Mám ve vlastnictví zahradu od listopadu 2010, na které je z části postavená sousedova hala cca 50m2, která není zakreslená v katastrální mapě. Hala je postavená na začátku 70 let ještě před zavedením stavebního zákona. Soused je majitelem od listopadu 2013. Chtěl jsem se sousedem domluvit a věci dát do pořádku s tím, že mu pozemek pod halou prodám. Ale přišel s tím, že jsem to měl řešit dřív, protože chce využít práva vydržením, když je to déle víc jak 10 let. Chci se zeptat jestli je jeho počínání v souladu s právem a zákony a jeho nárok je oprávněný? Předem děkuji za odpověď.
Darování, darovací smlouva, povinnosti majitele
Hala souseda postavená částečně na cizím pozemku - vydržení, vyvlastnění
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zobrazení: 148
Jednou z podmínek pro vydržení je (kromě nepřerušené minimálně desetileté držby – v případě nemovitých věcí), aby se jednalo o tzv. poctivou držbu. Konkrétně dle § 1089/1 občanského zákoníku platí, že:
„Drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.“
Pojem „poctivý držitel“ je definován v § 992/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
Kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.“
Je-li tedy například prostým náhledem do katastrální mapy (což lze provést i online) zjevné, že část sousedovy haly stojí na Vašem pozemku, dalo by se o poctivosti sousedovy držby vcelku pochybovat. Váš soused se tedy mýlí, pokud se domnívá, že stačí držet část Vašeho pozemku po dobu minimálně deseti let – nutné je též to, aby šlo o poctivou držbu.
Vzhledem k tomu, že hala stojí na části Vašeho pozemku po řadu desetiletí (a vzhledem k tomu, že do vydržecí doby se započítává i držba realizovaná právními předchůdci Vašeho souseda), mohl by Váš soused aplikovat ustanovení o mimořádném vydržení (které vyžaduje dvacetileté trvání držby). Konkrétně dle § 1095 občanského zákoníku platí, že:
„Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.“
V tomto ohledu je nejisté, zda lze v případě Vašeho souseda hovořit o nepoctivém úmyslu (jelikož dle aktuální judikatury není nepoctivý úmysl totéž co nepoctivá držba).
V každém případě platí, že nedojde-li mezi Vámi a sousedem k dohodě, bude nutné dořešit nastalý spor soudní cestou. Jeden z Vás se tedy bude muset obrátit na soud s tzv. určovací žalobou (§ 80 Občanského soudního řádu), jejímž prostřednictvím se bude domáhat, aby soud svým rozhodnutím určil, kdo je vlastníkem předmětné části Vašeho pozemku.
Rozhodnete-li se obrátit v této věci na soud (případně bude-li nutné se bránit sousedem podané žalobě), doporučuji Vám využít služeb advokáta:
(a to advokáta zabývajícího se oblastí občanského práva).
Váš případ by mohl být vyřešen aplikací institutu přestavku. Dle § 1087 občanského zákoníku totiž platí, že:
„Zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře.
Kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.“
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
- zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
- zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád