Počet stránek ve webu: 43.121

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

"Zákon č. 140/1961 Sb. , trestní zákon - Část druhá - Zvláštní část - Preambule: Hlava devátá: Trestné činy proti majetku § 257a Poškození a zneužití záznamu na nosiči informací (1) Kdo získá přístup k nosiči informací a v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou újmu nebo získat sobě nebo jinému neoprávněný prospěch.

a) takových informací neoprávněně užije,   b) informace zničí, poškodí, změní nebo učiní neupotřebitelnými". Nosič Samby jsem zneužil já a ten "jiný" byla ing. O. Je to ale nereálné dokázat. Oprávněný prospěch to ale nebyl, zneužila postavení svého manžela ke kompromitaci správce Samby.

Problém:
Zřídil jsem tzv. Samba server. Ing. O. chtěla (telefonicky), aby více uživatelů mohlo přistupovat k jednomu souboru. To však znemožňují vlastnosti aplikací Microsoft Office. Proto jsem nastavil universe práva na 777, tj, čtení i zápis pro každého. To se stalo 2008. Učinil jsem tak ve strachu o zaměstnání, v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Chci vědět, zda jsem spáchal trestný čin výše uvedený. Direktivu nt acl support = no jsem v té době neznal. Alexandr
 
ODPOVĚĎ:
Bez podrobné znalosti technické stránky Vámi popsaného jednání není opravdu možné provést jeho trestněprávní kvalifikaci. Pro získání základní představy o jednotlivých znacích skutkové podstaty tohoto trestného činu si dovolím několik citací z judikatury a literatury:

„Z citovaného ustanovení vyplývá, že jedním ze zákonných znaků trestného činu je zvláštní úmysl pachatele, který musí směřovat k tomu, aby jinému byla způsobena škoda nebo jiná újma, nebo k tomu, aby pachatel získal pro sebe nebo pro jiného neoprávněný prospěch. Subjektivní stránka uvedeného trestného činu tedy nespočívá jen v tom, že úmyslným zaviněním pachatele je zahrnuto získání přístupu k nosiči informací a neoprávněné užití takových informací. Subjektivní stránka tohoto trestného činu je širší, protože do ní spadá také to, že pachatel jedná s úmyslem způsobit jinému škodu nebo jinou újmu nebo získat sobě nebo jinému neoprávněný prospěch. Objektivně však takový následek nemusí nastat. “

„Trestného činu poškozování a zneužití záznamu na nosiči informací podle § 257a odst. 1 písm. a) tr. zák. se dopustí ten, kdo v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou újmu nebo získat sobě nebo jinému neoprávněný prospěch získá přístup k nosiči informací a takových informací neoprávněně užije. Objektem trestného činu podle § 257a tr. zák. je ochrana dat uložených na nosiči informací proti neoprávněným změnám a proti jejich neoprávněnému použití. Chráněny jsou zprostředkovaně i projevy osobní povahy, např. obchodní tajemství a soukromí osob. Získáním přístupu k nosiči informací se rozumí takové jednání, které umožní volnou dispozici s nosičem informací a využití jeho informačního obsahu. Není podstatné, zda jde o přístup oprávněný či neoprávněný, rozhodující není ani důvod, který vedl k získání přístupu k určitému nosiči informací. Přístup k nosiči informací nelze ztotožňovat s přístupem k počítači - nosičem informací je nosič dat k informační technice. Neoprávněné užití informací znamená jakoukoli nedovolenou manipulaci s informačním obsahem příslušného nosiče a neoprávněnost použití informací je dána již tím, že pachatel užíval cizí informace bez vědomí a bez souhlasu jejich oprávněného držitele nebo uživatele, anebo že takové informace, k nimž má oprávněný přístup, využívá v rozporu se stanoveným účelem; např. důvěrné nebo utajované informace, s nimiž se seznamuje při plnění pracovních úkolů u svého zaměstnavatele; zároveň zneužívá ke svým soukromým aktivitám. “

„Se zákonným znakem trestného činu poškození a zneužití záznamu na nosiči informací podle § 257a odst. 1 písm. a) tr. zák. , spočívajícím v tom, že pachatel v úmyslu způsobit jinou újmu (tj. jinou než škodu) získá přístup k nosiči informací a takových informací neoprávněně zneužije, musí korespondovat konkrétní skutkové zjištění, které by tento zákonný znak naplňovalo, jinak řečeno musí být zjišťováno s jakým úmyslem pachatel jednal, co bylo pohnutkou jeho jednání, čeho chtěl svým jednáním dosáhnout. “

„Pod pojmem nosiče informací je třeba chápat jak výpočetní techniku (počítače, diskety), záznamy na lístcích v kartotékách, tak i kterýkoli jiný nosič, jenž se v budoucnu objeví. Chráněny jsou nosiče informací i samotné informace bez ohledu na to, zda jsou v systémech provozovaných veřejnou správou nebo soukromým podnikatelem. “

Bez ohledu na to, zda jste svým jednáním naplnil skutkovou podstatu trestného činu poškození a zneužití záznamu na nosiči informací či nikoli, je vhodné vědět, že trestnost většiny trestných činů zaniká po uplynutí promlčecí doby, která dle § 67/1 trestního zákona činí:

a/ dvacet let, jde-li o trestný čin, za který tento zákon ve zvláštní části dovoluje uložení výjimečného trestu a trestný čin spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu podle zákona č. 92/1991 Sb. ,

b/ dvanáct let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně deset let,

c/ pět let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně tři léta,

d/ tři léta u ostatních trestných činů.

V případě trestného činu dle § 257a/1 trestního zákona tak promlčecí doba činí 3 roky a v případě trestných činů dle § 257a/2 a 3 trestního zákona činí promlčecí doba 5 let (nenastala-li samozřejmě některá ze skutečností dle § 67/2 a 3 trestního zákona, které běh promlčecí doby ovlivňují). Na tomto místě se pak ještě sluší dodat, že promlčecí doba začíná běžet od okamžiku dokonání trestného činu, u trestných činů pokračujících, trvajících a hromadných od okamžiku dokončení. U dokonaných trestných činů, které se projevují účinkem, běží promlčecí doba ne od okamžiku jednání, ale od okamžiku, kdy nastane účinek.

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.