Počet stránek ve webu: 43.121

1 1 1 1 1 Hodnocení 4.00 (2 hlasů)

1/ 1975 - 2 dvojdomky, společná vodovodní přípojka
2/ 2000 převod spodního 2domku na obec. 2. dvojdomek koupen námi
3/ 2005 obec prodávala spodní 2domek aktuálním nájemníkům, - odpověď obce z 03/2005 vč. uvedeného č. j. , razítka a podpisu tehdejšího starosty a uvedením:

"Vaše připomínka byla projednána a bude řešena zřízením věcného břemene s vlastníkem" (současný starosta, nic o tom nevím)
4/ pak prodej domu nájemcům, věcné břemeno ale nezapsáno, další prodej asi 2012-2013
5/ odkrytí přípojky novými majiteli i přes upozornění (údajně nebyli informováni)

Otázky:
1/Je dle Vašeho názoru v tomto případě vzniklá pozemková služebnost vydržením? Jsou nějaké podmínky, které mohou vzniku služebnosti inženýrské sítě vydržením bránit?
2/Pokud služebnost vznikla, kdo je oprávněn rozhodnout o jejím zápisu do katastru v případě nedohody se sousedy? Jinými slovy, jak lze reálně uplatnit pozemkovou služebnost inženýrské sítě vzniklou vydržením?
3/ Může stav. úřad sám rozhodnout o přeložení přípojky - přeložení části přípojky níže do země - bez domluvy s námi?
Radek

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Vydržení služebnosti inženýrské sítě:
Dle znění dotazu jsem toho názoru, že ve Vašem případě k vydržení věcného břemene (resp. služebnosti dle terminologie nového občanského zákoníku) nedošlo.
V této souvislosti je nezbytné si uvědomit, že právo odpovídající věcnému břemeni mohlo být vydrženo v zásadě po deseti letech jeho oprávněného výkonu (§ 151o/1 ve spojení s § 134/1 starého Občanského zákoníku, platného do 31. 12. 2013).
Podmínkou pro vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni byl jeho oprávněný výkon po stanovenou dobu. Při výkladu pojmu „oprávněný výkon“ je možné vycházet z § 130/1 starého Občanského zákoníku, který definoval oprávněného držitele takto: „Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. “
Aby tedy mohlo být právo odpovídající věcnému břemeni vydrženo, musel byste být po dobu 10 let s ohledem na všechny okolnosti případu přesvědčen o tom, že Vám toto právo náleží, tzn. že právo odpovídající věcnému břemeni bylo již ve Váš prospěch zřízeno. S ohledem na skutečnost, že o možném zřízení věcného břemene jste byl informován pouze dopisem starosty obce (který není rozhodnutím správního orgánu), přičemž nedošlo ani k podpisu smlouvy o zřízení věcného břemene, a s ohledem na to, že v průběhu 10 let nebylo právo odpovídající věcnému břemeni zaneseno do katastru nemovitostí, nemohla být dle mého názoru založena Vaše dobrá víra o tom, že toto právo Vám svědčí.
Pravidla pro vydržení služebnosti se pak nijak podstatně nezměnila ani po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku (tedy po 1. 1. 2014), tzn. že dobrá víra (která je základem pro oprávněnost držby) je i v současné době nezbytná.

2/ Zápis vydržené služebnosti do katastru nemovitostí:
Přestože dle mého názoru ve Vašem případě k vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni (resp. služebnosti) nedošlo, uvádím, že vydržená služebnost může být do katastru nemovitostí zapsána v zásadě dvěma způsoby:
a/ Shodne-li se oprávněný i povinný ze služebnosti na jejím vzniku vydržením, bude zápis vydržené služebnosti do katastru nemovitostí proveden na základě jejich písemného souhlasného prohlášení, jak vyplývá z § 66/1 písm. a) katastrální vyhlášky (vyhl. č. 357/2013 Sb. , v platném znění). V tomto souhlasném prohlášení musí být:
- označení osob, které činí souhlasné prohlášení,
- označení nabyvatele práva, popřípadě toho, jehož právo se změnilo nebo zaniklo,
- označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona,
- označení práva, které vzniklo, popřípadě se změnilo nebo zaniklo,
- odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého ke vzniku, změně nebo zániku práva došlo,
- uvedeny právní skutečnosti, které vedly ke vzniku, změně nebo zániku práva,
- uvedeno, že práva k nemovitosti nejsou mezi osobami, které prohlášení činí, sporná ani pochybná (§ 66/2 a 4 katastrální vyhlášky).

