Počet stránek ve webu: 37.118

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.

STRÁNKA OBSAHUJE ODPOVĚZENÉ ZANONYMNĚNÉ DOTAZY PŘIPRAVENÉ K POJMENOVÁNÍ A ULOŽENÍ DO JEDNOTLIVÝCH STRÁNEK PŘÍSLUŠNÝCH SEKCÍ WEBU PORADNY

 


 

Nezájem zemřelého před smrtí o dědice - je to důvod pro vydědění? Jak dokázat zájem dědiců za života zůstavitele?

V neděli 21.1.2018 mi zemřela babička. Měli jsme složité rodinné vztahy a nechtěla udržovat kontakty. Maminku týrala a o vnoučatech nechtěla slyšet. I přesto jsem jí občas psala, ale nikdy neodpověděla. Dozvěděla jsem se, že byla vážně nemocná, ale o pomoc mě nikdy nepožádala. Nakonec se jí do přízně vnutil syn sousedky a ten jí pomáhal. Z vděčnosti mu napsala byt, který měla v osobním vlastnictví. Nejsem si jistá do jaké míry mu byla vděčna a zda nezanechala po sobě závěť, kde by mu odkázala veškerý majetek.
Je možné závěť napadnout nebo zpochybnit? A jaká je šance popřípadě vyloučit tuto osobu z dědického řízení.
Dále by mě zajímalo, kdy je vhodné vyhledat právní pomoc. Předpokládám, že po prvním šetření notářem.
Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Za svého života má člověk právo převést svůj majetek komukoliv, to nijak zpochybnit nelze. Pouze pokud by zde existovalo podezření, že tento člověk nechápe následky svého jednání (demence, duševní porucha, apod.), by bylo ze strany dědiců možné domáhat se neplatnosti takového jednání. Pokud jde o závěť a změnu vlastnictví babiččina majetku až po její smrti, tak za situace, kdy babička měla děti či vnoučata, musela by tyto vydědit, aby mohl vše dědit jen syn sousedky. Pro vydědění by ale musely existovat jasné a prokazatelné důvody, jinak by rozhodně stálo zato bránit se vydědění prostřednictvím žaloby. Rozhodně doporučuji si právní zastoupení opatřit už před první schůzkou u notáře a k notáři vzít právního zástupce ssebou. Pokud by se jednalo o neplatnost vydědění, pak by tím byl syn sousedky vyloučen z dědického řízení.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Vymáhání mzdy zemřelého v dědickém řízení - práce notáře nebo dědiců?

26.2.2017 nám zahynul syn při automobilové nehodě cestou do práce (Německo - český zaměstnavatel, řidič TIR). Nedojel. Úmrtní list, po všech peripetiích byl vystaven v červnu 201, pan notář zahájil dědické řízení.
Já, matka, jako jediný dědic ze zákona jsem upozornila, že synovi nebyla vyplacena mzda za jím odpracovaný měsíc únor cca 40.000,- Kč.
Pan notář teprve nyní kontaktoval zaměstnavatele a ten mu sdělil, že mají někde deponovanou částku 35.000 Kč. Nevím proč a z jakého důvodu výplata"nepřistála" na bankovním účtě syna, kam mu dříve posílali výplaty. Když jsem 2017 mluvila telefonicky se zaměstnavatelem, tak mi řekl, že ho nikdo nevyzval, myslel tím notáře aby něco vůbec posílal.
Nyní pan notář nařídil k 13.2. 2018 konec dědického řízení, s tou informací že zaměstnavatel někde deponuje tu již zmíněnou částku. Jak se k té částce dědic dostane, když již částku započetl jako plusovou do své odměny, kterou mi již nahlásil, že si mám připravit 5.300 Kč. Je to práce pana notáře, aby zaměstnavatele vyzval k odeslání peněz na BÚ syna nebo popř. můj? Nebo mi vystaví nějaký doklad? A ještě prosím o radu jakým způsobem uplatnit u pojišťovny, kde byl syn pojištěn, náhradu za ztracenou německou SIM kartu zaměstnavatele v mobilu, který se při autohavárii ztratil (zaměstnavatel mi toto vyčetl, my ale tento jediný telefon nedostali, ostatní rozsekanou elektroniku ano). Loni (2017) v březnu jsem na pojišťovnu volala kvůli zrušení pojistky, ani se nechtěli se mnou bavit o to jsem teď více překvapená, že než aby vrátili nespotřebované pojistné (mrtvý nepotřebuje pojistné krytí) mne odbyli a nyní chtějí další roční pojistné.
Děkuji, Regina

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o nevyplacenou mzdu, tak tato fakticky po dobu dědického řízení nemusí být deponována nikde u notáře. Notář vydá na konci dědického řízení usnesení, kde bude mezi pohledávkami uvedeno, že dědic dědí oprávnění na výplatu mzdy. Jakmile usnesení o dědictví nabude právní moci, budete kontaktovat zaměstnavatele a ten je povinen mzdu vyplatit k Vašim rukám. Pokud by to neučinil, můžete se i s usnesením o dědictví obrátit na exekutora. Pokud jde o komunikaci s pojišťovnou, tak ta s Vámi bude rovněž komunikovat až po předložení pravomocného usnesení o dědictví. Pojišťovnu tedy budete kontaktovat, jakmile Vám bude vydáno usnesení o dědictví, neboť na jeho základě vstupujete do všech práv a povinností zemřelého.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Stavebník nevlastní pozemek - zápis na katastru nemovitostí a bude stavební úřad souhlasit se stavbou?

Manžel ještě před svatbou získal pozemek, který mu darovali rodiče. Jedná se o zahradu s výměrou několik tisíc m2, která je v územním plánu vedena jako stavební pozemek. Nyní bychom na pozemku rádi společně postavili rodinný dům, tedy RD. Naše představa byla, že pozemek zůstane ve vlastnictví manžela a nově postavený dům budou součástí SJM, tudíž vlastníci domu budeme oba.
Podle stanoviska místně příslušného stavebního úřadu, lze situaci řešit v rámci stavebního řízení takto:
Pokud stavebník není vlastníkem pozemku nebo stavby, na kterém má být stavba prováděna, postačí doložit k žádosti o umístění a provedení stavby (ohlášení stavby, stavební povolení) souhlas k umístění a provedení stavebního záměru podle § 184a stavebního zákona, který musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace. Tedy na žádosti budou uvedeni oba manželé a na situačním výkresu bude souhlas vlastníka.
Následně jsme zjišťovali stanovisko katastrálního úřadu, který nám ovšem sdělil, že se řídí občanským zákoníkem, podle kterého od roku 2014 platí pravidlo vlastník pozemku = vlastník stavby. Proto by byl do katastru zapsán jako jediný vlastník rodinného domu manžel, protože náš případ nespadá do žádné zákonné výjimka, která by umožňovala zapsat i mě jako spoluvlastníka domu.
Znamená to tedy, že toto právo vlastníka nemovitosti (pozemku) je nadřazeno nad společné jmění manželů (společně postavený dům)? Lze tedy situaci vůbec řešit podle našich představ (pozemek manžela, dům společný)? Nebo je nutné, abych mi manžel část pozemku daroval a dál pak situaci řešili např. podílovým vlastnictvím?
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Dle nového občanského zákoníku je stavba součástí pozemku. Pokud tedy stavíte dům, katastr nemovitostí vám skutečně nepovolí, aby byl pozemek psán pouze na jednoho z manželů, a dům na oba. Znamená to tedy, že dle evidence by byl dům psán pouze na manžela. Z právního pohledu (když pomíjím zápis do evidence nemovitostí), kdy je dům vystavěn za manželství, je dům automaticky součástí SJM, i když v katastru je psán pouze na manžela. Prakticky to znamená, že v případě soudního sporu, např. rozvodu manželství, soud vychází z předpokladu, že dům je součástí SJM, pokud není prokázán opak, ale z hlediska katastru nemovitostí by se mohlo stát, že manžel dům klidně prodá bez Vašeho souhlasu (neboť katastr vlastnické právo přepíše z důvodu, že je psán pouze na manžela) a Vy byste se případně musela domáhat u soudu neplatnosti prodeje z důvodu, že dům je součástí SJM a Vy jste s prodejem nesouhlasila. Osobně bych spíše doporučovala, zejména pro Vaši ochranu, abyste pozemek formou notářského zápisu vložili do SJM (tzv. rozšíření SJM) a dům pak postavili a zapsali také jako SJM.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Stavba na nevlastním, nevlastněném pozemku- podmínky stavebního úřadu a katastru nemovitostí
___

Stížnost na průtahy soudního řízení z důvodu nedostavení se protistrany soudního sporu nebo jeho právního zástupce

Chtěla bych se zeptat zda je možné podat stížnost na protahování soudního řízení když se druhá strana odmítá dostavit k soudu s tím že je to vždy omluveno nemocí či případně pracovní vytížeností právního zástupce.
Děkuji Zlata

ODPOVĚĎ:
Soud by měl zkoumat, zda nemoc účastníkovi řízení skutečně znemožňuje se tohoto účastnit. Tj. soudce by si měl vyžádat vyjádření lékaře, pokud se jedná o opětovné protahování. Pokud se Vám zdá, že soudce vyhovuje žádostem o odročení nadmíru, můžete se obrátit na předsedu soudu s žádostí o prověření situace. Následně byste se mohla obrátit na stát s žádostí o odškodnění za průtahy v řízení. Zde by ovšem Ministerstvo spravedlnosti zkoumalo, zda skutečně důvod průtahů stojí na straně soudu či nebylo možno soudem průtahům z důvodů obstrukcí druhé strany zabránit.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Nájemní smlouva - kolik vyhotovení musí mít?

Chtěla bych se zeptat, zda nájemní smlouva může být sepsána pouze v jednom vyhotovení? Děkuji, Simona.

ODPOVĚĎ:
Ano může. Záleží jen na dohodě stran, kolik vyhotovení smlouvy s platností originálu vyhotoví.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Dohledání majetku Čecha žijícího v zahraničí (USA) - pro účely dědického řízení
Jak postupovat při dohledání majetku v USA ke dni úmrtí českého občana, který měl i americké občanství.

Jsem dědičkou 1. stupně po mém dědovi, spolu s mými bratry (náš otec zemřel) a spolu se strýcem (Čechem), který byl vypravitel pohřbu na území ČR v 06/2016. Potřebuji pomoc ohledně dohledání stavu majetku (bankovních účtů akcií, schránek, depozitních certifikátů apod.) na území USA ke dni úmrtí mého dědy.
Bohužel jsem neoficiální formou zjistila, že můj strýc po dědově pohřbu, vyslal do USA svého zetě (který má pracovní vízum, ), aby mu v USA vybral peníze z účtů po dědovi, spolu ve spolupráci se spravovateli dědových účtů v USA, kteří žijí na území USA (děda měl u spravovatelů svých účtů na území USA nahlášenou rezidenci). Vše probíhalo, jakoby děda ještě žil, neboť USA úřadům v té době nebylo nahlášeno dědovo úmrtí a stále mu chodil do ČR americký důchod.
Celá skutečnost se odehrála v období mezi koncem srpna a začátkem září 2016.
Až o 6 měsíců později proběhlo v ČR první notářské předvoální dědického řízení (březen 2017), kde strýc uváděl, že kromě depozitního certifikátu vkladu peněz v USA (který byl součástí dědový závěti), děda již v USA nic neměl, ale že se mu nepodařilo peníze dohladat (částku přes 50. tisíc dolarů při vkladu), takže se vzdává možnosti, aby bylo po částce dále pátráno.
US ambasádě v Praze strýc oznámil dědovo úmrtí na území ČR až o 5 měsíců později 16.11.2016, ale nám i notáři sdělil, že vše nahlásil okamžitě po dědově úmrtí a že na vystavení oficiálního US dokumentu o úmrtí amerického občana se musí pravděpodobně tak dlouho čekat, .
Komunikovala jsem s US ambasádou v Praze v září 2017 a ta mi v listopadu 2017 odpověděla,, že dokumenty vystavují do 3 pracovních dnů po nahlášení o úmrtí amerického občana, a aby se pozastavilo vyplácení US důchodů, a že zprávu o úmrtí mého dědy obdrželi až 16.11.2016 a dokument o úmrtí odeslali strýci 18.11.2016 ve 20 kopiích.
Když jsem notářku obeznámila o mých pochybnostech a žádala jsem ji, aby učinila kroky k dohledání majetku v USA ke dni úmrtí mého dědy úřady v USA, tak mi sdělila, že dle prohlášení mého strýce existuje v USA pouze depozitní certifikát na částku přesahujíc 50. tisíc dolarů, ale že dle sdělení mého strýce daná banka kde byl depozitní certifikát v roce 2007 byla odkoupená jinou bankou a nelze se peněz dohledat, takže jiný majetek ke dni úmrtí nehodlá dohledávat, neboť nebyly předloženy podklady ze strany mého strýto jakožto vyřizovatele pohřbu, takže celé dědické řízení uzavře bez mé přítomnosti v lednu 2018.
Prosím o pomoc, jak mám postupovat. Notářku jsem žádala o pozastavení celého dědického řízení s tím, že sama na své náklady se obrátím na schopného právníka, aby dohledání majetku ke dni dědova úmrtí dohledal, a že ji budu řádně o všem informovat a veškeré zjištěním dodám do dědického řízení. ale bylo odpovězeno, že dědické řízení uzavře bez přítomnosti v lednu 2018.
Notářka je známá mého strýce (vzdálená rodina) a již v samotném dědickém řízení byly velké nedostatky ze strany notáře co se týče jeho postupu při dohledávání majetku (neprovedl překlad obsahu depozitního certifikátu, nekomunikoval se spravovateli dědových účtů, kteří sou součásti dědovy závěti, nekomunikoval s bankou, která odkoupila původní banku, kde byl vložen depozitní certifikát. atd.).
Notář vůbec nejevil zájem se mnou spolupracovat. Vůbec nepožádal USA úřady, aby se začalo na území USA dohledávat oficiální úřední cestou případný majetek amerického občana ke dni úmrtí.
Děkuji, Vladislava

ODPOVĚĎ:
Pokud se Vám postup notářky nejeví v pořádku, obraťte se se stížností na notářskou komoru - www.nkcr.cz. Ukončení dědictví ale není zas takový problém, protože pokud by se Vám podařilo další majetek dohledat, můžete podat návrh na dodatečné projednání dědictví a notář je povinen dodatečné dědictví projednat. Otázka dohledání majetku bude velmi složitá, neboť ve veřejných rejstřících USA se vyzná pouze americký právník či právník v ČR, který s tímto má zkušenosti. Doporučila bych Vám obrátit se ještě na Ministerstvo zahraničních věcí, které by Vám ve věci mohlo poskytnout nějaké kontaktní údaje a bližší informace.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Darovací smlouva pro případ smrti 2018

S manželkou pomalu stárneme a chceme všechen majetek, který máme ještě v SJM (v podstatě již pouze dům a chalupu) uspořádat tak, že když jeden umře, tak vše, co je v SJM, připadne ještě tomu žijícímu druhému manželovi a naopak. Máme sice dvě děti a řadu od nich vnoučat, ty jsme však již řádně a stejně podělili, jsou zabezpečeni a na dědění toho zbytku po nás, co máme ještě v SJM (dům a chalupa) jsou připraveni až v době, kdy budeme po smrti již oba.
Zjišťovali jsme, co a jak nejlépe udělat a kamarád doporučil: Nejdříve ten domek a chalupu v SJM rozdělit dohodou o vypořádání SJM na spoluvlastnické podíly vždy ½ : ½ a tak to vložit do katastru. Následně pak každý z nás manželů napíše na toho druhého manžela darovací smlouvu pro případ smrti (nový institut v OZ), kterou lze vložit do příslušného rejstříku. Samozřejmě prý to lze udělat i jinak (např. závěť každého z nás doplněná zřeknutím se dědictví oběma našimi dětmi a pod), to je však složitější a drahé s notářskými poplatky. Prý se domnívá, že tu dohodu o vypořádání SJM i následné darovací smlouvy si můžeme napsat sami a mimo poplatku za vklad dohody do katastru a poplatku za vložení darovacích smluv pro případ smrti do rejstříku zaplatíme prý oproti notářským zápisům nepoměrně méně. Prosím tedy o odpověď takto:
Je tedy právně možné řešit náš zájem o ponechání celého domku i chalupy plnohodnotně na tom z nás, který bude ještě na živu a dědit budou děti až po smrti i toho druhého? Tedy, aby při smrti jednoho z nás vše připadlo, bez jakýchkoliv závazků, jen tomu druhému žijícímu?
Mohu si dohodu o vypořádání nemovitosti v SJM na spoluvlastnické podíly vždy ½ : ½ a následný vklad tohoto do katastru napsat a řešit sám? Nevyžaduje to náhodou notářský zápis?
Mohu následně (až nemovitosti budou v katastru ½ : ½), ty darovací smlouvy pro případ smrti napsat pro sebe i manželku sám? Nevyžaduje to náhodou notářský zápis?
Jak a kam je vhodné ty darovací smlouvy pro případ smrti uložit, aby byly v případě smrti každého z nás manželů k dispozici notáři, který vše po smrti řeší.
Poznámka: Nerozvádíme se, nehádáme se, nemíníme se nějak vyrovnávat, nemíníme nijak usilovat o smrt druhého a nevíme kdo z nás manželů umře dříve.
Předem děkuji. Vilém

ODPOVĚĎ:
Bohužel nemůžete pořídit pro případ smrti tak, abyste vynechali děti. Děti vždy, pokud nejsou vyděděny, musí dědit. Tj. pokud by jeden z manželů zemřel, musí po něm dědit jeho dědicové rovným dílem. Tj. v případě dvou dětí musí dědit manžel a obě děti, každý třetinu. Změna SJM do podílového vlastnictví není dle mého názoru řešením, navíc toto vyžaduje vždy formu notářského zápisu, jedná se o tzv. zúžení SJM. Darování pro případ smrti notářský zápis nevyžaduje, ovšem bylo by neplatné, jelikož byste tím fakticky vydědili děti a to nelze. Vámi navržené řešení tedy není tímto způsobem možné. Spíše bych viděla řešení v sepsání tzv. dědické dohody, která se ale musí sepsat u notáře, a v té byste tuto situaci za pomoci notáře ošetřit mohli. V tomto směru bych nedoporučovala na notáři šetřit, jelikož pouze formou notářského zápisu tuto situaci vyřešíte. V rámci dědické dohody se lze do budoucna domluvit, jak dědictví vyřešíte, a v tomto případě je i možné, aby se děti svého dědického podílu vzdaly.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Vlastním pozemek 209 m2, přibližně obdélníkového tvaru cca 16 x 13 m. Ráda bych na něj umístila dřevěnou chatku cca do 30 m2 (nezáleží mi na poměru stran), postavenou svépomocí. Info o parcele z katastru: způsob využití: neplodná půda; druh pozemku: ostatní plocha; parcela nemá ev. BPEJ; žádná břemena apod. V roce 2015 nám na životním prostředí ústně sdělili, že proti umístění chatky nemají de facto námitky. V územním plánu je parcela také vhodná pro individuální rekreaci a sousedí s obecní cestou. Nyní řešíme el. přípojku. V obci není vodovod a kanalizace by se měla údajně stavět, ale to už posloucháme více jak 3 roky. Pozemek je na skále cca 15 m nad úrovní řeky a vzhledem k rozměrům pozemku a skále asi není moc reálný zdroj vody ze studny. Máme šanci stavět i bez zdroje vody s tím, že bychom pitnou vodu dováželi a odpad řešili chem. /pilinových záchodem, popř. jímkou? A pokud by nám soused nepovolil el. přípojku přes jeho pozemek, dovolí nám řešit enerigii pouze solárními panely? Předem velice děkuji za Vaši odpověď, Miroslava

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že Váš stavební záměr se týká rekreační chatky, je Vámi navržené řešení dodávek pitné vody, odvodu splaškové vody a dodávek elektrické energie představitelné (jedná se ostatně o řešení, která jsou u drobných rekreačních objektů vcelku obvyklá).

Jedním dechem je však nutné dodat, že v tomto ohledu bude vše záviset na názoru (resp. na požadavcích) místně příslušného stavebního úřadu. Pro získání konkrétnějších informací Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad a vyžádat si od něj vydání územně plánovací informace (§ 21 stavebního zákona). Jedná se o předběžnou informaci o podmínkách umístění Vámi zamýšlené stavby na konkrétním pozemku. Tímto způsobem byste se tedy měla dozvědět, jaké podmínky bude nutné pro výstavbu rekreační chatky splnit.

Není-li v obci zaveden obecní vodovod, nemůže po Vás samozřejmě stavební úřad požadovat, abyste si zajistila dodávky pitné vody jinak než jejím dovozem. Likvidace splaškových vod jinak než jejich odvodem do obecní kanalizace je rovněž přípustná (§ 24b vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území). V této souvislosti upozorňuji, že bude-li v budoucnu v obci zřízena obecní kanalizace, může Vám být ze strany obce nařízeno se k této kanalizaci připojit (§ 3/8 zákona o vodovodech a kanalizacích).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území

zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Můj dotaz se týká výpovědi z nájmu. 27.1.2018 se stěhuji z Karviné do Varnsdorfu. Pronajimatel o tom ví a však trvá na 3-měsíční výpovědní lhůtě. Já však nejsem schopna platit ještě v únoru a březnu nájem v Karviné i Varnsdorfu. Navíc když majitelce vracím i klíče od bytu v měsíci lednu a ví, že tady již nebudu. Práci mám slíbenou od března, ale jsem samoživitelka a zatím na soc. dávkách.
Děkuji za odpověď, Šárka.

ODPOVĚĎ:
Bohužel pokud byla ve smlouvě stanovena 3-měsíční výpovědní lhůta a pronajímatel se s Vámi nechce dohodnout na dřívějším ukončením nájmu, musíte do skončení nájemní smlouvy hradit nájem, jinak jej po Vás bude moci majitelka vymáhat. Jedinou možností je najít na tuto dobu podnájemníky či nabídnout pronajímateli, aby s nimi již uzavřel nájemní smlouvu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Důvody pro svěření dítěte do péče matky při rozvodu manželství

Je mně 41 let, jsem (ještě) vdaná, z Brna, OSVČ na mateřské, a beru 7600 Kč měsíčně rodičovský příspěvek na naší 18měsíční dceru. Manžel (43), taky z Brna, (ještě) ženatý, taky OSVČ, se chce rozvézt (oznámil 18.9.2017, kdy jsem měla 3 dny po potratu - zamlklém těhotenství) a chystá se podat žádost o rozvod. Manžel u nás od listopadu 2017 nebydlí, bydlí se svou novou partnerkou ve studentském bytě, kde má pronajatý pokoj. Během cca. 6 měsíců se budu stěhovat asi o ulici dál, do domku, který jsem před 2,5 lety pořídila a který momentálně opravuji.
S manželem moc dobře nevycházíme, což je daný tím že mne velice zranil a já přestala k němu mít důvěru. Manžel chce čistě z psychologických důvodů společnou péčí (prý aby naše Viktorka nebyla na papíře "jen moje"), já chci výlučnou péči s širokým stykem pro otce, protože to odpovídá realitě. Moje důvody pro výlučnou péči jsou takové:
- o dítě se vůbec nesnažil a když jsem otěhotněla, dostal z toho depresi (nicméně, když se dcera narodila, byl náhle nejšťastnější člověk na světě a mne za vše vděčný. Je umělec a má emocionální výkyvy).
- o naší dceru se od jejího narození starám jen já a taky jí všechno platím a pořizuji výhradně já ze svých peněz (a to do dnes (08.02.2018)). Máme totiž s manželem společný podnikání (kavárnu), tj. společný peníze, a pak děláme každý ještě svou jinou práci
- manžel si půjčuje dceru jen "na hraní", nic s ní nemusí řešit, nikdy jí nic nepořídil, neprodělal s ní žádnou nemoc, nechodí s ní k doktorům ani do kroužku, nic ji nikdy neuvařil, strávil s ní zatím všehovšudy jen 2 noci sám atd. Prostě o všechno se starám já a dcera je až na ty výjimky kdy ji má manžel 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, se mnou. Manžel ji má průměrně 2-3x týdně po dobu 1-3 hodin, kdy já zrovna učím, a nebo když chce (to není moc často, nemá čas).
- dcera je tím pádem pochopitelně ne mě fixovaná a když je delší dobu beze mne, nese to špatně (pak mne třeba týden nepustí ani z očí).
S manželem chceme rozvod s DOHODOU, tj. ne sporný, a řešíme teď formu péče a co má být napsáno v té dohodě. A zde jsou moje dotazy:
1) Jaká šance vůbec je že nám za daných okolností vůbec udělí společnou péčí? Jsou k tomu nějaké podmínky?
2) Pokud by manžel přistoupil na mou výlučnou peci s širokým stykem pro otce, co mu pak "hrozí"? Bojí se na příklad, že se odstěhuji (což na rozdíl od něj opravdu neplánuji.
On naopak touží odjakživa po tom, žít na venkově), nebo že můžu jednoduše změnit a omezit jeho styk s dcerou. Ujišťuji ho, že bych to nikdy neudělala (už jenom kvůli dceři a taky proto, že budu potřebovat aby ji měl když budu pracovat - učím jazyky), ale chápu že to chce mít pojištěny i nějak právně.
3) Pokud bych přistoupila na společnou péčí (což se mne opravdu moc nechce), s tím že se v naší dohodě stanoví částka kterou mne bude platit na dceru a po zbytek mě mateřské ještě i nějaké výživné na mě (nebo? ), jak (snadno) tu společnou péčí pak mohu změnit na výlučnou péči, pokud by naše dohoda nefungovala (třeba pokud by mne manžel neplatil nebo pokud bychom se začali hádat kolem dcery)?
4) Hraje nějakou roli, kdo podá žádost o rozvod, tj. jestli manžel sám nebo my společné, třeba v případě že bychom chtěli společnou péčí? Manžel totiž chce abychom to už rychle rychle podali a spolu, a já se cítím pod tlakem že musím přistoupit na společnou péčí, přitom to vůbec neodpovídá okolnostem ve kterých naše dcera vyrůstá.
Děkuji moc za informace. Žaneta

ODPOVĚĎ:
K odpovědím na Vaše dotazy:
1. Pokud uvažujete o tom, že dcera bude ve Vaší společné (nikoliv střídavé) péči, základní podmínkou pro společnou péči je souhlas obou rodičů Dle § 907 nového občanského zákoníku totiž platí, že: „Má-li být dítě svěřeno do společné péče, je třeba, aby s tím rodiče souhlasili. “ Žádné jiné ustanovení, které by blíže definovalo podmínky pro společnou péči a její fungování, ale v občanském zákoníku ani v jiném právním předpise nejsou definovány. Přestože zákonná definice společné péče chybí, lze konstatovat, že společná péče rodičů znamená, že oba rodiče budou nadále vykonávat péči a výchovu dítěte společně bez nutnosti soudní úpravy poměrů, neboť se na všech otázkách, včetně vyživovací povinnosti vzájemně dohodnou. V případě rozvodu manželství, kdy je úprava poměrů k nezletilým dětem jednou z podmínek rozvodu, soud schválí dohodu rodičů o společné péči.
2. Pokud bude dcera svěřena do Vaší výlučné péče a Vy byste se přece jen rozhodla v budoucnu odstěhovat, nemůže Vám dceřin otec ve stěhování bránit. Jestliže se otec do budoucna obává omezení styku s dcerou, může požádat soud, aby styk s dcerou byl určen rozhodnutím soudu. Vy byste pak byla povinna otci ve stanovenou dobu styk s dcerou umožnit. Jakákoliv další úprava (změna) styku by pak opět měla proběhnout soudní cestou.
3. Jestliže soud rozhodne (schválí dohodu) o společné péči, ale Vám toto uspořádání nebude vyhovovat, budete se muset v budoucnu opět obrátit na soud. Soud pak bude zkoumat, zda a jak se změnila situace od posledního rozhodnutí, zda je společná péče stále v zájmu dcery a proč jste s ní přestala souhlasit. Nelze tedy jednoznačně říci, zda by soud Vaší žádosti o změnu společné péče na střídavou vyhověl či nikoliv.
4. V případě nesporného rozvodu není důležité, kdo podá návrh na rozvod jako první. Podstatné je to, zda se druhý manžel k návrhu připojí. V případě nesporného rozvodu je ale zapotřebí, aby soud nejprve schválil dohodu rodičů o úpravě poměrů k nezletilým dětem před a po rozvodu manželství. Nikdo nemá právo Vás k uzavření takovéto dohody nutit, pokud s ní nesouhlasíte, nemusíte na ni přistoupit. Jestliže se ale nedohodnete na úpravě poměrů k dceři, nebude se jednat o nesporný rozvod, nýbrž o rozvod sporný.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Odpovědnost majitele bytu, domu za odpadky vyhozené nájemníky z okna bytu, domu, nemovitosti

Máme sousedy, kteří nám z oken hází na zahradu odpad (hračky, jídlo, špinavé pleny – prostě cokoliv čeho se chtějí zbavit).
Kontaktovali jsme majitele nemovitosti, ale ten tvrdí, že nepořádek není jeho - respektive, že za něj nezodpovídá (tvrdil, že to neudělali jeho nájemníci, ale my je několikrát viděli).
K tomu všemu ještě dochází k neoprávněnému vstupu na soukromý pozemek – sousedi mají okno v přízemí bez mříží a vylézají z něj na náš pozemek a prohrabují se v tom nepořádku.
Zajímalo by mne jak můžeme majitele nemovitosti donutit k úklidu nepořádku a zajištění okna, aby nedocházelo k neoprávněnému vstupu na náš pozemek.
Popřípadě jestli jde vůbec nějak dokázat, že je za nepořádek zodpovědný on a kdo by měl tedy odklidit nepořádek – kdybychom ho nechali odklidit my, tak vyjde na celkem vysokou částku.
Děkuji, Věra

ODPOVĚĎ:
Dle občanského zákoníku platí:
Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

V této situaci doporučuji zaslat vlastníkovi, a taky nájemníkům, tzv. předžalobní výzvu, ve které jej vyzvete, aby se zdržel (jako vlastník zajistil, že se nájemníci zdrží) tohoto nežádoucího chování. Vzor naleznete zde:
http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014.

V případě, že by na výzvu nebylo reagováno, je možné se domáhat ochrany u soudu, kdy se můžete nechat zastupovat advokátem – kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz. Taky se můžete obrátit na policii a podat trestní oznámení, aby bylo posouzeno, zda takovým jednáním nedochází k naplnění některé skutkové podstaty trestného činu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Recence na Odtahová služba Votice - majitel autoservisu kontaktoval obtěžoval rodinu kvůli urovnání situace a smazání pravdivé recenze

12/2017 jsem dal své auto do servisu. Byly s tím nějaké problémy, ale 23.12.2017 to bylo hotové a vůz jsem si převzal. 18.1.2018 jsem měl čas, tak jsem napsal na Googlu recenzi (po cca. 3 hodinách pro telefonní obtěžování odstraněna) na onen servis (viz příloha). Na toto majitel reagoval SMSkou, kterou mi poslal, taktéž přikládám v příloze.
Nehodlal jsem to nikterak řešit, dle mého to byla normální recenze založená na faktech, nikoho neurážela ani nijak nepohoršovala. Jednalo se pouze o mou zkušenost.
24.1.2018 přišel otci dopis (otec a majitel servisu se znají) dopis taktéž přikládám. Jediné urážlivé chování a jednání vidím na straně majitele servisu. Navíc některé věci z dopisu vůbec nejsou pravdivé, třeba o tom, že po ujetí dalších 70 km mám přijet a motor se doladí - to tom nepadlo jediné slovo, není to uvedeno ani ve faktuře. Stejně znečištění vozu, psal jsem o znečištění od špinavých rukou na sedačkách, olejem na koberečku řidiče a na zadní sedadla nejspíš vběhl pes podle chlupů a tlap, nikoli o znečištění od dílů, které jsem dal do krabic a do kufru.
Naprosto absurdní mi přijde obesílání po rodině, pokud chce něco řešit tak jsem ochoten si to vyjasnit. Přeci když tu práci prováděl on, tak nepíšu jeho manželce o tom, že to udělal tak jak to udělal.
Nemám náladu ani čas toto řešit, ale uráží mě toto lživé osočování za recenzi, která byla napsána podle reálných a pravdivých faktů. Prosím o vyjádření Vašeho názoru a právního pohledu na tento problém.
Dopustil se majitel autoservisu nějakého přestupku nebo trestného činu? Děkuji, Bedřich

ODPOVĚĎ:
V této věci doporučuji obrátit se na policii a podat trestní oznámení, aby bylo prošetřeno, zda nedošlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu (trestný čin pomluvy dle § 184 trestního zákoníku), popř. přestupku dle § 7 zákona č. 251/2016 Sb. Oznámení můžete podat na kterékoliv pobočce policie ČR, pokud bude ze strany tohoto orgánu shledáno, že toto jednání nelze charakterizovat jako trestný čin, bude daná záležitost předána přestupkové komisi, aby ta posoudila, zda lze takové jednání postihnout jako přestupek.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Město v loňském roce nechalo rekonstruovat chodníky v naší ulici. Byla položena zámková dlažba. Po nějaké době se ale začaly objevovat stopy vlhkosti na zdech a v místnosti pod úrovní chodníku jsou vlhká místa, která začínají plesnivět. Když jsem kontaktoval odpovědného pracovníka Měú, byl jsem pouze odkázán na to, že vše bylo provedeno dle projektu a nic s tím nelze dělat. Domnívám se, a dotazy u různých stavebních firem mi toto potvrdily, že jsme měli být před zahájením rekonstrukce upozorněni na nutnost dodělání příslušných izolací a toto nám mělo být umožněno. Bohužel nikdo nám takové informace nedal, firma odtěžila starý podklad, navezla kačírek a na něj položila novou zámkovou dlažbu. Došlo k poškození našeho domu a já nevím, jak mám postupovat. Za případnou radu předem děkuji. Jiří

ODPOVĚĎ:
Pro získání podrobnějších informací o provádění předmětných rekonstrukčních prací (resp. o projektu, dle něhož mělo být postupováno) můžete u místně příslušného speciálního stavebního úřadu (kterým by měl být odbor dopravy městského úřadu) nahlédnout do správního spisu, který je v této věci veden.

Povinnost upozornit při rekonstrukci chodníku vlastníky sousedních domů na vhodnost provedení izolací není v žádném právním předpise výslovně zakotvena. Je však pravdou, že tuto informační povinnost je možné (alespoň v obecné rovině) dovodit z prevenční povinnosti dle § 2901 občanského zákoníku.

Dle tohoto ustanovení totiž platí, že každý, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu (například škodu na majetku), o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit, má povinnost zakročit na ochranu jiného.

Město, jako zadavatel a investor předmětných rekonstrukčních prací, které v dané věci disponuje odbornými znalostmi, si muselo být vědomo toho, že rekonstrukcí chodníku může dojít k poškození sousedních domů (ve smyslu vlhnutí těch jejich částí, které se nacházejí pod úrovní chodníku). Této újmě mohlo město snadno zabránit tím, že by vlastníky sousedních domů upozornilo na hrozící škodu a vhodnost provedení izolace. Pakliže město tuto svou upozorňovací (prevenční) povinnost zaviněně nesplnilo, odpovídá za vzniklou škodu (§ 2910 občanského zákoníku).

Pro potvrzení Vašeho názoru si můžete opatřit znalecký posudek. Seznam znalců naleznete zde:

http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm

(v tomto případě se bude jednat o znalce z oboru „stavebnictví“ a odvětví „stavby dopravní“).

Současný stav Vašeho domu Vám samozřejmě doporučuji řádně zdokumentovat (vyfotografovat), přičemž je vhodné postupovat v této věci ve shodě s dalšími obdobně postiženými sousedy.

Dospěje-li znalec k závěru, že příčinou vlhnutí sousedních domů je skutečně rekonstrukce chodníku, resp. neprovedení izolace domů (na kterou měli být vlastníci sousedních domů předem upozorněni), bude možné, abyste zahájil s městem jednání o nahrazení Vám vzniklé újmy (i v rámci tohoto jednání je vhodné postupovat ve shodě s dalšími sousedy).

Nepovede-li jednání s městem k náhradě Vám vzniklé škody, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro přípravu žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:

www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Mé tchyni zemřel minulý týden otec. Posledních 30 let žil v Brazílii. Jak se má tchyně zachovat. Bude jí ohledně dědictví někdo kontaktovat, nebo musí ona sama podniknout nějaké kroky. Zemřelý, byl vdovec, v Brazílii má ještě další dceru z druhého manželství, která s tchyní nekomunikuje. Není jí známo byla-li pořízena nějaká závěť či nikoliv. Děkuji, Barbora.

ODPOVĚĎ:
Váš dotaz se týká mezinárodního práva soukromého, což přesahuje rámec této poradny, která se orientuje jen na vnitrostátní právo. Je však velmi pravděpodobné, že brazilské úřady nebudou sami po dceři zemřelého pátrat, proto by bylo vhodné, aby se Vaše tchyně sama podnikla nějaké kroky, nejlépe aby se obrátila na advokáta zabývajícího se mezinárodním právem soukromým.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. 29Cm 187/2013-11, ze dne 6.8.2014, které nabylo právní moci dne 28.10.2014, byla společnost zrušena s likvidací a jmenován likvidátor. Likvidátorem jsem byl určen já, jako jediný jednatel spol. (ičo 27795047 Velkoobchod Domino). Teď jsem přišel o práci, ale jako likvidátor spol. , nesplňuji podmínky přijetí na ÚP. Chtěl bych se teda zeptat, jak se dá likvidátorství co nejrychleji zbavit. Podotýkám, že firma nefunguje nějakých 8 - 9let, žádný majetek nemám a sám jsem v osobním bankrotu od 05/2014. Děkuji za pomoc, Norbert.

ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že uchazečem o zaměstnání nemůže být (mimo jiné) likvidátor obchodní korporace (jak vyplývá z § 25/1 písm. o) zákona o zaměstnanosti).

Ve Vašem případě je klíčový § 191 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

- na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, soud odvolá likvidátora, který řádně neplní své povinnosti, a jmenuje nového likvidátora,

- nebyl-li podán jiný návrh či nelze-li návrhu vyhovět, může soud likvidátorem jmenovat i bez jeho souhlasu člena statutárního orgánu; takový likvidátor nemůže ze své funkce odstoupit (předpokládám, že právě toto je Váš případ) ; může však navrhnout soudu, aby ho funkce zprostil, prokáže-li, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby funkci vykonával.

V současné chvíli Vám doporučuji postupovat dle druhé odrážky (výše), tzn. obrátit se písemně na Krajský soud v Ostravě s návrhem, aby Vás funkce likvidátora předmětné obchodní korporace zprostil. Tento návrh budete muset odůvodnit (a uvedené důvody prokázat) tak, aby bylo zřejmé, že po Vás nemůže být soudem spravedlivě požadováno, abyste funkci likvidátora nadále vykonával.

Svůj návrh můžete odůvodnit především ekonomicky, tzn. že vzhledem k tomu, že a/ jste nezaměstnaný, b/ nemůžete být z důvodu výkonu funkce likvidátora přijat do evidence uchazečů o zaměstnání a c/ jste v oddlužení, ohrožuje další výkon funkce likvidátora Vaší sociální situaci (neboť má přímý a negativní vliv na výši Vašich příjmů). Tato tvrzení je nezbytné prokázat odpovídajícími listinami. Použitelné jsou samozřejmě i další argumenty (obecně platí, že čím více argumentů a důkazů k jejich prokázání, tím lépe).

Z dotazu nevyplývá, zda Vám byla soudem určena nějaká odměna za výkon funkce likvidátora (§ 195 občanského zákoníku a § 4 a násl. nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Pobíráte-li z důvodu výkonu funkce likvidátora nějakou odměnu, je nezbytné tento fakt v návrhu zohlednit. Má-li být naopak odměna vypočtena např. z čistého majetkového zůstatku (který bude v případě Vámi likvidované obchodní korporace nulový), je samozřejmě vhodné tuto skutečnost v návrhu vyzdvihnout.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti

zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Někdy cestuji MHD a ze zastávky, kde nastupuji na zastávku, kde vystupuji to trvá dle jízdního řádu 14 minut. Zakoupila jsem si tedy 15 minutovou jízdenku. Avšak autobus nabral zpoždění a cesta trvala 18 minut. Na předposlední zastávce mě zastavil revizor a udělil mi pokutu. A to i přes mé protesty, že s takovou si musím koupit vždy celodenní jízdenku, neboť MHD má často zpoždění. Ale přece je poněkud zvláštní, že někdo neplní své závazky (jízdu načas), a já kvůli tomu musím platit. Je to opravdu tak, že musím neustále kupovat další a další jízdenky úměrně s narůstajícím zpožděním, nebo si mohu koupit jízdenku podle délky trasy uvedenou v jízdním řádě a za případné zpoždění a překročení tak délky jízdenky nemusím pokutu platit? Děkuji, Ivana.

ODPOVĚĎ:
Vámi popsaný případ umožňuje několik vzájemně protichůdných právních výkladů (což ostatně platí téměř o všem ve světě práva), předesílám proto, že v následujícím textu budu prezentovat toliko vlastní právní názor, nebude se tedy jednat o nezpochybnitelné dogma.

V okamžiku, kdy jste si zakoupila časovou jízdenku, resp. v okamžiku, kdy jste nastoupila do autobusu a tuto jízdenku použila, byla mezi Vámi a provozovatelem městské hromadné dopravy uzavřena smlouva o přepravě osoby (§ 2550 a násl. občanského zákoníku), jejímž předmětem je závazek dopravce přepravit cestujícího do místa určení a závazek cestujícího zaplatit jízdné.

Jelikož právní úprava přepravy osob je v občanském zákoníku dosti stručná, je tato problematika dále rozvedena ve vyhlášce č. 175/2000 Sb. , která upravuje přepravní řád pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (jak ostatně předpokládá i § 2578 občanského zákoníku). V rámci této vyhlášky stojí za zmínku především tato její ustanovení:

- § 3/1, dle něhož platí, že uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu;

- § 6/1 písm. g), dle něhož je jízdní doklad neplatný, jestliže uplynula doba jeho platnosti.

Ze shora uvedených ustanovení vyhlášky č. 175/2000 Sb. je zřejmé, že ve Vámi popsaném případě nedodržel dopravce závazek, který mu vyplýval z uzavřené smlouvy, neboť nerealizoval Vaší přepravu včas, tedy dle jízdního řádu (povinnost dopravce realizovat přepravu cestujícího včas vyplývá rovněž z § 2553/1 občanského zákoníku), zároveň je však pravdou, že jízdní doklad (časová jízdenka), kterým jste se revizorovi prokázala, byl již neplatný. Tento (zdánlivý) rozpor obou uvedených ustanovení vyhlášky č. 175/2000 Sb. je dle mého názoru řešitelný za pomoci tří základních ustanovení občanského zákoníku. Těmito ustanoveními jsou:

- § 2/3 občanského zákoníku, dle něhož nesmí být výklad a použití právního předpisu v rozporu s dobrými mravy,

- § 6/2 občanského zákoníku, dle něhož nesmí nikdo těžit ze svého protiprávního činu; nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu,

- § 8 občanského zákoníku, dle něhož nepožívá zjevné zneužití práva právní ochrany.

Provozovatel městské hromadné dopravy porušil svou smluvní povinnost (tedy povinnost přepravit Vás do cílové stanice včas dle jízdního řádu), čímž bezpochyby vyvolal protiprávní stav (resp. měl kontrolu nad protiprávním stavem, který v důsledku zpoždění autobusu vznikl). Za těchto okolností se příčí dobrým mravům, abyste byla pokutována, pakliže jste si zakoupila časovou jízdenku, která svou hodnotou (časovým rozsahem) odpovídala údajům dle jízdního řádu (vydaného provozovatelem městské hromadné dopravy a pro něj závazného). Došlo-li ke vzniku zpoždění autobusu z důvodu vyšší moci (například vlivem dopravní zácpy), nejste ani tak povinna pokutu hradit, neboť důsledky působení vyšší moci spadají do podnikatelského rizika provozovatele městské hromadné dopravy, který nemůže toto riziko přenášet na cestující (kteří v tomto případě navíc figurují v postavení spotřebitelů).

Lze Vám doporučit nahlédnout ještě do smluvních přepravních podmínek dotyčného provozovatele městské hromadné dopravy a ověřit, zda zde není Vámi popsaný případ nějak upraven.

Shora uvedenou právní argumentaci můžete převzít do dopisu, kterým se obrátíte na provozovatele městské hromadné dopravy, a ve kterém ho vyzvete, aby Vám vyúčtovanou smluvní pokutu stornoval (a následně Vám o tom podal zprávu).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

vyhláška č. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Můj bratr, který se před 35 lety odstěhoval, tak v květnu 2017 zemřel, jeho podíl na mé nemovitosti je 1/12. Dle výpisu z katastru je zřejmé, že podíl zdědil jeho syn. O tom všem jsem se dozvěděl až nyní, nestýkali jsme se 35 let. S jeho synem jsem se tedy ještě nespojil. Prosím, zda může po vkladu do kat. nem. svůj podíl 1/12 prodat bez mého vědomí dále, někomu jinému, aniž by to nabídl k prodeji mne a manželce, máme totiž 11/12 rod. domku. A zda je možno při zpracování odhadu nemovitosti poukazovat na domu 35 let, co jsme do domu investovali počínaje střechou, okny, atd atd. Vím, že si zřejmě stejně budu muset vzít právníka, ale předem bych potřeboval vědět, jak se mám zachovat, protože vlastně ani nevím, jak se bude chovat dědic. Pokud nebudu mít na celou částku vyplatit a budu ochoten splácet, jestli mohou dát dům do exekuce. Děkuji Vám. Pokud by nebylo možno dotaz zodpovědět, jsem ochoten na Vaši výzvu se dostavit a jednání zaplatit. Odhad ještě nemám, nemovitost zhruba kolem 5.000.000 Kč. Děkuji, Waldemar

ODPOVĚĎ:
Do konce roku 2017 platilo znění občanského zákoníku (§ 1124), dle kterého mají ostatní dědicové předkupní právo po dobu 6 měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví. (Od 1.1.2018 mají již všichni spoluvlastníci předkupní právo,
jako tomu bylo dle starého občanského zákoníku, který byl účinný do 31.12.2013). Váš synovec tedy vzhledem k uplynutí lhůty 6 měsíců již může prodat svůj podíl komukoliv, aniž by jej musel nejprve nabídnout Vám k odkupu. Doporučuji Vám tedy synovce kontaktovat a pokusit se s ním domluvit na odprodeji jeho podílu. Pokud jde o cenu, bude záležet jen na Vaší dohodě se synovcem, zda budete v posudku počítat i Vašimi investicemi do domu. Stejně tak si můžete v případné kupní smlouvě sjednat uhrazení ceny ve splátkách. Pokud by na to synovec nepřistoupil a ve smlouvě by bylo ujednáno jednorázové uhrazení ceny, pak by při Vašem prodlení s platbou samozřejmě mohl synovec částku vymáhat a mohlo by dojít až k exekuci na dům.
V každém případě však můžete za předpokladu, že nedojde k dohodě se synovcem, podat k soudu žalobu na zrušení spoluvlastnictví. Dle zákona totiž nikdo nemůže být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví. V žalobě byste navrhl, nechť je dům přikázán Vám s tím, že synovci bude vyplacena finanční náhrada.
Doporučuji Vám tedy jednat rychle, aby nedošlo k prodeji podílu třetí osobě. Navrhněte nejprve doporučeným dopisem synovcovi odkoupení jeho podílu, a pokud se nebude možné na tomto domluvit, podejte žalobu na zrušení spoluvlastnictví.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Přítelkyně je na vozíku po dětské mozkové obrně, chodíme spolu už rok a 3 měsíce, a teď by jsme chtěli spolu bydlet, byt mám. Problém je v tom, že její matka nám v tom dělá problémy, nechce to povolit, přítelkyně je "zbavená svéprávnosti z hlediska finančních operací", ale to nevím, zda je pravda. A jako její opatrovník soud určil její matku. Problém je v tom, že přítelkyně se doma necítí bezpečně, často jí nechávají samotnou doma. Na jídlo má pravidelně instantní ovesnou kaši ze sáčku, to bylo odůvodněno tím, že její matka nemá čas vařit, ale do restaurací čas chodit mají, ovšem bez mé přítelkyně. Na vaší stránce jsem četl, že i když je takto omezena, může se rozhodnout, kde bude bydlet, ale vás jsem se chtěl zeptat, jak to vše vyřešit, aby mohla u mě bydlet? Přítelkyně ze svého důchodu vidí úplné minimum. Po týdnu už má po důchodu, jelikož její matka si za to nakupuje oblečení atd. Když je přítelkyně u mě živím ji já a to se z jednoho plátu utáhnout bohužel nedá. Její matka dle mého úsudku ji využívá jen na peníze a má na přítelkyni napsané i auto, které ani nechce půjčit. Michal

ODPOVĚĎ:
Vaše přítelkyně by měla podat návrh na změnu opatrovníka a jako důvod uvést, že opatrovník jedná v rozporu s jejími zájmy. V návrhu je pak nutné srozumitelně popsat důvody, pro které opatrovaný o změnu opatrovníka žádá. Popište důvody, proč opatrovník nehájí zájmy, v čem si odporuje s vůlí opatrovance, jaké mají spory, co vidíte jinak a proč. Čili popište situaci s bydlením, nedostatečnou výživou, používání důchodu z velké části pro vlastní potřebu příp. další skutečnosti prokazující, že opatrovník jedná v rozporu se zájmy opatrovance (Vaší přítelkyně).

Návrh může vypadat např. takto:
Rozhodnutím Okresního soudu v... ze dne. sp. zn. … mi byla ustanovena opatrovnicí paní. , nar. ... , která je povinna spravovat mé jmění (či vypsat dle rozhodnutí o ustanovení opatrovníka, které by měla mít Vaše přítelkyně k dispozici, případně si jej může vyžádat na příslušném soudě). Nejsem však spokojena s tím, jakým způsobem pan í... funkci opatrovníka vykonává, a proto žádám, aby mi byl ustanoven opatrovník jiný. V dalším odstavci pak popíše důvody, proč již nechcete, aby byla matka opatrovnicí (jak jsem již uvedla výše). Dále navrhne soudu, aby byla ustanovena jiná osoba (např. Vy jakožto její přítel) a popíše, v jakém jsou vztahu a proč si myslí, že by byl lepším opatrovníkem. V posledním odstavci pak uvede: S ohledem na výše uvedené Vás žádám o změnu opatrovníka. Poté datum a podpis.

Níže zasílám odkaz, kde se můžete inspirovat. Jde o vzor žádosti o jmenování opatrovníka s výkladem k dané problematice:

http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/zaloby-soud/navrh-na-omezeni-svepravnosti-navrh-na-opatrovnika-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Několik souvisejících dotazů z oblasti družstevního bydlení:
1) Umožňuje stávající legislativa, aby družstvo (SBD) podmínilo převod bytu do OV za úplatu nad rámec administrativních nákladů převodu, jsem-li momentálně statutem družstevník a mám takřka zplacenou anuitu? (viz zde: https://www.pokrok.cz/vyzva-clenum-druzstva, třetí odstavec od konce)
2) Pokud je to nezákonné, ale přesto bych chtěl byt převést, dá se bránit ex post - po uhrazení oné úplaty družstvu navíc, aniž by hrozilo, že o OV bytu zase přijdu?
3) Případně jaký postup lze doporučit, aby převod do OV proběhl, ale nebyla na něj aplikována ta procentuální přirážka z ceny?
4) Jak by to v takovém případě bylo s daní z nabytí nemovitosti - platila by se? Pokud ano, z jakého základu?
5) Je-li to proti zákonu, jak se lze případně bránit?
Děkuji, Petr.

ODPOVĚĎ:
K Vaším otázkám:
1) Stávající legislativa ponechává rozhodnutí o převodu družstevního bytu do osobního vlastnictví na rozhodnutí družstva, stejně jako stanovení podmínek převodu. Je tedy možné, aby družstvo požadovalo úplatu.
2) Požadovat úplatu není nezákonné.
3) Zrušení poplatku lze docílit Jedině odhlasováním na schůzi družstva.
4) Při převodu bytu ať už úplatnému či bezúplatnému jste od daně z nabytí nemovitostí osvobozen, je však nutné podat daňové přiznání.
5) Nejde o protizákonný postup.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Mám dotaz ohledně splácení koupě domu. Komu se splátky (dokud nebude splacena celá částka daná ve smlouvě) dávají, v případě, že ten komu se splácí zemře dříve, než se mu stačí splatit celá částka? Přechází splácení ze zákona na další členy rodiny (jde o vdovu)? Děkuji, Lenka.

ODPOVĚĎ:
V případě, že věřitel zemře, pohledávka nezanikne (neváže-li se pohledávka čistě na konkrétní osobu – např. náhrada újmy na zdraví) a na místo věřitele nastupují jeho dědicové. Ve Vámi popisovaném případě bude dědit vdova po zemřelém a jeho děti, pokud nějaké má, neboť manželka a děti zůstavitele dědí v první dědické skupině. Pokud bylo spláceno dle smlouvy na konkrétní bankovní účet, zasílejte splátky na tento účet, dokud Vám případně dědicové či notář soudem pověřený vyřízením dědictví nesdělí jiný způsob úhrady. Pokud bylo spláceno v hotovosti, doporučuji splácet k rukám vdovy po zemřelém a o tomto informovat pověřeného notáře a samozřejmě si ponechat doklad o každé splátce.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Jsme společenství, které vzniklo před účinností nového občanského zákoníku. Tomuto zákoníku jsme přizpůsobili za přítomnosti notáře stanovy. Je nutná přítomnost notáře k jakékoliv změně (třeba i jen přidání či vypuštění jednoho slova, či věty) v textu stanov? Slyšel jsem, že společenství vzniklá před účinností nového OZ, nemusí mít ke změně stanov zajištěnou přítomnost notáře. Děkuji, Milan.

ODPOVĚĎ:
Záleží na tom, zda účast notáře vyžadují vaše stanovy. Pokud ne, měl by Vám rejstříkový soud změnu stanov zapsat. Nicméně v této oblasti je bohužel rozpolcená judikatura vyšších soudů. Pokud by Vám změnu stanov bez ověření notáře nechtěli zapsat, argumentujte usnesením Vrchního soudu v Praze VS 7 Cmo 79/2015.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Jak je v právním státě možné, že správce akcií z kuponové privatizace (za jehož služby občan - majitel platí) mu jeho akcie zruší - prodá - prostě nejsou! ? Co zase stát zanedbal a někdo se napakoval?
Zdědil jsem po rodičích 2 x 70 akcií TATRA.
Jelikož asi jediný prostředník pro manipulaci s nimi je nyní FIO, musel jsem je u nich, samozřejmě za poplatek, zaregistrovat
a akcie takzvaně oživit. Když jsem si šel zaevidovat druhou polovinu po matce, dostal jsem informaci, že vlastně žádné akcie již nejsou, že byly zrušeny. Takže nemám jako nic, i když si myslím, že TATROVKA JDE NYNÍ NAHORU. Je toto normální? S pozdravem Ivan

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že „TATROU“ máte na mysli společnost TATRA TRUCKS a. s. , IČ: 01482840, sídlící v Kopřivnici (z tohoto předpokladu budu ve své odpovědi vycházet).

Vámi popsaný problém pramení s největší pravděpodobností ze skutečnosti, že původně listinné akcie společnosti TATRA TRUCKS a. s. byly v nedávné době zaknihovány, tzn. že listinné akcie byly touto společností od akcionářů staženy a nahrazeny za zápis do příslušné evidence; takové akcie nemohou být napříště převáděny jejich odevzdáním, nýbrž toliko změnou zápisu v této evidenci (jak vyplývá z § 525/1 občanského zákoníku).

Společnost TATRA TRUCKS a. s. rozhodla o přeměně svých listinných akcií na akcie zaknihované v říjnu 2016. O tomto rozhodnutí a o dalších nezbytných krocích byli akcionáři informováni na webových stránkách této společnosti:

http://www.tatra.cz/o-spolecnosti/tisk-a-media/aktualne/oznameni-o-premene-podoby-akcii-na-zaknihovane/

Příslušné rozhodnutí společnosti TATRA TRUCKS a. s. naleznete ve sbírce listin obchodního rejstříku zde:

https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=274834

(konkrétně se jedná o notářský zápis z 10. 10. 2016).

Přeměny cenných papírů (tedy i akcií) na zaknihované cenné papíry jsou upraveny v § 529 a násl. občanského zákoníku. V této souvislosti upozorňuji především na tato ustanovení:

- § 529/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že rozhodl-li emitent (zde společnost TATRA TRUCKS a. s.) o přeměně cenného papíru na zaknihovaný cenný papír, bez zbytečného odkladu zveřejní své rozhodnutí včetně lhůty, ve které vlastník cenného papíru emitentovi cenný papír odevzdá, a rozhodnutí v téže lhůtě uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup (k čemuž došlo prostřednictvím oznámení na webových stránkách společnosti TATRA TRUCKS a. s. , na které odkazuji výše) ;

- § 529/2 občanského zákoníku, dle něhož nemůže být lhůta k odevzdání cenného papíru emitentovi kratší než dva měsíce a delší než šest měsíců ode dne zveřejnění rozhodnutí (což bylo v případě společnosti TATRA TRUCKS a. s. splněno, neboť jí určená lhůta byla dvouměsíční) ;

- § 529/3 občanského zákoníku, dle něhož je emitent, kterému jiný právní předpis ukládá vést evidenci vlastníků cenných papírů, povinen zaslat osobě uvedené v této evidenci a na adresu tam uvedenou oznámení o přeměně tohoto cenného papíru na zaknihovaný cenný papír (pokud jste po zdědění cenných papírů po svých rodičích neoznámil společnosti TATRA TRUCKS a. s. , že jste novým vlastníkem akcií a neuvedl jste svou adresu, je možné, že společnost TATRA TRUCKS a. s. zaslala oznámení o přeměně listinných akcií na zaknihované Vašim rodičům; bez povědomí o skutečné povaze Vašich akcií, tzn. zda se jedná o akcie „na jméno“ či akcie „na majitele“, však nelze určit, zda byla společnost TATRA TRUCKS a. s. vůbec povinna zaslat Vám, resp. Vašim rodičům, oznámení o přeměně listinných akcií na zaknihované).

Pokud jste společnosti TATRA TRUCKS a. s. neodevzdal své akcie k jejich zaknihování ve lhůtě, která byla touto společností určena, měla být touto společností stanovena dodatečná lhůta k odevzdání listinných akcií, a to s upozorněním, že po marném uplynutí této lhůty budou neodevzdané akcie prohlášeny za neplatné (jak vyplývá z § 531 občanského zákoníku).

Dle znění dotazu předpokládám, že Vaše listinné akcie byly společností TATRA TRUCKS a. s. prohlášeny za neplatné, a to z důvodu jejich včasného neodevzdání k zaknihování (§ 534/1 občanského zákoníku). Bylo-li tomu skutečně tak, je pro Vás v současné době klíčový § 534/2 a 3 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

- po prohlášení cenného papíru za neplatný prodá emitent zaknihovaný cenný papír, který jej nahrazuje, s odbornou péčí;

- emitent vyplatí výtěžek z prodeje zaknihovaného cenného papíru osobě, jejíž cenný papír byl prohlášen za neplatný, po započtení pohledávek vzniklých emitentovi prohlášením cenného papíru za neplatný a prodejem zaknihovaného cenného papíru, který jej nahrazuje.

Pokud tedy společnost TATRA TRUCKS a. s. již přikročila k prodeji zaknihovaných akcií, kterými byly nahrazeny Vaše zneplatněné listinné akcie, vzniklo Vám právo na výtěžek tohoto prodeje, tedy zisk z prodeje těchto akcií (samozřejmě po započtení nákladů, které s tímto prodejem společnosti TATRA TRUCKS a. s. vznikly).

V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat společnost TATRA TRUCKS a. s. , sdělit jí čísla Vámi vlastněných akcií a informovat se u ní:

1/ zda skutečně došlo k zaknihování listinných akcií této společnosti,

2/ kdy skončila dodatečná lhůta pro odevzdání listinných akcií,

3/ zda byly Vámi vlastněné listinné akcie zneplatněny v důsledku jejich včasného neodevzdání,

4/ zda došlo k prodeji zaknihovaných akcií, kterými byly nahrazeny Vaše zneplatněné akcie, a kolik činí výtěžek z tohoto prodeje, který Vám přísluší.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Chtěla bych Vás poprosit o zodpovězení dotazu pro moji kamarádku. Jedná se o to, že věkově už by měla být v důchodu (cca 3 roky), ale dosud si o důchod nezažádala. Nyní, před 2 měsíci jí zemřel manžel a ona teď řeší otázku, když si o důchod nyní požádá a bude jí vyplacena částka za cca 3 roky nazpět, zda-li tato částka nespadne do "společného jmění manželů" tedy nebude její část předmětem dědictví, protože kdyby o důchod zažádala v řádném termínu, byl by jí vyplacen v době, kdy byl ještě manžel naživu. Nebo by byla nyní vyplacená částka důchodu za 3 roky nazpět současným příjmem, který by neměl s dědictvím nic společného? Vzhledem k nedobrým vztahům s dětmi z prvního manželova manželství se bojí, aby o důchod nepřišla. Děkuji, Karolína.

ODPOVĚĎ:
Část zpětně vyplaceného důchodu, která by připadala na dobu, po kterou manžel Vaší kamarádky žil, by spadala do společného jmění manželů a měla by být tedy i součástí dědického řízení.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Manžel si "koupil" družstevní byt 1+1, v 3/1992, v tehdy tržní hodnotě 50.000 Kč. Byl svobodný a koupil ho za jeho peníze. 6/1992 jsme měli svatbu, 9/1992 jsme tento byt vyměnili za 2+1 s doplatkem, takže se z jeho bytu stalo SJM. Až jsme se dopracovali k současnému domu. Teď jsme před rozvodem. Chtěla bych se rozvést společným návrhem, bez soudu. Na rozdělení SJM jsme se dohodli, jen se neshodneme na hodnotě jeho bývalého bytu 1+1. Na co má dle práva nárok?
1. Na tržní hodnotu z roku, kdy jsme uzavřeli manželství, t. j. 50.000 Kč?
2. Na tržní hodnotu současnou?
3. Je oprávněný požadovat, abych mu já zaplatila koupě bytu "stejných parametrů" jako měl za svobodna?
Moc vám předem děkuji za odpověď. Karin.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě lze chápat peníze vložené z manželova bytu do SJM jako vnos a fakticky by se mělo vycházet z tržní hodnoty bytu, která byla ke dni, kdy došlo k výměně bytů. Pokud byste tedy chtěli postupovat naprosto transparentně, měli byste si nechat vypracovat znalecký posudek na hodnotu bytu v době, kdy byl vyměněn za jiný. Manžel není oprávněn požadovat koupi bytu stejných parametrů, jako měl za svobodna, má právo požadovat pouze finance odpovídající hodnotě bytu v době výměny.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

V roce 2014 jsem uzavřela manželství, máme každý dvě dospělé děti z předchozích manželství. Manžel se svými dětmi nevychází dobře, s dcerou nepromluvil asi tak 10 let a ani se synem není v kontaktu. Již před sňatkem jsem koupila do osobního vlastnictví byt, kterým jsem byla vlastníkem. Byt jsem prodala v roce 2016. Příští rok budu kupovat byt do osobního vlastnictví, kde také budu majitelem pouze já. Otázka, která mě zajímá je: Byt, který budu kupovat, bude mít určitě větší cenu než za kolik jsem prodala předchozí byt. Manžel mi před koupí podepíše u notáře podepsaný dokument, kde se zřekne nároku na byt co by mohl nastat po mé smrti. Chci, aby byt, který tu zanechám po mé smrti si rozdělili pouze mé dvě děti. Je napadnutelná později smlouva (dokument) od manžela po mé smrti, kde by si mohl nárokovat podíl vlastnictví na bytu? Je možné, aby mohli začít nárokovat vlastnictví na můj byt manželovo děti po mé smrti? I když mám podepsaný dokument, že se nároku na můj byt manžel zříká. Jak 100% ošetřit, aby můj veškerý majetek (byt i peníze) zdědili jen mé dvě děti? Děkuji

ODPOVĚĎ:
Doporučuji Vám po koupi bytu sepsat dohodu o zúžení společného jmění manželů, ve které vyloučíte byt ze společného jmění. Samozřejmě pokud byste byt zakoupila výhradě za Vaše výlučné prostředky, pak by do SJM nespadal, nicméně z Vašeho dotazu vyplývá, že bude nutné na kupní cenu přispět z prostředků náležejících do SJM (např. z Vašich příjmů). Obávám se, že smlouva o „zřeknutí se nároku na byt“ by byla napadnutelná, neboť jediným zákonným prostředkem jak vyloučit některé věci ze SJM je právě institut zúžení společného jmění manželů.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Mám problém se společností E-on, která hodlá na hranici mého pozemku nově položit kabel pro trafostanici na vedlejším pozemku. Ochranné pásmo nového el. vedení zasáhne na můj pozemek a znemožní mi připojení sítí pro stavbu RD, protože kabel a jeho ochranné pásmo jsou naprojektovány právě v místě, které je JEDINÉ, kde můj pozemek navazuje na silnici, v níž jsou veškeré sítě (kanalizace, voda). Je to krátký úsek, ale fakticky jediné místo, které mi umožňuje realizovat zde přípojky vody, kanalizace a elektrického napojení i příjezdové cesty pro plánovanou stavbu domku. Položením kabelu, který přitom zde nikdy nebyl a může být položen o kus dále - buďto na obecním pozemku nebo na pozemku developera, který tuto investici inicioval, mi tak znemožní jakoukoliv stavbu a fakticky tak celý můj pozemek znehodnotí. V územním plánu zde bylo počítáno se stavbou RD již před více, než 20 lety. Má i podle NOZ EON více práv než ochrana soukr. vlastnictví, když je kabel možno položit na obecním pozemku nebo pozemku developera, který tuto investici inicioval? Jak se mohu bránit? Děkuji

ODPOVĚĎ:
Proti položení kabelu v těsné blízkosti Vašeho pozemku je možné se bránit především v rámci územního řízení, které bude v této věci (jak předpokládám) zahájeno. Pro položení kabelu není (s největší pravděpodobností) zapotřebí vydání stavebního povolení ani stavební ohlášky (jak vyplývá z § 103/1 písm. e) bodů 5. a 10. stavebního zákona, tzn. že obrana v rámci územního řízení je jediná možná (myšleno: obrana před stavebním úřadem).

Jako vlastník sousedního pozemku se stanete účastníkem územního řízení se všemi právy z toho vyplývajícími. Především tak budete oprávněn nahlížet do správního spisu, vznášet námitky (se kterými se bude muset stavební úřad vypořádat), předkládat důkazy apod. Proti územnímu rozhodnutí budete následně oprávněn podat opravný prostředek (odvolání).

Lze Vám doporučit kontaktovat místně příslušný stavební úřad s dotazem, zda již v této věci bylo zahájeno územní řízení (pro případ, že by Vás stavební úřad opomněl obeslat jako účastníka řízení). Svého účastenství v územním řízení se můžete případně domáhat dle § 28 správního řádu.

V této souvislosti bude vhodné, abyste zároveň sledoval úřední desku místně příslušného stavebního úřadu.

Pakliže dospěje stavební úřad k závěru, že pro položení kabelu není zapotřebí vydání územního rozhodnutí, bude nutné, aby stavebník získal územní souhlas. K vydání územního souhlasu je však nezbytné, aby stavebník shromáždil písemné souhlasy všech vlastníků sousedních pozemků (a to ve formě podpisu výkresu, na kterém je budoucí stavba znázorněna). Pakliže budete stavebníkem kontaktován s žádostí o podpis takového výkresu, bude samozřejmě nutné, abyste takový podpis odmítl.

Budete-li v rámci územního řízení aktivní (což Vám lze jednoznačně doporučit), bude možné se proti položení kabelu bránit i občanskoprávní cestou (tedy prostřednictvím žaloby). Dle § 1004 občanského zákoníku totiž platí, že je-li držitel (zde Vy) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla.

Pokud by měl být kabel položen bez předcházejícího územního řízení či bez získání územního souhlasu (což však spíše nepředpokládám), mohl byste se (občanskoprávní cestou) proti realizaci stavebního záměru bránit pomocí § 1020 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků.

Pro učinění jakéhokoli kroku v rámci případného občanskoprávního řešení sporu Vám doporučuji využít služeb advokáta:

www.advokatikomora.cz

Bude-li v budoucnu na sousedním pozemku kabel skutečně položen, a to tak, že jeho ochranné pásmo bude zasahovat na Váš pozemek, je vhodné, abyste měl základní představu o právním rámci ochranného pásma zařízení elektrizační soustavy.

V tomto ohledu je klíčový § 46 energetického zákona, dle něhož (mimo jiné) platí, že:

- ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do napětí 110 kV včetně a vedení řídicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu;

- u podzemního vedení elektrizační soustavy o napětí nad 110 kV činí ochranné pásmo 3 m po obou stranách krajního kabelu;

- v ochranném pásmu podzemního vedení elektrizační soustavy je zakázáno:

a/ zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,

b/ provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,

c/ provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,

d/ provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením;

- v ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t;

- v ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení;

- fyzické či právnické osoby zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést opatření k jejich omezení.

Stavební činnost v ochranném pásmu elektrizační soustavy však není zcela vyloučena. Dle § 46/11 písm. b) energetického zákona totiž platí, že pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavy udělí písemný souhlas se stavbou nebo s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.

Vzhledem k tomu, že existence ochranného pásma zasahujícího na Váš pozemek bude mít za následek znehodnocení Vašeho pozemku (přinejmenším znesnadněním stavební činnosti na příslušné části Vašeho pozemku), je namístě uvažovat o Vašem odškodnění.

Dle § 24/3 písm. e) energetického zákona je provozovatel přenosové soustavy oprávněn zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení (to vše samozřejmě postupem dle stavebního zákona). § 24/9 energetického zákona pak stanoví, že pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle § 24/3 písm. e) energetického zákona omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu. Právo na tuto náhradu lze uplatnit u provozovatele přenosové soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká. Totéž pak platí v případě provozovatelů distribuční soustavy (jak vyplývá z § 25/3 písm. e) a § 25/9 energetického zákona).

Dojde-li proto v budoucnu k položení předmětného kabelu, bude možné, abyste zkusil na společnosti E-on nárokovat poskytnutí jednorázové náhrady. Upozorňuji však, že jazykovým výkladem předmětných ustanovení energetického zákona lze dospět k závěru, že tato náhrada přísluší spíše pouze vlastníkům těch nemovitostí, které byly zřízením energetického zařízení přímo dotčeny. Budou-li však stejná ustanovení interpretována s ohledem na jejich účel, bude možné dospět k názoru, že jednorázová náhrada přísluší vlastníkům všech dotčených nemovitostí.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád

zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Bydlím v 6 bytovce a byty máme ve vlastnictví. 5 bytů je vytápěných naši vlastní společnou kotelnou. Účetnictví nám dělá bytové družstvo na jehož popud (? ) nám v listopadu 2016 namontovali indikátory vytápění. Chtěl bych se zeptat, jestli v takové malé bytovce s vlastní kotelnou musí být? My dáme za rozúčtování za rok 4.574 Kč (až za tuto sezonu), což je skoro tisícovka, kterou musím ušetřit pro firmu Techem a když budu chtít ušetřit alespoň něco pro sebe, tak bych musel zmrzat! Připadá mi to jako obyčejná zlodějna a ne zákon! Děkuji, Leoš.

ODPOVĚĎ:
Vyhláška č. 237/2014 Sb. uvádí jedinou výjimku z plošné povinnosti a to tam, kde nedochází k rozúčtování nákladů. Tuto podmínku naplňuje tzv.  paušální platba podle zákona č. 67/2013 Sb. , § 9, kdy nedochází k rozúčtování nákladů na službu vytápění, ale tato služba je pouze vyúčtována.  
Vaše společenství vlastníků si tedy může na schůzi odhlasovat způsob úhrady energie za teplo dle předem stanovené jednotkové ceny za m2 započitatelné podlahové plochy vytápěných místností či prostorů. Dále je třeba uzavřít dvoustranné smlouvy mezi SVJ a jednotlivými členy. Nesmí se tedy již dodatečně rozúčtovat skutečně vzniklé náklady na vytápění za uplynulé zúčtovací období.
V případě kontroly ze Státní energetické inspekce SVJ prokáže, že se v domě neprovádí rozúčtování nákladů, zápisem ze schromážděníí o schválení způsobu úhrady služby a předpisem plateb.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Zajímalo by mne, zda je možné prodávat obrázky na stěnu, které budou zapaspartované pohlednice s obrázky českých výtvarníků? Předpokládám, že se na to vztahuje autorské právo a toto právo je uplatnitelné celosvětově tzn. je třeba získat souhlas patřičného výtvarníka? Jednalo by se o prodej na Novém Zélandu. Děkuji, Zita.

ODPOVĚĎ:
Ano, Váš předpoklad je v zásadě správný.

Máte-li v úmyslu založit svou výdělečnou činnost na prodeji kopií cizích autorských děl, je zapotřebí získat souhlas dotyčných autorů. Tento souhlas získáte nejsnáze prostřednictvím příslušného kolektivního správce autorských práv. V případě děl výtvarného umění je tímto kolektivním správcem OOA-S, Ochranná organizace autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl, z. s. :

http://www.ooas.cz/

Oblasti děl výtvarného umění se věnuje ještě GESTOR – ochranný svaz autorský z. s. :

http://www.gestor.cz/cs/

(jeho zaměření se však vymyká Vašemu záměru).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Bydlím v domě svých rodičů až prarodičů. Zjistil jsem, že na mou prababičku Alžbětu (11/1842-12/1950) jsou stále vedeny dva pozemky. Podal jsem žádost o dodat. dědické řízení k notáři. Bylo mi sděleno, že na soudu skartovali nějaké původní usnesení z roku, kdy prab. zemřela, ať se obrátím na soud. Tam mi řekli že po 50 letech běžně listiny skartují a že věc předali k vyřízení tomuto notáři. Ten zase tvrdí, že bez tohoto dokumentu nemůže žádost vyřídit. Doložil jsem i soupis žijících dědiců, ale jiné dokumenty jsme nenašli. Jedná se o 2 parc. celkem asi 3800 m2. Dá se tato věc nějak vyřešit? Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Toto je bohužel běžný problém. Nezbývá Vám, než se pokusit potřebné dokumenty pro dodatečné projednání dědictví vyhledat v oblastním archivu, kam příslušný soud spadá.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Máme v ulici vodovodní přípojku budovanou v roce 1950, která byla budována přes zahrady 6. sousedících pozemků. Každý pozemek má svou vodovodní šachtu s přípojku k domu. Vodárna oficiálně registruje a fakturuje pouze 1. z řady. Zbytek pozemků (domů) má své neoficiální osobní vodoměry, podle kterých se jednotlivým sousedům spotřeba rozpočítává. Zmíněná 1. vodovodní šachta s přípojkou dál, není chráněna věcným břemenem. Pozemek je jen zahrada bez nemovitosti a majitelka tu nebydlí a nejezdí sem, nebyla s ní možná téměř žádná komunikace, pouze se nám podařilo s ní dohodnout, že alespoň fakturace za vodu chodí na mé jméno. Nedávno jsme se dověděli, že tento pozemek před pár týdny prodala. Bojíme se, aby si nový majitel nechtěl nechat vodu pro sebe a zbytek domů odstřihne. Já a naši sousedé, se chceme domluvit s novým vlastníkem na zřízení věcného břemene na vodovodní přípojku a šachtu k ní. Co ale dělat, když to odmítne? Může nám pomoct místní úřad, jaké máme vůbec možnosti? Možnost vést vodovod jinudy, není možné. Předem děkuji za odpověď, Ludmila

ODPOVĚĎ:
V daném případě je dle mého názoru věcné břemeno vydrženo a pokud bude nový majitel dělat problémy, nezbude, než se obrátit na soud s žalobou o určení, že věcné břemeno vedení vody bylo vydrženo a posléze rozsudek vložit na evidenci nemovitostí, aby věcné břemeno zapsala. Lhůta pro vydržení činí 10 let. Nepíšete, jak dlouho to takto funguje, nicméně z kontextu dotazu plyne, že i přípojky k ostatním zahradám byly budovány v roce 1950 nebo bezprostředně poté, takže by již měly být rozhodně vydrženy. Takže pro právní jistotu všech by bylo nejlepší kontaktovat nového majitele s tím, aby byla uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene a tato vložena do katastru nemovitostí a pokud odmítne, máte zmíněnou možnost obrátit se na soud a žádat o zápis věcného břemene z důvodu vydržení, které nastalo již před desetiletími.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Mám manželku a dva syny Petra a Josefa. Petrovi jsem daroval nějaké pozemky před 10-ti lety. Nyní chci napsat závěť, ve které odkazuji veškerý svůj majetek manželce a Petrovi rovným dílem. Má smysl do závěti připsat, že si nepřeji provádět zápočet darů na povinný díl? Pro případ, že by se Josef (nestýkáme se) přihlásil jako nepominutelný dědic, aby se jeho podíl, na který má nárok, nevypočítával i z ceny dříve darovaných pozemků Petrovi. Děkuji, Hanuš.

ODPOVĚĎ:
V případě dědění dle pořízení pro případ smrti se zápočet na dědický podíl provede jen tehdy, přikázal-li to zůstavitel projevem vůle ve formě předepsaní pro pořízení závěti (viz § 1663 občanského zákoníku). Pokud tedy v závěti výslovně neuvedete, že chcete, aby se podíl nepominutelného dědice počítal i z ceny dříve darovaných pozemků, nebude takový zápočet v dědickém řízení proveden.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Na trvalé bydliště (kde se nezdržuji) 10/2017 přišel dopis pojišťovny Allianz. V dopise vyrozumění, že jsem údajně ukončil studium a jsem plátce zdravotního pojištění. Vyžadují 30.894 Kč + 5.174 Kč (penále). SŠ jsem ale navštěvoval a stále navštěvuji. Přes email doložení potvrzení o studiu ze školního r. 2014/2015 a 2017/2018. Odpověď na email až 1/2018 (nevědomost o existenci dopisu). Samozřejmě 15 denní lhůta na vyjádření propásnuta. Lze mě na základě potvrzení oddlužit? Hrozí mi nějaký postih za tříměsíční nekomunikaci? Děkuji, Hunert.

ODPOVĚĎ:
Ze znění Vašeho dotazu předpokládám, že Vaše zdravotní pojišťovna dospěla k mylnému závěru, že jste přestal být žákem střední školy. Vaše zdravotní pojišťovna tak (pravděpodobně) předpokládá, že jste se stal plátcem zdravotního pojištění dle § 5 písm. c) zákona o veřejném zdravotním pojištění (tedy tzv. plátcem bez zdanitelného příjmu) a jste tudíž povinen pojistné na zdravotní pojištění platit sám (jak vyplývá z § 8/1 písm. c) zákona o veřejném zdravotním pojištění). Pakliže jste za těchto okolností pojistné na zdravotní pojištění neplatil (alespoň jak to Vaše zdravotní pojišťovna mylně předpokládala), byla Vaše zdravotní pojišťovna povinna ho po Vás vymáhat, a to včetně penále (§ 8/5 zákona o veřejném zdravotním pojištění).

Vzhledem k tomu, že postup Vaší zdravotní pojišťovny byl založen na omylu, nic ze shora uvedeného by nemělo platit. Není přitom důležité, kdo předmětný omyl způsobil. Vzhledem k tomu, že v rozhodném období jste byl žákem střední školy, spadal jste do kategorie nezaopatřených dětí (§ 11/1 písm. a) a § 12 a § 13 zákona o státní sociální podpoře), tzn. že pojistné na zdravotní pojištění za Vás hradil, resp. měl hradit stát (jak vyplývá z § 7/1 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění).

Pokud své zdravotní pojišťovně prokážete, že jste byl v rozhodném období žákem střední školy (a tudíž i tzv. státním pojištěncem), nebudete povinen hradit účtované pojistné na zdravotní pojištění, ani účtované penále (neboť Vám zákonná povinnost k jeho úhradě nevznikla). V této souvislosti Vám lze doporučit zvolit aktivní přístup k věci (tzn. se zdravotní pojišťovnou komunikovat a spolupracovat na vyjasnění vzniklého omylu).

Pokud jste studium na střední škole například přerušil a následně v něm opět pokračoval (nebo na Vaší straně došlo k jiné relevantní změně poměrů), je možné, že jste zanedbal svou oznamovací povinnost. Nelze proto vyloučit, že po Vás Vaše zdravotní pojišťovna nebude požadovat úhradu nějaké s tím související smluvní pokuty. Svou zdravotní pojišťovnu můžete v každém případě požádat o její prominutí či alespoň snížení.

Pro eliminaci obdobných obtíží Vám doporučuji přenést adresu Vašeho trvalého pobytu tam, kde skutečně pobýváte, nebo si na této adrese alespoň zřídit adresu korespondenční.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů

zákon č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Celkem čtyři spoluvlastníci v dědickém řízení nabyli nemovitost - byt v osobním vlastnictví. Všichni spoluvlastníci se dohodli na prodeji bytu a rozdělení utržené částky. Jeden ze spoluvlastníků ale byt odmítá opustit a přestal s ostatními komunikovat. Pokusy o osobní či telefonické jednání selhávají. Nereaguje ani na dopisy a výzvy zaslané prostřednictvím doporučeného psaní ČP. Můj dotaz - jakou formou je třeba spoluvlastníka kontaktovat, aby měly zaslané listiny právní/oficiální platnost a musel na ně reagovat? Např. chtějí-li ostatní spoluvlastníci zaslat písemný nesouhlas s užíváním nemovitosti, smlouvu o kompenzaci za nadužívání nemovitosti, případně dále návrh na odkoupení ostatních vlastnických podílů a podobně.
Děkuji, Radka.

ODPOVĚĎ:
Listiny mají oficiální platnost v okamžiku, kdy mu je adresujete na adresu trvalého pobytu či na adresu, na které se obvykle zdržuje. Pokud přesto nereaguje, z právního pohledu to na jakékoliv případné soudní řešení stačí a prokážete, že jste se snažili ho kontaktovat. Je jeho problém, že nereagoval či si poštu nepřebíral. Jde to k jeho tíži. Následné řešení by bylo takové, že byste mohli k soudu podat žalobu o vypořádání podílového spoluvlastnictví, kde by o osudu nemovitosti rozhodl soud. Tj. přikázal do spoluvlastnictví např. jednomu, nařídil prodej, atd...

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Dcera zdědila závětí po svém dědovi majetek, který obsahuje jeden důchod a pohledávku vůči osobě, která byla v trestním řízení uznána vinou. Soud není pravomocný, obžalovaná se odvolala. Dcera nesprávně poučena, dědictví přijala s tím, že pohledávka bude vyčíslena na 1 Kč. Soupis byl takto sepsán a díky tomu dcera dědictví přijala. Nyní se má sestra jako neopomenutelný dědic odvolala, proti soupisu a požaduje zapsat a tedy od mé dcery vyplatit podíl z celé částky, o kterou byl náš otec okraden. Od notáře jsme se dozvěděli, že neopomenutelný dědic má právo na svůj díl, bez ohledu na náklady a na to zda vůbec kdy bude něco vymoženo a nehledě na to, že se dcera nechtěla do takového procesu vůbec zapojit, máme pohledávku za nedobytnou. Je možné, po nabytí dědictví, přenechat darovací smlouvou nebo jiným nástrojem ten povinný podíl neopomenutelnému dědici. Nebo jak z toho ven? Děkuji Vám předem za odpověď. S pozdravem Hana.

ODPOVĚĎ:
Prohlášení o neodmítnutí dědictví se vztahuje i na majetek nově objevený a projednávaný v řízení o dodatečném projednání dědictví. Nicméně mám za to, že by se s pohledávkou představující náhradu škody z trestní činností nemělo počítat, dokud nebude náhrada škody přiznána pravomocným rozsudkem (tedy dokud neskončí odvolací řízení).
Obecně má nepominutelný dědic právo na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu (viz § 1654 občanského zákoníku), dědicové se však mohou dohodnout i jinak, tedy např. tak že Vaše sestra zdědí právě onu pohledávku. Vaše dcera a Vaše sestra tedy mohou v rámci dědického řízení uzavřít dohodu o vypořádání dědictví (§ 1670 a následující obč. zák.), resp. dohodu o rozdělení pozůstalosti, popř. o určení dědických podílů, dle kterých některý z dědiců nenabude ničeho a nepožaduje ani vyplacení dědického podílu.
Vaše dcera se rovněž může v řízení rovněž dědictví, které nabyla, či jeho části, vzdát ve prospěch své tedy, která však s tímto musí souhlasit (§ 1490 obč. zák.)
Samozřejmě nic nebrání tomu, aby v případě, že pohledávku zdědí Vaše dcera, uzavřela poté se svou tetou smlouvu o postoupení pohledávky.

Bez souhlasu Vaší sestry s některou výše uvedenou variantou tedy nelze dělat nic.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Městský úřad v Semilech požaduje předložení OP kterémukoli dělníkovi, nebo zaměstnanci, který pracuje na městském směsném odpadišti. Ten si OP vezme a pak si opíše rodné číslo a jméno a vše ostatní v OP. Rád bych věděl, podle jakého zákona má právo sběrný dvůr toto požadovat. Já pouze vyhazuji směsný odpad a neprodávám zde nic. Kdo má podle zákona právo, aby ode mně vyžadoval předložení OP? Mockrát děkuji. Bohdan

ODPOVĚĎ:
Zákon k tomuto stanoví následující: Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů provádějící sběr nebo výkup odpadů stanovených prováděcím právním předpisem je povinen při odběru nebo výkupu těchto odpadů identifikovat osoby, od kterých má v úmyslu odpady odebrat nebo vykoupit, identifikovat odebírané nebo vykupované odpady, vést o těchto skutečnostech, a to včetně data a hodiny odebrání nebo vykoupení odpadů. K plnění této povinnosti je provozovatel oprávněn vyžadovat k nahlédnutí průkazy totožnosti těchto osob. Identifikační údaje je provozovatel povinen evidovat a uchovávat po dobu 5 let od odebrání nebo vykoupení odpadů. Bez ověření údajů provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů nesmí odpad odebrat nebo vykoupit.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Mám svědčit u soudu, ale je to 400 km daleko a líčení začíná ráno v 8:45. Mám nárok na proplacení nákladů na ubytování? Pokud ano, jak mám postupovat. Dále zda mohu jet vlastním osobním automobilem. Pokud ano, tak co pro to mám udělat. U předvolání je, že je dovolena jízda jen hromadnou dopravou.
Děkuji, Monika.

ODPOVĚĎ:
Svědci mají právo na náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku (svědečné). Toto právo zaniká, není-li uplatněno do tří dnů od výslechu nebo ode dne, kdy bylo svědku oznámeno, že k výslechu nedojde. O tom musí soud svědka poučit. Mezi tyto náklady spadají také náklady na ubytování, kdy ve Vašem případě není pochybností o tom, že takové náklady budou oprávněně vynaložené. Obecně je možno využívat i jiný dopravní prostředek, takové náklady bývají propláceny, pouze musíte předložit velký technický průkaz.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

◙ Vyvázání manžela, manželky z hypotéky - kdo se stane majitelem nemovitosti? (hypotéka před manželstvím)

Ráda bych se zeptala na problematiku hypotéky. Pořídila jsem si hypotéku 06/2013, kde k hypotéce přistoupil i spolužadatel tehdy můj přítel. Vdala jsem se v září 2013 za přítele, který je ve smlouvě. Výstavba nemovitosti, byla provedena na pozemku mých rodičů. V katastru nemovitostí jsou vlastníci moji rodiče. Žádala jsem hypoteční banku o vyvázání manžela ze smlouvy. Žádost mi byla zamítnuta, že vyvázání manžela je pouze výjimečně a to z důvodu rozvodu viz info z banky
--- Cituji: "Vyvázání jednoho z manželů ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru banka umožňuje jen ve výjimečných případech, zejména v souvislosti s rozvodem, kdy v rámci vypořádání společného jmění manželů se stává výlučným vlastníkem úvěrované nemovitosti ten z manželů, který na sebe rovněž přebírá závazek vyplývající z předmětné úvěrové smlouvy, a to především za podmínky, že má dostatečné příjmy ke splácení úvěru, závazky z úvěru jsou řádně spláceny apod. V případě, že se nejedná o změnu z důvodu rozvodu, vyžaduje banka účast obou manželů v úvěrové smlouvě, a proto nelze žádosti o vyvázání." ---
Když jsem podepsala smlouvu před uzavřením manželství, tak ten to dluh se váže pouze na moji osobu? Banka tvrdí, že se stanu výlučným vlastníkem nemovitosti, což není pravda, neboť nemovitost není moje ani manžela. My jsme uvedeni pouze jako investoři.
Ráda bych argumentovala bance, aby mi vyhověli, ale nevím na čem můžu přímo stavět.
Děkuji, Nina

ODPOVĚĎ:
V daném případě není rozhodné, že Váš manžel vstupoval jako spoludlužník v době, kdy ještě manželem nebyl. Bylo by možné jej vyvázat, jelikož závazek není součástí SJM, když byl zřízen před manželstvím. Pro banku je ale spíše problém, aby měla jistotu, že v případě nesplácení hypotéky se má na koho obrátit, tedy na spoludlužníka. Aby manžela vyvázali, je třeba, abyste dosahovala určité výše příjmu. Jediný argument pro banku tedy bude dostatečná výše Vašeho příjmu nebo jim nabídnout jiného solventního spoludlužníka.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Kde požádat o opravu veřejné komunikace, silnice k rodinným domům?

K našemu domu na maloměstě vedou dvě cesty. Jedna vede po místní komunikaci - silnici. Druhá, široká pro jedno vozidlo a dlouhá cca 300-400 m je příjezdovou, obecní cestou k naší zahradě. Po 200 m asfaltu je řada osmi garáží pro obyvatele nedalekého sídliště. Zbytek je hliněná cesta vedoucí až k nám. Můj dotaz se týká druhé cesty.
V létě 2017 se vedle nás dokončil menší dům, kde nové žijí 3 rodiny s 4 auty. Dříve jsme hliněnou cestu užívali jen my. Tím, že po hliněné cestě začala nově jezdit další auta, se stala blátivou a rozmáčenou. Nelze tam projít suchou nohou, auta jsou stále špinavá. Původní upravená cesta s kolejemi a travnatým středem je pryč. Asfaltová část cesty vybudována na konci 80. let je nyní už také v dezolátním stavu a musíme jezdit skoro rychlosti chůze.
Mohli byste mi poradit, prosím, jak mám jednat s městským úřadem - vlastníkem, aby došlo bez zbytečných průtahů k nápravě nebo zbudování odpovídající cesty? Jaké argumenty mohu použít?
Pokud by u nás hořelo, hasiči by měli problém se k nám dostat. Totéž sanitka např. v případě infarktu nebo mrtvice.
Děkuji, Hubert

ODPOVĚĎ:
Vlastník silnice je povinen se o silnici starat a udržovat ji v technickém stavu, který umožňuje její bezpečné užívání. Jak sám uvádíte, tato komunikace je rozježděná, nezpevněná a i např. záchranná služba by měla problémy projet, což je rozhodně důvodem pro zajištění řádného stavu vozovky (i samozřejmě bez tohoto platí, že vlastník je povinen udržovat vozovku v řádném technickém stavu).

Vlastník silnice, místní komunikace je povinen nahradit škody vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.

V případě, že by obec byla v této věci liknavá, a Vám užíváním komunikace vznikla škoda, můžete požadovat náhradu škody po obci jako vlastníkovi komunikace.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Sídlo firmy u osoby blízké - nárok na trvalé bydliště podnikatele OSVČ
◙ Zrušení sídla firmy na adrese osoby blízké na její žádost - za kolik dní dojde ke zrušení?

Bydlím s rodiči v rodinném domku (já žena 45 let) a všichni tři tady máme vlastnické právo a trvalé bydliště. Můj přítel, který se nedávno rozvedl, tak přišel o trvalé bydliště, které má v současné době nahlášené na obecním úřadě. Jelikož je OSVČ tak měl sídlo firmy na adrese u bývalé manželky, takže teď musí sídlo firmy změnit a chtěl by ho právě na mojí adrese. Jaké nebezpečí z toho pro mě a mé rodiče vyplývá a co když jednou budu chtít sídlo firmy okamžitě zrušit z důvodu např. našeho rozchodu, půjde to okamžitě a jak?
A po celou tu dobu, kdyby měl sídlo firmy na mojí adrese, tak ho zřejmě z domu nemohu “vyhodit”, bude mít zřejmě právo být v tomto domě i přestože tady nemá trvalé bydliště? Nebo prosím o radu, jak nejlépe tuto situaci vyřešit, aby sídlo své firmy nemusel mít na mojí adrese. To že existují virtuální sídla vím. potřebovala bych něco levnějšího a schůdnějšího.
přítel vlastní 3 nepohyblivé stánky s občerstvením, ale na všech adresách není číslo popisné, adresa je, ale právě bez tohoto čísla. Jeden stánek je takový dřevěný domeček a 2 stánky jsou plechové kontejnery. Šlo by sídlo firmy zaspat na tyto adresy. Slyšela jsem, že prý ne. Děkuji. Jana

ODPOVĚĎ:
I když bude mít Váš přítel sídlo ve Vašem domě, nevzniká mu tím žádné právo k domu. Kdyby například byl v exekuci, dům či Vaše vybavení by nemohl exekutor prodat. I kdybyste se rozešli, nebude mít právo vstupu do domu.

Okamžitě zrušit sídlo Však nebude možné, živnostenský úřad změní sídlo pouze na základě oznámení Vašeho přítele. Doporučuji proto sepsat s přítelem smlouvu, na základě které se zaváže sídlo změnit, pokud jej k tomu písemně vyzvete. Pro případ porušení takové povinnosti si sjednejte smluvní pokutu, např. 500, - Kč denně. Pokud byste takto odvolali souhlas s umístěním sídla, můžete toto následně oznámit živnostenskému úřadu s tím, aby vyzval přítele, aby uvedl své nové sídlo. Pokud by tak neučinil, mohl by mu také zrušit živnostenské oprávnění.

Pokud stánky přítele nejsou zapsány jako stavby v katastru nemovitostí a nemají ani číslo popisné, nebude v nich možné zapsat sídlo.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Náhrada ušlého zisku od protistrany soudního sporu - protistrana se nedostavila k soudu k líčení
◙ Nedostavení se protistrany k soudu a náhrada ušlého zisku za ztracený čas OSVČ

Jsem předvolán k soudu jako účastník řízení. Soud bude odročen, protože žalující strana se "asi" nedostaví. V případě, že bude jednání odročeno, mohu požadovat náhradu ušlého zisku? Pracuji jako OSVČ několik desítek km od místa soudu, ale bydliště mám několik set km. K soudu pojedu z místa výkonu práce, ale veřejnou dopravou by to zabralo spoustu času. Takže musím autem. Mám vůbec na něco nárok a pokud ano, jak o to požádat a jaké dokumenty dodat?
Děkuji

ODPOVĚĎ:
Doufám, že jsem pochopila správně, že se jedná o účastenství v civilním řízení (nikoliv svědek). Náhradu ušlého zisku v civilním řízení požadovat můžete, jako účastník ale nikoliv po soudu (jak je to možné u svědků), ale po protistraně. Je ale otázkou, do jaké míry by se Vám podařilo výši ušlého zisku prokázat, když jste OSVČ. Pokud byste se o to pokusil, pak s sebou k soudu určitě vezměte daňové přiznání za poslední rok. Pokud jde o použití osobního motorového vozidla, upozorňuji, že soudy uznávají cestovné autem pouze v případech, kdy to předběžně schválí. Měl byste tedy soudu zaslat sdělení, že pojedete autem, z jakého důvodu jedete autem (vzdálenost místa bydliště, časová náročnost, náročné spoje, apod...). Jinak v rámci soudního řízení máte právo požadovat po protistraně jakékoliv náklady, které Vám vzniknou, ale to pouze v případě, že budete ve sporu úspěšný.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Propustka z vězení, vazby na pohřeb

2014 mi zemřela maminka, ostatky mám stále doma, jelikož mi babička nedovolila umístění do rodinného hrobu. Teď zemřela babička a hrobku tedy zdědím. Chtěla bych maminku do hrobu umístit a uspořádat obřad. Bohužel se bratr mezi tím dostal do vězení s dozorem. Má i jako vězeň právo se obřadu zúčastnit a jak může požádat a koho o propustku.
Děkuji za odpověď Olga

ODPOVĚĎ:
Dle zákona o výkonu trestu odnětí svobody platí: Pro naléhavé rodinné důvody může ředitel věznice přerušit odsouzenému výkon trestu až na 10 dnů během kalendářního roku.

Jak shledala i ombudsmanka (sp. zn. Sp. zn. : 1640/2016/VOP/PD), je účast na pohřbu, popř. obřadu Ve Vašem případě, zcela jistě naléhavým rodinným důvodem. Je nezbytné se tedy s žádostí obrátit přímo na ředitele příslušné věznice a odůvodnit tuto žádost.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Snížení variabilní složky mzdy zaměstnavatelem kvůli neuspokojivým pracovním výsledkům - lze napadnou rozhodnutí zaměstnavatele?

Rád bych se vás zeptal na radu ohledně jednání mého bývalého zaměstnavatele. Pracoval jsem jako provozní manažer v soukromé základní škole. K 31.11.2017 mi vypršela pracovní smlouva a já již nechtěl prodlužovat, což jsem řediteli se zhruba měsíčním předstihem oznámil. mimo jiného jsem měl hmotnou zodpovědnost za pokladnu, kde se s mým předáním kasy, které proběhlo v posledním týdnu, možná posledních 3 dnech mého tamního pracovního poměru, vyskytl rozdíl, něco přes 8.000 Kč. Protože jsem měl hmotnou zodpovědnost, bral jsem jako svou pracovní povinnost toto uhradit a tak jsem to podepsal s tím, že si s ředitelem napíšeme emailem nějaký splátkový kalendář. V půlce prosince 2017 mi psal pan účetní, kolik mám přesně zaplatit a já poslal e-mailem dotaz, na jaký účet a jaký variabilní symbol s tím, že jim to pošlu rovnou. Dostal jsem odpověď, že to musí nechat schválit někým jiným. Ve zhruba stejnou dobu +/- 1 den mi přišla výplata (mou mzdu skládala pevná složka 18.000,- Kč + 0 - 6.000,- Kč variabilní složka, na kterou se mi za celý rok ani nesáhlo, vždy jsem ji dostal celou) pokrácena o variabilní složku. Když jsem psal řediteli, aby mi řekl, jestli mi za něco nechával strhnout peníze, tak mi asi po týdnu napsal, že část mi strhl, protože se mu nelíbila má práce a část jako to manko, ale neřekl mi, kolik peněz použil na jaký účel. Zeptal jsem se ho tedy znovu a on mi asi po měsíci odpověděl emailem, kterým shazoval mou práci u něj, nařkl mě z finančních ztrát v průběhu roku, neodpověděl mi opět na otázku, jakou částku z výplaty na co použil a navíc mi oznámil, že mají nesrovnalosti v penězích, které vybrali v listopadu 2017 na adventních trzích v listopadu, které jsem organizoval (na těchto trzích se postavilo několik stánků, ke kterým byli postaveni děti a učitelé, každému se dala záloha cca 300, - Kč z pokladny, aby mohli vracet lidem, jenž si od nich kupovali výrobky vytvořené dětmi - nikdo nevydával účtenky, peníze se na konci prostě spočítali a do pokladny se vrátily rozdané zálohy, navíc tyto peníze vedli bokem mimo pokladnu, myslím, že jsem k nim ani nic nepodepisoval, ale to už si nejsem jistý - před odchodem jsem je předa sekretářce a všem oznámil interním e-mailem, se sekretářkou v kopii, aby bylo jasné, že to není za ničími zády, že jsou v trezoru).
Ředitel mi v půlce ledna 2018, po tom, co s těmi penězi manipulovali, napsal, že jim něco chybí.
Dalším bodem, který v e-mailu napsal bylo, že peníze, které jsem navrhl na lyžařský výcvik nestačily a museli za každé dítě doplatit 500 Kč, tedy že tam je další schod 47.000 Kč. Lyžařský výcvik se konal až v lednu 2018, přestože jsem cenu výcviku pro děti tvořil já, resp. sekretářka a já nesl odpovědnost, stále si přeci mohli zařídit, aby se do rozpočtu vešli nebo informovat rodiče, že je nutné navýšit cenu výcviku - navíc jejich praxe je, že přerozdělují peníze různých dětí tak, aby každé platilo podle toho, jestli tam lyžuje nebo ne, tedy mi přijde divné, že by to bylo pro celou školu rovnoměrně 500, -Kč /os.
Pan ředitel není zrovna výborný charakter a už v e-mailu začal, krom mého ponižování, ještě lhát, mimo jiné, že jsme se domluvili na tom, že mu nechám v kanceláři splátkový kalendář za tu pokladnu, což není pravda. Byli jsme domluveni na e-mailové komunikaci. (e-maily pro představu v příloze: Denis = hlavní ředitel, Michal = ředitel jiné školy, který tvoří mzdy, Pavel = personální/účetní).
Za dobu, co jsem u něj pracoval mě psychicky naprosto vydeptal a teď už jsem z něj zoufalý.
Mé dotazy k tomuto případu:
1) Přestože variabilní složka mzdy je čistě na vůli zaměstnavatele, může mi z ní strhnout peníze za dvě různé věci, aniž by se ani po zažádání nevyjádřil kolik na co použil? Teď může říct, že na tu pokladnu si vzal buď 1.000,- a bude po mě chtít ještě 7.000 doplatit, nebo řekne, že si vzal 4.000,- a bude chtít doplatit jen 4.000,- Kč. Jenomže to je čistě na jeho vůli a má mě v hrsti, když po mě něco bude chtít a já to neudělám, zvolí například první variantu.
2) Může po mě chtít po měsíci a půl od mého odchodu peníze, které se jim za tu dobu ztratily z těch adventních trhů?
3) Může po mě chtít nějakou náhradu toho lyžařského výcviku?
Omlouvám se za tu délku e-mailu, jsem z toho zoufalý a nejraději bych popsal každý detail a ještě se doptával, abych věděl, na čem jsem. Momentálně, jak je vidět z přiložených mailů mě chce přimět k tomu, abych se za ním zastavil, jenomže já z něj už mám takové skličující stavy, že ho ani nechci vidět - nemyslím si, že by to s ním nebylo možné vyřešit po e-mailech a vím, že mě tam chce jen, aby se kochal, jak mě týrá (on si v tom libuje nejen u mě).
Děkuji, Eduard

ODPOVĚĎ:
1) Záleží na tom, jak je ve mzdovém výměru nebo ve smlouvě definována pohyblivá složka. Za určitých okolností se i pohyblivá složka může stát nárokovou. I v případě, kdy je na vůli zaměstnavatele, kolik bude v daném měsíci tato složka činit, jestliže proti ní provede započtení své pohledávky, je povinen započtení vyúčtovat, už jen proto, aby bylo zjevné, o kolik se celkový dluh snížil a kolik zbývá doplatit.
2) Podle § 254 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen provést inventuru při skončení pracovního poměru. Pokud byly při skončení Vašeho pracovního poměru provedena inventura, v níž se nesrovnalosti z adventních trhů neprojevily a za situace, kdy byly peníze mimo Váš dosah a neměl jste možnost s nimi manipulovat (naopak s nimi manipulovali jiní), nenesete za případnou škodu odpovědnost.
3) Pokud jde o peníze za lyžařský výcvik, bylo by nutné znát náplň Vaší práce, vědět, kdo dělal konečné rozhodnutí ohledně ceny, kdo vyjednával podmínky konání lyžařského výcviku atd.
Vzhledem ke stupňujícím se nárokům a dalším nově objeveným pochybením vedoucím k finanční škodě bych doporučila kontaktovat advokáta a nechat se při jednání s ředitelem školy zastoupit.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Odjetí od nehody - řidič nevěděl že k nehodě došlo, jak se bránit v přestupkovém, trestním řízení?

Prosím o radu k níže popsané dopravní nehodě.
30.1.2018 jsem přijala doporučený dopis z Magistrátu, přišel příkaz k zaplacení pokuty 2500 Kč (nejnižší možná sazba s přihlédnutím na žádný záznam v kartě řidiče).
30.10.2017 jsem byla účastníkem dopravní nehody. V obci, kde je možno předjíždět, jsem se rozhodla předjet vozidlo, které nejelo ani 40 km/h, neblikalo ani vpravo ani vlevo.
Když jsem byla v půlce předjíždění, všimla jsem si, že řidič druhého vozu stáčí vozidlo směrem k mému (pořád neblikal).
V dobré víře vyhnout se střetu, jsem vyjela mimo pozemní komunikaci, na trávník, kde jsem se hned znovu stáčela, abych nevrazila do domu a po té opět stáčela, abych se vyhnula veřejnému osvětlení. V mých očích jsem se málem zabila, ale všemu jsem se vyhnula. V rozčilení jsem přibrzdila, že zastavím a aspoň křiknu na dotyčného, jestli neumí vyhodit blinkr. Pak jsem si ale řekla, že můžeme být rádi, že se nic nestalo a odjela jsem.
Když jsem dorazila domů, z hrůzou jsem zjistila, že mám odřený celý pravý bok vozidla a došlo mi, že jsem v podstatě odjela od nehody.
Doma jsem to honem vysvětlila příteli, sedli jsme do auta a jeli zpět.
Na místě už ovšem byla policie a bylo to zapsáno, jako odjetí od nehody.
Jako viník byl předběžně určen druhý řidič.
Vím, že jsem v podstatě od té nehody odjela, ale v době, kdy jsem odjížděla, jsem nevěděla, že se nějaká nehoda stala.
Přijde mi nefér být trestná za to, že jsem se kvůli někomu málem zabila.
Nevím, jak je možné, že jsem nic necítila, snad, že jsme jeli oba tak pomalu nebo že mám auto z hliníku nic jsem neslyšela (k čemuž asi nikdo nepřihlédl), sama si to nedovedu vysvětlit, ale je to tak.
Dotaz: má smysl podávat odpor, je nějaká šance uspět bez nějakého záznamu v kartě řidiče? Pro mě je odjetí od nehody jako vidět vraždu a dělat, že nic.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
V případě, že v rámci nehody nedošlo ke vzniku újmy na zdraví, není možné takové jednání posuzovat jako trestný čin. Ujetí od dopravní nehody je ovšem považováno za přestupek dle zákona o silničním provozu, konkrétně dle § 125c odst. 1 psím. i). Nicméně určitě má pro Vás význam bránit se proti uložené sankci, kdy můžete např. argumentovat tím, že ujetí od dopravní nehody bylo důsledkem šoku, kdy jste se ovšem vzápětí na místo nehody vrátila.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Zdravotní důvody pro odklad vězení, trestu odnětí svobody

Přítel byl 06/2017 odsouzen k trestu odnětí svobody neboli vězení. Termín nástupu 12.2.2018 do vězení. Chce zažádat o posunutí výkonu trestu o 3 měsíce, ze zdravotních důvodu - chodí k lékaři již několik měsíců pro bolesti páteře, bolesti zad (aktuálně již 7 měsíců dočasná pracovní neschopnost, DPN). Je možné z těchto zdravotních důvodů odklad vězení? Díky Jitka

ODPOVĚĎ:
Je možné o něj požádat, pokud z lékařské zprávy o hospitalizaci odsouzeného v lůžkovém zdravotnickém zařízení nebo z jiných skutečností vyplývá, že by výkon trestu ohrozil jeho život nebo zdraví.
Je tedy nezbytné doložit příslušnou lékařskou zprávu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Věcné břemeno dožití v nemovitosti a dědění této nemovitosti - vylučuje se to?

