Věcné břemeno, služebnost

Zhruba před 17 lety (nyní 5/2022), těsně před smrtí mého otce, jsem na základě darovací smlouvy dostal rodinný dům s přístavkem. Otec trpěl nevyléčitelnou nemocí a rodiče chtěli tímto darem vyřešit případné rodinné spory o dědictví a matka by nemovitosti finančně neutáhla. V přístavku a na zahradě a dvoře bylo matce zřízeno věcné břemeno dožití a užívání.

Před cca půl rokem (nyní 3/2022) jsme koupili dům s pozemkem, letos (2022) bychom chtěli stavět na kraji pozemku garáž a to zrovna v místě, kde je na našem pozemku sloup telekomunikací (f. Cetin). Na sloup není zřízeno na katastru věcné břemeno ani nebylo zaneseno v kupní smlouvě.

V roce 1935 byla k našemu domu našem pozemku služebnost cesty, jízdy přes sousedův pozemek. Předchozí majitelé domu tuto služebnost užívali víc jak 30 let a v roce 1971 nám prodali dům se zahradou. Zamlčeli, že v té době se už ztratila z dokumentů ta příjezdová cesta. Na katastru nám tuto skutečnost vysvětlovali tím, že v 50 letech byla povinnost hlásit nějaké změny v pozemcích zrušena a všechno se evidovalo na MNV.

Chtěla bych se zeptat, zda má vliv na zřízení věcného břemena jízdy popřípadě sítí to, že pozemek, na kterém by mělo být věcné břemeno zapsáno, je veden jako veřejné prostranství, ale v soukromém vlastnictví. Jedná se o pozemek, ze kterého je jediný přístup na stavební pozemek a majitel nechce svolit k věcnému břemenu či odkupu a na pozemek není jiná přístupová cesta. Děkuji.

Prosím o informaci, zda je možné pronajímat dům s věcným břemenem?   Babička darovala dům svému synovi, který nemovitost během let přepsal na svou manželku. Nyní je syn po smrti, vyřízeno dědické řízení, babička v současné době v domově seniorů a její "snacha" nás donutila vše z domu vystěhovat, aby ho mohla pronajímat. Můžeme vůbec nějakým způsobem zasáhnout, aby si nemohla dělat, co chce? Děkuji, s pozdravem Adéla.

V r. 2002 plánovala obec Stařeč vybudovat na našem pozemku místní komunikaci s napojením na stání silnici s tím, že dojde ke směně nám zabraného pozemku za jiný. V plánu bylo rovněž položení kabelu nízkého napětí NN podél plánované místní komunikace. Vyslovili jsme souhlas (převzato na podatelně obce) s prováděním prací souvisejících s místní komunikací za předpokladu uskutečnění směny.

Mám dotaz ohledně věcného břemene chůze a jízdy, přesněji povinnosti povinného z věcného břemene vzhledem k oprávněnému. Nejdříve vysvětlím situaci: Před pár lety jsem koupil pozemek sestávající ze dvou sousedících parcel. Na větší jsme postavili RD a menší sloužil jako část neoplocené zahrady. Již při koupi jsme věděli, že ten menší je zatížen věcným břemenem chůze a jízdy zřízeným v roce 2003 smlouvou mezi tehdejšími majiteli spočívající v právu chůze a jízdy k vedlejšímu pozemku sousedícím s dalším RD.

Obracím se ohledně studny na “cizím” pozemku. Respektive naše studna leží na pozemku mého bratrance. Studnu dostali na dobré slovo rodiče od svých rodičů, je v našem užívání 30 let (1992-2022). Bohužel tatínek neměl smluvně studnu ošetřenou. Bratranec se dostal do dluhů. Dům a pozemky už jsou nachystané k prodeji. Potřebujeme poradit, jak se domluvit ohledně studny, jestli odkoupit, nebo když ji užíváme bude nějak vyňata. Děkuji.

2014 jsem dostal od stavebního úřadu souhlas vést kanalizační přípojku na vlastní náklady přes vedlejší pozemek, který v té době patřil obci. Před domem na obecní parcele se nachází odpadní šachta, ale už zde bylo málo místa, proto jsme přípojku museli vést tím vedlejším pozemkem. S obcí mám z té doby i smlouvu o přípojce, ale zjistil jsem zpětně, že nebylo zaneseno do katastru věcné břemeno na tom vedlejším obecním pozemku, přes který mám přípojku.

Prosím o informaci ohledně žaloby na zřízení věcného břemene vydržením. Máme chaty v katastru obce Statenice. Již více než 50 let jezdíme k chatám po obecní cestě v katastru obce Horoměřice. Vždy to byla polní cesta, kterou jsme udržovali ve sjízdném stavu na vlastní náklady. Podél cesty bylo z jedné strany pole a z druhé strany hrušňový sad.