Dobrý den,
rád bych požádal o posouzení mého problému. V roce 2011 zemřel můj otec. Byl na něj napsán veškerý majetek - nemovitosti a zhruba milion korun na vkladních knížkách. V rámci vypořádání SJM bylo mamince uloženo, že má tyto peníze vyplatit do dědictví. Banka v rámci dědictví jednu z vkladních knížek převedla na jméno maminky a já s bratrem jsme byli disponenty. Peníze z druhé jsme převedli na spoření na jméno maminky a já s bratrem byli obmyšlenými. Po skončení spoření jsme opět nakoupili podílové listy na knížku, takže peníze byly v podstatě stále zainvestovány, aby se zhodnocovaly. V roce 2018 maminka onemocněla a já začal řešit, co s majetkem a navrhnul bratrovi, že si může vzít peníze z vkladní knížky, když mi přepíše jeho část nemovitostí. Vkladní knížku jsem ale nemohl najít, maminka už si hůře pamatovala. Na konci roku 2018 jsem se ale dozvěděl, že bratr má vkladní knížku u sebe a všechny peníze už vybral. Maminka v roce 2019 zemřela, stále probíhá dědické řízení, bratr mi oznámil, že když byly peníze na jméno maminky, tak je to stejné, jako by mu je darovala a teď chce ještě vyplatit svůj podíl na nemovitosti. Mám právo ještě žádat podíl peněz nebo je už pozdě?
Vypořádání dědictví sourozenci
Odesláno:
Otevřeno 1043 x
3 odpovědi
Host 7761
Mgr. Kateřina Galatíková (advokát)
Dobrý den,
žádejte v rámci dědického řízení tzv. započtení na dědický podíl dle § 1660 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení se na povinný díl započte vše, co nepominutelný dědic (potomek) od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho úmrtím. Notáři, který vede dědické řízení, tak doložte veškeré skutečnosti ohledně existence vkladních knížek – např. i rozhodnutí o dědickém řízení po Vašem otci z nichž existence vkladních knížek vyplývá, případně zprávou z banky (kterou by si měl vyžádat notář) o výši vkladu ke dni zrušení knížky, aby bylo možno stanovit hodnotu „daru“ bratrovi a tento dar na jeho dědický podíl započíst.
Níže citace příslušného ustanovení:
Oddíl 5
Započtení na povinný díl a na dědický podíl
§ 1658
Započtení na povinný díl nebo na dědický podíl nezakládá povinnost něco vydat, ledaže se jedná o případ uvedený v § 2072.
§ 1659
Při započtení se počítá hodnota toho, co bylo poskytnuto a co podléhá započtení, podle doby odevzdání. V mimořádných případech může soud rozhodnout jinak.
Započtení na povinný díl
§ 1660
(1) Na povinný díl se započte vše, co nepominutelný dědic z pozůstalosti skutečně nabyl odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením.
(2) Na povinný díl se započte i to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu; potomku se kromě toho započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek. Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním.
§ 1661
(1) Na povinný díl potomka se započte to, co mu zůstavitel dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti, se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání; na povinný díl se započte i to, co zůstavitel použil na úhradu dluhů zletilého potomka. Stalo-li se tak dříve než v posledních třech letech před zůstavitelovou smrtí, provede se započtení, pokud zůstavitel neprojeví opačnou vůli.
(2) Potomkovi, který vstupuje na místo svého předka, se započte na povinný díl i to, co takto dostali od zůstavitele jeho rodiče, na jejichž místo vstupuje.
Započtení na dědický podíl
§ 1662
Dědické podíly se vypočtou stejně jako povinný díl.
§ 1663
Při posloupnosti dědiců podle pořízení pro případ smrti nebo při zákonné dědické posloupnosti se započtení na dědický podíl provede, jen přikázal-li to zůstavitel projevem vůle učiněným ve formě předepsané pro pořízení závěti.
§ 1664
Soud může provést započtení na dědický podíl, i když to zůstavitel nepřikázal, byl-li by jinak nepominutelný dědic neodůvodněně znevýhodněn; k obvyklým darováním se však nepřihlíží.
žádejte v rámci dědického řízení tzv. započtení na dědický podíl dle § 1660 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení se na povinný díl započte vše, co nepominutelný dědic (potomek) od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho úmrtím. Notáři, který vede dědické řízení, tak doložte veškeré skutečnosti ohledně existence vkladních knížek – např. i rozhodnutí o dědickém řízení po Vašem otci z nichž existence vkladních knížek vyplývá, případně zprávou z banky (kterou by si měl vyžádat notář) o výši vkladu ke dni zrušení knížky, aby bylo možno stanovit hodnotu „daru“ bratrovi a tento dar na jeho dědický podíl započíst.