V lednu 2017 ji napsal na náš dům věcné břemeno na užívání celého domu 6+1, bezplatné s tím, že ani opravy a údržbu apod. dělat nemusí.
Již dříve mi bylo odpovězeno ohledně této záležitosti, že nemůže dědit 1/4 (jsme 3 sestry a ta paní) a zároveň mít břemeno. Je tomu tak? Buď jedno, nebo druhé. Navíc má svůj byt, který pronajímá.
A pokud by si vybrala doživotní břemeno, můžeme tedy dům užívat i my? (dvě z nás bydlí v 2+1 a nevíme, proč by ona měla mít celý dům pro sebe) Nebo můžeme ho pronajmou i když ona tam má břemeno? A musíme se ohlašovat, když budeme chtít do domu? Musí nás tam pustit?
Čeká nás dědické řízení a vzhledem k našim vztahům potřebuji vědět raději předem nějaké informace, na co se mohu připravit. Otec prodal veškerý majetek co měl, ukončil stavební spoření, penzijní připojištění apod. Pokud to již nebude na otcově účtě, ale bůhví kde, máme nárok na to znát, kde peníze jsou a vznést na ně nárok? Dokonce i prodal pole, které bylo dědictvím po naší mamince a další po dědečkovi. Netušíme, kde peníze skončily, jestli na jejím účtě, nebo jestli je částečně nepoužila na úhradu dluhů své dcery, která je v insolvenci.
Věděla jsem, že to jednou budeme řešit, ale už teď jsem z toho zoufalá, protože všechno náš dědeček s babičkou postavili a dali našemu otci by teď měl spolknout někdo cizí, kdo se ani nakonec o našeho otce nepostaral.
Můžete mi prosím nějak přiblížit na co by jsme mohly mít nárok a na co již nikoliv?
Děkuji, Marie

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o věcné břemeno, tak toto neznamená, že dům nemůžete užívat vy jako vlastníci. Pokud je dům z dispozičního hlediska takový, že lze další prostory pronajmout, tak tyto prostory klidně pronajmout můžete. Ohledně ohlašování - měli byste dodržovat jakási pravidla slušnosti a do domu vstupovat a pohybovat se v něm tak, aby nebylo narušováno užívání z hlediska věcného břemene. Pustit do domu vás musí, resp. není jejím oprávněním se k tomuto vyjadřovat. Jako vlastníci máte právo mít klíče od domu. Pokud má paní svůj byt, který pronajímá a vaše bytové poměry nejsou zdaleka tak dobré, jako poměry dotyčné paní, stálo by za to i zvážit, zda se nebudete domáhat zrušení věcného břemene soudně.
V rámci dědického řízení notář po tom, kde zmizely peníze, bohužel pátrat nebude. Pokud k tomu došlo za života zůstavitele, tak to bohužel vůbec předmětem řešení dědictví ani jakéhokoliv jiného řízení být nemůže. Pokud by se tak stalo po jeho smrti, mohli byste se domáhat vrácení peněz do dědictví, ale museli byste prokázat, že skutečně k použití peněz zemřelého po jeho smrti neoprávněnou osobou došlo.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Odvolání proti vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání ÚP

Potřebuji poradit ve věci odvolání proti rozhodnutí úřadu práce o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.
V září 2017 jsem dal ve své práci (po 16 letech) výpověď a od října jsem byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání na místním ÚP. Dne 7. 12. 2017 jsem se měl dostavit na schůzku na ÚP, nicméně na tuto schůzku jsem se nemohl dostavit kvůli svému úrazu z 6. 12. , které způsobilo, že jsem nemohl chodit. Protože 6. 12. byla u nás na návštěvě rodinná známá pediatrička, která mě ošetřila a stanovila léčbu, nepovažoval jsem za nezbytné se se svým zraněním ještě nechávat znovu ošetřit u svého obvodního lékaře. Nicméně tato pediatrička mi nechala pro mého obvodního lékaře zprávu, ve které mimo jiné popisuje datum a míru zranění.
Dne 12. 12. 2017 jsem již mohl chodit, a dostavil jsem se proto ke svému obvodnímu lékaři pro zprávu pro ÚP, ve které by lékař na základě zprávy od pediatričky potvrdil mé zranění z 6. 12. a také mou pracovní neschopnost.
Můj obvodní lékař mi 12. 12. toto potvrzení neschopnosti práce pro ÚP vystavil, ale v potvrzení udělal dvě chyby. Jednak místo neschopnosti práce použil formulaci, že jsem nebyl schopen fyzické zátěže a jednak nedal na zprávu datum vystavení. Ještě ten den jsem toto potvrzení zaslal na ÚP s otázkou, jestli je toto potvrzení dostatečné a zažádal jsem o náhradní termín schůzky. ÚP na tento můj email neodpověděl.
Místo toho se mnou ÚP zahájil řízení ve věci vyřazení z evidence uchazečů, s odůvodněním, že jsem úřadu nedodal potvrzení o neschopnosti práce v den ošetření lékařem. To ale nebyla pravda. Pediatr mi nemůže vydat potvrzení o neschopnosti a potvrzení o neschopnosti, které mi vydal obvodní lékař, jsem zaslal na ÚP v den ošetření obvodním lékařem.
Navštívil jsem tedy znovu obvodního lékaře s prosbou, aby na svou zprávu pro ÚP doplnil datum ošetření. Ten mi vyhověl, ale tentokrát na zprávu zapomněl dát razítko. Toho jsem si nevšiml a zprávu jsem poslal na ÚP. Jako odpověď jsem obdržel rozhodnutí, že ÚP ukončuje správní řízení z důvodu neoznámení lékařského ošetření, pro které jsem se nedostavil na schůzku na ÚP v den ošetření a zároveň se mnou zahájil nové řízení o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu nedostatečného zdůvodnění.
Navštívil jsem tedy znovu svého obvodního lékaře, který mi již vystavil klasickou neschopenku na dobu od 6. 12. do 12. 12. se všemi zákonnými náležitostmi. Tuto neschopenku jsem donesl osobně na ÚP a zde jsem úřednicím sdělil, že dalším důvodem, proč jsem se nedostavil na ÚP byly vážné náboženské důvody. Jelikož jsem kvůli svému zranění věděl, že se nebudu moci v tehdy neděli dostavit do kostela na svátost smíření, musel jsem požádat našeho kněze, aby mi přišel udělit rozhřešení, protože absoluci nelze vykonat na dálku. Přitom termín návštěvy na ÚP byl jediný den, kdy měl náš kněz možnost se k nám dostavit. Dokonce jsem ÚP nabídl i čestné prohlášení kněze, že mi 7. 12. absoluci udělil.
Přes to všechno mě ÚP vyřadil z evidence uchazečů o zaměstnání a zdůvodnil to tak, že 12. 12. nemohl lékař posoudit, že jsem dne 7. 12. nebyl schopen práce. Mnou zmíněný náboženský důvod odmítl ÚP akceptovat s tím, že se jedná o osobní záležitost, která je podřazená povinnostem uchazeče v evidenci na ÚP.
Vzhledem k tomu, že se domnívám, že jsem splnil všechny zákonné povinnosti pro to, abych nebyl vyřazen z evidence na ÚP, rozhodl jsem se sepsat odvolání k Ministerstvu práce a sociálních věcí. Proto se na vás obracím, neboť potřebuji někoho, kdo by mi s formulací tohoto odvolání pomohl.
Rád se s vámi setkám, pokud to bude vhodné (jsem z Prahy), případně vám mohu zaslat veškeré dokumenty k této věci.
Od 5. 2. 2018 již nastupuji do nového zaměstnání, ale nerad bych přišel o dávky z ÚP, na které mám podle mého názoru nárok.
Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Tato právní poradna neposkytuje služby ve Vámi uváděném rozsahu, pouze poradenskou – konzultační činnost, nevyhotovuje ovšem různá podání apod. Nicméně se můžete obrátit na kteréhokoliv advokáta (kontakt www.advokatikomora.cz), popř. Česká advokátní komora poskytuje bezplatné právní poradenství v Praze – je nezbytné se objednat, podrobnosti naleznete zde: https://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=2617.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Můj otec zemřel v roce 2016. Bratr zdědil dům, který na něho otec přepsal ještě za života. Já jsem nebyla pozvaná k notáři ani na podpis, že po otci nezůstal žádný majetek, ani nevím, kde jsou jeho lovecké zbraně ani kolik peněz zůstalo na jeho účtu a bratr se se mnou o tom nechce bavit. Nevím co je se zahradou a zahrádkou, jestli i to je součástí domu nebo na koho se obrátit s pomocí. Matka, když zemřela, tak mi řekli, že po ní žádný majetek taky nezůstal, přitom žili společně, nikdy se nerozvedli. Taky jsem nebyla nikomu nic podepisovat, tak tomu nerozumím. Dělají ze mne blázna nebo je to tak v pořádku? Děkuji, Ludmila

ODPOVĚĎ:
Určitě to v pořádku není. I když nezůstal po rodičích žádný majetek, notář Vás kontaktovat musí, aby projednal, zda o nějakém dalším majetku případně nevíte. Doporučuji nahlédnout do soudního spisu o dědictví po Vašich rodičích, tam zjistíte veškeré podrobnosti. Spis je veden u soudu, v jehož obvodu rodiče před smrtí bydleli.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Strejda zemřel v mém bytě 17.12.2017. Našel jsem dokumenty, kde má úvěr u banky. Mám zajít do banky a informovat je nebo počkat na soud až bude dědické řízení a zjišťování dluhu. Také platí inkaso z jeho účtu, jak to zastavit.
Děkuji, Miloš.

ODPOVĚĎ:
Sám nemusíte činit žádné kroky. Samozřejmě by bylo slušné, abyste banku informoval, stejně tak i ohledně inkasa. Jde ale pouze o jejich informaci, vše se bude finálně řešit až v dědickém řízení u notáře. Zálohy na služby se platit musí, i když člověk zemře a následně je v dědickém řízení určen dědic, kterému se budou vracet přeplatky či bude hradit případné nedoplatky.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Zůstala jsem sama s dcerou 13. let, ve vlastním bytě s měsíčními náklady 9.800 Kč. Kvůli stěhování jsem předtím pracovala jen na dohodu. Nyní jsem na úřadu práce, nemám nárok na vyplácení. Zjistila jsem, že jsem těhotná, přítel mě opustil. Nemám žádný příjem, jediné co dostávám jsou alimenty na dceru ve výši 3.500 Kč, dosud přítel vše platil, chtěl abych zůstala doma. Dcera je navíc celiak a výdaje na stravu jsou vyšší. Poradíte mi prosím, mohu někde žádat o nějaké přídavky, případně o jaké? Je možné dosáhnout na nějakou pomoc? Zatím si jen půjčuji a pomáhá mi matka, která je v důchodu a sama nemá nic, ale to už nejde dál. Hledání práce mi stěžuje to, že jsem bohužel kvůli rodinným problémům byla nucena přerušit studium a mám tedy v podstatě jen základní vzdělání. Je nějaká naděje na pomoc? Děkuji, Tamara.

ODPOVĚĎ:
Je-li příjem Vaší domácnosti nižší než 2,7násobek jejího životního minima, můžete si zažádat o přídavek na dítě ve výši 610 Kč měsíčně (po narození dítěte byste mohla mít nárok na přídavek i na mladší dítě). Žijete-li s dcerou sama, je životní minimum Vaší domácnosti vyjádřeno částkou 5.280 Kč, hraničním příjmem pro nárok na přídavek je tedy příjem ve výši 14.256 Kč měsíčně. Pro nárok na přídavek je zapotřebí doložit příjmy za uplynulé kalendářní čtvrtletí.

Jste-li vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém máte trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů Vaší domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení, mohla byste si požádat o příspěvek na bydlení. Pro nárok na příspěvek je zapotřebí doložit náklady na bydlení a příjmy všech osob, které mají v bytě/domě trvalé bydliště, za uplynulé kalendářní čtvrtletí.

Dále by připadaly v úvahu dávky pomoci v hmotné nouzi - příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc. Při žádosti o tyto dávky je zapotřebí kromě příjmů doložit také prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude zajímat, zda vlastníte (ne) movitý majetek, zda máte peníze na bankovním účtu, stavební spoření či životní pojištění.

Co se týče finanční podpory při celiakii, příspěvky nabízí některé zdravotní pojišťovny – například Všeobecná zdravotní pojišťovna přispívá až 6.000 Kč ročně. Doporučuji tedy nejprve zjistit, zda přispívá i zdravotní pojišťovna, u které je pojištěná Vaše dcera. V úvahu by připadal i příspěvek na péči. Pokud ale Vaše dcera nemá kromě celiakie jiné zdravotní problémy, je málo pravděpodobné, že by na příspěvek na péči dosáhla.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Jsem důchodce. Loni (2017) jsem směnnou smlouvou vyměnil moje pozemky vytypované na stavbu komunikace s ŘSD za jiné. Ty jsem následně prodal. Mám povinnost zaplatit daň z příjmu (ne z nabytí nemovitosti) a kolik? Děkuji, Jiří.

ODPOVĚĎ:
Při prodeji pozemku jste nesplnil podmínky pro osvobození od daně z příjmů, tj. vlastnil jste pozemek méně než 5 let. Vznikla Vám povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob (pokud již nemáte povinnost podat daňové přiznání z jiného důvodu). Příjmem bude cena, za kterou jste pozemek prodal a jako výdaj můžete uplatnit hodnotu pozemku určenou na základě znaleckého posudku. Dále si můžete uplatnit prokazatelné výdaje související s prodejem pozemku, např. provizi realitní kanceláři. Sazba daně z příjmů je 15 %.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Vlastníme stodolu a malý zahradní domek, který jsme zdědili po manželově mamince. Její manžel a mého muže otčím byl v závěti uveden jako uživatel - věcné břemeno na dožití. Chci se zeptat co to znamená pro nás? Chtěli bychom rekonstruovat ten zahradní domek, kde má jen pár drobností, které by tam ani mít nemusel a mohl by je mít ve stodole a ten domek využít k bydlení pro mou maminku. A jestli máme právo mít klíče od naší stodoly i když tam má věci? Nebo je lepší je raději nemít a nechat si od něj podepsat, že ty klíče nemáme, kdyby si náhodou vymyslel, že jsme mu něco odcizili. Má otázka zní, jestli máme právo mít klíče od vlastní stodoly a můžeme ji také využívat nebo tam nesmíme bez jeho vědomí chodit i když je naše? A můžeme rekonstruovat tu stodolu a zahr. domek a chtít po něm, aby si ty věci na čas odstěhoval? Potřebujeme nějaké povolení? Děkuji předem za radu
Zdenka

ODPOVĚĎ:
Vy jste vlastníci a otčím pouze uživatel na základě věcného břemene. Vy jako vlastníci máte právo stodolu i zahradní domek rekonstruovat a máte právo od nich mít klíče i vstupovat tam. Vaše povinnost jako vlastníků a zároveň povinných z věcného břemene je, abyste otčímovi - oprávněnému z věcného břemene - umožnili nerušený výkon jeho práva, to ale neznamená, že Vy své vlastnické právo realizovat nemůžete. tj. měli byste se o užívání podělit jakousi rozumnou domluvou. Pokud chcete rekonstruovat, měli byste na své náklady věci, které tam má, někam uschovat. Žádné povolení k tomu nepotřebujete. Pokud jde o zahradní domek. pokud jej otčím k bydlení neužívá, pak je na zvážení, zda věcné břemeno nezrušit, a to buď dohodu nebo soudně. Pokud by bylo prokázáno, že jej k bydlení neužívá a má kde bydlet, je reálné, že by soud věcné břemeno zrušil.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Chci se zeptat, jestli budu plátcem 10% DPH nebo 15% DPH. Jedná se o instantní nápoj v prášku, který je bez lepku, tudíž ho mohou konzumovat běžní lidé i lidé trpící celiakií. Jaké jsou požadavky na získání 10% DPH? Velice vám děkuji za váš čas a vážím si vaší práce, přeji krásný den.

ODPOVĚĎ:
Druhé snížené sazbě DPH (10 %) podléhá zboží uvedené v příloze č. 3a k zákonu o DPH. Pokud Váš nápoj bude zařazen do kódu nomenklatury celního sazebníku uvedeného v této příloze, bude sazba DPH 10 %.

Můžete požádat Generální finanční ředitelství o závazné posouzení určení sazby DPH dle § 47b Zákona o DPH. V žádosti uvedete popis zboží a návrh výroku rozhodnutí. Poplatek za závazné posouzení je 10 000 Kč.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Na základě Benešových dekretů nám byl zkonfiskován pozemek. Tento pozemek je stále v katastru evidován na jméno mé pratety. Tzn. , že stát zapomněl tyto pozemky zkonfiskovat. Pozemky od roku 1946 užíváme a platíme pozemkovou daň. V současné době jsou údaje o nemovitosti předány do evidence ÚZSVM. Jak by jsme se měli postupovat? Děkuji, Bedřich.

ODPOVĚĎ:
Pokud jsou pozemky evidovány na jméno člověka, který už nežije, podejte k soudu, v jehož obvodu prateta bydlela, návrh na dodatečné projednání dědictví a soud prostřednictvím notáře jako soudního komisaře tyto pozemky přidělí do vlastnictví v úvahu přicházejícím dědicům. Poplatek notáři v tomto případě nebude nijak vysoký, neboť se bude určovat dle ceny pozemků k době, kdy prateta zemřela. Bude se tedy jednat pravděpodobně o řády stovek korun.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

V roce 1999 jsem měla těžký úraz, od pojišťovny jsem dostala odškodné + peníze na ztrátě na výdělku + na výpomoc v domácnosti + na náklady spojené s léčením. Peníze mě přišly na společný účet s manželem. Chci se zeptat zda tyto peníze patří do dědictví. Děkuji, Petra.

ODPOVĚĎ:
Nikoliv, jedná se o nároky, které přísluší pouze Vám, veškeré finance jako odškodnění jsou pouze vaše a do společného jmění manželů a tedy ani do dědictví nepatří.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Moji rodiče vlastnili RD, který za života převedli na svého vnuka a měli břemeno doživotního užívání bytu v tomto RD, které bylo zaneseno i v kat. nem. V 11/17 zemřela naše maminka, 94 let, a 12/17 i otec, 95 let. Dědictví po matce vyřizoval bratr, kdy řízení po matce bylo zastaveno pro bezmajetnost, aniž bychom ostatní byli informováni. Je toto správné? Ten samý notář vyřizuje dědictví po otci. Před tímto jednáním jsem chtěl umožnit přístup do bytu rodičů, za účelem zjistit majetek rodičů. Bratr nám přístup do bytu neumožnil.
1. Musí nám být umožněn přístup do bytu rodičů v RD vnuka?
2. Nebo tento přístup do bytu rodičů nám musí vnuk umožnit pouze do doby než rozhodnutí o dědictví nabude právní moci?
3. Jak toho můžeme dosáhnout?
4. Je možné, aby notář řízení o dědictví na naši žádost přerušil do doby, kdy bude zjištěn skutečný stav věci, tj. prohlídkou bytu po rodičích za naší přítomnosti, případně za asistence soudního komisaře, nebo policie? Jak je to v případě, když bratr zapře hotovost cca 500.000 Kč, která není na účtech?

ODPOVĚĎ:
Pokud v dědictví není žádný majetek, notář informuje pouze vypravitele pohřbu. Proto se asi stalo, že Vás notář vůbec o projednání dědictví neinformoval. Dle nového občanského zákoníku má i notář možnost sám nařídit či umožnit prohlídku nemovitosti nebo sám ustanovit správce dědictví. Dokud není dědické řízení ukončeno, neměl by do bytu bez souhlasu notáře vstupovat nikdo, neboť není určen dědic. Pokud tedy máte podezření, že v bytě se nachází věci, které by mohly být předmětem dědictví, informujte notáře. Pokud se nesetkáte s pomocí, nezbude, než se obrátit na soud prostřednictvím předběžného opatření, aby byla bratrovi soudně uložena povinnost umožnit Vám vstup do bytu. Pokud bratr zapře hotovost, je bohužel problém, že se asi těžko prokáže, zda hotovost existuje a kde hotovost je. Museli byste mít nějaké důkazy na tom, že hotovost v bytě je. V tomto případě by to bylo tak, že notář v rámci dědického řízení rozhodne pouze o tom, co je v dědictví zjištěno a pokud se následně objeví jakékoliv jiné hodnoty, lze kdykoliv podat návrh na dodatečné projednání dědictví.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

S bývalkou mám syna 1 rok 4 měsíce starého, teď jsme se rozešli a ona se se synem odstěhovala, má soudně kluka v péči a já platím výživné. Doteď jsem v práci bral úlevu na kluka, když jsme bydleli spolu. Ona chce, abych si úlevu zrušil, že už spolu nežijeme, tak nemám právo jí pobírat. Právník mi zatím říkal, že to nemám řešit. Ona chce po mě potvrzení, že ji nepobírám, aby si mohla zažádat o nějaké další dávky od státu na sebe. Moje otázka zní: je nějaký způsob, jak si slevu na dani ponechat, abych neporušoval nějaký zákon? Četl jsem na netu něco o spoření, že když udělám klukovi spoření a budu tam dávat tu úlevu, tak ona s tím nemůže nic dělat. Děkuji za rady.

ODPOVĚĎ:
Daňové zvýhodnění na dítě může uplatňovat pouze rodič, který s dítětem žije ve společně hospodařící domácnosti. Pokud synovi založíte spoření, nebude to mít na uplatnění daňového zvýhodnění vliv. Nárok na daňové zvýhodnění nemáte.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Prodej nemovitosti a daň z kapitálových výnosů

08/2011 mi prarodiče darovali jejich nemovitost, s věcným břemenem. Od února 2016 je věcné břemeno zrušeno z důvodu úmrtí posledního z prarodičů. Nemovitost jsem v prosinci 2017 prodala. Daň z nemovitosti platí kupující.
Jak je to, v mém případě, s platbou daně z kapitálových výnosů z prodeje této nemovitosti.
Nemovitost byla v mém vlastnictví více než 5 let ale nikdy jsem v ní nebydlela, tj. neměla trvalý ani přechodný pobyt.
Žiji v zahraničí a v České Republice neplatím sociální a zdravotní pojištění.
Děkuji Vám za odpověď a odkazy na příslušné vyhlášky či zákoníky. Jiřina

ODPOVĚĎ:
V případě, že jste nemovistost vlastnila déle než 5 let, je příjem z jejího prodeje osvobozen dle § 4 odst. 1, písm. b) Zákona o daních z příjmů.

V případě, že příjem z prodeje nemovitosti byl vyšší než 5 mil. Kč, máte povinnost tento osvobozený příjem oznámit finančnímu úřadu dle § 38v Zákona o daních z příjmů.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Nevyužité stravenky, stravné - může ho zaměstnavatel zabavit nebo ho musí vyplatit zaměstnanci?

V současném zaměstnání pobírám méně, než kolik bych měl pobírat podle dané třídy odpovídající mé práci a k ní stanovené zaručené mzdě. Mám dotaz ohledně toho, zda se zaručená mzda porovnává se mzdovým listem nebo mohou vzniknout i jiné (nepeněžní příjmy) mimo mzdový list, které je také třeba zohlednit?
V mojí situaci se jedná o stravování a zaměstnaneckou slevu. U stravování máme limit 100 Kč na den na oběd, což vychází akorát na menu (máme jej tedy za 0 Kč). Pokud bych si vzal dražší položku, tak bych musel rozdíl doplatit ze svého v daný den na pokladně. V obou případech mi na pokladně vyjedou účtenku s EET kódy a se slevou - takže je tam buď 0 Kč nebo doplatek 10, 20 Kč, které reálně zaplatím. Pokud tuto nabídku v daný den nevyužiji, tak propadne (nejde to ani nastřádat a ani nechat vyplatit na konci měsíce). Ve mzdě se mi stravování nijak neprojevuje (v minulé práci se mi střádalo stravné a to se pak v daném měsíci odečetlo od mzdy, což bylo mnohem přehlednější).
Mám v tomto případě počítat s rovnicí: mzda + počet dní, kdy jsem se takto stravoval x 100Kč? takže při stravování každý pracovní den celý měsíc bych měl navíc ke mzdě připočíst 2000 Kč a toto číslo pak porovnat se zaručenou mzdou? Pokud by to takto bylo, tak mě ale napadá, zda by se spíše neměly brát jen výrobní náklady na jídlo a ne plná prodejní cena?
Máme také 10% zaměstnaneckou slevu na firemní produkty - je třeba i toto promítnout do výši mojí mzdy, pokud tuto slevu v daném měsíci využiji?
Děkuji. Zdraví Zdeněk
PUBLIKOVAT 05/2018

ODPOVĚĎ:
Pracovněprávně lze odměny zaměstnanců obecně členit na:
- odměnu za práci, tj. mzdu/plat (mzda) – za mzdu jsou obecně považovány i odměny, prémie, bonusy, příplatky a jiná plnění poskytovaná vedle základní mzdy za výkon činnosti pro zaměstnavatele,
- jinou odměnu, která má povahu zaměstnanecké výhody (benefitu) – je poskytována v souvislosti s existencí pracovního poměru a lze ji považovat za nadstandardní či mimopracovní podmínky a plnění, k jejichž vytváření a poskytování zaměstnavatel přistupuje dobrovolně nad rámec své právní povinnosti s cílem např. stimulovat zaměstnance k setrvání u zaměstnavatele či ocenit jeho věrnost.
Mzda podle § 109 ZP přísluší zaměstnanci za vykonanou práci a rozumí se jí peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda, za podmínek ad výše) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Jiná odměna alias benefit není mzdou – tato jiná odměna zaměstnanci obecně zhodnocuje pouhou existenci pracovněprávního vztahu a má obvykle stabilizační a věrnostní charakter a je součástí péče o zaměstnance, a může být poskytována v peněžní či nepeněžní formě.
Proto ani příspěvek na stravování, ani zaměstnaneckou slevu nelze započítat do mzdy z hlediska dosažení nejnižší úrovně zaručené mzdy.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Prodáváme nemovitost, je nás 8 vlastníku. těsně před prodejem a podpisem kupní smlouvy zemřel 1 z vlastníku. kupec čekal až bude vyřízená pozůstalost. Teď jeden z vlastníků uplatňuje předkupní právo pro svého syna i když před 1.1.2018 souhlasil s prodejem.
Poraďte prosím. Děkuji, Helena.

ODPOVĚĎ:
Od 1. 1. 2018 mají opět všichni spoluvlastníci předkupní právo. Dle nového znění ustanovení § 1124 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník„ převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Znamená to tedy, že právo odkoupit nemovitost ve spoluvlastnictví nebo podíl na ní mají (jen) ostatní spoluvlastníci, nikoliv jejich rodinní příslušníci. Váš spoluvlastník tedy může nemovitost odkoupit sám, nikoliv jeho syn.

Předmětná zákonná ustanovení:
§ 1124
(1) Bylo-li spoluvlastnictví založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo, ledaže spoluvlastník podíl převádí jinému spoluvlastníku nebo svému manželu, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé. Neujednají-li si spoluvlastníci, jak předkupní právo vykonají, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.
(2) Předkupní právo mají spoluvlastníci i v případě, že některý ze spoluvlastníků převádí podíl bezúplatně; tehdy mají spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenu. To platí i v jiných případech zákonného předkupního práva.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Mám invalid. důchod 2. stupně 4.600 Kč. Chtěla bych se rozvést. Je mi neustále nevěrný. Je pravda, že by mi musel přispívat po rozvodu. Hřeší na to, že nemám dostatek peněz, tak mě deptá. Děkuji Regina

ODPOVĚĎ:
Výživné rozvedeného manžela upravují § 760 – 763 nového občanského zákoníku. První možnost nabízí § 760, odst. 1, který říká, že: „Není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů. “ Zde je podstatné, aby neschopnost se živit měla svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním – příkladem může být situace, kdy žena není schopná se živit z důvodu péče o malé dítě (děti). Předpokládám ale, že Váš invalidní důchod s manželstvím nijak nesouvisí, takže dle § 760 Vám nárok na výživné nevzniká.

Druhou možnost nabízí § 762, odst. 1: „Nedohodnou-li se manželé nebo rozvedení manželé o výživném, může manžel, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, navrhnout, aby soud stanovil vyživovací povinnost bývalého manžela i v takovém rozsahu, který zajistí, aby rozvedení manželé měli zásadně stejnou životní úroveň. Právo rozvedeného manžela na výživné lze v tomto případě považovat za důvodné jen po dobu okolnostem přiměřenou, nejdéle však po dobu tří let po rozvodu. “ V tomto případě bude zapotřebí prokázat, že s rozvodem nesouhlasíte nebo jste ho převážně nezapříčinila a že Vám rozvodem bude způsobena závažná újma. V případě přiznání výživného musíte počítat s tím, že výživné bude přiznáno jen na omezenou dobu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Podal jsem k soudu návrh na platební rozkaz na zaplacení 515.000 Kč, nákladů řízení a zákonného úroku z prodlení. Platební rozkaz zatím nebyl vydán. Ze smlouvy ještě mám možnost žalovat dlužníka o zaplacení sankčního úroku ve výši 0.2% denně z dlužné částky, což činí cca 1.050 Kč denně. Soud mě sdělil, že soudní poplatek za žalování sankčního úroku činí pětinásobek ročního plnění, což by soudní poplatek činil cca 100.000 Kč. Dotaz zní: mohu zaplacení sankčního úroku zažalovat až později, dodatečně, až budu mít peníze na zaplacení soudního poplatku? Existuje nějaká lhůta nebo podmínky, po kterých už bych žalobu na zaplacení sankčního úroku nemohl u soudu uplatnit? Žalovaný mě z dluhu 520.000 Kč uhradil toliko 5.000 Kč a to až po předžalobní výzvě. Děkuji, Martin.

ODPOVĚĎ:
Pro vymáhání úroku platí stejná promlčecí lhůta jako pro jistinu a ta je ze zákona tříletá. Tj. počíná běžet od okamžiku, kdy a něj vznikl nárok, tedy dnem následujícím po marném uplynutí lhůty k úhradě jistiny. Pokuste se podat k soudu žádost o osvobození, či alespoň částečné osvobození od soudního poplatku.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Mám vlastní byt + nějaký další majetek. V bytě žiji s přítelem, se kterým plánuji svatbu. Co se stane s tímto majetkem po svatbě, v případě rozvodu nebo v případě mé smrti? Přítel splácí hypotéku - jak se to dotkne mě (v případě rozvodu, nebo v případě, že nebude moci splácet)? Děkuji, Hana.

ODPOVĚĎ:
Majetek nabytý před uzavřením manželství je tzv. výlučným majetkem každého z manželů a nestává se tedy součástí společného jmění manželů (SJM). Stejně tak se součástí SJM nestanou dluhy převzaté před uzavřením manželství. Byt tedy zůstane pouze ve Vašem vlastnictví po celou dobu manželství, i po případném rozvodu. V případě Vašeho úmrtí pak manžel a děti dědí v první dědické třídě každý rovným dílem.
K hypotéce Vašeho přítele, kterou uzavřel před uzavřením manželství, nebudete mít žádné povinnosti (jinak by to bylo v případě, že by Váš přítel uzavřel hypotéku až za trvání manželství, pak by nezáleželo na to, zda by ji uzavřel pouze na své jméno – dluh by byl součástí SJM).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Jsem důchodce, 70 let, z Olomouce. V pátek 26.1.2018 jsem dostal poštou vzkaz od notáře z Vídně, že jsem dědicem 1/6 nemovitosti, a mám se s ním spojit a domluvit schůzku. Neumím německy, ale mám synovce, který umí německy. Jde mi v prvé řadě o to, zda nehrozí přijití o dědictví z titulu prodlení, jaké jsou termíny, do kdy nejpozději musím notáře ve Vídni kontaktovat. Děkuji, Čeněk.

ODPOVĚĎ:
Žádné lhůty v tomto případě nejsou, notář by sám měl v listině nějakou lhůtu stanovit. I pokud byste nereagoval, měl by Vám poslat předvolání k dědickému jednání a i kdybyste se nedostavil, měl by rozhodnout o Vašem nároku v souladu s tím, na co máte z titulu dědictví nárok. Jelikož se ale jedná o dědictví, které bude projednáváno podle rakouského práva, doporučuji reagovat neprodleně, aby nedošlo k nějakému nedorozumění. Případná náprava přes rakouské úřady by byla jistě velmi složitá.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Pokud starobní důchodce pracuje v roce 2018 na dohodu o provedení práce a za odpracovaný měsíc mu náleží odměna přesahující 10.000 Kč, je povinen z této částky odvádět zdravotní pojištění nebo je plátcem zdravotního pojištění stát a on ze mzdy odvede pouze sociální pojištění a daň? Děkuji, Zita.

ODPOVĚĎ:
Při výdělečné činnosti na dohodu o provedení práce (DPP) a výdělku nad 10.000 Kč měsíčně je z výdělku odváděno zdravotní pojištění i tehdy, když se jedná o pojištěnce, za které hradí zdravotní pojištění stát (starobní a invalidní důchodci, studenti, rodiče na rodičovské dovolené). Z výdělku tedy bude odvedeno jak zdravotní pojištění, tak i sociální pojištění a daň.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Pokud je v minulosti (rok a půl před rozsudkem) zaplaceno výživné na dítě, i když v té době nebylo rozsudkem dané, je možné toto již zaplacené výživné započítat do doby, kdy už je výživné stanoveno rozsudkem? Tím mám na mysli ponížení budoucího výživného o částku již v minulosti zaplacenou? Děkuji předem za odpověď. Milena.

ODPOVĚĎ:
Rodiče mají vůči dítěti vyživovací povinnost od narození dítěte, nikoliv od doby, kdy jim tuto povinnost stanoví soud. Tato povinnost tedy vyplývá ze zákona, nikoliv z rozhodnutí soudu. Jestliže jeden z rodičů plnil vyživovací povinnost i v době, kdy výživné ještě nebylo stanoveno soudním rozhodnutím, plnil svou zákonnou povinnost a není tedy důvod pro to, aby mu toto výživné bylo započítáno do doby od soudního určení výživného (odečteno od výživného, které stanoví soud). Pokud by soud rozhodl o určení výživného zpětně (u dětí je možné požadovat výživné až tři roky zpětně), pak by se v minulosti zaplacené výživné do povinnosti uhradit výživné zpětně samozřejmě počítalo.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Mám přítele a má s bývalou přítelkyní 4 letého syna. Ona ho má v péči a nemají určený styk, mají dáno po domluvě, ale ona mému příteli zamezuje styk se synem. Dá mu ho jen, když se jí to hodí a nemá hlídání, teď mu ho nedala půl roku a po půl roce mu ho jen na pár hodin ukázala. Proto bych se chtěla zeptat, jestli ho nemusí dát pokud nemají určený styk, když s ní domluvy nefungují. A ještě jeden dotaz. Pobírá příspěvek na bydlení a na černo pracuje v nočním klubu a syna furt někdo hlídá, má nárok na příspěvek nebo zda se s tím dá něco dělat, že se dítěti dostatečně nevěnuje. Děkuji, Miluše.

ODPOVĚĎ:
Jestliže Váš přítel nemá styk se synem určen soudním rozhodnutím a jeho bývalá partnerka mu ve styku se synem brání, doporučuji Vašemu příteli obrátit se na soud a podat k okresnímu soudu v místě synova bydliště návrh na úpravu styku s nezletilým dítětem. Vzory takového návrhu najde Váš přítel na internetu nebo mu s jeho sepsáním může pomoci advokát – nejlépe se specializací na rodinné právo. Za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek. Jakmile soud o návrhu rozhodne, bude mít synova matka povinnost v určenou dobu syna Vašemu příteli předat a umožnit mu styk s otcem.

Příspěvek na bydlení s péčí o syna a jeho hlídáním nijak nesouvisí. Pokud se domníváte, že se matka synovi dostatečně nevěnuje, můžete na tuto situaci upozornit sociální pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě synova bydliště. Ta může situaci v rodině prošetřit a v případě zjištěných nedostatků se pokusit zjednat nápravu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Sourozenci dědicové, nemovitost rozdělena na 1/3, za dluhy zodpovídají společně a nerozdílně (úvěr). Jeden dědic v exekuci na jeho 1/3 příkaz k prodeji. Chystá se do insolvence, pokud mu bude schválena jsou ostatní dědicové povinni zaplatit celý úvěr? Banka tvrdí, že dohoda o úhradě platí jen mezi dědici, práv věřitelů se nedotýká. Může po nás banka vyžadovat zaplacení celého dluhu nebo si může dlužník svoji 1/3 dluhu přihlásit do insolvence? Děkuji, Gábina.

ODPOVĚĎ:
Banka je oprávněna po dědicích vyžadovat jen tolik, kolik činí jejich dědický podíl. Tedy pokud přijmete závazek něco uhradit, tj. např. třetinu dluhu a takto to bude zakotveno i v usnesení o dědictví, nemůže po Vás banka požadovat více a část dluhu, kterou zdědí osoba, která se chystá do insolvence, musí přihlásit do insolvence. Nemůže ji požadovat po ostatních dědicích, pokud ti přijmou pouze třetinu dluhu, jsou povinni uhradit pouze třetinu dluhu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

V roce 2014 mi děda daroval pozemek (vinice). Já na tomto pozemku chtěl stavět a v následujícím roce byl pozemek v územním plánu zapsán do území určeném k výstavbě. Vzhledem k nějakým skutečnostem jsme se však rozhodli na daném místě nestavět a pozemek jsem minulý týden prodal za 1,5 milionu. Chci Vás požádat o radu k dani z příjmu za prodej tohoto pozemku. Jelikož jsem ho dostal darem, tak budu muset zaplatit 15% z 1.500.000 Kč, anebo si musím sehnat nějakého znalce, který by ohodnotil, jakou cenu mohl mít pozemek v roce 2014 a vypočítat rozdíl z této částky? Děkuji za odpověď. Radek.

ODPOVĚĎ:
Pozemek jste vlastnil méně než 5 let, příjem z prodeje nebude osvobozen od daně z příjmů. Zdanitelným příjmem bude cena, za kterou jste pozemek prodal a jako výdaj můžete uplatnit hodnotu pozemku určenou dle znaleckého posudku ke dni darování a další prokazatelné výdaje s prodejem související (např. provize realitní kanceláři).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Dotaz se týká osvobození od daně z příjmu z prodeje nemovitosti. Mám ve vyrozumění z katastru nemovitosti napsáno : vklad proveden 13.4.2016 s právními účinky k 21.3.2016. Bydlím a služby platím od 21.3.2016. V občance mám trvalý pobyt od 12.5.2016. Kdy můžu byt prodat s osvobozením od daně? Zatím se opírám na zákon 286 o daních z příjmu paragraf 4 a zákon 89 občanského zákona paragraf 80. Zajímá mne taky co znamená:
- bydliště
- od kdy vlastním byt
- co znamená a od kdy se počítá prodej?
Děkuji, Michal.

ODPOVĚĎ:
Příjem z prodeje jednotky, která nezahrnuje jiný nebytový prostor než garáž, sklep nebo komoru, je osvobozen, pokud jste zde měl bydliště nejméně 2 roky bezprostředně před prodejem. Pojem "bydliště" pro účely daně z příjmů je vymezen v § 2 odst. 4, poslední věta Zákona o daních z příjmů. Jedná se o stálý byt za úmyslem se zde trvale zdržovat. Kde máte trvalý pobyt je pro tyto účely irelevantní, jedná se o to, kde skutečně bydlíte.

Vlastníkem bytu jste se stal 21. 3. 2016 (právní účinky vkladu na katastr nemovitostí).

Pokud zde máte bydliště od 21. 3. 2016, měl by příjem z prodeje bytu být osvobozen od 22. 3. 2018. Rozhodující jsou opět právní účinky vkladu na katastr nemovitostí.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Já a moje manželka jsme každý ve druhém manželství, manželka si do našeho druhého manželství přivedla syna z prvního manželství. Tento je nositelem mého příjmení, ale nebyl osvojen. V našem společném manželství máme ještě dceru. Máme dobré vztahy, ale nevíme jak se o nás děti ve stáří postarají, a dále bychom je chtěli podělit stejným dědickým podílem. Proto Vám předkládám k posouzení stylizaci našich závětí:
ZÁVĚŤ (manžel) – u manželky v podstatě stačí použít jen první odstavec:
Za dědice veškerého svého majetku, ať movitého či nemovitého, který v době úmrtí budu vlastnit, povolávám svoji manželku Zdeňku. a další nacionále.
Pro případ, že moje manželka Zdeňka... zemře dříve než já, pozbývá shora uvedený první odstavec závěti platnosti, a jako svoje dědice povolávám vlastní dceru Marii...atd. a nevlastního syna Josefa...atd. , každého ½ dědické pozůstalosti, ať movité či nemovité. Nebo prosím poraďte jiný, finančně nenáročný způsob, kterým bychom dosáhli stejného cíle, tj. rovného dědického podílu pro obě děti. Děkuji Vám předem za radu a jsem s pozdravem.

ODPOVĚĎ:
Vámi uvedená závěť není možná, jelikož děti biologické či osvojené musí vždy dědit, pokud nejsou vyděděny. Pokud byste tedy zemřel dříve než manželka a závěť by neexistovala, dědila by manželka a dcera. Pokud byste sepsal závěť, pak zletilé děti musí dědit dle závěti aspoň čtvrtinu toho, co by jinak dědily, kdyby závěť neexistovala. Tedy dcera by musela dostat aspoň čtvrtinu té poloviny, která by jí náležela, kdyby závěť sepsána nebyla. O zbytku byste pak mohl rozhodnout jakkoliv a odkázat ho i nevlastnímu synovi, který ale není Vaším zákonným dědicem. Pokud by zemřela dříve manželka, pak by v případě neexistence závěti byli její dědicové děti a manžel, každý rovným dílem, tedy třetinu. Opět dle závěti by děti musely dědit aspoň čtvrtinu třetiny. U nezletilých dětí pak zákon vyžaduje v případě závěti, aby dědily aspoň tři čtvrtiny dědického podílu. Doporučila bych Vám navštívit advokáta či notáře, kteří by Vám pomohli sepsat takovou listinu, která by ve svém důsledku ošetřila rovné podíly pro obě děti.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Já se svým bratrem jsme přijali dědictví po smrti otce, další dědičkou byla jeho druhá manželka (Usnesení 11/2017). Zdědili jsme 2/3 z poloviny rodinného domku a také dluhy, které jsme již zaplatili. Pozůstalá manželka má ještě nesplacenou hypotéku a další dluhy. Hypotéka se splácela dosud z BÚ mrtvého otce, ale pokud manželka peníze z účtu nyní vybere (je alkoholička a nemá zájem splácet hypotéku a po vydání Usnesení již jí je účet zpřístupněn), hypotéka se přestane splácet. V katastru již máme svůj podíl na pozůstalosti napsaný, jaké máme možnosti získat náš podíl na rodinném domku. Pokud bychom se rozhodli odkoupit její podíl, vyplatit i její dluhy, můžeme nemovitost získat k prodeji nebo i k užívání ovšem se zárukou, že tuto nemovitost opustí. Děkuji za odpověď. Tereza.

ODPOVĚĎ:
Jako podíloví spoluvlastníci můžete druhé manželce nabídnout odkup jejího podílu. V okamžiku, kdy se stanete vlastníky celé nemovitosti, můžete paní vystěhovat. Resp. ona ztratí prodejem nemovitosti právní titul k užívání a pokud jí část nemovitosti nepronajmete, je povinna se vystěhovat. Pokud by se nevystěhovala, můžete situaci řešit prostřednictvím žaloby o vyklizení. Za dané situace se domnívám, že soudní řízení by bylo poměrně rychlé a úspěšné.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Co vše je zapotřebí k tomu, aby nemovitost darovaná jednomu z manželů (za trvání manželství) byla zahrnuta do společného jmění manželů. Kdo tak může učinit a kdo napsat a podat návrh na vklad do katastru nemovitostí. Děkuji, Aleš.

ODPOVĚĎ:
Vložit nemovitost do společného jmění manželů lze pouze notářským zápisem. Notář sepíše notářský zápis o tzv. rozšíření SJM. Tuto listinu je třeba následně vložit do evidence nemovitostí. Notář Vám může kromě notářského zápisu nachystat i návrh na vklad a vyřídit vklad do evidence nemovitostí. Vklad stojí 1.000,-Kč jako správní poplatek katastru, odměna notáře se bude odvíjet od hodnoty nemovitosti, která je do SJM vkládána a bude činit v řádu tisíce až desetitisíce korun.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Jsem podnikatel v nákladní autodopravě. Mám jediné nákladní vozidlo, které nezbytně nutně potřebuji k výkonu své podnikatelské činnosti. Přesto mi od exekutorského úřadu přišel dopis Protokol o soupisu movitých věcí, na kterém se toto vozidlo jako jediná věc nachází. Volal jsem tam a exekutor mi řekl, že pokud nezaplatím najednou celou částku 18.200 Kč, tak mi ho prostě vezme. Co můžu dělat a je vůbec exekutor v právu? Jak se můžu pro příště bránit? Děkuji Radovan

ODPOVĚĎ:
Podle ust. § 322 občanského soudního řádu exekuci nepodléhají věci, které dlužník nezbytně potřebuje k výkonu svého povolání. Pokud jste podnikatel, tak toto detailněji rozvádí odst. 3 uvedeného paragrafu, který stanoví, že "Je-li povinný podnikatelem, nemůže se výkon rozhodnutí týkat těch věcí z jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti; to neplatí, vázne-li na těchto věcech zástavní právo a jde-li o vymožení pohledávky oprávněného, která je tímto zástavním právem zajištěna." Uvedené vozidlo exekutor tedy rozhodně sepsat neměl, pakliže na něm nevázlo zástavní právo. Pokud již máte věc vyřešenu, pro příště ihned po soupisu podejte návrh na částečné zastavení exekuce, kde přesně vymezte věc, která neměla být sepsána a důvod, proč neměla být sepsána. Návrh podáváte k exekutorovi. Pokud on exekuci na základě Vašeho návrhu částečně nezastaví, musí věc postoupit soudu, který o věci rozhodne.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Platím na dceru výživné, má dokončenou střední školu. V srpnu 2018 se má stěhovat do USA. Tam se chce vdát za občana USA (partner je zaměstnaný) a studuje VŠ. Chce si přivydělávat jako učitelka (trenérka) tance. Jak to bude s platbou výživného dál? Neumím si představit, že budu částku výživného dávat k rukám bývalé ženy tady v ČR, když je dcera jinde. Děkuji, Bruno.

ODPOVĚĎ:
Pokud je Vaše dcera již zletilá, nemusíte už výživné hradit Vaší bývalé ženě, ale můžete je dávat přímo Vaší dceři, které výživné náleží. Případné trvání Vaší vyživovací povinnosti pak záleží na tom, zda bude Vaše dcera schopná se sama živit. Jestliže se ale Vaše dcera za svého partnera provdá, bude mít vyživovací povinnost vůči ní primárně on jako její manžel. Podle § 697, odst. 1 nového občanského zákoníku totiž vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Prosím o radu se zařazením majetku do odpisových skupin. Pořizovací cena je nad 40.000 Kč bez DPH.
1) dřevěný sud na víno o objemu 6 hl - uvažuji o odpis. skupině č. 2 - Ocelové sudy a podobné nádoby...nevím, zda sem sud patří, když je dřevěný a ne ocelový
2) kontejner vyřazený z námořní dopravy určený ke skladování - nevím, zda zařadit do odp. skup. č. 2 - Přívěsy, návěsy, kontejnery nebo do odp. skupiny č. 3 - ostatní kovové nádrže, zásobníky a podobné nádoby.
Děkuji, Daniela.

ODPOVĚĎ:
Hmotný majetek se do odpisových skupin zařazuje dle klasifikace CZ-CPA. Tato klasifikace je přístupná na stránkách Českého statistického úřadu. Vámi uváděný hmotný majetek musíte nejdříve zatřídit do klasifikace CZ-CPA, poté do odpisové skupiny.

Případně můžete pro zatřiďování využít specializovaných společností např. Siak Zlín nebo Orges consulting.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Tchyně bydlí v pronajatém bytě od 11/2014 a má vždy smlouvu na rok. Poslední smlouva byla do 31.12.2017. Teď ji majitelka bytu volala, že chce, aby se okamžitě vystěhovala. Platí v tomto případě 3 měsíční výpovědní doba? Nebo po ní může chtít vystěhování bez jakéhokoli písemného upozornění, když teď nemá žádnou smlouvu? Vše vždy řádně a včas platila. Děkuji, Justýna.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že již nebyla uzavřena nová nájemní smlouva, užívá Vaše tchyně byt neoprávněně a majitelka může požadovat okamžité vystěhování. Skutečnost, že nájem vždy řádně platila, nemá v tomto ohledu žádný význam. (Pouze pokud by byt užívala po dobu tří měsíců od skončení nájmu a majitelka by ji v této době nevyzvala k opuštění bytu, pak by byl nájem automaticky prodloužen na tutéž dobu, aniž by bylo nutné smlouvu písemně uzavřít.)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Žiji s přítelkyní (rozvedená) v pronajatém bytě (HOSTEL), který je psán na mě a veškeré zařízení je moje. Přítelkyně zde má jen oblečení, věci osob. potřeby. Problém je v tom, že přítelkyně dělá bývalému manželovi ručitele na fin. půjčky. Rádi bychom spolu něco sepsali, pro případ, kdyby bývalý manžel přestal splácet a mělo dojít k vymáhání dluhu po ručitelce, aby nebyl třeba zabaven, ohrožen můj majetek, když bude ručitelka bydlet u mě, kde nic nevlastní, krom oblečení a věcí os. potřeby. Trvalý pobyt u mě hlášen též nemá. Oba s tím souhlasíme a prosíme o radu, co a jak sepsat, případně podniknout, pokud je to vůbec třeba. Děkuji předem za rady, případný vzor formuláře. Tibor

ODPOVĚĎ:
V daném případě by bylo nejlepší mít nachystaná čestná prohlášení od rodiny či sousedů či pronajímatele, že věci, které jsou v bytě, jsou vaše. Dál je dobré mít pohromadě účtenky od dražších věcí. S přítelkyní není nutné nic sepisovat nebo je samozřejmě možné i od ní mít podepsané čestné prohlášení se stejným obsahem.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Přítel má 2 děti z minulých vztahů, 6 let (2.800 Kč), 11 let (3.200 Kč), návštěva 1x za měsíc + miminko 4 měsíce v současném vztahu. Čistá mzda 28.000 Kč. Matka od 11 let, nesouhlasí s navýšením na 3.600 Kč dohodou, chce 4.000 Kč soudně, i když ročně obdrží navíc 3.500 Kč. Má přítel vyživovací povinnost i vůči mě (rodičák), když žijeme spolu a nejsme manželé? Musí toto zohlednit soud při výši alimentů? Byla by změna, kdybychom byli manželé? Jaká je max výše alimentů z platu? Vyplatí se přistoupit na dohodu či řešit soudně? Děkuji, Vlaďka.

ODPOVĚĎ:
Vzájemná vyživovací povinnost existuje mezi manžely, nikoliv mezi partnery (druhem a družkou). Jestliže jste pouze partneři, ale nikoliv manželé, nemá Váš partner vyživovací povinnost k Vám jako manželce, ale mohl by ji mít k Vám jako neprovdané matce. Paragraf 920, odst. 1 nového občanského zákoníku (NOZ) totiž říká, že: „Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. “ Pokud budete toto výživné po partnerovi požadovat, měl by tuto vyživovací povinnost soud zohlednit stejně jako vyživovací povinnost vůči vašemu společnému dítěti.

Co se týče výživného na děti z předchozích vztahů, podle § 913 NOZ jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby a majetkové poměry oprávněného (dětí), jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (rodičů dětí). Podle § 915 NOZ má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Pro určení adekvátní výše výživného jsou tedy podstatné nejen finanční a majetkové poměry Vašeho přítele, ale i matky dětí – o jejích finančních a majetkových poměrech bohužel nic nepíšete.

Podle § 923 NOZ dále platí, že: Změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném. Z toho vyplývá, že šance na změnu výše výživného nastává zejména tehdy, pokud od posledního určení výše výživného došlo ke změně finanční situace jednoho nebo obou rodičů nebo k nárůstu výdajů na výchovu a výživu dětí. To, zda bude matka dětí se žádostí o zvýšení výživného úspěšná, záleží tedy na tom, zda a jak se změnily náklady na výchovu a výživu dětí a majetkové poměry obou rodičů od doby posledního určení výživného. Dohoda je samozřejmě časově i finančně méně náročným řešením celé situace, ale předpokládá souhlas obou stran. Pokud by došlo k novému určení výše výživného, nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že Váš přítel je povinen hradit pouze soudně stanovené výživné, ale není povinen matce dětí přispívat žádné další částky navíc. V případě nesouhlasu se soudem určenou výší výživného se Váš přítel proti rozhodnutí soudu může v zákonné lhůtě odvolat.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Jsme nezisková organizace poskytující ubytování zdravotně postiženým. Je možné uvést v nájemní smlouvě paušální poplatky za elektřinu, vodu a plyn bez ročního vyúčtování? Lze dát do smlouvy, že pronajímatel a nájemce nebudou požadovat přeplatky či nedoplatky za el. , vodu a plyn (vyúčtování)? Děkuji, Věra.

ODPOVĚĎ:
Ano, v nájemní smlouvě si můžete sjednat paušální poplatky za uvedené služby, aniž by bylo nutné provádět roční vyúčtování.  Vaše nezisková organizace však poté musí při vyúčtování příjmy za pronájem dělit na tržby z prodeje služeb a vzniklé náklady (nakoupené energie, služby od externích dodavatelů, odpis pronajímaného majetku). Služby obsažené v nájmu dále zvyšují příjmy pronajímatele, což může mít vliv povinnosti vážící se k ročnímu obratu (registrace k DPH, povinný audit).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

V 4/2017 mně a 2 sourozencům zemřela matka, proběhlo dědické řízení, soud dohodu o rozdělení pozůstalosti schválil a bylo vydáno pravomocné rozhodnutí, ve kterém se určuje v usnesení /mimo jiné/, že hotovost uloženou v domě a hotovost vybranou bratrem z vkladní knížky matky, po její smrti, kdy tyto finanční prostředky vzal bratr po smrti matky k sobě, nabývají rovným dílem 3 děti zemřelé. Bratr s dohodou souhlasil, podepsal ji, ovšem nyní odmítá dědický podíl vyplatit. Bratra jsem vyzvala k plnění, s určením termínu plnění, ale on neplní.
- mám šanci získat svůj dědický podíl stanovený usnesením /není určen datum vyplacení/
- jak dlouhá je v tomto případě promlčecí doba?
- jakým způsobem se mohu domáhat vyplacení dědického podílu – žalobou k soudu, platebním rozkazem či zadáním exekuce?
Co znamená svolení při návrhu exekuce a kdo jej dává?
Děkuji za odpověď, Růžena.

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. ano, máte možnost svůj podíl získat. Pokud jste bratra již písemně vyzvala k plnění a on neplnil, pak je zde důvod podat rovnou návrh na nařízení exekuce, neboť dle judikatury jsou usnesení v dědickém řízení exekučními tituly, není tedy třeba již podávat návrh na platební rozkaz.
2. Jelikož právo bylo přiznáno soudním rozhodnutím (usnesením o dědictví), promlčecí lhůta je desetiletá.
3. viz. odpověď na dotaz č. 1, podáním návrhu na nařízení exekuce.
Svolení při návrhu exekuce - v souvislosti s popsanou situací tento pojem nechápu, zákon toto spojení nijak nedefinuje, takže by bylo třeba napsat, v jakém kontextu je tento pojem někde napsán a v jaké souvislosti jej potřebujete vysvětlit.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Zrušení a vypořádání podílu bytu, domu - určení ceny podílu nemovitosti

Měl bych dotaz týkající se vypořádání spoluvlastnictnictví nemovitosti. Účastnil jsem se dražby podílu nemovitosti (ta se dražila celá, ale v několika dražbách na podíly) a celá věc se vyvinula tak, že aktuálně vlastním necelou polovinu předmětné nemovitosti.
Můj dotaz zní, jak se bude postupovat, pokud by bylo nutné situaci nakonec řešit žalobou o vypořádání spoluvlastnictví. Znám obecnou teorii, ale zajímá mě například, zda v případě, že bych já nebo protistrana chtěl koupit zbytek, od jaké ceny se to bude odvíjet? Soud pověří znalce odhadem a potom jednoduchou aritmetikou přes velikost podílu určí, kdo má protistraně kolik zaplatit nebo se bude brát v úvahu například to, za kolik kdo svůj podíl nabyl? V případě, že by se došlo k společnému prodeji, bude opět nějak do celkového rozdělení výtěžku vstupovat kdo za jakou cenu svou část nabyl nebo dosažená cena bude čistě aritmeticky rozdělena?
Děkuji, Mikuláš

ODPOVĚĎ:
V daném případě správně uvádíte, že soud by zadal znalecký posudek na tržní cenu nemovitosti a následně by se při rozdělení vycházelo z této ceny čistě aritmeticky. Není vůbec rozhodné, za jakou cenu kdo svůj podíl nabyl. Jednoduše matematicky se spočítá, jaká částka odpovídá kterému podílu. Problémy se vyskytují spíše v případech, kdy některý ze spoluvlastníků tvrdí, že do nemovitosti investoval oproti druhému spoluvlastníkovi značné prostředky a chce tyto investice zohlednit při vypořádání. Pak je dokazování a počítání složitější.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Jsem majitelkou bytu a dům je ve společenství vlastníků. Je tu 12 bytů. Měli jsme asi 10 let předsedu, který po opětovných žádostech po nájemnících chtěl, aby jeho funkci převzal někdo jiný. Nikdo se ale k tomu nehlásí a lidi jsou k celé věci laxní. Já to dělat nemohu, jsem důchodkyně a dům jenom uklízím. Ve finanční záležitosti jsme najali firmu ennergeting. Protože dům potřebuje mnoho oprav a znehodnocuje se naše nemovitost, tak jsem na nástěnku vyvěsila prosbu, abychom se všichni domluvili na novém předsedovi popř. firmě, která nás zastoupí. Nikdo se ale neozval a vlastníci vůbec nereagují. Pokud přijde dopis „předsedovi“ tak se obálka přišpendlí na nástěnku. Otevřela jsem ji a byla tam zpráva o nezaplacení pojištění bytového domu 3.981 Kč. Pokud se tu něco stane nikdo nám nic nedá. Mně to velmi vadí a nejsem tak bohatá jako asi ostatní, ale nevím co se dá dál dělat.
Prosím můžete mně poradit co dělat dál? Děkuji za radu, Barbora.

ODPOVĚĎ:
Podle § 165/1 občanského zákoníku platí, že nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem (např. tedy na návrh kteréhokoli vlastníka bytové jednotky), chybějící členy statutárního orgánu soud na dobu než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském dokumentu (v tomto případě ve stanovách SVJ).
Jinak soud jmenuje SVJ opatrovníka (§ 486 - § 488 občanského zákoníku), a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví.
V souvislosti s absencí statutárního orgánu Vašeho SVJ upozorňuji na § 172/1 písm. c) občanského zákoníku, dle něhož zruší soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestliže tato právnická osoba nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se.
Z uvedeného plyne, že v případě vašeho SVJ a jeho přístupu je to poměrně nebezpečná situace, neboť rejstříkový soud může nařídit likvidaci SVJ. Pokud nikdo nereagoval na Vaši prosbu, abyste situaci řešili, nezbude Vám, než se obrátit na rejstříkový soud - Krajský soud, který je místně příslušný dle sídla vašeho SVJ. Soud zašle SVJ výzvu a předpokládám, že pokud se bude jednat o výzvu ze strany soudu, již si vlastníci netroufnou být ve věci laxní.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Mám s přítelem ročního syna. Vztah nám neklape a zvažuji odchod. Jsem na mateřské dovolené. Partner vydělává nadprůměrně a zvažuje ukončení práce a žití z našetřených peněz. Synovi je rok a půl. Pokud by se stalo, že by partner přestal pracovat, z čeho se vypočítají alimenty a nehrozí riziko svěření syna do jeho péče nebo střídavá péče, když bude doma? Děkuji, Dita.

ODPOVĚĎ:
Podle § 913 nového občanského zákoníku (NOZ) jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby a majetkové poměry oprávněného (dítěte), jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (rodičů dítěte). Podle § 915 NOZ má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Pro určení adekvátní výše výživného jsou tedy podstatné finanční a majetkové poměry obou rodičů – Vás i Vašeho přítele.

V souvislosti s tím, že Váš přítel uvažuje o ukončení zaměstnání, by pro Vás mohl být důležitý § 913, odst. 2 NOZ: „Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. “ Pokud nastane situace, kterou ve svém dotazu popisujete, a dojde k soudnímu řízení ohledně výživného, můžete poukazovat právě na to, že se Váš přítel vzdal výdělečné činnosti bez důležitého důvodu.

Nad rámec Vašeho dotazu ještě podotýkám, že pokud nejste manželé, mohla byste mít nárok také na výživné pro neprovdanou matku. Paragraf 920, odst. 1 NOZ totiž říká, že: „Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. “ Po partnerovi tedy můžete požadovat nejen výživné pro dítě, ale po dobu dvou let od porodu také výživné pro sebe.

Co se týče péče o syna, nejlepším řešením by bylo, abyste se na péči o syna dohodli. Pokud budete například Vy požadovat svěření syna do Vaší výlučné péče a Váš partner bude požadovat péči střídavou, bude muset v této záležitosti rozhodnout soud, který bude při svém rozhodování zohledňovat velké množství informací. Pokud soud neshledá závažné překážky proti střídavé péči, je možné že rozhodne o svěření syna do střídavé péče, i když s tím Vy nebudete souhlasit.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

V únoru 2018 mi bude 60 let a vzniká mi nárok na předčasný důchod. Již sedmý rok jsem evidován na úřadu práce. Pobírám výsluhový příspěvek po 29 letech práce u policie. 9 roků mám evidováno u české správy sociálního zabezpečení před nástupem k policii. Chci se zeptat, zda délka evidence na úřadu práce ovlivňuje výpočet výše důchodu a zda v této souvislosti pro mne není výhodnější odejít do důchodu předčasného. Děkuji za poskytnuté informace. Václav

ODPOVĚĎ:
Doba vedení v evidenci úřadu práce je tzv. náhradní dobou pojištění a rozsah zápočtu této doby je závislý na tom, v jakém období byla získána a zda byla vyplácena podpora v nezaměstnanosti. Doba vedení v evidenci úřadu práce se započítá vždy, když je vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci. Doba, po kterou není podpora vyplácena, se započítává v rozsahu nejvýše tří let. Tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod s tím, že z doby, která byla získána před dosažením 55 let věku, lze hodnotit pouze jeden rok. Doba evidence u úřadu práce získaná po 31.12.2009 se pro nárok na důchod i jeho výši hodnotí pouze v rozsahu 80%.

Doba evidence na úřadě práce zasahující do tzv. rozhodného období (období, za které se zjišťují výdělky pro výpočet důchodu) je tzv. dobou vyloučenou. V praxi to znamená, že doba evidence na úřadě práce se vyloučí z rozhodného období, aby se kvůli této době bez výdělků nesnížil průměr výdělků (vyměřovacích základů) získaných předchozí či následnou výdělečnou činností. Nemusíte se tedy obávat, že by doba evidence na úřadě práce měla na důchod negativní vliv. Oproti tomu procentní výměra předčasného důchodu se snižuje za každých i započatých 90 dní z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení řádného důchodového věku. Čím dříve odejdete do předčasného starobního důchodu, o to větší bude krácení jeho výše. Např. odejdete-li do důchodu 180 dní před dosažením důchodového věku, bude srážka činit 1,8% z výpočtového základu, odejdete-li dříve o celé tři roky, bude výpočtový základ nižší o 15,9%. Krácení tohoto důchodu je trvalé, takže ani po dosažení řádného důchodového věku se výše tohoto důchodu nezvýší.

Bližší informace o náhradních dobách pojištění a jejich hodnocení pro důchodové účely Vám podají pracovníci okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) v místě Vašeho bydliště nebo call centra pro důchodové pojištění na telefonním čísle: 800 050 248.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

V práci máme benefit, že za odpracovaný rok nám náleží body, které si pak můžeme přeměnit na různě flexipassy. Já jsem nastoupila na mateřskou dovolenou od 13.7.2017 do 24.1.2018 a bylo mi řečeno, že na ně nemám nárok, že mi nástupem na mateřskou skončila pracovní smlouva a tím pádem nemám odpracovaný rok. Je to možné? Já myslela, že ženy na mateřské mají ochranné právo, že by měli mít stejné výhody jako kdyby byly stále zaměstnané. Děkuji, Viola.

ODPOVĚĎ:
Vyplácení benefitů a jejich podmínky určuje zaměstnavatel. Ženy na mateřské dovolené jsou chráněny např. proti výpovědi. Benefitů a jejich poskytování se ochrana netýká.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Stížnost na nefunkčnost, nelegitimnost školské rady ZŠ - neprobíhají řádné volby, jen ad hoc doplňování

Na který orgán je možné se obrátit ve věci stížnosti na nefunkčnost a nelegitimnost (neprobíhají řádné volby, jen ad hoc doplňování) školské rady ZŠ (zřizovatel obec). Na krajském úřadě i školské inspekci mi řekli, že to nespadá do jejich kompetence. Stěžovat si u zřizovatele (obce) nelze, protože stav věcí vyplývá z osobních vazeb mezi obcí a vedením školy. Napadá mne již jen Ministerstvo vnitra, pokud jde o nečinnost obce, nicméně obávám se stejné odpovědi, protože školská rada spadá pod školský zákon.
2. Pod školou působí SRPDŠ, které ovšem nemá jakýkoliv právní status (spolek), registrace členství není, stejně jako nefunguje podíl rodičů na činnosti. Škola pod záminkou SRPDŠ vybírá příspěvky, ale veškeré výdaje jsou zcela v režii vedení školy. - Jakým způsobem to lze napadnout?
3. V případě založení spolku (SRPDŠ), je možné ve stanovách stanovit vznik automatického členství rodičů pouze tím, že do dané školy začnou chodit jejich děti? Tedy bez jejich výslovného a předchozího souhlasu?
Děkuji, František

ODPOVĚĎ:
Vzhledem ke skutečnosti, že je zřizovatelem obec, je nezbytné se (bohužel) obrátit na ni. Až následně poté by teoreticky v úvahu přicházela možnost obrátit se na jiné instituce.

SRPŠ dříve, před účinností občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. , měly status sdružení. Nyní je možné je vést jako spolky. Právní úprava spolků je obsažena právě v občanském zákoníku, mj. vyžaduje dodržení formálních požadavků – stanovy apod. Není možné, aby SRPŠ fungovalo v „bublině“ bez právního základu. Stanovy SRPŠ, které musejí být přijaty, následně vymezí i případné vybírání příspěvků.

Ve stanovách určitě není možné stanovit vznik automatického členství tím, že dítě bude přijato na danou školu. Nadále totiž platí, že nikdo nesmí být nucen k účasti na spolku.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Navýšení odměny za služby advokátem, advokátní kanceláří - jak se bránit?

01/2017 proběhl soud, kde došlo ke smíru ohledně mého uznaného dluhu. Viz příloha - rozsudek. Já jsem platila jak jsem mohla, jen jsem své finanční závazky již neměla jak hradit, tak jsem prodala dům a obrátila se na zastupující advokátní kancelář, aby mi sdělili výši dluhu. Jaké bylo mě zděšení, když dluh za rok narostl od 50.000 Kč.
Žádala jsem advokátní kancelář o vyčíslení a úrokovou sazbu, a bylo mi sděleno, že nic nedostanu. Přikládám komunikaci s kanceláří. Já měla pro nachystáno 280 tisíc na okamžité splacení. Ale asi je to málo. Přičemž se mi nezdá, že za rok vzrostl dluh o 50 tisíc.
V rozsudku je psáno, že proběhne 36 splátek po 4500 Kč
A jednorázová platba 100 000.
Celkem 262 000, -
Já poslala 6 splátek po 4500Kč celkem 27000 Kč
Mají nárok na také navýšení? Nebo jak dále mám postupovat?
Děkuji, Diana

ODPOVĚĎ:
Dle usnesení o smíru máte povinnost kromě jistiny - dlužné částky, hradit také obchodní úroky a úroky z prodlení. Tyto stále běží a narůstají a dle smíru jste je měla uhradit až společně s poslední splátkou. Je tedy třeba, abyste si spočítala úroky od počátku dosud, zda to může činit 50.000,-Kč. Pokud máte částku na jednorázové splacení, spočítejte si úrok a vše uhraďte co nejdříve jednou částkou.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Prodávám nemovitost, kterou vlastním rok (od 2/2017), budu tedy muset uhradit daň z příjmu. Předně bych se ráda ujistila, že daň budu počítat z částky (cena nemovitosti, za kterou jsem ji pořídila) minus (cena, za kterou ji prodávám). A nyní dotaz. Nemovitost bude hrazena ve splátkách rozložených do více let. V prvním roce bude uhrazeno dejme tomu 500.000 Kč, ve druhém až pátém roce každý rok cca 200.000 Kč a v šestém roce zbývající část kupní ceny. Kdy mám podat daňové přiznání? Na celou částku po roce, v němž došlo k podpisu smlouvy, nebo každý rok za roky, v nichž budu dostávat části kupní ceny? V případě, že daňové přiznání budu podávat každý rok, jakým způsobem se uplatňují náklady? A nakonec – v případě, že bych nyní uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí, kupní smlouvu až onen šestý rok a průběžně přijímané částky byly zálohou na kupní cenu, vyřešilo by to problém? Kdy by se v tomto případě podávalo daňové přiznání? Předem děkuji za radu, Lenka.

ODPOVĚĎ:
Zdanitelným příjmem je cena, za kterou jste nemovitost prodala. Jako výdaj můžete uplatnit cenu, za kterou jste nemovitost prokazateně nabyla, výdaje prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje.

Pokud bude cena hrazena ve splátkách, budete podávat každý rok, kdy splátku obdržíte, přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Zdaňovat budete přijatou splátku a můžete uplatnit část výdajů, maximálně do výše této splátky.

V případě uzavření smlouvy o smlouvě budoucí budete zdaňovat také jednotlivé splátky.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Řeším teď problém za polorodého bratra (máme společnou matku) - zjistili jsme, že mu v roce 2015 zemřel otec a on měl být jediným dědicem, bohužel matka zemřelého syna vnuka popřela, pan notář si skutečnosti neověřil v evidenci obyvatel a neprávem tak veškeré dědictví dle usnesení získala matka zemřelého místo jeho syna. Již jsme dali žádost o obnovu řízení na soud, současně jsme se tam stavovali a volali, ale bohužel nám nikdo nebyl schopen říct, jaký by měl být další postup, že se s tím ještě nesetkali. Tak tedy zatím čekáme a ráda bych to probrala s někým dalším, kdo by měl nejlépe přímou zkušenost. Děkuji, Karin.

ODPOVĚĎ:
Obávám se, že návrh na obnovu řízení Váš problém nevyřeší. Váš bratr by měl podat tzv. vlastnickou žalobu, čili žalobu na vydání věci, v níž se bude vycházet z toho, že žalobce je oprávněný dědic a žalovaná (pouze) držitel, přestože jí bylo dědictví vydáno. V žalobě bude nutné prokázat oprávněnost nároku Vašeho bratra – čili doložit rodný list, z něhož vyplývá, kdo je jeho otcem. Dále bude nutné přesně specifikovat, co žalobce požaduje – tedy přesnou hodnotu dědictví, které bylo vydáno žalované. Jde o poměrně složitou žalobu, proto se neobejde bez pomoci advokáta.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Jako předseda výboru SVJ vás prosím o odpověď a vysvětlení. V r. 2018 končí výboru SVJ 5 leté funkční období. V podstatě v nezměněné sestavě funguje již 19 let. Nyní ale členové výboru už dále z různých důvodů pokračovat nechtějí. Podle dosavadních zkušeností očekáváme, že na shromáždění, které nyní připravujeme, nedojde ke zvolení nového výboru. Výbor se pokouší delší dobu získat nástupce, zatím marně. Zájem je nulový, nepomáhá ani motivace zvýšením finanční odměny. Navíc v posledních dvou konaných shromážděních (2016 a 2017) toto nebylo usnášeníschopné. Jak má v takové situaci výbor, kterému skončil mandát, postupovat a komu mám, jako předseda, předat u mě v bytě uloženou a vedenou veškerou dokumentaci k domu, kdo bude dále vyřizovat běžnou agendu, např. faktury, poštu a další písemnosti, kdo řeší nenadálé události?

ODPOVĚĎ:
V případě, že se nepodaří zvolit po zániku dosavadního výboru nové členy výboru, může každý, kdo na tom má právní zájem, tedy každý vlastník, podat návrh k soudu, aby chybějící členy výboru na dočasnou dobu jmenoval soud. Doporučují Vám tedy sdělit tuto skutečnost všem vlastníkům před konáním schůze. Pokud by nebyl nový výbor zvolen a mandát původního výboru by již skončil, může soud (i bez návrhu) jmenovat společenství vlastníků opatrovníka (zpravidla některého z vlastníků, který za společenství bude dočasně jednat. Soud také opatrovníku uloží, aby s odbornou péčí usiloval o řádné obnovení činnosti výboru. Na jeho postavení se vztahuje ustanovení o zákonném zastoupení a opatrovnictví dle občanského zákoníku.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Jsme manželé, 67 a 68 let, dva dospělí synové s rodinami. Jeden ze synů za našeho života již svůj podíl na dědictví dostal a to
1. rodinný dům formou darovací smlouvy
2. fyzickou firmu manžela formou darovací smlouvy
3. firmu s. r. o. s tím, že jsme oba přenechali podíly svému synovi a syn se stal jediným společníkem firmy.
Druhý syn zatím nedostal nic. Jak postupovat, aby veškerý majetek po smrti jednoho z nás dědil jen jeden z manželů a druhý syn dědil až po smrti nás obou. Lze řešit darovacími smlouvami pro případ smrti (na manžel - manželka) a jeden z pozůstalých pak vyřeší sepsáním závěti na druhého syna s vyloučením ze závěti prvního syna, který již svůj podíl dostal za našeho života, tak jak je popsáno výše? V případě, že lze takto (nebo jinak) dědictví našeho majetku vyřešit, aby po právní stránce a do budoucna bylo platné, prosím, zdali by bylo možné, si takto sepsanou dědickou smlouvu u vás za úplatu objednat. Děkuji za odpověď, Daniel.

ODPOVĚĎ:
Nejpve obecně k dědické smlouvě:
Dědickou smlouvu lze uzavřít pouze ve formě veřejné listiny, tedy prostřednictvím notářského zápisu, přičemž cena za sepsání se pohybuje od 0,05 do 2 % hodnoty předmětného majetku. Jestliže se tedy rozhodnete k uzavření dědické smlouvy, bude nejlepší, když se obrátíte přímo na kteréhokoli notáře.
Dědickou smlouvou lze uzavřít jen o třech čtvrtinách dědictví. Poslední čtvrtina musí zůstat pro jiné dědické důvody – bude se tedy rozdělovat podle závěti nebo podle zákonné dědické posloupnosti, pokud zemřelý člověk závěť nezanechal. Závětí lze však zbývající čtvrtinu přenechat témuž dědici, který dědí na základě dědické smlouvy.
Manželé mohou v dědické smlouvě určit jeden druhého jako dědice a druhý to přijme, případně se mohou za dědice povolat navzájem.
Dědickou smlouvou (ale také závětí) nesmíte z dědictví vyloučit nepominutelné dědice, kterými jsou děti, případně jejich potomci (pokud děti nedědí). Nepominutelný dědic pak musí dostat povinný díl pozůstalosti, pokud nebyl vyděděn či se sám dědictví nezřekl.

Nyní k Vaší situaci:
Můžete uzavřít vícestrannou dědickou smlouvu ohledně ¾ majetku, v níž se s manželkou povoláte za dědice navzájem a synové se dědictví zřeknou a nebudou mít tedy nárok jako nepominutelní dědicové ani na povinný díl. Ohledně zbývající ¼ majetku pak můžete sepsat závěť, v níž povoláte druhého manžela za dědice. Nicméně závětí nelze vyloučit nárok potomků na povinný díl, lze však stanovit, aby bylo započteno, co bylo dědicovi darováno za života (specifické podmínky jsou upraveny v ustanovení § 1660 a 1661 občanského zákoníku). Výsledek by byl ten, že syn, který dosud nic neobdržel, by dědil svůj povinný díl (čili ¼ zákonného dědického podílu, tj. 1/12). Synové se také mohou svého dědictví v dědickém řízení vzdát.

Příslušná zákonná ustanovení, zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník:
Započtení na povinný díl
§ 1660
(1) Na povinný díl se započte vše, co nepominutelný dědic z pozůstalosti skutečně nabyl odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením.
(2) Na povinný díl se započte i to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu; potomku se kromě toho započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek. Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním.

§ 1661
(1) Na povinný díl potomka se započte to, co mu zůstavitel dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti, se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání; na povinný díl se započte i to, co zůstavitel použil na úhradu dluhů zletilého potomka. Stalo-li se tak dříve než v posledních třech letech před zůstavitelovou smrtí, provede se započtení, pokud zůstavitel neprojeví opačnou vůli.
(2) Potomkovi, který vstupuje na místo svého předka, se započte na povinný díl i to, co takto dostali od zůstavitele jeho rodiče, na jejichž místo vstupuje.
§ 1663
Při posloupnosti dědiců podle pořízení pro případ smrti nebo při zákonné dědické posloupnosti se započtení na dědický podíl provede, jen přikázal-li to zůstavitel projevem vůle učiněným ve formě předepsané pro pořízení závěti.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

V roce 2014 jsme zdědili byt po otci. Čtyři spoluvlastníci rovným dílem (1/4). Jeden ze spoluvlastníků ale porušil ústní dohodu, dle které mělo dojít k prodeji bytu. Tři spoluvlastníci chtějí nemovitost prodat, čtvrtý dělá vše proto, aby tomu zabránil a mohl celou nemovitost využívat sám. Všechny pokusy o dohodu selhali. Jak máme postupovat, abychom zákonnou cestou spoluvlastnictví co nejrychleji vypořádali, přesto, že vlastník 1/4 podílu vše blokuje? Druhý dotaz: Mají ostatní spoluvlastníci možnost požadovat po vzdorujícím spoluvlastníkovi, aby nemovitost nadále neužíval (tzn. , odstěhoval se)? Děkuji, Radomír.

ODPOVĚĎ:
V daném případě Vám nezbude, než vypořádání řešit soudní cestou, konkrétně žalobou o vypořádání spoluvlastnictví. Můžete samozřejmě své podíly prodat i třetí osobě, nemusíte byt prodávat pouze za souhlasu všech. Můžete prodat své podíly, pokud je odkoupí někdo, kdo se zabývá trhem s nemovitostmi, podíly je schopen koupit a se spoluvlastníkem z pohledu majoritního podílníka se již vypořádá sám. Pouze zdůrazňuji, že od ledna 2018 je již opět uzákoněno předkupní právo a své podíly byste museli napřed nabídnout spoluvlastníkovi. Upozorňuji, že pokud spoluvlastník nemovitost sám užívá, máte právo po něm požadovat nájem, neboť užívá i majetek spoluvlastníků. Jelikož se jedná ze čtvrtiny i o jeho majetek, nejste oprávněni ho nutit, aby se vystěhoval, ale jste oprávněni po něm požadovat nájem.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

V době 01/2018 jsme byli ubytováni v hotelu v Praze, využili jsme k uschování hotovosti 6.000 Kč pokojový trezor, který jsme zakódovali dle přiloženého návodu. Před odjezdem jsme po odkódování trezoru zjistili, že je prázdný. Ihned jsme to oznámili na recepci hotelu, bylo nám sděleno, že je to záležitost policie, hotelový pracovník zavolal policii, která tuto věc nyní řeší. Dodatečně jsme zjistili, že dle občanského zákoníku odpovídá za vnesené věci do ubytovacích služeb ubytovatel, právo na náhradu škody je nutno uplatnit do 15 dnů. Prosíme o upřesnění dalšího postupu, zda můžeme požádat o náhradu škody provozovatele hotelu, jaké náležitosti by měla žádost mít a to se zohledněním na policejní šetření. My jsme s pracovníkem hotelu žádný písemný doklad o odcizení nesepsali, policie psala úřední záznam pouze s námi (ne s pracovníky hotelu). Děkuji, Šimon.

ODPOVĚĎ:
Jak správně uvádíte, zde přichází v úvahu odpovědnost za škodu na vnesených věcech. Současně také platí: Neuplatní-li se právo na náhradu škody u ubytovatele bez zbytečného odkladu, soud je nepřizná, pokud ubytovatel namítne, že právo nebylo uplatněno včas. Nejpozději lze právo na náhradu škody uplatnit do patnácti dnů po dni, kdy se poškozený o škodě musel dozvědět.

Zákon blíže nestanovuje, jak má být právo uplatněno, není tedy nezbytné písemně, může být i ústně (prokázání je možné svědeckou výpovědí), kdy by mělo vyplývat, o jakou škodu se jedná, na jaké věci.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___


__

Reklamace dekoru objednaných dveří - barva se neshoduje s barvou v katalogu

V jednom místním obchodě jsem objednal obložkové zárubně a dveře. Odstín (typ) dekoru jsem vybíral z tištěného katalogu a při objednávce jsem zaplatil zálohu 15.000 a 15.000 jsem doplácel při převzetí, jen odstín dveří neodpovídal barvě v katalogu a dveře jsou v úplně jiné barvě. Nicméně jsem na to upozornil, ale obsluha obchodu se ohradila, že jsem objednal typ dekoru, který je v pořádku. Ale na to, že barva není ani náznakem shodná v katalogu nereagovala.
Nyní celou zakázku reklamuji, ale vedení obchodu naznačilo, že reklamace v žádném případě nebude realizována, jelikož to bylo zboží na objednávku. Obchod je tedy pouze prostředník, jelikož obchod zboží objednávalo u svého dodavatele. Já jsem tedy reklamoval u obchodu a ten dále prý poslal reklamaci dodavateli (dveře SoloDoor). Při reklamaci jsem nic nepodepisoval. Reklamace proběhla pouze ústním jednáním a doložením fotografií reálného dekoru dveří.
Jelikož byla zakázka z mé strany zcela zaplacena, tak jsem si vše odvezl, ale nerozbalil (vše je v transparentní folii, obal tedy nebylo nutné narušit).
Potřebuji od Vás radu jak postupovat, jelikož bylo dodáno zboží, které neodpovídá nabídce co se týká barvy. Existuje nějaký zákon, který je na mé straně a budu moci zboží vrátit a to tak, že výměnou za správné zboží, nebo vrácením částky?
Děkuji, Oldřich

ODPOVĚĎ:
Odpovědnost prodejce řeší občanský zákoník. Prodejce Vám v tomto případě plnil vadně, neboť dodal jiné zboží (v jiné barvě), než jste si objednal. To, že předal dál reklamaci svému dodavateli, jej nezbavuje odpovědnosti. Prodejce je rovněž povinen vystavit Vám písemné potvrzení o reklamaci, trvejte tedy na písemném potvrzení reklamace. Z důvodu jistoty však doporučuji reklamaci zaslat také písemně na email prodejce a doporučeným dopisem s tím, že trváte na dodání dekoru, který jste si vybral, jinak odstoupíte od smlouvy a budete požadovat vrácení peněz. Pokud by reklamace nebyla vyřízena do 30 dnů. obraťte se na Českou obchodní inspekci, neboť prodejce by se dopustil správního deliktu, za který mu hrozí uložení pokuty.

Je však třeba upozornit, že v případě sporu bude na Vás, abyste prokázal, jaký dekor jste si skutečně objednal. To by mělo být především uvedeno v objednávce. Pokud jste však objednávku provedl ústně a nemáte žádný listinný důkaz, ve kterém by byl uveden odkaz na katalog a na dekor dveří, bude prokazování poměrně složité.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Dobrovolné převzetí dluhu novým dlužníkem - postup

Pokud v promlčecí lhůtě přistoupí k dluhů věřitel (bez vědomí dlužníka). Jak je to dál s promlčecí lhůtou? Lze ji nějak ujednat?
Máme dluh který je 3 měsíce před koncem promlčecí lhůty. Dlužníci odmítli podepsat uznání dluhu. Tento dluh chce splácet člen jejich rodiny - jakýsi nový ručitel nebo postupitel dluhu.
Jakou listinu s nim máme sepsat abychom to nemuseli dávat k soudu a aby se zastavila nebo prodloužila touto listinou promlčecí lhůta?
Děkuji, Lívie

ODPOVĚĎ:
V daném případě lze přistoupení nového dlužníka chápat jako převzetí dluhu ve smyslu ust. § 1888 a násl. NOZ nebo přistoupení k dluhu ve smyslu ust. § 1892 a násl. NOZ. Podmínkou je souhlas věřitele. V obou případech se promlčecí doba nemění ani nijak nestaví a jedinou možností je sepsat uznání dluhu. V případě převzetí dluhu se tím promlčecí doba prodlouží na 10 let, v případě přistoupení k dluhu - pokud uznání přistoupivší dlužník podepíše, a stávající dlužník nikoliv, můžete dluh následně vymáhat pouze vůči přistoupivšímu dlužníkovi, který dluh uznal.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Pronájem lesa - daň z nájmu, od kolika Kč výdělku?

2017 jsem zdědila kousek lesa, daň z převodu nemovitosti a ostatních zděděných věcí zaplatila má sestra, která zdědila větší část.
Chtěla bych se ujistit, zda bych neměla platit daň z nájmu. Jedná se o necelých 10.000 Kč za rok. Nemám příjem kromě rodičovské. Hraje tato skutečnost nějakou roli?
Děkuji Vám za odpověď. S pozdravem Pavlína

ODPOVĚĎ:
Přiznání k dani z příjmů není povinen podat poplatník, jehož roční příjmy nepřesáhly 15 000 Kč. Rodičovský příspěvek je od daně z příjmů osvobozen, nezapočítává se tedy do limitu. Pokud nemáte žádné jiné příjmy, nemáte daňové přiznání povinnost podat.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Jaké všechny náklady může zaměstnavatel po zaměstnanci, v případě podepsaní kvalifikační dohody požadovat? Cenu školení, cestovní výdeje, ubytování či stravné? Děkuji, Nina.

ODPOVĚĎ:
Podle § 234 odst. 3 písm. c) zákoníku práce musí v kvalifikační dohodě být obsaženy i druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání.
Záleží tedy na dohodě mezi zaměstnance a zaměstnavatelem.
Obecně lze říci, že druhy nákladů jsou zejména: Náhrada mzdy (platu) při zvyšování kvalifikace, nikoliv však již mzda (plat) poskytnutá při prohlubování kvalifikace. Cestovní náhrady v případě prohlubování kvalifikace, kurzovné, školné, popř. náklady na učební materiály a jiné obdobné náklady. Někteří právníci také do nákladů zahrnují zákonné odvody na sociální a zdravotní pojištění odvedené zaměstnavatelem za zaměstnance.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Ohledně nemoci z povolání jste mi poradili, ale mám ještě dotaz jak je to s rentou. Momentálně jsem na nemocenské, ale bude mi končit. V práci chtějí, abych podepsala dohodou. Mám strach, že přijdu o všechno a jinou práci těžko najdu. Mám po operaci obou loktů. V jakém případě můžu dostat rentu a na co si dát pozor v paragrafech se nevyznám. Moc děkuji, Dominika.

ODPOVĚĎ:
V případě, že byl uznána nemoc z povolání, renta Vám náleží, dokud budete dosahovat nižšího výdělku než před nemocí z povolání.
Pokud chcete ukončit pracovní poměr dohodou, doporučuji trvat na tom, aby jako důvod ukončení byl uveden § 52 písm. d) zákoníku práce (nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí). V takovém případě budete mít nárok na odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Dotaz ohledně kvalifikační dohody - prohlubování kvalifikace. Tuto dohodu nemohu použít pokud náklady na školení nejsou alespoň 75.000 Kč. Je možné v kvalifikační dohodě použít souhrn nákladů na školení za daný rok? Např. Na začátku ledna 2018 vím, že zaměstnanec se bude v roce 2018 účastnit 5-ti školení a vím, že součet nákladů na tato školení budou vyšší než 75.000 Kč, mohu tedy použít kvalifikační dohodu na prohlubování kvalifikace? Popř. že ano, od kdy bude závazek zaměstnance k setrvání v zaměstnání začínat? A mohu kvalifikační dohodu dávat zaměstnanci opakovaně po skončení dané lhůty k setrvání v zaměstnání? A také patří do prohloubení kvalifikace i udržování kvalifikace nebo pro udržování kvalifikace jsou jiné podmínky? Děkuji, Jiřina.

ODPOVĚĎ:
Pokud prohlubování kvalifikace zahrnuje několik souvisejících školení v delším časovém období, je možné pro stanovení celkových nákladů, platby za jednotlivá školení sečíst.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Zainvestoval jsem do dluhopisů a akcií firmy, která není na burze a sídlo má v Londýně. Zajímalo by mě, když firma nesplatí to co slíbila ve smlouvě, jaká je šance na vymožení peněz zpátky? Údaje o firmě:
Green Victory Capital Ltd.
20-22 Wenlock Road,
N1 7GU London
United Kingdom
(smlouvy mám v papírové podobě podepsané oběma stranami)
www.greenvictorycapital.com
Děkuji, Viktor.

ODPOVĚĎ:
Vymáhat dluh můžete prostřednictvím tzv. evropského platebního rozkazu, který podáváte k místně příslušnému soudu ve Velké Británii. Návrh na takový platební rozkaz se podává na formuláři, který obsahuje předtištěná pole pro vyplnění údajů, jež odpovídají požadavkům klasické žaloby. Soud nenařizuje jednání, nezkoumá existenci nároku, vychází pouze z toho, že poskytnutá tvrzení jsou pravdivá. V podrobnostech odkazuji na "Nařízení o evropském platebním rozkazu" č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, které naleznete na stránkách Evropské komise https://e-justice.europa.eu/content_european_payment_order-353-cs.do?clang=cs.
Šance na vymožitelnost je vysoká, v těchto věcech soudy spolupracují poměrně pružně, poplatky rovněž nejsou nijak zásadně vysoké.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Maminka má v osobním vlastnictví byt v panelovém domě. Od května 2017 je umístěna v domě pro osoby se zdravotním postižením. Má demenci a Alzheimera, nemůže se ani podepsat. Je ležící, domů se už nemůže vrátit. Jsme 3 děti, všichni důchodci. Každý měsíc jí hradíme všechny nezbytné náklady na byt, což jsou vlastně vyhozené peníze. Nevíme co s tím, zbavení svéprávnosti je složité, takže bychom byt chtěli prodat (my máme vlastní), ale nevíme jak. Je nějaká možnost? Děkuji, Petra.

ODPOVĚĎ:
Pokud maminka trpí demencí, asi není úplně reálné, že je ve stavu, kdy by byla schopna chápat následky svého jednání. Pokud byste tedy byt prodali, maminka jako vlastník by se musela podepsat na kupní smlouvu, a to úředně ověřeným podpisem. Pokud je ale ve stavu, kdy není schopna chápat následky svého jednání, byla by kupní smlouva napadnutelná z důvodu neplatnosti, jelikož byla činěna osobou, která není schopna posoudit následky svého jednání. Ovšem v tomto případě lze aplikovat pravidlo "Kde není žalobce, není soudce". Pokud tedy nikdy toto jednání nenapadne, lze úspěšně takto byt prodat. Jiná varianta bohužel neexistuje, a pokud by maminka nebyla schopna se podepsat, nezbývá bohužel, než vyčkat dědického řízení.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Syn studuje VŠ denní studium. V současné době si našel zaměstnání na HPP. U svého zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani a předložil potvrzení o studiu. Vzhledem k tomu, že jsem samoživitelka a syn se mnou bydlí ve společné domácnosti - můžu si ho u svého zaměstnavatele uplatňovat stále jako vyživovací osobu? Děkuji, Simona.

ODPOVĚĎ:
Daňové zvýhodnění na vyživované dítě uplatňovat můžete, pokud splňujete podmínky (syn nedovršil věku 26 let a soustavně se připravuje na budoucí povolání, žijete ve společně hospodařící domácnosti). Zaměstnání Vašeho syna není překážkou.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Žijeme s manželem společně v domku u mých rodičů, kteří se nyní rozhodli nám dům darovat. Je nějaký podstatný rozdíl po finanční nebo dědické stránce (máme 2 dospělé děti) zda bude nemovitost napsána pouze na mě (dcera) nebo i na manžela? Co je pro nás všechny nejvýhodnější? Děkuji. Děkuji, Věra.

ODPOVĚĎ:
V daném případě žádný rozdíl není. Pouze v případě, že by manželství dospělo k rozvodu, musíte počítat s tím, že by bylo třeba vlastnické vztahy k nemovitosti vypořádat. Jinak žádný rozdíl není, darovací daň neplatíte, jelikož jste příbuzní. Pokud by nemovitost byla darována vám oběma, v případě úmrtí jednoho z vás by jeho polovina byla součástí dědického řízení, pokud máte dvě děti, jako dědicové v úvahu připadají pozůstalý manžel a děti.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Pracujem v ČR ako OBZP na dohodu do 10.000 Kč a iný príjem nemám a teda som aj samoplatca zdravotného poistenia. "Prohlášení poplatníka z dane." mám u zamestnávateľa podpísané. Chcela by som sa spýtať či musím podávať daňové priznanie. Učetní tvrdí, že v ČR nemusím žiadne daňové priznanie podávať, a po skončení roku mi zašle potvrzení o příjmech, ktoré si mám doložiť k môjmu daňovému priznaniu, ktoré podám na Slovensku. Avšak nerozumiem prečo by som vôbec mala podávať daňové p. na SVK ak tam nemám žiadnu prácu, neplatím ani soc. ani zdrav, poistenie, iba mi tam zostal zatiaľ trvalý pobyt, pričom bývam v Prahe v podnájme a celý rok sa zdržujem tu. Som povinná z dohody do 10.000 Kč podávať danové priznanie v ČR, ak je to moj jediný príjem? Ďakujem za odpoveď, Janka.

ODPOVĚĎ:
V České republice nemáte povinnost podat daňové přiznání k příjmům, které Vám plynou z dohody o provedení práce. Splňujete podmínku §38g, odst. 2, první věta Zákona o daních z příjmů.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Oprava chyby v předané výpovědi dané zaměstnancem - postup jak chybu opravit

Od 2.8.2016 jsem byla zaměstnána u firmy na HPP doba neurčitá.
Hrubý příjem dle smlouvy byl 20.000 Kč měsíčně, výplatní termín 15. kalendářní den v měsíci. Nemám žádné srážky ze mzdy (děti, exekuce, atd.)
Poslední výplatu jsem dostala za srpen 2017 a to 15.9.2017.
Za září jsem dostala pouze 2.500 čistého a do dnešního dne již nic.
Pobočka firmy u nás skončila 31.10.2017, já jsem však v rámci dobrých vztahů se zákazníky řešila některé záležitosti v listopadu a prosinci.
Zaměstnavatel mi chtěl předat dohodu o ukončení pracovního poměru 5.11.2016, s tím, že datum ukončení na výpovědi bylo 31.10.2017.
Podruhé mi předložil výpověď 16.11., opět s datem 31.10.2017. Ani dohodu o ukončení pracovního poměru, ani výpověď od zaměstnavatele jsem nepřijala.
15.12.2017 jsem sepsala výpověď - okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu nevyplacení části mzdy. Dopis byl doporučeně s dodejkou, adresát nezastižen, dopis uložen a následně přebrán zaměstnavatelem 3.1.2018.
3.1.2018 jsem šla na úřad práce ČR, kde jsem v evidenci uchazečů o zaměstnání.
6.1.2018 jsem se setkala znovu se zaměstnavatelem za účelem předání věcí, které jsem používala v práci (PC, tiskárna, telefon, atd.), vše řádně předáno na předávacím protokolu. Znovu se mi snažili předat výpověď, tentokrát datem 16.11.2017 s tím, že už mě k tomuto datu odhlásili ze zdravotního a sociálního pojištění. Nepřijala jsem ji.
Až nyní jsem si všimla, že ve výpovědi mnou podané mám chybu - mám uvedeno, že dávám výpověď z důvodu dluhu na mzdě za září a říjen 2016 (má být 2017).
Jaký by měl být další postup?
1. Mám poslat pouze korekci původní výpovědi, tzn. uvést že dluh na mzdě je za měsíce září a říjen 2017 a nechat datum výpovědi 15.12.2017?
2. Mám poslat novou výpověď např. k 31.12.2017 s tím, že bude odeslána nyní?
3. Mám do výpovědi uvést všechny měsíce za kdy nemám mzdu (září-prosinec, včetně 20 dnů dovolené) nebo jsou různé spatnosti mezd v různých měsících?
Děkuji, Vladislava

ODPOVĚĎ:
Doporučovala bych zaslat korekci výpovědi a ponechat původní datum, tedy 15.12. V této korekci uvést všechny měsíce, za něž nebyla mzda vyplacena, a zároveň uvést počet dnů dovolené, které nebyly při ukončení pracovního poměru "proplaceny".
Podle ustanovení § 141 odst. 1 zákoníku práce jsou mzda nebo plat splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Pravidelný termín výplaty v tomto období určuje zaměstnavatel (např. vnitřním předpisem), pokud pravidelný termín výplaty nebyl sjednán v kolektivní nebo jiné smlouvě. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že je nutné rozlišovat okamžik splatnosti mzdy a termín výplaty. Například výplatní termín je stanoven na 15. den v měsíci. Nicméně například mzda za listopad je splatná nejpozději 31.12.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Odhlášení trvalého pobytu v ČR a vyplácení důchodu - vlastnictví nemovitosti a problém s ověřením podpisu bez OP

Jsem vdaná v cizině, trvalý pobyt mám v CZ. Chtěla bych se odhlásit z pobytu v CZ. Vlastním ale byt, který je v katastrálním úřadu zapsán na moje jméno. Dále mám účet v bance v CZ na moje jméno. ze zdrav. pojištění jsem odhlášená. Jsem důchodce a pro výplatu důchodu v CZ musím měsíčně doložit ověřený doklad o žití. Důchod mi posílají do banky v CZ. Pokud nebudu mít OP, jak ověřím podpis v CZ? Řidičský průkaz mám cizí.
Jak mám postupovat, abych nějakým způsobem o nemovitost nepřišla? Děkuji za odpověď. Kateřina

ODPOVĚĎ:
Otázku trvalého pobytu upravuje zákon č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel a rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů. Ukončení trvalého pobytu v České republiky upravuje § 10, odst. 12 uvedeného zákona: „Občan v případě, že se rozhodl ukončit trvalý pobyt na území České republiky, sdělí tuto skutečnost písemně ohlašovně podle místa trvalého pobytu nebo zastupitelskému úřadu. Sdělení v listinné podobě musí obsahovat úředně ověřený podpis občana. To neplatí v případě, kdy občan podepíše sdělení před zaměstnancem ohlašovny nebo zastupitelského úřadu. “ Za ohlášení ukončení trvalého pobytu se platí správní poplatek ve výši 100 Kč.

Občan je povinen odevzdat občanský průkaz do 15 pracovních dnů od oznámení této skutečnosti obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který vydal jeho občanský průkaz, nebo matričnímu úřadu podle místa trvalého pobytu. V případě, že tak neučiní, rozhodne obecní úřad obce s rozšířenou působností o skončení platnosti občanského průkazu. Ukončení trvalého pobytu nemá vliv na státní občanství ČR ani na držení cestovního pasu ČR. Občan může požádat o vydání nového občanského průkazu, v němž nebude uvedena adresa trvalého pobytu na území ČR. Tento postup je možným řešením i pro Vás.

Zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, v § 4 uvádí, že o fyzické osobě se do katastru zapisuje adresa místa trvalého pobytu, a nemá-li ji, adresa bydliště. Nemovitost nacházející se v ČR tedy může do svého vlastnictví nabýt (vlastnit) i cizinec (občan bez trvalého pobytu v ČR). Nemusíte se tedy obávat toho, že byste kvůli ukončení trvalého pobytu o Vaši nemovitost přišla.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Zvýšení platu sociálního pracovníka - od 1.1.2018 nebo už 1.11.2017?

Pracuji podle pracovní smlouvy na pozici - pracovník v sociálních službách a jsem zařazena do 6. platové třídy, 10. stupně. Zaměstnavatel mi odmítl vydat nový platový výměr s odůvodněním, že na zvýšení platu dle nařízení vlády nemám nárok od 1.11.2017, ale až od 1.1.2018. Můj platový výměr z 1.7.2017, podle kterého jsem dosud vyplácena vyměřuje v základním tarifu částku 19.550 Kč. Pracuji v příspěvkové organizaci na zdravotně-sociálním oddělení.
Můj dotaz tedy zní: mám nárok na zvýšení platu už od 1.11.2017? Jakým způsobem se mohu domoci svých práv, pokud zaměstnavatel pochybyl? Děkuji Tamara

ODPOVĚĎ:
Podle nařízení vlády č. 340/2017 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb. , o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, se zvýšení platů od 1.11.2017 týkalo pracovníků sociálních služeb a sociálních pracovníků v sociálních službách. Dále sociálních pracovníků u poskytovatele zdravotních služeb. Podle mého názoru, jste-li pracovníkem v sociálních službách, náleželo Vám zvýšení od 1.11.2017 a název oddělení, kde pracujete, nemůže hrát roli.
Zaměstnavatel se tak pravděpodobně dopustil nevyplacení části mzdy a je možné obrátit se na místně příslušný inspektorát práce nebo na soud.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Zkolaudování nebytového prostoru na bytový bez návštěvy a přístupu pracovníky stavebního úřadu

Má pronajatá garáž – protokolárně pro železniční drezínu s kolejištěm vně i uvnitř, jako samostatný přistavěný nebytový objekt, přešla prodejem na nového majitele. Tento nyní již majitel, byl původně nájemcem sousedního stavebně odlišného objektu (v minulosti útulku dělníků ČD) smluvně pronajatého, jako objekt rekreační. Zřejmě korupčním jednání, aby se objekt neprodal ve výběrovém řízení (žádal jsem též o jeho odkoupením) prodejce ČD mimo mé vědomí, tyto dva objekty sloučil v jeden, provedl za mými zády kolaudaci, jako už jednoho bytového objektu.
Do mnou pronajatého objektu přitom nemohl nikdo při kolaudaci vstoupit vzhledem k jeho uzamčení. Stejně tomu bylo, když byl zpracován znalecký posudek o němž jsem též nebyl informován. Nový majitel se do objektu přihlásil k trvalému pobytu a tento mu byl prodán dokonce za cenu nižší než odhadní. Má původní smlouva však nebyla změněna z důvodu, abych se o prodeji nedozvěděl a stále zní na objekt nebytový.
Jistě došlo k porušení zákona už proto, že dle zákona 183/2006 Sb § 178 odst. 1 g. je objekt je mnou užíván v rozporu s tímto zákonným ustanovením.
Nyní čelím žalobě, mimo jiné, že novému majiteli ušel značný zisk z prostoru garáže (tedy z prostoru nebytového ač tak není zkolaudován), kterou měli určenou k podnikání.
Prosím, poraďte dle možnosti, nejlépe paragrafově, jak se úspěšně bránit.
Nyní je věc ve fázi mého vyjádření k žalobě s termínem 20.1.2017.
K soudu přiberu advokáta, jen jsem nepochopil, zda i jeho účast je součástí nákladů řízení při prohraném sporu, když jak jsem již byl vámi informován, žalobce mi nedoručil předžalobní výzvu.
Děkuji, Vladimír

ODPOVĚĎ:
Zda byla kolaudace Vámi užívaného objektu provedena správně či nikoli, nelze ze znění dotazu posoudit. Za provedení kolaudace nese odpovědnost místně příslušný stavební úřad. Máte-li zájem o získání podrobnějších informací o proběhlém kolaudačním řízení, můžete u místně příslušného stavebního úřadu nahlédnout do správního spisu. Potvrdí-li se Vaše domněnka o nesprávně provedené kolaudaci, můžete na tuto skutečnost upozornit místně příslušný krajský stavební úřad s podnětem k přezkumu rozhodnutí o kolaudaci.

Stejně tak není možné se (na základě Vašeho dotazu) vyjádřit ke správnosti či nesprávnosti postupu bývalého vlastníka předmětného objektu při jeho prodeji novému majiteli.

Došlo-li za trvání platnosti nájemní smlouvy ke změně vlastníka pronajaté věci (zde garáže), vstoupil nový vlastník do právního postavení pronajímatele, tzn. že se stal novým pronajímatelem, aniž by bylo nutné původní nájemní smlouvu upravovat či rušit (jak výslovně vyplývá z § 2221/1 občanského zákoníku).

Ve Vašem případě je podstatný § 2209 občanského zákoníku, dle něhož nemá pronajímatel právo během nájmu o své vůli pronajatou věc měnit. Za změnu pronajaté věci pak lze bezpochyby považovat i takovou kolaudaci pronajaté věci, která bude mít za následek rozpor užívání objektu dle nájemní smlouvy s povoleným užíváním dle kolaudačního rozhodnutí.

Porušil-li tedy původní vlastník objektu výše uvedené ustanovení občanského zákoníku, byl na základě Vaší výzvy povinen uvést právní poměry do původního stavu. Pokud jste se o této nežádoucí změně účelu užívání objektu dozvěděl až v době, kdy je vlastníkem objektu někdo jiný, přešla povinnost k nápravě poměrů právě na nového vlastníka objektu (tedy Vašeho současného pronajímatele). V této souvislosti je totiž nutné pamatovat na § 2205 občanského zákoníku, dle něhož je pronajímatel povinen:

a/ přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu,
b/ udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata,
c/ zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

Pokud bývalý pronajímatel o své vůli (tedy na základě vlastního rozhodnutí, přičemž k tomu nebyl nucen například rozhodnutím stavebního úřadu) provedl kolaudaci objektu tak, že tento objekt nyní užíváte sice v souladu s nájemní smlouvou, ovšem v rozporu s rozhodnutím o kolaudaci, jedná se o jednoznačné pochybení pronajímatele, v jehož důsledku můžete po pronajímateli požadovat nápravu. Povinnost k provedení nápravy pak samozřejmě přešla na nového pronajímatele objektu.

Užíváte-li objekt v souladu s nájemní smlouvou (tzn. že pronajímateli řádně platíte sjednané nájemné), je pronajímatel povinen tento stav respektovat. Na straně pronajímatele tak nemohla vzniknout finanční újma, za kterou byste nesl odpovědnost (neboť pronajímatel je dle nájemní smlouvy povinen strpět užívání svého majetku, a to i v případě, kdy to pro něj není zcela finančně výhodné).

Lze Vám doporučit, abyste využil služeb advokáta co nejdříve:

www.advokatikomora.cz

Vyjádření k žalobě Vám doporučuji připravit již ve spolupráci s advokátem. Vzhledem k blížícímu se konci lhůty pro Vaše vyjádření se můžete obrátit na soud s žádostí o prodloužení stanovené lhůty (tyto procesní úkony za Vás může samozřejmě obstarat advokát).

Co se týče Vámi zmiňované náhrady nákladů soudního řízení, je nutné vycházet z § 142a/1 Občanského soudního řádu, dle něhož platí, že žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování (případně na poslední známou adresu) výzvu k plnění.

Toto ustanovení Občanského soudního řádu tedy upravuje pouze náklady žalobce. Pokud by byl žalobce procesně úspěšný, je možné, že mu nebudou přiznány náklady soudního řízení právě z toho důvodu, že Vám před podáním žaloby nedoručil tzv. předžalobní výzvu.

Budete-li v rámci soudního řízení zastoupen advokátem, budou náklady advokátního zastoupení představovat náklady soudního řízení na Vaší straně. Pokud budete procesně neúspěšný, ponesete tyto náklady samozřejmě sám. Budete-li naopak procesně úspěšný, je pravděpodobné, že náklady soudního řízení (vzniklé na Vaší straně, tedy zejména náklady Vašeho advokátního zastoupení) ponese procesně neúspěšný žalobce (jak vyplývá z § 142/1 Občanského soudního řádu).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :

https://portal.gov.cz/app/zakony/

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Jak co nejvíce snížit daně z nájmu, pronájmu bytu, nemovitosti - náklady do fondu, opravy ad.

Vlastníme se ženou nějaké menší pronájmy, garsonky atd. , na které máme smlouvy a necháváme si peníze zasílat na účet. Víme, že lze odečíst 30% nákladů od těchto příjmů z nájmů, ale to je stále ještě vysoká částka ke zdanění. Nemovitosti jsme postupně nakoupili, většinou ve velmi špatném stavu a opravili tak, aby byli vhodné k pronájmu. Zjistili jsme, že investice na nákup, opravy a měsíční odvody do společenství vlastníků na údržbu, jsou celkem hodně vysoké. Proto hledáme možnost jak legálně snížit tyto příjmy z nájmu, aby částka ke zdanění byla co nejnižší. Moje otázka:
Prosím o uvedení možností uplatňování nákladů. Odpisy, 30% nákladů a je ještě nějaká jiná forma možnosti uplatňování nákladů?
1) Je možné uplatnit (jsem živnostník) svoji práci na opravu jednotlivých nemovitostí. (Jedná se např. o vybudování nového sprch. koutu, instalace nového záchodu, obklady v kuchyni, výroba a instalace nové kuchyňské linky, injektáž ve sklepním bytě proti vlhkosti, oprava omítek, vybudování zádveří, úklid, vymalování, údržba pozemku - sekání trávy před domem a mnoho dalších prací, na které nemám mimo nákupních dokladů za materiál jiný doklad. Vše jsem opravil a udělal sám s kolegem důchodcem.
Mimoto, některé opravy nemovitostí jsem udělal již v před rokem i déle, ale dosud ani práci ani materiál jsem neuplatnil.
2) Je možné tuto práci i doklady uplatnit zpětně a pokud ano, kolik roků?
3) Pokud jsem minulý rok uplatňoval 30 % nákladů a zpětně náklady nelze uplatnit, lze alespoň tyto výše zmíněné náklady uplatňovat letos (2018)?
4) Je možné uplatnit i třeba dopravu na místo nemovitostí při opravách a pokud ano, jak tuto dopravu prokázat?
5) Je možné uplatnit měsíční náklady na opravy a údržbu do společenství vlastníků?
6) Jaké málo známé, ale legální náklady je ještě možné u pronájmu nemovitostí uplatnit?
Děkuji Miloš

ODPOVĚĎ:
Zpětně výdaje uplatnit nelze, ty byly zahrnuty v 30 % paušálních výdajích. „Letos“ nemůžete uplatnit výdaje vynaložené v minulých zdaňovacích obdobích. K hodnotě vlastní práce se nepřihlíží. Pozor na některé výdaje, které mohou být technickým zhodnocením nemovitosti (výdaje na nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukci a modernizaci, pokud hodnota u jednotlivého majetku převýší 40 000 Kč za zdaňovací období). Technické zhodnocení nelze uplatnit do výdajů v daném roce, ale navyšuje vstupní cenu nemovitosti pro odpisování.

Výdaje na dopravu v souvislosti s pronájmy uplatnit můžete, oprávněnost těchto výdajů se prokazuje knihou jízd. Můžete využít paušální výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem za podmínek uvedených v § 24 odst. 2, písm. zt) Zákona o daních z příjmů. A to ve výši 5000 Kč na jedno silniční motorové vozidlo měsíčně, anebo 4 000 Kč měsíčně, pokud vozidlo nepoužíváte pouze v souvislosti s dosažením, zajištěním nebo udržením příjmů, ale i soukromě.

Platby do fondu oprav společenství vlastníků uplatnit do výdajů nelze – není jisté, jakým způsobem budou prostředky využity. Výdaje na opravy společných částí domu uplatnit můžete, od SVJ si vyžádáte doklady a uplatníte poměrnou část.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Zrušení otcovství na pokyn matky - zapsaný otec není biologickým otcem

Může matka zakázat vycestování dítěte do zahraničí při styku otce s dítětem
Jsem vdaná 2014-2018. S manželem se nám v manželství narodila má dcera, která ale není biologickou dcerou manžela. Zhruba rok po svatbě jsme se rozešli a dodnes nerozvedli. Slibuje, že podá žádost a stále tak neudělal. Soudně na žádost manžela je dcera v mé výhradní péči, o návštěvy soudně nežádal. Výživné dceři platí 4000 Kč měsíčně celkem pravidelně. Bere si ji 1-2 krát měsíčně na 2 noci. Dcera k němu ale odmítá jezdit a dělá hrozné scény, pokud ji informuji dopředu, tak se i v noci počůrá, i když je už 2016-2018 bez plen a nemáme s tím žádný problém.
Občas má noční můry a pláče ze spaní a když se ji zeptám, co se jí zdálo, tak odpoví, že byla u táty. Chce ji vzít na Slovensko, za rodinou na 4 dny, já s tím souhlasila, ale navrhla jsem mu, že mu ji tam ale odvezu, nechám ji tam a zase odvezu do Prahy. Mám z takto dlouhé cesty obavy, protože sama jsem s ní zvyklá jezdit často, ale dcera je dosti upovídaná a vyžaduje pozornost a tak. Manžel není zdatný řidič a neumí s dcerou úplně komunikovat. Prostě se o ní bojím, proto návrh zadarmo ji odvézt, předat, vyzvednout a odvézt zpět domu. Mohu mu zakázat vyjet na Slovensko a nebo jak mám prosím jednat.
Dále pak bych potřebovala řešit i kvůli budoucnu, zda je možné zbavit manžela otcovství, když není její biologický otec a neví to.
Dcera necelé 4 roky, narozena po 4 měsících manželství
Manželství cca 4,5 roku, zatím nerozvedeni
3 roky spolu nežijeme
Dcera je v mé výhradní péči, bez soudem určených návštěv, o které manžel nežádal
Otec není biologický a neví o tom, ale je mým cílem ho informovat a udělat testy otcovství. Děkuji moc. S přáním krásného dne, Leona.

ODPOVĚĎ:
Jestliže styk dcery s otcem není upraven soudně, záleží jen na Vás, jak se s dceřiným otcem dohodnete. To platí i pro Vámi zmiňovanou cestu na Slovensko. Pokud se nedomníváte, že by se Váš manžel dopustil dceřina únosu, nevidím důvod, proč mu cestu s dcerou na Slovensko zakazovat. Jestliže se obáváte toho, jak dcera dlouhou cestu s otcem zvládne, nabídka, že ji přivezete a zase odvezete, může být dobrým kompromisem.

Co se týče otcovství, pokud nechcete, aby Váš manžel byl nadále uveden jako dceřin biologický otec, je zapotřebí přistoupit k popření otcovství. Dle § 789 nového občanského zákoníku ale může matka dítěte opřít, že otcem dítěte je její manžel, jen do šesti měsíců od narození dítěte. Tuto lhůtu jste tedy již bohužel promeškala. Zákon sice umožňuje zmeškání popěrné lhůty prominout, ale pouze v případě, že to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. Situace, kdy dítě zůstane bez otce, v zájmu dítěte zpravidla nebývá.

V současné situaci tedy může otcovství popřít Váš manžel, a to nejdéle do šesti let věku dítěte. Současně platí, že: „Narodí-li se dítě před stošedesátým dnem od uzavření manželství (což pravděpodobně bude Váš případ), postačí k tomu, aby se nemělo za to, že otcem dítěte je manžel matky, aby popřel své otcovství. To neplatí, souložil-li manžel s matkou dítěte v době, od níž do narození dítěte neprošlo méně než stošedesát a více než tři sta dní, nebo věděl-li při uzavřením manželství, že je těhotná. Záleží tedy také na okolnostech, za jakých k početí Vaší dcery došlo.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Situace: zaměstnavatel (s. r. o.) podniká na základě živnostenského oprávnění s předmětem obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a činnostmi. Např. nákup/prodej (IT zboží). Jeho zaměstnanec by si zavedl živnost (fyzická osoba) jako vedlejší a měl by rovněž zapsáno oprávnění obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a činnosti - např. reklamní činnosti (pomáhal by s marketingem firmám z oblasti potravin). Jednalo by se o střet zájmů - tedy ač je předmět podnikání podle živnostenského oprávnění shodný, tak z hlediska posouzení intenzity není naplněn smysl a účel § 304 ZP – pro upřesnění by rozsah takové činnosti zaměstnance byl s malým finančním rozpočtem, v jiném odvětví (IT vs. potraviny a prodej vs. reklamní služby), takže by nedocházelo k omezování činnosti zaměstnavatele.
Pokud by tedy zaměstnavatel v tomto případě dal zaměstnanci výpověď pro porušení tohoto paragrafu, tak by při případném soudním sporu byla velká pravděpodobnost, že bude prohlášena za neplatnou? Je jinak v tomto případě nutné, aby si zaměstnanec obstaral souhlas s výkonem jiné výdělečné činnosti od svého zaměstnavatele?
Děkuji, Zdraví Milan

ODPOVĚĎ:
Pokud by zaměstnanec podnikal ve zcela jiném oboru, pak by toto nemělo být důvodem pro výpověď.

Ačkoliv je dle zákoníku práce zakázána činnost zaměstnance shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, je v případě předmětu podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona
třeba zkoumat, jaké obory zaměstnavatel a zaměstnanec skutečně vykonávají. Pokud se jedná o jiné obory, nemělo by být jednání zaměstnance považováno za porušení zákazu konkurence.

Posouzení platnosti výpovědi a důvodů pro ni by však v konkrétním případě posuzoval jedině soud.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Otázka je tato: Můžu očekávat nějaké problémy v případě občasnskoprávní žaloby v případě popsaném níže? Jak se mám chovat, pokud dostanu předžalobní upomínku? Nerad bych na základě výhrůžek od člověka s nekalým jednáním stahoval stránky, které slouží jako varování před jeho praktikami. Trestní žaloby se nebojím, předpokládám, že policie má v tomto případě soudnost a bude stačit předložit fakta.
Zrušená objednávka:
V listopadu jsem si objednal v dobré víře na síti Facebook od člověka XX produkt s názvem Smrčkový sirup. Zaplatil jsem dopředu převodem na účet. Další den jsem našel v jeho prodejní skupině otisky obrazovky, kde zobrazil konverzaci s jiným zákazníkem (který se jenom ptal, kdy dostane své předem zaplacené zboží) a vyjadřoval jsem se o něm velmi nelichotivě. Já jsem se slušně ohradil: Nezlobte se, ale dnes (08.02.2018) je standardem se zákazníkem komunikovat do druhého dne. Na základě této konverzace mě pan X zrušil (zřejmě jako trest) mou předem zaplacenou objednávku s tím, že mi peníze zašle na konci měsíce. Já mu na to napsal (parafrázuji) : Toto se mi opravdu nelíbí a tuhle zkušenost s Vámi zveřejním jako varování ostatním. Na to mi pan X vyhrožoval "sejdeme se u soudu" a okamžitě mě na Facebooku zablokoval. To prakticky znamená, že nevidím žádné jeho příspěvky ani s ním nemohu komunikovat.
Zveřejnění konverzace a další nespokojení zákazníci:
Svou konverzaci jsem zveřejnil ve skupině, kde jsem objednával zboží. Je možno vidět zde: https://www.facebook.com/groups/dom.potr/permalink/1343369819106865/.
Na to se mi dostalo další vyhrožování soudem komentáři pod tímto příspěvkem. Opakovanou komunikací a vyzýváním přes další lidi se mi podařilo své peníze asi po 20 dnech získat zpět. Ale soukromě se mi začali na základě zveřejnění ozývat lidé s podobným přiběhem: "Dotázal jsem se Levého na to, kdy dostanu zboží a on mi sprostě nadával a okamžitě mě zablokoval.". Jedné paní, co podala na Levého trestní oznámení, jsem poradil, ať založí na Facebooku skupinu, kde se budou podobně postižení lidé organizovat. Ale ona to technicky neuměla, takže jsem se nabídl, že to udělám.
Skupina na Facebooku
Založil jsem na Facebooku skupinu "Pozor na: Domácí výrobky... (XX, YY, ZZ) " https://www.facebook.com/groups/1963030560650972/?ref=bookmarks.
Do této skupiny se začali přidávat obdobně postižení lidé a probíhala v ní komunikace s cílem zkoordinovat podaná trestní oznámení tak, aby jednotlivé útvary policie o sobě věděly.
Tato skupina je uzavřená, tzn. její příspěvky vidí pouze lidé, kteří požádají o připojení a já je osobně schválím. Postupně jsem založil i veřejné stránky, kde uvěřejňuji pouze pravdivé informace o panu Levém a jeho podnikání: "Pozor na: Domácí výrobky XX, YY, ZZ" https://www.facebook.com/pozor.na.milan.levy.hana.raskova.milada.plodrova/.
Tyto stránky jsou přistupné všem na síti Facebook.
Vyhrožování a urážení členů skupiny
Milan levý se pokusil pod několika falešnými identitami proniknout do skupiny. Začal její členy veřejně nazývat "blby", "pipinami", "kretény" a podobně. Začal jejím členům vyhrožovat, že až s nimi skončí, budou rádi, že mohou dýchat. Začal vyhrožovat žalobami, předžalobními upomínkami a soudy.
Fakta o panu Levém
Postupně se nám s pomocí policie a lidí ve skupině podařilo zjistit, že pan X je několikrát odsouzený recidivista, který podniká bez jakéhokoliv oprávnění. Nevykazuje žádné příjmy a pro platby používá účty cizích žen. Nemá povolení ani pro podnikání ani pro výrobu přípravků, které podává. Je na něj podané několik trestních oznámení pro nedodání zboží (celkem asi 3700 Kč) a policie ho vyšetřuje pro trestný čin neoprávněného podnikání. Jsou podány podněty na živnostenský úřad pro neoprávněné podnikání, na ČZPI na nepovolenou výrobu potravin atd.
Má otázka je napsaná v úvodu:
Můžu očekávat nějaké problémy v případě občasnskoprávní žaloby v případě popsaném výše? Jak se mám chovat, pokud dostanu předžalobní upomínku? Má pan XX v tomto případě šanci něco vysoudit? Celou dobu jsem si dával pozor, abych o něm uváděl pouze pravdivá fakta.
Odpovídám jako správce skupiny na sociální síti za to, co napíší členové skupiny v uzavřené skupině? Podle mne ne.
Děkuji, Stanislav

ODPOVĚĎ:
V případě, že by Vám byla doručena předžalobní upomínka, je nezbytné ji důkladně prostudovat, co přesně tento člověk požaduje (zda abyste se zdržel dalšího jednání či abyste mu nahradil vzniklou újmu). Samotné zaslání předžalobní upomínky neznamená, že automaticky bude následovat žaloba. Není povinnost podat po zaslání předžalobní upomínky žalobu. Nicméně je vhodné na ni nějak reagovat, nejlépe dopisem (zaslaným doporučeně), ve kterém budete oponovat takovým domnělým nárokům. Pokud by byla podána žaloba, doporučuji obrátit se na advokáta (kontakt zde: www.advokatikomora.cz). Nicméně tento druh žalob je poměrně náročný a obtížný a také nákladný a je otázkou, zda by do tohoto typu soudního sporu daná osoba šla. Jako správce skupiny nejste odpovědný za příspěvky jednotlivých členů, odpovědnost je u osob, které takové příspěvky vkládají.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Reklamace plavek - na tělo nepřiléhá horní díl (drží křížením provázků za zády)

Koupila jsem na internetu dvojdílné plavky, ale při plavání a pobytu ve vodě jsem zjistila, že vůbec na těle nedrží vršek plavek. Mají vzadu překřížení, které drží plavky zároveň za krkem i na hrudi, a při každém pohybu se plavky posouvají, a prostě nedrží. Že je mám nasazeny dobře, jsem si mohla ověřit z videí i fotek na stránce prodejce.
Plavky jsem dala vyzkoušet několika dalším ženám kvůli vyloučení subjektivnosti, a všechny potvrdily, že plavky skutečně nedrží i při sebevětším utažení.
Domnívám se, že plavky jsou prostě špatně vymyšleny, a neplní svůj účel - čili pobyt ve vodě, plavání atd.
Plavky však byly zakoupeny před dvěma měsíci, ale měla jsem možnost je vyzkoušet ve vodě až nyní - samozřejmě po odstřižení všech cedulek.
Chci se tedy zeptat, co mám uvést v reklamaci? A také se chci zeptat, zda s vrškem plavek můžu vrátit i spodek? V internetovém obchodě je sice každý díl prodáván zvlášť, ale vršek i spodek jsou pojmenovány stejně a patří k sobě. Navíc mají velice atypický vzor, a tedy pouze spodek plavek by mi byl k ničemu. Ještě dodám, že spodek a vršek jsem kupovala najednou v rámci jedné objednávky. Zajímá mne tedy, jestli zboží, které má dvě části a reklamuje se jen jedna, je možno vrátit společně, pokud jeden bez druhého je víceméně nepoužitelný?
Ještě mám jeden dotaz ohledně reklamací obecně. Pokud do 6 měsíců od koupě reklamuji nějaké zboží, musí mi prodejce vyhovět v požadavku na typ vyřízení reklamace? Když např. zvolím výměnu zboží a prodejce jej místo toho opraví, nebo když zvolím vrácení peněz a prodejce mi místo toho vymění zboží, tak je možno odstoupit od kupní smlouvy a žádat vrácení peněz? Nebo je i v této 6 měsíční lhůtě jen na prodejci, jako formu reklamace zvolí?
Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Prodávající především odpovídá za to, že se nabízená věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá, Plavky by tedy skutečně měly být použitelné pro plavání. Vzhledem k tomu, že nebude možné vadu odstranit, a nové plavky by pravděpodobně měly stejnou vadu, jste oprávněna od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení peněz.

Pokud jde o vrácení peněz za spodek plavek, zde by nárok na vrácení peněz být dán neměl, neboť se jedná o samostatně prodávané zboží. Na druhou stranu je zřejmé, že se jedná o provázané zboží, doporučil bych tedy od smlouvy odstoupit ohledně obou částí plavek a případně vyčkat na reakci prodejce.

K obecnému dotazu ohledně reklamací lze uvést, že je na zákazníkovi, jaký způsob vyřízení reklamace bude požadovat. Primárně však může žádat o opravu, resp. odstranění vady. Následně by mohl požadovat dodání nové věci, a pokud to nebude možné, pak od smlouvy odstoupit.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Rozvod u soudu - co když se jedem z manželů nedostaví na soudní stání, řízení?

Podala jsem návrh na rozvod - nesporný.
Soud údajně zašle termín, kdy proběhne stání u soudu.
Když např. manžel pozvánku nevyzvedne a nedorazí k soudu, má to na průběh rozvodu nějaký vliv?
Vím, že ke stání vůbec nemusíme dorazit, že? Musíme se z nějakého důvodu omluvit nebo se prostě naše účast neočekává?
Děkuji, Lucie

ODPOVĚĎ:
Naopak, i v případě smluveného rozvodu se účast očekává a pokud byste nedorazili, je velmi pravděpodobné, že na tomto prvním jednání bez vaší účasti rozvedeni nebudete. Pokud ale plánujete neúčast, bylo by minimálně dobré, aby místo účastníků k jednání přišli jejich advokáti. Pokud se druhá strana nedostaví, je velmi pravděpodobné, že manželství bude rozvedeno, ale vždy záleží na konkrétním soudci, každý se k neúčasti v případě rozvodu staví jinak. Pokud tedy chcete mít stoprocentní jistotu, že rozvod na první stání proběhne, k jednání jděte osobně, je důležité, aby tam alespoň jeden z účastníků byl přítomen.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Konkludentní uznání dluhu - promlčecí doba, lhůta

Potřebuji udělat jasno v tom jak má vypadat konkludentní uznání dluhu v praxi a jak je to s promlčecí lhůtou. Nyní mám závazek po splatnosti a jsem 2 měsíce před koncem promlčecí lhůty (3 roky splatnost, 3 roky promlčecí lhůta). Dlužníci (partneři, ne manželé) nechtějí podepsat uznání dluhu. Tak mě napadl ještě ten konkludentní způsob uznání. Můžu vyhotovit tabulku s nadpisem "Přehled splátek k dlužné částce 100 000, -" do tabulky napsat jednotlivé splátky s datem, které proběhly od počátku i během promlčecí lhůty? Všechny tyto splátky by byly bez podpisu (zpětně mi ho asi nedá) a nechala bych si podepsat pouze poslední splátku, která teď proběhne. Je toto konkludentním uznáním dluhu nebo jsem to špatně pochopila? Dlužnice si to tak vede, aby tím prokázala úhradu dluhu (má u splátky podpis věřitele). Jak je to s promlčecí lhůtou? Pokud by byla 10 let od poslední splátky, tak by šla promlčecí lhůta do nekonečna. Přitom někde jsem četla v občanském zákoníku, že promlčecí lhůta může být maximálně 15 let. Jaký vliv na to má, že tam bude vždy jen podpis jednoho dlužníku a druhý o tom jako neví? Je tedy možné že podpisem jedné poslední splátky se promlčecí lhůta staví a začíná běžet nová?
Děkuji, Gabriela

ZPOŽDĚNÉ PUBLIKOVÁNÍ DOTAZU VE VEŘEJNÉ SEKCI BPP
ODPOVĚĎ:
Konkludentním uznáním dluhu je takové plnění, kdy dlužník plní dluh jen zčásti a lze-li z okolností věci usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Dlužník tedy nečiní výslovné formální uznání, ale jiné právní jednání, se kterým zákon spojuje právní domněnku uznání dluhu, na nějž je částečně plněno, dochází tedy k uznání dluhu faktickým jednáním dlužníka.
Pokud jsou dlužníci manželé a dluh je součástí SJM, stačí, když hradí jeden a dle popisu Vaší situace lze uzavřít, že se v tomto případě jedná o konkludentní uznání, aniž byste je nechala cokoliv podepisovat. Promlčecí lhůta běží od splatnosti každé splátky, maximální promlčecí lhůta na to nemá vliv.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Kontrolní komise s nedostatečným počtem členů - usnášeníschopnost a nárok na odměnu v nefunkčním orgánu SVJ

V našich stanovách SVJ máme jedním z volených orgánů kontrolní komisi, jejíž počet mají tvořit 3 členové a jejich funkční období má být pětileté.
Od 1.8.2017 zůstal v komisi pouze její předseda a nikdo z vlastníků nemá o členství v kontrolní komisi dlouhodobě zájem. Předseda této komise však vystupuje jako by komise byla funkční a na stránkách našeho SVJ se dokonce objevil i zápis z jednání této již pouze jednočlenné komise.
Lze považovat 1 člena za funkční komisi a pokud ne, má tento člen nárok na odměnu za svou práci v takto nefunkčním orgánu?
Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Pokud neodpovídá počet členů počtu stanovenému ve stanovách, nelze považovat rozhodnutí takové komise za platná a bylo by tedy nutné - za předpokladu - že se nikdo nechce členem komise stát, změnit ve stanovách počet členů na jednoho, tzv. revizora SVJ. Otázka, zda má nárok na odměnu, by měla být předmětem schůze SVJ, na které by měly být změněny stanovy a uvedeny do souladu s faktickým stavem.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Neschválení výjimky ze stavební uzávěry z důvodu nepodepsání smlouvy o spolupráci - stavebník nedostal žádnou smlouvu k podpisu
Opakovaná nečinnost zastupitelstva města - kam poslat stížnost, jak postupovat a donutit zastupitelstvo k rozhodnutí

Na území, kde chceme postavit RD, je stavební uzávěra s možností udělení výjimky ze stavební uzávěry.
Od října 2016 jsme 6x podali žádost o výjimku ze stavební uzávěry. Ani v jednom případě jsme nedostali písemné rozhodnutí, které se doručuje do vlastních rukou.
4x se vůbec naší žádostí nezabývali ani ji zastupitelé neprojednali.
2x ji projednali, ale nerozhodli, pouze odložili (v obou případech na základě jiných podmínek, v prvním případě z důvodů nepředložení územní studie, v druhém případě do doby podepsání smlouvy.).
10/2017 upozornili krajský úřad jako nadřízený orgán na nečinnosti Zatupitelstva města.
KÚ nařídil příkazem ze dne 04.10.2017 městskému úřadu, aby rozhodl do 60 PRACOVNÍCH dnů ne do 60 dnů. Zde vidíme jak spolupracuje krajský úřad s městem. Takže se naše čekání na vyjádření o výjimce ze stavební uzávěry prodloužilo díky PRACOVNÍM dnům ze dvou na tři měsíce. Neuvěřitelné při upozornění krajského úřadu na roční nečinnost orgánů???
Opět jsme se dozvěděli pouze ze zápisu zastupitelstva, že 22.11.2017 rozhodli: "Zastupitelstvo města neschvaluje výjimku ze zákazu stavební činnosti podle Územního opatření o stavební uzávěře pro novostavbu rodinného domu z důvodu nepodepsání smlouvy o spolupráci".
Bohužel jsme žádnou smlouvu k podpisu nedostali, ani nebyla žádná smlouva navržena nebo projednána, takže jsme taky nemohli žádnou smlouvu podepsat?
29.12.2017 doběhla lhůta 60 pracovních dnů, kdy mělo zastupitelstvo rozhodnout. Opět jsme nedostali žádné písemné rozhodnutí podle § 72 odst. 1 správního řádu.
Poněvadž proti rozhodnutí o výjimce se nelze odvolat, nabízí se nám pouze možnost napadnout zamítavé rozhodnutí obce správní žalobou dle § 65 a násl. soudního řádu správního, ale k tomu potřebujeme právě výše zmíněné písemné rozhodnutí, abychom mohli podniknout další kroky.
Máme se opět obrátit na KÚ, aby obec upozornil na §72 správního řádu, podle kterého má postupoval?
Chtěla bych požádat o radu, zda máme přes advokátní zastoupení požádat o správní žalobu na zamítnutí výjimky ze stavební uzávěry nebo máme sepsat smlouvu, kterou jsme údajně nepodepsali (Zde máme obavy, že budou chtít do smlouvy zavést pro nás nerealizovatelné podmínky, jako vybudovat příjezdovou cestu k ostatním dvěma pozemkům patřícím obci, které se nacházejí nad naším pozemkem, jejich zasíťování a následné předání obci, jinak nám nepovolí výjimku ze stavební uzávěry).
Zde to bohužel tak funguje, že si zastupitelstvo diktuje podmínky, které má stavitel splnit, jinak nedostane výjimku ze su. V říjnu 2005 schválilo zastupitelstvo nařízení o stavební uzávěře na celé území. V březnu 2011 bylo toto nařízení rozsudkem Nejvyššího soudu zrušeno, ale v říjnu 2011 zastupitelstvo schválilo znovu zpracování návrhu o stavební uzávěře s tím, že územní opatření o stavební uzávěře v daném území bude platit do doby, než bude pro danou oblast vydán regulační plán. Stavební uzávěra zde trvá dodnes. 6 a 1/4 roku již trvá proces vydání regulačního plánu. Z toho zřejmě vyplývá, že se stavební uzávěra zastupitelstvu zamlouvá a nespěchají se schválením regulačního plánu, poněvadž mohou kohokoliv "vykořisťovat" oficiální cestou. Neslouží stavební uzávěra v tomto případě pouze k nucení podání žádosti o výjimku ze zákazu a omezení a s tím spojených finančních plnění městu a jeho představivelům?
Za jak dlouho rozhodne krajský soud o žalobě? Ke stavbě RD máme hotovou kompletní projektovou dokumentaci i s vyjádřením všech dotčených orgánů, čekáme pouze na stavební uzávěru. Děkuji za odpověď. S pozdravem Šárka

ODPOVĚĎ:
Územní opatření o stavební uzávěře vydává rada obce, event. rada kraje. Podmínky pro povolení výjimek z uzávěry jsou uvedeny přímo v tomto územním opatření a měly by být jednoznačně vymezeny (např. i pokud je vyžadováno uzavření smlouvy o spolupráci, mělo by být toto vymezeno v takovém územním rozhodnutí včetně skutečností, co má být obsahem smlouvy o spolupráci – alespoň v obecných obrysech).

Nemá pro Vás příliš velký význam pokoušet se sepsat smlouvu o spolupráci, pokud netušíte, co má být jejím obsahem. V tomto směru doporučuji se obrátit na radu a zjistit, jaké má požadavky.

Příslušná rada může na žádost povolit výjimku z omezení nebo zákazu stavební činnosti podle územního opatření o stavební uzávěře, jestliže povolení výjimky neohrožuje sledovaný účel. Proti rozhodnutí o výjimce se nelze odvolat. Samotný zákon tedy předvídá, že o výjimce bude vydáno rozhodnutí, kdy vzhledem ke skutečnosti, že rozhoduje rada obce/kraje, musí být dodržena náležitá (písemná) forma pro takové rozhodnutí. Což jak vyplývá z Vámi uvedených skutečností, nebylo splněno.

Nelze zcela předvídat, jak dlouho by trvalo řízení před krajským soudem. Délka je závislá na složitosti případu, zahlcenosti soudu apod.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Účastník soudního řízení může požadovat náhradu nákladů - co to znamená?

Jsem předvolán k soudu o určení poměrů k nezl. dětem v rámci rozvodu manželství. S manželkou máme sepsanou dohodu, jde o rozvod nesporný. V poučení k předvolání je psáno: "Jako účastník řízení můžete požadovat náhradu nákladů, které vám vzniknou, zejména hotové výdaje... a odměnu za zastupování advokátem nebo notářem."
Pokud soud rozhodne dle naší dohody, je to bezpředmětné. Pokud by ale soud rozhodl jinak, a to v můj neprospěch, budu mít zřejmě právo se odvolat a dojde k dalšímu jednání. Pokud se v tomto dalším jednání nechám zastupovat advokátem, a požádám dle výše uvedeného o náhradu nákladů vynaložených na odměnu advokátovi, bude mi náhrada přiznána? Jaká jsou kritéria pro (ne) přiznání náhrady?
Děkuji. Tomáš

ODPOVĚĎ:
V daném případě by Vám náhrada nákladů byla přiznaná pouze v případě, že by jedna strana na rozvodu trvala a druhá s ním nesouhlasila. Pak by soud přiznal náhradu nákladů úspěšné straně, tj. té, která by navrhovala to, čemu by soud vyhověl. V řízení o rozvod manželství lze v neprospěch manžela rozhodnout pouze v případě, že by jeden rozvod chtěl a druhý ne. Žádná jiná varianta neúspěchu u rozvodu neexistuje. A u smluvených rozvodů, jak správně uvádíte, je otázka náhrady nákladů řízení naprosto bezpředmětná, vždy si každý nese své náklady sám.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Vystěhování potomků nájemníka s ukončenou nájemní smlouvou - práva, nároky potomků nájemníka

1997 jsem koupil byt s nájemnicí. Byty prodávalo město. Původní nájemnice již v bytě nebydlí, ale jsou tam její děti. Ani oni nemají /odmítají podepsat/ se mnou nájemní smlouvu. Platí náklady za energie a do bytového fondu.
Před třemi lety neplatily ani toto a mě hrozila exekuce na byt proto jsem začal tyto platby platit sám a oni mi to splácí.
V současný době je nájemnice v insolvenci. a platby chodí včas. Nicméně dlužné nájemné které neplatila před třemi lety, které po nich žádám okamžitě uhradit mi odmítají zaplatit, rovněž požaduji nájemné,
V bytě bydlí dvě dospělé pracující osoby. Jedna je v insolvenci.
Dotaz:
1/ Můžu požadovat platby po které koli z nich- tedy po té co není v insolvenci?
2/ Můžu je vystěhovat okamžitě, když se mnou nemají žádnou nájemní smlouvu?
Z jakého důvodu?
- Odmítnutí nájemní smlouvy?
- Neplacení nákladů spojených s bydlením před 2-3 lety? nyní zálohy platí ale jen tyto zálohy.
- Neplacení nájemného -nemám s nimi smlouvu v jaké výši- lze i zpětně?
Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Podle § 2238 NOZ "Užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou". Ve Vašem případě je otázkou, do jaké míry tito nájemníci žili a žijí v bytě v dobré víře, nicméně za situace, kdy v bytě tyto osoby, resp. jejich matka žili už od roku 1997 a Vy jste se nesnažil je vystěhovat, bych se do určování neplatnosti nájemní smlouvy nepouštěla a k věci přistupovala spíše tak, že smlouva existuje a byla uzavřena. Dlužný nájem, který vznikl před dvěma lety, není nyní důvodem pro okamžitou výpověď, nicméně bych doporučila podat výpověď s tříměsíční výpovědní dobou s odůvodněním, že vznikl dluh na nájmu, čímž se dopustili bezdůvodného obohacení. Dlužné nájemné pak můžete vymáhat po kterékoliv z osob, tedy i té, která není v insolvenci a pokud jde o výši nájmu, tak tu můžete vymáhat v částce, jaká je obvyklá v dané lokalitě (podívejte se na realitní servery). Upozorňuji, že můžete požadovat z důvodu promlčení pouze tři roky zpětně.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Přivýdělek opatrovníka pečujícího o osobu blízkou - jak nepřijít o příspěvek na péči?

Jsem soudem stanovený opatrovník své maminky, přesto bych si ráda formou brigády (záskok za nemoc a pod.) přivydělala. Mamince náleží od ÚP příspěvek na opatrovníka ve výši 8000Kč + 400Kč na mobilitu, které mi nechává.
Zaměstnavatel se mnou chce sepsat smlouvu/dohodou za podmínek, pro mne, obávám se že nevýhodných. Vzhledem k tomu, že chce abych vykonávala v plném rozsahu práci za nemocného (či jinak chybějícího) zaměstnance, skutečnosti kdykoli zastoupit a vykonávat práci (do 1/2hod. jsem na místě) a samostatnosti při plnění úkolů. Ve smlouvě totiž uvádí jako výkon práce - úklid a vybalování zboží (což je minimum z požadované činnosti) hlavní náplní je obslužný úsek uzenin a lahůdek. Odměna za odvedenou práci je 65Kč/hod. tedy min. a navíc mne tato činnost není započítávána do důchodového pojištění.
Můj dotaz: jak by měla vypadat smlouva, pokud tedy tato možnost existuje, která by pro mne byla v mém případě nejvýhodnější. Nyní mám výše uvedený příjem, který ale pobírá moje maminka na péči a za mě platí stát soc. a zdr. pojištění a doba péče je započítávána do důchodu. Mohu tuto situaci ještě nějak vylepšit vhodnou smlouvou nebo ne? Respektive jak nebo co si mohu ještě dovolit ke zlepšení finanční situace potažmo důchodu (jsem ročník 1965, vdaná a mám dvě dospělé děti, jedno ještě nezaopatřené/ VŠ) děkuji za odpověď
Miroslava

ODPOVĚĎ:
Jako opatrovník a pečující osoba si přivydělat můžete, výše výdělku není v tomto případě nijak omezena. Pro Vás je samozřejmě výhodnější pracovat na klasickou pracovní smlouvu nebo na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) než na dohodu o provedení práce (DPP). Z klasické pracovní smlouvy je za Vás odváděno zdravotní, sociální i nemocenské pojištění. U dohody o pracovní činnosti (DPČ) platí totéž, pokud Vaše měsíční hrubá mzda bude alespoň 2.500 Kč měsíčně. Na DPČ nesmíte průměrně u jednoho zaměstnavatele pracovat více než 20 hodin týdně, tedy polovinu běžné pracovní doby. U dohody o provedení práce (DPP) za Vás bude zdravotní, sociální i nemocenské pojištění odváděno až při výdělku nad 10.000 Kč měsíčně, na tuto dohodu můžete u jednoho zaměstnavatele odpracovat maximálně 300 hodin za kalendářní rok.

Od ledna 2018 dochází k navýšení minimální mzdy – minimální měsíční hrubá mzda se navyšuje z 11.000 Kč na 12.200 Kč a hodinová hrubá mzda se navyšuje z 66 Kč na 73,20 Kč na hodinu. Pokud Vám zaměstnavatel nabízí nižší hodinovou mzdu (odpovídající roku 2017), měla byste ho na toto navýšení upozornit a na nižší hodinovou hrubou mzdu nepřistupovat.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Jak donutit manžela ke zrušení a vypořádání nemovitosti v SJM z důvodu nepečování o nemovitosti

S manželem máme rozdílné trvalé bydliště, manžel ho má 01/2015-01/2018 v nemovitosti, která jako jediná je v našem SJM. Nemovitost vlastníme cca 20 let, většina investic byla pořízena z mých prostředků. Manžel nechal vše zchátrat, problémy se sousedy, kteří věc i medializovali a situaci se snažili využít k levnému odkupu.
Vše vyvrcholilo jeho alkoholismem a následnou léčbou.
V době jeho léčení jsem najala člověka, který alespoň pozemek (3000 m2) a rozpadlé hospodářské objekty dal do pořádku.
Od té doby manžel snad abstinuje, ale o nemovitost stále nepečuje, ale hlavně ani řešit nechce. Situace se vrací. V objektu jsou i zvířata, která komplikují snadné řešení situace, v podstatě mě tím vydírá, v nemovitostí chce být sám, akceptuje, abych během víkendu uklidila nejnutnější a zase odjela.
2017 se ztratila voda ve studni, z peněz ze svého dědictví jsem zaplatila vrt. Pozemek je od té doby nezkultivován, nedodělané rozvody vody atd.
Jaké jsou možné právní nástroje k tomu, aby manžel dobrovolně odešel za finanční vyrovnání?
Děkuji, Saša

ODPOVĚĎ:
Dokud jste manželé, právní nástroj k vystěhování manžela není žádný. Bohužel z titulu manželství a SJM jste povinni o nemovitost pečovat společně a není rozhodné, kdo se případně stará více. Stejně tak jste oba oprávněni nemovitost užívat. Jediná možnost mimo rozvod by byla, kdybyste uvedenou nemovitost formou notářského zápisu za souhlasu obou manželů vyjmuli ze SJM a vložili do Vašeho výlučného vlastnictví. Pak byste byla oprávněna manželovi přístup do nemovitosti odepřít.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Pokuta za nesprávně vedené účetnictví účetní z důvodu nedodání podkladů plátcem daně a nesoučinnosti plátce

Měl bych dotaz ohledně vedení účetnictví firmy s. r. o. , nesoučinnosti klienta. V průběhu 2014 a 2015 jsem zpracovával účetnictví jednomu klientovi za jeho s. r. o. , fyzickou osobu a honební společenstvo, kde byl myslivcem. Klient mi posílal doklady vždy na poslední chvíli v s. r. o. , např. v den podání, někdy i později. Vždy jsem ale všechno podal. Bohužel jsem neměl žádný živnostenský list a smlouvu jsme mezi sebou také neměli, pouze emailovou korespondenci, takže jsem žádné peníze následně nedostal.
V průběhu roku 2016 po mě chtěl podat daňové přiznání, ovšem nedodal mi bankovní výpisy a žádné úhrady, které provedl nebo které jemu byly provedeny. Daňové přiznání odmítl podat, mám potvrzené s tím, že jsem ho seznámil o tom, že si musí přiznání podat sám a předal jsem mu veškeré doklady za 2014,2015.
Během 2016 se mnou klient nekomunikoval, přiznání k DPH jsem tudíž podával nulové a podepisoval, i když jsem neměl plnou moc.
2017 mi zavolal z jiného čísla, jestli mu dám všechno do pořádku, jelikož měl v průběhu roku 2016 problémy (dostal se do insolvence jako fyzická osoba a následně spadl do konkurzu – přišel o dům). Nakonec jsem mu řekl, že ano, ale že mi musí dodat dokumenty ke zpracování. Zaslal mi dokumenty pouze za fyzickou osobu a honební společenstvo, které jsem mu opět zpracoval, ale za s. r. o. nic. Jelikož jsem to chtěl dořešit, volal jsem mu i 6x denně, nebral mi ovšem telefon nebo napsal zprávu typu „aspoň v neděli chci mít volno nebo seču trávu“.
Když jsem mu zavolal z jiného čísla, telefon mi vzal a slíbil mi doklady zaslat, bohužel nezaslal a opět nezvedal telefon. Navštívil jsem v té době i daňové poradce, se kterým se jsem radil a následně jsem došel i k právníkovi. Ten mi řekl, že pokud se mnou nekomunikuje a nemá zájem, tak ať mu doklady předám a přestanu s ním také komunikovat. Doklady jsem mu tedy předal – osobně jsem dojel k jeho domu, nemám ovšem žádný protokol o předání a rozvázání spolupráce, pouze doklad o tom, že v průběhu roku 2016 mi nebyly dodány žádné doklady. Seznámil jsem ho ústně s tím, že je třeba si všechno dodělat a zkontaktovat Finanční úřad, jinak je to trestně právní jednání. A že si na to musí najít někoho jiného, že já už na to sílu nemám někoho uhánět. Myslím si ovšem, že on nic neřešil a doklady na Finanční úřad nepředložil – alespoň podle zveřejnění a co jsem se ptal přes známé, co mám……
Email mám poslední ohledně firmy 25.3.2016 a pak následně až další rok, když mi tvrdil, že to chce dát do pořádku - v červnu 2017.
Nakonec bych chtěl ještě zdůraznit, že přístup do datové schránky mi nebyl poskytnut – nebyl schopný vyřídit údaje k přihlášení do datové schránky firmy, i když jsem žádal, aby si to vyřídil na poště a plná moc mi také nebyla svěřena.
Určitě dostane nějaké pokuty a penále za nepodání, nesoučinnost s Finančním úřad, atd. Jde mi ovšem o to, aby to nešlo za mnou. Jaké riziko tam je a co udělat pro to, aby za mnou někdo nepřišel za několik let, že jsem to měl dělat já a že chce po mě nějaké miliónové náhrady, které tam během těch x let mohou třeba naskákat. Mohu se nějak zařídit v tuto chvíli? Mám zaslat nějaký dopis o rozvázání spolupráce? Nebo už opravdu nekomunikovat? A jak se případně krýt? Můžete mi poradit, co mám v tuto chvíli udělat? Nebo mi zaslat nějaký vzorový dopis nebo výpověď. Právník mi říkal, že on je povinen škody minimalizovat, ale chci mít nějakou písemnou jistotu.
Další dotaz mám ještě o poskytování služeb, i když jsem neměl živnostenské oprávnění. Co mi v tomto případě hrozí? Je nějaká možnost to dát také ještě nějak do pořádku zpětně? V dnešní době už živnost mám. V té době jsem, co jsem neměl živnost, tak jsem dělal pouze tuto firmy, za kterou jsem nedostal zaplaceno a pak asi dvěma, třem známým jsem připravil daňové přiznání za fyzickou osobu, kteří mi poslali třeba v součtu 2-3 tis. Kč.
Hrozí mi něco? Pochybil jsem nějak? Mohu dostat nějakou pokutu ve správním řízení nebo dopustil jsem se nějakého trestného činu?
Děkuji, Hubert

ODPOVĚĎ:
Pokud jste neměl udělenou plnou moc či jinak z jeho strany pověřen, nebyl oprávněn podávat za klienta daňové přiznání a toto podepisovat. Bohužel jak sám uvádíte, je poněkud komplikující to, že nemáte skoro žádné „hmatatelné“ důkazy a většina věcí se řešila ústní dohodou. Zasláním dopisu teď, po více než 1-2 letech, asi nemá příliš na významu, nicméně pokud by Vás chtěl z něčeho obvinit, bude velice obtížné s ohledem na skutečnost, že se vše řešilo ústně a beze svědků, cokoliv dokázat.

Provozování živnosti bez oprávnění je považováno za přestupek. O trestném činu by bylo možné hovořit v případě neoprávněného podnikání ve velkém rozsahu, což asi nenaplňujete.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Nahlédnutí občanem do neveřejného zápisu rady města bez anonymizace údajů - jde o porušení zákona?

Rád bych se zeptal, zdali je možné nahlédnutí občanem do neveřejného zápisu rady města bez anonymizace údajů chápat jako trestní čin nebo přestupek. Případně jaká sankce hrozí úředníkovi.
Děkuji, Miroslav

ODPOVĚĎ:
Osobní údaje uvedené v zápise rady mají být před poskytnutím zápisu na základě žádosti znečitelněny. V opačném případě zde teoreticky hrozí postih dle zákona o ochraně osobních údajů (č. 101/2000 Sb.) - tomu, kdo tak neučinil (nikoliv občanovi, který nahlíží), pokud by došlo ke vzniku vážné újmy na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají, přichází do úvahy trestný čin. Nicméně tento druhý případ asi není příliš pravděpodobný ve Vámi popsané situaci.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Návštěvy nájemníka znečišťují společné prostory domu a kouří na chodbě - důvod pro výpověď nájemní smlouvy?
◙ Hrubé porušení nájemní smlouvy - návštěvy nájemníka znečišťují společné prostory domu SVJ a kouří na chodbě

Nájemní smlouva na byt je v souladu s NOZ. Za nájemcem chodí návštěvy, které prokazatelně porušují domovní řád i podmínky smlouvy a to tím, že ve společných prostorách kouří a i jinak znečišťují společné prostory. Na porušování byl nájemce písemně upozorněn minulý měsíc, telefonicky i několikrát dříve. Chování nájemcových návštěv je v podstatě denně předmětem stížností spolu-obyvatel domu na SVJ, které žádá okamžitou nápravu.
Je možné na základě tohoto porušování (ze strany návštěv nikoliv nájemce) dát výpověď nájemci pro hrubé porušení smlouvy s jednoměsíční dobou na vystěhování? (kouření ve společných prostorách je zakázáno domovním řádem a je v nájemní smlouvě specifikováno jako hrubé porušení smlouvy).
Děkuji předem za vyjádření. Přeji pěkný den, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Ano, v daném případě bych aplikovala ustanovení o výpovědi s jednoměsíční lhůtou i na případ, kdy jsou problémy způsobeny návštěvami nájemníka. On je povinen zabezpečit, aby z titulu nájmu nebyly v domě problémy, byť je nezpůsobuje přímo on, ale osoby, které se do domu dostanou právě pouze díky jeho nájemní smlouvě. Takže bych doporučila ho písemně vyzvat k okamžité nápravě a upozornit ho, že v případě pokračování problémů mu bude dána výpověď pro hrubé porušení povinností nájemce.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Může duševně nemocná osoba (schizofrenie) s různě velkými atakami
1) sama účinně požádat soud o omezení svéprávnosti k nakládání
se svým majetkem, protože uznává, že nedokáže sama bezpečně pro sebe rozhodovat o vynakládání finanančních prostředků a o nakládání s nemovitým majetkem
2) nebo dát písemný ověřený souhlas, že souhlasí, aby příbuzní a pomáhající
známí podali tuto žádost na soud a byli opatrovníky v opatrovnické radě, která by pečovala, aby
nerozhodoval samostatně ke své škodě s :
a) finančními prostředky (invalidní důchod, nájemné od nájemníka v domě
b) nemovitostmi -dům, zahrada
c) movitými věcmi-vybavení bytu, domácí dílny, obrazy po rodičích
Po uklidnění v léčebně si opět uvědomuje a uznává za chybné, že rozpůjčil nezajištěně přes 2 miliony korun zděděné po rodičích a nově 200 tis. za vykoupený pozemek.
Postižený souhlasí s tím, aby s ním spolurozhodovali o vynakládání uvedených financí a o nemovitém majetku dva příbuzní a jeden dobrý známý, kteří už osobě pomohli právně vyřídit, aby vypůjčitel-soused, pravidelně splácel podle splátkového kalendáře svůj dluh.
Soused umí sugestivně vzbudit soucit, či působit vyhrůžkami, že neposkytne pomoc, (kterou stejně
za léta nemocnému neposkytl a jen vymámil půjčky na opravy svého domu, ) pokud mu nemocný neposkytne další půjčky. Dluží tak se svoji ženou už 2,500.000, -Kč.
Postižený už během deseti let opakovaně slíbil, že bez porady nepůjčí, vždy podlehne, lže, tajně půjčí a pak žádá pomoc při splácení.
Kaje se, uznává slovně, že není schopný čelit prosbám, výhrůžkám souseda a opět půjčuje, protože mu přijde sugestivního souseda "líto¨" a dokonce běhá po dalších sousedech, když nemá své prostředky, pokouší se vypůjčit, aby mohl "charismatickému" darebákovi opět půjčovat.
Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Řízení o omezení svéprávnosti je řízením, které vůbec návrh nevyžaduje, resp. návrh může podat kdokoliv, kdo má za to, že jistá osoba by měla být ve svéprávnosti omezena. Návrh na omezení svéprávnosti ale musí být doložen listinami, z nichž vyplývá, že je vůbec důvod se návrhem zabývat. Nejčastěji tedy podávají návrh rodinní příslušníci, kteří mají přístup k lékařským zprávám, kterými návrh doloží. I sám omezovaný tedy může návrh podat, ale je třeba, aby byl schopen návrh také řádně doložit. Soud už pak zadá znalecký posudek, který se v rámci řízení vyjádří k tomu, zda je na místě svéprávnost omezovat. V řízení soud v rozsudku jednotlivě uvede, co není omezený ve svéprávnosti oprávněn činit, a co je tedy případně oprávněn činit jeho opatrovník. Sám omezovaný ve svéprávnosti se může k osobě opatrovníka vyjádřit a pokud není prokázáno, že by ze strany opatrovníka hrozila opatrovanému závažná újma, soud v rozhodnutí respektuje názor omezovaného ve svéprávnosti na osobu opatrovníka. Písemně tedy může svůj souhlas k osobám opatrovníků předem dát, ale soud se ho stejně bude dotazovat i v rámci soudního řízení.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Smluvní sankce ve smlouvě o poskytování energií

Prosím o právní názor k níže uvedeným ustanovením, která obsahují moje smlouvy na dodávku elektřiny a plynu od jednoho shodného dodavatele.
______________
„…Zákazník se zavazuje, že v době od zahájení dodávek elektřiny dle této Smlouvy do okamžiku skončení účinnosti této Smlouvy nebude účastníkem závazkového vztahu s jiným dodavatelem elektřiny, na základě kterého by v tomto období měla být dodávána elektřina do Odběrných míst Zákazníka; porušení této povinnosti se považuje za podstatné porušení Smlouvy, které opravňuje Dodavatele k odstoupení od Smlouvy. “ Navazuje ustanovení o smluvní pokutě 5000 Kč v případě, že zákazník toto ustanovení nedodrží. Jinými slovy, po dobu trvání smluvního vztahu s tímto dodavatelem o dodávce energie na jedno odběrné místo pro mne platí zákaz odběru energie od jiného dodavatele nejen na místě, které je předmětem smlouvy, ale i na jakémkoli jiném odběrném místě.
Stejná ustanovení – s výjimkou specifikace dodávané komodity - obsahuje také smlouva na dodávku plynu.
Smí dodavatel zákazníkovi takto odebrat možnost svobodné volby dodavatele na odběrných místech, kterých se smlouva netýká?
______________
SANKCE
.
“Vedle nároku na zaplacení úroků z prodlení má oprávněná Strana též nárok na náhradu způsobené újmy, a to v plné výši. Strany vylučují použití § 1971 Občanského zákoníku. ”
...
§ 1971: Věřitel má právo na náhradu škody vzniklé nesplněním peněžitého dluhu jen tehdy, není-li kryta úroky z prodlení.
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
....
“Strany pro účely uzavírání Smlouvy a jejích dodatků vylučují použití ustanovení § 1752 odst. 2 Občanského zákoníku. ”
....
§ 1752
(1) Uzavírá-li strana v běžném obchodním styku s větším počtem osob smlouvy zavazující dlouhodobě k opětovným plněním stejného druhu s odkazem na obchodní podmínky a vyplývá-li z povahy závazku již při jednání o uzavření smlouvy rozumná potřeba jejich pozdější změny, lze si ujednat, že strana může obchodní podmínky v přiměřeném rozsahu změnit. Ujednání je platné, pokud bylo předem alespoň ujednáno, jak se změna druhé straně oznámí a pokud se této straně založí právo změny odmítnout a závazek z tohoto důvodu vypovědět ve výpovědní době dostatečné k obstarání obdobných plnění od jiného dodavatele; nepřihlíží se však k ujednání, které s takovou výpovědí spojuje zvláštní povinnost zatěžující vypovídající stranu.
(2) Nebyl-li ujednán rozsah změn obchodních podmínek, nepřihlíží se ke změnám vyvolaným takovou změnou okolností, kterou již při uzavření smlouvy strana odkazující na obchodní podmínky musela předpokládat, ani ke změnám vyvolaným změnou jejích osobních nebo majetkových poměrů.
Mohou se smluvní strany vzájemnou dohodou takto vyvázat z plnění ustanovení Obchodního zákoníku?
Má taková smlouva v těchto bodech právní sílu?
Zákazník obvykle nemá možnost s jednotlivými body smlouvy nesouhlasit. kromě odstoupení smlouvy jako celku.
Dodavatel si svoje podmínky jednoduše diktuje. Děkuji, František

ODPOVĚĎ:
Z Vámi citovaného ustanovení se domnívám, že se bude jednat o odběrné místo, do kterého je dodávána elektřina na základě smlouvy, a to s ohledem na velké O ve slově odběrné, které by mělo značit zkratku, na kterou je ve smlouvě odkazováno.

Zákaz vstupovat do závazkových vztahů na jiných odběrných místech považuji za nepřiměřený a tudíž nevymahatelný. Dle zákona platí, že k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

Smluvně je možné vyloučit některá zákonná ustanovení, U § 1971 by toto mělo být možné, u § 1752 odst. 2 se domnívám, že spíše nikoliv.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Potřebovala bych vědět, zda ze zákona existuje nějaká sankce za neplnění nefinančních závazků kupujícího, uvedených v dodatku kupní smlouvy, které ale výrazně ovlivnily prodejní cenu.
Prodávám rekreační stavení vzdálené cca 100 km od Prahy, přitom já sama od roku 1996 po vážném onemocnění s 5 týdny bezvědomí neudržím rovnováhu (nemohu stát bez držení nemohu vůbec vycházet z domu), i domluva o něčem po telefonu je pro mne velice obtížná.
Internet je jediný prostředek, jak mohu komunikovat a také jak mohu něco koupit či prodat.
Žiji sama, vařím si, starám se plně o domácnost, domek, zahradu a psa. Žiji sama u Prahy. Nemám manžela, děti, sourozence ani rodiče, peníze průběžně spotřebovávám na pokrytí zvýšených nákladů svého života, nemohu je ponechat nedotknuté a odstoupit od smlouvy.
Děkuji za odpověď. Petra

ODPOVĚĎ:
Pokud porušení uvedených povinností není sankcionováno smluvní pokutou přímo ve smlouvě, nebudou ze zákona plynout žádné peněžité nároky. Mohla byste však uplatňovat nárok na náhradu škody, která Vám mohla porušením povinností protistrany vzniknout.

Pokud by se mělo jednat o podstatné porušení smlouvy, mohl by vzniknout nárok na odstoupení od smlouvy.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Výpočet dovolené u zkráceného pracovního úvazku 2018

Jsem zaměstnaná na zkrácený úvazek u státní správy. Mám pravidelnou pracovní dobu 5 dní v týdnu, úvazek 6 hodin denně.
Zaměstnavatel mi ovšem přiznal nárok na dovolenou o 7 dní menší než ostatním zaměstnancům, kteří mají taktéž pravidelnou pracovní dobu, ovšem na plný úvazek (8 hodin denně).
Domnívám se, že zaměstnavatel nepostupuje správně, jelikož mám nárok na stejný počet dnů dovolené jako ostatní zaměstnanci. Rozdíl je pouze ve výši náhrady za 1 den dovolené, kdy mě má být proplaceno průměrem pouze 6 hodin (zkrácený pracovní úvazek).
Prosím o odpověď a odkaz na příslušné paragrafy zákoníku práce, abych mohla argumentovat u zaměstnavatele.
Děkuji, Oldřiška

ODPOVĚĎ:
Vaše závěry jsou zcela správné. Obecná pravidla výpočtu nároku na dovolenou § 212 a násl. zákoníku práce.

Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku.

Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny. Části směn odpracované v různých dnech se nesčítají.

Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce.

Zaměstnanci, jemuž nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok ani na její poměrnou část, protože nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, přísluší dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce.

To znamená, že i zaměstnanec s kratší pracovní dobou má nárok na nejméně 4 týdny dovolené za odpracovaný kalendářní rok, popř. krácený nárok nebo dovolenou za odpracované dny

Výměra dovolené není závislá na velikosti pracovního úvazku, je vždy taková jakou má zaměstnavatel pro své zaměstnance určenu, minimálně v délce 4 týdny (resp. 5 týdnů), jak je stanoveno v zákoníku práce. Počet dnů dovolené se nijak při zkráceném úvazku nepřepočítává.
Dovolená jakoby zastupovala jednotlivé směny, které má zaměstnanec odpracovat, lhostejno, jak mají být dlouhé.
Ve Vašem případě tedy nárok bude 25 dní dovolené s náhradou mzdy odpovídající 6hod.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Vypořádání SJM účtu v dědictví, dědickém řízení - jak prokázat že nejde o peníze SJM, ale o výlučné peníze jednoho z manželů?

Prosím o radu, jak se postupuje v níže uvedeném případě:
· klasický model – 2 manželé – SJM
· manžel vlastní bankovní účet v rámci SJM
· manželka vlastní bankovní účet v rámci SJM
Pokud zemře jeden z manželů, spadají do dědického řízení i úspory na účtu žijícího z manželů?
Pokud bude odpověď na předchozí otázku kladná, jak prokáže žijící manžel, že se jedná o finance, které nabyl před vznikem manželství?
Děkuji, Bohdan

ODPOVĚĎ:
V uvedeném případě, pokud by měl notář postupovat striktně v souladu se zákonem, pak by musel do dědického řízení pojmout i účet, resp. finanční prostředky na účtu pozůstalého manžela. Praxe je taková, že notář osloví po úmrtí osoby banky, které mu podle rodného čísla sdělí účty, s nimiž osoba pod tímto rodným číslem disponovala. Tyto účty jsou následně pro účely dědického řízení zablokovány. Pokud hrozí spor, praxe je taková, že notář blokuje i účet pozůstalého manžela, pokud spor v rámci dědictví nehrozí, ponechá účet volný a finanční prostředky na něm neřeší. I pokud spor nehrozí, účet pozůstalého manžela blokuje pouze v případě, že je zemřelý manžel na tomto účtu uveden např. jako vkladatel či disponent.
Pokud by nastala situace, že je blokován i účet pozůstalého, pak se automaticky má za to, že všechny finance na něm jsou součástí SJM, pokud není prokázán opak. Ten lze prokázat pouze tak, že bude jasně popsáno, o jaké finance se jedná, např. ve výpisu z účtu u příchozích položek bude napsáno "dar", nebo peníze budou poukázány např. od rodičů, kteří mohou pak v rámci dokazování uvést, že se jednalo o dar.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Krácení příspěvku penzijního připojištění u zaměstnanců na zkrácenou pracovní dobu - diskriminace?

Mám dotaz k tvorbě podmínek sociálního fondu obce. Odbory nemáme a nově přišla paní personální s tím, že zaměstnanci pracující na 6 hodinový úvazek budou kráceni na příspěvku pro penzijní připojištění, na rehabilitace a na příspěvku na dovolenou. Mám postižené dítě ve věku 3 let, takže bohužel není možné, abych nastoupila na plný úvazek. Na dotaz, proč bychom měli být kráceni mi bylo odpovězeno, že pracujeme na 6 hodin, tudíž máme menší příjem a menší odvody do sociálního fondu.
Podle mě je to špatně, protože já na šestihodinový úvazek vydělám jako úřednice, která je ve státní správě 20 let více, než jakýkoliv zaměstnanec s nižší třídou na plný úvazek, či mladé úřednice, které nedosáhnou mého platu na plný úvazek nebo mají stejný příjem. Děkuji za odpověď a radu zda lze situaci řešit.
Šarlota

ODPOVĚĎ:
Statut fondu a podmínky čerpání peněz určuje obec. Musí při tom dodržet zásadu nediskriminace, tedy rovného zacházení se všemi zaměstnanci. Pokud obec přistupuje ke všem zaměstnancům se zkráceným úvazkem při čerpání stejně, o diskriminace se obvykle nejedná. Zdůvodnění zaměstnavatele ale může vzbudit pochybnosti. Doporučuji vyjasnit si situaci se zaměstnavatelem. Obvyklým důvodem pro snížení čerpání ze sociálního fondu pro zaměstnance se zkráceným úvazkem, je kratší odpracované doba a tedy "nižší zásluhovost".

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Bydlel jsem v nájmu u pronajímatele (smlouva o nájmu 12/2013 - 10/2016). Pokud vím, voda, teplo a plyn šla na družstvo a to pak dále rozúčtovávalo pro celý blok domů každému z majitelů bytů. Elektřinu měl majitel napsánu na sobě.
2016: Až při vánočním úklidu jsem zjistil, že mi chybí vyúčtování za předchozí rok, takže jsem o něj pronajímatele požádal emailem 20.12.17. Obratem mi zaslal následující zprávu:
EON přeplatek 1892
Inkaso nedoplatek -1163
Celkově přeplatek 729 Kč
Načež jsem ho poprosil o detailní rozpis, na který odpověděl, že pro něj je situace uzavřená a peníze už odeslal. Po další urgenci zaslal fakturu z Eonu, která je ovšem za období 11.3.16-13.3.17 (tedy cca třetina termínu se mne netýká a naopak relevantní více než dva měsíce chybí). Další energie vyúčtovány nejsou.
1) Po studiu plánuji písemně požádat o řádné rozúčtování záloh dle 104/2015 Sb. Je můj postup správný?
2) Během studia jsem narazil na §13 uvedeného zákona o penále z prodlení. Platí i v tomto případě? Pokud ano, mám na něj v žádosti o rozúčtování upozornit?
3) K předchozímu bodu, od kterého data se bude počítat? Platí datum dodání posledního vyúčtování (tedy v tomto případě pravděpodobně cca 16.3.17, kdy byla doručena faktura Eon) prodloužena o čtyři měsíce?
4) Pouze hypoteticky: Jaký je termín pro vyúčtování, pokud by majitel měl účtovací období končící např. v polovině prosince? Platil by termín dodání pro vyúčtování 15,5 měsíce po konci roku nebo pro něj platí zúčtovací období vůči mne vždy ke konci roku, tedy vyúčtovat by měl do konce dubna?
2015: Za tento rok mi odeslal vyúčtování pouze jedním řádkem. Neměl jsem důvod jej řešit, viz rok 2014.
2014: Vyúčtování přišlo jedním řádkem 19.6.2015. Jelikož mi částka přeplatků přišla neúměrně vysoká, požádal jsem o detailní rozpis, který jsem dostal. Šlo nicméně o rozúčtování družstva jemu, bez elektřiny, uvedený datum vystavení je 10.4.2015. Vyúčtování obsahuje i poplatky do fondu oprav.
5) Mohu dodatečně řešit reklamaci vyúčtování (chybějící elektřina) za roky 14+15? Dle 67/2013 Sb. §8 je zřejmě pouze měsíční termín.
6) Dle mého studia by poplatky/zálohy do fondu oprav neměly být součástí vyúčtování vůči mne jako nájemníkovi. Mohu zpětně reklamovat/požadovat vrácení této části "záloh"?
2013: Při kontrole dokladů jsem zjistil, že vyúčtování za rok 2013 zcela chybí.
7) Mohu vyúčtování takto po 4 letech požadovat? Pokud ano, jakým způsobem na tuto skutečnost upozornit?
8) Pokud ano, vztahuje se na toto vyúčtování 67/2013 Sb. §13 o penále? Pokud ano, ke kterému dni?
Obecně:
9) Jelikož pronajímatel pravděpodobně zaslané žádosti bude ignorovat, případně je vyřídí nedostatečně, aniž by splňovaly nutné náležitosti, nejspíše nezbyde, než se obrátit na soud. Jak a kam směřovat tuto žádost?
10) Vzhledem k obecně laxnímu přístupu pronajímatele je pravděpodobné, že nájem nemá správně přiznaný ve svém finančním přiznání. Má smysl na toto upozornit FÚ, může případně jejich kontrola sloužit jako důkazní materiál? Pokud ano, kam, jak a jaké zaslat informace?
Děkuji, Jiří

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. ano, Vámi naznačený postup je správný.
2. ano, na penále máte právo a pronajímatele na tento nárok a na odhodlání jej uplatnit upozorněte.
3. ano
4. vyúčtování by měl dodat vždy do konce dubna
5. reklamace vyúčtování za roky 2014 a 2015 již možná není, neboť lhůta tzv. prekludovala dle Vámi citovaného ustanovení.
6. ano, vrácení záloh do fondu oprav můžete požadovat zpět z titulu tzv. bezdůvodného obohacení, kde je tříletá promlčecí doba - tj. můžete požadovat zálohy za 3 roky zpět.
7. a 8. vyúčtování sice požadovat můžete, nicméně pronajímatel není povinen Vám ho již poskytnout. Pouze pokud by bylo jednoznačně prokazatelné (opětovné žádosti atd...), že Vám jej skutečně nedodal, mohl byste uplatňovat penále a domáhat se vyúčtování soudně. Penále můžete požadovat od prvního dne následujícího po marném uplynutí lhůty k předložení vyúčtování.
9. Měl byste se obrátit na okresní soud, v jehož obvodu pronajímatel bydlí, a to podáním písemné žaloby, ve které se budete domáhat vydání příslušných listin.
10. Dobrý den, ano, finanční úřad kontaktovat můžete a měl byste podat písemnou zprávu na podatelnu Finančního úřadu, který je příslušný podle místa bydliště pronajímatele. FÚ vaše podání prověří a podá Vám zprávu, jak s ním naložil.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Jak zjistit výši platu státního zaměstnance - poskytnutí informace dle zákona 106/1999, Sb.

Chci Vás požádat o reakci v souvislosti s žádostí o poskytnutí informace (dle 106/1999) o výši platu ředitele školy ze strany obce jako povinného subjektu. Obec tuto informaci poskytla, nicméně současně jako dovětek k ní uvedla, že "informace - o výši platu - jsou osobního charakteru, tedy konkrétními osobními údaji konkrétně dotčené osoby" a "tyto informace nesmíte dál šířit".
Tuto argumentaci pokládám za zcestnou, potvrzující nepochopení daného zákona 106, stejně jako nerespektující existující judikaturu.
Současně se v této souvislosti chci dotázat, jestli dle paragrafu 5, odst. 3 zákona, je povinný subjekt povinen zveřejnit požadovanou informaci kompletně tak, jak ji zaslal žadateli, nebo pouze stačí zveřejnění informace o tom, jaká informace byla požadována.
Děkuji, Leoš

ODPOVĚĎ:
Poskytování informací o platech zaměstnanců veřejné správy je stále ožehavým tématem s odlišnými názory. Obec má povinnost poskytnout takové údaje, nicméně skutečnost, že došlo k poskytnutí takových údajů neznamená, že daná osoba ztrácí veškerá svá práva na ochranu soukromí. I takové údaje splňují definici osobního údaje a je třeba s nimi zacházet také v intencích občanského zákoníku a zákona o ochraně osobních údajů. Ostatně jak uvádí i komentáře, zpracováním veřejně přístupných údajů nesmí být dotčeno právo na ochranu soukromého a osobního života subjektu údajů. Osobně tedy považuji za důležité při užití (šíření) takových údajů zohlednit důvod jejich šíření a zákonem stanovené možnosti. Ostatně i Úřad pro ochranu osobních údajů opakovaně prohlásil, že bude posuzovat zveřejňování platů zaměstnanců veřejné správy, zda k němu dochází oprávněně či zda jsou překročeny oprávnění stanovená zákonem.

Co se týká otázky zveřejnění poskytnuté informace, účelem je nepochybně zveřejnění informace v takové podobě, která byla poskytnuta žadateli. Někteří autoři jsou zcela striktní ohledně otázky zveřejnění, kdy požadují, aby byla vždy taková informace zveřejněna, naopak např. Metodické doporučení Ministerstva vnitra a Úřadu pro ochranu osobních údajů počítá s tím, že ke zveřejnění má dojít anonymně – tedy postačí uvést, že byla poskytnuta informace o výši platu konkrétní osoby bez dalších doplňujících údajů o takové výši. Nicméně je otázkou, zda nedochází ze strany těchto orgánům k (až) překrucování smyslu a účelu zákona a daného ustanovení.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Na základě nájemní smlouvy na neurčito z 1/2005 jsme nájemci obecního bytu 2+k. k. v přízemí, jehož vlastníkem je městská část Prahy 6. Jeden z pokojů sousedí s místností, kterou vlastník pronajímá dle kolaudačního rozhodnutí z roku 2007 jako provozovnu kadeřnictví. Ze stavební dokumentace však vyplývá, že současná provozovna byla původně součástí bytu a tudíž příčka mezi pokoji je tenká (asi sádrokarton). V září 2017 proběhla v provozovně rekonstrukce a od té doby se celý týden
(včetně víkendů a státních svátků) z místnosti od rána od 8 hod. do večera 22 hod. ozývají duté rány, otřesy, kročejový hluk a hlasité hovory. V říjnu 2017 jsem osobně byla na MČ Prahy 6, abych celou situaci řešila, ale byla jsem neoprávněně odkázána na současného nájemce nebytových prostor. Z výše uvedených důvodů se nedá pokoj řádně užívat. Jakým způsobem se můžeme domáhat nápravy a jak máme dále postupovat? Děkuji, Alžběta.

ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, že vlastník bytu (MČ Praha 6) Vás neoprávněně odkázal na nájemníka. Než budete věc řešit podáním žaloby, můžete požádat místně příslušnou hygienickou stanici k přeměření hluku a otřesů, zda není překračována jejich nejvyšší povolená přípustnost. V případě překročení nejvyšší povolené míry může hygienická stanice uložit pokutu (samozřejmě vlastníkovi). Rovněž Vám toto měření může sloužit jako důkaz v případném soudním řízení (nicméně pro soud není nutné, aby byla překročena nejvyšší povolená přípustnosti hluku, neboť ta je stanovena veřejnoprávními předpisy, kdežto sousedská žaloba se opírá o předpisy soukromoprávní, konkrétně občanský zákoník, dle jehož § 1013 je kritériem pro omezování vlastníka tzv. míra nepřiměřená místním poměrům.
Rovněž Vám doporučuji zaslat jak majiteli nebytového prostoru tak nájemníkovi písemnou výzvu (od níž si ponechejte doručenku či si nechte podepsat převzetí na druhém výtisku), aby byla sjednána náprava s tím, že nestane-li se tak, požádáte o pomoc soud. Tato výzva pak také poslouží jako důkaz u případného soudního sporu, že jste se situaci snažila řešit smírně jak s majitelem, tak s nájemníkem. Nejvhodnější by bylo podat tzv. negatorní (zápůrčí) žalobu, přičemž žalovaným by byl majitel domu. V žalobě je pak nutné přesně specifikovat, jakého konkrétního jednání se má rušivý vlastník (resp. jeho nájemník) zdržet.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Syn půjčil auto za účelem technické kontroly kamarádovi, ten mu ho vyboural. Škoda totálka, cena - 80.000 Kč. Jeho matka událost vzala před policií na sebe (důvod nevíme). Kamarád se ústně zavázal uhradit škodu. Vybourání se stalo mimo cestu na TK. Dnes (08.02.2018) syn nemá ani peníze a ani auto. Auto je umístěno na pozemku matky, veškeré doklady mají u sebe. Událost se stala červenec 2016. Syn se snažil po celou dobu s nimi domluvit. Ze začátku mu bylo přislíbeno, že auto prodají na součástky a škodu postupně uhradí. Bohužel kamarád se synovi vyhýbá a matka kamaráda odkazuje syna na jejího syna, i když havárii vzala na sebe. Syn jim několikrát nabízel nějaké řešení, ale bez výsledků. V prosinci 2017 matce odeslal doporučený dopis, kde je žádá o vydání auta a dokladů, aby mohl učinit odhlášení a šrotaci, plus přepis kamarádova staršího auta na něho. Auto má hodnotu asi 35.000 Kč. Bylo mu zapůjčeno prozatím. Vše bylo bez odezvy. Pokaždé ho odkazují na jejich syna. Co s tím? Děkuji, Justýna.

ODPOVĚĎ:
Soudně vymáhat škodu na základě pouze ústního závazku bohužel v podstatě nemá smysl. Syn má však právo tzv. zadržet zapůjčený starší automobil, dokud mu nebude škoda vyplacena – o čemž je nutné kamaráda vyrozumět (lépe písemně). Pokud mu kamarád škodu ve stanovené lhůtě neuhradí, může auto i prodat a výtěžek si ponechat, což by byla alespoň částečná satisfakce.
Jestliže nabouraný automobil matka kamaráda dobrovolně nevydá, pak synovi nezbude než podat žalobu na vydání věci, kdy žalovanou bude matka jeho kamaráda. V žalobě uvede, že je vlastníkem toho a toho automobilu, vlastnictví doloží technickým průkazem, dále uvede, že je mu známo, že automobil neoprávně zadržuje ta a ta osoba (matka jeho kamaráda) a že ji písemně vyzval k jeho dobrovolnému vydání, k čemuž však dosud nedošlo (a výzvu i s dokladem o odeslání k žalobě přiloží). Nakonec je třeba navrhnout výrok rozsudku např. ve znění: Žalované... se ukládá povinnost vrátit zpět automobil zn.. r. z. …. žalobci …. do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovanému se také ukládá povinnost nahradit žalobci náklady tohoto řízení do tří dnů od právní moci rozsudku.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Mám dotaz ohledně dohody o vypořádání majetku po rozvodu. S manželem jsme rozvedeni od 9/2017 a rozhodnutí nabylo právní moci 19.10.2017. V rámci rozvodu jsme s právníkem sepsaly dohodu o majetku. Máme družstevní byt po matce od bývalého manžela a jelikož muž má dluhy, chtěli jsme byt darovat našim nezl. synům 16 a 11 let prostřednictvím opatrovnického soudu. Volala jsem na bytové družstvo a tam mi sdělily, že darování nelze uskutečnit z toho důvodu, že děti jsou nezletilé a stanovy to nedovolují. Převod by byl možný jen v případě v rámci dědictví. Tak se ptám: Sepsal s námi právník špatnou dohodu nebo jdou nějak obejít stanovy? Nebo mám počkat až bude mít starší syn 18 let (5/2019) a bude možný oficiální převod? Ale je také možné, že muž nebude platit své pohledávky a byt už bude mezitím v exekuci...je možný můj přednostní odkup družstevního podílu? Musí mi to exekutor předem oznámit, abych se mohla podle toho zařídit? Jedná se o byt Stavebního bytového družstva Hlubina se sídlem Rudná 1131/70, Ostrava, IČO 00051071. Děkuji za odpovědi, Olina.

ODPOVĚĎ:
Pokud má Váš bývalý manžel dluhy a už byla nařízena exekuce, není bývalý manžel oprávněn byt převést na jakoukoliv třetí osobu, neboť by se jednalo o neúčinné právní jednání a kterýkoliv z věřitelů by se neúčinnosti mohl soudně domáhat. Pokud již exekuce na bytě vázne, pak by ani katastr nemovitostí vlastnické právo nepřevedl. Ustanovení ve stanovách družstva o nemožnosti převést byt nezletilému s výjimkou dědictví se mi zdá diskriminační, nicméně pokud si to družstvo odhlasovalo a nebránili jste se bezprostředně po přijetí takových stanov, nic s tím nenaděláte. Případná možnost by ještě byla staršího syna zplnoletnit, neboť nový občanský zákoník tuto možnost připouští již od 16 let, pokud dotyčný prokáže, že jeho psychická vyspělost je na úrovni osmnáctiletého. Pak byste synovi byt darovat mohli. Doporučila bych Vám navštívit nějakou občanskou poradnu či advokáta - seznam www.advokatikomora.cz, neboť se jedná o široký problém, který je třeba detailně vysvětlit a probrat ze všech stran.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Rodiče mají stavební spoření, spořím tam pouze já. Existuje právní nástroj, jak v případě úmrtí rodičů uspořené prostředky získat nazpět kompletně, aby nepřešly nekontrolovaně do dědictví? Děkuji, Luboš.

ODPOVĚĎ:
Stavební spoření jde do dědického řízení vždy. Je zde možnost, že by rodiče sepsali závěť, ve které odkáží stavební spoření Vám, nicméně v takovém případě mohou další potomci namítat neplatnost závěti, jestliže z ostatního majetku neobdrží alespoň svůj povinný díl, na který mají jakožto nepominutelní dědicové ze zákona nárok.
Určit obmyšlenou či oprávněnou osoby u stavebního spoření zřídit nelze, jako je tomu např. u penzijního připojištění.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Partner (nebyli jsme oddáni, žili jsme spolu 22 let, mohu doložit - máme stejné trvalé bydliště a máme spolu 21 syna) mě opustil v říjnu 2017 a já v té době byla a stále jsem na Úřadu práce a momentálně mám ještě zlomenou nohu, takže si nemohu hledat zaměstnání, protože mě ještě čeká operace. Koncem ledna 2018 mě končí podpora, takže budu bez prostředků. Mám nárok, když jsme nebyli oddáni na to, aby na mě partner platil výživné, nevím jak se tomu přesně říká - že bych měla mít zajištěnou stejnou životní úroveň, jak když jsme spolu žili společně. Syn momentálně začal vydělávat a žije se mnou v domácnosti. Žijeme v rodinném domě, který je výhradním majetkem mé matky se synem v jedné domácnosti a v druhé domácnosti žije maminka se sestrou. Děkuji, Ilona.

ODPOVĚĎ:
Vzájemná vyživovací povinnost platí pouze mezi manžely, nikoliv mezi partnery (druhem a družkou). Při splnění určitých podmínek je možné žádat výživné také po bývalém manželovi, ale nikoliv po bývalém partnerovi. Váš bývalý partner vůči Vám žádnou vyživovací povinnost nemá, tudíž nemáte nárok na stejnou životní úroveň jako on a nemůžete po něm žádat výživné.

Pokud to bude Vaše finanční situace vyžadovat, můžete si zažádat o sociální dávky – v úvahu by připadal příspěvek na bydlení nebo dávky pomoci v hmotné nouzi. Nárok na příspěvek na bydlení máte tehdy, jste-li vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém máte trvalé bydliště, za předpokladu, že 30% (v Praze 35%) Vašich příjmů nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. V první řadě byste se tedy musela stát vlastníkem či nájemcem bytu/domu. Dále by bylo zapotřebí, aby Vaše domácnost měla samostatný elektroměr, plynoměr apod. Z hlediska nároku na příspěvek je problematický velký počet osob, které v domě bydlí. Pro nárok na příspěvek je totiž zapotřebí doložit náklady na bydlení a příjmy všech osob, které mají v bytě/domě trvalé bydliště, za poslední kalendářní čtvrtletí. Pokud byste nechtěla dokládat jejich příjmy, musela byste doložit čestné prohlášení, že tyto osoby s Vámi trvale nežijí a nehradí náklady na životní potřeby a požádat úřad práce o jejich vyloučení z okruhu společně posuzovaných osob. Záleží na posouzení úřadu práce, zda by Vaší žádosti vyhověl či nikoliv.

Pokud byste nedosáhla na příspěvek na bydlení, připadaly by v úvahu ještě dávky pomoci v hmotné nouzi – jejich základní dávkou je příspěvek na živobytí. Při žádosti o tyto dávky je ale zapotřebí kromě příjmů doložit také prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude zajímat, zda vlastníte (ne) movitý majetek, zda máte peníze na bankovním účtu, zda máte uzavřené stavební spoření či životní pojištění apod. Nelze tedy předjímat, zda Vám na dávky pomoci v hmotné nouzi vznikne nárok či nikoliv.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Může se stát, že pokud manžel daruje za svého života našim 2 dětem majetek např. 2.000.000 Kč, pak po jeho smrti na mě "nic nezbude", protože to málo co zůstane, např. 100.000 Kč, zdědí jeho 2 děti z 1. manželství? I kdyby napsal závěť v můj prospěch, mají přednost při započtení darů nepominutelní dědicové? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Při zákonné posloupnosti dědí děti a manželka, každý rovným dílem. Pokud má Váš manžel dvě děti, pak byste dědila jednu třetinu pozůstalosti. V souladu s ust. § 1663 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, by se dar otce dětem započetl – to znamená, že by se o tento dar navýšila hodnota pozůstalosti a dědické podíly by se stanovily z této hodnoty, pokud by to otec přikázal (formou, jakou se pořizuje závěť) a byly by splěny podmínky dle § 1660 a 1661 obč. zákona (viz níže). Podíly, které by připadly dětem, by se pak ponížily o majetek jim darovaný za života otce, čili by pravděpodobně nedědily vůbec,
Pokud by manžel sepsal závěť, podle které byste vše dědila jen Vy, mají nezletilé děti nárok na povinný díl ve výši tří čtvrtin toho, co by obdržely v případě dědění za zákona, zletilé pak ve ve výši jedné třetiny, musí však svůj nárok uplatnit (přihlásit se o něj). Jestliže by dar obdrželi dříve, než tři roky před otcovou smrtí, provede se započtení, jen pokud by to otec nevyloučil.
-----------------
Započtení na povinný díl a na dědický podíl
§ 1658
Započtení na povinný díl nebo na dědický podíl nezakládá povinnost něco vydat, ledaže se jedná o případ uvedený v § 2072.
§ 1659
Při započtení se počítá hodnota toho, co bylo poskytnuto a co podléhá započtení, podle doby odevzdání. V mimořádných případech může soud rozhodnout jinak.
Započtení na povinný díl
§ 1660
(1)  Na povinný díl se započte vše, co nepominutelný dědic z pozůstalosti skutečně nabyl odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením.
(2)  Na povinný díl se započte i to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu; potomku se kromě toho započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek. Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním.
§ 1661
(1)  Na povinný díl potomka se započte to, co mu zůstavitel dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti, se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání; na povinný díl se započte i to, co zůstavitel použil na úhradu dluhů zletilého potomka. Stalo-li se tak dříve než v posledních třech letech před zůstavitelovou smrtí, provede se započtení, pokud zůstavitel neprojeví opačnou vůli.
(2)  Potomkovi, který vstupuje na místo svého předka, se započte na povinný díl i to, co takto dostali od zůstavitele jeho rodiče, na jejichž místo vstupuje.
Započtení na dědický podíl
§ 1662
Dědické podíly se vypočtou stejně jako povinný díl.
§ 1663
Při posloupnosti dědiců podle pořízení pro případ smrti nebo při zákonné dědické posloupnosti se započtení na dědický podíl provede, jen přikázal-li to zůstavitel projevem vůle učiněným ve formě předepsané pro pořízení závěti.
§ 1664
Soud může provést započtení na dědický podíl, i když to zůstavitel nepřikázal, byl-li by jinak nepominutelný dědic neodůvodněně znevýhodněn; k obvyklým darováním se však nepřihlíží.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Od 1.7.2010 bydlím v pronajatém bytě v Praze na základě smlouvy o nájmu bytu. „Nájem se sjednává na dobu určitou od 1.7.2010 do 30.6.2011. Doba nájmu bude každoročně automaticky prodloužena na dobu dalšího roku a to na základě písemné žádosti nájemce. V bytě bydlím až do teď a mám zde trvalé bydliště. Za celou dobu jsem nikdy žádnou písemnou žádost o prodloužení smlouvy nedoručil a ani nájemce prodloužení nijak neřešil. Vždy došlo k automatickému prodloužení nájmu, což ve většině případů bylo stvrzeno dodatkem, o který jsem požádal často i několik měsíců po uplynutí doby nájmu. Posledním 6. dodatkem došlo k prodloužení nájemní smlouvy ze dne 29.6.2010 a to na dobu určitou do 31.10.2017. Jako každý rok jsem nepodal žádnou písemnou žádost o prodloužení smlouvy a ani od nájemce jsem jako vždy nedostal žádnou zprávu. Až před Vánoci mi volal správce, že nedošlo k prodloužení smlouvy a že mám byt vyklidit. Byt fakticky obývám a platím nájem. Byl nájem automaticky prodloužen? Nebo alespoň fakticky nájem pokračuje a pronajímatel musí dát výpověď? Může okamžitě vyměnit zámek?

ODPOVĚĎ:
Podle ust. § 2285 občanského zákoníku "Pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu." Na základě shora uvedeného by ve Vašem případě smlouva byla automaticky prodloužena o další rok, pokud byste v bytě setrvával i po 31.10.2017 a vlastník by Vás do 31.1.2018 nestihl písemně vyzvat k opuštění bytu. Telefonické sdělení, že nedošlo k prodloužení smlouvy, není dostačující, proto pokud neobdržíte výzvu k vystěhování do 31.1.2018, prodlužuje se nájem opět o rok, pokud ji obdržíte, musíte se bohužel vystěhovat. Pokud to neučiníte, měl by vlastník podat žalobu o vyklizení, nikoliv vyměnit zámek, ovšem je důležité, jak toto máte sjednáno ve smlouvě. Vyměněním zámku by Vám fakticky odepřel přístup k Vašim věcem v bytě a protiprávně by tím jednal zase on.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Osoba v závěti ručně psané odkazuje veškerý majetek rovným dílem osobám A, B, C. Bude správný zápis: "Pokud některá z výše uvedených osob z jakéhokoliv důvodu nedědí, dědí zbývající výše uvedené osoby rovným dílem"? Případně byl by správný zápis: "Pokud osoba A z jakéhokoliv důvodu nedědí, dědí osoby B a C rovným dílem."? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Srozumitelnější by byly tyto formulace:
1) „Pokud některá z výše uvedených osob z jakéhokoliv důvodu nedědí, podíl připadající na tuto osobu se rozdělí mezi zbývající osoby, a to rovným dílem. “
2) „Pokud osoba A z jakéhokoliv důvodu nedědí, podíl připadající na tuto osobu se rozdělí mezi osoby B a C, a to rovným dílem."

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Prodloužení zkušební doby o dobu pracovní neschopnosti - výpočet podle pracovních dnů nebo i víkendů (sobot, nedělí)?

Můžete mi prosím poradit o správném prodloužení zkušební doby. Pracovní poměr je od 4.9.2017 se zkušební dobou do 3.12.2017. V této době pracovní neschopnost od 16.11.2017 do 5.1.2018. Jak a do kdy se prodlužuje zkušební doba? Pracovní neschopnost do 5.1.2018, ale první pracovní den je 8.1.2018. Počítá se mi zkušební doba až od prvního pracovního dne po pracovní neschopnosti?
Jde mi o toto: prodlužuje se jen o tu dobu nemoci, co zasahuje do zkušební doby a nebo o celou neschopnost?
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Podle § 35 odst. 4 zákoníku práce se zkušební doba prodlužuje o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby. Zkušební doba se tedy prodlužuje jen o pracovní neschopnost, která zasahuje do jejího běhu, ale prodloužení začne běžet až po ukončení pracovní neschopnosti. Smyslem zkušební doby je ověřit si, zda daná práce zaměstnanci vyhovuje a zda zaměstnanec vyhovuje zaměstnavateli. Proto není možné tuto dobu strávit v pracovní neschopnosti, na druhou stranu není možné zkušební dobu neúměrně prodlužovat.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Odpis zdravotnického přístroje z daní lékařem - postup, průběh

Praktický lékař zakoupil lékařský přístroj v ceně 663766 Kč. jelikož je první majitel, může si odepsat dalších 10 % ze vstupní ceny. 66376 Kč, zrychlený odpis první rok je 132754 Kč. Celkem tedy dohromady první rok odepíše 199130 Kč? V následujících letech se pak provádí odpis z nezměněné tabulky, pro druhý a další roky, nebo se tabulka ještě nějak koriguje? Děkuji Vlastimil

ODPOVĚĎ:
Zrychlený odpis pro první rok zvýšený o 10 % vstupní ceny máte vypočtený správně. V dalších zdaňovacích obdobích stanovíte odpis jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny a rozdílu mezi koeficientem (v dalších letech odpisování) sníženého o počet let, po které byl odpis uplatněn. Pokračujete tedy standardně, jako by v prvním roce nebyla vstupní cena navýšena. Ve druhém roce bude odpis 185 855 Kč, ve třetím 139 391 Kč, ve čtvrtém 92 927 Kč, v pátém 46 463 Kč.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Kdo platí kontrolu havarovaného vozidla v autoservisu - pojišťovna viníka dopravní nehody?

18.1.2018 jsem byl jako poškozený účastníkem dopravní nehody, při níž mi bylo "vraženo" do tažného zařízení osobního vozidla. K dopravní nehodě byla volána PČR, od níž mám potvrzený formulář.
Mám vůz Toyota, který byl koupen u autorizovaného prodejce v Příbrami, je k němu kompletní elektronická servisní historie, všechny předepsané servisní prohlídky a všechny opravy byly prováděny výhradně u tohoto prodejce.
Není důvod nechávat cokoli na vozidle servisovat jinde.
Jednak, kromě Toyoty Tsusho v HK (která servisy vozů, které nejsou koupeny u nich, nechce dělat) to u někoho bez autorizace nepadá v úvahu a jednak hrozí problém při zápisu do servisní historie, což by následně byl problém při pozdějším prodeji vozu - spousta aut v bazarech si o servisní knížce může nechat leda zdát nebo je mají do nějaké doby a poté se záhadně "ztratila" - samozřejmě z důvodu rozsáhlých poškození při dopravních nehodách, kterýžto je při dalším prodeji nežádoucím faktorem.
Vůz používám k podnikání, platí se za něj silniční daň.
Z důvodu uvedeného výše jsem potřeboval nechat provést prohlídku tažného zařízení, zda nedošlo k jeho poškození (bylo instalováno 08/2017).
19.1.2018 jsem tedy jel z Hradce Králové do Příbrami. Samotná prohlídka mě nestála nic, ale cesta mě stála dle mého platného ceníku OSVČ cca 3580 Kč.
Prosím o informaci, zda existuje právní nárokovatelnost úhrady dopravních nákladů v takovýchto případech po pojišťovně z "povinného ručení" viníka dopravní nehody a jak postupovat dále.
Děkuji, Ignác

ODPOVĚĎ:
Váš nárok na náhradu nákladů, resp. na náhradu škody, která Vám v souvislosti s návštěvou autorizovaného servisu vznikla, je dle mého názoru dán.

V této souvislosti je nutné vycházet z § 6/2 písm. b) a c) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle něhož má pojištěný (viník dopravní nehody) právo, aby pojistitel (pojišťovna) za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému (Vám) :

- způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci,

- ušlý zisk,

pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti.

Za škodu na Vaší straně lze bezpochyby považovat rovněž náklady, které Vám vznikly v souvislosti s návštěvou autorizovaného servisu (neboť k této návštěvě by jinak, nebýt autonehody, nedošlo).

V souvislosti s cestou do a z autorizovaného servisu můžete nárokovat:

-náhradu za použití silničního motorového vozidla (de facto se jedná o amortizaci Vašeho automobilu po dobu cesty do a z autorizovaného servisu), a to ve výši dle § 1 vyhlášky č. 463/2017 Sb. ,

- náhradu za spotřebované pohonné hmoty, a to ve výši dle § 4 vyhlášky č. 463/2017 Sb. (popř. dle skutečné ceny pohonných hmot, pokud jste je před cestou čerpal a jste schopen prokázat jejich cenu).

Co se týče času, který jste byl nucen do cesty do a z autorizovaného servisu investovat (a samozřejmě i po dobu servisní prohlídky), můžete požadovat náhradu zisku, který Vám v této souvislosti ušel. Jako vhodný nástroj pro určení výše zisku, který jste ztratil, může posloužit právě Vámi zmiňovaný ceník.

V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat viníka dopravní nehody a s jeho pomocí zjistit, pod jakým číslem je předmětná škodní událost vedena jeho pojišťovnou. Na tuto pojišťovnu bude následně nutné se obrátit s písemnou výzvou k náhradě Vám vzniklé škody, kterou bude samozřejmě zapotřebí přesně vyčíslit a prokázat.

Pokud by nebyla pojišťovna z jakéhokoli důvodu ochotna Vám vzniklou škodu nahradit, připomínám, že osobou, která je za Vám vzniklou škodu odpovědná, je viník autonehody (nikoli jeho pojišťovna). Nebudete-li tedy při jednání s pojišťovnou úspěšný, můžete se obrátit přímo na viníka autonehody s požadavkem na náhradu Vám způsobené škody (přičemž tato výzva může být koncipována jako výzva předžalobní). Pokud Vám viník autonehody škodu nahradí, bude následně oprávněn požadovat proplacení této částky po své pojišťovně, což Vás však již nemusí tížit.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla)

vyhláška č. 463/2017 Sb. , o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :

https://portal.gov.cz/app/zakony/

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

2012 mne sestra se svým přítelem vyplatili formou nákupu bytu, ve kterém po celou dobu bydlím (mám zde i trvalý pobyt). "Švagr" si vzal na byt hypotéku, kterou by měl v budoucím půl roce splatit, nastane tedy situace, kdy se bude byt převádět, avšak přemýšlíme, zda to situace nějak umožňuje, abychom nemuseli znova platit daň z nabytí nemovitosti 4%. Dočetl jsem se různé informace, že lze být v tzv. přímé a nepřímé linii (skrz příbuzenské vztahy), nebo například stačí pobývat (mít trvalé bydliště) s dotyčným majitelem v bytě alespoň 1 rok. Má otázka zní, jak lze situaci řešit, případně mi osvětlit i jiné varianty (sestra s přítelem nejsou zdaní a jedná se o byt v osobním vlastnictví = není družstevní).
Děkuji, Stanislav

ODPOVĚĎ:
Předmětem daně z nabytí nemovitých věcí je úplatný převod nemovitosti. Osvobození z hlediska příbuzenských vztahů a bydliště se vztahuje k dani z příjmů a ne k dani z nabytí nemovitých věcí. Pokud bude byt převeden úplatně, musíte daň z nabytí nemovitých věcí zaplatit.

V případě bezúplatného převodu bude tento bezúplatný příjem podléhat dani z příjmů a zde lze za splnění podmínek uplatnit osvobození. Rozhodující je, kdo je vlastníkem bytu, zda Vaše sestra nebo její přítel. Přítel Vaší sestry není s Vámi v příbuzenské linii, a pokud s dárcem nežijete ve společně hospodařící domácnosti 1 rok bezprostředně před darováním, nelze uplatnit osvobození od daně z příjmů. Kde máte trvalé bydliště, není rozhodující, důležitý je skutečný stav. Jako výdaj si však můžete uplatnit hodnotu bytu oceněného znaleckým posudkem ke dni darování.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Snížení výživného, alimentů zpětně - dluh na výživném vymáhaný exekučeně v exekuci

Momentálně probíhá opatrovnické řízení, kdy otec žádá střídavou péči (děti byly svěřeny do péče matky) a zároveň, vzhledem k tomu, že je obviněn z přečinu zanedbání povinné výživy, žádá o snížení výživného zpětně od roku 2014.
Od roku 2017 je dle mého názoru - cíleně - v částečném invalidním důchodu má mnoho známých...).
Před tím byl cíleně nezaměstnaný (středoškolské vzdělání, mnohaletá praxe v pojišťovnictví, produktivní věk - r. 1981), evidentně si vydělával načerno.
Mám tyto dotazy:
1. je možné, že mu zpětně sníží opatr. soud výživné, když v část. inv. důchodu je až od r. 2017?
2. vzhledem k tomu, že je nařízena exekuce na výživné od r. 2015, když mu sníží výživné zpětně, náklady na exekuci bude hradit kdo? (dluh na výživném je jen na děti přes 300.000 Kč, náklady na exekuci přes 150.000 Kč)
Děkuji, Žaneta

ODPOVĚĎ:
Podle § 913 nového občanského zákoníku (NOZ) jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby a majetkové poměry oprávněného (dětí), jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (rodičů dětí). Podle § 915 NOZ má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Pro určení adekvátní výše výživného jsou tedy podstatné finanční a majetkové poměry Vás i otce dětí

Podle § 923 NOZ dále platí, že: Změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném. Z toho vyplývá, že šance na změnu výše výživného nastává například tehdy, pokud od posledního určení výše výživného došlo ke změně finanční situace jednoho nebo obou rodičů. To, zda otec dětí se žádostí o zpětné snížení výživného uspěje, záleží tedy zejména na tom, zda se od posledního určení výše výživného změnila Vaše a jeho finanční situace. Píšete, že od roku 2017 je otec dětí v částečném invalidním důchodu – záleží také na jeho příjmech před rokem 2017. Pokud se od posledního určení výše výživného Vaše finanční situace nezměnila (nebo dokonce zlepšila) a situace otce zhoršila, mohl by soud žádosti o zpětné snížení výživného vyhovět. Pokud se ale zhoršila nejen finanční situace otce dítěte, ale i Vaše, je to spíše nepravděpodobné.

Pokud jde o úhradu nákladů exekuce, doporučuji tento dotaz položit v naší exekuční a insolvenční poradně zde: https://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/home/dotazy-exekuce.html

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Rozvod a vypořádání domu na hypotéku - žádný z manželů nemá na vyplacení druhého z nich

Jsem ženatý, postavil jsem dům, ze kterého jsem odešel, před 4 měsíci. Manželka v něm zůstala. Chci se rozvést. Jelikož ani jeden nemáme na vyplacení a já splácím stále hypotéku na dům, je potřeba dům prodat
Jak postupovat ohledně rozvodu manželství a vypořádání společeného jmění manželů SJM. Děti nemáme. Děkuji, Mikuláš

ODPOVĚĎ:
Pokud jste s manželkou schopni se na rozvodu i majetkovém vypořádání dohodnout, byla by to nejideálnější varianta, neboť můžete věc vyřešit tzv. společným návrhem na rozvod manželství, jehož podmínkou je, že oba manželé souhlasí a doloží dohodu o vypořádání SJM s úředně ověřenými podpisy. V rámci takové dohody budete mimo jiné řešit i to, jak naložíte s domem a hypotékou, tj. zda dům prodáte, hypotéku vyplatíte a případný zbytek si rozdělíte nebo nemovitost převezme jeden z manželů a druhého vyplatí, atd...Možnosti řešení je více, ale pro hlubší analýzu celé situace je dobré obrátit se na advokáta - seznam na www.advokatikomora.cz, s nímž proberete konkrétní možnosti řešení.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Náhled na odhadní cenu pozemku obecním úřad (OÚ je zájemce o koupi pozemku)

Chtěla by jsem se zeptat zda máme právo podle zákona č. 106/1999 nahlédnout na odhadní cenu pozemku.
Dali jsme si žádost na koupi sousedního pozemku, ten je ve vlastnictví státu v zastoupení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Byl to proces 2 let na vyřízení. Tento úřad stanovil prodej výběrového řízení s aukcí. Již bylo 1. kolo a stanovena minimální vyvolávací cena 170.000 Kč, dnes (08.02.2018) bylo vyhlášeno 2. kolo a cena 153.000 Kč.
Jsme obec do 1000 obyvatel a jedná se o nestavební pozemek v tzv. DT zóně - je to zóna kde není možná výstavba, pouze je možná výstavba pomníků a soch, křížů. Úřední cena pozemků v naší obci je na finančním úřadě 370 Kč/m2 a jejich je přes 1000 Kč/m2.
Chceme nahlédnout na odhad tohoto pozemku, který si úřad nechal vypracovat, máme tedy na to právo?
Jestli ano prosím o napsání jaký je to přesně zákon a jak máme úřad vyzvat.
...
Už jsem zaslala na příslušný úřad žádost o přístup k informacím podle zákona 106/1999.
Děkuji, Zita

ODPOVĚĎ:
Máte právo požádat o poskytnutí informace – vypracovaného odhadu. Žádost se podává, jak správně uvádíte, dle zákona č. 106/1999 Sb. , dle kterého platí k žádosti následující:

Žádost o poskytnutí informace se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Za této situace doporučuji podat žádost písemně.

Ze žádosti musí být zřejmé, kterému úřadu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona. Fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště.

Pokud by úřad žádosti, byť i jen zčásti, nevyhověl, je povinen o tom vydat rozhodnutí (o odmítnutí žádosti), popřípadě o odmítnutí části žádosti. Proti takovému rozhodnutí jste pak oprávněni podat odvolání.

Pokud byste nebyli spokojeni s vyřízením žádosti, můžete také podat stížnost, a to k tomuto úřadu, který ji následně postoupí k vyřízení nadřízenému orgánu.

Dále platí, že povinný subjekt (tj. úřad) je v souvislosti s poskytováním informací oprávněn žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli.

Vzor žádosti naleznete zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/spravni-pravo-vzory/zadost-o-poskytnuti-informace-vzor-ke-stazenihttp: //www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/spravni-pravo-vzory/zadost-o-poskytnuti-informace-vzor-ke-stazeni

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

(název dotazu dle odpovědi právničky)

Před lety jsme koupili dům i s pozemkem, na části jeho střechy, naší střechy, byl postaven bytový dům. Abych to upřesnila, to se stalo ještě před rokem 1989, tento bytový dům před i po r. 89 spravovalo město. Mohlo by se zdát, že pokud je bytový dům na naší střeše a tím pádem i pozemku existuje předností právo při prodeji. To se obešlo a byty byly prodány, ovšem bez pozemku a vytvořily SVJ. Toto se stalo ještě před novelizaci občanského zákoníku.
Nyní k mým otázkám :
1) podle NOZ - komu patří podle práva ten vystavěný objekt nad střechou, když bytové jednotky kupovali bez pozemku?
2) Jak je možné, že město obešlo přednostní předkupní právo? Je možné s tím ještě něco udělat?
Musí platit jednotliví majitelé bytových jednotek nájem za užívání pozemku?
Nebo zda tento nájem má platit SVJ a případně zda tato záležitost jde řešit jinak věčným břemenem?
A co je třeba při zaregistrování věcného břemene u SVJ, zda to může schválit výbor. Jednoduše jaká jsou práva a povinnosti majitelů bytových jednotek a SVJ. Jaká práva a povinnosti mají majitelé pozemku a zda mají nárok na proplacení věcného břemene. SVJ toto totiž neustále oddaluje.
Děkuji, Karolína

ODPOVĚĎ:
Vlastnické právo k budově může náležet jednotlivým vlastníkům bytů, tj. mohou ji mít v podílovém spoluvlastnictví. Toto je možné zjistit pouze z evidence nemovitostí. Pokud byly byty prodány za účinnosti starého občanského zákoníku, tak tehdy platilo, že stavba není součástí pozemku a tedy neexistovalo zákonné předkupní právo vlastníka pozemku (§ 3056 NOZ). Jednotliví vlastníci jednotek, pokud to po nich bude žádáno, budou povinni platit nájem za pozemek, se SVJ to nemá nic společného. Věc lze řešit i zřízením služebnosti, v tomto případě by byla věc řešitelná sepsáním smlouvy o zřízení služebnosti, se kterou by ale museli souhlasit všichni vlastníci bytů, nikoliv SVJ. Taková služebnost by měla být zřízena úplatně (lze i bezplatně), přičemž v případě sporu by na hodnotu služebnosti měl být zpracován znalecký posudek.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Lhůta úřadu na vyřízení přestupku - kolik dnů, týdnů, měsíců?
◙ Nepřítomnost u přestupkového řízení z důvodu dovolené přestupce - stačí omluva předem?
Jak, kde zjistit jestli byl dopis od úřadu zaslán přestupci přestupku

Chtěl jsem se zeptat jak dlouho může trvat než přijde dopis s výzvou k dostavení se na úřad k přestupkové komisi. Za přestupek jsem byl chycen na začátku listopadu 2017 a stále nic nepřišlo. Taky jsem se chtěl informovat jestli je možné případné datum ke komisi změnit jelikož jsme již zakoupili rodinnou dovolenou nebo jestli to je úplně vyloučeno. Co by se stalo v případě že bych se nedostavil?
Bojím se aby mi dopis byl doručen správně - co když skončil na poště a já to ani nevěděl. Dá se někde informovat jestli už mi tento dopis z úřadu někdo zasílal?
Děkuji s pozdravem Štefan.

ODPOVĚĎ:
Tuto lhůtu nelze přesně stanovit, odvíjí se od mnoha skutečností, např. i od toho, kolik jednání má přestupková komise na starosti. Ústní jednání může, ale nemusí být nařízeno. Případné ústní jednání lze konat bez přítomnosti obviněného jen tehdy, jestliže byl řádně předvolán a souhlasí s konáním ústního jednání bez vlastní přítomnosti nebo pokud se na předvolání nedostaví bez náležité omluvy nebo bez dostatečného důvodu. Pokud by bylo nařízeno ústní jednání a Vy jste v daný termín nemohl, můžete se omluvit a požádat o přesun na jiný termín. Toto je nezbytné odůvodnit.

Dopis je zasílán na adresu Vašeho trvalého pobytu, pokud si tedy vybíráte poštu, min. v ní najdete oznámení o uložení zásilky na poště. Nicméně můžete pro jistotu zajít na poštu a zeptat se, zda tam nemáte uloženou zásilku.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Snížení příplatku za vedení dle zákona 564/2006 Sb. a 222/2010 Sb. - zaměstnanec ve státním sektoru

Pracuji ve státním sektoru. 18.12.2017 jsem dostala nový platový výměr, ve kterém mi byl snížen příplatek za vedení (jsem v prvním stupni řízení) z 3 000, -Kč na 1 500, -Kč. Chtěla jsem doplnit zdůvodnění, ale ředitelka mi jen řekla, že je to podle zákona 564/2006 Sb. a 222/2010 Sb.
dne 17.1.2018 mi ředitelka přinesla nový platový výměr s datem 29.12.2017, který jsem odmítla podepsat, dokud se tam nenapsal skutečný den předání.
Je tam připsáno do zdůvodnění, že příplatek za vedení - nastaven dle vnitřního platebního předpisu k 1.1.2018. V tomto vnitřním platebním předpisu, který má účinnost od 1.1.2018
je okopírován Zákoník práce. Má zaměstnavatel na takové odejmutí finančních prostředků právo? Pokud ne, jak mám postupovat? Moje pracovní smlouva ani náplň práce mi nebyla změněna.
Děkuji za radu Magda

ODPOVĚĎ:
Podle § 124 odst. 1 zákoníku práce vedoucímu zaměstnanci přísluší příplatek za vedení, a to podle stupně řízení a náročnosti řídící práce. Pokud nedošlo ke změně pracovní náplně, kterou by se snížil stupeň řízení nebo náročnost řízení, není možné takto příplatek snížit.
Nařízení vlády č. 222/2010 Sb. , o katalogu prací ve veřejných službách a správě, se příplatku za vedení vůbec netýká. Zákon č. 564/2006 Sb. byl zrušen a nahrazen zákonem č. 341/2017 Sb. , který ale také úpravu příplatku za vedení neobsahuje.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Dovolání k nejvyššímu soudu - jak sehnat advokáta když nemám peníze, lze ex offo (z moci úřední)?

Jsem rozvedená pravomocně k 1.11.2016. Žádost o rozvod jsem podala v květnu 2013 (díky obstrukcím ze strany manžela - rozvod trval dlouho, hlavně díky jeho fiktivním převodům majetku v SJM a díky jeho výhradním dluhům, které se mu bohužel podařilo převést na mne - exekuce za účasti manželky - cca přes 10 exekucí).
Dosud není vypořádáno SJM, ačkoliv jsem podala Žalobu na vypořádání SJM v lednu 2017 (dosud nebylo nařízeno jednání ve věci).
Cca. 2014 (v květnu 2013 po fyzickém napadení ze strany bývalého manžela za účasti dvou malých dětí jsem se v noci s dětmi odstěhovala) si sám pro sebe uzavřel službu - datové služby (fi NetSmart), kdy nezaplatil 3 splátky po 300 Kč.
2016 mi přišla exekuce. Podala jsem exekutorovi Návrh na zastavení, ten jí odmítl a předal soudu. Soud I. a i II. stupně návrh zamítl. Současně jsem žádala o přidělení právního zástupce ex-offo, marně.
Podala jsem Dovolání k Nejvyššímu soudu, předevčírem mi přišla výzva, že do 15 dnů musím dodat své Dovolání pouze prostřednictvím advokáta (tedy moje Dovolání, které jsem sama poslala odmítají).
Na advokáta nemám finance (jsem samoživitelka s 2 dětmi a dluhem na výživném přes 400.000 Kč), advokát mne byl zamítnut, podala jsem odvolání, dodnes bez reakce.
Prosím o radu, jak jednat, popř. o pomoc sepsat Dovolání k Nejvyššímu soudu (svoje Dovolání, které bylo odmítnuto - v příloze posílám).
Dluh vznikl bez mého vědomí, bez mého souhlasu, pro potřeby bývalého manžela, který byl v době uzavření smlouvy nezaměstnaný a já na rodičovské dovolené. Tedy dle mého názoru, datové služby nejsou životně důležité a nejsou součástí běžného životního standardu, jak uvedl odvolací soud. Před uvalením exekuce, která zvýšila dluh mnohonásobně, jsem ani nebyla vyzvána k úhradě dluhu, nebyla jsem dodnes informována, o jakou konkrétní službu se jednalo - tedy nemám v ruce ani smlouvu.
Prosím o pomoc (mohu poslat, co budete potřebovat), jsem již zoufalá, mám přes 10 exekucí díky bývalému manželovi, který mne vyhrožuje, že mne finančně zlikviduje, směje se mi, že mi vezme děti (2017 byl sice hospitalizován na psychiatrii, ale přesto probíhá opatrovnické řízení, kde žádá o střídavou výchovu, děti neustále manipuluje).
Děkuji, Jitka

ODPOVĚĎ:
Obraťte se na českou advokátní komoru - stránky www.cak.cz, a tam požádejte o přidělení bezplatného advokáta. Dovolání přímo ze zákona můžete podat pouze prostřednictvím advokáta. Nejde o to, co v dovolání píšete, ale zákon ukládá, aby dovolání bylo podáno advokátem.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

V prohlášení vlastníka budovy z roku 1995 patřily mezi společné části budovy podle zákona č. 72/1994 Sb. §5 odst. 3 písm. c) a d) rozvody tepla. Radiátory patřily do vlastnictví jednotlivých bytů. Tehdy došlo i k zaregulování tepelné soustavy a družstvo uhradilo družstevníkům i termostatické ventily.
2012 vzniklo SVJ ze zákona a doposud nejsou převedeny všechny bytové jednotky do vlastnictví. Prohlášení vlastníka tedy změněno nebylo a zbývající byty se tedy budou převádět ještě podle výše uvedeného zákona.
Nyní se výbor rozhodl, že nechá vyměnit opět termostatické ventily a po zateplení objektu nechá vyregulovat celou otopnou soustavu.
Může zařadit tento bod na shromáždění a budou o tom rozhodovat spoluvlastníci nebo při zásahu do systému v jednotlivých bytech tyto práce nepatří mezi ty práce, které by mohly být uhrazeny z dlouhodobé zálohy na opravy?
Domnívám se, že nelze ze společných prostředků hradit zásahy do rozvodů, které jsou v bytech a ventily by si měli hradit spoluvlastníci.
Zaplatit z dlouhodobé zálohy by se zřejmě mělo pouze vyregulování celé soustavy a úpravy na rozvodech ve společných prostorách. Domnívám se, že v tomto případě není pro nás kogentní vyhláška vlády č. 366/2016.
Děkuji, Dominika

ODPOVĚĎ:
Souhlasím s Vaším názorem, rozvody v bytech a ventily by si měli hradit samotní vlastníci. Dle různých odborných článků je povinnost instalace zákonem uložena stavebníkům, vlastníkům budov nebo společenství vlastníků. Instalované přístroje se pak stávají součástí vybavení bytu. U SBD a SVJ může být instalace hrazena z fondu oprav, případně na ni přispějí jednotliví uživatelé podle počtu těles v bytě. Z uvedeného a studia dalších názorů jsem dospěla k závěru, že v daném případě je rozhodující především to, co si SVJ odsouhlasí. Nemělo by to tedy být automaticky tak, že se to bude hradit z fondu oprav.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Hypotéka napsaná na jinou osobu než majitele - sleva na dani z úroků splácené hypotéky

Chtěla bych vědět, zda mám nárok na odpočet úroků ze základu daně z hypotečního úvěru. Jsem účastníkem smlouvy o úvěru, v dané nemovitosti mám trvalé bydliště již 26 let. Hypotéku mám již několik let, ale vždy mi bylo na FÚ sděleno, že si nemohu odečíst úroky z daní, jelikož nejsem vlastníkem předmětné nemovitosti.
Hypotéku jsem si vzala s přítelem se kterým sdílím společnou domácnost již 26 let, máme společného syna a hypotéku jsme si vzali na rekonstrukci nemovitosti, což jsem také bance dokládali fakturami a účty do výše čerpání úvěru.
Po naší vzájemné dohodě je zapsán na katastru nemovitostí jako majitel nemovitosti pouze můj přítel. Po prostudování zákona ZDP jsem pochopila, že při financování oprav nebo rekonstrukci úvěrem není zákonem vyžadována podmínka vlastnictví nemovitosti poplatníkem úvěru.
Pro splnění podmínek odečtu od základu daně stačí, že jsem nemovitost užívala k trvalému bydlení. Chtěla bych vědět, jak to opravdu je. Má pravdu FÚ i když jsem hypotéku nepoužila ke koupi nemovitosti, ale k její rekonstrukci?
Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
V dotazu neuvádíte, o jakou nemovitost se jedná, budu tedy předpokládat, že se jedná o bytovou jednotku nebo rodinný dům. Neznám všechny souvislosti Vašeho případu ani hypoteční smlouvu a dle toho, co popisujete, se Vás týká § 15 odst. 3 písm. e) Zákona o daních z příjmů, tedy údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru.

V § 15 odst. 4 je uvedeno, že základ daně může být snížen ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. a) až c) vlastnil a předmět bytové potřeby v odstavci 3 písm. a), c), e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení. Předmět bytové potřeby dle odstavce 3 písm. e), který se Vás týká, nevyžaduje, aby poplatník vlastnil.

Dále je v Pokynu Generálního finančního ředitelství D – 22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona o daních z příjmů uvedeno: „Poplatník může uplatnit nárok na odpočet úroků ze základu daně za předpokladu, že je účastníkem smlouvy o úvěru a v případě bytové potřeby uvedené v § 15 odst. 3 písm. a) až c) zákona též jejím vlastníkem (spoluvlastníkem)." Z toho opět vyplývá, že v případě bytové potřeby dle odstavce 3 písm. e) se nevyžaduje podmínka vlastnictví.

Je tedy možné, že výklad Vašeho finančního úřadu není správný.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

◙ Přístavek postavený v podnikání jedním zmanželů k domu v SJM - půjde přístavek do dědictví?
Sloučení peněz manželů na spořící účet manžela a úmrtí manžela - jak vynechat spoření manželky z dědictví?

Měli jsme každý, já i manžel své stavební spoření u České spořitelny. Před několika lety jsme ho oba ukončili. Jiná banka nám tehdy nabídla slušné (vyšší úroky) a tak jsme se oba dohodli že oboje spoření dáme na jeden účet, vlastník byl manžel, já disponent. Česká spořitelna, a. s. dle dokladů o stavebním spoření na mne a manžela převedla oboje stavební spoření na jeden spořící účet.
Nenapadlo nás řešit že může nastat situace která nastala, tj. že mi manžel zemře. Kdybych si založila tehdy svůj účet byl by spořící účet můj a prostředky by v dědickém řízení nebyly.
16.1.2018 jsem říkala panu notáři že část prostředků je moje spoření ale bylo mi odpovězeno že všechny peníze na spořícím účtu jsou předmětem dědictví, tj. půl bude moje a půlka dědictví já a děti. Měla jsem s sebou obě smlouvy stavebního spořeni, kde je vidět, že byly na tento jeden účet poslány. Domnívala jsem se že lze (nevím kolik) z částky pro dědictví vyjmout. Mohu o toto notáře požádat?
Dále ještě mám dotaz k dědictví nemovitosti. Je v SJM, já a manžel. V době mého podnikání jsem na své jméno a tedy ve svém účetnictví přistavěla k nemovitosti přístavbu. Budova byla před tím již nějaký rok vložena do majetku mého účetnictví (odpisy přístavby a malá část prostor domu, dům je pod stejným č. p.). Vnr. 2014 jsem činnost ukončila a budova byla z majetku vyjmuta zpět do osobního vlastnictví. Dostala jsem od notáře seznam znalců abych si vybrala a nechala zpracovat odhad pro dědické řízení.
Bude tedy cena domu pro dědické řízení včetně přístavby nebo lze toto nějak zohlednit?
Dále prosím, vím že děti nemají prostředky aby se nějak vyplatili z nemovitosti navzájem, tj. pokud by se půlka domu připsala na jedno z nich, nemá tento dědic na vyplacení mne a svých sourozenců.
Lze třeba v řízení kvůli tomuto ustanovit dědici nemovitosti mne a děti, 4 dědici stanoveným podílem?
16.1.2018 padla i úvaha že se zřeknou dědictví a já se s nimi vyrovnán darováním. Již manžel právě v posledním roce říkával že každému z dětí daruje z našetřených peněz stejný díl.
Co se týká domu to bych viděla jaky bude odhad a stejně tak bych postupovala. Tj. polovina odhadů/4 pro každé z našich dětí. Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Notáře o vynětí požádat můžete, ovšem není jeho povinností určitou část financí vyjmout, jelikož i peníze, které jste měla na svém stavebním spoření, byly součástí SJM, pokud to byly finance spořené za manželství. Pokud by byly spořené ještě před manželstvím, musel by odpovídající částku z dědictví nyní vyjmout.
Pokud jde o přístavbu, je rozhodné, kdo je zapsán v evidenci nemovitostí jako vlastník. Pokud jste jako vlastníci Vy se zemřelým manželem, pak bude součástí dědictví a předmětem znaleckého zkoumání i přístavba.
Pokud jde o vypořádání, může notář veškerý majetek, který je předmětem dědictví, přepsat do podílového spoluvlastnictví všem dědicům, ale pokud se jako dědicové dohodnete jinak, je notář povinen Vaši dohodu respektovat. Domluvit se můžete jakkoliv, třeba i tak, že budete jedinou dědičkou a ostatní nebudou mít nárok na svůj dědický díl. Toto ale musí být výsledkem dohody všech dědiců.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Minimální mzda a srážky insolvence - nárok na příspěvek na bydlení

Syn má pronajatý byt. Nájemné je 7000 plus 2000 za služby, el, voda. Jeho plat je minimum, v prosinci to bylo 11.000 Kč hrubého. Od ledna to je 12.200 Kč? Zárověň platí insolvenčnímu správci 3.500 Kč. Jeho sestra je dárce a platí ještě 700 Kč měsíčně.
Chce požádat o příspěvek na bydlení. Na úřad musí doložit každé 3 měsíce výplatní pásky, kde bude zahrnuta i platba na insolvenci, tím pádem mu nezůstane zákonné minimum. Ráda bych věděla, zda má toto vliv na přiznání příspěvku na bydlení. A opačném případě, bude-li mít s příspěvkem vyšší příjem, nebude muset platit vyšší částky insolvenčnímu správci?
Má jeho insolvence vliv na přiznání příspěvku na bydlení? Je třeba to nahlásit insolvenčnímu správci? Co byste nám poradili? Děkuji, Zbyněk

ODPOVĚĎ:
Od 1. 1. 2018 skutečně dochází k navýšení minimální mzdy – minimální mzda se zvyšuje z 11.000 Kč na 12.200 Kč měsíčně. Navýšení mzdy – stejně jako jakoukoliv jinou změnu výše příjmu - je Váš syn povinen oznámit insolvenčnímu správci.

To, že je Váš syn v insolvenci, nevylučuje jeho nárok na příspěvek na bydlení. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník či nájemce bytu/domu, ve kterém má trvalé bydliště, za předpokladu, že 30% (v Praze 35%) příjmů jeho domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek na bydlení je zapotřebí doložit náklady na bydlení a příjmy za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Pro výpočet nároku na příspěvek se započítává příjem před srážkou insolvenčního správce.

Pokud Váš syn získá příspěvek na bydlení, tento příspěvek se při oddlužení nezapočítává jako příjem. To znamená, že z příspěvku na bydlení nebudou prováděny insolvenční srážky, ale jeho pobírání by měl Váš syn – jako jakýkoliv jiný příjem – oznámit insolvenčnímu správci.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Pronajímatel nevyhotovil nájemní smlouvu, nájemník platí nájemné - musí se vystěhovat na požádání pronajímatele?

Nový manžel mé matky mi nabídl bydlení v jeho domě v samostatném bytě, stanovil nájem který pravidelně od 05/2015 platím převodem z účtu (v poznámce uvádím nájem+internet). Nájemní smlouvu mi původně slíbil ovšem nikdy nedodal. Nájemní smlouva je povinná ze zákona.
Vztahy v rodině se bohužel zhoršily a v e-mailu 01/2018 mi sdělil, že má na dům kupce že se mám do konce března 2018 vystěhovat (pouze jedna holá věta v e-mailu). Též jsem se doslechla, že řekl, že na byt nemám nájemní smlouvu a že na mě pošle Policii.
Domnívám se, že když již tak dlouho platím pravidelně nájem a nájem byl ústně dojednán již v době účinnosti NOZ, výpovědní doba činí tři měsíce a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď druhé straně doručena s tím, že výpověď musí být v písemné formě a ne pouze e-mailem.
Jak se řeší situace kdy dům změní majitele? Lze se ohradit na katastr - v době kdy je na domě tzv. plomba - 20 dní - že jsem neobdržela výpověď z nájmu bytu? Nebo mě nemusí zajímat prodej a na nového majitele automaticky přejde povinnost písemně vypovědět nájem? Je také možné že toto bude novému majiteli (z ruska) zatajeno. Má nájemce právo se nějak bránit násilnému vystěhování když nedostal písemnou výpověď? vycházím z mé situace a potřebuji mít v těchto otázkách předem jasno. Výpověď jsem se dozvěděla naprosto nečekaně a sehnat si nové bydlení, připravit si větší sumu peněz na kauci a stěhování není záležitost kterou lze bez problému řešit okamžitě. Jde o zvýšení měsíčních nákladů na bydlení a dojíždění, já jsem nyní necelé tři roky v insolvenci, mám omezený příjem a proto otázka kauce a sehnat dostupné bydlení je pro mě řešitelná obtížně - resp. buď náhoda nebo delší čas. Respektuji výpověď dle NOZ, jeho výpověď e-mailem o měsíc kratší respektovat nehodlám. Porušuji nějak zákon? Podotýkám, že se v bytě i k majiteli chovám naprosto bez problému, slušně. Děkuji, Jiřina

ODPOVĚĎ:
Vámi naznačené řešení je naprosto správné a v souladu se zákonem. Výpověď Vám musí být doručena písemně a musí v ní být vymezen důvod výpovědi. Neporušujete své povinnosti, proto zde není žádný důvod pro kratší výpovědní dobu. Pokud nemovitost změní majitele, tento nový vlastník nastupuje do všech práv a povinností toho předchozího, takže nový vlastník s Vámi musí jako s nájemcem počítat a pokud bude mít zájem Vám dát výpověď, musí to učinit v souladu se zákonem. Takže píšete správně, že Vás změna majitele vůbec nemusí zajímat. Dle NOZ pokud nemáte sjednánu nájemní smlouvu písemně a řádně hradíte nájem, má se za to, že nájemní smlouva řádně uzavřena byla, takže nic neporušujete. Chovejte se tedy tak, jako byste o žádné výpovědi ani informována nebyla a ať si majitel poradí s celou záležitostí sám tak, aby byla v souladu se zákonem. Pro Vás se nic nemění.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

◙ Dědictví, dědění a insolvence, oddlužení, osobní bankrotu
- ...

Rodina: rodiče, syn a dcera (žijí samostatně) - syn je v osobním bankrotu, který mu byl schválen a poctivě splácí. Změna situace - zemře jejich matka, závěť není sepsána. Rodiče mají majetek - rodinný dům, tedy RD (psaný na oba rodiče) a automobil, tedy osobní vozidlo (psáno na otce, ale koupeno během manželství).
Otázka 1: V tomto případě bude probíhat dědické řízení a syn se bude muset vzdát svého podílu dědictví ve prospěch věřitelů, kterým splácí v rámci oddlužení?
Otázka 2: Bude se řešit i automobil v dědickém řízení, i když je psán jen na otce?
Otázka 3: Je ještě možné po úmrtí matky do doby zahájení dědického řízení přepsat automobil z otce na dceru (darovací smlouvou) nebo by tento krok byl posuzován jako neplatný a automobil by se i tak zařadil do dědického řízení?
Otázka 4: Co kdyby se darovací smlouva antedatovala (před úmrtí matky) a v podmínkách smlouvy by bylo stanoveno, že vlastnictví na věci (automobilu) přechází na obdarovaného dnem podpisu darovací smlouvy a formality (přepis a pojištění) se dořeší v nejbližším možném termínu?
Děkuji, Zdraví František

ODPOVĚĎ:
Pokud je fyzická osoba v oddlužení, nesmí se vzdát žádného majetku, který může v průběhu oddlužení získat. K Vaši dotazům uvádím:
1. Ano, syn musí dědictví přijmout a finanční prostředky budou použity v rámci oddlužení ve prospěch věřitelů.
2. Ano bude, neboť byl koupen v průběhu manželství a je tedy součástí SJM.
3. Tento úkon sice učinit můžete, nicméně notář zjišťuje stav majetku ke dni úmrtí a i když již vozidlo není ve vlastnictví druhého manžela, notář stanoví cenu vozidla a i kdyby nebyla namítnuta neplatnost prodeje, stejně v rámci dědického řízení bude řešena hodnota vozidla a tato dělena mezi dědice.
4. Tento krok nemá smysl, neboť dle nového občanského zákoníku vlastnické právo přechází na nového majitele vždy až zápisem do veřejného seznamu, v tomto případě registru vozidel.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Dlouhodobé užívání pozemku a vydržení uživatelem pozemku

Obracím se na Vás s prosbou o právní radu ohledně pozemku. 1977 získali rodiče stavební povolení na stavbu rodinného domu na vlastním pozemku. Šíře pozemku byla 16 m, plánovaná stavba byla 13 m. Podmínkou byly 3 m volného prostranství z obou stran stavby. Proto požádali majitele vedlejšího pozemku o odkoupení pásu šíře 3 m a délce 72 m (214 m čtverečních).
Po domluvě a na základě podepsaného prohlášení majitele pozemku byla stavba povolena a postavena v hranici tohoto pozemku.
Pozemek v šíři 3 m byl geodety vyměřen a přičleněn pod jiným číslem k našemu pozemku z původní parcely šířky asi 8 m, která sloužila a doposud slouží již asi sedmdesát let jako cesta pro zemědělské stroje. Rodiče na parcelu nechali navést ornou zeminu, částečně ji oplotili, vysadili stromy, vystavěli zděnou králíkárnu, vybetonovali prostor pro odkládání různého stavebního materiálu. Je zde situováno i sklepní okno, vhoz do sklepa na topivo, plynoměr, vjezd do dvora. Když mělo dojít k odkoupení pozemku, zjistilo se, že předpokládanému majiteli nepatří. Majitele se snažili rodiče dohledat a tuto záležitost dořešit, ale přes veškerou snahu a spolupráci s geodézií nebylo možné dohledat skutečného vlastníka. Pozemek jsme tedy užívali a průběžně se chodili informovat, zda je vlastník dohledán.
Teprve po čtyřiceti letech užívání, začátkem roku 2017, jsme zjistili změnu ve výpisu katastru nemovitostí a jméno majitelky. Tuto paní jsme okamžitě oslovili a informovali o situaci s žádostí o odkoupení užívané parcely. Paní se nám neozvala, ale za pár měsíců došlo opět ke změně vlastníka, kterého jsme opětovně kontaktovali s prosbou o dořešení situace a odkoupení pozemku.
Nový vlastník pozemku žije někde v Čechách, nikdy zde nebyl. Ozval se nám prostřednictvím emailu s tím, že paní zemřela a on je nyní novým majitelem. Jelikož mu patří i zmiňovaná cesta, ze které byla námi užívaná parcela vyměřena, požadoval po nás odkoupení celého pozemku (cesty) o rozměru něco přes 3000 metrů čtverečních. S tímto jsme nesouhlasili. O tuto část mělo zájem i město, protože cesta je hodně užívaná (zůstane i nadále cestou), vede zahrádkářskou kolonií, ale ani toto jednání nebylo úspěšné díky vysokým finančním požadavkům majitele.
Jednali jsme tedy o odkoupení zaměřeného pozemku 214 m čtverečních. S pánem byla velmi složitá domluva. Neudal žádný návrh kupní ceny s tím, že máme cenu navrhnout my. Po zjišťování tržní ceny podle bonity půdy a lokality, která je asi 19 Kč za metr čtvereční, jsme neuspěli ani s návrhem 100 Kč za metr s tím, že tento návrh je pro něj nezajímavý.
Nyní, po půl roce jsme obdrželi email, že dostal výhodnější nabídku na koupi námi čtyřicet let užívané parcely a že do konce ledna, tj. 20. dní, máme odstranit všechny předměty, porosty, stavby a oplocení a to jak v nadzemnní části, tak i kompletně pod úrovní povrchu tak, aby bylo vše uvedeno do skutečného stavu s právním stavem a aby bylo možné uskutečnit prodej pozemku. Jinak by musel vymáhat plnění právní cestou.
Má na takové jednání nárok, když parcelu užíváme 40 let, situaci jsme se snažili řešit? Má právo, požadovat odstranění všeho, co jsme zbudovali a vysadili, nebo by nám v případě, že by domluva nebyla možná, náležela náhrada? A pokud by měl nárok na odstranění všeho, může toto po nás žádat v tak krátkém čase? V zimě lze těžko stavět nové oplocení a odstranit stavby a porosty.
Nedošlo k vydržení pozemku dlouhodobým užíváním v dobré víře? Prosím o vyjádření se ke vzniklé situaci a našich možnostech řešení. Mockrát děkuji, s pozdravem Barbora

ODPOVĚĎ:
V dané situaci považuji vlastnické právo k pozemku za vydržené. Již bych tedy nejednala s majitelem o odkoupení, ale doporučila bych jít cestou vkladu vlastnického práva, které vzniklo vydržením. Sice se nevyhnete soudnímu řízení, nicméně si myslím, že toto bude úspěšné. Rozhodně se nedomnívám, že jeho požadavek na odstranění všeho z pozemku je legitimní právě s odkazem na vydržení vlastnického práva. Pokud by se chtěl domáhat odstranění staveb, zákon žádnou lhůtu nestanovuje a naopak by rovněž musel jít cestou žaloby o odstranění stavby. O odstranění s ním ale vůbec nepolemizujte a jednejte tak, že jste vydržením vlastnické právo získali vy.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Sestra, žijící v Olomouci, se šla v 03/2017 registrovat na placení odpadu, a jí řekli že tam má velký dluh, o kterém samozřejmě nevěděla. Já i ona (Slovenky) jsme byli v Olomouci registrované na přechodný pobyt od cca 2004, kdy jsme studovali, ale oficiálně jsme se neodhlásili z pobytu. Na magistrátě zjistila toto: Od 2013 mají i cizinci povinnost platit odpad, bez ohledu na to, kde bydlí a zda tady mají přechodný pobyt nebo se jen nahlásili. Do 2013 měli jen cizinci s trvalým pobytem. Takže dluh vznikl všem, kteří se neodhlásili do 2013. Na magistrát jim chodí jména od cizinecké policie, no tvrdí, že nemají k dispozici adresu trvalého bydliště. Já tam mám taky dluh plus penále za neplacení, a mají to už postoupit na exekuci. Chápu, že je to můj problém, že jsem se neodhlásila, ale je divné že oni si mohou vystavit pokutu bez toho, aby mi o tom dali vědět. Výzvy prý posílali na koleje, ale tam už 10 let nebydlím, takže se jim vracely zpátky na magistrát. Žiji od 2008 v cizině. Z cizinecké policie mě odhlásili v 11/2017. Mám to zaplatit nebo se na to vykašlat? Exekutor přece nemůže vymáhat dluh v cizině.

ODPOVĚĎ:
Doporučuji dluh uhradit. V současné době již existuje spolupráce ve věcech výkonu rozhodnutí i v zahraničí (speciálně v zemích EU) a existují různé podnikatelské subjekty, které se pomocí s vymáháním dluhů v zahraničí zabývají. Navíc se Vám za několik let dluh díky úrokům navýší mnohonásobně.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Mám dotaz ohledně střídavé péče. Máme již rozhodnuto soudem cca necelý rok o tom, že dítě je 1,5 týdne u matky a každý lichý týden od středy do neděle u otce. Otec navrhuje úplnou střídavou péči a chce žádat, aby škola byla na půl cesty pro oba rodiče. Dítě již nastoupilo do 1. třídy ZŠ v místě bydliště matky a otec dítě musí vozit v době styku každý den 40 km do školy a zpět, je možné aby u schválení střídavé péče přešlo dítě na jinou školu, aby to oba rodiče měli stejně nebo již dítě musí dochodit danou školu, dítěti je 6 let a samo si i přeje být blíže k otci ve škole z důvodu časného vstávání a dojíždění. Děkuji za odpověď, Helena.

ODPOVĚĎ:
Změna školy, do které dítě dochází, je i při střídavé péči samozřejmě možná. Přestup na jinou školu může proběhnout jak na konci školního roku, tak i v jeho průběhu. Pokud Vaše dítě dobře snáší změny, můžete přestup na jinou školu uskutečnit už během školního roku. Pokud si ale Vaše dítě hůře zvyká na změny a nový kolektiv, bude lepší s přestupem počkat až na konec roku, kdy budete mít více času dítě na změny připravit. Podle § 49 školského zákona rozhoduje o přestupu žáka ředitel školy, do které se žák hlásí. Doporučuji tedy nejprve zkonzultovat možnost přestupu s ředitelem Vámi vybrané školy.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Dcera se zadlužila, několika půjčkami, není schopna splácet, hrozí ji exekuce + navýšení dluhů. Máme domek. Kdyby jí půjčili sourozenci - bratr a sestra - stačí sepsaná smlouva mezi námi v rodině? Nebo musí být sepsaná u notáře? Smlouva by byla napsaná o tom, že se jí částka, kterou potřebuje na dluh, odečte z hodnoty domu, z její části, která by jí náležela z dědictví. Sama není schopna to splatit. Děkuji, Alžběta.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě doporučuji navštívit notáře a sepsat dědickou dohodu, kde by byly nastaveny podmínky dědění. Notář pohlídá, aby dcera dostala takový díl, na který má ze zákona nárok. Dědickou dohodu musíte ze zákona sepsat přímo u notáře, a k tomu by bylo dobré sepsat smlouvu o půjčce, která bude odkazovat na tuto dědickou dohodu. Pro bližší rozebrání situace lze navštívit i advokáta, jejichž seznam najdete na stránkách www.advokatikomora.cz.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Rodiče mají dům, který je ve SJM. Chtějí na mě a manžela přepsat ideální polovinu (oba souhlasí) - stačí k tomuto přepisu námi sepsaná darovací smlouva? A jaká z toho plyne daňová povinnost? Děkuji, Lýdie.

ODPOVĚĎ:
Ano, rodiče vám můžou darovat do podílového spoluvlastnictví nemovitost a stačí sepsat a úředně ověřenými podpisy podepsat darovací smlouvu. Jak v případě Vás jako dcery, tak v případě Vašeho manžela je převod dle § 10 odst. 3 bod 1 zákona o daních z příjmů od darovací daně osvobozen.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Syn prodal čtyřkolku, po 14 dnech mu kupující volal, že se mu rozbil motor, čtyřkolka je nepojízdná a žádal koupení nového motoru nebo vrácení peněz. Vím, že běží půlroční záruka od prodeje. Syn kupujícímu nic nezamlčel, uvedl všechny skutečnosti ohledně načipování, provedených úpravách a čtyřkolku prodal podle svého nejlepšího svědomí a vědomí. O žádné závadě motoru, která by vedla k jeho zničení nevěděl. Prosím o radu, jak se může syn bránit. Či způsob, jak by dokázal, že k rozbití motoru došlo vinou kupujícího, jeho neadekvátním používáním stroje. Kupující si přizval soudního znalce a nabídl synovi, že u posouzení může být. Má této nabídky využít? Děkuji, Radana.

ODPOVĚĎ:
Syn odpovídá pouze za vady, které čtyřkolka měla v době prodeje. Pokud vada vznikla až po 14 dnech, pak by za tuto vadu neodpovídal. Toto by však záleželo na posouzení znalcem, který by měl určit, kdy vada skutečně vznikla, tedy zda vznikla po prodeji, případně již existovala v době prodeje, byť se projevila později. Syn by rovněž neodpovídal za vadu, kterou kupující způsobil nevhodným užíváním. Kromě přítomnosti při prohlídce znalcem bych doporučil přizvat také svého odborníka.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Od 1.4.2017 jsme s manželem v rozvodovém řízení. Jsme vlastníky bytu, na který jsme čerpali hypotéku. Já se 1.3.2018 budu se synem stěhovat do pronájmu, ale pronajímatel mi nechce napsat trvalé bydliště. S manželem máme dluhy a bojí se, že exekutor by mohl vymáhat i jeho majetek. Já ale napsání trvalého bydliště potřebuji, abych dostávala příspěvky na bydlení. Může exekutor zabavit i jeho majetek, když jsme již zahájili rozvodové řízení? Děkuji, Lenka.

ODPOVĚĎ:
Podle nového občanského zákoníku a zákona o evidenci obyvatel Vám pronajímatel nemůže bránit v zápisu trvalého bydliště a k jeho zápisu stačí, abyste šla s nájemní smlouvou na ohlašovnu a tam trvalý pobyt zaevidovala. Pokud se pronajímatel obává, že by mohl exekutor v rámci exekuce zabavit i jeho majetek, je to skutečně jen domněnka a jakákoliv obava se stane nereálnou v okamžiku, kdy součástí smlouvy o nájmu bude soupis věcí, které jsou součástí nájmu a tedy ve vlastnictví pronajímatele. Pak exekutor nemůže jakékoliv vybavení obstavit. Žádný další majetek pronajímatele, jako např. nemovitosti, exekutor nemůže obstavit, neboť z hlediska vlastnického práva s tím nemáte Vy ani Váš manžel nic společného.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Koupila jsem nově byt a ráda bych jej pronajala, zájemci o byt by si zde rádi nahlásili trvalé bydliště. Zjistila jsem, že můj souhlas k nahlášení trvalého bydliště nepotřebují, stačí nájemní smlouva. Je možné s nahlášením trvalého bydliště nesouhlasit? Z důvodu exekuce - byt je zařízený. Jde to nějakým způsobem smluvně ošetřit? V případě nahlášení trvalého bydliště nájemníků hrozí nějaká případná rizika majiteli bytu? Děkuji, Šárka.

ODPOVĚĎ:
Ano, dle nového občanského zákoníku a zákona o evidenci obyvatel má nájemce právo nechat evidovat trvalé bydliště v místě nájmu. Trvalý pobyt je ale pouze evidenční údaj a není třeba se z pozice pronajímatele ničeho obávat. Sice můžete nesouhlasit, nicméně nájemce má právo smlouvu o nájmu neuzavřít z důvodu, že evidenci trvalého pobytu odpíráte. Nejjednodušší varianta, jak ošetřit, aby při případné exekuci nebylo zajištěno vybavení nájmu je do smlouvy o nájmu uvést, které věci jsou součástí nájmu a případně jako přílohu smlouvy pořídit fotodokumentaci. Z evidence trvalého pobytu pro vlastníka nemovitosti žádná rizika neplynou, v okamžiku, kdy se nájemce odstěhuje, můžete mu jednostranně trvalý pobyt odhlásit.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Ke kterému soudu mám podat žádost o rozvod, manžel má trvalé bydliště v Odolena Vodě - okres Praha - východ a já v Malých Svatoňovicích - okres Trutnov. Ve společné domácnosti jsme nikdy nežili. Žádost podávám já. Děkuji, Soňa.

ODPOVĚĎ:
Věcně příslušným je okresní soud, kdy dle zákona o zvláštních řízeních soudních platí následující:
Pro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení.

Pokud jste nikdy neměli společné bydliště a návrh na rozvod podáváte Vy, je příslušným okresní soud, v jehož obvodu má bydliště Váš manžel.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Obracím se na Vás s problémem vymáhání dluhu po kamarádce. V září 2017 si ode mne půjčila kamarádka peníze 10.000 Kč, že ji omylem poslali na můj účet část výplaty a že nemá za co žít, tak jestli jí hned nepošlu aspoň 10.000 Kč (posláno bankovním převodem z mého učtu na její) a slíbila, že mi to přijde do pár dnů zpět z jejího zaměstnání. Ze zaměstnání nic nepřišlo a na mojí opakovanou apelaci na splacení dluhu se neustále vykrucuje a slibuje, že peníze poslala, ale neposlala. Jsem samoživitelka s hypotékou a úvěrem na krku a peněz nemám nazbyt. Po Vánocích jsem usmouvala aspoň 2.000 Kč (což poslala) a slíbila, že 3.1.2018 budu mít zbylou dlužnou částku 8.000 Kč na účtě a nic. Vše mám zálohováno sms i facebookovou komunikaci, kde slibuje a nic neplní. Jak mám postupovat, abych peníze získala zpět. Za pomoc předem moc děkuji. Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Doporučuji postupovat rychle a měla byste učinit tyto kroky:
1. poslat kamarádce doporučeným dopisem předžalobní výzvu, kde ji požádáte opětovně o úhradu dluhu a upozorníte ji na odhodlání řešit věc soudní cestou.
2. pokud dluh neuhradí ani ve lhůtě dle výzvy, kde by měla být lhůta k úhradě minimálně sedmidenní, zvažte podání žaloby k soudu. Žalobu budete podávat k soudu dle místa bydliště žalované a soudu hradíte soudní poplatek ve výši 5% žalované částky. V žalobě popište situaci a navrhněte, jak chcete, aby soud rozhodl (Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku.). Máte právo požadovat i úrok z prodlení, který činí 8,05% ročně. Všechny náklady, včetně soudního poplatku, Vám bude následně hradit žalovaná, k tomu ji soud v rozhodnutí zaváže.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Před 43 lety jsem se rozvedl. S manželkou jsme uzavřeli písemnou smlouvu o vypořádání majetku. Ve smlouvě ale mnou byla opomenuta rekreační chalupa, kterou nám koupil v r. 1975 můj otec. Od té doby je exmanželka uvedena v SJM na KÚ. Zápis jsem nemohl změnit, protože jsem neznal její nové příjmení a adresu. Od rozvodu až dodnes exmanželka o chalupu neprojevila a nejeví zájem. O chalupu jsem se 45 let staral a rekonstruoval ji, z toho s druhou manželkou od r. 1981. Nyní jsem náhodně zjistil, že exmanželka cca před rokem změnila na LV příjmení a adresu. O změně v zápisu na LV mne KÚ neinformoval. Nyní se obáváme, že chce výše uvedeného mého omylu využít a na vzniklé situaci profitovat. Mohu já nebo druhá manželka uplatnit institut mimořádného vydržení nemovité věci k 1.1.2019 dle NOZ? V případě, že ne, jak máme postupovat dál? Děkuji, Tomáš.

ODPOVĚĎ:
O změně adresy a příjmení v evidenci nemovitostí bývalá manželka ani nemusí vědět. V dnešní době se ve všech registrech automaticky mění adresa i jméno fyzické osoby, a to okamžikem, kdy ji osoba změní na ohlašovně či si zadá změnu občanského průkazu. Sama tato osoba vůbec nemusí mít přehled, kde všude se změna adresy projeví (v obchodním rejstříku, katastru nemovitostí, .). Takže je dost dobře možné, že manželka sama nebyla iniciátorem změny. Institut vydržení využít nemůžete a jedinou možností je bohužel uzavřít dohodu o vypořádání spoluvlastnictví a uhradit 4% daň z nabytí nemovité věci (z poloviny hodnoty jejího spoluvlastnického podílu). Je to cena za opominutí vyřešení vlastnictví k této nemovitosti.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

5/2014 jsem zakoupila za 3.000 Kč u firmy Zapakatel.cz poukaz na pobyt, pobyt se neuskutečnil pro údajnou insolvenci firmy. Na opakované upozornění, že chci vrátit peníze, nereagovali, pouze jednou napsali, že situaci řeší reklamační oddělení, ale nic se nestalo. Nyní jsem zjistila, že existuje server slevnuj. cz/zapakatel.cz, zjevně tedy nějak souvisí s předchozí firmou. Jakým způsobem mohu své peníze získat zpět, pokud lze? Děkuji, Ilona.

ODPOVĚĎ:
Zde nejprve zkontrolujte insolvenční rejstřík, který je dostupný na adrese portal. justice.cz. Pokud probíhá vůči této společnosti insolvenční řízení, získáte zde informace o stavu řízení.

Co se týká nového serveru, je nezbytné zjistit, kdo je jeho provozovatelem, zda opravdu totožný subjekt či nikoliv. V návaznosti na to by pak bylo možné stanovit další postup.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Mám dva dotazy:
1) Přítel vlastní nemovitost a nyní by ji rád daroval dceři. Dcera je však nezletilá (3 roky), jak tedy postupovat co se týká podpisu darovací smlouvy a následně patřičného formuláře pro katastr nemovitostí (kdo za ni podepisuje)? Na katastru mne informovali, že je nutné, aby právní jednání dcery "posvětil" soud. Prosím poraďte mi, jak tedy v tomto případě postupovat (co na soud podat, jakým způsobem a jaké poplatky se hradí, atp.)?
2) Pokud bychom si chtěli vzít hypotéku, v níž bychom ručili nemovitostí, která by byla již převedená na zmíněnou nezletilou dceru je toto možné? Případně je možné darovat nemovitost následně nezletilé dcerce až poté, co bude nemovitost zatížena hypotékou? Jsou zde nějaká úskalí, na která si dát pozor atp. ?
Předem děkuji za radu a přeji příjemný den Marie

ODPOVĚĎ:
Pokud chce přítel dceři byt darovat, musíte sepsat darovací smlouvu a za dceru tuto smlouvu podepište Vy jako její matka. Následně musíte k soudu podat návrh na schválení právního jednání, v němž se budete domáhat, aby soud uvedené jednání schválil, tedy aby rozhodl, že darovací smlouva je v zájmu dítěte. O tomto soud vydá rozsudek a teprve poté můžete zapisovat do katastru nemovitostí, tedy vyplníte návrh na vklad a k němu doložíte darovací smlouvu a pravomocný rozsudek soudu o schválení právního jednání. Jelikož se jedná o řízení ve věci nezletilé, soudu žádný poplatek neplatíte, platíte pouze následně katastru částku 1.000,-Kč jako správní poplatek za vklad vlastnického práva.
Pokud byste následně chtěli nemovitost zatížit hypotékou, opět by vše musel schválit soud, tedy zástavní smlouvy apod. , ale v tomto případě se obávám, že by soud zatížení hypotékou neschválil, neboť by tím fakticky bylo zatíženo nezletilé dítě. Opačný postup možný je, ale zde by bylo třeba předjednat s hypoteční bankou, zda by souhlasila s převodem nemovitosti na dceru až po zatížení hypotékou, neboť pokud by banka sjednala k nemovitosti zákaz zcizení, zatížení by nebylo možné. Ovšem zase se domnívám, že by darování neschválil soud, jelikož by dceři byla darována zatížená nemovitost, což rovněž není zcela v zájmu dítěte. Pokud je ve vašem případě hypotéka nezbytná, doporučila bych úplně upustit od darování nezletilé dceři, neboť je s tím spojeno velké množství administrativních úkonů a stále se čeká, než soud jednání schválí - ať už darování nebo zástavy nebo i případné nájemní smlouvy, kdybyste např. chtěli nemovitost pronajmout. Schválení soudem totiž může trvat cca půl roku.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

S přítelkyní žijeme v Německu a v září 2018 bychom rádi uzavřeli manželství v České republice. Paní ze svatební agentury nám řekla, že po nás česká matrika pravděpodobně bude chtít "Vysvědčení o právní způsobilosti" vydané německými úřady, opatřené apostilou. Než začneme jednat s německými úřady, rádi bychom si ověřili, zda je tento dokument nutný. Naše situace:
V Německu
- žijeme od ledna 2016,
- trávíme většinu dní v roce,
- platíme daně a sociální a zdravotní pojištění,
- pronajímáme si byt,
- jsme registrovaní na místním úřadě (povinnost pro každého, kdo v Německu bydlí déle než pár týdnů).
Občanství máme oba české, stejně tak máme i české pasy a občanské průkazy a v nich české adresy trvalého bydliště. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství vydává matriční úřad na žádost státního občana České republiky nebo osoby bez státního občanství s trvalým pobytem na území ČR. Předkládá se při uzavření manželství státního občana České republiky v cizině. Předložení vysvědčení o právní způsobilosti může na snoubenci požadovat orgán cizího státu jako doklad pro uzavření manželství nebo jako podklad pro vydání k uzavření manželství svého státního občana.

Dle § 35, odst. 1, zákona o matrikách, jménu a příjmení, je doklad o potvrzení právní způsobilosti k uzavření manželství jedním z dokumentů, které je zapotřebí předložit, je-li snoubenec cizincem. Pokud jste tedy oba státními občany ČR a hodláte sňatek uzavřít v ČR (a nikoliv v cizině), neměl by po Vás nikdo doklad o právní způsobilosti požadovat.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Podvod / krádež - prodej nehmotného majetku na platformě Steam. Červen 2017 - Jsem s jedním zájemcem uskutečnil obchod na platformě Steam o věci do on-line hry. Domluvili jsme se na částce 16.500 Kč převodem na účet a předání věci dopředu, když mi pošle screeny (obrázky/doklad) od transakce na můj účet. Jenže on tyto doklady zfalšoval a na druhý den si mě blokl. Tyto věci mají dokazatelnou/hodnotnou cenu a lze tento nehmotný majetek jednoduše prodat. Hned jsem šel na státní policii, nahlášený trestní čin si vzala na starost hnedka krimi. Obdržel jsem dopis, že se to řeší podle §158 a §209. Doteď se tento případ řeší a já už nevím, jestli mám vůbec doufat, že své peníze získám zpět. Mám hodně důkazů, že je to on a že proběhla dohoda. Na internetu jsem našel člověka se stejným případem, ale vyřešilo se mu to za 2 měsíce a peníze dostal zpět, ale podvodník byl dospělý. Myslíte že se to řeší kvůli tomu tak dlouho, že je nezletilý? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Bohužel nelze přesně odhadovat, proč trvá řízení tuto dobu. Nicméně přesnější informace o tom, co se v řízení děje, zjistíte z trestního spisu, do kterého máte právo nahlížet, jelikož máte postavení poškozené osoby. Zjistíte, jaké úkony byly učiněny, popř. další upřesňující informace.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

10/2017 manžel odešel bydlet k milence. Já od 11/2017 v PN, 01/2018 výpověď od zaměstnavatele, v PN pokračuji. Jeho plat 50.000 Kč, platí jedny alimenty -
zvýšil v 12/2017 na 6.000 Kč. Můj příjem 15.000 Kč. Kdy, kde, jak a v jaké výši zažádat o výživné na manželku před rozvodem? O rozvod bude žádat manžel a se nechci připojit. Děkuji, Zdeňka.

ODPOVĚĎ:
Co se týče výživného, máte s manželem vůči sobě navzájem vyživovací povinnost, a to i tehdy, když už nesdílíte společnou domácnost. Ze zákona máte nárok na stejnou životní úroveň jako Váš manžel. Doporučuji pokusit se nejprve s manželem na výši výživného dohodnout. Pokud dohoda nebude možná, budete se muset se žádostí o přiznání výživného obrátit na soud. V žalobě uveďte důvody, na základě kterých se domníváte, že by Vám měl manžel výživné platit, jaké máte příjmy a výdaje. Uveďte samozřejmě také příjmy a výdaje Vašeho manžela. Vzory žaloby najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jejím sepsáním může pomoci právník, nejlépe se specializací na rodinné právo. Výživné lze přiznat od zahájení řízení, tedy ode dne podání návrhu na určení výživného. Požadovaná výše výživného by měla být taková, aby hmotná a kulturní úroveň Vaše i Vašeho manžela byla v zásadě stejná (záleží tedy také na výši životních nákladů). Žalobu podejte k okresnímu soudu v místě trvalého bydliště Vašeho manžela.

Pokud Váš manžel podá žádost o rozvod a Vy se k jeho žádosti nepřipojíte, bude se jednat o tzv. sporný rozvod. Nejprve bude zapotřebí rozhodnout o úpravě poměrů k nezletilému dítěti (dětem) – určit, komu bude dítě svěřeno do péče a druhému rodiči stanovit vyživovací povinnost. Poté následuje řízení o rozvodu manželství – v případě sporného rozvodu bude soud zjišťovat příčiny rozvratu manželství, což znamená, že se v rámci soudního řízení může řešit například nevěra jednoho z manželů, což může být pro oba manžele značně nepříjemné. Jakmile je manželství rozvedeno, může (ale nemusí) následovat řízení o vypořádání společného jmění manželů (SJM), které zaniká ke dni nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

7/2016 odcizeno vozidlo BMW synovce z Rakouska (návštěva) u domu ve Zlíně. Celková škoda 292.300 Kč. Vozidlo nebylo proti krádeži pojištěno.
5/2017 Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně podal obžalobu na pachatele, který je v současné době ve vazbě.
- Jaké jsou možnosti při uplatnění náhrady škody vůči obžalovanému?
- Kde tuto náhradu uplatnit (v místě odcizení v ČR nebo v místě bydliště synovce v Rakousku), kdy a jak?
- Jaká je asi naděje na náhradu (obžalovaný má 35 let a v obžalobě je uvedeno
odcizení celkem 14 vozidel s průměrnou cenou cca 200.000 Kč)?
Děkuji, Hanuš.

ODPOVĚĎ:
Právo na náhradu vzniklé škody je možné uplatnit přímo v trestním řízení vedeném proti obviněnému. Poškozený je oprávněn navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena.

Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování. Z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody uplatňuje. Důvod a výši škody je poškozený povinen doložit. O těchto právech a povinnostech musí být poškozený poučen.

Je velice obtížné posuzovat, zda se podaří takový nárok uspokojit, popř. v jaké výši. Nicméně existuje možnost tento nárok zajistit za podmínek stanovených trestním řádem, konkrétně:

Byla-li poškozenému způsobena trestným činem škoda, lze nárok až do pravděpodobné výše škody zajistit na majetku obviněného. O zajištění rozhoduje soud na návrh státního zástupce nebo poškozeného.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Na dceru od 01/2015 řádně platím výživné. Dcera 06/2017 ukončila úspěšně tříletý učební obor s výučním listem. Do zaměstnání nastoupila 07/2017 (zanikl tak nárok na její výživné z mé strany). Po výpovědi 09/2017 nastoupila v tomtéž měsíci do jiné práce. Tam na vlastní žádost 12/2017 ukončila pracovní poměr. Bez jakékoliv konzultace a vysvětlení nastoupila v 01/2018 na denní studium dvouletého nástavbového studia (nenavazuje na již vystudovaný obor, maturitní obor) a pochopitelně se dožaduje jisté finanční podpory. Beru to jako morální povinnost, ovšem otázky zní, kdyby toto řešení bylo pro dceru nedostatečné, zda-li by ji soud její nárok přiznal, popř. jestli ji už byť výživné nevzniká již ze zákona. Dopředu avizuji, že se domnívám, že maturitní zkouškou se její možnosti na získání práce nezvětšují, práce v regionu je dostatek a nabídnutou práci odmítla. Děkuji, Nina.

ODPOVĚĎ:
Ukončením studia na střední škole (učilišti) a nástupem do zaměstnání získala Vaše dcera schopnost se sama živit a Vaše vyživovací povinnost vůči dceři – jak sama správně uvádíte – tím skončila. Za určitých okolností však může dojít k obnovení vyživovací povinnosti rodiče vůči dítěti. Při posuzování takové situace záleží na tom, z jakého důvodu došlo k ukončení studia, nástupu do zaměstnání a opětovnému zahájení studia – zejména zda další studium navazuje na studium předchozí a zda Vaší dceři umožní lepší uplatnění na trhu práce.

Pokud to Vaše finanční situace umožňuje, můžete dceři zatím platit výživné ve výši, která Vám připadá přijatelná. Pokud dcera nebude s výší poskytovaného výživného souhlasit, bude se muset se svým nárokem obrátit na soud. Bude pak záležet na posouzení soudu, zda jí nárok na výživné přizná či nikoliv.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Manžel zemřel 11/2017 a v 12/2017 jsem přešla k jinému dodavateli energií. Ten minulý dodavatel po mně nyní požaduje - cituji: "Pro vyrovnání konečných záloh požadujeme zaslání kopie dědického usnesení." Nestačí úmrtní list manžela, kde jsem uvedena jako manželka se stejným trvalým bydlištěm? Dědické usnesení jim nejsem ochotna poslat. Děkuji za odpověď. Gabriela.

ODPOVĚĎ:
Pokud původní smlouvu uzavřel manžel, pak nejste povinna dodavateli dokládat dědické usnesení. Lze se domnívat, že dodavatel toto usnesení požaduje z důvodu, aby zjistil dědice, po kterých bude vymáhat případné dluhy.

K tomuto je třeba uvést, že jako dědic odpovídáte také za dluhy po zemřelém manželovi.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Je mi 17 let, jsem student. S kamarádkou (16) Jsme začali doučovat různé děti ze Zš i Sš z matematiky. Udělali jsme si webové, facebookové stránky, vytiskli lístečky, ty roznesly. Je to takový náš pokus o podnikání. Chtěl jsem se zeptat, zda-li můžeme takto pokračovat dále, jestli nemusíme platit nějaké daně, nebo vůbec jestli neporušujeme nějak zákon. Pokud ano, jak to můžeme napravit. Děkuji, Milan.

ODPOVĚĎ:
Je třeba uvést, že podnikat mohou i osoby mladší 18 let, a to se souhlasem zákonného zástupce (nejčastěji rodiče) a také soudu. Pokud činnost budete provozovat soustavně, bude se jednat spíše o podnikání, kdy byste již měli mít živnostenské oprávnění. Lze se však domnívat, že Vaší činnost nikdo kontrolovat nebude, zejm. pokud za doučování bude placeno v hotovosti. Je také možné argumentovat tím, že se jedná pouze o příležitostný přivýdělek, pak by se o podnikání nejednalo a nebylo by nutné mít živnostenské oprávnění.

Pokud jde o placení daní, pak jste povinni podávat daňové přiznání, pokud Vaše příjmy přesáhnou 15 tisíc Kč. U příležitostných příjmů pak není nutné podávat daňové přiznání, pokud jejich výše nepřesáhne 30 tisíc Kč za rok.

Pokud by Vám vznikla povinnost podat daňové přiznání, pak by jej za vás podat zákonní zástupci, tj. rodiče. Daň se však po uplatnění slev nehradí u příjmů do výše cca 160 tisíc Kč ročně, tedy i pokud byste dosahovali určitých příjmů za doučování, pak byste daň nejspíše nehradili.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

V roce 1998 jsme byli žadateli o městský byt v Rychnově nad Kněžnou - 18 nájemníků. Byly nám přiděleny nové byty pod podmínkou poskytnutí bezúročné půjčky městu v minimální výši 150.000 Kč. Dům byl postaven se státních dotací a prodej možný až za 20 let. Byty byly přidělovány tak, že poskytovatel nejvyšší částky si byt vybíral jako první. S městem jsme uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí, že za 20 let, tedy v září 2018 nám budou byty prodány za procenty vyjádřený podíl (cena bytu mínus částka bezúroční půjčky) úředně stanovené ceny. V evidenčních listech nájemného máme pořizovací cenu bytu a procenty vyjádřený podíl zaplacený půjčkou městu. Po celou dobu platíme ve svých bytech nájemné. Nyní nájemníky město pozvalo na schůzku, kde nám bylo sděleno, že město nemá zájem zbavovat se majetku a pokud budeme trvat na odkoupení bytu, bude odhadcem stanovena tržní cena. V současné době se v okolí automobilky se byty prodávají za velmi vysoké ceny. Máme za to, že úředně stanovená cena NENÍ tržní cena (cena obvyklá v místě). Poraďte, jak se bránit.

ODPOVĚĎ:
Zásadní pro stanovení podmínek kupní smlouvy budou podmínky ve smlouvě o smlouvě budoucí, zejm. jakým způsobem stanoví určení ceny. Obecně lze však říci, že úřední cena skutečně není tržní cena, neboť by se mělo jednat o cenu stanovenou dle oceňovacího předpisu, která je standardně nižší než cena tržní.

Doporučuji tedy písemně vyzvat město s tím, že trváte na uzavření kupní smlouvy v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí, kdy cena má být určena jako cena úředně stanovená. Pokud město odmítne uzavřít kupní smlouvu, bude nutné se u soudu domáhat uzavření kupní smlouvy.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Objednala jsem si balík ze zahraničí a doručovala mi jej firma DHL, 13.12.2017 mi volala paní z přepravní společnosti, že musím vyplnit dotazník k balíku, kdyby náhodou měl být balík proclený než mi jej doručí. Sotva jsem vyplnila dotazník, balík mi asi za 30 minut doručil kurýr, který mi řekl že za CLO nic platit nemám. O dva dny později (15.12.2017) mi přišla sms z DHL, že mám kurýrovi při doručení zaplatit za proclení 1.059 Kč. Když jsem se ptala, jak je to možné, že byl údajně balík proclený, bez fyzicky přítomného balíku, který už jsem měla dva dny doma, bylo mi řečeno, že jsem balík klidně mohla odmítnout přijmout, abych nemusela platit CLO. Jak jsem to mohla odmítnout, když jsem původně nic platit neměla a sám kurýr mi to sdělil a nic po mě nechtěl? Vím, že to není obrovská částka, ale jde mi o princip, jak mohou požadovat peníze za něco co vlastně neproběhlo? Není jejích povinnost sdělit cenu dřív, než balík předají, aby dotyčný věděl, že bude ještě něco doplácet? Děkuji moc za odpověď, Vilma.

ODPOVĚĎ:
Zde bude záležet především na podmínkách smlouvy, resp. obchodních podmínek, kterými se doručení řídí, zda jsou upraveny také podmínky placení cla a jeho splatnost.

Pokud Vám však byl balík doručen s tím, že clo platit nemáte, pak by pochybení mělo být na straně doručující společnosti. Dá se totiž předpokládat, že balík by Vám nebyl doručen, pokud byste clo nezaplatila. I z sms je zřejmé, že balík v době odeslání evidovali jako nedoručený, ačkoliv jste jej již dva dny měla u sebe. Pokud však clo bylo skutečně za Váš balík zaplaceno, pak by požadavek na jeho zaplacení měl být oprávněný, i když jste balík převzala s tím, že clo placeno nebude. Zaplacení cla by však DHL mělo prokázat.

Nyní bych doporučil vyčkat, zda Vás DHL vyzve dopisem k zaplacení cla, pouhá sms nepředstavuje dostatečnou výzvu. V tomto případě trvejte na prokázání zaplacení cla.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Po převzetí a před přejímky v prosinci 2017 nového bytu od developera jsme nenašli žádné velké vady. Po nastěhování jsme na zakázku si nechali namontovat kuchyň a po třech týdnech plného využívání kuchyně jsme náhodou zjistili, že zadní část zdi je zcela plesnivá a jsou tam nerezové fleky. Po odstranění krytu od vodoměru zcela mokré zdivo. Volali jsme na bytoservis a developerovi a přivolaná služba havárie vody našla skutečnost, že někde jsou prasklé stoupačky nebo rozvody vody. Vše je zabudované ve zdi a nikde není k nim přístup, ani ze společných chodeb. Prosím, bude nutná demontáž půlky kuchyně, rozbití našich obkladů, aby se dostali kam potřebují, ale zajímalo by mne, jak postupovat krok za krokem, co všechno hradí devoleper atd. Jsem sama s dcerou a bohužel pro mne nová situace. Moc děkuji za odpověď. Milada.

ODPOVĚĎ:
Veškeré náklady spojené s opravou by měl nést developer. Z jeho strany se jedná o vadné plnění, odpovídá tedy nejen za odstranění vady, ale i za případné škody, která bude představována především cenou za zničené obklady a případně také za poničenou kuchyň, resp. developer by měl zajistit nové obklady a montáž kuchyně.

Komunikaci s developerem doporučuji vést písemně, případně alespoň emailem, veškeré škody písemně uveďte a trvejte na jejich náhradě.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Dostal jsem nemovitost. Dodavatelem energie je Bohemia Energy. Minulý vlastník sepsal smlouvu 02/2016. Můžu dát výpověď, aniž bych platil za předčasné ukončení. Děkuji Vladimír.

ODPOVĚĎ:
Smluvní stranou smlouvy s Bohemia Energy bude původní vlastník, smlouvu by tedy on měl ukončit. Vy nejste smluvní stranou smlouvy o dodávce energií, můžete si tedy zvolit svého dodavatele energie. Doporučuji však vyčkat na ukončení původní smlouvy, kdy pro výpověď bude nutné posoudit samotnou smlouvu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Dne 1.11.2017 jsme přijali zaměstnance na plný pracovní úvazek. Jsme OSVČ. Dne 27.11.2017 nám došel exekuční příkaz do datové schránky - nepřednostní pohledávka. Zaměstnanec platí výživné na 2 děti dle soudního příkazu 4.000 Kč celkem. Je svobodný, další děti nemá. Dodal mi dohodu s bývalou partnerkou o srážkách přímo ze mzdy. Čistá mzda za listopad bude cca 10.067 Kč (pracuje jako pomocný dělník). Počítám prosím správně? 10.067 Kč mínus 6.154 Kč je 3.913 Kč děleno 3 je 1.304 Kč. Bohužel mu celé výživné nepokryje 2/3 mzdy, tak započítám i 3/3. Můžu mu ještě na výživné započítat 1. třetinu? Nebo 1. třetina slouží k uspokojení exekuční pohledávky. Podle mě by mělo mít výživné přednost a na uspokojení exekuce už nezbyde nic? Bohužel mu zbytek mzdy po odečtení nezabavitelné částky nevychází ani na výživné. Jak v tomto případě prosím postupovat? A kdyby něco na exekuci vycházelo v příštích měsících, budu posílat exekutorovi až v moment, kdy mi přijde vyrozumění o právní moci exekučního příkazu? Do té doby sražené peníze eviduji? Moc děkuji za odpověď, Leona.

ODPOVĚĎ:
Výživné může být uspokojováno jen z druhé třetiny a to podle obvyklých pravidel. Pokud nestačí částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Jestliže by nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.
Zasáhnout do obvyklého způsobu uspokojování pohledávek srážkami za mzdy může jen exekutor, nikoli zaměstnavatel.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

__

-

2008 jsem se rozvedla a "Dohodou o vypořádání" jsem se stala vlastníkem 1/2 rodinného domu a pozemku (v celé nemovitostí s mým souhlasem dodnes žije bývalý manžel a můj syn).
2010 jsem se znovu vdala. 2014 se mi ozval bývalý manžel s tím, že by byl rád, abych "nějak" právně si převzala i druhou polovinu nemovitostí za symbolickou 1, -- Kč. Podepsali jsme kupní smlouvu, uhradila kupní cenu ze svých úspor (společné finanční prostředky jsme neměli a nemáme) a tak jsem byla zapsána jako vlastník celé nemovitosti. Žádný příjem z nemovitosti nebyl.
Když teď se opětovně rozvedu (opět "Dohodou") bude tato 1/2 nemovitosti nabyté v době manželství předmětem "Dohody o vypořádání"? Se současným manželem jinak nemáme žádné movité ani nemovité věci, které by patřily do SJM. Nemáme ani neměli žádný společný bankovní účet, ani jiné oprávnění k disponování finančních prostředků na bankovních účtech druhého manžela. Nemáme, ani neměli jsme žádnou společnou hotovost.
Pouze máme spolu společné bydliště v bytě, který jsem nabyla rovněž před manželstvím.
S tím souvisí druhý dotaz: můžeme se dohodnout, že manžel zůstane bydlet se mnou v mém bytě i nadále a podílet se na nákladech podílovým způsobem (z důvodu stavu trhu s nemovitostmi v současném období) než si najde náhradní bydlení - např. do 31.12.2019? (v podstatě jako spolubydlící spolu žijeme již dva roky)
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Pokud je prokazatelné, že jste druhou polovinu koupila pouze ze svých finančních prostředků, které jste měla naspořeny již před druhým manželstvím, pak podíl na nemovitosti koupený za druhého manželství do SJM nespadá a v případě rozvodu se nijak o tento podíl dělit nemusíte. V domě může Váš manžel bez problémů bydlet, měli byste mít oddělené finance a zejména vyřešené případné investice do nemovitosti, aby v případě odchodu po Vás nežádal nějaké peníze za to, že do domu ještě něco investoval. Nejideálnější by bylo se rozvést a následně po manželovi požadovat nájemné a všechny úpravy a opravy byste hradila sama. Pak nehrozí spor o případné vrácení investic.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Rád bych se zeptal, zda lze z právního hlediska považovat vztah,
kde žil syn s rodiči ve dvou společných domácnostech (řadová bytovka se dvěma byty vedle sebe, každý má své číslo popisné),
přes 30 let, spolupracují všichni společně na synově firmě, vložili do ní své finance, své roky dřiny.
Firma (zemědělství) je vedená jen na syna, ale původně s ní začínal podnikat otec, který synovi firmu přenechal a odešel i s matkou do důchodu.
Tím pádem ale začali být na synovi finančně závislí, neboť důchod mají velmi nízký (dohromady 12.000 Kč),
matka synovi prala, vařila, uklízela, starala se o něj materiálně, jak uměla a mohla, za stejný, jako když spolu žijí druh a družka, kde po úmrtí jednoho z nich, má ten druhý nárok na dědictví?
Nahlíží se v tomto případě na tento vztah stejně a mají rodiče v tomto případě, nárok na dědictví, když syn zemřel? Syn má dvě děti, které bohužel mají zdědit úplně vše a vůbec se nezajímají o to, co bude s rodiči.
A druhý dotaz je ohledně toho, zda máme i my jako bratři, kteří jsme několikrát poskytli zemřelému bratrovi finanční výpomoc,
nárok na jejich navrácení, neboť o tom nemáme žádné písemné důkazy, šlo o bratra.
Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Bohužel není-li napsána závěť, dědí se ze zákona v první dědické třídě, do které spadají pouze děti zůstavitele a manžel (ka). Ať by se na vztah rodičů a syna nahlíželo jakkoli, žádná jiná jiná osoba se do této třídy nedostane, dědici jsou pouze děti, případně manžel a děti.
Rodiče by mohli pohledávku do dědictví přihlásit z titulu rodinného závodu ve ust. § 700 a násl. občanského zákoníku. Tato pohledávka je velmi komplikovaně vyčíslitelná, ale měl by Vám v tom pomoci notář, případně doporučuji se obrátit na advokáta.
Co se týče poskytnutí půjčky, samozřejmě s touto pohledávkou se můžete přihlásit do dědického řízení, bude brána jako pasivum dědictví. Smlouva o půjčce může být ústní, postačí prokázat, že finanční prostředky byly skutečně poskytnuty (např. výpis účtu, svědecká výpověď).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Darování podílu nemovitosti spoluvlastníkovi - daně, zdanění, daňové odvody

Musím po uzavření dohody o zrušení podílového spoluvvlastnictví, ve které převádím svou polovinu nemovitostí (rodinný dům a k němu naležící pozemky) na vlastníka druhé poloviny, platit daň z příjmu z obdržené částky za svůj podíl, když mám v nemovitosti do doby převodu trvalý pobyt a půlku vlastním déle než 5 let?
Musím částku i tak uvést v daňovém přiznání a doložit důkazy pro osvobození od této daně? Děkuji, Renata

ODPOVĚĎ:
Pokud jste měla v nemovitosti bydliště alespoň 2 roky bezprostředně před prodejem, anebo jste nemovitost vlastnila déle než 5 let, bude příjem osvobozen. Osvobozené příjmy se do daňového přiznání neuvádějí. Může se na Vás vztahovat povinnost oznámit osvobozený příjem finančního úřadu dle § 38v zákona o daních z příjmů. Osvobození příjmu budete dokládat na případnou výzvu správce daně.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Dům ve spoluvlastnictví s jedním vchodem - může spoluvlastník požadovat vybudování nového vchodu pro druhý byt v domě?

Jsem spolumajitelkou RD. Já bydlím v patře, sestra v přízemí. Do domu i do patra vede jen jeden vchod. Sestra chce, abych si vybudovala vlastní vchod na vlastní náklady. Má na to ze zákona právo? Děkuji za odpověď.
Simona

ODPOVĚĎ:
Tento požadavek není oprávněný. Jste podílovými spoluvlastníky, tedy fakticky každá máte právo na ideální polovinu nemovitosti. To, že každá užíváte jedno patro, je pouze otázka domluvy, ale z právního pohledu byste každá mohla užívat polovinu bytu té druhé. Tedy stejně jako sestra, tak i Vy po ní byste mohla požadovat, aby si vybudovala svůj vchod. Samostatné vchody jsou nezbytnou podmínkou pouze pro případ, že byste chtěly dům dělit na dva samostatné domy se samostatnými orientačními čísly. To ale zase není reálné, pokud se jedná o byty nad sebou, to by bylo možné pouze u domu, který lze skutečně reálně rozdělit na dvě poloviny. Takže odpověď zní, že sestra nemá právo toto po Vás požadovat a pokud byste si přece jen samostatný vchod zajistila, měla byste právo po sestře požadovat polovinu nákladů, neboť ona je spoluvlastnicí.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Od dubna 2017 bydlím v domě se třemi bytovými jednotkami, kde jsou byty a příslušenství včetně kůlen a pozemků v podílovém spoluvlastnictví. Na náklady spojené s údržbou dává každý majitel bytu částku určenou podle velikosti podílu majitelce největšího podílu. Tak jsem do situace vstoupila, nedostala jsem však žádný doklad o tom, že k tomu byla paní pověřena nějakou písemnou dohodou. Je to zvykové právo vycházející z toho, že majitelé obou dalších bytů jsou otec a dcera, která příspěvky do fondu oprav vybírá. Existuje nějaká právní cesta, která umožňuje dodatečně vytvořit nějakou smluvní dokumentaci? Společenství vlastníků bytových jednotek SVJ nebylo vytvořeno.
V současné době nastal problém s užíváním části pozemku, na kterém je vjezd do dvora, žumpa a přístup ke kůlnám. Asi čtyřmetrový pruh, který kdysi patřil do užívání tehdejším nájemníkům domu kdysi získala do vlastnictví sousední továrna Velosteel, která doposud nevyžadovala placení nájemného. Došlo k tomu při prodeji domu tehdejším nájemníkům od obce. Ta zohlednila potřebu továrny vybudovat na předmětném pozemku plynovod a noví majitelé mohli pozemek dále využívat bez nájemní smlouvy.
Nyní mi však paní spolumajitelka oznámila, že pro nás pozemek od Velosteelu pronajme. Ovšem na svoje jméno.
Existuje právní způsob, jak ji přimět, aby do nájemní smlouvy patřili i ostatní uživatelé tohoto pozemku. Pokud ne, hrozí mi zablokování přístupu na dvůr.
Jsem v důchodu, byt, který jsem si koupila byl pro mne finančně dostupný a paní spolumajitelka mě před jeho koupí ujistila, že ho nechce. Až pozdě jsem zjistila, že jen chtěla původnímu majiteli a prodávajícímu srazit kupní cenu.
Děkuji, Jitka

ODPOVĚĎ
Pokud jsou byty a příslušenství v podílovém spoluvlastnictví, nelze založit SVJ, jelikož nikdo z vás nevlastní žádnou jednotku, ale máte pouze spoluvlastnické podíly. Pokud paní vybírá finance, mělo by to být odsouhlaseno všemi spoluvlastníky, resp. tak, aby souhlas udělila nadpoloviční většina spoluvlastníků a o tomto by samozřejmě měl být písemný dokument. Paní, která peníze vybírá, by měla vést finance transparentně a umožnit každému ze spoluvlastníků nahlédnout do dokladů, jak s financemi hospodaří. Pokud jde o část pozemku, kterou chce paní pronajmout, bohužel nelze nijak pronajímatele přinutit, aby pozemek pronajal všem spoluvlastníkům. Je možné, že záměrem paní je, že pozemek najme a dál bude nabízet k pronájmu za vyšší cenu. Na druhou stranu, pokud máte spoluvlastnický podíl i na dvoře, pak byste spíše mohla volit cestu zřízení služebnosti, a to bezplatné. Doporučuji obrátit se na advokáta www.advokatikomora.cz, neboť věc se jeví jako složitá a bylo by dobré to s odborníkem probrat komplexně.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

Promlčení finančního vyrovnání po rozchodu vztahu

Majetkové vyrovnání: žila jsem v Irsku a koupila jsem 2010 v ČR dům a začala jsem s rekonstrukci. Můj expřítel do domu vložil asi 450 000 Kč. Máme spolu chlapečka je mu 5 let a 2013 jsme se v Irsku rozešli.
Nyní (12/2017) jsme se vrátili do ČR. A on nyní chce ode mě 450 000 Kč, ale já jsem nyní sama se synem a bohužel nejsem schopná mu tuto částku dát, protože jsem veškeré peníze vložila do domu.
Chtěla bych se zeptat, jestli to již není promlčené, když je to již 4 roky po rozchodu? My jsem se totiž dříve domluvili, že on po mě nic nebude chtít a náš syn bude mít tuto částku k dobru, kdybych náhodou umřela. Ale nyní vše změnil. Tak nevím, co mám nyní dělat. Děkuji, Helena

ODPOVĚĎ:
V daném případě je třeba uvážit, zda je vůbec těch 450.000,-Kč vložených do domu prokazatelných. Pokud přítel v domě bydlel, je další otázka, a to, že sice peníze do domu vložil, na druhou stranu v domě bydlel a část peněz tzv. probydlel. Pokud jde o otázku promlčení, pak toto začíná běžet až od okamžiku, kdy Vás o vrácení peněz oficiálně požádal a pak nastupuje tříletá promlčecí lhůta. Ve Vašem případě tedy promlčení ještě nenastalo. Pokud by se tedy soudil, napřed musí prokázat, že částku skutečně do domu investoval, pokud by prokázal, pak by měl nárok na nějakou poměrnou část (po odečtení inflace a případných jeho nákladů na bydlení v domě) a tu byste mu musela vrátit.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Mám dotaz ohledně vrácení jistoty. Jde o situaci, kdy přítel předával byt po klasické tříměsíční výpovědní lhůtě (nájem měl skončit k 30.11.2017, avšak kvůli časové vytíženosti pronajímatele došlo k předání bytu až dne 3.12.2017). Během předávání byly hledány chyby na straně nájemce, nakonec do předávacího protokolu bylo zapsáno: nepořádek (pozn. byt kompletně vyklizen, vytřen, vysáty podlahy, kuchyňská linka bez nečistot apod.), zápach po kočce a velké opotřebení (zde netuším, co pronajímatel myslí - resp. parkety, lino nepoškozené, stěny běžně znečištěné, okna v pořádku). Pronajímatel však odmítá jistotu vrátit s tím, že ji použije na opravy bytu - spravení omítek a umytí oken. Je možné z jejich strany jistotu takto použít? Podotýkám, že nájemné bylo řádně uhrazeno. Bohužel přítel v protokolu podepsal, že mezi smluv. stranami nejsou žádné pohledávky (až po podpisu se ptal na jistotu, kdy mu bylo sděleno, že ji nedostane). A ještě jeden dotaz, prosím - hodiny na odběr elektř. /plynu jsou majetkem nájemce, který je zaplatil anebo se vážou k bytu? Děkuji, Petra.

ODPOVĚĎ:
Jistotu lze použít jen v případě dlužného nájemného a „nesplnění povinností vyplývajících z nájmu“ (viz § 2254 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník). Předně tedy záleží na znění nájemní smlouvy, jaké povinnosti v souvislosti s údržbou bytu nájemce měl. Pokud by poškození bytu odpovídalo běžnému opotřebení bytu a nebylo by zároveň v nájemní smlouvě sjednáno, že má nájemce povinnost toto běžné opotřebení „opravit“, pak by bylo zadržení jistoty neoprávněné. Jde tedy o to, o jak velké poškození omítek se ve vašem případě jedná. Pokud jde o okna, platí totéž co jsem uvedla, nicméně běžně ušpiněná okna by neměla být důvodem pro zadržení kauce (pokud však nebylo v nájemní smlouvě uvedeno, že je nájemce povinen okna před skončením nájmu umýt).
Vlastníkem elektroměru a plynoměru je obecně dodavatel plynu/elektřiny. Zákazník pouze hradí dodavateli provozní poplatky.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Jsem OSVČ, v září si u mě zákazník objednal opravu podlahy, osobně jsme vše projednali na místě u konc. zákazníka. Vše jsme si dohodli (svědci jsou majitelé i dílo před opravou je nafoceno). V říjnu došlo k opravě, byl zaslán email s rozpisem, a domluveno, že vše uhradí - objednatel byl v tom týdnu mimo domov, o 14 dní později zaplatil zhruba polovinu a slíbil, že vše doplatí (17.000 Kč) do 9.11.2017. Od té doby si zablokoval telefon a nereaguje ani na telefonáty od konc. zákazníka atd - vše dosvědčí. V pátek jsme zaslali dopis i s přiloženou fakturou a výzvou na doplacení. Prosím o radu, jak bychom měli nyní postupovat nebo jestli by jsme to mohli nějak řešit - vymáháním mimosoudně apod. a zda je vůbec vlastně nějaká šance, aby to doplatil. Děkuji, Jaromír.

ODPOVĚĎ:
Dlužnou částku můžete vymáhat soudně podáním žaloby (soudní poplatek činí 1.000,- Kč) či návrhem na vydání platebního rozkazu (soudní poplatek činí 800, - Kč). Nejprve je vhodné objednateli zaslat písemnou tzv. předžalobní výzvu k dobrovolné úhradě dlužné částky ve lhůtě minimálně 7 dnů (a to doporučeně s dodejkou), s tím, že pokud ve lhůtě dluh neuhradí, jste odhodláni vymáhat dluh soudně. K žalobě je pak nutno doložit veškeré doklady prokazující Váš nárok (smlouvu či objednávku, faktury, předávací protokol). Bylo by vhodné se obrátit na advokáta, který by Vám s vymáháním dlužné částky pomohl (předžalobní výzva pod hlavičkou advokátní kanceláře často výrazně zapůsobí k dobrovolné úhradě dluhu a věc pak není nutno řešit u soudu).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Jak se dá nejlépe vyřešit spoluvlastnictví tak, aby tam druhá strana mohla bydlet, nemovitost jí nakonec patřila celá + nesla od začátku všechny náklady na opravy, účty a vše (krom daní asi? ty jsou vždy na majitele, že? ) - má jediná klíče.
Nejlépe bez soudu dohodou, ale obavy, že splácet splátky schválně nebude! Obavy z následně z drahých soudů. Ale nechceme je k prodeji nutit, je to rodinný zchátralý statek. Jak nejlépe postupovat, abychom si nenaběhly na drahé soudy? Tj. Asi 2 typy dohod, jaká nej? (Opravy, účty atd) pak ale nejspíš stejně soud 10% z dlužné částky tj i 60.000 Kč! obavy! vs. 7.000 Kč zrušení soud + 5.000 Kč nové znalecké posudky + odročování, cestovné atd.)

ODPOVĚĎ:
Spoluvlastnictví lze zrušit dohodou spoluvlastníků, a pokud k ní nedojde, pak může jeden ze spoluvlastníků podat žalobu na zrušení spoluvlastnictví. Pokud byste chtěli, aby nemovitost „nakonec“ patřila druhému spoluvlastníkovi, bude nejlepší teprve v době, kdy budete chtít ze spoluvlastnictví vystoupit, uzavřít dohodu o zrušení spoluvlastnictví, které bude vypořádáno tím způsobem, že vlastnictví přejde na druhého spoluvlastníka a Vám bude vyplacena náhrada (pokud se nedohodnete jinak např. že Vám vyrovnání již zaplatili/splatili). V případě varianty splácení vypořádacího podílu, Vám doporučuji (pro případ, aby byla zajištěna i druhá strana, že po splacení náhrady skutečně dojde k převodu vlastnictví) nyní uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí, v níž upravíte podmínky, za kterých dojde k převodu nemovitosti na druhého spoluvlastníka (čili uhrazení/splacení vypořádacího podílu). Do této smlouvy pak můžete rovněž zahrnout úpravu placení nákladů na provoz nemovitosti. Dále by bylo vhodné uzavřít nájemní smlouvu, neboť jakožto vlastník ideální poloviny nemovitosti máte nárok na poměrnou část nájmu, pokud nemovitost neužíváte.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Jako OSVČ jsem majitelem komerční budovy a pozemku před budovou, pod kterým vede kabel VN, majitel SME. Kabel byl nainstalován někdy před r. 1990, každým cca druhým rokem dochází k poruše vedení, rozkopání pozemku. Mám dotaz, zda je možno toto vedení zpětně zaevidovat jako věcné břemeno s ev. peněžní náhradou. Pokud ano, prosím o sdělení jak postupovat. Děkuji, Vladimír.

ODPOVĚĎ:
Ano, jako vlastník nemovitosti můžete požadovat zřízení služebnosti (dříve věcného břemene) inženýrské sítě za přiměřenou kompenzaci - úplatu za služebnost, ať už jednorázovou či pravidelnou (záleží na Vaší dohodě s vlastníkem). Můžete se také domáhat odstranění vedení jako neoprávněné existující instalace z vašeho pozemku (nárok vyplývá z obecného pojetí vlastnického práva, do kterého nelze zasahovat a rušit poklidnou držbu). Pokud Vám vznikla újma, můžete rovněž žádat přiměřenou náhradu za náklady na opravu povrchu pozemku apod. , případně tyto náklady zahrnout již do úplaty za služebnost. Doporučuji Vám tedy vyzvat majitele vedení k zřízení úplatné služebnosti nebo odstranění neoprávněně existujících instalací s tím, že pokud na Vaši žádost nepřistoupí, obrátíte se na příslušný soud.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Náš dotaz se týká převodu živnosti, provozované v rámci činnosti OSVČ, z manželky na manžela. Jedná se o prodejnu hudebních nástrojů s ročním obratem do 250.000 Kč. Nejsme plátci DPH. Živnost provozujeme v našem rodinném domě cca rok a půl. Veškerý majetek patří do SJM. Po získání živnostenského oprávnění, přihlášení ke zdravotnímu a sociálnímu pojištění a získání autentizačních údajů pro EET, zbývá vyřešit situaci s orgány finanční správy. Informace o dodanění zásob předávající manželky a následující převod do nákladů přejímajícího manžela se jeví jako finančně dražší nežli pokračovat bez převodu živnosti. A při spojení s institutem SJM je pro nás situace nepřehledná. Můžete nám osvětlit nutné kroky, které nás čekají? Děkuji, Hubert.

ODPOVĚĎ:
Nejjednodušší variantou by bylo dočasné provozování podnikání obou manželů, kdy by manželka postupně doprodala zásoby a manžel by začal začal současně s vlastním podnikáním, nakupováním zásob a prodejem na svůj účet.

Pokud byste se rozhodli o převod zásob na manžela, doporučuji konkrétní postup konzultovat s účetním. Vzhledem k tomu, že zásoby jsou v SJM, není možné je manželovi prodat, neboť je již v rámci SJM také vlastní. Konkrétní věci však mohou být zahrnuty do obchodního majetku jen jednoho z manželů.

Pokud by manželka ukončila podnikatelskou činnost, musela by o zůstatkovou hodnotu zásob upravit daňový základ a zásoby tak dodanit. Manžel by je pak zahrnul do svého obchodního majetku.

Další z možností je například převod zásob do osobního užívání manželky, které by manžel by následně zařadil do svého obchodního majetku.

Dále je možné vypořádat a rozdělit SJM, kdy by v rámci tohoto mohl být obchodní majetek převeden na manžela, případně by mu mohl být prodán.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Vrátila jsem se ke svému bývalému příteli, se kterým mám druhé dítě, vše bylo fajn až do porodu. Teď mě vyhazuje z baráku, protože ví, že nemám kam jít, napadá mě a občas mě mlátí, psychicky mě týrá, ponižuje mě. Už nevím co dělat. Řekl mi, že jelikož vzal hypotéku a půjčku, že nebude platit alimenty o to mi ani tak nejde, jen by mě zajímalo, co můžu dělat. Slyšela, že když kluci jsou jeho mají nárok na čtvrtku baráku, abych se mohla ohradit, až mě zase bude vyhazovat. Děkuji za odpověď, Marie.

ODPOVĚĎ:
Pokud Vás partner fyzicky a psychicky týrá, rozhodně v takovém vztahu nezůstávejte. Doporučuji Vám se obrátit na organizaci Bílý kruh bezpečí či centrum Rosa, kde Vám poradí nejen po právní stránce, ale zajistí Vám i přechodné bydlení, poradenství apod.
Rovněž skutečně doporučuji se obrátit na policii. Jednání Vašeho partnera je trestným činem.
Co se týče majetku. Váš partner má povinnost hradit výživné na děti, ale i výživné na Vás jako neprovdané matky. Ustanovení § 920 občanského zákoníku upravuje, že není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Na tom skutečnost, že uzavřel smlouvu na hypotečním úvěru, ničeho nemění.
Ohledně domu, pak informace, která Vám byla řečena se týká dědického práva. Pokud by měl Váš partner pouze dvě děti a nebyla by sepsána závěť, připadne majetek náležející do dědictví každému jednou polovinou. V tuto chvíli však zůstává vlastnické právo výhradně ve prospěch Vašeho partnera.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

S manželem jsme vlastníky BJ. Výbor samosprávy nás i ostatní vlastníky s odkazem na NOZ § 1185, odst. 2, zák. č. 89/2012, nutí si zvolit jednoho zástupce, aby vykonával vlastnická práva vlastníků BJ vůči společenství vlastníků domu a rovněž vůči osobě, která pro SVJ vykonává činnosti spojené se správou domu (správci domu), u nás bývalé SBD. Jde o právo, nebo povinnost zmocnit zástupce? Vyžaduje NOZ v této záležitosti § 1185 písemné zmocnění? Objevil se už výklad v judikatuře? Zvolení zástupce, který může pověřit dalšího zástupce dle § 438 zák. 89/2012, je také velmi zneužitelné a vlastníci BJ, mohou snadno skončit v dluhové pasti, exekuci. Prosíme o sdělení, zda jsou nějaké sankce, pokud požadavek na zvolení zástupce nesplníme. Jakým způsobem, nás k těmto požadavkům mohou donutit a dle kterého zákona? Pokud vím, tak - Vlastnické právo je nejsilnějším a nejrozsáhlejším věcným právem. Jde o právo absolutní, které působí vůči všem ostatním osobám. Objevil se už výklad v judikatuře? Děkuji za odpověď
Jiřina.

ODPOVĚĎ:
Zda si zvolíte správce pro výkon práv je na spoluvlastnicích, SVJ či bytové družstvo Vás k tomuto nutit nemůže, ledaže by takové ustanovení obsahovaly stanovy, které si členové BD či SVJ odsouhlasili.
O zmocnění spoluvlastníka platí pravidla ust. § 1134–1138 o správci společné věci.
Zákon nestanovuje podmínku písemné formy, neplyne ani z ust. § 560 o formě právních jednání. Písemná forma by byla nutná pouze u věcných práv (převod vlastnického práva, zatížení apod.).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

V roce 2011 jsem s dcerou a jejím tehdejším přítelem p. Ceplem koupili chatu v Jetěticích za 690.000 Kč. Prodávající se s námi dohodli, že kupní cenu uhradíme takto - 600.000 Kč z hypotečního úvěru. Celkem měsíční splátka 5.900 Kč, na kterou přispívám 1.951 Kč měsíčně. A 90.000 Kč uhradíme z vlastních zdrojů, převodem z účtu na účet, to jsem uhradila z vlastních prostředků. Dohodli jsme se ústně, že mi uhradí každý 30.000 Kč (tzn. že bych přestala přispívat na splátky hypotéky po zaplacení 230.000 Kč. Toto nastalo v říjnu 2016. Ale p. Cepl po upozornění toto nebral na vědomí. Proto jsem p. Ceplovi poslala výzvu k zaplacení 30.000 Kč dne 18.9.2017, aby do dne 31.10.2017 mi tuto částku uhradil. Do dnešního dne se tak nestalo. Prosím Vás o radu jak mám dále postupovat. Děkuji, Leona.

ODPOVĚĎ:
Bohužel Vám v dané věci nezbude ničeho jiného než se svého nároku na zaplacení dlužné částky domáhat soudní cestou.
Vzhledem k tomu, že dohoda (mezi kupujícími) o zaplacení kupní ceny je pouze ústní, bude třeba tuto prokázat svědky, ve Vašem případě dcerou, případně, zda máte emailovou komunikaci, sms zprávy, ze kterých by tato dohoda vyplývala.
Žalobu je třeba podat u místně příslušného soudu - dle bydliště žalovaného a věcně příslušného soudu - okresní / obvodní soud.
Promlčecí lhůta je tříletá, pokud vaše dohoda byla sjednána tak, že uvedenou částku uhradí pan Cepl v říjnu 2016, pak od tohoto data promlčecí lhůta počíná plynout.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Jsem OSVČ a mimo jiné činnosti pro jednoho klienta tvořím učebnici pro střední školy. Zodpovídám pouze za tvorbu, nikoliv za tisk, ani za vydání. Můj klient jednostranně stanovil lhůtu, ve které má být učebnice dokončena, nicméně vše proběhlo ústní dohodou. Nemáme sepsanou žádnou smlouvu, která by mě k termínu zavazovala. Má klient nárok požadovat po mně náhradu škody nebo ušlého zisku, pokud nebudu tento termín schopen dodržet? Mnohokrát děkuji, Lukáš.

ODPOVĚĎ:
Uzavřeli jste s Vaším klientem smlouvu o dílo. Tato smlouva může být i sjednána ústně.
Pokud jste se dohodli na určitém stanoveném termínu dokončení, zavazuje Vás tato dohoda, přestože nebyla sjednána písemně. Samozřejmě v případě ústní dohody je dána určitá důkazní nouze, ale postačuje i například emailová komunikace. Musí se však jednat o vzájemnou dohodu, pokud tedy Váš klient uvedl, že je třeba dílo dokončit v určitém termínu a Vy jste ho upozornil, že tento není možný, nepřistoupil jste na uvedené podmínky. Pokud však k vyjádření nesouhlasu nedošlo, přistoupil jste na ofertu (nabídku) a nesplněním daného termínu jste se dostal do prodlení. Prodlení se promítá především do ceny díla, ale požadovat i náhradu škody. Musí však existovat příčinná souvislost mezi prodlením a vzniklou škodou.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Abych nastínila celý příběh začnu na začátku, kdy pan Husák s paní Husákovou a mým dědou založily firmu s. r. o. Pan Husák vložil do firmy 500.000 Kč a paní Husáková také 500.000 Kč, můj děda nemovitost. Ve spol. smlouvě bylo ujednáno, že pokud zanikne účast dědy ve společnosti za jejího trvání, bude mu v rámci vypořádání vrácena i nemovitost, kterou vložil jako předmět vkladu do společnosti. Pokud cena vrácené nemovitosti překročí výši vypořádacího podílu určeného podle §36 odst. 2 a 3 z. o. k. , doplatí děda rozdíl v penězích. Pokud bude cena vrácené nemovitosti nižší než takto zjištěná cena vypořádacího podílu, doplatí společnost rozdíl v penězích. Po smrti dědy uzavřela babička (vdova) před notářem (jako dědic) písemnou dohodu s panem Husákem a paní Husákovou o ukončení účasti ve společnosti. Když poté žádala o navrácení nemovitosti, společnost to odmítla. Má nárok na vrácení nemovitosti? Případně jak se má a dle čeho bránit? Předem děkuji za odpověď, Olina.

ODPOVĚĎ:
Pří zániku účasti společníka ve společnosti náleží ukončivšímu společníku právo na vyplacení vypořádacího podílu. Toto právo přešlo na Vaši babičku.
Způsob výpočtu vypořádacího podílu je určena ve společenské smlouvě, případně pokud má společnost stanovy tak ve stanovách (u s. r. o. nepovinné).
Budete se tak domáhat nároku na vyplacení vypořádacího podílu, doporučuji však nejprve prostudovat společenskou smlouvu společnosti. Místně příslušný soud je soud dle sídla společnosti, věcně příslušný je soud krajský. Případně je možné se domáhat práva na určení vlastnictví k nemovitosti, avšak doporučuji primárně žalovat nárok na vypořádací podíl.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

Naše domy, které se nacházejí na městské ulici, s číslem orientačním i popisným, určené k trvalému bydlení, jsou napojeny na místní komunikaci pomocí účelové komunikace. Na této účelové komunikaci neprobíhá zimní údržba. Obec tvrdí, že nemá povinnost účelovou komunikaci v zimě prohrnovat a navíc ani nemůže, neboť majitelem jsou Lesy ČR. Ty zase argumentují tím, že se jedná o lesní cestu (i když je to široká asfaltová silnice, na které má obec i dopravní značení – zóna zákazu stání) a ta se udržovat nemusí. Opravdu se obec nemusí o účelovou komunikaci starat, když se jedná o jedinou možnost jak se k rodinným domům dostat? Za Vaši radu jak tuto situaci řešit bych Vám byla velmi vděčná. Moc děkuji předem a zdravím.
Karolína

ODPOVĚĎ:
Zákon o pozemních komunikacích sice povinnost vlastníka pečovat o účelovou komunikaci nestanoví, nicméně je zde dovozována prevenční odpovědnost a odpovědnost za škodu podle občanského zákoníku. Tj. i když povinnost pečovat o komunikaci není stanovena zákonem, pokud se na takové komunikaci něco stane, je vlastník odpovědný za škodu, která vznikla v důsledku neupravené komunikace. Takže obec sice nijak nedonutíte se o cestu starat, ale pokud se na cestě něco stane, můžete po obci požadovat náhradu škody, pokud prokážete, že ke škodě došlo v důsledku neudržované komunikace a s takovým nárokem se můžete případně obrátit i na soud.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___


-

Mám bazar s dětským oblečením. Jsem podnikatel a věci do bazaru beru od lidí nepodnikajících. Přijmu zboží a pokud se prodá, vyplatím dohodnutou částku, část prodejní ceny je můj zisk. Pokud se zboží neprodá, vrátím ho zpět. Zboží tedy nevykupuji pouze umožním zákazníkovi, aby se u mě prodalo. Podle starého občanského zákoníku se jednalo o smlouvu o obstarání věci. V novém občanském zákoníku tato formulace není, jedná se tedy o smlouvu o zprostředkování podle § 2445 nového občanského zákoníku nebo se jedná o smlouvu o komisním prodeji. Vše zapisuji na dodací list, se všemi náležitostmi, co má smlouva mít, ale v hlavičce nemám, o jakou smlouvu se jedná. K tomu směřuje můj dotaz - o jaký typ smlouvy se jedná - smlouvu o zprostředkování nebo smlouvu o komisním prodeji. Děkuji, Otakar.

ODPOVĚĎ:
Dle nového občanského zákoníku by se mělo jednat o smlouvu o zprostředování dle ust. § 2245. Je však smlouvu pojmenovat i jako smlouvu o komisním prodeji. V tomto ohledu panuje smluvní volnost a je v zásadě na smluvních stranách, jak smlouvu pojmenují a jaká práva a povinnosti si sjednají.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Chtěla bych se zeptat, jak je to s vyvlastňováním v případě státního majetku. Při plánované stavbě jsme zjistili, že máme hranice pozemku historicky (cca 60 let a pozemek byl nabyt dědictvím) posunuty asi o 80 m2. Sousedící pozemek je bohužel státní. Platí právo vyvlastnění i v tomto případě? Děkuji, Silvie.

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že jste se dopustila záměny dvou právních pojmů, a to "vyvlastnění" a "vydržení".

Věc (například pozemek či jeho část) může být vyvlastněna, a to ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a jen na základě zákona (§ 1038 občanského zákoníku). Vyvlastněním je tak nucené odejmutí vlastnického práva k věci.

V dotazu zmiňujete posun hranice pozemků, trvající několik desítek let. Předpokládám tak, že faktické hranice Vašeho pozemku jsou posunuty na sousední (státní) pozemek, tzn. že dlouhodobě užíváte část státního pozemku.

Obecně platí, že vydržení podléhá rovněž státní majetek. Pokud jsou tedy ve Vašem případě splněny podmínky pro vydržení části státního pozemku (dle § 1089 a násl. občanského zákoníku), je možné, abyste se stali vlastníky části pozemku, který dříve patřil státu.

K tomu, aby mohla být část státního pozemku vydržena, je zapotřebí:

- abyste tuto část státního pozemku drželi v dobré víře, tzn. abyste byli po celou dobu držby přesvědčeni o tom, že se jedná o pozemek ve Vašem vlastnictví a abyste při obvyklém stupni opatrnosti nezjistili, že užíváte rovněž část pozemku, která Vám nenáleží;

- abyste část státního pozemku drželi v dobré víře po dobu alespoň 10 let (do této doby se započítává i doba, po kterou byla část státního pozemku případně držena v dobré víře Vaším právním předchůdcem).

Jste-li přesvědčena o tom, že předmětnou část státního pozemku jste skutečně vydrželi, můžete se obrátit na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových:

https://www.uzsvm.cz/

a pokusit se s ním dohodnout na tom, že předmětná část státního pozemku přešla na základě vydržení do Vašeho vlastnictví. Dojde-li v tomto smyslu skutečně k dohodě, bude možné promítnout změnu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Pokud však k dohodě nedojde (což spíše předpokládám), bude zapotřebí, abyste se obrátila na soud s tzv. určovací žalobou (§ 80 Občanského soudního řádu), v níž se budete domáhat, aby soud vyslovil, že předmětná část státního pozemku přešla do Vašeho vlastnictví. Pro přípravu žaloby (resp. i pro předchozí jednání s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových) Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_______________________
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

8/2016 jsem předala byt realitní kanceláři k prodeji s předávacím protokolem. Ta můj byt bez mého vědomí pronajala než se byt 11/2016 prodal. Plyn a elektřinu nikdo nepřehlásil a vznikl nedoplatek. To samé na vodě. Realitní kancelář jsem mnohokrát informovala a přesto se nic nezměnilo. Proto žádám po kanceláři zaplacení vyúčtování, ale ta do dnes (08.02.2018) nezaplatila, i když jsem jí několikrát písemně kontaktovala. Psali, že zaplatí, ale nic. Co mohu dělat? Děkuji, Radka.

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě je nezbytné nejdříve pořádně pročíst podepsaný protokol a popř. další dokumenty, které v této věci máte s realitní kanceláří podepsané. Bohužel praxe některých realitních kanceláří je taková, že si do protokolů či jinak nazvaných listin dávají právo kromě prodeje např. i pronájmu. Pokud ovšem z podepsaných dokumentů nevyplývá toto právo, realitní kancelář porušila své povinnosti a Vy máte právo po nich žádat náhradu vzniklé škody, případně smluvní pokutu (pokud byla ujednána).

Pokud od nich máte písemné sdělení, ve kterém uvádí, že zaplatí vzniklý nedoplatek, pak postačí realitní kancelář vyzvat (tzv. předžalobní upomínkou), aby tento dluh splnila. V upomínce popíšete, o jakou záležitost se jedná, že je vyzýváte, aby nejpozději do 7 dnů tento závazek splnili, a poučíte je, že pokud tak neučiní, obrátíte se na soud.
Dále je zde možnost vyúčtování uhradit a obdobně je předžalobní upomínkou vyzvat k tomu, aby zaplatili vzniklý dluh.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Mám pár dotazů ohledně živnostenského listu a příměstských táborů.
1) Jaké jsou poplatky, když jsem student a chci si zařídit živnostenský list? Platí se sociální a zdravotní?
2) Mohu pořádat příměstský tábor jen s živnostenským listem?
3) Co všechno musím zařídit k pořádání příměstského táboru? Hlavně papírově - pojištění a tak podobně. Popřípadě kde to dohledat?
4) Jak je to se zaměstnáváním dalších osob - smlouvu na dpč, nebo na dpp?
Moc děkuji za odpovědi. Děkuji, Olina

ODPOVĚĎ:
1) Poplatek za zřízení živnostenského oprávnění činí 1.000,- Kč. Registraci na finanční úřad, správu sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovnu by Vám měli provést přímo na živnostenském úřadě, pokud vyplníte jednotný registrační formulář. Ohledně plateb pojistného se Vašem konkrétním případě z důvodu jistoty informujte na okresní správě sociálního zabezpečení i u Vaší zdravotní pojišťovny. Obecně však platí, že pokud budete jako student vykonávat podnikání jako vedlejší činnost, pak v prvním roce nemusíte platit zálohy na pojištění. Pouze pokud dosáhnete zisk, uhradíte příslušnou výši pojistného po skončení roku a následně již budete platit zálohy. Rovněž budete mít povinnost zaplatit daň z příjmu za daný rok.

2) Pokud budete pořádat tábory pravidelně, bude se jednat o podnikání a musíte mít tedy živnostenské oprávnění, zejm. pro obory mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti; provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí a provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti.

Jedná o živnosti volné, k jejichž získání není nutné doložení žádné zvláštní kvalifikace. Živnost si můžete zařídit na kterémkoli živnostenském úřadě.

3) Obecně se na Vaši činnost může vztahovat celá řada zákonů, a to především podle rozsahu činností, které budete provozovat. Nejdůležitějšími předpisy jsou zákon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví, a dále vyhláška č. 106/2001 Sb. o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti. Přísnější podmínky jsou kladeny na pobyty 30 a více dětí do 15 let po dobu delší 5 dnů. Bližší podmínky doporučuji konzultovat s hygienickou stanicí, které pořádání takové akcie musíte předem nahlásit.

Mohou se na Vás však vztahovat i další povinnosti dle různých zákonů, konkrétní povinnosti dle Vámi vybrané podoby tábora již doporučuji konzultovat s advokátem tak, abyste měla vše zajištěno v souladu s právními předpisy. Seznam advokátů:
www.advokatikomora.cz

4) Zaměstnat osoby můžete na 3 způsoby - pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Primárně doporučuji využívat dohod, neboť toto zaměstnávání je pro Vás výhodnější z více hledisek, především kvůli odvodům na sociální a zdravotní pojištění.
U dohody o provedení práce nesmí být rozsah práce větší než 300 hodin v kalendářním roce. U dohody o pracovní činnosti je možné vykonávat práci v průměru max. 20 hodin týdně.
U dohody o provedení práce neodvádíte pojištění, pokud odměna nepřekročí 10.000,- Kč, u dohody o pracovní činnosti pak pokud nepřekročí 2.499,- Kč měsíčně.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Potřeboval bych validovat můj záměr. Uvažuji o online službě "zprostředkování nákupu ze zahraničí", kde bych zákazníkům nakupoval předměty z ostatních eshopů, například z Čínského aliexpressu. Vytvořil bych web, který by vypadal jako klasický eshop například Alza, měl by produkty s cenami, ale nešlo by o předprodej, ale o zprostředkování nákupu. Postup by byl pro zákazníka stejný jako eshop, vybere produkt, pošle peníze mě + provize a já zařídím nákup ze zahraničního eshopu aliexpress. Za zákazníka bych zařizoval registraci, komunikaci, reklamaci atd... veškerá obchodní práva a povinnosti by měl stále zákazník na sobě a podléhali by pravidlům z konkrétní země hlavně Čína, takže pouze rok záruka a ostatní odlišnosti oproti našemu zákoníku. Je to z právního hlediska vůbec možné? Aby můj web vypadal jako klasický eshop, ale šlo by o službu. Děkuji, Svatopluk.

ODPOVĚĎ:
Obecně není problém ve zprostředkování nákupů ze zahraničí za provizi. Je však nutné eshop a služby nastavit tak, aby nepůsobily klamavě. Tzn. aby eshop nepůsobil tak, že jste prodejce vy, a že se tedy nejedná o zprostředkování. Pokud by totiž klamavě působil, mohla by Vám být od ČOI udělena pokuta a vůči spotřebitelům byste mohl odpovídat jako přímý prodejce.

Bude také nutné nastavit náležitě obchodní podmínky a tedy i znění samotné smlouvy mezi Vámi a spotřebiteli, kteří budou využívat Vašich služeb.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Jsem majitel zastavárny v Olomouci. S ohledem na systém, na kterém zastavárny fungují, jsem srozuměn s určitým rizikem, které spočívá v zastavení kradené věci. Bohužel se to stává a stávat bude. U kradených věcí nepatrné hodnoty se to dá pochopit a odevzdat Policii ČR a následně původnímu vlastníkovi. Stává se ale, že zástavní dlužník donese věc, která je v původním obalu (případně s fakturou, která prokazuje koupi) a přesto si Policie ČR pro věc přijde a následně ji zabaví. Některé věci (nejčastěji mobilní telefony) mají větší hodnotu, a proto je pro mě, jakožto majitele, ztráta velmi velká. Jak se v těchto případech můžu bránit? Můžu požadovat po zástavním dlužníku náhradu, když zastavil věc, která není jeho? Případně kde a jak? Je možné se domoct nějaké mé ochrany? Případně, jakou cestu zvolit, aby byla nejrychlejší a nejúčinnější? V případě, kdybych po zlodějích vymáhal náhradu, mohlo by to působit také preventivně. Děkuji. S pozdravem Bohdan.

ODPOVĚĎ:
Zastavení cizí věci (tedy předání cizí věci zástavnímu věřiteli jako zástavy) je upraveno v § 1343 a násl. občanského zákoníku. V zásadě platí, že:

- zástavce může dát jako zástavu cizí věc jen se souhlasem vlastníka této věci,

- dá-li zástavce jako zástavu cizí movitou věc bez souhlasu vlastníka, vznikne zástavní právo, je-li věc odevzdána zástavnímu věřiteli a ten ji přijme v dobré víře, že zástavce je oprávněn věc zastavit.

Předání cizí věci do zástavy v zastavárně je pak speciálně upraveno v § 1344 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zastaví-li zástavce cizí movitou věc v zastavárenském závodu a nejedná-li se o věc, kterou vlastník zástavci svěřil, má vlastník vůči provozovateli zastavárenského závodu právo na vydání věci, pokud prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činu. Provozovatel zastavárenského závodu nemá právo požadovat po vlastníku, aby mu před vydáním věci zaplatil částku vyplacenou zástavci ani přirostlé úroky.

Předpokládám, že se svými zákazníky uzavíráte smlouvy o půjčce, přičemž dluh Vašich zákazníků je zajištěn zástavou (která svou hodnotou přibližně odpovídá půjčenému finančnímu obnosu). V tomto ohledu je podstatný § 1353 občanského zákoníku, dle něhož je zástavní dlužník povinen zdržet se všeho, čím se zástava zhoršuje na úkor zástavního věřitele. Stane-li se činem zástavního dlužníka dostatečná jistota zástavního věřitele nedostatečnou nebo sníží-li se nedostatečná jistota, zástavní dlužník ji přiměřeně doplní.

Pokud se tedy sníží hodnota zástavy v důsledku odebrání zástavy Policií ČR (resp. v takovém případě se hodnota zástavy sníží na nulu), přičemž tento stav bude zapříčiněn zástavním dlužníkem (neboť jako zástavu odevzdal kradenou věc), bude zástavní dlužník povinen předat zástavnímu věřiteli novou zástavu s odpovídající hodnotou.

