Počet stránek ve webu: 36.308

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 258752592 / 0300 . Děkujeme! Financování poradny - info.

STRÁNKA OBSAHUJE ODPOVĚZENÉ ZANONYMNĚNÉ DOTAZY PŘIPRAVENÉ K POJMENOVÁNÍ A ULOŽENÍ DO JEDNOTLIVÝCH STRÁNEK PŘÍSLUŠNÝCH SEKCÍ WEBU PORADNY

 


 

- Dědění po rodiči nezapsaném v rodném listě dítěte - lze to?

Mám manžela a máme dvě společné děti. Manžel má ještě nemanželské dítě, ale není u něho uveden v rodném listě, zatím. Je možné nějak právně ošetřit, že kdyby zemřel, aby vše zdědily jen jeho dvě první manželské děti a já jako manželka?
Pomůže sepsání závěti? Je lepší předělat SJM - byt, hypotéku, účet atd na mne jako manželku, jde to? Manžel se mnou souhlasí. Moc děkuji Žaneta

ODPOVĚĎ:
Pokud manžel není uveden v rodném listě, tedy nebylo určeno ani souhlasně prohlášeno otcovství, pak nemanželské dítě nemá dědické právo.
V daném případě by dědili dědicové v prvé dědické třídě, tedy manželka a děti zůstavitele rovným dílem. Není třeba sepisovat žádného dokumentu.
Pokud by bylo k nemanželskému dítěti určeno otcovství Vašeho manžela, pak při dědění ze zákona dědí ve stejném režimu i ono dítě. Závětí lze upravit podíly, ale nezletilému dítěti musí zůstat alespoň 3/4 jeho zákonného podílu, zletilému dítěti 1/4 zákonného podílu.
Co se týče přepisu majetku, není ani tak podstatné, na koho je nemovitost či bankovní účet napsán, jako spíše, kdy byl nabyt. V tomto směru bych Vám doporučila zúžit společné jmění manželů, kde stanovíte, kdo je výhradním vlastníkem jakého majetku. Majetek druhého z manželů se pak nestává součástí dědictví. Pro sepsání dohody o zúžení společného jmění manželů kontaktujte notáře.

___

-

Jsem ženatý, mám 2 plnoleté děti a 1 nezletilé dítě. Jsem výhradním vlastníkem RD, nabyl jsem jej před začátkem trvání manželství. Je reálné následující řešení, zastřešené např. dědickou smlouvou?
2 plnoleté děti by nyní dostaly finanční obnos s tím, že po mém úmrtí uvedený RD připadne dnes (18.10.2017) nezletilému dítěti, manželka by se svého podílu vzdala ve prospěch jmenovaného dnes (18.10.2017) nezletilého dítěte se stanovením věcného břemene dožití a užívání části domu. V praxi by to znamenalo, že po mé smrti by RD připadl dnes (18.10.2017) nezletilému, manželka by příslušnou část užívala doživotně a nikdo s nikým by se v případě RD nemusel finančně vyrovnávat.
Ostatní můj majetek v době úmrtí by se dědil dle zákona, nebo případně dle závěti.
2) V případě dědění dle 6. skupiny existovaly 2 tety (děti prarodičů) zemřelého. Jedna z nich nežije, zůstaly však po ní 2 děti, neboli sestřenice zemřelého. Bude dědit žijící teta 50% majetku a každá ze sestřenic 25% majetku?
Děkuji, Vítek

ODPOVĚĎ:
Co se týče Vašeho dotazu, dědickou smlouvou můžete v naznačeném směru upravit svůj majetek, je však třeba dát pozor na jednu podstatnou věc, a to že dědickou smlouvu lze rozhodnout pouze o části majetku, 1/4 majetku musí zůstat tzv. volná a ta se bude dědit buď ze závěti nebo ze zákona.
Příkaz započtení daru můžete provést i v závěti. Vhledem k tomu, že všechny Vaše děti jsou nepominutelnými dědici, je třeba, aby zletilé děti získaly alespoň jednu čtvrtinu svého zákonného dědického podílu (vč. započteného dílu). Věcné břemeno, resp. služebnost Vaší manželky lze upravit dědickou smlouvou i závětí.

2/ Pokud se jedná o osoby z 6 dědické třídy, tedy děti prarodičů, pak dědit bude 50% dítě prarodičů a po 25% obě děti zemřelého dítěte prarodiče.

___

-

Můj dotaz se týká správného postupu placení zdravotního pojištění. Dcera pracuje v UK (řádná smlouva, stálý úvazek, řádné odvádění soc. i zdrav. pojištění). Když začne zároveň s tím podnikat v ČR (OSVČ - pronájem nebytových prostor), má začít platit zdravotní pojištění i v ČR (místo jejího stálého bydliště)?
Může se pak opět přihlásit do své původní zdrav. pojišťovny a začít chodit na kontroly ke svým původním lékařům (péče je dle nás nesrovnatelná)? Děkuji, krásný den Zita.

ODPOVĚĎ:
V souladu s ustanovením § 8 odst. 4) zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění není pojištěnec, kterým je i OSVČ povinen platit pojistné po dobu, kdy je dlouhodobě v cizině, pokud je v cizině zdravotně pojištěn a učinil o této skutečnosti u příslušné zdravotní pojišťovny písemné prohlášení. Z uvedeného vyplývá, že sice nemáte povinnost platit si zdravotní pojištění i v ČR, nicméně zakázáno to není. Citované ustanovení dále uvádí, že pokud se pojištěnec opět přihlásí u své zdravotní pojišťovny, bude mít nárok na poskytování hrazených služeb. V této souvislosti dále upozorňuji na povinnost doložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce, jinak by bylo nutné doplatit pojištění za tuto dobu zpětně (penále se v tomto případě nevymáhá).

___

-

Pokud bychom podali podnět na příslušný stavební úřad k prošetření nevyhovujícího stavebně - technického provedení rekonstrukce podlahy sousedního bytu, jaké má lhůty stavební úřad pro vyřešení této záležitosti? Telefonicky mi bylo na úřadu řečeno, že to může trvat až 5 let, což mě přijde zvláštní. Dejte vědět prosím. Aleš

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nutné si uvědomit, že rekonstrukce podlahové krytiny není zpravidla chápana jako stavební činnost, resp. stavba či změna dokončené stavby (ve smyslu § 2/3 a 5 stavebního zákona). Kontrolní pravomoc stavebního úřadu by se proto na rekonstrukci podlahové krytiny nemusela vůbec vztahovat. V tomto ohledu vše závisí na právním názoru konkrétního stavebního úřadu. Podnět ke kontrole proto podat můžete a uvidí se, zda se bude stavební úřad cítit oprávněným k provedení kontroly či nikoli.

Z žádného ustanovení stavebního zákona nevyplývá, že by kontrolní prohlídka stavby mohla být provedena ve lhůtě 5 let od obdržení podnětu, resp. že následné řízení (např. řízení o spáchání přestupku) může trvat až 5 let.

Lze proto předpokládat, že příslušný úředník stavebního úřadu Vás chtěl podáním této informace buď pouze odradit od podávání podnětu k provedení kontroly, anebo chtěl zmínkou o pětiletém řízení vyjádřit, že provedení kontroly, včetně všech souvisejících řízení (např. řízení o přestupku, řízení o odvolání proti rozhodnutí o spáchání přestupku a uložení pokuty a případně další navazující správní či soudní řízení) může trvat velice dlouho.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

-

Jaký konkrétní paragraf občanského zákoníku nařizuje prodejci, aby mi při uznané reklamaci kromě ceny zboží vrátil také náklady na dopravu, které jsem zaplatil prodejci společně s cenou zboží pro doručení zboží od něj ke mně?
Děkuji, Oldřich.

ODPOVĚĎ:
Pokud byla reklamace uznána a vráceny Vám peníze, pak se lze domáhat poštovného zaplaceného při koupi jako náhrady škody.

Dle ust. § 1925 občanského zákoníku platí, že právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.

Pokud Vám prodejce dobrovolně náklady na dopravu nevrátí, obraťte se s návrhem na mimosoudní vyřešení sporu na Českou obchodní inspekci. Více informací a možnost online podání návrhu najdete zde:

https://www.coi.cz/informace-o-adr/

Pokud ani toto nepomůže, budete se muset žalobou obrátit na soud.

___

-

Prodávám byt a kupující mě poprosil, abych vytiskl 3x kupní smlouvu a nechal ověřit podpis a smlouvy mu zaslal, aby je podepsal a nechal také ověřit podpis. Je moudré posílat smlouvy s podpisem kupujícímu? K smlouvě je sjednána i úschova peněz u notáře a pokud peníze nepošle na účet, tak mohu od smlouvy odstoupit ale i tak se mi moc nezdá jako dobrý nápad, mohli by vzniknout nějaké komplikace? Děkuji Daniel.

ODPOVĚĎ:
Důležité je, jak máte v úschovní smlouvě sjednáno vyplacení peněz. Standardně pokud je sjednána úschova, žádné riziko v podstatě nehrozí. Ve Vašem případě bych se neobávala, jelikož pokud budou smlouvy vloženy do katastru a následně nebudou uhrazeny peníze, od smlouvy odstoupíte. Nebudete tedy v žádném finančním ohrožení, ale samozřejmě procedura odstoupení s důsledky i na vklad vlastnického práva do katastru je zdlouhavá a nepříjemná.

___

-

Jako statutární orgán SVJ teď hledám odpověď na to co je ještě společné, a co už soukromé. V našem domě je v současné době v převodu jedna bytová jednotka. Nový vlastník potřebuje zvýšit hodnotu hlavního jističe bytové jednotky, který je umístěn na společné chodbě. A dostal radu, že když je umístěn ve společných prostorách, mělo by tuto změnu zaplatit SVJ. Tato rada mi jde nějak proti logice a potřebuji znát na ní jasnou odpověď. Co jsem se dočetl, hranici společného a soukromého určuje prohlášení vlastníka, stanovy, a pokud to není jednoznačné, tak zákon. Situace je taková (jen relevantní výtažky) :
Prohlášení vlastníka:
• Součástí bytových jednotek je veškerá jejich vnitřní instalace – rozvody a odvody vody, elektroinstalace, rozvody plynu.
• Vlastník vymezuje tyto společné části domu: rozvody elektřiny na společných částech domu.
Stanovy:
• Společnými částmi jsou ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně.
Nařízení vlády č. 366/2013 Sb.
• § 6 - Společnými částmi domu jsou dále: …rozvody elektrické energie až k bytovému jističi za elektroměrem, rozvody plynu až k uzávěru pro byt, …
Jestli to dobře chápu, podle prohlášení vlastníka, je soukromé vše v bytech a co je mimo je společné (včetně rozvodů elektřiny), podle stanov hlavní jistič slouží pouze jedné bytové jednotce a tudíž se nemůže považovat za společnou část domu. A nakonec dle zákona (kontroloval jsem to u mého bytu a tento hlavní jistič je před elektroměrem) se jedná o společnou část.
Teď k otázce. Chápu dobře stanovy, které by měli být pro nás stěžejní, a hlavní jistič na společné chodbě patří vlastníkovi? Můžu novému vlastníkovi tedy odpovědět, že si dle stanov SVJ musí výměnu jističe uhradit sám? A nemůže pak tuto odpověď napadnout NV č. 366/2013 Sb. a vymáhat proplacení? Moc Vám děkuji za pomoc a rady. S vřelým pozdravem Stanislav.

ODPOVĚĎ:
Dle právní úpravy jsou jističe společného rozvodu technickým zařízením domu a jsou ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek. Pokud to ale vaše stanovy a prohlášení vlastníka určují jinak, držte se stanov a prohlášení. Dotyčný vlastník by se mohl maximálně domáhat neplatnosti ustanovení stanov z důvodu, že jsou v rozporu se zákonem, nicméně by pravděpodobně neuspěl, neboť pokud byly stanovy řádně odsouhlaseny a uvedeny do souladu s novým občanským zákoníkem, je třeba se jich držet a tyto jsou pro vás rozhodující.

___

-

Nad mým domem je svah, kam začali navážet materiál z výkopů, kde byl různorodý materiál a svah se začal přibližovat k hranici mého pozemku. Šlo vlastně o černou skládku, kterou povolil starosta. Protože mohlo dojít i ke kontaminaci spodních vod, podal jsem stížnost na inspekci životního prostředí, která shledala pochybení ze strany vedení města a zřejmě městu uložila pokutu. Nyní vyšlo tiskem a bylo rovněž zveřejněno na internetu nové číslo místního "Informátoru", kde je článek, ve kterém starosta informuje o tom, že ten svah ujížděl samovolně a že on ho chtěl zabezpečit, což by město údajně nestálo ani korunu a jen díky tomu, že já jsem podal stížnost na inspekci (je zde uvedeno mé jméno i příjmení), bude to stát město 160.000 Kč, které mohly sloužit například k opravě části místní komunikace. Jak se mohu proti takovému postupu bránit, když starosta nedovolí psát do Informátoru nikomu jinému, než je on sám??? Neporušil tímto konáním starosta nějaký zákon nebo vyhlášku? Jde o veřejnou dehonestaci mé osoby a štve proti mě ostatní občany jen proto, že jsem se po právu ozval. Nejde jen o mě, ale může dojít k psychické újmě i u ostatních členů mé rodiny, protože nemůžeme vědět, jak se k nám nyní budou ostatní občané chovat. Moc děkuji a přeji hezký den! Jiří.

ODPOVĚĎ:
Jméno a příjmení fyzické osoby (člověka) lze v obecné rovině považovat za osobní údaj. Zacházení s osobními údaji je upraveno zákonem č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů. Starosta určitě není oprávněn tímto způsobem zveřejňovat Vaše jméno a příjmení. K tomu by potřeboval Váš souhlas.

Můžete se obrátit na policii ČR a nechat prošetřit, zda se tímto starosta nedopustil některého trestného činu (např. neoprávněné nakládání s osobními údaji – 180 trestního zákoníku) nebo případně přestupku.

Dále je možné podat stížnost k Úřadu pro ochranu osobních údajů (sídlí v Praze, kontakt naleznete zde: www.uoou.cz), aby toto zveřejňování Vašich osobních údajů prošetřil.

Můžete se domáhat ochrany svého soukromí a svých práv i soudní cestou u civilního soudu, kdy můžete mj. žádat, aby byl odstraněn závadný stav, aby již dále nedocházelo k takovýmto zásahům do Vašeho soukromí, event. i náhradu způsobené nemajetkové újmy (právo na zadostiučinění v penězích).

___

-
Jsem s přítelem necelé 4 roky. Máme syna 1,5 roku. Přítel je nyní odsouzen na 8 let nepodmíněně. Nicméně náš vztah nebyl nikdy v pořádku, setrvávala jsem v něm pouze z nátlaku a kvůli synovi. Mohu nyní zažádat o svěření do péče a úpravu výživného? Jak to je když je v trestu? Bohužel mě stáhl z veškerých finančních rezerv, pracoval pouze rok a z toho jsme moc neviděli. Dale bych chtěla, aby měl syn mé příjmení (také jsem nechtěla, aby měl jeho, ale bála jsem se). Nyní když budu konečně svobodná, bez nátlaku, bych to chtěla vyřešit a ukončit.

ODPOVĚĎ:
Poměry nezletilého dítěte, jehož rodiče spolu nežijí (myšleno, že již nemají vztah), je vždy nutno upravit soudním rozhodnutím, a to i z úřední povinnosti. Pokud tedy již váš vztah skončil, můžete podat k soudu návrh na úpravu výkonu rodičovské zodpovědnosti a v něm požadovat svěření syna do Vaší péče a stanovení vyživovací povinnosti otci. Pokud však nebude otec ve výkonu trestu pracovně zařazen, nelze očekávat, že se peněz reálně dočkáte. Pokud je otec ve výkonu trestu, můžete současně podat i návrh na pozastavení rodičovské zodpovědnosti otce. V případě, že by otec o syna nejevil zájem, lze podat i návrh na zbavení otce rodičovské zodpovědnosti. Jedná se o řízení soudu ve věci péče o nezletilé, které je osvobozeno od soudního poplatku.
K žádosti o změnu příjmení dítěte je dle matričního zákona nutný souhlas druhého rodiče dítěte. V některých případech lze nahradit souhlas druhého rodiče rozhodnutím soudu. Soud ale rozhodne o změně příjmení bez souhlasu druhého rodiče pouze v případě, že se jedná o příjmení směšné, hanlivé, nebo pokud jsou pro změnu příjemní vážné důvody. Vážným důvodem může být například to, že by otec nejevil o syna dlouhodobě opravdový zájem, neplatil by řádně výživné nebo by synovi či Vám v minulosti ubližoval (např. týral psychicky či fyzicky). Ze skutečností, které o vašem vztahu uvádíte, lze usuzovat, že ze strany otce pravděpodobně docházelo k psychickému týrání (nechtěl, abyste ho opustila, finančně jste ho musela podporovat.). Prokázání psychického týrání u soudu by však nebylo jednoduché.

___

-

Jakým způsobem je možno provést změnu v prohlášení vlastníka v SVJ. Jedná se o to, že by sklep patřící k jedné bytové jednotce byl prodán v rámci SVJ jiné bytové jednotce, takže ke změně spoluvlastnických podílů na společných částech domu by tedy nedošlo. Kdo musí tuto změnu odsouhlasit, od koho jsou potřeba podpisy, za od všech osob v SVJ jednotlivě, když se změna dotýká pouze těchto dvou bytů, nebo se o změně hlasuje na shromáždění vlastníků a musí být ke schválení nutný souhlas nadpoloviční většiny hlasů všech vlastníků SVJ, nebo nadpoloviční většiny hlasů přítomných vlastníků SVJ? Musel by pak každý souhlasný podpis být i úředně ověřen, v případě potřeby souhlasu všech jednotlivých vlastníků a jakou formu by měl tento dokument mít. V případě hlasování na shromáždění vlastníků by stačilo přidat ke změně prohlášení zápis ze shromáždění vlastníků? A změna prohlášení na katastr by se týkala jen těchto dvou bytů, nebo by muselo být napsáno znovu celé prohlášení vlastníků obsahující všechny byty v SVJ - je jich tam přes 100 celkem. Ještě však je zde jedna skutečnost, a to, že oba byty jsou zatíženy hypotékou. Jaký vliv má toto skutečnost na provedené výše uvedených změn.
Děkuji a přeji hezky den. S pozdravem Zlata.

ODPOVĚĎ:
Na Váš dotaz dává odpověď ust.
§ 1169 Občanského zákoníku - Změna prohlášení:
(1) Vlastníci jednotek mohou prohlášení změnit. Je-li jednotka zatížena, lze prohlášení změnit s předchozím souhlasem osoby oprávněné z věcného práva.
(2) Ke změně prohlášení se vyžaduje dohoda dotčených vlastníků jednotek o změně jejich práv a povinností uzavřená v písemné formě. Účinnosti dohoda nabývá, pokud s ní v písemné formě souhlasí vlastníci jednotek s většinou hlasů, popřípadě s kvalifikovanou většinou hlasů určenou v prohlášení, a to i když nejsou stranami dohody.

Z uvedeného vyplývá, že prohlášení se bude měnit formou "Změny prohlášení", není tedy třeba prohlášení zpracovávat znovu, formou změny bude pouze uvedeno, že se to týká pouze dvou bytových jednotek. Pokud jsou zatíženy hypotékou, musí se změnou vyslovit souhlas i hypoteční banky. Podpisy na změně musí být úředně ověřeny, samotná změna nemusí být sepsána notářským zápisem, stačí obyčejně a připojit úředně ověřené podpisy. Souhlas musí vyslovit většina vlastníků, pokud tedy prohlášením či stanovami nemáte upraveno, že by to měla být 2/3 většina.

___

-

Kdo dědí a jak v tomto případě? Okruh dědiců: Otec, vlastní syn, matka, dva nevlastní synové. Otec a matka jsou manželé. Matka zemřela. Vypořádalo se dědictví. Ok, vše uzavřeno. Na dědictví po matce se neptám. Otec je nyní vdovec. A následně zemřel otec. A nyní se ptám, kdo dědí po otci? Pouze vlastní syn? Dále bych se rád zeptal, zde je možno sepsat závěť touto formou:
ZÁVĚŤ
Já, níže podepsaná, Jana Nováková, narozena dne 1.4.1920, trvale bytem Nádražní 56, Praha 2, 140 00
pořizuji pro případ mé smrti vědomě, bez nátlaku, po zralé úvaze a svobodně tuto svoji závěť, která představuje a obsahuje moji poslední vůli. Jako dědice veškerého mého majetku povolávám Hanu Novákovou, narozenou dne 12.5.1946, bytem Nemocniční 5, Praha 8, 150 00.
V Praze, dne 15. dubna 2016.
Jana Nováková
Je závěť platná, pokud se celá sepíše vlastní rukou a po smrti je předložena notáři? Děkuji za odpovědi Vladimír.

ODPOVĚĎ:
Podle tzv. první dědické třídy bude po otci dědit celou pozůstalost jeho vlastní syn. Nevlastní děti nejsou zařazeny v žádné dědické třídě. Mohou být však zařazeny do druhé či třetí dědické třídy jako tzv. spolužijící osoby, které žily nejméně rok před smrtí zůstavitele ve společné domácnosti, nicméně tyto osoby by dědily pouze v případě, že by nedělili žádní dědicové z první třídy (tedy ani vlastní syn).
Vlastnoručně sepsaná a podepsaná závěť dle Vašeho návrhu je v pořádku. Vhodnější by však bylo uložit závěť u notáře, aby se předešlo jejímu případnému zničení, ztracení či napadání její platnosti ze strany možných zákonných dědiců.

___

-

Soud stanovil způsob přebírání dětí tak, že otec je "oprávněn" (pozn. : nikoliv povinen) si děti vyzvednout každý lichý pátek v 19.00 a vrátit je v neděli v 18.00. Bez dalších možností - otec si přál vše takto pevně stanovit, protože měl za to, že by matka dělala při "dohodě" potíže (bylo to v době, kdy bydliště otce bylo ve vsi u Turnova a bydliště matky v Turnově). Dětem je 11 a 13 let. Výživné otec platí řádně 4.000 Kč a 5.000 Kč a bylo stanoveno před 3 lety. Před rokem se matka přestěhovala do Prahy 10, bydliště otce zůstává. Nálada mezi oběma rodiči je dlouhodobě na bodu mrazu, i když si nijak vyloženě neškodí. Když chtějí děti zůstat déle na prázdniny u babičky (otec žije v domě s jeho rodiči a děti tam jezdí na prázdniny za vrstevníky ze vsi), matka s tím nikdy neměla problém. Ze strany otce panuje čas od času nátlak, aby matka děti posílala autobusem, což znamená její čas dopravit děti na Černý Most MHD (60 min. tam a zpět domů též a to jak v pátek, tak v neděli při vyzvednutí) a říká, že je to v zájmu dětí a že jízda po dálnici autem s ním je pro děti nebezpečná atd. atd. Dále již několikrát napsal email/SMS matce o tom, že požádá soud o nižší výživné - i když k tomu nemá žádný důvod. Děti rostou, mají koníčky, náklady na výchovu a vývoj se naopak zvyšují a navíc i z hlediska tabulek náleží objektivně výživné vyšší. Otázkou je, jak se bránit proti podobnému nátlaku? Má matka povinnost posílat děti autobusem dle přání otce či nikoliv? Kdyby otec podal skutečně návrh na snížení výživného, jaký doporučujete ideální postup ze strany matky (pouze se zúčastnit jednání u soudu nebo nějak podat naopak návrh na zvýšení nebo jiná reakce)? Doporučili byste nezávisle na situaci matce, aby požádala o zvýšení výživného (špatně řečeno jako prevenci před rozhodnutím otce podat opačný návrh)?
Velmi děkuji a přeji příjemný víkend. S pozdravem Jaromír.

ODPOVĚĎ:
Všechna rozhodnutí soudu týkající se nezletilých dětí mohou být nahrazena novým rozhodnutím v případě, že se změní poměry dětí. To znamená i změna jejich bydliště, výše jejich výdajů apod. Otec tedy může vedle návrhu na snížení výživného podat i návrh na změnu úpravy styku nezletilých s otcem, v němž může požadovat, aby matka zajistila dopravu dětí k otci a on nemusel děti osobně vyzvedávat u matky z důvodu vzdáleného bydliště. Jak by v takovém případě soud skutečně rozhodl však zůstává otázkou. Je pravdou, že děti už jsou ve věku, kdy pravděpodobně cestu autobusem zvládnou. V současnosti však stále platí rozsudek soudu, dle kterého má otec povinnost děti vyzvednout v jejich bydlišti, proto matka nemá povinnost děti posílat autobusem.
Návrh na snížení výživného pak otec může podat v případě, že z objektivních důvodů vydělává méně (tzn. že se nevzdal bez závažného důvodu vyššího příjmu), než v době vydání rozsudku, kterým bylo výživné stanoveno. Matka může samozřejmě také podat návrh na zvýšení výživného pokud se náklady na děti zvýšily. Soud pak případě obě řízení spojí do jednoho řízení a rozhodne znovu o výši výživného na děti.

___

-

Jsem momentálně v evidenci ÚP. Hodlám začít podnikat. Podnikání se týká obchodování s měnami - Forex. Nevím si však rady, jak je tomu se žádostí o živnost resp. pokud spadá toto podnikání pod živnost, jak má znít název podnikání. A pokud nespadá pod živnost, oč se bude jednat, oč mám žádat? Ještě opravuji a dodávám ke kapitálovému příjmu:
Nebudu obchodovat s měnami. Dočetla jsem různé a nepodložené názory:
1) že pro trading nepotřebuji živnostenský list (mohu jej mít z titulu jiného podnikání.). Trading není živnost.
2) Údajně platí, že pokud ŽL nemám a obchoduji full-time (nemám a nebudu mít zatím jiné zaměstnání), pak má definice zní: "OSOBA BEZ ZDANITELNÝCH PŘÍJMŮ" (? ). Pak ale:
1) Sama se musím přihlásit k placení zdravotního pojištění ve výši 1.590 Kč za měsíc.
2) Sociální pojištění platit nemusím, ale mohu si ho platit dobrovolně (abych v budoucnu dostala jakýkoliv důchod).
3) Jednou ročně podám daňové přiznání, k tomu zase nepotřebuji ŽL?
Ve výčtu, kdo je osobou bez zdanitelných příjmů, jsem se ale v případě tradingu nenašla. A daní se údajně 15 % zisku jako kapitálový příjem, tedy stejně, jako když se daní třeba úroky z vkladů v bance, je to tak? Srdečné poděkování za odpověď. Soňa

ODPOVĚĎ:
Pokud budete obchodovat pouze pro vlastní potřeby, tj. nebudete zprostředkovávat obchody apod. , pak skutečně nepotřebujete živnostenské oprávnění, nejedná se totiž o podnikání, ale spíše o správu vlastního majetku.

Ohledně sociálního a zdravotního pojištění, pokud za Vás nebude zdravotní pojištění platit stát, resp. se nebude započítávat doba evidence pro účely důchodového pojištění z titulu evidence na úřadu práce, nebudete zaměstnána či nebudete podnikat, pak skutečně musíte platit zdravotní pojištění v minimální výši stanovené zákonem. Sociální pojištění je pak dobrovolné. V tomto případě však může být tato varianta pro Vás výhodnější, neboť byste zjevně platila nižší pojistné než při podnikání.

K podání daňového přiznání živnostenský list nepotřebujete. Daňové přiznání podáte stejné, neuvedete v něm však příjmy z podnikání, neboť žádné mít nebude. Danit budete jako příjmy z kapitálového majetku, nebo ostatní příjmy.

Dle mého názoru je tyto příjmy třeba danit dle § 10 (ostatní příjmy), nikoli jako příjmy z kapitálového majetku. Nicméně doporučuji toto konzultovat s účetní a také s Vaším příslušným finančním úřadem, dle kterého ustanovení chce tyto příjmy danit.

___

-

Zjistil jsem zveřejnění Nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 8.8.2017 zn. Pl ÚS 9/15, které se týká plateb za komunální odpad v návaznosti na ustanovení § 10b zákona 565/1990 Sb. Rozumím tomu tak (zjednodušeně řečeno), že US říká, že nezletilé fyzické osoby, tedy jednoduše řečeno = děti do 18 let) za odpad neplatí. Pokud je to takto, plně to vítám a protože se mě to též týká, tak se zároveň ptám. Od kdy toto platí? Od kdy tedy za děti rodiče platit nemusí? Od 8.8.2017, nebo až vyjde nějaká úprava § 10b zákona 565/1990 Sb. ? Jde mi o to, že minulý týden vydala (schválila) obec novou vyhlášku k odpadům platnou od 1. 1.2018, která se drží stávajícího ustanovení § 10b zákona 565/1990 Sb. , a tedy nereflektuje ještě tento Nález ÚS. Na internetu k tomuto bohužel nic konkrétního nemohu nalézt. Moc děkuji za včasnou odpověď. S pozdravem Rudolf.

ODPOVĚĎ:
Vámi zmiňovaný nález Ústavního soudu stanovil, že ustanovení § 10b odst. 1 písm. a) zákona č. 565/1990 Sb. , o místních poplatcích, ve znění účinném do 30. června 2012, bylo v rozsahu, v němž ukládalo povinnosti nezletilým poplatníkům, v rozporu s Listinou základních práv a svobod.


Ústavní soud mj. v tomto nálezu uvedl: Ústavní soud dospěl k závěru, že právní úprava, která zatěžuje nezletilé poplatkovou povinností bez ohledu na to, zda mají prostředky k jejímu splnění (nebo alespoň možnost si takové prostředky obstarat), zatěžuje je bez ohledu na možnost ovlivnit uložení platební povinnosti (např. zdržením se zpoplatňované činnosti) či se jí alespoň zprostit, je v rozporu s Listinou základních práv a svobod (absence zvláštní ochrany dětí a mladistvých).

Nelze ovšem souhlasit s někdy vyslovovanými obavami vyjádřenými v odborné literatuře, že prohlášení neústavnosti napadeného ustanovení bude mít za následek, že nezletilí nebudou mít povinnost platit žádné daně a poplatky, což by vytvářelo cestu k obcházení daňových povinností. Zákonodárce má nepochybně pravomoc rozhodnout, že poplatníky určité daně nebo poplatku budou i nezletilí. Rozhodne-li se tak ovšem učinit bez ohledu na to, zda má nezletilý vůbec nějaký zdanitelný majetek nebo příjem, či zda má možnost vyhnout se zpoplatňovanému jednání (nemá-li na ně odpovídající prostředky), pak zákonodárce musí již v rovině nalézacího řízení zohlednit, že může docházet k případům nadměrné tvrdosti a přijmout odpovídající řešení. Měl by také zvažovat, zda je poplatek ukládán za protiplnění ze strany státu či obce, kterého se nezletilému poplatníkovi vskutku dostává. V případě poplatku za provoz systému likvidace komunálního odpadu je však (zejména v případě malých dětí) výlučným producentem odpadu ten rodič, který pečuje o výživu dítěte faktickým plněním, při kterém odpad vzniká. Vyživovací povinnost rodičů k dítěti totiž zahrnuje veškerou běžně potřebnou péči o dítě, tedy v tomto případě nejen zajištění dodávek potřebných věcí do domácnosti, ve které dítě žije, ale i likvidaci následně vzniklých odpadů.

Bylo by racionální zvažovat, zda neuložit poplatkovou povinnost namísto dítěte přímo rodiči, který požívá výhod systému likvidace komunálního odpadu.

S ohledem na čl. 89 odst. 2 Ústavy jsou orgány veřejné moci povinny promítnout důsledky shledané protiústavnosti do své rozhodovací praxe, tedy při řešení konkrétních případů zohlednit výše uvedené důvody a neaplikovat § 10b odst. 1 písm. a) zákona č. 565/1990 Sb. , o místních poplatcích, ve znění účinném do 30. června 2012, v rozsahu, v němž ukládal povinnosti nezletilým poplatníkům.

Aktuálně účinné znění zákona o místních poplatcích předvídá v ust. 12: Vznikne-li nedoplatek na poplatku poplatníkovi, který je ke dni splatnosti nezletilý a nenabyl plné svéprávnosti, přechází poplatková povinnost tohoto poplatníka na zákonného zástupce; zákonný zástupce má stejné procesní postavení jako poplatník.

___

-

Dne 28.5.2016 jsem řídila automobil na parkovišti u Lidlu, bez řidičského průkazu. Dostala jsem pokutu 25.000 Kč a 12 měsíců zákaz řízení. Teď už mám skoro polovinu pokuty splacenou (platím 1.000 Kč každý měsíc). Chci se zeptat, v říjnu letím s přítelem na dovolenou k moři, mimo EU, budu moc v pořádku odletět, nebo s tím bude nějaký problém? Děkuji za odpověď, Šarlota.

ODPOVĚĎ:
Uložení pokuty či zákazu řízení motorových vozidel nemá vliv na cestování. Jste oprávněna odletět. Uložení těchto sankcí není důvodem pro omezení svobody pohybu.

___

-

Chtěla bych poradit ohledně závěti. S manželem vlastníme každý jednu polovinu nemovitosti. Chtěli bychom napsat vlastní rukou závěť. Zda-li je to možné a bude to platné. Každý jí napíše svou vlastní rukou.
Já níže podepsaná. R. Č...Bytem...pořizuji po zralém úsudku závěť a odkazuji svůj díl své dceři. R. Č, bytem.... poté zde vypsáno co vše vlastním a odkazuji (dům, pozemek, .) Prohlašuji, že se jedná o mou poslední vůli. V případě, že by má dcera z jakéhokoli důvodu nemohla dědit, ustanovuji náhradní dědící vnučku. , RČ..., bytem.
Může to být takhle? Bude to platné? Moc děkuji za odpověď. Děkuji Olina.

ODPOVĚĎ:
Ano, takto sepsaná závěť bude platná, nezapomeňte ji podepsat. Doporučuji však závěť uložit u notáře, čímž budou v dědickém řízení odstraněný jakékoliv pochybnosti, že jde skutečně o Vaši poslední vůli.

___

-

Chtěl bych podat žalobu u soudu proti své bývalé přítelkyni, kvůli péči naší nezletilé dcery. Moje ex mi nechce dávat dceru dle naší dohody o střídavé péči. U soudu mi řekli, že si mám žalobu napsat sám, a proto bych chtěl poprosit, zda-li je na to nějaký formulář, který bych mohl vypsat a podat tu žalobu u soudu.
Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Zákonem upravený formulář neexistuje.

Nicméně je možné vycházet z několika vzorů:
- Pokud dosavadní dohoda mezi vámi nebyla uzavřena před soudem, můžete použít http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/rodinne-pravo-vzory/stridava-pece-vychova-ditete-zadost-zaloba-vzor-ke-stazeni
- pokud dosavadní dohoda mezi vámi byla uzavřena před soudem, lze vycházet z http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/rodinne-pravo-vzory/navrh-k-soudu-na-stridavou-peci-o-dite-vzor-ke-stazeni

Je ovšem potřeba mít na paměti, že každý vzor musíte upravit podle Vaší situace. V této věci také můžete využít služby advokáta, kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz

___

-

Zcizil jsem obnos peněz, bylo na mně podáno trestní oznámení, já jsem částku uhradil. Pak jsem se na Policii ČR dozvěděl, že oni uvedli částku 20.000 Kč a po mě chtěli 80.000 Kč, já jim tento obnos zaplatil. Mohu žádat nějaké práva o zpětné vrácení 60.000 Kč. Mohu podat nějaké trestní oznámení. Děkuji, František.

ODPOVĚĎ:
Můžete se obrátit na policii a nechat tuto záležitost prošetřit - je možné se obrátit na kteroukoliv pobočku policie ČR.

Je zde možnost domáhat se vrácení částky 60.000,- Kč z titulu bezdůvodného obohacení.

Vždy ovšem záleží na konkrétních okolnostech případu a jejich posouzení, za jakých podmínek takový nárok je možné vymáhat.

___

-

Nájemnice nám dluží 44.500 Kč za nájem a služby a 18.000 Kč za zničený byt. Původní dluh byl větší, ale byli jsme vstřícní a věci, které po ní v bytě zbyli a nebyla schopná si je vystěhovat, jsme prodali a tím pádem se dluh snížil o 11.000 Kč. Dlužnice v bytě již nebydlí, ale myslí si, že je vše zaplacené a nic nám nedluží. Jde nám především a o vrácení nájemného zpět. Jak máme postupovat? Nechceme hradit drahé soudy a advokáty? Dále prosím o radu, jak zrušit trvalé bydliště, které má stále v bytě (má dvě exekuce a chodí ji tam upomínky, novým nájemníkům). Děkuji, Michaela.

ODPOVĚĎ:
Dlužné částky můžete vymáhat pomocí návrhu na vydání platebního rozkazu, kdy budete platit pouze soudní poplatek ve výši 5% z žalované jistiny dluhu (tj. z dlužné částky bez úroků a smluvních pokut), minimálně však 1.000 Kč. V rámci jednoho návrhu můžete vymáhat jak částku z titulu dlužného nájmu, tak z titulu náhrady škody. Poplatek se pak vypočte součtem poplatků za oba tyto vymáhané nároky (proto je lepší poplatek uhradit až po výzvě soudu, v níž bude stanovena přesná výše). Před podáním návrhu na vydání platebního rozkazu zašlete dlužníkovi výzvu k zaplacení částek ve lhůtě minimálně do 7 dnů od doručení výzvy, s tím, že pokud ve lhůtě dluh neuhradí, budete věc řešit podáním žaloby na soud. Tuto upomínku odešlete dlužníkovu doporučeně s dodejkou - v případě, že soud návrhu vyhoví, uloží pak dlužníkovi nahradit Vám i zaplacení soudní poplatek (čili bez zaslání této předžalobní upomínky, by Vám poplatek nahrazen nebyl). V případě, že by žalovaný dlužné částky neuhradil dobrovolně, lze se poté obrátit na exekutora s návrhem na výkon rozhodnutí.
Vzor návrhu na vydání předžalobní upomínky a platebního rozkazu můžete nalézt např. zde:
http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014

http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/zaloby-soud/vzor-navrhu-na-vydani-platebniho-rozkazu-vzor-ke-stazeni

Zrušit trvalý pobyt bývalému nájemníkovi by mělo být snadné. Podle § 12, odstavec 1 písm. c) a odst. 2 zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel lze na žádost vlastníka bytu zrušit trvalý pobyt občanovi, kterému zaniklo užívací právo k tomuto bytu. Vám tedy postačí zajít na městský nebo obecní úřad kde se tato agenda řeší a vzít si sebou ukončenou nájemní smlouvu nebo případně předávací protokol nebo jiný dokument, kterým prokážete, že se bývalý nájemce odstěhoval a byt již neužívá. Pokud žádný takový dokument nemáte, postačí doložit, že daný člověk již byt fakticky neužívá, a to Vaším prohlášením + prohlášením alespoň jednoho či dvou sousedů, že se daný člověk již odstěhoval.

___

-

Moje matka žila 30 let s otčímem. V 1/2016 zemřela a otčím uvedl, že matka neměla žádný majetek. Nepozvali nás ani k dědickému řízení. Otčím neuspořádal ani pohřeb, ani parte. Uložení urny zařídil, až na můj nátlak. Do dědictví uvedl, že matka měla pouhých 8.000 Kč na účtě. Dnes (18.10.2017) rozdává peníze svým známým, svým třem dětem, které 30 let neviděl a nejevil o ně zájem. Od matky víme s bratrem, že chtěli kupovat, po operaci, kterou prodělala, rodinný dům. Tři měsíce ležela, takže nemohla ani utratit důchod. V akciích měli 1.500.000 Kč. S otčímem jsme neměli nikdy dobré vztahy a s matkou jen manipuloval a ta se s námi, i se svojí matkou přestala stýkat. Celý život jen dělal problémy v naší rodině. Dnes (18.10.2017) rozdává svým dětem, o které neměl nikdy zájem, půjčuje velké peníze svým známým (např. 150.000 Kč na střechu, 200.000 Kč na dům apod...) a těžko by je sám ušetřil za jeden rok. Před cca 4 lety prodali zahradu za 750.000 Kč a protože bydlí v penzionu, asi by je neutratili, protože matka byla velmi skromná! Nikdy nás matka nevydědila a závěť nenechala. Děkuji za odpověď, Lucie.

ODPOVĚĎ:
Vyjde-li po skončení dědického řízení najevo, že zemřelý vlastnil ještě další majetek, který nebyl předmětem dědického řízení, je třeba, aby dědici požádali o dodatečné projednání dědictví. Tuto žádost je třeba podat u soudu, u něhož proběhlo původní dědické řízení. Poté začíná řízení o dědictví běžet od úplného počátku a je nutné stanovit okruh dědiců. V žádost o dodatečné projednání dědictví je však nutno uvést údaje o majetku, který nově vyšel najevo a existenci tohoto majetku prokázat, což může být ve Vaše případě problém. Navíc jste o tomto majetku nejspíše věděli již v době projednání dědictví po matce, proto jste o tomto měli soud informovat už tehdy.

___

-

V červenci 2017 mi zemřel otec. V době, kdy už bylo uzavřeno manželství si pořídil družstevní byt. Otec měl ještě syna z prvního manželství. Jakým způsobem se dědí družstevní byt? Předpokládám, že automaticky připadne mamce, ale že bude muset vyplatit bratra (já se podílu vzdám). Z jaké části bytu ho musí vyplatit (jedna třetina? ) Pokud na vyplacení nebude mít dostatečné finanční prostředky musí byt prodat? Do kdy pak musí peníze vyplatit? Je možné příslušnou částku splácet? Děkuji, Leona.

ODPOVĚĎ:
Vaše matka se spolu s Vaším otcem stala společným členem družstva a společným nájemcem družstevního bytu, neboť otec byt nabyl za trvání manželství. Po smrti otce tedy Vaše matka zůstává členem družstva, tzn. že pouze na ni přejde členský podíl v družstvu se souvisejícím oprávněním k nájmu družstevního bytu. V dědickém řízení pak bude stanovena hodnota polovina hodnoty členského podílu v družstvu, kterou bude muset matka „vyplatit“ ostatním dědicům. Pokud se Vašeho podílu vzdáte ve prospěch Vaší matky (a matka s tím bude souhlasit), bude matce stanovena povinnost vyplatit synovi otce ¼ hodnoty družstevního podílu. V případě, že byste se dědictví nevzdala, bude matce uloženo vyplatit vám ¼ a synovi otce také ¼. Pokud by se dědictví vzdal ve prospěch Vaší matky i otcův syn, nemusela by matka vyplácet nikoho.
Pokud jde o délku splatnosti pro úhradu této pohledávky synovi pozůstalého otce, bude záležet jen na rozhodnutí soudu (soudního komisaře), jakou stanoví splatnost či zda uloží uhrazení dané částky ve splátkách. Soud však nemůže matce nařídit, aby byt prodala za účelem vyplacení podílu.

___

-

Jakým způsobem se mohu domáhat u souseda o patro výš úpravy podlah, které extrémně šíří kročejový hluk? Je to klasický případ, kdy nový majitel bytu vymění původně navržené podlahové krytiny bytu za nedostatečně (zdali vůbec) odizolované plovoucí podlahy a dlažbu a já tak prakticky se sousedy žiji. Který institut a na základě čeho může nařídit měření kročejového hluku u souseda (pro měření je třeba zpřístupnit i byt zdroje hluku)? Kontaktoval jsem místní stavební odbor, a protože výměna podlah není považována za stavební úpravy, nemůže (nebo nechce? ) se v tomto angažovat. Opravdu nechápu, proč toto nějak striktně a jasně neřeší zákon. Jedna špatně položená podlaha může absolutně ničit život druhých. Jaká je prosím pravděpodobnost úspěchu v občanskoprávním řízení? Prosím o koncept, jak dosáhnout kýženého výsledku. Děkuji mnohokrát. S pozdravem Michal.

ODPOVĚĎ:
Z občanskoprávního hlediska je možné vycházet (obecně) z § 1012 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

- vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit;

- vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

Sousedské vztahy jsou pak konkretizovány v § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož je každý vlastník povinen se zdržet všeho, co působí, že (mimo jiné) hluk a otřesy vnikají na pozemek (lze vztáhnout rovněž na byt) jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku (tedy i bytu).

Z občanskoprávního hlediska je tedy podstatné, zda jste hlukem ze sousedního bytu rušen v míře nepřiměřené místním poměrům. Pakliže tomu tak je, není rozhodné, jakých hodnot by bylo případně naměřeno (hygienické limity hluku nejsou v občanskoprávních vztazích určující). V tomto ohledu Vás lze odkázat na článek:

https://www.epravo.cz/top/clanky/decibely-lasky-aneb-kdyz-vas-soused-neprimerene-hluci-104369.html

(který o této problematice pojednává, byť v kontextu hlasité hudby).

V současné chvíli Vám doporučuji opatřit si stavební dokumentaci bytového domu, resp. tu její část, která stanoví, jakým způsobem mají být podlahy bytového domu (resp. podlahy jednotlivých bytů) hlukově izolovány. Tato dokumentace by měla být k dispozici u vlastníka, popř. správce bytového domu a rovněž na stavebním úřadě.

Je pravdou, že výměna podlah není chápána jako stavební úprava. Přesto Vám doporučuji kontaktovat v této věci krajský (stavební) úřad s dotazem, zda je dle jeho názoru stavební úřad skutečně zcela bezmocný.

K měření hluku jsou povolány krajské hygienické stanice. Můžete proto kontaktovat místně příslušnou krajskou hygienickou stanici a konzultovat s ní, za jakých podmínek by bylo možné realizovat měření hluku. Jak však uvádím výše, není dodržení/překročení hygienického limitu hlučnosti pro občanskoprávní řešení věci určující (může však samozřejmě sehrát svou roli v rámci dokazování).

Před zahájením občanskoprávního soudního řízení se můžete pokusit angažovat do řešení problému společenství vlastníků jednotek či bytové družstvo, pokud ve Vámi obývaném bytovém domě takový subjekt existuje. Pokud jste nájemcem předmětného bytu, upozorněte na tento problém pronajímatele (neboť pronajímatel je povinen zajistit nájemci nerušené užívání bytu).

Pravděpodobnost úspěchu v občanskoprávním soudním řízení nelze odhadnout. Obecně je zapotřebí, abyste veškerá svá tvrzení řádně prokázal (ať už jakýmikoli doklady o provedení výměny sousedových podlah, tak doklady o nadměrném šíření kročejové hlučnosti).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

-

Jsem revizorem velkého společenství vlastníků bytových jednotek. Předsednictvo usiluje o zateplení průčelí domu, včetně vnitřku lodžií, čemuž se značný počet vlastníků brání. Smlouva o převodu družstevního bytu do osobního vlastnictví uvádí, že předmět vlastnictví je smlouvou ohraničen mimo jiné - vnitřními plochami stěnových plášťů včetně oken, skleněných výplní, zábradlí lodžií. Mám za to, že z textu vyplývá, že hranici v části lodžie tvoří skleněná výplň a zábradlí lodžie, nikoliv jak tvrdí předsednictvo - vnitřními stěnami lodžie, které jsou však již za hranicí, která je stanovena skleněnou výplní a zábradlím lodžie. Prosím o posouzení tohoto rozporu.
Děkuji za Vaše stanovisko, Jindřich.

ODPOVĚĎ:
V daném případě se jako právník přikláním k Vašemu výkladu, nicméně mám za to, že by se k danému dotazu měl vyjádřit odborník na stavebnictví. Nejsem si vědoma, že by existovala jakákoliv vyhláška, která by toto přesně definovala a doporučovala bych, aby Vám předsednictvo, pokud trvá na svém názoru, sdělilo, z čeho tento jejich názor vychází - zda z pouhé domněnky, právního předpisu či vyjádření odborníka na stavebnictví.

___

- Obtěžování inkasní agenturou - vymáhání promlčeného dluhu
- Jak zakázat kontaktování od inkasní agentury - vymáhá promlčený dluh

Náš rodinný přítel měl dluh u nebankovní společnosti, která ho prodala inkasní společnosti. Inkasní společnost mu zasílá různé upomínky a neustále mu volá. Náš přítel je kontaktoval písemně, aby mu již nevolali, ale oni stále volají „za účelem mimosoudní domluvy“. Domnívá se, že je dluh promlčený a nic hradit nebude.
Rodinný přítel jim pohrozil s tím, že půjde na policii a podá trestní oznámení nebo kontaktuje obchodní inspekci. Může policie Police začít stíhat inkasní agenturu z vydírání nebo stalkingu?
Taky se bojí, aby ho inkasní společnost neobvinila z křivého obvinění, když by policie případ odložila. Pracovníci inkasní agentury tvrdí, že jednají souladu se zákony ČR a že budou volat dále, i když s nimi mluvit nechce a písemně jim to sdělil. Lze vynutit, aby ho již nekontaktovali nějakou stížností?
Děkuji, Oliver

ODPOVĚĎ:
Stalking je trestním zákoníkem označován jako trestný čin nebezpečného vyhrožování (§ 354) :

Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že
a) vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým,
b) vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,
c) vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje,
d) omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo
e) zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu, a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.

Trestní odpovědnost právnické osoby je upravena v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob č. 418/2011 Sb. , přičemž § 7 tohoto zákona uvádí, že právnická osoba se nemůže tohoto trestného činu dopustit.

Nicméně pokud by jednání inkasní společnosti obsahovalo např. výhrůžky, tak zde již odpovědnost takové právnické osoby je. Právo nechat prošetřit nějakou skutečnost/událost ze strany policie čr je právo každé osoby.

V případě, že je zde obava, aby nedošlo k oprávněnému obvinění z křivého obvinění, je vhodné podat trestní oznámení prostřednictvím advokáta, který současně zajistí, aby Vaše práva byla maximálně chráněna (kontakt zde: www.advokatikomora.cz).

Skutečnost, že nelze postihnout za stalking právnickou osobu ovšem neznamená, že zde nejsou žádné další možnosti obrany. Pokud opakující se telefonáty přesahují únosnou rozumnou míru, je možné se domáhat, aby se tato společnost zdržela nepřiměřeného telefonního kontaktu soudní cestou u civilního soudu (žaloba).

___

-

Mám několik dotazů k vypořádání SJM mých rodičů. Posloupnost:
1) 2008 - koupě nemovitosti do SJM, od dědy (od mamky), nezaplacena ani koruna
2) 2008 - hypoteční úvěr na rekonstrukci nemovitosti ve výši 500.000 Kč
3) 5/2012 - refinanc HÚ a SÚ (125.000 Kč) + nová hotovost (375.000 Kč) = 500.000 Kč - u tohoto úvěru není maminka nikde podepsaná i přesto, že je spolužadatel (na zadní straně jsou dva podpisy otce - možná chyba pracovníka banky)
4) 6/2013 - refinanc úvěru z roku 2012 + nová hotovost (+250.000 Kč) = úvěr 750.000 Kč - to již maminka podepsala, nemovitost v zástavě
5) 9/2016 - rozvod - dohodnuto, že nemovitost připadne mamince a že na úvěru se budou podílet
6) 9/2017 - otec kolem sebe začíná kopat, že napadne vypořádání SJM
Dotazy:
A) lze zpochybnit nákup nemovitosti z 2008, když nedošlo k žádnému převodu peněz?
B) ve vyp. SJM je špatný úvěr - banka je správná, jistina je správná, ale datum podpisu a původní výše úvěru je ten z r. 2012, co s tím?
C) může otec jakkoli napadnout vypořádání SJM? např. kvůli bodu B)
D) může se zpochybnit úvěr z r. 2012, který mamka nepodepsala?
Děkuji, Miloš.

ODPOVĚĎ:
Pokud bylo SJM vypořádáno dohodou a tuto chce nyní otec napadnout, pak nemá téměř žádnou šanci na úspěch, pakliže dohodu podepsal svobodně a za stavu plné svéprávnosti. Nemá tedy šanci jakkoliv zvrátit koupi nemovitosti, i když za ni nebyla uhrazena kupní cena. Z tohoto důvodu není ani nutné jakkoliv opravovat detaily úvěru. Obě strany prostě dohodu podepsaly svobodně při plném vědomí jejího obsahu a nyní není téměř reálné, aby tvrdily opak. Zpochybnit úvěr z roku 2012 by bylo možné pouze v rámci vypořádání SJM. Pokud již bylo SJM vypořádáno, není důvod a nyní již ani prostor zpochybňovat úvěr z roku 2012. Toto mělo být činěno případně, dokud nebylo SJM vypořádáno.

___

-

Jsme SVJ v domě, v němž vlastníme 28 vymezených jednotek, z toho jsou většina byty a několik garáží. Dle zákona č. 89/2012 §1180 odst. 2 se příspěvky na správní činnost rozvrhnou na každou jednotku stejně. Je tím míněna výhradně bytová jednotka a za nebytové jednotky se příspěvky neplatí? Nebo máme příspěvky na správní činnost rozvrhnout na všechny jednotky stejně bez ohledu na to, zda je to byt nebo garáž? Lze tak chápat §1158 odst. 2? Děkuji za právní názor. Přeji pěkný den. Roman

ODPOVĚĎ:
Záleží, jakým způsobem máte danou problematiku upravenu v Prohlášení vlastníka a ve Stanovách. Důvodová zpráva hovoří tak, že náklady na správu bytu nese vlastník jednotky plně, zde by se užilo ust. § 1158/2, tedy náklady na správu si nese i každý vlastník nebytového prostoru. Náklady na správu domu a pozemku, resp. společných částí, nesou vlastníci poměrně. A zde právě záleží, jakou úpravu máte v Prohlášení vlastníka a ve Stanovách. Zda je s garážemi spojen podíl na společných částech domu a pozemku.
Pokud s nebytovým prostorem (garáží) není spojen podíl, použije se věta druhá odst. 1 ust. § 1180 slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.
Tedy výše příspěvku takto výlučně oprávněného vlastníka se stanoví nejen podle velikosti jeho podílu na společných částech, ale i s přihlédnutím k jeho výlučnému oprávnění. Jedná se o zvláštní případ použití jiného klíče ke stanovení výše příspěvku, k jehož určení je třeba vždy souhlasu všech vlastníků jednotek v domě.

Je tedy na členech SVJ, jakým způsobem si financování správy domu určí. Vycházela bych z toho, zda je s jednotkou spojen spoluvlastnický podíl se zohledněním, zda nebytové prostory mohou užívat výlučně pouze někteří vlastníci. Vlastníci si však mohou odhlasovat i použití jiného klíče.

___

-

S majitelkou bytu jsme s přítelem uzavřeli nájemní smlouvu, která byla sjednána na dobu určitou a to v období od 1.1.2014 do 31.12.2015. Ve smlouvě stojí, cituji: " Tato smlouva může být prodloužena dohodou smluvních stran. Dohoda o prodloužení nájemní smlouvy musí mít písemnou formu a musí být odsouhlasena a podepsána oběma stranami." Můj dotaz tedy zní, v případě, že žádný dodatek ke smlouvě podepsán nebyl, máme momentálně vůbec nějakou smlouvu? Lze v tomto případě z bytu odejít, aniž bychom museli dodržet výpovědní lhůtu, která je ve smlouvě sjednaná na dobu jednoho měsíce? Další skutečností je, že moje jméno je ve smlouvě dopsáno pouze rukou, původně byla smlouva vedena pouze na přítele. Ráda bych se odstěhovala pryč a potřebuji vědět, zda mohu bez problému ze dne na den odejít, aniž bych v budoucnu měla nějaké problémy, přítel by v bytě nadále zůstal. Na vyžádání mohu zaslat kopii smlouvy. Děkuji za rychlou odpověď, Ludmila.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že Váš přítel bude v bytě i nadále zůstávat, doporučuji s majitelkou bytu spíše sjednat,, přepis" smlouvy na Vašeho partnera. Pokud se týče automatického prodlužování nájmu, ten je upraven v ust. § 2230 občanského zákoníku, toto automatické prodlužování jste však v nájemní smlouvě vyloučili. V tuto chvíli původní nájemní smlouva skutečně neplatí, vzhledem k tomu, že faktický nájem nadále trvá, určitě upozorněte pronajímatele, že byt opouštíte, doporučuji toto spojit s požadavkem uzavření nájemní smlouvy s Vaším přítelem. Trvejte rovněž na vyúčtování poplatků, zapište stavy měřidel a vypracujte s pronajímatelem předávací protokol. Přestože zde není dána výpovědní doba, tak jak byla sjednána ve smlouvě (smlouva uplynutím doby zanikla), neznamená to, že se pronajímatel nemůže domáhat nároků spojených s užíváním bytu (tedy např. například spotřebovaných energií za dobu, kdy jste byt užívala).

___

-

Mám dotaz ohledně souseda - zemědělce, který chová stádo krav, které neustále bourá plot a lezou na naši louku, kde chováme koně. I přes neustálé upozorňování na daný problém se nám akorát vysmívá a já nevím, jak se mohu bránit. Louky mám na dotace od pozemkového úřadu, ale nejsou mé, jen je mám v řádném pronájmu a bojím se, aby krávy neublížili např. hříbátkům. Mohu se nějak bránit? Děkuji za radu, Vlastimil.

ODPOVĚĎ:
Proti uvedenému jednání se můžete bránit tzv. posesorní žalobou, tedy žalobou z rušené držby. Tento druh ochrany je zakotven v ust. § 1003-1008 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník. Soud je povinen rozhodnout do 15 dnů a rozhoduje usnesením. S ohledem na velmi krátkou lhůtu pro rozhodnutí je třeba v žalobě vylíčit všechny rozhodné skutečnosti a doložit všechny důkazy, kterými disponujete (doporučuji fotografie, čestná prohlášení). Fakt, že jste nájemcem a nikoli vlastníkem zde nevadí, neboť pozemek tzv. držíte, žaloba chrání tedy i nájemníky.
Žalobu podejte u okresního soudu, místní příslušnost je dána dle umístění pozemku.

