Podle ustanovení § 1185 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, má vlastník jednotky právo jednat vůči společenství vlastníků, což v sobě zahrnuje i právo nechat se zastoupit při výkonu hlasovacích práv jinou osobou, a to i členem statutárního orgánu. Obecná možnost zastoupení na základě plné moci je zakotvena v § 441 občanského zákoníku.
Pokud jde o specifickou otázku hlasování per rollam, zákonná úprava občanského zákoníku výslovně nevylučuje možnost zastoupení. Přestože ustanovení § 1212 vyžaduje, aby vyjádření vlastníka bylo podepsáno a obsahovalo datum, v právním styku se vychází z principu, že co může osoba činit osobně, může činit i prostřednictvím zástupce, nevyžaduje-li zákon výslovně osobní úkon. Podmínkou platnosti takového hlasu však je, že zmocněnec disponuje platnou plnou mocí, která jej k tomuto konkrétnímu úkonu (tedy k hlasování per rollam) opravňuje. V případě dlouhodobých plných mocí je nutné posoudit jejich určitost podle § 553 občanského zákoníku, neboť příliš obecná či neurčitá plná moc pro budoucí neznámá rozhodnutí by mohla být shledána neplatnou.
Zásadním aspektem při volbě členů výboru, kde předsedkyně hlasuje na základě plných mocí pro sebe nebo sobě blízké osoby, je ustanovení § 437 občanského zákoníku o střetu zájmů. Toto ustanovení uvádí, že zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného. Pokud by tedy předsedkyně hlasovala za jiné vlastníky v otázce svého vlastního zvolení nebo v jiných věcech, kde má osobní zájem, byl by takový úkon napadnutelný pro rozpor se zákonem. V případě, že máte pochybnosti o řádném doložení plných mocí nebo jejich obsahu, máte jako vlastník jednotky právo dle § 1179 občanského zákoníku nahlížet do podkladů pro jednání shromáždění a do zápisů z hlasování, včetně příloh, kterými jsou právě zmíněné plné moci. Pokud by se prokázalo, že hlasování proběhlo bez řádných plných mocí nebo v rozporu se zákonem, lze platnost takového rozhodnutí napadnout u soudu.