřihlíží. Výjimku tvoří dohoda kupujícího a prodávající o zkrácení doby pro uplatnění práv z vadného plnění na polovinu zákonné doby při koupi použitého spotřebního zboží.

 

Odpovědnost za vady

Nový občanský zákoník opouští při reklamaci dělení vad na odstranitelné nebo neodstranitelné, ale rozlišuje, zda je vadné plnění nepodstatným nebo podstatným porušením smlouvy.

Kupující má nyní možnost u vady představující nepodstatné porušení smlouvy vybrat kromě práva na výměnu nebo opravu věci, právo na přiměřenou slevu. Pokud prodávající neodstraní vadu včas, odmítne ji opravit nebo nemůže dodat novou věc bez vad (nelze ji již sehnat), může kupující požadovat slevu nebo má možnost odstoupit od smlouvy a požadovat vrácení peněz. Pokud půjde o podstatné porušení smlouvy, má kupující právo okamžitě zvolit zda chce věc opravit, vyměnit, dostat slevu nebo odstoupit od smlouvy. Dostane-li kupující na nějakou vadu slevu, nelze poté tuto vadu již reklamovat.

Názory na uplatňování nároků kupujícím při reklamaci za účinnosti NOZ se různí, proto není vyloučen výskyt i jiného názoru na tuto problematiku.

V případě, že vadu lze velmi snadno a rychle odstranit (např. dotažením šroubku, vyčištěním věci) neuspěje kupující se svým požadavkem na odstoupení od smlouvy, ale dle ust. § 2169/1 NOZ se prioritně použije právo na bezplatné odstranění vady, není-li vzhledem k povaze věci neúměrné dodání nové věc, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu. Právo odstoupit od smlouvy lze uplatnit, pokud dodání nové věci, oprava věci nebo výměna součásti není možná. Kupující však má vždy právo požadovat slevu namísto jakéhokoli jiného nároku vyplývajícího z vadného plnění prodejce. Zejména pokud kupující je schopen si vadu opravit svépomocí, je sleva pro něj rychlejší a výhodnější východisko, než čekat na vyřízení reklamace prodejcem.

Kupující nesmí zapomínat na to, že právo z vadného plnění úspěšně neuplatní, pokud před převzetím věci věděl, že věc má vadu, anebo pokud si kupující vadu sám způsobil.

 

Opakovatelný výskyt vad

V případě opakovaného výskytu odstranitelné vady po opravě nebo pro větší počet vad může kupující požadovat dodání nové věci nebo výměnu součásti nebo využít svého práva odstoupit od smlouvy. Pokud žádné z těchto práv neuplatní, může požadovat přiměřenou slevu. Opakovaná vada v praxi znamená, výskyt stejné vady na věci již potřetí, a za výskyt většího počtu vad se považují čtyři různé vady (lze se setkat i s názorem, že stačí tři různé vady). Toto pravidlo počtu vad v zákoně nenajdeme, ale vychází z mnoholeté soudní praxe.

 

Lhůta pro reklamaci

V neprospěch kupujícího hovoří v NOZ počítání lhůty pro reklamaci, která v případě reklamace věci se nepřerušuje, ale běží dál. Dříve pokud prodávající Vám reklamované zboží vyměnil za nové, běžela Vám nová dvouletá záruční lhůta. Dle NOZ běží dvouletá lhůta pro uplatnění práva z vadného plnění od převzetí věci po koupi a výměna věci za novou na její běh nemá vliv. Z toho důvodu se jeví pro kupujícího výhodnější odstoupit od smlouvy, požadovat vrácení peněz a v zápětí si kupit tu samou novou věc.

 

Zdroj: Mgr. Veronika Křížová, Bezplatná právní poradna online

Všechny články v sekci Nový občanský zákoník 2014: