Počet stránek ve webu: 40.292

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Kolem našeho pozemku máme vystavěný plot přímo sousedící s dalším pozemkem, který je veden jako trvalý travní porost. Majitel pozemku tento prostor pronajímá zemědělci, který zde pase krávy. Nájemce letos (2020) svůj elektrický ohradník přesunul až k našemu plotu ve vzdálenosti 30-50 cm.

Bojíme se, že se jeho dobytek bude drbat o náš plot, okusovat živý plot i pletivo. Nehledě na to, že se ohradník může opřít o náš plot a probíjet. Máme malé dítě, které v létě začne běhat. Bohužel, s nájemcem ani s vlastníkem pozemku není možná žádná rozumná domluva. Existuje nějaká norma o vzdálenosti ohradníku od obydlí? Musí mít nájemce povolení (souhlas soudedů) o stavbě ohradníku na stavebním úřadě? Je možné se nějak bránit? Děkuji za odpověď Elena.

 

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Existuje nějaká norma o vzdálenosti ohradníku od obydlí?
Ne, právní norma, která by určovala minimální odstup elektrického ohradníku od stavby, neexistuje (natolik podrobné právní předpisy – naštěstí – nejsou).
V této souvislosti je proto možné vycházet pouze z obecných pravidel pro vzájemné odstupy staveb (jelikož oplocení – tedy i elektrický ohradník – je stavbou). Lze odkázat především na § 25/1 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož platí, že:
„Vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky … hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, … bezpečnosti … a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu. “
Je logické, že výše uvedené požadavky se budou na vzájemné odstupy dvou oplocení vztahovat pouze omezeně (jelikož výše citovaná norma cílí primárně na „běžné“ stavby).
2/ Musí mít nájemce povolení (souhlas sousedů) o stavbě ohradníku na stavebním úřadě?
Jelikož Váš dotaz neobsahuje podrobnější informace, nezbývá mi, než odpovědět šalamounsky: Za určitých podmínek musí, za určitých podmínek nemusí.
Jak již uvádím výše, na oplocení (tedy jistě i na elektrický ohradník) se ze stavebněprávního hlediska nahlíží jako na stavbu. Jelikož se jedná o stavbu dosti jednoduchou, je – za splnění určitých podmínek – možné tuto stavbu realizovat „ve volném režimu“ (tedy bez nutnosti opatřovat jakékoli přivolení stavebního úřadu či souhlas sousedů).
Dle § 79/2 písm. f) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona platí, že oplocení je možné zřídit „ve volném režimu“:
- pokud jde o oplocení do výšky 2 m,
- pokud toto oplocení nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
- pokud se toto oplocení nachází v zastavěném území či v zastavitelné ploše  (přičemž všechny tyto tři podmínky musí být splněny současně).
Není-li některá z výše vyjmenovaných podmínek splněna, bude nutné, aby soused (resp. nájemce sousedního pozemku) kontaktoval (resp. měl tak učinit ještě před zřízením ohradníku) stavební úřad a získal od něj územní souhlas (jak to vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona). Pro získání územního souhlasu je (mimo jiné) zpravidla zapotřebí předložit rovněž písemné souhlasy sousedů (v podobě podpisu na situačním výkresu).
Domníváte-li se proto, že nájemce sousedního pozemku nebyl oprávněn zřídit ohradník „ve volném režimu“, můžete kontaktovat místně příslušný stavební úřad a podat zde podnět k provedení kontroly.
3/ Je možné se nějak bránit?
Kromě obrany v podobě kontaktování místně příslušného stavebního úřadu (jak uvádím v odpovědi na dotaz ad 2/ výše) přichází v úvahu ještě obrana soukromoprávní.
Dle § 1004 občanského zákoníku platí, že:
- je-li držitel (zde Vy) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby;
- tohoto zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení (územní a stavební řízení), jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl;
- dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla.
Dle znění dotazu předpokládám, že ve věci elektrického ohradníku na sousedním pozemku se však žádné řízení před stavebním úřadem nekonalo a aplikace tohoto ustanovení občanského zákoníku je proto vyloučena.
V takovém případě bude možné postupovat dle § 1020 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků. “
Je pravdou, že důvod pro vznesení tohoto požadavku musí být „rozumný“ z objektivního hlediska (nepostačí proto ryze subjektivní či iracionální obavy). Vámi uváděné důvody (resp. alespoň některé z nich) by dle mého názoru bylo možné považovat za „rozumné“ (ve smyslu výše citovaného ustanovení občanského zákoníku).
S odkazem na toto ustanovení občanského zákoníku se proto můžete obrátit na vlastníka, resp. nájemce sousedního pozemku s písemným požadavkem na zvětšení odstupové vzdálenosti elektrického ohradníku od Vašeho plotu. Nebude-li tomuto Vašemu požadavku vyhověno, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto kroku Vám lze doporučit advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_____________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník