Počet stránek ve webu: 43.121


V této části poradny jsou přijímány dotazy týkající se výkonu/průběhu exekuce a insolvence
.

Vyberte  Přehled dotazů
Součet všech návštěv exekuční poradny: 8.448.899

Jak může spolumajitel nemovitosti zabránit exekuci na spoluvlastníka s dluhy - možnost odkoupení podílu nemovitosti?

Odesláno: 
Otevřeno 1254 x
3 odpovědi
 
Dobrý den,
prosím poraďte, jak je možné řešit situaci, kdy jsou 2 dědicové, dědí se nemovitost, ale jeden z dědiců má mnoho exekucí, takže jeho podíl na nemovitosti okamžitě po zdědění obstaví exekutoři.
Má druhý dědic možnost tomu nějak zabránit a získat celou nemovitost v rámci dědického řízení tak, aby to později exekutoři nenapadli?
Je možné, aby druhý dědic v dědickém řízení vyplatí podíl, který by měl zdědit dědic-dlužník a danou částku nedal jemu, ale poslal jí rovnou exekutorovi? Pokud to jde, jak určit, kterému exekutorovi peníze poslat? Dlužník má více než 20 exekucí u různých exekutorů a určitě i nějaké přednostní pohledávky (sociální a zdravotní pojištění). Daná částka by asi stačila jen na zaplacení jedné exekuce, možná ani to ne.
Je vůbec možné vyřešit tuto situaci tak, aby druhý dědic získal celou nemovitost a nedostal se sám do problémů a exekutoři nakonec nešli po něm? Možností by asi bylo počkat, až půjde dlužníkův podíl do dražby, ale na exekutorskou dražbu se prý může čekat dlouhé roky nebo nemusí být uspořádána vůbec. Děkuji za odpověď.
 
Dobrý den, k Vašim dotazům uvádím: Nemovitost může nabýt jen jeden z dědiců v případě, že v dědickém řízení uzavře s druhým dědicem dědickou dohodu; pokud je druhý dědic v exekuci a vydá-li následně exekutor exekuční příkaz s tím, že tento majetek měl být zákonným podílem povinného dlužníka jako dědice z dědictví, pak první dědic má právo podat žalobu na vyloučení věci z exekuce a tato žaloba by měla být úspěšná. Věřitel dlužníka však může s úspěchem odporovat dohodě o vypořádání dědictví schválené pravomocným usnesením o dědictví, kterou dlužník (dědic) uzavřel v úmyslu zkrátit své věřitele; pokud by tato skutečnost nastala, exekutor by mohl vést exekuci přímo proti dědici, který dědický podíl místo dlužníka nabyl, avšak pouze prodejem tohoto podílu, nikoliv jinak (např. postižením jeho mzdy, apod.). Vyplacení podílu dědicem exekutorovi, jak uvádíte, možné není, zpeněžení majetku dlužníka v exekuci se řídí zákonem a je prováděno zpravidla prostřednictvím dražby.
Pokud nabydou nemovitost oba dědici do podílového spoluvlastnictví, má dědic jako dražitel v exekuci proti druhému dědici předkupní právo. Exekuce prodejem nemovitosti může být poměrně časově zdlouhavá, avšak záleží na konkrétním exekučním řízení, v němž by spoluvlastník jako zájemce o dražbu měl dostat konkrétní informace.
 
Děkuji. Jen se ještě zeptám. Pochopila jsem to správně tak, že pokud dědicové uzavřou dohodu, při které dlužník z dědictví nenabude svůj zákonný podíl, exekutor to napadne kvůli krácení věřitele a daný podíl na nemovitosti stejně obstaví, i když nebude patřit dlužníkovi. Zároveň ale není ani možné uzavřít dědickou dohodu, při které by dlužník nenabyl podíl na nemovitosti, ale získal by místo něj finanční částku odpovídající hodnotě daného podílu s tím, že tato částka by se poté poslala exekutorovi. Takže druhý dědic, který nechce krátit dlužníkovi věřitele a rád by získal celou nemovitost legálně, nemá jinou možnost než v dědickém řízení nechat dlužníka zdědit zákonný podíl a pak roky čekat a doufat, že exekutor udělá dražbu, ve které by ho koupil. Je to tak? Jiná legální možnost opravdu není?
 
Dobrý den, v dané situaci by odpůrčí žalobu in eventum podával sám zkrácený věřitel, nikoliv exekutor, a to v řízení odlišném od řízení exekučního. Jiná věc je, že pokud by exekutor takto nabytý majetek druhého dědice (tedy dědice, který není postižen exekucí) postihl exekučním příkazem, může se vlastník podílu napadeného exekučním příkazem bránit podáním žaloby na vyloučení této věci z exekuce a tato žaloba by měla být úspěšná (i když s ohledem na nejednotnost judikatury toto nelze zcela s jistotou zaručit). Dle mého názoru je nejbezpečnější Vámi popsaný třetí způsob, tj. zděděný podíl následně vydražit v exekuci. Není pravda, že exekuce prodejem nemovité věci je vždy zdlouhavá, z praxe vím, že pokud spoluvlastník svůj zájem o dražbu podílu exekutorovi sdělí, a jsou-li splněny zákonné podmínky (zejména s ohledem na výši vymáhané pohledávky a ceny nemovitosti, resp. podílu, jakož i nemožnosti částku vymoci jinak), má exekutor i oprávněný velký zájem nemovitost (podíl) zpeněžit. Na druhou stranu je třeba připomenout, že o daný podíl může při dražbě usilovat více dražitelů, což by zvyšovalo při dražbě jeho cenu, avšak s ohledem na to, že jde „jenom“ o podíl, se toto často nestává, neboť dražitelé musí být k dražbě přihlášeni a složit dražební jistotu (vratnou v případě, že neuspějí), což jejich počet obecně snižuje.