Roztříděné dotazy

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

: Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin); Kategorie: Roztříděné dotazy; Zveřejněno: 16. listopad 2015

1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (2 hlasů)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak zohlednit ivenstice jednoho z manželů do bytu druhého z manželů v případě smrti, úmrtí majitele bytu
- Jak vymáhat investice do bytu jednoho z manželů v dědickém řízení po smrti, úmrtí majitele bytu (manžela, manželky)

Jsem podruhé vdaná, manžel krátce před uzavřením manželství získal do osobního vlastníctví byt, ve kterém bydlíme (dříve byl družstevní), zaplatil jen za úkony právníka. Z mých příjmů (manžel je důchodce) jsme částečně zrekonstruovali byt v hodnotě 150 000 Kč a hodnota bytu tak stoupla. Jak bude k této investici přihlédnuto v dědickém řízení, když má manžel 2 dospělé děti z předchozího manželství? Pomohlo by převést byt do SJM nebo v katastru zapsat i mě jako spolumajitele? Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
K této investici bude přihlédnuto v dědickém řízení při vypořádání společného jmění manželů, pokud jeho děti tuto Vaši investici uznají. Pokud investici neuznají, tak bude k investici přihlédnuto jen pokud prokážete, že k této investici skutečně došlo (např. výpisem z Vašeho účtu, fakturou o zaplacení rekonstrukce bytu, atp.).
Převedení bytu do SJM by tuto investici vyřešilo, měla byste při vypořádání SJM nárok na 1/2 bytu (pokud se s dědici nedohodnete jinak). K převedení bytu do SJM je potřeba uzavřít smlouvu o rozšíření společného jmění manželů, kterou lze provést pouze formou veřejné listiny (tj. notářského zápisu).

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak legálně vydědit potomka u kterého není právní důvod k vydědění - informace
- Jak vydědit nevyděditelného potomka (syna, dceru) - informace
- Jak vydědit nepominutelného potomka (syna, dceru) - informace
- Jak vydědit neopominutelného syna, dceru, potomka - informace
- Legální vydědění potomka u kterého není právní důvod k vydědění

Jsem rozvedený a mám 2 děti. Mám nemovitost - domek a chtěl bych, aby ho po mně celý získalo jen jedno z dětí - které vede řádný život. Způsob života druhého dítěte je značně problematický, současně beze zbytku a bez problémů by asi nešlo provést jeho vydědění. Jak postupovat?
1. Uvažoval jsem o dědické smlouvě. V § 1585 OZ se však uvádí, že 1/4pozůstalosti musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle. Dále se zde uvádí, že chce-li zůstavitel zanechat smluvnímu dědici i tuto čtvrtinu, může tak učinit závětí. Rozumím tomu tak, že bych tímto způsobem mohl zajistit dědění celé nemovitosti pro příslušného potomka, t. j. 3/4dědická smlouva + 1/4 závěť=celá nemovitost?
2. Naproti tomu se v § 1642,1643 OZ a následují ch uvádí, že nepominutelný dědic (zde můj druhý potomek) musí dostat povinný díl, aspoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného podílu.
Prosím o vysvětlení jak to je nebo jakým jiným způsobem bych mohl mé přání provést či zajistit.
Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Dědickou smlouvou lze skutečně pořídit jen o 3/4 svého jmění, zbylou 1/4 můžete odkázat i smluvnímu dědici závětí. Jak uvádíte, Vaše druhé dítě je nepominutelným dědicem a může tak žádat svůj povinný díl z Vaší pozůstalosti. Podle § 1654 o. z. nemá nepominutelný dědic právo na podíl z pozůstalosti, nýbrž jen na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu. Pokud by tedy Vaše druhé dítě po Vaší smrti požadovalo svůj povinný díl, nedostane podíl na nemovitosti, ale závětní dědic jej může vyplatit v penězích. Zletilý nepominutelný dědic má nárok podle § 1643 odst. 2 o. z. na 1/4 svého zákonného dědického podílu (tj. z 1/2), tedy na 1/8 hodnoty pozůstalosti.
Jedinou možností, aby Vaše druhé dítě nedědilo a nemuselo být vyplaceno druhým (závětním dědicem a smluvním dědicem), je vydědění. Pokud nemůžete využít § 1646 odst. 1, písm. d), zkuste se podívat na § 1647: Zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědice, který je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že tu je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl. Učinit to však může jen tak, že tento jeho povinný díl zůstaví dětem tohoto nepominutelného dědice, popřípadě, není-li jich, jejich potomkům.
Další možností je darovat nemovitost Vašemu dítěti ještě během života s tím, že si na nemovitosti můžete zřídit věcné břemeno dožití a zákazu zcizení a zatížení nemovitosti.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Důchodce nevystačí s důchodem a příspěvkem - na jaké dávky a podporu má nárok?
- Důchodce ve hmotné nouzi - na jaké dávky a podporu má nárok a kam podat žádost?

Můj důchod 5521 Kč, nájem 7000 Kč Praha východ, příspěvek Úřadu práce 3074 Kč, zbývá mi 1595 Kč na ostatní.
Na úřadě mě řekli, že podle tabulek nemám na víc nárok. Na Sociálním úřadě: "podejte si žádost, ale příspěvek nedostanete."
Mám podle zákona ještě právo na nějaký další nebo vyšší příspěvek a kam se obrátit?
Děkuji, Šárka

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že příspěvkem, který v dotazu zmiňujete, máte na mysli příspěvek na bydlení. Úřad práce se při jeho výpočtu musí řídit zákonem o státní sociální podpoře, takže pokud Vám byl příspěvek přiznán ve Vámi uvedené výši, pak asi opravdu nemáte na vyšší příspěvek nárok.

Jestliže jsou Vaše příjmy i s příspěvkem na bydlení nízké, můžete si zkusit zažádat ještě o tzv. dávky pomoci v hmotné nouzi – jejich základní dávkou je příspěvek na živobytí. Při žádosti o tyto dávky je zapotřebí doložit nejen výši Vašich příjmů, ale i prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude mj. zajímat i to, zda máte nějaké peníze na bankovním účtu, zda vlastníte (ne) movitý majetek (auto apod.) nebo zda máte stavební spoření či životní pojištění. Proto nelze dopředu přejímat, zda Vám nárok na dávky hmotné nouze vznikne či nikoliv. O dávky pomoci v hmotné nouzi si můžete zažádat na úřadě práce v místě Vašeho bydliště.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Započitatelné příjmy u příspěvku na bydlení
- Jaké příjmy mají vliv na přiznání příspěvku na bydlení
- Příspěvek na bydlení když otec dítěte nebydlí s rodinou

S nedávno narozenou dcerou bydlím v pronájmu kde máme trvalý pobyt jen my dvě. Otec dcery bydlí jinde. Do této chvíle jsem pobírala příspěvek na bydlení. Jaké příjmy se mi budou nyní započítávat, když otec s námi nemá trvalý pobyt, ale jsme partneři?
Děkuji za odpověď, Miriam

ODPOVĚĎ:
I přesto, že je Váš partner nyní otcem Vaší dcery, platí, že pokud nemá v bytě trvalé bydliště, není společně posuzovanou osobou a tudíž při žádosti o příspěvek na bydlení nemusíte uvádět jeho příjmy. Nově budete jako společně posuzovanou osobu uvádět Vaši dceru, čímž dojde k navýšení tzv. normativních nákladů na bydlení, což by mohlo mít za následek navýšení samotného příspěvku.

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Reklamace ojetého auta, automobilu z bazaru - katalyzátor, porucha katalyzátoru

Koupila jsem bazarový vůz. Den před koupí prošlo vozidlo základní diagnostikou v jednom z místních servisů, kde nebyly shledány žádné závady. Avšak hned po koupi a odjezdu od prodávajícího se cca po 20 km rozsvítila kontrolka závady motoru.
Vzala jsem tedy vůz na opětovnou diagnostiku, kde se ukázalo, že vozidlo v pořádku není. Vypsaná vada-malá účinnost katalyzátoru-byla víc než zřejmá. Telefonicky jsem proto kontaktovala prodávajícího. Dle domluvy jsem vozidlo převezla do smluveného servisu ke kontrole, kde mechanici došli k totožnému závěru a zároveň se shodli v názoru, že je nutná jeho výměna, nikoli pouhé vyčištění, které mi nabízel prodávající (vše na moje náklady). Katalyzátor není věc, která se rozbije ze dne na den (svítící kontrolka a závada v paměti vozidla se dá dočasně vymazat), závada tak musela přetrvávat už před koupí. Navíc jsem vozidlo kupovala s končící technickou způsobilostí, nyní mi s touto závadou kontrolou neprojde. V zápise o tech. stavu se uvádí-nutná kontrola výfukového systému-nikoli nutná výměna.
Bazar mi reklamaci zamítl. Co teď s tím? Děkuji. Alena

ODPOVĚĎ:
Jelikož z Vašeho dotazu nevyplývá, že jste vůz kupovala v rámci své podnikatelské činnosti, budu předpokládat, že tomu tak nebylo. Další otázkou je, zda byl prodávající podnikatel či nikoliv. Bazary jsou často jen zprotředkovatelé a samotná smlouva je uzavírána s vlastníkem vozu, který nemusí být podnikatel.
Pokud by tomu tak bylo a vůz jste nekopovala u podnikatele, pak bude nutné prokázat, že vůz měl vadu již při převzetí. Při koupi mezi nepodnikateli totiž neexistuje zákonná záruka.
Pokud jste však vůz koupila od podnikatele (např. přímo od bazaru, který byl vlastníkem vozu), pak se na vůz vztahuje zákonná záruka. Pokud by ve smlouvě bylo uvedeno, že vůz se prodává za nižší cenu díky vadě kataluzzátoru, pak by se na něj záruka nevztahovala.
Pokud by se Vám podařilo prokázat, že katalyzátor byl vadný již při převzetí, resp. že prodávající záměrně zastřel jeho vadu, pak můžete od smlouvy odstoupit.
Jak vidno, ve Vašem dotazu je příliš mnoho neznámých, a proto je těžké určit nejvhodnější postup. Proto Vám doporučuji, abyste se obrátila na advokáta, který si prostuduje veškeré potřebné dokumenty a zvolí správný postup. Rovněž dokazování může být složité. Pokud však uspějete a prokážete, že prodávající zamítl reklamaci neoprávněně, můžete od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení peněz a také náhradu za vynaložené výdaje, které Vám v souvislosti s reklamací vznikly (např. znalecký posudek, náklady advokáta aj.). Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

FINANCE-DANĚ
- Zdanění výdělku za překlad z cizího jazyka - datum zdanitelného plnění
- Odvod daně za překlad z cizího jazyka - odměna bude ale vyplacena další rok nebo přespříští rok

zdanění výdělků za překlady: existuje něco jako datum zdanitelného plnění. Konkrétně: překlad odevzdám v listopadu 2015, ale zaplaceno za něj dostanu až po vydání knihy, které je plánováno na únor 2016. Kdy musím výdělek zdanit? V roce 2015, nebo 2016?
Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Pokud jste fyzická osoba, nejste plátce DPH, žádné datum zdanitelného plnění se Vás netýká. Daníte pouze příjmy, které Vám v daném kalendářním roce došly na účet nebo jste je přijala v hotovosti. Příjem v lednu 2016 za překlad odevzdaný v listopadu 2015 je zdanitelným příjmem roku 2016.

TRESTNÍ-TRESTY
- Zákaz řízení od Policie při kontrole do doby ukončení správního/trestního řízení - započítává se zákaz do celkového trestu?
- Zápočet zákazu řízení vozidel do celkové délky trestu zákazu řízení motorových vozidel
- Započtení zákazu řízení vozidel do celkové délky trestu zákazu řízení motorových vozidel

6.9.15 jsem byl zastaven hlídkou PČR, řidičský průkaz jsem na místě nepředložil, takže mi zůstal. Prvně jsem zkoušku na alkohol odmítl, ale po hodině na služebně kam jsem byl od auta převezen jsem dýchnul 2,5 promile. Trest 3 roky bez řidičského průkazu a odnětí svobody na 10 měsíců podmíněně na 2 roky. Tento trest se mi zdál přísný a tak jsem podal odpor.
Na PČR jsem si podepsal ale 10.9.15 papír, který dokumentoval tu situaci, při které jsem byl zadržen, atd. a končilo to větou „byl poučen, že do doby úředního rozhodnutí nesmí řídit motorová vozidla“. Co je to za zákaz, podepsaný takto na PČR? Bude se mi to počítat do té doby trestu zákazu řízení? Co by se stalo, kdyby mě teď zastavili a úřední rozhodnutí není ještě pravomocné, vzhledem včasného podání odporu, co by mi hrozilo? Řidičský průkaz stále mám a nikdo mě nevyzval zatím k odevzdání. Evžen

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že ve Vašem případě byl vydán trestní příkaz, kterým Vám byl dle § 314e/2 písm. a) a d) trestního řádu uložen trest odnětí svobody (který může být uložen v maximální délce 1 rok s podmíněným odkladem jeho výkonu) a trest zákazu činnosti (který může být uložen v maximální délce 5 let).
Pokud jste ve stanovené lhůtě podal proti trestnímu příkazu odpor, trestní příkaz se tím zrušil a samosoudcem bude nařízeno ve Vaší věci hlavní líčení; při projednání věci v hlavním líčení není samosoudce vázán právní kvalifikací ani druhem a výměrou trestu obsaženými v trestním příkazu (§ 314g/2 trestního řádu).
Co se týče Vaší zmínky o zákazu řídit motorová vozidla až do rozhodnutí věci soudem, jeví se tento postup jako přinejmenším nestandardní. Je samozřejmě pravdou, že řízení motorového vozidla Vám může být až do rozhodnutí věci soudem zakázáno, nemůže se tak ale stát prostřednictvím jediné věty (mající navíc charakter poučení) v protokolu.
Řízení motorového vozidla Vám mohlo být zakázáno zejména dle některého z ustanovení zákona o silničním provozu (zák. č. 361/2000 Sb. , v platném znění), popř. se tak mohlo stát v rámci předběžného opatření, které soud ve Vaší věci vydal (možné jsou i další varianty). V každém případě platí, že zákaz řízení motorového vozidla by Vám mohl být uložen správním či trestním rozhodnutím (proti němuž lze v zásadě podat opravný prostředek). Je proto udivující, že byste si na tuto skutečnost nepamatoval.
V současné chvíli Vám proto doporučuji kontaktovat Policii ČR a s odvoláním na spisovou značku, pod kterou byl Váš případ Policií ČR řešen, si vyžádat vysvětlení, dle jakého ustanovení jakého právního předpisu Vám bylo řízení motorového vozidla zakázáno (resp. jakým správním či trestním rozhodnutím se tak stalo).
Vyjde-li najevo, že řízení motorového vozidla Vám bylo skutečně oprávněně zakázáno, platí, že řízením motorového vozidla přes tento zákaz byste se mohl dopustit trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Tento trestný čin spáchá dle § 337/1 písm. a) trestního zákoníku ten, kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci tím, že vykonává činnost, která mu byla takovým rozhodnutím zakázána nebo pro kterou mu bylo odňato příslušné oprávnění podle jiného právního předpisu nebo pro kterou takové oprávnění pozbyl, přičemž za tento trestný čin hrozí trest odnětí svobody až na tři léta.
Co se týče započítání zákazu řízení motorových vozidel do trestu zákazu činnosti, který Vám bude s největší pravděpodobností soudem uložen, platí dle § 350/1 trestního řádu, že předseda senátu rozhodne ihned po právní moci rozsudku, jímž byl odsouzenému uložen trest zákazu činnosti, o započtení doby, po kterou bylo odsouzenému před právní mocí rozsudku oprávnění k činnosti, která je předmětem zákazu, v souvislosti s trestným činem odňato podle zvláštních předpisů, nebo na základě opatření státního orgánu nesměl již tuto činnost vykonávat, do doby výkonu uloženého trestu zákazu činnosti. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Výpověď smlouvy o předškolním vzdělávání a vrácení rezervačního poplatku, školného a stravného
- Vrácení školného zaplaceného předem při zrušení smlouvy o předškolním vzdělávání v soukromém zařízení

06/2015 uzavřena smlouva o předškolním vzdělávání č. 561/2004 Sb. od 6/2015 do 6/2016. Zaplacen rezervační poplatek, školné a stravné na září 2015. 26/6/2015 výpověď smlouvy, protože jsme byli přijati do školky státní. Výpovědní lhůta byla následující měsíc od obdržení výpovědi, červenec. Chtěla jsem získat alespoň část peněz zpět nebo použít na úhradu dvou týdnů v měsíci červenci, uvedeno ve výpovědi. Ve smlouvě o úhradách školného, období měsíců červenec a srpen uvedeno, že se nehradí a není ošetřeno ve smlouvě. Nárok na vrácení peněz v podstatě není. 1.7. mi napsali, že se během prázdnin se školská rada neschází, ale výpověď berou na vědomí. Nevyjádřili se k přesunutí školného na 07/2015 a nikdo mě doposud nekontaktoval. Několikrát jsem během září a října psala a volala, jestli by se mohli vyjádřit k mojí záležitosti. Žádná odpověď. Mohu požadovat vrácení alespoň části peněz? Na závěr uvedeno že, veškeré záležitosti přesahující rámec této smlouvy budou řešeny po vzájemné dohodě, obou stran na základě slušnosti, vzájemné úcty a ve smyslu platných právních předpisů. Děkuji. Michaela

ODPOVĚĎ:
Jelikož žádný právní předpis speciálně neupravuje smlouvu o předškolním/školním vzdělávání a ujednání o podmínkách úhrady a vracení úplaty za vzdělávání a školské služby (dle § 123 školského zákona), je ve Vašem případě klíčové právě znění Vámi uzavřené smlouvy.
Byla-li z Vaší strany smlouva vypovězena, přičemž výpovědní doba uplynula, platí, že tato smlouva již z právního hlediska neexistuje. Pokud jste v rámci smlouvy (ještě v době její platnosti) poskytla provozovateli mateřské školy finanční prostředky na školné a školní stravování, a to na měsíc září 2015, přičemž k poskytnutí Vámi předplacených služeb (z důvodu zániku smlouvy) nedošlo (neboť Vaše dítě do mateřské školy v měsíci září 2015 nechodilo, je mateřská škola v každém případě povinna Vám tyto finanční prostředky vrátit.
Dle § 2991 občanského zákoníku platí, že:
- bezdůvodně se obohatí mimo jiné ten, kdo získá majetkový prospěch plněním z právního důvodu (např. z důvodu uzavření smlouvy), který odpadl (pokud dojde k zániku smlouvy ještě před jejím splněním) ;
- kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
V současné chvíli Vám proto doporučuji kontaktovat předmětnou mateřskou školu s výzvou k vrácení bezdůvodného obohacení, které na její straně vzniklo, a které ve výzvě zároveň vyčíslíte (a uvedete číslo bankovního účtu, na který Vám mají být finanční prostředky vráceny). K vrácení bezdůvodného obohacení stanovte mateřské škole přiměřenou lhůtu a zároveň upozorněte mateřskou školu na Vaší připravenost řešit věc soudní cestou (nebude-li mateřská škola ochotna Vám ve stanovené lhůtě finanční prostředky vrátit). Mateřskou školu můžete zároveň upozornit, že tato výzva je tzv. předžalobní výzvou ve smyslu § 142a Občanského soudního řádu (zák. č. 99/1963 Sb. , v platném znění). Předžalobní výzvu, stejně jako pozdější žalobu (nebudou-li Vám finanční prostředky mateřskou školou vráceny), si můžete samozřejmě nechat připravit i advokátem:
www.advokatikomora.cz

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na rozvedeného manžela, manželku pokud má příjem a utrácí naspořené peníze

S manželem se po 6 letech rozvádíme. Za účasti notáře jsme si rozdělili majetek. Dále máme soudem stanovenou střídavou péči o naší 6 letou dceru. Já jsem před sňatkem vlastnila 3 pokojový byt a auto Škoda Octavia. On neměl nic, jen dluh 200.000 Kč. Nastěhoval se a s mou pomocí dluh rychle splatil. Rozdělili jsme si majetek a peníze. Odchází se 170.000 Kč a autem Škoda fabia za 50.000 Kč, má pracovnípoměr na dobu neurčitou, jeho čistý měsíční příjem je cca 20-22.000 Kč. Bydlí v Praze v pronajatém bytě, kde platí 10.500 Kč. Trvalé bydliště má mimo Prahu cca 40km. Já mám také pracovní poměr na dobu neurčitou a můj čistý příjem je 27.000 Kč. Vím, že on nevystačí a každý měsíc utrácí část naspořených peněz. Během ½ roku utratil přes 50.000 Kč. Mám obavy, že až úspory utratí, začne si opět půjčovat, jako to dělal už dřív.
Ze zákona může požádat o výživné na dobu 3 let po rozvodu? Chtěla bych požádat o bližší info, jaká rizika mi hrozí a
je-li nějaká možnost, jak tomu zabránit, nebo se tomu vyhnout.
Dále bych ráda věděla, jaká je asi výše výživného dle naší situace. Nechtěla bych se dočkat toho, že za něj budu opět platit jeho dluhy.
Moc děkuji. Gabriela

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že Váš dotaz směřuje k možnosti, že by Váš (bývalý) manžel žádal o tzv. výživné pro rozvedeného manžela. V § 760, odst. 1 nového občanského zákoníku jsou uvedeny dvě základní podmínky, které musí být splněny, aby mohlo být výživné rozvedenému manželovi přiznáno: manžel není schopen se živit a tato neschopnost se živit má svůj původ v manželství. Typickým příkladem neschopnosti se živit, která má svůj původ v manželství, je situace, kdy je rodič nezaměstnaný z toho důvodu, že místo výkonu výdělečné činnosti byl na rodičovské dovolené a pečoval o dítě (děti) a není tudíž schopen se živit. Tato neschopnost se živit má svůj původ v manželství a výživné by při splnění dalších podmínek mohlo být přiznáno.
Jestliže má Váš (bývalý) manžel pracovní poměr na dobu neurčitou a tudíž stálý příjem a jeho dluhy vznikly již před uzavřením manželství, nejedná se o neschopnost se živit, která by měla svůj původ v manželství a tudíž není důvod, aby mu soud přiznal výživné rozvedeného manžela.

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak může družstevník vystěhovat podnájemníka z bytu bytového družstva (převzatý nájemní vztah po bývalém "majiteli" bytu)
- Jak vystěhovat podnájemníka z bytu bytového družstva (převzatý nájemní vztah po bývalém "majiteli" bytu)
- Vystěhování podnájemníka z bytu bytového družstva - převzatý nájemní vztah po bývalém "majiteli" bytu

2010 jsem koupil družstevní byt i s nájemníky. Ti odmítají podepsat nájemní smlouvu. Dohodli jsme se tedy ústně, že nepožaduji zatím nájemné, ale že budou hradit náklady spojené s bydlením. Tz. do fondu bytového družstva - voda, teplá voda, topení, elektřina do spol prostor. Odměna pro správce domu atd. Elektřinu a plyn mají napsanou na sebe. Tyto náklady s přestávkami hradí, ale třeba minulý rok jsem je musel zaplati celé. Od letošního roku jsem již platil cca 6 měsíců. Chci je vystěhovat, jak mám postupovat? Děkuji, Štěpánek

ODPOVĚĎ:
Než se dostanu k odpovědi na Váš dotaz je nezbytné vyjasnit si právní stav.
Ve Vašem dotazu tvrdíte, že jste koupil byt. Z toho co je uvedeno dále vyplývá, že se jedná o byt družstevní (zálohy do fondu byt. družstva). Družstevní byt však nepatří tomu, kdo v něm bydlí, ale patří družstvu. Člen družstva má jen nárok na to, aby s ním družstvo uzavřelo nájemní smlouvu. "Vlastník" družstevního bytu je tedy jen nájemcem.
Potom je však nejasné, kdo jsou oni nájemci, kteří byt užívají. Zdali se jedná o původní "vlastníky" družstevního bytu, nebo zda se jedná o osoby, které byly v podnájmu u dřívějšího nájemce (tedy dřívějšího "vlastníka" bytového družstva).
Pokud se jedná o podnájemce, kteří byli v podnájmu u dřívějšího "vlastníka" družstevního bytu, pak zánikem nájmu původního "vlastníka" družstevního bytu jejich podnájem skončil a nadále užívají byt bez právního důvodu. Totéž pak lze říct i v případě, že by byt užíval dřívější "vlastník".
V takovém případě stačí "nájemce" vyzvat k tomu, aby byt vyklidili a předali. Pokud tak neučiní, musíte podat žalobu na vyklizení.
Před tímto krokem Vám však doporučuji, abyste navštívil advokáta, který může blíže zhodnotit, zda jsou splněny všechny podmínky. Pokud budete ve sporu úspěšný, nájemci Vám nahradí i náklady za advokáta. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Řemeslník odmítá vydat doklad o provedené práci (paragon) - jak doklad vymáhat?

Nechali jsme si dělat soukromníkem novou kuchyňskou linku, na úpravy - co se týče elektřiny - nám výrobce předal kontakt na švagra elektrikáře.
Švagr přišel, protáhl dráty, udělal novou zástrčku a vyměnil jističe.
Zaplatili jsme 1300 Kč, ale doklad nám nedal, slíbil, že dodá později, protože "papíry" u sebe neměl.
Od té doby ho marně sháníme, protože se neustále vytáčí - na doklad výměny jističů napsat nemůže a že to nemáme nikde říkat.
Co v této věci lze dělat? Bydlíme v družstevním bytě, kdy určitě výměnu jističů budeme muset nějakým způsobem dokládat.
Jak "vymáhat" doklad. Mám kontaktovat ve věci Živnostenský úřad a požádat o prověření živnostníka?
Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Podle § 16 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele platí, že na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji prodávajícího obsahujícími jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, případně název prodávajícího, jeho identifikační číslo osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
Orgánem veřejné správy, který vykonává dozor nad touto oblastí je Česká obchodní inspekce a živnostenský úřad. Na tyto správní úřady se můžete se svým problémem obrátit.
Výše uvedené jednání by mohlo být považováno za správní delikt, za který lze uložit pokud až do výše 1 000 000, - Kč. Toto můžete sdělit živnostníkovi, který Vám odmítá vydat doklad. Je možné, že jej tímto přesvědčíte.

OBČAN-DLUHY
- Dlužník tvrdí že smlouvu o půjčce nepodepsal on - může být důkaz email a zvuková nahrávka?
- Email, nahrávka jako důkaz proti dlužníkovi že uzavřel smlouvu o půjčce
- Důkaz o půjčce peněz - stačí nahrávka nebo email?

Přítelkyně řeší problém. V předchozím vztahu si její expřítel vzal půjčku, ale nevýhodnou. A jelikož měla tu možnost, vzala si na sebe výhodnější půjčku a z toho tu jeho zaplatila. S tím, že on jí tu její půjčku bude splácet.
Má to vše sepsané a od něj podepsané. On však teď hrozí, že nebude splácet svůj dluh vůči ní a tvrdí, že tu smlouvu, co mají mezi sebou nepodepsal on, ale že to svým jménem nechal podepsat někoho jiného.
A že by případný soud vyhrál. Máme však jeho e-mail, kde se v podstatě chlubí tím, že tu smlouvu za něj podepsal někdo jiný. A také máme audio nahrávku, kde se chlubí tímtéž. Jak by dopadl případný soud a nebo jak postupovat, kdyby se ukázalo, že má pravdu a ten podpis není jeho. Bral by soud jako důkaz jeho přiznání v mailu či nahrávce, že ten podpis vědomě zfalšoval a tudíž se tím v podstatě přiznává k tomu, že ty peníze opravdu použil. Nebo jak postupovat, abychom ty peníze z něj dostali? Nejedná se o zrovna malou částku. Moc děkuji za radu. Hanuš

ODPOVĚĎ:
Je zajímavé, že smlouvu nepodepisovali společně, bývá zvykem, že si srany zašlou třeba návrhy smluv, ale pokud nejsou na druhé straně Zeměkoule, pak podpis smlouvy, není-li úředně ověřován, probíhá tak říkajíc z ruky do ruky.
Jak by dopadl soud je těžké odhadovat, pokud máte dostatek věrohodných podkladů (důkazů), především o toku peněz - kopie smlouvy o půjčce (úvěru) poskytnuté přítelkyni, převod peněz na bývalého přítele, smlouva o půjčce mezi přítelkyní a bývalým přítelem, nějaká průběžná platba splátek od bývalého přítele z účtu na účet, pak by to soud s ohledem na další uváděné důkazy měl přiznat.
Vzhledem k poměrně závažným tvrzením ohledně podpisu smlouvy o půjčce s bývalým přítelem by bylo možné rovněž uvažovat o podání trestního oznámení na trestný čin podvodu.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na rozvedenou manželku - zpětně nebo od podání návrhu (žaloby) k soudu?

Chtěla jsem se zeptat zda výživné na rozvedenu manželku je možné vymáhat zpětně nebo zda je výživné přiznáno až od data podání žaloby? Ptám se proto, zda novelizace Občanského zákona tuto věc nezměnila? Také mě zajímá, zda je možné žádat o výživné na rozvedenou manželku i po uplynutí 3 let od rozvodu (kdy bývalý manžel řádně platil výživné ve stejné výši jako před rozvodem)? Pokud ano, za jakých podmínek?
Předem Vám děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
V současné době lze jakékoliv výživné žádat zpětně až za tří roky. Nicméně nový občanský zákoník v otázce výživného na rozvedenou manželku přinesl určité změny. Například už nebude možné požadovat desítky let po rozvodu výživné jen proto, že si jeden z manželů není schopen najít práci. Nově bude totiž moci bývalý manžel požadovat výživné, jen pokud není schopen sám se živit a zároveň tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství. A také, je-li to možné po něm spravedlivě požadovat. Pokud například pečuje po rozvodu o společné dítě, nebo kvůli zdravotnímu stavu v době rozvodu.
Soud pak musí zvážit:
- jak dlouho manželství trvalo,
- jak dlouho je rozvedeno,
- zda se manžel snažil hledat si zaměstnání,
- zda se manžel v době trvání podílel na péči o rodinnou domácnost,
- zda se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu a tak podobně.

Místo výživného si mohou rozvedení manželé sjednat jednorázové odbytné.
Původ neschopnosti se živit plynoucí z manželství může spočívat například v nutnosti neustále pečovat o dítě, které z tohoto manželství vzešlo, může být i rozhodnuto, že původem takové neschopnosti je fakt, že se manželka celou dobu starala o domácnost a o děti a manžela, vyšla ze svých pracovně právních dovedností a má velmi malou šanci na pracovním trhu.
Související právní předpis:
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

OBČAN-NÁJMY, BYDLENÍ
- Výpověď nájmu nebytových prostor OSVČ podnikatelem - výpovědní lhůta, důvody k výpovědi
- Výpovědní lhůta u výpověďi nájmu nebytových prostor OSVČ podnikatelem
- Důvod pro výpověď nájmu nebytových prostor OSVČ podnikatelem

Provozuji dámský fitness klub jako OSVČ. Před nedávnem jsem zjistila, že jsem těhotná a nebudu moci nadále klub provozovat (alespon po nějakou dobu). Vybavení prodávám, ale kupec nechce fitness klub dále provozovat v pronajatých prostorech, protože si našel jiné. Mám nájemní smlouvu na prostor k podnikání na dobu 5ti let (do 2019). Dne 21.9.2015 jsem podala písemně výpoved majitelce bytu. Do výpovedi jsem napsala, že jsem ze zdravotních důvodů (těhotenství) nucena k 31.12.2015 ukončit svoji živnost a podnikatelskou činnost. To je v souladu s ust. §2308 zákona 89/2012 Sb. , OZ, tedy že využívám svého zákoneho práva vypovedet nájem na dobu určitou z důvodu ztráty způsobilosti k činnosti, k jejímž výkonu je prostor k podnikání určen. To vše s 3-měsíční výpovědní lhůtou, tedy do 31.12.2015. Dne 22.9.2015 byla výpověď doručena majitelce.
Živnost tedy bude přerušena od 31.12.2015 a provozovna také zrušena (již jsem tak učinia v září a mám na to vyrozumění živnostenskému úřadu).
Vše jsem naplánovala tak, aby byly splněny všechny zákonné podmínky (délka výpovědi) ukončení provozu a od nového roku se již chci na 100% věnovat rodině. Výpověď majitelka v SMS odmítla, protože okolnosti k ukončení nájmu ještě nenastaly.
Dle § 2314 (1) Vypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu.
Dotaz 1: počítá se SMS, jako písemná námitka k výpovědi?
Dotaz 2: Okolnosti k ukončení nájmu sice ještě nenastaly (je mi sice dost zle, ale do konce roku to ještě nějak zvládnu), to má paní majitelka pravdu (na 100% nastanou na konci roku), ale kdybych jí výpověď dala až 31.12.2015, tak nebudu mít oprávnění k tomu dále provozovat fitness klub (musím tedy provoz stejně ukončit) a teprve potom mi začne bežet tříměsíční výpovědní lhůta. Byla bych tedy ještě 3 měsíce nucena platit nájem prostoru na který nemám oprávnění? Zdá se mi to jako nelogika. Souhlasíte s tím, že je moje výpověď oprávněná?
Pokud se SMS nepočítá, tak podle § 2314 “ (2) Nevznese-li vypovídaná strana námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zanikne. ” Majitelka tedy již nebude mít právo výpověď zpochybňovat a já se mohu s klidným srdcen na konci roku odstěhovat.
Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že výpověď oprávněná není. Výpovědní důvod uvedený v § 2308 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník totiž stanoví, že nájemce musí ztratit způsobilost k činnosti, jejímuž výkonu je prostor sloužící k podnikání určen.
Jednak je nutné zmínit, že pokud je prostor, který máte pronajmut, určen k jiným účelům a je užíván v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, mohlo by se jednat o neplatnou smlouvu a pak by nebylo co vypovídat, protože smlouva nikdy nezvnikla. Toto je však jen úvaha. Těžko hodnotit takto "od stolu", zdali tomu tak je.
Výše uvedený výpovědní důvod stanoví, že nájemce musí ztatit způsobilost k činnosti. Tedy typicky ztratí živnostenské oprávnění nebo jej přeruší. Kdybyste provozování své živnosti přerušila ihned (tedy ke dni 21. 9.), pak by byla výpověď platná a ani nesouhlas pronajímatelky by na tom nic nezměnil. Jestliže přerušíte provozování živnosti až od 31. 12. , pak musím souhlasit s pronajímatelkou v tom, že výpovědní důvod ještě nenastal a výpověď je neplatná.
Nicméně, jak sama uvádíte, námitky proti výpovědi musí být písemné. SMS zprávu, podle mého názoru nelze považovat za písemnou formu. K platnosti písemného právního jednání je podle § 561 občanského zákoníku nutný podpis. SMS též nebyla podepsána elektronikcým podpisem, tudíž se domnívám, že SMS nelze považovat za písemnou formu námitek.
Pokud tak tedy majitelka neuční, ztrácí právo podat k soudu žalobu na určení neplatnosti výpovědi.
Nový občaský zákoník je však předpisem velmi liberálním a neformálním a často se tak i vykládá, tudíž výše uvedený závěr nemohu trvdit s jistotou. Pro větší jistotu Vám doporučuji vyhledat advokáta a celou záležitost s ním prokonzultovat. Seznam advokátů nalznete na www.advokatikomora.cz

RŮZNÉ-STAVBY
- Soused nedovolil stavbu plotu - jak se bránit?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Je možné na plot souseda přidělat neprůhlednou síťovanou krycí plachtu?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Umístění neprůhledné sítě, plachty na plot souseda - je nutné jeho povolení
- Padání listí na pozemek souseda - je to obtěžování souseda?
- Navátí listí na pozemek souseda - je to obtěžování souseda?

Koupili jsme řadový dům rohovy do osobního vlastnictví sousedka zleva ma řadový dům v družstevním vlastnictví. Chceme si před domem postavit plot (za domem je zahrada a jeto oplocené). Ploty jsou odsouhlasené obcí, když splní určité parametry s čímž nemáme problém. Problém, nám ale vzniká tím, že družstvo nám nechce dát souhlas přestože ploty jsou odsouhlasené a jiní majitelé v ulici souhlas od družstva dostali a ploty již mají. Bylo nám sděleno právničkou co zastupuje firmu která nám rodinný dům prodala, že podpis nám družstvo nedá dokud nám to neodsouhlasí sousedka která má RD v družstevním vlastnictví. Se sousedkou jsou již od začátku problémy a škodí všem v okolí a samozřejmě i nám, souhlas nám už z principu nikdy nedá. Domluva s ní je naprosto nemožná přestože ji plot nikterak neomezí. Na co máme narok jako vlastníci? Jak se mužeme bránit? Koupili jsme RD stím, že si budeme moct budovat k němu věci potřebné. Né, že nás družstvo bude omezovat aniž by nám dalo rozumné argumenty. Můžeme družstvo zažalovat pokud bude mít negativní postoj aniz by nám zdelilo rozumné argumenty. My jsme právnicce co zastupuje firmu od ktere jsme koupili dum a druzstvo, zdělili situaci ze domluva se sousedkou neni mozna! Přesto trvá na svém že pokud nám sousedka neodsouhlasi plot druzstvo nepodepise.
Na zahrade mezi námi a sousedkou je pletivový plot pruhledny, tyčky od plotu jsou umístěny z její strany plot je navýšen a tím se ohrazuje, že za něj připlácela a tím pádem, že má nárok rozhodovat co na něm bude. Rádi bychom soukromí z duvodu vyhrocených vztahu sousedka není svolná k jakemukoliv navrhovanému kompromisu. Domluva opet není možná. Ze své strany má hojně vysazené na prvním plotovém poli plotu popínavé rostliny. Na co máme nárok můžeme si postavit z naší strany druhý plot třeba dřevený hlavně nepruhledny? Muzeme umístit na plot síťovou krycí plachtu? Cokoliv odmítá. Jaka je možnost co můžeme umístit na náš společný plot aniž bychom porušili nějaký zákon? Je vůbec možné zajistit nějaké soukromí krom živého plotu který ovšem trvá než se rozroste aby zajistil soukromí.
Zahrada - před realizací zahrady jsme se sousedkou seděli u návrhu který nám odsouhlasila vše bylo dodrženo dle navrhu. Zahradník vysázel od plotu rostliny 60-100cm. A ted nám vyhrožuje právníky naše zahrada jí kompletně vadí. Máme vysazené bambusy bobkovisne po delce dvou poli spolecného plotu. 3 zakrsle stromy sakura, ambron, buk ty jsou dále od plotu cca 1,5 az 3 metry. Vadí ji lístečky spadlé na její zahradu. Sousedce vadí kompletně vše.
Na co máme nárok jak se můžeme bránit? Co smíme a nesmíme? Nebo nás může neustále obtěžovat stížnostmi a vyhrozovat právníky a soudem?
Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Výstavba oplocení:
Z Vašeho dotazu nevyplývá, co máte na mysli konstatováním, že „ploty jsou odsouhlasené obcí“ (výstavba oplocení se totiž v zásadě řídí stavebním zákonem a přivolení obce tudíž není zapotřebí, vůle obce se v této souvislosti může projevit nanejvýš stanovením základních parametrů oplocení v územním či regulačním plánu obce), tímto aspektem se proto nebudu dále zabývat.
Dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14 stavebního zákona platí, že pro výstavbu oplocení postačí územní souhlas (v tomto případě územní souhlas s umístěním stavby), tzn. že stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nejsou v případě oplocení vyžadovány.
Pro vydání územního souhlasu (který je jakousi zjednodušenou variantou územního rozhodnutí) je dle § 96/3 písm. d) stavebního zákona mimo jiné zapotřebí, aby žadatel o vydání územního souhlasu ke své žádosti doložil souhlasy osob, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být stavební záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu. Je-li tedy vlastníkem sousedního domu bytové družstvo, bude zapotřebí jeho souhlas. Rozhodne-li se bytové družstvo neudělit svůj souhlas, pokud s Vaším stavebním záměrem nebude souhlasit také Vaše sousedka, neporušuje tím žádný právní předpis. Bytové družstvo není zároveň povinno Vám neudělení svého souhlasu jakkoli odůvodňovat (případná žaloba na bytové družstvo by tudíž byla zcela zbytečná).
Ani v případě nezískání souhlasů všech dotčených sousedů však není výstavba oplocení zmařena. Jelikož nebudete schopna splnit podmínky pro vydání územního souhlasu, bude zapotřebí, abyste se na místně příslušný stavební úřad obrátila s žádostí o vydání územního rozhodnutí (v tomto případě územního rozhodnutí o umístění stavby dle § 79 a § 86 stavebního zákona). V tomto případě zahájí stavební úřad „klasické“ územní řízení, jehož účastníkem se stanou i Vaši sousedé, tedy i bytové družstvo. Každý účastník územního řízení bude oprávněn vznášet v rámci tohoto řízení své námitky (se kterými se stavební úřad v územním rozhodnutí vypořádá), jejich souhlas však pro vydání územního řízení zapotřebí nebude.
V tomto ohledu Vám v první řadě doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a Váš stavební záměr zde konzultovat. Stavebním úřadem by Vám mělo být současně sděleno, jaké další konkrétní přílohy žádosti o vydání územního rozhodnutí jím budou vyžadovány.

2/ Zajištění soukromí:
V otázce nakládání s plotem, který odděluje Vaší zahradu od zahrady sousedky je podstatné, kdo je vlastníkem tohoto plotu.
V obecné rovině dle § 1024/1 občanského zákoníku se má za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné. Sousloví „se má za to“ značí tzv. vyvratitelnou právní domněnku, tzn. že plot se považuje za společný pouze v případě, kdy není prokázán opak. Byl-li proto ve Vašem případě plot vystavěn Vaší sousedkou, resp. bytovým družstvem (popř. byla-li jimi výstavba plotu financována), nemůže se jednat o společný plot, nýbrž o výlučné vlastnictví bytového družstva (resp. Vaší sousedky). Z tohoto důvodu je pravdou, že Vaše sousedka může svobodně rozhodovat o tom, jak bude s jejím plotem naloženo a bez jejího souhlasu nejste oprávněni na tento plot cokoli umisťovat (a to ani ze strany Vaší zahrady).
Tato situace je řešitelná vybudováním Vašeho vlastního plotu, těsně kopírujícího plot sousedky. Pro výstavbu tohoto plotu platí vše, co je uvedeno v odpovědi ad 1/, tzn. že v případě nezískání souhlasu bytového družstva bude zapotřebí zahájit územní řízení a vyčkat vydání územního rozhodnutí o umístění stavby. V tomto případě Vám doporučuji zmínit již v žádosti o vydání územního rozhodnutí, že hodláte na zamýšlený plot umístit krycí plachtu.

3/ Zahrada:
Co se týče sousedčiných stížností na zeleň na Vaší zahradě, je i tato otázka upravena občanským zákoníkem, a to zejména v jeho § 1016/2 a 3 a § 1017/1, dle nichž platí, že:
- má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil;
- nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m;
- neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu; jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá;
- části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.

K tomu, aby po Vás sousedka mohla oprávněně požadovat odstranění Vámi vysázené zeleně proto musí mít rozumný důvod. V komentářové literatuře k občanskému zákoníku se lze dočíst, že tímto rozumným důvodem je např. hrozící pád stromu na sousední pozemek či stavbu, hrozící nadměrné zastínění sousedního pozemku, hrozící vysoušení sousedního pozemku vlivem rozsáhlého kořenového systému stromu či narušení stability sousední stavby v důsledku kořenů zasahujících do základů této stavby. Prostý nesouhlas s vysázením zeleně na sousedním pozemku proto v žádném případě k oprávněnosti sousedčina požadavku nestačí.
Co se týče sousedčiných stížností na spadané listí na jejím pozemku, platí dle § 1013/1 občanského zákoníku, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku, přičemž toto pravidlo by bylo možné vztáhnout i na spad listí na sousední pozemek (a to v kombinaci se shora citovaným ustanovením o oprávnění odstranit větve přesahující nad sousední pozemek). Běžný spad listí na sousední pozemek však v žádném případě nelze označit za obtěžování „nad míru přiměřenou místním poměrům“, i tyto stížnosti sousedky jsou proto bez jakékoli právní opory.
4/ Jak se bránit:
Kverulace a „vyhrožování právníky a soudy“, a to i ve velkém rozsahu, nepředstavují de facto porušení žádného právního předpisu a proti těmto projevům lidské nesnášenlivosti je nezbytné se obrnit naprostou rezistencí, popř. odkázat sousedku (zdvořilým způsobem) do patřičných mezí. Přestože mi není známo, jak „právně aktivní“ je Vaše sousedka, bývá pravidlem, že chroničtí stěžovatelé obvykle k soudu žádnou žalobu nepodají a jejich kverulace většinou nepřekročí verbální či písemnou formu.
Pokud by počínání Vaší sousedky překročilo únosnou mez, upozorňuji, že by se tím Vaše sousedka mohla dopustit přestupku proti občanskému soužití, který dle § 49/1 písm. c) zákona o přestupcích spáchá ten, kdo úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním (přičemž za tento přestupek může být uložena pokuta do 20.000,- Kč). Není rovněž vyloučeno podání žaloby pro narušení Vašich osobnostních práv (např. v důsledku dotčení Vaší občanské cti, lidské důstojnosti či způsobení psychické újmy), takové soudní řízení však bývá zpravidla poměrně zdlouhavé, přičemž jeho výsledek je vždy do jisté míry nejistý.

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Odstoupení od uzavřené kupní smlouvy na nemovitost kupujícím - jaké náklady kupující ponese?
- Odstoupení od uzavřené kupní smlouvy na byt, dům, pozemek kupujícím - jaké náklady kupující ponese?
- Co musí zaplatit kupující při odstoupení od uzavřené kupní smlouvy na nemovitost?
- Co musí zaplatit kupující při odstoupení od uzavřené kupní smlouvy na byt, dům, nemovitost?

Kvůli manželově práci jsme koupili dům. Už byl učiněn návrh na vklad do katastru nemovitostí. Je stále možné od smlouvy odstoupit? Pokud ano, jaké sankce by nám hrozily? Jen by propadla provize realitní kanceláře a 50.000,-, které bychom dle kupní smlouvy museli zaplatit, pokud bychom se zpozdili s platbou nebo by se platba neuskutečnila? Většina peněz za dům je nyní v advokátní úschovně a menší část již byla poslána na účet prodávajících.
Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Jestliže již byl podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, pak již musela být uzavřena účinná smlouva. Vkladem pouze vznikne vlastnické právo k nemovité věci. Smlouva však již je platná a účinná a zavazuje Vás.

Obecně platí, že odstoupit od smlouvy lze v případě, že tak stanoví zákon nebo dohoda smluvních stran. Nenapadá mě zákonný důvod pro to, abyste mohla od smlouvy odstoupit. Pokud Vás k tomuto neopravňuje kupní smlouva, pak nejste oprávněna od smlouvy odstoupit.

RODINA-OTCOVSTVÍ
OBČAN-DLUHY
- Zadlužený otec dítěte - rizika uvedení do rodného listu

Chtěla bych se zeptat: Čekám miminko, můj přítel se dostal do finančních problémů a řeší osobní bankrot. Zajímalo by mě, jak moc jeho situace může ovlivnit naše dítě z pohledu vymáhání dluhů, pokud by třeba někdy v budoucnu selhal nebo nezvládl platit bankrot nebo cokoli… Jsou to myšlenky a já se potřebuji rozhodnout, zda-li ho uvedu jako otce nebo ne. Pokud ano, pak zda-li něco řeší, že by dítě mělo jméno pouze po mně nebo jestli to neřeší nic v momentu, kdy bude jako otec uveden. Já nechci dítěti brát otce, navíc si myslím, že by měl mít k němu povinnosti. Proto bych ho ráda jako otce uvedla i se jménem, ale zjišťuji své možnosti, aby prcek pak neměl někdy problémy, pokud by otec svým závazkům nedostál. Snad ano, ale raději se ptám.
Moc děkuji, Věrka.

ODPOVĚĎ:
V tomto směru nemusíte mít žádné obavy. Dlužníkem je otec dítěte, který za své dluhy může odpovídat svým vlastním majetkem. Dítěti z dluhů otce neplynou žádné povinnosti.

Jedinou možností, jak by se dítě mohlo stát dlužníkem je, že by je po otci zdědilo. Tomu se dá předejít odmítnutím dědictví.

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Pronájem chaty, chalupy a poplatek OSA (ochranný svaz autorský), INTEGRAM, DILIA
- Autorské poplatky při pronájmu chaty, chalupy s televizí a rádiem, rozhlasem
- Poplatky OSA, INTEGRAM, DILIA při pronájmu chaty, chalupy s televizí a rádiem, rozhlasem

Jsem vlastníkem chalupy, zkolaudované jako rekreační objekt, nabízím ji i na pronájem bez jakýchkoliv dalších služeb. Cca 5 x ročně ji někomu pronajmu. Dostal jsem v pátek 2.10.2015 upozornění od OSA / ochranný svaz autorský / na nutnost uzavřít licenční smlouvu o veřejném provozování chráněných děl. V chalupě je TV a rozhlasový př. Je prosím jejich požadavek oprávněný, pokud se jedná pouze o pronájem chalupy? Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
V této souvislosti je klíčovou otázka, zda je možné umístění rozhlasového/televizního přijímače do pronajímané chalupy považovat za zpřístupnění díla veřejnosti (tj. užití takového díla ve smyslu § 12/4 písm. f) autorského zákona).
Pojem veřejnosti se obvykle vymezuje jako individuálně neurčený okruh osob, který je však s přihlédnutím ke konkrétnímu způsobu užití díla možné interpretovat rovněž jako okruh osob individuálně určených. V této souvislosti je nutné rozlišovat mezi užitím díla pro vlastní (osobní) potřebu a mezi užitím veřejným, o které jde vždy, přesahuje-li užití díla rámec soukromí fyzické osoby.
Přestože se jedná o problematiku do jisté míry spornou, domnívám se, že rovněž v případě umístění rozhlasového/televizního přijímače v pronajímané chalupě bude nutné hradit poplatky příslušnému kolektivnímu správci autorských práv. Určujícím je v této souvislosti okruh osob, kterým má být dílo vysílané rozhlasem či televizí zpřístupňováno a účel tohoto zpřístupňování.
Přestože v případě pronajímání chalupy bude okruh osob určený v podstatě individuálně (tj. nájemce chalupy), lze usuzovat, že s ohledem na možnou proměnlivost okruhu takových osob, nemožnost zabránit přístupu třetích osob k rozhlasovému/televiznímu přijímači a skutečnosti, že nájemce chalupy není zpravidla členem okruhu soukromí pronajímatele, bude nutné hodnotit umístění rozhlasového/televizního přijímače jako provozování rozhlasového či televizního vysílání dle § 23 autorského zákona (ve spojení s § 18/1 a 2 autorského zákona).
V tomto ohledu je však nezbytné si uvědomit, že příslušným kolektivním správcem autorských práv je zejména společnost Intergram:
www.intergram.cz
která hájí práva výkonných umělců a autorů zvukových, obrazových a audiovizuálních děl.
Poplatky společnosti OSA bude nutné hradit zejména v případě, že pomocí rozhlasového/televizního přijímače (popř. jiného zařízení) zpřístupníte nájemci chalupy rozmnoženinu autorského výkonu dle § 20/1 autorského zákona (§ 71/2 autorského zákona), a to např. pouštěním hudby z originálního CD (které je Vaším vlastnictvím) apod. V tomto ohledu Vám proto doporučuji kontaktovat společnost OSA a vyzvat ji k objasnění jejího právního nároku na úhradu poplatků (tzn. k uvedení, za jakých podmínek budete k úhradě poplatků povinen).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 3/1 a 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatníkem rozhlasového/televizního poplatku fyzická osoba, která vlastní rozhlasový/televizní přijímač. Poplatníkem těchto poplatků je rovněž ta fyzická osoba, která rozhlasový/televizní přijímač drží nebo ho užívá z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc, aniž by byla jeho vlastníkem. Dle § 5/1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích platí poplatník, který je fyzickou osobou, rozhlasový/televizní poplatek z jednoho rozhlasového/televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více.
Tvoří-li tedy vybavení Vaší chalupy jeden nebo více rozhlasových/televizních přijímačů a budete-li chalupu pronajímat na dobu delší než 1 měsíc, stane se po tuto dobu poplatníkem rozhlasového/televizního poplatku nájemce chalupy. V případě, že byste chalupu pronajímal na dobu kratší než 1 měsíc, nebude nutné, abyste rozhlasový/televizní poplatek platil (samozřejmě za předpokladu, že tyto poplatky platíte z rozhlasových / televizních přijímačů, které máte doma).

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak někoho donutit ke zrušení spoluvlastnistnicví - informace
- Je možné donutit spolumajitele aby prodal svůj podíl jinému spoluvlastníkovi?
- Jak donutit spoluvlastníka k prodeji svého podíl nemovitosti jinému spoluvlastníkovi?
- Donucení k prodeji podílu nemovitosti ve spoluvlastnictví

Jsem 50% spoluvlastník nemovitosti. Je možné aby mně druhý spoluvlastník donutil k prodeji mého podílu? Bylo mi oznámeno, že nechce nadále se mnou nemovitost vlastnit, že mně vyplatí. Může to udělat, třeba soudně? Děkuji, Helena

ODPOVĚĎ:
Podle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
Spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci, vyžaduje dohoda písemnou formu. Pokud se spoluvlastníci nedohodnou, rozhodne soud.
Soud může přikázat společnou věc jednomu z nich s vyplacením druhého, společnou věc rozdělit nebo ji prodat v dražbě a výtěžek rozdělit.

OBČAN-BYDLENÍ
- Bytové družstvo odsouhlasilo rekonstrukci balkonů - jak se bránit?
- Bytové družstvo odsouhlasilo rekonstrukci balkonů - lze akci zastavit předběžným rozhodnutím soudu?

Bytové družstvo nás hodlá značně zadlužit. Z původně cenově zkreslených finančních informací (cca 120 000 Kč) a financování (převážně z dostatečného fondu oprav) byla svolána schůze samosprávy SBD. Na této byla schválena investiční akce - montáž balkonů na panelový dům s vyjímkou garsonek. Všem zúčastněným byl předem dodaný chaotický podklad s cca třetinovým financování z fondu oprav t. j. i z toho, do kterého přispívali uživatelé garsonek. Tato akce byla následně odsouhlasena nejvyšším orgánem družstva - shromážděním delegátů SBD Mír Teplice předseda JUDr. Ing. Andrášek. Od tohoto odsouhlasení uplynuly již více jak 3 měsíce. Poté se rozběhla akce formou administrativních příprav. Bylo výběrové řízení, nyní je cena balkonu 215 000 Kč + vícenáklady řešená úvěrem a jen minimum z fondu oprav. Spolu s dalšími členy s tím nesouhlasím. Lze takovouto akci zastavit žalobou soudu s předběžným opatřením pozastavení, pro porušení samosprávou původního odsouhlaseného ujednání s tím, aby byl znovu odsouhlasen dnes již konkrétní záměr? Na právní poplatky by se nás část složila. Je alespoň nějaká naděje, že lze uspět, či je to již ztracené. Právníka bychom si opatřili. Děkuji, František

ODPOVĚĎ:
Je mi líto, ale pokud se mě ptáte na to, zda-li případný spor u soudu vyhrajete či nikoliv, pak takovou odpověď Vám dát opravdu nemohu. Předně nejsem seznámena s veškerými fakty a pak také, spor bude rozhodovat konkrétní soudce a nikomu do hlavy nevidíte.

Můj názor na Váš případ je, že byste v případném sporu mohli být úspěšní. Předně je porušena dohoda, která byla členy drusžtva odsouhlasena. Nyní dochází k její modifikaci, o čemž byste ale měli být vyrozuměni a k podstatným změnám, což změna způsobu financování určitě je, byste se měli vyjádřit a odsouhlasit je. Podle mého názoru teď představenstvo jedná na vlastní pěst, aniž by k tomu mělo od svých členů mandát. Toto jednání je sice právně závazné vůči třetím stranám, tedy vůči úvěrové společnosti, stavební firmě atd. , ale Vy byste následně mohli požadovat náhradu škody za jednání, které jste neodsouhlasili. Navíc stále platí, že výkonné orgány obchodních společností mají za povinnost jednat tzv. s péčí řádného hospodáře, což volně přeloženo znamená, že si mají počínat tak, aby nedocházelo ke ztrátám nebo eliminacím případných zisků družstva. Tento případ, kdy není využit fond, ač je tak možné učinit, ale úvěr, který je pochopitelné úrokován, rozhodně nelze označit za péči řádného hospodáře.

TRESTNÉ ČINY-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- GiveBackNetwork - pyramida vyplácející jen část provize za nové klienty?

7.5. 2015 mi na email dorazila nabídka od společnosti 7.5. 2015 mi na email dorazila nabídka od společnosti GiveBackNetwork pro prvních 50 lidí. Šlo o to, že nabízeli, abych se zaregistroval a zaplatil 1 990, - za VIP členství, a poté do 3 měsíců mi přidělí 3 VIP členy, za každého byla odměna 995, -. Problémem je, že to nedodrželi a dostal jsem pouze 990, -. Takto bylo okradeno asi 50 lidí. Stránky vypadají nyný takhle: givebacknetwork.com. Chtěl bych se tedy zeptat, jak by se tento problém mohl vyřešit.
Šlo o to, že nabízeli, abych se zaregistroval a zaplatil 1 990, - za VIP členství, a poté do 3 měsíců mi přidělí 3 VIP členy, za každého byla odměna 995, -. Problémem je, že to nedodrželi a dostal jsem pouze 990, -. Takto bylo okradeno asi 50 lidí. Stránky vypadají nyný takhle: givebacknetwork.com. Chtěl bych se tedy zeptat, jak by se tento problém mohl vyřešit.
Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Vypadá to, že jste se s největší pravděpodobností stal obětí podvodu. Váš příběh vykazuje znaky tzv. pyramidové hry. Doporučovala bych obrátit se na policii, kde všechno nahlásite jako podezření z trestného činu podvodu. Je otázkou, co vše se policii podaří zjistit, avšak jistě se přihlašte do řízení s nárokem na náhradu škody. Můžete tak učinit písemně s podaným trestním oznámením nebo i ústně. Bohužel většina takových podvodů zůstává neodhalena. Další cestou, jak získat odškodnění, je podat žalobu na náhradu škody, avšak to bych v tomto případě nedoporučovala, neboť civilní řízení je zatíženo poplatky a není zcela jisté, zda-li společnost ještě existuje, resp. zda se nejedná již o "prázdnou skořápku".

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Zastoupení žalobce u soudu zmocněncem, neprávníkem - je to přípustné?
- Zastoupení rodiče u soudu dospělým potomkem - je to možné nebo ne?

Můj otec 72let odvolával t. r. prostřednictvím právníka dar (pozemek), který od otce vyloudila v 3/2014 moje sestra v době jeho špatného psychického stavu. Teď už je otec na tom dobře, uvědomil si, že to nebylo správné darovat pozemek jen sestře a proto to chtěl napravit a žádal ji, aby mu dar vrátila. Ona bohužel na dopisy od právníka reagovala, tak, že mu nic nedá. Jelikož otec už nemá dost sil na soud, tak právní řízení zastavil. Chci se zeptat, zda já, jako jeho syn, bych mohl nějakým způsobem navázat na otcovo odvolání daru. Sestra o otce neprojevuje zájem, vše musím vyřizovat pouze já. Děkuji, Imrych

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám jde o zastoupení otce, pak jistě jeho zástupcem být můžete. Ostatně každý má právo nechat se zastoupit a osobou, kterou takto zmocní, nemusí být nutně advokát. Vyžaduje to plnou moc, ve kterém mimo jiné uvedete rozsah zastoupení. V tomto konkrétním případě hrozí riziko střetu zájmů, jedná se sice o majetek otce, avšak je zde určitý předpoklad, že jednou by tento majetek mohl být předmětem dědického řízení, Vaše kroky ve sporu by tak mohly být napadeny s odůvodněním, že jste nesledoval zájem otce, ale svůj. Otec se jistě může nechat opět zastoupit advokátem, avšak jako každé zastoupení, zmocnitel se nikdy zcela "neodstřihne" od dění v případu. Pokud máte však na mysli, že byste do sporu vstoupil zcela mimo otce, pak toto možné není, protože se jedná jen o jeho výhradní majetek, se kterým může volně nakládat. Nezopdovězena zůstává otázka, zda-li jsou v tomto případě vůbec dány podmínky pro požadování navrácení daru, příp. pro neplatnost právního úkonu, který by byl učiněn v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Toto nejsem schopna bez detailnější znalosti případu posoudit.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prodej majetku nesvéprávné osoby rodinou - informace, postup
- Prohlášení za nesvéprávného a prodej majetku nesvéprávné osoby rodinou
- Kdy je možné prodat majetek nesvéprávné osoby?

Moje matka - vdova, 87 roků - po mozkové mrtvici je nesoběstačná, trvale na lůžku, neschopná komunikace. Jsem jedinná dcera.
Musela jsem ji přestěhovat do svého domu. Její dům zůstal neobydlen a chátrá. Je možné ji prohlásit za nesvéprávnou a umožnit mě dům prodat? Jak to provést? Děkuji, Marie

ODPOVĚĎ:
Současná právní úprava není příliš nakloněna prohlašování osob za nesvéprávné. Ostatně ve Vašem případě tuto proceduru ani nemusíte činit. Stačí, když Vám maminka v souvislosti s prodejem domu udělí plnou moc. V takovém případě budete moci jednat za ni a dům prodat. S ohledem na její zdravotní stav, doporučuji, aby byla tato plná moc projevena před notářem.
Pokud maminka není schopna ani takového úkonu, obraťte se opravdu na soud s návrhem na omezení způsobilosti k právním úkonům - vizte v našem webu zde - http://bit.ly/1HZhOV9.

RODINA-SJM
- Vypořádání SJM a vliv příjmů, výše platu, mzdy manželů
- Peníze na stavebním spoření a sporožiru - patří do SJM (společného jmění manželů) nebo ne?
- Patří do SJM peníze na stavebním spoření a sporožiru?
- Stavební spoření a sporožiro - patří do SJM nebo ne?

Naše manželství je neudržitelné, manžel si našel milenku. Domluvili jsme se, že se odstěhuji ze společného bytu po finančním vyrovnání. Nemůžeme se dohodnout na výši. Zajímalo by mě, jestli všechny úspory co má manžel na stavebním spoření a sporožiru jsou naším majetkem, manžel tvrdí, že je to jeho, že vice vydělával. Já jsem měla menší plat, tak jsem neměla z čeho šetřit. Manželovi by zůstal 2 pokojový byt, / zhruba za million/ důchod ve výši 20 000, -, auto a "jeho" úspory ve výši 700 000, -. Mě by zbyla malá garsonka a důchod 10 000, -. Chce mi dát jen 250 000, - a ještě si myslí, že mě přeplácí. Co s tím mám dělat, když bych se chtěla domluvit po dobrém? A když ne, jak postupovat? Děkuji Pavlína

ODPOVĚĎ:
Podle zákona je součástí společného jmění to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví a nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Toto vše se pak po skončení manželství má dělit rovným dílem. Nebo alespoň za nějakou položku nabídnout druhému manželovi položku se srovnatelnou finanční hodnotou. Bylo by v rozporu s dobrými mravy, aby jeden z manželů získal veškerý majetek a druhý nic. Co se týče velikosti výplat, tak nyní platí, že nezáleží tak úplně na tom, kdo se jak podílel na společných úsporách, neboť i péče o rodinu či domácnost je takto brána. Týká se zejména případů, kdy žena byla delší dobu na rodičovské dovolené, do společného rozpočtu tedy „nic moc“ nepřispívala a muž vydělával peníze. Nyní se na takový případ hledí, jako že se oba rovnocenně podíleli na růstu rodinného jmění. Trvejte proto na svých právech. V případě, že nebudete úspěšná, obraťte se s návrhem na vyrovnání spolčeného jmění na soud.

OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel v nájemní smlouvě neuvedl jak bude placena elektřina - je elektřina v nájemném, ceně nájmu?
- Je placení elektřiny součástí nájmu, nájemného?
- Patří elektřina do nájemného nebo je to položka zvlášť?
- Je elektřina zahrnuta v nájemném nebo se platí zvlášť?

Bývalý pronajímatel po mě vyžaduje zaplacení nedoplatku za elektřinu v částce 7132 Kč dle zaslaného vyúčtování – vyúčtování z SVJ + samostatné vyúčtování PRE za elektřinu psané na pronajímatele. Nicméně smlouva říká: 1. Smlouva - čl. IV. odst. 2 - Nájemné a ostatní úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Odst. definuje služby - vodné, stočné, dodávky teplé užitkové vody a topení, dodávky energií do společných prostor domu, úhrady spojená se správou, úklidem a údržbou společných prostor domu - 24 000, -Kč (zálohy). 2. Vyúčtování. Definuje - Teplo, TV, SV, Elektřina do společných prostor, odvoz odpadu, úklid společných prostor - 22 708, - Kč (náklady). Z mého pohledu nedoplatek za elektřinu požaduje neoprávněně, neboť jednak není ve smlouvě uvedena platba elektřiny (pouze společných prostor) a pak také jsem netušila, že je elektřina placena samostatně mimo smlouvu, o této skutečnosti mě pronajímatel neinformoval. Vycházela jsem z toho, že je zahrnuta v nájmu. Tedy to působí tak, že zatajil skutečné náklady na bytovou jednotku. Děkuji. Eleonora

ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, v tom, že jak jste citovala nájemní smlouvu, tato neobsahuje ustanovení o úhradách elektrické energie užívané přímo v bytě. Avšak to, že o této službě není nic uvedeno v nájemní smlouvě, neznamená, že jste takovou službu nečerpala a tudíž ji nejste povinna uhradit. Smlouva je v tomto bodě opravdu nešťastná, protože neodkazuje, jakým způsobem budou platby za elektrickou energii řešeny, nicméně není zde ani ustanovení, že zálohy, které jste hradila, také výslovně neobsahovaly zálohy za elektrickou energii. Pakliže byste tedy odmítla požadované částky, které však musí být řádně doložené vyúčtováním uhradit, dopustila byste se bezdůvodného obohacení, neboť z titulu nájemní smlouvy bude prokázané, že jste byt v uvedené době užívala a logicky tak i energie s užíváním bytu spojené.

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Opakované pomluvy pracovníka školy rodičem - jak se bránit?
- Pomluva pedagoga školy rodičem - jak se bránit?

Moje matka již 45 let pracuje ve školství dříve jako ředitelka, po změnách ve školství - prravní subjekty - vykonává funkcí vedoucí učitelky MŠ. Je to velice kvalifikovaný pedagog, hodně let pracovali jako okresní metodička. Děti ji milují, vedení školy je s práci mé matky spokojené, vše v pořádku. V MŠ je jedna matka (která posílala do MŠ už dvě děti - aktuálně je s dalším na mateřské dovolené). V roce 2012 už zkoušela moji matku občerňovat, vymyslela si nepravdivé historky, apod. psala dopisy na vedení školy. Po nejrůznějších schůzkách s rodiči, s vedením školy a tehdejší ředitel věc ukončil, že vše je v pořádku. Jiní rodiče napsali dopis řediteli, že jsou s vedoucí učitelkou spokojeni a vděční s jakou láskou přistupuje k jejich dětem apod. Věc byla ukončena. 06/2015 opět stejná matka napsala zase dopis ředitelce (ve funkci nová - druhým rokem), kde se znovu snaží moji maminku očerňovat, píše nejrůznější nepravdy, lži. A nabádá jiné rodiče, aby dopis podepsali a vystupovali proti mé matce. Ředitelka odepsala dané stěžovatelce na dopis, že vše vedoucí učitelka dělá správně atd.
Daná paní si zase vynutila osobní schůzku u ředitelky (bez účasti mé matky) na kterou namluvila ještě některé rodiče - a zase se snažila mou matku pomluvit a očernit apod. Moje maminka je z toho nešťastná, rodiče, kteří posílají do MŠ své děti ji podporují a radí, aby se blbou bábu vykašlala. Měla aktuálně několik hospitací a kontrol, které dopadly na výbornou - jsou i zápisy - a vše v pořádku.
Jenže moji matku takové jednání ničí. Proto Vás velmi pěkně prosím - existuje nějaký zákon, který by mohl osobu, která komplikuje život jiným, očerňuje, pomlouvá, nabádá jiných aby škodili… vzpamatoval? Jak mám postupovat? Je možné se nějakým způsobem bránit? Existuje zákon, který by nám rodině - a hlavně mé matce pomohl? Jedná se o trestný čin POMLUVY nebo NEBEZPEČNÉHO PRONÁSLEDOVÁNÍ? Má matka podat trestní oznámení na Policii či OSZ? Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
V uvedeném případě by bylo možno uvažovat o přestupku nebo o trestném činu pomluvy.
Pomluva je trestným činem, který spáchá ten, kdo o jiném uvede takový nepravdivý údaj, který může značně ohrozit jeho vážnost před druhými osobami. Trestnost pomluvy vyplývá ze snahy chránit čest a dobrou pověst člověka ve společnosti, a to ať už jde o jeho vztahy v zaměstnání, v rodině nebo kdekoli jinde.
Nižším "kalibrem" pomluvy je přestupek proti občanskému soužití, který se řeší u přestupkové komise městských či obecních úřadů.
Rozhodně nezapomínejte na obranu občansko právní. Každý člověk právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, soukromí a svého jména a projevů osobní povahy. Pokud dojde k jeho porušení, člověk má právo domáhat se odstranění následků pomluvy a zadostiučinění. A to i finančního charakteru. Můžete tedy žádat jak náhradu nemajetkové újmy (psychická újma, ztráta vážnosti, důstojnosti, onemocnění…), tak ztrátu materiální (ztráta na výdělku, ztráta klientely) a samozřejmě lze žádat omluvu a to i veřejnou, pokud byla pomluva veřejného charakteru.
V uvedeném případě asi nepůjde o ztrátu na výdělku, jak uvádíte, zaměstnavatel za Vaší matkou stojí. Osobně se domnívám, že větší psychickou újmu přinese, když se Vaše maminka pustí do jakéhokoliv oficiálního sporu s takovou problematickou paní, že jí víc budou ničit případná jednání na místním úřadě nebo případně na soudu. Nejlepší rada je od rodičů, aby se na ni vykašlala a naopak si užila podpory od ostatních, kteří ji jednoznačně vyjádřili. Dobré by bylo i jednání ředitelky, která by takové problematické matce sdělila, že pokud má s uvedenou učitelkou problém, tak protože je jediná a veškerá kontrolní opatření prokázala, že pravdu nemá, tak ať svým dětem najde jinou školku, která bude lépe vyhovovat jejím představám.

Související právní předpisy:
Zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

RODINA-SJM A ROZVOD
- Částečné vypořádání společného jmění manželů SJM po rozvodu manželství - je to možné takto udělat?
- Částečné vypořádání majetku manželů po rozvodu manželství - je to možné takto udělat?
- Předběžné vypořádání SJM po rozvodu manželství - je to realizovatelné?

Jsem rozvedená, rozsudek nabyl právní moci. Rozvod zavinil manžel (v odůvodnění uvedeno). Nedošlo k majetkovému vyrovnání, manžel jej v řízení o rozvodu před soudem odmítl s tím, abych si podala další žalobu. Toto nyní míním učinit. Dle informací to však bude stát hodně peněz na poplatcích.
Proto bych zatím chtěla podat žalobu o rozdělení jedné věci z majetku – stavební parcely. Je to možné takto vyselektovat?
Oba jsme měli stavební spoření, za to své jsem zakoupila právě tuto parcelu. Manžel měl také stavební spoření, toto si však nechal zaslat na účet a posléze si jej vybral (hotovost). Soud by měl asi přihlížet k tomu, jak manželé nakládali s úsporami a zohlednit, že já jsem majetek dále zhodnocovala (koupě parcely), manžel nikoliv (vybral peníze a nikdo neví, kde jsou). Mám tedy další dotaz, zda je možné, že soud rozhodne, ať si tedy manžel ponechá svoje již vybrané stavební spoření a já ať si ponechám parcelu (mám důkaz - výpis z banky, že moje spoření přišlo na můj účet a za 4 dny odešlo na účet prodávajícího parcelu, výše obou spoření je stejná).
Pokud by takto soud nerozhodl, pak jsem připravena navrhnout, že si parcelu ponechám a manželovi vyplatím polovinu z odhadní ceny parcely (dle nového odhadu soudu). Existuje v tomto případě nebezpečí, že mi soud přes všechny důkazy parcelu nepřiřkne?
Děkuji, Markéta

ODPOVĚĎ:
Selekce při podání návrhu možná alepsoň dle zákonné úpravy možná není. Dovedu si předtavit selekci při vypořádání dohodou, ale podám-li již žalobu k soudu, pak soud bude vypořádávat společné jmění jako celek.
Představu o vypořádání samozřejmě musíte soudu předložit s veškerou argumentací, kterou uvádíte, a taktéž důkazy, že vše proběhlo tak, jak uvádíte. Manžel na druhou stranu může předložit soudu jinou představu o vypořádání, pak je na soudu, aby věc spravedlivě posoudil s ohledem na zásadu rovnosti stran a zákonná kriteria, která mu občanský zákoník při sporném vypořádání majetku dává.
Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla:
a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,
b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,
c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,
d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,
e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,
f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.
Takže odpověď na Vaši otázku je tedy bohužel taková, že to nebezpečí tam je.
Máte-li namysli soudní poplatky, tak tam je to postaveno takto:
Za návrh na zahájení řízení o vypořádání společného jmění manželů nebo o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví 2000 Kč
Sazba poplatku podle této položky se zvyšuje o 5000 Kč za každou nemovitou věc a o 15000 Kč za každý obchodní závod nebo jeho organizační složku, která je předmětem vypořádání.

OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu - dlužník není v insolvenci, oddlužení, osobním bankrotu

Babička půjčila sousedům 135.000 Kč, dodatečně byla sepsána smlouva. Nevím jestli je problém, že je napsaná na dva lidi? Nejsou manželé. Splatili jen několik tisíc Kč, jsou prý v insolvenci (možná v SR), v rejstříku jsem je nenašla (je nějaký spolehlivý insolvenční nebo oficiální státní insolvenční rejstřík na Slovensku? ). Používají auto, hodnota cca. 50.000 Kč, nevím kdo je majitel.
Pokud by exekutor zabavil cca věci za 50 tisíc, tak co ten zbyvající dluh? Exekuční srážky ze mzdy?
Sráží se ze mzdy maximální částka, čili je ponecháno životní minimum nebo kdo o tom rozhoduje? Jaký vliv na to má hypotéka, je třeba ponechat jim i peníze na splátky hypotéky nebo to je zahrnuto v tom životním minimu? Jaký vliv na to má, že smlouva je napsána na 2 lidi a ona bere mateřskou? Je reálné aby uhradili 100% během insolvence? Musíme my něco zaplatit abychom podali návrh na insolvenci? Dále mě napadlo pohledávku prodat, ale nelíbilo se mi, že peníze dostanu až jen v případě vymožení. Čili by je třeba jen zastrašili, nepovedlo by se jim nic vymoci a už by nedali babičce ani nic ze své dobré vůle za to že je udala. Protože teď fakt nevím jak to mají s tou insolvencí a jestli ten náš dluh nakonec nepropadne. Lze to prodat i tak, že dostanu zaplaceno hned třeba 70% výměnou za smlouvu a ostatní už mě nezajímá jestli se jim to podaří dostat nebo ne? Děkuji, Lucie

ODPOVĚĎ:
Skutečnost, že Vaše babička půjčila peníze dvěma dlužníkům nemá na platnost smlouvy žádný vliv. Jedná se o běžnou záležitost, když na některé ze smluvních stran vystupuje vícero osob.
V insolvenčním rejstříku ČR jsem je taktéž nenašel. Hledal jsem, zda je na Slovensku podobný insolvenční rejstřík, ale našel jsem jen rejstřík týkající se restrukturalizací a konkruzů, navíc, dle informací není v plně v provozu. Tato otázka však může být pro řešení zcela zásadní. Proto bych Vám doporučil, abyste vyhledala advokáta ze Slovenské republiky, který by Vám mohl pomoct, zejména tehdy, pokud jsou dlužníci skutečně v insolvenci.
Pak bude nutné posoudit jaký vliv má tato skutečnost na možnost přihlášení pohledávky Vaší babičky, resp. v jaké fázi se insolvenční řízení nachází. V ČR je to tak, že pokud se věřitel nepřihlásí ve stanovené lhůtě, pak jeho pohledávka nebude uspokojována a v případě oddlužení se navíc stane nevymahatelnou.
Proto se jeví jako vhodné vyhledat odborou právní pomoc přímo na Slovensku.
Pokud je dlužník v insolvenci, považuji za nereálné, aby uhradil 100% svého dluhu. V ČR je právní úprava taková, že dlužník, který žádá o oddlužení musí splatit alespoň 30% přihlášených pohledávek a dlužníci většinou neplní o mnoho víc.
Nyní k dotazům týkajících se vymáhání. Výše částky, která nelze exekučně zabavit je stanovena právním předpisem a vypočítává se na základě mnoha faktorů (místa, kde dlužník bydlí, počet vyživovaných osob atd.). Skutečnost, že dlužník nebdue schopen platit splátky na hypoteční úvěr nemá na exekuci vliv. Pokud nebude plnit hypoteční smlouvu, banka se uspokojí ze zástavy, kterou je zřejmě dům či jiná nemovitá věc. Jinak řečeno splátky hopotéky se nepočítají do částky, která nelze zabavit a ani se k ní nijak nepřihlíží.
Pokud by exekutor zabavil věci za cca 50 000, - Kč, pak si strhne část odměny a nákladů na exekuci a zbytek pošle věřiteli a exekuce bude dál pokračovat.
Nyní k možnosti postoupení pohledávky. Záleží na nabídce jednotlivých inkasních společností. Pokud se po bližším seznámení s případem rozhodnou, že pohledávku Vaší babičky odkoupí za 70% její nominální hodnoty, považoval bych to, vzhledem k situaci, za nabídku, která se neodmítá. Domnívám se, že nabídky inkasních společností budou o mnoho nižší. Nicméně máte jistotu, že obdržíte alespoň něco.
Jak je již uvedeno výše, bez znalosti insovelnčního řízení v SR se nedá určit nejvhodnější postup a tyto informace jsou zcela zásadní pro možnost úspěšného vymáhání pohledávky Vaší babičky.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Vyvolání nebezpečné záměny po ukončení pracovního poměru zaměstnancem a založení vlastní konkurenční firmy
- Parazitování na pověsti původního zaměstnavatele po ukončení pracovního poměru zaměstnancem
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Porušování obchodního tajemství po ukončení pracovního poměru zaměstnancem
- Vyvolání nebezpečí záměny - definice, vysvětlení, příklad tohoto nekalosoutěžního obchodního jednání
- Parazitování na pověsti - definice, vysvětlení, příklad tohoto nekalosoutěžního obchodního jednání
- Porušení obchodního tajemství - definice, vysvětlení, příklad tohoto nekalosoutěžního obchodního jednání

Manžel pracoval ve firmě - kalibrační laboratoři, kde z důvodu neshod ukončil pracovní poměr (výpověď 10.2014 z důvodu osobních a střetu zájmu. Ukončení 12.2014). Společně jsme založili firmu konkurenční, taktéž kalibrační laboratoř. Půl roku trvala rekonstrukce a vybavení laboratoře. Od 10. měsíce 2015 začínáme pracovat. Nyní po roce - 10.2015 zaslal bývalý jeho nadřízený (ředitel divize výzvu na odstranění NEKALOSOUTĚŽNÍHO JEDNÁNÍ).
Z vyznačených bodů -
* vyvolání nebezpečné záměny
* parazitování na pověsti závodu, výrobku či služeb jiného soutěžitele
* porušování obchodního tajemství
Z naší strany si nejsme vědomi žádné nekalé činnosti. Avšak z jejich strany parazitování na jménu je prokazatelné.
Jak máme postupovat? Děkuji, Magdaléna

ODPOVĚĎ:
V tomto ohledu je vhodné nahlédnout do příslušných ustanovení občanského zákoníku, která definují Vám vytýkané nekalosoutěžní praktiky:
1/ Vyvolání nebezpečí záměny:
Tohoto nekalosoutěžního jednání se dle § 2981 občanského zákoníku dopustí ten, kdo:
- užije jména osoby nebo zvláštního označení závodu užívaného již po právu jiným soutěžitelem (tzn. konkurentem) ;
- užije zvláštního označení závodu nebo zvláštního označení či úpravy výrobku, výkonu nebo obchodního materiálu závodu, které v zákaznických kruzích platí pro určitý závod za příznačné;
- napodobí cizí výrobek, jeho obal nebo výkon, ledaže se jedná o napodobení v prvcích, které jsou již z povahy výrobku funkčně, technicky nebo esteticky předurčeny, a napodobitel učinil veškerá opatření, která lze na něm požadovat, aby nebezpečí záměny vyloučil nebo alespoň podstatně omezil, pokud jsou tato jednání způsobilá vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení se soutěžitelem, jeho závodem, pojmenováním, zvláštním označením nebo s výrobkem či výkonem jiného soutěžitele.
Je tedy důležité, zda název Vámi provozované kalibrační laboratoře (či jiné její označení) nemůže u zákazníků vyvolat dojem, že se jedná např. o odštěpný závod kalibrační laboratoře, ve které Váš manžel dříve pracoval apod. Totéž se pak týká i označování Vámi poskytovaných služeb (resp. obecně veškerých výkonů, které jsou zákazníky objednávány). To se samozřejmě nevztahuje na označování služeb, které je příznačné právě pro podnikání v oblasti kalibračních laboratoří.

2/ Parazitování na pověsti:
Dle § 2982 občanského zákoníku je parazitováním zneužití pověsti závodu, výrobku nebo služby jiného soutěžitele umožňující získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl.

Tohoto nekalosoutěžního jednání se proto lze dopustit např. (nepravdivým) spojováním vlastní podnikatelské činnosti (resp. vlastních výrobků či služeb) s podnikatelskou činností konkurenta (která je např. v daném oboru již zavedenou a vysoce ceněnou). V tomto ohledu by proto musel Váš manžel např. svým zákazníkům tvrdit, že svou podnikatelskou činnost založil se souhlasem svého bývalého zaměstnavatele či s jeho zvláštní odbornou pomocí apod.

3/ Porušení obchodního tajemství:
Dle § 2985 občanského zákoníku je porušením obchodního tajemství jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství, které může být využito v soutěži a o němž se dověděl:
a/ tím, že mu tajemství bylo svěřeno nebo jinak se stalo přístupným na základě jeho pracovního poměru k soutěžiteli nebo na základě jiného vztahu k němu, popřípadě v rámci výkonu funkce, k níž byl soudem nebo jiným orgánem povolán, nebo
b/ vlastním nebo cizím jednáním příčícím se zákonu (např. průmyslová špionáž).

V tomto ohledu ještě připomínám, že obchodním tajemstvím jsou dle § 504 občanského zákoníku konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.
Skutečnost, že Váš manžel při své podnikatelské činnosti uplatnil zkušenosti z předchozího zaměstnání, proto ještě nemusí představovat porušení obchodního tajemství. O toto nekalosoutěžní jednání by šlo pouze v případě, kdy by Váš manžel pro sebe využil takové informace, které byly jeho bývalým zaměstnavatelem za obchodní tajemství považovány (a odpovídaly definici dle § 504 občanského zákoníku) a z toho důvodu také chráněny. Pro tyto případy bývají mezi zaměstnanci a zaměstnavateli uzavírány (nejčastěji přímo v pracovních smlouvách) tzv. konkurenční doložky, o čemž se však v dotazu nezmiňujete.
Dle § 2988 občanského zákoníku platí, že osoba, jejíž právo bylo nekalou soutěží ohroženo nebo porušeno, může proti rušiteli požadovat, aby se nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav. Dále může požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení.
Nejste-li si vědoma jakéhokoli nekalosoutěžního jednání ze strany Vašeho manžela, nemusíte se žádného postihu obávat. Lze usuzovat, že doručením předmětného dopisu se bývalý zaměstnavatel Vašeho manžela pouze snaží zastrašit nevítanou konkurenci. Na dopis můžete zareagovat stručnou odpovědí, v níž vyjádříte své přesvědčení o tom, že se Váš manžel žádného z vytýkaných nekalosoutěžních jednání nedopustil.
Bude-li bývalý zaměstnavatel Vašeho manžela trvat na svých požadavcích, bude nucen se v této věci obrátit na soud. Dojde-li skutečně k podání žaloby na Vašeho manžela, doporučuji Vám advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Rekonstrukce elektrického sloupu na soukromém pozemku bez věcného břemene - odmítnutí rekonstrukce majitelem pozemku
- Odmítnutí rekonstrukce elektrického sloupu ČEZ majitelem soukromého pozemku

Od 1947 vlastníme nepřetržitě pozemky, na kterých jsou sloupy elektrického vedení a které mají rekonstruovat. Nyní chtějí na nás písemný souhlas s rekonstrukcí. Dle pozemkového úřadu nejsou naše pozemky zatíženy žádným věcným břemenem. Musíme souhlasit s rekonstrukcí, nebo můžeme po firmě ĆEZ vyžadovat zřízení věcného břemene. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Vyžadovat zřízení věcného břemene jistě můžete a dokonce bych to ve Vašem případě i doporučovala. Přeci jen dochází k užívání Vašeho majetku bez jakéhokoliv právního titulu. ČEZ má ze zákona povinnost v tomto případě věcné břemeno zřídit.
Vyzvěte proto společnost k nápravě závadného stavu a trvejte na zřízení věcného břemene. Doporučuji také být ve smlouvě o služebnosti co možná nejvíce konkrétní. Předejdete tak případným sporům v budoucnosti.

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Vozidlo v depozitu které nelze zprovoznit - jak zabránit aby úředně zaniklo po 1.1.2016?
- Jak zabránit automatické likvidaci v registru vozidel u auta, automobilu v depozitu

Chtěl bych se Vás zeptat, jakým způsobem mám postupovat, pokud mám vozidlo v depozitu, které nelze zprovoznit do 1.1.2016, tudíž by k tomuto dni zaniklo. K tomu nechci aby došlo, protože v roce 2016 chci toto vozidlo znovu užívat. Nevím jak a kde vozidlo nahlásit, ani jaké dokumenty po mne bude úřad vyžadovat. Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Trvá-li vyřazení silničního vozidla z provozu déle než 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, je vlastník vyřazeného silničního vozidla povinen bez zbytečného odkladu po uplynutí této lhůty oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností adresu místa, kde je vyřazené silniční vozidlo umístěno a účel jeho využití. Pokud tedy vlastníte vozidlo, které jste nechal dočasně vyřadit z provozu, měl byste do konce roku 2015 nahlásit na úřadě příslušné obce s rozšířenou působností jeho umístění a účel využití. Neznamená to ale automaticky, že by zaniklo. Pokud nepřijdete na úřad nahlásit potřebné informace, vozidlo administrativně zanikne, a již nepůjde přihlásit. Povinnost nahlásit místo a účel využití vozidla vyplývá z novely zákona č. 56/2001 Sb. , o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, která je platná od začátku letošního roku.
Povinnost dostavit se na úřad nejdéle po roce, kdy bylo auto dočasně vyřazeno, však měli motoristé už podle starého zákona. Prodloužit dočasné vyřazení pak mohli jen o dalších půl roku. Zmiňovaná skupina řidičů (vyřadili vozidlo před 1.7. 2013) tedy porušovala své povinnosti i podle dříve platné legislativy. Na to, aby si věc dali do pořádku, dostali motoristé ještě roční přechodné období, to vyprší 31.12. 2015. Změna, která přináší majitelům vozidel větší komfort, je možnost umístit do depozitu automobil na neomezeně dlouhou dobu. Do začátku tohoto roku bylo totiž možné vyřadit vozidlo z registru maximálně na rok. Následně bylo nutné jít na úřad prodloužit lhůtu a za půl roku celý proces absolvovat od začátku.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soused brání vytyčení pozemku a vstupu geodeta - co dělat?
- Soused brání posunu plotu na skutečnou hranici pozemků - jak postupovat?
- Soused nechce pustit geodeta kvůli vyměření pozemků - co dělat?
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokuta za neoprávněné užívání cizího pozemku - přestupkové řízení obce, města
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Neoprávněné užívání cizího pozemku - příklad a trest (sankce)

Soused mi brání ve vytyčení hranic mého pozemku a poté postavení plotu (hranice jsou přesně určeny od r. 1931). Pouští psa, na branku dává řetezy, vyhýbá se pozvánkám geodeta na vytyčení hranic pozemku apod. Staré oplocení mého pozemku je postaveno mimo určené hranice o 1,5 metru směrem do mého pozemku a soused všemi možnými způsoby brání, abych plot posunula na hranice svého pozemku a obnovila, protože pak nevyjede z garáže. Část 1,5x13,5 metru neoprávněně vědomě užívá, i když patří k mému pozemku.
Pozemek chci prodat a toto mě v prodeji omezuje a kupci jdou jinam. Obec mi odmítla pomoci. Kam se teď obrátit a jak formulovat danou věc?
Děkuji, Lenka

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě se nabízí v zásadě dvě varianty řešení:

1/ Soukromoprávní varianta:
Dle § 1040/1 občanského zákoníku platí, že kdo věc (tedy i nemovitou věc, popř. její část) neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.
V této věci se proto můžete obrátit na místně příslušný okresní soud s žalobou na vyklizení nemovité věci (resp. její části), v níž popíšete skutkový stav (a svá tvrzení náležitě doložíte, např. fotodokumentací, kopií katastrální mapy, z níž bude patrná skutečná hranice pozemků apod.) a budete se domáhat, aby soud uložil Vašemu sousedovi povinnost odstranit jím protiprávně zbudovaný plot a jím neoprávněně užívanou část Vašeho pozemku vyklidit. Pro učinění tohoto právního kroku Vám v každém případě doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz

2/ Veřejnoprávní varianta:
Svým počínáním se Váš soused mohl dopustit přestupku proti majetku, který dle § 50/1 písm. b) zákona o přestupcích spáchá ten, kdo úmyslně neoprávněně užívá cizí majetek. Za tento přestupek může být Vašemu sousedovi uložena pokuta do 15.000,- Kč. V této věci se proto můžete obrátit na místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (a to jeho přestupkovou komisi), kde můžete podat oznámení o přestupku.
Nelze dále vyloučit, že Váš soused se dopustil přestupku proti občanskému soužití, který dle § 49/1 písm. c) zákona o přestupcích spáchá ten, kdo úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním (přičemž za tento přestupek může být uložena pokuta do 20.000,- Kč). Pro učinění závěru o ne/spáchání tohoto přestupku by však bylo nutné znát více podrobností.
Pokud soused zbudoval na Vašem pozemku plot (kterým „odřízl“ část Vašeho pozemku), můžete se obrátit rovněž na místně příslušný stavební úřad, kde můžete iniciovat zahájení řízení o odstranění stavby (§ 129 stavebního zákona), neboť pro realizaci stavby plotu na Vašem pozemku nezískal soused Váš souhlas a jedná se tudíž o tzv. černou stavbu.

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba udírny - vzdálenost od plotu, zídky
- Stavba udírny a stavební ohláška, stavební povolení - je potřeba?
- Je potřeba stavební ohlášení nebo povolení na udírnu?
- Stavební povolení na udírnu - je potřeba nebo stačí ohláška?
- Stavby bez nutnosti stavebního povolení
- Na jaké stavby není nutné stavební povolení - příklady

Chtěl bych na své zahradě postavit zděný uďák (udírnu) o vnějších půdorysných rozměrech 100 x 100 cm, vysoký asi 2 m (umístěný nejméně 20 m od domu - řadovky).
Chci se zeptat je-li určen nějaký odstup od hranice pozemku (mám představu tak půl metru, střešní okap samozřejmě nebude za plot) a mám-li podat nějaké oznámení stavby, komu a za kolik Kč.
Děkuji, Ondřej

ODPOVĚĎ:
Dle § 79/2 písm. o) stavebního zákona není zapotřebí územní rozhodnutí (o umístění stavby), ani územní souhlas (jako zjednodušená forma územního rozhodnutí) mimo jiné v případech staveb:
- do 25 m2 zastavěné plochy,
- do 5 m výšky,
- s jedním nadzemním podlažím,
- podsklepených nejvýše do hloubky 3 m,
- umístěných na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
- souvisejících nebo podmiňujících bydlení nebo rodinnou rekreaci,
- nesloužících k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin,
- které nejsou jaderným zařízením,
- které nejsou stavbou pro podnikatelskou činnost,
- které jsou v souladu s územně plánovací dokumentací,
- které jsou umisťovány v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m,
- přičemž plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejich umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.

Všechny shora uvedené podmínky musí být splněny současně (ve Vámi popsaném stavebním záměru by tedy bylo nezbytné zachovat dvoumetrovou odstupovou vzdálenost od hranice pozemků). Dojde-li ke splnění všech shora vyjmenovaných podmínek, nebude k výstavbě udírny zapotřebí územní rozhodnutí ani územní souhlas, přičemž nebude vyžadováno ani stavební povolení či ohlášení stavebnímu úřadu (jak vyplývá z § 103/1 písm. a) stavebního zákona). V tomto případě by tedy bylo možné realizovat Váš stavební záměr zcela bez ingerence stavebního úřadu (a tudíž samozřejmě i bez úhrady jakéhokoli správního poplatku).

Pokud byste chtěl zbudovat udírnu méně než 2 m od hranice pozemků, bude zapotřebí vydání územního souhlasu. Územní souhlas postačí (dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodu 1 stavebního zákona) v případě staveb:
- o jednom nadzemním podlaží,
- do 25 m2 zastavěné plochy,
- do 5 m výšky,
- nepodsklepených,
- neobsahujících obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění,
- nesloužících k ustájení nebo chovu zvířat,
- nesloužících k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů,
- které nejsou jaderným zařízením.

Při splnění všech těchto podmínek bude pro výstavbu udírny zapotřebí toliko územní souhlas (stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu zapotřebí nebude). Pro vydání územního souhlasu je mimo jiné zapotřebí obstarat si souhlas všech dotčených sousedů.
V tomto případě by bylo možné zařadit udírnu do následujících kategorií pro vyměření správního poplatku (a to dlečásti I položky 17 odst. 1 písm. c) nebo e) přílohy zákona o správních poplatcích) :
- stavba, která plní doplňkovou funkci ke stavbě pro bydlení (s výjimkou stavby garáže) – správní poplatek 500, - Kč,
- stavba, která nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení – správní poplatek 1.000,- Kč
(bude-li ve Vašem případě vydán územní souhlas, snižuje se správní poplatek na polovinu)
Pro vyjasnění konkrétních podmínek pro realizaci Vašeho stavebního záměru Vám v každém případě doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a Váš stavební záměr zde konzultovat.

PRÁCE-BEZPEČNOST, OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI A PRACOVNÍ ÚRAZY
- Pád při zalévání květin v kanceláři v pracovní době - jde o pracovní úraz?
- Zranění při zalévání květin v kanceláři v pracovní dobu - jde o pracovní úraz?

21.8.2015 jsem v práci ke konci pracovní doby zalévala květinu na skříni. Stála jsem na židli a spadla jsem z ní. Zlomila jsem si 2x pánev (stydlou kost) a zápěstí na levé ruce. Pracuji jako administrativní referent (sekretatiát ředitele+personalista+co je potřeba). Je možné tento úraz uznat jako pracovní? Zaměstnavatel mi ho neuznal. Děkuji, Valtrová Jarmila

ODPOVĚĎ:
Jelikož k Vašemu úrazu došlo dne 21. 8. 2015, bude nutné aplikovat na Váš případ zákoník práce v jeho znění do 30. 9. 2015 (k 1. 10. 2015 totiž došlo v oblasti pracovních úrazů k novelizaci zákoníku práce).
Dle § 380/1 zákoníku práce (ve znění do 30. 9. 2015) je pracovním úrazem poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu dodávám, že definice pracovního úrazu je od 1. 10. 2015 zakotvena v § 271k/1 zákoníku práce, přičemž po obsahové stránce nedošlo v chápání tohoto pojmu k žádné změně.
Jelikož pád ze židle (s následky zlomenin) lze bezesporu považovat za poškození zdraví zaměstnance, k němuž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů, bude při úvaze o tom, zda se jedná o pracovní úraz či nikoli rozhodující, zda k tomuto poškození zdraví došlo a/ při plnění pracovních úkolů nebo b/ v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů.

Co se rozumí „plněním pracovních úkolů“ je vymezeno v § 273 zákoníku práce, který stanoví, že:
- plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr;
- plněním pracovních úkolů je dále jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty;
- plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo ostatních zaměstnanců;
- plněním pracovních úkolů je rovněž činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy zaměstnance, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele;
- plněním pracovních úkolů je i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.

S ohledem na druh práce, kterou pro zaměstnavatele vykonáváte předpokládám, že zalévání květin (resp. jiná péče o zeleň v kancelářských prostorách) není uvedena ve Vaší pracovní smlouvě (popř. není vymezena v náplni práce, pokud Vám byla zaměstnavatelem vydána).
Pokud jste se však o květiny v kancelářských prostorách starala běžně a jednalo se o květiny zaměstnavatele (resp. květiny, které byly v těchto prostorách umístěny se souhlasem zaměstnavatele), přičemž péči o tyto květiny Vám zaměstnavatel výslovně nezakázal, bylo by možné uvažovat o aplikaci předposlední odrážky (výše), tzn. , že péče o květiny představovala Vaší vlastní iniciativu ve prospěch zaměstnavatele. Bylo-li tomu skutečně tak, bude možné poškození Vašeho zdraví kvalifikovat jako pracovní úraz.
V současné chvíli se proto můžete obrátit na zaměstnavatele s písemnou výzvou k přehodnocení jeho stanoviska a uznání poškození Vašeho zdraví jako pracovního úrazu (přičemž zaměstnavatele v této výzvě upozorněte na shora citovaná ustanovení zákoníku práce). Jeden stejnopis této výzvy si ponechte, druhý doručte zaměstnavateli prokazatelným způsobem (tzn. osobně oproti podpisu či za přítomnosti svědka či doporučeně s dodejkou).
Nebude-li zaměstnavatel ochoten své stanovisko přehodnotit ani na základě Vaší výzvy, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto právního kroku Vám doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz
V této věci můžete kontaktovat rovněž místně příslušný oblastní inspektorát práce: http://www.suip.cz/
který může u zaměstnavatele provést kontrolu řádného prošetření pracovního úrazu. V tomto ohledu však připomínám, že Váš spor se zaměstnavatelem je ryze soukromoprávní povahy, tzn. že výsledek případné kontroly oblastním inspektorátem práce (která má charakter ryze veřejnoprávní) nebude mít na ne/uznání poškození Vašeho zdraví jako pracovního úrazu žádný přímý vliv (je však pravdou, že výsledek případné kontroly může, ovšem nemusí, přispět k přehodnocení stanoviska Vašeho zaměstnavatele).

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Školní jídelna zakazuje vynášení potravin z jídelny - může to chtít po strávnících?
- Právní předpis zakazující vynášení baleného jídla ze školní jídelny
- Zákaz vynášení jídla ze školní jídelny a zákony - může to jídelna vyžadovat?

Jsem učitelka na základní škole. Ve škole máme vývařovnu s jídelnou. Bylo nám řečeno, že všechno, co jsme dostali k obědu musíme zkonzumovat v jídelně a nic z jídelny nevynášet. Mnohé obědy však kromě teplého jídla obsahují jogurt, müsli tyčinku či ovoce. Existuje nějaký předpis či vyhláška, kde se zakazuje vynášení jídla nebo je to jen nějaký vnitřní předpis? Vždyť v dnešní době i restaurace zabalí nezkonzumované jídlo s sebou. Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz je zapotřebí hledat zejména ve vyhlášce o školním stravování (vyhl. č. 107/2005 Sb. , v platném znění).
Dle § 4/1 písm. a) a c) vyhlášky o školním stravování se rozumí:
- hlavními jídly oběd a večeře,
- obědem polévka nebo předkrm, hlavní chod, nápoj a případně doplněk (salát, dezert, ovoce).

Klíčovým ustanovením je v této souvislosti § 2/9 vyhlášky o školním stravování, dle něhož konzumují strávníci jídla podávaná v rámci školního stravování v provozovnách školního stravování (nebo v provozovnách jiné osoby poskytující stravovací služby).
Provozovnou školního stravování se rozumí každý samostatný soubor místností a prostor, v němž jsou uskutečňovány stravovací služby školní jídelny, školní jídelny - vývařovny nebo školní jídelny – výdejny.
Zařízení školního stravování může ve výjimečných případech (při splnění požadavků v oblasti ochrany veřejného zdraví) zabezpečovat školní stravování mimo prostory zařízení školního stravování.
Ze znění dotazu předpokládám, že Vaše otázka směřuje na případy těch strávníků školní jídelny, kterými jsou učitelé (popř. jiní zaměstnanci školy). V této souvislosti je nezbytné poukázat na § 122/2 školského zákona (zák. č. 561/2004 Sb. , v platném znění), dle něhož představuje školní stravování jednu z forem hmotného zabezpečení žáků základních škol, tzn. že o školní stravování se jedná pouze v těch případech, kdy jsou strávníky školní jídelny žáci školy. Jsou-li naopak strávníky školní jídelny učitelé (či jiní zaměstnanci školy), nemůže se o školní stravování jednat a vyhláška o školním stravování se na tyto strávníky nevztahuje.
Vyžadování konzumace veškerého obdrženého jídla přímo v provozovně školní jídelny po dospělých strávnících by bylo ostatně poměrně absurdní. Porušením tohoto „pokynu“ (který však nemá oporu v platné právní úpravě) proto učitelé (či jiní zaměstnanci školy) neporuší právní předpisy ani se nedostanou do rozporu s plněním svých pracovních úkolů.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu vyslovuji domněnku, že rovněž vyžadování konzumace veškerého obdrženého jídla přímo v provozovně školní jídelny po žácích školy není v souladu s vyhláškou o školním stravování. Účelem shora uvedeného § 2/9 vyhlášky o školním stravování je bezpochyby dodržení hygienických a bezpečnostních pravidel pro konzumaci hlavního jídla v případě nezletilých žáků (tedy de facto ochrana jejich zdraví). Je-li však součástí obdrženého jídla např. ovoce či sušenka, které je možné bez porušení jejich hmotné podstaty a ovlivnění jejich hygienické nezávadnosti bez potíží z provozovny školní jídelny odnést a zkonzumovat kdekoli jinde, je lpění na znění předmětného ustanovení vyhlášky o školním stravování přinejmenším protismyslné (a rozchází se s účelem § 2/9 vyhlášky o školním stravování).

OBCHOD-REKLAMACE
- Nezdařená laserová operace očí - reklamace, vrácení peněz, odškodnění, náklady na čočky, brýle
- Reklamace laserové operace očí a vrácení peněz, odškodnění, náklady na čočky, brýle
- Reklamace laserové operace očí a vrácení peněz, náhrada škody a dalších výdajů
- Odškodnění za neúspěšnou laserovou operaci očí (krátkozrakost, astigmatismus)

09/2013 jsem podstoupil na oční klinice laserovou operaci levého oka za 19 tis. KČ-nejšetrnější metodou tzv. „RELEXSMILE“ k odstranění KRÁTKOZRAKOSTI (před operací jsem měl: - 3,75 dioptrie do dálky) + k odstranění ASTIGMATISMU (= neostré vidění), kdy se tato operace, i dle pouze ústního sdělení tamních lékařů, nezdařila dle očekávání (příčinu toho neúspěchu mi tito lékaři neřekli). Po té operaci mám na L oku: +1,0 dioptrie DALEKOZRAKOST + i přetrvávající astigmatismus. Na té klinice mi nabídli bezplatnou REOPERACI, ta je ale možná pouze starou metodou, která je rizikovější, než výše uvedená metoda „RELEXSMILE“, kdy toto jsem proto odmítl. Nyní musím nosit na levé oko + 1,0 dioptr. kontaktní čočky, které si platím je ze svého-operace nesplnila svůj účel. Závěry o ne zcela povedené operaci mi potvrdili i 3 oční lékařů, ústně. Mohu po klinice žádat: ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY/REKLAMACI
ZÁKROKU+VRÁCENÍ 50% PENĚZ ze zaplacené částky za uved. výkon?? (Nežádám nic jiného). A) DOKDY JE PROMLČECÍ LHŮTA TÉTO VĚCI? B) MOHU ŽÁDAT 50% ZPĚT ZE ZAPL. ČÁSTKY, NEBO CO LZE ŽÁDAT? Děkuji, Novák

ODPOVĚĎ:
Přestože to z dotazu nevyplývá, předpokládám, že s předmětným poskytovatelem zdravotních služeb jste uzavřel tzv. nepojmenovanou smlouvu (dle § 51 starého Občanského zákoníku), neboť právní úprava v roce 2013 neznala žádný smluvní typ, který by bylo možné vztáhnout na poskytování zdravotních služeb. Tato smlouva mohla být mezi Vámi a poskytovatelem zdravotních služeb uzavřena i ústně, popř. ve formě potvrzení Vaší objednávky apod.
Smlouva, jejímž předmětem bylo poskytnutí určité zdravotní služby (nehrazené ze systému veřejného zdravotního pojištění), byla soudní praxí nejčastěji vykládána analogicky dle ustanovení starého Občanského zákoníku o opravě nebo úpravě věci. Konkrétně pak platilo, že:
- zhotovitel odpovídá za vady, které má provedená oprava nebo úprava při převzetí věci objednatelem, jakož i za vady, které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době (§ 653/1 starého Občanského zákoníku) ;
- záruční doba je tři měsíce, není-li sjednána nebo zvláštními předpisy stanovena jinak (§ 654/1 starého Občanského zákoníku) ;
- práva z odpovědnosti za vady musí být uplatněna u zhotovitele v záruční době; jinak zaniknou (§ 655/2 starého Občanského zákoníku).

K tomuto závěru dospěl Nejvyšší soud např. ve svém rozsudku ze dne 29. 10. 2013, sp. zn. 25 Cdo 1050/2012:
http://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/nahrada-skody-odpovednost-za-vady-a-lidske-telo-93170.html
I pokud by byla na případ poskytnutí zdravotních služeb aplikována ustanovení o „běžné“ smlouvě o dílo, činila v těchto případech záruční doba pouze 6 měsíců (§ 646/1 ve spojení s § 649 starého Občanského zákoníku).
S ohledem na skutečnost, že pacient představuje při poskytování zdravotních služeb jednoznačně slabší smluvní stranu (minimálně z důvodu nedostatečných medicínských znalostí), bylo by možné aplikovat na Vámi popsaný případ ta ustanovení starého Občanského zákoníku, která zohledňují postavení spotřebitele při nákupu zboží v obchodě (byť tento výklad je pro svou značnou extenzivitu sporný). Dle § 612/2 starého Občanského zákoníku totiž bylo možné tato ustanovení vztáhnout rovněž na případy spotřebitelských smluv o zhotovení věci na zakázku. Dle § 620/1 starého Občanského zákoníku činila záruční doba 24 měsíců.
Vše shora uvedené lze shrnout tak, že Vaše právo z vad poskytnutých zdravotních služeb již s největší pravděpodobností zaniklo, neboť i nejdelší z výše uvedených dob, 24 měsíců, již od měsíce září 2013 uplynula. To samozřejmě neplatí, pokud Vám poskytovatel zdravotních služeb poskytl záruční dobu delší (což však z dotazu nevyplývá).
I pokud by Vám nyní poskytovatel zdravotních služeb vrátil část ceny operačního zákroku, jednalo by se na Vaší straně o tzv. bezdůvodné obohacení, neboť Vaše právo na toto plnění již (ze zákona) zaniklo (není tedy pouze promlčeno, nýbrž z právního hlediska vůbec neexistuje), které byste byl povinen vrátit.

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavění parkoviště obcí hned u hranice soukromého pozemku - je nějaká povinná vzdálenost od hranice pozemků?
- Stavění parkoviště městem hned u hranice soukromého pozemku - je nějaká povinná vzdálenost od hranice pozemků?
- Vytvoření parkoviště obcí u hranice soukromého pozemku - vzdálenost od hranice soukromého pozemku podle zákona
- Vytvoření parkoviště městem u hranice soukromého pozemku - vzdálenost od hranice soukromého pozemku podle zákona

Obecní úřad hned za naší stodolou staví parkoviště, bez nějakého prostoru mezi stodolou a parkovištěm je to namáčkle na zdi mohu s tím něco dělat? Děkuji, Evžen

ODPOVĚĎ:
S ohledem na skutečnost, že parkoviště je v současné chvíli již budováno, předpokládám, že územní a stavební řízení ve věci tohoto stavebního záměru již proběhlo. Vzhledem k tomu, že jste vlastníkem pozemku bezprostředně sousedícího s pozemkem, na kterém se staví parkoviště, byl jste účastníkem územního a stavebního řízení a v rámci těchto řízení jste mohl proti stavebnímu záměru vznášet své námitky.
Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda jste byl stavebním úřadem o zahájení územního a stavebního řízení vyrozuměn. Nelze vyloučit, že pro velký počet účastníků územního a stavebního řízení byla příslušná oznámení uveřejňována pouze veřejnou vyhláškou (tedy hromadně na vývěsce stavebního úřadu).
V první řadě Vám lze doporučit navštívit místně příslušný stavební úřad a o výstavbě parkoviště se zde podrobně informovat. Pokud jste nebyl o zahájení územního a stavebního řízení stavebním úřadem informován, dotažte se, z jakého důvodu se tak stalo.
Zjistíte-li při návštěvě stavebního úřadu, že jste o zahájení územního a stavebního řízení nebyl informován, přestože jste se stal účastníkem těchto řízení, budete oprávněn vznést své námitky dodatečně.
Dle § 1004 občanského zákoníku platí, že je-li držitel (zde Vy) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 občanského zákoníku (např. obtěžování nadměrnou prašností, hlučností apod.), může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Tohoto zákazu se však držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem (tedy v územním a stavebním řízení), neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl. Dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla.
V tomto ohledu je proto velmi důležité, zda jste se skutečně stal účastníkem územního a stavebního řízení, popř. proč jste v rámci těchto řízení nevznesl své námitky.
Dle § 1020 občanského zákoníku dále platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků. Toto ustanovení se však nepoužije, pokud si soused-stavebník pro svůj stavební záměr opatřil příslušné přivolení stavebního úřadu (např. stavební povolení), v těchto případech lze aplikovat shora zmíněný § 1004 občanského zákoníku.
Rozhodnete-li se proti výstavbě parkoviště zakročit s využitím některého ze shora uvedených ustanovení občanského zákoníku, doporučuji Vám v této souvislosti využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

OBČAN-BYDLENÍ
- Zajištění hasicího přístroje v garáži - platí ho pronajímatel nebo majitel garáže?
- Kdo kupuje hasicí přístroj do garáže - pronajímatel nebo nájemník, nájemce?
- V pronajímané garáži není hasicí přístroj - musí ho pořídit pronajímatel nebo nájemce garáže?
- V nájemní garáži není hasicí přístroj - musí ho pořídit pronajímatel nebo nájemce garáže?
- V garáži v nájmu není hasicí přístroj - musí ho pořídit pronajímatel nebo nájemce garáže?

Kdo má koupit - zajistit do garáže v panelovém domu hasící přístroje. Pronajímatel nebo nájemník? V nemovitosti jsou umístěné tři garáže. Děkuji, Zikmund

ODPOVĚĎ:
Základní pravidla požární ochrany jsou v tomto ohledu zakotvena v zákonu o požární ochraně (zák. č. 133/1985 Sb. , v platném znění), dle jehož § 17/1 písm. d), e) a f) je každá fyzická osoba povinna:
- obstarat požárně bezpečnostní zařízení a věcné prostředky požární ochrany v rozsahu stanoveném zákonem,
- zajistit přístup k požárně bezpečnostním zařízením a věcným prostředkům požární ochrany za účelem jejich včasného použití a dále udržovat tato zařízení a věcné prostředky v provozuschopném stavu; uvedené povinnosti se vztahují na osoby, které mají uvedená zařízení a věcné prostředky ve vlastnictví či užívání,
- vytvářet v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce.

Tato obecná pravidla jsou konkretizována vyhláškou o požární prevenci (vyhl. č. 246/2001 Sb. , v platném znění), a to zejména v jejím § 2, dle něhož platí, že:
- množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními (kterými jsou samozřejmě i hasicí přístroje) vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby, nebo z obdobné dokumentace, která je součástí projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem,
- množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními může být rozšířeno (např. na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí nebo stanovení podmínek požární bezpečnosti),
- v prostorách a zařízeních právnických osob a podnikajících fyzických osob, u nichž nebylo stanoveno množství, druhy a způsob vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními podle předchozích odrážek, popřípadě nelze-li toto prokázat, se zabezpečují a instalují alespoň:
a/ na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje obsahující hasivo s celkovou hasicí schopností nejméně 13 A (pro požáry látek v tuhém stavu, zejména organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím), nebo
b/ na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje s celkovou hasicí schopností nejméně 70 B (pro požáry hořlavých kapalin nebo hořlavých látek přecházejících do kapalného stavu), nebo
c/ pokud nejsou na typových štítcích hasicích přístrojů uvedeny hodnoty jejich hasicí schopnosti, jeden přenosný hasicí přístroj na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu, přičemž jmenovité množství náplně hasicího přístroje musí odpovídat nejméně některé z těchto hodnot: 9 litrů vody, 6 litrů vodního roztoku pěnidla, 6 kg halonu nebo jiného ekvivalentního hasiva, 6 kg hasicího prášku nebo 5 kg oxidu uhličitého (CO2),
- v případech, kdy počet přenosných hasicích přístrojů odpovídá požadavkům vyhlášky, ale hasicí přístroje nejsou dostupné pro celou posuzovanou plochu (např. stavební rozdělení prostoru na více dispozičně nepropojených místností) nebo nelze použít pouze jeden druh hasiva, instaluje se nejméně jeden přenosný hasicí přístroj pro každý takto oddělený prostor nebo nejméně jeden přenosný hasicí přístroj s potřebným druhem hasiva.
Požadavky na množství a rozmístění hasicích přístrojů by tudíž měly být pro každou budovu (ať už se jedná o rodinný či bytový dům či stavbu pro podnikání či jiné účely) primárně stanoveny v projektové dokumentaci takové stavby. Projektová dokumentace pak musí v tomto ohledu dodržet požadavky vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb (vyhl. č. 23/2008 Sb. , v platném znění).
Jsou-li Vámi zmiňované garáže předmětem nájmu, lze v obecné rovině vycházet z § 2205 občanského zákoníku, dle něhož nájemní smlouva pronajímatele zavazuje:
- přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu,
- udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata,
- zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

Absence hasicích přístrojů (které musí být v prostorech garáží dle projektové dokumentace, rozhodnutí stavebního úřadu a příslušných právních předpisů umístěny), by mohla být kvalifikována jako vada předmětu nájmu, k jejímuž odstranění je pronajímatel (na výzvu nájemce) povinen.
Pokud tedy mezi pronajímatelem a nájemcem nedošlo v otázce pořízení hasicích přístrojů ke zvláštní dohodě (vtělené např. do nájemní smlouvy, popř. se může jednat i o ústní dohodu), je k pořízení hasicích přístrojů a jejich umístění do pronajatých prostor povinen pronajímatel (jako vlastník předmětu nájmu).

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vzdálenost ohradníků dobytka od hranice obydlí, obytné zóny (znečištění studny)
- Znečištění studny od dobytka - vzdálenost ohradníku od pozemků soukromých osob
- Znečištění spodních vod od dobytka - vzdálenost ohradníku od pozemků soukromých osob
- Znečištění spodních vod splašky - vzdálenost ohradníku dobytka od pozemků soukromých osob

Na pronajatém poli staví oplocení pro krávy a koně. Bylo tomu tak i poslední roky. Ohradník byl asi 5 m od plotu. Jedná se o to, aby nebyly znečištěny studny, které jsou na pozemcích pod loukou, která je na svahu a při větších deštích a tání voda teče po povrchu na náš i ostatní pozemky. Dnes posunuli ohradníky asi 2 m od našeho plotu. Je zákonem stanovená vzdálenost el. ohradníku pro chov dobytka od obydlí, studní atd. Musí mít stavební povolení a vyjádření vlastníků sousedních pozemků? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Žádný právní předpis odstupovou vzdálenost elektrického ohradníku od ostatních pozemků či staveb výslovně nestanoví. Vámi popsaná situace je nicméně řešitelná v zásadě dvěma způsoby:
1/ Veřejnoprávní varianta:
V obecné rovině dle § 18/5 stavebního zákona platí, že v nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření mimo jiné pro zemědělství. Tyto stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje.
Povinnost oplotit pozemek z důvodu zamezení volnému pohybu zvířat je zakotvena v § 24c písm. b) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb. , v platném znění).
Co se týče otázky, zda je k instalaci elektrického ohradníku zapotřebí nějaké přivolení stavebního úřadu, platí dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14 stavebního zákona, že pro výstavbu oplocení (za které lze bezpochyby považovat i elektrický ohradník) je zapotřebí územní souhlas (v tomto případě územní souhlas s umístěním stavby). Pro vydání územního souhlasu je pak mimo jiné zapotřebí získat souhlasy všech dotčených sousedů.
Před vydáním územního souhlasu je stavební úřad povinen vzít v úvahu rovněž obecná pravidla pro odstupy staveb, zakotvená v § 25/1 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území. Dle tohoto ustanovení musí vzájemné odstupy staveb splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí.
V současné chvíli proto můžete navštívit místně příslušný stavební úřad a informovat se zde, zda byl pro výstavbu elektrického ohradníku vydán územní souhlas (a pakliže ano, jak je možné, že nebyl před vydáním územního souhlasu získán Váš souhlas, resp. souhlasy všech dotčených sousedů).
Zjistí-li stavební úřad na Váš podnět, že došlo k výstavbě elektrického ohradníku bez předchozího vydání územního souhlasu, zahájí řízení o odstranění stavby dle § 129 stavebního zákona. V rámci tohoto řízení bude stavebník elektrického ohradníku oprávněn požádat stavební úřad o tzv. dodatečné povolení stavby (k čemuž bude opět zapotřebí Váš souhlas). V rámci řízení o dodatečném povolení stavby pak bude možné, abyste vznesli např. požadavek na zachování větší odstupové vzdálenosti elektrického ohradníku od Vašich pozemků a staveb.

2/ Soukromoprávní varianta:
V tomto ohledu se Vám nabízí několik institutů občanského zákoníku, s jejichž pomocí se můžete domáhat přerušení stavby elektrického ohradníku či jeho změny:
- dle § 1004 občanského zákoníku platí, že je-li držitel (zde Vy) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 občanského zákoníku (k tomu více níže) a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby; zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl (ve Vašem případě však předpokládám, že ke správnímu, tedy územnímu, řízení vůbec nedošlo) ; dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla;
- dle § 1013 občanského zákoníku je vlastník (nutno tedy aplikovat na vlastníka, nikoli na nájemce pozemku) povinen zdržet se všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo (ve Vašem případě však žádné úřední povolení chovu dobytka, jako provozu závodu, nepředpokládám) ;
- dle § 1020 občanského zákoníku platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků (co se míní „těsnou blízkostí společné hranice pozemků“ občanský zákoník nestanoví, bude proto vždy záležet na konkrétních podmínkách).

S odkazem na některé ze shora uvedených ustanovení občanského zákoníku se proto můžete po vlastníkovi sousedního pozemku, resp. po nájemci tohoto pozemku domáhat, aby byl elektrický ohradník např. posunut dále od Vašich pozemků a staveb. Nebude-li v této věci dohoda možná, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto právního kroku Vám v každém případě doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Kolemjdoucí vyfotil atrapu kamery a dal na facebook že jde o kameru - jak se může bránit majitel nemovitosti?
- Informování o atrapě kamery na facebooku - jak se může bránit majitel nemovitosti?

Po několika krádežích jsme si 2012 na doporučení Policie namontovali na rodinný dům atrapy kamer, které se osvědčily. V 08/2015 si známý "dobrák" jednu kameru vyfotil a foto úmyslně zveřejnil na facebooku-oficiálních stránkách obce s komentářem, že se jedná o atrapu a že tak učinil z profesionálního zájmu. Do dnešního dne se s tím každý může seznámit, stačí kliknout na stránky obce. Neodporuje takové zveřejnění bez svolení majitele zákonům? Nenese za to odpovědnost obec, zvlášť když jsem jí na to upozornil? Jak se mohu bránit?
Děkuji, Jarmil

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 81/2 občanského zákoníku platí, že soukromí člověka požívá právní ochrany.
Toto pravidlo je dále rozvedeno v § 86 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod;
- zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit.
Člověk, jehož osobnost (tedy i právo na ochranu jeho soukromí) byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek (§ 82/1 občanského zákoníku).
Vyfotografováním části Vašeho domu a uveřejněním této fotografie bylo bezpochyby zasaženo do práva na ochranu Vašeho soukromí. Z tohoto důvodu Vám svědčí práva dle předchozího odstavce, která Vám doporučuji uplatnit jak vůči Vašemu známému, tak (a to především) vůči obci, která má faktickou kontrolu nad zveřejněnou fotografií (a může jí nejsnáze z internetu odstranit).
Nebude-li obec ochotna odstranit předmětnou fotografii ze svého facebookového profilu na základě Vašeho dopisu (jehož jeden podepsaný stejnopis si ponecháte a druhý doručíte obci prokazatelným způsobem, tzn. doporučeně s dodejkou), nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud.
Chcete-li dodat svému dopisu na důrazu, můžete si jej nechat zpracovat advokátem: www.advokatikomora.cz
a to jako tzv. předžalobní výzvu. Lze předpokládat, že výzva vytištěná na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře, v níž bude důrazně a pod pohrůžkou podání žaloby požadováno okamžité stažení předmětné fotografie z internetu, s poukazem na relevantní ustanovení občanského zákoníku a související judikaturu, zapůsobí na obec mocnějším dojmem. Nutno však dodat, že za tuto právní službu budete nucen uhradit advokátovi odměnu. Tuto odměnu, jako náklad hájení Vašich práv, bude možné vymáhat po Vašem známém, který celou situaci způsobil.

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/

OBČAN-BYDLENÍ
- Prohlášení vlastníků o společných částech domu - postup (dům s bytovými jednotkami)
- Co je společná část domu SVJ - vysvětlení, příklad, definice
- Co patří do společné části domu SVJ podle zákona
- Jak vymezit společné části domu u domu rozděleného na bytové jednotky?

Dům je momentálně v ideálním vlastnictví dvou vlastníků a chceme jej rozdělit na bytové jednotky. Dohodou bylo určeno, že budeme spravovat první patro +půdní prostory a druhý vlastník přízemí a sklepní část. Půdní prostor jsme přestavěli na půdní byt a zkolaudovali jej. Druhý vlastník přestavěl sklepní prostor na nebytovou kancelář a zkolaudoval. Jelikož se jedná o starý dům z roku 1930, byl postaven a původně „kolaudován“ bez izolací (bez izolací střechy a bez izolací sklepa). Rádi bychom do prohlášení vlastníka uvedli, že společnými částmi domu jsou mimo jiné pouze: U střechy pouze nosnou konstrukci pod krytinu a střešní krytinu včetně klempířských částí. U základů ve sklepním prostoru pouze nosné a základové zdivo dle původní kolaudace. Izolace by si vždy platil a spravoval vlastník související jednotky. Dům byl původně bez izolací a fungoval bez závad. Izolace půdních prostor jsme
platili a tudíž považujeme za správné, aby druhý vlastník si provedl a spravoval své dodatečné izolace na vlastní náklady. Je ze zákona možné uvést toto rozdělení do prohlášení? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 1160 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb. , v platném znění) platí, že:
- společné jsou alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům bytových jednotek společně;
- společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, nebo věcné právo, jež vlastníkům jednotek zakládá právo mít na pozemku dům, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu; to platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání.

Problematika vymezení společných částí domu je konkretizována nařízením vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím (nař. č. 366/2013 Sb. , v platném znění), dle jehož § 5/1 písm. a) a b) jsou společnými částmi domu:
- vodorovné a svislé nosné konstrukce včetně základů domu, obvodové stěny domu,
- střecha včetně výplní výstupních otvorů, izolací, hromosvodů, lávek, dešťových žlabů a svodů venkovních či vnitřních.

Pro řešení Vámi popsaného případu je ještě vhodné upozornit na § 5/2 a 3 nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, který určuje, že:
- společnými částmi domu jsou vždy obvodové stěny prostorově ohraničující byt (i v případě, že jde o nenosné svislé konstrukce), dále všechny nosné svislé konstrukce uvnitř bytu, jako jsou zejména stěny, sloupy a pilíře, vždy s výjimkou povrchových úprav, jako jsou vnitřní omítky, malby a případné krytiny na stěnách, tapety, dřevěné či jiné obložení, kazetové stropy a podobné vnitřní obložení stěn nebo stropů, a dále konstrukce zabudovaných skříní ve stěnách;
- podlahy jsou společnými částmi domu, vyjma podlahových krytin v bytě a všeho, co je spojeno s položením či usazením a s funkcí příslušného druhu podlahových krytin, spolu s případnou kročejovou protihlukovou izolací a s tepelnou izolací, je-li součástí podlahové krytiny a nezasahuje do společných částí domu.

Shora uvedené lze shrnout tak, že občanský zákoník (resp. jej provádějící nařízení vlády) počítá s tím, že izolace je společnou částí domu. V případě střešní izolace je to uvedeno výslovně, v případě izolace sklepa to lze dovodit ze znění příslušných ustanovení nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.
Na tomto místě je však nezbytné připomenout, že ani ustanovení občanského zákoníku, ani ustanovení nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, nemají donucující charakter, tzn. že vymezení společných částí domu v těchto právních předpisech má povahu vyvratitelné právní domněnky. Od těchto ustanovení se tedy lze odchýlit (samozřejmě při zachování zásady, že společnou částí domu zůstanou ty jeho stavební části, které jsou podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky).
Dle § 1166/1 písm. b) bodu 2 občanského zákoníku se při rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám v prohlášení (které musí být výsledkem dohody spoluvlastníků domu) uvedou alespoň údaje o jednotce, zejména určení a popis společných částí se zřetelem k jejich stavební, technické nebo uživatelské povaze a s případným určením, které z nich jsou vyhrazeny k výlučnému užívání vlastníku určité jednotky.
Střešní a sklepní izolace tak může být v prohlášení spoluvlastníků domu:
1/ prohlášena za nikoli společnou část domu, nýbrž za součást každé jednotlivé jednotky (která s příslušnou částí izolace „sousedí“),
2/ prohlášena za společnou část domu, přičemž jednotlivé části izolace však budou vyhrazeny do výlučného užívání jednotlivých vlastníků jednotek (tuto variantu považuji s ohledem na stavebně-technický účel izolace, která je spíše společnou částí domu, za vhodnější)
V souvislosti s variantou ad 2/ připomínám, že:
- dle § 1175/2 občanského zákoníku je vlastník jednotky povinen udržovat svůj byt, jak to vyžaduje nezávadný stav a dobrý vzhled domu; to platí i o společných částech, které má vlastník jednotky vyhrazeny ve výlučném užívání;
- dle § 1180/1 občanského zákoníku nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech; slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že v budoucnu je možné prohlášení změnit, a to buď ve formě odstranění jeho vady (§ 1168 občanského zákoníku) či jeho změnou (§ 1169 občanského zákoníku).

RŮZNÉ-STAVBY
- Obec podmiňuje stavbu rodinného domu zpevněním obecní cesty za hranicí soukromého pozemku - může to chtít?
- Může obec vyžadovat zpevnění obecní cesty od občana (podmínka přidělení stavebního povolení)
- Podmínka k vydání stavebního povolení na dům: zpevnění obecní cesty na náklady občana
- Město podmiňuje stavbu rodinného domu zpevněním obecní cesty za hranicí soukromého pozemku - může to chtít?
- Může město vyžadovat zpevnění obecní cesty od občana (podmínka přidělení stavebního povolení)

Při projednávání stavebního povolení na stavbu rodinného domku na SÚ (stavebí úřad) nastal problém s příjezdovou komunikací. Stavební pozemek sousedí s cestou ve vlastnictví obce, v katastru je vedena jako ostatní komunikace a je využívána převážně zemědělskou technikou. Povrch této komunikace je prašný, nezpevněný a SÚ požaduje abych tuto komunikaci zpevnil, nejlépe zadláždil. Tato příjezdová komunikace navazuje na komunikaci, na které je bytová zástavba a její povrch je rovněž prašný a nezpevněný (tam jim to nevadí). Obec v současné době staví čictičku a vodovod, tak na komunikace nemá prosředky. Stavební úřad odmítá dát stavební povolení bez zpevněné příjezdové cesty.
Prosím o radu jak postupovat. Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 111/1 písm. c) stavebního zákona (zák. č. 183/2006 Sb. , v platném znění) platí, že stavební úřad je povinen přezkoumat podanou žádost o vydání stavebního povolení (a připojené podklady) z toho hlediska, zda stavbu lze podle nich provést, a ověří mimo jiné, zda je zajištěn příjezd ke stavbě.
Požadavek na zřízení příjezdové cesty k rodinnému domu je pak konkretizován v § 20/7 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb. , v platném znění), který stanoví, že ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby.
V zásadě lze tedy uzavřít, že požadavek stavebního úřadu je ve Vašem případě oprávněný (tzn. že má oporu v právní úpravě, jak uvedeno výše).
Jedním dechem je však nezbytné dodat, že tento požadavek není absolutní, tzn. že právní předpisy dovolují udělit z tohoto požadavku výjimku.
Konkrétně dle § 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území platí, že za splnění podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona je možné udělit žadateli výjimku mimo jiné i z požadavku dle § 20/7 této vyhlášky. Výjimka tedy může být udělena:
- z požadavku na to, aby byla příjezdová pozemní komunikace zpevněná,
- z požadavku na to, aby byla tato pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m,
- z požadavku na to, aby tato pozemní komunikace končila nejdále 50 m od stavby.

Aby Vám mohla být udělena výjimka z požadavku dle § 20/7 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, musí být splněny podmínky dle § 169 stavebního zákona, dle něhož platí, že:
- výjimku z obecných požadavků na výstavbu lze v jednotlivých odůvodněných případech povolit pouze z těch ustanovení prováděcího právního předpisu, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně umožňuje (což je ve Vašem případě splněno, jak uvedeno výše), a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby;
- řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu;
- o výjimce z obecných požadavků na využívání území při stanovení požadavků na vymezování pozemků a umisťování staveb na nich rozhoduje stavební úřad příslušný rozhodnout ve věci;
- řízení o výjimce se vede na žádost (tedy na Vaší žádost) buï samostatně, nebo může být spojeno s územním, stavebním nebo jiným řízením podle tohoto zákona; nemusí však být ukončeno společným správním aktem.

V současné chvíli Vám doporučuji podat u místně příslušného stavebního úřadu žádost o udělení výjimky z požadavku dle § 20/7 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, kterou můžete mimo jiné odůvodnit tak, že je-li předmětná nezpevněná příjezdová pozemní komunikace běžně využívána zemědělskou technikou, bude možné jí využít rovněž pro příjezd stavebních strojů a nákladních automobilů (stejně jako pro eventuální příjezd hasičských automobilů). V žádosti dále uveďte, že s ohledem na skutečnost, že stejná pozemní komunikace je využívána opodál vybudovanou bytovou zástavbou, jsou dle Vašeho názoru veškeré požadavky dle § 169 stavebního zákona splněny.
Nebude-li stavební úřad ochoten Vám výjimku udělit, můžete v této věci kontaktovat jemu nadřízený krajský stavební úřad (tzn. podat proti zamítavému rozhodnutí stavebního úřadu opravný prostředek).

RODINA-SJM
- Je možné dát do zástavy podíl SJM bez souhlasu exmanžela, exmanželky?
- Je možné zastavit podíl SJM bez souhlasu druhého z bývalých manželů?
- Je možné zastavit podíl SJM bez souhlasu exmanžela, exmanželky?
- Je možné zastavit nemovitost v SJM bez souhlasu bývalé manželky, manžela?
- Je možné dát do zástavy nemovitost v SJM bez souhlasu bývalého manžela, manželky?
- Smluvní zástava části SJM bez souhlasu a vědomí bývalého manžela, manželky
- Smluvní zástava části SJM bez souhlasu a vědomí exmanžela, exmanželky

Přítelkyně potřebuje půjčit částku na doplacení hypotéky, kterou má společně s bývalým manželem. V SJM mají dvě nemovitosti, z nichž jedna je zatížena touto hypotékou a druhá nemovitost je bez hypotéky. Obě nemovitosti jsou v SJM a soud dosud nerozhodl o vypořádání, přestože rozvod již nabyl právní moci a soud o SJM probíhá.
Sepsali jsme spolu smlouvu o zápůjčce. Smlouvu bych však měl rád zajištěnu zástavním právem na uvedených nemovitostech, s čímž přítelkyně souhlasí, ale polovinu uvedených nemovitostí vlastní i její bývalý manžel a vše je na katastru označeno, že je v SJM.
Lze napsat smlouvu, na základě které budou uvedené nemovitosti zatíženy zástavním právem na polovinu nemovitostí. Zda musím čekat, až nemovistosti přestanou být v SJM a budou v podílovém spoluvlastnictví nebo zda lze zatížit polovinu nemovitosti zástavním právem již nyní.
Ve všech vzorových zástavních smlouvách jsem našel, že se píše, že musí být "výhradní vlastník", tedy nevím, zda může spolumajitel 50% podílu či někdo, kdo to má v SJM, dát vůbec na nemovitost zástavní právo a jak. Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 736 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zanikne-li společné jmění manželů SJM (k čemuž dochází rozvodem), provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zaniklé společné jmění manželů není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění manželů přiměřeně.

Přestože tedy společné jmění Vaší přítelkyně a jejího bývalého manžela již zaniklo, je zapotřebí na jejich majetkové společenství (představované zaniklým a dosud nevypořádaným společným jměním manželů) aplikovat přiměřeně ta ustanovení občanského zákoníku, která upravují správu společného jmění manželů. V tomto ohledu je podstatným zejména § 714 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- v záležitostech týkajících se společného jmění manželů a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého;
- odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud;
- jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

Vzhledem k tomu, že zatížení nemovité věci zástavním právem bezpochyby není běžnou záležitostí, je pro zřízení zástavního práva zapotřebí souhlas obou manželů (v případě zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění manželů pak souhlas obou bývalých manželů).
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že Vaše přítelkyně není spoluvlastnicí předmětných nemovitých věcí se spoluvlastnickým podílem ve výši 50%, nýbrž Vaše přítelkyně je vlastnicí celých těchto nemovitých věcí, stejně jako její bývalý manžel (tzn. že Vaše přítelkyně je při výkonu svého vlastnického práva omezena stejným právem svého bývalého manžela, tento právní vztah se pak projevuje právě nutností souhlasu obou bývalých manželů, pokud jde o nikoli běžné záležitosti týkající se nemovité věci náležející do zaniklého společného jmění manželů).
Na podporu shora uvedeného lze odkázat na § 712 občanského zákoníku, dle něhož platí, že není-li stanoveno jinak, použijí se pro společné jmění manželů obdobně ustanovení občanského zákoníku o společnosti, popřípadě ustanovení o spoluvlastnictví. Těmito ustanoveními (která je možno použít obdobně) pak jsou:
- § 1132 občanského zákoníku, dle něhož platí, že k rozhodnutí, na jehož základě má být společná věc zatížena nebo její zatížení zrušeno, a k rozhodnutí, na jehož základě mají být práva spoluvlastníků omezena na dobu delší než deset let, je třeba souhlasu všech spoluvlastníků;
- § 2729/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že rozhodnutí o záležitostech společnosti se přijímají většinou hlasů; každý společník má jeden hlas;
- § 2730/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že žádný společník nesmí o své vůli podstatně měnit stav nebo účel společného majetku bez zřetele k výhodnosti takové změny.
I při analogickém použití shora citovaných ustanovení občanského zákoníku tedy nelze dojít k jinému závěru, než že pro zřízení zástavního práva k nemovité věci, která je součástí zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění manželů, je zapotřebí souhlas obou bývalých manželů.
Pokud by bylo zástavní právo k předmětným nemovitým věcem zřízeno bez souhlasu bývalého manžela Vaší přítelkyně, mohl by se soudně dovolat neplatnosti zástavní smlouvy.
Nebude-li možné se s bývalým manželem Vaší přítelkyně dohodnout na zřízení zástavního práva k předmětným nemovitým věcem, doporučuji Vám využít jiných zajišťovacích institutů, které občanský zákoník nabízí. Za tímto účelem můžete využít i služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Změna nepřetržitého provozu na dvousměnný provoz a dodatek pracovní smlouvy - odmítnutí podepsání zaměstnancem
- Přeřazení na jinou práci z důvodu nepodepsání dodatku k pracovní smlouvě - jak se bránit?
- Převedení na jinou práci a Zákoník práce
- Přeřazení na jinou práci a Zákoník práce
- Přeložení na jinou práci a Zákoník práce
- Převedení na jinou práci bez souhlasu pracovníka, zaměstnance - informace
- Přeřazení na jinou práci bez souhlasu pracovníka, zaměstnance - informace
- Přeložení na jinou práci bez souhlasu pracovníka, zaměstnance - informace

V zaměstnání mám smlouvu na nepřetržitý provoz. Nyní nastávají v práci změny a dali nám k podpisu dodatky pracovních smluv, kde se mění nepřetržitý provoz na provoz dvousměnný, dodatek obsahuje také doložku, že souhlasíme s přesčasy nad rámec zákona. Já a někteří kolegové jsme dodatek odmítli podepsat (ostatní bohužel neměli na výběr) a nyní nám "vyhrožují" že pokud nepodepíšeme, tak nás přeřadí na jinou práci. Zajímalo by mě jestli mě můžou přeřadit na jinou práci, kde se pracuje na dvousměnný provoz a já jediný bych tam vykonával jejich práci, ale s nepřetržitým provozem. Na pozici, na kterou mě chtějí přeřadit se pracuje od 06:30 - 17:10 (18:30 - 05:10) a já bych tam pracoval od 07:30 - 19:30 (19:30 - 07:30) a samozřejmě jejich přestávky neodpovídají přestávkám v nepřetržitém provozu. Jak se můžu v takové situaci bránit?
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývá, co má Váš zaměstnavatel na mysli „přeřazením“, neboť tento termín zákoník práce nezná. V tomto ohledu přichází do úvahy hned několik institutů zákoníku práce:

1/ Převedení na jinou práci:
Zákoník práce ve svém § 41 stanoví, kdy je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou práci (v odst. 1), a kdy tak učinit může (odst. 2). Dle znění dotazu však předpokládám, že ve Vašem případě nebyla splněna žádná z podmínek pro povinné převedení, ani pro převedení dle rozhodnutí zaměstnavatele.
Dle § 41/4 zákoníku práce dále platí, že zaměstnavatel může převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, než byla sjednána, jestliže to je třeba k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků, a to na nezbytně nutnou dobu. Opět však předpokládám, že tyto podmínky pro Vaše převedení na jinou práci nejsou naplněny.
Shora uvedené lze shrnout tak, že ve Vašem případě není s největší pravděpodobností možné, aby Vás zaměstnavatel bez Vašeho předchozího souhlasu převedl na jinou práci, neboť není splněna žádná z podmínek dle § 41 zákoníku práce.

2/ Přeložení:
Dle § 43 zákoníku práce platí, že:
- přeložit zaměstnance k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, je možné pouze s jeho souhlasem a v rámci zaměstnavatele, pokud to nezbytně vyžaduje jeho provozní potřeba;
- pracovní úkoly přeloženému zaměstnanci ukládá, jeho práci organizuje, řídí a kontroluje a pokyny mu k tomu účelu dává příslušný vedoucí zaměstnanec organizační složky (útvaru), na jejíž pracoviště byl zaměstnanec přeložen.
Přeložení do jiného místa, než jaké jste se zaměstnavatelem sjednal v pracovní smlouvě, je tedy možné pouze s Vaším předchozím souhlasem.

Pro převedení na jinou práci i pro přeložení pak společně platí, že odpadnou-li důvody, pro které byl zaměstnanec převeden na jinou práci nebo byl přeložen do jiného místa, než bylo sjednáno, nebo uplynula-li doba, na kterou byla tato změna sjednána, zaměstnavatel je povinen zařadit zaměstnance podle pracovní smlouvy, nedohodne-li se s ním na změně pracovní smlouvy (§ 44 zákoníku práce).

3/ „Přeřazení“ v rámci pracovní smlouvy:
Zaměstnavatel Vás však může „přeřadit“ i tak, že se tím nedostane do rozporu s uzavřenou pracovní smlouvou (a tudíž ani do rozporu se zákoníkem práce). V takovém případě je však nutné:
- aby Vás zaměstnavatel „přeřadil“ na pracoviště, které se svým umístěním shoduje s místem výkonu práce, které máte uvedeno v pracovní smlouvě (nachází se tedy např. ve stejném areálu a jde např. pouze o jinou výrobní halu apod.),
- abyste po „přeřazení“ vykonával práci, která je stejného druhu, jako máte sjednáno v pracovní smlouvě.

Pracujete-li tedy např. jako obráběč v jedné výrobní hale, může Vás zaměstnavatel „přeřadit“ do jiné výrobní haly (v rámci téhož areálu), kde budete pracovat opět jako obráběč. V takovém případě bude vše v pořádku. I v tomto případě je však samozřejmě nutné, abyste práci vykonával ve frekvenci, jak je sjednáno v pracovní smlouvě (tzn. v nepřetržitém provozu). V zásadě totiž platí, že je-li něco sjednáno v pracovní smlouvě, může to být změněno pouze na základě dohody zaměstnavatele a zaměstnance (ne tedy jednostranným rozhodnutím zaměstnavatele).
Bude-li po Vás zaměstnavatel požadovat, abyste vykonával práci v jiném místě, než je sjednáno v pracovní smlouvě, práci jiného druhu či v jiné frekvenci, než jak stanoví pracovní smlouva, přičemž s tím nebudete souhlasit, doporučuji Vám kontaktovat v této věci místně příslušný oblastní inspektorát práce: http://www.suip.cz/
který může u Vašeho zaměstnavatele provést kontrolu a případně mu uložit pokutu.

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění na: https://portal.gov.cz/app/zakony/

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Prodej výrobků z potravinářského silikonu na území ČR - zákony, předpisy EU

Plánuji prodávat v ČR výrobky z potravinářského silikonu, se kterými přijdou do kontaktu děti (budou je moci kousat), ale nemohu je označit jako hračku (vždy musí být použity jen pod dozorem dospělého). Podle vyhlášky č. 84/2001 Sb. se bude jednat o "výrobky pro děti do tří let". Je nějaké nařízení (směrnice, …) EU, které pokrývá požadavky české vyhlášky č. 84/2001 Sb. ? Výrobce již zboží na evropském trhu prodává a nevím, jestli česká legislativa je v tomto směru přísnější, nebo jestli si vystačím s evropským právem. Děkuji, Alena Bouchalová

ODPOVĚĎ:
V první řadě upozorňuji, že vyhláška o hygienických požadavcích na hračky a výrobky pro děti ve věku do 3 let je prováděcím právním předpisem zákona o ochraně veřejného zdraví (konkrétně je tato vyhláška vydána dle § 108 zákona o ochraně veřejného zdraví).
Dle § 100d zákona o ochraně veřejného zdraví platí, že pokud prováděcí právní předpisy vydané podle § 108 tohoto zákona (tedy i vyhláška o hygienických požadavcích na hračky a výrobky pro děti ve věku do 3 let) stanoví požadavky, které nepřejímají požadavky stanovené příslušnými předpisy Evropské unie, neuplatní se tyto požadavky na výrobky, které byly vyrobeny anebo uvedeny na trh v některém členském státě Evropské unie nebo mají původ v některém ze států Evropského sdružení volného obchodu, které jsou současně smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, za předpokladu, že takový výrobek odpovídá:
a/ technickým předpisům, které jsou pro výrobu nebo uvedení na trh, popřípadě pro používání tohoto výrobku v některém z těchto států závazné,
b/ technickým normám nebo pravidlům správné výrobní praxe, které jsou vydány národním normalizačním orgánem nebo subjektem jemu na roveň postaveným, v souladu s právními předpisy a požadavky státu, který je smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, nebo
c/ mezinárodním technickým normám, oprávněně používaným v některém z těchto států, nebo tradičním či inovačním výrobním postupům používaným v některém z těchto států v souladu s jeho právními předpisy, pro které existuje dostatečně podrobná technická dokumentace zajišťující, že tento výrobek může být pro daný účel použití posouzen, v případě potřeby i na základě doplňujících (nikoliv shodných) zkoušek výrobku,
pokud tyto technické předpisy, technické normy, pravidla správné praxe nebo postupy zaručují míru ochrany veřejného zdraví odpovídající míře této ochrany v České republice.

Co se týče právní úpravy technických a bezpečnostních parametrů hraček na evropské úrovni, lze odkázat zejména na tyto:
- směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES o všeobecné bezpečnosti výrobků,
- směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček,
- směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/112/ES.

Tato oblast byla v minulosti upravena směrnicí Rady 88/378/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se bezpečnosti hraček, která však již pozbyla platnosti.
Pro získání dalších informací k evropské úpravě technických a bezpečnostních parametrů hraček Vám doporučuji kontaktovat rovněž Ministerstvo zdravotnictví: http://www.mzcr.cz/

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 84/2001 Sb. , o hygienických požadavcích na hračky a výrobky pro děti ve věku do 3 let
zákon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Jak napadnout výpověď o obchodním zastoupení
- Jak se bránit proti výpovědi o obchodním zastoupení

Obdržela jsem výpověď o obchodním zastoupení, kterou lze vypovědět bez udání důvodu s dvouměsíční výpovědní lhůtou. Výpověď mi dala osoba zastupující společnost na základě nepravdivého obvinění z rozvracení regionu, kterou jí vedení společnosti na základě těchto nepravdivých informací schválilo. Lze tuto výpověď napadnout či se proti ní nějakým způsobem odvolat? Děkuji, Martina.

ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel jasně nevyplývá, zda a/ jste byla nepravdivě obviněna zástupcem obchodní společnosti, který Vám následně dal i výpověď smlouvy o obchodním zastoupení, nebo b/ zda jste byla nepravdivě obviněna třetí osobou, přičemž na základě tohoto nepravdivého obvinění Vám byla zástupcem obchodní společnosti dána výpověď smlouvy o obchodním zastoupení. Ve své odpovědi budu vycházet z předpokladu ad a/ výše.
V první řadě Vám lze doporučit obrátit se na vedení obchodní společnosti s dopisem, v němž se pokusíte vše vysvětlit a uvést na pravou míru. Pokud výpovědní doba dosud neuběhla, bude možné, aby obchodní společnost tuto výpověď stáhla. Jeden podepsaný stejnopis dopisu si ponechte, druhý doručte obchodní společnosti prokazatelným způsobem (tzn. doporučeně s dodejkou).
Bude-li s Vámi smluvní spolupráce skutečně ukončena výpovědí, bude pro Váš další postup důležité, zda budete schopna prokázat, že výpověď smlouvy o obchodním zastoupení Vám byla dána pouze na základě nepravdivého obvinění (tzn. že nepravdivé obvinění bylo jedinou příčinou ukončení spolupráce ze strany obchodní společnosti). Současně bude zapotřebí, abyste byla schopna prokázat, že obvinění je skutečně nepravdivé.

V obecné rovině dle § 6 občanského zákoníku platí, že:
- každý má povinnost jednat v právním styku poctivě;
- nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu;
- nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

Pokud na Vaší straně vznikne v důsledku ukončení spolupráce s obchodní společností škoda (např. ve formě ušlého zisku apod.), bude možné uvažovat o vzniku odpovědnosti za tuto škodu na straně toho, kdo Vás nepravdivě obvinil. Dle § 2909 občanského zákoníku totiž platí, že škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů (což je nepochybně i úmyslné nepravdivé obvinění), je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného. V tomto ohledu by však bylo nutné, abyste byla schopna prokázat: a/ vznik škody na Vaší straně a její výši, b/ skutečnost, že obvinění bylo nepravdivé a c/ skutečnost, že nepravdivé obvinění bylo příčinou ukončení Vaší spolupráce s obchodní společností výpovědí smlouvy o obchodním zastoupení.
Vyloučena pak není ani odpovědnost toho, kdo Vás nepravdivě obvinil, za újmu způsobenou dotčením Vašich osobnostních práv. Tato újma může být odčiněna jak omluvou, tak i peněžním zadostiučiněním.
Rozhodnete-li se podniknout proti tomu, kdo Vás nepravdivě obvinil, nějaké právní kroky (zejména zaslání předžalobní výzvy, popř. podání žaloby k soudu), doporučuji Vám advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
Nelze rovněž vyloučit, že jste se stala obětí trestného činu pomluvy. Tohoto trestného činu se dle § 184/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, přičemž za spáchání tohoto trestného činu může být uložen trest odnětí svobody až na jeden rok. V tomto ohledu proto můžete na toho, kdo o Vás rozšířil nepravdivé obvinění, jehož důsledkem bylo vypovězení smlouvy o obchodním zastoupení, podat trestní oznámení.

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/

OBČAN-BYDLENÍ
- Nefunkční kotel v nájemním bytě - nárok na úhradu rozdílu cen elektrického přímotopu a kotle který nefunguje
- Oprava v nájemním bytě - náhrada za ztracený čas nájemníka, nájemce (nemohl chodit do práce a vydělávat peníze)

12/2014 jsem si pronajala byt. Ukázalo se že plynový kotel je nefunkční. Zimu jsme prodělali s nefunkčním kotlem, mám 5 letého syna. Vytápěla sem elektrickým přímotopem, ztrátu mi pronajímatel odmítl uhradit.
Teď kotel opravují. Pořád si musím kůli tomu brát volno a zaměstnavatelovi se to nelíbí. Nemůžu sa zúčastnit provize plynového kotla kterú naplánovala právni kancelář zastupujíci majitele, ale nevadí mi když proběhne návštěva bytu a revize bez moji přítomnosti. Právní kancelář se vyhrožuje že budu platit revizi sama jestli nebudu přítomna nebo nezabezpečím někoho z mé strany. Já ale nikoho nemám.
- Mohu požadovat po pronajímateli náhradu rozdílu za topení elektřina vs. nefunkční plynový kotel?
- Mohu požadovat kompenzaci za to, že musím být přítomna u opravy plynového kotle a tím pádem nemohu v práci vydělávat peníze?
Děkuji, Irena

ODPOVĚĎ:
Bez znalostí nájemní smlouvy a také rozsahu prováděných oprav nelze podat jednoznačnou odpověd.
Opravy etážového plynového kotle se řadí mezi tzv. drobné opravy, nicméně toto vmezení je limitováno též finanční částkou. Domnívám se však, že ve Vašem případě nepůjde o drobnou opravu, ke které by byl povinen nájemce, tudíž jí byl povinen provést pronajímatel (uvádíte, že si kvůli opravám musíte pořád brát volno, tudíž opravy asi trvají delší dobu a tak se zřejmě nejednalo o drobnou opravu. Navíc z Vašeho dotazu vyplývá, že pronajímatel tuto pravu hradí, a tudíž je povinen ji provést).
Jestliže pronajímatel takovou vadu v přiměřené době neodstraní, mohla jste vadu odstranit na náklady pronajímatele. To jste neučinila, takže můžete požadovat slevu z nájemného (podle § 2265 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník).
Podle § 2210 OZ dále platí, že ukáže-li se během nájmu potřeba provést nezbytnou opravu věci, kterou nelze odložit na dobu po skončení nájmu, musí ji nájemce strpět, i když mu provedení opravy způsobí obtíže nebo omezí užívání věci.
Trvá-li oprava vzhledem k době nájmu dobu nepřiměřeně dlouhou nebo ztěžuje-li oprava užívání věci nad míru obvyklou, má nájemce právo na slevu z nájemného podle doby opravy a jejího rozsahu.
Z výše uvedeného vyplývá, že jste povinna opravu umožnit. Na slevu z nájemného máte nárok jen tehdy, pokud trvá oprava nepřiměřeně dlouho. Nárok na náhradu mzdy Vám však nepřísluší.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Duplicitní vlastnictví pozemku díky chybě státu - jak stanovit jen jednoho majitele pozemku?

Předmětný problém se netýká přímo mne ale mé švagrové Elišky Moravcové. V roce 1972 si s manželem zakoupili od obce (cestou ONV Pardubice) pozemek na stavbu rodinného domu, zaplatili požadovanou cenu, pozemek jim byl zapsán v geodézii, dále proběhlo územní a stavební řízení a následně postavili rodinný domek který by zaměřen a zanesen do evidence nemovitostí. Když bratr zemřel proběhlo dědické řízení a pozemek včetně domu byl napsán na jeho manželku. Při digitalizaci katastru se zjistilo, že 218m2 zasahuje do pozemku který vlastní jiná osoba na základě darovací smlouvy, v praxi to konkrétně znamená, že pracovníci ONV nevykoupili na základě geom. plánu celý pozemek, pravděpodobně peníze dostala majitelka sousedního pozemku. Je tedy jednoznačně vina státu (ONV) který vykoupení řádně neprovedl a přesto pozemek na stavbu prodal Nyní vzniklo tedy duplicitní vlastnictví a na dohodu to nevypadá
bez finančního vyrovnání, co dělat, švagrová za tu chybu nemůže a proč by platila za to co si již koupila v roce 1972 od obce (ONV)
Děkuji, Marek

ODPOVĚĎ:
V případě duplicitního vlastnictví pozemku, které se nedaří odstranit dohodou, je de facto jedinou možností podání žaloby k soudu. V tomto případě se bude jednat o tzv. určovací žalobu (tzn. žalobu na určení vlastnického práva) dle § 80 Občanského soudního řádu.
Přestože na internetu je možné narazit na nejrůznější vzory žalob (s kolísající kvalitou), včetně žaloby určovací, doporučuji Vaší švagrové v této věci v každém případě využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz
V této souvislosti je nezbytné si uvědomit, že příprava žaloby sama o sobě představuje pouze jeden z kroků soudního sporu, kterému by mělo předcházet posouzení šancí na úspěch (s ohledem na dostupné důkazní materiály, právní zhodnocení skutkového stavu apod.), a po kterém zejména následuje soudní řízení (v celé své složitosti), které bývá pro člověka neznalého pravidel občanského soudního řízení poněkud nepřehledné. Z důvodu minimalizace starostí a získání objektivního pohledu na procesní šance Vaší švagrové proto doporučuji advokáta vyhledat.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pouze připomínám, že duplicitní vlastnictví je v současné době řešeno v § 24 katastrálního zákona, který umožňuje zanést do katastru nemovitostí tzv. poznámku spornosti (upozorňující každého na to, že v případě konkrétního pozemku probíhá soudní spor). V rámci staré právní úpravy pak bylo duplicitní vlastnictví upraveno v § 45/3 staré katastrální vyhlášky.
Co se týče možnosti Vaší švagrové domáhat se po státu náhrady škody, je možné počínání ONV označit za nesprávný úřední postup. Neboť k zakoupení předmětného pozemku došlo již v roce 1972, přičemž z dotazu nevyplývá, kdy se Vaše švagrová dozvěděla o duplicitě vlastnictví části pozemku, zmíním minulou i současnou právní úpravu:
1/ Současná právní úprava:
Dle § 13 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
Jelikož ONV již zanikly, bylo by v této souvislosti nezbytné kontaktovat Ministerstvo financí, které jedná za stát v případech, kdy není možné určit příslušný odpovědný úřad (§ 6/3 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem).
Problém v případě Vaší švagrové představuje § 36 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, dle něhož se odpovědnost podle tohoto zákona vztahuje na škodu způsobenou až ode dne účinnosti tohoto zákona nesprávným úředním postupem. Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nabyl účinnosti dne 15. 5. 1998. Odpovědnost za škodu způsobenou přede dnem účinnosti tohoto zákona nesprávným úředním postupem se řídí dosavadními právními předpisy.
I pokud by pak byl zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem na případ Vaší švagrové aplikovatelný, byl by její nárok na náhradu škody s největší pravděpodobností již promlčen. Dle § 32/1 a 2 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem totiž platí, že:
- nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá;
- nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda.

2/ Minulá právní úprava:
Odpovědnost státu za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem byla dříve upravena v zákoně o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem (účinný od 1. 7. 1969).
Dle § 18/1 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem odpovídal stát za škodu způsobenou v rámci plnění úkolů státních orgánů a orgánů společenské organizace nesprávným úředním postupem těch, kteří tyto úkoly plní.
Dle § 27 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem se odpovědnost podle tohoto zákona vztahuje na náhradu škody způsobené po datu účinnosti tohoto zákona nesprávným úředním postupem. Na případ Vaší švagrové se tedy s největší pravděpodobností vztahuje tento právní předpis.

Dle § 22/1 a 2 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem pak platilo, že:
- právo na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě;
- nejpozději se toto právo promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda.
Šanci Vaší švagrové na případný úspěch při vymáhání náhrady škody po státu proto hodnotím jako poměrně malou (byť je pravdou, že pro učinění konkrétnějšího závěru by bylo nutné znát více podrobností).

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
vyhláška č. 26/2007 Sb. , kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb. , o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb. , o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška)
zákon č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád)
zákon č. 58/1969 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) : https://portal.gov.cz/app/zakony/

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Obchodní společnost nenechala dokončit účetní účetnictví, udělala revizi účetnictví a přefakturovala náklady účetní - jak se bránit?
- Neoprávněná reklamace účetnictví, účetních služeb - jak se bránit?

