Dobrý den,
mohl bych mít 3 hypotetické dotazy prosím?
Zajímá mne, pokud by rektor/děkan chtěli zrušit své vlastní vydané rozhodnutí o přijetí ke studiu pro daného studenta např. z důvodů, že daný student neměl být nikdy přijat a to na základě toho, že přijímací komise tehdy u studenta svým vlastním omylem špatně sečetla v testu body a tím umožnila studentovi zápis do studia a následné studium, mají na to pouze lhůtu stanovenou pro přezkum všech rozhodnutí dle správního řádu a jeho § 97 ods. 2? Pak by se s tím již nedalo nic dělat?
Mohla by být na straně studenta uplatněna dobrá víra, za předpokladu, že chybu udělala pouze škola (2 členové komise tedy byli nedbalí) + děkan, který rozhoduje o konečném přijetí de facto také udělal chybu (nepředpokládá se, že by bodové hodnocení komise překontroloval)? I kdybychom mohli říci, že student byl s výsledkem a testem seznámen, žádný zákon mu nenařizuje, že si musí body po komisi přepočítat a v realu života k tomuto také nedochází.
Pokud by rozhodnutí o přijetí ke studiu bylo vydáno např v roce 2005, tedy před účinnosti správního řádu (od 1.1.2006) jak by to bylo s reaktivitou v rámci tohoto rozhodnutí?
Děkuji a jsem s pozdravem JK
Zneplatnění rozhodnutí přijetí ke studiu na VŠ vinou školy
Odesláno:
Otevřeno 297 x
1 odpověď
Host 6703
Mgr. Veronika Robotková (advokát)
Dobrý den,
skutečně v daném případě, je možné rozhodnutí o přijetí, v rámci jeho přezkumu ze strany rektora změnit v neprospěch uchazeče, je-li napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy.
Pro přezkumné řízení je z důvodu zachování právní jistoty účastníků stanovena objektivní a subjektivní lhůta pro jeho zahájení. Tedy pro počátek běhu subjektivní lhůty je rozhodný den, kdy se příslušný správní orgán dozvěděl o důvodu zahájení přezkumného řízení, čímž se rozumí okamžik, kdy správní orgán po předběžném posouzení věci dojde k závěru, že lze mít důvodně za to, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy. V případě, že správní orgán ve lhůtě dvou měsíců ode dne kdy se dozvěděl o důvodnosti zahájení přezkumného řízení, dané usnesení o zahájení přezkumného řízení nevydá, došlo k uplynutí subjektivní lhůty a rozhodnutí již nelze vydat, byť k uplynutí objektivní lhůty ještě nedošlo. Tedy usnesení o zahájení přezkumného řízení musí vydat nejpozději do 1 roku od právní moci rozhodnutí o přijetí ke studiu a vždy nejdéle dva měsíce poté co se o důvodnosti zahájení řízení dozví (§ 96 odst. 1 SŘ) a rozhodnutí ve věci přezkumného řízení v prvním stupni musí vydat do 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí o přijetí ke studiu.
Správní řád na rozhodnutí vydané před jeho účinností nelze aplikovat retroaktivně, navíc v neprospěch dotčené osoby.
skutečně v daném případě, je možné rozhodnutí o přijetí, v rámci jeho přezkumu ze strany rektora změnit v neprospěch uchazeče, je-li napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy.
Pro přezkumné řízení je z důvodu zachování právní jistoty účastníků stanovena objektivní a subjektivní lhůta pro jeho zahájení. Tedy pro počátek běhu subjektivní lhůty je rozhodný den, kdy se příslušný správní orgán dozvěděl o důvodu zahájení přezkumného řízení, čímž se rozumí okamžik, kdy správní orgán po předběžném posouzení věci dojde k závěru, že lze mít důvodně za to, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy. V případě, že správní orgán ve lhůtě dvou měsíců ode dne kdy se dozvěděl o důvodnosti zahájení přezkumného řízení, dané usnesení o zahájení přezkumného řízení nevydá, došlo k uplynutí subjektivní lhůty a rozhodnutí již nelze vydat, byť k uplynutí objektivní lhůty ještě nedošlo. Tedy usnesení o zahájení přezkumného řízení musí vydat nejpozději do 1 roku od právní moci rozhodnutí o přijetí ke studiu a vždy nejdéle dva měsíce poté co se o důvodnosti zahájení řízení dozví (§ 96 odst. 1 SŘ) a rozhodnutí ve věci přezkumného řízení v prvním stupni musí vydat do 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí o přijetí ke studiu.
Správní řád na rozhodnutí vydané před jeho účinností nelze aplikovat retroaktivně, navíc v neprospěch dotčené osoby.