___

- Vymáhání části příspěvku na péči dítě od druhého z rodičů
- Rodič nespravedlivě rozděluje příspěvek na péči o dítě

Příspěvek na péči je veden na otce dítěte. 10/2016 jsem zažádala o vyplácení poměrné části z příspěvku na péči dle skutečné péče o dítě. S otcem jsme na ÚP, který tento příspěvek řeší podepsali dohodu, že si budeme příspěvek dělit dle skutečných dní. Otec mi od začátku mírně ponižoval vyplácenou částku, poté mi neuhradil dobu péče, kdy jsem na syna měla paragraf a byla s ním doma z práce, následoval měsíc, kdy mi uhradil jen 300 Kč namísto zhruba 2.500 Kč, 09/2017 mi otec uhradil 2.000 Kč, namísto 8.500 Kč za dobu čerpání dovolené otcem, kterou si otec nadiktoval v délce trvání 16,5 dne a já jsem hlídala syna po celou dobu. Mám kvůli péči o syna snížený úvazek v práci. Jak mohu nejefektivněji získat od otce dlužnou částku a zajistit, abych peníze dostávala za skutečné dni péče řádně? Na příslušném ÚP mi řekli, že si mohu zažádat o dělení příspěvku třetí osobou (asi úřadem), ale vyřízení žádosti trvá prý dlouho a nevím, jestli mohu vyžadovat dorovnání dlužné částky zpětně, je jiná varianta?
Otci platím výživné na syna dle dohody rodičů, kterou otec nedodržuje. Nemáme zatím žádné soudní ani jiné vymahatelné rozhodnutí.
O syna se soudíme. Bojím se přestat platit výživné. Pokud se doba péče rozhodnutím soudu upraví předběžným opatřením, mohu poté výživné alespoň odpovídajícím způsobem ponížit, pokud budu mít syna déle, než bylo v původní dohodě rodičů dohodnuto? Děkuji. Regina

ODPOVĚĎ:
Tím, že vám otec neuhradil poměrnou část příspěvku na péči dle skutečně péče o dítě v souladu s písemnou dohodou, vznikl otci dluh vůči Vám a tuto pohledávku můžete po otci vymáhat soudně podáním žaloby či návrhem na vydání platebního rozkazu. Nejprve je vhodné otce písemně vyzvat k dobrovolné úhradě této částky (a to doporučeně s dodejkou), a pokud ve lhůtě minimálně 7 dnů dluh neuhradí, můžete podat k soudu žalobu. Je nutné doložit jak písemnou dohodu, z níž závazek otce vznikl, tak přesně dny, kdy jste o dítě osobně pečovala a samozřejmě rozhodnutí ÚP o přiznání dávky. Bylo by vhodné se obrátit na advokáta, který by Vám s vymáháním dlužné částky pomohl (předžalobní výzva pod hlavičkou advokátní kanceláře často výrazně zapůsobí k dobrovolné úhradě dluhu a věc pak není nutno řešit u soudu). Do budoucna Vám nezbude, než situaci řešit podáním žádosti o dělení příspěvku třetí osobou a příliš bych s touto žádostí neotálela.
Pokud nemáte výživné dosud stanoveno rozsudkem a toto hradíte otci pouze na základě ústní dohody, pak nejste povinna dohodnuté výživné otci platit, zejména pokud Vám dluží na příspěvku na péči – tuto pohledávku tak můžete vůči výživnému tzv. „započíst“. Máte-li či budete-li mít výši výživného stanovenu rozsudkem, pak vždy výživné plaťte řádně a včas, neboť na soudem stanovené výživné není možno započítávat jiné dluhy.

___

- Protistrana se odvolala proti předběžnému opatření - je možné podat další předběžné opatření?

Podala jsem předběžné opatření, které soud schválil, ale nenechal ho platit ihned, v rozhodnutí bylo pouze rozdělení péče dle mého návrhu a informace k možnosti odvolání, nic jiného. Otec se odvolal a předběžné opatření tak dle informace soudu a OSPOD není zatím stále platné.
Spis je ještě u okresního soudu a bude se posílat ke krajskému soudu. Mohu v této chvíli podat další předběžné opatření stejného znění a žádat okamžité nabytí platnosti pro převzetí rozhodnutí rodiči?
Je pravidlo pro každé předběžné opatření, že není platné v případě podání odvolání, nebo jsou opět různé varianty? Moc děkuji. Ilona

ODPOVĚĎ:
Dle zákona jsou všechna předběžná opatření tzv. předběžně vykonatelná, tedy jsou vynutitelná, i když nenabyla právní moci, tj. bylo proti nim podáno odvolání. Soud však může v odůvodněných případech rozhodnout, že usnesení o nařízení předběžného opatření je vykonatelné až po právní moci rozhodnutí, ovšem to nejsou časté případy. Zvlášť v rodinných věcech jsem se ještě nikdy nesetkala s tím, že by soud vykonatelnost odložil, proto Vám doporučuji navštívit s listinou advokáta, aby se v tom zorientoval a zjistil, jak to ve Vašem případě skutečně s vykonatelností je. Pokud by rozhodnutí opravdu předběžně vykonatelné nebylo, můžete samozřejmě podat další návrh na předběžné opatření. Zdůrazňuji ale, že předběžné opatření je dle zákona opatřením mimořádným, které se vydává pouze v případě, že je zde skutečná naléhavost na prozatímní úpravu věci. Tato naléhavost musí být prokázána a doložena listinami, jinak může být návrh na předběžné opatření soudem zamítnut.

___

- Pronájem nezkolaudovaného prostoru jako sklad - lze to nebo je kolaudace podmínkou?
- Je možné pronajímat nezkolaudovanou stavbu?

Máme nezkolaudovaný objekt (vedeno chata s nedokončenou přístavbou) a zahradu s hospodářskou kůlnou. (Vše stran vlastnictví bez problémů.)
Můžeme tyto prostory pronajímat osobě, podnikající jako OSVČ? Samozřejmě ne jako místo firmy, ale jako skladový prostor. Děkujeme, Božena

ODPOVĚĎ:
Ne každá stavba musí být zkolaudována/ohlášeno její užívání. Pokud ovšem stavba, kterou vlastníte, vyžaduje kolaudační souhlas/ohlášení užívání, je nezbytné jej získat, jinak zde hrozí postih v podobě pokuty od stavebního úřadu.

Přitom se nepřihlíží k tomu, že chcete tuto stavbu využívat jinak, rozhodný je „původní“ účel stavby.

___

- Jak udělat zábor obecního, městského pozemku?
- Zábor pozemku obce, města soukromou osobou

Máme problém se sousedem. Máme vedle sebe vjezdy. Udělali jsme si novou dlažbu a on nám neustále čtyřkolkou a vozíkem rozjíždí hlínu na dlažbu nebo nám částečně parkuje dodávkou na našem vjezdu. Proto jsme si na naši stranu na obecní pozemek dali kámen. který ho rozčiluje, jeden nám ukradl. Dali jsme si tam nový.
Teď si stěžoval na obci, že si o náš kámen odřel auto a žádá o odstranění. Obec nás ve středu vyzvala, ať ho odstraníme. což jsme neudělali. Sám má mimochodem na obecním pozemku stromky a taky kameny.
Dnes (18.10.2017) přijela řešit tento problém až městská policie. Policistovi jsem vše vysvětlila a ukázala. Poradil mi, ať požádáme na obci o zábor pozemku a dáme tam květináč s rostlinami. Což není problém. uznal, že vjezd je dostatečně široký na zajíždění.
Jak máme nejlépe postupovat, abychom docílili, toho, že na naší straně můžeme mít zábranu v podobě květináče. Moc děkuji za odpověď, Vlasta

ODPOVĚĎ:
Zábor pozemku, který je veřejným prostranstvím (povolení dočasného užívání) je možné na základě zákona o místních poplatcích, kdy tento zákon stanovuje základní mantinely jednotlivých poplatků – např. i za užívání veřejného prostranství (§ 4).

V obecné rovině platí:
Poplatek za užívání veřejného prostranství se vybírá za zvláštní užívání veřejného prostranství, kterým se rozumí provádění výkopových prací, umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb, pro umístění stavebních nebo reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí, umístění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa a užívání tohoto prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce nebo potřeby tvorby filmových a televizních děl.

Poplatky za užívání musí zavést konkrétní obec (město), přičemž tak učiní obecně závaznou vyhláškou, ve které upraví podrobnosti jejich vybírání, zejména stanoví konkrétní sazbu poplatku, vznik a zánik poplatkové povinnosti, lhůty pro plnění ohlašovací povinnosti, splatnost, úlevy a případné osvobození od poplatků.

Obec může obecně závaznou vyhláškou upravit další způsob placení a jemu odpovídající den platby poplatku, než je způsob placení a den platby podle daňového řádu. U poplatku za užívání veřejného prostranství určí místa, která v obci podléhají poplatku za užívání veřejného prostranství.

Zákon tedy umožňuje obci stanovit, zda bude poplatky vybírat, a také za jakých podmínek, kdy konkrétní úpravu naleznete v obecně závazné vyhlášce.

Obraťte se tedy na obec a zjistěte podmínky, předně zda Vaše obec má obecně závaznou vyhlášku, kterou upravuje i užívání veřejného prostranství a pokud ano, zda je takové užívání zpoplatněno a jak. Některá města mají přímo na svých internetových stránkách návody na to, jak postupovat v případě záborů jednotlivých druhů veřejných pozemků – např. rozlišení na parky, komunikace apod. Podle toho, v jakém městě žijete, tak můžete získat informace i na internetových stránkách Vaší obce.

___

- Zrušení věcného břemene majitelem nemovitosti bez vědomí oprávněného - lze to?
- Zrušení služebnosti majitelem nemovitosti bez vědomí oprávněného - lze to?

Věcné břemeno: náš otec se znovu oženil a je vážně nemocný. V letošním roce v ledu zřídil své ženě břemeno na dům. Jedná se o užívání celého domu bez podílení se na údržbě a opravách domu i pozemku.
Rozumím tomu dobře, že se budeme starat např. 40 let o dům, kde bude bydlet jeho žena, budeme řešit i banální opravy jako je výmalba, ucpaný odpad a samozřejmě ty větší jako střecha, okna atd. dokud nezemře? A snad i sekat trávu?
Je možné, aby otec břemeno zrušil? Bez toho, aniž by o tom byla ona informována? Řekla jsem mu totiž, že o tom vím a jestli domyslel důsledky. Ptal se, jestli to může zrušit.
Je možné dům užívat, i když ona má břemeno na všech 6 pokojů, tedy celý dům? Mohu tam bydlet taky? Nebo mohu dát někoho do pronájmu, i když ona tam má věcné břemeno?
Ze zákona, co jsem zjišťovala, tak ještě navíc bude dědit čtvrtinu majetku. Jsme tři sestry a jeho žena. Otec mi tvrdil, že mu říkala advokátka, že by dědila čtvrtinu jen tehdy, kdyby se vzdala břemene. Je tomu tak? předpokládám, že to není možné...
A pokud by dědila čtvrtinu, mohu si tam dát nějakého nájemníka, aniž by s tím nemusela souhlasit? Pokud to vůbec půjde, když má tam to břemeno viz předchozí souhlas.
Jsme z toho docela zoufalé. Paní je velká manipulátorka a dostalo se to až do této fáze, kdy ji napsal tohle břemeno. Nevíme jak z toho ven. Otec se jí bojí. Předpokládám, že pokud by jí šlo na vědomí zrušení břemene, že to neudělá.
Je nějaká šance, jak z tohoto ven?
Ještě mě napadla poslední věc, může mít břemeno, když vlastní byt? Byl by to argument u soudu?
Děkuji za radu Simona

ODPOVĚĎ:
Zřízení služebnosti třetí osobě je právem majitele nemovitosti a pokud tak učinil, dokud je nemovitost jeho, nemůžete s tím nic dělat. Až v okamžiku, kdy se stanete vlastníkem nemovitosti, můžete se pokusit s dotyčnou uzavřít dohodu o zrušení služebnosti nebo se případně zrušení služebnosti domáhat soudně. Pokud má dle smlouvy oprávněná ze služebnosti právo užívat celý dům, je to samozřejmě velmi omezující pro případné podnájemníky nebo pro případ vašeho bydlení, ale není to jejich překážkou. Zde by ale bylo reálné domoci se zrušení služebnosti soudně, neboť takové užívání nadměrně zatěžuje vlastníky nemovitosti a nelze po nich spravedlivě žádat, aby oprávněné ze služebnosti takový luxus dopřáli na vlastní náklady. A zrušení služebnosti by v tomto případě nahrávala i skutečnost, že má paní vlastní byt. Je pravdou, že pro případ dědění by služebnost zanikla, jelikož není z právního pohledu možné, aby měl člověk zřízenu služebnost na nemovitost, kterou byť i jen částečně vlastní. Pokud se stane čtvrtinovým vlastníkem, pak k pronajmutí nemovitosti bude nutný i její souhlas, případně se lze obrátit na soud.

___

- Promlčení, promlčecí doba - vydání úschovy peněz u soudu

Prosím o informaci jaká je promlčecí doba k podání žádosti o vydání úschovy financí u soudu. Obvodní soud pro Prahu 4 ve výše zmíněné věci přijal do úschovy usnesením ze dne 26.6.2015 částku. a já bych chtěla ještě podat žádost o vydání úschovy. Jsem přihlašovatel, jeden z mnoha.
Teď mi přišlo, abych poslala souhlas s vydáním úschovy. Je toto možné se ještě k tomuto vydání svou pohledávkou také přihlásit? Děkuji, Kateřina

ODPOVĚĎ:
Pokud mám dotaz chápat tak, že jste jedna z osob, které by měly mít nárok na vyplacení financí z úschovy, musela bych vědět, na základě jakého titulu jste oprávněna z úschovy peníze čerpat. Obecně je účastníkem řízení o úschovách složitel. Po právní moci rozhodnutí o přijetí do úschovy je účastníkem také ten, pro koho jsou peníze, cenné papíry nebo jiné věci určeny (dále jen „příjemce“), a ten, kdo uplatňuje právo na předmět úschovy. Předmět povinné úschovy vydá soud příjemci, který k žádosti doloží kopii soudního rozhodnutí, kterým bylo přiznáno právo na jinou výši protiplnění nebo náhradu škody, dále skutečnost, že je oprávněnou osobou, a rozsah práva na plnění z povinné úschovy. Jiné osobě žádající o vydání předmětu úschovy, jej vydá soud jen se souhlasem složitele a příjemce. Z uvedeného plyne, že pokud jste nebyla v řízení jako účastník označena, složenou částku Vám soud vydá pouze se souhlasem složitele a ostatních příjemců. Pokud jste účastníkem byla a pouze jste se nepřihlásila o výplatu úschovy, pak zákon stanoví, že uplynula-li lhůta 3 let od právní moci rozhodnutí o přijetí do úschovy, popřípadě ode dne, kdy předmět úschovy měl být podle návrhu složiteli vydán, rozhodne soud, že předmět úschovy připadne státu, jestliže se o něj nikdo nepřihlásí do 1 roku ode dne vyhlášení tohoto rozhodnutí.

___

- Zveřejnění dopisu od Policie na Facebook zdi pachatele - jde o přestupek?

Před časem mě napadl přítel a když mě vyzvala policie, zda dávám souhlas s projednáním před přestupkovou komisí, souhlas jsem dala. To, že jsem souhlas jsem dala, jsem bývalému příteli sdělila tím, že jsem dopis od policie dala na zeď jeho facebookového profilu. Nyní mě obviňuje z toho, že jsem tímto spáchala čin proti jeho právům. Má pravdu? Děkuji, Mariana

ODPOVĚĎ:
Tím, že jste tyto údaje zveřejnila, jste opravdu zasáhla do jeho práv. Může se proti Vám domáhat (v konečném důsledku) až náhrady nemajetkové újmy, která mu tímto vznikla.

Dále pokud tento dopis obsahoval jeho osobní údaje, přichází teoreticky v úvahu postih za neoprávněné nakládání s jeho osobními údaji.

Nyní záleží především na něm, zda a popř. jaké kroky v této věci dále učiní.

___

- Špatné zakreslení nemovitosti na katastru nemovitostí

Katastrální úřad prověřil, že digitalizací žádná chyba nevznikla. Výše uvedený dům stojí tak jak dnes (18.10.2017) na místě více než 300let. Údaje z katastru nemovitostí jsou někdy z období 1. republiky.
A já bych potřebovala vědět, jakým způsobem vyřešit tento problém, kdy v katastru je od pradávna zakreslený 15m dům, přitom vždy byl 18m.
na dům ještě navazuje travnatá plocha pozemku.
jakým způsobem vyřešit situaci, kdy nesouhlasí skutečný stav se stavem zakresleným - na mapě je zakreslený náš dům v délce 15m, ale ve skutečnosti má 18m. Podle sdělení katastrálního úřadu víme, že takto zakreslené je to již historicky a že k chybě nedošlo digitalizací. Dále nám sdělili, že se máme domluvit s vlastníkem sousední nemovitosti aby se celá záležitost mohla narovnat. Chci se ale zeptat, co se bude dít, když sousední vlastník nebude souhlasit s tím, aby mu byl zkrácen jeho pozemek o 3m? A nebo s tím prostě souhlasit musí, když skutečnost neodpovídá záznamům v katastru?

ODPOVĚĎ:
Vlastník sousedního pozemku s tím nemá povinnost souhlasit.

Pokud je rozdíl mezi stavem zapsaným v katastru nemovitostí a stavem skutečným, můžete se Vy (nebo i Váš soused) domáhat odstranění nesouladu.

Ideální situace je, pokud se se sousedem dohodnete. Pokud se ovšem nepodaří dosáhnout dohody, je možné odstranit tento nesoulad pouze prostřednictvím rozhodnutí civilního soudu, a to žalobou.

___

- Zrušení trvalého bydliště - oprávněná osoba se odvolala ač v místě nebydlí
- Zrušení trvalého pobytu - oprávněná osoba se odvolala ač v místě nebydlí
- Zrušení trvalého bydliště soudně, soudním rozhodnutím (osoba se v nemovitosti nezdržuje, nebydlí zde)
- Zrušení trvalého pobytu v nemovitosti soudně, soudním rozhodnutím (osoba se zde nezdržuje, nebydlí zde)

Dcera dělá problémy, má dluhy, chová se agresivně vůči mně - posílá výhružné SMS zprávy a nechce si za žádnou cenu nechat zrušit trvalý pobyt u mně v domě. Je jí 33 let v domě na adrese trvalého pobytu se nezdržuje dlouhodobě - víc jak rok jsem ji neviděla a nevím o ní nic dalšího než to že má dluhy a to nemalé - obálka s výzvou k okamžitému zaplacení dluhu se objevila ve schránce někdy v polovině září. Nebyla to první výzva ale už několikátá nehledě na to že každou chvíli u mě zazvoní jakýsi úředník s listinou k zaplacení dluhu a ptá se kde se dcera nachází.
Toto začalo už 2016. Zašla jsem tedy na Obecní úřad a požádala o zrušení trvalého pobytu mé dcery na adrese mého domu. Jsem jediný vlastník domu - po mé babičce. Dcera zde získala trvalý pobyt tím že se mi před 33 roky narodila. Obecní úřad mojí žádosti v lednu letošního roku vyhověl a dceři trvalý pobyt zrušil. Ta se ovšem odvolala ke Krajskému úřadu a ten rozhodnutí zdejšího Obecního úřadu zrušil, tím má dcera dále trvalý pobyt úředně v mém domě, a vrátil celou věc k novému šetření zdejšímu Obecnímu úřadu.
Proběhlo vyslýchání svědků - sousedů - kteří shodně vypověděli že dceru zde dlouhodobě nevídají. Já jsem dodala čestné prohlášení že jsem dceru víc jak rok neviděla a že trvalý pobyt získala tím že se mi narodila. V době její dospělosti jsme neuzavřely spolu nájemní ani jinou smlouvu která by ji
opravňovala objekt užívat. Nepodílí se na nikterak na nákladech spojených s provozem domu a domácnosti.
Není tady a nikdy se nepodílela. Přesto všechno dcera nadále trvá na nezrušení trvalého pobytu v mém domě. Psala vyjádření na Obecní úřad kde na trvalém bytu trvá a nesouhlasí s jeho zrušením.
Prosím jaké já mám možnosti jako vlastník domu? Jak se postupuje v případě, kdy je evidentní, že osoba se dlouhodobě nezdržuje na adrese trvalého pobytu? A přesto klade odpor ke zrušení trvalého pobytu?
Přece není možné aby měla víc možností než já vlastník domu. Chová se ke mně zle, má dluhy, vyhrožuje mi. A vysmívá se mi. Jakoby měla všechny trumfy v rukách. Jaká já mám práva? Co mám udělat pro to aby byl konečně její trvalý pobyt na mé adrese zrušen? Děkuji, Klára

ODPOVĚĎ:
Dle zákona o evidenci obyvatel (č. 133/2000 Sb.) je možné zrušit trvalý pobyt, pokud zaniklo užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část.

Rozhoduje se jen na návrh vlastníka objektu nebo jeho vymezené části, přičemž navrhovatel (Vy) je povinen prokázat, že došlo k naplnění důvodů pro zrušení – neexistence užívacího práva (např. Vámi zmiňovaná nájemní smlouva).

Toto je pro Vás jako vlastníka domu jediná možnost, jak můžete docílit zrušení trvalého pobytu Vaší dcery. Právní řád jí přiznává právo bránit se proti zrušení trvalého pobytu, nicméně daný úřad musí i tak vždy důkladně posoudit, zda jsou naplněny podmínky pro zrušení trvalého pobytu.

Pokud tedy došlo i k výslechu sousedů s Vámi uvedeným výsledkem, je to další podklad pro úřad, který musí zohlednit. Jestliže Vaše dcera nepředloží žádný důkaz prokazující opak, lze očekávat, že dojde ke zrušení jejího trvalého pobytu, pouze k tomu dojde o něco později, a to právě z důvodu, že Vaše dcera brojí proti tomuto zrušení.

___

- Bezdůvodné obohacení podnájemníkem - časté návštěvy cizí osobou
- Vymáhání dluhu po podnájemníkovi - časté návštěvy čerpající energie v podnájemním pokoji

Jako nájemce jednoho z pokojů v rodinném domě, tedy RD (na patře jsou 3 pokoje) jsem uzavřel na tento pokoj se souhlasem pronajímatele podnájemní smlouvu s další jednou osobou a to zdůrazňuji jednou. Veškeré energie jsou z důvodu nemožnosti měření placeny paušálem (voda, elektřina, úklid apod.). Podnájemce si však vodí do pokoje návštěvy které jsou tam přes noc a čerpají energie. Máme ve smlouvě ustanovení, že takovéto návštěvy může mít podnájemním max. 3 v kalendářním měsíci zdarma a další jsou zpoplatněny částkou 100 Kč za osobu a noc.
Podnájemce mi však toto nechce hradit s tvrzením, že si může vzít na pokoj koho chce a kdy chce, což není z mé strany problém problém, ale problém je ten, že tito lidé čerpají energie v prostou nad rámec jedné osoby na kterou je podnájemní smlouva (bezdůvodné obohacení podnájemníkem). Můžete mi říci, zda můžu takovéto ustanovení v podnájemní smlouvě mít a zda požadavek na doplacení nad rámec těchto tří dnů je zákonný. Děkuji. Pavel

ODPOVĚĎ:
Podle zákona můžete požadovat zvýšení záloh na služby při pobytu další osoby, která se v bytě zdržuje déle než v souhrnu 3 měsíce v roce. Pokud ale máte ve smlouvě ustanovení o tom, že budete požadovat poplatek za osobu, která se v bytě zdržuje více než 3 dny v měsíci a podnájemce takovou smlouvu podepsal, je povinen se tímto ustanovením řídit. Soukromé právo je založeno na tom, že pokud se ujednání smluvních stran vysloveně nepříčí zákonu, je takové ujednání platné. Pokud se tedy podnájemce smlouvou neřídí, i když ji dobrovolně podepsal, je to důvod pro ukončení podnájemní smlouvy z důvodu porušování jejích ustanovení. Toto ustanovení není v rozporu se zákonem, a je proto platné a poplatek můžete požadovat.

___

- Minimální šířka obousměrné silnice

Mám dotaz ohledně průjezdu ulicí. Pokud je ulice obousměrná, je nutné nechat na průjezd min. 3 metry pouze v jednom směru a to v jakémkoli směru,, či to musí být na obou, tedy 2x3m? Děkuji, Zdeňka.

ODPOVĚĎ:
Zákon k tomuto uvádí: Při stání musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro každý směr jízdy (pokud je obousměrná ulice, tak nejméně 6m, pokud se jedná o jednosměrku, tak nejméně 3 m) ; při zastavení musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro oba směry jízdy.

___

-

Manžel v r. 2015 získal darem zeměd. pozemky, část jich obdržela i manželova matka. Nebyl znám žádný závazek, byly tedy propachtovány místnímu zemědělci. Jiný subjekt nyní uplatňuje nároky na užívání plynoucí z náj. smlouvy uzavřené s p. Svobodou st. , k čemuž mělo dojít v r. 2013. V jeho pozůstalosti byla nalezena smlouva, platná do 31.12.2012, další již ne. Údajný originál necháváme ověřit znalcem. Pokud znalec potvrdí pravost, budeme muset závazek vzhledem k dataci smlouvy k 1.1.2013 uznat, což nechceme. Zjistili jsme, že jeden z pozemků (nyní vlastní manž. matka) užívají bez sml. nároku, o čemž za celou dobu korespondence mlčeli. Na osobní schůzce 07/2017 jejich zástupce řekl: "Před 3 lety se tam digitalizací pozemek objevil a není na něj smlouva. Dostanete nájem za tyto 3 roky zpětně." Vypátrali jsme, že tento pozemek již v r. 2011 zapsali do dotačního programu a pobírají na něj dotace. Toto je tedy lež a dlouhodobě vědomě pozemek užívají bez sml. nároku. Pokud prodlužovali smlouvu, měla být dle nás koncipována podle skutečnosti, takto se jeví jako pochybná a nekompletní. Lze kvůli tomu smlouvu rozporovat?

ODPOVĚĎ:
Pokud byla nájemní smlouva, nyní pachtovní smlouva, neboť nájemní smlouvy se od 1. 1. 2014 tzv. překlopili do režimu nového občanského zákoníku, byla uzavřena na dobu určitou do 31. 12.2013 a nebyl uzavřen žádný dodatek, nemuselo dojít automaticky k prodloužení nájemního, resp. pachtovního vztahu. V tomto ohledu záleží na tom, jaké podmínky prodloužení nájmu jsou uvedeny ve smlouvě. Nájemní smlouva by tak trvala pouze do 31. 12. 2013. Smlouvu lze zpochybňovat z mnoha důvodů, ale bez jejího prostudování Vám nemohu více poradit.
Samozřejmě máte právo na vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku bez právního důvodu zpětně. Bezdůvodné obohacení odpovídá obvyklému nájemného, resp. pachtovnému v místě a čase. Ohledně pozemku, kde není sporné, že není uzavřena smlouva nájemní ani pachtovní, bych neprodleně vyzvala k vyklizení pozemku a ukončení bezdůvodného užívání.

___

-

Rád bych se zeptal na možnost vymáhání částky za kompenzaci zpožděného letu kvůli technickým problémům u společnosti Travel Service. Potkalo mě to při návratu z dovolené v dubnu 2017 spolu s dalšími 160 cestujícími. Zpoždění letu z Egypta bylo přes 30 hodin a dle Evropského parlamentu a rady (ES) č. 261/2004 je za toto kompenzace 400 EUR. Jenže dopravce všem rozeslal dopisy s tím, že uhradí jako kompenzaci 5.000 Kč a po mém nesouhlasu už se nevyjadřuje. Podrobnosti k průběhu zpoždění a skoro žádné informovanosti dopravce nedoplňuji (nebyli skoro žádné, nebo úplně špatné, nejdřív 3 hodiny na letišti, aniž jsme věděli proč, potom v noci nástup do autobusu k odvozu na letiště, který byl zrušen, protože zjistili, že náhradní letadlo nepřiletělo atd). Děkuji, Hynek.

ODPOVĚĎ:
Doporučuji případ svěřit advokátovi, který nejprve zašle společnosti předžalobní upomínku. Často letecké společnosti již na základě této výzvy dlužnou částku uhradí, neboť si jsou vědomy toho, že zákazník přistoupil k soudnímu vymáhání.

Pokud by společnost dobrovolně částku neuhradila, bude nutné ji vymáhat soudní cestou.

Seznam advokátů naleznete např. zde:

www.advokatikomora.cz

___

-

Jsem OSVČ, vedu daňovou evidenci, nejsem plátce DPH. Rád bych dospělé dceři daroval automobil, který je v obchodním majetku firmy. Snažil jsem se dopátrat, "jak je to legislativně správně", ale informace se liší. Měl jsem představu, že až bude automobil ve stáří 5 let, tak jej vyřadím z obchodního majetku firmy a následně jej formou daru převedu na dceru. Pokud jsem nalezl správné informace, tak z daru jako OSVČ nebudu odvádět žádnou daň, obdarovaný by neměl dar prodat do 1 roku, aby nemusel platit daň z příjmu. Můžete mi prosím odpovědět, zda-li to je takto správně? Děkuji za vaši odpověď, Antonín.

ODPOVĚĎ:
Při vyřazení automobilu z obchodního majetku, ani při darování dceři, Vám nevzniká zdanitelný příjem. V roce vyřazení můžete uplatnit daňové odpisy ve výši 1/2, pokud automobil daňově odpisujete. Zůstatková cena vyřazeného automobilu nebude daňově uznatelná.

Pokud dcera bude automobil používat pro soukromé účely, bude pro ni tento bezúplatný příjem osvobozen od daně z příjmů dle § 10, odst. 3, písm. d), bod 1. Zákona o daních z příjmů. V případě, že by automobil do jednoho roku prodala, vznikla by jí povinnost příjem z prodeje zdanit.

Pokud by dcera automobil přijala v souvislosti se svou podnikatelskou činností, vznikla by jí povinnost tento bezúplatný příjem zdanit dle § 7 Zákona o daních z příjmů.

___

-

Při pronájmu veřejných nebytových prostor (sklep- dílna) v domě SVJ, vlastníkům bytů v daném domě, lze požadovat ze strany výboru domu pro svoji potřebu od nájemců daných prostor náhradní klíče k těmto veřejným nebytovým prostorám. Pokud ano, tak prosím sdělit z. č. §, písmeno, pokud ne tak nic.
Děkuji za informaci, Milan.

ODPOVĚĎ:
Neexistuje žádné zákonné ustanovení, které by výslovně upravovalo skutečnost, zda může výbor SVJ požadovat klíče od uvedených prostor. Tuto povinnost lze však bezproblémově upravit v nájemní smlouvě. SVJ je vlastníkem prostor, má právo tyto kontrolovat a nájemci jsou povinni mu to umožnit. V nájemní smlouvě lze přímo upravit, že nájemci jsou povinni poskytnout klíče.

___

-

Pořizujeme si novou kuchyňskou linku na míru, od kuchyňského studia jsme si zdarma nechali vypracovat cenovou nabídku. Před pár dny jsme přišli uzavřít závaznou objednávku, ale dostali jsme k podepsání pouze zakázkový list a fakturu. Čekali jsme, že s námi kuchyňské studio uzavře smlouvu o dílo. Je smlouva nutností nebo stačí jen Zakázkový list? V zakázkovém listu jsou uvedeny: typy jednotlivých skříněk, dekor dvířek, korpusů a pracovní desky, typy vestavných spotřebičů, které jsme si vybrali. Je tam upřesněno, co je a co není zahrnuto v ceně (montáž, doprava, zapojení spotřebičů, …). Součástí zakázkového listu je cenový rozpočet. Dále je uvedeno, že „termín zahájení montáže je šest týdnů po připsání zálohy na účet dodavatele, doplatek se vybírá v hotovosti při předání díla. Zákazník rozumí obsahu zakázkového listu. “ Máme trvat na sepsání smlouvy nebo tento zakázkový list smlouvu o dílo plnohodnotně nahradí? Předem děkujeme za odpověď. Jana a Karel.

ODPOVĚĎ:
Smlouva nemusí být uzavřena písemně, podepsání zakázkového listu ji v zásadě nahradí a bude představovat potvrzení o uzavření smlouvy. Nicméně uzavření písemné smlouvy by bylo vhodnější z důvodu zajištění splnění smlouvy prodejcem, kdy je možné například pro případ prodlení s dodáním požadovat slevu z ceny apod.

___

-

Včera (17.10.2017), v neděli 24.9.2017 jsem dala do opravny obuvi v Brně Olympii vyměnit patníky na mých botech s vysokými podpatky. Když jsem si přišla boty vyzvednout, byly celé podpatky zlomené. Nejdříve se mi zaměstanec nechtěl přiznat, že to udělal. Posléze mi bylo řečeno, že lhůta na opravu je měsíc. A že za týden nestihnou podpatek vyměnit. Chci se zeptat, zda skutečně musím čekat měsíc, pakliže jde o věc, kterou potřebuji k dennímu užívání a pokud jiné opravny obuvi mění podpatky maximálně do týdne. Děkuji, Jaromíra.

ODPOVĚĎ:
Z dotazu nevyplývá, zda jste nechala boty opravit jako reklamaci, nebo jako běžnou opravu. Předpokládám, že se jedná o druhý případ. Pokud by se jednalo o reklamaci, pak má obchodník skutečně 30 dní na její vyřízení.

Pokud se jednalo o běžnou opravu, pak záleží, jaká byla dohoda mezi Vámi a opravnou, tzn. rozhodující bude lhůta, kterou Vám uvedli při odevzdání bot k opravě. Předpokládám, že opravna má v provozovně také uvedené podmínky opravy, kde je rovněž uvedena lhůta k provedení opravy. Obecně však žádná lhůta ze zákona nevyplývá a základní je dohoda, případně podmínky, které opravna uvádí.

___

-

Mám zájem koupit nemovitost, kterou vlastní vícero osob (5 spoluvlastníků). Čtyři osoby mi již telefonicky vyjádřily souhlas s prodejem, ale poslední spoluvlastník je bohužel zbaven svéprávnosti. Jeho opatrovník, který může případnou kupní smlouvu podepsat, sdělil, že musí uskutečnit projednání se soudem, k čemuž potřebuje návrh kupní smlouvy, odhad ceny nemovitosti, a abych "úředně akceptovatelnou formou" doložila, že ostatní spoluvlastníci s prodejem souhlasí. Můžete mi prosím poradit, jakou formou lze souhlasy všech spoluvlastníků doložit, aby to soud akceptoval? Když chce opatrovník prodat spoluvlastnický podíl opatrovance, může to soud i zamítnout nebo chtít změnit cenu, když se jedná jen o podíl opatrovance? Mockrát děkuji za odpověď, velice mi pomůžete. Děkuji, Leona.

ODPOVĚĎ:
Do souhlasu uveďte jméno, dat. nar. a adresu trvalého bydliště spoluvlastníka, který prohlásí, že souhlasí s prodejem označené nemovitosti dle údajů v katastru nemovitostí Vaší osobě. Souhlas všech spoluvlastníků může být i na téže listině. Z důvodu větší jistoty doporučuji nechat podpisy ostatních spoluvlastníků úředně ověřit, což je možné např. na poště s CzechPointem za 30 Kč/podpis.

Soud může prodej neschválit, nicméně obecně je souhlas udělován a předpokládám, že v případě kdy máte souhlas ostatních spoluvlastníků s převodem, že bude prodej soudem schválen.

___

-

Chci se zeptat, kam hlásit/kam se obrátit se zanedbanou revizí plynových zařízení? Bydlíme v nájemním domě a jeho majitel, potažmo správcovská firma, zákonem dané kontroly zcela ignoruje. Děkuji, Stanislav.

ODPOVĚĎ:
Zákon ukládá povinnost provádět plynových zařízení právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám, tedy i bytovému družstvu či SVJ. Revize se týkají zařízení vně bytové jednotky. Co se týče revizí uvnitř bytových jednotek, pak tyto nejsou dány jako povinné, ale lze je samozřejmě doporučit, neboť je třeba zařízení udržovat v takovém stavu, aby nebyla nebezpečná. Podnět k prošetření, zda je revize provedena včasně a správně, lze podat u Technické inspekce České republiky, P. O. BOX 107, 180 00, Praha 8 (TIČR).

___

-

Zemřela nám babička, bez závěti, s dluhy (175.000 Kč). Je tomu tak, že 1/2 domu je dědy a matka s tetou dědí každá 1/4? Ohledně dluhů, prý se dělí mezi matku a tetu, děda je zcela mimo, jelikož nic nedědí (jeho ta 1/2 domu byla v rámci manželství). U notáře nám bylo řečeno, že matka s tetou budou muset každá zaplatit polovinu dluhu. Matka si ale před 2 lety brala úvěr, na rekonstrukci jejich střechy po požáru. Domluvili se tedy, že by ten dluh platila teta s dědou, dokud tu bude. Dá se to nějak takto řešit? Nebo co radíte? Moc děkuji za Vaši odpověď Jitka.

ODPOVĚĎ:
Pokud byli Vaše babička a děda manželé, nejprve se vypořádá ono zaniklé společné jmění manželů. Tedy veškerý majetek, který získali babička s dědou za trvání manželství a nebyl získán z výhradního majetku jednoho z nich, děděním, darem, restitucí apod. , se rozdělí. Polovina zůstane Vašemu dědovi, polovina, která by náležela babičce, bude zahrnuta do dědictví.
Je tedy možné, že i Vámi zmíněný dluh spadá do společného jmění manželů a předmětem dědictví bude jen jeho polovina. To, že například fakticky úvěrovou smlouvu podepsala pouze babička, na tom ničeho nemění, pokud dluh vznikl za manželství, je tedy součástí společného jmění manželů.
Budu vycházet z toho, že Vaši prarodiče byli v době smrti manželé, pak se nejprve vypořádá společné jmění manželů a část náležející Vaší babičce se stane předmětem dědictví. Podle informací, které jste uvedla ve Vašem dotazu, vyvozuji, že budou povoláni dědicové z prvé dědické třídy, tedy manžel a děti, kteří dědí všichni stejným dílem.
Uvedu příklad na onom domě, který by byl součástí společného jmění manželů.
Polovina domu zůstane Vašemu dědovi.
Druhá polovina domu spadá do dědictví. Tato polovina se rozdělí na tři třetiny. Manžel a děti (matka a teta) získají každý jednu třetinu.
V rámci dědického řízení lze uzavřít dědickou dohodu, kdy se souhlasem všech dědiců lze velikost dědických podílů, přesná specifikace získaného majetku a dluhů, upravovat, ne však v neomezeném rozsahu.

___

-

21.9.2017 večer jsem si objednal zboží v hodnotě 2.500 Kč z jednoho eshopu. 22.9.2017 v poledne jsem se rozhodl objednané zboží zrušit, o této situaci jsem neprodleně informoval eshop. Eshop zareagoval, že se objednané zboží nedá už zrušit, že je na cestě, ale do prodejny dorazilo až 25.9.2017 v poledne. O zboží nemám zájem, tudíž ani nechci řešit odebrání zboží a pak jej ve lhůtě 14 dní jet vrátit na prodejnu. Hrozí mi nějaký další postih nebo tahanice? Smluvní pokutu za neodebrané zboží nemá eshop uvedenou v obchodních podmínkách. Může mi případně hrozit např. postih v podobě uhrazení ceny za dopravu nebo i něco víc? Děkuji, Filip.

ODPOVĚĎ:
Primárně bude záležet, jaké ustanovení obsahují obchodní podmínky eshopu a zda umožňují storno objednávky před odesláním zbožím resp. jak je upraven okamžik uzavření smlouvy. Pokud smlouva dle obchodních podmínek vzniká již Vaším odesláním objednávky, pak se přikláním k názoru, že jedinou možností je odstoupení ve 14 denní lhůtě po té, co Vám bude zboží doručeno.

Byť existují názory, že je možné platně odstoupit ještě předtím, než Vám zboží bude doručeno, z důvodu jistoty doporučuji odstoupit až po doručení zboží, byť toto může být spojeno s dodatečnými náklady na vrácení zboží.

Pokud zboží neodeberete, má podnikatel právo domáhat se po Vás odebrání zboží a zaplacení, byť předpokládám, že by se k tomu neuchýlil. Vy byste stále mohl po doručení zboží od smlouvy odstoupit. Smluvní pokuta není možné v obchodních podmínkách upravovat, mohl by uplatňovat pouze náklady marného odeslání či uskladnění nevyzvednutého zboží.

___

-

Zrušila jsem životní pojištění, na které jsem dostávala od zaměstnavatele měsíčně příspěvek 500 Kč. Sama jsem si doplácela 300 Kč měsíčně. Jelikož mám ještě jedno životní pojištění, kde platím měsíčně poměrně dost, tak jsem nechtěla zbytečně platit dvě. Peníze jsem dostala vyplacené, ale teď jsem se dozvěděla, že bych měla provádět nějaké dodanění, pokud jsem dostávala příspěvek od zaměstnavatele a tu pojistku jsem zrušila. Na tuto informaci mě pojišťovna bohužel upozornila, až byla pojistka zrušená. Kdybych to věděla, tak bych pojistku nerušila. Mohu se zeptat, jak mám postupovat? Musím tedy na FU, nebudu potřebovat nějaké potvrzení od zaměstnavatele? Vůbec už netuším, zda jsem pojistku dávala k daňovému odečtu. Myslím, že to bylo jednou, co jsem potvrzení předkládala v práci, ale jista si nejsem. Moc děkuji za pomoc. Děkuji, Nina.

ODPOVĚĎ:
V roce, kdy došlo k ukončení pojistné smlouvy, Vám vzniká povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Zaměstnavatel Vám nemůže provést roční zúčtování záloh na daň.

Vzniká Vám povinnost dodanit částky, které jste si uplatnila jako odčitatelnou položku od základu daně 10 let zpětně. Doporučuji informovat se u zaměstnavatele, zda jste si odčitatelnou položku uplatňovala, příp. o jakou částku se jedná. Uvedete do dílčího základu daně dle § 10 Zákona o daních z příjmů.

Dále Vám vzniká povinnost zdanit příspěvek zaměstnavatele od roku 2015 do zrušení pojistné smlouvy. Tento uvedete do dílčího základu daně dle § 6 Zákona o daních z příjmů.

Od zaměstnavatele si vyžádejte po skončení zdaňovacího období (kalendářního roku) Potvrzení o zdanitelných příjmech. Údaje z tohoto potvrzení a částky k dodanění plynoucí ze zrušené pojistné smlouvy uvedete do daňového přiznání.

___

__

-

Dcera s přítelem neměla kde bydlet. Smluvně jsem jim darovala část pozemku, co jsem zdědila po rodičích. Každému ideální polovinu bez bližšího vymezení či zaměření. Smlouva neměla žádnou pojistku ve smyslu, že to platí pouze, když tam zůstanou oba dva. Bohužel se rozešli a přítel si polovinu ponechal - vždyť je jeho.
1. Je nějaká šance tento stav zvrátit? Aby toho nebylo málo, navrhl dceři odkup i její poloviny, aby si tam mohl postavit dům. Nepřeji si to.
2. Mám nějakou možnost do toho zasáhnout? Kromě apelování na dceru, aby to neprodávala? Její bývalý přítel argumentuje tím, že mu banka nedá hypotéku, pokud nebude dům stát na jeho pozemku (projekt zasahuje i do druhé poloviny).
3. Může si banka klást takovou podmínku nebo je to lživý argument?
Děkuji, Nina.

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. Pokud jste darovala dobrovolně, nemáte možnost situaci nyní nijak ovlivnit. Pouze byste mohla žádat vrácení daru z důvodu, že se k Vám obdarovaní chovají tak hrubě, že je takové chování v rozporu s dobrými mravy nebo z důvodu, že byste se ocitla v nouzi. Toto je zároveň odpověď i na druhý dotaz. Bohužel nemáte možnost do jejich vyjednávání nijak zasáhnout, pouze na dceru apelovat, jak uvádíte.
3. Záleží na tom, jak vysokou hypotéku by bývalý přítel potřeboval. Pokud si ji pořizuje na téměř 100% hodnoty, banka mu ji skutečně nemusí dát, protože hodnota majetku, který by dal do zástavy, nepostačuje na pokrytí hypotéky a souvisejících nákladů.

___

-

13.4.2007 mi byl zadržen řidičský průkaz za řízení pod vlivem alkoholu na 12 měsíců. 25.1.2010 řízení bez řidičáku - rok zákaz činnosti. 7.3.2014 zákaz řízení na 3 roky - neplacení výživného. Stěhování na Slovensko, trvalý pobyt, povolení k pobytu, práce. Chtěl jsem si udělat řidičák na Slovensku, ale bylo mi řečeno, že i když je již zabavený řidičák v ČR propadlý, musím si ho stejně udělat v ČR. Na Slovensku mi poradili, ať se v ČR vzdám veškerého řidičského oprávnění a že není problém, to mi potvrdil i komisař v Čechách. Podal jsem žádost, nechal si ji potvrdit úřadem v ČR a řidičák si udělal na Slovensku. Teď mi přišlo z Čech, že když si udělám ř. p. na Slovensku nebudu moci jezdit v Čechách, jelikož mám blokaci na řidičské oprávnění a díky tomu se ho v ČR ani nemůžu vzdát. Napsal bych to podrobněji a vše co bylo v rozhovorech na úřadech podstatné ale 1100 znaků to nedovoluje. Děkuji za radu a snad i pomoc. s pozdravem Bernard.

ODPOVĚĎ:
Držitel řidičského oprávnění se může vzdát řidičského oprávnění. Vzdání se řidičského oprávnění musí držitel řidičského oprávnění písemně oznámit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

Dále platí: Držitel řidičského oprávnění pozbývá řidičské oprávnění dnem právní moci rozhodnutí, kterým mu byl soudem uložen trest nebo příslušným správním úřadem uložena sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel.

Pokud na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci osoba pozbude řidičské oprávnění, již nemá možnost se tohoto oprávnění vzdát, jelikož se jej můžete vzdát pouze držitel oprávnění, což není splněno v situaci, kdy je oprávnění již odňato jako důsledek uložení trestu zákazu řízení motorových vozidel.

___

-

Měl jsem do 30.6.2017 pružnou pracovní dobu a k tomu dohodu o pracovní pohotovosti. Údajně kvůli novele ZP od 1.7.2017 to není možné a pokud je dohoda o pracovní pohotovosti, nelze mít v pracovní smlouvě pružnou pracovní dobu. Zaměstnavatel trvá na pevně stanovené pracovní době, určené např. dobou mezi 6.00 - 14.30 hod. Děkuji, Karel.

ODPOVĚĎ:
K 1.7.2017 nabyla účinnosti celá řada změn zákoníku práce. Týkají se však diskriminace a zahraničních pracovníků a agenturního zaměstnávání. To nic nemění na tom, že podle § 81 zákoníku práce pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn. Stejně tak rozhoduje o možnosti využívat pružnou pracovní dobu, pokud tato není zakotvena v pracovní smlouvě.

___

-

Chtěla jsem se zeptat, zda mám právo na výživné od matky. Jsem studentka, je mi 22 let a v červnu 2017 jsem s vyznamenáním ukončila vyšší odborné vzdělání v oboru diplomovaný farmaceutický asistent. Mohu již tedy nastoupit do práce. Ráda bych ale pracovala na vyšší pozici, a proto jsem podala přihlášku na vysokou školu (obor farmacie) a úspěšně vykonala přijímací zkoušku. V říjnu 2017 bych měla nastoupit do prvního ročníku. Moji rodiče jsou rozvedení. Žiji se sestrou, která studuje střední školu, matkou, jejím druhým manželem a jejich společným synem. Otec mi platí výživné ve výši 3.000 Kč a po domluvě mi alimenty bude posílat i nadále. Matka mi dává 1.000 Kč. Vše, kromě jídla a bydlení u matky, si platím sama již od 19 let. Matka mi neustále vyhrožuje a uráží mě. Psychicky už s ní bydlet nevydržím. Problém je, že matka, pokud se odstěhuji, mi nechce dát nic. I nyní mi kromě zmíněných peněz nic nedá. Ne proto, že nemá, ale proto, že nechce. Děkuji, Tina.

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Pokud si dalším studiem budete zvyšovat a prohlubovat svou kvalifikaci a tím zlepšovat své šance na uplatnění na trhu práce, může vyživovací povinnost rodičů vůči Vám trvat.

Jestliže ale nyní bydlíte s matkou, matka plní část své vyživovací povinnosti i tím, že za Vás hradí náklady na stravu a bydlení. Přestože Vám tedy dává hotovost pouze 1.000 Kč, její náklady spojené s Vaší výživou a bydlením jsou ve skutečnosti vyšší. I tyto náklady jsou při určování výše výživného zohledňovány. Proto byste měla větší šanci na zvýšení výživného v případě, že byste se odstěhovala a veškeré náklady byste si hradila sama. V takovém případě považuji výživné, které Vám matka poskytuje – i když neznám její finanční situaci – za nedostatečné. Pokud se na výši výživného s matkou nedohodnete, budete muset k okresnímu soudu v místě bydliště matky podat návrh (žalobu) na určení výše výživného. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát, nejlépe se specializací na rodinné právo. Jak již bylo uvedeno výše, větší šanci na získání výživného ale máte tehdy, když budete bydlet samostatně a veškeré životní náklady si budete hradit sama.

___

-

Jsem matka dvojčat na rodičovské dovolené, která mi bude končit 23.11.2017. Kvůli nepřijetí dětí do školky jsem byla zažádat u mého zaměstnavatele o neplacené volno na 1 rok po ukončení rodičovské dovolené z důvodu nezbytné osobní péče o dvě děti do věku 4 let. Zaměstnavatel mi žádost nejen zamítl, ale navíc mi sdělil, že mnou dříve vykonávaná pozice je obsazena a nabídl jiné pracovní místo ve firmě s nástupem ihned po ukončení rodičovské dovolené, což je pro mne z výše uvedených důvodů nereálné a na toto místo nastoupit nemohu. V současné chvíli nevím, jak postupovat a nerada bych se dostala do pozice, kdy bych nevhodně formulovanou výpovědí (dohodou) byla krácena na případné podpoře v nezaměstnanosti po ukončení pracovního poměru. Také nevím, zda v této situaci mám nárok na odstupné či nikoliv. Předem děkuji za Vaši odpověď. Děkuji, Jiřina.

ODPOVĚĎ:
Ke krácení podpory v nezaměstnanosti dochází podle § 50 odst. 3 zákona o zaměstnanosti v případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem. Vážným důvodem je podle § 5 písm. c) bod 1. zákona o zaměstnanosti i nezbytná osobní péči o dítě ve věku do 4 let. Pokud budete uzavírat dohodu o ukončení pracovního poměru, je vhodné uvést do ní tento důvod ukončení.
V případě, že půjdete na podporu v nezaměstnanosti přímo z rodičovské dovolené, bude se Vám podpora vypočítávat z průměrné mzdy v národním hospodářství. V roce 2017 tedy z částky 27 000 korun. První dva měsíce budete brát její 0,15násobek (4050 korun), další dva měsíce její 0,12násobek (3240 korun) a pak až do konce podpůrčí doby její 0,11násobek (2970 korun). A to bez ohledu na důvod ukončení pracovního poměru. Proto je obvykle výhodnější nastoupit alespoň na jeden den zpět do zaměstnání. V takovém případě se pak podpora vypočítává ze mzdy.

___

-

08/2017, v pracovní době, na pracovišti (v budově zaměstnavatele), při odchodu na oběd, cestou z 2. patra do přízemí, jsem špatně došlápla na levou nohu. Každé další došlápnutí bylo bolestivé. Událost jsem zapsala do knihy úrazů. Poté sama ošetřovala ledováním a hojivou mastí. Protože bolest neustupovala, vyhledala jsem pomoc v úrazové nemocnici. Bylo mi doporučeno v ledování a mazání pokračovat. Stále beze změn, proto opět návštěva úrazové nemocnice. Tentokrát mi byla doporučena rehabilitace. Dle zaměstnavatele se nejedná o pracovní úraz, protože se nestal při výkonu práce. Proto požaduje, abych rehabilitace navštěvovala ve svém volnu, nebo abych si zameškanou pracovní dobu nahradila. Je to v pořádku? Děkuji, Šarlota

ODPOVĚĎ:
Podle § 271k odst. 1 zákoníku práce se pracovním úrazem rozumí poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Podle § 274 zákoníku práce v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět. Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb ani cesta k němu a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele.
Úraz, který se stal v budově zaměstnavatele cestou na oběd je nepochybně pracovním úrazem.

__
___

-

Synův kamarád (oba nezletilí) nám v 11/2014 doma rozbil televizor z roku 2009. Jeho rodiče pojištěni u Allianz - pojištění majetku a odpovědnosti občanů. Televizi jsme odvezli do servisu, kde nám napsali - oprava televizoru je nerentabilní. Televizor stál 40.000 Kč jednalo se o Philips 32PFL9603D. Televize Philips mají mimo jiné patentovaný systém Ambilight (podsvícení), proto jsme si tento televizor koupili. Likvidátor pojišťovny si do dneška stojí na svém, že porovnání s jiným televizorem (v mém případě porovnával s televizí Samsung UE32H6200) je oprávněné a uznala pojistné plnění ve výši 5.745 Kč, po odečtení nelikvidních položek ve výši amortizace 5.495 Kč. Požadovali jsme po pojišťovně proplacení televizoru nejnižší řady Philips, v té době cena 20.000 Kč. Může pojišťovna porovnávat různé značky poškozené věci (Philips/Samsung)? Připadá mi to na hlavu postavené, když někdo někomu nabourá Porsche a náhradu vypočítává z Dacie? A může mi pojišťovna navrhovat, že si mám koupit opotřebovaný televizor? O kterou část zákona se pojišťovna opírá v případě náhrady škody? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Náhrada škody, stejně jako pojištění, jsou upraveny v občanském zákoníku.

V této souvislosti lze odkázat především na § 2861 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému;
- poškozenému vzniká právo na plnění proti pojistiteli (tedy proti pojišťovně), jen bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak jiný zákon (k tomuto se dostanu níže) ;
- pojištění lze ujednat jen jako pojištění škodové.

Při škodovém pojištění je pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události (§ 2811 občanského zákoníku).
Na základě shora uvedených ustanovení občanského zákoníku provádějí pojišťovny zcela běžně porovnávání poškozených či zničených věcí s věcmi obdobnými (a to při samozřejmém zohlednění opotřebení poškozené či zničené věci). Jedná se o praxi zavedenou a pojišťovnami někdy zneužívanou (v tomto ohledu je nutné si uvědomit, že je zájmem pojišťovny, aby na pojistném plnění hradila poškozeným co nejméně). Z tohoto důvodu pojišťovny často i po několik let jednají s poškozenými a snaží se jim vnutit svůj způsob výpočtu výše škody.
Na tomto místě zdůrazňuji, že mezi Vámi a pojišťovnou neexistuje žádný odpovědnostní vztah, tzn. že pojišťovna za škodu na Vašem televizoru neodpovídá. Škůdcem v tomto případě zůstává kamarád Vašeho syna, za kterého jednají jeho rodiče (tedy kamarád Vašeho syna je tím, kdo je k náhradě škody povinen).
Nedaří-li se Vám proto dohodnout s pojišťovnou, můžete se obrátit přímo na rodiče kamaráda Vašeho syna a písemně je vyzvat k náhradě Vám způsobené škody (a to ve výši, kterou považujete za odpovídající skutečně vzniklé škodě).
Je nutné si uvědomit, že byla-li Vám škoda způsobena v listopadu 2014, blíží se pomalu konec promlčecí lhůty Vašeho práva na její náhradu. Dle § 629/1 občanského zákoníku činí promlčecí lhůta 3 roky. Mohlo by se tak snadno stát, že Vaše jednání s pojišťovnou by neúspěšně pokračovalo až do chvíle, kdy by se Vaše právo na náhradu škody promlčelo (což by mělo pro vymahatelnost Vašeho práva fatální následky).
Nahradí-li Vám rodiče kamaráda Vašeho syna způsobenou škodu, budou následně oprávněni požadovat po pojišťovně náhradu takto vyplacených prostředků (což už bude předmětem jejich vlastního jednání s pojišťovnou, které Vás nebude zatěžovat).
Nebudou-li rodiče kamaráda Vašeho syna ochotni Vás dobrovolně odškodnit, bude nutné podat na ně (resp. na kamaráda Vašeho syna, který bude svými rodiči zastoupen) žalobu na náhradu škody, a to do listopadu 2017 (promlčecí lhůta tak přestane běžet a Vaše právo se nepromlčí, jak vyplývá z § 648 občanského zákoníku).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

-

Dobrý den, mám dotaz ohledně fakturace mezi manželi OSVČ. Já i manželka máme živnost na sportovní činnost + já navíc na IT služby. Ženě jsem vytvořil webové stránky a rád bych jí vystavil fakturu. Četl jsem, že pokud máme SJM, finanční úřad to nerad vidí. Jak je to z účetního a daňového / právního hlediska? Děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Fakturaci mezi manžely žádný právní předpis neupravuje ani nezakazuje. Pokud jste každý samostatným podnikatelem, vystavení faktury manželce za poskytnuté služby související s jejím podnikáním je možné. Jelikož jste spojené osoby, musí být cena v souladu s § 23 odst. 7 Zákona o daních z příjmů, tj. taková, jaká by byla stanovena mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obchodních podmínek.

___

-

Jsme 2 vlastníci ideální poloviny RD. Prateta - druhý vlastník - nemá finanční prostředky na opravy a modernizaci. V případě vadné střechy bych mohl střední opravu zainvestovat, nevím ale, zda jde právně ošetřit, abych v případě přednostního práva odkupu neplatil znovu za mou investici. To samé v případě PVC oken, plynového kotle, klimatizace, přístavku / garáže. Mám vlastně jen papír s jejím souhlasem s akcemi a poměrem zafinancování 0:100 %. Napadá mě sepsání půjčky se splatností při prodeji, nebo nějaké uznání dluhu, směnka? Uvažuji o znaleckém odhadu nemovitosti a odkupu, ale ne dříve než za rok, spíše za dva. Nechci malovat čerta na zeď, vzhledem k jejímu věku by mohlo nastat dohadovaní s jejím synem, který by dědil a tam bych se bez nějakého sepsaného dokumentu neměl o co opírat a z odhadu platil další polovinu. Rozdělení neřeší problém společných prostor. Popřípadě takto bych například mohl spojit opravu střechy s vybudováním obytného podkroví. Ale zase, dá se nyní bez vykoupení druhé ideální poloviny toto ošetřit. Děkuji, Petr.

ODPOVĚĎ:
Předně bych se vyjádřila k možnosti zrušení spoluvlastnictví. Primárně se spoluvlastnictví zrušuje dohodou spoluvlastníků, která obsahuje ujednání o způsobu vypořádání (§ 1141 zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník) – ve Vašem případě převedení vlastnického práva na Vás a stanovení částky k vyplacení pratety. V dohodě byste pak započetli Vaše vynaložené investice oproti částce určené k vyrovnání Vaší pratety – bylo by nutné mít samozřejmě veškeré investice podloženy. Tím by se předešlo riziku, které by hrozilo v případě odkupu podílu pratety, jak jste uváděl. Investice se však promlčí za 3 roky, proto by bylo vhodné uzavřít dohodu o tom, že se veškeré investice a vzájemné nároky vypořádají při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.
Pokud však máte obavy, že by při vypořádání spoluvlastnictví mohl vzniknout spor o výši investice, můžete samozřejmě uzavřít půjčku se splatností při zrušení spoluvlastnictví či prodeji ideálního podílu pratety. Je pak už na Vás, zda si „dluh“ více zajistíte směnkou či sepíšete uznání dluhu.

___

-

Chci darovat dům, kde jsem jediným vlastníkem, naší dceři. Dcera nemá potomky, ale je zde nevlastní sestra, o které vůbec neví, že existuje. Může po ní uplatňovat nárok na dědictví tato nevlastní sestra mé dcery, když už by byla sama bez nás, rodičů? Řešila by to případně závěť, kterou by dcera dům odkázala své sestřenici? Děkuji za odpověď. Helena

ODPOVĚĎ:
Nevlastní sestra by se mohla domáhat pouze toho, aby v dědickém řízení dostala větší podíl z pozůstalosti, než Vaše dcera, která by od Vás dům dostala. V pozůstalosti by samozřejmě darovaný dům již nefiguroval. Nemůže se však domáhat podílu z darovaného domu (pouze nezletilé děti mají právo na tzv. povinný díl). Pokud byste chtěli úplně vyloučit, aby dům po dceři v budoucnu případně zdělila její nevlastní sestra, pak by byla závěť řešením (sourozenci dědí ze zákona v tzv. třetí třídě v případě, že nedědí manžel ani žádný z rodičů zůstavitele).