Jsem účetní OSVČ. Od 4/2015 jsem vedla účto s. r. o. , která mi jej nestandartním způsobem (ráno zavolali a odpoledne chtěli mít doklady připravené), odebrala na konci měsíce 8/2015. Naše smlouva obsahovala vedení účta a odměnu. Nedostalo se mi dost času na kontrolu a řádné ukončení účta. S. r. o. si nechala provést ve věci "revizi účetnictví" u účetní kanceláře, u které zůstává i nadále. Fakturu od kanceláře mi přefakturovala ve věci "chybné účtování". Má s. r. o. na toto jednání právo? Pozn. : při předání úč. dokladů jsem neustále požadovala kontakt na novou účetní kancelář, abych mohla s nimi spolupracovat a požádat o čas na ukončení účetnictví. Kontakt mi byl zaslán v 10/2015, tedy pozdě. Fakturu, kterou jsem s jinými kopiemi e-mailů převzala od s. r. o. , jsem v 10/2015 s. r. o. vrátila, s nesouhlasem. Děkuji, Zdenka

ODPOVĚĎ:
Vykazuje-li Vámi vedené účetnictví nedostatky, je s. r. o. , jako objednatel služeb, oprávněna uplatnit proti Vám některé z práv z vad poskytovaných služeb. Těmito právy jsou zejména právo na opravu vedeného účetnictví (tedy odstranění chyb) a právo na poskytnutí přiměřené slevy ze sjednané odměny (která by odpovídala rozsahu chyb v účetnictví).
Pokud by na straně s. r. o. vznikla v důsledku chyb v účetnictví majetková újma (škoda), bylo by možné uvažovat o Vaší odpovědnosti za tuto škodu (§ 2913 občanského zákoníku). Dle znění dotazu (zejména s ohledem na včasné odhalení chyb v účetnictví) však předpokládám, že v tomto případě k žádné škodě nedošlo.
Zadala-li si s. r. o. revizi účetnictví, není oprávněna po Vás náklady této revize požadovat (resp. Vám cenu této revize přefakturovat). V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že provedením revize došlo toliko k odhalení chyb v účetnictví, právo na úhradu této revize však není právem z vad poskytnutého plnění (pokud samozřejmě není ve Vámi uzavřené smlouvě stanoveno něco jiného). Cena revize pak nepředstavuje ani škodu na straně s. r. o. , která by přímo souvisela s chybami v účetnictví.
Co se týče nestandardního postupu s. r. o. , v jehož důsledku Vám nebyl poskytnut dostatečný čas pro provedení kontroly účetnictví, jedná se samozřejmě o podstatnou okolnost, v jejímž důsledku může Vaše odpovědnost za chyby v účetnictví zaniknout. V tomto ohledu je podstatné, zda byla spolupráce smluvních stran ve Vámi uzavřené smlouvě nějak podrobněji upravena. Pokud nikoli, bude zapotřebí vycházet z obvyklého postupu smluvních stran při externím vedení účetnictví, tzn. zohlednit lhůty, které jsou pro vedení účetnictví a jeho kontrolu běžně stanovovány.
Domníváte-li se, že při poskytnutí běžné lhůty pro vedení a kontrolu účetnictví byste se chyb nedopustila, lze Vám doporučit fakturu s. r. o. neproplácet a vyčkat jejího dalšího postupu (tzn. bude-li po Vás úhrada faktury vymáhána soudní cestou). V tomto ohledu je zároveň podstatné, aby Vám (a později případně i soudu) byla existence chyb v účetnictví prokázána. Bude-li na Vás ze strany s. r. o. skutečně podána žaloba k soudu, doporučuji Vám advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Rozdělení spoluvlastnictví lesa - informace
- Zrušení spoluvlastnictví lesa - informace
- Jak zrušit spoluvlastnictví lesa - informace
- Je povinnost spoluvlastníka spoluvlastnit podíl nemovitosti?
- Existuje povinnost spolumajitele spoluvlastnit podíl nemovitosti?
- Zrušení spoluvlastnictví nemovitosti - práva spoluvlastníka, spolumajitele na vynětí ze spoluvlastnictví
- Zrušení spoluvlastnictví nemovitosti - informace
- Zrušení spoluvlastnictví nemovitosti - postup, návod
- Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví lesa - práva spoluvlastníka, spolumajitele na vynětí ze spoluvlastnictví
- Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví lesa - informace
- Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví lesa - postup, návod

Po rodičích jsem zdědila podíly v lese a na polích. Členové těchto podílů jsou vedeny pod Spolekem XY. Nelíbí se mi jaké jsou podmínky ve Spolku a chci z toho odejít. Dotaz: Může mi soud vyměřit mé podíly na jednotlivých pozemcích, pokud ano co proto můžu udělat a nebo je jiná cesta jak vyměřit podíly, abych se mohla o své pozemky starat sama bez dalších podílníků.
Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu jasně nevyplývá, co máte na mysli spolkem, který se o předmětné zemědělské a lesní pozemky stará. Ke správě společné věci (např. tedy pozemku) jsou oprávněni všichni spoluvlastníci, aniž by za tímto účelem bylo nutné zakládat spolek. Pokud jste navíc spoluvlastnické podíly na předmětných pozemcích zdědila, nemůžete být nucena stát se členkou spolku (účast ve spolku je vždy dobrovolná, jak vyplývá z § 215/1 občanského zákoníku). Neboť však není existence spolku pro zodpovězení Vašeho dotazu klíčová, nebudu se tímto aspektem dále zabývat.
Je-li každý z předmětných pozemků vlastněn alespoň třemi spoluvlastníky, přičemž kromě Vás chtějí všichni spoluvlastnictví pozemků zachovat, nabízí se Vám možnost požádat o Vaše oddělení ze spoluvlastnictví. Dle § 1140 občanského zákoníku platí, že:
- nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat;
- každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví (ve Vašem případě se zrušení spoluvlastnictví jeví jako nevhodné, jste-li jedinou spoluvlastnicí, která již ve spoluvlastnictví nechce zůstat, využít lze proto oddělení ze spoluvlastnictví) ;
- o oddělení ze spoluvlastnictví však nelze žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
V současné chvíli Vám proto lze doporučit požádat ostatní spoluvlastníky o Vaše oddělení ze spoluvlastnictví (s tím, že by došlo k rozdělení spoluvlastněných pozemků tak, aby Vám připadla taková část, která odpovídá velikosti Vašeho podílu, přičemž zbytek by zůstal ve spoluvlastnictví současných spoluvlastníků). O Vaší žádosti by spoluvlastníci rozhodovali dvoutřetinovou většinou, neboť fyzické rozdělení společné věci je bezpochyby významnou záležitostí týkající se společné věci, jak určuje § 1129/1 občanského zákoníku).
Nebude-li Vaší žádosti vyhověno, bude možné, abyste se v této věci obrátila na soud. Za tímto účelem Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
Vaše oddělení ze spoluvlastnictví nebude možné, pokud o ně požádáte v nevhodnou dobu (např. v době po osetí či v době sklizně), nebo pokud by Vaše oddělení představovalo újmu byť i jednoho ze spoluvlastníků.
Jelikož společnou věcí jsou ve Vašem případě zemědělské a lesní pozemky, upozorňuji dále na určitou limitaci rozdělení těchto pozemků, jak jí zakotvuje § 1142 občanského zákoníku:
- jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné;
- zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu; to neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit.

Pokud se se zbývajícími spoluvlastníky na Vašem oddělení ze spoluvlastnictví nedohodnete a bude nutné podat v této věci žalobu k soudu, upozorňuji dále na § 1144 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- věc soud nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota;
- rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

Některý ze zbývajících spoluvlastníků by se mohl proti Vašemu oddělení ze spoluvlastnictví bránit žalobou dle § 1157 občanského zákoníku, tzn. že by mohl žalovat na odklad oddělení ze spoluvlastnictví. Důvodem pro takovou žalobu může být buď zabránění majetkové ztrátě nebo zabránění vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka. Tímto způsobem může být Vašemu oddělení ze spoluvlastnictví zabráněno nejdéle na dva roky.
Máte-li zájem o fyzické oddělení té části společných pozemků, která odpovídá velikosti Vašeho spoluvlastnického podílu, upozorňuji na to, že bude zapotřebí získat od místně příslušného stavebního úřadu územní rozhodnutí o dělení pozemků (pro jehož vydání je zapotřebí oddělovanou část pozemků geometricky zaměřit). Po nabytí právní moci tohoto územního rozhodnutí bude dále zapotřebí zapsat nově vzniklý pozemek do katastru nemovitostí. Nelze samozřejmě vyloučit, že v rámci územního řízení (o vydání územního rozhodnutí o dělení pozemků) nebude věc komplikována požadavky stavebního úřadu (např. vzhledem k navrhovanému tvaru, velikosti či přístupnosti nového pozemku), popř. ze strany orgánu státní správy lesů.

Právní předpisy zmiňované v odpovědi: zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spoluvlastník prodal polovinu domu bez souhlasu a vědomí spolumajitele - jak se bránit?
- Spoluvlastník prodal polovinu domu bez souhlasu a vědomí spolumajitele - existuje povinnost nabídnout podíl nejdříve spoluvlastníkovi?
- Prodej spoluvlastnického podílu nemovitosti - je nutný souhlas spoluvlasntíka, spolumajitele?

Po dědictví jsme vlastnili od 5/2009 se sestrou každý 1/2 rodinného domu se zahradou. Já zde mám trvalé bydliště celý život, sestra nikoliv, žije 25 let v zahraničí. Celý zdevastovaný dům rekonstruuji od začátku sám s manželkou, o celý dům pečuji celoročně sám a zachránil jsem jej od znehodnocení a zpustošení a zhodnotil jej o zhruba 1,2 mil. korun. Sestra přispěla jen minimálně v roce 2010, pak již nikdy, dům navštěvuje sporadicky, má však všechny klíče a objekt je jí k využívání celou dobu k dispozici celý. Na zhruba 600 000, - mám doklady, ke všemu ale existují svědci a pořizované fotografie. Veškerá měřidla jsou vedena pouze na moje jméno. V domě kvůli stálým opravám nebydlím, ale poslední 3 roky od 12/2012 jsem ve 2 místnostech zřídil obchod s oblečením pro veřejnost.
Sestra se dostala do finančních problémů a svoji 1/2 domu bez mého vědomí prodala za cenu mne neznámou, aniž by odprodej nabídla mne. V katastru se objevil nový majitel na konci 9/2015, který mě kontaktoval, ať si podíl od něj za 1 400 000, - Kč odkoupím (cca polovina odhadní ceny). Vyhrožuje mi, že buď si koupím 1/2 já od něj, nebo on ode mne, jinak že mi začne dělat problémy a "zničí mě ve městě". Odkoupení si nemohu dovolit a zároveň nemám zájem svoji polovinu prodat.
Nikdy nedošlo k žádnému rozdělení objektu a toto rozdělení je i nereálné.

Mé dotazy:
- Mohu si obchod uzamykat přes noc, když nevím, kdo všechno má nyní klíče od domu? Jsem ochoten sem kdykoliv nového majitele pustit k nahlédnutí.
- Mohu nějak uplatnit svoje práva vůči novému majiteli, když jde evidentně z jeho strany jen o obchodní transakci a finanční spekulaci, možná i podvod?
- Je reálná žaloba o zrušení spoluvlastnictví v můj prospěch?
- Je reálné, že soud rozhodne v náš prospěch s vyplacením nového majitele za cenu, za kterou dům od sestry odkoupil + případně jeho právní výdaje? Tedy, abych se dostal na cenu nižší než on požaduje s odkazem na nevhodnou dobu požadavku = zaběhnutý obchod, moje veškeré úsilí, špatný léčený zdravotní stav…?
- Mohu žalovat zpětně sestru za neoprávněné obohacení a za jednání proti dobrým mravům?
- Respektive, je něco, co mi od nového majitele hrozí kvůli jeho právům?
Je mi 52 let, sestře 46 let a novému majiteli 39. Děkují manželé Novákovi

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, to předkupní právo druhého spoluvlastníka bylo zrušeno s účinností nového občanského zákoníku k 1.1.2014. Tudíž každý vlastník si může se svým podílem disponovat bez omezení. Je poměrně zvláštní, že sestra nepožádala nejdříve Vás s možností odprodeje. Mohl jste si na dům vzít hypotéku a její podíl odkoupit, nicméně to už je nyní pasé.
V současnosti zbývají pouze dvě alternativy - buď se s novým majitelem podílu dohodnout na prodeji, a nebo podat návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Soud v takovém případě preferuje rozdělení věci, je-li to možné. To se provádí např. u pozemků, a nebo v domech, kde lze vymezit bytové jednotky. Vy byste však návrh musel formulovat na přikázání za přiměřenou náhradu. S podáním návrhu bych rozhodně využil služeb právníka, aby bylo vše jasně a zřetelně zformulováno. Ta smlouva nového vlastníka podílu leží na katastru nemovitostí ve sbírce listin, tudíž by bylo možno tuto jistě získat, popř. navrhnout soudu, aby si ji od katastru nemovtistí v řízení vyžádal.
Pokud se jedná o náklady na nemovitost, tak platí, že by se oba spoluvlastníci měli na těchto podílet dle svých podílů, není-li ujednáno něco jiného. Tyto náklady by bylo možno požadovat, nicméně pozor na promlčení, které bylo dle staré úpravy 2 roky, dle nové 3 roky.

OBČAN-VALSTNICTVÍ
- Spolumajitel dělá stavební úpravy na nemovitosti bez souhlasu spoluvlastníka, spolumajitele - je to v pořádku?
- Je nutný souhlas spoluvlastníka s pronájmem a stavebními úpravami nemovitosti (rodinného domu, resp. ubytovny)?
- Spoluvlastník pronajímá celou nemovitost - promlčení bezdůvodného obohacení u dalšího spolumajitele, spoluvlastníka
- Promlčení, promlčecí doba vydání nájmu spoluvlastníkovi - spolumajitel pronajímá celou nemovitost bez souhlasu spoluvlastníka

2011 jsem odešla od manžela. Děti byli svěřeny do mé péče, zažádala jsem o vypořádání SJM. S manželem nemáme pouze vypořádanou nemovitost, která je pořád v SJM. Nemovitost od počátku nabytí slouží k pronájmu jako ubytovna, v katastru je vedena jako rodinný dům. Příjmy se daní jako příjmy z pronájmu. Manžel mi již před mým odchodem ze společné domácnosti vzal od nemovitosti klíče, znemožňoval mi přístup do nemovitosti, když jsem tam jednou proti jeho vůli přišla i s mým tehdy 2,5letým synem, surově mě napadl, byla přizvána Policie.
Do 2013 si manžel veškeré příjmy z nemovitosti ponechávál, 04/2013 mi navrhl, že mi bude vyplácet 1/3 z čistého zisku, tj. po zaplacení veškerých nákladů a dvě třetiny si ponechá, za to, že se o to stará. Byl to jeho první vstřícný krok, učinil ho dobrovolně. Já jsem s tím síce nesouhlasila ale byla jsem ráda aspoň za něco, než abych nedostávala vůbec nic.
Záhy jsem pochopila, proč se tak stalo, manžel nastoupil do práce do Nemecka a věděl, že mému přístupu na "ubytovnu" již nezabrání, protože bude v zahraničí. Já jsem toho samozrřejmě využila a nemovitost několikrát navštívila, Opsala jsem si jména všech, který tam v daný okamžik bydleli a zapsala i čísla osobních dokladů s datemem od kdy tam bydlí a kolik platí. Zjistila jsem, že manžel přiznává pouze část přijmů, zbytek který vybere v hotovosti nedaní. Částka, kterou mi vyplácel a vyplácí vůbec neodpovídá 1/3 čistého zisku, natož 1/2 na kterou mám jako spoluvlastník právo.
V součastnosti je ubytovna plně obsazená, dokonce manžel začal bez mého vědomí přistavovat další pokoje, v součastnosti tam probíhají dokončovací práce. Vše bez mého vědomí a svolení. Mohu požadovat na manželovi doplacení zisku z hospodaření (promlčení kdy? ) s nemovitostí a od kdy a zda může on bez mého vědomí nemovitost pronajímat konkrétním lidem, aniž by mně na to upozornil. Může provádět stavební úpravy bez mého svolení. Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Samozřejmě máte nárok na polovinu výnosu z ubytovny, jelikož jste stále spoluvlastnicí nemovtiosti (příp. ji máte v SJM, zde to nelze přesně určit, jelikož neznám bližší skutečnosti).
Ohledně promlčení je pak zcela zásadní, zda jste s manželem rozvedení či nikoliv. Pokud jste stále manželé, pak můžete nárokovat polovinu zisku již od počátku jeho "podnikání", protože mezi manželi ani nepočíná běžet promlčecí doba. Pokud již nejste manželé, počala promlčecí doba běžet od rozvodu manželství. Promlčecí doba činí 3 roky.
Stavební úpravy bez Vašeho svolení provádět nesmí.
Vzhledem k tomu, že vztah mei Vámi a manželem je poněkud problematický Vám doporučuji, abyste se obrátila na advokáta, který jednak přezkoumá i další potřebné dokumenty, příp. zjistí další rozhodné skutečnosti a pomůže Vám s uplatněním Vašich práv. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz Je otázkou zda nebude do budoucna vhodné uvažovat o příp. vypořádání SJM (pokud jste ještě manželé), příp. vypořádání spoluvlastniství (pokud již nejste manželé).

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Pojišťovna viníka označila havárii jako totální škodu, může poškozený žádat opravu auta, automobilu?
- Totální škoda (totálka) při autonehodě - může poškozený přesto žádat opravu auta, automobilu, vozidla?

Bourala jsem auto, viník nejsem. Pojištovna viníka odhadla mé auto před bouračkou na 290.000,-, servis odhadl opravu na 208.000., -.
Pojištovna viníka rozhodla o totální likvidaci a vyplatila mi cenu mezi vrakem a autem před havárií, tedy 143.000,-. Jde o postup, který je pro pojišťovnu finančně výhodný. Je to takto správné, nebo mohu trvat na opravě auta? Rozdíl částek proplatí ten, kdo škodu způsobil?
Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Pokud pojišťovna již pojistnou událost vypořádala, pak je samozřejmě možno trvat na svém nároku, nicméně pojišťovna již žádnou částku nevyplatí, tudíž nezbývá, než případnou zbývající část žalovat u soudu.
Druhou možnost je, že byste žalovala o rozdíl škůdce, který škodu způsobil, tak jak uvádíte.

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Prohra u soudu pro opakované nedostavení se advokáta k soudu (obstrukce) - má smysl dovolání k Nejvyššímu soudu?
- Prohra u soudu pro opakované nedostavení se právníka k soudu (obstrukce) - má smysl dovolání k Nejvyššímu soudu?
- Prohra u soudu pro opakovanou absenci advokáta u soudu - pomůže žaloba na obnovu řízení?

Po ukončení výhradní smlouvy o zprostředkování prodeje bytu s realitní kanceláří v 9/2011 jsme tento byt nakonec sami prodali v 1/2012. Následně nás realitní kancelář oslovila s požadavkem na zaplacení provize. Na radu svého advokáta jsme odmítli a poté nás RK zažalovala o provizi a smluvní pokutu. Pověřili jsme téhož právního zástupce plnou mocí k zastupování. Když bylo soudem nařízeno jednání, vždy se omluvil s vysvětlením pro nás, že vše je v pořádku a tak se to dělá. Následně jsme byli odsouzení pro zmeškání k zaplacení nároku protistrany. Úspěšně jsme se odvolali. Na další jednání nařízené okr. soudem se náš advokát opět omluvil s žádostí o odročení, ovšem soud omluvu neuznal a vynesl rozsudek ve věci samé, kde opět vyhověl protistraně v plném rozsahu. Následně jsme se dozvěděli, že 3 dny po rozsudku byl náš advokát vyškrtnut z ČAK a podali jsme tedy odvolání sami. Jednání odvolacího soudu jsme se zúčastnili sami, ovšem krajský soud rozsudek okresního soudu potvrdil. Rozsudek odvolacího soudu nám ještě nebyl doručen.
Ačkoliv jsme v právu, díky postupu našeho advokáta jsme vůbec neměli možnost se bránit. Pouze ve vyjádření k žalobě bylo uvedeno, že nárok neuznáváme, že jsme se již smlouvou necítili vázáni a toto doložíme. Žalující strana soudu zamlčela, že smlouva byla řádně ukončena a soud pracoval se smlouvou jako se smlouvou, která stále "běží". Náš advokát se omlouval ze zdravotních důvodů. Otázky: 1. Je nějaká šance oddálit nutnost zaplacení až bude rozsudek doručen?
2. Postup našeho advokáta byl vyhodnocen jako obstrukce, jak vidíte možnost úspěchu s dovoláním? 3. Případně, pokud je možné podat žalobu na obnovu řízení, jak vidíte šanci, že řízení bude obnoveno? 4. Co byste nám v této situaci radili? Děkuji a přeji pěkný den. Petra Slavíčková

ODPOVĚĎ:
Tvrdit a dokazovat rozhodné skutečnosti je nutné především před soudem prvního stupně, následně je pak omezená možnost. Dovolací řízení je už jen o právním posouzení věci, o což v této věci nejde - jde čistě o prokázání skutkových věcí ohledně předmětné smlouvy.
Doručený rozsudek odvolacího soudu je pravomocný, tudíž je třeba ve lhůtě (zpravidla 3 dnů) plnit. Následně se pak stává exekučním titulem. Oddálit nutnost zaplacení si moc neumím představit, jedině v součinnosti s žalobcem.
Žaloba na obnovu řízení připadá do úvahy pouze tehdy, jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny účastník nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo též odvolacím soudem. Dle mého názoru se nelze vymlouvat na to, že právní zástupce byl trouba a potřebné podklady nepředložil, z jednotlivých jednání se omlouval a následně byl dokonce vyškrtnut z ČAK.
Situace by spíše volala po uplatnění nároku na náhradu škody proti advokátovi, jenže ten už teď nebude ani pojištěn a vymáhání dle jeho chování asi nebude jednoduché, musela by se podat nová žaloba apod. Zkusil bych možná oslovit s případem ČAK, aby Vám poradili, neboť jim daný případ rozhodně dobré jméno nedělá. V době, kdy vykonával ty úkony a byl zapsán v komoře (což je otázkou? ), musel být ze zákona jako advokát pojištěn, proto by bylo třeba co nejdříve zjistit, kde (u jaké pojišťovny) nárok zkusit uplatnit z titulu náhrady škody.
Ve věci samé již velké šance nevidím, ale neznám samozřejmě odůvodnění rozsudku, zda by nebylo z nějakého důvodu možné podat dovolání pro nesprávné právní posouzení, ale pokud byl potvrzen rozsudek pro zmeškání, nebude asi co napadat. S případnou další analýzou rozsudku ke zvážení dalších kroků by bylo nutné se obrátit na nového advokáta.

OBČAN-EXEKUCE
- Makléřská firma přestala vyplácet provizi finančnímu poradci kvůli exekuci - jak se má poradce bránit?
- Exekuce na provizi finančního poradce - makléřská firma přestala úplně vyplácet odměnu poradci, co dělat?

Dlouhé roky jsem na IČO pracoval jako finanční poradce - sjednávání pojistných smluv. Potkal jsem však podvodníka a dostal jsem se do dluhů. Do makléřské firmy, pro kterou jsem pracoval, došel exekuční příkaz (vizte příloha) na cca 1 200 000, - Kč s tím, že z mých provizí mi mají být dále vypláceny pouze 3/5 a exekutorovi 2/5 (nepřednostní pohledávka). Firma se k tomu však postavila tak, že mi okamžitě a bez pardónu přestala jakékoli zálohové provize vyplácet s tím, že jelikož hrozí storna smluv, mi budou vyplaceny až provize zasloužené. To znamená nejdříve po dvou letech (vizte příloha - oznámení). To, že jsem z čista jasna přišel o práci a tedy i o příjem mi definitivně zlomilo vaz. Přitom kdyby se firma držela znění exekučního titulu, měl jsem možnost to celé zvládnout. Takto mi popadaly veškeré úvěry, leasing na BMW, . a zůstali mi pouze dluhy ve výši cca. 5.000.000 Kč. Firma mi ale nyní odmítá proplatit i provize zasloužené. Zdůvodňuje to tím, že jsem o peníze včas písemně nepožádal (viz příloha - obchodní podmínky bod 2.5.2) a tudíž došlo k promlčení a propadnutí pohledávky.
Pravdou je, že jsem o vyúčtování konta včas požádal pouze ústně a vzhledem k tomu, že se dlouho nic nedělo, jsem požádal i písemně. Bohužel již pozdě. Já ale celou dobu vycházel z toho, že vzhledem k exekučnímu titulu, má firma po skončení storno období povinnost vyúčtování provést a prostředky z provizního účtu rozdělit ve výše uvedeném poměru mezi mne a exekutora. Tedy, že oficiální exekuční titul je minimálně roven mé písemné žádosti. V tomto mne utvrdil i dokument od firmy, viz příloha, kde se píše, že mi provize budou vyplaceny a o žádné nutnosti žádat se tam nepíše. Firma si však celé mé provizní konto přivlastnila. Nic nevyplatil mně, ani exekutorovi se zdůvodněním, že jelikož jsem včas písemně nepožádal, žádná pohledávka vůbec nevznikla, a tudíž jí nemohli rozdělit a proplatit a pohledávka proto zanikla a propadla ve prospěch firmy.
Má makléřská společnost právo se takto zachovat, ať se již jedná o náhlé ukončení vyplácení zálohových provizí, tak také nevyplacení
zasloužených provizí? Co mám nyní udělat a jak se mohu bránit? Počítá se promlčecí doba od data ukončení spolupráce, nebo až od doby kdy jsem mohl požádat? (2 roky od ukončení spolupráce) Je právně v pořádku, že mne nikdo neinformoval o časovém horizontu, ve kterém je možno požádat? Ani ve smlouvě, ani v žádných jiných dokumentech o tom nikde není ani zmíňka. Firma tvrdí, že je to v pořádku, že se to řídí zákonem a upozorňovat na to nemají povinnost. Velice děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Podklady, které jste zaslal jsou neúplné. Další práva a povinnosti stran jsou zřejmě uvedeny ve smlouvě o obchodním zastoupení. Bez těchto informací a kompletních obchodních podmínek není možné na dotaz odpovědět.
Z Vámi zaslaných informací je pouze zřejmé, že makléřská společnost byla oprávněna pozdržet platby provizí až do doby, než uplyne storno lhůta.
V bodě 2.5.2 není uvedeno, že by pohledávka obchodního zástupce zanikala, ale není uvedena ani splatnost provizí.
Z předložených informací nelze učinit relevantní závěr. Proto Vám doporučuji vyhledat advokáta, který Vám pomůže zjistit, zda se proti jednání makléřské společnosti můžete nějak bránit. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz Docela dost advokátů poskytuje též služby zdarma lidem, kteří nemají finanční prostředky na zapalcení odměny advokáta. Rovněž by Vám mohla pomoct též advokátní komora (tyto informace uvádím vzhledem uvedené exekuci).

OBČAN-BYDLENÍ
- Ubytování dle ubytovací smlouvy - může ubytovaný nechat přespat u sebe kamaráda, kamarádku, známé?
- Ubytovací smlouva a přespání kamaráda v bytě - je to dle zákona přípustné
- Zákaz přespávání osob neuvedených v ubytovací smlouvě - informace
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Přespání osob neuvedených v ubytovací smlouvě - bezdůvodné obohacení
- Přespání osob v ubytovně neuvedených v ubytovací smlouvě - bezdůvodné obohacení
- Bezdůvodné obohacení při přespání osob v ubytovně

Vlastním dvougenerační rodinný dům, který je kolaudovaný jako objekt k bydlení. V patře jsem ubytoval dvě studentky a s každou uzavřel ubytovací smlouvu podle ustanovení § 2326 NOZ. Smlouva je uzavřena na dobu určitou 9 měsíců. Vzorem mi byla ubytovací smlouva na koleje VUT. Předmětem smlouvy je poskytnutí k přechodnému ubytování jedno lůžko včetně jeho základního vybavení v obytném prostoru s dispozicí 2+kk. Cílem bylo vymezit ubytování pouze pro tyto dvě osoby. Ve smlouvě je uvedeno, že ubytovaný není oprávněn přenechat svá práva, vyplývající z této smlouvy, jiné osobě. Dále pak ubytovaný není oprávněn ubytovat další osobu. Porušují smlouvu, když nechávají přepsat své přítele? Pokud ne, jaký smluvní vztah a jaká podmínka vymezí přespávání pouze osob se smlouvou?
Děkuji, Mirek.

ODPOVĚĎ:
Dle § 2326 občanského zákoníku se smlouvou o ubytování ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému ubytování v zařízení k tomu určeném. Tímto zařízením může být pouze zařízení, které bylo stavebním úřadem v kolaudačním rozhodnutí určeno k poskytování ubytování. Těmito zařízeními jsou primárně stavby ubytovacího zařízení, které se dle § 2 písm. c) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území člení do kategorií:
- hotel
- motel
- penzion
- ostatní ubytovací zařízení (např. ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalov/y)

Ubytování na základě smlouvy o ubytování však může být poskytováno rovněž v objektech pro individuální rekreaci (chalupy, chaty) nebo v bytových či rodinných domech (což je i Váš případ).
V tomto ohledu ještě připomínám, že dle § 2235/2 občanského zákoníku platí, že ustanovení občanského zákoníku o nájmu bytu nebo domu se nepoužijí, přenechává-li pronajímatel nájemci byt nebo dům (resp. část domu) k rekreaci nebo jinému zjevně krátkodobému účelu. Je tedy důležité, aby z uzavřené smlouvy (má-li se jednat o smlouvu o ubytování) vždy jednoznačně vyplývalo, že jejím předmětem je poskytnutí přechodného a krátkodobého ubytování (což je, jak usuzuji z dotazu, ve Vašem případě splněno).
Odpověď na Váš dotaz lze nalézt v úvodních ustanoveních občanského zákoníku o ubytovací smlouvě:
- dle § 2326 občanského zákoníku platí, že smlouvou o ubytování se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé;
- dle § 2327/1 občanského zákoníku platí, že ubytovaný má právo užívat prostor vyhrazený mu k ubytování, jakož i společné prostory ubytovacího zařízení a využívat služby s ubytováním spojené.
Ze shora uvedeného vyplývá, že na základě smlouvy o ubytování je k užívání ubytovacího prostoru (stejně jako prostor společných) a k využívání služeb s ubytováním spojených oprávněn výhradně ubytovaný, což ostatně vyplývá i z Vámi citované pasáže smlouvy o ubytování: „… ubytovaný není oprávněn ubytovat další osobu … “.
Pro podporu tohoto argumentu lze poukázat na § 2272/1 občanského zákoníku, dle něhož má nájemce bytu nebo domu právo přijímat ve své domácnosti kohokoli. Přijme-li nájemce nového člena své domácnosti, oznámí zvýšení počtu osob žijících v bytě bez zbytečného odkladu pronajímateli. Je-li tedy právo nájemce přijímat v jím obývaném bytě či domě výslovně zakotveno pouze v případě smlouvy o nájmu bytu nebo domu, přičemž obdobné oprávnění ubytovaného není v případě smlouvy o ubytování v občanském zákoníku uvedeno, lze z této skutečnosti dovodit, že zákonodárce měl v úmyslu vymezit v tomto ohledu mezi nájmem bytu nebo domu a přechodným ubytováním rozdíl (tzn. že nájemce bytu nebo domu je oprávněn přijímat do své domácnosti v zásadě kohokoli, zatímco ubytovanému toto právo nesvědčí).
Shora popsaný rozdíl mezi právy nájemce bytu nebo domu a právy ubytovaného je dán účelem a předpokládanou délkou těchto smluvních vztahů. Zatímco účelem nájmu bytu nebo domu je uspokojování bytových potřeb (tzn. potřeby dlouhodobého bydlení), které odůvodňuje přijímání třetích osob do domácnosti nájemce (nelze si totiž představit dlouhodobé bydlení bez možnosti bydlet tímto způsobem s osobami nájemci blízkými), je účelem ubytování uspokojení potřeby krátkodobého bydlení (tzn. na přechodnou dobu, zatímco je bytová potřeba ubytovaného zajištěna na jiném místě, zpravidla v místě jeho trvalého pobytu), které neodůvodňuje zakládání domácnosti a přijímání třetích osob do takové domácnosti.
Pokud tedy ve Vašem případě studentky nechávají v ubytovacím prostoru přespávat i třetí osoby, porušují tím své povinnosti z ubytovací smlouvy. Tato skutečnost může (po splnění dalších podmínek) vést i k ukončení ubytování. Dle § 2331 občanského zákoníku totiž platí, že ubytovatel může před uplynutím ujednané doby smlouvu vypovědět bez výpovědní doby, porušuje-li ubytovaný i přes výstrahu hrubě své povinnosti ze smlouvy, anebo dobré mravy.
Na straně třetích osob, které ve Vašem domě se studentkami přespávají, pak vzniká bezdůvodné obohacení, neboť je jim poskytnuta ubytovací služba (bez existující smlouvy o ubytování), za kterou nic nehradí. Dle § 2991 občanského zákoníku platí, že bezdůvodně se obohatí mimo jiné ten, kdo získá majetkový prospěch a/ plněním bez právního důvodu, nebo b/ protiprávním užitím cizí hodnoty. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. V tomto ohledu proto můžete po třetích osobách vrácení bezdůvodného obohacení vymáhat. V tomto případě bude bezdůvodné obohacení představovat cenu ubytování za 1 den (za každý den, kdy byl Váš dům těmito osobami protiprávně užíván).
Chcete-li v budoucnu předejít nežádoucímu užívání Vašeho domu třetími osobami, můžete do smlouvy o ubytování vtělit výslovný zákaz přespávání třetích osob v ubytovacím prostoru (přestože toto ustanovení je ve Vaší smlouvě o ubytování de facto již obsaženo, je proto možné toto ustanovení pouze rozvést).

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Pouštění hudby zaměstnancům ve výrobní hale a poplatky OSA, INTEGRAM, DILIA

Vedení závodu uvažuje o možnosti pouštět reprodukovanou hudbu ve výrobních prostorách. Kromě zaměstnanců sem nemá nikdo přístup. Je prosím nutné přihlásit se k platbám za veřejnou produkci organizacím OSA, INTERGRAM, ev. DILIA? Neuvažuje se o rozhlasové stanici, ale o skladbách na USB, který se bude přehrávat v nekonečné smyčce. Jakým způsoben by měl být playlist nahrán? Je možné stáhnout např. z netu, použít soukromé nahrávky zamců…… nebo je nutné zakoupit a zkopírovat originální zvukové nosiče? Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Nutnost uzavřít smlouvu s kolektivním správcem autorských práv:
V tomto ohledu je podstatnou otázka, zda lze pouštění reprodukované hudby zaměstnancům ve výrobních halách, kam nemají přístup třetí osoby, kvalifikovat jako sdělování díla veřejnosti (dle § 12/4 písm. f) a § 18 autorského zákona).
Pojem „veřejnost“ není bohužel vymezen žádným českým ani evropským právním předpisem (z oblasti práv duševního vlastnictví), přičemž ani mezinárodní smlouvy nedávají v tomto ohledu žádné vodítko. Z tohoto důvodu hraje při vymezování pojmu veřejnost klíčovou roli judikatura soudů, zejména pak judikatura Evropského soudního dvora.
Pojem veřejnosti se obvykle vymezuje jako individuálně neurčený okruh osob, který je však s přihlédnutím ke konkrétnímu způsobu užití díla možné interpretovat rovněž jako okruh osob individuálně určených.
Evropský soudní dvůr dospěl ve své rozhodovací praxi k názoru, že podstatnou roli hraje v této souvislosti i počet osob, kterým je dílo zpřístupňováno (za veřejnost lze totiž označit až větší počet osob). Důležitá je dále i skutečnost, zda je dílo sdělováno okruhu individuálně určených osob, nebo zda se okruh osob, kterým je dílo sdělováno, mění. Podstatný je i účel sdělování díla, tzn. má-li být sdělováním díla podpořena výdělečná činnost (např. pro navození příjemnější atmosféry, která mimo jiné přispěje k tomu, že zákazníci/klienti vyhledají poskytovanou službu znovu).
Přehledné shrnutí této problematiky (včetně odkazu na judikaturu Evropského soudního dvora) naleznete zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/vymezeni-pojmu-sdelovani-dila-verejnosti-v-souvislosti-s-posouzenim-uziti-autorskeho-dila-99385.html
Na Váš dotaz proto neexistuje jednoznačná odpověď. S ohledem na skutečnost, že reprodukovaná hudba bude ve Vámi popsaném případě pouštěna zaměstnancům (tedy uzavřenému okruhu individuálně určených osob) ve výrobních halách, kam nemá přístup žádná třetí osoba, zastávám názor, že nepůjde o sdělování díla veřejnosti a nebude nutné kontaktovat v této souvislosti příslušného kolektivního správce autorských práv.

2/ Pořízení nahrávek:
V tomto ohledu Vám doporučuji používat pouze legálně získanou hudbu, tzn. legálně získané nahrávky hudby zaměstnanců (kteří tyto nahrávky zapůjčí svému zaměstnavateli), nebo hudbu ze zakoupených originálních nosičů. Vyloučit nelze samozřejmě ani použití hudby stažené z internetu, v tomto ohledu je však nutné věnovat zvýšenou pozornost tomu, aby se jednalo o legální zdroj stahované hudby.

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/

OBČAN-BYDLENÍ
- Zloděj způsobil škodu v nájemním bytě - zaplatí škodu nájemce nebo pronajímatel?
- Poškození dveří zlodějem v pronajatém nájemním bytě - kdo uhradí škodu? Nájemce (nájemník) nebo pronajímatel?
- Oprava zlodějem poškozených dveří v nájemním bytě - kdo platí opravu? (pronajímatel nebo nájemce, nájemník? )

10/2015 se nám do pronajatého bytu vloupal zloděj pričemž poškodil vstupní dveře. Avokátní kancelář zstupující majitele bytu/pronajímatele, nám je nechce spravit, tvrdí že je musíme spravit my na naše náklady a náhradu škody vymáhat od pachatele. Ve smlouvě máme ale stanoveno že opravy nad 500 Kč hradí pronajímatel a oprava by stála určitě víc. Dveře jsou moc poškozené, nedají se zabouchnout a jsou rozbité, vylétávají z nich třísky. Co máme prosím dělat? Ďekuji, Jana Závodská

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je klíčové znění nájemní smlouvy, neboť dohoda smluvních stran má v zásadě vždy přednost před ustanoveními zákona (jak vyplývá z § 1/2 občanského zákoníku).
Obsahuje-li Vámi uzavřená nájemní smlouva pouze ujednání: „Opravy nad 500 Kč hradí pronajímatel. “, přičemž žádné další ustanovení se opravám bytu a jejich úhradě nevěnují, je k opravě poškozených dveří bytu povinen skutečně pronajímatel (samozřejmě za podmínky, že tato oprava bude dražší než 500 Kč, což předpokládám).

Přestože ujednání smluvních stran má přednost před zněním zákona, budu se níže věnovat i právní úpravě oprav bytu a jejich hrazení, která může ve Vašem případě posloužit pro posílení Vaší argumentace.

Dle § 2257 občanského zákoníku platí, že:
- pronajímatel je povinen udržovat po dobu nájmu byt ve stavu způsobilém k užívání;
- nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.

Občanský zákoník (ani žádný z prováděcích právních předpisů) bohužel blíže nestanoví, co se rozumí pojmem „drobné opravy související s užíváním bytu“. Z tohoto důvodu se odborná veřejnost kloní v současné době k názoru, že pro vymezení tohoto pojmu je použitelné nařízení vlády č. 258/1995 Sb. , které provádělo starý Občanský zákoník (a společně se starým Občanským zákoníkem bylo k 1. 1. 2014 zrušeno).
K závěru o použitelnosti nařízení vlády č. 258/1995 Sb. , a to i přes jeho zrušení, se v jednom ze svých výkladových stanovisek (konkrétně ve stanovisku č. 15) kloní i Expertní skupina Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti, když uvádí, že:
„Nebudou-li mít strany po 1. lednu 2014 výslovně upraveno ve smlouvě o nájmu bytu, co se rozumí běžnou údržbou a drobnými opravami, je možné, s ohledem na absenci podrobného vymezení těchto pojmů v novém občanském zákoníku, i nadále vycházet z dosavadní právní praxe, založené nařízením vlády č. 258/1995 Sb. , kterým se provádí starý Občanský zákoník. “
Co se rozumí pojmem „drobné opravy bytu“ bylo v nařízení vlády č. 258/1995 Sb. stanoveno v jeho § 5, dle něhož mimo jiné platilo, že:
- za drobné opravy se považují opravy bytu a jeho vnitřního vybavení, pokud je toto vybavení součástí bytu a je ve vlastnictví pronajímatele, a to podle věcného vymezení nebo podle výše nákladu;
- podle věcného vymezení se za drobné opravy považují mimo jiné a/ opravy jednotlivých částí oken a dveří a jejich součástí a b/ výměny zámků, kování, klik, rolet a žaluzií;
- podle výše nákladu se za drobné opravy považují další opravy bytu a jeho vybavení a výměny součástí jednotlivých předmětů tohoto vybavení, jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne částku 500, - Kč;
- provádí-li se na téže věci několik oprav, které spolu souvisejí a časově na sebe navazují, je rozhodující součet nákladů na související opravy;
- náklady na dopravu a jiné náklady spojené s opravou, pokud jsou uvedeny v daňovém dokladu o provedení opravy, se do nákladů na tuto opravu nezapočítávají, jsou však součástí ročního limitu podle následující odrážky;
- součet nákladů za drobné opravy nesmí přesáhnout částku 70, - Kč/m2 podlahové plochy bytu za kalendářní rok, včetně nákladů na dopravu a jiných nákladů spojených s opravou, pokud jsou uvedeny v daňovém dokladu o provedení opravy.

I pokud by tedy Vámi uzavřená nájemní smlouva neobsahovala předmětné ustanovení, a bylo by tudíž nutné se řídit občanským zákoníkem (přičemž pomocně by bylo využito nařízení vlády č. 258/1995 Sb. , přestože je již zrušené), nebylo by možné dojít k jinému závěru, než že celková oprava vstupních dveří bytu, která je dražší než 500, - Kč, není drobnou opravou bytu a k jejímu provedení a úhradě je tudíž povinen pronajímatel.

Co se týče postupu při zjištění poškození bytu, je vhodné poukázat na tato ustanovení občanského zákoníku:
- § 2264/1, dle něhož platí, že zjistí-li nájemce v bytě poškození nebo vadu, které je třeba bez prodlení odstranit, oznámí to ihned pronajímateli; jinou vadu nebo poškození, které brání obvyklému bydlení, oznámí nájemce pronajímateli bez zbytečného odkladu;
- § 2265/1, dle něhož je pronajímatel povinen odstranit poškození nebo vadu bytu v přiměřené době poté, co mu nájemce poškození nebo vadu oznámil;
- § 2265/2, dle něhož platí, že neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu a řádně, může poškození nebo vadu odstranit nájemce a žádat náhradu odůvodněných nákladů, popřípadě slevu z nájemného;
- § 2266, dle něhož platí, že neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu ani v dodatečné lhůtě a poškození nebo vada byly způsobeny okolnostmi, za které nájemce neodpovídá, má nájemce právo vypovědět nájem bez výpovědní doby, představuje-li prodlení pronajímatele při odstranění poškození nebo vady nebo samo poškození nebo vada hrubé porušení povinností pronajímatele.

V současné chvíli Vám lze doporučit:
- obrátit se na pronajímatele s písemnou výzvou k bezodkladnému odstranění poškození bytu, a to opravou vstupních dveří (přičemž v této výzvě trvejte na znění nájemní smlouvy, která jasně stanoví, že tuto opravu je povinen hradit pronajímatel), k provedení opravy stanovte pronajímateli přiměřenou lhůtu a upozorněte ho, že v případě neprovedení opravy provedete tuto opravu sami, přičemž náklady opravy budete požadovat po pronajímateli, jeden podepsaný stejnopis výzvy si ponechte, druhý doručte pronajímateli prokazatelným způsobem (tzn. doporučeně s dodejkou) ;
- neprovede-li pronajímatel opravu vstupních dveří ve lhůtě dle Vaší výzvy, můžete tuto opravu provést sami a takto vynaložené náklady po pronajímateli požadovat (opět ve formě písemné výzvy, v níž uvedete číslo svého bankovního účtu, doložíte výši ceny opravy – ideálně kopií daňového dokladu s podrobným rozpisem provedených prací a opět stanovíte pronajímateli přiměřenou lhůtu k provedení platby),
- cenu provedených prací můžete po pronajímateli požadovat i ve formě snížení nájemného, záleží na Vaší úvaze;
- neuhradí-li Vám pronajímatel cenu opravy dveří ve Vámi stanovené lhůtě, nezbude Vám, než mu zaslat tzv. předžalobní výzvu a následně se s žalobou obrátit na místně příslušný okresní soud, pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 258/1995 Sb. , kterým se provádí občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou nařízení vlády č. 258/1995 Sb.) : https://portal.gov.cz/app/zakony/

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Zneplatnění restituce z roku 1991 - informace, postup

1991 prebehla reštitúcia nášho rodinného majetku v Čechách. Brat A jeden z reštitujúcich členov rodiny, reštituoval majetok svojích dvoch bratov B a C bez ich súhlasu. V tom čase boli bratia B a C kanadskí občania bez českého občianstva, dnes české občianstvo majú. Je možné v súčasnosti spochybniť reštitúciu z roku 1991, respektíve vyhlásiť za neplatnú? Múžu si bratia B a C uplatniť nárok na svoj podiel na majetku, teda prerozdeliť reštituovaný podiel brata A rovným dielom medzi bratov A, B a C?
Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Proběhla-li Vámi zmiňovaná restituce v roce 1991, předpokládám, že se tak stalo dle zákona o půdě, který nabyl účinnosti dne 24. 6. 1991. Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, do jaké skupiny oprávněných osob dle § 4/1 a 2 zákona o půdě Vámi zmiňovaní bratři náleží.
Jelikož bratři B a C svůj restituční nárok neuplatnili (přestože jsou, jak předpokládám, oprávněnými osobami dle § 4 zákona o půdě), bude nutné aplikovat § 21 zákona o půdě, dle něhož platí, že je-li oprávněných osob více (tedy tři bratři) a nárok na vydání věci uplatní jen některá z nich (pouze bratr A), vydá se jí věc celá.
Z § 21 zákona o půdě tak vyplývá, že podíl na předmětném majetku (ke kterému svědčil bratrům B a C restituční nárok) přirostl k podílu bratra A, který svůj restituční nárok včas a řádně uplatnil. V takovém případě nevyplývá bratrům B a C ze zákona o půdě žádný nárok na vyrovnání či náhradu.
Pokud by však bratři B a C svůj restituční nárok uplatnili nyní a zároveň tím dodrželi lhůtu dle § 13 zákona o půdě, byli by následně oprávněni se obrátit na soud s žalobou (proti bratrovi A), v níž by požadovali poskytnutí příslušných spoluvlastnických podílů na předmětném majetku či vyplacení odpovídající náhrady.
Otázku ne/dodržení lhůty dle § 13 zákona o půdě (tzn. zda mohou bratři B a C ještě dnes podat restituční žádost včas) Vám (pro tento konkrétní případ) doporučuji konzultovat se Státním pozemkovým úřadem (který se restitucemi nemovitého majetku zabývá) :
http://www.spucr.cz/

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 229/1991 Sb. , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zvýšení výživného u otce v insolvenci, oddlužení, osobním bankrotu, schváleném insolvenčním řízení
OBČAN-DLUHY
- Insolvence a zvýšení výživného, alimentů

Já, 22 let, studuji vysokou školu. 19.6.2015 podán návrh na zahájení řízení o zvýšení výživného na zletilé dítě. 24.9.2015 řízení přerušeno z důvodu zjištění úpadku otce - soud povolil řešení úpadku formou oddlužení. "Odůvodnění: … Pohledávku žalobkyně lze uplatnit přihláškou v uvedeném insolvenčním řízení." Insolvenční správce mi sdělil, že "zvýšení výživného s insolvencí nemá nic společného".
8.10.2015 jsem navrhla pokračovat v řízení o zvýšení výživného. 15.10.2015 návrh soudem zamítnut opět s tím, že:
"Soud podání žalobkyně na pokračování řízení zamítl, neboť dle § 169 odst. 1 písm. e) a odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. pohledávka na výživném, která vznikla do rozhodnutí o úpadku se uspokojí v rámci insolvenčního řízení. Žalobkyně podala návrh k soudu 19.6.15, soud dospěl k závěru, že nárok na výživné od doby podání žaloby se uspokojuje v rámci insolvenčního řízení, neboť oddlužení bylo povoleno až 24.9.15".
2.11.2015 podáno odvolání proti zamítnutí. Jak a kde mám uplatnit svůj nárok, když trvám na zvýšení výživného a obě instituce si takto jen přehazují pravomoci. Prosím o vysvětlení a radu pro postup.
Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Přerušení soudního řízení nastává na základě § §140a zákona č. 182/2006 Sb. , insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů ("IZ").
Podle § 169 odst. 1 písm. e), odst. 2 tohoto ustanovní a § 203 IZ platí, že pohledávky na výživném ze zákona jsou pohledávkami postanými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Tyto pohledávky se nepřihlašují, nýbrž je nutné je uplatnit přímo proti osobě s dispozičním oprávněním (což bude pravděpodobně otec - v závislosti na tom, v jaké formě bude oddlužení probíhat) a tato osoba je povinna uspokojit tyto pohledávky kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení. Insolvenční správce Vám tak neuvedl pravdu.
Musíte tak svou pohledávku uplatnit žalobou proti osobě s dispozičním oprávněním (otec, nebo ins. správce v závislosti na formě oddlužení). Toto řízení nebude přerušeno a příp. rozhodnutí lze vykonat i exekučně. Za tímto účelem Vám doporučuji obrátit se na advokáta. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

FINANCE-DANĚ
- Zaplacení daně z převodu nemovitosti - majitel neměl zapsané trvalé bydliště
- Zaplacení daně z převodu nemovitosti - majitel neměl zapsaný trvalý pobyt
- Zaplacení daně z převodu nemovitosti při prodeji před uplynutím 5 let od získání nemovitosti

Chtěl bych se zeptat jak je to s placením daně z příjmu při koupi nemovitosti. Matka (důchodce) zakoupila v dubnu 2011 nemovitost v dražbě přes aukční portál. V srpnu 2011 byla nemovitost zaplacena a v září byla sepsaná smlouva. Smlouvu měl na starosti insolvenční správce, jelikož nemovitost byla zabavena předchozímu majiteli z důvodu dluhů. Ve smlouvě ale udělal nějaké chyby, tak v listopadu téhož roku byla sepsaná smlouva nová a došlo k zapsání nemovitosti do katastru a zaplacení daně z převodu nemovitosti. Matka ale nemovitost nikdy nevyužívala a nyní se rozhodla ji prodat. Já se dočetl, že když neměla v nemovitosti nahlášené trv. bydliště bude muset platit daň z příjmu pokud nemovitost prodá do 5 let od koupi. Chtěl bych se zeptat kdy jí vyprší ona 5ti letá lhůta. Jestli je to v den příklepu (kupováno přes internetový portál a v archívu se již nic o nemovitosti nenachází a potvrzení o
příklepu nemá) nebo v den zaplacení nebo v den sepsání smlouvy nebo v den zapsání do katastru nemovitostí. Děkuji, Honza

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, běh lhůty pro osvobození od daně z příjmů se počítá od data zapsání do katastru nemovitostí. To je rozhodné datum pro to, kdy jste platným vlastníkem. Příjem z prodeje nemovitosti bude osvobozen od daně z příjmů, pokud se uskuteční nejdříve v prosinci 2016. Pozor na to, že případná smlouva o smlouvě budoucí sepsaná před tímto datem lhůtu pro osvobození porušuje.

OBČAN-BYDLENÍ
- SVJ chce po nájemci nebytového prostoru zaplatit za nespotřebovanou teplou vodu - důvod: standardní účetní jednotka s režiemi SVJ
- Vyúčtování teplé vody nebytového prostoru dle vyhlášky 372/2001 § 5

Vyúčtování spotřeby vody v nebytovém prostoru (za rok 2014), který mám jako podnikající fyzická osoba pronajatý od společenství vlastníků (standardní panelák) : nebytový prostor mám od 07/2014 a nespotřebovala jsem tam téměř žádnou vodu. Vyúčtování 2014 obsahovalo položku "vodné, stočné", které odpovídalo naší nízké spotřebě (0,9 m3 za 60Kč). Dále pak položku "ohřev užitkové vody", která byla na první pohled vysoká a neodpovídala spotřebě vody (730 Kč). Tuto vysokou položku mi SVJ zdůvodnilo vyhláškou 372/2001, §5. Údajně jsem standardní účetní jednotkou a platím tak i to, co spadá do celkové režie SVJ.
Je to v pořádku, že při pronájmu nebytového prostoru platím tak, jako bych měla v objektu byt? Může základní složka vyúčtování o tolik navýšit, když je spotřební tak nízká? Děkuji, Beáta

ODPOVĚĎ:
Podle § 1 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. , o službách spojených s užíváním bytů platí, že je-li v domě s byty nebytový prostor, vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se bytů přiměřeně i na tento nebytový prostor. Jinak řečeno nebytový prostor se v takovém případě považuje za byt a platí pro něj stejná pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii, na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele (tedy vhlyáška č. 372/2001 Sb.).
Podle § 5 odst. 2 vyhlášky č. 372/2001 Sb. , platí, že náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů.
Konkrétní výši částky nemohu zhodnotit, nicméně pokud SVJ rozúčtovalo výše uvedené náklady v případě nebytového prostoru tak, jako by šlo o byt, postupovalo dle zákona.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Výpověď smlouvy o obchodním zastoupení - od kdy běží výpovědní lhůta? (datum doručení nebo datum vystavení výpovědi?

Obdržela jsem výpověď smlouvy o obchodním zastoupení ke dni 1.12.2015, kterou jsem si vyzvedla 2.11.2015. Ve smlouvě mám ale výpovědní lhůtu 1 měsíc od doručení této výpovědi. Můj dotaz zní, je výpověď neplatná (správně má být datum 1.1.2016) nebo se jenom o jeden měsíc posouvá automaticky datum? Děkuji za odpověď, Mirka

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám byla výpověď doručena dne 2. 11. 2015, přičemž výpovědní doba činí jeden měsíc od doručení výpovědi, nabude výpověď účinnosti dne 2. 12. 2015, tedy po uplynutí jednoho měsíce (v tomto ohledu mi není jasné, z čeho dovozujete datum 1. 1. 2016). Vypovídaný smluvní vztah tedy zanikne k datu 2. 12. 2015.
Dle § 605/2 občanského zákoníku platí, že konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá.
Přestože výpověď vykazuje v tomto ohledu chybu (jelikož je zde uvedeno nesprávné datum, a to o jeden den), nebude mít tato skutečnost na platnost výpovědi žádný vliv, je-li i přesto z výpovědi zřetelná vůle ukončit jednostranně platnost smlouvy o obchodním zastoupení. Obecně je rozhodující, zda je právní jednání (např. písemná výpověď) dostatečně určité (tzn. je-li z takového právního jednání bez jakýchkoli pochyb zřejmé, co autor tohoto právního jednání zamýšlel učinit). Předpokládám, že drobný nedostatek v datu nijak neovlivní celkové vyznění Vámi obdržené výpovědi, tzn. že z výpovědi je stále zřetelné, že zastoupený již nemá nadále zájem o pokračování smluvního vztahu a hodlá jej jednostranně ukončit prostřednictvím výpovědi.
Situaci by bylo nutné hodnotit odlišně, pokud by pro tyto případy obsahovala smlouva o obchodním zastoupení zvláštní (přísnější) ujednání, což však z Vašeho dotazu nevyplývá.

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Plná moc makléři realitní kanceláře na vklad do katastru - hrozí podvod ze strany RK či makléře?
- Riziko plné moci makléři realitní kanceláře - hrozí podvod ze strany realitky či makléře?

Jsem před podpisem Kupní smlouvy a Dohody o správě kupní ceny přes RK.
Dostal jsem od makléře návrhy smluv. Oba návrhy přikládám v příloze.
a) bod 3.2 Kupní smlouvy.
Mohu makléře podle tohoto bodu takhle zplnomocnit k podání návrhu na vklad, aniž bych se měl bát podvodu?
Počítám že vklad bude podle této KS, tedy by to mělo být v pořádku, ale případně bude chtít po mně podepsat ještě jinou plnou moc, když bude/nebude kupní smlouva ověřena u notáře? Jak s plnou generální mocí?
Dostanu to samé vyrozumění o vkladu od katastru automaticky i já, když je uvedeno, že ho převezme makléř?
Případně mám do kupní smlouvy doplnit, že chci vyrozumění katastru i já?
b) Bod 5.1 Kupní smlouvy
- uvedeno že nemovitost musí být vyklizená, ale s kupcem jsem se dohodl, že nějaký nábytek
apod. v prodávané nemovitosti mohu ponechat, za peněžní kompenzaci.
Makléř o tom ví ústní dohodou z obou stran. Prodávající souhlasí. Makléř to ale nechce už do Kupní smlouvy vkládat, že je to prý zbytečné a katastrální úřad to zajímat nebude. Hrozí mi podle OZ nějaká sankce, když pak kupec bude tvrdit, že se na ničem takovém se mnou nedohodl? A případně jak vysoká. Ve smlouvě, pro informaci, není uvedena žádná sankce. Nebo mám třeba trvat před podpisem KS, že se zároveň podepíše bokem jakási dohoda a o tom, že mu nechám nábytek apod. , s tím že mu dám k tomu určitou finanční částku?
Jestli mi bude Kupní smlouva zkontrolována zběžně celá, jestli tam nejsou vyloženě chyby, čeho se vyvarovat, budu moc rád.
c) Bod 2.5 u Dohody o správě kupní ceny pro banku.
Bod má podčásti a u podbodu i) je moje částka, kterou dostanu po prodeji nemovitosti. Ale není tam uvedeno, jako u podbodu ii) a iii), do jaké doby mi bude vyplacena.
Mám trvat na dopsání 5 obchodních dnů atd. , stejně jako u podbodu ii)?
Nebo se to takhle podle dalších částí podbodu bodu 2.5 bere automaticky a částka mi bude vyplacena do 5 dnů? Abych měl jistotu že nebudu čekat déle. Moc děkuji za odpověd, Norbert

ODPOVĚĎ:
a) Podle § 18 odst. 3 zákona č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí platí, že v případě, že byl vklad povolen a proveden, zašle katastrální úřad účastníkům vkladového řízení vyrozumění o tom, jaký vklad byl do katastru proveden, a vkladovou listinu vyjme ze spisu a založí ji do sbírky listin. Je-li účastník, jehož práva k nemovitosti podle zápisu zanikají nebo se omezují, ve vkladovém řízení zastoupen zmocněncem, vyrozumí ho o provedeném vkladu katastrální úřad nejen prostřednictvím zmocněnce, ale i přímo.
Dle návrhu kupní smlouvy jste prodávajícím, tedy vaše právo (vlastnické) na základě vkladu zanikne, tudíž katastrální úřad vyrozumí nejen makléře, ale i Vás.
Podle § 15 odst. 1 písm. b) téhož zákona platí, že plná moc musí být písemná a podpisy musí být úředně ověřeny.
b) Pokud není sankce uvedená ve smlouvě, pak Vám nehrozí. Resp. byla by zde možnost, že byste musel nemovitost dodatečně vyklidit. Pokud jste však domluven s kupujícím, zřejmě se to nestane. Doporučuji při převzetí nemovitosti sepsat alespoň stručnou kupní smlouvu na vybavení nemovitostí (budete mít tedy zvlášť kupní smlouvu na nemovitost a zvlášť na vybavení), které přesně specifikujete a uvedete kupní cenu. Dále uvedete, že vybavení převzal dne XXX.
c) lhůta 5 obchodních dnů je je stanovena pro oba podbody.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Podepsání předávacího protokolu díla jinou osobou než objednatelem - může objednatel reklamovat dílo?
- Reklamace jímky - propadnutá hlína kolem jímky, jímka není v úrovni terénu

Nechali jsme si dodavatelsky vybudovat jímku odpadních vod. Smlouva o koupi jímky a její instalaci je vedena na jméno mé manželky, která objednávku podepsala. Nicméně komunikaci s firmou měla na starost moje tchýně. Ta má bohužel omezenou schopnost pohybu, takže u vlastní realizace jímky nebyla, nicméně technika firmy upozorňovala, že v místě realizace jímky bude terén dosypáván o cca 35 cm (do úrovně již v té době vystavěné opěrné zdi). Po dokončení realizace jímky podepsala tchýně (nikoli moje žena jako objednatel) předávací protokol, dílo neviděla.
Po cca 3 týdnech jsme realizaci projektu viděli a zjistili jsme, že kolem jímky došlo k propadu zeminy, ale hlavně, jímka je "utopená" oproti opěrné zdi a tedy, pokud budeme chtít terén zarovnat se zdí, budou nutné nástavce na komíny jímky. Firma chce po nás jednak proplatit nástavce a jednak požaduje podpis záručních podmínek, kde je uvedeno, že pokud bude nad jímkou navýšen zásyp zeminou v rozporu s technickými podmínkami, nevztahuje se na stavbu záruka.
Jak bychom měli postupovat, když chyba v usazení jímky je na straně firmy, ale pokud existuje nějaká písemná dohoda o hloubce usazení jímky / mezi technikem a mou tchýní proběhlo ústně /, pak ji má v poznámkách jen technik firmy.
A je možné rozporovat to, že předávací protokol nepodepsal objednatel a tchýně plnou moc neměla?
Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Práva náležejí bdělým: je podle mého názoru chybou (zvláště v českém prostředí), když provádění díla dostatečně nepřipravíte a následnou kontrolu realizace svěříte tchýni, která ji ani fakticky provádět nemůže.

Je pak otázkou technických norem, zda je požadovaná úprava v jejich souladu, což může posoudit pouze osoba znalá těchto norem a předpisů. Pokud je navýšení v souladu s předpisy, pak nechť dodatečné práce firma provede bez dalšího (v opačném případě by zbylou realizaci musel provést jiný subjekt).

Pokud neexistuje žádný písemný doklad o přesné hloubce usazení, pak navýšení bude zřejmě nutno zaplatit. Bylo by velmi obtížné prokazovat, že usazení bylo sjednáno tak, jak tvrdíte.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odmítnutí dědictví - budou dědit potomci dědice nebo podíl dostanou ostatní dědicové?

Prosím o informaci, při řešení dědictví - jsou tři děti (dědicové), dva se zřeknou dědictví, bude celé dědictví náležet třetímu dítěti a nebo v případě zřeknutí se dědictví nastupují ve druhé řadě jako dědicové děti těch kteří se dědictví zřekli?
Děkuji, Zuzka

ODPOVĚĎ:
Děti dědí v první třídě dědiců (§ 1635 odst. 1 o. z.). Pokud některé dítě dědictví odmítne, vstoupí do jeho dědického nároku jeho děti a po nich jejich potomci (§ 1635 odst. 2 o. z.), a to rovněž v první třídě dědiců. Dědictví tedy nebude náležet třetímu dítěti, ale dětem dětí, kteří dědictví odmítli.

OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel bytu v domě SVJ nebydlí - jak má být informován o schůzi SVJ?
- Schůze SVJ - jak se o ní má dozvědět majitel bytu který v domě nebydlí (pronajímá ho)
- Jak se má majitel bytu SVJ dozvědět o schůzi SVJ když v bytě nebydlí?

Jsem majitelem bytu, který pronajímám a v domě, kde se byt nachází, nebydlím. Když je naplánována schůze společenství majitelů, informace visí na zdi ve vnitřních prostorech, ale protože v domě nebydlím, informace se ke mne dostane na poslední chvíli, pokud vůbec.
Žádal jsem předsedkyni společenství majitelů, aby mi poslala alepoň e-mail a mohl se tak zajet na informace podívat. Odbyla mne ale s tím, že s mailem jí to nejde a že informace visí na chodbě.
Zdá se mi, že zákon musí pamatovat na podobné situace - není přece možné, aby majitel bytu který pronajímá musel každý týden jezdit na adresu bytu aby si ověřil, že na nástěnce nevisí nová informace.
Aktuálně se ke mne například vůbec nedostaly nové stanovy, které máme ve středu 18.11 schvalovat, ani pozvánka na samotnou schůzi - všiml si toho naštěstí nájemník.
Existuje nějaký zákon, na který se mohu odvolat a v případě odmítnutí, lze podat trestní oznámení?
Mám ještě jednu otázku - prý jsem povinen společenství majitelů sdělit jméno, příjmení a datum narození nájemce. Chápu požadavek, ale ohledně datumu narození mám pochyby - je to možné bez porušení zákonu o ochraně osobních údajů a může to tedy po mě někdo vyžadovat?
Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Podle § 1177 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že vlastník jednotky oznámí bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za správu domu změny v počtu osob, které mají v bytě domácnost a bydlí v něm po dobu, která činí v souhrnu nejméně tři měsíce v jednom kalendářním roce. To platí i tehdy, přenechal-li vlastník jednotky byt k užívání jiné osobě; v takovém případě oznámí i jméno a adresu této osoby.

Občanský zákoník ukládá vlastníku jednotky oznámit jméno, příjmení a adresu nájemce či jiné osoby, která v bytě bydlí. Bez souhlasu nájemce (příp. jiné osoby, která v bytě bydlí), není možné poskytnout datum narození jiné osobě, mohlo by tím dojít k porušení zákona o ochraně osobních údajů.

Občanský zákoník v případě SVJ nestanoví povinnost zasílat pozvánky na shormáždění na adresu, kterou si člen SVJ zvolí. Tato skutečnost by měla být upravena ve stanovách SVJ. Doporučuji na příštím shromáždění navrhnout změnu stanov.

Na podání trestního oznámení není důvod.

RŮZNÉ-STAVBY
- Jak zabránit stavebnímu povolení na studnu - lokalita s nedostatkem podzemní vody

Obdržel jsem oznámení o zahájení územního řízení od stavebního úřadu jako "známý účastník řízení".
Soused v rekreační oblasti požádal o domovní vrtanou studnu hloubky 30 m vystrojenou zárubnicí PVC-U, průměr zárubnice 125/3,0/4000mm.
Jedná se o souseda výškově nad naším pozemkem a vzdaleného cca 25 m. V oblasti je minimálně podzemní vody, a pokud je vrt úspěšný, nebývá mělčí než 40-60 m. Obávám se, že další studna s odběrem pro nově stavěný rodinný dům bude mít (při předpokládaném odběru vody) dopad do již tak tristní situace s vodou v naší lokalitě.
1) Mám nějakou reálnou možnost zabránit kladnému rozhodnutí stavebního úřadu? Pokud ano, jak postupovat a čím argumentovat?
2) Jak si ověřím, že parametry - zejména hloubka - studny bude dodržena?
3) Na tomto pozemku soused provedl vrt již cca před 2 měsíci. Je takový postup možný ještě před podáním žádosti o zahájení územního řízení?
Předem děkuji, Radek

ODPOVĚĎ:
1/ Možnost zabránit vydání územního rozhodnutí:
Jako účastník územního řízení jste oprávněn vznášet (v průběhu územního řízení) své námitky. Po případném vydání kladného územního rozhodnutí budete dále oprávněn se proti tomuto rozhodnutí odvolat. Po (pro Vás nepříznivém) vyřízení odvolání budete následně oprávněn bránit se i soudní cestou (tzn. podáním žaloby proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. soudního řádu správního).
Lze Vám samozřejmě doporučit využít co největší počet argumentů ve Váš prospěch. Zmínění pouhé (objektivně nepodložené) obavy ze ztráty vody v ostatních studních v této souvislosti pro vydání zamítavého rozhodnutí nepostačuje.
Pro získání relevantních argumentů proti povolení výstavby další studně Vám doporučuji kontaktovat odborníka, např. Českou asociaci hydrogeologů: http://www.cah-uga.cz/
Dále se můžete obrátit na soudního znalce v tomto oboru. Seznam soudních znalců naleznete na webu Ministerstva spravedlnosti:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
S odkazem na nejistý vývoj výše vodní hladiny v důsledku vybudování nové studny se můžete domáhat toho, aby bylo Vašemu sousedovi povoleno nakládání s podzemními vodami pouze na omezenou dobu, přičemž v případném budoucím řízení by bylo možné zohlednit (již prokázané) ovlivnění vody v ostatních studních. V tomto ohledu však bude velmi záležet na ochotě vodoprávního úřadu, přičemž tento požadavek je nutné vznést v rámci řízení o povolení nakládání s podzemními vodami.

2/ Ověření dodržení povolených parametrů studně:
Vy sám, jako soused vlastníka studny, nejste samozřejmě oprávněn se domáhat ověření dodržení povolených parametrů této studny. V tomto ohledu bude nutné kontaktovat místně příslušný vodoprávní úřad a iniciovat provedení kontroly (místního šetření) z jeho strany.

3/ Provedení vrtu před zahájením územního řízení:
Dle § 8/3 písm. a) vodního zákona (zák. č. 254/2001 Sb. , v platném znění) není povolení k nakládání s vodami zapotřebí mimo jiné k čerpacím pokusům při provádění hydrogeologického průzkumu nebo při průzkumu vydatnosti zdrojů podzemních vod, pokud mají trvat méně než 14 dnů a odběr vody v této době nepřekročí 1 l/s.
Hydrogeologický průzkum je jedním z druhů geologických prací, konkrétně geologického průzkumu, jak vyplývá z § 2/3 zákona o geologických pracích (zák. č. 62/1988 Sb. , v platném znění).
Dle § 55/3 vodního zákona se za vodní díla podle tohoto zákona nepovažují mimo jiné průzkumné hydrogeologické vrty, pokud neslouží k odběru podzemní vody, jakož i další zařízení vybudovaná v rámci geologických prací.
Jelikož tedy není průzkumný hydrogeologický vrt považován za vodní dílo, není k jeho vybudování zapotřebí ani přivolení vodoprávního úřadu (ve smyslu § 15 vodního zákona).

SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Placení popelnic majitelem chaty na Lipně, kontejner je 4 km daleko - jak se bránit?
- Placení svozu komunálního odpadu když je kontejner na odpad 4 km daleko

Jsem vlastníkem chaty v katastru obce Lipno nad Vltavou, kterou ve 2 letních měsících pronajímám. Za komunální odpad platím 200, - Kč ročně a teď mi přišla zpětně smlouva
o využívání systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů na r. 2015 s tím, že mám zaplatit dalších 2.178,-Kč. Odpad přitom vyhazuji do své vlastní popelnice v místě bydliště, kontejnery na Lipně jsou totiž od místa provozovny (chaty) vzdáleny cca 4 km. Musím na smlouvu přistoupit a zaplatit, když služby obce vůbec nevyužívám? Nebo existuje jiné řešení? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Platby za sběr a likvidaci komunálního odpadu mohou být obcí vybírány celkem třemi způsoby:
1/ Zákon o místních poplatcích:
Pokud obec vybírá poplatek za svoz komunálního odpadu dle § 10b zákona o místních poplatcích, je poplatníkem pouze a/ fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt nebo b/ fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba. Zákon o místních poplatcích tedy nezohledňuje skutečnost, zda je komunální odpad opravdu produkován či nikoli, důvodem pro vyměření poplatku je pouze trvalý pobyt či vlastnictví stavby.
2/ Zákon o odpadech:
Pokud obec vybírá poplatek za svoz komunálního odpadu dle § 17a zákona o odpadech, je poplatníkem každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad, přičemž povinnost k úhradě má vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. V tomto případě by tedy s ohledem na nulovou produkci komunálního odpadu Vaše povinnost k úhradě poplatku založena nebyla.
3/ Smlouva o likvidaci komunálního odpadu:
Dle § 17/6 zákona o odpadech může obec vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad podle § 17a zákona o odpadech ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zákona o místních poplatcích.

Jste-li hlášena k trvalému pobytu v jiné obci a přesto jste dosud hradila poplatek za komunální odpad i v Lipně nad Vltavou, znamená to, že obec Lipno nad Vltavou dosud vybírala místní poplatek za svoz komunálního odpadu dle § 10b zákona o místních poplatcích, tedy na základě obecně závazné vyhlášky. V případě tohoto místního poplatku není rozhodné, zda jste při užívání své chaty nějaký komunální odpad produkovala, nýbrž postačuje, že jste vlastnicí této chaty (jak uvedeno pod bodem 1/ výše).
Je-li Vám v současné chvíli předložen návrh smlouvy o využívání systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, znamená to, že obec Lipno nad Vltavou se rozhodla zpoplatnit likvidaci komunálního odpadu dle § 17/6 zákona o odpadech (tedy způsobem dle bodu 3/ výše).
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že k přijetí návrhu smlouvy nejste v žádném případě povinna. V rámci sjednávání podmínek smlouvy o využívání systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů jste Vy i obec Lipno nad Vltavou ve zcela rovnocenném postavení, tzn. že obec vůči Vám nevystupuje ve vrchnostenském postavení (nemůže Vám tedy uzavření smlouvy přikázat či Vás za neuzavření smlouvy jakkoli sankcionovat).
Je poněkud zarážející, že je Vám návrh smlouvy o využívání systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů za rok 2015 předložen až ke konci tohoto roku. V tomto ohledu se rozhodně nejedná o standardní postup.
Pokud služby likvidace komunálního odpadu nijak nevyužíváte (a nebudete je využívat ani v budoucnu), není důvod, proč byste měla předložený návrh smlouvy akceptovat. V tomto ohledu se proto můžete obrátit na obec Lipno nad Vltavou (ideálně prostřednictvím dopisu) a sdělit jí, že o uzavření předložené smlouvy nemáte zájem.

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 565/1990 Sb. , o místních poplatcích
zákon č. 185/2001 Sb. , o odpadech a o změně některých dalších zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Jednatel rozkrádá s. r. o. - co hrozí účetní bez hmotné odpovědnosti?
- Jak může účetní zabránit rozkrádání majetku s. r. o. jednatelem s. r. o. ?

11/2014 nástup do práce jako účetní, 9/2015 jako ředitelka, ve smlouvě žádná hmotná zodpovědnost ani náplň práce, pouze povinné náležitosti. Jednatel firmu (s. r. o.) rozkrádá, z trezoru bere peníze klientů bez dokladu, firma i on v dluzích (dluhy několik let staré i nově vznikající). Může na mě někdo dluhy či ukradené peníze vymáhat? Mám za něco z toho zodpovědnost?
Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Za dluhy s. r. o. , jako Vašeho zaměstnavatele, neodpovídáte, stejně jako neodpovídáte (v rovině trestněprávní) za odcizené finanční prostředky z trezoru s. r. o.
Jako zaměstnankyně s. r. o. však můžete odpovídat za škodu, kterou svému zaměstnavateli způsobíte svým úmyslným či nedbalostním jednáním (a to jak konáním, tedy tím, že se něčeho dopustíte, tak i v případě, že něco opomenete).
V obecné rovině dle § 250/1 zákoníku práce platí, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
V této souvislosti připomínám, že jednou ze základních povinností každého zaměstnance je dle § 301 písm. d) zákoníku práce řádně hospodařit s prostředky svěřenými zaměstnanci zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.
Z dotazu předpokládám, že jste zároveň vedoucí zaměstnankyní (tzn. že máte podřízené). Z tohoto důvodu ještě připomínám, že dle § 302 písm. f) a g) zákoníku práce jsou vedoucí zaměstnanci povinni:
- zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů (myšleno ovšem zabezpečovat jejich dodržování ze strany podřízených zaměstnanců),
- zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele.
V tomto ohledu je samozřejmě velmi podstatné, co je předmětem Vaší činnosti (přestože sjednaný druh práce není ve Vašem případě rozpracován v náplni práce), tzn. jaké pracovní úkoly (a z nich vyplývající odpovědnost) jsou s výkonem práce na Vaší pracovní pozici spojeny.
Dle § 257/1, 2 a 3 zákoníku práce dále platí, že:
- zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav;
- výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu; toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek;
- jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu ušlého zisku.

Odpovídáte-li mimo jiné i za stav finančních prostředků v trezoru dané s. r. o. , lze Vám v každém případě doporučit přijmout taková opatření, aby bylo další odcizování finančních prostředků z tohoto trezoru znemožněno (zejména je nutné řádně dokumentovat všechny výběry finančních prostředků z trezoru, popř. řádně zdokumentovat všechny neidentifikovatelné výběry finančních prostředků). Svého zaměstnavatele byste rovněž měla o pochybných finančních machinacích písemně informovat.

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/

OBČAN-BYDLENÍ
- Bytové družstvo neposlalo vyúčtování za služby - do kdy to musí udělat?
- Lhůta na zaslání vyúčtování za služby bytového družstva - do kdy v následujícím kalendářním roce musí družstvo vyúčtování poslat?

Jaká je promlčecí lhůta u plateb za nedoplatky za služby při užívání nebytových prostorů, který patří SVBJ? Nájem jsem platila, ale protože jsem nesouhlasila s výší nedoplatků v Přehledech tak se s nimi několik let dohaduji.
10/2014 jsem ukončila nájem nebytových prostor a za rok 2014 jsem do dnešního dne nedostala Přehled o vyúčtování za služby. Mám toto považovat jak? Do kdy mi vlastně měli poslat Přehled o službách? Jak se dozvím zda tam byl nedoplatek či přeplatek?
Měla jsem složenou jistinu a to mi SVBJ písemně sdělilo / v lednu 2015/, že ji použily k zaplacení nedoplatku za rok 2010? Postupovaly správně?
Děkuji, Šarlota

ODPOVĚĎ:
Poskytování plnění souvísejících s užíváním bytů a nebytových prostor se řídí zákonem č. 67/2013 Sb. , kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů.

Povinností SVJ bylo doručit Vám vyúčtování placených záloh za rok 2014 nejpozději do 4 měsíců od skončení roku (§ 7 odst. 1 uvedeného zákona). Pokud tak neučinilo musí Vám zaplatit pokutu ve výši 100, - Kč za každý započatý den prodlení podle § 13 odst. 1 uvedeného zákona.

Navíc platí, že pokud Vám nebylo vyúčtování řádně doručeno nebo nebylo provedeno v souladu s právními předpisy, případný nedoplatek se nikdy nestal splatným.

K započtení se nelze blíže vyjádřit, neboť není známo, zda se nedoplatek za rok 2010 stal splatným a další skutečnosti (splatnost nedoplatku), nicméně je možné, že SVJ započetlo kauci neoprávněně, neboť ji započetlo oproti své pohledávce, která již byla promlčena. Pokud by skutečně SVj započetlo neoprávněně kauci na dřívější nedoplatek, pak tato Vaše pohledávka na vrácení kauce započtením nezanikla a můžete ji požadovat.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Kdo má nárok na vdovský důchod 2015
- Nárok na vdovský důchod 2015
- Podmínky pro nárok na vdovský důchod 2015
- Kdo má nárok na vdovský důchod 2016
- Nárok na vdovský důchod 2016
- Podmínky pro nárok na vdovský důchod 2016

Za jakých okolností bych měla nárok na vdovský důchod? Pokud bych si bývalého manžela vzala, měla bych nárok na vdovský důchod a jakých podmínek, slyšela jsem něco o tom, že až v 54 letech. Je mi 47 let a manželovi 54 let. Pokud bude pro nás výhodnější se opět vzít, naplánujeme svatbu. Děkuji, Ivana T.

ODPOVĚĎ:
Na vdovský důchod máte nárok po zemřelém manželovi (nikoliv pouze partnerovi), který:
a) byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu nebo
b) splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod nebo zemřel následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání)
Důležité je tedy být manželé a také to, aby Váš manžel pobíral starobní nebo invalidní důchod nebo splňoval podmínky pro jejich přiznání. Na Vašem věku vůbec nezáleží. Na vdovský důchod budete mít při splnění podmínek nárok po dobu jednoho roku od smrti manžela.
Podmínkou pro nárok na invalidní důchod je zisk pěti let sociálního (důchodového) pojištění během posledních 10 let nebo 10 let pojištění během posledních 20 let).

OBČAN-DĚDICTVÍ
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Úmrtí osoby s penzijním připojištěním - kdo dotane peníze pokud zesnulý podal výpověď připojištění před smrtí?
- Smrt osoby s penzijním připojištěním - kdo dotane peníze pokud zesnulý podal výpověď připojištění před úmrtím?
- Získá peníze z připojištění obmyšlená osoba pokud pojištěný vypověděl připojištění a zemřel

Majitel penzijního připojištění, na kterém je obmyšlená osoba se 100% podílem, si podá výpověď s žádostí o výplatu na účet. Během 2 měsíční výpovědní lhůty majitel zemře, o čemž je penzijní společnost uvědoměna. Jaký je správný postup penzijní společnosti?
1. Zasílá peníze na účet dle zadané výpovědi nebo kontaktuje obmyšlenou osobu?
2. V případě, že zasílá peníze na účet, má na ně právo obmyšlená osoba v celkové výši?
Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Obmyšlená osoba ve Vašem případě může mít nárok na pozůstalostní penzi nebo na odbytné (záleží na konkrétní smlouvě, která byla uzavřena). Jelikož smlouva mi není známa, nelze podat bližší odpověď. Obecně platí, že smlouva zaniká až uplynutím výpovědní doby, nikoliv podáním výpovědi a během výpovědní doby platí stejná práva a povinnosti jako před podáním výpovědi.

Teprve pokud by nevznikl obmyšlené osobě nárok ani na výše uvedené dávky, stává se částka vypočtená podle § 23 odst. 2 zákona č. 42/1994 Sb. , o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů, předmětem dědictví.

Dávky poskytované na základě penzijního připojištění jsou uvedeny v § 20-26 uvedeného zákona.

OBČAN-BYDLENÍ
- Garáže u domu odebírají elektřinu SJM - jak se mohou bránit majitelé bytů bez garáží kteří elektřinu platí i za majitele garáže?
- Placení elektřiny u garáží domu SVJ - někteří majitelé bytů nevlastní garáž

Jsem jako vlastník povinen strpět odběr elektřiny ze zaplombovaného elektroměru společné spotřeby SVJ současně též pro: "7 garážových stání", které jsou podle prohlášení vlastníka společné pouze 7 vlastníkům (Ani 1 garážové stání není však mé.)? 7 garážových stání je v bytovém domě o 25 bytových jednotkách. Sám vlastním 3 byty v tomto bytovém domě avšak vždy bez garážového stání.
Vzhledem k tomu, že garážové stání mají vlastní vzduchotechniku, elektrická vrata, elektrické osvětlení, jedná se o velký odběr elektřiny za rok. Výbor SVJ tvrdí, že za za zaplombovaným elektroměrem společné spotřeby SVJ je nezaplombovaný podružný elektroměr pro garáže a že hodnoty elektřiny prý odečítají (snížují hodnoty na elektoměru společné spotřeby).
Na schůzi vlastníků však nikdy toto (měření podružným elektroměrem, a povinnost 7 majitelů garážových stání hradit na své náklady) nebylo schváleno. Údajný odečet elektřiny z podružného elektroměru na celkové faktuře ČEZ Prodej s. r. o. pro elektroměr společné spotřeby nebyl nikdy zveřejněn ani účetně doložen. Výbor SVJ tvrdí, že se elektřina garáží prý odečítá.
Na schůzi vlastníků jsem navrhl, aby se odhlasovalo že: 7 vlastníků garážových stání si hradí náklady za elektřinu na vlastní náklady (neboť podle prohlášení vlastníka jsou garážové stání společné pouze 7 vlastníkům - nikoliv všem 25 vlastníků) a odběr elektřiny bude proveden z registrovaného odběrného místa s vlastní fakturou a vlastním zaplombovaným elektroměrem.
Usnesení nebylo přijato ¾ přítomnými podle stanov.
Jaké je prosím Vaše právní stanovisko v dané věci? Mám v 3-měsíční lhůtě podat žaloba k soudu, aby ve věci rozhodl? Případně, jaké jiné právní kroky doporučujete?
Dále musím zmínit, že podružný elektoměr je nezaplombovaný a není zabezpečen proti zneužití tj. úmyslná výměna nebo přetočení za účelem snížení spotřeby. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Jako člen SVJ máte jistě právo seznámit se s tím, jak osoba odpvoědná za správu domu hospodaří. Můžete nahlížet do účetních knih a všech dokladů. Doporučoval bych Vám, abyste skrze tato práva člena SVJ zjistil, zda je skutečně elektřina přeúčtována, jak výbor tvrdí, příp. pak dále věc řešil na základě výsledků šetření.

Domnívám se, že žaloba úspěšná nebude. Pouhá tvrzená nespravedlnost zřejmě nebude důvodem pro to, aby soud zasáhl do jakési "samosprávy" SVJ. Navíc neuvádíte, že by při přijetí usnesení došlo k porušení zákona či stanov.

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Nedodržení pracovní doby zaměstnancem - je možné dobu dopracovat a tak anulovat výstrahu výpovědi?
- Nedovolený předčasný odchod z práce - je možné pracovní dobu dopracovat a nedostat výpověď od zaměstnavatele?
- Nedodržení pracovní doby zaměstnancem - je možné dobu napracovat a tak anulovat výstrahu výpovědi?
- Nedovolený předčasný odchod z práce - je možné pracovní dobu napracovat a nedostat výpověď od zaměstnavatele?
- Napracování absence v práci, zaměstnání a odvrácení hrozby výpovědi od zaměstnavatele

Opakovaně jsem nedodržel sjednanou pracovní dobu za měsíc stanovenou v pracovní smlouvě. Jde o 3 měsíce a celkem asi o 20 hodin. Stalo se to kvůli závažným rodinným důvodům. Dostal jsem výstrahu ve znění: "Dobrý den, udělujeme Vám napomenutí za za opakované nedodržení pracovní doby, což je závažným porušením pracovního řádu a může být důvodem k výpovědi ze strany zaměstnavatele."
Chci se zeptat, zda to, že v tomto měsíci chybějící hodiny napracuji, tuto výstrahu "smaže" nebo zda bude platit 6 měsíců jako upozornění na možnost výpovědi dle Zákoníku práce. Za překážku na straně zaměstnavatele považuji to, že docházkový systém je v poruše a neumožňuje zjistit si penzum pracovní doby v měsíci, ani denní odpracovanou dobu. Děkuji, Radek.

ODPOVĚĎ:
Pokud u zaměstnance nastanou závažné rodinné důvody, pro které nemůže přijít do zaměstnání, má několik možností, jak danou situaci řešit. Může se jednat o skutečnosti, které právní předpisy (zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění a prováděcí nařízení vlády) označují za tak závažné, že v těchto případech vzniká na straně zaměstnance překážka v práci, přísluší mu pak omluvené pracovní volno a v některých případech i náhrada mzdy nebo platu. Pokud se o tyto případy nejedná, je možné se se zaměstnavatelem dopředu domluvit na čerpání dovolené, nebo tzv. neplaceného volna (zaměstnavatel v obou případech nemusí souhlasit a má na nesouhlas právo). Vždy je třeba věc řešit dopředu – dovolená, neplacené volno - nebo neprodleně po vzniku dané skutečnosti – překážky v práci, které nejsou dopředu známé.
Pokud zaměstnanec nepřijde do zaměstnání bez jakékoliv omluvy, pak vážné rodinné důvody (a až na opravdové výjimečné situace vlastně žádné důvody) nejsou pro takový postup omluvou a zaměstnanec porušil své povinnosti stanovené mu právními předpisy pro jím vykonávanou práci, v tomto případě povinnost dodržovat pracovní dobu.
Skutečnost, že tyto hodiny zaměstnanec následně napracuje, nemají na danou výstrahu žádný vliv, ta platí i nadále a může být důvodem pro výpověď ze strany zaměstnavatele v následujících 6-ti měsících.
Zaměstnavatel má povinnost písemně zaměstnanci alespoň 14 dní předem oznámit rozvrh směn (pokud se tedy nedohodne se zaměstnancem na jiné formě seznámení) - § 84 ZP. Zaměstnanec tedy dopředu ví, kdy má směnu, a jak bude daná směna dlouhá. Počátek směny určuje začátek pracovní doby zaměstnance a na začátku pracovní doby má být zaměstnanec na pracovišti a opouštět ho má až po skončení pracovní doby, tj. skončení dané směny (§ 81 odst. 3 ZP). Skutečnost, že docházkový systém zrovna nefunguje, neopravňuje zaměstnance nerespektovat naplánované směny a pracovní dobu. Docházkový systém je víceméně nástroj zaměstnavatele pro evidenci pracovní doby, se skutečností, že zaměstnanec má pracovní dobu dodržovat, nemá nic společného. Žádné překážky v práci na straně zaměstnavatele tím nevznikají.
Neznám však konkrétní údaje u Vašeho zaměstnavatele, jakým způsobem Vám zaměstnavatel oznamuje rozvrh směn, zda v tomto případě hraje docházkový systém nějakou roli, obecně však platí výše uvedené.

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Zaměstnanec na neschopence pracuje v jiné firmě - co může udělat zaměstnavatel?
- Práce zaměstnance v jiné firmě v době neschopenky, dočasné pracovní neschopnosti
- Zaměstnanec pracuje jinde v době neschopenky - co má dělat zaměstnavatel?

zaměstnanec šel na dpn, zaslal neschopenku a o této skutečnosti informoval prostřednictvím SMS zprávy. Vycházky v neschopence vypsané nemá. Nicméně jsem se doslechla, že provozuje ještě činnost - řidiče taxislužby (při kontrole živnostenského i obchodního rejstříku jsem ho nenašla, nicméně majitel taxislužby je řádně zaregistrovaný). Mohu se proti tomu nějak bránit? Zrušit neschopenku, poté případně ukončit PP a jak se v tomto případě postupuje. Pavlína

ODPOVĚĎ:
K tomu, aby mohl zaměstnavatel se zaměstnancem zrušit pracovní poměr (okamžitě nebo výpovědí) je nutné, aby byl naplněn některý z důvodů uvedených v zákoně č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“). Důvod bude v tomto případě spočívat nejspíše v porušení zvlášť hrubým způsobem jiných povinností stanovených v § 301a ZP (§ 52 písm. h) ZP). Podle § 301a ZP jsou zaměstnanci v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti povinni dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného zaměstnance, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek.
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud byste měla důkaz o tom, že Váš zaměstnanec v této době skutečně vykonává jinou výdělečnou činnost, pak byste mohla přistoupit k dání výpovědi z tohoto důvodu. Tuto skutečnost však musíte mít za prokázanou, nikoliv pouze ve formě domněnky nebo doslechu, protože v případě soudního sporu o neplatnost výpovědi musíte dokázat existenci výpovědního důvodu. Je také nutné do písemného vyhotovení výpovědi důvod výpovědi skutkově popsat, k čemuž je také zapotřebí mít určité důkazy. Zrušit neschopenku může pouze ošetřující lékař, který neschopenku vystavil, zaměstnavatel k tomuto není oprávněn.
V době prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti můžete sami jako zaměstnavatel provést kontrolu zaměstnance na uvedeném místě bydliště. Můžete také i v této době požádat o provedení kontroly místně příslušnou Českou správu sociálního zabezpečení. Je nutné však podoktnout, že pouhé nezastižení zaměstnance v uvedeném místě bydliště nemusí bez dalších souvislostí naplnit výše uvedený výpovědní důvod.

PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Antedatovaná výpověď od zaměstnavatele - jak se bránit?
- Zaměstnavatel napsal dřívejší datum na výpověď než kdy ji doručil zaměstnanci - jak se bránit?
- Antedatování výpovědi zaměstnavatelem - vliv na výpovědní lhůtu zaměstnance

Od 11/2013 jsem zaměstnána, zaměstnavatel od té doby neplatí mzdu, 1/2015 mu na mě byly doručeny exekuce, 2/2015 zaslána žádost, aby je z dlužné mzdy uhradil. Není ochoten k dohodě, odmítá mi cokoli zaplatit. Pohrozila jsem mu výpovědí z důvodu nevyplácení mzdy, na to mi okamžitě 03/2015 zaslal okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55. Od 26.1.2015 jsem v pracovní neschopnosti kvůli úrazu. S výpovědí nesouhlasím, podle mě ji zaslal pouze proto, aby nemusel nic dalšího platit. Navíc je na výpovědi uvedeno datum 14.1.2015, přestože se o ní zmínil až v březnu 2015 v emailu a až následně zaslal poštou, mám tedy oprávněný důvod se domnívat, že je antedatovaná a navíc, že mi ji zaslal pouze pro to, aby mne donutil k pro mě nevýhodné dohodě či mi ještě více ublížil tím, že nebudu mít nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Dočetla jsem se, že pokud s výpovědí nesouhlasím, mohu mu to oznámit a pak se má za to, že jde o výpověď dohodou. Nevím ale, na který § se odkázat. Pomozte prosím. Děkuji. Justýna

ODPOVĚĎ:
V případě, že zaměstnavatel doručuje zaměstnanci výpověď či okamžité zrušení pracovního poměru, pak není rozhodné pro běh výpovědní doby a ani ukončení pracovního poměru datum, které je uvedeno v textu dané listiny, ale datum jejího doručení zaměstnanci. Takže pokud je tato listina datována dnem 14.1.2015 a Vy jste ji obdržela v měsíci březnu, tak její důsledky se váží k danému datu.
Uvádíte, že Vám zaměstnavatel zaslal okamžité zrušení dle § 55, toto ustanovení však obsahuje dva různé důvody, pro které může zaměstnavatel se zaměstnancem okamžitě zrušit pracovní poměr. Je tedy nutné tyto dva důvody odlišit a jeden z nich uvést.
Pokud s okamžitým zrušením pracovního poměru nesouhlasíte, pak se můžete písemně obrátit na zaměstnavatele s tím, že nesouhlasíte s jeho postupem, a že trváte na tom, aby Vás dále zaměstnával. Pokud zaměstnavatel s tímto nebude souhlasit a bude trvat na svém, musíte se obrátit na soud s žalobou na neplatnost skončení pracovního poměru. V každém případě Vám doporučuji se obrátit na advokáta v místě Vašeho bydliště, aby Vám s daným problémem pomohl.
Nevím, zda jsme dobře pochopila Váš dotaz ohledně výplaty mzdy a exekuce, když píšete, že Vám zaměstnavatel již přes rok nevyplácí mzdu.

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Zánik pracovního místa v době rodičovské dovolené - nárok na odstupné
- Zánik pracovního místa v době mateřské dovolené - nárok na odstupné
- Odstupné při výpovědi z organizačních důvodů v době rodičovské dovolené
- Odstupné při výpovědi z organizačních důvodů v době mateřské dovolené

Práce a zánik pracovního místa v době rodičovské dovolené:
dle kolegyně již zaniklo mé pracovní místo, firma mne neinformovala. Osobně bych byla radši, kdyby mi dala firma výpověď a odstupné, ale firma, je známá tím, že nikoho moc nepropouští, spíše ubere na mzdě a výhodách. Nyní jsem se navíc odstěhovala s rodinou, takže by to bylo více než 50 km dojíždění, což by se stávalo vzhledem k výši mzdy, už téměř prodělečným zaměstnáním. Vzhledem k povaze firmy mám docela obavu, že mně spíše bude zaměstnávat dále, aby mi nemuseli dát odstupné, změní mi náplň práce a za nuzný plat a podmínky nakonec donutí dát výpověd mně samotnou. Ale slyšela jsem, že když dám výpověď sama, tak mně nevezmou na úřad práce. Zajímalo by mně jak je to právně správně a co byste mi v této situaci radili. Děkuji, Malvína

ODPOVĚĎ:
Pokud se budete vracet do zaměstnání po rodičovské dovolené, má zaměstnavatel povinnost vám přidělovat práci dle pracovní smlouvy, tj. přidělovat Vám druh práce uvedený v pracovní smlouvě, nemusí se nutně jednat o stejné místo, jako před vašim nástupem na mateřskou a rodičovskou dovolenou. Pokud jste tedy např. pracovala jako sekretářka a toto máte jako druh práce stanovené v pracovní smlouvě, není pro Váš pracovní poměr rozhodné, že bylo zrušeno zrovna místo sekretářky u vedoucího XY, kde jste pracovala dříve, ale zaměstnavatel Vám může přidělit práci sekretářky u vedoucího ZZ, pokud toto místo bude volné a vy budete mít povinnost tuto práci konat nebo dát sama výpověď. Ohledně platu a podmínek je rozhodující, co je uvedeno v pracovní smlouvě (k těmto změnám je nutný Váš souhlas), a co je u zaměstnavatele řešeno jeho jednostranným určením (např. mzdový výměr může takto být určen, ale nemusí).
Pokud se však jedná o druh práce, který byl u zaměstnavatele úplně zrušen (např. máte v pracovní smlouvě uvedeno, že jste sekretářka vedoucího XY a tato jeho pozice se i spolu se sekretářkou úplně rušila), pak Vám zaměstnavatel nemůže dále přidělovat práci dle Vaší pracovní smlouvy a jsou dvě možnosti. Buď se s Vámi dohodne na změně pracovní smlouvy a Vy budete nadále u zaměstnavatele pracovat, nebo se s Vámi nedohodne a musí Vám dát výpověď dle zákoníku práce s nárokem na odstupné.
Pokud sama dáte výpověď, pak je pro přiznání podpory v nezaměstnanosti je rozhodné prokázání vážného důvodu, který Vás k dání výpovědi vedl, což by dle mého názoru mohl důvod velké dojezdové vzdálenosti z důvodu Vašeho stěhování splnit.

OBČAN-NÁJEM
- Výpověď pronájmu zemědělské půdy - řídí se výpovědní lhůta zákonem nebo smlouvou?
- Co rozhoduje o výpovědní době nájmu zemědělské půdy - zákon nebo smlouva (smluvní ujednání)?

Pronajímám zeměd. družstvu půdu a chci tento vztah ukončit podáním výpovědi. Ve smlově z r. 2003 mám uvedenu dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 5-ti let a smluvní vztah může být ukončen kdykoliv písemnou dohodou. Výpovědˇzačíná běžet od 1. dne následujícího roku po doručení výpovědi.
Podle nového obč. zákoníku hlava7 §677 má být výpovědˇ podána do konce října s výp. lhůtou
1 rok. Co je pro mě tedy platné? Podání výpovědi kdykoliv s pěti letou lhůtou, anebo podání do konce října s jednoroční lhůtou?
Děkuji za odpovědˇ, Ivan

ODPOVĚĎ:
Upozorňuji, že necitujete nový, ale starý občanský zákoník. Navíc novým občanským zákoníkem se Váš právní vztah neřídí, ale řídí se starým občanským zákoníkem, tj. zákonem č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Základní zásadou občanského práva je tzv. autonomie vůle osob. To znamená, že osoby si mohou své smluvní vztahy upravit odchylně od zákona, pokud to zákon nezakazuje, nedochází tím k porušení dobrých mravů apod.
Ujednáním ve Vaší nájemní smlouvě jste se odchýlili od § 677 odst. 2 starého občanského zákoníku. Tudíž platí výpovědní doba uvedená v nájemní smlouvě.

PRÁCE-PLATY, MZDY ODSTUPNÉ
- Rodičovská dovolená a proplacení řádné dovolené zaměstnavatelem - informace
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Proplacení řádné dovolené v době rodičovské dovolené (rok 2015, 2016)

19.9.15 jsem nastoupila na mateřskou v délce 28týdnů (do 1.4. vč. ? ). Za roky 2014+2015 mám nárok na proplacení 27 dnů dovolené. Dovolenou bych si tedy měla nahlásit 4.4-12.5.16 vč. ? Zároveň by mi měl vzniknout nárok na dovolenou v roce 2016 (budu mít odpracovaných 63 dnů).
Na kolik dní budu mít nárok a zda je možné si je nechat proplatit v návaznosti na 12.5.16 resp. datum, kdy si vyberu dovolenou za předchozí roky. Druhý dotaz je, za současně s čerpáním dovol. budu čerpat současně i rodičovskou (tj. zažádám si o ni hned jak mi skončí mateřská), nebo si o ni budu žádat až po vyčerpání veškeré své pracovní dovolené o počet dnů strávených na rodičovské se mi celková dovolená za rok 2016 pokrátí. Můj výpočet za 2016 je nárok na 21 dnů: od 01-05.16 mi vznikne nárok na 10 dnů dovolené. Zažádala bych si tedy přímo o dovolenou 4.4-24.5.Za zbylé dny (25.5-31.12 tj. 153 dnů) se mi dovolená pokrátí. Za rok mám nárok na 25 dnů, 10 dnů už bych si vybrala - v návaznosti na dovolenou z předchozích let, zbylo by tedy 15 dnů dovolené, které by se mi pokrátily i 3.12 tj. na 4 dny. Za 2016 by mi tedy mělo být roplaceno dalších 11dní? (Celkem 21dnů? ) Díky, Svatava

ODPOVĚĎ:
Pokud budete mít v roce 2016 odpracováno ke dni skončení mateřské dovolené více jak 60 dnů, budete mít v danou chvíli nárok na dovolenou za kalendářní ok v celém rozsahu, jak je u zaměstnavatele poskytována, tedy 4, 5 nebo více týdnů. Pokud o čerpání této dovolené za kalendářní rok požádáte podle § 217 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, tj. tak aby navazovala na Vaši mateřskou dovolenou bezprostředně před čerpáním rodičovské dovolené, uplatní se pak ustanovení § 223 odst. 1 poslední věta ZP a dovolená za rok 2016 Vám nebude z důvodu čerpání rodičovské dovolené v daném roce krácena. Je tedy samozřejmě možné, a z hlediska rozsahu poskytnuté dovolené i pro vás výhodnější, požádat o celou výměru dovolené, na kterou máte v daném okamžiku nárok.
Tím částečně odpovídám i na Váš druhý dotaz, pokud budete čerpat veškerou dovolenou bezprostředně po mateřské dovolené a před rodičovskou dovolenou, pak se vám dovolená za rok 2016 krátit nebude. Pokud máte nárok za kalendářní rok na 25 dní, pak budete moci čerpat dovolenou za rok 2016 v rozsahu 25 dní.
Doporučovala bych zaměstnavateli před koncem rodičovské dovolené písemně oznámit, že bezprostředně po skončení Vaší mateřské dovolené žádáte o poskytnutí dovolené v celém rozsahu, na který máte v danou chvíli nárok, a poté žádáte o bezprostřední poskytnutí rodičovské dovolené až do …. např. datum, nebo tří let věku dítěte, apod. U zaměstnavatele pak budete čerpat nejdříve dovolenou a poté rodičovskou dovolenou.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Nemoc před nástupem do nové práce - kam poslat neschopenku (zaměstnanec nemá zatím pracovní smlouvu)
- Kam poslat neschopenku před začátkem pracovního poměru (zatím nepodepsaná smlouva)

Dcera ukončila prac. poměr k 31.10.2015 a dnes 2.11. měla nastoupit do nového zaměstnání. Bohužel dostala angínu a je na neschopence. Dotaz zní - jaká adresa zaměstnavatele se má na neschopenku napsat, když ještě nemá v nové práci smlouvu. A popř. kam zaslat neschopenku? Vím, že se to nevyplatí (to jsme se zde dočetli), ale bohužel to jinak nešlo. Moc děkuji za odpověď. Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
Pokud nemá Vaše dcera podepsanou pracovní smlouvu s novým zaměstnavatelem, pak by bylo vhodné se s ním domluvit, zda pracovní smlouvu podepíše a pracovní poměr vznikne, i když je zaměstnankyně v pracovní neschopnosti, pak byste neschopenku doručili nového zaměstnavateli.
Jinak lze neschopenku doručit starému zaměstnavateli, neboť Vaše dcera onemocněla v tzv. ochranné lhůtě po skončení pracovního poměru.

PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Oficiální práce u jiného zaměstnavatele v době neschopenky, pracovní neschopnosti - lze to?
- Legálně vykonávaná práce u jiného zaměstnavatele v době neschopenky, pracovní neschopnosti - jak na to?

Jsem v částečném invalidním důchodu ČID. Pracuji na hlavní pracovní poměr HPP u zaměstnavatele, kde jsem nyní v dlouhodobé pracovní neschopnosti DPN. Můžu v ní pokračovat do ukončení podpůrčí doby 06/2016. Nyní se mi naskytla práce v chráněné dílně, která je v jiném oboru než nyní pracuji. Je na zkrácený 4 hodinový úvazek. Práce by mi zdravotně více vyhovovala, ale nejdříve bych si jí chtěla vyzkoušet. Mám 6tihodinové vycházky v kuse a v této době bych stihla tuto práci vykonávat. Za tuto práci budu mít měsíčně 7.000 hrubého. Nevím jak mám postupovat, aby se na obou stranách nedozvěděli, že pracuji v neschopnosti, bojím se negativních reakcí. Dá se to nějak obejít a přitom nepodvádět? Neprozradí mě doklady, které budu potřebovat k nástupu v mém zaměstnání? Na ČSSZ mi poradili, že pracovat mohu a byla pro mne byla výhodnější smlouva DPP, neboť tuto činnost oni neevidují. Při hlavním poměru, by zjistili, že pracuji a chtěli by vyjádření mého lékaře. Je to pravda? Ale co když v chráněné dílně budou chtít jen hlavní pracovní poměr? Co mám dělat?

Mohu využít následující varianty?
- Legálně ukončím u svého zaměstnavatele pracovní poměr.
- Začnu pracovat v chráněné dílně na hlavní pracovní poměr.
- V ochranné lhůtě omarodím.
- Uplatním novou neschopenku u původního zaměstnavatele.
- Budu dál pracovat v chráněné dílně do konce neschopnosti.
- Bude to lepší varianta než ta předchozí?
Co byste mi poradili? Děkuji, Tamara

ODPOVĚĎ:
Dočasná pracovní neschopnost se vždy vztahuje k dané pojištěné činnosti, tj. k danému zaměstnání. Je možné, že k jedné činnosti se bude pracovní neschopnost vztahovat a ke druhé nikoliv.
Bylo by tedy možné, abyste v době vycházek vykonávala jinou výdělečnou činnost. U nového zaměstnavatele bude výhodnější pracovat na základě pracovněprávního vztahu, které nezakládá účast na sociálním pojištění, což je u dohody o provedení práce případ, kdy měsíční příjem nepřevyšuje 10 000, -Kč (§ 7a zákona č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, v platném znění), u pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti to je příjem vyšší než 2 500, -Kč (§ 6 zákona o nemocenské pojištění).
Nejvýhodnější tedy pro Vás bude uzavřít s novým zaměstnavatelem dohodu o provedení práce, pokud byste uzavřela dohodu o pracovní činnosti či pracovní poměr s výdělkem vyšším než je uvedeno v předchozím odstavci, pak Vás správně na ČSSZ informovali, že by požadovali vyjádření Vašeho lékaře k této další výdělečné činnosti. Ukončení pracovního poměru a následné onemocnění by Vám v tomto nepomohlo, neboť byste stejně čerpala dávku nemocenské a ČSSZ by se o tom dozvěděla, tudíž by chtěla přezkoumání. V daném případě bych vám tedy doporučila zkusit uzavřít s novým zaměstnavatelem dohodu o provedení práce, popř. ho o situaci informovat a domluvit se s ním.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kvalifikační dohoda a nezvládnutí certifikační zkoušky - vliv na zaplacení náhrady zaměstnavateli
- Co když zaměstnanec nezvládne zkoušku při reklavalifikaci - vrací náklady na kvalifikaci zaměstnavateli?
- Nezvládnutí kvalifikace podle kvalifikační dohody - musí zaměstnanec vyplatit zaměstnavateli náklady kvalifikace?
- Nezvládnutí certifikační zkoušky při rekvalifikaci a náhrada nákladů rekvalifikace zaměstnavateli

V pracovní smlouvě mám kvalifikační dohodu na částku 25 000 Kč, ve které je zahrnuto 8 000 Kč za cestovné, ubytování 7 000 Kč a náklady na školení 10 000 Kč. Certifikační zkoušky jsem, ale nezvládl a jsem ve zkušební době.
Zaměstnavatel mi naznačil, že pokud nesplním certifikační zkoušky, dostanu výpověď. V dohodě je dále napsáno, že, musím vrátit náklady za mzdu po dobu certifikačního procesu a odvody na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem po dobu certifikačního procesu, když dostanu výpověď ze strany zaměstnavatele z důvodu nezískání certifikace.
Má zaměstnavatel na tuto částku nárok? Jak v plné výši, tak třeba jen na část těchto nákladů?
Děkuji, František Čermák

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít kvalifikační dohodu v případě zvýšení kvalifikace nebo v případě prohloubení kvalifikace, jestliže předpokládané náklady přesáhnou 75 000, -Kč (§ 243 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Ve Vašem případě by se tak mělo jednat o zvýšení kvalifikace.
Váš dotaz bych rozdělila na dvě části. První je skutečnost, že zaměstnavatel ve Vaší pracovní smlouvě zakotvil důvod, pro který s Vámi rozváže pracovní poměr výpovědí. Je nutné říci, že zaměstnavatel s Vámi může rozvázat pracovní poměr výpovědí pouze v případech stanovených v § 52 ZP a žádných jiných, i kdybyste s tím vyslovil souhlas. Je tedy nutné, aby skutečnost, že jste nezískal certifikaci podřadit pod některý z výpovědních důvodů uvedených v tomto ustanovení, což není nemožné, neznám však okolnosti celého případu.
Druhou věcí zůstává Váš závazek nahradit zaměstnavateli náklady spojené s Vašim vzděláváním, pokud vzdělávání úspěšně neukončíte. Pokud ukončíte pracovní poměr výpovědí ze strany zaměstnavatele, vznikne Vám dle zákona (§ 236 odst. 3 písm. b) ZP) povinnost uhradit náklady pouze pokud se jedná o výpověď pro porušení právních předpisů k Vámi vykonávané práci. Skutečnost, že s Vámi zaměstnavatel tuto povinnost rozšířil nad rámec zákona, je dle mého názoru v rozporu se zákonem, neboť se jedná o kogentní ustanovení, které nelze ani dohodou stran rozšířit. Domnívám se tedy, že požadavky na zaplacení nákladů, které by po Vás zaměstnavatel v tomto případě chtěl, by byly neoprávněné.

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Okamžitá výpověď zaměstnancem v pracovní neschopnosti - vliv na vyplacení nemocenské
- Okamžitá výpověď zaměstnancem v pracovní neschopnosti - musí se hlásit na sociálce (ČSSZ) kvůli kontrole neschopnosti?
- Okamžitá výpověď zaměstnancem v pracovní neschopnosti a placení zdravotního pojištění
- Okamžitá výpověď zaměstnancem v pracovní neschopnosti - ukončení pracovní neschopnosti, DPN
- Ukončení pracovní neschopnosti při okamžité výpověďi zaměstnancem pro neproplacení mzdy, platu
- Okamžitá výpověď zaměstnancem v pracovní neschopnosti - zaměstnavatel nechce poslat potvrzení o zaměstnání, co dělat?

Zaměstnavatel mi řádně nezaplatil, dle § 56 odst. 1 písm. b) Zákoníku práce okamžitě ruším svůj pracovní poměr. Okamžité zrušení pp dnes zasílám zaměstnavateli doporučenou poštou na dodejku. Zrušení pp tedy začne platit, jakmile zaměstnavatel dopis převezme.
Momentálně jsem na DPN. Ráda bych se zeptala:
1. Má případná výplata náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku za období, odpovídající výpovědní době, nějaký vliv na výplatu nemocenské?
2. Mám tuto skutečnost o zrušení pp hlásit na PSSZ (např. kvůli případným kontrolám na DPN nebo kvůli té nemocenské dávce)?
3. Dokdy se mám nahlásit k placení zdravotního pojištění? Mám příjem z pronájmu nebytové jednotky, z toho důvodu se nebudu hlásit na pracovní úřad, zdravotní pojištění si budu hradit sama, než se uzdravím a najdu si práci.
4. Jakým způsobem pak řádně ukončím svou DPN, zašlu poslední díl DPN přímo na PSSZ?
5. Zaměstnavatele žádám o zaslání potvrzení o zaměstnání dle § 313 Zákoníku práce. Pokud mi ho řádně nevystaví a nezašle, jaká je to komplikace při případném nástupu do nového zaměstnání? Velice děkuji! Martina

ODPOVĚĎ:
Pokud jste v pracovní neschopnosti a pobíráte nemocenskou, pak po dobu výplaty nemocenské Vám náhrada mzdy od zaměstnavatele z titulu Vašeho okamžitého zrušení pracovního poměru nebude vyplácena.
Zrušení PP hlásí příslušné správě sociálního zabezpečení také zaměstnavatel, zaměstnavateli také doručíte prodloužení, popř. ukončení dočasné pracovní neschopnosti.
Zdravotní pojištění a případné hlášení na úřad práce provedete až po ukončení pracovní neschopnosti.
Potvrzení o zaměstnání Vám zaměstnavatel také vydá až po ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Pokud by Vám toto potvrzení nechtěl vydat, pak byste se musela obrátit na soud, případně i na místně příslušný inspektorát práce, který by mu mohl uložit pokutu se správním řízení. Mohla byste po něm také požadovat náhradu škody, pokud by Vám v důsledku nevydání tohoto potvrzení uniklo nějaké zaměstnání. Nový zaměstnavatel bude potvrzení o zaměstnání požadovat, pokud byste ho neměla, komplikace to může být, neboť nový zaměstnavatel Vás může odmítnout zaměstnat bez předložení tohoto dokumentu, záleží na něm.

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Nevyplacení mzdy včas a ukončení okamžité pracovního poměru zaměstnacem
- Nevyplacení platu včas a ukončení okamžité pracovního poměru zaměstnacem
- Pozdní vyplacení platu, mzdy a okamžitá výpověď zaměstnancem
- Pozdní vyplacení platu, mzdy a okamžité ukončení pracovního poměru zaměstnancem
- Kdy (který den) může zaměstnanec okamžitě ukončit pracovní poměr pokud mu není vyplacen plat, mzda?
- Okamžitá výpověď pro nevyplacení platu, mzdy a rozsudek Nejvyššího soudu 21 Cdo 2242/2009
- Okamžitá výpověď zaměstnancem rozsudek Nejvyššího soudu 21 Cdo 2242/2009
- Nevyplacení platu, mzdy a výpověď zaměstnance - rozsudek Nejvyššího soudu 21 Cdo 2242/2009

Zaměstnavatel mi řádně nezaplatil mzdu za měsíc září. Obrátila jsem se na advokáta. Můj advokát chce pracovní poměr ukončit po 31. 10. 2015 s tím, že přestože v mé smlouvě není uvedena splatnost mzdy, tak když mě zaměstnavatel vždy vyplácel k 15. dni v měsíci, můžeme termín 15/10 označit za termín splatnosti mzdy za září a pracovní poměr můžeme okamžitě ukončit 15 dní Po splatnosti, tedy po 31. 10. 2015.
Nejsem právník, ale podle Zákoníku práce i nějakého rozhodnutí Nejvyššího soudu na internetu se mi zdá, že pravidelný výplatní termín bohužel nemůžeme označit za termín splatnosti mzdy, ale vždy platí splatnost mzdy do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy mi nárok na mzdu vznikl. Tedy že bych pracovní poměr mohla ukončit nejdříve 16. 11. 2015.
Prosím, mohli byste mi nějak právně (např. rozhodnutím Nejvyššího soudu…) podložit stanovisko mého advokáta? Nechci se ho dotknout tím, že bych zpochybnila to, co mi tvrdí… Zároveň mi ale dává smysl, co mi tvrdí, přeci po nikom nemůže zákon chtít, aby chodil do práce až do 15. 11. 2015, když nemá řádně zaplacenou mzdu za září. Lze případně operovat s nějakou ztrátou důvěry v zaměstnavatele atd. ?
Má otázka se týká splatnosti mzdy, jelikož: dle § 141 Zákoníku práce odst. 1 je mzda za září splatná ke dni 31. 10. 2015.
Pracovní poměr ukončím dle § 56 Zákoníku práce odst. 1 písm. b)
Z toho mi vyvstává otázka, kdy mohu pracovní poměr okamžitě ukončit/kdy uplyne splatnost mzdy + 15 dní? Co je za den 15 dnů po uplynutí období splatnosti? Je to po dni 31/10, jak tvrdí můj advokát, nebo je to nejdříve kde dni 16/11, jak jsem se dozvěděla již v jiném dotazu z Vaší online právní poradny?
Vaše odpověď z dřívějška se neslučuje s tvrzení mého advokáta… Vaše odp. z dřívějška: "Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud do 15-ti dnů splatnosti mzdy nebo její části nedostane tyto vyplaceny. Splatnost mzdy za září je 31.10., pak běží 15 dní a 16.11. byste tedy mohla teoreticky zrušit okamžitě pracovní poměr."
Nerada bych pletla dohromady: výplatní termín, období splatnosti a termín splatnost mzdy… Sama tomu nerozumím.
Jde mi o to, zda okamžitě můžu prac. poměr zrušit po 31/10 či až po 15/11.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Řešení otázky rozdílu mezi splatností mzdy nebo platu a výplatním termínem a zároveň použitím ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 b. , zákoník práce, v platném znění naleznete např. v rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 2242/2009 ze dne 12.10.2010. Je v něm jasně stanoveno, že 15-ti denní lhůta se počítá od konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy byla vykonávána práce, nikoliv ode dne pravidelného výplatního termínu.
Uznávám však, že může existovat i jiný názor, ovšem názor výše uvedený v rozhodnutí Nejvyššího soudu je uváděný i mnoha komentářích k zákoníku práce a je všeobecně přijímán.
Rozhodně bych tedy nedoporučovala ukončit z tohoto důvodu okamžitě Váš pracovní poměr ke dni 31.10.. Zároveň bych upozornila i na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1297/2013 ze dne 20.8.2014 týkající se okamžitého ukončení pracovního poměru zaměstnance a spornosti nároků na výplatu část mzdy mezi ním a zaměstnavatelem. Ztrátou důvěry v zaměstnavatele lze operovat právě až po těch 15-ti dnech ode dne splatnosti mzdy nebo platu.

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Zaměstnavatel nechce proplatit osobní ohodnocení slíbené v dodatku k pracovní smlouvě - jak postupovat?
- Dodatek k pracovní smlouvě slibuje osobní ohodnocení - zaměstnavatel ho nechce vyplatit, co dělat?
- Neproplacení osobního ohodnocení slíbenéh v dodatku k pracovní smlouvě - jak se bránit?

Mám 2 dotazy z pracovního práva.
09/2015 jsem povýšila a následně jsem byla denně v práci (včetně víkendů), v průměru 11 hodin denně. Tohle nasazení se podepsalo na mém zdraví, nastoupila jsem na neschopnost a ještě v září 2015 jsem v práci podala výpověď. Pracovní poměr končí uplynutím zákonné výpovědní lhůty dnem 30. 11. 2015.
Zaměstnavatel mi následně odmítl zaplatit přesčasy za září ve výši 109,75 hodin a odmítl mi zaplatit osobní ohodnocení, které mám sjednané v dodatku k pracovní smlouvě, ve kterém bylo slíbeno navýšení hrubé mzdy z 24 na 30 tisíc Kč + osobní ohodnocení 1% z tržeb v daném měsíci.
Nic víc v dodatku není, jen podpis zaměstnavatele a můj podpis. Zaměstnavatel mi začal udělovat pracovní výtky a zasílat mi dopisy, že jsem řádně neplnila své pracovní povinnosti. Tím obhajuje nezaplacení osobního ohodnocení. Zároveň se hájí tím, že když jsem 21. září onemocněla, nemám na žádné osobní ohodnocení nárok.
Můj advokát zaslal zaměstnavateli dopis, vybídl ho k uhrazení všech závazků a nabídl mu ukončení pracovního poměru dohodou. Zároveň zaměstnavateli pohrozil, že jinak na něj podá občanskoprávní žalobu. Zaměstnavatel se dohodnout nechce a naopak ve svém nátlaku zesílil a začal mi zasílat další dopisy, že jsem špatně pracovala atd. Můj advokát chce k 31.10.2015 (15 dní po splatnosti výplaty) pracovní poměr okamžitě ukončit na základě nezaplacení osobního ohodnocení a přesčasů.
Ovšem, samozřejmě je problém dokázat konkrétní množství přesčasů. Mou docházku může zaměstnavatel zfalšovat a důkazy, že jsem byla v práci, může např. z PC smazat. Proto jsem oslovila některé kolegy a externí spolupracovníky s dotazem, zda by byli ochotni podepsat čestné prohlášení, že jsem s nimi byla v práci, a zda by případně byli ochotni to dosvědčit u soudu.
Správce IT, externí pracovník, sdělil mému zaměstnavateli, že po něm toto chci a že to podepíše a případně i dosvědčí. Asi mi tím chtěl pomoci.
Můj zaměstnavatel mi dnes zaslal email, ve kterém stojí:
"Volání se žádostí o "svědeckou výpověď" obchodním partnerům a spolupracovníkům zaměstnavatele může být považováno za hrubé porušení pracovní kázně dle ustanovení Zákoníku práce.
1. Ráda bych se zeptala, zda jednám v rozporu s jakýmkoliv zákonem či předpisem a zda mi za to může být udělena další výtka.
2. Dále bych se ráda zeptala, zda z dodatku výše z právního hlediska jednoznačně vyplývá, že mám na osobní ohodnocení za září nárok. Můj advokát je přesvědčen, že ano, přestože jsem 21/9 onemocněla a výtky typu "nesouhlas s rozhodnutím zaměstnavatele, narušení autority zaměstnavatele, neodesílání emailů, nezavolání opravářů… " označuje následovně:
"Dopisem ze dne 12.10.2015, který má klientka převzala dne 13.10.2015, jste jí udělila výtku dle § 38 odst. 1 písm. b) Zákoníku práce. S touto výtkou má klientka nesouhlasí, avšak s s ohledem na to, že ani tato výtka, ani předchozí výtka ze dne 20.9.2015 neobsahují ani odkaz na porušení konkrétního ustanovení konkrétního právního předpisu vztahujícího se k vykonávané práci, ani výslovné upozornění na možnost výpovědi, jsou tyto z hlediska § 52 písm. g) Zákoníku práce zcela irelevantní."
Velice děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Oslovení spolupracovníků, obchodních partnerů a jiných relevantních spolupracovníků zaměstnavatele neshledávám jako porušení pracovních povinností, pokud jste s nimi komunikovala pouze v tom směru, že byste chtěla jejich svědeckou výpověď ohledně pracovněprávních skutečností a nijak jste jim nevyzradila např. interní věci zaměstnavatele.
Pokud je v pracovní smlouvě uvedeno pouze to, co uvádíte ve Vašem dotazu, pak se domnívám, že máte na osobní ohodnocení nárok. Pouze pokud by tržby byly Vázány pouze na Vaši osobu, pak byste na ně nemusela mít nárok, pokud jste byla v pracovní neschopnosti.
Výtka zaměstnanci nemusí obsahovat upozornění na možnost výpovědi, aby mohla být nazývána výtkou. Toto upozornění je důležité pouze pro případ dání výpovědi zaměstnanci z určitého důvodu, nikoliv pro označení dopisu za výtku.

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Proplácení státního svátku - nepřetržitý provoz s nepravidelnou pracovní dobou
- Nepřetržitý provoz s nepravidelnou pracovní dobou - proplacení státního svátku

Pracuji v nepřetržitém provozu s nepravidelnou pracovní dobou. Ve státní svátek na mě připadl podle diagramu pracovní den, ale jen 3 hodinový. Dostal jsem tedy příplatek 100% jen za tyto 3 hodiny. Ostatní kolegové na které také připadl pracovní den, ale zaměstnavatel je nechal doma, dostali zaplaceno plný plat za 8 hodin. Může mi zaměstnavatel ve státní svátek určit tak krátkou pracovní dobu a zbytek toho promarněného svátku přiměřeně finančně nedorovnat? Děkuji, Miloš

ODPOVĚĎ:
Otázkou je, jak byly dopředu na den svátku naplánovány směny. Pokud Vaše směna byla naplánována jen na tři hodiny a zaměstnavatel nerozhodl, že Vám v důsledku svátku směna odpadne, pak máte povinnost odpracovat v tento den směnu v naplánovaném rozsahu. Pokud by však byla Vaše směna naplánována např. na 8 hodin jako ostatním zaměstnancům a Vy byste měl z rozhodnutí zaměstnavatele odpracovat jen 3 hodiny a zbytek by Vám odpadl z důvodu svátku, pak by Vám měl zaměstnavatel zbývající 3 hodiny doplatit.
Je třeba říci, že v nepřetržitém pracovním režimu zaměstnavatel plánuje směny bez ohledu na svátky. Skutečnost, že zaměstnavatel pak rozhodl o omezení provozu v důsledku svátku pro některé zaměstnance, záleží jen na jeho rozhodnutí.

PRÁCE-DOVOLENÁ, (NE) PLACENÉ VOLNO
- Samostudium zaměstnance s částečným úvazkem - výpočet volna na samostudium
- Výpočet volna na samostudium - zaměstnanec s částečným úvazkem
- Samostudium zaměstnance s částečným úvazkem - volno od zaměstnavatele
- Volno od zaměstnavatele - samostudium zaměstnance s částečným úvazkem

mám dotaz týkající se počtu dnů na samostudium u dvou zaměstnanců. První zaměstnanec odpracuje 12 měsíců v roce, jeho úvazek je 0,68 a pracovní doba je rozvržena do 4 dnů, druhý zaměstnanec odpracuje 12 měsíců v roce, pracuje u jednoho zaměstnavatele na dva částečné úvazky, a to jako vychovatel na 0,53 úvazku a jako asistent pedagoga na 0,4 úvazku a jeho pracovní doba je rozvžena do 4 pracovních dnů Po - Čt pro oba úvazky.
Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že se Vám jedná o samostudium dle § 24 odst. 4 písm. b) zákona č. č. 563/2004 Sb. , o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění. Dle odstavce 7 tohoto paragrafu platí následující: „ K dalšímu vzdělávání uvedenému v odstavci 4 písm. b) pedagogickým pracovníkům přísluší volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody nebo účast pedagogického pracovníka na dalším vzdělávání podle odstavce 1 nebo 2; dobu čerpání volna určuje ředitel školy. Za dobu čerpání tohoto volna přísluší náhrada platu, která se rovná výši ušlého platu. Trvá-li pracovní poměr jen část školního roku, přísluší za každý měsíc trvání pracovního poměru jedna dvanáctina volna podle věty první. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah volna podle věty první. Nevyčerpané volno či jeho poměrná část bez dalších nároků zaniká. Volno podle věty první se pro pracovněprávní účely považuje za překážku v práci na straně zaměstnance. “
Pokud tedy při 100% úvazku náleží zaměstnanci 12 dní v kalendářním roce, pak při 68% úvazku to bude 8,16 dní ( (86:100) x12), tyto dny volna se budou poskytovat ve dnech po – čtv. Obdobný výpočet bude i u druhého zaměstnance, kdy každý z pracovních poměru se posuzuje samostatně.

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Formální způsoby prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou - dodatek, nová pracovní smlouva nebo prodloužení pracovní smlouvy?
- Jak prodloužit pracovní smlouvu na dobu určitou - formy prodloužení
- Způsob prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou

Co mohu po svém současném zaměstnavateli vyžadovat. 31.10. mi končí smlouva na dobu určitou. Zaměstnavatel se mnou plánuje spolupráci do budoucna, řekl mi to osobně. Co mohu tedy čekat, na co mám ze zákona nárok? Na novou PS nebo dodatek či prodloužení současné pracovní smlouvy.
Jsem samoživitelka s dvěma malýma dětma.
Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
V daném případě nemáte ze zákona nárok na žádný z Vámi uvedených postupů. Je na rozhodnutí zaměstnavatele, zda provede změnu stávající pracovní smlouvy nebo s Vámi uzavře pracovní smlouvu novou.

PRÁCE-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
- Manko bez přihlédnutí k přebytkům - musí zaměstnanec manko zaplatit?
- Přebytky a současně manko - musí zaměstnanec uhradit škodu?

Pracuji jako prodavač koberců s hmotnou odpovědností. Před nedávnem byla na naší prodejně provedena inventura zboží, kde bylo vyčísleno manko za chybějící zboží v hodnotě 9900, - Kč, ale v té samé inventuře byly naskladněny přebytky v hodnotě 9600, -.
Přebytky vznikají např. tím že naskladněné zboží (role koberců) neodpovídá přesně skladovým dokladům, někdy je na jedné roli více vzniká přebytek, jindy na jiné roli méně vzniká manko v řádu několika desítek cm (přesný stav se zjistí až při prodeji posledních metrů po fyzickém přeměření. Při přejímce zboží se používá vzoreček s přesností +/- 50 cm)
Další případ přebytků a manka je když zaměstnanec udělá chybu - zadá špatný kod zboží do pokladny a zákazník odchází např. s rohožkou v hodnotě 149 Kč, ale zaplatí 119 Kč. V tu chvíli vzniká manko 149, - a na druhé straně přebytek 119, -. Protože se jedná o dva různé produkty.
Má zaměstnavatel právo žádat zaplacení manka bez přihlížení k přebytkům v plné výši včetně DPH, anebo je povinen vyčíslit skutečnou škodu na zboží, myšleno nákupní cenu. Anebo musí zohlednit přebytky a má právo požadovat pouze rozdíl tedy 300, -Kč. Je nějaká možnost se proti tomuto bránit? Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Dle § 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí následující:
„Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen „dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách. “
A dále:
„Zaměstnanec se zprostí povinnosti nahradit schodek zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat. “
Z Vašeho popisu a výše uvedených ustanovení dle mého názoru vyplývá, že zaměstnavatel by měl brát v úvahu i přebytky, které vznikly, neboť Vy odpovídáte pouze za schodek, což je stav, kdy chybí určité hodnoty, které se zaměstnanec zavázal vyúčtovat. V daném případě sice na jedné straně určité hodnoty chybí, na straně druhé však přebývají (např. špatně zaúčtovatelná a následně opravená platba, jak uvádíte). Podstatnou roli hraje také skutečnost, že Vy nejste schopen ovlivnit přesnou metráž koberce, to je skutečnost, která Vám nemůže být dána k tíži.
V daném případě bych písemně oznámila zaměstnavateli výše uvedené. Nedokáži přesně posoudit, zda byste byl odpovědný skutečně za pouhý rozdíl mezi schodkem a přebytkem, to by mělo být věcí řádné inventury a z ní vyvozené odpovědnosti na Vaší straně, která by však měla brát v úvahu i skutečnosti, které nemůžete ovlivnit.

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Nevyplacení mzdy včas a ukončení okamžité pracovního poměru zaměstnancem
- Nevyplacení platu včas a ukončení okamžité pracovního poměru zaměstnancem
- Pozdní vyplacení platu, mzdy a okamžitá výpověď zaměstnancem
- Pozdní vyplacení platu, mzdy a okamžité ukončení pracovního poměru zaměstnancem

Zaměstnavatel mi řádně nezaplatil mzdu za měsíc září. Obrátila jsem se na advokáta. Můj advokát chce pracovní poměr ukončit po 31. 10. 2015 s tím, že přestože v mé smlouvě není uvedena splatnost mzdy, tak když mě zaměstnavatel vždy vyplácel k 15. dni v měsíci, můžeme termín 15/10 označit za termín splatnosti mzdy za září a pracovní poměr můžeme okamžitě ukončit 15 dní po splatnosti, tedy po 31. 10. 2015.
Nejsem právník, ale podle Zákoníku práce i nějakého rozhodnutí Nejvyššího soudu na internetu se mi zdá, že pravidelný výplatní termín bohužel nemůžeme označit za termín splatnosti mzdy, ale vždy platí splatnost mzdy do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy mi nárok na mzdu vznikl. Tedy že bych pracovní poměr mohla ukončit nejdříve 16. 11. 2015.
Prosím, mohli byste mi nějak právně (např. rozhodnutím Nejvyššího soudu…) podložit stanovisko mého advokáta? Nechci se ho dotknout tím, že bych zpochybnila to, co mi tvrdí… Zároveň mi ale dává smysl, co mi tvrdí, přeci po nikom nemůže zákon chtít, aby chodil do práce až do 15. 11. 2015, když nemá řádně zaplacenou mzdu za září. Lze případně operovat s nějakou ztrátou důvěry v zaměstnavatele atd. ?
Má otázka se týká splatnosti mzdy, jelikož:
dle § 141 Zákoníku práce odst. 1 je mzda za září splatná ke dni 31. 10. 2015.
Pracovní poměr ukončím dle § 56 Zákoníku práce odst. 1 písm. b)
Z toho mi vyvstává otázka, kdy mohu pracovní poměr okamžitě ukončit/kdy uplyne splatnost mzdy + 15 dní? Co je za den 15 dnů po uplynutí období splatnosti? Je to po dni 31/10, jak tvrdí můj advokát, nebo je to nejdříve kde dni 16/11, jak jsem se dozvěděla již v jiném dotazu z Vaší online právní poradny?
Vaše odpověď z dřívějška se neslučuje s tvrzení mého advokáta… Vaše odp. z dřívějška: "Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud do 15-ti dnů splatnosti mzdy nebo její části nedostane tyto vyplaceny. Splatnost mzdy za září je 31.10., pak běží 15 dní a 16.11. byste tedy mohla teoreticky zrušit okamžitě pracovní poměr."
Nerada bych pletla dohromady: výplatní termín, období splatnosti a termín splatnost mzdy… Sama tomu nerozumím.
Jde mi o to, zda okamžitě můžu prac. poměr zrušit po 31/10 či až po 15/11.
Děkuji, Silvie

ODPOVĚĎ:
Řešení otázky rozdílu mezi splatností mzdy nebo platu a výplatním termínem a zároveň použitím ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 b. , zákoník práce, v platném znění naleznete např. v rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 2242/2009 ze dne 12.10.2010. Je v něm jasně stanoveno, že 15-ti denní lhůta se počítá od konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy byla vykonávána práce, nikoliv ode dne pravidelného výplatního termínu.
Uznávám však, že může existovat i jiný názor, ovšem názor výše uvedený v rozhodnutí Nejvyššího soudu je uváděný i mnoha komentářích k Zákoníku práce a je všeobecně přijímán.
Rozhodně bych tedy nedoporučovala ukončit z tohoto důvodu okamžitě Váš pracovní poměr ke dni 31.10.. Zároveň bych upozornila i na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1297/2013 ze dne 20.8.2014 týkající se okamžitého ukončení pracovního poměru zaměstnance a spornosti nároků na výplatu část mzdy mezi ním a zaměstnavatelem. Ztrátou důvěry v zaměstnavatele lze operovat právě až po těch 15-ti dnech ode dne splatnosti mzdy nebo platu.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavateli nelze doručit korespondenci v době mateřské dovolené zaměstnankyně - co dělat?
- Zaměstnavatel neproplatil dovolenou pracovnici na rodičovské dovolené a nekomunikuje - jak postupovat?

12/2010 nástup do práce na dobu neurčitou, 02/2012 nástup na nemocenskou a následně na mateřskou, poslala jsem dopis o čerpání řádné dovolené po skončení mateřské dovolené 11/2012 než nastoupím na rodičovskou. Firma má uvedenou adresu v Praze - schránku, ale majitelka sídlí v Palkovicích, poslala jsem to do Palkovic, má doručenka nějakou váhu? A není to už promlčené? Nezaplatila mi jí. Od 6/2015 neproplatila opět nemocenskou a nejde jí doručit výzva k úhradě dluhu (adresát se odstěhoval). Jak postupovat? Neodeslala i papíry mateřskou a nemocenskou na OSSZ. Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb. , v platném znění) stanoví jen příkladné způsoby doručení písemností zaměstnavateli ze strany zaměstnance. Dle mého názoru je tedy možné zaměstnavateli doručit písemnost jakkoliv, pokud je takový způsob doručení odůvodnitelný. V daném případě by bylo asi rozhodující, co znamená „sídlí“, zda je tam její místo výkonu dané činnosti. Pak bych považovala písemnost tímto způsobem za doručenou.
Promlčecí doba je 3 roky od doby, kdy jste mohla dané plnění požadovat.

Pokud se týká proplacení nemocenské, pak je možné se obrátit na Českou správu sociálního zabezpečení, neboť toto je povinnost zaměstnavatele, a zaměstnavateli může být ve správním řízení uložena pokuta. Pokud se snažíte zaměstnavateli doručit písemnosti s výzvou k úhradě dluhu, a tato písemnost se vrací jako nedoručitelná, pak byste se musela obrátit na soud s žalobou na plnění. Jinou adresu by bylo možné sehnat např. v živnostenském rejstříku, pokud je tam zaměstnavatel zapsán, obchodním rejstříku, apod. , pokud však zaměstnavatel změnu adresy ohlásil.

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Může mít zaměstnanec nemocnice pracovní smlouvu a současně dohodu o pracovní činnosti DPČ?
- Souběžnost pracovní smlouvy a dohody o pracovní činnosti DPČ - může zaměstnanec pracovat na tyto 2 smlouvy?
- Pracovní smlouva a dohoda o pracovní činnosti DPČ - je možné pracovat na 2 smlouvy současně u 1 zaměstnavatele?
- Pracovní smlouva a DPČ u 1 zaměstnavatele - dovoluje to Zákoník práce?
- Pracovní smlouva a dohoda o pracovní činnosti u 1 zaměstnavatele - dovoluje to Zákoník práce?
- 2 pracovní smlouvy s jedním zaměstnavatelem - dovoluje to Zákoník práce?
- Pracovní smlouva a dohoda s jedním zaměstnavatelem - dovoluje to Zákoník práce?

Jsem zaměstnanec státní nemocnice a od 8/2014 jsem na rodičovské dovolené (RD). V 4/2015 jsem se částečně do práce vrátila formou služeb. Žádala jsem o dohodu o pracovní činnosti (DPČ), ale žádost mi byla zamítnuta s tím, že pokud jsem na RD na DPČ pracovat nemůžu. Byla jsem nucena se vrátit formou sníženého úvazku na čemž budu finančně tratit. Opravdu to tak je, že nemohu mít na RD DPČ?
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Dle § 34b zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, platí, že zaměstnanec v dalším pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Pokud tedy Váš druh práce v pracovním poměru je „lékař“, pak stejný druh práce nemůžete vykonávat na základě dohod konaných mimo pracovní poměr, i když byste v pracovním poměru byla fakticky na rodičovské dovolené.

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Neschválená dovolená a snížení osobního ohodnocení
- Zaměstnanci si sami plánují dovolenou - zaměstnanec neměl zástup a dostal pokutu od zaměstnavatele (snížení osobního ohodnocení)
- Trest za nástup na neschválenou dovolenou - odebrání osobního ohodnocení
- Neschválený rozvrh čerpání dovolených a nástup na dovolenou zaměstnancem - postih, trest od zaměstnavatele

Pracuji sama na odloučeném pracovišti jedné menší organizace, dovolenou si plánují zaměstnanci sami v souladu s provozem a zapisují ji do speciálních archů (rozvrh čerpání dovolených) tak, aby byla vyřešena vzájemná zastupitelnost. Vyplněnou dovolenku odevzdávám vždy až na konci kalendářního měsíce svému řediteli společně s docházkou. Tento systém funguje od jeho nástupu do funkce asi 5 let. Takto jsem dovolenou čerpala i v srpnu 2015. Po návratu mi však p. ředitel vytkl, že o mém nástupu na dovolenou nikdo nevěděl, že označené dny dovolené v rozvrhu jsou jen orientační, a že jsem za sebe neměla zajištěnou náhradu. Potrestal mě finančním postihem, a to dost krutým, přišla jsem o 2000 Kč měsíčně z osobního ohodnocení na dobu neurčitou. Tento trest se mi zdá neadekvátní, jsem samoživitelka a přišla jsem o více než 11% mzdy, a nevím na jak dlouho. Chci se zeptat, zdali pan ředitel postupoval správně,
zda může hned při 1. "prohřešku" zvolit finanční postih a zdali je zaměstnanec povinen před čerpáním dovolené za sebe zajistit náhradu.
Děkuji, Věra

ODPOVĚĎ:
Rozvrh čerpání dovolených je skutečně orientační dokument, na jeho základě pak zaměstnavatel určuje zaměstnanci dovolenou např. vypsáním dovolenky. Zaměstnanec by měl mít písemné určení čerpání dovolené, tj. např. tuto dovolenku. Druhou věcí je samozřejmě praxe u vašeho zaměstnavatele, kde tedy funguje odlišný systém, který ale není dle zákoníku práce, resp. zaměstnanec by neměl bez písemného určení dovolenou čerpat. Náhradu si zaměstnanec zajišťovat nemusí, to je věcí zaměstnavatele, který ale o dovolené zaměstnance ví, neboť ho na ní poslal. Zaměstnanec by měl ale nějakým způsobem předat agendu, což vyplývá z jeho obecných povinností zaměstnance. V tomto směru tedy není v souladu se zákoníkem práce ani postup zaměstnavatele, který tento postup čerpání dovolené takto dlouhou dobu praktikoval, tak ani Váš, která jste bez písemného určení nastoupila na dovolenou.
Je důležité, zda jste odměňována platem (nepodnikatelská sféra) nebo mzdou. Pokud mzdou, pak záleží na tom, jak je vaše mzda sjednána, zda ji určuje jednostranně zaměstnavatel, popř. jaké jsou podmínky pro přiznání osobního příplatku, apod. Pokud jste odměňována platem, pak dle § 131 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění je pro přiznání i odebrání osobního příplatku nutná dlouhodobost velmi dobrých nebo naopak zhoršených pracovních výsledků.
Domnívám se však, že mzda i plat je poskytován za pracovní výsledky a nikoliv za porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, mzdy ani plat a ani žádná z jeho složek by neměla být postihem za prohřešky zaměstnance proti pracovní kázni, k tomu slouží tzv. vytýkací upozornění, popř. možnost ukončení pracovního poměru výpovědí.
Ve vašem případě bych se tedy písemně obrátila na zaměstnavatele s dotazem, na jakém základě Vám byla část osobního příplatku odebrána, popř. argumentujte výše uvedeným. Pro posouzení je důležité, jak zaměstnavatel svůj postup odůvodní. Pokud nebudete s postupem zaměstnavatele souhlasit, pak se můžete obrátit na místně příslušný inspektorát práce s žádostí o prošetření, popř. na soud.

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Úrok za pozdě vyplacenou mzdu - výpočet úroku
- Úrok za pozdě vyplacený plat - výpočet úroku
- Pozdě vyplacená mzda, plat - úrok z prodlení
- Úrok z prodlení - pozdě vyplacený plat, mzda

Je zaměstnavatel povinen mi zaplatit úrok, pokud mi nevyplatil část mzdy, v pracovní smlouvě není žádný úrok stanoven za zpoždění výplaty (části) mzdy. Jak se tento úrok vypočítá? Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Ano, pokud zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci neoprávněně mzdu, ocitá se v prodlení a je povinen platit i úroky z prodlení, bude-li je zaměstnanec požadovat. Úrok z prodlení se počítá dle sazby úroku z prodlení, který je stanoven v prováděcím předpisu (nařízení vlády č. 351/2014 Sb.) k nového občanskému zákoníku. Pro potřeby Vašeho výpočtu bych doporučila využít některé z webových stránek nabízejících výpočet úroků z prodlení.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Většinový spoluvlastník nemovitosti - práva a povinnosti
- Práva a povinnosti většinového spoluvlastníka pronajímané nemovitosti

Jsem menšinovým spoluvlastníkem (25%) nebytových prostor, které společně 100% spoluvlastníků pronajímá třetí osobě (nájemci).
V těchto prostorách se kvůli skryté závadě na vodovodním potrubí, kterou nájemce pronajímateli nahlásil, objevila vlhkost a plíseň, která mu znemožňovala prostory užívat.
Většinový vlastník ze zášti odmítl závadu opravit.
Nájemce uplatnil slevu z nájmu, se kterou jsem za daných okolností souhlasila.
Většinový vlastník po aplikaci slevy z nájmu opravil závadu, kterou ale neuznal jako příčinu tvorby plísně a nájemce zažaloval o zaplacení dlužného nájmu, s čímž nesouhlasím a neúčastním se toho.
- Může většinový vlastník (75%), beze mne (25%), zažalovat nájemce i o "dlužnou" částku, která dle mého podílu připadá mě, když já souhlasím s nájemcem a jeho uplatněnou slevou z nájmu?
- Může většinový spoluvlastník používat společné finanční prostředky na soudní spor, tedy i mé, když nejsem žalobcem a co kdyby většinový vlastník soud prohrál, budu se muset podílet na zaplacení soudních a podobných výloh i já?
- Nebo mám stát na žalované straně, protože se soudu musí účastnit všichni spoluvlastníci?
Moc Vám děkuji a přeji hezký den, Marie

ODPOVĚĎ:
1. Nemůže, jedná se o nedostatek aktivní legitimace (všech účastníků nájemní smlouvy)
Jestliže však jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, platí úkony jednoho z nich i pro ostatní. Ke změně návrhu, k jeho vzetí zpět, k uznání nároku a k uzavření smíru je však třeba souhlasu všech účastníků, kteří vystupují na jedné straně.
2. , 3. Na správě se podílí všichni spoluvlastníci, a rozhoduje majoritní vlastník, jeho rozhodnutí se dá bránit pouze soudně, což zde není tak závažné na to, aby bylo třeba k tomuto kroku přikročit. Lze předpokládat, že pokud Vás uvedl žalobce jako žalobce č. 2, tak by mohla hrozit úhrada nákladů v případě neúspěchu. Spoluvlastníci jsou totiž nerozluční účastníci řízení. Nicméně stále platí bod 1, soud by Vás měl vyzvat, zda se k žalobě připojujete. Na žalované straně bych asi nestál, maximálně bych se ve věci písemně vyjádřil. Vy jste účastníkem nájemní smlouvy a jen těžko můžete mít právní zájem na právech druhé smluvní strany. Zkusil bych sjednat nějakou dohodu - lehce se to řekne, ale soudní spory jsou časově náročné. Bohužel taktéž nevím, o jakou částku se jedná - zda se jedná o částku do 10.000 Kč či částku významně vyšší.

Komentářová literatura nejen připouští majoritnímu vlastíku provádět samostatně běžná rozhodnutí, ale rovněž samostatně vymáhat pohledávku žalobou, i když se týká věci jako celku.

Názor komentáře ohledně procesu je tedy zcela opačný a umožňuje spoluvlastníkovi žalovat v podstatě neomezeně, a to dokonce i minoritnímu spoluvlastníkovi, neboť pohledávku mohou spoluvlastníci vymáhat, resp. plnit dluh společně a nerozdílně, tudíž i každý samostatně s následným vyrovnáním dle podílů. V zásadě byste tedy předmětnou žalobu mohla teoreticky podat i Vy.

Spoluvlastníci se sice podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví v míře vyjádřené podílem, avšak navenek jsou z právních úkonů týkajících se společné věci oprávněni a povinni společně a nerozdílně. To znamená, že kdokoliv ze spoluvlastníků je oprávněn žádat vůči dlužníkovi celé plnění a dlužník je povinen plnit tomu, kdo požádal první. Splní-li dlužník celý závazek jednomu ze spoluvlastníků, nemohou již od něho ostatní nic žádat. Vypořádání mezi spoluvlastníky pak závisí na velikosti jejich spoluvlastnických podílů. Naopak v postavení dlužníků jsou spoluvlastníci rovněž povinni plnit společně a nerozdílně, takže se věřitel může obrátit na kteréhokoliv ze spoluvlastníků, aby poskytl celé plnění.

K podání žaloby o zaplacení dlužného nájemného je tudíž oprávněn kterýkoliv (i menšinový) spoluvlastník a souhlas ostatních spoluvlastníků se k jeho věcné legitimaci nevyžaduje.

PRÁCE-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
- Odpovědnost za škodu u zaměstnance - dohoda o provedení práce
- Odpovědnost za škodu u zaměstnance na DPP
- Práce na dohodu o provedení práce a odpovědnost za škodu
- Práce na DPP a odpovědnost za škodu

Prosím o informaci, jak by se řešila škodná událost, která byla způsobena při práci na DPP, je nastaven nějaký max. limit jako u zaměstnance na HPP? Děkuji. Karolína

ODPOVĚĎ:
Otázku náhrady škody způsobenou zaměstnancem upravuje ustanovení § 250 a násl. Zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Mluví se zde vždy o zaměstnanci a zaměstnavateli, za zaměstnance je považována i fyzická osoba, která má se zaměstnavatelem uzavřenu dohodu o provedení práce. Ani ustanovení § 77 ZP oblast náhrady škody při dohodách o provedení práce nevylučuje.
V tomto případě tedy odpovídáte podle ustanovení ZP, rozsah náhrady škody je stanoven v § 257 odst. 2 ZP: „Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. “

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Automatická změna pracovní smlouvy na dobu určitou na dobu neurčitou - vliv na výpovědní lhůtu a odstupné

Jsem samoživitelka a mám se zaměstnavatelem uzavřenou smlouvu na dobu určitou do 30.11.2015. Když jsem se svého zaměstnavatele před měsícem ptala, jestli se mnou dále počítá, oznámil mi, že zapomněl, že mám smlouvu jen na rok a že neuvažuje o tom, že bych pro něj dále neměla pracovat a že je ještě čas. Když jsem se zeptala 11.11., řekl mi, že se mnou prodlouží smlouvu do konce roku, případně ledna 2016. Rozhodla jsem se tedy, že se už nebudu více ptát a budu pracovat dále do doby než mě nadřízený osloví sám. Dočetla jsem se, že pokud mi do 30.11.2015 nadřízený nepředá zápočtový list a neukončí se mnou spolupráci nebo nesepíše novou smlouvu a já budu nadále pracovat i v prosinci, stává se z mé smlouvy na dobu určitou smlouva na dobu neurčitou. Je to pravda? V případě, že by se z mé smlouvy stala smlouva na dobu neurčitou a on mi chtěl dát výpověď, mám nárok na odstupné a dvou měsíční
výpovědní dobu? A jak bych měla potom postupovat, kdyby mi v průběhu směny 1.12. či 2.12.2015 řekl, že tam nemám být, mohu říct, že to už neplatí a moje smlouva přechází na dobu neurčitou? Děkuji Alena

ODPOVĚĎ:
Dle § 65 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí následující: „Pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby (§ 48 odst. 2) s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. “
Pokud byste tedy bez prodloužené nebo nové smlouvy pracovala i první prosincový den, stačí i část dne, ale to vše s vědomím zaměstnavatele, pak by se Váš pracovní poměr změnil z doby určité na neurčitou a zaměstnavatel by s Vámi musel rozvázat pracovní poměr jiným způsobem, u výpovědi by musel mít výpovědní důvod. Výše odstupného by se odvíjela od délky trvání pracovního poměru u tohoto zaměstnavatele (1-3 roky dle § 67 ZP).
K výše uvedenému je ale nutné dodat, že konat práci musíte s vědomím zaměstnavatele, to je podstatné. Zaměstnavatel (pokud jste velká organizace, stačí nadřízený, ten, kdo Vám přiděluje práci) musí mít vědomí o tom, že prvního prosince nadále konáte práci, musí Vám ji přidělovat, musí být srozuměn s tím, že pracujete. Na druhé straně nemusí mít povědomí, že Vám již skončil pracovní poměr na dobu určitou, neznalost této skutečnosti jeho její neuvědomění ho neomlouvá. Pokud byste první prosincový den, či pouze část dne odpracovala a druhý prosincový den by Vám zaměstnavatel sdělil, že tam již nemáte pracovat, pak byste v tu dobu již měla pracovní poměr na dobu neurčitou.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Práce v chráněné dílně a nárok na příspěvek státu na invalidní zaměstnance
- Práce na DPP (dohodu o provedení práce) invalidy a nárok zaměstnavatele na příspěvek od státu na invalidního zaměstnance
- Práce na DPP - je možné odpracovat více než 300 hodin?
- Práce v chráněné dílně na dohodu o provedení práce - informace

Jsem v částečném invalidním důchodu ČID. Chci pracovat v chráněné dílně na DPP. Může na mne zaměstnavatel, který mě zaměstná na DPP čerpat příspěvek od státu na invalidní zaměstnance a nebo jen u HPP? 2. dotaz: mohu u DPP odpracovat více než 300 hod. a za jakých okolností?
Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Na základě dohody o provedení práce můžete u jednoho zaměstnavatele pracovat v jednom kalendářním roce v rozsahu max. 300 hodin, žádné výjimky připuštěny nejsou (dle § 75 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění).
Zákon o zaměstnanosti mluví o pracovním místě, neurčuje blíže, zda se jedná o pracovní poměr či o dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti.

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dovolená u zaměstnance s částečným zkráceným úvazkem
- Částečný úvazek v práci a výpočet dovolené zaměstnance
- Zkrácený úvazek v práci a výpočet dovolené zaměstnance

Vracím se zpět do práce (učitelka v Základní umělecké škole) po dvou mateřských dovolených a ředitelka rozhodla, že dovolená, kterou jsem získala po dvou mateřských dovolených, nebude čerpána během letních měsíců červenec/srpen, ale až od 1. září do 20. listopadu 2015.
Jsem zaměstnána na dobu neurčitou a před odchodem na 1. mateřskou na celý úvazek.
Od září 2015 mi ředitelka snížila úvazek na poloviční a za září a říjen 2015 jsem také dostala vyplacenou jen poloviční částku dovolené. Navíc tato částka byla počítána z mého platu, který jsem měla před nástupem na 1. mateřskou.
Je tento postup v pořádku? Nepočítá se dovolená z posledních 3 měsíců (tzv. "rozhodné období") a opravdu může být zredukována na polovinu vlivem snížení mého úvazku na poloviční?
Děkuji, Uršula

ODPOVĚĎ:
Náhrada mzdy nebo platu za dovolenou se poskytuje z aktuálního úvazku, neboť je to náhrada za dobu, kterou by jinak zaměstnanec odpracoval, nebýt dovolené. Chápu, že to pro Vás vyznívá nevýhodně, ale zaměstnavatel postupoval správně. Tento postup je důsledkem změny úvazku, na kterém se ve většině případů musí zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout.
Za dobu čerpání dovolené přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku (§ 222 odst. 1ZP). Tím je nutné rozumět průměrný hodinový výdělek (PHV). Jde vždy o průměrný výdělek platný v době čerpání dovolené (tj. v jejích jednotlivých dnech).
Podle § 353 ZP se průměrný výdělek zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Tím je zpravidla předchozí kalendářní čtvrtletí. Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí. Pravděpodobný výdělek se podle § 355 ZP použije tehdy, pokud zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty (§ 355 ZP).

RŮZNÉ-STAVBY
- Ohraničení dřevěným ohradníkem trvalý travní porost - je nutný souhlas obce, stavebního úřadu?
- Je nutný souhlas obce, stavebního úřadu s dřevěným ohradníkem orné půdy
- Je nutný souhlas obce, stavebního úřadu s dřevěným ohradníkem trvalého travního porostu
- Dřevěný ohradník travního porostu - je nutný souhlas stavebního úřadu?

Obracím se na Vás s dotazem, zda je možné ohradit dřevěným ohradníkem pozemek, který je dle územního plánu v nezastavitelném území obce.
Jedná se o kulturu trvalý travní porost, v územním plánu ve funkčním využití jako orná půda. Odbor životního prostředí stanovil pouze min. výšku trámů pro migraci zvěře, jinak neměl námitek.
Stavební úřad mi tvrdí, že lze provést pouze ohrazení elektrickým ohradníkem.
Děkuji, Jeroným

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je klíčový § 18/5 stavebního zákona (zák. č. 183/2006 Sb. , v platném znění), dle něhož platí, že v nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje.
Pro doplnění dále uvádím, že dle § 2/1 písm. f) stavebního zákona se nezastavěným územím rozumí pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy.

Ve Vašem případě je proto důležité, zda:
1/ lze Vámi zamýšlenou stavbu plotu zařadit do některé z kategorií staveb, které je dle § 18/5 stavebního zákona dovoleno umisťovat v nezastavěném území, tzn. zda se má např. jednat o stavbu pro zemědělství;
2/ není výstavba oplocení v nezastavěném území územním plánem obce výslovně vyloučena.

V tomto ohledu Vám proto doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a informovat se zde:
- zda je výstavba v nezastavěném území územním plánem obce výslovně vyloučena (popř. můžete do územního plánu samozřejmě i sám nahlédnout), nebo zda je výstavba v nezastavěném území územním plánem obce nějak regulována;
- vyjde-li najevo, že výstavba v nezastavěném území není územním plánem obce nijak omezena (resp. se toto omezení nevztahuje na oplocení), dotažte se stavebního úřadu, z jakého důvodu by mělo být dovoleno vybudovat na Vašem pozemku pouze elektrický ohradník.

Nebude-li totiž výstavba oplocení v nezastavěném území územním plánem obce nijak regulována, bude záležet zejména na Vaší úvaze, zda a jaké oplocení zde vybudujete (záležet pak samozřejmě bude i na názoru stavebního úřadu, který je však povinen své případné zamítavé rozhodnutí řádně odůvodnit).

Co se týče přivolení stavebního úřadu, které bude zapotřebí k vybudování oplocení, je vhodné vědět, že:
- dle § 79/2 písm. k) stavebního zákona nejsou územní rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas zapotřebí v případě oplocení lesních školek, oplocení zřízeného k ochraně lesních porostů před zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem založení územního systému ekologické stability, která jsou bez podezdívky, přičemž nesmí dojít k omezení provozu na pozemní komunikaci nebo k přerušení turisticky značené trasy; jak z dotazu usuzuji, nebude se tato výjimka na Váš případ vztahovat;
- dle § 96/1 stavebního zákona je možné, aby namísto územního rozhodnutí vydal stavební úřad pouze územní souhlas, může se tak ovšem stát pouze v případě stavebního záměru, který je v zastavěném území nebo zastavitelné ploše, ve Vašem případě tedy vydání územního souhlasu nepřichází do úvahy;
- dle § 103/1 písm. e) bodu 14 stavebního zákona nevyžaduje oplocení stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu.

Shora uvedené lze tedy shrnout tak, že pro výstavbu oplocení v nezastavěném území obce bude zapotřebí, abyste získal územní rozhodnutí o umístění stavby (§ 79 stavebního zákona), jiné přivolení stavebního úřadu by po Vás nemělo být vyžadováno.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak získat do vlastnictví cizí stavbu na vlastním pozemku?
- Jak získat do vlastnictví stavbu ve vlastnictví státu na vlastním pozemku?
- Jak získat do vlastnictví státní stavbu v likvidaci na vlastním pozemku?
- Státní stavba v likvidaci na soukromém pozemku - jak získat stavbu do vlastnictví?
- Státní stavba v likvidaci na soukromém pozemku - jak zrušit vlastnictví majiteli který nejeví zájem o stavbu?
- Stát nejeví zájem o stavbu na soukromém pozemku - jak získat stavbu do vlastnictví soukromé osoby?
- Stát se nezajímá o stavbu na soukromém pozemku - jak získat stavbu do vlastnictví soukromé osoby?

