Jaký je rozdíl mezi uznáním dluhu a uznání závazku?
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Živnosti a jejich provozování
- Zveřejněno: 13. červen 2012
V rámci své podnikatelské činnosti jsem dne 4.11.2009 prodal zákazníkovi (živnostníkovi, OSVČ) zboží v hodnotě cca 42 tisíc kč na fakturu. Jako doklad o prodeji mám podepsanou fakturu + podepsanou objednávku od zákazníka. Zákazník bohužel fakturu neuhradil a následně se dostal do finančních problémů.
21.12.2010 ukončil svoji podnikatelskou činnost. Z období konce podnikatelské činnosti má na sobě vykonatelné exekuční tituly za cca 500.000 kč. Zákazník nemá dostatek financí, aby tento dluh rychle uhradil. Osobní bankrot nevyhlásil. Navzdory výše uvedením skutečnostem stále komunikuje, nebrání se podepsání dohody o uznání závazku nebo dluhu + splátového kalendáře. Jde mi jen o prodloužení promlčecí doby a lepší pozici u soudu. Dotazy:
1) Je dluh promlčen? Předpokládám, že promlčecí lhůta jsou 3 roky od vystavení dokladu.
2) Jaký typ uznání zvolit (uznání závazku nebo dluhu)? Jedná se o dluh z podnikatelské činnosti, tzn. předpokládám, že by se mělo jednat o uznání závazku, ale dotyčný již živnost ukončil.
3) Je možné uzavírat dohodu o uznání závazku s někým kdo ukončil živnost? Děkuji, Jaroslav
1) Je dluh promlčen? Předpokládám, že promlčecí lhůta jsou 3 roky od vystavení dokladu.
2) Jaký typ uznání zvolit (uznání závazku nebo dluhu)? Jedná se o dluh z podnikatelské činnosti, tzn. předpokládám, že by se mělo jednat o uznání závazku, ale dotyčný již živnost ukončil.
3) Je možné uzavírat dohodu o uznání závazku s někým kdo ukončil živnost? Děkuji, Jaroslav
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Promlčení dluhu:
Dle § 397 Obchodního zákoníku činí promlčecí doba v obchodněprávních vztazích 4 roky, přičemž dle § 392/1 Obchodního zákoníku počíná běžet ode dne, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním (doba splatnosti). Pokud jste tedy fakturu vystavil v listopadu 2009, neměla by být tato pohledávka dosud promlčena.
2/ Uznání dluhu či uznání závazku:
Domnívám se, že přestože dlužník již ukončil svou podnikatelskou činnost, bude zapotřebí zvolit uznání závazku dle § 323 Obchodního zákoníku. V této souvislosti je rozhodný charakter uznávaného závazku, který zůstává obchodněprávní. Opačným postupem bychom zároveň dospěli k poněkud absurdnímu závěru, kdy by se povaha závazků (tj. např. i délka promlčecí doby) měnila podle toho, zda ta která smluvní strana aktuálně podniká či nikoli, což je konstrukce zjevně neúnosná.
Dle § 323/1 Obchodního zákoníku uzná-li někdo písemně svůj určitý závazek, má se za to, že v uznaném rozsahu tento závazek trvá v době uznání (totéž platí i pro pohledávku již promlčenou).
Základním účinkem uznání závazku je prodloužení promlčecí doby o další 4 roky od tohoto uznání (§ 407/1 Obchodního zákoníku), přičemž tento účinek se vztahuje rovněž na pohledávku v době uznání již promlčenou. Stejný účinek jako písemné uznání závazku má rovněž placení úroků (a to ohledně částky, z níž se úroky platí) a částečné plnění dluhu (lze-li usuzovat, že plněním části dluhu dlužník uznává i jeho zbytek).
3/ Uzavření dohody o uznání závazku:
Tato otázka byla de facto zodpovězena již pod bodem 2/. Rozhodující je povaha závazku, která je určující pro povahu jeho subjektů, promlčecí doby a též jeho uznání, ve Vašem případě se tedy jedná o režim obchodněprávní.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že přestože promlčecí dobu lze prostřednictvím uznání závazku vícekrát prodloužit, platí pro obchodněprávní vztahy limit maximální délky promlčecí doby. Dle § 408/1 Obchodního zákoníku skončí promlčecí doba nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet.
Současnou čtyřletou promlčecí dobu může Váš dlužník rovněž prodloužit (opět maximálně na 10 let), a to písemným prohlášením dle § 401 Obchodního zákoníku (jednostranné prohlášení dlužníka lze samozřejmě nahradit písemnou dohodou).
2/ Uznání dluhu či uznání závazku:
Domnívám se, že přestože dlužník již ukončil svou podnikatelskou činnost, bude zapotřebí zvolit uznání závazku dle § 323 Obchodního zákoníku. V této souvislosti je rozhodný charakter uznávaného závazku, který zůstává obchodněprávní. Opačným postupem bychom zároveň dospěli k poněkud absurdnímu závěru, kdy by se povaha závazků (tj. např. i délka promlčecí doby) měnila podle toho, zda ta která smluvní strana aktuálně podniká či nikoli, což je konstrukce zjevně neúnosná.
Dle § 323/1 Obchodního zákoníku uzná-li někdo písemně svůj určitý závazek, má se za to, že v uznaném rozsahu tento závazek trvá v době uznání (totéž platí i pro pohledávku již promlčenou).
Základním účinkem uznání závazku je prodloužení promlčecí doby o další 4 roky od tohoto uznání (§ 407/1 Obchodního zákoníku), přičemž tento účinek se vztahuje rovněž na pohledávku v době uznání již promlčenou. Stejný účinek jako písemné uznání závazku má rovněž placení úroků (a to ohledně částky, z níž se úroky platí) a částečné plnění dluhu (lze-li usuzovat, že plněním části dluhu dlužník uznává i jeho zbytek).
3/ Uzavření dohody o uznání závazku:
Tato otázka byla de facto zodpovězena již pod bodem 2/. Rozhodující je povaha závazku, která je určující pro povahu jeho subjektů, promlčecí doby a též jeho uznání, ve Vašem případě se tedy jedná o režim obchodněprávní.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že přestože promlčecí dobu lze prostřednictvím uznání závazku vícekrát prodloužit, platí pro obchodněprávní vztahy limit maximální délky promlčecí doby. Dle § 408/1 Obchodního zákoníku skončí promlčecí doba nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet.
Současnou čtyřletou promlčecí dobu může Váš dlužník rovněž prodloužit (opět maximálně na 10 let), a to písemným prohlášením dle § 401 Obchodního zákoníku (jednostranné prohlášení dlužníka lze samozřejmě nahradit písemnou dohodou).
Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.