Dobrý den,
jsem čtvrtá strana vstupující do případu, kdy insolvenční správce (IS) prodává majetek dlužníka, aby uspokojil dlužníkovy věřitele.
Zjistil jsem, že insolvenční správce IS se domluvil se třetí stranou na výhodných podmínkách prodeje a to tak, že místo toho, aby majetek (nemovitosti - byty) IS prodal (objektivně) výhodněji po jednotlivých kusech, prodává tyto nemovitosti jako celek a navíc ne formou dražby, ale přímého prodeje tak, aby třetí strana snadno mohla dát nejvyšší nabídku osobně písemnou formou.
Praxe: IS přijme všechny nabídky, řekne nejvyšší třetí straně, třetí strana dorovná a přihodí o symbolickou cenu a třetí strana vyhrála.
Moje otázky zní:
1) je tento postup IS vůbec napadnutelný?
2) Je tento postup IS napadnutelný čtvrtou stranou, která by v případu oficiálně figurovala?
3) je tento postup IS napadnutelný čtvrtou stranou, která v by v případu nefigurovala vůbec?
Pokud je jedna z odpovědí výše ano, co a v jaké výši by IS mohlo hrozit?
Děkuji za Váš čas.
Napadení postupu insolvenčního správce - prodej bytů jako celek místo výhodnějšího prodeje po jednotlivých bytech
Odesláno:
Otevřeno 2620 x
1 odpověď
Host 6335
Mgr. Klára Gaierová - právník (insolvenční poradna)
Dobrý den,
jako přihlášený věřitel může být členem věřitelského výboru dlužníka, a vykonávat tak de facto dohled na správcem udělovat mu v rámci zpeněžování nezajištěného majetku pokyny, přičemž k postupu zpeněžení majetku dlužníka mimo dražbu musí insolvenční soud vždy usnesením vyslovit souhlas.
I pokud nejste členem věřitelského výboru dlužníka, můžete platnost smlouvy, kterou byla daná nemovitost zpeněžena, v souladu s ust. § 289 odst. 3 insolvenčního zákona napadnout, když „Platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do 3 měsíců ode dne zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku. Platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout žalobou podanou u insolvenčního soudu i po uplynutí lhůty podle věty první, nebyl-li nabyvatel v dobré víře. “.
Jedná-li se o nemovitost zajištěnou ve prospěch věřitele, uděluje pokyny ke zpeněžení insolvenčnímu správci zajištěný věřitel a insolvenční správce je takovými pokyny vázán.
jako přihlášený věřitel může být členem věřitelského výboru dlužníka, a vykonávat tak de facto dohled na správcem udělovat mu v rámci zpeněžování nezajištěného majetku pokyny, přičemž k postupu zpeněžení majetku dlužníka mimo dražbu musí insolvenční soud vždy usnesením vyslovit souhlas.
I pokud nejste členem věřitelského výboru dlužníka, můžete platnost smlouvy, kterou byla daná nemovitost zpeněžena, v souladu s ust. § 289 odst. 3 insolvenčního zákona napadnout, když „Platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do 3 měsíců ode dne zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku. Platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout žalobou podanou u insolvenčního soudu i po uplynutí lhůty podle věty první, nebyl-li nabyvatel v dobré víře. “.
Jedná-li se o nemovitost zajištěnou ve prospěch věřitele, uděluje pokyny ke zpeněžení insolvenčnímu správci zajištěný věřitel a insolvenční správce je takovými pokyny vázán.