Do zástavních smluv, které se svými zákazníky uzavíráte (je možné, že zástavní smlouva je ve Vašem případě vtělena do smlouvy o půjčce) můžete v první řadě doplnit čestné prohlášení zákazníka o tom, že zástava, kterou Vám předává, je jeho vlastnictvím, popř. vlastník této věci souhlasí s takovým jejím použitím. Do smlouvy můžete zároveň začlenit prohlášení zákazníka o tom, že zástava není odcizená, či jinak protiprávně nabytá a že se nejedná ani o věc nalezenou.

Do smlouvy můžete dále umístit ujednání, jehož prostřednictvím se zákazník zaváže předat Vám jinou zástavu (a to v hodnotě, která bude odpovídat půjčenému finančnímu obnosu), pokud Vám bude původně předaná zástava odebrána Policií ČR (či jiným orgánem veřejné moci), nebo pokud budete povinen věc předat jejímu vlastníkovi, přičemž zákazník se zaváže k předání nové zástavy v určité lhůtě (a to na základě Vaší výzvy).

Především pak bude do smlouvy možné začlenit ujednání o smluvní pokutě (§ 2048 a násl. občanského zákoníku), kterou budete oprávněn zákazníkovi vyúčtovat, a/ pokud se jeho prohlášení o zástavě ukáže být nepravdivým (zde by se mohlo jednat o jednorázovou smluvní pokutu) a b/ pokud Vám zákazník nepředá novou zástavu ve sjednané lhůtě (zde by se mohlo jednat o smluvní pokutu za každý den prodlení).

Je pravdou, že pokud zákazníkovi vyúčtujete smluvní pokutu a zákazník Vám tuto pokutu neuhradí, budete nucen se domáhat jejího zaplacení soudní cestou. I přesto by však ujednání o smluvní pokutě mohlo působit preventivně.

Máte-li zájem o aktualizaci Vámi používaných smluv, resp. o doplnění shora popsaných ustanovení, doporučuji Vám využít služeb advokáta:

www.advokatikomora.cz

Svým způsobem výchovně by mohlo působit rovněž podání trestního oznámení (pro trestný čin podvodu či pokus o něj) na toho zákazníka, který Vám vědomě předá jako zástavu kradenou věc s tím, že smluvně prohlásí, že se o kradenou věc nejedná (takový zákazník totiž nemá v úmyslu Vám půjčený finanční obnos vrátit, čímž Vás úmyslně uvádí v omyl s úmyslem se na Vás obohatit).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Na sousedním pozemku stojí zkolaudovaná zděná kolna (1 m od plotu a 3 m od našeho rodinného domu). Kolna byla bez povolení přestavěna na obytný objekt (WC, koupelna, kuchyň, nový komín pro vytápění pevnými palivy a další přístavba). Objekt je využíván k bydlení jako ubytovna. Došlo i k nepovolené změně užívání. Jako ubytovna nám vzhledem k umístění objektu, komínu (vyústění komínu je ve výšce našeho okna v patře a ve vzdálenosti 9 m od něho) vadí. Na základě naší stížnosti na „černou“ stavbu a nepovolenou změnu užívání provedl stavební úřad (SÚ) místní šetření, shledal nepovolené úpravy a zahájil řízení o odstranění stavby – momentálně běží lhůta, kdy může majitel požádat o dodatečné povolení. SÚ ale nezjistil změnu užívání (na bydlení), protože tam v době šetření nikoho neviděl. Objekt je i přesto stále obydlen a denně jako ubytovna používán. Požadovali jsme po SÚ, aby vydal zákaz užívání objektu k bydlení podle § 120 stavebního zákona. SÚ tvrdí, že zákaz nevydá - nemůže dokázat, že je objekt pro bydlení používán. Naše tvrzení, že se v objektu každý večer svítí, hraje tam televize, větrá se, kouří se z komína a pohybují se tam osoby, není pro SÚ důkazem o využívání objektu k bydlení. Co máme udělat pro to, aby byl zákaz vydán? Stačí písemné svědectví sousedů a fotodokumentace?

ODPOVĚĎ:
Bude-li stavebnímu úřadu doručeno několik písemných prohlášení sousedů, která se budou shodovat v tom, že předmětný objekt je skutečně denně používán jako ubytovna, mělo by se jednat o podnět, kterému by měl stavební úřad věnovat příslušnou pozornost. V těchto prohlášeních je vhodné uvést, že autoři těchto prohlášení jsou připraveni potvrdit jejich pravdivost i ústně (tedy v rámci svědeckého výslechu před stavebním úřadem).

Ohledně Vámi zmiňované fotodokumentace Vám doporučuji opatrnost. Rozhodnete-li se pro vyfotografování předmětného objektu, bude vhodné, nebude-li na fotografii zachycena žádná postava, resp. by na pořízených fotografiích neměla být zachycena žádná osoba tak, aby jí bylo možné poznat.

Stavební úřad můžete vyzvat rovněž k tomu, aby kontrolu na místě provedl ve večerních hodinách.

Zůstane-li stavební úřad i po doručení shora uvedených podkladů pasivní a užívání objektu nezakáže, můžete se v této věci obrátit na nadřízený stavební úřad (krajský úřad).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Jsem rozvedený a vychoval jsem 4 děti. Chci se zeptat, jestli se mužům odpočítává ze starobního důchodu jako ženám. Když muž může na mat. dovolenou, tak jestli si může odpočítat děti, když je sám vychoval. Děkuji za odpověď. Tibor.

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu není zcela zřejmé, zda směřuje k (dřívějšímu) dosažení důchodového věku a odchodu do důchodu nebo k zápočtu doby péče o děti pro nárok na starobní důchod. Pokud jde o důchodový věk, ten je u mužů i žen narozených v konkrétním kalendářním roce jednoznačně stanoven. U žen se dříve věk odchodu do důchodu lišil podle toho, kolik má žena dětí (čím více dětí, tím dřívější odchod do důchodu). U žen narozených v letech 1966 – 1970 jsou ale zvýhodněny pouze ty ženy, které mají 3 a více dětí, a od roku 1975 platí stejný důchodový věk pro muže a ženy bez ohledu na počet vychovaných dětí. U mužů je ale důchodový věk vždy určen bez ohledu na počet dětí – děti Vám tedy k dřívějšímu odchodu do důchodu nepomohou.

Co se týče započtení péče o dítě (děti) pro nárok na starobní důchod, platí, že doba péče o dítě do čtyř let věku je tzv. náhradní dobou pojištění, která se započítává pro nárok na starobní důchod. Celou dobu, kterou jste pečoval alespoň o jedno dítě mladší čtyř let, si tedy můžete započítat pro nárok na starobní důchod. Při dosažení důchodového věku po roce 2018 je zapotřebí získat 35 let pojištění nebo 30 let pojištění bez náhradních dob pojištění (péče o děti). Více informací o starobním důchodu a podmínkách nároku na něj najdete na stránkách České správy sociálního zabezpečení zde: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm a
Ministerstva práce a sociálních věcí zde: https://www.mpsv.cz/cs/618

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

01/17 jsem koupil garáž na pozemku města v Praze k. ú. Čakovice. V kupní smlouvě bylo uvedeno, že na nemovitosti neváznou žádné dluhy, věcná břemena, zástavní práva ani jiné právní povinnosti kromě předkupního práva majitele pozemku, jak dokládá i výpis z KN (LV 866, k. ú. Čakovice). Předkupní právo majitele pozemku nebylo využito. Vklad do KN byl proveden 26.5.2017 s právními účinky k 25.4.2017. 17.5.2017 byla zaslána poštou (nikoli datovou schránkou, i když ji mám) nepodepsaná nájemní smlouva na pozemek pod garáží. Je pro mne nepřijatelná, protože mám v ní městu udělit souhlas k odstranění stavby. Smlouvu jsem nepodepsal, ale nájemné zaplatil. Může opravdu dojít k tomu, že město bude jednoho dne požadovat odstranění stavby, na které neváznou dle výpisu z KN žádná břemena a ani není z mé strany podepsána tato nájemní smlouva? Úřad říká, že původní nájemní smlouva ve stejném znění byla již v 2015 podepsána původními majiteli, o čemž jsem nevěděl. Trvá na tom, že i když není smlouva podepsána, je pro mě závazná, protože původní podepsaná smlouva je k veřejnosti k nahlédnutí na stránkách města.

ODPOVĚĎ:
Přestože se jedná o otázku poněkud spornou, zastávám názor, že nájemní smlouva, kterou původní vlastník garáže uzavřel s městem, zanikla v okamžiku převodu vlastnického práva ke garáži na Vás, tzn. že tato nájemní smlouva pro Vás není závazná (tato nájemní smlouva Vám ostatně nebyla postoupena dle § 1895 občanského zákoníku). Skutečnost, že nájemní smlouva, kterou původní vlastník garáže s městem uzavřel, je zveřejněna na webových stránkách města, není relevantní (tato skutečnost nemůže sama o sobě znamenat, že byste byl vázán nájemní smlouvou, kterou jste neuzavřel).

Jelikož vlastníte stavbu zbudovanou na cizím pozemku, vzniká Vám vůči vlastníku tohoto pozemku (zde městu) bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), k jehož vrácení jste povinen. K částečnému vrácení vzniklého bezdůvodného obohacení došlo tím, že jste městu uhradil částku odpovídající nájemnému (o skutečné nájemné nemohlo jít, a to vzhledem k tomu, že mezi Vámi a městem neexistuje nájemní vztah).

Je však samozřejmě žádoucí, abyste svůj vztah k městu narovnal, tzn. aby byl mezi Vámi a městem založen takový právní vztah, na jehož podkladě byste městu nahrazoval újmu, která mu vzniká tím, že užíváte městský pozemek. Takovým právním důvodem je typicky nájemní smlouva.

Město by mohlo požadovat odstranění garáže v případě, byla-li by tato stavba zbudována na městském pozemku neoprávněně, popř. pokud by se jednalo o dočasnou stavbu, jejíž životnost již vypršela. Pokud však byla garáž na městském pozemku vystavěna se souhlasem města (resp. se souhlasem tehdejšího vlastníka předmětného pozemku), nemůže v současné chvíli město postupovat dle ustanovení o neoprávněné stavbě. Dle § 135c/1 Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013) totiž platilo, že zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil (to platí stamozřejmě v případě, pokud byla garáž vybudována do 31. 12. 2013). Dle § 1085 občanského zákoníku (účinného od 1. 1. 2014) pak platí, že soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu.

Pokud byla garáž na městském pozemku zřízena se souhlasem tehdejšího vlastníka předmětného pozemku, nemůže se jednat o neoprávněnou stavbu a shora uvedená ustanovení jsou proto nepoužitelná.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :

https://portal.gov.cz/app/zakony/

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Reklamoval jsem spotřebič - mikrovlnku. Ta mi byla vrácena opravena, ovšem v jiné neoriginální krabici, bez vytěsnění s poškozením vnějších částí. Toto jsem opět reklamoval, na možnou nabídku kompenzace jsem mezi jiným spotřebičem a finanční kompenzací volil finanční kompenzaci. Ovšem stále jsem preferoval a požadoval opravu. Ta byla nabídnuta, v případě neopravitelnosti následně finanční náhrada. Jako poslední nabídka byla poslána tato: „Vzhledem ke skutečnosti, že nejsme schopni nabídnout náhradu ve variantě vestavba, přístroj svezeme za účelem diagnostiky závady. V případě neopravitelnosti přístroje pak přístroj předáme k vypracování posudku a cenového ohodnocení soudním znalcem. Panu Mrázkovi pak vyplatíme hodnotu přístroje určenou soudním znalcem. “ Plně funkční, pouze s pokřivenými nožkami a štípnutým krytem jsem mikrovlnku poslal k opravě, což jsem podotkl. Lehce opravitelný spotřebič byl bez pokusu o opravu oceněn znalcem a mně nabídnuta finanční kompenzace jako nevratné řešení. Na toto jsem doposud nereagoval.
podání reklamace 03/16
poslední korespondence 07/16

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho popisu mi není zřejmé, čeho se chcete po prodejci domáhat. Pokud je však přístroj neopravitelný, máte nárok na navrácení plné kupní ceny.

Vyzvěte proto prodejce doporučeným dopisem a emailem k tomu, aby Vám do 7 dnů vrátil kupní cenu. K tomu rovněž uveďte číslo účtu. Nebude-li plná cena vrácena, budete se jejího vrácení domáhat žalobou u soudu.

Vaše nároky promlčeny nejsou, není proto podstatné, že jste se prodejci rok neozval. Na druhou stranu není důvod dále otálet.

Pokud prodejce Váš nárok neuzná, bude skutečně nutné se domáhat nároku žalobou u soudu. V tomto případě doporučuji využít pomoci advokáta. Seznam advokátů naleznete např. zde:

www.advokatikomora.cz

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

-

22.6.2017 byla uzavřena kupní smlouva s Levin foundation s. r. o. týkající se bytu č. 3 v domě č. p. 862, Praha, k. ú. Vršovice. V době podpisu kupní smlouvy byla platná mezi prodávajícím a nájemnicí nájemní smlouva do 08/17, o níž jsem jako kupující věděl. K předání bytu došlo 18.7.2017. Předávací protokol sice byl sepsán, ale kvůli následné hádce mezi mnou a prodávajícím (byl přítomen jednatel i majitelka), mi byl předávací protokol vyrván z ruky s tím, že mi ho dají, až oni uznají za vhodné. Klíče mi předali dříve, než jsme se pohádali. Byt jsem tedy i s nájemnicí převzal a v nájmu pokračoval až do 09/17. Ačkoli nebylo v kupní smlouvě nic konkrétně ujednáno, byli jsme domluveni, že dostanu poměrný nájem od doby převzetí bytu do konce 08/17. Původní majitel ale na nájemnici tlačil, aby mu ještě v první polovině července uhradila nájem za srpen, což také udělala. Že bytová jednotka mění majitele, jí sdělil až na poslední chvíli těsně před předáním bytu. Chtěl jsem se zeptat, zda je můj nárok na poměrný nájem oprávněný. Dle logiky věci by měly náklady i výnosy přejít na nového majitele.

ODPOVĚĎ:
Není-li ve kupní smlouvě ujednáno jinak, použije se na daný případ ustanovení § 2130 občanského zákoníku, které stanovuje, že ujednají-li strany, kdy má kupující nemovitou věc převzít, náleží kupujícímu od ujednané doby převzetí plody a užitky nemovité věci. Ve stejné době přejde nebezpečí škody na věci na kupujícího.
Což znamená, že od předání nemovitosti máte právo na zaplacení nájmu, resp. jeho poměrné části za červenec a celý nájem na srpen.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Ráda bych věděla, zda se dá darovat dům, na kterém je nedoplacená hypotéka. Rodiče chtějí napsat dům na mne, dceru, ale hypotéku chtĕjí doplatit sami, a napsat na dům věcné břemeno dožití, a povolení mojí sestry bydlet v domě. Pokud se to dá, jak se tato situace řeší? Děkuji, Vladimíra.

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o darování domů zatíženého hypotečním zástavním právem, pak záleží na znění hypoteční smlouvy, zda je vyžadován souhlas zástavního věřitele – banky s převodem nemovitosti, či zda úplně nezakazuje převod nemovitosti. Pokud takový zákaz převodu domu v hypoteční smlouvě není, mohou Vám rodiče dům darovat a záleží jen na tom, jak se domluví s bankou ohledně dalšího splácení hypotéky.
Věcné břemeno dožití a povolení bydlení pro sestru může darovací smlouva samozřejmě také obsahovat.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Vlastním krajní družstevní řadový domek (veden jako byt). Domek má předzahrádku a zadní zahradu v mém užívání v šíři domku tj. 4,5m. Družstvo mi nyní chce postavit - upravit pozemek bezprostředně sousedící s mým na parkoviště pro všech 13 členů. Parkoviště by tedy podle návrhu bezprostředně sousedilo s pozemkem, který mám já v užívání a možná i přímo s mým domkem, kde mám 4 okna. Jak se mohu prosím bránit v této situaci? Parkoviště pro 13 aut vůbec vedle svého bytu nechci. Navíc stávající vjezd na pozemek, který tam již dlouhá léta je, je nelegální ale stavební úřad jej zatím toleruje. Někteří členové mají svůj vjezd (také nelegální) ale chtěli by parkovat tam u mého domečku a mojí zahrady, aby jim auto nezabíralo místo na pozemku. Děkuji moc za odpověď. Hynek
Družstevní domek je hodně specifická záležitost. Situaci je možné vidět na google street zde:
https://goo.gl/maps/MX4Hc4e5r772

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je v první řadě nutné vyjasnit, kdo je vlastníkem předmětného domku a zahrady. V dotazu sice uvádíte, že předmětný domek vlastníte, zároveň však zmiňujete, že se jedná o domek družstevní. Ve své odpovědi proto budu předpokládat, že vlastníkem předmětného domku a zahrady je družstvo, přičemž Vy, jako člen tohoto družstva, jste nájemcem předmětného domku a zahrady.

V první řadě Vám doporučuji brojit proti stavebnímu záměru družstva interně, tzn. pokusit se v rámci družstva zabránit tomu, aby byla výstavba parkoviště vedle Vámi obývaného domku odhlasována.

Jelikož nejste vlastníkem předmětného domku a zahrady, nýbrž pouze jejich nájemcem, nestanete se účastníkem územního řízení, které bude výstavbě parkoviště předcházet (jak vyplývá z § 85/3 stavebního zákona). To znamená, že v rámci územního řízení nebudete oprávněn vznášet své námitky. Je samozřejmě možné, abyste se svého účastenství v řízení před stavebním úřadem písemně domáhal (tzn. zaslal stavebnímu úřadu dopis, v němž oznámíte, že se z důvodu obývání sousedního domku a zahrady považujete za účastníka řízení a vznesete žádost, aby k Vám dle toho bylo přistupováno), předpokládám však, že s tímto požadavkem spíše neuspějete.

Ke stavebnímu záměru družstva se budete v rámci územního řízení moci vyjádřit jako příslušník veřejnosti, tzn. prostřednictvím připomínek. Za tímto účelem bude nutné, abyste sledoval úřední desku stavebního úřadu, resp. se nechal o začátku územního řízení informovat družstvem.

Budete-li v rámci řízení před stavebním úřadem aktivní, bude zároveň možné, abyste vedl svou obranu občanskoprávní cestou. Dle § 1004 občanského zákoníku platí, že je-li držitel (zde Vy) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 občanského zákoníku (například zvýšená prašnost, hlučnost, otřesy, vibrace apod.), může se ohrožený držitel u soudu domáhat zákazu provádění stavby. Dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Po rozvodu v r. 1975 manžel při vypořádání SJM neuvedl podíl exmanželky na rodinné chalupě, kterou zakoupil svým dětem a jejich tehdejším partnerům tchán. Tím nedošlo k výmazu SJM z KN. Nyní jsme zjistili, že v KN je v SJM uvedena exmanželka pod svým novým příjmením adresou. Do nynější doby jsme neznali její současné příjmení a adresu, takže jsme nepodnikli žádná opatření. Že jsou data exmanželky aktualizována jsme se dozvěděli až teď. Jsem provdána od r. 1982 a od té doby se také pravidelně starám o chalupu vč. všech nákladů spojených s provozem a rekonstrukcí chalupy. Exmanželka na chalupu jezdila jen 3 měsíce a od rozvodu v r. 1975 neprojevila o chalupu a její údržbu. Její nezájem trvá dodnes. Jak lze danou situaci řešit? Mohu uplatnit právo vydržení nemovité věci? Prvních 10 let jsem neměla tušení, že v SJM na KN je uvedena bývá manželka. Na listu vlastnictví v KN je uveden manžel se svou bývalou ženou a v dalším SJM po r. 1992 se mnou, kdy jsme zakoupili od jeho sestry druhou polovinu. Děkuji. Jitka.

ODPOVĚĎ:
Pokud je na listu vlastnictví bývalá manželka, vydržení uplatnit nelze, jelikož katastr nemovitostí je veřejný seznam a pokud je z něj dohledatelné, že vlastníkem je někdo jiný, nemůžete tvrdit, že jste o tom nevěděla. Já to samozřejmě chápu, že jste o tom opravdu nemusela vědět, nicméně právo se k tomu staví tak, že z katastru jste to měla možnost kdykoliv zjistit. Spíše bych doporučila se po ní domáhat, aby dostála závazku, že bude vymazána, který uzavřela s bývalým manželem, a měla by Vám nyní podíl prodat za symbolickou cenu. Je to z daňového pohledu nejlevnější varianta.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Plánujeme koupit pozemek a stavět rodinný dům. K našemu pozemku vede obecní komunikace, ale není ještě dokončená ani zkolaudovaná. Je vydáno stavební povolení a pracuje se na ní, ale obec prý na dokončení teď minimálně dva roky nebude mít peníze. My bychom rádi začali stavět co nejdřív. Na stavebním úřadě nám řekli, že by nám stavební povolení vydali, ale že dům zkolaudují a povolí k užívání až po zkolaudování komunikace. Trochu máme strach, že by se mohlo stát, že obci dojdou peníze a komunikaci dokončí třeba až za 10 let, proto by nás zajímalo, jak bychom v takovém případě mohli mezitím pozemek bez zkolaudované komunikace a nezkolaudovaný dům využívat. Jaký postih by nám hrozil, pokud bychom například nezkolaudovaný dům využívali jako chalupu? Bylo by možné a legální na pozemku bez zkolaudované komunikace postavit například maringotku nebo zahradní chatku pro občasné přespávání nebo nějakou jinou stavbu? Moc děkuji za odpověď. Milada

ODPOVĚĎ:
Informace, kterou jste obdrželi na stavebním úřadě, je přinejmenším zvláštní. Napojení pozemku na veřejně přístupnou komunikaci je totiž jedním z kritérií, které jsou stavebním úřadem zkoumány, resp. jsou podmínkou pro povolení stavební činnosti na daném pozemku.

Pokud byste užívali nezkolaudovaný rodinný dům (bez ohledu na to, zda byste ho využívali k bydlení či k rekreaci), mohli byste se dopustit některého z přestupků dle § 178 stavebního zákona, za který by Vám mohla být stavebním úřadem udělena pokuta, přičemž stavební úřad by Vám mohl rovněž zakázat užívání stavby.

Dokud nebude k Vašemu pozemku zajištěna příjezdová komunikace, bude možné, abyste na tomto pozemku zřídili takové stavby, které nevyžadují žádné přivolení stavebního úřadu. Takovou drobnou stavbou je zejména stavba dle § 79/2 písm. o) stavebního zákona.

Další drobné stavby je pak možné zřídit pouze na základě územního souhlasu, který vydává stavební úřad. Tyto stavby jsou vyjmenovány v § 103/1 stavebního zákona (ve spojení s § 96/2 písm. a) stavebního zákona).

Eventuální výstavbu drobných staveb Vám opět doporučuji konzultovat s místně příslušným stavebním úřadem, jehož právní názor je pro Vás rozhodující. Eventuálně si můžete od stavebního úřadu vyžádat územně plánovací informaci (§ 21 stavebního zákona), která je speciálním druhem předběžné informace (§ 139 správního řádu).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Koupili jsme byt v osobním vlastnictví v bytovém domě, kde je nás již 9 různých vlastníků, ale stále zde nemáme zřízeno SVJ. V domě nic nefunguje, není zde ani fond oprav, a když se něco pokazí, tak to platíme "z ruky" a ostatním vlastníkům to zřejmě vyhovuje. Chci se zeptat, jak je možné, když od r. 2014 musí být od určitého počtu různých vlastníků zřízeno SVJ, tak jak to, že to nikomu nevadí, resp. nějakému úřadu či jiné instituci? Respektive mne hlavně zajímá, jakým způsobem "přinutit" ostatní spoluvlastníky ke zřízení SVJ. Protože když se jim sdělí, že jsou s tím drobné finanční náklady (na sepsání listin, kolem na zápis 6.000 Kč atd.), tak prostě s nimi nehnu. Existuje nějaká instituce, které bych dala podnět, aby vlastníky upozornila, že vlastně fungují tak trochu "protiprávně" a musí zde vzniknout SVJ? Děkuji za odpověď. Vlasta

ODPOVĚĎ:
Důsledkem (a faktickou sankcí) za nesplnění povinnosti založit společenství vlastníků jednotek je blokování zápisu katastrálním úřadem do katastru nemovitostí při převodu vlastnického práva na dalšího vlastníka, což znamená, že nebude možné prodat ani koupit žádný byt dokud nebude SVJ založeno.
Vlastníky by dále měla motivovat skutečnost, že v současnosti se na poměry vlastníků jednotlivých bytů uplatňuje obecné ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví, což má za následek existenci solidární odpovědnosti vlastníků jednotek za dluhy související se správou společných prostor. Solidární odpovědnost znamená, že každý z vlastníků odpovídá za dluhy v plném rozsahu, jako by byl povinný sám. V případě existence SVJ je však tato odpovědnost tzv. dělená. Dělená odpovědnost pak spočívá na principu, že vlastníci jednotek ručí za dluhy SVJ v poměru, který odpovídá velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Jsem výlučným vlastníkem domu, který chci darovat dceři. Mohu v darovací smlouvě zřídit věcné břemeno – služebnost doživotního výlučného užívacího práva i pro svou manželku, (matka obdarované dcery), která nemá na domu vlastnický podíl? Děkuji Broněk.

ODPOVĚĎ:
Samozřejmě jako vlastník nemovitosti máte právo zřídit služebnost (dříve věcné břemeno) doživotního užívání ve prospěch kohokoliv, tedy i své manželky. Pokud byste byl oprávněným ze služebnosti pouze Vy, manželka by měla odvozené užívací právo, které by však zaniklo Vaší smrtí (pokud byste služebnost nevztáhl i na své dědice).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

1. dotaz: Moje dcera je v rozvodu a bude se jednat o dělení nemovitosti – rodinného domu, který si v manželství postavili. Na stavbě jsem o víkendech po dobu 6 let pomáhal a chci se zeptat, jestli mám nárok na finanční náhradu za práce, které jsem tam provedl.
2. dotaz: Dům je na hypotéku a splácejí oba manželé, Pokud převezme dcera celou půjčku na sebe, o co se sníží manželův podíl na domě při rozdělení majetku.
Děkuji předem za odpověď Simon.

ODPOVĚĎ:
Finančního vypořádání za odvedené se domáhat nelze. Jednak byste fakticky musel mít uzavřenu dohodu o provedení práce či živnost, abyste se mohl finanční kompenzace domáhat, nárok ale bude pravděpodobně již promlčený a rovněž byste musel práce vyčíslit a také prokázat jejich provedení.
Pokud bude dcera přebírat hypotéku, je třeba nechat vypracovat znalecký posudek na dům a z podílu manžela odečíst polovinu částky hypotéky, kterou je třeba ještě uhradit.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Chtěl bych Vás touto cestou požádat o informaci ohledně závaznosti Nařízení vlády č. 308/2015 Sb. – zabývajícím se vymezením pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu. V platné nájemní smlouvě máme dosud uvedeno Nařízení vlády č. 258/1995 ze dne 9. srpna 1995. Je pro mě závazné dnes (08.02.2018) již zrušené Nařízení vlády (č. 258/1995 ze dne 9. srpna 1995), které mám uvedeno v nájemní smlouvě nebo novějšího Nařízení vlády č. 308/2015 Sb. ?
Děkuji, Tomáš.

ODPOVĚĎ:
Závazné je pro Vás nové nařízení vlády č. 308/2015 Sb. Nájemní vztahy se totiž od účinnosti nového občanského zákoníku řídí tímto zákonem a považuje se za neplatné, vše co by mu odporovalo. Dále pokud by nájemní smlouva upravovala pro nájemníka příznivější úpravu, než jak je stanoveno v nařízení vlády, postupovalo by se dle smlouvy.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Můj otec vlastní pozemky, na které má znemožněn přístup. Nový vlastník blízkého, dnes (08.02.2018) opět aktivního, lomu na kámen (dobývací území) nechce připustit průchod přes jeho pozemky. Znemožněný přístup mají i další vlastníci pozemků jako např. město Volyně aj. Přístup je pouze přes pozemky firmy, z druhé strany je řeka. Existuje i závěr zjišťovacího řízení 2015, kde nalezneme v části II. Souhrnné vypořádání připomínek: bod D) přístup na pozemky. Dle informace kraje tato podmínka nebyla předmět řízení a bohužel již další jednání na toto téma neproběhla. Prý je to majetkoprávní vztah vlastníka pozemků a majitele lomu. Nikde ve smlouvách není věcné břemeno, na pozemky se vždy jezdilo jedinou přístupovou cestou. Firmu jsme několikrát žádali o návrh smlouvy o služebnosti jízdy a chůze pro majitele pozemků popřípadě pro pronájemce vypsaných pozemků - vše za účelem obhospodaření půdy a pastvin. Jak dále postupovat v této věci? Děkuji Karel

ODPOVĚĎ:
Pokud majitelé pozemku nechtějí jednat o zřízení služebnosti dobrovolně, nezbude, než se ve věci obrátit na soud. Pokud bude prokázáno, že se Váš otec nemůže na své pozemky dostat jinak, než přes pozemky firmy, je velmi pravděpodobné, že služebnost bude zřízena soudně. Doporučuji tedy začít vypracováním znaleckého posudku dokumentujícím stav věci a určujícím cenu, za jakou by služebnost mohla být zřízena a následně podat k soudu žalobu o zřízení služebnosti.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

- Odsouzení na nepodmíněný trest odnětí svobody - kdy přijde výzva k nástupu trestu?

Přítel byl odsouzen před dvěma měsíci na 8 let nepodmíněně. Jsou nějaké lhůty kdy musí nastoupit? Kdy mu přijde dopis. V dopise bude kdy a kam se má dostavit - jak je dlouhá tato doba, doručení dopisu vs. nástup? Děkuji

ODPOVĚĎ:
Jakmile se rozhodnutí, podle něhož se má vykonat nepodmíněný trest odnětí svobody, stalo vykonatelným, předseda senátu vyzve odsouzeného, je-li na svobodě, aby trest ve stanovené lhůtě nastoupil.

Konkrétní lhůta není stanovena, nicméně výzva může přijít až poté, co rozhodnutí nabude právní moci a stane se vykonatelným. Musíte také počítat s nějakým časovým rozestupem pro samotné doručení výzvy.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Předání bytu - novostavba - kolaudace 10/2017. Developer požaduje předání bytu i s podpisem protokolu a papírováním za max. 45 minut. Inspektor nemovitostí požaduje na kontrolu bytu 2 hodiny. Když nesouhlasím, předání proběhne 11/2017, developerem bude účtováno 1.000 Kč za každou další započatou hodinu (prý na základě VOP). První termín přidělen e-mailem v pátek (10.11.2017), předání v úterý (14.11.2017), to jsem odmítl s tím, že potřebuji více času na předání i na domluvu s inspektorem nemovitostí. Nyní čekám na druhý termín. Smlouva o smlouvě budoucí a VOP: developer povinen vyzvat k převzetí do 30 dnů od doručení kolaudačního souhlasu, já povinen byt převzít v určeném termínu bez zbytečného odkladu do 3 dnů, v případě prodlení pokuta 1.000 Kč/den, po 7 dnech možno odstoupit od smlouvy. Jinak se předání bytu ve VOP a SOSBK neřeší. Dále je ve VOP v části zakazující vstupovat na staveniště poplatek 1.000 Kč za každou sjednanou prohlídku mimo návštěvní den. Jak nejlépe postupovat? Může developer omezovat dobu na kontrolu bytu a vynucovat podpis protokolu před dokončením kontroly? Může za předání účtovat poplatky?

ODPOVĚĎ:
Záleží na tom, zda je ve smlouvě či VOP uvedeno, že předání bytu může trvat maximálně 45 minut. Pokud toto nikde není stanoveno, nevidím důvod, proč byste měl další hodinu připlácet. Požadujte po developerovi označení konkrétního ustanovení VOP, na základě kterého jste povinen poplatek za další hodinu při při předání bytu uhradit. Poplatek za prohlídku mimo návštěvní den by se dle mého na domluvený termín předání bytu neměl vztahovat. Developer by samozřejmě za předání bytu neměl účtovat žádné poplatky – předání bytu je jeho smluvní povinnost. Developer nemá právo omezovat dobu na kontrolu bytu a vynucovat podpis před dokončením smlouvy – jak jsem však již uvedla, záleží, co je uvedeno ve smlouvě a VOP. Pokud o tomto smlouva mlčí, je jen chybou developera, že podmínky předání bytů neošetřil podrobněji. Bohužel taková nedostatečná smluvní ujednání mají často na následek složité soudní spory.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Rád bych se zeptal na 3 body související s nájemní smlouvou:
1. Na tento bod jsem asi odpověď našel na Vašem fóru, ale pro jistotu jej zahrnu. Nájemce se rozhodl zvýšit nájem o 2.000 Kč od roku 2018 a v dalším roce už plánuje o dalších 1.000 Kč. Údajně se mu nájem zdá nižší než v okolí. Přesto ve smlouvě z minulého roku, která je na dobu neurčitou, je inflační doložka, kde je jasně psáno, že zvyšování nájmu je možné, pokud přesáhne inflace míru 2,5 % a to tuto míru může zvýšit. Je tento krok ze strany nájemce legální?
2. Nájemce do smlouvy zahrnul větu, že jsme se dohodli, že mi nebude úročena jistota. Samozřejmě jsem podepsal, abych nedělal dusno. Na úročení jistoty však je právní nárok. Vzdal jsem se tedy podpisem úročení jistoty nebo byla tato věta zákonem nepřípustná?
3. Ve smlouvě je napsána výpovědní lhůta dva měsíce, ale v NOZ měsíce tři. Je zkrácení výpovědní lhůty zákonem umožněno?
Velmi Vám děkuji, S pozdravem Leoš

ODPOVĚĎ:
K bodu 1) Pronajímatel není oprávněn Vám nájem zvýšit, pokud nejsou splněny podmínky dle inflační doložky, která je součástí vaší nájemní smlouvy. Navíc v souladu s ust. § 2249 občanského zákoníku lze nájemné zvýšit jen na základě písemného návrhu pronajímatele, a pokud s návrhem nájemce souhlasí, začne zvýšené nájemné platit třetí kalendářní měsíc po dojití návrhu. Bez Vašeho souhlasu by tedy pronajímatel ani nemohl sám nájemné navýšit (měl by však možnost obrátit se na soud).
K bodu 2) Smluvní ujednání, dle kterého není jistota úročena, je v rozporu se zákonem. Na úročení jistoty tedy skutečně nárok máte bez ohlednu na znění nájemní smlouvy.
K bodu 3) Dle ust. § 2235 odst. 1 občanského zákoníku se nepřihlíží k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení obč. zák. o nájmu bytu a domu. Ve smlouvě tedy můžete sjednat kratší výpovědní lhůtu, u soudu by se však pronajímatel nemohl tohoto smluvního ujednání dovolat právě s ohledem na výše citované zákonné ustanovení.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Před rokem (11/2016) nám byla realizovaná nová fasáda. Od realizátora jsme dostali dokument, kde se zavazuje k záruce v délce 60 měsíců. Po první zimě se vrchní vrstva omítky na několika místech oddělila od podkladu (polystyren) -takže nyní jsou na fasádě takové jako vzduchové bubliny. Kontaktovali jsme realizátora, který přislíbil opravu, ale na domluvu termínu se již neozval a od té doby nám nezvedá telefony, nereaguje na emaily. Děkuji moc za radu, jak postupovat a na co máme případně nárok, v případě realizace opravy jinou společností a za jakých podmínek můžeme k takové opravě přistoupit. Děkuji, Pavlína.

ODPOVĚĎ:
Primárně máte nárok na opravu, případně na slevu. V případě zásadního porušení smlouvy (zásadních vad) můžete požadovat vrácení celé ceny, neboť byste mohli odstoupit od smlouvy.

Pokud realizátor nereaguje, je otázkou, zda bude reagovat na jiné nároky (slevu). Nyní doporučuji písemně doporučeným dopisem vyzvat realizátora k opravě s tím, že nedojde-li k opravě, necháte opravu provést jinou společnost a cenu opravy budete uplatňovat jako slevu.

Pokud toto nepomůže, nechte si nechat zpracovat cenou nabídku na opravu a tuto cenu za opravu uplatňuje jako slevu z ceny za fasádu. Rovněž doporučuji nechat zpracovat znalecký posudek, ze kterého bude vyplývat vadnost fasády. Až poté případně přistupte k opravě. Ovšem pro soudní spor je nutné mít vše náležitě zdokumentované, neboť soud by již nemohl vadnost posuzovat. Pokud by to nebylo nezbytně nutné, bylo by vhodnější fasádu opravit až po případném sporu.

Nebude-li realizátor reagovat, obraťte se na ČOI s návrhem na mimosoudní řešení. Více informací

https://www.coi.cz/informace-o-adr/

Pokud ani toto nepomůže, bude nutné se domáhat Vašeho nároku žalobou u soudu. V tomto případě doporučuji využít pomoci advokáta. Seznam advokátů naleznete např. zde:

www.advokatikomora.cz

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Mám pronajatý prostor na své IČ.
1. Ráda bych tento prostor podpronajala svému příteli na jeho IČ, s tím, že bychom se zde oba střídali a tržby evidovali každý na své IČ. Provozuji fitness centrum a otevřeno je 14 hodin denně. V prostoru fitka prodáváme i doplňky stravy, eviduji tedy sklad. Podnájemní smlouvu s majitelem měnit nechci, obávám se zdražení nájmu. Bylo by to možné?
2. Jsem po spuštění EET povinna vést ještě tzv. papírovou evidenci tržeb ručně do sešitu? Nebo stačí každý den vyjet obraty z EET a dle těchto záznamů vyhotovit peněžní deník? Děkuji, Nina.

ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že podnájem je možné zřídit pouze se souhlasem pronajímatele, tj. majitele prostoru. Záviset také bude na samotné smlouvě, která může obsahovat jiné pravidlo, nicméně běžně je tento požadavek souhlasu obsažen i v nájemních smlouvách. K tomu je třeba uvést, že pokud zřídíte podnájem (užívací právo) pro přítele bez souhlasu pronajímatele, může toto být považována za hrubé porušení povinností, kdy na základě tohoto je možné nájem vypovědět. Bez souhlasu pronajímatele tedy prostor dále nepronajímejte, neobsahuje-li nájemní smlouva předem daný souhlas pronajímatele s podnájmem.
Tržby můžete evidovat ve formě dle svého uvážení. Musíte je být však schopna prokázat správci daně.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Moje teta a můj děda jsou spoluvlastníky nemovitosti, každý má 1/2. Teta investovala do své poloviny 2.000.000 Kč. Jde mi o to, jak se bude dělit majetek po dědově smrti. Já (vnuk) a mé sestry jsme dědicové a druhý dědic je druhá dcera dědova, tedy právě má teta, která je spoluvlastník toho celku s dědou. Půjde do dědictví po dědovi i ta její půlka, nyní již vlastně cennější o 2.000.000 Kč? Může ona nějak zabránit, aby ta její investice nešla do dědictví a nemusela se o ni dělit? Co bychom měli udělat, aby se nemusela bát o svou investici, ale zároveň bylo vše spravedlivě rozděleno. Jde ta její investice nějak odečíst? Děkuji, Milan.

ODPOVĚĎ:
V případě, že zemře Váš děda, bude předmětem dědictví pouze spoluvlastnický podíl v rozsahu 1/2, 1/2 ve vlastnictví tety zůstává v jejím vlastnictví.
Neexistuje-li závěť bude dědictví probíhat dle zákonné posloupnosti, dědických tříd.
V rámci dědického řízení bude předmětná nemovitost pověřeným notářem oceňována, předmětem dědictví bude tedy pouze 1/2 nemovitosti, v případě vypořádacího podílu pouze 1/2 oceňovací částky.
Spoluvlastnický podíl lze rozdělit mezi dědice, Vaší tetě by se tak podíl zvýšil, případně přenechat tento podíl jednomu z dědiců, který ostatním vyplatí vypořádací díl. V rámci dědické dohody samozřejmě můžete zahrnout i vložené investice.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

2/2002 jsou 3 dědici družstevní garsonky, 1/2 dědí dědic A, dědici B a C dědí 1/4. Stanovy družstva nedovolují více majitelů, proto 8/2002 ústní dohoda mezi dědici, garsonka napsána na dědice A, převede byt do OV, zařídí prodej, peníze se rozdělí. 9/2002 dědické řízení, dědici B a C neodmítají dědictví, ale nic nepožadují, garsonku dědí dědic A. Zjištěno, že garsonku lze prodat až za 3 roky, dědici odmítají ji pronajímat. 8/2003 dědic A sděluje, že garsonku pronajímá, má ji za 15.000 Kč v OV, dědicům B a C vyplácí každému 70.000 Kč, což považují za podíl na zisku a zálohu na následný prodej. 9/2017 Dědic A odmítá garsonku prodat nebo se vypořádat, celé roky ji pronajímá. Dle odhadu RK, měla hodnotu v roce 2005, tedy v době, kdy se měla prodat, 1.100.000 Kč. Je celá věc promlčená, od kdy se počítá promlčecí doba? Je nějaká šance donutit dědice A k vypořádání. Dědici jsou si vědomi, že udělali chybu, když spoléhali jen na ústní dohodu. Děkuji, Karolína.

ODPOVĚĎ:
Bohužel v daném případě není možnost, jak se domoct práva dědiců B a C. Tím, že v rámci dědictví nebyl stanoven vypořádací podíl, nevzniklo jim na jeho vyplacení právo. V rámci dědického řízení bylo možné uzavřít dohodu dědiců, např. že vypořádací podíl bude vyplacen za tři roky, nic takového však sjednáno nebylo.
V rámci ústní dohody jsou dědicové B a C ve velmi značné důkazní nouzi a byli by to právě oni, kdo by tuto skutečnost musel prokázat.
Pokud bych vzala, že zde skutečně vznikla nějaká možnost dohodu prokázat, pak by se promlčecí doba počítala od převedení bytu do osobního vlastnictví, tedy roku 2003, promlčecí lhůta je 3 letá.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

17 let manželé, dvě děti, 16 let syn, student SŠ, 13 let dcera, ZŠ. V květnu 2017 se manžel odstěhoval a nyní řešíme rozvod. Od května 2017 mi posílá 15.000 Kč měsíčně. Bydlím v domě, který vlastníme, máme dvoupokojový byt, auto, žádné dluhy. Byt si chce nechat manžel a po mě chce polovinu z domu a auta. Bohužel mi nikdy nepřiznal kolik přesně vydělává, ale je to nejméně 50.000 Kč i s výsluhou, kterou dostává a nájmem za byt, který pronajímal. Teď v bytě bydlí. Já jsem platila a platím téměř veškeré výdaje domácnosti. Manžel mi tvrdí, že na svém účtu nemá žádné peníze, jen pár drobných a peníze nechce řešit. Nevěřím mu, protože je chorobně šetřivý. Prý kupoval auto, to před 5-ti roky a platil opravu střechy domu 90.000 Kč, to před 2 roky. To už bylo placeno a od té doby vydělával on i já peníze. Také má několik spoření -stavební, důchodové. Byl 2x v zahraniční misi a tvrdí mi, že jsou to jenom jeho peníze, včetně těch co vydělává. Nikdy mě neinformoval o výdajích, vím, že je to moje chyba. Dá se zjistit, kam manžel peníze uklidil? Kolik chtít výživného na děti? Co patří do SJM? Děkuji, Simona.

ODPOVĚĎ:
I výdělek je součástí SJM. V rámci soudního řízení soud provádí dokazování a na základě jeho výsledku určí výživné. V civilním řízení je ale bohužel na účastnících, jaké důkazy navrhnou. Pokud byste tedy chtěla zjišťovat, kam manžel peníze uklidil a případně prokazovat jeho příjem pro účely výpočtu výživného, musela byste mít alespoň jeho číslo účtu a soud požádat, aby zajistil výpisy z účtu. Soud sám z úřední povinnosti nic nezkoumá, musel by mít od Vás alespoň základní informace, co zjišťovat. Pokud jde o zůstatky na účtech, tak i tyto jsou součástí SJM, pokud na účty byly připisovány finance, které pocházely z výdělku. Doporučovala bych v této věci nic neponechat náhodě a navštívit advokáta - seznam na www.advokatikomora.cz, s kterým byste probrala detaily Vašeho případu. Rozhodně bych dále doporučila pokusit se zjistit co nejvíce informací o manželových účtech i jeho spořeních - alespoň čísla, pro případ soudního řízení.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Moje dcera je v dosud neukončeném dědickém řízení po otci. Nyní je nařízeno soudní jednání o zrušení spoluvlastnictví, které měl zemřelý se svou družkou. Dcera žije trvale v zahraničí a kvůli školou povinným dětem a velké vzdálenosti nemůže přijet. Je možné, aby ji zastoupil na jednání člen rodiny, kterému by dala plnou moc? Je také účastníkem řízení a zastupuje ji při jednáních v dědickém řízení. Děkuji, Lidka.

ODPOVĚĎ:
Ano, je možné, aby dědic byl v rámci řízení o pozůstalosti zastoupen na základě plné moci. Plnou moc uzavřete písemně a předložte ji notáři. Zastupování v dědickém řízení je poměrně běžné a notáři bezproblémově přijímané. Zmocněnec není účastníkem řízení (pokud tedy sám není dědicem), ale jedná jménem zmocnitele (dědice).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Chtěla bych se zeptat ohledně dědictví po zemřelém tchánovi. V roce 2015 byl tchán zbaven svéprávnosti z důvodu Alzheimerovi nemoci. Tchýně byla ustanovená opatrovníkem. K soudu doložila pouze hmotný majetek (garáž a byt). Neuvedla vůbec finanční hotovost na účtu, který měli společný a byl psaný na tchána, spoření a pojistky. Poté si založila své účty a tchánův nechala pouze na prokázání pro soud, kde chodil jeho důchod. V 10/2017 tchán zemřel a mě zajímá, zda se budou do dědictví počítat i účty, které jsou psané na tchýni a kde byly zřejmě poslané peníze ze spoření a pojistek, které tchánovi skončily a kde si tchýně zřejmě nechala převést i naspořené peníze, který měl tchán na svém společném účtu, na který měla přístup. Děkuji za Vaši odpověď a čas. Děkuji, Kristýna.

ODPOVĚĎ:
Notář, který dědické řízení bude řešit, tyto účty automaticky do dědictví nezařadí, nejsou vedeny na jméno zůstavitele a vzhledem k tomu, že notář řeší majetek ke dni úmrtí, nepovedou notáře ani žádné indicie k tomu, že by tento majetek spadal do dědictví. Na tuto skutečnost musíte notáře upozornit. Předpokládám, že i tak majetek do dědictví nezařadí (manželka zůstavitele toto nepotvrdí), pak tedy bude třeba podat žalobu na neplatnost určitého právního jednání, a to u soudu, který manželku (tchyni) jmenoval do funkce opatrovníka. Jedině takto můžete docílit toho, že převod prostředků bude prohlášen za neplatný a tyto budou zahrnuty do dědictví.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Moje teta mi chce darovat svůj členský podíl v bytovém družstvu (jedná se o družstevní byt 2+1). Sama ale s bytovým družstvem nepodepsala Smlouvu o smlouvě budoucí. Chtěla bych se zeptat:
1) Jak postupovat v tomto případě?
2) Lze převod uskutečnit bezúplatně?
3) Jak je to s případnými daněmi (z darování = převodu nemovitosti)?
Děkuji, Petra.

ODPOVĚĎ:
Získáním členského podílu v bytovém družstvu nevzniká vlastnické právo k bytu, vlastníkem bytu zůstává nadále bytové družstvo, Vaše teta je,, pouze" členem družstva, které bytovou jednotku vlastní.
Převodem družstevního podílu, s nímž je spojen nájem družstevního bytu, tak dochází k převodu nájmu družstevního bytu včetně všech práv a povinností s tím spojených, nikoli ke vzniku vlastnictví jednotky.
S bytovým družstvem není uzavírána žádná smlouva o smlouvě budoucí. Pokud je zaplacena celá anuita, je na družstevnících, aby se rozhodli, zda bytové jednotky převedou do osobního vlastnictví či je ponechají ve vlastnictví bytového družstva.
1/ Postačí uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu družstevního podílu v bytovém družstvu.
2/ Ano, převod lze uskutečnit bezúplatně.
3/ Smlouvou nenabudete vlastnické právo k nemovitosti, nebudete tedy platit daň z nabytí nemovitých věcí. Darovací daň již neexistuje.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

V červnu 2017 jsme si objednali přes internetový obchod bazén s konstrukcí v sadě s doplňky. Bohužel koncem léta (srpen) se na nějakých místech konstrukce začali tvořit odřeniny a při sklízení bazénu byly tyto části úplně přilepeny k trubkám. Kontaktovali jsme proto internetový obchod, kde nám bylo sděleno, ať bazén zašleme na posouzení. Teď ale nevíme, jak to udělat. Když pošleme bazén nyní, zkontrolovat jeho stav, zda nám případně bazén při reklamaci nepoškodili, budeme moci až příští rok v sezóně. Na druhou stranu, kdybychom bazén odeslali až příští rok v květnu, nebudeme moci uplatnit vadu výroby, kterou je možné uplatnit do půl roku od zakoupení (reklamace začne běžet až po fyzickém převzetí výrobku). Nebo je možné po domluvě s obchodem odeslat zboží až na jaře, ač je vada nahlášena již nyní, a i tak případně uplatňovat půlroční lhůtu od zakoupení? Děkuji za odpověď a radu. Děkuji, Ilona.

ODPOVĚĎ:
Vadu uplatněte vůči prodejci co nejdříve s tím, že se pokuste domluvit na termínu odeslání. Je důležité, kdy se vada projevila, nikoli kdy fakticky budete bazén reklamovat. Tím, že vadu oznámíte již nyní, bude zřejmé, že se projevila v průběhu prvních 6 měsíců.

Pokud máte strach z poškození, snažte se bazén před odesláním co nejvíce zdokumentovat.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Jsem členem družstva a mám trvalý pobyt v ČR, ale chystám se to změnit (USA). Jsem překvapen, čtouce si stanovy družstva, kde se píše (dotaz níže).
Podmínky pro členství, vznik členství
1. Členem družstva může být pouze zletilá fyzická osoba mající trvalý pobyt v ČR, které za podmínek určených těmito stanovami vznikne dnem vzniku členství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu nebo právo nájmu družstevního bytu. Toto ustanovení se použije, nestanoví-li závazně ustanovení práva EU nebo zákona České republiky jinak. Členem družstva může být v případě dědictví i nezletilá fyzická osoba. Za ni pak jedná zákonný poručník, určený soudem.
Znamená to, že pokud nabudu trvalého pobytu v USA (a ztratím ho v ČR), ztratím své členství v družstvu? Mám raději byt prodat, či existuje nějaká alternativní možnost, jako někomu své členství svěřit po dobu, kdy nemám trvalý pobyt v ČR. Popřípadě, je vydán nějaký zákon EU/ČR, který by toto klauzuli stanov rušil. Co mi v tomto případě doporučujete, ideálně bych si byt nechal, až se jednou vrátím. Děkuji, Oldřich.

ODPOVĚĎ:
Toto ustanovení stanov je velmi problematické a bohužel u bytových družstev velmi časté. Problematice se věnovala i ombudsmanka, která za souhlasu většiny právníku tvrdí, že jde o ustanovení diskriminační. Na druhou stranu bytová družstva jsou soukromoprávní korporace a prakticky si mohou odsouhlasit, co chtějí. Máte tedy dvě možnosti, buď si trvalý pobyt změnit do USA a čekat, že se budete případně soudit o platnost či neplatnost ustanovení stanov nebo byt převést na nějakou osobu, které věříte, a která by Vám v případě návratu byt, resp. členský podíl opět převedla.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Jsme s manželem 16 let. Manžel má z prvního manželství jedno dítě, já dvě. Společné děti nemáme. Nyní jsme koupili družstevní byt. Chtěli bychom, aby v případě smrti jednoho z nás připadl byt tomu druhému. Po smrti nás obou by připadlo dědictví všem dětem. Jakou formou je možné toto učinit? Děkuji za odpověď. Jiřina

ODPOVĚĎ:
V případě družstevního bytu je v rámci dědictví jiný režim než bytu v osobním vlastnictví. V tuto chvíli nevlastníte předmětnou nemovitost - byt, ale pouze jste získali práva a povinnosti plynoucí z nájemní smlouvy.
Vzhledem k tomu, že jste družstevní podíl získali za trvání manželství, automaticky po smrti jednoho z manželů přejde na manžela druhého.
K této skutečnosti se však přihlédne při vypořádání dědictví. Dědici nemají tedy právo na družstevní podíl, ale mají právo na vyplacení hodnoty 1/2 členského podílu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Mám dotaz ohledně územního plánu. Koupili jsme s mužem pozemek, na němž stojí 2 zemědělské stavby, konkrétně na Jemništi, číslo LV 1006, a jedná se o parcelní číslo st, 107. Tyto zemědělské stavby se nachází ve výrobně -obslužné zóně, kde je přípustná výstavba služebních bytů a bytů vlastníků. Chci se zeptat jak to správně chápat, může zde být tedy více služebních bytů, je jejich počet nějak omezen? U bytů vlastníků, pokud je vlastník 1 znamená to, že byt vlastníků může být také jen jeden? Případně u služebních bytů, zjistila jsem si, že nájemce služebního bytu musí mít v nájemní smlouvě uvedenu činnost, pro kterou se mu služební byt pronajímá. Jak se v tomto případě prokazuje činnost na jakou jsou byty vázány? Máme v plánu budovu zrekonstruovat a realizovat zde více bytových jednotek. Na stavebním úřadě nám řekly, že je možný jen jeden byt, ale na služební byty jsme se tam neptali. Také jsem slyšela, že v roce 2020 budou muset všechny obce měnit územní plány ze zákona, je to pravda? Děkuji, Apolena.

ODPOVĚĎ:
Služební byty mají zajišťovat bydlení pro nájemce jen po dobu výkonu práce, s níž je služební byt spojen. Nájem tedy končí poté, co je skončena práce, s níž je udělení služebního bytu spojeno. Prakticky tedy činnost, pro kterou je byt pronajímán, prokazujete pracovní smlouvou. Pokud jde o počet bytů, tak to je dotaz na stavební úřad, který to vyhodnotí na základě lokality, rozlohy pozemku, atd...
Pokud jde o územní plány, tak všechny obce, které mají územní plány schválené před rokem 2007 musí mít do roku 2020 nové územní plány.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

◙ Co je veřejné prostranství - definice, příklad
- Definice veřejné prostranství - příklad
- Parkování na veřejném prostranství a přestupek - příklad z praxe

Zaparkoval jsem vozidlo na nezpevněné ploše vedle veřejného parkoviště. Pozemek, na kterém jsem parkoval patří soukromé společnosti s. r. o. Městský strážník nechal na vozidlo instalovat „botičku“. Přestože jsem strážníka upozornil, že vozidlo stojí na soukromém pozemku, bylo mně sděleno, že pozemek není oplocen ani nijak označen a tedy je považován za veřejné prostranství a já jsem se dopustil záboru veřejného prostranství, za což mě byla udělena bloková pokuta a úhrada za demontáž blokovacího zařízení. Bylo jednání strážníka v souladu se zákonem? Mohl vykonávat svoji pravomoc na soukromém pozemku? Děkuji, Vladimír.

ODPOVĚĎ:
Veřejným prostranstvím jsou dle § 34 zákona o obcích všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

Dle této definice je možné, aby za veřejné prostranství byl považován i soukromý pozemek, a de facto jakýkoliv další prostor, který je přístupný každému bez omezení.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

V roce 2003 si syn mé manželky na své náklady zrekonstruoval byt 2+1 v rodinném domě, který je v mém vlastnictví. Podepsal jsem s ním nájemní smlouvu na dobu neurčitou a bez placení nájemného, pro finanční úřad odečítání úroků z daní. Dům potřebuje opravu a syn mé manželky nechce přispívat na různé opravy a provoz. Tak potřebuji informaci, zda můžu smlouvu vypovědět podle zákona č. 89 2012 sb, občanský zákoník. Děkuji, Miloš.

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě nájemní smlouva je smlouvou úplatnou. Pokud nájemník uhradil rekonstrukci, pak by mělo být ve smlouvě či určitém dodatku sjednáno, jak se bude umořovat. Rekonstrukce proběhla v roce 2003, předpokládám, že veškeré investované peníze jsou již splacené, proto bych nájemce vyzvala k úhradě nájemného buď stanoveného a není-li stanoveno tak obvyklého v místě a čase.
Pokud nájemce toto nebude akceptovat, bude třeba, aby výši nájemného stanovil soud. V případě, že určené nájemné nájemník nebude hradit, jedná se o závažné porušení nájemní smlouvy a důvod pro výpověď z nájemní smlouvy.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

- Svěření do péče - od kolika let věku dítěte soud akceptuje názor dítěte?

Děvče, 11 let, svěřena do mé péče. Máme super vztah, stejně jako ona s otcem. Rozdíl je v tom, ze u mě má povinnosti, musí se učit, uklízet a financí nemáme na rozhazování. U něj má dcera veškerý komfort, nemusí nic, jen dovolené, restaurace a pohoda.
Mám strach, ze když jsem na ni tvrdší, bude chtít k němu, kde má pohodu. Nevadilo by mi, kdyby byla u něho, pokud by to nebylo přes půl republiky.
Cca od jakého věku soud přihlíží k tomu, zda dítě chce k druhému rodiči? Bere soud v potaz, rozdílnou výchovu? Ze ji finančně táhne na svou stranu? Díky, Helena

ODPOVĚĎ:
Úmluva o právech dítěte v čl. 12 stanovuje, že: „Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečují dítěti, které je schopno formulovat své vlastní názory, právo tyto názory svobodně vyjadřovat ve všech záležitostech, které se jej dotýkají, přičemž se názorům dítěte musí věnovat patřičná pozornost odpovídající jeho věku a úrovni. Za tímto účelem se dítěti zejména poskytuje možnost, aby bylo vyslyšeno v každém soudním nebo správním řízení, které se jej dotýká, a to buď přímo, nebo prostřednictvím zástupce nebo příslušného orgánu. “

Toto právo a současně povinnost soudu je v českém právním řádu zakotveno v § 867 občanského zákoníku, který říká, že: „Před rozhodnutím, které se dotýká zájmu dítěte, poskytne soud dítěti potřebné informace, aby si mohlo vytvořit vlastní názor a tento sdělit. Není-li podle zjištění soudu dítě schopno informace náležitě přijmout nebo není-li schopno vytvořit si vlastní názor nebo tento názor sdělit, soud informuje a vyslechne toho, kdo je schopen zájmy dítěte ochránit, s tím, že se musí jednat o osobu, jejíž zájmy nejsou v rozporu se zájmy dítěte. O dítěti starším dvanácti let se má za to, že je schopno informaci přijmout, vytvořit si vlastní názor a tento sdělit. Názoru dítěte věnuje soud patřičnou pozornost. “

Z výše uvedeno tedy vyplývá, že soud by měl jednoznačně vyslechnout názor dítěte staršího dvanácti let, může ale samozřejmě přihlédnout i k názoru dítěte mladšího. Pokud by došlo k situaci, že by dceřin otec žádal o svěření dcery do své péče, můžete samozřejmě při soudním řízení upozornit i na otcův benevolentní způsob výchovy – soud by měl při posuzování celé záležitosti vzít všechny podstatné informace v úvahu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

- Jak zabránit vydání stavebního pozemku na vedlejším pozemku - nedostupnost příjezdové cesty, kanalizace, vodovodu, plynu, elektřiny (přívodu elektřiny k pozemku)

Bydlíme v extravilánu nedaleko Rokycan, kde se nachází několik rodinných domů a chat, několik metrů od hranice Přírodního parku Trhoň. Území je unikátní přírodou, klidem a čistotou. Kolem nás se nacházejí jen louky, pole a les. V posledních několika měsících se zde začali objevovat zájemci o koupi okolních pozemků s cílem zahájit zde výstavbu. Jako obyvatelé tohoto území jsme již sepsali petici, ve které jsme se negativně vyjádřili k jakékoliv výstavbě s ohledem na možné znečištění okolní přírody včetně obavy o naše vodní zdroje.
V létě 2017 byla prodána první louka. V tomto týdnu jsme obdrželi stanovisko k využití plochy atelierem urbanismu, které říká, že zmíněné pozemky jsou součástí zastavěného území vymezeného ve stávající ÚPD a že vzhledem k prolínání funkce v tomto území (bydlení a rekreace) je celé území vymezeno jako území obytně - venkovské. Dle vyjádření atelieru došlo v dokumentaci vzhledem ke stáří dokumentace a použité technologii k vyblednutí barev a tím i k zhoršené čitelnosti grafických příloh.
Podle návrhu nového územního plánu se jedná o nezastavěné území. Komunikace vedoucí k extravilánu je částečně nezpevněná, bez příkopů o max. šíři 2,5 metru v několika místech a není zde řešena infrastruktura (kanalizace, vodovod, plyn, veřejné osvětlení). Dle vyjádření ČEZ je kapacita stávající trafostanice těsně nad únosnou mezí.
Jaké kroky bychom měli podniknout, abychom zamezili vydání stavebního povolení?
Jsou pro vydání stavebního povolení důležité (rozhodující) parametry příjezdové komunikace?
Co všechno můžeme ještě udělat proti zamezení případné další výstavby?
Děkuji. Milena

ODPOVĚĎ:
Jako vlastník sousedního pozemku máte možnost uplatňovat námitky v územním řízení (§ 89 stavebního zákona – námitky musí být uplatněny nejpozději při ústním jednání, případně při veřejném ústním jednání) a stavebním řízení (§ 114 stavebního zákona - Účastník řízení může uplatnit námitky proti projektové dokumentaci, způsobu provádění a užívání stavby nebo požadavkům dotčených orgánů, pokud je jimi přímo dotčeno jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě).

Vždy samozřejmě platí, že daný (stavební) záměr musí být v souladu s územním plánem.

Pro příjezdovou komunikaci k rodinnému domu platí následující: Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

- Lék ze zahraničí zabavený celní správou na testování zakázaných látek - hrozí přestupkové řízení?

Objednala jsem si ze zahraničí (konkrétně z Číny) léčivý prostředek s názvem Cholestyramin. Potýkám se totiž s chronickou boreliozou a na internetu se dočetla, že tento lék může být nápomocen při léčbě. U nás v ČR je dostupný na předpis, ale za kompletní úhradu pacienta. Ve snaze ušetřit jsem zvolila variantu zkusit objednat lék z Číny, kde vychází levněji. Bohužel se stala věc, že balíček mi zabavil celní úřad, aby zkontroloval jeho obsah pro podezření na nepovolené látky. Obchodníci totiž poslali tento lék pod jiným názvem. Když jsem se dozvěděla, že balíček zabavili k testování, vylekalo mě to. Zajímalo by mě, co se v takovém případě konkrétně dělá. Jestli balíček pouze nepustí nebo budou žádat nějaké vysvětlení, abych věděla s čím mám počítat. Mám obavy, jestli jsem se nedopustila nějakého přestupku. Děkuji za laskavou odpověď.
Tina

ODPOVĚĎ:
V případě zadržení zásilky celníky jste o této skutečnosti informována z dopisu, který je Vám zaslán a který obsahuje potřebné údaje a informace o možném postupu a doložení případných dokladů (informace získáte i zde: https://www.celnisprava.cz/cz/clo/odbavovani-postovnich-zasilek/Stranky/Odbavov%C3%A1n%C3%AD-po%C5%A1tovn%C3%ADch-z%C3%A1silek-na-odd.-23-celn%C3%AD---po%C5%A1tovn%C3%AD-styk-Celn%C3%ADho-%C3%BA%C5%99adu-Praha-Ruzyn%C4%9B,-n%C3%A1kupy-p%C5%99es-internet-po--1.5.20.aspx).

Dovoz léků má speciální pravidla, kdy taková zásilka podléhá kontrole a zvláštnímu režimu odbavení (bližší informace - informační linka Celního úřadu Praha Ruzyně, odd. 023.1, která je v provozu každý pracovní den v době 8,00 – 15,30 hod. na tel. 257 019 256).

Skutečnost, že došlo k zadržení zásilky neznamená, že jste se dopustila přestupku. I zásilku zadrženou celním úřadem je možno proclít, pokud nebude shledán opak (v takovém případě bohužel o zásilku přijdete). Můžete se nechat v této věci zastupovat (některou celní agenturou) nebo tak učinit i sama.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

S přítelem a s naším dítětem jsme žili v podnájmu. 17.8.2017 přítel musel nastoupit do výkonu trestu a já s dítětem se odstěhovat k mámě. Majitel bytu nepožadoval 3 měs. výpovědní lhůtu. Ale, problém nastává zde, u majitele máme 9.000 Kč vratnou kauci, a my jsme mu dlužili 9.000 Kč za nájem a 4.000 Kč za vyúčtování elektriky. Myslela jsem, že se to vzájemně vyrovná a my doplatíme jen za el. Ale majitel mě donutil podepsat směnku ve výši 13.000 Kč splatnou do konce tohoto roku (2017), a on nám vratnou zálohu vrátí až po ročním zúčtování, což je asi v březnu. Bohužel to ve výpovědi z nájmu není zřetelně napsáno. Já se bojím, že mě to potom nezaplatí a hlavně si nevím rady se směnkou. Pobírám jen rodičovský příspěvek a na zaplaceni směnky nemám. Přítel se vrátí až 17.12.2017. Prosím o radu řešení situace. Měl na to právo? Lze zaplatit jen část směnky? A zbytek splácet či vyrovnat s vratnou zálohou? Nerada bych se zadlužila. popřípadě kam se mohu obrátit na řešení této situace, na zaplaceni právníka nemám. Děkuji, Štěpánka.

ODPOVĚĎ:
V první řadě majitel bytu nemá právo zadržovat kauci s odůvodněním, že je to na případný nedoplatek vzniklý při vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu při budoucím vyúčtování. Kauci může majitel bytu zadržovat „přiměřenou dobu“, za kterou se považuje cca 30 dnů. Doporučuji Vám tedy zaslat pronajímateli výzvu s upozorněním na možné soudní vymáhání (ponechejte si doručenku pro případný soud) s odůvodněním, že na zadržování kauce nemá právo. Dále jej upozorněte, že dle zákona (§ 2254 odst. 2 občanského zákoníku) máte právo požadovat úroky z jistoty (kauce) od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.
Pokud jde o platnost směnky – jestliže jste ji podepsala a směnka má veškeré zákonné náležitosti, jde o platnou směnku a pronajímatel má nárok na její uhrazení v době splatnosti. Její neuhrazení by se Vám nemuselo vyplatit a ještě byste musela hradit náklady na její vymáhání a úroky z prodlení. Bohužel argument, že směnka byla podepsána pod nátlakem, by u soudu nejspíše neobstál. Doporučuji Vám tedy směnku zaplatit, ale zároveň zaslat pronajímateli výzvu k vrácení kauce, jak jsem psala výše.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Před deseti lety (2010) matka přítele mi poskytla trvalý pobyt, kde jsem uskladnila jeden kufr, tři křesla a stolek v hodnotě řekněme 2.500 Kč. Nikdy jsem tam nebydlela a teď chci zrušit trvalý pobyt a odstěhovat věci. Takže dotaz zní, může matka přítele po mne požadovat nějakou finanční částku za tyto uskladněné věci a kolik je maximum. Předem děkuji za odpověď a omlouvám se za pravopis. Děkuji, Soňa.

ODPOVĚĎ:
S matkou Vašeho přítele jste uzavřela ústní smlouvu o úschově. Pokud jste se nedohodli a úplatě za úschovu, pak ji po Vás matka přítele nemůže požadovat. Má však nárok na úhradu nezbytných nákladů, které na věci při jejich opatrování vynahradila – lze si však jen těžko představit nějaké náklady při opatrování Vámi vyjmenovaných věcí. Je tedy pravděpodobné, že přítelova matka nemá nárok na žádnou náhradu nákladů a v případném soudním sporu by neuspěla.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Bydlíme se ženou ve vlastním bytě čtyřbytového domu, jež má čtyři podlaží (jedno podlaží jeden byt) a který je v podílovém vlastnictví majitelů bytů. Není zde ustanoveno družstvo vlastníků. Dle společné smlouvy máme fond oprav domu, do kterého přispíváme dohodnutou částkou dle majetkového podílu na domě. Jedná se o starší secesní dům, který má na dvorním průčelí přistavěny dřevěné verandy, jež navazují jedna na druhou až do třetího nadzemního podlaží. Náš byt ve 4. NP verandu nemá. V současné době mají majitelé bytů s verandou zájem na opravě verand, které jsou ve špatném stavu a chtějí použít finanční prostředky z fondu oprav. Zajímá mě, jestli jako majitel bytu bez verandy se musím na opravě verand též podílet. Jestli dřevěné verandy je možné považovat za opláštění budovy, které je společným majetkem všech majitelů, stejně jako střecha budovy? Nebo přináleží verandy čistě jednotlivým majitelům, jako okna, která si každý z majitelů opravuje ve vlastní režii? Děkuji, Zikmund.

ODPOVĚĎ:
V prohlášení vlastníka nemovitosti máte uvedeno, zda jsou verandy zařazeny do společných prostor budovy. Pokud ne, měli by si opravy financovat sami majitelé bytů s verandami. Pravděpodobně však verandy jsou společnými prostorami, v takovém případě by měla být zohledněna výše příspěvku do fondu oprav – tedy Vy byste měl pravidelně přispívat méně. Pokud tomu tak není, žádejte po ostatních vlastnících úpravu pravidel výpočtu příspěvků do fondu oprav. Viz § 1180 věta druhá občanského zákoníku: Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání  (např. lodžie, balkon, terasa), stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrů a umístění této části a rozsahu povinností vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___


__

PRÁCE-DOVOLENÁ, NEPLACENÉ VOLNO
Nepřijetí dítěte do školky a placené volno z důvodu péče o dítě mladší 4 let

Jsem matka dvojčat na rodičovské dovolené, která mi bude končit 23.11.2017. Kvůli nepřijetí dětí do školky jsem byla zažádat u mého zaměstnavatele o neplacené volno na 1 rok po ukončení rodičovské dovolené z důvodu nezbytné osobní péče o dvě děti do věku 4 let. Zaměstnavatel mi žádost nejen zamítl, ale navíc mi sdělil, že mnou dříve vykonávaná pozice je obsazena a nabídl jiné pracovní místo ve firmě s nástupem ihned po ukončení rodičovské dovolené, což je pro mne z výše uvedených důvodů nereálné a na toto místo nastoupit nemohu. V současné chvíli nevím, jak postupovat a nerada bych se dostala do pozice, kdy bych nevhodně formulovanou výpovědí (dohodou) byla krácena na případné podpoře v nezaměstnanosti po ukončení pracovního poměru. Také nevím, zda v této situaci mám nárok na odstupné či nikoliv. Předem děkuji za Vaši odpověď. Děkuji, Jiřina.

ODPOVĚĎ:
Ke krácení podpory v nezaměstnanosti dochází podle § 50 odst. 3 zákona o zaměstnanosti v případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem. Vážným důvodem je podle § 5 písm. c) bod 1. zákona o zaměstnanosti i nezbytná osobní péči o dítě ve věku do 4 let. Pokud budete uzavírat dohodu o ukončení pracovního poměru, je vhodné uvést do ní tento důvod ukončení.
V případě, že půjdete na podporu v nezaměstnanosti přímo z rodičovské dovolené, bude se Vám podpora vypočítávat z průměrné mzdy v národním hospodářství. V roce 2017 tedy z částky 27 000 korun. První dva měsíce budete brát její 0,15násobek (4050 korun), další dva měsíce její 0,12násobek (3240 korun) a pak až do konce podpůrčí doby její 0,11násobek (2970 korun). A to bez ohledu na důvod ukončení pracovního poměru. Proto je obvykle výhodnější nastoupit alespoň na jeden den zpět do zaměstnání. V takovém případě se pak podpora vypočítává ze mzdy.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

"Pravomocné rozhodnutí o přestupku (tj. že byl spáchán) se zapisuje do evidence, která není veřejná. Pokuta Vám ovšem nemusí být uložena, je zde možnost např. tzv. podmíněného upuštění od uložení správního trestu, a to za následujících podmínek: " ------------ znamená to, že přestupková komise může rozhodnout o tom, že nešlo o přestupek? nebo muže rozhodnout jen o tom zda bude či nebude uložena pokuta?
Chodí dopis od úřadu do vlastních rukou?
Jsem zaměstnanec a na vedlejší činnost mám ŽL na maloobchod velkoobchod - nákup prodej, bez žádných speciálních požadavků na výkon, může mi být kuli tomuto přestupku pozastavena činnost?
Děkuji

ODPOVĚĎ:
Komise nerozhodne, že se nejedná o přestupek, rozhodnutí spočívá v tom, že jste se dopustil přestupku, nicméně může rozhodnout o tom, že sankci (pokutu) Vám neuloží, a to podmíněně, tzv. na zkoušku, kdy Vám bude stanoveno „zkušební období“. Pokud se v průběhu tohoto zkušebního období osvědčíte, nebude Vám sankce uložena.
Jednou z podmínek provozování této živnosti je také bezúhonnost.
Za bezúhonnou osobu se nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Spáchání přestupku nemá vliv na bezúhonnost. Tudíž skutečnost, že jste se dopustil přestupku, nebude mít vliv na Vaše živnostenské oprávnění.
Obálka Vám bude doručována do vlastních rukou.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

08/2017, v pracovní době, na pracovišti (v budově zaměstnavatele), při odchodu na oběd, cestou z 2. patra do přízemí, jsem špatně došlápla na levou nohu. Každé další došlápnutí bylo bolestivé. Událost jsem zapsala do knihy úrazů. Poté sama ošetřovala ledováním a hojivou mastí. Protože bolest neustupovala, vyhledala jsem pomoc v úrazové nemocnici. Bylo mi doporučeno v ledování a mazání pokračovat. Stále beze změn, proto opět návštěva úrazové nemocnice. Tentokrát mi byla doporučena rehabilitace. Dle zaměstnavatele se nejedná o pracovní úraz, protože se nestal při výkonu práce. Proto požaduje, abych rehabilitace navštěvovala ve svém volnu, nebo abych si zameškanou pracovní dobu nahradila. Je to v pořádku? Děkuji, Šarlota

ODPOVĚĎ:
Podle § 271k odst. 1 zákoníku práce se pracovním úrazem rozumí poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Podle § 274 zákoníku práce v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět. Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb ani cesta k němu a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele.
Úraz, který se stal v budově zaměstnavatele cestou na oběd je nepochybně pracovním úrazem.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Synův kamarád (oba nezletilí) nám v 11/2014 doma rozbil televizor z roku 2009. Jeho rodiče pojištěni u Allianz - pojištění majetku a odpovědnosti občanů. Televizi jsme odvezli do servisu, kde nám napsali - oprava televizoru je nerentabilní. Televizor stál 40.000 Kč jednalo se o Philips 32PFL9603D. Televize Philips mají mimo jiné patentovaný systém Ambilight (podsvícení), proto jsme si tento televizor koupili. Likvidátor pojišťovny si do dneška stojí na svém, že porovnání s jiným televizorem (v mém případě porovnával s televizí Samsung UE32H6200) je oprávněné a uznala pojistné plnění ve výši 5.745 Kč, po odečtení nelikvidních položek ve výši amortizace 5.495 Kč. Požadovali jsme po pojišťovně proplacení televizoru nejnižší řady Philips, v té době cena 20.000 Kč. Může pojišťovna porovnávat různé značky poškozené věci (Philips/Samsung)? Připadá mi to na hlavu postavené, když někdo někomu nabourá Porsche a náhradu vypočítává z Dacie? A může mi pojišťovna navrhovat, že si mám koupit opotřebovaný televizor? O kterou část zákona se pojišťovna opírá v případě náhrady škody? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Náhrada škody, stejně jako pojištění, jsou upraveny v občanském zákoníku.

V této souvislosti lze odkázat především na § 2861 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému;
- poškozenému vzniká právo na plnění proti pojistiteli (tedy proti pojišťovně), jen bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak jiný zákon (k tomuto se dostanu níže) ;
- pojištění lze ujednat jen jako pojištění škodové.

Při škodovém pojištění je pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události (§ 2811 občanského zákoníku).
Na základě shora uvedených ustanovení občanského zákoníku provádějí pojišťovny zcela běžně porovnávání poškozených či zničených věcí s věcmi obdobnými (a to při samozřejmém zohlednění opotřebení poškozené či zničené věci). Jedná se o praxi zavedenou a pojišťovnami někdy zneužívanou (v tomto ohledu je nutné si uvědomit, že je zájmem pojišťovny, aby na pojistném plnění hradila poškozeným co nejméně). Z tohoto důvodu pojišťovny často i po několik let jednají s poškozenými a snaží se jim vnutit svůj způsob výpočtu výše škody.
Na tomto místě zdůrazňuji, že mezi Vámi a pojišťovnou neexistuje žádný odpovědnostní vztah, tzn. že pojišťovna za škodu na Vašem televizoru neodpovídá. Škůdcem v tomto případě zůstává kamarád Vašeho syna, za kterého jednají jeho rodiče (tedy kamarád Vašeho syna je tím, kdo je k náhradě škody povinen).
Nedaří-li se Vám proto dohodnout s pojišťovnou, můžete se obrátit přímo na rodiče kamaráda Vašeho syna a písemně je vyzvat k náhradě Vám způsobené škody (a to ve výši, kterou považujete za odpovídající skutečně vzniklé škodě).
Je nutné si uvědomit, že byla-li Vám škoda způsobena v listopadu 2014, blíží se pomalu konec promlčecí lhůty Vašeho práva na její náhradu. Dle § 629/1 občanského zákoníku činí promlčecí lhůta 3 roky. Mohlo by se tak snadno stát, že Vaše jednání s pojišťovnou by neúspěšně pokračovalo až do chvíle, kdy by se Vaše právo na náhradu škody promlčelo (což by mělo pro vymahatelnost Vašeho práva fatální následky).
Nahradí-li Vám rodiče kamaráda Vašeho syna způsobenou škodu, budou následně oprávněni požadovat po pojišťovně náhradu takto vyplacených prostředků (což už bude předmětem jejich vlastního jednání s pojišťovnou, které Vás nebude zatěžovat).
Nebudou-li rodiče kamaráda Vašeho syna ochotni Vás dobrovolně odškodnit, bude nutné podat na ně (resp. na kamaráda Vašeho syna, který bude svými rodiči zastoupen) žalobu na náhradu škody, a to do listopadu 2017 (promlčecí lhůta tak přestane běžet a Vaše právo se nepromlčí, jak vyplývá z § 648 občanského zákoníku).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_______________________
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

-

Dobrý den, mám dotaz ohledně fakturace mezi manželi OSVČ. Já i manželka máme živnost na sportovní činnost + já navíc na IT služby. Ženě jsem vytvořil webové stránky a rád bych jí vystavil fakturu. Četl jsem, že pokud máme SJM, finanční úřad to nerad vidí. Jak je to z účetního a daňového / právního hlediska? Děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Fakturaci mezi manžely žádný právní předpis neupravuje ani nezakazuje. Pokud jste každý samostatným podnikatelem, vystavení faktury manželce za poskytnuté služby související s jejím podnikáním je možné. Jelikož jste spojené osoby, musí být cena v souladu s § 23 odst. 7 Zákona o daních z příjmů, tj. taková, jaká by byla stanovena mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obchodních podmínek.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:


___

-

Jsme 2 vlastníci ideální poloviny RD. Prateta - druhý vlastník - nemá finanční prostředky na opravy a modernizaci. V případě vadné střechy bych mohl střední opravu zainvestovat, nevím ale, zda jde právně ošetřit, abych v případě přednostního práva odkupu neplatil znovu za mou investici. To samé v případě PVC oken, plynového kotle, klimatizace, přístavku / garáže. Mám vlastně jen papír s jejím souhlasem s akcemi a poměrem zafinancování 0:100 %. Napadá mě sepsání půjčky se splatností při prodeji, nebo nějaké uznání dluhu, směnka? Uvažuji o znaleckém odhadu nemovitosti a odkupu, ale ne dříve než za rok, spíše za dva. Nechci malovat čerta na zeď, vzhledem k jejímu věku by mohlo nastat dohadovaní s jejím synem, který by dědil a tam bych se bez nějakého sepsaného dokumentu neměl o co opírat a z odhadu platil další polovinu. Rozdělení neřeší problém společných prostor. Popřípadě takto bych například mohl spojit opravu střechy s vybudováním obytného podkroví. Ale zase, dá se nyní bez vykoupení druhé ideální poloviny toto ošetřit. Děkuji, Petr.

ODPOVĚĎ:
Předně bych se vyjádřila k možnosti zrušení spoluvlastnictví. Primárně se spoluvlastnictví zrušuje dohodou spoluvlastníků, která obsahuje ujednání o způsobu vypořádání (§ 1141 zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník) – ve Vašem případě převedení vlastnického práva na Vás a stanovení částky k vyplacení pratety. V dohodě byste pak započetli Vaše vynaložené investice oproti částce určené k vyrovnání Vaší pratety – bylo by nutné mít samozřejmě veškeré investice podloženy. Tím by se předešlo riziku, které by hrozilo v případě odkupu podílu pratety, jak jste uváděl. Investice se však promlčí za 3 roky, proto by bylo vhodné uzavřít dohodu o tom, že se veškeré investice a vzájemné nároky vypořádají při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.
Pokud však máte obavy, že by při vypořádání spoluvlastnictví mohl vzniknout spor o výši investice, můžete samozřejmě uzavřít půjčku se splatností při zrušení spoluvlastnictví či prodeji ideálního podílu pratety. Je pak už na Vás, zda si „dluh“ více zajistíte směnkou či sepíšete uznání dluhu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Chci darovat dům, kde jsem jediným vlastníkem, naší dceři. Dcera nemá potomky, ale je zde nevlastní sestra, o které vůbec neví, že existuje. Může po ní uplatňovat nárok na dědictví tato nevlastní sestra mé dcery, když už by byla sama bez nás, rodičů? Řešila by to případně závěť, kterou by dcera dům odkázala své sestřenici? Děkuji za odpověď. Helena

ODPOVĚĎ:
Nevlastní sestra by se mohla domáhat pouze toho, aby v dědickém řízení dostala větší podíl z pozůstalosti, než Vaše dcera, která by od Vás dům dostala. V pozůstalosti by samozřejmě darovaný dům již nefiguroval. Nemůže se však domáhat podílu z darovaného domu (pouze nezletilé děti mají právo na tzv. povinný díl). Pokud byste chtěli úplně vyloučit, aby dům po dceři v budoucnu případně zdělila její nevlastní sestra, pak by byla závěť řešením (sourozenci dědí ze zákona v tzv. třetí třídě v případě, že nedědí manžel ani žádný z rodičů zůstavitele).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

V 04/2017 jsem zaplatil REAL FLATU Zlín (RF) za převod družst. podílu při koupi garáže částku 4.000 Kč a nyní mě čeká platba ve výši 3.000 Kč za převod téže garáže do os. vlastnictví. Když jsem pátral po sazebníku těchto poplatků, bylo mi SBD BUDOVATELem (nadřízený orgán RF) sděleno: „Ceník poplatků byl stanoven rozhodnutím představenstva družstva usnesením č. 25/02/12 ze dne 14.2.2012. “ Na www REAL FLATu však není o takovém usnesení žádná zmínka. Proto jsem v 06/2017 znovu zaslal na REAL FLAT přes dat. schránku žádost: „… ceník poplatků nelze nikde dohledat. Jako člen družstva BUDOVATEL vás proto podle platných Stanov žádám o zaslání zápisu, v němž se rozhodlo o výši poplatku 4.000 Kč za převod družst. podílu u garáže mezi členy družstva a výši poplatku 3.000 Kč za převedení garáže do osobního vlastnictví. “ Dodnes mi RF neodpověděl. Obracím se na Vás o radu, jak dál v příp. sporu (mám šanci? ), abych podle Stanov BUDOVATELE ve Zlíně z r. 2014 čl. 69, odst. 4) a 5) platil poplatky jen ve výši, která byla stanovena na čl. schůzi. Členem SBD BUDOVATEL jsem od r. 1978. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
V daném případě velmi záleží, kdo je pověřen k rozhodování o běžných a mimořádných platbách. Z informací, které jste zaslal je zřejmé, že (běžné) poplatky jsou svěřeny do rukou členské schůze, tedy do rukou všech členů. V tomto případě se jedná především o poplatky spojené s užíváním bytu a společných prostor. Nelze tedy vyloučit, že by rozhodnutí o zaplacení mimořádného poplatku bylo učiněno orgánem neoprávněným. Jako člen družstva máte samozřejmě právo nahlížet do všech dokumentů družstva a pokud Vám toto není umožněno, máte právo se domáhat svého nároku soudní cestou. Osoby k tomuto povinné jste písemně vyzval, přesto Vám uvedené nebylo předloženo, reálná šance na úspěšné soudní řízení zde skutečně je. Záleží však na dalších aspektech, které nemusejí z Vašich informací vyplývat.
Vzhledem k tomu, že Vás nikdo nemůže nutit k tomu, aby za Vás celou záležitost vyřizovala REAL FLAT (pokud jste si toto v rámci čl. schůze neodhlasovali), je možné požádat o vydání dokumentů s tím, že návrh na zápis vlastnického práva k předmětné garáži si vyřídíte sám. Poplatek hrazený příslušnému Katastru nemovitostí činí 1.000,- Kč, což je částka nižší, než je požadována.
Na druhou stranu REAL FLAT nejspíše vyhotovoval nebo pověřil třetí osobu k vyhotovení prohlášení vlastníka, resp. smlouvy o převodu do osobního vlastnictví, která bude rovněž zpoplatněna.
Rozumím, že zde není hlavním problémem ani tak požadovaná částka jako spíše stanovení její výše bez prokázání relevantních podkladů.
Před podáním žaloby doporučuji se obrátit na předsedu představenstva a kontrolní komisi bytového družstva, jsou to především oni, kdo mají povinnost Vám dokumenty poskytnout.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Na webu ccshop.cz jsem si zakoupil nějaké kryptomeny. Obchod probíhá tak, že si vyberu jakou kryptomenu chci a jaké množství, poté mám poslat přes účet peníze a mám obdržet klíč, přes který poté mohu s kryptomenou disponovat. Klíč na email jsem neobdržel. Nejdříve jsem si myslel, že v tom množství jsem klíč smazal, ale kontroloval jsem si poštu v koši a tam taky nebyl, tudíž mám za to, že mi ho neodeslali. V obchodě se mnou přes email komunikovali jen na začátku a pak mi jen řekli, že klíče odesílají ihned po přistání platby, a pak to systém hned smaže a že systém nedělá chyby. Když jsem jim sdělil, že mám za to, že mi klíč nepřišel, a jak teda jak oni tvrdí hned ho po odeslání smažou, jak mohou případně dokázat, že ty klíče k zpřístupnění kryptomeny skutečně odešlo, když to pak hned údajně ten systém smaže, tak mi už na to neodpověděli. Stálo mě to přes 8.000 Kč a nevím jestli mám podat trestní oznámení nebo jak dále postupovat. Děkuji
Cyril.

ODPOVĚĎ:
Je možnost podat trestní oznámení a nechat tak prošetřit, zda nedošlo k naplnění skutkové podstaty některého trestného činu. Dále je zde možnost domáhat se splnění povinnosti soudní cestou u civilního soudu. Tomuto by měla předcházet tzv. předžalobní výzva, kterou je vyzvete, aby splnili dluh – zaslali klíč díky němuž budete mít možnost s měnou disponovat. Vzor předžalobní výzvy naleznete zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014. V případě potřeby se můžete obrátit na advokáta, který bude Vaše práva hájit, kontakt zde: www.advokatikomora.cz.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Dotaz týkající se komunikace v obci, jejíž asfaltová šíře je 2,7 m. Tato cesta byla v minulosti používána jen pro místní bydlící obyvatele z důvodu i těsné blízkosti domů u vozovky. Jak se obec rozšiřovala, stále více se cesta používala. V nedaleké době byla provedena pasportizace obce a i naše ulice byla na vjezdu z hlavní ulice označena značkou obytná zóna. Bohužel v obci je i pošta a vozidla si touto ulicí zkracují cestu. Nerespektují vůbec rychlost 20 km/h, jezdí sem i nákladní vozy.
Největší problém je v tom, že na náš dotaz, zda-li by se ulice měla označit jako jednosměrná, nám obecní vedení sdělilo, že to není možné, protože by se směr vozidel převedl ulicí, kde bydlí starosta obce. Ta ale je na rozdíl od té naší široká 6 m, obousměrná a každý má před domem ještě parkovací stání pro svůj vůz.
Ještě větší problém vznikl v současné době, kdy v obci se rekonstruje most a všechny vjíždějící vozy do obce projíždějí naší ulicí. Netušili jsme proč tomu tak je, když výjezdy jsou ještě nejméně dva, které předcházejí vjezdu do té naší. Jaké překvapení bylo, když jsme zjistili, že před vjezdem do naší velmi úzké ulice byla nainstalována značka hlavní ulice. Tím došlo k neúměrnému zatížení celé cesty, kdy proti sobě vjíždějící vozidla musí couvat, najíždět již na už tak úzké chodníky. Jsme přesvědčeni, že tato vozovka neplní a není ani stavebně určena pro obousměrný provoz, protože auta na vozovce o šíři 2,7 m se nemohou vyhnout.
Dále si myslíme, že jsou zde porušovány hygienické normy, protože hluk a výpary couvajících vozidel jsou v těsné blízkosti oken domů. Tímto tedy prosíme o výňatek prováděcího předpisu pro určení do jaké třídy se naše komunikace zařadí, jestli není ze zákona (z důvodu výše zmíněných) možnost tuto komunikaci změnit na jednosměrnou, nebo s omezením přímo pro bydlící. Prosíme o informaci, kdo může tuto vozovku a stav dopravy nezávisle posoudit a pomoci nám vyřešit dlouholetý problém. Jen zmiňuji, že v minulosti, se již toto řešilo, došlo to až k českému policejnímu řediteli Kováři, který tuto situaci rozumně posoudil a v té době navrhl značení,, Zákaz vjezdu Tato značka tam i umístěna byla, bohužel jen 3 dny, kdy ji někdo vytrhl, zcizil a od té doby se situace stále opakuje. Prosíme o řešení, jak postupovat. Děkuji. S pozdravem Standa

ODPOVĚĎ:
Dle § 3 odst. 4 vyhlášky, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích místními komunikacemi IV. třídy jsou samostatné chodníky, stezky pro pěší, cyklistické stezky, cesty v chatových oblastech, podchody, lávky, schody, pěšiny, zklidněné komunikace, obytné a pěší zóny apod.
Dále platí: V obytné zóně a pěší zóně smí řidič jet rychlostí nejvýše 20 km. h-1. Stání je dovoleno jen na místech označených jako parkoviště.
Návrh na změnu dopravního značení (např. zřízení jednosměrky) je oprávněn podat kdokoliv, tj. občan. Návrh musí být písemný a je nutné ho podat u příslušného správního úřadu (ve Vašem případě obecní úřad obce s rozšířenou působností) a adresovat odboru dopravy.
Pro návrh mohou být stanoveny předepsané formuláře.
Vždy je nutné předložit: návrh na změnu dopravního značení a
dokumentaci, z níž je patrné umístění navrhovaných značek a jejich přesné určení i se stávajícím dopravním značením.
Návrh je vhodné odůvodnit a připojit k němu veškeré možné informace a skutečnosti, které ho mohou podpořit jako např. studii o znečištění ovzduší, měření hluku a vibrací (měří Krajská hygienická stanice) atd.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Pracuji jako zdr. sestra v nemocnici Třinec - Sosna. Pracují zde zaměstnankyně v úklidové firmě LESK se sídlem ve Frýdku Místku. Po letošním navýšení minimální mzdy jim zaměstnavatel zkrátil příplatky za odpracované víkendy a svátky o téměř 20 %. Odůvodnil to tím navýšením minimální mzdy. Stejně tak mají nárok jednou za dva roky na novou pracovní obuv. Přesto je nedostávají a fasují starou použitou obuv, kdy se toto neslučuje s hygienickými předpisy. Chci se zeptat zdali zaměstnavatel postupoval v souladu se zákoníkem práce. Děkuji za odpověď. S pozdravem hezkého dne Dana.

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:

1/ Snížení příplatku za práci ve svátek a víkendovou práci:
Dle § 111/1 zákoníku práce je minimální mzda nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu. Mzda nesmí být nižší než minimální mzda (do mzdy se pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli).

Co se týče odměny za práci ve svátek, je nutné vycházet z § 115/1 a 2 zákoníku práce, dle něhož platí, že:
- za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel musí poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době;
- za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku;
- zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.

Pokud ve Vámi popisovaném případě poskytuje zaměstnavatel svým zaměstnancům namísto náhradního volna příplatek za práci ve svátek, musí tento příplatek činit minimálně tolik, co průměrný výdělek dotyčného zaměstnance (pod tento limit není možné příplatek snížit).
Mzda za práci v sobotu a v neděli je upravena v § 118 zákoníku práce, dle něhož přísluší zaměstnanci za dobu práce v sobotu a v neděli dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku.
V případě příplatku za práci v sobotu a v neděli je tedy jeho snížení pod zákonnou mez možné, nemůže se tak ovšem stát na základě jednostranného rozhodnutí zaměstnavatele, nýbrž s tím musí souhlasit i zaměstnanec.
Shora zmiňovaná ustanovení zákoníku práce používají termín „průměrný výdělek“. V této souvislosti je vhodné doplnit, že průměrný výdělek zaměstnance nemůže zaměstnavatel určit libovolně, nýbrž musí postupovat dle § 351 a násl. zákoníku práce.
Pokud ve Vámi popisovaném případě zaměstnavatel snížil svým zaměstnancům příplatky v rozporu se zákoníkem práce (tedy buď pod zákonný limit nebo bez souhlasu zaměstnance), je možné, aby se zaměstnanci domáhali doplacení té části příplatku, která jim nebyla poskytnuta, a to i soudní cestou. Vyloučit nelze ani kontaktování místně příslušného oblastního inspektorátu práce (k tomu více níže).

2/ Pracovní obuv:
Pakliže zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům pracovní obuv v rozporu s příslušnou právní úpravou (nařízení vlády č. 495/2001 Sb.), jedná se o jednoznačné pochybení, kterým se zaměstnavatel může dopustit přestupku, resp. správního deliktu na úseku inspekce práce.
V této souvislosti je možné kontaktovat Státní úřad inspekce práce:
http://www.suip.cz/
(resp. místně příslušný oblastní inspektorát práce), který může zaměstnavateli uložit pokutu.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

-

Podepsala jsem plnou moc firmě Novantis s. r. o. s umístěním sídla/místa podnikání. Mají v mé nemovitosti pouze poštovní schránku. Firma přestala platit. Chci zrušit plnou moc. Kde všude mám dát zrušení na vědomí a jak postupovat k vymáhání pohledávky? Děkuji Leona.

ODPOVĚĎ:
Pokud má Váš souhlas s umístěním místa podnikání na adrese Vaší nemovitosti formu plné moci, je nezbytné, abyste tuto plnou moc odvolala (resp. vypověděla).

Písemné odvolání plné moci, v němž zřetelně vezmete zpět svůj souhlas s tím, aby právnická osoba měla na adrese Vaší nemovitosti své sídlo, doručte především dotyčné právnické osobě. Spolu s tímto odvoláním můžete právnické osobě doručit rovněž výzvu k okamžité úhradě dlužné částky (s upozorněním, že se jedná o tzv. předžalobní výzvu, tzn. že v případě neuhrazení dlužné částky ve Vámi stanovené lhůtě se budete její úhrady domáhat soudní cestou, což vymáhanou částku ještě navýší).

Odvolání souhlasu (resp. plné moci) můžete adresovat tomu krajskému soudu (resp. v případě Novantis s. r. o. Městskému soudu v Praze), u něhož je tato právnická osoba zapsána do obchodního rejstříku. Toto odvolání můžete dále adresovat místně příslušnému živnostenskému úřadu.

Na tomto místě upozorňuji, že je podstatné, zda plná moc (či jiné Vaše ujednání s právnickou osobou) neobsahuje zvláštní úpravu pro odvolání souhlasu (takovou zvláštní úpravu by totiž bylo nutné zohlednit).

Upozorňuji zároveň, že pro udělení souhlasu s umístěním sídla právnické osoby na adrese Vaší nemovitosti není forma plné moci příliš vhodná. Pro bližší posouzení by však bylo nutné se seznámit s jejím obsahem.

Pokud Vám dotyčná právnická osoba neuhradí dlužnou částku ani na základě předžalobní výzvy, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. V tomto ohledu je důležité, jakým způsobem jste si závazek právnické osoby k placení sjednala (zda je tato dohoda zachycena písemně a jak je podrobná). Pro přípravu žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
(doporučuji Vám samozřejmě zvážit, zda je dluh právnické osoby takový, že se vyplatí pro něj zahajovat soudní spor).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

V současné době se zahajuje stavba obchvatu města. Silnice povede přes zahrádkářkou kolonii, kde přijde k likvidaci cca 70 zahrádek. Mezi nimi je i naše zahrádka. Pozemek pro zahrádky byl v pronájmu města, které dalo výpověď zahrádkářům. Na zahrádce jsou ale i chaty, kterých se obchvat dotkne částečně nebo úplně. My máme chatu, která sice údajně zůstane, ale plot, který bude trvalého charakteru, povede 1/2 m před chatou, jinak přicházíme o celou zahradu. K chatě nebude přístup ze žádné strany, přesto ani město, ani ŘSD s námi nejedná nemá snahu o náhradu škody. Chata byla postavena na 4x4m2, které jsme zaplatili /vyjmutí z pozemkového fondu/, stavební povolení bylo vydáno v r. 1994 - pro stavbu trvalého charakteru, kolaudace proběhla řádně a objekt byl zaveden do katastru nemovitostí. Pořizovací cena činila cca 250.000 Kč. Chata je pojištěná a řádně platíme i daň. Ptám se, máme nárok na finanční odškodnění? V případě, že ano, kdo byl měl škodu uhradit? Městský úřad nebo ředitelství silnic a dálnic? Děkuji, Jitka.

ODPOVĚĎ:
Vaše případné odškodnění bude přicházet v úvahu až v okamžiku, kdy bude zřejmé, v jakém rozsahu bylo výstavbou silničního obchvatu do Vašeho vlastnického práva zasaženo.
V tomto ohledu bude možné vycházet z § 1013 občanského zákoníku, na jehož základě se budete moci domáhat náhrady újmy v penězích (neboť silniční obchvat je zařízením, které s sebou nutně přináší zvýšenou hlučnost, prašnost apod., přičemž bylo zároveň úředně schváleno). Této náhrady se budete moci domáhat po vlastníku předmětného silničního obchvatu.
Nebude-li možné se s vlastníkem silničního obchvatu dohodnout, nezbude Vám, než se finančního odčinění újmy domáhat soudní cestou. Pro tento případ Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
Bude-li Vám znemožněn přístup k Vaší chatce, bude možné se ho domoci využitím institutu nezbytné cesty (§ 1029 a násl. občanského zákoníku).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_______________________

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Rád bych se zeptal ohledně potíží se sousedem, který nám protahuje řízení ke stav. povolení. Máme úzký pozemek - 13 m na němž nelze dům ustavit jinak, než je. Soused bydlí na opačném konci vzdáleném čarou asi 100 m. My jsme na výjimku 2 m od hranice ale nijak k němu nezasahujeme ani ho neomezujeme. V místě, kde sousedíme, má zatím jen stromy, ale ač jsem ho informoval už před 1,5 rokem (2015), že zde budu stavět, naplánoval si tady nyní taky stavbu a ač jeho pozemek je široký 22 m tak přesně tam, kde já chci stavět a 2 m od hranice - naschvál. Napadá každý náš krok, odvolává se, a vznáší naprosto neopodstatněné výtky, které úřad musí řešit a tím zdržuje řízení. On ví dobře, že jeho námitky jsou nesmysly jelikož je z oboru. Jen to schválně protahuje. Mě tak vznikají další náklady v řádů desetitisíců - pokuty od banky za nedodržení termínů, práce projektanta při vypořádávání jeho námitek, úpravy projektu. Je možné po něm vyžadovat tyto vícenáklady zpět? Je naprosto jasné, že jen zdržuje, jeho výtky úřad zamítá jako neopodstatněné. Mohu se prosím jakkoliv bránit? Děkuji, Pavel.

ODPOVĚĎ:
Obrana proti šikanóznímu postupu Vašeho souseda je velmi obtížná, ba téměř nemožná. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že Váš soused toliko využívá svých procesních oprávnění, byť je zjevné, že tím sleduje zcela jiný cíl. Skutečná motivace Vašeho souseda však nemůže být důvodem pro to, aby byl zbaven svých procesních práv (která mu přiznává stavební zákon a správní řád).
Co se týče vymáhání vícenákladů, které Vám v důsledku sousedova obstrukčního postupu vznikly, je vhodné upozornit na čl. 11/3 Listiny základních práv a svobod, dle něhož nesmí být vlastnictví zneužito na újmu práv druhých. Obdobný princip je vtělen rovněž do § 8 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany, a do § 1012 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit (tato ustanovení jsou však vztažitelná toliko na oblast soukromého práva).
Ze shora uvedeného Vám proto vysvítá určitý, byť dosti tenký, paprsek naděje na odčinění finanční újmy, která na Vaší straně v důsledku sousedova postupu vznikla. Za tímto účelem však bude nutné prokázat příčinnou souvislost mezi vícenáklady na Vaší straně a sousedovým postupem. Jste-li si jist, že budete schopen vztah příčinné souvislosti prokázat, doporučuji Vám kontaktovat advokáta:
www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí můžete připravit žalobu (upozorňuji však, že výsledek případného soudního sporu bude nanejvýš nejistý).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb., správní řád
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_______________________

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-
Soused nám poškodil plot tím, že mezi náš plot a jeho garáž (50 cm) položil železobetonovou vrstvu o síle 10 cm bez dilatační spáry, aby odvedl srážkovou vodu od jeho chatrných základů, starých 80 let. Znalec konstatoval, že absence dilatační spáry je příčinou poškození plotu. Došlo také ke změně odtokových poměrů, proto trvám na odstranění vrstvy a uvedení do původního stavu. To soused odmítá. Rovněž odmítá vstup na jeho pozemek za účelem opravy plotu (musí se vykopat zemina až na úroveň základů plotu), protože bez toho oprava není možná. Stavební odbor tvrdí, že plot lze opravit z naší strany, ale firmy to odmítají jako nesmysl a nechtějí zakázku převzít. Stavební odbor totiž stavbu dodatečně povolil, ačkoliv nesplňuje technické parametry, Zřejmě se obává, že budou odhaleny chatrné základy a přijde se na to, že stavbu neoprávněně dodatečně povolil. Co mohu teď dělat, aby plot mohl být opraven? Děkuji, Radomír.

ODPOVĚĎ:
Dle § 141/1 stavebního zákona platí, že pro vytvoření podmínek k provedení nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav či udržovacích prací může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická práva k sousedním pozemkům (či stavbám na nich), aby umožnili provedení prací ze svých pozemků (nebo staveb), pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě. Účastníkem řízení je ten, v jehož prospěch má být povinnost uložena, a ten, z jehož pozemku nebo stavby mají být práce prováděny.
Ze znění dotazu dovozuji, že ve správním řízení dle § 141/1 stavebního zákona stavební úřad Vaší žádosti nevyhověl. V takovém případě se můžete obrátit na nadřízený orgán, tedy krajský úřad s podnětem k prošetření správnosti takového rozhodnutí.
Své stanovisko můžete podpořit písemnými vyjádřeními stavebních firem či znalců (v příslušném oboru), z nichž bude vyplývat, že opravu Vašeho plotu není možné provést výhradně z Vašeho pozemku (tzn. že vstup na sousedův pozemek je nezbytný).
Pokud se Vám nepodaří přimět stavební úřad, aby Vašemu sousedovi nařídil strpění provedení opravy Vašeho plotu ze svého pozemku (a to ani cestou krajského stavebního úřadu), bude možné, abyste se téhož domáhal soukromoprávní cestou (tedy prostřednictvím zahájení soudního sporu).
Dle § 1022 občanského zákoníku totiž platí, že nemůže-li se stavba (tedy i plot) opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné. Žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.
Pakliže Vám soused brání ve výkonu Vašeho práva zaručeného občanským zákoníkem, jste oprávněn se obrátit s žalobou na soud. Tato varianta řešení je samozřejmě zdlouhavější (přičemž výsledek soudního sporu není možné předvídat), pokud však nebude možné domoci se vstupu na sousedův pozemek prostřednictvím rozhodnutí stavebního úřadu, nezbude Vám nic jiného. Pro přípravu žaloby můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_______________________

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Koupili jsme pozemek určený ke stavbě, od soukromého majitele. Pozemek je připravený ke stavbě - sítě elektřina, plyn, voda i kanalizace jsou na hranici pozemku. Vodohospodářský úřad nám oznámil, že se nemůžeme napojit na obecní kanalizaci z důvodu, že čistička odpadních vod má naplněnou kapacitu a protože v naši obci staví developer další domy bude nutné čističku rozšířit a v budoucnu nám napojení dovolí. Ale rozšíření čističky je podmíněné dotací, kterou obec ale přislíbenou nemá, nevíme zda bude v budoucnu možné se vůbec připojit. Zatím po počátečních jednáních nám neschválí nic jiného než jímku, to jsme zvažovali až jako poslední možnost, její provoz bude poměrně drahý, vzhledem k tomu, že jsme 5-ti členná rodina a dům budeme užívat na každodenní bydlení. Chtěli jsme ČOV, to nám úřad nechce povolit. Toto řešení by pro nás znamenalo investovat peníze do něčeho, co budu nucena po čase odstranit a nebo v horším případě pokud nebude rozšíření čističky, třeba i předělat na domácí ČOV. Není možné se nějak odvolat proti rozhodnutí, že se nemůžeme napojit na obecní kanalizaci. Pavlína

ODPOVĚĎ:
Dle § 8/5 zákona o vodovodech a kanalizacích je vlastník kanalizace (popř. provozovatel kanalizace, je-li k tomu zmocněn) povinen umožnit připojení na kanalizaci a odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení. Zákon o vodovodech a kanalizacích tedy výslovně podmiňuje právo na připojení ke kanalizaci splněním podmínky, že připojení dalšího odběratele je umožněno kapacitními a technickými možnostmi tohoto zařízení.
Je-li tedy ve Vašem případě kapacita obecní kanalizace, resp. obecní ČOV skutečně naplněna, nemáte na připojení k obecní kanalizaci právo.
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že v rámci jednání s vodoprávním úřadem nebylo vydáno žádné správní rozhodnutí (proti němuž by bylo možné brojit opravným prostředkem), tzn. že nemožnost připojení k obecní kanalizaci Vám byla toliko sdělena (a nebylo o ní autoritativně rozhodnuto).
Předpokládám dále, že vodoprávním úřadem, se kterým jste jednala, byl obecní úřad obce s rozšířenou působností (městský úřad). V takovém případě se můžete v této věci obrátit na nadřízený vodoprávní úřad, tedy krajský úřad. Je-li však kapacita obecní kanalizace, resp. obecní ČOV skutečně naplněna, nebude možné, aby vodoprávní úřad rozhodl ve Váš prospěch.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

-

Dcera je na mateřské dovolené, a má 8 dnů loňské dovolené a 20 dnů letošní dovolené. Dotaz: Může si převést všech 28 dnů do příštího roku, resp. kolik dnů si může převést do roku 2018 bez sankcí aj. Děkuji Hynek

ODPOVĚĎ:
Podle § 218 odst. 4 zákoníku práce platí, že nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.
Pokud bude Vaše dcera čerpat dovolenou bezprostředně v návaznosti na mateřskou dovolenou, bude mít k dispozici všech 28 dní. Pokud by dovolenou čerpala po skončení rodičovské dovolené, docházelo by již ke krácení podle pravidel uvedených v zákoníku práce.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Mám bratra ve výkonu trestu za neplacení výživného. Můj dotaz se týká novelizace trestního zákoníka. Ve vězení putuje fáma, že novelizací se zruší nějaké paragrafy, což by pro již odsouzené mohlo znamenat zrušení trestu či jeho snížení? Opravdu bude mít novelizace takový účinek? Děkuji, Slávka.