Vlastním pozemek, na kterém z historických důvodů a pravděpodobně chybných postupů při převádění majetku stojí zbořenina zemědělské stavby bez čísla popisného. Tato stavba je obklopena mým pozemkem, nemá žádnou přístupovou cestu. Tuto stavbu dle katastru nemovitostí vlastní Státní statek v likvidaci. O tuto stavbu majitel nikdy za posledních 30 let nejevil zájem, ani mne nikdo ohledně této nemovitosti nekontaktoval. Sám jsme vyhledal likvidátora Státního statku v likvidaci, písemně jsem jej vyzýval k vyjádření ohledně dalšího majetkového postupu. Likvidátor se ale nemá k tomu, aby se vyjádřil k záměrům s touto stavbou. Vlastně o ní vůbec nevěděl, nebyla v konkursní podstatě, údajně již tam je zapsána ale likvidátor již 5 měsíců opět nereaguje.
Prosím o radu, jak postupovat, aby na mém pozemku již nebyla stavba jiného vlastníka – v souvislosti s novým občanským zákoníkem – spojování staveb s nemovitostmi, vydržení stavby, koupě stavby, zbourání stavby, její oprava, …. Dokonce jsem na své náklady nechal udělat odhad, vzhledem ke stavu stavby je odhadní cena 5000, - Kč.
Může dojít k nějakému převodu stavby na mne jako vlastníka pozemku? Nebo co udělat, abych stavbu koupil, když likvidátor nereaguje?
Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Je zvláštní, že je stavba evidována v KN bez jakéhokoliv čísla. Je-li to vlastnictví stavby skutečné, pak by nezbývalo nic jiného, než vyzvat doporučeným dopisem s dodejkou společnost v likvidaci, aby tuto stavbu prodala.
Stojí-li stavba na Vašem pozemku neoprávněně, což u státního statku z dob dávno minulých je dosti poravděpodobné, pak bych se obrátil na stavební úřad, zda by bylo možné stavbu odstranit. Pokud by to nebylo možné touto cestou, pak už to lze jen civilní žalobou proti té společnosti (družstvu) v likvidaci na odstranění stavby.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Akciová společnost nevymazala člena představenstva na jeho žádost - jak postupovat?
- Jak docílit smazání člena představenstva akciové společnosti z obchodního rejstříku (akciová společnost to na žádost člena neudělala)

Mám dotaz ohledně možnosti výmazu jakožto člena představenstva a. s. z Obchodního rejstříku Krajského soudu.
A. s. NERIA, Vinařská 2, 693 01 Hustopeče, IČ 253 09 83.
Na základě usnesení valné hromady a. s. jsem byl zapsána v r. 1998 jako člen představenstva a. s. Následně dle jednání valné hromady a následných zápisů v OR jsem byl několikráte vymazán a znovu zapsán jako člen představenstva a. s. , předposlední zápis v OR o mé osobě je z 27. 7. 2006.
01/2011 jsem písemně, doporučeně, doručenka, s vrácenou a podepsanou doručenkou ze dne 8. 2. 2011 oznámil předsedovi představenstva a. s. svou rezignaci na tuto funkci. Odpověď jsem nedostal, od této doby jsem v a. s. ani v nejmenším nikterak nepůsobil, nikdy tam fyzicky nebyl ani s a. s. jsem nebyl v žádném kontaktu, nebyl jsem placen. O výsledek žádosti jsem se nezajímal.
09/2014 mne telefonicky kontaktoval předseda představenstva a. s. , sdělil mi, že a. s. je v konkurzu, má rezignace z r. 2011 že „neprošla“, zaslal mi mailem 5-ti listový formulář žádosti o vymazání z OR, požádal mne o podepsání a zaslání ověřené žádosti o vymazání z OR, což jsem v říjnu 2014 učinil.
1. 11. 2015, nahlédnutím do e-výpisu v OR jsem z posledního zápisu v OR zjistil, že dne 27. 10. 2015 jsem byl vymazán a znovu zapsán jako člen představenstva a. s. Takže se nic na základě mé žádosti z r. 2011 ani z října 2014 nedělo nebo bylo záměrně nekonáno.
S tím samozřejmě nesouhlasím a chtěl bych:
* aby má funkce jako člena představenstva a. s. byla zrušena, nebo byla neplatná a to pokud možno od r. 2011
* abych byl vymazán z OR KS
Je pravděpodobné, že se mi nepodaří dostat se k jakýmkoliv zápisům z valných hromad a dalších listin a. s. Kontakt z a. s. jak je vidět nevedl a nepovede k nějakým výsledkům.
Na základě dalších skutečností jsem již přesvědčen, že za tím vším - neukončením členství v představenstvu, nevymazáním v OR - je cílené jednání a neznámý záměr vedení a. s. Proto vidím, že musím jednat v této záležitosti sám.
Dotaz zní: jak nejlépe dále? např. : mohu sám zaslat nebo doručit do OR KS svou žádost o vymazání člena představenstva, třeba i papírovou formou? Je na to nutný formulář nebo stačí volné znění? Nemám datovou schránku. Dále: jak zrušit své členství člena představenstva v a. s. , nejlépe od r. 2011? Je možno bez mého vědomí mne zapsat znovu do OR, jak se stalo např. k 27. 10. 2015? Nebo Vaše jiné rady, jak postupovat, abych celou záležitost sám rozjel a dokončil, bez spolupráce s a. s. ?
Děkuji, Imrych

ODPOVĚĎ:
Podle § 66 odst. 1 tehdy účinného zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů platilo, že osoba, která je statutárním orgánem nebo jeho členem, může ze své funkce odstoupit. Je však povinna oznámit to orgánu, jehož je členem, nebo orgánu, který ji zvolil nebo jmenoval. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který ji zvolil nebo jmenoval, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy, že postačí, projednal-li je nebo měl projednat orgán, jehož je členem (což ve Vašem případě nebylo splněno). Příslušný orgán je povinen projednat odstoupení na nejbližším zasedání poté, co se o odstoupení z funkce dověděl.
Tudíž Vaše funkce měla skončit dnem, kdy se konala nejbližší valná hromada společnosti po Vašem odstoupení v roce 2011. Je zcela irelevantní, zda s tím valná hromada souhlasila či nikoliv. Výkon fince zkrátka zanikl a představenstvo bylo povinno podat návrh na výmaz Vaší osoby z obchodního rejstříku.
K následné žádosti o výmaz z obchodního rejstříku se nelze vyjádřit, protože mi není znám její obsah.
Činnost rejstříkového soudu a právní úpravu obchodního rejstříku obsahuje zákon č. 304/2013 Sb. , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 11 odst. 3 uvedeného zákona platí, že pokud osoba, která je povinna podat návrh na zápis (či výmaz) svou povinnost nesplní, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku.
Můžete tedy navrhnout, že Vaše funkce skončila již v roce 2011. Ve sbírce listin sice nejsou žádné zápisy z valných hromad v roce 2011 a letech následujících, ale společnost byla povinna konat valné hromady, na kterých měla projednat Vaše odstoupení. Podle výše uvedeného § 66 obchodního zákoníku postačí, že odstoupení měla projednat valná hromada, nemusí jej tedy nutně projednat, pak by totiž mohla valná hromada uměle oddalovat zánik funkce proti vůli člena orgánu.
Jelikož nejste členem orgánu společnosti, máte rozhodně zájem na tom, abyste nebyl veden v OR jako člen jejího orgánu.
Návrh rejstříkovému soudu je nutno podat na formulářích, které se vyplní elektronicky, poté je vytisknete a podpis na nich necháte úředně ověřit. Formuláře jsou dostupné na www.justice.cz Zpětně však nebude možné změnit zápis v OR. Rejstříkový soud podle § 94 odst. 2 zákona o veřejných rejstřících provede zápis ke dni právní moci usnesení.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Jak získat přídavky na dítě, děti když otec nekomunikuje (čestné prohlášení o nevedení společné domácnosti nemá kdo podepsat)
- Otec se nebaví s matkou - jak získat čestné prohlášení o nevedení společné domácnosti (přídavky na dítě, děti)
- Jak dokázat nevedení společné domácnosti rodiči (žádost o přídavky na dítě, děti)
- Žádost o přídavky na dítě, děti - jak dokázat nevedení společné domácnosti rodiči sociálce když rodiče spolu nekomunikují?

Chci poradit ohledně přídavků na děti. Od 2014 jsem v domácnosti sama s dětmi. Jsou rozsudky svěřeny do mé péče. 1 narozena 1.8.2003 a druhá 24.7.2013- s otci dětí jsem nebyla vdaná. Za 2014 mám příjem pod živ. minimum cca -51.000 Kč.
Úřednice na sociálce po mě vyžaduje, abych od obou otců doložila, čestné prohlášení že spolu nežijeme, nehospodaříme, nebere úlevu na dítě. Druhý otec ovšem vůbec nekomunikuje. Mám možnost dostat přídavky bez tohoto prohlášení? Či jinou podporu? Já jsem ještě na rodič, beru př. na bydlení, chodím na brigádu. Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Ze zákona jsou tzv. společně posuzovanými osobami oba rodiče dítěte (dětí), pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby. Proto po Vás úřednice požaduje doložení onoho čestného prohlášení, aby mohla otce Vašich dětí vyloučit z okruhu společně posuzovaných osob. Jestliže se Vám nedaří se s otcem dítěte zkontaktovat, doporučuji informovat o tom pracovnici úřadu práce. Můžete pak zkusit doložit čestné prohlášení, že nevíte, kde přesně se nyní otec dítěte zdržuje, že s ním nežijete a nejste v žádném kontaktu. Bude pak záležet na úřadu práce, jak celou záležitost posoudí.
Jestliže jsou Vaše příjmy i s příspěvkem na bydlení nízké, můžete si zkusit zažádat ještě o tzv. dávky pomoci v hmotné nouzi – jejich základní dávkou je příspěvek na živobytí. Při žádosti o tyto dávky je zapotřebí doložit nejen výši Vašich příjmů, ale i prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude mj. zajímat i to, zda máte nějaké peníze na bankovním účtu, zda vlastníte (ne) movitý majetek (auto apod.) nebo zda máte stavební spoření či životní pojištění. Proto nelze dopředu přejímat, zda Vám nárok na dávky hmotné nouze vznikne či nikoliv. O dávky pomoci v hmotné nouzi si můžete zažádat na úřadě práce v místě Vašeho bydliště.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Úmrtí manžela a nárok na příspěvek na bydlení
- Úmrtí manželky a nárok na příspěvek na bydlení

Mám nárok na příspěvek na bydlení? Jsem od 09/2015 vdova, je mi 78 let. Můj bývalý manžel ke kterému jsem se před 23 lety přistěhovala odkázal všechen svůj podíl na domě jeho dceři a mě nechal v domě s hospodářstvím pouze dožít za stávajích podmínek. Nevlastní dcera se mě chtěla rychle zbavit a začala mě šikanovat. Nejprve mě vystěhovala z mých místností kde jsme s manželem celá léta žili, potom mi zakázala i topit v kamnech (jediný možný způsob vytápění) a oznámila mi, že si mám sama chodit do lesa pro dřevo, že všechno je tam nyní její. Nakonec mi sebrala i dobytek - 2 telata, 1 krávu a 5 prasat. Po této šikaně jsem byla nucena si raději najít nějaký pronájem poblíž své vlastní
dcery. Nyní mám pronajatý byt, kde platím 9.000,- Kč nájem a 2.000,- služby. Platím tedy celkem 11.000,- Kč. Můj důchod je 10.500,- Kč. Mám něco málo našetřeno a každý měsíc budu muset do nájmu přidat něco z úspor. Možná dostanu nějaký vdovský důchod po manželovi, nevím ale kolik to bude. Můžete mi prosím poradit? Děkuji, Jiřina Fidrantová Děkuji, Laura

ODPOVĚĎ:
Na příspěvek na bydlení máte nárok tehdy, jste-li vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém máte trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) Vašich příjmů nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek na bydlení je zapotřebí doložit Vaše příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Aby Vám nárok na příspěvek na bydlení vznikl, je zapotřebí všechny podmínky – včetně trvalého bydliště – splňovat po celé kalendářní čtvrtletí. Pokud v bytě tedy bydlíte už od 1.10. nebo ještě déle a máte zde od téže doby trvalé bydliště, budete si moci při splnění podmínek požádat o příspěvek na bydlení od ledna 2016.
Do té doby si můžete zkusit zažádat o tzv. dávky pomoci v hmotné nouzi – jejich základní dávkou je příspěvek na živobytí. Při žádosti o tyto dávky je zapotřebí doložit nejen výši Vašich příjmů, ale i prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude mj. zajímat i to, zda máte nějaké peníze na bankovním účtu, zda vlastníte (ne) movitý majetek (auto apod.) nebo zda máte stavební spoření či životní pojištění. Proto nelze dopředu přejímat, zda Vám nárok na dávky hmotné nouze vznikne či nikoliv. O příspěvek na bydlení a dávky pomoci v hmotné nouzi můžete požádat na úřadě práce v místě Vašeho bydliště.
Co se týče vdovského důchodu, na ten máte nárok tehdy, pokud Váš manžel byl příjemcem invalidního nebo starobního důchodu nebo pokud splnil podmínky pro přiznání těchto důchodů nebo zemřel následkem pracovního úrazu či nemoci z povolání. Vdovský důchod Vám pak bude náležet po dobu jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí této doby máte nárok na další výplatu tohoto důchodu pouze při splnění zákonných podmínek (například invalidita třetího stupně, péče o nezaopatřené dítě nebo o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni II – IV). O vdovský důchod můžete požádat na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) v místě Vašeho bydliště.

FINANCE-DANĚ
- Promlčení daně, daňové povinnosti u firmy s. r. o.
- Kdy se promlčuje daň u s. r. o. ?
- Za jak dlouho se se promlčí daň u s. r. o. ?

Zdědila jsem 2004 s. r. o. po zemřelém manželovi, každý rok podávám 0 daňové přiznání. Chtěla bych firmu zrušit, ale nebyla odvedena daň v posledním roce co manžel zemřel. Dělá to asi 200.000 Kč. S jeho učetní už 10 let nekomunikuji, protože
její přítel nakupoval zboží a mně začaly chodit Fa na obrovské částky, až jsem to chtěla dát do televize tak to vše ustalo. Manžel mne o svých aktivitách neinformoval, tragicky zahynul a finanční prostředky nezůstaly. Mám obavu tuto firmu zrušit, aby mi potom nevzali byt do exekuce. Finanční úřad mne nikdy neoslovil. Firma nemá žádný majetek, adresu má na mém trvalém bydlišti.
Jak by to dopadlo s neodvedenou daní v případě neodvedené daně, po 11 letech. Děkuji Kovářová

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, v prvé řadě bych doporučila požádat finanční úřad o vystavení potvrzení o stavu osobního daňového účtu s. r. o. Na základě informací z něj zjistíte, zda finanční úřad eviduje vůči s. r. o. daňový nedoplatek.
Před deseti lety byla správa dani upravena zákonem o správě daní a poplatků V něm v § 70 je uvedeno, že právo vybrat a vymáhat daňový nedoplatek se promlčuje po šesti letech po roce, ve kterém se stal tento nedoplatek splatným.
Obecně lze říci, že po deseti let je právo finančního úřadu daň již vyměřenou vybrat promlčeno.
Pokud byl ale v šestileté lhůtě proveden úkon směřující k vybrání, zajištění nebo vymožení nedoplatku, promlčecí lhůta se přerušuje a počíná běžet nová promlčecí lhůta po uplynutí kalendářního roku, ve kterém byl daňový dlužník o tomto úkonu zpraven. Daňové nedoplatky lze však vymáhat nejpozději do dvaceti let počítaných od konce roku, ve kterém se stal nedoplatek splatným.
Podle toho, co píšete, Vás v posledních 10-ti letech o ničem takovém nezpravil. Pak by jste v případě, že by se FÚ probudil, např. v souvislosti se žádostí o souhlas s výmazem společnosti, a začal vymáhat úhradu nedoplatku, mohla úspěšně namítat promlčení.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na rozvedenou manželku podnikatele - výpočet výživného na rozvedenou manželku

Prosím o názor ohledně výše výživného. S manželkou žijeme několik měsíců samostatně, máme 3 a 7 let děti. Aplikujeme SP půl na půl, vše funguje, s ženou oba SP podporujeme. Žena začala v 09/2015 podnikat a nyní oficiálně nemá skoro žádné příjmy. Jak se to bude chovat v případě rozvodu, budu jí muset z mého příjmu hradit nejen alimenty, ale i původní životní standard (je u podnikatelů „bez příjmu“ nějaký strop, nebo se můj plat vydělí dvěma? ) Reálně si dokáži představit, že si svoji odměnu nastaví co nejmenší. Můžete hrubě odhadnou o jakých % z příjmu se při SP (50:50) z pohledu výživného a podpory matky bavíme? (tipů na webech je mnoho, ale žádný nepočítá s podnikatelem a případně nezohledňuje SP. Děkuji Petr

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o výživné pro rozvedeného manžela (v tomto případě manželku) v § 760, odst. 1 nového občanského zákoníku jsou uvedeny dvě základní podmínky, které musí být splněny, aby mohlo být výživné rozvedenému manželovi přiznáno: manžel není schopen se živit a tato neschopnost se živit má svůj původ v manželství. Typickým příkladem neschopnosti se živit, která má svůj původ v manželství, je situace, kdy je rodič nezaměstnaný z toho důvodu, že místo výkonu výdělečné činnosti byl na rodičovské dovolené a pečoval o dítě (děti) a není tudíž schopen se živit. Tato neschopnost se živit má svůj původ v manželství a výživné by při splnění dalších podmínek mohlo být přiznáno. Je otázkou, zda bude stejným způsobem posouzena i situace Vaší manželky či nikoliv. Pokud soud shledá, že její neschopnost se živit nemá svůj původ v manželství, pak jí výživné přiznáno nebude. V případě, že soud Vaší manželce výživné po rozvodu přizná, pak platí, že máte vůči manželce vyživovací povinnost v přiměřeném rozsahu, což neznamená zajištění stejné životní úrovně, jakou máte Vy sám.
Co se týče výživného pro děti, nejlepší by samozřejmě bylo se na jeho výši dohodnout. Jestliže bude o výši výživného rozhodovat soud, ten vždy posuzuje nejen oprávněné potřeby dětí, ale i celkové majetkové a sociální poměry obou rodičů. Záleží tedy na výši Vašich příjmů, příjmů Vaší (bývalé) manželky, ale soud samozřejmě zohlední i výši životních nákladů vás obou. Výše výživného je vždy stanovována individuálně na základě posouzení specifik každého případu, žádné závazné tabulky či procenta pro tyto případy neexistují, takže výši výživného opravdu nelze předem odhadnout.

OBČAN-BYDLENÍ
- Zvuková nahrávka shromáždění SVJ - může ji člen SVJ pořídit bez souhlasu členů SVJ?
- Je nutný souhlas výboru společenství vlastníků SVJ s nahrávkou shromáždění SVJ?
- Je nutný souhlas výboru SVJ s nahrávkou shromáždění SVJ?
- Je nutný souhlas členů SVJ s nahrávkou shromáždění SVJ?

Je možné pořizovat audiozáznam ze shromáždění SVJ bez souhlasu ostatních účastníků? Resp. lze takovou možnost zakázat, pokud většina přítomných bude proti? Děkuji Jan.

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru to možné je, jelikož v daném případě se nejedná o právo na ochranu osobnosti ve smyslu občanského zákoníku. Bylo by však nanejvýš vhodné sdělit účastníkům shromáždění SVJ před jeho zahájením, že o něm budete pořizovat zvukový záznam.
Jde o shromáždění, takže jeho účastníci jsou si vědomi skutečnosti, že cokoliv řeknou budou slyšet všechny zúčastněné osoby. O shromáždění se navíc pořizuje oficiální zápis.
Obdobně bylo judikováno v případě obchodní společnosti (SVJ je rovněž právnickou osobou) Nejvyšším soudem ČR v rozsudku 30 Cdo 64/2004:
Osobní povahu proto jak z logiky věci plyne zpravidla nemají projevy, ke kterým dochází při výkonu povolání, při obchodní či veřejné činnosti. Zvukový záznam, který byl v posuzovaném případě soudy přijat jako důkaz, je záznamem jednání společníků obchodní společnosti o problémech dané obchodní společnosti. Za těchto okolností proto nelze projevy účastníků zaznamenávaného hovoru považovat za projevy osobní povahy. Z uvedeného pak vyplývá, že pořízením předmětného zvukového záznamu nemohlo dojít k zásahu do osobnostních práv J. R. ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 obč. zák. , a důkaz tímto záznamem v občanském soudním řízení proto není, z hlediska způsobu pořízení tohoto důkazu, nepřípustný.

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Narození dítěte před 300denní lhůtou po rozvodu - určení otcovství a příjmení dítěte
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Narození dítěte před 300denní lhůtou po rozvodu - příjmení dítěte

Čekáme s přítelkyní dítě. Přítelkyně je rozvedená a rozsudek je již pravomocný. Dítě se však narodí v době před lhůtou 300 dnů po rozvodu a jde nám o určení otcovství a jméno - příjmení dítěte po mne biologickém otci dle §777 NOZ. Zda-li je možnost, aby dítě ihned po narození mělo mé příjmení. Máme souhlasné prohlášení tří stran (bývalého manžela o popření otcovství, dále mé o otcovství dítěte a souhlasné prohlášení přítelkyně - matky dítěte, které se má teprve narodit). Víme dle §777 NOZ, že prohlášení bývalého manžela (popření otcovství), muže, který tvrdí, že je otcem dítěte (v tomto případě mne), a matky dítěte se činí v řízení před soudem. Hledáme však možnost, jak by se mohlo dítě ihned po narození jmenovat po mně – biologickém otci a nemuselo se čekat na vyřízení soudu po jeho narození a vyhnuli jsme se následnému zbytečnému úřadu se změnou příjmení apod, když již nyní všechny doklady k určení (mého) otcovství máme. Existuje taková možnost, aby se dítě ihned po narození jmenovalo po mně – biologickém otci?
Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník tuto situaci řeší v § 777. Narodí-li se dítě v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželství a třístým dnem po rozvodu manželství, a manžel, popřípadě bývalý manžel matky prohlásí, že není otcem dítěte, zatímco jiný muž prohlásí, že je otcem dítěte, má se za to, že otcem je tento muž, připojí-li se matka k oběma prohlášením. Prohlášení manžela matky dítěte, popřípadě jejího bývalého manžela, muže, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matky dítěte se činí v řízení před soudem, zahájeném na
návrh některého z nich; návrh lze podat nejpozději do uplynutí jednoho roku od narození dítěte. K určení otcovství k dítěti podle odstavců 1 a 2 nemůže dojít dříve, dokud nenabude právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství. V návrhu je již nutno mít souhlasné prohlášení všech tří o tom, kdo je otcem dítěte. Z formulace "narodí-li se dítě… " je zřejmé, že tento návrh na
popření / určení otcovství se podává až po narození dítěte. Je to bohužel tak, že matrika zapíše jako otce nejprve manžela, pak na základě rozhodnutí soudu zapíše otce nového. Půjde o řízení nesporné, takže jde o jednu návštěvu u soudu.
_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Nárok na odstupné pokud má zaměstnanec dostat odchodné dle kolektivní smlouvy
- Sloučení odchodného, odstupného a Zákoník práce

Se zaměstnavatelem jsem ukončil pracovní poměr (zaměstnaný u něj jsem 32 let) na základě potvrzení lékaře z dlouhodobých zdravotních důvodů dohodou, dlouhou PN mi lékař ukončil. Odstupné jsem neobdržím (potvrzeno zaměstnavatelem). Dle kolektivní smlouvy dostanu odchodné. Ze zákona nelze slučovat odchodné s odstupným. Úřad práce kde jsem se dnes zaregistroval však v obdržených dispozicích odchodné, odstupné a odbytné slučuje do jednoho uváděného dále jako odstupné. U zaměstnavatele jsem však obdržel info, že podporu v nezaměstnanosti obdržím bez odhledu na odchodné jako bonus dle kolektivní smlouvy. Po oboustranné neurčité komunikaci Úřad práce požaduje další potvrzení, že odchodné je darem dle kolektivní smlouvy. Celoživotně jsem pracoval a hned problém. Děkuji za odpověď. František

ODPOVĚĎ:
Dle § 44a zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, v platném znění platí následující: „Uchazeči o zaměstnání, kterému bylo podle jiných právních předpisů z posledního zaměstnání vyplaceno odstupné73), odbytné nebo odchodné74), se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, odbytného nebo odchodného stanovená jinými právními předpisy. „
Dle výkladu tohoto ustanovení je myšleno odstupné, odbytné nebo odchodné v zákonem stanovené výši, i když to z textu příslušného zákonného ustanovení přímo nevyplývá. Pokud tedy zaměstnavatel poskytuje byť odstupné nad zákonem stanovenou výši, nemají tato další odstupné vliv na to, že by se zaměstnanci posouvala doba začátku výplaty podpory v nezaměstnanosti.
Ve Vašem případě je tedy z tohoto hlediska právně bezvýznamné, jak je Vaše odchodné/odstupné poskytované zaměstnavatelem nad rámec zákona nazváno, zaměstnavatel ho klidně v kolektivní smlouvě může jako odstupné či odchodné nazvat. Pokud má úřad práce k dispozici potvrzení zaměstnavatele, že neobdržíte odstupné v zákonné výši, neboť na něj nemáte nárok (či jinak tato skutečnost z písemností předložených úřadu práce vyplyne), pak úřad práce nemá právo po Vás požadovat jakékoliv jiné potvrzení, výplata podpory v nezaměstnanosti by Vám měla začít býti poukazována bez ohledu na tuto obdrženou částku.

FINANCE-DANĚ
- Darovací daň z věcného břemene - je nutný znalecký posudek?

Chtěl bych se zeptat, zda pro podání přiznání k dani darovací z věcného břemena je nutný znalecký posudek o ceně nemovitosti. Jde o to, že mé matce bylo zřízené věcné břemeno v r. 2013 v nemovitosti patřící rodičům mé manželky tj. nespadají do žádné příbuzenské skupiny osvobozené od daně. Mezitím věcné břemeno již bylo zrušeno, ale i tak se daň musí platit. Bohužel na jednom FÚ nám řekli, že hodnotu věcného břemene, z kterého se platí 7% daň si můžeme stanovit sami jako vlastní odhad ročního nájmu x 10 násobek bez znaleckého posudku a na jiném FÚ nám řekli, že je potřeba znalecký posudek o ceně nemovitosti. Není jasné, k jakému dni znalecký posudek vystavit. K období, kdy bylo věcné břemeno zřízeno nebo k současné hodnotě nemovitosti, která je nyní o dost vyšší vzhledem k úpravám nemovitosti než byla v r. 2013. Ani v Pokynech k vyplnění přiznání k dani darovací není moc jasné, jak postupovat u věcného břemene.
Můžete mi prosím poradit, jakou variantou zvolit? Samozřejmě bez znaleckého posudku by to bylo pro mě jednodušší. Děkuji, Valdemar

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, v prvé řadě cena věcného břemene pro účely vyměření daně darovací musí vycházet ze stavu roku 2013.
Výpočet základu daně upravuje §7 odts. 2 zákona o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí. V tomto ustanovení je upraveno: Je-li předmětem daně jiný majetkový prospěch, jehož obsahem je opětující se plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, je touto cenou pětinásobek ceny ročního plnění.
Pokud jde o právo užívat nemovitost, pak by cena břemena měla být ve výši 5-ti násobku obvyklého ročního nájemného v místě a čase. O povinnosti tuto cenu doložit znaleckým posudkem zákon nemluví. Doporučuji například odborné vyjádření místní realitní kanceláře.

OBČAN-DLUHY
- Směnka podepsaná pod vlivem alkoholu - vymahatelnost směnky
- Směnka podepsaná v opilosti - vymahatelnost směnky
- Směnka podepsaná pod vlivem drog - vymahatelnost směnky
- Směnka podepsaná pod vlivem návykové látky - vymahatelnost směnky

Syn pod vlivem alkoholu a drog podepsal směnky v bordelu. Bohužel si nepamatuje kolik jich bylo a do kdy je splatnost částky snad několik set tisíc. Hned druhý den podal trestní oznámení na tuto situaci a po měsíci přišlo vyrozumění, že nedošlo k něčemu trestnému.
Byl již několikrát v minulosti na léčení v Bohnicích pro závislost na drogách a alkoholu, snaží se abstinovat ale ne vždy úspěšně, takže je bez peněz a je nemajetný neb vše propil a profetoval.
Otázka zní- jak se z této situace dostat, jak se bránit, jaké právní kroky podniknout? Děkuji, Beáta

ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývá, o jaké směnky se jedná a kdo je z těchto směnek oprávněn (tzn. kdo je směnečným věřitelem), resp. zda si na tuto skutečnost Váš syn vzpomíná.
Povědomí o tom, kdo je směnečným věřitelem je důležité pro vedení případné obrany (Váš syn musí vědět, proti komu svou obranu vést).
Na případ Vašeho syna se vztahují tato ustanovení občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb. , v platném znění) :
- § 4/1, dle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat (Váš syn by na svou obranu musel naopak tvrdit, že s ohledem na jeho chorobnou závislost, která je duševní poruchou, není osobou průměrného rozumu) ;
- § 6, dle něhož má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (Váš syn by musel na svou obranu tvrdit, že předložení směnek k podpisu osobě, která se zjevně nachází pod vlivem alkoholu a drog není poctivým činem) ;
- § 8, dle něhož nepožívá zjevné zneužití práva právní ochrany;
- § 581, dle něhož je neplatné právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat (Váš syn by na svou obranu musel tvrdit, že s ohledem na jeho závislost na alkoholu a drogách v jeho případě představuje ovlivnění alkoholem a drogami duševní poruchu, která ho činí neschopným posoudit vlastní jednání) ;
- § 584/2, dle něhož platí, že bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné (z dotazu nicméně nevyplývá, zda byl k podpisu směnek Váš syn přiveden lstí, resp. zda byl v omylu o tom, jaké dokumenty vlastně podepisuje).

Proti argumentaci Vašeho syna stojí § 24 občanského zákoníku, dle něhož odpovídá každý člověk za své jednání, je-li s to posoudit je a ovládnout. Kdo se vlastní vinou přivede do stavu, v němž by jinak za své jednání odpovědný nebyl (typicky opilost či ovlivnění návykovými látkami), odpovídá za jednání v tomto stavu učiněná.
Je-li Vašemu synovi známo, kdo je směnečným věřitelem, může se na něho obrátit dopisem, v němž označí předmětné směnky za absolutně neplatné, a to zejména z důvodu duševní poruchy (chorobná závislost na alkoholu a drogách), pod jejímž vlivem předmětné směnky podepsal. Jeden podepsaný stejnopis dopisu nechť si Váš syn ponechá, druhý nechť zašle směnečnému věřiteli prokazatelným způsobem (tzn. doporučeně s dodejkou).
Nemá-li Váš syn povědomí o totožnosti směnečného věřitele, nezbude mu, než vyčkat, až u něj směnečný věřitel směnky uplatní, tzn. až se směnečný věřitel začne domáhat jejich proplacení. Váš syn bude muset proplacení uplatněných směnek odmítnout a vyčkat, až mu bude soudem doručen směnečný platební rozkaz (bude-li se směnečný věřitel domáhat proplacení směnek soudní cestou).
Pro vedení obrany proti směnečnému platebnímu rozkazu lze Vašemu synovi doporučit v každém případě advokátní zastoupení. Směnečné právo je poměrně složitým právním odvětvím, přičemž při posuzování ne/platnosti směnek záleží mnohdy na detailech. V tomto ohledu lze proto Vašemu synovi doporučit vyhledat advokáta, který se směnečnému právu věnuje: www.advokatikomora.cz
S kontaktováním advokáta nesmí Váš syn nikterak otálet, neboť pro vznesení námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu bude mít pouze 15-tidenní lhůtu (§ 175 Občanského soudního řádu). V námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu bude Váš syn povinen uvést veškeré skutečnosti, které budou svědčit pro závěr o neplatnosti směnek (kromě formálních nedostatků směnek, pokud směnky nějaké takové nedostatky vykazují, bude zejména nutné, aby Váš syn tvrdil a prokázal svou duševní poruchu, podaří-li se mu to, nebude se na něj § 24 občanského zákoníku de facto vztahovat).
Nemá-li Váš syn k dispozici dostatek finančních prostředků na advokáta, může se obrátit na místně příslušný okresní soud s žádostí o přidělení bezplatného advokáta (či advokáta za sníženou úhradu). Posouzení této žádosti však trvá určitou dobu, po kterou pravděpodobně Vašemu synovi uplyne lhůta pro podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu. Bylo by proto rozhodně vhodnější zaplatit advokáta "ze svého" (přičemž bude-li Váš syn v soudním řízení úspěšný, uhradí mu náklady advokátního zastoupení směnečný věřitel, jako neúspěšná strana sporu).

SPRÁVNÍ-OBCE
- Zákonný postup při prodeji pozemku obcí, městem
- Kdy může obec odmítnout odporodat pozemek zájmci?
- Kdy může město odmítnout odporodat pozemek zájmci?
- Město odmítlo prodat obecní pozemek zájemci - odvolání, kam se odvolat?
- Obec odmítla prodat obecní pozemek zájemci - odvolání, kam se odvolat?

Před několika měsíci jsem vaši poradnu kontaktovala ohledně řešení situace s pozemkem v blízkosti našeho domu (viz níže). Jelikož jsme nemohli uplatnit právo vydržením, rozhodli jsme se řídit vaší radou a požádat obec o prodej pozemku do našeho vlastnictví.
Nyní nám přišla odpověď, že obec o prodeji tohoto pozemku neuvažuje.
Jaký je vlastně zákonný postup při prodeji obecního pozemku? Kdo o něm musí hlasovat? Domnívali jsme se, že bude naši žádost projednávat zastupitelstvo obce, to se ale nestalo. Postupuje obec podle zákona?
S pozdravem Miriam
---Dobrý den. Moje rodina spolu s ostatními rodinami z bytového domu užívala od roku 1975 pozemek - zahradu, kterou při nastěhování dostali uživatelé bytů k dispozici. Měli jsme zde zahrádky, posezení a sušák na prádlo, tyto jsme udržovali a starali se o vše s tím, že je pozemek náš - patří k bytům, a ten si i oplotili. 2013 obec zahrádky zabavila, s tím, že jde o obecní majetek a na jejich místě zbudovala přírodní hřiště. Část pozemků nám obec odprodala. Zbývá ještě část se sušákem, kterou bychom chtěli užívat a chtěli bychom uplatnit právo vydržením. Je v tomto případě ještě možné právo uplatnit? Děkuji za odpověď. S pozdravem Miriam
ODPOVĚĎ:
Vydržení je zvláštním institutem, který by však neměl být přerušen, což se zde stalo. Dle občanského zákoníku platí, že: K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let. Navíc má obec jistě pozemky zapsány v katastru nemovitostí.
Vzhledem k výše uvedenému bych obec vyzval k odprodeji i zbývajího pozemku vedle domu. Prodala by ji ve prospěch SVJ či družstva (dle vlastnické struktury ve Vašem domě). Pokud se jedná o pozemek v bezprostředním okolí domu, pak nevidím důvodu, proč by obec odprodeji neměla bránit. ---

ODPOVĚĎ:
Základní povinnosti obce a jejích orgánů při nakládání s obecním majetkem jsou upraveny zákonem č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení), v platném znění. Tyto povinnosti jsou především povinnostmi formální (procedurální) povahy, jež určují, zjednodušeně řečeno, který orgán obce je oprávněn rozhodnout o konkrétním majetkoprávním úkonu (a o souvisejících otázkách) a který orgán obce jedná jménem obce navenek (uzavírá smlouvu). Vedle povinností formální povahy existují i povinnosti materiální (obsahové) povahy, které určují, opět zjednodušeně řečeno, za jakých podmínek může orgán obce nakládat se svým majetkem (především uzavírat
smlouvy). Do této kategorie náleží především povinnosti plynoucí z § 38 a § 39 odst. 2 zákona o obcích.
Kdyby obec uvažovala o prodeji nějakého svého majetku, v tomto případě o pozemku, musela by dodržet zákon o obcích. Záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Nemá tedy smysl se zabývat otázkou, kdo Vám může odpovědět na Váš dotaz, zda by Vám obec neprodala svůj pozemek, když postup jak prodat je přesně vymezen zákonem.

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Zrušení otcovství bez soudu souhlasným prohlášením rodičů - je to možné tak udělat?
- Smazání otce dítěte z rodného listu - je to možné udělat bez soudu nahlášením na matrice?

Přítel má nejspíše dceru (ona ho má napsaného v rodném listě), jenže spolu s maminkou vychovávali dceru pouze dva měsíce a od té doby jí neviděl. S expřítelkyní nebyli manželé a malé budou v březnu 2015 dva roky. Jestli je otcem si není jistý a testy DNA neproběhly.
Oba rodiče se shodli na tom, že vypíšou otce z rodného listu dcery a už nebudou mít nic společného.
Ptala jsem se na matrice, a prý musí nahlásit zrušení otcovství soud, tak jsem se chtěla zeptat jestli se dá nějak bez soudu,
nebo jestli se píše jakoby návrh na zrušení otcovství nebo rovnou žaloba?
Inspirovala jsem se na netu ale tento případ jsem boužel nikde nenašla.
Není na to kdyžtak nějaký vzor? Nebo jak máme postupovat?
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, může otcovství k dítěti popřít, jen je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte. Může tak učinit do šesti měsíců ode dne, kdy bylo takto otcovství určeno; dojde-li k určení otcovství před narozením dítěte, neskončí lhůta dříve než šest měsíců po jeho narození. V případě, kdy test DNA vylučuje biologické otcovství, je naplněna podmínka, že otcovství je vyloučeno, ve Vašem případě však došlo k uplynutí popěrné lhůty. Matka dítěte může popřít, že otcem dítěte je muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, a to ve lhůtách stanovených výše. Je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. To by ve Vašem případě mohlo být použito. Vyžaduje-li to zřejmý zájem dítěte a mají-li být naplněna ustanovení zaručující základní lidská práva, může soud i bez návrhu zahájit řízení o popření otcovství, bylo-li otcovství určeno souhlasným prohlášením rodičů, ale otec dítěte takto určený nemůže být jeho otcem. Soud zpravidla současně pozastaví výkon rodičovské odpovědnosti. Bude tedy třeba přesvědčit soud, že je v zájmu dítěte, aby určitý muž nebyl v jeho rodném listě zapsán jako otec. Pokud by ale mělo dítě takto zůstat bez otce, dá se předpokládat, ž e soud k tomu nesvolí, protože to bude proti zájmu dítěte.

OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď nájmu nájemci jedním ze spolumajitelů - platnost výpovědi
- Platnost výpovědi - výpověď nájmu jen jedním ze spolumajitelů

Jsem v nájmu nemovitostí, smluvně uzavřené dle starého OZ. Nyní, v platnosti nového OZ, původní majitel prodal celý objekt a část pozemku novému majiteli. Zbývající část pozemku, jak mi původní majitel i potvrdil, mu zůstala. Nyní jsem v nájmu dvou pronajímatelů. Nový majitel mi dal sdruženou výpověď k objektu a celému pozemku dle původní smlouvy, ač mu zmíněná část pozemku druhého pronajímatele nepatří. Domnívám se že takováto výpověď je právně neplatná, když mi souběžně výpověď nedali oba pronajímatelé. Jaký je k tomuto správný právní výklad? A ještě dotaz musím s původním majitelem sepsat novou smlouvu na jeho zbývající část pozemku, když zatím platí smlouva původní nebo to řešit jejím dodatkem? Děkuji. František

ODPOVĚĎ:
Byť to ve Vašem dotazu není explicitně uvedeno, domnívám se, že se nejedná o nájem bytu či domu sloužícího k bydlení, ale zřejmě o nájem nemovité věci za jiným účelem než je bydlení.
Podle § 2221 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka. Z uvedeného plyne, že nájemní vztah nezaniká, pokud dojde ke změně vlastniství pronajaté věci a práva a povinnosti z nájmu vyplývající přechází na nového vlastníka pronajaté věci (nebo její části).
Nyni jste v nájemním vztahu ke dvěma pronajímatelům. Každý pronajímatel Vám pronajímá tu část nemovité věci, které mu patří. Pakliže Vám dal nový pronajímatel výpověď, vztahuje se taková výpověď k nemovitým věcem, které vlastní.
Nicméně bych netvrdil, že nový pronajímatel neplatně vypověděl smlouvu, když uvedl celou (původně) pronajatou věc. Výkladem se dá dovodit, jaký právní vztah nový pronajímatel výpovídá. Z tohoto důvodu bych výpověď nepokládal za neplatnou.
Pokud jde o vlastní důvod výpovědi, pak záleží na ujednání v nájemní smlouvě (která přešla na nového vlastníka). Podle § 2222 odst. 1 občanského zákoníku platí, že strana nemá právo vypovědět nájem jen proto, že se změnil vlastník věci. Při opačném ujednání má pronajímatel právo nájem vypovědět do tří měsíců poté, co se dozvěděl nebo musel dozvědět, kdo je nájemcem, a nájemce do tří měsíců poté, co se o změně vlastníka dozvěděl. Strana, která nájem vypoví, poskytne druhé straně přiměřené odstupné.
Pokud nový pronajímatel vypověděl nájemní smlouvu z jiného důvodu, pak se plně uplatní ujednání, která jsou ve smlouvě.
Pokud se však jednalo o nájem prostor sloužícíh k podnikání, pak Vás chci upozornit, že vypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu. Nevznese-li vypovídaná strana námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zanikne. Vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.
Pokud se tedy jednalo o nájem prostor sloužícíh k podnikání a domníváte se, že smlouva byla vypovězena neprávem, pak musíte proti výpovědi brojit podáním námitek, jinak nemáte právo domáhat se přezkumu výpovědi u soudu.
Novou smlouvu není nutné napsat, nicméně z důvodu vyjasnění práv a povinností, zejména výše nájemného, bych to doporučoval (postačí i dodatek k původní smlouvě).

OBČAN-BYDLENÍ
- Výpovědní lhůta podnájemní smlouvy / (nejedná se o dotaz na nájemní smlouvu! )
- Výpovědní lhůta smlouvy o podnájmu / (nejedná se o dotaz na nájem! )

Se souhlasem majitelů podnajímám části bytů v Praze vysokoškolským studentům. Jde mi o VOLNOST SMLOUVY O PODNÁJMU, kde mám dohodnutou 14-ti denní výpověď pro nájemce i podnájemce + smluvní sankce 100 Kč za den zpoždění s platbou podnájemného, také výpovědi bez výpovědní doby. Vím, že u nájemní smlouvy by tato část smlouvy asi byla neplatná, JE TOTO NEPLATNÉ I U SMLOUVY PODNÁJEMNÍ, POKUD OBĚ STRANY S UVEDENÝM ZNĚNÍM SOUHLASÍ?

Ve smlouvách je doslova:
"Výpověď podnájmu bez výpovědní doby (okamžitá výpověď) a smluvní pokuty
Smluvní strany si dojednaly, že podnájemce nebude hradit poplatek z prodlení, avšak uhradí sjednané níže uvedené smluvní pokuty. Dále se dohodly na podmínkách, pro které může nájemce smlouvu o podnájmu bytu ukončit okamžitě:
Opožděná nebo pouze částečná úhrada nájemného či neuhrazení 200 Kč na služby je důvodem k okamžité výpovědi bez vrácení nevyužitého nájemného, kdy postačuje jeden den zpoždění. Při prodlení s placením nájemného či služeb je podnájemce povinen uhradit smluvní pokutu 100 Kč za den prodlení. "
Nájem je ujednán na dobu určitou, a to od měsíce 2015 do konce prosince 2020 (bez závazku) s tím, že bude ukončen jedním z těchto způsobů:
a) uplynutím doby, na kterou byla smlouva uzavřena,
b) výpovědí ze strany podnájemce se 14-ti denní výpovědní lhůtou nebo
c) výpovědí ze strany nájemce se 14-ti denní výpovědní lhůtou,
d) dohodou smluvních stran

Výpověď či výzva k ukončení nájmu spojená s požadavkem vyklizení bytu nemusí být písemná pro obě strany a nájem lze vypovědět i ústně, na žádost toho, komu je ústní výpověď podána, je ten, kdo výpověď podává povinen ústní výpověď potvrdit písemně. Doručením písemné výpovědi se rozumí podání výpovědi dopisem, e-mailem či pouhé doručení do "sféry dispozice" adresáta. – např. hození do schránky, položení písemné výpovědi na lůžko podnájemce apod. Pokud adresát při fyzickém pokusu o doručení odmítne zásilku převzít, je tím okamžikem výpověď doručena.
Výpovědní lhůta pro nájemce i podnájemce je sjednána na 14 dnů a počíná běžet ode dne ústní nebo písemné výpovědi či informace o ukončení nájmu při dodržení těchto pravidel, se kterými obě smluvní strany souhlasí:
Děkuji, Jitka

ODPOVĚĎ:
U podnájmu zákon neposytuje podnájemci stejnou právní ochranu jak to činí v případě nájemce.
Obecně tedy lze sjednat podmínky, za kterých bude buď podnájemce nebo nájemce oprávněn vypovědět podnájem bez výpovědní doby. Upozorňuji, že právní vztah mezi nájemcem a podnájemcem se nazývá podnájem, nikoliv nájem.
Pozastavil bych se nad "nevrácením nevyužitého nájemného". a výší smluvní pokuty. Domnívám se, že její výše by mohla být v rozporu s dobrými mravy a soud by ji mohl snížit, příp. by mohla být z tohoto důvodu neplatná.
Ohledně nevrácení nevyužitého nájemného pak nevím, co si mám pod tímto pojmem představit. Pokud však máte na mysli situaci, kdy podnájem zanikne, ale podnájemce již uhradí podnájemné za celý měsíc a ihned vrátí byt, pak by se opět mohlo jednat o rozpor s dobrými mravy.
Rovněž nevím co znamená výraz "bez závazku" uvedený u doby podnájmu. Upozorňuji, že pokud dojde k zániku nájmu, pak dojde rovněž i k zániku podnájmu, jelikož podnájem je odvozen od nájmu a zniká nejpozději s ním.
Podle mého názoru jsou ostatní ujednání platná. Ohledně doručování však doporučuji využít takové formy doručování, které lze prokázat.

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Ústní výpověď ve zkušební době - stačí nebo musí být písemná?
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Výpočet dovolené - práce ve zkušební době

Pracovní poměr vznikl 3.8.15, pracovní smlouva na dobu neurčitou. Zkušební doba se sjednala na tři měsíce, tj. do 3.11.15. Chci skončit 3.11.15. Moje otázka zní: na kolik dní mám přesně nárok na dovolenou a musím dát písemnou výpověď nebo stačí ústně? Děkuji, Jiří

ODPOVĚĎ:
Ohledně přesného výpočtu dovolené, na kterou máte nárok, nemám úplné informace (zda jste celou dobu pracoval, kolik týdnů dovolené poskytuje zaměstnavatel za kalendářní rok).
Pokud jste odpracoval více než 60 dní u tohoto zaměstnavatele, pak máte nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok dle § 212 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Máte pak ze zákona nárok na poměrnou část dovolené v rozsahu 1/12 dovolené, kterou zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům za celý kalendářní rok, a to za každý celý měsíc nepřetržitého trvání pracovního poměru (§ 212 odst. 2 ZP). Měsíc srpen, ani listopad dle zákona nejsou považovány za celý měsíc trvání nepřetržitého trvání pracovního poměru, jelikož váš pracovní poměr netrval od prvního do posledního dne v měsíci. Je však možné, že i přesto Váš zaměstnavatel za tyto měsíce zaměstnancům poměrnou část dovolené poskytne, to mu zákoník práce umožňuje.
Pokud chcete ukončit pracovní poměr ve zkušební době, pak byste tak měl učinit písemným sdělením zaměstnavateli.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Koupě nemovitosti v dobré víře a poznámka spornosti v katastru s žalobou - zůstane novému majiteli nemovitost?
- Koupě bytu, domu v dobré víře a poznámka spornosti v katastru s žalobou - zůstane novému majiteli byt, dům?
- Žaloba na určení vlastnictví a podvod s nemovitostmi - ochrání dobrá víra kupujícího jeho vlastnictví?
- Podvod s nemovitostmi a dobrá víra kupujícího - ochrání vlastnictví kupujícího?

09/2014 „A“ koupil od „B“ nemovitost, kterou jsem koupil jako „C“ 02/2015. Od 03/2015 mám poznámku spornosti. Běží žaloba na určení vlastnictví a zároveň trestní oznámení na spáchání podvodu při převodu mezi A a B, který je nyní prokazatelný. A i B byli informování o změně v KN 10/2014. Chrání mě má dobrá víra na tolik, že ani v jednom případě nemohu o svou nemovitost přijít? Nebrání přelom účinku NOZ v aplikování mého případu pro ochranu dobré víry? Děkuji, Michal.

ODPOVĚĎ:
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že žaloba na určení vlastnického práva byla podána proti Vám (pakliže nikoli, lze Vám v každém případě doporučit stát se v předmětném soudním řízení vedlejším účastníkem dle § 93 Občanského soudního řádu).
Jelikož se jedná o nabytí nemovité věci, nejsou ve Vašem případě aplikovatelná ustanovení občanského zákoníku, která zakotvují nabytí vlastnického práva od neoprávněného (§ 1109 - § 1113 občanského zákoníku).
Co se týče nemovitých věcí, evidovaných ve veřejném seznamu (zde katastru nemovitostí), platí v obecné rovině dle § 980 občanského zákoníku, že:
- je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje;
- je-li právo k věci (např. tedy vlastnické právo k věci) zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem (sousloví „má se za to“ značí tzv. vyvratitelnou právní domněnku, tzn. že právo zapsané do veřejného seznamu se považuje za odpovídající skutečnému právnímu stavu, není-li prokázán opak).
Ve Vámi popsaném případě je klíčovou tzv. zásada materiální publicity veřejných seznamů, zakotvená v § 984/1 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.
S ohledem na skutečnost, že:
- stav zapsaný v katastru nemovitostí není ve shodě se skutečným právním stavem (což je však zatím předmětem vedeného soudního řízení o určení vlastnického práva),
- jste vlastnické právo k předmětné nemovité věci nabyl za úplatu,
- - jste vlastnické právo k předmětné nemovité věci nabyl v dobré víře o tom, že prodávající (který byl k datu podání návrhu na zápis převodu vlastnického práva na Vás v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník předmětné nemovité věci) byl k prodeji předmětné nemovité věci oprávněn, by Vás skutečně měla chránit Vaše dobrá víra a vlastníkem předmětné nemovité věci byste měl zůstat i nadále.
Pro doplnění uvádím, že touto problematikou se ve svém nálezu ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. II. ÚS 165/2011, zabýval i Ústavní soud, který dospěl k těmto závěrům:
„Jelikož princip ochrany dobré víry nového nabyvatele působí proti principu ochrany vlastnického práva původního vlastníka, je nutno najít praktickou konkordanci mezi oběma protikladně působícími principy tak, aby zůstalo zachováno maximum z obou, a není-li to možné, pak tak, aby výsledek byl slučitelný s obecnou představou spravedlnosti.
Osoby, jimž dobrá víra svědčí, totiž nenesou žádný díl odpovědnosti za neplatnost smlouvy uzavřené mezi právními předchůdci a s ohledem na svou dobrou víru mohly v mezidobí nemalým způsobem zhodnotit inkriminované nemovitosti. Osobě, která učinila určitý právní úkon s důvěrou v určitý, jí druhou stranou prezentovaný skutkový stav, navíc potvrzený údaji z veřejné, státem vedené evidence musí být v materiálním právním státě poskytována ochrana. “
S ohledem na skutečnost, že v rámci vedeného soudního řízení se mohou vyskytnout nové skutečnosti (popř. nová tvrzení a důkazy předkládaná druhým účastníkem soudního řízení), které mohou výsledek soudního řízení ovlivnit, Vám v každém případě doporučuji využít v rámci vedeného soudního řízení advokátních služeb: www.advokatikomora.cz
Závěrem své odpovědi pouze připomínám, že neplatnosti Vámi uzavřené kupní smlouvy by se mohl (údajný) vlastník předmětné nemovité věci domáhat (za splnění dalších podmínek) také prostřednictvím tzv. odpůrčí žaloby (§ 589 a násl. občanského zákoníku). Ze znění dotazu však předpokládám, že se v tomto případě o odpůrčí žalobu nejedná.

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak zbavit funkce ve statutárním orgánu SVJ většinového vlastníka SVJ - postup, návod, informace
- SVJ nedělá účetní závěrky - jak donutit SVJ aby účetní závěrky dělalo?
- SVJ nedělá vyúčtování služeb - jak donutit SVJ aby dělalo vyúčtování?
- SVJ nedělá shromáždění a nedělá vyúčtování záloh na služby - jak postupovat?
- Jak často musí SVJ dělat shromáždění výboru?

Jediným statutárním orgánem SVJ je vlastník jednotek s 44,66 % hlasovacím právem. Tento vlastník fakticky vykonává správu domu, ale 2013-2015 neprovádí vyúčtování záloh za služby. 2012-2015 nesvolal shromáždění vlastníků. Sám dluží SVJ stovky tisíc korun na platbách za své jednotky. V OR není jediná účetní závěrka SVJ. Dům není stavebně a technicky v dobrém stavu. Další vlastníci jednotek v domě nebydlí, své jednotky pronajímají, někteří z nich dluží SVJ desítky tisíc korun na platbách za jednotky. Vlastníci jednotek se často mění. Zorganizovat je pro společný postup je velice obtížné. Existuje nějaký efektivní postup, jak zbavit 44,66 % vlastníka funkce statutárního orgánu s ohledem na porušování právních předpisů při správě společného majetku? Svolání všech vlastníků je téměř nemožné, protože jsou to většinou cizinci a v bytech ani nebydlí. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Pokud uvádíte, že od roku 2011 nebylo svoláno shromáždění, pak zřejmě nedošlo ani k přizpůsobení se nové právní úpravě a na právní poměry je nutné aplikovat právní úpravu účinnou do 31. 12. 2013, tedy zákon č. 72/1994 Sb. , o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů.
Podle tohoto zákona platilo, že statutárním orgánem společenství je buď výbor, který musel mít alespoň 3 členy, nebo pověřený správce. Funkční období výboru nebo pověřeného vlastníka určují stanovy, nesmělo přesáhnout 5 let. Pokud vycházím z předpokladu, že nejpozději v roce 2011 byl zvolen do funkce, pak v roce 2016 uplynutím doby skončí výkon funkce pověřeného vlastníka.
Poté bude nutné zvolit nového pověřeního vlastníka, resp. nejlépe se přizpůsobit právní úpravě obsažené v zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.
Podle § 11 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů platilo, že společenství vlastníků bytových jednotek musí alespoň jednou ročně konat shromáždění. Shromáždění se sejde z podnětu výboru nebo pověřeného vlastníka nebo vlastníků jednotek, kteří mají alespoň jednu čtvrtinu hlasů. Podle odst. 2 téhož ustanovení pak platilo, že shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů; k přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny přítomných hlasů.
Ve Vašem případě však bude zřejmě velice obtížné zvolit nového pověřeného správce či výbor, příp. přizpůsobit stanovy občanskému zákoníku. Pokud totiž nebude zvolen nový správce, pak bude ten dosavadní zřejmě vykonávat i nadále svou funkci, i když z právního hlediska již zanikla.
Vaší jedinou naději tak je mobilizovat členy SVJ, kteří mají alespoň polovinu hlasů a zvolit nový statutární orgán.

RODINA-SVJ
- Manželka nepřispívá v rozvodovém období na hypotéku - vliv na vypořádání SVJ
- Manželka nepřispívá před rozvodem na hypotéku - vliv na vypořádání SVJ

04/2015 rozvod manželství. Máme společnou hypotéku. Před i nyní po rozvodu veškeré splátky hradím sám, žena nikdy nepřspěla ani před rozvodem ani po rozvodu. Moje otázka je, zda se to, že platím po rozvodu celou splátku hypotéky sám i veškeré náklady na bydlení, zohlední při vypořádání a rozdělení společného majetku, tedy hlavně toho bytu?
Děkuji, Petr.

ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 05.11.2015, dotaz č. 8222)
Ano, nicméně zohledňuje se kupříkladu i skutečnost, kdy jeden z manželů, byť nebyl výdělečně činný, se staral o domácnost a vychovával nezletilé děti. Pokud je toto Váš případ, pak vězte, že soudy ve světle nové právní úpravy přihlížejí k „rodinné“ činnosti rovnocenně jako k té pracovní. Pokud Vám jde o to, abyste nemovitost získal do svého výlučného vlastnictví, zde záleží především na domluvě mezi oběma manželi a pokud ta není možná, tak na tom, kdo a jakou měrou k pořízení nemovitosti přispěl, zda tak bylo učiněno například z výhradního vlastnictví jednoho z manželů nebo kdy byla nemovitost pořízena. Důležité jsou samozřejmě také potřeby nezletilých dětí, pokud je máte.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Nájem za vstup na pozemek souseda z důvodu opravy, údržby nemovitosti (fasády, stěny, zdi)
- Může chtít soused nájemné za užití pozemku - oprava zdi, stěny, rekonstrukce fasády namovitosti
- Přiměřená náhrada za užití sousedního pozemku kvůli opravě fasády, zdi, stěny nemovitosti
- Soused odmítá udělat prořezávku stromu poškozujícího sousední stavbu - jak se bránit?
- Sousední strom poškozuje stavbu - jak postupovat? Můžu větve ořezat?
- Strom souseda poškozuje stavbu - jak postupovat? Můžu větve ořezat?

Máma zdědila stodolu (hlavní vstup z jejího pozemku, ze tří stran pozemek souseda). Z důvodu oprav je nutné vstoupit na sousedovy pozemky. Protože soused odepsal zamítavě, obrátila se na příslušný stavební úřad, který na základě místního šetření (4.6.) vydal 12.6.2015 rozhodnutí a v něm dle §141 Stavebního zákona umožnil mámě (a zhotovitelské firmě) vstup na sousedovy pozemky a stanovil veškeré podmínky (rozsah vstupu, poloha lešení atd.). Sousedovi se vyšlo vstříc s provedením oprav v době vegetačního klidu od 1.11.2015 do 31.3.2016, máma je povinna souseda 3 týdny předem informovat o přesném termínu oprav. Soused přesto trvá na sepsání písemné smlouvy o vstupu na pozemek a placení nájmu za jeho užívání po dobu oprav, jinak nás (mámu a firmu) na pozemek nevpustí. Odkazuje se na §1022 NOZ, nicméně ten přece explicitně nehovoří o nájmu, ale o přiměřené náhradě. Máma by se nebránila uzavření písemné dohody, ale její požadavky soused naopak nebere v potaz a přistupovat na jednostranný „diktát“ se nám nechce. Opravu totiž komplikuje fakt, že štítové zdi stodoly cca do výše 1-2 metry má soused zarovnané dřevem.
Opravovat se sice budou štíty až v úrovni střechy, ale i tak to bude komplikovat stavbu lešení a případná výměna špatné desky níže je neproveditelná.
Druhým problémem jsou vzrostlé stromy v bezprostřední blízkosti stodoly, které se dotýkají větvemi i do štítu a jeden ze zadní strany přesahuje do střechy, což znemožňuje výměnu tašek nehledě na to, že větve na střeše fakticky leží. V souladu s §1016 NOZ máma souseda písemně vyzvala k prořezávce (samozřejmě ve vegetačním klidu), on se písemně vyjádřil, že stromy nepůsobí žádnou škodu! Odrovnání dřeva odmítl již při místním šetření a stavební úřad kompetenci nemá, aby mu to nařídil (podobně prořezávku stromů, i když obojí doporučil).
Shrnutí a dotazy:
1) Může soused zarovnat zeď cizí třebaže nebytové stavby, v tomto případě dřevem, i když dřevo je samozřejmě na jeho pozemku a lze se domoci odklizení?
2) Může nás soused žalovat, pokud bychom šetrnou prořezávku tam, kde to evidentně zasahuje nad střechu provedli sami? (provedlo by se to při opravě v předjaří 2016)
3) Soused požaduje nájem a smlouvu za umožnění vstupu, který bude ale vzhledem k překážkám (ráze dřeva, stromy) již tak omezený (a tolik argumentovanou trávu při jednom ze štítů celoročně neseče, takže se tam semení plevel). Na stavebním nám sdělili, že máme platné rozhodnutí, které nám umožňuje na pozemek vstoupit a opravy provést. Zajímalo by mě, co se může (právně) stát, když se na sousedem požadované smlouvě nedohodneme, máma mu jen oznámí termín oprav a na pozemek vstoupí? K dohodě přece již (bohužel) nedošlo na začátku a my máme platné rozhodnutí stavebního úřadu, i když ten nemůže posuzovat případné škody na sousedově majetku. Konečně soused se při místním šetření do protokolu, pod nímž je též podepsán, vyjádřil, že „případné škody vyplynou až po realizaci oprav“ a při podpisu protokolu požadavek sepsání zvláštní smlouvy (jako třeba důvod odepření podpisu) neuvedl.
Dodatečný dotaz. Je možné „nějak“ nechat ověřit do listinné podoby znění SMS zprávy, kterou nám jako určitou výhrůžku soused na počátku všeho zaslal. Na O2 mi poradili program, díky kterému šel sice vytisknout přepis i s číslem, ze kterého byla odeslána, ale pokud to nebude ověřené, po výmazu z telefonu to může každý zpochybnit. (i když je mi jasné, že pisatel zprávy by mohl popřít, že ji psal, ale my bychom mu mohli minimálně připomenout, že jsme takovou zprávu obdrželi).
Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Věc je postavena tak, že Vy máte právo provést předmětnou opravu, a to dle občanského zákoníku. Rozhodnutí stavebního úřadu přichází v úvahu tam, kde nedošlo mezi účastníky k dohodě. Máte tedy rozhodnutí, které provedení opravy a vstupu jednoznačně povoluje, respektive sousedovi ukládá povinnost opravu strpět (i on byl účastníkem řízení). Stavbu mu oznámíte s tím, že požádáte, aby dřevo dočasně přesunul na jiné místo, aby mohly být práce provedeny. Pokud by tak neučinil, museli byste to před zahájením stavby realizovat sami.
Zarovnání zdi dřevem může zeď poškozovat - plísně, vlhko apod. Ale jak říkáte, je to pozemek souseda. Bylo by však jistě možné se takovému postupu bránit.
Prořezávku dle občanského zákoníku můžete udělat za podmínek §1016/2: Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
Nájem v dané věci nelze požadovat. V rámci "dobrých" sousedských vztahů by bylo možné poskytnout následně nějakou finanční náhradu, o čemž bych si nechal podepsat doklad (řekněme 2000 Kč - za trvání oprav, lešení, hluk apod.). Pokud ji nepřijme, pak ať se zařídí dle svého. Je to jen Vaše dobrá vůle. S žalobou by neuspěl, a to především s ohledem na předmětné rozhodnutí, které by soud bral zcela jistě v potaz.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za znehodnocení pozemků sloupy vysokého napětí - finanční satisfakce
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Sloupy vysokého napětí na soukromém pozemku bez věcného břemene - finanční satisface za znehodnocení pozemku
- Odškodnění za znehodnocení pozemků sloupy vysokého napětí - finanční satisfakce, zřízení služebnosti, věcného břemene
- Sloupy vysokého napětí na soukromém pozemku bez služebnosti, věcného břemene - finanční satisfakce za znehodnocení pozemku

Na mých pozemcích stojí sloupy VN 22 kV a také vedou přes pozemky dráty VN 22kV. Nikde není zapsané věcné břemeno (služebnosti). Pozemky jsem zdědil po otci. Mám nyní ještě nárok na nějaké finanční odškodnění za znehodnocení pozemků? V případě nároku jak docílit co nejlepší finanční náhrady? Zdědil jsem pozemky po otci. Na několika pozemcích stojí sloupy VN 22kV (betonové nebo železné) a pozemkem (vzduchem) prochází dráty VN 22kV. Jedná se cca o znehodnocení (omezení) jakého-koliv využití pozemků v celkové ploše 1474 m2 (ochranné pásmo šíře 16m). Toto vedení již tu stojí od roku 1986 a není nikde zapsané, ani vedené v listu vlastnictví. Žádné věcné břemeno (služebnost) taky není. Vedení mě znehodnocuje pozemek jak po stránce možného prodeje (finančně) tak i z hlediska plné nevyužitelnosti ať už z hospodářského (výsadba stromů nebo stavebního (jakákoliv stavba). Je nějaká možnost o finanční narovnání? Děkuji, Vendelín

ODPOVĚĎ:
Dle § 24/3 písm. e), f) a g) energetického zákona je provozovatel přenosové soustavy oprávněn:
1/ zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,
2/ vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním přenosové soustavy,
3/ odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel.
V této souvislosti je dále vhodné poukázat na § 24/8 a 9 energetického zákona, které zakotvují nikoli nevýznamná oprávnění vlastníků dotčených nemovitostí (tedy i Vás) :
- provozovatel přenosové soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle bodů 1/ - 3/ výše co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit;
- po skončení prací je provozovatel přenosové soustavy povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti;
- po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je provozovatel přenosové soustavy povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě;
- vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle bodů 1/ a 2/ výše majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu;
- právo na jednorázovou náhradu dle předchozí odrážky je nutno uplatnit u provozovatele přenosové soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.

Co se týče Vaší zmínky o neexistenci věcného břemene (dle terminologie nového občanského zákoníku se jedná o služebnost), je vhodné vědět, že provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno (resp. služebnost) umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účel dle bodu 1/ výše, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti. Uzavření smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě tedy představuje zákonnou povinnost provozovatele přenosové soustavy.
V případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zákona o vyvlastnění, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení služebnosti umožňující využití této nemovitosti nebo její části (§ 24/4 energetického zákona).
Nelze rovněž vyloučit, že věcné břemeno bylo k Vašemu pozemku zřízeno již v minulosti (např. Vaším právním předchůdcem), přičemž dosud nedošlo k jeho promítnutí do katastru nemovitostí. Stávající věcná břemena jsou provozovatele přenosových soustav povinni zanést do katastru nemovitostí nejpozději do konce roku 2017 (§ 98/13 energetického zákona).
V současné chvíli Vám proto doporučuji kontaktovat příslušného provozovatele přenosové/distribuční soustavy (který provozuje vedení vysokého napětí na Vámi vlastněných pozemcích) a:
- informovat se u něj, zda byla k Vašim pozemkům v minulosti již uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene (popř. si kopii této smlouvy vyžádat) ; pakliže k uzavření smlouvy dosud nedošlo, můžete u provozovatele přenosové/distribuční soustavy iniciovat zahájení jednání o uzavření této smlouvy (jejímž předmětem bude úplatné zřízení věcného břemene, resp. služebnosti, k Vašim pozemkům) ;
- uplatnit u něj právo na poskytnutí jednorázové náhrady za omezení v užívání pozemků.
Nejste-li si jist, kdo je provozovatelem předmětných vedení vysokého napětí, kontaktujte v této věci Energetický regulační úřad:
http://www.eru.cz/cs/
Vše shora uvedené pak obdobně platí také pro provozovatele distribuční soustavy dle § 25 energetického zákona.
Co se týče Vaší zmínky o znemožnění jakékoli stavební činnosti na předmětných pozemcích, a to z důvodu existence ochranných pásem, připomínám, že dle § 46/8 energetického zákona je v ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice zakázáno:
a/ zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,
b/ provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
c/ provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,
d/ provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.
Dle § 46/11 energetického zákona pak platí, že pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavy:
a/ stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,
b/ udělí písemný souhlas se stavbou neuvedenou v písmenu a/ nebo s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.
V ochranném pásmu vedení vysokého napětí není tudíž stavební činnost zcela vyloučena, je nicméně možná pouze se souhlasem provozovatele přenosové/distribuční soustavy a po splnění jím stanovených podmínek. I v tomto ohledu proto můžete s příslušným provozovatelem zahájit jednání.

OBČAN-BYDLENÍ
- Člen SVJ blokuje prodej nebytového prostoru - jak se může SVJ bránit?
- Nedání souhlasu s prodejem nebytového prostoru členem SVJ - jak postupovat?
- Člen SVJ nesouhlasí s prodejem nebytového prostoru - jak má SVJ postupovat?

Jsme SVJ a máme ve společném vlastnictví nebytový prostor. Tento NP jsme kdysi pronajímali, ale 2003-2015 chátrá, je neobývaný, jelikož jeden ze spoluvlastníků nikdy nesouhlasil s pronájmem. Nyní jsme se všichni shodli na souhlasu s prodejem nebytového prostoru. V rámci našeho SVJ existují dva zájemci o byt. Jeden z nich prohlásil, že pokud neakceptujeme jeho nižší cenovou nabídku, souhlas k prodeji nedá (přestože druhý spoluvlastník nabízí vyšší cenu). Jedná se o toho samého spoluvlastníka, který po dobu 12 let odmítal umožnit pronájem. Je zde jednoznačný osobní zájem, neboť nad nebytovým prostorem má tento spoluvlastník byt a plánuje rekolaudaci NP na byt a propojení těchto dvou jednotek, pokud budou obě v jeho vlastnictví. Existuje pro nás ostatní nějaké řešení, aby tento spoluvlastník svým nesouhlasem nezabránil prodeji na základě svého osobního zájmu nebo sám nabídl nejvyšší cenu? Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Jedná se o patovou situaci. Stejně jak brání jeden z členů SVJ v prodeji nebytového prostoru, můžou ostatní členové SVJ bránit přestavbě společného prostoru na bytovou jednotku, resp. sloučení bytových jednotek v případě, že by byl nebytový prostor prodán.
Pokud i přesto bude člen SVJ setrvávat na svém názoru, nemůžete toto rozhodnutí jakkoliv zvrátit.

FINANCE-DANĚ
- Přenesená daňová povinnost

V areálu naší firmy rozšiřujeme výrobní prostory. Najali jsme dodavatele, který nám stavební prostor připravil tím, že strojem CAT odstranil stávající asfalt a betonové desky, které se pod asfaltem nacházely. Asfalt a suť jsme poté odváželi naším nákladním autem svépomocí.
Od dodavatele nám přišla faktura, na které je napsáno : Faktura za práce strojem CAT a DPH je standardně vyčísleno.
Dle mého názoru by se však mělo jednat o přenesenou daň, ale s tímto názorem se neshoduji s dodavatelem. Jedná se o přenesou daňovou povinnost či nikoli? Popř. kam přesně tyto práce zařadit? Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, rozhodně se jedná o dodávku stavebně montážní práce a musí být uplatněn režim přenesení daňové povinnosti.
Zařazení CZ-CPA dle mého názoru:
43 Specializované stavební práce
43.12.12 Výkopové zemní práce a přesun zeminy

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace ojetého auta, vozidla z autobazaru - prodávající zamítl reklamaci a nekomunikuje se zákazníkem
- Reklamace ojetého automobilu z autobazaru - prodávající zamítl reklamaci a nekomunikuje se zákazníkem
- Zamítnutá reklamace ojetého automobilu autobazarem pro zásah třetí osobou - jak se bránit?

20. května 2015 jsme koupili ojetý automobil v autobazaru. Skryté závady: totálně vyjetý olej (černá hmota), do auta teče, 08/2015 poškozená spojka a blinkry, 9. září reklamace, zamítnuta pro zásah 3. osobou. Reklamace dopisem. Bez odezvy. Autorizovaný servis: olej uniká vadným turbem. Další vady: vyhnilé brzdy bez destiček. Cena automobilu: 71000 a závady i s prací vyčísleny na 73000 Kč! Info dopisem prodejci, nereaguje. ČOI: vše odpovídá běžnému opotřebení a v podstatě nemáme na nic nárok. Nechci promarnit 6 měsíční lhůtu, kdy je dokazování na prodejci. Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Nezbývá, než prodejce vyzvat doporučeným dopisem s dodejkou k poskytnutí přiměřené slevy (tuto nějak s pomocí servisu a srovnání podobně vadných aut vyčíslit) z důvodu, že věc měla při převzetí několik závažných skrytých závad, a to do 14 dnů na Váš účet. Jako přílohu uveďte kopii zprávy autorizovaného servisu, kterou v kopii k dopisu přiložte.
V opačném případě budete nuceni se obrátit se na nárokem na poskytnutí přiměřené slevy na soud.
Nevím samozřejmě, jak se skutečně věci mají, když ČOI říká úplný opak co tvrdíte Vy. Neznám obsah podepsané kupní smlouvy.

OBČAN-DLUHY
OBČAN-ZÁSTAVA
- Zrušení soudcovského zástavního práva - postup, informace
- Uhrazení dluhu a zrušení soudcovského zástavního práva - postup, informace

Na základě pohledávky a notářským zápisem, byl podán u okresního soudu návrh na soudcovské zástavní právo kterému bylo vyhověno.
Na základě návrhu byla pohledávka uhrazena. Jakým návrhem, způsobem lze požádat soud o zrušení zástavního práva na nemovitost?
děkuji za informaci. Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k akcesorické povaze zástavního práva platí, že zástavní právo zaniká spolu s pohledávkou, kterou zajišťuje. Obdobný princip platí i pro soudcovské zástavní právo. Proto v případě, kdy např. dojde k zaplacení pohledávky v době po zřízení soudcovského zástavního práva, nejenže nemůže být nařízen samotný výkon rozhodnutí postihující zastavenou nemovitost, ale musí být ve smyslu ust. § 268 odst. 1 písm. h) event. c) OSŘ zastaven i samotný výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti.
Dle písmene c) by tedy měl navrhnout zastavení výkonu rozhodnutí ten, kdo podal návrh na jeho zřízení.
Pokud však tento toto neučinil, pak je nutno podat ke spisové značce dané exekuce u soudu návrh na zastavení výkonu rozhodnutí s doložením podkladů o úhradě předmětné pohledávky s příslušenstvím s tím, aby soud po právní moci usnesení o zastavení výkonu rozhodnutí zaslal toto příslušnému katastrálnímu úřadu za účelem výmazu zástavního práva k nemovité věci.

OBČAN-BYDLENÍ
- SBD je odběratel energií a vody a nepředává faktury SVJ - kdo je dodavatel energií a vody?

Jsme SVJ, které vzniklo ze samosprávy bytového družstva (SBD) v roce 2013. SBD je smluvním správcem a vede účetnictví SVJ. SVJ nemá vlastní účet a vlastníci zasílají své platby na účet SBD. SVJ nemá uzavře-nou žádnou vlastní smlouvu na dodávku energií (voda, elektřina, teplo). SBD není vlastníkem domu ani technického zařízení domu.
Všechny energie jsou do SVJ dodávány na základě smluv mezi dodavatelem energie a SBD. SBD v nich vystupuje jako odběratel a vlastník nemovitosti (odběrných míst). Dodavatelské faktury spotřebované energie jsou vystaveny na SBD. SBD neprovádí přefakturování této spotřeby. Všechny platby včetně záloh provádí a účtuje ve svém účetnictví SBD. SBD vede v účetnictví SVJ pouze záznamy vyúčtované spotřeby vody, elektřiny a tepla. Na tuto spotřebu ale nejsou vystaveny žádné účetní doklady SVJ. Platby záloh na energie nejsou v účetnictví SVJ vedeny vůbec. Domnívám se, že za těchto podmínek je faktickým dodavatelem služeb (energie voda, elektřina, teplo) SBD a ne SVJ.
Je tomu skutečně tak? Děkuji, Franta.

ODPOVĚĎ:
Podle § 2 písm. a) bodu 2. zákona č. 67/2013 Sb. , o službách platí, že poskytovatelem služeb je společenství vlastníků jednotek.
Skutečnost, že veškeré smlouvy jsou uvedeny na družstvo je jen relikt z minulé doby. Jak sám uvádíte, družstvo vykonává správu namísto SVJ, nicméně vůči jednotlivým vlastníkům je poskytovatelem služeb SVJ. To např. znamená, že SVJ je zodovědné za pravidelné vyúčtování služeb vůči jednotlivým vlastníkům jednotek.
Smluvní ujednání o faktickém výkonu správy mezi SVJ a družstvem na tom nic nemění a vůči vlastníkům jednotek vlastně nemá právní vliv, protože v konečném důsledku je vůči vlastníkům jednotek odpovědné SVJ.

SPRÁVNÍ-OBCE
- Odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu - kam podat odvolání?
- Odvolání proti rozhodnutí městského úřadu - kam podat odvolání?
- Odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu - kam podat odvolání?
- Kam podat odvolání proti rozhodnutí městského, obecního úřadu?
- Kam podat odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu?

Prosím o radu, jak postupovat při odvolání se proti rozhodnutí obecního úřadu ve věci obnovení pokojného stavu.
Kam se odvolání podává? Zpět obecnímu úřadu? Nebo se zasílá krajskému úřadu? Pokud se zasílá krajskému úřadu, tak na koho se adresuje?
Též mám dotaz, jak postupovat při odvolání se proti rozhodnutí stavebního úřadu. Zda se opět podává stejnému stavebnímu úřadu, nebo se zasílá krajskému stavebnímu úřadu. Děkuji, Zikmund

ODPOVĚĎ:
V obou případech se postupuje dle zákona č. 500/2004 Sb. , správní řád v platném znění. Odvolání proti správnímu rozhodnutí se podává do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí a to ke krajskému úřadu kraje, prostřednictvím správního orgánu, který rozhodnutí vydal. Takže fakticky je odvolání třeba podat právě u toho orgánu, který jej vydal, i když je adresováno krajskému úřadu.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak zrušit záznam spornosti v katastru nemovitostí (žaloba spornosti vlastnictví řešená soudem)

Koupili jsme od rodičů s manželkou rodinný dům do SJM. Tento RD si rodiče sami postavili a v roce 1988 proběhla kolaudace. Na RD byly v roce 2012-2013 zapsány zástavy, a proto jsme si s manželkou vyřídili klasickou hypotéku a dům jsme prakticky odkoupili. Finanční obnos byl přímo z banky přesunutý na účty firem, které byly uvedené u zástav na rodinný dům. Hypotéka byla přesně ve výši všech dluhů zapsaných na KÚ. Takže nezbyla ani koruna a vlastně ani jsme finanční obnos neviděli. Tím jsme de facto odkoupili RD od rodičů, kteří byli jedinými vlastníky RD a splatily se všechny jejich uvedené dluhy, ale museli se odstěhovat. Vše proběhlo po vzájemné domluvě. Rodiče jsou již v důchodu, nemocní a nemají finančně na placení této hypotéky. Tato hypotéka je přímo spojena navýšením naší vlastní hypotéky, kterou jsme si pořídili již v roce 2006 pro naše vlastní bydlení. Tak jsme se shodli na variantě, že se odstěhují a RD buď prodáme, nebo pronajmeme, ale nechtěli jsme zůstat závislí na hypotéce. Jelikož máme své bydlení, tak nám vykoupené RD po rodičích zůstalo a po několika měsících jsme se rozhodli jej prodat. Při hledání zájemce a častých návštěvách zájemců jsme najednou zjistili, že máme na KÚ na LV čerstvě zapsaný záznam spornosti. Tak jsme se po dotazu na KÚ dozvěděli, že to podal právní zástupce souseda. U rodičů jsme se potom dozvěděli, že rodiče se soudí se sousedem v místě jejich bývalého RD, kde doposud rodiče vlastní polovinu sousedova RD, kterou vlastně užívá soused již několik let bezplatně. Tam běží soudní řízení ohledně vypořádání majetku na sousedově RD, který užívá pouze soused, ale majiteli jsou soused a mí rodiče v SJM. Soudní řízení trvá již od roku 2010 a soused, aby uškodil co nejvíce, tak jeho právní zástupce podal k tomuto již dlouhodobě vedenému soudnímu sporu, úplně smýšlenou verzi dodatku, že je majitelem již naší nově nabyté nemovitosti, odkoupené námi před několika, (zhruba 11-12 měsíců) měsíci od rodičů a díky tomuto dodatku byl proveden zápis na náš LV a to záznam spornosti. Toto soudní řízení je uměle protahováno a obstrukcemi druhé strany nesmyslně prodlužováno.
Dotaz: Jak se můžeme, my noví majitelé proti tomuto záznamu spornosti bránit? Z druhé strany je vše vymýšlené, bez dokladovosti, bez jediného podkladu. Bohužel soudcův syn, který má toto jednání na starosti je koncipientem u právníka druhé strany (osobně ověřeno), a třeba i proto se vše natahuje a dělají si s námi, potažmo s rodiči co chtějí. Samotné soudní natahování v podobě nesmyslných znaleckých posudků o ničem, kde ani ještě do dnes náš právní zástupce v těchto znaleckých posudcích neviděl v době před jeho prvním soudním stáním v našem problému smyslnost a mluvil taky pouze o nerozumu atd. Bohužel vše má podstatu jen v podobě zdržování a zneužívání systému. Rodiče již k tomuto jednání dodali všechny potřebné dokumenty, které jasně a zřetelně ukazují, že soused jen zdržuje a nemá pravdu. Od dotyčného data 05/2013, kdy jsme chtěli dům prodat jsme byli taky právně zastupováni, kde jsme dodali taky všechny doklady. Právní zástupce nám potom potvrdil, že opravdu máme všechny potřebné dokumenty, podpisy, ověřené podpisy, že to jinak dopadnout snad ani nemůže. Bohužel po prvním soudním stání mi oznámil přesně: že nabyl dojmu, že se soudce přiklání k variantě druhé strany i přes totální absenci dokladovosti, a všeho potřebného a vysvětlil nám situaci s tím, že my (rodiče a my) vlastně musíme druhé straně uhradit nějakou část. Po mé a matčiné intervenci, že to není možné, že to je všechno z druhé strany lež, že to jsou výmysly a obstrukce, bez dokladů, důkazů, jsem byl našim, nejspíš již bývalým právním zástupcem ujišťovaný, že PRÁVO a PRAVDA jsou rozdíly a pokud na to nepřistoupíme, tak s námi ukončí smlouvu o právním zastupováním. Odpověděl jsem opět, že přece máme pravdu, že to jsou lži, že máme ke všemu doklady, podpisy, že si to rodiče stavěli sami a z druhé strany je to pouze výmysl. Byl jsem ujištěn, že se poptá, nebo pokusí nějak s druhou stranou domluvit. Toto proběhlo před třemi měsíci a od té doby se vůbec nic nestalo.
Jak se máme prosím vás již po těchto zkušenostech s našim právním systémem bránit? Máme nějakou možnost vymazání záznamu spornosti na KÚ kromě „čekání na dokončení nekonečného soudního sporu“, který je vlastně vedený o úplně jinou nemovitost mezi mými rodiči a sousedem a do toho samotného zápisu neměl soused s naší nemovitostí nic společného? Jen chtěl ublížit.
Dne 1. 11. 2015 jsem uhradil potřebnou částku k zaslání přednostního dotazu. Na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. jsem odeslal taky zprávu o provedené platbě ohledně zavedení této mé email adresy Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. do evidence. Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Řízení je vedeno ohledně vlastnictví úplně jiné nemovitosti. Požádal bych tedy KN o vymazání poznámky spornosti s tím, že je vedeno soudní řízení ohledně vedlejší nemovitosti (přesně specifikovat sousední nemovitost) s poznámkou spisové značky soudního sporu. Ohledně Vaší nemovitosti (přesně specifikovat nemovitost) je zcela zjevné, že o vlastníkovi nebylo nikdy pochyb. Toto bych doložil všemi nabývacími tituly rodičů (všechny podklady k domu) a následně převod vlastnického práva na Vás. Tímto Vám vzniká škoda velkého rozsahu, když výše uvedený spor se týká vedlejší nemovitosti, nikoliv nemovitosti Vaší.
Dále bych ve sporu u soudu navrhl přípisem ke sp. zn. věci, že jste se právě teď dozvěděli, že syn soudce je koncipientem v advokátní kanceláři, která zastupuje protistranu (doložit výpisem z http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx), není tak možné vést řízení před tímto senátem soudu, jelikož lze mít důvodné pochybnosti - vzhledem k poměru k zástupci protistrany - o nepodjatosti předsedy senátu. Navrhujete, aby nadřízený soud rozhodl o jeho podjatosti a věc přikázal jinému senátu.

RODINA-SJM A ROZVOD
- Vypořádání SJM po rozvodu - jeden z manželů nemá práci a peníze - jak dojde k vypořádání?
- Vypořádání společného jmění manželů po rozvodu - jeden z manželů nemá práci a peníze - jak dojde k vypořádání?
- Jak vypořádat SJM po rozvodu pokud je jeden z manželů nemajetný?

Přítel je po rozvodu 2 roky, v SJM má byt, ve kterém bydlí jeho bývala žena a 2 děti. Jeho bývala žena nepracuje, odmíta pracovat s tím, že si nemůže najít práci (podotýkám, že nezaměstnanost v našem kraji je minimální). Děti chodí do školky a školy. Problém je v tom, že se odmítá dohodnout na rozděleni SJM s tím, že když nemá práci, nemá ho z čeho vyplatit a že to řešit vůbec nehodlá. Přítel ten byt koupil před manželstvím, sám ho zrekonstruoval pak ho půlku ve své dobré vůli přepsal na bývalou manželku (společné jmění manželů).
Ve lhůtě 3 let po rozvodu musí podat žalobu u soudu, ale když ona nepracuje, má vůbec můj přítel šanci na úspěch? Bude to už tak finančně nákladné, právník, poplatky atd. Rozhodne vůbec soud? Jeho bývala žena rozhodně pracovat nezačne, vyhýba se práci a jen se stále vymlouvá (podoktnu, že je mladá a zdravá, tedy práce schopna). Snaží se vše protahovat. A pokud podá návrh u soudu na rozdeleni SJM můj přítel, budeme muset platit i jejího právnika? Předem děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Tak to je trochu problém, protože kde nic není ani smrt nebere. Při vypořádání je celkem (můj názor) podstatný fakt, kdo se stará o ty děti, což je zcela zjevně manželka. Na druhou stranu je tam i kriterium, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Takže je otázkou, zda to prozatím neponechat, jelikož by možná bylo možné ještě na tom tratil. Vyplatit naopak manželku, která je nota bene bez práce a s dvěma dětmi, to taky nebude jednoduché.

Seznam kriterií při vypořádání SJM:
a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,
b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,
c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,
d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,
e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,
f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

Dle § 741 občanského zákoníku platí nevyvratitelná domněnka Nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že
a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá,
b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné,
c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

Ohledně bytu by se tak po třech letech po rozvodu přítel stal podílovým spoluvlastníkem bytu, čímž problém ovšem taktéž není vyřešen, musel by stejně zřejmě následně podat návrh na vypořádání spoluvlastnictví či podíl 1/2 někomu prodat, což je možné bez předkupního práva manželky. Je však otázkou, jakou má takový podíl tržní cenu. Plně Vám rozumím, že je to bezvýchodná situace, jelikož je přítel de iure majitelem "poloviny" (SJM) bytu a nemáte z toho vůbec nic.
Ohledně podání návrhu na vypořádání SJM bych určitě navštívil advokáta, třeba i jen na poradu, jak tu situaci vidí a co navrhuje. Tyto spory o vypořádání trvají zpravidla velmi dlouho. Náklady si s právníkem domluvíte s tím, aby Vám udělal nějakou kalkulaci, na kolik by spor přibližně přišel. Ohledně právníka protistrany se náklady nehradí, hradí se pouze v případě, že by soud náklady soudního řízení přiznal protistraně, k čemuž by při rozumném návrhu na vypořádání SJM nemělo dojít.

OBČAN-BYDLENÍ
- Zvýšení nájmu, nájemného na úroveň srovnatelného tržního nájmu dle § 2249 Občanského zákoníku
- Zvýšení nájmu, nájemného a 2249 Občanského zákoníku
- Zvýšení nájemného - ve smlouvě je "nájemné lze zvýšit v případě růstu některých nákladů"

Potřeboval bych vědět, zda mohu postupovat ohledně zvýšení ceny nájmu na úroveň srovnatelného tržního nájmu dle §2249 obč. zákoníku, když je ve
smlouvě uvedeno, že cenu nájmu lze zvýšit v případě růstu některých nákladů a tato podmínka není splněna. Nic jiného k možnému navýšení ceny
není ve smlouvě uvedeno. Platí v tomto případě, že zákon stojí nad smlouvou? Smlouva je na dobu neurčitou.
Děkuji, Robert

ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 2249 NOZ normuje, že zvyšování nájemného dle tohoto ustanovení lze použít v případě, že si smluvní strany neujednají zvyšování
nájemního nebo zvyšování nájemného výslovně nevyloučí.
Domnívám se, že výše uvedené ujednání ve smlouvě je způsobem pro zvyšování nájemného, tudíž výše uvedené ustanovení nelze použít.

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- MHMP zamítl změnu územního plánu ze zahrady na stavební parcelu kvůli přístupové cestě - co dělat?
- Nezpevněná cesta a zamítnutí změny zahrady na stavební pozemek MHMP
- Nezpevněná cesta a zamítnutí změny územního plánu MHMP - co dělat?

Magistrát hlavního města Prahy zamítl změnu ze zahrady na stavební parcelu z jediného důvodu, kterým je nezpevnění přístupové cesty. Není to,
ale záležitost stavebního úřadu nebo dopravy právě až po stavebním povolení? Děkuji, Ladislav

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že na stavební úřad jste se obrátil s žádostí o vydání územního rozhodnutí o změně využití území dle § 80
stavebního zákona.
Dle § 80/2 písm. e) stavebního zákona platí, že územní rozhodnutí o změně využití území vyžadují mimo jiné změny druhu pozemku, zejména
zřizování, rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů, pokud podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami nebo
jiným územním rozhodnutím.
Z dotazu bohužel nevyplývá řada podrobností, na jejichž základě by bylo možné provést důkladnější právní analýzu. Zejména není jasné, zda jste
byl ke zpevnění příjezdové cesty v rámci územního řízení vyzván, popř. zda se jednalo o podmínku vydání územního rozhodnutí, kterou Vám
stavební úřad stanovil. V dotazu dále neuvádíte, zda stavební úřad své zamítavé rozhodnutí odůvodnil odkazem na konkrétní ustanovení nějakého
právního předpisu. V tomto ohledu proto pouze připomínám, že:
- dle § 111/1 písm. c) stavebního zákona přezkoumává stavební úřad podanou žádost o vydání stavebního povolení (a k ní připojené podklady) z
toho hlediska, zda stavbu lze podle nich provést, a ověří mimo jiné, zda je zajištěn příjezd ke stavbě;
- dle § 20/7 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb. , v platném znění) musí vést ke každé stavbě rodinného
domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále
50 m od stavby;
- dle § 10/2 písm. e) vyhlášky o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu (vyhl. č. 503/2006 Sb. , v
platném znění) platí, že rozhodnutí o změně využití území mimo jiné obsahuje podmínky, kterými se zabezpečí napojení území na veřejnou dopravní
a technickou infrastrukturu.
Přestože prvé dvě odrážky výše se tedy vztahují skutečně až ke stavebnímu řízení, je nezbytné dojít k závěru (s ohledem na odrážku třetí), že
řádné napojení pozemku na veřejnou dopravní infrastrukturu (tedy zajištění sjízdné, např. zpevněné, cesty) je předmětem posuzování stavebního
úřadu již v územním řízení (a to i v rámci řízení o změně využití území). Ve vyhlášce citované ve třetí odrážce výše právní řád výslovně počítá
s tím, že napojení pozemku (o změně jehož využití se vede územní řízení) na veřejnou dopravní infrastrukturu bude jednou z podmínek, kterým se
bude stavební úřad v územním řízení věnovat.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Přesah střechy nad pozemek souseda - musí se střecha zbourat, upravit?
- Střecha přesahuje nad pozemek - co může dělat majitel střechy a co poškozený soused
- Přestavek střechy k sousedovi - práva a povinnosti majitele střechy a majitele sousedního pozemku

Vlastníme s manželem rodinný dům, který jsme koupili v 06/2014 a je cca 80 let starý. Jedna obvodová zeď domku je 40 cm od hranice pozemku se
sousedem, pozemek se ale zužuje, takže někde je zeď i blíž (30 cm? ). Začali jsme v 09/2015 domek rekonstruovat, museli jsme vyměnit krov a
budeme zateplovat fasádu o 16 cm. Při výměně krovu truhláři i kvůli jiné konstrukci a zateplování o malinko střechu natáhli (cca 5 cm). Teď
minimálně okapem a na užší straně i střechou přesahujeme k sousedovi. Ten nám hrozí, že nás nechá střechu zbourat. Ve stavebním povolení máme
nakreslenou a tedy i schválenou střechu tak, že by již taky přesahovala k sousedovi (projektant ale zaměřil a nakreslil zeď 50 cm od sousedního
pozemku). Jsme si jistí, že i stará střecha přesahovala okapem celých 80 let. Navíc, kdybychom chtěli zachovat střechu včetně okapu na našem
pozemku, končila by střecha zarovno s fasádou, co by asi nepovolil stavební
úřad. Je soused v právu? Děkuji, Erika.

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Veřejnoprávní rozměr problému:
Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb. , v platném znění) se problematice přesahů staveb nad sousední
pozemky věnuje ve dvou ustanoveních, konkrétně:
- v § 23/2, dle něhož platí, že stavby se umisťují tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek; umístěním stavby nebo
změnou stavby na hranici pozemků nebo v její bezprostřední blízkosti nesmí být znemožněna zástavba sousedního pozemku;
- v § 25/6, dle něhož platí, že s ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a
zařízení související s užíváním rodinného domu; v takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna,
větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba či její část nesmí přesahovat na
sousední pozemek.
Ve Vašem případě je velmi důležité, že stavebním úřadem Vám byla rekonstrukce domu (ve Vámi provedených parametrech) povolena. Pokud by se tedy
Váš soused skutečně obrátil na stavební úřad s podnětem k prošetření provedení rekonstrukce domu, můžete argumentovat svou dobrou vírou, tzn.
tvrdit, že jste postupovali přesně dle stavebním úřadem schválené projektové dokumentace. Z důvodu drobného přesahu střechy Vašeho domu nad
sousedův pozemek Vám stavebním úřadem skutečně odstranění střechy nařízeno nebude. Stavební úřad Vám maximálně uloží provedení stavební úpravy
střechy tak, aby byl přesah odstraněn (i o vydání takového rozhodnutí však lze mít určité pochybnosti).

2/ Soukromoprávní rozměr problému:
V obecné rovině dle § 506/1 občanského zákoníku platí, že součástí každého pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem tohoto pozemku.
Vlastník pozemku je tedy v zásadě oprávněn bránit se proti narušení prostoru nad svým pozemkem, neboť je tím zasahováno do jeho vlastnického
práva.
Shora uvedené pravidlo však nemůže být aplikováno absolutně, tzn. že i z tohoto pravidla existuje výjimka, v jejímž důsledku je vlastnické
právo vlastníka pozemku omezeno. Konkrétně dle § 1023 občanského zákoníku platí, že:
- vlastník pozemku musí snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem,
že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit;
- z takového užívání cizího prostoru nemůže nikdo odvodit právo, jehož by se mohl někdo dovolávat po odpadnutí důvodu, který k užívání
opravňoval.
Užívání malé části prostoru nad sousedovým pozemkem z důvodu umístění střechy a okapu domu lze dle mého názoru považovat za důležitý důvod
(potvrzený navíc skutečností, že k vybudování střechy dal stavební úřad své svolení). Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda má soused ke svému
nesouhlasu s přesahem střechy nějaký důvod, v každém případě platí, že pro poskytnutí ochrany sousedovu vlastnickému právu by v tomto případě
musel mít soused pro nesouhlas s přesahem střechy objektivně rozumný důvod (nepostačí tedy jakýkoli důvod).
Přestože tedy nebude sousedovu vlastnickému právu v tomto ohledu poskytnuta ochrana, neznamená to, že by Vám k prostoru nad sousedovým pozemkem
v budoucnu vzniklo nějaké zvláštní užívací právo či právo odpovídající věcnému břemeni. Dojde-li v budoucnu k odstranění Vašeho domu, popř.
dojde-li z jakéhokoli důvodu k odstranění přesahu střechy Vašeho domu, nebudete oprávněni se domáhat přesahu střechy např. u nově budovaného
domu.
S ohledem na shora uvedené lze konstatovat, že soused svým požadavkem na odstranění přesahu Vaší střechy zneužívá ochranu, kterou jeho
vlastnickému právu poskytuje právní řád, kteréžto jednání nemůže požívat právní ochrany. Toto pravidlo, bránící šikanóznímu výkonu práva, je
zakotveno v § 8 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 1020 občanského zákoníku platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může
požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků. Stojí za povšimnutí, že i v
tomto případě klade občanský zákoník důraz na existenci objektivně rozumného důvodu, opět tedy není možné akceptovat jakékoli odůvodnění
nesouhlasu.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Manžel znemožnil vstup manželce do domu ve spoluvlastnictví - nárok na nájemné
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Vydání bezdůvodného obohacení - spoluvlastník znemožnil vstup spolumajiteli výměnou zámku
RODINA-SJM A ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Nevypořádané SJM, užívní nemovitosti jedním z manželů - nárok na nájem, nájemné
- Nevypořádané SJM, užívní nemovitosti jedním z manželů - vydání bezdůvodného obohacení

Manželka se 2010 rozvedla s bývalým manželem, majetkově se nevypořádali, bývalý manžel zůstal bydlet v nemovitosti - rodinném domě a dodnes se
nemá k vyplacení poloviny majetku na které má moje manželka nárok. Vyměnil klíče a zabraňuje ji vstup do domu. Bohužel finanční situace nám
nedovoluje využít právních služeb, proto se obracím na Vás s prosbou o radu. Chtěli by jsme vyplatit polovinu majetku a nárokovat nájemné které
by měl bývalý manžel platit, tuším že je to až dva roky zpětně. Jaké kroky musíme podniknout. Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Pokud po rozvodu nedošlo k majetkovému vyrovnání manželů, platí pravidlo, že v případě nemovitostí se tyto „dělí rovným dílem“ mezi bývalé
manželi. Pakliže byla tedy Vámi zmiňovaná nemovitost ve společném jmění manželů, manželka je nyní patrně vlastníkem ideální poloviny
nemovitosti. Bývalý manžel proto nemá právo bránit jí v přístupu a využívání jejího majetku. Nájemné chtít po manželovi nemůžete, neboť dost
dobře nelze chtít nájem po někom, kdo bydlí patrně ve svém vlastním domě. Můžete však požadovat náhradu škody, což by mohla být i výše
průměrného nájmu v okolí nemovitosti, za dobu, co manžel bránil ženě v přístupu do nemovitosti. Doporučuji tedy písemně vyzvat manžela k
odstranění závadného stavu, tedy, že manželce umožní vstup do nemovitosti. Odvolejte se na její vlastnické právo. Rovnou navrhněte odkup
nemovitosti a případnou náhradu škody. Pokud manžel nebude svolný, musíte se s návrhem na vypořádání podílového vlastnictví obrátit na soud,
kde své nároky uplatníte.

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ
- Péče o osobu blízkou s invaliditou - započítává se péče do odpracované doby při výpočtu důchodu?
- Zápočet péče o invalidu do odpracované doby a nárok na důchod

Jsem ročník 1957, od 1.2.2015 jsem poprvé na úřadu práce ze zdravotních důvodů, pobírám podporu v nezaměstnanosti do 31.12.2015 (11 měsíců). Od
08/2014 pečuji o osobu blízkou II. stupeň invalidity (otec) a od 08/2015 o další osobu v 2. stupni invalidity (otec a matka).
Protože se mi blíží konec čerpání podpory v nezaměstnanosti, řeším co dál od 1.1.2016. ÚP mne nenápadně tlačí, abych přešel pod OSSZ, tam ale
stejně na žádnou podporu nedosáhnu. O peníze tolik nejde. Jde mi spíše o započítání doby na důchod, případně na předčasný důchod. Nejsem si
jist, ale myslím, že je pro mne výhodnější zůstat v evidenci Úřadu práce bez podpory (snad až 3 roky) za své a potom požádat o předčasný důchod
s doložením péče o osobu blízkou v uplynulém období (tj. i za dobu pobírání podpory v nezaměstnanosti + bez podpory). Prosím o Váš názor, pokud
možno srozumitelně. Je event. jiný způsob jak se dostat k podpoře v nezaměstnanosti? Případnou radu nebudu považovat za použitelnou, pouze se
chci zorientovat v problematice. Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Jestliže zůstanete v evidenci úřadu práce, bude za Vás i nadále hrazeno zdravotní pojištění a doba strávená v evidenci se Vám bude započítávat
jako tzv. náhradní doba pojištění pro nárok na starobní důchod, a to v rozsahu nejvýše tří let i po dobu, kdy Vám podpora v nezaměstnanosti
nebude náležet. Za náhradní dobu pojištění je ale považována i péče o dospělou osobu (osoby) ve stupni závislosti II – IV – jde o stupeň
příspěvku na péči, nikoliv o stupeň invalidního důchodu. Při péči o takovou osobu (osoby) je za Vás rovněž hrazeno zdravotní pojištění.
Jestliže se náhradní doby pojištění překrývají, pak se tato náhradní doba pojištění započítává pouze jednou. Z hlediska zápočtu náhradní doby
pojištění pro nárok na starobní důchod je tedy celkem zbytečné být v evidenci úřadu práce a současně být pečující osobou.
Jestliže ale Vaši rodiče pobírají pouze invalidní důchod a nikoliv příspěvek na péči, bylo by dobré o příspěvky na péči požádat a do doby
jejich vyřízení v evidenci úřadu práce zůstat.

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Může být zaměstnanec současně zaměstnavatelem (podepsat se do pracovní smlouvy jako zástupce zaměstnavatele)?
- Jednatel společnosti se podepsal do pracovní smlouvy jako zaměstnanec i zástupce zaměstnavatele - je smlouva platná?
- Platnost pracovní smlouvy kdy je zaměstnanec i zástupcem zaměstnavatele

Jednatel společnosti si sjednal pracovní smlouvu jako zaměstnanec společnosti na pracovní pozici Ekonom firmy.
Je ve smlouvě podepsán jako zaměstnanec i jako zástupce zaměstnavatele (jediný jednatel firmy). – smlouva uzavřena v roce 2000
Letos byla vznesena námitka na neplatnost smlouvy – je to tak správně? Je skutečně takto uzavřená pracovní smlouva neplatná? Děkuji, Leoš

ODPOVĚĎ:
Výslovné ustanovení o tom, že by jednatel nemohl uzavřít pracovní smlouvu sám se sebou na výkon určitého druhu práce, nikde v zákoníku práce
nenaleznete. Touto otázkou se zabýval několikrát i Nejvyšší soud a v několika svých rozhodnutích (sp. zn. 21 Cdo 1634/2004 ze dne 4. listopadu
2004, sp. zn. 21 Cdo 3014/2007 ze dne 19.8.2008) dospěl k závěru, že tento postup není možný a takto uzavřená pracovní smlouva by byla
neplatná. Nejvyšší soud v takovém jednání shledal rozpor s ustanovením § 242 odst. 1 písm. a) starého zákoníku práce (zákona č. 65/1965 Sb. , za
jehož účinnosti bylo dané rozhodnutí přijato – tento zákon byl účinný do konce roku 2006), které stanoví, že neplatný je takový právní úkon,
který se svým obsahem nebo účelem příčí zákonu nebo jej obchází nebo se jinak příčí zájmům společnosti. Rozpor se zákonem soud shledal v
rozdílnost zájmů zaměstnavatele a zaměstnavatele, s nimiž každá strana do pracovního poměru vstupuje – pracovní poměr je specifický zvláštním
postavením zaměstnance jako smluvní strany, přičemž obě strany se při vstupu do smluvního vztahu snaží sjednat smlouvu pro sebe co
nejvýhodnější.

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Bezpečnostní kamera souseda nasměrovaná na sousední dům - jak se bránit?
- Špehování od souseda bezpečnostní kamerou nasměrovanou na jiný dům - jak se bránit?

10/2015 instaloval na dům bezpečnostní kamery. Vždycky nás sledoval sotva jsme vylezli z domu, protože máme vchody do baráků naproti sobě. Nepropásl jedinou naši návštěvu. Teď instalované kamery míří na náš pozemek. On tvrdí, že ne. Není ochoten nám ukázat co kamery zabírají. Naše vztahy jsou léta velmi napjaté. Máme nějakou možnost zjistit jest-li kamery zabírají náš pozemek? Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ: Pokud Váš soused nainstaloval na svůj dům bezpečnostní kamery, které snímají i Váš pozemek, popř. veřejné prostranství, dochází tím s největší pravděpodobností ke zpracovávání Vašich osobních údajů (popř. osobních údajů uživatelů veřejného prostranství).

Aby byl Váš soused oprávněn zpracovávat cizí osobní údaje, musí se dle zákona o ochraně osobních údajů zaregistrovat u Úřadu pro ochranu osobních údajů:

https://www.uoou.cz/

Na webových stránkách Úřadu pro ochranu osobních údajů je umístěn veřejně přístupný registr všech subjektů, které jsou oprávněny (na základě řádné registrace) zpracovávat osobní údaje. Obecné informace k tomuto registru naleznete zde:

https://www.uoou.cz/registr/ds-1511/p1=1511

https://www.uoou.cz/verejny-registr-zpracovani-osobnich-udaju/ds-1513/archiv=0& p1=1511

Zda je Váš soused v registru veden jako oprávněný správce osobních údajů, můžete ověřit vyhledáváním v tomto registru (např. dle příjmení Vašeho souseda) :

https://www.uoou.cz/verejny-registr-zpracovani-osobnich-udaju.asp

Zjistíte-li, že Váš soused není v registru veden, tzn. že není oprávněným správcem osobních údajů, doporučuji Vám kontaktovat Úřad pro ochranu osobních údajů a na tuto skutečnost ho upozornit. Úřad pro ochranu osobních údajů by měl v této souvislosti zahájit s Vaším sousedem správní řízení, v jehož rámci, bude-li prokázáno, že Váš soused skutečně protiprávně zpracovával cizí osobní údaje, udělí Vašemu sousedovi pokutu.

Zaměření bezpečnostních kamer (instalovaných na rodinném domě) na veřejné prostranství, popř. i na vchod protějšího domu, může být oprávněné i bez registrace u Úřadu pro ochranu osobních údajů; takový postup však musí být podřaditelný pod některou z výjimek, které zákon o ochraně osobních údajů zná. Jedním ze známých případů z nedávné doby bylo zaměření bezpečnostních kamer na veřejné prostranství a vchod protějšího domu z důvodu ochrany života, zdraví a majetku vlastníka domu, který tím reagoval na opakované výhrůžky a útoky směřované na jeho osobu. V tomto případě byl takový postup shledán soudem jako souladný se zákonem o ochraně osobních údajů, tzn. že soud dospěl k závěru, že se jedná o jednu z výjimek dle zákona o ochraně osobních údajů. K tomuto případu se dočtete více zde:

http://www.epravo.cz/top/clanky/ochrana-soukromi-nad-zlato-ii-97353.html

nebo zde:

http://profipravo.cz/index.php?page=article& id_category=13& id_article=258221& csum=3e4dd837

K problematice instalace bezpečnostních kamer a s tím souvisejícímu zpracování osobních údajů více zde:

http://www.epravo.cz/top/clanky/kamerove-systemy-dobry-pomocnik-ale-88307.html

Bude-li prokázáno, že bezpečnostní kamery na domě Vašeho souseda skutečně snímají Váš pozemek, budete oprávněna se bránit i občanskoprávní cestou. V obecné rovině dle § 81/2 občanského zákoníku platí, že soukromí člověka požívá právní ochrany.

Toto pravidlo je dále rozvedeno v § 86 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

- nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod;

- zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit.

Člověk, jehož osobnost (tedy i právo na ochranu jeho soukromí) byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek (§ 82/1 občanského zákoníku).

Snímáním Vašeho pozemku bezpečnostní kamerou bylo bezpochyby zasaženo do práva na ochranu Vašeho soukromí. Z tohoto důvodu Vám svědčí práva dle předchozího odstavce, která můžete uplatnit u místně příslušného okresního soudu. Odstranění bezpečnostních kamer (ještě před pravomocným rozhodnutím soudu) se můžete domáhat prostřednictvím návrhu na vydání tzv. předběžného opatření. Rozhodnete-li se podniknout proti Vašemu sousedovi nějaké právní kroky (zaslání předžalobní výzvy Vašemu sousedovi, podání návrhu na vydání předběžného opatření či podání žaloby), doporučuji Vám využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Starobní důchod nižší než existenční minimum - jak je to možné?
- Může být důchod menší než existenční minimum?

Existenční minimum činí 3410 Kč. Můj starobní důchod za odpracovaná léta je nižší. Jak je to možné?
Po zaplacení výdajů na bydlení včetně starobního důchodu mi nezbývá na živobytí. Kolik činí tato částka pro jednotlivce?
Dostávám příspěvek na bydlení, mám právo na přeplatek za roční vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu?
Ráda bych podala žádost na odstranění tvrdosti ze zákona ohledně navrácení vdovského důchodu. Důvodem je nízký starobní důchod a zhoršující se zdraví, kam se mám obrátit? Děkui, Petra

ODPOVĚĎ:
Částka 3.410 Kč, kterou uvádíte, není částkou existenčního, nýbrž životního minima. Existenční minimum činí v současné době 2.200 Kč. Nicméně životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Jde tedy o minimální příjem, nikoliv o částku, která Vám má zůstat po uhrazení nezbytných nákladů. Částka, která by Vám měla po uhrazení nákladů zůstat, není v žádném právním předpise jednoznačně stanovena.
Jestliže je Váš starobní důchod nízký, je to pravděpodobně důsledkem nízkých příjmů v minulosti nebo Vám pro nárok na důchod byla z velké části započtena tzv. náhradní doba pojištění. Chybějící příjmy můžete zkusit dorovnat právě žádostmi o sociální dávky.
Pokud Vám při ročním vyúčtování služeb vznikl přeplatek, máte na něj samozřejmě právo, ale vyplacený přeplatek samozřejmě musíte uvést jako svůj příjem při žádosti o příspěvek na bydlení na další období.
Jestliže jsou Vaše příjmy i s příspěvkem na bydlení nízké, můžete si zkusit zažádat ještě o tzv. dávky pomoci v hmotné nouzi – jejich základní dávkou je příspěvek na živobytí. Při žádosti o tyto dávky je zapotřebí doložit nejen výši Vašich příjmů, ale i prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude mj. zajímat i to, zda máte nějaké peníze na bankovním účtu, zda vlastníte (ne) movitý majetek (auto apod.) nebo zda máte stavební spoření či životní pojištění. Proto nelze dopředu přejímat, zda Vám nárok na dávky hmotné nouze vznikne či nikoliv.
Co se týče vdovského důchodu, ten náleží pouze po dobu jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí této doby vzniká nárok na vdovský důchod jen při splnění určitých podmínek (například péče o nezaopatřené dítě nebo o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni II – IV). Možnost odstranění tvrdosti zákona je upravena v § 4 zákona č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno, že ministr práce a sociálních věcí může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, a může pověřit správy sociálního zabezpečení, aby odstraňovaly tvrdosti v jednotlivých případech. V § 106 tohoto zákona je dále uvedeno, že tvrdost předpisů o sociálním zabezpečení lze odstranit na základě písemné a odůvodněné žádosti občana, v jehož prospěch má být tvrdost odstraněna. Pokud chcete o odstranění žádosti požádat, pošlete tedy žádost přímo k rukám ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové – kontakty najdete přímo na stránkách ministerstva zde: http://www.mpsv.cz/cs/11

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď na mateřské dovolené z důvodu rušení pobočky firmy - může to zaměstnavatel udělat?
- Výpověď na rodičovské dovolené z důvodu rušení pobočky firmy - může to zaměstnavatel udělat?

Jsem matka na rodičovské dovolené. Společnost, pro kterou pracuji, má centrálu v Praze a měla i jednu pobočku v Brně, kde jsem pracovala před odchodem na rodičovskou. Brněnská pobočka byla zrušena a část podnikání přemístěna do Prahy. Může mi dát zaměstnavatel v době mé rodičovské dovolené výpověď pro toto zrušení/částečné přemístění? Informovali mě, že to chtějí provést kvůli zjednodušení administrativy a že na to mají nárok. Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Pokud by se jednalo o výpovědní důvod zrušení části zaměstnavatele dle § 52 písm. a) nebo b) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (tj. zrušení části zaměstnavatele nebo jeho přemístění), pak se ochranná doba v podobě čerpání rodičovské dovolené zaměstnankyně dle § 54 písm. a) ZP ve spojení s § 53 odst. 1 písm. d) ZP. Zaměstnavatel Vám z tohoto důvodu tedy může dát výpověď i v době Vašeho čerpání rodičovské dovolené.

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ
- Práce v zahraničí (Spojené arabské emiráty) a důchodové pojištění v České republice - dohoda zápočtu let
- Dohoda zápočtu let do důchodového pojištění při práci v zahraničí (Spojené arabské emiráty SAE)
- Započtení odpracovaných let při práci v zahraničí (Spojené arabské emiráty SAE)

Moje dcera bude od 01/2016 pracovat ve Spojených arabských emirátech SAE. Nevíte, jak je to tam s důchodovým pojištěním? Česká republika asi se SAE nemá dohodu o zápočtu let. Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Pokud bude Vaše dcera pracovat ve Spojených arabských emirátech, je třeba se na otázky pracovního práva a související informovat u místních úřadů případně u právníků se znalostí místního práva. Jediné, co se mi podařilo zjistit je, že vzhledem k tomu, že ve Spojených arabských emirátech nefunguje žádné pojištění v nezaměstnanosti ani důchodové pojištění, musí si je sami pracovníci platit soukromě. Zda-li ale soukromé sociální pojištění může mít nějaký vliv na důchodové nároky zde, to je opravdu otázka nesmírně speciální. Na místě by spíše bylo platit si sociální pojištění zde v republice dobrovolně, ale to lze pouze u OSVČ.

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Vybudování vodovodního řádu na příjezdové cestě - jak zajistit že vlastníci nemovitostí zaplatí podíl ceny za vybudování vodovodu?
- Jak zajistit že vlastníci nemovitostí zaplatí podíl ceny za vybudování vodovodu, vodovodního řádu?

jsme čtyři vlastníci příjezdové cesty k našim čtyřem pozemkům a dohodli jsme se na vybudování prodlouženého vodovodního řádu, který povede právě tou příjezdovou cestou. Jak by mohla vypadat smlouva a jaké náležitosti musí obsahovat? Budu to zařizovat já a tudíž chci mít jistotu, že mi sousedé zaplatí podíl. Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že máte na mysli smlouvu mezi spoluvlastníky předmětné pozemní komunikace, v níž bude sjednáno, za jakých podmínek jste oprávněn ostatní spoluvlastníky zastupovat při zařizování vybudování vodovodního řadu (z tohoto předpokladu budu v odpovědi vycházet).
V této souvislosti je v první řadě nutné upozornit na skutečnost, že ve věci zařízení vybudování vodovodního řadu se dočasně stanete správcem společné věci (§ 1134 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku, v platném znění).
Dle § 1135 občanského zákoníku platí, že správce společné věci má právní postavení příkazníka. Musí spoluvlastníkům správu vyúčtovat; náleží mu náhrada účelně vynaložených nákladů, kterou si může vybrat z výnosů spravované věci (pokud zde nějaké výnosy jsou, o čemž ve Vašem případě pochybuji).
Smlouvu můžete nazvat např. "Smlouva o dočasné správě společné věci", tato smlouva bude uzavřena dle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku.
Ve smlouvě je zapotřebí řádně identifikovat smluvní strany (zde tedy čtyři spoluvlastníky), a to uvedením jejich jména, příjmení, data narození a adresy trvalého pobytu (popř. uvedením korespondenční adresy).

Ve smlouvě je dále vhodné:
- uvést, že smluvní strany jsou spoluvlastníky pozemku, na němž je vybudována pozemní komunikace (předpokládám, že se jedná o účelovou pozemní komunikaci), tento pozemek je nezbytné řádně identifikovat (uvedením jeho parcelního čísla, výměry, druhu pozemku, obce, popř. části obce, čísla listu vlastnictví a katastrálního úřadu, u něhož je pozemek veden), dále je nezbytné uvést, jaké jsou spoluvlastnické podíly jednotlivých spoluvlastníků;
- uvést, jaký je úmysl spoluvlastníků (tzn. vybudování vodovodního řadu) a tento úmysl blíže popsat (zamýšlená délka vodovodního řadu, jeho bližší umístění apod.), zmínit, že tento stavební záměr byl spoluvlastníky řádně projednán a jednomyslně odsouhlasen (a kdy se tak stalo) ; na tomto místě pouze podotýkám, že je zároveň důležité vyřešit otázku, kdo bude vlastníkem tohoto vodovodního řadu (tzn. zda se vodovodní řad stane spoluvlastnictvím současných spoluvlastníků pozemku a v jakém poměru, nebo zda bude vlastnictví vodovodního řadu vyřešeno jinak;
- uvést, že spoluvlastníci se dohodli na tom, že je budete v záležitosti vybudování vodovodního řadu zastupovat Vy a stanete se tudíž (pro tento účel) správcem společné věci;
- stanovit rozsah činností správce společné věci (tzn. komplexní zařízení vybudování vodovodního řadu, od fáze zadání projektové dokumentace, přes nezbytné povolovací řízení, až po výběr subjektu, který vodovodní řad vybuduje) ;
- stanovit základní povinnosti správce společné věci, zejména tedy povinnost zařídit svěřený úkol svědomitě a postupovat při tom hospodárně, pravidelně podávat ostatním spoluvlastníkům zprávu o stavu zařizování věci, na vyžádání kteréhokoli spoluvlastníka mu pořídit kopii některého z dokumentů týkajících se zařizované věci apod. , informovat ostatní spoluvlastníky o nákladech zařizované věci;
- sjednat, jak budou mezi spoluvlastníky vyúčtovány náklady vybudování vodovodního řadu (tzn. zda bude každá faktura či poplatek uhrazena Vámi a následně přeúčtována zbývajícím spoluvlastníkům, např. v poměru dle velikosti jejich spoluvlastnických podílů, popř. budou-li veškeré náklady neseny pouze Vámi a k celkovému vyúčtování dojde až po vybudování vodovodního řadu) ;
- sjednat, dokdy budou náklady (resp. podíly na nákladech) jednotlivými spoluvlastníky uhrazeny a na základě čeho se tak stane (např. na základě písemné výzvy ze strany správce společné věci, k níž bude připojeno i vyúčtování nákladů a výpočet velikosti jednotlivých podílů) ;
- sjednat, zda a v jaké výši Vám budou ostatními spoluvlastníky hrazeny další náklady zařizování věci (např. náklady na benzín, telefon, pořizování kopií různých dokumentů, ztrátu času apod.) ;
- sjednat smluvní pokutu pro případ, že se některý ze spoluvlastníků dostane s úhradou jemu vyúčtovaných nákladů do prodlení.

Ve smlouvě by se měli všichni spoluvlastníci zavázat ke spolupráci při zařizování věci (zejména k poskytnutí veškeré nezbytné součinnosti správci společné věci, bude-li takovou součinnost potřebovat, např. předložení potřebných dokumentů apod.).
Ve smlouvě by mělo být dále uvedeno, že ostatní spoluvlastníci Vás zmocňují v rozsahu příkazu (tzn. příkazu zařídit vybudování vodovodního řadu) k jejich zastupování, tzn. abyste navenek (vůči úřadům a třetím osobám) vystupoval jako zástupce všech spoluvlastníků. Spoluvlastníci by se měli dále zavázat, že v případě nutnosti (např. bude-li to vyžadovat některý úřad) Vám v tomto rozsahu vystaví i plnou moc (tzn. jakési osvědčení toho, že jste zmocněn k zastupování ostatních spoluvlastníků).
Ve smlouvě je dále vhodné dohodnout podmínky, za nichž budete funkce správce společné věci zbaven (zejména tedy na základě Vašeho rozhodnutí či rozhodne-li o tom většina spoluvlastníků).
Máte-li obavu, že by v budoucnu mohly v komunikaci mezi spoluvlastníky nastat problémy, v jejichž důsledku by mohli někteří spoluvlastníci odmítnout náhradu Vámi vynaložených nákladů, doporučuji Vám nechat si smlouvu mezi spoluvlastníky připravit advokátem:
www.advokatikomora.cz

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Nepřetržitý provoz - započítávají se přestávky do pracovní doby?
- Započítání přestávek do pracovní doby v nepřetržitém provozu v dispečinku energocentra

Pracuji na tepelném dispečinku (monitoring, řízení a regulace energetických zdrojů). Jedná se o nepřetržitý režim 24 h denně 7 dní v týdnu. Přestávky jsou nám řádně umožňovány, ale nejsou započítávány do pracovní doby. Je to správný postup?
V zákoníku práce je uvedeno:
Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce pracovní přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30-ti minut; mladistvým musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po čtyři a půl hodinách nepřetržité práce. Přestávky na jídlo a oddech se do pracovní doby nezapočítávají a nejsou propláceny.
§ 78 až § 92 Zákoníku práce
V paragrafu 88 se však praví: Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby.
Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o práci, od které nemůžete odejít, musíte u ní stále být, není možné, abyste šel např. na 30 minut si něco koupit, sníst oběd do jiné místnosti, apod. , pak takové práce musí zaměstnavatel označit za práce, které nejdou přerušit a musí takovým zaměstnancům poskytnout pouze přiměřenou dobu na jídlo a oddech, která se nezapočítává do pracovní doby (§ 88 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Pokud však můžete od práce na dobu přestávky odejít, zaměstnavatel Vám tedy umožní odejít z pracoviště např. do jiné místnosti, jídelny, kantýny, apod. pak čerpáte klasickou přestávku na jídlo a oddech, která se nezapočítává do pracovní doby. Rozhodnutí je na zaměstnavateli, ukazatelem však je skutečnost, zda po dobu přestávky (většinou 30-ti minut) můžete přestat pracovat. Pokud Vaše přestávka probíhá tak, že jste stále na pracovišti a např. mezi jídlem sledujete Vaši práci, pak by Vám přestávka neměla být započítána do pracovní doby.

RODINA-POPŘENÍ OTCOVSTVÍ
- Popření otcovství u nemanželského dítěte - postup, informace
- Do kolika let věku dítěte je možné zrušit otcovství u soudu?

S bývalou manželkou mám dceru a díky 300denní ochranné lhůtě po rozvodu mám na sebe napsáno i druhé dítě - syna. S otcem kluka se manželka nestýká. Že nejsem otcem manželka u soudu řekla. Klukovi je už 8 let. Dokud se na toho kluka platilo výživné 500 Kč, tak jsem to neřešil, byl jsem ze strany matky ujištěn, že alimenty nehodlá zvyšovat. Po uplynutí 7 let věku chlapce mi přišla od soudu obálka s úpravou výživného a zvýšení na 1250 Kč. Proběhl soud a souhlasil jsem. Ale důrazně jsem uvedl, že chlapec není můj a bylo to zavedeno do spisu. Nyní manželka na mě naléhá, že za zaplacení sumy 70 000 Kč mě pomůže zbavit otcovství toho chlapce. Papírově jsme schopni doložit že opravdu nemůžu být biologickým otcem, bývalá manželka má prý i vyjádření od biologického otce že je kluk jeho, ale neviděl jsem to a dá mi to k nahlédnutí po zaplacení těch 70 000 Kč.
Pokud bývalá manželka podá návrh na popření otcovství, ale biologický otec s tím nesouhlasí, domůžu se práva na vymazání z rodného listu?
Případně jakým způsobem se dá vyřešit, abych nebyl v rodném listě a nemusel platit výživné na kluka, který není můj.
Pokud matka podá návrh na zbavení otcovství, dojde k nějakému soudu, tam je biologický otec povinen přijít? Jde o to, že než manželce vyplatím peníze za papíry, které dokládají že je otcem a dojde k soudu, zda na to bude soud brát zřetel, když biologický otec se bude bránit a nebude to chtít. Pokud se biologický otec tzv. kousne a popře že je otec, celý soud bude ukončen a nic se nezmění?
Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník stanoví, že narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, anebo poté, co byl manžel matky prohlášen za nezvěstného, má se za to, že otcem je manžel matky. Manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte, které se narodilo jeho manželce, popřít své otcovství u soudu, nejpozději však do šesti let od narození dítěte. Těžko ale ve Vašem případě budete tvrdit, že neuplynulo ještě šest měsíců od okamžiku, kdy jste se dozvěděl, že dítě není Vaše, když, předpokládám, u soudu již několikrát tento fakt zazněl, ale přes to jste žalobu na popření otcovství nepodal. Matka může do šesti měsíců od narození dítěte popřít, že otcem dítěte je její manžel. Podle mého názoru jste promeškali lhůtu na popření otcovství.
Občanský zákoník nadále stanoví, že je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. Toto by mohl být pravděpodobně Váš případ, kdy by soudce naznal, že nelze nadále setrvat ve stavu, kdy byste byl právním otcem dítěte uveden Vy, ale spolehnout se na to nedá.

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemce podepsal nájemní smlouvu a do bytu se z osobních důvodů nenastěhoval - má právo na vrácení kauce?
- Vrácení kauce pokud se nájemce nenastěhoval do bytu z osobních důvodů
- Může pronajímatel využít kauci na nájem pokud se nájemce nenastěhoval do bytu a vypověděl nájemní smlouvu?
- Využití kauci na nájem - nájemce se nenastěhoval do bytu a vypověděl nájemní smlouvu?
- Využití kauci na nájem - nájemník se nenastěhoval do bytu a vypověděl nájemní smlouvu?
- Výpověď nájemní smlouvy a kauce - může být kauce použita k úhradě nájmu, nájemného?

1.10.2015 jsem zaplatil tříměsíční kauci a podepsal smlouvu na pronájem bytu. Mám se nastěhovat prvního listopadu, bohužel se stalo, že stěhovat se nemohu.
Nájem jsem ještě žádný nezaplatil a klíče od pronajmutého bytu také ještě nemám. Může si pronajímatel nechat celou kauci s odvoláním
na tříměsíční výpovědní lhůtu, která je ve smlouvě uvedena, nebo je nějaká možnost ze zákona (když jsem se do bytu ještě ani nenastěhoval),
že lze smlouvu zrušit dřív a on by mi část, nebo celou kauci vrátil? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Smlouva se stala platnou a již dnem kdy byla podepsána. Tímto dnem jste povinen se jí řídit. Jedinými možnostmi jsou výpověď, anebo dohoda s pronajímatelem. Tu můžete zkusit nejdříve navrhnout pronajímateli. Třeba Vám vyhoví, když mu ponecháte část kauce. Výpověď je totiž pro Vás nevýhodnější.
Záleží též na tom, zda byl nájem sjednán na dobu určitou či neurčitou. Pokud byl nájem sjednán na dobu určitou, pak nájemce může vypovědět, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval. Výpovědní doba je tříměsíční. Tento výpovědní důvod je však relativně přísný. Jako příklad se uvádí stav, kdy nájemce získá zaměstnání v místě, kde nelze denně dojíždět.
Pokud byl nájem sjednán na dobu neurčitou, můžete nájem vypovědět v tříměsíční výpovědní době bez uvedení důvodu.

FINANCE-DANĚ
- Obchodování právnických osob v rámci EU - odvod daní, DPH, pravidla pro fakturace

Prosím o informaci z aktuálních zákonných úprav – pravidla, náležitosti a povinnosti při obchodování v rámci EU - zboží (i služby). 2 subjekty (právnické osoby) řádně registrované v unii – jaká jsou pravidla mezi nimi v oblasti fakturace a DPH, zaúčtování, DPPO, jsou nějaké povinné evidence-jaké a kde? V případě, že bude možné, prosím uveďte na jaké § se v jednotlivých odpovědích odkazujete.
UPŘESNĚNÍ DOTAZU:
Firma-právnická osoba v ČR (plátce DPH) nakupuje od firmy-právnické osoby ze Slovinska (plátce DPH) zboží - civilní materiál.
Firma-právnická osoba v ČR (plátce DPH) prodává firmě-právnické osobě do Maďarska (plátce DPH) zboží - civilní materiál.
Prosím o informaci k problematice DPH v této situaci - zda firma v ČR má fakturovat s/bez DPH a zda má mít faktura nějaké specifické náležitosti v tomto případě - např. nějaký odkaz (text na faktuře), že se jedná o obchodní transakci mezi členskými státy EU či jinou povinnou náležitost? Jak je to potom s přiznáním k DPH firmy v ČR za této situace nákupu a prodeje? Je třeba podávat někde nějaké hlášení či jiné evidence těchto transakcí? Velice děkuji za Váš čas a odpověď na mé dotazy k této konkrétní situaci.
V případě, že ve Vaší odpovědi budete odkazovat na konkrétní paragrafy, prosím uveďte na jaké. Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, obchodování mezi dvěma plátci DPH, když jeden z nich je majitelem českého DIČ a druhý je z jiného členského státu se řídí těmito § zákona o DPH:
§9 Základní pravidla pro stanovení místa plnění při poskytnutí služby
§11 Místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu
§13 Dodání zboží
§14 Poskytnutí služby
§16 Pořízení zboží z jiného členského státu
§29 NÁLEŽITOSTI DAŇOVÉHO DOKLADU
§64 Osvobození při dodání zboží do jiného členského státu
§65 Osvobození při pořízení zboží z jiného členského státu
Základní zásadou je, že při dodání či přijetí zboží do/z EU, které se děje mezi dvěma plátci DPH a zboží opustilo jednu zemi a skončilo v zemi druhé, se jedná o zdanitelné plnění osvobozené od DPH dle § 64 (dodání do EU) nebo § 65 (přijetí z EU).
Na daňovém dokladu pak musí být tato skutečnost uvedena. Zdanitelné plnění je osvobozeno od DPH dle § 64 zákona o DPH.
Dále musí být na daňovém dokladu uvedeno platné DIČ odběratele. Doporučuji ověřit na http://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/?locale=cs.
Pokud dodáváte zboží do EU, kromě toho, že dodávky vykážete na přiznání k DPH na ř. 20, musíte vyplnit souhrnné hlášení dle §102 zákona o DPH. Na souhrnném hlášení uvedete DIČ odběratele, počet zdanitelným plnění za zdaňovací období (měsíc), kód plnění, což u dodání zboží je číslo 0 a hodnotu všech plnění. Souhrnné hlášení se podává do 25 dne následujícího měsíce.
Přijaté dodávky z EU podléhají daňové povinnosti §108 odst. 1b). Dodavatel Vám může prodat osvobozeně, pouze pokud mu poskytnete platné DIČ. Jste povinni daň vypočítat § 40 a odvést, vykázat na ř. 3 nebo ř. 4 podle sazby DPH. Tuto odvedenou daň pak můžete ve shodném zdaňovacím období nárokovat v souladu s §72 (použijete zdanitelné plnění pro zdaňovanou ekonomickou činnost). Nárok se vykazuje na ř. 43 či 44 daňového přiznání. Nárok jste si povinni sami vypočítat.
Přijetí zboží z EU se žádným dalším hlášením nedokládá.
DPPO - tržby z dodávek do EU jsou příjmy podléhajícími dani z příjmů, náklady na prodané zboží pořízené z EU je daňovým nákladem.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Návrh na snížení výživného a vymáhání dluhu na alimentech, výživném

S mým otcem jsem nikdy nežila a byla v nejmenším kontaktu. Byla jsem svěřena do péče mému strýci. Otec měl od roku 2007 povinnost platit výživné v částce 3.500,-/měsíčně. Do roku 2010 platil pravidelně, ale od roku 2011 platil výživné v celé stanovené výši, někdy pouze Kč 1.000,- a někdy vůbec.
Můj strýc zemřel 2012 a já tedy byla na vše sama. Měla jsem brigádu, pobírala dávky hmotné nouze a příspěvek na bydlení. Také jsem byla studentkou až do února roku 2014 a tak celkový dluh na výživném činí Kč 87.000,-.
Můj otec v roce 2011 zažádal o snížení výživného na Kč 500 Kč, což jsem vůbec nevěděla, a až teď 10/2015 mi přišel dopis od soudu, že se k této situaci mám vyjádřit.
Chtěla jsem se zeptat, zda i přesto, že můj otec zažádal o snížení výživného již roku 2011, mohu řešit vzniklý dluh a požadovat to po otci?
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Ano, můžete. Případné snížení výživného by pro Vašeho otce platilo od chvíle, kdy by soud pravomocně takto rozhodl. Jinými slovy, otec může hradit nižší splátky než mu stanovil soud pouze, pokud se tak domluvíte a děje se tak s Vaším výslovným svolením a nebo od doby, kdy soud ve věci nově rozhodne a mu nižší výživné určí. Nárok však uplatněte co nejdříve, právo na výživné se nepromlčuje, práva na jednotlivá opětující se plnění však promlčení podléhají. Obecná promlčecí doba trvá 3 roky.

RŮZNÉ-STAVBY
- Psí kotec - vzdálenost od hranice pozemků
- Psí bouda - vzdálenost od hranice pozemků
- Stavba psí boudy, psího kotce a stavební zákon

Jaké byly vzdálenosti staveb neurčených k bydlení (psí kotec) od hranice pozemku v roce 1990 dle Stavebního zákona č. 50/1976 Sb. , nebo kde se to dá zjistit? A jaká je aktuální úprava? Děkuji, Maxan Ivan.

ODPOVĚĎ:
Zákon č. 50/1976 Sb. (ve znění do 23. 11. 1990) žádné nejmenší vzdálenosti drobných staveb (psího kotce) od hranic pozemků nestanovoval. V této souvislosti pouze uvádím, že dle § 55/2 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb. postačilo ohlášení stavebnímu úřadu u drobných staveb, které plnily doplňkovou funkci ke stavbě hlavní a které nemohly podstatně ovlivnit životní prostředí (kteréžto ustanovení by se mohlo vztáhnout rovněž na psí kotec).
Povinné odstupové vzdálenosti staveb byly v roce 1990 zakotveny ve vyhlášce o obecných technických požadavcích na výstavbu (vyhl. č. 83/1976 Sb.), dle jejíhož § 45 platilo, že:
- na stavebních pozemcích rodinných domků se mohly umisťovat jen takové stavby, které plnily doplňkovou funkci rodinných domků, a z důvodů stavebně technických nebo jiných nebylo možno takovou funkci zajistit přímo v rodinném domku;
- stavby podle předchozí odrážky se musely umisťovat tak, aby vzhledově nenarušovaly rodinný domek a nezhoršovaly životní prostředí;
- stavby pro chov drobného zvířectva se mohly umisťovat na pozemcích rodinných domků, jen pokud provoz takových staveb byl hygienicky nezávadný;
- pro stavby umisťované na stavebních pozemcích rodinných domků podle první odrážky neplatilo ustanovení § 44 vyhlášky (které stanovovalo vzájemné odstupy rodinných domků).

Lze tedy shrnout, že v roce 1990 žádný právní předpis nestanovoval konkrétní odstupové vzdálenosti stavby psího kotce od hranic pozemků.
Pro doplnění pouze uvádím, že dle § 8/3 vyhlášky o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu (vyhl. č. 85/1976 Sb.) se v rámci územního rozhodnutí o umístění stavby stanovovaly mimo jiné výškové a polohové umístění stavby včetně odstupů od hranic pozemku a od sousedních staveb.
Co se týče současné právní úpravy, je klíčový § 25/1, 5 a 6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb. , v platném znění), dle něhož platí, že:
- vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí;
- odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu;
- vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m (je však otázkou, zda psí kotec spadá do kategorie staveb souvisejících a podmiňujících bydlení) ;
- s ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek.

V této souvislosti závěrem dodávám, že v rámci současné právní úpravy by hrálo podstatnou roli stavebně-technické provedení psího kotce a jeho rozměry (dle těchto údajů by totiž bylo možné určit, zda bude pro výstavbu psího kotce zapotřebí přivolení stavebního úřadu či nikoli).

RŮZNÉ-STAVBY
- Změna funkčního využití pozemku z komerční zóny na stavební parcelu - informace
- Změna pozemku z komerční zóny na stavební parcelu - změna územního plánu

Vlastním pozemek o velikosti cca 1200 m2 v Kladně, který je zatím zařazen městským zastupitelstvem do návrhu nového územního plánu jako:
A) jeho JIŽNÍ ČÁST (cca 300m2) - plocha k bydlení-stav. parcela;
B) SEVERNÍ ČÁST (900 m2) bohužel jen jako komerční zóna: Plochy výroby a skladování pro lehký průmysl (není zde však plánováno žádné jeho využití městem, či nějakým investorem v nejbližší době).

Rád bych, aby tento pozemek byl CELÝ zařazen do nového územního plánu jako STAVEBNÍ PARCELA (mnou pro stavbu malého přízemního rod. domu, nebo alespoň jako plocha rekreace pro výstavbu malé chaty). O toto jsem písemně žádal městské zastupitelstvo, které mé žádosti nevyhovělo a odkázalo mě na jeho veřejné zasedání v řízení o vydání úz. plánu dle § 52 odst. 3 stav. zákona, kde se může nový úz. plán připomínkovat.
1) Mám nějakou možnost odvolání se, případně připomínky (jak), pokud nebude moje žádost o využití pozemku jako stavební parcely (nebo pro stavbu chaty) přijata kladně městským zastupitelstvem? Co vše pro to mohu učinit?
Předem Vám velmi děkuji za odpověď, Norbert

ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi podotýkám, že v rámci územního plánu byste se neměl domáhat určení svého pozemku jako "stavební parcely", nýbrž jeho zařazení do plochy pro bydlení, resp. území určeného k rodinné či rekreační zástavbě (v tomto ohledu záleží na tom, jakou terminologii připravovaný územní plán používá). Pro větší srozumitelnost mé odpovědi upozorňuji, že územní plán je co do své formy tzv. opatřením obecné povahy (kde se v mé odpovědi vyskytuje tento výraz, vztahuje se vše tam uvedené také na územní plán).

Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Fáze před vydáním územního plánu:
Dle § 52/2 a 3 stavebního zákona platí, že:
- námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení (což jste i Vy), oprávněný investor a zástupce veřejnosti;
nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání mohou dotčené osoby (dle předchozí odrážky) vznést své námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou; k později uplatněným námitkám se nepřihlíží, na což musí být dotčené osoby upozorněny.
Svůj nesouhlas tedy můžete v první řadě vznést (v podobě námitky) v průběhu veřejného projednání územního plánu či nejpozději 7 dnů po tomto veřejném projednání.

Vaše námitky budou vypořádány ve formě rozhodnutí (které musí být odůvodněno), které se stane součástí odůvodnění územního plánu. Konkrétně dle § 172/5 správního řádu platí, že:
- vlastníci nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, mohou podat proti návrhu opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky;
- o námitkách rozhoduje správní orgán, který opatření obecné povahy vydává;
- rozhodnutí o námitkách, které musí obsahovat vlastní odůvodnění, se uvede jako součást odůvodnění opatření obecné povahy;
- proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat ani podat rozklad.

Přestože není možné se proti rozhodnutí o námitkách bránit odvoláním či rozkladem, je možné iniciovat v této souvislosti zahájení přezkumného řízení (které je zahajováno z úřední povinnosti, tzn. že správní orgán postačí upozornit na podezření na porušení zákona při vydání rozhodnutí o námitkách a tento orgán, uzná-li to za nezbytné, zahájí přezkumné řízení z vlastní iniciativy, v tomto případě se postupuje dle § 156/2 správního řádu).
Kromě iniciace zahájení přezkumného řízení (na které však není právní nárok) je možné se proti rozhodnutí o námitkách bránit i soudní cestou. Konkrétně lze k místně příslušnému krajskému soudu podat žalobu proti rozhodnutí o námitkách a zahájit tím řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. soudního řádu správního.
Přestože rozhodnutí o námitkách není standardním správním rozhodnutím, je soudně přezkoumatelné, jak ostatně judikoval i Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku ze dne 7. 1. 2009, č. j. 2 Ao 2/2008-62, nebo v usnesení ze dne 27. 10. 2010, č. j. 2 Ao 5/2010-24).
K tomuto tématu je možné odkázat např. na tuto odbornou literaturu: VEDRAL, J. : Správní řád. Komentář. II. Vydání. Praha: 2012. Bova Polygon, s. 1364 - 1365.

2/ Fáze po vydání územního plánu:
Po vydání územního plánu je možné bránit se proti němu soudní cestou, a to zahájením řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části. Dle § 101a/1 soudního řádu správního je k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen.
Hodláte-li zvýšit své šance při brojení proti rozhodnutí o Vašich námitkách či (a to zejména) při soudním přezkumu rozhodnutí o námitkách či územního plánu, doporučuji Vám nechat se v této věci zastoupit advokátem, který se zaměřuje na oblast správního práva (popř. přímo práva stavebního) : www.advokatikomora.cz
_

OBČAN-BYDLENÍ
- Revize kotle - platí pronajímatel nebo nájemce, nájemník?
- Kdo platí revizi kotle - pronajímatel nebo nájemník, nájemce?

Matka bydlí v nájemním bytě, je nájemce. V její smlouvě se uvádí, že si má sama hradit drobné opravy. Blíž to není specifikováno. Majitel po ni chce, aby jednou ročně platila revizi kotle. Kotel je součástí vybavení bytu, tudíž je to majetek majitele. Zajímá mě, zda je povinnost placení teto revize na straně majitele nebo nájemníka. Děkuji, Dominika Preclíková
Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
V tomto případě se nejedná o drobnou opravu, ale náklad souvísející s běžnou údržbou bytu.
Pokud není v nájemní smlouvě uvedeno jinak, je to nájemce, kdo hradí pravidelné revize kotle.

RODINA-VÝŽIVNÉ
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Opakované trestní oznámení pro neplacení alimentů, výživného po několik let

Bývalý partner 2008-2015 neplatí alimenty. Nepomáhá ani exekuce, žije u přítelkyně, veškerý majetek je napsaný na ni, on podniká, ale vykazuje si nulové daňové přiznání. Jsem už zoufalá. Podala jsem již 4 krát trestní oznámení, ale vždy, když došlo k soudu, dostal jen nepodmínečný trest, nebo ho dokonce „postihla“ amnestie. Dočetla jsem se, že je možné podávat trestní oznámení po 4 měsících neplacení výživného. Poslední jsem podala v 6/2015. Ale jak je to s opakovaným trestním oznámením? Přišla jsem na Policii ČR v 10/2015 s tím, že je to již další 4 měsíce, co neplatí, ale odmítli to se mnou sepsat. Prý až bude vyřízené to předcházející trestní oznámení.
Vzhledem k tomu, že on si nepřebírá poštu, bude zase trvat tak 2 roky, než proběhne soud. Je to tak? Opravdu nemůžu nic dělat? Já se totiž nikdy ani o soudě nedozvím, vysvětlili mi, že bývalého žaluje stát, nejsou tedy povinni mě na soudní líčení upozornit. Nebo dělám něco úplně špatně? Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Skutková podstat trestného činu zanedbání povinné výživy doslova zní „kdo se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán…“. Pro Vás to tedy znamená, že aby se mohlo jednat o trestný čin, musí tam být splněna podmínka, že není plněno po dobu 4 měsíců, proto nepomáhají opakovaná trestní oznámení, neboť pokud byste jej podala kupříkladu po dvou měsících od původního trestního oznámení, pak policie nemůže „započítat“ předešlé neplnění výživného, neboť toto je již předmětem prvního trestního oznámení a nikoho nelze stíhat za stejnou věc dvakrát. Je mi líto, ale pokud se někdo systematicky vyhýbá placení výživného, za stávající právní úpravy jej nejde jinak postihnout než prostředky, které jste již využila. Co se týče poučení policie, ta v žádném případě nemá pravdu, že Vás nemusí informovat o soudním řízení. Již od srpna 2013 zde máme zákon o obětech. Doporučuji se podívat na registr poskytovatelů pomoci obětem trestných činů, najdete jej na stránkách Ministerstva spravedlnosti. Zde najdete organizace, které zdarma poskytují poradenství a které Vás mohou detailněji poučit o Vašich právech v trestním řízení, když už tak policie nečiní.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
OBČAN-BYDLENÍ
- Vymáhání náhrady škody při vytopení družstevního bytu vodou
- Vytopení družstevního bytu vodou - náhrada škody (žádat po BD nebo družstevníkovi? )

04/2015 jsem koupila členská práva a už podruhé jsem byla vytopená. Když jsem šla v domě za předsedkyní bylo mi řečeno že jediný způsob je nechat pojistit byt. Není nějaká ochranná lhůta nebo něco takového žádat o odškodnění nebo byt vrátit paní, která mi ho prodala je to zřejmě problémový byt. Mohu požadovat náhradu škody po družstevníkovi, který bydlí nade mnou? Děkuji, Lucie

ODPOVĚĎ:
Bohužel, pokud jste si „ochrannou lhůtu“ s prodávajícím neujednali výslovně ve smlouvě, taková lhůta není. Jiná by také byla situace, pokud Vás předchozí majitelka výslovně ujistila o vlastnostech bytu, které byt nyní, i s ohledem na problematického souseda, nemá. V takovém případě by bylo možné odstoupit od smlouvy. Ovšem spíše než od předešlé majitelky je škodu potřeba uplatnit u škůdce, tedy i souseda. Škodu okamžitě zdokumentujte a vyzvěte k její nápravě. Můžete tak učinit i zpětně, kdy ho vyzvete k proplacení nákladů, které jste musela vynaložit k odstranění škody. Pokud soused nebude ochoten škodu vyrovnat, obraťte se na soud. Zde je ale nutné veškeré své nároky náležitě prokázat, tedy, aby bylo zřejmé, kdy a jak škoda vznikla (především, že vznikla), jaké byly náklady na její odstranění a že jste neúspěšně vyzývala k nápravě. Předpokládám, že pokud bude majitel horního bytu škodu nucen uhradit, příště si už dá pozor.

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace psa s průkazem původu - genetické, dědické onemocnění (osteochondróza, OCD)
- Osteochondróza u psa s průkazem původu - reklamace psa
- Reklamace psa s osteochondrózou, OCD - nárok na slevu, odstoupení od koupi, kupní smlouvy
- Reklamace psa s osteochondrózou, OCD - odstoupení od koupi, kupní smlouvy

02/2015 jsem zakoupila z registrované chovné stanice švýcarského salašnického psa s průkazem původu PP, s úmyslem chovnosti, v ceně 34.000 Kč. V kupní smlouvě jsem podepsala "že chovatel nebere odpovědnost za vady způsobené vývojem a nelze tedy zaručit využití v chovu". Ve věku 5 měsíců musel být pes operován pro OCD, ostechondróza - onemocnění kloubů, které vyřazuje psa z chovu. Chovatelé na můj dotaz, zda by vrátili část peněz do ceny nestandardního pejska (pomíjím nákladovost operace a léčby) reagovali negativně.
Chtěla bych se zeptat, jak je to s reklamací podle nového OZ (jestli jsem to správně pochopila, tak nárok na reklamaci je § 494) a jakou roli hraje již podepsaná smlouva při koupi.
Dále, psa jsme koupili na IČO, řídí se tyto záležitosti obchodním nebo občanským zákoníkem?
Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Vámi uvedený právní vztah se řídí zákonem. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.
Nejprve je vhodné uvést, že pokud nebyla záruka sjednána ve smlouvě, pak ve Vašem případě záruka nevznikla (kupovala jste psa jako podnikatelka) a zákonnou záruku občanský zákoník upravuje jen v případě, kdy je prodávající podnikatel a kupující spotřebitel.
Od záruky je však nutné odlišit práva z vadného plnění, je-li plněno vadně již při předání věci. Jinak řečeno, pokud má věc vadu v době předání, prodávající za ni odpovídá, byť se tato vada projeví později.
Podle § 2095 občanského zákoníku platí, že prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.
Je jasné, že účel smlouvy (pes, který by mohl být v chovu), nebude naplněn, což by bylo obvykle považováno za vadu, nicméně se domnívám, že jste se ve smlouvě vzdala práva z vadného plnění v případě, že pes onemocnění či bude mít jinou vadu, která znemožní jeho chov.
Z uvedeného důvodu se domnívám, že jste se vzdala práva reklamovat tuto vadu a nemáte nárok ani na slevu ani na náhradu škody v podobě nákladů na operaci.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Spolumajitel eshopu chce eshop jen pro sebe - má druhý spoluvlastník nárok na vyplacení?

Spoluvlastnil jsem s kolegyní eshop, bohužel bez řádné smlouvy a kolegyně se rozhodla, že se mnou dále nechce spolupracovat. Eshop byl postavený na mých grafických návrzích a nedostával jsem za to žádnou odměnu (ústně bylo domluvené, že až eshop začne vydělávat, budu mít 50 % výdělku). Mohu si nějak nárokovat nějaké procento z vydělaných prostředků eshopu, který prodával výhradně produkty s mými designy (k těmto návrhům mám veškerá zdrojová data a printscreeny, že jsem jí tyto návrhy posílal). Eshop už změnila a změnila také sortiment, ale lze snadno dokázat, že produkty prodávala. Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Neexistence písemné smlouvy je ve Vašem případě samozřejmě poměrně citelným handicapem, který však není nepřekonatelný.
Po své kolegyni se můžete domáhat buď poskytnutí sjednané úplaty (tzn. 50% ze zisku eshopu), nebo náhrady za porušení Vašich autorských práv.
Dle § 40/1 autorského zákona se může autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, domáhat zejména:
a/ určení svého autorství,
b/ zákazu ohrožení svého práva, včetně hrozícího opakování, nebo neoprávněného zásahu do svého práva, zejména zákazu neoprávněné výroby, neoprávněného obchodního odbytu, neoprávněného dovozu nebo vývozu originálu nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla, neoprávněného sdělování díla veřejnosti, jakož i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy,
c/ sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, o původu neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla, o způsobu a rozsahu jejího neoprávněného užití, o její ceně, o ceně služby, která s neoprávněným užitím díla souvisí, a o osobách, které se neoprávněného užití díla účastní, včetně osob, kterým byly předmětné rozmnoženiny či napodobeniny díla určeny za účelem jejich poskytnutí třetí osobě; práva na informace podle tohoto ustanovení se autor může domáhat vůči osobě, která do jeho práva neoprávněně zasáhla nebo je neoprávněně ohrozila, a dále zejména vůči osobě, která:

1. má nebo měla v držení neoprávněně zhotovenou rozmnoženinu či napodobeninu díla za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,
2. využívá nebo využívala za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu službu, která neoprávněně zasahuje nebo zasahovala do práva autora nebo je neoprávněně ohrožuje nebo ohrožovala,
3. poskytuje nebo poskytovala za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu službu užívanou při činnostech, které neoprávněně zasahují do práva autora nebo je neoprávněně ohrožují, anebo
4. byla označena osobou uvedenou v bodě 1, 2 nebo 3 jako osoba, která se účastní pořízení, výroby nebo distribuce rozmnoženiny či napodobeniny díla anebo poskytování služeb, které neoprávněně zasahují do práva autora nebo je neoprávněně ohrožují,

d/ odstranění následků zásahu do práva, zejména:
1. stažením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky z obchodování nebo jiného užití,
2. stažením z obchodování a zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky,
3. zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky,
4. zničením nebo odstraněním materiálů a nástrojů použitých výlučně nebo převážně k výrobě neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky,

e/ poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, zejména:
1. omluvou,
2. zadostiučiněním v penězích, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím; výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k zásahu do práva došlo; tím není vyloučena dohoda o narovnání,

f/ zákazu poskytování služby, kterou využívají třetí osoby k porušování nebo ohrožování práva autora.

Právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle občanského zákoníku zůstává nedotčeno; místo skutečně ušlého zisku se autor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s dílem. Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem (§ 40/4 autorského zákona).
S ohledem na neexistenci písemné smlouvy bude zapotřebí zvážit, zda jste schopen veškerá svá tvrzení rovněž řádně prokázat (zejména tedy prokázat skutečnost, že mezi Vámi a Vaší kolegyní došlo k uzavření ústní smlouvy a co bylo jejím obsahem, a že jste svůj závazek z této smlouvy, tj. dodání Vašich autorských děl, řádně splnil). K prokázání Vašich tvrzení může sloužit vše, z čeho lze dovodit pravdivost uváděných skutečností (zejména tedy kopie e-mailové korespondence, svědecké výpovědi těch, kteří mají o existenci smlouvy povědomí apod.).
Nebude-li Vaše kolegyně ochotna vyplatit Vám sjednanou odměnu, doporučuji Vám kontaktovat advokáta www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí můžete pokračovat ve smírném narovnání nastalého sporu. Nebude-li to možné, budete moci zaslat své kolegyni tzv. předžalobní výzvu a v případě jejího neúspěchu podat na svou kolegyni žalobu.
Nebudete-li naopak schopen svá tvrzení řádně prokázat, bude vhodnější, abyste se domáhal náhrady za porušení Vašich autorských práv (jak Vám umožňuje shora citovaný § 40 autorského zákona). V tomto ohledu je však důležité, abyste tvrdil a rovněž prokázal, že Vaše kolegyně užívala Vaše autorská díla neoprávněně (např. zcela bez Vašeho souhlasu či v rozsahu, který udělenému souhlasu neodpovídal).

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zadržení zaměstnance na pracovní cestě pro ztrátu pasu - nárok na stravné
- Nárok na stravné od zaměstnavatele - zaměstnanec zadržený Policí pro ztrátu pasu v zahraničí

Zaměstnanec byl letecky vyslán na pracovní zahraniční cestu do Pakistánu, která se konala v 08/2015. Při přestupu v Turecku byl zadržen a následující den deportován zpět do ČR. (Ztráta pasu vinou zaměstnance.) Na místo výkonu práce nedorazil. Má nárok na zahraniční stravné za dobu kdy byl zadržován Tureckou policií? Jedná se o 20 hodin od odletu z ČR, do příletu zpět do ČR.
Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Dle § 42/1 zákoníku práce se pracovní cestou rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. O pracovní cestu se tedy jedná vždy, je-li zaměstnanec zaměstnavatelem vyslán k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce, tzn. že není rozhodné, zda zaměstnanec skutečně konal práci mimo sjednané místo výkonu práce, nýbrž postačí, že byl zaměstnavatelem za tímto účelem vyslán mimo sjednané místo výkonu práce.
S ohledem na skutečnost, že 1/ ve Vašem případě se tedy o pracovní cestu bezpochyby jednalo (byť k výkonu práce v Pákistánu nedošlo) a 2/ stravné v zásadě náleží každému zaměstnanci na pracovní cestě, lze uzavřít, že i ve Vámi popsaném případě zaměstnanci stravné náleží.
Jedním dechem je však nutné dodat, že finanční prostředky, které zaměstnavatel zaměstnanci vyplatí jako cestovní náhrady (např. tedy stravné) může ve Vámi popsaném případě vymáhat zaměstnavatel po zaměstnanci zpět, a to jako náhradu škody. V této souvislosti je totiž nutné si uvědomit, že ke zmaření pracovní cesty došlo v důsledku nedbalosti zaměstnance (tzn. že zaměstnanec nedokončení pracovní cesty zavinil). Bude-li nutné, aby byla pracovní cesta opakována a zaměstnavatel tudíž zaměstnanci znovu vyplatí stravné, bude možné kvalifikovat první stravné jako majetkovou újmu (škodu) na straně zaměstnavatele, neboť nebýt nedbalosti zaměstnance (v průběhu první pracovní cesty), nemuselo by být toto stravné vůbec vyplaceno. Totéž samozřejmě platí i o další majetkové ztrátě, kterou zaměstnavatel v důsledku nerealizace první pracovní cesty zaznamená.
V tomto ohledu poukazuji na § 250/1 a § 257/1 a 2 zákoníku práce, dle nichž platí, že:
- zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním;
- zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav;
- výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu; toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

RODINA-SJM
- Manžel si založil firmu a půjčil si peníze v bance - odpovědnost manželky za dluh
- Odpovědnost manželky za dluh manžela (dluh z podnikání)

Manžel si chtěl sám na sebe koupit za 7 milionů nájemní dům, když jsem řekla, že s tím nesouhlasím, založil si v 08/2015 s kamarádem realitní kancelář a vzal si půjčku v bance na firmu, koupil si nájemní dům, čím mě samozřejmě obešel, ale já vím, že to bude platit on a já s tím nesouhlasím. Jak je možné, že manžel dostal půjčku bez souhlasu manželky a jak se můžu bránit, v případě že bychom se rozvedli nebo se manželovi něco stalo a já bych to pak musela splácet za něho? Nechci!
Ještě mám jeden dotaz - máme spolu 3 děti a kdybychom se rozvedli, musí nám sehnat manžel bydlení po rozvodu? Momentálně bydlíme v jeho domě, zdědil ho po rodičích. Děkuji moc za odpověď, Jitka.

ODPOVĚĎ:
Pokud jste s manželem neuzavřeli dohodu týkající se Vašeho společného jmění, pak pro Vás platí tzv. zákonný režim, který říká, že „součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva“. Avšak pouze za předpokladu, že k založení společnosti neužil pouze své prostředky. Pro Vás to tedy znamená, že máte nárok na výnosy z realitní kanceláře manžela, neboť tyto se nacházejí ve společném jmění. Konkrétně máte tedy nárok na polovinu výnosů z manželova podnikání.
Co se týče půjčky, zde zákon uvádí, že „součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny“. Druhý zmiňovaný případ je přesně ten Váš.
Po rozvodu manželství, může manžel, jemuž nemovitost patří a tato nespadá do společného jmění, požadovat, abyste se vystěhovala. Avšak Vy můžete trvat na tom, aby Vám manžel zajistil náhradní ubytování a rok můžete v domě setrvávat. Pokud se ovšem staráte o nezletilé a nezaopatřené děti, můžete se obrátit na soud, který může rozhodnout o tom, že Vám a dětem v domě zřídí právo bydlení, které Vám a dětem svědčilo za trvání manželství.

SPRÁVNÍ-OBCE
- Odpovědnost za údržbu mostu - je odpovědné Povodí Moravy, Lesy ČR nebo město, obec?
- Neudržovaný most - kde urgovat opravu, kam poslat stížnost?
- Kdo je odpovědný za neudržovaný most v havarijním stavu
- Neudržovaný most v havarijním stavu - odpovědnost za most a případnou škodu

Koupili jsme s manželkou 2005 rodinný dům v Bušíně. Před domem teče potok a jako jediná příjezdová cesta k domu vede přes most. Most je ve velice špatném stavu a každým rokem se zhoršuje. Už mám strach i objednávat uhlí aby auto i s uhlím neskončilo v potoce. Kontaktoval jsem Povodí Moravy, Lesy ČR i naši starostku. Všichni od toho dávají ruce pryč a nikdo mě není schopen poradit nebo pomoci. Most nemáme zapsán jako věcné břemeno. Já mám navíc podezření, že most je postaven na černo.
Můj dotaz je, kdo za most zodpovídá a kdo by ho měl opravit, A kdo ponese následky, když se třeba propadne pod autem z uhlím.
Předem děkuji za ochotu. Pavel

ODPOVĚĎ:
Za stavebně-technický stav mostu odpovídá v zásadě jeho vlastník. Toto pravidlo vyplývá v nejobecnější rovině z čl. 11/3 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že: „Vlastnictví zavazuje“ (tzn. že právní skutečnost vlastnění určité věci zavazuje jejího vlastníka k péči o tuto věc, přičemž při porušení této povinnosti může vlastník věci odpovídat za takto vzniklou škodu).

