Počet stránek ve webu: 43.121


V této části poradny jsou přijímány dotazy týkající se výkonu/průběhu exekuce a insolvence
.

Vyberte  Přehled dotazů
Součet všech návštěv exekuční poradny: 8.446.238

Schválená insolvence a deponovaný plat, mzda zaměstnavatelem zaměstnance (dlužníka)

Odesláno: 
Otevřeno 2081 x
13 odpovědí
 
Dobrý den,
chtěl bych požádat o názor, jsem v insolvenčním řízení, bylo povoleno oddlužení, proběhlo přezkumné jednání, nicméně proces stále běží bude nařízeno zvláštní přezkumné jednání pro vady v přihlášce jednoho z věřitelů, čili celé řízení se dle mého názoru protáhne.
Před zahájením insolvenčního řízení zaměstnavatel deponoval část mzdy na základě exekuce, kde toto plnění nevyplatil exekutorovi, ale deponuje stále protože probíhá insolvenčního řízení.
Na můj návrh exekutor zrušil exekuční příkaz pro plátce mzdy a doručil zaměstnavateli. Co by měl nyní udělat zaměstnavatel s deponací? Co vím tak insolvenční zákon v jednotlivých fázích do majetkové podstaty dlužníka nezasahuje pokud nejde o konkurz. A zaměstnavatel by neměl svévolně cokoliv deponovat. Pokud prakticky nemá na základě jakého rozhodnutí či právního titulu. Děkuji.
 
Zdravím Vás, v těchto případech je obvyklé, že zaměstnavatelé deponují peníze dlužníků (svých zaměstnanců), a to dokud nebude rozhodnuto o způsobu řešení úpadku dlužníka. Následně zaměstnavatelé i sami kontaktují insolvenční soud, aby věděli jak s penězi dlužníka naložit. Ano máte pravdu v tom smyslu, že deponované peníze po zahájení insolvenčního řízení by měly být vyplaceny dlužníkovi.
 
Děkuji za odpověď. Přijde mi zvláštní že by zaměstnavatel v praxi čekal na rozhodnutí insolvence i v případě zastavení exekuce, na základě které prostředky deponoval. Protože i v případě zamítnutí insolvence, je exekuce pro zaměstnavatele prakticky ukoncena bez ohledu na ins. rizeni. Proto mě nenapadá žádný právní nárok, přece jenom se stále jedna o mzdu zaměstnance. Děkuji
 
Zdravím Vás, ale v předchozím dotazu jste se nezmínil, že by se mělo jednat o exekuci, která je zastavena. Tato skutečnost dosti výrazně mění situaci. V tomto případě by měl zaměstnavatel vyčkat právní moci usnesení o zastavení exekuce a poté by měl deponované peníze vyplatit zaměstnanci. Pokud je však souběh exekuce a insolvence, tak se zaměstnavatelé dlužníků poměrně často obracejí na soud s dotazem jak s deponovanými penězi naložit. Vím to z praxe, pracuji jako asistentka soudce právě na insolvencích.
 
Dobrý den,
děkuji. nevyjádřil jsem se přesně. Ještě bych měl jeden dotaz, pokud dlužník ať už nevědomě nepřihlásí některou z nezajištěných pohledávek, neuvede v návrhu na oddlužení, věřitel se nepřihlásí, následně oddlužení proběhne a ukončí s usnesením o osvobozením od zbylých pohledávek, může tento věřitel po skončení pohledávku která nebyla uvedena v návrhu vymáhat? Pokud ano a jedná se o pohledávku nevykonatelnou, tak celý proces vymáhání může začít až po skončení oddlužení? Čili po dobu insolvence je takzvane možnost vymáhat pozastavena, tím mám na mysli, např. návrh pro vydání platebního rozkazu, čí jiné úkony. děkuji
 
