Matka dítěte vybrala vkladní knížku, na kterou spořil otec dítěte - je to trestný čin?

Bohužel mě ale předběhla moje ex-manželka. Ve spořitelně uvedla, že knížku kterou mám celou dobu já ztratila a celý obnos 17 200 Kč vybrala. Spořitelna se hájí tím, že všechno proběhlo dle zákona a tudíž k žádnému pochybení z jejich strany nedošlo. I když jsem knížku založil a výhradně na ni ukládal já, mají k ním přístup oba zákonní zástupci nezletilého. Já nyní zvažuji, zdali nemám podat na moji ex-manželku trestní oznámení, protože vědomě lhala, aby mohla peníze za mými zády vybrat. Chtěl bych ale mít jistotu, že skutečně spáchala některý z trestních činů? Zpronevěra apod. ? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:

1/ Občanskoprávní rovina:
Dle § 783 starého Občanského zákoníku (platného do 31. 12. 2013) nebylo možné s vkladem nakládat bez předložení vkladní knížky, přičemž s vkladem na vkladní knížce na jméno byl oprávněn nakládat ten, na jehož jméno, příjmení, adresu a datum narození byla vkladní knížka vystavena.
Při ztrátě nebo zničení vkladní knížky mohl vkladatel s vkladem nakládat, jen prohlásil-li peněžní ústav na jeho návrh či na návrh toho, kdo má na tom právní zájem, vkladní knížku za umořenou. Po umoření vydal peněžní ústav vkladateli novou vkladní knížku nebo na požádání vyplatil celý vklad (§ 784/1 a 2 starého Občanského zákoníku).
Obdobný mechanismus je zakotven rovněž v novém občanském zákoníku, dle jehož § 2677 platí, že s peněžními prostředky na účtu nakládá majitel vkladní knížky. Bez předložení vkladní knížky nelze s peněžními prostředky na účtu nakládat.
Při ztrátě či zničení vkladní knížky však není dle nového občanského zákoníku (konkrétně dle jeho § 2678) již zapotřebí, aby peněžní ústav prohlásil vkladní knížku za umořenou. V takovém případě vystaví výstavce vkladní knížky na žádost majitele vkladní knížky novou vkladní knížku. Tato vkladní knížka nahrazuje původní vkladní knížku, která pozbývá dnem jejího vystavení platnosti.
Je-li vkladní knížka vedena na jméno nezletilého, zastupují ho při nakládání s finančními prostředky na této vkladní knížce v zásadě jeho rodiče (jako zákonní zástupci). V tomto ohledu lze tedy s argumentací spořitelny souhlasit.
Zároveň je však nezbytné poukázat na skutečnost, že finanční prostředky na vkladní knížce představují součást jmění dítěte, při nakládání s těmito finančními prostředky tedy nemůže rodič (v zastoupení dítěte) postupovat svévolně.
Pravidla pro péči o jmění dítěte (vykonávanou jeho rodiči) jsou obsažena v § 896 a násl. nového občanského zákoníku. V obecné rovině platí, že k právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná a/ o běžné záležitosti, nebo b/ o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty. K právnímu jednání rodiče, k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží (§ 898/1 a 3 nového občanského zákoníku). Nedohodnou-li se rodiče o podstatných věcech při péči o jmění dítěte, rozhodne na návrh některého rodiče soud (§ 897 nového občanského zákoníku).
Domníváte-li se proto, že s ohledem na majetkové poměry Vašeho syna nepředstavovalo vybrání finančních prostředků z vkladní knížky ani běžnou záležitost, ani záležitost sice výjimečnou, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty, můžete se obrátit na soud s žalobou na neplatnost zrušení vkladní knížky, popř. s návrhem na rozhodnutí o naložení s finančními prostředky (které patří Vašemu synovi) vybranými z této vkladní knížky.

2/ Trestněprávní rovina:
V první řadě je nezbytné upozornit na to, že trestní právo by mělo být užíváno jako krajní prostředek řešení právních konfliktů, a to v okamžiku, kdy není možné využít jiné instituty právního řádu či se tyto instituty nejeví jako dostatečné. Je-li proto Vámi popsaná situace řešitelná občanskoprávní cestou (jak popsáno v odpovědi ad 1/ výše), není podání trestního oznámení příliš vhodným krokem (podáním podnětu k zahájení trestního stíhání nelze účinně řešit soukromoprávní, či dokonce rodinněprávní spory).
Pro učinění závěru o možném spáchání některého trestného činu je zároveň nezbytné, aby předmětný skutek vykazoval určitou míru společenské škodlivosti, tzn. že nikoli každé protiprávní (či nemorální) počínání je trestným činem.
Ve Vámi popsaném případě přichází v úvahu následující trestné činy:

- trestný čin podvodu, kterého se dle § 209/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou (tzn. škodu od 5.000,- Kč do 24.999,- Kč) ;
- trestný čin zpronevěry, kterého se dle § 206/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou;
- trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku, kterého se dle § 220/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou (tzn. škodu od 25.000,- Kč do 49.999,- Kč) ;
- uvažovat by bylo zároveň možné o spáchání některého z přestupků dle zákona o přestupcích.

Trestného činu by se však Vaše bývalá manželka dopustila pouze v případě, kdy by finanční prostředky Vašeho syna, vybrané z vkladní knížky, použila jinak než ve prospěch Vašeho syna, popř. na chod společně obývané domácnosti apod. Pokud byly tyto finanční prostředky použity ve prospěch Vašeho syna, nemůže se o některý ze shora uvedených trestných činů jednat, neboť prakticky nedošlo ke vzniku škody.