Ve Vašem případě je tedy důležité zjistit, kdo je vlastníkem předmětného mostu. K tomu Vám doporučuji učinit dva kroky:
1/ Zjištění vlastníka pozemní komunikace:
V první řadě je nezbytné zjistit, do jaké kategorie pozemních komunikací spadá cesta, která přes předmětný most vede. Dle znění dotazu předpokládám, že se bude jednat buď o místní pozemní komunikaci či účelovou pozemní komunikaci.
Dle § 6/1 zákona o pozemních komunikacích je místní komunikace veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Místní pozemní komunikace se dále člení do čtyř tříd (I. – IV. třída), což však není pro Váš případ rozhodné.
Dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích je účelová komunikace pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.
Správné stanovení kategorie předmětné cesty je důležité pro určení jejího vlastníka (který zároveň může, ovšem nemusí, být i vlastníkem předmětného mostu). Dle § 9/1 zákona o pozemních komunikacích je vlastníkem všech místních komunikací obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací jsou právnické nebo fyzické osoby (tzn. že vlastníkem účelové komunikace může být prakticky kdokoli, přičemž zpravidla se za vlastníka účelové komunikace považuje vlastník pozemku, na kterém se tato účelová komunikace nachází).
Pro zjištění, do jaké kategorie pozemních komunikací spadá cesta, která vede přes předmětný most, se s dotazem obraťte na místně příslušný silniční správní úřad, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností. Tohoto úřadu se samozřejmě zároveň dotažte, kdo je vlastníkem předmětného mostu (nelze totiž vyloučit, že tuto informaci povede úřad ve své evidenci).
Na tomto místě je dále vhodné poukázat na § 12/1 písm. b) zákona o pozemních komunikacích, dle něhož platí, že součástmi místní komunikace jsou mimo jiné i mostní objekty (nadjezdy), po nichž je komunikace vedena, včetně chodníků, revizních zařízení, ochranných štítů a sítí na nich, strojní vybavení sklopných mostů, ledolamy, propustky, lávky pro chodce nebo cyklisty. Vyjde-li proto najevo, že předmětná cesta je místní komunikací (a jejím vlastníkem je tudíž ze zákona obec), je vysoce pravděpodobné, že je obec zároveň vlastníkem předmětného mostu.

2/ Ověření v katastru nemovitostí:
Vyjde-li na základě sdělení silničního správního úřadu najevo, že předmětná cesta je účelovou pozemní komunikací, bude nutné, abyste zjistil, kdo je vlastníkem pozemku, na kterém se most nachází, resp. abyste zjistil, kdo je v katastru nemovitostí veden jako vlastník předmětného mostu (je-li tento most ovšem v katastru nemovitostí zakreslen). Do katastru nemovitostí je možné nahlédnout bezplatně na internetu.
Co se týče odpovědnosti za škodu, která by mohla zřícením mostu vzniknout, platí dle § 2938/1 občanského zákoníku, že při zřícení budovy (lze zajisté aplikovat rovněž na most) nebo odloučení její části v důsledku vady budovy nebo nedostatečného udržování budovy nahradí její vlastník škodu z toho vzniklou. Toto ustanovení je tedy konkrétním projevem shora uvedeného pravidla „Vlastnictví zavazuje. “.

Pokud by hrozilo zřícení mostu zjevně a zároveň by v tomto důsledku hrozil vznik konkrétní škody, bylo by možné postupovat dle těchto ustanovení občanského zákoníku:
- § 2901 občanského zákoníku, dle něhož má každý, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit, povinnost zakročit na ochranu jiného;
- § 2903 občanského zákoníku, dle něhož nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit; při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že pro užívání předmětné příjezdové cesty není zapotřebí, aby Vám svědčilo věcné břemeno, neboť každou pozemní komunikaci může v zásadě užívat bezplatně každý (při zohlednění jejího stavebně-technického stavu). Toto tzv. právo obecného užívání je zakotveno v § 19 zákona o pozemních komunikacích. Právo obecného užívání lze vztáhnout rovněž na most, po kterém předmětná pozemní komunikace vede.

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Byty s věcným břemenem pro SBD - kdo platí v bytech výměnu střešních oken?
- Byty v pronájmu bytovému družstvu a výměna oken - kdo platí výměnu, majitel, družstvo nebo nájemci, nájemníci?

Jsme spoluvlastníci domu s ideálním spoluvlastnictvím. V domě jsou také 3 bytové jednotky s Věcným břemenem pro stavební bytové družstvo SBD, které však SBD nevlastní, má jen právo VB užívání. Tyto bytové jednotky vznikly v 70 letech formou vestavby do našeho domu za finanční pomoci státu. Uživatelé bytů nám nic neplatí a my nemáme právo tyto bytové jednotky pronajímat. Nyní po nás, jako vlastnících domu, požadují uživatelé bytů výměnu střešních oken, která jsou již ve špatném stavu. Podotýkám, že tato střešní okna vznikla až vestavbou bytů do domu (nejedná se o společné části výplně stavebních otvorů hlavní svislé konstrukce domu). Kdo má výměnu oken hradit, případně jakou měrou se na nákladech výměny mají podílet vlastníci domu a jakou měrou stavební bytové družstvo SBD, případně uživatelé bytů? Děkuji, Filip

ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývá, co je podstatou věcného břemene (dle současné terminologie služebnosti), které svědčí stavebnímu bytovému družstvu, tzn. zda je toto věcné břemeno služebností užívacího práva či služebností požívacího práva (k tomu více níže), což má na řešení případu podstatný vliv.
V obecné rovině dle § 1263 občanského zákoníku platí, že oprávněná osoba (zde stavební bytové družstvo) nese náklad na zachování a opravy věci, která je pro služebnost určena (zde bytů). Užívá-li však věci i ten, kdo je služebností obtížen (což však ve Vašem případě, jak předpokládám, neplatí), je povinen na náklad poměrně přispívat, anebo se užívání zdržet. V případě věcného břemene, které se týká užívání bytů však občanský zákoník obsahuje speciální úpravu (které se věnuji níže), toto obecné pravidlo se proto neaplikuje.
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že věcné břemeno, resp. služebnost, je ve prospěch stavebního bytového družstva zřízeno jako služebnost bytu. V tomto ohledu je podstatný § 1297 občanského zákoníku, dle něhož platí, že je-li zřízena služebnost bytu, má se za to, že byla zřízena jako služebnost užívání. Sousloví „má se za to“ značí tzv. vyvratitelnou právní domněnku, tzn. že služebnost bytu se považuje za služebnost užívání, není-li prokázán opak.
V tomto ohledu je proto podstatné, zda lze věcné břemeno, které svědčí stavebnímu bytovému družstvu, kvalifikovat spíše jako služebnost užívacího práva, nebo spíše jako služebnost požívacího práva.
Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti (§ 1283 občanského zákoníku).
Služebností požívacího práva se poživateli poskytuje právo užívat cizí věc a brát z ní plody a užitky; poživatel má právo i na mimořádný výnos z věci (§ 1285 občanského zákoníku).
Je tedy důležité, zda je předmětem věcného břemene „prosté“ užívání předmětných bytů stavebním bytovým družstvem, nebo je-li stavební bytové družstvo např. oprávněno předmětné byty pronajímat (takto získané nájemné je užitkem z bytu a jednalo by se tudíž o služebnost požívacího práva). Na tomto místě je nezbytné zohlednit také skutečnost, zda jsou obyvatelé předmětných bytů členy stavebního bytového družstva (a hradí pouze zálohy na tzv. energie), nebo jedná-li se o „běžné“ nájemníky (kteří stavebnímu bytovému družstvu hradí i nájemné).
Dospějete-li k závěru, že věcné břemeno je ve Vašem případě služebností užívacího práva, bude pro zodpovězení Vašeho dotazu podstatný § 1284 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že vlastníku věci (tedy Vám) náležejí všechny užitky, které může brát bez zkrácení práva uživatele (stavebního bytového družstva). Vlastník však nese všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit.
V tomto případě jste tedy k úhradě výměny oken povinen Vy. Je však zároveň nezbytné mít na zřeteli poslední větu § 1284 občanského zákoníku, která zní: „Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit. “. Ve Vašem případě předpokládám, že při obývání předmětných bytů jinými osobami Vám, jako vlastníkům bytového domu, z těchto bytů neplyne prakticky žádný užitek (tzn. že současně s obyvateli předmětných bytů nemůžete tyto byty zároveň jinak užívat). V takovém případě je uživatel (tedy stavební bytové družstvo) povinen se na nesení nákladů oprav (např. tedy výměny oken) spolupodílet, a to ve výši, která odpovídá rozdílu mezi Vaším užitkem z užívání bytů (který je však, jak předpokládám, nulový) a skutečnými náklady oprav (je tedy možné dospět k závěru, že stavební bytové družstvo je povinno nést náklady výměny oken téměř ve stoprocentní výši, při zohlednění skutečnosti, že výměnou oken dochází samozřejmě ke zhodnocení Vašeho majetku).

Dospějete-li naopak k závěru, že věcné břemeno odpovídá služebnosti požívacího práva, budou podstatná tato ustanovení občanského zákoníku:
- § 1288 občanského zákoníku, dle něhož platí, že poživatel (zde stavební bytové družstvo) udržuje věc ve stavu, v jakém ji převzal, a hradí obvyklé udržovací náklady na věc včetně její obnovy a obvyklého pojištění proti škodám;
- § 1289/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vlastník (zde Vy) může po upozornění poživatele provést na svůj náklad stavební práce, jejichž nutnost vyvolaly náhoda nebo stáří stavby; v takovém případě poživatel zaplatí vlastníku úplatu stanovenou podle míry, jakým se požívání zlepšilo.

V případě služebnosti požívacího práva lze tedy uzavřít, že stavební bytové družstvo je povinno nést obvyklé náklady na udržovací práce, a to včetně nákladů na obnovu bytů (v tomto ohledu je samozřejmě otázkou, zda lze výměnu oken považovat ještě za udržovací práce). I v případě, kdy by byla výměna oken hrazena Vámi by však bylo možné požadovat po stavebním bytovém družstvu příspěvek na takto vzniklé náklady, a to s ohledem na skutečnost, že výměnou oken dojde bezpochyby ke zlepšení požívání bytů (např. v důsledku lepší izolace spojené s úsporou nákladů na vytápění).

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování peněz z investičním fondu - postup, návod, informace
- Darování peněz s možností zrušení daru, darování (darovací smlouvy) - popstup
- Převod, darování investičního fondu - postup, informace

Moje matka mi chce darovat obnos peněz, který je investován ve dvou investičních fondech tak, že fondy převede na mé jméno. Chci se zeptat, jaké náležitosti musí obsahovat darovací smlouva a jak mohu ve smlouvě ošetřit, že v případě náhlé potřeby, budou tyto finanční prostředky mojí matce k dispozici až do její smrti. Předem děkuji. Jana

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru se nedá nijak ošetřit, pokud matka projeví vůli darovat a obdorovaný (Vy) dar příjme, pak vlastnictví k věci přechází na obdarovaného. Pokud bude matka peníze potřebovat, je to už jen na Vaší vůli, zda jí potřebné peníze poskytnete.
Pokud by to plnění mělo být podmíněno smrtí matky, pak by se mohlo jednat o tzv. darování pro případ smrti, tedy za podmínky, že obdarovaný dárce přežije. Předpokládám ale, že takovou smlouvu uzavřít nehodláte, jelikož její právní následky by byly spojeny až se smrtí matky.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zrušení spoluvlastnictví pozemku (zemědělské půdy) - postup, informace

Jsem z 15/20 spoluvlastníkem zemědělského pozemku o výměře cca 5,3 ha. Dalších pět spoluvlastníků nejeví o pozemek zájem, po více než 10 neplatili ani daň z nemovitostí. S ohledem na to, že hrozí další drobení této menší spoluvlastněné části pozemku, již delší dobu jsem všech pět spoluvlastníků vyzývala opakovaně k jednání, nabízela jsem odkoupení případně jiné jimi navržené řešení. Ani jeden z nich na dopisy (doporučené) nikdy nereagoval. Jedná se o historický problém širší rodiny, který přede mnou nevyřešil ani můj dědeček ani můj otec.
Ráda bych věc konečně definitivně vyřešila a ptám se, jaké konkrétní možnosti existují.
1. Je možné zbavit spoluvlastníky jejich vlastnictví v můj prospěch? Pokud ano, jakou konkrétní cestou?
2. Je možné oddělit mých 15/20 od zbývajících 5/20 dotčeného pozemku? Jakou konkrétní cestou?
3. Jaká jsou dle aktuální legislativní situace mé možnosti (postavení) z hlediska majitele, který vlastní 75% nemovitosti? Jakou to má souvislost s ohledem na body 2 a 3? Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ
1. ano - podat návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k soudu s návrhem, aby soud za náhradu zbývající podíly přikázal Vám. Dle zákona však platí toto: Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Rozdělení pozemku zpravidla možné je, ale Vy byste mohla prokazovat nezájem minoritních spoluvlastníků (viz Vámi uváděné).
2. Tato varianta tedy spíše připadá v úvahu, neb zákon stanoví, že: Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Soud by tedy vymezil samostatné pozemky dle podílů.
3. Tato majorita má jistý význam, zejména z hlediska účelného využití pozemku. 1/20 apod. vzhledem k celkové výměře je v podstatě nevyužitelná.
Nelze-li se se spoluvlastníky vypořádat dohodou, pak nezbývá, než skutečně podat žalobu k soudu, pokud chcete věc definitivně vyřešit. Pokud bych již návrh podával, asi bych i přes preferenci zákona o možnosti rozdělení, žádal přikázání zbylých podílů za přiměřenou náhradu tak, abyste se stala vlastníkem celého pozemku. Je však otázkou, zda by na tento návrh soud přistoupil, zejména pokud by některý z účastníků proti návrhu brojil. To by pak mělo vliv i na náklady řízení, pokud by soud rozhodl jinak, než jste navrhovala. Variantě 2. by nic nemělo bránit a soud by jí měl nepochybně vyhovět. Na druhou stranu rozdělení pozemku je náročné technicky, kdy se musí v podstatě pozemky nově vyměřit.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Potomek nedodal potvrzení o studiu soudu - zvýší soud výživné?
- Potomek nedodal potvrzení o studiu soudu - zruší soud výživné?
- Syn, dcera žádá zvýšení výživného soudně a nedodal potvrzení o studiu - co se bude dít?
- Potomek žádá zvýšení výživného soudně a nedodal potvrzení o studiu - co se bude dít?

Syn má 21-letou dceru, po rozvodu se s ní nevídá. Ona pořád žádá o zvýšení výživného. Říkala, že studuje na vysoké škole, ale žádné potvrzení není ochotná dodat. Nyní zase žádala o zvýšení, za měsíc je soud, ani tam nikdy potvrzení nedonese a projde jí to. Je nějaká možnost, jak zjistit, jestli opravdu studuje? Může syn u soudu sám požadovat potvrzení o studiu? , na právníka nemá peníze. A není copak v některém zákoně, že pokud požaduje výživné, musí sama prokázat, že studuje? Nezlobte se, že otravuji, ale ráda bych synovi pomohla. Děkuji. Petra

ODPOVĚĎ:
To, že má zletilé dítě stále nárok na výživné, musí tomu, od koho výživné požaduje, být schopno dokázat. Jestliže neprokáže, že stále studuje, hrozí, že rodiče vyživovací povinnost ukončí. U zmíněného soudu bude muset dokazovat, že stále trvá oprávněnost dceřina nároku. Stejně tak, pokud rodiče podají k soudu žalobu na ukončení vyživovací povinnosti, bude muset opět dokladovat, že stále studuje a studium je tak náročné, že není schopna se ani částečně sama živit. Příjímání výživného bez důvodně, (například při přerušení studia), je bezdůvodným obohacením, které je třeba především vrátit a mohlo by to také být kvalifikováno jako podvod. Váš syn a ť u soudu vyjádří pochybnost, že studium pokračuje, protože dcera tento fakt odmítá doložit.

OBČAN-BYDLENÍ
- Vystěhování zletilého studujícího syna rodičem (majitelem bytu, domu) - může to rodič udělat?
- Vystěhování zletilého studujícího potomka rodičem (majitelem bytu, domu) - může to rodič udělat?
- Vystěhování zletilé studující dcery rodičem (majitelem bytu, domu) - může to rodič udělat?

Jsem ve sporném rozvodovém řízení, mám dva syny z prvního manželství, kteří bydlí se mnou v manželově domě a i když je jednomu 21 let stále na oba pobírám sirotčí důchod, protože oba měli studovat. Jeden na střední škole a druhý na vyšší odborné. Z důvodu manželových ataků na staršího syna, zkusil odpovědět syn na inzerát a nastoupil do pracovního poměru, kde ale musí podstoupit jejich školu a zkoušky a není tedy jisté zda si ho tam nechají a proto má tu vyšší školu ještě neuzavřenou, aby se měl kam vrátit, protože dle psycholožky z Pha má na dvě školy najednou a měl by studovat, ale kvuli manželovi se to nedá. Dne 11.10.2015 oznámil můj muž synovi, že má 14 dní na nalezení nového bydlení a že mu ruší trvalý pobyt a jestliže to neudělá nahlásí to policii a vystěhuje ho s nima. Podotýkám, že syn je slušně vychován a že když došlo k hádce vždy to bylo ze strany manžela a i přesto že se manžel snažil i syna vyprovokovat k fyzickému útoku syn to vždy ustál. Je ale pravda, že když si muž bral do úst nás nebo synovu přítelkyni občas mu také nelichotivě odpověděl. Ale to byste museli slyšet a vidět mého muže. Má na to manžel právo? Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že Váš syn není synem Vašeho manžela a že pravděpodobně nemá s manželem uzavřenou nájemní smlouvu, nemá k manželovu domu žádné užívací právo. Skutečnost, že má v domě trvalé bydliště, neznamená užívací právo k domu, tedy právo v něm bydlet. To, že Váš manžel nechává Vašeho syna ve svém domě bydlet, není jeho povinnost, nýbrž výraz jeho dobré vůle. Váš manžel tedy bohužel opravdu může po Vašem synovi žádat, aby se odstěhoval. Pokud tak Váš syn nebude chtít učinit dobrovolně, může Váš manžel podat k soudu tzv. žalobu na vyklizení nemovitosti a následně nechat Vašeho syna vystěhovat. Doporučuji tedy pokusit se s manželem dohodnout alespoň na delší lhůtě, během které by si Váš syn mohl najít jiné bydlení.
Co se týče zrušení trvalého pobytu, zde bude muset Váš manžel prokázat, že synovi zaniklo užívací právo k bytu (což bude jednoduché, protože Vašemu synovi užívací právo k bytu fakticky nikdy nevzniklo) a také to, že Váš syn manželův dům neužívá, tedy že zde fyzicky nebydlí. Druhou podmínku tedy bude moci Váš manžel prokázat až poté, co se Váš syn z domu odstěhuje. Váš manžel tedy bude muset nejprve dosáhnout odstěhování Vašeho syna z domu a až poté bude moci dosáhnout i zrušení jeho trvalého pobytu ve svém domě.

- Jak odstoupit z funkce statutárního orgánu - informace, postup podle zákona o obchodních korporacích
- Jak odstoupit z funkce obchodní korporace - informace, postup podle zákona o obchodních korporacích
- Návrh na výmaz jednatele obchodní korporace z obchodního rejstříku - informace
- Může podat návrh na výmaz z obchodního rejstříku jednatel společnosti (obchodní korporace)?

21.10.2015 jsem s hrůzou zjistila, že dospělá dcera, která s námi bydlí ve společné domácnosti se stala tento měsíc jednatelkou a statutárním orgánem společnosti s vkladem 200.000 Kč (dosavadní jednatel byl vymazán). Nemá žádné zkušenosti ani ponětí co to znamená, jen byla zaslepena sliby lukrativní nabídky. Prosím o radu, jak se vyvázat z tohoto vztahu a ukončit veškeré závazky. Vypadá to tak, že byla do toho namočena jako obětní beránek nebo bílý kůň, který bude ručit za manipulace a úkony ostatních. Prosím o radu, jak postupovat. Děkuji, Barbora

ODPOVĚĎ:
Podle § 59 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích platí, že člen orgánu obchodní korporace může ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná. Neurčuje-li společenská smlouva nebo smlouva o výkonu funkce jinak, oznámí odstupující člen své odstoupení orgánu, který jej zvolil, a jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li příslušný orgán obchodní korporace na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce. Je-li tímto orgánem jediný společník, skončí funkce uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o odstoupení z funkce jedinému společníkovi, neujednají-li jiný okamžik zániku funkce.
Z výše uvedeného vyplývá, že dcera může z funkce jednatelky odstoupit písemným prohlášením, které doručí orgánu, který ji zvolil, kterým bude pravděpodobně valná hromada, případně jediný společník (oznámení je nutné doručit společnosti). Uplynutím jednoho měsíce funkce skončí.
Výše uvedené však platí jen tehdy, pokud není ve smlouvě o výkonu funkce nebo ve společenské smlouvě ujednáno jinak.
Poté bude nutné vymazat Vaši dceru z obchodního rejstříku. Tento návrh rejstříkovému soudu musí podat nejprve sama společnost. Nesplní-li společnost povinnost podat návrh na vymazání Vaší dcery jako statutárního orgánu do 15 dnů ode dne, kdy její funkce skončila, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku.
Z výše uvedeného plyne, že pokud tak neučiní společnost, může podat návrh na změnu zápisu v osobě jednatele kdokoliv, tedy i Vaše dcera. Návrh by měla doloži písemností, jíž odstoupila z výkonu funkce.
S odpovědnostní statutárních orgánů si není radno zahrávat, tudíž Vám doporučuji, abyste s Vašim problémem navštívila advokáta, který Vám pomůže výše uvedené uskutečnit a mohl by též zhodnotit rizika, která by mohla Vaší dceru potkat v případě, že by do funkce byla skutečně dosazena jako "obětní beránek". Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soused nechce pustit na svůj pozemek souseda - oprava fasády
- Soused nechce pustit na svůj pozemek souseda - oprava štítové stěny
- Oprava fasády, stěny na sousedním pozemku - jak donutit souseda aby pustil majitele domu a ten mohl stěnu na hranici pozemků opravit?
- Stěna je hranicí pozemku - jak se dostat na sousední pozemek a opravit fasádu, štítovou zeď?
- Jak opravit fasádu, štítovou zeď pokud soused neumožňuje vstup na svůj pozemek?

Jak donutit souseda, abych mohl opravit fasádu, okap, střechu, které jsou přístupné pouze ze sousedova dvora. Soused se mi stále pod malichernými zámiňkami snaží zabránit k přístupu k mé nemovitosti. Stěna mého výminku tvoří hranici a je, jak jsem již poznamenal, hranicí mezi našimi nemovitostmi.
Prosím tedy o radu jak postupovat. Obrátit se na komisi veřejného pořádku, advokátní kancelář, soud? Na jaké zákony se odvolat (občanský zákoník, stavební zákon atd.)? Děkuji předem za pomoc. Vladislav

ODPOVĚĎ:
Vstupu na sousedův pozemek (za účelem opravy Vašeho domu) se můžete domáhat jak s odvoláním na občanský zákoník, tak s odvoláním na stavební zákon.
Dle § 1022 občanského zákoníku platí, že nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu (která může být např. finanční) snášel, co je pro tyto práce potřebné. Této žádosti však nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací (tato výjimka však nemůže být samozřejmě využita v případě, kdy Vám soused brání ve vstupu na svůj pozemek bez sdělení objektivně rozumného důvodu).
Obdobným způsobem je v § 1023 občanského zákoníku vyřešeno i případné užívání prostoru nad sousedovým pozemkem (např. dočasnou montáží lešení apod.).
Povinnost ke zpřístupnění pozemku pak může být Vašemu sousedovi také nařízena stavebním úřadem, který může uložit těm, kteří mají vlastnická práva k sousedním pozemkům či stavbám na nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků nebo staveb, pokud mezi zúčastněnými osobami (tedy Vámi a Vaším sousedem) nedošlo k dohodě, a to pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací a k odstranění stavby nebo zařízení. Ten, v jehož prospěch byla povinnost sousedovi uložena, musí dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Po skončení prací je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do předchozího stavu (§ 141 stavebního zákona).
Není-li tedy dohoda se sousedem možná, doporučuji Vám navštívit místně příslušný stavební úřad a s odvoláním na § 141 stavebního zákona se zde domáhat toho, aby bylo zpřístupnění pozemku Vašemu sousedovi nařízeno. Stavebním úřadem by Vám mělo být zároveň sděleno, za jakých podmínek bude takové rozhodnutí vydáno (tzn. jaké požadavky budete muset splnit, resp. jaké doklady budete muset stavebnímu úřadu předložit).
Vstupu na sousedův pozemek se můžete domáhat rovněž soudní cestou, tzn. že byste se musel obrátit na místně příslušný okresní soud s žalobou, v níž byste se domáhal zpřístupnění sousedova pozemku dle § 1022 občanského zákoníku. Pro přípravu žaloby a zastupování v rámci soudního řízení je vhodné se nechat zastoupit advokátem: www.advokatikomora.cz
Soudní řízení však může být poměrně zdlouhavé, přičemž jeho výsledek je vždy do určité míry nejistý. V první řadě Vám proto doporučuji obrátit se na stavební úřad, nebude-li stavební úřad ochoten sousedovi zpřístupnění jeho pozemku nařídit, nezbude Vám, než podat na souseda žalobu k soudu.

OBCHOD-REKLAMACE
- Vadný díl zboží, prodávající argumentuje že si zboží poškodil zákazník - jak se bránit?
- Neuznání reklamace - prodávající tvrdí že zboží poškodil zákazník, jak postupovat?

22.8.2015 jsme koupili nový dětský plastový domeček. Inzerát jsme našli na internetu, komunikace s prodejcem (o zboží, o jeho odběru…) probíhala po telefonu. S prodejcem jsme se dohodli, že si pro zboží osobně dojedeme, krabici se zbožím jsme na místě naložili do auta, ale jelikož byla rozměrná a auto bychom nezavřeli, museli jsme jí opět vyndat a zboží (několik platových částí domečku) z krabice přendat do auta bez obalu (krabice). Nakládáním do auta byla krabice na boku částečně natržena. Zboží jsme přeložili za pomoci prodejce do auta a odjeli domů. Při vykládání z auta jsme zjistili, že je jedna část plastového domečku prasklá a chybí kousek plastu. Prodejci jsme ihned po zjištění volali a informovali ho o této skutečnosti. Odmítl jakoukoliv odpovědnost a argumentoval tím, že jsme si zboží měli při přebírání řádně překontrolovat. Od té doby jsme si s ním vyměnili spoustu e-mailů, ve kterých stále odpovědnost za vadu odmítá a tvrdí, že jsme zboží poškodili při nakládání do auta a že jsme si ho měli překontrolovat před odvozem. Je v právu prodejce nebo my? Jak postupovat? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Jelikož se vada projevila v 6 měsících od převzetí zboží, má se za to, že existovala již při převzetí zboží. Existence této zákonné doměnky má za následek, že je to právě prodávající, kdo musí prokázat, že za vadu neodpovídá (např. že ji způsobil kupující). Nestačí přitom pouhé tvrzení.
Pokud by se celá záležitost řešila soudní cestou, prodávající by jen těžko prokazoval, že jste zboží poškodili Vy.
Ve Vašem případě máte zřejmě právo na dodání nové věci, příp. součásti věci, odstranění vady opravou nebo slevu z kupní ceny.
Nyní bych opětovně reklamoval vadu a pokud Vám prodávající neprokáže, že za vadu odpovídáte Vy, pak můžete od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení kupní ceny.
Pokud Vám prodávající nevyhoví, musíte se svých práv domáhat soudní cestou. Za tímto účelem můžete kontaktovat advokáta, který Vám pomůže s uplaněním Vašich práv. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz Advokát bude prodávajícího jistě konraktovat a samotná výzva sepsaná pod hlavičkou advokátní kanceláře může mít na prodávajícího velký vliv.

OBČAN-BYDLENÍ
- Revizní zpráva při rekonstrukci bytového jádra - může ho bytové družstvo požadovat?
- Bytové družstvo chce revizní zprávy přípojek při rekonstrukci bytového jádra - může to vyžadovat?

Bytové družstvo vlastní klasický panelový dům. Členové družstva nájemci si mohou ve „svých“ bytech provádět rekonstrukci bytového jádra, kterou povoluje na základě projektu představenstvo. Družstvo po ukončení rekonstrukce požaduje revizní zprávy o provedené elektroinstalaci a rozvodu plynu jako doklad o správnosti a bezpečnosti provedených prací. Podle čeho lze tyto revizní zprávy požadovat? Někdy ale nájemce nechá v rámci rekonstrukce zcela odpojit plyn a plynoměr vrátí firmě, která bytovou přípojku „zaslepí“. Může i v tomto případě družstvo požadovat revizní zprávu o bezpečném odpojení plynu? A na základě čeho? Někteří členové takový doklad odmítají odevzdat. Děkuji, s pozdravem Oldřich Kříž.

ODPOVĚĎ:
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že vlastníkem bytového domu je bytové družstvo a jeho členové užívají jednotlivé byty jako jeho nájemci. Přestože vztah družstevníka a bytového družstva není typickým vztahem pronajímatele a nájemce, nýbrž je modifikován právě skutečností, že družstevník-nájemce je zároveň členem bytového družstva-pronajímatele, jsou na tento právní vztah aplikovatelná ustanovení občanského zákoníku o nájmu bytu (§ 2235 a násl. občanského zákoníku).
Jakoukoli stavební úpravou bytu dochází ke stavebnímu zásahu do vlastnictví bytového družstva. Z tohoto důvodu je samozřejmé, že k jakékoli stavební úpravě je vyžadován souhlas bytového družstva (reprezentovaného jeho představenstvem), jak ostatně vyplývá z § 2263/1 občanského zákoníku.
Oprávněný je v tomto kontextu i požadavek bytového družstva na předání revizních zpráv o provedené elektroinstalaci, rozvodu plynu či jeho bezpečného odpojení. V první řadě lze vycházet z § 2257/1 občanského zákoníku, dle něhož je pronajímatel (bytové družstvo) po dobu nájmu povinen udržovat byt a dům ve stavu způsobilém k užívání. Tato povinnost zahrnuje jak povinnost zajišťovat dobrý uživatelský stav domu a bytu po faktické stránce, tak povinnost dodržovat při této činnosti i platné (zejména stavební) právní předpisy.
Dle § 125/1 stavebního zákona je vlastník stavby (tedy bytové družstvo) povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. Pro dodržení této veřejnoprávní povinnosti (která přímo navazuje na soukromoprávní povinnost bytového družstva udržovat byt a dům ve stavu způsobilém k užívání) je nezbytné, aby jednotliví nájemci odevzdali bytovému družstvu příslušné revizní zprávy (stejně jako další dokumentaci provedených stavebních úprav). Na tomto místě nutno zopakovat, že vlastníkem bytového domu (a tudíž i všech bytů) je bytové družstvo, veškerou související stavebně-technickou dokumentaci tudíž musí shromažďovat právě ono.
Dalším důvodem pro odevzdávání příslušné dokumentace bytovému družstvu je skutečnost, že při šetření škodné události je prokázání řádně provedených revizí pojišťovnami běžně vyžadováno. Je-li tedy bytový dům pojištěn, je žádoucí, aby mělo bytové družstvo k dispozici veškerou dokumentaci provedených revizí v tomto domě.
Vznikají-li v rámci bytového družstva ohledně předávání revizních zpráv neshody, lze bytovému družstvu doporučit zakotvit tuto povinnost do svých stanov (je-li ještě možné získat v rámci bytového družstva pro tento krok potřebnou většinu). Zakotvení této povinnosti ve stanovách bytového družstva však samozřejmě není nezbytné, neboť povinnost družstevníků-nájemců odevzdat bytovému družstvu příslušné revizní zprávy lze dovodit i z platné právní úpravy (jak uvedeno výše).

PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Napadení výpovědi v práci z důvodu těhotenství - informace, postup
- Odmítnutí výpovědi v práci z důvodu těhotenství - informace, postup
- Neplatná výpověď v těhotenství - jak oznámit těhotenství zaměstnavateli (zaměstnankyně nevěděla o tom, že je těhotná)
- Těhotenství a výpověď z práce - jak oznámit zaměstnavateli těhotenství a napadnout výpověď?

Byla mi uznána nemoc z povolání. Od 4-8/2015 jsem byla doma na překážce ze strany zaměstnavatele. K 1.9.20215 jsem dostala výpověď dle §52 d, s dvouměsíční výpovědní lhůtou. 10.10.2015 jsem zjistila, že jsem v 5tt. Co bude následovat, když zaměstnavateli oznámím těhotenství? A jak to písemně podat zaměstnavateli? Děkuji. Martina

ODPOVĚĎ:
Dle Vašich informací jste tedy dne 1.9.2015 nebyla ještě těhotná, těhotenství nastalo později. Těhotenství zaměstnankyně je ochrannou dobu dle § 53 písm. d) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění v tom smyslu, že se v ochranné době nemůže až na urč. výjimky dát zaměstnankyni výpověď. Pokud byla výpověď zaměstnankyni dána před počátkem ochranné doby (těhotenství) tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době (tedy v těhotenství), pak se ochranná doba do výpovědní doby nezapočítává a pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec zaměstnavateli oznámí, že na prodloužení netrvá).
Ve Vašem případě byste tedy měla zaměstnavateli písemně oznámit, že jste těhotná a od kdy (nejlépe podloženo lékařským potvrzením). Další kroky činit nemusíte, pokud tedy netrváte na skončení pracovního poměru klasickým uplynutím výpovědní doby. Váš pracovní poměr by měl nadále trvat po dobu těhotenství, mateřské a rodičovské dovolené.

FINANCE-DANĚ
- Dar od macechy (manželky otce) a daň, zdanění
- Zdanění daru od macechy (manželky otce)

Můj otec a jeho manželka (není to moje matka - otec je znovu ženatý) vlastní garáž v rámci společného jmění manželů, a chtějí mi ji darovat. Pokud uzavřeme darovací smlouvu a když pak pujdu po zápisu do katastru nemovitostí podat daňové přiznání na finanční úřad, budu muset za přijetí tohoto daru platit daň z příjmu nebo půjde v tomto případě o bezúplatný převod nemovitosti osvobozený od daně z příjmu? Podle mne se na to vztahuje § 10 odst. 3 písm. d) zákona o dani z příjmu, a je tím pádem to osvobozené od daně, ale nejsem si jistý, na FÚ mi nedali jednoznačné informace, proto se obracím na Vás. A může s tímto darováním vzniknout nějaký jiný problém?
Děkuji, Josef

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, rozhodně to bude dar osvobozený od daně z příjmů. Jde o dar od rodiče (příbuzný v řadě přímé) a manželky rodiče §10, odst. 3, písm. c bod 1 zákona o daních z příjmů.
Darovací smlouvu předložíte na katastr, aby zapsali změnu vlastníka. Vy budete nově podávat přiznání (do 31.1.2016) a vznikne vám povinnost uhradit daň z nemovitých věcí (splatná do 31.5.2016). Rodiče oznámí (opět do 31.1.2016), že již nemovitou věc nevlastní a daň z nemovitých věcí budou mít od roku 2016 menší.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za úraz při poskytování služby podnikatelem - vymáhání náhrady škody
- Vymáhání náhrady škody za úraz, poškození zdraví od podnikatele (masážní salon)

20.7. jsem si zakoupila na Slevomatu voucher na masáž do salonu Royal Jasmine spa, jednalo se o thajskou masáž, při které masérka používala i lávová kameny. Bohužel mi upustila lávový kámen za krk a tem ni způsobil popáleninu druhého stupně. Celou situaci řeším se salonem již cca 3 měsíce a ne a ne se hnout dále. Případ předali pojišťovně, ale paní z pojišťovny stále čeká na doložení účtu za službu a vyjádření salonu. Salon se mnou přestal komunikovat a kontakt na nikoho nadřízeného nemám, mají zákaz ho dávat. Já chci po salonu náhradu za drahé mastičky a odškodnění v celkové částce 3990 Kč. Lékařskou zprávu jsem do salonu samozřejmě poslala. Můžete mi prosím poradit, jak mám postupovat dále?
Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji zjistit, kdo je majitelem, resp. provozovatelem předmětného masážního salonu. Nepodaří-li se Vám získat tuto informaci z webových stránek tohoto salonu, můžete se pokusit získat na jeho webových stránkách alespoň IČ tohoto salonu. S využitím IČ pak můžete nahlédnout do obchodního rejstříku: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik
nebo živnostenského rejstříku: http://www.rzp.cz/cgi-bin/aps_cacheWEB.sh?VSS_SERV=ZVWSBJFND
kde by měl být provozovatel masážního salonu zaregistrován.
Není-li masážní salon, resp. jeho provozovatel, ochoten s Vámi nadále komunikovat, nezbývá Vám, než učinit první právní krok, kterým je zaslání tzv. předžalobní výzvy.

Předžalobní výzva je ve své podstatě prostým „výhružným“ dopisem, v němž je zapotřebí:
- řádně identifikovat odesílatele a adresáta,
- označit dopis jako „Předžalobní výzva“ či „Předžalobní upomínka“ či jiným podobným způsobem,
- stručně popsat skutkový stav (tzn. kdy, kde a za jakých okolností došlo k poškození Vašeho zdraví, jakým způsobem jste poškození zdraví léčila, zejména je zapotřebí vyčíslit a doložit náklady, které jste musela v souvislosti s léčením vynaložit),
- stručně zrekapitulovat dosavadní korespondenci, resp. jednání o odčinění újmy na zdraví,
- zdůraznit, že z Vaší strany bylo učiněno vše pro řádné a rychlé vyřízení této záležitosti, zatímco ze strany masážního salonu komunikace vázne a lze se tak důvodně domnívat, že masážní salon není k odčinění újmy na zdraví ochoten,
- uvést, jakým způsobem má být újma na Vašem zdraví odčiněna (např. poskytnutím finanční částky, kterou zároveň vyčíslíte),
- stanovit masážnímu salonu přiměřenou lhůtu k poskytnutí požadované finanční částky (cca 3 týdny by měly postačovat),
- uvést číslo bankovního účtu, na který Vám má být požadovaná finanční částka zaslána,
- zejména pak uvést, že v případě neposkytnutí finanční částky ve Vámi stanovené lhůtě se budete odčinění újmy na Vašem zdraví domáhat soudní cestou, kterážto varianta přinese masážnímu salonu zvýšení výdajů v podobě povinnosti zaplatit Vám kromě žalované jistiny také náklady soudního řízení (na tomto místě rovněž uveďte, že tato výzva je předžalobní výzvou ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb. , Občanského soudního řádu, v platném znění),
- nezbytná je samozřejmě datace a podpis.

Jeden podepsaný stejnopis předžalobní výzvy si ponechte, druhý zašlete provozovateli masážního salonu prokazatelným způsobem (tzn. doporučeně s dodejkou).
Předžalobní výzvu můžete sepsat a odeslat sama, nebo se při tomto právním kroku můžete nechat zastoupit advokátem: www.advokatikomora.cz
Výhodou advokátního zastoupení je profesionální zpracování předžalobní výzvy a v neposlední řadě také dojem, jaký vzbudí předžalobní výzva sepsaná na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře (s připojenou plnou mocí mezi Vámi a advokátem).
Nevýhodou advokátního zastoupení je fakt, že za přípravu předžalobní výzvy bude samozřejmě nutné uhradit advokátovi odměnu (stanovenou buď dle právního předpisu, kterým je advokátní tarif, nebo stanovenou dle dohody s advokátem). Bude-li Vám provozovatelem masážního salonu, popř. jeho pojišťovnou, požadovaná finanční částka na základě předžalobní výzvy vyplacena, nemusí být do této částky zahrnuta také odměna advokáta. V předžalobních výzvách připravovaných advokáty sice bývají jejich odměny běžně započítány, k náhradě tohoto nákladu mimosoudního vymáhání dluhů však není masážní salon, resp. jeho pojišťovna povinna. Není proto vyloučeno, že od vyplacené finanční částky byste následně musela odečíst odměnu advokáta (kterou byste advokátovi vyplatila ze svého). Může se však samozřejmě také stát, že Vám bude finanční částka vyplacena včetně započtené odměny advokáta.
Neposkytne-li Vám provozovatel masážního salonu požadovanou finanční částku ve Vámi stanovené lhůtě, nezbude Vám, než se obrátit na místně příslušný okresní soud (dle sídla masážního salonu) s žalobou, resp. návrhem na vydání platebního rozkazu. Pro přípravu žaloby, resp. návrhu na vydání platebního rozkazu Vám v každém případě doporučuji advokátní zastoupení.
V případě, že budete v soudním řízení úspěšná (což lze předpokládat), budou vám soudem (kromě Vámi požadované finanční částky) přisouzeny i tzv. náklady řízení (tzn. soudní poplatek a odměna advokáta, včetně odměny za přípravu předžalobní výzvy, pokud byla advokátem sepsána), které Vám bude povinen nahradit žalovaný (provozovatel masážního salonu).

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

: Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin); Kategorie: Roztříděné dotazy; Zveřejněno: 14. říjen 2015

1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

Dotazy před tříděním a pojmenováním jsou k nahlédnutí zde.

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Trvalé bydlení v rekreační chatě na pozemku města, obce - podmínky

Mám v pronájmu zahradu od města. Na ní máme velkou chatu, kterou rekonstruujeme a chtěli bychom tam trvale bydlet. Je to možné a co je vše potřeba, abychom dostali souhlas k trvalému bydlení? Děkuji, Samanta

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:

1/ Trvalé bydlení v rekreačním objektu:
Celoroční užívání rekreačních objektů představuje v současné době narůstající trend, který je z právního hlediska přípustný; u řady rekreačních objektů je však trvalé bydlení možné až po provedení stavebních úprav, které mohou být spojeny i s „rekolaudací“ rekreačního objektu na stavbu pro bydlení.

Rekonstrukce Vaší chaty bude představovat změnu dokončené stavby, která může mít dle § 2/5 stavebního zákona podobu:
- nástavby, kterou se stavba zvyšuje,
- přístavby, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou,
- stavební úpravy, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.

Vyhovuje-li ze stavebně-technického, hygienického, požárního, bezpečnostního atd. hlediska rekreační objekt celoročnímu užívání, lze ho obývat trvale. Jelikož z Vašeho dotazu nevyplývá, zda jste získala k provedení rekonstrukce chaty příslušné přivolení stavebního úřadu, doporučuji Vám konkrétní aspekty (včetně všech souvisejících požadavků) konzultovat právě s místně příslušným stavebním úřadem.
Rekonstrukcí chaty může rovněž dojít k její přeměně na stavbu pro bydlení. Ve Vašem případě by byl touto stavbou pro bydlení rodinný dům, jehož základní parametry jsou v § 2 písm. a) bodu 2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území stanoveny následovně:
„rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví“
Uspokojování bytových potřeb (tedy trvalé bydlení) je (ze striktně právního hlediska) možné pouze ve stavbách pro rodinné bydlení. Trvalé bydlení v jiných objektech (typicky právě v rekreačních objektech) je však také možné, přičemž sankcionování za takové bydlení si lze ze strany stavebních úřadů jen těžko představit.

Základní informace o trvalém bydlení v rekreačním objektu naleznete např. zde:
http://www.ceskereality.cz/clanky/jak-na-to-abyste-na-sve-chate-mohli-trvale-bydlet-23810.html
http://www.dumazahrada.cz/stavba-rekonstrukce/rekonstrukce/20030-jak-zkolaudovat-chatu-na-rodinny-dum/#.VfqT1X3hyKo
V každém případě Vám doporučuji, jak uvádím výše, navštívit místně příslušný stavební úřad a možnosti rekonstrukce Vaší chaty zde konzultovat (ideálně pak takové rekonstrukční práce, v jejichž důsledku bude možné změnit účel užívání chaty z rekreačního objektu na rodinný dům).

2/ Přihlášení trvalého pobytu na adrese rekreačního objektu:
Dle § 10/1 zákona o evidenci obyvatel může mít občan jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci.
S ohledem na skutečnost, že většina rekreačních objektů bývá označena evidenčním číslem a v případě změny užívání Vaší chaty na rodinný dům Vám bude přiděleno i číslo popisné, by mělo být přihlášení trvalého pobytu na adresu Vaší chaty možné bez komplikací.

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Umístění potrubí a obslužného kabelu na soukromém pozemku bez věcného břemene, služebnosti
- Majitel pozemku nesouhlasí s finanční kompenzací za věcné břemeno ČEZ - co se bude dít?
- Majitel pozemku nesouhlasí s finanční kompenzací za služebnost umístění kabelu ČEZ - co se bude dít?

Na mém pozemku je odpadní potrubí pro JETE, asi od r. 1987, provozovatel ČEZ, bez vypořádání věcného břemena, nyní bude ČEZ pokládat obslužný kabel, v ochraném pásmu potrubí, opět bez smlouvy,, s navrženou cenou jsem nesouhlasila. Jaká mám práva a povinnosti, jak dále postupovat? Kabel budou pokládat v 9 a 10 měsíci tohoto roku. Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Pokud někdo něco činí na Vašem pozemku, více či méně ovlivňuje Vaše vlastnické práva, je nutné, aby s Vámi komunikoval a je na Vás, abyste si stanovila podmínky, neboť jste to Vy, kdo poskytujete svůj majetek. Důkladně si projděte materiály, které Vám ČEZ zaslal, pokud tak snad neučinil, kontaktujte je a žádejte nápravu. V materiálech by měly být konkrétní informace o tom, za jakých podmínek bude ČEZ stavět a jaké Vám plynou případné povinnosti. Pakliže nesouhlasíte, obraťte se přímo na ČEZ se svými námitkami, případně na stavební odbor. Pokud však již má být započato s pracemi, obávám se, jestli lhůta pro podání námitek již neuběhla.

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Soused zaslepil kanalizaci napojeného souseda - může to udělat?
- Zaslepení, zrušení kanalizační přípojky souseda - legálnost postupu

Koupil jsem rodinný dům. Před mnoha lety, původní majitelé se dohodl se sousedem, že se napojí na jeho pozemek se svou kanalizací. Teď mi soused řekl, že mi kanál uzavře. Že se mám napojit na centrální kanalizaci? Prý to byla tehdy jenom ústní dohoda. Může mi mojí kanalizaci na svém pozemku uzavřít (zabetonovat)? Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Nejprve bude třeba zjistit, jakou povahu měla původní dohoda a co v ní konkrétně bylo obsaženo. Vydejte se na katastr nemovitostí a zjistěte, zda-li tam není zaneseno kupříkladu věcné břemeno na užívání kanalizace souseda. Pokud nikoliv, ve Vaší kupní smlouvě je o kanalizaci a jejím řešení nějaká zmínka? Řešili jste tento problém s původním majitelem? Pokud ano a byl jste vyrozuměn, že stávající připojení není problém, mohl byste si případné nepříjemnosti (zejména ty finanční) spojené s nápravou vymáhat po původním vlastníkovi. V opačném případě to vypadá, že soused má na své jednání právo, neboť neexistuje dohoda, která by Vás opravňovala k užívání jeho kanalizace.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY A SMLOUVY
- Přespoření cílové částky Reiffeisen pojišťovny a výpověď smlouvy o stavebním spoření - jak se bránit?
- Výpověď stavebního spoření Reiffeisen pojišťovnou - přečerpání cílové částky

Jako jeden z mnoha klientů stavební spořitelny Raiffeisen jsem v srpnu obdržel „ upozornění na přespoření sjednané cílové částky a výpověď smlouvy o stavebním spoření „. Smlouvu mám od r. 2000 (viz. přílohy), nikdy jsem nepodepsal žádnou její změnu. Stavební spořitelna uvádí jako důvod přespoření cílové částky. S touto situací VOP přímo počítají, není důvodem k výpovědi a dle mého soudu nemá postup stavební spořitelnu oporu ve VOP ani v dalších souvisejících předpisech. Projevil jsem proto telefonicky a následně i písemně svůj nesouhlas s výpovědí (viz. příloha) a současně vyzval spořitelnu ke sdělení relevantních důvodů s odkazem na příslušné paragrafy v VOP nebo dalších souvisejících zákonech.
V písemná odpovědi stavební spořitelna na výpovědi trvá, žádné konkrétní porušení s odkazem na VOP neuvádí, pouze se odvolává, že účelu smlouvy o stavebním spoření bylo dosaženo …. blíže viz. opět příloha s odpovědí stavební spořitelny.
Dovoluji si Vás tímto požádat o vyjádření k celé situaci, jakož i o posouzení mých šancí zvrátit současný stav, tj. jednostranná výpověď ze strany spořitelny. Mám nějakou šanci a jaké konkrétní kroky navrhujete.
Zůstatek na smlouvě není závratný (140.000 Kč), nejde mi o finanční profit, spíše o princip. Mám za to, že spořitelna využívá pozici silnějšího a spoléhá, že klienti nebudou klást odpor …
Díky, Zikmund

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že ve Vašem případě je platnost smlouvy o stavebním spoření stavební spořitelnou ukončována v rámci současného masivního ukončování starých smluv o stavebním spoření s (pro spořitelnu) příliš vysokým úročením, jak je popsáno např. zde:
http://www.penize.cz/stavebni-sporeni/258064-stavebni-sporitelny-vypovidaji-prilis-vyhodne-smlouvy-burinka-dokonce-bez-udani-duvodu
http://finance.idnes.cz/vypoved-smlouvy-o-stavebnim-sporeni-dso-/stavebni-sporeni.aspx?c=A140811_130557_bank_zuk

V obecné rovině platí, že všeobecné obchodní podmínky stavební spořitelny musí mimo jiné zakotvovat podmínky uzavírání smluv a postup stavební spořitelny při jejich uzavírání, změnách a ukončování (§ 7/3 písm. a) zákona o stavebním spoření).
Argumentaci stavební spořitelny dosažením účelu stavebního spoření (a to okamžikem „přespoření“ cílové částky) lze považovat přinejmenším za pochybnou. Zakotvila-li sama stavební spořitelna ve VOP jako jediný důvod pro vypověditelnost smlouvy o stavebním spoření porušení smluvních podmínek klientem, nelze smlouvu o stavebním spoření vypovědět z jiného důvodu. Jiné stavební spořitelny v obdobných situacích např. ukončují platnost smluv o stavebním spoření prostým oznámením dosažení účelu stavebního spoření (aniž by tedy klientům zasílaly výpovědi).
Výplatou naspořené finanční částky má stavební spořitelna v úmyslu svůj závazek z uzavřené smlouvy o stavebním spoření splnit (ve smyslu § 559/1 starého Občanského zákoníku, resp. § 1908/1 nového občanského zákoníku).
V tomto ohledu je nezbytné si dále uvědomit, že klient stavební spořitelny, jako slabší smluvní strana (v postavení spotřebitele) požívá zvýšené právní ochrany, která se v případě nejasných smluvních ujednání projevuje upřednostněním výkladu pro spotřebitele příznivějšího. Námitky stavební spořitelny, spočívající v tvrzení, že Vám bylo umožněno čerpat na příslušné stavební spoření úvěr,
popř. si toto stavební spoření převést do jiného tarifu, je nutné označit za zcela liché, neboť základní oprávnění klienta (tzn. např. právo čerpat úvěr ze stavebního spoření) je tímto způsobem prezentováno jako klientova povinnost.
S ohledem na skutečnost, že masivní ukončování starých (výhodně úročených) smluv o stavebním spoření trvá poměrně krátkou dobu, není v současné chvíli k dispozici ustálená judikatura (zejména judikatura Nejvyššího soudu), která by řešenou otázku zodpověděla. Nelze samozřejmě vyloučit, že soudy se nakonec přikloní k argumentaci stavebních spořitelen, Vámi postoupené materiály nicméně svědčí o jisté argumentační improvizaci stavebních spořitelen, která bude soudní oporu nacházet patrně obtížně.
Nemáte-li v úmyslu se s postupem stavební spořitelny smířit, můžete se v této věci obrátit s podnětem na Českou národní banku:
www.cnb.cz, která v této oblasti vykonává dozorovou činnost.
Pro zneplatnění výpovědi smlouvy o stavebním spoření pak bude zapotřebí obrátit se s žalobou na příslušný soud. Pro učinění tohoto právního kroku Vám v každém případě doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Restituční nárok - kde ho uplatnit?

Na Vaši radu jsem zašel na Státní Pozemkový Úřad a požádal o informace zda byl uplatněn restituční nárok po mém dědovi, babičce a mamince.
Bylo mi řečeno že pokud jsem nebyl účastníkem řízení tak na žádné informace nemám nárok a pokud o to požádám písemně tak mi moji žádost zamítnou. Což se také stalo. Na Katastrálním Úřadě mi našli parcelní čísla pozemků, které byli v roce 1947 připsány mojí mamince její maminkou.
Chtěl bych vědět jakou formou napsat tento restituční nárok. Jedná se o pozemky. Co mám k tomuto restitučnímu nároku doložit a kam tento nárok uplatnit a podat. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda se jedná o stejné pozemky, které byly v restitučním řízení již v minulosti vydány Vašim sourozencům (v takovém případě Váš restituční nárok zanikl, jak jsem uváděl ve své původní odpovědi), nebo zda se jedná o pozemky jiné (z tohoto předpokladu budu ve své odpovědi vycházet).
Je-li vlastníkem předmětných pozemků stát či právnické osoby, na které přešlo vlastnické nebo užívací právo, mohl byste být považován za tzv. domnělou oprávněnou osobu (pokud byste zároveň nebyl schopen jednoznačně prokázat svůj nárok výpisem z úřední evidence).

Dle § 4a/3 zákona o půdě (zák. č. 229/1991 Sb. , v platném znění) může Státní pozemkový úřad uznat (na základě žádosti domnělé oprávněné osoby) nárok k pozemkům, porostům a jinému majetku této osobě, jestliže domnělá oprávněná osoba:
a/ předloží rozhodnutí o dědictví nebo smlouvu, kterou dokládá vlastnická práva, doklad o smlouvě nebo doklad o jiném právním úkonu o nabytí vlastnictví touto osobou nebo jejím právním předchůdcem, nedošlo-li k právně účinnému převodu jen pro nedostatek zápisu do pozemkové knihy nebo evidence nemovitostí,
b/ prokáže, že ve skutečnosti došlo k dělbě užívání nemovitosti mezi spoluvlastníky nebo k výměně pozemků, a k převodu nedošlo jen proto, že nebyl zachován předepsaný úřední postup,
c/ prokáže, že sám nebo jeho právní předchůdce měli pozemky, porosty nebo jiný majetek v držbě a doklad o vlastnictví nemůže předložit, protože buď nebylo realizováno zápisové řízení, nebo že došlo ke ztrátě nebo poškození či zničení katastrálních nebo pozemkových operátů.

Domnělá oprávněná osoba prokazuje nárok k pozemku, porostům nebo jinému majetku posledním dokladem o nároku svém nebo svého přímého předchůdce a tuto skutečnost doplňuje čestným prohlášením o tom, že je vlastníkem či spoluvlastníkem těchto pozemků, porostů nebo jiného majetku a že na sebe přebírá všechny právní následky uvedení nepravdivých údajů.
Dle § 9/1 zákona o půdě je oprávněná osoba (Vy) povinna a/ uplatnit svůj restituční nárok u Státního pozemkového úřadu a zároveň je povinna b/ vyzvat povinnou osobu (současného vlastníka pozemků) k vydání pozemků. Povinná osoba uzavře s oprávněnou osobou do 60 dnů od podání výzvy dohodu o vydání pozemků (tato dohoda podléhá následně schválení Státním pozemkovým úřadem).
Nedojde-li k dohodě mezi oprávněnou a povinnou osobou, rozhodne o vlastnictví oprávněné osoby k nemovitosti Státní pozemkový úřad (§ 9/4 zákona o půdě).
Konkrétní náležitosti výzvy k vydání pozemku (směřované na povinnou osobu), ani žádosti o rozhodnutí v případě nemožnosti uzavřít s povinnou osobou dohodu (směřované na Státní pozemkový úřad), nejsou zákonem o půdě vymezeny.
Jelikož žádost o rozhodnutí bude podáním směřovaným správnímu orgánu, musí z něho být dle § 37/2 správního řádu patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon (jsou-li zákonem stanoveny), a podpis osoby, která je činí.
Máte-li zájem o zahájení restitučního řízení ohledně pozemků, které dosud v rámci restitucí nikomu vráceny nebyly, doporučuji Vám zejména navštívit Státní pozemkový úřad a další nezbytný postup zde konzultovat: http://www.spucr.cz/

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Střídavá péče a placení alimentů, výživného - má matka nárok na výživné od otce dětí?
- Střídavá péče, děti jsou stejnou dobu u obou rodičů - nárok na alimenty, výživné

Ráda bych se zeptala jakou výši výživného má platit otec po rozchodu (a zda vůbec), který má se svoji expartnerkou dvě nezletilé děti (5 a 8 let) a víceméně fungují ve stylu střídavé péče (týden u matky, týden u otce). Matka má nižší příjem, ale disponuje třemi nehnutelnostmi, otec má vyšší příjem, ale žádnou nehnutelnost (s možnosti prodeje) nemá. Otec matce přispívá od samého začátku na nájem i děti (cca 9000 měsíčně), při odeslání platby však nepoužil označení "výživné", tím pádem matka dětí bude u soudu žádát zpětné výživné, ačkoli otec přispíval. Otec dostal radu, aby i nadále matce platil cca 6. tisíc měsícně, přispíval na kroužky a platil něco navíc i přesto, že o děti se řádně stará a funguje určitý styl střídavé péče. Prosíme o radu, co všechno (a zda vůbec) má otec platit v případě, že zajiťuje polovinu všech potřebných věcí, které děti potřebují a rozhodnutí soudu ještě nepadlo. Děkuji, Zuzka

ODPOVĚĎ:
Pokud otec zajišťuje potřeby dětí v plné míře v době, kdy má děti v péči a navíc přispívá matce dětí každý měsíc na nájemné a další potřeby dětí, lze tento způsob péče o děti a placení výživného označit za ideální.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že občanský zákoník (ani jiný právní předpis) nestanoví konkrétní výši výživného pro děti různého věku, vše proto záleží na potřebách konkrétních dětí a finančních možnostech jejich rodičů. Jako pomůcku lze v této souvislosti použít některou z tabulek výživného, např. zde:
http://kalkulacka.org/kalkulacka-alimenty-kolik-je-vyzivne-na-dite-a-kdo-ma-povinnost-platit/
http://www.kdejsitato.cz/vyzivne/kalkulacka-vyzivneho.html
http://socialni-davky-2014.eu/alimenty-2014/
Skutečnost, že otec dětí neoznačil své pravidelné platby při bankovním převodu jako výživné, není rozhodná, neboť bylo-li by v budoucnu matkou dětí zpochybněno, že se jednalo o výživné, mohl by otec dětí požadovat vrácení takto uhrazených částek, a to z titulu bezdůvodného obohacení.
Výše a způsob placení výživného může být rodiči dětí samozřejmě také dohodnuta (doporučit lze písemnou formu takové dohody), není-li dohoda možná, rozhodne soud. V rámci soudního řízení je podstatné, aby byl otec dětí schopen doložit (a to několik měsíců zpětně), jaké konkrétní potřeby dětí hradil (potraviny a nápoje, oblečení a obuv, léky, školní a sportovní potřeby apod.).
Má-li otec dětí v úmyslu snížit jím hrazené výživné do doby, než o jeho výši rozhodne soud, může od jím pravidelně hrazené částky odečíst ty náklady, které nese v době, kdy má děti v péči sám. Je však samozřejmě vhodné, aby i po snížení výživného matce dětí pravidelně přispíval.

OBČAN-DLUHY
- Majitel vozidla neplatil pojistku, vymáhání škody po řidiči automobilu inkasní agenturou
- Odpovědnost za škodu řidiče při neplacení pojistky majitelem auta, automobilu, vozidla

Kamarádka Monika 2012 byla ve vztahu s dnes už expřítelem, který si na své jméno koupil automobil v hodnotě 100.000 Kč v autobazaru. Jelikož její expřítel nevlastnil řidičský průkaz, používala automobil výhradně Monika. S ex přítelem však nesepsali žádnou smlouvu o zápůjčce ani jinou dohodu, že auto používá výhradně ona, auto je výhradně psané na jeho jméno včetně všech dokladů, zavázal se také platit pojistku.
Dne 13.4.2014 byla Monika ve výše uvedeném autě účastníkem dopravní nehody. Na autě bylo rozbité přední světlo a poškozená přední část auta. Auto bylo odtaženo, Monika sepsala řádný protokol s PČR o nehodě a odevzdala klíče i technický průkaz expřítelovi. Začátkem 2015 jí však přišel dopis od inkasní společnosti že má uhradit částku 130.000 (pořizovací cena+škoda na autě z nehody), jelikož nebyla řádně placená pojistka, kterou ovšem do té doby platil její expřítel. Společnost jí vyhrožuje exekucí, soudem, přestože má jen minimální mzdu, stará se o malého syna a alimenty jí téměř nechodí na účet. Jak má celou situaci řešit? Děkuji. Martina

ODPOVĚĎ:
Na začátek své odpovědi uvádím, že pojišťovna je dle § 2820/1 občanského zákoníku oprávněna vymáhat částku, kterou uhradila jako pojistné plnění, po tom, kdo předmětnou škodu (která byla pojistnou událostí) způsobil. V tomto ohledu z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda Vaše kamarádka předmětnou dopravní nehodu zavinila či nikoli (jedná se o velmi důležitou informaci).
Na celém případě je poněkud alarmující, že Vaší kamarádku oslovila inkasní společnost (tzn. společnost, předmětem jejíhož podnikání je vymáhání pohledávek na cizí účet, popř. skupování cizích pohledávek a jejich vymáhání na vlastní účet). Z tohoto důvodu lze Vaší kamarádce doporučit maximální obezřetnost.
V první řadě lze Vaší kamarádce doporučit řešit nastalý problém aktivně, tzn. navázat s inkasní společností písemnou komunikaci, v jejímž rámci Vaše kamarádka inkasní společnost v první řadě vyzve k tomu, aby objasnila, z jakého důvodu by měla za vzniklou škodu odpovídat právě Vaše kamarádka (nechť tedy inkasní společnost Vaší kamarádce sdělí, o jaká konkrétní ustanovení příslušných právních předpisů opírá svůj právní názor). Dále je vhodné, aby se Vaše kamarádka po inkasní společnosti domáhala vysvětlení výše vymáhané škody, tzn. proč je do této škody započítána jak pořizovací cena předmětného automobilu, tak peněžní vyjádření jeho poškození.
Z dotazu bohužel nevyplývá, zda byla způsobená škoda pojišťovnou uhrazena či nikoli. Pokud ano, lze předpokládat, že předmětnou dopravní nehodu Vaše kamarádka zavinila.
Bez náležitého objasnění právního důvodu pro vymáhání náhrady škody po Vaší kamarádce a bez řádného vyčíslení této škody lze Vaší kamarádce důrazně doporučit inkasní společnosti nic nehradit. Nelze vyloučit, že inkasní společnost se tímto způsobem pouze snaží vyvinout na Vaší kamarádku nátlak k vymožení platby, na kterou nemá ze zákona nárok (tzn. že k zahájení soudního řízení by v této věci ani dojít nemuselo).
Podá-li inkasní společnost na Vaší kamarádku žalobu, doporučuji Vaší kamarádce advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
Nemůže-li si Vaše kamarádka advokáta dovolit, je možné požádat o přidělení bezplatného advokáta (či alespoň za sníženou úhradu) u místně příslušného okresního soudu.

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Soused prodává dům se studnou ze které byla čerpána voda ostatními sousedy - jak zajistit čerpání vody i nadále?
- Věcné břemeno čerpání vody ze studny
- Služebnost čerpání vody ze studny

Před padesáti lety jsme koupili jeden ze čtyř domků
na samotě. Jediným zdrojem vody/tehdy pitné/byla studna na kraji sousedova pozemku, na jejíž stavbě se podílela obec i obyvatele'samoty. V roce 1972zajistila a financovala obec rekonstrukci této studny. Teprve v roce 1989 byl zaveden vodovod, vodu ze studny však všichni používáme dosud. Soused nyní dům prodává. Může nám nový majitel zamezit přístup k vodě? Měli bychom nějakou možnost tento přístup k vodě nadále udržet?
Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je v první řadě podstatné, zda představuje studna samostatnou věc (v právním smyslu) a pakliže ano, kdo je jejím vlastníkem (tzn. zda je vlastníkem studny Váš soused nebo např. obec). V této souvislosti se proto můžete s dotazem obrátit na místně příslušný vodoprávní úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností).
Je-li vlastníkem studny Váš soused (což spíše předpokládám), lze přístup ke studni ideálně zajistit zřízením služebnosti práva na vodu (dle staré terminologie se jedná o věcné břemeno). Dle § 1272/1 občanského zákoníku platí, že kdo má právo na vodu na cizím pozemku, má k ní také přístup.
Všichni sousedé mohou proto se sousedem (vlastníkem studny) uzavřít smlouvu o zřízení služebnosti práva na vodu, z níž bude každý soused oprávněn vstupovat na pozemek dotyčného souseda a čerpat vodu z jeho studny, přičemž dotyčný soused bude povinen tuto činnost na svém pozemku strpět. Tuto služebnost je pak vhodné zřídit "in rem", tzn. že oprávněným k přístupu na pozemek a k čerpání vody bude každý současný i budoucí vlastník sousedních pozemků (nikoli tedy pouze ten soused, který smlouvu v současné době uzavře). Služebnost může být zřízena na dobu určitou i neurčitou, úplatně i bezúplatně, vzájemná práva a povinnosti lze libovolně modifikovat.
Rozhodnete-li se ke smluvnímu zřízení služebnosti, doporučuji Vám nechat si příslušnou smlouvu připravit advokátem:
www.advokatikomora.cz, který za Vás může zařídit i vklad služebnosti do katastru nemovitostí (neboť služebnost dle občanského zákoníku vzniká až jejím vkladem do katastru nemovitostí).
Je-li vlastníkem předmětné studny obec, bude nutné vyřešit přístup na sousední pozemek (opět zřízením služebnosti, např. služebnosti cesty a stezky) a čerpání ze studny (v tomto ohledu by bylo možné dohodnout se s obcí na veřejném užívání předmětné studny, smluvní zřízení služebnosti práva na vodu není rovněž vyloučeno).

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavební povolení na otevřený přístřešek pro koně, kozy - je nutné stavební povolení?

Máme doma přístřešek, který slouží jako multifunkční přístřešek, nyní je zde ustájen kůň, ale pouze na noc. Přes den pobývá venku. Jedna strana přístřešku je tedy volná, aby byl přístřešek stále větratelný a volný. Zajímalo by mě, zda potřebujeme stavební povolení, protože jsem se už dříve dočetla, že stavby do 25 m2 nepotřebují stavební povolení, zvláště co se týče přístřešků. Soused vyhrožuje udáním. Máme tam zabudovanou i jímku. Od jeho hranice pozemku je to min. 5 metrů, řekla bych i více, od druhého souseda (bezkonfliktního) je to kousek. Děkuji, Lenka

ODPOVĚĎ:
Dle současné právní úpravy sama výměra stavby pod 25 m2 pro učinění závěru o nepotřebnosti jakéhokoli přivolení stavebního úřadu nestačí, nýbrž musí být splněny i další podmínky. Vámi popsaný případ může být vyhodnocen dvěma způsoby:

1/ Dle § 79/2 písm. o) stavebního zákona nevyžaduje územní rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných
hranic pozemků nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.
Splňuje-li Váš přístřešek všechny shora vyjmenované podmínky, nebylo k jeho vybudování zapotřebí ani územní rozhodnutí (či územní souhlas), ani stavební povolení (či ohlášení stavebnímu úřadu), jak vyplývá z § 103/1 písm. a) stavebního zákona.
Pokud je však odstupová vzdálenost přístřešku od hranice pozemků menší než 2 m, není výjimka dle těchto ustanovení stavebního zákona možná.

2/ Dle § 103/1 písm. e) bodu 1 stavebního zákona nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení.
V tomto případě není sice stavebním zákonem vyžadováno stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, předchozí přivolení stavebního úřadu (v podobě územního rozhodnutí o umístění stavby či územního souhlasu) však zapotřebí bude.
Byl-li Váš přístřešek vybudován v rozporu se stavebním zákonem a Váš soused by Vás skutečně u stavebního úřadu udal, lze předpokládat, že stavebním úřadem bude zahájeno řízení o odstranění stavby. V rámci tohoto řízení budete oprávněna požádat o dodatečné povolení stavby (tzv. legalizaci černé stavby), jak vyplývá z § 129 stavebního zákona.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že je rovněž podstatné, kdy byl Váš přístřešek vybudován. Nelze totiž vyloučit, že v době jeho výstavby platila pro povolování staveb jiná pravidla, dle nichž žádné přivolení stavebního úřadu zapotřebí nebylo.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Nároky propuštěného zaměstnance při výpovědi pro ztrátu zdravotní způsobilosti (nemoc z povolání)
- Nároky zaměstnance s nemocí z povolání
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď pro ztrátu zdravotní způsobilosti (nemoc z povolání) a nároky propuštěného zaměstnance
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Rozdíl v platu pro výpověď zaměstnance pro ztrátu zdravotní způsobilosti (nemoc z povolání)
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Mimosoudní vyrovnání se zaměstnavatelem pro nemoc z povolání a nároky zaměstnance
- Mimosoudní vyrovnání se zaměstnavatelem pro ztrátu zdravotní způsobilosti zaměstnance a nároky zaměstnance

7/2012 propuštěna z práce pro ztrátu zdravotní způsobilosti, 2/2013 přiznáno klinikou pracovního lekářství ohrožení nemoci z povolání,
11/2013 mimosoudní dohoda s bývalým zaměstnavatelem, odstupné ve výši ročního platu. Posléze jsem se dozvěděla, že zaměstnavatel neměl ze zákona nárok mě propustit, popř. mi má být vyplácen rozdíl v platu v novém zaměstnání. Nyní vydělávám cca polovinu bývalé mzdy. Děkuji, Šmiřáková Pavla

ODPOVĚĎ:
Dle dotazu předpokládám, že v roce 2012 jste obdržela výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. e) zákoníku práce, tzn. pro zdravotní nezpůsobilost k práci způsobenou jinak než pracovním úrazem či nemocí z povolání.
Úvodem své odpovědi považuji za vhodné upozornit, že měl-li by Váš tehdejší zaměstnavatel již v roce 2012 povědomí o tom, že trpíte nemocí z povolání, byl by i přesto oprávněn s Vámi ukončit pracovní poměr výpovědí, a to dle § 52 písm. d) zákoníku práce.
Výskyt nemoci z povolání ve Vašem případě, jak předpokládám, Váš tehdejší zaměstnavatel uznal v mimosoudní dohodě, když Vám vyplatil odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku (jak vyplývá z § 67/2 zákoníku práce).
Přestože jste v roce 2012 obdržela neplatnou výpověď z pracovního poměru, neboť Váš tehdejší zaměstnavatel zvolil nesprávný výpovědní důvod (když namísto výpovědi dle § 52 písm. d) zákoníku práce Vám dal výpověď dle § 52 písm. e) zákoníku práce), není možné s touto skutečností již nic dělat, neboť lhůta pro mimosoudní i soudní obranu ve Vašem případě již uplynula (§ 69 a § 72 zákoníku práce).
Shora uvedené však nic nemění na tom, že Váš tehdejší zaměstnavatel (pokud odpovídá za Vaší nemoc z povolání) je povinen Vám poskytnout příslušné náhrady dle zákoníku práce.

V obecné rovině dle § 366/2 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.
Jednotlivé druhy náhrad jsou zakotveny v § 369/1 zákoníku práce, dle kterého je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci, u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, náhradu za:
a/ ztrátu na výdělku,
b/ bolest a ztížení společenského uplatnění,
c/ účelně vynaložené náklady spojené s léčením,
d/ věcnou škodu.

Co se týče náhrady ztráty na výdělku, máte v současné době právo na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Základní pravidla pro poskytování této náhrady jsou zakotvena v § 371 zákoníku práce, dle něhož platí, že:
- náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po zjištění nemoci z povolání (s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu) ;
- náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy;
- dosahuje-li zaměstnanec ze své viny nižšího výdělku než ostatní zaměstnanci vykonávající u zaměstnavatele stejnou práci nebo práci téhož druhu, považuje se za výdělek po zjištění nemoci z povolání průměrný výdělek, kterého dosahují tito ostatní zaměstnanci;
- náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.
V současné chvíli se proto můžete písemně obrátit na svého tehdejšího zaměstnavatele s žádostí o poskytnutí náhrady ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Tato náhrada by Vám měla být následně vyplácena pojišťovnou Vašeho tehdejšího zaměstnavatele. Nebude-li Váš tehdejší zaměstnavatel (resp. jeho pojišťovna) ochoten Vám náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vyplácet, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud. Pro tento případ Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
V této souvislosti připomínám, že Vaše právo na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se nepromlčuje, promlčují se však práva na jednotlivá plnění, tzn. právo na náhradu ztráty na výdělku za konkrétní měsíc (§ 389 zákoníku práce). Promlčecí lhůta činí 3 roky (jak vyplývá ze starého i nového občanského zákoníku. Promlčecí lhůta počne běžet od okamžiku, kdy se dozvíte (resp. jste se mohla dozvědět) o tom, že Vám vzniklo právo na náhradu ztráty na výdělku (právo na náhradu ztráty na výdělku pro každý měsíc se tedy promlčuje samostatně).
Pokud by se ve Vašem případě podstatně změnily poměry, které jsou rozhodující pro výši náhrady ztráty na výdělku (např. byste začala vydělávat více), byl by Váš tehdejší zaměstnavatel oprávněn se domáhat změny svých povinností (§ 390/1 zákoníku práce), a to i soudní cestou.
Závěrem své odpovědi připomínám, že většina shora uvedených ustanovení zákoníku práce (konkrétně § 366 - § 390) bude s účinností od 1. 10. 2015 zrušena. Tato právní úprava však bude pouze přesunuta do jiné části zákoníku práce, na Vaše práva proto nebude mít tato změna žádný podstatný vliv.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Zloděj ukradl klíče od auta a způsobil dopravní nehodu - kdo odpovídá za škodu?
- Škoda automobilem způsobená zlodějem co ukradl klíče - kdo odpovídá za škodu způsobenou vozidlem?

Platím povinné ručení u České pojišťovny a v 2/2015 s mým vozem způsobil drobnou dopravní nehodu (škoda 14.500,-Kč) doposud neznámý pachatel, který mi odcizil klíče. Pojišťovna škodu uhradila a v 9/2015 po mne chtějí uhradit tuto částku. Chtějí po mne zaplatit právem, přestože jsem já škodu nezpůsobil? Děkuji, Čeněk

ODPOVĚĎ:
Na začátek své odpovědi uvádím, že pojišťovna je dle § 2820/1 občanského zákoníku oprávněna vymáhat částku, kterou uhradila jako pojistné plnění, po tom, kdo předmětnou škodu (která byla pojistnou událostí) způsobil.
V rámci občanského zákoníku je však nutné poukázat rovněž na jeho § 2929, dle něhož platí, že místo provozovatele dopravního prostředku nahradí škodu ten, kdo použije dopravního prostředku bez vědomí nebo proti vůli provozovatele. Provozovatel dopravního prostředku bude povinen nahradit škodu společně a nerozdílně s tím, kdo dopravní prostředek bez jeho vědomí či proti jeho vůli použil, pouze pokud mu takové užití dopravního prostředku z nedbalosti umožnil.
Za škodu, kterou zloděj Vašeho automobilu tímto automobilem způsobil byste tudíž odpovídal (a to společně a nerozdílně se zlodějem) pouze v případě, pokud jste odcizení Vašeho automobilu umožnil z nedbalosti (např. tedy neopatrným zabezpečením klíčů od automobilu).
Případy, kdy je pojišťovna oprávněna požadovat po pojištěném vrácení jí vyplacené částky (pojistného plnění poskytnutého poškozenému) jsou zakotveny v § 10/1 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dle tohoto ustanovení má pojišťovna proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnila, jestliže prokáže, že pojištěný:
a/ způsobil újmu úmyslně,
b/ porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy, kterou je pojištěný povinen nahradit,
c/ způsobil újmu provozem vozidla, které použil neoprávněně,
d/ bez důležitého důvodu nesplnil povinnost sepsat bez zbytečného odkladu společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele,
e/ bez důležitého důvodu nesplnil svou oznamovací povinnost a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele, nebo
f/ bez důležitého důvodu odmítl jako řidič vozidla podrobit se na výzvu příslušníka Policie ČR zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.

Shora uvedené lze shrnout tak, že pokud jste odcizení Vašeho automobilu neumožnil vlastní nedbalostí, není pojišťovna oprávněna po Vás náhradu jí vyplaceného plnění požadovat. V současné chvíli Vám doporučuji navázat s pojišťovnou písemnou komunikaci, v jejímž rámci pojišťovnu zejména vyzvete k označení těch ustanovení příslušných právních předpisů, na kterých pojišťovna staví svůj nárok na náhradu vyplaceného pojistného plnění. Pro řádné objasnění právního názoru pojišťovny je vhodné, abyste se dozvěděl, jakým způsobem pojišťovna interpretuje příslušná skutková zjištění, resp. dle jaké právní normy dospěla k závěru, že jste povinen ji pojistné plnění nahradit. Do okamžiku objasnění právního stanoviska pojišťovny není vhodné pojišťovně žádnou náhradu platit.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 12/1 písm. d) zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla zaniká pojištění z tzv. povinného ručení mimo jiné i odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie ČR přijala oznámení o odcizení vozidla.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Nošení kočárků vrátným do schodů, nemá to v popisu práce a pracovní smlouvě - musí to dělat?

známý pracuje jako vrátný v historických budovách bez výtahu u státní organizace. Zaměstnavatel ho nutí nosit kočárky s dětmi cca do 2. patra, tuto činnost nemá ve smlouvě. Kdo je odpovědný za příp. úraz dítěte - pád z kočárku, trvalé následky dítěte příp. smrt. Jaký postih a koho se týká při neúmyslném zavinění tohoto případu ze strany pracovníka, jak se má zachovat k nařízení této činnosti? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Vymezení pracovní činnosti v pracovní smlouvě:
Dle § 34/1 písm. a) zákoníku práce musí každá pracovní smlouva obsahovat mimo jiné vymezení druhu práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat. Druh sjednané práce bývá v pracovních smlouvách zpravidla vymezen jedním nebo několika málo slovy (např. vrátný, kuchař, uklízečka, lékař, učitel, mzdová účetní, řidič nákladního auta apod.). Není samozřejmě vyloučeno, aby byl druh sjednané práce v pracovní smlouvě vymezen podrobněji, v tomto ohledu je podstatné, jakým způsobem sjednal Váš známý práci vrátného se svým zaměstnavatelem v pracovní smlouvě.
Vymezení druhu sjednané práce tak představuje pouze určité mantinely, v jejichž rámci je zaměstnavatel oprávněn zaměstnanci přidělovat práci. Toto pravidlo je zakotveno v § 38/1 zákoníku práce, dle něhož je od vzniku pracovního poměru:
- zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy (tedy dle sjednaného druhu práce v pracovní smlouvě), platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem,
- zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy (tedy opět v rámci sjednaného druhu práce) v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.
Sjednal-li Váš známý ve své pracovní smlouvě druh práce pouze jako „vrátný“, může mu zaměstnavatel přidělovat veškerou práci, která s tímto druhem práce souvisí (sjednal-li Váš známý druh práce jinými slovy, může být řešení této otázky samozřejmě odlišné).
Konkretizace jednotlivých pracovních činností, které spadají do daného druhu práce je některými zaměstnavateli prováděna prostřednictvím tzv. pracovní náplně. Jedná se o zákonem neupravovaný organizační předpis zaměstnavatele, ve kterém zaměstnavatel stanoví základní zásady organizace práce a pracovních postupů zaměstnance (vyplývající ze sjednaného druhu práce). Pracovní náplň je jednostranným právním jednáním zaměstnavatele, tzn. že zaměstnavatel může pracovní náplň konkrétnímu zaměstnanci vydat (a popř. změnit) kdykoli dle vlastního uvážení. Pracovní náplň však pouze upřesňuje organizaci práce v rámci sjednaného druhu práce, pomocí pracovní náplně nelze měnit sjednaný druh práce (v pracovní náplni tak není možné vymezit práci vrátného tak, že by zahrnovala i činnosti, které evidentně spadají např. do druhu práce údržbář). Ke změně sjednaného druhu práce je totiž vždy zapotřebí shoda zaměstnance i zaměstnavatele (a z toho vyplývající změna pracovní smlouvy).
Pro získání představy o tom, jaká pracovní činnost může například spadat do druhu práce „vrátný“ lze nahlédnout do přílohy nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě (nař. č. 222/2010 Sb. , v platném znění), kde je v bodě 1.06.08 činnost vrátného definována (dle jednotlivých platových tříd) následovně:
„1. platová třída
1. Kontrola příchodů a odchodů pracovníků i návštěvníků včetně poskytování informací a namátkové kontroly příručních zavazadel odcházejících. Kontrola příjezdů a odjezdů všech druhů vozidel ve vrátnici.
2. Výdej klíčů, zavírání a otevírání objektů, provádění obchůzek objektů, sledování bezpečnostních signalizačních zařízení.
2. platová třída
1. Kontrola a evidence příjezdů a odjezdů dopravních prostředků z uzavřených areálů, hlídání, střežení a bezpečnostní dohled na parkovištích.
3. platová třída
1. Kontrola a evidence příjezdů a odjezdů dopravních prostředků s náročným režimem pro vstup, pohyb po areálu a jeho opouštění, spojená s inkasem peněz, hlídáním, střežením a bezpečnostním dohledem na parkovištích. “
Pracuje-li Váš známý jako vrátný v objektech, které bývají navštěvovány i lidmi s malými dětmi, je dle mého názoru přípustné, aby zaměstnavatel po Vašem známém požadoval i výpomoc s transportem dětských kočárků do vyšších pater těchto objektů, neboť tato činnost de facto souvisí se zajišťováním přístupnosti daného objektu a může být tudíž zařazena do katalogu prací vrátného.

2/ Odpovědnost za újmu na zdraví či životě:
Došlo-li by při transportu dětského kočárku k újmě na zdraví či životě dítěte, bude nutné rozlišovat soukromoprávní a veřejnoprávní odpovědnost za takovou újmu:
a/ Soukromoprávní odpovědnost:
Dle § 2914 občanského zákoníku platí, že kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. V režimu soukromého práva tedy bude za případnou újmu na zdraví či životě dítěte odpovídat primárně zaměstnavatel Vašeho známého.
Pokud by újmu na zdraví či životě dítěte Váš známý zavinil (tzn. pokud by jednal úmyslně či nedbale a toto jednání by bylo v příčinné souvislosti se vzniklou újmou), mohl by se jeho zaměstnavatel (poté, co by újmu vůči rodičům dítěte odčinil) domáhat náhrady po Vašem známém.
Dle § 257/2 zákoníku práce platí, že výše zaměstnavatelem požadované náhrady škody způsobené zaměstnancem z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.
Pokud by tedy Váš známý způsobil z nedbalosti újmu na zdraví dítěte, bude za tuto újmu odpovídat jeho zaměstnavatel. Pokud zaměstnavatel Vašeho známého odčiní rodičům dítěte újmu na zdraví dítěte např. částkou 300.000,- Kč, bude oprávněn se následně domáhat náhrady takto vyplacené částky po Vašem známém, ovšem pouze do výše čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Rozdíl mezi čtyřapůlnásobkem průměrného výdělku Vašeho známého a částkou 300.000,- Kč již zaměstnavateli nikdo nenahradí.
Pokud by Váš známý naopak způsobil újmu na zdraví či životě dítěte úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek, mohl by se po něm jeho zaměstnavatel domáhat nahrazení celé částky, kterou před tím vyplatil rodičům dítěte.
b/ Veřejnoprávní odpovědnost:
Na tomto místě se budu zabývat pouze těmi případy, kdy by Váš známý zavinil újmu na zdraví či životě dítěte z nedbalosti (neboť nepředpokládám, že by tak Váš známý učinil úmyslně).
Došlo-li by v důsledku nedbalosti Vašeho známého k úmrtí dítěte, mohlo by být jeho jednání kvalifikováno jako trestný čin usmrcení z nedbalosti (§ 143 trestního zákoníku), za který pachateli hrozí trest odnětí svobody až na tři léta nebo zákaz činnosti (pokud by soud shledal, že Váš známý porušil některou z povinností, které vyplývají z jeho povolání, mohl by mu být uložen trest odnětí svobody až na 8 let).
V případě nedbalostního způsobení újmy na zdraví dítěte by mohl být Váš známý shledán vinným spácháním trestného činu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 147 trestního zákoníku) nebo ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 148 trestního zákoníku), za které hrozí trest odnětí svobody až na 4 léta (v prvním případě) či až na 1 rok (ve druhém případě) nebo trest zákazu činnosti.
Pokud by Váš známý způsobil z nedbalosti újmu na zdraví dítěte a zároveň při tom neporušil žádnou ze svých pracovních povinností, mohl by být shledán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití dle § 49/1 písm. b) zákona o přestupcích, za který mu může být uložena pokuta do 20.000,- Kč.
Bude-li Váš známý shledán vinným ze spáchání trestného činu či přestupku, nebude v případném trestním či přestupkovém řízení jeho zaměstnavatel nijak figurovat (tzn. že se bude jednat o výlučnou odpovědnost Vašeho známého).

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za výpověď pro ztrátu důvěry v době komunismu - promlčení nároku, promlčení odškodnění

Jako 17letá po maturitě na ekonomické škole jsem byla propuštěna z práce z důvodu "ztráty důvěry" (neuvedla jsem v životopise, že rodiče vstoupili do JZD s 24 ha pole) a byla jsem donucena pracovat v zemědělství. Tři měsíce jsem byla bez práce a pak jsem 5 let pracovala v JZD v kanceláři za 1/4 plat (porovnání s mými spolužáky). Je možné ještě dnes požadovat nějaké odškodnění?
Děkuji, Helena

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě není možné o odškodnění žádat, neboť právo na finanční náhradu Vám nyní ani v minulosti nevzniklo.
Je nezbytné si uvědomit, že právní předpisy, kterými jsou napravovány majetkové a nemajetkové křivdy způsobené komunistickým režimem, se vztahují zejména na osoby, kterým byl znárodněn (či jinak zabaven) nemovitý a movitý majetek, osoby, které byly protiprávně umístěny do vazby či odsouzeny k trestu odnětí svobody (např. političtí vězni), osoby, které byly umístěny do táborů nucených prací, osoby, které byly nuceny sloužit v pomocných technických praporech československé armády, persekvované kněze a řeholníky apod. Těmto osobám byl navrácen jejich nemovitý a movitý majetek (bylo-li to možné), popř. jim byla za tento majetek poskytnuta náhrada, nebo jim byla vyplacena jednorázová finanční náhrada či jim je vyplácen příplatek k důchodu.
Právní předpisy napravující majetkové a nemajetkové křivdy způsobené komunistickým režimem se však nevztahují na „běžné křivdy“ v zaměstnání, které pocítila velká část občanů tehdejšího Československa.

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Publikování obrázků z veřejných archivů do knihy, časopisu a autorské právo
- Autorské právo - publikování obrázků z veřejných archivů do knihy, časopisu a autorské právo

Ráda bych věděla, jak je to s přidáváním obrazových příloh do knih. Mnoho institucí (národní muzea, archivy, a další) mají již přístupné webové stránky, kde si lze zkopírovat obrázky a fotografie různých umělců, fotografie osobností a podobně. Mohu takové obrázky použít jako ilustrace ve své knize o jedné osobnosti 19. století, pokud ocituji jejich zdroj, nebo je nutné se ptát přímo té instituce a zakupovat práva? Připadá mi totiž, že v takovém případě by vůbec nemohly vznikat velké obrazové encyklopedie, protože jejich tvůrci by se zkrátka nedoplatili. Proč u mnoha knih najdeme v překladu jiné fotogrfie, než v originále? Jak lze získat vhodná vyobrazení do knihy bezplatně? Děkuji, Anna

ODPOVĚĎ:
V zásadě platí, že představuje-li konkrétní fotografie autorské dílo ve smyslu § 2 autorského zákona (což lze říci o naprosté většině fotografií), je k jejímu užití (např. ve formě jejího publikování v knize) skutečně zapotřebí souhlas autora takové fotografie.
K tomuto tématu více zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/co-je-moje-rozhodne-neni-tvoje-97781.html
Jelikož fotografie hodláte použít jako ilustrace v připravované knize, kterou (jak předpokládám) máte v úmyslu následně vydat a uvést do prodeje, nebude možné na Váš případ aplikovat ustanovení autorského zákona o volném užití autorských děl, jelikož fotografie nebudete užívat pro vlastní osobní potřebu, nýbrž za účelem dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.
Dle § 31/1 písm. a) autorského zákona platí, že do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle, jedná se o jednu z tzv. bezúplatných zákonných licencí. S ohledem na skutečnost, že autorský zákon v této souvislosti hovoří toliko o „užití … výňatků ze zveřejněných děl jiných autorů“, se však lze domnívat, že autorský zákon v tomto ohledu cílí pouze na citace literárních děl, resp. děl psaných. Tomu odpovídá i důvodová zpráva k § 31 autorského zákona, v níž zákonodárce mimo jiné uvádí: „… Dovolené citace nemohou být na újmu majetkových práv autora díla, z něhož se cituje … “. Užití cizích fotografií za účelem jejich použití v připravované knize proto nelze pod citaci dle autorského zákona zahrnout.
Shora uvedené lze shrnout tak, že pro oprávněné užití cizích fotografií (jako autorských děl) je skutečně zapotřebí souhlas jejich autorů. Tento souhlas pak může být samozřejmě udělen úplatně i bezúplatně.

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Emailová konverzace s vědcem - jde o autorské dílo a je možné text publikovat?

Uveřejnění psané obousměrné komunikace se zahraničním profesorem z Finska: konverzace probíhala od cca 10/2014 až do 6.2.2015. Podle mně dostupných informací nesmím jeho část konverzace zveřejnit bez jeho doložitelného souhlasu (kvůli autorskému právu, možná i listovnímu tajemství, možná i něčemu dalšímu). Jediné řešení, které by mělo být v pořádku je přepis vlastními slovy se zachováním sémantického významu. Ani překlad z/do jiného jazyka údajně není řešením, protože se jedná o přímo odvozené autorské dílo.
Rád bych zvolil originály textů. Existuje nějaká možnost vyhovující české a evropské legislativě, jak toho dosáhnout? Děkuji, Jeremiáš

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Autorské právo:
Omezení dispozic s těmi částmi korespondence, jejichž pisatelem je jiná osoba, připadá z autorskoprávního hlediska v úvahu pouze v případě, že lze tyto části korespondence označit za autorské dílo.
Dle § 2/1 autorského zákona je předmětem práva autorského dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.
V žádném případě proto neplatí, že jakýkoli dopis lze kvalifikovat jako autorské dílo ve smyslu autorského zákona. Takovým dílem (v tomto případě dílem slovesným, vyjádřeným písmem) je pouze výsledek tvůrčí činnosti autora. Dle charakteru Vámi zmiňované korespondence proto můžete odhadnout, zda se v tomto případě jedná o autorské dílo či nikoli.

2/ Trestní právo:
Dle § 182/1 a 2 trestního zákoníku se trestného činu porušení tajemství dopravovaných zpráv dopustí ten:
a/ kdo úmyslně poruší tajemství:
- uzavřeného listu nebo jiné písemnosti při poskytování poštovní služby nebo přepravované jinou dopravní službou nebo dopravním zařízením,
- datové, textové, hlasové, zvukové či obrazové zprávy posílané prostřednictvím sítě elektronických komunikací a přiřaditelné k identifikovanému účastníku nebo uživateli, který zprávu přijímá, nebo
- neveřejného přenosu počítačových dat do počítačového systému, z něj nebo v jeho rámci, včetně elektromagnetického vyzařování z počítačového systému, přenášejícího taková počítačová data;
b/ kdo v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch:
- prozradí tajemství, o němž se dozvěděl z písemnosti, telegramu, telefonního hovoru nebo přenosu prostřednictvím sítě elektronických komunikací, který nebyl určen jemu, nebo
- takového tajemství využije.
Dle § 183/1 trestního zákoníku se pak trestného činu porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí dopustí ten, kdo neoprávněně poruší tajemství listiny nebo jiné písemnosti, fotografie, filmu nebo jiného záznamu, počítačových dat anebo jiného dokumentu uchovávaného v soukromí jiného tím, že je zveřejní, zpřístupní třetí osobě nebo je jiným způsobem použije.
S ohledem na shora uvedené lze uzavřít, že případné uveřejnění části korespondence (jejímž adresátem jste byl), nenaplňuje znaky skutkové podstaty žádného z výše uvedených trestných činů.

3/ Občanské právo:
Dle § 81/2 občanského zákoníku platí, že ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy, přičemž člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek (§ 82/1 občanského zákoníku).
Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy (§ 86 občanského zákoníku).
Na tomto místě lze stručně citovat z komentářové literatury k občanskému zákoníku (dostupné v systému právních informací ASPI) :
"… Právo na soukromí člověka bývá definováno jako jeho právo rozhodnout podle vlastního uvážení, zda, v jakém rozsahu a jakým způsobem mají být skutečnosti jeho osobního soukromí zpřístupněny jiným, a zároveň se bránit proti neoprávněným zásahům do této sféry ze strany jiných osob. Jeho cílem je zajistit člověku nerušenost soukromé sféry, v níž může všestranně rozvíjet svoji osobnost. Jde o jedno ze základních osobnostních práv, protože dotčení některých dalších dílčích osobnostních práv je mnohdy současně i zásahem do práva na osobní soukromí … “
Neboť korespondenci, adresovanou pouze Vám, lze považovat za soukromou písemnost osobní povahy, bude k jejímu právně nezávadnému zveřejnění zapotřebí souhlas jejího pisatele. Dle § 87 občanského zákoníku platí, že kdo svolil k použití písemnosti osobní povahy, může svolení odvolat, třebaže je udělil na určitou dobu. Bylo-li svolení udělené na určitou dobu odvoláno, aniž to odůvodňuje podstatná změna okolností nebo jiný rozumný důvod, nahradí odvolávající škodu z toho vzniklou osobě, které svolení udělil.
Druhým právně představitelným způsobem je přeformulování korespondence, jak v dotazu zmiňujete.

OBČAN-KUPNÍ SMLOUVY
- Vedení kanalizace na kupovaném pozemku - je to právní vada nemovitosti?
- Lze označit za právní vadu nebo věcné břemeno vedení kanalizace na pozemku?
- Je služebnost vedení kanalizace právní vada pozemku při koupi?
- Je věcné břemeno vedení kanalizace právní vada pozemku při koupi?

2014 jsme s manželkou zakoupili pozemek určený k zastavění u něhož v katastru nemovitostí není zapsané jakékoliv omezení. Prodávající v kupní smlouvě prohásila, že na pozemku neváznou věcná břemena, právní vady apod. V listopadu 2014 při jednání na obecním úřadě vyšlo najevo, že přes pozemek vede kanalizace do sousedního statku a obec umožnila se do ní připojit i sousednímu RD na základě souhlasu prodávající. Dále vyšlo najevo, že kanalizace je zakreslena v pasportu obce, ale není nijak udržována či opravována od její výstavby před 40 lety. K nápravě situace se nikdo nehlásí, prodávající nekomunikuje vůbec a obec tvrdí, že se jí to netýká. Chci se tedy zeptat 1. kdo je vlastníkem kanalizace (zda obec nebo vlastník pozemku), 2. vůči komu uplatňovat náhradu škody (pozemek byl zakoupen za cenu stavebního pozemku) a 3. zda je správná úvaha požadovat po prodávající slevu z kupní ceny s ohledem
na právní vady, o kterých věděla a po obci přeložení kanalizace na její náklady do míst, kde bude pozemek zatěžovat minimálně vč. započetí její údržby. Děkuji, Miroslav

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Vlastnické právo ke kanalizaci:
Dle § 509 občanského zákoníku platí, že inženýrské sítě, zejména vodovody, kanalizace nebo energetické či jiné vedení, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí inženýrských sítí jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.
S převodem vlastnického práva k pozemku není automaticky převáděno i vlastnické právo ke kanalizaci, neboť tato není jeho součástí (nýbrž se jedná o samostatnou věc v právním smyslu). Vlastníkem kanalizace bývá zpravidla obec či obchodní společnost (předmětem jejíhož podnikání je provoz kanalizace). Kdo je vlastníkem kanalizace ve Vašem případě zjistíte dotazem na obecním úřadě, popř. obecním úřadě obce s rozšířenou působností.
Vede-li Vaším pozemkem částečně i kanalizační přípojka (spojující kanalizaci se stavbami Vašich sousedů), upozorňuji na § 3/3 a 6 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož platí, že:
- vlastníkem kanalizační přípojky (popř. jejích částí) zřízené před 1. 1. 2002 je vlastník pozemku nebo stavby připojené na kanalizaci, neprokáže-li se opak;
- kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel (není-li dohodnuto jinak) ; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.
Vlastníky kanalizačních přípojek, které zasahují do Vašeho pozemku, tak jsou s vysokou pravděpodobností Vaši sousedé.

2/ Uplatnění práva na náhradu škody:
Sama existence kanalizace v pozemku nezapříčiňuje na Vaší straně vznik škody (tzn. majetkové újmy vyjádřitelné v penězích), neboť k zásahu do Vaší majetkové sféry de facto nedošlo. Vaše oprávnění však vyplývá z porušení kupní smlouvy prodávající (jak zmiňuji níže).

3/ Práva z porušení kupní smlouvy a přeložka kanalizace:
Dle § 1920/1 občanského zákoníku má předmět plnění (zde pozemek) právní vadu, pokud k němu uplatňuje právo třetí osoba, ledaže o takovém omezení nabyvatel (Vy) věděl nebo musel vědět. V takovém případě to nabyvatel oznámí bez zbytečného odkladu zciziteli. S ohledem na skutečnost, že existence kanalizace nepochybně omezuje vlastníka pozemku, v němž je uložena, resp. že vlastník kanalizace může uplatňovat určitá práva (např. právo na vstup na pozemek za účelem údržby či oprav kanalizace) vůči vlastníkovi pozemku, lze uzavřít, že ve Vašem případě se o právní vadu zakoupeného pozemku jedná.

V obecnější rovině pak dle § 1916/1 písm. b) a c) občanského zákoníku platí, že dlužník (zde prodávající) plní vadně, např. pokud:
- neupozorní na vady, které předmět plnění má, ač se při takovém předmětu obvykle nevyskytují,
- ujistí věřitele (Vás) v rozporu se skutečností, že předmět plnění nemá žádné vady, anebo že se věc hodí k určitému užívání.

Vady koupené věci se obecně dělí na a/ vady, které představují podstatné porušení smlouvy a b/ vady, které představují pouze nepodstatné porušení smlouvy.

Dle § 2002/1 občanského zákoníku je podstatné takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu (zde prodávající) již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana (zde Vy) smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. V ostatních případech se má za to, že porušení povinnosti je nepodstatné.

Představuje-li právní vada pozemku podstatné porušení smlouvy, máte dle § 2106/1 občanského zákoníku právo:
a/ na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci (v případě koupě pozemku nepřichází příliš v úvahu),
b/ na odstranění vady opravou věci,
c/ na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d/ odstoupit od smlouvy.

Představuje-li naopak existence kanalizace nepodstatné porušení kupní smlouvy, máte dle § 2107/1 občanského zákoníku právo na:
a/ odstranění vady, nebo
b/ přiměřenou slevu z kupní ceny.

Kupující je povinen sdělit prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.

V současné chvíli se proto můžete obrátit na prodávající s písemným oznámením zjištěných právních vad koupeného pozemku (pokud jste tak již neučinil), přičemž prodávající zároveň sdělte, že a/ tuto vadu považujete za podstatné či nepodstatné (dle Vašeho vyhodnocení) porušení kupní smlouvy a b/ jaké právo jste z tohoto důvodu zvolil (přičemž pro zjednání nápravy určete prodávající přiměřenou lhůtu). Jeden podepsaný stejnopis oznámení si ponechte, druhý zašlete prodávající doporučeně s dodejkou. Pro přípravu tohoto oznámení (popř. pro další právní kroky v této věci) můžete využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

Co se týče přeložky kanalizace, resp. nesení nákladů s tím spojených, je nezbytné ověřit, na základě jakého právního titulu byla kanalizace do pozemku uložena (tzn. zda se tak stalo se souhlasem tehdejšího vlastníka tohoto pozemku, zda byla uzavřena smlouva o věcném břemeni, která např. není dosud vložena do katastru nemovitostí apod.).
Dle § 24/2 zákona o vodovodech a kanalizacích je možné provést přeložku jen s písemným souhlasem vlastníka kanalizace. Žádost o souhlas musí obsahovat stanovisko provozovatele (pokud existuje odlišnost mezi osobou vlastníka a provozovatele kanalizace). Současné zahájení řízení u stavebního úřadu je samozřejmostí.
Především je pak podstatné, že přeložku kanalizace zajišťuje na vlastní náklad osoba, která potřebu přeložky vyvolala (§ 24/3 zákona o vodovodech a kanalizacích).
Stavebník přeložky je povinen předat vlastníkovi kanalizace dokončenou stavbu neprodleně poté, co nastaly právní účinky kolaudačního souhlasu, a to včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.
Je-li tedy kanalizace ve Vašem pozemku umístěna v souladu s platnou právní úpravou, je provedení její přeložky možné pouze na Vaše náklady, nedohodnete-li se s vlastníkem kanalizace jinak (o čemž však lze mít pochybnosti).
Nejsou-li naopak kanalizace a kanalizační přípojky ve Vašem pozemku vedeny na základě některého právního titulu, je situace řešitelná uzavřením smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě (dříve věcné břemeno) dle § 1267 a § 1268 občanského zákoníku. Není rovněž vyloučeno zahájení soudního řízení o odstranění neoprávněné stavby.

OBČAN-BYDLENÍ
- Bytové družstvo vede účetnictví domu kde jsou byty v osobním vlastnictví - právo majitele bytu nahlédnout do účetnictví domu, družstva?

2006 jsem koupil byt v osobním vlastnictví v domě, ve kterém už byly družstevní byty zprivatizovány do ososbního vlastnictví. SVJ není založeno, administrativu domu a účetnictví vede původní bytové družstvo. Dva vlastníci nejsme členy BD, jinak všichni vlastníci bytů v domě členy jsou. Bytové družstvo je ale na jiné adrese s činností "pronájmy a správa domů" a spravuje více domů. V našem domě vlastní BD jen nebytový prostor. Angažoval jsem se v založení SVJ, ale nikdo v domě to moc nechce. Rád bych se zeptal, zda jako nečlen BD mám právo kontroly jeho činností souvisejících s naším domem (účetnictví apod; platím mu zálohy za služby), a zda jsem spoluzodpovědný za případné sankce, vzniklé z nezaložení SVJ, nebo z nečinností BD, např. neprovedení opravy (nebezpečí zranění), zamítnutí vyhotovení energetického štítku (prý není potřeba, některé byty ale vlastníci pronajímají). Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Pakliže bytové družstvo spravuje i Váš majetek, k čemuž podle Vašeho vyjádření dochází, pak máte jistě právo na to, aby Vám bytové družstvo poskytlo vyúčtování týkající se Vašeho vlastnictví. Vyzvěte proto družstvo, aby tak činilo a pokud tak nebude chtíti činit, trvejte na odůvodnění. V případě odpovědnosti za škodu mohu určitě doporučit, abyste měl písemné doklady o tom. že jste na možnou škodu upozorňoval, příp. že jste vyzýval k nápravě. Toto je nejlepší způsob, jak se příp. problémům vyhnout.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Přechodné bydliště - kde získat doklad o pobytu kvůli studentské slevě v dopravě
- Doklad o přechodném bydlišti kvůli slevě na dopravu - kde doklad získat?

Od 6/2015 bydlím s přítelem, ale trvalý pobyt mám stále v bydlišti matky a zatím ho nehodlám měnit. Od 10/2015 nastupuji na VŠ a ráda bych využila slev v dopravě – studentská průkazka. Na průkazce se vždy vypisuje, odkud a kam student dojíždí. Při kontrole na přepážce se musí k průkazce ukazovat i OP, kde se kontroluje shodnost adres. Zde nastává problém, tudíž by mi průkazka nebyla vyhotovena. Mohu na místním OÚ požádat o nějaký doklad? Popř. jak tento problém vyřešit? Děkuji, Eleonora

ODPOVĚĎ:
Dříve existoval kromě trvalého pobytu i pobyt přechodný a to místní úřad jako adresu potvrzoval. Přechodný pobyt je dávno ale zrušen a existuje již jen adresa trvalého pobytu, jako administrativní údaj, který s adresou skutečného bydlení mnohdy nijak nesouvisí. Adresa skutečného pobytu se obvykle označuje jako korespondenční adresa či skutečný pobyt. Domnívám se, že většina úřadů či organizací již dávno směřuje svou pozornost na skutečný pobyt a že stačí jen zjistit, jak dopravní podnik požaduje tuto skutečnost doložit.

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Trvalé následky po úrazu - promlčení nároků u pojišťovny
- Do kolika let musí být pojišťovna informována o trvalých následcích po úrazu aby nedošlo k promlečení nároku?
- Promlčení nároku u pojišťovny - trvalé následky po úrazu
- Trvalé následky po úrazu - promlčení nároku na vyplacení pojistky u pojišťovny

11/2009 2009 měla dcera úraz hlavy po pádu z gauče. Platili jsme řádně pojištění u České pojišťovny. Pojišťovna nám proplatila pobyt v nemocnici + dobu léčení (dle tabulek), což bylo asi 90 dní, jinak léčení trvalo přes půl roku.
Během roku 2012 se dceři objevily určité potíže, a po návštěvě neurologa jí bylo zjištěno epileptické ložisko. V té době nebylo však možné určit, zda se jedná o následek úrazu nebo ne. Na vyšetření jsme docházeli v pravidelných intervalech a v prosinci 2014 nám lékař oznámil, že se skutečně jedná o trvalý následek úrazu z r. 2009 a že nám vypíše zprávu pro pojišťovnu, kde můžeme zažádat o proplacení za trvalé následky po úrazu. Učinili jsme tak, ale opakovaně i po odvolání nám bylo sděleno, že je to již promlčeno, a měli jsme se ozvat do lhůty 5 let po úrazu. To však nebylo možné, neboť to, že se jedná o trvalé následky bylo možno vypozorovat až podle toho jak se vyvíjel lékařský nález a i lékař nám potvrdil, že dříve se to nedalo 100% určit a že trvalé následky se můžou objevit třeba až za 10 let po úrazu, a pojišťovna nemá nárok zamítnout. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
S tvrzením lékaře Vaší dcery se lze jednoznačně ztotožnit. Jelikož trvalé následky na zdraví Vaší dcery jsou ve vztahu příčinné souvislosti s jí utrpěným úrazem (který je pojistnou událostí dle uzavřené pojistné smlouvy), je pojišťovna povinna poskytnout Vám sjednané pojistné plnění (resp. nahradit náklady léčení Vaší dcery).
Co se týče pojišťovnou namítané pětileté promlčecí lhůty, kterou jste měli zmeškat, platí, že minulá (zákon o pojistné smlouvě) ani současná (občanský zákoník) právní úprava tuto lhůtu v souvislosti s úrazovým pojištěním nezná. Nelze samozřejmě vyloučit, že pětiletá promlčecí lhůta pro uplatnění nároků z úrazového pojištění je zakotvena ve Vámi uzavřené pojistné smlouvě, pro ověření této skutečnosti Vám doporučuji prostudovat pojistnou smlouvu a dokumenty k ní se vážící (zejména všeobecné, doplňkové či jiné pojistné podmínky).
Dospějete-li po prostudování pojistné smlouvy k závěru, že pětiletá promlčecí lhůta nemá oporu ve Vámi uzavřené pojistné smlouvě, lze Vám doporučit obrátit se na pojišťovnu s písemnou předžalobní výzvou (ve smyslu § 142a Občanského soudního řádu), v níž upozorníte pojišťovnu na protiprávnost jejího počínání a budete se domáhat poskytnutí pojistného plnění (a to v přiměřené lhůtě, kterou pojišťovně zároveň stanovíte). Pro případ přetrvávající neochoty pojišťovny k vyplacení pojistného plnění jí můžete upozornit na svou připravenost řešit věc soudní cestou. Jeden stejnopis výzvy si ponechte, druhý zašlete pojišťovně prokazatelným způsobem (tzn. doporučeně s dodejkou).
Nebude-li pojišťovna ani nadále ochotna Vám poskytnout pojistné plnění, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto kroku (popř. i pro přípravu předžalobní výzvy) Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na rozvedenou manželku - žádá se při rozvodu nebo při vyrovnání majetku SJM?
- Alimenty na rozvedenou manželku - žádá se při rozvodu nebo při vyrovnání majetku SJM?
- Výživné na rozvedenou manželku při vysokém platu, mzdě manžela
- Výživné na rozvedenou manželku při vysokých příjmech manžela

Jsem v rozvodovém řízení, zatím rozdělena pouze péče o dítě. Mám nárok také na výživné pro sebe, když manžel má cca 4xvyšší plat než já? A žádá se o něj ve fázi rozvodu, nebo až při vyrovnání majetku?
Děkuji, Laura

ODPOVĚĎ:
Vy máte hlavně nyní nárok na výživné. Manželé mají dle občanského zákoníku nárok na zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Stále jste manželé a jestliže manžel vydělává několikanásobně víc, stále má k Vám tuto povinnost. Pokud neplní dobrovolně, můžete podat žalobu na neplnění vyživovací povinnosti pro dobu do rozvodu.
Po rozvodu je výživné možné jen za splnění určitých podmínek. Není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů.
Při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud zřetel, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda
a) si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka,
b) si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem,
c) se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost,
d) se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo
e) je dán jiný obdobně závažný důvod.
Toto výživné by mohlo být součástí rozvodového řízení. Řízení o vypořádání společného jmění manželů oproti tomu s rozvodem samotným ani s případnou vyživovací povinností mezi bývalými manželi nijak nesouvisí. Pro vypořádání společného jmění je třeba podat jinou žalobu a to až po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu.
Související právní předpis:
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

FINANCE-DANĚ
- Daň ze stavebního pozemku 2016 - kolik Kč se odvádí?

Za peníze z prodeje domu, který vlastním 20let, chci koupit zasíťovaný (elekřina, voda, plyn v plotě, kanalizace na pozemku) stavební pozemek (bez stromů) a na něm nechat postavit dům pro moje bydlení.
1) Jaké daně při koupi pozemku budu platit, pokud to vše stihnu realizovat ještě v r. 2015?
2) Jaké daně budou při koupi stavebního pozemku v 2016 (prý má být nová daň ze stavebního pozemku od roku 2016)?
3) Pokud peníze z prodeje použiji zase na bydlení, nedochází ke dvojímu zdanění?
4) Co mám udělat, aby daně byli co nejmenší, jde např. odečíst provizi real. kanceláře, odhadce nebo volit směnnou hodnotu, apod. ? Děkuji

ODPOVĚĎ:
1) prodej pozemku v roce 2015, kdy prodávající je plátce DPH a na pozemku je zřízena inženýrská síť ve vlastnictví prodávajícího bude podléhat DPH v základní sazbě. Cena pozemku bude tedy včetně 21% DOH.
Osvobození (prodej bez DPH) je možné uplatnit pouze pokud inženýrská síť byla na pozemku zbudována více než před pěti lety.
2) pravidla pro zatížení prodeje zasíťovaného pozemku v roce 2016 jsou shodná s rokem 2015. Rozdíl je při prodeji pozemku nezasíťovaného.
3) nejde o dvojí zdanění, k původu peněz se nepřihlíží
4) nemůžete dělat nic, DPH odvádí prodejce

OBČAN-DLUHY
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMlOUVY
- Neproplacená faktura za smlouvu o dílo z důvodu neodstranění vad a firma v insolvenci - vymáhání dluhu insolvenčním správcem
- Vymáhání dluhu insolvenčním správcem - firma neodvedla dílo řádně

2012 nám stavební firma dle smlouvy o dílo prováděla rekonstrukci domu.
Stavební společnost nám dle smlouvy fakturovala prováděné práce průběžně dle stavu dokončování prací. Poslední vystavenou fakturu jsme reklamovali z důvodu vad a nedodělku. Vady a nedodělky nebyly opraveny z toho důvodu, že společnost skončila v insolvenčním řízení a byl nařízen konkurz. Insolvenční správce na náš požadavek provést opravy nereagoval a opravy neprovedl. Jelikož společnost vystavila fakturu na provedené práce eviduje insolvenční správce tuto fakturu jako nezaplacenou pohledávku a žádá její zaplacení. Můj dotaz se týká promlčecí doby u této pohledávky. Je nějaký speciální režim u promlčení v insolvenčním řízení? Nebo se tento náš závazek promlčí v normální 3 leté lhůtě. Pokud by platila standardní 3 letá promlčecí lhůta byl by náš závazek z této fakturace již promlčen. Avšak trochu se obávám, že by v rámci insolvenčního řízení mohla existovat nějaká ochranná doba nebo by se počítání doby promlčení v rámci insolvenčního řízení pozastavilo. Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Promlčecí doba se přeruší jestliže věřitel v promlčecí době uplatní právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje. Zahájení insolvenčního řízení nemá vliv na běh promlčecí doby.
Pokud by společnost dlužila Vám, považovalo by se za uplatnění práva podání přihlášky.
Jelikož společnosti dle insolvenčního správce dlužíte Vy, přeruší se běh promlčecí doby až tehdy, kdy tuto pohledávku uplatní insolvenční správce u soudu jménem dlužníka.
Pokud byla příslušná faktura splatná v roce 2012, bude již nyní tato pohledávka zřejmě promlčena. Tuto skutečnost musíte namítnout v případném soudním sporu. Pokud je skutečně promlčena a tuto skutečnost u soudu namítnete, soud insovlenčnímu správci pohledávku nepřizná.
Jelikož jste neuvedl bližší informace, musím Vás pouze upozornit na skutečnost, že pokud byla smlouva uzavřena podle obchodního zákoníku (nikoliv občanského), je promlčecí lhůta 4 letá. Tuto skutečnost nemohu bez uvedené informace posoudit.

OBCHOD-REKLAMACE
- Jak má prodávající prokazatelně informovat kupujícího o vyřízení reklamace
- Jak může kupující dokázat nevyřízenou reklamaci prodávajícím když prodávající tvrdí že poslal SMS o vyřízení reklamace?
- Jak může prodávající dokázat informování kupujícího o vyřízení reklamaci?

Zboží bylo v záruční lhůtě, kdy došlo k reklamaci 07/2015. Během 30 dnů jsem nebyl informován o vyřízení reklamace, sám jsem se o stavu reklamace nezajímal, bral jsem na vědomí 30 denní lhůtu pro vyřízení a poté jsem považoval reklamaci za nevyřízenou. Obchodníkovi zaslán doporučený dopis s tím, že odstupuji od kupní smlouvy a žádám vyplacení hodnoty zboží z důvodu překročení lhůty k vyřízení reklamace. Až v den doručení mě kontaktoval, uvedl, že SMS zpráva byla zaslána 14.8. Mě SMS nepřišla, operátor také nemá možnost toto ověřit. Řídil jsem se instrukcemi dTestu, který na svých stránkách tvrdí, že prodejce je povinen mne kontaktovat o stavu reklamace a následně i u ČOI, kde mi bylo sděleno, že já jsem povinen se o reklamované zboží zajímat a prodejce mě nemusí kontaktovat ohledně vyřízení, jsou rozdíly mezi zákony a judikáty. Na internetu se názory liší. Proto se ptám:
1. Je mou povinností se zajímat o stavu reklamace během 30 dennílhůty a kontaktovat prodejce, zda zboží již dorazilo na prodejnu?
2. Mám právo odstoupit od kupní sml. ?
3. Jak dále postupovat?
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Ne. Součástí povinnosti prodávajícího vyřídit reklamaci v zákonné lhůtě podle § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je i povinnost podnikatele vyrozumět spotřebitele o způsobu vyřízení reklamace. Tento názor zastává též Nejvyšší soud ČR a také Ústavní soud.
Pokud Vás prodávající ve lhůtě 30 dnů neinformoval o způsobu vyřízení reklamace, pak máte právo od smlouvy odstoupit.
Domnívám se, že jste odstoupil od smlouvy již dnem, kdy byl prodávajícímu doručen doporučený dopis. Vyzvěte prodávajícího k vrácení peněz. Pokud Vám nevyhoví, musíte se obrátit na soud. Za tím účelem Vám doporučuji kontaktovat advokáta, který přezkoumá všechny podmínky a pomůže Vám sepsat žalobu. Náklady na advokáta Vám prodávající nahradí, pokud budete ve sporu úspěšný. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Manželé mají každý vlastní družstevní byt - jak zajistit dědění potomků každého z manželů?

Jsme manžele a z dřívějších manželství máma každý 2 dospělé děti. Oba vlastníme družstevní byt. V manželově bytě nyní bydlíme. Nevíme jak správně ošetřit naši dohodu, aby tyto 2 byty nešly po naší smrti do dědictví. Chceme aby každý z bytů dostal potomek vlastního rodiče. Veškerý ostatní majetek by přešel do klasického dědického řízení. Jde nám pouze o vyřešení problému s těmito 2 byty. Převést byty na své potomky ještě za našeho života nechceme. Předem děkuji za odpověď a radu jak postupovat. Děkuji, Jindřiška

ODPOVĚĎ:
Doporučuji sepsat závěť, ve které můžete pořídit o celém svém majetku, nebo jen ohledně družstevního podílu, se kterým je spojen nájem družstevního bytu. V závěti tak můžete určit, že tato členská práva a povinnosti přejdou na konkrétní osobu.
Za tímto účelem doporučuji kontaktovat notáře, který Vám pomůže závěť napsat. Tím se vyhnete případným sporům o platnost závěti, kdyby nebyly splněny všechny zákonné náležitosti.

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Zánik věcného břemene zbouráním nemovitosti - vznikne břemeno znovu při postavení nového domu?
- Zánik služebnosti zbouráním nemovitosti - vznikne služebnost znovu při postavení nového domu?

Vlastním domek, který je zatížen věcným břemenem užíváním jednotky 2+1 a zahrady. Dům je neobyvatelného charakteru, osoba
vysokého důchodového věku v něm nebydlí několik let. Zanikne věcné břemeno zbouráním domu bez povolení a (ne) vznikne znovu
při postavení nového? Pokud pominu pokutu od stavebního úřadu za zbourání domu bez povolení, jak by mohl budoucí možný soud rozhodnout
a jaké sankce by mohly hrozit, pokud by se osoba vlastnící věcné břemeno obrátila na soud? Předpokládám, že věcné břemeno užívání
zahrady by osobě zůstalo, nemohla by pak zasahovat do stavebního řízení na novou stavbu?
Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že věcné břemeno Vámi uváděná osoba nabyla již před rokem 2014 a tudíž se bude její postavení řídit ustanovením staré právní úpravy. Tehdy platilo, že věcné břemeno zanikne, nastanou-li takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti; přechodnou nemožností výkonu práva věcné břemeno nezaniká. Zničením stavby věcné břemeno zaniká, je však otázkou, zdali faktickou neobyvatelností domu k zániku věcného břemene již nedošlo. Nový dům je novou věci, odlišnou od věcí předchozí, původní nároky z věcného břemene zde použít nelze.

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Skrytá vada chaty, chalupy - dřevokazná houba - nárok na slevu z kupní ceny

Prodej 45 let staré chaty. Zájemce si dvakrát chatu prohlédl. Dali jsme mu veškerou možnost si vše důkladně prohlédnout což využil. Vylezl i na půdu podívat se na krovy, které jsou v pořádku a ničím nezasažené. Že jsme mu umožnili prohlídku nám může dosvědčit i paní z RK která chatu prodávala.
Včera nám nový majitel volal, že po odstranění desek, kterýma je celá chata obita, odhalil trámy, prý nosné a zjistil, že trámy jsou napadené nějakou houbou, že je musí vyměnit a nyní po nás požaduje kompenzaci. Tvrdí, že jsme ho na stav měli upozornit. Pána jsme nemohli na stav trámů upozornit, když jsme nevěděli jaký stav trámů je, když byly obity deskami. Je přeci logické, když si kupuji celodřevěnou chatu, 45 roků starou, že vady bude určitě mít. Od stavu chaty se i odvíjela samozřejmě i prodejní cena. Jsme soudní lidé. Pán cenu respektoval a chatu ve stavu v jakém byla koupil.
Můj dotaz je tento. Má nový majitel chatky, který věděl, že si kupuje chatu 45 roků starou, měl možnost si důkladně vše prohlédnout a prohlédl a dvakrát, má tento nový majitel chaty nárok na nějakou kompenzaci? Děkuji moc za zodpovězený dotaz. S pozdravem Tomín

ODPOVĚĎ:
Nevím, jak ten prodej byl formulován ve smlouvě. Předpokládám však, že tam bylo uvedeno, že se kupující se stavem předmětu koupě seznámil, což lze pak následně prokázat i faktických provedením několika prohlídek. Ideální by bylo, kdyby tam bylo formulováno, že kupující předmět koupě přebírá ve stavu jak stojí a leží. Pak je taktéž otázkou, zda je vůbec ve smlouvě nějak konkretizovana odpovědnost za vady. Pokud taková odpovědnost upravena není, pak lze těžko požadovat nějakou kompenzaci ze zákona, neboť platí:

Dlužník plní vadně, zejména
a) poskytne-li předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti,
b) neupozorní-li na vady, které předmět plnění má, ač se při takovém předmětu obvykle nevyskytují,
c) ujistí-li věřitele v rozporu se skutečností, že předmět plnění nemá žádné vady, anebo že se věc hodí k určitému užívání, nebo
d) zcizí-li cizí věc neoprávněně jako svoji.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
OBČAN-BYDLENÍ
- Prasklá hadička a vytopení spodního bytu - hradí škodu nájemce nebo pronajímatel
OBČAN-BYDLENÍ
- Vypovězení automaticky prodloužené nájemní smlouvy

31.8.2015 nám praskla hadička na WC, což způsobilo značné škody sousedům pod námi a škody v námi pronajatém bytě. Pojištění nemáme. Majitelka bytu byt pojištěn také nemá. Nájemní smlouva je již rok expirovaná. Majitelka si po našem oznámení vypla telefon a již déle než týden nekomunikuje, je k nezastižení.
Sousedé jsou také v pronajatém a pojištěném bytě. Majitel vše řeší přes svoji pojistku. Máme obavy, aby po nás následně pojišťovna, nebo následně majitelka našeho bytu nevymáhala peníze.
Nepociťujeme jakoukoliv vinu. Dále nás trápí nekomunikace majitelky bytu. Z bytu se chceme brzy odstěhovat.
Kdo škody zaplatí a zda došlo k automatickému prodloužení nájemní smlouvy na byt + jak smlouvu případně vypovědět.
Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Podle zákona platí, že pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. Znamená to tedy, že Vaše nájemní smlouva je dále platná. Zákon dále hovoří o tom, že nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. Je mi líto, ale obávám se, že "servis" kolem toalety k takovým drobným opravám patří. Avšak k určení odpovědnosti za škodu by bylo třeba určit, zda-li ke škodě došlo v důsledku opomenutí nějaké povinnosti či úmyslně. Tedy pakliže jste nevyměnili hadičku, ač jste věděli, že netěsní nebo, že jste škodu učinili úmyslně. Pojišťovna poškozených sousedů patrně bude zkoumat, zda k nehodě došlo zaviněním nějaké osoby a pokud toto nevyšetří, škodu uhradí bez následného vymáhání regresu. Konkrétní podmínky výpovědi nájemní smlouvy najdete právě ve své nájemní smlouvě. Pokud toto smlouva neobsahuje, řiďte se občanských zákoníkem. Výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval. Nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání.

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Škodní událost mezi členy rodiny - proplatí pojišťovna škodu nebo ne?
- Pojistná událost v rodině - proplatí pojišťovna škodu nebo ne?

Chci se zeptat na věc týkající se poškození čelního skla automobilu. Můj syn jel za strýcem do práce a následně jeli oba dva za sebou. Strýc jel první, protože se opravovala cesta tzv. rychlou metodou. kdy na rychle položený tekutý asfalt nasypou cestáři jemný štěrk, došlo k vylétnutí kamínku od strýcova auta na čelní sklo auta mého syna a k prasknutí cca 10 cm. Chceme uplatnit náhradu ze strýcova zákonného pijištění, ale kolega v práci mi řekl, že pojišťovny toto poškození v příbuzenském vztahu neplní. Chci se zeptat, jestli to je nebo není pravda anebo jak postupovat, kdyby to pojišťovna hradit měla, ale nechtěla. Děkuji Kubáň Petr

ODPOVĚĎ:
Záleží na pojistných podmínkách pojištění odpověnosti z provozu vozidla sjednaného škůdcem. Taková situace se reálně může stát, i když samozřejmě pojišťovna při šetření takové události bude jistě obezřetná, resp. jí to může připadat podezřelé. Osobně si myslím, že taková výluka by tam být neměla a pojišťovna by událost měla prošetřit běžným způsobem. Pokud by hradit nechtěla, pak by to měla zdůvodnit, respektive Vás o prošetření škodní události písemně vyrozumět.

OBČAN-BYDLENÍ
- Bytové družstvo vede účetnictví domu kde jsou byty v osobním vlastnictví - právo majitele bytu nahlédnout do účetnictví domu, družstva?

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Přechodné bydliště - kde získat doklad o pobytu kvůli studentské slevě v dopravě
- Doklad o přechodném bydlišti kvůli slevě na dopravu - kde doklad získat?

FINANCE-DANĚ
- Daň ze stavebního pozemku 2016 - kolik Kč se odvádí?

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Manželé mají každý vlastní družstevní byt - jak zajistit dědění potomků každého z manželů?

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Skrytá vada chaty, chalupy - dřevokazná houba - nárok na slevu z kupní ceny

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Škodní událost mezi členy rodiny - proplatí pojišťovna škodu nebo ne?
- Pojistná událost v rodině - proplatí pojišťovna škodu nebo ne?

OBČAN-VLASTNICTVÍ
RŮZNÉ-STAVBY
- Zvýšení úrovně ulice a hrozba stékání vody z ulice do domu, vlhnutí zdí
- Soused postavil betonový plot a stíní slunce - jak se bránit?
- Betonový plot postavený na jiném místě než dovolilo stavební povolení - jak se bránit? (plot stíní)

Měla bych dotaz ohledně zvedání úrovně komunikace v obci. V našem městě probíhaly práce na výstavbě nové kanalizace. Celé město bylo zcela rozkopáno a výkopy provedeny do několikametrové hloubky. Nyní se provádějí asfalty. Bydlím ve vedlejší ulici, kde na asfalt není projekt, jak mi řekl dělníci. Dostali příkazem vybrat původní povrch do 20cm hloubky, na to pak budou navezeny kameny a proveden asfalt. Pokud vše bude provedeno takto, náš dům, který sousedí se silnicí (mezi tím jen uzoučký chodníček pro naše pohodlí), klesne úrovňově o několik desítek cm - záleží na vrstvě kamenů a asfaltu, určitě minimálně o 20cm. Už před několika lety byl povrch v ulici zvýšen, museli jsme zvednout chodník, čímž nám vznikl do domu uvnitř chodby 25 cm schod (jsme pod povrchem silnice, dříve jsme byli o 20cm nad silnicí). Nyní by tento schod stoupl o dalších několik centimetrů, protože zvednutím silnice bychom opět museli zvednout výši chodníku. Máme nové vchodové dveře a zvednutím silnice a následně chodníčku by se tyto dveře utopily a nám se tak znehodnocuje náš majetek, jelikož klesáme s domem níž a níž, klesá výška oken od země, původní podříznutí domu je také nepříliš funkční, protože je už příliš hluboko atd. V domě v chodbě bychom už zřejmě museli přidat schod dovnitř pro vcházení do chodby. Může takto město jednat? Nebo máme právo na to, aby silnice byla vybrána do takové míry, aby byl zachován náš úrovňový stav vůči komunikaci? Jak se máme bránit? Takto bychom se za několik let mohli dostat i metr pod úroveň komunikace! Navíc jsme proti svahu a vše nám poteče dolů.
2012 se vedle přistěhovala nová sousedka. Na její straně je plot náš, byl nový z bezúdržbového pletiva. Ona si chtěla vystavět betonový plot do výšky 2,3 m s čímž jsme samozřejmě nesouhlasili neboť z její strany k nám svítí slunce. Bez našeho vědomí jí stavební úřad stavbu plotu povolil a ona vystavěla obří betonový plot 30cm od našeho plotu. NA úřadě mi řekli, že jí byl plot povolen vystavět 2 m od hranice našeho pozemku. Že ji mohu "udat", budou to projednávat, ale stejně si to dodatečně povolí tak jak to má nyní. Je toto možné? K čemu pak ta povolení a úřady vlastně jsou? Jsme v přírodě. Jedna strana chataři, druhá louka a potok. Nehledě na to, že nám její plot cloní zeď, nejde tam od spoda slunce a uvnitř se na spodní části tvoří v obýváku plíseň. Na zahradě máme tak zcela nepoužitelné 2 metry našeho pozemku po celé délce, protože je tam stín a jelikož plot je půl metru od naší pergoly, máme tak tak téměř celý den (zhruba do 16 h odpoledne) stín. Údajně s tím nic nezmůžeme.
V příloze foto našeho domku ze silnice a druhé foto je foto plotu k druhému dotazu. Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Zvedání povrchu pozemní komunikace:
V tomto ohledu Vám v první řadě doporučuji navštívit místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (který je silničním správním úřadem a zároveň stavebním úřadem) a podrobně se zde informovat na podmínky provádění předmětných stavebních prací (zejména pak na podmínky uvedení pozemní komunikace do původního stavu). Vyjde-li tímto způsobem najevo, že prováděná stavební činnost neodpovídá požadavkům stavebního úřadu, upozorněte stavební úřad na tuto skutečnost a domáhejte se prozatimního zákazu pokračování ve stavební činnosti.
Svou obranu můžete vést zároveň i v občanskoprávní rovině, a to s využitím:
- § 1019/1 občanského zákoníku, dle něhož má vlastník pozemku právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek;
- § 1020 občanského zákoníku, dle něhož platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků;
- § 1004 občanského zákoníku, dle něhož platí, že je-li držitel prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 občanského zákoníku (mimo jiné i stékání vody apod.) a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby; zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl; dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla.

Nebude-li proto obecní úřad obce s rozšířenou působností ochoten stavební činnost na pozemní komunikaci prověřit a případně pozastavit, doporučuji Vám kontaktovat advokáta: www.advokatikomora.cz
a s jeho pomocí učinit některý ze shora nastíněných právních kroků v intencích občanského zákoníku. Pozastavení stavební činnosti (a to až do doby, než o věci rozhodne soud) se pak můžete domáhat i prostřednictvím tzv. předběžného opatření (které na Vaší žádost vydá soud).

2/ Sousedčina zeď:
I zde se Vám nabízí veřejnoprávní a soukromoprávní varianta řešení.
V každém případě Vám lze doporučit informovat stavební úřad o tom, že Vaše sousedka vystavěla svou betonovou zeď v rozporu s podmínkami, které pro tento stavební záměr stanovil stavební úřad. Stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby (§ 129 stavebního zákona), v jehož rámci je skutečně možné, aby Vaše sousedka požádala o dodatečné povolení stavby (tzv. legalizace černé stavby).
Neboť se stanete účastnicí řízení o dodatečné povolení stavby, budete v rámci tohoto řízení oprávněna vznášet své námitky a zejména požadovat radikální snížení betonové zdi, popř. její úplné odstranění (a to z důvodu nadměrného stínění, které Vám nejen znepříjemňuje užívání Vašeho pozemku, nýbrž také snižuje cenu Vašeho pozemku a působí Vám i další škodu). Sama skutečnost, že Vaše sousedka požádá o dodatečné povolení stavby samozřejmě neznamená, že bude její černá stavba opravdu dodatečně povolena; nebudete-li s výsledkem řízení o dodatečném povolení stavby spokojena, bude možné se proti tomuto rozhodnutí odvolat.
Svou obranu můžete současně vést i soukromoprávní cestou. Dle § 1013/1 občanského zákoníku platí, že vlastník je povinen se zdržet všeho, co působí, že (mimo jiné) stín vniká na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku.
Nebude-li proto sousedka ochotna svou betonovou zeď snížit na základě Vaší písemné výzvy (což předpokládám), bude možné, abyste se snížení či odstranění betonové zdi domáhala soudní cestou. Rovněž pro učinění tohoto právního kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení.

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Neoprávněné užívání motorového vozidla bez souhlasu majitele
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Prodej automobilu bez kupní smlouvy a nepřevedení v registru vozidel - může původní majitel požadovat vrácení auta, automobilu, vozidla?

Bývalá přítelkyně mi doposud nezaplatila za automobil který nyní užívá (cena cca 25.000 Kč). Poslala několik splátek ale ne vše. Nevadí, jen jsem chtěl aby po mém odstěhování do Anglie bylo auto registrované na ní. Sepsali jsme před mým odletem plnou moc na úřadě s tím, že "transakci" dokončí … chyběla nám evidenční kontrola k přepsání na místě. Nestalo se tak, protože by musela zaplatit cca 1000? Kč za převod. Auto je stále registrované na mě a to se mi nelíbí, jelikož ho nevyužívám. Moje matka která má ode mne plnou moc se tam byla optat na úřadě a automobil je stále registrovaný na mne. Oskenovali mi velký technický půkaz. Přítelkyně odmítá, říká že je auto její. Nemáme spolu sepsanou žádnou kupní smlouvu? Rád bych podal trrestní oznámení? Jak mám nadále postupovat? Jedná se o krádež, nebo neoprávněné užívání motorového vozidla? Přeji si automobil buď přepsat (bohužel od 1.1.2015 prý není možné jen odhlásit, ale auto se hned přepisuje) a nebo navrátit.
Děkuji, Vendelín

ODPOVĚĎ:
Převod automobilu sebou nese i povinnost jej přihlásit a odhlásit v centrálním registru vozidel. Povinnost odhlásit vozidlo v registru nese prodávající a nemůže ji za něj učinit kupující, ledaže by měl kupující na tento právní úkon od něj plnou moc. Kupující pří tom musí auto přihlásit. Pokud tak účastníci kupní smlouvy neučiní, dochází k situacím, kdy je např. prodávající překvapen, že po něm Česká kancelář pojistitelů požaduje sankční poplatky za absenci povinného ručení, apod. Jestliže má Vaše matka plnou moc s takovým rozsahem, aby toto přepsání mohla udělat, tak ať to udělá.
Kupní smlouva na automobil nemusí být písemná, ale pak se může stát, že se strany koupě dostanou do důkazní nouze, protože nedokáží, že ke koupi/prodeji vůbec kdy došlo. Stejně tak se Vaše matka dostane do problémů, když Vaše bývalá družka popře, že by auto koupila.
Vy si musíte ujasnit co vlastně má být cílem Vašeho snažení, nemůžete zároveň tvrdit, že jste uzavřeli kupní smlouvu a zároveň podávat trestní oznámení pro krádež. Musíte zachovávat konsistenci svého tvrzení. Podle mého názoru je na prvním místě vyřešit vše s novou majitelkou vozu, například v součinnosti s Vaší matkou. Pokud se věc nadále nevyřeší, můžete bývalé družce oznámit, že tedy k prodeji nedošlo, a ť odevzdá vše od vozu Vaší matce, která má plnou moc a navrátíte jí splátky za prodej auta. Pak je ale nutno počítat s nutností platit povinné ručení.

OBČAN-BYDLENÍ
- Představenstvo bytového družstva - může jít o jednu rodinu (otec, dcera, syn) nebo kamarády?
- Otec, syn, dcera v představenstvu bytového družstva - je to právně přípustné?
- Představenstvo bytového družstva - může jít o jednu rodinu (otec, dcera, syn) nebo kamarády?
- Otec, syn, dcera v představenstvu bytového družstva - je to právně přípustné?
- Představenstvo SVJ - může jít o jednu rodinu (otec, dcera, syn) nebo kamarády?
- Otec, syn, dcera v představenstvu SVJ - je to právně přípustné?

Smí být zvoleno představenstvo ve složení - předsedkyně + její otec + její kamarádka? Pokud není ve stanovách uveden konkrétní zákaz této volby je tato volba možná? Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Obecně je takové složení představenstva přípustné.
Z Vašeho dotazu ovšem nevyplývají žádné další podrobnosti. Jedná-li se o družstvo, mohou být členy orgánu jen členové družstva. Jedná-li se o společenství vlastníků, mohou být členy orgánů i osoby, které nejsou vlastníky jednotky, tudíž nejsou členové společenství vlastníků.

FINANCE-DANĚ
- Daňové zvýhodnění na dítě při opravné zkoušce a práci dítěte na dohodu o provedení práce

Syn zaměstnankyně nesložil maturitní zkoušku v řádném termínu, ale v opravném termínu v měsíci září. Po úspěšném složení maturitní zkoušky se bude evidovat na úřadě práce a současně bude pracovat na dohodu o provedení práce. Do kdy lze zaměstnankyni ve mzdě uplatňovat daňové zvýhodnění?
Dcera zaměstnance ukončila střední školu v řádném termínu maturitní zkouškou, nedostala se na vysokou školu a tak absolvovala jednoletý kurz anglického jazyka školní rok 2014/2015. Letos v červenci byla přijata na dálkovou formu studia vysoké školy v Bratislavě. Při studiu bude zaměstnána v ČR na dohodu o provedení práce, posléze má být zaměstnána na hlavní pracovní poměr. Jak to bude u zaměstnance s daňovým zvýhodněním? Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
1) daňové zvýhodnění má zaměstnankyně právo uplatnit pouze do konce srpna
2) na daňové zvýhodnění má zaměstnanec (rodič) nárok nepřetržitě po celý rok 2015, pokud jeho dcera jazykový kurz konala ve vzdělávací instituci, která je uvedena v seznamu vzdělávacích institucí poskytujících jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou, který vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V červenci se stala studentkou zahraniční vysoké školy. Pokud je tato vysoká škola podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy postavena na roveň studia vysokých školách v České republice, lze uplatňovat dál daňové zvýhodnění. Případné zaměstnání dcery během studia nemá vliv na nárok na daňové zvýhodnění.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Investor nechce zaplatit projektantovi za projektovou dokumenaci - chtěl prý projekt pasivní budovy (není uvedeno ve smlouvě o dílo)
- Nezaplacení faktury projektantovi z důvodu vyhotovení jiného projektu (požadavky neuvedené ve smlouvě o dílo)

Na základě smlouvy o dílo s investorem, jsem zpracoval projektovou dokumentaci na stavbu rodinného domu - popis ve smlouvě byl strohý - stavba dřevostavby je běžná záležitost. Po dokončení jsem PD podal s podepsanými žádostmi investorem, a všemi nutnými doklady na stavební úřad (investor má bydliště cca 300 km od stavebního úřadu). Podání žádosti včetně PD projektantem je běžná záležitost a já to považoval jako že dílo je investorem převzaté. Po podání na STÚ jsem zaslal investorovi fakturu za provedené dílo, jak bylo uvedeno ve smlouvě. Jelikož se k projektové dokumentaci zpracovává PENB (průkaz energetické náročnosti stavby), zaslal jsem tento na vyžádání investorovi. V tom momentě investor změnil názor a požadoval, že projekt měl být proveden pro stavbu pasívní (ve smlouvě není uvedeno) i když je stavba uvedena jako " velmi úsporná" a odmítl fakturu zaplatit (k dnešnímu dni je po terminu splatnosti).
Jak postupovat dále, abych si vymohl zaplacení faktury a jestli je možné nějakou formou zastavit stavební řízení na STÚ. Investor chce dokumentaci využít k dokončení stavebního řízení s tím, že pak požádá o změnu stavby a provede nutné úpravy na stavbě, aby docílil pasívní stavby.
Jaké je v této fází vlastnické právo k projektové dokumentaci (dokumentace na STÚ a nezaplacená faktura za dílo).
Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Veškeré podmínky, které uvádíte by primárně měly vyplývat ze smlouvy o dílo. Nejsou-li tam upraveny, pak je třeba podpůrně použít ustanovení občanského zákoníku.
Vlastníkem projektové dokumentace by měl být toho času objenatel (hotové dílo dle smlouvy jste předal jemu-doručením a jednak s jeho podpisem STÚ). Právo na zaplacení díla vzniká provedením díla, což bylo učiněno v souladu se smlouvou (nebylo tam specifikováno, že chce konkrétně to, co uvádíte). Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Chybou v tomto případě je, že jste si nenechal zaplatit alespoň zálohu. Nyní nezbývá, než investora písemně vyzvat k úhradě ceny za provedené dílo, která je již po splatnosti. Pokud částku dodatečně neuhradí, nezbývá, než se obrátit na soud.
Stažení žádosti ze STÚ by bylo možné pouze za předpokladu, že byste byl investorem zmocněn za něj před tímto úřadem jednat. Pokud je podatelem žádosti přímo investor (Vy jste tam působil v podstatě pouze jako pošťák), STÚ s Vámi jednat nebude, respektive žádost o zpětvzetí neakceptuje.

RŮZNÉ-STAVBY
OBČAN-BYDLENÍ
- Bydlení v domě bez kolaudace - dům nesplňuje požární požadavky

Majitel sousedního téměř dostavěného rodinného domu jej již déle jak rok užívá bez souhlasu (kolaudace) stavebního úřadu. Souhlas k užívání je podmíněn zejména požadavky na požární bezpečnost, a to vybudováním Veřejně přístupné účelové komunikace a požární nádrže 14 m3. Ani jedno doposud soused nezačl realizovat. Problém je v tom, že uvedený RD tak nesplňuje protipožární opatření stanovena stavebním povolením. V případě požáru je ohroženo naše zdraví i dům, který je v těsné blízkosti. Stavební úřad ale oponuje tím, že může provést kontrolu, zda je objekt neoprávněně úžíván, ale tuto musí ohlásit stavebníkovi předem a pokud ten při kontrole prohlásí, že zde nebydlí (má samozřejmě jinou trvalou adresu) a pobývá zde naprosto ojediněle, nemůže stavební prý úřad nic dělat. Nerozumím tomu, neboť pokud je stavební úřad dle zákona oprávněn udělit ze neoprávněné užívání stavby pokutu tuším až 50 tis. Kč, tak by měl mít i možnost, jak tento stav dokázat a nespokojit se pouze s vyjádřením stavebníka. Při této situací Vás prosím o radu jak postupovat, když sběr informací o sousedovi by byl osobní povahy, a to je nepřípustné. A zda má stavební úřad možnosti (povinnosti) jak tento stav - neprávněné užívání stavby může prokázat.
Děkuji. Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Kolaudace není vždy nutnou podmínkou k nastěhování do nově postaveného rodinného domu. Pokud se jedná o rodinný dům s maximální rozlohou 150 m2, s nejvýše dvěma nadzemními podlažími, s podkrovím a sklepem na pozemku, který je určen k zastavění, není ve většině případů nutné stavební povolení. Stavebník má povinnost zamýšlenou stavbu písemně ohlásit stavebnímu úřadu. Současně došlo i ke zjednodušení při schvalování převodu stavby do užívání. U většiny takových staveb stačí počátek užívání oznámit stavebnímu úřadu. Stavební úřad v návaznosti na doručení oznámení provádí na místě stavby kontrolní prohlídku, kde zkontroluje dokumentaci a vyhodnotí, zda souhlasí se skutečným provedením stavby. Pak vydá stanovisko. V případě závad je musí stavebník odstranit, jinak mu stavební úřad povolení k užívání neudělí. Zákaz užívání stavby může stavební úřad vydat v takovém případě, kdy během prohlídky zjistí, že stavba je v rozporu s oznámením nebo stavebním povolením nebo nejsou splněny podmínky ochrany života a zdraví osob nebo zvířat (např. chybí hasicí přístroj) apod. Stavební úřad má na vyjádření se k tomuto oznámení 30 dnů. Obecně platí, že s užíváním stavby pro účel, k němuž byla stavba povolena, může být započato, pokud do 30 dnů od doručení oznámení stavební úřad užívání stavby nezakáže. Musí se jednat o kompletně dokončenou stavbu, případně část stavby schopnou samostatného užívání. Stavebník musí ale nejdříve zajistit provedení a vyhodnocení různých zkoušek. Jedná se o revizní zprávu o stavu el. instalace, hromosvodů, plynoinstalace, tlakovou zkoušku ústředního topení a vodovodu, předávací protokol od prováděcí firmy, nebo vyjádření stavebního dozoru v případě stavby svépomocí, osvědčení o stavu komínů, doklady o tom, že rozvody vody a kanalizace jsou provedeny dle platných norem. Pokud se v průběhu výstavby stavebník odchýlil od původní dokumentace, předkládá se dokumentace skutečného provedení stavby. Pokud je stavba zapsána v katastru nemovitostí, doloží se aktuální vyhotovení geometrického plánu. V některých případech lze stavbu užívat ještě před jejím oficiálním předání do užívání. Těmi jsou předčasné užívání stavby a zkušební provoz. Stavbu lze předčasně užívat na základě časově omezeného povolení stavebního úřadu. Taková stavba sice ještě není úplně dokončena, ale její užívání neohrožuje bezpečnost a zdraví. Podobně je tomu u zkušebního provozu, který je také časově omezen a během této doby se ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle projektové dokumentace.
Z Vašeho dotazu nelze odvodit, zda užívání stavby není v souladu s některou z výše uvedených skutečností a zda tedy právo nesvědčí vlastníkovi stavby.
Obecně lze uvést, že stavební úřad nemá pravomoc vstoupit do nemovitosti někoho bez toho, aby toto vlastník umožnil, tomu brání ochrana soukromého vlastnictví. Jinou otázkou je, jak důsledně stavební úřad postupuje při dokazování případného přestupku neoprávněného užívání nemovitosti. Podle mého názoru by se stavební úřad neměl řídit pouze sdělením stavebníka, ale měl by postupovat podle dalších skutečností, které dokáže svou činností zjistit. Důkazní břemeno je na straně stavebního úřadu, protože u přestupků existuje presumpce neviny stejně jako u trestných činů.

RODINA-SJMA A ROZVOD
OBČAN-DLUHY
- Manžel chce vyplácet manželku po rozvodu malými splátkami vyrovnání SJM - může to manželka odmítnout?
- Odmítnutí splátek vyrovnání SJM při rozvodu - může druhý z manželů požadovat celou částku najednou?
- Splátky při vyrovnání SJM po rozvodu manželství - je možné je odmítnout a chtít celý dluh najednou?

Přítelkyně se rozvádí, dohodla se s manželem na výši vyrovnání za SJM, resp. za majetek který zůstane manželovi doma. Tato suma se pohybuje okolo 350 – 400 tis. CZK. Manžel s touto sumou souhlasí, avšak co se týká způsobu a termínů vyrovnání, trvá na měsíčních splátkách 2500, - /měs. a to až do úplného splacení dluhu. Což je prakticky 13 let – což nám přijde jako nesmyslně dlouhá doba (sám jsem ve stejné/obdobné situaci, ovšem manželce budu dávat přes milion, nedovedu si představit že bych ji navrhl obdobný způsob vyrovnání - „minisplátky do smrti“, budu si muset samozřejmě vzít nějakou hypotéku, což očekávala i přítelkyně od manžela, nepotřebuje to hned, ale třináct let je příliš…).
Chci se zeptat, když u rozvodu manželství přítelkyně, bude co se týká vypořádání SJM, dohodou podepsanou oběma stranami s úředním ověřením podpisů obou manželů uvedeno, že peněžní výše kterou manžel manželce zaplatí je taková (např. 350 tis. CZK) a že způsob tohoto vyrovnání bude vyřešen dohodou manželů následně po rozvodu manželství (např. do: …) – MÁ NÁSLEDNĚ MANŽELKA PO ROZVODU PRÁVNÍ PODPORU A REÁLNOU ŠANCI NA VYROVNÁNÍ ZE STRANY MANŽELA, V PŘÍPADĚ ŽE BY NEPŘISTOUPIL NA „ROZUMNOU“ DOHODU A ODMÍTAL DLUH JINAK UHRADIT?
Jde o to, že potřebujeme urychleně podat žádost o rozvod, tak bychom rádi vypustili z dohody o vypořádání SJM pasáž (spornou) o způsobu a termínu splácení manželova dluhu.
Jde požádat soud o urychlení řízení, neboť začátkem prosince 2015 čekáme s přítelkyní dítě a budeme ještě následně řešit otcovství – kde očekáváme bezproblémovou dohodu tří stran.
Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o tzv. nesporný rozvod, pak je předmětná dohoda nezbytnou součástí:
§ 757 občanského zákoníku:
(1) Připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud
a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí,
b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil,
c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu.
(2) Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.

Právě proto, aby byla smlouva po rozvodu vymahatelná, měly by tam být povinnosti ohledně finančních plnění vymezeny zcela jednoznačně, tudíž že splátky ve výši?? jsou splatné vždy do?? daného měsíce. Při prodlení s úhradou dílčí splátky se pak stává splatný dluh v plné výši. Pokud byste tam uváděli pouze částku, pak bych tam jedině akceptoval tuto jako celek bez dalších podmínek s lhůtou splatnosti např. do 3 měsíců od právní moci rozsudku o rozvodu manželství.
Soudu lze zaslat přípis ke konkrétní spisové značce, ve kterém požádáte o brzké nařízení jednání s odůvodněním (viz co uvádíte), je pak zcela na soudu, zda Vám vyhoví. Moje zkušenost je, že se soudy takovéto žádosti zpravidla neakceptují a řízení se protahuje.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Dar k uzavřené smlouvě s dodavatelem energie - vrácení daru při zrušení smlouvy
- Vrácení daru při zrušení smlouvy s dodavatelem energie (plynu, elektřiny)

Moje sestra uzavřela Smlouvu s jiným dodavatelem plynu, než kterého měla dosud. Jako dárek dostala úsporné žárovky. V Předávacím protokolu bylo uvedeno, že 6 těchto žárovek má hodnotu 3.000 Kč, s DPH 3.630 Kč. K tomuto došlo v únoru 2015.
Mezitím se sestra vrátila k původnímu dodavateli a nyní jí přišla od nového dodavatele faktura s výzvou, aby za žárovky zaplatila 3.630 Kč. Protože je sestra starobní důchodkyně, která žije sama a nemá v rezervě požadovanou částku, poslala žárovky v originálních obalech s průvodním dopisem v balíčku zpět dodavateli.
Během tohoto týdne jí volali z této firmy, že jí pošlou žárovky zpět a musí je zaplatit.
1/ Jak má dál postupovat? Podotýkám, že ve Smlouvě chybí její číslo (políčko nechal dodavatel prázdné).
2/ Je taková smlouva platná? Za odpovědi předem děkuji.
Vaše klientka Jana

ODPOVĚĎ:
Pokud dostala žárovky jako dárek, pak podstatným znakem daru je jeho bezúplatnost. Nevím, jakým způsobem byl tento dar navázán na smlouvu uzavřenou s jiným dodavatelem. Zda tedy byla ujednána nějaká sankce za ukončení dané smlouvy, smlouva byla vázána na určitou minimální délku trvání apod.
Můj návrh je ten, aby si ponechala veškeré doklady k případu a dodavateli prozatím nehradila/nevracela ničeho. Na Vás pak bude, abyste prostudovala smlouvu, zda tam nesjou stanoveny nějaké povinnosti či sankční opatření.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak daleko může být hnůj od obytných budov?
- Umístění hnoje od obytných budov - vzdálenost podle zákona
- Hnůj u domů, obytných budov - jaká je minimální vzdálenost?
- Minimální vzdálenost hnoje od domů, obytných budov dle zákona

Na sousedním pozemku velké hnojiště soukromého zemědělce, 15 let, domluva nepravděpodobná. Mouchy, krajně neestetický příjezd k domu a do obce, zápach ne. Vzdálenost 125 metrů od domu, okraj obce. Situace: náš dům, naše zahrada, naše pole, sousední pole s drátěnou ohradou, a další pole s hnojištěm, úzké dlouhé parcely vedle sebe. Majitel pozemku je zemědělské družstvo a pronajímá jej soukromníkovi, který bydlí dále v obci a sem hnůj vyváží. V jaké vzdálenosti od nejbližšího domu je možné ukládat hnůj? Jak tento letitý problém řešit. Hromada se postupně zvětšuje.
Na našem poli (část manipulační plocha, dříve zastavěno) vhodné místo ke stavbě, 35 metrů od hnojiště. Jak předejít situaci, postavení domu vedle neestetického zdroje zápachu a much.
Stejnou rodinu nutno žádat o souhlas se stavbou (pozemek s drátěnou ohradou). Je možné vyhnout se souhlasu, umístěním stavby na parcelu tak, že další pozemek také náš (zahrada, manipulační plocha, naše pole, soused) a až další sousedů?
Pokud umístění stavby dle potřeby a ne podle problémů se sousedy, jak se zbavit hnoje a zároveň získat souhlas ke stavbě od stejné rodiny.

ODPOVĚĎ:
Základní princip v občanském právu říká, že vlastnické právo končí tam, kde začíná právo někoho jiného. Ve Vašem případě dochází ke střetu dvou vlastnických práv a to práv na nerušené užívání pozemků. Dle výše uvedeného principu, je každý vlastník povinen zdržet se všeho, čím by zasahoval do práv jiného. V případě sousedských sporů to znamená, že není možné, aby soused obtěžoval pachem z hnojiště ostatní. Vyzvěte proto souseda k řešení situace. Zkuste se s ním nejprve sejít a hledat možnosti řešení než rovnou požadovat odstranění hnojniště. V případě stavebního povolení jsou samozřejmě dotčené strany oprávněny se ke stavbě vyjádřit, avšak případné výhrady, které by mohly mít musí náležitě odůvodnit. Jinými slovy, zákon neuznává ochranu tam, kde dochází ke zneužívání práva s cílem škodit jiným subjektům.

OBHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Rizika koupě zadluženého bytu v domě v podílovém spoluvlastnictví

Přes realitní kancelář se zajímáme o koupi bytu v panelovém domě se 24 bytovými jednotkami, které jsou v podíl. spoluvlastnictví. Majitelkou bytu je cizí státní příslušnice. Na základě našeho zjištění je byt zadlužen, s tím, že nejsou delší dobu hrazeny služby. Prosím o sdělení, jaká rizika pro nás tato skutečnost představuje a jestli koupě bytu v podíl. spoluvlastnictví i k výše uvedeným je pro nás vhodná. Dle sdělení jednatelky domu se v dohledné době uvažuje o převedení bytových jednotek do osobního vlastnictví. Děkuji, Studená

ODPOVĚĎ:
Především je potřeba zjistit, zda-li byt není právně zatížen, tedy, že na bytě nevázne zástavní právo, protože tato skutečnost by pak podstatně ovlivnila vůbec Váši možnou koupi. Dluhy samotné majitelky Vás v podstatě zajímat nemusejí, neboť se jedná o její záležitost, avšak zástavní právo na byt ano. RK by při případném prodeji měla jednat s osobou, které zástavní právo svědčí, neboť podej bytu bude podléhat také jejímu souhlasu. V případě kupní smlouvy pak velmi doporučuji dbát na formulaci uvedenou v kupní smlouvě, neboť pokud na bytě váznou nějaké nedoplatky, je dnes možné, aby tyto nedoplatky byly převedeny společně s bytem a tudíž byste pak za dluhy byli odpovědní Vy. Kupní smlouvu proto velmi důrazně doporučuji konzultovat s právníkem. Spoluvlastnictví více rozličných osob bývá obecně problém, neboť Vaše vlastnické právo je omezeno vlastnickým právem dalšího spoluvlastníka. V případě, že není možná dohoda ohledně společného nakládání s věcí, je pak další instanci už jen soud.

RŮZNÉ-STAVBY
- Ochranné pásmo zákazu stavění budov u lesa
- Změna územního plánu se zákazem stavění u lesa - kdo nahradí škodu majiteli nezastavěného pozemku?