ODPOVĚĎ:
Pokud byl trest pravomocně uložen, a to v souladu s platným a účinným zákonem, případná novelizace nemůže změnit již takto uložený trest. Novelizace ovlivní např. dosud nepravomocné rozsudky. Pravomocné rozsudky lze změnit jen mimořádnými opravnými prostředky, popř. amnestií/milostí prezidenta.


► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

V současné době studuji vysokou školu, a rád bych si založil s. r. o. z důvodu omezení rizik. Moje představa je, že by společnost provozovala webové stránky, které bych já průběžně aktualizoval, příjem společnosti by měl plynout z reklam umístěných na daném webu. První příjem společnosti očekávám zhruba za půl roku a měl by pokrýt náklady na provoz, později případné vyšší příjmy bych rád využil na nákup zařízení pro jednatele, například nový počítač, na kterém bych dále rozvíjel daný web, ideálně bez daně. Sobě plánuji vyplácet pouze občasné malé částky. Předpokládám tedy, že by se mi vyplatilo vést společnost jako plátce DPH. Otázka tedy je, zda je tento scénář reálný, případně co a jak upravit. Děkuji, Leoš.

ODPOVĚĎ:
Je možné se dobrovolně registrovat k DPH, kdy veškerá plnění budete muset zdaňovat daní z přidané hodnoty. Je nutné si uvědomit, že nebude pouze odečítat daň z nakoupeného zboží, ale budete muset daň rovněž odvádět z přijatých plateb. Pokud tedy příjmy překročí výdaje, pak se Vám dobrovolná registrace k DPH nemusí vyplatit. Vámi popsaný postup je však v zásadě možný.
Podobnější kroky doporučuji konzultovat s účetní.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Mám dotaz k dědickému právu. Jsem vdaná, bezdětná, můj manžel má z 1. manželství 2 dospělé děti. Mám sestru, která je též bezdětná, bez partnera či manžela, sama. Žádní další příbuzní. Pokud zemřu dříve než moje sestra, kdo bude dědit po mé sestře? Bude mít nárok můj manžel, příp. jeho děti nebo dědictví propadne státu? Za předpokladu, že sestra nemá závěť a bude se dědit ze zákona. Děkuji, Zlata.

ODPOVĚĎ:
V případě, že byste zemřela dříve, než Vaše sestra, zdědily by teoreticky Váš podíl Vaše děti. Pokud byste tedy osvojila manželovy děti, dědily by po Vaší setře ony. Na manžela sestry však zákonná dědická posloupnost nepamatuje.
Jen doplňuji, že dle šesté třídy dědiců mohou nabýt dědictví praneteře a prasynovci zůstavitele a jeho strýcové a tedy. Pokud by teta či strýc nežili, zdědí jejich podíl jejich děti, to znamená zůstavitelovi bratranci nebo sestřenice.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

03/2017 mi nezletilý kluk vyskočil na kapotu auta zaparkovaného na parkovišti. Promáčklé plechy - odhad ceny opravy 4.000 - 5.000 Kč. Pachatel ztotožněn Policií, zaprotokolováno, následně odloženo kvůli věku. Spojil jsem se s jeho matkou kvůli náhradě škody. Napřed, že není problém, že vše uhradí. Nyní nereaguje. Dotazy:
1. Jak mám postupovat? Mám nechat auto opravit, zaplatit a pak po ní požadovat úhradu? Jakou formou - stačí doporučený dopis a přiložit fakturu nebo ...?
2. Když to nezaplatí, jaké a hlavně jak nákladné jsou možnosti na vymožení úhrady? Nebylo by pak lacinější nad tím mávnout rukou?
3. Jsou v tomto případě nějaké promlčecí lhůty, které bych si měl pohlídat?
Děkuji, Tomáš.

ODPOVĚĎ:
Můžete požadovat náhradu vzniklé škody, za tímto účelem je nezbytné výši škody stanovit – provést opravu, která stanoví, jaká skutečná škoda vznikla.
Následně můžete zaslat předžalobní výzvu k úhradě takto vzniklé škody (vzor zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014).
Následně, pokud ani na základě výzvy nedojde k úhradě, je možné domáhat se náhrady škody soudní cestou. V případě, že byste podal návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, činí soudní poplatek 400 Kč. Další náklady se pak odvíjí od samotného průběhu řízení, náklady Vám vzniknou i v případě, že se necháte před soudem zastoupit.
Byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za patnáct let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

V lednu 2010 přepisovala na mě matka mého bývalého partnera byt (nebyli jsme manželé), spadli jsme do skupiny, kdy jsme byly osvobozeni od darovací daně, protože jsme spolu bydlely více jak 5 let ve společné domácnosti. Nyní bych ji chtěla byt vrátit a přepsat zpátky na ni, bude to zase bezplatné? Můj bývalý partner má velké dluhy. V případě, že by jeho matka zemřela a on je jediné dítě může se zříci dědictví a připadne pak byt automaticky našim dětem? Děkuji za odpověď, Karolína.

ODPOVĚĎ:
Od daně jsou osvobozeny osoby žijící alespoň 1 rok před převodem ve společné domácnosti s dárcem. Z dotazu nevyplývá, zda matka Vašeho bývalého partnera s Vámi žije ve společné domácnosti (ať už v darovaném bytě či jinde). Darovací daň jako taková v roce 2014 zanikla a v současnosti se dary daní prostřednictvím daně z příjmů, pro fyzické osoby tedy činí 15 % z hodnoty daru.
Pokud by Váš bývalý partner dědictví odmítl, budou jeho povinný díl dědit jeho děti.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Kupujeme byt a podepsali jsme s ověřeným podpisem kupní smlouvu. Banka poskytující hypotéku potřebuje doložit, že makléřka z realitní kanceláře zastupující prodávající je oprávněna jednat za realitní kancelář. Chtějí po ní ověřenou plnou moc. Makléřka navrhla sepsat novou kupní smlouvu, kde toto bude doplněno. Nová smlouva se opět podepíše s ověřenými podpisy a dá se úvěrující bance. Je to možné takto udělat? Nahradit již ověřenou kupní smlouvu na nemovitost jinou? Děkuji, Bohdan.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě by mělo stačit doložit oprávnění makléřky podepsat smlouvu za realitní kancelář, tedy bance doložit plnou moc.
Pokud byste sepisovali novou kupní smlouvu, pak je ovšem nutné upravit rovněž zánik první smlouvy, která by byla novou nahrazena.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Můj problém je v tom, že na baráku mám umístěný sloup veřejného osvětlení, který je ukotvený ve střeše (jako jediný v obci, ostatní lampy jsou umístěny na samostatných sloupech a v kupní smlouvě nemám žádné věcné břemeno) o železný sloup se nikdo nestará a rez mi ničí střechu a oplechování. Mám nárok žádat obecní úřad o nějaký pronájem za sloup (třeba i ze zpětnou platností, případně nějakou kompenzaci za poškození střechy a oplechování a odstranění sloupu z mé stavby? Prosím Vás o radu, jak mám dále postupovat při řešení tohoto problému. Děkuji, Jan.

ODPOVĚĎ:
Sloup veřejného osvětlení byl na Vašem domě pravděpodobně umístěn za minulého režimu, aniž by bylo zároveň zřízeno věcné břemeno. Vy jako vlastník nemovitosti se tedy můžete domáhat odstranění sloupu jako neoprávněně existující instalace z vašeho domu (nárok vyplývá z obecného pojetí vlastnického práva, do kterého nelze zasahovat a rušit poklidnou držbu). Také můžete požadovat zřízení služebnosti (dříve věcného břemene) inženýrské sítě za přiměřenou kompenzaci - úplatu za služebnost, ať už jednorázovou či pravidelnou (záleží na Vaší dohodě s obecním úřadem). Pokud Vám vznikla újma, můžete rovněž žádat přiměřenou náhradu za náklady na opravu střechy apod., případně tyto náklady zahrnout již do úplaty za služebnost. Smlouva o zřízení služebnosti k nemovité věci vyžaduje písemnou formu (§ 560) a žádejte její založení do katastru nemovitostí.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Lze zneplatnit výrazně nevýhodný prodej malé chaty? 03/2017, otec kamarádova syna, malá chata + pozem. 1000 m2 u Ústí nad Labem, 7.000 Kč. Děkuji, Leona.

ODPOVĚĎ:
Na Vaši situaci dopadá ust. § 1793 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy.
Na první pohled je zřejmé, že cena 7.000,- Kč je v hrubém nepoměru oproti hodnotě chaty, mělo by tedy na uvedenou situaci citované ustanovení dopadat. Na druhou stranu dle ust. § 1794 odst. 2 občanského zákoníku platí, že právo podle ust. § 1973 nevzniká tehdy, souhlasila-li zkrácená strana s neúměrnou cenou, ač jí skutečná cena plnění musela být známá. Obecně se lze přiklonit k tomu, že každému průměrnému člověku musí být zřejmé, že cena takové nemovitosti bude převyšovat částku 7.000,- Kč.
Bohužel se jedná v našem právním řádu o nový institut, ke kterému doposud neexistují relevantní soudní rozhodnutí, nelze tedy předjímat případné konečné rozhodnutí soud. Vliv by rovněž mohly mít další skutečnosti, jako psychický stav otce, zda nebyl uveden v omyl, důvod prodeje, kdo od něj dům koupil apod.
Žalobu na zrušení smlouvy je nutné podat k soudu do jednoho roku od uzavření smlouvy, je tedy nutné postupovat co nejrychleji!
Pokud se rozhodnete prodej chaty napadnout žalobou, doporučuji využít služeb advokáta, jejichž seznam naleznete např. níže uvedeném odkazu:
www.advokatikomora.cz

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Koupili jsme byt v částečně zprivatizovaném domě a chceme ho modernizovat. Při přípravách jsme zjistili, že "náš" komínový průduch (má vyústění ve 3 místnostech našeho bytu) obsadil soused. Nám to působí veliké stavební komplikace a trvale to znehodnotí byt, protože bychom se museli na zbývající volný průduch napojit rourou pod stropem přes 2 místnosti.
Existuje nějaký obecně závazný předpis, který řeší tuto problematiku? Že průduch patří k bytu, pro nějž byl postaven? Soused obsadil náš průduch bez souhlasu představenstva SVJ v rozporu s Nařízením vlády č. 366/2013Sb. §5c.
Poraďte prosím, jak se domoct "našeho" komínového průduchu. Dohoda se nezdá být možná. Děkuji a srdečně zdravím. Oldřich

ODPOVĚĎ:
Soused rozhodně jednal protiprávně a v rozporu se stavebními předpisy. Obraťte se na stavební úřad s žádostí o provedení místního šetření a domáhejte se toho, aby stavební úřad nařídil odstranění stavby. Pokud bude postup stavebního úřadu liknavý, obraťte se na soud. Soused průduchy jistě zabral bez řádného stavebního povolení a je povinen věc uvést na své náklady do původního stavu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Vybrala jsem si firmu na výměnu oken - okno a balkonovou soustavu. Uzavřeli jsme smlouvu o dílo. V obch. podmínkách je bod o penalizaci ve výši 0,01% z nedodané částky, pokud nebude zboží dodáno. Dále pak, že dodavatel má právo na přiměřené prodloužení lhůty plnění v případě, že k nesplnění povinnosti dojde v důsledku vyšší moci (vis maior). Dodací podmínky byly dle smlouvy 4-5 týdnů od uhrazení zálohy. Přijetí zálohy mi potvrdili až po mé písemné urgenci. Začal jim běžet termín. První okno dodali po 7 týdnech. Soustavu díky chybě ne a zadali opět do výroby. Přislíbili 3 týdny a vyšší slevu než v obch. podmínkách. Po 5 týdnech dodali. Nyní chtějí doplatek, ponížený pouze o slevu dle obch. podmínek. Prý zboží dodali, jen se zpožděním. Dle mého, nedodrželi podmínky. Smlouva uzavřena 30.3.2017 - celé dílo dodáno 29.7.2017. Takže rozhodně ne 5 týdnů. Přiměřená doba - není specifikováno, kolik to je. Dále pak nedodání zboží jejich dodavatelem není vyšší moc. Po celou dobu jsem volala já, na e-mailovou korespondenci nereagují. Ústní domluvy nyní popírají. Co dělat, jak se bránit, jak postupovat? Děkuji Renata

ODPOVĚĎ:
Pokud nemáte písemně potvrzenou či jinak zaznamenanou ústní dohodu o tom, že se společnost zavázala poskytnout vyšší slevu, pak bude skutečně možné požadovat pouze smluvní pokutu ve výši 0,01%, u které předpokládám, že se jedná o částku za každý den prodlení.
Prodlení dodavatele skutečně není možné považovat za vyšší moc, proto zpoždění z tohoto důvodu je možné penalizovat. Pokud smlouva hovoří o termínu dodání 5 týdnů po zaplacení zálohy, pak je rozhodující skutečný datum připsání zálohy, nikoli až její potvrzení ze strany dodavatele. Pokud jste zálohu hradila bankovním převodem, můžete počítat zaplacení zálohy tak, že k němu došlo s největší pravděpodobností 2 dny po zadání příkazu k úhradě. Od tohoto data určete 5 týdnů, kdy následujícím dnem byl dodavatel v prodlení až do 29.7.2017.
Vypočtenou slevu za každý den prodlení písemně oznamte dodavateli s tím, že ji započítáváte na úhradu zbytku ceny. Takto určenou částku však budete povinna uhradit.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Zemřela maminka, která má manžela a 3 děti. Dvě děti se o ní do poslední chvíle v nemoci staraly a bydlely v jedné domácnosti. Třetí syn se k rodině roky nehlásí a i přes dlouhou nemoc poslední rok matku nenavštívil. Má trvalou adresu v domě, který je již dávno prodaný. Má spoustu dluhů a nemohou ho najít ani exekutoři. O úmrtí zatím neví a nevíme, kde bychom ho sehnali. Co se stane v případě dědického řízení, pokud se třetí dítě nedostaví? Komu propadne jeho část? Mají na to nárok jeho 4 dědicové? V případě, že bychom ho sehnali a dohodli se s ním, je možné mimosoudní vyrovnání? Tedy že by se všeho zřekl ve prospěch ostatních dědiců (manžela a dvou dětí) a my se s ním vyrovnali mimo řízení? Předem děkujeme.

ODPOVĚĎ:
Pokud Vaše maminka nezanechala závěť, dědictví bude rozděleno mezi její děti a manžela rovným dílem.
Předpokládám, že Vaše maminka nevydědila bratra z důvodů, že se o ní dlouhodobě nezajímal. Tuto listinu (vydědění) mohla sepsat pouze Vaše maminka, nikdo jiný k tomu oprávněn není.
Pokud tato listina neexistuje, bude tedy dědit manžel a všechny tři děti.
Stalo-li by se, že Váš bratr nebude dohledán, ustanoví mu dědický soud opatrovníka a stanoví lhůtu, do kdy se má přihlásit opatrovníku či soudu. Nepřihlásí-li se, nebude se k němu v dědickém řízení přihlížet. Avšak jeho dědické právo nezaniká. V budoucnu může uplatňovat své nároky soudní cestou.
Pokud by se bratra podařilo dohledat, pak tento by mohl dědictví odmítnout nebo se ho vzdát. Odmítnutí dědictví znamená, že přejde na jeho dědice, vzdání se dědictví lze ve prospěch jiného dědice (dědiců). V dědickém řízení lze rovněž uzavřít dohodu mezi dědici (tzv. dědická dohoda), kdy podíly nemusejí neodpovídat zákonnému dílu. Je však třeba, aby získal nejméně 1/4 jeho zákonného dílu, tedy ne méně 1/4 1/4 dědictví. Pro vysvětlení uvádím příklad: dědictví by dosahovala výše 160.000,- Kč, každý dědic by měl právo na částku 40.000,- Kč, pak bratr by musel získat alespoň 10.000,- Kč.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Přítel vlastní nemovitost, jedná se o areál bývalého mlýna. Je to velká rozlehlá nemovitost, která je jen částečně opravená, velká část je ve zchátralém stavu. Tuto nemovitost vlastní napůl se svým společníkem. V nemovitosti je provozována elektrárna. Z důvodu přítelova rozvodu elektrárnu provozuje společník, ale přítel je vlastníkem technologií. Měli by si tedy vyplácet nájem. To zatím neprobíhá z důvodu neshody se společníkem, který se postavil na stranu přítelovy už bývalé manželky. Přítel nyní chce, právě z důvodu výpočtu výživného, převést nemovitost na mně (tuto nemovitost nabyl před manželstvím, technologie za manželství) a to tak, že si založím firmu s. r. o., která je od něho odkoupí a tato firma pak bude inkasovat zmíněné nájemné. Nemovitost se stala navíc asi před 2 lety kulturní památkou (iniciativou společníka). Chci se tedy zeptat, jaké možné rizika by mi mohly z tohoto převodu plynout? Obávám se toho, že za 1. nemovitost je ve špatném stavu (dosud sloužila jen pro výrobu výrobu elektřiny, kromě toho, že tam bydlí společník) a obávám se tedy možných povinností ze strany památkového úřadu. Také tomu nepřispívají "špatné" vztahy mezi společníkem a přítelem. Do konce roku je však poslední možnost, jak převést nemovitost, aniž by musel přítel přednostně nabídnout prodej společníkovi. Přítel se dostal do složité finanční situace. S již bývalou manželkou vlastní ještě rozestavěný dům, hypotéku platí stále on, bylo mu vypočteno výživné v takové výši, kterou není schopen platit společně se splátkou na dům a běžnými výdaji (při výpočtu výživného se přihlíželo na příjmy z podnikání, které již v této době nemá). Navíc s manželkou se nemůže dohodnout na finančním vyrovnání. Toto vidí jako jednou možnost, jak si situaci vyřešit. Já však z toho nemám dobrý pocit. Doufám, že jsem to popsala tak, abych vystihla podstatu věci.
Děkuji za radu a čas, který budete mému dotazu věnovat. S pozdravem. Soňa.

ODPOVĚĎ:
Pokud je objekt památkově chráněn, pak samozřejmě jakékoliv nakládání s ním, zejména opravy a rekonstrukce budou podléhat souhlasu památkového úřadu. Jinak bych v tom žádný problém neviděla. Spíše bych viděla problém v tom, že soud bude vycházet při výpočtu výživného mimo jiné z toho, že přítel prodejem nemovitosti obdrží dost vysokou částku a právě i s touto částkou bude soud operovat při výpočtu výživného. Domnívám se, že výhodnější by pro přítele bylo, aby nemovitost neprodával, ale ponechal si ji. Pokud si ji ponechá, soud bude sice uvažovat, že nemovitost vlastní, nicméně pokud ji prodá, bude soud vycházet z toho, že má k dispozici dost finančních prostředků. Doporučila bych obrátit se na advokáta - www.advokatikomora.cz- abyste probrali konkrétní majetkovou situaci a zvolili nejlepší postup.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Píši ohledně odpovědnosti statutárního orgánu spolku, konkrétně místopředsedy výboru. Byla jsem místopředsedkyní ve výboru spolku zajišťující odborné praxe studentům od prosince 2016 do dubna 2017. Tato funkce byla dobrovolná a nenáležela za ní žádná odměna. V dubnu 2017 byla uspořádána valná hromada, kde jsem z této funkce odstoupila a nyní nejsem ani členem spolku. Bylo to hlavně z toho důvodu, že spolek začal podnikat aktivity, kterým jsem již ze své pozice nerozuměla a také jsem nastoupila na mateřskou dovolenou. Statutární orgán spolku se změnil z výboru na předsedu, který byl námi zvolen. Nyní po půl roce jsem se dozvěděla informace, které mě poněkud znepokojují. Jednak, že na nynějšího předsedu je vypsána exekuce, která trvá již několik let. Dále se mi ozývají bývalí pracovníci, že jim spolek nevyplácí řádně odměny a jeho dluhy narůstají, činnost však provozuje dál. Předseda spolku si prý nevyzvedává poštu, nekomunikuje. Mám tedy dotaz:
- zda mohu být jako bývalý místopředseda odpovědná za výběr současného předsedy (který byl i předtím taktéž součástí výboru)
- zda vůbec může tuto činnost vykonávat, když má na sebe exekuci, o čemž jsme však nevěděli
- zda mám komunikovat s bývalými zaměstnanci či obchodními partnery, kteří se přes mě snaží problémy řešit, jelikož současný předseda na jejich urgence nereaguje
Pokud tuto odpovědnost mám, co mám prosím v tuto chvíli udělat, aby škody pro mou osobu byly co nejmenší. Ve spolku již nejsem vůbec aktivní, nicméně je mi líto bývalých zaměstnanců a samozřejmě mám také strach, že ponesu odpovědnost za činnost současného předsedy. Děkuji za odpověď.
S pozdravem Barbora.

ODPOVĚĎ:
Nejste odpovědná za činnost předsedy, kterou spolek poškozuje, a to za období, kdy již nejste místopředsedkyní. Teoretická odpovědnost by zde byla pouze v případě, že byste v době, kdy jste byla ve spolku činná, podepsala nějakou listinu, díky které by spolku vznikla škoda. Nyní tedy nemáte žádnou odpovědnost ani povinnost situaci se členy spolku řešit. Nikde není zakotvena povinnost předsedy nemít exekuce, teoreticky tedy i osoba, na níž je exekuce, může být předsedou spolku. Nemohla by jí být pouze v případě, kdy by na tuto osobu byl v posledních pěti letech prohlášen konkurz.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

2016 zemřel manžel, dědictví bylo výrazně předlužené, já jsem ho odmítla, za nezletilou dceru byl ustanoven opatrovník - švagr. Ten za ni dědictví odmítl, nyní to ale musí schválit opatrovnický soud, můj dotaz je, jak takový soud probíhá? Ptá se soud na mé osobní poměry (např. kde žiji a s kým), na finance apod. ? Žiji s přítelem, který mě finančně podporuje a nerada bych toto řešila na soudě před švagrem z osobních důvodů. Nebo se soud ptá pouze na dědictví a na důvody toho, proč jsme odmítli? Musím soudu odpovídat na otázky osobního charakteru? Děkuji, Klára.

ODPOVĚĎ:
V případě, že je dědictví skutečně předluženo, soud s největší pravděpodobností souhlas s odmítnutím dědictví za nezletilou dceru udělí. Při podání svědecké výpovědi jste povinna mluvit pravdu a nic nezamlčovat – soud samozřejmě může klást i otázky osobního charakteru, na které jste povinna pravdivě odpovědět. Soud patrně budou zajímat i Vaše majetkové poměry - Vaše příjmy a příjmy osob žijících s Vámi ve společné domácnosti.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Můj známý podniká jako OSVČ již od roku 1994 v oblasti dopravy. Zaměstnává celkem 16 lidí a měsíční náklady na provoz jsou 11.000.000 Kč, výdaje kolem 10.500.000 Kč. V současné době zvažuje přechod z OSVČ na s. r. o. Je pro něj právně vhodné přejít z podnikání na s. r. o. ? Jaké nástrahy by ho mohly čekat při tomto kroku? Děkuji, Vlasta

ODPOVĚĎ:
Doporučil bych bližší analýzu podnikání s účetním a právníkem, zda se mu převod na sro vyplatí, či nikoli. I samotný převod doporučuji svěřit advokátovi.
Dle mého názoru je při takto velkém podnikání vhodnější podnikání sro. Výhodou sro je především to, že společník (majitel společnosti) neručí za dluhy společnosti, kdy naopak jako OSVČ odpovídá za své podnikání celým majetkem, tedy i majetkem, který nepoužívá pro podnikatelské účely.
Sro je rovněž možné využít pro daňovou optimalizaci, kdy by si společník mohl vyplácet pouze zisk, neplatil by tak sociální a zdravotní pojištění. Zisk sro se daní 19% a následně příjem společníka 15%. Možnosti daňové optimalizace rozhodně doporučuji konzultovat s účetním či daňovým poradcem.
Převod je možné realizovat v zásadě 3 způsoby.
1) Založení nové s. r. o. a vklad celého podnikání OSVČ do základního kapitálu s. r. o. V tomto případě by muselo dojít k ocenění podniku znalcem. V tomto případě dojde k jednorázovému převodu podnikání
2) Založení nové s. r. o. a následný prodej stávajícího podniku do s. r. o.
Zde by došlo opět jednorázově k převodupodniku.
3) Nejlevnějším způsobem je založení nové s. r. o. a postupný převod majetku z OSVČ na s. r. o. a postupné ukončování podnikání OSVČ

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Můžeme vymáhat škodu po zaměstnanci, který u nás již nepracuje? V den ukončení pracovního poměru jsme věděli, že škoda vznikla, ale nebyla vyčíslena. Je nutné do dohody o ukončení pracovního poměru toto napsat? Děkuji, Renata.

ODPOVĚĎ:
Škodu lze vymáhat i po bývalém zaměstnanci, a to v případě, že nedošlo k promlčení. Obecná promlčecí lhůta je tříletá.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Rodičům babičky zabavili v restituci pozemky. Je ještě možné žádat o navrácení těchto pozemků nebo jsme již tuto lhůtu propásli? Popřípadě na koho se máme obrátit? Veškeré dokumenty prokazující naše vlastnictví jsou ztraceny, bylo by tedy možné dohledávat v archivech? Děkuji za radu, Radana.

ODPOVĚĎ:
Všechny lhůty pro uplatnění vrácení majetku v restituci už bohužel uplynuly a v současné době se již domáhat vrácení majetku nemůžete. Dohledání v archivech je sice možné, nicméně za současného právního stavu již bezpředmětné.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Mám dotaz ohledně stravného, v zákoníku je napsáno, že zaměstnanec má nárok na stravenku za min. odpracované 3 hodiny, když jsou zaměstnanci na pracovní cestě celý den, tak nemají nárok na stravenku, ale stravné v min. výši 72 Kč. Ale šéf mi tvrdí, že když jim dává stravenku v hodnotě 109 Kč, tak tím pádem zaniká nárok na stravné, jelikož dostanou stravné ve vyšší hodnotě.
Dělám cestovní příkazy poprvé, už jsem z toho hodně zmatená. Děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Příspěvek zaměstnavatele na stravování zaměstnanců (stravenka) je nepovinným (dobrovolným) plněním ze strany zaměstnavatele, tedy na tento příspěvek (ve formě stravenky) není žádný (právní) nárok. Naproti tomu na stravné jako na cestovní náhradu při splnění zákonem stanovených podmínek vzniká při vyslání na pracovní cestu právní nárok.
V zákoníku práce je stanoveno, že zaměstnavatel je povinen poskytnout náhradu výdajů (formou cestovních náhrad), které vzniknou v souvislosti s výkonem práce, v rozsahu a za podmínek stanovených v této části. Z toho vyplývá, že v žádném případě nelze kompenzovat náhrady cestovních výdajů stravenkami. Stravné je nutné zaměstnanci vždy vyplácet v penězích.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

K 30.9.2017 mám podepsanou výpověď dohodou z důvodu dlouhodobé zdravotní způsobilosti. Je to potvrzeno doktorem od podniku. Mám v tomto případě nárok na odstupné? Jestliže ano pak v jaké výši (v podniku pracuji od 3.10.2010). A pak dále po jaké době na neschopence se krátí dovolená? Děkuji, Helena.

ODPOVĚĎ:
V případě, že pracovní poměr byl ukončen na základě § 52 písm. e) zákoníku práce, tedy pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost, nárok na odstupné nevzniká.
Při krácení dovolené se postupuje podle § 223 zákoníku práce, podle něhož zaměstnavatel krátí dovolenou za prvých 100 zameškaných směn (pracovních dnů) o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 zameškaných směn (pracovních dnů) rovněž o jednu dvanáctinu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Od 16.10.2016 jsem v pracovní neschopnosti, ode dne 29.8.2017 mi byl přiznán inv. důchod 3. stupně s tím, že OSSZ mi sdělila, že nejpozději do dne 12.10.2017 mi bude ukončena mým lékařem pracovní neschopnost, již se do svého původního zaměstnání nevrátím (recepční, pokojská). Jakým způsobem mám ze zdrav. důvodů ukončit pracovní poměr? Výpovědí (výpov. lhůta 2 měsíce - nelze, musela bych nastoupit do zaměstnání na ty 2 měsíce? To můj zdrav. stav nedovoluje - jsem nyní od září 2017 po 2. operaci), okamžité zrušení prac. poměru ze zdrav. důvodů? Zaměstnavatel má 15 dnů na sdělení, že mě může přeřadit na jinou práci? - nelze ze zdrav. důvodů, dohodou? Kde uvedu ukončení ze zdrav. důvodů? Ve všech případech doložím lékařský posudek, mám nárok na odstupné? Co musí být v dohodě uvedeno a co když na ní zaměstnavatel nepřistoupí, ale já se do prac. poměru vrátit nemohu. Děkuji, Kristýna.

ODPOVĚĎ:
Ukončit pracovní poměr bez výpovědní doby lze podle § 56 odst. 1 zákoníku práce, podle něhož zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže, podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce.
Pracovní poměr lze dále ukončit dohodou.
Ve všech ostatních případech poběží výpovědní doba.
Nárok na odstupné vzniká jen v případě, že dojde k výpovědi podle § 52 písm. d) zákoníku práce, podle něhož smí dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice. Případně při dohodě z uvedených důvodů.
Při ukončení pracovního poměru jiným způsobem nebo z jiného důvodu, byť souvisejícího se zdravotním stavem, odstupné nenáleží.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Za naším obchodem máme soukromé parkoviště, u kterého je značka parkoviště pouze pro zákazníky našeho obchodu. Bohužel značka nikoho nezajímá, tak jsme začali parkoviště přes noc zavírat řetězem. To ale asi začalo vadit někomu, kdo tady potřebuje ráno zaparkovat. Teď je každé ráno řetěz přetržený. Nevíme jak si poradit. Jestli nafotit nebo natočit viníka a dát policii, tím ale zastrašíme pouze jednoho člověka. Ostatní tu přes den budou parkovat dál. Parkoviště je plné i když v obchodě nikdo není. Děkujeme za radu. S pozdravem, Petr.

ODPOVĚĎ:
Bohužel tato situace je nepříjemná, neboť pokud viníka nepřistihnete při činu, nemáte jej jak dostihnout. Sice jej můžete natočit např. na kameru, ale zase se tím vystavujete nebezpečí, že tím porušíte osobnostní práva všech, kdo by případně na záběru byli rozpoznatelní. Jediné řešení bych viděla v investici do závory. Můžete také vozidla nechat odtáhnout a volat Policii, neboť jejich majitelé páchají přestupek, nicméně se nedomnívám, že toto by bylo dlouhodobé a efektivní řešení.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Můj přítel je rozvedený, seznámili jsme se po tom co ho opustila žena s jeho dvěma dětmi, tvrdila mu, že je to kvůli 5.000 Kč, které jim chybí na živobytí, přitom to není pravda, opustila ho kvůli milenci. Vzala jejich děti a odstěhovala se. Příteli zůstal byt, na který si bral půjčku, ještě než se vzali a samozřejmě dluhy, jak na byt, tak na rekonstrukci bytu. Soud je rozvedl a platí pravidelně na děti 3.000 Kč na staršího syna (16 let) a mladšího syna 2.000 Kč (10 let). Jeho plat se pohybuje podle služeb cca 20.000 Kč až 22.000 Kč měsíčně. O děti se stará pravidelně v intervalu lichý týden, úterý a středa, kdy po škole přijdou k nám a odcházejí po večeři a sudý týden pondělí, středa (odcházejí po večeři) a zůstávají na celý víkend (a odcházejí k matce opět v neděli po večeři), samozřejmě se dělí o svátky a prázdniny. Jelikož přítel bere výše uvedené a k tomu platí na staršího syna ještě platí životní pojistku 700 Kč, po zaplacení dluhu, nájmu (5.000 Kč) a podobných jako (strava v práci, auto, mobil, životní, důchodové a podobně) mu nezůstávalo skoro nic na živobytí. Ostatní jsem hradila já, kompletní chod celé domácnosti ze svého, stravu, hygienické potřeby, oblečení i pro děti, jelikož vždy přišli ze školy, takže tepláky, náhradní oblečení, pyžama a podobně, dále dárky k na narozeninám vždy 1.000 Kč na každého, taktéž k vánocům a na svátek cca 300 Kč. Některé věci sem tam do školy, pera, sešity, pastelky a podobně. Dále výlety a kulturní program, byli se mnou na táboře a podobně. Poté jsem se nastěhovala k příteli, a v roce 2015 jsem porodila dceru, měli jsme zdravotní komplikace a rodila jsem předčasně, měsíc jsme byli v nemocnici a dále jsme do dvou let chodili na rizikové do Ostravy. Malou jsem nemohla kojit, takže se mi zvedly náklady na umělou výživu a jelikož byla předčasně narozena měly jsme speciální výživu. Nakonec jsem se k příteli nastěhovala a žijeme společně ve společné domácnosti (máme u něho obě trvale bydliště). O snížení alimentů jsme neuvažovali, protože jsem měla našetřené peníze, a nechtěla jsem, aby kluci nějak strádali. Ale peníze docházeli a já musela nastoupit do práce, abych začala vydělávat a mohla své dceři poskytnout dostatek fin. prostředků. Domluvila jsem se se svou mamkou, aby odešla dříve do důchodu a platím ji 5.000 Kč za hlídaní, jelikož za prací dojíždím každý den 120 km. Bývalá manželka, se rozhodla, že chce zvýšení alimentů o 1.000 Kč na každého z chlapců na víc, protože starší syn nastoupil na střední školu, do telefonu mu řekla, že je to na nové knihy přitom starší syn celé prázdniny byl na brigádě a knihy si sám koupil ze svých vydělaných peněz. Můj přítel s tím nesouhlasil a oznámil ji, že tolik peněz opravdu nemá a že jí přidá na každého 600 Kč, s tím nesouhlasila a nyní nám přišel dopis od její právničky, že požaduje zvýšení o 1.500 Kč na každého, s tím, že se do těch alimentů bude započítávat i můj plat (35.000 Kč čistého). Přijde mi to hodně nespravedlivé, možná to vyznívá, že jsem zlá ale to tak není, na kluky platím ale dobrovolně, nestrádají, mají jídlo, čisté oblečení, sladkosti, vše a já mám platit na ženskou, která rozbila rodinu. Jeden víkend sedím sama doma s dcerou, protože přítel dělá v třísměnném provozu a bere si odpolední a noční, aby druhý víkend byl s klukama, a já jeden víkend sedím sama doma s dcerou a druhý víkend kmitám, vařím uklízím. A ona jeden víkend se stará o kluky a druhý víkend si jezdí s milencem po welness víkendech a na to já jí mám platit, on s nimi nežije, protože má rodinu, takže ji navštěvuje po večerech + víkendy si užívají, když se nemusí starat o kluky. Můj přítel nemá peníze, aby kupoval dárky ani klukům ani dceři vše táhnu já, teď malá nastoupila do jesliček na 2x týdně, což stojí další peníze 3.900 Kč. Dále chodím s malou na plavání 3.000 Kč měsíčně. Malá nemá ani pokojíček, má koutek v obýváku a spí s námi v ložnici, protože kluci mají svůj pokoj. Bývalá žena si koupila byt na hypotéku, kde mají kluci svůj pokoj, každý a i ona, já takový standart nemám. Teď dokonce dědila, po mamince, která ji umřela, a pěkně to zahrála do autu, protože příteli řekla, že se dědictví vzdala, a nechala byt v lukrativní části svému bratrovi, prý proto, že když dědila po otci, bratr nedostal nic ale to není pravda. Dědictví po otci prodala, a část peněz dala bratrovi a zbytek vložila do nového bytu. Já ji to nezazlívám, je to její majetek, ale myslím si, že se z bratrem domluvila, on si našel menší byt, ten velký pronajímá a část dává sestře. Je to v pořádku, jestli ho pronajímají, aspoň v budoucnu budou mít kluci start do života, ale, že klame kvůli tomu, že bere další peníze navíc jen aby přítel platil víc mi přijde ubohé. Taký vím, že její zaměstnavatel, jí dává peníze bokem, takže, když bude předkládat mzdu tak bude nižší, než skutečně bere. Je to divné ale dělá o 7:00 do 17:00. Vím, že se dětí mají podílet na životní úrovni svých rodičů, ale co s tím mám já společného a co má dcera, ta nemá žádná práva. Prosím máme nějakou šanci? To ho mám taky opustit a rozbít rodinu, aby má dcera měla nárok na peníze svého otce, jsem z toho úplně rozhozená a nevím jak dál. A ještě jsem Vás chtěla požádat o radu, když přítel přepíše byt na dceru bude mít z toho nějaké dopady vůči bývalé ženě a dětem. Děkuji Pavlína

ODPOVĚĎ:
Podle § 913, odst. 1 nového občanského zákoníku (NOZ) jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného (přítelových dětí) a jeho majetkové poměry, jalož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (Vašeho přítele a matky dětí). Ve Vašem dotazu poměrně obšírně popisujete finanční situaci Vaší rodiny, ale chybí informace o finančních a majetkových poměrech matky dětí, která je pro posouzení celé situace neméně důležitá. Pro posouzení oprávněnosti návrhu na zvýšení výživného je důležité také to, kdy došlo k poslednímu určení výše výživného. Pokud bylo výživné určeno například ještě v době, kdy mladší syn ještě nechodil do školy a starší syn chodil na základní školu, došlo od té doby nepochybně k nárůstu odůvodněných potřeb dětí a tím i ke zvýšení finančních nároků na jejich výchovu a výživu. Dalším důležitým kritériem je, zda se od posledního určení výživného změnily finanční a majetkové poměry jednoho nebo obou rodičů. Pokud například na jedné straně došlo ke zlepšení a na druhé ke zhoršení finanční situace, může to být důvodem pro změnu výše výživného. Žádná z těchto podstatných informací však ve Vašem dotazu není uvedena, takže nedokáži posoudit, zda matka dětí s návrhem na zvýšení výživného uspěje či nikoliv.
Jak ve svém dotazu správné uvádíte, podle § 915 NOZ má být životní úroveň dítěte (dětí) zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Jestliže měl Váš partner dříve k dispozici jen svůj plat a nyní má k dispozici i ten Váš, nepochybně došlo ke zlepšení jeho finančních a majetkových poměrů a tím i ke zvýšení jeho životní úrovně. Jeho synové – stejně jako Vaše dcera – mají právo se na této vyšší životní úrovni podílet. Proto soud při posuzování výše výživného bere v úvahu i příjmy nového partnera povinného rodiče.
Co se týče příjmů, i matka dětí by samozřejmě soudu měla předložit veškeré své příjmy. Pokud to neudělá a některé své příjmy zapře, bývá ale obtížné takové jednání prokázat. Jestliže víte o tom, že matka dětí má výdaje, jejichž výše neodpovídá jejím oficiálním příjmům (například jezdí několikrát ročně na dovolenou, koupila si nové auto apod.), můžete na tyto skutečnosti při soudním řízení upozornit. Soud pak může zjišťovat, jakým způsobem matka dětí tyto náklady financuje. Pokud jde o přepis bytu na dceru, považuji za důležité upozornit na § 913, odst. 2 NOZ, který říká, že: Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu. Vzhledem k tomu, že Vaše dcera nechodí ještě ani do školy a tudíž zatím nepotřebuje byt pro svou potřebu, bych s přepisem bytu raději příliš nespěchala. Obzvlášť v případě, že by k přepisu bytu došlo krátce před soudním řízením o výživném, by to mohlo být vnímáno tak, že se Váš přítel bez důležitého důvodu zbavuje svého majetku.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

___

-

Tímto si Vás dovolují požádat o radu v oblasti služebního zákona týkajícího se státních zaměstnanců ministerstev. Jedná se o zaměstnání na rodičovské dovolené v souvislosti se služebním zákonem. Od února 2010 jsem zaměstnaná na ministerstvu životního prostředí. V březnu 2014 jsem nastupovala na mateřskou a rodičovskou dovolenou s prvním dítětem, na tu jsem navázala druhou MD a v současné době jsem na RD s druhým dítětem (končí v dubnu 2019). Stále jsem zaměstnaná na MŽP - nejsem ale ve služebním poměru o ten bych měla žádat až po ukončení RD. Dostala jsem pracovní nabídku z ministerstva práce soc. věcí a rodiny, kterou bych ráda využila, nicméně nástup by musel být ještě letos (2018) a jedná se o služební místo - tedy služební poměr. Vím, že na RD je možné se zaměstnat u jiného zaměstnavatele, ale nevím jak to je ve spojitosti se služebním zákonem. Můj dotaz tedy zní, pokud projdu výběrovým řízením a budu přijata, můžu se zaměstnat u jiného zaměstnavatele, být tam ve služebním poměru (hlavní pracovní poměr), být současně na RD dočerpat rodičovský příspěvek (o dítě do dvou let se postará manžel) a výpověď u stávajícího zaměstnavatele dát později - třeba po uplynutí zkušební lhůty? Nebo jak mám v tomto případě postupovat? Chtěla bych nové zaměstnání zkusit, nicméně nechtěla bych přijít o příspěvek. Kdyby šel na RD manžel musím okamžitě ukončit prac. poměr na MŽP? Pokud ukončím RD vznikne stávajícímu zaměstnavateli problém co bych nerada...je tam za mně zástup. Ještě jeden dotaz k výpovědi. Pokud dám výpověď na MŽP, předpokládám, že to bude výpověď dohodou, na RD nemá smysl, aby mi zaměstnavatel dával dvouměsíční výpovědní, nebo? Předem děkuji za odpověď a přeji hezký den. S pozdravem Tamara.

ODPOVĚĎ:
Podle § 81 odst. 1 zákona o státní službě státní zaměstnanec může vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona pouze s předchozím písemným souhlasem služebního orgánu. Toto omezení se rovněž nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou, na činnost znalce nebo tlumočníka vykonávanou podle jiného zákona pro soud nebo jiný správní úřad než ten, ve kterém vykonává službu, na činnost v poradních orgánech vlády a jejich orgánech, činnost v poradních nebo jiných orgánech ústředního správního úřadu nebo ve zvláštních orgánech, které podle jiného zákona vykonávají státní správu, a na správu vlastního majetku.
Podle § 197 zákona o státní službě do doby 3 měsíců po vzniku služebního poměru jsou státní zaměstnanci povinni ukončit jinou výdělečnou činnost nebo požádat služební orgán o udělení souhlasu.
Pokud jste ještě nepožádala o přijetí do služebního poměru, jste stále k zaměstnavateli v pracovním poměru, který se řídí zákoníkem práce.
Podle § 304 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.
Pokud byste tedy na MŽP pracovala například jako účetní a na MPSV se jednalo o práci uklízečky, rozpor by nevznikl. Pokud se však jedná o stejný druh práce, je nutný předchozí souhlas zaměstnavatele.
Pokud byste byla na MPSV ve služebním poměru, platila by pro Vás výše uvedená ustanovení zákona o státní službě.
V případě, že ukončíte pracovní poměr dohodou, je možné dohodnout i konkrétní den ukončení. V případě podání výpovědi poběží výpovědní doba, která může běžet i během rodičovské dovolené.
Rodičovskou dovolenou mohou čerpat oba rodiče současně, ovšem rodičovský příspěvek náleží jen jednomu z nich. Pokud by rodičovskou dovolenou začal čerpat i Váš manžel, ukončovat pracovní poměr na MŽP není nutné.

___

-

Jsem OSVČ - neplátce DPH a spolupracuji se společností a. s., která je plátce DPH, na zprostředkování prodeje energií. A. s. mi proplácí provize bez DPH, i když jsem neplátce DPH. Jiným OSVČ, kteří jsou plátci DPH proplácí a. s. provize včetně DPH. Je tento postup správný? Domnívám se, že mně, jako neplátci DPH, by měla a. s. proplácet provize včetně DPH. Děkuji za brzkou odpověď, Vlaďka.

ODPOVĚĎ:
Bez znalosti konkrétních smluvních podmínek mezi Vámi a a. s. nedokážu odpovědět. Vy společnosti vystavujete faktury, na kterých uvádíte DPH, i když jste neplátce? V tom případě nemá společnost nárok na odpočet DPH, a proto Vám ho zřejmě neproplácí.

___

-

V březnu 2017 došlo u nás ve firmě k výpadku proudu. Výpadek byl způsoben přetížením vnitřní sítě. Dvě hodiny po nahlášení poruchy se dostavil technik a identifikoval poruchu na přívodní fázi nožové pojistky. Na dotaz proč máme na vstupu pojistky 125 A a na vnitřní síti jiné 200 A, včetně jističe 200 A a hodin neodpověděl. Nicméně, prohodil mezi sebou pojistky. Na vstup dal pojistky 200 A a na vnitřní síť 165 A – tím ji posílil. Dotázali jsme se tedy ČEZ za co tedy platíme, když přívod nemůže odpovídat velikosti jističe a hodin.
Objekt jsme zakoupili v roce 2012 a jističe atd. zůstaly celých 5 let v původním stavu. Na velikosti jističe stavěli naší výrobu a rozvoj. Výpadek pro nás znamenal znehodnocení výrobků v komorových el. pecích. Odpověď od ČEZ:
Odpověděli, že dne 2.3.2017 byl nahlášen výpadek proudu a ten byl opraven 28.3.2017 změnou provozního stavu vedení. Platba za odběr elektrické energie se dle ceníku odvozuje od výše hlavního jističe před elektroměrem a ne od předřazené pojistky v pojistkové nebo rozpojovací skříni. Pak ještě píší, že neevidují jiný výpadek než z námi nahlášeného dne a že tedy nemají důvod nám vracet jakékoliv peníze. Jen pokud by nám vznikla 2.3.2017 škoda ve výrobě a my to mohli dokázat. Máme nějakou šanci dostat zpět peníze?
S pozdravem, Daniela.

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je důležité, zda se jednalo o výpadek dodávky elektrické energie či pouze o technickou závadu na Vaší straně.

Dle § 25/3 písm. c) energetického zákona je provozovatel distribuční soustavy (zde ČEZ) oprávněn omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou pouze v těchto případech:

1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze,
3. při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53 energetického zákona,
4. při neoprávněném odběru elektřiny podle § 51 energetického zákona,
5. při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu (zejména provádění oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí),
6. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,
7. při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,
8. při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a zákazník nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, nebo
9. při odběru elektřiny, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván.

Dle znění dotazu (resp. dle Vámi citované odpovědi společnosti ČEZ) předpokládám, že žádný ze shora uvedených důvodů nebyl dán.

Při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu je navíc provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým nebo s využitím elektronických komunikací a uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup, nejméně však 15 dnů předem. Ohlašovací povinnost nevzniká při provádění nutných provozních manipulací, při nichž omezení nebo přerušení dodávky elektřiny nepřekročí 20 minut (§ 25/5 energetického zákona).

V každém případě je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení (§ 25/6 energetického zákona).

Pakliže skutečně nebyl dán žádný důvod k přerušení dodávky elektřiny dle § 25/3 písm. c) energetického zákona a zároveň se nejednalo o technickou závadu na Vaší straně, je možné uvažovat o náhradě Vám vzniklé škody (jak vyplývá z § 25/7 energetického zákona). Provozovatel distribuční soustavy bude k náhradě škody povinen rovněž v těch případech, kdy nesplnil svou oznamovací povinnost uloženou mu podle § 25/5 energetického zákona nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel distribuční soustavy.

Domníváte-li se, že za vzniklou škodu skutečně odpovídá provozovatel distribuční soustavy, je nezbytné ho k náhradě škody písemně vyzvat (přičemž vzniklou škodu je nutné popsat a přesně vyčíslit). Pokud by společnost ČEZ nebyla ochotna k náhradě Vám způsobené škody, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro tento případ Vám doporučuji advokátní zastoupení:

www.advokatikomora.cz

K tomuto tématu více zde:

https://www.epravo.cz/top/clanky/preruseni-dodavky-elektriny-37908.html

Dojde-li mezi Vámi a společností ČEZ ke sporu po technické stránce, můžete svou situaci konzultovat se znalcem v oboru elektrotechnika nebo energetika. Seznam znalců naleznete zde:

http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm

Nastalou situaci můžete dále konzultovat rovněž s příslušným dozorovým orgánem, kterým je Energetický regulační úřad:

http://www.eru.cz/cs/

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

-

20-ti letý syn nastoupil 18.9.2017 na VOŠ s kombinovanou formou studia. K tomu si našel brigádu a uzavřel od 4.9.2017 do 31.12.2017 dohodu o pracovní činnosti. Chtěla bych se zeptat, jestli má nárok na přídavky, alimenty od otce (otec se o něj nezajímá a neviděli se 13 let) a jestli já na takového studenta mohu uplatňovat slevy na daních ze svého příjmu. Děkuji za odpověď. Zuzana

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do tří částí:
1. Nárok na přídavek na dítě
Podle § 17 zákona o státní sociální podpoře má na přídavek na dítě nárok nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima a rodiny a koeficientu 2,40. Za nezaopatřené dítě se podle téhož zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje studium na středních a vysokých školách v České republice s výjimkou dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 téhož zákona. Studiem na středních školách se rozumí také studium na vyšších odborných školách zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení. Výdělečnou činností se rozumí činnost v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění.

Jestliže Váš syn je studentem kombinovaného studia na vyšší odborné škole a vydělá si na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) měsíčně 2.500 Kč a více, bude z jeho výdělku odváděno nemocenské pojištění a v takovém případě nebude považován za nezaopatřené dítě a nárok na přídavek na dítě mu nevznikne. Nárok by mu vznikl pouze v případě, že by jeho měsíční výdělek byl nižší nebo pokud by pracoval například na dohodu o provedení práce (DPP), kde by si mohl vydělat až 10.000 Kč měsíčně, aniž by za něj bylo odváděno nemocenské pojištění.

2. Daňová sleva na dítě
Daňovou slevu na dítě můžete uplatnit na vyživované dítě, které s Vámi žije ve společné domácnosti. I v tomto případě ale musí jít o nezaopatřené dítě podle zákona o státní sociální podpoře. Takže pro daňovou slevu platí totéž, co pro přídavek na dítě. Dokud Váš syn bude studovat kombinované studium a současně mít příjem, ze kterého je odváděno nemocenské pojištění, daňovou slevu na dítě uplatnit nemůžete.

3. Nárok na výživné
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do té doby, dokud dítě není schopné samo se živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Jestliže si Váš syn studiem na vyšší odborné škole prohlubuje a zvyšuje svou kvalifikaci a tím zlepšuje možnost svého uplatnění na trhu práce, mohla by vyživovací povinnost trvat. Záleží ale také na synových příjmech z výdělečné činnosti – z práce na dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Pokud budou synovy příjmy z DPČ dostatečné k úhradě jeho životních nákladů, pak Váš syn bude schopen se sám živit a vyživovací povinnost rodičů skončí. Záleží tedy na výši synových příjmů a jeho životních nákladů.

___

-

Rád bych Vás požádal o odbornou radu na správný postup.
1) Spotřebitel si zakoupil zboží (obraz, umělecké dílo). Převzal zboží a zaplatil zálohu s tím, že bude dále splácet v pravidelných měsíčních platbách. Po čase si spotřebitel věc rozmyslel a zboží chtěl vrátit. Obchodník trval na tom, aby spotřebitel zboží zaplatil. Proběhl soud, který nařídil zakoupené zboží spotřebitelem obchodníkovi zaplatit. Do dnešního dne spotřebitel nereaguje a nic nezaplatil. Co má obchodník dělat, aby dostal zaplaceno?
2) Jaký právní předpis chrání poctivé obchodníky proti amorálnímu spotřebiteli, který si zakoupil umělecké dílo, které po 3 dnech chtěl vrátit autorovi a chtěl přijatou zálohu vrátit zpět a anulovat celý obchodní případ od začátku s tím, že obchodní smlouva nebyla uzavřena v provozovně autora (NOZ, § 1828), ale na veletrhu (tedy u běžného označeného stánku /např. v Letňanech, kde se na výstavišti konají různé víkendové akce/, kde různé firmy představují vlastní zboží). Nebo jinými slovy - bere se takový obchodní případ jako tzv. "obchod na dálku", kdy má potom spotřebitel právo odstoupit od smlouvy do 14 dnů od zakoupení?
Děkuji za Váš čas. S pozdravem Oldřich.

ODPOVĚĎ:
a)
Pokud spotřebitel dobrovolně neuhradil dlužnou částku ani po nabytí právní moci rozsudku, je nutné podat exekuční návrh k soudnímu exekutorovi, který zajistí vymožení dlužné částky, včetně nákladů soudního a exekučního řízení, případně též úroků z prodlení, pokud jejich zaplacení vyplývá z rozsudku.

b)
Možnost odstoupení od smlouvy ve 14 denní lhůtě je právo spotřebitele vyplývající ze zákona. Pokud jej spotřebitel využije, není možné mluvit o amorálním člověku. Zda-li právo spotřebiteli v posuzovaném případě náleží bude záviset na tom, zda je stánkový prodej pro Vaše podnikání obvyklý, či nikoliv, neboť i stánek může být považován za prostor obvyklý pro podnikání.

Obchodní prostory by měly zahrnovat prostory v jakékoli podobě (například prodejny, stánky nebo nákladní automobily), které obchodníkovi slouží jako trvalé či obvyklé místo jeho obchodování. Stánky na trhu a veletržní stánky by měly být za obchodní prostory považovány v případě, že tuto podmínku splňují.

Pokud tedy obvykle a pravidelně nabízíte zboží na veletrzích, pak by stánek mohl být posouzen jako obvyklý pro Vaše podnikání a spotřebitel by nemohl od smlouvy odstoupit ve 14 denní lhůtě. Pokud však na veletrzích nabízíte zboží pouze příležitostně, pak je spotřebitel oprávněn od smlouvy odstoupit.

___

-

Potřeboval bych, jestli byste se mohli podívat do přílohy, kterou vám zasílám s touto žádostí o vysvětlení. Potřeboval bych vědět, jestli z té smlouvy, kterou jsem podepsal vyplívá, že jsem povinen uzavřít smlouvu o dodávce elektřiny u nové ještě neznámé firmy, bez toho, abych věděl kolik je rozdíl, jaké jsou podmínky atd. Já osobně jsem nic takového si nebyl vědom. Myslel jsem, že jde jen o to, že vyhraje nějaká společnost a oni mi dodají návrh o kolik ušetřím a já se rozhodnu, jestli budu chtít podepsat a nebo ne. Bohužel mi dneska (08.02.2018) volali z té společnosti, která mi nabídla účast na soutěži o nejlevnější elektřinu a řekli mi, že musím s nimi uzavřít smlouvu i když třeba kvůli 26 Kč je tato společnost levnější, než ta, co u nich mám smlouvu nyní. Nejsem s tím spokojen, protože nejdříve uváděli ceny úspor kolem 3.000 Kč, což mě zrovna u jednoho domu, který vlastním dělá jen 750 Kč a já jsem řekl, že kvůli tomu se mi neoplatí přecházet pod společnost, o které jsem slyšel špatné recenze a ještě k tomu mě nutí podepsat smlouvu na 2 roky. Mělo by se jednat o firmu Bohemia energy. Smlouvu, kterou vám zasílám v příloze jsem si dnes (08.02.2018) četl a můžu říct, že tomu pořádně nerozumím. Musím se zároveň přiznat, že jsem si jí vůbec nečetl, když ke mě poslali nějakého kurýra, který spěchal a já jsem měl jen za to, že je to je jen vstup do soutěže a ne, že se zavazuji touto smlouvou na uzavření smlouvy budoucí nové dodavatelské firmy. Neměl jsem ani možnost nijak si tuto smlouvu prostudovat, protože vyžadovali okamžitý podpis. Předem děkuji za vysvětlení a ujasnění. S pozdravem Karel.

ODPOVĚĎ:
Doporučuji smlouvu okamžitě v souladu s čl. 5 vypovědět. Výpověď musíte doručit společnosti do konce září, aby smlouva zanikla 31.12.2017, zašlete ji proto ihned jak doporučeným dopisem, tak podepsanou výpověď zašlete oskenovanou emailem.

Ze smlouvy skutečně vyplývá Vaše povinnost uzavřít smlouvu o dodávce energií. Na druhou stranu zajištění smluvní pokutou pro neuzavření smlouvy považuji za rozporné s dobrými mravy i se zákonem, a tedy neplatné. V každém případě by byla neplatná smluvní pokuta zajišťující Vaši povinnost, že novou smlouvu nevypovíte, resp. od ní nebudete moci odstoupit, kdy Vám toto právo plyne ze zákona.

Do výpovědi uveďte, že jste byl při uzavírání smlouvy uveden v omyl ohledně skutečné povahy smlouvy, že smlouva porušuje předpisy na ochranu spotřebitele a smluvní pokuta je sjednána neplatně. Uveďte, že žádnou smlouvu s nabídkou od této společnosti neuzavřete, a že si nepřejete být nadále kontaktován. Uveďte, že rovněž zvažujete obrátit se na příslušné orgány (ČOI a ERÚ) pro nekalé praktiky.

Pokud by společnost trvala na uzavření smlouvy, pak doporučuji využít služeb advokáta, aby společnost viděla, že se hodláte aktivně bránit. Následně by dle mého názoru od svých nároků upustila.

Seznam advokátů naleznete např. zde:

www.advokatikomora.cz

___

-

Mám volnou živnost na VPP. Jezdím po trzích a předvádím různá stará řemesla. Někdy je řemesel více a tak si přizvu další osoby, které mi s ukázkami pomáhají. Za to jim chci samozřejmě dát odměnu. Musím s nimi mít v tomto případě sepsanou DPP a platit srážkovou daň? Jde pouze o částky do 3.000 Kč. Akce nejsou pravidelné (nanejvýš 1x do měsíce) a nevím, jestli je nutné evidovat tyto lidi jako zaměstnance. Faktury vystavuji na sebe a odměny bych si samozřejmě ráda dala do nákladů. Mohu s nimi uzavřít smlouvu pouze na ten určitý den (např. provedení o výkonu)? Museli by pak tento příjem oni sami zdanit nebo bych to zdanila já jako objednavatel? A pokud bych musela platit srážkovou daň, do jaké doby ji musím nahlásit?
Děkuji, Žaneta.

ODPOVĚĎ:
Vyplácet odměnu nemůžete jen tak. Můžete uzavřít např. dohodu o provedení práce. DPP je limitována 300 hodinami za kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele. Pokud bude odměna do 10 000 Kč za měsíc, nepodléhá odvodům na zdravotní a sociální pojištění.

Pokud Vám zaměstnanci nepodepíší prohlášení poplatníka daně z příjmů a odměna bude do 10 000 Kč za měsíc, budete srážet z odměny srážkovou daň. Tato daň je splatná do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl plátce daně povinen srážku provést.

V případě podepsaného prohlášení poplatníka, anebo odměny vyšší než 10 000 Kč za měsíc, bude DPP podléhat zálohové dani z příjmů.

Vy, jako zaměstnavatel, se budete muset zaregistrovat do 15ti dnů od vzniku povinnost srážet zálohy jako plátce daně z příjmů FO vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, příp. jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti. Po skončení kalendářního roku poté budete podávat na finanční úřad Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, příp. Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti.

Můžete např. také uzavřít smlouvu o dílo, zdanění si potom řeší druhá strana. Může jim ale vzniknout povinnost zřídit si živnostenský list.

___

-

Potřebuji objasnit jak je to se založením firmy nebo OSVČ ve dvou zemích EU. Momentálně jsem OSVČ ve Velké Británii (VB), mám duální státní občanství a adresu jak tady v ČR, tak i ve VB. Momentálně žiji v ČR. Za prací do zahraničí dojíždím. Platím daně ve VB a také tam platím sociální i zdravotní pojištění.
Chci začít podnikat v ČR, stejná činnost (stomatologie) a nadále budu dojíždět do VB. Tedy činnost v zahraničí stále bude přetrvávat. Pokud to jde, chtěla bych nadále platit daně, sociální i zdravotní pojištění ve VB. Jsem ochotna si zařídit s. r. o jak tady v ČR, tak i ve VB. Jestliže budu muset platit daně tady v ČR po založení s. r. o a nebo nahlášení OSVČ, jak to bude s příjmy ze zahraničí? Budu daněna tady v ČR i na zahraniční příjmy a nebo budu platit daně tady v ČR na české příjmy a ve VB na britské příjmy? Předem děkuji Dominika.

ODPOVĚĎ:
V případě OSVČ bude záležet ve které zemi jste daňovým rezidentem, tj. kde máte bydliště (není myšleno trvalé) a kde se převážně zdržujete. Fyzická osoba zdaňuje v ČR, pokud je zde daňovým rezidentem, své celosvětové příjmy. Příjmy zdaněné v zahraničí poté v souladu se smlouvou o zamezení dvojímu zdanění, kterou má ČR uzavřenou s Velkou Británií, se buď v přiznání k dani z příjmů vyloučí, anebo daň zaplacenou v zahraničí započtete na daňovou povinnost v ČR.

Pokud nejste daňovým rezidentem ČR, zdaňujete zde pouze příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR.

S. r. o. se sídlem na území ČR zdaňuje své celosvětové příjmy v ČR. Příjmy zdaněné v zahraničí může také buď vyloučit či daň zaplacenou v zahraničí započíst v přiznání k dani z příjmů na daňovou povinnost v ČR.

Doporučuji kontaktovat daňového poradce a Vaši konkrétní představu, jak bude probíhat výkon činnosti v ČR a ve VB, probrat osobně.

___

-

Koupil jsem v r. 2015 domek a po asi půl roce jsem zjistil, že prodávající mi zatajil, že půdní vestavba je postavená bez stav. povolení, tedy je to černá stavba. Domek je tedy zkolaudován jako přízemní, ačkoli při prohlídkách atd. bylo již podkroví obytné - vybavené pokoje nábytkem, tělocvična, hotové wc apod. Jak mohu postupovat? Musí mi prodávající dům dokolaudovat nebo slevit nebo si to zlegalizuji sám a pak mu naúčtuji náklady, byť by byly např. 1.000.000 Kč? A hlavně, jak prokážu, že jsem o tom - o černé stavbě poschodí - nevěděl? Mám na celý dům téměř 100% hypotéku, takže tam byl i odhadce a banka mi půjčila vlastně na něco, co ani nemělo tu hodnotu. Myslím, že prodávající bude tvrdit, že mi to řekl, protože to pro něj je asi výhodnější, nebo ne, jak to může dokázat? Nebo ale kdo, co a jak bude prokazovat, když bych to dal k soudu? V kupní smlouvě není zmínka o tom, jestli je dům jednopodlažní či více. Logicky ani na katastru toto nelze jen z mapy zjistit. Je to skrytá vada? Mám to dát k soudu - jaká je naděje a na co? Děkuji, Aleš.

ODPOVĚĎ:
Černá přístavba bez stavebního povolení by měla představovat skrytou právní vadu nemovitosti, o které navíc prodávající musel vědět. pokud byla přístavba realizována v době, kdy dům vlastnil.

Je tak možné požadovat slevu z kupní ceny, která by měla představovat výši nákladů na legalizaci stavby, případně je možné požadovat náhradu škody, která Vám vznikle vynaložením nákladů na legalizaci a stavební úpravy.

Oba tyto nároky obstojí samostatně a lze uplatňovat nárok na náhradu škody nezávisle na nárocích z titulu odpovědnosti za vady. Nároků, které vyplývají ze závazků z odpovědnosti za vady, se však nelze domáhat z titulu náhrady škody.

V tomto případě by dle mého názoru mohlo připadat v úvahu také odstoupení od smlouvy, kdy by Vám prodávající musel vrátit celou kupní cenu a uhradit vzniklou škodu, zejm. zaplacené úroky a sankce od banky za předčasné splacení úvěru, náklady vynaložené na opravy domu apod.

Písemně vadu co nejdříve uplatněte u prodávajícího a požadujte slevu z kupní ceny. Pokud částku dobrovolně neuhradí, budete se muset domáhat zaplacení žalobou u příslušného soudu. Po uplynutí termínu k zaplacení, který uvedete ve výzvě bude prodávající dále povinen uhradit úroky z prodlení ve výši 8,05%.

Již samotnou výzvu prodávajícímu doporučuji odeslat prostřednictvím advokáta, který je schopen rovněž Váš případ a poklady důkladněji posoudit. I případný soudní spor řešte s advokátem, kdy v případě úspěchu bude prodávající povinen uhradit náklady soudního řízení včetně nákladů za právní zastoupení. Seznam advokátů naleznete zde:

www.advokatikomora.cz

___

-

Jsme s manželem před rozvodem (máme podanou žádost, ke stání dojde až za rok - dlouhá čekací doba). Mám diagnostikovanou bipolární poruchu a depresivní poruchu se sklony k samoubližování. Manžel mě pod pohrůžkou, že mi syna nebude dávat vůbec, a že je připraven se o něj přetahovat před školou i za pomoci policie (syn podědil poruchu po mě - bere antidepresiva), přinutil podepsat dohodu.
I. Nezletilý syn Jan Novák nar. 28.1.2009 se pro dobu do rozvodu rodičů svěřuje do péče otce.
II. Matka je povinna přispívat na výživu nezletilého syna Jana částkou 2.000 Kč měsíčně, a to vždy do 15. dne předem k rukám otce, počínaje dnem 1.8.2009.
III. Nezletilý syn Jan Novák nar. 28.1.2009 se pro dobu po rozvodu rodičů svěřuje do péče otce.
IV. Matka je povinna přispívat na výživu nezletilého syna Jana částkou 2.000 Kč měsíčně, a to vždy do 15. dne předem k rukám otce, počínaje dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství.
Vzhledem k tomu, že jsem nechtěla syna vystavit psychickému vypětí a než dojde ke stání, chci se se synem vídat alespoň dle otcem určených návštěvách jsem dohodu podepsala. Můžu i přes tuto skutečnost až dojde ke stání žádat o svěření syna do péče. Manžel je podporován jak finančně tak i morálně mou rodinou (otec, matka, sestra). Mám vzhledem ke své diagnóze šanci syna získat do péče? Jsem léčená, pravidelně docházím na terapie, na psychiatrii, beru léky. Poslední ataka byla před třemi roky "pouze" nervový kolaps bez pokusu se poškodit (z důvodu přepracování a zanedbání návštěv lékaře - nikoliv vysazení léků). Předem děkuji za odpověď. Dotazů mám mnohem vice, ale ty se budou následovat dle odpovědí na tyto dotazy. S pozdravem Jana.

ODPOVĚĎ:
Jestliže jste dohodu o svěření Vašeho syna do péče otce podepsala pod nátlakem, můžete tuto skutečnost při soudním řízení uvést, ale nátlak ze strany manžela bude obtížné prokázat. Bez ohledu na tuto dohodu, kterou jste manželovi podepsala, můžete k soudu podat vlastní návrh na rozvod manželství a na svěření syna do vlastní péče.

Doporučuji navštívit sociální pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) v místě Vašeho bydliště a informovat ji o tom, že jste dohodu podepsala pod nátlakem a že hodláte požádat o svěření syna do Vaší péče. Sociální pracovnice bude v soudním řízení zastupovat Vašeho syna a její názor na to, komu syna svěřit do péče, bude pro soud důležitý. Doporučuji tedy sociální pracovnici o Vašem záměru informovat a zjistit, zda by svěření syna do Vaší péče podpořila. Sociální pracovnice Vám také může pomoci se sepsáním nového návrhu na úpravu výchovy a výživy. K novému návrhu doporučuji přiložit aktuální lékařské zprávy, které by potvrzovaly, že se řádně léčíte a pravidelně užíváte léky. Jakou šanci na získání syna do vlastní péče máte, nelze pouze na základě informací uvedených ve Vašem dotazu předjímat.

___

-

Manželova sestra daruje našemu synovi nemovitý majetek - budovy, pozemky. Domnívám se, že náš syn spadá do kategorie teta - synovec /kategorie II. /.
Darovací daň by platit neměl, ale asi je nutné udělat odhad majetku, i když nevím z jakého důvodu? Dále bych chtěla požádat o vysvětlení postupu, co vše je třeba udělat, aby mohl být majetek převeden na syna. Mnohokrát děkuji za vyřízení mé žádosti a zdravím. Adéla.

ODPOVĚĎ:
Ano, v daném případě skutečně darovací daň neplatíte, jelikož se jedná o příbuzné v řadě pobočné a na ty se daň nevztahuje, resp. jsou osvobozeni. Znalecký posudek zde vůbec není třeba zpracovávat. Jediné, co pro vyřešení věci musíte udělat je sepsat darovací smlouvu a tu poté vložit do evidence nemovitostí. V darovací smlouvě je třeba jednoznačně vymezit smluvní strany a předmět převodu. Podpisy je nutno úředně ověřit - u notáře, na czechpointu. Pokud je Váš syn nezletilý, pak následně musí soud vyslovit souhlas s touto smlouvou, tj. je nutno podat návrh na schválení tohoto právního jednání a smlouvu do katastru nemovitostí pak můžete vložit až poté, co budete mít v ruce i rozsudek a ten doložíte katastru nemovitostí společně se smlouvou.

___

-

Syn - narkoman omezen na nesvéprávnosti co se týče financí a úvěrů, rodičovská práva a povinnosti zůstávají. Ze vztahu s přítelkyní nezletilý syn 13. měsíců, rozešli se - matka dítěte se od něj odstěhovala, výživné již soudem stanoveno! Já jako babička nezletilého jsem zároveň opatrovník syna - otce vnoučka. Otec dítěte /syn/ se nyní dlouhodobě léčí v TK, vrátí se na jaře 2018.
Chceme požádat o úpravu styku s dítětem a nevím co bude vhodnější, zda máme požádat o úpravu styku my jako prarodiče a nebo, zda má požádat syn. Bojím se totiž, že pokud bude syn žádat tak neuspěje, protože je drogově závislý a není zaručena bezpečnost dítěte. Otázka:
- má žádat syn i přesto, že se vrátí až na jaře?
- nebo mám zažádat za něj jako jeho opatrovník? Můžu, když syn není omezen na nesvéprávnosti rodičovství? Návštěvy by probíhali u nás doma za mojí přítomnosti, protože syn bydlí u nás.
- a nebo mám požádat sama jen já prarodič, s tím, že by se syn návštěv účastnil?
- nebo my oba společně?
Děkuji moc za radu a s pozdravem Pavla.

ODPOVĚĎ:
Rozhoduje-li soud o omezení svéprávnosti rodiče, rozhodne současně o jeho rodičovské odpovědnosti. Pokud soud omezil svéprávnost Vašeho syna, ale nikoliv jeho rodičovskou odpovědnost, má Váš syn vůči svému synovi stejná práva a povinnosti jako jeho matka. Rodičovská odpovědnost zahrnuje – kromě jiných povinností a práv – také právo na udržování osobního styku s dítětem. Jak sama správně tušíte, realizace tohoto práva by mohla být vzhledem k synově závislosti na drogách problematická. Matka dítěte by mohla oprávněné namítat, že drogově závislý člověk se nedokáže o dítě postarat a že s ním dítě nebude v bezpečí. Proto bych se žádostí o stanovení styku raději počkala do doby, kdy Váš syn ukončí léčbu v terapeutické komunitě. Vzhledem k tomu, že synova rodičovská odpovědnost není omezena, měl by žádost o stanovení styku podat přímo Váš syn.

Pokud by se Váš syn chtěl se synem vídat ještě před ukončením léčby, spíše než o klasický styk by se mohl pokusit o tzv. asistovaný kontakt. Jedná se o kontakt rodiče s dítětem za přítomnosti nezávislého odborníka – nejčastěji psychologa nebo sociálního pracovníka. Asistovaný kontakt se využívá zejména v situacích, kdy není vytvořen dostatečný vztah mezi rodičem a dítětem nebo kdy hrozí ze strany rodiče nevhodné chování vůči dítěti. Přítomnost odborníka by mohla být i pro matku dítěte zárukou, že dítě bude během kontaktu v bezpečí a nebude mu hrozit nebezpečí. Pokud by se syn chtěl o takový kontakt před ukončením léčby (nebo i po ní) pokusit, doporučuji navštívit sociální pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě bydliště dítěte a požádat o zprostředkování takového kontaktu. Sociální pracovnice by pak Vašemu synovi mohla doporučit vhodné zařízení, ve kterém by mohl kontakt probíhat.

I Vy jako prarodič máte samozřejmě právo na styk se svým vnukem. Pokud dohoda s matkou dítěte ohledně styku nebude možná, budete se muset se svým požadavkem obrátit na soud. Soud však může určit, kdo se (ne) smí kontaktu s dítětem účastnit. Může tedy nastat i situace, že matka dítěte bude požadovat, aby se otec kontaktu neúčastnil. Bude pak záležet na soudu, jak celou záležitost posoudí a rozhodne.

___

-

Měl bych dotaz k prodeji bytu a případným skrytým vadám:
· bydlíme cca 8 let v panelovém bytě v původním stavu, zvažovali jsme tento rok udělat rekonstrukci, ale po zvážení našich rodinných potřeb jsme se rozhodli pořídit si raději dům (nebo alespoň prostornější a lépe situovaný byt)
· rádi bychom stávající byt (splácen na hypotéku) prodali. Byt a bytový panelový dům samotný má mnoho pozitivních vlastností (výhled do zeleně, lodžie, dostupnost, blízkost služeb, téměř bezbariérovost, klidná oblast, revitalizace domu, pravidelné údržby domu a okolí, nový výtah, společenství vlastníků bez dluhů atp.) nicméně byt má i nějaké nedostatky a to:
- umístění ve zvýšeném přízemí (nad bočním vchodem a sklepními prostory, takže občas lze slyšet zvuky z těchto prostor, např. klepnutí dveří atp.)
- soused nad námi má v bytě tvrdou podlahu (dlažbu), občas jde slyšet zvuk i od nich (hlavně kročejový, běžná mluva ani ne)
· vzhledem k tomu, že máme dvě malé děti (starší je hyperaktivní), takže jsme tyto nedostatky bytu tak nějak ignorovali, sami jsme zdrojem výrazného hluku a naopak umístění v přízemí nám vyhovovalo, že jsme nerušili nikoho pod námi. A občas se taky stává, že na nás klepají sousedé shora.
S tímto tedy souvisí dotaz pro případný prodej bytu – je nutno o těchto nedostatcích informovat kupujícího, resp. o podlaze sousedů shora? Dají se považovat za skryté vady? Umístění nad sklepními prostory je jasně pozicí bytu. Sám ale nevím, jak bychom dokázali ovlivnit typ podlahy a správnost izolace u sousedů (mají byt v osobním vlastnictví a prý jim vše povolilo bytové družstvo i stavební úřad). Nerad bych pak po prodeji řešil, že někdo by na nás vymáhal nějakou nápravu skryté vady, tedy něčeho, co nemůžeme nijak ovlivnit. Jsme obyčejná rodina a na nějaké soudní tahanice nemáme sílu a ani peníze (byt jsme kupovali na hypotéku a i nové bydlení musíme řešit hypotéčním úvěrem), takže bych rád věděl, jak postupovat. Dejte vědět prosím Váš názor. S pozdravem, Zdeněk.

ODPOVĚĎ:
Za skrytou vadu je třeba považovat vadu vašeho bytu, který by musel být například nekvalitně odhlučněn, reps. by měl příliš tenké zdi. To, že je slyšet hluk z jiných prostor ještě nemusí být považováno za skrytou vadu, zejm. pokud je hluk způsoben podlahou sousedů. Rozhodující by měla být rovněž intenzita hluku, např. také to, zda hluk nepřesahuje limity stanovené právními předpisy, Mám za to, že hlučnost bytu je možné zjistit také při samotné prohlídce.

Na druhou stranu by bylo vhodnější zájemce na možné zdroje hluku upozornit, abyste se vyhnuli jakémukoli uplatňování vad a slev z kupní ceny. Pokud by budoucí kupující uplatňoval vady u soudu, pak byste se samozřejmě soudním tahanicím nevyhnuli a konečné rozhodnutí, zda hluk je nepřiměřený, a tudíž může představovat skrytou vadu, by posuzoval soud. Z Vašeho popisu nelze jednoznačně určit, zda by mohla hluk mohl být považován za skrytou vadu.

Na vytknutí vady by kupující mají až 5 let od koupě, jistotu toho, že se soudu vyhnete, budete mít tedy až po uplynutí 5 let.

___

-

Jaké právo máme jako prarodiče na vnoučka. Syn s přítelkyní žili dva roky, vychovávali ho spolu, ale syn nebyl uveden jako otec. Rozešli se, máme tedy právo jako prarodiče se s ním vídat a třeba si ho brát na víkend? Děkuji, Norbert.

ODPOVĚĎ:
Podle § 927 nového občanského zákoníku mají právo stýkat se s dítětem osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo stýkat se s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí. Jako prarodiče tedy máte na styk s vnukem ze zákona právo.

Problém je ale v tom, že Váš syn není uveden v rodném listě dítěte jako jeho otec. Z právního hlediska tedy není otcem dítěte a tudíž ani vy nejste z právního hlediska jeho prarodiči. V současné situaci se tedy bohužel nemůžete domáhat styku s vnukem právní (soudní) cestou. Doporučuji tedy zkusit se se synovu bývalou přítelkyní na styku s vnukem nejprve dohodnout. Pokud dohoda nebude možná, budete muset přesvědčit syna, aby učinil souhlasné prohlášení o otcovství na matričním úřadě (pokud bude jeho bývalá partnerka souhlasit) nebo aby podal k okresnímu soudu v místě bydliště syna (Vašeho vnuka) žalobu na určení otcovství. Jakmile bude jeho otcovství určeno, budete se moci domáhat styku s vnukem soudní cestou. Pokud ale k určení otcovství nedojde, nebude vaše právo na styk s vnukem vymahatelné.

___

-

Žiji ve společné domácnosti se svým partnerem (nejsme oddáni) a našimi dvěma dětmi (10 a 13 let) po dobu 13 ti let. Nyní chci od partnera s dětmi odejít (fyzické napadání atd.). Dům je napsán na partnera. Mám nárok na nějaké vyplacení z domu? Kromě výživného na děti, mám nárok i na výživné pro sebe? Jaké další dávky se mě budou týkat jako samoživitelky? Děkuji, Marie.

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím na tři části:
1. Vyplacení peněz z domu
Jesltiže je dům, ve kterém s partnerem žijete, majetkem Vašeho partnera, máte nárok na úhradu určitých nákladů například za předpokladu, že jste se finančně podílela na rekonstrukci domu, nakupovala jeho vybavení apod. Úhradu takových výdajů bude ale zapotřebí prokázat – doložením pokladních dokladů, faktur, výpisů z účtu apod. Pokud dům a veškeré jeho vybavení zůstane Vašemu (bývalému) partnerovi, mohla byste po předložení dokladů požadovat po partnerovi úhradu nákladů, které jste do domu a jeho vybavení investovala. Jestliže Vám partner odmítne tyto výdaje uhradit dobrovolně, budete se muset se svým požadavkem obrátit na soud.

2. Výživné
Ve Vaší situaci máte samozřejmě nárok na výživné pro dětí do doby, dokud nebudou schopné se samy živit. Protože nejste manželé, připadalo by v úvahu pouze výživné pro neprovdanou matku. O toto výživné je ale možné žádat jen po dobu dvou let od narození dítěte. Vzhledem k věku Vašich dětí tedy na výživné pro neprovdanou matku nemáte nárok.

3. Sociální dávky
Je-li příjem Vaší domácnosti nižší než 2,4 (od ledna 2018 2,7) násobek jejího životního minima, budte mít nárok na přídavky na obě děti v celkové výši 1.220 Kč měsíčně. Návod na výpočet životního minima domácnosti najdete zde: http://www.mpsv.cz/cs/11852

Pro nárok na přídavek na dítě je ale zapotřebí doložit příjmy za předchozí kalendářní rok – při žádosti od října 2017 tedy příjmy za rok 2016. Důležité je také to, že rodiče nezletilých dětí jsou společně posuzovanými osobami. Pokud byste chtěla, aby partnerův příjem nebyl posuzován společně s Vaším, musela byste úřadu práce doložit čestné prohlášení, že s přítelem trvale nežijete a nehradíte společně náklady na životní potřeby a požádat úřad práce, aby Vašeho partenra vyloučil z okruhu společně posuzovaných osob.

Pokud byste byla vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém budete mít trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) Vašich příjmů nebude stačit k úhradě Vašich nákladů na bydlení, mohla byste mít nárok na příspěvek na bydlení. Pro nárok na příspěvek je zapotřebí doložit příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Nejprve tedy musíte po celé čtvrtletí splňovat výše uvedené podmínky a úřad práce Vám zpětně příspěvek vyplatí.

Dále by mohly připadat v úvahu dávky pomoci v hmotné nouzi – základní dávkou je příspěvek na živobytí. Při žádosti o tyto dávky je ale zapotřebí kromě příjmů doložit také prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude zajímat také to, zda máte peníze na účtu, zda vlastníte (ne) movitý majetek, zda máte stavební spoření či životní pojištění apod. Nelze tedy předjímat, zda Vám nárok na tyto dávky vznikne či nikoliv.

___

-

Jsem OSVČ, a poskytuji služby z domova z ČR, do USA, programování stránek. Chci se zeptat, jestli se stanu v Česku plátcem DPH, když překročím obrat přes 1.000.000 Kč z USA. Osoba, pro kterou dělám nemá v Česku žádnou pobočku firmy. Předem děkuji s pozdravem Tomáš.

ODPOVĚĎ:
Do obratu se dle § 4a Zákona o DPH zahrnují uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku. Dle § 9 odst. 1 Zákona o DPH je místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani (firma, podnikající fyzická osoba) místo, kde má tato osoba sídlo. Při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani (nepodnikající fyzická osoba – občan) je dle § 9 odst. 2 místo plnění místo, kde má osoba poskytující službu sídlo.
Záleží tedy na tom, komu programovací služby poskytujete. Pokud podnikateli, je místo plnění v USA, tudíž nezahrnujete do obratu. Pokud občanovi, který služby nevyužívá pro ekonomickou činnost, je místo plnění v ČR, a zahrnujete do obratu.

___

-

Mám dceru která "zlobí". Jsem vlastníkem domu, ve kterém bydlím celý život a má dcera zde získala trvalý pobyt tím, že se mi před 33 roky narodila. Nevadilo mi, že tady má trvalý pobyt až do předloňského roku, kdy začala žít marnotratným nezodpovědným životem. Ve schránce se objevovaly podezřelé obálky a když jsem dceru požádala, aby toto řešila odpověděla mi, že nic řešit nebude a těší se na to až mi to domů přijde oblepit exekutor. Ano nedaří se jí a kope kolem sebe. Já ale musím bránit a chránit sebe a svůj majetek - rodinný dům postavený a udržovaný mnoha generacemi předků. V neposlední řadě i vybavení domácnosti. Zašla jsem tedy na Obecní úřad v místě bydliště a podala žádost o zrušení trvalého pobytu mé dcery v mém domě. Obešla jsem sousedy - 4 - kteří svým podpisem potvrdili, že se dcera v místě bydliště dlouhodobě nezdržuje. Není zde trvale od ukončení studií, což je 15 let, kdy pracovala na různých místech daleko od domova a měla přítele se kterým bydlela v podnájmech. Asi by se dalo zpětně zjistit kde. Místní obecní úřad mé žádosti vyhověl a trvalý pobyt mé dcery zrušil. Ale dcera se odvolala na Krajský úřad, který zrušil rozhodnutí zdejšího Obecního úřadu o zrušení adresy trvalého pobytu mé dcery a poslal zpátky na zdejší Obecní úřad k novému prošetření. Stala se ale taková věc. Minulý týden se ve schránce objevila obálka: Výzva k okamžitému zaplacení dluhu 438.659 Kč. Dluh je mé dcery, dcera není k zastižení. Víc jak rok jsem ji neviděla. Napsala jsem okamžitě k soudu žádost o soudní vystěhování mé dcery z domu, kde má úředně trvalé bydliště ale nezdržuje se tu. Zašla jsem na místní Obecní úřad v jaké fázi je "zrušování " trvalého pobytu mé dcery. Bylo mi řečeno, že byli vyslechnuti všichni svědci a teď, že bude následovat kontrola z úřadu u mě doma, jestli tady dcera není a nemá zde nějaké věci. Nemá, když tu víc jak rok nebyla. Ptala jsem se jak dlouho toto bude trvat a paní starostka mi odpověděla, že teda neví, že zavolá do Prahy jak to teda má udělat. Vysvětlila jsem jí v jaké jsem situaci a že potřebuji aby to všechno urychlila. Celý proces odhlašování trvalého pobytu mé dcery na adrese, kde se dlouhodobě nezdržuje - potvrdili svědkové svým podpisem i svou výpovědí - trvá od 16.12.2016 a stále výsledek v nedohlednu. Mě tlačí čas. Nevím jak dlouho může trvat než do domu, kde bydlím a je můj, a bohužel i dcera má úředně trvalé bydliště vtrhne exekutor. Jak jsem psala dcera se tady dlouhodobě nezdržuje a víc jak rok jsem ji nepotkala. Svoje věci si odvezla a mezi dveřmi když odcházel štěkla: Mám všechno a co tu zbylo vyhoď. Takže ani žádné věci tady nemá. Nevidím důvod, proč bych měla její věci skladovat v domě, když se ke mně takto chová. Z mého případu vyplývají dotazy dva:
1. Jaké já mám možnosti? Co mám udělat, abych urychlila zrušení trvalého pobytu mé dcery? Musím jen nečinně přihlížet a spokojit se s nečinností úřadů?
2. Co nastane, kdyby skutečně přišel exekutor? Sebere mi vybavení domácnosti? Letité? Jen proto, že dcera tady má úředně stále trvalý pobyt? Nebo, když mu vyložím celou situaci, tak jak ji píšu zde, ho to zastaví?
Děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Pokud úřad nečiní, máte možnost nadřízenému orgánu (tj. Krajskému úřadu) podat podnět k vydání opatření proti nečinnosti správního orgánu (§ 80 správního řádu). Stačí jej napsat vlastní rukou, popsat situaci a hlavně uvést formální informace - tj. číslo řízení, účastníky, apod...
Nadřízený správní orgán pak může
a) přikázat nečinnému správnímu orgánu, aby ve stanovené lhůtě učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy nebo vydal rozhodnutí,
b) usnesením převzít věc a rozhodnout namísto nečinného správního orgánu,
c) usnesením pověřit jiný správní orgán ve svém správním obvodu vedením řízení, nebo
d) usnesením přiměřeně prodloužit zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí, lze-li důvodně předpokládat, že správní orgán v prodloužené lhůtě vydá rozhodnutí ve věci, a je-li takový postup pro účastníky výhodnější.
Pro případ návštěvy exekutora doporučuji založit si složku, do které založíte všechny účty od vybavení domácnosti a pokud tyto nemáte, tak čestná prohlášení od svědků, že věci jsou Vaše. Po předložení těchto listin by exekutor neměl věci zabavit. Pokud by tak přesto učinil, musela byste k soudu podat žalobu o vyloučení těchto věcí ze soupisu movitých věcí a mohla byste se také domáhat po exekutorovi náhrady škody.

___

-

Koupili jsme si byt novostavbu začátkem roku, kde je několik nedostatků a nyní se začínající topnou sezónou jsme zjistili, že je v bytě 70% vlhkost, které se nám nedaří zbavit a bydlení s miminkem a astmatikem v tak vlhkém bytě je nemožné. Mne samotné se zde špatně dýchá, nemohu spát, bolí mě hlava, atd. Vinu dávají nám, že jsme si to způsobili sami špatným větráním, přičemž větráme, tak jak se má a nelze docílit špatným větráním vlhkost 70% ve všech místnostech. Vlhkost je i v domě, firma tam dodávala ropná tělesa. Máme již 4. byt a s ničím takovým jsme se nepotýkali. Byt máme na hypotéku a samozřejmě jsme byt vybavili na míru kuchyňskou linkou, nábytkem, roletami. V bytě se nedá bydlet. Jaký paragraf je na odstoupení od smlouvy, kdy bychom měli dostat peníze, abychom si mohli ihned pořídit jiný byt? Máme nárok na finanční částku, že jsme nuceni nábytek na míru v bytě nechat? Jak postupovat? Nebudou nám chtít peníze vrátit. A ještě uváděli v popisu bytu, že se jedná o nadstandardní použitý materiál, přitom v bytě je použito vše to nejlevnější. Jedna se i o klamavou reklamu? Děkuji za radu a včasnou odpověď, vůbec si nevíme rady. S pozdravem Vladimíra.

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě doporučuji nechat zpracovat znalecký posudek na stav a zjištění vad nemovitosti (náklady na vypracování posudku by Vám rovněž měl zaplatit prodávající). Z posudku by měl vyplývat rozsah vad a také především to, že se jedná o vady, které zde musely být již v době koupě. Následně uplatněte opakovaně u prodejce vadu s tím, že se jedná o podstatné porušení smlouvy a odstupujete od smlouvy. Konkrétní ustanovení není třeba uvádět. Možnost odstoupení od smlouvy však vyplývá z ust. §2106 obřanského zákoníku.

Při odstoupení budete moci požadovat, krom vrácení kupní ceny, náhradu veškeré vzniklé škody (např. zaplacené úroky z hypotéky, poplatek za předčasné splacení hypotéky, náklady za znalecký posudek, náklady vložené do bytu, pokud by nábytek nebylo možné využít jinde než v bytě, pak i náklady na zhotovení nábytku).

Vzhledem k tomu, že se nebude jednat o malou částku, prodejce svou odpovědnost odmítá, tak doporučuji celou záležitost od počátku svěřit advokátovi, který již může prodejce vyzvat Vaším jménem.

Seznam advokátů naleznete např. zde:

www.advokatikomora.cz

___

-

V našem domu (SVJ) je nebytový prostor (nejedná se o společné prostory, majitelem je město), který kdysi sloužil jako obchod s textilií, pak chvilku jako posilovna a následně cca půl roku jako obchod s potravinami. Dnes (08.02.2018) jsou prostory několik let nevyužívány, respektive město několik let hledal nájemce. V současné době visí na desce úřadu oznámení o záměru pronajmout tento prostor bez dalších informací. Protože jsem předsedou výboru SVJ reagoval jsem jménem výboru (připadalo mi to, že to bude mít větší váhu než jedna soukromá osoba) a podali jsme žádost o oznámení účelu tohoto pronájmu. Mám důvodné podezření, že nebytové prostory budou využity jako část výrobní linky firmy, která se rozrůstá a nemá volné prostory. Já bydlím přímo nad tímto prostorem a mám malé děti, proto ta obava. Prosím o rady jak má SVJ (případně já) postupovat kdybychom nedostali včas odpověď a nemohli tak proti tomuto oznámení podat námitku? Do konce podání námitky zbývá jen týden. Dále se chci zeptat, jak postupovat dál v případě, že se potvrdí moje obavy a v obytném domě s 19-ti byty vznikne část výrobní linky. V domu jsou jak děti, tak starší vlastníci, a jistě by se nikomu nelíbilo, aby se s úderem šesté ranní rozběhly v domě pracovní stroje. Nehledě na snížení reálné ceny bytu. Je možné se nějak bránit? Vyžadovat schválení hygieniků? Nebo je nějaký zákon, který upravuje využití nebytových prostor v obytném domě s byty a vymezuje co se tam může být a co ne? Moc vám děkuji za rady. Čas rychle běží a hledám každou možnost jak zabránit nejhoršímu. S vřelým pozdravem František.

ODPOVĚĎ:
Za dané situace bych Vám doporučila námitku podat s odůvodněním, že dosud nebyl zveřejněn účel pronájmu. Protože pokud nikdo na Vaše výzvy reagovat nebude, tak byste se musel informace o účelu pronájmu domáhat soudně a to bych řekla by bylo v dané situaci absurdní. Tedy podejte námitku a zvolte taktiku zdržování. Pokud by v domě měla být výrobní linka, byla by třeba celá řada povolení, mimo jiné hygiena a pod. a zejména souhlas SVJ, neboť se dá předpokládat, že díky výrobní lince by bylo zasahováno i do společných prostor domu. Nicméně v prohlášení vlastníka by mělo být jednoznačně vymezeno, k jakým účelům by nebytový prostor, pokud v domě je, měl být využíván. Pokud jde o znehodnocení Vašeho bytu, doporučuji si pro jistotu v současné době nechat vypracovat znalecký posudek na hodnotu bytu a pokud by k nějakému znehodnocení v budoucnu došlo, můžete se domáhat náhrady škody.

___

-

Kupuji pozemek, který je v územním plánu určen pro bydlení s hospodářskou funkcí. Byl jsem na stavebním úřadě kvůli informacím, co všechno potřebuji ke stavbě drobných staveb (plotu, jímky a zahradního domku), které jsem měl v úmyslu řešit ještě před stavbou hlavní. Bylo mi sděleno, že plot a jímku postavit mohu, ale zahradní domek nikoliv, protože by byl první stavbou na pozemku a tou musí být nejdříve stavba hlavní. Zahradní domek nemohu postavit dříve ani v případě, že by byl součástí stavebního povolení (souhlasu) spolu s RD, plotem, jímkou, vjezdem apod. Nechce se mi pro uskladnění stavebních věcí investovat do stavební buňky, která jako dočasná stavba tam při povolené stavbě rodinného domu být může. Zahradní domek by měl rozměry 4x3 m a byl by od plotu vzdálen více než 2 m. Existuje nějaká možnost, jak postavit zahradní domek před hlavní stavbou? Popřípadě, zda by mi hrozilo odstranění stavby, pokud bych jej postavil dříve, i když by byl domek uveden ve stavebním povolení - souhlasu? S pozdravem Leoš.

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že stavební úřad vychází ve Vašem případě z § 79/2 písm. o) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona). Z těchto ustanovení totiž vyplývá, že stavbu:

- do 25 m2 zastavěné plochy,
- do 5 m výšky,
- s jedním nadzemním podlažím,
- podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m,
- na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci,
- která neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin,
- která není jaderným zařízením,
- která není stavbou pro podnikatelskou činnost,
- která je v souladu s územně plánovací dokumentací,
- která je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m,
- plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,

je možné vybudovat v tzv. volném režimu, tedy bez jakéhokoli přivolení stavebního úřadu (všechny shora vyjmenované podmínky pak musí být samozřejmě splněny současně). Je nutné si uvědomit, že stavební zákon v tomto případě výslovně uvádí, že tato stavba musí být realizována „...na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci ...“, tzn. na místě, kde již stojí rodinný dům nebo stavba pro rodinnou rekreaci.

Váš stavební záměr by však mohl být realizován v režimu územního souhlasu, a to konkrétně dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 1 stavebního zákona. Dle těchto ustanovení totiž platí, že územní souhlas postačí v případě stavby:

- o jednom nadzemním podlaží,
- do 25 m2 zastavěné plochy,
- do 5 m výšky,
- nepodsklepené,
- která neobsahuje obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění,
- která neslouží k ustájení nebo chovu zvířat,
- která neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení

(všechny shora uvedené podmínky musí být samozřejmě splněny současně). Pokud v žádosti o vydání územního souhlasu uvedete účel stavby tak, že se nebude jednat o zahradní domek (resp. se nebude jednat o stavbu, která by souvisela či podmiňovala rodinné bydlení či rodinnou rekreaci), měl by Vaší žádosti stavební úřad vyhovět a územní souhlas vydat.

Dále je možné uvažovat o vybudování objektu dle § 96/2 písm. b) ve spojení s § 104/1 písm. d) stavebního zákona. Dle těchto ustanovení je možné realizovat stavbu:

- do 50 m2 celkové zastavěné plochy,
- do 5 m výšky,
- s jedním nadzemním podlažím,
- podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m,

při získání územního souhlasu a souhlasu s ohlášením stavby. Pokud účel této stavby vymezíte ve své žádosti opět tak, že se nebude jednat o zahradní domek (resp. se nebude jednat o stavbu, která by souvisela či podmiňovala rodinné bydlení či rodinnou rekreaci), měl by stavební úřad vydat územní souhlas a souhlas se stavební ohláškou (tato varianta je však samozřejmě administrativně náročnější než varianta s „pouhým“ vydáním územního souhlasu, jak popisuji výše).

V současné chvíli Vám doporučuji navštívit znovu místně příslušný stavební úřad a konzultovat zde, zda by bylo možné na pozemku realizovat objekt na základě územního souhlasu či územního souhlasu ve spojení se souhlasem se stavební ohláškou (v tomto ohledu bude mnoho záviset na právním názoru, který stavební úřad zaujme a na jeho dobré vůli).

Pokud byste na pozemku vybudoval zahradní domek v rozporu s vydaným povolením, bylo by samozřejmě možné, aby Vám stavební úřad nařídil jeho odstranění. Před tím však bude stavební úřad povinen umožnit Vám jeho dodatečné povolení (tzv. legalizaci černé stavby) dle § 129 stavebního zákona.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

-

Rád bych se s Vámi poradil ohledně vrácení poplatku za studium vysoké školy. Chtěl jsem studovat vysokou školu. Podepsal smlouvu o studiu (soukromá VŠ). Zaplatil poplatek za studium - poplatek činí 25.000 Kč za semestr - platí se vždy celý rok, tedy 50.000 Kč (protože škola má podepsané smlouvy s profesory, kteří tam přednáší, na celý rok). Z pracovních důvodů jsem se rozhodl studium ukončit - přišel jsem o práci. Škola umožňuje v případech zvlášť hodných zřetele poplatek za semestr vrátit. Studium mi bylo na žádost ukončeno, vrácení poplatku zamítnuto (dle názoru školy se nejedná o případ zvlášť hodný zřetele). Při podpisu smlouvy je v ní výslovně uvedeno, že student souhlasí s tím, že poplatek za studium zůstává v případě ukončení studia škole. Výjimkou jsou pouze případy zvlášť hodné zřetele, o čemž rozhoduje rektorka. Nerad bych se nechal školou odbýt jen tak. Je pro mě těžké podívat se na situaci nezaujatě. Proto bych se s vámi rád poradil. Děkuji za Váš čas. S pozdravem Milan.

ODPOVĚĎ:
Oblast poplatků za studium na soukromých vysokých školách je v zákoně o vysokých školách upravena jen zcela obecně, když zákon o vysokých školách ve svém § 59 lakonicky konstatuje, že: „Poplatky spojené se studiem na soukromých vysokých školách stanoví soukromá vysoká škola ve svém vnitřním předpisu. “. V tomto ohledu bude tedy nutné vycházet z pravidel, která pro vracení poplatků stanovila předmětná soukromá vysoká škola.

Co se týče pojmu „důvod hodný zvláštního zřetele“, jedná se o tzv. neurčitý právní pojem. Jako neurčité právní pojmy jsou označovány jevy nebo skutečnosti, které nelze s úspěchem zcela přesně právně definovat. Z tohoto důvodu je prostřednictvím neurčitých právních pojmů vymezen v právních předpisech správním orgánům prostor pro zhodnocení, zda konkrétní případ patří do rozsahu neurčitého právního pojmu či nikoli (správní orgány tedy musí aplikovat obecně formulované termíny na konkrétní případy a vyhnout se zároveň libovůli).

Z judikatury lze v tomto případě vzpomenout na rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. 64 Az 132/2005-24, ze dne 14. 5. 2007, v němž dospěl soud k závěru:

„Jedná se o tzv. neurčité pojmy, jejichž obsah musí případ od případu posuzovat samotný správní orgán a musí na základě všestranného posouzení dané situace rozhodnout, zda je v daném případě jejich obsah naplněn či nikoliv. “

Nejvyšší správní soud posuzuje aplikaci neurčitých právních pojmů pouze z hlediska toho, zda rozhodování správního orgánu: „... nevybočilo z mezí a hledisek stanovených zákonem, bylo v souladu s pravidly logického posuzování a premisy takového úsudku byly zjištěny řádným procesním postupem ...“ (jak lze dovodit z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Azs 105/2004-72, ze dne 19. 7. 2004).

Ve Vámi popsaném případě musíte neurčitý právní pojem „důvod hodný zvláštního zřetele“ pojmout tak, aby bylo zřejmé, že nevrácení poplatku za studium by ve Vašem případě představovalo zjevnou nespravedlnost.

Sama skutečnost, že jste ztratil zaměstnání, tak zajisté nepostačuje k tomu, aby Vám byl poplatek za studium vrácen. Proti rozhodnutí rektorky se můžete zkusit odvolat (předpokládám, že taková možnost je ve vnitřních pravidlech vysoké školy zakotvena), přičemž v odvolání uveďte, že hodláte důvody své žádosti o vrácení poplatku za studium vysvětlit tak, aby bylo zřejmé, že nevrácením poplatku za studium by byl nastolen stav zjevné nespravedlnosti.

V odvolání je zapotřebí akcentovat důvody osobní (např. nepříznivý vývoj zdravotního stavu), majetkové i sociální. Je tedy vhodné uvést (pokud možno) objektivní důvody, které Vás vedly k ukončení studia, i nepříznivé následky nevrácení poplatku za studium (významný zásah do Vašeho rozpočtu s nežádoucími existenčními konsekvencemi (možnost zadlužení a pádu do tzv. dluhové pasti), zvláště pak v situaci, kdy jste přišel o zaměstnání a tedy o stálý příjem finančních prostředků). V odvolání pak můžete tyto závažné důvody pro vrácení poplatku za studium poměřit se skutečností, že vrácení poplatku za studium vysokou školu nijak citelně finančně nezatíží (ve srovnání se značnými obtížemi, které by představovalo nevrácení poplatku za studium na Vaší straně).

Bude samozřejmě vhodné, abyste svá tvrzení alespoň částečně prokázal (zejména kopiemi příslušných listin).

Nebudete-li s odvoláním úspěšný, můžete se s žádostí o prověření správnosti postupu vysoké školy obrátit na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (tento krok však nebude ve Vašem případě znamenat žádný podstatný převrat).

Vyloučit nelze ani soudní přezkum rozhodnutí školy, v takovém případě by se však soud s největší pravděpodobností omezil toliko na přezkum procesního hlediska (tedy postupu vysoké školy při rozhodování o ne/vrácení poplatku za studium) a prověření, zda se vysoká škola nedopustila libovůle, nelogického či jinak vadného rozhodnutí (soud by však úsudek vysoké školy o ne/zařazení Vašeho případu do skupiny důvodů zvláštního zřetele hodných nenahrazoval vlastní úvahou).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

-

Jsem 18 let vdaná v Řecku a mám 2 děti. Děti mají obojí občanství, já české. Jsme všichni hlášeni k trvalému pobytu v mém rodném bydlišti. Zaslechla jsem, že se bude nějakým způsobem zjišťovat, zda opravdu bydlíte v místě trvalého pobytu a pokud ne, budete pokutování. Jak to vyřešit? Pokud bych zrušila trvalý pobyt na území ČR, přijdu o OP? A co řidičský průkaz? U dětí by mi to ani nevadilo. Bojím se problémů spojených se mnou. Jsme celoročně v cizině, maximálně měsíc pobýváme v ČR. Děkuji, Leona.

ODPOVĚĎ:
Pokutování za to, že fakticky nebydlíte v místě trvalého pobytu by podle mého názoru bylo protiústavní a nikde jsem nenašla informaci, že by tomu takto mělo být. Není důvod, abyste cokoliv měnila, žádný právní předpis Vám takovou povinnost neukládá a v současné době neexistuje žádný právní předpis, který pokutuje občana za to, že se fakticky nezdržuje v místě trvalého bydliště.

___

-

Jsme bytový dům s 24 bytovými jednotkami, které jsou všechny v osobním vlastnictví. V roce 2015 jsme 6 vlastníkům dali všichni souhlas k tomu, aby si nad svými balkony (podle Prohlášení vlastníka jsou všechny balkony v osobním vlastnictví) mohli vybudovat stříšky a tyto stříšky jim byly uhrazeny z fondu oprav. Bohužel, v letošním roce tj. 2017 je nechali odstranit (bez projednání na shromáždění a bez hlasování) a chtějí si dát nové a mnohem větší. Mají právo si těchto 6 vlastníků pořídit další stříšky opět na náklady celého společenství? Je k tomu potřeba dát opět souhlas všech vlastníků? Děkuji moc za vaši odpověď.

ODPOVĚĎ:
Pro čerpání financí z fondu oprav, ať už z jakéhokoliv důvodu, je vždy nutno udělit souhlas vlastníků na shromáždění SVJ (záleží pak na znění stanov, zda je vyžadován souhlas všech vlastníků). K pořízení dalších dražších stříšek z fondu oprav je tedy nutno opět schválit.

___

-

V 9/2015 mi byl proveden akutní císařský řez. Doporučeno rok neotěhotnět kvůli jizvě. Po 21 měsících (v 6/2017) následoval další porod, ultrazvuk neodhalil vadu na jizvě, proto porod přirozený. V porodnici uspíšili porod protržením vaku blan. Silné kontrakce, porod proběhl přirozeně, ale došlo k ruptuře dělohy, významnému krvácení, následné operaci a odejmutí dělohy. Poté jsem se dozvěděla, že by se v případě prvního porodu císařským řezem neměl druhý porod nijak urychlovat, hrozí zmíněná ruptura dělohy. Jak řešit a je šance na úspěch v případě žaloby? Moc děkuji! Helena.

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nutné zjistit, zda porodnice při Vašem druhém porodu z odborného hlediska pochybila či nikoli.

Jako první krok Vám doporučuji opatřit si kopii zdravotnické dokumentace o Vašem druhém porodu, kterou je Vám porodnice povinna vydat (§ 65/1 písm. a) zákona o zdravotních službách).

