Trochu jsem si pročítal zákon o DPH a pokud Stát vnímá jako jednu "osobu" - OSVČ (plátce DPH podnikajícího v beauty segmentu) a fyzickou osobu (neplátce DPH, pronajímatele bytů - výhradně DLOUHODOBÉ pronájmy, které jsou od DPH osvobozeny), pak z hlediska DPH pro veškerou moji ekonomickou činnost pod daným IČO/rodným číslem, mi dává smysl na ř. 50 Přiznání k DPH (Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně) uvádět inkasované měsíční nájemné, které je však osvobozené a v DPFO za daný rok jej vždy řádně uvádím jako příjmy v par. 9. V tomto případě Stát z pohledu DPH - dle mého názoru - daný subjekt (OSVČ/FO) bere jako "jeden ekonomický subjekt" a je jedno, že část těchto příjmů (OSVČ) se v DPFO daní v par. 7 a část v par. 9... (U pronájmu bytů samozřejmě odpočet DPH nijak neuplatňuji!) Co si o této mojí tezi prosím myslíte? Jelikož nedošlo ke krácení daně/DPH, jak prosím věc co nejlépe narovnat? Dle mého názoru bude dostačující pouhá prospektivní úprava s tím, že v přiznání k DPH za 6/2026 účetní uvede na ř. 50 veškeré příjmy z dlouhodobých pronájmů za 6/2026, které jsem realizoval jako FO a jsou osvobozeny od DPH a takto budu jednoduše pokračovat nadále, každý měsíc... Domnívám se, že není potřeba opravovat starší přiznání k DPH, neboť se jedná o formální chybu, při které nedošlo ke krácení daně ani DPH... Děkuji Vám a přeji hezké léto!
Daně, daňové přiznání, finanční úřad, odvod daní
Řádek 50, přiznání k DPH - plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně
- Základní údaje
- Uložil(a): Ing. Tomáš Heczko (daňová poradna)
- Kategorie: Finanční právo, daně, kompenzační bonus
- Zobrazení: 168
Dobrý den,
Vaše úvaha je správná. Z hlediska daňových zákonů jste pořád jedna fyzická osoba, která vykonává více druhů činností a pobírá více druhů příjmů. Z hlediska zákona o daních z příjmů, jste jedna fyzická osoba, která může mít více druhů příjmů - příjmy ze závislé činnosti (typicky zaměstnání) podle § 6, příjmy ze samostatné činnosti podle § 7, příjmy z kapitálového majetku podle § 8, příjmy z nájmu podle § 9 a ostatní příjmy podle § 10. Rozlišování osob například na OSVČ a na zaměstnance vzhledem k placení daní z příjmů fyzických osob není zrovna moc správné, protože každá fyzická osoba může mít více typů příjmů, třeba příjmy ze zaměstnání, příjmy z výkonu samostatné činnosti a zároveň z pronájmu bytu a prodeje akcií, kdy z každého typu příjmu se vypočítá dílčí základ daně a nakonec zdaňujete celkový základ daně z příjmů fyzických osob. Proto časté porovnávání ve veřejném prostoru například z hlediska placení výše daní na zaměstnance a živnostníky není fér, protože nejde o dva různé typy osob, stále jde o fyzické osoby, které pobírají příjmy z různých činností a každá fyzická osoba může mít jinou strukturu svých příjmů.
Z hlediska zákona o dani z přidané hodnoty nerozhoduje to, zda jde o OSVČ nebo nepodnikající fyzickou osobu, takže jde stále o jeden subjekt, kde je rozhodující samostatný výkon tzv. ekonomické činnosti, kterou se podle § 5 odst. 3 zákona o DPH rozumí činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a výkonu svobodných a jiných obdobných povolání podle jiných právních předpisů, za účelem získávání pravidelného příjmu (v této části jde v podstatě o podnikání). Za ekonomickou činnost se považuje zejména činnost spočívající ve využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu (což je například příjem z nájmu bytu podle § 9 zákona o daních z příjmů). Navíc podle § 4a odst. 1 písm. c) zákona o DPH se do obratu pro účely DPH zahrnuje i plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56a (§ 56a - nájem nemovité věci) nebo dodání nemovité věci osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 62, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Tudíž pokud z výkonu OSVČ nedosahujete obratu pro to, abyste se stal plátcem DPH, ale když zároveň přičtete i plnění, které máte z nájmu bytu a dohromady obrat překročíte, tak se plátcem DPH stanete. Takže na řádek č. 50 přiznání k DPH by se mělo uvádět i plnění z nájmu nemovitých věcí, který je příjmem podle § 9 zákona o daních z příjmů. Po samotném zahrnutí těchto údajů Vám může vyjít nižší krátící koeficient. Nicméně krácení nároku na odpočet DPH se bude týkat jen těch plnění, které využíváte jak k výkonu OSVČ tak i zároveň k dosahování příjmů z nájmu. U plnění, které využíváte pouze za účelem dosahování příjmů z nájmu, nárok na odpočet DPH ze zákona vůbec nemáte, protože jde o osvobozené plnění bez nároku na odpočet DPH. Pokud však žádné takové plnění, které byste využíval zároveň k oběma činnostem nemáte nebo jste z takového plnění neuplatňoval nárok na odpočet DPH, tak jste daň nezkrátil ani o jednu korunu.
Pokud tomu tak u Vás je, tak jde o formální chybu, která neměla žádný vliv na výši daně. Když se rozhodnete pro prospektivní úpravu do budoucna, tak doporučuji uvést na řádku č. 50 všechna plnění z nájmu bytů za rok 2026. Jde o postup podle § 104 zákona o DPH, kdy nebudete upravovat dříve podaná přiznání k DPH a uvedete a uvedete skutečnosti rozhodné pro stanovení daně za nesprávné zdaňovací období, ale dosáhnete toho, že vypořádací koeficient a krátící koeficient pro další rok bude vypočítán z kompletních údajů.