2007 jsem kupoval pozemek, dle vyjádření, které po mě požadovala stavební spořitelna, zda to bude zahrnuto v pozdějším územní plánu jako stavební parcela, mě toto vyjádření poskytl obecní úřad, že není žádných námitek, skutečně v roce 2009, byl tento pozemek zahrnut v územním plánu jako zastavitelná plocha pro účely trvalého popř. k rekreačním účelům, s tím že tam byla dána podmínka, že se musí dodržet ochranné pásmo od vysokotlakého potrubí 20m, letos jsem se rozhodl, že pozemek prodám z důvodu nepředvidatelné údálosti v rodině, k mému překvapivému zjištění kupujícím bylo, že na pozemku se nedá postavit nic, v roce 2011; byl schálen v obci nový územní plán, kde zde byla dána nová podmínka, že se musí dodržet ochranné pásmo od lesa 22.5m, vzhledem k tomu, že pozemek má 36x44m, je v tuto chvíli zřejmé, že se zde nedá postavit vůbec nic, přestože je to stavební pozemek, soused,
ale na sousedním pozemku postavil si chatu bez omezení, nyni mám bezcenou parcelu, chci se zeptat jak mohu své dodatečné práva vymáhat, děkuji Tomáš

ODPOVĚĎ:
Finanční náhrady za změny v území jsou upraveny v § 102/2 stavebního zákona, dle něhož platí, že vlastníkovi pozemku, kterému vznikla prokazatelná majetková újma v důsledku zrušení určení pozemku k zastavění na základě změny územního plánu nebo vydáním nového územního plánu, náleží náhrada vynaložených nákladů na přípravu výstavby v obvyklé výši, zejména na koupi pozemku, na projektovou přípravu výstavby nebo v souvislosti se snížením hodnoty pozemku, který slouží k zajištění závazku.
Náhrada dle předchozího odstavce náleží též vlastníkovi pozemku nebo osobě, která byla před změnou nebo zrušením regulačního plánu anebo před změnou nebo zrušením územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí oprávněna vykonávat práva z nich vyplývající, pokud uvedenou změnou nebo zrušením bylo zrušeno určení k zastavění a vznikla mu prokazatelná majetková újma.
Ze shora uvedeného vyplývá, že na Vámi popsaný případ se § 102/2 stavebního zákona nevztahuje, neboť Vámi vlastněný pozemek je i po přijetí nového územního plánu stále určen k zastavění.
Povinnost poskytnout náhradu za změnu v území na základě písemné žádosti vlastníka (obsahující prokázání majetkové újmy) má obec, jejíž orgány vydaly územně plánovací dokumentaci nebo její změnu. Nedojde-li k dohodě o výši náhrady, rozhodne o její výši soud.
Proti omezení stavební činnosti na Vašem pozemku vymezením dalšího „ochranného pásma“ jste mohl brojit zejména v průběhu projednávání nového územního plánu, Vaše procesní pasivita nemůže být v současné chvíli kompenzována poskytnutím finanční náhrady dle stavebního zákona, neboť tento institut je zaměřen na odlišné případy.
Přestože se tedy dle mého názoru na Vámi popsaný případ § 102/2 stavebního zákona nevztahuje (neboť určení pozemku k zastavění se nezměnilo), můžete se zkusit písemně obrátit na místně příslušnou obec s žádostí o poskytnutí finanční náhrady za znehodnocení Vašeho pozemku (a to s odvoláním na § 102/2 stavebního zákona). Vstřícný krok ze strany obce (byť je dle mého mínění spíše nepravděpodobný) nelze nikdy vyloučit.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že zatížení Vašeho pozemku dvěma ochrannými pásmy není nepřekonatelnou překážkou stavební činnosti. V této souvislosti pouze stručně připomínám, že:
- dle § 14/2 lesního zákona platí, že dotýká-li se územní a stavební řízení zájmů chráněných tímto zákonem (tedy zejména ochrany lesa), rozhodne stavební úřad jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek; tohoto souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa; souhlas vydávaný jako podklad pro rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas a dále pro rozhodnutí o povolení stavby, zařízení nebo terénních úprav anebo jejich ohlášení je závazným stanoviskem podle správního řádu; při získání souhlasu orgánu státní správy lesů je tedy stavební činnost možná i v případě „narušení ochranného pásma lesa“;
- dle § 68/4 písm. b) energetického zákona platí, že pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, fyzická či právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu nebo přímý plynovod, těžební plynovod či plynovodní přípojku udělí písemný souhlas se stavební činností, umísťováním staveb, zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu; souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen; co se týče stavební činnosti v bezpečnostním pásmu plynárenských zařízení, platí dle § 69/3 písm. b) energetického zákona, že pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo zdraví osob, lze v bezpečnostním pásmu umístit stavbu pouze po předchozím písemném souhlasu fyzické nebo právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení; rovněž stavební činnost v ochranných a bezpečnostních pásmech plynových zařízení tedy není zcela vyloučena.

PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Podání výpovědi zaměstnance v pracovní neschopnosti, na neschopence
- Může zaměstnanec dát výpověď na neschopence, v pracovní neschopnosti?
- Výpověď zaměstnance na neschopence - vliv na výpovědní lhůtu, dobu

21.9.2015 jsem nastoupila na neschopenku. Zároveň bych chtěla dát zaměstnavateli do konce tohoto měsíce výpověď. Ráda bych věděla, jak ji mohu zaměstnavateli předat, pakliže jsem nemocná a zatím nemám vypsané žádné vycházky.
Zároveň bych se chtěla zeptat, zda je postačující předat práci prostřednictvím emailu a klíče od pracoviště zaslat poštou. Existuje totiž vysoká pravděpodobnost, že na neschopence zůstanu po celou výpovědní lhůtu.
Pravdivým důvodem mé výpovědi je šikana ze strany zaměstnavatele. Z důvodu mého nesouhlasu s určitými protiprávními praktikami ve firmě jsem nedostala správně zaplacené přesčasy, obdržela jsem výtku za hrubé porušení pracovní kázně, byla jsem nucena pracovat každý den, v průměru 10 hodin denně, a to i o svátcích a víkendech, a stala jsem se terčem slovních útoků. Zaměstnavatel mi dále například odmítl podepsat potvrzení o provedení inventury. Upřímně mám strach, aby se mě zaměstnavatel nesnažil ještě z něčeho obvinit. V rámci své pozice mám na starosti například vypisování směn ostatním pracovníkům. Zaměstnavatel je zvyklý přidělovat po sobě jdoucí směny v takovém rozsahu, jak to zákon nedovoluje. Rovněž zaměstnává pracovníky na DPP, přestože reálně pracují jako pracovníci na HPP. Dále mám na starosti komunikaci s Cizineckou policií. Zaměstnavatel ovšem vyžaduje podávání nepravdivých informací o kapacitě ubytovacícho zařízení. Už nechci mít s ničím takovým nic společného.
Nemám zájem se se zaměstnavatelem soudit atd. , ráda bych jen pracovní poměr ukončila a měla klid.
Děkuji, Magda

ODPOVĚĎ:
Způsoby, jak lze zaměstnavateli doručit písemnost, tj. i výpověď zaměstnance upravuje § 337 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Toto ustanovení sice výslovně nestanoví možnost doručení např. poštou, dle výkladu zákoníku práce toto však možné je, neboť výše uvedené ustanovení stanoví jen příkladný výčet možných způsobů doručení. Ve Vašem případě bych tedy výpověď zaslala poštou na adresu zaměstnavatele, a to do vlastních rukou adresáta s dodejkou. Popřípadě je také možné pověřit jinou fyzickou osobu, aby Vaši výpověď zaměstnavateli na pracovišti osobně předala a nechala si jednu kopii potvrdit, že k předání této písemnosti došlo.
Ohledně předání klíčů a práce se musíte domluvit se svým zaměstnavatelem. Pokud nebudete mít od lékaře povoleny vycházky, nemůže Vás zaměstnavatel samozřejmě nutit, abyste vše vrátila osobně. Zákoník práce tuto skutečnost neřeší, je to věcí zaměstnavatele, jeho vnitřních předpisů a dohody zaměstnance s ním.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kolik hodin může být zaměstnanec u lékaře v pracovní době
- Návštěva lékaře v pracovní době - kolik hodin za měsíc může zaměstnanec u lékaře strávit?

Na kolik času (hodin) mám nárok z pracovní doby za měsíc na návštěvu lékaře. Děkuji, Václav

ODPOVĚĎ:
Překážku v práci na straně zaměstnance v podobě návštěvy lékaře upravuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých překážek v práci. V příloze č. 1 k tomuto nařízení v bodu 1 písm. a) je stanoveno následující:
„ Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen „nejbližší zdravotnické zařízení“), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. “
Z výše uvedeného vyplývá, že není omezena doba, kterou můžete strávit u lékaře, zaměstnavatel toto nesmí omezit ani vnitřním předpisem, kde by např. stanovil, že zaměstnanec může být u lékaře 4 hodiny v měsíci. Zaměstnanec má nárok na toto volno za splnění výše uvedených podmínek, tj. vždy, kdy je návštěva lékaře nutná.

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Pružná pracovní doba a nárok na příplatky za sobotu, neděli
- Pružná pracovní doba a nárok na příplatky za víkendy, státní svátky
- Klouzavá pracovní doba a nárok na příplatky za sobotu, neděli
- Klouzavá pracovní doba a nárok na příplatky za víkendy, státní svátky

Po dokončení studií jsem od 1. 7. 2015 nastoupila na HPP jako recepční na penzionu. Zaměstnavatel mi od 1. 9. 2015 nabídl manažerskou pozici s tím, že budu mít na starosti správu ubytovacích portálů, chod recepce.
Podepsali jsme 2 dodatky k pracovní smlouvě. Jeden s popisem mé nové pozice a druhý ohledně zvýšení mé mzdy. V prvním dodatku stojí, že jsem manažerka recepce s klouzavou pracovní dobou.
Po určitých událostech jsem v práci ještě v průběhu září podala výpověď. Pracovní poměr končí uplynutím zákonné výpovědní lhůty dnem 30. 11. 2015.
Dotazy:
1. Může mi zaměstnavatel za stávající situace v rámci klouzavé pracovní doby nařídit práci o víkendech a svátcích? Již vím, že zákoník práce klouzavou pracovní dobu nezná, že zná pouze pružnou pracovní dobu. Ze smlouvy, ani dodatku pro mě ovšem nevyplývá, zda mám správně pracovat jen v pracovní dny nebo ne… Zaměstnavatel po mně chce, abych pracovala i o svátcích a víkendech, a to bez nároku na příplatky. Ohání se právě tou klouzavou pracovní dobou. Mám případně ze zákona nárok na příplatky za práci o víkendech a svátcích?
2. Podle dodatku č. 1 mám mít na starosti evidenci docházky recepčních. Zaměstnavatel po brigádnicích vyžaduje celodenní víkendové směny. Holky jsou v práci do noci a další den ráno hned vstávají a pracují celý den, v sobotu dokonce 15 hodin v kuse. Bohužel není v mé moci s tím něco udělat, sama jsem nucena pracovat stejně. Hrozil by mi nějaký postih, pokud by si na tyto extrémně dlouhé směny bez možnosti přestávky na oběd a bez řádného odpočinku mezi po sobě jdoucími směnami holky někde stěžovaly? V dodatku je uvedeno, že mám na starosti evidenci docházky recepčních, a zaměstnavatel po mně chce, abych tyto směny brigádnicím vypisovala já. Aby případně zaměstnavatel neřekl, že on nic neví, že to mám na starosti já…
3. Za prvních 20 kalendářních dní v září jsem odpracovala 221,75 hodin, z toho je tedy 109,75 hodin přesčas nad rámec HPP. Byla jsem v práci každý den včetně víkendů, v průměru 11 hodin denně. Takové nasazení jsem zdravotně nevydržela a od 21. 9. 2015 jsem na dočasné pracovní neschopnosti. Pokud mi zaměstnavatel přesčasy správně nezaplatí, či je zaplatí, ale neuvede na pásku, může to být z mé strany důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru? Můžu se proti tomu případně nějak jinak bránit, přestože je výše přesčasů nezákonná?
4. Pakliže mi zaměstnavatel přesčasy zaplatí tzv. na ruku a odmítne je uvést ve výplatnici, hrozí mi za to nějaký postih?
5. Ve smlouvě ani v dodatku není zmínka o nároku na dovolenou, řídí se tedy zákonem. Již od nástupu na HPP mám na výplatnici za červenec i za srpen napsáno, že mi zbývá dovolená 10 dnů. Když mi to takto uvedli na výplatnici, mám na vyčerpání/proplacení dovolené v této výši opravdu nárok, přestože ze zákona mi nárok na tolik dnů nevzniká?
Závěr:
Pro lepší orientaci níže připojuji v příloze znění své pracovní smlouvy i obou dodatků. Nic víc kromě podpisů v nich není. Předem Vám velice děkuji. Tohle je můj první HPP v životě a bohužel je to pro mě příšerná zkušenost. Bojím se návratu z nemocenské, i že mi přesčasy nebudou správně zaplaceny. Přála bych si pracovní poměr ukončit co nejrychleji. Ještě jednou moc děkuji. Alena

ODPOVĚĎ:
Add 1) Dle § 37 odst. 1 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění je zaměstnavatel povinen informovat zaměstnance mimo jiné i o týdenní pracovní době a jejím rozvržení, pokud tyto údaje neobsahuje pracovní smlouva. Zároveň je dle § 84 ZP zaměstnavatel povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance min 14 dní předem. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že byste měla mít informaci o tom, jak je Vaše týdenní pracovní doba rozvržena, např. pracujete-li jen určité dny, nebo po-pá, popř. o víkendech. Pokud tuto informaci nemáte, je možné ji po zaměstnavateli požadovat. Platí však, že pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, pokud toto nemáte uvedeno v pracovní smlouvě, pak je to jeho jednostranné rozhodnutí, které však musí být v souladu se zákoníkem práce. Práci o víkendu vám tedy v obecné rovině nařídit může, ať již v rámci běžného rozvržení směn nebo jako práci přesčas, vždy však máte nárok na příplatek za práci v neděli o svátku, s tím „klouzavá pracovní doba“ nesouvisí. A máte pravdu, že tento pojem zákoník práce nezná.
Add 2) Odpovědnost za pracovní dobu nese zaměstnavatel, popř. je tato odpovědnost delegována na vedoucí zaměstnance zaměstnavatele. Vy byste mohla být postižena ze strany zaměstnavatele, že postupujete v rozporu se zákoníkem práce, tedy že neplníte své povinnosti vyplývající z pracovního poměru. Pokud by si zaměstnanci stěžovali např. u inspektorátu práce, odpovědnost by nesl zaměstnavatel, nikoliv Vy. V daném případě Vám doporučuji písemně informovat zaměstnavatele, že jím požadované směny jsou v rozporu se zákoníkem práce, a v nejlépe chtějte písemný příkaz k takovému určování směn.
Add 3) Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud do 15-ti dnů splatnosti mzdy nebo její části nedostane tyto vyplaceny. Splatnost mzdy za září je 31.10., pak běží 15 dní a 16.11. byste tedy mohla teoreticky zrušit okamžitě pracovní poměr. Tento postup bych však doporučila pouze v případě, že Váš nárok je nesporný, tj. že je někde skutečně vedena evidence, že jste přesčasy odpracovala.
Add 4) Peníze tzv. „na ruku“ jsou nezdaněné peníze, postih ze strany Finančního úřadu, neodvádí se z nich pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. V určitých případech se může jednat i o spolupachatelství trestného činu. V tomto případě by měl být postižen hlavně zaměstnavatel, ale ani postih zaměstnance není vyloučen.
Add 5) Uvedených 10 dní dovolené bylo pravděpodobně myšleno jako nárok na dovolenou, pokud by Váš pracovní poměr trval do konce kalendářního roku. Pokud pracovní poměr skončí dříve, pak se Váš nárok samozřejmě krátí, údaj na výplatnici má pouze informativní charakter.
Na uvedené nedostatky byste mohla upozornit místně příslušný inspektorát práce, na webových stránkách úřadu je formulář, který je možné vyplnit a je možné také požadovat utajenou identitu oznamovatele.

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Nezapočítání započitatelné praxe zaměstnavatelem a vymáhání doplatku platu, mzdy

Po ukončení VZŠ v roce 2000 jsem nastoupila jako zdravotní sestra na sedm měsíců do práce v nemocnici, než jsem otěhotněla. Posléze jsem byla 13 let se třemi detmi na mateřské a znovu nastoupila do jiného zařízení (spravované městem) do práce, znovu jako zdravotní sestra (tabulkový plat), kde jsem pracovala rok a půl. Zaměstnavatel mě nezapočítal započitatelnou praxi. Měla jsem na ni nárok, popř. můžu tento nedoplatek zpětně vymáhat? Děkuji mnohokrát za odpověď, Eva.

ODPOVĚĎ:
Nařízení vlády č. 564/2006 Sb. , o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě v § 4 uvádí následující:
(1) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně příslušné platové třídy podle započitatelné praxe podle § 123 odst. 4 zákoníku práce a míry jejího zápočtu určené podle odstavců 2 až 9.
(5) V plném rozsahu, nejvýše však celkovém rozsahu 6 let, započte zaměstnavatel zaměstnanci dobu
a) skutečného čerpání mateřské dovolené, další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti nejvýše v rozsahu odpovídajícím délce mateřské dovolené a další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené platné v době této péče podle zvláštního právního předpisu.
Dle výše uvedeného jste měla mít započítanou praxi, a to Vaší skutečné praxe plus 6 let z mateřské a rodičovské dovolené. Zaměstnavatele na toto můžete písemně upozornit a chtít zpětně vyměřit odpovídající platový výměr a doplatit rozdíl ve Vašem platu. Doplatek můžete požadovat až tři roky zpětně.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Škola neposlala monitorovací zprávu projektu EU a žádá zaplacení penále po projektovém manažerovi

Na střední škole jsem pracoval jako učitel a také jako projektový manažer. Jako učitel jsem na škole ukončil pracovní poměr k 30.5.2014, jako projektový manažer jsem provedl poslední práci na základě DPP dne 4.10.2014. V listopadu měla být podána monitorovací zpráva. Nikdo tuto zprávu nepodal. Zprávu jsem vytvořil až v lednu 2015. V listopadu jsem nebyl v žádném pracovním vztahu se školou. Za pozdní odevzdání monitorovací zprávy byla škole vyměřená pokuta necelých 5000 Kč.
Škola po mě žádá úhradu penále. Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Dle § 250 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění odpovídá zaměstnanec zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zavinění postačí z nedbalosti, není třeba úmysl.
V daném případě je dle mého názoru rozhodující, jaká byla dohoda se zaměstnavatelem ohledně podání monitorovací zprávy, zda jste svoji agendu někomu předával, zda jste upozornil na to, že je třeba monitorovací zprávu odeslat, apod. je tedy důležité zjistit, kdo porušil svoji povinnost, zda Vy, že jste např. opomněl agendu v tomto směru předat, či někdo jiný, kdo např. měl zprávu odeslat a vyhotovit a neučinil tak. Skutečnost, že byla dána zaměstnavateli pokuta, tedy mu vznikla škoda, až v době, kdy jste s ním už nebyl v pracovněprávním vztahu, nemá na odpovědnost za škodu žádný vliv.

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Vymáhání náhrady škody po zaměstnanci z důvodu chybného nacenění položky zboží zaměstnancem

V cenové nabídce pro klienta jsem udělala chybu spočívající v mylném nacenění jedné položky, když jsem u počtu 6 ks namísto 3000, - Kč zadala 300, -Kč. Zaměstnavatel nyní po mě vymáhá náhradu škody ve výši 6x2700, - tj. 16200, -Kč s tím, že zákazník odmítl doplatit vzniklý rozdíl. Zákazníka jsem kontaktovala a ten mi sdělil, že rozdíl už nemůže v této zakázce uhradit, protože zakázku již má s investorem uzavřenu. Zároveň mi oznámil, že se s vedením mojí firmy dohodl, že tuto ztrátu doplatí v dalších zakázkách.
Vzhledem k tomu, že ve firmě již nepracuji a bývalý zaměstnavatel mi odmítl předložit doklady týkající se této zakázky, požádala jsem o ně
svého klienta a své dodavatele, abych mohla porovnat, zda předmětná zakázka byla opravdu ztrátová, jak jsem se domnívala z reakce bývalého
zaměstnavatele. Po přepočítání této cenové nabídky jsem zjistila, že nákup zboží, byl za cenu 132.978,- Kč, a prodej, i přes moji nepozornost,
byl za 174 628, - Kč, což odpovídá celkovému zisku na zakázce 41 650, - Kč, což je 23,85%.
Domnívám se tedy, že pokud se dá mluvit o škodě, je tato pouze domnělá.
Zákazník by za "správných" cenových údajů, tyto vůbec nemusel akceptovat a k obchodu by nemuselo dojít. Takto byl obchod uzavřen stále s prospěchem (ziskem) pro mého zaměstnavatele.
Tento mi již provedl první srážku z poslední mzdy a dožaduje se doplacení zbytku.
Pro úplnost: Dohodu o hmotné zodpovědnosti ani stanovené minimální marže nebo podobné podmínky jsme se zaměstnavatelem uzavřené neměli.
Lze toto opravdu nazvat škodou a tím pádem může po mě zaměstnavatel vyžadovat náhradu? Je povinen mi předložit doklady týkající se průběhu zakázky, abych případně mohla uplatnit způsobenou škodu u pojišťovny, neboť si platím pojistku na škodu způsobenou zaměstnavateli?
Je možné, aby udělal srážku ze mzdy BEZ MÉHO SVOLENÍ? Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Dle § 250 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění odpovídá zaměstnanec zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Za škodu je nutné považovat jakékoliv zmenšení majetku zaměstnavatele, pokud k němu došlu v důsledku výše uvedeném, Vaše argumentace, že i přes Vaši chybu měl zaměstnavatel zisk, v tomto ohledu neobstojí, neboť zaměstnavatel by mohl mít daný zisk daleko vyšší a skutečnost, že při správném nacenění by k uzavření obchodu nemuselo vůbec dojít, je Vaše spekulace. Na druhou stranu se škodou myslí skutečná škoda, tj. škoda, která zaměstnavateli skutečně vznikla. Pokud tedy máte informace od zákazníka, že daný rozdíl, tj. škodu Vašemu zaměstnavateli doplatí, není možné, aby ji po Vás zaměstnavatel požadoval k úhradě, protože v tomto případě mu žádná skutečná škoda nevznikne.
Pokud zaměstnavatel požaduje po zaměstnanci úhradu škody, má povinnost mu písemně oznámit výši požadované škody a projednat s ním tuto skutečnost (§ 263 odst. 1 ZP). Sankce za neuskutečnění této povinnosti ale žádné nejsou. Zaměstnavatel však nemůže zaměstnanci jednostranně (tj. bez jeho písemného souhlasu) strhnout požadovanou výši škody z platu či mzdy, neboť v § 146 ZP jsou uvedeny případy, kdy takto může zaměstnavatel jednostranně strhnout zaměstnanci určitou část platu nebo mzdy, ale náhrada škody požadovaná po zaměstnanci tam nepatří, pokud tedy tato možnost nebyla písemně se zaměstnancem sjednána. Zaměstnavatel by Vás měl písemně vyzvat k zaplacení náhrady škody, a pokud byste tak neučinila, musel by podat žalobu k soudu na plnění.
Ve Vašem případě bych tedy písemně oznámila zaměstnavateli, že dle výše uvedeného nemá právo Vám strhnout částku z platu nebo ze mzdy, takže žádáte její doplacení. Ohledně náhrady škody nesouhlasíte se vzniklou škodou, protože máte informace, že rozdílná částka bude v budoucnosti ze strany zákazníka doplacena. V případě, že by doplacena nebyla, žádáte předložit všechny podklady ke škodě, abyste mohla uplatnit svůj nárok u své pojišťovny.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Dodatečné podepsání kvalifikační dohody - může to zaměstnanec odmítnout když už začal studium na zvýšení kvalifikace?
- Odmítnutí podepsání kvalifikační dohody zaměstnavateli po nástupu na studium zvyšující kvalifikaci
- Odmítnutí podepsání kvalifikační dohody zaměstnancem po nástupu na studium zvyšující kvalifikaci
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď z důvodu dodatečného nepodepsání kvalifikační dohody - může dát zaměstnavatel výpověď?

Může být důvod k výpovědi z pracovního poměru na dobu neurčitou, když odmítnu podepsat pětiletou kvalifikační dohodu?
Jsem plně kvalifikovaná učitelka MŠ, mám smlouvu na neurčito. Ředitelka po mně chtěla, abych se účastnila jednoletého studia, které není nutné k výkonu mé práce (a je zdarma). Přestože se mi studovat nechtělo, přistoupila jsem na ředitelčino přání a začala studovat. Proplácí mi cestovné i ubytování. Nyní po mně chce, abych se upsala na 5 let, že budu pracovat v této MŠ. Pokud bych prý dala výpověď do 5 let, musela bych nemalé náklady, které vydala na mé studium, uhradit já. (Absolvovala jsem už i jiné kurzy a školení.)
Má ředitelka právo po mně chtít, abych se upsala vůbec na nějakou dobu? Je mi 22 let a 5 let je příliš dlouhá doba - v případě sňatku, plánování rodiny a odstěhování se z místa bydliště. Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o kurzy, které k výkonu svého povolání nepotřebujete, ale je třeba v zájmu zaměstnavatele, abyste je absolvovala a rozšířila si tak znalosti, jedná se o prohloubení kvalifikace dle § 230 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Náklady hradí zaměstnavatel a účast na kurzu se bere jako výkon práce, za který náleží plat nebo mzda.
Kvalifikační dohodu je možné uzavřít i při prohlubování kvalifikace (§ 234 odst. 2 ZP). Zde však musí náklady dosáhnout alespoň 75 000, -Kč a zaměstnanci nelze v takovém případě prohloubení kvalifikace uložit. Pokud byste tedy měla navštěvovat kurzy, které jsou prohloubením Vaší kvalifikace, a zaměstnavatel by pro účast na takových kurzech po Vás vyžadoval uzavření kvalifikační dohody, máte dle zákoníku práce, právo absolvování takových kurzů odmítnout a dohodu nepodepsat. Pokud by se jednalo o náklady zaměstnavatele menší než je výše uvedená částka, pak by uzavření kvalifikační dohody nepřicházelo v úvahu.
Odmítnutí uzavření dohody tedy nemůže být důvodem k výpovědi ze strany zaměstnavatele.

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Firemní auto určené i pro soukromé účely a náhrada škody za poškození neznámou osobou (ukopnuté zrcátko)

Chtěla bych se zeptat, zda je možné odvolat se proti výzvě k uhrazení náhrady škody zaměstnavateli a pokud ano, podle jakého paragrafu. Mám firemní auto k využití i pro soukromé účely. V srpnu jsem při příchodu domů zaparkovala před domem, ale v noci mi nějaký vandal ukopl zrcátko. Stalo se to všem autům zaparkovaných na této jinak bezpečné ulici. Vše jsem nahlásila policii i zaměstnavateli, ale zaměstnavatel po mě teď chce uhradit 60% ze spoluučasti, což činí 3000kč. Dá se proti tomuto rozhodnutí odvolat? Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
V daném případě je rozhodující, zda jste v době vzniku škody užívala automobil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, či nikoliv, tj. , pouze pro soukromé účely.
V prvém případě byste zaměstnavateli odpovídala dle § 250 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění za zaviněné porušení povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. V druhém případě byste však zaměstnavateli odpovídala dle občanského zákoníku za objektivní škodu, kterou jste mu způsobila.
V daném případě se domnívám, že parkování před domem nesouvisí s plněním pracovních úkolů, pokud toto není dohodnuto se zaměstnavatelem jinak. Vaše odpovědnost by se tedy měla posuzovat dle občanského zákoníku, dle kterého povinnost k náhradě škody vzniká porušením dobrých mravů, porušením právní povinnosti a porušením smlouvy. Pokud jste učinila vše k tomu, aby k poškození vozidla nedošlo, což v daném případě předpokládám, že ano, pak by přicházela v úvahu odpovědnost za porušení smlouvy dle § 2913 nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), která je koncipována jako odpovědnost bez ohledu na zavinění, tedy odpovědnost za výsledek. Výsledkem je poškozené auto, které je v majetku zaměstnavatele a není rozhodné, zda je zde Vaše zavinění. Odpovědnosti byste se však mohla zprostit prokázáním tzv. liberačních důvodů uvedených v § 2913 odst. 2 NOZ: „Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. “.
Výše uvedeným ustanovením NOZ je možné u zaměstnavatele argumentovat. Je však třeba uvést, že při posouzení případu náhrady škody je nutné vzít v úvahu všechny rozličné okolnosti, které nemusí být vždy zcela jednoznačné.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel odmítá vydat potvrzení o zdanitelných příjmech matce na rodičovské dovolené - jak postupovat?
- Zaměstnavatel odmítá vydat potvrzení o zdanitelných příjmech matce na mateřské dovolené - jak postupovat?

Moje zaměstnavatelka má živnost a zaměstnávala mne do doby, kdy jsem odešla na mateřskou, od té se mnou nekomunikuje a odmítá mi vydat potvrzení o zdanitelných příjmech a vůbec o tom, že mě kdy zaměstnala (pracovní smlouvu mám i potvrzení s okresní správy soc. zabezpečení), ale i tak mi nikdo nedokáže poradit, ani finanční úřad, OSSZ, živnostenský úřad).
Nevím co si počít, chci žádat o daně i státní byt a k tomuto jsou její potvrzení nezbytné.
Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám zaměstnavatel nechce tyto doklady vydat, můžete se obrátit na místně příslušný inspektorát práce (dle sídla zaměstnavatele), který může zaměstnavateli uložit pokutu ve správním řízení. Dále se dle mého názoru můžete pro účely daňové obrátit na místně příslušný finanční úřad, tam by Vám měli poradit a měli by vyzvat Vaši zaměstnavatelku k poskytnutí podkladů pro výpočet daní. Poslední možností by bylo obrátit se na soud s žalobou na plnění, resp. vydání daných dokladů.

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemce se odmítá vystěhovat po ukončení nájemní smlouvy z bytu - jak postupovat?
- Nájemník se odmítá vystěhovat po ukončení nájemní smlouvy z bytu - jak postupovat?

Dal jsem nájemci výpověd z nájmu dohodou k 1.9.2015. a dohodli jsme se, že nám předá byt nejpozději k 31.10.2015 a, že tímhle datumem končí nájemní smlouva. Potřebuji byt pro sebe a svoji rodinu i kvůli práci. Dohoda o ukončení nájemní smlouvy je podepsaná z obou stran. Chtěl bych se zeptat co mužu dělat když se odmítne vystěhovat? A mohu po písemném upozornění, když dále odmítne předat byt nájemce vystěhovat a vstoupit do bytu? A když jaké musím splnit podmínky?
Děkuji za odpověd, Zikmund

ODPOVĚĎ:
Nájemní vztah zanikne na základě dohody (nikoliv výpovědi) ke dni 31. 10. 2015. Nájemce je povinen byt k tomuto dni předat pronajímateli.

Pokud tak neučiní, je vhodné jej písemně vyzvat k předání bytu. Pokud byt nevyklidí a nepředá, je nutné se obrátit na soud a navrhnout, aby žalovanému uložil byt vyklidit.

Rozhodně nedoporučuji do bytu vstoupit, pokud v něm nájemce bude stále bydlet (byť neoprávněně). Mohl byste se tím dopustit trestného činu porušování domovní svobody.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Přepojení na novou obecní kanalizaci - zaplatí to obec nebo občan připojený na kanalizaci?

2001 obec prodávala obecní pozemky za účelem stavebních parcel. Přes tyto pozemky vedla stará obecní kanalizace, funkční ještě 09/2014. Když obec pozemky prodala, tak nezřídila věčné břemeno na tuto starou kanalizaci (kanalizace je tam cca 40 let). Já si jeden z pozemků koupil a postavil dům (kolaudace 2005). Dle projektu stavebního povolení jsem se připojil do této staré kanalizace na hranici svého pozemku, uprostřed - mezi pozemky jiných vlastníků.
09/2014 obec vybudovala novou kanalizací ve veřejné cestě a stávající "starou kanalizací" přejmenovala na přípojku mého rodinného domu (jsem do ní v současnosti připojen pojako jediný). Obec nyní v pondělí 21.9. vybuduje na hranici mého pozemků přípojku na novou kanalizací a včera 16.9.2015 mi oznámili, že se musím připojit do nové kanalizace. Důvodem je, že majitel sousednícho pozemku si již více nepřeje mít starou kanalizaci na svém pozemku. Pro mě to znamená cca 30 metrů výkopu a nutnost přečerpávací tlaková stanice - celkem velká investice mnou nezapříčiněna. Nemá protestující majitel pozemků věčné břemeno, i když je nezapsané v katastru nemovitostí (stará kanalizace tam je už
cca 40 let, zanesená v plánech obce atd.)? Kdo to všechno zaplatí a udělá? Aleš

ODPOVĚĎ:
Otázku, zda existuje věcné břemeno pro sousední pozemky, nelze takto na dálku vyřešit. Toto by mohl rozhodnout pouze soud, který by existenci věcného práva k nemovitosti buď potvrdil nebo vyloučil. musel by rozhodovat na základě všech možných příslušných listin, geometrických plánů a pod.
Jinou otázkou je, zda obec nějakým způsobem pochybila (například, že opomenula nechat věcné břemeno zřídit), či za jakých okolností bylo rozhodnuto pro stavbu nové kanalizace. To vše, včetně okolností, za jakých došlo k připojení na starou kanalizaci, by mohlo být podstatnými skutečnostmi pro případnou náhradu škody způsobené Vám nesprávným postupem obce. Zda ke škodě skutečně došlo, zda obec pochybila a zde mezi těmito dvěma skutečnostmi existuje příčinná souvislost opět definitivně posoudí pouze soud v řízení o náhradu škody, pokud by tuto škodu nebyla obec ochotna zaplatit dobrovolně. Doporučuji Vám nejprve vyjednávat s obcí o tom, zda zaplatí nutné náklady související s připojením na novou kanalizaci.

OBČAN-DLUHY
- Věřitel nestihl uplatnit dluh před insolvencí, oddlužením dlužníka - jak docílit zrušení povolení oddlužení z důvodu neuvedení všech věřitelů?
- Zrušení povolení oddlužení z důvodu neuvedení všech věřitelů - jak napadnout schválenou insolvenci, oddlužení?
- jak napadnout schválenou insolvenci, oddlužení z důvodu neuvedení všech věřitelů

Nestihli jsme se přihlásit se svou pohledávkou vůči dlužníkovi do insolvenčního řízení. Tomuto dlužníkovi bylo povoleno oddlužení dne 2.6.2015. Návrh podal 2.2.2015. Nám neuhradil fakturu vystavenou 15.7.2014.
Na Vašich stránkách jsem se dočetla, že pokud dlužník neuvede pravdivě všechny své věřitele, může mu být povolenní oddlužení zrušeno. Viz. tento odkaz:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/dluhy-a-zavazky/12207-podvod-v-zadosti-o-oddluzeni-dluznik-neuvedl-vsechny-veritele.html
Nás ve své žádosti neuvedl.
Můžete mi prosím poradit, jakou máme šanci, že mu bude oddlužení zrušeno, pokud se dodatečně přihlásíme? A jaké bychom měli udělat kroky?

ODPOVĚĎ:
Jakožto nepřihlášený věřitel nejste osobou, která je oprávněná podat návrh na zrušení oddlužení. Nicméně toto rozhodnutí lze vydat i bez návrhu, tudíž Váš případný návrh může být vnímán jako podnět. Pokud by však insolvenční soud dospěl k názoru, že není důvodný, nebude o něm rozhodovat.
Neuvedení všech závazků nemá vždy za následek zrušení oddlužení. Každou situaci je nutné poszuvat zvlášť a nelze učinit relevantní závěr (stejně se vyjadřuje i judikatura).
Pokud se domníváte, že tímto dlužník sledoval nepoctivý záměr, můžete podat podnět krajskému soudu, který vede příslušné insolvenční řízení, ve kterém skutkově vylíčíte, že Vás dlužník neuvedl v seznamu závazků. Poté nezbývá než vyčkat.
Pokud soud rozhodne o zrušení oddlužení, rozhodne současně o způsobu řešení úpadku konkurzem a insolvenční řízení bude nadále pokračovat. Jen se vlastně změní způsob, jakým budou pohledávky uspokojovány. Nicméně se domnívám, že ani pokud soud oddlužení zruší, nebudete se moct přihlásit do insolvenčního řízení.

TRESTNÍ-PŘESTUPKY
- Pomluva na facebooku - jak se bránit a veřejně žádat omluvu?

Zabývám se prodejem použitého oblečení hlavně přes Facebook, kde došlo 1.10.2015 k incidentu - paní si zakoupila ve slevě bundu, sleva byla 40% a přišla ji ušpiněná, ovšem nepokusila se ji vyprat a ihned po vybalení žádala vrácení peněz. Postupovala jsem tedy podle občanského zákoníku a napsala jí, že neuznávám v tomto případě reklamaci, jelikož zboží již bylo ve značné slevě, pod nákupní cenou a jedná se o bazarové použité zboží a aby zkusila bundu vyprat, eventuálně ji odnést do čistírny. Jednalo se o fleky které jsou způsobeny běžným nošením a které půjdou odstranit. paní se nespokojila s mou odpovědí a veřejně mě napadla na mnoha Facebookových bazarech, kde lživě tvrdila, že se bundu pokoušela vyprat a já ji potom napsala a celou tuto konverzaci zveřejnila, načež se k ní přidali lidé, kteří ode mě nikdy nic nekoupili a zboží neznají - příspěvky typu, že mám zboží od vietnamců, že lidi okrádám, že podvádím, dále se také vysmívali názvu mé skupiny, od včera jsem přišla o víc jak 100 potenciálních zákazníků a další ubývají.
Mám vážné obavy o svou živnost a chtěla bych se zeptat, zda mám nárok uplatnit veřejnou pomluvu nebo něco takového a jak mám dále postupovat, jsem dost bezradná. Děkuji, Teodora

ODPOVĚĎ:
Osoba, která o jiné osobě šíří pomluvu se může v prvé řadě dopustit přestupku. Podle § 49 zákona č. 200/1990 Sb. , o přestupcích se přestupku proti občanskému soužití dopustí ten, kdo jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch. Vzhledem k tomu, že zákon nestanoví výslovně, že je třeba úmyslného zavinění, postačí k odpovědnosti za tento přestupek zavinění z nedbalosti. Za tento přestupek může být jeho pachateli uložena pokuta až do výše 1.000 Kč.
Pomluva může být i trestným činem, který spáchá ten, kdo o jiném uvede takový nepravdivý údaj, který může značně ohrozit jeho vážnost před druhými osobami. Trestnost pomluvy vyplývá ze snahy chránit čest a dobrou pověst člověka ve společnosti, a to ať už jde o jeho vztahy v zaměstnání, v rodině nebo kdekoli jinde. Vždy ale pouze jednotlivé fyzické osoby, před pomluvou nejsou chráněny osoby právnické ani skupiny lidí.
V obou případech ale bude nutno nejprve naplnit podmínky pomluvy. Takto na dálku nelze vyhodnotit, kde je hranice mezi sdělováním informací ostatním potenciálním zákazníkům a kde jde o pomluvu. Bylo by se muselo posoudit, nakolik zaslané zboží odpovídalo popisu v nabídce, jak byla zákaznice informována o stavu zboží, zda vše odpovídá Vašim obchodním podmínkám a podobné rozhodující skutečnosti. Teprve ve chvíli, kdy by orgán činný v trestním řízení či v přestupkovém řízení usoudil definitivně, že jde o pomluvu, řešilo by se, zda máte nárok na veřejnou omluvu, zda je třeba udělit pokutu v přestupkovém řízení či zda dokonce jde o trestný čin a je na místě udělit trest.
Jinou otázkou je možná náhrada škody za ztrátu na výdělku. Opět by bylo nutno nejprve rozhodnout o tom, že šlo skutečně o pomluvu. Pak by bylo třeba vyčíslit a dokázat, že jste tímto jednáním přišla o výdělek a v jaké výši jste utrpěla škodu. Samozřejmě, že takovou náhradou ušlého výdělku se má smysl zabývat v okamžiku, kdy prodej bazarového oblečení je legální podnikatelskou činností, s přiznávanými příjmy, daněmi a všemi potřebnými odvody.
Jinou způsobenou škodou, kterou by bylo možno žádat k náhradě je tzv. nemajetková újma, jde o náhradu za osobní újmu (ostuda, psychická újma, ztráta prestiže…). Bylo by ale oproti podnikatelské újmě nutno prokázat, že jste byla pomluvena Vy osobně jako člověk.

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Návrh na omezení svéprávnosti - komu se podává, kam, kdo rozhoduje
- Předběžné opatření na omezení svéprávnosti - komu se podává, kam, kdo rozhoduje
- Návrh na omezení způsobilosti k právním úkonům - komu se podává, kam, kdo rozhoduje
- Předběžné opatření na omezení způsobilosti k právním úkonům - komu se podává, kam, kdo rozhoduje
- Omezení, zbavení svéprávnosti a nový občanský zákoník
- Omezení, zbavení svéprávnosti - postup, lhůta na vyřízení soudem

Návrh na omezení svéprávnosti, resp. podání návrhu na předběžné opatření ve smyslu § 76 odst. 1 písm c), aby sourozenec do doby rozhodnutí ve věci nenakládal s určitými věcmi nebo právy: Komu se tento návrh podává? Kdo a v jakých obvyklých lhůtách rozhoduje?
Jak rychlé bývá nabytí účinnosti tohoto předběžného opatření a s jakou celkovou časovou prodlevou je třeba ca počítat od data podání až po nabytí účinnosti opatření? S jakými poplatky a v jaké výši je třeba počítat?
Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Návrh na omezení svéprávnosti se podává u okresního (městského, obvodního) soudu, v jehož obvodu je trvalé bydliště osoby, o jejíž svéprávnosti se rozhoduje. Pokud je tato osoba bez svého souhlasu umístěna ve zdravotním ústavu nebo v zařízení sociálních služeb, je příslušný soud, v jehož obvodu je tento ústav.

Aktivně legitimován k podání návrhu je každý, kdo má právní osobnost (fyzická osoba, právnická osoba – zdravotnický ústav). Z obsahu návrhu musí vyplývat, z jakých skutkových i právních důvodů považuje navrhovatel návrh za důvodný a dále proč dle něj nepostačuje užití mírnějších a méně omezujících opatření. Soud může navrhovateli uložit, aby v přiměřené lhůtě předložil lékařskou zprávu o duševním stavu osoby, o jejíž svéprávnost se jedná, není-li zpráva předložena, soud řízení zastaví. Z toho důvodu je vhodné lékařskou zprávu přikládat již v návrhu.

Za návrh na omezení svéprávnosti se neplatí soudní poplatek (§ 11 odst. 1 písm. f) zákon o soudních poplatcích).

Současná právní úprava občanského zákoníku připouští na rozdíl od úpravy předchozího občanského zákoníku pouze omezení svéprávnosti a to pouze dočasně. Soud může omezit svéprávnost člověka nejdéle na dobu 3 let a poté musí být zahájeno řízení o prodloužení doby omezení, jinak člověk nabude zcela plné svéprávnosti. K omezení svéprávnosti se přistupuje pouze tehdy, kdy nelze použít jiný z mírnějších a méně omezujících opatření (např. nápomoc při rozhodování, zastoupení členem domácnosti, jmenování opatrovníka). Soud vždy musí posoudit vzhledem k zájmům posuzovaného, zda nepostačí uložit některé z mírnějších a méně omezujících opatření, o kterém může v průběhu řízení i bez návrhu rozhodnout.

Podmínky, za kterých může soud rozhodnout o omezení svéprávnosti:
- ve svéprávnosti lze omezit pouze osobu zletilou nebo plně svéprávného nezletilého člověka (přiznání svéprávnosti, uzavření manželství),
- musí jít o osobu trpící duševní poruchou, která není jen přechodná a která způsobuje neschopnost právního jednání,
- soud musí danou osobu zhlédnout – nelze omezit svéprávnost pouze na základě spisového materiálu, znaleckého posudku,
- omezení musí být v zájmu osoby a musí jí být ku prospěchu,
- osobě hrozí jinak závažná újma, pokud zůstane svéprávná,
- zásada proporcionality – nemůže být použito některého z mírnějších a méně omezujících opatření

Rozsah omezení
Soud může omezit svéprávnost jedince pro duševní poruchu, která není jen přechodná, tzn. , nejde jen o náhlé zdravotní komplikace. Na druhé straně i krátkodobé trvání duševní poruchy vyvolané například užíváním drog, alkoholu, stresem či přepracováním, může vyvolat u jedince stav, u kterého hrozí ohrožení jeho zájmu či způsobení závažné újmy. Tedy v krajním případě lze omezit svéprávnost i u člověka trpící poruchou, která nemusí být vždy trvalá a neléčitelná.
Typickými příklady duševních poruch, pro které v praxi bývá omezena svéprávnost člověka, tedy jeho způsobilost právně jednat je např. (schizofrenie, progresivní paralýza nebo chronická stadia závislosti na omamných látkách s pokročilou deprivací osobnosti apod.)

Jsou-li všechny výše uvedené podmínky naplněny, tedy je v zájmu dané osoby omezit její svéprávnost, je nutné rozhodnout, v jakém rozsahu má být svéprávnost omezena. Nelze omezit svéprávnost člověka ve větším rozsahu, než odpovídá jeho duševnímu stavu a jeho skutečným možnostem.

Pro stanovení rozsahu omezení lze použít negativní nebo pozitivní výčet. U negativního výčtu jsou ve výroku rozhodnutí uvedena právní jednání, která daná osoba nemůže samostatně činit s tím, že k ostatním nevymezeným právním jednáním je plně svéprávná. Svéprávnost člověka nelze omezit v právním jednání týkajícího se každodenních běžných záležitostí života (např. koupě potravin, oblečení, koupě jízdenky, určení místa bydliště atd.).

Omezení svéprávnosti se může týkat uzavírání smluv o finančních produktech, nakládání s finančními prostředky a majetkem jehož hodnota přesahuje stanovenou částku, možnosti vyjádření souhlasu s poskytováním a nakládáním s osobními údaji, schopnosti uzavírat dědickou smlouvu či sepsat závěť, předběžné prohlášení, procesní způsobilosti před správními úřady a soudy, jednání s institucemi soukromého a veřejného práva (banky, pošta, finanční úřad, úřad práce) a dalších jednání.

Je-li třeba po zahájení řízení prozatimně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu. Příslušným k nařízení předběžného opatření je soud, který je příslušný k řízení o věci. Předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy (§ 74 a § 76 Občanského soudního řádu).
Návrh na nařízení předběžného opatření musí obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků, popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá. Dále musí být z návrhu patrno, kterému soudu je určen, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován. Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Podání v jiných formách se činí pouze jedním stejnopisem. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě (§ 42 a § 75 Občanského soudního řádu).
O návrhu na předběžné opatření rozhodne předseda senátu bezodkladně. Není-li tu nebezpečí z prodlení, může předseda senátu rozhodnout o návrhu na předběžné opatření až do uplynutí 7 dnů poté, co byl podán. O návrhu na nařízení předběžného opatření rozhodne předseda senátu bez slyšení účastníků. Vyžadují-li to okolnosti případu nebo je-li tu nebezpečí z prodlení, předseda senátu usnesení o předběžném opatření, o němž rozhodl bezodkladně, ihned vyhlásí účastníku, kterému ukládá povinnost, popřípadě též někomu jinému než účastníku řízení, byla-li mu předběžným opatřením uložena povinnost; ukazuje-li se to potřebné, přistoupí k vyhlášení usnesení na místě samém (§75c a § 76c Občanského soudního řádu).
Stejnopis usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, je třeba účastníkům, popřípadě jejich zástupcům a těm, kterým byla předběžným opatřením uložena povinnost, odeslat ve lhůtě 3 dnů ode dne vyhlášení usnesení nebo, nebylo-li vyhlášeno, ve lhůtě 3 dnů ode dne jeho vydání. Stejnopis usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, jímž bylo účastníku uloženo, aby nenakládal s určitou nemovitostí, je třeba odeslat také příslušnému katastrálnímu úřadu. Usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, je vykonatelné vyhlášením. Nedošlo-li k vyhlášení, je vykonatelné, jakmile bylo doručeno tomu, komu ukládá povinnost.

OBČAN-NÁJEM
- Výpověď ústní pachtovní smlouvy, pachtu - výpovědní lhůta

Mám propachtován zemědělský pozemek na základě ústní smlouvy, pozemek používám 8 let a nájem platím majiteli poštovní poukázkou.
Můžete mi říci za jakých podmínek mi může dát majitel výpověd a jak by to bylo když pozemek prodá.
Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Jelikož se jedná o pacht a nikoliv nájem, bude se tento právní vztah řídit právními předpisy účinnými do 31. 12. 2013, tedy zákonem č. 40/1964 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, jelikož tento právní vztah vznikl před rokem 2014.

Jestliže byla nájemní smlouva uzavřena na dobu neurčitou, lze ji ukončit výpovědí, a to z jakéhokoliv důvodu. Ve Vašem případě se bude pravděpodobně jednat o nájem pozemku patřícího do zemědělského půdního fondu, tudíž výpovědní doba činí 1 rok a smlouvu lze vypovědět k 1. 10. běžného roku. Pokud by Vám dal pronajímatel (propachtovatel) výpověď, nájemní vztah skončí 1. 10. 2016. Pronajímatel a nájemce se samozřejmě mohou dohodnout i jinak.

Dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci, vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele. Nájem tedy nezaniká pouhou změnou vlastnictví k pozemku. Zákon dále stanoví, že z tohoto důvodu smí vypovědět nájemní smlouvu jen nájemce, nikoliv pronajímatel. Nicméně zákon neobsahuje důvody, pro které lze nájem vypovědět, tudíž ji lze dát z jakéhokoliv důvodu. Z toho plyne, že i nový vlastník pozemku smí nájem vypovědět.

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Obec zamítla jízdu těžké techniky po silnici do 3,5 tuny - co dělat, kam se odvolat?
OBČAN-SLUŽEBNOST, VĚCNÉ BŘEMENO
- Nezbytná cesta a nový občanský zákoník - § 1029 a následující
- Nezbytná cesta - vysvětlení, příklad, definice podle nového občanského zákoníku

Koupili jsme zemědělskou půdu. Jediná příjezdová cesta je po obecní silnici na jejímž začátku a konci je značka 3,5tuny. Naše pozemky jsou uprostřed této silnice (jediná nájezdová cesta na ně je zhruba v půlce mezi značkami). V katastru nemovitostí je tento obecní pozemek veden jako silnice. Bohužel se nám nepodařilo domluvit se starostou aby nám povolili přejezd po této silnici s technikou, která je nezbytná k obhospodařování těchto pozemků. Máme, prosím, nějakou možnost se bránit abychom mohli tyto pozemky vůbec užívat k účelu ke kterému jsou určeny?
Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník vrátil zpět do úpravy občanského práva institut nezbytné cesty v ustanovení § 1029 a následujících. Nezbytnou cestu přes sousední pozemek lze povolit, pokud vlastník nemovité věci, která není dostatečně spojena s veřejnou cestou, nemůže na této nemovité věci řádně hospodařit či ji jinak řádně užívat. Nedohodnou-li se vlastníci sousedních nemovitých věcí, může nezbytnou cestu povolit soud, a to i jako služebnost (což je totéž, co „starou“ terminologií věcné břemeno). Za nezbytnou cestu náleží vlastníkovi zatěžovaného pozemku jednorázová náhrada nebo náhrada ve splátkách. Nezbytná cesta se povoluje v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovitosti, lze povolit i zřízení zcela nové cesty. Vždy je však potřeba přihlédnout k tomu, aby byl vlastník zatěžovaného pozemku obtěžován co nejméně a jeho pozemek co nejméně zasažen.
Před samotným podáním návrhu na zřízení nezbytné cesty je však třeba pamatovat na skutečnost, že povolení nezbytné cesty představuje vždy konflikt dvou subjektivních vlastnických práv, jež jsou si v zásadě rovna. Vždy je tedy třeba pečlivě zkoumat výhody, které zřízení nezbytné cesty přinese tomu, kdo takovou změnu na sousedním pozemku navrhuje, a rizika vzniku případné újmy, kterou může utrpět vlastník nezbytnou cestou zatíženého pozemku.
Nový občanský zákoník vyjmenovává okolnosti, které soud při svém rozhodování o zřízení nezbytné cesty zkoumá a při jejichž existenci zřízení nezbytné cesty nepovolí. Jedná se o tyto případy:
převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty;
způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá;
žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení;
nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup;
nelze povolit nezbytnou cestu přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.
Nicméně toto nemusí být Váš případ, obec nezakazuje použití cesty jako takové, ale omezuje podmínky použití cesty. Dá se předpokládat, že omezení váhového limitu cesty nebylo stanoveno jen tak náhodou a že pro to obec má svůj důvod. Jedinou možností je tedy zjistit tento důvod, možná nechat ověřit, zda takový důvod má opodstatnění, případně zkusit s obcí dohodnout například zpevnění cesty na Vaše náklady nebo jiné obdobné řešení.

SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Nadřízený orgán městské části Praha X ve věci přestupku
- Kam se odvolat, přestupek řešící Praha X - nadřízený orgán Prahy X

Prosím o zprávu, kdo je kontrolním orgánem konkrétně nad městskou částí Praha 4, jakožto správním orgánem projednávajícím přestupky, pokud jde o posuzování jejich správného rozhodnutí při projednání přestupku (podobně jako je u Policie ČR tímto orgánem Generální inspekce bezpečnostních sborů).
Kam a ke komu konkrétně (uveďte prosím kontakt) se mohu odvolat v případě, že nesouhlasím s vyrozuměním, které jsem obdržel od úřadu městské části Praha 4, pokud jde o projednání přestupku v rámci občanskoprávního sporu.
Děkuji, Jaromír Dlouhý
Oblíbený Preferovaný Přednostní Datum přidání: 22.09.2015 14:56
Uložit Upravit odeslaný Přednostní dotaz
ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 23.09.2015, dotaz č. 8022)
Dobrý den,
zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích stanoví v § 53, že obce projednávají přestupky proti pořádku ve státní správě ve věcech, které jsou jim svěřeny, přestupky proti pořádku v územní samosprávě, přestupky proti veřejnému pořádku, přestupky proti majetku, jakož i přestupky proti občanskému soužití. Proti rozhodnutí o přestupku se může odvolat v plném rozsahu jen obviněný z přestupku a, jde-li o mladistvého, v jeho prospěch i jeho zákonný zástupce a orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí. Poškozený se může odvolat jen ve věci náhrady škody. O odvolání musí být v rozhodnutí učiněno poučení. Odvolání se podává orgánu, který jej vydal. Ten jej buď vyřídí kladně nebo postoupí dále. Mám ale pocit, že ve Vašem případě nejde ani tak o odvolání, jako spíše o stížnost na postup úřadu v přestupkovém řízení. Tu můžete samozřejmě podat volnou formou, bez nutnosti dodržení lhůty pro odvolání také u orgánu, který postupoval dle Vás nesprávně, tento se k věci vyjádří a věc postoupí dál.

OBCHOD-REKLAMACE
- Čistírna způsobila vyblednutí oblečení a zákazník reklamuje oblečení u prodejce - co má dělat prodávající?

Provozuji prodejnu oděvů a paní se snaží reklamovat kostýmek, který u nás zakoupila s tím, že se jej zanesla do čistírny a kostýmek vybledl a srazila se vrchní látka.
Kostýmek vyžaduje chemické čistění, což je uvedeno i na pracích znacích na oděvu. Usiluje ale o reklamaci u mě, jako prodejce. U ostatních kusů k tomuto nedošlo. Jsem povinna tuto reklamaci převzít a řešit? Podle mě došlo k chybě na straně čistírny (pokud ovšem paní kostýmek dokonce nevyprala v pračce). Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Zcela jistě jste povinna reklamaci řešit. Při oznámení reklamace jste povinna sepsat se spotřebitelem reklamační protokol se všemi zákonnými náležitostmi (viz § 19 zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů). Dovolím si Vás upozornit, že nesepsání reklamačního protkolu je správním deliktem, za který lze uložit pokutu až do výše 300 000, - Kč.

Na vyřízení reklamace máte 30 dnů od uplatnění reklamace. V této lhůtě musíte spotřebitele vyrozumět o vyřízení reklamace. Jinak má spotřebitel právo od smlouvy odstoupit.

Vaší povinností je reklamaci na své náklady posoudit a podle zjištěných skutečností reklamaci zamítnout nebo jí vyhovět. Pokud paní skutečně kostýmek vyprala v pračce nebo poškození kostýmku způsobila čistírna, můžete reklamaci zamítnout. Pro případné spory byste však měla mít podloženo jak k poškození došlo, resp. zda jej nezpůsobila zákaznice či čistírna.

Pokud byste dospěla k závěru, že reklamace je oprávněná, má spotřebitel nároky z vadného plnění. Pokud byl kostýmek zakoupen před méně než 6 měsíci, jsou práva spotřebitele uvedena v § 2169 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník. Pokud od koupě kostýmnku uplynulo více než 6 měsíců, řídí se práva spotřebitele § 1977 až 1979 občanského zákoníku.
_

OBČAN-BYDLENÍ
- Má člen bytového družstva nárok na proplacení zasklení lodžie?
- Kdy má nájemce nárok na náhradu zhodnocení pronajaté věci?
- Zasklení lodžie v družstevním bytě - platí to družstvo nebo člen družstva sám za sebe?

Jsem členem bytového družstva, které odsouhlasilo členskou schůzí zateplení domu. V rámci zateplení budou odstraněna zasklení lodžií (která si předtím pořídilo na svoje náklady 25 bytů z celkem 75 bytů) a to bez náhrady. Prý vzhledem ke zmenšení lodžie nelze zasklení vrátit. Přitom před třemi lety družstvo zasklení povolilo. Kdybych toto před 3 roky věděla, tak bych se zasklením lodžie počkala a pořídila bych si ho až po zateplení. Takto přijde každý z 25 bytů o částku 30 tis. , kterou jsme za zasklení lodžie zaplatili. Dokonce představenstvo sdělilo, že by mohlo i předepsat k náhradě náklad na odstranění zasklení lodžie. Má družstvo právo takto postupovat? Mohu se bránit?
Děkuji za odpověď, Petra

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu předpokládám, že nejste vlastnicí předmětného bytu, nýbrž jeho nájemnicí. V tomto případě Vám v první řadě doporučuji prostudovat stanovy bytového družstva, které představují klíčový dokument (§ 685/2 a § 687/4 Občanského zákoníku).

Obecně platí, že změny na pronajaté věci (tzn. i úpravy bytu v podobě zasklení lodžie) je nájemce (Vy) oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele (bytového družstva, k čemuž dle Vašeho dotazu došlo, k tomu viz též § 694 Občanského zákoníku). Úhradu nákladů s tím spojených může nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal. Nestanoví-li smlouva jinak, je oprávněn požadovat úhradu nákladů až po ukončení nájmu po odečtení znehodnocení změn, k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání věci. Dal-li pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě nákladů, může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci (§ 667/1 Občanského zákoníku). V této souvislosti Vám proto doporučuji nahlédnout do stanov bytového družstva, v nichž by měly být podrobnosti změn pronajatých bytů a jejich proplácení upraveny.

Zmínka představenstva bytového družstva o možnosti vyúčtování nákladů odstranění zasklení lodžií přímo nájemcům bytů je absurdní, bylo-li v minulosti zasklení lodžií bytovým družstvem (jako vlastníkem bytů) odsouhlaseno, stalo se zasklení součástí bytů (tzn. majetkem bytového družstva) a bytové družstvo je tudíž povinno nést veškeré náklady spojené s případným odstraněním zasklení samo.

Možnou obranou z Vaší strany (resp. ze strany všech obdobně postižených nájemců družstevních bytů) by mohlo být vznesení požadavku na proplacení zhodnocení bytů, k tomuto kroku je však zapotřebí seznámit se s podrobnostmi dle stanov bytového družstva, popř. vámi uzavřených nájemních smluv.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 239/3 Obchodního zákoníku musí být členská schůze družstva svolána, požádá-li o to písemně alespoň jedna třetina všech členů družstva, není tedy vyloučeno, abyste se pokusila iniciovat nové zasedání členské schůze bytového družstva. Dle § 242/1 Obchodního zákoníku se může kterýkoli člen družstva obrátit na soud s žádostí o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze družstva, je-li toto v rozporu s právními předpisy nebo stanovami družstva.

OBČAN-BYDLENÍ
- Ukončení nájmu a vymalování bytu z kauce - může pronajímatel strhnout část kauce na vymalování bytu po pronájmu?
- Může pronajímatel strhnout část kauce na vymalování bytu po pronájmu?
- Stržení peněz z kauce nájmu na drobné opravy a vymalování bytu - může to pronajímatel (majitel bytu) udělat?
- Vymalování bytu z kauce nájemce, nájemníka - může to pronajímatel udělat a strhnout peníze kauce?

Předávání bytu při ukončení nájmu. Do bytu jsme se nastěhovali 03/2012 a 08/2015 jsme dohodou vypověděli nájemní smlouvu. Předání bytu proběhlo celkem hekticky, byly pouze sepsány stavy měřičů a předány všechny klíče od bytu/domu. Nyní po měsíci nám majitel oznámil, že nám bude strhávat peníze z kauce za drobné opravy (osobně jsem sádroval a zamalovával díry a praskliny po poličkách), vymalování celého bytu a úklid. Má na tohle právo? Resp. jsem nucen byt při ukončení nájmu vymalovat? Jak jsem se zmínil, předávací protokol jako takový sepsán nebyl. V nájemní smlouvě je uvedeno, že jsem povinen byt předat v provozuschopném stavu.
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Podle § 2293 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.

Nájemce obecně má povinnost předat byt ve stejném stavu, v jakém jej převzal právě s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. Pokud jste si vymaloval byt jinak, než byl při vzniku nájmu, jste povinen jej vymalovat na původní barvu.

Pokud byl byt čerstvě vymalován jste povinen jej odevzdat ve stejném stavu s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. Pokud tedy stav malby byl obecně dobrý, nejste povinen byt vymalovat.

Ve smlouvě použitý pojem "provozuschopný stav" lze vyložit jakkoliv. Mj. také tak, že je obyvatelný. Obvytelný není totéž co dobrý atd.

Po pronajímateli můžete požadovat, aby Vám předložil důkazy o oprávněnosti použití kauce. Pokud Vám je nepředloží a nevrátí ani plnou hodnotu kauce, musíte se svých práv domáhat soudní cestou.

OBCHOD-REKLAMACE
- Neviditelná vada sedačky zjištěná až při manipulaci - reklamace do 6 měsíců a možnost vrácení zboží a odstoupení od kupní smlouvy

Po 4 měsících od koupě sedací soupravy zjištěna trhlina (asi 25 cm) na spodní krycí látce. Prodejce na můj e-mail v příloze e-mailu uvedl, že reklamaci shledává, jako zamítnutou s tím, že se jedná o mechanické poškození a ne o vadu, mělo být reklamováno ihned při rozbalení, s doložením nepoškozeného obalu, bez používání zboží a že nemůže za závady způsobené manipulací. Sedačku dopravili a rozbalili (roztrháním folie) na místě pracovníci prodejce. Já jsem sedačku nezvedal ani s ní nijak nemanipuloval - trhlinu jsem zjistil, když se pod sedačku zakutálela dětská hračka. Opravdu se nejedná o vadu a nemám nárok na vyřízení reklamace a to i přes to, že jsem roztržení nezpůsobil já? Vzhledem k tomu, že jsem reklamoval zboží do 6 měsíců od prodeje a prodejce nijak neprokázal, že vada neexistovala v době prodeje - mohu, na základě zákonné domněnky o existenci vady, uplatnit právo, podle nového
občanského zákoníku a od smlouvy odstoupit? Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám prodávající oznámil, že reklamaci zamítá, pak se můžete bránit. Podle § 2161 zákona č. 89/2012 Sb. , platí, že projeví-li se vada v průběhu 6 měsíců od převzetí zboží, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí. To znamená, že je to právě prodávající, kdo musí prokazovat, že věc neměla vadu při převzetí, resp. že za vadu nedopovídá.

V takovém případě podle § 2169 občanského zákoníku platí, že kupující může požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady. Neodstoupí-li kupující od smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání nové věci bez vad, na výměnu její součásti nebo na opravu věci, může požadovat přiměřenou slevu. Kupující má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu prodávající nemůže dodat novou věc bez vad, vyměnit její součást nebo věc opravit, jakož i v případě, že prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době nebo že by zjednání nápravy spotřebiteli působilo značné obtíže.

Pokud však prodávající reklamaci a zamítl a Vy prokážete, že trhlina nevznikla Vašim zapříčiněním (např. znaleckým posudkem), pak lze mít za to, že prodávající nevyřídil reklamaci řádně a z tohoto důvodu můžete od smlouvy odstoupit podle § 19 zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Znalecký posudek je zřejmě důkazem nejvhodnějším. Seznam znalců neleznete na www.justice.cz

Pokud znalecký posudek vyjde ve Váš prospěch, můžete jej zaslat prodávajícímu s tím, že odstupujete od smlouvy a požadujete vrácení peněz a náklady, které Vám vznikly v souvislosti s reklamací (i znalecký posudek). Pokud by Vám peníze nevrátil, obraťe se na advokáta, který Vám pomůže s uplatněním Vašich práv. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

- Nájemní smlouva uzavřená před manželstvím budoucím manželem a rozvod manželství - je manželka nástupce nájemního vztahu?
- Nájemní smlouva uzavřená jedním z budoucích manželů před manželstvím a rozvod manželství

Bývalý manžel uzavřel v roce 1992 nájemní smlouvu na dobu neurčitou, já se za něj v roce 1998 provdala a ve jmenovaném bytě, jsme společnou domácnost, dle toho zřejmě vznikl společný nájem manželů. Manžel v roce 2012 opustil společnou domácnost a nyní jsme rozvedeni a domluveni, že byt budu užívat já s dětmi. Problém je, že majitelka domu nechce uznat nájemní smlouvu podepsanou manželem a tvrdí, že na mě se nevztahuje a chce podpis nové smlouvy, která je ovšem na dobu určitou a tudíž pro mě nevýhodná. Má právo něco takového požadovat? Děkuji, Jana Polesná

ODPOVĚĎ:
Podle tehdy účinného (v roce 2008) § 704 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. , platilo, že stal-li se některý z manželů nájemcem bytu před uzavřením manželství, vznikne oběma manželům společný nájem bytu uzavřením manželství. Z uvedeného vyplývá, že dnem uzavření manželství vznikl společný nájem bytu manžely.

Podle tedhy účinného (v roce 2012) § 707 odst. 1 a 3 ve spojení s § 708 platilo, že pokud jeden z manželů, kteří byli společnými nájemci bytu opustí společnou domáctnost, stane se jediným nájemcem manžel, který společnou domáctnost neopustil.

K výše uvedenému dochází na základě zákona. Souhlas či nesouhlas pronajímatele je irelevantní. Pokud Váš bývalý manžel opustil společnou domácnost, pak nájem bytu přešel na Vás. I pozdější dohoda mezi Vámi na to neměla vliv, protože Váš bývalý manžel již v době učinění dohody nebyl nájemcem.

Nájemní smlouva, kterou máte uzavřenou s pronajímatlkou na dobu určitou je platná, přestože je podepsaná Vašim bývalým manželem. Pronajímatelka Vás nemůže nutit podepsat novou smlouvu. Není nutné ani vyhotovovat novou smlouvu, na které by bylo Vaše jméno.

OBČAN-BYDLENÍ
- Poplatek za zvíře v nájmu, nájemním bytě
- Poplatek za zvíře v bytě v nájemní smlouvě - může ho pronajímatel požadovat po nájemci, nájemníkovi?
- Může pronajímatel požadovat poplatek za psa, kočku po nájemci, nájemníkovi?

Bydlíme v nájemním bytě od února 2015. Ve smlouvě máme napsáno, že domácí zvířátka jsou povolena, ale jen v případě, že uhradíme 1000, -Kč k nájmu.
Je možné toto po nás jako nájemnících požadovat?
Děkuji, Beáta

ODPOVĚĎ:
Nájemce má právo chovat v bytě zvíře, nepůsobí-li chov pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu obtíže nepřiměřené poměrům v domě. Vyvolá-li chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, nahradí nájemce tyto náklady pronajímateli (zde je však nutné prokázat, jaké náklady v souvislosti s tím vznikly).

Toto nájemcovo právo nesmí být ujednáním v nájemní smlouvě zkráceno.

Dokážu si představit jak odpověď zápornou, tak odpověď kladnou.

Pokud pronajímatel podmiňuje právo nájemce chovat v bytě zvíře zaplacením peněžité částky, pak se domnívám, že toto ujednání zkracuje nájemcovo právo a nepřihlíží se k němu.

Pokud by však bylo v nájemní smlouvě uvedeno, že: nájemné činí např. 7 000, - Kč měsíčně a v případě, že nájemce bude v bytě chovat zvíře, zvyšuje se nájemné na 8 000, - Kč měsíčně, pak se domnívám, že takové ujednání by mohlo být přípusné, ale s jistotou to nemohu potvrdit.

Záleží tedy na tom, jak je postavena nájemní smlouva. Jelikož neznám text nájemní smlouvy, pak nemohu podat blížší odpověď. Na zakladě uvedené si však můžete sama učinit jistý závěr.

Dále bych chtěl ještě dodat, že názory na tuto problematiku nejsou zcela jednotné. Nezbývá než vyčkat, jak se k této problematice postaví soudy.

OBCHOD-REKLAMACE
- Opakovaná reklamace mobilu do 6 měsíců od zakoupení a nárok na vrácení peněz a odstoupení od kupní smlouvy
- Opakovaná reklamace mobilního telefonu do 6 měsíců od zakoupení a nárok na vrácení peněz a odstoupení od kupní smlouvy
- Při reklamaci byl aktualizován software mobilu, při další reklamaci byl software označen za nelegální - co dělat?
- Aktualizace software mobilu při reklamaci, při další reklamaci aktualizace označena za nelegální - co teď?

Koupila jsem si 25.5.2015 mobilní telefon Alcatel one touch 4022D Pixi 3 na prodejně I. SPACE v Ostravě. Po14dnech telefon přestal fungovat-přepl se sám do režimu letadlo. Režim letadlo nebylo možné vypnout. Dne3.7.2015jsem telefon reklamovala. Prodejce vyzkoušel přístroj a také mu nefungoval. Telefon se vrátil ze servisu Britex z vyjádřením, že závada se neprojevila. Obnoveno nastavení továrních hodnot. nad rámec záruky provedena aktualizace SW. Telefon jsem si tedy 27.7.vyzvedla a fungoval. Ovšem jen měsíc. 10.9.telefon opět odvezen na opravu s tím, že jsem žádala odstoupení od smlouvy s důvodu výskytu vady do 6. měsíců. Jednalo se o stejnou závadu, která se podle servisu neprojevila.
29.9.přišlo vyjádření, že závada se projevila a záruční oprava byla odmítnuta z důvodu zjištění neodborného zásahu do vnitřní paměti, které bylo způsobeno nahráním nelegálního software. Oprava by stála 1.890 Kč bez DPH. Nový telefon stál 1390 Kč. Odmítám tvrzení servisu. Nic jsem tam nenahrála. Oni trvají na svém. Jak se bránit? Mám nárok na odstoupení od smlouvy? Děkuji, Andy

ODPOVĚĎ:
Jelikož se vada projevila od 6 měsíců od převzetí věci, má se za to, že vada existovala již při převzetí věci.

Podle § 2169 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že kupující může požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady.

Právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.

Domnívám se, že nemáte právo od smlouvy odstoupit. Domnívám se, že máte nárok nejspíše na bezplatnou opravu věci. Dle soudní praxe se za opakovaný výskyt vad po opravě totiž považuje, jestliže se vada projeví 3krát.

Nicméně, pokud by se ukázalo jejich tvrzení o tom, že byl do telefonu nahrán nelegální software, měla byste nárok od smlouvy odstoupit, protože by reklamaci nevyřídili ve lhůtě 30 dnů od převzetí. Tuto skutečnost je však nutné prokázat (resp. prodávající musí prokázat, že jste do telefonu nahrála nelegální software, nicméně předpokládám, že pro ně nebude těžké obsatarat si nějaký "odborný posudek"). Nejlépe znaleckým posudkem. Pokud by ten vyšel ve Váš prospěch, můžete od smlouvy odstoupit a požadovat zaplacení kupní ceny a nákladů které Vám vznikly v souvislosti s reklamací.

FINANCE-DANĚ
- Zdanění dodatečného znovuotevřeného dědictví nemovitosti (pozemek) - informace
- Dodatečné dědictví a daně, zdanění - informace
- Znovuotevřené dědictví a daně, zdanění - informace

9/2015 obnovené dědictví po 20 letech, zděděno 300 m orné půdy (1/16 z celkové výměry), většinový podíl má firma zabývající se zemědělskou výrobou. Notář uvedl povinnost přihlásit na FÚ, co je tím myšleno? Podat daňové přiznání k dani z pozemků z mého podílu? Předpokládám, že daň platí zemědělská firma, jako společný zástupce vlastníků za celý pozemek, pokud neplatí nestanu se společným zástupcem já po podání přiznání? Daň z mého podílu by činila 28 Kč, pozemky jsou na druhé straně republiky, prosím radu jak nejlépe postupovat. Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, pokud jde o dědictví, pak bezúplatný příjem z nabytí dědictví, ten je od daně z příjmů osvobozen a nemáte povinnost podávat daňové přiznání.
Zděděné pole podléhá dani z nemovitých věcí. Váš poměr lze určit, máte povinnost přiznat a platit daň za svůj podíl.

OBHOD-ŽIVNOSTI
- Zrušení v. o. s. - postup, informace
- Zrušení veřejné obchodní společnosti - postup, informace
- Likvidace v. o. s. - postup, informace
- Likvidace veřejné obchodní společnosti - postup, informace

1994 byla založena společnost typu „v. o. s. “ ke které jsme s manželem v roce 1997 přistoupili jako společníci, ostatní společníci vystoupili, takže jsme již společníci jediní. Společnost nikdy fakticky nezačala fungovat, nemá majetek, dluhy ani pohledávky. Rozvaha i výkaz zisku a ztrát jsou vždy nulové.
Nyní bychom společnost chtěli zrušit a vymazat z obchodního rejstříku. Je nutné v tomto případě (když se všichni společníci dohodnou na zrušení, není majetek ani dluhy) aby byl ustanoven likvidátor a společnost byla zrušena s likvidací i přes to, že není co likvidovat? Nebo existuje jednodušší a rychlejší způsob.
Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Bohužel i přes Vámi uvedené skutečnosti bude nutné, aby byl jmenován likvidátor a proběhla likvidace společnosti (i když zřejmě nebude co likvidovat a likvidace proběhne rychle). Podle § 169 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že právnická osoba zaniká s likvidací, ledaže cleé její jmění přechází na právního nástupce, nebo zákon stanoví jinak.

Likvidace je upravena v § 187 až 209 občanského zákoníku s odchylkami uvedenými v § 93 a 94 zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích.

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace Škoda Fabia 1.4 tdi Style+ - odstoupení od kupní smlouvy z důvodu velkého počtu vad
- Více vad nového automobilu a odstoupení od kupní smlouvy s vrácením peněz

Dobrý den. Jak řešit následující situaci? V polovině 07/2015 jsem si od Škoda auto koupil automobil Škoda Fabia 1.4 tdi ve výbavě Style+ za cca 420 000, -. Poslední 3 týdny je v servisu s mnoha jednotlivými závadami a nyní nastal problém. Nejprve rozepíši jednotlivé body reklamace:

1) silné a nepříjemné drnčení přístrojové desky za "budíky" rychlosti atd. Prokázáno na místě. Oprava - podlepení textilními páskami. (dle mého názoru skutečně seriózní způsob opravy)
2) vrzání a praskání ve dveřích řidiče. Prokázáno na místě. Oprava - utažení zrcátka a vylepení textilní páskou … (taktéž velmi seriózní)
3) při zhasnutí motoru funkcí stop and start například na semaforech, se spuštěnou klimatizací, si auto chce samo nastartovat, aby fungoval kompresor a klima stíhala chladit. Občas - cca 3x se stalo, že při tomto pokusu se auto samo začalo dusit, chrochtat, a vydávalo zvuk jako by naprázdno točilo startérem. To se opakovala libovolně dlouho, dokud jsem nesešlápl spojku. Pak auto v pořádku naskočilo. Nepodařilo se vyvolat a ani po diagnostice na závadu nepřišli. Řekli mi, že je něco špatně se softwarem v abs a v klimatizaci a flashovali jednotky s tím, že snad chyba zmizí.
4) Při přejetí zásadní nerovnosti, nebo díry ve vozovce, se ozývá silný skřípavý zvuk z prostoru přihrádky u spolujezdce - Servis nezjistil ani neřešil

A teď k tomu hlavnímu.
Když jsem si včera šel pro auto, tak mi na místě technik řekl, že si ho tam rovnou nechá, protože začalo pískat palivové čerpadlo. A to dost silně. Je to slyšet za jízdy v kabině a zároveň mimo auto. Je to nepříjemný vysoký zvuk, který zásadně ruší soustředění při jízdě. Dnes jsem hovořil s autoservisem a pan…. mi sdělil, že Škodovka se k tomu vyjádřila tak, že o této závadě na čerpadlech ví, neví jak ji v tuto chvíli odstranit a zakázala servisu objednat nové čerpadlo, že ho neproplatí, protože by to mohlo být čerpadlo se stejnou závadou.

Pan … mě též vyzval, abych si auto v tomto stavu převzal z reklamace. Toto odmítám a na základě jak těchto mnohočetných závad, tak na základě toho, že servis není schopen odstranit tuto závadu a to údajně přímo na pokyn Škoda Auto, žádám o odstoupení od kupní smlouvy, dodání jiného kusu vozu, nebo odpovídající odškodnění, které mi pan … … také odmítá dát.

Tedy shrnu to. Mnohonásobné závady na vozidle (pofidérně odstraněné), další neodstraněné a budu čekat dokud se nezhorší abych jim je dokázal kdykoli prezentovat, jedna neodstranitelná a přesto mi pan …. odmítá vůbec připustit, že bych mohl od kupní smlouvy odstoupit, vyměnit vůz, nebo být kompenzován.

Po mám rozhovoru se Škofinem, kde je část vozu financovaná a zjištění informace, že pokud dojde k čemukoli se smlouvou o vůz, tak bude muset buď škoda auto, nebo přímo autosalon dorovnat přeplatkovou část vozu ze svého, chápu jeho postoj.

Jedná se o autosalon … ….
Vin: … ….

---------------

Děkuji, Mgr. Roman Kopečný

ODPOVĚĎ:
Jelikož se vada projevila od 6 měsíců od převzetí věci, má se za to, že vada existovala již při převzetí věci.

Z výše uvedeního vyplývá, že můžete od smlouvy odstoupit (zboží má vadu a není možné ji opravit). Pokud Vám však prodávající odmítá vyhovět, doporučuji, abyste se (vzhledem k hodnotě automobilu) obrátil na advokáta, který Vám pomůže s uplatněním Vašich práv. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Rekonstrukce bytu cizí osobě se slibem zdědění - majitel bytu zemřel bez závěti, co dělat?
- Rekonstrukce bytu a slibe zdědění po smrti - majitel bytu zemřel bez závěťi, co dělat?

Měla jsem známého, který zemřel. Ten vlastnil byt v zoufalém stavu v Praze. Naše domluva byla, že byt koupím, vyklidím a zprovozním tak, aby tam se mnou mohl dožít. Byt jsem opravdu začala vyklízet, jenže, protože se pak pán začal rozhodovat, zda přeci jen nezůstane v Domově důchodců a nesouhlasil s totálním vyklizením, dokud se nerozhodne definitivně, vše se zpozdilo.
Začátkem léta mi potvrdil, že byt na mne každopádně převede už za mou podporu, že mám pokračovat ve vyklízení a znovuzobytnění jeho bytu; a že se mnou zajde k notáři na sepsání převodu. Pak jsem onemocněla já, pak on - a nyní zemřel. Nemám nic na papíře, vše bylo nedotažené úředně. Mám jen svědky, kteří by případně mohli podpořit moje tvrzení.
Mám se snažit byt přeci jen získat? Má to naději na úspěch? Pán zemřel v Domově důchodců a je bez dědiců.
Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
U okresního soudu (v Praze u Obvodního soudu), který je v obvodu posledního bydliště Vašeho zesnulého známého, si zjistěte jméno notáře, který dědictví po Vašem známém projednává. Toho poté kontaktujte. Notář Vám sice nesmí sdělit žádné informace ohledně řízení, protože nejste účastníkem řízení, můžete však nechat u něj pro dědice na sebe kontakt s tím, že máte zájem o odkup nemovitosti. Po skončení řízení o pozůstalosti Vás pak může dědic (a není-li dědic, tak stát, resp. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových) kontaktovat za účelem prodeje nemovitosti. Pokud Vás po skončení řízení nikdo nekontaktuje, zkuste si v katastru nemovitostí dohledat vlastníka nemovitosti a toho poté zkuste kontaktovat sama.
_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace padělku mobilu - jak reklamovat a požadovat vrácení peněz (kupní ceny)?
- Padělek zboží a reklamace s vrácením peněz od prodávajícího obchodníka

Koupil jsem přes internet mobilní telefon Samsung. 2. den po zakoupení se přestala nabíjet baterie a telefon nebylo možné používat bez permanentního připojení na nabíječce. Chtěl jsem ho reklamovat, ale zjistil jsem, že daňový doklad je od nechvalně známé firmy, jiné než která mobil inzerovala, resp. jedná se o jednu a tutéž firmu. Tato firma má velmi negativní recenze na internetu, co se týče prodeje i reklamací. Raději jsem koupil novou baterii. Bohužel asi po měsíci došlo opět k problémům s nabíjením, tentokrát v telefonu samém, nepomohla ani funkční baterie ze stejného telefonu. Navíc jsem zjistil kaz displeje, vadu, která je patrna jen při vypnutém přístroji. Sklo má 2 plochy s odlišným leskem, resp. matem. To ale při zapnutém přístroji vidět nebylo. Náhodou jsem zjistil, že je možno využít záručního servisu u autorizovaného prodejce v místě bydliště. Mobil jsem tam odnesl, ale bylo mi sděleno, že záruční list není od společnosti Samsung, ale vyrobil si ho sám prodejce a mobil není určen k prodeji v ČR a tedy, že budu muset záruku uplatnit přeci jen u prodejce. V autorizovaném servisu jim byl již podezřelý samotný štítek s identifikací mobilu a to, že krabička nebyla přelepena plombou s čárkovým kódem. Čili nevím, jestli se nejedná o padělek, pro jakou je určen zemi a jestli nebyl již opravován, není z bazaru apod. V internetových diskusích se píše, že prodejce reklamace ve většině případů zamítá jako neodborné zacházení. Jak se tomu můžu bránit. Pokud telefon není určen pro ČR, prodejce to na stránkách neuvádí, neznám jeho původ a ani nevím, jestli to je originál nebo padělek, je vadné sklo displeje a porucha v nabíjení, lze odstoupit od smlouvy, i když byl koupen před cca 2 měsíci. Jak se lze bránit případnému zamítavému stanovisku servisního technika. Pokud mi odcizili nabíječku a já musela koupit novou, mám ji přibalit k reklamovanému zboží? Děkuji Hanuš

ODPOVĚĎ:
Podle § 2161 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí. V takovém případě je kupující zvýhodněn a je to prodávající kdo musí prokázat, že zboží není vadné.

Z Vašeho dotazu vyplývá, že od převzetí telefonu ještě neuplynulo 6 měsíců.

Podle § 2169 občanského zákoníku platí, že kupující může požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady.

Podle tohoto ustanovení dále platí, že právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.

Podle mého názoru máte právo od smlouvy odstoupit. Z Vašeho dotazu totiž vyplývá, že telefon má hned 3 vady (nabíjení, baterie, display). Navíc je možné, že se jedná o padělek.

Zboží je nutné zaslat k posouzení prodávajícímu a společně s ním mu sdělte, že telefon reklamujete a odstupujete od kupní smlouvy a požadujete vrácení peněz. Prodávající by Vám měl zaslat reklamační protokol. Na vyřízení reklamace má 30 dnů. Pokud Vás v této lhůtě nevyrozumí o výsledku reklamace, máte rovněž možnost odstoupit od smlouvy i z tohoto důvodu.

Pokud Vám odcizili původní nabíječku, zašlete náhradní.

Pokud Vám reklamaci zamítne, můžete se obrátit na soudního znalce, který Vám poskytne odborný názor na to, zda věc byla vadná či nikoliv. Pokud by Vám sdělil, že věc byla vadná a reklamace byla zamítnuta neoprávněně, zašlete prodávajícímu (pro jistotu) znovu písemné odstoupení od smlouvy a vyzvěte jej k vrácení peněz. Současně mu můžete zaslat znalecký posudek.

Pokud by Vám nevyhověl, musíte se obrátit na soud. Za tímto účelem Vám doporučuji kontaktovat advokáta, kterým Vám pomůže s uplatněním Vašich práv. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

FINANCE-DANĚ
- Potomek byl adoptován jiným mužem - jak se vyhnout při darování nemovitosti dani
- Jak se vyhnout dani při převodu nemovitosti z biologického otce pokud je potomek adoptován jiným mužem?
- Potomek byl adoptován jiným mužem - jak se vyhnout dědické dani pokud biologický otec udělá potomka dědicem?

Po několika letech rodinného života s manželkou a synem, jsem utrpěl v r. 1987 těžší úraz nohy, po velkých peripetiích a během několika let léčení došlo k rozvodu s manželkou. Ta se po několika letech znovu provdala a v 15 rocích života syna zažádala o osvojení syna svým manželem. To později proběhlo jako logické vyústění situace, které mi nabídl právník, jelikož po celou dobu v kontaktech s potomkem bránila a po rozvodu
jsem ho nikdy neviděl. Syn, přesnější by asi bylo potomek, mne po nějakém čase (asi ve 20ti letech) vyhledal a od té doby jsme už skoro 10 let v pravidelném a přátelském kontaktu. Nyní bych mu chtěl přenechat část nemovitosti. Ale i když jsem veden jako biologický otec, tak mi bylo sděleno, že příbuzenský vztah zanikl a není snad ani účastníkem dědického řízení a nelze mu darovat majetek, aniž by nemusel platit daň, jak je to běžné při převodu z rodičů na svoje děti. Našla by se nějaká cesta, která by mého potomka v tomto směru nediskriminovala a mohl být osvobozen o daně z daru. Za vyjádření velice děkuji. Mirek

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, opravdu syn již s Vámi není v žádném příbuzenském vztahu. Osvojením příbuzenský vztah zanikl.
Jediná možnost jak potomkovi darovat majetek a u potomka by tento dar byl osvobozen od daně z příjmu, je sdílet s ním minimálně po dobu jednoho roku bezprostředně před darováním části nemovitosti společnou domácnost. Museli by jste pak v případě nárokování osvobození finančnímu úřadu prokázat, že jste společně hospodařili nebo jste jeden či druhý byl odkázán na druhém výživou. Prokázat lze předložením dokladů o společné úhradě nákladů na domácnost či např. svědectvím sousedů.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Výpověď ve zkušební době a nárok na podporu v nezaměstnanosti z Úřadu práce

Od 1.8. do 31.8. jsem byla vedená na úřadu práce, ihned jsem si našla novou práci, ale bohužel mi nevyhovuje, takže bych chtěla na vlastní žadost zrušit pracovní poměr ve zkušební době. Před 1.8. jsem byla 5 let zaměstnaná. Budu mít teď nárok na podporu, i když bude pracovní poměr zrušen na moji žádost?
Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba a po uplynutí části podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu v délce alespoň tří měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Jestliže získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce kratší než tři měsíce, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby, přičemž musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání v délce alespoň 12 měsíců v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.

Vám tedy nárok na podporu v nezaměstnanosti trvá, budete moci "dočerpat" zbytek podpůrčí doby. Bylo-li však poslední zaměstnání uchazeče o zaměstnání ukončeno, buď z jeho vlastní vůle, nebo na základě dohody se zaměstnavatelem, a to bez vážných důvodů, snižuje se procentní sazba podpory v nezaměstnanosti na 45 % po celou tzv. podpůrčí dobu. Nicméně pokud v tomto případě doložíte úřadu práce, že k rozvázání pracovního poměru vás vedly vážné důvody, získáte podporu v nezaměstnanosti ve výši 65 %, 50 % a 45 %.
Důvody, které úřad práce akceptuje jako vážné důvody ukončení zaměstnání, a přizná tak podporu v plné výši, jsou důvody spočívající v

- nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,
- nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
- docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte,
- místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
- okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle ust. § 56 zákoníku práce,
- zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s úřadem při zprostředkování zaměstnání, nebo
- jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele (bylo by třeba možno argumentovat šikanou na pracovišti).

Ideální je důvod týkající se dětí, ten není zpravidla nijak blíže řešen a ověřován.

Související právní předpis:
Zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

: Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin); Kategorie: Roztříděné dotazy; Zveřejněno: 23. září 2015

1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

Dotazy před tříděním a pojmenováním jsou k nahlédnutí zde.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Rekonstrukce bytu před dědictvím, uzavřením dědického řízení - může to být problém?

Mám byt v osobním vlastnictví, ve kterém žila babička. Byt jsem získala ještě za jejího života a dle prvního dědického řízení má majetek v něm
nulovou hodnotu. Rádi bychom začali byt rekonstruovat, ale dědické řízení bude mít ještě další kolo a je možné, že se řízení ještě nějakou dobu
protáhne. Chtěla bych se zeptat, zda můžeme s vybavením v něm volně nakládat bez rizika, že by si dědic (strýc) mohl časem něco nárokovat.
Děkuji, Izabela

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že Vám babička bytové zařízení nedarovala a je tak předmětem dědického řízení. Pokud je to tak, je bytové zařízení dědiců a ti
mohou rozhodnout, jak s ním naložit. Doporučuji se tedy dohodnout se strýcem, jak s ním naložit s tím, že pokud Vám to nedovolí, nedoporučuji
ho jen tak vyhazovat. To že nemá žádnou hodnotu, není rozhodné.
_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Může osoba s věcným břemenem dožití pouštět na pozemek ostatní členy rodiny bez souhlasu majitele nemovitosti?
- Pouštění členů rodiny do nemovitosti s věcným břemenem dožití - může to majitel nemovitosti zakázat?
- Věcné břemeno podle starého občanského zákoníku a pouštění cizích osob do nemovitosti a na pozemek

Dostal jsem 1989 darem od matky rodinný dům, ten jsem opravil a nechal jsem ji tam bydlet. Matka má zřízené věcné břemeno doživotního užívání
nemovitosti. Chci se zeptat, zda může matka bez mého svolení pouštět na pozemek či do domu lidi, které bych si tam nepřál mít např. i mého
švagra, popř. mu dovolit sekání trávy?
Matka se rozvedla před darováním domu (SJM vypořádáno), pak se znovu provdala za mého otce už v době mého vlastnictví (2004). Oba bydlí v mém
rodinném domě. Dům technicky nezhodnocují, jen provádí běžnou údržbu. Má otec nároky na RD? Bydlí zadarmo. Nemám s nim dobré vztahy, je
agresivní, léči se na psychiatrii. Bojíme se tam chodit, dělá si na RD nároky. Pokud by se s matkou něco stalo, za jakých podmínek bych ho mohl
vystěhovat? Dům bych chtěl darovat své dceři. Děkuji, Tadeáš

ODPOVĚĎ:
S věcnými břemeny se to má tak, že konkrétní detaily, jak má omezení vlastníka nemovitosti "vypadat" obsahuje smlouva o zřízení věcného
břemene. Pakliže není, použije se zákon. Ten v době zřízení Vašeho věcného břemene byl v této problematice poměrně dosti stručný. Pokud se
účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně
náklady na její zachování a opravy, užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání. Věcné břemeno
svědčí Vaší matce, nikoliv otci, stejně tak žádná práva na užívání Vašeho majetku nemá ani švagr. Pokud jste se nedohodli jinak ve smlouvě o
zřízení věcného břemene, výše uvedené osoby nemají na Vašem pozemku oprávnění pobývat, pokud si to nepřejete. Pokud by se s Vaší matkou něco
stalo, otec nemá právní titul k užívání nemovitosti, což de facto nemá ani nyní, můžete jej tedy okamžitě vyzvat k vyklizení nemovitosti.

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Promlčení odpovědnost za trestný čin (starý trestní zákona)
- Může dojít k promlčení odpovědnosti za trestný čin?
- Trstný čin poškozování a zneužití záznamu na nosiči informací

"Zákon č. 140/1961 Sb. , trestní zákon - Část druhá - Zvláštní část - Preambule: Hlava devátá: Trestné činy proti majetku
§ 257a Poškození a zneužití záznamu na nosiči informací (1) Kdo získá přístup k nosiči informací a v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou
újmu nebo získat sobě nebo jinému neoprávněný prospěch a) takových informací neoprávněně užije, b) inormace zničí, poškodí, změní nebo učiní
neupotřebitelnými"
Nosič Samby jsem zneužil já a ten "jiný" byla ing. O. Je to ale nereálné dokázat. Oprávněný prospěch to ale nebyl, zneužila postavení svého
manžela ke kompromitaci správce Samby.

Problém:
Zřídil jsem tzv. Samba server. Ing. O. chtěla (telefonicky), aby více uživatelů mohlo přistupovat k jednomu souboru. To však znemožňují
vlastnosti aplikací Microsoft Office. Proto jsem nastavil universe práva na 777, tj, čtení i zápis pro každého. To se stalo 2008. Učinil jsem
tak ve strachu o zaměstnání, v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Chci vědět, zda jsem spáchal trestný čin výše uvedený. Direktivu nt acl
support = no jsem v té době neznal. Alexandr

ODPOVĚĎ:
Bez podrobné znalosti technické stránky Vámi popsaného jednání není opravdu možné provést jeho trestněprávní kvalifikaci. Pro získání základní
představy o jednotlivých znacích skutkové podstaty tohoto trestného činu si dovolím několik citací z judikatury a literatury:

„Z citovaného ustanovení vyplývá, že jedním ze zákonných znaků trestného činu je zvláštní úmysl pachatele, který musí směřovat k tomu, aby
jinému byla způsobena škoda nebo jiná újma, nebo k tomu, aby pachatel získal pro sebe nebo pro jiného neoprávněný prospěch. Subjektivní stránka
uvedeného trestného činu tedy nespočívá jen v tom, že úmyslným zaviněním pachatele je zahrnuto získání přístupu k nosiči informací a
neoprávněné užití takových informací. Subjektivní stránka tohoto trestného činu je širší, protože do ní spadá také to, že pachatel jedná s
úmyslem způsobit jinému škodu nebo jinou újmu nebo získat sobě nebo jinému neoprávněný prospěch. Objektivně však takový následek nemusí nastat.
“

„Trestného činu poškozování a zneužití záznamu na nosiči informací podle § 257a odst. 1 písm. a) tr. zák. se dopustí ten, kdo v úmyslu způsobit
jinému škodu nebo jinou újmu nebo získat sobě nebo jinému neoprávněný prospěch získá přístup k nosiči informací a takových informací
neoprávněně užije. Objektem trestného činu podle § 257a tr. zák. je ochrana dat uložených na nosiči informací proti neoprávněným změnám a proti
jejich neoprávněnému použití. Chráněny jsou zprostředkovaně i projevy osobní povahy, např. obchodní tajemství a soukromí osob. Získáním
přístupu k nosiči informací se rozumí takové jednání, které umožní volnou dispozici s nosičem informací a využití jeho informačního obsahu.
Není podstatné, zda jde o přístup oprávněný či neoprávněný, rozhodující není ani důvod, který vedl k získání přístupu k určitému nosiči
informací. Přístup k nosiči informací nelze ztotožňovat s přístupem k počítači - nosičem informací je nosič dat k informační technice.
Neoprávněné užití informací znamená jakoukoli nedovolenou manipulaci s informačním obsahem příslušného nosiče a neoprávněnost použití informací
je dána již tím, že pachatel užíval cizí informace bez vědomí a bez souhlasu jejich oprávněného držitele nebo uživatele, anebo že takové
informace, k nimž má oprávněný přístup, využívá v rozporu se stanoveným účelem; např. důvěrné nebo utajované informace, s nimiž se seznamuje
při plnění pracovních úkolů u svého zaměstnavatele; zároveň zneužívá ke svým soukromým aktivitám. “

„Se zákonným znakem trestného činu poškození a zneužití záznamu na nosiči informací podle § 257a odst. 1 písm. a) tr. zák. , spočívajícím v
tom, že pachatel v úmyslu způsobit jinou újmu (tj. jinou než škodu) získá přístup k nosiči informací a takových informací neoprávněně zneužije,
musí korespondovat konkrétní skutkové zjištění, které by tento zákonný znak naplňovalo, jinak řečeno musí být zjišťováno s jakým úmyslem
pachatel jednal, co bylo pohnutkou jeho jednání, čeho chtěl svým jednáním dosáhnout. “

„Pod pojmem nosiče informací je třeba chápat jak výpočetní techniku (počítače, diskety), záznamy na lístcích v kartotékách, tak i kterýkoli
jiný nosič, jenž se v budoucnu objeví. Chráněny jsou nosiče informací i samotné informace bez ohledu na to, zda jsou v systémech provozovaných
veřejnou správou nebo soukromým podnikatelem. “

Bez ohledu na to, zda jste svým jednáním naplnil skutkovou podstatu trestného činu poškození a zneužití záznamu na nosiči informací či nikoli,
je vhodné vědět, že trestnost většiny trestných činů zaniká po uplynutí promlčecí doby, která dle § 67/1 trestního zákona činí:

a/ dvacet let, jde-li o trestný čin, za který tento zákon ve zvláštní části dovoluje uložení výjimečného trestu a trestný čin spáchaný při
vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu podle zákona č. 92/1991 Sb. ,

b/ dvanáct let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně deset let,

c/ pět let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně tři léta,

d/ tři léta u ostatních trestných činů.

V případě trestného činu dle § 257a/1 trestního zákona tak promlčecí doba činí 3 roky a v případě trestných činů dle § 257a/2 a 3 trestního
zákona činí promlčecí doba 5 let (nenastala-li samozřejmě některá ze skutečností dle § 67/2 a 3 trestního zákona, které běh promlčecí doby
ovlivňují). Na tomto místě se pak ještě sluší dodat, že promlčecí doba začíná běžet od okamžiku dokonání trestného činu, u trestných činů
pokračujících, trvajících a hromadných od okamžiku dokončení. U dokonaných trestných činů, které se projevují účinkem, běží promlčecí doba ne
od okamžiku jednání, ale od okamžiku, kdy nastane účinek.

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost zaměstnance za škodu více než čtyřapůlnásobkem výdělku - může to zaměstnanec požadovat?
- Zaměstnavatel žádá uhrazení celé škody a ne jen čtyřapůlnásobek výdělku - může to chtít?
- Plná úhrada škody zaměstnavateli za škodu - může to požadovat?

Zaměstanavatel mi napsal dopis, který jsem musel podepsat: "Zaměstnanec si je vědom toho, že v případě zaviněné ztráty svěřeného předmětu
odpovídá za vzniklou škodu v plné výši, tj. v rozsahu skutečné škody, jež ztrátou vznikla na majetku ústavu, přičemž odpovědnost zaměstnance
není omezena čtyřapůlnásobkem jeho průměrného výdělku." Má toto ustanovení oporu v Zákoníku práce? Děkuji. Aleš

ODPOVĚĎ:
Takováto dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí odporuje zákoníku práce. Dle ust. § 257 odst. 2 zákoníku práce „Výše požadované náhrady
škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku
před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. “
Samozřejmě hranice čtyřapůlnásobku se nevztahuje na škodu způsobenou úmyslně, v opilosti nebo zneužití jiných návykových látek. V tomto případě
by po Vás zaměstnavatel mohl požadovat náhradu celé vzniklé škody.

Dále takovouto dohodu lze uzavřít jen na pracovní nástroje, ochranné pomůcky či jiné předměty, které zaměstnanec může mít stále ve své
dispozici. Tj. bude se jednat především o mobilní telefony či notebooky nebo menší pracovní přístroje či nářadí. Tuto dohodu nelze proto
uzavřít např. na vybavení kanceláře, stolní počítače na pracovištích či osobní nebo nákladní automobily.

Toto pravidlo platí, jste-li zaměstnancem, na kterého se vztahuje zákoník práce. V opačném případě byste musel postupovat podle příslušného
právního předpisu.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Konec placení výživného a nález Ústavního soudu č. 2155/09
- Placení výživného na dostudované dítě a nález Ústavního soudu č. 2155/09
- Konec placení alimentů a nález Ústavního soudu č. 2155/09
- Placení alimentů na dostudované dítě a nález Ústavního soudu č. 2155/09
- Schopnost se samostatně živit - definice, vysvětlení
- Kombinované studium a placení alimentů, výživného

Otec platí výživné 3200 Kč, je OSVČ, švarc-systém. Dal k soudu daňové přiznání 2012-2014. 6.8.2015 bude soudní stání. Jak dokázat, že dcera není schopna se sama uživit. Práci shání. Ve webu píšete, že příležitostná brigáda se nebere jako stálý příjem. Až dcera ukončí studium, když nesežene práci, budu ji živit. Soudce řekl, když dcera má kombinované studium (něco jako dálkové), otec na ni nemusí platit vůbec nic (právně). Proč musím přispívat jen já - matka a otec ne? Z vaši stránky vím, že otec musí soudně žádat o zproštění placení výživného, nikoliv přestat hradit sám o sobě. Můj názor: dítě nemůže sehnat práci, nemůže se o sebe postarat. Soudce operoval paragrafy, že dítě se nemůže o sebe postarat, když je nemocné, postižené. Mám si sehnat argumenty proti otci, jinak rozhodne dle daňového přiznání. Prosím o radu. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Oba rodiče mají k dítěti vyživovací povinnost do doby, dokud není dítě schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Ústavní soud v jednom ze svých nálezů (č. 2155/09) dospěl k závěru, že: "Vyživovací povinnost rodičů k dětem tedy není podmíněna věkem, ani ukončením určitého stupně vzdělání, nýbrž pouze schopností sám se živit, což je pojem, který musí soud vyložit jednotlivě podle specifik každého konkrétního případu. V případě, že dítě, byť zletilé, pokračuje ve studiu (dokončuje studium), které zvyšuje úroveň jeho vzdělání, a tím i jeho šance na pracovním trhu, jedná se o soustavnou přípravu na budoucí povolání."
Judikáty Ústavního soudu k dané problematice najdete například zde: http://www.judikaty.info/cz/ustavni-soud-ceske-republiky/schopnost-samostatne-se-zivit

Tvrzení soudce, že otec nemá vůči dceři vyživovací povinnost jen proto, že dcera absolvuje kombinované studium, je tedy značně zjednodušující a rozhodně nezohledňuje všechna specifika tohoto konkrétního případu. Přestože schopnost samostatně se živit není v zákoně o rodině ani v novém Občanském zákoníku konkrétně specifikována, má se za to, že schopnost se živit znamená, že dítě je schopné samostatně uspokojovat všechny své potřeby, a to hmotné, kulturní a další potřeby včetně potřeby bytové. Občasné příjmy z krátkodobých a nepravidelných brigád opravdu nejsou považovány za schopnost se živit. Abyste prokázala dceřinu neschopnost se živit, doporučuji doložit výši jejích výdělků z brigád a také výši nákladů, které dcera potřebuje uhradit k zajištění svých životních potřeb. Jestliže tyto náklady budou vyšší než její příjmy, pak je zřejmé, že Vaše dcera není schopná se sama živit.

Pokud soudce přesto rozhodne o ukončení vyživovací povinnosti, neznamená to, že vyživovací povinnost končí pouze dceřinu otci, ale i Vám. Není to tedy tak, že by otec nemusel platit výživné a Vy ano. Je ale otázkou, zda byste dceru "hodila přes palubu" a nechala ji bez finančních prostředků. Jestliže s rozhodnutím soudu nebudete souhlasit, můžete se proti němu v zákonné lhůtě odvolat. Poučení o možnosti odvolání bude součástí písemného vyhotovení rozsudku, které Vám přijde poštou.

OBČAN-NÁJEM, BYDLENÍ
- Podnájem družstevního bytu manželi - informace
- Svatba a nájemní práva nového manžela k družstevnímu bytu - informace
- Svatba a družstevní byt - nájemní práva nového manžela k družstevnímu bytu

Vlastním členský podíl k družstevnímu bytu. Členkou družstva byla již před uzavřením našeho manželství.
Mně uzavřením manželství vzniklo nájemní právo k tomuto bytu (členství v družstvu však ne). Před pár týdny jsme se u Vás informovali, zda je nutné sepisovat s družstvem novou nájemní smlouvu, vzhledem k uzavření sňatku. Vaše odpověď zněla, že to není bezpodmínečně nutné.
S družstvem se tedy žena dohodla, že novou nájemní smlouvu uzavírat nebudeme, a družstvo náš sňatek vzalo na vědomí, tím i mé nájemní právo.
Vzhledem k tomu, že žena byt dále podnajímá (se souhlasem družstva), není nám ještě zcela jasné, zda přeci jen není potřeba nájemní smlouvu s družstvem předělat na nás oba dva, a dále, zda nemusíme být v podnájemní smlouvě uvedeni s ženou oba dva? Nebo stačí když smlouvu s podnájemci uzavírá dále pouze manželka?
Předem děkuji, Nella

ODPOVĚĎ:
v takovém případě doporučujeme, aby manželka, která je členkou družstva na Vás převedla členská práva k bytovému družstvu plynoucí z jejího podílu v bytovém družstvu ve smyslu § 577 zákona číslo 90/2012 Sb. o obchodní korporacích a Vy se tak po splnění podmínek: zaplacení členského příspěvku určeného stanovamy družstva stanete jeho plnohodnotným členem s právem k nájmu družstevního bytu.

Vaše přihláška k členství i rozhodnutí družstva o přijetí musí mít písemnou formu a obsahovat firmu družstva, Vaše jméno a bydliště a vymezení dotčeného družstevního podílu.

Následně bude smlouva o nájmu i podnájmu uzavřena Vámi oběma na jedné straně a třetí osobou nma straně druhé. Pro účely hlasování na členské schůzy družstva Vám oběma náleží jeden společný hlas.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Smrt otce a dědění přítelkyní, družkou, partnerkou a jejími dětmi - informace
- Smrt matky a dědění partnerem, druhem, přítelem a jejími dětmi - informace
OBČAN-BYDLENÍ
- Dožití druha, družky v nemovitosti po smrti - nový občanský zákoník 2014
- Dožití partnera, partnerky v nemovitosti po smrti - nový občanský zákoník 2014
- Dožití druha, družky v bytě, domě po smrti - nový občanský zákoník 2014
- Dožití partnera, partnerky v bytě, domě po smrti - nový občanský zákoník 2014

Táta žije 13 let s paní v rodinném domě se zahradou, která se o něj a o dům stará. Paní tam nemá trvalé bydliště, nejsou manželé. Dřív byl dům napsaný na něho, ale od konce prosince 2013 je psaný dům i zahrada na jeho dceru. Neplatí nájem. Ráda bych se zeptala jak je to s vypořádáním majetku a na co všechno má paní právo v případě pokud se s otcem něco stane? Veškeré poplatky a nákupy (kotel, plot, pojištění domácnosti…. -všechny výdaje) platí otec, složenky jsou psané na něj. Je možné to nějak pak prokázat-dokázat?
Vím, že to může zaplatit paní, i když je to psané na něj. A jak postupovat, v případě kdyby tvrdila, že poplatek platila ona.
Také prosím o radu, jak to ošetřit? Aby dům a zahrada připadla pouze té dceři?
Také Vás prosím o radu, zda její děti a vnoučata mají nárok na něco od našeho otce? Zda budeme muset shánět paní nové bydlení nebo ji nějak vyplatit, nebo ji tam musíme nechat bydlet?
četla jsem v NOZ 2014: Pokud by jí bylo 70 let a více, musím ji v domě nechat dožít nebo ji sehnat nové bydlení.
Je to pravda?
Koupila jsem si Občanský zákoník Změny 2014 Do každé rodiny od Blesku a tam doslova píší:
Nemovitosti Práva nájemníků - "Pokud na vás nájem přešel, máte dva roky na to, najít si jiné bydlení. Přechodem nájmu sice vstupujete do smlouvy předchůdce, ale neplatí pro vás bezvýhradně. Podle NOZ totiž, přestože byla nájemní smlouva uzavřena na dobu neurčitou, pro vás přestane platit nejpozději do 2 let.
Vyjímkou jsou osoby starší 70 let, ty mají právo v bytě "dožít". Na ně se tedy omezení dvou let nevztahuje."
Znamená to, že když by platili nájemné, tak se to na družku pak bude vztahovat? Nebo to platí jen u manželů?
Co bude tedy pro dceru lepší, aby platili nebo neplatili nájemné? Také jsem četla, že pokud se tam bude chtít nastěhovat majitel nemovitosti nebo jeho rodinný příslušníci-po smrti otce, musí být dům k dispozici a družka by se měla odstěhovat. Platí to pouze u nájmu? A jak je to tedy prosím s tím věkem nad 70 let? Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Pakliže je dům přepsaný na dceru, resp. dcera je uvedená v katastru nemovitostí jako vlastník domu, tak platí, že dům otci již dávno nepatří a tudíž z něj nemá žádná další práva ani on, ani jeho družka (tedy ani její potomci). Vzhledem k tomu, že družka žije v domě s otcem bez právního titulu, není tam ani nájem, ani věcné břemeno, tak nemá ani po smrti otce na dům jakákoliv práva vlastnická, ani právo nájemní. Ustanovení, o kterém hovoříte platí pro nájem, ten ovšem nevznikl ani otci ani jeho družce. Ačkoliv tato situace Vám svědčí, přesto bych byla obezřetná, nově platí, že nemusíte mi nutně písemnou smlouvu, pokud nějaký právní vztah fakticky existuje. Ve Vašem případě by se tak mohlo jednat o nájem a to již by platilo to, co jste psala výše. Zkuste se proto s otcem a potažmo i s jeho družkou zkusit domluvit a ustanovit na dům reálné břemeno, kde přesně vymezíte pravidla s otcem i s družkou.

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Smlouva v době účinnosti nového občanského zákoníku ale se starým paragrafem (dle starého občanského zákoníku)
- Starý paragraf ve smlouvě podle nového občanského zákoníku - je smlouva platná?
- Smlouva o zápůjčce - informace

Smlouva o půjčce podepsaná roku 2014 - je platná? Podle nového zákoníku je to smlouva o zápůjčce. V hlavičce smlouvy je §657 - čili je to starý vzor. Je nutné smlouvu předělat, aby nemohla být právně napadena? Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Starý občanský zákoník i nový občanský zákoník je založen na zásadě, že smlouvy se posuzují podle obsahu nikoli podle svého označení. Pokud tedy smlouva vykazuje pojmové znaky smlouvy o zápůjčce, půjde o smlouvu o zápůjčce, bez ohledu na to, že ve smlouvě je použit jiný název, paragraf a označení smluvních stran.

Nový občanský zákoník poskytuje při uzavírání smluv mnohem větší svobodu při sjednávání obsahu i formy daných smluv. Zároveň smazává rozdíly mezi právním jednáním vyjádřeným slovy a jinak než slovy. Primárním výkladovým kritériem je nově úmysl jednajícího, nikoli jazykové vyjádření, za předpokladu, že úmysl jednajícího byl druhé straně znám. Smlouva podle NOZ může být platně uzavřena, aniž by se strany dohodly na celém jejím obsahu, za předpokladu, že lze rozumně předpokládat, že by smlouvu strany uzavřely i bez ujednání této náležitosti.

Nový občanský zákoník v ust. § 574 NOZ obsahuje interpretační a aplikační pravidlo o preferenci výkladu, které upřednostňuje platnost smlouvy před její neplatností. Toto pravidlo vychází z předpokladu, že každá smluvní strana při svém právním jednání má úmysl uzavřít smlouvu, která způsobí zamýšlené následky, nikoli aby smlouva byla neplatná.

Ve Vašem případě, šlo beze sporu o úmysl uzavřít smlouvu o zápůjčce. Zároveň i Vámi uzavřená smlouva bude platná a bude se řídit právní úpravou obsaženou v novém občanském zákoníku. Chcete-li mít vše „černé na bílém“ můžete s druhou smluvní stranou uzavřít dodatek ke smlouvě, ve kterém chybné označení přejmenujete podle NOZ.

Více o smlouvě o zápůjčce se dozvíte na tomto odkazu: http://bit.ly/1FxMAn4

OBČAN-BYDLENÍ
- SVJ zakázalo opravy bytů o víkendu a v nočních hodinách - může to udělat?
- Je platný zákaz SVJ stavebních úprav (oprav) bytů o víkendu, ve svátek a v nočních hodinách?

Opravuji byt v bytovém domě, kde jsme všichni vlastníci, máme společenství vlastníků bytových jednotek SVJ. Nyní se stalo, že byla svolána schůze, kde se odsouhlasilo, že se v domě nesmí provádět žádné práce, které by rušily spoluvlastníky a to v době nočního klidu, o sobotách, nedělích a svátcích. Dělám v bytě jen nutné opravy, stavební úřad jsem o tom spravila. Není tato dohoda mezi spoluvlastníky neplatná? Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
V duchu nové právní úpravy lze říct, že dohoda by byla neplatná, pakliže by směřovala vůči Vám šikanózně, což znamená, že by Vám ostatní spoluvlastníci opravy v bytě neumožnili, ačkoliv jste je o tom spravila. Jak říká obecná zásada, moje právo končí tam, kde začíná právo někoho jiného. Vy sice máte právo na opravy svého majetku, ale ostatní mají právo na klidný a nerušený výkon svých vlastnických práv. Zkuste proto nejlépe písemně ostatní vyzvat, zda by nebal možná ve Vašem případě vyjímka. Pevně ohraničte dobu, kdy byste opravy prováděla a do kdy. Pokud Vám ostatní nevyhoví, musíte respektovat jejich vůli a opravy činit mimo tyto dny.

OBCHOD-ŽIVNOSTI
- Podmínky podnikání v zahraničí - kde získat informace?
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jednotné kontaktní místo - definice, vysvětlení

Jsem podnikatelka se sídlem a trvalým bydlištěm v ČR,
v tuto chvíli na tříleté rodičovské dovolené v ČR, živnost mám pozastavenou, chtěla bych si obnovit podnikání při rodičovské dovolené jako vedlejší činnost. Konkrétně jsem licencovaná průvodkyně archeologických nalezišť v Řecku (do této chvíle jsem tuto činnost nevykonávala), vedlejší činnost bych vykonávala po dobu cca 5měsíců na Řeckém uzemí, chtěla bych ji vykonávat na český živnostenský list, s platbou zdravotního, sociálního pojištění a daní v ČR. Pracovala bych jako OSVČ pro různé řecké cestovní agentury dle momentální poptávky a předávala jim české faktury. Můj dotaz zní: je možné tímto způsobem jako český subjekt podnikat v zahraničí? Pokud ano, nebude to mít negativní dopad na pobírání rodičovského příspěvku? Pokud by mě v zahraničí kontrolovali, bude mi stačit předložit potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení nebo jaké další doklady bych si měla opatřit? Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
1/ Podnikání českého subjektu v zahraničí:
S ohledem na členství České republiky i Řecka v EU, v jejímž rámci je umožněn volný pohyb služeb, by mělo být Vaše podnikání na území Řecka možné. V českém právním řádu je tato problematika upravena zákonem o volném pohybu služeb (zák. č. 222/2009 Sb. , v platném znění), který vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES, ze dne 12. 12. 2006, o službách na vnitřním trhu. Obdobný právní předpis by pak měl být vydán rovněž v Řecku.

Pro získání konkrétních informací o podmínkách živnostenského podnikání na území Řecka Vám doporučuji kontaktovat místně příslušné jednotné kontaktní místo, kterými jsou dle § 13 zákona o volném pohybu služeb ve spojení s vyhláškou č. 248/2009 Sb. tyto obecní živnostenské úřady:

Magistrát města Brna - obecní živnostenský úřad

Městský úřad Černošice - obecní živnostenský úřad

Magistrát města České Budějovice - obecní živnostenský úřad

Magistrát města Hradec Králové - obecní živnostenský úřad

Magistrát města Jihlavy - obecní živnostenský úřad

Magistrát města Karlovy Vary - obecní živnostenský úřad

Magistrát města Liberec - obecní živnostenský úřad

Magistrát města Olomouce - obecní živnostenský úřad

Magistrát města Ostravy - obecní živnostenský úřad

Magistrát města Pardubic - obecní živnostenský úřad

Magistrát města Plzně - obecní živnostenský úřad

Magistrát města Ústí nad Labem - obecní živnostenský úřad

Magistrát města Zlína - obecní živnostenský úřad

Úřad městské části Praha 1 - obecní živnostenský úřad

Úřad městské části Praha 7 - obecní živnostenský úřad

Každé z těchto jednotných kontaktních míst pak poskytuje:

a/ informace nezbytné pro získání oprávnění k poskytování služby, mezi něž patří zejména náležitosti žádosti a kontaktní údaje správních orgánů, které jsou příslušné k vyřízení žádosti podle jiných právních předpisů,

b/ obecné informace o požadavcích týkajících se získání oprávnění k poskytování služby v jiných členských státech,

c/ obecné informace o opravných prostředcích proti rozhodnutím správních orgánů a o možnostech řešení sporů mezi poskytovatelem služby a příjemcem služby, nebo mezi poskytovateli služby,

d/ obecné informace o požadavcích týkajících se ochrany spotřebitele v jiných členských státech,

e/ kontaktní údaje sdružení nebo jiných právnických osob, včetně Evropské sítě spotřebitelských středisek, které mohou poskytovatelům služeb nebo příjemcům služeb poskytovat praktickou pomoc.

2/ Vliv podnikání na pobírání rodičovského příspěvku:
Dle § 31/3 písm. e) zákona o státní sociální podpoře (zák. č. 117/1995 Sb. , v platném znění) se podmínka osobní celodenní péče o dítě považuje za splněnou (a rodičovský příspěvek tudíž náleží), např. i pokud rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou v době, kdy je výdělečně činný (a to ve smyslu § 10 zákona o státní sociální podpoře).

Pro ověření zachování Vašeho nároku na výplatu rodičovského příspěvku rovněž v době, kdy budete podnikat v zahraničí, Vám doporučuji kontaktovat orgán, který Vám tuto dávku vyplácí, t. j. krajskou pobočku Úřadu práce (§ 58/1 zákona o státní sociální podpoře).

3/ Postup při kontrole v zahraničí:
V tomto ohledu Vás rovněž odkazuji na informace, které o řecké právní úpravě živnostenského podnikání získáte od jednotného kontaktního místa dle odpovědi ad 1/ výše.
_

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Úraz v opilosti ve volném čase a vliv na vyplacení pojistky pojišťovnou
- Zranění v opilosti ve volném čase a vliv na vyplacení pojistky pojišťovnou
- Vyplacení pojistky při úprazu, poranění v opilosti ve volném čase

Pokud úrazová (či jiná komerční) pojišťovna Vám odmítá poskytnout pojistné plnění, je třeba tento postoj pojišťovny konfrontovat s pojistnou smlouvou, kterou jste uzavřel. Neuvádíte, kdy jste pojistnou smlouvu uzavřel, nicméně pojišťovny měly vždy zákonný nárok zprostit se plnění (zčásti nebo zcela), pokud k úrazu došlo následkem požití alkoholu.

Možnost snížení či úplného vyloučení pojistného plnění z důvodu požití alkoholu bývá upravena ve všeobecných pojistných podmínkách konkrétní pojišťovny (tyto jsou součástí pojistné smlouvy). Jedinou možností, jak získat pojistné plnění je obrátit se na soud (nebo rozhodce příslušného dle pojistných podmínek k rozhodování sporů). K úspěchu ve věci budete muset prokázat, že k Vašemu úrazu nedošlo následkem požití alkoholu.

OBČAN-VLATSTNICTVÍ
- Jeden z manželů si nechává peníze na svém účtu - patří peníze do SJM?
- Bytový dům ve spoluvlastnictví manželů - komu patří nájem z bytového domu?
- Činžovní dům ve spoluvlastnictví manželů - komu patří nájem z činžovního domu?

Vlastním 3/4 činžovního domu a manžel 1/4, máme vybrané nájemné na půl, nebo mi patří též 3/4 peněz? Zjistila jsem totiž,
že manžel si 5 let posílá jedno vybrané nájemné na svůj účet v bance. A odmítá mi dát podpisové právo, nebo peníze vybrat
z konta a rozdělit, prý jsou jen jeho jako jistota na stáří. 3 roky též pobírá důchod a celá částka prý též náleží jen
jemu. Jakýkoli pokus o dohodu skončí hádkou. Zatím se dostávám 5 let jen k jednomu se 3 vybraných nájmů a z toho se hradí
i opravy. Jídlo a poplatky hradíme ze společného podnikání. Patří důchod do "společné kasy"? Dělí se výnos z domu na 1/2
nebo podle podílu vlastnění? Děkuji, Hedvika

ODPOVĚĎ:
Pokud jste vlastníkem většího podílu nemovitosti, měl by Vám náležet také vyšší výnos z nemovitosti. Přímá úměra však
platí také v případě hrazení nákladů potřebných kupříkladu na opravu nemovitostí. Podle zákona platí, že manžel má právo
na to, aby mu druhý manžel sdělil údaje o svých příjmech a stavu svého jmění, jakož i o svých stávajících i uvažovaných
pracovních, studijních a podobných činnostech. Dále také platí, že každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a
potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech
členů rodiny byla zásadně srovnatelná. K Vašim dotazům, výnosy z pronájmu domu by se půl na půl dělit neměly, máte nárok
na podíl odpovídající výši Vašeho vlastnického podílu. Důchod do společné kasy patří a nepatří. Ve světle výše uvedeného
má manžel povinnost přispívat na společné potřeby rodiny, avšak nelze po něm chtít, aby odevzdával celý svůj důchod.

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace zboží u zaniklého neexistujícího obchodu - kde zboží reklamovat?

Kde a jak mohu uplatnit záruční reklamaci na telefon, zakoupený 01/13 v internetovém obchodě, když tento již na
kontaktování nereaguje a možná již neexistuje. Děkuji, František

ODPOVĚĎ:
Pokud zanikl prodejce a jeho práva a povinnosti nebyly převzaty jiným subjektem, nelze práva z reklamace uplatnit vůči
nikomu.

OBČAN-BYDLENÍ
- Sleva z nájmu z důvodu rekonstrukce bytového domu (hluk, prach)
- Sleva z nájemného z důvodu rekonstrukce bytového domu (hluk, prach)

Sleva na nájmu na bydlení: v našem domě, kde jsem v pronájmu, majitel provádí obrovskou rekonstrukci jak (většiny
volných) bytů okolo, tak samozřejmě jsou prováděny opravy i v "chodbách". Rekonstrukce už trvá 4 měsíce.
Rádi bychom požádali majitele o slevu na nájmu.
Myslíte prosím, že ještě existuje nějaká opora v zákoně, na kterou se můžu při žádosti o slevu na nájmu odvolat nebo už
je to jen na dobré vůli majitele? Děkuji, Ctirad

ODPOVĚĎ:
Podle zákona platí, že nájemce je povinen strpět úpravu bytu nebo domu, popřípadě jeho přestavbu nebo jinou změnu, jen
nesníží-li hodnotu bydlení a lze-li ji provést bez většího nepohodlí pro nájemce, nebo provádí-li ji pronajímatel na
příkaz orgánu veřejné moci, anebo hrozí-li přímo zvlášť závažná újma. V ostatních případech lze změnu provést jen se
souhlasem nájemce. Na straně druhé má pronajímatel povinnost zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu. Zákon
také uvádí, že trvá-li oprava vzhledem k době nájmu dobu nepřiměřeně dlouhou nebo ztěžuje-li oprava užívání věci nad míru
obvyklou, má nájemce právo na slevu z nájemného podle doby opravy a jejího rozsahu.

OBČAN-ZÁSTAVA, EXEKUCE
- Zástava, zástavní právo na nemovitost - prevence případného odcizení nemovitosti podpovníkem
- Zřízení zástavy nemovitosti - prevence případného odcizení nemovitosti podpovníkem
- Jak zabránit nezákonnému převodu nemovitosti podvodníkem (odcizení nemovitosti v katastru nemovitostí)
- Prevence odcizení nemovitosti v katastru nemovitostí pomocí zástavy, zástavního práva

Ráda bych měla na nemovitosti zástavní právo pro svého manžela, aby nám dům nemohl nikdo jakýmkoliv podvodným způsobem
sebrat. Je vhodné zástavní právo na nějakou částku? Je potřeba k tomu sepsat u notáře i smlouvu o půjčce?
Jak mohu zajistit zástavní právo a co to s sebou nese za výhody a nevýhody? Jak se dá zástavní právo zrušit?
Tak jak se již stalo v minulosti několika lidem (info z médií) díky určitým machinacím, které neumím blíže specifikovat
se odehrály nekalé převody nemovitosti bez vědomí majitele. Proto mi bylo doporučeno, aby na nemovitosti bylo zástavní
právo, které zloděje odradí.
Děkuji, Oldřiška

ODPOVĚĎ:
Případy podvodných převodů nemovitostí, které popisujete ve svém dotazu, se pohříchu opravdu stávají, nicméně zdaleka ne
v tak masové míře, jak mají tendenci nám předkládat především bulvární média. Podobných případů je zaznamenáno zhruba
několik desítek ročně, což při počtu okolo jednoho milionu podaných návrhů na vklad do katastru nemovitostí, není nijak
závratné číslo. Ve většině případů se tak navíc děje v rámci rodiny, kdy nemovitost na sebe nechá přepsat některý z
příbuzných, který je schopen zajistit, aby se listiny zaslané z katastrálního úřadu nedostaly do rukou skutečného
majitele a ten tak převod nemovitosti nezjistí.

Současná právní úprava však zakotvila některé mechanismy, které by měly podobným situacím účinně předcházet. Jak jistě
víte z médií, 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost nový občanský zákoník. V návaznosti na to byl velmi rozsáhle novelizován i
katastrální zákon, který právě upravuje vkladové řízení, bez kterého nelze žádnou nemovitost zapsanou v katastru
nemovitosti zcizit ani odcizit.

Vkladové řízení tedy v současné době probíhá následovně. Dojde-li katastru nemovitostí návrh na vklad, vyznačí
katastrální úřad u této dotčené nemovitosti nejpozději následující pracovní den, že práva jsou dotčena změnou (tzv.
„plomba“). Účastníkem takového vkladového řízení je ten, jehož právo vzniká, mění se nebo rozšiřuje, a ten, jehož právo
zaniká, mění se nebo se omezuje. Jednoduše řečeno tedy stávající vlastník a potenciální nabyvatel. A zde je právě první z
ochranných mechanismů proti podvodným převodům nemovitostí. O vyznačení plomby totiž zasílá katastrální úřad informaci
stávajícímu zapsanému vlastníkovi. Katastrální úřad je povinen tak učinit nejpozději následující den po vyznačení plomby.
Informace je zasílána na adresu trvalého bydliště vlastníka nebo do jeho datové schránky, má-li ji zřízenu. Pro zvýšení
jistoty, aby se vlastník o plombě dozvěděl, může si dopředu také zažádat na katastrálním úřadu, aby jej informoval také
prostřednictvím emailu nebo sms zprávy. Další možností je nechat si u katastrálního úřadu zřídit službu sledování změn v
katastru. V tomto případě platí, že čím více způsoby Vás může katastrální úřad o změnách informovat, tím lépe, jelikož se
jedná o velmi účinný způsob ochrany.

Dalším neméně důležitým opatřením, které nový katastrální zákon zakotvuje, je minimální 20 denní lhůta, před jejímž
uplynutím nebude moct katastrální úřad vklad povolit. Zapsaný vlastník tak bude mít 20 dní ode dne odeslání výše
zmiňované informace na to, aby katastrální úřad na podvodný pokud o vklad upozornil a předešel tak povolení a následnému
provedení vkladu.

Dříve také docházelo k situacím, kdy podvodník kromě podpisů na kupní smlouvě zfalšoval i plnou moc a katastrální úřad
tak komunikoval pouze s ním coby zmocněncem skutečného vlastníka. Ve výsledku se tedy skutečný vlastník o podvodném
převodu nemovitosti ani nedozvěděl. Tomu je nyní taktéž nově zabráněno, jelikož vyrozumění o tom, jaký vklad byl do
katastru nemovitostí proveden, je zasíláno jak zmocněnci vlastníka, tak i přímo vlastníku samotnému. Není tedy možné, aby
byl skutečný vlastník „obejit“ zfalšovanou plnou mocí.

Jak tedy vidíte, nabytím účinnosti nového katastrálního zákona byla pozice podvodníků poměrně značně ztížena. Doporučuji
Vám primárně poskytnout katastrálnímu úřadu svou emailovou adresu, telefonní číslo a aktuální adresu bydliště, kam Vám
bude moci zaslat informaci o případném vkladovém řízení týkající se Vaší nemovitosti. Tyto údaje je také důležité v
případě jejich změn aktualizovat.

Poslední vpravdě jednoduchou, ale o to účinnější radou je, si z vlastní iniciativy jednou za čas stav zápisů v katastru
nemovitostí zkontrolovat. Jsem tedy toho názoru, že katastr nemovitostí v dnešní době poskytuje dostatek prostředků k
ochraně před podvodnými převody nemovitostí a není tedy důvod si komplikovat život Vámi navrhovanými zástavními právy.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Udání na chráněnou dílnu pro porušení Zákoníku práce - informace
- Kontrola z inspektorátu práce na chráněnou dílnu z důvodu porušování Zákoníku práce dílnou

Kamarádka má syna, který pracuje v chráněné dílně. Majitelka této dílny v podstatě nemá vůbec žádnou kompetenci ani
vzdělání tuto práci vykonávat, nehledě na to, že zaměstnancům už druhý měsíc zadržuje výplatu.
Došlo to tak daleko, že je nutí obstarat si neschopenku a pak jim rozváží práci domů. Syn zmíněné přítelkyně včera odešel
z práce s tím, že chce ukončit zaměstnání, ale došlo na vyhrožování a zastrašování.
Další praktikou bylo, že pokud byla ona nemocná, tak zaměstnanci pracovali sami bez jakéhokoli dozoru.
Můžete mi prosím poradit jak se zachovat při ukončení pracovního poměru a lze vůbec tuto dílnu někým prověřit, protože
jde o výplaty z dotací a ty patří samozřejmě lidem, kteří tam pracují a hlavně pravidelně. Děkuji. Ivana

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel chráněné dílny má povinnost dodržovat ustanovení Zákoníku práce jako každý jiný zaměstnavatel. Navíc má
povinnosti vyplývající z toho, že na chráněná místa získává příspěvek od Úřadu práce.
Zaměstnanec nemůže být proti svojí vůli nucen setrvat v zaměstnání, zaměstnavatel na něho nemůže vykonávat v tomto směru
žádný nátlak. Zaměstnanec může zaměstnavateli osobně nebo poštou předat výpověď, nedohodne-li se se zaměstnavatelem
jinak, je však povinen chodit do zaměstnání ještě po výpovědní dobu. V případě, že mu zaměstnavatel nevyplatil část mzdy
(nebo celou mzdu), je zaměstnanec oprávněn okamžitě zrušit pracovní poměr, a to do 15-ti dnů ode dne, kdy daná mzda byla
splatná. Splatnost mzdy je na konci následujícího kalendářního měsíce po výkonu práce. Poté běží 15-ti denní lhůta, po
jejímž uplynutí lze okamžitě zrušit pracovní poměr.
V případě pochybností o tom, že zaměstnavatel plní své obecné povinnosti dané zákoníkem práce (platit zaměstnancům za
práci mzdu, přidělovat zaměstnanci práci v pracovní době a na pracovišti, apod.), nebo zákonem o zaměstnanosti, na jehož
základě dochází k placení příspěvků od Úřadu práce, se lze obrátit na příslušný inspektorát práce (podle sídla/místa
podnikání zaměstnavatele) s podnětem k šetření. Inspektorát práce má povinnost situaci u zaměstnavatele prošetřit a při
zjištěných nedostatcích uložit určitá opatření k nápravě.

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Povinnosti zaměstnavatele v případě kdy zaměstnanec ze zdravotních důvodů nemůže vykonávat práci

Manželka je již dvacet let zaměstnána ve stejné mateřské školce jako uklízečka. V posledních třech letech byla třikrát
nemocná s páteří, poslední neschopenka trvá již více než rok. Manželka je po operaci, může již vzpřímeně chodit, ale
úplně v pořádku není. Na doporučení lékařky žádá o částečný invalidní důchod ČID.
Vždy byla neschopenka následkem činnosti na pracovišti (úklid sněhu, špatné šlápnutí na schodech).
Bohužel nikdy to však nebylo řešeno, ani zaznamenáno, jako pracovní úraz. Nyní nebude moci ze zdravotních důvodů práci
uklízečky vykonávat. Rád bych požádal o radu jaké má možnosti, bez ohledu na to, zda jí bude přiznán, či nikoliv částečný
invalidní důchod:
Předpokládám, že pracovní poměr bude muset rozvázat dohodou a odtupné tedy nedostane. Neměl by však mít zaměstnavatel,
když ne zákonnou, tak alespoň morální povinnost pokusit se zaměstnanci v tomto případě najít jinou práci podniku (zde
školského úřadu)?
Doufám, že pokud je důvodem ukončení pracovního poměru zdravotní stav, bude se manželka moci registrovat do evidence
Úřadu práce, pokud místo nesežene. Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Jednou z povinností zaměstnavatele je povinnost nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práci, která by neodpovídala jeho
zdravotní způsobilosti (§ 103 odst. 1 písm. a) ZP). Pokud Vaše manželka nebude ze zdravotních důvodů moci nadále
vykonávat stávající práci, měl by tuto skutečnost potvrdit poskytovatel pracovnělékařských služeb (před 1.4.2012 nazýván
"lékařem závodní preventivní péče") – dále jen „Poskytovatel“, s nímž musí mít každý zaměstnavatel písemnou smlouvu. Vaše
manželka tedy může zaměstnavatele požádat, aby s ohledem na její dlouhotrvající pracovní neschopnost a charakter
onemocnění a druh práce, ji poslal k Poskytovateli na posouzení, zda je schopna vykonávat stávající práci. Tento
Poskytovatel vydá lékařský posudek, ve kterém uvede, zda je či není schopna dosavadní práci nadále vykonávat.
Poskytovatel také může posoudit, zda se v tomto případě nejedná o nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí či pracovní
úraz. Pokud by se jednalo o dlouhotrvající neschopnost vykonávat dosavadní práci, byl by to důvod k výpovědi ze strany
zaměstnavatele dle ustanovení § 52 písm. e) ZP. V případě, že by se jednalo neschopnost vykonávat dosavadní práci z
důvodu nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí či pracovního úrazu, byl by zde dán výpovědní důvod ze strany
zaměstnavatele dle § 52 písm. d) ZP, zaměstnanci by však v tomto případě náleželo i odstupné ve výši 12-ti násobku
průměrného výdělku (§ 67 odst. 2 ZP).
Pokud by Vaše manželka nemohla dosavadní práci vykonávat, může jí zaměstnavatel namísto výpovědi nabídnout jiné pracovní
zařazení, není to však jeho povinností.
V daném případě tedy není nutné, aby Vaše manželka sama podávala výpověď.
Zdravotní stav je vážným důvodem pro ukončení zaměstnání z hlediska zákona o zaměstnanosti, určitě je možné se
registrovat na příslušném úřadu práce.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vypořádání vlastnictví mezi druhem a družkou - placení daně z převodu nemovitosti (daň z příjmu)
- Zrušení spoluvlastnictví a placení daně z převodu podílu nemovitosti druhému ze spoluvalstníků
- Prodej podílu nemovitosti spoluvlastníkovi a placení daně z příjmu
- Prodej podílu nemovitosti spolumajiteli a placení daně z příjmu

Vlastním 1/2 rodinného domu RD a přítelkyně druhou 1/2. Chci si dům ponechat a vyplatit ji její podíl. Máme dohodu o
zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Bude přítelkyně muset platit nějakou daň a kolik procent (z jaké částky), nebo je
osvobozena od daně? Máme tam trvalé bydliště déle jak 7 let.
Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Vlastní-li přítelkyně dům déle než 5 let, bude vypořádání osvobozeno od daně z příjmů. Bude však podléhat dani z nabytí
nemovitých věcí. Daň činí 4%. Základem daně bude rozdíl mezi hodnotou nemovitostí vlastněných před a po vypořádání, tj.
de facto hodnota poloviny převáděné nemovitosti. Poplatníkem bude přítelkyně jako převodce, nedohodnete-li se v dohodě o
vypořádání, že poplatníkem bude nabyvatel.
_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zrušení vydědění, zpětvzetí vydědění dětí, potomků
- Zapsání dříve vyděděných potomků do závěti - ruší se automaticky vydědění novou závětí?
- Zrušení vydědění novou závětí - je takový postup možný?

Můj manžel vydědil 3 svoje děti. Nyní se rozhodl, že je zapíše do závěti. Jak by se tahle situace řešila? Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Pozdější povolání za dědice ruší dřívější vydědění. Závětí, v níž Váš manžel povolá své děti za dědice, se tedy ruší
vydědění učiněné dříve. Je však třeba si pohlídat, aby obě listiny byly datované a bylo z nich patrné, která byla sepsána
později.

OBČAN-DLUHY
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Okamžité zaplacení dluhu a vliv na placení soudního poplatku za platební rozkaz a náklady právního zastoupení
(advokáta)
- Musím zaplatit soudní poplatek při okamžitém uhrazení platebního rozkazu?
- Musím zaplatit právníka, advokáta protistrany při okamžitém zaplacení dluhu?

Mám otázku ohledně soudního řízení ve věci úhrady soudních poplatků. Asi před třemi měsíci jsem dostala platební rozkaz
na úhradu bankovního debetu + poplatek za platební rozkaz atd. , což jsem v den obdržení platebního rozkazu provedla.
V dané lhůtě jsem se odvolala proti platebnímu rozkazu s tím, že poplatky za plat. rozkaz hradit nebudu, neboť žádný dluh
již není a tudíž nebudu hradit ani poplatky advokáta. Mám šanci u líčení říct nějaký důvod, proč nemusím platit poplatky
advokáta atd. Samozřejmě je jasné, že jsem dluh uhradila přesně ve stejný den převzetí platebního rozkazu. Díky za
odpovědi. Děkuji, Uršula

ODPOVĚĎ:
Odmítáte-li uhradit na základě vydaného platebního rozkazu náklady soudního řízení (tzn. soudní poplatek a náklady
advokátního zastoupení žalující strany), nemůžete uspět s argumentem o neexistenci dluhu (z důvodu jeho zaplacení po
doručení platebního rozkazu).

V této souvislosti je nutné si uvědomit, že Váš dluh nepředstavuje pouze žalovaná jistina (tzn. „hlavní“ dlužná částka),
nýbrž i její příslušenství (úrok z prodlení), stejně jako náklady soudního řízení, neboť svůj dluh jste neuhradila
dobrovolně a žalující strana byla nucena podat proti Vám k soudu žalobu (s podáním žaloby pak žalující straně vznikly
určité náklady, k jejichž náhradě jste rovněž povinna; skutečnost, že jste ihned po doručení platebního rozkazu žalovanou
jistinu uhradila, nemá na Vaší povinnost k náhradě nákladů soudního řízení žádný vliv).

Pokud jste již podala proti výroku platebního rozkazu o nákladech soudního řízení odvolání (§ 174/2 Občanského soudního
řádu), je vhodné vědět, že takové odvolání musí obsahovat veškeré náležitosti, resp. musí být podáno za podmínek dle §
201 a násl. Občanského soudního řádu.

V následném řízení o Vašem odvolání proti výroku platebního rozkazu o nákladech soudního řízení můžete v zásadě použít 3
skupiny argumentů:

1/ Můžete zpochybnit správnost výpočtu výše soudního poplatku, tzn. že můžete tvrdit, že žalobcem uhrazený soudní
poplatek (který jste dle platebního rozkazu povinna nahradit) byl vyšší, než jak vyplývá ze sazebníku soudních poplatků
(který je obsažen v příloze zákona o soudních poplatcích). K chybnému vybrání soudního poplatku však v praxi dochází
velmi zřídka.

2/ Dále můžete rozporovat výši odměny advokáta žalující strany, tzn. že můžete tvrdit, že tato odměna neodpovídá
příslušným ustanovením advokátního tarifu.

3/ V poslední řadě pak můžete namítat, že Vám žalující stranou nebyla před podáním žaloby doručena tzv. předžalobní výzva
a z tohoto důvodu nevznikl žalující straně nárok na náhradu nákladů soudního řízení (ovšem za podmínky, že soudní řízení
bylo ve Vaší věci zahájeno po 1. 1. 2013). Dle § 142a/1 Občanského soudního řádu totiž platí, že žalobce, který měl
úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve
lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou
adresu výzvu k plnění. Pokud Vám pak taková výzva byla doručena, můžete tvrdit, že tato výzva neobsahuje všechny potřebné
náležitosti (např. zde není obsaženo upozornění na možnost zahájení soudního řízení) a o předžalobní výzvu se tak ve
skutečnosti nejedná; v této souvislosti můžete poukázat např. na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 2. 2014,
sp. zn. 1 Co 524/2013, které se náležitostmi předžalobní výzvy zabývá:

http://www.epravo.cz/top/clanky/obsah-predzalobni-upominky-142a-o-s-r-94634.html

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Délka výpovědní lhůty o obchodní spolupráci při uzaření nové smlouvy - prodlužuje se výpovědní lhůta?

Jsem OSVČ (nezávislé finanční poradenství). Smlouvu o obchodním zastoupení se společností Akro mám od 07/2011. 04/2014 jsme podepisovali novou (údajně z důvodu nového občanského zákoníku). Jde mi o ukončení vztahu s Akro. V nové (04/2014) smlouvě mám napsané:
"Smlouva může být ukončena kteroukoliv ze stran výpovědí bez uvedení důvodu. Délka výpovědní lhůty činí jeden měsíc pro první rok smluvního vztahu s Akro, dva měsíce pro druhý rok smluvního vztahu s Akro, tři měsíce pro třetí rok a další roky smluvního vztahu s Akro. Výpovědní lhůta počíná běžet od prvého dne měsíce následujícího po doručení výpovědi a skončí uplynutím posledního dne kalendářního měsíce, kterým výpovědní lhůta končí." Jsem u společnosti déle než tři roky, tak jsem pochopil správně, že má výpovědní lhůta bude 3 měsíce, i když jsem podepisoval novou smlouvu 4/2014? Ve staré smlouvě byla výpověď jinak. Předpokládám, že se smluvní vztah řídí poslední podepsanou smlouvou.
Děkuji, Luděk

ODPOVĚĎ:
Přestože uzavřením nové smlouvy o obchodním zastoupení byl mezi Vámi a společností Akro založen zcela nový smluvní vztah, je dle mého názoru nezbytné zohlednit při jeho výpovědi existenci předchozího smluvního vztahu a jeho délku.
V této souvislosti je v první řadě nutné poukázat na jeden z charakteristických znaků obchodního zastoupení, kterým je jeho dlouhodobá povaha. Dle § 652/1 Obchodního zákoníku se smlouvou o obchodním zastoupení obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv nebo sjednávat a uzavírat určité druhy smluv jménem zastoupeného a na jeho účet (stejná textace základního ustanovení smlouvy o obchodním zastoupení je pak obsažena také v § 2483 nového občanského zákoníku).
Jednostranné ukončení obchodního zastoupení bylo v Obchodním zákoníku upraveno v § 668, dle něhož platilo, že:
- smlouva je sjednána na dobu neurčitou, stanoví-li to smlouva nebo neobsahuje-li smlouva ustanovení o době, na kterou byla uzavřena, nebo nevyplývá-li omezení z účelu smlouvy;
- smlouva sjednaná na dobu neurčitou může být ukončena kteroukoliv ze stran výpovědí;
- délka výpovědní lhůty je jeden měsíc pro první rok, dva měsíce pro druhý rok, tři měsíce pro třetí a další roky trvání smluvního závazku, přičemž smluvní strany nemohou dohodnout kratší výpovědní lhůtu;
- nedohodly-li strany něco jiného, musí výpovědní lhůta skončit ke konci kalendářního měsíce.

Na tomto místě je vhodné připomenout, že pravidla dle druhé, třetí a čtvrté odrážky výše byla dle § 263/1 Obchodního zákoníku kogentní, tzn. že smluvní strany se od nich nemohly svým ujednáním odchýlit. Obsahovala-li proto Vaše první smlouva o obchodním zastoupení odlišná pravidla pro ukončení její platnosti, nelze vyloučit, že se jednalo o ujednání neplatná a ukončení smluvního vztahu by se muselo řídit přímo Obchodním zákoníkem. S ohledem na pozbytí platnosti Vaší první smlouvy o obchodním zastoupení však tato otázka ztratila na významu.
Nový občanský zákoník upravuje pravidla pro jednostranné ukončení platnosti smlouvy o obchodním zastoupení ve svém § 2510, a to prakticky shodným způsobem, když stanoví, že:
"Je-li obchodní zastoupení ujednáno na dobu neurčitou, lze je vypovědět. Výpovědní doba je pro první rok trvání obchodního zastoupení jeden měsíc, pro druhý rok dva měsíce a pro třetí rok a další roky tři měsíce; k ujednání kratší výpovědní doby se nepřihlíží. Ujednají-li strany delší výpovědní dobu, nesmí být doba, kterou je vázán zastoupený, kratší než doba, kterou musí dodržet obchodní zástupce. Výpovědní doba končí posledním dnem kalendářního měsíce."
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je důležité vycházet z důvodu odstupňování délky výpovědních dob ve vztahu k délce trvání obchodního zastoupení. S ohledem na charakter právního vztahu zastoupeného a obchodního zástupce, tzn. dlouhodobé zprostředkování uzavírání smluv či přímé uzavírání smluv jménem a na účet zastoupeného, které předpokládá velmi dobrou znalost ekonomických a obchodních poměrů zastoupeného, vyžaduje vysoký stupeň loajality ze strany obchodního zástupce, otevřený přístup zastoupeného apod. , lze tento právní vztah do jisté míry přirovnat ke vztahu pracovněprávnímu. S ohledem na fakt, že s každým rokem trvání tohoto smluvního vztahu se obchodní zástupce více "integruje" do ekonomicko-obchodních poměrů zastoupeného (buduje síť jeho stálých smluvních partnerů, získává přehled o obchodní strategii zastoupeného, systematicky propaguje výrobky či služby zastoupeného apod.) a zastoupený naopak svěřuje obchodnímu zástupci např. více kompetencí při sjednávání smluv, je v případě jednostranného ukončení platnosti smlouvy o obchodním zastoupení zapotřebí ponechat smluvním stranám více času k vyrovnání vzájemných závazků, administrativnímu ukončení spolupráce (včetně vrácení předaných dokumentů obchodním zástupcem), a v neposlední řadě též k nahrazení ukončovaného smluvního vztahu smluvním vztahem novým (v případě výpovědi dané dlouholetým obchodním zástupcem má tudíž zastoupený více času ke sjednání nového obchodního zastoupení, v případě výpovědi dané zastoupeným má dlouholetý obchodní zástupce více času k hledání nového zdroje obživy).
Z důvodu do jisté míry specifické povahy vztahu obchodního zástupce a zastoupeného, kterou jsem popsal výše, se proto jeví jako nesmyslné (resp. obcházející zákon), aby bylo možné ukončit dlouholetý smluvní vztah v průběhu jednoměsíční výpovědní doby, a to pouze z důvodu uzavření nové smlouvy o obchodním zastoupení. Dle mého názoru se proto uzavřením nové smlouvy o obchodním zastoupení na vztahu obchodního zástupce a zastoupeného z pohledu pravidel pro jednostranné ukončení platnosti smlouvy o obchodním zastoupení nic nemění, tzn. že i přes uzavření nové smlouvy o obchodním zastoupení (která zakládá nový smluvní vztah) je při ukončení nového smluvního vztahu výpovědí nezbytné zohlednit při určování délky výpovědní doby faktickou délku obchodního zastoupení jako takového (tzn. délku platnosti všech smluv o obchodním zastoupení, které mezi sebou smluvní strany v minulosti uzavřely).
Shora uvedené by pak neplatilo v případě, kdy by uzavřením nové smlouvy o obchodním zastoupení došlo k podstatnější změně v charakteru smluvního vztahu obchodního zástupce a zastoupeného nebo pokud by mezi ukončením platnosti staré a uzavřením nové smlouvy o obchodním zastoupení uplynula určitá doba. Pokud však Vámi nově uzavřená smlouva o obchodním zastoupení přímo navázala na smlouvu starou a Vaše činnost se tím nijak nezměnila, tzn. že společnost Akro jste zastupoval ve stejném rozsahu i nadále, bude výpovědní doba činit skutečně 3 měsíce.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pouze připomínám, že pro odstranění veškerých pochybností či možných budoucích sporů je samozřejmě možné ukončit platnost smlouvy o obchodním zastoupení písemnou dohodou, přičemž v takovém případě lze datum ukončení platnosti sjednat libovolně, tzn. že není zapotřebí vyčkat uplynutí výpovědní doby.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zrušení zájezdu cestovní agenturou Eutopa Travel - agentura nevrátila peníze, vymáhání peněz objednatelem zájezdu

Na slevovém portále jsem 5.2.2014 zakoupila 2 vouchery k zájezdu (5180 Kč), přes cestovní agenturu Eutopa Travel (se sídlem v Brně). Zarezervovala jsem termín 20. -23.3. 9.3.2014 mi byl zaslán email od cestovní agentury, že se březnový termín zájezdu ruší z důvodu malého zájmu. Byly mi nabídnuty náhradní termíny nebo vrácení peněz. Nevyhovoval mi žádný z dalších termínů, ihned jsem odpověděla, že žádám o vrácení peněz. Od té doby jsem komunikovala se 2 zaměstnanci cestovní agentury, ale bez výsledku. Během posledních 2 měsíců jsem do agentury zaslala 5 emailů, ani na jeden mi nebylo odpovězeno, komunikovala jsem s agenturou pouze telefonicky. Poslední 2 měsíce jsem se s agenturou spojovala 1-2x týdně, abych se dozvěděla, kdy mi zašlou peníze nazpět. Naposledy jsem volala do cestovní agentury dne 28.3.2014 kdy mi bylo řečeno, že peníze mi byly zaslány již 20.3. a že 29.3. mě zkontaktuje účetní cestovní agentury, aby se vše vysvětlilo, ale bohužel ani tentokrát se nikdo neozval. Jak vymáhat peníze a úroky z prodlení? Beáta

ODPOVĚĎ:
Než se rozhodnete dlužnou částku včetně úroků vymáhat soudně, zjistěte si prvně z obchodních podmínek slevového portálu, zda slevový portál vystupoval jako prodejce nebo pouze zprostředkovatel, který jednal na jméno a účet poskytovatele služby. Vystupoval-li slevový portál jako zprostředkovatel služeb, domáháte se správně svých nároků po cestovní kanceláři.
V případě, že cestovní agentura změnila podmínky zájezdu v podobě stanovení náhradního termínu, má zákazník nesouhlasí-li s navrženou změnou, právo od smlouvy odstoupit. Zákazník v tomto případě oznámí cestovní agentuře ve stanovené lhůtě, že odstupujete od smlouvy a požadujete vrácení peněz. Pokud cestovní agentura do dnešního dne Vám požadované peníze nevrátila, zašlete jí poslední předžalobní výzvu, ve které požádejte o vrácení peněz a stanovte si pro to lhůtu. Zároveň upozorněte cestovní agenturu, že pokud Vám peníze ve stanovené lhůtě nevrátí na Vámi uvedený účet, budete je vymáhat soudní cestou.
K soudu poté můžete podat návrh na vydání platebního rozkazu. Jste-li držitelem zaručeného elektronického podpisu, můžete podat návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož vzor naleznete na tomto odkazu: http://epodatelna.justice.cz/ePodatelna/epo1200new/form.do#. Společně s úroky z prodlení můžete uplatnit i nárok na kompenzaci „ztráty radosti z dovolené“, který se vztahuje i na případy, kdy zákazník pro porušení povinnosti pořadatele (cestovní agentury) odstoupil od smlouvy.
Ještě před uplatněním Vašeho nároku u soudu doporučuji se podívat na internetové stránky slevového portálu. Některé slevové portály navíc poskytují garanci spokojenosti a v případě jakéhokoliv problému jsou ochotni Vám vrátit peníze.

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Investice do nemovitosti partnera a bezdůvodné obohacení - promlčení nároku
- Investice do nemovitosti druha a bezdůvodné obohacení - promlčení nároku
- Investice do nemovitosti partnerky a bezdůvodné obohacení - promlčení nároku
- Investice do nemovitosti družky a bezdůvodné obohacení - promlčení nároku

Od 2011 žiji ve společné domácnosti s přítelem. Ten před tím než poznal mě, žil se slečnou 8 let. Slečna přispívala na nájemné 2000 Kč, defacto ji živila maminka přítele, která bydlí ve stejném domě.
Přítel si bral hypotéku 450.000 Kč na opravu bytu. Ona zainvestovala 100.000 Kč na vybudování koupelny (v roce 2007). Přítel platil veškeré dovolené a výlety. 2011 ho opustila, nyní si nárokuje vrácení celé částky, tedy 100 tisíc Kč. Má šanci vymoci peníze? Koupelnu užívali spolu a veškeré ostatní výdaje platil přítel. Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Nebyla-li tato investice v částce 100.000,- Kč na vybudování koupelny smluvně upravena, bude se postupovat podle klasické právní úpravy o bezdůvodném obohacení, které vzniklo na straně Vašeho přítele, tím, že se investicí své bývalé přítelkyně do cizího majetku obohatil. Vzhledem k tomu, že tak bylo učiněno před 8 lety, je nárok na vydání bezdůvodného obohacení ze strany jeho bývalé přítelkyně již promlčený.
Tedy kdyby byl slečnou takovýto nárok uplatněn u soudu, stačí, aby Váš přítel namítl promlčení.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak donutit spoluvlastníka nemovitosti k prodeji (ani jeden ze spolumajitelů nemá peníze na vyplacení druhého)
- Jak donutit spoluvlastníka bytu, domu k prodeji (ani jeden ze spolumajitelů nemá peníze na vyplacení druhého)

Prosím o radu při rozdělení dědictví. Po úmrtí otce jsme s bratrem zdědili polovinou nemovitosti. Vzhledem k tomu, že bratr si chce užívat nemovitosti sám, i přesto, že ví, že na to nemá nárok, je s ním domluva opravdu nemožná. Za této situace jsem se rozhodla k prodeji zmíněných nemovitosti, protože ani jeden z nás nemá na vyplacení toho druhého. Kontaktovala jsem realitní kancelář, makléř dorazil na prohlídku, avšak bratr s prodejem nesouhlasil. Nabyla jsem dojmu, že tato situace mu vyhovuje, protože fyzicky si vše užívá a rozdělení je pro něho pouze "papírová záležitost". Je nějaká možnost, jak ho přimět k prodeji? Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
S bratrem jste spoluvlastníky nemovitosti, takže máte oba stejná práva k celé věci. Pokud není možné, abyste nemovitost využívali oba, nebo se dohodli na kompenzaci, ideální by bylo spoluvlastnictví zrušit soudním rozhodnutím. Na základě Vašeho návrhu by soud rozhodl o zrušení spoluvlastnictví a současně o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Soud tak nemovitost přikáže za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků (anebo není schopen její cenu zaplatit), nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě. Pak obdržíte polovinu peněz, které se tímto způsobem získaly.

RODINA-SJM A ROZVOD
- Dělení společného jmění manželů (movitý a nemovitý majetek) při rozvodu manželství
- Dělení SJM (movitý a nemovitý majetek) při rozvodu manželství

Společné jmnění manželů SJM - máme 3 bankovní účty (2 já, 1 žena). Jako svobodný jsem si vzal hypotéku. Hypotéka zní jen na mé jméno (ve výši 1.800.000 Kč). Nějakou část (cca 250.000Kč) jsem umořil za svobodna. 2012 - jsem pojal za ženu svoji přítelkyni.
2013 končila fixace hypotéky a využili jsem možnosti mimořádné splátky (cca 500.000 Kč) z b. ú. (na mne psaného). 2014 - zbývající výše úvěru cca 1.100.000 Kč. Máme se ženou společný účet (na mne psaný). Žena je již delší dobu na rodičovské dovolené. Díky společnému účtu není zcela jasné, jakým podílem se manželka podílela na jeho výší - rámcově jde však asi o 25% ona, 75% já (nevím jestli hraje roli). Uvažujeme o rozvodu manželství.
1) Jakým obvyklým způsobem se při rozvodu dělí majetek? Na jaké movité a nemovité věci má žena nárok?
2) Především jaký nárok má manželka na byt nebo jeho část (komplet psaný na mne), případně finanční vyrovnání za mimořádnou splatku hypotéky?
3) Jak je to s dělením pěněz na bankovních účtech?
4) Máme 2 nezletilé děti - jaké by jim náleželo výživné?
Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
1. V případě rozvodu náleží manželům to, "co si kdo do manželství přinesl" + ještě polovina z tzv. společného jmění manželů (SJM). Do společného jmění patří to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech nebo nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví a nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.
Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů a také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva.
Co patří a nepatří do SJM uvádíme také zde: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/sjm/

2. V případě bytu záleží na tom, kdo je veden jako vlastník bytu. Pakliže jste to Vy, byt náleží Vám. Pakliže jste byt daroval manželce nebo učinil jiná vyrovnání, bude situace komplikovanější. V tom, co píšete to vypadá, že byt bude spíš náležet Vám. Otázkou tedy je, zda byt náleží do společného jmění či nikoliv. Ve Vašem případě nejspíš do společného jmění nepatří.

3. Co se týče peněz na bankovních účtech platí zde obdobně viz bod 1

4. Co se týče výživného, zde platí, že jeho výše je závislá na majetkových poměrech rodiče. Znamená to tedy, že dítě musí nést stejnou životní úroveň jako rodič. Dávka se tedy bude poskytovat dle výše Vašich příjmů.

OBČAN-BYDLENÍ
- Změna bytového družstva na SVJ - je SVJ právní nástupce smluv BD s jinými subjekty?
- Změna BD na SVJ - je SVJ právní nástupce smluv BD s jinými subjekty?
- Platí staré smlouvy BD i v době existence nového SVJ?
- Platí staré smlouvy bytového družstva i v době existence nového společenství vlastníků bytových jednotek?

Jsem jeden z vlastníků jednotek SVJ. Pověřeným vlastníkem, většinovým vlastníkem a správcem SVJ je bytové družstvo, které spravovalo bytový dům před vznikem SVJ. SVJ vzniklo v 7/2013. Všechny smlouvy, které bytové družstvo uzavřelo před vznikem SVJ, jsou družstvem beze změny používány dál i po vzniku SVJ. Je SVJ právním nástupcem původního bytového družstva? Jsou všechny uzavřené smlouvy užívané bytovým družstvem platné i pro SVJ? Musí SVJ aktualizovat staré smlouvy nebo uzavřít nové smlouvy tam, kde je v původních smlouvách finanční plnění (SVJ je plátcem)? Děkuji, Oldřich

ODPOVĚĎ:
V případě rozvodu náleží manželům to, "co si kdo do manželství přinesl" + ještě polovina z tzv. společného jmění. Do společného jmění patří to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech nebo nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví a nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů a také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. Z Vašeho popisu vyplývá, že dům bude náležet Vám, manželka bude mít však právo na fonanční kompenzaci toho, co do domu vložila ze svého.
Co se týče právního nástupnictví původního družstva, tak odpověď je třeba hledat v zakládajích dokumentech společesntví. Pakliže v nich naleznete větu, že společenství je právním nástupcem bytového družstva, znamená to, že společenství přejímá práva a povinnosti přijaté původně družstvem. V takovém případě by pak i závazky vyplývající ze smluv původně přijatých družstvem byly závazné pro SVJ. Co se týče finančního plnění, tak zde, pokud je SVJ nástupcem družstva platí, co bylo uvedeno výše, tedy, že závazky byly převedeny na právního nástupce družstva tedy SVJ a není třeba uzavírat nové smlouvy.