Aby pro Vás získání informace o odborné ne/správnosti vedení Vašeho druhého porodu bylo co nejméně nákladné, můžete se na porodnici (resp. nemocnici, jejíž součástí je porodnice, kde probíhal Váš druhý porod) obrátit se stížností dle § 93 a násl. zákona o zdravotních službách. V této stížnosti vyjádřete přesvědčení, že Váš druhý porod nebyl z odborného hlediska veden správně (argumentovat můžete zdrojem, z něhož jste získala informaci o tom, že nebylo vhodné porod uspišovat). Porodnice bude povinna Vaší stížnost prošetřit a odpovědět na ní.

Pokud porodnice uzná, že v případě Vašeho druhého porodu nepostupovala odborně správně, bude možné zahájit s ní jednání o výši Vašeho odškodnění.

Pokud Vám porodnice naopak odpoví v tom smyslu, že dle jejího přesvědčení byl Váš druhý porod veden odborně správně, budete oprávněna se v této věci „odvolat“ k místně příslušnému krajskému úřadu (resp. se v téže věci obrátit se stížností přímo na krajský úřad).

Krajský úřad bude povinen Vaší stížnost prověřit. Lze předpokládat, že při prošetřování Vaší stížnosti si krajský úřad opatří odborné vyjádření či přímo znalecký posudek (aby získal odborné posouzení ne/správnosti postupu porodnice). Jako stěžovatelka budete oprávněna nahlížet do stížnostního spisu, který krajský úřad ve věci Vaší stížnosti povede, přičemž budete oprávněna pořizovat si rovněž kopie jeho součástí (§ 94/1 písm. e) zákona o zdravotních službách). Budete tedy oprávněna si pořídit kopii odborného vyjádření (či znaleckého posudku), které si krajský úřad opatří. Tímto způsobem se tedy budete moci de facto zdarma dobrat odborného (a nestranného) posudku ve věci Vašeho druhého porodu.

Pakliže z odborného vyjádření, které si opatříte způsobem popsaným v předchozím odstavci, zjistíte, že postup porodnice nebyl odborně správný, bude možné se opětovně obrátit na porodnici s výzvou k přehodnocení jejího postoje (dle reakce porodnice pak bude možné buď zahájit jednání o výši Vašeho odškodnění či podat žalobu k soudu).

Pokud z odborného vyjádření, které si v rámci stížnostního řízení opatří krajský úřad (a Vy zkopírujete) vyplyne, že porodnice postupovala odborně správně, bude záležet na Vašem rozhodnutí, zda se s tímto výsledkem spokojíte či nikoli.

Budete-li mít i přesto zájem o získání dalšího odborného názoru, můžete využít konzultačních služeb jiného odborníka v oblasti porodnictví (jak vyplývá z § 2/2 písm. b) a § 28/3 písm. c) zákona o zdravotních službách). Pro tento případ bude zapotřebí, abyste konzultantovi předložila kopii Vaší zdravotnické dokumentace. V tomto ohledu upozorňuji, že žádný z Vámi případně oslovených porodníků nebude povinen Vaší žádosti o konzultaci vyhovět (bude tedy záležet na jejich pracovním vytížení a dobré vůli), přičemž konzultační činnost není hrazena ze systému veřejného zdravotního pojištění (je tedy možné, že konzultant Vám čas, který studiem Vaší zdravotnické dokumentace stráví, vyúčtuje).

Ve věci posouzení odborné ne/správnosti postupu porodnice můžete oslovit rovněž znalce, a to znalce z oboru zdravotnictví, odvětví porodnictví. Seznam znalců naleznete zde:

http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm

Získáte-li některým ze shora popsaných způsobů informaci o tom, že postup porodnice nebyl v případě Vašeho druhého porodu po odborné stránce správný, bude možné se na porodnici obrátit s předžalobní výzvou k Vašemu odškodnění, popř. bude následně možné podat k soudu žalobu. Pro učinění těchto kroků je možné využít služeb advokáta:

www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

-

Dne 31.5.2011 jsem podepsala podnájemní smlouvu na byt 3+1, ve které byly uvedeny 4 osoby. Osobně jsem byla přítomna když pronajímatelka nás, tedy 4 osoby přihlašovala na bytovém družstvu. Jelikož jsem za poslední 3 roky měla jen samé nedoplatky za teplo a vodu, byla jsem se informovat na bytovém družstvu. Tam mi bylo sděleno, že pronajímatelka nejenže změnila počet osob v naší domácnosti, ale jmenovitě změnila i osoby a snížila zálohy na minimum. To znamená, že minimálně 3 roky zde bydlíme defakto na černo. Na dotaz reagovala podrážděně a vše popřela. Nyní jsem podala dvouměsíční výpověď z nájmu, která běží od 1.9.2017 do 31.10.2017 a mám vážné obavy, že právě z důvodu změny osob v podnájmu mi nebude ochotna vrátit vratnou kauci 16.000 Kč. Proto se táži, má v takovém případě cenu jít do občansko právního sporu? Děkuji, Daniela.

ODPOVĚĎ:
Pokud jsou v podnájemní smlouvě uvedeny stále čtyři osoby jako podnájemníci či spolubydlící a máte všechny nedoplatky za služby uhrazeny ani nedlužíte na nájemném, nemá majitelka bytu právo vámi složenou kauci nevrátit (samozřejmě v případě, že byt nemá jiné vady oproti stavu v jakém jste ho převzali). Je jen věcí majitelky, zda nahlásí bytovému družstvu všechny podnájemníky. Pokud změnila počet osob v pronajaté domácnosti oproti skutečném stavu, může mít problém právě s bytovým družstvem, Vás se toto však netýká. Majitelka bytu Vám tedy nemůže kauci nevrátit z důvodu, že sama nahlásila na bytové družstvo změnu počtu osob v domácnosti. V takovém případě by dal soud zapravdu Vám.

___

-

Mám dvě malé děti a dohromady s jejich otcem – mým partnerem žijeme v jedné domácnosti. Lze (případně jak) v případě mého úmrtí určit správcem pozůstalosti (mého movitého a nemovitého majetku) někoho jiného než jejich otce? Majetek máme rozdělený, neexistuje žádné společné jmění. Chtěla bych zajistit, aby o zděděném majetku nerozhodoval jejich otec, který není zárukou, že by zděděný majetek smysluplně vynakládal pouze pro potřeby nezletilých dětí. Děkuji a přeji hezký den, Viola.

ODPOVĚĎ:
Můžete u notáře sepsat tzv. povolání správce pozůstalosti (případně vykonavatele závěti při pořízení závěti), a to buď její části či celé pozůstalosti. Rovněž můžete určit, jaké má správce pozůstalosti povinnosti a zda a jak bude odměňován (to má význam zejména u dědění podniků, nájemních domů apod.). Správce pozůstalosti po smrti zůstavitele spravuje pozůstalost nebo její část až do skončení pozůstalostního řízení. Cena za sepsání a uložení povolání pozůstalosti by se měla pohybovat okolo 2.000,-Kč.
Pokud bude správci známo, že byl povolán za správce pozůstalosti, ujme se správy pozůstalosti, jakmile se dozví o Vašem úmrtí, jinak jakmile jej o tom vyrozumí soud. Správce vykonává prostou správu pozůstalosti, tudíž činí vše, co je nutné k zachování pozůstalostního majetku, který spravuje.

___

-

Zdědila jsem na Slovensku minulý rok nemovitost (Bratislava, byt v hodnotě cca 2.000.000 Kč) a ráda bych ji prodala. Jakou budu muset zaplatit daň? Popř. musí se na Slovensku čekat min. 2 roky, abych neplatila vysokou daň z příjmu? Pokud čekat nechci, kolik tedy zaplatím? Moc děkuji za odpověď! Děkuji, Zuzana.

ODPOVĚĎ:
Z převodu nemovitosti budete muset zaplatit daň z příjmu jak v ČR v rámci zdanění celosvětových příjmů, neboť zde jste daňovým rezidentem, tak na Slovensku, neboť tam se nachází nemovitost. Díky dohodě o zamezení dvojího zdanění bude potom daň zaplacená na Slovensku zohledněna i při výpočtu daně placené v ČR. Zdaňuje se pouze zisk, tedy příjem převodce, snížený o výdaje, za které původně nemovitost nabyl (v případě dědictví pak cena určená ke dni nabytí podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ). Při prodeji nemovitostí nabytých v rámci dědictví po zůstaviteli, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem či manželkou, se pětiletý časový test pro osvobození od daně z příjmu zkracuje o dobu, po kterou zůstavitel či zůstavitelé nemovitost prokazatelně vlastnili.
Pokud jde o podmínky zdanění na Slovenku, budete se muset obrátit na slovenského daňového poradce.

___

-

Mám s dcerou trvalé bydliště u rodičů, ale bydlíme v podnájmu v úplně jiném městě. Město ale po mě chce platit poplatky za svoz a likvidaci odpadu v místě trvalého bydliště, přitom se tam vůbec nezdržuji. Platím řádně za svoz TKO v pronájmu, kde to mám dané přímo ve smlouvě, jelikož je to panelový dům a každý byt musí platit za svoz TKO. Majitel bytu, kde žijeme v pronájmu si nepřeje, abychom měli v jeho bytě trvalé bydliště, má to uvedeno i ve smlouvě. Měl velké problémy s předchozími nájemníky a od té doby že nedovolí už v pronajímaném bytě trvalé bydliště. Žádala sem MěÚ ve městě, kde nežiji, zda by bylo možné nás osvobodit od poplatků v jejich městě, když platíme v novém bytě. Ale bylo to zamítnuto!! Přijde mi to hodně nefér - každý občan musí platit řádně poplatek za svoz odpadu a proč tedy my musíme platit 2x?? Nejsme na tom finančně nejlépe a platit za něco, co vůbec nevyužívám, opravdu nechci. Můžete mi prosím poradit, jaké učinit další kroky a nebo kam se obrátit? A zda vůbec je možné, aby každý platil za odpad 1x a já musela 2x?? To mi opravdu rozum nebere! Děkuji, Jitka.

ODPOVĚĎ:
Poplatek za komunální odpad je místní poplatek, u něhož je poplatník mimo jiné vymezen jako osoba s trvalým pobytem v obci. Bohužel poplatek tedy musíte hradit i tam, kde máte trvalé bydliště. Podle nového občanského zákoníku Vám ale majitel nemovitosti, v níž jste v nájmu, nemůže bránit v evidenci trvalého pobytu v této nemovitosti a Vy máte právo s nájemní smlouvou jít na evidenci trvalých pobytů a trvalý pobyt v této nemovitosti zaevidovat.

___

-

Obracím se na Vás s dotazem ohledně pěstounství a oddlužení. Bylo mi povoleno oddlužit se splátkami a zatím to vychází, že za 5 let splatím cca 100 % závazků, splácím cca již 10 měsíců. Můj synovec je nyní soudně svěřen do péče jiné osoby než jsou rodiče (nejedná se o pěstouny, ale o jinou formu osobní péče o svěřenou do péče, dotyčná osoba není příbuzná), výchova a podmínky pro chlapce však nejsou vůbec dobré, sám říká, že tam nechce zůstat, je mu 9 let. Zvažuji, že požádám soud o svěření do péče, abych byla příbuzenská pěstounka (sestra jeho matky). Odměna pěstouna bude od úřadu práce zasílána insolvenčnímu správci? Bylo by možné soud zažádat o snížení splátek v oddlužení, aby mi nebyla případně zabavována celá tato odměna? Takže by byla strhávána část platu jako doteď plus část odměny za pěstounství, nebo by nebyla odměna za pěstounství strhávána vůbec. Opravdu se snažím splatit dluhy co nejdříve a nerada bych, aby mi nebyl svěřen chlapec kvůli oddlužení, musel by pak do dětského domova, nebo k pěstounům, které nezná. Nebo bych mohla jako zaměstnanec platit věřitelům více, kdybych si přivydělala na živnostenský list jako vedlejší činnost? Předem moc děkuji za odpověď. S pozdravem Marie.

ODPOVĚĎ:
Odměna pěstouna je dalším příjmem, takže je reálné, že i část odměny by byla použita a úhradu dluhů. Navýšením Vašeho příjmu by se zvýšilo procento uspokojení věřitelů. Skutečnost, že jste v oddlužení, není důvodem, aby Vám nebyl chlapec svěřen do pěstounské péče. Doporučuji navštívit Vašeho insolvenčního správce, aby Vám přepočítal výši splátek pro případ, že by se Vaše odměna navýšila o odměnu pěstouna. Odměna pěstouna při jednom dítěti činí 8.000,-Kč hrubého. Otázkou ale je, zda by soud v daném případě vůbec uvažoval o pěstounské péči, neboť v případě pokrevních příbuzných soudy nejčastěji volí variantu "svěření dítěte do péče třetí osoby" bez nároku na odměnu - pouze je hrazeno výživné biologickým rodičem.

___

-

Jsem v insolvenci. Pracuji jako OSVČ. Obracím se na Vás s dotazem ohledně jiného dlužníka. Využívá telefonní číslo, za jehož služby platím telefonní společnosti. Čísel je víc, ale účtují se všechny na jednu fakturu. Dle dohody má dlužník za tyto služby řádně platit. Nečiní tak. Bylo mu povoleno oddlužení a dlužná částka za tyto služby byla přihlášena k insolvenčnímu soudu. Za každý měsíc jedna faktura za služby. Jedna se přihlásit nestihla z administrativních důvodů, vyúčtování bylo vystaveno až po schválení oddlužení. Dlužník nadále využívá služby a řádně za ně neplatí. Bylo mu zasláno několik upomínek a nakonec i předžalobní výzva. Bez reakce. Ale s žalobou mi u soudu sdělili, že je to sice možné, ale je v insolvenci. Že využívání služeb, které vědomě neplatí by už mohlo být trestným činem. Jako i využívání tel. čísla v průběhu doby, kdy se čekalo, zda oddlužení soud schválí. Dále tato osoba vlastní můj majetek. Je fyzicky u ní v domácnosti, avšak v insolvenci přihlášen nebyl. Pochopitelný důvod, není její, proto jej nepřihlásí, ale odmítá mi jej vydat a dokola tvrdí, že můj není, i když vlastním doklady, na kterých je napsán druh zboží, doručovací adresa a na jaké jméno. Musím podotknout, že oním dlužníkem je moje bývalá družka, se kterou máme dvě děti. Ale už delší dobu spolu nežijeme, ale převážná většina tohoto majetku byla pořízena za dobu našeho vztahu. Nejedná se o věci nutně potřebné k výkonu mého povolání, ale i o soukromé věci, které využívá pro svůj prospěch, jakož i materiál pro zhotovení díla. Byla na něj řádně vypsána faktura, ale nikdy nezaplacena. Po několika měsících přihlášena do insolvence, avšak popřena dlužníkem. Tyto věci ale stále fyzicky jsou v bydlišti dlužníka. Jedná se o věci nemalé hodnoty, které jsem nakoupil, zaplatil, zaevidoval v účetnictví, odvedl daň, ale jakoukoliv náhradu nebo tyto věci jsem nedostal. Tímto mi vznikl nemalý problém, neboť po zaplacení všeho mi nezbývá ani nutné minimum a dostávám se do platební neschopnosti. V tuhle chvíli vytloukám klín klínem. Prosím o radu, jak teď postupovat. Děkuji

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o otázku hrazení telefonů, pak pokud částky byly přihlášeny do insolvenčního řízení a nebyly popřeny, částky by Vám měly být částečně uhrazeny, a to tou formou, že by Vám je měl poukazovat přímo insolvenční správce tohoto dlužníka. Pokud tak nečiní, ihned jej kontaktujte nebo se obraťte na svého insolvenčního správce, ať situaci řeší, jelikož on sám by měl mít zájem na tom, aby byl objem prostředků, z nichž vyplácíte své věřitele, co nejvyšší. Věci, které tato osoba využívá a nejsou její, by měly být vymáhány prostřednictvím žaloby o vydání věci. Doporučuji tedy kontaktovat insolvenčního správce bývalé družky, s ním řešit telefon a dále bývalé družce zaslat předžalobní výzvu, kterou ji vyzvete k vydání věcí. V opačném případě Vám nezbude, než se s žalobou obrátit na soud.

___

-

V našich stanovách je uvedeno, že vyúčtování záloh na služby je společenství povinno provést nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období a dále s každým členem vyúčtovat dlouhodobou zálohu v minimálním členění na náklady na opravy a na výdaje na modernizace a rekonstrukce společných částí a to do 4 měsíců po skončení roku. I když doba pro vyúčtování dávno uplynula, žádné vyúčtování jsme neobdrželi, ani služeb ani d. z., a když jsme se předsedy ústně i písemně ptali, jak je to možné, vždy odpověděl, že jsme se jako dům do záloh vlezli, a tak není potřeba nic vyúčtovávat, což se nám samozřejmě nelíbí, tak jsem se obrátila i s požadavkem na vyúčtování na správcovskou firmu, kde mi bylo řečeno, že jsou domluveni s předsedou, že se vyúčtovávají zálohy na celý dům a stanovy je nezajímají. Dále si předseda a další dva členové výboru nechali vyměnit při výměně společných dveří i své vlastní vstupní dveře do bytu, i když se dle stanov nejedná o společnou část z peněz z dlouhodobé zálohy v ceně cca 80.000 Kč. Lze podat trestní oznámení pro zpronevěru společných financí?

ODPOVĚĎ:
Ano, v daném případě lze podat trestní oznámení, jednáním předsedy mohlo být spácháno více trestných činů, např. i porušení povinnosti při správě cizího majetku apod...Pokud jde o otázku vyúčtování, máte ze zákona právo na jeho předložení do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období. Pokud předloženo není, máte právo požadovat pokutu v částce 50 Kč za každý den prodlení. Máte právo nahlížet do všech podkladů a listin SVJ, takže doporučuji správcovskou firmu důrazně upozornit, že pokud Vám listiny odmítne předložit, bude trestní oznámení rozšířeno i na správcovskou firmu a bude po ní požadována zmíněná pokuta.

___

-

V 04/2017 měla moje dcera normálně opravený zub (sedmičku) - odvrtaný a zaplombovaný, cena cca 1.700 Kč. Po 3 měsících v 07/2017 ji znovu začal bolet. Doktorka znovu odvrtala, opíchala injekcemi, vytahala všechny nervy ze zubu, vložila do kanálků desinfekci a provizorně zadělala tak, aby mohla dcera přežít zbytek prázdnin na brigádě v zahraničí. Doktorka jí řekla, že se to může i nemusí stávat. Jinými slovy podle mne takto omluvila svoji chybu při prvním ošetření - špatně odvrtaný a zadělaný zub. Za toto podle mne "opravné" drastické řešení bude chtít v 09/207 cca 4.500 Kč. Můj dotaz zní, můžeme uplatnit reklamaci prvního ošetření a neplatit za tento druhý zákrok nic? Děkuji, Lucie.

ODPOVĚĎ:
Případná reklamace práce zubařky bude z Vaší strany oprávněná pouze tehdy, prokážete-li, že zubařka při ošetření Vaší dcery skutečně pochybila. Na tomto místě upozorňuji, že základní zásadou medicínského práva je, že poskytovatel zdravotních služeb (zde zubařka) odpovídá pouze za odborně správně provedený postup (při poskytování zdravotní péče), nikoli však za výsledek.

K tomu, abyste zjistila, zda zubařka v případě Vaší dcery pochybila či nikoli, Vám v první řadě doporučuji vyžádat si od této zubařky kopie té části zdravotnické dokumentace, vedené zubařkou o Vaší dceři, která se týká předmětného ošetření a jeho následné revize. K získání kopie zdravotnické dokumentace jste oprávněna dle § 65/1 písm. a) zákona o zdravotních službách.

Následně můžete využít tzv. konzultačních služeb, tzn. že můžete konzultovat ne/správnost postupu zubařky s jiným zubařem (a to právě na základě kopie zdravotnické dokumentace, popř. na základě prohlídky Vaší dcery). Dle § 28/3 písm. c) ve spojení s § 2/2 písm. b) zákona o zdravotních službách má pacient právo vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele zdravotních služeb, popřípadě zdravotnického pracovníka, než který mu poskytuje zdravotní služby.

Pokud tímto způsobem zjistíte, že zubařka při prvním ošetření Vaší dcery skutečně pochybila, bude možné toto ošetření reklamovat (s tím, že následné ošetření nebudete povinna hradit).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

-

Je možné soudně se domáhat splacení dluhu? Manželé se rozvádí, vypořádávají majetek a manželka slíbí převzít dluh z podnikání (dluží synovi). Manžel jako fyzická osoba čestně prohlásil (podpis ověřen), že byl svědkem toho, kdy se manželka (fyzická osoba) ústně zavázala splnit dluh věřiteli (synovi). Nyní manželka platit odmítá. Existuje také uznání dluhu, podepsané manželkou jako jedním z dlužníků - společníkem v podnikání (manžel - druhý společník ve firmě - nepodepsal) - firma zanikla, uznání dluhu je podepsané 2008, s tím, že dluh bude splacen do roku 2011. Děkuji Jitka.

ODPOVĚĎ:
Pokud se manželka zavázala dluh uhradit a nyní tak nečiní, pak se věřitel může domáhat úhrady i po druhém manželovi a tento druhý manžel pak následně po manželce může právě z titulu podepsaného uznání požadovat, co za ni musel uhradit sám.

___

-

Máme živý plot na svém vlastním pozemku. Kolem je křižovatka, město nechalo živý plot bez našeho vědomí neodborně ostříhat tak, že budeme rádi, když se vzpamatuje. Údajně si lidé stěžují, že není do křižovatky vidět, přitom je na druhé straně zrcadlo. Zajímá nás, zda je postup města správný, či zda máme nějaký nárok na odškodné, či alespoň omluvu. Děkuji za odpověď a jsem s pozdravem Vlaďka.

ODPOVĚĎ:
Město nepostupovalo správně. Mělo vás jako majitele plotu vyzvat k ostříhání, případně se s Vámi domluvit, kdo a na čí náklady plot ostříhá. Rozhodně nemělo takto postupovat bez vašeho vědomí. Na náhradu škody i na omluvu právo máte, náhrada škody je ale těžko vyčíslitelná a obávám se, že za znalecké ocenění škody byste vydali větší částku, než by činilo případné finanční odškodnění.

___

-

Chci se zeptat jak je to se stavbou RD bez stavebního povolení. Vlastníme 2 pozemky a jsou částí v růžové zóně pro stavbu RD. Zhruba v jedné části jsou 4m v takzvané DT zóně. V současné době (08/2017) probíhá v naší obci změna územního plánu, kde jsme dali požadavek ať je v novém územním plánu změněn skutečný stav DT zóny a ze strany obce i projektant v tom nevidí problém (ze strany projektanta bylo řečeno, že žádné dotčené orgány se nebudou k našim pozemkům vyjadřovat, protože je větší část v růžové zóně).
Na našich pozemcích nic obec nebude budovat, jsou ve slepé ulici a veškeré inženýrské sítě jsou na opačné straně ulice.
Protože nutně potřebujeme bydlet, tak jsme byli na příslušném stavebním úřadě, jestli by nám vyšli vstříc a mi se mohli pustit příští rok do stavby, bohužel nám nebylo vyhověno, pořád slyšíme argumentace s DT zónou a že je stále platný stávající ÚP.
Nový ÚP plán se vyřizuje téměř rok a podle projektanta co kreslil ten plán to může trvat do léta příštího roku. Co nastane jestli začneme stavět bez SP dům dle všech zákonných odstupových vzdáleností? Máme pouze 2 sousedy a paní na stavebním úřadě řekla, pokud jim dojde stížnost od sousedů, že stavíme bez stavebního povolení, tak pokud nebude vědět kdo je stavebník, tak nemá s kým zahájit toto řízení. Kdy může dojít k odstranění stavby? Nikoho se sousedů nehodláme omezovat, prostě chceme pouze stavět.
Prostě už stojíme se stavbou 2 roky a úřady prostě mají čas.
Předem děkuji za Vaši odpověď. S pozdravem Lýdie

ODPOVĚĎ:
Stavební úřad nařídí odstranění stavby vlastníku stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem, pokud stavba nebyla dodatečně povolena.

Samotná skutečnost, že by bylo zahájeno řízení o odstranění stavby ještě neznamená, že odstranění bude skutečně nařízeno. Můžete totiž následně požádat o dodatečné povolení stavby, kdy tuto žádost musíte doložit všemi potřebnými doklady.

Takovou stavbu bude možné dodatečně povolit, pokud:
a) není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s předchozími rozhodnutími o území,
b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje,
c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.

Provádění stavby bez povolení je také považováno za přestupek, za který Vám stavební úřad může uložit pokutu.


___

-

Měl bych dotaz ohledně Domovního řádu SVJ Honezovice. Předseda SVJ si svévolně pozměňuje znění Domovního řádu, např: Hlučné práce mohou být prováděny pouze v pracovní dny od 7:00 do 18:00. Celý víkend mají všichni obyvatelé bytového domu zákaz hlučných prací. Dále předseda SVJ kontroluje naše návštěvy stylem: Kdo jste a kam jdete? Vás jsem tu nikdy neviděl. Nesmíme používat bílé elektro (pračku, myčku) po 22. hodině, z důvodu rušení spoluobyvatelů domu, přičemž máme malé dítě, které bez problémů spí cca 3 metry za dveřmi od pračky. Děkuji, Honza.

ODPOVĚĎ:
Domovní řád obvykle schvaluje shromáždění, které tvoří všichni vlastníci. Záleží však jak máte danou problematiku upravenu ve stanovách SVJ, o domovním řádu může rozhodovat i výbor či předseda SVJ (výkonné orgány). Uvedené zjistíte nahlédnutím do Stanov SVJ. Jak jsem uvedla již shora, nejčastěji je domovní řád ponechán v pravomoci shromáždění, pak můžete samozřejmě iniciovat hlasování o jeho změně.
Domovním řádem může být omezena doba hlučných prací. Ostatní Vámi popsaná omezení již však zasahují do rodinného a soukromého života, na což předsedu SVJ upozorněte.
Doporučuji si bedlivě prostudovat Stanovy SVJ a podle toho reagovat na jednání předsedy SVJ. Danou otázku můžete otevřít i na schůzích SVJ, nemusíte být jediní, komu se jeví takový přístup jako problematický a jako člen SVJ máte samozřejmě právo rozhodovat o jeho uspořádání a pravidlech.

___

-

Mám byt v OV, v domě je založeno SVJ. Poslední 2 měsíce mi do bytu do jedné místnosti (WC) stropem zatéká voda. Stéká i po odpadní rouře. Jsem prostřední byt. Někdy stropem kape a někdy voda stéká po stěnách. Příčina není známá. Sousedi nade mnou mají sucho. Závadu jsem hlásila telefonicky i písemně na SVJ. Na písemnou výzvu se předseda SVJ přišel podívat v jakém stavu místnost je. Odpověď zněla: "Zavolejte, až bude kapat, do té doby nemůžeme příčinu zjistit". Problémem je, že voda asi měsíc po stěnách stéká a nikdo se závadou nezabývá. Při telefonické urgenci opravy se mě předseda SVJ dotázal, zda chci dělat problémy. Při opravě bude potřeba zasáhnout do nosného stropu v bytě, který je ve vlastnictví SVJ. Kdybych opravovala na své náklady, náhradu budu požadovat po viníkovi (sousedi, SVJ).
- Můžu se na své náklady pokusit odstranit závadu odbornou firmou?
- Potřebuji souhlas nebo nějakou dohodu od SVJ, že můžu závadu odstranit sama?
Děkuji Dominika.

ODPOVĚĎ:
V daném případě Vám doporučuji obrátit se opětovně písemně na SVJ s tím, že poskytujete určitou lhůtu (např. měsíc), do které pokud nebude závada odstraněna, provedete opravu svépomocí, resp. prostřednictvím třetí osoby profesionála a uvedenou částku budete požadovat k proplacení SVJ. Pokud vlastník nečiní, ani po předchozí výzvě a poskytnutí dodatečné lhůty k plnění, můžete závadu odstranit sama. Doporučuji však aktivně spolupracovat s pojišťovnou SVJ. Jistě je dům pojištěn a vyhnete se tak do budoucna případným dohadům ohledně zaplacení Vámi vynaložené částky, když je zde možnost, že k vytápění dochází na základě určité škodné události.
V případě, že závadu odstraníte svépomocí, nechte si veškeré zaplacené částky řádně zaevidovat (faktura, smlouva, příjmové pokladní doklady apod.), případně i popis toho, kdo Vám opravu bude provádět, co bylo příčinou, neboť po odstranění závady již taková možnost nebude a do budoucna se vyhnete případným sporům, co bylo předmětem závady.

___

-

Může mít psychiatrička ve své ordinaci pejska? Její pes mě pokousal, 6 dní v nemocnici, z toho 3 dny na kapačkách. Nejsem pojištěna. Co mám udělat, abych dostala nějaké odškodné? Soudit se nechci. Děkuji Žaneta.

ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 2933 obsahuje základní pravidlo, které určuje povinnost vlastníka zvířete nahradit způsobenou škodu, a to ať již bylo toto zvíře pod jeho dohledem, nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil.
Ve Vašem případě by přicházelo v úvahu odškodnění:
1/ Věcné škody (př. poškození oblečení při útoku psem)
2/ Odškodnění nároku za vytrpěné bolesti (tzv. bolestné)
3/ Ztráta na výdělku či ušlý zisk (případně renta)
4/ Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s péčí o zdraví poškozeného (pokud se o Vás někdo musel po určitou dobu starat)
5/ Účelně vynaložené náklady spojené s léčením
6/ Náhrada za ztížení společenského uplatnění (pokud máte trvalé následky)
7/ Imateriální újma - psychická újma.

Po vyčíslení škody Vám doporučuji tyto nároky uplatit přímo po dané lékařce, v případě, že by Vaším nárokům lékařka nevyhověla, obrátila bych se na Českou lékařskou komoru, potažmo soud.

___

-

Zaplatila jsem své rozvodové právničce za provedení vkladu na katastr nemovitostí, jako následný krok po rozsudku o rozvodu v prosinci 2016. Právnička nekoná, půl roku mi nebere telefon a na mail, pokud mi reaguje, přislíbí, ale neuskuteční. Mám bohužel jen příjmový doklad, kde je uvedena částka za provedení vkladu i s účelem platby +1000 Kč za kolek a kopii plné moci, kde jsem ji k tomu zmocnila. Smlouva bohužel byla jen na zastupování ve věci rozvodu. Nechala se vyškrtnout z advokátní komory, je teď jen obecním zmocněncem. Jak ji přimět, aby splnila svůj závazek? Děkuji, Uršula.

ODPOVĚĎ:
Zde je možné domáhat se splnění soudní cestou, což je ovšem značně zdlouhavé a také nákladné. Nicméně můžete plnou moc, kterou jste jí udělila, vypovědět a k podání návrhu na vklad zmocnit jiného advokáta či jej podat sama. K vrácení částky 1000, - Kč můžete vyzvat tzv. předžalobní výzvou.

___

-

Jsem OSVČ, plátce DPH. Chtěl bych se zeptat, když nakupuji dva výrobky do svého E-shopu přes Ebay. Firma sídlí v Číně, ale zboží odesílá ze svých skladů v Německu, zde ovšem pravděpodobně DPH neodvádí. Chtěl bych se proto zeptat jak mám já osobně v Čechách odvádět DPH. Mohu ho nějak sám vypočítat? A zda musím platit clo, když mi balíček na celnici nezastaví, protože je zboží zasláno z Německa. Děkuji za informace, pěkný den, Bedřich.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě se dle terminologie Zákona o DPH nejedná o dovoz zboží ze třetí země, ale o pořízení zboží z jiného členského státu EU, tj. z Německa. Dle § 25 Zákona o DPH Vám vzniká povinnost přiznat DPH k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno. Pokud byl však daňový doklad vystaven před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno, vzniká Vám povinnost přiznat daň ke dni vystavení daňového dokladu.

V přiznání k DPH provedete samovyměření daně a zároveň uplatníte nárok na odpočet daně (pokud splníte podmínky dle § 73 Zákona o DPH). Nejedná se o dovoz zboží, clu tedy nepodléhá.

___

-

Právník nám poslal předžalobní výzvu s tím, že zastupuje klienta v plné moci. Tu ale do předžalobní výzvy nepřiložil. Když jsem ji po něm žádala, zjistila jsem, že když předžalobní výzvu psal, neměl od klienta podepsanou plnou moc.
Otázka, je tedy předžalobní výzva platná, když ji psal v dubnu a plnou moc od klienta má podepsanou až v červnu? Děkuji, Jindřiška.

ODPOVĚĎ:
Plná moc je jednostranné osvědčení, ve kterém je uveden rozsah oprávnění advokáta zastupovat svého klienta. Samotné oprávnění k zastupování vzniká na základě smlouvy mezi advokátem a klientem.

Advokáti často používají plnou moc namísto samotné smlouvy.

Zde záleží, zda v té době byl oprávněn danou osobu zastupovat či nikoliv, tedy zda náhodou již nebyla uzavřená smlouva o zastupování.

Nedoložení plné moci je vadou, nicméně samotné nedoložení nemá vliv na existenci či neexistenci nároku, který je předžalobní výzvou uplatňován. Obecně platí, že předžalobní výzvu je nutné zaslat před podáním žaloby k soudu, aby bylo možné žádat po žalovaném také náhradu nákladů řízení (kromě samotné žalované povinnosti).

__
-

Žiji trvale v Austrálii, mám občanství české a australské. S manželem (který má pouze australské občanství), jsme koupili nemovitost v Plzni. Máme závěť v Austrálii provedenou právníkem, která uvádí následující: v případě úmrtí jednoho z nás, veškerý majetek v Austrálii a v České Republice zdědí ten, kdo žije. tzn, kdybych zemřela dříve než můj manžel, veškerý majetek zdědí můj manžel. Kdybychom zemřeli oba najednou, teprve potom se majetek rozdělí na 4 díly, s tím, že manželova nejstarší dcera bude vykonavatelem naší poslední vůle. Manželovi 3 děti - 3/4 a rovným dílem 1/4 mojí dcery 2 děti.
Já mám z prvního manželství dceru, s kterou nemám žádný kontakt, (žijící v Austrálii) a manžel má z prvního manželství tři dospělé děti. Můj dotaz: je nutné mít nezávislou závěť v České Republice, která by zahrnovala pouze náš majetek v česku a naší poslední vůli, jak jsem uvedla výše, veškerý společný majetek jak v česku, by zdědil jeden z nás. Je nutné oficiálně naše děti vydědit? Nebo český zákon by uznal naší závěť sepsanou v Austrálii? Doufám, že moje vysvětlení je srozumitelné. Přijedu do Plzně 13.6.17 na týdny, měla bych čas popřípadě sepsat závěť s právníkem. Děkuji, Tamara.

ODPOVĚĎ:
Mezi Austrálií a Českou republikou neexistuje žádná mezinárodní smlouva, která by upravovala vzájemné vztahy v oblasti dědění. Australské soudy ani jiné orgány tedy neuznají rozhodnutí českých orgánů o dědictví a ani české orgány neuznají australské rozhodnutí, což znamená, že tato rozhodnutí nebudou v těchto zemích vzájemně vykonatelná. Budou tedy probíhat dvě dědická řízení – jedno v Austrálii a jedno v České republice.

V roce 2015 navíc začalo platit nařízení Evropské unie ve věcech dědických, které je závazné i pro Českou republiku a které má přednost před českými zákony v případě, když jde o dědické řízení s cizím (nadnárodním) prvkem. To znamená, že notář má povinnost vždy aplikovat toto nařízení EU a podle něj posuzovat, jakými zákony se bude dědické řízení na našem území řídit. Rozhodným právem pro dědění jako celek je právo státu, ve kterém měl zůstavitel svůj obvyklý pobyt v době smrti. Pokud tedy v době smrti budete mít obvyklý pobyt v Austrálii, budou muset české soudy (český notář) v dědickém řízení aplikovat australské právo. Pokud budete mít obvyklý pobyt v ČR, pak by se platnost Vaší australské závěti posuzovala podle českých zákonů (tzn. že tato závěť se může v ČR stát neplatnou a pak by se k ní nepřihlíželo).

Ve Vámi sepsané australské závěti ještě můžete provést volbu práva. Volba práva má přednost před obvyklým pobytem a dědické řízení by se muselo řídit těmi zákony, které si sama zvolíte. Abyste mohla provést volbu práva, musíte být státním občanem toho státu, jehož právo si chcete zvolit.

Užívání australského práva na území České republiky je však pro notáře velice komplikované, jelikož by si musel nechat tyto zákony zaslat, přeložit do češtiny a aplikovat u nás. Dědické řízení v ČR by se tak značně protáhlo i prodražilo. Doporučila bych Vám tedy sepsat ještě jednu závěť v ČR, která bude pojednávat pouze o majetku, který máte na území České republiky. Australskou závěť bych Vám doporučila změnit také jen na majetek v Austrálii. Tak jako tak budou probíhat dvě samostatná řízení v obou státech a pro každý stát je lepší, když si na svém území aplikuje zákony, které sám vytvořil a které zná.

Podle českých zákonů jsou děti tzv. nepominutelnými dědici a ze zákona mají nárok na povinný díl z pozůstalosti. Aby tento povinný díl po pozůstalém manželovi nemohli požadovat, museli byste tyto děti vydědit, přičemž pro vydědění je nutné naplnit některý z důvodů vydědění (např. že dítě neprojevuje o rodiče takový zájem, jaký by projevovat mělo nebo neposkytuje rodiči pomoc v nemoci, atd.). Tyto důvody jsou obsaženy v § 1646 občanského zákoníku. Pokud však důvody k vydědění nemáte, budou moct děti po pozůstalém manželovi požadovat svůj povinný díl. V ČR od roku 2014 existuje institut tzv. svěřenského nástupnictví (§ 1512 občanského zákoníku), na základě kterého může majetek zdědit nejprve pozůstalý manžel a až po jeho smrti teprve děti. Zkuste se poradit s notářem, u kterého budete závěť sepisovat.

__

-

Má situace je taková: Před 3 lety jsem si na S-auto chtěla koupit vozidlo Opel Zafira kde jsem si našla inzerát, kde jistá firma Privatauto prodává vozidla dovezené ze zahraničí. Po tel. domluvě nám byly nabídnuty emailem tři nabídky vozidel, kde jsme si měli vybrat, který by nám vyhovoval. Z nabídky jsem si vybrala následně jsme se domluvili, že můj přítel dojede, kde podepíše smlouvu a zaplatí zálohu na vybrané vozidlo. Dohodnutá částka byla 53.000 Kč z celkové 60.000 Kč, která by se doplatila při převzetí vozidla. Po týdnu nás prodejce informoval s tím, že vozidlo se po cestě porouchalo, že bude muset kontaktovat prodejce v zahraničí. Přítel mu oznámil, že chce funkční vozidlo nebo zálohu zpět. Po tomto oznámení nám prodejce přestal brát telefon neodepisoval na emaily až do teď. Z tohoto důvodu jsme byli nuceni podat trestní oznámení na policii, kde s námi vše sepsali a zahájili vyšetřování. Po vyšetřování policií nám byl zaslán dopis s vyjádřením, že se případ odkládá z důvodu, ze znaleckého posudku znalce MUDR. Vladimíra Šupiny vyplývá, že prodejce David Kormaník je nemocný člověk, který není schopen chápat smysl trestního řízení, protože trpí duševní chorobou označenou Trvalá porucha s bludy a není tak schopen chápat smysl trestního stíhání. Z výpovědi na policii pan Kormaník uvedl, že si na nic ve věci prodeje aut v roce 2014 nepamatuje, ale že mi měl zakoupit vozidlo, které se údajně po cestě ze zahraničí porouchalo, tak ho prodal neznámým lidem si pamatuje? Můžete mi prosím poradit, zda se dá toto nějakým způsobem řešit? Přeci není v tomto státě možný nadělat dluhy a pak se vymluvit na duševní chorobu to by pak mohl dělat každý. Pan Kormaník v té době byl naprosto v pořádku až když ho začala policie vyslýchat, tak začal ze sebe dělat duševně chorého člověka. Předem Vám moc děkuji za vaši radu Alena.

ODPOVĚĎ:
Skutečnost, že policie odložila případ, neznamená, že nemáte právo na to, aby Vám byly peníze vráceny. Je možné se vrácení domáhat občanskoprávní cestou před civilním soudem.

Otázkou je, zda by smlouvu nebylo možné prohlásil za neplatnou, nicméně toto záleží na posouzení všech aspektů. Obecně lze postupovat tak, že můžete odstoupit od uzavřené smlouvy – zde prostudujte smlouvu, zda uvádí důvody, pro které lze od ní odstoupit, pokud ano, postupujte dle nich, jinak se postupuje dle občanského zákoníku, kdy lze odstoupit pro podstatné porušení povinností (viz § 2001 a násl občanského zákoníku, dostupný zde: portal. gov.cz). Odstoupení provedete tak, že mu zašlete dopis, ve kterém popíšete k čemu došlo a oznámíte mu, že odstupujete od smlouvy a požadujete vrácení peněz. Pokud by na toto nereagoval, je možné podat žalobu k soudu.

Nicméně zde doporučuji využití služeb některého advokáta (kontakt zde: advokatikomora.cz), který bude moci záležitost na základě všech podkladů posoudit, a navrhnout nejlepší způsob řešení.

__

-

Náš soused obtěžuje mě a ostatní sousedy tím, že provádí stalking. Upozorňuji, že je to člověk, který prodělal už více soudních procesů na podobná témata. Protože jeho emailové adresy blokujeme, generuje jednorázové a přepisem adres vytváří korespondenci mezi námi sousedy. My si samozřejmě jeho výtvory archivujeme. Protože my postižení se navzájem známe a víme, co je zač, připravujeme se bránit. Když voláme PČR, tak to na něj vůbec neplatí. Asi si uvědomil, že za sebou nechává stopy, tak začal zastrašovat, že zveřejní kompromitující záznamy. Manželce poslal email, kde byly její fotografie s vulgárními popiskami. Protože patříme ke generaci, která zásadně svoje foto na internet neumisťuje, tak jsme zjistili, že je získal z webových stránek ZŠ a SŠ. Ze společných foto vyřízl dětské fotografie. Našel foto z chmelové brigády a z třídních srazů, které tam někdo umístil. Zatím to jako varování poslal manželce a odesílatel jsem byl jako já. Chtěl tím říci, dejte si na mne pozor, nebo to zveřejním na internetu. Včera (04.06.2017) šel kolem nás a od vrátek na mne pokřikoval, že si mne už deset let tajně nahrává. Když jsem zapátral do minulosti, tak jsem zjistil, že byl jednou u mne, když jsme zprovozňovali WIFI router a absolvoval jsem s ním x rozhovorů u vrátek. Je jasné, že má v úmyslu vytvořit z jednotlivých vět a slov něco, aby mě zesměšnil. Nedávno rozeslal obyvatelům osady na jejich telefonní čísla SMS. Nikdo mu je nedal, ale když zadáte ve vyhledávači jméno a město zjistíte email. Sousedovi lustroval rodinu. Nebyl líný jet asi 50 km, aby vyfotil jeho dům a dům jeho dětí a s varujícím komentářem nám to poslal. V tomto stádiu mám možnost čekat až to provede a použít to proti němu nebo ho od toho odradit, což bych preferoval. Pokud ho zastihnu střízlivého, chtěl bych mu písemně sdělit, které zákony by porušil a jakým sankcím se tím vystavuje. Asi stačí pár vět, ale nejsem právník a mohl bych citovat pouze § 86 OZ, jestli jsem to správně oklasifikoval. Co hrozí, za případné porušení zákona a jestli případný trest ho může odradit, jsem na internetu nezjistil. Několik rodin už 14 dní paralizuje, protože svojí činnost dělá s plným nasazením. Pokuta pár tisícovek ho neodradí. Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Vlastimil.

ODPOVĚĎ:
Možností je zde několik – první z nich je postih za zásahy do soukromí osoby, jak sám odkazujete na § 86 občanského zákoníku. Zde je možné se soudně domáhat toho, aby upustil daného jednání, a dále také aby nahradil i nemajetkovou újmu.

Neoprávněné pořizování fotografií osob či audiovizuálních záznamů osob bez jejich souhlasu je považováno za neoprávněné shromažďování osobních údajů, potažmo i jejich další zpřístupňování, za které hrozí pokuta (v nezávažnější variantě) až 5.000.000 Kč. Zde se postačí obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů.

Další možností je postih jednání dle trestního zákoníku, v úvahu přicházejí trestné činy: poškození cizích práv (ust. 181 trestního zákoníku), porušení tajemství dopravovaných zpráv (ust. 182 trestního zákoníku), pomluva (ust. 184 trestního zákoníku), nebezpečné vyhrožování (ust. 353 trestního zákoníku), nebezpečné pronásledování (ust. 354 trestního zákoníku) až např. i vydírání – zde se vždy bude posuzovat zvlášť, zda daných jednáním došlo k naplnění znaků skutkové podstaty některého z trestných činů. Tady můžete podat trestní oznámení na policii. Podle závažnosti případně spáchaného trestného činu hrozí zejména trest odnětí svobody, peněžitý trest apod.

Urážky na cti je také možné postihnout v rámci přestupkového řízení, kdy lze pachateli uložit zejména pokutu – zde se můžete obrátit na policii.

__

-

S partnerem užíváme každý zvlášť městský byt. Rádi bychom se vzali, ale z důvodu již větších dětí bychom nechtěli zakládat společnou domácnost (současný stav nám, co se týče bydlení, vyhovuje). Může po sňatku město požadovat vrácení jednoho z užívaných bytů? V zásadách města při pronajímání bytů žádná taková podmínka zmíněna není. Děkuji, Nela.

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru v daném případě nezáleží na tom, že se stanete manžely, ale je otázkou, zda budete žít společně či každý ve svém bytě. Uvádíte, že nechcete zakládat společnou domácnost, pokud budete každý dále svůj byt řádně užívat, nemělo by město požadovat vrácení bytu zpět.

__

-

Naše SVJ získává z pronájmu antény mobil. operátora určitou částku peněz, která se dle rozhodnutí shromáždění vlastníků celá převáděla do tzv. fondu oprav. V souvislosti s úpravou stanov kvůli NOZ, ale v nových stanovách, které byly shromážděním vlastníků schváleny a nabyly účinnosti v únoru 2017, je zakotveno, že výnosy z tohoto pronájmu se rozdělí podle velikosti spoluvlastnických podílů a vyplatí každému vlastníkovi (tj. už se nebudou převádět na FO). Jenže když jsem na konci dubna obdržela vyúčtování roku 2016, bylo zde opět uvedeno, že se částka z pronájmu připadající na můj byt, převedla na FO, a to dokonce jakýsi společný, ani ne na ten účet, na který si na opravy přispívám. Na můj dotaz mi bylo výborem SVJ sděleno, že to za rok 2016 nejde a podle stanov bude postupováno poprvé až ve vyúčtování roku 2017. Tomu nerozumím - stanovy nabyly účinnosti a jsou platné a není v nich žádná zmínka o tom, že toto ustanovení bude platit až od příštího roku. Kdo má tedy pravdu - výbor (tvrdí, že musí výnosy 2016 převést na FO) nebo já, když chci peníze dostat už nyní? Lada

ODPOVĚĎ:
Tím, že jsou stanovy účinné od roku 2017, měly by se skutečně vztahovat až na právní vztahy založené od roku 2017, proto by se ohledně vyúčtování za rok 2016 mělo postupovat dle starých stanov.

__

-

Rodiče mi darovali za života v r. 2005 nemovitý majetek. Tzn. dům, ovocný sad, pole, přilehlé budovy atd. Není mi ovšem jasné a ve smlouvě to není přímo uvedeno, jestli se to týká také zařízení atd...nábytku, zahradních strojů, auta, moto...zkrátka veškerého vybavení co tam je. Když jsme to převáděli, tak jsem vysloveně několikrát upozorňovala právníka, že to chtějí převést celé kompletně a i přesto to ze smlouvy není jasné. Jde mi o to, pokud by se s jedním něco stalo (úmrtí), tak jestli bude vůbec nějaké dědické řízení (mám ještě bratra) a s druhým z rodičů nebo tomu předejít tím, že znovu navštívíme právníka a tyto níže popsané věci převedeme opět za života, aby pak nedocházelo k nějakým rozporům. V době, kdy mi ho převáděli, nebylo nutné nic řešit s mým bratrem ani vydědit atd...vše proběhlo bez komplikací a majetek se napsal na mne. Moc děkuji za odpověď a přeji hezký den, Tina.

ODPOVĚĎ:
Pokud nemáte ve smlouvě výslovně uvedeno, že se převádí i movité věci, pak tyto převedeny nejsou. U movitých věcí se sice nevyžaduje písemná forma smlouvy, ovšem pro případ dědického řízení a prokazování daru lze doporučit, aby smlouva písemná byla. Proto doporučuji znovu navštívit právníka a uzavřít darovací smlouvu i na movité věci.

__

-

Obec chce ode mě odkoupit pozemek (ostatní plocha a způsob využití ostatní komunikace), který by jí posloužil k propojení komunikace, která je nyní přerušena tímto mým pozemkem. Nechci dělat problémy a pozemkem blokovat cestu, zároveň ale nechci, aby se z této komunikace stala frekventovaná silnice. Existuje nějaké věcné břemeno, které by nějakým způsobem omezovalo dopravu na daném pozemku (omezení rychlosti jízdy, instalování zpomalovacích prahů, .)? Existuje seznam věcných břemen, nebo ho lze libovolně nadefinovat?
Děkuji, Tomáš.

ODPOVĚĎ:
Pokud budete souhlasit s prodejem pozemku, pak nemáte možnost jakkoliv ovlivnit, jak frekventovaná cesta na pozemku bude. To byste musel bojovat v územním řízení a následném stavebním řízení, atd...Instalace zpomalovacích pásů či dopravního značení podléhá schválení správních úřadů a Policie, k tomuto nestačí pouze Vaše rozhodnutí. V tomto smyslu by samozřejmě bylo nejvhodnější pozemek neprodat. Seznam věcných břemen neexistuje a fakticky lze zřídit jakékoliv věcné břemeno, které se nepříčí zákonu. V tomto případě mě ovšem nenapadá, jak by takové věcné břemeno mělo znít a čeho byste se jím chtěl domáhat. Spíše by bylo na zvážení, že byste si pozemek ponechal a obci jej pouze pronajal či na něm nechal zřídit věcné břemeno průjezdu, apod. pro třetí osoby.

__

-

Mám prosbu o radu jak postupovat s neplatiči nájmu. Před 4 roky jsme pronajali náš byt v osobním vlastnictví 6-ti členné rodině. Za tuto dobu nám nezaplatili nájem cirka za 28.000 Kč. V březnu 2017 přišli s tím, že se stěhují do nového bydliště a byt dají do týdne do původního stavu a odevzdají klíče k bytu. Dnes (05.06.2017) je 5.6.2017 a dosud nemáme klíče k bytu, po opakovaných urgencích se vymlouvají, že v bytě mají ještě nějaké věci a odmítají klíče vydat. Dušovali se, že do konce měsíce května se kompletně vystěhují. Poslední rok už bydleli v bytě bez nájemní smlouvy, jelikož jsme jim řekli, že dokud nesplatí dluh, tak novou smlouvu nedostanou. Tak by mne zajímalo, zda mohu vyměnit zámek k bytu i bez asistence policie a jejich věci prostě vyhodit před dům, nebo musím podat trestní oznámeni a byt otevřít za asistence policie. Také by mne zajímalo přibližně na kolik cenově vyjde soudní řízení, samozřejmě dlužníci jsou srozumění, že jim stále nájem počítáme až do doby než dostaneme klíče. Takže konečný dluh bude větší. Předem děkuji za odpověď, Pavel.

ODPOVĚĎ:
Bohužel řešení situace nebude tak jednoduché a policie Vám v této situaci nepomůže, neboť toto jednání nájemníků nenaplňuje znaky žádného trestného činu. Věc by měla být řešena žalobou na vyklizení. Pokud se v bytě již nezdržují, pak toto lze řešit i výměnou zámku a uskladněním věcí ve skladě na jejich náklady. Věci na ulici vyhodit nemůžete, jelikož byste nájemníkům ještě odpovídali z titulu škody na těchto věcech. Takže nejjednodušší řešení, které doporučuji, je věci sepsat, nafotit, uskladnit a vyzvat je k vyzvednutí věcí a zároveň po nich požadovat částku odpovídající skladnému. Případné náklady na soudní řízení by se odvíjely od počtu jednání a pravděpodobně by dosahovaly řádů desetitisíců korun.

__

-

Nezaplatila jsem nesmyslné nedoplatky za služby /rok 2010, 2011, 2012/, dostala jsem výpověď z nebyt. prostoru, byl soud, než byl vynesen rozsudek tak mi bylo sděleno, že složenou kauci použila protistrana na zaplacení dluhů /nedoplatků za služby rok 2010, 2011, 2012/ a soud rozhodl, že nic nedlužím. Opakovaně jsem požadovala vrácení kauce a na to nikdo nereaguje. Jak můžu získat zpátky peníze? Bohužel to má nyní další pokračování - opět další nesmyslné nedoplatky za služby za rok 2013 za rok 2014 přeplatky - vyúčtování nejsou úplná a opakovaně mi byly zasílány s chybami a za rok 2014 skoro s ročním zpožděním. Po několika upozornění něco v nich opravily a pořád opakují, že to mají správně. Můžete mi, prosím napsat, jak je to s promlčecí lhůtou u nedoplatků za služby /nedoplatku za nájem/ připadá mi to, že protistrana vše protahuje, aby bylo vše promlčeno a nemusely nic přepočítávat. Za pozdě zaslané vyúčtování by mi měly zaplatit pokutu - za každý den zpoždění - platí pořád, že je to 100 Kč? Jsou nějaké kontrolní úřady, které mají možnost zkontrolovat správnost jejich účetnictví a nebo je na toto pouze soud? Jedná se o firmu 7 Ubytovací, která je správní firmou MČ Prahy 7, která tuto firmu založila a podklady, které dostává 7 Ubytovací jsou od Sdružení vlastníků byt. jednotek Šternberkova 17. Děkuji za zprávu, Vlasta.

ODPOVĚĎ:
Obecná promlčecí lhůta je tříletá a tato se vztahuje i na vymáhání nedoplatků či jistoty (kauce). Problémy s vyúčtováním skutečně může řešit pouze soud. Ano, možnost požadovat pokutu za opožděné vyúčtování je stále aktuální. Pokud byste řešila otázku vymáhání jistoty, pak byste se musela obrátit na soud s návrhem na vydání platebního rozkazu, kde byste situaci popsala a požadovala, aby soud vydal rozhodnutí, jímž uloží druhé straně povinnost Vám jistotu uhradit.

__

-

04/2017 se od nás manžel odstěhoval. Máme spolu 15. letou dceru. Ráda bych věděla, zda mám nárok na výživné na dceru, i když nejsme rozvedeni. Můj příjem je prům. 12.500 Kč. Dcera jde od září na střední a děsím se nákladů na školu. Ráda bych věděla, jak výživné řešit a kam se obrátit o pomoc. Děkuji, Kristina.

ODPOVĚĎ:
Oba manželé mají právo a povinnost podílet se během manželství na výchově a výživě dítěte, a to i finančně. Doporučuji pokusit se nejprve s manželem na výši výživného dohodnout. Pokud by Vám manžel na výživu dcery nijak nepřispíval a dohoda s ním by nebyla možná, můžete podat k soudu návrh na určení výše výživného. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci právník či pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD). Návrh je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vaší dcery, za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek.

__

-
Manželka podáva žádost o rozvod. Jej argument - nechce so mnou žiť, som starý. Ona 63 rokov, ja 71 rokov. Akú roľu hrá pri rozvode vek? Je zrejmé, že ona chce riešiť paralelne inú situáciu (nie nevera, ale náš starší syn finančne atď. (DNA syna hrá roľu v prospech niekoho? ) sa domnievam). Pravdou je, že mám silné lieky na tlak a z toho vypl. moja impotencia. Manželka pasívna osoba, nevzdelaná, bez záujmov a koníčkov. Ja vzdelaný (Ing.) aktívny, manager, skúsenosti doma i v zahraničí športovec so všestrannými záujmami. Som (sebakriticky, či sebachvalne) takmer vzorový manžel čo sa týka plnenia si povinností doma a starostlivosti. Máme 2 dospelé deti muži 1972 a 1978) - fandia matke v prípadoch keď nevedia posúdiť relevantne situáciu a ani jeden nechce na tému problému diskutovať. Príklad: "žiarlia" na mňa, keď je môj jediný 3ročný vnúčik šťastný, keď sa hrou učíme angličtinu a veľa vecí. dtto moja manželka je z toho zúfalá. Je šanca zastaviť rozvod v naznačenej konštelácii? Je možné Vás kontaktovať znovu, prípadne priamo tiež? Ďakujem pekne. Děkuji, Jan.

ODPOVĚĎ:
V případě rozvodu manželství může jít buď o rozvod nesporný (tzv. rozvod dohodou) nebo o rozvod sporný. Jestliže Vy s rozvodem nesouhlasíte, ale Vaše manželka na rozvodu trvá, půjde o rozvod sporný, který je časově i finančně náročnější. Oproti rozvodu nespornému se při sporném rozvodu zjišťují příčiny rozvratu manželství což znamená, že se prokazují například nevěra jednoho či obou manželů a jiné choulostivé skutečnosti, což může být pro Vás i Vaši manželku značně nepříjemné. Jakmile je manželství rozvedeno, může, ale také nemusí následovat řízení o vypořádání společného jmění manželů (SJM).

Je-li soužití manželů hluboce a trvale rozvráceno a nelze-li očekávat jeho obnovení, soud takové manželství většinou rozvede. Manželství však nemůže být rozvedeno v případě, že by byl rozvod v rozporu se závažnými okolnostmi, které jsou vymezeny v § 755 nového občanského zákoníku a kterými jsou především zájem nezletilého dítěte a zájem manžela, který se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma. Jestliže tedy s rozvodem manželství nesouhlasíte, doporučuji tuto skutečnost sdělit soudu a trvat na ní. Můžete argumentovat také výše uvedenými skutečnostmi – že jste se na rozvratu manželství převážně nepodílel, případně že by Vám rozvodem vznikl závažná újma (pokud to tak cítíte). Bude pak záležet na rozhodnutí soudu, jak celou situaci posoudí a zda manželství rozvede či nikoliv.

V případě dalších nejasností či dotazů nám můžete v lichý týden v pondělí zaslat běžný dotaz nebo využít tzv. přednostního dotazování. Přednostní dotazy jsou zpoplatněné, ale odpověď na dotaz obdržíte do tří dnů – více informací o přednostním dotazování najdete zde: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/zvyhodneni.html#prednostni-tazatele
Každý sudý týden v sobotu Vám je pak k dispozici online chat. Protože jsme „pouze“ internetovou poradnou, jiný kontakt – například telefonický či osobní – bohužel není možný.

__

-

Jsme s manželem rozvedeni. Při rozvodu jsme se na všem dohodli, ale odstupem času si bývalý manžel myslí, že děti navádím. Konkrétně se jedná o návštěvy dětí u něho. Děti mám v péči já. V rozsudku máme napsáno: Matka je ochotna umožnit otci styk s dětmi minimálně jednou za 14 dní na víkend i během prázdnin. Víkendy pravidelně dodržujeme, ale bývalý manžel chce i přesnou polovinu prázdnin mít děti u sebe. Má na to nárok? Starší dcera (11 let) tam tak dlouho být nechce. Může si určit, jak dlouho tam chce být? Děkuji, Simona.

ODPOVĚĎ:
Styk s dětmi by měl být realizován tak, jak je uvedeno v soudním rozhodnutí, tedy 1x za 14 dní o víkendu. Je ale obvyklé, že o prázdninách, kdy děti nechodí do školy, bývá styk s druhým rodičem delší – například 14 dní, případně i déle. Nejlepší by bylo se na styku dětí s otcem během prázdnin dohodnout. Pokud dohoda nebude možná a otec dětí bude trvat na tom, že je chce vidět častěji než jen o víkendech, může podat k soudu návrh na stanovení styku s dětmi v době prázdnin. Soud pak posoudí všechny okolností a buď jeho žádost zamítne, nebo jí vyhoví. Vzhledem k věku starší dcery by soud mohl přihlédnout i k jejímu názoru.

__

-

Potřeboval bych vědět, jak postupovat ve věci nesporného rozvodového řízení. Byl jsem na konzultaci u právníka - někdy koncem 1/2017. Ten mi vypracoval a poslal předlohu pro majetkové vypořádání SJM a návrh k soudu. Nějakou dobu trvalo, než jsme se s manželkou dohodli na majetkovém vypořádání a když k tomu došlo, poslal jsem onomu právníkovi dotaz, co dál. Jenže nereaguje, i když jsem mu vypracování smluv zaplatil. Je možné smlouvy podepsat a ověřit podpis u notáře nebo na úřadě, kde ověřují podpisy a žádost pak předat soudu osobně? Děkuji Vám za odpověď. Vladimír

ODPOVĚĎ:
Návrh na rozvod stačí podepsat obyčejně a podat k soudu osobně nebo poštou. Na návrh vylepte kolkovou známku v hodnotě 2.000,-Kč, jelikož za rozvod se soudu platí soudní poplatek v této výši nebo na návrh nic nelepte a soud Vás vyzve k úhradě poplatku převodem na účet. K návrhu přiložte dohodu o vypořádání SJM s ověřenými podpisy, tj. u notáře či na poště či na úřadě ověříte podpis Vy i manželka a dohodu přiložíte k návrhu. Tím je vše vyřešené a budete už jen čekat na nařízení rozvodového jednání.

__

-

Můj manžel, se kterým jsem žila 23 let, trpí Alzheimerovou chorobou/demencí (hodně způsobenou alkoholem). 11/2016 diagnoza: porucha kognitivních funkcí, počínající Alzheimerova choroba. Od té doby byl u dalších dvou psychiatrů, zprávy má jeho dcera. Závažnější problémy začaly zhruba před rokem - verbálními útoky na mojí osobu. Na podzim loňského roku se při cestě autem ztratil, následně auto prodal a začal být paranoidní, měnil zámky, neustále mu někdo něco bral a obviňoval bohužel z toho mojí rodinu. Máme každý z předchozího manželství děti a do letošního března se zdálo, že to není problém. Vycházela jsem s nimi velmi dobře, až do chvíle, kdy 1.4.2017 přivolal do bytu policii, že se jej pokouším otrávit a že mu nedávám peníze (což prokazatelně nebyla pravda). Týden na to mne začal škrtit a obviňovat, nadávat a že chci jeho peníze. Bohužel se to odehrálo na chalupě, kde jsem byla s vnučkami a byla jsem v takovém šoku, že jsem nezavolala policii. Jeho dceři řekl, že se mnou pouze zatřásl. Já jsem se z bytu odstěhovala k dětem, protože jsem se cítila a cítím ohrožená. Po velmi ošklivé korespondenci od jeho dětí, obviňování, že mě jde o peníze a podobně přesto, že jsem se nikterak nezřekla péče a to i finanční zodpovědnosti o něj a dokonce jsem na žádost jeho dcery jim vyšla vstříc a ponechala jsem ho bydlet v bytě, který je mým výhradním vlastnictvím. Během sociálního šetření na příspěvek na péči mne zbavil péče a jeho dcera se stala jedinou pečující osobou a on vyhlásil embargo na informace. Na podzim jsem mu zajistila veškerá odborná vyšetření. Od 1/2017 chodil pravidelně do denního stacionáře, který jsem mu taktéž zajistila a společně se sociálními pracovnicemi jsme mu stavěli program na míru. Dnes (12.06.2017) už bohužel i tam požádal, aby mi nebyly poskytovány informace, takže momentálně mám pouze velmi strohé informace o jeho zdravotním stavu. 5.5.2017 mi jeho dcera poslala mail, že manžel převedl z investičního fondu 157.000 Kč na její účet, přičemž manžel už více než půl roku neumí obsluhovat svůj účet a všechny úkony jsem do doby, než jsem se odstěhovala, prováděla já. V 9/2017 končí stavební spoření na jeho jméno na částku 637.000 Kč, které jsem po celou dobu spořila já. Vím, že tyto peníze jsou SJM a nezdráhám se je použít na jeho péči, ale připadá mi velmi nefér, že přesto, že můj manžel pobírá důchod a má k dispozici další peníze, jeho dcera odmítá se jakýmkoliv způsobem podílet na režii mého bytu, který nemohu užívat a platím si náhradní ubytování. Prosím poraďte, právnička mi radí, abych se rozvedla, ale že stejně o všechny prostředky přijdu a že bych jejich rodině, aby přistoupili na rozvod měla udělat velkorysou nabídku. Máme ještě chalupu, kterou se pokouším nyní prodat (veškerou režii platím já). Chalupa je také v SJM. Jeho dcera mi v posledním mailu napsala cituji: Do bytu se klidně vrať je přece tvůj, ale počítej s tím, že se tam s tátou můžeš potkat, má tam trvalé bydliště (a to se nezmění) a tím nárok na bydlení, má zamčený pokoj se svými věcmi. Pořád jsem doufala, že se nějak dohodneme, ale nyní už mne obviňují, i že jsem nevyhledala pro něj dostatečnou odbornou pomoc. Děkuji za jakékoliv rady. Žaneta

ODPOVĚĎ:
Pokud s Vámi manžel odmítá komunikovat a v podstatě se chová jako osoba, která není plně svéprávná, máte dvě možnosti - rozvést se nebo k soudu podat návrh na omezení svéprávnosti. Je pravdou, že dokud nejste rozvedeni, jsou vaše příjmy součástí SJM a máte oba povinnost hradit náklady na své nemovitosti a také oba právo do nich vstupovat. Majetková situace je tedy neřešitelná (pokud se manžel dohodnout nechce), dokud jste manželé. Teoreticky pokud skutečně vše hradíte sama, můžete ještě proti manželovi podat žalobu o příspěvek do rodinné domácnosti, tj. aby Vám přispíval na všechny náklady s vašimi majetky spojenými. On by ale zase mohl chtít příspěvek na pobyt v místě, kde aktuálně bydlí. Je to velmi složitá situace, která je skutečně nejjednodušeji řešitelná rozvodem.

__

-

Bydlím v družstevním domě, který má 24 bytových jednotek a 8 garáží. Čtyři bytové jednotky a čtyři garáže jsou převedeny do osobního vlastnictví. Celkem je to 1870/10000. Družstvo vlastní ten zbytek. Já mám v osobním vlastnictví jeden byt a jednu garáž - celkem 508/10000. Chci se zeptat, jak by se mělo správě postupovat při schvalování důležitých a finančně nákladných akcí. Vždy to totiž probíhá tak, že se ve sklepě sejde 12 lidí (vlastníci i družstevníci) a jak je většina pro "přehlasují" mě a mě pak nezbude, než platit úpravy, se kterými nesouhlasím a které nejsou potřeba. Na fondu jsem v mínusu (družstvo mi odečítá z fondu platby za akce, se kterými jsem nesouhlasila) a družstvo to po mě požaduje uhradit jednorázově a nyní se opět schyluje k další akci, kterou si družstevníci vymysleli. Můžou mě nutit platit za něco, s čím nesouhlasím? Jak je možné se účinně bránit? Společenství vlastníků zde není založeno. Nejde o nutné úpravy, ale např. digitální bezdrátové měření odběru vody, výtah v domě se 3 patry, zasklení lodžií atd. Děkuji za odpověď. S pozdravem Šárka.

ODPOVĚĎ:
V daném případě jste samozřejmě v nevýhodě, jelikož ve věcech, které vysloveně nezatěžují nemovitost (zástava, věcné břemeno, ...), stačí rozhodnutí většiny či dvou třetin. Proto je reálné, že Vás přehlasují. Pokud by se ale jednalo o rozhodnutí, které se vysloveně příčí zdravému rozumu či právu, můžete se obrátit na soud s žalobou na neplatnost přijatého usnesení.

__

-

6.6.2017 mi byla prostřednictvím mailu zaslána žádost o vyjádření se k bodům v rámci šetření Policie ČR /viz příloha/. Týká se to věci, která je stará 7 let a já si samozřejmě veškeré události již přesně nepamatuji a tak nevím jak případně odpovědět, abych neměl následně problém, i když toto šetření jak doufám neprobíhá proti mé osobě. Musím se ke všemu po tak dlouhé době vyjadřovat? Žiji již téměř 3 roky v USA a proto mi policie zaslala mailem. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Odpovězte podle pravdy. Pokud si nepamatujete nic nebo jen málo, uveďte, co si pamatujete a ke zbytku oznamte že si vzhledem ke značnému časovému odestupu více informací nepamatujete.

__

-

Nájemník má smlouvu na dobu určitou a běží mu tříměsíční výpovědní lhůta z důvodu opakovaného nedodržování termínu splatnosti nájmu. Neplatí nájemné a brzy bude dlužen za 3 měsíce nájmu. Mohu mu dát okamžitou výpověď podle § 2291, přestože už je ve výpovědi? Urychlil by se tím čas výpovědi. Pokud by neopustil byt do vypršení lhůty, jaké jsou nejrychlejší možnosti, jak ho dostat z bytu? Trestní oznámení za neoprávněné užívání cizího majetku a následná žaloba? Děkuji. S pozdravem, Norbert.

ODPOVĚĎ:
I v běžné výpovědi můžete dát nájemci okamžitou výpověď pro neplacení. Pokud se nájemce nevystěhuje dobrovolně, Policie Vám nepomůže, jelikož se jedná o civilní spor. Musel byste podat žalobu o vyklizení a následně byste mohl žalovat i bezdůvodné obohacení odpovídající nájmu za dobu, kdy se v bytě nájemce neoprávněně zdržoval.

Určitě ale na výzvu reagujte, pokud byste nebyl činný, hrozil by Vám případný postih.

__

-

Nedávno jsme spolu probírali kauzu zabavení věci a to vozidla taxi. Psali jste, že exekutor nesmí zabavit vozidlo, které slouží k podnikatelským účelům a je vedeno na IČO. Tak dnes (07.06.2017) (6.6.2017) v 15,30 hodin si pan Smékal přijel pro vozidlo i s policií a vůbec ho nezajímalo, že vozidlo je na IČO a že je to zdroj obživy a možnost jediného možného pracovního zařazení. Z důvodu částečné invalidity, kterou mám i přes upozornění a předložení veškerých dokladů, které se týkají evidence vozidla v dopravě, ve které podnikám. Řekl, že ho to nezajímá, tím mě vystavil dalšímu stíhání pro neplacení pohledávek, které již ode dnešního dne nemohu uspokojit. Už se můžu přihlásit jen na prac. úřad a skončit úplně bez prostředků. Proto vás prosím o radu, jak z tohoto problému ven. Děkuji za odpověď a s pozdravem Michal.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě zašlete obratem exekutorovi žádost o vynětí vozidla z exekuce s doložením listin prokazujících, že je používáno za účelem obživy. Pokud by tomuto nevyhověl exekutor, musí žádost postoupit soudu, který o ní rozhodne. Pokud jste v situaci, kdy nemůžete dostát svým závazkům, dostal jste se do úpadku a měl byste podat k soudu návrh na oddlužení, mediálně známý jako "osobní bankrot".

__

-

V srpnu 2015 jsem se provdala za cizince na území v ČR. Žijeme oba ve Španělsku, kde jsme oba cizinci. Sňatek zde nikdy nebyl legalizován. V srpnu 2016 jsem od manžela odešla, protože je tyran a už začal i s fyzickým napadáním. Není s ním žádná domluva, všechno musí být, jak on chce. Jaký je postup žádosti o rozvod v tomto případě? Budeme muset oba fyzicky do ČR před soud nebo je to možné uskutečnit skrze právníky, atd. Obávám se, že ho do ČR nedostanu. Děkuji předem za odpověď, Milena.

ODPOVĚĎ:
Podle § 47, odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém platí, že: Nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt.

Jestliže jste stále občankou České republiky, můžete podat žádost o rozvod u českého soudu. Pro řízení o rozvod manželství je místně příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice. Nelze-li uvedeným způsobem místně příslušný soud určit (protože jste neměli společné bydliště v České republice), je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení.

To, jakým způsobem bude soud probíhat, záleží na tom, zda půjde o tzv. nesporný rozvod (rozvod dohodou) nebo rozvod sporný. Pokud máte děti, budete se muset před samotným rozvodem dohodnout na péči o ně, na výživném apod. Dále je zapotřebí se dohodnout na vypořádání společného jmění manželů. Pokud se na těchto zásadních věcích s manželem dokážete dohodnout, můžete jít cestou nesporného rozvodu. Jestliže se na zásadních věcech nedohodnete, budete muset absolvovat nesporný rozvod, který je časově i finančně mnohem náročnější a pro manžele také nepříjemnější – soud při něm totiž zjišťuje příčiny rozvratu manželství. Při sepisování návrhu na rozvod manželství doporučuji využít služeb advokáta. Advokátem se můžete nechat zastupovat také u soudu, takže není nezbytně nutné, abyste s manželem byli při soudním řízení osobně přítomni.

__

-

Chtěl bych se zeptat jak můžou ovlivnit dluhy, které jsem si udělal za svobodna (kolotoč půjček a mikropůjček), majetek mé budoucí manželky?
Aktuálně mám několik půjček (celkem cca 250.000 Kč), které refinancuji do jedné, Nemám žádné exekuce. S přítelkyní se chceme za necelý měsíc vzít a proto bych se rád dozvěděl, co tento dluh může znamenat do budoucna.
Pokud by se stalo, že bych dluh neplatil, může moje budoucí manželka přijít o majetek nabytý po svatbě? Může být zabaven její majetek nabytý před svatbou (byt)? S dluhy souvisí i případné vedení mé osoby v registrech dlužníků. Může případně toto nějak ovlivnit naše budoucí manželství? Třeba žádost o hypotéku - i kdyby o ní žádala jen moje manželka sama? Měla by v tomto případě nějaký smysl předmanželská smlouva? Mohla by manželku ochránit před případným zabavením majetku? Je nutné tuto smlouvu uzavřít před svatbou, nebo to lze i během manželství? Předem moc děkuji za odpověď. S pozdravem, Pavel.

ODPOVĚĎ:
Pokud byste šel do manželství s dluhem, který by byl následně vymáhán exekučně, může exekutor zabavit i majetek, který jste získali po svatbě. Manželčin majetek nabytý před manželstvím postihnout nemůže. Doporučovala bych ale v případě reálné hrozby, že tato situace nastane, uzavřít předmanželskou smlouvu a vyloučit úplně vznik SJM po uzavření manželství. Tento krok můžete učinit i v průběhu trvání manželství tzv. zúžením SJM. Upozorňuji, že jak předmanželská smlouva, tak zúžení SJM musí být sepsány u notáře notářským zápisem. Vedení Vaší osoby v registru dlužníků může případnou hypotéku ovlivnit v tom smyslu, že pokud by bance nestačily pro účely hypotéky příjmy manželky a požadovala by další příjem, pak by se mohlo stát, že hypoteční úvěr neschválí, neboť jste jako spolužadatel a spoludlužník v registru dlužníků.

__

-

S manželem jsme se brali 04/2014. Od 09/2015 spolu nežijeme. Chceme se oba rozvést (oba souhlasíme s rozvodem). Nemáme děti ani společný majetek. Manžel má trvalé bydliště v Praze, já v Hradci Králové u rodičů a bylo tomu tak po celou dobu našeho manželství, i když jsme spolu žili v podnájmu v Praze. Ve kterém městě máme podávat žádost o rozvedení manželství? Sňatek byl uzavřen v Hradci Králové. Je vždy nutné si najmout právníka nebo lze podávat žádost i bez něj? Děkuji, Barbora.

ODPOVĚĎ:
Pro řízení o rozvod manželství je místně příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů. Předpokladem je, že v den zahájení soudního řízení alespoň jeden z manželů bydlí v obvodu tohoto soudu. Jestliže jste tedy žili společně v Praze ve stejném obvodu, kde má Váš manžel trvalé bydliště, podejte žádost k tomuto obvodnímu soudu v Praze. Nelze-li výše uvedeným způsobem místně příslušný soud určit, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení. Jestliže má manžel trvalé bydliště v jiném obvodu, než v tom, kde jste společně bydleli, pokud budete podávat návrh na rozvod Vy, podejte jej v Praze, pokud Váš manžel, musel by jej podat k soudu v Hradci Králové.

Jestliže se s manželem na podstatných věcech dohodnete, můžete jít cestou tzv. nesporného rozvodu (neboli rozvodu dohodou). Pokud navíc nemáte děti ani společný majetek, bude vše rychlejší a jednodušší. Vzory návrhu na rozvod manželství najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může (ale nemusí) pomoci advokát. Není tedy nutné najmout si právníka, žádost o rozvoj můžete podat i bez něj.

__

-

Mohu vymazat otce syna z RL, když od roku 2014 neplatí alimenty (zaslal mi jen 6 plateb), zájem o syna má minimální a je závislý na pervitinu a příteli vyhrožuje skrz újmu na zdraví. Mám pocit, že je to sociopat, takže s ním není kloudná řeč. Mám především strach o syna, aby se mu při styku něco nestalo, jelikož otec syna používá injekční stříkačky. Děkuji, Jitka.

ODPOVĚĎ:
Pokud byste chtěla, aby synův otec nebyl nadále uveden v jeho rodném listě, muselo by dojít k popření otcovství. Předpokládám, že s otcem dítěte nejste manželé a že k určení otcovství tudíž došlo souhlasným prohlášením učiněným před matričním úřadem nebo před soudem. Podle § 791 nového občanského zákoníku (NOZ) může matka dítěte popřít, že otcem dítěte je muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, a to ve lhůtách stanovených v § 790, odst. 1 větě druhé. Lhůta pro popření otcovství ve Vašem případě je šest měsíců ode dne, kdy bylo otcovství určeno souhlasným prohlášením rodičů na matrice nebo před soudem. Jestliže od souhlasného prohlášení o otcovství uplynulo více než 6 měsíců, pak už jste tuto lhůtu promeškala. Určitou možnost nabízí ještě § 792 NOZ, který říká, že: Je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. Můžete tedy zkusit podat k soudu návrh (žalobu) na popření otcovství a odvolávat se na § 792 NOZ. Vzory takového návrhu sice najdete k dispozici na internetu, ale pokud již došlo k uplynutí popěrné lhůty, doporučuji obrátit se při sepisování návrhu (žaloby) na advokáta a nechat se jím zastupovat u soudu.

Co se týče výživného, nepíšete, zda je určeno soudním rozhodnutím nebo dohodou mezi Vámi a otcem dítěte. Pokud výživné není určeno soudně, doporučuji podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vašeho syna návrh na určení výše výživného. Za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek. Pokud je výživné určeno soudním rozhodnutím, můžete na otce dítěte jednak podat trestní oznámení pro zanedbání povinné výživy a můžete dlužné výživné také vymáhat podáním návrhu na exekuci výživného z platu (je-li otec zaměstnaný) nebo prodejem jeho (ne) movitého majetku (má-li nějaký). Pokud ale otec dítěte není zaměstnaný a nemá žádné příjmy ani majetek, je možné, že dlužné výživné nevymůžete. Vyživovací povinnost může přejít i na prarodiče dítěte, ale to platí tehdy, když otec dítěte nemůže (například ze zdravotních důvodů) najít zaměstnaná a tudíž platiti výživné, nikoliv tehdy, kdy výživné platit nechce a vyživovací povinnosti se vyhýbá. Soudní řízení je navíc v takovém případě vedeno proti všem prarodičům, takže by výživné na Vašeho syna mohlo být vyměřeno i Vašim rodičům.

Jestliže máte obavy o synovo bezpečí a zdraví v době, kdy se stýká s otcem, můžete na to upozornit sociální pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě Vašeho bydliště. Ta může celou situaci prošetřit a případně podniknout kroky k nápravě.

__

-

Babička chce své plnoleté vnučce poslat na účet banky finanční částku cca 400.000 Kč. Platí se z této transakce nějaké poplatky, nebo daň? Děkuji Vám. Hana.

ODPOVĚĎ:
Dar od příbuzného v linii přímé je osvobozen od daně z příjmů dle § 10 odst. 3, písm. c), bod 1 Zákona o daních z příjmů. Vnučka nebude platit žádnou daň, ani nebude tento příjem uvádět do přiznání k dani z příjmů.

__

-

Od 09/2017 budu pracovat pro singapurskou firmu, která mě bude vysílat na lodě, kde budu pracovat jako technik (ne lodní doprava). Budu pracovat 8 týdnů a 8 týdnů budu mít volno, kdy plánuji cestovat po světě. Vždy mi bude vystavena pracovní smlouva na 8 týdnů. V ČR se nebudu zdržovat. V ČR mám pouze rodiče. Dosud pracuji a žiji ve Francii, kde platím veškeré daně a soc. a zdrav. pojištění. Takže zatím jsem daňovým residentem ve Francii, ale od září už nebudu. Chci se zeptat, zda po mě finanční úřad bude něco chtít, když netrávím 183 dní v roce v ČR, ale žádný doklad o tom, že mám jinde daňový domicil nebudu mít. Dosud jsem odhlášen, protože v ČR nežiji. Plánuji se vrátit po dvou letech a nechtěl bych pak něco doplácet apod. A dodatečný dotaz, pokud bych tedy daně z příjmu měl platit v ČR, musím také platit soc. pojištění, když v ČR nežiju? Zdravotní poj. mi zaměstnavatel bude platit, když budu pracovat, když nebudu plánuji si platit cestovní pojištění. Budu rád za jakoukoliv pomoc. Hezký den.

ODPOVĚĎ:
Co se týče zdravotního pojištění, za dobu, kdy budete mít uzavřenou se zaměstnavatelem pracovní smlouvu, by za Vás měl pojistné na zdravotní pojištění odvádět Váš zaměstnavatel. Dobu, kdy nebudete zaměstnán (nebudete mít uzavřenou pracovní smlouvu), můžete pokrýt uzavřením cestovního pojištění.
Pokud jde o sociální pojištění, platí zde obecné pravidlo, že budete podléhat právním předpisům státu, na jehož území budete činnost vykonávat. To znamená, že pokud budete vykonávat výdělečnou činnost v Singapuru nebo jinde v zahraničí, nebudou se na Vás již vztahovat české právní předpisy sociálního zabezpečení, ale budete podléhat právním předpisům dané země. Pokud tedy nebudete pracovat v ČR nebo nebudete mít jako místo výkonu práce uvedenou Českou republiku, nemusíte v ČR hradit sociální pojištění.
Jako daňový nerezident ČR máte povinnost v ČR zdaňovat pouze příjmy ze zdrojů na území ČR. Tyto příjmy jsou uvedeny v § 22 Zákona o daních z příjmů (např. příjmy z prodeje nemovitosti nacházející se v ČR atd.). Dle Vámi uváděných informací se domnívám, že v ČR nemáte povinnost příjmy ze zahraničí zdaňovat. Pokud by finanční úřad chtěl prokázat, že jste daňovým nerezidentem, můžete doložit např. pracovní smlouvu, doklady o ubytování a jiné důkazní prostředky, které budete mít k dispozici.

_

-

Dovolte mi Vás požádat o Váš právní názor na situaci, v níž jsem se v zaměstnání ocitla. Mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou. V září 2012 se mnou byl uzavřen dodatek k pracovní smlouvě, kterým se přeřazuji z funkce PR koordinátora na funkci účetní, a to po dobu rodičovské dovolené kolegyně (nebylo v něm přímo uvedeno datum ukončení přeřazení, jen obecně po dobu rodičovské). Kolegyně po rodičovské nastoupila zpět, ale už se vědělo, že to bude jen na několik měsíců a následně nastoupí na druhou mateřskou a rodičovskou, a po mě zaměstnavatel chtěl, abych ji nahradila i podruhé. Mě byla tedy přidělována i po dobu mezi jejími dvěma mateřskými / rodičovskými dovolenými jiná účetní práce a ve chvíli, kdy kolegyně nastoupila druhou mateřskou, převzala jsem opět její náplň práce. Nic dalšího kromě prvního převedení v září 2012 mi nebylo k podpisu předloženo. Kolegyně se z druhé mateřské vrátila v polovině letošního května a já ji nyní zaučuji. Jde nyní o to, jestli jsem účetní či jestli jsem se po návratu kolegyně automaticky stala opět PR koordinátorkou. Má původní pozice byla kvůli reorganizaci PR oddělení už zrušena, byla bych tedy velice pravděpodobně nadbytečná a bylo by to na regulérní výpověď z nadbytečnosti, kterou já bych přivítala. Domnívám se, že by to bylo pro mě nejjednodušší řešení, protože vzhledem k tomu, že mi bylo ze strany jednoho nadřízeného už i vyhrožováno vytýkacími dopisy a špatným referencemi, sjednotit se na dohodě o ukončení pracovního poměru dle podmínek, které si představuji, by bylo pro mě značně psychicky náročné.
Slyšela jsem ale i názor, že protože mi byly i po návratu kolegyně (a už je asi v tom případě jedno, jestli z první či druhé mateřské) přidělovány i nadále úkoly v rámci pozice účetní, převedení na jinou pozici se z dobu určité, tedy po dobu rodičovské, změnilo automaticky na dobu neurčitou. Byly bychom tu tedy na jedno místo účetní dvě, ale důvod pro výpověď z nadbytečnosti by to nebyl. To, že jsem účetní, odůvodňuje zaměstnavatel tím, že je to stejné jako v případě smlouvy na dobu určitou - když zaměstnavatel po jejím skončení přiděluje práci, stává se ze smlouvy na dobu určitou automaticky smlouva na dobu neurčitou. Předem děkuji za radu a srdečně zdravím, Uršula.

ODPOVĚĎ:
Taková situace není žádným právním předpisem řešena. Podle mého názoru došlo dodatkem ke změně pracovní smlouvy, konkrétně ke změně druhu vykonávané práce. Tato změna byla časově ohraničena. Výkon tohoto druhu práce proto skončil návratem kolegyně z rodičovské dovolené.
Názor, že dalším výkonem práce účetní došlo ke změně trvalé je dle mého názoru nesprávný. Tento postup se uplatňuje v případě smlouvy na dobu určitou, kdy následně dochází ke změně pracovního poměru na dobu neurčitou.
Vy však již smlouvu na dobu neurčitou máte uzavřenu. Druh práce takovýmto způsobem nemůže být změněn. V tuto chvíli by proto mělo platit původní ujednání a Vy byste měla vykonávat práci PR koordinátora.

__

-

Pokud lékař chybně (neúmyslně) vyplní pojistnou událost za pracovní úraz (Bolestné a Ztížení společenského uplatnění), může pojišťovna požadovat zpět vyplacené pojistné plnění? Nebo je nějaká promlčecí doba? Děkuji za odpověď,
Jiří.

ODPOVĚĎ:
Na Váš dotaz není možné dát jednoznačnou odpověď, neboť roli v této souvislosti hraje několik dalších faktorů.

V první řadě je podstatné, kdo vypracování předmětného lékařského posudku inicioval (zda poškozený zaměstnanec, jeho zaměstnavatel či pojišťovna). Dále je velmi důležité, zda si byl poškozený zaměstnanec či zaměstnavatel vědom toho, že se lékař dopustil chyby (v případě úmyslného neupozornění pojišťovny na chybu v lékařském posudku by bylo možné uvažovat dokonce o vzniku trestní odpovědnosti za trestný čin podvodu či pojistného podvodu).

Dle znění dotazu však předpokládám, že máte spíše na mysli situaci, kdy se lékař dopustí chyby, aniž by si toho kdokoli všiml, přičemž na základě chybného lékařského posudku je následně poškozenému zaměstnanci vyplacena vyšší náhrada (za bolest a ztížení společenského uplatnění), než na jakou mu vznikl nárok. Ta část náhrady, která byla poškozenému zaměstnanci vyplacena bez existence jeho nároku, by mohla být považována za bezdůvodné obohacení, k jehož vrácení by byl poškozený zaměstnanec povinen. V této souvislosti je však nutné poukázat na § 2995 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vedlo-li plnění k obohacení třetí osoby (zde poškozeného zaměstnance), vydá je ochuzenému (zde pojišťovně), jen pokud byl ochuzený k plnění přiveden lstí, donucen hrozbou či zneužitím závislosti nebo pokud nebyl svéprávný. Jelikož žádná z těchto podmínek by (jak předpokládám) nebyla splněna, nebyl by poškozený zaměstnanec povinen k vrácení bezdůvodného obohacení (které ostatně přijal v dobré víře).

Na straně chybujícího lékaře by samozřejmě vznikla odpovědnost za škodu, kterou pojišťovna utrpěla vyplacením vyšší částky, než jaká poškozenému zaměstnanci ve skutečnosti náležela (náhrady za nesprávně vyplacené pojistné plnění by se tak pojišťovna domohla po lékaři, nikoli po poškozeném zaměstnanci).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

-

Prosím o odpověď na dotaz přítele. S manželkou se rozvádíme, do SJM patří rodinný dům, který jsme postavili v manželství. Předmanželskou smlouvu nemáme. Koupi i stavbu rodinného domu jsem vlastně z většiny (až na nějakých pár desítek tisíc) financoval já z peněz, které jsem získal prodejem chaty, kterou mi daroval děda ještě před uzavřením sňatku, a také z finančních darů od mých rodičů. Celkem se mohlo jednat o víc jak 1.500.000 Kč. Stavbu jsem prováděl svépomocí. V dnešní době má ale nemovitost hodnotu možná ke 4.000.000 Kč. Má manželka právo na polovinu současné hodnoty nemovitosti při vyrovnání SJM, i když stavbu nefinancovala (byla v době stavby na mateřské dovolené - celkem 8 let)? Jak by postupoval soud při rozdělení majetku v případě sporného rozvodu? Děkuji. S pozdravem, Nina.

ODPOVĚĎ:
Pokud je nemovitost v SJM, pak by byla v rámci soudního řízení dělena na půl, tedy pokud by nemovitost zůstala ve vlastnictví jednoho, tento by druhému musel vyplatit polovinu tržní hodnoty nemovitosti stanovené znaleckým posudkem. Pokud jste ale do nemovitosti investoval výlučně své prostředky, které součástí SJM nebyly, máte právo tyto investice požadovat zpět, tj. Váš podíl by se o tuto částku navýšil. Je ale třeba tyto "vnosy" do nemovitosti prokázat, pouhé tvrzení nestačí. A právě v prokázání bývá nejčastěji u soudu problém, protože tok peněz mnohdy prokázat nelze, zvlášť pokud je to doba např. před dvaceti lety, kdy ještě nebylo tak běžné vše hradit prostřednictvím bankovních převodů. A tedy pak nelze započíst tyto neprokázané investice ve Váš prospěch.

__

-

Nechala jsem udělat novou elektroinstalaci a rozvaděč pro SDH. Na místě jsem se já a 2 členové SDH ústně domluvili s elektrikářem na 10.000 Kč. Při konečném vyúčtování žádá částku 13.000 Kč s tím, že on mluvil o ceně bez daně a byla tam nějaká práce navíc. Je ústní dohoda platná? Byl povinen nás informovat, že je jeho cena bez daně? Děkuji, Pavlína.

ODPOVĚĎ:
Smlouvu je samozřejmě možné uzavřít také ústně. V případě soudního sporu ji jste rovněž schopni svědecky prokázat.

Nebylo-li nic sjednáno o DPH, pak obecně platí, že se jedná o konečnou cenu a že sjednaná cena je včetně této daně. Opět by se v případě sporu muselo prokazovat, že smluvní ujednání bylo v tomto duchu.

Pakliže byla sjednána pevná částka za provedené práce, pak zhotovitel nemůže požadovat zvýšení ceny kvůli vícepracem. I pokud by byla cena určena odhadem, pak by Vás o navýšení musel informovat předem. Nárok na zvýšení ceny tedy není dán.

V každém případě uhraďte částku 10tis Kč, abyste ohledně ní nebyly v prodlení s placením. Kvůli zbylým 3 tisícům předpokládám nebude protistrana zahajovat soudní spor, zejména z důvodu nejisté důkazní situace.

__

-

Na co si dát pozor ve smlouvě při prodeji bez/s realitkou? Jak lze ošetřit smlouvou skryté vady NZ 5 let odstoupení, aby si něco nevymysleli fiktivně a byt nám nevrátili za 5let? Pokud nepůjdou peníze na účet před podpisem, co je pak nejbezpečnější a levná úschova? V bance dost drahá! U právníka z velké 10 let + fungující realitky bezpečně? Děkuji, Tomáš.

ODPOVĚĎ:
V obou případech doporučuji smlouvy konzultovat s advokátem, a to i když budete používat smlouvy od realitní kanceláře. Nechte zkontrolovat také zprostředkovatelskou smlouvu.

Pokud jde o skryté vady, pak jediným řešením minimalizace rizik je nechat byt důkladně zkontrolovat odborníkem a mít o tom písemný protokol, který rovněž předáte kupujícímu. Případně trvejte na tom, aby si kupující byt sám nechal odborně zkontrolovat a chtějte kopii protokolu.

Pro Vás jako prodejce bude v kupni smlouvě stežejní způsob a lhůty úhrady kupní ceny. Úschovu nedoporučuji dělat u RK, ale pouze u advokáta, nebo u notáře.

__

-

Jsme spolek zahrádkářů, zahrady jsou oploceny. Oplocení je v majetku zahrádkářského spolku. Zahrádky jsou v osobním vlastnictví jednotlivých členů. Uličky mezi jednotlivými zahrádkami a hlavní cesta je majetkem města. Město se o tyto prostory nestará a my bychom chtěli získat tyto cesty do vlastnictví spolku, abychom v případě potřeby mohli provádět potřebnou údržbu a práce, jelikož v těchto prostorech je uloženo potrubí pro užitkovou vodu k zalévání zahrádek, drenážní potrubí, které je už nefunkční a potřebuje rekonstrukci. Jelikož jsme spolek nevýdělečný, musíme dobře hospodařit z peněz a na zakoupení pozemků se nedostává. Můžete nám poradit, jak získat tyto pozemky co nejlevněji, případně za symbolickou korunu. Děkuji, Jakub.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě bude záviset pouze na městu, zda na spolek pozemky převede. Písemně se se žádostí o převod obraťte na majetkový odbor města, kdy uveďte důvody pro převod. Pokud by žádosti nebylo vyhověno, obraťte se na radu a starostu města, případně zkuste záležitost nadnést na zasedání zastupitelstva.

__

-

Bratr má s klientem sepsanou nájemní smlouvu, předmětem nájmu je auto. Smlouva a doklad o platbě byly předány pojišťovně, která bude nájemné proplácet. Pojišťovna ho upozornila, že jsou na ní chybně uvedeny smluvní strany. Bratr sebe napsal jako nájemce a klienta jako pronajímatele. Potřebovala bych vědět, jaký je vhodný způsob na opravu takové chyby? Doba trvání nájmu už skončila, celý problém se řeší kvůli pojišťovně. Děkuji, Zlata.

ODPOVĚĎ:
Sepište dodatek smlouvy, ve kterém uvedete, že došlo k záměně smluvních stran a že v tomto smyslu docházi ke změně smlouvy.

__

-

Ráda bych věděla, zda je možné, aby mi masérka nevrátila mou zálohu? Mám problémy s krční páteří, a proto jsem v lednu začala chodit na zdravotní masáže k masérce, která si vyžádala zálohu ve výši několika tisíc Kč. Na masáže jsem šla celkem 3x, bohužel nebyly pro mě vůbec přínosné. Masáže jsem chtěla ukončit a po masérce jsem žádala vrácení mé nevyčerpané zálohy. Bohužel, ta je odmítá vrátit, prý jsem podepsala, že nevyčerpaná záloha je nevratná. Nikdo mě o tom neinformoval. Osobně mi to připadá nefér. Je možné takto o mé peníze přijít? Moc děkuji za odpověď. Lenka.

ODPOVĚĎ:
Bez textu toho, co jste měla podepsat není možné věc náležitě posoudit. Nicméně mám za to, že by vám nevyčerpaná záloha měla být vrácena. Takové ujednání, které opravňuje masérku nevrátit zálohu lze považovat za nepřiměřené, a takové je ve spotřebitelských smlouvách zakázané. Jak sama uvádíte, musela byste navíc být s tímto seznámena.

Nyní doporučuji se obrátit na ČOI s návrhem na mimosoudní řešení sporu, kde rovněž získáte právní posouzení případu. Masérka také uvidí, že spor řešíte, a je možné, že zálohu dobrovolně vrátí. Pokud by toto nepomohlo, budete se muset obrátit s žalobou k soudu. V tom případě bych doporučil vyhledat pomoc advokáta.

Více informací a možnost online podání návrhu na mimosoudní řešení sporu naleznete zde:

https://adr.coi.cz/cs

__

-

Dne 29.8.2016 jsme uzavřeli s projektantem smlouvu na vyhotovení projektu rodinného domu. Ve smlouvě uvedeno, že projekt bude zpracován do 12 týdnů. Odstoupili jsme od smlouvy o dílo za překročení trojnásobné doby k vyhotovení. Odstoupení bylo zasláno dopisem doporučeně s dodejkou. Žádná reakce ze strany projektanta. Zaslána předžalobní výzva stejným způsobem. Projektant oba dopisy hned převzal, vše ignoruje, námi uhrazenou zálohu nevrací. Shrnutí práce projektanta: Projektant s námi sdílí přes disk na internetu rozpracované projekty, nechal vyhotovit radonový průzkum (nebylo řešeno přímo na místě stavby - nejsou zde vypovídající údaje o našem pozemku), výškopis - špatně čitelné údaje a postrádá důvěryhodnost změřených údajů; hydrogeologický průzkum - ignorován požadavek na zřízení studny, tedy budeme muset nechat vyhotovit znova a nemáme také důkazy, že byl skutečně dělán na našem pozemku. Máme v této situaci právo na náhradu celé zálohy? Nebo má nárok na uhrazení části za vykonanou práci? Máme šanci plně vyhrát spor a nárok na náhradu nákladů? Děkuji. Olga

ODPOVĚĎ:
Dle Vámi popsaných informací mám za to, že máte nárok na vrácení celé zálohy a šanci na úspěch v soudním sporu poměrně vysokou. V případě soudního sporu doporučuji využít služeb advokáta, který důkladně před podáním žaloby posoudí všechny podklady.

Před podáním žaloby doporučuji obrátit se na ČOI s návrhem na mimosoudní řešení sporu. Řízení je zdarma a rovněž zde získáte právní posouzení případu. Protistrana také uvidí, že situaci řešíte, a je možné, že zálohu vrátí. Vice informací a možnost elektronického zahájení řízení naleznete zde:

https://adr.coi.cz/cs

__

-

05/2017 koupen diamantový prsten, hl. kámen diamant 1 ks a ostatní kameny brilianty 6 ks. Společnost sídlí v Německu, ale prsten kupovaný na e-shopu s cz doménou. Po dodání jsem nechal prověřit v ČGL. Hl. diamant v pořádku, ale všech 6 ks briliantů má čistotu o několik tříd horší. V případě reklamace/odstoupení se prsten zasílá do Německa. Chtěl bych slevu z ceny produktu, mám na to právo? Může společnost odmítnout a chtít reklamaci vyřídit jiným způsobem? Jak se určuje velikost slevy z ceny? Mám právo na proplacení faktur z ČGL za prověření prstenu? V případě odstoupení/reklamace platí dopravu do Německa obchod? Jakým způsobem se náklady na dopravu uhradí a to před nebo po odeslání? Odpověď obchodu byla, že mohu odstoupit od smlouvy, jen v případě, že jsem neporušil "pečeť" na prstenu (plastové kolečko spojené provázkem s prstenem). Děkuji, Zdeněk.

ODPOVĚĎ:
Odstoupit můžete nezávisle na stavu pečetě za situace, kdy se ze strany prodejce jedná o vadné plnění.

Primárně je na Vás, jakým způsobem budete chtít vyřídit reklamaci. Je tedy možné požadovat slevu z kupní ceny. Určení výše slevy bude poměrně obtížné, měla by odpovídat rozdílu původní ceny a ceně, za kterou by se prsten ve zjištěné kvalitě běžně prodával. Toto by s jistotou určil soudní znalec. Při uplatnění reklamace slevu vyčíslete a pokud by s ní prodejce nesouhlasil, nechte prsten ocenit a požadujte také náklady za ocenění.

Náklady za dopravu při oprávněné reklamaci bude hradit prodejce. Náklady by měl uhradit až následně po té, co mu je vyúčtujete. Vzhledem k tomu, že se jedná o vadné plnění a porušení smlouvy, požadujte také náklady za prověření prstenu.

Pokud se s prodejcem nedohodnete, doporučuji se obrátit na Evropské spotřebitelské centrum, které pomáhá řešit mezistátní spory spotřebitelů. Více informací naleznete zde:

http://www.evropskyspotrebitel.cz

__

-

Chci se jen ujistit – koupili jsme v jednom z českých obchodů se židlemi (TON) lakované židle na míru. Bohužel, po cca půl roce běžného užívání kvůli větší vrstvě barvy na místě, kde se potkává podsedák a opěradlo, začala barva praskat. Reklamace proběhla vybroušením a přelakováním, ale vada se na 99% bude opakovat (nevyloučili to ani technici). Je potřeba v takovém případě čekat tzv. na třikrát a dost? Nebo je možnost odstoupit od kupní smlouvy už nyní? Vím, že odstoupit od smlouvy jde v případě, „Jde-li o vadu, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby věc mohla být řádně užívána jako věc bez vady“. Vada sice odstranit jde, ale s velkou pravděpodobností se bude opakovat (jen záleží na tom, kdy). Děkuji a zdravím, Lukáš.

ODPOVĚĎ:
Primárně budete mít právo na odstranění vady, tedy na opětovnou opravu vady. Odstoupit od smlouvy tak budete moci skutečně až při třetím výskytu stejné vady, a to dle ust. § 2169 odst. 2 občanského zákoníku, které zní:

Právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.

Právo odstoupit pro opakovaný výskyt stejné vady vzniká při třetím výskytu takové vady.

__

-

Mám dva dotazy u reklamaci zboží v záruční lhůtě.
1. Musí prodejce při přijímání daně věci popsat i její stav převzetí? Včetně jasného popisu závady? Pokud nepopíše musí on dokazovat zda zboží mělo / nemělo např povrchové vady? Mám papír s razítkem od prodejce kde je uvedeno: typ reklamovaného výrobku - věc indukční plotýnka, popis jen převzato do reklamace, moje a jeho adresa, datum, razítko, podpis.
2. Reklamoval jsem indukční plotýnku dne 09.05.2017 dnes (15.06.2017) je 15.06.2017 a
reklamaci mi prodejce stále nevyřídil. Rozumím postupu (lhůta 30 dnů), ale tento prodejce mi už jednou stejné zboží reklamoval měsíc a půl, já ho stejně převzal. Nyní se situace opakuje. Tehdy se vymluvil, že už zboží tam dávno leželo, ale nedalo se mi dovolat. Nesmysl, jelikož jsem s prodejcem od začátku reklamace používal pro komunikaci email včetně přidání telefonu. Zajímavé bylo, že po uplynutí 30-ti dnů se mi jeden den nedovolal ale dokázal poslat sms. Nyní mám jeho číslo i email. Teď jaký je vhodný postup pro vrácení peněz? Ozvat se mu že chci vrátit peníze a nebo počkat až mě kontaktuje sám a bude se opět vymlouvat? Pravděpodobná výmluva bude: přijaté zboží neslo povrchové vady - zamítnutí reklamace a nebo nešlo se dovolat zákazníkovi.
Děkuji předem za odpověď. Ladislav

ODPOVĚĎ:
Prodejce překročil zákonnou lhůtu pro reklamaci, kdy je s tímto překročením spojeno právo odstoupit od smlouvy a právo požadovat vrácení peněz. Lhůta neplatí, pokud jste se s prodejcem dohodl na delší lhůtě (což by mělo být uvedeno v reklamačním protokolu). O vyřízení reklamace musíte být do uplynutí lhůty prokazatelně vyrozuměn, argumentace prodejce o nemožnosti dovolání se proto nemůže obstát, pokud na Vás měl rovněž email a neprokáže, že Vám byla sms odeslána. Rovněž není relevantní, zda byla plotýnka poškrábána, či zda měla jiné vady, jedná se o poškození běžným užíváním a jde k tíži prodejce, že reklamaci nevyřídil.

Písemně proto odstupte od smlouvy a požadujte vrácení peněz, které jste za plotýnku uhradil. Odstoupení zašlete doporučeně, nejlépe s dodejkou na adresu prodávajícího. Odstoupení rovněž zašlete prodejci emailem.

V písemném odstoupení dále prodejce upozorněte, že se nevyřízením reklamace v zákonné lhůtě dopustil správního deliktu dle zákona o ochraně spotřebitele, za který mu hrozí pokuta až 3 mil. Kč, a že rovněž zvažujete podání podnětu k České obchodní inspekci k prověření tohoto deliktu. Toto by ho mělo přimět k vrácení peněz s tím, že by se vyhnul případné pokutě. Upozorňuji však, že nemůžete v dopise vyhrožovat, tedy napsat, že pokud nevrátí peníze, obrátíte se na ČOI. V tomto by mohl být spatřován trestný čin vyhrožování a celá záležitost by se mohla obrátit proti Vám.

Pokud Vám peníze vráceny nebudou, obraťte se ve shora uvedeném smyslu na Českou obchodní inspekci s podnětem na zahájení správního řízení pro spáchání správního deliktu.

Dále zahajte mimosoudní řešení sporu, které rovněž řeší ČOI, více informací včetně možnosti elektronicky zahájit řízení lze nalézt zde:

https://adr.coi.cz/cs

Pokud by ČOI nepomohla s vyřešením případu, resp. by prodejce dobrovolně nevrátil kupní cenu, pak se budete muset obrátit na soud se žalobou. V tomto případě doporučuji využít služeb advokáta, kdy náklady za právní zastoupení v zákonné výši by pak hradila strana, která spor prohraje.

