Počet stránek ve webu: 36.866

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.

 

Osnova stránky:

Možnosti obrany povinného (dlužníka) v exekučním řízení a v řízení o soudním výkonu rozhodnutí se dozvíte ve stránce "Vymáhání dluhu soudně, exekučně"


Aktualizace textu ke dni 17.1.2018
Mgr. et Mgr. Renáta Benetková, Mgr. L. Mohyla, Mgr. K. Gaierová


Co se vám nejčastěji stává v souvislosti s exekucí aneb Vaše nejčastější dotazy

„…mám exekuční titul, ale dlužník mi stejně nezaplatil, co dál…“

Pokud Váš dlužník jako povinný nesplní dobrovolně, co je mu uloženo exekučním titulem, můžete se jako oprávněný obrátit na kteréhokoliv exekutora v ČR a prostřednictvím exekučního návrhu mu navrhnout, aby exekuci na základě pověření soudem provedl. Seznam exekutorů je k nalezení na www.ekcr.cz.

 

„…exekuční návrh…“

V exekučním návrhu musí být označen exekutor, který má exekuci vést, s uvedením jeho sídla. Z návrhu musí být dále patrné, kdo ho činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován. Kromě toho musí exekuční návrh obsahovat jméno, popřípadě jména, a příjmení účastníků, místo jejich trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince, a popřípadě rodné číslo nebo datum narození účastníků, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, přesné označení exekučního titulu, uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena, a údaj o tom, zda, popřípadě v jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost splnil, popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává.
K exekučnímu návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti nebo stejnopis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, ledaže exekuční titul vydal exekuční soud.

 

„…kde můžu zjistit, kolik mám já nebo můj dlužník exekucí..“

Počet exekucí zahájených a vedených proti povinnému lze nejúplněji zjistit v Centrální evidenci exekucí. Centrální evidence exekucí je veřejný seznam, který je veden, provozován a spravován Exekutorskou komorou České republiky na www.ceecr.cz. Komoře náleží odměna za každé poskytnutí elektronického údaje z evidence ve výši 60 Kč,- / údaj.
Od Centrální evidence exekucí je třeba odlišovat Rejstřík zahájených exekucí, elektronický seznam, který provozuje a spravuje Ministerstvo spravedlnosti ČR¨. Údaje do rejstříku zahájených exekucí zapisuje soud nebo exekutor.Rejstřík zahájených exekucí je neveřejný. Ministerstvo spravedlnosti ČR poskytuje údaje z rejstříku zahájených exekucí pouze soudům a Exekutorské komoře.
Údaje o řízeních, která jsou proti Vám jako povinnému vedena, Vám dále poskytne Váš příslušný soud, tedy zpravidla nejbližší okresní, případně obvodní soud. U soudu se jděte na informace zeptat s občanským průkazem, zda je proti Vám vedeno nějaké řízení.

 

„…dlužník je dlouhodobě v zahraničí...“

Pokud má dlužník majetek na území ČR (byt, auto, účet), je možno exekuci vést i v případě, že se dlužník dlouhodobě nezdržuje na území ČR, avšak je nutno mu účinně doručovat příslušná rozhodnutí soudního exekutora, tj. musí být známa adresa dlužníka v zahraničí a dlužník si musí zásilky přebírat. Pokud má dlužník majetek v zahraničí, může soudní exekutor dále požádat v rámci mezinárodní dohody s danou zemí o poskytování právní pomoci tamního soudního exekutora o exekuci dlužníkova majetku tam.
Pokud jsou splněny právními normami předjímané podmínky, lze dále v ČR žádat o vydání evropského exekučního titulu nebo evropského platebního rozkazu, které lze uznat a vykonat i v jiném členském státě EU. Exekuci pak vykonává na návrh oprávněného místní soudní exekutor podle práva toho státu, ve kterém je majetek dlužníka.

 

„…přihláška pohledávky do exekuce…“

Pokud máte vůči povinnému pohledávku přiznanou exekučním titulem či zajištěnou zástavním právem na exekvované věci povinného a zjistil-li jste, že na majetek povinného je již vedena exekuce, můžete takovou pohledávku přihlásit do probíhající exekuce, vede-li ji exekutor prodejem nemovitosti povinného, prodejem movitých věcí povinného či prodejem podniku a to do zahájení prvního dražebního jednání.

 

„…průtahy v exekuci...“

Pokud jako oprávněný máte za to, že exekutor v řízení vedeném na Váš návrh ničeho nečiní, předně využijte svého práva nahlédnout u exekutora do exekučního spisu a zjistěte, v čem může průtah spočívat (např. je podáno odvolání); pokud zjistíte, že není dán důvod k průtahům a exekutor je nadále nečinný, je možné podat stížnost na exekutora k Exekutorské komoře ČR nebo k dohledovému orgánu nad činností exekutorů, kterým je Ministerstvo spravedlnosti ČR, a/nebo požádat jiného exekutora, aby věc převzal. Pokud by se změnou nesouhlasil stávající exekutor, rozhodne o ní exekuční soud.

 

„…o exekuci jsem nevěděl…“

Exekuce není v žádném z případů nařízena „samovolně“ oprávněným a exekutorem. Vždy ji nařizuje místně příslušný exekuční soud, který jejím provedením pověřuje exekutora a to na základě exekučního návrhu oprávněného, který musí disponovat pravomocným a vykonatelným exekučním titulem (více vizte článek Jak probíhá exekuční řízení).
O povinnosti uhradit dluh se tak vždy rozhoduje v nalézacím řízení, které vede soud či jiný zákonem stanovený subjekt, v rámci něhož vždy dostanete prostor se bránit.
Proto pokud víte, že někomu dlužíte, nečekejte až na Vás zazvoní exekutor či jeho vykonavatel, přebírejte si poštovní zásilky, choďte k soudu na jednání, k němuž budete předvoláni, nebo jej vyvolejte podáním odporu proti platebnímu rozkazu, který Vám byl doručen. Při jednání totiž můžete soudu vylíčit svoji situaci, soud Vám může vyjít vstříc a uložit Vám povinnost hradit dluh ve splátkách. Později Vám exekutor vyhovět nemusí, činí tak z dobré vůle.
A pokud svůj dluh zaplatíte ještě před podáním exekučního návrhu oprávněným, ušetříte si placení veškerých nákladů exekuce a nákladů oprávněného v exekučním řízení, k nimž jinak budete povinováni.

