Po skoro 30 letech bydlení mi bylo, díky digitalizaci katastrálního úřadu, vymezeno nové katastrální území našeho pozemku. Jedná se o pozemek s rodinným domem, kde celou dobu bydlíme. Konkrétně bylo zjištěno, že je náš pozemek (cca metr od plotu po celé délce) na území souseda. Je to část, kde máme posezení a zděnou "šopu". Je nějaká doba promlčení? Že by soused na tu část neměl už nárok, když ho užíváme nevědomě tak dlouho? Nebo předkupní právo, které stanovuje maximální výši částky, za kterou by mohl soused pozemek prodat? Předem moc děkuji za odpověď.
Darování, darovací smlouva, povinnosti majitele
Vydržení pozemku dlouhodobým užíváním v dobré víře vlastnictví
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zobrazení: 372
Ve Vašem případě by mohl být aplikován institut vydržení – tzn. že byste se stali vlastníky předmětné části sousedního pozemku, a to z důvodu jejího dlouhodobého užívání.
Co se týče tzv. řádného vydržení, je vhodné poukázat na § 1089/1, § 1090/1 a § 1091/2 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:
„Drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.“
„K vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.“
„K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.“
Ve stručnosti by se dalo říci, že k vydržení vlastnického práva k nemovité věci (či její části) je nutné, aby držitel (zde Vy) užíval předmětnou nemovitou věc (resp. její část) v dobré víře nepřetržitě po dobu alespoň deseti let (samozřejmě poněkud zjednodušuji – problematika je o něco složitější).
Vzhledem k Vámi uváděné délce užívání části sousedního pozemku by se dalo uvažovat i o tzv. mimořádném vydržení. Konkrétně dle § 1095 občanského zákoníku platí, že:
„Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.“
Pro mimořádné vydržení je tedy nutné alespoň dvacetileté užívání věci (což splňujete). V tomto případě není nutné prokazovat dobrou víru.
Dojde-li k vydržení části nemovité věci (typicky pozemku), není nutné hradit jejímu původnímu vlastníkovi žádnou náhradu.
V první řadě Vám doporučuji pokusit se se sousedem dohodnout. Pokud soused uzná, že k vydržení došlo (tzn. že jste se stali vlastníky části jeho pozemku), bude třeba s ním sepsat souhlasné prohlášení (dle § 66/1 písm. a) katastrální vyhlášky), které bude následně nutné nechat zapsat do katastru nemovitostí.
Pokud by soused s Vaší argumentací nesouhlasil (tzn. že by trval na tom, že je stále vlastníkem předmětné části pozemku), bylo by nutné obrátit se v této věci s tzv. určovací žalobou (§ 80 Občanského soudního řádu) na soud. Jejím prostřednictvím byste se domáhali, aby soud svým rozhodnutím určil, kdo je vlastníkem předmětné části sousedního pozemku. Bude-li nutné vyřešit věc soudně, doporučuji Vám využít služeb advokáta:
(a to advokáta zabývajícího se oblastí občanského práva).
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád