Počet stránek ve webu: 43.166

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Můj dotaz se týká dvou nemovitostí s jedním dvorkem, kde před několika málo lety žily dvě sestry s rodinami – naše maminka se svojí ještě žijící sestrou, mojí tetou. Každá z nich vlastnila půlku z každé nemovitosti. (viz příloha – parcely č. 34/4 a 34/3). Tehdy prý mohly prodat svoji půlku nemovitostí pouze jedna druhé, nebo prodat společně obě nemovitosti cizí straně najednou.

* Se sestrou jsme po úmrtí naší maminky v lednu 2011 zdědily část z první nemovitosti čp. - polovinu z první nemovitosti (tj. 1 já a 1 moje sestra). Druhou polovinu vlastnila sestra naší matky (teta), která nechala cca před 15 lety přepsat svůj podíl na svoji dceru, tedy v současné době vlastní uvedenou druhou polovinu a je tedy uvedená jako vlastník. Z druhé nemovitosti jsme opět zdědily polovinu (tj. já 1 a moje sestra další 1). Druhou polovinou je vlastníkem naše sestřenice – totéž, jako u první nemovitosti. Můj dotaz zní: můžeme prodat se sestrou své podíly cizímu zájemci? Nezanikají tyto staré podmínky smrtí jednoho z předešlých majitelů – tj. naší maminky?

* Zánik (zrušení) věcného břemene (služebnosti). Pokud staré pravidlo o prodeji podílů zmiňovaných dvou nemovitostí i po smrti naší maminky a přepsání dalšího podílu nemovitosti na naši sestřenici před 15 lety přetrvává, nezbývá nám nic jiného, než na základě hl. architekta pozemek a nemovitosti rozdělit. (Toto řešení lze provést po předchozí konzultaci na stavebním oboru s hl. architektem, což jsme již provedly – přikládám návrh). Tam se však objevuje další problém k řešení a to věcné břemeno (služebnost) pro parcelu č. 34/4 (po rozdělení bych byla vlastníkem se sestrou) k parcele 34/2 – vlez na půdu, která není společná, ale pouze zmiňovaný vchod. Vlastníkem této parcely č. 34/2 je cca 25 let opět naše sestřenice, která tuto nemovitost používá pouze jako garáž s jednou skladovou místností. Půdu nepoužívá a v budoucnosti má prý v plánu nemovitost zrekonstruovat vč. veškerých stavebních úprav vyplývajících z její povinnosti. Toto věcné břemeno (služebnost) – vchod na půdu – bychom chtěly po případném rozdělení majetku po dohodě s majitelkou – naší sestřenicí zrušit a zanést ihned do katastru nemovitostí, protože toto neodstraněné břemeno by mohlo náš pozdější prodej nemovitosti na parcele č. 34/3 ztěžovat. Co k tomu budeme všechno potřebovat a co je k odstranění věcného břemene (služebnosti) potřeba zařídit? Bylo by nutné břemeno odstranit i v případě prodeje podílů v mém prvním dotazu? Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
K první části Vašeho dotazu - Nový občanský zákoník předkupní právo mezi spoluvlastníky až na dvě výjimky zrušil. Výjimka, která by se vztahovala na Váš případ by byla ta, že jste povinni nabídnout část nemovitosti ke koupi napřed spoluvlastníkům pouze v případě, že jste nemovitost nabyli dědictvím a nemovitost prodáváte ve lhůtě do 6 měsíců po takovém nabytí. Pokud prodáváte později, předkupní právo už zde neplatí a můžete prodat i cizí osobě.
K druhé části dotazu - věcné břemeno můžete zrušit buď dohodou nebo soudně. Dohoda vyžaduje specifikaci smluvních stran a nemovitosti a ujednání, že věcné břemeno se zrušuje. Taková dohoda se musí vložit do katastru nemovitostí, musí být opatřena úředně ověřenými podpisy. Pokud by nebylo možné zrušit věcné břemeno dohodou, je nutné je zrušit soudně, tedy podat žalobu a tuto řádně zdůvodnit - tedy proč zrušení věcného břemene soudně žádáte. Takové soudní řízení by trvalo min. rok.

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.