Dobrý den
Hledám řešení.
Jaký je postup JE POSTUP VYVLASTŇOVACÍHO ŘÍZENÍ. pozemku orná půda – pole. Které nyní povodí chce zatížit smlouvou o věcném břemeni za účelem rozlivu a vsakování povrchových vod pro vybudování poldru na vedlejším pozemku. To za jednorázovou mírnou částkou. Což nese povinnosti povinného, to je majitele. Jsem důchodce jestliže odejde paktýž nejsem schopna se o pozemek podle zákona postarat.
Rozlivami se stává pozemek neprodejný a strácí hodnotu.
Povodí nám však tuto smlouvu dá nátlakem u vyvlastňovacího ŘÍZENÍ zastřešenou jako věc veřejnou protipovodňovou ochranu. Nemám na to vyvolávat soudy pro pozemek cirka půl hektaru.
Nepřipouští jednání o odkupu tohoto pozemku. Jak je možné pak tedy pozemek darovat státu.
Jaký je postup darování pozemku orná půda – pole.
Průběh vyvlastňovacího řízení věci vyřejné
Odesláno:
Otevřeno 539 x
1 odpověď
Host 5516
Mgr. Veronika Robotková (advokát)
Dobrý den,
postup u vyvlastnění se musí řídit následujícími podmínkami. K vyvlastnění by se mělo přistupovat jen v krajních případech, kdy jiné možnosti neexistují a veřejný zájem na realizaci určitého záměru převazuje nad zájmem soukromým (tj. zájem dosavadního vlastníka předmětného pozemku nebo stavby).
Vyvlastnění je možné pouze pro určité účely vymezené ve zvláštních zákonech. Přednost před vyvlastněním má vždy dosažení dohody, a tak se vyvlastnitel musí nejprve pokusit dohodnout s vlastníkem. Vyvlastnění lze provést jen pro účel, který je v souladu s cíli a úkoly územního plánování – pokud se vyvlastněním sleduje provedení nějaké změny ve využítí či uspořádání území, pak musí být taková změna v souladu s územně plánovací dokumentací. Soulad se zpravidla prokazuje územním rozhodnutím.
Vyvlastnění musí být pouze v nezbytném rozsahu, tj. takový rozsah, který je nezbytný k dosažení účelu vyvlastnění. Stejně tak intenzita zásahu musí být přiměřená, tzn. postačí-li tedy vlastnické právo omezit zřízením věcného břemene, není možné vlastnické právo odejmout.
Náhrada za vyvlastněný pozemek či právo se určuje na základě znaleckého posudku. Jedná se o cenu obvyklou, pokud není zjištěná cena vyšší. Cena pozemku či stavby se určuje vždy podle jejich skutečného stavu a účelu užití ke dni, kdy byla podána žádost o vyvlastnění. Přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení či znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění.
Další možností je, že vyvlastňovanému se poskytne jiný pozemek nebo stavba, dohodne-li se na to s vyvlastnitelem. Tím však není dotčeno právo na vyrovnání rozdílu v ceně vyvlastněného pozemku nebo stavby a náhradního pozemku nebo stavby.
Dále § 4 odst. 3 zákona o vyvlastnění (184/2006) umožňuje v případě, že není možné pozemek, stavbu nebo jejich část, popřípadě právo odpovídající věcnému břemenu užívat bez vyvlastňovaného pozemku, stavby nebo jejich částí či věcného břemene buď vůbec nebo jen s nepřiměřenými obtížemi lze na ně rozšířit vyvlastnění, jestliže o to vyvlastňovaný požádá, i když není nezbytné k dosažení daného účelu.
V daném případě byste mohla požádat o vyvlastnění celého pozemku za náhradu, obáváte-li se, že po zřízení věcného břemene by ztratil svoji hodnotu. Tedy není dle mého názoru nutné přistoupit k darování pozemku státu, které by se dělo na základě darovací smlouvy.
S ohledem na shora uvedené Vám doporučuji obrátit se na někoho z řad advokátů, který by si mohl prostudovat všechny podklady a najít postup, který bude pro Vás nejvýhodnější. Seznam advokátů naleznete zde: http://www.advokatikomora.cz
postup u vyvlastnění se musí řídit následujícími podmínkami. K vyvlastnění by se mělo přistupovat jen v krajních případech, kdy jiné možnosti neexistují a veřejný zájem na realizaci určitého záměru převazuje nad zájmem soukromým (tj. zájem dosavadního vlastníka předmětného pozemku nebo stavby).
Vyvlastnění je možné pouze pro určité účely vymezené ve zvláštních zákonech. Přednost před vyvlastněním má vždy dosažení dohody, a tak se vyvlastnitel musí nejprve pokusit dohodnout s vlastníkem. Vyvlastnění lze provést jen pro účel, který je v souladu s cíli a úkoly územního plánování – pokud se vyvlastněním sleduje provedení nějaké změny ve využítí či uspořádání území, pak musí být taková změna v souladu s územně plánovací dokumentací. Soulad se zpravidla prokazuje územním rozhodnutím.
Vyvlastnění musí být pouze v nezbytném rozsahu, tj. takový rozsah, který je nezbytný k dosažení účelu vyvlastnění. Stejně tak intenzita zásahu musí být přiměřená, tzn. postačí-li tedy vlastnické právo omezit zřízením věcného břemene, není možné vlastnické právo odejmout.
Náhrada za vyvlastněný pozemek či právo se určuje na základě znaleckého posudku. Jedná se o cenu obvyklou, pokud není zjištěná cena vyšší. Cena pozemku či stavby se určuje vždy podle jejich skutečného stavu a účelu užití ke dni, kdy byla podána žádost o vyvlastnění. Přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení či znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění.
Další možností je, že vyvlastňovanému se poskytne jiný pozemek nebo stavba, dohodne-li se na to s vyvlastnitelem. Tím však není dotčeno právo na vyrovnání rozdílu v ceně vyvlastněného pozemku nebo stavby a náhradního pozemku nebo stavby.
Dále § 4 odst. 3 zákona o vyvlastnění (184/2006) umožňuje v případě, že není možné pozemek, stavbu nebo jejich část, popřípadě právo odpovídající věcnému břemenu užívat bez vyvlastňovaného pozemku, stavby nebo jejich částí či věcného břemene buď vůbec nebo jen s nepřiměřenými obtížemi lze na ně rozšířit vyvlastnění, jestliže o to vyvlastňovaný požádá, i když není nezbytné k dosažení daného účelu.
V daném případě byste mohla požádat o vyvlastnění celého pozemku za náhradu, obáváte-li se, že po zřízení věcného břemene by ztratil svoji hodnotu. Tedy není dle mého názoru nutné přistoupit k darování pozemku státu, které by se dělo na základě darovací smlouvy.
S ohledem na shora uvedené Vám doporučuji obrátit se na někoho z řad advokátů, který by si mohl prostudovat všechny podklady a najít postup, který bude pro Vás nejvýhodnější. Seznam advokátů naleznete zde: http://www.advokatikomora.cz