 

„…jak se můžu proti exekuci bránit…“

Máte-li za to, že je exekuce proti Vám vedena neoprávněně, např. proto, že jste vymáhanou pohledávku věřitele již zaplatili, podejte návrh na zastavení exekuce, který se podává písemně u exekutora, který exekuci vede.
Pokud byste měli dále např. za to, že exekutor v již běžícím exekučním řízení vydal exekuční příkaz na majetek, jehož hodnota neodpovídá vymáhané pohledávce včetně příslušenství nebo že se např. jedná o věc, kterou dle zákona soudní exekutor zajistit nesmí, podejte návrh na částečné zastavení exekuce týkající se tohoto majetku.
Exekutor je následně povinen ve lhůtě 15 dní předložit Váš návrh oprávněnému, aby se vyjádřil, zda souhlasí s (částečným) zastavením exekuce, a v případě jeho souhlasu exekuci (částečně) zastaví. V opačném případě předloží Váš návrh exekučnímu soudu k rozhodnutí. Současně s návrhem na (částečné) zastavení exekuce je zpravidla třeba podat i návrh na její odklad, který znemožní zpeněžení majetku, o který v návrhu jde, až do právní moci rozhodnutí o Vašem návrhu na (částečné) zastavení. To se netýká situace, kdy podáváte návrh na zastavení exekuce ve lhůtě 30 dní od doručení Výzvy ke splnění vymáhané povinnosti, kdy je provedení exekuce odloženo ze zákona.

 

„….kam mi exekutor bude zasílat poštu…“

Veškeré listiny v exekučním řízení jsou Vám doručovány na adresu Vašeho místa trvalého pobytu, neuvedete-li exekutorovi jinou doručovací adresu. V případě, že na zvolené adrese či adrese místa trvalého pobytu nebudete zastiženi a nevyzvednete-li si písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když jste se o uložení nedozvěděli. Zásilka je následně zaslána zpět soudnímu exekutorovi, který ji znovu již nezasílá.

 

„…tíživá životní situace…“

Pokud se dostanete přechodně do tíživé finanční situace, kdy nemůžete splácet exekučně vymáhanou pohledávku, můžete u exekutora podat návrh na odklad exekuce, a to za těchto zákonem stanovených podmínek: povinný se bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlené provedení exekuce mohlo mít pro něj či jeho rodinu zvláště nepříznivé důsledky a oprávněný by nebyl odkladem exekuce vážně poškozen; návrh na odklad musí být řádně odůvodněn a musí být přiloženy důkazy prokazující tvrzení obsažená v návrhu.

 

„…délka exekučního řízení…“

Délka exekučního řízení není stanovena, neboť exekuce se vede až do úplného vymožení vymáhané pohledávky a jejího příslušenství včetně nákladů, pokud není zastavena např. pro nemajetnost povinného, apod., či oprávnění k vedení exekuce exekutorovi nezanikne jinak.

 

„...více exekucí najednou…“

Další řízení zahájené jedním oprávněným proti témuž povinnému u stejného exekutora dříve, než zanikne oprávnění exekutora k vedení předchozí exekuce, se ze zákona spojuje s předchozí exekucí ke společnému řízení, a to ode dne podání návrhu.
V zájmu hospodárnosti řízení však může exekutor věc podle věty první vyloučit k samostatnému řízení.
Jsou-li exekuční řízení proti témuž povinnému vedena u více exekutorů nebo zahájí-li další oprávněný u téhož exekutora exekuční řízení proti témuž povinnému, exekuční soud tato řízení spojí na návrh povinného ke společnému řízení za splnění zákonem stanovených podmínek, tj. pokud je oprávněným osoba, jež byla věřitelem povinného v době vzniku vymáhaného dluhu, nebo její právní nástupce, jsou-li proti povinnému vedena alespoň dvě taková exekuční řízení a jedná-li se vždy o pohledávky do výše 10000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

 

„…zaměstnavatel mi řekl, že mám exekuci na mzdu…“

Vedle přikázání pohledávky z účtu povinného je vymáhání pohledávky postižením mzdy nebo platu povinného nejčastějším způsobem vedení exekuce. Exekutor poté, co je exekučním soudem pověřen k vedení exekuce, vydá exekuční příkaz a zašle jej zaměstnavateli, u něhož pobírá povinný mzdu nebo plat; teprve poté exekuční příkaz doručuje samotnému povinnému (více vizte článek Jak probíhá exekuční řízení). Povinnému při tom nesmí být sražena z měsíční mzdy tzv. základní částka; způsoby jejího výpočtu stanoví nařízením vláda České republiky (tzv.„nezabavitelná částka“). Tyto peníze musí dlužníkovi ze mzdy zůstat, i kdyby na mzdu bylo uvaleno více exekucí. Pokud čistá mzda nebo plat činí méně než nezabavitelná částka, exekuci na mzdu nebo plat nelze provést.

