Počet stránek ve webu: 40.957

Vyberte  Přehled dotazů
Součet všech návštěv online chatu poradny: 2.675.850

Pronájem nemovitosti ve spoluvlastnictví

Odesláno: 
Otevřeno 67 x
1 odpověď
 
Jsem spolumajitelem v rodinném domě, který je dohodou o užívání rozdělen na dvě poloviny se společnou chodbou.

S otcem jsem vlastnil polovinu domu (každý 1/4 z celku). Otec ale zemřel a bude se konat dědické řízení. Otcův podíl budu dědit s bratrem, kdy já budu mít 3/8 a on 1/8. Dům není rozdělen prohlášením vlastníka na byty.

Mohu pronajmout "naši" polovinu domu bez souhlasu bratra či dalších spoluvlastníků? V rámci dané poloviny domu většinový vlastník, ale z pohledu celého domu vlastním jen 3/8.

Musel by se bratr jako menšinový spoluvlastník přizpůsobit a společně se mnou polovinu domu pronajmout? On ani já tam nebydlíme.

Případně mám právo svůj podíl domu přenechat k užívání bez nájemní smlouvy třetí osobě za to, že se o dům bude starat bez souhlasu dalších spoluvlastníků?

Mám ještě nějaké možnosti už nyní před proběhnutím dědického řízení? Např. právě rozhodnutí o pronájmu nebo přenechání třetí osobě?

Preferoval bych rozdělit dům na 4 jednotky prohlášením vlastníka, ale ostatní spoluvlastníci to blokují, i když to je technicky možné.
 
Dobrý den,

O pronájmu společné nemovitosti rozhodují dle zákona spoluvlastníci většinou hlasů (§1128 občanského zákoníku). K pronájmu „vaši poloviny“ tedy potřebujete alespoň 5/8 většinu hlasů. Stejně tak je většina hlasů potřeba k rozhodnutí o bezplatném přenechání domu k užívání třetí osobou, neboť i takové rozhodnutí spadá pod běžnou správu věci dle § 1128 OZ.
V době dědického řízení vykonávají správu dědictví všichni dědicové, pokud zemřelý neurčil jinak. Dědicové se mohou domluvit, kdo ji bude vykonávat, a uzavřít o tom dohodu o správě pozůstalosti. K pronájmu či přenechání domu k užívání třetí osobě je tedy potřeba dohoda dědiců. Pokud by však dědicové chtěli nemovitost pronajmout (či prodat), lze tak učinit jen se souhlasem soudu.
Pokud jde o rozdělení domu na 4 jednotky, pak můžete tento způsob vypořádání dědictví navrhnout v dědickém řízení či po jeho skončení podat k soudu návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví formou rozdělení domu na bytové jednotky. Soud však v tomto řízení není vázán návrhem v žalobě a může nakonec rozhodnout o jiném způsobu vypořádání (přidělení jednomu za finanční kompenzaci ostatním, rozdělení výtěžku z prodeje).