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
- Jak vystěhovat člena domácnosti nájemce, nájemníka - postup, informace
- Zrušení souhlasu s bydlením člena domácnosti nájemce, nájemníka pronajímatelem
- Může pronajímatel zakázat členovi domácnosti nájemníka aby v nájemním bytě bydlel?

Pronajímám byt. Nájemní smlouva je vedená na slečnu X. Podepsala jsem souhlas (tak to mám podmíněno ve smlouvě) s přijetím člena její domácnosti - přítelem. V červnu 2014 tento přítel způsobil v domě, kde se byt nachází, škodu + je podezření, že občas přespává pod schody do sklepa.
1. Existuje nějaká možnost, jak se tohoto člena nájemcovy domácnosti (který nemá podpsanou nájemní smlouvu, tu má jen slečna X.) "zbavit", pokud by jeho jednání nebylo v souladu s dobrými mravy?
2. Má moje případné zrušení souhlasu s přijetím tohoto člena nájemcovy domácnosti (písemné) nějakou právní váhu?
Děkuji, Hedvika

ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník umožňuje pronajímateli vyhradit si ve smlouvě souhlas s přijetím nového člena do nájemcovy domácnosti. To však neplatí, jedná-li se o osobu blízkou anebo další případy zvláštního zřetele hodné. V takovém případě není souhlas pronajímatele třeba. Zákon označuje za osoby blízké sourozence, manžela a v zásadě i přítele/přítelkyni (druha/družku).
Odpovědnost nájemce za jednání třetích osob upravuje obecné ustanovení o nájmu § 2216 NOZ. Příslušníci domácnosti mají k bytu právo odvozené od práva nájemce s tím, že nájemce odpovídá za jejich chování. Nájemce má tedy i dle nového občanského zákoníku odpovědnost za jednání podnájemce, příbuzných a dalších osob zdržujících se v bytě na základě nějaké právního důvodu, ale i bez něj. Tyto osoby však nejsou v přímém právním vztahu k pronajímateli, ale podílejí se pouze na realizaci užívacího páva nájemce. Nájemce má následně vůči třetí osobě regresní nárok, tzn. , způsobí-li člen nájemcovy domácnosti škodu pronajímateli, je odpovědný k její náhradě nájemce, neboť on je ve smluvním vztahu k pronajímateli, ale nájemce se následně může domáhat náhrady na členu domácnosti, který škodu způsobil.
Nájemce má mj. povinnost užívat byt řádně. Dle komentáře povinnost nájemce užívat byt řádně v sobě zahrnuje i povinnost nájemce, aby zajistil řádné užívání bytu i osobami, které se souhlasem nájemce byt užívají. Tedy pronajímatel má v důsledku jednání osoby bydlící s nájemcem v bytě právo vypovědět nájem bytu nájemci dojde-li k naplnění některého z výpovědních důvodů uvedených v zákoně (např. pro poškozování bytu nebo domu závažným nebo nenapravitelným způsobem).
Co se týče odvolání souhlasu s přijetím nového člena domácnosti, je dle judikátu NS ČR možné takto udělený souhlas odvolat. Na případ osoby blízké se však právo pronajímatele vyhradit si souhlas s jejím přijetím nevztahuje.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Služby portálu top-firma.cz měly být zdarma a firma poslala fakturu - jak se bránit?
- Problém se zrušením registrace na top-firma.cz - jak postupovat?

9.12.2011 jsem se zaregistroval na portále http://www.top-firma.cz/ ve snaze získat nové zakázky. V původní nabídce bylo to, že zveřejnění údajů o firmě bude na dva roky zdarma.
12/2012 začaly přicházet maily upozorňující na to, že placené služby budou zrušeny a pokud je nechci využívat, je třeba provést změnu na webu. Odeslal jsem maily s dotazem, na které však nikdo nereagoval. Místo toho přišla další upozornění. Nedokázal jsem najít způsob jak placené služby deaktivovat (na webu tato volba nebyla). Rozhodl jsem se tedy, že počkám co bude dál.
5.12.2012 následovala faktura na 600 Kč za využívání služeb se splatností 9.12.2012. Tuto fakturu jsem původně ignoroval, protože jsem se domníval, že jde o omyl a dál jsem se snažil kontaktovat firmu s tím, že služby měly být neplacené. Na emailovou komunikaci nikdo neodpovídal.
Přes Google jsem konečně nalezl možnost jak zrušit svoji registraci (na stránkách firmy to nebylo možné nalézt).
27. 12. jsem zaslal jsem požadovaný mail a obdržel jsem potvrzení. Avšak moje registrace nebyla zrušena.
Problém je v tom, že společnost má sídlo v zahraničí, tudíž se na to IČO nevztahuje (? ). Dále mi bylo řečeno, že další problém je tzv. rozhodčí doložka a že tudíž rozhodce může rozhodnout "jak chce". Smluvní podmínky jsou údajně řešeny "na hraně", proto prý nemá smysl ani trestní oznámení? Prakticky se zdá, že z toho není cesta ven a ačkoliv jsem se snažil i přes změněné podmínky zaplatit, firma odmítá zrušit mou registraci, vymazat mé údaje a stále vyžaduje znovu platbu a posílá další výhrůžky týkající se penále. Nevím, co mám dělat.
Děkuji, Bedřich

ODPOVĚĎ:
Pokud jste svou registrací na zmíněných webových stránkách vyslovil souhlas se smluvními podmínkami, které Vám jednoznačně zaručovaly bezplatnost poskytovaných služeb, není skutečně důvod k jakékoli úhradě za prezentaci Vašeho podnikání.
V této souvislosti je však nutné ověřit, zda nebyla součástí smluvních podmínek např. klauzule o oprávnění k jejich jednostranné změně, resp. aktualizaci. Skutečnost, zda Vámi akceptované smluvní podmínky obsahovaly návod ke zrušení registrace či nikoli (v současných smluvních podmínkách je tato informace obsažena, byť formulována poněkud nesrozumitelně) nemá samozřejmě na bezúplatný charakter Vámi využívaných služeb žádný vliv; svědčí spíše o jisté neprofesionalitě provozovatele předmětného webu.
V současné chvíli se Vám nabízí několik variant řešení:
1/ Pokračující pasivita: Rozhodnete-li se na další upomínky nereagovat, je nutné počítat s možností návazných právních kroků ze strany poskytovatele předmětných služeb (v této souvislosti však stojí za úvahu, zda je Vámi „dlužená“ částka pro jakékoli vymáhání vůbec zajímavá). V případě zahájení rozhodčího řízení (byla-li rozhodčí doložka v původních smluvních podmínkách obsažena, v současných smluvních podmínkách se mi rozhodčí doložku nepodařilo identifikovat) samozřejmě neznamená, že rozhodce by mohl předložený spor rozhodnout jakýmkoli způsobem, arbitráže jsou zpravidla rozhodovány dle zásad ekvity (spravedlnosti).
2/ Kontaktování ČOI: I přes problematický přeshraniční prvek Vám lze doporučit kontaktovat ČOI a při nejmenším se zde informovat o možném řešení, resp. zkušenostech s obdobnými případy.
3/ Kontaktování advokáta: Na poskytovatele služeb se můžete rovněž obrátit s písemnou výzvou (ideálně připravenou advokátem) k ukončení prezentace Vašeho podnikání na předmětném webu. Přestože Váš požadavek by byl s přihlédnutím ke všem okolnostem soudně obtížně vymahatelný, postačí snad zmíněná výzva k ukončení jakékoli prezentace Vaší osoby a urovnání stávajících sporů.
http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx
_

OBČAN-DLUHY
- Dluhy z podnikání a oddlužení, insolvence - schváli insolvenční soud osobní bankrot?
- Dluhy z podnikání a osobní bankrot - schváli insolvenční soud oddlužení?

Bratr byl 2006-2009 OSVČ, vznikly mu dluhy na sociálním pojištění a dluhy finančnímu úřadu, neví v jaké výši. Nyní chce podat návrh na povolení oddlužení. Považují se tyto dluhy za dluhy z podnikání? A pokud penále (úroky) přirůstají až po zastavení živnostenského oprávnění, jde stále o dluhy z podnikání?
V jaké výši jsou dluhy z podnikání pro soudy přípustné, aby schválily oddlužení? Moc děkuji za odpověď. Děkuji, Filoména

ODPOVĚĎ:
Dluhy na sociálním pojištění a dluhy finančnímu úřadu jsou právě považovány za dluhy z podnikání. Oddlužení není možné právě u dluhů z podnikání, ale v poslední době již byly zaznamenány rozhodnutí vyšších soudů, kde soud oddlužení povolil i v případě, když dlužník měl jak dluhy z podnikání tak také dluhy ze spotřebitelských úvěrů. Musela být ale výše dluhů z podnikání k poměru dluhů ze spotřebitelských úvěrů velmi nízká.
_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď zaměstnancem z důvodu opakovaného pozdního zasílání mzdy, platu
- Výpověď zaměstnancem pro pozdě vyplácenou mzdu, plat
- Jak se počítá lhůta na výpověď zaměstnancem pro neproplacení platu, mzdy
- Platební neschopnost zaměstnavatele - definice, vysvětlení, příklad

Měl bych dotaz ohledně vztahu zaměstnanec-zaměstnavatel. Pracuji v jedné firmě 2009-2015. Mzda mi chodí poslední rok s cca 3 měsíčním zpožděním. Jsem ve vedení společnosti a už to začíná být tak špatné, že vím, že mzda mi bude chodit čím dál později a dojde ke krachu firmy. Dle výhledu k tomu musí dojít do dvou měsíců. Nemohu udělat krok vůči majiteli, že bych už do firmy nenastoupil a nechal si vyplatit odstupné z důvodu pozdního vyplácení mzdy a šel si hledat jinou práci. Můj dotaz směřuje k tomu, že když firma bude poslána do konkurzu a majitel mi bude dlužit třeba za cca 6 měsíců mzdu, pokryje tuto dlužnou částku stát nebo ji budu muset vymáhat po majiteli? Jak je to právně ošetřeno, když dojde ke krachu a firma bude dlužit třeba 4 miliony za mzdy? Vyplatí mi část mzdy úřad práce? Děkuji, Vendelín

ODPOVĚĎ:
Podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce platí, že pokud zaměstnavatel zaměstnanci nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti, může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr. Se zrušením pracovního poměru není spojeno právo na odstupné, pouze právo na vyplacení náhrady mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby (odst. 2 téhož ustanovení).
Pokud Vám nebyla vyplacena výplata např. za měsíc březen, obdobím splatnosti je celý měsíc duben a 16. 5. můžete okamžitě zrušit pracovní poměr podle § 56 zákoníku práce.
V dotazu zmiňujete odstupné, toto Vám může náležet například z kolektivní smlouvy, nikoliv z právní úpravy (tento nárok byl k 1. 1. 2008 ze zákoníku práce odstraněn).
Zákon č. 118/2000 Sb. , upravuje práva zaměstnance při platební neschopnosti zaměstnavatele. Za zaměstnavatele v platební neschopnosti se považuje zaměstnavatel, který neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců, a to dnem následujícím po dni, kdy na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo po dni, kdy byl na něho podán insolvenční návrh u příslušného soudu v České republice (nebo u nadnárodního zaměstnavatele také dnem, kdy byl prohlášen za platebně neschopného u příslušného orgánu v jiném členském státě Evropské unie). V takovém případě může zaměstnanec požádat kteroukoliv krajskou pobočku úřadu práce o uspokojení svých splatných mzdových nároků.
S touto žádostí je spojeno několik lhůt pro možnost uplatnění nároku (popis lhůt bohužel není v kapacitních možnostech poradny) - v první řadě je důležité zjistit, zda již v tomto případě neprobíhá insolvenční řízení a pokud ano, jaká je jeho fáze - zda bylo zahájeno lze zjistit na online přístupném insolvenčním rejstříku na webu justice.cz; insolvenční návrh mohou podat věřitelé - tedy i zaměstnanci se splatnými mzdovými nároky.
_

OBČAN-DLUHY
- Nájemce má dluh na vodném - vodárna nutí majitele nemovitosti do uzavření smlouvy a doplacení dluhu
- Vodárna nutí pronajímatele do uhrazení dluhu za nájemníka, nájemce - může to požadovat?

Vlastním starý objekt který pronajímám. Nájemce neplatil vodné a bez ohlášení se vystěhoval a nedoplatil ani nájemné. Vodovody a kanalizace nyní uhání mne a odkazují se že dle zákonu s nimi jako majitelka musím uzavřít, podepsat novou smlouvu o odběru, neboť jsem vedená v katastru nemovitostí, a chtějí na mne vyúčtovat poslední 1 rok spotřeby. Odkazují se že porušuji zákon. Daný zákon ale neuvedli. Jak se mám bránit a na co skutečně mají nárok? Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Dotaz bude pravděpodobně nutné poněkud specifikovat.
Uvádíte, že vlastníte starý objekt, to znamená, že podle § 3 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. , jako vlastník stavby či pozemku můžete být zároveň vlastník vodovodní a kanalizační přípojky. Jako vlastník pozemku či stavby ale můžete být taktéž pouze odběratelem podle § 2 téhož zákona. Tato dvě postavení jsou odlišná.
Odběratel je oprávněn smlouvu o odběru uzavřít, kdežto povinen smlouvu uzavřít je vlastník vodovodu či kanalizací (příp. provozovatel) - viz § 36 a 8 odst. 6 uvedeného zákona.
Obecně lze konstatovat, že základní právní úprava této problematiky je obsažena v zákoně č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích.
Pokud Vám odpověď nepostačuje, je k možnosti zodpovědět dotaz alespoň přibližně je třeba, abyste dotaz doplnila o informace o objektu, jeho přibližném stáří a informaci o tom, kdo je vlastníkem přípojek; konkretizovala předmět sporu mezi Vámi a danou firmou; příp. uvedla specifické okolnosti případu.
_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Kdo platí poplatky právníkovi v případě prohraného soudního sporu - žalobce nebo obžalovaný?
- Kdo platí palmare právníkovi v případě prohraného soudního sporu - žalobce nebo obžalovaný?
- Kdo platí odměnu právníkovi v případě prohraného soudního sporu - žalobce nebo obžalovaný?
- Výše odměny právníkovi v případě jen podepsané plné moci v právním zastoupení bez konkrétní taxy
- Jaká je taxa právníka v případě podepsání plné moci k zastoupení bez konkrétní taxy?
- Kdo platí poplatky advokátovi v případě prohraného soudního sporu - žalobce nebo obžalovaný?
- Kdo platí palmare advokátovi v případě prohraného soudního sporu - žalobce nebo obžalovaný?
- Kdo platí odměnu advokátovi v případě prohraného soudního sporu - žalobce nebo obžalovaný?
- Výše odměny advokátovi v případě jen podepsané plné moci v právním zastoupení bez konkrétní taxy
- Jaká je taxa advokáta v případě podepsání plné moci k zastoupení bez konkrétní taxy?

Poptávala jsem služby advokáta, který mi zaslal k podpisu plnou moc, aby mě zastupoval, ale nechce se mnou podepsat žádnou smlouvu. Ústně tvrdí, že při vymáhání pohledávek nabízí služby v tom smyslu, že přebírá víceméně jisté případy, tj. odměnu si účtuje dlužníkovi v rámci soudního řízení - tak to inzeruje i na svých stránkách. Nikde ale není zřejmě dané, jestli v případě prohrané žaloby bude poplatky účtovat mě. a odvolávat se na jeho ústní informaci mi připadá dost sporné.
Ráda bych tedy věděla, jestli je pro mě výhodou nebo nevýhodou to, že s ním nebudu mít uzavřenou žádnou smlouvu. Na jednu stranu bez smlouvy jsem se vlastně nezavázala odměnu advokáta při prohraném sporu platit, nicméně nevím, jestli neexistuje nějaký obecný předpis nebo nárok vyplývající z advokátních tarifů, který by mě zavazoval platit odměnu i v případě prohraného sporu už z toho titulu, že jsem advokáta zplnomocnila jednat. Bohužel, s agenturami, které vymáhají pohledávky, mám špatné zkušenosti a odvolávat se na ústní dohody mi připadá dost problematické. Předem děkuji, Hanka.

ODPOVĚĎ:
Výše popsané jednání advokáta lze považovat za neseriózní, tedy není mezi Vámi jednoznačně určeno, jaká mají strany smlouvy o právní pomoci (příkazní smlouvy) práva a povinnosti. Není mi známo, co je přesně obsahem plné moci. Není-li uzavřena mezi advokátem a klientem písemná smlouva o právní pomoci (příkazní smlouva), tak se pro účely odměny použije advokátního tarifu (vyhl. č. 177/1996 Sb.), který mimo jiné upravuje mimosmluvní odměnu, kterou by po Vás advokát za provedenou právní službu (v objemu prokazatelně provedených úkonů právní služby) mohl požadovat, a to bez ohledu na výsledek sporu. Takže uzavření smlouvy s jasnými pravidly lze jedině doporučit.
Dále pak, pokud není ve smlouvě stanoveno jinak, tak přísudek (náklady řízení) v případě úspěchu ve sporu náleží primárně účastníku řízení (tedy Vám). V případě, že soudní spor prohrajete, tak samozřejmě taktéž úhrada nákladů řízení tíží primárně Vás jako účastníka řízení.
Sděluje-li advokát, že „bere“ pouze případy, kde je to tzv. jisté, vypovídá to asi o jisté úrovni, v těchto případech totiž v zásadě není nutné zmocnění advokáta a účastník si návrh na vydání platebního rozkazu (PR) může podat sám. K tomuto podání je nutno doložit veškeré významné listiny - tedy především důvod pohledávky (smlouvu), ne/provedené úhrady, komunikaci s dlužníkem, písemnou výzvu dlužníkovi k plnění doplněnou o doklad jejího odeslání a případně další podklady, které soud při úvaze, zda vydá PR, využije.
V konkrétním případě tedy zvažte vyhledání zástupce z řad advokátů, nikoliv společností, které se zaměřují pouze na vymáhání pohledávek.

OBČAN-BYDLENÍ
- Odstranění přesahujících větví od souseda a nový občanský zákoník NOZ 2014
- Přesahující větve od souseda - jak postupovat při odstranění větví sousedem nebo svépomocí?
- Právně správný postup při odstranění přesahujících větví od souseda ze sousedního pozemku
- Odstranění přesahujícíh větví od souseda - kdo to zaplatí, kdo nese náklady?
- Kdo zaplatí ořezání větví souseda pokud to soused neudělá a udělám to svépomocí?

Rád bych znal správný výklad a aplikaci § 1016 občanského zákoníku. Mám zahradu oplocenu plotem z klasického pletiva. Sousedi mají těsně u plotu vysázen živý plot, který prorůstá plotem na můj pozemek natolik, že znemožňuje pohodlný pohyb podél plotu (např. sekání trávy). Větve
přesahují i o více než 20 cm, což efektivně zmenšuje můj pozemek. Rozumím ustanovení § 1016 správně tak, že "utiskovaný" nemá žádná práva obrany před "utiskovatelem"?
Konkrétně:
- podle odst. 2 požádám o odstranění větví, soused žádost ignoruje
- podle odst. 3 mám právo odstranit větve sám
- větve (=odpad) se stanou mým majetkem
Neboli souseda nelze přinutit větve ořezat. Odstranění musím provést sám, na své náklady a navíc se stanu majitelem odpadu ze sousedova živého plotu a ten musím zlikvidovat opět na své náklady?
Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě bude pro správnou aplikace příslušného ustanovení NOZ rozhodující zda živý plot tvoří rostliny, keře nebo stromy. Ust. § 1016 odst. 2 NOZ se vztahuje na kořeny nebo větve stromů, které přesahují na Váš pozemek.

Jedná-li se o stromy, jejichž větve a kořeny přesahují na cizí pozemek, použije se ust. § 1016/2 NOZ a postup bude následující: Musíte nejprve vyzvat vlastníka, aby v přiměřené době odstranil podrosty a převisy sám, a teprve pokud to neučiní, můžete zasáhnout Vy. Toto opatření vychází jednak ze zkušenosti, že každý se k svému vlastnictví chová šetrněji než k cizímu a dále předchází a snižuje riziko sousedských sporů.
Rozhodnete-li se odstranit převisy a podrosty po bezúspěšné výzvě učiněné vlastníkovi sám, musíte postupovat šetrně a činit tak ve vhodné roční době (zpravidla v době vegetačního klidu). Další podmínkou je, že k odstranění musíte přistoupit jen, působí-li Vám větve či kořeny škodu nebo obtíže, které převažují nad zájmem na nedotčeném zachování stromů.

Zjednodušeně řečeno, pro vznik oprávnění k odstranění větví a kořenů přerůstajících na Váš pozemek musí být splněny současně všechny tyto podmínky:
1) vlastníka předmětného stromu jste o odstranění přerůstajících větví požádal, a v přiměřené době této žádosti nebylo vyhověno
2) přerůstající větve nebo kořeny můžete odstranit šetrným způsobem a ve vhodné roční době (tzn. v době vegetačního klidu)
3) přerůstající větve a kořeny Vám musí působit škodu nebo jiné obtíže, přičemž tato škoda či obtíže musí převyšovat zájem na nedotčeném zachování stromů (musí jít o škodu či obtíže vyšší intenzity, tedy nemůže jít o škodu či obtíže jakékoli).

Při odstranění přerůstajících větví a kořenů ponesete veškeré náklady s tím související sám. Vyplývá to z poslední věty ust. § 1016/2 NOZ - Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.

NOZ nezakotvuje žádnou právní povinnost vlastníka stromu, na základě které by musel uposlechnout žádost souseda a odstranit převisy a podrosty. Z toho důvodu, pokud vlastník stromu neuposlechne žádosti souseda, neporuší tím žádnou právní povinnost a tudíž ani nemůže vzniknout vlastníkovi stromu povinnost k náhradě nákladů, které jeho sousedovi při odstraňování převisů a podrostů vznikly.

Je-li živý plot tvořen keři nebo jinými popínavými rostlinami je možnost odstraňovat převisy nebo kořeny limitována pouze šetrností. Nemusíte v tomto případě prvně vyzvat souseda jako vlastníka živého plotu k odstranění převisů a podrostů. Stejně tak nemusíte poměřovat zájem na nedotčeném zachování rostliny s obtížemi či škodou, která by mohla vlastníku živého plotu vzniknout. V tomto případě se bude aplikovat ust. § 1016 odst. 3 NOZ.

Ust. § 1016 odst. 2 a 3 NOZ tímto prolamuje ochranu vlastnického práva vlastníka stromu a rostlin, když jeho sousedovi umožňuje (při splnění shora uvedených podmínek) do tohoto vlastnického práva zasáhnout, a to i bez souhlasu vlastníka.

Pokud soused na Vaši žádost na odstranění větví a kořenů nereaguje a Vám se na svoje náklady tak činit nechce, máte ještě možnost obrátit se s žalobou na soud.

OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Vymáhání kauce po pronajímateli - postup, návod, informace

Dala jsem výpověď z nájemní smlouvy a po té od smlouvy o nájmu odstoupila, jelikož byly potíže s majitelkou. Majitelka mi odmítá vrátit kauci. Mám na ní nárok? Jak ji mohu popřípadě vymáhat po majitelce? V bytě nevznikly žádné škody, vše jsem řádně a včas platila. Ve smlouvě není uvedeno, že je kauce vratná, ani, že je nevratná. Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Pokud kauce nebyla smluvně upravena, jedná se ze strany majitelky o bezdůvodné obohacení. Peněz se tedy můžete dožadovat žalobou na vydání bezdůvodného obohacení. Tu podáte na okresní soud, v obvodu kterého má žalovaná bydliště. Důležité ale je, aby jste mohla dokázat, že jste kauci opravdu zaplatila.

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Odvolání daru pro nezaviněné upadnutí dárce do nouze (nemovitá věc)
- Odvolání daru pro nouzi - dar darovaný dále (nemovitá věc)
- Vrácení daru, co když obdarovaný daroval dar dále? (nemovitá věc)

NOZ nově zavádí i odvolání daru pro nezaviněné upadnutí dárce do nouze. Syn mi daroval pozemek darovací smlouvou a já tento pozemek později daruji na základě další darovací smlouvy uzavřenou mezi mnou a dcerou. Bude moci syn - původní dárce odvolat dar i vůči dceři (dcera bude mít uzavřenou darovací smlouvu s mojí osobou, nikoliv s bratrem), resp. zda se právo prvotního - původního dárce odvolat dar vztahuje i na další případné obdarované. Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
Tak jak uvádíte, dárce má dle nového občanského zákoníku právo dar odvolat pro nouzi anebo nevděk. Pak je povinností obdarovaného dar vrátit.
Dle ust. § 2078 NOZ - Nemá-li již obdarovaný dar ani jeho plnou hodnotu, zavazuje ho odvolání daru k vydání toho, co mu z obohacení ještě zbývá. To neplatí, zbavil-li se daru, aby vydání zmařil, anebo odvolal-li dar pro nevděk samotný dárce.
Dle výše uvedeného odvolal-li by Váš syn dar pro nevděk, tedy proto, že jste synovi úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ublížila, tak, že jste zjevně porušila dobré mravy a syn Vám to neprominul, ustanovení o vydání toho, co Vám z obohacení ještě zbývá, by se na Vás nevztahovalo. V tomto případě by mohl syn po Vás požadovat vydání celého daru a nebylo-li by to možné (např. z důvodu darování nemovitosti Vaší dceři) zaplatit jeho obvyklou cenu.

OBČAN-BYDLENÍ
- Poplatek za převod členských práv - družstevní byt
- Převod družstevního bytu na nového člena BD - poplatek bytovému družstvu

Chystáme se "uzavřít dohodu o převodu členských práv" na družstevní byt (pod SBD Náchod). Za "členství" zaplatíme 6000, -, za "Změnu" práv pak převodce zaplatí dalších 35 000, -.
1) je možné uzavřít s převodcem "Smlouvu o převodu" a na Družstvo doručit pouze "Prohlášení o uzavření smlouvy, s ověřenými podpisy" a SBD MUSÍ tuto změnu člena akceptovat? Ze stanov totiž vyplývá, že na souhlasu SBD tento převod závislý je.
2) MUSÍ se mnou SBD po doručení prohlášení uzavřít nájemní smlouvu nebo na mě přejde ta stará? Nebo je možnost, aby mě Družstvo jako nového "nabyvatele" ignorovalo? Jaké problémy/postihy z toho pro mě mohou vzejít?
3) co se stane, když poplatek 35 000, - převodce nezaplatí s odvoláním na to, že tato částka za "administrativní úkony spojené s převodem -i s ohledem na lokalitu-" je neadekvátně vysoká? Jaké postihy mohou z SBD vzejít?
4) jaký by byl postup, kdyby převodce zaplatil a my bychom chtěli poplatek vymáhat/snížit? Kam se obrátit?
5) Jakou částku za byt máme uvést do "Smlouvy o převodu"? Nebo jak to nejlépe formulovat?
Děkuji za Vaši pomoc, Simona

ODPOVĚĎ:
Členská práva a povinnosti lze převést i bez souhlasu orgánů bytového družstva. Domnívám se, že ustanovení stanov, které stanoví, že převod podléhá souhlasu orgánů družstva, je neplatné. Z uvedeného vyplývá, že můžete postupovat způsobem uvedeným v 1).
Při převodu členských práv a povinností, se kterými je spojen nájem družstevního bytu dochází k tomu, že nájemní smlouva přechází na nabyvatele. Je však nutné zmínit, že při tomto přechodu nájmu přechází též dluhy původního družstevníka a také jaké pohledávky, které měl vůči družstvu. Jinak řečeno vstoupíte namísto dosavadního nájemce do tohoto smluvního vztahu. Novou nájemní smlouvu není nutné uzavírat.
Jednou ze základních povinností člena družstva je dodržovat stanovy. Pokud stanovy členovi družstva tuto povinnost ukládají, je povinen ji splnit. Vhodnost takového ujednání je již věcí jinou. Jako člen družstva se k tomu můžete vyjádřit na shromáždění.
Můžete pouze požádat příslušný orgán, aby Vám tento poplatek snížil či prominul. Otázkou je, jestli by tím tento orgán, resp. jeho členové neporušili péči řádného hospodáře. Jedinou možností je změna stanov, ale ta se bude vztahovat na budoucí případy.
Smlouva o převodu členských práv a povinností musí obsahovat buď cenu tohoto převodu nebo způsob jeho určení, jinak je neplatná. Doporučuji uvést konkrétní cenu a případně též další poplatky.
Vzhledem k finanční náročnosti převodu doporučuji vyhledat právní pomoc advokáta, který smlouvu přezkoumá, případně Vám doporučí určité úpravy. Seznam advokátů nalzente na www.advokatikomora.cz Tento postup lze doporučit též z hlediska jistoty.

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Zrušení otcovství matkou dítěte - postup, návod, informace
- Může matka zrušit otcovství otci dítěte?

Vnučka je těhotná, dítě chce, partnera (otce dítěte) ne. Poté, co spolu začali bydlet ji terorizoval psychicky i fyzicky, Vyhodila ho, on vyhrožuje, že jí dítě sebere. Oficiálně se nebojíme, není důvod, ale "ukrást" jí ho může. Vnučka, přesto, nebo ze strachu, chcedítěti dát příjmení po otci. Rodiče jí to rozmlouvají, že jí finančně pomohou, ale ona se ho asi bojí. Teď zjistila, že byl i v podmínce a teď je v exekuci. Nevíme proč. Takže by ji asi ani finančně moc nepomohl.
Není z okolí a tak jsme, bohužel, pozdě zjistili, že nepochází z dobré rodiny. Můžete mi, prosím, poradit, zda jde věc právně ošetřit, aby na dítě neměl nárok? Víme, že otec má právo na dítě, ale on by ho bral asi jen jako prostředek k vydírání. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Otázka, zda nechat zapsat otce do rodného listu má několik rovin, minimálně se dá rozdělit na rovinu právní a rovinu morální. Zcela určitě se dítě bude časem ptát po otci (pokud bude mít tuto kolonku v rodném listě nevyplněnou) a matka to bude muset vysvětlovat. Dítě i otec dítěte, který o dítěti ví, se mohou domáhat určení otcovství, a to kdykoliv!!!
Pokud jde o otázku, zda je to výhodné či nikoliv, tak to je průřez mnoha zákony a pravidly morálky. Dítě bude mít v kolonce otec napsáno „neurčen“, přijde o výživné od otce a matka bude muset tento příjem, který je příjmem dítěte, nějak fakticky nahradit, přijdete i o případný příspěvek otce dítěte spojený se slehnutím (pořízením výbavy, porodem aj.) a ještě dítěti budete muset vysvětlovat, proč nemá otce, babičku, dědečka a další příbuzné z otcovy strany. S týmž problémem se pak ve společnosti bude potýkat i dítě. Navíc hrozí, že dítě bude jednou pátrat po otci a podá žalobu na jeho určení a nebo si otec vzpomene, že by mohl mít dítě a podá žalobu na určení otcovství. Proti tomu se nemůžete nijak bránit.
Z druhé strany se matka nemusí s nikým dohadovat o jménu dítěte, o způsobu výchovy a dalších záležitostech, protože bude mít plnou rodičovskou zodpovědnost.
Zároveň porušujete právo dítěte na otce, jeho rodinu a jejich péči o dítě. Dítě má teoreticky dle Úmluvy o právech dítěte, která je jen stěží právně vymahatelná, právo dle čl. 7 a 8 na to, znát oba své rodiče a právo na to, aby něj pečovali. Nicméně je to vymahatelné jen u soudu pro lidská práva a v praxi je to tak, že když je známa alespoň matka, tak se to příliš neřeší.
Sama nemůže matka nechat otce zapsat otce do rodného listu. V podstatě lze určit otcovství pouze souhlasným prohlášením rodičů před matrikou popř. soudem, nebo nechat určit otcovství soudem (v řízení před soudem), a to na návrh Váš, otce nebo i dítěte, přičemž lhůta k podání návrhu není zákonem určena.
Matka se dostane pravděpodobně do problémů při případné žádosti o nějaké sociální dávky. Vyživovací funkce státu musí samozřejmě nastoupit až po té, co jsou vyčerpány všechny jiné možnosti. Jestliže nebylo otcovství k dítěti určeno, může orgán pomoci v hmotné nouzi na matce požadovat, aby proti muži, který může být otcem dítěte podala návrh k soudu na určení otcovství a následně na něm uplatňovala nároky na výživné. Pokud nepodnikne příslušné úkony k uplatnění výše uvedených nároků vůči otci dítěte, stanoví zákon bohužel předpoklad, že se matka nadále nepovažuje za osobu v hmotné nouzi.
Orgán pomoci v hmotné nouzi může v této věci požádat o součinnost také pracovníky orgánu sociálně právní ochrany dětí s tím, aby s matkou projednali uplatnění nároků vůči otci dítěte. Nejde totiž jen o práva Vaše ale také o právo dítěte na otce a s tím spojená práva.
Uplatnění nároků a pohledávek příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi nevyžaduje v případech, kdy je zřejmé, že jejich uplatnění by nebylo úměrné zisku z něj plynoucímu, nebo pokud nepovažuje za možné je po osobě spravedlivě žádat.
Jestliže matka samoživitelka požádá o dávky hmotné nouze a u dítěte není uveden otec, je odkázána na oddělení sociálně právní ochranu dětí (OSPOD), které vydá stanovisko, zda neuvedení otce je důvodné či nikoli. Je-li neuvedení otce důvodné, po žadatelce se kromě dalších náležitostí (doložení příjmů, nákladů na bydlení ….) nic nepožaduje.
Dospěje-li OSPOD, že neuvedení otce důvodné není (záleží na posouzení konkrétních důvodů), potom se krátí nějakým procentem částka životního minima matky (cca 20% odpovídající 200 - 250, -Kč). Vyjde-li i po tomto zkrácení nárok na dávku, je tato po dobu 6 měsíců vyplácena. Žadatelka je zároveň vyzvána, aby uplatnila výživné na otci (v případě neplacení přiznaného výživného, exekuci). Jestliže zmíněné neuplatní, dávka je po 6 měsících odejmuta. Orgán pomoci v hmotné nouzi se většinou snaží žadatelkám vyhovět, musí však zkoumat, zda ustanovení zákona byla naplněna, pokud nedojde v šestiměsíční lhůtě k řádnému uplatnění nároků a pohledávek, má se za to, že osoba, není v hmotné nouzi, protože prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním.
Z výše uvedeného vyplývá, že úřad Vás v souladu se zákonem nutí otce do rodného listu uvést a vymáhat po něm plnění jeho vyživovací povinnosti, udělat to musí. Důvody, pro které to obojí odmítáte musíte uvést takové, aby byly uznány za oprávněné a pochopitelné. Je jasné, že když budete uvěřitelně tvrdit, že otce svého dítěte neznáte a nevíte, kdo to je, že nikoho uvést nejde.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Dům ve spoluvlastnictví bez založeného SVJ - jak oddělit bytovou jednotku a byt prodat?
- Oddělení bytu od bytového domu ve spoluvlastnictví

Bydlím ve velkém domě, ve kterém se nachází osm bytů a dvě garsonky. V katastru nemovitostí je dům veden jako rodinný dům v podílovém spoluvlastnictví, spoluvlastníků je celkem 13. Můj byt (tj. spoluvlastnický podíl) je za současných vlastnických vztahů v podstatě neprodejný, ostatní spoluvlastníci však nemají zájem o převedení bytů do osobního vlastnictví a domu na SVJ. Mám, prosím, nějakou možnost převést jen já sama, pouze jeden, tento svůj byt (spoluvlastnický podíl) do osobního vlastnictví?
Děkuji, Anička

ODPOVĚĎ:
Pokud se na této otázce spoluvlastníci nedohodnou, může na návrh jednoho z nich rozhodnout soud podle § 1165 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník. Podle tohoto ustanovení může soud rozhodnout o vzniku jednotky na základě návrhu na oddělení ze spoluvlastnictví nebo na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se vznikem jednotek, který podá jeden nebo více spoluvlastníků.

Vzhledem k možné složitosti věci Vám doporučuji vyhledat právní pomoc advokáta. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

RŮZNÉ-STAVBY
- 1 metr od domu patří k domu - je to pravda? Stavební zákon.

Prosím o radu, jestli platí, že 1 m pozemku od domu patří k domu a pokud to tak je, podle kterého zákona-stavebního? Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Pravidlo, že "1 m pozemku od domu patří k tomuto domu" žádný právní předpis českého právního řádu nezná.
V této souvislosti je nezbytné si uvědomit, že dle § 506/1 občanského zákoníku (platného od 1. 1. 2014) je stavba součástí pozemku, na kterém je zřízena, tzn. že stavba není samostatnou nemovitou věcí, nýbrž se jedná pouze o součást jiné nemovité věci (zde pozemku). Dle občanského zákoníku tedy v zásadě není možné, aby stavbu vlastnila osoba odlišná od vlastníka pozemku, neboť stavbu (která není samostatnou nemovitou věcí) nelze vlastnit, resp. tato stavba patří vlastníku pozemku, na kterém je zřízena.
Ze shora uvedeného pravidla existují samozřejmě výjimky. Předně platí, že pokud stavbu vlastnila před 1. 1. 2014 osoba odlišná od vlastníka pozemku, zůstalo vlastnictví stavby a pozemku rozděleno i po 1. 1. 2014, v těchto případech tedy stavba zůstala samostatnou nemovitou věcí i nadále (§ 3055/1 občanského zákoníku). V této situaci svědčí vlastníkovi stavby i vlastníkovi pozemku vzájemné předkupní právo.
Pokud byly naopak před 1. 1. 2014 pozemek i stavba na něm vlastněny stejnou osobou, přestala být stavba k 1. 1. 2014 samostatnou nemovitou věcí a stala se součástí pozemku, na kterém je zřízena (§ 3054 občanského zákoníku).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že odlišnost v osobě vlastníka pozemku a nově zřizované stavby na něm může být založena i po 1. 1. 2014, a to např. s využitím institutu práva stavby (§ 1240 a násl. občanského zákoníku).

RODINA-SJM A ROZVOD
- Zdědění peněz a investice do nemovitosti manželů - vypořádání při rozvodu manželství

Podle občanského zákoníku od 1.1.2015 nepatří do společného jmění manželů věci získané dědictvím a věci získané darem. Níže uvedené dědictví a dar proběhly před 1.1.2015. Moje dcera je blízko rozvodového řízení, při kterém se jistě bude řešit i majetek.
V této souvislosti uvádím, že dcera získala během manželství z dědictví po babičce částku cca 500 tis Kč a její manžel darem od své matky dar cca 100 tis Kč. Tyto částky byly použity pro získání a rekonstrukci nemovitosti. Jakým způsobem by se tyto skutečnosti promítly při dělení sumy získané prodejem nemovitosti dnes cca 1500 tis Kč, která je ve společném vlastnictví? Jakým způsobem by se tyto skutečnosti promítly při vyrovnání s manželem za tuto nemovitost, která je ve společném vlastnictví, pokud by přešla do vlastnictví dcery? Václav

ODPOVĚĎ:
Pokud neměli smluven žádný speciální režim společného jmění, na vypořádání se nedohodnou, pak dle § 742 občanského zákoníku jsou pro vypořádání stanovena určitá kriteria.
V odstavci 1 písmenu c) citovaného ustanovení se uvádí: každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek.
To je právě případ výlučných prostředků, které byly nabyty děděním nebo darem. Pokud tedy dcera spolehlivě prokáže, že měla finační prostředky z dědění (kopie rozhodnutí o dědictví), a že tyto prostředky použila ne rekonstrukci společnou nemovitost (výpis o odeslání peněz), pak tuto skutečnost lze uplatnit u soudu při vypořádání.

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Prarodiče nesouhlasí s vycestováním vnuka, vnučky do zahraničí (rodič pracující v zahraničí)
- Babička, dědeček nesouhlasí s vycestováním vnuka, vnučky do zahraničí (rodič pracující v zahraničí)

Chystáme se s partnerkou odjet za prací do Německa (ona má nabídku ve svém oboru – jako učitelka v mateřské školce – s dětičkami a já zůstávám u svého IT. Jde mi o to, zda opravdu neudělám něco špatně, což opravdu nechci, když bychom se do toho Německa teď po škole odstěhovaly (07/16). Devítiletou dcerku mám svěřenou do péče já, s babičkou i s taťkou a jeho novou rodinou se pravidelně stýkají a vše je bez problémů. Jen babička zase opět nesouhlasí, že bychom se asi měly mít lépe a nemá z toho radost, že bychom měly jít do Německa. Když bych nepřerušila žádný vztah mezi dcerky rodinou a vozila ji sem tak, jak mám (na víkend za 14 dní), tak myslíte, že bude z právního hlediska něco špatně?
Tatínek dcery má již svoji rodinu, svoji paní, svoje miminko a holčička naše společná mu stačí takhle na chvíli – vím od něj, to jen babička zase přemýšlí, jak to udělat, aby tu malá zůstala. Navíc taťka dcery má stále stejnou práci, že je čtyři dny z týdne v Praze, kde je ubytován ve svém zaměstnání po celou tu dobu čtyř dnů. Což je přes 100km od našeho bydliště. Mám pro ni už i tam v Německu zajištěnou soukromou školu, aby nechodila do třídy s těmi nejhoršími, ale s těmi lepšími. Bydlení již také máme zajištěné pěkné a pracovní smlouvu jednu už ve větru také.
Měl by mi dát otec dítěte nějaké povolení, že souhlasí, či nemá námitek, abych jako matka s dcerou odjela do jiné země, či je to čistě mé rozhodnutí, jelikož mi byla soudem dcera svěřena do péče a nehodlám ani porušit žádné podmínky a chci dcerku i nadále taťkovi a babičce vozit? S otcem dítěte vycházíme dobře, na dceru řádně a k termínu platí, kupuje jí i nad rámec a u nás dcerka žije, druhým rokem jsem zasnoubená s partnerkou (to by možná mohl být problém), jinak nevím. Zkuste cokoliv ze mě vytáhnout, co vás napadne.
Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Jestliže při Vašem pobytu v Německu zajistíte, aby se otec i babička mohli s Vaší dcerou i nadále pravidelně vídat, pak by žádný problém vzniknout neměl. Přesto pro jistotu doporučuji vyžádat si od dceřina otce písemný souhlas s tím, že se s dcerou do Německa stěhujete. Vzor takového souhlasu najdete například na webových stránkách Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí – zde: http://www.umpod.cz/unosy-deti/cestovani-s-ditetem-do-zahranici/
Lze doporučit, aby součástí takovéhoto souhlasu byla i informace o tom, jak bude probíhat styk otce s dcerou – jak často k němu bude docházet, kdo bude dceru do ČR a zpět vozit, jak to bude s úhradou nákladů na cestu apod.
Pokud by v budoucnu nastal nějaký problém – dceřin otec by si to rozmyslel a s Vaším stěhováním do Německa by nesouhlasil – pak by bylo zapotřebí obrátit se na soud. Návrh se podává v místě faktického bydliště dítěte a za jeho podání neplatíte žádný soudní poplatek. Se sepsáním návrhu Vám může pomoci orgán sociálně-právní ochrany dětí v místě bydliště dítěte, opatrovnické oddělení příslušného soudu nebo advokát (nejlépe se specializací v dané oblasti). Při samotném soudním řízení pak není nutné nechat se zastupovat advokátem.

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Mateřská škola - je nutný souhlas otce pro aktivity dítěte pokud je dítě v péči matky?

Jsem vedoucí učitelka mateřské školy. Občas je u některých formulářů potřeba podpisu obou rodičů, případně jejich souhlas (Evidenční list, zveřejňování fotek na webových stránkách, účast dětí na různých aktivitách pořádaných školkou jako např. Školka v přírodě, plavání, apod.).
Pokud je dítě soudem svěřeno do péče matky, není zde střídavá péče, ale otec nemá zamezený styk s dítětem a dojde k situaci, že matka souhlasí, ale otec ne, jak v této situaci rozhodnout? Dítě je v péči matky, platí tedy její slovo? A je vůbec potřeba shánět podpis otce (někdy je to problém), když je dítě svěřeno výhradně do péče matky? Děkuji, Kristýna

ODPOVĚĎ:
Pokud nejde o záležitosti uvedené v § 877 odst. 2 občanského zákoníku, stačí rozhodnutí jednoho rodiče a pokud je protikladné, je možno vzíth za rozhodující názor rodiče, kterému bylo dítě svěřeno do péče. Protože právo na péči a na výkon obvyklých záležitostí bylo svěřeno matce, právo druhého z rodičů, jemuž byl vymezen styk, je tímto omezeno. Nechť si případné rozpory vyřeší rodiče mezi sebou, třeba i soudně. Škola v takovém případě může být v dobré víře pokud jde o rodiče, který má dítě v péči.

§ 876
(1) Rodičovskou odpovědnost vykonávají rodiče ve vzájemné shodě.
(2) Hrozí-li při rozhodování o záležitosti dítěte nebezpečí z prodlení, může jeden z rodičů rozhodnout nebo dát přivolení sám; je ale povinen neprodleně sdělit druhému rodiči, jaký je stav věcí.
(3) Jedná-li jeden z rodičů v záležitosti dítěte sám vůči třetí osobě, která je v dobré víře, má se za to, že jedná se souhlasem druhého rodiče.

§ 877
(1) Nedohodnou-li se rodiče v záležitosti, která je pro dítě významná zejména se zřetelem k jeho zájmu, rozhodne soud na návrh rodiče; to platí i tehdy, vyloučil-li jeden rodič z rozhodování o významné záležitosti dítěte druhého rodiče.
(2) Za významnou záležitost se považují zejména nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spoluvlastnictví a financování příjezdové cesty k pozemkmů
- Zrušení spoluvlastnictví příjezdové cesty k pozemku z důvodu nevyužívání - informace

V naší lokalitě tří novostaveb rodinných domů (RD) se buduje veřejně přístupná účelová komunikace jako příjezd k těmto domům.
Pro tuto komunikaci je vyčleněna samostatná parcela, která je ve spoluvlastnictví (každý vlastní 1/3 podíl) všech tří majitelů RD.
Bohužel není sepsána žádná smlouva o spolufinancování stavby. Stavbu má dle stavebního povolení provést majitel
třetího rodinného domu. Dle Občanského zákoníku se jedná zřejmě o přidatné spoluvlastnictví (§ 1223) uvedené komunikace.
- Jak má být stanoven podíl jednotlivých vlastníků na její stavbu: dle podílů k pozemku, na kterém bude komunikace realizována, nebo dle velikosti parcel jednotlivých RD dle § 1226?
- Může pak jeden z majitelů odstoupit z přidatného spoluvlastnictví (§ 1228) z důvodu, že komunikaci nebude používat (bude mít vlastní příjezd k RD), ale nadále zůstane podílovým vlastníkem pozemku, na kterém je tato účelová komunikace?
Nebo je komunikace a pozemek považován za jednu věc a nelze ji rozdělit na vlastnictví pozemku a komunikace.
Je tento stav posuzován rozdílně dle typu komunikace (např. válcem zpevněná štěrková komunikace nebo "luxusní" asfaltová či z betonové dlažby, s obrubníky, odvodňovacím žlabem…), jde o lokalitu venkovského typu s rozptýlenou zástavbou. Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
k § 1226: rozhodná bude, není-li sousedy dohodnuto jinak, výměra pozemků vlastněných výlučně jednotlivými sousedy.
§ 1228: Oddělit se z přídatného spoluvlastnictví lze za podmínky, že věc, k jejímuž využití věc v přídatném spoluvlastnictví až dosud sloužila, zanikla nebo změnila svůj účel tak, že věc v přídatném spoluvlastnictví už není potřebná.
§ 1229: Pozbude-li věc v přídatném spoluvlastnictví svůj účel, zanikne přídatné spoluvlastnictví a spoluvlastníci se vypořádají podle obecných ustanovení o zrušení spoluvlastnictví. Dokud tento účel trvá, nelze přídatné spoluvlastnictví zrušit.
Dojde-li k oddělení, pak musí se spoluvlastníci vypořádat a podíl majitele, pro nějž PS ztratilo svůj účel, zanikne.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vyrovnání při rozchodu, rozpadu vztahu
- Vyrovnání při rozchodu, rozpadu vztahu - partneři spolu žijí déle než 6 let
- Soužití partnerů trvající déle než 6 let a majetkové nároky
- Majetkové vyrovnání po soužití 6 let a více - informace

Jedná se o majetkové vyrovnání partnerů, kdy spolu žijeme v jedné domácnosti 8 let. Vztah trval od r. 2008.
Dům (nemovitost) ve které žijeme jsem financovala z hypotečního úvěrů (1.300.000 Kč) na mě jméno u banky v roce 2011. Řádně jej splácím že svého účtu. Stejně tak i poplatky na provoz domu. RD i pozemek je v katastru zapsán na mě jméno a zatížen dluhem z hypotečního úvěrů.
Pozemek k tomuto domu jsem financovala z velké části já a má rodina (matka mi poslala na účet 650.000 Kč, já dala 100.000 Kč partner přispěl částkou 100.000 Kč, kterou zaslal jeho otec na můj účet). Celková cena pozemků byla 850.000 Kč vč. provize RK. Partner celý dům stavěl sám, takže práce za stavbu domu byla 50.000 Kč pomocníkovi, který na domě pomáhal. Já chodila do práce a vydělávala na živobytí.
Dům se postavil za částku z úvěrů tj. 1.300.000 Kč. Vybavení domů jsme pořizovali z větší části spolu, technickou část partner (TV aj.), já vybavení kuchyně. Venkovní úpravy terénu vykonával partner s těžkou technikou (tatra, bagr) zapůjčenou od svého otce.
Já do domů investovala 50.000,- brána, 60.000,- zámková dlažba a příjezova cesta, 20.000 Kč fasáda domů, 50.000 Kč zahradní domek. Partner 40.000,- terasa a pergola, 25.000,- zahrada, 10.000 Kč barva. Během našeho soužití jsme si dále pořídili auto Za částku 300.000 Kč auto je psáno na mě jméno. Financováno bylo 150.000,- ode mne 150.000,- partner. Po celou dobu našeho soužití mi partner nepřispíval na domácnost.
Hradil spol. večeře, posezení s přáteli aj. zábavu, dovolené. Provoz auta. Finančně nás podporovala pouze má rodina.
Partner má trvalý pobyt na obecním úřadu - dluh o kterých jsem dříve nevěděla a nestaly se za našeho spol. soužití. Je tedy bezdomovec, bez práce po celou dobu našeho soužití, pouze pracuje na černo u otce, který má firmu. Uvedl mne v omyl tím, že mi tyto skutečnosti nepřiznal a vyšly najevo až po stavbě domu. S partnerem chci ukončit soužití a majetkové se vyrovnat.
Známý přítele advokát mi tvrdí, že pokud jsme spolu žili ve spol. domácnosti více jak 6 let, je to stejně jako v manželství a měli bychom se dělit na půl. Což mi přijde značně nelogické když jsem do domů investovala peníze z velké části já a i úvěr jsem řádně splácela jen já.
Dále mi spolu s patnerem vyhrožují tím, že by spolu nyní sepsali smlouvu o půjče na vyšší částku (v řádech miliónů) a advokát přítel partnera by chtěl vyrování po mě. On a partner mi navrhují zaplatit mi mě výdaje a dům by odkoupil přítelův kamarád advokát.
Neměla bych na něm žádný výdělek ani zhodnocení. Navíc jsem se splácením a fincováním měla starosti jen já a partner nic neřešil.
Navíc mi byl partner v roce 2012 nevěrný a došlo k rozkolu našeho vztahů na několik dní. Takže spolu nepřetržitě 6 let nejsme.
Nemáme žádnou smlouvu ani jinak upraveny majetkové stavy.
Jak postupovat při rozchodu a majetkovém vyrovnání? Děkuji

ODPOVĚĎ:
1. dům - ohledně domu je zcela zjevné, že je Váš, předpokládám zapsán na katastru nemovitostí na Vaši osobu. Taktéž je zcela zjevné, že ste uhradila veškeré náklady na jeho stavbu (viz uvedený úvěr).
- nemáte žádný spoluvlastnický vztah či SJM (nejste manželé)

2. jiné věci - u jiných věcí by se případně mohlo jednat o spoluvlastnictví a do budoucna by bylo možné uvažovat o nějakém finančním vyrovnání (písemné dohodě), že byste partnerovi uhradila nějakou částku na účet či vydala některou ze společných věcí (např. automobil). To by však muselo být precizně sepsáno a vyúčtováno - k soupisu by bylo nutno kontaktovat nezávislého advokáta. A nebo vyčkat, co bude přítel eventuelně sám nárokovat soudně, a tam se bránit, popř. uzavřít nějaký soudem schválený smír. Do doby, než sám něco nenavrhne, bych nečinil ničeho.

V textu uvedené návrhy partnera a jeho advokáta rozhodně neakceptujte.

OBČAN-BYDLENÍ
- Převod družstevního bytu do osobního vlastnictví nájemníka, nájemce, nájemníků, nájemců - postup, informace

V družstevním bytě máme nájemníky, kteří by si rádi byt odkoupili. Chtěli by byt do osobního vlastnictví. Mohli bychom byt převést do osobního vlastnictví ještě my a záhy byt prodat jim? Družstvo jsem oslovila, jestli vůbec byty prodávají do OV, prodávají. Co to všechno obnáší?
Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Družstevní byt je vlastnictví bytového družstva. Člen družstva má pouze právo na uzavření nájemní smlouvy.
V podstatě půjde o to, že družstvo tento byt převede do Vašeho vlastnictví na základě smlouvy. Vy jej posléze můžete prodat současným nájemcům.
Konkrétní kroky závisí na úpravě stanov.

OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Jak ochránit autorská práva na knihu - kopírování ad.
- Autorská práva na tréningové metody - informace

Chystám se podnikat v poradenství fitness a dalších věcech. Bohužel jsem neznalý v oblasti ochrany autorských práv a dalších věcí.
1) Chci vydávat různé články a další věci. Jak zajistím, že je po mě nebudou opakovat a kopírovat moje slova i ostatní portály?
2) Rád bych vydal dvě knihy, jak zajistím svá práva?
3) Také bych chtěl vydat i třetí knihu. Je to kniha na téma Corte trenik. Pan Corte ho vymyslel za doby Arnolda a nyní bych ho chtěl zpracovat a prodat dalším lidem. Jak zjistím, zda je vázána nějakými autorskými právy? Mohu knihu bez problémů vydat?
Děkuji, Tomáš

ODPOVĚĎ:
1) pokud od Vás někdo převezme článek, má povinnost citovat zdroj, tudíž kontakt na Váš web či na článek v tisku/časopise
2) práva jsou chráněna autorským zákonem, pokud se jedná o majetková práva (užití díla, rozmnoženina, šíření apod.) Tato práva trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Ochran je upravena v § 40 a násl. AZ.
3) Viz bod 2. Dílo, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv, může každý bez dalšího volně užít; Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Poškození plynovodní přípojky nechráněné informační folií a pískem - je viník odpovědný za celou škodu na plynovodu?
- Plynovod nebyl krytý folií - odpovědnost za škodu na poškozené plynovodní přípojce

Podařila se mi nemilá věc. Při výkopu pro přípojku kanalizace jsem porušil plynovou přípojku. Spolehl jsem se na umístění vyústění části přípojky na hlavní řad, který prováděla firma budující kanalizaci pro obec. Protože jsem nepočkal na vytyčení uložení plynu a pokračoval v návaznosti na hotovou část jak uvedeno výše, je asi moje zavinění jasné.
Plynová přípojka ale nesplňuje ani jeden požadavek normy pro ni předepsaný, tj. ani směr, ani hloubku, ale hlavně není nijak chráněna. To znamená, že je zasypána stejným typem hlíny který je všude kolem. Zcela chybí zásyp pískem a chybí ochrana folií (musí být! ). Kdyby některá z těchto dvou předepsaných ochran byla provedena, upozornilo by mě to abych v kopání přestal a k poškození plynové přípojky by nedošlo.
Jde uplatnit argument že na vzniku škody jsem se jen podílel a tudíž mám uhradit jen podíl na vyčíslené výši vzniklé škody? Protože poškození, podle mě, zavinil i ten, kdo vedení přípojky položil v rozporu s požadavky norem. Určitě toto uložení musel někdo zkontrolovat a schválit. Hypoteticky může mít určitou míru zavinění i vlastník plynové sítě. Podle mého dojmu z rozhovorů s techniky kteří prováděli opravu je vlastník o stavu své rozvodné sítě odporujícímu normám informován a nepodniká žádné kroky k nápravě. Podle mne každý z uvedených má na vzniklé škodě podíl.
Zajímala by mě ještě jedna věc. Po opravě bude vyměněná část přípojky uvedena do stavu podle normy. Může ale nechat vlastník zbytek přípojky v nevyhovujícím stavu přestože o tomto stavu díky mému pochybení už ví zcela jistě? V místě překopnutí je uložení plynové přípojky přibližně v zakreslené trase. Podle směru obnažené části je ale jasné že zakreslenou trasu míjí ve skutečnosti o více než 1 metr. Trasa je zakreslena přímo. Ve skutečnosti je přípojka vedena obloukem, protože obchází betonový základ který leží v cestě.
Plynová síť byla vybudována v roce 1997. Teoreticky mohly platit "měkkší" normy než dnes. Ale že by bylo možné rozvod plynu nijak nechránit, to si nemyslím. Za Vaše stanovisko k výše uvedené problematice předem děkuji. Miloš

ODPOVĚĎ:
Je zde zřejmě dáno škodní jednání, škoda a její vyčíslitelná výše, a taktéž příčinná souvislost mezi škodním jednáním a škodou.
Pokud však poškozený k rozsahu škody přispěl tím, že něměl přípojku umístěnu zákonným způsobem /nesplňuje ani jeden požadavek normy pro ni předepsaný, tj. ani směr, ani hloubku, ale hlavně není nijak chráněna. To znamená, že je zasypána stejným typem hlíny který je všude kolem. Zcela chybí zásyp pískem a chybí ochrana folií (musí být! ). Kdyby některá z těchto dvou předepsaných ochran byla provedena, upozornilo by mě to abych v kopání přestal a k poškození plynové přípojky by nedošlo/, pak dle občanského zákoníku lze uvažovat o snížení roszahu škody následkem okolností přičitatelných poškozenému.
Vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak dopředu zabránit aby soused při stavbě zděné zídky zabral i můj pozemek?

Před několika měsíci jsme zjistili, že soused si na svém pozemku těsně u našeho plotu snížil asi o 1 metr terén a zřejmě podkopal i náš pozemek, takže zemina z našeho pozemku spadla ze svahu na jeho pozemek a plot visí ve vzduchu pod úrovní našeho pozemku a nám chybí asi 20 cm půdy od plotu v délce asi 5 metrů. Včera jsem se dozvěděla od manželky souseda, že hodlají během týdne odhalený svah zpevnit zídkou a zlomené rígle (příčné latě dřevěného plotu, které mezitím praskly) nahradit novými. S navrženým postupem jsem souhlasila pod podmínkou, že zídka nebude zasahovat na náš pozemek čili za zídku vrátí chybějící zem našeho pozemku.
Vzhledem ke špatným zkušenostem s ústním jednáním s těmito sousedy bych si ráda nějak pojistila, že dodrží moji podmínku a nebudou zpevňovat stávající svah, protože by pak zídka byla částečně i na našem pozemku. Co pro to mohu udělat? Nerada bych jim působila nějaké potíže, protože se nejedná o stavbu plotu, ale jen řešení asi 5 metrů pozemku kolem plotu. Můžete mi navrhnout nějaké šetrné řešení (než např. ohlášení na st. úřadě? Děkuji, Vanda

ODPOVĚĎ:
Na Vámi popsaný případ se vztahuje § 1018 občanského zákoníku, dle něhož platí, že pozemek nesmí být upraven tak, aby sousední pozemek ztratil náležitou oporu, ledaže se provede jiné dostatečné upevnění.
Pokud tedy Vaši sousedé provedli takovou úpravu svého pozemku, v jejímž důsledku došlo k sesuvu půdy z Vašeho pozemku a poškození plotu, odpovídají za takto způsobenou škodu (§ 2910 občanského zákoníku).
Se svými sousedy proto můžete sepsat dohodu o náhradě škody uvedením v předešlý stav (jak vyplývá z § 2951/1 občanského zákoníku). V této dohodě je vhodné zejména:
- vymezit strany dohody (jméno, příjmení, datum narození, adresa trvalého pobytu) ;
- shodně prohlásit, že Vaši sousedé Vám v důsledku prováděných terénních úprav (které podrobně popište) způsobili škodu (kterou opět podrobně popište),
- začlenit závazek Vašich sousedů k náhradě způsobené škody uvedením v předešlý stav (přičemž tuto náhradu popište, tzn. vybudováním opěrné zdi, která nesmí zasahovat na Váš pozemek, vrácením sesuté půdy do vzniklé prohlubně a opravou dřevěného plotu), přičemž s tímto způsobem náhrady škody vyslovte souhlas;
- zakotvit lhůtu pro provedení sjednaných prací;
- zakotvit pro případ prodlení s řádným nahrazením škody smluvní pokutu (např. v určité výši za každý den prodlení), budou-li však Vaši sousedé ochotni na toto ujednání přistoupit.

Dohodu vyhotovte ve 2 stejnopisech, z nichž Vy i sousedé si ponecháte po jednom. Před uzavřením dohody Vám (pro případ budoucího nesplnění závazku Vašich sousedů) doporučuji pořídit podrobnou fotodokumentaci sesuté půdy a poškozeného plotu.

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Placení nájmu bez nájemní smlouvy a zřízení trvalého pobytu v nemovitosti
- Placení nájmu bez nájemní smlouvy a zřízení trvalého bydliště v nemovitosti

Já (22) studující a moje matka (51) invalidní důchodkyně obýváme od 02/2010 byt v domě vzdálených příbuzných (bratranec matčina otce). Dům vlastní z části manželka bratrance, z části je společným jměním manželů. Na užívání bytu nemáme nájemní smlouvu, s trvalým pobytem vlastníci nesouhlasí. Jediné potvrzení o užívání jednotky je každoměsíční podpis převzetí nájemného. Otázka: Existuje nějaký způsob, jak si zřídit trvalý pobyt k námi užívané jednotce bez nájemní smlouvy a souhlasu vlastníků? Jsou délka nájmu nebo podpisy za převzetí nájemného, které jediné potvrzují naše užívání jednotky, nějak relevantní? Děkuji, Amálie

ODPOVĚĎ:
Nájemní smlouva k bytu tak i po 1. 1. 2014 (vstup nového občanského zákoníku v účinnost) stále má mít písemnou formu, nicméně zde zákon nově nesmírně silně chrání nájemce bytu, neboť vůči němu pronajímatel nemá právo namítnout neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. To znamená, že po 1. 1. 2014 jestliže z chování smluvních stran je možné dovodit vznik nájemní smlouvy k bytu v podobě ústní smlouvy či dokonce konkludentním chováním, smlouva sice není v perfektní formě, nicméně titulem k bydlení pro nájemce je dostatečným. Toliko právní teorie. Definitivní odpověď na otázku, zda tedy máte uzavřenu nájemní smlouvu či nikoliv, by Vám mohl dát až soud ve sporném řízení o tom, zda nájemní vztah existuje.
Další problém v praxi nastane v tom, že úřednice zapisující trvalý pobyt zkrátka tento postup nezná a rozhodně pochybuji o tom, že se bude zabývat právní teorií a úvahami nad konkludentním uzavřením nájemní smlouvy. Jak nebude postup obvyklý, tak trvalý pobyt odmítne zapsat. To jako pravděpodobnější vidím možnost přesvědčit vlastníka nemovitosti, aby k zapsání trvalého pobytu svolil. Jednak ho můžete seznámit s tím, že nájemní smlouva stejně existuje a že to můžete dokázat předložením dokladů o převzetí nájemného (což nebudou rádi, pokud nájemné nepřiznávají k dani z příjmu) a hlavně by tím nejzásadnějším argumentem mělo být, že zákon č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel) stanoví jednoznačně v § 10 odst. 2, že z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitosti.

OBČAN-BYDLENÍ
- Zahájení činnosti nového výboru SVJ od volby - musí začít fungovat hned nebo je možné datum určit?

Výbor SVJ byl zvolen v listopadu 2010 na 5 let. Shromáždění SVJ se uskuteční 20.10.2015, kdy bude provedena volba nového výboru.
Je možné tuto volbu uskutečnit tak, že nový výbor zahájí svou činnost od 1.1.2016, nebo je striktně dáno zahájení činnosti nového výboru okamžitě po zvolení, t. j. 21.10.?
Jak dále postupovat, pokud:
- shromáždění, které má uskutečnit volbu nebude usnášeníschopné,
- nabude nikdo kandidovat na členství ve výboru.
Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Funkční období členů výboru končí uplynutím 5 let. Jejich funkční období zaniká, i když nebudou zvoleni noví členové výboru. Tudíž na říjnové schůzi bude nutné zvolit nové členy výboru. Pokud se tak nestane, nebude mít SVJ statutární orgán oprávněný jménem SVJ jednat.
Takový stav je nežádoucí a vlastníci jednotek by měli dbát na to, aby byli zvoleni noví členové výboru. Pokud se tak nestane, je nutné co nejdříve svolat další členskou schůzi a pokusit se o novou volbu výboru.
Pokud by tento stav trval delší dobu, může soud jmenovat na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy na dobu než budou noví členové povoláni postupem určeným ve stanovách. Jinak soud jmenuje SVJ opatrovníka, a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví.
Jen na kraj připomínám, že členem výboru nemusí být nutně osoba, která je vlastníkem jednotky (tedy členem SVJ). Členem výboru tedy může být i třetí osoba.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Obec zrekonstruovala cestu zasahující na soukromý pozemek - jak se může majitel pozemku bránit?

2006 jsme přikoupili k chatě pozemek - ostatní plocha, sousedící s obecní příjezdovou cestou k ostatním chatám. Starosta obce nám před zakoupením dal písemné potvrzení, že o náš pozemek obec nemá zájem a že v budoucnu zůstane stávající cesta ve stejných hranicích.
2011 cestu obec rekonstruovala a přes náš písemný nesouhlas byla rozšířena na polovinu námi přikoupeného pozemku. Před započetím rekonstrukce jsme zaslali obci dopis dodejkou s tím, že jsme ochotni část našeho pozemku bezplatně obci pronajmout. Obec na naše vyjádření nereagovala. Nechala vypracovat projektovou dokumentaci, bylo vydáno stavební povolení a vyčerpána dotace z Evropských fondů. Nebyli jsme účastníky řízení. Obec s námi nekomunikuje a odmítá se ke svému jednání vyjádřit. Jak můžeme uplatnit svoje právo? Nejedná se o zneužití pravomoci veřejného činitele, zneužití čerpání dotace a neoprávněné vydání
stavebního povolení? Cesta je navíc vybudována 2 metry od naší vrtané studny. Děkujeme, Milena

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, do jaké kategorie pozemních komunikací (dle § 2/2 zákona o pozemních komunikacích) předmětná příjezdová cesta spadá. Dle dotazu předpokládám, že se jedná buď o místní komunikaci (jejímž vlastníkem může být pouze obec) nebo o veřejně přístupnou účelovou komunikaci (která není samostatnou věcí v právním smyslu a jejími vlastníky jsou tudíž vlastníci pozemků, na kterých je vybudována, tento právní názor však není dosud v odborné veřejnosti zcela vyjasněn). Pro zodpovězení otázky, do jaké kategorie pozemních komunikací předmětná příjezdová cesta spadá, Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností.
V následující odpovědi budu vycházet z předpokladu, že předmětná příjezdová cesta je místní komunikací, tzn. že se jedná o samostatnou věc vlastněnou obcí.

Byla-li na části Vašeho pozemku vybudována bez Vašeho souhlasu místní komunikace, vznikají Vám v tomto důsledku v zásadě 3 základní práva:
1/ Právo na vrácení bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně obce v důsledku užívání části Vašeho pozemku bez právního důvodu. Dle § 107 starého Občanského zákoníku (platného do 31. 12. 2013) se právo na vrácení bezdůvodného obohacení promlčovalo ve dvouleté promlčecí lhůtě (která začala běžet od okamžiku, kdy se oprávněný, tedy Vy, dozvěděl o tom, že se na jeho úkor někdo bezdůvodně obohatil). Dle nového občanského zákoníku (platného od 1. 1. 2014) pak činí promlčecí lhůta 3 roky. Z tohoto důvodu je Vaše právo na vrácení bezdůvodného obohacení částečně promlčeno (což však neznamená, že by toto právo zaniklo, je pouze do určité míry oslabeno).
V případě protiprávního užívání části cizího pozemku vzniká obvykle bezdůvodné obohacení ve výši nájemného, které by bylo za nájem obdobné části pozemku placeno.
2/ Právo na náhradu škody:
Pokud Vám vybudováním místní komunikace na části Vašeho pozemku vznikla majetková újma (která může mít i podobu ušlého zisku), máte právo na její náhradu. Stejně jako v případě práva na vrácení bezdůvodného obohacení se i právo na náhradu škody promlčovalo dle § 106 starého Občanského zákoníku ve dvouleté promlčecí lhůtě.
3/ Neoprávněná stavba:
Byla-li na části Vašeho pozemku vybudována cizí stavba bez Vašeho souhlasu, jedná se ve smyslu § 135c starého Občanského zákoníku a § 1084 a násl. nového občanského zákoníku o tzv. neoprávněnou stavbu. Z tohoto důvodu Vám vzniká zejména právo se domáhat odstranění neoprávněné stavby na náklady toho, kdo tuto stavbu zřídil, je-li to účelnější (což bude i případ místní komunikace), můžete se domáhat i toho, aby od Vás obec zastavěnou část Vašeho pozemku odkoupila.

Co se týče Vámi zmiňované skutečnosti, že jste se nestali účastníky probíhajícího stavebního řízení, bylo by nutné ověřit, zda v rámci tohoto stavebního řízení nebyla příslušná oznámení vyvěšována pouze na úřední desce (děje se tak zejména v případech velkého počtu účastníků řízení). Pro získání této informace proto můžete kontaktovat místně příslušný stavební úřad.
Máte-li v úmyslu začít svou situaci právně řešit (domoci se např. náhrady za vzniklé bezdůvodné obohacení a odkoupení zastavěné části Vašeho pozemku obcí), doporučuji Vám kontaktovat advokáta: www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí se na obec písemně obrátíte se svými požadavky (přičemž obec zároveň upozorníte, že pro případ její pasivity či neochoty se dohodnout jste připraveni řešit věc i soudní cestou).

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Smrt otce platícího výživné - kdo bude platit výživné místo něj? (prarodiče? )
- Úmrtí otce platícího alimenty - kdo bude platit výživné místo něj? (prarodiče? )
- Otec zemřel - kdo bude platit alimenty, výživné místo něj? (prarodiče? )
- Otec ve vězení - kdo platí výživné, alimenty (prarodiče? )

Je mi 22 let, studuji VŠ a nadále budu. Otec mi platí výživné. Otázka: Kdo bude platit výživné v případě smrti plátce nebo jeho odnětí svobody a nástupu trestu? Babička a dědeček, tedy prarodiče? Děkuji, Miriam

ODPOVĚĎ:
V případě smrti Vašeho otce by jeho vyživovací povinnost vůči Vám samozřejmě skončila. Pokud je Váš otec poživatelem invalidního či starobního důchodu nebo ke dni smrti splní potřebnou dobu pojištění pro nárok na invalidní důchod, podmínky nároku na starobní důchod nebo zemře v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání, budete mít po dobu, kdy budete nezaopatřeným dítětem (nejdéle do 26 let věku) nárok na sirotčí důchod. Případné dlužné výživné se stane předmětem dědictví a budete jej moci vymáhat po dědicích Vašeho otce.
Pokud otec nastoupí do výkonu trestu odnětí svobody, bude do značné míry záležet na tom, zda mu bude umožněno pracovat. Je-li mu umožněn výkon výdělečné činnosti, vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, stanoví, kolik lze z jeho výdělku použít na úhradu výživného. Srážky z výživného se pak provádí na základě rozhodnutí soudu, jímž byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy (odměny odsouzeného). Tímto způsobem je hrazena jak částka výživného splatná po dobu výkonu trestu, tak dlužné výživné. Jestliže Váš otec ale nebude mít výdělečné ani majetkové možnosti k hrazení výživného – buď proto, že bude práce neschopen, nebo proto, že mu správou věznice nebude žádná práce přidělována, nelze mu za tuto dobu ukládat placení výživného.
Pokud by Váš otec nemohl svou vyživovací povinnost plnit z objektivních důvodů (což by mohl být případ výkonu trestu bez výdělečné činnosti), může vyživovací povinnost přejít z rodičů dítěte na prarodiče. Pokud se rozhodnete návrh na určení výživného prarodičům k soudu podat, je zapotřebí myslet na to, že soud zahájí řízení proti všem prarodičům – tedy nejen proti rodičům Vašeho otce, ale také proti rodičům Vaší matky. Každému z prarodičů je pak vyživovací povinnost upravena samostatně podle jeho schopností a finančních možností. Pokud by finanční situace Vašich prarodičů z otcovy strany byla špatná, může pak dojít i k situaci, že by bylo výživné určeno pouze Vašim prarodičům z matčiny strany.

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Nový majitel auta ho odmítá na sebe přepsat v evidenci vozidel kvůli ekodani - jak postupovat?
- Nový majitel vozidla ho odmítá na sebe přepsat v evidenci vozidel kvůli ekodani - jak postupovat?
- Nový majitel automobilu ho odmítá na sebe přepsat v evidenci vozidel kvůli ekodani - jak postupovat?
- Nový majitel auta nechce platit ekologickou daň a přepsat automobil na sebe - jak postupovat?

08/2014 jsme prodal automobil, nový majitel se i ve smlouvě zavázal, že na základě plné moci automobil na dopravním inspektorátu převede na své jméno. Automobil mezitím po třetí změnil majitele. Komunikovali jsme se všemi majiteli, ale poslední majitel ho odmítá převést a snaží se tak vyhnout poplatkům a eko dani. Mám k dispozici smlouvu o prodeji a předposlední majitel mi zaslal smlouvu o koupi a smlouvu o následném prodeji koncovému (momentálnímu) majiteli. Jak je možné vyřešit tuto situaci, aby auto už nebylo na mě napsáno? Předem děkuji za odpověď. Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Dle § 2/15 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (zák. č. 56/2001 Sb. , v platném znění) platí, že provozovatelem silničního vozidla je osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba. V této souvislosti je proto podstatné, zda jste u předmětného vozidla v registru silničních vozidel veden
a/ pouze jako vlastník tohoto vozidla, nebo
b/ jako vlastník tohoto vozidla, přičemž jako provozovatel je zde veden někdo jiný. Dle znění dotazu však předpokládám, že ve Vašem případě nastala situace ad a/.
Na obecní úřad obce s rozšířenou působností je možné se obrátit
a/ s žádostí o zápis změny vlastníka silničního vozidla, nebo
b/ s žádostí o zápis změny provozovatele silničního vozidla.

a/ Žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla:
V případě koupě a prodeje vozidla provádí zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel obecní úřad obce s rozšířenou působností, a to na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka vozidla a nového provozovatele vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem (§ 8/1 písm. a) zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích).
Tato žádost se podává do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k vozidlu.
Žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla musí obsahovat údaje o novém vlastníkovi a provozovateli silničního vozidla; je-li provozovatel totožný s novým vlastníkem silničního vozidla (což ve Vašem případě předpokládám), údaje o provozovateli se v žádosti neuvádí.
Žádost musí být opatřena úředně ověřenými podpisy nebo uznávanými elektronickými podpisy žadatelů.
K žádosti o zápis změny vlastníka vozidla musí být přiloženy:
- technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla,
- protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, který není starší než 14 dní, a
- zelená karta, není-li silniční vozidlo vyřazené z provozu.
S ohledem na nezbytnost podání žádosti bývalým i současným vlastníkem vozidla je podání této žádosti pouze Vámi vyloučeno, spolupráce s novým vlastníkem vozidla je nezbytná.

b/ Žádost o zápis změny provozovatele silničního vozidla:
Dle § 9/1 písm. b) zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích provádí zápis změny provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel obecní úřad obce s rozšířenou působností, a to na základě žádosti provozovatele silničního vozidla, má-li být novým provozovatelem silničního vozidla jeho vlastník.
Žádost o zápis změny provozovatele silničního vozidla musí obsahovat údaje o novém provozovateli silničního vozidla, konkrétně se pak jedná o tyto údaje:
- jméno, popřípadě jména a příjmení, adresa místa trvalého pobytu, dlouhodobého pobytu, přechodného pobytu v délce alespoň 6 měsíců nebo jiného povoleného pobytu a rodné číslo, pokud bylo přiděleno, popřípadě datum narození,
- obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě odlišující dodatek, adresa trvalého pobytu, dlouhodobého pobytu, přechodného pobytu v délce alespoň 6 měsíců nebo jiného povoleného pobytu, adresa místa podnikání a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o podnikající fyzickou osobu, a
- obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu.

Je-li podána žádost o zápis změny provozovatele silničního vozidla a technický průkaz má v držení vlastník silničního vozidla, vyzve jej obecní úřad obce s rozšířenou působností k jeho předložení.
Tuto žádost (tedy iniciace změny údaje o provozovateli vozidla v registru silničních vozidel) můžete tedy podat Vy sám.
V současné chvíli Vám v každém případě doporučuji navštívit místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (a to jeho dopravní odbor) a konzultovat zde další postup. Měl by Vám zde být rovněž předložen formulář žádosti o zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel.
Mírně nad rámec dotazu připomínám, že pokud Vám v souvislosti se zápisem Vaší osoby jako vlastníka vozidla v registru silničních vozidel vznikne v budoucnu nějaká škoda, budete oprávněn se domáhat její náhrady po tom, komu jste vozidlo prodal (neboť tento kupující nesplnil svou smluvní povinnost provést přeregistraci vozidla na sebe).

OBČAN-BYDLENÍ
- Člen SVJ platí menší částku do fondu oprav než ostatní - jak postupovat?
- Člen SVJ platí nižší částku do fondu oprav než ostatní - jak postupovat?
- Člen SVJ má dluh ve fondu oprav - jak může SVJ vymáhat peníze po dlužníkovi?
- Majitel bytu SVJ bytového domu má dluh ve fondu oprav - postup vymáhání dluhu po dlužníkovi
- Majitel bytu SVJ platí menší částku do fondu oprav než ostatní - jak postupovat?
- Majitel bytu SVJ platí nižší částku do fondu oprav než ostatní - jak postupovat?
- Majitel bytu SVJ má dluh ve fondu oprav - postup vymáhání peněz po dlužníkovi

Naše SVJ má problém s jedním vlastníkem bytu, který nerespektuje ustanovení „Stanov SVJ“ a ani další ujednání, které si vlastníci odhlasovali na schůzích Shromáždění. Tento vlastník si sám stanovil měsíční částku, kterou bude hradit na bankovní účet SVJ. Tato částka je samozřejmě nižší než ta, kterou hradí ostatní vlastníci. Služby (vodné, odpad, úklid…) pokryje, ale na Fond oprav se už odvádí méně než od vlastníků ostatních. Odhlasovali jsme si výměnu stoupaček a instalaci vodoměrů (do této doby jsme žádné vodoměry neměli). Zmiňovaný vlastník odmítá zpřístupnit byt a výměnu s instalací vodoměrů provést. Veškerá komunikace s ním (maily, doporučené dopisy atd.) je velice obtížná. Buď vůbec nereaguje nebo v „lepším případě“ zaujímá negativní postoj.
Prosím, poraďte, jak tyto situace řešit. Jak docílit toho, aby onen vlastník hradil stejné částky jako my ostatní, jak získat, co nám dluží a jak ho přimět, aby nesabotoval rekonstrukce týkající se nás všech a našeho společného domu.
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Vlastník jednotky se zdrží všeho, co brání údržbě, opravě, úpravě, přestavbě či jiné změně domu nebo pozemku, o nichž bylo řádně rozhodnuto; jsou-li prováděny uvnitř bytu nebo na společné části, která slouží výlučně k užívání vlastníka jednotky, umožní do nich přístup, pokud k tomu byl předem vyzván osobou odpovědnou za správu domu. To platí i pro umístění, údržbu a kontrolu zařízení pro měření spotřeby vody, plynu, tepla a jiných energií.
Z výše uvedeného je zřejmé, že povinen byt zpřístupnit poté co byl k tomu vyzván.
Pokud neplatí příspěvky na správu domu ve správné výši, pak by je měl výbor či pověřená osoba po vlastníku jednotky vymáhat. Členové výboru se musí chovat s péčí řádného hospodáře a vymáhat podledávky, které společenství vznikly.
Je jednoznačné, že vlastník porušuje své povinnosti. Pokud nebude plnit své povinnosti dobrovolně, bude nutné, aby se společenství domáhalo svých práv soudních cestou. Za tímto účelem může společenství kontaktovat advokáta, který společenství pomůže domoci se svých práv. Seznam advokátů nalzenete na www.advokatikomora.cz
Pouze na okraj bych rád upozornil na skutečnost, že pokud nebude vlasntík jednotky plnit své povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím soudu a bude tím podstatně ztěžovat výkon vlastnických práv ostatních vlastníků jednotek, může soud nařídit prodej jeho jednotky.

RŮZNÉ-STAVBY
- Přístavba domu k domu na stejném pozemku, dům bez samostatného popisného čísla - je možné řešit jako výminek?
- Dům postavený vedle rodinného domu na stejném pozemku - je možné postavit jako nebytový prostor a pak ho obývat?
- Dům postavený vedle rodinného domu na stejném pozemku a inženýrské sítě - je možné napojit sítě z domu do nově postaveného domu?

syn s rodinou bydlí a má trvalé bydliště u nás v RD (120 m2). Chtěl by postavit na našem pozemku přibližně v roce 2016 – 17 vedle současného RD ještě jeden menší domek (cca 60m2), ve kterém by bydlel. Z důvodu zásadního ušetření financí však dům nechce vést jako samostatnou jednotku. Trvalé bydliště by měl stále u nás. Zaobírá se zákon např. pojmem výminek? Nebo je možné stavbu nazvat např. jako přístavbu, i přesto, že by byla oddělená (cca 20m od domu) a elektřinu a vodu vést od nás? Nebo postavit stavbu jako nebytový prostor a následně jej obývat? Lze v některých variantách natáhnout přípojky vody, elektřiny a odpadu z původního domu? Nebo teoreticky lze získat stavební povolení (nebo ohlášení) na stavbu bez přípojek? Pokud nějaká varianta existuje, která by byla nejjednodušší?
Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nezbytné si uvědomit, že stavbu není možné nazvat (a pod tímto názvem žádat o její povolení stavební úřad) dle vlastního uvážení, nýbrž tato stavba musí spadat do některé z kategorií staveb dle příslušných právních předpisů.
Český právní řád sice od 1. 1. 2014 zná i pojem výměnek, tento je však zakotven pouze v § 2707 a násl. občanského zákoníku a v žádném případě nepředstavuje nový typ stavby. V rámci územního a stavebního řízení je tedy tento termín nepoužitelný.
Přístavba je v § 2/5 písm. b) stavebního zákona definována jako taková změna dokončené stavby, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou. Výstavbu zcela odděleného objektu proto nelze za přístavbu rodinného domu považovat.
Bytové potřeby (tzn. potřeba dlouhodobého bydlení) mohou být uspokojovány toliko ve stavbách, které jsou k tomuto účelu určeny, a které tak byly stavebním úřadem i zkolaudovány. V tomto ohledu je vhodné poukázat na § 2 písm. a) a b) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož je:

- stavbou pro bydlení:
1. bytový dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
2. rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,

- stavbou pro rodinnou rekreaci stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.

Trvalé bydlení v nebytovém prostoru (tedy prostoru, který nebyl stavebním úřadem zkolaudován k trvalému bydlení) může být naopak kvalifikováno jako přestupek dle § 178/1 stavebního zákona, za který může být fyzické osobě uložena stavebním úřadem pokuta.

Co se týče možnosti přehlášení adresy trvalého pobytu, platí dle § 10/1 zákona o evidenci obyvatel, že adresa trvalého pobytu může být přihlášena v objektu, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci.

Připojení stavby k energetickým sítím, vodovodnímu a kanalizačnímu řadu musí být vyřešeno již v projektové dokumentaci takové stavby, přičemž připojení ke stávajícím rozvodům Vašeho rodinného domu není vyloučeno). Mají-li však být v plánované stavbě uspokojovány bytové potřeby, je připojení na energetické sítě, vodovodní a kanalizační řad nezbytností.

V současné chvíli Vám, resp. Vašemu synovi zejména doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad (který bude v budoucím územním a stavebním řízení rozhodovat) a stavební záměr zde konzultovat. Stavební úřad totiž (se znalostí místního územního plánu a vlastní rozhodovací praxe) Vašemu synovi nejkvalifikovaněji sdělí, jaký typ stavby je na předmětném pozemku realizovatelný (s ohledem na skutečnost, že v této stavbě hodlá Váš syn trvale bydlet). Totéž se pak týká i podmínek pro připojení plánované stavby k energetickým sítím, vodovodnímu a kanalizačnímu řadu.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nošení obědů dítěti do mateřské školy - zakazuje to zákon?

Potřebovala bych poradit se situací ohledně nástupu nejstaršího syna do mateřské školky. Je povinnost odebírat v MŠ oběd? Ve školním řádu MŠ do které syn nastoupí, je uvedeno, že se z hygienických důvodů nesmí do školky donášet žádné jídlo, s vyjímkou dětí se zdravotním omezením (http://skolky.pb.cz/msklubicko/wp-content/uploads/sites/2/Školní-řád_2013. pdf), tedy možné to je…? Abych se správně vyjádřila, jaký je náš problém. Žádali jsme paní ředitelku o povolení donášet synovi do MŠ vlastní oběd a svačinu a bylo nám to zamítnuto, že to ze zákona není možné. Stravujeme se celá rodina jinak, podstatně zdravěji, než se vaří v MŠ a syn není na takovou stravu zvyklý. Jinak je zcela zdravý a prospívá, proto nám ani dětská lékařka nemůže napsat doporučení pro školní jídelnu. Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru by Vám to umožněno být mělo. Tímto případem se již několikrát zabýval veřejný ochránce práv. Proto bych doporučoval dotaz trochu rozšířit a upřesnit a zaslat dopisem k posouzení VOP a usměrnění zřizovatele předmětného vzdělávací zařízení.
Odkazy:
http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Kauzy/zbozi_a_sluzby/197-2012-DIS-JKV-ZZ.pdf

Je pravdou, že zjevný nárok i ze šetření ombudsmana je pouze v případě zdravotního omezení, i když tiskové zprávy uvádí i tzv. jiné důvody (Váš případ) :
Na základě těchto individuálních stížností se veřejná ochránkyně práv rozhodla zmapovat situaci a zjistit, do jaké míry školky vycházejí vstříc požadavkům na speciální stravu, a to ať už jde o dietu z důvodu zdravotního stavu, či z jiných důvodů.
http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Ombudsmanka-Skolky-stale-casteji-vychazeji-vstric-potrebam-deti-se-specialnim-stravovanim-396379

PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Vliv neschopenky na výpovědní lhůtu
- Prodlužuje se výpovědní lhůta o dobu pracovní neschopnosti?

24.8.2015 jsem svému zaměstnavateli odevzdal výpověď z pracovního poměru daná zaměstnancem. Od 1.9.2015 mi běží zákonná dvouměsíční výpovědní doba končící dne 31.10.2015.
Pokud v průběhu výpovědní doby nastoupím na pracovní neschopnost bude mi pracovní smlouva končit též 31.10.2015 nebo se o tu dobu prodlouží? Zaměstnavatel mi totiž neumožnil dohodu o skončení pracovního poměru a po dobu výpovědní doby budou pracovní podmínky nesnesitelné.
Děkuji, Luděk

ODPOVĚĎ:
Výpovědní doba se o dobu pracovní neschopnosti neprodlužuje, toto pravidlo platí pouze u zkušební doby. Pracovní poměr uplynutím výpovědní doby skončí. Počítejte s tím, že zaměstnavatel sám může provádět kontroly dodržování léčebného režimu nebo může být iniciátorem kontroly ze strany České správy sociálního zabezpečení. Je tedy třeba dodržovat případné vycházky s časovou přesností.
Související právní předpis:
Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Předpojatost advokáta - stejná advokátní kancelář zastupuje žalující i žalovanou stranu

12/2014 jsem uzavřel ústní dohodu s advokátem bývalé ženy o vypořádání SJM. Tuto dohodu nedodrželi. Najal jsem v 4/2015 advokátku, ta si řekla o zálohu, poté jsem zjistil, že advokát druhé strany byl její koncipient. Nejprve zrušila již stanovené soudní jednání, pak mne začala tlačit do splnění nesmyslných požadavků druhé strany, pak mi přestala zvedat telefony, nechala se zapírat svoji sekretářkou, nepředložila nic, co by se týkalo mé kauzy. Po vypovězení z mé strany si ještě poslala novou fakturu.
Bojím se podat stížnost na advokátní komoru, aby se spolu nedomluvili a já nemusel doplácet nějaké velké sumy. Peníze nemám, SJM se vleče již 5 let. Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 16 zákona o advokacii platí, že advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny, přičemž při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.
Pro Váš případ je pak zejména podstatný § 19/1 písm. a) a b) zákona o advokacii, dle něhož je advokát povinen poskytnutí právních služeb odmítnout, jestliže:
- v téže věci nebo ve věci související již poskytl právní služby jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá,
- osobě, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní služby žádá, poskytl již v téže věci nebo věci související právní služby advokát, s nímž vykonává advokacii společně, nebo v případě zaměstnaného advokáta advokát, který je jeho zaměstnavatelem, anebo advokát, který je zaměstnancem stejného zaměstnavatele.
Pokud tedy Vaše advokátka poskytla právní služby Vaší bývalé manželce (resp. tyto služby v zastoupení této advokátky poskytl její koncipient, což je totéž) byla tato advokátka povinna Vaší žádost o zastupování odmítnout (odporuje totiž podstatě advokacie, aby advokát poskytoval v téže věci právní služby oběma stranám sporu, jejichž zájmy jsou protichůdné).
Nesouhlasíte-li s výší odměny, kterou Vám advokátka vyúčtovala, můžete jednotlivé účtované úkony zpochybnit, popř. vyčkat, bude-li advokátka vyúčtovanou odměnu vymáhat soudní cestou. Pro získání konkrétních informací o ne/oprávněnosti výše účtované odměny můžete samozřejmě kontaktovat jiného advokáta: www.advokatikomora.cz

Na postup advokátky, která poskytovala právní služby oběma stranám sporu, si můžete samozřejmě stěžovat u České advokátní komory:
http://www.cak.cz/

Případné zahájení kárného řízení s dotyčnou advokátkou nebude mít na výši Vám vyúčtované odměny vliv. Toto řízení bude zároveň probíhat pouze „uvnitř“ České advokátní komory, nejedná se tudíž o obdobu soudního řízení, kde byste figuroval v pozici strany řízení. Obavy ze zvýšení smluvní odměny či z vymáhání dalších plateb proto nejsou namístě.

OBCHOD-REKLAMACE
- Lhůta na vyřízení reklamace u banky

Chtěl bych se zeptat, zda je možné po bance vymáhat nedodržení reklamačního řádu. V lednu jsem zaslal dvě platby uskutečněné debetní kartou na účet podvodníků, které jsem za pár dní reklamoval u banky. Poté jsem jim zaslal potřebné údaje a důkazy. 28.1.2015 přijali moji reklamaci a dali mi na vědomi, že mají na vyřízení reklamace 90 dní, popřípadě 140 dní ve složitějších případech. Tyto informace byly uvedeny i v reklamačním řádu banky. Uběhlo již 208 dní a banka pořád "pracuje" na mé žádosti. Dá se tento problém nějak vyřešit?
Děkuji, Kristián

ODPOVĚĎ:
Doporučoval bych se obrátit s další stížností na nadřízené zaměstnance banky, příp. na oddělení k tomu určené nebo ředitele či centrálu banky.
Pokud by banka Vaši stížnost nevyřídí ani napodruhé, můžete se obrátit na Finančního arbitra. Podrobnější informace o této instituce naleznete ne http://www.finarbitr.cz/cs/financni-arbitr/zakladni-informace.html

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Špatně vyplněná složenka u balíku - adresátovi se vrátily peníze a on si je nechal

Syn mě požádal jestli bych mu v 05/2015 poslala balík na dobírku pro jednoho člověka, na složence jsem ale přehodila adresy a tak byl balík doručen správně, ale peníze se za pár dnů pánovi vrátily a on si je vyzvedl aniž se pídil po tom proč se tak stalo a převzetí finanční částky popřel.
Česká pošta potvrdila, že si opravdu pán peníze vyzvedl. (dopis pošty máme uschován).
Kontaktovali jsme písemně pána-nereagoval a ani peníze neposlal jedná se o částku 2 600, -- Kč.
Jak velká šance je, že se nám peníze vrátí zpět.
Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Ze strany pána se jedná o tzv. bezdůvodné obohacení. To znamená, že pán se obohatil, aniž by k tomu existoval právní titul, tedy nějaký právní důvod. Obecně platí, že bezdůvodné obohacení není možné si ponechat. Muž tedy jedná protizákonně. Výzvu jste již učinili, nyní Vám nezbývá nic jiného než se obrátit na soud žalobou na vydání bezdůvodného obohacení. Chápu, že soudit se k vůli částce 2 600 Kč se Vám nemusí zrovna chtít, ale zkuste ještě muže vyzvat k dobrovolnému plnění a tentokrát mu pohrozte soudním sporem. Od věci také není vyčíslit mu případné náklady soudního řízení, tj. soudní poplatek (1 000 Kč), náklady řízení (cca 5 000 Kč), příp. právní pomoc (cca 12 000 Kč). Vzhledem ke skutečnosti, že Vaše věc je jasné bezdůvodné obohacení i poměrně snadno prokazatelné, měli byste mít ve sporu úspěch.

OBČAN-BYDLENÍ
- Penále za pozdní vyúčtovní poplatků v domě SVJ
- Předseda SVJ zaslal vyúčtování všech majitelů bytů jedné osobě - jde o porušení ochrany osobních údajů?

Bydlím v bytovém komplexu, kde výbor zároveň vykonává správu i rozúčtování služeb. 2014 nám bylo předáno vyúčtování za rok 2013 až v měsíci srpnu. Vzhledem k tomu, že byl již od 1.1.2014 v platnosti zákon o vyúčtování služeb 67/2013 Sb. , chci se zeptat, zda se tento zákon vztahoval již na vyúčtování v minulém roce, podle nějž bychom měli obdržet vyúčtování do 30.4. a zároveň penále za pozdní předložení vyúčtování?
Další dotaz: SVJ rozhodlo a zároveň se díky plným mocím a stádovému syndromu odsouhlasilo, že náklady na služby jako odpad, úklid, výtah, obsluha výměníku se budou účtovat na každou bytovou jednotku stejně nikoli na osoby 67/2013 Sb. nebo podle plochy, jak tomu bylo dříve.
Dotaz zní: Je možné, aby se na shromáždění před novým účetním obdobím toto projednalo znovu? Nyní výbor vyhotovuje nové stanovy, kam určitě tuto skutečnost zapracuje a bude ji chtít odsouhlasit.
Další dotaz: Předsedkyně SVJ zaslala emailem vyúčtování konkretní osobě včetně vyúčtování všech vlastníků jednotek, 450 stran. Na dotaz zda ji to nepřipadá porušení zákona o citlivých údajích a zda by neměla mít souhlas všech vlastníků, odpověděla, že ona údaje zaslala pro porovnání a kdo jak s nimi náloží je jeho věc. Dotaz zní: Jde ze strany předsedkyně SVJ o porušení ochrany osobních údajů nebo ne? Děkuji, Beáta

ODPOVĚĎ:
1) Zákon č. 67/2013 Sb. , se na vyúčtování služeb za rok 2013 nevztahuje. Nelze použít ani ta ustanovení týkající se poplatku z prodlení či pokuty (§13). Takový závěr plyne jednak z § 13 zákona č. 67/2013 Sb. , (normuje o porušení povinností stanvených tímto zákonem… ten se ale nepoužije na základě § 14) a také z přechodných ustanovení občanského zákoníku, konkrétně z § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.
2) Pokud nejste s touto úpravou rozvržení nákladů na tyto služby spokojená, můžete navrhnout, aby členská schůze o těchto službách hlasovala znovu. Rozhodně to tedy možné je.
3) Podle zákona č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů platí obecné pravidlo, že osoba, která zpracovává osobní údaje tak musí činit jen se souhlasem subjektu údajů, tedy osoby, které se osobní údaje týkají.
Osobním údajem přitom zákon rozumí jakékoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu.
Tento zákon stanovuje také výjimky z tohoto pravidla. Domnívám se (vzhledem k tomu, co vyúčtování běžně obsahuje), že důvod, který předsedkyně uvedla, pod žádnou zákonnou výjimku nespadá. Autoritativně tuto skutečnost však prověří Úřad pro ochranu osobních údajů. Pokud se tímto jednáním cítíte dotčena, můžete se ke zmíněnému úřadu obrátit s podnětem. Úřad pro ochranu osobních údajů tento podnět prošetří a pokud zjistí, že byl porušen zákon, zahájí správní řízení, které může vyústit k uložení pokuty.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Práce jiného druhu - definice, vysvětlení

Jak se v právním slova smyslu vykládá pojem "práce jiného druhu". V daném paragrafu je to použito a upřímně je to dost obecně, zajímalo by mě jak snadno je to napadnutelné a jestli se to v praxi napadá.
Děkuji, Darina

ODPOVĚĎ:
Neuvádíte, o jaká paragraf se jedná, v zákoníku práce se pojem „druh práce“, „jiný druh práce“, „práce jiného druhu“ apod. vyskytují na mnoha místech v různých souvislostech.
Pojem „práce jiného druhu“, jak jste ho přesně uvedl Vy, by odpovídala možnosti či povinnosti zaměstnavatele převést zaměstnance na jinou práci. Obecně řečeno je druh práce podstatnou náležitostí pracovní smlouvy, je tedy v prvé řadě důležité, co máte uvedeno jako druh práce v pracovní smlouvě, neboť i při výkonu stejné nebo podobné činnosti se tato dohodnutá skutečnost může lišit od toho, co má sjednáno jiný zaměstnanec. A v rámci tohoto sjednaného druhu práce v pracovní smlouvě má zaměstnavatel povinnost a zároveň oprávnění Vám přidělovat práci. Práce jiného druhu je pak práce mimo tento sjednaný druh práce v pracovní smlouvě. Pokud se však konkrétně jedná o převedení zaměstnance na jinou práci proti jeho vůli, pak zde platí § 41 odst. 6 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, že zaměstnavatel je povinen při takovém převedení přihlížet ke zdravotnímu stavu a schopnostem zaměstnance, a pokud možno i k jeho kvalifikaci.
Při porušení pravidel zákoníku práce pro převedení zaměstnance na jinou práci uvedených v § 41 a násl. By mohl zaměstnavatel dostat ve správním řízení pokutu za přestupek či správní delikt, popř. by mohl být i žalován u soudu na neplatnost převedení, pokud by zaměstnanec podal takovou žalobu.

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Subjektivní promlčecí doba náhrady škody za poškození auta zaměstnancem
- Promlčení náhrady škody od pojišťovny - poškozené auto, automobil, vozidlo zaměstnancem firmy

Řidič nákladního vozidla dne 8.4.2013 poškodil vozidlo zaměstnavatele. 20.5.2013 byl se řidičem sepsán zápis o škodě a žádost zaměstnavatele o náhradu škody. 10.9.2013 byla škoda byla nahlášena na pojišťovnu viníka a uplatněna z pojištění odpovědnosti zaměstnance.
Dne 22.5.2015 pojišťovna poškozenému sdělila, že jeho nárok na náhradu škody byl promlčen. (Subjektivní promlčecí doba). Je tento postup pojišťovny správný? Jakou možnost má poškozený, aby se domohl svého nároku, který byl škůdcem uznán jako oprávněný?
Děkuji, Luděk

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o promlčení, tak to tak zřejmě bude, jelikož i nový občanský zákoník, který obsahuje v případě náhrady škody lhůtu tříletou, nabyl účinnosti až dne 1.1.2014, tudíž se na tento případ vztahovat nebude. Ve starém lhůta činila 2 roky.
Není mi jasné, co ty 2 roky poškozený dělal. Pokud mu nebyla pojišťovna škůdce schopna škodu nahradit v přiměřené lhůtě, pojišťovna rozhodně nevede šetření více než několik měsíců, pak se měl poškozený vůči škůdci (případně pojišťovně) domáhat náhrady škody žalobou u civilního soudu. Pokud by tuto podal nyní, pak by zřejmě úspěšně uplatnil námitku promlčení i škůdce.
Neznám samozřejmě podrobnosti případu, jedná-li se však o nějakou velkou částku, tak doporučuji podklady předložit k základní analýze možnosti uplatnění nároku u soudu advokátovi. V případě podání žaloby na škůdce je rovněž nutno posoudit jeho solventnost.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Realitní kancelář navýšila cenu bytu a požaduje půl částky z navýšení - má na to právo, je to etické?
- Realitní kancelář navýšila cenu rodinného domu a požaduje půl částky z navýšení - má na to právo, je to etické?

Zprostředkování prodeje bytu: řešíme s realitní kanceláří prodeje našich dvou bytů a výstavbu domu. Podepsali jsme smlouvu viz příloha. Když jsme uvažovali před 3 měsíci o prodeji bytu, byly ceny níže. Proto jsme si řekli částku 1.850.000 Kč. Makléř nám řekl, že co říkáme na to, když to prodá za víc, že půjdeme na půl. Jenže ty byty šly opravdu nahoru a místo, aby nám řekl jako odborník, že dáme pro nás cenu vyšší, tak to prostě nechal tak. Nabízí byt za 2.220.tis. Nyní se objevil zájemce. To znamená, že by měli provizi 250.000 Kč. Nezdá se mi to vůbec etické. A jsem strašně naštvaná. Řekla jsem mu že chceme 2.080.000 Kč. On že máme smlouvu. Ve smlouvě jsem si až teď všimla, že ta informace o tom 50/50 tam je i psaná.
Ze smlouvy mi není jasné, zda mohu provádět změny. pokud neuzavřeme žádnou smlouvu s kupujícím, tak snad si mohu říci, že to chci prodat za více ne? Nepřipadá mi to zrovna proklientské. Navíc smlouva nemá napsáno trvání. Je tedy platná? Mohu tím operovat?

ODPOVĚĎ:
Problém je v tom, že nárok na provizi vzniká (ve Vašem případě) již sjednáním příležitosti uzavřít smlouvu o prodeji bytu. Pokud Vám tedy makléř zprostředkuje příležitost uzavřít smlouvu, má nárok na odměnu ve výši 100 000, - Kč. Podle mého názoru není ujednání o navýšení odměny v případě, že bude byt prodán s vyšší cenou použitelné v případě, že k uzavření smlouvy nedojde. To však nevylučuje nárok zprostředkovatele na odměnu ve výši 100 000.
Závazek v souladu s ustanovením § 2453 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, zaniká, není-li zprostředkovávaná smlouva uzavřena v ujednané době. Není-li doba ujednána (což nebyla), může kterákoli strana závazek zrušit oznámením druhé straně. Jestliže je tedy ve smlouvě o zprostředkování sjednána doba, ve které má dojít k uzavření zprostředkované smlouvy, závazek zaniká, jestliže smlouva, jež je předmětem zprostředkování, není uzavřena v této době určené ve smlouvě o zprostředkování. Není-li doba určena, může kterákoli strana smluvní vztah ukončit oznámením provedeným druhé straně. Tím, že to oznámí druhé straně, dojde ke zrušení závazku. Jde o jednostranné právní jednání.
Otázkou však je, zda by makléři nezvnikl nárok na odměnu ve výši 100 000, - Kč, jelikož již obstaral zájemce. Pokud by s takovým zrušením závazku nesouhlasil, pak doporučuji vyhledat právní pomoc advokáta. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Výpověď po mateřské dovolené a nárok na odstupné

Rada by som sa na Vás obrátila s prosbou o radu ohľadne výpovede z práce po návrate z rodičovskej dovolenky.
29.9 mi končí rodičovská dovolenka a plánovala som návrat na pôvodné pracovisko. Dotazovala som sa u zamestnávateľa, ako je to s mojím návratom do práce. Dostala som odpoveď, že pre mňa možno budú mať len pozíciu na polovičný úväzok, ale určite nie nič na plný a že so mnou v prípade, že nezoberiem polovičný úväzok rozviažu pracovný pomer. Pred rodičovskou som pracovala na plný uväzok a na dobu neurčitú. Vzhľadom k tomu, že do práce to mám ďaleko (1 hod. tam a 1 hod. späť autom), tak ho nemôžem zobrať.
Rada by som požiadala o radu:
mám nárok na odstupné v prípade, že odmietnem ich ponuku na prácu na polovičný uväzok?
Pokiaľ áno, v akej výške sa v tomto prípade odstupné dáva?
Kolegom sa v priebeh troch rokov navyšoval plat. Mám nárok žiadať o navýšenie odstupného na základe navyšovania platov vo firme?
Pracujem a žijem v ČR. Ďakujem, Terezia

ODPOVĚĎ:
Po návratu z rodičovské dovolené má zaměstnavatel povinnost Vám přidělovat práci dle pracovní smlouvy, tj. zejména dle sjednaného místa výkonu práce a druhu práce a další (§ 38 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění.
Pokud máte v pracovní smlouvě uvedeno, že pracujete na plný úvazek, pak má zaměstnavatel povinnost Vás po návratu z rodičovské dovolené zaměstnat také na plný úvazek. Pokud má pro Vás práci jen na částečný, pak se s Vámi musí buď dohodnout na změně úvazku z plného na zkrácený, nebo Vám může dát výpověď z organizačních důvodů dle § 52 písm. c) ZP. Náleží Vám pak odstupné podle délky pracovního poměru u zaměstnavatele (mateřská a rodičovská dovolená se počítají) dle § 67 ZP. Pokud budeme brát v úvahu pouze zákonnou úpravu odstupného a Váš pracovní poměr u zaměstnavatele vzhledem k mateřské a rodičovské dovolené trval déle než 3 roky, pak se bude jednat o trojnásobek průměrného výdělku.
Co je průměrný výdělek stanoví zákoník práce v § 351 a násl. Průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí. Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů (což je přesně Váš případ, předpokládám), použije se pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Zákon však dává zaměstnavateli velký prostor pro spočítání pravděpodobného výdělku, dle mého názoru by však zaměstnavatel měl zvýšení platů na pracovišti do výpočtu pravděpodobného výdělku zahrnout.

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Zaměstnankyně po 3 letech nenastoupila do práce a prodloužila si mateřskou dovolenou - je to důvod pro výpověď? (neomluvená absence)
- Nenastoupení do práce po mateřské dovolené a neomluvená absence
- Ukončení pracovního poměru ženě po mateřské dovolené z důvodu ukončení podnikání zaměstnavatele
- Ukončení pracovního poměru ženě na rodičovské dovolené z důvodu ukončení podnikání zaměstnavatele

Jako OSVČ, mám několik zaměstnanců. Rozhodla jsem se svoji činnost k 31.12.2015 ukončit.
S běžnými zaměstanci jsem se dohodla na odstupném a vyrovnání, nyní řeším zaměstnankyně na mateřské a rodičovské dovolené.
1) Mám zaměstnankyni, která je nyní 6 let na mateřské + rodičovské dovolené.
Dne 2.8.2015 byly její dceři 3 roky. Uvedená nenastoupila do práce a na konci srpna vzkázala, že si rodičovskou dovolenou prodlužuje a nastoupí v říjnu 2015. Totéž sdělila ústně 1.9.2015.
Dotazy:
- Trvá stále zaměstnanecký poměr, když po 3 letech dítěte nenastoupila do práce?
- Jestliže ano, lze to brát jako porušení pracovní kázně (zaslat vytýkací dopis)?
- Bude následně stačit druhé porušení pracovní kázně k ukončení prac. poměru pro hrubé porušení?
- Jak je to s vyplacením odstupného v případě ukončení mé činnosti jako OSVČ?
2) Jak postupovat u další pracovnice na rodičovské dovolené z důvodu ukončení mé činnosti jako zaměstnavatele?
Lze ukončit její pracovní poměr výpovědí ke konci její rodičovské dovolené, která pravděpodobně nastane ještě před koncem roku?
Děkuji, Zita

ODPOVĚĎ:
Add 1) Pokud měla Vaše zaměstnankyně zažádáno u zaměstnavatele o poskytnutí volna k čerpání rodičovské dovolené do tří let věku dítěte a poté na začátku srpna bez jakékoliv omluvy do zaměstnání nenastoupila, pak se z její strany jedná o hrubé porušení povinností vyplývajících z jejího pracovního poměru, neboť zaměstnankyně má povinnost po uplynutí poskytnutého volna nastoupit do zaměstnání, popř. se se zaměstnavatelem dohodnout na jiném řešení. Skutečnost, že zaměstnankyně vzkázala na konci srpna, že si rodičovskou dovolenou prodlužuje, a nastoupí v říjnu 2015, na toto porušení z její strany nemá žádný vliv, pokud skutečně žádným způsobem tuto skutečnost zaměstnavateli dříve neoznámila a neodůvodnila. Rodičovská dovolená se poskytuje max. do tří let věku dítěte, pokud chce zaměstnankyně i poté zůstat doma a do práce nenastoupit, pak musí buď požádat o neplacené volno, kdy ji ale zaměstnavatel nemusí vyhovět, nebo nějakým způsobem ukončit pracovní poměr. A pokud zaměstnankyně nechce nastoupit po třetích narozeninách dítěte do práce, musí to řešit předem, nikoliv několik týdnů poté.
V tomto směru můžete se zaměstnankyní okamžitě zrušit pracovní poměr dle § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, neboť dle mého názoru se skutečně jedná o hrubé porušení jejích povinností. Vytýkací dopis není třeba, pracovní poměr končí dnem doručení této písemnosti z Vaší strany. Dle § 58 odst. 1 ZP tak můžete učinit do dvou měsíců ode dne, kdy jste se o porušení těchto povinností dozvěděli. Zaměstnankyni žádné odstupné nenáleží.
Výše uvedené však platí pouze v případě, že zaměstnankyně skutečně bez jakéhokoliv oznámení zaměstnavateli nechodila několik dní/ týdnů do zaměstnání a teprve po dlouhé době následně oznámila, že si bere neplacené volno.
Add 2) Pokud ukončujete svoje podnikání, existuje zde pro Vaše zaměstnance výpovědní důvod dle § 52 písm. a) ZP, tj. ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část. Rodičovská dovolená je uvedena v § 53 odst. 1 písm. d) ZP jako jedna z ochranných dob, při jejíž existenci u zaměstnance je zaměstnavatel omezen v možnosti dát danému zaměstnanci výpověď. Toto omezení však neplatí právě pro výpovědní důvod uvedený v § 52 písm. a) ZP (viz. § 54 písm.) ZP). V daném případě pokud tedy víte, že budete ke konci tohoto kalendářního roku ukončovat činnost, pak v měsíci říjnu doručte dané zaměstnankyni výpověď z výše uvedeného důvodu s dvouměsíční výpovědní lhůtou, pracovní poměr by tak měl skončit ke konci kalendářního roku. Nebo je možné se se zaměstnankyní dohodnout na ukončení pracovního poměru dohodou k danému datu. V obou případech náleží zaměstnankyni odstupné dle délky trvání pracovního poměru u Vás jako zaměstnavatele dle § 67 odst. 1 ZP.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zrušení a vyrovnání spoluvlastnictví - kdo platí soudní poplatky?
- Zrušení a vyrovnání spoluvlastnictví - kdo platí odhad nemovitosti znalce?
- Vystěhování z domu ve spoluvlastnictví a vliv na vypořádání v případě zrušení spoluvlastnictví
- Odstěhování z domu ve spoluvalstnictví - má vliv na vyrovnání v případě rušení spoluvlastnictví?

Majetkového vyrovnání nesezdaného páru: mamka a táta vlastní dům. Oba vlastní jednu polovinu. Moje mamka se chce nyní odstěhovat z domu, bude mít nárok na vyplacení poloviny domu? A jak má dále postupovat? A kdo případně platí soudní výlohy? Posudek hodnoty domu atd? Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
K řešení této situace složí institut zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. K tomu může dojít buď dohodou spoluvlastníků (nevím, zda je tato možná) a nebo návrhem na soud.
Způsob vypořádání: Není-li rozdělení společné věci dobře možné (např. rodělení pozemku, rozdělení domu na jednotky), přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.
Pokud by mamka podala návrh k soudu, pak zaplatí minimálně soudní poplatek (7.000 Kč), který však bude následně součástí konečného rozhodnutí soudu o nákladech řízení. Pokud soud v plném rozsahu vyhoví návrhu na vypořádání tak, jak jej mamka formuluje (, lze se domnívat, že soud uloží uhradit náklady tátovi. Je však možné, že soud vypořádání provede odlišně, a pak rozdělí náklady řízení dle skutečného výsledku sporu.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Restituent brání ve vstupu na přístupovou cestu k pozemku - jak postupovat?

2011 mi daroval dědeček chatu, kterou postavil v roce 1975 na pozemku zakoupeném od obce a na základě platného stavebního povolení. Stejnou chatu si postavil i soused na vedlejším pozemku.
1996 byly okolní pozemky, na základě rozhodnutí pozemkového úřadu, předány do vlastnictví restituenta. Na jednom z pozemků se nachází i přístupová cesta k naší chatičce i k chatce souseda. Ze strany restituenta nám nebyly kladeny žádné překážky a na náš pozemek jsme měli volný přístup.
2000 odkoupil pozemky sousedící s naší nemovitostí od restituenta sousedův syn a ten nám nyní hrozí uzavřením přístupové cesty jelikož se nachází na jeho pozemku. Jednali jsme s ním o možnosti odkoupení cca 80m2 pozemku s cestou, ale bez výsledku.
Jaké máme možnosti na zachování přístupu na naši parcelu? Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Nezbytná cesta, nelze-li se k nemovitosti dostat jiným způsobem, je přímo upravena v občanském zákoníku.
Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.
Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.
Pokud by soused se zřízení věcného břemene (služebnosti) cesty nesouhlasil a věc by se řešila soudně, doporučuji, aby s k návrhu připojil i soused, který by měl stejný problém jako Vy, zdůraznila by tím "nezbytnost" tuto cestu zřídit.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Plná moc s Bohemia energy - rizika

Chtěli jsme s manželem přejít na jiného dodavatele plynu a elektřiny, ale dozvěděli jsme se, že bychom platili dost vysoké penále, tak jsme výpověď vzali zpět. Plné moci moc nerozumíme, jestli bychom nepodepsali např. , že za nás příště vše bude rozhodovat Bohemia Energy. Děkuji, Pavla

PLNÁ MOC S BOHEMIA ENERGY
Jméno
Datum nar.
Bytem
osoba jednající jménem společnost:
(dále jen zmocnitel)
tímto zmocňuje společnost
Bohemia Energy entity s. r. o.
IČ: 27386732
Sídlem: Na Poříčí 24,11000 Praha 1
(dále jen zmocněnec)
1. k zastupování zmocnitele při jednání se všemi účastníky trhu s elektřinou a plynem ve věci podmínek dodávky elektřiny a plynu, uzavření/ukončení smluv souvisejících se změnou dodavatele elektřiny a plynu pro veškerá odběrná místa elektřiny a plynu vedená na moji osobu, jakoš i činění dalších právních úkonů vůči třetím osobám směřujících ke zrušení jakýchkoliv smluv, jejichž předmětem jsou dodávky elektřiny a plynu (zejm. odstoupení od smlouvy, výpověď smlouvy, oznámení o záměru neprodloužit smluvní vztah, dohoda o trvání smluvního vztahu, odvolání plných mocí udělených jiným osobám k jakýchkoliv jednáním týkajícím se odběrných míst vedených na mou osobu) a ke změně dodavatele zpět na zmocněnce.

2. Dále zmocněnce zmocňuji k vyžádání technických údajů o odběrných místech vedených na mou osobu
tj. zejména:
- pro odběrná místa elektřiny k získání EAN ke každému jednotlivému odběrnému místu, dále pak k získání čísel míst spotřeby, čísel elektroměrů, distribučních sazeb a údaje o výši záloh a jejich periodicitě a taktéž k získání adres míst spotřeby.
- pro odběrná místa plynu k získání EIC kódu ke každému odběrnému místu, dále pak k získání čísel
míst spotřeby, čísel plynoměrů, údaje o spotřebě za minulá období, údaje o kódech využití odběrných míst, časovosti a charakteru odběru, údaje o výši záloh a jejich periodicitě a taktéž k získání adres míst spotřeby. Zároveň zmocněnce zmocňuji k vyžádání obchodních údajů o odběrných místech vedených na mou osobu tj. zejména délku smluvního vztahu s aktuálním dodavatelem elektřiny a plynu, jednotkovou cenu odebírané komodity atd.
3. Dále zmocněnce zmocňuji k podání žádosti o uzavření smlouvy o připojení a k jednání o obsahu smlouvy o připojení ve věci všech odběrných míst vedených na mou osobu příslušným provozovatelem disribuční soustavy.

podpis zmocnitele-zákazníka

zmocnění přijímám: zmocněnec Boh. Energ.

ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 05.09.2015, dotaz č. 7919)
Ano, zmocnňujete v podstatě k nemomezenému sjednávaní smluv o dodávkách plynu a elektřiny a zrušování těchto závazků a k dalším úkonům s těmito závazky souvisejícím.
Dle občanského zákoníku lze plnou moc odvolat, tudíž jakmile se písemné dovolání dostane do sféry zmocněnce, pak plná moc zaniká. Otázkou je, jaké závazky může tento zmocněnec uzavřít, pokud za Vás např. smlouvu zafixuje na několik let, pak s tím bude asi těžko možmé zpětně něco udělat.
Osobně nemám s těmito zprostředkovateli zkušenost, vždy jsem jednal přímo s dodavatelem.

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Lhůta na vyjádření k odvolání ve správním řízení
- Správní úřad se nevyjádřil k odvolání přestupce - jak postupovat?

Mám několik otázek ohledně mého případu. Jednoduché shrnutí: přestupek - výzva - rozhodnutí - odvolání. Jedná se o to že je to jž 70 dní od mého odvolání a stále žádná reakce úřadů. Jaké má úřad lhůty pro vyjádření se k odvolání? Jaký zvolit další postup?
podat stížnost na nečinnost a to k nadřízenému orgánu a na základě jakých zákonů to vypracovat, nebo pokud je formulář. Rád ho využiji.
Děkuji, Jan

ODPOVĚĎ:
Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Vydáním rozhodnutí se rozumí
a) předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení popřípadě jiný úkon k jeho doručení, provádí-li je správní orgán sám; na písemnosti nebo poštovní zásilce se tato skutečnost vyznačí slovy: "Vypraveno dne: ",
b) ústní vyhlášení, pokud má účinky oznámení,
c) vyvěšení veřejné vyhlášky, je-li doručováno podle § 25 správního řádu, nebo
d) poznamenání usnesení do spisu v případě, že se pouze poznamenává do spisu.

Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, a dále doba nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3 správního řádu, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.
Správní řád dále stanoví opatření proti nečinnosti správního orgánu v § 80. K oznámení o nečinnosti není třeba žádného speciálního formuláře, doporučuji Vám obrátit se na nadřízený správní orgán a celou situaci popsat. Nadřízenému orgánu pak správní řád určuje pravomoci, jak může ve věci zasáhnout sám.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Autobus přijel dřív a ujel, zaměstnanec nedostavil do práce, zaměstnání - náhrada škody od dopravce, MHD
- Autobus odjel dřív než měl a ujel, občan se nedostal do práce - náhrada škody od dopravce

5.9.2015 jsem chtěl využít spoj MHD s pravidelným odjezdem 02:47h. Tento spoj jel min. o 5 minut dříve a já se nedostavil k dalšímu autobusu, který mě měl odvezt na místo určení vzdálené 200km. Nedostavil jsem se proto do zaměstnání, které ten den bylo mimo město. Mám nárok na nějaké odškodnění ze strany dopravního podniku? Nebyl jsem na zastávce sám, komu tento spoj ujel a další jezdí až za hodinu.
Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Dopravci mají podmínky zpravidla upraveny v přepravních řádech, tudíž byste si musel jejich podmínky přečíst a na základě jejich znalosti zkusit vznést nějaký nárok.
Pokud se Vám nechce předmětné podmínky zkoumat, tak napište dopravnímu podniku dopis s dodejkou s žádostí o odškodnění s popisem Vámi uváděných skutečností a kopiemi případných dokladů (jízdenka), svědků. Pohrozte taktéž kontrolou řádností jimi poskytovaných služeb. Pak Vám ty přepravní podmínky pravděpodobně odešlou sami.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Placení výživného ve vězení, vazbě
- Úroky výživného v době pobytu ve vězení, vazbě

Dlužnou částku 24 000 Kč, je povinen zaplatit včetně pravidelných měsíčních splátek do konce jeho podmínečného trestu? (jinak mu bude trest proměněn na trest odnětí po dobu 6 měsíců? )
Pokud by obviněnému byl proměněn trest odnětí svobody na dobu 6 měsíců a nebude moci ve výkonu trestu pracovat a řádně plnit svoji povinnost, dluh mu narůstá a je možné po uplynutí doby trestu podat opět trestní oznámení pro neplacení?
Je možné nárokovat úroky z prodlení? Jakým způsobem?
Je povinností plátce výživného aby v případě nástupu do zaměstnání uvedl, že má vyživovací povinnost a je tato povinnost povýšena nad ostatní jiné platby? (to znamená upřednostněná? )
V případě podmínečného trestu, který bude trvat 18 měsíců, lze i po třeba 2 měsících neplacení oznámit tuto skutečnost soudu? (i v případě že by nedosahovaly měsíční částky 2000 Kč a byly nepravidelné? Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Neznám text rozsudku, kterým bylo otci uložen podmíněný trest odnětí svobody a za jakých podmínek se tento trest změní na trest nepodmíněný. V rozsudku by mělo být přesně uvedeno, jak má otec splácet, zda jsou mu povoleny splátky a co se stane, když nebude plnit ve splátkách a co když do určité lhůty nesplní vůbec. Pokud by byl nakonec ve vězení, bez možnosti příjmu, pravděpodobně by požádal o snížení výživného, protože z objektivních příčin je jeho životní úroveň snížená a snížily se příjmy. Je tedy při krocích směřujících k uvěznění otce počítat s tím, že to finanční situaci dítěte pravděpodobně nevylepší.
Nárokovat úroky z prodlení samozřejmě lze, můžete je při vymáhání požadovat, soud rozhodne, zda Vám je přizná.
Zaměstnanec v pracovním poměru mimo jiné uvádí, zda má děti, vyživovací povinnost je tedy jasná, ta existuje ať je plněna dobrovolně či nikoliv. Pro zaměstnavatele to ale neznamená automaticky, že by mu sám měl výživné strhávat, pokud s ním sám neuzavře dohodu o srážkách ze mzdy (např. aby si sám zajistil, že mu na výživné zbude). Matka nezletilého dítěte případně zletilé dítě samo však může v případě neplacení výživného žalovat u soud výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy a nechat tak výživné otci dětí ze mzdy strhávat.

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Prodej recyklovaných výrobků s původním neodstranitelným logem firmy - jde o porušení autorského zákona?

Jako začínající výtvarná dílna se zabýváme ruční výrobou sklenic a váz z použitých vinných a pivních lahví. Jedná se zpravidla o "no name" lahve, ale jsou i takové, na kterých jsou odlity například logo/název vinařství či značka piva, které mohou být případně i součástí ochranné známky (např. Bernard, Staropramen). Upřesňuji, že se jedná o originální kusovou výrobu, kdy se z lahve stává jiný a nový užitný předmět, přičemž případné logo je původní od výrobce, přiznané a není námi nijak upravováno či napodobováno. Dostaneme se v případě prezentace a prodeje takových sklenic/váz do konfliktu s autorským zákonem, resp. potřebujeme od výrobců těchto lahví svolení? Děkuji za odpověď.
Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji ověřit, zda jsou konkrétní loga (nacházející se na Vámi zpracovávaných pivních či vinných lahvích) ochrannými známkami, a to u Úřadu průmyslového vlastnictví: http://www.upv.cz/cs.html
V nejobecnější rovině platí, že ochrannou známkou může být jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby (§ 1 zákona č. 441/2003 Sb. , o ochranných známkách, v platném znění).
Co se týče základních práv z ochranné známky, kterých se může vlastník této ochranné známky domáhat, platí, že vlastník ochranné známky má výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Vlastník ochranné známky je oprávněn používat spolu s ochrannou známkou značku " (R) " (§ 8/1 zákona o ochranných známkách).
Bez souhlasu vlastníka ochranné známky je pak (dle § 8/2 zákona o ochranných známkách) mimo jiné zakázáno užívat v obchodním styku:
a/ označení shodné s ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou shodné s těmi, pro které je ochranná známka zapsána,
b/ označení, u něhož z důvodu jeho shodnosti nebo podobnosti s ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb označených ochrannou známkou a označením existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace mezi označením a ochrannou známkou,
c/ označení shodné s ochrannou známkou nebo jí podobné pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je ochranná známka zapsána, avšak jde o ochrannou známku, která má dobré jméno v České republice, a jeho užívání by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim bylo na újmu.

Užíváním v obchodním styku se rozumí zejména:
- umísťování označení na výrobky nebo jejich obaly,
- nabídka výrobků pod tímto označením, jejich uvádění na trh nebo skladování za tímto účelem anebo nabídka či poskytování služeb pod tímto označením,
- dovoz nebo vývoz výrobků pod tímto označením,
- užívání označení v obchodních listinách a v reklamě.

Shora uvedené je stručně shrnuto např. v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2007, čj. 7 As 42/2007-94:
"Podstata ochranné známky je založena zejména na principu výhradní ochrany, který spočívá v tom, že zápisem ochranné známky do rejstříku vzniká výlučné právo vlastníka ochranné známky tuto známku užívat ve spojení s výrobky a službami, pro které byla zapsána. Tomuto právu vlastníka ochranné známky pak odpovídá povinnost jiných subjektů zdržet se jakýchkoliv zásahů do práva k zaregistrované ochranné známce, tedy mimo jiné i zákaz užívat v obchodním styku shodná nebo podobná označení pro shodné nebo podobné výrobky a služby bez souhlasu vlastníka ochranné známky."
S ohledem na skutečnost, že výrobci alkoholických nápojů, kteří označují vinné či pivní lahve svými ochrannými známkami nejsou v soutěžním vztahu k výtvarné dílně, která tyto lahve používá jako výchozí materiál pro vlastní tvorbu (přičemž v takto upravených lahvích neuvádí na trh alkoholické nápoje), je pro Vámi popsaný případ aplikovatelné toliko písm. c/ výše.
V této souvislosti je však přinejmenším diskutabilní, zda by Vaše výtvarná dílna užitím lahví opatřených ochrannými známkami k výrobě sklenic a váz a nepoctivě těžila z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo způsobovala těmto vlastníkům ochranných známek újmu. Lze si jen těžko představit, že umělecky zpracovaná pivní či vinná lahev, nově v podobě vázy či sklenice bude zákazníky více vyhledávaná právě z toho důvodu, že na této váze či sklenici bude umístěno logo (ochranná známka) výrobce alkoholických nápojů.
Dále stojí za pozornost § 11/1 zákona o ochranných známkách, dle něhož není vlastník ochranné známky oprávněn zakázat její užívání na výrobcích, které byly s touto ochrannou známkou uvedeny na trh v České republice tímto vlastníkem nebo s jeho souhlasem. V okamžiku prodeje konkrétní pivní či vinné lahve (opatřené ochrannou známkou) proto není vlastník ochranné známky oprávněn ovlivňovat další (i umělecké a obchodní) využití takových lahví.
Z výše uvedeného pravidla existuje výjimka (zakotvená v § 11/3 zákona o ochranných známkách), která umožňuje vlastníkovi ochranné známky zakázat další užívání výrobků označených touto ochrannou známkou i po jejich prodeji, a to v případě, má-li vlastník ochranné známky oprávněné důvody zakázat pozdější obchodní využití výrobků, zejména pokud se stav, popřípadě povaha výrobků po jejich uvedení na trh změnily nebo zhoršily.
Je pravdou, že § 11/1 zákona o ochranných známkách cílí primárně na případy distribuce výrobků (označených ochrannou známkou) jiným subjektem než výrobcem (v případě výrobce alkoholických nápojů jde tedy o případy distribuce alkoholických nápojů jiným dovozcem v České republice),
extenzivně lze však toto ustanovení aplikovat rovněž na pivní či vinné lahve po jejich vyprázdnění.
Vše shora uvedené lze shrnout tak, že užitím pivních či vinných lahví (opatřených ochrannou známkou výrobce alkoholických nápojů) k výrobě
uměleckých váz či sklenic nebude s největší pravděpodobností zasaženo do práv vlastníků příslušných ochranných známek.
Pro získání dalšího právního názoru Vám v každém případě doporučuji obrátit se se stejným dotazem i na Úřad průmyslového vlastnictví, který vede rejstřík ochranných známek: http://www.upv.cz/cs.html
Zjistíte-li, že některé logo (umístěné na pivní či vinné lahvi, kterou hodláte umělecky zpracovat) není registrováno jako ochranná známka, bude dle mého názoru možné takovou pivní či vinnou lahev rovněž použít pro výrobu uměleckých váz či sklenic. S ohledem na skutečnost, že mezi Vaší výtvarnou dílnou a výrobcem alkoholických nápojů neexistuje soutěžní vztah, nebude možné kvalifikovat Vaše počínání jako nekalou soutěž (v tomto kontextu by se jinak mohlo jednat zejména o vyvolání nebezpečí záměny nebo parazitování na pověsti dle § 2981 a § 2982 občanského zákoníku).

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Klouzavá pracovní doba - definice, vysvětlení
- Rovnoměrné a nerovnoměrné rozvržení pracovní doby - příklad, definice, vysvětlení
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Záskok v době nemoci kolegy - musí zaměstnanec vždy nastoupit?

Mám dostat ke smlouvě na HPP (s časovou dotací 40 hod. za týden) dodatek, ve kterém stojí, že budu vykonávat pracovní pozici Hotel Operations Manager s klouzavou pracovní dobou. Pracovní doba není nijak jinak specifikována. S klouzavou (asi pružnou) pracovní dobou nemám vůbec žádnou zkušenost.
Mé dotazy:
1. Jak se řeší, kdybych chtěla jet na dovolenou nebo byla nemocná?
2. V pracovní náplni mám mimo jiné uvedené:
Záskok v případě nemoci recepčních.
Hrozí mi nějaký postih, kdybych z nějakého důvodu nemohla vyjít vstříc? (Nakolik je závazná povinnost "záskok za nemoc" pro případ, kdybych už na ten den měla zakoupené např. lístky do divadla? )
Mám obavu, abych jednoho dne nelitovala, že jsem toto znění podepsala. Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
zákoník práce pojem klouzavé pracovní doby nezná. Zákoník práce počítá s rovnoměrným rozvržením pracovní doby rozvržení, při kterém zaměstnavatel rozvrhuje na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu a s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích.
Za klouzavou pracovní dobu je obvykle považováno pružné rozvržení pracovní doby. To je ale vyjádření něčeho trochu jiného. Nejprve je třeba vědět, zda máte pracovní dobu rovnoměrně rozvrženou, tedy například na pět dní v týdnu a nebo nerovnoměrně rozvrženou, například na několik "krátkých" a "dlouhých" týdnů, kdy se celková týdenní pracovní doba srovná v delším časovém období. Pružná pracovní doba znamená, že si zaměstnanec může volit sám počátek a konec pracovní doby. Zpravidla zaměstnavatel ve vnitřním předpisu určí nějakou pevnou dobu, kdy je nutno být na pracovišti (například od 9,00 do 13,00) a zbytek si zaměstnanec řídí sám tak, aby na konci určeného období měl stanovenou pracovní dobu odpracovanou.
Pružná pracovní doba se tedy týká konkrétního dne, ve kterém si můžete volit příchod a odchod. V obou případech rozvržení pracovní doby ale zaměstnanec musí vědět, které dny do zaměstnání má nastoupit a kdy ne. Pružné rozvržení pracovní doby se neuplatní při pracovní cestě zaměstnance a při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven, nebo brání-li jejímu uplatnění provozní důvody, a v době důležitých osobních překážek v práci, po kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu podle § 192 nebo dávky podle předpisů o nemocenském pojištění. To znamená, že při nemoci se pracovní den počítá zkrátka jako 8 hodinový. Při dni dovolené také.
Neznám samozřejmě podrobnosti Vaší pracovní smlouvy, proto moje rady mohou být čistě teoretické, ale záskok v případě nemoci jiného zaměstnance si vykládám tak, že v rámci své pracovní doby můžete být určena na práci v recepci místo své obvyklé činnosti. Pokud byste měla přijít jindy, šlo by o přesčas. Pokud by nařízením takové práce Vám vznikla škoda, musel by samozřejmě zaměstnavatel takovou škodu uhradit. Totéž platí v případě, kdy by Vám zaměstnavatel zrušil z nezbytných důvodů již nařízenou dovolenou, pak by musel nahradit náklady, které Vám již vznikly.
Související právní předpis:
Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

OBČAN-BYDLENÍ
- Výměna zábradlí na balkoně bytu bytového družstva - může jeden člen BD žádat jiný typ zábradlí na balkon?
- Odmítnutí typu zábradlí obyvatelem bytu při výměně v bytovém domě bytového družstva

Jsem členkou bytového družstva, mají se měnit balkonová zábradli u všech bytů. Ale v jiné podobě, než máme nyní. Zatím výměna ještě nebyla dána k odsouhlasení členskou schůzí. (Neprůhledné zábradlí místo dosavadního z jedné třetiny průhledného.) Mohu trvat jako uživatelka konkrétního bytu na tom, aby bylo zábradlí stejné, alespoň u mého bytu, nebo může BD i přes moji nevůli osadit i můj balkon naprosto jiným typem?
Děkuji, Zdeňka

ODPOVĚĎ:
Pokud příslušný orgán drustva rozhodne o výměně zábradlí za jiný typ, pak jsou členové družstva povinni takové rozhodnutí respektovat.
Bytové družstvo tedy může realizovat výměnu zábradlí i bez souhlasu konrétního člena (za předpokladu, že s tím souhlasí potřebná většina členů dle stanov).

OBČAN-BYDLENÍ
- Samospráva společenství vlastníků bytů, bytových jednotek - pravidelné revize v domě
- Jaké revize musí dělat dům SVJ pokud chce dělat správu domu samo bez externí firmy?
- Povinné revize v domě SVJ - plyn, voda, elektřina, hromosvody, anténa, hydranty, hasicí přístroje

2015 jsme ustanovili Společenství vlastníků bytových jednotek, které si chceme sami dělat správu SVJ. Které revize a prohlídky a jak často se musí podle zákona provádět? V domě je plyn a plynové vytápení jednotlivých bytů, voda a elektřina, společné prostory a v nich hasicí přístroje a hydranty, hromosvody a společná televizní anténa. Výtahy nejsou-dům je dvoupodlažní.
Děkuji, Miloš

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz je zapotřebí hledat ve velkém množství právních předpisů, přičemž konkrétní parametry jednotlivých technických zařízení a z toho vyplývající frekvence prováděných kontrol a revizí jsou zakotveny i v některých ČSN.
V první řadě Vám doporučuji prostudovat tyto webové stránky, kde je odpověď na Váš dotaz přehledně zpracována:
http://www.revizekontroly.cz/ostatni/item/pravidelne-revize-a-kontroly-technickych-zarizeni-v-bytovych-domech
http://www.tzb-info.cz/3516-pravidelne-kontroly-prohlidky-revize-a-zkousky-technickych-zarizeni-v-bytovych-domech
Provozovatele těchto webových stránek můžete rovněž kontaktovat s dotazem na aktuálnost zde uváděných údajů (s ohledem na poměrně častou novelizaci příslušných právních předpisů).
Máte-li v úmyslu nechat bytový dům pojistit, můžete se v této souvislosti obrátit rovněž na příslušnou pojišťovnu s dotazem, jaké právní předpisy a ČSN mají být ve Vašem bytovém domě dodržovány (s ohledem na jeho technické vybavení) pro předejití krácení či nevyplacení pojistného plnění.

OBČAN-DOVOLENÁ
- Neschválená dovolená a snížení osobního ohodnocení
- Zaměstnanci si sami plánují dovolenou - zaměstnanec neměl zástup a dostal pokutu od zaměstnavatele (snížení osobního ohodnocení)

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Vydržení věcného břemene vodovodu (inženýrské sítě)
- Vydržení služebnosti vodovodu (inženýrské sítě)

1/ 1975 - 2 dvojdomky, společná vodovodní přípojka
2/ 2000 převod spodního 2domku na obec. 2. dvojdomek koupen námi
3/ 2005 obec prodávala spodní 2domek aktuálním nájemníkům, - odpověď obce z 03/2005 vč. uvedeného č. j. , razítka a podpisu tehdejšího starosty a uvedením:
"Vaše připomínka byla projednána a bude řešena zřízením věcného břemene s vlastníkem" (současný starosta, nic o tom nevím)
4/ pak prodej domu nájemcům, věcné břemeno ale nezapsáno, další prodej asi 2012-2013
5/ odkrytí přípojky novými majiteli i přes upozornění (údajně nebyli informováni)

Otázky:
1/Je dle Vašeho názoru v tomto případě vzniklá pozemková služebnost vydržením? Jsou nějaké podmínky, které mohou vzniku služebnosti inženýrské sítě vydržením bránit?
2/Pokud služebnost vznikla, kdo je oprávněn rozhodnout o jejím zápisu do katastru v případě nedohody se sousedy? Jinými slovy, jak lze reálně uplatnit pozemkovou služebnost inženýrské sítě vzniklou vydržením?
3/ Může stav. úřad sám rozhodnout o přeložení přípojky - přeložení části přípojky níže do země - bez domluvy s námi?
Radek

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Vydržení služebnosti inženýrské sítě:
Dle znění dotazu jsem toho názoru, že ve Vašem případě k vydržení věcného břemene (resp. služebnosti dle terminologie nového občanského zákoníku) nedošlo.
V této souvislosti je nezbytné si uvědomit, že právo odpovídající věcnému břemeni mohlo být vydrženo v zásadě po deseti letech jeho oprávněného výkonu (§ 151o/1 ve spojení s § 134/1 starého Občanského zákoníku, platného do 31. 12. 2013).
Podmínkou pro vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni byl jeho oprávněný výkon po stanovenou dobu. Při výkladu pojmu „oprávněný výkon“ je možné vycházet z § 130/1 starého Občanského zákoníku, který definoval oprávněného držitele takto: „Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. “
Aby tedy mohlo být právo odpovídající věcnému břemeni vydrženo, musel byste být po dobu 10 let s ohledem na všechny okolnosti případu přesvědčen o tom, že Vám toto právo náleží, tzn. že právo odpovídající věcnému břemeni bylo již ve Váš prospěch zřízeno. S ohledem na skutečnost, že o možném zřízení věcného břemene jste byl informován pouze dopisem starosty obce (který není rozhodnutím správního orgánu), přičemž nedošlo ani k podpisu smlouvy o zřízení věcného břemene, a s ohledem na to, že v průběhu 10 let nebylo právo odpovídající věcnému břemeni zaneseno do katastru nemovitostí, nemohla být dle mého názoru založena Vaše dobrá víra o tom, že toto právo Vám svědčí.
Pravidla pro vydržení služebnosti se pak nijak podstatně nezměnila ani po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku (tedy po 1. 1. 2014), tzn. že dobrá víra (která je základem pro oprávněnost držby) je i v současné době nezbytná.

2/ Zápis vydržené služebnosti do katastru nemovitostí:
Přestože dle mého názoru ve Vašem případě k vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni (resp. služebnosti) nedošlo, uvádím, že vydržená služebnost může být do katastru nemovitostí zapsána v zásadě dvěma způsoby:
a/ Shodne-li se oprávněný i povinný ze služebnosti na jejím vzniku vydržením, bude zápis vydržené služebnosti do katastru nemovitostí proveden na základě jejich písemného souhlasného prohlášení, jak vyplývá z § 66/1 písm. a) katastrální vyhlášky (vyhl. č. 357/2013 Sb. , v platném znění). V tomto souhlasném prohlášení musí být:
- označení osob, které činí souhlasné prohlášení,
- označení nabyvatele práva, popřípadě toho, jehož právo se změnilo nebo zaniklo,
- označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona,
- označení práva, které vzniklo, popřípadě se změnilo nebo zaniklo,
- odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého ke vzniku, změně nebo zániku práva došlo,
- uvedeny právní skutečnosti, které vedly ke vzniku, změně nebo zániku práva,
- uvedeno, že práva k nemovitosti nejsou mezi osobami, které prohlášení činí, sporná ani pochybná (§ 66/2 a 4 katastrální vyhlášky).

b/ Pokud naopak ke shodě o ne/vydržení služebnosti nedojde, bude možné provést zápis služebnosti do katastru nemovitostí pouze po pravomocném rozhodnutí této otázky soudem (tzn. že listinou, na jejímž základě provede katastrální úřad zápis služebnosti do katastru nemovitostí bude pravomocný rozsudek soudu o tom, že k vydržení služebnosti došlo).

3/ Přeložení přípojky bez souhlasu:
V tomto ohledu je podstatné, kdo je vlastníkem předmětné vodovodní přípojky. Dle § 3/3 zákona o vodovodech a kanalizacích je vlastníkem vodovodní přípojky, popřípadě její části, zřízené přede dnem 1. 1. 2002 vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak.
Jedná-li se však o společnou vodovodní přípojku, měli se účastníky stavebního řízení stát všichni vlastníci připojených staveb. V tomto ohledu není bez důležitosti, zda bylo předmětné stavební řízení zahájeno na žádost či z úřední povinnosti (např. pro vyřešení havarijního stavu či odstranění hrozícího nebezpečí, v takovém případě je skutečně možné uvažovat o rozhodnutí stavebního úřadu bez jednání s účastníky), což však z Vašeho dotazu nevyplývá. Z tohoto důvodu Vám v první řadě doporučuji dotázat se místně příslušného stavebního úřadu, z jakého důvodu jste se nestal účastníkem předmětného stavebního řízení.
V této souvislosti však upozorňuji, že pro výstavbu vodovodních, kanalizačních a energetických přípojek (včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní) není dle § 103/1 písm. e) bodu 10 stavebního zákona zapotřebí stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Je tedy otázkou, zda ve Vašem případě proběhlo skutečně stavební řízení.
Pokud již v rámci stavebního řízení došlo k vydání rozhodnutí, a toto rozhodnutí Vám nebylo doručeno, jste (jako tzv. opomenutý účastník) oprávněn podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání předmětného rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování, dozvíte. Nejpozději je však možné podat odvolání do 1 roku ode dne, kdy bylo předmětné rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků, kterým ho správní orgán byl oznámil, přičemž zmeškání tohoto úkonu nelze prominout (§ 84/1 správního řádu). V tomto odvolání pak může opomenutý účastník samozřejmě vznést námitky, které by při řádném běhu věcí mohl vznést již ve stavebním řízení.
Shora uvedené však nesmí vést k šikanóznímu výkonu práva, dle § 84/2 správního řádu se nemůže neoznámení rozhodnutí dovolávat ten, kdo se s ním prokazatelně seznámil. Na takového účastníka se hledí, jako by mu správní orgán doručil rozhodnutí s chybějícím poučením (podle § 83/2 správního řádu).
Dojde-li pak k podání odvolání opomenutého účastníka, musí být stavebním úřadem zvlášť dbáno na oprávněné zájmy účastníků, kteří byli v dobré víře (tzn. předpokládali, že stavební povolení je vydáno platně). V této souvislosti upozorňuji rovněž na rozsudek ze dne 17. 2. 2009, č. j. 2 As 25/2007-118, v němž Nejvyšší správní soud vyslovil názor, že nedoručení správního rozhodnutí nemusí ve všech případech znamenat jeho automatické zneplatnění, podstatná je zde informovanost opomenutého účastníka o obsahu nedoručeného správního rozhodnutí. K tomuto rozsudku více zde:
http://www.msblegal.cz/pravo-240/k-pravni-moci-spravniho-rozhodnuti-%E2%80%93-dusledky-neoznameni-rozhodnuti-ucastnikovi-rizeni.html

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Práce při dálkovém studiu vysoké školy - nárok na alimenty, výživné
- Nárok na alimenty, výživné - práce při dálkovém studiu vysoké školy

Dcera nastoupila 1.10.2014 do prácemsmlouvu má na rok. Vydělává 14000 čistého. K tomu dálkově studuje VŠ. Pokud ji smlouvu neprodlouží, půjde na úřad práce. Bydlí sama, byt ji zůstal po smrti její matky. Jak douho jí musím platit alimenty já otec (ve výši 4000 Kč)?

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že nyní, když dcera vydělává, jí výživné již nehradíte. Jestliže bude mít dcera odpracovaný celý rok, bude mít po případné evidenci na úřadě práce nárok na podporu v nezaměstnanosti, takže nezůstane zcela bez finančních prostředků. Navíc si bude moci při splnění podmínek zažádat o další sociální dávky (příspěvek na bydlení, případně dávky pomoci v hmotné nouzi). Pokud jí bude výše podpory a sociálních dávek stačit k úhradě jejích životních nákladů, nebude důvod k tomu, aby byla Vaše vyživovací povinnost vůči dceři obnovena. Vaše vyživovací povinnost zkrátka skončila dceřiným nástupem do zaměstnání a pokud by od Vás dcera opětovně požadovala výživné, musela by se obrátit na soud a prokázat, že není schopná se sama živit. Obnovení vyživovací povinnosti ale nepovažuji za pravděpodobné.

OBČAN-DLUHY
- Úroky z dluhu - počítají se do zaplacení jistiny nebo až do zaplacení úroků?
- Úroky z dluhu po uhrazení jistiny - jak se úroky platí podle zákona?

1/2012 jsem půjčila větší částku peněz. Ve smlouvě písemně dohodnut úrok 5 procent, smluvní pokuta pro případ nesplacení 0,25 procent z dlužné částky za každý den prodlení a termín splacení ke dni 31.12.2012. Dlužná částka splacena po mnoha urgencích (ústních) až v 2/2015, nikoliv však úroky. Do kdy se počítají úroky - až je dlužník splatí, nebo jen do 2/2015, kdy jistinu uhradil? Dají se vymáhat soudně zároveň se smluvní pokutou? Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Úroky z prodlení jsou vázány na tzv. jistinu, tedy na částku, kterou jste půjčila. Pakliže tato částka byla zaplacena v únoru letošního roku, máte právo na úroky z prodlení, stejně jako na smluvní pokutu ve výši, která se váže k datu zaplacení jistiny. Jiné by to bylo za předpokladu, že byste zaplacenou částku brala jen jako úroky z prodlení, příp. část jistiny, pak by Vám úroky z prodlení, smluvní pokuta a rovněž příp. část jistiny stále ještě rostly. Avšak taková možnost by připadala v úvahu pouze za předpokladu, že by byl dlužník o takové skutečnosti jasně vyrozuměn. Můžete se proto obrátit na soud a žádat úroky z prodlení a smluvní pokutu do zaplacení dlužné částky.

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Nevyplacení minimální mzdy a dorovnání do minimální mzdy pomocí odměny - musí být minimální mzda v platovém výměru?
- Platový výměr a minimální mzda

Invalidní důchodce pracuje na 6 hod. denně a v plat. výměru má měsíční mzdu 5000, - Kč. Vedoucí mu 1000, - Kč (doplatek do minimální mzdy z úvazku) doplácí odměnou 1000, -Kč. Je takovýto postup v pořádku nebo musí mít těch 6000, - Kč na 6-ti hod. úvazek přímo v platovém výměru? Děkuji, Sylvie

ODPOVĚĎ:
Dle § 111 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí, že do minimální mzdy jako nejnižší výše přípustné mzdy za práci se nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Odměnu je tedy možné do minimální mzdy zahrnout, pokud by nebyla vyplacena, pak by se uplatnil postup dle § 111 odst. 3 ZP a zaměstnavatel by měl povinnost doplatit zaměstnanci chybějící částku do minimální mzdy.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Smrt bezdětného sourozence - jak odmítnout dědictví po něm a přenechat jiné osobě?
- Smrt bezdětného bratra, sestry - jak odmítnout dědictví po něm a přenechat jiné osobě?
- Odmítnutí dědictví po bezdětném sourozenci - postup, návod, informace
- Odmítnutí dědictví po bezdětném bratrovi, sestře - postup, návod, informace

Mám bratra, který vlastní ideální 1/2 domu a zahrady. Je svobodný bez potomků, nikdo s ním nežije, je trochu podivín. Druhou id. 1/2 vlastní jeho (taktéž i můj) prasynovec - vnuk našeho zemřelého bratra.
Kdyby bratr zemřel chtěla bych jako zákonná dědička jeho pozůstalosti postoupit našemu prasynovci - majiteli druhé id. 1/2 zmíněné nemovitosti. Za toto bych požadovala od něho, aby zařídil vše potřebné z pohřbem a úkony s tím souvisejícími.
Nyní je ještě 5 synovců - neteří a 5 prasynovců - praneteří.
Jak se má postupovat (po smrti bratra) v zařizování pohřbu?
Mohu se zřeknout dědického práva ve prospěch prasynovce?
Může se sepsat předčasná smlouva o smlouvě budoucí?
Jelikož bydlím na druhém konci světa a nejsem již mladá, proto bych chtěla, aby to zařizoval náš prasynovce, který je vlastníkem druhé id. 1/2 nemovitosti. Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Aby v řízení o pozůstalosti po Vašem bratrovi dědil Váš prasynovec, musel by buď Váš bratr sepsat závěť, ve které veškerý svůj majetek nebo třeba jen podíl na předmětné nemovitosti odkáže svému prasynovci (taková závěť je možná, neboť Váš bratr nemá nepominutelné dědice, tj. potomky, kteří by mohli namítnout relativní neplatnost závěti) nebo by v případě dědění ze zákona museli všichni zákonní dědicové dědictví odmítnout, aby celé připadlo Vašemu prasynovci. Druhá varianta je docela komplikovaná, protože notář nejdříve musí zjistit všechny dědice ze zákona v pořadí, v jakém je uvádí zákon a tito všichni by museli dědictví odmítnout. Synovci a neteře mají před prasynovci a praneteřemi přednost. Všichni synovci a všechny neteře by museli dědictví odmítnout, poté všichni strýcové a všechny tety Vašeho bratra. Teprve poté, co by odmítli všichni uvedení dědicové, by přicházeli v úvahu prasynovci a praneteře a dále bratranci a sestřenice Vašeho bratra, všichni rovným dílem, pokud by se na poměru dědění nedohodli jinak. Nemůžete se tedy v rámci dědického řízení ani před smrtí Vašeho bratra zříct dědictví po něm ve prospěch dědice, který přichází v úvahu k dědění až mezi posledními. Pokud by nakonec byl Váš prasynovec dědicem, odpovídal by za všechny dluhy dědictví, tudíž by měl uhradit i pohřeb a náklady s tím spojené.
Domnívám se, že smlouva o smlouvě budoucí v takovém případě nelze uzavřít. Můžete například své dědictví po bratrovi Vašemu prasynovci zcizit. Zcizení je však možné až po smrti Vašeho bratra (k dříve uzavřené smlouvě by se nepřihlíželo) a musí být sepsáno notářským zápisem. Také můžete dědictví po bratrovi přijmout a po dědickém řízení svůj podíl na nemovitosti prasynovci darovat. Vůbec nejlepší možností je z Vaší strany navrhnout Vašemu bratrovi, aby sepsal závěť, ve které podíl na nemovitosti odkazuje prasynovci.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědická smlouva a věcné břemeno užívání nemovitosti druhovi, družce
- Dědická smlouva a věcné břemeno užívání nemovitosti partnerovi, partnerce
- Dědická smlouva a služebnost užívání nemovitosti druhovi, družce
- Dědická smlouva a služebnost užívání nemovitosti partnerovi, partnerce

Jsem spolumajitelem rodinného domu (patří mi ideální 1/2). Druhým majitelem je strýc. Ten chce ve své závěti (nebo spíše formou dědické smlouvy) přenechat právo užívat nemovitost své družce (dědit budou jeho děti). Dnes bych musel dát souhlas k tomu aby ji zapsal do KN jako věcné břemeno (služebnost), což jsem neudělal. Je možné, že bude mít díky dědické smlouvě právo užívat nemovitost?
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Dle zákona je možné odkazem zřídit jiné osobě, tzv. odkazovníku, právo na vydání věci či na zřízení určitého práva vůči dědici či jinému odkazovníku. Odkaz lze zřídit v dědické smlouvě, závěti, či dovětku. Podle mého názoru by mohl zůstavitel přikázat svým dětem, aby odkazem zřídili družce zůstavitele právo užívání ideální jedné poloviny nemovitosti. Vzhledem k tomu, že spoluvlastník nemovitosti zůstavitele není účastníkem řízení o pozůstalosti, nemůže se k tomu vyjadřovat a jde tak podle mě zřídit tuto služebnost bez Vašeho souhlasu.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování lesa manželce, manželovi - postup, návod, informace

Tchán chce manželce darovat polovinu z 1/8 podílu lesa jedna se tedy o dalšího spoluvlastníka lesa s podílem 1/16. Musí mít písemný souhlas od zbývajících 18 lidí nebo stačí jen obyčejná darovací smlouva? Při návrhu na vklad do katastru on-line jsem nenašel způsob jak podíl 12/96 rozdělit na půl a navrhnout tak převod jen poloviny podílu tak aby druhá zůstala původnímu majiteli tedy tchánovi, je to vůbec možné takhle udělat? Děkuji, Ctirad

ODPOVĚĎ:
Při převodu podílu nemovitosti není třeba souhlasu ostatních spoluvlastníků a Váš tchán může samozřejmě převést jakoukoli část svého podílu na nemovitosti na jinou osobu (tedy nemusí převádět celý svůj podíl). V on-line formuláři návrhu na vklad v záložce vlastnické právo uvedete jako nabývaný podíl 12/192 (tj. 1/16).

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Kupující nepřevedl auto na sebe v registru vozidel - může prodávající odstoupit od kupní smlouvy?
- Neprovedení převodu auta na nového majitele v registru vozidel - může prodávající zrušit kupní smlouvu?
- Nedodržení kupní smlouvy a možnost odstoupení od kupní smlouvy prodávajícím

Prodal jsem osobní automobil. Při prodeji jsem vysloveně trval na tom aby nový majitel udělal a zaplatil přepis. Ten tak neučinil. Nedodržel podmínky smlouvy. Bylo to prodáno 5/2013. Smím odstoupit od smlouvy? Děkuji, Bedřich

ODPOVĚĎ:
Pokud tato možnost nebyla ujednaná ve smlouvě, pak z tohoto důvodu není možné od smlouvy odstoupit.
Zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem.
Zápis změny provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě společné žádosti vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla.
Vzor žádosti o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla stanoví vyhláška Ministerstva dopravy č. 343/2014 Sb. , o registraci vozidel.

RŮZNÉ-STAVBY
- Vzdálenost stavby od hranice pozemku pokud je vedlejší pozemek nestavební
- Vzdálenost stavby od hranice pozemků - majitel pozemků je jedna osoba

Mám dotaz při stavbě domu podle vyhlášky musí být rodinný dům 2 m od hranice se sousedním pozemkem. Když je sousední pozemek (nestavební), ale je také můj mohu začít stavbu stavět od hranice nestavebního pozemku nebo musím dodržet 2 m vzdálenost? Děkuji, Ladislav

ODPOVĚĎ:
Vzájemné odstupy staveb jsou zakotveny ve vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb. , v platném znění). Konkrétně dle § 25/2 a 6 této vyhlášky platí, že:
- je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m,
- ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností,
- s ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu; v takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba (resp. její část) nesmí přesahovat na sousední pozemek.
Umístění rodinného domu na hranici pozemků tedy není zcela vyloučeno. V tomto ohledu však není podstatné, zda je vlastníkem obou sousedících pozemku táž osoba či zda se jedná o osoby odlišné.
Dle § 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území může být z požadavků na vzájemné odstupy staveb udělena výjimka, a to za podmínky, že se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby. O udělení výjimky rozhoduje stavební úřad příslušný rozhodnout ve věci samé. Řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu (§ 169/2 a 3 stavebního zákona).
Máte-li tedy v úmyslu vybudovat rodinný dům na hranici pozemků, je nezbytné, aby Vám byla udělena výjimka místně příslušným stavebním úřadem (a to v rámci územního řízení o umístění stavby rodinného domu).

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď pracovní smlouvy na dobu určitou - výpovědní lhůta

Jak a kdy mám podat výpověď, pokud mám smlouvu na dobu určitou, smlouva končí 30.11.2015. Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Pokud chcete pracovní poměr skončit dříve než k 30.11.2015, pak máte dvě možnosti. Jednak se můžete se zaměstnavatelem dohodnout a pracovní poměr ukončit písemnou dohodou k dohodnutému datu. Druhou možností je podání jednostranné výpovědi z Vaší strany. Po doručení výpovědi zaměstnavateli začne běžet dvouměsíční výpovědní lhůta, která začíná bežet první den kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé straně, tj. zaměstnavateli (§ 51 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Pokud tedy zaměstnavateli doručíte výpověď v měsíci srpnu, výpovědní doba začne běžet 1.9. a skončí 31.10.2015.
Pokud chcete ukončit pracovní poměr až k 30.11.2015, nemusíte učinit žádný krok, pracovní poměr uzavřený na dobu určitou Vám skončí automaticky k danému datu, pokud se se zaměstnavatelem nedohodnete na jeho prodloužení.