 

„…na účet mi chodí peníze pro jinou osobu...“

Exekutor nemá právo ani povinnost zjišťovat původ prostředků na Vašem účtu, s výjimkou pohledávky z účtu u peněžního ústavu, kterou povinný nabyl dědictvím, které podle nařízení zůstavitele má přejít na svěřenského nástupce jako následného dědice (tzv.„substituční jmění“) a dále jde-li o peněžní prostředky, které jsou povinným určeny pro výplatu mezd (platů), náhrad mezd (platů) a dalších plnění, která nahrazují odměnu za práci, jeho zaměstnancům, splatných ve výplatním termínu nejblíže následujícím po dni, kdy byl peněžnímu ústavu doručen exekuční příkaz; v ostatních případech soudní exekutor jinak nabyté prostředky na účtu exekvovat může. Je tedy nutno vyplácení prostředků na Váš účet pro třetí osobu zrušit.

 

„…nárok na výplatu dvojnásobku životního minima z účtu…“

Při vedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu máte jako povinný nárok na výplatu dvojnásobku životního minima, která činí v současnosti 6.810,- Kč. Částka je vyplacena pouze jednou a z jednoho účtu, i když máte účtů více. Peněžní prostředky Vám peněžní ústav vyplatí na Vaši žádost.

 

„…exekutor se domáhá vstupu do bytu, kde se zdržuji...“

Vyžaduje-li to účel exekuce, je soudní exekutor oprávněn učinit osobní prohlídku povinného a prohlídku bytu (sídla) a jiných místností povinného, jakož i jeho skříní nebo jiných schránek v nich umístěných, kde má povinný svůj majetek; za tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu nebo do jiné místnosti povinného přístup, popřípadě uzavřené skříně nebo jiné schránky otevřít. O průběhu prohlídky bytu a jiných místností ten, kdo provádí výkon rozhodnutí, pořídí zvukově obrazový záznam. O tom musí být přítomné osoby poučeny při zahájení prohlídky.

 

„…. co mi exekutor nemůže zabavit...“

Z exekuce jsou vyloučeny zejména tyto věci ve vlastnictví povinného nebo ve společném jmění povinného a jeho manžela:
a) běžné oděvní součásti, včetně prádla a obuvi,
b) obvyklé vybavení domácnosti, zejména lůžko, stůl, židle, kuchyňská linka, kuchyňské nářadí a nádobí, lednička, sporák, vařič, pračka, vytápěcí těleso, palivo, přikrývka a ložní prádlo, pokud hodnota takové věci zjevně nepřesahuje cenu obvyklého vybavení domácnosti,
c) studijní a náboženská literatura, školní potřeby a dětské hračky,
d) snubní prsten, písemnosti osobní povahy, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se povinného nebo členů jeho rodiny a nosiče dat těchto záznamů, pokud nelze takové záznamy přenést na jiný nosič dat, a jiné předměty podobné povahy,
e) zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný nebo člen jeho domácnosti potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě,
f) hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu,
g) zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako jeho společník.
Je-li povinný podnikatelem, nemůže se exekuce týkat těch věcí z jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti; to neplatí, vázne-li na těchto věcech zástavní právo a jde-li o vymožení pohledávky oprávněného, která je tímto zástavním právem zajištěna.


„… další exekutor chce sepsat můj již sepsaný majetek…“

Tento postup je dle zákona možný. Postihují-li pak exekuce souběžně stejnou movitou věc povinného, provede se ta exekuce, v níž byla tato věc nejdříve sepsána; řízení v ostatních exekucích se ohledně této věci dnem právní moci jejich nařízení přerušují. 


„…exekutor zabavil věci, které nepatří povinnému…“

Exekutor má právo postihnout věci, u kterých se lze domnívat, že jsou ve vlastnictví povinného. V případě, že postihne věc, jež je ve vlastnictví jiné osoby, ten, jemuž svědčí právo k této věci, může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u exekutora, který věc pojal do soupisu. Opožděný návrh exekutor odmítne. O návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu rozhodne exekutor do 15 dnů od jeho doručení. Odvolání proti rozhodnutí není přípustné. Žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.

 

„…exekutor vydal exekuční příkaz prodejem nemovitosti…“

Samotný exekuční příkaz prodejem nemovitosti neznamená ještě její prodej, je především zajišťovacím prostředkem, kterým Vás exekutor chce donutit Váš dluh řešit. Exekuce ukládající zaplacení peněžité částky se provádí postupně a k prodeji nemovité věci exekutor smí přistoupit až když vyčerpal jiné způsoby, přičemž prodej nemovitých věcí, které používáte k bydlení sebe a své rodiny, přichází na řadu až jako úplně poslední možnost (blíže vizte článek Jak probíhá exekuční řízení).
Pokud však není možno úhradu pohledávky vymoci jinak, může exekutor k prodeji nemovitosti přistoupit, určí znalce k ocenění nemovitosti, na základě jeho posudku určí její cenu a následně vydá dražební vyhlášku, kterou stanoví termín dražby. Nejnižší podání je stanoveno při první dražbě na 2/3 z ceny určené znalcem, v případě opakovaných dražeb se nejnižší podání dále snižuje. Pokud je nemovitost vydražena, exekutor vydá usnesení o příklepu, resp. usnesení o předražku, po jehož nabytí právní moci a doplacení nejvyššího podání se novým vlastníkem nemovitosti stává ke dni dražby vydražitel (předražitel).
Máte-li však za to, že je exekuce prodejem Vaší nemovitostí vedena exekutorem neoprávněně, např. z důvodu nepoměru výše dluhu a ceny nemovitosti, můžete až do rozhodnutí o příklepu nebo o předražku účinně podat návrh na částečné zastavení exekuce prodejem nemovitosti. Pokud exekutor udělí příklep, resp. předražek, exekuce prodejem nemovitosti ze zákona již zastavena být nemůže. 

 

„…příliš vysoké náklady exekuce…“

Náklady exekuce hradí povinný a jsou složeny z odměny exekutora (minimálně ve výši 2.000,- Kč nebo 15 % z vymáhané částky + přísl. daň z přidané hodnoty), náhrady paušálně určených či vynaložených hotových výdajů (minimálně 3 500 Kč + přísl. daň z přidané hodnoty), náhrady za ztrátu času při provádění exekuce a náhrady za doručení.
Uhradíte-li však vymáhanou pohledávku včetně nákladů ve lhůtě 30 dní od doručení Výzvy ke splnění vymáhané povinnosti, dále se snižuje odměna soudního exekutora i náhrada za hotové výdaje o 50 %.
Příklad: Je vymáháno celkem 10.000,- Kč.
1. Úhrada ve Výzvě: Odměna exekutora bude činit 1.000,- Kč + 21 % DPH, náhrada hotových výdajů 1.750,- Kč + 21 % DPH, celkem 3.328,- Kč.
2. Úhrada po Výzvě: Odměna exekutora bude činit 2.000,- Kč + 21 % DPH, náhrada hotových výdajů 3.500,- Kč + 21 % DPH, celkem 6.655,- Kč.

Exekutor své náklady vždy musí určit v Příkazu k úhradě nákladů exekuce. Pokud s výší určených nákladů nesouhlasíte, podejte do 8 dnů od doručení Příkazu proti němu písemné námitky k rukám exekutora s jejich odůvodněním. Pokud Vám nebude vyhověno byť i jen částečně, musí exekutor předat Vaše námitky exekučnímu soudu k rozhodnutí.

 

„… exekuce a dědictví, dědění…“

Podle současné judikatury Nejvyššího soudu ČR povinný neporuší generální inhibitorium svým jednáním v řízení o pozůstalosti, neboť do právní moci usnesení o dědictví není dědicem se všemi právními důsledky, tedy i s možností uzavřít dědickou dohodu nebo dokonce dědictví odmítnout. Postihne-li soudní exekutor exekučním příkazem majetek některého z dědiců s tím, že tento majetek měl být zákonným podílem povinného dlužníka jako dědice z dědictví, pak tato třetí osoba má právo podat žalobu na vyloučení věci z exekuce dle § 267 o. s. ř. a s odkazem na závěry Nejvyššího soudu ČR bude pravděpodobně taková žaloba na vyloučení věcí z exekuce úspěšná.
Věřitel však naproti tomu může s úspěchem odporovat dohodě o vypořádání dědictví schválené pravomocným usnesením o dědictví, kterou dlužník (dědic) uzavřel v úmyslu zkrátit své věřitele, jsou-li pro vyslovení odporovatelnosti splněny všechny předpoklady. Vyhověním odpůrčí žalobě získá věřitel právo uspokojit svou pohledávku z majetku, který nabyl na základě vůči němu právně neúčinné dohody o vypořádání dědictví někdo jiný než povinný dlužník.

 

„… co je to substituční jmění…“

Substituční jmění je institut dědického práva. Je upraven v ust. § 1521 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku : Nesvěřil-li zůstavitel při nařízení svěřenského nástupnictví dědici právo s dědictvím volně nakládat, je vlastnické právo dědice k tomu, co nabyl děděním, jakož i k tomu, co nabyl náhradou za zničení, poškození nebo odnětí věci z dědictví, omezeno na práva a povinnosti poživatele. To neplatí, je-li věc z dědictví zcizena nebo zatížena za účelem úhrady zůstavitelových dluhů. Jedná se tak o případ, kdy je v dědictví nabyt majetek pouze za účelem jeho správy pro následného dědice, ten exekutor nesmí zabavit.

 

„…vstoupím do insolvence a exekuce mne mine…“

V případě, že máte více věřitelů a nejste schopen jejich pohledávky splácet, můžete za splnění zákonem stanovených podmínek využít institutu oddlužení, jehož úspěšné splnění po 5 letech pro Vás znamená nový start bez dluhů.
Insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení musí být sepsán a za dlužníka podán advokátem, notářem, soudním exekutorem, insolvenčním správcem, nebo tzv. akreditovanou osobou; akreditovanou osobou je právnická osoba, které byla rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti ČR udělena akreditace pro poskytování služeb v oblasti oddlužení podle tohoto zákona.
Zahájením insolvenčního řízení na základě insolvenčního návrhu výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Již zahájené exekuce se přerušují. V případě splnění oddlužení, byl-li dlužník na návrh po splnění oddlužení insolvenčním soudem osvobozen od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, je přerušená exekuce skončena.
Avšak v případě, že je úpadek dlužníka řešen konkursem nebo je mu zamítnut či odmítnut jeho návrh na povolení oddlužení, je po skončení insolvenčního řízení v přerušené exekuci dále pokračováno.

 

„…způsobená újma…“

Má-li účastník exekučního řízení za to, že mu byla v důsledku postupu exekutora v exekučním řízení způsobena majetková či nemajetková újma, je s ohledem na ust. § 32 exekučního řádu a zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem oprávněn uplatnit svůj nárok na její náhradu u dotčeného exekutora, a/nebo na státu prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti ČR.

 


Základní pojmy kolem exekuce a čím se exekuce řídí

Exekuční řízení je proces upravený právními normami, zejména zákonem č. 120/2001 Sb. exekučním řádem (dále „exekuční řád“) a zákonem č. 99/1963 Sb., občanským soudním řádem (dále „o.s.ř.)

Exekuční řízení se zahajuje na návrh oprávněného.

Účastníky exekučního řízení jsou oprávněný (většinou věřitel) a povinný (většinou dlužník). Účastníkem exekučního řízení je také manžel povinného, je-li exekucí postihován jeho majetek nebo majetek ve společném jmění manželů SJM

Exekuci provádí soudní exekutor (dále „exekutor“), fyzická osoba splňující předpoklady podle exekučního řádu, kterou stát pověřil exekutorským úřadem. Exekutor vykonává exekuční a další činnost za úplatu.

Ust. § 9 odst. 1 exekučního řádu:
Exekutorem může být jmenován občan České republiky, který
a) je plně svéprávný,
b) získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo
1. v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice, nebo
2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice,
c) je bezúhonný,
d) vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxi, a
e) složil exekutorskou zkoušku.

Exekutor může zaměstnávat zaměstnance, kterými jsou kandidát, koncipient, vykonavatel a administrativní pracovníci, na jejichž činnost dohlíží a kontroluje ji.
Státní dohled nad exekuční činností a další činností exekutora vykonává Ministerstvo spravedlnosti ČR.


Jak vlastně začíná a probíhá exekuce

1) Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh oprávněného dojde k exekutorovi – návrh podává oprávněný, nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul.

Ust. § 40 exekučního řádu:
Exekučním titulem je
a) vykonatelné rozhodnutí soudu nebo exekutora, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek,
b) vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízení, pokud přiznává právo nebo postihuje majetek,
c) vykonatelný rozhodčí nález,
d) notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního právního předpisu,
e) vykonatelné rozhodnutí a jiný exekuční titul orgánu veřejné moci,
f) jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny,jejichž výkon připouští zákon.

2) Exekutor následně požádá exekuční soud o pověření a nařízení exekuce („dále Pověření“). Soud vydá Pověření, v němž exekutora pověří provedením exekuce. Pověření není soudním rozhodnutím a nedoručuje se účastníkům řízení.

3) Po doručení Pověření exekučním soudem pověřený exekutor zajistí majetek povinného na základě exekučních příkazů. Exekutor je povinen v exekučním příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše závazků povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění závazků povinného dosaženo. Exekuční příkaz je rozhodnutí, proti němuž se nelze odvolat.

Ust. § 58 odst. 1 exekučního řádu
Exekuci lze provést jen způsoby uvedenými v tomto zákoně. Zajistit majetek k provedení exekuce lze nejvýše v rozsahu bezpečně postačujícím k uhrazení vymáhané pohledávky, jejího příslušenství včetně příslušenství, které se pravděpodobně stane splatným po dobu trvání exekuce, pravděpodobných nákladů oprávněného a pravděpodobných nákladů exekuce.

Ust. § 59 odst. 1 exekučního řádu
Exekuci ukládající zaplacení peněžité částky lze provést
a) srážkami ze mzdy a jiných příjmů,
b) přikázáním pohledávky,
c) prodejem movitých věcí a nemovitých věcí,
d) postižením závodu,
e) správou nemovité věci,
f) pozastavením řidičského oprávnění.

4) Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení Pověření zašle exekutor oprávněnému Vyrozumění o zahájení exekuce (dále „Vyrozumění“). Povinnému zašle exekutor Vyrozumění nejpozději s prvním exekučním příkazem, který mu v exekučním řízení doručuje; spolu s Vyrozuměním zašle exekutor povinnému rovněž exekuční návrh, kopii exekučního titulu a Výzvu ke splnění vymáhané povinnosti.

5) Po doručení Vyrozumění povinnému jeho majetek ze zákona postihne tzv. generální inhibitorium.

Generální inhibitorium
Ust. § 44a odst. 1 exekučního řádu
Nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesení námitky neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti.
Ust. § 44 odst. 4 exekučního řádu
Je-li vymáhaná povinnost v hrubém nepoměru k majetku povinného, na který by se vztahoval zákaz podle § 44a odst. 1, může exekutor před zasláním vyrozumění oprávněnému rozhodnout, že se zákaz podle § 44a odst. 1 vztahuje pouze na část majetku přiměřenou vymáhané povinnosti. Toto rozhodnutí zašle spolu s vyrozuměním oprávněnému a povinnému.

6) Ve Výzvě ke splnění vymáhané povinnosti (viz bod 4) exekutor vyčíslí vymáhaný nárok a zálohu na snížené náklady exekuce o 50%, a náklady oprávněného. Splní-li povinný ve lhůtě 30 dnů od doručení této Výzvy vymáhaný nárok a uhradí zálohu na snížené náklady exekuce o 50%, vydá exekutor neprodleně Příkaz k úhradě nákladů exekuce. Po právní mocí Příkazu budou zrušeny všechny vydané exekuční příkazy jakož i generální inhibitorium a exekuce bude skončena. Jinak exekutor exekuci provede.

7) Exekuci lze v jednom řízení provést více způsoby, popřípadě i všemi zákonem stanovenými způsoby, nepostačuje-li jeden ze způsobů provedení exekuce k uspokojení oprávněného.

Ust. § 58 odst. 2 exekučního řádu
Nepostačuje-li jeden ze způsobů provedení exekuce k uspokojení oprávněného, lze exekuci v jednom exekučním řízení provést více způsoby, popřípadě i všemi zákonem stanovenými způsoby. K provedení exekuce více nebo všemi zákonem stanovenými způsoby lze přistoupit současně nebo postupně. Nebrání-li to účelu exekuce, provede se exekuce ukládající zaplacení peněžité částky postupně
a) přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, a nepostačuje-li to, pak přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu,
b) přikázáním jiné peněžité pohledávky s výjimkou pohledávky z penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, postižením jiných majetkových práv, srážkami ze mzdy a jiných příjmů, správou nemovité věci nebo pozastavením řidičského oprávnění, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle písmena a),
c) prodejem movitých věcí, prodejem nemovitých věcí, které povinný nepoužívá k bydlení sebe a své rodiny, postižením závodu nebo přikázáním pohledávky z penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle písmen a) a b), a
d) prodejem nemovitých věcí, které povinný používá k bydlení sebe a své rodiny, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle písmen a) až c).
Ust. § 58 odst. 3 exekučního řádu
Způsob provedení exekuce určí exekutor. Na návrh povinného nebo s jeho souhlasem lze exekuci provést i v jiném pořadí, než stanoví odstavec 2 písm. a) až d).