Níže citace příslušného ustanovení:
Oddíl 5
Započtení na povinný díl a na dědický podíl
§ 1658
Započtení na povinný díl nebo na dědický podíl nezakládá povinnost něco vydat, ledaže se jedná o případ uvedený v § 2072.
§ 1659
Při započtení se počítá hodnota toho, co bylo poskytnuto a co podléhá započtení, podle doby odevzdání. V mimořádných případech může soud rozhodnout jinak.
Započtení na povinný díl
§ 1660
(1) Na povinný díl se započte vše, co nepominutelný dědic z pozůstalosti skutečně nabyl odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením.
(2) Na povinný díl se započte i to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu; potomku se kromě toho započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek. Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním.
§ 1661
(1) Na povinný díl potomka se započte to, co mu zůstavitel dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti, se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání; na povinný díl se započte i to, co zůstavitel použil na úhradu dluhů zletilého potomka. Stalo-li se tak dříve než v posledních třech letech před zůstavitelovou smrtí, provede se započtení, pokud zůstavitel neprojeví opačnou vůli.
(2) Potomkovi, který vstupuje na místo svého předka, se započte na povinný díl i to, co takto dostali od zůstavitele jeho rodiče, na jejichž místo vstupuje.
Započtení na dědický podíl
§ 1662
Dědické podíly se vypočtou stejně jako povinný díl.
§ 1663
Při posloupnosti dědiců podle pořízení pro případ smrti nebo při zákonné dědické posloupnosti se započtení na dědický podíl provede, jen přikázal-li to zůstavitel projevem vůle učiněným ve formě předepsané pro pořízení závěti.
§ 1664
Soud může provést započtení na dědický podíl, i když to zůstavitel nepřikázal, byl-li by jinak nepominutelný dědic neodůvodněně znevýhodněn; k obvyklým darováním se však nepřihlíží.
Host 7761
Děkuji za odpověď. Jde spíše o to, že do dědictví půjde o dost menší majetek než byla finanční částka, kterou bratr z knížky vybral a vyplatit chce podíl svého spoluvlastnictví (na což má ze zákona právo).
Jedná se tedy o bezdůvodné obohacení, když z vkladní knížky vybral peníze, jejichž část, ale měla být vyplacena mně? Jestli tím, že jsme peníze nechali zhodnocovat a hned jsem nepožádal o vyplacení příslušné částky, jsem o dědictví přišel. Maminka by bratrovi vědomě ty peníze nikdy nedala, pouze zneužil toho, že jsme byli disponenty u těchto knížek. Podle mého názoru měl právo si vybrat z vkladní knížky svou část původního dědictví, ale ne celou částku.
Jedná se tedy o bezdůvodné obohacení, když z vkladní knížky vybral peníze, jejichž část, ale měla být vyplacena mně? Jestli tím, že jsme peníze nechali zhodnocovat a hned jsem nepožádal o vyplacení příslušné částky, jsem o dědictví přišel. Maminka by bratrovi vědomě ty peníze nikdy nedala, pouze zneužil toho, že jsme byli disponenty u těchto knížek. Podle mého názoru měl právo si vybrat z vkladní knížky svou část původního dědictví, ale ne celou částku.
Mgr. Kateřina Galatíková (advokát)
Dobrý den,
mám za to, že by se o bezdůvodné obohacení mohlo jednat, přestože disponent je oprávněn vybrat celou částku z vkladní knížky. Fakticky Vám tím znemožnil použít svou část dědictví pro sebe. K prokázání Vašeho "vlastnického práva" k předmětným finančním prostředkům by mělo postačit rozhodnutí o dědictví po otci a dokumentace k vkladním knížkám. Mám za to, že třetinu finančních prostředků zdělila po otci matka, čili částka tomu odpovídající by navíc měla být předmětem dědictví po matce. V každém případě Vám doporučuji sjednat si schůzku s advokátem, který Vám bude po prostudování všech dokumentů lépe schopen poradit další postup ve věci.
mám za to, že by se o bezdůvodné obohacení mohlo jednat, přestože disponent je oprávněn vybrat celou částku z vkladní knížky. Fakticky Vám tím znemožnil použít svou část dědictví pro sebe. K prokázání Vašeho "vlastnického práva" k předmětným finančním prostředkům by mělo postačit rozhodnutí o dědictví po otci a dokumentace k vkladním knížkám. Mám za to, že třetinu finančních prostředků zdělila po otci matka, čili částka tomu odpovídající by navíc měla být předmětem dědictví po matce. V každém případě Vám doporučuji sjednat si schůzku s advokátem, který Vám bude po prostudování všech dokumentů lépe schopen poradit další postup ve věci.