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Zrušení věcného břemene vedení kabelu - kabel již na pozemku není, není funkční
- Zrušení služebnosti vedení kabelu - kabel již na pozemku není, není funkční

Na pozemku nám vázne věcné břemeno od roku 1992 - kabel. Společnost, se kterou byla sepsána smlouva o zřízení věcného břemene na dobu neurčitou, zanikla fúzí roku 2000. Kabel již není funkční. Chceme odstranit zápis o věcném břemenu z Katastru nemovitostí - znehodnocuje pozemek. Co máme po firmě požadovat, jak máme postupovat?
Děkuji, Irena

ODPOVĚĎ:
Záleží na to, zda-li je věcné břemeno vázáno na majitele kabelu nebo konkrétně na již zaniklou společnost. Pokud se jedná o druhý případ, kdy je věcné břemeno vázáno na již zaniklou společnost, pak smlouva o věcném břemeni již zanikla zánikem společnosti. Pokud ovšem práva původní společnosti přešla i na tu, se kterou se spojila a také v případě, že se jedná o první výše zmiňovaný případ, znamená to, že práva vyplývající z věcného břemene jsou stále živá. V takovém případě musíte vyjednat s nástupnickou společností zánik věcného břemene. Pokud je kabel nefunkční, nejspíš nebude sebemenší problém. Pokud by přeci jen nastal, musíte se obrátit na soud.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Žádost o vyjádření rozhodnutí o pochybnostech dle § 3 ods. 3 lesního zákona
- Pozemek neslouží jako les - podání žádosti o vyjádření dle § 3 ods. 3 lesního zákona

Prosím o radu, jak mám postupovat, když chci podat Žádost o vyjádření rozhodnutí o pochybnostech dle § 3 ods. 3 lesního zákona o tom, zda předmětný pozemek plní funkci lesa. Kam tuto žádost v Praze podat a jaké doklady k tomu potřebuji? Předpokládám, že to musí jít soudní cestou - na koho se mám obrátit a jaká je úspěšnost takového procesu? Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
V první řadě upozorňuji, že řízení o odstranění pochybností o tom, zda určitý pozemek plní funkce lesa či nikoli, není soudním, nýbrž správním řízením. V tomto ohledu tedy nebudete kontaktovat soud, ale příslušný správní orgán.
V obecné rovině dle § 3/1 a 2 lesního zákona platí, že:
- pozemky určenými k plnění funkcí lesa jsou pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů,
- pozemky určenými k plnění funkcí lesa jsou dále zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství,
- pozemky určenými k plnění funkcí lesa naopak nejsou školky a plantáže lesních dřevin založené na pozemcích, které nejsou určeny k plnění funkcí lesa.
Existuje-li pochybnost o tom, zda určitý pozemek fakticky plní funkce lesa (přestože je v katastru nemovitostí např. veden jako lesní pozemek), je namístě postupovat dle § 3/3 lesního zákona. O tom, zda se jedná o pozemek určený k plnění funkcí lesa, rozhoduje orgán státní správy lesů. Tímto orgánem je konkrétně obecní úřad obce s rozšířenou působností (jak vyplývá z § 48/1 písm. a) lesního zákona). Místně příslušným je pak ten obecní úřad obce s rozšířenou působností, na jehož území se předmětný pozemek nachází. V případě hlavního města Prahy je obecní úřad obce s rozšířenou působností reprezentován úřadem příslušné městské části.
Orgán státní správy lesů musí při rozhodování dle § 3/3 lesního zákona vycházet nejen z lesního zákona, nýbrž i z jiných právních předpisů (zejména zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a stavebního zákona). Veškeré zjištěné skutečnosti (především o faktickém stavu předmětného pozemku a o tom, zda tento faktický stav vznikl legálně či nelegálně) musí uvádět do souladu s těmito právními předpisy.
Účastníkem řízení dle § 3/3 lesního zákona je žadatel, tedy vlastník předmětného pozemku (jak vyplývá z § 27/1 písm. a) správního řádu). Toto řízení však může být zahájeno i z moci úřední.
Co se týče podkladů nezbytných pro hladký průběh řízení, nepožaduje lesní zákon žádné konkrétní dokumenty. Z tohoto důvodu je nezbytné vycházet z příslušných ustanovení správního řádu, a to zejména:
- z § 6/2 správního řádu, dle něhož vyžaduje správní orgán podklady od dotčené osoby jen tehdy, stanoví-li tak právní předpis; lze-li však potřebné údaje získat z úřední evidence, kterou správní orgán sám vede, a pokud o to dotčená osoba požádá, je povinen jejich obstarání zajistit;
- z § 37/2 správního řádu, dle něhož musí být z podání (zde žádosti o rozhodnutí v pochybnostech) patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje; fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování; právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování; podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.
Budete-li v žádosti o rozhodnutí dle § 3/3 lesního zákona tvrdit určité skutečnosti (např. že pozemek již dlouhou dobu neplní funkce lesa apod.), je nezbytné, abyste svá tvrzení rovněž prokázal (např. listinnými důkazy, svědeckou výpovědí apod.), jak požaduje § 52 správního řádu.
Další informace (včetně výčtu možných důkazů a podkladů žádosti) naleznete na webových stránkách mnoha obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, z nichž vybírám např. tento:
http://www.novy-jicin.cz/cz/urad/mestsky-urad/zivotni-situace-co-a-jak-vyridit/odbor-zivotniho-prostredi-lesnictvi/zadost-o-vydani-rozhodnuti-v-pochybnostech-zda-se-jedna-o-pozemky-urcene-k-plneni-funkci-lesa.html

OBČAN-EXEKUCE
- Předražek v exekuci, exekuční dražbě - informace

Chtěl bych učinit předrážek na dražbě (ve stanovené lhůtě 15 dní po ukončení dražby).
Volal jsem do kanceláře exekutora, kde mi sdělili, že na tuto dražbu nelze použít institut PŘEDRÁŽKY a že, je to i ve dražbě uvedeno.
Tento nástroj lze prý použít jen u exekucí, které byly zahájeny po roce 2013, kdy bylo v novele zákona o dražbě doplněna možnost PŘEDRAŽEK.
Je to tedy takto v souladu se zákonem?
Nemohu již nijak zasáhnout do dražby?
V případě, že mohu jaký je přesný postup? do patnácti dnů zaslat částku o 25% vetší na účet exekutora a doporučeným dopisem s ověřeným podpisem žádost o předrážku? Děkuji, Aleš

ODPOVĚĎ:
Institut předražku byl do našeho právního řádu zakotven s účinností od 1.1.2013 zákonem č. 396/2012 Sb. Podle jeho přechodného ustanovení se skutečně řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů. Pokud tedy došlo k zahájení exekučního řízení před 1.1.2013 je postup exekutorského úřadu v souladu se zákonem a Vy již výsledek dražby nemůžete ovlivnit. V opačném případě byste musel postupovat tak, jak uvádíte a pokud by exekutorský úřad Váš postup ignoroval, musel byste podat k soudu žalobu na nahrazení projevu vůle spolu s návrhem na předběžné opatření spočívající v zákazu převodu nemovitosti.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Potomci nepřizvaní k dědickému řízení - lhůta na promlčení nároků z dědictví

2006 mi zemřel otec, který se s matkou rozvedl v roce asi 1980, nestýkal se s námi 3 dětmi. Při dělení majetku dostal pozemek s chatkou. O jeho smrti jsem se dozvěděla jen náhodou, poté mě ani bratra neoslovila ani jeho žena-vdova, ani žádný notář či jiná instituce ohledně dědického řízení. Domnívali jsme se, že svůj majetek daroval své druhé ženě, ještě před sňatkem s ní, abychom my, jeho děti, nic nedostaly, a domnívaly jsme se, že díky tomu se dědictví s námi neřešilo. / Zní to hrozně, ale věřte tomu, řekl to sám mamince, že se jí bude mstít i na dětech! / Nyní vím, že se něco dít mělo, je ještě nějaká šance, aby došlo k vyrovnání, nebo je to promlčeno? Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Při posuzování Vaší situace se musíme řídit právním předpisem účinným v době úmrtí Vašeho otce, tedy starým občanským zákoníkem.
Pokud měl Váš otec pouze majetek nepatrné hodnoty, majetek bez hodnoty či byl ke dni úmrtí nemajetný, pak bylo dědické řízení zastaveno a v takovém případě je účastníkem řízení pouze ten, kdo uhradil pohřeb a děti zůstavitele není nutno kontaktovat.
Pokud měl Váš otec větší než nepatrný majetek, pak jste Vy i Váš bratr měli být účastníky řízení a měli jste mít právo vyjádřit se k otázce Vašeho dědického práva. Zjistí-li se dle § 485 o. z. po projednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo jiný, je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, a to podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice.
Právo oprávněného dědice na vydání dědictví se promlčuje v obecné tříleté lhůtě (§ 101 o. z.), promlčecí doba počíná běžet od právní moci rozhodnutí, kterým bylo dědické řízení skončeno (§ 105 o. z.). Vaše právo podat k soudu tzv. dědickou žalobu se tedy promlčelo již v roce 2009. Žalobu oprávněného dědice proti manželce svého otce sice můžete podat, pokud však vznese námitku promlčení, nebude soud oprávněn Vašemu požadavku vyhovět.

OBČAN-BYDLENÍ
- Soused požaduje okap protože mu teče voda na pozemek - může okap vyžadovat?
- Soused požaduje odstranění hromosvodu svedený na jeho pozemek - může to vyžadovat?
- Túje stíní na hranici pozemků - může je stínem poškozený soused snížit?

1. Sousedka, která má pozemek ze všech tří stran kolem naší stodoly požaduje, abychom na střechu stodoly přidělali okap, protože jí "vadí" stékající voda na její zahrádku. Musíme jí vyhovět, když svod musí být umístěn na vlastním pozemku a technicky to není prostě možné?
2. Tato sousedka dále požaduje abychom z téže stodoly odstranili i hromosvod, protože je sveden (těsně u stodoly) na její pozemek. Má právo požadovat jeho odstranění? Stodola a chalupa jsou umístěny na vršku a během posledních 20 let zde nejméně 2x uhodil blesk a řešili jsme pojistnou událost.
3. Máme právo odstranit ze zdi naší garáže kovové hřeby, kterými je nově upevněn okap střechy sousedního přístavku, který patří zmíněné sousedce? Nechala ho tam přidělat, přestože mohl být umístěn na druhé straně u jejího domu.
4. Túje, které sousedka vysadila na hranici rozděleného dvora vyrostly do výše cca 8-10 m a protože jsou od nás na jih, stíní náš pozemek. Sousedku jsme několikrát požádali, aby je snížila. Můžeme tak učinit sami na výši 3-3,5 m?
Děkuji, Jiřina

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Svod dešťové vody na sousední pozemek:
V tomto ohledu je klíčový § 1019/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vlastník pozemku (zde Vaše sousedka) má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Požadavek Vaší sousedky na zabránění stékání dešťové vody na její pozemek je proto v souladu s občanským zákoníkem a tomuto požadavku jste povinni vyhovět.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pouze připomínám, že povinný svod dešťové vody z vlastní střechy na vlastní pozemek je zakotven i ve stavebních předpisech (např. v § 25/6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).
Svod dešťové vody na sousední pozemek může být mezi sousedy samozřejmě dohodnut. Tato dohoda může mít i podobu zřízení služebnosti okapu (dříve známo jako věcné břemeno) dle § 1270 občanského zákoníku. Po zápisu této služebnosti do katastru nemovitostí bude jeden ze sousedů oprávněn svádět dešťovou vodu ze své střechy na cizí nemovitou věc buď volně nebo ve žlabu; zároveň bude povinen udržovat svodní žlab (byl-li zřízen) v dobrém stavu; také musí, napadne-li mnoho sněhu, sníh včas odklidit.

2/ Hromosvod:
Co se týče sousedčina požadavku na odstranění hromosvodu, je důležité, zda byl tento hromosvod zapuštěn do sousedního pozemku ještě v době, kdy Vaší sousedce tento pozemek nepatřil, nebo zda byl hromosvod nainstalován až v době, kdy sousední pozemek vlastnila (a to bez jejího souhlasu).
V zásadě však platí, že Vaše sousedka je oprávněna se domáhat, aby byl hromosvod z jejího pozemku odstraněn (jak vyplývá z § 1042 občanského zákoníku).
Vaše sousedka však není oprávněna odstranit tento hromosvod svépomocí, v žádném případě pak nesmí tento hromosvod (který je Vaším vlastnictvím) poškodit. Bude-li proto Vaše sousedka na svém požadavku trvat, bude nucena podat na Vás k soudu žalobu na ochranu jejího vlastnického práva.
V případném soudním řízení pak můžete svou obranu postavit na tvrzení o naprosté zanedbatelnosti zásahu hromosvodu do vlastnického práva Vaší sousedky, tzn. že při běžném výkonu jejího vlastnického práva k předmětnému pozemku jí hromosvod nijak nepřekáží. Zároveň můžete poukázat na důležitost hromosvodu jako prevence proti vzniku požáru (přičemž při vzniku požáru Vaší stodoly by pozemku sousedky hrozilo o poznání větší nebezpečí). V rámci své soudní obrany můžete také poukázat na § 8 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany, tzn. že hodlá-li Vás sousedka svým požadavkem pouze šikanovat, nemělo by jí být soudem vyhověno. V neposlední řadě pak můžete svou argumentaci založit také na § 1023/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vlastník pozemku (zde Vaše sousedka) musí snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit (toto ustanovení by bylo možné analogicky vztáhnout také na zapuštění hromosvodu do cizího pozemku, v takovém případě by tudíž Vaše sousedka nebyla oprávněna se domáhat jeho odstranění).

3/ Odstranění hřebů:
Svépomocné odstranění hřebů z Vaší stavby Vám lze doporučit pouze v případě, že předchozí dohoda se sousedkou nebude možná a zároveň tím sousedce nezpůsobíte škodu.

4/ Túje:
Na tuto problematiku dopadají hned dvě ustanovení občanského zákoníku, a to:
- § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vlastník (zde Vaše sousedka) se zdrží všeho, co působí, že stín dopadá na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku;
- § 1017 občanského zákoníku, dle něhož platí, že má-li pro to vlastník pozemku (zde Vy) rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil; neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m; výše uvedené se však nepoužije, tvoří-li stromy rozhradu (tedy živý plot, což ve Vašem případě předpokládám).

Shora uvedené lze shrnout takto:
- pokud túje tvoří živý plot, nemůžete se po sousedce domáhat jejich odstranění,
- pokud však túje nadměrně stíní Váš pozemek, můžete se po sousedce domáhat jejich přiměřeného snížení,
- sousedčiny túje nemůžete snížit svépomocí, neboť byste tím protiprávně zasáhli do jejího vlastnického práva a odpovídali byste za takto způsobenou škodu.

Nebude-li dohoda se sousedkou možná, nezbude Vám, než se v této věci s tzv. sousedskou žalobou obrátit na místně příslušný okresní soud.

OBČAN-DLUH
- Nepřihlášení pohledávky v insolvenčním řízení - může věřitel uplatnit dluh u manžela, manželky dlužníka?
- Vymáhání dluhu po manželovi, manželce - věřitel neuplatnil dluh v insolvenci, insolvenčním řízení, oddlužení

Jsem od 22.5. v insolvenci. K věřitelům se nepřihlásila slovenská VÚB, kterou jsem v návrhu uvedl. Může banka uplatňovat závazek u mé manželky,
když dluh vznikl v době manželství? Pracuji a bydlím v ČR, jejíž jsem občanem, manželka a nezletilá dcera bydlí na Slovensku, manželka má
slovenské i českéobčanství. Pokud ano, může toto uplatnit v průběhu mé insolvence, nebo až po skončení a úhradě splátkového kalendáře.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že se jedná o zahraničního věřitele, má tento odlišný režim přihlašování pohledávek v rámci insolvenčního řízení. Pokud jste
slovenskou banku uvedl ve svém insolvenčním návrhu v seznamu věřitelů, má insolvenční soud povinnost tohoto věřitele informovat o zahájení
insolvenčního řízení, o vydání rozhodnutí o úpadku a také by jej měl vyzvat k podání přihlášek pohledávek. Lhůta pro podání přihlášky
pohledávek potom zahraničnímu věřiteli běží až ode dne, kdy je mu tato výzva doručena. Vzhledem k datu, které uvádíte (22.5.) má věřitel ještě
poměrně dost času svou pohledávku do insolvenčního řízení přihlásit. Navíc pokud jej soud z nějakého důvodu opomenul vyzvat k podání přihlášky,
může si, jakožto zahraniční věřitel, své pohledávky přihlásit kdykoliv až do skončení insolvenčního řízení. K Vaší otázce ohledně případného
vymáhání pohledávky po Vaší manželce, záleží na charakteru předmětného dluhu, tedy jeho výše, zda o něm manželka věděla atd. V zásadě jde o to,
zda se tento závazek stal součástí vašeho společného jmění manželů, což pochopitelně z obsahu Vašeho dotazu nelze posoudit. Pokud ano, jste
spolu s manželkou z takového závazku zavázáni společně a nerozdílně a tedy Váš věřitel může celý tento závazek vymáhat po kterémkoliv z Vás.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spolumajitel bytu se chce zbavit svého podílu a prodat ho - co má dělat spoluvlastník když nemá na vyplacení spolumajitele?
- Spoluvlastník nemá peníze na vyplacení spolumajitele který se chce zbavit svého podílu - jak postupovat?
- Spolumajitel chce prodat svůj podíl, ale druhý spoluvlastník nemá peníze - jak věc řešit?

Mám poděděný byt v osobním vlastnictví se sestrou na půl. Sestra na mě tlačí s vyplacením nebo prodejem. Ale já si nemohu vzít hypotéku na
vyplacení. Mám nízký přijem. A nemám se kam odstěhovat. Chce to vyřešit do roka. Nevím co mám dělat. Nemám kam jít.
Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Ohledně spoluvlastnictví platí, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků má právo žádat o oddělení ze
spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit nebo o zrušení spoluvlastnictví. Vzhledem k tomu, že ve Vašem případě se jedná o byt
v osobním vlastnictví, předpokládám, že rozdělení bytu není fakticky možné a z toho důvodu se nabízí pouze spoluvlastnictví zrušit.
Dle ust. § 1141 a § 1143 NOZ lze spoluvlastnictví zrušit dohodou všech spoluvlastníků. Není-li dohoda mezi spoluvlastníky možná, rozhodne o
zrušení spoluvlastnictví na návrh některého ze spoluvlastníků soud a zároveň rozhodne i o způsobu vypořádání spoluvlastnictví.
Spoluvlastnictví lze vypořádat rozdělením společné věci (je-li to možné), jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením
výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.
Nemáte-li na jednorázové vyplacení druhého spoluvlastníka, zkuste navrhnout placení ve splátkách. Kdy byste si stanovili splátkový kalendář,
dle kterého byste jednotlivé splátky hradil. Nebude-li chtít druhý spoluvlastník na tento návrh přistoupit a dojde-li věc k soudu, lze
očekávat, že soud rozhodne o prodeji nemovité věci a rozdělení výtěžku mezi spoluvlastníky.
V daném případě se nevyplatí dělat „mrtvého brouka“, neboť ve chvíli, kdy druhému spoluvlastníku dojde trpělivost a obrátí se na soud s návrhem
na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je možné, že soud uloží uhradit náklady řízení žalovanému, který se přes prokázané snahy žalobce
odmítal ohledně zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dohodnout.

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Trestní stíhání manžela - může se manželka dozvědět důvod stíhání?
- Trestní stíhání manželky - může se manžel dozvědět důvod stíhání?

Manžel je trestně stíhán, žijeme společně v domě, ale odděleně, chtěla bych o této věci informace, protože jsme stále manželé a zodpovědnost
padne i na mne, ale manžel mi nic říkat nechce, mohu se nějak dostat k informacím od soudu nebo zjistit, kdy soud probíhá?
Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Jsem toho názoru, že kdyby se Vás mělo trestní stíhání Vašeho (právně stále) manžela týkat, tak byste byla orgány činnými v trestním řízení
kontaktována. Trestní řád počítá se "zúčastněnou osobou" a definuje ji jako toho, jehož věc nebo jiná majetková hodnota byla zabrána nebo podle
návrhu má být zabrána. Musí jí být poskytnuta možnost, aby se k věci vyjádřila ; může být přítomna při hlavním líčení a veřejném zasedání,
činit při nich návrhy, nahlížet do spisů a podávat v případech tímto zákonem stanovených opravné prostředky.
Orgány činné v trestním řízení jsou povinny zúčastněnou osobu o jejích právech poučit a poskytnout jí možnost jejich uplatnění.
Ani v občanském zákoníku není výslovně stanoveno, že by se manželé měli o tomto informovat, obzvlášť těžko něco takového požadovat, když
ostatní funkce manželství dávno nefungují.
Trestní líčení však ve většině případů bývají veřejná, takže u soudu můžete zjistit rozvrh řízení a můžete se na takové řízení přijít podívat
jako veřejnost.
Související právní předpis:
Zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Obtěžování hlukem z prodejny občerstvení v domě - jak se bránit?
- Obtěžování zápachem z prodejny občerstvení v domě (prodejna kebabu) - jak se bránit?

V sousedním domě v 06/2014 otevřeli provozovnu KEBAB. Odvod pachů vyvedli pouze trubkou na dvůr, když jsme je upozornili, že nemůžeme větrat,
tak vyvedli rouru kousek nad střechu, ale je to ještě horší. V patře se nedá větrat. Nedá se sedět někdy ani na dvoře, jaký je to smrad. Ještě
je od toho hluk. Prý už s tím nebudou nic dělat, ale že existuje tolik podobných provozoven, že je tolik smradu a že s tím nic neuděláme.
Provozní dobu mají ve všední den Od 10 do 22 h. , to se nechá vydržet. V Pá a So mají do 24 h. , takže na chodníku postávají zákazníci, kteří
hlučí a jejich odpověď je, že čekají na kebab. Majitel řekl, že co je mimo provozovnu, tak za to neručí. Město má vyhlášku ohl. rušení klidu,
kde se říká, že odpovídá provozovatel. V ulici parkují auta v zákazu státní (čekají i 15 min.), která bouchají dlouho do noci. Po 24 h.
začínají teprve uklízet, sousedíme s nimi s ložnicí. Jsme nešťastní. Děkuji, spolumajitelka

ODPOVĚĎ:
Vámi popsaná situace je klasickou ukázkou tzv. imisí. Imise je jakýkoli element mající původ na pozemku jednoho vlastníka a účinky na pozemku
jiného vlastníka. Nový Občanský zákoník obsahuje otevřený výčet imisí. Rozděluje imise na ty, které vznikají s činností na pozemku a imise,
které jsou přímo přiváděny na pozemek. Mluvíme o přímých a nepřímých imisí. Pod pojem přímé imise si představíme svádění vody na cizí pozemek,
záměrné vhánění kouře nebo např. vytvoření trativodu, který vyúsťuje na cizí pozemek. Přímé imise jsou zakázány ze zákona vždy. Naopak nepřímé
imise jsou zakázány, pokud přesahují míru přiměřenou místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Jedná se o prach, popílek,
odpad, pach, otřesy, hluk atd. Původce nepřímé imise je přímo nezamýšlí, ale jsou jen vedlejším účinkem jeho jednání. Nicméně občanský zákoník
v § 1013 odst. 2 OZ stanoví, že jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen
na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednání nepřihlédlo. Shrneme-li to, je v podstatě
nemožné se proti imisím bránit soudní cestou. Soused má právo pouze na náhradu újmy v penězích nikoli na zdržení se zásahů. Výjimkou jsou
imise, které překračují rozsah, v jakém byl provoz závodu úředně schválen. Zde by bylo na místě se zabývat tím, zda bylo povolenou vyvést odvod
pachů trubkou na Váš pozemek (na dvorek).
Jinou otázkou je, zda provoz stravovacího zařízení překračuje některé povolené limity. Pak by měly zasáhnout jiné správní úřady. Stavební úřad
a krajská hygienická stanice mohou zasáhnout pouze tehdy, jestliže provozovatel svým jednáním porušuje některé konkrétní ustanovení stavebních
či hygienických předpisů, případně rozhodnutí vydaných na jejich základě. Orgány státní správy tedy mohou působit pouze v mezích svých zákonem
stanovených pravomocí. Tyto jejich pravomoci jsou přitom určeny především k ochraně veřejných zájmů (stavební pořádek, ochrana veřejného
zdraví) a nikoliv k rozsuzování vzájemných sporů mezi občany. Řada situací, které sousedé restauračního zařízení vnímají jako obtěžující, však
není řešitelná orgány státní správy. Důvodem je fakt, že intenzita obtěžujících vlivů nepřesáhne hranici, která by znamenala porušení některého
z ustanovení veřejnoprávních předpisů (např. porušení hygienických limitů pro hluk) nebo se jedná o situaci, kterou právo vůbec neupravuje
(např. hlasové projevy osob na veřejných prostranstvích). Ochranu proti takovému narušení pohody bydlení může poskytnout pouze soud, obrátí-li
se na něj občan civilní žalobou, aby se soused zdržel obtěžování nad míru přiměřenou poměrům.
Hluk zákazníků mimo provozovnu, tedy na veřejném prostranství, lze napadat v případě, jak uvádíte, že jde o rušení nočního klidu a kdy je
vyhláškou obce stanoveno, že za toto odpovídá provozovatel. Otázka parkování aut v zákazu stání je zase podnětem pro šetření policie nebo
městské policie. Podle toho, co uvádíte, nemá valný smysl čekat nápravu od provozovatele jídelny. Stojí však za to s ním ještě promluvit (dobré
je na to mít doprovod, svědka) a pokusit se o nápravu smírnou cestou, s uvedením toho, že budete muset za pomoci úřadů nějak jeho zasahování do
poklidného soužití regulovat. Pak je dobré začít se žádostí o pomoc na místním úřadu a nenechat se na první pokus odbýt a žádat prošetření
příslušných skutečností, případně i zapojení dalších orgánů.
Související právní předpis:
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dovolená ve státní svátek - může zaměstnavatel takto krátit dovolenou zaměstnanci?

Mamka pracuje v makro - Brno. Minulí měsic měla dovolenou v období od 6.7.2015 do 10.7.2015 plus víkendy volné. 6.7.2015 byl svátek tak byla
ráda že ušetří den dovolené. Jenže teď zjistila, že na 6.7.2015 má napsáno volno a od 7.7.2015 do 11.7.2015 dovolenou, přitom je 11.7.2015
sobota. Tak se na to ptala vedoucího jak je to možné a on jí řek že to tak je v Makru je, že nejsou česká firma, nebo tak něco.
Takže když není ve svátek v práci, tak nemá nárok na volno. No a mě by zajímalo jestli je to možné a mají na to právo, nebo tam dělají ze
zaměstnanců blbečky. Petra

ODPOVĚĎ:
Jednak je důležité rozlišit, zda Vaše mamka má rovnoměrně nebo nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu. Pokud by byla rozvržena nerovnoměrně a na
dny, na které připadá svátek, by měla naplánovanou směnu, pak by musela čerpat dovolenou, aby směnu nemusela odpracovat. To je jedna možnost,
kdy by jí mohla být psána dovolená i na svátek.
Pokud se jedná o rozlišení česká a zahraniční společnost, pak v obou případech se uplatní rozvržení svátků platných pro Českou republiku, neboť
pokud mají zaměstnanci uzavřenou pracovní smlouvu dle českého práva, pak pro ně platí zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění.
Ale ani tu není vyloučena práce ve svátek. Buď má zaměstnanec naplánovánu na svátek směnu, nebo se může v určitých případech jednat i o práci
přesčas. Dle § 115 ZP platí, že za práci ve svátek náleží zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu konané práce ve svátek. Namísto
náhradního volna může zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem dostat příplatek za práci ve svátek.
Pokud existuje pochybnost o krocích zaměstnavatele v tomto směru, je možné se obrátit na místně příslušný inspektorát práce. Nejdříve bych Vám
však doporučila písemně se obrátit na zaměstnavatele a chtít vysvětlení s odkazy na zákoník práce, proč bylo takto postupováno, pokud nadále
nebudete s postupem zaměstnavatele souhlasit.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Osvojení, adopce otčímem a vliv na dědictví po biologickém otci
- Dědí se po biologickém otci při osvojení, adopci otčímem?

Narodila jsem se 1972, naši se rozvedli. Pak se mamka opět vdala a nevlastní otec si mne osvojil (1978). Byl vystaven nový rodný list.
Biologický otec je v něm uveden. Prý ale platil výživné do mých 18 narozenin.
Jak by to bylo v případě dědictví? Po kom bych měla nárok dědit? Ve které dědické skupině bych případně byla?
Děkuji, Monika

ODPOVĚĎ:
Adopcí (osvojením) zanikl příbuzenský poměr mezi Vámi a Vaším biologickým otcem, po Vašem biologickém otci dědit nebudete. Budete dědit po
osobě, která si Vás osvojila (§ 853 odst. 2 o. z.), a to v první třídě dědiců (§ 1635 o. z.).

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Dlouhodobý pobyt v zahraničí a přechodná práce v ČR - odvádí se sociální a zdravotní pojištění?

Chtěla bych se zeptat, zda dcera, která žije přechodně v zahraničí, z důvodu ještě asi dvouletého zaměstnání manžela, ona sama tam není
zaměstnána, trvalé bydliště mají v Česku, může vykonávat práci pro naši českou firmu (účetnictví). Bylo by možné ji přijmout do pracovního
poměru a uvádět trvalé bydliště tady v Česku, aby se jí počítaly roky do důchodu?
Jak je to následně s placením zdravotního pojištění (to si konkrétně platí v zahraničí) a dále sociálního pojištění.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Účetní firma s Vaší dcerou pracovní poměr uzavřít může, její faktické bydliště v zahraničí tomu nebrání. Jestliže ale Vaše dcera žije v některé
ze zemí Evropské unie, EHP nebo ve Švýcarsku, pak si dle evropských předpisů o koordinaci systémů sociálního zabezpečení nemůže hradit
zdravotní pojištění ve dvou různých zemích. Dále platí pravidlo, že osoba je primárně pojištěná v tom státě, na jehož území je zaměstnaná nebo
vykonává samostatnou výdělečnou činnost, bez ohledu na to, kde tato osoba bydlí. Pokud by tedy Vaše dcera chtěla být zaměstnaná a zdravotně
pojištěná v ČR, musela by se odhlásit ze zdravotního pojištění v zemi, kde nyní žije. Pokud by chtěla zůstat zdravotně pojištěná v zemi svého
momentálního pobytu, bylo by řešením uzavřít s ní v ČR dohodu o provedení práce s výdělkem maximálně 10.000 Kč měsíčně. Při této výši výdělku
se totiž z dohody o provedení práce zdravotní pojištění neodvádí. Pak by za ni ale nebylo odváděno ani sociální pojištění a daná práce by se jí
tudíž nezapočítávala do odpracovaných let pro nárok na starobní důchod.

OBČAN-EXEKUCE
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Úmrtí, smrt rodiče s exekucí - hrozí exekuce dědicům (dětem, potomkům)?

Jak ošetřit majetek rodičů v případě jejich smrti proti exekucím, které očekávají jejich děti. Je nutné nás vydědit nebo raději darovat za
života někomu jinému, třeba vnuků. Při darování se asi nedá darovat i to co zatím není třeba peníze na účtě nebo stav. spoření, penzijko atd. ,
proto mi přijde lepší vydědění než aby rodiče a následně děti hradili nějaké dluhy, z prostředků, které rodiče celý život střádali. V případě
vydědění je nutné toto sepsat u notáře nebo stačí písemně se dvěma světky? Nehrozí, že exekuce půjde za našimi dětmi, když mi nemáme majetek
ani možnost zaplatit velmi vysokou částku? Jakým způsobem se dá odkázat v případě smrti s. r. o. syna, který je sám, aby nešlo za námi, třeba
na sestru. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Vaši rodiče mohou majetek za života darovat Vašim vnoučatům. Dárce může podle § 2058 o. z. darovat třeba i všechen svůj současný majetek.
Smlouva, kterou někdo daruje svůj budoucí majetek, platí jen potud, pokud nepřesahuje polovinu tohoto majetku.
Pokud jde o vydědění, na Váš případ by se vztahoval § 1647 o. z. : zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který je tak zadlužen nebo
si počíná tak marnotratně, že tu je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl. Učinit to však může jen tak, že tento jeho povinný díl
zůstaví dětem tohoto nepominutelného dědice, popřípadě, není-li jich, jejich potomkům. Vydědění lze sepsat třemi způsoby: 1) vlastní rukou
sepsat a podepsat, 2) sepsat na počítači a vlastnoručně podepsat společně se dvěma současně přítomnými svědky nebo 3) u notáře ve formě
notářského zápisu (více na: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/dedictvi/)
Exekuce se vztahuje pouze na majetek dlužníka, resp. jeho manžela, vznikl-li dluh za trvání manželství, ne však na jeho děti. Váš syn rovněž
může sepsat závěť, kde veškerý svůj majetek nebo konkrétní majetek (např. s. r. o.) přenechává své sestře, přičemž své rodiče nemusí vydědit,
jelikož nejsou nepominutelnými dědici (těmi jsou pouze děti, případně potomci zůstavitele). Závěť může sepsat stejnými způsoby jako vydědění,
jak jsem uváděla výše.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědic nemá zájem o spoluvlastnictví dědického podílu - jak může ovlivnit notáře?
- Jak se vyhnout spoluvlastnictví dědického podílu a vyrovnat se penězi?

Běží dědické řízení po otci. Otec zemřel v 01/2014 a nezanechal závěť. Se sestrou máme zdědit chatu (800 000 Kč), byt (100 000 Kč) a hotovost
100 000 Kč. Nabízím sestře dohodu, že si nechám chatu, ona bude mít byt a hotovost a vyplatím jí hotově 300 000 Kč. Jsem ochoten přistoupit i
na opačnou dohodu, že sestra si nechá chatu, já to ostatní a ona mně vyplatí 300 000 Kč. Sestra však oba návrhy na dohodu odmítá a chce všechny
položky pozůstalosti sdílet. Může notářka rozhodnout i proti vůli sestry, že já sestru vyplatím? Pozůstalost by tak byla rozdělena rovným dílem
po 500 000 Kč. Děkuji, Čeněk

ODPOVĚĎ:
Soudní komisař (notář) podle § 185 z. ř. s. potvrdí nabytí dědictví více dědicům podle dědických podílů ze zákona, nedošlo-li k dohodě dědiců o
rozdělení pozůstalosti ani k dohodě o výši dědických podílů. Pokud tedy se sestrou v rámci dědického řízení neuzavřete žádnou dědickou dohodu,
notář rozdělí pozůstalost dle zákona, tj. veškerý majetek rovným dílem (každý tedy zdědí 1/2 chaty, bytu i hotovosti).

RŮZNÉ-STAVBY
- Jak zjistit jestli je stavba postavena bez stavebního povolení nebo se stavebním povolením
- Jak poznat že jde o černou stavbu
- Zlegalizování černé stavby po koupi novým majitelem
- Zlegalizování černé stavby novým majitelem - postup, informace
- Může nový majitel nemovitosti zlegalizovat tuto černou stavbu?
- Může nový majitel garáže zlegalizovat tuto černou stavbu?

06/2004 jsem od dědečka zdědil garáž, nyní bych chtěl tuto garáž prodat. Garáž se nachází v areálu s více garážemi. Správce tohoto areálu mne před nedávnou dobou informoval, že tato garáž je černá stavba. Rád bych se zeptal, jak na toto přišel. Přeci dle mého laického názoru když tehdy proběhl za účasti notáře přepis výše zmiňované garáže by na tuto skutečnost musel nějaký orgán upozornit, nebo tomu tak není?
Jak zjistit, zda-li se skutečné jedná o černou stavbu, či nikoliv.
A v případě, že by se o černou stavbu skutečně jednalo, mohu ji takto prodat a zlegalizování stavby by si pak řešil už nový majitel?
Děkuji. Bivoj

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je důležité, kdy byla předmětná garáž vybudována (resp. za jaké právní úpravy) a je-li tato garáž v současné době zapsána v katastru nemovitostí.
Dle § 27 písm. m) starého katastrálního zákona (účinného i před rokem 2004) se garáže nepovažovaly za drobné stavby (byť by i svými rozměry drobným stavbám odpovídaly). Totéž bylo stanoveno také v § 139b/9 starého stavebního zákona.
Dle § 2/1 písm. b) a dle § 2/2 starého katastrálního zákona se v katastru nemovitostí:
- evidovaly budovy spojené se zemí pevným základem, a to: 1/ budovy, kterým se přidělovalo popisné nebo evidenční číslo, 2/ budovy, kterým se popisné nebo evidenční číslo nepřidělovalo a které současně nebyly příslušenstvím jiné stavby evidované na téže parcele,
- neevidovaly drobné stavby.
S ohledem na shora uvedené předpokládám, že Vámi vlastněná garáž je v katastru nemovitostí zapsána, resp. že byla do katastru nemovitostí zaevidována již po jejím vybudování. V takovém případě je nepravděpodobné, že by předmětná garáž byla tzv. černou stavbou (tzn. stavbou vybudovanou bez příslušného rozhodnutí stavebního úřadu), neboť pro zápis nově zřízené stavby do katastru nemovitostí je mimo jiné nezbytné doložit právě rozhodnutí stavebního úřadu.
V současné chvíli Vám lze doporučit:
- dotázat se správce areálu, z čeho usuzuje, že Vámi vlastněná garáž je černou stavbou,
- nahlédnout u místně příslušného katastrálního úřadu do sbírky listin (vedené ohledně Vámi vlastněné garáže), v níž by měl být založen i právní titul, na jehož základě došlo k zaevidování garáže do katastru nemovitostí (v tomto případě by se mělo jednat o rozhodnutí stavebního úřadu).
V této souvislosti dodávám, že garáž nebyla zmíněna v § 56 starého stavebního zákona (který vymezoval stavby, které nevyžadovaly ani stavební povolení ani ohlášení), ani v § 57 starého stavebního zákona (který vymezoval stavby, které vyžadovaly ohlášení stavebnímu úřadu), tzn. že pro výstavbu garáže bylo s největší pravděpodobností zapotřebí vydání stavebního povolení (v tomto ohledu je však podstatné, kdy přesně k vybudování předmětné garáže došlo).
Pro ověření skutečnosti, zda se ohledně Vámi vlastněné garáže vedlo stavební řízení, můžete samozřejmě kontaktovat i místně příslušný stavební úřad.
Rozhodnete-li se předmětnou garáž prodat, je vhodné upozornit na to, že "nelegální původ" (jedná-li se skutečně o černou stavbu) předmětné garáže představuje její vadu (tzn. že kupující by se po zjištění této skutečnosti mohl po Vás domáhat přiměřené slevy z kupní ceny či náhrady s tím související škody, popř. by mohl od kupní smlouvy odstoupit). Z tohoto důvodu Vám v každém případě doporučuji v kupní smlouvě výslovně zmínit, že garáž je tzv. černou stavbou (resp. že k jejímu zřízení nebylo vydáno příslušné rozhodnutí stavebního úřadu) a sjednat, že tuto skutečnost kupující bere na vědomí, souhlasí s ní a nebude v této souvislosti po prodávajícím v budoucnu vymáhat žádné plnění (stejně jako nebude z tohoto důvodu od kupní smlouvy odstupovat).

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Svěřenecká smlouva a úschova peněz advokátovi - co se stane v případě úmrtí advokáta?
- Svěřenecká smlouva a úschova peněz advokátovi - jak získat peníze zpět v případě vazby, vězení advokáta?

Kupuji si dům na hypotéku a máme svěřeneckou smlouvu s advokátem. Co by se stalo, pokud bych peníze poslal na advokátův depozitní účet a on například zemřel nebo by šel do vazby? Jak bych pak ty peníze z jeho účtu získal zpět? Děkuji, Alois

ODPOVĚĎ:
Dle § 56 a § 56a zákona o advokacii platí, že advokát je oprávněn spravovat cizí majetek. Peníze přijaté advokátem do správy je advokát povinen uložit na zvláštní účet u banky. Klient je povinen uhradit advokátovi náklady se správou majetku.
Povinnosti advokátů při správě majetku klientů (tzn. i v případě úschovy peněz) jsou podrobněji upraveny ve stavovském předpise České advokátní komory, konkrétně se jedná o Usnesení představenstva České advokátní komory č. 7/2004 Věstníku, ze dne 28. 6. 2004, o provádění úschov peněz, cenných papírů nebo jiného majetku klienta advokátem, které je dostupné zde:
http://www.cak.cz/scripts/detail.php?pgid=23
Informace o probíhající úschově peněz klienta musí být advokátem zároveň zaneseny do elektronické knihy úschov prostředků klienta:
http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=10564

Odpověď na Váš dotaz pak pracovně rozdělím do 2 částí:
1/ Smrt advokáta či jeho prohlášení za mrtvého:
Dle § 7b/1 písm. a) a b) zákona o advokacii platí, že ten:
- kdo zemřel, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni úmrtí,
- kdo byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého.

Dojde-li k vyškrtnutí advokáta ze seznamu advokátů z důvodu jeho smrti či prohlášení za mrtvého, bude aplikován § 27/4 zákona o advokacii. Dle tohoto ustanovení platí, že pokud byl advokát, který vykonával advokacii samostatně, vyškrtnut ze seznamu advokátů, určí Česká advokátní komora jiného advokáta jeho nástupcem, popřípadě učiní jiná vhodná opatření k ochraně práv a právem chráněných zájmů klientů vyškrtnutého advokáta; určený nástupce bezodkladně písemně vyrozumí tyto klienty o přijatých opatřeních.
Je-li tedy ve Vašem případě advokacie vykonávána dotyčným advokátem samostatně, bude v případě jeho smrti či prohlášení za mrtvého Českou advokátní komorou ustanoven nástupce, na kterého budete oprávněn se ve věci úschovy peněz obrátit.
Není-li dotyčným advokátem advokacie vykonávána samostatně (nýbrž je tento advokát např. společníkem obchodní společnosti – advokátní kanceláře), nelze vyloučit, že pro případ jeho neschopnosti spravovat dále Vaše peníze je ustanoven jeho zástupcem některý z jeho kolegů (v tomto ohledu se můžete u dotyčného advokáta informovat).

2/ Vzetí advokáta do vazby:
Dle § 8a písm. a) ve spojení s § 8b/1 písm. d) zákona o advokacii platí, že advokátovi, který byl vzat do vazby, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o vzetí do vazby.
Po dobu pozastavení výkonu advokacie:
- není advokát oprávněn poskytovat právní služby,
- není advokát oprávněn vykonávat další činnosti podle § 56 zákona o advokacii, pokud podmínkou jejich výkonu je oprávnění vykonávat advokacii (§ 9a/1 písm. a) a b) zákona o advokacii).

Dle § 27/1 zákona o advokacii platí, že brání-li advokátovi, který vykonává advokacii samostatně, jakákoliv překážka ve vykonávání advokacie a neučiní-li jiné opatření za účelem ochrany práv nebo právem chráněných zájmů svých klientů, je povinen ustanovit bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne, kdy taková překážka vznikla, jiného advokáta po dohodě s ním svým zástupcem (§ 26/1 zákona o advokacii) a klienty o tom bezodkladně písemně vyrozumět. Poruší-li advokát tuto povinnost, určí zástupce Česká advokátní komora s tím, že podle okolností případu určí i výši náhrady, kterou je povinen advokát zástupci poskytnout.
Komplikaci v této souvislosti představuje § 27/3 zákona o advokacii, dle něhož na nástupce advokáta nepřechází povinnost k vrácení peněžních prostředků poskytnutých klientem (z textu zákona není nicméně zcela zřejmé, měl-li zákonodárce v tomto ustanovení na mysli rovněž vydání peněžních prostředků z advokátní úschovy, lze se však domnívat, že ano). V případě převzetí advokáta do vazby (nebude-li zároveň ustanoven jeho zástupce z řad jeho kolegů) by tak byl k vrácení peněžních prostředků z advokátní úschovy povinen stále tento advokát (nikoli jeho nástupce). Přestože je vrácení peněžních prostředků z bankovního účtu advokáta klientovi z vazební věznice operací poněkud složitější, nejedná se o operaci nemožnou (i v tomto případě byste proto své peněžní prostředky z advokátní úschovy získal zpět). Rovněž tuto otázku Vám nicméně doporučuji konzultovat přímo s Vaším advokátem.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemovitosti - prodá se jen spoluvlastnický podíl nebo celá nemovitost?

Jsem 2/3 vlastnicí nemovitosti v Praze. Spoluvlastnice 1/3 nemá zájem setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu a hodlá jej zrušit. Zájem o převzetí do svého výlučného vlastnictví nemá a vyplacení (1/3) z mé strany nepřipadá (z finančních důvodů) v úvahu. Spoluvlastnice má zájem pouze o prodej nemovitosti a pakliže nebudu s tímto stanoviskem souhlasit, hrozí soudní žalobou. Můj dotaz zní: pokud jako většinový spoluvlastník nemám zájem o prodej nemovitosti a došlo by opravdu na soudní žalobu, jakou mám šanci u soudu? Je možné, aby spoluvlastníkova 1/3 byla nabídnuta v dražbě? Nebo je větší pravděpodobnost, že soud dá do dražby celou nemovitost? Nebo je ještě jiná možnost?
Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Má-li jeden ze spoluvlastníků v úmyslu ze spoluvlastnictví vystoupit, nabízí se mu (resp. všem spoluvlastníkům) hned několik variant řešení:
1/ Prodej podílu spoluvlastníka:
Dle § 1121 a § 1123 občanského zákoníku platí, že každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu, přičemž každý spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají.
Má-li proto ve Vašem případě menšinová spoluvlastnice v úmyslu ze spoluvlastnictví vystoupit, může tak učinit prostým prodejem svého spoluvlastnického podílu (ať už prodejem z volné ruky či prodejem dražebním), tzn. že na její místo by vstoupil nový menšinový spoluvlastník (přičemž Vámi vlastněný většinový spoluvlastnický podíl byl nebyl nijak ovlivněn). Tato varianta řešení je samozřejmě pro Vás nejvýhodnější (nemůžete-li si sama odkup menšinového spoluvlastnického podílu z finančních důvodů dovolit).

2/ Oddělení ze spoluvlastnictví:
Dle § 1140 občanského zákoníku platí, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, přičemž každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví (ke zrušení spoluvlastnictví se vyjadřuji níže). Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
Z dotazu bohužel nevyplývá, o jakou nemovitou věc se ve Vašem případě jedná (tzn. zda jde o pozemek, stavbu či pozemek, jehož součástí je stavba). V obecné rovině platí, že spoluvlastník může žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví pouze za podmínky, že společná věc je dělitelná. Rozdělení společné věci je pak možné pouze tam, kde to nevylučuje povaha věci, účel, k němuž společná věc jako celek slouží (§ 1142/1 občanského zákoníku) nebo právní předpis.
Zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit.
Jedná-li se ve Vašem případě o pozemek, bude jeho rozdělení možné pouze za předpokladu, že s tím vysloví souhlas místně příslušný stavební úřad (§ 77 písm. d) a § 82 stavebního zákona). Jedná-li se o zemědělský pozemek, bude současně nezbytné zohlednit pravidla dle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (zák. č. 334/1992 Sb. , v platném znění).
Je-li naopak ve Vašem případě společnou věcí stavba, bude oddělení ze spoluvlastnictví proveditelné pouze za předpokladu, že bude možné (tzn. se souhlasem místně příslušného stavebního úřadu) její reálné stavební rozdělení.

3/ Zrušení spoluvlastnictví a rozdělení společné věci:
Dle § 1141/1 občanského zákoníku platí, že spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu.
V dohodě o zrušení spoluvlastnictví se můžete s menšinovou spoluvlastnicí dohodnout v první řadě na rozdělení společné věci. Pravidla pro rozdělení společné věci při zrušení spoluvlastnictví jsou totožná s pravidly pro oddělení ze spoluvlastnictví (která uvádím v odpovědi ad 2/ výše). Na vysvětlenou uvádím, že institut oddělení ze spoluvlastnictví je použitelný při existenci tří a více spoluvlastníků, tzn. v případě, kdy se ze spoluvlastnictví oddělí jeden ze spoluvlastníků, přičemž spoluvlastnictví společné věci (byť umenšené o oddělenou část) zůstane zachováno (a to mezi zbývajícími dvěma spoluvlastníky) ; je-li však společná věc vlastněna pouze dvěma spoluvlastníky, dojde oddělením jednoho spoluvlastníka zároveň ke zrušení spoluvlastnictví (přičemž k rozdělení společné věci dojde rovněž).

4/ Zrušení spoluvlastnictví a prodej společné věci z volné ruky:
V dohodě o zrušení spoluvlastnictví můžete s menšinovou spoluvlastnicí sjednat prodej společné věci z volné ruky, tzn. že společně, popř. prostřednictvím jednoho spoluvlastníka nebo prostřednictvím třetí osoby (např. realitní kanceláře), prodáte společnou věc na trhu a o výtěžek se rozdělíte (zpravidla v poměru dle velikosti spoluvlastnických podílů).
Tento způsob vypořádání spoluvlastnictví je vhodný v případě, kdy nemá žádný ze spoluvlastníků zájem o převod společné věci do jeho výlučného vlastnictví. Výhodou tohoto způsobu vypořádání spoluvlastnictví jsou také zpravidla menší organizační náročnost a nižší náklady při prodeji společné věci (a to v porovnání s prodejem ve veřejné dražbě).

5/ Zrušení spoluvlastnictví a prodej společné věci ve veřejné dražbě:
Společná věc může být prodána rovněž v dobrovolné veřejné dražbě, a to za podmínek a postupem dle § 17 a násl. zákona o veřejných dražbách (zák. č. 26/2000 Sb. , v platném znění).

6/ Zrušení spoluvlastnictví a převedení vlastnického práva některému ze spoluvlastníků:
Spoluvlastnictví může být samozřejmě vypořádáno také převedením všech spoluvlastnických podílů na jediného spoluvlastníka, který se tak stane výlučným vlastníkem věci, přičemž zbývající spoluvlastníky vyplatí (zpravidla podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů).

Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§ 1143 občanského zákoníku). Při rozhodování o vypořádání spoluvlastnictví se soud řídí následujícími pravidly (§ 1144 - § 1147 občanského zákoníku) :
- je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota;
- rozdělení věci nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně spoluvlastnickým podílům, pokud se vzniklý rozdíl vyrovná v penězích;
- při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem;
- není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům;
- nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě;
- v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky (zejména tedy tehdy, mají-li o věc zájem všichni spoluvlastníci či alespoň někteří ze spoluvlastníků).

V souvislosti s rozhodováním soudu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je dále vhodné vědět, že na návrh některého spoluvlastníka může soud zrušení spoluvlastnictví odložit, má-li tím být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka, a prodloužit tak trvání spoluvlastnictví, nejdéle však o dva roky. Odklad zrušení spoluvlastnictví lze později změnit dohodou spoluvlastníků, a nedojde-li k ní, rozhodnutím soudu vydaným na návrh spoluvlastníka, který prokáže, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby ve spoluvlastnictví setrval, anebo že se podstatně změnily okolnosti, pro něž k odkladu spoluvlastnictví původně došlo (§ 1155/1 a § 1156 občanského zákoníku).
Při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. Každý ze spoluvlastníků může žádat úhradu splatné pohledávky, jakož i pohledávky, jejíž splatnost nastane do jednoho roku po účinnosti dohody o zrušení spoluvlastnictví nebo po zahájení soudního řízení o zrušení spoluvlastnictví. Prodá-li se společná věc, uhradí se (po stržení nákladů prodeje) všechny dluhy (které souvisí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí), a to ještě předtím, než se mezi spoluvlastníky rozdělí výtěžek (§ 1148 občanského zákoníku).
Při vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci zapsané do katastru nemovitostí vznikají nová vlastnická práva zápisem do katastru nemovitostí (§ 1149/2 občanského zákoníku).

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Zkrácení dovolené (snížení počtu dní dovolené) zaměstnavatelem - kdy to může zaměstnavatel udělat?
- Minimální počet dní dovolené za rok - Zákoník práce

Jaký máme nárok na dovolenou? Od 01/2015 děláme jeden den 12 hodin a druhý den volno. Jde o dělenou směnu od 3-10:30 a 14-19:30. Děláme v živočišné výrobě, včetně sobot, nedělí a svátků. Dříve jsme měli jeden týden ranní (od 3-10:30) a druhý týden odpolední (14-19:30), jeden den v týdnu obě směny a jeden den volno a měli jsme 25 dní dovolené za rok. Nyní nám to zaměstnavatel zkrátil na 12 dní dovolené za rok.
Má na to právo? Děkuji, Lenka

ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu předpokládám, že ve Vašem případě pracujete jeden týden v pondělí, středu, pátek a neděli, a následující týden v úterý, čtvrtek a sobotu. Vaše pracovní doba je tedy nerovnoměrně rozvržena, tzn. že zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu (tedy 40 hodin týdně), a to za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích, jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích (§ 78/1 písm. m) zákoníku práce).
Co se týče Vámi uváděné délky pracovních směn, platí, že dle § 83 zákoníku práce nesmí délka pracovní směny přesáhnout 12 hodin.
Ve své odpovědi budu předpokládat, že Vaším zaměstnavatelem je soukromá osoba, tzn. že tímto zaměstnavatelem není stát (či subjekt se státem provázaný ve smyslu § 109/3 zákoníku práce). V tomto případě činí výměra dovolené nejméně 4 týdny v kalendářním roce (§ 213/1 zákoníku práce).
Ve Vašem případě je dále důležitý § 213/4 zákoníku práce, dle něhož platí, že čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru. Při výpočtu výměry Vaší dovolené je proto podstatné, kolik pracovních dní připadá na dobu Vaší dovolené průměrně za dobu kalendářního roku.
Týdnem dovolené je dle zákoníku práce tolik pracovních dnů, kolik jich zaměstnanec dle rozvržení pracovní doby za týden odpracuje. V této souvislosti lze uvést tento příklad:
Zaměstnanec pracuje při nerovnoměrně rozvržené pracovní době, přičemž v sudé týdny pracuje v pondělí a úterý a v liché týdny od pondělí do pátku, a náleží mu čtyři týdny dovolené. Počet pracovních dnů v týdnu se vypočte tak, že se sečtou všechny pracovní směny v roce a vydělí se počtem týdnů v kalendářním roce (182 / 52 = 3,5, tzn. že průměrný počet odpracovaných dnů v týdnu činí u tohoto zaměstnance 3,5 dne). Takto vypočtený průměr počtu odpracovaných dnů zaměstnance v týdnu vynásobíme počtem týdnů dovolené, na které má zaměstnanec nárok (3,5 x 4 = 14), tzn. že zaměstnanec má v tomto případě nárok na dovolenou v celkové délce 14 dnů v kalendářním roce.
S pomocí shora uvedeného příkladu můžete vypočítat, zda ve Vašem případě činí skutečně Váš nárok na dovolenou v kalendářním roce 12 dnů. Odpracujete-li však jeden týden tři směny a druhý týden čtyři směny, odpracujete v kalendářním roce rovněž 182 směn, Váš nárok na dovolenou by tedy měl být stejný (tedy 14 dnů v kalendářním roce), jako ve shora uvedeném příkladu.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za škodu způsobenou s. r. o. která zbankrotovala
- Zbankrotovaná s. r. o. - kdo odškodní poškozenou osobu?
- S. r. o. v bankrotu, úpadku a odškodnění - kdo odškodní poškozenou osobu?

10 letému synovi prodali v obchodě pyrotechniku II. stupně (pro starší 18let), neodbornou manipulací si syn způsobl úraz a přišel o zrak na 1oku (12/2009). Policii se nepodařilo ztotožnít prodavačku (podle synova popisu to byla majitelka/jednatelka spol. s. r. o. IC: 47175664, ale na poznavací řízení přišla přebarvená a syn ji nepoznal). Soud o odškodné trval 3 roky, syn měl dostat 1 milion (8/2013). Společnost byla zlikvidována v insolvenci s tím, že nemá žádný majetek (8/2014). Syn nedostal ani korunu. Co mo hu dělat? Majitelka (*1943) je v důchodu. Lze se domáhat splácení soudně přiznaného odškodnění (z jejího důchodu, když soud byl se spol s. r. o.)? Nebo si stěžovat si na insolvenčního správce, když zlikvidovali společnost aniž by projevili snahu domluvit se na splátkovém kalendáři nebo prodali zavedený obchod? Majitelka obchodu byla jediná sama jednatelkou. Můj syn je na půl slepý, a ona zavřela obchod a užívá si
důchodu. Můžu žalovat stát, že dělá takové zákony? Co dobré mravy? Vždyť synovi zkazila život. Děkuji, Božena

ODPOVĚĎ:
Pro závěr, zda za neuspokojení pohledávky Vašeho syna na náhradu škody odpovídá insolvenční správce, by bylo nutné znát více podrobností (zejména není zřejmé, zda byla tato pohledávka řádně a včas přihlášena do insolvenčního řízení). Pokud však byla předmětná s. r. o. zlikvidována s tím, že nemá žádný majetek, bylo uspokojení pohledávky Vašeho syna v insolvenčním řízení de facto vyloučeno.
Domáhat se náhrady škody po státu je zbytečné, neboť stát v zásadě za jednání podnikatelů neodpovídá.
Dle § 39 zákona o obchodních korporacích platí, že při zrušení obchodní korporace (např. tedy s. r. o.) s likvidací ručí společníci za její dluhy po jejím zániku do výše svého podílu na likvidačním zůstatku, nejméně však v rozsahu, v němž ručili za jejího trvání.
Dle § 2026/2 občanského zákoníku nezaniká ručení v případě, kdy dluh zanikne pro nemožnost plnění dlužníka (např. z důvodu zániku dlužníka-obchodní korporace), a ručitel (bývalý společník) jej splnit může.
Za určitých okolností tedy není vyloučeno, aby bývalá společnice zaniklé s. r. o. za dluh této obchodní korporace odpovídala (a to jako ručitelka), pro učinění jednoznačného závěru by však bylo nutné znát více podrobností (zejména co se týče ručení společnice s. r. o. za její dluhy v době existence s. r. o.). Máte-li v úmyslu případnou odpovědnost bývalé společnice s. r. o. prověřit (a učinit další právní kroky), doporučuji Vám využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Oprava motoru zhotovitelem (nepodnikatelem) - jakou smlouvu sepsat aby se motor neztratil?

Na mém vozu Opel Insignia se mi přidřel motor. Napsal jsem na server Bazos.cz inzerát, že koupím jiný motor nebo polomotor. A ozval se nějaký pán z Jaroměře, že jezdí do Německa na vrakoviště a že ten můj motor dá dohromady jen mu ho mám poslat nebo dovézt. Vzhledem k tomu, že jsem od Jaroměře vzdálen 350 km přemýšlel jsem, že bych využil možnosti nějaké přepravní společnosti, ale teď přijde můj dotaz. Zajímá mě, jak se mohu bránit, nebo co mám udělat proto, abych o motor nepřišel. Jestli mi ten člověk musí poslat nejakou smlouvu o opravě motoru, nebo jak to chodí? Né, že já mu pošlu motor on ho převezne a už ho neuvidím. Popř. kdybych vážil cestu až do Jaroměře a předal to osobně, jaké si mam nechat vystavit potvrzení? Na toho pána mám jen tel. číslo, tak jsem ho zkusil vygooglit a našlo mi to jen 3 inzeráty, jak prodává 3 různé motory. A vůbec žádný záznam o nějaké firmě. Napadlo mě jestli si nemám nechat nadiktovat třeba IČ nebo DIČ pro zkontrolování, jestli vůbec nějaká taková firma existuje (a zda je vše legální - stran úprav motorů i odvodu daní apod.). Děkuji, Lukáš

ODPOVĚĎ:
Opatrnost je rozhodně namístě. V každém případě Vám doporučuji uzavřít písemnou smlouvu o dílo (§ 2586 a násl. občanského zákoníku), neboť dle § 2587 občanského zákoníku se dílem rozumí mimo jiné i oprava nebo úprava věci.
Pro platné uzavření smlouvy o dílo je v první řadě nezbytná řádná identifikace smluvních stran (objednatele a zhotovitele). V případě zhotovitele je vhodné do smlouvy uvést jeho jméno a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, jedná-li se o podnikatele, je vhodné uvést jeho firmu, IČO, místo podnikání, popř. údaj o jeho zápisu do živnostenského či obchodního rejstříku.
Informace o tom, zda bude oprava Vašeho motoru provedena v rámci podnikatelské činnosti zhotovitele je důležitá rovněž z hlediska případného účtování DPH, je-li zhotovitel podnikatelem, bude možné na sjednávaný smluvní vztah aplikovat ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských vztazích (pokud chcete motor opravit jako spotřebitel, tzn. nikoli v rámci Vaší podnikatelské činnosti).
Pokud by smlouva nebyla podepisována objednatelem i zhotovitelem najednou, nýbrž by byla zasílána poštou, lze si sjednat, že podpisy smluvních stran budou na smlouvě úředně ověřeny. Vyhotovení smlouvy ve dvou stejnopisech, z nichž zhotovitel i objednatel obdrží po jednom, je samozřejmostí.
S ohledem na možné využití přepravní služby je ve smlouvě vhodné zakotvit, kdy přechází nebezpečí vzniku nahodilé škody na motoru z objednatele na zhotovitele (tzn. zda se tak stane již okamžikem předání motoru přepravci nebo až jeho předáním zhotoviteli, obdobný mechanismus je vhodné sjednat i při vracení motoru po opravě). Ve smlouvě je žádoucí dále sjednat lhůtu pro provedení díla a případné smluvní sankce za její nedodržení, práva objednatele z vadného provedení díla, platební podmínky apod.
Povinnost budoucích smluvních stran sdělit si navzájem při jednání o uzavření smlouvy všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít, je zakotvena i v občanském zákoníku, a to v jeho § 1728/2.

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Uklouznutí na chodníku s úrazem - vymáhání odškodnění když pojišťovna nechce plnit (vyplatit odškodné, náhradu ušlého zisku)
- Pojišťovna odmítá vyplatit odškodnění za úraz na zledovatělém chodníku - co dělat?

12/2014 pád na zledovatělém chodníku (nedostatečně ošetřen podle mého názoru) 1/2015 žádost o odškodnění (bolestné, ušlý zisk) jsem stále na nemocenské. 2/2015 sdělení o ukončení šetření škodné události.
Vyjádření: prováděna nepřetržitě zimní údržba chemizací v souladu se schváleným plánem, posypový materiál neúčinkoval dostatečně, padal mrznoucí déšť.skutečnost že k pádu došlo na chodníku, který byl kluzský neodpovídá pojmu "závada ve schůdnosti" dle cit. zákona a konstantní judikatury (např. rozsudky NS ČR sp. zn 2Cdon 1172/97 atd) podle stavu chodníku musel být povrch patrný a bylo jej možno předvídat. Mohu se nějak bránit? Děkuji, Evžen

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že vlastníkem předmětného chodníku je obec.
V této souvislosti je v první řadě vhodné poukázat na § 26/5 a 7 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož platí, že:
- povětrnostními situacemi a jejich důsledky, které mohou podstatně zhoršit nebo přerušit sjízdnost (resp. schůdnost), jsou vánice a intenzivní dlouhodobé sněžení, vznik souvislé námrazy, mlhy, oblevy, mrznoucí déšť, vichřice, povodně a přívalové vody a jiné obdobné povětrnostní situace a jejich důsledky;
- závadou ve schůdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, resp. chodníku, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.
Dle § 27/3 zákona o pozemních komunikacích odpovídá vlastník chodníku za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.
Úseky chodníků, na kterých se pro jejich malý dopravní význam nezajišťuje schůdnost odstraňováním sněhu a náledí, je vlastník povinen označit podle zvláštního právního předpisu nebo prováděcího právního předpisu. Vymezení úseků chodníků stanoví příslušná obec svým nařízením (§ 27/5 zákona o pozemních komunikacích).
Shora uvedené lze shrnout tak, že za Vámi utrpěnou škodu bude obec, jako vlastník předmětného chodníku, odpovídat pouze v případě, že k pádu na chodníku došlo v příčinné souvislosti s takovou změnou ve schůdnosti chodníku, kterou jste nemohl předvídat, pokud jste se po chodníku pohyboval tak, že jste svou chůzi přizpůsobil 1/ stavebnímu stavu, 2/ dopravně technickému stavu a 3/ povětrnostním situacím a jejich důsledkům (byl jste tedy povinen přizpůsobit svou chůzi i vzniklému náledí).
Domníváte-li se přesto, že obec za Vám způsobenou škodu odpovídá, přičemž obec svou odpovědnost písemně odmítla, nezbude Vám, než se obrátit na místně příslušný okresní soud s žalobou na náhradu škody (v níž budete povinen vylíčit všechny rozhodné skutečnosti a svá tvrzení doložit, vyčíslit Vám způsobenou škodu apod.).
K tomuto tématu Vás lze odkázat např. zde:
http://profipravo.cz/index.php?page=article& id_category=11& id_article=242614& csum=01a0d2d7

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Internetová doména s registrovaným názvem výrobce produktu - je možné doménu s tímto jménem výrobce prodat?

8.11.2014 koupena doména ZETOR. info. Na miniweb domény umístěna nabídka k jejímu prodeji. 3.3.2015 email od firmy Zetor: Neoprávněné užití ochr. zn. , výzva ke stažení nabídky prodeje a k výmazu domény. Pokud tak neučiním, budou to považovat za porušování práv ochr. zn. Zetor, nekalou soutěž, vyvodí důsledky - zábrana mého jednání, náhrada škody.
Firma Zetor vlastní již doménu Zetor.cz+com. Doména info byla do 8.11.2014 volná. Nevím proč chtějí i doménu Zetor. info
- Jsem povinen doménu uvolnit, mají na ni nárok, mohou mi ji nechat odebrat?
- Mohu doménu dále inzerovat? (zájemce o doménu budu o požadavcích Zetoru informovat)
- Pokud ji nebudu ochoten uvolnit, hrozí mi sankce, musím nahradit škodu (nevím jakou škodu působím), jejich výdaje na právníky za vymáhání domény, atd. ? Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že provozováním domény může být skutečně zasaženo do práva z ochranné známky, a to zejména v případě, kdy je název domény (resp. její adresa) shodná s ochrannou známkou jiného subjektu.
V současné chvíli můžete kontaktovat společnost Zetor s požadavkem na prokázání skutečnosti, že označení "Zetor" je opravdu Úřadem průmyslového vlastnictví (www. upv.cz) registrováno jako ochranná známka. Pakliže ano, lze Vám doporučit předmětnou doménu smazat či nabídnout společnosti Zetor k odkupu.
Co se týče práv, která mohou společnosti Zetor v důsledku neoprávněného užívání její ochranné známky vzniknout, je nutné poukázat na § 5/1 zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví (zák. č. 221/2006 Sb. , v platném znění), dle něhož má oprávněná osoba právo na:
a/ náhradu škody,
b/ vydání bezdůvodného obohacení, které získal porušovatel v důsledku ohrožení nebo porušení práva, a
c/ přiměřené zadostiučinění, byla-li zásahem do práv způsobena nemajetková újma (přiměřené zadostiučinění může spočívat i v peněžitém plnění).

V souvislosti se soudním vymáháním shora uvedených práv je vhodné poukázat na § 5/4 zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, dle něhož přihlédne soud ke všem odpovídajícím okolnostem, jako jsou například nežádoucí hospodářské důsledky včetně ztráty zisku, které oprávněná osoba utrpěla, k neoprávněným ziskům porušovatele práv a případně i k jiným než hospodářským hlediskům, jako je například morální újma způsobená oprávněné osobě porušovatelem.
V rámci případného soudního řízení bude rovněž důležité, zda jste při provozu domény věděl (či mohl vědět), že svým jednáním porušujete práva společnosti Zetor (jako vlastníka ochranné známky. V této souvislosti přicházejí v úvahu dvě varianty:
- soud může na návrh stanovit náhradu škody, výši bezdůvodného obohacení a přiměřené zadostiučinění paušální částkou nejméně ve výši dvojnásobku licenčního poplatku, který by byl obvyklý při získání licence k užívání práva v době neoprávněného zásahu do něj (tato varianta tedy přichází v úvahu v případě, kdy jste si byl porušení práv z ochranné známky vědom),
- soud může na návrh stanovit náhradu škody, výši bezdůvodného obohacení a přiměřené zadostiučinění, jestliže porušovatel při výkonu činností nevěděl ani nemohl vědět, že svým jednáním porušuje práva, paušální částkou nejméně ve výši licenčního poplatku, který by byl obvyklý při získání licence k užívání práva v době neoprávněného zásahu do něj.
Co se týče zmínky o Vašem nekalosoutěžním počínání, přichází tato kvalifikace v úvahu pouze v případě, kdy byste se nacházel v soutěžním vztahu ke společnosti Zetor, tzn. kdy byste byl jejím podnikatelským konkurentem (což však z Vašeho dotazu nevyplývá).
Dospěje-li Váš případ do soudní fáze (což Vám nedoporučuji), bude společnost Zetor oprávněna (v případě jejího úspěchu v soudním řízení) požadovat rovněž náhradu nákladů takového řízení (zejména se bude jednat o uhrazený soudní poplatek a náklady advokátního zastoupení).
Rozhodnete-li se předmětnou doménu prodat, bude nezbytné, abyste v písemné kupní smlouvě kupujícího na právní vadu (v podobě uplatněných požadavků společnosti Zetor) výslovně upozornil a aby se kupující zavázal po Vás z důvodu této vady v budoucnu nepožadovat žádnou náhradu. Obecně lze však prodej domény zatížené touto právní vadou označit za poněkud problematický.
K tématu střetu internetových domén a práv z ochranných známek Vás lze dále odkázat např. zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/domenove-jmeno-obchodni-firma-a-ochranne-znamky-v-siti-internet-72328.html
http://www.epravo.cz/top/clanky/internetova-domena-a-jeji-pravni-aspekty-59386.html
http://www.epravo.cz/top/clanky/spory-o-domenova-jmena-91921.html
http://www.epravo.cz/top/clanky/domenova-jmena-versus-ochranne-znamky-15291.html
http://www.epravo.cz/top/clanky/problematika-domenovych-jmen-omezeni-pripadnych-sporu-61734.html

OBCHOD-PODNIKÁNÍ
- Klub s hlídáním dětí - podmínky provozování na IČO, ne jako spolek
- Podmínky provozování klubu hlídajícího děti (firma - IČO)

Provoz lesního klubu na IČO (ne jako spolek) :
jsem na rodičovské dovolené a podnikám na ŽL (mám prodejnu). Chceme založit Lesní klub pro hlídání dětí na dva dny v týdnu, kdy dva dny v týdnu k nám budou chodit děti a my s nimi budeme podnikat volnočasové aktivity. Hlídání dětí budou platit rodiče.
Zajímalo by mě, zda toto mohu provozovat na své IČO (v ŽL mám lektorování, mimoškolní a volnočasové aktivity) a zda je v tomto případě třeba splňovat hygienické normy? A jaké? Vím, že pokud bychom založili spolek (bývalé občanské sdružení), žádné hygienické předpisy tam nejsou, jelikož lesní klub by byl jen dva dny. Jak je to ale v případě, že bych takto klub zřizovala na IČO? Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Příslušné živnostenské oprávnění:
Dle dotazu předpokládám, že v současné době disponujete živnostenským oprávněním k živnosti volné "Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti", jak je upravena pod bodem 72 přílohy č. 4 živnostenského zákona.
Živnostenský zákon Vám v zásadě nabízí 3 živnosti, jejichž náplní je péče o děti, přičemž při rozhodování mezi těmito variantami je důležitý mimo jiné i věk dětí, prostředí, kde hodláte děti hlídat, časové rozvržení hlídání apod.
a/ Péče o děti do věku 3 let:
V tomto případě se jedná o tzv. vázanou živnost "Péče o dítě do tří let věku v denním režimu", pro kterou je zapotřebí splňovat I/ podmínky odborné způsobilosti k výkonu povolání všeobecné sestry, zdravotnického asistenta, ošetřovatele, porodní asistentky nebo záchranáře (dle zákona č. 96/2004 Sb.), II/ podmínky pro výkon povolání sociálního pracovníka nebo pracovníka v sociálních službách (dle zákona č. 108/2006 Sb.), III/ podmínky k výkonu povolání učitele mateřské školy (dle zákona č. 563/2004 Sb.), nebo IV/ podmínky pro činnost chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky.
Dle nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností (nař. č. 278/2008 Sb. , v platném znění) je obsahem této vázané živnosti:
"Výchovná péče o svěřené děti do tří let věku v denním nebo v celotýdenním režimu zaměřená na rozvoj rozumových a řečových schopností, pohybových, pracovních, hudebních, výtvarných schopností a kulturně hygienických návyků přiměřených věku dítěte; zajišťování bezpečnosti a zdraví dětí, jejich pobytu na čerstvém vzduchu, stravování, spánku v odpovídajícím hygienickém prostředí a osobní hygieny dětí, včetně poskytování první pomoci."
b/ Péče o děti od věku 3 let:
V tomto případě se již pohybujeme v oblasti tzv. volných živností, tzn. že není zapotřebí splňovat žádné speciální podmínky. V této souvislosti je možné využít živnost "Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti" (tedy Vaší současnou živnost).
Nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností uvádí k této volné živnosti následující obsah:
"Výchova dětí nad tři roky věku v předškolních zařízeních, výuka v soukromých školách a zařízeních sloužících odbornému vzdělávání, pokud tato nejsou zařazena do rejstříku škol a školských zařízení. Jiná mimoškolní výchova a vzdělávání, doučování žáků a studentů, výchovně vzdělávací činnost na dětských táborech a jiných zotavovacích akcích, zejména vedení těchto akcí, zajišťování výchovných, relaxačních a vzdělávacích programů pro účastníky těchto akcí, dohled nad dětmi a podobně. Výuka jazyků, případně znakové řeči, výuka hry na hudební nástroj, výtvarného umění (malířství, sochařství, umělecké fotografie a podobně), baletu, uměleckého tance, herectví, mimického projevu a podobně. Společenská výchova a s ní spojená výuka společenského tance. Pořádání odborných kurzů blíže specifikovaných (například výpočetní techniky, šití, vaření, pěstování rostlin) a pořádání seminářů a školení v různých oblastech, zejména organizační zajištění kurzů a školení, zajištění prostor pro konání akce, příprava materiálů a podkladů pro školení, zajištění lektorů a vlastní lektorská činnost. Kondiční a zdokonalovací výcvik držitelů řidičského oprávnění, zdokonalování odborné způsobilosti řidičů. Výuka obsluhy a řízení technických zařízení sloužících pro různé účely (výtahů, zdvižných vozíků, lyžařských vleků a dalších technických zařízení). Výuka řízení sportovních létajících zařízení a plavidel.
Obsahem činnosti není výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízeních zařazených do rejstříku škol a školských zařízení, vzdělávání v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech a programech celoživotního vzdělávání podle jiného právního předpisu. Obsahem činnosti dále není dohled nad dětmi v rodinách, zprostředkování ani prodej zájezdů, poskytování hostinské činnosti, ubytovacích služeb, ani pořádání kurzů a školení subjekty zřízenými za tím účelem podle jiných právních předpisů, výcvik střelby ze zbraní, výuka řízení motorových vozidel, letadel, poskytování tělovýchovných a sportovních služeb, pořádání kurzů a školení podle jiných předpisů školami a školskými zařízeními zařazenými do rejstříku škol a školských zařízení. Obsahem činnosti rovněž není zaškolení obsluhy technického zařízení jeho výrobcem v souvislosti s uvedením zařízení do provozu, výuka obsluhy technických zařízení provozovaná ve školách a školských zařízeních zařazených do rejstříku škol a školských zařízení."
V rámci volných živností představuje určitou alternativu živnost "Poskytování služeb pro rodinu a domácnost", která dle nařízení o obsahových náplních jednotlivých živností zahrnuje tyto činnosti:
"Poskytování služeb pro rodinu a domácnost, zejména zajišťování chodu domácnosti (vaření, úklid, praní, žehlení, péče o zahradu a podobně), individuální péče o osoby, zejména děti nad tři roky věku v rodinách, příležitostné krátkodobé hlídání dětí (včetně dětí do tří let věku), obstarávání nákupů a jiných záležitostí souvisejících s chodem domácnosti a jiná obstaravatelská činnost.
Obsahem činnosti není poskytování sociálních služeb podle zákona o sociálních službách, péče o děti do tří let věku v denním režimu, ostraha osob a objektů (osobní strážci, hlídači a podobně) a další činnosti související s chodem domácnosti, jež jsou předmětem živností řemeslných, vázaných a koncesovaných."

c/ Shrnutí:
V současné chvíli Vám v každém případě doporučuji navštívit místně příslušný živnostenský úřad a konzultovat zde, jaká ze shora uvedených 3 živností se pro Váš záměr (s ohledem na podmínky, za jakých hodláte děti hlídat) hodí nejvíce.
Jednoznačnou výhodou volných živností je skutečnost, že k jejich provozování není zapotřebí žádná zvláštní kvalifikace, nýbrž postačí splnění všeobecných podmínek pro získání živnosti dle § 6/1 živnostenského zákona (tj. plná svéprávnost a bezúhonnost).
Této problematice se věnuje např. i odpověď na tento dotaz:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/obchodni-pravo/zivnosti-a-jejich-provozovani/15801-hlidani-deti-v-detskem-koutku-a-zivnostensky-zakon.html

2/ Hygienické požadavky:
Z hlediska hygienických předpisů je důležitý § 12 zákona o ochraně veřejného zdraví, dle něhož platí, že při organizovaném pobytu dětí (do věku 15 let) v počtu menším než 30 dětí nebo po dobu kratší, než 5 dní (což, jak předpokládám, bude Váš případ), musí osoba, která akci pořádá, zajistit hygienicky nezávadný stav zařízení, zásobování akce pitnou vodou (v rozsahu dle § 5 vyhlášky č. 106/2001 Sb.) a účast pouze fyzických osob, které splňují podmínky stanovené v § 10/1 a 3 zákona o ochraně veřejného zdraví (zdravotně způsobilé osoby)

Přestože se ve Vašem případě nebude samozřejmě jednat o tzv. zotavovací akci, můžete opět jako vodítko použít vyhlášku Ministerstva zdravotnictví č. 106/2001 Sb. , která mimo jiné upravuje hygienické požadavky na umístění, prostorové podmínky a funkční členění staveb a zařízení, zásobování vodou, odstraňování odpadů a odpadních vod, stravování a režim dne dětí. V příloze č. 1 této vyhlášky jsou definovány podmínky pro podávání a použití některých potravin a přípravu pokrmů, v příloze č. 2 najdete náplň kurzu první pomoci pro zdravotníka zotavovacích akcí, v příloze č. 4 je obsažen minimální rozsah vybavení lékárničky pro zotavovací akce pro děti.
Této problematice se věnuje např. i odpověď na tento dotaz:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zdravotnictvi-drogy-hygiena/12054-hygienicke-predpisy-a-poradani-detskeho-dne.html
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že za splnění určitých podmínek by bylo možné hlídat děti i v režimu zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině (zák. č. 247/2014 Sb. , v platném znění).

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Plagiátorství obrázku a využití pro komerční účely
- Firma zkopírovala obrázek a využila na předměty které prodává - jak se má bránit tvůrce obrázků
- Firma bez dovolení použila cizí obrázky a používá je na zboží - jak se bránit?

Obracím se na Vás s prosbou o radu. Několik let se živím jako výtvarnice a minulý týden mě upozornili moji zákazníci, že na trhu v mnoha kamenných obchodech a na internetu někdo prodává magnety s mými obrázky. Navíc jsou tyto magnety dost ošklivě vyrobeny, takže navíc mi to ještě kazí jméno.
V příloze posílám dřevěné magnety. Posílám i fotku podobných mých obrázků na kachličkách, kde jde vidět, že se jedná o moji práci. Více důkazů o tom, že se jedná o moji práci možno vidět na mých stránkách.
Prosím o radu, co s tím mohu dělat. Nemám ochrannou známku, jde pouze o autorská práva.
Platba pro přednostní dotazy bude převedena zítra.
Děkuji, Tereza
Zde je odkaz na obchod, kde magnety s mými obrázky prodávají: http://www.ozdoby.cz/magnetky-barevne-236/?pg=1#.VeNgWvntlBf

ODPOVĚĎ:
Jelikož užitím obrázků (které jsou nepochybně autorskými díly ve smyslu § 2 autorského zákona) k výrobě magnetů bez Vašeho souhlasu bylo jednoznačně zasaženo do Vašich autorských práv, můžete se domáhat ochrany dle § 40 autorského zákona.
Dle § 40/1 autorského zákona platí, že autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, se může domáhat zejména:
a/ určení svého autorství,
b/ zákazu ohrožení svého práva, včetně hrozícího opakování, nebo neoprávněného zásahu do svého práva, zejména zákazu neoprávněné výroby, neoprávněného obchodního odbytu, neoprávněného dovozu nebo vývozu originálu nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla, neoprávněného sdělování díla veřejnosti, jakož i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy,
c/ sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, o původu neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla, o způsobu a rozsahu jejího neoprávněného užití, o její ceně, o ceně služby, která s neoprávněným užitím díla souvisí, a o osobách, které se neoprávněného užití díla účastní, včetně osob, kterým byly předmětné rozmnoženiny či napodobeniny díla určeny za účelem jejich poskytnutí třetí osobě; práva na informace podle tohoto ustanovení se autor může domáhat vůči osobě, která do jeho práva neoprávněně zasáhla nebo je neoprávněně ohrozila, a dále zejména vůči osobě, která:
- má nebo měla v držení neoprávněně zhotovenou rozmnoženinu či napodobeninu díla za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,
- využívá nebo využívala za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu službu, která neoprávněně zasahuje nebo zasahovala do práva autora nebo je neoprávněně ohrožuje nebo ohrožovala,
- poskytuje nebo poskytovala za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu službu užívanou při činnostech, které neoprávněně zasahují do práva autora nebo je neoprávněně ohrožují, anebo
- byla označena osobou uvedenou v předchozích odrážkách jako osoba, která se účastní pořízení, výroby nebo distribuce rozmnoženiny či napodobeniny díla anebo poskytování služeb, které neoprávněně zasahují do práva autora nebo je neoprávněně ohrožují,
d/ odstranění následků zásahu do práva, zejména:
- stažením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky (podle § 43/2 autorského zákona) z obchodování nebo jiného užití,
- stažením z obchodování a zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky (podle § 43/2 autorského zákona),
- zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky (podle § 43/2 autorského zákona),
- zničením nebo odstraněním materiálů a nástrojů použitých výlučně nebo převážně k výrobě neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky (podle § 43/2 autorského zákona),
e/ poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, zejména:
- omluvou,
- zadostiučiněním v penězích, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím; výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k zásahu do práva došlo; tím není vyloučena dohoda o narovnání (tedy určení peněžního zadostiučinění bez soudu),
f/ zákazu poskytování služby, kterou využívají třetí osoby k porušování nebo ohrožování práva autora,
g/ náhrady škody a vydání bezdůvodného obohacení (podle občanského zákoníku) ; místo skutečně ušlého zisku se autor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s dílem; výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.

Svých shora uvedených práv se můžete domáhat buď "na vlastní pěst", v takovém případě Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz

popř. se můžete nechat zastoupit příslušným kolektivním správcem autorských práv. Ve Vašem případě je tímto správcem OOA-S, Ochranná organizace autorská - Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl, o. s. : www.ooas.cz

(více o kolektivních správcích autorských práv se dočtete na webu Ministerstva kultury: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360)

Současně se soukromoprávní ochranou Vašich autorských práv (jak je popsána výše) můžete podat trestní oznámení na neznámého pachatele. Nelze totiž vyloučit, že jste se stala obětí trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi, kterého se dle § 270/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi. Za tento trestný čin hrozí trest odnětí svobody až na dvě léta, zákaz činnosti nebo propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Přísněji pak bude potrestán ten pachatel, jehož čin vykazuje znaky obchodní činnosti nebo jiného podnikání, získal-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch nebo způsobil-li tím jinému značnou škodu, nebo dopustil-li se takového činu ve značném rozsahu. Vámi popsané jednání pak může vykazovat rovněž znaky skutkové podstaty trestného činu padělání a napodobení díla výtvarného umění (§ 271 Trestního zákoníku).

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kolektivní smlouva a příspěvek FKSP - zaměstnavatel slíbil ale smlouvu neplní a příspěvek nevyplácí
- Zaměstnavatel neproplácí příspěvek FKSP, má to v kolektivní smlouvě - jak vymáhat příspěvek FKSP?
- Vymáhání příspěvku FKSP od zaměstnavatele - postup, informace

Zaměstnavatel mi odmítá poskytnout příspěvek z FKSP na dětský příměstský tábor v době školních prázdnin ani na zájezd syna k moři (se mnou a manželem). V kolektivní smlouvě uvádí, že přispívají na dětskou rekreaci. Mám nárok na příspěvek a pokud ano jak mám postupovat?
Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Vždy záleží na ujednání v kolektivní smlouvě, obecně závaznými právními předpisy je dán pouze rámec toho, co lze zaměstnancům poskytovat.
Pod pojmem „dětská rekreace“ bych si zájezd k moři představila, letní příměstský tábor již tedy méně, záleží však na výkladu zaměstnavatele. Máte možnost se písemně zaměstnavatele dotázat, z jakého důvodu vám odmítá na vámi požadovanou akci příspěvek dát, popř. jakou akci by si pod daným pojmem představoval on. Pokud však zaměstnavatel bude trvat na svém a Vy s tímto jeho stanoviskem nebudete souhlasit, musela byste se obrátit na soud žalobou na plnění.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soused používá předzahrádku jako příjezdovou cestu bez souhlasu majitele předzahrádky - jak se bránit?
- Využívání předzahrádky jako příjezdové cesty sousedem bez souhlasu majitele přdzahrádky

1969 jsme zakoupili parcelu, ta z jedné části sousedí po celé délce se slepou místní komunikací III třídy. Délka slepé místní komunikace končí s délkou našeho pozemku.
1971 bylo provedeno oplocení parcely s tím, že část našeho pozemku, který sousedí se slepou komunikací bude nechán jako naše předzahrádka. Tento pozemek, který máme jako předzahrádku je bez našeho souhlasu a mnoha upozorněním používán sousedem jako příjezdová cesta.
Na vedlejším pozemku, který sousedí se slepou komunikací postavil soused dům. Zničil na našem pozemku vysázené rostliny a keře. Jako důkaz našeho majetku bylo roce 2014 bylo provedeno nové vytýčení a byla určena hranice našeho pozemku. Potvrdilo se jako správné původní vytýčení pozemku.
Stížnost byla zaslána na obecní úřad. Obecní úřad sdělil, že se jedná o účelovou komunikaci, (důkaz není) při kterém byla část našeho pozemku z předzahrádky zabrána bez našeho souhlasu (toto bylo zřejmě třeba při kolaudaci sousedního domu).
Prosím o sdělení jak dále dostupovat. Jak se můžeme bránit a hájit svá práva a majetek.
Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji vyjasnit otázku, zda je část Vámi vlastněného pozemku skutečně účelovou pozemní komunikací či nikoli.
Dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích je účelovou komunikací pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.
V této souvislosti se proto můžete s žádostí o stanovisko obrátit na místně příslušný silniční správní úřad, kterým je v první řadě obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 40/1 zákona o pozemních komunikacích), pakliže jste se na tento úřad v minulosti již obracel, můžete kontaktovat krajský úřad.
Dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý užívat pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupné účelové komunikace) bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny. Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
Shora uvedené lze uzavřít tak, že existuje-li na Vámi vlastněném pozemku účelová pozemní komunikace (která je veřejně přístupná), podléhá tato pozemní komunikace obecnému užívání dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích, tzn. že každý je oprávněn tuto pozemní komunikaci bezplatně užívat.
Byla-li však účelová pozemní komunikace na Vámi vlastněném pozemku zřízena pouze Vaším sousedem a to neoprávněným užíváním Vašeho pozemku (proti němuž jste opakovaně protestoval), nejeví se vznik účelové pozemní komunikace jako pravděpodobný.
I pokud by silniční správní úřad dospěl k závěru, že se ve Vašem případě skutečně jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, je možné její obecné užívání omezit. Dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích totiž platí, že příslušný silniční správní úřad může na žádost vlastníka účelové pozemní komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie ČR upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou pozemní komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka.
Dospěje-li naopak silniční správní úřad k názoru, že na Vámi vlastněném pozemku účelová pozemní komunikace neexistuje, bude možné, abyste se proti neoprávněnému užívání části Vámi vlastněného pozemku ze strany Vašeho souseda bránil soudní cestou. Dle § 1042 občanského zákoníku se může vlastník domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší. V této souvislosti je samozřejmě možné, abyste na sousedovi zároveň uplatnil právo na náhradu jím způsobené škody (budete-li schopen tuto škodu doložit a vyčíslit). Pro přípravu předžalobní výzvy, žaloby a případně též návrhu na vydání předběžného opatření Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vypovězení stavebního spoření Wüestenrot stavební spořitelnou
- Stavební spořitelna Wüestenrot vypovídá smlouvu o stavebním spoření - lze tomu zabránit?

12/2014 byl manžel upozorněn stavební spořitelnou Wuestenrot (SSW), že dostane výpověď smlouvy o stavebním spoření, která byla uzavřena v roce 1999 a platí pro ní všeobecné podmínky (VOP) z 07/1997.
Manželovi bylo v roce 2013 nabídnuto přijetí cílové částky (CČ) nicméně manžel na tuto nabídku nereagoval a tedy tím pádem CČ nepřijal (stav účtu je takový, že CČ není překročena). Myslíme si, že smlouva je tedy podle §8VOP ve fázi před přidělením CČ (na rozdíl od SSW, která tvrdí, že CČ je přidělena) a pro výpověď je tedy nutné použít §6 VOP a ne obecně závazný předpis (§582 odst1. zákona 40/1964 a §3028 odst. 3. zákona 89/2012), jak uvádí SSW. Hodláme podat žalobu na neplatnost výpovědi ze strany SSW. Prosím o vyhotovení vzoru této žaloby.
Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Předmětem činnosti Bezplatné právní poradny je toliko právní poradenství, tzn. že příprava jakýchkoli podání (např. žalob) nepatří mezi služby poskytované Bezplatnou právní poradnou. Máte-li zájem o vyhotovení žaloby na neplatnost výpovědi smlouvy o stavebním spoření, lze Vám doporučit využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz
Co se pak týče Vámi popsaného případu, upozorňuji, že dle § 6/3 Všeobecných obchodních podmínek stavebního spoření (účinných od 1. 7. 1997) je Wüstenrot oprávněn vypovědět smlouvu pouze v případě, kdy účastník nehradí úložky a nevyrovná-li nedoplatek do osmi týdnů po písemném vyzvání. Z Vašeho dotazu není zřejmé, z jakého důvodu (resp. na základě jakého ustanovení Všeobecných obchodních podmínek stavebního spoření) hodlá Wüstenrot smlouvu o stavebním spoření vypovědět (či zda tak Wüstenrot hodlá učinit dle Občanského zákoníku).
V § 7/1 Všeobecných obchodních podmínek stavebního spoření jsou pak zakotveny podmínky, při jejichž splnění se účastník stává čekatelem na přidělení cílové částky.
Nepřijme-li účastník přidělení cílové částky, považuje se cílová částka za nepřidělenou. Účastník může podat písemnou žádost o opětovnou účast na přidělení s dnem rozhodným pro přidělení následujícím po podání žádosti (§ 8/3 Všeobecných obchodních podmínek stavebního spoření).
Ze shora uvedeného je možné dovodit, že Váš manžel (přestože jsou v jeho případě splněny podmínky pro přidělení cílové částky) se může stát čekatelem na přidělení cílové částky pouze v případě, kdy podá písemnou žádost o opětovnou účast na přidělení cílové částky (automatické čekatelství dle § 7/1 Všeobecných obchodních podmínek stavebního spoření) tak již (po odmítnutí přidělení cílové částky) není možné.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Nepoužívaná SIM karta - operátor zabavil naspořený kredit, co dělat?

11/2014 jsem zdědila SIM kartu - v poslední době
nevyužívanou, chtěla jsem kredit obnovit, dobila jsem peníze na radu operátora. Zablokovaný kredit ve výši téměř 20.000 Kč se nepřičetl. Po přihlášení do klientského portálu jsem zjistila, že zbývající kredit operátor zrušil asi hodinu a čtvrt před mým dobitím. Také jsem zde zjistila, že platnost kreditu byla do 26.11.2014, a ačkoli jsem to nevěděla, shodou okolností jsem dobila v tento den, ale
společnost kredit odebrala kolem 11 hod. dopoledne.
Požádala jsem o navrácení kreditu, neboť jsem dobila 26.11. ovšem bez úspěchu.
Na koho se obrátit? Na operátora s reklamací? Na ČTÚ? Děkuji, Lucie

ODPOVĚĎ:
Na dotaz jste si v jeho závěru de facto odpověděla sama. V první řadě Vám doporučuji prostudovat všeobecné obchodní podmínky (popř. jiný obdobný dokument), jimiž se Váš právní vztah s operátorem řídí, následně můžete nastalou situaci reklamovat přímo u tohoto operátora.
Nepovede-li komunikace s operátorem k cíli, budete oprávněna se v této věci obrátit na Český telekomunikační úřad:
www.ctu.cz
Vyloučeno pak není ani soudní řešení, které Vám však doporučuji zvolit až jako krajní možnost a s využitím služeb advokáta:
http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Provozování soutěží s výhrami na webu a nový občanský zákoník
- Provozování soutěží s výhrami na Internetu a nový občanský zákoník

Je nějaký právní problém s pořádáním soutěží na webu v roce 2015. Soutěžilo by se o krabicové verze všemožných her (na PC i na konzole) a jediné co by bylo od případného soutěžícího vyžadováno by byla registrace (nick a email). Potom by se již nějakým algoritmem náhodně vybíralo z databáze těchto soutěžících. Soutěžilo by se například každý druhý den. Je v ČR toto nějak omezeno? Co musím splnit abych se nedostal do problémů se zákonem? Děkuji, MPilat.

ODPOVĚĎ:
Bude-li Vámi zamýšlená soutěž spočívat toliko v náhodném výběru vítězného soutěžícího ze všech přihlášených soutěžících, bude se jednat o los ve smyslu § 2882 občanského zákoníku. Na tomto místě si dovolím stručně odcitovat z komentářové literatury k občanskému zákoníku (dostupné v systému právních informací ASPI) :
"… Jde-li o los, pak strana, která los vydala, slibuje držiteli losu plnění, bude-li los tažen … Jde o zvláštní způsob neutrálního rozhodování založeného výlučně na náhodě, v situacích, kdy uplatnění náhody pro výběr mezi různými možnostmi se jeví jako nejvhodnější z hlediska zásad spravedlivosti nebo technické jednoduchosti uskutečnění takového výběru. Jde tedy o vztah podobný sázce, ovšem s tím rozdílem, že v tomto případě se vytvářejí protichůdná tvrzení až účelově pro rozhodnutí existujícího sporu (např. určení si strany mince, výběr delší nebo kratší zápalky). Nejde tedy o to, kdo má pravdu, kdo je v něčem lepší či schopnější apod. , nýbrž např. o to, kdo se má v nějakém vztahu ujmout provedení nějakého úkolu či nějaké funkce, kdo má získat nějakou výhodu či nevýhodu apod. … "
Ve Vašem případě je velmi důležité, zda bude účast v soutěži bezúplatná. Dle § 1/1 a 2 zákona o loteriích se loterií nebo jinou podobnou hrou rozumí hra, jíž se účastní dobrovolně každá fyzická osoba, která zaplatí vklad (sázku), jehož návratnost se účastníkovi nezaručuje. O výhře nebo prohře rozhoduje náhoda nebo předem neznámá okolnost nebo událost uvedená provozovatelem v předem stanovených herních podmínkách. Nezáleží přitom na tom, provádí-li se hra pomocí mechanických, elektronickomechanických, elektronických nebo obdobných zařízení. Provozování loterií a jiných podobných her je zakázáno, s výjimkou případů stanovených tímto zákonem. Účelem tohoto zákona je vymezit rámec pro zákonem povolené podnikání v oblasti loterií a jiných podobných her a pro jejich provozování, přispět k ochraně osob, které se účastní loterií a jiných podobných her, a k omezení společenských rizik této účasti.
Jelikož z Vašeho dotazu nevyplývá, zda by měla realizace soutěže představovat předmět Vaší podnikatelské činnosti, nebudu se touto otázkou dále zabývat.
Dále je podstatné, zda nemůže být Vámi zamýšlená soutěž kvalifikována jako tzv. spotřebitelská loterie (ve smyslu § 1/5 zákona o loteriích). Za spotřebitelskou loterii se považují soutěže, ankety a jiné akce o ceny, při nichž se provozovatel zavazuje vyplatit účastníkům určeným slosováním nebo jiným náhodným výběrem peněžní ceny, vkladní knížky, cenné papíry, pojištění apod. a nemovitosti, a při kterých je podmínkou účasti zakoupení určitého zboží, služby nebo jiného produktu a doložení tohoto nákupu provozovateli nebo uzavření smluvního vztahu s poskytovatelem zboží, služby nebo jiného produktu nebo účast na propagační či reklamní akci poskytovatele anebo provozovatele, a to i nepřímo prostřednictvím jiné (další) osoby. Za spotřebitelskou loterii se považují také soutěže, ankety a jiné akce o ceny, při nichž se provozovatel za výše uvedených podmínek zavazuje poskytnout účastníkům nepeněžité plnění, služby nebo ceny ve zboží a produktech apod. , jestliže souhrn všech nepeněžitých výher za všechny provozovatelem provozované hry v peněžním vyjádření přesáhne za jeden kalendářní rok částku 200.000,- Kč a hodnota jednotlivé výhry přesáhne částku 20.000,- Kč. Provozování spotřebitelských loterií je zakázáno. Soutěže, ankety a jiné akce o ceny podle věty první a druhé provozované jedním provozovatelem, ve kterých souhrn nepeněžitých výher za jeden kalendářní rok nepřesáhne částku 200.000,- Kč a hodnota jednotlivé výhry nepřesáhne částku 20.000,- Kč, podléhají oznamovací povinnosti místně příslušnému finančnímu úřadu.
Dle znění dotazu však nepředpokládám, že by bylo možné Vámi zamýšlenou soutěž kvalifikovat jako loterii (resp. spotřebitelskou loterii) dle zákona o loteriích, Mám tedy zato, že Vámi zamýšlená soutěž bude pro její účastníky bezúplatná, přičemž její podstatou bude slosování všech přihlášených soutěžících.
V podmínkách soutěže (které Vám v každém případě doporučuji uveřejnit, a to tak, aby se zněním těchto podmínek každý soutěžící musel vyjádřit souhlas, typicky tedy před svou registrací) je vhodné ošetřit problematiku zpracování osobních údajů (ať už e-mailové adresy, tak i těch osobních údajů, které Vám budou poskytnuty vítězným soutěžícím pro zaslání výhry, je zejména nutné uvést, kdo a jakým způsobem bude osobní údaje zpracovávat, na jak dlouho a za jakým účelem). Před provedením registrace soutěžícího je dále vhodné nechat soutěžícího výslovně potvrdit, že je např. starší 18 let a prohlásit, že jím uváděná e-mailová adresa je užívána výhradně tímto soutěžícím (tzn. že se nejedná o zneužití cizí e-mailové adresy).
Právní úprava hry (která je použitelná rovněž na los) je zakotvena v § 2873 a násl. občanského zákoníku. Z těchto pravidel lze uvést zejména následující:
- dle § 2874 občanského zákoníku platí, že nebyla-li výhra dána, nemůže ji vyhrávající strana (soudně) vymáhat;
- dle § 2875 občanského zákoníku platí, že byla-li výhra dána, nemůže ji prohrávající strana (zde Vy, jako strana provádějící slosování) vymáhat zpět.
Bez povšimnutí by pak neměla zůstat ani skutečnost, zda hodláte soutěž spojit s nějakým druhem reklamy.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
OBCHOD-REKLAMACE
- Řemeslník neopravil nedodělky díla - jak postupovat?
- Jak donutit řemeslníka aby dodělal dílo dle smlouvy o dílo
- Truhlář neopravil nedodělky díla - jak postupovat?
- Jak donutit truhláře aby dodělal dílo dle smlouvy o dílo
- Reklamace díla, nedodělky - může je dodělat jiný řemeslník a náklady předat k úhradě prvnímu řemeslníkovi?

Prosím o radu ohledně nedodělané práce řemeslníka.
Truhlář nám vyrobil kuchyň. Začátkem ledna 2015 jsme ji převzali s výhradami (malé drobnosti byly nedodělané, ale účel plnila). Slíbil, že 30.1.2015 přijede vše dodělat. Nepřijel, už ani nereaguje na telefon či na mail.
Existuje lhůta, v které musí sepsané výhrady odstranit (písemně jsme si ji nedohodli)? Je možné ho nějak donutit, aby přijel, když nás ignoruje? Může dílo dodělat jiný truhlář s tím, že náklady na opravu nedodělků (náklady reklamace díla) předáme k úhradě původnímu truhláři?
Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 1923 občanského zákoníku platí, že je-li vada odstranitelná (což je zajisté Váš případ), může se nabyvatel (zde Vy) domáhat buď opravy nebo přiměřené slevy z ceny.
Práva objednatele z vad díla jsou konkretizována v § 2107 občanského zákoníku (ve spojení s § 2615/2 občanského zákoníku). Je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy o dílo (což je Váš případ), má objednatel právo a/ na odstranění vady, anebo b/ na přiměřenou slevu z ceny díla.
Neodstraní-li zhotovitel vadu díla včas nebo vadu díla odmítne odstranit, může objednatel požadovat slevu z ceny díla, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže objednatel změnit bez souhlasu zhotovitele.
Občanský zákoník konkrétní lhůtu pro odstranění vad díla nezakotvuje. Pro odstranění vad je proto vhodné stanovit zhotoviteli přiměřenou lhůtu (s ohledem na charakter reklamovaných vad díla), a to při oznámení zjištěných vad (což se ve Vašem případě stalo).
Odstranění zjištěných vad díla třetí osobou, a to na účet zhotovitele, není možné (neboť toto právo objednateli občanský zákoník nepřiznává), pokud se tak samozřejmě objednatel se zhotovitelem nedohodnou (což však ve Vámi popsaném případě nepředpokládám).
Odmítá-li zhotovitel vyhovět Vaší reklamaci, nezbude Vám, než se na zhotovitele obrátit s předžalobní výzvou, v případě neúspěchu této výzvy bude nezbytné podat k soudu žalobu. Pro učinění těchto právních kroků Vám doporučuji využít služeb advokáta:
http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Má právo pojišťovna na informace o pojištěném od lékaře v případě úmrtí (sebevraždy)?

Manželova matka tragicky zemřela 6/2014. Byla psychicky nemocná. Případ šetřila policie se závěrem sebevražda. Matka měla uzavřenou životní pojistku. Pojišťovna případ likviduje, má podklady od policie i od ošetřujících lékařů. Nyní si pojišťovna vyžádala od lékaře doplňující informace. Můžeme pojišťovně tyto informace odmítnout, resp. nedoložit z důvodu obavy krácení pojištění? Ukončí se pojistná událost i bez těchto doplňujících informací? V pojistných podmínkách je definováno, že pokud je pojištění delší než dva roky, tak k plnění dojde v případě sebevražy. Děkuji za odpověď, Karla

ODPOVĚĎ:
Dle § 2837 občanského zákoníku platí, že pojistitel není povinen poskytnout pojistné plnění v případě sebevraždy pojištěného, trvalo-li životní pojištění nepřetržitě méně než dva roky předcházející sebevraždě (tzn. že v případě delšího nepřetržitého trvání životního pojištění je pojistitel k výplatě pojistného plnění povinen). Toto pravidlo (které bylo zakotveno rovněž v již zrušeném § 56 zákona o pojistné smlouvě) je vtěleno také do Vámi citovaných pojistných podmínek.
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je důležitý § 2796/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že nastane-li událost (zde smrt pojistníka), se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu (např. tedy Váš manžel), spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě.
Povinnost Vašeho manžela k předložení dokladů, potřebných k likvidaci pojistné události, je tedy založena přímo občanským zákoníkem. Pro odůvodnění shora uvedeného ustanovení odcituji stručně příslušnou pasáž z komentářové literatury k občanskému zákoníku (dostupné v systému právních informací ASPI) :
"… Jestliže pojistitel ekonomicky nese pojistné riziko vzniku pojistné události, v souvislosti s kterou mu typicky vzniká povinnost poskytnout pojistné plnění v mnohonásobně vyšší hodnotě, než je výše pojistného, kterou jako úplatu za pojištění obdržel, pak je legitimním zájmem, aby také získal včasné, pravdivé a úplné informace o události, která se po jeho šetření může ukázat být událostí pojistnou, a aby měl k šetření takové události zajištěnu řádnou součinnost ostatních účastníků pojištění, případně třetích osob … "
Rozhodne-li se proto Váš manžel pojišťovně vyžádané doklady nedodat, může tím porušit svou zákonnou povinnost. V této souvislosti poukazuji na:
- § 2797/3 občanského zákoníku, dle něhož má pojistitel právo na přiměřenou náhradu nákladů šetření pojistné události proti tomu, kdo porušením své povinnosti tyto náklady vyvolal;
- § 2800/2 občanského zákoníku, dle něhož mělo-li porušení povinnosti osobou, která má na pojistné plnění právo, podstatný vliv na zjištění či určení výše pojistného plnění, má pojistitel právo snížit pojistné plnění úměrně k tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit.
S ohledem na shora uvedené lze Vašemu manželovi rozhodně doporučit s pojišťovnou spolupracovat a vyžádané doklady jí dodat. Přistoupí-li pojišťovna ke krácení pojistného plnění, bude samozřejmě možné, aby se Váš manžel proti takovému postupu bránil (a to i soudní cestou), nespolupráce s pojišťovnou již v této fázi (kdy ke sporu mezi pojišťovnou a Vaším manželem dosud nedošlo) by likvidaci pojistné události zbytečně zkomplikovala (přičemž by mohla mít samozřejmě vliv rovněž na prodloužení či nedokončení likvidace pojistné události).

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odcizení zavazadla ze zavazadlového prostoru autobusu - odpovědnost přepravce za škodu
- Odpovědnost přepravce za krádež zavazadla v zavazadlovém prostoru autobusu

08/14 mi bylo během cesty autobusem společnosti Autobusy VKJ s. r. o. v nácestné stanici odcizeno zavazadlo (spací pytel vyšší hodnoty) z úložného prostoru. Vše spatřeno z paluby, žádost o kontrolu stavu zavazadla řidič odmítl, seděl na svém místě a vykládku zavazadel společně s otevřením/zavřením prostoru nechal na vystupující cestující. Po dojezdu do cílové stanice a zjištění, že bylo opravdu odcizeno mé zavazadlo, se řidič od celé situace distancoval.
Společnost nemá nikde uvedeny smluvní přepravní podmínky tak, aby si je cestující mohl před cestou přečíst. Po incidentu a žádosti o ně mi bylo nejprve řečeno, že si je mám přečíst ve vozidle, po další žádosti mi byly zaslány poštou). V nich je psáno, že na dole uložené zavazadlo se vydává zavazadlový lístek. Ten mi však vydán nebyl. Má se řidič dotázat, jestli dole něco převážím, nebo mám vše hlásit sám (což ovšem nemohu tušit, dokud si nepřečtu SPP)? Za zavazadlo jsem platil, prý za batoh (příruční zavazadlo). Proto se chci zeptat, jestli řidič pochybil a jestli mohu po společnosti nějakým způsobem žádat náhradu škody.

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 2552 občanského zákoníku platí, že má-li cestující zavazadlo, přepravuje je dopravce buď společně s ním a pod jeho dohledem, nebo odděleně. Je-li zavazadlo přepravováno odděleně, dopravce dbá, aby bylo přepraveno do místa určení nejpozději ve stejnou dobu jako cestující.
Vznikne-li na zavazadle přepravovaném odděleně od cestujícího škoda, nahradí dopravce tuto škodu podle ustanovení občanského zákoníku o náhradě škody při přepravě věci (§ 2554/2 občanského zákoníku).
Dopravce je povinen nahradit cestujícímu škodu, která vznikla na jeho zavazadle (dopravovaném odděleně od cestujícího), pokud k této škodě došlo v době od převzetí zavazadla dopravcem do jeho vrácení cestujícímu. Odpovědnost za škodu na zavazadle je tzv. objektivní, tzn. že dopravce za škodu odpovídá bez ohledu na to, zda vznik škody zavinil (úmyslně či z nedbalosti) či nikoli.
Odpovědnosti za škodu vzniklou na zavazadle cestujícího se může dopravce zprostit pouze z některého z důvodů dle § 2566/1 a 2 občanského zákoníku, tzn. pokud prokáže, že:
- škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče;
- škodu způsobil sám cestující;
- škodu způsobila vada či přirozená povaha zavazadla (resp. jeho obsahu), a to včetně přirozeného úbytku.

Pro případ odcizení zavazadla (jak jste ho popsal ve svém dotazu) však není žádný ze shora uvedených důvodů prakticky použitelný.
Při ztrátě nebo zničení zavazadla je dopravce povinen nahradit cenu, kterou zavazadlo mělo v době, kdy ho dopravce od cestujícího převzal (§ 2567/1 občanského zákoníku).
Jelikož k odcizení Vašeho zavazadla došlo v srpnu 2014, je důležité upozornit na § 2569 občanského zákoníku, dle něhož platí, že není-li právo na náhradu škody u dopravce uplatněno do šesti měsíců ode dne převzetí zavazadla, soud toto právo cestujícímu nepřizná, namítne-li dopravce, že právo na náhradu škody bylo cestujícím uplatněno opožděně.
V současné chvíli se proto můžete obrátit na dopravce s písemnou předžalobní výzvou (dle § 142a Občanského soudního řádu) k náhradě Vám způsobené škody (kterou současně vyčíslíte a její výši doložíte), přičemž k provedení náhrady škody v penězích stanovte dopravci přiměřenou lhůtu. Pro případ dopravcovy neochoty můžete zmínit svou připravenost řešit věc soudní cestou. Jeden stejnopis předžalobní výzvy si ponechte, druhý zašlete dopravci doporučeně s dodejkou.
Nebude-li však dopravce ochoten Vám vzniklou škodu nahradit, nedoporučuji Vám zahajovat v této věci soudní řízení, a to s ohledem na vysoce pravděpodobné promlčení Vašeho práva na náhradu škody.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Nezkolaudovaný přístavek zasahující na pozemek souseda - vydržení pozemku dlouhodobým užíváním
- Vydržení pozemku dlouhodobým užíváním - nezkolaudovaná přístavba chaty, chalupy

Kamarád získal po rodičích chatu s pozemkem a nyní se dodatečně ukázalo, že bylo před více než 20ti lety provedeno "na černo" rozšíření chaty a tato dostavba zasahuje omylem i na pozemek sousedky (orná půda - pole využíváné v současné chvíli družstvem). Současný vlastník chaty by rád dal věci do pořádku a vše zlegalizoval, ale oslovená sousedka (vlastník orné půdy) nemá zájem věc s pozemkem řešit (bylo jí nabídnuto odkoupení části pozemku pod chatou), ač jí stavba na jejím pozemku nevadí. Lze dle zákona sousedku nějakým způsobem přimět k prodeji za např. odhadní cenu zastavěné části pozemku nebo připadá zde v úvahu nějaké případné vydržení, když chata zde stojí více než 20 let? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě přichází do úvahy dva instituty občanského práva:
1/ Vydržení:
Dle § 134 /1 a 3 starého Občanského zákoníku (platného v době stavební úpravy chaty) se oprávněný držitel stal vlastníkem věci, měl-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, šlo-li o movitost, a po dobu deseti let, šlo-li o nemovitost, přičemž do této doby se započítávala i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.
Za oprávněného držitele se pak dle § 130/1 starého Občanského zákoníku považoval takový držitel, který byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patřilo.

2/ Přestavek:
Dle § 1087 nového občanského zákoníku platí, že zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře. Kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.
V obou shora uvedených případech je tak podstatné, zda ke stavebnímu rozšíření předmětné chaty došlo v dobré víře, tzn. zda byl stavebník v dobré víře o tom, že staví (rozšiřuje chatu) na vlastním pozemku. Je tedy nezbytné posuzovat ne/existenci dobré víry stavebníka se zřetelem ke všem podstatným okolnostem, tzn. že je třeba zodpovědět otázku, zda mohl být stavebník při zachování běžné opatrnosti, kterou lze v obdobných případech po každém spravedlivě požadovat, v dobré víře o tom, že chatu stavebně rozšiřuje na vlastním pozemku.
S ohledem na skutečnost, že rozšíření chaty nebylo schváleno místně příslušným stavebním úřadem (přičemž vyjasnění vlastnických vztahů ke stavebnímu pozemku se v rámci stavebního řízení standardně řeší) a stavebník neověřil ani průběh vlastnické hranice pozemků (která se nachází v bezprostřední blízkosti chaty), přičemž tak mohl učinit náhledem do katastru nemovitostí (který je veřejně přístupný), se domnívám, že vlastník chaty nebyl při jejím stavebním rozšíření na sousední pozemek v dobré víře (tzn. že kdyby vlastník chaty zachoval běžnou opatrnost, zejména tedy zahájil stavební řízení, musel dojít k závěru, že jeho stavební záměr přesahuje na cizí pozemek).
Nebyl-li vlastník chaty v dobré víře (která je nezbytnou podmínkou obou shora uvedených institutů), nemohlo dojít k vydržení předmětné části sousedního pozemku, ani se v současné době nejedná o přestavek, který by odůvodňoval nabytí vlastnického práva k zastavěné části sousedního pozemku.
Část chaty, která přesahuje na sousední pozemek tak může být považována za neoprávněnou stavbu dle § 1084 - § 1086 nového občanského zákoníku. V případě nedohody vlastníka pozemku a vlastníka chaty pak jediné řešení představuje zahájení soudního řízení.
Dobrá víra stavebníka by naopak mohla být založena v případě, že při stavebním rozšíření chaty vycházel např. z nesprávného zaměření vlastnické hranice pozemků v katastru nemovitostí (tato skutečnost však z Vašeho dotazu nevyplývá).

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
OBČAN-BYDLENÍ
- Odměny pro funkcionáře bytového družsva - je možné uzavřít dohodu o provedení práce DPP?

Jsme malé bytové družstvo založené roku 2002. Funkcionáři družstva nemají uzavřenou Smlouvu o výkonu funkce. Vyhotovení této smlouvy nic nebránilo. Odměny jsou řešeny přes Dohody o provedení práce, stejně jako v minulosti. Je tento způsob vyplácení odměn přípustný? V komentářích o Zákoně o obchodních korporacích jsem se dočetl, že Smlouva o výkonu funkce je povinná. Existují výjimky nebo se jedná o neoprávněné vyplácení odměn? Děkuji. Karel

ODPOVĚĎ:
Dle § 59/1 zákona o obchodních korporacích se práva a povinnosti mezi obchodní korporací (kterou je dle § 1/1 zákona o obchodních korporacích i družstvo) a členem jejího orgánu řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu (§ 2430 a násl. občanského zákoníku), ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo z tohoto zákona plyne něco jiného.
Co se týče odměňování členů orgánů obchodních korporací, je nezbytné poukázat na tato ustanovení zákona o obchodních korporacích:
- § 61/1, dle něhož platí, že jiné plnění ve prospěch osoby, která je členem orgánu obchodní korporace, než na které plyne právo z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce nebo z vnitřního předpisu, lze poskytnout pouze se souhlasem toho, kdo schvaluje smlouvu o výkonu funkce, a s vyjádřením kontrolního orgánu, byl-li zřízen;
- § 61/3, dle něhož platí, že pravidla dle předchozí odrážky se použijí obdobně na určení mzdy (i na jiné plnění) zaměstnanci, který je současně i členem statutárního orgánu společnosti, nebo osobě jemu blízké;
- § 777/3, dle něhož platí, že ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně se uzpůsobí zákonu o obchodních korporacích do 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti (tzn. nejpozději do 30. 6. 2014), jinak platí, že je výkon funkce bezplatný.
Právní názor, se kterým jste se seznámil v komentářové literatuře k zákonu o obchodních korporacích, je v současné chvíli přijímán většinou odborné veřejnosti (byť ne bez výhrad), tzn. že současným převažujícím výkladem příslušných ustanovení zákona o obchodních korporacích je, že stav, kdy člen statutárního orgánu obchodní korporace vykonává svou funkci z titulu smlouvy o výkonu funkce (která vzniká ze zákona) a zároveň z titulu pracovněprávního poměru, je nepřípustný.
Na tomto místě je vhodné zařadit stručný historický exkurz: Nepřípustnost souběhu výkonu funkce člena orgánu obchodní korporace na základě smlouvy o výkonu funkce (popř. smlouvy mandátní apod.) a výkonu téže funkce na základě pracovněprávního poměru byla v Obchodním zákoníku zakotvena tradičně, přičemž toto pravidlo bylo prolomeno novelou Obchodního zákoníku, účinnou od 1. 1. 2013. S nabytím účinnosti zákona o obchodních korporacích (od 1. 1. 2014) však není výslovné povolení souběhu opět zakotveno, převažující právní názor se proto kloní k výkladu, že souběh je v současné době opět zakázán (jak tomu bylo před shora zmíněnou novelizací Obchodního zákoníku). K tomuto názoru se posléze přiklonilo i Ministerstvo spravedlnosti (jako garant zákona o obchodních korporacích).
Základními argumenty názoru o nepřípustnosti souběhu smlouvy o výkonu funkce a pracovněprávního poměru jsou:
- při souběhu smlouvy o výkonu funkce a pracovněprávního poměru se vytrácí kauza (tzn. důvod) pracovní smlouvy (či DPP nebo DPČ) ve smyslu § 1791/1 občanského zákoníku;
- je-li funkce člena orgánu obchodní korporace vykonávána na základě smlouvy o výkonu funkce, nemohou být současně naplněny veškeré znaky závislé práce dle § 2 zákoníku práce (v případě pracovněprávního poměru) ;
- dle § 53/2 zákona o obchodních korporacích se nepřihlíží k právním jednáním obchodní korporace omezujícím odpovědnost člena jejích orgánů; takovým právním jednáním však může být i pracovní smlouva (či DPP nebo DPČ), neboť v rámci pracovněprávního poměru je odpovědnost zaměstnance v zásadě omezena.
Na tomto místě však nutno podotknout, že v podstatě opačný právní názor byl prezentován v důvodové zprávě k zákonu o obchodních korporacích:
„Podmínky vzniku smlouvy o výkonu funkce jsou upraveny pouze v obecné rovině. Tato smlouva však vzniká vždy ex lege jmenováním – vzniká jako smlouva příkazní, ledaže se smluvní strany dohodnou jinak (tedy se výslovně nezakazuje využití jiného smluvního typu, vč. pracovněprávní smlouvy). “
Zákaz souběhu smlouvy o výkonu funkce a pracovněprávního poměru se samozřejmě vztahuje pouze na ty situace, kdy je činnost vykonávaná na základě smlouvy o výkonu funkce a pracovní smlouvy (či DPP nebo DPČ) shodná. Není naopak vyloučeno, aby člen orgánu obchodní korporace (který svou činnost vykonává na základě smlouvy o výkonu funkce) byl zároveň zaměstnancem této obchodní korporace (pokud však jako zaměstnanec bude vykonávat činnost odlišnou od činnosti, kterou vykonává na základě smlouvy o výkonu funkce).
Je-li proto ve Vámi popsaném případě činnost členů orgánů bytového družstva vykonávána na základě DPP, bylo by možné uvažovat o neplatnosti těchto DPP. Současně je však nezbytné poukázat na skutečnost, že tato neplatnost je tzv. relativní, tzn. že DPP se považují za platné, pokud se některá ze stran neplatnosti nedovolá. Došlo-li by k dovolání se neplatnosti DPP, bylo by možné vyplácená plnění považovat za bezdůvodné obohacení členů orgánů bytového družstva (ve smyslu § 2991 a násl. občanského zákoníku). Má-li proto bytové družstvo i členové jeho orgánů v úmyslu sladit své smluvní vztahy s aktuální právní úpravou, nechť ukončí platnost DPP (přičemž jejich neplatnosti se netřeba dovolávat a tudíž i netřeba vracet bezdůvodné obohacení) a uzavřou písemné smlouvy o výkonu funkce (v nichž sjednají i úplatnost výkonu funkcí členů orgánů bytového družstva).

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Jak vypovědět pojištění v pojišťovně - stačí email nebo obyčejný (nedoporučený) dopis?
- Způsoby zrušení pojistné smlouvy
- Způsoby vypovězení pojistné smlouvy

Stačí dát výpověď z mého úrazového pojištění pouze emailem, když žijí v zahraničí a pojistku jsem si sjednala v ČR ještě v době, kdy jsem žila v ČR. Pojistka byla sjednána u Pojišťovny Česke spořitelny Vienna v dubnu 2014 a výpověď jsem podávala emailem v srpnu 2014, kdy jsme již žila v zahraničí, na což jsem pojišťovnu upozornila. Oni mi však napočítali částku až do poloviny října, kdy pojistka zanikla kvůli neplacení, ale napsali mi, že musím zaplatit celou částku až do října a mou výpověď emailem neberou v potaz. Já ale tuto částku odmítám zaplatit a hájím se zaplatit pouze část pojištění do doby mě výpovědi. Z pojišťovny mi ale napsali mi, že pojištění ruší ke dní mě výpovědi, ale musím poslat výpověď ještě obyčejnou poštou. Což jsem udělala a poslala výpověď obyčejným psaním že zahraničí. Dopis na pojišťovnu ale nedorazil a oni to nyní berou jako že jsem žádnou výpověď poštou nezasílala a že výpověď emailem je nedostačující. Je prosím takové jednání od pojišťovny správné? Co mohu prosím udělat? Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Pro zjištění, zda bylo ve Vašem případě možné vypovědět pojistnou smlouvu prostřednictvím elektronické pošty, Vám v první řadě doporučuji prostudovat všeobecné pojistné podmínky a dodatkové (resp. zvláštní) pojistné podmínky, které jsou součástí Vámi uzavřené pojistné smlouvy (a v této smlouvě by na ně mělo být odkazováno). V pojistných podmínkách bývá kromě jiného podrobně upraven i způsob jednostranného ukončování smlouvy, např. výpovědí (a to včetně formy výpovědi), není-li tato otázka řešena v samotné pojistné smlouvě (což však není obvyklé).
Možnost jednostranného ukončení platnosti smlouvy výpovědí bývá zpravidla podmíněna zachováním stejné formy výpovědi, jaká byla zvolena pro uzavření vypovídané smlouvy (byla-li tedy smlouva uzavřena písemně, je zapotřebí zvolit i pro výpověď smlouvy písemnou formu). Předpokládám, že v pojistných podmínkách bude dále upravena i podoba výpovědi, tzn. zda může být výpověď (v písemné formě) podána pouze v listinné podobě či zda bude možné podat výpověď i elektronicky.
Po vyjasnění otázky, zda jste při jednostranném ukončení pojistné smlouvy výpovědí postupovala dle pravidel, která jste s pojišťovnou sjednala (a to tak, že jste podpisem pojistné smlouvy odsouhlasila rovněž znění pojistných podmínek), Vám doporučuji navázat na jednání s pojišťovnou. Dojdete-li k závěru, že vypovězení pojistné smlouvy prostřednictvím elektronické pošty nebylo možné, budete skutečně povinna doplatit dlužné pojistné i za období, které je Vám v současné chvíli pojišťovnou účtováno.

RŮZNÉ-STAVBY
- Majitel bytu si rozšířil byt do chodby přístavbou bez stavebního povolení - jak ho donutit aby uvedl chodbu do původního stavu?
- Rozšíření bytu bez stavebního povolení - jak donutit majitele bytu aby uvedl v původní stav?

Nájemníci 2000 umožnili jednomu majiteli bytu posunout vchodové dveře bytu směrem dále do chodby domu. Tímto zásahem majitel bytu užívá cca 6m2 společných prostor – chodby, které se platí ostatní majitelé z FO. Na tento zásah není projekt, byt není nově kolaudován, není uvedeno katastru rozšíření bytu. Došlo k znepřístupnění komínových dvířek od 4 bytů nad tímto bytem. Při sporu, který byl vyvolán vlastníkem rozšířeného bytu, který se domáhá kompenzace za opravené balkóny BD, protože jeho byt balkón nemá, současné předsednictví SVJ (odhlasováno na schůzi) nařídilo uvést byt do původního stavu. To majitel bytu odmítá a hodlá doložit požární zprávu a zprávu od kominíka, že nevadí když jsou komínová dvířka od jiných bytů v jeho bytě.
Jak donutit majitele bytu, aby vše uvedl do původního stavu. Je vůbec možné, aby tento stav přetrvával? Pokud se tak nestane hrozí SVJ nebo majiteli rozšířeného bytu nějaké sankce? Může vůbec SVJ tento zásah schválit? Pokud by opětovně SVJ schválilo, že tento stav muže i nadále přetrvávat nedopouští se nějakého přestupku? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Zabral-li dotyčný vlastník bytové jednotky v důsledku stavebních úprav svého bytu část společných prostor bytového domu, přičemž není ochoten na základě výzvy výboru SVJ tento protiprávní stav odstranit, nezbývá, než aby se v této věci SVJ obrátilo s žalobou na soud.
V této souvislosti je vhodné připomenout, že jediným orgánem SVJ, který je o Vámi popsané stavební úpravě oprávněn rozhodnout, je shromáždění vlastníků bytových jednotek. Dle § 1208 písm. f) bodů 3, 5 a 6 občanského zákoníku patří do působnosti tohoto shromáždění mimo jiné rozhodování:
- o změně podlahové plochy bytu,
- o změně podílu na společných částech bytového domu,
- o změně v určení společné části sloužící k výlučnému užívání vlastníka bytové jednotky.

Dle § 1175/1 občanského zákoníku má vlastník bytové jednotky právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části bytového domu, nesmí však ztížit jinému vlastníku bytové jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části (k čemuž však ve Vámi popsaném případě bezpochyby došlo).
Rozhodne-li soud o povinnosti dotyčného vlastníka bytové jednotky k uvedení společných prostor do původního stavu, a nebude-li dotyčný vlastník toto rozhodnutí soudu respektovat, bude SVJ oprávněno obrátit se na soud s návrhem na nařízení prodeje bytové jednotky dotyčného vlastníka (ve smyslu § 1184 občanského zákoníku).
Vnitřní stavební úprava bytového domu, mající vliv na velikost bytu a společných prostor musí být samozřejmě schválena místně příslušným stavebním úřadem (tato stavební úprava musí být následně rovněž zanesena do katastru nemovitostí).
Co se týče možného spáchání některého správního deliktu, lze příkladmo poukázat na § 5/1 písm. b) a e) zákona o požární ochraně, dle něhož je každá právnická osoba (tedy i SVJ) povinna:
- vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení,
- pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby, technika požární ochrany nebo preventisty požární ochrany dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady,
přičemž za porušení těchto povinností může být právnické osobě samozřejmě uložena pokuta.
Nepovolenou stavební činností se dále mohl dotyčný vlastník bytové jednotky dopustit některého z přestupků dle § 178/1 stavebního zákona.

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Matka dítěte vybrala vkladní knížku na kterou spořil otec dítěte - je to trestný čin?
- Vybrání vkladní knížky dítěte matkou u spoření otcem - jde o trestný čin?
- Nakládání s majetkem dítěte (peníze na účtu) jedním z rodičů - může rodič vybrat peníze a utratit je?

Po rozvodu s manželkou jsem zřídil u České spořitelny dětskou výherní knížku na jméno našeho nezletilého syna a ukládal na ni podle možností peníze, které jsem mu chtěl jednou předat. Teď když mi to moje finanční situace neumožňuje, tak sem se rozhodl knížku zrušit a peníze uložit na nějaký termínovaný vklad, aby na ni alespoň nějaká částka přibyla. Bohužel mě ale předběhla moje ex-manželka. Ve spořitelně uvedla, že knížku kterou mám celou dobu já ztratila a celý obnos 17 200 Kč vybrala. Spořitelna se hájí tím, že všechno proběhlo dle zákona a tudíž k žádnému pochybení z jejich strany nedošlo. I když jsem knížku založil a výhradně na ni ukládal já, mají k ním přístup oba zákonní zástupci nezletilého. Já nyní zvažuji, zdali nemám podat na moji ex-manželku trestní oznámení, protože vědomě lhala, aby mohla peníze za mými zády vybrat. Chtěl bych ale mít jistotu, že skutečně spáchala některý z trestních činů? Zpronevěra apod. ? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:

1/ Občanskoprávní rovina:
Dle § 783 starého Občanského zákoníku (platného do 31. 12. 2013) nebylo možné s vkladem nakládat bez předložení vkladní knížky, přičemž s vkladem na vkladní knížce na jméno byl oprávněn nakládat ten, na jehož jméno, příjmení, adresu a datum narození byla vkladní knížka vystavena.
Při ztrátě nebo zničení vkladní knížky mohl vkladatel s vkladem nakládat, jen prohlásil-li peněžní ústav na jeho návrh či na návrh toho, kdo má na tom právní zájem, vkladní knížku za umořenou. Po umoření vydal peněžní ústav vkladateli novou vkladní knížku nebo na požádání vyplatil celý vklad (§ 784/1 a 2 starého Občanského zákoníku).
Obdobný mechanismus je zakotven rovněž v novém občanském zákoníku, dle jehož § 2677 platí, že s peněžními prostředky na účtu nakládá majitel vkladní knížky. Bez předložení vkladní knížky nelze s peněžními prostředky na účtu nakládat.
Při ztrátě či zničení vkladní knížky však není dle nového občanského zákoníku (konkrétně dle jeho § 2678) již zapotřebí, aby peněžní ústav prohlásil vkladní knížku za umořenou. V takovém případě vystaví výstavce vkladní knížky na žádost majitele vkladní knížky novou vkladní knížku. Tato vkladní knížka nahrazuje původní vkladní knížku, která pozbývá dnem jejího vystavení platnosti.
Je-li vkladní knížka vedena na jméno nezletilého, zastupují ho při nakládání s finančními prostředky na této vkladní knížce v zásadě jeho rodiče (jako zákonní zástupci). V tomto ohledu lze tedy s argumentací spořitelny souhlasit.
Zároveň je však nezbytné poukázat na skutečnost, že finanční prostředky na vkladní knížce představují součást jmění dítěte, při nakládání s těmito finančními prostředky tedy nemůže rodič (v zastoupení dítěte) postupovat svévolně.
Pravidla pro péči o jmění dítěte (vykonávanou jeho rodiči) jsou obsažena v § 896 a násl. nového občanského zákoníku. V obecné rovině platí, že k právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná a/ o běžné záležitosti, nebo b/ o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty. K právnímu jednání rodiče, k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží (§ 898/1 a 3 nového občanského zákoníku). Nedohodnou-li se rodiče o podstatných věcech při péči o jmění dítěte, rozhodne na návrh některého rodiče soud (§ 897 nového občanského zákoníku).
Domníváte-li se proto, že s ohledem na majetkové poměry Vašeho syna nepředstavovalo vybrání finančních prostředků z vkladní knížky ani běžnou záležitost, ani záležitost sice výjimečnou, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty, můžete se obrátit na soud s žalobou na neplatnost zrušení vkladní knížky, popř. s návrhem na rozhodnutí o naložení s finančními prostředky (které patří Vašemu synovi) vybranými z této vkladní knížky.

2/ Trestněprávní rovina:
V první řadě je nezbytné upozornit na to, že trestní právo by mělo být užíváno jako krajní prostředek řešení právních konfliktů, a to v okamžiku, kdy není možné využít jiné instituty právního řádu či se tyto instituty nejeví jako dostatečné. Je-li proto Vámi popsaná situace řešitelná občanskoprávní cestou (jak popsáno v odpovědi ad 1/ výše), není podání trestního oznámení příliš vhodným krokem (podáním podnětu k zahájení trestního stíhání nelze účinně řešit soukromoprávní, či dokonce rodinněprávní spory).
Pro učinění závěru o možném spáchání některého trestného činu je zároveň nezbytné, aby předmětný skutek vykazoval určitou míru společenské škodlivosti, tzn. že nikoli každé protiprávní (či nemorální) počínání je trestným činem.
Ve Vámi popsaném případě přichází v úvahu následující trestné činy:

- trestný čin podvodu, kterého se dle § 209/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou (tzn. škodu od 5.000,- Kč do 24.999,- Kč) ;
- trestný čin zpronevěry, kterého se dle § 206/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou;
- trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku, kterého se dle § 220/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou (tzn. škodu od 25.000,- Kč do 49.999,- Kč) ;
- uvažovat by bylo zároveň možné o spáchání některého z přestupků dle zákona o přestupcích.

Trestného činu by se však Vaše bývalá manželka dopustila pouze v případě, kdy by finanční prostředky Vašeho syna, vybrané z vkladní knížky, použila jinak než ve prospěch Vašeho syna, popř. na chod společně obývané domácnosti apod. Pokud byly tyto finanční prostředky použity ve prospěch Vašeho syna, nemůže se o některý ze shora uvedených trestných činů jednat, neboť prakticky nedošlo ke vzniku škody.

SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokuta za prodej padělků oblečení Nike, Adidas, Puma, Umbro
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za prodej padělaných výrobků Nike, Adidas, Puma, Umbro

Mám obchod na vesnici. Na vánoce jsem koupil od Vietnamce textil, který mi zabavili celníci. Jsem obviněn z porušení ochranných známek. Spol. Adidas, Nike apod. po mně chtějí nehorázně vysoké odškodnění za únik tržeb a poškození značky. Přitom naši zákazníci s nízkými příjmy by si nikdy nemohli originální zboží koupit, takže těmto společnostem nevznikla ztráta tržby. Mají tedy právo požadovat vysoké odškodnění?
Děkuji, Radek

ODPOVĚĎ:
Dle § 5/1 zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví (zák. č. 221/2006 Sb. , v platném znění) má oprávněná osoba (např. tedy vlastník ochranné známky) právo na:
a/ náhradu škody,
b/ vydání bezdůvodného obohacení, které získal porušovatel v důsledku ohrožení nebo porušení práva, a
c/ přiměřené zadostiučinění, byla-li zásahem do práv způsobena nemajetková újma (přiměřené zadostiučinění může spočívat i v peněžitém plnění).

Domníváte-li se, že současné požadavky vlastníků ochranných známek jsou nepřiměřené, lze Vám doporučit pokusit se s vlastníky ochranných známek sjednat snížení jimi uplatněných nároků. Nepovede-li toto jednání (které doporučuji vést v písemné formě) k výsledku, můžete nechat věc dospět do soudní fáze.
V souvislosti se soudním vymáháním shora uvedených práv je vhodné poukázat na § 5/4 zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, dle něhož přihlédne soud ke všem odpovídajícím okolnostem, jako jsou například nežádoucí hospodářské důsledky včetně ztráty zisku, které oprávněná osoba utrpěla, k neoprávněným ziskům porušovatele práv a případně i k jiným než hospodářským hlediskům, jako je například morální újma způsobená oprávněné osobě porušovatelem.
V rámci soudního řízení bude rovněž důležité, zda jste při prodeji textilu věděl (či mohl vědět), že svým jednáním porušujete práva vlastníků ochranných známek. V této souvislosti přicházejí v úvahu dvě varianty:
- soud může na návrh stanovit náhradu škody, výši bezdůvodného obohacení a přiměřené zadostiučinění paušální částkou nejméně ve výši dvojnásobku licenčního poplatku, který by byl obvyklý při získání licence k užívání práva v době neoprávněného zásahu do něj (tato varianta tedy přichází v úvahu v případě, kdy jste si byl porušení práv z ochranných známek vědom),
- soud může na návrh stanovit náhradu škody, výši bezdůvodného obohacení a přiměřené zadostiučinění, jestliže porušovatel při výkonu činností nevěděl ani nemohl vědět, že svým jednáním porušuje práva, paušální částkou nejméně ve výši licenčního poplatku, který by byl obvyklý při získání licence k užívání práva v době neoprávněného zásahu do něj.
Skutečnost, že Vaši obvyklí zákazníci nemají dostatek finančních prostředků pro nákup značkového textilu a nemohlo tudíž dojít k majetkové ztrátě na straně vlastníků ochranných známek, neodůvodňuje porušování práv vlastníků ochranných známek.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Neudržování rybníka a zaplavení okolních pozemků, majitel rybníka nereaguje - jak postupovat?
- Zaplavení pozemků z důvodu neudržování rybníka - jak se bránit?

Jsem majitelkou parcely u rybníka v obci Strážovice. V důsledku špatné údržby rybníka došlo postupně k zaplavení pozemku, zničení vegetace. 4.5 2012 jsem napsala vlastníkovi rybníka Líšno a. s. snížili na 1 měs. hladinu vody, nic víc, v roce 2014 se stav výrazně zhoršil, voda je ve stodole, prosákla i do studny s pitnou vodou, kterou si musíme nyní dovážet. V září 2014 jsem znovu psala vlastníkovi, a 8. listopadu jsem nechala na pozemku vypracovat hydrogeologický posudek dokládající stav s návrhem řešení. Stále jsem nedostala odpověď ani na jeden dopis, prosím kam se mám obrátit o radu, či pomoc? Děkuji, Helena Šťastná.

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:

1/ Veřejnoprávní varianta:
Dle § 55/1 zákona o vodách jsou vodními díly stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména:

a/ přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,
b/ stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,
c/ stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací,
d/ stavby na ochranu před povodněmi,
e/ stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,
f/ stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,
g/ stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,
h/ stavby odkališť,
i/ stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,
j/ studny,
k/ stavby k hrazení bystřin a strží,
l/ jiné stavby potřebné k nakládání s vodami.

S ohledem na shora uvedené lze jednoznačně uzavřít, že rybník je vodním dílem. V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.

Každý vlastník vodního díla je dle § 59/1 zákona o vodách povinen:
a/ dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých bylo vodní dílo povoleno a uvedeno do provozu, zejména dodržovat provozní řád a schválený manipulační řád, neprodleně oznamovat vodoprávnímu úřadu změny mající vliv na obsah manipulačního řádu a předkládat vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu tak, aby byl v souladu s komplexním manipulačním řádem,
b/ udržovat vodní dílo v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných zájmů,
c/ provádět na vlastní náklad u vodního díla technickobezpečnostní dohled, pokud tomuto dohledu vodní dílo podléhá,
d/ provádět na svůj náklad opatření, která mu vodoprávní úřad uloží k odstranění závad zjištěných na vodním díle, zejména při vodoprávním dozoru,
e/ dbát pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním toku,
f/ odstraňovat předměty a hmoty zachycené či ulpělé na vodních dílech a nakládat s nimi podle zvláštního zákona,
g/ osadit na vodním díle cejch, vodní značku nebo vodočet, umožnit průběžný přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo zajistit zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle rozhodnutí vodoprávního úřadu,
h/ osadit na vodním díle plavební znaky,
i/ u vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody ve vodním toku udržovat na vlastní náklad v řádném stavu dno a břehy v oblasti vzdutí a starat se v něm o plynulý průtok vody, zejména odstraňovat nánosy a překážky, a je-li to technicky možné a ekonomicky únosné, vytvářet podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavby,
j/ odstraňovat náletové dřeviny z hrází sloužících k ochraně před povodněmi, ke vzdouvání vody nebo k akumulaci vody,
k/ provádět jedenkrát za dva roky prostřednictvím osoby odborně způsobilé pověřené Ministerstvem životního prostředí technické revize vodního díla a výsledky těchto revizí předávat do 31. prosince příslušného roku vodoprávnímu úřadu. Vlastník vodního díla je povinen odstranit zjištěné závady ve lhůtě do 60 dnů od provedení revize.

Pokud vlastník rybníka ve Vámi popsaném případě neudržuje tento rybník v řádném stavu, přičemž v důsledku zanedbání této povinnosti Vám vzniká škoda, lze Vám doporučit obrátit se na místně příslušný vodoprávní úřad s podnětem k prošetření nastalé situace (ideálně včetně podrobné fotodokumentace) a zjednání nápravy. Dle § 104/2 zákona o vodách jsou vodoprávními úřady v první řadě obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady.
Neboť zalévání Vašeho pozemku vodou může mít rovněž vliv na životní prostředí, můžete v této souvislosti kontaktovat Českou inspekci životního prostředí.
Dle § 59/5 zákona o vodách dále platí, že vyžaduje-li to veřejný zájem a jestliže ten, kdo je k tomu povinen (zde vlastník vodního díla), tyto povinnosti řádně neplní a nezjednal-li nápravu ve stanovené lhůtě, vodoprávní úřad může rozhodnout, že jiná osoba přejímá na dobu nezbytné potřeby provoz nebo údržbu vodních děl. Tento provoz a údržbu obstarává určená osoba na náklady toho, kdo byl povinen tyto povinnosti plnit; není-li taková osoba, nese tyto náklady stát.
Jelikož jste vlastnicí pozemku, který sousedí s vodním dílem, je vhodné vědět, že dle § 60 zákona o vodách jsou vlastníci pozemků sousedících s vodním dílem povinni po předchozím projednání s nimi umožnit za účelem provozu a provádění údržby vodních děl v nezbytném rozsahu vstup a vjezd na své pozemky těm, kteří zajišťují provoz nebo provádějí údržbu těchto vodních děl. Pokud vstupem na pozemky vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu.

2/ Soukromoprávní varianta:
V obecné rovině dle § 1042 občanského zákoníku platí, že vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší.
Dle § 1013/1 občanského zákoníku dále platí, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že mimo jiné voda vniká na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku.
Vzniká-li rozlivem vody na Vašem pozemku rovněž škoda, je vhodné upozornit na § 2910 občanského zákoníku, dle něhož platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného (např. tedy vlastnického práva), nahradí poškozenému, co tím způsobil.
Druhou variantou řešení Vámi popsané situace je proto doručení předžalobní výzvy vlastníku předmětného rybníka, v níž se budete domáhat okamžitého zjednání nápravy závadného stavu rybníka. Nebude-li vlastník rybníka reagovat v přiměřené lhůtě, kterou mu v předžalobní výzvě stanovíte, budete oprávněna se obrátit s žalobou na soud. Pro přípravu předžalobní výzvy i žaloby Vám lze doporučit využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Vyplácení náhrady mzdy za nemoc z povolání u firmy v konkurzu - pojišťovna odmítá plnit, jak postupovat?

1989 nemoc z povolání, potvrzeno klinikou nemocí z povol. Došlo k poklesu výdělku a byl mě přiznán nárok na odškodnění, nastal konkurz na majetek stavebního podniku a byl určen správce konkurzní podstaty, doplatek mzdy odesílali.
07/2013 mi správce řekl, že majetkový účet úpadce podniku byl vyčerpán, tudíž již není možné mi zasílat náhradu. Mám se prý obrátit na pojišťovnu Kooperativa, byl jsem odmítnut - doplatek mzdy bude vyplácet MPSV. To mě odkázalo zpět na Kooperativu.
Uplatňuji tedy svůj nárok na Kooperativně, ale od 08/13 jsem neobdržel žádný doplatek mzdy. Stále na mě chtějí doklady z roku 1998, asi 3 výplatní pásky a doklad z doby, kdy jsem byl převeden na jinou práci, jenže se mnou nikdy sepsaný nebyl.
Výše uvedené dokumenty nemám. Nelze je sehnat.
Je nějaká šance? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda Váš někdejší zaměstnavatel dosud existuje či nikoli. V případě, že zaměstnavatel již zanikl, bude aplikovatelný § 1/2 písm. b) vyhlášky č. 125/1993 Sb. , dle něhož platí, že není-li právního nástupce zaměstnavatele, který zanikl po 31. 12. 1992, má poškozený, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání po vzniku zákonného pojištění, právo na plnění přímo vůči té pojišťovně, u které byl pojištěn jeho zaměstnavatel před svým zánikem (touto pojišťovnou je pak ve Vašem případě pojišťovna Kooperativa).

Vyžaduje-li po Vás pojišťovna Kooperativa doložení dokumentů, které nemáte (a nemůžete mít) k dispozici, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Nelze vyloučit, že se Vámi popsaným postupem pojišťovna Kooperativa pouze snaží pozdržet výplatu příslušných náhrad (po hříchu se jedná o vcelku běžný postup mnohých pojišťoven). Pro přípravu předžalobní výzvy (§ 142a Občanského soudního řádu) a posléze žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Mobilní operátor si neoprávněně strhává paušál za vypovězenou službu - jak se domáhat vrácení peněz?

11/2011 jsem u Vodafone vypověděl smlouvu, poté i ze strany operátora potvrzeno, jak ústně telefonicky, tak i prostřednictvím sms zprávy, kterou mám ještě dosud v telefonu uloženou a slouží mi tedy jako důkaz k ukončení smlouvy mezi smluvními stranami: Miroslav Pajdar a Vodafone. Tímto bylo pro mě vyřešeno, ukončeno, SIMku jsem tím pádem přestal užívat. Vodafone si ale nadále strhával z mého účtu za služby i po zrušení smlouvy a to za období 11/2011 – 1/2014. Dle operátora, již nelze doložit, že data z toho období již nemají k dispozici. Já ale stále mám v telefonu tu sms uloženou. Má cenu i nadále reklamovat? Nejde o reklamaci služeb, ale o neoprávněné strhávání z účtu i po vypovězení smlouvy. Prvně jsem reklamaci zasílal začátkem roku 2014. Nyní jsem zkoušel znovu, bez úspěchu. Prosím o radu z právního hlediska. Mám se obrátit např. na ČTÚ? Není už pozdě? Předem moc děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
ČTÚ v této souvislosti zajisté kontaktovat můžete, k vyřešení otázky neoprávněného strhávání plateb z Vašeho účtu však ČTÚ oprávněn není (tento úřad může společnosti Vodafone uložit za právně závadný postup pokutu).
Pokud si společnost Vodafone strhávala z Vašeho účtu platby i v době, kdy mezi Vámi a společností Vodafone neexistoval smluvní vztah, vzniklo na straně společnosti Vodafone bezdůvodné obohacení, a to ve formě plnění bez právního důvodu (§ 451 a násl. starého Občanského zákoníku), k jehož vrácení je společnost Vodafone povinna.
V současné chvíli se proto můžete obrátit na společnost Vodafone s předžalobní výzvou (§ 142a Občanského soudního řádu), v níž vylíčíte všechny rozhodné skutečnosti, svá tvrzení doložíte příslušnými dokumenty (může se jednat zejména o přepis předmětné SMS zprávy a výpisy z Vašeho bankovního účtu, z nichž bude zřejmé, v jakém období docházelo k neoprávněnému strhávání plateb), přičemž společnost Vodafone vyzvete, aby bezdůvodné obohacení, které na její straně vzniklo vrátila (výši bezdůvodného obohacení je zapotřebí přesně vyčíslit, můžete požadovat i úrok z prodlení, pro vrácení bezdůvodného obohacení stanovte přiměřenou lhůtu). V případě neochoty společnosti Vodafone k vrácení bezdůvodného obohacení můžete samozřejmě zmínit svou připravenost řešit věc soudní cestou, pohrůžka možné medializace tohoto případu Vám může rovněž posloužit.
V souvislosti s vymáháním bezdůvodného obohacení je vhodné připomenout, že dle § 107/1 a 2 starého Občanského zákoníku se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčelo za dva roky ode dne, kdy se oprávněný (Vy) dozvěděl, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se pak právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčelo za tři roky, a šlo-li o úmyslné bezdůvodné obohacení (což však nepředpokládám), za deset let ode dne, kdy k němu došlo. Ve Vašem případě je tak právo na vrácení bezdůvodného obohacení již částečně promlčeno (což však samozřejmě neznamená, že byste nemohl vymáhat vrácení celého bezdůvodného obohacení).

OBCHOD-ŽIVNOSTI
- Nelegální autoservis bez stavebního povolení

Soused provozuje nelegální autoservis. Servis (venkovní pracovní stání) je umístěn za hranicí jeho vjezdu. Část servisu je provozována na veřejné komunikaci před mým domem - otáčení, odstavování vozidel. Po stížnosti, proběhlo stavební řízení o změně užívání stavby na autoservis.
SÚ magistrátu změnu povolil a po odvolání ke KÚ bylo rozhodnutí SÚ vráceno k novému projednání. KÚ uznal pouze námitku chybějícího dopravního řešení.
Další námitka byla, že servis nevyhovuje závazným normám pro servisy a opravny motorových vozidel (ČSN 73 6059). Námitku KÚ neuznal:
„V předmětném objektu však ke stavebním změnám nedochází, tudíž užití normy není závazné, ale pouze přiměřené dané situaci, i vzhledem k tomu, že se jedná o velmi omezené služby malého objemu a provozu. “
Domnívám se, že SÚ jednal protiprávně. Na jakou autoritu, kromě SÚ, se obrátit pro posouzení servisu v novém řízení (např. ČKAIT)?
Mohu v novém řízení použít fotografie dokumentující odstavování, otáčení, špatné stání vozidel, aniž bych byl z něčeho nařčen?
Děkuji, Vendelín

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda bylo řízení před stavebním úřadem již pravomocně skončeno či nikoli. Pakliže je řízení dosud vedeno, můžete se proti dalšímu rozhodnutí opět odvolat, vyloučeno není ani podání žaloby ke krajskému soudu (a to v rámci správního soudnictví dle soudního řádu správního).
Z hlediska stavebně-právního je však stavební úřad jediným orgánem oprávněným rozhodovat o ne/spáchání správního deliktu. ČKAIT je profesní komorou (nikoli tedy správním orgánem), která není oprávněna zahajovat správní řízení či dokonce sankcionovat subjekty, které nejsou jejími členy.
Domníváte-li se, že Váš soused provozuje autoservis tzv. načerno, můžete se s podnětem obrátit i na místně příslušný živnostenský úřad.
Co se týče Vámi zmiňovaného užívání pozemní komunikace, můžete kontaktovat i místně příslušný silniční správní úřad (kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností).
Dle § 51/1 správního řádu lze k provedení důkazů užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Jde zejména o listiny, ohledání, svědeckou výpověď a znalecký posudek. Použití fotografií dokumentujících užívání pozemní komunikace Vaším sousedem je tudíž přípustné.
Dle § 86 občanského zákoníku platí, že nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit.
Bez souhlasu člověka je však možné pořizovat obrazové záznamy, pokud se takové záznamy pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Svolení není třeba ani v případě, když se obrazový záznam pořídí nebo použije na základě zákona k úřednímu účelu (§ 88 občanského zákoníku).
Pořízením fotografických záznamů parkujících automobilů na a před pozemkem Vašeho souseda proto s největší pravděpodobností nezasáhnete do jeho osobnostních práv (zejména práva na soukromí).
I v tomto případě však platí, že obrazový záznam nesmí zasáhnout do soukromí Vašeho souseda v nepřiměřeném rozsahu. Konkrétně dle § 90 občanského zákoníku nesmí zákonný důvod k zásahu do soukromí jiného nebo k použití obrazového záznamu být využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka.

OBČAN-BYDLENÍ
- Kdo převezme funkci předsedy SVJ když to nechce nikdo dělat?
- Nikdo nemá zájem dělat předsedu SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek - co se bude dít?

Nikdo v domě nechce funkci předsedy SVJ (před tím pověřený vlastník) vykonávat. Máme 4 byty a 3 garáže. Vlastníků je tu dohromady 7. Dle stanov oznámí pověř. vlastník o odstoupení z funkce a po 30 dnech se mu funkce zruší. Shromáždění má do 60 dnů svolat schůzi kde zvolí dalšího předsedu SV nebo výbor. Kdo to má svolat. Ten kdo má největší spoluvl. podíl nebo vlastník, který byl u založení SVJ, … Ve stanovách nic konkrétního není. Dle starých stanov nelze zvolit někoho kdo nemá ve SVJ byt.
I když bude zvolena nějaká firma (osoba), která nám bude dělat veškeré práce (správu, opravy, revize, …) stejně je nutné přeci určit někoho z vlastníků, který bude s firmou (osobou) jednat. Jedině my vlastníci známe potřeby SVJ. A to také nebude chtít nikdo dělat. Komu to tedy dát.
Děkuji, SVJ

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že osobou odpovědnou za správu domu a pozemku je SVJ (§ 1190 občanského zákoníku). Tato koncepce plně odpovídá základnímu pojetí SVJ, které je právnickou osobou založenou za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je SVJ způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem (§ 1194/1 občanského zákoníku).

Odpověď na Vaše dotazy byste měl nalézt ve stanovách SVJ, které dle § 1200/2 písm. d) a f) občanského zákoníku musí upravovat alespoň:
- určení orgánů, jejich působnosti, počtu členů volených orgánů a jejich funkčního období, jakož i způsobu svolávání, jednání a usnášení,
- pravidla pro správu domu a pozemku a užívání společných částí.

Dle § 1205/1 občanského zákoníku je nejvyšším orgánem SVJ shromáždění (tvořené všemi vlastníky bytových jednotek). Statutárním orgánem je výbor, ledaže stanovy určí, že je statutárním orgánem předseda SVJ.
Ve Vámi popsaném případě může být shromáždění vlastníků bytových jednotek svoláno za použití § 1207/1 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že nesvolá-li statutární orgán shromáždění vlastníků bytových jednotek na podnět vlastníků bytových jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů (nejméně však dvou z nich), svolají tito vlastníci shromáždění vlastníků bytových jednotek k zasedání na náklad SVJ sami. Jelikož ve vámi popsaném případě nemůže statutární orgán zasedání shromáždění vlastníků bytových jednotek svolat, neboť tento orgán již neexistuje, mohou toto zasedání svolat vlastníci bytových jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů (minimálně však dva vlastníci bytových jednotek).
Další možností, jak určit statutární orgán Vašeho SVJ je tzv. rozhodnutí mimo zasedání. Dle § 1210/1 občanského zákoníku platí, že není-li svolané shromáždění vlastníků bytových jednotek způsobilé usnášet se (zejména pro nedostatečný počet přítomných vlastníků bytových jednotek), může osoba, která je oprávněna shromáždění svolat (např. tedy i ti vlastníci bytových jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, minimálně však 2 vlastníci bytových jednotek), navrhnout v písemné formě do jednoho měsíce ode dne, na který bylo zasedání svoláno, aby vlastníci jednotek rozhodli o týchž záležitostech mimo zasedání (k tomuto "dálkovému" způsobu hlasování více v § 1210 a násl. občanského zákoníku).
Podaří-li se ve Vašem případě zasedání shromáždění vlastníků bytových jednotek svolat, přičemž však v jeho rámci nedojde k určení statutárního orgánu SVJ, bude namístě postup dle § 165/1 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem (např. tedy na návrh kteréhokoli vlastníka bytové jednotky), chybějící členy statutárního orgánu soud na dobu než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském právním jednání (v tomto případě ve stanovách SVJ).
Jinak soud jmenuje SVJ opatrovníka (§ 486 - § 488 občanského zákoníku), a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví.
Nebude-li tedy shromáždění vlastníků bytových jednotek schopno určit nový statutární orgán SVJ, bude kterýkoli vlastník bytové jednotky (popř. i SVJ samo) navrhnout místně příslušnému soudu, aby jmenoval statutární orgán sám (a to až do doby, kdy se to podaří shromáždění vlastníků bytových jednotek), soud pak může SVJ jmenovat také opatrovníka.
V souvislosti s absencí statutárního orgánu Vašeho SVJ upozorňuji na § 172/1 písm. c) občanského zákoníku, dle něhož zruší soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestliže tato právnická osoba nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu poukazuji na § 1202 a § 1203, dle nichž platí, že:
- dokud má některý zakladatel SVJ většinu hlasů, je správcem domu a pozemku;
- pro rozhodování ve věcech správy domu a pozemku se obdobně použijí ustanovení o shromáždění vlastníků bytových jednotek;
- k rozhodnutí svolá vlastníky bytových jednotek správce;
- při rozhodování se nepřihlíží k hlasům správce převyšujícím součet hlasů všech ostatních vlastníků jednotek;
- ztratí-li správce většinu hlasů, podá nejpozději do šedesáti dnů jako statutární orgán SVJ návrh na zápis SVJ do veřejného rejstříku a nejpozději do devadesáti dnů svolá shromáždění vlastníků bytových jednotek, neučiní-li to, může tak učinit kterýkoli vlastník bytové jednotky.

Z Vašeho dotazu nicméně nevyplývá, zda jsou podmínky pro aplikaci § 1202 a § 1203 občanského zákoníku splněny.

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

: Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin); Kategorie: Roztříděné dotazy; Zveřejněno: 27. srpen 2015

1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

Dotazy před tříděním a pojmenováním jsou k nahlédnutí zde.

OBČAN-BYDLENÍ
- Promlčení členského příspěvku bytového družstva - lhůta
- Promlčení poplatku bytového družstva - lhůta

12.8.2015 jsem obdržel od Stavebního bytového družstva POKROK Praha (dále jen SBD) výzvu k úhradě dluhu na členských příspěvcích za 2005-2015. Přibližně v této době docházelo k odprodejům družstevních bytů do osobního vlastnictví bývalých nájemníků. Stejnou výzvu obdržela i větší část mých sousedů. U každého z nás je situace ohledně případné existence členství trochu jiná:
- někteří odkoupili byt a stále v něm žijí (dohledali jsme, že součástí smlouvy o převodu bytu je odstavec, který říká, že převodem bytu nezaniká členství v SBD). Někteří předpokládali, že neplacením členských příspěvků jejich členství samo zanikne. Někdo jiný požádal o zrušení členství dopisem a když přestaly chodit složenky, tak předpokládal, že členem už není. Někde jsou už noví vlastnící.
- já např. odkoupil byt už v osobním vlastnictví od původních vlastníků v roce 2003, takže nechápu jak jsem se mohl stát členem SBD, i když SBD tvrdí, že má mnou podepsaný doklad o převodu členství z původního vlastníka na mě (s datem 6 měsíců poté, co jsem byt koupil).
Od 2004 existuje v našem domě SVJ, které plně převzalo jeho správu. Od tohoto roku nás SBD nezvalo na žádné schůze, prakticky s námi jako s jeho členy nekomunikovalo, ze členství jsme neměli žádné výhody či prospěch. Navíc SBD nám tvrdí, že nám každý rok posílali složenku na úhradu členského příspěvku (někteří sousedé tvrdí, že jim občas nějaká složenka přišla, kterou většinou i uhradili, ale to bylo naposledy 2009).