8) Exekuce se dle exekučního příkazu provede poté, co nastanou tyto skutečnosti:
a) marné uplynutí lhůty 30 dnů od doručení Výzvy ke splnění vymáhané povinnosti,
b) nabytí právní moci rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, byl-li podán v uvedené lhůtě
c) nabytí právní moci exekučního příkazu
(tzv. doložka provedení exekuce)

9) Exekuce se vede až do úplného vymožení pohledávky včetně jejího příslušenství, nákladů oprávněného a nákladů exekuce, které exekutor stanoví v Příkaze k úhradě nákladů exekuce.
Ust. § 87 odst. 1 exekučního řádu
Náklady exekuce jsou odměna exekutora, náhrada paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při exekuci, náhrada za doručení písemností, odměna a náhrada nákladů správce závodu, a je-li exekutor nebo správce závodu plátcem daně z přidané hodnoty, je nákladem exekuce rovněž příslušná daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu) (dále jen "náklady exekuce"). Náhrada účelně vynaložených cestovních výdajů a náhrada za ztrátu času je nákladem exekuce do výše stanovené prováděcím právním předpisem. Účelně vynaložené cestovní výdaje a ztrátu času přesahující tuto částku hradí exekutorovi oprávněný; o tom musí být poučen ve vyrozumění o zahájení exekuce.
Ust. § 87 odst. 2 exekučního řádu
Oprávněný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k vymáhání nároku (dále jen "náklady oprávněného"). Náklady oprávněného hradí oprávněnému povinný.
Ust. § 87 odst. 3 exekučního řádu
Náklady exekuce hradí exekutorovi povinný.
Ust. § 87 odst. 4 exekučního řádu
Náklady exekuce a náklady oprávněného vymůže exekutor na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce, a to některým ze způsobů určených v exekučním příkazu k provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky.

10) Exekuce je skončena a oprávnění k vedení exekuce exekutorovi zaniká poté, co nastanou zákonem předjímané skutečnosti.
Ust. § 51 exekučního řádu
Oprávnění k vedení exekuce exekutorovi zaniká, jestliže
a) exekuční soud rozhodl o vyloučení exekutora,
b) exekuce byla zastavena,
c) pohledávka, její příslušenství a náklady exekuce byly vymoženy,
d) došlo ke změně exekutora,
e) exekuční soud rozhodl o spojení exekučních řízení, nejde-li o exekutora, který povede spojená řízení.


Nezabavitelné minimum 2018 a jeho výpočet

Při vedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů postihuje exekutor dlužníkovi část jeho mzdy či jiného příjmu. Z těchto příjmů zůstane dlužníkovi jen základní částka (tzv. nezabavitelné minimum), které exekutor zabavit nesmí a které naopak musí být zaměstnavatelem dlužníkovi vypláceno. Toto pravidlo upravuje ust. § 278 o.s.ř., dle něhož povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka (tzv. nezabavitelné minimum); způsoby jejího výpočtu stanoví nařízením vláda České republiky č. 595/2006 Sb.

Nezabavitelnou částku, která má sloužit k zajištění základních životních potřeb, tvoří dvě složky: životní minimum jednotlivce a normativní náklady na bydlení. Pro rok 2018 činí nezabavitelná částka dlužníka 6.225,33 Kč. Na každou osobu, které je povinen dlužník poskytovat výživné, se dále uplatní ¼ z hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného, tj. 1.556,33 Kč.

Příklady nezabavitelných částek v roce 2018:

•     Svobodná, bezdětná pracovnice bude mít základní nezabavitelnou částku 6.225,33 Kč, po zaokrouhlení 6.226,- Kč.

•     Ženatý zaměstnanec (manželka a dvě děti) bude mít nezabavitelnou částku 10 894,32 Kč (6225,33 + 1556,33 + 1556,33 + 1556,33), po zaokrouhlení 10.895,- Kč.

Částka, nad kterou se srazí veškerý zbytek mzdy (základní nezabavitelná částka), je pro rok 2018 stanovena na 9.338,- Kč. Jestliže je rozdíl čisté mzdy a nezabavitelných částek větší než 9.338,- Kč, je tato část plně zabavitelnou částkou.

Příklad:

Čistá mzda zaměstnance činí 19 657 Kč. Má manželku a dvě děti. Zaměstnanec má nařízeny následující exekuční srážky: Exekuční příkaz – nepřednostní pohledávka ve výši 45 000 Kč (doručeno prvnímu plátci mzdy v roce 2012) a výkon rozhodnutí soudu ve výši 28 589 Kč (přednostní pohledávka doručena prvnímu plátci mzdy v roce 2015).

Nezabavitelná částka: 10.895,- Kč (na povinného 6.225,33 + 3 vyživované osoby (3 × 1.556,33 Kč) )

Rozdíl: 19 657 – 10 895 = 8762 Kč (čistá mzda – nezabavitelná částka)

Rozdíl je nižší než základní nezabavitelná částka 9338 Kč. Budeme tedy pracovat pouze se třemi třetinami bez plně zabavitelného zbytku, tj. 8762/3 = 2920 Kč (částka ze zaokrouhlení 2 Kč se ponechá zaměstnanci)

•     1. třetina zbytku mzdy 2920 Kč = dle pořadí nepřednostní pohledávka

•     2. třetina zbytku mzdy 2920 Kč = jediná přednostní pohledávka

•     3. třetina zbytku čisté mzdy 2920 Kč + 2 Kč = zaměstnanec

Na exekuce bude použito 2× 2920 Kč (přednostní i nepřednostní pohledávka), zaměstnanci bude ponecháno 13 817 Kč (2920 Kč + 2 Kč + 10 895 Kč).


Exekuce účtu a vyplacení dvojnásobku životního minima.