___

-

V 04/2017 jsem zaplatil REAL FLATU Zlín (RF) za převod družst. podílu při koupi garáže částku 4.000 Kč a nyní mě čeká platba ve výši 3.000 Kč za převod téže garáže do os. vlastnictví. Když jsem pátral po sazebníku těchto poplatků, bylo mi SBD BUDOVATELem (nadřízený orgán RF) sděleno: „Ceník poplatků byl stanoven rozhodnutím představenstva družstva usnesením č. 25/02/12 ze dne 14.2.2012. “ Na www REAL FLATu však není o takovém usnesení žádná zmínka. Proto jsem v 06/2017 znovu zaslal na REAL FLAT přes dat. schránku žádost: „… ceník poplatků nelze nikde dohledat. Jako člen družstva BUDOVATEL vás proto podle platných Stanov žádám o zaslání zápisu, v němž se rozhodlo o výši poplatku 4.000 Kč za převod družst. podílu u garáže mezi členy družstva a výši poplatku 3.000 Kč za převedení garáže do osobního vlastnictví. “ Dodnes mi RF neodpověděl. Obracím se na Vás o radu, jak dál v příp. sporu (mám šanci? ), abych podle Stanov BUDOVATELE ve Zlíně z r. 2014 čl. 69, odst. 4) a 5) platil poplatky jen ve výši, která byla stanovena na čl. schůzi. Členem SBD BUDOVATEL jsem od r. 1978. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
V daném případě velmi záleží, kdo je pověřen k rozhodování o běžných a mimořádných platbách. Z informací, které jste zaslal je zřejmé, že (běžné) poplatky jsou svěřeny do rukou členské schůze, tedy do rukou všech členů. V tomto případě se jedná především o poplatky spojené s užíváním bytu a společných prostor. Nelze tedy vyloučit, že by rozhodnutí o zaplacení mimořádného poplatku bylo učiněno orgánem neoprávněným. Jako člen družstva máte samozřejmě právo nahlížet do všech dokumentů družstva a pokud Vám toto není umožněno, máte právo se domáhat svého nároku soudní cestou. Osoby k tomuto povinné jste písemně vyzval, přesto Vám uvedené nebylo předloženo, reálná šance na úspěšné soudní řízení zde skutečně je. Záleží však na dalších aspektech, které nemusejí z Vašich informací vyplývat.
Vzhledem k tomu, že Vás nikdo nemůže nutit k tomu, aby za Vás celou záležitost vyřizovala REAL FLAT (pokud jste si toto v rámci čl. schůze neodhlasovali), je možné požádat o vydání dokumentů s tím, že návrh na zápis vlastnického práva k předmětné garáži si vyřídíte sám. Poplatek hrazený příslušnému Katastru nemovitostí činí 1.000,- Kč, což je částka nižší, než je požadována.
Na druhou stranu REAL FLAT nejspíše vyhotovoval nebo pověřil třetí osobu k vyhotovení prohlášení vlastníka, resp. smlouvy o převodu do osobního vlastnictví, která bude rovněž zpoplatněna.
Rozumím, že zde není hlavním problémem ani tak požadovaná částka jako spíše stanovení její výše bez prokázání relevantních podkladů.
Před podáním žaloby doporučuji se obrátit na předsedu představenstva a kontrolní komisi bytového družstva, jsou to především oni, kdo mají povinnost Vám dokumenty poskytnout.

___

-

Na webu ccshop.cz jsem si zakoupil nějaké kryptomeny. Obchod probíhá tak, že si vyberu jakou kryptomenu chci a jaké množství, poté mám poslat přes účet peníze a mám obdržet klíč, přes který poté mohu s kryptomenou disponovat. Klíč na email jsem neobdržel. Nejdříve jsem si myslel, že v tom množství jsem klíč smazal, ale kontroloval jsem si poštu v koši a tam taky nebyl, tudíž mám za to, že mi ho neodeslali. V obchodě se mnou přes email komunikovali jen na začátku a pak mi jen řekli, že klíče odesílají ihned po přistání platby, a pak to systém hned smaže a že systém nedělá chyby. Když jsem jim sdělil, že mám za to, že mi klíč nepřišel, a jak teda jak oni tvrdí hned ho po odeslání smažou, jak mohou případně dokázat, že ty klíče k zpřístupnění kryptomeny skutečně odešlo, když to pak hned údajně ten systém smaže, tak mi už na to neodpověděli. Stálo mě to přes 8.000 Kč a nevím jestli mám podat trestní oznámení nebo jak dále postupovat. Děkuji
Cyril.

ODPOVĚĎ:
Je možnost podat trestní oznámení a nechat tak prošetřit, zda nedošlo k naplnění skutkové podstaty některého trestného činu. Dále je zde možnost domáhat se splnění povinnosti soudní cestou u civilního soudu. Tomuto by měla předcházet tzv. předžalobní výzva, kterou je vyzvete, aby splnili dluh – zaslali klíč díky němuž budete mít možnost s měnou disponovat. Vzor předžalobní výzvy naleznete zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014. V případě potřeby se můžete obrátit na advokáta, který bude Vaše práva hájit, kontakt zde: www.advokatikomora.cz.

___

-

Dotaz týkající se komunikace v obci, jejíž asfaltová šíře je 2,7 m. Tato cesta byla v minulosti používána jen pro místní bydlící obyvatele z důvodu i těsné blízkosti domů u vozovky. Jak se obec rozšiřovala, stále více se cesta používala. V nedaleké době byla provedena pasportizace obce a i naše ulice byla na vjezdu z hlavní ulice označena značkou obytná zóna. Bohužel v obci je i pošta a vozidla si touto ulicí zkracují cestu. Nerespektují vůbec rychlost 20 km/h, jezdí sem i nákladní vozy.
Největší problém je v tom, že na náš dotaz, zda-li by se ulice měla označit jako jednosměrná, nám obecní vedení sdělilo, že to není možné, protože by se směr vozidel převedl ulicí, kde bydlí starosta obce. Ta ale je na rozdíl od té naší široká 6 m, obousměrná a každý má před domem ještě parkovací stání pro svůj vůz.
Ještě větší problém vznikl v současné době, kdy v obci se rekonstruje most a všechny vjíždějící vozy do obce projíždějí naší ulicí. Netušili jsme proč tomu tak je, když výjezdy jsou ještě nejméně dva, které předcházejí vjezdu do té naší. Jaké překvapení bylo, když jsme zjistili, že před vjezdem do naší velmi úzké ulice byla nainstalována značka hlavní ulice. Tím došlo k neúměrnému zatížení celé cesty, kdy proti sobě vjíždějící vozidla musí couvat, najíždět již na už tak úzké chodníky. Jsme přesvědčeni, že tato vozovka neplní a není ani stavebně určena pro obousměrný provoz, protože auta na vozovce o šíři 2,7 m se nemohou vyhnout.
Dále si myslíme, že jsou zde porušovány hygienické normy, protože hluk a výpary couvajících vozidel jsou v těsné blízkosti oken domů. Tímto tedy prosíme o výňatek prováděcího předpisu pro určení do jaké třídy se naše komunikace zařadí, jestli není ze zákona (z důvodu výše zmíněných) možnost tuto komunikaci změnit na jednosměrnou, nebo s omezením přímo pro bydlící. Prosíme o informaci, kdo může tuto vozovku a stav dopravy nezávisle posoudit a pomoci nám vyřešit dlouholetý problém. Jen zmiňuji, že v minulosti, se již toto řešilo, došlo to až k českému policejnímu řediteli Kováři, který tuto situaci rozumně posoudil a v té době navrhl značení,, Zákaz vjezdu Tato značka tam i umístěna byla, bohužel jen 3 dny, kdy ji někdo vytrhl, zcizil a od té doby se situace stále opakuje. Prosíme o řešení, jak postupovat. Děkuji. S pozdravem Standa

ODPOVĚĎ:
Dle § 3 odst. 4 vyhlášky, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích místními komunikacemi IV. třídy jsou samostatné chodníky, stezky pro pěší, cyklistické stezky, cesty v chatových oblastech, podchody, lávky, schody, pěšiny, zklidněné komunikace, obytné a pěší zóny apod.

Dále platí: V obytné zóně a pěší zóně smí řidič jet rychlostí nejvýše 20 km. h-1. Stání je dovoleno jen na místech označených jako parkoviště.

Návrh na změnu dopravního značení (např. zřízení jednosměrky) je oprávněn podat kdokoliv, tj. občan. Návrh musí být písemný a je nutné ho podat u příslušného správního úřadu (ve Vašem případě obecní úřad obce s rozšířenou působností) a adresovat odboru dopravy.

Pro návrh mohou být stanoveny předepsané formuláře.

Vždy je nutné předložit: návrh na změnu dopravního značení a
dokumentaci, z níž je patrné umístění navrhovaných značek a jejich přesné určení i se stávajícím dopravním značením.

Návrh je vhodné odůvodnit a připojit k němu veškeré možné informace a skutečnosti, které ho mohou podpořit jako např. studii o znečištění ovzduší, měření hluku a vibrací (měří Krajská hygienická stanice) atd.

___

-

Pracuji jako zdr. sestra v nemocnici Třinec - Sosna. Pracují zde zaměstnankyně v úklidové firmě LESK se sídlem ve Frýdku Místku. Po letošním navýšení minimální mzdy jim zaměstnavatel zkrátil příplatky za odpracované víkendy a svátky o téměř 20 %. Odůvodnil to tím navýšením minimální mzdy. Stejně tak mají nárok jednou za dva roky na novou pracovní obuv. Přesto je nedostávají a fasují starou použitou obuv, kdy se toto neslučuje s hygienickými předpisy. Chci se zeptat zdali zaměstnavatel postupoval v souladu se zákoníkem práce. Děkuji za odpověď. S pozdravem hezkého dne Dana.

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:

1/ Snížení příplatku za práci ve svátek a víkendovou práci:
Dle § 111/1 zákoníku práce je minimální mzda nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu. Mzda nesmí být nižší než minimální mzda (do mzdy se pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli).

Co se týče odměny za práci ve svátek, je nutné vycházet z § 115/1 a 2 zákoníku práce, dle něhož platí, že:

- za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel musí poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době;

- za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku;

- zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.

Pokud ve Vámi popisovaném případě poskytuje zaměstnavatel svým zaměstnancům namísto náhradního volna příplatek za práci ve svátek, musí tento příplatek činit minimálně tolik, co průměrný výdělek dotyčného zaměstnance (pod tento limit není možné příplatek snížit).

Mzda za práci v sobotu a v neděli je upravena v § 118 zákoníku práce, dle něhož přísluší zaměstnanci za dobu práce v sobotu a v neděli dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku.

V případě příplatku za práci v sobotu a v neděli je tedy jeho snížení pod zákonnou mez možné, nemůže se tak ovšem stát na základě jednostranného rozhodnutí zaměstnavatele, nýbrž s tím musí souhlasit i zaměstnanec.

Shora zmiňovaná ustanovení zákoníku práce používají termín „průměrný výdělek“. V této souvislosti je vhodné doplnit, že průměrný výdělek zaměstnance nemůže zaměstnavatel určit libovolně, nýbrž musí postupovat dle § 351 a násl. zákoníku práce.

Pokud ve Vámi popisovaném případě zaměstnavatel snížil svým zaměstnancům příplatky v rozporu se zákoníkem práce (tedy buď pod zákonný limit nebo bez souhlasu zaměstnance), je možné, aby se zaměstnanci domáhali doplacení té části příplatku, která jim nebyla poskytnuta, a to i soudní cestou. Vyloučit nelze ani kontaktování místně příslušného oblastního inspektorátu práce (k tomu více níže).

2/ Pracovní obuv:
Pakliže zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům pracovní obuv v rozporu s příslušnou právní úpravou (nařízení vlády č. 495/2001 Sb.), jedná se o jednoznačné pochybení, kterým se zaměstnavatel může dopustit přestupku, resp. správního deliktu na úseku inspekce práce.

V této souvislosti je možné kontaktovat Státní úřad inspekce práce:

http://www.suip.cz/

(resp. místně příslušný oblastní inspektorát práce), který může zaměstnavateli uložit pokutu.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce

nařízení vlády č. 495/2001 Sb. , kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

-

Podepsala jsem plnou moc firmě Novantis s. r. o. s umístěním sídla/místa podnikání. Mají v mé nemovitosti pouze poštovní schránku. Firma přestala platit. Chci zrušit plnou moc. Kde všude mám dát zrušení na vědomí a jak postupovat k vymáhání pohledávky? Děkuji Leona.

ODPOVĚĎ:
Pokud má Váš souhlas s umístěním místa podnikání na adrese Vaší nemovitosti formu plné moci, je nezbytné, abyste tuto plnou moc odvolala (resp. vypověděla).

Písemné odvolání plné moci, v němž zřetelně vezmete zpět svůj souhlas s tím, aby právnická osoba měla na adrese Vaší nemovitosti své sídlo, doručte především dotyčné právnické osobě. Spolu s tímto odvoláním můžete právnické osobě doručit rovněž výzvu k okamžité úhradě dlužné částky (s upozorněním, že se jedná o tzv. předžalobní výzvu, tzn. že v případě neuhrazení dlužné částky ve Vámi stanovené lhůtě se budete její úhrady domáhat soudní cestou, což vymáhanou částku ještě navýší).

Odvolání souhlasu (resp. plné moci) můžete adresovat tomu krajskému soudu (resp. v případě Novantis s. r. o. Městskému soudu v Praze), u něhož je tato právnická osoba zapsána do obchodního rejstříku. Toto odvolání můžete dále adresovat místně příslušnému živnostenskému úřadu.

Na tomto místě upozorňuji, že je podstatné, zda plná moc (či jiné Vaše ujednání s právnickou osobou) neobsahuje zvláštní úpravu pro odvolání souhlasu (takovou zvláštní úpravu by totiž bylo nutné zohlednit).

Upozorňuji zároveň, že pro udělení souhlasu s umístěním sídla právnické osoby na adrese Vaší nemovitosti není forma plné moci příliš vhodná. Pro bližší posouzení by však bylo nutné se seznámit s jejím obsahem.

Pokud Vám dotyčná právnická osoba neuhradí dlužnou částku ani na základě předžalobní výzvy, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. V tomto ohledu je důležité, jakým způsobem jste si závazek právnické osoby k placení sjednala (zda je tato dohoda zachycena písemně a jak je podrobná). Pro přípravu žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:

www.advokatikomora.cz

(doporučuji Vám samozřejmě zvážit, zda je dluh právnické osoby takový, že se vyplatí pro něj zahajovat soudní spor).

___

-

V současné době se zahajuje stavba obchvatu města. Silnice povede přes zahrádkářkou kolonii, kde přijde k likvidaci cca 70 zahrádek. Mezi nimi je i naše zahrádka. Pozemek pro zahrádky byl v pronájmu města, které dalo výpověď zahrádkářům. Na zahrádce jsou ale i chaty, kterých se obchvat dotkne částečně nebo úplně. My máme chatu, která sice údajně zůstane, ale plot, který bude trvalého charakteru, povede 1/2 m před chatou, jinak přicházíme o celou zahradu. K chatě nebude přístup ze žádné strany, přesto ani město, ani ŘSD s námi nejedná nemá snahu o náhradu škody. Chata byla postavena na 4x4m2, které jsme zaplatili /vyjmutí z pozemkového fondu/, stavební povolení bylo vydáno v r. 1994 - pro stavbu trvalého charakteru, kolaudace proběhla řádně a objekt byl zaveden do katastru nemovitostí. Pořizovací cena činila cca 250.000 Kč. Chata je pojištěná a řádně platíme i daň. Ptám se, máme nárok na finanční odškodnění? V případě, že ano, kdo byl měl škodu uhradit? Městský úřad nebo ředitelství silnic a dálnic? Děkuji, Jitka.

ODPOVĚĎ:
Vaše případné odškodnění bude přicházet v úvahu až v okamžiku, kdy bude zřejmé, v jakém rozsahu bylo výstavbou silničního obchvatu do Vašeho vlastnického práva zasaženo.

V tomto ohledu bude možné vycházet z § 1013 občanského zákoníku, na jehož základě se budete moci domáhat náhrady újmy v penězích (neboť silniční obchvat je zařízením, které s sebou nutně přináší zvýšenou hlučnost, prašnost apod. , přičemž bylo zároveň úředně schváleno). Této náhrady se budete moci domáhat po vlastníku předmětného silničního obchvatu.

Nebude-li možné se s vlastníkem silničního obchvatu dohodnout, nezbude Vám, než se finančního odčinění újmy domáhat soudní cestou. Pro tento případ Vám doporučuji advokátní zastoupení:

www.advokatikomora.cz

Bude-li Vám znemožněn přístup k Vaší chatce, bude možné se ho domoci využitím institutu nezbytné cesty (§ 1029 a násl. občanského zákoníku).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

-

Rád bych se zeptal ohledně potíží se sousedem, který nám protahuje řízení ke stav. povolení. Máme úzký pozemek - 13 m na němž nelze dům ustavit jinak, než je. Soused bydlí na opačném konci vzdáleném čarou asi 100 m. My jsme na výjimku 2 m od hranice ale nijak k němu nezasahujeme ani ho neomezujeme. V místě, kde sousedíme, má zatím jen stromy, ale ač jsem ho informoval už před 1,5 rokem (2015), že zde budu stavět, naplánoval si tady nyní taky stavbu a ač jeho pozemek je široký 22 m tak přesně tam, kde já chci stavět a 2 m od hranice - naschvál. Napadá každý náš krok, odvolává se, a vznáší naprosto neopodstatněné výtky, které úřad musí řešit a tím zdržuje řízení. On ví dobře, že jeho námitky jsou nesmysly jelikož je z oboru. Jen to schválně protahuje. Mě tak vznikají další náklady v řádů desetitisíců - pokuty od banky za nedodržení termínů, práce projektanta při vypořádávání jeho námitek, úpravy projektu. Je možné po něm vyžadovat tyto vícenáklady zpět? Je naprosto jasné, že jen zdržuje, jeho výtky úřad zamítá jako neopodstatněné. Mohu se prosím jakkoliv bránit? Děkuji, Pavel.

ODPOVĚĎ:
Obrana proti šikanóznímu postupu Vašeho souseda je velmi obtížná, ba téměř nemožná. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že Váš soused toliko využívá svých procesních oprávnění, byť je zjevné, že tím sleduje zcela jiný cíl. Skutečná motivace Vašeho souseda však nemůže být důvodem pro to, aby byl zbaven svých procesních práv (která mu přiznává stavební zákon a správní řád).

Co se týče vymáhání vícenákladů, které Vám v důsledku sousedova obstrukčního postupu vznikly, je vhodné upozornit na čl. 11/3 Listiny základních práv a svobod, dle něhož nesmí být vlastnictví zneužito na újmu práv druhých. Obdobný princip je vtělen rovněž do § 8 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany, a do § 1012 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit (tato ustanovení jsou však vztažitelná toliko na oblast soukromého práva).

Ze shora uvedeného Vám proto vysvítá určitý, byť dosti tenký, paprsek naděje na odčinění finanční újmy, která na Vaší straně v důsledku sousedova postupu vznikla. Za tímto účelem však bude nutné prokázat příčinnou souvislost mezi vícenáklady na Vaší straně a sousedovým postupem. Jste-li si jist, že budete schopen vztah příčinné souvislosti prokázat, doporučuji Vám kontaktovat advokáta:

www.advokatikomora.cz

s jehož pomocí můžete připravit žalobu (upozorňuji však, že výsledek případného soudního sporu bude nanejvýš nejistý).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád

usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky

zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

-
Soused nám poškodil plot tím, že mezi náš plot a jeho garáž (50 cm) položil železobetonovou vrstvu o síle 10 cm bez dilatační spáry, aby odvedl srážkovou vodu od jeho chatrných základů, starých 80 let. Znalec konstatoval, že absence dilatační spáry je příčinou poškození plotu. Došlo také ke změně odtokových poměrů, proto trvám na odstranění vrstvy a uvedení do původního stavu. To soused odmítá. Rovněž odmítá vstup na jeho pozemek za účelem opravy plotu (musí se vykopat zemina až na úroveň základů plotu), protože bez toho oprava není možná. Stavební odbor tvrdí, že plot lze opravit z naší strany, ale firmy to odmítají jako nesmysl a nechtějí zakázku převzít. Stavební odbor totiž stavbu dodatečně povolil, ačkoliv nesplňuje technické parametry, Zřejmě se obává, že budou odhaleny chatrné základy a přijde se na to, že stavbu neoprávněně dodatečně povolil. Co mohu teď dělat, aby plot mohl být opraven? Děkuji, Radomír.

ODPOVĚĎ:
Dle § 141/1 stavebního zákona platí, že pro vytvoření podmínek k provedení nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav či udržovacích prací může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická práva k sousedním pozemkům (či stavbám na nich), aby umožnili provedení prací ze svých pozemků (nebo staveb), pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě. Účastníkem řízení je ten, v jehož prospěch má být povinnost uložena, a ten, z jehož pozemku nebo stavby mají být práce prováděny.

Ze znění dotazu dovozuji, že ve správním řízení dle § 141/1 stavebního zákona stavební úřad Vaší žádosti nevyhověl. V takovém případě se můžete obrátit na nadřízený orgán, tedy krajský úřad s podnětem k prošetření správnosti takového rozhodnutí.

Své stanovisko můžete podpořit písemnými vyjádřeními stavebních firem či znalců (v příslušném oboru), z nichž bude vyplývat, že opravu Vašeho plotu není možné provést výhradně z Vašeho pozemku (tzn. že vstup na sousedův pozemek je nezbytný).

Pokud se Vám nepodaří přimět stavební úřad, aby Vašemu sousedovi nařídil strpění provedení opravy Vašeho plotu ze svého pozemku (a to ani cestou krajského stavebního úřadu), bude možné, abyste se téhož domáhal soukromoprávní cestou (tedy prostřednictvím zahájení soudního sporu).

Dle § 1022 občanského zákoníku totiž platí, že nemůže-li se stavba (tedy i plot) opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné. Žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.

Pakliže Vám soused brání ve výkonu Vašeho práva zaručeného občanským zákoníkem, jste oprávněn se obrátit s žalobou na soud. Tato varianta řešení je samozřejmě zdlouhavější (přičemž výsledek soudního sporu není možné předvídat), pokud však nebude možné domoci se vstupu na sousedův pozemek prostřednictvím rozhodnutí stavebního úřadu, nezbude Vám nic jiného. Pro přípravu žaloby můžete využít služeb advokáta:

www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

-

Koupili jsme pozemek určený ke stavbě, od soukromého majitele. Pozemek je připravený ke stavbě - sítě elektřina, plyn, voda i kanalizace jsou na hranici pozemku. Vodohospodářský úřad nám oznámil, že se nemůžeme napojit na obecní kanalizaci z důvodu, že čistička odpadních vod má naplněnou kapacitu a protože v naši obci staví developer další domy bude nutné čističku rozšířit a v budoucnu nám napojení dovolí. Ale rozšíření čističky je podmíněné dotací, kterou obec ale přislíbenou nemá, nevíme zda bude v budoucnu možné se vůbec připojit. Zatím po počátečních jednáních nám neschválí nic jiného než jímku, to jsme zvažovali až jako poslední možnost, její provoz bude poměrně drahý, vzhledem k tomu, že jsme 5-ti členná rodina a dům budeme užívat na každodenní bydlení. Chtěli jsme ČOV, to nám úřad nechce povolit. Toto řešení by pro nás znamenalo investovat peníze do něčeho, co budu nucena po čase odstranit a nebo v horším případě pokud nebude rozšíření čističky, třeba i předělat na domácí ČOV. Není možné se nějak odvolat proti rozhodnutí, že se nemůžeme napojit na obecní kanalizaci. Pavlína

ODPOVĚĎ:
Dle § 8/5 zákona o vodovodech a kanalizacích je vlastník kanalizace (popř. provozovatel kanalizace, je-li k tomu zmocněn) povinen umožnit připojení na kanalizaci a odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení. Zákon o vodovodech a kanalizacích tedy výslovně podmiňuje právo na připojení ke kanalizaci splněním podmínky, že připojení dalšího odběratele je umožněno kapacitními a technickými možnostmi tohoto zařízení.

Je-li tedy ve Vašem případě kapacita obecní kanalizace, resp. obecní ČOV skutečně naplněna, nemáte na připojení k obecní kanalizaci právo.

Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že v rámci jednání s vodoprávním úřadem nebylo vydáno žádné správní rozhodnutí (proti němuž by bylo možné brojit opravným prostředkem), tzn. že nemožnost připojení k obecní kanalizaci Vám byla toliko sdělena (a nebylo o ní autoritativně rozhodnuto).

Předpokládám dále, že vodoprávním úřadem, se kterým jste jednala, byl obecní úřad obce s rozšířenou působností (městský úřad). V takovém případě se můžete v této věci obrátit na nadřízený vodoprávní úřad, tedy krajský úřad. Je-li však kapacita obecní kanalizace, resp. obecní ČOV skutečně naplněna, nebude možné, aby vodoprávní úřad rozhodl ve Váš prospěch.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

-

Dcera je na mateřské dovolené, a má 8 dnů loňské dovolené a 20 dnů letošní dovolené. Dotaz: Může si převést všech 28 dnů do příštího roku, resp. kolik dnů si může převést do roku 2018 bez sankcí aj. Děkuji Hynek

ODPOVĚĎ:
Podle § 218 odst. 4 zákoníku práce platí, že nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.
Pokud bude Vaše dcera čerpat dovolenou bezprostředně v návaznosti na mateřskou dovolenou, bude mít k dispozici všech 28 dní. Pokud by dovolenou čerpala po skončení rodičovské dovolené, docházelo by již ke krácení podle pravidel uvedených v zákoníku práce.

___

-

Mám bratra ve výkonu trestu za neplacení výživného. Můj dotaz se týká novelizace trestního zákoníka. Ve vězení putuje fáma, že novelizací se zruší nějaké paragrafy, což by pro již odsouzené mohlo znamenat zrušení trestu či jeho snížení? Opravdu bude mít novelizace takový účinek? Děkuji, Slávka.

ODPOVĚĎ:
Pokud byl trest pravomocně uložen, a to v souladu s platným a účinným zákonem, případná novelizace nemůže změnit již takto uložený trest. Novelizace ovlivní např. dosud nepravomocné rozsudky. Pravomocné rozsudky lze změnit jen mimořádnými opravnými prostředky, popř. amnestií/milostí prezidenta.

___

-

V současné době studuji vysokou školu, a rád bych si založil s. r. o. z důvodu omezení rizik. Moje představa je, že by společnost provozovala webové stránky, které bych já průběžně aktualizoval, příjem společnosti by měl plynout z reklam umístěných na daném webu. První příjem společnosti očekávám zhruba za půl roku a měl by pokrýt náklady na provoz, později případné vyšší příjmy bych rád využil na nákup zařízení pro jednatele, například nový počítač, na kterém bych dále rozvíjel daný web, ideálně bez daně. Sobě plánuji vyplácet pouze občasné malé částky. Předpokládám tedy, že by se mi vyplatilo vést společnost jako plátce DPH. Otázka tedy je, zda je tento scénář reálný, případně co a jak upravit. Děkuji, Leoš.

ODPOVĚĎ:
Je možné se dobrovolně registrovat k DPH, kdy veškerá plnění budete muset zdaňovat daní z přidané hodnoty. Je nutné si uvědomit, že nebude pouze odečítat daň z nakoupeného zboží, ale budete muset daň rovněž odvádět z přijatých plateb. Pokud tedy příjmy překročí výdaje, pak se Vám dobrovolná registrace k DPH nemusí vyplatit. Vámi popsaný postup je však v zásadě možný.

Podobnější kroky doporučuji konzultovat s účetní.

___

-

Mám dotaz k dědickému právu. Jsem vdaná, bezdětná, můj manžel má z 1. manželství 2 dospělé děti. Mám sestru, která je též bezdětná, bez partnera či manžela, sama. Žádní další příbuzní. Pokud zemřu dříve než moje sestra, kdo bude dědit po mé sestře? Bude mít nárok můj manžel, příp. jeho děti nebo dědictví propadne státu? Za předpokladu, že sestra nemá závěť a bude se dědit ze zákona. Děkuji, Zlata.

ODPOVĚĎ:
V případě, že byste zemřela dříve, než Vaše sestra, zdědily by teoreticky Váš podíl Vaše děti. Pokud byste tedy osvojila manželovy děti, dědily by po Vaší setře ony. Na manžela sestry však zákonná dědická posloupnost nepamatuje.
Jen doplňuji, že dle šesté třídy dědiců mohou nabýt dědictví praneteře a prasynovci zůstavitele a jeho strýcové a tedy. Pokud by teta či strýc nežili, zdědí jejich podíl jejich děti, to znamená zůstavitelovi bratranci nebo sestřenice.

___

-

03/2017 mi nezletilý kluk vyskočil na kapotu auta zaparkovaného na parkovišti. Promáčklé plechy - odhad ceny opravy 4.000 - 5.000 Kč. Pachatel ztotožněn Policií, zaprotokolováno, následně odloženo kvůli věku. Spojil jsem se s jeho matkou kvůli náhradě škody. Napřed, že není problém, že vše uhradí. Nyní nereaguje. Dotazy:
1. Jak mám postupovat? Mám nechat auto opravit, zaplatit a pak po ní požadovat úhradu? Jakou formou - stačí doporučený dopis a přiložit fakturu nebo ...?
2. Když to nezaplatí, jaké a hlavně jak nákladné jsou možnosti na vymožení úhrady? Nebylo by pak lacinější nad tím mávnout rukou?
3. Jsou v tomto případě nějaké promlčecí lhůty, které bych si měl pohlídat?
Děkuji, Tomáš.

ODPOVĚĎ:
Můžete požadovat náhradu vzniklé škody, za tímto účelem je nezbytné výši škody stanovit – provést opravu, která stanoví, jaká skutečná škoda vznikla.

Následně můžete zaslat předžalobní výzvu k úhradě takto vzniklé škody (vzor zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014).

Následně, pokud ani na základě výzvy nedojde k úhradě, je možné domáhat se náhrady škody soudní cestou. V případě, že byste podal návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, činí soudní poplatek 400 Kč. Další náklady se pak odvíjí od samotného průběhu řízení, náklady Vám vzniknou i v případě, že se necháte před soudem zastoupit.

Byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za patnáct let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

___

-

V lednu 2010 přepisovala na mě matka mého bývalého partnera byt (nebyli jsme manželé), spadli jsme do skupiny, kdy jsme byly osvobozeni od darovací daně, protože jsme spolu bydlely více jak 5 let ve společné domácnosti. Nyní bych ji chtěla byt vrátit a přepsat zpátky na ni, bude to zase bezplatné? Můj bývalý partner má velké dluhy. V případě, že by jeho matka zemřela a on je jediné dítě může se zříci dědictví a připadne pak byt automaticky našim dětem? Děkuji za odpověď, Karolína.

ODPOVĚĎ:
Od daně jsou osvobozeny osoby žijící alespoň 1 rok před převodem ve společné domácnosti s dárcem. Z dotazu nevyplývá, zda matka Vašeho bývalého partnera s Vámi žije ve společné domácnosti (ať už v darovaném bytě či jinde). Darovací daň jako taková v roce 2014 zanikla a v současnosti se dary daní prostřednictvím daně z příjmů, pro fyzické osoby tedy činí 15 % z hodnoty daru.
Pokud by Váš bývalý partner dědictví odmítl, budou jeho povinný díl dědit jeho děti.

___

-

Kupujeme byt a podepsali jsme s ověřeným podpisem kupní smlouvu. Banka poskytující hypotéku potřebuje doložit, že makléřka z realitní kanceláře zastupující prodávající je oprávněna jednat za realitní kancelář. Chtějí po ní ověřenou plnou moc. Makléřka navrhla sepsat novou kupní smlouvu, kde toto bude doplněno. Nová smlouva se opět podepíše s ověřenými podpisy a dá se úvěrující bance. Je to možné takto udělat? Nahradit již ověřenou kupní smlouvu na nemovitost jinou? Děkuji, Bohdan.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě by mělo stačit doložit oprávnění makléřky podepsat smlouvu za realitní kancelář, tedy bance doložit plnou moc.

Pokud byste sepisovali novou kupní smlouvu, pak je ovšem nutné upravit rovněž zánik první smlouvy, která by byla novou nahrazena.

___

-

Můj problém je v tom, že na baráku mám umístěný sloup veřejného osvětlení, který je ukotvený ve střeše (jako jediný v obci, ostatní lampy jsou umístěny na samostatných sloupech a v kupní smlouvě nemám žádné věcné břemeno) o železný sloup se nikdo nestará a rez mi ničí střechu a oplechování. Mám nárok žádat obecní úřad o nějaký pronájem za sloup (třeba i ze zpětnou platností, případně nějakou kompenzaci za poškození střechy a oplechování a odstranění sloupu z mé stavby? Prosím Vás o radu, jak mám dále postupovat při řešení tohoto problému. Děkuji, Jan.

ODPOVĚĎ:
Sloup veřejného osvětlení byl na Vašem domě pravděpodobně umístěn za minulého režimu, aniž by bylo zároveň zřízeno věcné břemeno. Vy jako vlastník nemovitosti se tedy můžete domáhat odstranění sloupu jako neoprávněně existující instalace z vašeho domu (nárok vyplývá z obecného pojetí vlastnického práva, do kterého nelze zasahovat a rušit poklidnou držbu). Také můžete požadovat zřízení služebnosti (dříve věcného břemene) inženýrské sítě za přiměřenou kompenzaci - úplatu za služebnost, ať už jednorázovou či pravidelnou (záleží na Vaší dohodě s obecním úřadem). Pokud Vám vznikla újma, můžete rovněž žádat přiměřenou náhradu za náklady na opravu střechy apod. , případně tyto náklady zahrnout již do úplaty za služebnost. Smlouva o zřízení služebnosti k nemovité věci vyžaduje písemnou formu (§ 560) a žádejte její založení do katastru nemovitostí.

___

-

Lze zneplatnit výrazně nevýhodný prodej malé chaty? 03/2017, otec kamarádova syna, malá chata + pozem. 1000 m2 u Ústí nad Labem, 7.000 Kč. Děkuji, Leona.

ODPOVĚĎ:
Na Vaši situaci dopadá ust. § 1793 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy.

Na první pohled je zřejmé, že cena 7.000,- Kč je v hrubém nepoměru oproti hodnotě chaty, mělo by tedy na uvedenou situaci citované ustanovení dopadat. Na druhou stranu dle ust. § 1794 odst. 2 občanského zákoníku platí, že právo podle ust. § 1973 nevzniká tehdy, souhlasila-li zkrácená strana s neúměrnou cenou, ač jí skutečná cena plnění musela být známá. Obecně se lze přiklonit k tomu, že každému průměrnému člověku musí být zřejmé, že cena takové nemovitosti bude převyšovat částku 7.000,- Kč.

Bohužel se jedná v našem právním řádu o nový institut, ke kterému doposud neexistují relevantní soudní rozhodnutí, nelze tedy předjímat případné konečné rozhodnutí soud. Vliv by rovněž mohly mít další skutečnosti, jako psychický stav otce, zda nebyl uveden v omyl, důvod prodeje, kdo od něj dům koupil apod.

Žalobu na zrušení smlouvy je nutné podat k soudu do jednoho roku od uzavření smlouvy, je tedy nutné postupovat co nejrychleji!!!

Pokud se rozhodnete prodej chaty napadnout žalobou, doporučuji využít služeb advokáta, jejichž seznam naleznete např. níže uvedeném odkazu:

www.advokatikomora.cz

___

-

Koupili jsme byt v částečně zprivatizovaném domě a chceme ho modernizovat. Při přípravách jsme zjistili, že "náš" komínový průduch (má vyústění ve 3 místnostech našeho bytu) obsadil soused. Nám to působí veliké stavební komplikace a trvale to znehodnotí byt, protože bychom se museli na zbývající volný průduch napojit rourou pod stropem přes 2 místnosti.
Existuje nějaký obecně závazný předpis, který řeší tuto problematiku? Že průduch patří k bytu, pro nějž byl postaven? Soused obsadil náš průduch bez souhlasu představenstva SVJ v rozporu s Nařízením vlády č. 366/2013Sb. §5c.
Poraďte prosím, jak se domoct "našeho" komínového průduchu. Dohoda se nezdá být možná. Děkuji a srdečně zdravím. Oldřich

ODPOVĚĎ:
Soused rozhodně jednal protiprávně a v rozporu se stavebními předpisy. Obraťte se na stavební úřad s žádostí o provedení místního šetření a domáhejte se toho, aby stavební úřad nařídil odstranění stavby. Pokud bude postup stavebního úřadu liknavý, obraťte se na soud. Soused průduchy jistě zabral bez řádného stavebního povolení a je povinen věc uvést na své náklady do původního stavu.

___

-

Vybrala jsem si firmu na výměnu oken - okno a balkonovou soustavu. Uzavřeli jsme smlouvu o dílo. V obch. podmínkách je bod o penalizaci ve výši 0,01% z nedodané částky, pokud nebude zboží dodáno. Dále pak, že dodavatel má právo na přiměřené prodloužení lhůty plnění v případě, že k nesplnění povinnosti dojde v důsledku vyšší moci (vis maior). Dodací podmínky byly dle smlouvy 4-5 týdnů od uhrazení zálohy. Přijetí zálohy mi potvrdili až po mé písemné urgenci. Začal jim běžet termín. První okno dodali po 7 týdnech. Soustavu díky chybě ne a zadali opět do výroby. Přislíbili 3 týdny a vyšší slevu než v obch. podmínkách. Po 5 týdnech dodali. Nyní chtějí doplatek, ponížený pouze o slevu dle obch. podmínek. Prý zboží dodali, jen se zpožděním. Dle mého, nedodrželi podmínky. Smlouva uzavřena 30.3.2017 - celé dílo dodáno 29.7.2017. Takže rozhodně ne 5 týdnů. Přiměřená doba - není specifikováno, kolik to je. Dále pak nedodání zboží jejich dodavatelem není vyšší moc. Po celou dobu jsem volala já, na e-mailovou korespondenci nereagují. Ústní domluvy nyní popírají. Co dělat, jak se bránit, jak postupovat? Děkuji Renata

ODPOVĚĎ:
Pokud nemáte písemně potvrzenou či jinak zaznamenanou ústní dohodu o tom, že se společnost zavázala poskytnout vyšší slevu, pak bude skutečně možné požadovat pouze smluvní pokutu ve výši 0,01%, u které předpokládám, že se jedná o částku za každý den prodlení.

Prodlení dodavatele skutečně není možné považovat za vyšší moc, proto zpoždění z tohoto důvodu je možné penalizovat. Pokud smlouva hovoří o termínu dodání 5 týdnů po zaplacení zálohy, pak je rozhodující skutečný datum připsání zálohy, nikoli až její potvrzení ze strany dodavatele. Pokud jste zálohu hradila bankovním převodem, můžete počítat zaplacení zálohy tak, že k němu došlo s největší pravděpodobností 2 dny po zadání příkazu k úhradě. Od tohoto data určete 5 týdnů, kdy následujícím dnem byl dodavatel v prodlení až do 29.7.2017.

Vypočtenou slevu za každý den prodlení písemně oznamte dodavateli s tím, že ji započítáváte na úhradu zbytku ceny. Takto určenou částku však budete povinna uhradit.

___

-

Zemřela maminka, která má manžela a 3 děti. Dvě děti se o ní do poslední chvíle v nemoci staraly a bydlely v jedné domácnosti. Třetí syn se k rodině roky nehlásí a i přes dlouhou nemoc poslední rok matku nenavštívil. Má trvalou adresu v domě, který je již dávno prodaný. Má spoustu dluhů a nemohou ho najít ani exekutoři. O úmrtí zatím neví a nevíme, kde bychom ho sehnali. Co se stane v případě dědického řízení, pokud se třetí dítě nedostaví? Komu propadne jeho část? Mají na to nárok jeho 4 dědicové? V případě, že bychom ho sehnali a dohodli se s ním, je možné mimosoudní vyrovnání? Tedy že by se všeho zřekl ve prospěch ostatních dědiců (manžela a dvou dětí) a my se s ním vyrovnali mimo řízení? Předem děkujeme.

ODPOVĚĎ:
Pokud Vaše maminka nezanechala závěť, dědictví bude rozděleno mezi její děti a manžela rovným dílem.
Předpokládám, že Vaše maminka nevydědila bratra z důvodů, že se o ní dlouhodobě nezajímal. Tuto listinu (vydědění) mohla sepsat pouze Vaše maminka, nikdo jiný k tomu oprávněn není.
Pokud tato listina neexistuje, bude tedy dědit manžel a všechny tři děti.
Stalo-li by se, že Váš bratr nebude dohledán, ustanoví mu dědický soud opatrovníka a stanoví lhůtu, do kdy se má přihlásit opatrovníku či soudu. Nepřihlásí-li se, nebude se k němu v dědickém řízení přihlížet. Avšak jeho dědické právo nezaniká. V budoucnu může uplatňovat své nároky soudní cestou.
Pokud by se bratra podařilo dohledat, pak tento by mohl dědictví odmítnout nebo se ho vzdát. Odmítnutí dědictví znamená, že přejde na jeho dědice, vzdání se dědictví lze ve prospěch jiného dědice (dědiců). V dědickém řízení lze rovněž uzavřít dohodu mezi dědici (tzv. dědická dohoda), kdy podíly nemusejí neodpovídat zákonnému dílu. Je však třeba, aby získal nejméně 1/4 jeho zákonného dílu, tedy ne méně 1/4 1/4 dědictví. Pro vysvětlení uvádím příklad: dědictví by dosahovala výše 160.000,- Kč, každý dědic by měl právo na částku 40.000,- Kč, pak bratr by musel získat alespoň 10.000,- Kč.

___

-

Přítel vlastní nemovitost, jedná se o areál bývalého mlýna. Je to velká rozlehlá nemovitost, která je jen částečně opravená, velká část je ve zchátralém stavu. Tuto nemovitost vlastní napůl se svým společníkem. V nemovitosti je provozována elektrárna. Z důvodu přítelova rozvodu elektrárnu provozuje společník, ale přítel je vlastníkem technologií. Měli by si tedy vyplácet nájem. To zatím neprobíhá z důvodu neshody se společníkem, který se postavil na stranu přítelovy už bývalé manželky. Přítel nyní chce, právě z důvodu výpočtu výživného, převést nemovitost na mně (tuto nemovitost nabyl před manželstvím, technologie za manželství) a to tak, že si založím firmu s. r. o. , která je od něho odkoupí a tato firma pak bude inkasovat zmíněné nájemné. Nemovitost se stala navíc asi před 2 lety kulturní památkou (iniciativou společníka). Chci se tedy zeptat, jaké možné rizika by mi mohly z tohoto převodu plynout? Obávám se toho, že za 1. nemovitost je ve špatném stavu (dosud sloužila jen pro výrobu výrobu elektřiny, kromě toho, že tam bydlí společník) a obávám se tedy možných povinností ze strany památkového úřadu. Také tomu nepřispívají "špatné" vztahy mezi společníkem a přítelem. Do konce roku je však poslední možnost, jak převést nemovitost, aniž by musel přítel přednostně nabídnout prodej společníkovi. Přítel se dostal do složité finanční situace. S již bývalou manželkou vlastní ještě rozestavěný dům, hypotéku platí stále on, bylo mu vypočteno výživné v takové výši, kterou není schopen platit společně se splátkou na dům a běžnými výdaji (při výpočtu výživného se přihlíželo na příjmy z podnikání, které již v této době nemá). Navíc s manželkou se nemůže dohodnout na finančním vyrovnání. Toto vidí jako jednou možnost, jak si situaci vyřešit. Já však z toho nemám dobrý pocit. Doufám, že jsem to popsala tak, abych vystihla podstatu věci.
Děkuji za radu a čas, který budete mému dotazu věnovat. S pozdravem. Soňa.

ODPOVĚĎ:
Pokud je objekt památkově chráněn, pak samozřejmě jakékoliv nakládání s ním, zejména opravy a rekonstrukce budou podléhat souhlasu památkového úřadu. Jinak bych v tom žádný problém neviděla. Spíše bych viděla problém v tom, že soud bude vycházet při výpočtu výživného mimo jiné z toho, že přítel prodejem nemovitosti obdrží dost vysokou částku a právě i s touto částkou bude soud operovat při výpočtu výživného. Domnívám se, že výhodnější by pro přítele bylo, aby nemovitost neprodával, ale ponechal si ji. Pokud si ji ponechá, soud bude sice uvažovat, že nemovitost vlastní, nicméně pokud ji prodá, bude soud vycházet z toho, že má k dispozici dost finančních prostředků. Doporučila bych obrátit se na advokáta - www.advokatikomora.cz- abyste probrali konkrétní majetkovou situaci a zvolili nejlepší postup.

___

-

Píši ohledně odpovědnosti statutárního orgánu spolku, konkrétně místopředsedy výboru. Byla jsem místopředsedkyní ve výboru spolku zajišťující odborné praxe studentům od prosince 2016 do dubna 2017. Tato funkce byla dobrovolná a nenáležela za ní žádná odměna. V dubnu 2017 byla uspořádána valná hromada, kde jsem z této funkce odstoupila a nyní nejsem ani členem spolku. Bylo to hlavně z toho důvodu, že spolek začal podnikat aktivity, kterým jsem již ze své pozice nerozuměla a také jsem nastoupila na mateřskou dovolenou. Statutární orgán spolku se změnil z výboru na předsedu, který byl námi zvolen. Nyní po půl roce jsem se dozvěděla informace, které mě poněkud znepokojují. Jednak, že na nynějšího předsedu je vypsána exekuce, která trvá již několik let. Dále se mi ozývají bývalí pracovníci, že jim spolek nevyplácí řádně odměny a jeho dluhy narůstají, činnost však provozuje dál. Předseda spolku si prý nevyzvedává poštu, nekomunikuje. Mám tedy dotaz:
- zda mohu být jako bývalý místopředseda odpovědná za výběr současného předsedy (který byl i předtím taktéž součástí výboru)
- zda vůbec může tuto činnost vykonávat, když má na sebe exekuci, o čemž jsme však nevěděli
- zda mám komunikovat s bývalými zaměstnanci či obchodními partnery, kteří se přes mě snaží problémy řešit, jelikož současný předseda na jejich urgence nereaguje
Pokud tuto odpovědnost mám, co mám prosím v tuto chvíli udělat, aby škody pro mou osobu byly co nejmenší. Ve spolku již nejsem vůbec aktivní, nicméně je mi líto bývalých zaměstnanců a samozřejmě mám také strach, že ponesu odpovědnost za činnost současného předsedy. Děkuji za odpověď.
S pozdravem Barbora.

ODPOVĚĎ:
Nejste odpovědná za činnost předsedy, kterou spolek poškozuje, a to za období, kdy již nejste místopředsedkyní. Teoretická odpovědnost by zde byla pouze v případě, že byste v době, kdy jste byla ve spolku činná, podepsala nějakou listinu, díky které by spolku vznikla škoda. Nyní tedy nemáte žádnou odpovědnost ani povinnost situaci se členy spolku řešit. Nikde není zakotvena povinnost předsedy nemít exekuce, teoreticky tedy i osoba, na níž je exekuce, může být předsedou spolku. Nemohla by jí být pouze v případě, kdy by na tuto osobu byl v posledních pěti letech prohlášen konkurz.

___

-

2016 zemřel manžel, dědictví bylo výrazně předlužené, já jsem ho odmítla, za nezletilou dceru byl ustanoven opatrovník - švagr. Ten za ni dědictví odmítl, nyní to ale musí schválit opatrovnický soud, můj dotaz je, jak takový soud probíhá? Ptá se soud na mé osobní poměry (např. kde žiji a s kým), na finance apod. ? Žiji s přítelem, který mě finančně podporuje a nerada bych toto řešila na soudě před švagrem z osobních důvodů. Nebo se soud ptá pouze na dědictví a na důvody toho, proč jsme odmítli? Musím soudu odpovídat na otázky osobního charakteru? Děkuji, Klára.

ODPOVĚĎ:
V případě, že je dědictví skutečně předluženo, soud s největší pravděpodobností souhlas s odmítnutím dědictví za nezletilou dceru udělí. Při podání svědecké výpovědi jste povinna mluvit pravdu a nic nezamlčovat – soud samozřejmě může klást i otázky osobního charakteru, na které jste povinna pravdivě odpovědět. Soud patrně budou zajímat i Vaše majetkové poměry - Vaše příjmy a příjmy osob žijících s Vámi ve společné domácnosti.

___

-

Můj známý podniká jako OSVČ již od roku 1994 v oblasti dopravy. Zaměstnává celkem 16 lidí a měsíční náklady na provoz jsou 11.000.000 Kč, výdaje kolem 10.500.000 Kč. V současné době zvažuje přechod z OSVČ na s. r. o. Je pro něj právně vhodné přejít z podnikání na s. r. o. ? Jaké nástrahy by ho mohly čekat při tomto kroku? Děkuji, Vlasta

ODPOVĚĎ:
Doporučil bych bližší analýzu podnikání s účetním a právníkem, zda se mu převod na sro vyplatí, či nikoli. I samotný převod doporučuji svěřit advokátovi.

Dle mého názoru je při takto velkém podnikání vhodnější podnikání sro. Výhodou sro je především to, že společník (majitel společnosti) neručí za dluhy společnosti, kdy naopak jako OSVČ odpovídá za své podnikání celým majetkem, tedy i majetkem, který nepoužívá pro podnikatelské účely.

Sro je rovněž možné využít pro daňovou optimalizaci, kdy by si společník mohl vyplácet pouze zisk, neplatil by tak sociální a zdravotní pojištění. Zisk sro se daní 19% a následně příjem společníka 15%. Možnosti daňové optimalizace rozhodně doporučuji konzultovat s účetním či daňovým poradcem.

Převod je možné realizovat v zásadě 3 způsoby.
1) Založení nové s. r. o. a vklad celého podnikání OSVČ do základního kapitálu s. r. o. V tomto případě by muselo dojít k ocenění podniku znalcem. V tomto případě dojde k jednorázovému převodu podnikání

2) Založení nové s. r. o. a následný prodej stávajícího podniku do s. r. o.
Zde by došlo opět jednorázově k převodupodniku.

3) Nejlevnějším způsobem je založení nové s. r. o. a postupný převod majetku z OSVČ na s. r. o. a postupné ukončování podnikání OSVČ

___

-

Můžeme vymáhat škodu po zaměstnanci, který u nás již nepracuje? V den ukončení pracovního poměru jsme věděli, že škoda vznikla, ale nebyla vyčíslena. Je nutné do dohody o ukončení pracovního poměru toto napsat? Děkuji, Renata.

ODPOVĚĎ:
Škodu lze vymáhat i po bývalém zaměstnanci, a to v případě, že nedošlo k promlčení. Obecná promlčecí lhůta je tříletá.

___

-

Rodičům babičky zabavili v restituci pozemky. Je ještě možné žádat o navrácení těchto pozemků nebo jsme již tuto lhůtu propásli? Popřípadě na koho se máme obrátit? Veškeré dokumenty prokazující naše vlastnictví jsou ztraceny, bylo by tedy možné dohledávat v archivech? Děkuji za radu, Radana.

ODPOVĚĎ:
Všechny lhůty pro uplatnění vrácení majetku v restituci už bohužel uplynuly a v současné době se již domáhat vrácení majetku nemůžete. Dohledání v archivech je sice možné, nicméně za současného právního stavu již bezpředmětné.

___

-

Mám dotaz ohledně stravného, v zákoníku je napsáno, že zaměstnanec má nárok na stravenku za min. odpracované 3 hodiny, když jsou zaměstnanci na pracovní cestě celý den, tak nemají nárok na stravenku, ale stravné v min. výši 72 Kč. Ale šéf mi tvrdí, že když jim dává stravenku v hodnotě 109 Kč, tak tím pádem zaniká nárok na stravné, jelikož dostanou stravné ve vyšší hodnotě.
Dělám cestovní příkazy poprvé, už jsem z toho hodně zmatená. Děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Příspěvek zaměstnavatele na stravování zaměstnanců (stravenka) je nepovinným (dobrovolným) plněním ze strany zaměstnavatele, tedy na tento příspěvek (ve formě stravenky) není žádný (právní) nárok. Naproti tomu na stravné jako na cestovní náhradu při splnění zákonem stanovených podmínek vzniká při vyslání na pracovní cestu právní nárok.
V zákoníku práce je stanoveno, že zaměstnavatel je povinen poskytnout náhradu výdajů (formou cestovních náhrad), které vzniknou v souvislosti s výkonem práce, v rozsahu a za podmínek stanovených v této části. Z toho vyplývá, že v žádném případě nelze kompenzovat náhrady cestovních výdajů stravenkami. Stravné je nutné zaměstnanci vždy vyplácet v penězích.

___

-

K 30.9.2017 mám podepsanou výpověď dohodou z důvodu dlouhodobé zdravotní způsobilosti. Je to potvrzeno doktorem od podniku. Mám v tomto případě nárok na odstupné? Jestliže ano pak v jaké výši (v podniku pracuji od 3.10.2010). A pak dále po jaké době na neschopence se krátí dovolená? Děkuji, Helena.

ODPOVĚĎ:
V případě, že pracovní poměr byl ukončen na základě § 52 písm. e) zákoníku práce, tedy pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost, nárok na odstupné nevzniká.
Při krácení dovolené se postupuje podle § 223 zákoníku práce, podle něhož zaměstnavatel krátí dovolenou za prvých 100 zameškaných směn (pracovních dnů) o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 zameškaných směn (pracovních dnů) rovněž o jednu dvanáctinu.

___

-

Od 16.10.2016 jsem v pracovní neschopnosti, ode dne 29.8.2017 mi byl přiznán inv. důchod 3. stupně s tím, že OSSZ mi sdělila, že nejpozději do dne 12.10.2017 mi bude ukončena mým lékařem pracovní neschopnost, již se do svého původního zaměstnání nevrátím (recepční, pokojská). Jakým způsobem mám ze zdrav. důvodů ukončit pracovní poměr? Výpovědí (výpov. lhůta 2 měsíce - nelze, musela bych nastoupit do zaměstnání na ty 2 měsíce? To můj zdrav. stav nedovoluje - jsem nyní od září 2017 po 2. operaci), okamžité zrušení prac. poměru ze zdrav. důvodů? Zaměstnavatel má 15 dnů na sdělení, že mě může přeřadit na jinou práci? - nelze ze zdrav. důvodů, dohodou? Kde uvedu ukončení ze zdrav. důvodů? Ve všech případech doložím lékařský posudek, mám nárok na odstupné? Co musí být v dohodě uvedeno a co když na ní zaměstnavatel nepřistoupí, ale já se do prac. poměru vrátit nemohu. Děkuji, Kristýna.

ODPOVĚĎ:
Ukončit pracovní poměr bez výpovědní doby lze podle § 56 odst. 1 zákoníku práce, podle něhož zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže, podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce.
Pracovní poměr lze dále ukončit dohodou.
Ve všech ostatních případech poběží výpovědní doba.
Nárok na odstupné vzniká jen v případě, že dojde k výpovědi podle § 52 písm. d) zákoníku práce, podle něhož smí dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice. Případně při dohodě z uvedených důvodů.
Při ukončení pracovního poměru jiným způsobem nebo z jiného důvodu, byť souvisejícího se zdravotním stavem, odstupné nenáleží.

___

-

Za naším obchodem máme soukromé parkoviště, u kterého je značka parkoviště pouze pro zákazníky našeho obchodu. Bohužel značka nikoho nezajímá, tak jsme začali parkoviště přes noc zavírat řetězem. To ale asi začalo vadit někomu, kdo tady potřebuje ráno zaparkovat. Teď je každé ráno řetěz přetržený. Nevíme jak si poradit. Jestli nafotit nebo natočit viníka a dát policii, tím ale zastrašíme pouze jednoho člověka. Ostatní tu přes den budou parkovat dál. Parkoviště je plné i když v obchodě nikdo není. Děkujeme za radu. S pozdravem, Petr.

ODPOVĚĎ:
Bohužel tato situace je nepříjemná, neboť pokud viníka nepřistihnete při činu, nemáte jej jak dostihnout. Sice jej můžete natočit např. na kameru, ale zase se tím vystavujete nebezpečí, že tím porušíte osobnostní práva všech, kdo by případně na záběru byli rozpoznatelní. Jediné řešení bych viděla v investici do závory. Můžete také vozidla nechat odtáhnout a volat Policii, neboť jejich majitelé páchají přestupek, nicméně se nedomnívám, že toto by bylo dlouhodobé a efektivní řešení.