Zdravím Vás. pokud by oddlužení skončilo usnesením o splnění oddlužení a dlužník by byl osvobozen od placení pohledávek. Mám na mysli pohledávek před podáním insolvenčního návrhu, popř. těch pohledávek, které věřitelé dlužníka mohli řádně přihlásit do insolvečního řízení, tak skutečnost, že dlužník opomněl uvést nějakého nezajištěného věřitele v seznamu závazků, a tento věřitel se v zákonné lhůtě nepřihlásil jako věřitel, tak mám za to, že tento věřitel by již neměl tuto pohledávku po dlužníkovi vymáhat, neboť osvobození dlužníka od placení pohledávek, se vztahuje na všechny pohledávky dlužníka, před podáním insolvenčního návrhu a proto by tato pohledávka již neměla být následně po dlužníku vymáhána. Toto však platí obecně, jiná situace by nastala, kdyby se věřitel řádně přihlásil a doložil by svoji pohledávku a tato by byla např. pro nějaké vady popřena, zde bych si dovedla představit, že tato pohledávka by mohla být po dlužníku vymáhána. Na tuto situaci jste se ale neptal. Pro konkrétní odpověď na konkrétní situaci je nejlepší mít možnost prostudovat si daný spis.
 
Děkuji za osvětlení.
Ještě prosím o jednu informaci ohledně ins. řízení. V případě popření pohledávky při přezkumném jednání, mám za to, že veritel pokud chce popřenou výši, případně celou pohledávku vymoci, by měl do určité doby po oznámení podat žalobu. Od kdy se počítá lhůta pro podání žaloby věřitelem?
A dále jak je to v případě popření zajištěné pohledávky? V mém případě na přezk. jednání ins, správce popřel zajištěnou pohledávku věřitele o vice jak 90%. V tomto režimu myslím je to tak že u zajištěného věřitele musí žalobu podávat sám správce? Případně zda na to má také nějakou lhůtu? Nebo se postupuje stejně jako u nezajištěných pohledávek? Děkuji
 
Zdravím Vás, věřitel, může podat žalobu buď do 30 dnů ode dne konání přezkumného jednání, nebo do 15 dní ode dne kdy mu bylo doručeno oznámení správce o popření jeho pohledávky, a to i pořadí pohledávky. Žalobu lze podat do lhůty, která uplyne později. Pokud by tuto žalobu podával správce proti věřiteli měl by tak učinit do 30 dnů ode dne konání přezkumného jednání, na kterém tuto pohledávku popřel. Pokud tak neučiní tak má smůlu a pohledávka je zjištěna tak jak ji správce popřel. Pokud by správce žalobu nepodal tak buď proto, že změní své stanovisko a popření vezme zpět, nebo pokud by žalobu nepodal věřitel tak platí, že pohledávka je zjištěna tak jak určil insolvenční správce, tedy jako nezajištěná v rozsahu popření.
 
Dobrý den, děkuji za zprávu. Ještě k samotnému insl. řízení. Správce popřel vykonatelnou pohledávku při přezkumném jednání, je zapsáno také v protokolu nicméně neučinil následně samotné kroky pro popření, a tím že nepodal žalobu k soudu kterou měl uplatnit proti věřiteli.
Proto bych se chtěl zeptat zda toto může být důvod pro návrh na změnu insolvenčního správce? Protože jinak tím dojde k poškození dlužníka pokud bude insolvenční správce v nečinnosti a dlužník prakticky poškozen.
 
Zdravím Vás, žalobu na určení pravosti pohledávky nebo na určení pravosti popření pohledávky může podat jak insolvenční správce, tak i věřitel, kterému byla pohledávka popřena. Proto je nutné zjistit, zda byla či nebyla žaloba podána již dříve věřitelem, potom by bylo zbytečné, aby insolvenční správce tuto žalobu podával, protože by byla podána dvakrát a pozdější žaloba by byla soudem odmítnuta pro tzv. překážku litispendence (již zahájeného řízení o téže věci). Jen uvádím, že ani skutečnost, že by žaloba nebyla podána není dle mého názoru sama o sobě dostatečným důvodem pro odvolání insolvenčního správce, protože věřitel může insolvenčnímu správci věc vysvětlit a ten poté může změnit názor, například i po změně judikatury, typicky u pohledávek exekutorů, kde právě ke změně judikatury došlo, nejdříve byly pohledávky exekutorů popírány a nyní jsou již právě s ohledem na změnu v judikatuře insolvenčními správci uznávány. Proto pokud insolvenční správce usoudil, že nemá smysl vést insolvenční spor, který by měl malou šanci na úspěch a ještě by hrozila náhrada nákladů řízení protistraně, tak dle mého názoru postupoval rozumně. Zde je jen potřeba si tyto věci vysvětlit, je nutné, aby Vám insolvenční správce sdělil z jakého důvodu žalobu nepodal. Mám za to, že se vše vysvětlí.
 