Vymožení dlužné částky přikázáním pohledávky z účtu povinného je primárním a zákonem žádaným způsobem provedení exekuce a není divu, že exekutor ihned po pověření vedením exekuce vydává exekuční příkaz k postižení účtu či účtů povinného.

Okamžikem doručení exekučního příkazu banka nesmí dle zákona z účtu povinného vyplácet peněžní prostředky až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství, provádět na ně započtení a ani jinak s nimi nakládat a povinný ztrácí okamžikem, kdy je peněžnímu ústavu doručen exekuční příkaz, právo vybrat peněžní prostředky z účtu do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství (to neplatí v případě platby, jejímž účelem je splnění vymáhané povinnosti, na účet oprávněného nebo soudního exekutora vedený u peněžního ústavu). To v praxi zpravidla znamená, že se povinný ke svým finančním prostředkům na účtu již nedostane, neboť pohledávka věřitele bývá vyšší než zůstatek na účtu.
Pro zmírnění tvrdosti tohoto opatření bylo zákonem zavedeno oprávnění povinného po vydání exekučního příkazu požádat banku, aby mu vyplatila alespoň část jeho finančních prostředků na účtu, a to ve výši dvojnásobku životního minima, která činí v současnosti 6.810,- Kč. Pozor, uvedená částka však může být vyplacena pouze jednou a z jednoho účtu, i když má povinný účtů více.



Společné jmění manželů nebo výlučný majetek jednoho z nich a exekuce

Exekuce na jednoho z manželů a společné jmění SJM

Společné jmění manželů je institut, který upravuje zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „občanský zákoník“). Vzniká uzavřením manželství (tj. nikoliv registrovaného partnerství) a zaniká ze zákonem předjímaných důvodů (např. právní mocí rozvodu, smrtí jednoho z manželů, prohlášením konkurzu na majetek jednoho z manželů, apod.).

Ust. § 708 odst. 1 občanského zákoníku
To, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.
Ust. § 708 odst. 2 občanského zákoníku
Společné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.
V případě tzv. zákonného režimu společného jmění, který je nejčastější, do společného jmění nepatří: výlučný majetek jednoho z manželů sloužící jeho osobní potřebě, získané dary a dědictví, nejrůznější odškodnění či náhrady a rovněž majetek, který mu patřil ještě před uzavřením manželství.

Postih majetku ve společném jmění pro dluh jen jednoho z manželů je upraven od 01. 01. 2014 v rámci hmotného práva a to v ust. § 731 občanského zákoníku.

Ust. § 731 občanského zákoníku
Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jmění, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jmění.

V procesním právu se tato zásada projevila tak, že manžel povinného se v případě postižení majetku ve společném jmění a rovněž jeho výlučného majetku stal ze zákona účastníkem exekučního řízení.

Ust. § 36 odst. 2 exekučního řádu
Účastníkem exekučního řízení je také manžel povinného, je-li exekucí postihován jeho majetek nebo majetek ve společném jmění manželů.

Hmotné právo však pamatuje na případy, kdy dlužník jedná bez souhlasu druhého manžela, a poskytuje druhému manželovi nástroj obrany, který se následně projeví také v procesním právu.

Ust. § 732 věta první občanského zákoníku
Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění postiženo jen do výše, již by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno podle § 742 (občanského zákoníku).

Hmotné právo však současně chrání i věřitele dlužníka, neboť za stejných podmínek se může uspokojit i v případě, že se jedná o dluh na výživném, dluh z protiprávního činu nebo dluh, který vznikl jednomu z manželů před uzavřením manželství.

Ust. § 732 věta druhá občanského zákoníku
To platí i v případě povinnosti manžela plnit výživné nebo jde-li o dluh z protiprávního činu jen jednoho z manželů nebo v případě, že dluh jen jednoho z manželů vznikl ještě před uzavřením manželství.

 


Exekuce a společné jmění manželů SJM 

Exekuce a zúžení či zrušení společného jmění za trvání manželství: 

Dle současné právní úpravy musí exekutor bez ohledu na okamžik zahájení exekučního řízení zkontrolovat před vydáním exekučního příkazu postihujícího majetek ve společném jmění v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném Notářskou komorou (dále jen „Seznam listin“), zda není společné jmění zrušeno nebo zúženo.

V případě, že vymáhaná pohledávka vznikla po zápisu zrušení nebo zúžení společného jmění do Seznamu listin, nebo v případě že oprávněný s takovou úpravou rozsahu společného jmění vyslovil souhlas, pak bude exekutor přihlížet k takovému zúžení nebo zrušení společného jmění.

Není-li však zřejmé, kdy vymáhaná pohledávka vznikla, má se za to, že se tak stalo před zápisem do Seznamu listin.

Není-li v Seznamu listin zrušení nebo zúžení společného jmění zapsáno, je možné postihnout majetek, který netvoří součást společného jmění jen proto, že bylo společné jmění zúženo nebo zrušeno.

Exekuce a výlučný majetek manžela povinného

Vůči manželu povinného je dle současné právní úpravy možné vedle postižení majetku ve společném jmění vést exekuci jen přikázáním pohledávky z účtu a to teprve poté, co nejsou k dispozici prostředky na účtu (účtech) povinného.

Ust. § 42 odst. 4 exekučního řádu
Jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo dluhu povinného, pro který lze vydat exekuční příkaz na majetek ve společném jmění manželů, lze vést exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu.

Ust. § 58 odst. 2 písm. a) exekučního řádu
Nepostačuje-li jeden ze způsobů provedení exekuce k uspokojení oprávněného, lze exekuci v jednom exekučním řízení provést více způsoby, popřípadě i všemi zákonem stanovenými způsoby. K provedení exekuce více nebo všemi zákonem stanovenými způsoby lze přistoupit současně nebo postupně. Nebrání-li to účelu exekuce, provede se exekuce ukládající zaplacení peněžité částky postupně
a) přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, a nepostačuje-li to, pak přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu.