___

-

Můj přítel je rozvedený, seznámili jsme se po tom co ho opustila žena s jeho dvěma dětmi, tvrdila mu, že je to kvůli 5.000 Kč, které jim chybí na živobytí, přitom to není pravda, opustila ho kvůli milenci. Vzala jejich děti a odstěhovala se. Příteli zůstal byt, na který si bral půjčku, ještě než se vzali a samozřejmě dluhy, jak na byt, tak na rekonstrukci bytu. Soud je rozvedl a platí pravidelně na děti 3.000 Kč na staršího syna (16 let) a mladšího syna 2.000 Kč (10 let). Jeho plat se pohybuje podle služeb cca 20.000 Kč až 22.000 Kč měsíčně. O děti se stará pravidelně v intervalu lichý týden, úterý a středa, kdy po škole přijdou k nám a odcházejí po večeři a sudý týden pondělí, středa (odcházejí po večeři) a zůstávají na celý víkend (a odcházejí k matce opět v neděli po večeři), samozřejmě se dělí o svátky a prázdniny. Jelikož přítel bere výše uvedené a k tomu platí na staršího syna ještě platí životní pojistku 700 Kč, po zaplacení dluhu, nájmu (5.000 Kč) a podobných jako (strava v práci, auto, mobil, životní, důchodové a podobně) mu nezůstávalo skoro nic na živobytí. Ostatní jsem hradila já, kompletní chod celé domácnosti ze svého, stravu, hygienické potřeby, oblečení i pro děti, jelikož vždy přišli ze školy, takže tepláky, náhradní oblečení, pyžama a podobně, dále dárky k na narozeninám vždy 1.000 Kč na každého, taktéž k vánocům a na svátek cca 300 Kč. Některé věci sem tam do školy, pera, sešity, pastelky a podobně. Dále výlety a kulturní program, byli se mnou na táboře a podobně. Poté jsem se nastěhovala k příteli, a v roce 2015 jsem porodila dceru, měli jsme zdravotní komplikace a rodila jsem předčasně, měsíc jsme byli v nemocnici a dále jsme do dvou let chodili na rizikové do Ostravy. Malou jsem nemohla kojit, takže se mi zvedly náklady na umělou výživu a jelikož byla předčasně narozena měly jsme speciální výživu. Nakonec jsem se k příteli nastěhovala a žijeme společně ve společné domácnosti (máme u něho obě trvale bydliště). O snížení alimentů jsme neuvažovali, protože jsem měla našetřené peníze, a nechtěla jsem, aby kluci nějak strádali. Ale peníze docházeli a já musela nastoupit do práce, abych začala vydělávat a mohla své dceři poskytnout dostatek fin. prostředků. Domluvila jsem se se svou mamkou, aby odešla dříve do důchodu a platím ji 5.000 Kč za hlídaní, jelikož za prací dojíždím každý den 120 km. Bývalá manželka, se rozhodla, že chce zvýšení alimentů o 1.000 Kč na každého z chlapců na víc, protože starší syn nastoupil na střední školu, do telefonu mu řekla, že je to na nové knihy přitom starší syn celé prázdniny byl na brigádě a knihy si sám koupil ze svých vydělaných peněz. Můj přítel s tím nesouhlasil a oznámil ji, že tolik peněz opravdu nemá a že jí přidá na každého 600 Kč, s tím nesouhlasila a nyní nám přišel dopis od její právničky, že požaduje zvýšení o 1.500 Kč na každého, s tím, že se do těch alimentů bude započítávat i můj plat (35.000 Kč čistého). Přijde mi to hodně nespravedlivé, možná to vyznívá, že jsem zlá ale to tak není, na kluky platím ale dobrovolně, nestrádají, mají jídlo, čisté oblečení, sladkosti, vše a já mám platit na ženskou, která rozbila rodinu. Jeden víkend sedím sama doma s dcerou, protože přítel dělá v třísměnném provozu a bere si odpolední a noční, aby druhý víkend byl s klukama, a já jeden víkend sedím sama doma s dcerou a druhý víkend kmitám, vařím uklízím. A ona jeden víkend se stará o kluky a druhý víkend si jezdí s milencem po welness víkendech a na to já jí mám platit, on s nimi nežije, protože má rodinu, takže ji navštěvuje po večerech + víkendy si užívají, když se nemusí starat o kluky. Můj přítel nemá peníze, aby kupoval dárky ani klukům ani dceři vše táhnu já, teď malá nastoupila do jesliček na 2x týdně, což stojí další peníze 3.900 Kč. Dále chodím s malou na plavání 3.000 Kč měsíčně. Malá nemá ani pokojíček, má koutek v obýváku a spí s námi v ložnici, protože kluci mají svůj pokoj. Bývalá žena si koupila byt na hypotéku, kde mají kluci svůj pokoj, každý a i ona, já takový standart nemám. Teď dokonce dědila, po mamince, která ji umřela, a pěkně to zahrála do autu, protože příteli řekla, že se dědictví vzdala, a nechala byt v lukrativní části svému bratrovi, prý proto, že když dědila po otci, bratr nedostal nic ale to není pravda. Dědictví po otci prodala, a část peněz dala bratrovi a zbytek vložila do nového bytu. Já ji to nezazlívám, je to její majetek, ale myslím si, že se z bratrem domluvila, on si našel menší byt, ten velký pronajímá a část dává sestře. Je to v pořádku, jestli ho pronajímají, aspoň v budoucnu budou mít kluci start do života, ale, že klame kvůli tomu, že bere další peníze navíc jen aby přítel platil víc mi přijde ubohé. Taký vím, že její zaměstnavatel, jí dává peníze bokem, takže, když bude předkládat mzdu tak bude nižší, než skutečně bere. Je to divné ale dělá o 7:00 do 17:00. Vím, že se dětí mají podílet na životní úrovni svých rodičů, ale co s tím mám já společného a co má dcera, ta nemá žádná práva. Prosím máme nějakou šanci? To ho mám taky opustit a rozbít rodinu, aby má dcera měla nárok na peníze svého otce, jsem z toho úplně rozhozená a nevím jak dál. A ještě jsem Vás chtěla požádat o radu, když přítel přepíše byt na dceru bude mít z toho nějaké dopady vůči bývalé ženě a dětem. Děkuji Pavlína

ODPOVĚĎ:
Podle § 913, odst. 1 nového občanského zákoníku (NOZ) jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného (přítelových dětí) a jeho majetkové poměry, jalož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (Vašeho přítele a matky dětí). Ve Vašem dotazu poměrně obšírně popisujete finanční situaci Vaší rodiny, ale chybí informace o finančních a majetkových poměrech matky dětí, která je pro posouzení celé situace neméně důležitá. Pro posouzení oprávněnosti návrhu na zvýšení výživného je důležité také to, kdy došlo k poslednímu určení výše výživného. Pokud bylo výživné určeno například ještě v době, kdy mladší syn ještě nechodil do školy a starší syn chodil na základní školu, došlo od té doby nepochybně k nárůstu odůvodněných potřeb dětí a tím i ke zvýšení finančních nároků na jejich výchovu a výživu. Dalším důležitým kritériem je, zda se od posledního určení výživného změnily finanční a majetkové poměry jednoho nebo obou rodičů. Pokud například na jedné straně došlo ke zlepšení a na druhé ke zhoršení finanční situace, může to být důvodem pro změnu výše výživného. Žádná z těchto podstatných informací však ve Vašem dotazu není uvedena, takže nedokáži posoudit, zda matka dětí s návrhem na zvýšení výživného uspěje či nikoliv.

Jak ve svém dotazu správné uvádíte, podle § 915 NOZ má být životní úroveň dítěte (dětí) zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Jestliže měl Váš partner dříve k dispozici jen svůj plat a nyní má k dispozici i ten Váš, nepochybně došlo ke zlepšení jeho finančních a majetkových poměrů a tím i ke zvýšení jeho životní úrovně. Jeho synové – stejně jako Vaše dcera – mají právo se na této vyšší životní úrovni podílet. Proto soud při posuzování výše výživného bere v úvahu i příjmy nového partnera povinného rodiče.

Co se týče příjmů, i matka dětí by samozřejmě soudu měla předložit veškeré své příjmy. Pokud to neudělá a některé své příjmy zapře, bývá ale obtížné takové jednání prokázat. Jestliže víte o tom, že matka dětí má výdaje, jejichž výše neodpovídá jejím oficiálním příjmům (například jezdí několikrát ročně na dovolenou, koupila si nové auto apod.), můžete na tyto skutečnosti při soudním řízení upozornit. Soud pak může zjišťovat, jakým způsobem matka dětí tyto náklady financuje. Pokud jde o přepis bytu na dceru, považuji za důležité upozornit na § 913, odst. 2 NOZ, který říká, že: Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu. Vzhledem k tomu, že Vaše dcera nechodí ještě ani do školy a tudíž zatím nepotřebuje byt pro svou potřebu, bych s přepisem bytu raději příliš nespěchala. Obzvlášť v případě, že by k přepisu bytu došlo krátce před soudním řízením o výživném, by to mohlo být vnímáno tak, že se Váš přítel bez důležitého důvodu zbavuje svého majetku.

___

-

Tímto si Vás dovolují požádat o radu v oblasti služebního zákona týkajícího se státních zaměstnanců ministerstev. Jedná se o zaměstnání na rodičovské dovolené v souvislosti se služebním zákonem. Od února 2010 jsem zaměstnaná na ministerstvu životního prostředí. V březnu 2014 jsem nastupovala na mateřskou a rodičovskou dovolenou s prvním dítětem, na tu jsem navázala druhou MD a v současné době jsem na RD s druhým dítětem (končí v dubnu 2019). Stále jsem zaměstnaná na MŽP - nejsem ale ve služebním poměru o ten bych měla žádat až po ukončení RD. Dostala jsem pracovní nabídku z ministerstva práce soc. věcí a rodiny, kterou bych ráda využila, nicméně nástup by musel být ještě letos (2017) a jedná se o služební místo - tedy služební poměr. Vím, že na RD je možné se zaměstnat u jiného zaměstnavatele, ale nevím jak to je ve spojitosti se služebním zákonem. Můj dotaz tedy zní, pokud projdu výběrovým řízením a budu přijata, můžu se zaměstnat u jiného zaměstnavatele, být tam ve služebním poměru (hlavní pracovní poměr), být současně na RD dočerpat rodičovský příspěvek (o dítě do dvou let se postará manžel) a výpověď u stávajícího zaměstnavatele dát později - třeba po uplynutí zkušební lhůty? Nebo jak mám v tomto případě postupovat? Chtěla bych nové zaměstnání zkusit, nicméně nechtěla bych přijít o příspěvek. Kdyby šel na RD manžel musím okamžitě ukončit prac. poměr na MŽP? Pokud ukončím RD vznikne stávajícímu zaměstnavateli problém co bych nerada...je tam za mně zástup. Ještě jeden dotaz k výpovědi. Pokud dám výpověď na MŽP, předpokládám, že to bude výpověď dohodou, na RD nemá smysl, aby mi zaměstnavatel dával dvouměsíční výpovědní, nebo? Předem děkuji za odpověď a přeji hezký den. S pozdravem Tamara.

ODPOVĚĎ:
Podle § 81 odst. 1 zákona o státní službě státní zaměstnanec může vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona pouze s předchozím písemným souhlasem služebního orgánu. Toto omezení se rovněž nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou, na činnost znalce nebo tlumočníka vykonávanou podle jiného zákona pro soud nebo jiný správní úřad než ten, ve kterém vykonává službu, na činnost v poradních orgánech vlády a jejich orgánech, činnost v poradních nebo jiných orgánech ústředního správního úřadu nebo ve zvláštních orgánech, které podle jiného zákona vykonávají státní správu, a na správu vlastního majetku.
Podle § 197 zákona o státní službě do doby 3 měsíců po vzniku služebního poměru jsou státní zaměstnanci povinni ukončit jinou výdělečnou činnost nebo požádat služební orgán o udělení souhlasu.
Pokud jste ještě nepožádala o přijetí do služebního poměru, jste stále k zaměstnavateli v pracovním poměru, který se řídí zákoníkem práce.
Podle § 304 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.
Pokud byste tedy na MŽP pracovala například jako účetní a na MPSV se jednalo o práci uklízečky, rozpor by nevznikl. Pokud se však jedná o stejný druh práce, je nutný předchozí souhlas zaměstnavatele.
Pokud byste byla na MPSV ve služebním poměru, platila by pro Vás výše uvedená ustanovení zákona o státní službě.
V případě, že ukončíte pracovní poměr dohodou, je možné dohodnout i konkrétní den ukončení. V případě podání výpovědi poběží výpovědní doba, která může běžet i během rodičovské dovolené.
Rodičovskou dovolenou mohou čerpat oba rodiče současně, ovšem rodičovský příspěvek náleží jen jednomu z nich. Pokud by rodičovskou dovolenou začal čerpat i Váš manžel, ukončovat pracovní poměr na MŽP není nutné.

___

-

Jsem OSVČ - neplátce DPH a spolupracuji se společností a. s. , která je plátce DPH, na zprostředkování prodeje energií. A. s. mi proplácí provize bez DPH, i když jsem neplátce DPH. Jiným OSVČ, kteří jsou plátci DPH proplácí a. s. provize včetně DPH. Je tento postup správný? Domnívám se, že mně, jako neplátci DPH, by měla a. s. proplácet provize včetně DPH. Děkuji za brzkou odpověď, Vlaďka.

ODPOVĚĎ:
Bez znalosti konkrétních smluvních podmínek mezi Vámi a a. s. nedokážu odpovědět. Vy společnosti vystavujete faktury, na kterých uvádíte DPH, i když jste neplátce? V tom případě nemá společnost nárok na odpočet DPH, a proto Vám ho zřejmě neproplácí.

___

-

V březnu 2017 došlo u nás ve firmě k výpadku proudu. Výpadek byl způsoben přetížením vnitřní sítě. Dvě hodiny po nahlášení poruchy se dostavil technik a identifikoval poruchu na přívodní fázi nožové pojistky. Na dotaz proč máme na vstupu pojistky 125 A a na vnitřní síti jiné 200 A, včetně jističe 200 A a hodin neodpověděl. Nicméně, prohodil mezi sebou pojistky. Na vstup dal pojistky 200 A a na vnitřní síť 165 A – tím ji posílil. Dotázali jsme se tedy ČEZ za co tedy platíme, když přívod nemůže odpovídat velikosti jističe a hodin.
Objekt jsme zakoupili v roce 2012 a jističe atd. zůstaly celých 5 let v původním stavu. Na velikosti jističe stavěli naší výrobu a rozvoj. Výpadek pro nás znamenal znehodnocení výrobků v komorových el. pecích. Odpověď od ČEZ:
Odpověděli, že dne 2.3.2017 byl nahlášen výpadek proudu a ten byl opraven 28.3.2017 změnou provozního stavu vedení. Platba za odběr elektrické energie se dle ceníku odvozuje od výše hlavního jističe před elektroměrem a ne od předřazené pojistky v pojistkové nebo rozpojovací skříni. Pak ještě píší, že neevidují jiný výpadek než z námi nahlášeného dne a že tedy nemají důvod nám vracet jakékoliv peníze. Jen pokud by nám vznikla 2.3.2017 škoda ve výrobě a my to mohli dokázat. Máme nějakou šanci dostat zpět peníze?
S pozdravem, Daniela.

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je důležité, zda se jednalo o výpadek dodávky elektrické energie či pouze o technickou závadu na Vaší straně.

Dle § 25/3 písm. c) energetického zákona je provozovatel distribuční soustavy (zde ČEZ) oprávněn omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou pouze v těchto případech:

1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze,
3. při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53 energetického zákona,
4. při neoprávněném odběru elektřiny podle § 51 energetického zákona,
5. při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu (zejména provádění oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí),
6. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,
7. při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,
8. při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a zákazník nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, nebo
9. při odběru elektřiny, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván.

Dle znění dotazu (resp. dle Vámi citované odpovědi společnosti ČEZ) předpokládám, že žádný ze shora uvedených důvodů nebyl dán.

Při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu je navíc provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým nebo s využitím elektronických komunikací a uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup, nejméně však 15 dnů předem. Ohlašovací povinnost nevzniká při provádění nutných provozních manipulací, při nichž omezení nebo přerušení dodávky elektřiny nepřekročí 20 minut (§ 25/5 energetického zákona).

V každém případě je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení (§ 25/6 energetického zákona).

Pakliže skutečně nebyl dán žádný důvod k přerušení dodávky elektřiny dle § 25/3 písm. c) energetického zákona a zároveň se nejednalo o technickou závadu na Vaší straně, je možné uvažovat o náhradě Vám vzniklé škody (jak vyplývá z § 25/7 energetického zákona). Provozovatel distribuční soustavy bude k náhradě škody povinen rovněž v těch případech, kdy nesplnil svou oznamovací povinnost uloženou mu podle § 25/5 energetického zákona nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel distribuční soustavy.

Domníváte-li se, že za vzniklou škodu skutečně odpovídá provozovatel distribuční soustavy, je nezbytné ho k náhradě škody písemně vyzvat (přičemž vzniklou škodu je nutné popsat a přesně vyčíslit). Pokud by společnost ČEZ nebyla ochotna k náhradě Vám způsobené škody, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro tento případ Vám doporučuji advokátní zastoupení:

www.advokatikomora.cz

K tomuto tématu více zde:

https://www.epravo.cz/top/clanky/preruseni-dodavky-elektriny-37908.html

Dojde-li mezi Vámi a společností ČEZ ke sporu po technické stránce, můžete svou situaci konzultovat se znalcem v oboru elektrotechnika nebo energetika. Seznam znalců naleznete zde:

http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm

Nastalou situaci můžete dále konzultovat rovněž s příslušným dozorovým orgánem, kterým je Energetický regulační úřad:

http://www.eru.cz/cs/

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

-

20-ti letý syn nastoupil 18.9.2017 na VOŠ s kombinovanou formou studia. K tomu si našel brigádu a uzavřel od 4.9.2017 do 31.12.2017 dohodu o pracovní činnosti. Chtěla bych se zeptat, jestli má nárok na přídavky, alimenty od otce (otec se o něj nezajímá a neviděli se 13 let) a jestli já na takového studenta mohu uplatňovat slevy na daních ze svého příjmu. Děkuji za odpověď. Zuzana

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do tří částí:
1. Nárok na přídavek na dítě
Podle § 17 zákona o státní sociální podpoře má na přídavek na dítě nárok nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima a rodiny a koeficientu 2,40. Za nezaopatřené dítě se podle téhož zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje studium na středních a vysokých školách v České republice s výjimkou dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 téhož zákona. Studiem na středních školách se rozumí také studium na vyšších odborných školách zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení. Výdělečnou činností se rozumí činnost v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění.

Jestliže Váš syn je studentem kombinovaného studia na vyšší odborné škole a vydělá si na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) měsíčně 2.500 Kč a více, bude z jeho výdělku odváděno nemocenské pojištění a v takovém případě nebude považován za nezaopatřené dítě a nárok na přídavek na dítě mu nevznikne. Nárok by mu vznikl pouze v případě, že by jeho měsíční výdělek byl nižší nebo pokud by pracoval například na dohodu o provedení práce (DPP), kde by si mohl vydělat až 10.000 Kč měsíčně, aniž by za něj bylo odváděno nemocenské pojištění.

2. Daňová sleva na dítě
Daňovou slevu na dítě můžete uplatnit na vyživované dítě, které s Vámi žije ve společné domácnosti. I v tomto případě ale musí jít o nezaopatřené dítě podle zákona o státní sociální podpoře. Takže pro daňovou slevu platí totéž, co pro přídavek na dítě. Dokud Váš syn bude studovat kombinované studium a současně mít příjem, ze kterého je odváděno nemocenské pojištění, daňovou slevu na dítě uplatnit nemůžete.

3. Nárok na výživné
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do té doby, dokud dítě není schopné samo se živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Jestliže si Váš syn studiem na vyšší odborné škole prohlubuje a zvyšuje svou kvalifikaci a tím zlepšuje možnost svého uplatnění na trhu práce, mohla by vyživovací povinnost trvat. Záleží ale také na synových příjmech z výdělečné činnosti – z práce na dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Pokud budou synovy příjmy z DPČ dostatečné k úhradě jeho životních nákladů, pak Váš syn bude schopen se sám živit a vyživovací povinnost rodičů skončí. Záleží tedy na výši synových příjmů a jeho životních nákladů.

___

-

Rád bych Vás požádal o odbornou radu na správný postup.
1) Spotřebitel si zakoupil zboží (obraz, umělecké dílo). Převzal zboží a zaplatil zálohu s tím, že bude dále splácet v pravidelných měsíčních platbách. Po čase si spotřebitel věc rozmyslel a zboží chtěl vrátit. Obchodník trval na tom, aby spotřebitel zboží zaplatil. Proběhl soud, který nařídil zakoupené zboží spotřebitelem obchodníkovi zaplatit. Do dnešního dne spotřebitel nereaguje a nic nezaplatil. Co má obchodník dělat, aby dostal zaplaceno?
2) Jaký právní předpis chrání poctivé obchodníky proti amorálnímu spotřebiteli, který si zakoupil umělecké dílo, které po 3 dnech chtěl vrátit autorovi a chtěl přijatou zálohu vrátit zpět a anulovat celý obchodní případ od začátku s tím, že obchodní smlouva nebyla uzavřena v provozovně autora (NOZ, § 1828), ale na veletrhu (tedy u běžného označeného stánku /např. v Letňanech, kde se na výstavišti konají různé víkendové akce/, kde různé firmy představují vlastní zboží). Nebo jinými slovy - bere se takový obchodní případ jako tzv. "obchod na dálku", kdy má potom spotřebitel právo odstoupit od smlouvy do 14 dnů od zakoupení?
Děkuji za Váš čas. S pozdravem Oldřich.

ODPOVĚĎ:
a)
Pokud spotřebitel dobrovolně neuhradil dlužnou částku ani po nabytí právní moci rozsudku, je nutné podat exekuční návrh k soudnímu exekutorovi, který zajistí vymožení dlužné částky, včetně nákladů soudního a exekučního řízení, případně též úroků z prodlení, pokud jejich zaplacení vyplývá z rozsudku.

b)
Možnost odstoupení od smlouvy ve 14 denní lhůtě je právo spotřebitele vyplývající ze zákona. Pokud jej spotřebitel využije, není možné mluvit o amorálním člověku. Zda-li právo spotřebiteli v posuzovaném případě náleží bude záviset na tom, zda je stánkový prodej pro Vaše podnikání obvyklý, či nikoliv, neboť i stánek může být považován za prostor obvyklý pro podnikání.

Obchodní prostory by měly zahrnovat prostory v jakékoli podobě (například prodejny, stánky nebo nákladní automobily), které obchodníkovi slouží jako trvalé či obvyklé místo jeho obchodování. Stánky na trhu a veletržní stánky by měly být za obchodní prostory považovány v případě, že tuto podmínku splňují.

Pokud tedy obvykle a pravidelně nabízíte zboží na veletrzích, pak by stánek mohl být posouzen jako obvyklý pro Vaše podnikání a spotřebitel by nemohl od smlouvy odstoupit ve 14 denní lhůtě. Pokud však na veletrzích nabízíte zboží pouze příležitostně, pak je spotřebitel oprávněn od smlouvy odstoupit.

___

-

Potřeboval bych, jestli byste se mohli podívat do přílohy, kterou vám zasílám s touto žádostí o vysvětlení. Potřeboval bych vědět, jestli z té smlouvy, kterou jsem podepsal vyplívá, že jsem povinen uzavřít smlouvu o dodávce elektřiny u nové ještě neznámé firmy, bez toho, abych věděl kolik je rozdíl, jaké jsou podmínky atd. Já osobně jsem nic takového si nebyl vědom. Myslel jsem, že jde jen o to, že vyhraje nějaká společnost a oni mi dodají návrh o kolik ušetřím a já se rozhodnu, jestli budu chtít podepsat a nebo ne. Bohužel mi dneska (18.10.2017) volali z té společnosti, která mi nabídla účast na soutěži o nejlevnější elektřinu a řekli mi, že musím s nimi uzavřít smlouvu i když třeba kvůli 26 Kč je tato společnost levnější, než ta, co u nich mám smlouvu nyní. Nejsem s tím spokojen, protože nejdříve uváděli ceny úspor kolem 3.000 Kč, což mě zrovna u jednoho domu, který vlastním dělá jen 750 Kč a já jsem řekl, že kvůli tomu se mi neoplatí přecházet pod společnost, o které jsem slyšel špatné recenze a ještě k tomu mě nutí podepsat smlouvu na 2 roky. Mělo by se jednat o firmu Bohemia energy. Smlouvu, kterou vám zasílám v příloze jsem si dnes (18.10.2017) četl a můžu říct, že tomu pořádně nerozumím. Musím se zároveň přiznat, že jsem si jí vůbec nečetl, když ke mě poslali nějakého kurýra, který spěchal a já jsem měl jen za to, že je to je jen vstup do soutěže a ne, že se zavazuji touto smlouvou na uzavření smlouvy budoucí nové dodavatelské firmy. Neměl jsem ani možnost nijak si tuto smlouvu prostudovat, protože vyžadovali okamžitý podpis. Předem děkuji za vysvětlení a ujasnění. S pozdravem Karel.

ODPOVĚĎ:
Doporučuji smlouvu okamžitě v souladu s čl. 5 vypovědět. Výpověď musíte doručit společnosti do konce září, aby smlouva zanikla 31.12.2017, zašlete ji proto ihned jak doporučeným dopisem, tak podepsanou výpověď zašlete oskenovanou emailem.

Ze smlouvy skutečně vyplývá Vaše povinnost uzavřít smlouvu o dodávce energií. Na druhou stranu zajištění smluvní pokutou pro neuzavření smlouvy považuji za rozporné s dobrými mravy i se zákonem, a tedy neplatné. V každém případě by byla neplatná smluvní pokuta zajišťující Vaši povinnost, že novou smlouvu nevypovíte, resp. od ní nebudete moci odstoupit, kdy Vám toto právo plyne ze zákona.

Do výpovědi uveďte, že jste byl při uzavírání smlouvy uveden v omyl ohledně skutečné povahy smlouvy, že smlouva porušuje předpisy na ochranu spotřebitele a smluvní pokuta je sjednána neplatně. Uveďte, že žádnou smlouvu s nabídkou od této společnosti neuzavřete, a že si nepřejete být nadále kontaktován. Uveďte, že rovněž zvažujete obrátit se na příslušné orgány (ČOI a ERÚ) pro nekalé praktiky.

Pokud by společnost trvala na uzavření smlouvy, pak doporučuji využít služeb advokáta, aby společnost viděla, že se hodláte aktivně bránit. Následně by dle mého názoru od svých nároků upustila.

Seznam advokátů naleznete např. zde:

www.advokatikomora.cz

___

-

Mám volnou živnost na VPP. Jezdím po trzích a předvádím různá stará řemesla. Někdy je řemesel více a tak si přizvu další osoby, které mi s ukázkami pomáhají. Za to jim chci samozřejmě dát odměnu. Musím s nimi mít v tomto případě sepsanou DPP a platit srážkovou daň? Jde pouze o částky do 3.000 Kč. Akce nejsou pravidelné (nanejvýš 1x do měsíce) a nevím, jestli je nutné evidovat tyto lidi jako zaměstnance. Faktury vystavuji na sebe a odměny bych si samozřejmě ráda dala do nákladů. Mohu s nimi uzavřít smlouvu pouze na ten určitý den (např. provedení o výkonu)? Museli by pak tento příjem oni sami zdanit nebo bych to zdanila já jako objednavatel? A pokud bych musela platit srážkovou daň, do jaké doby ji musím nahlásit?
Děkuji, Žaneta.

ODPOVĚĎ:
Vyplácet odměnu nemůžete jen tak. Můžete uzavřít např. dohodu o provedení práce. DPP je limitována 300 hodinami za kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele. Pokud bude odměna do 10 000 Kč za měsíc, nepodléhá odvodům na zdravotní a sociální pojištění.

Pokud Vám zaměstnanci nepodepíší prohlášení poplatníka daně z příjmů a odměna bude do 10 000 Kč za měsíc, budete srážet z odměny srážkovou daň. Tato daň je splatná do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl plátce daně povinen srážku provést.

V případě podepsaného prohlášení poplatníka, anebo odměny vyšší než 10 000 Kč za měsíc, bude DPP podléhat zálohové dani z příjmů.

Vy, jako zaměstnavatel, se budete muset zaregistrovat do 15ti dnů od vzniku povinnost srážet zálohy jako plátce daně z příjmů FO vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, příp. jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti. Po skončení kalendářního roku poté budete podávat na finanční úřad Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, příp. Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti.

Můžete např. také uzavřít smlouvu o dílo, zdanění si potom řeší druhá strana. Může jim ale vzniknout povinnost zřídit si živnostenský list.

___

-

Potřebuji objasnit jak je to se založením firmy nebo OSVČ ve dvou zemích EU. Momentálně jsem OSVČ ve Velké Británii (VB), mám duální státní občanství a adresu jak tady v ČR, tak i ve VB. Momentálně žiji v ČR. Za prací do zahraničí dojíždím. Platím daně ve VB a také tam platím sociální i zdravotní pojištění.
Chci začít podnikat v ČR, stejná činnost (stomatologie) a nadále budu dojíždět do VB. Tedy činnost v zahraničí stále bude přetrvávat. Pokud to jde, chtěla bych nadále platit daně, sociální i zdravotní pojištění ve VB. Jsem ochotna si zařídit s. r. o jak tady v ČR, tak i ve VB. Jestliže budu muset platit daně tady v ČR po založení s. r. o a nebo nahlášení OSVČ, jak to bude s příjmy ze zahraničí? Budu daněna tady v ČR i na zahraniční příjmy a nebo budu platit daně tady v ČR na české příjmy a ve VB na britské příjmy? Předem děkuji Dominika.

ODPOVĚĎ:
V případě OSVČ bude záležet ve které zemi jste daňovým rezidentem, tj. kde máte bydliště (není myšleno trvalé) a kde se převážně zdržujete. Fyzická osoba zdaňuje v ČR, pokud je zde daňovým rezidentem, své celosvětové příjmy. Příjmy zdaněné v zahraničí poté v souladu se smlouvou o zamezení dvojímu zdanění, kterou má ČR uzavřenou s Velkou Británií, se buď v přiznání k dani z příjmů vyloučí, anebo daň zaplacenou v zahraničí započtete na daňovou povinnost v ČR.

Pokud nejste daňovým rezidentem ČR, zdaňujete zde pouze příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR.

S. r. o. se sídlem na území ČR zdaňuje své celosvětové příjmy v ČR. Příjmy zdaněné v zahraničí může také buď vyloučit či daň zaplacenou v zahraničí započíst v přiznání k dani z příjmů na daňovou povinnost v ČR.

Doporučuji kontaktovat daňového poradce a Vaši konkrétní představu, jak bude probíhat výkon činnosti v ČR a ve VB, probrat osobně.

___

-

Koupil jsem v r. 2015 domek a po asi půl roce jsem zjistil, že prodávající mi zatajil, že půdní vestavba je postavená bez stav. povolení, tedy je to černá stavba. Domek je tedy zkolaudován jako přízemní, ačkoli při prohlídkách atd. bylo již podkroví obytné - vybavené pokoje nábytkem, tělocvična, hotové wc apod. Jak mohu postupovat? Musí mi prodávající dům dokolaudovat nebo slevit nebo si to zlegalizuji sám a pak mu naúčtuji náklady, byť by byly např. 1.000.000 Kč? A hlavně, jak prokážu, že jsem o tom - o černé stavbě poschodí - nevěděl? Mám na celý dům téměř 100% hypotéku, takže tam byl i odhadce a banka mi půjčila vlastně na něco, co ani nemělo tu hodnotu. Myslím, že prodávající bude tvrdit, že mi to řekl, protože to pro něj je asi výhodnější, nebo ne, jak to může dokázat? Nebo ale kdo, co a jak bude prokazovat, když bych to dal k soudu? V kupní smlouvě není zmínka o tom, jestli je dům jednopodlažní či více. Logicky ani na katastru toto nelze jen z mapy zjistit. Je to skrytá vada? Mám to dát k soudu - jaká je naděje a na co? Děkuji, Aleš.

ODPOVĚĎ:
Černá přístavba bez stavebního povolení by měla představovat skrytou právní vadu nemovitosti, o které navíc prodávající musel vědět. pokud byla přístavba realizována v době, kdy dům vlastnil.

Je tak možné požadovat slevu z kupní ceny, která by měla představovat výši nákladů na legalizaci stavby, případně je možné požadovat náhradu škody, která Vám vznikle vynaložením nákladů na legalizaci a stavební úpravy.

Oba tyto nároky obstojí samostatně a lze uplatňovat nárok na náhradu škody nezávisle na nárocích z titulu odpovědnosti za vady. Nároků, které vyplývají ze závazků z odpovědnosti za vady, se však nelze domáhat z titulu náhrady škody.

V tomto případě by dle mého názoru mohlo připadat v úvahu také odstoupení od smlouvy, kdy by Vám prodávající musel vrátit celou kupní cenu a uhradit vzniklou škodu, zejm. zaplacené úroky a sankce od banky za předčasné splacení úvěru, náklady vynaložené na opravy domu apod.

Písemně vadu co nejdříve uplatněte u prodávajícího a požadujte slevu z kupní ceny. Pokud částku dobrovolně neuhradí, budete se muset domáhat zaplacení žalobou u příslušného soudu. Po uplynutí termínu k zaplacení, který uvedete ve výzvě bude prodávající dále povinen uhradit úroky z prodlení ve výši 8,05%.

Již samotnou výzvu prodávajícímu doporučuji odeslat prostřednictvím advokáta, který je schopen rovněž Váš případ a poklady důkladněji posoudit. I případný soudní spor řešte s advokátem, kdy v případě úspěchu bude prodávající povinen uhradit náklady soudního řízení včetně nákladů za právní zastoupení. Seznam advokátů naleznete zde:

www.advokatikomora.cz

___

-

Jsme s manželem před rozvodem (máme podanou žádost, ke stání dojde až za rok - dlouhá čekací doba). Mám diagnostikovanou bipolární poruchu a depresivní poruchu se sklony k samoubližování. Manžel mě pod pohrůžkou, že mi syna nebude dávat vůbec, a že je připraven se o něj přetahovat před školou i za pomoci policie (syn podědil poruchu po mě - bere antidepresiva), přinutil podepsat dohodu.
I. Nezletilý syn Jan Novák nar. 28.1.2009 se pro dobu do rozvodu rodičů svěřuje do péče otce.
II. Matka je povinna přispívat na výživu nezletilého syna Jana částkou 2.000 Kč měsíčně, a to vždy do 15. dne předem k rukám otce, počínaje dnem 1.8.2009.
III. Nezletilý syn Jan Novák nar. 28.1.2009 se pro dobu po rozvodu rodičů svěřuje do péče otce.
IV. Matka je povinna přispívat na výživu nezletilého syna Jana částkou 2.000 Kč měsíčně, a to vždy do 15. dne předem k rukám otce, počínaje dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství.
Vzhledem k tomu, že jsem nechtěla syna vystavit psychickému vypětí a než dojde ke stání, chci se se synem vídat alespoň dle otcem určených návštěvách jsem dohodu podepsala. Můžu i přes tuto skutečnost až dojde ke stání žádat o svěření syna do péče. Manžel je podporován jak finančně tak i morálně mou rodinou (otec, matka, sestra). Mám vzhledem ke své diagnóze šanci syna získat do péče? Jsem léčená, pravidelně docházím na terapie, na psychiatrii, beru léky. Poslední ataka byla před třemi roky "pouze" nervový kolaps bez pokusu se poškodit (z důvodu přepracování a zanedbání návštěv lékaře - nikoliv vysazení léků). Předem děkuji za odpověď. Dotazů mám mnohem vice, ale ty se budou následovat dle odpovědí na tyto dotazy. S pozdravem Jana.

ODPOVĚĎ:
Jestliže jste dohodu o svěření Vašeho syna do péče otce podepsala pod nátlakem, můžete tuto skutečnost při soudním řízení uvést, ale nátlak ze strany manžela bude obtížné prokázat. Bez ohledu na tuto dohodu, kterou jste manželovi podepsala, můžete k soudu podat vlastní návrh na rozvod manželství a na svěření syna do vlastní péče.

Doporučuji navštívit sociální pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) v místě Vašeho bydliště a informovat ji o tom, že jste dohodu podepsala pod nátlakem a že hodláte požádat o svěření syna do Vaší péče. Sociální pracovnice bude v soudním řízení zastupovat Vašeho syna a její názor na to, komu syna svěřit do péče, bude pro soud důležitý. Doporučuji tedy sociální pracovnici o Vašem záměru informovat a zjistit, zda by svěření syna do Vaší péče podpořila. Sociální pracovnice Vám také může pomoci se sepsáním nového návrhu na úpravu výchovy a výživy. K novému návrhu doporučuji přiložit aktuální lékařské zprávy, které by potvrzovaly, že se řádně léčíte a pravidelně užíváte léky. Jakou šanci na získání syna do vlastní péče máte, nelze pouze na základě informací uvedených ve Vašem dotazu předjímat.

___

-

Manželova sestra daruje našemu synovi nemovitý majetek - budovy, pozemky. Domnívám se, že náš syn spadá do kategorie teta - synovec /kategorie II. /.
Darovací daň by platit neměl, ale asi je nutné udělat odhad majetku, i když nevím z jakého důvodu? Dále bych chtěla požádat o vysvětlení postupu, co vše je třeba udělat, aby mohl být majetek převeden na syna. Mnohokrát děkuji za vyřízení mé žádosti a zdravím. Adéla.

ODPOVĚĎ:
Ano, v daném případě skutečně darovací daň neplatíte, jelikož se jedná o příbuzné v řadě pobočné a na ty se daň nevztahuje, resp. jsou osvobozeni. Znalecký posudek zde vůbec není třeba zpracovávat. Jediné, co pro vyřešení věci musíte udělat je sepsat darovací smlouvu a tu poté vložit do evidence nemovitostí. V darovací smlouvě je třeba jednoznačně vymezit smluvní strany a předmět převodu. Podpisy je nutno úředně ověřit - u notáře, na czechpointu. Pokud je Váš syn nezletilý, pak následně musí soud vyslovit souhlas s touto smlouvou, tj. je nutno podat návrh na schválení tohoto právního jednání a smlouvu do katastru nemovitostí pak můžete vložit až poté, co budete mít v ruce i rozsudek a ten doložíte katastru nemovitostí společně se smlouvou.

___

-

Syn - narkoman omezen na nesvéprávnosti co se týče financí a úvěrů, rodičovská práva a povinnosti zůstávají. Ze vztahu s přítelkyní nezletilý syn 13. měsíců, rozešli se - matka dítěte se od něj odstěhovala, výživné již soudem stanoveno! Já jako babička nezletilého jsem zároveň opatrovník syna - otce vnoučka. Otec dítěte /syn/ se nyní dlouhodobě léčí v TK, vrátí se na jaře 2018.
Chceme požádat o úpravu styku s dítětem a nevím co bude vhodnější, zda máme požádat o úpravu styku my jako prarodiče a nebo, zda má požádat syn. Bojím se totiž, že pokud bude syn žádat tak neuspěje, protože je drogově závislý a není zaručena bezpečnost dítěte. Otázka:
- má žádat syn i přesto, že se vrátí až na jaře?
- nebo mám zažádat za něj jako jeho opatrovník? Můžu, když syn není omezen na nesvéprávnosti rodičovství? Návštěvy by probíhali u nás doma za mojí přítomnosti, protože syn bydlí u nás.
- a nebo mám požádat sama jen já prarodič, s tím, že by se syn návštěv účastnil?
- nebo my oba společně?
Děkuji moc za radu a s pozdravem Pavla.

ODPOVĚĎ:
Rozhoduje-li soud o omezení svéprávnosti rodiče, rozhodne současně o jeho rodičovské odpovědnosti. Pokud soud omezil svéprávnost Vašeho syna, ale nikoliv jeho rodičovskou odpovědnost, má Váš syn vůči svému synovi stejná práva a povinnosti jako jeho matka. Rodičovská odpovědnost zahrnuje – kromě jiných povinností a práv – také právo na udržování osobního styku s dítětem. Jak sama správně tušíte, realizace tohoto práva by mohla být vzhledem k synově závislosti na drogách problematická. Matka dítěte by mohla oprávněné namítat, že drogově závislý člověk se nedokáže o dítě postarat a že s ním dítě nebude v bezpečí. Proto bych se žádostí o stanovení styku raději počkala do doby, kdy Váš syn ukončí léčbu v terapeutické komunitě. Vzhledem k tomu, že synova rodičovská odpovědnost není omezena, měl by žádost o stanovení styku podat přímo Váš syn.

Pokud by se Váš syn chtěl se synem vídat ještě před ukončením léčby, spíše než o klasický styk by se mohl pokusit o tzv. asistovaný kontakt. Jedná se o kontakt rodiče s dítětem za přítomnosti nezávislého odborníka – nejčastěji psychologa nebo sociálního pracovníka. Asistovaný kontakt se využívá zejména v situacích, kdy není vytvořen dostatečný vztah mezi rodičem a dítětem nebo kdy hrozí ze strany rodiče nevhodné chování vůči dítěti. Přítomnost odborníka by mohla být i pro matku dítěte zárukou, že dítě bude během kontaktu v bezpečí a nebude mu hrozit nebezpečí. Pokud by se syn chtěl o takový kontakt před ukončením léčby (nebo i po ní) pokusit, doporučuji navštívit sociální pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě bydliště dítěte a požádat o zprostředkování takového kontaktu. Sociální pracovnice by pak Vašemu synovi mohla doporučit vhodné zařízení, ve kterém by mohl kontakt probíhat.

I Vy jako prarodič máte samozřejmě právo na styk se svým vnukem. Pokud dohoda s matkou dítěte ohledně styku nebude možná, budete se muset se svým požadavkem obrátit na soud. Soud však může určit, kdo se (ne) smí kontaktu s dítětem účastnit. Může tedy nastat i situace, že matka dítěte bude požadovat, aby se otec kontaktu neúčastnil. Bude pak záležet na soudu, jak celou záležitost posoudí a rozhodne.

___

-

Měl bych dotaz k prodeji bytu a případným skrytým vadám:
· bydlíme cca 8 let v panelovém bytě v původním stavu, zvažovali jsme tento rok udělat rekonstrukci, ale po zvážení našich rodinných potřeb jsme se rozhodli pořídit si raději dům (nebo alespoň prostornější a lépe situovaný byt)
· rádi bychom stávající byt (splácen na hypotéku) prodali. Byt a bytový panelový dům samotný má mnoho pozitivních vlastností (výhled do zeleně, lodžie, dostupnost, blízkost služeb, téměř bezbariérovost, klidná oblast, revitalizace domu, pravidelné údržby domu a okolí, nový výtah, společenství vlastníků bez dluhů atp.) nicméně byt má i nějaké nedostatky a to:
- umístění ve zvýšeném přízemí (nad bočním vchodem a sklepními prostory, takže občas lze slyšet zvuky z těchto prostor, např. klepnutí dveří atp.)
- soused nad námi má v bytě tvrdou podlahu (dlažbu), občas jde slyšet zvuk i od nich (hlavně kročejový, běžná mluva ani ne)
· vzhledem k tomu, že máme dvě malé děti (starší je hyperaktivní), takže jsme tyto nedostatky bytu tak nějak ignorovali, sami jsme zdrojem výrazného hluku a naopak umístění v přízemí nám vyhovovalo, že jsme nerušili nikoho pod námi. A občas se taky stává, že na nás klepají sousedé shora.
S tímto tedy souvisí dotaz pro případný prodej bytu – je nutno o těchto nedostatcích informovat kupujícího, resp. o podlaze sousedů shora? Dají se považovat za skryté vady? Umístění nad sklepními prostory je jasně pozicí bytu. Sám ale nevím, jak bychom dokázali ovlivnit typ podlahy a správnost izolace u sousedů (mají byt v osobním vlastnictví a prý jim vše povolilo bytové družstvo i stavební úřad). Nerad bych pak po prodeji řešil, že někdo by na nás vymáhal nějakou nápravu skryté vady, tedy něčeho, co nemůžeme nijak ovlivnit. Jsme obyčejná rodina a na nějaké soudní tahanice nemáme sílu a ani peníze (byt jsme kupovali na hypotéku a i nové bydlení musíme řešit hypotéčním úvěrem), takže bych rád věděl, jak postupovat. Dejte vědět prosím Váš názor. S pozdravem, Zdeněk.

ODPOVĚĎ:
Za skrytou vadu je třeba považovat vadu vašeho bytu, který by musel být například nekvalitně odhlučněn, reps. by měl příliš tenké zdi. To, že je slyšet hluk z jiných prostor ještě nemusí být považováno za skrytou vadu, zejm. pokud je hluk způsoben podlahou sousedů. Rozhodující by měla být rovněž intenzita hluku, např. také to, zda hluk nepřesahuje limity stanovené právními předpisy, Mám za to, že hlučnost bytu je možné zjistit také při samotné prohlídce.

Na druhou stranu by bylo vhodnější zájemce na možné zdroje hluku upozornit, abyste se vyhnuli jakémukoli uplatňování vad a slev z kupní ceny. Pokud by budoucí kupující uplatňoval vady u soudu, pak byste se samozřejmě soudním tahanicím nevyhnuli a konečné rozhodnutí, zda hluk je nepřiměřený, a tudíž může představovat skrytou vadu, by posuzoval soud. Z Vašeho popisu nelze jednoznačně určit, zda by mohla hluk mohl být považován za skrytou vadu.

Na vytknutí vady by kupující mají až 5 let od koupě, jistotu toho, že se soudu vyhnete, budete mít tedy až po uplynutí 5 let.

___

-

Jaké právo máme jako prarodiče na vnoučka. Syn s přítelkyní žili dva roky, vychovávali ho spolu, ale syn nebyl uveden jako otec. Rozešli se, máme tedy právo jako prarodiče se s ním vídat a třeba si ho brát na víkend? Děkuji, Norbert.

ODPOVĚĎ:
Podle § 927 nového občanského zákoníku mají právo stýkat se s dítětem osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo stýkat se s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí. Jako prarodiče tedy máte na styk s vnukem ze zákona právo.

Problém je ale v tom, že Váš syn není uveden v rodném listě dítěte jako jeho otec. Z právního hlediska tedy není otcem dítěte a tudíž ani vy nejste z právního hlediska jeho prarodiči. V současné situaci se tedy bohužel nemůžete domáhat styku s vnukem právní (soudní) cestou. Doporučuji tedy zkusit se se synovu bývalou přítelkyní na styku s vnukem nejprve dohodnout. Pokud dohoda nebude možná, budete muset přesvědčit syna, aby učinil souhlasné prohlášení o otcovství na matričním úřadě (pokud bude jeho bývalá partnerka souhlasit) nebo aby podal k okresnímu soudu v místě bydliště syna (Vašeho vnuka) žalobu na určení otcovství. Jakmile bude jeho otcovství určeno, budete se moci domáhat styku s vnukem soudní cestou. Pokud ale k určení otcovství nedojde, nebude vaše právo na styk s vnukem vymahatelné.

___

-

Žiji ve společné domácnosti se svým partnerem (nejsme oddáni) a našimi dvěma dětmi (10 a 13 let) po dobu 13 ti let. Nyní chci od partnera s dětmi odejít (fyzické napadání atd.). Dům je napsán na partnera. Mám nárok na nějaké vyplacení z domu? Kromě výživného na děti, mám nárok i na výživné pro sebe? Jaké další dávky se mě budou týkat jako samoživitelky? Děkuji, Marie.

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím na tři části:
1. Vyplacení peněz z domu
Jesltiže je dům, ve kterém s partnerem žijete, majetkem Vašeho partnera, máte nárok na úhradu určitých nákladů například za předpokladu, že jste se finančně podílela na rekonstrukci domu, nakupovala jeho vybavení apod. Úhradu takových výdajů bude ale zapotřebí prokázat – doložením pokladních dokladů, faktur, výpisů z účtu apod. Pokud dům a veškeré jeho vybavení zůstane Vašemu (bývalému) partnerovi, mohla byste po předložení dokladů požadovat po partnerovi úhradu nákladů, které jste do domu a jeho vybavení investovala. Jestliže Vám partner odmítne tyto výdaje uhradit dobrovolně, budete se muset se svým požadavkem obrátit na soud.

2. Výživné
Ve Vaší situaci máte samozřejmě nárok na výživné pro dětí do doby, dokud nebudou schopné se samy živit. Protože nejste manželé, připadalo by v úvahu pouze výživné pro neprovdanou matku. O toto výživné je ale možné žádat jen po dobu dvou let od narození dítěte. Vzhledem k věku Vašich dětí tedy na výživné pro neprovdanou matku nemáte nárok.

3. Sociální dávky
Je-li příjem Vaší domácnosti nižší než 2,4 (od ledna 2018 2,7) násobek jejího životního minima, budte mít nárok na přídavky na obě děti v celkové výši 1.220 Kč měsíčně. Návod na výpočet životního minima domácnosti najdete zde: http://www.mpsv.cz/cs/11852

Pro nárok na přídavek na dítě je ale zapotřebí doložit příjmy za předchozí kalendářní rok – při žádosti od října 2017 tedy příjmy za rok 2016. Důležité je také to, že rodiče nezletilých dětí jsou společně posuzovanými osobami. Pokud byste chtěla, aby partnerův příjem nebyl posuzován společně s Vaším, musela byste úřadu práce doložit čestné prohlášení, že s přítelem trvale nežijete a nehradíte společně náklady na životní potřeby a požádat úřad práce, aby Vašeho partenra vyloučil z okruhu společně posuzovaných osob.

Pokud byste byla vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém budete mít trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) Vašich příjmů nebude stačit k úhradě Vašich nákladů na bydlení, mohla byste mít nárok na příspěvek na bydlení. Pro nárok na příspěvek je zapotřebí doložit příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Nejprve tedy musíte po celé čtvrtletí splňovat výše uvedené podmínky a úřad práce Vám zpětně příspěvek vyplatí.

Dále by mohly připadat v úvahu dávky pomoci v hmotné nouzi – základní dávkou je příspěvek na živobytí. Při žádosti o tyto dávky je ale zapotřebí kromě příjmů doložit také prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude zajímat také to, zda máte peníze na účtu, zda vlastníte (ne) movitý majetek, zda máte stavební spoření či životní pojištění apod. Nelze tedy předjímat, zda Vám nárok na tyto dávky vznikne či nikoliv.

___

-

Jsem OSVČ, a poskytuji služby z domova z ČR, do USA, programování stránek. Chci se zeptat, jestli se stanu v Česku plátcem DPH, když překročím obrat přes 1.000.000 Kč z USA. Osoba, pro kterou dělám nemá v Česku žádnou pobočku firmy. Předem děkuji s pozdravem Tomáš.

ODPOVĚĎ:
Do obratu se dle § 4a Zákona o DPH zahrnují uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku. Dle § 9 odst. 1 Zákona o DPH je místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani (firma, podnikající fyzická osoba) místo, kde má tato osoba sídlo. Při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani (nepodnikající fyzická osoba – občan) je dle § 9 odst. 2 místo plnění místo, kde má osoba poskytující službu sídlo.
Záleží tedy na tom, komu programovací služby poskytujete. Pokud podnikateli, je místo plnění v USA, tudíž nezahrnujete do obratu. Pokud občanovi, který služby nevyužívá pro ekonomickou činnost, je místo plnění v ČR, a zahrnujete do obratu.

___

-

Mám dceru která "zlobí". Jsem vlastníkem domu, ve kterém bydlím celý život a má dcera zde získala trvalý pobyt tím, že se mi před 33 roky narodila. Nevadilo mi, že tady má trvalý pobyt až do předloňského roku, kdy začala žít marnotratným nezodpovědným životem. Ve schránce se objevovaly podezřelé obálky a když jsem dceru požádala, aby toto řešila odpověděla mi, že nic řešit nebude a těší se na to až mi to domů přijde oblepit exekutor. Ano nedaří se jí a kope kolem sebe. Já ale musím bránit a chránit sebe a svůj majetek - rodinný dům postavený a udržovaný mnoha generacemi předků. V neposlední řadě i vybavení domácnosti. Zašla jsem tedy na Obecní úřad v místě bydliště a podala žádost o zrušení trvalého pobytu mé dcery v mém domě. Obešla jsem sousedy - 4 - kteří svým podpisem potvrdili, že se dcera v místě bydliště dlouhodobě nezdržuje. Není zde trvale od ukončení studií, což je 15 let, kdy pracovala na různých místech daleko od domova a měla přítele se kterým bydlela v podnájmech. Asi by se dalo zpětně zjistit kde. Místní obecní úřad mé žádosti vyhověl a trvalý pobyt mé dcery zrušil. Ale dcera se odvolala na Krajský úřad, který zrušil rozhodnutí zdejšího Obecního úřadu o zrušení adresy trvalého pobytu mé dcery a poslal zpátky na zdejší Obecní úřad k novému prošetření. Stala se ale taková věc. Minulý týden se ve schránce objevila obálka: Výzva k okamžitému zaplacení dluhu 438.659 Kč. Dluh je mé dcery, dcera není k zastižení. Víc jak rok jsem ji neviděla. Napsala jsem okamžitě k soudu žádost o soudní vystěhování mé dcery z domu, kde má úředně trvalé bydliště ale nezdržuje se tu. Zašla jsem na místní Obecní úřad v jaké fázi je "zrušování " trvalého pobytu mé dcery. Bylo mi řečeno, že byli vyslechnuti všichni svědci a teď, že bude následovat kontrola z úřadu u mě doma, jestli tady dcera není a nemá zde nějaké věci. Nemá, když tu víc jak rok nebyla. Ptala jsem se jak dlouho toto bude trvat a paní starostka mi odpověděla, že teda neví, že zavolá do Prahy jak to teda má udělat. Vysvětlila jsem jí v jaké jsem situaci a že potřebuji aby to všechno urychlila. Celý proces odhlašování trvalého pobytu mé dcery na adrese, kde se dlouhodobě nezdržuje - potvrdili svědkové svým podpisem i svou výpovědí - trvá od 16.12.2016 a stále výsledek v nedohlednu. Mě tlačí čas. Nevím jak dlouho může trvat než do domu, kde bydlím a je můj, a bohužel i dcera má úředně trvalé bydliště vtrhne exekutor. Jak jsem psala dcera se tady dlouhodobě nezdržuje a víc jak rok jsem ji nepotkala. Svoje věci si odvezla a mezi dveřmi když odcházel štěkla: Mám všechno a co tu zbylo vyhoď. Takže ani žádné věci tady nemá. Nevidím důvod, proč bych měla její věci skladovat v domě, když se ke mně takto chová. Z mého případu vyplývají dotazy dva:
1. Jaké já mám možnosti? Co mám udělat, abych urychlila zrušení trvalého pobytu mé dcery? Musím jen nečinně přihlížet a spokojit se s nečinností úřadů?
2. Co nastane, kdyby skutečně přišel exekutor? Sebere mi vybavení domácnosti? Letité? Jen proto, že dcera tady má úředně stále trvalý pobyt? Nebo, když mu vyložím celou situaci, tak jak ji píšu zde, ho to zastaví?
Děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Pokud úřad nečiní, máte možnost nadřízenému orgánu (tj. Krajskému úřadu) podat podnět k vydání opatření proti nečinnosti správního orgánu (§ 80 správního řádu). Stačí jej napsat vlastní rukou, popsat situaci a hlavně uvést formální informace - tj. číslo řízení, účastníky, apod...
Nadřízený správní orgán pak může
a) přikázat nečinnému správnímu orgánu, aby ve stanovené lhůtě učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy nebo vydal rozhodnutí,
b) usnesením převzít věc a rozhodnout namísto nečinného správního orgánu,
c) usnesením pověřit jiný správní orgán ve svém správním obvodu vedením řízení, nebo
d) usnesením přiměřeně prodloužit zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí, lze-li důvodně předpokládat, že správní orgán v prodloužené lhůtě vydá rozhodnutí ve věci, a je-li takový postup pro účastníky výhodnější.
Pro případ návštěvy exekutora doporučuji založit si složku, do které založíte všechny účty od vybavení domácnosti a pokud tyto nemáte, tak čestná prohlášení od svědků, že věci jsou Vaše. Po předložení těchto listin by exekutor neměl věci zabavit. Pokud by tak přesto učinil, musela byste k soudu podat žalobu o vyloučení těchto věcí ze soupisu movitých věcí a mohla byste se také domáhat po exekutorovi náhrady škody.

___

-

Koupili jsme si byt novostavbu začátkem roku, kde je několik nedostatků a nyní se začínající topnou sezónou jsme zjistili, že je v bytě 70% vlhkost, které se nám nedaří zbavit a bydlení s miminkem a astmatikem v tak vlhkém bytě je nemožné. Mne samotné se zde špatně dýchá, nemohu spát, bolí mě hlava, atd. Vinu dávají nám, že jsme si to způsobili sami špatným větráním, přičemž větráme, tak jak se má a nelze docílit špatným větráním vlhkost 70% ve všech místnostech. Vlhkost je i v domě, firma tam dodávala ropná tělesa. Máme již 4. byt a s ničím takovým jsme se nepotýkali. Byt máme na hypotéku a samozřejmě jsme byt vybavili na míru kuchyňskou linkou, nábytkem, roletami. V bytě se nedá bydlet. Jaký paragraf je na odstoupení od smlouvy, kdy bychom měli dostat peníze, abychom si mohli ihned pořídit jiný byt? Máme nárok na finanční částku, že jsme nuceni nábytek na míru v bytě nechat? Jak postupovat? Nebudou nám chtít peníze vrátit. A ještě uváděli v popisu bytu, že se jedná o nadstandardní použitý materiál, přitom v bytě je použito vše to nejlevnější. Jedna se i o klamavou reklamu? Děkuji za radu a včasnou odpověď, vůbec si nevíme rady. S pozdravem Vladimíra.

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě doporučuji nechat zpracovat znalecký posudek na stav a zjištění vad nemovitosti (náklady na vypracování posudku by Vám rovněž měl zaplatit prodávající). Z posudku by měl vyplývat rozsah vad a také především to, že se jedná o vady, které zde musely být již v době koupě. Následně uplatněte opakovaně u prodejce vadu s tím, že se jedná o podstatné porušení smlouvy a odstupujete od smlouvy. Konkrétní ustanovení není třeba uvádět. Možnost odstoupení od smlouvy však vyplývá z ust. §2106 obřanského zákoníku.

Při odstoupení budete moci požadovat, krom vrácení kupní ceny, náhradu veškeré vzniklé škody (např. zaplacené úroky z hypotéky, poplatek za předčasné splacení hypotéky, náklady za znalecký posudek, náklady vložené do bytu, pokud by nábytek nebylo možné využít jinde než v bytě, pak i náklady na zhotovení nábytku).

Vzhledem k tomu, že se nebude jednat o malou částku, prodejce svou odpovědnost odmítá, tak doporučuji celou záležitost od počátku svěřit advokátovi, který již může prodejce vyzvat Vaším jménem.

Seznam advokátů naleznete např. zde:

www.advokatikomora.cz

___

-

V našem domu (SVJ) je nebytový prostor (nejedná se o společné prostory, majitelem je město), který kdysi sloužil jako obchod s textilií, pak chvilku jako posilovna a následně cca půl roku jako obchod s potravinami. Dnes (18.10.2017) jsou prostory několik let nevyužívány, respektive město několik let hledal nájemce. V současné době visí na desce úřadu oznámení o záměru pronajmout tento prostor bez dalších informací. Protože jsem předsedou výboru SVJ reagoval jsem jménem výboru (připadalo mi to, že to bude mít větší váhu než jedna soukromá osoba) a podali jsme žádost o oznámení účelu tohoto pronájmu. Mám důvodné podezření, že nebytové prostory budou využity jako část výrobní linky firmy, která se rozrůstá a nemá volné prostory. Já bydlím přímo nad tímto prostorem a mám malé děti, proto ta obava. Prosím o rady jak má SVJ (případně já) postupovat kdybychom nedostali včas odpověď a nemohli tak proti tomuto oznámení podat námitku? Do konce podání námitky zbývá jen týden. Dále se chci zeptat, jak postupovat dál v případě, že se potvrdí moje obavy a v obytném domě s 19-ti byty vznikne část výrobní linky. V domu jsou jak děti, tak starší vlastníci, a jistě by se nikomu nelíbilo, aby se s úderem šesté ranní rozběhly v domě pracovní stroje. Nehledě na snížení reálné ceny bytu. Je možné se nějak bránit? Vyžadovat schválení hygieniků? Nebo je nějaký zákon, který upravuje využití nebytových prostor v obytném domě s byty a vymezuje co se tam může být a co ne? Moc vám děkuji za rady. Čas rychle běží a hledám každou možnost jak zabránit nejhoršímu. S vřelým pozdravem František.

ODPOVĚĎ:
Za dané situace bych Vám doporučila námitku podat s odůvodněním, že dosud nebyl zveřejněn účel pronájmu. Protože pokud nikdo na Vaše výzvy reagovat nebude, tak byste se musel informace o účelu pronájmu domáhat soudně a to bych řekla by bylo v dané situaci absurdní. Tedy podejte námitku a zvolte taktiku zdržování. Pokud by v domě měla být výrobní linka, byla by třeba celá řada povolení, mimo jiné hygiena a pod. a zejména souhlas SVJ, neboť se dá předpokládat, že díky výrobní lince by bylo zasahováno i do společných prostor domu. Nicméně v prohlášení vlastníka by mělo být jednoznačně vymezeno, k jakým účelům by nebytový prostor, pokud v domě je, měl být využíván. Pokud jde o znehodnocení Vašeho bytu, doporučuji si pro jistotu v současné době nechat vypracovat znalecký posudek na hodnotu bytu a pokud by k nějakému znehodnocení v budoucnu došlo, můžete se domáhat náhrady škody.

