Jak postupovat v případě, kdy došlo k vynesení informací z firmy, kde pracuji? Jde o výši mého hrubého výdělku včetně čisté mzdy? Zároveň i náplň práce. Třetí osoba ve firmě nepracuje?
Následné při získání informací tyto údaje byly poslány mému manželovi.
Netuším komu dalšímu tyto informace byly dále poskytnuty.
Vynesení informací z firmy (výdělky zaměstnanců) - jak potrestat chybujícího zaměstnance?
Odesláno:
Otevřeno 1007 x
1 odpověď
Host 5628
Mgr. Veronika Robotková (advokát)
Dobrý den,
zde bych se zaměřila na to, kdo dané informace poskytl třetí osobě, zda měl k těmto informacím přístup, jak se k nim dostal. Někteří zaměstnavatelé řadí informace o příjmech jednotlivých zaměstnanců k obchodnímu tajemství (údaje o nákladech za zaměstnance) a vyžadují po svých zaměstnancích mlčenlivost ohledně svých příjmů. Nelze však zaměstnanci zcela bránit, aby výši svého příjmu (nikoli příjmu jeho spolupracovníků) nesdělil rodině, bance při sjednávání úvěru nebo soudu při určení výživného. Někteří odborníci se vyjadřují, že údaj o mzdě nebo o platu ve spojení s konkrétním zaměstnancem je chráněným osobním údajem.
V případě, že zaměstnanec poskytuje tyto informace o jiných zaměstnancích, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem svého povolání, jde evidentně o porušení mlčenlivosti.
Tedy bych se obrátila přímo na zaměstnavatele, s podnětem že některý ze zaměstnanců porušil svou povinnost mlčenlivosti, když zveřejňuje nebo předává třetím osobám tyto informace a zároveň bych žádala po zaměstnavateli, aby sjednal nápravu ve vztahu k danému zaměstnanci.
Dále by se na celou záležitost dalo pohlížet jako na přestupek. Dle § 44 odst. 1 zákona č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů se fyzická osoba, která je ke správci nebo zpracovateli v pracovním nebo jiném obdobném poměru dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti stanovenou v § 15. Tento přestupek projednává Úřad na ochranu osobních údajů. Za tento přestupek lze uložit pokutu do výše 100.000,-- Kč.
zde bych se zaměřila na to, kdo dané informace poskytl třetí osobě, zda měl k těmto informacím přístup, jak se k nim dostal. Někteří zaměstnavatelé řadí informace o příjmech jednotlivých zaměstnanců k obchodnímu tajemství (údaje o nákladech za zaměstnance) a vyžadují po svých zaměstnancích mlčenlivost ohledně svých příjmů. Nelze však zaměstnanci zcela bránit, aby výši svého příjmu (nikoli příjmu jeho spolupracovníků) nesdělil rodině, bance při sjednávání úvěru nebo soudu při určení výživného. Někteří odborníci se vyjadřují, že údaj o mzdě nebo o platu ve spojení s konkrétním zaměstnancem je chráněným osobním údajem.
V případě, že zaměstnanec poskytuje tyto informace o jiných zaměstnancích, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem svého povolání, jde evidentně o porušení mlčenlivosti.
Tedy bych se obrátila přímo na zaměstnavatele, s podnětem že některý ze zaměstnanců porušil svou povinnost mlčenlivosti, když zveřejňuje nebo předává třetím osobám tyto informace a zároveň bych žádala po zaměstnavateli, aby sjednal nápravu ve vztahu k danému zaměstnanci.
Dále by se na celou záležitost dalo pohlížet jako na přestupek. Dle § 44 odst. 1 zákona č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů se fyzická osoba, která je ke správci nebo zpracovateli v pracovním nebo jiném obdobném poměru dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti stanovenou v § 15. Tento přestupek projednává Úřad na ochranu osobních údajů. Za tento přestupek lze uložit pokutu do výše 100.000,-- Kč.