Tímto způsobem provedení exekuce je nadto možné postihnout jen částku ve výši poloviny peněžních prostředků, které byly na účtu v okamžiku, v němž byl peněžnímu ústavu doručen exekuční příkaz. Pro později doručené další exekuční příkazy platí stav k okamžiku doručení prvního exekučního příkazu.
Manžel povinného má právo žádat peněžní ústav, aby mu polovinu peněžních prostředků, které budou na účtu ke dni doručení prvního exekučního příkazu, vyplatil.

Ust. § 304b odst. 4 o.s.ř.
Je-li výkon rozhodnutí veden podle § 262a odst. 4 o.s.ř., nevztahují se zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 o.s.ř.na částku ve výši poloviny peněžních prostředků, které byly na účtu v okamžiku, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, převyšuje-li částku podle odstavce 1. Peněžní prostředky podle předchozí věty vyplatí peněžní ústav manželovi povinného na jeho žádost. O tom musí být manžel povinného při nařízení výkonu rozhodnutí poučen.

Návrh na zastavení exekuce jako opravný prostředek manžela povinného

Současná právní úprava umožňuje manželu povinného bránit se proti vydanému exekučnímu příkazu postihujícímu společné jmění nebo jeho výlučný majetek podáním návrhu na zastavení exekuce ohledně tohoto majetku, má-li za to, že exekuční příkaz byl vydán nezákonně či postihl-li dotčený majetek ve větším rozsahu než zákon připouští. Návrh se podává příslušnému exekutorovi.

Ust. § 262b odst. 1 o.s.ř.
Je-li výkonem rozhodnutí postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis, nebo nelze-li ho výkonem rozhodnutí postihnout, může se manžel povinného domáhat v této části zastavení výkonu rozhodnutí. O tom musí být soudem poučen.
Ust. § 262b odst. 2 o.s.ř.
Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného bude zastaven, nejsou-li na něm ani z části uloženy peněžní prostředky, které by jinak náležely do společného jmění manželů. Není-li prokázán opak, má se za to, že peněžní prostředky na účtu manžela povinného by náležely do společného jmění manželů.
Ust. § 55 odst. 1 věta druhá a třetí exekučního řádu:
Podá-li manžel povinného návrh na zastavení exekuce podle § 262b občanského soudního řádu, rozhodne o tomto návrhu exekutor na základě písemných dokladů i bez souhlasu oprávněného do 15 dnů ode dne doručení návrhu. Nevyhoví-li exekutor návrhu, postoupí jej společně s exekučním spisem v uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o návrhu rozhodne.

 


Exekuce a dědění dlužníka

Podle současné judikatury Nejvyššího soudu ČR povinný neporuší generální inhibitorium svým jednáním v řízení o pozůstalosti, neboť do právní moci usnesení o dědictví není dědicem se všemi právními důsledky, tedy i s možností uzavřít dědickou dohodu nebo dokonce dědictví odmítnout. Postihne-li soudní exekutor exekučním příkazem majetek některého z dědiců s tím, že tento majetek měl být zákonným podílem povinného dlužníka jako dědice z dědictví, pak tato třetí osoba má právo podat žalobu na vyloučení věci z exekuce dle § 267 o. s. ř. a s odkazem na závěry Nejvyššího soudu ČR bude pravděpodobně taková žaloba na vyloučení věcí z exekuce úspěšná.
Věřitel však naproti tomu může s úspěchem odporovat dohodě o vypořádání dědictví schválené pravomocným usnesením o dědictví, kterou dlužník (dědic) uzavřel v úmyslu zkrátit své věřitele, jsou-li pro vyslovení odporovatelnosti splněny všechny předpoklady. Vyhověním odpůrčí žalobě získá věřitel právo uspokojit svou pohledávku z majetku, který nabyl na základě vůči němu právně neúčinné dohody o vypořádání dědictví někdo jiný než povinný dlužník.

 


Insolvence = spása a ochrana před exekutorem?

V případě, že máte více věřitelů a dlužník není schopen pohledávky věřitelů splácet, můžete za splnění zákonem stanovených podmínek využít institutu oddlužení, jehož úspěšné splnění po 5 letech pro Vás znamená nový start bez dluhů.

Insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení musí být sepsán a za dlužníka podán advokátem, notářem, soudním exekutorem, insolvenčním správcem, nebo tzv. akreditovanou osobou; akreditovanou osobou je právnická osoba, které byla rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti ČR udělena akreditace pro poskytování služeb v oblasti oddlužení podle tohoto zákona. Zahájením insolvenčního řízení na základě insolvenčního návrhu výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka,
jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Již zahájené exekuce se přerušují. V případě splnění oddlužení, byl-li dlužník na návrh po splnění oddlužení insolvenčním soudem osvobozen od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, je přerušená exekuce skončena.

Osvobození se současně vztahuje na věřitele, k jejichž pohledávkám se v  insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do  insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit, jakož i na ručitele a  jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. Avšak v případě, že je úpadek dlužníka řešen konkursem nebo je mu zamítnut či odmítnut jeho návrh na povolení oddlužení, je po skončení insolvenčního řízení v přerušené exekuci dále pokračováno.

V rámci schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře se osvobození nevztahují na pohledávky z titulu výživného (když tyto jsou pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou a uspokojují se přednostně - běžné i dlužné výživné), pohledávky z titulu peněžitých trestů anebo jiných majetkových sankcí (které byly dlužníkovi uloženy v trestním řízení pro úmyslný trestný čin) a pohledávky z titulu náhrady škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti.

VŠE O INSOLVENCI (ODDLUŽENÍ, OSOBNÍM BANKROTU) SE DOZVÍTE ZDE.