Nahrávání člověka na kameru jako přestupek nebo trestný čin (porušující §§81, 84, 86 Občanského zákoníku)
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Trestné činy a přestupky
- Zveřejněno: 1. leden 2015
Pracovala jsem přes měsíc u podnikatele na ŽL pod obchodní smlouvou o dílo. Práce byla dle jeho slov splněna. Už v minulosti se mi nezdál jeho přístup jak k "zaměstnancům", tak ke klientům, nicméně poslední kapka mého odchodu byl fakt zjištění, že mne krom klasického timewievru (se kterým nemám problém) sledoval poněkud nestydatě kamerou pod stolem.
Osobně si myslím, že ten člověk není normální, nevím, čeho je nebo není schopen. Vlastní "prohra" pro něj není evidentně definitivní bod. V každém případě mi oproti slibům neproplatil mzdu. Všechnu komunikaci i fotografie mám uloženy. Nevím přesně co teď udělat. Zda podat trestní oznámení, jít pouze na policii. Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Podání trestního oznámení Vám lze rozhodně doporučit. Svým počínáním se mohl Váš bývalý "zaměstnavatel" dopustit např. trestného činu poškození cizích práv (§ 181 trestního zákoníku) či trestného činu nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku).
V této souvislosti je dále vhodné vědět, že dle § 81 občanského zákoníku je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv, přičemž ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.
Zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením (§ 84 občanského zákoníku).
Na Vámi popsaný případ je pak zejména vztažitelný § 86 občanského zákoníku, dle něhož nesmí nikdo zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod (který Váš bývalý zaměstnavatel skutečně neměl). Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit.
Byla-li proto dle Vašeho názoru počínáním Vašeho bývalého "zaměstnavatele" dotčena Vaše lidská důstojnost, Vaše soukromí apod. , můžete se v této souvislosti obrátit s žalobou na ochranu své osobnosti na soud. Po bývalém "zaměstnavateli" pak můžete žádat zejména poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, které může mít podobu omluvy či finanční satisfakce. Pro přípravu žaloby Vám doporučuji advokátní zastoupení:
Chová-li se Váš bývalý "zaměstnavatel" stejným způsobem i ke svým zaměstnancům (tzn. osobám, které pro něj pracují na základě pracovní smlouvy či některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr), je vhodné vědět, že zaměstnavatel nesmí dle § 316 zákoníku práce bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že by zaměstnance podroboval otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jejich telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnancům. Jestliže je u zaměstnavatele dán závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení kontrolních mechanismů, je zaměstnavatel povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění.
Nesplnil-li pak Váš bývalý "zaměstnavatel" svůj závazek k úhradě sjednané "mzdy" (resp. smluvní odměny), nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud (před podáním žaloby je pak nezbytné zaslat bývalému "zaměstnavateli" tzv. předžalobní výzvu) (§ 142a Občanského soudního řádu).