b/ Pokud naopak ke shodě o ne/vydržení služebnosti nedojde, bude možné provést zápis služebnosti do katastru nemovitostí pouze po pravomocném rozhodnutí této otázky soudem (tzn. že listinou, na jejímž základě provede katastrální úřad zápis služebnosti do katastru nemovitostí bude pravomocný rozsudek soudu o tom, že k vydržení služebnosti došlo).

3/ Přeložení přípojky bez souhlasu:
V tomto ohledu je podstatné, kdo je vlastníkem předmětné vodovodní přípojky. Dle § 3/3 zákona o vodovodech a kanalizacích je vlastníkem vodovodní přípojky, popřípadě její části, zřízené přede dnem 1. 1. 2002 vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak.
Jedná-li se však o společnou vodovodní přípojku, měli se účastníky stavebního řízení stát všichni vlastníci připojených staveb. V tomto ohledu není bez důležitosti, zda bylo předmětné stavební řízení zahájeno na žádost či z úřední povinnosti (např. pro vyřešení havarijního stavu či odstranění hrozícího nebezpečí, v takovém případě je skutečně možné uvažovat o rozhodnutí stavebního úřadu bez jednání s účastníky), což však z Vašeho dotazu nevyplývá. Z tohoto důvodu Vám v první řadě doporučuji dotázat se místně příslušného stavebního úřadu, z jakého důvodu jste se nestal účastníkem předmětného stavebního řízení.
V této souvislosti však upozorňuji, že pro výstavbu vodovodních, kanalizačních a energetických přípojek (včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní) není dle § 103/1 písm. e) bodu 10 stavebního zákona zapotřebí stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Je tedy otázkou, zda ve Vašem případě proběhlo skutečně stavební řízení.
Pokud již v rámci stavebního řízení došlo k vydání rozhodnutí, a toto rozhodnutí Vám nebylo doručeno, jste (jako tzv. opomenutý účastník) oprávněn podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání předmětného rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování, dozvíte. Nejpozději je však možné podat odvolání do 1 roku ode dne, kdy bylo předmětné rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků, kterým ho správní orgán byl oznámil, přičemž zmeškání tohoto úkonu nelze prominout (§ 84/1 správního řádu). V tomto odvolání pak může opomenutý účastník samozřejmě vznést námitky, které by při řádném běhu věcí mohl vznést již ve stavebním řízení.
Shora uvedené však nesmí vést k šikanóznímu výkonu práva, dle § 84/2 správního řádu se nemůže neoznámení rozhodnutí dovolávat ten, kdo se s ním prokazatelně seznámil. Na takového účastníka se hledí, jako by mu správní orgán doručil rozhodnutí s chybějícím poučením (podle § 83/2 správního řádu).
Dojde-li pak k podání odvolání opomenutého účastníka, musí být stavebním úřadem zvlášť dbáno na oprávněné zájmy účastníků, kteří byli v dobré víře (tzn. předpokládali, že stavební povolení je vydáno platně). V této souvislosti upozorňuji rovněž na rozsudek ze dne 17. 2. 2009, č. j. 2 As 25/2007-118, v němž Nejvyšší správní soud vyslovil názor, že nedoručení správního rozhodnutí nemusí ve všech případech znamenat jeho automatické zneplatnění, podstatná je zde informovanost opomenutého účastníka o obsahu nedoručeného správního rozhodnutí. K tomuto rozsudku více zde:
http://www.msblegal.cz/pravo-240/k-pravni-moci-spravniho-rozhodnuti-%E2%80%93-dusledky-neoznameni-rozhodnuti-ucastnikovi-rizeni.html

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.