Dobrý den,
děkuji. Ruzumím tomu že si to insolvenční správce rozmyslí později zda nepodá žalobu proti věřiteli. Tím ale vzniká situace že to co je uvedeno při přezkumném jednání prakticky nemá váhu? Protože pokud uvede insl. správce že pohledávku popírá a následně samotné kroky neprovede. Musí o této změně informovat insolvenční soud? nebo je na to určena nějaká lhůta? Protože jinak dlužník vychází z protokolu přez. jednání kdy ins. správce dopředu avizoval že k popření dojde a není třeba aby popíral i dlužník.

S tím souvisí otázka zda může žalobu když má vlastní právní zastoupení proti věřiteli uplatnit sám dlužník. V ins. zákoně je uvedeno že popřít jakoukoliv pohledávku může, Ins. správce, dlužník či veřitel. Nenašel jsem kde je výslovně uvedeno že vykonatelnou pohledávku dlužník popřít nemůže. Děkuji
 
Zdravím Vás, žalobu může podat jen ten kdo pohledávku popřel, tedy pokud pohledávku popřel pouze insolvenční správce, tak jen on může podat žalobu na určení pravosti popření a nikdo jiný tuto žalobu podat nemůže, a tedy ani dlužník, který tuto pohledávku nepopřel. A to ani, když má dlužník právní zastoupení. Dále může žalobu podat i věřitel, jehož pohledávka byla popřena. Dlužník by se měl řídit usnesením o schválení oddlužení, případně rozhodnutím soudu o zjištění pohledávky a nikoli protokolem o přezkumném jednání, neboť popření pohledávky je pouze jedním krokem k jejímu úspěšnému popření.
Insolvenční soud o pohledávkách, které byly popřeny, ale u kterých nebyla podána žaloba rozhodne v přiměřené době poté, kdy uplynula lhůta k podání žaloby nebo poté co je přihláška pohledávky vzata zpět.
 
Děkuji. Jde o to že ve zveřejněném přehledu pohledávek ins. správce uvádí že pohledávku popírá dlužník, ale na přezkumném jednání uvádí že popírá sám a ne dlužník. Tím vznikla nepřehledná situace z důvodu že pokud by ins. soudce pohledávku nepopřel, žalobu by podal sám dlužník, ale tím že ins. správce uvedl že pohledávku popře sám a následně žalobu nepodal, ztrácí tím dlužník již právo jakýchkoliv kroků. U další pohledávky správce nepřesně určil vykonatelnou a nevykonatelnou část pohledávky proto soudce nařídil zvláštní přezkumné jednání z důvodu nepřezkoumatelnosti zpracované přihlášky. V samotném řízení nebylo zatím usneseni vydáno,
 
Zdravím Vás, v tom případě platí to co je uvedeno v protokolu z přezkumného případně zvláštního přezkumného jednání, neboť tento protokol je veřejnou listinou. Jinak popírat pohledávky, a to i vykonatelné může jak insolvenční správce tak i dlužník. Oba však musí nejen uvést co popírají, ale i proč, tedy své popření zdůvodnit, protože to bude základ pro arguementaci v případném incidenčním sporu. Jen uvádím, že v souladu s ust. § 199 IZ jsou důvody pro popření vykontalné pohledávky ze zákona omezeny.