___

-

Kupuji pozemek, který je v územním plánu určen pro bydlení s hospodářskou funkcí. Byl jsem na stavebním úřadě kvůli informacím, co všechno potřebuji ke stavbě drobných staveb (plotu, jímky a zahradního domku), které jsem měl v úmyslu řešit ještě před stavbou hlavní. Bylo mi sděleno, že plot a jímku postavit mohu, ale zahradní domek nikoliv, protože by byl první stavbou na pozemku a tou musí být nejdříve stavba hlavní. Zahradní domek nemohu postavit dříve ani v případě, že by byl součástí stavebního povolení (souhlasu) spolu s RD, plotem, jímkou, vjezdem apod. Nechce se mi pro uskladnění stavebních věcí investovat do stavební buňky, která jako dočasná stavba tam při povolené stavbě rodinného domu být může. Zahradní domek by měl rozměry 4x3 m a byl by od plotu vzdálen více než 2 m. Existuje nějaká možnost, jak postavit zahradní domek před hlavní stavbou? Popřípadě, zda by mi hrozilo odstranění stavby, pokud bych jej postavil dříve, i když by byl domek uveden ve stavebním povolení - souhlasu? S pozdravem Leoš.

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že stavební úřad vychází ve Vašem případě z § 79/2 písm. o) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona). Z těchto ustanovení totiž vyplývá, že stavbu:

- do 25 m2 zastavěné plochy,
- do 5 m výšky,
- s jedním nadzemním podlažím,
- podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m,
- na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci,
- která neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin,
- která není jaderným zařízením,
- která není stavbou pro podnikatelskou činnost,
- která je v souladu s územně plánovací dokumentací,
- která je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m,
- plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,

je možné vybudovat v tzv. volném režimu, tedy bez jakéhokoli přivolení stavebního úřadu (všechny shora vyjmenované podmínky pak musí být samozřejmě splněny současně). Je nutné si uvědomit, že stavební zákon v tomto případě výslovně uvádí, že tato stavba musí být realizována „...na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci ...“, tzn. na místě, kde již stojí rodinný dům nebo stavba pro rodinnou rekreaci.

Váš stavební záměr by však mohl být realizován v režimu územního souhlasu, a to konkrétně dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 1 stavebního zákona. Dle těchto ustanovení totiž platí, že územní souhlas postačí v případě stavby:

- o jednom nadzemním podlaží,
- do 25 m2 zastavěné plochy,
- do 5 m výšky,
- nepodsklepené,
- která neobsahuje obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění,
- která neslouží k ustájení nebo chovu zvířat,
- která neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení

(všechny shora uvedené podmínky musí být samozřejmě splněny současně). Pokud v žádosti o vydání územního souhlasu uvedete účel stavby tak, že se nebude jednat o zahradní domek (resp. se nebude jednat o stavbu, která by souvisela či podmiňovala rodinné bydlení či rodinnou rekreaci), měl by Vaší žádosti stavební úřad vyhovět a územní souhlas vydat.

Dále je možné uvažovat o vybudování objektu dle § 96/2 písm. b) ve spojení s § 104/1 písm. d) stavebního zákona. Dle těchto ustanovení je možné realizovat stavbu:

- do 50 m2 celkové zastavěné plochy,
- do 5 m výšky,
- s jedním nadzemním podlažím,
- podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m,

při získání územního souhlasu a souhlasu s ohlášením stavby. Pokud účel této stavby vymezíte ve své žádosti opět tak, že se nebude jednat o zahradní domek (resp. se nebude jednat o stavbu, která by souvisela či podmiňovala rodinné bydlení či rodinnou rekreaci), měl by stavební úřad vydat územní souhlas a souhlas se stavební ohláškou (tato varianta je však samozřejmě administrativně náročnější než varianta s „pouhým“ vydáním územního souhlasu, jak popisuji výše).

V současné chvíli Vám doporučuji navštívit znovu místně příslušný stavební úřad a konzultovat zde, zda by bylo možné na pozemku realizovat objekt na základě územního souhlasu či územního souhlasu ve spojení se souhlasem se stavební ohláškou (v tomto ohledu bude mnoho záviset na právním názoru, který stavební úřad zaujme a na jeho dobré vůli).

Pokud byste na pozemku vybudoval zahradní domek v rozporu s vydaným povolením, bylo by samozřejmě možné, aby Vám stavební úřad nařídil jeho odstranění. Před tím však bude stavební úřad povinen umožnit Vám jeho dodatečné povolení (tzv. legalizaci černé stavby) dle § 129 stavebního zákona.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

-

Rád bych se s Vámi poradil ohledně vrácení poplatku za studium vysoké školy. Chtěl jsem studovat vysokou školu. Podepsal smlouvu o studiu (soukromá VŠ). Zaplatil poplatek za studium - poplatek činí 25.000 Kč za semestr - platí se vždy celý rok, tedy 50.000 Kč (protože škola má podepsané smlouvy s profesory, kteří tam přednáší, na celý rok). Z pracovních důvodů jsem se rozhodl studium ukončit - přišel jsem o práci. Škola umožňuje v případech zvlášť hodných zřetele poplatek za semestr vrátit. Studium mi bylo na žádost ukončeno, vrácení poplatku zamítnuto (dle názoru školy se nejedná o případ zvlášť hodný zřetele). Při podpisu smlouvy je v ní výslovně uvedeno, že student souhlasí s tím, že poplatek za studium zůstává v případě ukončení studia škole. Výjimkou jsou pouze případy zvlášť hodné zřetele, o čemž rozhoduje rektorka. Nerad bych se nechal školou odbýt jen tak. Je pro mě těžké podívat se na situaci nezaujatě. Proto bych se s vámi rád poradil. Děkuji za Váš čas. S pozdravem Milan.

ODPOVĚĎ:
Oblast poplatků za studium na soukromých vysokých školách je v zákoně o vysokých školách upravena jen zcela obecně, když zákon o vysokých školách ve svém § 59 lakonicky konstatuje, že: „Poplatky spojené se studiem na soukromých vysokých školách stanoví soukromá vysoká škola ve svém vnitřním předpisu. “. V tomto ohledu bude tedy nutné vycházet z pravidel, která pro vracení poplatků stanovila předmětná soukromá vysoká škola.

Co se týče pojmu „důvod hodný zvláštního zřetele“, jedná se o tzv. neurčitý právní pojem. Jako neurčité právní pojmy jsou označovány jevy nebo skutečnosti, které nelze s úspěchem zcela přesně právně definovat. Z tohoto důvodu je prostřednictvím neurčitých právních pojmů vymezen v právních předpisech správním orgánům prostor pro zhodnocení, zda konkrétní případ patří do rozsahu neurčitého právního pojmu či nikoli (správní orgány tedy musí aplikovat obecně formulované termíny na konkrétní případy a vyhnout se zároveň libovůli).

Z judikatury lze v tomto případě vzpomenout na rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. 64 Az 132/2005-24, ze dne 14. 5. 2007, v němž dospěl soud k závěru:

„Jedná se o tzv. neurčité pojmy, jejichž obsah musí případ od případu posuzovat samotný správní orgán a musí na základě všestranného posouzení dané situace rozhodnout, zda je v daném případě jejich obsah naplněn či nikoliv. “

Nejvyšší správní soud posuzuje aplikaci neurčitých právních pojmů pouze z hlediska toho, zda rozhodování správního orgánu: „... nevybočilo z mezí a hledisek stanovených zákonem, bylo v souladu s pravidly logického posuzování a premisy takového úsudku byly zjištěny řádným procesním postupem ...“ (jak lze dovodit z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Azs 105/2004-72, ze dne 19. 7. 2004).

Ve Vámi popsaném případě musíte neurčitý právní pojem „důvod hodný zvláštního zřetele“ pojmout tak, aby bylo zřejmé, že nevrácení poplatku za studium by ve Vašem případě představovalo zjevnou nespravedlnost.

Sama skutečnost, že jste ztratil zaměstnání, tak zajisté nepostačuje k tomu, aby Vám byl poplatek za studium vrácen. Proti rozhodnutí rektorky se můžete zkusit odvolat (předpokládám, že taková možnost je ve vnitřních pravidlech vysoké školy zakotvena), přičemž v odvolání uveďte, že hodláte důvody své žádosti o vrácení poplatku za studium vysvětlit tak, aby bylo zřejmé, že nevrácením poplatku za studium by byl nastolen stav zjevné nespravedlnosti.

V odvolání je zapotřebí akcentovat důvody osobní (např. nepříznivý vývoj zdravotního stavu), majetkové i sociální. Je tedy vhodné uvést (pokud možno) objektivní důvody, které Vás vedly k ukončení studia, i nepříznivé následky nevrácení poplatku za studium (významný zásah do Vašeho rozpočtu s nežádoucími existenčními konsekvencemi (možnost zadlužení a pádu do tzv. dluhové pasti), zvláště pak v situaci, kdy jste přišel o zaměstnání a tedy o stálý příjem finančních prostředků). V odvolání pak můžete tyto závažné důvody pro vrácení poplatku za studium poměřit se skutečností, že vrácení poplatku za studium vysokou školu nijak citelně finančně nezatíží (ve srovnání se značnými obtížemi, které by představovalo nevrácení poplatku za studium na Vaší straně).

Bude samozřejmě vhodné, abyste svá tvrzení alespoň částečně prokázal (zejména kopiemi příslušných listin).

Nebudete-li s odvoláním úspěšný, můžete se s žádostí o prověření správnosti postupu vysoké školy obrátit na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (tento krok však nebude ve Vašem případě znamenat žádný podstatný převrat).

Vyloučit nelze ani soudní přezkum rozhodnutí školy, v takovém případě by se však soud s největší pravděpodobností omezil toliko na přezkum procesního hlediska (tedy postupu vysoké školy při rozhodování o ne/vrácení poplatku za studium) a prověření, zda se vysoká škola nedopustila libovůle, nelogického či jinak vadného rozhodnutí (soud by však úsudek vysoké školy o ne/zařazení Vašeho případu do skupiny důvodů zvláštního zřetele hodných nenahrazoval vlastní úvahou).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

-

Jsem 18 let vdaná v Řecku a mám 2 děti. Děti mají obojí občanství, já české. Jsme všichni hlášeni k trvalému pobytu v mém rodném bydlišti. Zaslechla jsem, že se bude nějakým způsobem zjišťovat, zda opravdu bydlíte v místě trvalého pobytu a pokud ne, budete pokutování. Jak to vyřešit? Pokud bych zrušila trvalý pobyt na území ČR, přijdu o OP? A co řidičský průkaz? U dětí by mi to ani nevadilo. Bojím se problémů spojených se mnou. Jsme celoročně v cizině, maximálně měsíc pobýváme v ČR. Děkuji, Leona.

ODPOVĚĎ:
Pokutování za to, že fakticky nebydlíte v místě trvalého pobytu by podle mého názoru bylo protiústavní a nikde jsem nenašla informaci, že by tomu takto mělo být. Není důvod, abyste cokoliv měnila, žádný právní předpis Vám takovou povinnost neukládá a v současné době neexistuje žádný právní předpis, který pokutuje občana za to, že se fakticky nezdržuje v místě trvalého bydliště.

___

-

Jsme bytový dům s 24 bytovými jednotkami, které jsou všechny v osobním vlastnictví. V roce 2015 jsme 6 vlastníkům dali všichni souhlas k tomu, aby si nad svými balkony (podle Prohlášení vlastníka jsou všechny balkony v osobním vlastnictví) mohli vybudovat stříšky a tyto stříšky jim byly uhrazeny z fondu oprav. Bohužel, v letošním roce tj. 2017 je nechali odstranit (bez projednání na shromáždění a bez hlasování) a chtějí si dát nové a mnohem větší. Mají právo si těchto 6 vlastníků pořídit další stříšky opět na náklady celého společenství? Je k tomu potřeba dát opět souhlas všech vlastníků? Děkuji moc za vaši odpověď.

ODPOVĚĎ:
Pro čerpání financí z fondu oprav, ať už z jakéhokoliv důvodu, je vždy nutno udělit souhlas vlastníků na shromáždění SVJ (záleží pak na znění stanov, zda je vyžadován souhlas všech vlastníků). K pořízení dalších dražších stříšek z fondu oprav je tedy nutno opět schválit.

___

-

V 9/2015 mi byl proveden akutní císařský řez. Doporučeno rok neotěhotnět kvůli jizvě. Po 21 měsících (v 6/2017) následoval další porod, ultrazvuk neodhalil vadu na jizvě, proto porod přirozený. V porodnici uspíšili porod protržením vaku blan. Silné kontrakce, porod proběhl přirozeně, ale došlo k ruptuře dělohy, významnému krvácení, následné operaci a odejmutí dělohy. Poté jsem se dozvěděla, že by se v případě prvního porodu císařským řezem neměl druhý porod nijak urychlovat, hrozí zmíněná ruptura dělohy. Jak řešit a je šance na úspěch v případě žaloby? Moc děkuji! Helena.

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nutné zjistit, zda porodnice při Vašem druhém porodu z odborného hlediska pochybila či nikoli.

Jako první krok Vám doporučuji opatřit si kopii zdravotnické dokumentace o Vašem druhém porodu, kterou je Vám porodnice povinna vydat (§ 65/1 písm. a) zákona o zdravotních službách).

Aby pro Vás získání informace o odborné ne/správnosti vedení Vašeho druhého porodu bylo co nejméně nákladné, můžete se na porodnici (resp. nemocnici, jejíž součástí je porodnice, kde probíhal Váš druhý porod) obrátit se stížností dle § 93 a násl. zákona o zdravotních službách. V této stížnosti vyjádřete přesvědčení, že Váš druhý porod nebyl z odborného hlediska veden správně (argumentovat můžete zdrojem, z něhož jste získala informaci o tom, že nebylo vhodné porod uspišovat). Porodnice bude povinna Vaší stížnost prošetřit a odpovědět na ní.

Pokud porodnice uzná, že v případě Vašeho druhého porodu nepostupovala odborně správně, bude možné zahájit s ní jednání o výši Vašeho odškodnění.

Pokud Vám porodnice naopak odpoví v tom smyslu, že dle jejího přesvědčení byl Váš druhý porod veden odborně správně, budete oprávněna se v této věci „odvolat“ k místně příslušnému krajskému úřadu (resp. se v téže věci obrátit se stížností přímo na krajský úřad).

Krajský úřad bude povinen Vaší stížnost prověřit. Lze předpokládat, že při prošetřování Vaší stížnosti si krajský úřad opatří odborné vyjádření či přímo znalecký posudek (aby získal odborné posouzení ne/správnosti postupu porodnice). Jako stěžovatelka budete oprávněna nahlížet do stížnostního spisu, který krajský úřad ve věci Vaší stížnosti povede, přičemž budete oprávněna pořizovat si rovněž kopie jeho součástí (§ 94/1 písm. e) zákona o zdravotních službách). Budete tedy oprávněna si pořídit kopii odborného vyjádření (či znaleckého posudku), které si krajský úřad opatří. Tímto způsobem se tedy budete moci de facto zdarma dobrat odborného (a nestranného) posudku ve věci Vašeho druhého porodu.

Pakliže z odborného vyjádření, které si opatříte způsobem popsaným v předchozím odstavci, zjistíte, že postup porodnice nebyl odborně správný, bude možné se opětovně obrátit na porodnici s výzvou k přehodnocení jejího postoje (dle reakce porodnice pak bude možné buď zahájit jednání o výši Vašeho odškodnění či podat žalobu k soudu).

Pokud z odborného vyjádření, které si v rámci stížnostního řízení opatří krajský úřad (a Vy zkopírujete) vyplyne, že porodnice postupovala odborně správně, bude záležet na Vašem rozhodnutí, zda se s tímto výsledkem spokojíte či nikoli.

Budete-li mít i přesto zájem o získání dalšího odborného názoru, můžete využít konzultačních služeb jiného odborníka v oblasti porodnictví (jak vyplývá z § 2/2 písm. b) a § 28/3 písm. c) zákona o zdravotních službách). Pro tento případ bude zapotřebí, abyste konzultantovi předložila kopii Vaší zdravotnické dokumentace. V tomto ohledu upozorňuji, že žádný z Vámi případně oslovených porodníků nebude povinen Vaší žádosti o konzultaci vyhovět (bude tedy záležet na jejich pracovním vytížení a dobré vůli), přičemž konzultační činnost není hrazena ze systému veřejného zdravotního pojištění (je tedy možné, že konzultant Vám čas, který studiem Vaší zdravotnické dokumentace stráví, vyúčtuje).

Ve věci posouzení odborné ne/správnosti postupu porodnice můžete oslovit rovněž znalce, a to znalce z oboru zdravotnictví, odvětví porodnictví. Seznam znalců naleznete zde:

http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm

Získáte-li některým ze shora popsaných způsobů informaci o tom, že postup porodnice nebyl v případě Vašeho druhého porodu po odborné stránce správný, bude možné se na porodnici obrátit s předžalobní výzvou k Vašemu odškodnění, popř. bude následně možné podat k soudu žalobu. Pro učinění těchto kroků je možné využít služeb advokáta:

www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

-

Dne 31.5.2011 jsem podepsala podnájemní smlouvu na byt 3+1, ve které byly uvedeny 4 osoby. Osobně jsem byla přítomna když pronajímatelka nás, tedy 4 osoby přihlašovala na bytovém družstvu. Jelikož jsem za poslední 3 roky měla jen samé nedoplatky za teplo a vodu, byla jsem se informovat na bytovém družstvu. Tam mi bylo sděleno, že pronajímatelka nejenže změnila počet osob v naší domácnosti, ale jmenovitě změnila i osoby a snížila zálohy na minimum. To znamená, že minimálně 3 roky zde bydlíme defakto na černo. Na dotaz reagovala podrážděně a vše popřela. Nyní jsem podala dvouměsíční výpověď z nájmu, která běží od 1.9.2017 do 31.10.2017 a mám vážné obavy, že právě z důvodu změny osob v podnájmu mi nebude ochotna vrátit vratnou kauci 16.000 Kč. Proto se táži, má v takovém případě cenu jít do občansko právního sporu? Děkuji, Daniela.

ODPOVĚĎ:
Pokud jsou v podnájemní smlouvě uvedeny stále čtyři osoby jako podnájemníci či spolubydlící a máte všechny nedoplatky za služby uhrazeny ani nedlužíte na nájemném, nemá majitelka bytu právo vámi složenou kauci nevrátit (samozřejmě v případě, že byt nemá jiné vady oproti stavu v jakém jste ho převzali). Je jen věcí majitelky, zda nahlásí bytovému družstvu všechny podnájemníky. Pokud změnila počet osob v pronajaté domácnosti oproti skutečném stavu, může mít problém právě s bytovým družstvem, Vás se toto však netýká. Majitelka bytu Vám tedy nemůže kauci nevrátit z důvodu, že sama nahlásila na bytové družstvo změnu počtu osob v domácnosti. V takovém případě by dal soud zapravdu Vám.

___

-

Mám dvě malé děti a dohromady s jejich otcem – mým partnerem žijeme v jedné domácnosti. Lze (případně jak) v případě mého úmrtí určit správcem pozůstalosti (mého movitého a nemovitého majetku) někoho jiného než jejich otce? Majetek máme rozdělený, neexistuje žádné společné jmění. Chtěla bych zajistit, aby o zděděném majetku nerozhodoval jejich otec, který není zárukou, že by zděděný majetek smysluplně vynakládal pouze pro potřeby nezletilých dětí. Děkuji a přeji hezký den, Viola.

ODPOVĚĎ:
Můžete u notáře sepsat tzv. povolání správce pozůstalosti (případně vykonavatele závěti při pořízení závěti), a to buď její části či celé pozůstalosti. Rovněž můžete určit, jaké má správce pozůstalosti povinnosti a zda a jak bude odměňován (to má význam zejména u dědění podniků, nájemních domů apod.). Správce pozůstalosti po smrti zůstavitele spravuje pozůstalost nebo její část až do skončení pozůstalostního řízení. Cena za sepsání a uložení povolání pozůstalosti by se měla pohybovat okolo 2.000,-Kč.
Pokud bude správci známo, že byl povolán za správce pozůstalosti, ujme se správy pozůstalosti, jakmile se dozví o Vašem úmrtí, jinak jakmile jej o tom vyrozumí soud. Správce vykonává prostou správu pozůstalosti, tudíž činí vše, co je nutné k zachování pozůstalostního majetku, který spravuje.

___

-

Zdědila jsem na Slovensku minulý rok nemovitost (Bratislava, byt v hodnotě cca 2.000.000 Kč) a ráda bych ji prodala. Jakou budu muset zaplatit daň? Popř. musí se na Slovensku čekat min. 2 roky, abych neplatila vysokou daň z příjmu? Pokud čekat nechci, kolik tedy zaplatím? Moc děkuji za odpověď! Děkuji, Zuzana.

ODPOVĚĎ:
Z převodu nemovitosti budete muset zaplatit daň z příjmu jak v ČR v rámci zdanění celosvětových příjmů, neboť zde jste daňovým rezidentem, tak na Slovensku, neboť tam se nachází nemovitost. Díky dohodě o zamezení dvojího zdanění bude potom daň zaplacená na Slovensku zohledněna i při výpočtu daně placené v ČR. Zdaňuje se pouze zisk, tedy příjem převodce, snížený o výdaje, za které původně nemovitost nabyl (v případě dědictví pak cena určená ke dni nabytí podle zákona č. 151/1997 Sb. , o oceňování majetku, ). Při prodeji nemovitostí nabytých v rámci dědictví po zůstaviteli, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem či manželkou, se pětiletý časový test pro osvobození od daně z příjmu zkracuje o dobu, po kterou zůstavitel či zůstavitelé nemovitost prokazatelně vlastnili.
Pokud jde o podmínky zdanění na Slovenku, budete se muset obrátit na slovenského daňového poradce.

___

-

Mám s dcerou trvalé bydliště u rodičů, ale bydlíme v podnájmu v úplně jiném městě. Město ale po mě chce platit poplatky za svoz a likvidaci odpadu v místě trvalého bydliště, přitom se tam vůbec nezdržuji. Platím řádně za svoz TKO v pronájmu, kde to mám dané přímo ve smlouvě, jelikož je to panelový dům a každý byt musí platit za svoz TKO. Majitel bytu, kde žijeme v pronájmu si nepřeje, abychom měli v jeho bytě trvalé bydliště, má to uvedeno i ve smlouvě. Měl velké problémy s předchozími nájemníky a od té doby že nedovolí už v pronajímaném bytě trvalé bydliště. Žádala sem MěÚ ve městě, kde nežiji, zda by bylo možné nás osvobodit od poplatků v jejich městě, když platíme v novém bytě. Ale bylo to zamítnuto!! Přijde mi to hodně nefér - každý občan musí platit řádně poplatek za svoz odpadu a proč tedy my musíme platit 2x?? Nejsme na tom finančně nejlépe a platit za něco, co vůbec nevyužívám, opravdu nechci. Můžete mi prosím poradit, jaké učinit další kroky a nebo kam se obrátit? A zda vůbec je možné, aby každý platil za odpad 1x a já musela 2x?? To mi opravdu rozum nebere! Děkuji, Jitka.

ODPOVĚĎ:
Poplatek za komunální odpad je místní poplatek, u něhož je poplatník mimo jiné vymezen jako osoba s trvalým pobytem v obci. Bohužel poplatek tedy musíte hradit i tam, kde máte trvalé bydliště. Podle nového občanského zákoníku Vám ale majitel nemovitosti, v níž jste v nájmu, nemůže bránit v evidenci trvalého pobytu v této nemovitosti a Vy máte právo s nájemní smlouvou jít na evidenci trvalých pobytů a trvalý pobyt v této nemovitosti zaevidovat.

___

-

Obracím se na Vás s dotazem ohledně pěstounství a oddlužení. Bylo mi povoleno oddlužit se splátkami a zatím to vychází, že za 5 let splatím cca 100 % závazků, splácím cca již 10 měsíců. Můj synovec je nyní soudně svěřen do péče jiné osoby než jsou rodiče (nejedná se o pěstouny, ale o jinou formu osobní péče o svěřenou do péče, dotyčná osoba není příbuzná), výchova a podmínky pro chlapce však nejsou vůbec dobré, sám říká, že tam nechce zůstat, je mu 9 let. Zvažuji, že požádám soud o svěření do péče, abych byla příbuzenská pěstounka (sestra jeho matky). Odměna pěstouna bude od úřadu práce zasílána insolvenčnímu správci? Bylo by možné soud zažádat o snížení splátek v oddlužení, aby mi nebyla případně zabavována celá tato odměna? Takže by byla strhávána část platu jako doteď plus část odměny za pěstounství, nebo by nebyla odměna za pěstounství strhávána vůbec. Opravdu se snažím splatit dluhy co nejdříve a nerada bych, aby mi nebyl svěřen chlapec kvůli oddlužení, musel by pak do dětského domova, nebo k pěstounům, které nezná. Nebo bych mohla jako zaměstnanec platit věřitelům více, kdybych si přivydělala na živnostenský list jako vedlejší činnost? Předem moc děkuji za odpověď. S pozdravem Marie.

ODPOVĚĎ:
Odměna pěstouna je dalším příjmem, takže je reálné, že i část odměny by byla použita a úhradu dluhů. Navýšením Vašeho příjmu by se zvýšilo procento uspokojení věřitelů. Skutečnost, že jste v oddlužení, není důvodem, aby Vám nebyl chlapec svěřen do pěstounské péče. Doporučuji navštívit Vašeho insolvenčního správce, aby Vám přepočítal výši splátek pro případ, že by se Vaše odměna navýšila o odměnu pěstouna. Odměna pěstouna při jednom dítěti činí 8.000,-Kč hrubého. Otázkou ale je, zda by soud v daném případě vůbec uvažoval o pěstounské péči, neboť v případě pokrevních příbuzných soudy nejčastěji volí variantu "svěření dítěte do péče třetí osoby" bez nároku na odměnu - pouze je hrazeno výživné biologickým rodičem.

___

-

Jsem v insolvenci. Pracuji jako OSVČ. Obracím se na Vás s dotazem ohledně jiného dlužníka. Využívá telefonní číslo, za jehož služby platím telefonní společnosti. Čísel je víc, ale účtují se všechny na jednu fakturu. Dle dohody má dlužník za tyto služby řádně platit. Nečiní tak. Bylo mu povoleno oddlužení a dlužná částka za tyto služby byla přihlášena k insolvenčnímu soudu. Za každý měsíc jedna faktura za služby. Jedna se přihlásit nestihla z administrativních důvodů, vyúčtování bylo vystaveno až po schválení oddlužení. Dlužník nadále využívá služby a řádně za ně neplatí. Bylo mu zasláno několik upomínek a nakonec i předžalobní výzva. Bez reakce. Ale s žalobou mi u soudu sdělili, že je to sice možné, ale je v insolvenci. Že využívání služeb, které vědomě neplatí by už mohlo být trestným činem. Jako i využívání tel. čísla v průběhu doby, kdy se čekalo, zda oddlužení soud schválí. Dále tato osoba vlastní můj majetek. Je fyzicky u ní v domácnosti, avšak v insolvenci přihlášen nebyl. Pochopitelný důvod, není její, proto jej nepřihlásí, ale odmítá mi jej vydat a dokola tvrdí, že můj není, i když vlastním doklady, na kterých je napsán druh zboží, doručovací adresa a na jaké jméno. Musím podotknout, že oním dlužníkem je moje bývalá družka, se kterou máme dvě děti. Ale už delší dobu spolu nežijeme, ale převážná většina tohoto majetku byla pořízena za dobu našeho vztahu. Nejedná se o věci nutně potřebné k výkonu mého povolání, ale i o soukromé věci, které využívá pro svůj prospěch, jakož i materiál pro zhotovení díla. Byla na něj řádně vypsána faktura, ale nikdy nezaplacena. Po několika měsících přihlášena do insolvence, avšak popřena dlužníkem. Tyto věci ale stále fyzicky jsou v bydlišti dlužníka. Jedná se o věci nemalé hodnoty, které jsem nakoupil, zaplatil, zaevidoval v účetnictví, odvedl daň, ale jakoukoliv náhradu nebo tyto věci jsem nedostal. Tímto mi vznikl nemalý problém, neboť po zaplacení všeho mi nezbývá ani nutné minimum a dostávám se do platební neschopnosti. V tuhle chvíli vytloukám klín klínem. Prosím o radu, jak teď postupovat. Děkuji

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o otázku hrazení telefonů, pak pokud částky byly přihlášeny do insolvenčního řízení a nebyly popřeny, částky by Vám měly být částečně uhrazeny, a to tou formou, že by Vám je měl poukazovat přímo insolvenční správce tohoto dlužníka. Pokud tak nečiní, ihned jej kontaktujte nebo se obraťte na svého insolvenčního správce, ať situaci řeší, jelikož on sám by měl mít zájem na tom, aby byl objem prostředků, z nichž vyplácíte své věřitele, co nejvyšší. Věci, které tato osoba využívá a nejsou její, by měly být vymáhány prostřednictvím žaloby o vydání věci. Doporučuji tedy kontaktovat insolvenčního správce bývalé družky, s ním řešit telefon a dále bývalé družce zaslat předžalobní výzvu, kterou ji vyzvete k vydání věcí. V opačném případě Vám nezbude, než se s žalobou obrátit na soud.

___

-

V našich stanovách je uvedeno, že vyúčtování záloh na služby je společenství povinno provést nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období a dále s každým členem vyúčtovat dlouhodobou zálohu v minimálním členění na náklady na opravy a na výdaje na modernizace a rekonstrukce společných částí a to do 4 měsíců po skončení roku. I když doba pro vyúčtování dávno uplynula, žádné vyúčtování jsme neobdrželi, ani služeb ani d. z. , a když jsme se předsedy ústně i písemně ptali, jak je to možné, vždy odpověděl, že jsme se jako dům do záloh vlezli, a tak není potřeba nic vyúčtovávat, což se nám samozřejmě nelíbí, tak jsem se obrátila i s požadavkem na vyúčtování na správcovskou firmu, kde mi bylo řečeno, že jsou domluveni s předsedou, že se vyúčtovávají zálohy na celý dům a stanovy je nezajímají. Dále si předseda a další dva členové výboru nechali vyměnit při výměně společných dveří i své vlastní vstupní dveře do bytu, i když se dle stanov nejedná o společnou část z peněz z dlouhodobé zálohy v ceně cca 80.000 Kč. Lze podat trestní oznámení pro zpronevěru společných financí?

ODPOVĚĎ:
Ano, v daném případě lze podat trestní oznámení, jednáním předsedy mohlo být spácháno více trestných činů, např. i porušení povinnosti při správě cizího majetku apod...Pokud jde o otázku vyúčtování, máte ze zákona právo na jeho předložení do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období. Pokud předloženo není, máte právo požadovat pokutu v částce 50 Kč za každý den prodlení. Máte právo nahlížet do všech podkladů a listin SVJ, takže doporučuji správcovskou firmu důrazně upozornit, že pokud Vám listiny odmítne předložit, bude trestní oznámení rozšířeno i na správcovskou firmu a bude po ní požadována zmíněná pokuta.

___

-

V 04/2017 měla moje dcera normálně opravený zub (sedmičku) - odvrtaný a zaplombovaný, cena cca 1.700 Kč. Po 3 měsících v 07/2017 ji znovu začal bolet. Doktorka znovu odvrtala, opíchala injekcemi, vytahala všechny nervy ze zubu, vložila do kanálků desinfekci a provizorně zadělala tak, aby mohla dcera přežít zbytek prázdnin na brigádě v zahraničí. Doktorka jí řekla, že se to může i nemusí stávat. Jinými slovy podle mne takto omluvila svoji chybu při prvním ošetření - špatně odvrtaný a zadělaný zub. Za toto podle mne "opravné" drastické řešení bude chtít v 09/207 cca 4.500 Kč. Můj dotaz zní, můžeme uplatnit reklamaci prvního ošetření a neplatit za tento druhý zákrok nic? Děkuji, Lucie.

ODPOVĚĎ:
Případná reklamace práce zubařky bude z Vaší strany oprávněná pouze tehdy, prokážete-li, že zubařka při ošetření Vaší dcery skutečně pochybila. Na tomto místě upozorňuji, že základní zásadou medicínského práva je, že poskytovatel zdravotních služeb (zde zubařka) odpovídá pouze za odborně správně provedený postup (při poskytování zdravotní péče), nikoli však za výsledek.

K tomu, abyste zjistila, zda zubařka v případě Vaší dcery pochybila či nikoli, Vám v první řadě doporučuji vyžádat si od této zubařky kopie té části zdravotnické dokumentace, vedené zubařkou o Vaší dceři, která se týká předmětného ošetření a jeho následné revize. K získání kopie zdravotnické dokumentace jste oprávněna dle § 65/1 písm. a) zákona o zdravotních službách.

Následně můžete využít tzv. konzultačních služeb, tzn. že můžete konzultovat ne/správnost postupu zubařky s jiným zubařem (a to právě na základě kopie zdravotnické dokumentace, popř. na základě prohlídky Vaší dcery). Dle § 28/3 písm. c) ve spojení s § 2/2 písm. b) zákona o zdravotních službách má pacient právo vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele zdravotních služeb, popřípadě zdravotnického pracovníka, než který mu poskytuje zdravotní služby.

Pokud tímto způsobem zjistíte, že zubařka při prvním ošetření Vaší dcery skutečně pochybila, bude možné toto ošetření reklamovat (s tím, že následné ošetření nebudete povinna hradit).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

-

Je možné soudně se domáhat splacení dluhu? Manželé se rozvádí, vypořádávají majetek a manželka slíbí převzít dluh z podnikání (dluží synovi). Manžel jako fyzická osoba čestně prohlásil (podpis ověřen), že byl svědkem toho, kdy se manželka (fyzická osoba) ústně zavázala splnit dluh věřiteli (synovi). Nyní manželka platit odmítá. Existuje také uznání dluhu, podepsané manželkou jako jedním z dlužníků - společníkem v podnikání (manžel - druhý společník ve firmě - nepodepsal) - firma zanikla, uznání dluhu je podepsané 2008, s tím, že dluh bude splacen do roku 2011. Děkuji Jitka.

ODPOVĚĎ:
Pokud se manželka zavázala dluh uhradit a nyní tak nečiní, pak se věřitel může domáhat úhrady i po druhém manželovi a tento druhý manžel pak následně po manželce může právě z titulu podepsaného uznání požadovat, co za ni musel uhradit sám.

___

-

Máme živý plot na svém vlastním pozemku. Kolem je křižovatka, město nechalo živý plot bez našeho vědomí neodborně ostříhat tak, že budeme rádi, když se vzpamatuje. Údajně si lidé stěžují, že není do křižovatky vidět, přitom je na druhé straně zrcadlo. Zajímá nás, zda je postup města správný, či zda máme nějaký nárok na odškodné, či alespoň omluvu. Děkuji za odpověď a jsem s pozdravem Vlaďka.

ODPOVĚĎ:
Město nepostupovalo správně. Mělo vás jako majitele plotu vyzvat k ostříhání, případně se s Vámi domluvit, kdo a na čí náklady plot ostříhá. Rozhodně nemělo takto postupovat bez vašeho vědomí. Na náhradu škody i na omluvu právo máte, náhrada škody je ale těžko vyčíslitelná a obávám se, že za znalecké ocenění škody byste vydali větší částku, než by činilo případné finanční odškodnění.

___

-

Chci se zeptat jak je to se stavbou RD bez stavebního povolení. Vlastníme 2 pozemky a jsou částí v růžové zóně pro stavbu RD. Zhruba v jedné části jsou 4m v takzvané DT zóně. V současné době (08/2017) probíhá v naší obci změna územního plánu, kde jsme dali požadavek ať je v novém územním plánu změněn skutečný stav DT zóny a ze strany obce i projektant v tom nevidí problém (ze strany projektanta bylo řečeno, že žádné dotčené orgány se nebudou k našim pozemkům vyjadřovat, protože je větší část v růžové zóně).
Na našich pozemcích nic obec nebude budovat, jsou ve slepé ulici a veškeré inženýrské sítě jsou na opačné straně ulice.
Protože nutně potřebujeme bydlet, tak jsme byli na příslušném stavebním úřadě, jestli by nám vyšli vstříc a mi se mohli pustit příští rok do stavby, bohužel nám nebylo vyhověno, pořád slyšíme argumentace s DT zónou a že je stále platný stávající ÚP.
Nový ÚP plán se vyřizuje téměř rok a podle projektanta co kreslil ten plán to může trvat do léta příštího roku. Co nastane jestli začneme stavět bez SP dům dle všech zákonných odstupových vzdáleností? Máme pouze 2 sousedy a paní na stavebním úřadě řekla, pokud jim dojde stížnost od sousedů, že stavíme bez stavebního povolení, tak pokud nebude vědět kdo je stavebník, tak nemá s kým zahájit toto řízení. Kdy může dojít k odstranění stavby? Nikoho se sousedů nehodláme omezovat, prostě chceme pouze stavět.
Prostě už stojíme se stavbou 2 roky a úřady prostě mají čas.
Předem děkuji za Vaši odpověď. S pozdravem Lýdie

ODPOVĚĎ:
Stavební úřad nařídí odstranění stavby vlastníku stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem, pokud stavba nebyla dodatečně povolena.

Samotná skutečnost, že by bylo zahájeno řízení o odstranění stavby ještě neznamená, že odstranění bude skutečně nařízeno. Můžete totiž následně požádat o dodatečné povolení stavby, kdy tuto žádost musíte doložit všemi potřebnými doklady.

Takovou stavbu bude možné dodatečně povolit, pokud:
a) není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s předchozími rozhodnutími o území,
b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje,
c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.

Provádění stavby bez povolení je také považováno za přestupek, za který Vám stavební úřad může uložit pokutu.


___

-

Měl bych dotaz ohledně Domovního řádu SVJ Honezovice. Předseda SVJ si svévolně pozměňuje znění Domovního řádu, např: Hlučné práce mohou být prováděny pouze v pracovní dny od 7:00 do 18:00. Celý víkend mají všichni obyvatelé bytového domu zákaz hlučných prací. Dále předseda SVJ kontroluje naše návštěvy stylem: Kdo jste a kam jdete? Vás jsem tu nikdy neviděl. Nesmíme používat bílé elektro (pračku, myčku) po 22. hodině, z důvodu rušení spoluobyvatelů domu, přičemž máme malé dítě, které bez problémů spí cca 3 metry za dveřmi od pračky. Děkuji, Honza.

ODPOVĚĎ:
Domovní řád obvykle schvaluje shromáždění, které tvoří všichni vlastníci. Záleží však jak máte danou problematiku upravenu ve stanovách SVJ, o domovním řádu může rozhodovat i výbor či předseda SVJ (výkonné orgány). Uvedené zjistíte nahlédnutím do Stanov SVJ. Jak jsem uvedla již shora, nejčastěji je domovní řád ponechán v pravomoci shromáždění, pak můžete samozřejmě iniciovat hlasování o jeho změně.
Domovním řádem může být omezena doba hlučných prací. Ostatní Vámi popsaná omezení již však zasahují do rodinného a soukromého života, na což předsedu SVJ upozorněte.
Doporučuji si bedlivě prostudovat Stanovy SVJ a podle toho reagovat na jednání předsedy SVJ. Danou otázku můžete otevřít i na schůzích SVJ, nemusíte být jediní, komu se jeví takový přístup jako problematický a jako člen SVJ máte samozřejmě právo rozhodovat o jeho uspořádání a pravidlech.

___

-

Mám byt v OV, v domě je založeno SVJ. Poslední 2 měsíce mi do bytu do jedné místnosti (WC) stropem zatéká voda. Stéká i po odpadní rouře. Jsem prostřední byt. Někdy stropem kape a někdy voda stéká po stěnách. Příčina není známá. Sousedi nade mnou mají sucho. Závadu jsem hlásila telefonicky i písemně na SVJ. Na písemnou výzvu se předseda SVJ přišel podívat v jakém stavu místnost je. Odpověď zněla: "Zavolejte, až bude kapat, do té doby nemůžeme příčinu zjistit". Problémem je, že voda asi měsíc po stěnách stéká a nikdo se závadou nezabývá. Při telefonické urgenci opravy se mě předseda SVJ dotázal, zda chci dělat problémy. Při opravě bude potřeba zasáhnout do nosného stropu v bytě, který je ve vlastnictví SVJ. Kdybych opravovala na své náklady, náhradu budu požadovat po viníkovi (sousedi, SVJ).
- Můžu se na své náklady pokusit odstranit závadu odbornou firmou?
- Potřebuji souhlas nebo nějakou dohodu od SVJ, že můžu závadu odstranit sama?
Děkuji Dominika.

ODPOVĚĎ:
V daném případě Vám doporučuji obrátit se opětovně písemně na SVJ s tím, že poskytujete určitou lhůtu (např. měsíc), do které pokud nebude závada odstraněna, provedete opravu svépomocí, resp. prostřednictvím třetí osoby profesionála a uvedenou částku budete požadovat k proplacení SVJ. Pokud vlastník nečiní, ani po předchozí výzvě a poskytnutí dodatečné lhůty k plnění, můžete závadu odstranit sama. Doporučuji však aktivně spolupracovat s pojišťovnou SVJ. Jistě je dům pojištěn a vyhnete se tak do budoucna případným dohadům ohledně zaplacení Vámi vynaložené částky, když je zde možnost, že k vytápění dochází na základě určité škodné události.
V případě, že závadu odstraníte svépomocí, nechte si veškeré zaplacené částky řádně zaevidovat (faktura, smlouva, příjmové pokladní doklady apod.), případně i popis toho, kdo Vám opravu bude provádět, co bylo příčinou, neboť po odstranění závady již taková možnost nebude a do budoucna se vyhnete případným sporům, co bylo předmětem závady.

___

-

Může mít psychiatrička ve své ordinaci pejska? Její pes mě pokousal, 6 dní v nemocnici, z toho 3 dny na kapačkách. Nejsem pojištěna. Co mám udělat, abych dostala nějaké odškodné? Soudit se nechci. Děkuji Žaneta.

ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 2933 obsahuje základní pravidlo, které určuje povinnost vlastníka zvířete nahradit způsobenou škodu, a to ať již bylo toto zvíře pod jeho dohledem, nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil.
Ve Vašem případě by přicházelo v úvahu odškodnění:
1/ Věcné škody (př. poškození oblečení při útoku psem)
2/ Odškodnění nároku za vytrpěné bolesti (tzv. bolestné)
3/ Ztráta na výdělku či ušlý zisk (případně renta)
4/ Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s péčí o zdraví poškozeného (pokud se o Vás někdo musel po určitou dobu starat)
5/ Účelně vynaložené náklady spojené s léčením
6/ Náhrada za ztížení společenského uplatnění (pokud máte trvalé následky)
7/ Imateriální újma - psychická újma.

Po vyčíslení škody Vám doporučuji tyto nároky uplatit přímo po dané lékařce, v případě, že by Vaším nárokům lékařka nevyhověla, obrátila bych se na Českou lékařskou komoru, potažmo soud.

___

-

Zaplatila jsem své rozvodové právničce za provedení vkladu na katastr nemovitostí, jako následný krok po rozsudku o rozvodu v prosinci 2016. Právnička nekoná, půl roku mi nebere telefon a na mail, pokud mi reaguje, přislíbí, ale neuskuteční. Mám bohužel jen příjmový doklad, kde je uvedena částka za provedení vkladu i s účelem platby +1000 Kč za kolek a kopii plné moci, kde jsem ji k tomu zmocnila. Smlouva bohužel byla jen na zastupování ve věci rozvodu. Nechala se vyškrtnout z advokátní komory, je teď jen obecním zmocněncem. Jak ji přimět, aby splnila svůj závazek? Děkuji, Uršula.

ODPOVĚĎ:
Zde je možné domáhat se splnění soudní cestou, což je ovšem značně zdlouhavé a také nákladné. Nicméně můžete plnou moc, kterou jste jí udělila, vypovědět a k podání návrhu na vklad zmocnit jiného advokáta či jej podat sama. K vrácení částky 1000, - Kč můžete vyzvat tzv. předžalobní výzvou.

___

-

Jsem OSVČ, plátce DPH. Chtěl bych se zeptat, když nakupuji dva výrobky do svého E-shopu přes Ebay. Firma sídlí v Číně, ale zboží odesílá ze svých skladů v Německu, zde ovšem pravděpodobně DPH neodvádí. Chtěl bych se proto zeptat jak mám já osobně v Čechách odvádět DPH. Mohu ho nějak sám vypočítat? A zda musím platit clo, když mi balíček na celnici nezastaví, protože je zboží zasláno z Německa. Děkuji za informace, pěkný den, Bedřich.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě se dle terminologie Zákona o DPH nejedná o dovoz zboží ze třetí země, ale o pořízení zboží z jiného členského státu EU, tj. z Německa. Dle § 25 Zákona o DPH Vám vzniká povinnost přiznat DPH k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno. Pokud byl však daňový doklad vystaven před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno, vzniká Vám povinnost přiznat daň ke dni vystavení daňového dokladu.

V přiznání k DPH provedete samovyměření daně a zároveň uplatníte nárok na odpočet daně (pokud splníte podmínky dle § 73 Zákona o DPH). Nejedná se o dovoz zboží, clu tedy nepodléhá.

___

-

Právník nám poslal předžalobní výzvu s tím, že zastupuje klienta v plné moci. Tu ale do předžalobní výzvy nepřiložil. Když jsem ji po něm žádala, zjistila jsem, že když předžalobní výzvu psal, neměl od klienta podepsanou plnou moc.
Otázka, je tedy předžalobní výzva platná, když ji psal v dubnu a plnou moc od klienta má podepsanou až v červnu? Děkuji, Jindřiška.

ODPOVĚĎ:
Plná moc je jednostranné osvědčení, ve kterém je uveden rozsah oprávnění advokáta zastupovat svého klienta. Samotné oprávnění k zastupování vzniká na základě smlouvy mezi advokátem a klientem.

Advokáti často používají plnou moc namísto samotné smlouvy.

Zde záleží, zda v té době byl oprávněn danou osobu zastupovat či nikoliv, tedy zda náhodou již nebyla uzavřená smlouva o zastupování.

Nedoložení plné moci je vadou, nicméně samotné nedoložení nemá vliv na existenci či neexistenci nároku, který je předžalobní výzvou uplatňován. Obecně platí, že předžalobní výzvu je nutné zaslat před podáním žaloby k soudu, aby bylo možné žádat po žalovaném také náhradu nákladů řízení (kromě samotné žalované povinnosti).

__
-

Žiji trvale v Austrálii, mám občanství české a australské. S manželem (který má pouze australské občanství), jsme koupili nemovitost v Plzni. Máme závěť v Austrálii provedenou právníkem, která uvádí následující: v případě úmrtí jednoho z nás, veškerý majetek v Austrálii a v České Republice zdědí ten, kdo žije. tzn, kdybych zemřela dříve než můj manžel, veškerý majetek zdědí můj manžel. Kdybychom zemřeli oba najednou, teprve potom se majetek rozdělí na 4 díly, s tím, že manželova nejstarší dcera bude vykonavatelem naší poslední vůle. Manželovi 3 děti - 3/4 a rovným dílem 1/4 mojí dcery 2 děti.
Já mám z prvního manželství dceru, s kterou nemám žádný kontakt, (žijící v Austrálii) a manžel má z prvního manželství tři dospělé děti. Můj dotaz: je nutné mít nezávislou závěť v České Republice, která by zahrnovala pouze náš majetek v česku a naší poslední vůli, jak jsem uvedla výše, veškerý společný majetek jak v česku, by zdědil jeden z nás. Je nutné oficiálně naše děti vydědit? Nebo český zákon by uznal naší závěť sepsanou v Austrálii? Doufám, že moje vysvětlení je srozumitelné. Přijedu do Plzně 13.6.17 na týdny, měla bych čas popřípadě sepsat závěť s právníkem. Děkuji, Tamara.

ODPOVĚĎ:
Mezi Austrálií a Českou republikou neexistuje žádná mezinárodní smlouva, která by upravovala vzájemné vztahy v oblasti dědění. Australské soudy ani jiné orgány tedy neuznají rozhodnutí českých orgánů o dědictví a ani české orgány neuznají australské rozhodnutí, což znamená, že tato rozhodnutí nebudou v těchto zemích vzájemně vykonatelná. Budou tedy probíhat dvě dědická řízení – jedno v Austrálii a jedno v České republice.

V roce 2015 navíc začalo platit nařízení Evropské unie ve věcech dědických, které je závazné i pro Českou republiku a které má přednost před českými zákony v případě, když jde o dědické řízení s cizím (nadnárodním) prvkem. To znamená, že notář má povinnost vždy aplikovat toto nařízení EU a podle něj posuzovat, jakými zákony se bude dědické řízení na našem území řídit. Rozhodným právem pro dědění jako celek je právo státu, ve kterém měl zůstavitel svůj obvyklý pobyt v době smrti. Pokud tedy v době smrti budete mít obvyklý pobyt v Austrálii, budou muset české soudy (český notář) v dědickém řízení aplikovat australské právo. Pokud budete mít obvyklý pobyt v ČR, pak by se platnost Vaší australské závěti posuzovala podle českých zákonů (tzn. že tato závěť se může v ČR stát neplatnou a pak by se k ní nepřihlíželo).

Ve Vámi sepsané australské závěti ještě můžete provést volbu práva. Volba práva má přednost před obvyklým pobytem a dědické řízení by se muselo řídit těmi zákony, které si sama zvolíte. Abyste mohla provést volbu práva, musíte být státním občanem toho státu, jehož právo si chcete zvolit.

Užívání australského práva na území České republiky je však pro notáře velice komplikované, jelikož by si musel nechat tyto zákony zaslat, přeložit do češtiny a aplikovat u nás. Dědické řízení v ČR by se tak značně protáhlo i prodražilo. Doporučila bych Vám tedy sepsat ještě jednu závěť v ČR, která bude pojednávat pouze o majetku, který máte na území České republiky. Australskou závěť bych Vám doporučila změnit také jen na majetek v Austrálii. Tak jako tak budou probíhat dvě samostatná řízení v obou státech a pro každý stát je lepší, když si na svém území aplikuje zákony, které sám vytvořil a které zná.

Podle českých zákonů jsou děti tzv. nepominutelnými dědici a ze zákona mají nárok na povinný díl z pozůstalosti. Aby tento povinný díl po pozůstalém manželovi nemohli požadovat, museli byste tyto děti vydědit, přičemž pro vydědění je nutné naplnit některý z důvodů vydědění (např. že dítě neprojevuje o rodiče takový zájem, jaký by projevovat mělo nebo neposkytuje rodiči pomoc v nemoci, atd.). Tyto důvody jsou obsaženy v § 1646 občanského zákoníku. Pokud však důvody k vydědění nemáte, budou moct děti po pozůstalém manželovi požadovat svůj povinný díl. V ČR od roku 2014 existuje institut tzv. svěřenského nástupnictví (§ 1512 občanského zákoníku), na základě kterého může majetek zdědit nejprve pozůstalý manžel a až po jeho smrti teprve děti. Zkuste se poradit s notářem, u kterého budete závěť sepisovat.

__

-

Má situace je taková: Před 3 lety jsem si na S-auto chtěla koupit vozidlo Opel Zafira kde jsem si našla inzerát, kde jistá firma Privatauto prodává vozidla dovezené ze zahraničí. Po tel. domluvě nám byly nabídnuty emailem tři nabídky vozidel, kde jsme si měli vybrat, který by nám vyhovoval. Z nabídky jsem si vybrala následně jsme se domluvili, že můj přítel dojede, kde podepíše smlouvu a zaplatí zálohu na vybrané vozidlo. Dohodnutá částka byla 53.000 Kč z celkové 60.000 Kč, která by se doplatila při převzetí vozidla. Po týdnu nás prodejce informoval s tím, že vozidlo se po cestě porouchalo, že bude muset kontaktovat prodejce v zahraničí. Přítel mu oznámil, že chce funkční vozidlo nebo zálohu zpět. Po tomto oznámení nám prodejce přestal brát telefon neodepisoval na emaily až do teď. Z tohoto důvodu jsme byli nuceni podat trestní oznámení na policii, kde s námi vše sepsali a zahájili vyšetřování. Po vyšetřování policií nám byl zaslán dopis s vyjádřením, že se případ odkládá z důvodu, ze znaleckého posudku znalce MUDR. Vladimíra Šupiny vyplývá, že prodejce David Kormaník je nemocný člověk, který není schopen chápat smysl trestního řízení, protože trpí duševní chorobou označenou Trvalá porucha s bludy a není tak schopen chápat smysl trestního stíhání. Z výpovědi na policii pan Kormaník uvedl, že si na nic ve věci prodeje aut v roce 2014 nepamatuje, ale že mi měl zakoupit vozidlo, které se údajně po cestě ze zahraničí porouchalo, tak ho prodal neznámým lidem si pamatuje? Můžete mi prosím poradit, zda se dá toto nějakým způsobem řešit? Přeci není v tomto státě možný nadělat dluhy a pak se vymluvit na duševní chorobu to by pak mohl dělat každý. Pan Kormaník v té době byl naprosto v pořádku až když ho začala policie vyslýchat, tak začal ze sebe dělat duševně chorého člověka. Předem Vám moc děkuji za vaši radu Alena.

ODPOVĚĎ:
Skutečnost, že policie odložila případ, neznamená, že nemáte právo na to, aby Vám byly peníze vráceny. Je možné se vrácení domáhat občanskoprávní cestou před civilním soudem.

Otázkou je, zda by smlouvu nebylo možné prohlásil za neplatnou, nicméně toto záleží na posouzení všech aspektů. Obecně lze postupovat tak, že můžete odstoupit od uzavřené smlouvy – zde prostudujte smlouvu, zda uvádí důvody, pro které lze od ní odstoupit, pokud ano, postupujte dle nich, jinak se postupuje dle občanského zákoníku, kdy lze odstoupit pro podstatné porušení povinností (viz § 2001 a násl občanského zákoníku, dostupný zde: portal. gov.cz). Odstoupení provedete tak, že mu zašlete dopis, ve kterém popíšete k čemu došlo a oznámíte mu, že odstupujete od smlouvy a požadujete vrácení peněz. Pokud by na toto nereagoval, je možné podat žalobu k soudu.

Nicméně zde doporučuji využití služeb některého advokáta (kontakt zde: advokatikomora.cz), který bude moci záležitost na základě všech podkladů posoudit, a navrhnout nejlepší způsob řešení.

__

-

Náš soused obtěžuje mě a ostatní sousedy tím, že provádí stalking. Upozorňuji, že je to člověk, který prodělal už více soudních procesů na podobná témata. Protože jeho emailové adresy blokujeme, generuje jednorázové a přepisem adres vytváří korespondenci mezi námi sousedy. My si samozřejmě jeho výtvory archivujeme. Protože my postižení se navzájem známe a víme, co je zač, připravujeme se bránit. Když voláme PČR, tak to na něj vůbec neplatí. Asi si uvědomil, že za sebou nechává stopy, tak začal zastrašovat, že zveřejní kompromitující záznamy. Manželce poslal email, kde byly její fotografie s vulgárními popiskami. Protože patříme ke generaci, která zásadně svoje foto na internet neumisťuje, tak jsme zjistili, že je získal z webových stránek ZŠ a SŠ. Ze společných foto vyřízl dětské fotografie. Našel foto z chmelové brigády a z třídních srazů, které tam někdo umístil. Zatím to jako varování poslal manželce a odesílatel jsem byl jako já. Chtěl tím říci, dejte si na mne pozor, nebo to zveřejním na internetu. Včera (04.06.2017) šel kolem nás a od vrátek na mne pokřikoval, že si mne už deset let tajně nahrává. Když jsem zapátral do minulosti, tak jsem zjistil, že byl jednou u mne, když jsme zprovozňovali WIFI router a absolvoval jsem s ním x rozhovorů u vrátek. Je jasné, že má v úmyslu vytvořit z jednotlivých vět a slov něco, aby mě zesměšnil. Nedávno rozeslal obyvatelům osady na jejich telefonní čísla SMS. Nikdo mu je nedal, ale když zadáte ve vyhledávači jméno a město zjistíte email. Sousedovi lustroval rodinu. Nebyl líný jet asi 50 km, aby vyfotil jeho dům a dům jeho dětí a s varujícím komentářem nám to poslal. V tomto stádiu mám možnost čekat až to provede a použít to proti němu nebo ho od toho odradit, což bych preferoval. Pokud ho zastihnu střízlivého, chtěl bych mu písemně sdělit, které zákony by porušil a jakým sankcím se tím vystavuje. Asi stačí pár vět, ale nejsem právník a mohl bych citovat pouze § 86 OZ, jestli jsem to správně oklasifikoval. Co hrozí, za případné porušení zákona a jestli případný trest ho může odradit, jsem na internetu nezjistil. Několik rodin už 14 dní paralizuje, protože svojí činnost dělá s plným nasazením. Pokuta pár tisícovek ho neodradí. Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Vlastimil.

ODPOVĚĎ:
Možností je zde několik – první z nich je postih za zásahy do soukromí osoby, jak sám odkazujete na § 86 občanského zákoníku. Zde je možné se soudně domáhat toho, aby upustil daného jednání, a dále také aby nahradil i nemajetkovou újmu.

Neoprávněné pořizování fotografií osob či audiovizuálních záznamů osob bez jejich souhlasu je považováno za neoprávněné shromažďování osobních údajů, potažmo i jejich další zpřístupňování, za které hrozí pokuta (v nezávažnější variantě) až 5.000.000 Kč. Zde se postačí obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů.

Další možností je postih jednání dle trestního zákoníku, v úvahu přicházejí trestné činy: poškození cizích práv (ust. 181 trestního zákoníku), porušení tajemství dopravovaných zpráv (ust. 182 trestního zákoníku), pomluva (ust. 184 trestního zákoníku), nebezpečné vyhrožování (ust. 353 trestního zákoníku), nebezpečné pronásledování (ust. 354 trestního zákoníku) až např. i vydírání – zde se vždy bude posuzovat zvlášť, zda daných jednáním došlo k naplnění znaků skutkové podstaty některého z trestných činů. Tady můžete podat trestní oznámení na policii. Podle závažnosti případně spáchaného trestného činu hrozí zejména trest odnětí svobody, peněžitý trest apod.

Urážky na cti je také možné postihnout v rámci přestupkového řízení, kdy lze pachateli uložit zejména pokutu – zde se můžete obrátit na policii.

__

-

S partnerem užíváme každý zvlášť městský byt. Rádi bychom se vzali, ale z důvodu již větších dětí bychom nechtěli zakládat společnou domácnost (současný stav nám, co se týče bydlení, vyhovuje). Může po sňatku město požadovat vrácení jednoho z užívaných bytů? V zásadách města při pronajímání bytů žádná taková podmínka zmíněna není. Děkuji, Nela.

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru v daném případě nezáleží na tom, že se stanete manžely, ale je otázkou, zda budete žít společně či každý ve svém bytě. Uvádíte, že nechcete zakládat společnou domácnost, pokud budete každý dále svůj byt řádně užívat, nemělo by město požadovat vrácení bytu zpět.

__

-

Naše SVJ získává z pronájmu antény mobil. operátora určitou částku peněz, která se dle rozhodnutí shromáždění vlastníků celá převáděla do tzv. fondu oprav. V souvislosti s úpravou stanov kvůli NOZ, ale v nových stanovách, které byly shromážděním vlastníků schváleny a nabyly účinnosti v únoru 2017, je zakotveno, že výnosy z tohoto pronájmu se rozdělí podle velikosti spoluvlastnických podílů a vyplatí každému vlastníkovi (tj. už se nebudou převádět na FO). Jenže když jsem na konci dubna obdržela vyúčtování roku 2016, bylo zde opět uvedeno, že se částka z pronájmu připadající na můj byt, převedla na FO, a to dokonce jakýsi společný, ani ne na ten účet, na který si na opravy přispívám. Na můj dotaz mi bylo výborem SVJ sděleno, že to za rok 2016 nejde a podle stanov bude postupováno poprvé až ve vyúčtování roku 2017. Tomu nerozumím - stanovy nabyly účinnosti a jsou platné a není v nich žádná zmínka o tom, že toto ustanovení bude platit až od příštího roku. Kdo má tedy pravdu - výbor (tvrdí, že musí výnosy 2016 převést na FO) nebo já, když chci peníze dostat už nyní? Lada

ODPOVĚĎ:
Tím, že jsou stanovy účinné od roku 2017, měly by se skutečně vztahovat až na právní vztahy založené od roku 2017, proto by se ohledně vyúčtování za rok 2016 mělo postupovat dle starých stanov.

__

-

Rodiče mi darovali za života v r. 2005 nemovitý majetek. Tzn. dům, ovocný sad, pole, přilehlé budovy atd. Není mi ovšem jasné a ve smlouvě to není přímo uvedeno, jestli se to týká také zařízení atd...nábytku, zahradních strojů, auta, moto...zkrátka veškerého vybavení co tam je. Když jsme to převáděli, tak jsem vysloveně několikrát upozorňovala právníka, že to chtějí převést celé kompletně a i přesto to ze smlouvy není jasné. Jde mi o to, pokud by se s jedním něco stalo (úmrtí), tak jestli bude vůbec nějaké dědické řízení (mám ještě bratra) a s druhým z rodičů nebo tomu předejít tím, že znovu navštívíme právníka a tyto níže popsané věci převedeme opět za života, aby pak nedocházelo k nějakým rozporům. V době, kdy mi ho převáděli, nebylo nutné nic řešit s mým bratrem ani vydědit atd...vše proběhlo bez komplikací a majetek se napsal na mne. Moc děkuji za odpověď a přeji hezký den, Tina.

ODPOVĚĎ:
Pokud nemáte ve smlouvě výslovně uvedeno, že se převádí i movité věci, pak tyto převedeny nejsou. U movitých věcí se sice nevyžaduje písemná forma smlouvy, ovšem pro případ dědického řízení a prokazování daru lze doporučit, aby smlouva písemná byla. Proto doporučuji znovu navštívit právníka a uzavřít darovací smlouvu i na movité věci.

__

-

Obec chce ode mě odkoupit pozemek (ostatní plocha a způsob využití ostatní komunikace), který by jí posloužil k propojení komunikace, která je nyní přerušena tímto mým pozemkem. Nechci dělat problémy a pozemkem blokovat cestu, zároveň ale nechci, aby se z této komunikace stala frekventovaná silnice. Existuje nějaké věcné břemeno, které by nějakým způsobem omezovalo dopravu na daném pozemku (omezení rychlosti jízdy, instalování zpomalovacích prahů, .)? Existuje seznam věcných břemen, nebo ho lze libovolně nadefinovat?
Děkuji, Tomáš.

ODPOVĚĎ:
Pokud budete souhlasit s prodejem pozemku, pak nemáte možnost jakkoliv ovlivnit, jak frekventovaná cesta na pozemku bude. To byste musel bojovat v územním řízení a následném stavebním řízení, atd...Instalace zpomalovacích pásů či dopravního značení podléhá schválení správních úřadů a Policie, k tomuto nestačí pouze Vaše rozhodnutí. V tomto smyslu by samozřejmě bylo nejvhodnější pozemek neprodat. Seznam věcných břemen neexistuje a fakticky lze zřídit jakékoliv věcné břemeno, které se nepříčí zákonu. V tomto případě mě ovšem nenapadá, jak by takové věcné břemeno mělo znít a čeho byste se jím chtěl domáhat. Spíše by bylo na zvážení, že byste si pozemek ponechal a obci jej pouze pronajal či na něm nechal zřídit věcné břemeno průjezdu, apod. pro třetí osoby.

__

-

Mám prosbu o radu jak postupovat s neplatiči nájmu. Před 4 roky jsme pronajali náš byt v osobním vlastnictví 6-ti členné rodině. Za tuto dobu nám nezaplatili nájem cirka za 28.000 Kč. V březnu 2017 přišli s tím, že se stěhují do nového bydliště a byt dají do týdne do původního stavu a odevzdají klíče k bytu. Dnes (05.06.2017) je 5.6.2017 a dosud nemáme klíče k bytu, po opakovaných urgencích se vymlouvají, že v bytě mají ještě nějaké věci a odmítají klíče vydat. Dušovali se, že do konce měsíce května se kompletně vystěhují. Poslední rok už bydleli v bytě bez nájemní smlouvy, jelikož jsme jim řekli, že dokud nesplatí dluh, tak novou smlouvu nedostanou. Tak by mne zajímalo, zda mohu vyměnit zámek k bytu i bez asistence policie a jejich věci prostě vyhodit před dům, nebo musím podat trestní oznámeni a byt otevřít za asistence policie. Také by mne zajímalo přibližně na kolik cenově vyjde soudní řízení, samozřejmě dlužníci jsou srozumění, že jim stále nájem počítáme až do doby než dostaneme klíče. Takže konečný dluh bude větší. Předem děkuji za odpověď, Pavel.

ODPOVĚĎ:
Bohužel řešení situace nebude tak jednoduché a policie Vám v této situaci nepomůže, neboť toto jednání nájemníků nenaplňuje znaky žádného trestného činu. Věc by měla být řešena žalobou na vyklizení. Pokud se v bytě již nezdržují, pak toto lze řešit i výměnou zámku a uskladněním věcí ve skladě na jejich náklady. Věci na ulici vyhodit nemůžete, jelikož byste nájemníkům ještě odpovídali z titulu škody na těchto věcech. Takže nejjednodušší řešení, které doporučuji, je věci sepsat, nafotit, uskladnit a vyzvat je k vyzvednutí věcí a zároveň po nich požadovat částku odpovídající skladnému. Případné náklady na soudní řízení by se odvíjely od počtu jednání a pravděpodobně by dosahovaly řádů desetitisíců korun.

__

-

Nezaplatila jsem nesmyslné nedoplatky za služby /rok 2010, 2011, 2012/, dostala jsem výpověď z nebyt. prostoru, byl soud, než byl vynesen rozsudek tak mi bylo sděleno, že složenou kauci použila protistrana na zaplacení dluhů /nedoplatků za služby rok 2010, 2011, 2012/ a soud rozhodl, že nic nedlužím. Opakovaně jsem požadovala vrácení kauce a na to nikdo nereaguje. Jak můžu získat zpátky peníze? Bohužel to má nyní další pokračování - opět další nesmyslné nedoplatky za služby za rok 2013 za rok 2014 přeplatky - vyúčtování nejsou úplná a opakovaně mi byly zasílány s chybami a za rok 2014 skoro s ročním zpožděním. Po několika upozornění něco v nich opravily a pořád opakují, že to mají správně. Můžete mi, prosím napsat, jak je to s promlčecí lhůtou u nedoplatků za služby /nedoplatku za nájem/ připadá mi to, že protistrana vše protahuje, aby bylo vše promlčeno a nemusely nic přepočítávat. Za pozdě zaslané vyúčtování by mi měly zaplatit pokutu - za každý den zpoždění - platí pořád, že je to 100 Kč? Jsou nějaké kontrolní úřady, které mají možnost zkontrolovat správnost jejich účetnictví a nebo je na toto pouze soud? Jedná se o firmu 7 Ubytovací, která je správní firmou MČ Prahy 7, která tuto firmu založila a podklady, které dostává 7 Ubytovací jsou od Sdružení vlastníků byt. jednotek Šternberkova 17. Děkuji za zprávu, Vlasta.

ODPOVĚĎ:
Obecná promlčecí lhůta je tříletá a tato se vztahuje i na vymáhání nedoplatků či jistoty (kauce). Problémy s vyúčtováním skutečně může řešit pouze soud. Ano, možnost požadovat pokutu za opožděné vyúčtování je stále aktuální. Pokud byste řešila otázku vymáhání jistoty, pak byste se musela obrátit na soud s návrhem na vydání platebního rozkazu, kde byste situaci popsala a požadovala, aby soud vydal rozhodnutí, jímž uloží druhé straně povinnost Vám jistotu uhradit.

__

-

04/2017 se od nás manžel odstěhoval. Máme spolu 15. letou dceru. Ráda bych věděla, zda mám nárok na výživné na dceru, i když nejsme rozvedeni. Můj příjem je prům. 12.500 Kč. Dcera jde od září na střední a děsím se nákladů na školu. Ráda bych věděla, jak výživné řešit a kam se obrátit o pomoc. Děkuji, Kristina.

ODPOVĚĎ:
Oba manželé mají právo a povinnost podílet se během manželství na výchově a výživě dítěte, a to i finančně. Doporučuji pokusit se nejprve s manželem na výši výživného dohodnout. Pokud by Vám manžel na výživu dcery nijak nepřispíval a dohoda s ním by nebyla možná, můžete podat k soudu návrh na určení výše výživného. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci právník či pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD). Návrh je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vaší dcery, za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek.

__

-
Manželka podáva žádost o rozvod. Jej argument - nechce so mnou žiť, som starý. Ona 63 rokov, ja 71 rokov. Akú roľu hrá pri rozvode vek? Je zrejmé, že ona chce riešiť paralelne inú situáciu (nie nevera, ale náš starší syn finančne atď. (DNA syna hrá roľu v prospech niekoho? ) sa domnievam). Pravdou je, že mám silné lieky na tlak a z toho vypl. moja impotencia. Manželka pasívna osoba, nevzdelaná, bez záujmov a koníčkov. Ja vzdelaný (Ing.) aktívny, manager, skúsenosti doma i v zahraničí športovec so všestrannými záujmami. Som (sebakriticky, či sebachvalne) takmer vzorový manžel čo sa týka plnenia si povinností doma a starostlivosti. Máme 2 dospelé deti muži 1972 a 1978) - fandia matke v prípadoch keď nevedia posúdiť relevantne situáciu a ani jeden nechce na tému problému diskutovať. Príklad: "žiarlia" na mňa, keď je môj jediný 3ročný vnúčik šťastný, keď sa hrou učíme angličtinu a veľa vecí. dtto moja manželka je z toho zúfalá. Je šanca zastaviť rozvod v naznačenej konštelácii? Je možné Vás kontaktovať znovu, prípadne priamo tiež? Ďakujem pekne. Děkuji, Jan.

ODPOVĚĎ:
V případě rozvodu manželství může jít buď o rozvod nesporný (tzv. rozvod dohodou) nebo o rozvod sporný. Jestliže Vy s rozvodem nesouhlasíte, ale Vaše manželka na rozvodu trvá, půjde o rozvod sporný, který je časově i finančně náročnější. Oproti rozvodu nespornému se při sporném rozvodu zjišťují příčiny rozvratu manželství což znamená, že se prokazují například nevěra jednoho či obou manželů a jiné choulostivé skutečnosti, což může být pro Vás i Vaši manželku značně nepříjemné. Jakmile je manželství rozvedeno, může, ale také nemusí následovat řízení o vypořádání společného jmění manželů (SJM).

Je-li soužití manželů hluboce a trvale rozvráceno a nelze-li očekávat jeho obnovení, soud takové manželství většinou rozvede. Manželství však nemůže být rozvedeno v případě, že by byl rozvod v rozporu se závažnými okolnostmi, které jsou vymezeny v § 755 nového občanského zákoníku a kterými jsou především zájem nezletilého dítěte a zájem manžela, který se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma. Jestliže tedy s rozvodem manželství nesouhlasíte, doporučuji tuto skutečnost sdělit soudu a trvat na ní. Můžete argumentovat také výše uvedenými skutečnostmi – že jste se na rozvratu manželství převážně nepodílel, případně že by Vám rozvodem vznikl závažná újma (pokud to tak cítíte). Bude pak záležet na rozhodnutí soudu, jak celou situaci posoudí a zda manželství rozvede či nikoliv.

V případě dalších nejasností či dotazů nám můžete v lichý týden v pondělí zaslat běžný dotaz nebo využít tzv. přednostního dotazování. Přednostní dotazy jsou zpoplatněné, ale odpověď na dotaz obdržíte do tří dnů – více informací o přednostním dotazování najdete zde: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/zvyhodneni.html#prednostni-tazatele
Každý sudý týden v sobotu Vám je pak k dispozici online chat. Protože jsme „pouze“ internetovou poradnou, jiný kontakt – například telefonický či osobní – bohužel není možný.

__

-

Jsme s manželem rozvedeni. Při rozvodu jsme se na všem dohodli, ale odstupem času si bývalý manžel myslí, že děti navádím. Konkrétně se jedná o návštěvy dětí u něho. Děti mám v péči já. V rozsudku máme napsáno: Matka je ochotna umožnit otci styk s dětmi minimálně jednou za 14 dní na víkend i během prázdnin. Víkendy pravidelně dodržujeme, ale bývalý manžel chce i přesnou polovinu prázdnin mít děti u sebe. Má na to nárok? Starší dcera (11 let) tam tak dlouho být nechce. Může si určit, jak dlouho tam chce být? Děkuji, Simona.

ODPOVĚĎ:
Styk s dětmi by měl být realizován tak, jak je uvedeno v soudním rozhodnutí, tedy 1x za 14 dní o víkendu. Je ale obvyklé, že o prázdninách, kdy děti nechodí do školy, bývá styk s druhým rodičem delší – například 14 dní, případně i déle. Nejlepší by bylo se na styku dětí s otcem během prázdnin dohodnout. Pokud dohoda nebude možná a otec dětí bude trvat na tom, že je chce vidět častěji než jen o víkendech, může podat k soudu návrh na stanovení styku s dětmi v době prázdnin. Soud pak posoudí všechny okolností a buď jeho žádost zamítne, nebo jí vyhoví. Vzhledem k věku starší dcery by soud mohl přihlédnout i k jejímu názoru.

__

-

Potřeboval bych vědět, jak postupovat ve věci nesporného rozvodového řízení. Byl jsem na konzultaci u právníka - někdy koncem 1/2017. Ten mi vypracoval a poslal předlohu pro majetkové vypořádání SJM a návrh k soudu. Nějakou dobu trvalo, než jsme se s manželkou dohodli na majetkovém vypořádání a když k tomu došlo, poslal jsem onomu právníkovi dotaz, co dál. Jenže nereaguje, i když jsem mu vypracování smluv zaplatil. Je možné smlouvy podepsat a ověřit podpis u notáře nebo na úřadě, kde ověřují podpisy a žádost pak předat soudu osobně? Děkuji Vám za odpověď. Vladimír

ODPOVĚĎ:
Návrh na rozvod stačí podepsat obyčejně a podat k soudu osobně nebo poštou. Na návrh vylepte kolkovou známku v hodnotě 2.000,-Kč, jelikož za rozvod se soudu platí soudní poplatek v této výši nebo na návrh nic nelepte a soud Vás vyzve k úhradě poplatku převodem na účet. K návrhu přiložte dohodu o vypořádání SJM s ověřenými podpisy, tj. u notáře či na poště či na úřadě ověříte podpis Vy i manželka a dohodu přiložíte k návrhu. Tím je vše vyřešené a budete už jen čekat na nařízení rozvodového jednání.

__

-

Můj manžel, se kterým jsem žila 23 let, trpí Alzheimerovou chorobou/demencí (hodně způsobenou alkoholem). 11/2016 diagnoza: porucha kognitivních funkcí, počínající Alzheimerova choroba. Od té doby byl u dalších dvou psychiatrů, zprávy má jeho dcera. Závažnější problémy začaly zhruba před rokem - verbálními útoky na mojí osobu. Na podzim loňského roku se při cestě autem ztratil, následně auto prodal a začal být paranoidní, měnil zámky, neustále mu někdo něco bral a obviňoval bohužel z toho mojí rodinu. Máme každý z předchozího manželství děti a do letošního března se zdálo, že to není problém. Vycházela jsem s nimi velmi dobře, až do chvíle, kdy 1.4.2017 přivolal do bytu policii, že se jej pokouším otrávit a že mu nedávám peníze (což prokazatelně nebyla pravda). Týden na to mne začal škrtit a obviňovat, nadávat a že chci jeho peníze. Bohužel se to odehrálo na chalupě, kde jsem byla s vnučkami a byla jsem v takovém šoku, že jsem nezavolala policii. Jeho dceři řekl, že se mnou pouze zatřásl. Já jsem se z bytu odstěhovala k dětem, protože jsem se cítila a cítím ohrožená. Po velmi ošklivé korespondenci od jeho dětí, obviňování, že mě jde o peníze a podobně přesto, že jsem se nikterak nezřekla péče a to i finanční zodpovědnosti o něj a dokonce jsem na žádost jeho dcery jim vyšla vstříc a ponechala jsem ho bydlet v bytě, který je mým výhradním vlastnictvím. Během sociálního šetření na příspěvek na péči mne zbavil péče a jeho dcera se stala jedinou pečující osobou a on vyhlásil embargo na informace. Na podzim jsem mu zajistila veškerá odborná vyšetření. Od 1/2017 chodil pravidelně do denního stacionáře, který jsem mu taktéž zajistila a společně se sociálními pracovnicemi jsme mu stavěli program na míru. Dnes (12.06.2017) už bohužel i tam požádal, aby mi nebyly poskytovány informace, takže momentálně mám pouze velmi strohé informace o jeho zdravotním stavu. 5.5.2017 mi jeho dcera poslala mail, že manžel převedl z investičního fondu 157.000 Kč na její účet, přičemž manžel už více než půl roku neumí obsluhovat svůj účet a všechny úkony jsem do doby, než jsem se odstěhovala, prováděla já. V 9/2017 končí stavební spoření na jeho jméno na částku 637.000 Kč, které jsem po celou dobu spořila já. Vím, že tyto peníze jsou SJM a nezdráhám se je použít na jeho péči, ale připadá mi velmi nefér, že přesto, že můj manžel pobírá důchod a má k dispozici další peníze, jeho dcera odmítá se jakýmkoliv způsobem podílet na režii mého bytu, který nemohu užívat a platím si náhradní ubytování. Prosím poraďte, právnička mi radí, abych se rozvedla, ale že stejně o všechny prostředky přijdu a že bych jejich rodině, aby přistoupili na rozvod měla udělat velkorysou nabídku. Máme ještě chalupu, kterou se pokouším nyní prodat (veškerou režii platím já). Chalupa je také v SJM. Jeho dcera mi v posledním mailu napsala cituji: Do bytu se klidně vrať je přece tvůj, ale počítej s tím, že se tam s tátou můžeš potkat, má tam trvalé bydliště (a to se nezmění) a tím nárok na bydlení, má zamčený pokoj se svými věcmi. Pořád jsem doufala, že se nějak dohodneme, ale nyní už mne obviňují, i že jsem nevyhledala pro něj dostatečnou odbornou pomoc. Děkuji za jakékoliv rady. Žaneta

ODPOVĚĎ:
Pokud s Vámi manžel odmítá komunikovat a v podstatě se chová jako osoba, která není plně svéprávná, máte dvě možnosti - rozvést se nebo k soudu podat návrh na omezení svéprávnosti. Je pravdou, že dokud nejste rozvedeni, jsou vaše příjmy součástí SJM a máte oba povinnost hradit náklady na své nemovitosti a také oba právo do nich vstupovat. Majetková situace je tedy neřešitelná (pokud se manžel dohodnout nechce), dokud jste manželé. Teoreticky pokud skutečně vše hradíte sama, můžete ještě proti manželovi podat žalobu o příspěvek do rodinné domácnosti, tj. aby Vám přispíval na všechny náklady s vašimi majetky spojenými. On by ale zase mohl chtít příspěvek na pobyt v místě, kde aktuálně bydlí. Je to velmi složitá situace, která je skutečně nejjednodušeji řešitelná rozvodem.

__

-

Bydlím v družstevním domě, který má 24 bytových jednotek a 8 garáží. Čtyři bytové jednotky a čtyři garáže jsou převedeny do osobního vlastnictví. Celkem je to 1870/10000. Družstvo vlastní ten zbytek. Já mám v osobním vlastnictví jeden byt a jednu garáž - celkem 508/10000. Chci se zeptat, jak by se mělo správě postupovat při schvalování důležitých a finančně nákladných akcí. Vždy to totiž probíhá tak, že se ve sklepě sejde 12 lidí (vlastníci i družstevníci) a jak je většina pro "přehlasují" mě a mě pak nezbude, než platit úpravy, se kterými nesouhlasím a které nejsou potřeba. Na fondu jsem v mínusu (družstvo mi odečítá z fondu platby za akce, se kterými jsem nesouhlasila) a družstvo to po mě požaduje uhradit jednorázově a nyní se opět schyluje k další akci, kterou si družstevníci vymysleli. Můžou mě nutit platit za něco, s čím nesouhlasím? Jak je možné se účinně bránit? Společenství vlastníků zde není založeno. Nejde o nutné úpravy, ale např. digitální bezdrátové měření odběru vody, výtah v domě se 3 patry, zasklení lodžií atd. Děkuji za odpověď. S pozdravem Šárka.

ODPOVĚĎ:
V daném případě jste samozřejmě v nevýhodě, jelikož ve věcech, které vysloveně nezatěžují nemovitost (zástava, věcné břemeno, ...), stačí rozhodnutí většiny či dvou třetin. Proto je reálné, že Vás přehlasují. Pokud by se ale jednalo o rozhodnutí, které se vysloveně příčí zdravému rozumu či právu, můžete se obrátit na soud s žalobou na neplatnost přijatého usnesení.

__

-

6.6.2017 mi byla prostřednictvím mailu zaslána žádost o vyjádření se k bodům v rámci šetření Policie ČR /viz příloha/. Týká se to věci, která je stará 7 let a já si samozřejmě veškeré události již přesně nepamatuji a tak nevím jak případně odpovědět, abych neměl následně problém, i když toto šetření jak doufám neprobíhá proti mé osobě. Musím se ke všemu po tak dlouhé době vyjadřovat? Žiji již téměř 3 roky v USA a proto mi policie zaslala mailem. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Odpovězte podle pravdy. Pokud si nepamatujete nic nebo jen málo, uveďte, co si pamatujete a ke zbytku oznamte že si vzhledem ke značnému časovému odestupu více informací nepamatujete.

__

-

Nájemník má smlouvu na dobu určitou a běží mu tříměsíční výpovědní lhůta z důvodu opakovaného nedodržování termínu splatnosti nájmu. Neplatí nájemné a brzy bude dlužen za 3 měsíce nájmu. Mohu mu dát okamžitou výpověď podle § 2291, přestože už je ve výpovědi? Urychlil by se tím čas výpovědi. Pokud by neopustil byt do vypršení lhůty, jaké jsou nejrychlejší možnosti, jak ho dostat z bytu? Trestní oznámení za neoprávněné užívání cizího majetku a následná žaloba? Děkuji. S pozdravem, Norbert.

ODPOVĚĎ:
I v běžné výpovědi můžete dát nájemci okamžitou výpověď pro neplacení. Pokud se nájemce nevystěhuje dobrovolně, Policie Vám nepomůže, jelikož se jedná o civilní spor. Musel byste podat žalobu o vyklizení a následně byste mohl žalovat i bezdůvodné obohacení odpovídající nájmu za dobu, kdy se v bytě nájemce neoprávněně zdržoval.

Určitě ale na výzvu reagujte, pokud byste nebyl činný, hrozil by Vám případný postih.

__

-

Nedávno jsme spolu probírali kauzu zabavení věci a to vozidla taxi. Psali jste, že exekutor nesmí zabavit vozidlo, které slouží k podnikatelským účelům a je vedeno na IČO. Tak dnes (07.06.2017) (6.6.2017) v 15,30 hodin si pan Smékal přijel pro vozidlo i s policií a vůbec ho nezajímalo, že vozidlo je na IČO a že je to zdroj obživy a možnost jediného možného pracovního zařazení. Z důvodu částečné invalidity, kterou mám i přes upozornění a předložení veškerých dokladů, které se týkají evidence vozidla v dopravě, ve které podnikám. Řekl, že ho to nezajímá, tím mě vystavil dalšímu stíhání pro neplacení pohledávek, které již ode dnešního dne nemohu uspokojit. Už se můžu přihlásit jen na prac. úřad a skončit úplně bez prostředků. Proto vás prosím o radu, jak z tohoto problému ven. Děkuji za odpověď a s pozdravem Michal.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě zašlete obratem exekutorovi žádost o vynětí vozidla z exekuce s doložením listin prokazujících, že je používáno za účelem obživy. Pokud by tomuto nevyhověl exekutor, musí žádost postoupit soudu, který o ní rozhodne. Pokud jste v situaci, kdy nemůžete dostát svým závazkům, dostal jste se do úpadku a měl byste podat k soudu návrh na oddlužení, mediálně známý jako "osobní bankrot".

__

-

V srpnu 2015 jsem se provdala za cizince na území v ČR. Žijeme oba ve Španělsku, kde jsme oba cizinci. Sňatek zde nikdy nebyl legalizován. V srpnu 2016 jsem od manžela odešla, protože je tyran a už začal i s fyzickým napadáním. Není s ním žádná domluva, všechno musí být, jak on chce. Jaký je postup žádosti o rozvod v tomto případě? Budeme muset oba fyzicky do ČR před soud nebo je to možné uskutečnit skrze právníky, atd. Obávám se, že ho do ČR nedostanu. Děkuji předem za odpověď, Milena.

ODPOVĚĎ:
Podle § 47, odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém platí, že: Nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt.

Jestliže jste stále občankou České republiky, můžete podat žádost o rozvod u českého soudu. Pro řízení o rozvod manželství je místně příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice. Nelze-li uvedeným způsobem místně příslušný soud určit (protože jste neměli společné bydliště v České republice), je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení.

To, jakým způsobem bude soud probíhat, záleží na tom, zda půjde o tzv. nesporný rozvod (rozvod dohodou) nebo rozvod sporný. Pokud máte děti, budete se muset před samotným rozvodem dohodnout na péči o ně, na výživném apod. Dále je zapotřebí se dohodnout na vypořádání společného jmění manželů. Pokud se na těchto zásadních věcích s manželem dokážete dohodnout, můžete jít cestou nesporného rozvodu. Jestliže se na zásadních věcech nedohodnete, budete muset absolvovat nesporný rozvod, který je časově i finančně mnohem náročnější a pro manžele také nepříjemnější – soud při něm totiž zjišťuje příčiny rozvratu manželství. Při sepisování návrhu na rozvod manželství doporučuji využít služeb advokáta. Advokátem se můžete nechat zastupovat také u soudu, takže není nezbytně nutné, abyste s manželem byli při soudním řízení osobně přítomni.

__

-

Chtěl bych se zeptat jak můžou ovlivnit dluhy, které jsem si udělal za svobodna (kolotoč půjček a mikropůjček), majetek mé budoucí manželky?
Aktuálně mám několik půjček (celkem cca 250.000 Kč), které refinancuji do jedné, Nemám žádné exekuce. S přítelkyní se chceme za necelý měsíc vzít a proto bych se rád dozvěděl, co tento dluh může znamenat do budoucna.
Pokud by se stalo, že bych dluh neplatil, může moje budoucí manželka přijít o majetek nabytý po svatbě? Může být zabaven její majetek nabytý před svatbou (byt)? S dluhy souvisí i případné vedení mé osoby v registrech dlužníků. Může případně toto nějak ovlivnit naše budoucí manželství? Třeba žádost o hypotéku - i kdyby o ní žádala jen moje manželka sama? Měla by v tomto případě nějaký smysl předmanželská smlouva? Mohla by manželku ochránit před případným zabavením majetku? Je nutné tuto smlouvu uzavřít před svatbou, nebo to lze i během manželství? Předem moc děkuji za odpověď. S pozdravem, Pavel.

ODPOVĚĎ:
Pokud byste šel do manželství s dluhem, který by byl následně vymáhán exekučně, může exekutor zabavit i majetek, který jste získali po svatbě. Manželčin majetek nabytý před manželstvím postihnout nemůže. Doporučovala bych ale v případě reálné hrozby, že tato situace nastane, uzavřít předmanželskou smlouvu a vyloučit úplně vznik SJM po uzavření manželství. Tento krok můžete učinit i v průběhu trvání manželství tzv. zúžením SJM. Upozorňuji, že jak předmanželská smlouva, tak zúžení SJM musí být sepsány u notáře notářským zápisem. Vedení Vaší osoby v registru dlužníků může případnou hypotéku ovlivnit v tom smyslu, že pokud by bance nestačily pro účely hypotéky příjmy manželky a požadovala by další příjem, pak by se mohlo stát, že hypoteční úvěr neschválí, neboť jste jako spolužadatel a spoludlužník v registru dlužníků.

__

-

S manželem jsme se brali 04/2014. Od 09/2015 spolu nežijeme. Chceme se oba rozvést (oba souhlasíme s rozvodem). Nemáme děti ani společný majetek. Manžel má trvalé bydliště v Praze, já v Hradci Králové u rodičů a bylo tomu tak po celou dobu našeho manželství, i když jsme spolu žili v podnájmu v Praze. Ve kterém městě máme podávat žádost o rozvedení manželství? Sňatek byl uzavřen v Hradci Králové. Je vždy nutné si najmout právníka nebo lze podávat žádost i bez něj? Děkuji, Barbora.

ODPOVĚĎ:
Pro řízení o rozvod manželství je místně příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů. Předpokladem je, že v den zahájení soudního řízení alespoň jeden z manželů bydlí v obvodu tohoto soudu. Jestliže jste tedy žili společně v Praze ve stejném obvodu, kde má Váš manžel trvalé bydliště, podejte žádost k tomuto obvodnímu soudu v Praze. Nelze-li výše uvedeným způsobem místně příslušný soud určit, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení. Jestliže má manžel trvalé bydliště v jiném obvodu, než v tom, kde jste společně bydleli, pokud budete podávat návrh na rozvod Vy, podejte jej v Praze, pokud Váš manžel, musel by jej podat k soudu v Hradci Králové.

Jestliže se s manželem na podstatných věcech dohodnete, můžete jít cestou tzv. nesporného rozvodu (neboli rozvodu dohodou). Pokud navíc nemáte děti ani společný majetek, bude vše rychlejší a jednodušší. Vzory návrhu na rozvod manželství najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může (ale nemusí) pomoci advokát. Není tedy nutné najmout si právníka, žádost o rozvoj můžete podat i bez něj.

__

-

Mohu vymazat otce syna z RL, když od roku 2014 neplatí alimenty (zaslal mi jen 6 plateb), zájem o syna má minimální a je závislý na pervitinu a příteli vyhrožuje skrz újmu na zdraví. Mám pocit, že je to sociopat, takže s ním není kloudná řeč. Mám především strach o syna, aby se mu při styku něco nestalo, jelikož otec syna používá injekční stříkačky. Děkuji, Jitka.

ODPOVĚĎ:
Pokud byste chtěla, aby synův otec nebyl nadále uveden v jeho rodném listě, muselo by dojít k popření otcovství. Předpokládám, že s otcem dítěte nejste manželé a že k určení otcovství tudíž došlo souhlasným prohlášením učiněným před matričním úřadem nebo před soudem. Podle § 791 nového občanského zákoníku (NOZ) může matka dítěte popřít, že otcem dítěte je muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, a to ve lhůtách stanovených v § 790, odst. 1 větě druhé. Lhůta pro popření otcovství ve Vašem případě je šest měsíců ode dne, kdy bylo otcovství určeno souhlasným prohlášením rodičů na matrice nebo před soudem. Jestliže od souhlasného prohlášení o otcovství uplynulo více než 6 měsíců, pak už jste tuto lhůtu promeškala. Určitou možnost nabízí ještě § 792 NOZ, který říká, že: Je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. Můžete tedy zkusit podat k soudu návrh (žalobu) na popření otcovství a odvolávat se na § 792 NOZ. Vzory takového návrhu sice najdete k dispozici na internetu, ale pokud již došlo k uplynutí popěrné lhůty, doporučuji obrátit se při sepisování návrhu (žaloby) na advokáta a nechat se jím zastupovat u soudu.

Co se týče výživného, nepíšete, zda je určeno soudním rozhodnutím nebo dohodou mezi Vámi a otcem dítěte. Pokud výživné není určeno soudně, doporučuji podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vašeho syna návrh na určení výše výživného. Za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek. Pokud je výživné určeno soudním rozhodnutím, můžete na otce dítěte jednak podat trestní oznámení pro zanedbání povinné výživy a můžete dlužné výživné také vymáhat podáním návrhu na exekuci výživného z platu (je-li otec zaměstnaný) nebo prodejem jeho (ne) movitého majetku (má-li nějaký). Pokud ale otec dítěte není zaměstnaný a nemá žádné příjmy ani majetek, je možné, že dlužné výživné nevymůžete. Vyživovací povinnost může přejít i na prarodiče dítěte, ale to platí tehdy, když otec dítěte nemůže (například ze zdravotních důvodů) najít zaměstnaná a tudíž platiti výživné, nikoliv tehdy, kdy výživné platit nechce a vyživovací povinnosti se vyhýbá. Soudní řízení je navíc v takovém případě vedeno proti všem prarodičům, takže by výživné na Vašeho syna mohlo být vyměřeno i Vašim rodičům.

Jestliže máte obavy o synovo bezpečí a zdraví v době, kdy se stýká s otcem, můžete na to upozornit sociální pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě Vašeho bydliště. Ta může celou situaci prošetřit a případně podniknout kroky k nápravě.

__

-

Babička chce své plnoleté vnučce poslat na účet banky finanční částku cca 400.000 Kč. Platí se z této transakce nějaké poplatky, nebo daň? Děkuji Vám. Hana.

ODPOVĚĎ:
Dar od příbuzného v linii přímé je osvobozen od daně z příjmů dle § 10 odst. 3, písm. c), bod 1 Zákona o daních z příjmů. Vnučka nebude platit žádnou daň, ani nebude tento příjem uvádět do přiznání k dani z příjmů.

__

-

Od 09/2017 budu pracovat pro singapurskou firmu, která mě bude vysílat na lodě, kde budu pracovat jako technik (ne lodní doprava). Budu pracovat 8 týdnů a 8 týdnů budu mít volno, kdy plánuji cestovat po světě. Vždy mi bude vystavena pracovní smlouva na 8 týdnů. V ČR se nebudu zdržovat. V ČR mám pouze rodiče. Dosud pracuji a žiji ve Francii, kde platím veškeré daně a soc. a zdrav. pojištění. Takže zatím jsem daňovým residentem ve Francii, ale od září už nebudu. Chci se zeptat, zda po mě finanční úřad bude něco chtít, když netrávím 183 dní v roce v ČR, ale žádný doklad o tom, že mám jinde daňový domicil nebudu mít. Dosud jsem odhlášen, protože v ČR nežiji. Plánuji se vrátit po dvou letech a nechtěl bych pak něco doplácet apod. A dodatečný dotaz, pokud bych tedy daně z příjmu měl platit v ČR, musím také platit soc. pojištění, když v ČR nežiju? Zdravotní poj. mi zaměstnavatel bude platit, když budu pracovat, když nebudu plánuji si platit cestovní pojištění. Budu rád za jakoukoliv pomoc. Hezký den.

ODPOVĚĎ:
Co se týče zdravotního pojištění, za dobu, kdy budete mít uzavřenou se zaměstnavatelem pracovní smlouvu, by za Vás měl pojistné na zdravotní pojištění odvádět Váš zaměstnavatel. Dobu, kdy nebudete zaměstnán (nebudete mít uzavřenou pracovní smlouvu), můžete pokrýt uzavřením cestovního pojištění.
Pokud jde o sociální pojištění, platí zde obecné pravidlo, že budete podléhat právním předpisům státu, na jehož území budete činnost vykonávat. To znamená, že pokud budete vykonávat výdělečnou činnost v Singapuru nebo jinde v zahraničí, nebudou se na Vás již vztahovat české právní předpisy sociálního zabezpečení, ale budete podléhat právním předpisům dané země. Pokud tedy nebudete pracovat v ČR nebo nebudete mít jako místo výkonu práce uvedenou Českou republiku, nemusíte v ČR hradit sociální pojištění.
Jako daňový nerezident ČR máte povinnost v ČR zdaňovat pouze příjmy ze zdrojů na území ČR. Tyto příjmy jsou uvedeny v § 22 Zákona o daních z příjmů (např. příjmy z prodeje nemovitosti nacházející se v ČR atd.). Dle Vámi uváděných informací se domnívám, že v ČR nemáte povinnost příjmy ze zahraničí zdaňovat. Pokud by finanční úřad chtěl prokázat, že jste daňovým nerezidentem, můžete doložit např. pracovní smlouvu, doklady o ubytování a jiné důkazní prostředky, které budete mít k dispozici.

_

-

Dovolte mi Vás požádat o Váš právní názor na situaci, v níž jsem se v zaměstnání ocitla. Mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou. V září 2012 se mnou byl uzavřen dodatek k pracovní smlouvě, kterým se přeřazuji z funkce PR koordinátora na funkci účetní, a to po dobu rodičovské dovolené kolegyně (nebylo v něm přímo uvedeno datum ukončení přeřazení, jen obecně po dobu rodičovské). Kolegyně po rodičovské nastoupila zpět, ale už se vědělo, že to bude jen na několik měsíců a následně nastoupí na druhou mateřskou a rodičovskou, a po mě zaměstnavatel chtěl, abych ji nahradila i podruhé. Mě byla tedy přidělována i po dobu mezi jejími dvěma mateřskými / rodičovskými dovolenými jiná účetní práce a ve chvíli, kdy kolegyně nastoupila druhou mateřskou, převzala jsem opět její náplň práce. Nic dalšího kromě prvního převedení v září 2012 mi nebylo k podpisu předloženo. Kolegyně se z druhé mateřské vrátila v polovině letošního května a já ji nyní zaučuji. Jde nyní o to, jestli jsem účetní či jestli jsem se po návratu kolegyně automaticky stala opět PR koordinátorkou. Má původní pozice byla kvůli reorganizaci PR oddělení už zrušena, byla bych tedy velice pravděpodobně nadbytečná a bylo by to na regulérní výpověď z nadbytečnosti, kterou já bych přivítala. Domnívám se, že by to bylo pro mě nejjednodušší řešení, protože vzhledem k tomu, že mi bylo ze strany jednoho nadřízeného už i vyhrožováno vytýkacími dopisy a špatným referencemi, sjednotit se na dohodě o ukončení pracovního poměru dle podmínek, které si představuji, by bylo pro mě značně psychicky náročné.
Slyšela jsem ale i názor, že protože mi byly i po návratu kolegyně (a už je asi v tom případě jedno, jestli z první či druhé mateřské) přidělovány i nadále úkoly v rámci pozice účetní, převedení na jinou pozici se z dobu určité, tedy po dobu rodičovské, změnilo automaticky na dobu neurčitou. Byly bychom tu tedy na jedno místo účetní dvě, ale důvod pro výpověď z nadbytečnosti by to nebyl. To, že jsem účetní, odůvodňuje zaměstnavatel tím, že je to stejné jako v případě smlouvy na dobu určitou - když zaměstnavatel po jejím skončení přiděluje práci, stává se ze smlouvy na dobu určitou automaticky smlouva na dobu neurčitou. Předem děkuji za radu a srdečně zdravím, Uršula.

ODPOVĚĎ:
Taková situace není žádným právním předpisem řešena. Podle mého názoru došlo dodatkem ke změně pracovní smlouvy, konkrétně ke změně druhu vykonávané práce. Tato změna byla časově ohraničena. Výkon tohoto druhu práce proto skončil návratem kolegyně z rodičovské dovolené.
Názor, že dalším výkonem práce účetní došlo ke změně trvalé je dle mého názoru nesprávný. Tento postup se uplatňuje v případě smlouvy na dobu určitou, kdy následně dochází ke změně pracovního poměru na dobu neurčitou.
Vy však již smlouvu na dobu neurčitou máte uzavřenu. Druh práce takovýmto způsobem nemůže být změněn. V tuto chvíli by proto mělo platit původní ujednání a Vy byste měla vykonávat práci PR koordinátora.

__

-

Pokud lékař chybně (neúmyslně) vyplní pojistnou událost za pracovní úraz (Bolestné a Ztížení společenského uplatnění), může pojišťovna požadovat zpět vyplacené pojistné plnění? Nebo je nějaká promlčecí doba? Děkuji za odpověď,
Jiří.

ODPOVĚĎ:
Na Váš dotaz není možné dát jednoznačnou odpověď, neboť roli v této souvislosti hraje několik dalších faktorů.

V první řadě je podstatné, kdo vypracování předmětného lékařského posudku inicioval (zda poškozený zaměstnanec, jeho zaměstnavatel či pojišťovna). Dále je velmi důležité, zda si byl poškozený zaměstnanec či zaměstnavatel vědom toho, že se lékař dopustil chyby (v případě úmyslného neupozornění pojišťovny na chybu v lékařském posudku by bylo možné uvažovat dokonce o vzniku trestní odpovědnosti za trestný čin podvodu či pojistného podvodu).

Dle znění dotazu však předpokládám, že máte spíše na mysli situaci, kdy se lékař dopustí chyby, aniž by si toho kdokoli všiml, přičemž na základě chybného lékařského posudku je následně poškozenému zaměstnanci vyplacena vyšší náhrada (za bolest a ztížení společenského uplatnění), než na jakou mu vznikl nárok. Ta část náhrady, která byla poškozenému zaměstnanci vyplacena bez existence jeho nároku, by mohla být považována za bezdůvodné obohacení, k jehož vrácení by byl poškozený zaměstnanec povinen. V této souvislosti je však nutné poukázat na § 2995 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vedlo-li plnění k obohacení třetí osoby (zde poškozeného zaměstnance), vydá je ochuzenému (zde pojišťovně), jen pokud byl ochuzený k plnění přiveden lstí, donucen hrozbou či zneužitím závislosti nebo pokud nebyl svéprávný. Jelikož žádná z těchto podmínek by (jak předpokládám) nebyla splněna, nebyl by poškozený zaměstnanec povinen k vrácení bezdůvodného obohacení (které ostatně přijal v dobré víře).

Na straně chybujícího lékaře by samozřejmě vznikla odpovědnost za škodu, kterou pojišťovna utrpěla vyplacením vyšší částky, než jaká poškozenému zaměstnanci ve skutečnosti náležela (náhrady za nesprávně vyplacené pojistné plnění by se tak pojišťovna domohla po lékaři, nikoli po poškozeném zaměstnanci).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

-

Prosím o odpověď na dotaz přítele. S manželkou se rozvádíme, do SJM patří rodinný dům, který jsme postavili v manželství. Předmanželskou smlouvu nemáme. Koupi i stavbu rodinného domu jsem vlastně z většiny (až na nějakých pár desítek tisíc) financoval já z peněz, které jsem získal prodejem chaty, kterou mi daroval děda ještě před uzavřením sňatku, a také z finančních darů od mých rodičů. Celkem se mohlo jednat o víc jak 1.500.000 Kč. Stavbu jsem prováděl svépomocí. V dnešní době má ale nemovitost hodnotu možná ke 4.000.000 Kč. Má manželka právo na polovinu současné hodnoty nemovitosti při vyrovnání SJM, i když stavbu nefinancovala (byla v době stavby na mateřské dovolené - celkem 8 let)? Jak by postupoval soud při rozdělení majetku v případě sporného rozvodu? Děkuji. S pozdravem, Nina.

ODPOVĚĎ:
Pokud je nemovitost v SJM, pak by byla v rámci soudního řízení dělena na půl, tedy pokud by nemovitost zůstala ve vlastnictví jednoho, tento by druhému musel vyplatit polovinu tržní hodnoty nemovitosti stanovené znaleckým posudkem. Pokud jste ale do nemovitosti investoval výlučně své prostředky, které součástí SJM nebyly, máte právo tyto investice požadovat zpět, tj. Váš podíl by se o tuto částku navýšil. Je ale třeba tyto "vnosy" do nemovitosti prokázat, pouhé tvrzení nestačí. A právě v prokázání bývá nejčastěji u soudu problém, protože tok peněz mnohdy prokázat nelze, zvlášť pokud je to doba např. před dvaceti lety, kdy ještě nebylo tak běžné vše hradit prostřednictvím bankovních převodů. A tedy pak nelze započíst tyto neprokázané investice ve Váš prospěch.

__

-

Nechala jsem udělat novou elektroinstalaci a rozvaděč pro SDH. Na místě jsem se já a 2 členové SDH ústně domluvili s elektrikářem na 10.000 Kč. Při konečném vyúčtování žádá částku 13.000 Kč s tím, že on mluvil o ceně bez daně a byla tam nějaká práce navíc. Je ústní dohoda platná? Byl povinen nás informovat, že je jeho cena bez daně? Děkuji, Pavlína.

ODPOVĚĎ:
Smlouvu je samozřejmě možné uzavřít také ústně. V případě soudního sporu ji jste rovněž schopni svědecky prokázat.

Nebylo-li nic sjednáno o DPH, pak obecně platí, že se jedná o konečnou cenu a že sjednaná cena je včetně této daně. Opět by se v případě sporu muselo prokazovat, že smluvní ujednání bylo v tomto duchu.

Pakliže byla sjednána pevná částka za provedené práce, pak zhotovitel nemůže požadovat zvýšení ceny kvůli vícepracem. I pokud by byla cena určena odhadem, pak by Vás o navýšení musel informovat předem. Nárok na zvýšení ceny tedy není dán.

V každém případě uhraďte částku 10tis Kč, abyste ohledně ní nebyly v prodlení s placením. Kvůli zbylým 3 tisícům předpokládám nebude protistrana zahajovat soudní spor, zejména z důvodu nejisté důkazní situace.

__

-

Na co si dát pozor ve smlouvě při prodeji bez/s realitkou? Jak lze ošetřit smlouvou skryté vady NZ 5 let odstoupení, aby si něco nevymysleli fiktivně a byt nám nevrátili za 5let? Pokud nepůjdou peníze na účet před podpisem, co je pak nejbezpečnější a levná úschova? V bance dost drahá! U právníka z velké 10 let + fungující realitky bezpečně? Děkuji, Tomáš.

ODPOVĚĎ:
V obou případech doporučuji smlouvy konzultovat s advokátem, a to i když budete používat smlouvy od realitní kanceláře. Nechte zkontrolovat také zprostředkovatelskou smlouvu.

Pokud jde o skryté vady, pak jediným řešením minimalizace rizik je nechat byt důkladně zkontrolovat odborníkem a mít o tom písemný protokol, který rovněž předáte kupujícímu. Případně trvejte na tom, aby si kupující byt sám nechal odborně zkontrolovat a chtějte kopii protokolu.

Pro Vás jako prodejce bude v kupni smlouvě stežejní způsob a lhůty úhrady kupní ceny. Úschovu nedoporučuji dělat u RK, ale pouze u advokáta, nebo u notáře.

__

-

Jsme spolek zahrádkářů, zahrady jsou oploceny. Oplocení je v majetku zahrádkářského spolku. Zahrádky jsou v osobním vlastnictví jednotlivých členů. Uličky mezi jednotlivými zahrádkami a hlavní cesta je majetkem města. Město se o tyto prostory nestará a my bychom chtěli získat tyto cesty do vlastnictví spolku, abychom v případě potřeby mohli provádět potřebnou údržbu a práce, jelikož v těchto prostorech je uloženo potrubí pro užitkovou vodu k zalévání zahrádek, drenážní potrubí, které je už nefunkční a potřebuje rekonstrukci. Jelikož jsme spolek nevýdělečný, musíme dobře hospodařit z peněz a na zakoupení pozemků se nedostává. Můžete nám poradit, jak získat tyto pozemky co nejlevněji, případně za symbolickou korunu. Děkuji, Jakub.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě bude záviset pouze na městu, zda na spolek pozemky převede. Písemně se se žádostí o převod obraťte na majetkový odbor města, kdy uveďte důvody pro převod. Pokud by žádosti nebylo vyhověno, obraťte se na radu a starostu města, případně zkuste záležitost nadnést na zasedání zastupitelstva.

__

-

Bratr má s klientem sepsanou nájemní smlouvu, předmětem nájmu je auto. Smlouva a doklad o platbě byly předány pojišťovně, která bude nájemné proplácet. Pojišťovna ho upozornila, že jsou na ní chybně uvedeny smluvní strany. Bratr sebe napsal jako nájemce a klienta jako pronajímatele. Potřebovala bych vědět, jaký je vhodný způsob na opravu takové chyby? Doba trvání nájmu už skončila, celý problém se řeší kvůli pojišťovně. Děkuji, Zlata.

ODPOVĚĎ:
Sepište dodatek smlouvy, ve kterém uvedete, že došlo k záměně smluvních stran a že v tomto smyslu docházi ke změně smlouvy.

__

-

Ráda bych věděla, zda je možné, aby mi masérka nevrátila mou zálohu? Mám problémy s krční páteří, a proto jsem v lednu začala chodit na zdravotní masáže k masérce, která si vyžádala zálohu ve výši několika tisíc Kč. Na masáže jsem šla celkem 3x, bohužel nebyly pro mě vůbec přínosné. Masáže jsem chtěla ukončit a po masérce jsem žádala vrácení mé nevyčerpané zálohy. Bohužel, ta je odmítá vrátit, prý jsem podepsala, že nevyčerpaná záloha je nevratná. Nikdo mě o tom neinformoval. Osobně mi to připadá nefér. Je možné takto o mé peníze přijít? Moc děkuji za odpověď. Lenka.

ODPOVĚĎ:
Bez textu toho, co jste měla podepsat není možné věc náležitě posoudit. Nicméně mám za to, že by vám nevyčerpaná záloha měla být vrácena. Takové ujednání, které opravňuje masérku nevrátit zálohu lze považovat za nepřiměřené, a takové je ve spotřebitelských smlouvách zakázané. Jak sama uvádíte, musela byste navíc být s tímto seznámena.

Nyní doporučuji se obrátit na ČOI s návrhem na mimosoudní řešení sporu, kde rovněž získáte právní posouzení případu. Masérka také uvidí, že spor řešíte, a je možné, že zálohu dobrovolně vrátí. Pokud by toto nepomohlo, budete se muset obrátit s žalobou k soudu. V tom případě bych doporučil vyhledat pomoc advokáta.

Více informací a možnost online podání návrhu na mimosoudní řešení sporu naleznete zde:

https://adr.coi.cz/cs

__

-

Dne 29.8.2016 jsme uzavřeli s projektantem smlouvu na vyhotovení projektu rodinného domu. Ve smlouvě uvedeno, že projekt bude zpracován do 12 týdnů. Odstoupili jsme od smlouvy o dílo za překročení trojnásobné doby k vyhotovení. Odstoupení bylo zasláno dopisem doporučeně s dodejkou. Žádná reakce ze strany projektanta. Zaslána předžalobní výzva stejným způsobem. Projektant oba dopisy hned převzal, vše ignoruje, námi uhrazenou zálohu nevrací. Shrnutí práce projektanta: Projektant s námi sdílí přes disk na internetu rozpracované projekty, nechal vyhotovit radonový průzkum (nebylo řešeno přímo na místě stavby - nejsou zde vypovídající údaje o našem pozemku), výškopis - špatně čitelné údaje a postrádá důvěryhodnost změřených údajů; hydrogeologický průzkum - ignorován požadavek na zřízení studny, tedy budeme muset nechat vyhotovit znova a nemáme také důkazy, že byl skutečně dělán na našem pozemku. Máme v této situaci právo na náhradu celé zálohy? Nebo má nárok na uhrazení části za vykonanou práci? Máme šanci plně vyhrát spor a nárok na náhradu nákladů? Děkuji. Olga

ODPOVĚĎ:
Dle Vámi popsaných informací mám za to, že máte nárok na vrácení celé zálohy a šanci na úspěch v soudním sporu poměrně vysokou. V případě soudního sporu doporučuji využít služeb advokáta, který důkladně před podáním žaloby posoudí všechny podklady.

Před podáním žaloby doporučuji obrátit se na ČOI s návrhem na mimosoudní řešení sporu. Řízení je zdarma a rovněž zde získáte právní posouzení případu. Protistrana také uvidí, že situaci řešíte, a je možné, že zálohu vrátí. Vice informací a možnost elektronického zahájení řízení naleznete zde:

https://adr.coi.cz/cs

__

-

05/2017 koupen diamantový prsten, hl. kámen diamant 1 ks a ostatní kameny brilianty 6 ks. Společnost sídlí v Německu, ale prsten kupovaný na e-shopu s cz doménou. Po dodání jsem nechal prověřit v ČGL. Hl. diamant v pořádku, ale všech 6 ks briliantů má čistotu o několik tříd horší. V případě reklamace/odstoupení se prsten zasílá do Německa. Chtěl bych slevu z ceny produktu, mám na to právo? Může společnost odmítnout a chtít reklamaci vyřídit jiným způsobem? Jak se určuje velikost slevy z ceny? Mám právo na proplacení faktur z ČGL za prověření prstenu? V případě odstoupení/reklamace platí dopravu do Německa obchod? Jakým způsobem se náklady na dopravu uhradí a to před nebo po odeslání? Odpověď obchodu byla, že mohu odstoupit od smlouvy, jen v případě, že jsem neporušil "pečeť" na prstenu (plastové kolečko spojené provázkem s prstenem). Děkuji, Zdeněk.

ODPOVĚĎ:
Odstoupit můžete nezávisle na stavu pečetě za situace, kdy se ze strany prodejce jedná o vadné plnění.

Primárně je na Vás, jakým způsobem budete chtít vyřídit reklamaci. Je tedy možné požadovat slevu z kupní ceny. Určení výše slevy bude poměrně obtížné, měla by odpovídat rozdílu původní ceny a ceně, za kterou by se prsten ve zjištěné kvalitě běžně prodával. Toto by s jistotou určil soudní znalec. Při uplatnění reklamace slevu vyčíslete a pokud by s ní prodejce nesouhlasil, nechte prsten ocenit a požadujte také náklady za ocenění.

Náklady za dopravu při oprávněné reklamaci bude hradit prodejce. Náklady by měl uhradit až následně po té, co mu je vyúčtujete. Vzhledem k tomu, že se jedná o vadné plnění a porušení smlouvy, požadujte také náklady za prověření prstenu.

Pokud se s prodejcem nedohodnete, doporučuji se obrátit na Evropské spotřebitelské centrum, které pomáhá řešit mezistátní spory spotřebitelů. Více informací naleznete zde:

http://www.evropskyspotrebitel.cz

__

-

Chci se jen ujistit – koupili jsme v jednom z českých obchodů se židlemi (TON) lakované židle na míru. Bohužel, po cca půl roce běžného užívání kvůli větší vrstvě barvy na místě, kde se potkává podsedák a opěradlo, začala barva praskat. Reklamace proběhla vybroušením a přelakováním, ale vada se na 99% bude opakovat (nevyloučili to ani technici). Je potřeba v takovém případě čekat tzv. na třikrát a dost? Nebo je možnost odstoupit od kupní smlouvy už nyní? Vím, že odstoupit od smlouvy jde v případě, „Jde-li o vadu, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby věc mohla být řádně užívána jako věc bez vady“. Vada sice odstranit jde, ale s velkou pravděpodobností se bude opakovat (jen záleží na tom, kdy). Děkuji a zdravím, Lukáš.

ODPOVĚĎ:
Primárně budete mít právo na odstranění vady, tedy na opětovnou opravu vady. Odstoupit od smlouvy tak budete moci skutečně až při třetím výskytu stejné vady, a to dle ust. § 2169 odst. 2 občanského zákoníku, které zní:

Právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.

Právo odstoupit pro opakovaný výskyt stejné vady vzniká při třetím výskytu takové vady.

__

-

Mám dva dotazy u reklamaci zboží v záruční lhůtě.
1. Musí prodejce při přijímání daně věci popsat i její stav převzetí? Včetně jasného popisu závady? Pokud nepopíše musí on dokazovat zda zboží mělo / nemělo např povrchové vady? Mám papír s razítkem od prodejce kde je uvedeno: typ reklamovaného výrobku - věc indukční plotýnka, popis jen převzato do reklamace, moje a jeho adresa, datum, razítko, podpis.
2. Reklamoval jsem indukční plotýnku dne 09.05.2017 dnes (15.06.2017) je 15.06.2017 a
reklamaci mi prodejce stále nevyřídil. Rozumím postupu (lhůta 30 dnů), ale tento prodejce mi už jednou stejné zboží reklamoval měsíc a půl, já ho stejně převzal. Nyní se situace opakuje. Tehdy se vymluvil, že už zboží tam dávno leželo, ale nedalo se mi dovolat. Nesmysl, jelikož jsem s prodejcem od začátku reklamace používal pro komunikaci email včetně přidání telefonu. Zajímavé bylo, že po uplynutí 30-ti dnů se mi jeden den nedovolal ale dokázal poslat sms. Nyní mám jeho číslo i email. Teď jaký je vhodný postup pro vrácení peněz? Ozvat se mu že chci vrátit peníze a nebo počkat až mě kontaktuje sám a bude se opět vymlouvat? Pravděpodobná výmluva bude: přijaté zboží neslo povrchové vady - zamítnutí reklamace a nebo nešlo se dovolat zákazníkovi.
Děkuji předem za odpověď. Ladislav

ODPOVĚĎ:
Prodejce překročil zákonnou lhůtu pro reklamaci, kdy je s tímto překročením spojeno právo odstoupit od smlouvy a právo požadovat vrácení peněz. Lhůta neplatí, pokud jste se s prodejcem dohodl na delší lhůtě (což by mělo být uvedeno v reklamačním protokolu). O vyřízení reklamace musíte být do uplynutí lhůty prokazatelně vyrozuměn, argumentace prodejce o nemožnosti dovolání se proto nemůže obstát, pokud na Vás měl rovněž email a neprokáže, že Vám byla sms odeslána. Rovněž není relevantní, zda byla plotýnka poškrábána, či zda měla jiné vady, jedná se o poškození běžným užíváním a jde k tíži prodejce, že reklamaci nevyřídil.

Písemně proto odstupte od smlouvy a požadujte vrácení peněz, které jste za plotýnku uhradil. Odstoupení zašlete doporučeně, nejlépe s dodejkou na adresu prodávajícího. Odstoupení rovněž zašlete prodejci emailem.

V písemném odstoupení dále prodejce upozorněte, že se nevyřízením reklamace v zákonné lhůtě dopustil správního deliktu dle zákona o ochraně spotřebitele, za který mu hrozí pokuta až 3 mil. Kč, a že rovněž zvažujete podání podnětu k České obchodní inspekci k prověření tohoto deliktu. Toto by ho mělo přimět k vrácení peněz s tím, že by se vyhnul případné pokutě. Upozorňuji však, že nemůžete v dopise vyhrožovat, tedy napsat, že pokud nevrátí peníze, obrátíte se na ČOI. V tomto by mohl být spatřován trestný čin vyhrožování a celá záležitost by se mohla obrátit proti Vám.

Pokud Vám peníze vráceny nebudou, obraťte se ve shora uvedeném smyslu na Českou obchodní inspekci s podnětem na zahájení správního řízení pro spáchání správního deliktu.

Dále zahajte mimosoudní řešení sporu, které rovněž řeší ČOI, více informací včetně možnosti elektronicky zahájit řízení lze nalézt zde:

https://adr.coi.cz/cs

Pokud by ČOI nepomohla s vyřešením případu, resp. by prodejce dobrovolně nevrátil kupní cenu, pak se budete muset obrátit na soud se žalobou. V tomto případě doporučuji využít služeb advokáta, kdy náklady za právní zastoupení v zákonné výši by pak hradila strana, která spor prohraje.

__

-

A. Problém se týká bytového družstva (BD). Ve stanovách BD je následující článek:
Čl. 53 Zákaz konkurence člena představenstva
1) Člen představenstva nesmí podnikat v předmětu činnosti družstva, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody družstva pro jiného.
2) Člen představenstva nesmí být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby se shodným předmětem činnosti nebo osoby v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern, společenství vlastníků jednotek nebo družstvo, jehož členy jsou pouze jiná družstva.
3) Člen představenstva nesmí být současně členem kontrolní komise družstva nebo jinou osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat za družstvo.
4) Člen představenstva informuje předem družstvo o okolnostech podle odst. 2 (§ 710 zákona č. 90/2012 Sb.).
Předsedou BD se nedávno nechal zvolit podnikatel, který podniká, je jednatelem s. r. o. a v předmětu podnikání je uvedeno: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Dotaz zní: Může tento podnikatel vykonávat funkci předsedy BD?
B. Druhý dotaz, pokud mohu mít se týká následujícího.
Tento podnikatel si přivedl/resp. si vodí na schůzi BD advokáta a do zápisu ze schůze nechává zapsat (připravuje odkup 2 bytů a opravy domu za získané peníze) – řízením schůze je pověřen JUDr. XXX.
Domnívám se resp. bylo mi řečeno, že řízením schůze nemůže být pověřena cizí osoba a to ani právník. Je tomu tak?
Pozn. Před rokem byl na schůzi přítomen jiný advokát, který prohlásil, že schůzi řídit nebude a že bude pouze pořizovat zápis. Možná právě proto vyměnil předseda advokáty.
Pro doplnění informací k dotazu uvádím, že předmětem činnosti BD je:
pronájem nemovitostí, bytových a nebytových prostor včetně poskytování základních služeb spojených s pronájmem a údržbou bytového a nebytového fondu. Domnívám se, že s ohledem na čl. 53 zejména odst. (1) a (2) nemůže činnost předsedy vykonávat jednatel společnosti s ručením omezeným. Domnívám se také, že v seznamech oborů činnosti "výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živn. zákona" je řada oborů, které kolidují s čl. 53. Ten se mj. nyní také "pustil" do prodeje bytů, organizování oprav domu - vybral firmu, kterou zná a ostatní nabídky nevzal v úvahu. Děkuji za odpověď. Václav.

ODPOVĚĎ:
S Vaším názorem se plně ztotožňuji, jelikož je pravdou, že s předmětem činnosti BD může náplň některých živností, které se podřazují pod "výrobu, obchod a služby neuvedené.", být ve střetu zájmů. Teoreticky je možné, že si takový podnikatel může pro své podnikání z BD udělat výdělečný podnik. Řízením schůze v žádném případě nemůže být pověřena třetí osoba, ani právník, toto je v kompetenci představenstva. Nezbude Vám, než zvážit podnět na odvolání předsedy BD.

__

-

Rád bych se prosím zeptal, jak se mám bránit svůj pozemek proti sousedově elektrické přípojce. Problém je následující: Na dvou sousedících pozemcích jsou postaveny 2 chaty. Jednu vlastním já a druhou můj bratr (bohužel vztahy jsou špatné). Přes mojí zahradu vede jeho soukromá elektrická přípojka k jeho chatě. V současné době (už cca 4 roky) je však přípojka nefunkční, protože je prý porucha na mé zahradě. Před těmi cca 4 roky proběhlo ohledně nefunkčnosti el. přípojky místní šetření stavebního úřadu s účastí obecního úřadu. Výsledek byl, že bratr si může bez problémů vést kabel na svůj pozemek podél cesty, mimo můj pozemek a obec s tím souhlasí. Dosud tak ale neučinil. Já přitom nemám žádné věcné břemeno ohledně toho kabelu. Kabel přes mojí zahradu vede cca 30 let, kdy žili ještě rodiče a byla to má dobrá vůle, že jsem k tomu tenkrát svolil. Bratrova chata byla dříve chatou rodičů, kteří mu jí dali. Nyní někdo bratrovi poradil, že se má znovu obrátit na stavební úřad a ten že mně nařídí, abych kabel zpřístupnil (tj. kopání na zahradě). Moje argumenty jsou tyto:
1) Nemám věcné břemeno.
2) Stavební úřad již jednou rozhodl (místní šetření před cca 4 roky) a nemůže ve stejné věci rozhodovat podruhé.
3) Kabel je můj (před cca 30 lety jsem ho rodičům kupoval), ale dokázat to nemohu.
Stačí mně tyto argumenty? Musí vést kabel přes mou zahradu, když může bez problémů vést mimo mou zahradu a délka obou tras je cca stejná?
Velmi děkuji předem za odpověď a jsem s pozdravem, Marcel.

ODPOVĚĎ:
Rada, kterou Váš bratr obdržel, je v podstatě správná, řešení nastalé situace však nemusí být zdaleka tak přímočaré, jak si ho Váš bratr patrně představuje.

V první řadě je nutné vycházet z § 1022 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

- nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné;

- žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.

Občanský zákoník tedy výslovně počítá s tím, že vstup na sousedův pozemek má být umožněn za přiměřenou náhradu, přičemž soused není povinen vstup na svůj pozemek připustit, pokud jeho zájem na nerušeném výkonu vlastnického práva k vlastnímu pozemku převyšuje zájem souseda-stavebníka na provedení stavebních úprav (právě toto ustanovení, formulované v druhé odrážce výše, se na Váš případ vztahuje).

Dle občanského zákoníku je tedy Váš bratr primárně povinen pokusit se s Vámi o dohodu na vstupu na Váš pozemek a nabídnout Vám za to přiměřenou náhradu. Svému bratrovi můžete při této příležitosti sdělit, že se domníváte, že Váš zájem na nerušeném užívání Vašeho pozemku převyšuje jeho zájem na opravě vadné elektrické přípojky.

Není-li dohoda mezi sousedy možná, přichází v úvahu aplikace příslušných ustanovení stavebního zákona. Konkrétně dle § 141 stavebního zákona platí, že:

- pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací a k odstranění stavby nebo zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k sousedním pozemkům či stavbám na nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků nebo staveb, pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě;

- účastníkem řízení je ten, v jehož prospěch má být povinnost uložena, a ten, z jehož pozemku nebo stavby mají být práce prováděny;

- ten, v jehož prospěch byla povinnost podle první odrážky uložena, musí dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit; po skončení prací je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do předchozího stavu.

Pakliže tedy mezi Vámi a Vaším bratrem nedojde k dohodě ve smyslu shora uvedeného ustanovení občanského zákoníku, bude Váš bratr oprávněn iniciovat zahájení správního řízení dle stavebního zákona. Do tohoto správního řízení (jehož účastníkem samozřejmě budete) Vám doporučuji soustředit veškerou Vaši obranu.

Co se týče Vámi zmíněných argumentů:

a/ Neexistence věcného břemene:
Bylo-li vedení elektrické přípojky Vaším pozemkem z Vaší strany dříve odsouhlaseno, nachází se tato přípojka ve Vašem pozemku oprávněně. Pro vedení elektrické přípojky cizím pozemkem je samozřejmě nejvhodnější zatížit tento pozemek věcným břemenem (resp. služebností inženýrské sítě dle § 1267 a § 1268 občanského zákoníku), elektrická přípojka však může být oprávněně vedena cizím pozemkem i pouze na základě souhlasu vlastníka tohoto pozemku.

Svůj souhlas s vedením elektrické přípojky Vaším pozemkem můžete samozřejmě odvolat. V takovém případě by však byl Váš bratr povinen elektrickou přípojku z Vašeho pozemku odstranit, tedy rozkopat Vaší zahradu, o což, jak předpokládám, zájem nemáte.

b/ Minulé rozhodnutí stavebního úřadu:
Pokud stavební úřad provedl na Vašem pozemku v minulosti pouze místní šetření, předpokládám, že žádné rozhodnutí v této věci nevydal (nanejvýš konstatoval stávající stav a doporučil jeho řešení). Bylo-li tomu skutečně tak, jak předpokládám v předchozí větě, může stavební úřad v této věci rozhodnout i nyní.

c/ Vlastnictví kabelu:
Pokud nejste schopen prokázat, že elektrickou přípojku, resp. kabel, jste v minulosti kupoval Vy, je tento argument prakticky nepoužitelný.

V rámci řízení, které stavební úřad zahájí (pokud ho bude Váš bratr iniciovat) především namítejte hrubý nepoměr mezi bratrovým zájmem na opravě elektrické přípojky (což je problém, který Váš bratr několik let neřešil) a Vaším zájmem na nerušeném užívání Vašeho pozemku. S přihlédnutím ke skutečnosti, že Váš bratr může vést mimo Váš pozemek novou elektrickou přípojku, aniž by tato trasa byla delší než trasa stávající, by měl stavební úřad dospět k závěru, že zahájení výkopových prací na Vašem pozemku je natolik citelným zásahem do Vašeho vlastnického práva, že nemůže převážit Vaše právo na nerušeném užívání Vašeho pozemku. Pokud oprava stávající elektrické přípojky i zbudování nové elektrické přípojky obnáší přibližně stejný rozsah výkopových prací, neměl by stavební úřad svolit k tak citelnému zásahu do Vašeho vlastnického práva k Vašemu pozemku. Můžete rovněž namítnout, že podmínky pro autoritativní rozhodnutí stavebního úřadu nejsou splněny, neboť Váš bratr se nepokusil se s Vámi na vstupu na Váš pozemek dohodnout. Tyto argumenty, stejně jako argument o neexistenci věcného břemene (byť se jedná o argument sporný) písemně sdělte stavebnímu úřadu (stavební úřad bude povinen k nim při svém rozhodování přihlédnout, resp. se s nimi vypořádat).

Případnou obranu proti bratrovu postupu by bylo možné vést i prostředky soukromého práva (podáním návrhu na vydání předběžného opatření a následně podáním žaloby), v současné chvíli je však podstatnější soustředit se na správní řízení, které Váš bratr možná iniciuje.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník

zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

-

Mám složitý problém. V roce 2006 jsem se vdala a odstěhovala jsem se k manželovi, který vlastnil RD a tam jsme začali bydlet. Bydlela tam i jeho matka, ale bez věcného břemene, kdysi mu ten RD dala. V roce 2007 se nám narodil syn. V roce 2008 si chtěl manžel vzít hypotéku na splácení jeho a matčina úvěru a stavby vedlejšího vchodu. Jeho matka mi začala dělat problémy, psychicky mě deptat. Úvěr amerika 1.200.000 Kč se vzal v bance a zároveň mi manžel daroval půlku RD přes notáře. Po úvěru ale začal měnit názory, jednou, že se z úvěru pořídí nemovitost, potom že bude rekonstruovat garáž, a další nápady takže už tehdy mluvil o tom, ze se pořídí nemovitost. Vedlejší vchod odmítla matka. Uplynulo několik měsíců a soužití s matkou bylo natolik neúnosné, psychický teror, který řešili i sousedi s tchyní, že mě v podstatě vyhodila. Já s dítětem 1,5 měsíce odešla a z úvěru jsem pořídila byt, aby jsme měli kde bydlet, jelikož jeho matka mi hrozila likvidací a odebrání syna. Manžel o tom věděl a dokonce jsme byli dohodnuti, pokud se k sobě vrátíme byt pronajmeme. Nicméně podala jsem žádost o rozvod a řešila vše v poradně, abych zachránila manželství. Chci říct že, druhý důvod byl alkoholismus, který před svatbou zatajili s matkou a já se to dozvěděla až po svatbě. Byt, který jsem pořídila, jsem prvně chtěla napsat na sebe. Podepisovala jsem zálohu na sebe, jak se ale byt měl koupit, manžel začal vyhrožovat, že mě takzvaně vybílí a že mi všechny věci co mi rodiče narychlo koupili pro mě a syna postel, gauč atd., že mě to odstěhuje. Proto jsem šla k místnímu právníkovi, co dělat a on poradil, abych byt přepsala na otce a já to udělala s tím, že jsem s otcem sepsala dohodu, že byt je můj. S tím, že manžel to věděl a že jsme se domluvili s manželem, že situaci která vznikla, že jí začneme řešit v poradně. Žádost o rozvod jsem stáhla vrátila se k manželovi a bylo domluveno, že byt budeme pronajímat, byt si nafotil a počítalo se s tím, že najdeme nájemce. I když já už nájemce měla, mého bratra, který sháněl byt. Jenže po 1 měsíci mě jeho matka vyhnala a vyhrožování se začalo stupňovat, to můžou dosvědčit sousedi, které taky deptala. A já odešla do bytu. Celou dobu mě psychicky deptali manžel a matka s tím, že matka byla odsouzena za stalking soudem a manžel skončil několikrát na přestupkové komisi s tím, že jsme se domluvili že žalobu za vyhrožování na manžela stáhnu, což se stalo. On v roce 2009 ovšem zažaloval mého otce návrh na vydání platebního rozkazu peníze, za které se koupil byt. S tím, že jsem to dala právníkovi a manžel po pár měsících souhlasil a stáhl žalobu na mého otce a k soudu nikdy nedošlo. A my se tedy rozvedly, majetkově vypořádali v roce 2011. Vše připravoval právník a vzhledem k tomu, že manžel nechodil do práce - alkohol, dost si napůjčoval a při vypořádání jsme zároveň prodali společně RD, mě zůstal byt a jemu asi 700.000 Kč a pohledávky a hypotéka byla prodejem zaplacena. S tím, že jsme si dali do vyrovnání, které dělal právník, že nebude po mě nic nárokovat do budoucna. A já si byt z otce přepíšu na sebe, což se stalo. Celou dobou jsem se snažila posílat nějaké peníze a nechtěla jsem první rok ani alimenty, aby na hypotéku nebyl sám tak to bylo domluveno. Do baráku jsem investovala 250.000 Kč, 60.000 Kč jsem dostala od rodiny a cca 30.000 Kč jsem dala do vybavení, které prodal. 40.000 Kč jsem měla já na knížce hotovost, kterou jsem taky nechala v RD. V roce 2016 na mě podal žalobu o vrácení daru. Můžete mi poradit, nemyslím si, že bych ho okradla a on se mnou neustále soudí alimenty, styk pořád dokola. Jinak se synem se nestýká, soud mu nařídil před dvěma lety poradnu, protože psychicky deptali syna ale on odmítl poradnu. Tchýni jsem několikrát nahlásila na policii, vždy to skončilo na přestupkovém. Prosím o radu a zhodnocení celé situace. Děkuji Stáňa.

ODPOVĚĎ:
Vaše situace je samozřejmě komplikovaná a jistě velmi stresující, ale v dotazu prakticky postrádám dotazy, na které lze právně kvalifikovaně odpovědět. Ze situace je zřejmé, že žaloba o vrácení daru nebude úspěšná, jelikož spíše on a jeho matka se vůči Vám dopouští hrubého jednání. Listiny o projednávaných přestupcích doporučuji doložit k žalobě o vrácení daru, Pokud jde o problematiku styku otce se synem a výživné, tak je to velmi nepříjemný kolotoč soudních jednání. Pokud se otec neumoudří, bohužel nezbude, než toto absolvovat, dokud nebude syn zletilý, případně v rámci řízení o styku a výživném požadovat na osobnost otce psychiatrický posudek.

__

-

Dva podíloví spoluvlastníci (sourozenci) darují nemovitost včetně RD dětem jednoho z dárců. Mohou být v darovací smlouvě sjednány pro druhého dárce, který je strýcem obdarovaných dětí a nebydlí v tomto domě, obdobné požitky jako pro výměnkáře (dárce č. 1 a jejího manžela), kteří v tomto domě bydlí, mám tím na mysli doživotní požitky jako přispět pomocnými úkony v nemoci, při úrazu či v podobné nouzi, dle potřeby zdarma zajistit dopravu k lékaři, na požádání zařizovat nákupy atd. Lze tak platně učinit jen ve smlouvě nebo i jako reálné břemeno se zápisem vkladu do KN? Pro dárce č. 1 a jejího manžela se sjednává současně s převodem nemovitosti výměnek v RD, kde oba bydlí. Pokud se v darovací smlouvě výměnek vyhradí oběma manželům výslovně včetně souhlasu s přijetím výměnku oběma manžely, musí být i manžel nedárce v darovací smlouvě uveden jako strana smlouvy tj. včetně generálií v úvodu smlouvy a podpisu na konci smlouvy? Anebo ve smlouvě vůbec nemusí manžel nedárce vystupovat jako strana smlouvy (a tedy se ani vyjadřovat) a to s přihlédnutím k § 2712 NOZ? Děkuji. František

ODPOVĚĎ:
Ano, v daném případě lze Vámi uvedené požitky sjednat i pro strýce obdarovaných, rozhodně bych doporučovala toto sjednat a detailně vymezit ve smlouvě. Pokud má být výměnek sjednán manželům, pak i manžel, který není dárcem, ve smlouvě musí být jako smluvní strana uveden, resp. bude uveden společně se svým manželem na straně výměnkáře a jeho podpis na smlouvě se vyžaduje.

__

-

Dobrý den, mám na Vás hned dva dotazy.
1. Můj tchán je zbavený svéprávnosti, je to Slovák a je na psychiatrii v Lučenci. Je to schizofrenik. Neustále telefonuje ať ho vezmeme k nám na trvalo. Mám obavy co by s toho bylo, jaké povinnosti by nám s toho plynuli a jaký je postup.
2. Žijeme v ČR s trvalým pobytem i když jsme Slováci. Já mám dceru s prvního manželství která je svěřena bývalému manželovi a žije na Slovensku-je ji 14 roků. Chceme aby dcera k nám přijela na prázdniny do ČR ale nevíme jaké potvrzení nebo povolení je nutné případně jestli ji budeme moct vzít sebou na dovolenou do Maďarska.
Děkuji za odpověď. S pozdravem, Jana.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Přestěhování tchána do České republiky:
V tomto ohledu je v první řadě nutné vyřešit medicínskou stránku věci, tzn. zjistit, zda může být Váš tchán vůbec propuštěn ze zdravotnického zařízení v Lučenci a dále zjistit, zda je nutné, aby byla Vašemu tchánovi v České republice poskytována obdobná zdravotní péče (tzn. zda bude nezbytné, aby byl Váš tchán opět hospitalizován, popř. zda postačí ambulantní léčba či zda není žádná léčba nutná). V tomto ohledu komunikujte s ošetřujícím lékařem Vašeho tchána.

Pakliže bude nutné, aby byla Vašemu tchánovi poskytována v České republice nějaká zdravotní péče, obraťte se dále na zdravotní pojišťovnu Vašeho tchána a informujte se zde o podmínkách, za jakých je možné, aby byla tato zdravotní péče za Vašeho tchána hrazena slovenskou zdravotní pojišťovnou.

Pokud by Váš tchán hodlal na území České republiky pobývat více než 3 měsíce, bude nutné, aby získal potvrzení o přechodném pobytu (§ 87a zákona o pobytu cizinců), resp. bude později možné zařídit Vašemu tchánovi na území České republiky trvalý pobyt (§ 87g a násl. zákona o pobytu cizinců). V tomto ohledu Vám doporučuji konzultovat nutný postup s některým pracovištěm cizinecké složky Policie České republiky.

Je-li Váš tchán omezen ve svéprávnosti, bude zapotřebí, aby s jeho odchodem ze zdravotnického zařízení na Slovensku a se změnou místa pobytu souhlasil jeho opatrovník.

Podrobnější informace k jednotlivým nezbytným krokům Vám může sdělit zastupitelský úřad Slovenské republiky:

https://www.mzv.sk/web/praha

2/ Prázdninový pobyt dcery v České republice:
Bude-li Vaše dcera pobývat na území České republiky méně než 3 měsíce (což s ohledem na délku letních školních prázdnin předpokládám), nebude k jejímu pobytu žádné zvláštní povolení zapotřebí. Vzhledem k tomu, že Česká republika, Slovenská republika i Maďarsko se nacházejí v tzv. Schengenském prostoru, bude pohyb Vaší dcery na území těchto států volný.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/


-

Dne 30.4.2017 jsem poslala výboru SVJ reklamaci k vyúčtování služeb a nákladů za rok 2016 (domnívám se, že mi byly naúčtovány některé náklady za služby neoprávněně), ale dodnes jsem nedostala žádnou odpověď. Protože mám nedoplatek, musím jej zaplatit nebo mohu se zaplacením počkat až do té doby, než se moje reklamace vyřídí? Děkuji, Helena.

ODPOVĚĎ:
Reklamace služeb nemá odkladný účinek, to znamená, že je nezbytné vyúčtování zaplatit, i když s výší částky nesouhlasíte (v opačném případě riskujete vymáhání dlužné pohledávky s případnými
sankcemi). V případě, že poskytovatel služby Vaši reklamaci vůbec nevyřídí, máte možnost se obrátit např. na Energetický regulační úřad, který dohlíží nad dodržováním předpisů v oblasti elektroenergetiky (elektřiny, plynu). Pokud bude prodlení s vyřízením na straně výboru SVJ, teoreticky se po nich můžete domáhat náhrady škody, která Vám byla jejich liknavostí způsobena.

__

2015 jsem já (a jiné osoby) nabyl pozemků skrz darovací smlouvu. Na těchto pozemcích byla uzavřena nájemní smlouva na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 10 let. Nyní zde probíhají "komplexní pozemkové úpravy" a já bych chtěl na části mých pozemků vybudovat lesopark a tudíž z oné části mých pozemků s nájemce vypovědět smlouvu (skrz každoroční splavování půdu a půdní eroze). V dokumentu "Pozemkové úpravy - 2. aktualizované vydání" vydané Ministerstvem zemědělství jsem se dočetl, že po pozemkových úpravách všechny nájemní smlouvy zanikají, protože zanikl původní objekt nájmu (přečíslování a scelení parcel).
Čili to by znamenalo, že po pozemkových úpravách mohu s nájemcem uzavřít novou nájemní smlouvu pouze na část pozemků, které by měli zůstat nadále ornou půdou a na druhou část pozemků bych smlouvu o nájmu neuzavíral a mohl začít s procesem projektu lesoparku (povolení od úřadů, život. prostř., průzkumy, atd…).
Ovšem v darovací smlouvě, s kterou na mě přešla i povinnost pronajímatele a další povinnosti se píše:
Hlava V. - Další ujednání
1. V případě, že předmět nájmu - pronajaté pozemky, ať už všechny či jen některé z nich, budou dotčeny provedením pozemkových úprav dle platných právních předpisů a pronajímatel pozbude vlastnické právo k těmto pozemkům a na místo těchto pozemků nabude vlastnické právo k jiným pozemkům, dohodly se smluvní strany na tom, že předmět nájmu dle této smlouvy se automaticky změní tak, že na místo pozemků, které byli dotčeny provedením pozemkových úprav a ke kterým pronajímatel pozbyl vlastnické právo, se předmětem nájmu dle této smlouvy stanou nové pozemky, ke kterým nabyl pronajímatel vlastnické právo v rámci pozemkových úprav. Na trvání nájmu dle této smlouvy nemá vliv, pokud dojde k přečíslování pronajatých pozemků. Nastanou-li výše uvedené skutečnosti, bude to, že tyto skutečnosti nastaly, deklarováno písemným dodatkem k této smlouvě.
Má otázka zní. Je toto ujednání ve smlouvě vůči zákonu a probíhajícím komplexním pozemkovým úpravám platné a nebo tato smlouva zanikne jak se píše v METODICE o pozemkových úpravách vydaným Min. zemědělství i přes veškerou nevoli nájemce (zeměď. družstva)?
Můj postoj je takový, že bych chtěl aby tato smlouva ihned zanikla a já mohl zrealizovat projekt lesoparku. Pokud by nezanikla je možná i jiná varianta než výpovědí s 10 letou výpovědní lhůtou či oboustrannou výpovědí (nájemce / pronajímatel)?
Děkuji, Jindřich

ODPOVĚĎ:
Nájemní smlouva je soukromoprávním ujednáním, tedy strany si mohou sjednat vše, co se nepříčí zákonu. Metodika je z principu chápána pouze jako doporučení, nikoliv jako závazný akt. Proto dle mého názoru Vámi citované ustanovení smlouvy není neplatné a je třeba se jím řídit. V důsledku toho tedy smlouva automaticky nezanikne a je možné ji ukončit pouze tak, jak bylo ve smlouvě ujednáno. Automatický zánik smlouvy by bylo možné předpokládat pouze v případě, že by smlouva problematiku změny pozemků a parcel v důsledku pozemkových úprav vůbec neobsahovala.

_

11/2013 jsme přes makléře pobočky jisté realitní kanceláře franšízového typu pronajali náš byt. Protože jsme dlouhodobě mimo ČR, makléř převzal od nájemníků kauci a nájem za jeden měsíc s tím, že nám vše vloží na účet. V nájemní smlouvě uvedl, že tato "částka bude předána uvedenému makléři, panu XZ, zástupci oné realitní kanceláře, který je oprávněn tuto částku převzít". Peníze na účet nikdy nedošly, makléř nereagoval ani na naše telefonáty, ani na maily. Spojili jsme se s manažerem pobočky realitní kanceláře, pod jejíž hlavičkou makléř působil, a ten nám oznámil, že makléř žádné oprávnění vybírat peníze od zákazníků neměl, a s makléřem ukončil spolupráci. Zajímalo by mě, jestli finanční zodpovědnost za škodu, která nám vznikla, nenese zodpovědnost v našem případě také realitní kancelář, a není tudíž povinná částku za makléře uhradit. V tzv. "Garanci kvality" uvádí zmíněná realitní kancelář, že její agenti jsou proti škodě, kterou mohou způsobit, pojištěni. Jak bychom měli dále postupovat? Děkuji, Zdenka

ODPOVĚĎ:
V tomto případě je možné postupovat dvěma cestami, buď podat trestní oznámení na podezření z podvodu či se obrátit na advokáta a jeho prostřednictvím řešit náhradu způsobené škody jednáním, k němuž dotyčný nebyl oprávněn. Případně uvedené cesty kombinovat.

S ohledem na Vaši dlouhodobou nepřítomnost v republice doporučuji vyhledat advokáta, který v uvedené věci bude jednat, a to jak ve vztahu k policii (podáním trestního oznámení), tak i případným podáním žaloby na dotyčného makléře.

Vztah realitní kanceláře a makléře je obvykle vztah podnikatele a OSVČ, který výrazným způsobem omezuje odpovědnost realitní kanceláře za jednání makléře (pokud navíc makléř jednal nad rámec svého oprávnění je takovým jednáním vázán sám, nikoliv realitní kancelář). Zda by přesto bylo možné postupovat i cestou odpovědnosti realitní kanceláře lze stanovit pouze na základě obsahu smluvního vztahu mezi Vámi a daným makléřem, což není v kapacitních možnostech bezplatné právní poradny.

_

1) Když spáchám např. 3 přestupky v jeden den na jednom místě, budu trestán jen za ten nejzávažnější?

2) Je stále aktuální možnost promlčení přestupku (přestupek nemůže být projednán později, než jeden rok od spáchání)?
A zdali platí tato možnost i v případě řízení bez řidičského oprávnění a jízdy pod vlivem alkoholu do 0,3 promile?
Přestupek byl spáchán 13.5.2013 a datum předvolání k řízení o přestupku je 13.1.2014. Myslíte, že je reálná šance zdržet to o dalších 5 měsíců? Případně jakého postupu bych se měl držet?
Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
1) nelze stanovit jednoznačně; zásada trestního řízení nastíněná v dotazu se pro správní řízení (tedy pro řízení o přestupku) použije za podmínek stanovených v § 57 zákona č. 200/1990 Sb. Podle odkazovaného ustanovení nestačí pouze skutkové okolnosti (tedy jedním jednáním více přestupků), ale musí být splněny i skutečnosti procedurální (tedy příslušnost správního orgánu k projednání všech přestupků)

2) roční lhůta k prekluzi přestupku je stále platná.
řízení bez řidičského oprávnění lze vyřídit jako přestupek pokud se nejedná o maření výkonu úředního rozhodnutí, což je trestný čin. I tento přestupek v souvislosti s dalším přestupkem může během uvedené lhůty prekludovat, pokud nebude projednán. Zda k prekluzi opravdu dojde, aniž by byl přestupek projednán záleží na aktivitě správního orgánu; šanci na prekluzi přestupků nelze odhadnout.

K poslednímu dotazu uvádím, že předmětem činnosti poradny není poskytovat poradenství mařící činnost správních orgánů vymáhajících dodržování právních předpisů.

_

Rozvod 10/2008. Máme RD v SJM, ona se svévolně odstěhovala. Nabídl jsem jí 700 000 KČ + sám doplatím zbytek dluhu na RD 66 000 Kč, což vše za svědectví jejího otce exmanželka odmítla.
7.6. 2013 mi přišel od samosoudkyně dopis, který obsahuje žalobu s návrhem zrušení podílového vlastnictví, kde exmanželka požaduje přes svou právničku vyplatit 950 000 Kč z odhadu obvyklé tržní ceny celé nemovitosti ve výši 1 900 000 KČ s tím, že se pak stanu vlastníkem RD. V žalobě píše, že odhad provedl realitní makléř v roce 2012 (odhadu makléře jsem se neúčastnil ani jsem o něm nevěděl), dále je v žalobě napsáno, že jsem s bývalkou nedostečně komunikoval a zkrátka, že za to, že se nemovitost do dnešní doby neprodala mohu já a že to vše zdržuji (byť to není pravda - dům jsem inzeroval a manželka prodej nakonec odmítla pro nízkou prodejní cenu prodat). K žalobě se mám písemě vyjádřit do 6.7. 2013.
Exmanželka se o RD nějak nestará, zajímají jen a jen peníze z nemovitosti, přestože do ni nevložila ani korunu ani práci. A vůbec nechce ani slyšet nechat celou nemovitost potom dětem s tím, že se oni budu starat.
Co se stane, když do vyjádření k žalobě napíšu, že o nemovitost mám zájem, ale za podíl exmanželky jsem schopen vyplatit jen 475.000 Kč + splatím dluh na RD dnes (18.10.2017) asi 50.000 Kč. Více peněz již nemám, zadlužit se v dnešní době nehodlám je mi 47 let, jiné bydlení nemám.
Když s tím nebude souhlasit, tak ať si svůj podíl za 950 000 KČ prodá přes toho realitního makléře co jí provedl odhad.
Může soud případně nařídit soudní prodej nemovitosti, když mám zájem v RD bydlet, ale na vyplacení částky nemám více peněz než mám možnost zaplatit? Zadlužit se nechci. Může mě exmanželka nějak z domu "dostat" - tzn. vystěhovat či dům prodat bez mého souhlasu?
Dle mého mínění je bývalky podíl za této situace s nemovitostí stejně samostatně v neprodejný. Částka 475 000 KČ je dle mého názoru adekvátní, protože v naší lokalitě RK vykupují nemovitosti za 50% obvyklé tržní ceny. Zřejmě ani soudní prodej o kterém zatím neuvažuje by jí větší částku nezajistil. Prostě ideální 1/2 tohoto domu jí nikdo v dnešní době nekoupí a za 950 000 KČ už vůbec ne. Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Pro potřeby odpovědi je nejdříve nutné zjistit, jaký je právní řežim předmětné nemovitosti.

Z dotazu vyplývá, že v roce 2008 proběhl rozvod manželství. Kdy bylo vypořádáno společné jmění manželů a jak?

Pokud společné jmění manželů vypořádáno nebylo, nebo bylo vypořádáno z části mimo danou nemovitost, a rozhodnutí o rozvodu manželství nabylo právní moc v roce 2008, uplatní se vůči nevypořádanému majetku tzv. fikce vypořádání společného jmění podle § 150 odt. 3 občanského zákoníku. V takovém případě by nemovitost byla od roku 2011 v podílovém spoluvlastnictví, přičemž Vaše podíly by byly ve stejné výši.

Co je předmětem žaloby?

Předpokládám, že je předmětem žaloby zrušení a vypořádání spoluvlastnictví s návrhem na způsob vypořádání.
Pokud nikoliv, je nutné dotaz odpovídajícím způsobem doplnit.

Do vyjádření k žalobě doporučuji reagovat na to, co je uvedené v žalobě (např. reakce na nezájem dohodnout se o vypořádání smírně; reakci na posudek makléře - realitní makléři běžně oceňují nemovitosti výrazně nad tržní cenou, jelikož z takto stanoveného odhadu je sjednávána odměna makléře).

S ohledem na závažnost situace doporučuji obrátit se na pomoc advokáta. Z časových důvodů je možné vyjádření k žalobě podat bez zastoupení a vyjádření následně doplnit před nařízením jednání. Lze také doporučit zpracování odhadu nezávislým odhadcem. V rámci vyjádření je taktéž možné učinit procesní nabídku žalobci, tedy navrhnout vlastní řešení věci, aby soud měl povědomí o tom, že situaci chcete řešit.

Způsoby vypořádání spoluvlastnictví jsou uvedeny v § 142 občanského zákoníku: "Soud přihlédne přitom k velikosti podílů a účelnému využití věci. Není-li rozdělení věci dobře možné, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; přihlédne přitom k tomu, aby věc mohla být účelně využita. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud její prodej a výtěžek rozdělí podle podílů. "

Soudní prodej nemovitosti v případě zájmu o nemovitost a jedinou možnost bydlení jednoho ze dvou spoluvlastníků je vyloučen.

_

-

Se zůstavitelkou jsem žila 13 let ve společné domácnosti. Zůstavitelka zanechala závěť v můj prospěch. Jiné dědice nemá. Musí být k dědickému řízení přizván Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových?
I navzdory závěti (notářsky ověřené) je k dědickému řízení zvána právnička z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Po dotaze na příslušném úřadě se mi dostalo následující odpovědi.
Dědění ze závěti založené na existenci listiny obsahující platný právní úkon vykazující potřebné formální i obsahové náležitosti vede k důslednému prověřování platnosti závěti. O takovém právním úkonu se jedná nejen s těmi, kdo na jeho základě mají dědit, ale i s těmi, kteří by dědili v případě jeho neplatnosti. Tito dědici mají možnost vyjádřit se k listině, popírat platnost závěti, vyvolat rozhodování o právním posouzení ve smyslu ust. § 175k odst. 1 občanského soudního řádu nebo o sporných skutečnostech týkajících se platnosti závěti ve smyslu ust. § 175k odst. 2 občanského soudního řádu.
Pokud zůstavitel nezanechal zákonných případně dalších závětních dědiců stává se účastníkem stát, a to v postavení konkurenčního nabyvatele dědictví, který se vyjadřuje k platnosti a pravosti závěti. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Pokud jste se zůstavitelkou měly společnou domácnost a společně jste hospodařily, jste i jediná dědička ze zákona. Vy sama byste se tedy měla vyjadřovat k závěti. I kdyby závěť nebyla platná, jako spolužijící osoba byste dědila také Vy.
Pokud jste měly pouze společné bydliště, ale každá jste žily odděleně - neměly jste společnou domácnost, tak je uvedený postup ze zákona nezbytný a stát se k závěti musí vyjádřit. Pokud je závěť sepsaná u notáře - notářským zápisem, bude to pouze formalita. Pokud je na ní pouze ověřený podpis, bude se zkoumat platnost, ale i s ověřeným podpisem byste se podle všeho neměla ničeho obávat. Pokud by se ukázalo, že závěť není platná, a Vy nejste ani spolužijící osoba ve smyslu zákona, nemohla byste dědit.


_

Digitalizací pozemků se objevil nový pozemek, který před digitalizací nebyl zakreslen v mapě na katastrálním úřadě, pozemek je napsán na mojí babičku, která umřela v roce 1991, po ní dědil můj otec a v roce 2008 já. Od té doby už přoběhlo 2x dědické řízení bez tohoto pozemku. Na katastrálním úřadě mě poslali k soudu, kde se mnou sepsali návrh na dodatečné projednání dědictví. Mám obavy, že nebudu mít na zaplacení soudních výloh a dalších poplatků při vyřizování dědictví, za dědictví jsem už v roce 1991 platila kolem 30.000 Kč, nyní mám dceru na VŠ a nemám dostatek finančních prostředků. Myslím, že to zavinil katastrální úřad, čili stát, tak proč bych za jejich chybu měla platit já. Jedná se o pozemek 140 m2, je to pruh kolem domu, z části trávník, z části asfaltová silnice. Budou velké soudní výlohy, daňové řízení a další věci kolem a zpětná daň? Také nevím zda budu muset platit zpětně daň nebo nějaké penále, prosím o radu. Děkuji, Ilona

ODPOVĚĎ:
Pokud to nevyřídíte Vy, tak to bude v budoucnu vyřizovat Vaše dcera, nebo obecně Vaši dědicové. Budete hradit odměnu notáře, která se vypočítává z ceny pozemku. Podle všeho jste jediný dědic, takže do žádosti o dodatečné projednání dědictví napište, že cena pozemku je… Uveďte jakoukoli cenu do 30.000,- Kč. Tam to vždy vychází na odměnu notáře stejně, tedy 600,- Kč. K tomu budete platit DPH, dnes (18.10.2017) 126,- Kč a poštovné (do 100,- Kč). Dědickou daň nebudete platit. Na katastrálním úřadě již nic platit nebudete. Budete však v budoucnu platit daň z nemovitosti, ale to bude v řádu desetikorun. Pokud jste ji neplatil za tento pozemek, může ji po Vás chtít finanční úřad maximálně 3 roky zpětně ale už žádné penále.

_

Strýc (bratr mé matky) spáchal sebevraždu. Má matka již nežije, strýc nemá žádné
děti ani partnerku, manželku. Já jsem s ním žila ve společné domácnosti 2,5 roku před jeho smrtí. Strýc má maminku - moji babičku a ještě bratra. Byla jsem u notáře oznámit, že jsem spolužijící osoba. Jsem ve druhé i
třetí dědické skupině. Babička moc nechápe to, že by mělo být najednou vše její, když ji nic nikdy nepatřilo, protože vše bylo napsáno na Miloše. Bojím se, že si strejda zařídí plnou moc od babičky, aby za ní jednal. Může mě vyřadit z dědického řízení?
Strýc napsal dopis na rozloučenou, kde odkázal finanční hotovost bratrovi. V dopise ale nezmínil dům a osobní majetek. Mám ještě sestru.
Může mne tedy strýc vyřadit z dědictví? Bude notář brát v potaz i dopis strýce?
Strýc měl v peněžence poznačné osoby, které mu dlužily peníze. Mohu tyto pohledávky uplatnit v dědickém řízení?
Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
V případě, že dopis, který uvádíte splňuje formální náležitosti závěti, bude k majetku uvedenému v této závěti povolán jako dědic jeho bratr. K ostatnímu majetku neuvedenému v závěti budou povoláni dědicové ze zákona. Pokud dopis nesplňuje formální náležitosti závěti, budou vše dědit pouze dědicové ze zákona. Vzhledem k tomu, že žije matka zůstavitele, bude se dědit v II. dědické skupině. (Předpokládám, že matka zůstavitele dědictví neodmítne). K majetku neuvedenému v závěti tedy budete povolána Vy, jako spolužijící osoba a matka zůstavitele, rovným dílem. Vaše babička může dát plnou moc komukoli, pokud bude chtít, klidně i Vašemu strýci. Pokud jste byla spolužijící osoba (tedy měli jste společnou domácnost a z tohoto důvodu jste společně o tuto domácnost pečovali), tak Vás strýc nemůže vyřadit.
Vaše sestra v II. dědické skupině dědit nebude.
Pokud by Vaše babička dědictví odmítla, dědilo by se v III. dědické skupině. Tam byste dědila rovněž Vy, jako spolužijící osoba a dále všichni sourozenci zůstavitele. Pokud některý ze sourozenců zůstavitele zemřel, nastupujíc na jeho místo automaticky jeho děti s tím, že mají nárok na dědický podíl tohoto svého předka rovným dílem.
Pokud víte, že Vašemu strýci někdo dlužil peníze, jste povinna to notáři oznámit (každý účastník je povinen označit důkazy, v dědickém řízení tedy uvézt předpokládaný majetek). Toto ale notáři sdělte nyní, nečekejte až na předvolání k jednání, neboť notář tyto skutečnosti bude muset ještě prošetřit, než všechny předvolá.

_

Je mi 59 let a od 11/2011 do 12/2013 jsem byla v zaměstnání vystavena těžké šikaně od nadřízeného a kolegyně, tak že jsem byla léčena na psychiatri. Od 1/2014 jsem v důchodě. Chtěla bych tuto šikanu řešit soudní cestou. Prosím o radu, jak mám v tomto případě postupovat, co všechno je potřeba a kam se obrátit? Zda na policii nebo přímo na soud? Důkazy, že jsem byla šikanována mám. Šikanu jsem se snažila řešit na všech nadřízených stupních, bohužel vše se obrátilo proti mě.
Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Případy šikany na pracovišti lze řešit soudně v několika směrech.
Je možné podat u soudu žalobu na ochranu osobnosti a požadovat náhradu nemajetkové újmy. Pokud byste se dovolávala určitých práv daných zákoníkem práce, lze podat u soudu žalobu na plnění (např. doplacení mzdy za práci přesčas, která Vám nebyla poskytnuta). Pokud došlo k diskriminaci, lze podat žalobu dle antidiskriminačního zákona. V případě, že jednání osob, které Vás šikanovali, má znaky trestného činu, lze podat u orgánu policie trestní oznámení, jehož následkem může být trestní stíhání daných osob.
Zároveň lze podat u příslušného inspektorátu práce podnět ke kontrole u zaměstnavatele, zaměstnavateli pak mohou hrozit vysoké pokuty. V tomto případě se však neřeší Váš konkrétní nárok vůči zaměstnavateli.
Konkrétní postup však vždy vyplývá z konkrétního případu, jednání osob a situací, které nastaly. Jelikož Váš dotaz je obecný, doporučovala bych obrátit se na advokáta, popř. právníka, který by danou situaci analyzoval a navrhl Vám určitá řešení, popř. by Vás mohl v daném sporu se zaměstnavatelem zastupovat.

_

Od 2004 řešíme soudně rozdělení SJM z moji bývalou manželkou. Opakovaně se odvolává, na radu právničky si pozastavila živnost (kadeřnice), již 5 let pobírá sociální přídavky a před soudem vystupuje jako sociálně slabá, byla jí přidělena státem právnička, kterou platí stát (my poplatníci) a za jedno stání dostává právnička cca 40.000 Kč. Zjistil jsem a doložil soudu, že bývalá manželka má pronajaté od 2009 prostory v nedaleké vesnici (od jejího bydliště) a zde provozuje svojí živnost - kadeřnici - načerno, protože má pozastavený živnostenský list a také na FU. Chci se zeptat, jak mám postupovat, aby soud uznal, že není s sociální tíži a také před úřady - živnostenský úřad, FU.
Odhaduji její boční roční příjem cca 200.000 Kč a za těch 5 let kolem 1.000.000 Kč + vyplacená právnička státem za ty roky asi 500.000,- Kč. Jaké jí hrozí postihy? Živnost si nahlásila až teď je to asi týden, protože zjístila, že mám její nájemní smlouvu. Děkuji. Ctibor

ODPOVĚĎ:
Pokud jste soudu předložil kopii smlouvy o nájmu nebytových prostor, v nichž Vaše bývalá manželka neoprávněně podniká, lze Vám doporučit dotázat se zároveň soudu, jaké další důkazní materiály budou zapotřebí k prokázání skutečnosti, že Vaše bývalá manželka svou sociální tíseň pouze předstírá. V této souvislosti připomínám § 128 Občanského soudního řádu, dle něhož je každý povinen bezplatně na dotaz sdělit soudu skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnutí. Odmítnout soudu sdělit tyto skutečnosti může jen ten, kdo by tak mohl učinit jako svědek. Soud se tedy může dotázat např. pronajímatele předmětných nebytových prostor na to, jaká činnost byla v těchto prostorách provozována (tento krok můžete soudu samozřejmě navrhnout).

Nelze vyloučit, že Vaše bývalá manželka se svým počínáním dopustila přestupku dle § 61/3 písm. b) živnostenského zákona, kterého se dopustí ten, kdo provozuje činnost, která je předmětem živnosti řemeslné nebo vázané, aniž by pro tuto živnost měl živnostenské oprávnění, přičemž za tento přestupek může být Vaší bývalé manželce uložena pokuta do 750.000,- Kč.

Trestného činu neoprávněného podnikání se dle § 251/1 trestního zákoníku dopustí ten, Kdo neoprávněně ve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní, obchodní nebo jiné podnikání, přičemž za tento trestný čin může být uložen trest odnětí svobody až na dvě léta nebo trest zákazu činnosti.

Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem pak bude pachatel potrestán, získá-li neoprávněným podnikáním pro sebe nebo pro jiného značný prospěch (tzn. částku nejméně 500.000,- Kč), trest odnětí svobody na dvě léta až osm let hrozí pachateli, získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu (tzn. částku nejméně 5.000.000, - Kč).

Trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby se dle § 240/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu anebo vyláká výhodu na některé z těchto povinných plateb, přičemž pachatel tohoto trestného činu bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti.

Máte-li v úmyslu upozornit na neoprávněné podnikání Vaší bývalé manželky rovněž místně příslušný živnostenský a finanční úřad, můžete postupovat obdobně, jako v případě soudu, tzn. předložte těmto úřadům kopii smlouvy o nájmu nebytových prostor s podnětem k prošetření právně závadného stavu.

_

Dálkově studuji a zaměstnavatel mi nabídl kvalifikační dohodu. Zajímalo by mě, co by se stalo, kdybych během této dohody otěhotněla a šla na mateřskou. Školu končím 2016, tudíž bych během mateřské výhody kvalifikační dohody nečerpala, akorát bych se zaměstnavateli upsala na několik let po skončení studia (návratu z rodičovské). Ale zas bych měla jakousi "jistotu" že mě zas po rodičovské dovolené vezmou zpět.
Co je pro mě nejlepší? Děkuji, Zuzka

ODPOVĚĎ:
Na Vaši otázku není jednoznačná odpověď. Předmětem kvalifikační dohody je závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele po určitou dobu po zvýšení této kvalifikace, nebo uhradit zaměstnavateli náklady, které za tímto účelem vynaložil (§ 234 zákoníku práce). Zaměstnavatel umožňuje zaměstnanci zejména čerpat pracovní volno na studium a přípravu na vykonání zkoušek, může ale hradit i jiné náklady, např. školné, cestovní náklady. To záleží na zaměstnavateli a na konkrétním znění kvalifikační dohody.
Pokud byste po uzavření kvalifikační dohody odešla na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou, nemělo by pro Vás význam čerpání pracovního volna v rámci studia. Jelikož by po tuto dobu za Vás zaměstnavatel nevydával žádné náklady (tedy neposkytoval by Vám pracovní volno), měla by se i o tuto dobu (resp. o tuto poměrnou částku) snížit i částka, jež byste případně měla povinnost zaměstnavateli hradit při ukončení pracovního poměru před dobou uvedenou v kvalifikační dohodě. I po tuto dobu byste však mohla dále studovat a zaměstnavatel by Vám případně mohl hradit jiné náklady.
Ohledně povinnosti setrvat u zaměstnavatele určitou dobu je nutné vzít v úvahu, že doba rodičovské dovolené se nezapočítává do doby, po kterou jste po zvýšení kvalifikace povinna u zaměstnavatele zůstat. Kvalifikační dohoda Vám u zaměstnavatele zaručí místo pouze teoreticky, zaměstnavatel Vám samozřejmě může dát ze zákonných důvodů výpověď, v některých případech byste pak však neměla povinnost hradit vynaložené náklady uvedené v kvalifikační dohodě, takže zaměstnavatel bude asi více zvažovat, zda zrovna s Vámi pracovní poměr ukončí. Jisté pracovní místo Vám však ani kvalifikační dohoda zajistit nemůže.
Ve Vašem případě bych doporučovala informovat se u zaměstnavatele na obsah kvalifikační dohody, popř. i na podmínky v případě nástupu na mateřskou a rodičovskou dovolenou.

Dcera si za peníze rodičů před svatbou koupila družstevní byt –zaplatila si převod členského podílu. Manžel není členem bytov. družstva.
2/ Dcera je před porodem a pro případ, že by při porodu nepřežila A) buď ona nebo B)ona i dítě, chce sepsat závěť s tímto obsahem:
Kdyby ona umřela a dítě žilo:
Chce v závěti podmínit dědictví svého člen. podílu na manžela za podmínek:
- že se ožení se seriózní ženou a o dítě se s ní dobře postará minimálně do plnoletosti dítěte
- bude pomáhat rodičům zemřelé manželky po zbytek jejich života (oba jsou už přes 67 let)
Kdyby nepřežila porod ani ona ani dítě
- chce odkázat členský podíl rodičům nebo
- odkázat podíl manželovi s tím, že bude pomáhat rodičům zemřelé manželky po zbytek jejich života (oba jsou už přes 67 let )
Lze a jak tyto varianty podle NOZ platně uvést do právně účinné závěti?
Je potřeba v takovém případě určit vykonavatele závěti –soud, notář, který by zabezpečil nebo dohlížel na plnění podmínek závěti?
Nebo v případě neplnění podmínek závěti dědicem, mohou nebo musejí žalobou rodiče žádat o převedení podílu na jednoho z nich?
Bude taková závěť platná, napíše-li ji zůstavitelka celou vlastní rukou?
Je-li v takovém případě jednoznačně nutné sepsání závěti notářem, je jeho odměna určena
tarifem podle notářského sazebníku nebo se určuje nějak procentem z hodnoty odkazovaného majetku (členského podílu atd.)určené znalcem?
Děkuji, Jan

ODPOVĚĎ:
Závěť sepsaná celá vlastní rukou, opatřená datem a vlastnoručně podepsaná je platná. Odměna notáře za závěť je určena pevnou částkou a stojí včetně DPH 2.200,- Kč.
Nikomu nelze dát podmínku, že má nebo nemá uzavřít manželství. K takové podmínce se dle § 1556 o. z. nepřihlíží.
Podmínka pomoci rodičům si myslím, že je v pořádku, rozepsala bych se ale konkrétněji, např. obstarávání nákupů, úklid zahrady apod. a určitě bych i uvedla frekvenci - např. minimálně jednou týdně podle jejich přání nakoupí.
Závěť lze napsat tak alternativně, jak je uvedeno výše (pro případ, že dítě přežije, či nikoli).
Pozor ale na to, že v případě, že dítě přežije, bude v pozůstalostním řízení zastoupeno kolizním opatrovníkem, kterého na návrh účastníků ustanoví notář. To je nutné z toho důvodu, že by mohla mezi otcem dítěte, který je zároveň manželem a dědicem vzniknout kolize.
V každém případě musí nezletilé dítě dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny zákonného dědického podílu.
Pokud má zůstavitelka jen jedno dítě a je vdaná, mělo by dítě nárok na 1/2 jejího majetku. Pokud by závětí mělo dostat méně, musí tak jako tak dostat 3/4 z této poloviny, a to v penězích. Manžel, pokud tedy dostane byt, bude muset dítě vyplácet a nebude mít jinou možnost.
Notář nemůže rozhodnout o pozůstalosti jinak, než jak je uvedeno v závěti, ale na dodržování podmínek, např. péče o rodiče určitě dohlížet nebude. K tomu je nezbytné ustanovit vykonavatele závěti, který svou funkci plní i po skončení řízení.
Pokud by nebyl příkaz k péči o rodiče splněn, manžel by ztratil dědické právo a rodiče by mohli zahájit dodatečné dědické řízení. Pak by nejspíše dědilo dítě, pokud by nebylo tak rodiče.

_

Manžel (OSVČ), který prakticky nepracuje, nijak nepřispívá jak na splácení hypotéky (uzavřeli jsme ji oba), tak na chod domácnosti (plyn, elektřina, jídlo, atd.). Zabezpečuje si finančně pouze své potřeby (tzn. platí si účet za svůj telefon, internet, PHM, atp.). Má pocit, že nic platit nemusí. Děti jsou již žijící samostatně a nezávisle.
Jak jej donutit podílet se na nákladech domácnosti a na nákladech na hypotéky?
Co kdyby nastal rozvod manželství (po 37 letech manželství)? 85 % hypotéky jsem zaplatila sama - přihlíží se k tomu??? Zkoumá toto soud? 15 % ještě chybí doplatit. Jak by se majetek dělil v tomto případě? Manžel na mě roky parazituje.
2010 jste reagovali na podobný případ, avšak zajímalo by mě, jak je to v současné době, kdy je platný nový občanský zákoník.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
I podle nové právní úpravy platí, že každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy. Navíc máte jako manželka právo na to, aby Vám manžel sdělil údaje o svých příjmech a stavu svého jmění, jakož i o svých stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech. V případě rozvodu manželství by soud na Váš návrh mohl zkoumat, kdo se jakou měrou podílel na zaplacení hypotéky a bylo by možné, aby kupříkladu byt nadále náležel výhradně Vám. Avšak k takovému rozsudku vede velmi dlouhá cesta, na které musíte mít především množtsví důkazů, které prokáží skutečnost, že manžel se na rodinném rozpočtu nepodílel, ačkoliv se podílet mohl a měl.

_

/ Jak je možné se bránit proti neplatnému rozvázání pracovního poměru výpovědí?
/ Jaké podmínky musí být splněny pro rozvázání pracovního poměru pro nadbytečnost zaměstnance?

Návratu z tříleté rodičovské dovolené. Smlouvu mám na dobu neurčitou, ale po návratu do práce mě čeká výpověď. Náhrada, která byla za mě přijata však na "mém místě" zůstane.
Náhrada byla přijata ze začátku na mandátku a po čase jí byla dána smlouva, ale u jiné společnosti holdingu.
Můžu se nějak bránit proti výpovědi a co přesně mám či nemám právo? Mohu oslovit místně příslušnou inspekci úřadu práce?
Děkuji, Kateřina Langrova
06.05.2014 22:02

ODPOVĚĎ:
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že výpověď z pracovního poměru by Vám měla být dána pro tzv. nadbytečnost. Rozhodne-li se Váš zaměstnavatel zvolit tento výpovědní důvod, musí splnit podmínky dle § 52 písm. c) zákoníku práce, tzn. a/ musela byste se stát nadbytečnou, a to b/ vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.
V tomto ohledu pak platí pravidlo, že zaměstnanec je nadbytečným pouze tehdy, jestliže jeho práce, kterou je povinen konat podle pracovní smlouvy (v rámci sjednaného druhu práce), pro zaměstnavatele není na základě rozhodnutí o organizačních změnách zcela nebo v dosavadním rozsahu potřebná. Jako organizační změna, v jejímž důsledku se zaměstnanec stane pro zaměstnavatele nadbytečným, tak nemůže být označena pouze personální obměna na témže pracovním místě; pro zaměstnavatele se naopak musí stát nadbytečnou sama práce, kterou pro něj zaměstnanec doposud vykonával (stejná práce tak nemůže být vzápětí svěřena jiné osobě).
V otázce podmínek platnosti výpovědi z pracovního poměru dle § 52 písm. c) zákoníku práce odkazuji rovněž na tyto články, které přehledným způsobem zpracovávají aktuální judikaturu Nejvyššího soudu v této oblasti:
http://www.epravo.cz/top/clanky/snizovani-stavu-nebo-obmena-kvalifikacniho-slozeni-zamestnancu-a-nekolik-dalsich-poznamek-k-vypovedi-pro-nadbytecnost-dle-ust-52-pism-c-zakoniku-prace-81777.html
http://www.epravo.cz/top/clanky/aktualni-judikatura-nejvyssiho-soudu-k-vypovedi-pro-nadbytecnost-90308.html
http://www.epravo.cz/top/clanky/rozliseni-organizacnich-vypovednich-duvodu-zvlaste-zruseni-casti-zamestnavatele-a-nadbytecnosti-zamestnance-84157.html
Rozhodnete-li se proti obdržené výpovědi z pracovního poměru bránit, je vhodné vědět, že:
- dle § 69/1 zákoníku práce platí, že dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy;
- dle § 72 zákoníku práce může zaměstnanec uplatnit neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí žalobou k soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit podle podané výpovědi (tzn. po uplynutí výpovědní doby).
Bude-li Vám zaměstnavatelem skutečně dána výpověď z pracovního poměru, doporučuji Vám v každém případě kontaktovat ihned advokáta:
http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx
s jehož pomocí se můžete obrátit písemně na zaměstnavatele s výzvou k dalšímu zaměstnávání, popř. později (nebude-li zaměstnavatel na tuto výzvu kladně reagovat) podat k soudu žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí.
Pokud byste se proti obdržené neplatné výpovědi naopak nebránila, nastoupí zákonná fikce skončení Vašeho pracovního poměru dohodou, a to ke dni uplynutí výpovědní doby (§ 69/3 písm. a) zákoníku práce).
Kontaktování místně příslušného inspektorátu inspekce práce je v případě neplatného rozvázání pracovního poměru zbytečné, neboť tato oblast nespadá dle § 3 zákona o inspekci práce do jeho působnosti; spory tohoto typu jsou řešeny pouze soudy.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu ještě připomínám, že v případě rozvázání pracovního poměru výpovědí dle § 52 písm. c) zákoníku práce Vám může vzniknout nárok na úhradu odstupného dle § 67 zákoníku práce (a to i v případě, kdy by s Vámi byl zaměstnavatelem ukončen pracovní poměr dohodou pro nadbytečnost, za této situace rozhodně doporučuji pravý důvod uzavření dohody do jejího textu zakomponovat).

_

Povinnost hradit měsíční zálohy do "fondu oprav" domu v SVJ.
6 vlastníků bytových jednotek nesouhlasí, 2 vlastníci (my a další sousedé) s výší měsíční Zálohy na opravy společných částí domu. Záloha do fondu oprava 1000 Kč/měs. (stávající výše už po několik let), my jsme požadovali snížení na 100 Kč/měs.
Důvod: nejsou plánovány žádné velké opravy a na účtu SVJ máme 500.000 Kč.
NOZ - nový Občanský zákoník 2014 - § 1180 a § 1181 - domníváme se, že od 1. 1. 2014 opravdu nejsme povinni hradit měsíční zálohy na opravy společných částí domu.
Ve stanovách SVJ máme:
Člen společenství je povinen zejména
--- čl. VII, bod 2, písm. d) - "hradit stanovené příspěvky na výdaje spojené se správnou domu a stanovené příspěvky na opravy, rekonstrukce a modernizace domu, a to poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu, neurčuje-li písemná dohoda všech vlastníků jednotek jinak" (žádná písemná dohoda všech vlastníků není sepsána) a:
--- čl. VII, bod 2, písm. e) - "hradit stanovené zálohy na úhradu za služby a nedoplatky vyplývající z vyúčtování".
--- čl. IX, bod 1 - "Příspěvky a zálohy podle čl. VII, bodu 2, písm. d) a e) platí členové společenství měsíčně v částkách a termínech stanovených shromážděním, a to na účet společenství, pokud shromáždění nestanoví jinak".
Má větší váhu nový Občanský zákoník 2014, nebo Stanovy našeho SVJ z 2004 (aktualizace není provedena)?
Prosím o rychlou odpověď - 22. 5. 2014 odjíždíme na delší čas do zahraničí.
Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Dle § 1200 zákona č. 89/2012 občanského zákoníku povinnosti vlastníků určují stanovy společenství vlastníků jednotek, ty mohou stanovit povinnost přispívat do fondu oprav a povinnost odvádět příspěvek na správu domu, Vy máte právo stanovy změnit, tím, že na schůzy vlastníku odhlasujete jejich nové znění, které notář vyhotoví ve formě notářského zápisu. Při hlasování na shromáždění vlastníků již dle nového zákoníku stačí nadpoloviční většina přítomných hlasů, přičemž shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů.
Ustanovení § 1180 a 1181 zákona č. 89/2012 občanského zákona uvádí povinost vlastníka bytu přispívat na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby).
Stanovy musí být v souladu s donucujícími ustanoveními nového občanského zákoníku, je proto povinností každého společenství vlastníků jednotek je do konce června 2014 upravit, doporučujeme Vám učinit tak prostřednictvím advokáta.

_

Roky jsem se soudila o dědictví. Po 4 letech proběhlo poslední jednání u notářky a vyřízení dědictví po mém druhovi.
Dohoda nebyla možná a tak jsem se stala spoluvlastnicí 1/3 majetku po zemřelém. Kdy mohu chci podat žalobu na vypořádání celého spoluvlastnictví? Musím být nejprve zapsána v katastru nemovitostí a je mou povinností přednostně písemně nabídnout svůj podíl ostatním spoluvlastníkům? Ihned po schůzce u notářky jsme všichni navštívili realitní kancelář a byl dán návrh na prodej jedné z nemovitostí po zemřelém, kde jsme všichni souhlasili. Dodnes není ten dům k prodeji na internetu nabízen. Po dotazu u zmíněné realitky mi bylo sděleno, že ještě nedala písemný souhlas třetí dědička - neteř zemřelého, která byla oslovena mailem. Mohu podat žalobu na vypořádání i když bude jeden z domů nabízen realitkou k prodeji? Děkuji Radka

ODPOVĚĎ:
Předkupní právo ostatních spoluvlstníků trvá do 1.1.2015, tz. že svůj podíl můžete prodat, či vydražit až po té, co s obdobným návrhem vyzvete k odkoupení Vaší části ostatní spoluvlastníky. V případě, že se nevyjádří k Vašemu návrhu, nebo ho odmítnou, můžete podat návrh na soud, který spoluvlastnictví zruší a určí způsob vypořádání.
Návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví můžete podat i v případě, že jste jako spoluvlastník nemovitosti nebyla ještě zapsána v katastru nemovitostí. Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.
Dle zákona každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
V případě, že jste se nedohodla s ostatnímy spoluvlastníky na zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na Váš návrh soud. Ten rozhodne-li o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
Při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem.
Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.
Prodá-li se věc, uhradí se po stržení nákladů prodeje všechny dluhy podle předchozích odstavců ještě předtím, než se mezi spoluvlastníky rozdělí výtěžek.
Bývalí spoluvlastníci si doručí na žádost některého z nich potvrzení, jak se vypořádali, pokud dohodu o zrušení spoluvlastnictví k movité věci neuzavřeli v písemné formě.

_

Před časem jsem uzavřel smlouvu s poskytovatelem Internetu na dobu neurčitou, dle které mohu dát výpověď a tato je platná od okamžiku doručení, doběhne pouze do konce měsíce. Tohoto poskytovatele však odkoupila jiná společnost, smlouvu se mnou nijak neobnovila a ta tvrdí že v jejích všeob. podmínkách je dvouměsíční výpovědní lhůta.
Můj dotaz tedy zní : platí v tomto případě smlouva nabo všeob. podmínky?
Děkuji, Miloš

ODPOVĚĎ:
Všeobecné obchodní podmínky mají za úkol doplňovat ustanovení Smlouvy, které na ně odkazují. V důsledku změny v osobě poskytovatele, byl ten povinen Vás informovat o nových obchodních podmínkách, co jak uvádíte neučinil. Přednost má Vaše Smlouva a v ní uvedené ustanovení týkající se způsobu a lhůty pro ukončení smluvního vztahu.

_

/Je možné v dnešní době prodávat dekrety na byty?
/Kdy může dát nájemce část bytu do podnájmu třetí osobě bez souhlasu pronajímatele?

1998 jsem se po rozvodu, společně se dvěma dcerami, přestěhovala do bytu v nájemním domě s majitelem v Praze. Majitel mi tehdy odprodal "Smlouvu o užívání bytu", za níž chtěl částku 350 000 Kč(nelegálně), nikde není potvrzeno její převzetí.
Ve smlouvě se udává, že je na dobu neurčitou a spoluuživateli se mnou jsou mé 2, tehdy nezletilé, dcery.
Před týdnem mi byla schválena hypotéka a brzy se stěhuji za Prahu. Současný byt si však chci ponechat jako rezervu pro dcery (ev. pro sebe). V nájemní smlouvě je uvedeno, že byt můžu pronajmout třetí osobě se souhlasem majitele. On mi to však nechce dovolit, nechce mi ani zaplatit (byť jen část)peněz za které jsem si tehdy dekret koupila, souhlasí jen s prodejem dekretu za podmínky, že mu dám polovinu peněz.
1/Můžu (vůbec)tento dekret odprodat?
2/Má majitel právo nesouhlasit, abych byt pronajímala třetí osobě, i když to má ve smlouvě? Děkuji, Božena

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí, přičemž budu předpokládat, že právním důvodem užívání předmětného bytu je pouze nájemní smlouva (v tomto ohledu z Vašeho dotazu přesně nevyplývá, jaký dokument máte na mysli „smlouvou o užívání bytu“, upozorňuji proto pouze, že užívací práva k bytům byla starým Občanským zákoníkem změněna na nájemní práva k bytům).

1/ Odprodej dekretu na byt:
Institut „bytových dekretů“ (přidělovaných občanům za minulého režimu národními výbory či po roce 1989 v případech státních či obecních bytů) český právní řád již delší dobu nezná. Po privatizaci českého trhu s bydlením (a po deregulaci nájemného) je v současné době možné získat oprávnění k užívání cizího bytu toliko na základě některé ze smluv dle nového občanského zákoníku (zejména se jedná o nájemní smlouvu, smlouvu o výpůjčce či výprose). Z tohoto důvodu není dnes (18.10.2017) opravdu možné onen „dekret na byt“ úplatně zcizit třetí osobě, neboť tímto způsobem by třetí osoba oprávnění k užívání předmětného bytu nezískala.

2/ Podnájem bytu:
V otázce přenechání bytu do podnájmu třetí osobě je nutné dát za pravdu pronajímateli. Dle § 2275 nového občanského zákoníku platí, že v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele, přičemž žádost o udělení souhlasu k podnájmu i souhlas s podnájmem vyžadují písemnou formu. Nevyjádří-li se pronajímatel k žádosti ve lhůtě jednoho měsíce, považuje se souhlas za daný.

Toto pravidlo pak bylo zakotveno rovněž v § 719/1 starého Občanského zákoníku, za jehož účinnosti byla Vaše nájemní smlouva uzavřena.

Pokud byste dala byt nebo jeho část do podnájmu třetí osobě v rozporu s ustanovením § 2275 nového občanského zákoníku, hrubě byste tím porušila povinnost nájemce, kterážto skutečnost by mohla vést k ukončení nájemního vztahu výpovědí ze strany pronajímatele (§ 2276 nového občanského zákoníku).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak připomínám, že dle § 2274 nového občanského zákoníku může nájemce dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. S ohledem na skutečnost, že přenechání užívání bytu do podnájmu třetí osobě bylo ve Vámi uzavřené smlouvě podmíněno souhlasem pronajímatele, se domnívám, že ani toto ustanovení nového občanského zákoníku by ve Vašem případě nebylo aplikovatelné, neboť ujednání smluvních stran má před ustanoveními zákona v zásadě přednost.

Je možné v dnešní době prodávat dekrety na byty?
Kdy může dát nájemce část bytu do podnájmu třetí osobě bez souhlasu pronajímatele?
_

/ Z jakých důvodů může být vyvlastněn nemovitý majetek?
/ Jaké právní předpisy upravují vyvlastnění?

Město Nové Město na Moravě má 2014 nový územní plán, podle kterého chce zbořit garáže (asi 80 garáží) - pozemek pod garážemi má každý majitel garáže odkoupený a garáže jsou řádně zkolaudované. Máme 2 gráže, v jedné má své invalidní pomůcky manžel (náhr. vozík, cvič. přístroje). Je plně invalidní na vozíku a bez garáže by to nešlo, máme malý byt. Garáže mají být tedy zbořeny a místo nich bude parkoviště. Plocha bude využita pro jiné stavby. Má domněnka: pokud to není veřejný zájem pro stavbu silnice nebo železnice či korydoru, že nelze vyvlastňovat soukromý majetek. Co dělat?
Děkuji. Milena

ODPOVĚĎ:
Vaše domněnka je v zásadě správná, co se týče právní úpravy vyvlastnění, doplním proto pouze následující:

Dle § 1038 a § 1039 nového občanského zákoníku lze vlastnické právo omezit nebo věc vyvlastnit pouze ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a jen na základě zákona, přičemž za omezení vlastnického práva nebo vyvlastnění věci náleží vlastníkovi plná náhrada odpovídající míře, v jaké byl jeho majetek těmito opatřeními dotčen (tato náhrada se poskytuje v penězích. Lze ji však poskytnout i jiným způsobem, pokud si to strany ujednají).

Účely vyvlastnění jsou pak konkretizovány v § 170/1 stavebního zákona, dle něhož lze omezit či odejmout práva (např. vlastnická) k pozemkům a stavbám, jsou-li potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření podle tohoto zákona a jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a jde-li o:

a/ veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel,

b/ veřejně prospěšné opatření, a to snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami, zvyšování retenčních schopností území, založení prvků územního systému ekologické stability a ochranu archeologického dědictví,

c/ stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu,

d/ asanaci (ozdravění) území.

Současně pak musí být splněny rovněž podmínky dle § 3 zákona o vyvlastnění:

1/ vyvlastnění je přípustné jen pro účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem (zde stavební zákon) a jen jestliže veřejný zájem na dosažení tohoto účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného; vyvlastnění není přípustné, je-li možno práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění získat dohodou nebo jiným způsobem;

2/ sleduje-li se vyvlastněním provedení změny ve využití nebo v prostorovém uspořádání území, včetně umísťování staveb a jejich změn, lze je provést, jen jestliže je v souladu s cíli a úkoly územního plánování.

Pokud byl ve Vašem případě územní plán již vydán, tzn. že není možné jeho podobu nijak ovlivnit (dle § 47/2, § 50/3 či § 52/2 a 3 stavebního zákona), lze Vám doporučit vyčkat postupu města, které by v současné chvíli mělo kontaktovat dotčené vlastníky s návrhem na uzavření smluv dle § 5 zákona o vyvlastnění. V případě nezdaru jednání o smlouvě pak bude zahájeno vyvlastňovací řízení, jehož výsledek může být na Váš návrh přezkoumán i soudem (§ 28 zákona o vyvlastnění).

V rámci vyvlastňovacího řízení (popř. v rámci následujícího soudního řízení) Vám v každém případě doporučuji advokátní zastoupení:

http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx

_

2014 som uzavrel zmluvu ServicePlus so spol. Nemetschek Allplan Česko, s. r. o. Zmluva začala platiť od dňa 01.04.2014. V marci tohoto roka som sa rozhodol zmluvu Service plus vypovedať. Dňa 26.03.2016 som na obchodné oddelenie zaslal mail s výpoveďou v prílohe kde som sa odkázal na bod 10.2 Podmienok Serviceplus, v zmysle ktorého som vypovedal zmluvu Service plus. Dňa 06.04.2016 ma kontakovali telefonicky z obchodneho oddelenia s dotazom prečo chcem zmluvu ukončiť atď., prehovárali ma, aby som zmluvu nevypovedával. Na svojej výpovedi zmluvy som však trval. Tým som považoval vec za ukončenú. Dňa 18.05.2015 som obdržal písomnosť od spoločnosti Allplan Česko, s. r. o., kde ma informujú že mi posielajú FA za ďalšie obdobie s tým, že mi moju žiadosť o ukončenie Service plus zamietli. Dôvody neuviedli. Dňa 19.05.2016 som sa telefonicky spojil s obchodným oddelením a pýtal som sa prečo mi moja žiadosť o výpoveď zmluvy Service plus bola zamietnutá, pričom som sa odvolal na bod 10.2 Podmienok Serviceplus. Bolo mi povedané, že výpoveď som mal podať k 31.12.2015, v opačnom prípade ju systém automaticky predĺži. Nižšie uvádzam bod 10.2.podmenok:
"10.2. Smlouva Serviceplus zůstává v platnosti nejméně 12 měsíců a doba její platnosti se automaticky prodlužuje vždy o jeden další rok, pokud nedošlo k jejímu řádnému vypovězení ve výpovědní době trvající tři měsíce ke konci doby platnosti smlouvy."Potreboval by som vysvetliť vyššie uvedený bod zmluvy z právneho hľadiska, mám mu rozumieť tak, že výpoveď možno podať počas 3 mesiacov, alebo 3 mesiace pred ukončením zmluvy? Ďakujem. Richard

ODPOVĚĎ:
Obecně dle § 1998 obč. zák. platí, že smlouvy je možné vypovědět v případech, které stanoví zákon nebo si strany sjednají. V tomto případě není obsah ujednání zcela jednoznačný a jeho výklad je tak otázkou gramatického (obsahového) výkladu s přihlédnutím k úmyslu jednajících stran (čeho chtěly určitým jednáním dosáhnout). S ohledem na tato kritéria vyplývá, že ustanovení je zřejmě myšleno tak, že smlouvu je nutné vypovědět nejpozději do 31.12. daného roku, aby od 1.4. roku následujícího zanikla.
Vedle výpovědi však existují i další způsoby zániku závazku jako je dohoda stran o ukončení smlouvy či odstoupení od smlouvy. K odstoupení může obecně dojít stanoví-li tak zákon nebo ujednají-li si to strany (§ 2001 obč. zák.) a dále pak v případě podstatného porušení povinností ze smlouvy druhou stranou. Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda ve Vaší smlouvě není i jiný důvod výpovědi smlouvy a není vyloučené, že je možné smlouvu ukončit i jinak než výpovědí. Nic také nebrání tomu, abyste se pokusil smlouvu ukončit na základě dohody s protistranou.

_

/ Kdy může vlastník služebné věci žádat o zrušení nebo omezení služebnosti?
/ Může soud zrušit služebnost?

Vlastním pozemky, přes které je veden produktovod. Ochranným pásmem značně omezil využití. Pozemky se nachází v lokalitě, kde je ve velkém rozsahu prováděná výstavba rodinných domků.
Podala jsem žádost, aby byl pozemek o výměře 4687 m2 převeden na stavební pozemek.
V územním plánu, který nabyl účinnosti 11. 10. 2010, mám stavební pozemek o výměře 1000 m2.
Na pozemcích vázne věcné břemeno produktovodu - zákonné věcné břemeno, podle zákona č. 79/1957 Sb. (elektrizační zákon) ve spojení s vládním nařízením č. 29/1959 Sb.
Mohu vyzvat společnost Čepro a. s., aby podle par. 1299 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. Trvalá změna sice výkon práva služebnosti neznemožňuje, ale je zakládající pro těžkou nespravedlnost, k zániku služebnosti sama o sobě vést nemůže, odůvodňuje však právo vlastníka služebné věci služebnost vykoupit. Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Pro úspěšnou aplikaci § 1299/2 nového občanského zákoníku je nezbytné, aby byly současně splněny obě zde uvedené podmínky, tzn. :

- nastane trvalá změna poměrů,

- tato trvalá změna bude současně vyvolávat hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku (nebo oprávněné osoby).

I v případě, kdy by Vámi vlastněné pozemky (které jsou zatíženy předmětným věcným břemenem) byly změněny na stavební parcely se však domnívám, že tuto skutečnost není možné kvalifikovat jako takovou změnu poměrů, která by na Vaší straně založila natolik těžkou nespravedlnost, která by odůvodňovala zrušení či omezení věcného břemene. Změna charakteru předmětných pozemků totiž nijak neomezuje Vaše možnosti právních či faktických dispozic s tímto majetkem. V tomto ohledu je nezbytné si mimo jiné uvědomit, že v ochranném pásmu produktovodu není stavební činnost zcela vyloučena, nýbrž musí být prováděna pouze za zpřísněných podmínek (ani prodej předmětného pozemku tak není zcela vyloučen).

V této souvislosti pak upozorňuji, že § 1299/2 nového občanského zákoníku nahrazuje § 151p/3 starého Občanského zákoníku, v jehož rámci dospěly soudy mimo jiné k názoru, že: „… Při rozhodování o omezení nebo o zrušení věcného břemene v důsledku změny poměrů je třeba brát v úvahu všechny okolnosti věci; především je třeba zjisti, zda došlo ke změně poměrů a v kladném případě posoudit, nakolik tato změna měla vliv na způsob výkonu práva, odpovídajícího věcnému břemeni, jak se projevila na užívání nemovitosti věcným břemenem zatížené, a vzít do úvahy újmu, která oprávněnému nastane v důsledku omezení nebo zrušení věcného břemene za náhradu, a porovnat ji s případnou újmou, která vznikla vlastníkům zatíženého pozemku v důsledku změny poměrů … “

Současně však dodávám, že vyřešení této otázky je věcí právního názoru, tzn. že se můžete setkat i se stanoviskem zcela odlišným. Máte-li proto v úmyslu vyzvat společnost Čepro k zahájení jednání o zrušení či omezení věcného břemene za přiměřenou náhradu, kterou můžete společnosti Čepro v této výzvě nabídnout (výše náhrady by pak měla odpovídat alespoň nákladům spjatým se zřízením přeložky produktovodu), doporučuji Vám advokátní zastoupení:

http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx

_

/ Právní zakotvení zvláštního určení platového tarifu.
/ Kdy nemusí zaměstnavatel při určení platového tarifu zohlednit délku započitatelné praxe zaměstnance?

Po absolvování VŠ od 07/2010 pracuji jako produKční v PO. Byla jsem zařazena v plat. třídě 10., plat. stupeň 0. Za téměř 3 roky praxe mi nebyl zvýšen plat. stupeň. Na můj dotaz mi bylo sděleno:
„Pro naši PO je nařízení vlády 564/2006 Sb. závazné. Pro zařazení do platové třídy je rozhodný druh vykonávané práce a pro prvotní zařazení do platového stupně dosavadní započitatelná praxe. Nicméně z důvodu zmrazení rozpočtových prostředků na platy PO využívá § 6 NV – „Zaměstnavatel může zaměstnanci určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy.“ – tj. nejsou prováděny postupy v platových stupních.“
Postupuje zaměstnavatel v souladu se zákonem? Není povinen mi zvýšit platový stupeň při zvyšování započitatelné praxe? Ani po 1 roce ani po 3 letech praxe u této PO? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že pokud se Váš zaměstnavatel rozhodl stanovit výši platového tarifu tzv. zvláštním způsobem (dle § 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb.), není skutečně povinen Vám plat zvýšit v návaznosti na přibývající délku Vaší započitatelné praxe (jak je pro ostatní případy určeno v § 4 nařízení vlády č. 564/2006 Sb.).

Institut zvláštního způsobu určení platového tarifu představuje rovnocennou alternativu určení platového tarifu dle délky započitatelné praxe každého zaměstnance, přičemž zaměstnavateli je ponecháno na vůli, zda tento úsporný nástroj využije či nikoli.

Výhodou aplikace § 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. je možnost přiznání vyššího platového tarifu, než jaký odpovídá délce započitatelné praxe (samozřejmě v rámci příslušné platové třídy), nevýhodou však je (jak se stalo ve Vašem případě) znemožnění platového postupu (opět v rámci příslušné platové třídy).

Přestože si tedy může zaměstnavatel stanovit v souladu s § 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. vlastní kritéria pro platový postup či platový postup vůbec nepřipustit, nemůže si v této oblasti počínat zcela libovolně. V této souvislosti je vhodné vědět, že dle § 16/1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde mimo jiné o jejich odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty či o příležitost dosáhnout funKčního nebo jiného postupu v zaměstnání, přičemž jakákoli diskriminace je v pracovněprávních vztazích zakázána (§ 16/2 zákoníku práce). Dle § 109/4 zákoníku práce se plat poskytuje podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků, přičemž za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejný plat (§ 110/1 zákoníku práce). Využití institutu zvláštního způsobu určení platového tarifu se proto nemůže stát nástrojem pro činění nedůvodných rozdílů mezi jednotlivými zaměstnanci.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že jakékoli platové změny je zaměstnavatel (včetně odůvodnění) povinen zaměstnanci včas oznámit (§ 37/1 a § 136/2 zákoníku práce).

_

/ Co dělat, pokud pojišťovna odmítá poskytnout pojistné plnění?
/ Kdy je možné podat na pojišťovnu k soudu žalobu?

Při výbuchu v komíně došlo k takovému poškození komína, že musel být zbourán a nahrazen novým. Ve smluvním ujednání jsme proti výbuchu pojištěni. Pojišťovna je ale opačného názoru a odmítá plnění. Navíc byl komín vyčištěn a překontrolován odbornou firmou před topnou sezónou.
Pojišťovna své rozhodnutí odůvodňuje tím, že ke škodě došlo z nepojištěného nebezpečí. Nyní jsme se odvolali. Jak máme postupovat, když odvolání nebude pojišťovnou akceptováno? Velice děkujeme, Novákovi

ODPOVĚĎ:
Nebude-li odvolání pojišťovnou akceptováno, nezbude Vám, než se obrátit na soud s žalobou na poskytnutí pojistného plnění. V této žalobě vyličte všechny rozhodné skutečnosti, doložte maximum důkazů (zejména kopie pojistné smlouvy a souvisejících dokumentů, kopie dosavadní korespondence, doklady o poškození komína a vzniklých nákladech apod.) a domáhejte se, aby soud uložil pojišťovně povinnost uhradit Vám pojistné plnění dle pojistné smlouvy (popř. včetně úroků z prodlení).

Neboť pro komplexní posouzení nastalé situace a přípravu žaloby je nezbytné seznámit se podrobně s Vámi uzavřenou pojistnou smlouvou, doporučuji Vám kontaktovat advokáta:
www.advokatikomora.cz

_

Pracovala jsem rok jako OSVČ v reklamní agentuře jako account manager. Připravovala jsem mezinárodní konferenci a další projekty. Mimo jiné jsem měla shánět sponzory, což se mi nepodařilo. Pracovala jsem přesčasy, víkendy, šéf se na mě naštval a vyhodil mě na konci měsíce, s tím že mi nic nezaplatí. Důvody jsou ve výpovědi. Moje práce na každém projektu byla i objednávání a zprostředkování věcí, služeb.
Je fakt, že v příkazní smlouvě mám, že musím mít k tomu speciální plnou moc. Celý rok to přecházel a až při vyhození se tím oháněl, že mi může za každou věc napařit pokutu 50 000 Kč. Při nástupu jsme se domluvili, že po 6měs. budu mít o 10 tis přidáno, jinak se rozloučíme. Do smlouvy to nechtěl dát. Po půl roce řekl, že mi nepřidá, že by to bylo nespravedlivé pro ostatní a že to tak necítí. Měsíc před výhazovem mi přidal 5 tis. takže zas tak nespokojený nebyl. Moje nadřízená mi řekla, že můj projekt není pro jednoho člověka, jako jsem na tom dělala sama. Mohu dosáhnout, aby mi zaplatil? Vyhodil mě na konci měsíce bez varování, jsem matka samoživitelka. Zítra (19.10.2017) jdu k němu ještě na jednání, čím se mohu ohánět? Insolvencí? Vím že je to skrytý zaměstnanecký poměr - měla jsem firemní vizitky, telefon, dovolenou, vystupovala pod jménem společnosti, měla pracovní dobu. Děkuji, Denisa

ODPOVĚĎ:
Pokud se ve Vašem Případě skutečně jedná o závislou práci, pak by se na daný vztah mezi Vámi a reklamní agenturou dalo dívat jako na skrytý faktický pracovní poměr, tj. na právní vztah se všemi důsledky, které by z toho pro zaměstnavatele i zaměstnance plynuly, tj. nárok na dovolenou, možnosti ukončení pracovního poměru, apod. Pokud byste však tuto skutečnost namítla vůči dané reklamní agentuře a ta by s tímto nesouhlasila, musela byste se svého práva domoci u soudu, což platí i v případě, že by se vycházelo z příkazní smlouvy a nebyly např. dodrženy podmínky v ní uvedené. Soud by pak musel rozhodnout o oprávněnosti Vašeho návrhu.
Zákon č. 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti, v platném znění považuje v § 5 písm. e) bod 1. za nelegální práci i "výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah", což by byl tento případ. Za nelegální práci hrozí pak postih ze strany inspektorátu práce jak "zaměstnavateli", tak i "zaměstnanci", tj. osobě, která takto nelegální práci koná. Takové fyzické osobě lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč (§ 139 odst. 1 a 2 zákona o zaměstnanosti).

_

Žiju s přítelkyní ve společné domácnosti, z manželství má dvě děti (12 a 8 let), s bývalým manželem žila v obecním bytě, kde nebylo placené nájemné, vznikl zde dluh cca 40 tisíc, na smlouvě byl podepsán bývalý manžel a přitelkyně byla uvedena jako žijící ve společné domácnosti, o vznikajícím dluhu neměla tedy tušení, následně byli z bytu vystěhovány. Přítelkyně na městě zaplatila polovinu dluhu (20tis., vše dokladovatelné), úředník na MěU ji dal podepsat rozhodnutí, že o dluhu je informována, následně přítelkyně odmítla platit druhou polovinu dluhu, proběhlo soudní řízení, kde bylo rozhodnuto, že se mají na splacení částky podílet oba manželé. Proběhl rozvod, v tu chvíli bývalý manžel neplatil dluh, přítelkyně é žádné této skutečnosti nebyla informována a nakonec se tato dlužná částka z 20tis. vyšplhala s úroky na závratných cca 250 tis. Kč, tato pohledávka byla předána MěU exekuční společnosti, přitelkyně se tedy obrátila na insolvenční úřad, proběhlo řizení o oddlužnění, kdy bylo tedy přítelkyni za jasně stanovených podmínek odečteno cca 50% z dlužné částky (nevím kolik přesně), v tuto chvíli ji má na starost insolvenční správce, musí po dobu 5 let splácet určitá % z platu. Jelikož ona dluh nezavinila, nebyla podepsána na nájemní smlouvě, přesto splatila 20tis. Kč z původní dluhu, tak může po splacení částky žádat o zaplacení dluhu jejího bývalýho manžela. Problém je v tom, že on je chronický neplatič, neplatí alimenty na svoje děti, nemá trvalé bydliště, nevlastní řidičské oprávnění, byl několikrát ve vazbě za neplacení výživného, i v tuto chvíli je proti němu vedeno trestní řízení, samozřejmě policie nekoná, on se směje světu a i kdyby ho dopadla, jak tedy nečiní, tak ho stejně nikdo ve vězení nedonutí pracovat, tím pádem platit výživné a dluh. Jelikož přítelkyně je zaměstnaná a stát v těchto skutečnostech přistupuje k tomu tak, že si vezme tam, kde to je snažší, než, aby postihoval neplatiče, tak její situace je taková, že např. v prosinci si z platu 15 tis. čistého insolvenční úřad vzal 4500Kč, přítelkyně zaplatila 5000Kč za vodu, el., plyn+fond oprav, zaplatila obědy ve škole, družinu a po výplatě ji zbylo 1500 Kč na živobytí. Byt v kterém žijeme je výhradně v mém vlastnictví a platím za něj hypotéku, přitelkyně zde není přihlašena, z důvodu i moji bezpečnosti. Ptám se Vás jak v této vážne situaci jde pomoci? Na jaký případně úřad se obrátit? Není přece možné, aby neplatič udělal dluh, neplatil na děti, pracoval na černo, smál se světu a našim zákonum a člověk co nic špatného neudělal, neměl ani na chleba a byl postižen zákony jen za to, že poctivě pracuje.
Děkuji za odpověď a případnou pomoc. Děkuji, Dan

ODPOVĚĎ:
K dluhu na nezaplaceném nájemném, který byla, a stále je nucena Vaše přítelkyně platit, lze bohužel říci asi jen to, že pokud dluh vznikl za trvání manželství, jsou manželé v rámci společného jmění manželů povinni hradit své závazky společně a nerozdílně. Po zaplacení dluhu, resp. po skončení oddlužení, může samozřejmě Vaše partnerka polovinu vymáhat na svém bývalém manželovi, ale trochu se obávám, že vzhledem k tomu, co píšete, to bude bez valného úspěchu. Jediná cesta je asi skutečně pouze ono insolvenční řízení, v rámci kterého se lze oddlužit. To již probíhá, tak lze jen důrazně doporučit, aby Vaše partnerka dodržela podmínky splátkového kalendáře a po jeho splnění byla soudem skutečně „oddlužena“. Další možností je pochopitelně trestní oznámení pro neplacení výživného, ale to samo o sobě žádné dluhy nezaplatí. Je to skutečně nelehká situace, ale pohříchu lze jen konstatovat, že takovým lidí je celá řada, ale když nemají žádný majetek, nelze ani žádný majetek vymoci. S dluhy se tedy lze vypořádat pomocí insolvenčního řízení, po jehož skončení je možno nárokovat regresní pohledávku na bývalém manželovi, ale je pouze na Vašem zvážení, zda to bude mít smysl. A na bývalého manžela lze podat trestní oznámení pro neplacení výživného, kdy může dojít například i k odnětí svobody, ale jak už jsem uvedl, po materiální stránce Vám to nijak nepomůže. Bohužel.

_

Půjčil jsem jako fyzická osoba fyzické osobě peníze,
ale dlužník se dostal do insolvence, je na něj prohlášený konkurz. Zatím mi nepřišly žádné peníze.
V inslovenčním rejstříku už dlouho nic nebylo zveřejněno, jak často musí soud zveřejňovat informace o hospodářské situaci dlužníka? Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě budu předpokládat, že jste svoji pohledávku za dlužníkem řádně a ve lhůtě přihlásil do insolvenčního řízení. Uvádíte, že dlužník je fyzická osoba. Pokud byl opravdu na majetek dlužníka prohlášen konkurs, jak uvádíte, je insolvenční správce povinen předkládat písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení nejméně jednou za 3 měsíce, pokud insolvenční soud neurčí v některém svém usnesení lhůtu jinou (může určit lhůtu delší i kratší). Je tedy dobré si dobře projít obzvlášť usnesení o zjištění úpadku a prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Pokud by se jednalo o oddlužení, platí většinou stejné pravidlo. Skutečnost, že Vám doposud nepřišly žádné peníze, není u řešení úpadku konkursem nijak neobvyklá. U konkursu dochází k uspokojování nezajištěných pohledávek (pokud vůbec k nějakému uspokojení dojde) většinou až na konci insolvenčního řízení, kdy soud vydá na návrh správce tzv. rozvrhové usnesení. Po tomto usnesení Vás správce s největší pravděpodobností vyzve ke sdělení čísla účtu, aby Vám příslušnou částku mohl zaslat. Pokud Vám připadá, že se v řízení dlouhou dobu nic neděje, můžete se coby věřitel dotázat na stav řízení přímo insolvenčního správce, či položit dotaz správci prostřednictvím soudu – ten pak bude zveřejněn v insolvenčním rejstříku. Kontakt na insolvenčního správce najdete buď v některém z jeho dřívějších podání, nebo v seznamu insolvenčních správců, který je dostupný na www. justice.cz.
_

Minulý týden jsem sepsal smlouvu na drobnou rekonstrukci bytu se zaměstnance stavební firmy přímo u nich v sídle firmy.
Po něškolika dnech mi volal jednatel firmy, že zaměstnanec neměl oprávnění sjednávat smlouvu a že ve firmě už nepracuje.
Přitom daný zaměstanec mi sám dal smlouvu k podpisu, jak si mohu pro příště ověřit, že má daná osoba pravomoc
jednat za danou institici, když se nejedná o osobu, která je uvedena jako jednatel apod. v obchodním rejstříku?
Mám požadavoat plnou moc, když s někým jednám, i když je to na pobočce nebo sídle firmy? Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Pokud jste smlouvu podepisoval přímo v sídle firmy a vzhledem k zařazení zaměstanance se jevilo jako běžné, že společnost zastupuje, tak toto jednání právnickou osobu zavazuje a jednatel společnosti se nemůže vymlouvat na to, že ten zaměstnanec k tomu neměl oprávnění.
V tomto ohledu Vás odkazuji na ustanovení § 166 občanského zákoníku. Samozřejmě naprostou jistotou při uzavírání smluv je jak správně uvádíte nahlédnutí do OR, kde je uvedena osoba jednatele. Ale jak jsem uvedl, není to Vaše chyba, nebylo-li zcela zjevné, že předmětný zaměstnanec (např. vrátný, sekretářka) nemá oprávnění smlouvy za právnickou uzavírat.

_

?

Po umrtí otce zůstali tři dědicové. Já dcera, bratr a matka. Poněvadž jsme nebyli schopni se s bratrem dohodnout, nechali jsme domek napsat na matku, která se tak stala jediným zákonným vlastníkem domku. Problém je ten, že majitelem se stal človek, ktery není schopen starat se o domek at v ohledu finančním tak v ohledu běžných potřeb oprav apod. Již třicet let se léčí s psychozou a není schopna nést odpovědnost či reálného usudku o daném problému. Vše vždy obstarával otec. Zkrátka je to človek se kterým se dá velmi učinně manipulovat čehož bratr plně využívá a v čem taky vidím budoucí problém. Původní domluva byla taková, že já se přestěhuji ze zahraničí, abych se postarala o matku a pohlídala domek s tím, že on nemá v úmyslu se do rodneho domku vracet. Poněvadž se, ale rozvádí a je zadlužený tak situace po 7 měsících je taková, že má tendence měnit názor a že se možná já najednou nehodím, protože on to nezvládá a že bych mohla uvolnit místo a vrátit se zpět do zahraničí? Když jsme měli řeč o domku, tak chtěl abych ho vyplatila, že s tím nemá problém. To je samozřejmě jeho právo, ale co už neshledávám jako košer je fakt, že on by chtěl abych ho tedy vyplatila a on utopil dluhy, já spravila domek, který je ve velmi špatném stavu takže de facto od nuly a navíc se starala o matku jako o věcné břemeno a on tam jezdil 3x týdně jak domů za matkou, která již ted se svou diagnozou představuje notně velkou zátěž a potřebuje dohled? Takže situace je taková, že matka není schopna názoru či cokoli rozhodnout. Protoze komunikace s bratrem absolutně postrádá
střízlivý pohled na věc a je vice než konfliktní, nejsem si jista co se od něj dá čekat a proto bych se chtěla zeptat na následující:
1) pokud by zmanipuloval matku, aby přepsala domek na něj mohla bych to event. napadnout, nebo by se s tim nedalo nic dělat, protože je vlastnik osoba svépravná, i když má daná osoba od ztráty svépravnosti jen několik kroků?
2) jaké je mé právo nesouhlasit v případě pokud by matka souhlasila, aby se nastěhoval do domku, s tím, že by si např. udělal patro? (a nabral tak další dluhy či ručil naším domkem za matčina souhlasu)?
3) mám já jako osoba s trvalým bydlištěm zde právo vykázat ho z domku?
4) jaká je možnost kontroly zacházení s domkem pokud bych se odstěhovala do zahraničí, mohli by mě matka a bratr obejit a jak se říká vyšachovat mě z jakéhokoliv nároku na domek?
Děkuji Vám za odpověd.
Anna.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, k Vašim dotazům uvádím následující:
1. za svého života může matka darovat nemovitost komukoliv, tedy i darovat dům bratrovi. Tuto smlouvu by bylo možné napadnout, nicméně byste musela prokázat, že v době sepisu smlouvy byla matka ve stavu, kdy nebyla zodpovědná za své jednání (lékařské zprávy, svědecké výpovědi, … ), ovšem rovnou upozorňuji, že takové prokazování by bylo velmi náročné.
2. Váš trvalý pobyt nezakládá vůbec žádné právo vyjadřovat se k tomu, komu matka umožní dům obývat. Trvalý pobyt je pouze evidenční údaj a pro více informací o trvalém pobytu doporučuji k prostudování http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/trvalebydliste/
3. navazuje na předchozí, nemáte právo ho z titulu trvalého pobytu vykázat z domku
4. z nároku na domek Vás může matka "vyšachovat" pouze tím, že za svého života domek daruje bratrovi, nebo by Vás musela pro případ své smrti vydědit, ale to by muselo být pouze ze zákonem stanovených důvodů - chováte se k ní nevhodně, vedete nezřízený život, . viz. § 1646 až 1649 Občanského zákoníku.

__

?

Žiji s družkou už cca 18 let (1998-2016) v bytě, který kdysi dávno byl statní. Máme spolu 2 děti, 9 let a 5 let. Tento byt, resp. tenkrát dům jsme jako s. r. o., založené nájemci bytů odkoupili od městské části Praha 4 v rámci privatizace obytných domů. Do s. r. o. jsem vstupoval podílem dle rozlohy bytu. Splátky za dům, svým podílem jsem hradil ještě v době, kdy jsem svojí družku neznal. Cca v polovině doby splácení, kdy už jsem se svojí družkou v tomto bytě bydlel jsem kvůli jiným problémům převedl svůj obchodní podíl v této společnosti na družku. Převod byl za symbolickou 1 Kč. Nicméně splátky jsem dále hradil já a podíl domu, jsem řádně splatil. Po splacení domu městská část převedla dům do vlastnictví s. r. o., která následně vydala jednotlivé byty do osobního vlastnictví jednotlivým společníkům. Tzn. tento byt do vlastnictví mojí družky. Do té doby jsem platil i veškeré služby k bytu já. Poté, na základě vzájemné dohody jsme si platby rozdělili. Já platím elektřinu, internet, ona platí teplo, popelnice, společné prostory, příspěvek do fondu oprav. Aktuálně jsme však v „rozchodovém stavu“. Bydlíme a vychováváme dále děti spolu, ale nemluvíme spolu a velmi těžce spolu komunikujeme. Při jedné z krátkých diskusí jsem měl požadavek, abychom se majetkově nějak vyrovnali, než se definitivně rozejdeme, rozstěhujeme, s tím, že bych chtěl, aby polovinu bytu přepsala na mně. Odvětila, že ani náhodou, tzn. jednoznačně toto odmítla. Byt jsme cca před 10-ti lety společně zrekonstruovali. Oba jsme si vzali úvěr ze stavebního spoření a oba cca 50% jsme vložili společné finance na tuto rekonstrukci. Můj dotaz zní, zda mám nějakou šanci nárokovat své majetkové právo k tomuto bytu, v jakém poměru, minimálně bych měl zájem o 50% podíl. To jen z důvodu, abych s ní mohl jednat dál ve smyslu budoucího řešení bytové otázky. Např. koupíme společně druhý byt, společně zrekonstruujeme a poté se do něj může někdo z nás odstěhovat. Tento návrh bych jí chtěl však předložit až ve chvíli, kdy budu mít nějakou jistotu že šance na „vymožení“ 50-ti % podílu na bytu je. Máme zatím ústní dohodu, že bychom děti měli ve střídavé péči, každý á týden, ale to pro daný problém asi není podstatná informace. Popsané úhrady splátky podílu a dalších samozřejmě mohu doložit. V případě potřeby doplňujících info, jsem k dispozici. Děkuji předem za doporučení jaké kroky podniknout. S pozdravem, Alois

ODPOVĚĎ:
Bohužel v tomto případě pro Vás nebudu mít dobrou zprávu. Jelikož jste nebyli manželé, nepřipadá v úvahu jakékoliv vypořádání společného majetku. Jste v pozici, že můžete pouze žádat zpět finance, které jste do bytu vložil, ovšem to pouze podle zásad bezdůvodného obohacení, pro které platí promlčecí doba do konce roku 2013 dva roky a od roku 2014 tři roky. Za situace, kdy je jako vlastník bytu uvedena družka neexistuje skutečně žádná varianta, jak se domáhat 50% hodnoty bytu.

__


================================================


Jak dále postupovat v zaměstnání. Pokusím se nastínit situaci, která nastala po zaslání stížnosti zákaznice, že nebyla dle jejího mínění kvalitně obsloužena na naší provozovně. Email byl zaslán na vedení společnosti 7.3.2012, konflikt na provozovně se údajně stal 23.2.2012. Píši záměrně údajně, protože tento den jsem byl na směně já a tuto situaci si nevybavuji.
Zákaznice napsala, že nebyla spokojena s přístupem pracovníků na provozovně, kteří si jí nevšímali, musela si údajně sama vybírat zboží, poté se musela domáhat zaplacení a znechuceně odešla. Poté navštívila jinou provozovnu, kde byla obsloužena na úrovni a proto si trochu napravila dojem... Ale přejdu k podstatným informacím.
Na směně jsem byl já, jako zástupce vedoucího provozovny a dva prodavači. Nikdo z nás si nevybavuje tuto situaci, dle mého názoru tato situace ani nenastala. Vzhledem k tomu, že se stížnosti na chování personálu v řetězci KOBERCE BRENO množí, bylo zřejmě uloženo oblastnímu řediteli za úkol někoho exemplárně potrestat, jako výstrahu ostatním... Vedení společnosti má filosofii, že zákazník má vždy pravdu a nemíní diskutovat. Proto přistoupilo v našem případě k sankcím, bez možnosti obrany.
V TÉTO VÝPLATĚ JSEM DOSTAL O NĚKOLIK TISÍC MÉNĚ, NEŽ JE BĚŽNÁ MĚSÍČNÍ MZDA. KDYŽ BYL OBLASTNÍ ŘEDITEL TUTO STÍŽNOST NA PROVOZOVNĚ ŘEŠIT, BYLO KONSTATOVÁ NO, ŽE MOJE POTRESTÁNÍ BUDE CCA 10% MZDY, COŽ JE MÉNĚ NEŽ SKUTEČNOST. TO JE PRVNÍ TREST.

Do KOBERCE BRENO jsem nastoupil 15.8.2011 jako zástupce vedoucího provozovny, po zkušební době byla prodloužena smlouva na dobu neurčitou, mzda je:

- základní mzda 12000Kč

- pohyblivá složka může být navýšena až do výše 3.000 Kč

- dále jsou prémie (složené ze 3 částí, včetně podílu na obratu)

Ohledně stížnosti jsem nepodepsal žádné kárné nařízení, oficiálně se mnou nikdo nemluvil. Oblastní ředitel má vůči mně osobní averzi, jak mi bylo bokem sděleno. Nelíbil jsem se mu od samého začátku, nicméně jsem nikdy neměl žádné pracovní problémy, takže se mu nepodařilo se mne zbavit. Dodnes jsem nic nepodepsal, neustále mám podepsanou smlouvu jako zástupce vedoucího provozovny.

Protože se mnou nikdo nic oficiálně neřešil, zeptal jsem se ve středu 14.3.2012 osobně oblastního ředitele na to, co se děje. Nechtěl se se mnou vůbec bavit, nic vysvětlovat, nicméně jsem jej nakonec vyzval k rozhovoru, který jsem si nahrál bez jeho vědomí na mobilní telefon. Dozvěděl jsem se, že jsem špatný úplně ve všem, všichni zástupci jsou lepší, neumím jednat se zákazníky, nemám jiskru, prakticky nic nedělám apod. Nic není samozřejmě pravda, prodej mne baví, na provozovnu se zákazníci rádi vracejí. Neumím prodávat, nicméně tržby na mojí směně nejsou horší než na směně vedoucího, to se dá dokázat výpisem dle data. Je to vše tot&aacut e;lní kravina, prostě se jedná o šikanu a pokus o likvidaci. To si nechci nechat líbit, tyto metody se mi hnusí, řetězec BRENO si zřejmě myslí, že může všechno.

Ve čtvrtek ráno bez předchozího upozornění přijel oblastní ředitel na provozovnu, aby mne hlídal, byly mi odebrány klíče od provozovny, zrušeno heslo od zabezpečovacího systému, zrušeno přístupové heslo do PC. Bez podepsání změny pracovní smlouvy jsem nyní prakticky prodavač, nikdo mi to samozřejmě oficiálně nesdělil.

Co bude údajně zřejmě následovat? Ze zákulisí jsem dostal informace, které mi samozřejmě nikdo nepotvrdí oficiálně, že bude následovat hra nervů. KOBERCE BRENO se zřejmě domnívají, že dám sám výpověď a půjdu pryč. Tohle samozřejmě udělat v tuto dobu nechci, skončil bych na dohodu na pracáku se 45% mzdy, což by zlikvidovalo finančně moji rodinu. Pokud dobrovolně neodejdu, bude zřejmě pokračovat vyplácení mzdy v nejnižší možné míře bez veškerých nenárokových složek, přitom ostatní pracovníci na provozovně budou tyto složky dostávat, včetně podílu na tržbě. Když bude nejhůř, zřejmě bude poslán další email a snaha donutit mne podepsat hrubé porušení prac ovní kázně, což se rovná také likvidaci. Nikdo mne nepodrží, i vedoucí provozovny mimo záznam řekl, že podepíše všechno, aby o místo také nepřišel. On i ostatní pracovníci na provozovně vědí, že umím prodávat, ale s jejich podporou nemůžu počítat, stejně by byla k ničemu.

Co dál? Nemíním nic podepsat, nemíním snášet šikanu a jasné projevy bossingu, nemíním přicházet o peníze, když mám zásadní podíl na obratu provozovny. Je mi jasné, že ve společnosti KOBERCE BRENO zůstat nebudu moci, oblastní ředitel bude chtít moji hlavu, ale nechci ustoupit těmto praktikám, je to fialový hnus a jednou to musí přestat, nelze do nekonečna ustupovat těmto sviňárnám, chci za svoji dobře odvedenou práci dostávat peníze, které mi právem náležejí. Vím, že jsem v kšeftu dobrý, chci za to být zaplacen. A jestli odejít, chci odejít za slušných finančních podmínek, ne s ostudou, že jsem svoji práci nezvl&aa cute;dal. Nikdy mně nebylo řečeno, že něco dělám špatně, mzdu jsem dostával i s prémiemi, najednou jsem nejneschopnější trouba ve firmě. A ve firmě jsou lidé, kteří jsou vůči mně schopni všeho... Je něco shnilého v českém kapitalismu.

Pokud můžete, poraďte, pokud odejít, tak s odstupným, i kdybych měl firmě podepsat, že se o tom nikdo nikdy nedozví... Chci odejít tak, aby netrpěla moje rodina, která trpí již nyní.

Pojištění právní ochrany nemám, když jsem studoval podmínky pojišťovny DAS, je tam ochranná lhůta 3 měsíce od počátku pojištění, to asi nevydžím tak dlouho ustát svoje postavení, jde hodně o čas, najít nějaké řešení. Pokud mi pomůžete, věřte, že jste pomohla chlapovi, který umí a chce dělat, chce se postarat o svoji rodinu, nechce se nechat ponižovat, zároveň mu nejde o mstu. Jde mu pouze o jedno. Chce se domoci svých práv, neumím v tom chodit, proto žádám o radu vás. Díky.

S pozdravem, Zbyněk Šejnoha

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel není oprávněn bez souhlasu se zaměstnancem jakkoliv nakládat s jeho mzdou.
Váš zaměstnavatel se dopustil správního deliktu podle § 26 odst.1 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb., zákona o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, za který je možné uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč, jelikož provedl srážku z vaší mzdy, aniž by k tomu měl Váš souhlas.

Zaměstnavatele vyrozumněte, že Vám nebyla vyplacena řádná mzda, ale pouze ve konkrétní výši a že si nejste vědom toho, že byste dal souhlas k provedení jakékoliv srážky. Nezpůsobil jste ani škodu na majetku zaměstnavatele. Zaměstnavatel Vám svůj nárok vůči Vám nijak neodůvodnil, a tudíž se dopustil neoprávněného nakládání se mzdou.

Uveďte termín, do kterého očekáváte, že Vám bude řádně doplacen zbytek smluvní mzdy, do výše, v níž je sjednána v pracovní smlouvě nebo mzdovém výměru.

Pokud neobdržíte požadovanou částku, informujte inspekci práce o podezření z neoprávněného nakládání se mzdou. Pokud byste měl i informace, že se tak stalo nejen Vám, a relevantní podklady k tomu, je vhodné je připojit.

Jen pro úplnost vycházím z toho, že srážka nebyla provedena z "odměn", ale z nárokové mzdy. Nárok na odměny v určité výši neexistuje, proto by taková "srážka" byla právně nepostižitelná.

Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli by Vám v současnosti nebylo ku prospěchu, protože jste škodu nezpůsobil a zaměstnavatel Vám ji neprokázal. DAS nedoporučuji kontaktovat. Nemohu Vám slíbit právní zastoupení, jelikož povaha mojí práce neumožňuje být právním zástupcem 3. osob; radu či případnou pomoc Vám ovšem slíbit pochopitelně mohu.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

???NOZ???

/ Jaké jsou povinnosti vlastníka pozemku, na kterém se nachází koryto vodního toku?
/ Kdo je povinen rozšířit nedostačující koryto vodního toku?

Koupila jsem před několika léty pozemek, přes který protéká potok o šířce zhruba 0,30-0,40 m a hloubce 0,05-0,10 m, pramenící přibližně 1,0 - 1,5 km nad nim.Majitelem parcel od pramene potoku po mou parcelu je Povodí Moravy, které krátce nato, prohloubilo koryto potoka nad mou parcelou až na hranici mého pozemku do šířky cca 1,00-1,50 m a hloubky cca 1 m. Od té doby voda podmočila značnou část mého pozemku, poněvadž koryto potoka na mé parcele není schopno vodu pojmout.
Zajímá mne, kdo má povinnost prohloubit koryto potoka na území mé parcely.
Děkuji za odpověď. Milena Bortlová
22.04.2013 02:00

ODPOVĚĎ 03.05.2013, dotaz č. 3656)
Dobrý den,
neboť se na Vámi vlastněném pozemku nachází koryto vodního toku, je při vymezení povinností s tím souvisejících nutné vycházet z § 44 a násl. zákona o vodách.

Základní povinnosti vlastníků pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků jsou zakotveny v § 50 zákona o vodách.

V této souvislosti je nutné poukázat zejména na povinnost:
- udržovat břehy koryta vodního toku ve stavu potřebném k zajištění neškodného odtoku vody, odstraňovat překážky a cizorodé předměty ve vodním toku, s výjimkou nánosů, pokud tyto činnosti neznamenají vynaložení zvláštních nákladů, zvláštní odbornou způsobilost nebo použití speciální techniky (§ 50 písm. b) zákona o vodách),
- ohlašovat správci vodního toku zjevné závady v korytě vodního toku (§ 50 písm. d) zákona o vodách).

Není-li tedy Vámi popsaný stav možné podřadit pod některou ze shora vyjmenovaných povinností, je k úpravě koryta vodního toku povinen příslušný správce vodního toku (Povodí Moravy). V této souvislosti je vhodné vědět, že dle § 47/2 písm. b), d) a h) zákona o vodách je správce vodního toku povinen:
- pečovat o koryta vodních toků, udržovat břehové porosty na pozemcích koryt vodních toků nebo na pozemcích s nimi sousedících v takové šířce, aby se nestaly překážkou znemožňující plynulý odtok vody při povodni, s přihlédnutím k tomu, aby jejich druhová skladba co nejvíce odpovídala přírodním podmínkám daného místa,
- připravovat a zajišťovat úpravy koryt vodních toků, pokud slouží k zajištění funkcí vodního toku,
- navrhovat opatření k nápravě zásahů způsobených lidskou činností vedoucí k obnovení přirozených koryt vodních toků.

V současné chvíli Vám proto lze doporučit kontaktovat příslušného správce vodního toku a závadný stav koryta vodního toku zde ohlásit. V případě pasivity správce vodního toku lze uvažovat rovněž o kontaktování místně příslušného vodoprávního úřadu (§ 104 zákona o vodách). Pokud by následně došlo ke sporu o rozsah Vašich souvisejících povinností, můžete se ve smyslu § 53 zákona o vodách obrátit na Ministerstvo zemědělství.

_

/ Co je to jednosložková a dvousložková forma hrazení stočného?
/ Jaký právní předpis upravuje výpočet pevné složky stočného?

Může mi obec ve které mám dům po rodičích a kde nikdo nebydlí (navštívím dům několikrát do roka za účelem údržby – vzdálenost od mého trvalého bydliště 250 km) určit paušální částku za stočné ve výši 35 m3 (krát sazba 23 Kč) za rok (kanalizace je OU) i když odběr vody mám za rok 10 m3 dle fa VaK. Prý je to dáno vyhláškou pro všechny chalupáře.
Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Přestože pro provedení důkladnější právní analýzy by bylo nutné znát více podrobností, domnívám se, že Vámi popsaný postup obce protiprávní být nemusí. V této souvislosti upozorňuji na § 20/1 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož má stočné jednosložkovou nebo dvousložkovou formu, přičemž:
- jednosložková forma je součinem ceny podle cenových předpisů a množství vypouštěných odpadních vod a srážkových vod (podle § 19 zákona o vodovodech a kanalizacích),
- dvousložková forma obsahuje složku, která je součinem ceny podle cenových předpisů a množství vypouštěných odpadních vod a srážkových vod a pevnou složku stanovenou v závislosti na profilu přípojky nebo ročního množství odebrané vody.

Stočné se hradí v jednosložkové formě, pokud obec nestanoví obecně závaznou vyhláškou úhradu stočného ve dvousložkové formě, včetně druhu stanovení pevné složky. Způsob výpočtu pevné složky stočného je pak stanoven prováděcím právním předpisem, kterým je vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb. (konkr. její část čtrnáctá, tzn. § 32 a násl.).

Pomocně lze v této souvislosti využít též Metodický pokyn Ministerstva zemědělství "Pravidla pro stanovení výše vodného a stočného k § 36 odst. 5 a 7 zákona č. 274/2001 Sb." č. 24 142/2003-6000, ze dne 1. 7. 2003, který je však určen pouze vodoprávním úřadům, krajským úřadům a Ministerstvu zemědělství.

Dle § 36/5 zákona o vodovodech a kanalizacích je vlastník kanalizace, popř. její provozovatel, povinen každoročně nejpozději do 30. června kalendářního roku zveřejnit úplné informace o celkovém vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro stočné v předchozím kalendářním roce. Vykázaný rozdíl musí být zdůvodněn.

Pro zjištění, zda ve Vašem případě obec postupovala v souladu se shora citovanými ustanoveními zákona o vodovodech a kanalizacích Vám lze doporučit obrátit se na obec a ve smyslu § 20/8 zákona o vodovodech a kanalizacích se zde dožadovat předložení výpočtu ceny pro účtované stočné.

_

/ Je při vypořádání zaniklého SJM možné zohlednit vyšší příjem jednoho z bývalých manželů?
/ Jaké jsou důvody pro soudní zúžení společného jmění manželů?

S manželkou jsme manželé 6 let. Poslední tři roky jsem si vědom její nevěry. Nyní se chceme rozvádět. Máme ve SJM byt a veškerou finanční hotovost. Nemáme děti a žádná pasiva. Manželka vydělává měsíčně cca o 5 tis méně. Její nevěru jsem schopen doložit důkazy – e-maily, mám poznamenanými dny v diáři, kdy měla intimní poměr s jiným mužem. Dále mám poznamenány dny, kdy psala SMS milenci,ale text SMS nemám.
Chtěl bych požádat soud o zúžení SJM (dorovnání rozdíl platu mého a manželky). Můžete mi napsat na základě zkušeností jakou mám šanci např. zda soud na tyhle okolností přihlíží či ne. Jestli soud přihlíží tak např. když rozdíl mzdy činí např. 500 000,- zda mohu zpět dostat např. 50%.
Děkuji, Zikmund

ODPOVĚĎ:
Nejsem si jist, zda ve svém dotazu nezaměňujete dva odlišné právní instituty, a to:

1/ Zúžení SJM:
Dle § 148/1 Občanského zákoníku může soud ze závažných důvodů na návrh některého z manželů zúžit SJM až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Těmito závažnými důvody mohou být například opakované zadlužování jedním z manželů, gamblerství či jiný způsob nezodpovědného ohrožování SJM. Tento institut však není možné použít jako pomocný nástroj při vypořádání SJM.

2/ Vypořádání zaniklého SJM:
Dle § 149/1 a 2 Občanského zákoníku zaniká SJM se zánikem manželství, přičemž následně je nutné provést jeho vypořádání, tzn. že v rámci rozvodového řízení se soud vypořádáním SJM nezabývá.

Máte-li proto v úmyslu zohlednit při vypořádání SJM svůj vyšší výdělek, nabízí se Vám de facto 2 možnosti řešení:

1/ Uzavřít se svou manželkou písemnou dohodu o vypořádání SJM dle § 150/1 Občanského zákoníku, v níž se na rozdělení SJM dle vlastního rozhodnutí domluvíte. Tuto dohodu je možné uzavřít i za trvání manželství s tím, že účinnosti nabude dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství (v případě tzv. nesporného rozvodu dle § 24a zákona o rodině je taková dohoda dokonce podmínkou). Tuto dohodu je pak samozřejmě možné uzavřít i po rozvodu manželství.

2/ Obrátit se po rozvodu manželství na soud s návrhem na vypořádání zaniklého SJM jeho rozhodnutím (§ 150/3 Občanského zákoníku). V této souvislosti je vhodné vědět, že dle § 149/2 Občanského zákoníku se má za to, že při zániku SJM jsou podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich SJM stejné. Tuto právní fikci je však možné modifikovat, a to zejména přihlédnutím k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění; při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k obstarávání společné domácnosti (§ 149/3 Občanského zákoníku). Dle tohoto ustanovení by tedy bylo možné zohlednit Váš vyšší výdělek, výsledek soudního řízení však samozřejmě není možné předjímat.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že nedojde-li do tří let od zániku SJM k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných (§ 150/4 Občanského zákoníku). S vypořádáním SJM po rozvodu manželství Vám tedy doporučuji neotálet.