__

-

A. Problém se týká bytového družstva (BD). Ve stanovách BD je následující článek:
Čl. 53 Zákaz konkurence člena představenstva
1) Člen představenstva nesmí podnikat v předmětu činnosti družstva, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody družstva pro jiného.
2) Člen představenstva nesmí být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby se shodným předmětem činnosti nebo osoby v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern, společenství vlastníků jednotek nebo družstvo, jehož členy jsou pouze jiná družstva.
3) Člen představenstva nesmí být současně členem kontrolní komise družstva nebo jinou osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat za družstvo.
4) Člen představenstva informuje předem družstvo o okolnostech podle odst. 2 (§ 710 zákona č. 90/2012 Sb.).
Předsedou BD se nedávno nechal zvolit podnikatel, který podniká, je jednatelem s. r. o. a v předmětu podnikání je uvedeno: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Dotaz zní: Může tento podnikatel vykonávat funkci předsedy BD?
B. Druhý dotaz, pokud mohu mít se týká následujícího.
Tento podnikatel si přivedl/resp. si vodí na schůzi BD advokáta a do zápisu ze schůze nechává zapsat (připravuje odkup 2 bytů a opravy domu za získané peníze) – řízením schůze je pověřen JUDr. XXX.
Domnívám se resp. bylo mi řečeno, že řízením schůze nemůže být pověřena cizí osoba a to ani právník. Je tomu tak?
Pozn. Před rokem byl na schůzi přítomen jiný advokát, který prohlásil, že schůzi řídit nebude a že bude pouze pořizovat zápis. Možná právě proto vyměnil předseda advokáty.
Pro doplnění informací k dotazu uvádím, že předmětem činnosti BD je:
pronájem nemovitostí, bytových a nebytových prostor včetně poskytování základních služeb spojených s pronájmem a údržbou bytového a nebytového fondu. Domnívám se, že s ohledem na čl. 53 zejména odst. (1) a (2) nemůže činnost předsedy vykonávat jednatel společnosti s ručením omezeným. Domnívám se také, že v seznamech oborů činnosti "výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živn. zákona" je řada oborů, které kolidují s čl. 53. Ten se mj. nyní také "pustil" do prodeje bytů, organizování oprav domu - vybral firmu, kterou zná a ostatní nabídky nevzal v úvahu. Děkuji za odpověď. Václav.

ODPOVĚĎ:
S Vaším názorem se plně ztotožňuji, jelikož je pravdou, že s předmětem činnosti BD může náplň některých živností, které se podřazují pod "výrobu, obchod a služby neuvedené.", být ve střetu zájmů. Teoreticky je možné, že si takový podnikatel může pro své podnikání z BD udělat výdělečný podnik. Řízením schůze v žádném případě nemůže být pověřena třetí osoba, ani právník, toto je v kompetenci představenstva. Nezbude Vám, než zvážit podnět na odvolání předsedy BD.

__

-

Rád bych se prosím zeptal, jak se mám bránit svůj pozemek proti sousedově elektrické přípojce. Problém je následující: Na dvou sousedících pozemcích jsou postaveny 2 chaty. Jednu vlastním já a druhou můj bratr (bohužel vztahy jsou špatné). Přes mojí zahradu vede jeho soukromá elektrická přípojka k jeho chatě. V současné době (už cca 4 roky) je však přípojka nefunkční, protože je prý porucha na mé zahradě. Před těmi cca 4 roky proběhlo ohledně nefunkčnosti el. přípojky místní šetření stavebního úřadu s účastí obecního úřadu. Výsledek byl, že bratr si může bez problémů vést kabel na svůj pozemek podél cesty, mimo můj pozemek a obec s tím souhlasí. Dosud tak ale neučinil. Já přitom nemám žádné věcné břemeno ohledně toho kabelu. Kabel přes mojí zahradu vede cca 30 let, kdy žili ještě rodiče a byla to má dobrá vůle, že jsem k tomu tenkrát svolil. Bratrova chata byla dříve chatou rodičů, kteří mu jí dali. Nyní někdo bratrovi poradil, že se má znovu obrátit na stavební úřad a ten že mně nařídí, abych kabel zpřístupnil (tj. kopání na zahradě). Moje argumenty jsou tyto:
1) Nemám věcné břemeno.
2) Stavební úřad již jednou rozhodl (místní šetření před cca 4 roky) a nemůže ve stejné věci rozhodovat podruhé.
3) Kabel je můj (před cca 30 lety jsem ho rodičům kupoval), ale dokázat to nemohu.
Stačí mně tyto argumenty? Musí vést kabel přes mou zahradu, když může bez problémů vést mimo mou zahradu a délka obou tras je cca stejná?
Velmi děkuji předem za odpověď a jsem s pozdravem, Marcel.

ODPOVĚĎ:
Rada, kterou Váš bratr obdržel, je v podstatě správná, řešení nastalé situace však nemusí být zdaleka tak přímočaré, jak si ho Váš bratr patrně představuje.

V první řadě je nutné vycházet z § 1022 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

- nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné;

- žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.

Občanský zákoník tedy výslovně počítá s tím, že vstup na sousedův pozemek má být umožněn za přiměřenou náhradu, přičemž soused není povinen vstup na svůj pozemek připustit, pokud jeho zájem na nerušeném výkonu vlastnického práva k vlastnímu pozemku převyšuje zájem souseda-stavebníka na provedení stavebních úprav (právě toto ustanovení, formulované v druhé odrážce výše, se na Váš případ vztahuje).

Dle občanského zákoníku je tedy Váš bratr primárně povinen pokusit se s Vámi o dohodu na vstupu na Váš pozemek a nabídnout Vám za to přiměřenou náhradu. Svému bratrovi můžete při této příležitosti sdělit, že se domníváte, že Váš zájem na nerušeném užívání Vašeho pozemku převyšuje jeho zájem na opravě vadné elektrické přípojky.

Není-li dohoda mezi sousedy možná, přichází v úvahu aplikace příslušných ustanovení stavebního zákona. Konkrétně dle § 141 stavebního zákona platí, že:

- pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací a k odstranění stavby nebo zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k sousedním pozemkům či stavbám na nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků nebo staveb, pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě;

- účastníkem řízení je ten, v jehož prospěch má být povinnost uložena, a ten, z jehož pozemku nebo stavby mají být práce prováděny;

- ten, v jehož prospěch byla povinnost podle první odrážky uložena, musí dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit; po skončení prací je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do předchozího stavu.

Pakliže tedy mezi Vámi a Vaším bratrem nedojde k dohodě ve smyslu shora uvedeného ustanovení občanského zákoníku, bude Váš bratr oprávněn iniciovat zahájení správního řízení dle stavebního zákona. Do tohoto správního řízení (jehož účastníkem samozřejmě budete) Vám doporučuji soustředit veškerou Vaši obranu.

Co se týče Vámi zmíněných argumentů:

a/ Neexistence věcného břemene:
Bylo-li vedení elektrické přípojky Vaším pozemkem z Vaší strany dříve odsouhlaseno, nachází se tato přípojka ve Vašem pozemku oprávněně. Pro vedení elektrické přípojky cizím pozemkem je samozřejmě nejvhodnější zatížit tento pozemek věcným břemenem (resp. služebností inženýrské sítě dle § 1267 a § 1268 občanského zákoníku), elektrická přípojka však může být oprávněně vedena cizím pozemkem i pouze na základě souhlasu vlastníka tohoto pozemku.

Svůj souhlas s vedením elektrické přípojky Vaším pozemkem můžete samozřejmě odvolat. V takovém případě by však byl Váš bratr povinen elektrickou přípojku z Vašeho pozemku odstranit, tedy rozkopat Vaší zahradu, o což, jak předpokládám, zájem nemáte.

b/ Minulé rozhodnutí stavebního úřadu:
Pokud stavební úřad provedl na Vašem pozemku v minulosti pouze místní šetření, předpokládám, že žádné rozhodnutí v této věci nevydal (nanejvýš konstatoval stávající stav a doporučil jeho řešení). Bylo-li tomu skutečně tak, jak předpokládám v předchozí větě, může stavební úřad v této věci rozhodnout i nyní.

c/ Vlastnictví kabelu:
Pokud nejste schopen prokázat, že elektrickou přípojku, resp. kabel, jste v minulosti kupoval Vy, je tento argument prakticky nepoužitelný.

V rámci řízení, které stavební úřad zahájí (pokud ho bude Váš bratr iniciovat) především namítejte hrubý nepoměr mezi bratrovým zájmem na opravě elektrické přípojky (což je problém, který Váš bratr několik let neřešil) a Vaším zájmem na nerušeném užívání Vašeho pozemku. S přihlédnutím ke skutečnosti, že Váš bratr může vést mimo Váš pozemek novou elektrickou přípojku, aniž by tato trasa byla delší než trasa stávající, by měl stavební úřad dospět k závěru, že zahájení výkopových prací na Vašem pozemku je natolik citelným zásahem do Vašeho vlastnického práva, že nemůže převážit Vaše právo na nerušeném užívání Vašeho pozemku. Pokud oprava stávající elektrické přípojky i zbudování nové elektrické přípojky obnáší přibližně stejný rozsah výkopových prací, neměl by stavební úřad svolit k tak citelnému zásahu do Vašeho vlastnického práva k Vašemu pozemku. Můžete rovněž namítnout, že podmínky pro autoritativní rozhodnutí stavebního úřadu nejsou splněny, neboť Váš bratr se nepokusil se s Vámi na vstupu na Váš pozemek dohodnout. Tyto argumenty, stejně jako argument o neexistenci věcného břemene (byť se jedná o argument sporný) písemně sdělte stavebnímu úřadu (stavební úřad bude povinen k nim při svém rozhodování přihlédnout, resp. se s nimi vypořádat).

Případnou obranu proti bratrovu postupu by bylo možné vést i prostředky soukromého práva (podáním návrhu na vydání předběžného opatření a následně podáním žaloby), v současné chvíli je však podstatnější soustředit se na správní řízení, které Váš bratr možná iniciuje.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník

zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

-

Mám složitý problém. V roce 2006 jsem se vdala a odstěhovala jsem se k manželovi, který vlastnil RD a tam jsme začali bydlet. Bydlela tam i jeho matka, ale bez věcného břemene, kdysi mu ten RD dala. V roce 2007 se nám narodil syn. V roce 2008 si chtěl manžel vzít hypotéku na splácení jeho a matčina úvěru a stavby vedlejšího vchodu. Jeho matka mi začala dělat problémy, psychicky mě deptat. Úvěr amerika 1.200.000 Kč se vzal v bance a zároveň mi manžel daroval půlku RD přes notáře. Po úvěru ale začal měnit názory, jednou, že se z úvěru pořídí nemovitost, potom že bude rekonstruovat garáž, a další nápady takže už tehdy mluvil o tom, ze se pořídí nemovitost. Vedlejší vchod odmítla matka. Uplynulo několik měsíců a soužití s matkou bylo natolik neúnosné, psychický teror, který řešili i sousedi s tchyní, že mě v podstatě vyhodila. Já s dítětem 1,5 měsíce odešla a z úvěru jsem pořídila byt, aby jsme měli kde bydlet, jelikož jeho matka mi hrozila likvidací a odebrání syna. Manžel o tom věděl a dokonce jsme byli dohodnuti, pokud se k sobě vrátíme byt pronajmeme. Nicméně podala jsem žádost o rozvod a řešila vše v poradně, abych zachránila manželství. Chci říct že, druhý důvod byl alkoholismus, který před svatbou zatajili s matkou a já se to dozvěděla až po svatbě. Byt, který jsem pořídila, jsem prvně chtěla napsat na sebe. Podepisovala jsem zálohu na sebe, jak se ale byt měl koupit, manžel začal vyhrožovat, že mě takzvaně vybílí a že mi všechny věci co mi rodiče narychlo koupili pro mě a syna postel, gauč atd., že mě to odstěhuje. Proto jsem šla k místnímu právníkovi, co dělat a on poradil, abych byt přepsala na otce a já to udělala s tím, že jsem s otcem sepsala dohodu, že byt je můj. S tím, že manžel to věděl a že jsme se domluvili s manželem, že situaci která vznikla, že jí začneme řešit v poradně. Žádost o rozvod jsem stáhla vrátila se k manželovi a bylo domluveno, že byt budeme pronajímat, byt si nafotil a počítalo se s tím, že najdeme nájemce. I když já už nájemce měla, mého bratra, který sháněl byt. Jenže po 1 měsíci mě jeho matka vyhnala a vyhrožování se začalo stupňovat, to můžou dosvědčit sousedi, které taky deptala. A já odešla do bytu. Celou dobu mě psychicky deptali manžel a matka s tím, že matka byla odsouzena za stalking soudem a manžel skončil několikrát na přestupkové komisi s tím, že jsme se domluvili že žalobu za vyhrožování na manžela stáhnu, což se stalo. On v roce 2009 ovšem zažaloval mého otce návrh na vydání platebního rozkazu peníze, za které se koupil byt. S tím, že jsem to dala právníkovi a manžel po pár měsících souhlasil a stáhl žalobu na mého otce a k soudu nikdy nedošlo. A my se tedy rozvedly, majetkově vypořádali v roce 2011. Vše připravoval právník a vzhledem k tomu, že manžel nechodil do práce - alkohol, dost si napůjčoval a při vypořádání jsme zároveň prodali společně RD, mě zůstal byt a jemu asi 700.000 Kč a pohledávky a hypotéka byla prodejem zaplacena. S tím, že jsme si dali do vyrovnání, které dělal právník, že nebude po mě nic nárokovat do budoucna. A já si byt z otce přepíšu na sebe, což se stalo. Celou dobou jsem se snažila posílat nějaké peníze a nechtěla jsem první rok ani alimenty, aby na hypotéku nebyl sám tak to bylo domluveno. Do baráku jsem investovala 250.000 Kč, 60.000 Kč jsem dostala od rodiny a cca 30.000 Kč jsem dala do vybavení, které prodal. 40.000 Kč jsem měla já na knížce hotovost, kterou jsem taky nechala v RD. V roce 2016 na mě podal žalobu o vrácení daru. Můžete mi poradit, nemyslím si, že bych ho okradla a on se mnou neustále soudí alimenty, styk pořád dokola. Jinak se synem se nestýká, soud mu nařídil před dvěma lety poradnu, protože psychicky deptali syna ale on odmítl poradnu. Tchýni jsem několikrát nahlásila na policii, vždy to skončilo na přestupkovém. Prosím o radu a zhodnocení celé situace. Děkuji Stáňa.

ODPOVĚĎ:
Vaše situace je samozřejmě komplikovaná a jistě velmi stresující, ale v dotazu prakticky postrádám dotazy, na které lze právně kvalifikovaně odpovědět. Ze situace je zřejmé, že žaloba o vrácení daru nebude úspěšná, jelikož spíše on a jeho matka se vůči Vám dopouští hrubého jednání. Listiny o projednávaných přestupcích doporučuji doložit k žalobě o vrácení daru, Pokud jde o problematiku styku otce se synem a výživné, tak je to velmi nepříjemný kolotoč soudních jednání. Pokud se otec neumoudří, bohužel nezbude, než toto absolvovat, dokud nebude syn zletilý, případně v rámci řízení o styku a výživném požadovat na osobnost otce psychiatrický posudek.

__

-

Dva podíloví spoluvlastníci (sourozenci) darují nemovitost včetně RD dětem jednoho z dárců. Mohou být v darovací smlouvě sjednány pro druhého dárce, který je strýcem obdarovaných dětí a nebydlí v tomto domě, obdobné požitky jako pro výměnkáře (dárce č. 1 a jejího manžela), kteří v tomto domě bydlí, mám tím na mysli doživotní požitky jako přispět pomocnými úkony v nemoci, při úrazu či v podobné nouzi, dle potřeby zdarma zajistit dopravu k lékaři, na požádání zařizovat nákupy atd. Lze tak platně učinit jen ve smlouvě nebo i jako reálné břemeno se zápisem vkladu do KN? Pro dárce č. 1 a jejího manžela se sjednává současně s převodem nemovitosti výměnek v RD, kde oba bydlí. Pokud se v darovací smlouvě výměnek vyhradí oběma manželům výslovně včetně souhlasu s přijetím výměnku oběma manžely, musí být i manžel nedárce v darovací smlouvě uveden jako strana smlouvy tj. včetně generálií v úvodu smlouvy a podpisu na konci smlouvy? Anebo ve smlouvě vůbec nemusí manžel nedárce vystupovat jako strana smlouvy (a tedy se ani vyjadřovat) a to s přihlédnutím k § 2712 NOZ? Děkuji. František

ODPOVĚĎ:
Ano, v daném případě lze Vámi uvedené požitky sjednat i pro strýce obdarovaných, rozhodně bych doporučovala toto sjednat a detailně vymezit ve smlouvě. Pokud má být výměnek sjednán manželům, pak i manžel, který není dárcem, ve smlouvě musí být jako smluvní strana uveden, resp. bude uveden společně se svým manželem na straně výměnkáře a jeho podpis na smlouvě se vyžaduje.

__

-

Dobrý den, mám na Vás hned dva dotazy.
1. Můj tchán je zbavený svéprávnosti, je to Slovák a je na psychiatrii v Lučenci. Je to schizofrenik. Neustále telefonuje ať ho vezmeme k nám na trvalo. Mám obavy co by s toho bylo, jaké povinnosti by nám s toho plynuli a jaký je postup.
2. Žijeme v ČR s trvalým pobytem i když jsme Slováci. Já mám dceru s prvního manželství která je svěřena bývalému manželovi a žije na Slovensku-je ji 14 roků. Chceme aby dcera k nám přijela na prázdniny do ČR ale nevíme jaké potvrzení nebo povolení je nutné případně jestli ji budeme moct vzít sebou na dovolenou do Maďarska.
Děkuji za odpověď. S pozdravem, Jana.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Přestěhování tchána do České republiky:
V tomto ohledu je v první řadě nutné vyřešit medicínskou stránku věci, tzn. zjistit, zda může být Váš tchán vůbec propuštěn ze zdravotnického zařízení v Lučenci a dále zjistit, zda je nutné, aby byla Vašemu tchánovi v České republice poskytována obdobná zdravotní péče (tzn. zda bude nezbytné, aby byl Váš tchán opět hospitalizován, popř. zda postačí ambulantní léčba či zda není žádná léčba nutná). V tomto ohledu komunikujte s ošetřujícím lékařem Vašeho tchána.

Pakliže bude nutné, aby byla Vašemu tchánovi poskytována v České republice nějaká zdravotní péče, obraťte se dále na zdravotní pojišťovnu Vašeho tchána a informujte se zde o podmínkách, za jakých je možné, aby byla tato zdravotní péče za Vašeho tchána hrazena slovenskou zdravotní pojišťovnou.

Pokud by Váš tchán hodlal na území České republiky pobývat více než 3 měsíce, bude nutné, aby získal potvrzení o přechodném pobytu (§ 87a zákona o pobytu cizinců), resp. bude později možné zařídit Vašemu tchánovi na území České republiky trvalý pobyt (§ 87g a násl. zákona o pobytu cizinců). V tomto ohledu Vám doporučuji konzultovat nutný postup s některým pracovištěm cizinecké složky Policie České republiky.

Je-li Váš tchán omezen ve svéprávnosti, bude zapotřebí, aby s jeho odchodem ze zdravotnického zařízení na Slovensku a se změnou místa pobytu souhlasil jeho opatrovník.

Podrobnější informace k jednotlivým nezbytným krokům Vám může sdělit zastupitelský úřad Slovenské republiky:

https://www.mzv.sk/web/praha

2/ Prázdninový pobyt dcery v České republice:
Bude-li Vaše dcera pobývat na území České republiky méně než 3 měsíce (což s ohledem na délku letních školních prázdnin předpokládám), nebude k jejímu pobytu žádné zvláštní povolení zapotřebí. Vzhledem k tomu, že Česká republika, Slovenská republika i Maďarsko se nacházejí v tzv. Schengenském prostoru, bude pohyb Vaší dcery na území těchto států volný.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/


-

Dne 30.4.2017 jsem poslala výboru SVJ reklamaci k vyúčtování služeb a nákladů za rok 2016 (domnívám se, že mi byly naúčtovány některé náklady za služby neoprávněně), ale dodnes jsem nedostala žádnou odpověď. Protože mám nedoplatek, musím jej zaplatit nebo mohu se zaplacením počkat až do té doby, než se moje reklamace vyřídí? Děkuji, Helena.

ODPOVĚĎ:
Reklamace služeb nemá odkladný účinek, to znamená, že je nezbytné vyúčtování zaplatit, i když s výší částky nesouhlasíte (v opačném případě riskujete vymáhání dlužné pohledávky s případnými
sankcemi). V případě, že poskytovatel služby Vaši reklamaci vůbec nevyřídí, máte možnost se obrátit např. na Energetický regulační úřad, který dohlíží nad dodržováním předpisů v oblasti elektroenergetiky (elektřiny, plynu). Pokud bude prodlení s vyřízením na straně výboru SVJ, teoreticky se po nich můžete domáhat náhrady škody, která Vám byla jejich liknavostí způsobena.

__

2015 jsem já (a jiné osoby) nabyl pozemků skrz darovací smlouvu. Na těchto pozemcích byla uzavřena nájemní smlouva na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 10 let. Nyní zde probíhají "komplexní pozemkové úpravy" a já bych chtěl na části mých pozemků vybudovat lesopark a tudíž z oné části mých pozemků s nájemce vypovědět smlouvu (skrz každoroční splavování půdu a půdní eroze). V dokumentu "Pozemkové úpravy - 2. aktualizované vydání" vydané Ministerstvem zemědělství jsem se dočetl, že po pozemkových úpravách všechny nájemní smlouvy zanikají, protože zanikl původní objekt nájmu (přečíslování a scelení parcel).
Čili to by znamenalo, že po pozemkových úpravách mohu s nájemcem uzavřít novou nájemní smlouvu pouze na část pozemků, které by měli zůstat nadále ornou půdou a na druhou část pozemků bych smlouvu o nájmu neuzavíral a mohl začít s procesem projektu lesoparku (povolení od úřadů, život. prostř., průzkumy, atd…).
Ovšem v darovací smlouvě, s kterou na mě přešla i povinnost pronajímatele a další povinnosti se píše:
Hlava V. - Další ujednání
1. V případě, že předmět nájmu - pronajaté pozemky, ať už všechny či jen některé z nich, budou dotčeny provedením pozemkových úprav dle platných právních předpisů a pronajímatel pozbude vlastnické právo k těmto pozemkům a na místo těchto pozemků nabude vlastnické právo k jiným pozemkům, dohodly se smluvní strany na tom, že předmět nájmu dle této smlouvy se automaticky změní tak, že na místo pozemků, které byli dotčeny provedením pozemkových úprav a ke kterým pronajímatel pozbyl vlastnické právo, se předmětem nájmu dle této smlouvy stanou nové pozemky, ke kterým nabyl pronajímatel vlastnické právo v rámci pozemkových úprav. Na trvání nájmu dle této smlouvy nemá vliv, pokud dojde k přečíslování pronajatých pozemků. Nastanou-li výše uvedené skutečnosti, bude to, že tyto skutečnosti nastaly, deklarováno písemným dodatkem k této smlouvě.
Má otázka zní. Je toto ujednání ve smlouvě vůči zákonu a probíhajícím komplexním pozemkovým úpravám platné a nebo tato smlouva zanikne jak se píše v METODICE o pozemkových úpravách vydaným Min. zemědělství i přes veškerou nevoli nájemce (zeměď. družstva)?
Můj postoj je takový, že bych chtěl aby tato smlouva ihned zanikla a já mohl zrealizovat projekt lesoparku. Pokud by nezanikla je možná i jiná varianta než výpovědí s 10 letou výpovědní lhůtou či oboustrannou výpovědí (nájemce / pronajímatel)?
Děkuji, Jindřich

ODPOVĚĎ:
Nájemní smlouva je soukromoprávním ujednáním, tedy strany si mohou sjednat vše, co se nepříčí zákonu. Metodika je z principu chápána pouze jako doporučení, nikoliv jako závazný akt. Proto dle mého názoru Vámi citované ustanovení smlouvy není neplatné a je třeba se jím řídit. V důsledku toho tedy smlouva automaticky nezanikne a je možné ji ukončit pouze tak, jak bylo ve smlouvě ujednáno. Automatický zánik smlouvy by bylo možné předpokládat pouze v případě, že by smlouva problematiku změny pozemků a parcel v důsledku pozemkových úprav vůbec neobsahovala.

_

11/2013 jsme přes makléře pobočky jisté realitní kanceláře franšízového typu pronajali náš byt. Protože jsme dlouhodobě mimo ČR, makléř převzal od nájemníků kauci a nájem za jeden měsíc s tím, že nám vše vloží na účet. V nájemní smlouvě uvedl, že tato "částka bude předána uvedenému makléři, panu XZ, zástupci oné realitní kanceláře, který je oprávněn tuto částku převzít". Peníze na účet nikdy nedošly, makléř nereagoval ani na naše telefonáty, ani na maily. Spojili jsme se s manažerem pobočky realitní kanceláře, pod jejíž hlavičkou makléř působil, a ten nám oznámil, že makléř žádné oprávnění vybírat peníze od zákazníků neměl, a s makléřem ukončil spolupráci. Zajímalo by mě, jestli finanční zodpovědnost za škodu, která nám vznikla, nenese zodpovědnost v našem případě také realitní kancelář, a není tudíž povinná částku za makléře uhradit. V tzv. "Garanci kvality" uvádí zmíněná realitní kancelář, že její agenti jsou proti škodě, kterou mohou způsobit, pojištěni. Jak bychom měli dále postupovat? Děkuji, Zdenka

ODPOVĚĎ:
V tomto případě je možné postupovat dvěma cestami, buď podat trestní oznámení na podezření z podvodu či se obrátit na advokáta a jeho prostřednictvím řešit náhradu způsobené škody jednáním, k němuž dotyčný nebyl oprávněn. Případně uvedené cesty kombinovat.

S ohledem na Vaši dlouhodobou nepřítomnost v republice doporučuji vyhledat advokáta, který v uvedené věci bude jednat, a to jak ve vztahu k policii (podáním trestního oznámení), tak i případným podáním žaloby na dotyčného makléře.

Vztah realitní kanceláře a makléře je obvykle vztah podnikatele a OSVČ, který výrazným způsobem omezuje odpovědnost realitní kanceláře za jednání makléře (pokud navíc makléř jednal nad rámec svého oprávnění je takovým jednáním vázán sám, nikoliv realitní kancelář). Zda by přesto bylo možné postupovat i cestou odpovědnosti realitní kanceláře lze stanovit pouze na základě obsahu smluvního vztahu mezi Vámi a daným makléřem, což není v kapacitních možnostech bezplatné právní poradny.

_

1) Když spáchám např. 3 přestupky v jeden den na jednom místě, budu trestán jen za ten nejzávažnější?

2) Je stále aktuální možnost promlčení přestupku (přestupek nemůže být projednán později, než jeden rok od spáchání)?
A zdali platí tato možnost i v případě řízení bez řidičského oprávnění a jízdy pod vlivem alkoholu do 0,3 promile?
Přestupek byl spáchán 13.5.2013 a datum předvolání k řízení o přestupku je 13.1.2014. Myslíte, že je reálná šance zdržet to o dalších 5 měsíců? Případně jakého postupu bych se měl držet?
Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
1) nelze stanovit jednoznačně; zásada trestního řízení nastíněná v dotazu se pro správní řízení (tedy pro řízení o přestupku) použije za podmínek stanovených v § 57 zákona č. 200/1990 Sb. Podle odkazovaného ustanovení nestačí pouze skutkové okolnosti (tedy jedním jednáním více přestupků), ale musí být splněny i skutečnosti procedurální (tedy příslušnost správního orgánu k projednání všech přestupků)

2) roční lhůta k prekluzi přestupku je stále platná.
řízení bez řidičského oprávnění lze vyřídit jako přestupek pokud se nejedná o maření výkonu úředního rozhodnutí, což je trestný čin. I tento přestupek v souvislosti s dalším přestupkem může během uvedené lhůty prekludovat, pokud nebude projednán. Zda k prekluzi opravdu dojde, aniž by byl přestupek projednán záleží na aktivitě správního orgánu; šanci na prekluzi přestupků nelze odhadnout.

K poslednímu dotazu uvádím, že předmětem činnosti poradny není poskytovat poradenství mařící činnost správních orgánů vymáhajících dodržování právních předpisů.

_

Rozvod 10/2008. Máme RD v SJM, ona se svévolně odstěhovala. Nabídl jsem jí 700 000 KČ + sám doplatím zbytek dluhu na RD 66 000 Kč, což vše za svědectví jejího otce exmanželka odmítla.
7.6. 2013 mi přišel od samosoudkyně dopis, který obsahuje žalobu s návrhem zrušení podílového vlastnictví, kde exmanželka požaduje přes svou právničku vyplatit 950 000 Kč z odhadu obvyklé tržní ceny celé nemovitosti ve výši 1 900 000 KČ s tím, že se pak stanu vlastníkem RD. V žalobě píše, že odhad provedl realitní makléř v roce 2012 (odhadu makléře jsem se neúčastnil ani jsem o něm nevěděl), dále je v žalobě napsáno, že jsem s bývalkou nedostečně komunikoval a zkrátka, že za to, že se nemovitost do dnešní doby neprodala mohu já a že to vše zdržuji (byť to není pravda - dům jsem inzeroval a manželka prodej nakonec odmítla pro nízkou prodejní cenu prodat). K žalobě se mám písemě vyjádřit do 6.7. 2013.
Exmanželka se o RD nějak nestará, zajímají jen a jen peníze z nemovitosti, přestože do ni nevložila ani korunu ani práci. A vůbec nechce ani slyšet nechat celou nemovitost potom dětem s tím, že se oni budu starat.
Co se stane, když do vyjádření k žalobě napíšu, že o nemovitost mám zájem, ale za podíl exmanželky jsem schopen vyplatit jen 475.000 Kč + splatím dluh na RD dnes (08.02.2018) asi 50.000 Kč. Více peněz již nemám, zadlužit se v dnešní době nehodlám je mi 47 let, jiné bydlení nemám.
Když s tím nebude souhlasit, tak ať si svůj podíl za 950 000 KČ prodá přes toho realitního makléře co jí provedl odhad.
Může soud případně nařídit soudní prodej nemovitosti, když mám zájem v RD bydlet, ale na vyplacení částky nemám více peněz než mám možnost zaplatit? Zadlužit se nechci. Může mě exmanželka nějak z domu "dostat" - tzn. vystěhovat či dům prodat bez mého souhlasu?
Dle mého mínění je bývalky podíl za této situace s nemovitostí stejně samostatně v neprodejný. Částka 475 000 KČ je dle mého názoru adekvátní, protože v naší lokalitě RK vykupují nemovitosti za 50% obvyklé tržní ceny. Zřejmě ani soudní prodej o kterém zatím neuvažuje by jí větší částku nezajistil. Prostě ideální 1/2 tohoto domu jí nikdo v dnešní době nekoupí a za 950 000 KČ už vůbec ne. Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Pro potřeby odpovědi je nejdříve nutné zjistit, jaký je právní řežim předmětné nemovitosti.

Z dotazu vyplývá, že v roce 2008 proběhl rozvod manželství. Kdy bylo vypořádáno společné jmění manželů a jak?

Pokud společné jmění manželů vypořádáno nebylo, nebo bylo vypořádáno z části mimo danou nemovitost, a rozhodnutí o rozvodu manželství nabylo právní moc v roce 2008, uplatní se vůči nevypořádanému majetku tzv. fikce vypořádání společného jmění podle § 150 odt. 3 občanského zákoníku. V takovém případě by nemovitost byla od roku 2011 v podílovém spoluvlastnictví, přičemž Vaše podíly by byly ve stejné výši.

Co je předmětem žaloby?

Předpokládám, že je předmětem žaloby zrušení a vypořádání spoluvlastnictví s návrhem na způsob vypořádání.
Pokud nikoliv, je nutné dotaz odpovídajícím způsobem doplnit.

Do vyjádření k žalobě doporučuji reagovat na to, co je uvedené v žalobě (např. reakce na nezájem dohodnout se o vypořádání smírně; reakci na posudek makléře - realitní makléři běžně oceňují nemovitosti výrazně nad tržní cenou, jelikož z takto stanoveného odhadu je sjednávána odměna makléře).

S ohledem na závažnost situace doporučuji obrátit se na pomoc advokáta. Z časových důvodů je možné vyjádření k žalobě podat bez zastoupení a vyjádření následně doplnit před nařízením jednání. Lze také doporučit zpracování odhadu nezávislým odhadcem. V rámci vyjádření je taktéž možné učinit procesní nabídku žalobci, tedy navrhnout vlastní řešení věci, aby soud měl povědomí o tom, že situaci chcete řešit.

Způsoby vypořádání spoluvlastnictví jsou uvedeny v § 142 občanského zákoníku: "Soud přihlédne přitom k velikosti podílů a účelnému využití věci. Není-li rozdělení věci dobře možné, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; přihlédne přitom k tomu, aby věc mohla být účelně využita. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud její prodej a výtěžek rozdělí podle podílů. "

Soudní prodej nemovitosti v případě zájmu o nemovitost a jedinou možnost bydlení jednoho ze dvou spoluvlastníků je vyloučen.

_

-

Se zůstavitelkou jsem žila 13 let ve společné domácnosti. Zůstavitelka zanechala závěť v můj prospěch. Jiné dědice nemá. Musí být k dědickému řízení přizván Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových?
I navzdory závěti (notářsky ověřené) je k dědickému řízení zvána právnička z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Po dotaze na příslušném úřadě se mi dostalo následující odpovědi.
Dědění ze závěti založené na existenci listiny obsahující platný právní úkon vykazující potřebné formální i obsahové náležitosti vede k důslednému prověřování platnosti závěti. O takovém právním úkonu se jedná nejen s těmi, kdo na jeho základě mají dědit, ale i s těmi, kteří by dědili v případě jeho neplatnosti. Tito dědici mají možnost vyjádřit se k listině, popírat platnost závěti, vyvolat rozhodování o právním posouzení ve smyslu ust. § 175k odst. 1 občanského soudního řádu nebo o sporných skutečnostech týkajících se platnosti závěti ve smyslu ust. § 175k odst. 2 občanského soudního řádu.
Pokud zůstavitel nezanechal zákonných případně dalších závětních dědiců stává se účastníkem stát, a to v postavení konkurenčního nabyvatele dědictví, který se vyjadřuje k platnosti a pravosti závěti. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Pokud jste se zůstavitelkou měly společnou domácnost a společně jste hospodařily, jste i jediná dědička ze zákona. Vy sama byste se tedy měla vyjadřovat k závěti. I kdyby závěť nebyla platná, jako spolužijící osoba byste dědila také Vy.
Pokud jste měly pouze společné bydliště, ale každá jste žily odděleně - neměly jste společnou domácnost, tak je uvedený postup ze zákona nezbytný a stát se k závěti musí vyjádřit. Pokud je závěť sepsaná u notáře - notářským zápisem, bude to pouze formalita. Pokud je na ní pouze ověřený podpis, bude se zkoumat platnost, ale i s ověřeným podpisem byste se podle všeho neměla ničeho obávat. Pokud by se ukázalo, že závěť není platná, a Vy nejste ani spolužijící osoba ve smyslu zákona, nemohla byste dědit.


_

Digitalizací pozemků se objevil nový pozemek, který před digitalizací nebyl zakreslen v mapě na katastrálním úřadě, pozemek je napsán na mojí babičku, která umřela v roce 1991, po ní dědil můj otec a v roce 2008 já. Od té doby už přoběhlo 2x dědické řízení bez tohoto pozemku. Na katastrálním úřadě mě poslali k soudu, kde se mnou sepsali návrh na dodatečné projednání dědictví. Mám obavy, že nebudu mít na zaplacení soudních výloh a dalších poplatků při vyřizování dědictví, za dědictví jsem už v roce 1991 platila kolem 30.000 Kč, nyní mám dceru na VŠ a nemám dostatek finančních prostředků. Myslím, že to zavinil katastrální úřad, čili stát, tak proč bych za jejich chybu měla platit já. Jedná se o pozemek 140 m2, je to pruh kolem domu, z části trávník, z části asfaltová silnice. Budou velké soudní výlohy, daňové řízení a další věci kolem a zpětná daň? Také nevím zda budu muset platit zpětně daň nebo nějaké penále, prosím o radu. Děkuji, Ilona

ODPOVĚĎ:
Pokud to nevyřídíte Vy, tak to bude v budoucnu vyřizovat Vaše dcera, nebo obecně Vaši dědicové. Budete hradit odměnu notáře, která se vypočítává z ceny pozemku. Podle všeho jste jediný dědic, takže do žádosti o dodatečné projednání dědictví napište, že cena pozemku je… Uveďte jakoukoli cenu do 30.000,- Kč. Tam to vždy vychází na odměnu notáře stejně, tedy 600,- Kč. K tomu budete platit DPH, dnes (08.02.2018) 126,- Kč a poštovné (do 100,- Kč). Dědickou daň nebudete platit. Na katastrálním úřadě již nic platit nebudete. Budete však v budoucnu platit daň z nemovitosti, ale to bude v řádu desetikorun. Pokud jste ji neplatil za tento pozemek, může ji po Vás chtít finanční úřad maximálně 3 roky zpětně ale už žádné penále.

_

Strýc (bratr mé matky) spáchal sebevraždu. Má matka již nežije, strýc nemá žádné
děti ani partnerku, manželku. Já jsem s ním žila ve společné domácnosti 2,5 roku před jeho smrtí. Strýc má maminku - moji babičku a ještě bratra. Byla jsem u notáře oznámit, že jsem spolužijící osoba. Jsem ve druhé i
třetí dědické skupině. Babička moc nechápe to, že by mělo být najednou vše její, když ji nic nikdy nepatřilo, protože vše bylo napsáno na Miloše. Bojím se, že si strejda zařídí plnou moc od babičky, aby za ní jednal. Může mě vyřadit z dědického řízení?
Strýc napsal dopis na rozloučenou, kde odkázal finanční hotovost bratrovi. V dopise ale nezmínil dům a osobní majetek. Mám ještě sestru.
Může mne tedy strýc vyřadit z dědictví? Bude notář brát v potaz i dopis strýce?
Strýc měl v peněžence poznačné osoby, které mu dlužily peníze. Mohu tyto pohledávky uplatnit v dědickém řízení?
Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
V případě, že dopis, který uvádíte splňuje formální náležitosti závěti, bude k majetku uvedenému v této závěti povolán jako dědic jeho bratr. K ostatnímu majetku neuvedenému v závěti budou povoláni dědicové ze zákona. Pokud dopis nesplňuje formální náležitosti závěti, budou vše dědit pouze dědicové ze zákona. Vzhledem k tomu, že žije matka zůstavitele, bude se dědit v II. dědické skupině. (Předpokládám, že matka zůstavitele dědictví neodmítne). K majetku neuvedenému v závěti tedy budete povolána Vy, jako spolužijící osoba a matka zůstavitele, rovným dílem. Vaše babička může dát plnou moc komukoli, pokud bude chtít, klidně i Vašemu strýci. Pokud jste byla spolužijící osoba (tedy měli jste společnou domácnost a z tohoto důvodu jste společně o tuto domácnost pečovali), tak Vás strýc nemůže vyřadit.
Vaše sestra v II. dědické skupině dědit nebude.
Pokud by Vaše babička dědictví odmítla, dědilo by se v III. dědické skupině. Tam byste dědila rovněž Vy, jako spolužijící osoba a dále všichni sourozenci zůstavitele. Pokud některý ze sourozenců zůstavitele zemřel, nastupujíc na jeho místo automaticky jeho děti s tím, že mají nárok na dědický podíl tohoto svého předka rovným dílem.
Pokud víte, že Vašemu strýci někdo dlužil peníze, jste povinna to notáři oznámit (každý účastník je povinen označit důkazy, v dědickém řízení tedy uvézt předpokládaný majetek). Toto ale notáři sdělte nyní, nečekejte až na předvolání k jednání, neboť notář tyto skutečnosti bude muset ještě prošetřit, než všechny předvolá.

_

Je mi 59 let a od 11/2011 do 12/2013 jsem byla v zaměstnání vystavena těžké šikaně od nadřízeného a kolegyně, tak že jsem byla léčena na psychiatri. Od 1/2014 jsem v důchodě. Chtěla bych tuto šikanu řešit soudní cestou. Prosím o radu, jak mám v tomto případě postupovat, co všechno je potřeba a kam se obrátit? Zda na policii nebo přímo na soud? Důkazy, že jsem byla šikanována mám. Šikanu jsem se snažila řešit na všech nadřízených stupních, bohužel vše se obrátilo proti mě.
Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Případy šikany na pracovišti lze řešit soudně v několika směrech.
Je možné podat u soudu žalobu na ochranu osobnosti a požadovat náhradu nemajetkové újmy. Pokud byste se dovolávala určitých práv daných zákoníkem práce, lze podat u soudu žalobu na plnění (např. doplacení mzdy za práci přesčas, která Vám nebyla poskytnuta). Pokud došlo k diskriminaci, lze podat žalobu dle antidiskriminačního zákona. V případě, že jednání osob, které Vás šikanovali, má znaky trestného činu, lze podat u orgánu policie trestní oznámení, jehož následkem může být trestní stíhání daných osob.
Zároveň lze podat u příslušného inspektorátu práce podnět ke kontrole u zaměstnavatele, zaměstnavateli pak mohou hrozit vysoké pokuty. V tomto případě se však neřeší Váš konkrétní nárok vůči zaměstnavateli.
Konkrétní postup však vždy vyplývá z konkrétního případu, jednání osob a situací, které nastaly. Jelikož Váš dotaz je obecný, doporučovala bych obrátit se na advokáta, popř. právníka, který by danou situaci analyzoval a navrhl Vám určitá řešení, popř. by Vás mohl v daném sporu se zaměstnavatelem zastupovat.

_

Od 2004 řešíme soudně rozdělení SJM z moji bývalou manželkou. Opakovaně se odvolává, na radu právničky si pozastavila živnost (kadeřnice), již 5 let pobírá sociální přídavky a před soudem vystupuje jako sociálně slabá, byla jí přidělena státem právnička, kterou platí stát (my poplatníci) a za jedno stání dostává právnička cca 40.000 Kč. Zjistil jsem a doložil soudu, že bývalá manželka má pronajaté od 2009 prostory v nedaleké vesnici (od jejího bydliště) a zde provozuje svojí živnost - kadeřnici - načerno, protože má pozastavený živnostenský list a také na FU. Chci se zeptat, jak mám postupovat, aby soud uznal, že není s sociální tíži a také před úřady - živnostenský úřad, FU.
Odhaduji její boční roční příjem cca 200.000 Kč a za těch 5 let kolem 1.000.000 Kč + vyplacená právnička státem za ty roky asi 500.000,- Kč. Jaké jí hrozí postihy? Živnost si nahlásila až teď je to asi týden, protože zjístila, že mám její nájemní smlouvu. Děkuji. Ctibor

ODPOVĚĎ:
Pokud jste soudu předložil kopii smlouvy o nájmu nebytových prostor, v nichž Vaše bývalá manželka neoprávněně podniká, lze Vám doporučit dotázat se zároveň soudu, jaké další důkazní materiály budou zapotřebí k prokázání skutečnosti, že Vaše bývalá manželka svou sociální tíseň pouze předstírá. V této souvislosti připomínám § 128 Občanského soudního řádu, dle něhož je každý povinen bezplatně na dotaz sdělit soudu skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnutí. Odmítnout soudu sdělit tyto skutečnosti může jen ten, kdo by tak mohl učinit jako svědek. Soud se tedy může dotázat např. pronajímatele předmětných nebytových prostor na to, jaká činnost byla v těchto prostorách provozována (tento krok můžete soudu samozřejmě navrhnout).

Nelze vyloučit, že Vaše bývalá manželka se svým počínáním dopustila přestupku dle § 61/3 písm. b) živnostenského zákona, kterého se dopustí ten, kdo provozuje činnost, která je předmětem živnosti řemeslné nebo vázané, aniž by pro tuto živnost měl živnostenské oprávnění, přičemž za tento přestupek může být Vaší bývalé manželce uložena pokuta do 750.000,- Kč.

Trestného činu neoprávněného podnikání se dle § 251/1 trestního zákoníku dopustí ten, Kdo neoprávněně ve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní, obchodní nebo jiné podnikání, přičemž za tento trestný čin může být uložen trest odnětí svobody až na dvě léta nebo trest zákazu činnosti.

Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem pak bude pachatel potrestán, získá-li neoprávněným podnikáním pro sebe nebo pro jiného značný prospěch (tzn. částku nejméně 500.000,- Kč), trest odnětí svobody na dvě léta až osm let hrozí pachateli, získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu (tzn. částku nejméně 5.000.000, - Kč).

Trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby se dle § 240/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu anebo vyláká výhodu na některé z těchto povinných plateb, přičemž pachatel tohoto trestného činu bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti.

Máte-li v úmyslu upozornit na neoprávněné podnikání Vaší bývalé manželky rovněž místně příslušný živnostenský a finanční úřad, můžete postupovat obdobně, jako v případě soudu, tzn. předložte těmto úřadům kopii smlouvy o nájmu nebytových prostor s podnětem k prošetření právně závadného stavu.

_

Dálkově studuji a zaměstnavatel mi nabídl kvalifikační dohodu. Zajímalo by mě, co by se stalo, kdybych během této dohody otěhotněla a šla na mateřskou. Školu končím 2016, tudíž bych během mateřské výhody kvalifikační dohody nečerpala, akorát bych se zaměstnavateli upsala na několik let po skončení studia (návratu z rodičovské). Ale zas bych měla jakousi "jistotu" že mě zas po rodičovské dovolené vezmou zpět.
Co je pro mě nejlepší? Děkuji, Zuzka

ODPOVĚĎ:
Na Vaši otázku není jednoznačná odpověď. Předmětem kvalifikační dohody je závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele po určitou dobu po zvýšení této kvalifikace, nebo uhradit zaměstnavateli náklady, které za tímto účelem vynaložil (§ 234 zákoníku práce). Zaměstnavatel umožňuje zaměstnanci zejména čerpat pracovní volno na studium a přípravu na vykonání zkoušek, může ale hradit i jiné náklady, např. školné, cestovní náklady. To záleží na zaměstnavateli a na konkrétním znění kvalifikační dohody.
Pokud byste po uzavření kvalifikační dohody odešla na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou, nemělo by pro Vás význam čerpání pracovního volna v rámci studia. Jelikož by po tuto dobu za Vás zaměstnavatel nevydával žádné náklady (tedy neposkytoval by Vám pracovní volno), měla by se i o tuto dobu (resp. o tuto poměrnou částku) snížit i částka, jež byste případně měla povinnost zaměstnavateli hradit při ukončení pracovního poměru před dobou uvedenou v kvalifikační dohodě. I po tuto dobu byste však mohla dále studovat a zaměstnavatel by Vám případně mohl hradit jiné náklady.
Ohledně povinnosti setrvat u zaměstnavatele určitou dobu je nutné vzít v úvahu, že doba rodičovské dovolené se nezapočítává do doby, po kterou jste po zvýšení kvalifikace povinna u zaměstnavatele zůstat. Kvalifikační dohoda Vám u zaměstnavatele zaručí místo pouze teoreticky, zaměstnavatel Vám samozřejmě může dát ze zákonných důvodů výpověď, v některých případech byste pak však neměla povinnost hradit vynaložené náklady uvedené v kvalifikační dohodě, takže zaměstnavatel bude asi více zvažovat, zda zrovna s Vámi pracovní poměr ukončí. Jisté pracovní místo Vám však ani kvalifikační dohoda zajistit nemůže.
Ve Vašem případě bych doporučovala informovat se u zaměstnavatele na obsah kvalifikační dohody, popř. i na podmínky v případě nástupu na mateřskou a rodičovskou dovolenou.

Dcera si za peníze rodičů před svatbou koupila družstevní byt –zaplatila si převod členského podílu. Manžel není členem bytov. družstva.
2/ Dcera je před porodem a pro případ, že by při porodu nepřežila A) buď ona nebo B)ona i dítě, chce sepsat závěť s tímto obsahem:
Kdyby ona umřela a dítě žilo:
Chce v závěti podmínit dědictví svého člen. podílu na manžela za podmínek:
- že se ožení se seriózní ženou a o dítě se s ní dobře postará minimálně do plnoletosti dítěte
- bude pomáhat rodičům zemřelé manželky po zbytek jejich života (oba jsou už přes 67 let)
Kdyby nepřežila porod ani ona ani dítě
- chce odkázat členský podíl rodičům nebo
- odkázat podíl manželovi s tím, že bude pomáhat rodičům zemřelé manželky po zbytek jejich života (oba jsou už přes 67 let )
Lze a jak tyto varianty podle NOZ platně uvést do právně účinné závěti?
Je potřeba v takovém případě určit vykonavatele závěti –soud, notář, který by zabezpečil nebo dohlížel na plnění podmínek závěti?
Nebo v případě neplnění podmínek závěti dědicem, mohou nebo musejí žalobou rodiče žádat o převedení podílu na jednoho z nich?
Bude taková závěť platná, napíše-li ji zůstavitelka celou vlastní rukou?
Je-li v takovém případě jednoznačně nutné sepsání závěti notářem, je jeho odměna určena
tarifem podle notářského sazebníku nebo se určuje nějak procentem z hodnoty odkazovaného majetku (členského podílu atd.)určené znalcem?
Děkuji, Jan

ODPOVĚĎ:
Závěť sepsaná celá vlastní rukou, opatřená datem a vlastnoručně podepsaná je platná. Odměna notáře za závěť je určena pevnou částkou a stojí včetně DPH 2.200,- Kč.
Nikomu nelze dát podmínku, že má nebo nemá uzavřít manželství. K takové podmínce se dle § 1556 o. z. nepřihlíží.
Podmínka pomoci rodičům si myslím, že je v pořádku, rozepsala bych se ale konkrétněji, např. obstarávání nákupů, úklid zahrady apod. a určitě bych i uvedla frekvenci - např. minimálně jednou týdně podle jejich přání nakoupí.
Závěť lze napsat tak alternativně, jak je uvedeno výše (pro případ, že dítě přežije, či nikoli).
Pozor ale na to, že v případě, že dítě přežije, bude v pozůstalostním řízení zastoupeno kolizním opatrovníkem, kterého na návrh účastníků ustanoví notář. To je nutné z toho důvodu, že by mohla mezi otcem dítěte, který je zároveň manželem a dědicem vzniknout kolize.
V každém případě musí nezletilé dítě dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny zákonného dědického podílu.
Pokud má zůstavitelka jen jedno dítě a je vdaná, mělo by dítě nárok na 1/2 jejího majetku. Pokud by závětí mělo dostat méně, musí tak jako tak dostat 3/4 z této poloviny, a to v penězích. Manžel, pokud tedy dostane byt, bude muset dítě vyplácet a nebude mít jinou možnost.
Notář nemůže rozhodnout o pozůstalosti jinak, než jak je uvedeno v závěti, ale na dodržování podmínek, např. péče o rodiče určitě dohlížet nebude. K tomu je nezbytné ustanovit vykonavatele závěti, který svou funkci plní i po skončení řízení.
Pokud by nebyl příkaz k péči o rodiče splněn, manžel by ztratil dědické právo a rodiče by mohli zahájit dodatečné dědické řízení. Pak by nejspíše dědilo dítě, pokud by nebylo tak rodiče.

_

Manžel (OSVČ), který prakticky nepracuje, nijak nepřispívá jak na splácení hypotéky (uzavřeli jsme ji oba), tak na chod domácnosti (plyn, elektřina, jídlo, atd.). Zabezpečuje si finančně pouze své potřeby (tzn. platí si účet za svůj telefon, internet, PHM, atp.). Má pocit, že nic platit nemusí. Děti jsou již žijící samostatně a nezávisle.
Jak jej donutit podílet se na nákladech domácnosti a na nákladech na hypotéky?
Co kdyby nastal rozvod manželství (po 37 letech manželství)? 85 % hypotéky jsem zaplatila sama - přihlíží se k tomu??? Zkoumá toto soud? 15 % ještě chybí doplatit. Jak by se majetek dělil v tomto případě? Manžel na mě roky parazituje.
2010 jste reagovali na podobný případ, avšak zajímalo by mě, jak je to v současné době, kdy je platný nový občanský zákoník.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
I podle nové právní úpravy platí, že každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy. Navíc máte jako manželka právo na to, aby Vám manžel sdělil údaje o svých příjmech a stavu svého jmění, jakož i o svých stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech. V případě rozvodu manželství by soud na Váš návrh mohl zkoumat, kdo se jakou měrou podílel na zaplacení hypotéky a bylo by možné, aby kupříkladu byt nadále náležel výhradně Vám. Avšak k takovému rozsudku vede velmi dlouhá cesta, na které musíte mít především množtsví důkazů, které prokáží skutečnost, že manžel se na rodinném rozpočtu nepodílel, ačkoliv se podílet mohl a měl.

_

/ Jak je možné se bránit proti neplatnému rozvázání pracovního poměru výpovědí?
/ Jaké podmínky musí být splněny pro rozvázání pracovního poměru pro nadbytečnost zaměstnance?

Návratu z tříleté rodičovské dovolené. Smlouvu mám na dobu neurčitou, ale po návratu do práce mě čeká výpověď. Náhrada, která byla za mě přijata však na "mém místě" zůstane.
Náhrada byla přijata ze začátku na mandátku a po čase jí byla dána smlouva, ale u jiné společnosti holdingu.
Můžu se nějak bránit proti výpovědi a co přesně mám či nemám právo? Mohu oslovit místně příslušnou inspekci úřadu práce?
Děkuji, Kateřina Langrova
06.05.2014 22:02

ODPOVĚĎ:
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že výpověď z pracovního poměru by Vám měla být dána pro tzv. nadbytečnost. Rozhodne-li se Váš zaměstnavatel zvolit tento výpovědní důvod, musí splnit podmínky dle § 52 písm. c) zákoníku práce, tzn. a/ musela byste se stát nadbytečnou, a to b/ vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.
V tomto ohledu pak platí pravidlo, že zaměstnanec je nadbytečným pouze tehdy, jestliže jeho práce, kterou je povinen konat podle pracovní smlouvy (v rámci sjednaného druhu práce), pro zaměstnavatele není na základě rozhodnutí o organizačních změnách zcela nebo v dosavadním rozsahu potřebná. Jako organizační změna, v jejímž důsledku se zaměstnanec stane pro zaměstnavatele nadbytečným, tak nemůže být označena pouze personální obměna na témže pracovním místě; pro zaměstnavatele se naopak musí stát nadbytečnou sama práce, kterou pro něj zaměstnanec doposud vykonával (stejná práce tak nemůže být vzápětí svěřena jiné osobě).
V otázce podmínek platnosti výpovědi z pracovního poměru dle § 52 písm. c) zákoníku práce odkazuji rovněž na tyto články, které přehledným způsobem zpracovávají aktuální judikaturu Nejvyššího soudu v této oblasti:
http://www.epravo.cz/top/clanky/snizovani-stavu-nebo-obmena-kvalifikacniho-slozeni-zamestnancu-a-nekolik-dalsich-poznamek-k-vypovedi-pro-nadbytecnost-dle-ust-52-pism-c-zakoniku-prace-81777.html
http://www.epravo.cz/top/clanky/aktualni-judikatura-nejvyssiho-soudu-k-vypovedi-pro-nadbytecnost-90308.html
http://www.epravo.cz/top/clanky/rozliseni-organizacnich-vypovednich-duvodu-zvlaste-zruseni-casti-zamestnavatele-a-nadbytecnosti-zamestnance-84157.html
Rozhodnete-li se proti obdržené výpovědi z pracovního poměru bránit, je vhodné vědět, že:
- dle § 69/1 zákoníku práce platí, že dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy;
- dle § 72 zákoníku práce může zaměstnanec uplatnit neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí žalobou k soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit podle podané výpovědi (tzn. po uplynutí výpovědní doby).
Bude-li Vám zaměstnavatelem skutečně dána výpověď z pracovního poměru, doporučuji Vám v každém případě kontaktovat ihned advokáta:
http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx
s jehož pomocí se můžete obrátit písemně na zaměstnavatele s výzvou k dalšímu zaměstnávání, popř. později (nebude-li zaměstnavatel na tuto výzvu kladně reagovat) podat k soudu žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí.
Pokud byste se proti obdržené neplatné výpovědi naopak nebránila, nastoupí zákonná fikce skončení Vašeho pracovního poměru dohodou, a to ke dni uplynutí výpovědní doby (§ 69/3 písm. a) zákoníku práce).
Kontaktování místně příslušného inspektorátu inspekce práce je v případě neplatného rozvázání pracovního poměru zbytečné, neboť tato oblast nespadá dle § 3 zákona o inspekci práce do jeho působnosti; spory tohoto typu jsou řešeny pouze soudy.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu ještě připomínám, že v případě rozvázání pracovního poměru výpovědí dle § 52 písm. c) zákoníku práce Vám může vzniknout nárok na úhradu odstupného dle § 67 zákoníku práce (a to i v případě, kdy by s Vámi byl zaměstnavatelem ukončen pracovní poměr dohodou pro nadbytečnost, za této situace rozhodně doporučuji pravý důvod uzavření dohody do jejího textu zakomponovat).

_

Povinnost hradit měsíční zálohy do "fondu oprav" domu v SVJ.
6 vlastníků bytových jednotek nesouhlasí, 2 vlastníci (my a další sousedé) s výší měsíční Zálohy na opravy společných částí domu. Záloha do fondu oprava 1000 Kč/měs. (stávající výše už po několik let), my jsme požadovali snížení na 100 Kč/měs.
Důvod: nejsou plánovány žádné velké opravy a na účtu SVJ máme 500.000 Kč.
NOZ - nový Občanský zákoník 2014 - § 1180 a § 1181 - domníváme se, že od 1. 1. 2014 opravdu nejsme povinni hradit měsíční zálohy na opravy společných částí domu.
Ve stanovách SVJ máme:
Člen společenství je povinen zejména
--- čl. VII, bod 2, písm. d) - "hradit stanovené příspěvky na výdaje spojené se správnou domu a stanovené příspěvky na opravy, rekonstrukce a modernizace domu, a to poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu, neurčuje-li písemná dohoda všech vlastníků jednotek jinak" (žádná písemná dohoda všech vlastníků není sepsána) a:
--- čl. VII, bod 2, písm. e) - "hradit stanovené zálohy na úhradu za služby a nedoplatky vyplývající z vyúčtování".
--- čl. IX, bod 1 - "Příspěvky a zálohy podle čl. VII, bodu 2, písm. d) a e) platí členové společenství měsíčně v částkách a termínech stanovených shromážděním, a to na účet společenství, pokud shromáždění nestanoví jinak".
Má větší váhu nový Občanský zákoník 2014, nebo Stanovy našeho SVJ z 2004 (aktualizace není provedena)?
Prosím o rychlou odpověď - 22. 5. 2014 odjíždíme na delší čas do zahraničí.
Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Dle § 1200 zákona č. 89/2012 občanského zákoníku povinnosti vlastníků určují stanovy společenství vlastníků jednotek, ty mohou stanovit povinnost přispívat do fondu oprav a povinnost odvádět příspěvek na správu domu, Vy máte právo stanovy změnit, tím, že na schůzy vlastníku odhlasujete jejich nové znění, které notář vyhotoví ve formě notářského zápisu. Při hlasování na shromáždění vlastníků již dle nového zákoníku stačí nadpoloviční většina přítomných hlasů, přičemž shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů.
Ustanovení § 1180 a 1181 zákona č. 89/2012 občanského zákona uvádí povinost vlastníka bytu přispívat na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby).
Stanovy musí být v souladu s donucujícími ustanoveními nového občanského zákoníku, je proto povinností každého společenství vlastníků jednotek je do konce června 2014 upravit, doporučujeme Vám učinit tak prostřednictvím advokáta.

_

Roky jsem se soudila o dědictví. Po 4 letech proběhlo poslední jednání u notářky a vyřízení dědictví po mém druhovi.
Dohoda nebyla možná a tak jsem se stala spoluvlastnicí 1/3 majetku po zemřelém. Kdy mohu chci podat žalobu na vypořádání celého spoluvlastnictví? Musím být nejprve zapsána v katastru nemovitostí a je mou povinností přednostně písemně nabídnout svůj podíl ostatním spoluvlastníkům? Ihned po schůzce u notářky jsme všichni navštívili realitní kancelář a byl dán návrh na prodej jedné z nemovitostí po zemřelém, kde jsme všichni souhlasili. Dodnes není ten dům k prodeji na internetu nabízen. Po dotazu u zmíněné realitky mi bylo sděleno, že ještě nedala písemný souhlas třetí dědička - neteř zemřelého, která byla oslovena mailem. Mohu podat žalobu na vypořádání i když bude jeden z domů nabízen realitkou k prodeji? Děkuji Radka

ODPOVĚĎ:
Předkupní právo ostatních spoluvlstníků trvá do 1.1.2015, tz. že svůj podíl můžete prodat, či vydražit až po té, co s obdobným návrhem vyzvete k odkoupení Vaší části ostatní spoluvlastníky. V případě, že se nevyjádří k Vašemu návrhu, nebo ho odmítnou, můžete podat návrh na soud, který spoluvlastnictví zruší a určí způsob vypořádání.
Návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví můžete podat i v případě, že jste jako spoluvlastník nemovitosti nebyla ještě zapsána v katastru nemovitostí. Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.
Dle zákona každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
V případě, že jste se nedohodla s ostatnímy spoluvlastníky na zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na Váš návrh soud. Ten rozhodne-li o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
Při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem.
Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.
Prodá-li se věc, uhradí se po stržení nákladů prodeje všechny dluhy podle předchozích odstavců ještě předtím, než se mezi spoluvlastníky rozdělí výtěžek.
Bývalí spoluvlastníci si doručí na žádost některého z nich potvrzení, jak se vypořádali, pokud dohodu o zrušení spoluvlastnictví k movité věci neuzavřeli v písemné formě.

_

Před časem jsem uzavřel smlouvu s poskytovatelem Internetu na dobu neurčitou, dle které mohu dát výpověď a tato je platná od okamžiku doručení, doběhne pouze do konce měsíce. Tohoto poskytovatele však odkoupila jiná společnost, smlouvu se mnou nijak neobnovila a ta tvrdí že v jejích všeob. podmínkách je dvouměsíční výpovědní lhůta.
Můj dotaz tedy zní : platí v tomto případě smlouva nabo všeob. podmínky?
Děkuji, Miloš

ODPOVĚĎ:
Všeobecné obchodní podmínky mají za úkol doplňovat ustanovení Smlouvy, které na ně odkazují. V důsledku změny v osobě poskytovatele, byl ten povinen Vás informovat o nových obchodních podmínkách, co jak uvádíte neučinil. Přednost má Vaše Smlouva a v ní uvedené ustanovení týkající se způsobu a lhůty pro ukončení smluvního vztahu.

_

/Je možné v dnešní době prodávat dekrety na byty?
/Kdy může dát nájemce část bytu do podnájmu třetí osobě bez souhlasu pronajímatele?

1998 jsem se po rozvodu, společně se dvěma dcerami, přestěhovala do bytu v nájemním domě s majitelem v Praze. Majitel mi tehdy odprodal "Smlouvu o užívání bytu", za níž chtěl částku 350 000 Kč(nelegálně), nikde není potvrzeno její převzetí.
Ve smlouvě se udává, že je na dobu neurčitou a spoluuživateli se mnou jsou mé 2, tehdy nezletilé, dcery.
Před týdnem mi byla schválena hypotéka a brzy se stěhuji za Prahu. Současný byt si však chci ponechat jako rezervu pro dcery (ev. pro sebe). V nájemní smlouvě je uvedeno, že byt můžu pronajmout třetí osobě se souhlasem majitele. On mi to však nechce dovolit, nechce mi ani zaplatit (byť jen část)peněz za které jsem si tehdy dekret koupila, souhlasí jen s prodejem dekretu za podmínky, že mu dám polovinu peněz.
1/Můžu (vůbec)tento dekret odprodat?
2/Má majitel právo nesouhlasit, abych byt pronajímala třetí osobě, i když to má ve smlouvě? Děkuji, Božena

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí, přičemž budu předpokládat, že právním důvodem užívání předmětného bytu je pouze nájemní smlouva (v tomto ohledu z Vašeho dotazu přesně nevyplývá, jaký dokument máte na mysli „smlouvou o užívání bytu“, upozorňuji proto pouze, že užívací práva k bytům byla starým Občanským zákoníkem změněna na nájemní práva k bytům).

1/ Odprodej dekretu na byt:
Institut „bytových dekretů“ (přidělovaných občanům za minulého režimu národními výbory či po roce 1989 v případech státních či obecních bytů) český právní řád již delší dobu nezná. Po privatizaci českého trhu s bydlením (a po deregulaci nájemného) je v současné době možné získat oprávnění k užívání cizího bytu toliko na základě některé ze smluv dle nového občanského zákoníku (zejména se jedná o nájemní smlouvu, smlouvu o výpůjčce či výprose). Z tohoto důvodu není dnes (08.02.2018) opravdu možné onen „dekret na byt“ úplatně zcizit třetí osobě, neboť tímto způsobem by třetí osoba oprávnění k užívání předmětného bytu nezískala.

2/ Podnájem bytu:
V otázce přenechání bytu do podnájmu třetí osobě je nutné dát za pravdu pronajímateli. Dle § 2275 nového občanského zákoníku platí, že v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele, přičemž žádost o udělení souhlasu k podnájmu i souhlas s podnájmem vyžadují písemnou formu. Nevyjádří-li se pronajímatel k žádosti ve lhůtě jednoho měsíce, považuje se souhlas za daný.

Toto pravidlo pak bylo zakotveno rovněž v § 719/1 starého Občanského zákoníku, za jehož účinnosti byla Vaše nájemní smlouva uzavřena.

Pokud byste dala byt nebo jeho část do podnájmu třetí osobě v rozporu s ustanovením § 2275 nového občanského zákoníku, hrubě byste tím porušila povinnost nájemce, kterážto skutečnost by mohla vést k ukončení nájemního vztahu výpovědí ze strany pronajímatele (§ 2276 nového občanského zákoníku).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak připomínám, že dle § 2274 nového občanského zákoníku může nájemce dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. S ohledem na skutečnost, že přenechání užívání bytu do podnájmu třetí osobě bylo ve Vámi uzavřené smlouvě podmíněno souhlasem pronajímatele, se domnívám, že ani toto ustanovení nového občanského zákoníku by ve Vašem případě nebylo aplikovatelné, neboť ujednání smluvních stran má před ustanoveními zákona v zásadě přednost.

Je možné v dnešní době prodávat dekrety na byty?
Kdy může dát nájemce část bytu do podnájmu třetí osobě bez souhlasu pronajímatele?
_

/ Z jakých důvodů může být vyvlastněn nemovitý majetek?
/ Jaké právní předpisy upravují vyvlastnění?

Město Nové Město na Moravě má 2014 nový územní plán, podle kterého chce zbořit garáže (asi 80 garáží) - pozemek pod garážemi má každý majitel garáže odkoupený a garáže jsou řádně zkolaudované. Máme 2 gráže, v jedné má své invalidní pomůcky manžel (náhr. vozík, cvič. přístroje). Je plně invalidní na vozíku a bez garáže by to nešlo, máme malý byt. Garáže mají být tedy zbořeny a místo nich bude parkoviště. Plocha bude využita pro jiné stavby. Má domněnka: pokud to není veřejný zájem pro stavbu silnice nebo železnice či korydoru, že nelze vyvlastňovat soukromý majetek. Co dělat?
Děkuji. Milena

ODPOVĚĎ:
Vaše domněnka je v zásadě správná, co se týče právní úpravy vyvlastnění, doplním proto pouze následující:

Dle § 1038 a § 1039 nového občanského zákoníku lze vlastnické právo omezit nebo věc vyvlastnit pouze ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a jen na základě zákona, přičemž za omezení vlastnického práva nebo vyvlastnění věci náleží vlastníkovi plná náhrada odpovídající míře, v jaké byl jeho majetek těmito opatřeními dotčen (tato náhrada se poskytuje v penězích. Lze ji však poskytnout i jiným způsobem, pokud si to strany ujednají).

Účely vyvlastnění jsou pak konkretizovány v § 170/1 stavebního zákona, dle něhož lze omezit či odejmout práva (např. vlastnická) k pozemkům a stavbám, jsou-li potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření podle tohoto zákona a jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a jde-li o:

a/ veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel,

b/ veřejně prospěšné opatření, a to snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami, zvyšování retenčních schopností území, založení prvků územního systému ekologické stability a ochranu archeologického dědictví,

c/ stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu,

d/ asanaci (ozdravění) území.

Současně pak musí být splněny rovněž podmínky dle § 3 zákona o vyvlastnění:

1/ vyvlastnění je přípustné jen pro účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem (zde stavební zákon) a jen jestliže veřejný zájem na dosažení tohoto účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného; vyvlastnění není přípustné, je-li možno práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění získat dohodou nebo jiným způsobem;

2/ sleduje-li se vyvlastněním provedení změny ve využití nebo v prostorovém uspořádání území, včetně umísťování staveb a jejich změn, lze je provést, jen jestliže je v souladu s cíli a úkoly územního plánování.

Pokud byl ve Vašem případě územní plán již vydán, tzn. že není možné jeho podobu nijak ovlivnit (dle § 47/2, § 50/3 či § 52/2 a 3 stavebního zákona), lze Vám doporučit vyčkat postupu města, které by v současné chvíli mělo kontaktovat dotčené vlastníky s návrhem na uzavření smluv dle § 5 zákona o vyvlastnění. V případě nezdaru jednání o smlouvě pak bude zahájeno vyvlastňovací řízení, jehož výsledek může být na Váš návrh přezkoumán i soudem (§ 28 zákona o vyvlastnění).

V rámci vyvlastňovacího řízení (popř. v rámci následujícího soudního řízení) Vám v každém případě doporučuji advokátní zastoupení:

http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx

_

2014 som uzavrel zmluvu ServicePlus so spol. Nemetschek Allplan Česko, s. r. o. Zmluva začala platiť od dňa 01.04.2014. V marci tohoto roka som sa rozhodol zmluvu Service plus vypovedať. Dňa 26.03.2016 som na obchodné oddelenie zaslal mail s výpoveďou v prílohe kde som sa odkázal na bod 10.2 Podmienok Serviceplus, v zmysle ktorého som vypovedal zmluvu Service plus. Dňa 06.04.2016 ma kontakovali telefonicky z obchodneho oddelenia s dotazom prečo chcem zmluvu ukončiť atď., prehovárali ma, aby som zmluvu nevypovedával. Na svojej výpovedi zmluvy som však trval. Tým som považoval vec za ukončenú. Dňa 18.05.2015 som obdržal písomnosť od spoločnosti Allplan Česko, s. r. o., kde ma informujú že mi posielajú FA za ďalšie obdobie s tým, že mi moju žiadosť o ukončenie Service plus zamietli. Dôvody neuviedli. Dňa 19.05.2016 som sa telefonicky spojil s obchodným oddelením a pýtal som sa prečo mi moja žiadosť o výpoveď zmluvy Service plus bola zamietnutá, pričom som sa odvolal na bod 10.2 Podmienok Serviceplus. Bolo mi povedané, že výpoveď som mal podať k 31.12.2015, v opačnom prípade ju systém automaticky predĺži. Nižšie uvádzam bod 10.2.podmenok:
"10.2. Smlouva Serviceplus zůstává v platnosti nejméně 12 měsíců a doba její platnosti se automaticky prodlužuje vždy o jeden další rok, pokud nedošlo k jejímu řádnému vypovězení ve výpovědní době trvající tři měsíce ke konci doby platnosti smlouvy."Potreboval by som vysvetliť vyššie uvedený bod zmluvy z právneho hľadiska, mám mu rozumieť tak, že výpoveď možno podať počas 3 mesiacov, alebo 3 mesiace pred ukončením zmluvy? Ďakujem. Richard

ODPOVĚĎ:
Obecně dle § 1998 obč. zák. platí, že smlouvy je možné vypovědět v případech, které stanoví zákon nebo si strany sjednají. V tomto případě není obsah ujednání zcela jednoznačný a jeho výklad je tak otázkou gramatického (obsahového) výkladu s přihlédnutím k úmyslu jednajících stran (čeho chtěly určitým jednáním dosáhnout). S ohledem na tato kritéria vyplývá, že ustanovení je zřejmě myšleno tak, že smlouvu je nutné vypovědět nejpozději do 31.12. daného roku, aby od 1.4. roku následujícího zanikla.
Vedle výpovědi však existují i další způsoby zániku závazku jako je dohoda stran o ukončení smlouvy či odstoupení od smlouvy. K odstoupení může obecně dojít stanoví-li tak zákon nebo ujednají-li si to strany (§ 2001 obč. zák.) a dále pak v případě podstatného porušení povinností ze smlouvy druhou stranou. Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda ve Vaší smlouvě není i jiný důvod výpovědi smlouvy a není vyloučené, že je možné smlouvu ukončit i jinak než výpovědí. Nic také nebrání tomu, abyste se pokusil smlouvu ukončit na základě dohody s protistranou.

_

/ Kdy může vlastník služebné věci žádat o zrušení nebo omezení služebnosti?
/ Může soud zrušit služebnost?

Vlastním pozemky, přes které je veden produktovod. Ochranným pásmem značně omezil využití. Pozemky se nachází v lokalitě, kde je ve velkém rozsahu prováděná výstavba rodinných domků.
Podala jsem žádost, aby byl pozemek o výměře 4687 m2 převeden na stavební pozemek.
V územním plánu, který nabyl účinnosti 11. 10. 2010, mám stavební pozemek o výměře 1000 m2.
Na pozemcích vázne věcné břemeno produktovodu - zákonné věcné břemeno, podle zákona č. 79/1957 Sb. (elektrizační zákon) ve spojení s vládním nařízením č. 29/1959 Sb.
Mohu vyzvat společnost Čepro a. s., aby podle par. 1299 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. Trvalá změna sice výkon práva služebnosti neznemožňuje, ale je zakládající pro těžkou nespravedlnost, k zániku služebnosti sama o sobě vést nemůže, odůvodňuje však právo vlastníka služebné věci služebnost vykoupit. Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Pro úspěšnou aplikaci § 1299/2 nového občanského zákoníku je nezbytné, aby byly současně splněny obě zde uvedené podmínky, tzn. :

- nastane trvalá změna poměrů,

- tato trvalá změna bude současně vyvolávat hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku (nebo oprávněné osoby).

I v případě, kdy by Vámi vlastněné pozemky (které jsou zatíženy předmětným věcným břemenem) byly změněny na stavební parcely se však domnívám, že tuto skutečnost není možné kvalifikovat jako takovou změnu poměrů, která by na Vaší straně založila natolik těžkou nespravedlnost, která by odůvodňovala zrušení či omezení věcného břemene. Změna charakteru předmětných pozemků totiž nijak neomezuje Vaše možnosti právních či faktických dispozic s tímto majetkem. V tomto ohledu je nezbytné si mimo jiné uvědomit, že v ochranném pásmu produktovodu není stavební činnost zcela vyloučena, nýbrž musí být prováděna pouze za zpřísněných podmínek (ani prodej předmětného pozemku tak není zcela vyloučen).

V této souvislosti pak upozorňuji, že § 1299/2 nového občanského zákoníku nahrazuje § 151p/3 starého Občanského zákoníku, v jehož rámci dospěly soudy mimo jiné k názoru, že: „… Při rozhodování o omezení nebo o zrušení věcného břemene v důsledku změny poměrů je třeba brát v úvahu všechny okolnosti věci; především je třeba zjisti, zda došlo ke změně poměrů a v kladném případě posoudit, nakolik tato změna měla vliv na způsob výkonu práva, odpovídajícího věcnému břemeni, jak se projevila na užívání nemovitosti věcným břemenem zatížené, a vzít do úvahy újmu, která oprávněnému nastane v důsledku omezení nebo zrušení věcného břemene za náhradu, a porovnat ji s případnou újmou, která vznikla vlastníkům zatíženého pozemku v důsledku změny poměrů … “

Současně však dodávám, že vyřešení této otázky je věcí právního názoru, tzn. že se můžete setkat i se stanoviskem zcela odlišným. Máte-li proto v úmyslu vyzvat společnost Čepro k zahájení jednání o zrušení či omezení věcného břemene za přiměřenou náhradu, kterou můžete společnosti Čepro v této výzvě nabídnout (výše náhrady by pak měla odpovídat alespoň nákladům spjatým se zřízením přeložky produktovodu), doporučuji Vám advokátní zastoupení:

http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx

_

/ Právní zakotvení zvláštního určení platového tarifu.
/ Kdy nemusí zaměstnavatel při určení platového tarifu zohlednit délku započitatelné praxe zaměstnance?

Po absolvování VŠ od 07/2010 pracuji jako produKční v PO. Byla jsem zařazena v plat. třídě 10., plat. stupeň 0. Za téměř 3 roky praxe mi nebyl zvýšen plat. stupeň. Na můj dotaz mi bylo sděleno:
„Pro naši PO je nařízení vlády 564/2006 Sb. závazné. Pro zařazení do platové třídy je rozhodný druh vykonávané práce a pro prvotní zařazení do platového stupně dosavadní započitatelná praxe. Nicméně z důvodu zmrazení rozpočtových prostředků na platy PO využívá § 6 NV – „Zaměstnavatel může zaměstnanci určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy.“ – tj. nejsou prováděny postupy v platových stupních.“
Postupuje zaměstnavatel v souladu se zákonem? Není povinen mi zvýšit platový stupeň při zvyšování započitatelné praxe? Ani po 1 roce ani po 3 letech praxe u této PO? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že pokud se Váš zaměstnavatel rozhodl stanovit výši platového tarifu tzv. zvláštním způsobem (dle § 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb.), není skutečně povinen Vám plat zvýšit v návaznosti na přibývající délku Vaší započitatelné praxe (jak je pro ostatní případy určeno v § 4 nařízení vlády č. 564/2006 Sb.).

Institut zvláštního způsobu určení platového tarifu představuje rovnocennou alternativu určení platového tarifu dle délky započitatelné praxe každého zaměstnance, přičemž zaměstnavateli je ponecháno na vůli, zda tento úsporný nástroj využije či nikoli.

Výhodou aplikace § 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. je možnost přiznání vyššího platového tarifu, než jaký odpovídá délce započitatelné praxe (samozřejmě v rámci příslušné platové třídy), nevýhodou však je (jak se stalo ve Vašem případě) znemožnění platového postupu (opět v rámci příslušné platové třídy).

Přestože si tedy může zaměstnavatel stanovit v souladu s § 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. vlastní kritéria pro platový postup či platový postup vůbec nepřipustit, nemůže si v této oblasti počínat zcela libovolně. V této souvislosti je vhodné vědět, že dle § 16/1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde mimo jiné o jejich odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty či o příležitost dosáhnout funKčního nebo jiného postupu v zaměstnání, přičemž jakákoli diskriminace je v pracovněprávních vztazích zakázána (§ 16/2 zákoníku práce). Dle § 109/4 zákoníku práce se plat poskytuje podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků, přičemž za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejný plat (§ 110/1 zákoníku práce). Využití institutu zvláštního způsobu určení platového tarifu se proto nemůže stát nástrojem pro činění nedůvodných rozdílů mezi jednotlivými zaměstnanci.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že jakékoli platové změny je zaměstnavatel (včetně odůvodnění) povinen zaměstnanci včas oznámit (§ 37/1 a § 136/2 zákoníku práce).

_

/ Co dělat, pokud pojišťovna odmítá poskytnout pojistné plnění?
/ Kdy je možné podat na pojišťovnu k soudu žalobu?

Při výbuchu v komíně došlo k takovému poškození komína, že musel být zbourán a nahrazen novým. Ve smluvním ujednání jsme proti výbuchu pojištěni. Pojišťovna je ale opačného názoru a odmítá plnění. Navíc byl komín vyčištěn a překontrolován odbornou firmou před topnou sezónou.
Pojišťovna své rozhodnutí odůvodňuje tím, že ke škodě došlo z nepojištěného nebezpečí. Nyní jsme se odvolali. Jak máme postupovat, když odvolání nebude pojišťovnou akceptováno? Velice děkujeme, Novákovi

ODPOVĚĎ:
Nebude-li odvolání pojišťovnou akceptováno, nezbude Vám, než se obrátit na soud s žalobou na poskytnutí pojistného plnění. V této žalobě vyličte všechny rozhodné skutečnosti, doložte maximum důkazů (zejména kopie pojistné smlouvy a souvisejících dokumentů, kopie dosavadní korespondence, doklady o poškození komína a vzniklých nákladech apod.) a domáhejte se, aby soud uložil pojišťovně povinnost uhradit Vám pojistné plnění dle pojistné smlouvy (popř. včetně úroků z prodlení).

Neboť pro komplexní posouzení nastalé situace a přípravu žaloby je nezbytné seznámit se podrobně s Vámi uzavřenou pojistnou smlouvou, doporučuji Vám kontaktovat advokáta:
www.advokatikomora.cz

_

Pracovala jsem rok jako OSVČ v reklamní agentuře jako account manager. Připravovala jsem mezinárodní konferenci a další projekty. Mimo jiné jsem měla shánět sponzory, což se mi nepodařilo. Pracovala jsem přesčasy, víkendy, šéf se na mě naštval a vyhodil mě na konci měsíce, s tím že mi nic nezaplatí. Důvody jsou ve výpovědi. Moje práce na každém projektu byla i objednávání a zprostředkování věcí, služeb.
Je fakt, že v příkazní smlouvě mám, že musím mít k tomu speciální plnou moc. Celý rok to přecházel a až při vyhození se tím oháněl, že mi může za každou věc napařit pokutu 50 000 Kč. Při nástupu jsme se domluvili, že po 6měs. budu mít o 10 tis přidáno, jinak se rozloučíme. Do smlouvy to nechtěl dát. Po půl roce řekl, že mi nepřidá, že by to bylo nespravedlivé pro ostatní a že to tak necítí. Měsíc před výhazovem mi přidal 5 tis. takže zas tak nespokojený nebyl. Moje nadřízená mi řekla, že můj projekt není pro jednoho člověka, jako jsem na tom dělala sama. Mohu dosáhnout, aby mi zaplatil? Vyhodil mě na konci měsíce bez varování, jsem matka samoživitelka. Zítra (09.02.2018) jdu k němu ještě na jednání, čím se mohu ohánět? Insolvencí? Vím že je to skrytý zaměstnanecký poměr - měla jsem firemní vizitky, telefon, dovolenou, vystupovala pod jménem společnosti, měla pracovní dobu. Děkuji, Denisa

ODPOVĚĎ:
Pokud se ve Vašem Případě skutečně jedná o závislou práci, pak by se na daný vztah mezi Vámi a reklamní agenturou dalo dívat jako na skrytý faktický pracovní poměr, tj. na právní vztah se všemi důsledky, které by z toho pro zaměstnavatele i zaměstnance plynuly, tj. nárok na dovolenou, možnosti ukončení pracovního poměru, apod. Pokud byste však tuto skutečnost namítla vůči dané reklamní agentuře a ta by s tímto nesouhlasila, musela byste se svého práva domoci u soudu, což platí i v případě, že by se vycházelo z příkazní smlouvy a nebyly např. dodrženy podmínky v ní uvedené. Soud by pak musel rozhodnout o oprávněnosti Vašeho návrhu.
Zákon č. 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti, v platném znění považuje v § 5 písm. e) bod 1. za nelegální práci i "výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah", což by byl tento případ. Za nelegální práci hrozí pak postih ze strany inspektorátu práce jak "zaměstnavateli", tak i "zaměstnanci", tj. osobě, která takto nelegální práci koná. Takové fyzické osobě lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč (§ 139 odst. 1 a 2 zákona o zaměstnanosti).

_

Žiju s přítelkyní ve společné domácnosti, z manželství má dvě děti (12 a 8 let), s bývalým manželem žila v obecním bytě, kde nebylo placené nájemné, vznikl zde dluh cca 40 tisíc, na smlouvě byl podepsán bývalý manžel a přitelkyně byla uvedena jako žijící ve společné domácnosti, o vznikajícím dluhu neměla tedy tušení, následně byli z bytu vystěhovány. Přítelkyně na městě zaplatila polovinu dluhu (20tis., vše dokladovatelné), úředník na MěU ji dal podepsat rozhodnutí, že o dluhu je informována, následně přítelkyně odmítla platit druhou polovinu dluhu, proběhlo soudní řízení, kde bylo rozhodnuto, že se mají na splacení částky podílet oba manželé. Proběhl rozvod, v tu chvíli bývalý manžel neplatil dluh, přítelkyně é žádné této skutečnosti nebyla informována a nakonec se tato dlužná částka z 20tis. vyšplhala s úroky na závratných cca 250 tis. Kč, tato pohledávka byla předána MěU exekuční společnosti, přitelkyně se tedy obrátila na insolvenční úřad, proběhlo řizení o oddlužnění, kdy bylo tedy přítelkyni za jasně stanovených podmínek odečteno cca 50% z dlužné částky (nevím kolik přesně), v tuto chvíli ji má na starost insolvenční správce, musí po dobu 5 let splácet určitá % z platu. Jelikož ona dluh nezavinila, nebyla podepsána na nájemní smlouvě, přesto splatila 20tis. Kč z původní dluhu, tak může po splacení částky žádat o zaplacení dluhu jejího bývalýho manžela. Problém je v tom, že on je chronický neplatič, neplatí alimenty na svoje děti, nemá trvalé bydliště, nevlastní řidičské oprávnění, byl několikrát ve vazbě za neplacení výživného, i v tuto chvíli je proti němu vedeno trestní řízení, samozřejmě policie nekoná, on se směje světu a i kdyby ho dopadla, jak tedy nečiní, tak ho stejně nikdo ve vězení nedonutí pracovat, tím pádem platit výživné a dluh. Jelikož přítelkyně je zaměstnaná a stát v těchto skutečnostech přistupuje k tomu tak, že si vezme tam, kde to je snažší, než, aby postihoval neplatiče, tak její situace je taková, že např. v prosinci si z platu 15 tis. čistého insolvenční úřad vzal 4500Kč, přítelkyně zaplatila 5000Kč za vodu, el., plyn+fond oprav, zaplatila obědy ve škole, družinu a po výplatě ji zbylo 1500 Kč na živobytí. Byt v kterém žijeme je výhradně v mém vlastnictví a platím za něj hypotéku, přitelkyně zde není přihlašena, z důvodu i moji bezpečnosti. Ptám se Vás jak v této vážne situaci jde pomoci? Na jaký případně úřad se obrátit? Není přece možné, aby neplatič udělal dluh, neplatil na děti, pracoval na černo, smál se světu a našim zákonum a člověk co nic špatného neudělal, neměl ani na chleba a byl postižen zákony jen za to, že poctivě pracuje.
Děkuji za odpověď a případnou pomoc. Děkuji, Dan

ODPOVĚĎ:
K dluhu na nezaplaceném nájemném, který byla, a stále je nucena Vaše přítelkyně platit, lze bohužel říci asi jen to, že pokud dluh vznikl za trvání manželství, jsou manželé v rámci společného jmění manželů povinni hradit své závazky společně a nerozdílně. Po zaplacení dluhu, resp. po skončení oddlužení, může samozřejmě Vaše partnerka polovinu vymáhat na svém bývalém manželovi, ale trochu se obávám, že vzhledem k tomu, co píšete, to bude bez valného úspěchu. Jediná cesta je asi skutečně pouze ono insolvenční řízení, v rámci kterého se lze oddlužit. To již probíhá, tak lze jen důrazně doporučit, aby Vaše partnerka dodržela podmínky splátkového kalendáře a po jeho splnění byla soudem skutečně „oddlužena“. Další možností je pochopitelně trestní oznámení pro neplacení výživného, ale to samo o sobě žádné dluhy nezaplatí. Je to skutečně nelehká situace, ale pohříchu lze jen konstatovat, že takovým lidí je celá řada, ale když nemají žádný majetek, nelze ani žádný majetek vymoci. S dluhy se tedy lze vypořádat pomocí insolvenčního řízení, po jehož skončení je možno nárokovat regresní pohledávku na bývalém manželovi, ale je pouze na Vašem zvážení, zda to bude mít smysl. A na bývalého manžela lze podat trestní oznámení pro neplacení výživného, kdy může dojít například i k odnětí svobody, ale jak už jsem uvedl, po materiální stránce Vám to nijak nepomůže. Bohužel.

_

Půjčil jsem jako fyzická osoba fyzické osobě peníze,
ale dlužník se dostal do insolvence, je na něj prohlášený konkurz. Zatím mi nepřišly žádné peníze.
V inslovenčním rejstříku už dlouho nic nebylo zveřejněno, jak často musí soud zveřejňovat informace o hospodářské situaci dlužníka? Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě budu předpokládat, že jste svoji pohledávku za dlužníkem řádně a ve lhůtě přihlásil do insolvenčního řízení. Uvádíte, že dlužník je fyzická osoba. Pokud byl opravdu na majetek dlužníka prohlášen konkurs, jak uvádíte, je insolvenční správce povinen předkládat písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení nejméně jednou za 3 měsíce, pokud insolvenční soud neurčí v některém svém usnesení lhůtu jinou (může určit lhůtu delší i kratší). Je tedy dobré si dobře projít obzvlášť usnesení o zjištění úpadku a prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Pokud by se jednalo o oddlužení, platí většinou stejné pravidlo. Skutečnost, že Vám doposud nepřišly žádné peníze, není u řešení úpadku konkursem nijak neobvyklá. U konkursu dochází k uspokojování nezajištěných pohledávek (pokud vůbec k nějakému uspokojení dojde) většinou až na konci insolvenčního řízení, kdy soud vydá na návrh správce tzv. rozvrhové usnesení. Po tomto usnesení Vás správce s největší pravděpodobností vyzve ke sdělení čísla účtu, aby Vám příslušnou částku mohl zaslat. Pokud Vám připadá, že se v řízení dlouhou dobu nic neděje, můžete se coby věřitel dotázat na stav řízení přímo insolvenčního správce, či položit dotaz správci prostřednictvím soudu – ten pak bude zveřejněn v insolvenčním rejstříku. Kontakt na insolvenčního správce najdete buď v některém z jeho dřívějších podání, nebo v seznamu insolvenčních správců, který je dostupný na www. justice.cz.
_

Minulý týden jsem sepsal smlouvu na drobnou rekonstrukci bytu se zaměstnance stavební firmy přímo u nich v sídle firmy.
Po něškolika dnech mi volal jednatel firmy, že zaměstnanec neměl oprávnění sjednávat smlouvu a že ve firmě už nepracuje.
Přitom daný zaměstanec mi sám dal smlouvu k podpisu, jak si mohu pro příště ověřit, že má daná osoba pravomoc
jednat za danou institici, když se nejedná o osobu, která je uvedena jako jednatel apod. v obchodním rejstříku?
Mám požadavoat plnou moc, když s někým jednám, i když je to na pobočce nebo sídle firmy? Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Pokud jste smlouvu podepisoval přímo v sídle firmy a vzhledem k zařazení zaměstanance se jevilo jako běžné, že společnost zastupuje, tak toto jednání právnickou osobu zavazuje a jednatel společnosti se nemůže vymlouvat na to, že ten zaměstnanec k tomu neměl oprávnění.
V tomto ohledu Vás odkazuji na ustanovení § 166 občanského zákoníku. Samozřejmě naprostou jistotou při uzavírání smluv je jak správně uvádíte nahlédnutí do OR, kde je uvedena osoba jednatele. Ale jak jsem uvedl, není to Vaše chyba, nebylo-li zcela zjevné, že předmětný zaměstnanec (např. vrátný, sekretářka) nemá oprávnění smlouvy za právnickou uzavírat.

_

?

Po umrtí otce zůstali tři dědicové. Já dcera, bratr a matka. Poněvadž jsme nebyli schopni se s bratrem dohodnout, nechali jsme domek napsat na matku, která se tak stala jediným zákonným vlastníkem domku. Problém je ten, že majitelem se stal človek, ktery není schopen starat se o domek at v ohledu finančním tak v ohledu běžných potřeb oprav apod. Již třicet let se léčí s psychozou a není schopna nést odpovědnost či reálného usudku o daném problému. Vše vždy obstarával otec. Zkrátka je to človek se kterým se dá velmi učinně manipulovat čehož bratr plně využívá a v čem taky vidím budoucí problém. Původní domluva byla taková, že já se přestěhuji ze zahraničí, abych se postarala o matku a pohlídala domek s tím, že on nemá v úmyslu se do rodneho domku vracet. Poněvadž se, ale rozvádí a je zadlužený tak situace po 7 měsících je taková, že má tendence měnit názor a že se možná já najednou nehodím, protože on to nezvládá a že bych mohla uvolnit místo a vrátit se zpět do zahraničí? Když jsme měli řeč o domku, tak chtěl abych ho vyplatila, že s tím nemá problém. To je samozřejmě jeho právo, ale co už neshledávám jako košer je fakt, že on by chtěl abych ho tedy vyplatila a on utopil dluhy, já spravila domek, který je ve velmi špatném stavu takže de facto od nuly a navíc se starala o matku jako o věcné břemeno a on tam jezdil 3x týdně jak domů za matkou, která již ted se svou diagnozou představuje notně velkou zátěž a potřebuje dohled? Takže situace je taková, že matka není schopna názoru či cokoli rozhodnout. Protoze komunikace s bratrem absolutně postrádá
střízlivý pohled na věc a je vice než konfliktní, nejsem si jista co se od něj dá čekat a proto bych se chtěla zeptat na následující:
1) pokud by zmanipuloval matku, aby přepsala domek na něj mohla bych to event. napadnout, nebo by se s tim nedalo nic dělat, protože je vlastnik osoba svépravná, i když má daná osoba od ztráty svépravnosti jen několik kroků?
2) jaké je mé právo nesouhlasit v případě pokud by matka souhlasila, aby se nastěhoval do domku, s tím, že by si např. udělal patro? (a nabral tak další dluhy či ručil naším domkem za matčina souhlasu)?
3) mám já jako osoba s trvalým bydlištěm zde právo vykázat ho z domku?
4) jaká je možnost kontroly zacházení s domkem pokud bych se odstěhovala do zahraničí, mohli by mě matka a bratr obejit a jak se říká vyšachovat mě z jakéhokoliv nároku na domek?
Děkuji Vám za odpověd.
Anna.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, k Vašim dotazům uvádím následující:
1. za svého života může matka darovat nemovitost komukoliv, tedy i darovat dům bratrovi. Tuto smlouvu by bylo možné napadnout, nicméně byste musela prokázat, že v době sepisu smlouvy byla matka ve stavu, kdy nebyla zodpovědná za své jednání (lékařské zprávy, svědecké výpovědi, … ), ovšem rovnou upozorňuji, že takové prokazování by bylo velmi náročné.
2. Váš trvalý pobyt nezakládá vůbec žádné právo vyjadřovat se k tomu, komu matka umožní dům obývat. Trvalý pobyt je pouze evidenční údaj a pro více informací o trvalém pobytu doporučuji k prostudování http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/trvalebydliste/
3. navazuje na předchozí, nemáte právo ho z titulu trvalého pobytu vykázat z domku
4. z nároku na domek Vás může matka "vyšachovat" pouze tím, že za svého života domek daruje bratrovi, nebo by Vás musela pro případ své smrti vydědit, ale to by muselo být pouze ze zákonem stanovených důvodů - chováte se k ní nevhodně, vedete nezřízený život, . viz. § 1646 až 1649 Občanského zákoníku.

__

?

Žiji s družkou už cca 18 let (1998-2016) v bytě, který kdysi dávno byl statní. Máme spolu 2 děti, 9 let a 5 let. Tento byt, resp. tenkrát dům jsme jako s. r. o., založené nájemci bytů odkoupili od městské části Praha 4 v rámci privatizace obytných domů. Do s. r. o. jsem vstupoval podílem dle rozlohy bytu. Splátky za dům, svým podílem jsem hradil ještě v době, kdy jsem svojí družku neznal. Cca v polovině doby splácení, kdy už jsem se svojí družkou v tomto bytě bydlel jsem kvůli jiným problémům převedl svůj obchodní podíl v této společnosti na družku. Převod byl za symbolickou 1 Kč. Nicméně splátky jsem dále hradil já a podíl domu, jsem řádně splatil. Po splacení domu městská část převedla dům do vlastnictví s. r. o., která následně vydala jednotlivé byty do osobního vlastnictví jednotlivým společníkům. Tzn. tento byt do vlastnictví mojí družky. Do té doby jsem platil i veškeré služby k bytu já. Poté, na základě vzájemné dohody jsme si platby rozdělili. Já platím elektřinu, internet, ona platí teplo, popelnice, společné prostory, příspěvek do fondu oprav. Aktuálně jsme však v „rozchodovém stavu“. Bydlíme a vychováváme dále děti spolu, ale nemluvíme spolu a velmi těžce spolu komunikujeme. Při jedné z krátkých diskusí jsem měl požadavek, abychom se majetkově nějak vyrovnali, než se definitivně rozejdeme, rozstěhujeme, s tím, že bych chtěl, aby polovinu bytu přepsala na mně. Odvětila, že ani náhodou, tzn. jednoznačně toto odmítla. Byt jsme cca před 10-ti lety společně zrekonstruovali. Oba jsme si vzali úvěr ze stavebního spoření a oba cca 50% jsme vložili společné finance na tuto rekonstrukci. Můj dotaz zní, zda mám nějakou šanci nárokovat své majetkové právo k tomuto bytu, v jakém poměru, minimálně bych měl zájem o 50% podíl. To jen z důvodu, abych s ní mohl jednat dál ve smyslu budoucího řešení bytové otázky. Např. koupíme společně druhý byt, společně zrekonstruujeme a poté se do něj může někdo z nás odstěhovat. Tento návrh bych jí chtěl však předložit až ve chvíli, kdy budu mít nějakou jistotu že šance na „vymožení“ 50-ti % podílu na bytu je. Máme zatím ústní dohodu, že bychom děti měli ve střídavé péči, každý á týden, ale to pro daný problém asi není podstatná informace. Popsané úhrady splátky podílu a dalších samozřejmě mohu doložit. V případě potřeby doplňujících info, jsem k dispozici. Děkuji předem za doporučení jaké kroky podniknout. S pozdravem, Alois

ODPOVĚĎ:
Bohužel v tomto případě pro Vás nebudu mít dobrou zprávu. Jelikož jste nebyli manželé, nepřipadá v úvahu jakékoliv vypořádání společného majetku. Jste v pozici, že můžete pouze žádat zpět finance, které jste do bytu vložil, ovšem to pouze podle zásad bezdůvodného obohacení, pro které platí promlčecí doba do konce roku 2013 dva roky a od roku 2014 tři roky. Za situace, kdy je jako vlastník bytu uvedena družka neexistuje skutečně žádná varianta, jak se domáhat 50% hodnoty bytu.

__

Jak dále postupovat v zaměstnání. Pokusím se nastínit situaci, která nastala po zaslání stížnosti zákaznice, že nebyla dle jejího mínění kvalitně obsloužena na naší provozovně. Email byl zaslán na vedení společnosti 7.3.2012, konflikt na provozovně se údajně stal 23.2.2012. Píši záměrně údajně, protože tento den jsem byl na směně já a tuto situaci si nevybavuji.
Zákaznice napsala, že nebyla spokojena s přístupem pracovníků na provozovně, kteří si jí nevšímali, musela si údajně sama vybírat zboží, poté se musela domáhat zaplacení a znechuceně odešla. Poté navštívila jinou provozovnu, kde byla obsloužena na úrovni a proto si trochu napravila dojem... Ale přejdu k podstatným informacím.
Na směně jsem byl já, jako zástupce vedoucího provozovny a dva prodavači. Nikdo z nás si nevybavuje tuto situaci, dle mého názoru tato situace ani nenastala. Vzhledem k tomu, že se stížnosti na chování personálu v řetězci KOBERCE BRENO množí, bylo zřejmě uloženo oblastnímu řediteli za úkol někoho exemplárně potrestat, jako výstrahu ostatním... Vedení společnosti má filosofii, že zákazník má vždy pravdu a nemíní diskutovat. Proto přistoupilo v našem případě k sankcím, bez možnosti obrany.
V TÉTO VÝPLATĚ JSEM DOSTAL O NĚKOLIK TISÍC MÉNĚ, NEŽ JE BĚŽNÁ MĚSÍČNÍ MZDA. KDYŽ BYL OBLASTNÍ ŘEDITEL TUTO STÍŽNOST NA PROVOZOVNĚ ŘEŠIT, BYLO KONSTATOVÁ NO, ŽE MOJE POTRESTÁNÍ BUDE CCA 10% MZDY, COŽ JE MÉNĚ NEŽ SKUTEČNOST. TO JE PRVNÍ TREST.

Do KOBERCE BRENO jsem nastoupil 15.8.2011 jako zástupce vedoucího provozovny, po zkušební době byla prodloužena smlouva na dobu neurčitou, mzda je:
- základní mzda 12.000 Kč
- pohyblivá složka může být navýšena až do výše 3.000 Kč
- dále jsou prémie (složené ze 3 částí, včetně podílu na obratu)

Ohledně stížnosti jsem nepodepsal žádné kárné nařízení, oficiálně se mnou nikdo nemluvil. Oblastní ředitel má vůči mně osobní averzi, jak mi bylo bokem sděleno. Nelíbil jsem se mu od samého začátku, nicméně jsem nikdy neměl žádné pracovní problémy, takže se mu nepodařilo se mne zbavit. Dodnes jsem nic nepodepsal, neustále mám podepsanou smlouvu jako zástupce vedoucího provozovny.

Protože se mnou nikdo nic oficiálně neřešil, zeptal jsem se ve středu 14.3.2012 osobně oblastního ředitele na to, co se děje. Nechtěl se se mnou vůbec bavit, nic vysvětlovat, nicméně jsem jej nakonec vyzval k rozhovoru, který jsem si nahrál bez jeho vědomí na mobilní telefon. Dozvěděl jsem se, že jsem špatný úplně ve všem, všichni zástupci jsou lepší, neumím jednat se zákazníky, nemám jiskru, prakticky nic nedělám apod. Nic není samozřejmě pravda, prodej mne baví, na provozovnu se zákazníci rádi vracejí. Neumím prodávat, nicméně tržby na mojí směně nejsou horší než na směně vedoucího, to se dá dokázat výpisem dle data. Je to vše tot&aacut e;lní kravina, prostě se jedná o šikanu a pokus o likvidaci. To si nechci nechat líbit, tyto metody se mi hnusí, řetězec BRENO si zřejmě myslí, že může všechno.

Ve čtvrtek ráno bez předchozího upozornění přijel oblastní ředitel na provozovnu, aby mne hlídal, byly mi odebrány klíče od provozovny, zrušeno heslo od zabezpečovacího systému, zrušeno přístupové heslo do PC. Bez podepsání změny pracovní smlouvy jsem nyní prakticky prodavač, nikdo mi to samozřejmě oficiálně nesdělil.

Co bude údajně zřejmě následovat? Ze zákulisí jsem dostal informace, které mi samozřejmě nikdo nepotvrdí oficiálně, že bude následovat hra nervů. KOBERCE BRENO se zřejmě domnívají, že dám sám výpověď a půjdu pryč. Tohle samozřejmě udělat v tuto dobu nechci, skončil bych na dohodu na pracáku se 45% mzdy, což by zlikvidovalo finančně moji rodinu. Pokud dobrovolně neodejdu, bude zřejmě pokračovat vyplácení mzdy v nejnižší možné míře bez veškerých nenárokových složek, přitom ostatní pracovníci na provozovně budou tyto složky dostávat, včetně podílu na tržbě. Když bude nejhůř, zřejmě bude poslán další email a snaha donutit mne podepsat hrubé porušení prac ovní kázně, což se rovná také likvidaci. Nikdo mne nepodrží, i vedoucí provozovny mimo záznam řekl, že podepíše všechno, aby o místo také nepřišel. On i ostatní pracovníci na provozovně vědí, že umím prodávat, ale s jejich podporou nemůžu počítat, stejně by byla k ničemu.

Co dál? Nemíním nic podepsat, nemíním snášet šikanu a jasné projevy bossingu, nemíním přicházet o peníze, když mám zásadní podíl na obratu provozovny. Je mi jasné, že ve společnosti KOBERCE BRENO zůstat nebudu moci, oblastní ředitel bude chtít moji hlavu, ale nechci ustoupit těmto praktikám, je to fialový hnus a jednou to musí přestat, nelze do nekonečna ustupovat těmto sviňárnám, chci za svoji dobře odvedenou práci dostávat peníze, které mi právem náležejí. Vím, že jsem v kšeftu dobrý, chci za to být zaplacen. A jestli odejít, chci odejít za slušných finančních podmínek, ne s ostudou, že jsem svoji práci nezvl&aa cute;dal. Nikdy mně nebylo řečeno, že něco dělám špatně, mzdu jsem dostával i s prémiemi, najednou jsem nejneschopnější trouba ve firmě. A ve firmě jsou lidé, kteří jsou vůči mně schopni všeho... Je něco shnilého v českém kapitalismu.

Pokud můžete, poraďte, pokud odejít, tak s odstupným, i kdybych měl firmě podepsat, že se o tom nikdo nikdy nedozví... Chci odejít tak, aby netrpěla moje rodina, která trpí již nyní.

Pojištění právní ochrany nemám, když jsem studoval podmínky pojišťovny DAS, je tam ochranná lhůta 3 měsíce od počátku pojištění, to asi nevydžím tak dlouho ustát svoje postavení, jde hodně o čas, najít nějaké řešení. Pokud mi pomůžete, věřte, že jste pomohla chlapovi, který umí a chce dělat, chce se postarat o svoji rodinu, nechce se nechat ponižovat, zároveň mu nejde o mstu. Jde mu pouze o jedno. Chce se domoci svých práv, neumím v tom chodit, proto žádám o radu vás. Díky.

S pozdravem, Michal

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel není oprávněn bez souhlasu se zaměstnancem jakkoliv nakládat s jeho mzdou.
Váš zaměstnavatel se dopustil správního deliktu podle § 26 odst.1 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb., zákona o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, za který je možné uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč, jelikož provedl srážku z vaší mzdy, aniž by k tomu měl Váš souhlas.

Zaměstnavatele vyrozumněte, že Vám nebyla vyplacena řádná mzda, ale pouze ve konkrétní výši a že si nejste vědom toho, že byste dal souhlas k provedení jakékoliv srážky. Nezpůsobil jste ani škodu na majetku zaměstnavatele. Zaměstnavatel Vám svůj nárok vůči Vám nijak neodůvodnil, a tudíž se dopustil neoprávněného nakládání se mzdou.

Uveďte termín, do kterého očekáváte, že Vám bude řádně doplacen zbytek smluvní mzdy, do výše, v níž je sjednána v pracovní smlouvě nebo mzdovém výměru.

Pokud neobdržíte požadovanou částku, informujte inspekci práce o podezření z neoprávněného nakládání se mzdou. Pokud byste měl i informace, že se tak stalo nejen Vám, a relevantní podklady k tomu, je vhodné je připojit.

Jen pro úplnost vycházím z toho, že srážka nebyla provedena z "odměn", ale z nárokové mzdy. Nárok na odměny v určité výši neexistuje, proto by taková "srážka" byla právně nepostižitelná.

Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli by Vám v současnosti nebylo ku prospěchu, protože jste škodu nezpůsobil a zaměstnavatel Vám ji neprokázal. DAS nedoporučuji kontaktovat. Nemohu Vám slíbit právní zastoupení, jelikož povaha mojí práce neumožňuje být právním zástupcem 3. osob; radu či případnou pomoc Vám ovšem slíbit pochopitelně mohu.