V případě, že nám SBD dokáže, že jsme i nadále jeho členy:
- může po nás vymáhat nezaplacené členské příspěvky za tak dlouhoud dobu? Není zde nějaká promlčecí doba?
- můžeme se vůči takovému postupu nějak bránit? V této souvislosti mě napadají např. tyto scénáře:
- neplacením členských příspěvků nedodržoval člen povinnosti dané stanovami a měl být z SBD vyloučen
- nechodily složenky a tudíž nebylo jak a komu platit
- pokud každý rok byli dle SBD členové obesláni složenkami ohledně zaplacení členských příspěvků, jak je možné, že nebyli neplatiči identifikováni už daný rok? Nejedná se o pochybení vedení SBD, které mělo jako zodpovědný orgán dbát na řádné hospodaření SBD (což mimo jiné je i docílit placení členských příspěvků) a vzniklou škodu (nezaplacené členské příspěvky) by mělo uhradit? Nebo existuje nějaká jiná možnost po kom tuto škodu vymáhat z titulu neplnění si svých pracovních nebo jiných povinností?
Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Bohužel bez znalosti stanov, smluv a ostatních listin, které uvádíte, není možné poskytnout bližší informace. Proto se omezím na toliko informace obecné.
Právo na zaplacení členských příspěvků podléhá promlčení. Za roky 2005 až 2013 bude promlčecí lhůta 4-letá, podle § 397 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, který byl v této době účinný. Příspěvky za roky 2014 a 2015 se promlčí v 3-leté promlčecí lhůtě podle § 629 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník. Pokud dlužník vznese při soudním sporu námitku promlčení, pak soud žalobci právo nepřizná. Jinými slovy, promlčené pohledávky lze splnit dobrovolně, ale nejsou vymahatelné (soudně či exekucí).
Pokud to není uvedeno ve stanovách, pak samotné neplacení členských příspěvků nemá za následek zánik členství v bytovém družstvu. Z tohoto důvodu však může být člen družstva vyloučen. Dokud vyloučen není, je stále členem družstva.
Pokud je osoba stále členem družstva, pak je vázána stanovami a je povinna hradit členské příspěvky ve stanovené lhůtě. Nelze poukazovat na skutečnost, že jej družstvo nevyzvalo.
Statutární orgán družstva má jistě povinnost zajistit řádné placení členských příspěvků členy družstva. Jako škodu by jim bylo monžé přičíst pouze ty příspěvky, které se díky promlčení staly nevymahatelnými. Rozhodně ne ty, které vymůžou, byť se zpožděním. Placení členských příspěvků je povinností člena družstva, nikoliv člena statutárního orgánu.
Jak jsem již uvedl výše, pro posouzení existence členství v družstvu nemám dostatek relevantních informací. Vzhledem k rozsahu nutných informací a ke složitosti věci Vám doporučuji, abyste kontaktoval advokáta, který Vám poskytne bližší informace ohledně Vašeho členství v družstvu. Pak budete mít jistotu, zda je požadavek družstva oprávněný či nikoliv. Seznam advokátů nalezente na www.advokatikomora.cz

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Bývalý zaměstnavatel dluží mzdy - jak vymáhat peníze?
- Postup vymáhání dlužné mzdy po bývalém zaměstnavateli - postup
- Postup vymáhání nevyplacené mzdy po bývalém zaměstnavateli - postup

Bývalý zaměstnavatel dluží všem členům redakce nemalé peníze, už nám došla trpělivost a chceme to řešit. Můžete nám poradit jak postupovat? Máme se obrátit na inspektorát úřadu práce? Nebo peníze vymáhat soudně hromadnou žalobou?
Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Pokud vám zaměstnavatel dluží mzdu, pak bych doporučila ho písemně vyzvat k zaplacení, a to za každého zaměstnance zvlášť. Pokud tak zaměstnavatel neučiní, nezbývá vám nic jiného, než se obrátit s žalobou na soudu a žalovat zaměstnavatele na zaplacení dlužné částky. V tomto případě bych Vám doporučila kontaktovat advokáta v místě vašeho bydliště.
Inspektorát práce vám v dané věci moc nepomůže, ano, prošetří danou věc a konstatuje pochybení zaměstnavatele, může mu uložit okutu, ale nezajistí, aby byl zaměstnavatel povinen vám peníze zaplatit, to mže učinit pouze soud, jehož rozhodnutí je pak vymahatelné i exekučně.
Dále také platí, že pokud zaměstnanec nedostane do 15-ti dnů ode dne splatnosti mzdu nebo její část, může okamžitě zrušit pracovní poměr (§ 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění).

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJEM
- Platnost nájemní smlouvy podepsané jen jedním ze spolumajitelů, spoluvlastníků
- Musí nájemní smlouvu podepsat všichni spolumajitelé nebo stačí jeden z nich?
- Musí nájemní smlouvu podepsat všichni spoluvlastníci nebo stačí jeden z nich?

Mám na Vás dotaz ohledně nájemní smlouvy a SJM. Našel jsem nabídku nájmu do bytu, ale zjistil jsem, že mi jí nabízí pouze jeden ze spoluvlastníků (druhý se neúčastní) a nevím, jestli je rozumné na to přistoupit. Byt vlastní společně manželé, kteří se handrkují o majetek. Pán co byt nabízí mi vysvětlil, že se chtěl s manželkou několikrát domluvit, ale bez úspěchu. Když tam měl nájemníky, tak na ně poslala Policii, ale dopadlo to tak, že jim ukázali nájemní smlouvu uzavřenou s pánem a Policie odešla, že je to právní pat a neřešitelné. Nakonec je vyštípala paní tím, že rodina byla na sociálce kvůli přídavkům a nedostali od ní podpis jako od spoluvlastníka. Teď mi je byt nabízen s tím, že je to patová situace a, že na to policisti nemůžou a že spory o majetek se potáhnou ještě léta, protože manželé podnikali a nemůžou se dohodnout na majetku (rozvedení nejsou). Když na nájemní smlouvu s pánem přistoupím je riziko, že mě někdo přijde vystěhovat? Je to dost složitá situace, ale moc pěkný nájem. Jaké jsou rizika, při podpisu nájemní smlouvy jen s jedním s manželů?
Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Podle § 714 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Pronajmutí bytu rozhodně nespadá pod pojem běžná správa majetku náležícího do společného jmění manželů.
Podle odst. 2 téhož ustanovení dále platí, že jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.
Nájemní smlouva uzavřená jen jedním z manželů bude platná, nicméně druhý z manželů se může dovolat neplatnosti takové smlouvy. Jedná se o tzv. relativní neplatnost. Pokud by tak učinil, musel byste byt vyklidit, protože byste jej užíval bez právního důvodu.
Doporučuji, aby nájemní smlouvu podepsali oba manželé, nebo aby Vám druhý z manželů písemně potvrdil, že s pronájmem souhlasí. Pokud na to druhý z manželů nepřistoupí, pak Vám nedoporučuji uzavírat takovou nájemní smlouvu. Právo opomenutého manžela dovolat se neplatnosti se promlčí ve lhůtě 3 let. Během té doby byste musel žít v nejistotě, zda se nebudete muset vystěhovat.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel odmítá vydat zápočtový list - jak se bránit?
- Zaměstnavatel nevystavil zápočtový list - pomůže inspektorát práce?

Jak postupovat zaměstnavatelem ve státní sféře – jedná se o ředitelku v kulturním zařízení. Nastoupila jsem zde na základě DPP. V průběhu konání práce se mnou ředitelka zacházela velmi špatně – ve zkratce se jedná o klasický bossing. Podala jsem na ní stížnost u zřizovatele – v tomto případě Středočeský kraj, kam jsem mimo jiné odeslala i veškeré klíče a zapůjčené předměty, které jsem obdržela při podpisu DPP. Bohužel uplynuly 2 měsíce a jedinou reakcí z kraje byla e-mailová informace, že pí. ředitelka vše popírá a mám se s ní dohodnout. Což je dle mého názoru nemyslitelné, neboť dále pokračuje ve lstivých a lživých praktikách, aby co nejvíce pošpinila mé jméno. Stále vytrvale odmítá vydat zápočtový list, neboť se ohrazuje faktem, že DPP byla uzavřena do konce tohoto roku. Já jsem ovšem 300 h odpracovala k 14.6.2015 na základě pracovních výkazů, které pravidelně pí. ředitelka měla k dispozici, nikdy jsem od ní nedostala zpětnou vazbu a teď se ohrazuje lživým tvrzením, že jsem hodiny neodpracovala, tudíž DPP nebyla ukončena a tedy nemůže vydat zápočtový list. Díky tomuto stavu, kdy jsem v současné době na ÚP, se dostávám do nepříjemné situace, neboť referentka chce dodat zápočtový list a nenechá si vysvětlit, že jej nemohu dodat, poněvadž není dobrá vůle ze strany zaměstnavatele. Co radíte? Mám se obrátit na inspektorát práce? Jaké jsou šance?
Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
U dohody o provedení práce (DPP) má zaměstnavatel povinnost vydat zaměstnanci zápočtový list po skončení tohoto pracovněprávního vztahu. DPP zpravidla končí uplynutím sjednané doby nebo výkonem sjednaných prací.
Pokud jste již odpracovala max. přípustný rozsah hodin za tento kalendářní rok a zaměstnavatel popírá, že tomu tak bylo, pak je otázkou, zda i nadále na DPP pracujete, popř. jak byl sjednán druh práce, resp. proč Vám nadále není pridělována práce dle DPP, když byste nadále mohla do max. limitu 300 hodin v kalendářním roce pracovat.
Pokud se s ředitelkou, tedy zaměstnavatelem nedohodnete, pak se můžete obrátit s písemným podnětem na příslušný inspektorát práce, který provede u zaměstnavatele šetření, ale Váš konkrétní nárok nevyřeší, resp. nemůže nařídit zaměstnavateli, aby Vám zápočtový list vydal, jen kontstatuje pochybení, doporučení k nápravě, popř. může uložit pokutu. Doporučila bych Vám se znovu obrátit písemně i na zřizovatele, a to oficiální cestou, nikoliv např. jen E-mailem.
Pokud však zaměstnavatel bude trvat na svém, povinnost vydat Vám zápočtový list mu může uložit pouze soudu na základě Vámi podané žaloby.
Nejlepší řešení bych viděla v tom, dohodnout se se zaměstnavatelem na ukončení DPP k určitému datu, poté by Vám měl zaměstnavatel zápočtový list vydat, neboť pracovněprávní vztah skončil.
Ohledně nevhodného jednání ze strany zaměstnavatele by přicházela v úvahu taky další oficiální stížnost u zřizovatele, podnět k inspektorátu práce, popř. v krajním případě dle posouzení situace žaloba u soudu.

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Pomluva zaměstnavatele dehonestující zaměstnance a jeho rodinu v běžném životě - omluva, náhrada nemajetkové škody, újmy
- Pomluva zaměstnavatele ponižující zaměstnance a jeho rodinu v běžném životě - omluva, náhrada nemajetkové škody, újmy
- Křivé obvinění zaměstnavatele dehonestující zaměstnance a jeho rodinu v běžném životě

Mám dotaz, ohledně křivého obvinění a pomluvy. Jedná se mi o to, zda mohu podat trestní oznámení na Policii?
Dne 12. 06. 2015 přijel můj nadřízený a oznámil mi, že mám okamžitě předat služební telefon, klíče od objektu a přede mnou mi nechal zablokovat služební počítač. Vše proběhlo bez předávacího protokolu. Byla mi též nabídnuta výpověď dohodou, kterou jsem odmítla podepsat. Toto vše proběhlo před zákazníky a mými kolegy. Byla jsem ústně seznámena s obviněním, že jsem poškodila firmu, byly i použity výrazy, že jsem kradla, firmu jsem připravila cca o 80 tisíc Kč, - V rámci odběrů zákazníků, se prý jedná o spekulativní odběry.
Písemně mi byla nařízená okamžitá dovolená, kterou následně firma zrušila a proplatila mi 6 dnů, jako překážku ze strany organizace.
Bylo mi slíbeno, že bude podané trestní oznámení, které následně může očistit mé jméno. K tomuto nakonec nedošlo.
Díky tomuto obvinění jsem byla 22. 06. 2015 převedena na jinou práci, z vedoucí pobočky na řidiče - skladníka.
Nervově jsem se zhroutila a od 23.6.2015 jsem v pracovní neschopnosti, beru antidepresiva a jsem léčena odbornou lékařkou.
Tento nadřízený navštívil VIP zákazníky, kde je seznámil s tím, co jsem udělala. Toto mi nikdy nebylo prokázáno. Manžel pracuje ve stejném oboru a často ho kontaktují lidi, že ví, co jsem udělala. Musím říci, že mě toto obvinění hodně poškodilo a v současné době je zameteno pod stůl. Již se mluví jen o nedůvěře, spekulacích a domněnkách.
Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Křivé obvinění je trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných podle § 345 trestního zákoníku. Spáchá jej ten, kdo jiného lživě obviní ze spáchání trestného činu, jeho prostřednictvím je tedy chráněna jak čest všech občanů, tak řádný výkon pravomocí orgánů činných v trestním řízení, aby nedošlo k trestnímu stíhání nevinných osob. Zde tedy jde o případ, kdy by se zaměstnavatel dostavil k orgánu činném v trestním řízení a tam na Vás podal trestní oznámení. Tím by mohlo dojít k trestnému činu. Oproti tomu pomluva je trestným činem, který spáchá ten, kdo o jiném uvede takový nepravdivý údaj, který může značně ohrozit jeho vážnost před druhými osobami. Trestnost pomluvy vyplývá ze snahy chránit čest a dobrou pověst člověka ve společnosti, a to ať už jde o jeho vztahy v zaměstnání, v rodině nebo kdekoli jinde.
Nižším "kalibrem" pomluvy je přestupek proti občanskému soužití, který se řeší u přestupkové komise městských či obecních úřadů.
Oznámení o jednání Vašeho zaměstnavatele tedy podle mého názoru můžete na policii samozřejmě učinit. Nemyslím si, že by bylo nutno rovnou kvalifikovat o jaký trestný čin se má jedna, stačilo by učinit oznámení o činu samotném, co se stalo, kdo co provedl, doložit co možná nejvíce důkazů, svědeckých výpovědí, lékařské potvrzení a pod.
Nicméně rozhodně nezapomínejte na obranu občansko právní. každý člověk právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, soukromí a svého jména a projevů osobní povahy. Pokud dojde k jeho porušení, člověk má právo domáhat se odstranění následků pomluvy a zadostiučinění. A to i finančního charakteru. Můžete tedy žádat jak náhradu nemajetkové újmy (psychická újma, ztráta vážnosti, důstojnosti, onemocnění…), tak ztrátu materiální (ztráta na výdělku, ztráta klientely) a samozřejmě lze žádat omluvu a to i veřejnou, pokud byla pomluva veřejného charakteru.
Kromě toho se domnívám, že na místě je také žaloba pracovněprávní, protože zaměstnavatel Vás nemůže jen tak svévolně převést na jinou práci neodpovídající Vaší pracovní smlouvě, pokud mu k tomu nesvědčí zákonný důvod.
Související právní předpisy:
Zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba na neplatnost na převedení na jinou práci

Chtěla jsem se zeptat, zda je v tomto případě vhodné podat žalobu ohledně neplatnosti převedení na jinou práci? Zda v tomto případě, je sjednaný druh práce skutečně natolik široký, že lze dojít k závěru o obcházení zákona?
Od roku 2009 vykonám dle pracovního pověření k výkonu funkce : vedoucí pobočky Karlovy Vary. Nemám jedinou výtku, kárný dopis.
22. 06. 2015 mi jednatel firmy přivezl nové pracovní pověření, kde je uvedeno : řidič - skladník a o šest tisíc snížená hrubá mzda, která je též uvedená v pracovním pověření a mzdovém výměru.
V pracovní smlouvě mám uvedeno, že jsem povinna vykonávat dělnické, administrativní i obchodní činnosti v těchto oblastech :
- nákup a prodej zboží
- přeprava, manipulace a skladování zboží
- údržba a opravy nemovitého a movitého majetku
- řešení obchodních vztahů reklamace, vymáhání, zajišťování a úhrada pohledávek
- administrativní, účetní a daňové činnosti
dále mám dohodu o změně pracovní smlouvy, kde je uvedeno, že budu vykonávat :

1/ technicko - hospodářského, obchodního a provozního zaměstnance
2/ jsem povinna vykonávat organizační, kontrolní, provozní, vedoucí, jakož i manuální a pomocné činnosti v těchto oblastech :
- obchodní činnosti, jimiž bude pověřen nadřízeným zaměstnancem
- poskytování prací, služeb a dalších plnění zákazníkům
- administrativní činnosti, jimiž bude pověřen nadřízeným zaměstnancem
- kontrolní a řídící činnosti při provozu, jímž bude pověřen nadřízeným zaměstnancem
- logistické činnosti při provozu, jimiž bude pověřen nadřízeným zaměstnancem
- obsluha pracovních strojů, řízení motorových vozidel
- údržba a opravy nemovitého a movitého majetku
- zajišťování přepravy, manipulace, balení, vybalování a skladování zboží
- ostatní manuální a pomocné činnosti, jimiž bude pověřen nadřízeným zaměstnancem.
Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Pokud tedy dobře rozumín Vašemu dotazu, tak jako druh práce máte nyní v platné pracovní smlouvě sjednáno toto:

A v rámci tohoto Vám nyní zaměstnavatel bude přidělovat jen práci "ridič - skladník".
Práci ridiče máte schovánu v "řízení motorových vozidel" a práci skladníka v "zajišťování přepravy, manipulace, balení, vybalování a skladování zboží". Z tohoto pohledu má zaměstnavatel právo po Vás vyžadovat výkon této práce.
Problém bych já osobně viděla už v samotném rozsahu sjednaného druhu práce, který mi přijde velmi široký, jelikož na jejímž základě Vám zaměstnavatel může přidělovat nejrůznější druhy prací, které práve bude potřebovat vykonávat. Zákoník práce a jeho výklad umožňuje sjednat v jedné pracovní smlouvě i více druhů práce, ale pouze tak, aby nedocházelo k obcházení zákona a jeho ustanoveních, dle kterých má zaměstnavatel povinnost přidělovat zaměstnanci jen práci v rámci druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě.
Je ovšem nutné posoudit každý případ zvlášť s ohledem na všechny okolnosti a zvyklosti u zaměstnavatele. Osobně si myslím, že takto sjednaný druh práce v pracovní smlouvě není vpořádku. Doporučila bych Vám obrátit se na advokáta zabývajícím se pracovním právem a s ním situaci konzultovat.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Notář neověřil katastr nemovitostí a neprojednal nemovitost po zesnulém v dědickém řízení
- Notář neprojednal nemovitost po zesnulém - jak postupovat a vyhnout se dalšímu poplatku notáři?

Byla jsem pozvána k notářce z důvodu, že spolumajitel naší chaty (kromě mé sestry, kterou jsem již vyplatila) je můj bratr, který je již 16 roků po smrti. Před jeho úmrtím jsem mu vyplatila 1/3 odhadní ceny chaty.
Paní notářka, která si mě a sestru pozvala je tatáž, která před 16-ti lety vyřizovala po bratrovi pozůstalostní řízení ze kterého jsme neobdrželi žádný dokument. Dle mého názoru došlo k pochybení ze strany notářství, že si nevyžádalo výpis z katastru nemovitostí a tím by se zjistilo, že bratr vlastnil 1/3 chaty.
Nyní chce po mě nový cenový odhad chaty a abych si 1/3 znovu odkoupila. Do této chaty jsem od úmrtí svého bratra investovala spoustu finančních prostředků a nynější cena chaty se značně liší od ceny chaty v roce 1999.
Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Dle občanského soudního řádu mají účastníci řízení povinnost tvrzení a povinnost důkazní. V původním dědickém řízení jste měli paní notářce sdělit, že Váš bratr vlastní podíl na nemovitosti. Ona by si poté vyžádala výpis z katastru nemovitostí a nemovitost již tehdy projednala.
V řízení o nově objeveném majetku se postupuje podle předpisů platných v době úmrtí zůstavitele a všechna aktiva se oceňují vždy ke dni úmrtí. Nechte si udělat odhad nemovitosti ke dni úmrtí Vašeho bratra nebo paní notářce sdělte, že žádáte o ocenění nemovitosti formou Vašeho prohlášení, a to cenou ke dni úmrtí. Tuto cenu paní notářce pak sdělte (do ceny nebudete započítávat zhodnocení nemovitosti, které jste provedla až po smrti Vašeho bratra).
V rámci dědického řízení pak můžete se sestrou uzavřít dědickou dohodu, na základě které nabudete podíl na nemovitosti Vy a Vaše sestra z nově objeveného majetku nic nedostane.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak dostat zpět peníze získané před manželstvím investované do majetku manželů v případě rozvodu manželství?

Vzali jsme se s manželem v prosinci 2014 v Las Vegas. Před uzavřením manželství jsem měla našetřené peníze. Za část jsem v lednu tedy po uzavření manželství koupila zlato a nyní budeme spolu kupovat dům, kam dám zbytek svých peněz a část peněz manžel, které měl také před uzavřením manželství, na zbytek si vezmeme hypotéku. Jaké bude rozložení vlastnictví na domě v případě rozvodu? a čí je nyní nakoupené zlato? jen mé nebo už spadá do bezpodílového vlastnictví manželů? Pokud chci, aby peníze, které jsem měla před sňatkem byly i po rozvodu mé (nebo jejich adekvátní část na domě), je nutné podepsat nějakou smlouvu nebo něco zanést do smlouvy kupní či je to tak samozřejmě s ohledem, že mám k dispozici výpisy z účtu a mohu doložit, že peníze byly mé?
Děkuji, Laura

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o zlato, pak toto by mělo být dle zákona Vaše, nicméně zřejmě by bylo případně nutné prokázat, že jste jej hradila výlučně ze svých vlastních prostředků, neb § 709 odst. 1 písm. d) nám říká: Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví.
S tím domem už to bude složitější, v zásadě se tam presumuje, že podíly manželů jsou stejné. Samozřejmě by asi bylo možné sepsat u notáře nějaký "majetkový režim" společného jmění. Obecně platí, že jakmile je něco v SJM, respektive i spoluvlastnictví, a při vypořádání nedojde k dohodě, pak jsou to vždy složité a zdlouhavé soudní případy.

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace náhradního dílu namontovaného podnikatelem podnikateli - záruka, záruční doba náhradního dílu

Prosím Vás o radu jak dál postupovat při reklamaci opravy vozu.
Je to cca 23 měsíců, kdy jsem já coby živnostník namontoval již bývalému kamarádovi taky živnostníkovi na jeho užitkový vůz sloužící pouze k podnikatelským účelům (odvoz štípaného dřeva), novou spojku. Tehdy to byl z mé strany vstřícný krok, pomoc kamarádovi v nouzi. Přestala mu fungovat spojka u auta a požádal mě o urychlenou výměnu. Koupil jsem proto sám a na sebe coby firmu, náhradní díly a spojku jsem vyměnil. Bohužel po uplynutí cca 23 měsíců a najetí cca 20 tis. km. se spojka pokazila a byla nutná její výměna. Jelikož se pokazila jedna část z kompletu, která se nevyplatila kupovat samostatně, přistoupili jsme k opětovné výměně kompletu spojky. Tentokrát si vše zakoupil a rovnou i zaplatil sám. Teď ale po mě požaduje vrácení původní částky za opravu spojky, protože byla ještě v záruce. Volal jsem proto mému dodavateli náhradních dílů a požadoval jsem uplatnění reklamace. Ten mi sdělil, že v případě užitkových aut a nákupu náhradních dílů mezi podnikateli se nejedná o klasickou záruku, ale záruku je zkrácena na 12 měsíců od montáže, takže je spojka už po záruce.
Můj bývalý kamarád stále tvrdí, že chce vrátit peníze, protože je spojka v záruce. Jen musím podotknout, že vzhledem k tomu, že se jednalo spíše o výpomoc kamarádovi v nouzi, jsme ani jeden z nás netrvali na písemné formě faktury, záruky, nebo kupní smlouvy. Samozřejmě já fakturu o koupi spojkové sady mám.
Poraďte mi prosím, co mám dělat dál, případně, kdo je v právu, přestože nemáme uzavřenou písemnou smlouvy o opravě vozu.
Vzhledem k tomu, že bych potřeboval radu co nejdříve, jsem právě odeslal částku 250, -Kč na Vaše číslo účtu jako podporu právní poradně. O převedení částky byste měli být informování mojí bankou, zadal jsem tam Vaši e-mailovou adresu.
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Skutečnost, že smlouva nebyla uzavřena písemně nemá na platnost smlouvy vliv.
Zákonnou záruku zná zákon jen v případě, tzv. spotřebitelských smluv. Mezi podnikateli zákonná záruka neexistuje. V takovém případě je nutné záruku ve smlouvě sjednat. Jinak se nelze práv ze záruky za jakost domáhat.
V úvahu připadá pouze odpovědnost za vady. Tuto odpovědnost prodávajícího (nebo též zhotovitele díla) zakládá vada, která existuje v době převzetí věci (díla). Tedy pokud byla spojka vadná, nebo byla vadně provedena montáž v době převzetí automobilu. To platí také tehdy, jestliže vada v době převzetí automobilu existovala, ale projevila se později. Pokud tedy spojka (i montáž) byly bezvadné, pouze spojka nevydržela tolik, co kamarád očekával, pak tato skutečnost sama o sobě nezakládá odpovědnost za vady.
Musel by Vám prokázat, že spojka byla vadná již při převzetí automobilu. Pokud se mu to nepodaří, pak nemá nárok na práva z vadného plnění, resp. nemá nárok na vrácení zaplacené částky.
Totéž pak platí ve vztahu mezi Vámi a prodávajícím. I kdyby na spojku byla záruka 12 měsíců (pokud Vám ji smluvně poskytl), pak to má vliv jen na vztah mezi Vámi a prodávajícím, nikoliv mezi Vámi a Vaším kamarádem.
Pokud by Vám tedy Váš kamarád prokázal (např. znaleckým posudkem), že spojka byla vadná v době převzetí auta, pak má právo na výměnu. Možná by mohl od smlouvy odstoupit. To by také znamenalo, že spojka byla vadná i v době, kdy jste ji kupoval Vy (předpokládám, že jste ji koupil a ihned namontoval). Vy byste pak mohl spojku reklamovat u prodávajícího.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Virtuálnímu operátorovi přestaly fungovat SIM karty v bezdrátových platebních terminálech obchodníka - jak vymáhat náhradu škody?
- Několikadenní výpadek služeb virtuálního operátora (SIM karty v platebních terminálech) - náhrada škody způsobená obchodníkovi výpadkem

Mám v provozovnách bezdrátové platební terminály ve kterých používám SIM karty virtuálního operátora. Od něj jsem dostal na konci července dopis s novými kartami, že si je mám za 3 dny vyměnit aby nám mohli služby poskytovat i nadále. Bohužel hned další den stávající karty přestaly fungovat. Volali jsme operátorovi, bohžel vždy jsme jen dostali informaci že se na odstranění pracuje. Ani po třech dnech kdy jsme podle pokynů vyměnili staré SIM karty za nové stále karty nefungovaly (ani nové, ani staré).
Operátor vždy řekl že se to řeší, že je to divné atd. Bohužel nebyli jsme schopni se ani spojit s odpovědnou osobou neboť nám vždy bylo řečeno že nikdo teď nemá čas s námi mluvit, žádný nadřízený není k dispozici atd.
Bohužel operátor nás kompletně odstřihnul od služeb až do 14.8 a u jedné SIM karty do 15.8. bez omluvy nebo vysvětlení. Během této doby jsme pouze obdrželi email že vzhledem k situaci nám nebudou účtovat červencovou fakturu kterou jsme stejně dostali. Zároveň jsme museli zajistit provoz terminálů na provozovnách nákupem nových SIM karet od jiného operátora včetně dokoupení kreditu. Jedná se o náklady cca 1500 Kč za SIM karty, nepočítaje hodiny ztráveného času na lince s operátorem a velké potíže na provozovnách kdy zákazníci nemohli platit.
Můžete mi prosím poradit jak správně postupovat ohledně reklamace poskytovaných služeb a požadavku na úhradu vynaložených nákladů v souvislosti s výše uvedeným výpadkem služeb virtuálního operátora?
Děkuji, Miloš

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že služby virtuálního operátora jsou Vám poskytovány (jak předpokládám) na základě smlouvy, doporučuji Vám v první řadě důkladně tuto smlouvu prostudovat (zejména pak ty její části, které se věnují odpovědností za vadné plnění a případně vzniklou škodu).

Následně Vám doporučuji obrátit se písemně na virtuálního operátora s:
- uplatněním práva z vadného plnění sjednaných služeb (např. ve formě slevy z ceny služeb, dle dotazu Vám již byla určitá sleva poskytnuta, v tomto ohledu je však podstatné, zda tato sleva odpovídá tomu, co bylo ve smlouvě sjednáno),
- uplatněním práva na zaplacení smluvní pokuty (pokud byla ve smlouvě nějaká pokuta či jiná sankce pro tyto případy sjednána),
- uplatněním nároku na náhradu škody (k tomu více v následujících odstavcích).

Co se týče škody, která Vám byla výpadkem poskytovaných služeb způsobena, je v první řadě vhodné vědět, že odpovědnost za škodu způsobenou porušením smluvní povinnosti je tzv. objektivní odpovědností (§ 2913 občanského zákoníku), tzn. že skutečnost, zda virtuální operátor výpadek poskytovaných služeb zavinil či nezavinil, není rozhodná (pro vznik jeho odpovědnosti za škodu postačí, že k výpadku poskytovaných služeb došlo).
Odpovědnosti za vzniklou škodu by se mohl virtuální operátor zprostit pouze v případě, pokud by prokázal, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli (tzv. vyšší moc). Překážka vzniklá z osobních poměrů virtuálního operátora nebo vzniklá až v době, kdy byl s plněním smluvní povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl virtuální operátor podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě škody nezprostí.
Jako škodu můžete u virtuálního operátora uplatnit veškeré náklady, které Vám v souvislosti s výpadkem poskytovaných služeb vznikly (a to včetně případně vzniklých dluhů).
Výzvu k poskytnutí slevy z ceny služeb, úhradě smluvní pokuty, náhradě škody apod. zašlete virtuálnímu operátorovi prokazatelným způsobem, tedy doporučeně s dodejkou (předem ho na tuto skutečnost můžete upozornit např. e-mailem), jeden stejnopis této výzvy si ponechte. Pro uspokojení Vašich požadavků stanovte virtuálnímu operátorovi ve výzvě přiměřenou lhůtu (přičemž ho můžete současně upozornit na svou připravenost řešit věc i soudní cestou).
Nebude-li virtuální operátor ochoten Vámi uplatněná práva akceptovat, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud (není-li samozřejmě pro řešení sporů ve smlouvě sjednána jiná instituce, např. rozhodčí soud). Pro případ soudního řízení bude zapotřebí, abyste veškerá svá tvrzení podepřel důkazy (toto se týká zejména nárokované náhrady škody, jejíž výši nutno prokázat vždy). Rozhodnete-li se podat na virtuálního operátora žalobu (resp. mu před tím zaslat ještě tzv. předžalobní výzvu), doporučuji Vám v každém případě advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz

Na postup virtuálního operátora si můžete stěžovat také u příslušného dozorového orgánu, kterým je v tomto případě Český telekomunikační úřad:
http://www.ctu.cz/

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnanec oznámil ústně výpověď a pak si to rozmyslel - zaměstnavatel má náklady s přijatým zástupem, co dělat?
- Těhotná zaměstnankyně oznámila ústně výpověď a pak si to rozmyslela - firma má náklady se zaučením jejího zástupu, jak postupovat?
- Vymáhání nákladů při ústně oznámené výpovědi - firma musela zaplatit zaškolení nového zaměstnance

Těhotná zaměstnankyně malé firmy: naše zaměstnankyně na HPP nám v práci na konci června 2015 oznámila, že je těhotná, a uvedla, že pracovat u nás zůstane pouze do konce října 2015, od listopadu 2015 už v práci nebude, tak ať si za ni najdeme náhradu. Na základě toho jsme sehnali novou pracovní sílu, která u nás teď také pracuje na HPP, aby se stihla v klidu zaučit a mohla od listopadu 2015 samostatně fungovat. Naší prioritou bylo zajistit plynulé a bezproblémové předání práce a udržení nenarušeného chodu byznysu. Naše těhotná zaměstnankyně teď zmínila, že na konci října neodejde a zůstane v práci déle. Jak máme věc řešit? Kvůli teoretické výpovědi máme jako firma vedlejší náklady s novou zaměstnankyní.
Pokud by naše těhotná zaměstnankyně v práci setrvala například až do konce roku 2015, bude to pro nás z finančního hlediska představovat téměř existenční problém. Nemůžeme si dovolit držet po tak dlouhou dobu dva zaměstnance na HPP na téže pracovní pozici. Termín porodu má až 18.1.2016. Oznámení, že v listopadu 2015 již v práci nebude, nám sdělila pouze ústně. Máme svědky. Doteď o tom mluvila naprosto otevřeně jako o definitivním a nezvratném rozhodnutí. Co teď? Velmi děkuji. Martina

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu vyplývá, že těhotná zaměstnankyně chtěla pracovní poměr ukončit výpovědí ke konci října 2015, což v červnu 2015 před svědky i řekla. Otázkou je, co bylo před svědky řečeno, zda tedy to, že dá výpověď, nebo to, že obecně nebude v listopadu už pracovat (což u těhotné zaměstnankyně nemusí znamenat ukončení pracovního poměru), nebo zda se mluvilo o ukončení pracovního poměru dohodou.
Na základě posouzení obsahu tohoto sdělení by se teoreticky mohlo jednat o příslib uzavření smlouvy budoucí, resp. budoucí dohody o ukončení pracovního poměru k danému datu, která může být uzavřena i ústně, a to dle § 1785 nového občanského zákoníku. Pokud však těhotná zaměstnankyně nebude chtít dohodu o ukončení pracovního poměru uzavřít, musel by rozhodnout až soud na základě podané žaloby. Je ale otázkou, jak by soud v daném případě rozhodl, zda by dané ústní prohlášení vůbec považoval za smlouvu o smlouvě budoucí, a zda by nekonstatoval, že jste měli jako zaměstnavatel jiné možnosti, jak si ukončení pracovního poměru s danou zaměstnankyní právně zařídit. Těhotná zaměstnankyně navíc požívá v pracovním právu zvláštní ochrany, což by mohl soudu vzít v úvahu.
Osobně se domnívám, že zaměstnavatel, pokud uzavírá pracovní poměr s novým zaměstnancem, který má být jako náhrada za odcházejícího zaměstnance, tak by měl mít s odcházejícím zaměstnancem nejprve vyřešenu otázku jeho odchodu k určitému datu, což je možné např. uzavřením dohody o ukončení pracovního poměru dohodou, nebo počkáním až do podání výpovědi daným zaměstnancem, a teprve poté uzavírat pracovní poměr s novým zaměstnancem. Pokud tak neučiní, dostává se do situace, kdy na jedné pozici může mít zároveň dva zaměstnance, se kterými nemůže ukončit pracovní poměr.
Máte možnost se buď s jednou, nebo s druhou zaměstnankyní dohodnout na ukončení pracovního poměru, případně s novou zaměstnankyní rozvázat pracovní poměr ve zkušební době, má-li ji uzavřenu, to můžete učinit bez uvedení důvodu. Nebo požadovat po stávající těhotné zaměstnankyni, aby ukončila svůj pracovní poměr, jak slíbila, ovšem nedokážu v dané chvíli posoudit, jak by se k dané věci postavil soud. A v tomto případě bych Vám doporučila právní zastoupení.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak pojistit investice do nemovitosti partnera v případě smrti, úmrtí
- Jak pojistit investice do nemovitosti partnerky v případě smrti, úmrtí
- Jak pojistit investice do nemovitosti druha v případě smrti, úmrtí
- Jak pojistit investice do nemovitosti družky v případě smrti, úmrtí

Můj přítel koupil dům (hrubou stavbu). Vše (katastr, úvěr) je napsané pouze na něj. Jelikož se též podílím na spolufinancování věškerých dodělávek (i fyzickou prací), je možné sepsat mezi sebou nějakou smlouvu, že v případě rozchodu mi určenou část vyplatí? Lze do této smlouvy sepsat, že v případě jeho úmrtí spadá majetek mně nebo se na toto téma musí sepsat závěť?
Jelikož nemá potomky a já nejsem manželka (pouze družka), budou tedy dědit rodiče. Nechtěla bych se s nimi posléze přít o nějaký podíl nebo odkoupení domu. Svatbu neplánujeme, ale i kdyby nastala, majetek pořízen před svazkem manželským do SJM nespadá, že ano?
Je nutné k této smlouvě mít podpis právníka, aby tato smlouva platila? Je možné mi ukázat nějaký návrh smlouvy, jak by měla vypadat? Děkuji, Zdenka

ODPOVĚĎ:
Pro případ rozchodu lze uzavřít smlouvu o budoucím vypořádání majetku nebo např. smlouvu o půjčce. U smlouvy o půjčce dejte pozor na splatnost smlouvy - nesmíte ji vázat na rozchod, protože je to neurčitý pojem a ten by způsobil neplatnost takové smlouvy. Pro platnost takových smluv není vyžadován podpis právníka, doporučila bych Vám však si právníka vyhledat pro správnou formulaci výrazů ve smlouvě, abyste měla jistotu, že o své peníze nepřijdete.
Pokud chcete sepsat smlouvu i pro případ úmrtí, můžete sepsat tzv. dědickou smlouvu. Aby byla tato smlouva platná, musí být sepsána ve formě notářské zápisu. Pro případ úmrtí může rovněž Váš přítel sepsat závěť, ve které Vám peníze odkazuje. Závěť může sepsat třemi způsoby: 1) vlastní rukou sepsat a podepsat, 2) sepsat na počítači, vlastní rukou podepsat před dvěma současně přítomnými svědky a tito svědci musí závěť rovněž podepsat, 3) ve formě notářského zápisu. (Více informací naleznete zde: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/dedictvi/).
Majetek pořízený před uzavřením manželství spadá i nadále do výlučného vlastnictví toho z manželů, který majetek před uzavřením manželství nabyl, do SJM tedy nespadá.

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Učitel pracuje od pondělí do čtvrtka, jak se počítá dovolená mimo prázdniny a o prázdninách?
- Dovolená u učitelů při práci jen některé dny v týdnu - informace
- Výpočet dovolené u učitelů při práci jen některé dny v týdnu - informace

Mám dotaz týkající se školství: pokud má zaměstnanec rozvrženou pracovní dobu jen na 4 dny v týdnu (po - čt), čerpá dovolenou během školního roku, např. během jarních prázdnin také jen v tyto dny. Jakým způsobem čerpá dovolenou o hlavních prázdninách (červenec - srpen)? Také jen po-čtv? Lze na čtyři dny v týdnu rozvrhnout i plný úvazek, tedy 40 hodin? Děkuji, Ester

ODPOVĚĎ:
Na 4 dny v týdnu lze rozvrhnout i celý úvazek s tím, že dle § 83 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin. I když ve školství bývá pracovní doba koncipována jako výkon přímé a nepřímé pedagogické činnosti, i zde toto ustanovení zákoníku práce platí, což ale, předpokládám, že nebude v praxi činit problémy, toto omezení dodržet.
Pokud máte pracovní dobu rozvrženou jen na 4 dny v týdnu, pak pro Vás týden dovolené znamená vyčerpání 4 pracovních dní. Takže i o prázdninách čerpáte dovolenou po týdnech, a to po – čtv, protože v pátek do práce nechodíte, není pro Vás pracovním dnem, dovolenou tak nečerpáte.

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Žaloba na zbavení svéprávnosti a vydání důchodu sociálním pracovníkem - může sociální pracovník zadržet vyplacení důchodu?
- Vydání důchodu sociálním pracovníkem a žaloba na zabavení svéprávnosti, nesvéprávnost

Děda je po třech mozkových mrtvicích a je umístěn v pečovatelském domě. Před pár měsíci tento pečovatelský dům dal žádost k soudu o zbavení svéprávnosti, ohledně hospodaření s penězi, protože se párkrát stalo, že je děda dal neznámo kam. Soud má proběhnout v září, ale sociální pracovník mu nechce vydat jeho důchod za srpen. Chci se zeptat zda na to mají nárok když soud ještě nezačal a pokud ne, tak co dělat. Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Po nástupu nového občanského zákoníku v platnost a účinnost již nelze fyzickou osobu plně zbavit svéprávnosti. Novinkou soukromého práva od roku 2014 je nahrazení institutu „zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům“ institutem „omezení svéprávnosti“. Věcně a místně příslušným soudem je dle ZŘS okresní soud dle místa bydliště posuzované osoby. Je-li tato osoba umístěna do zdravotnického ústavu nebo zařízení sociálních služeb bez svého souhlasu, je místně příslušný soud, v jehož obvodu je tento ústav. k omezení svéprávnosti může dojít pouze v zájmu posuzované osoby, a za podmínky, že nepostačuje mírnější a méně omezující opatření (zastoupení členem domácnosti, nápomoc při rozhodování). Soud může dle zákona požadovat předložení lékařské zprávy o duševním stavu posuzované osoby. Samotná osoba omezená na svéprávnosti je oprávněna podat návrh na zrušení nebo změnu rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o omezení její svéprávnosti. Soud musí vždy ve věci samé nařídit jednání a posuzovanému jmenovat opatrovníka. Nicméně si posuzovaný může zvolit i zmocněnce, a to i bez souhlasu opatrovníka. O tom a o svých dalších procesních právech a povinnostech musí být posuzovaný poučen. Účastník smí uvádět rozhodné skutečnosti a označovat důkazy až do vydání rozhodnutí (i v odvolacím řízení). Soud má stanovenu jednu základní povinnost v průběhu vedení řízení. Touto povinností je zjišťování názoru posuzovaného. Není-li možné posuzovaného vyslechnout vzhledem k jeho zdravotnímu stavu, soud musí alespoň posuzovaného tzv. zhlédnout. Tedy soud jej musí osobně vidět. Kromě posuzovaného musí soud dle ZŘS vyslechnout znalce, podle okolností ošetřujícího lékaře posuzovaného, jeho opatrovníka a provést další vhodné důkazy. Soud vždy musí mít na paměti, že je-li to v zájmu posuzované osoby a postačuje-li mírnější a méně omezující opatření, lze v průběhu řízení rozhodnout o schválení smlouvy o nápomoci, schválení zastoupení členem domácnosti nebo jmenování opatrovníka. Konečné rozhodnutí o omezení svéprávnosti se vydá ve formě rozsudku, kde je vymezen rozsah omezení a případně doba, po kterou účinky omezení trvají. Se svým rozhodnutím musí soud vždy posuzovaného seznámit a vysvětlit mu význam rozhodnutí (i samotného řízení) a jeho důsledky.
Pokud nebylo dosud o omezení svéprávnosti rozhodováno, nemělo by k zadržení důchodu dojít, ale neznám žádné další okolnosti případu. Není mi nic známo o tom, zda nebyla podána žádost o vydání předběžného opatření, které by upravovalo situaci do vydání konečného rozsudku. Doporučuji Vám se obrátit na vedení pečovatelského domu a ujasnit si celou situaci, zjistit, jaké jsou důvody a podmínky zadržení důchodu a případně s nimi celou situaci řešit.
Související právní předpis:
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Dohoda o ukončení pracovního poměru pro nadbytečnost a vyplacení odstupného (matka po mateřské a rodičovské dovolené)
- V dohodě o ukončení pracovního poměru pro nadbytečnost není zmíněno odstupné - má na něj zaměstnanec právo?
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Právo na odstupné při ukončení pracovního poměru pro nadbytečnost u matky po mateřské, rodičovské dovolené
- Nárok na odstupné při ukončení pracovního poměru pro nadbytečnost u pracovnice po mateřské, rodičovské dovolené

po rodičovské dovolené pro mě zaměstnavatel neměl práci, proto jsme uzavřeli dohodu o ukončení PP z důvodu nadbytečnosti. Odstupné mi ale nepřišlo, zaměstnavatel se k placení nemá a vypadá to, že se s ním budu muset soudit. Mám nárok na 3 platy, nevím ale, z čeho se to počítá- z toho co jsem dostávala v roce 2012 před nástupem na mateřskou? (měla jsem fix + procento z obratu, takže pokaždé jiná částka). Anebo z toho, co je na pracovní smlouvě? (Tato částka je nižší, prac. smlouva se nezměnila za celou dobu prac. poměru). Anebo ještě jinak?
Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Odstupné se vyplácí nejčastěji ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Co je průměrný výdělek stanoví zákoník práce v § 351 a násl. Průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí. Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů (což je přesně Váš případ, předpokládám), použije se pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. V praxi je to tak, že zaměstnavatel určí pravděpodobný výdělek a zaměstnanec, pokud nesouhlasí, tak se musí (definitivně až soudní cestou) bránit a namítat, že dle výše uvedených pravidel je pravděpodobný výdělek vyšší. Pro žalobu se, podle mého názoru, můžete orientačně řídit průměrným výdělkem, kterého jste dosahovala před mateřskou dovolenou, protože to je mzda, které byste zřejmě dosáhnula, kdyby Vám bylo umožněno pracovat a jde o přihlédnutí k obvyklým složkám mzdy.
Související právní předpis:
Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY (REKLAMACE, …)
- Je možné napsat do kupní smlouvy kdo poskytl peníze na koupi a že část peněz nespadá do SJM
- Je možné napsat do kupní smlouvy o nemovitost který z manželů poskytl jakou částku a které peníze na koupi nespadaly do SJM?

Je možné vepsat do kupní smlouvy o domě z jakých zdrojů pochází peníze na dům?
Např. 300 000, - z účtu toho a toho, naspořených v letech těch a těch, před uzavřením manželství (tedy že jde o peníze nespadající do SJM), před tím než jsme se seznámili. Neusnadnilo by to situaci v případě eventuálního vypořádání?
Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Určitě to možné je. Přesně jak tvrdíte, takové prohlášení může usnadnit dokazování v případě vypořádání SJM. Zřejmě není nutné to uvádět do smlouvy, aby tato informace byla známá druhé smluvní straně. Lze tak učinit i mimo smlouvu obyčejným prohlášením, které bude oběma manželi podepsáno.

OBCHOD-ŽIVNOSTI
- Cestovní agentura pořádající dopravu a ubytování - jde o zájezd?
- Cestovní agentura a zájezd - doprava k ubytování a ubytování

Máme cestovní agenturu, kde kromě jiného nabízíme ubytování u našich partnerů. Rádi bychom rozšířili naše služby o nabídku dopravy pravidelných linek. Díky rozšíření naší nabídky by se však mohlo stát, že stejný zákazník u nás zakoupí jak ubytování, tak dopravu do místa ubytování. Dle výkladu zákona, jestli jsme to pochopili dobře, by se v tomto případě však jednalo o zájezd. Což jako cestovní agentura prodávat nesmíme, pokud není organizovaný cestovní kanceláří. Je možné se nějakým způsobem proti tomuto chránit´, např. v rámci obchodních podmínek? Fakticky po prodeji dopravy je smluvní vztah mezi koncovým uživatelem a dopravní společností. Stejně je to i v případě ubytování.
Děkuji, Jaroslav

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru se nejedná o klasický zájezd, byť máte pravdu, že zájezd je definován minimálně dvěma souběžně poskytovanými službami.
V případě zájezdu se však jedná o předem připravený soubor služeb cestovního ruchu, který je zpravidla tedy dán nějakou komplexní katalogovou nabídkou (s vymezením jednotlivých služeb-doprava, ubytování, stravování). To, že prodáváte jízdenky do některých destinací, ve kterých zprostředkováváte i ubytování, nehraje roli. Jedná se o dvě samostatné služby, které si u Vás zákazník objedná. V nabídce jsou a musí být uvedeny absolutně nezávisle na sobě.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Faktura od právníka - odměna nebyla mezi klientem a právníkem domluvena, musí klient akceptovat jakoukoliv částku?
- Faktura od právníka - palmare nebylo mezi klientem a právníkem domluvena, musí klient akceptovat jakoukoliv částku?
- Nedomluvená odměna za právní služby právníka - právník poslal fakturu na vysokou částku, co dělat?
- Nedomluvená odměna za právní služby advokáta - advokát poslal fakturu na vysokou částku, co dělat?

Požádala jsem firmu, která se ještě věnovala restitucím o pomoc, pokud vůbec ještě je řešení možné. Tato firma si nevěděla se situací rady a tak věc předala právníkovi (s naším vědomím) ten se do dokladů podíval a konstatoval, že by řešení bylo na několik let a finančně velmi náročné, tak jsme se rozhodli že restituční nárok necháme bez uplatnění a požádali jsme zmíněného právníka o zaslání dokumentů zpět na naši adresu, že náklady uhradíme. Načež nám přišla faktura na 2400 Kč, taková náhrada poštovného mi přišla hodně vysoká, ve faktuře je uvedeno 6 hod. po 400 Kč, o žádné částce jsme doposud nemluvili a proto se ptám, zda musím v této výši fakturu uhradit, přijde mi to velmi vysoká částka. Nebo jak se mám pokusit o snížení požadované částky. Žádnou smlouvu ani dohodu jsme neuzavřeli a o financích bylo hovořeno jen ve věci nákladnosti soudního řízení. Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Pokud nemáte uzavřenu mandátní smlouvu, pak nejste povinna žádné náklady za právní služby hradit. Nevím, zda jste něco podepisovali, pokud ne, tak bych ničeho nehradil.

Předpoládám, že jste nepodepisovali plnou moc advokátovi či jinou listinu. Je však otázkou jaké byly podmínky oné firmy, která podklady předala, a zda jste s touto měli podepsanou nějakou smlouvu. Fakturu AK bych nehradil. Pravděpodobně Vám zaúčtovali šest hodin práce studia podkladů, nevím zda toto je případně adekvátní, ale namají na to žádný titul.

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Zrušení věcného břemene chůze, jízdy, průhonu dobytka z důvodu nevyužívání věcného břemene
- Zrušení služebnosti chůze, jízdy, průhonu dobytka z důvodu nevyužívání služebnosti

Dědictvím jsem získala nemovitost po rodičích. V katastru nemovitostí se k ní váže věcné břemeno chůze, jízdy a průhonu dobytka z r. 1911.
Chci toto věcné břemeno zrušit, protože již ztratilo svůj účel - inkriminovaným místem vede cesta v majetku obce. Z pozemkových knih jsem získala kopii části smlouvy a také kopie plánků, které vznikly v souvislosti s řešením věcného břemene (oddělovací plánky, které řešily tehdejší situaci oddělením částí několika parcel, tak, aby vznikla cesta). Nejsem schopná z těchto výše zmíněných podkladů zjistit proč je moje nemovitost věcným břemenem zatížena, proto potřebuji zjistit jak postupovat, abych se věcného břemene zbavila. Prosím poraďte jak postupovat, kde mám vůbec začít. Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
VB (služebnost) lze zrušit dohodou uzavřenou s vlastníkem panujícího pozemku § 1300 občanského zákoníku. Kdo je vlastník panujícího pozemku?
Nebo jak zmiňujete tu cestu, mohlo dojít k zániku ze zákona § 1299 občanského zákoníku: Služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě.
Taktéž by se výmaz mohl proveden na základě souhlasného prohlášení oprávněné i povinné osoby, podle § 66 katastrální vyhl. č. 357/2013 Sb.
Pokud máte dojem, že se někde stala chyba, můžete požádat o opravu chyby. U těch starých břemen se někdy stalo, že při zakládání evidence nemovitostí v 60tých letech zůstala povinnost a u oprávněné nemovitosti zápis chyběl. Opravu chyby vyřizuje taktéž katastrální úřad.
Pokud je s oprávněnou osobou domluva, vidím nejlepší a nejrychlejší to souhlasné prohlášení. Některá kat. pracoviště na to mají i takové jednoduché formuláře.

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Bývalý zaměstnanec zpronevěřil peníze zaměstnavatele - jak vymáhat peníze?
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Bývalý zaměstnanec posílá lživá udání na úřady, jak se bránit?

Měli bychom dotaz jak postupovat, když jsme ukončili pracovní poměr s pracovníkem, který pracoval jako kurýr a zpronevěřil nám částku 80.000 Kč z vybraných dobírek. Po ukončení pracovního poměru na nás posílá lživá udání na finanční úřad, inspektorát práce, OSSZ, také nás obviňuje z falšování podpisů. S námi odmítá komunikovat jak ohledně předání dokumentů po ukončení pracovního poměru i ohledně splacení Uznání závazku, které podepsal. Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Dané jednání by bylo možné kvalifikovat jako trestný čin. Můžete tedy na danou osobu podat trestní oznámení a připojit se v trestním řízení jako osoba poškozená. Nebo můžete podat rovnou žalobu na zaplacení dlužné částky. V obou případech bych předtím bývalému zaměstnanci písemně doručila výzvu k zaplacení dlužné částky do určitého data.
Ohledně předání dokumentů bych bývalého zaměstnance také písemně vyzvala k předání, pokud by tak neučinil, museli byste podat žalobu na splnění povinnosti k soudu.

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Záloha za pozemek s inženýrskými sítěmi - budoucí kupující zjistil že pozemek nemá sítě, sleva z pozemku
- Sleva z pozemku - prodávající slíbil inženýrské sítě a pozemek zasíťování nemá

Zájemci o pozemek zaplatili real. kanceláři zálohu na jeho koupi, když v inzerátu bylo uvedeno, že všechny sítě jsou na tomto pozemku.
Před uzavřením smlouvy a doplatkem ceny zájemci při bližším šetření zjistili, že pozemek žádné sítě neobsahuje a tyto sítě nejsou vedeny ani v přilehlé komunikaci a přípojky by musely být provedeny v délce cca 100 m od kupovaného pozemku. Jak v tomto případě postupovat, když inzerát se dá považovat za podvodný a zda je možno nárokovat snížení celkové ceny z tohoto důvodu. Pozemek se jim jinak líbí a měli by o něj dále zájem. Děkujeme. Mirek

ODPOVĚĎ:
Byť se jim jinak pozemek zamlouvá, asi bych od smlouvy odstoupil z důvodu, že zájemci byli uvedeni v omyl ohledně podstatné skutečnosti, že na pozemek jsou zavedeny inženýrské sítě. Doufám, že nabídku RK a další podklady máte patřičně zadokumentovány.

Pokud se jedná o slevu, tam by to bylo pouze na jednání s realitkou, respektive majitelem, zda by byl ochoten slevu poskytnout. Tato varianta se mi ale zdá dost nereálná, jelikož již v podstatě došlo k uzavření nějaké smlouvy.

Tudíž moje rada by byla spíše závazek od počátku zrušit.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Využití státního znaku PRAVDA VÍTĚZÍ pro komerční účely v podnikání - jak na to pohlíží autorský zákon?
- Využití státního znaku pro komerční účely

Při svém podnikání bych v budoucnu rád využil symbol, který má zobrazovat lásku k vlasti, čestnost a pravdomluvnost. V tomto spojení je dokonalé využít z části překreslený stání znak, nebo se mi moc líbí originální prvorepublikový. Najdete je v příloze. Znaky by byly na tričkách a u některých dokumentů. Můj dotaz zní, zda je mohu použít pro takovéto komerční využití? Případně, zda se dá někde žádat o výjimku, nebo tak? Děkuji, Tomáš

ODPOVĚĎ:
Státní symboly České republiky jsou v nejobecnější rovině upraveny v Ústavě České republiky, a to v jejím čl. 14, který určuje, co náleží do kategorie státních symbolů, a že státní symboly a jejich používání upraví zákon.
Na zákonné úrovni jsou podstatné: 1/ zákon o státních symbolech České republiky (zák. č. 3/1993 Sb. , v platném znění), který stanoví, jak jednotlivé státní symboly vypadají, a 2/ zákon o užívání státních symbolů České republiky (zák. č. 352/2001 Sb. , v platném znění), který určuje, kdo a jakým způsobem může státní symboly užívat (tento zákon je tedy pro zodpovězení Vašeho dotazu klíčový).
V obecné rovině dle § 1/2 zákona o užívání státních symbolů České republiky platí, že státní symboly lze užívat jen vhodným a důstojným způsobem. I přes značnou obecnost (a jistou neurčitost) se jedná o ustanovení velmi podstatné (jak je uvedeno níže).
Státní znak jsou dle § 2/1 zákona o užívání státních symbolů České republiky oprávněni užívat:
- Poslanecká sněmovna a Senát, poslanec a senátor, Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu,
- prezident republiky a Kancelář prezidenta republiky,
- vláda a Úřad vlády České republiky,
- Veřejný ochránce práv a Kancelář Veřejného ochránce práv,
- ministerstva a jiné správní úřady,
- kraje, obce, městské obvody či městské části územně členěných statutárních měst a městské části hlavního města Prahy,
- Ústavní soud,
- soudy a státní zastupitelství,
- ozbrojené síly a bezpečnostní sbory,
- diplomatické mise a konzulární úřady České republiky,
- Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace,
- Úřad pro ochranu osobních údajů,
- Nejvyšší kontrolní úřad,
- Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání,
- Česká národní banka,
- státní fondy,
- vysoké školy, školy a školská zařízení zapsaná ve školském rejstříku podle zvláštního zákona,
- státní kulturní a vědecké instituce,
- právnické a fyzické osoby, kterým je zákonem nebo na základě zákona svěřen výkon státní správy,
- sportovci při reprezentaci České republiky.

Obdobným způsobem je užívání velkého státního znaku zakotveno v § 3 zákona o užívání státních symbolů České republiky, dle jehož odst. 1 písm. g) se velký státní znak užívá mimo jiné k zevnímu označení dresu sportovců reprezentujících Českou republiku.
V této souvislosti je dále velmi podstatné poukázat na ta ustanovení zákona o užívání státních symbolů České republiky, která zakotvují sankce za protiprávní užívání státních symbolů České republiky. Konkrétně pak platí, že:
- dle § 13/1 zákona o užívání státních symbolů České republiky se dopustí přestupku každá fyzická osoba, která zneužije, úmyslně poškodí nebo hrubě zneváží státní symbol České republiky, přičemž za tento přestupek je možné uložit pokutu do 10.000,- Kč;
- dle § 13a/1 zákona o užívání státních symbolů České republiky se správního deliktu dopustí ta právnická nebo podnikající fyzická osoba, která a/ užije malý státní znak v rozporu s § 5 zákona o užívání státních symbolů České republiky (povinnost užívat malý státní znak shora uvedenými oprávněnými osobami pouze na rozhodnutích a jiných listinách osvědčujících důležité skutečnosti, vydávaných při výkonu státní moci), nebo b/ užije velký státní znak v rozporu s § 6/2 zákona o užívání státních symbolů České republiky (zákaz užívat velký státní znak na úředních razítcích) ; za tento správní delikt může být uložena pokuta do 15.000,- Kč.

Dle § 13b/4 zákona o užívání státních symbolů České republiky jsou přestupky a správní delikty v prvním stupni projednávány obecními úřady obcí s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze úřady městských částí.

Ze shora uvedeného lze dovodit, že při komerčním využití malého a velkého státního znaku se můžete dopustit nanejvýš přestupku dle první odrážky výše (neboť spáchání správního deliktu neodpovídá způsobu, jakým hodláte státní znak užít).

Přestupku dle § 13/1 zákona o užívání státních symbolů České republiky se pak dopustíte pouze tehdy, pokud:
- úmyslně zneužijete,
- úmyslně poškodíte, nebo
- úmyslně hrubě znevážíte státní symbol České republiky.

S ohledem na skutečnost, že Vaším záměrem není ani jedno z výše uvedeného, nýbrž máte v úmyslu (kromě zisku) podpořit tímto způsobem vztah občanů k České republice, lze si vznik Vaší odpovědnosti za tento přestupek představit jen velmi těžko.

Pro maximální eliminaci možných budoucích problémů Vám lze v každém případě doporučit umělecky zpracovávat státní znaky České republiky vždy tak, aby tyto úpravy neprovokovaly většinové vnímání státních symbolů České republiky a nemohly být vykládány jako projev Vaší neúcty k České republice a jejím státním symbolům.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že státní symboly České republiky (tedy i oba státní znaky) nepožívají autorskoprávní ochrany, jak vyplývá z § 3 písm. a) autorského zákona, tzn. že nikdo nebude oprávněn se po Vás při uměleckém zpracování státních znaků České republiky domáhat náhrady újmy. Výtvarné dílo, které uměleckým zpracováním státních znaků České republiky vytvoříte, pak bude samozřejmě požívat ochrany jako běžné autorské dílo.

Závěrem své odpovědi uvádím, že zákon o užívání státních symbolů České republiky se vztahuje pouze na ty symboly, které jsou jako státní symboly označeny zákonem o státních symbolech České republiky, tzn. že na státní symboly bývalých státních zřízení na našem území tato právní úprava nedopadá (v tomto ohledu tedy není možné o spáchání přestupku vůbec uvažovat, přesto Vám však doporučuji zpracovávat i historické státní symboly umírněně).

Pro získání dalšího právního názoru Vám doporučuji kontaktovat v této věci i Ministerstvo vnitra, které je ústředním orgánem vnitřní správy České republiky (do které spadá i oblast státních symbolů) :

http://www.mvcr.cz/

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Eshop, náklady na dopravu stavebnin - kdo hradí dopravu při zrušení objednávky po vydání do expedice?
- Nevratná záloha u zboží na míru zákazníka - je možné zálohu nevrátit?

Jsem majitelem e-shopu stavebního materiálu (dále jen prodávající), kde částka za dopravu může sahat až po několik tisíc Kč.
Dále některý materiál upravujeme extra na míru pro kupujícího.
Mohu si, vzhledem k výše uvedenému, do obchodních podmínek vložit níže uvedené podmínky a případně nárokovat?
--- Kupující má právo od kupní smlouvy odstoupit, avšak je-li zásilka již expedována, hradí kupující prodávajícímu náklady vzniklé za dopravu tam a zpět.
---- Za zboží, které pro kupujícího upravujeme na míru, hradí kupující zálohu. V případě odstoupení kupujícího od smlouvy je tato záloha nevratná. Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Pokud bude kupujícím podnikatel, pak lze ve smluvních podmínkách ujednat téměř vše co nenarušuje veřejný pořádek, dobré mravy nebo osobní práva osob. Uvedená ujednání by byla jistě možná.
Pokud je kupujícím spotřebitel, pak je nutné respektovat práva spotřebitele, která nesmí být zkrácena smluvním ujednáním.
Jestliže je smlouva uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internet), pak má spotřebitel právo do 14 dnů od převzetí zboží odstoupit od smlouvy podle § 1829 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.
Toto právo je omezeno v § 1837, které stanoví, kdy spotřebiteli toto právo nepřísluší. Podle § 1837 písm. d) občanského zákoníku platí, že spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání spotřebitele nebo pro jeho osobu. Takové ujednání lze samozřejmě uvést v obchodních podmínkách, nicméně vyplývá již ze samotného zákona, tudíž bude závazné pro spotřebitele, i když nebude uvedeno ve smluvních podmínkách.
Pokud nemůže spotřebitel odstoupit od smlouvy, pak musí zaplatit celou kupní cenu. Ujednání týkající se zálohy pak postrádá smysl.
Pokud má však kupující právo od smlouvy odstoupit a tohoto práva využije vrátí mu podnikatel bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem. Podnikatel vrátí spotřebiteli přijaté peněžní prostředky jiným způsobem jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasil a pokud mu tím nevzniknou další náklady.
Jestliže spotřebitel zvolil jiný, než nejlevnější způsob dodání zboží, který podnikatel nabízí, vrátí podnikatel spotřebiteli náklady na dodání zboží ve výši odpovídající nejlevnějšímu nabízenému způsobu dodání zboží. Myslí se tím z nabídky toho konkrétního prodávajícího a nelze to zaměňovat s možností osobního odběru, která není dodáním v pravém slova smyslu. Náklady s vracením zboží zpět prodávajícímu při odstoupení nese vždy spotřebitel, ledaže by jej o tom prodávající neinformoval.
Odstoupí-li spotřebitel od kupní smlouvy, podnikatel není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky spotřebiteli dříve, než mu spotřebitel zboží předá nebo prokáže, že zboží podnikateli odeslal.
Nelze však po spotřebiteli požadovat náklady zkontrolování zboží, opětovného zabalení či vyčištění, nevybočil-li spotřebitel z mezí dovolených zákonem. Účelem této právní úpravy je, aby si spotřebitel mohl zboží vyzkoušet a pokud zjistí, že mu nevyhovuje, tak jej vrátil.
S právy spotřebitele je spojena informační povinnost podnikatele. Proto Vám doporučuji, abyste si prověřil, zda poskytujete spotřebiteli veškeré infromace, které mu ze zákona poskytnout musíte. Spotřebitelské smlouvy jsou upraveny v § 1810 až 1840 (pro Vás relevantní ustanovení) zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Odstoupení od koupi nemovitosti z důvodu závady studny - vrácení rezervačního poplatku
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vrácení rezervačního poplatku od realitní kanceláře - závada nemovitosti
- Vrácení rezervačního poplatku od RK pro vadu nemovitosti - odstoupení od kupní smlouvy

chtěli jsme zakoupit chatu přez realitní kancelář, kde jednoznačně stálo, že chata má vrtanou studni jednu s pitnou vodou a druhou s užitkovou. Makléř nás provedl chatou a nanáš dotaz ohledně pitné vody nás znovu ubezpečil, že vše je v pořádku, voda je pitná a čerpadla fungujou. Při druhé návštěvě chaty byla přítomna matka pana majitele, která nám sdělila, že studny jsou nefunkční a voda není pitná. Požádali jsme makléře o dodání hygienického posudku, ale makléř jen vyhýbavě odpovídal, že bude za týden a pak znovu, atd. , ale, že nám ho dodá až po podepsání kupní smlouvy. Majitel nemovitosti s náma nekomunikoval vůbec. Samozdřejmě jsme smlouvu nepodepsali a odstoupili od ní. Teď se domáháme vrácení rezervační zálohy. Zase s náma nikdo nekomunikuje. Děkuji, Josef

ODPOVĚĎ:
S tzv. rezervačními smlouvami jsou problémy. Realitní kanceláře mají mnohdy nastavené smlouvy tak, že na nějaky poplatek nemají právo. Často také činí obstrukce, aby zabránili jeho vydání zpět.
Bez znalosti smlouvy Vám nemůžu nijak pomoct. Věc bude zřejmě složitější, neboť i realitní kanceláře mají své právníky. Proto Vám doporučuji obrátit se na advokáta, který Vám poskytne bližší informace a případně Vám pomůže v soudním sporu. Pokud budete úspěšní, náklady na advokáta Vám uhradí realitní kancelář. Seznam advokátů nalezenete na www.advokatikomora.cz

OBCHOD-VĚCNÉ BŘEMENO
- Zrušení věcného břemene chůze a jízdy z důvodu jiné přístupové cesty k pozemku oprávněné osoby
- Osoba oprávněná věcným břemenem má možnost přístupu běžnou cestou - zrušení věcného břemene chůze a jízdy
- Zrušení služebnosti chůze a jízdy z důvodu jiné přístupové cesty k pozemku oprávněné osoby
- Osoba oprávněná služebností má možnost přístupu běžnou cestou - zrušení služebnosti chůze a jízdy

2012 jsem koupila nemovitost - chatu + pozemky. Bohužel u chaty pobývá také sousedka, která mě chce zničit. Na jejím pozemku má břemeno - sousedíme s nim a mohu používat cestu k chůzi a jízdě. Teď se sousedka rozhodla, že břemeno zruší.
Břemeno bylo zřízeno a zapsáno dle kupní smlouvy předchozí majitelky 2001 v době když tam také vlastníkem nebyla sousedka ale jiná majitelka. Když sousedka 2005 kupovala svoji chatu věděla je věcné břemeno zřízeno. Používám její pozemek jen když jdu do lesa nebo pro vodu ke studánce, nejezdím tam autem. Nechci používat frekventovanou hlavní cestu / z které mám přijezdovou bránu/.
Vyhrožuje soudem, že mohu k chatě chodit z hlavní cesty a odůvodňuje to tím, že břemeno bylo zřízeno dávno a časy se změnily a podle NOZ mohu chodit i do lesa po hlavní cestě a chce břemeno zrušit. Má pravdu?
Vyhraje u soudu ona? Nebo mohu trvat, že takto jsem nemovitost koupila a mám právo a chci využívat břemeno k chůzi (třeba i jízdě).
Děkuji, Aneta

ODPOVĚĎ:
Opravdu nelze předjímat výsledek soudního sporu. Podle § 1299 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu. Jak již citované ustanovení napovídá, soud může rozhodnout o tom, že služebnost zanikne, ale jen za náhradu (zejména peníze). Pro posouzení věci je nutné znát také místní poměry.
Takový nepoměr by mohl nastat, pokud při zřizování služebnosti hlavní cesta neexistovala a cesta přes pozemek sousedky byla jedinou možností a nyní se lze pohodlně dostat k lesu bez využití sousedčina pozemku. Pokud však cesta exsitovala i před tím, nemyslím si, že by mohlo dojít ke zrušení služenosti. A i kdyby k tomu došlo, stane se tak za náhradu.
Opět zdůrazňuji, že výsledek soudního sporu nelze předjímat. Citované ustanovení hovoří o hrubém nepoměru. Tudíž výhoda, která pro Vás plyne musí být neadekvátní zatížení, které tato výhoda představuje pro sousedku.
Co se týká možnosti jízdy přes sousedčin pozemek, pak záleží na tom, co je obsahem služebnosti. Např. služebnost stezky znamená, že oprávněná osoba může cizí pozemek využít jen pro "pěší", naproti tomu služebnost cesty zakládá právo jezdit přes cizí pozemek jakýmikoliv vozidly.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vydržení nemovitosti - závěť se objevila mnoho let po dědickém řízení
- Závěť objevená dlouho po dědickém řízení - vydržení nemovitosti získané zákonným dědickým řízením
- Závěť objevená dlouho po smrti zůstavitele - vydržení nemovitosti získané zákonným dědickým řízením

Je možné vydržet nemovitost, pokud by se třeba objevila novější závěť, ke které se nepřihlíželo při projednání dědictví? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že zůstavitel zemřel ještě před 1.1.2014. Objevila-li se závěť až po skončení dědického řízení, v řízení o dodatečném projednání dědictví se okruh dědiců nemění – jedná se stále s těmi dědici, s kterými se dědictví projednávalo v původním dědickém řízení. Závětní dědic toto může zvrátit jedině tak, že podá žalobu na ochranu oprávněného dědice (§ 485 obč. zák.). Pokud byl na základě původního dědického řízení proveden zápis v katastru nemovitostí, lze také žalovat na určení vlastnického práva tak, aby rozhodnutí soudu mohlo být podkladem pro provedení změny zápisu v katastru nemovitosti.
Pokud bude závětní dědic v řízení o žalobě úspěšný a soud jeho nárok uzná, pak ten, kdo dědictví nabyl v původním řízení, je povinen vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice.
Právo oprávněného dědice na vydání dědictví se však promlčuje v obecné tříleté promlčecí lhůtě, která plyne od právní moci rozhodnutí, jímž bylo dědické řízení skončeno.
Odpověď na Vaši otázku je tedy ano (ale nejedná se o vydržení). Po uplynutí tří let od právní moci usnesení o skončení dědického řízení lze u závětního dědice, který by si nemovitost nárokoval na základě nově objevené závěti, uplatnit námitku promlčení jeho nároku a nemovitost tak zůstane ve vlastnictví původního dědice.
_

OBČAN-BYDLENÍ
- Pověřený vlastník SBD nechce sdělit informace členovi SVJ - jak postupovat?
- Má právo vlastník bytu znát jména a adresy ostatních majitelů bytů nebo nájemníků bytů domu SVJ pověřeným vlastníkem SBD?

Jsem jeden z vlastníků jednotek SVJ. Naše SVJ má převzaté vzorové stanovy (2013). Statutárním orgánem SVJ je pověřený vlastník, kterým je stavební bytové družstvo (SBD). SBD také na základě smlouvy vykonává správu domu. V § 1178 a § 1179 občanského zákoníku se hovoří o osobě odpovědné za správu domu, kterou je SVJ. V našem SVJ se mohu obrátit na shromáždění nebo statutární orgán. Předpokládal jsem, že do působnosti shromáždění nepatří poskytování informací podle § 1178 a § 1179. Požádal jsem proto o informaci pověřeného vlastníka SBD. Pověřený vlastník mi sdě-lil, že musím svůj požadavek předložit na shromáždění vlastníků bytových jednotek, které rozhodne zda požadované informace dostanu. Je postup pověřeného vlastníka správný? Děkuji, Franta.

ODPOVĚĎ:
Postup rozhodně správný není, Vy jako vlastník jednotky máte právo, aby Vám osoba odpovědná za správu domu sdělila jméno a adresu kteréhokoli vlastníka nebo nájemce v domě. Taktéž je povinna Vám umožnit nahlédnout do účetnictví. Rozhodně realizace těchto práv nespadá do působnosti shromáždění, které se podle zákona musí konat pouze minimálně jednou ročně. Na následném shromáždění bych výše uvedenou věc třeba i probral a správci bych toto vytkl. Takže Váš názor je naprosto správný, naopak postup pověřeného vlastníka nezákonný.
_

SPRÁVNÍ-OBCE
- Neobývaná nemovitost bez trvalého bydliště a placení popelnic (svozu komunálního odpadu)
- Nemovitost s odpojednou elektřinou a vodou - je nutné platit popelnice (svoz komunálního odpadu)?
- Neužívaná nemovitost bez trvalého bydliště a placení popelnic (svozu komunálního odpadu)
- Nevyužívaná nemovitost s odpojednou elektřinou a vodou - je nutné platit popelnice (svoz komunálního odpadu)?

Mám trvalé bydliště v jedné obci, v jiné obci mám neužívanou nemovitost (s odpojenou elektřinou, vodou atd.). Odpad žádné netvořím. Proč bych měl platit komunální odpad, když žádný fyzicky nevyprodukuji? Obec přesto vyžaduje placení svozu technického a komunálního odpadu. Jak je přesvědčit? Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je důležité, jaký právní předpis obec Halenkovice při vybírání poplatku za svoz komunálního odpadu použila.

1/ Zákon o místních poplatcích:
Pokud obec Halenkovice vybírá poplatek za svoz komunálního odpadu dle § 10b zákona o místních poplatcích, je poplatníkem pouze a/ fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt nebo b/ fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba. Zákon o místních poplatcích tedy nezohledňuje skutečnost, zda je komunální odpad opravdu produkován či nikoli, důvodem pro vyměření poplatku je pouze trvalý pobyt či vlastnictví stavby.

Současně je vhodné poukázat na oprávnění (nikoli povinnost) obce zakotvit v příslušné obecně závazné vyhlášce úlevy a osvobození od místních poplatků, mimo jiné tedy od poplatku za svoz komunálního odpadu (§ 14/2 zákona o místních poplatcích).

2/ Zákon o odpadech:
Pokud však obec Halenkovice vybírá poplatek za svoz komunálního odpadu dle § 17a zákona o odpadech, je poplatníkem každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad, přičemž povinnost k úhradě má vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. V tomto případě by tedy s ohledem na nulovou produkci komunálního odpadu Vaše povinnost k úhradě poplatku založena nebyla.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že obce mají ještě třetí možnost, jak zpoplatnit svoz komunálního odpadu a to prostřednictvím písemné smlouvy dle § 17/5 zákona o odpadech; dle znění dotazu však předpokládám, že ve Vašem případě tato smlouva uzavřena není.

Po nahlédnutí na webové stránky obce Halenkovice (http://www.halenkovice.cz/) konstatuji, že tato obec zavedla obecně závaznou vyhláškou č. 1/2012 (a to s účinností od 1. 1. 2013) místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, tzn. poplatek v režimu zákona o místních poplatcích. S ohledem na skutečnost, že jste vlastníkem stavby v této obci (a zároveň nejste v této obci přihlášen k trvalému pobytu), jste poplatníkem tohoto poplatku bez ohledu na to, zda nějaký komunální odpad produkujete či nikoli. Dle čl. 6 a 7 této obecně závazné vyhlášky pak nespadáte do žádné kategorie pro osvobození od tohoto poplatku či poskytnutí úlevy z jeho placení. Máte-li proto zájem o změnu Vaší poplatkové povinnosti, můžete se na zastupitelstvo obce Halenkovice obrátit s návrhem na změnu předmětné obecně závazné vyhlášky.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak se bránit vytvoření ubytovny pro sociálně nepřizpůsobivé občany - postup, návod, informace
- Jak zabránit vytvoření ubytovny pro nepřizpůsobivé občany - informace, postup, návod

V mém blízkém okolí se má jedna budova předělat na ubytovnu pro sociálně nepřizpůsobivé (pro až 2000 lidí! ).
Jakožto matku dvou malých dětí, která každodenně bude nucena kolem této budovy chodit do školy a ze školy a bydlet zde, v této lokalitě, mě tato skutečnost silně znepokojuje (nemluvě o předpokládaném poklesu životní úrovně, devastace okolí, krádeží, rušení nočního klidu, přepadávání dětí, atp.). Co je možno v této věci udělat - aby budova jako ubytovna otevřena nebyla?
Psala jsem žádost o vyjádření k této "fámě? " panu starostovi Vítkovic (pan Dlabal), bohužel, dosud bez jakékoliv reakce.
Děkuji, Marie

ODPOVĚĎ:
1. zkusil bych zjistit na stránkách úřadu, zda o tom rozhodovalo zastupitelstvo, či se jedná skutečně o fámu
2. podal bych žádost ve smyslu zákona 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, že žádáte o sdělení, jaký záměr byl schválen s budovou číslo popisné/orientační?? , ulice?? , která je ve vlastnictví města Ostrava (tuto informaci nevím, může to být vlastnictví soukromého subjektu, a tak to pravděpodbně jako volná živnost přes radnici vůbec nepůjde).
3. jakmile bude zjištěn stav věci, tak bych zvážil další kroky typu stížnosti Vás a okolních občanů, podání petice či návrh na místní referendum

Odpověď 2. právníka poradny:

1/ Tazatelce doporučuji důsledně využívat jejího práva na informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť tímto způsobem (ideálně ve shodě s postupem dalších spoluobčanů) lze získat cenné informace o současném i plánovaném stavu obecního majetku. Informace pak lze získávat i od jiných orgánů, které by v tomto případě měly vydat rozhodnutí (zejména se jedná o místně příslušný stavební úřad).

2/ Tazatelka může dále využít základních práv občana obce, zejména pak práv dle § 16/2 písm. f) a g) zákona o obcích, dle něhož je každý občan obce (starší 18 let) oprávněn:

- požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů,

- podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.

3/ Využití petičního práva (dle zákona o právu petičním) není v popsaném případě zcela namístě, neboť toto právo se vztahuje na výkon státní moci (popř. výkon státní moci obcemi v jejich přenesené působnosti), je však pravdou, že petice (byť připravená mimo režim zákona o právu petičním) je rovněž významným indikátorem názoru občanů obce, i tento krok tedy rozhodně stojí za úvahu.

4/ Ideálním nástrojem občanské aktivity v oblasti nakládání s obecním majetkem (tzn. v samostatné působnosti obce) je pak místní referendum. Dle § 6 zákona o místním referendu (zák. č. 22/2004 Sb. , v platném znění) se v místním referendu rozhoduje o věcech, které patří do samostatné působnosti obce nebo statutárního města.

Místní referendum se pak dle § 8/1 zákona o místním referendu koná, jestliže:

a/ se na tom usnese zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města, nebo

b/ přípravný výbor (tzn. výbor vzniklý na základě aktivity občanů) podá návrh na konání místního referenda a zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města rozhodne o jeho vyhlášení. Návrh přípravného výboru může být podán, pokud jej podpořilo svým podpisem alespoň v obci nebo v její části, anebo ve statutárním městě:

do 3.000 obyvatel 30 % oprávněných osob, do 20.000 obyvatel 20 % oprávněných osob, do 200.000 obyvatel 10 % oprávněných osob, nad 200.000 obyvatel 6 % oprávněných osob.

Otázka navržená pro místní referendum musí být jednoznačně položena tak, aby na ni bylo možno odpovědět slovem "ano" nebo slovem "ne".

5/ Sice neprávní, nicméně účinný nástroj občanské aktivity pak představuje rovněž medializace tohoto případu.

OBČAN-BYDLENÍ
- Družstevní byt před manželstvím - dožití v bytě druhým z manželů v případě smrti manžela v BD
- Dožití v družstevním bytě oběma manželi - družstevní byt před manželstvím
- Jak zajistit dožití manžela v družstevním bytě manželky?
- Jak zajistit dožití manželky v družstevním bytě manžela?

Chceme se s přítelem vzít, po svatbě se ke mně nastěhuje, byt je družstevní psaný na mě.
A nevíme si rady, jak nejlépe zabezpečit, aby po smrti jednoho z nás mohl ten druhý v klidu v bytě dožít. Aniž by musel vyplácet své děti, či se vystěhovat. Každý máme z předešlého manželství, dvě už dospělé děti. Synové od přítele se s otcem nestýkají, a proto také nechce, aby měli nárok na můj byt. Uvažujeme o tom, že by má starší dcera byt po mé smrti zdědila s tím, že by zde vzniklo břemeno, pro dožití mého budoucího manžela a obráceně. Nebo mám převést členská práva na dceru, ještě před svatbou? Nebo je jedno na koho je byt napsaný před sňatkem a je automaticky po něm obou manželů. A po smrti rodičů se o něj budou dělit všechny 4 děti. Je to všechno moc komplikované, budu vděčná za každou radu. Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že jste práva k družstevnímu bytu nabyla před uzavřením manželství. Váš podíl nebude předmětem společného jmění manželů. Vašemu partnerovi po sňatku s Vámi vznikne právo bydlení ve Vašem bytě. V případě smrti jeho se, za předpokladu, že se nerozhodnete družstevní podíl na něj převést, se pro Vás nic v souvislosti s družstevním podílem nemění, neboť ten je stále Váš. V případě Vašeho úmrtí je družstevní podíl předmětem dědického řízení, kde v zákonném režimu bude jedním z dědiců rovněž Váš nastávající manžel. Můžete jej zabezpečit tak, že pořídíte závěť, kde mu odkážete buď členský podíl v družstvu a nebo tento odkážete dceři a manželovi „pouze“ právo k bydlení. Druhá varianta by s ohledem na případné dědice Vašeho manžela byla pro Vás lepší, neboť v takovém případě by jeho dědicové nemohli získat práva k Vašemu družstevnímu podílu. Nebo lze závětí odkázat družstevní podíl dceři a toto zavázat podmínkou dožití Vašeho partnera v bytě. Ať tak či onak, zkuste se poradit s notářem.

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Zástavní právo pro ČMSS při prodeji bytu
- Zástavní právo na prodávanou nemovitost - jak se vyhnout zástavě?
- Zástava pro ČMSS při prodeji bytu, domu, nemovitosti
- Zástava na prodávanou nemovitost - jak se zástavě vyhnout?

Jsme tři sourozenci a chceme prostřednictvím realitní kanceláře prodat byt, který jsme společně zdědili. Zájemce o koupi bude platbu řešit úvěrem od ČMSS. Zajímalo by nás, jak máme postupovat, aby se využilo budoucího zástavního práva. RK nám zaslala k vyplnění a podpisu prázdný formulář z ČMSS, úplně bez jakýchkoli údajů, podle něho bychom byli zástavci. Chápeme to tak, že bychom my zřizovali na prodávaný byt zástavní právo, a to nechceme. Také bychom chtěli vědět, zda souhlas se zápisem budoucího zástavního práva musí podepsat i naše manželky (manželé). A ještě prosíme o radu, na co si dát při uzavírání tohoto obchodu pozor, co by měla kupní smlouva obsahovat a podobně.
Děkujeme, Aleš

ODPOVĚĎ:
K postupům při převodech vřele doporučuji využít služeb advokáta, aby nedošlo k nějaké chybě a taktéž aby bylo k úhradě kupní ceny využito advokátní (notářské) úschovy, kdy je důležité vázat účinnost smlouvy na úhradu kupní ceny do úschovy. Zřejmě jste však vázán podmínkami stanovené RK, tudíž asi nezbude, než profesionalitě postupů RK věřit.
Za situace, kdy jste vlastníkem bytu, tak jste skutečně zástavcem Vy. Dlužníkem je kupující, který se po převodu vlastnictví stane i zástavcem. Přiznám se, že s použitím institutu budoucího zástavního práva jsem se ještě nesetkal, ačkoliv vím, že jej nový občanský zákoník upravuje. Při řešení převodu bytové jednotky se však lze tomuto institutu vyhnout. Podpisu manželky k zástavní smlouvě či jiným dispozicím s nemovitostí není třeba, neboť věci nabyté dědictvím jsou Vaším výlučným vlastnictvím, nikoliv součástí SJM. Níže Vám kopíruji svůj článek, který by zde měl být i publikován, který se problematikou převodů bytů zabývá a vysvětluje některá úskalí:

Obecně problematika převodů bytů je jedním z nejčastějších úkonů ve vztahu k nemovitostem, nicméně zde taktéž vznikají nejčastěji chyby a problémy. Ačkoliv v mnohých případech je účast zástupce (zpravidla advokáta) zbytečná, zde ji lze, minimálně co do úschovy finančních prostředků na úhradu kupní ceny, doporučit.
Před koupí bytu je nutno se seznámit se stavem jak bytu, tak celého domu, a to i v případě, že se jedná o novostavbu. Taktéž by bylo vhodné se dotázat na hospodaření Společenství vlastníků (SV), co se provádělo v posledních třech letech za práce a jaký plyne z usnesení SV měsíční příspěvek na správu domu.
Ve vztahu ke konkrétnímu bytu je třeba se zajímat o to, zda tento není zatížen nějakým právem třetí osoby, tedy zástavním právem např. banky, věcným břemenem (nyní služebností), exekučním příkazem apod. Toto lze zjistit z katastru nemovitostí (KN). Ve smlouvě je vhodné uvést ustanovení, že prodávající je povinen se zdržet jakéhokoliv úkonu vedoucího k zatížení nemovitosti. V opačném případě má kupující právo od smlouvy odstoupit.
Chyby, které mohou vzniknout, mohou spočívat především ve špatném vymezení jednotky a podílů s ní převáděných. V dotazovaném případě se dokonce jedná o spoluvlastnické podíly na jednotce. Pokud budou podíly ve smlouvě vymezeny špatně, nemůže tato projít vkladovým řízením o zápisu do KN. Jedná se o podíl na jednotce, společných částech domu, a taktéž zpravidla o spoluvlastnický podíl na pozemku. Stává se taktéž, ačkoliv smlouva obsahuje mnoho ustanovení hraničící s lidovou tvořivostí, že chybí již základní ustanovení o projevu vůle stran, které plyne z ustanovení § 2079 občanského zákoníku, tedy že prodávající se zavazuje odevzdat věc a umožnit nabytí vlastnického práva a kupující se zavazuje věc převzít a zaplatit kupní cenu.
Platební podmínky jsou další důležitou kapitolou, když uvedení kupní ceny jako jedné z obligatorních náležitostí smlouvy samo o sobě rozhodně nepostačí. Doporučuje se vázat účinnost smlouvy na úhradu kupní ceny. S tím je spojena vhodnost sjednání výše uvedené úschovy s notářem nebo advokátem, kdy tento vyčká složení kupní ceny, tímto okamžikem se smlouva stává účinnou. Následný návrh na vklad vlastnického práva k bytu pak musí být doložen úhradou kupní ceny do úschovy. Ve smlouvě o úschově se dále vloží ujednání, že jakmile bude doložen vklad vlastnického práva ve prospěch kupujícího, což bude prokázáno výpisem z KN bez váznoucích závad, tak bude z úschovy převedena kupní cena na účet prodávajícího. Výplata kupní ceny tedy bude navázána až na okamžik nabytí vlastnického práva kupujícím. Stejným způsobem je možno sjednat úhradu daně z převodu nemovitosti, jejíž úhradu je ve smlouvě vhodné také ošetřit, a to vzhledem k nesmyslnému znění účinného zákona o dani z nabytí nemovitých věcí, které přijal Senát.
Vhodné je také sepsat podmínky předání bytu, s čímž souvisí i přechod nebezpečí škody na věci na kupujícího.
Z výše uvedeného lze dovodit, že se nejedná o jednoduchou proceduru, a pokud strany nedisponují dobrou znalostí práva, doporučuji rozhodně vyhledat právní pomoc. Vyhnete se tím případným potížím a někdy i lidským tragédiím.

OBČAN-BYDLENÍ
- Dlouhodobé bydlení u partnera, druha a nárok na náhradní bydlení (sehnání náhradního bytu) při odstěhování
- Dlouhodobé bydlení u partnerky, družky a nárok na náhradní bydlení (sehnání náhradního bytu) při odstěhování
- Vystěhování přítelkyně s dítětem a povinnost zajistit náhradní bydlení přítelkyni
- Vystěhování družky s dítětem a povinnost zajistit náhradní bydlení družce

Je po pěti letem soužití je můj bývalý partner povinen sehnat mi byt? Žiji v jeho domě a máme spolu 4letou dceru. Nepodílim se na nákladech společného bydlení. Žiji pouze z peněz, které mi dává. Děkuji, Teodora

ODPOVĚĎ:
Je mi líto, ale partner není povinen za předpokladu, že nejste sezdáni o Vás „pečovat“ resp. shánět Vám náhradní bydlení. Partner je pouze povinen zabezpečit Vaše společné dítě.

OBČAN-DLUHY
- Promlčení dluhu podle starého občanského zákoníku
- Dluh podle starého občanského zákoníku - promlčení dluhu, zesplatnění dluhu
- Zesplatnění dluhu podle starého občanského zákoníku

Hotovostní půjčka od společnosti CETELEM a. s. , kterou jsem podepsal jako fyzická osoba, mi byla zesplatněna 31.10.2010. Kdy dojde podle zákona k promlčení tohoto závazku / pohledávky? Je promlčena po 3 letech? Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Podle staré právní úpravy, která byla platná v době, kdy Vám dluh vzniknul, platilo, že promlčecí doba je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh, počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky. Ve Vašem případě tedy platí, že pakliže věřitel od zesplatnění nároku tedy ode dne 31.10.2010 nevykonal nic, aby svou pohledávku získal, platí, že od 31.10.2013 je věc promlčena.
_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Kupující nenechal přepsat auto, automobil v registru vozidel - jak postupovat?
- Kupující nenechal přepsat vozidlo v registru vozidel - co dělat?
- Nový majitel na sebe nepřepsal auto - může původní majitel vyřadit vozidlo z registru vozidel?
- Vyřazené vozidla z registru (evidence) vozidel z důvodu nepřepsání na nového majitele
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Nepřepsané vozidlo a odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla

Syn prodal na jaře 2014 dodávkové vozidlo. Kupec se neměl k přepisu a po půl roce nám kupující na tvrdo řekl že přepis nechce. Pojistku platí syn. Nakonec se dohodl tak, že když nechce auto přepsat, tak mu povinné ručení bude proplácet. Jde o to, kdyby současný uživatel způsobil nějakou nehodu, aby syn neměl problémy. Co s tím? Stačí sepsat novou smlouvu, že syn je majitel a dotyčný uživatel? Nebo se nemusí nic sepisovat? Kupující zřídil taky pojistné na dané vozidlo. Jak po pojišťovně vymůže zpět peníze, když pojistka na dané auto byla placená jinde synem. Děkuji, Zita

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Nepřepsání vozidla v registru silničních vozidel
Dle § 2/16 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích je provozovatelem silničního vozidla registrovaného v registru silničních vozidel ČR fyzická osoba s místem trvalého pobytu nebo s místem povoleného pobytu v České republice nebo právnická osoba se sídlem v České republice, která vlastním jménem provozuje silniční vozidlo a je současně vlastníkem silničního vozidla a nebo je vlastníkem silničního vozidla oprávněna k provozování silničního vozidla. V případě Vašeho syna se tak vlastníkem i provozovatelem předmětného vozidla stal kupující.

Údaj o Vašem synovi uvedený v registru silničních vozidel je pouze informačního charakteru, tzn. že Vašemu synovi z tohoto důvodu nevzniká odpovědnost za škodu, která může být případně předmětným vozidlem způsobena (za tu v plné míře odpovídá jeho vlastník, tedy kupující). Údaje z registru silničních vozidel jsou však samozřejmě využívány Policií ČR, obecní policií či pojišťovnou při kontaktování osoby, která je dle registru silničních vozidel provozovatelem vozidla. V tomto ohledu proto mohou být některé úřední obsílky zasílány Vašemu synovi, přestože jejich pravým adresátem bude kupující.

Ze shora uvedeného důvodu lze Vašemu synovi rozhodně doporučit provést odhlášení vozidla z registru silničních vozidel (dle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích se ostatně jedná o povinnost Vašeho syna, jejíž zmeškání může být sankcionováno pokutou), a to i přesto, že se s kupujícím dohodl jinak. Současný údaj o provozovateli vozidla v registru silničních vozidel neodpovídá skutečnosti, což může v budoucnu Vašemu synovi přinést zbytečné obtíže při přeposílání úředních obsílek kupujícímu.

Ze znění dotazu předpokládám, že Váš syn odevzdal všechny doklady k vozidlu kupujícímu. Za této situace lze Vašemu synovi doporučit kontaktovat obecní úřad obce s rozšířenou působností (neboť tyto úřady vedou registr silničních vozidel) v jehož správním obvodu má Váš syn bydliště a nastalý problém s tímto úřadem konzultovat.

V obecné rovině platí, že dle § 6/1 a 5 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích je každý, kdo hodlá provozovat na území České republiky silniční motorové vozidlo, povinen toto vozidlo přihlásit k registraci na předepsaném tiskopisu u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, přičemž k přihlášce silničního motorového vozidla k registraci je žadatel mimo jiné povinen přiložit i technický průkaz tohoto silničního motorového vozidla a souhlas vlastníka k zaregistrování silničního motorového vozidla na jiného provozovatele.

Dle § 11/1 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích je vlastník registrovaného silničního motorového vozidla a další osoby, jichž se zápis v registru silničních vozidel týká, povinen požádat příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností o provedení zápisu změn údajů zapisovaných v registru silničních vozidel, přičemž tyto osoby jsou povinny podat žádost o zápis změn údajů zapisovaných do registru silničních vozidel do 10 pracovních dnů od vzniku skutečnosti, která zakládá změnu zapisovaného údaje.

K žádosti o zápis změn údajů zapisovaných do registru silničních vozidel je mimo jiné nezbytné přiložit technický průkaz silničního motorového vozidla a ostatní doklady osvědčující změnu zapisovaných údajů (§ 12/2 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích).

Nemá-li Váš syn v současné chvíli k dispozici žádný ze zákonem vyžadovaných dokladů, lze mu i přesto doporučit navštívit příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností a vyžádat si zde vydání duplikátů příslušných dokladů, na jejichž základě pak může sám provést odhlášení vozidla z registru silničních vozidel (zároveň tomuto úřadu Váš syn označí nového vlastníka vozidla, na kterého bude vozidlo přepsáno).

Pokud pak Váš syn neuzavřel kupní smlouvu na předmětné vozidlo v písemné formě, lze mu rozhodně doporučit tak učinit zpětně, popř. s kupujícím alespoň sepsat potvrzení o proběhlé koupi.

Přehledné shrnutí této problematiky naleznete např. zde:

http://www.autoweb.cz/prepis-auta-predani-dokladu-prava-a-povinnosti-obou-stran/

2/ Dvojí pojištění vozidla:
Ze znění dotazu předpokládám, že na předmětné vozidlo bylo sjednáno dvojí pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (tzv. povinné ručení). Dle zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je:

- pojistníkem ten, kdo uzavřel s pojistitelem smlouvu o povinném ručení (v tomto případě je tedy pojistníkem Váš syn i kupující, předpokládám, že každý je pojistníkem u jiné pojišťovny),

- pojištěným ten, na jehož odpovědnost za škodu se pojištění odpovědnosti vztahuje (zde je tedy pojištěným pouze kupující).

Dle § 3/2 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla. Skutečnost, že kupující uzavřel smlouvu o povinném ručení na předmětné vozidlo tedy odpovídá jeho zákonné povinnosti. Současný stav, kdy jsou na předmětné vozidlo uzavřeny dvě smlouvy o povinném ručení tak platné právní úpravě neodporuje; kupující proto nemá právo na vrácení jím uhrazeného pojistného od pojišťovny, se kterou povinné ručení sjednal.

S ohledem na skutečnost, že Váš syn již není vlastníkem předmětného vozidla, mu lze rozhodně doporučit jím sjednané povinné ručení zrušit, a to postupem dle jím uzavřené pojistné smlouvy.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Likvidace firmy která nefunguje mnoho let - postup, návod
- Postup likvidátora firmy která nefunguje mnoho let - informace
- Žádost o zproštění, zrušení funkce likvidátora firmy k soudu
- Jednatel nefungujcí firmy požádal o zproštění funkce likvidátora - kdo bude nový likvidátor?

Byla jsem ustanovena likvidátorem firmy, která již 15 let nefunguje, a ve které jsem byla jednatel. Firma nemá žádné účetnictví, dokumenty, nic. Vůbec nevím, co mám dělat. Můžete mi prosím poradit následující postup? Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Dle § 191/1 a 3 občanského zákoníku platí, že právnické osobě, která vstoupila do likvidace, aniž jí byl povolán likvidátor jejím statutárním orgánem, jmenuje likvidátora soud, a to i bez návrhu. Soud jmenuje likvidátora i v případě, že sám rozhodl o zrušení právnické osoby. Nebyl-li podán jiný návrh či nelze-li podanému návrhu vyhovět, může soud likvidátorem jmenovat člena statutárního orgánu, a to i bez jeho souhlasu (dle znění dotazu předpokládám, že se jedná právě o Váš případ).

Likvidátor jmenovaný soudem jako bývalý statutární orgán likvidované právnické osoby nemůže ze své funkce odstoupit. Může však navrhnout soudu, aby ho funkce zprostil, prokáže-li, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby funkci vykonával.

V souvislosti se shora uvedeným Vám proto doporučuji obrátit se na soud, který Vás likvidátorkou jmenoval, s písemnou žádostí o zproštění této funkce (a to s odvoláním na § 191/3 občanského zákoníku). Tuto žádost je zapotřebí odůvodnit tak, aby z ní bylo zřejmé, že na Vás nelze spravedlivě požadovat, abyste funkci likvidátorky dále vykonávala. V žádosti proto můžete např. uvést, že 1/ nejste znalá účetnictví, 2/ žádné účetnictví likvidované právnické osoby se nezachovalo, 3/ jste časově zaneprázdněna, 4/ nejste znalá problematiky likvidace právnických osob (včetně související právní úpravy), 5/ od ukončení činnosti likvidované právnické osoby uplynula již dlouhá doba apod. Maximum Vašich tvrzení je samozřejmě vhodné soudu též doložit.

Vyhoví-li soud Vaší žádosti a funkce likvidátorky Vás zprostí, jmenuje likvidátorem některou z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců (§ 191/4 občanského zákoníku).

Co se týče činnosti soudem jmenovaného likvidátora, je vhodné vědět, že tomuto likvidátorovi jsou třetí osoby povinny poskytnout součinnost ve stejném rozsahu, v jakém jsou povinny poskytnout ji insolvenčnímu správci (§ 192 občanského zákoníku). Likvidátor nabývá působnosti statutárního orgánu okamžikem svého povolání. Za řádný výkon funkce likvidátor odpovídá stejně jako člen statutárního orgánu (§ 193 občanského zákoníku). Jen soud může odvolat z funkce likvidátora, kterého do funkce jmenoval (§ 194 občanského zákoníku). V rámci občanského zákoníku je pak likvidace právnických osob upravena v § 187 - § 209.

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Zvuková nahrávka u soudu a zákony - který zákon dovoluje nahrávání soudního řízení u soudu
- Zvuková nahrávka u soudu a zákony - který zákon dovoluje nahrávání soudce u soudu?
- Kdy mohou účastníci soudního řízení pořizovat nahrávky soudního líčení?

Kde v zákoně mohu hledat podklad pro zvukový záznam u soudu. Bude-li mi soudce bránit např. tím, že u jejich soudu není v jejich pravidlech "jak se chovat u soudu" toto povoleno, mohu stát na zákoně? Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Co se týče pořizování zvukových záznamů soudních jednání, je klíčovým § 6/3 zákona o soudech a soudcích, dle něhož platí, že:

a/ uskutečňovat obrazové nebo zvukové přenosy a pořizovat obrazové záznamy v průběhu soudního jednání lze jen s předchozím souhlasem předsedy senátu nebo samosoudce;

b/ s vědomím předsedy senátu nebo samosoudce lze pořizovat zvukové záznamy.

Máte-li proto v úmyslu pořídit si zvukový záznam soudního jednání, tzn. že se nebude jednat o zvukový přenos, postačí, pokud před zahájením soudního jednání o svém úmyslu informujete předsedu senátu či samosoudce.

Pořízení zvukového záznamu soudního jednání Vám může být předsedou senátu či samosoudcem zakázáno pouze v případě, že by způsob pořizování zvukového záznamu mohl narušit průběh nebo důstojnost soudního jednání. Tato varianta však v případě pořizování zvukového záznamu např. na malý diktafon či mobilní telefon, který bude položen na desku stolu, nepřichází prakticky v úvahu, resp. si lze jen těžko představit, jak by tímto způsobem mohlo dojít k narušení průběhu či důstojnosti soudního jednání (samozřejmě za předpokladu, že tento diktafon, či jiné záznamové zařízení, nebude vydávat žádné zvuky apod.).

Touto otázkou se zabýval rovněž Ústavní soud, a to ve svém nálezu ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. II. ÚS 2672/07, v němž dospěl mimo jiné k těmto závěrům:

„Soudní řízení je tradičně postaveno na principu veřejnosti, a ústavodárce význam tohoto principu zdůraznil tím, že je zakotvil jak v čl. 96 odst. 2 Ústavy, tak v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. S ohledem na podstatu a význam zásady veřejnosti soudního řízení se nelze při jeho aplikaci omezit pouze na umožnění přístupu veřejnosti do soudní síně v době jednání. Tato forma je nepochybně původní a základní, avšak stejně jako jiné oblasti života a nauky i právní řád prošel vývojem, který nutně musel reflektovat nové možnosti mezilidských vztahů, vytvářených zejména rozvíjejícími se službami a technickým pokrokem. Jen v tomto úhlu pohledu je možné vnímat ustanovení § 6 odst. 3 zákona o soudech a soudcích, které reguluje možnost uskutečňovat zvukové a obrazové přenosy, resp. obrazové a zvukové záznamy. Je samozřejmé, že stejně jako základním limitem pro fyzickou přítomnost veřejnosti při jednání soudu je kapacita soudní síně, je v případě obrazových a zvukových přenosů a záznamů limitem možnost řádného a důstojného průběhu jednání.

Vylučování některé formy veřejnosti soudního jednání přitom musí vždy být propojeno s legitimním cílem, jinak se jedná o svévoli, která se zcela míjí s cílem principu veřejnosti soudního řízení, jímž je především „kontrola“ soudní činnosti ze strany veřejnosti skrze reálné poučení o tom, jak soudnictví funguje, a tím budování důvěry veřejnosti v nezávislost a kvalifikovanost výkonu soudní moci. Nelze souhlasit se závěrem obecného soudu o obecné a kategorické nemožnosti připustit zvukový záznam stěžovatele, coby jednoho z účastníků řízení. “

OBČAN-DLUHY
- Dluh na dani po zemřelém manželovi a splácení finančnímu úřadu - informace
- Splácení dluhu daní finančnímu úřadu po zemřelém exmanželovi
- Finanční úřad se nepřihlásil s pohledávkou do dědického řízení - vliv na dluh a dědictví

Byla jsem tři roky vdaná, rozvod, nabyla jsem čistou nemovitost (vyrovnání SJM). Téhož roku bylo zapsáno do katastru zástavní právo na tuto nemovitost z důvodu neplacení daní exmanžela (po dobu trvání manželství) ve prospěch FÚ. Po dvaceti letech neplacení bývalým manželem mě vyzval FÚ, abych umořovala dluh 500 Kč měsíčně, aby nedošlo na prodej domku, což dělám dosud. 08/2013 exmanžel zemřel, FÚ se to dozvěděl až nyní (po ukončení dědického řízení), děti nebyly k dědickému řízení pozvány, bylo pozastaveno z důvodu nemajetnosti a vysokých dluhů.
FÚ se s pohledávkou nestihl přihlásit do dědického řízení. Soud pozůstalostní řízení dodatečně neotevře, jedině kdyby se objevil nějaký majetek zemřelého, nikoli jen dluhy. Můj dotaz zní - odepíše fú dluh z důvodu úmrtí dlužníka? Smaže tím i zástavní právo na mojí nemovitosti? Nebo bude moci požadovat dluh po mně? Mám pokračovat ve splátkách nadále?
FÚ mi žádné info nedá, nejsem účastníkem řízení.
Děkuji, Marie

ODPOVĚĎ:
V případě zastavení dědického řízení pro nemajetnost není nikdo dědicem, tudíž nikdo ve smyslu ust. § 470 obč. zák. neodpovídá za dluhy zůstavitele.
Pokud jde o dluhy zůstavitele, které vznikly za trvání manželství, odpovídáte z titulu společného jmění za polovinu těchto dluhů. Dle mého názoru bude FÚ po Vás moci požadovat uhrazení poloviny dluhu Vašeho bývalého manžela. Na FÚ se dotažte, zda máte pokračovat ve splátkách.

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Změna firmy z fyzické osoby na právnickou (s. r. o.) - je nutná nová pracovní smlouva pro zaměstnance?
- Změna firmy z fyzické osoby na právnickou (s. r. o.) a nová pracovní smlouva pro zaměstnance se zkušební dobou - je to v pořádku?
- Změna zaměstnavatele FO na PO - jsou nutné nové pracovní smlouvy se zaměstnanci?
- Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů podle § 338 a násl. Zákoník práce
- Zaměstnavatel se mění z fyzické na právnickou osobu - jsou nutné nové pracovní smlouvy se zaměstnanci?

Firma pro kterou pracuji, se přejmenovala, změnila i právní formu (z fyzické osoby na právnickou s. r. o.). Majitelka mně i kolegyni nachystala rozvázání pracovního poměru a pracovní smlouvu novou. To je myslím v pořádku, kdyby prý firma nezměnila právní formu, tak by mohla zůstat prac. smlouva stávající. Nicméně v nové smlouvě je uvedena 3-měsíční zkuš. doba a vzhledem k tomu, že ve firmě pracujeme přes 10 let, to nepovažujeme za férové jednání a odmítáme novou prac. smlouvu podepsat a žádáme o vyškrtnutí zkušební doby. Prosím o radu, jak máme postupovat dál. Bojíme se, že po podpisu takové smlouvy nás majitelka ve zkušební době vyhodí a my nedostaneme ani odstupné. Děkuji, Marie

ODPOVĚĎ:
Pokud dojde ke změně právní formy zaměstnavatele, jedná se o tzv. přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů podle § 338 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Tato skutečnost není důvodem pro rozvázání pracovního poměru se zaměstnanci a novým uzavření pracovního poměru s týmiž zaměstnanci, kde již bude uveden nový zaměstnavatel (byť jen změnil právní formu).
Ve Vašem případě by vůbec nemělo dojít k rozvázání pracovního poměru, ale pouze ke změně Vaší pracovní smlouvy, ve které bude změněn zaměstnavatel. V postupu Vašeho zaměstnavatele nevidím žádný smysl a ani zákoník práce tento postup neumožňuje. Zkušební doba se s Vámi samozřejmě uzavírána nebude, protože tu lze sjednat jen při vzniku pracovního poměru, což není Váš případ.
Ve Vašem případě bych doporučila zaměstnavateli argumentovat výše uvedeným ustanovením zákoníku práce s tím, že v případě že s Vámi bude rozvázán pracovní poměr výpovědí, lze tuto výpověď úspěšně napadnout u soudu pro její neplatnost.
V praxi je Váš případ poměrně obvyklý, nemusí způsobovat větší problémy, jen větší administrativní zátěž pro zaměstnavatele, pokud se zaměstnancem ukončí a hned uzavře pracovní poměr za stejných podmínek. Ovšem sjednání zkušební doby je v rozporu s principem přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, jak je zná a uvádí zákoník práce.

RŮZNÉ-STAVBY
- Umístění hromosvodu na stavbě zastavené stavebním úřadem - je hromosvod protiprávní?
- Základy domu umístěné 50 cm výše než je v projektu - co udělá stavební úřad?
- Dodatečné zvýšení základů domu v rozporu s projektem - schválení stavebním úřadem
- Dodatečné schválení úprav stavby které nejsou v projektu - postup, návod, informace

S manželkou jsme 11/2013 začali s výstavbou RD. Po vyřízení ohlášky apod. Abychom stavbu neutopili, tak jsme základovou desku udělali zhruba o 50 cm výše, než byla v projektu a dále pokračovali ve stavbě. 4/2014 jsme stavbu dokončovali a k terase jsme navezli v rámci terénních úprav zhruba 50 - 70 cm zeminy, abychom vše měli v rovině a zeminu v hranici pozemku zajistili opěrnou zídkou či základem plotu. To se ale nelíbilo sousedce se kterou sousedíme zhruba 6 m společné hranice a udala nás na úřad. Tyto terénní úpravy bohužel nebyly součástí stavebního povolení a i základy domu jsou výše, takže nám úřad stavbu zastavil. Po zastavení jsme na pozemek ještě dovezli 1 náklaďák černé hlíny, ale nijak jsme ji prozatím nerozhrnovali apod. a dále kvůli možnému úderu blesku jsme nainstalovali hromosvod. Toto si sousedka bohužel zdokumentovala a šla nás znovu udat, takže nyní jsme předvolaní a hrozí nám docela likvidační pokuta. Jde vůbec prosím výše zmíněné činnosti brát jako stavební práce? A můžeme se nějak bránit proti neustálým výpadům a udáním sousedky? Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Co se týče Vámi provedených terénních úprav, je nezbytné vycházet z § 3/1 stavebního zákona, dle něhož se terénní úpravou rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť nebo těžební práce na povrchu.

V první řadě je vhodné zjistit, jaký typ rozhodnutí (pokud vůbec nějaké) je pro Vámi provedené terénní úpravy zapotřebí v rámci územního řízení.

Některé terénní úpravy ke své realizaci nevyžadují vydání rozhodnutí o změně využití území (ani územní souhlas). Konkrétně se pak dle § 80/3 písm. a) stavebního zákona jedná o terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady.

Vydání územního souhlasu postačí v případě terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady (§ 96/2 písm. f) stavebního zákona).

Vydání rozhodnutí o změně využití území je pak dle § 80/2 písm. a) stavebního zákona vyžadováno v případě terénních úprav dle § 3/1 stavebního zákona (jedná se tedy o veškeré terénní úpravy s výjimkou terénních úprav shora uvedených).

Co se týče povolování terénních úprav ve stavebním řízení (které na územní řízení navazuje) je v první řadě vhodné poukázat na § 103/1 písm. b) stavebního zákona, dle něhož stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují mimo jiné terénní úpravy uvedené v § 80/3 písm. a) stavebního zákona.

Dle § 104/1 písm. i) stavebního zákona je ohlášení stavebnímu úřadu zapotřebí v případě terénních úprav neuvedených v § 103/1 písm. b) stavebního zákona, tzn. všechny zbývající terénní úpravy.

Co se týče Vámi zmiňované opěrné zídky, platí dle § 79/2 písm. f) stavebního zákona, že rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím. V tomto případě není zapotřebí ani stavební povolení či ohlášení stavebnímu úřadu (§ 103/1 písm. a) stavebního zákona).

Přestože z dotazu výslovně nevyplývá, zda bylo ve Vašem případě rovněž zahájeno řízení o odstranění stavby, připomínám, že dle § 129/1 písm. b) stavebního zákona nařídí stavební úřad odstranění stavby vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, pokud stavba nebyla dodatečně povolena.

Ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení o odstranění stavby podle § 129/1 písm. b) stavebního zákona může vlastník stavby nebo stavebník podat ke stavebnímu úřadu žádost o dodatečné povolení stavby. Pokud stavebník nebo vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Jde-li o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. Jde-li o stavbu vyžadující ohlášení, žadatel předloží podklady předepsané k ohlášení. Jde-li o stavbu vyžadující pouze územní rozhodnutí, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o územní rozhodnutí.

Stavbu dle § 129/1 písm. b) stavebního zákona lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že:

a/ není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s předchozími rozhodnutími o území,

b/ není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje,

c/ není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.

Stavební úřad může rovněž zahájit řízení o odstranění takové stavby, která nevyžaduje územní rozhodnutí, stavební povolení ani ohlášení stavby, ale je prováděna nebo byla provedena v rozporu s právními předpisy (§ 129/1 písm. d) stavebního zákona). V tomto případě stavební úřad nenařídí odstranění stavby, pokud nebylo prokázáno porušení právních předpisů nebo vlastník porušení právních předpisů dodatečně napravil (§ 129/4 stavebního zákona).

U terénních úprav se postupuje přiměřeně podle § 129/2 - 6 stavebního zákona.

Je-li pak ve Vašem případě zahájeno pouze správní řízení o spáchaném přestupku, předpokládám, že za likvidační označujete pouze horní sazbu hrozící pokuty. V této souvislosti je nutné připomenout, že stavební úřad je v rámci rozhodování o udělení peněžité sankce povinen zohlednit závažnost Vámi případně spáchaného přestupku a výši pokuty dle tohoto hlediska určit. Proti rozhodnutí stavebního úřadu o udělení pokuty se pak lze samozřejmě bránit odvoláním.

Řešením Vámi popsané situace pak může být změna stavby před jejím dokončením. Dle § 118/1 stavebního zákona je stavebník povinen provádět stavbu v souladu s jejím povolením vydaným podle tohoto zákona, přičemž změnu stavby před jejím dokončením lze povolit před zahájením stavby nebo v průběhu provádění stavby. Žádost o povolení změny stavby před jejím dokončením obsahuje kromě obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání s povolením stavby a s ověřenou projektovou dokumentací. K žádosti připojí stavebník projektovou dokumentaci změn stavby, popřípadě kopii ověřené projektové dokumentace, do které projektant vyznačí navrhované změny. Žádost o změnu stavby před dokončením stavební úřad projedná s účastníky stavebního řízení a dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna přímo dotýká práv účastníků stavebního řízení, jakož i zájmů chráněných zvláštními právními předpisy. Změnu ohlášené stavby lze provést na základě ohlášení, obdobně se postupuje i u změny stavby prováděné podle územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.

Změnu stavby, která se nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení, může stavební úřad schválit rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce stavby. Rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; stavební úřad jej následně bez zbytečného odkladu zaznamená do spisu, podle okolností vyznačí změnu též v ověřené projektové dokumentaci.

Závěrem své odpovědi dodávám, že proti aktivitám Vaší sousedky-konfidentky se po právní stránce prakticky nelze účinně bránit.

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Povolení na kácení stromu vypršelo - je nutné nové povolení?
- Povolení na kácení dřeviny vypršelo - je nutné nové povolení?

Musím znovu žádat o povolení ke skácení dubu na vlastním pozemku v zahrádkářské osadě, pokud už 2012-13 bylo jednou vydáno. MÚ životního prostředí které toto povolení vydalo již vysadilo náhradní výsadbu. Jedná se o asi stoletý a nemocný dub který ohrožuje naší nemovitost a zdraví, Termín v r. 2012-13 nebylo možné dodržet pro nepředvídatelné situace. Děkuji, Albert

ODPOVĚĎ:
Dle § 8/3 a 4 zákona o ochraně přírody a krajiny není povolení ke kácení dřevin zapotřebí v případě:

- dřevin se stanovenou velikostí či charakteristikou; tuto velikost či charakteristiku stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou (k tomuto více níže) ;

- dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu; ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení.

Domníváte-li se, že ve Vašem případě ještě stav stromu zřejmě a bezprostředně neohrožuje Váš život či zdraví, není samozřejmě postup dle druhé odrážky možný.

Kácení stromů je podrobněji upraveno v § 3 vyhlášky o ochraně dřevin a povolování jejich kácení (vyhl. č. 189/2013 Sb. , v platném znění). Toto ustanovení pak k 1. 11. 2014 projde poměrně zásadní novelizací, která stojí za pozornost.

1/ Stav do 31. 10. 2014:
Dle § 3 písm. a) a d) vyhlášky o ochraně dřevin a povolování jejich kácení se povolení ke kácení dřevin nevyžaduje mimo jiné:

- pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,

- pro (jakékoli) dřeviny rostoucí v zahradách, přičemž zahradou se rozumí pozemek u bytového domu nebo u rodinného domu v zastavěném území obce, který je stavebně oplocený a nepřístupný veřejnosti.

2/ Stav od 1. 11. 2014:
Dle § 3 písm. a) a d) vyhlášky o ochraně dřevin a povolování jejich kácení se povolení ke kácení dřevin nevyžaduje mimo jiné:

- pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,

- pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň.

Od 1. 11. 2014 tedy dochází k omezení možnosti kácet dřeviny bez povolení orgánu ochrany přírody. S ohledem na skutečnost, že ve Vámi popsaném případě se však předmětný strom nachází v zahrádkářské osadě (a tudíž nikoli na pozemku u bytového domu nebo u rodinného domu v zastavěném území obce, který je stavebně oplocený a nepřístupný veřejnosti), nebude mít tato změna vyhlášky o ochraně dřevin a povolování jejich kácení na Váš případ prakticky žádný vliv (na tomto místě předpokládám, že obvod kmene předmětného stromu je ve výšce 130 cm nad zemí větší než 80 cm).

Je-li platnost povolení k pokácení předmětného stromu časově omezena na roky 2012 a 2013, není skutečně v současné chvíli možné bez dalšího tento strom pokácet. V této souvislosti Vám doporučuji kontaktovat odbor životního prostředí městského úřadu a konzultovat s ním další postup (lze si zejména představit vydání zcela nového povolení či rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení původního).

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Vliv starobního důchodu na pracovní poměr
- Dozví se zaměstnavatel že si zaměstnanec zažádal o starobní důchod?

Je mi 59 let, učím v základní umělecké škole, mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Na jaře 2015 dosáhnu důchodového věku. Ráda bych pokračovala v práci s nezměněnou pracovní smlouvou – tzn. aby mi byla ponechána smlouva na dobu neurčitou. Chtěla jsem se zeptat, zda si mohu požádat o důchod aniž by to mělo vliv na moji stávající smlouvu. Nebo žádost o důchod může být důvodem ke změně smlouvy ze smlouvy na dobu neurčitou na smlouvu na dobu určitou? V tom případě bych si radši o důchod nežádala, abych měla jistotu, že mohu pokračovat ve svém zaměstnání.
Také by mě zajímalo, zda můj zaměstnavatel obdrží zprávu, že jsem si zažádala o důchod.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Přiznání starobního důchodu není důvodem pro rozvázání pracovního poměru, od 1.12010 také není nutné měnit pracovní smlouvu na dobu neurčitou na dobu určitou. Pracovat tedy můžete dále, a to na základě dosavadní smlouvy.
Zaměstnavatel obdrží informaci od ČSSZ o tom, že si zaměstnanec zažádal o důchod, je to ale pouze pro evidenční účely, na pracovněprávní vztah tato skutečnost nemá žádný vliv. Viz informace z ČSSZ:
„Právní předpisy výslovně nestanoví povinnost zaměstnance z vlastní iniciativy podávat zaměstnavateli informaci o tom, že si podal žádost o přiznání starobního důchodu, a v důsledku výše uvedené novelizace nebude mít ani zájem o změnu trvání pracovněprávního vztahu na dobu určitou. V praxi tedy vzniká otázka, jak se zaměstnavatel pro účely plnění svojí evidenční povinnosti (ve smyslu ust. § 37 odst. 1 písm. g) zákona č. 582/1991 Sb.) dozví, že jeho zaměstnanec je poživatelem starobního důchodu. Tuto skutečnost je zaměstnanec povinen sdělit zaměstnavateli na jeho výzvu (ust. § 51 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb). Informaci o tom, že zaměstnanec zahájil řízení o přiznání důchodu, získá zaměstnavatel v návaznosti na žádost o vyplnění tiskopisu „Potvrzení podle § 83 zákona č. 582/1991 Sb. “, se kterou se něj vždy obrátí příslušný orgán sociálního zabezpečení poté, co s jeho zaměstnancem sepíše žádost o důchod; tímto je zaměstnavateli signalizováno, aby zaměstnance vyzval ke splnění povinnosti ve smyslu ust. § 51 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. “

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Lékařská prohlídka před seznámením se zaměstnáním a pracovními úkoly - může zaměstnavatel prohlídku budoucího zaměstnance lékaře požadovat?
- Lékařská prohlídka budoucího zaměstnance když zaměstnanec nezná místo výkonu práce a pracovní úkoly

Chci se zeptat jestli zaměstnavatel při přijímání nového pracovníka může svého budoucího zaměstnance poslat na vstupní lékařskou prohlídku, aniž by on viděl svou práci a pracoviště a práci znat jen z popisu personalisty? Děkuji, Břetislav

ODPOVĚĎ:
Podle § 32 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před uzavřením pracovní smlouvy podrobila vstupní lékařské prohlídce, neboť poskytovatel pracovnělékařských služeb musí určit, zda je osoba způsobilá k výkonu sjednané práce. Vyslání na vstupní lékařskou prohlídku je tedy v souladu se zákonem.
Zaměstnavatel je dle § 31 ZP povinen před uzavřením pracovní smlouvy seznámit fyzickou osobu s právy a povinnostmi, které pro ni z pracovní smlouvy vyplývají, a s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování atd. Zaměstnavatel nemá ze zákona povinnost ukázat zaměstnanci pracoviště, v některých provozech může být omezený vstup apod. V praxi většinou záleží na domluvě mezi fyzickou osobou a zaměstnavatelem, pokud např. fyzická osoba o prohlídku pracoviště projeví zájem, povinností zaměstnavatele to však není.
Postup zaměstnavatele považuji v souladu se zákonem.

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Zákaz poslechu hudby, MP3 v práci na pracovišti - může to zakázat zaměstnavatel?

Pracuji v továrně na výrobu nerezového nádobí a zaměstnavatel nám chce zakázat poslech Mp3, mobillú a podobných zařízení, prý z dúvodu bezpečnosti práce. Chtěl jsem se zeptat zda na to má právo a pokud ne tak jak se proti tomu lze bránit?
Děkuji, Jindřich

ODPOVĚĎ:
Odpovědnost za bezpečnost práce na pracovišti nese zaměstnavatel. Dle § 101 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“) je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Dle § 102 odst. 2 ZP je pak zaměstnavatel povinen přijímat opatření k předcházení rizikům ohledně ochrany zdraví při práci.
Pokud zaměstnavatel své rozhodnutí odůvodní z hlediska bezpečnosti práce a uvede např. konkrétní důvody, proč takový zákaz vydal, pak je toto rozhodnutí zcela v jeho kompetenci a zaměstnanci ho musí respektovat.
Osobně se však domnívám, že zákaz poslouchat výše uvedená zařízení při výkonu práce, by zaměstnavatel mohl učinit i bez ohledu na bezpečnost práce, neboť např. poslech hudby je osobní záležitostí zaměstnance a zaměstnanec se má při výkonu práce soustředit na práci a nikoliv na soukromou zábavu.
V daném případě považuji rozhodnutí zaměstnavatele v souladu se zákonem.

OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel chce další kauci při podpisu prodloužení nájemní smlouvy - je to v pořádku?
- Prodloužení nájemní smlouvy a zaplacení další kauce (1 nájmu dopředu), je to v pořádku?
- Další kauce při prodloužení nájemní smlouvy - může to pronajímatel požadovat?

Bydlím v pronájmu rodinného domu, postavili jsme terasu, vymalovali, vše opravujeme. Pronajímatel a majitel v jedné osobě říká, že to nechtěl a nepotřebuje. 02/2015 došlo k prodloužení smlouvy která je na rok dál si do podmínky jeden nájem na víc dopředu. Já podepsala, aby nám nedal výpověď z nájmu nemovitosti. Má na to nárok? Kauci ve výši nájmu jsme zaplatili již před rokem dále pokud nebude nájemné zaplaceno 15 teho vyhazov žádná lhůta i to může? pokud je to ve smlouvě? i tak pokud nedodržím může za rok neprodloužit? Děkuji, Izabela

ODPOVĚĎ:
Pokud je smlouva uzavřena na dobu určitou, nikdo není povinen ji prodloužit, pokud se k tomu již dříve nezavázal (smlouva s opcí).
Pokud byste návrh pronajímatele odmítla, mohlo by se stát, že by smlouvou neprodloužil. K tomu nemůže být nucen.
Pokud máte ve smlouvě uvedeno, že pokud nezplatíte nájem do 15-tého dne v měsíci, musíte byt vyklidit (nebo též, že pronajímatel je oprávněn vypovědět nájem bez výpovědní doby), pak nelze než konstatovat, že takové ujednání je neplatné.
Vypovědět nájemní smlouvu bez výpovědní doby lze jen za podmínek uvedených v § 2291 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen "NOZ"). Vámi uvedená situace v tomto ustanovení zmíněna není (dle tohoto ustanovení by nájemce musel dlužit alespoň 3 nájmy a zálohy). Z tohoto důvodu by nebylo možné vypovědět nájemní smlouvu ani výpovědí dle § 2288 NOZ s tříměsíční výpovědní dobou.
Jak jsem již uvedl výše, je zcela na vůli pronajímatele, zda smlouvu na dobu určitou prodlouží, nebo ne.
Nicméně bych rád poukázal na ustanovení § 2285 NOZ. Podle tohoto ustanovení platí, že pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

RODINA-NEZAŘAZENÉ
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Dovolená v zahraničí s dítětem - může ji bývalý manžel a otec dítěte zakázat?

Jak postupovat, když mě otec syna chce zabránit v odjezdu na 3 týdenní dovolenou mimo republiku. Od 1/2013 jsem rozvedená a mám do své péče svěřeného 5 letého syna. Intenzita návštěv syna je založena na dohodě. Soudně nebyl určen počet návštěv. Hned po rozvodu se ale můj bývalý manžel začal chovat velice sobecky, psychicky mě stále vydírá a dělá ze mne blázna. Bohužel to vše před synem, který po každé návštěvě u otce má problémy s pomočováním. Navštívili jsme již psychologa. Ten navrhl upravit soudně styk se synem. Teď se ještě syn dozvěděl, že ho otec nechce se mnou pustit na dovolenou. Syn se strasně těšil a je z toho zklamán.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Jestliže je syn svěřen do Vaší péče a termín dovolené nespadá do termínu styku syna s otcem, pak můžete na dovolenou vycestovat bez otcova souhlasu. Dovolenou se pochopitelně rozumí krátkodobý pobyt v zahraničí (v řádu několika týdnů). Pokud by šlo o dlouhodobý pobyt, pak by se mohlo jednat o mezinárodní únos dítěte.

Přestože souhlas druhého rodiče není v případě krátkodobé dovolené nezbytně nutný, je lepší jej pro jistotu mít. Některé země mimo EU totiž souhlas obou rodičů s vycestováním dítěte do zhraničí vyžadují. Zda tento požadavek platí i pro zemi, kam se chystáte na dovolenou, doporučuji v předstihu ověřit na zastupitelském úřadu (konzulátu) dané země. Souhlas druhého rodiče s vycestováním dítěte do zahraničí je v krajním případě možné nahradit rozhodnutím soudu.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Může nezletilá osoba právně vlastnit auto, automobil, vozidlo?
- Může dítě právně vlastnit auto, automobil, vozidlo?
- Může být nezletilá osoba provozovatelem auta, automobilu, vozidla?
OBCHOD-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY, SMLOUVY
- Vlastnictví obchodního podílu nezletilou osobou - je to právně možné?
- Vlastnictví obchodního podílu dítětem - je to právně možné?

Může v ČR dle platných § NOZ a ZOK nezletilá osoba vlastnit vozidlo, popřípadě být i jeho provozovatelem? Může vlastnit nezletilá osoba také obchodní podíl firmy?
Na základě čeho – př. kupní smlouva, darovací smlouva, … - a za jakých podmínek – tj. jaký je způsob zastupování této osoby? Může tedy i samotná nezletilá osoba „koupit“ vozidlo nebo obchodní podíl firmy ve spolupráci se zákonným zástupcem? Jaký je postup?
Je tento typ vlastnictví (vlastník vozidla a OP – nezletilá osoba) při jeho vzniku předmětem soudního jednání, je soud či jiná instituce pověřena o tomto rozhodovat?
Děkuji, Hedvika

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

Dle § 2/16 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích se provozovatelem silničního vozidla registrovaného v registru silničních vozidel ČR rozumí fyzická osoba s místem trvalého pobytu nebo s místem povoleného pobytu v České republice nebo právnická osoba se sídlem v České republice, která vlastním jménem provozuje silniční vozidlo a je současně vlastníkem silničního vozidla a nebo je vlastníkem silničního vozidla oprávněna k provozování silničního vozidla. Dle § 2 písm. b) zákona o provozu na pozemních komunikacích je provozovatelem vozidla vlastník vozidla nebo jiná fyzická nebo právnická osoba zmocněná vlastníkem k provozování vozidla vlastním jménem. Ani jeden z těchto právních předpisů tedy věkový limit pro provozovatele vozidla nestanoví, je však pravdou, že otázka přípustnosti nezletilce jako provozovatele silničního vozidla je poněkud sporná.

2/ Nabývací titul:
Vlastnické právo k motorovému vozidlu může nezletilá osoba nabýt stejným způsobem, jako osoba zletilá, v úvahu proto přichází zejména kupní či darovací smlouva, popř. nabytí vlastnického práva v rámci dědického řízení (ať už jako závětní či zákonný dědic či na základě odkazu). Obchodní podíl pak lze nabýt např. smlouvou o převodu obchodního podílu (která je na základě své ne/úplatnosti prakticky totožná s kupní či darovací smlouvou).

Základní pravidla pro zastupování dítěte jeho rodiči (jako zákonnými zástupci) pak lze hledat v § 892 - § 894 občanského zákoníku:

- rodiče mají povinnost a právo zastupovat dítě při právních jednáních, ke kterým není právně způsobilé,

- rodiče zastupují dítě společně, jednat však může každý z nich,

- rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka (k tomuto tématu více níže),

- rodiče jako zákonní zástupci mohou pro vyřízení záležitosti dítěte, nejedná-li se o záležitost osobního stavu, uzavřít smlouvu o zastoupení osobou s odbornými znalostmi, popřípadě i jinou vhodnou osobou.

Co rodiče získají použitím majetku dítěte, nabývá dítě (§ 899 občanského zákoníku).

Při právním jednání proto může dítě vystupovat vlastním jménem (tzn. že např. kupní či darovací smlouva může být uzavřena tímto dítětem, které ve smlouvě bude uvedeno jako jedna ze smluvních stran), v zastoupení dítěte však bude právní jednání potvrzeno jeho zákonným zástupcem (tzn. že smlouva bude samozřejmě podepsána rodičem dítěte, přičemž tento rodič bude ve smlouvě uveden jako jeho zákonný zástupce).

V případě správy jmění dítěte jeho rodiči je pak speciálním ustanovením § 898 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

- k právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty;

- souhlasu soudu je třeba zejména k právnímu jednání, kterým dítě:

a/ nabývá nemovitou věc nebo její část a kterým s ní nakládá,

b/ zatěžuje majetek jako celek nebo jeho nikoli nepodstatnou část,

c/ nabývá dar, dědictví nebo odkaz nikoli zanedbatelné majetkové hodnoty, nebo takový dar, dědictví nebo odkaz odmítá, nebo takový dar nebo dar představující nikoli nepodstatnou část jeho majetku poskytuje, nebo

d/ uzavírá smlouvu zavazující k opětovnému dlouhodobému plnění, smlouvu úvěrovou nebo obdobnou, nebo smlouvu týkající se bydlení, zejména nájmu,

- k právnímu jednání rodiče, k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží.

Nedohodnou-li se rodiče o podstatných věcech při péči o jmění dítěte, rozhodne na návrh rodiče soud (§ 897 občanského zákoníku).

Kromě shora uvedených situací (tzn. kdy se jedná o nikoli běžné nakládání se jměním dítěte či pokud se rodiče na správě jmění dítěte neshodnou) zasahuje do správy jmění dítěte soud také v případě dle § 905 občanského zákoníku:

- soud jmenuje i bez návrhu opatrovníka pro správu jmění dítěte, jestliže by zájmy dítěte mohly být ohroženy, zejména jsou-li tu společná majetková práva rodičů a dítěte nebo dítěte a jeho sourozence,

- v rozsahu povinností a práv opatrovníka pro správu jmění dítěte jsou rodiče ve výkonu povinností a práv ve vztahu ke jmění dítěte omezeni.

OBČAN-BYDLENÍ
- Likvidace bytového družstva
- Výmaz bytového družstva z rejstříku - postup, informace
- Likvidátor bytového družstva nekoná - jak postupovat a dotáhnout likvidaci bytového družstva do konce?
- Likvidátor BD nekoná - jak postupovat a dotáhnout likvidaci BD do konce?

V 90. letech jsem vstoupil do bytového družstva za účelem privatizace domu, ke které ovšem nakonec nedošlo, družstvo tak nikdy nezačalo plnit svůj účel. 2001 bytové družstvo vstoupilo do likvidace, aniž kdykoliv vykazovalo jakoukoliv činnost, likvidace ovšem dodnes nebyla dokončena a likvidátorka na dotazy přestala reagovat a odstěhovala se. Mám dotaz, zda toto může mít pro mě v současné době a do budoucna nějaké negativní důsledky (zejména poplatky apod.) a jakým způsobem by bylo možné družstvo vymazat z rejstříku, zejména když se už přes 10 let nachází v tomto stavu.
Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Co se týče případných dluhů družstva, je vhodné poukázat na § 222 Obchodního zákoníku (platného do 31. 12. 2013), dle něhož za porušení svých závazků odpovídalo družstvo celým svým majetkem, přičemž za závazky družstva jeho členové neručili. Co se týče případné interní poplatkové povinnosti v rámci tohoto družstva, záleží samozřejmě na jeho stanovách; s ohledem na dlouholetou pasivitu družstva však lze o trvání jakékoli interní poplatkové povinnosti pochybovat.

Pokud ustanovený likvidátor neplní řádně své povinnosti, lze Vám doporučit obrátit se na místně příslušný krajský soud (dle sídla družstva) s žádostí o jeho odvolání a jmenování likvidátora nového, v této žádosti je zapotřebí osvědčit zároveň právní zájem na změně v osobě likvidátora (§ 191/2 občanského zákoníku).

Soud může likvidátorem jmenovat i bez jeho souhlasu člena statutárního orgánu družstva. Takový likvidátor nemůže ze své funkce odstoupit. Může však navrhnout soudu, aby ho funkce zprostil, prokáže-li, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby funkci vykonával.

Bez ukončení likvidace družstva není jeho výmaz z obchodního rejstříku možný.
_

OBČAN-BYDLENÍ
- Zrušení pronájmu rekreačního objektu z důvodu vady ohrožující život vzniklé v důsledku vyšší moci
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY
- Zrušení pronájmu chaty cestovní kanceláři z důvodu vady ohrožující život vzniklé v důsledku vyšší moci
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost za škodu na zdraví - vada nemovitosti vzniklá v důsledku vyšší moci ohrožující život nájemce

2004 jsem jako vlastník rekreačního objektu (chalupa) uzavřela smlouvu s cestovní kanceláří, která zprostředkovávala pronájem mého rekreačního objektu pouze v letních sezónách. Od 2004 vše probíhalo naprosto v pořádku. 08/2014 poryvu větru a prasknutí pozednice střechy. Tesař řekl, že je střecha ve špatném stavu a že by mohla spadnout. Smlouva s RK má 7měsíční výpověďní lůhtu a cestovní kancelář po mně chce uskutečnit ještě sezónu 2015, protože jsem nepodala výpověď 7 měsíců dopředu. Nechci nikoho ohrozit. Podle mě do smluvního vztahu zasáhla vyšší moc (poryv větru). Děkuji, Naděžda

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že platnost předmětné nájemní smlouvy je možné jednostranně ukončit nejpozději 7 měsíců před začátkem letní sezóny, tzn. že v současné době není vypovězení nájemní smlouvy pro rok 2015 již možné (z této skutečnosti budu ve své odpovědi dále vycházet). Odpověď na Váš dotaz pak pracovně rozdělím do 3 částí:

1/ Práva a povinnosti pronajímatele a nájemce při poškození předmětu nájmu:
V obecné rovině dle § 2205 občanského zákoníku platí, že nájemní smlouva pronajímatele zavazuje:

a/ přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu,

b/ udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata,

c/ zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

Dle § 2207/1 občanského zákoníku provádí po dobu nájmu běžnou údržbu věci nájemce. Ostatní údržbu věci a její nezbytné opravy provádí pronajímatel (není-li v nájemní smlouvě sjednáno něco jiného).

Vyskytne-li se v průběhu nájmu na pronajaté věci vada, platí následující základní pravidla:

- Oznámí-li nájemce řádně a včas pronajímateli vadu věci, kterou má pronajímatel odstranit, a neodstraní-li pronajímatel vadu bez zbytečného odkladu, takže nájemce může věc užívat jen s obtížemi, má nájemce právo na přiměřenou slevu z nájemného nebo může provést opravu také sám a požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů. Ztěžuje-li však vada zásadním způsobem užívání, nebo znemožňuje-li zcela užívání, má nájemce právo na prominutí nájemného nebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby (§ 2208/1 občanského zákoníku).

- Ukáže-li se během nájmu potřeba provést nezbytnou opravu věci, kterou nelze odložit na dobu po skončení nájmu, musí ji nájemce strpět, i když mu provedení opravy způsobí obtíže nebo omezí užívání věci (§ 2210/1 občanského zákoníku).

- Trvá-li oprava vzhledem k době nájmu dobu nepřiměřeně dlouhou nebo ztěžuje-li oprava užívání věci nad míru obvyklou, má nájemce právo na slevu z nájemného podle doby opravy a jejího rozsahu (§ 2210/2 občanského zákoníku).

- Jedná-li se o takovou opravu, že v době jejího provádění není možné věc vůbec užívat, má nájemce právo, aby mu pronajímatel dočasně poskytl k užívání jinou věc, nebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby (§ 2210/3 občanského zákoníku).

Shora uvedené lze shrnout tak, že základní povinností pronajímatele je udržovat pronajatou věc po celou dobu nájmu v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata, tzn. že pronajímatel je zejména povinen provádět vlastním nákladem opravy pronajaté věci. Z důvodu výskytu vad (resp. poškození) pronajaté věci je pak k ukončení nájmu (za splnění shora uvedených podmínek) oprávněn pouze nájemce.

2/ Zánik nájmu:
Dle § 2226 občanského zákoníku platí, že zanikne-li věc během doby nájmu, nájem skončí. Zanikne-li věc během doby nájmu zčásti, má nájemce právo buď na přiměřenou slevu z nájemného, anebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby. Ve Vámi popsaném případě však nelze pronajatou chatu (přinejmenším nyní) považovat za zaniklou.

Jelikož vážné poškození střechy chaty (které hrozí jejím zřícením) může mít za následek nepoužitelnost chaty k ujednanému účelu, přičemž důvody tohoto stavu nejsou na straně nájemce, je nájemce dle § 2227 občanského zákoníku oprávněn nájem vypovědět bez výpovědní doby. V tomto případě (který dle mého názoru odpovídá Vámi popsanému stavu) tedy nedochází k zániku nájmu automaticky, nýbrž nájemce je oprávněn ukončit nájem výpovědí (a to bez výpovědní doby). Rozhodne-li se však nájemce nájem tímto způsobem neukončovat, trvá povinnost pronajímatele k provedení opravy pronajaté věci, a to v takovém rozsahu, aby mohla být pronajatá věc dále nájemcem užívána ke sjednanému účelu. Na okraj pouze doplňuji, že toto pravidlo odpovídá i obecné úpravě zániku závazku pro nemožnost plnění dle § 2006/1 občanského zákoníku.

3/ Odpovědnost za případně vzniklou škodu:
Pokud bude ve Vašem případě nájemce trvat na pokračování nájmu, přičemž nepřistoupíte k opravě střechy chaty a např. v důsledku jejího pádu dojde na straně nájemce ke škodě, budete nájemci (popř. i klientům nájemce) za tuto škodu odpovídat dle § 2913/1 občanského zákoníku. Povinnosti k náhradě škody se budete moci zprostit, prokážete-li, že Vám ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na Vaší vůli. Takovou překážkou však nemůže být překážka, kterou jste dle nájemní smlouvy povinna překonat (dle nájemní smlouvy jste pak mimo jiné povinna provádět opravy pronajaté věci, tzn. že jste povinna překonávat tímto způsobem překážky v plnění Vaší smluvní povinnosti).

V této souvislosti pak stojí za připomenutí rovněž tzv. generální prevenční povinnost, která ukládá každému počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života (§ 2900 občanského zákoníku).

Na Vámi popsaný případ je pak aplikovatelný zároveň § 2901 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.

Nebudete-li schopna do začátku letní sezóny opravu střechy chaty provést (a dojde-li tím z Vaší strany k porušení nájemní smlouvy), bude vhodné, abyste na tuto skutečnost s časovým předstihem upozornila nájemce. Dle § 2902 občanského zákoníku totiž platí, že kdo porušil právní povinnost, nebo kdo může a má vědět, že ji poruší, oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky. Splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený (zde nájemce) právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit.

RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ A SJM
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Peníze od tchýně, tchána na opravu bytu, domu manžela, manželky potomka - jak zajistit vyplacení v případě rozvodu manželství?
- Peníze od rodičů na opravu bytu, domu manžela, manželky potomka - jak zajistit vrácení peněz v případě rozvodu manželství?

Vdávala jsem se loni v 7-2014. Manžel před svatbou dostal darem dům, ve kterém společně bydlíme a který je napsaný na něj. Já jsem však do rekonstrukce domu vložila své peníze (které jsem dostala od rodičů). Domluva zněla, že mi za mé peníze napíše část domu na mne. Teď mi však po svatbě tvrdí, že je to zbytečnost, protože polovina domu patří mne. Já si však myslím, že je to hloupost a v případě rozvodu bych přišla úplně o všechno. Prosím o radu jak tuto situaci vyřešit po právní stránce, tak aby byly spokojeny obě strany.
Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Není třeba hned myslet na to, že by Vám manžel lhal, je poměrně běžné, že laická veřejnost nesprávně chápe vznik společného jmění manželů. Nemovitost nabytá před vznikem manželství nebude nikdy součástí společného jmění manželů, pokud nedojde k rozšíření společného jmění dohodou s formou notářského zápisu, kterou je nutno následně nechat vkladem zapsat do katastru nemovitostí. Společné jmění manželů vzniká až vznikem manželství a teprve tehdy, kdyby k nabytí nemovitosti došlo po svatbě, měli byste ji v SJM. Postupem, kdy jste investovala peníze do cizí nemovitosti, došlo ze strany majitele nemovitosti k bezdůvodnému obohacení a takové bezdůvodné obohacení by bylo možno (a záhodno) vymáhat, dřív, než vyprší promlčecí doba. Podle občanského zákoníku právo na vydání bezdůvodného obohacení má speciální délku promlčecí lhůty, a to deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo, resp. patnáct let, bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně.
Nyní je tedy na místě, abyste s manželem probrali vzniklou situaci, kdy sňatkem ke vzniku spoluvlastnictví nedošlo a nechali rozšířit společné jmění na dům, ve kterém bydlíte. Je také nutno rozlišovat, mezi podílovým spoluvlastnictvím, kdy byste každý byl vlastníkem ideální části domu (k tomu by došlo darováním části domu) a společným jměním manželů, kdy jste oba spoluvlastníky celé nemovitosti.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
OBČAN-BYDLENÍ
- Náhrada škody způsobené nájemníkem, nájemcem - pronajímatel požaduje měsíční nájemné za nemožnost využívání bytu
- Nemožnost využívání nájemního bytu pronajímatelem a odškodnění od nájemce

05/2014 jsem s přítelkyní odešel po dohodě z podnájmu, kde náš pes poškodil laminátovou podlahu. S majitelem bytu jsem se dohodl, že opravu provede on (má na to firmu) a náklady nám vyúčtuje. Nyní až po roce v 06/2015 opravu podlahy provedl a poslal vyúčtování, dle dohody. Ovšem krom toho žádá i ušlý nájem za celý měsíc, v kterém opravu provedl. Po nás tam přišli jiní nájemníci a dál nevím, jak bylo s bytem nakládáno. Čili můj dotaz zní, zda po mě majitel ušlý nájem může požadovat? I když podlahu celý měsíc určitě nespravoval, místnost má 3x4 m.
Děkuji, Sylvie

ODPOVĚĎ:
Ušlý zisk se obvykle charakterizuje jako rozdíl mezi tím, čeho poškozený majetkově skutečně dosáhl a čeho by dosáhl, kdyby nebylo škodné události, jinak řečeno, v jakém zvýšení majetku mu zabránila škodná událost. Konkrétní výši ušlého zisku, kterého by bylo poškozeným v konkrétním případě vzhledem ke všem okolnostem nepochybně dosaženo, je obecně třeba dokázat.

Lze polemizovat o tom, zda má vůbec nárok na ušlý zisk. Pronajímatelé obecně často renovují byty, které následně nabízejí k pronajmutí. Jedná se tak o jakousi běžnou údržbu bytu, protože za jeho užívání "dostává vlastník zaplaceno". Ale zde záleží na konkrétních okolnostech.

Pokud bychom se přiklonili k závěru, že pronajímateli vznikl nárok na ušlý zisk, tak zcela jistě bych měl pochybnosti o výši takového ušlého zisku. Jak jste sama uvedla, jistě neopravoval podlahu celý měsíc. Rovněž by musel prokázat, že tato okolnost mu po celý měsíc zabránila pronajmout daný byt (navíc musí prokázat, že mohl získat nájemce, resp. , že je velice pravděpodobné, že by byt pronajal).

Dovolím si tvrdit, že pronajímatel požaduje více, než na co má nárok. Ale tento názor vychází jen z předložených informací, jelikož mi nejsou známy konkrétní okolnosti případu.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vydědění vnuka, vnučky od zemřelého syna, zemřelé dcery zůstavitele - postup, návod, informace
- Vydědění vnuka, vnučky po zemřelém potomkovi - postup, návod, informace

Byli jsme tři sourozenci, sestra 2000 zemřela a zůstala po ní dcera a manžel, kteří po celou dobu s otcem nekomunikují.
Otec chce nechat přepsat všechnu jeho nemovitost na nás dva bratry, ale tak, aby neměla po jeho smrti dcera po zemřelé sestře nárok na dědictví. Prosím o radu jaký je nejlepší postup, zda vydědění vnučky nebo
přepsaní majetku za otcova života. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Možné jsou obě varianty. Dceru včetně jejích potomků lze vydědit z důvodu, že neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měla (§ 1646 o. z.). Nemovitost Vám otec rovněž může za života darovat. Je tu však riziko možného započtení na povinný díl (§ 1660 o. z.) v řízení o pozůstalosti po Vašem otci („na povinný díl se započte to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu“).

OBČAN-NÁJMY, BYDLENÍ
- Pronajímatel pozemku požaduje odstranění materiálu z pozemku - materiál byl na pozemku před podepsáním nájemní smlouvy

v současnosti máme pronajatý pozemek od obce cca 4 roky, uzavřenou smlouvu a zaplacený nájem. Na pozemku máme několik let složenou hormadu písku (byla tam již před uzavřením smlouvy). Ve smlouvě není nic uvedeno o možném skladování věcí na pozemku. Obec po nás nyní požaduje odklizení písku, protože má v plánu v těch místech vysázet stromy. Pokud písek v nejbližší době neodstraníme nechá ho odvézt na náklady obce a předloží nám je k úhradě. Má na toto jednání právo? Děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Přestože jste nájemní smlouvu uzavřeli ještě za účinnosti starého Občanského zákoníku (platného do 31. 12. 2013), řídí se od 1. 1. 2014 předmětný nájemní vztah novým občanským zákoníkem (a to v souladu s jeho § 3074/1).

V obecné rovině dle § 2205 nového občanského zákoníku platí, že nájemní smlouva pronajímatele zavazuje:
a/ přenechat věc (zde pozemek) nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu,
b/ udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata,
c/ zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

Pro vyřešení Vámi popsaného případu je klíčový § 2209 nového občanského zákoníku, dle něhož nemá pronajímatel právo během nájmu o své vůli (tedy bez souhlasu nájemce) pronajatou věc měnit. Výsadbu stromů lze beze všech pochybností označit za změnu pozemku, nejedná se ani o údržbu, ani o nezbytné opravy pozemku. Je zároveň zcela nepodstatné, zda se změnou pozemek zhodnotí či nikoli, nebo zda je změna provedena ve prospěch nájemce či nikoli.
Pokud tedy Vámi uzavřená nájemní smlouva změny pronajatého pozemku ze strany pronajímatele nijak neřeší (např. tak, že by k těmto změnám byl pronajímatel oprávněn bez souhlasu nájemce), je výsadba stromů na pronajatém pozemku možná (neboť se jedná o nespornou změnu pronajatého pozemku) pouze s Vaším souhlasem.
Pokud skladování písku na pronajatém pozemku odpovídá účelu, pro který byl předmětný pozemek pronajat, není obec skutečně oprávněna Vás k přemístění písku jakkoli nutit; bez Vašeho souhlasu pak obec není ani oprávněna provést na pronajatém pozemku výsadbu stromů.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Nastoupení do práce v době studia a placení alimentů, výživného
- Dítě, potomek nastoupil do práce v době studia - od kdy rodič nemusí platit alimenty, výživné

1.4.2015 jsem nastoupila do práce a zároveň 2.6.2015 jsem měla státnice na VŠ a ukončila tím školní docházku.
30.6.2015 mi skončila zkušební lhůta v práci a od 1.7.2015 pokračuji v práci se smlouvou na rok.
Od jakého data již nemusí můj biologický otec na mě platit výživné? Ode dne vykonání státních zkoušek, nebo dnem 1.7.2015, kdy již mám pracovní smlouvu na rok? Nebo má stále platit výživné i po dobu prázdnin, kdy jsou studenti ještě kryti školou (byť již pracuji)? Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Podle zákona platí, že výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Ve Vašem případě to tedy znamená, že Váš otec je povinen platit výživné do doby, než se stanete výdělečně činnou. Jeho vyživovací povinnost tak skončila dnem, kdy jste nastpoupila do zaměstnání. Docházka na vysokou školu na tuto skutečnost nemá vliv.

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Nezletilí členové spolku a jejich hlasovací práva v rámci spolku - věková hranice hlasovacího práva
- Věková hranice hlasovacího práva členů spolku

Jsme dle nového OZ spolek – cyklistický oddíl. Zhruba polovina členů jsou děti 8-18 let. Jak je to s jejich hlasovacím právem v rámci spolku. Je dána věková hranice, nebo záleží, jak si hlasovací právo nastavíme ve stanovách? Děkuji, Lída

ODPOVĚĎ:
Zákon obecně hovoří o tom, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. Zálež tedy na tom, o jakých otázkách by členové Vašeho spolku hlasovali. Pokud by se jednalo o záležitosti řekněme právně ne tolik významné, pak jistě děti hlasovat mohou, avšak v případě, že by spolek jednal o záležitostech vzniku, existence či správy spolku, tak zde se domnívám, že i kdyby děti hlasovaly, tak jejich hlasování by šlo s ohledem na výše uvedené označit za neplatné. Doporučuji proto ve stanovách upravit situace, o kterých otázkách děti rozhodovat mohou a o kterých jen jejich zákonní zástupci.

PRÁCE-DOVOLENÁ, VOLNO
- Pracovní volno kvůli studiu s pobíráním platu, mzdy, náhrady
- Pracující student - nárok na pracovní volno kvůli studiu s náhradou platu, mzdy
- Placené pracovní volno kvůli studiu - informace

Pracovní volno kvůli studiu - jsem student VŠ a zároveň pracuji na plný úvazek a potřeboval bych vědět, jestli mám nárok na volno, aniž bych musel čerpat svoji dovolenou. Do školy jezdím pouze jednou měsíčně pátek a sobota plus ještě zkoušky, státnice a psaní bakalářské práce. Mockrát děkuji. Evžen

ODPOVĚĎ:
V daném případě záleží na tom, zda studujete ve vlastním zájmu nebo v souladu s potřebou zaměstnavatele a jde pak o zvyšování kvalifikace dle § 231 a násl. Zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Rozhodnutí o tom, zda je to v zájmu zaměstnavatele či nikoliv záleží na zaměstnavateli, nikoliv na Vašem úsudku. Pokud by se tedy o zvyšování kvalifikace jednalo, měl byste nárok na volna vyplývající z § 232 ZP, pokud studujete pouze ve vlastním zájmu, pak nárok na žádné volno nemáte, musíte čerpat dovolenou, neplacené volno, apod. , pokud Vám ho zaměstnavatel na daný den umožní čerpat, neboť není jeho povinností umožnit Vám čerpat dovolenou ani neplacené volno na den, který si určíte.

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zaměstnavatel podepsal pracovní smlouvu ale nepřidělil zaměstnanci žádnou práci - problémy s úřadem práce a sociálkou
- Zaměstnavatel nepřidělil zaměstnanci práci a na úřad práce dal výpověď pro nenastoupení zaměstnance do zaměstnání -jak postupovat?
- Neplatné ukončení pracovního poměru - zaměstnavatel nepřidělil zaměstnanci žádnou práci po vzniku pracovního poměru

19.2.2015 jsem uzavřel pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Zaměstnavatel si to však krátce po podpisu pracovní smlouvy asi rozmyslel a přesto, že jsem byl několikrát v prodejně, kde jsem měl původně pracovat a zde jsem se dotazoval, kdy mohu začít pracovat, nakonec došlo k tomu, že i přes moji vůli pracovat a zaměstnat se, neodpracoval jsem ani hodinu.
Asi po cca třech týdnech jsem byl uznán práce neschopným a neschopenku zanesl jeho účetní. Ta mi ji po několika dnech zaslala bez vyjádření zpět. Proto jsem ji kontaktoval a tato mi sdělila, že jsem pro ně nic neodpracoval a tudíž mi nic platit nebudou.
Tehdy jsem na městském úřadu vyhledal bezplatnou právní pomoc, kdy právník se telefonicky spojil se zaměstnavatelem a žádal vysvětlení. Ničeho kloudného se však nedověděl a hlavně následoval velice zvláštní postup zaměstnavatele.
Několik dnů na to, mě kontaktovala pracovnice ÚP, neboť obdrželi oznámení, ve kterém zaměstnavatel sdělil, že odstupuje od pracovní smlouvy z důvodu, že jsem odmítl nastoupit do zaměstnání. Toto sdělení ještě navíc antedatoval k 20.2.2015 a zaslal Českou poštou až dne 26.3.2015, tedy v den, kdy jsem navštívil právníka. Na základě této informace ÚP se mnou zahájil správní řízení ve věci vyřazení z evidence ÚP, což nakonec bylo z důvodu neprokázání zastaveno. Já jsem nakonec dal na rady ÚP a od pracovní smlouvy jsem ve zkušební době odstoupil. Zaměstnavatel si moji výpověď převzal na doručenku, ale zápočtový list do dnešního nezaslal, i přesto, že jsem jej o to žádal.
Nicméně jsem nyní v situaci kdy:
1, ÚP na mě pohlíží jako na práceneschopnou osobu, na kterou se vztahuje ochranná doba zaměstnavatele
2, zdravotní pojišťovna po mně žádá kromě potvrzení od ÚP i potrvzení od OSSZ, že jsem skutečně práceneschopná osoba, na kterou se vztahuje ochranná doba zaměstnavatele, což je pro OSSZ problém, neboť zaměstnavatel mě ke zdravotnímu pojištění nepřihlásil a odmítá za mě odvádět platby nebo přispívat na nemocenskou
3, dle OSSZ totiž nedošlo k naplnění pracovního vztahu a údajně nemají možnost jak zaměstnavatele přinut k tomu, co by dělat mohl a měl, včetně zaslání zápočtového listu
Kontaktoval jsem i Inspektorát práce, aby mi v této situaci nějak pomohli. Odpověděli mi, že z důvodu pracovní vytíženosti se tomuto problému budou věnovat nejdříve ve třetím čtvrtletí 2015.
Vzhledem k této situaci si nemohu vyřídit ani dávky hmotné nouze, protože v evidenci ÚP nejsem a zaměstnavatel se ke mně také nezná.
Na jiné další dávky také nemám nárok. Jediné co mám tak půjčky u rodiny a peníze mi nezbývají již ani na autobus, abych mohl jezdit po zdravotnických zařízeních nebo po úřadech.
Je to patová situace a nevím jak z ní ven. Dokážete mi nějak poradit??
Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Pokud jste uzavřel pracovní smlouvu, ve které byl sjednán den nástupu do práce, pak v tento den měl vzniknout Váš pracovní poměr. Od tohoto dne jste měl na jedné straně povinnost nastoupit do zaměstnání a vykonávat práci podle pracovní smlouvy a na druhé straně zaměstnavatel měl povinnost Vám práci dle pracovní smlouvy přidělovat. Pokud tedy nenastala např. překážka v práci na Vaší straně. Pokud by Vám zaměstnavatel nepřiděloval práci dle pracovní smlouvy a Vy byste byl připraven práci pro něho konat, vznikla by překážka v práci na jeho straně a mělo by Vám náležet podle druhu překážky v práci 60 – 100% průměrného, resp. pravděpodobného výdělku, i když byste pro zaměstnavatele fakticky nic neodpracoval. V praxi by však tento případ vznikl málokdy, neboť v případě dohodnuté zkušební doby by zaměstnavatel v mnoha případech, kdy by na jeho straně takto vznikly překážky v práci, volil ukončení pracovního poměru ve zkušební době bez uvedení důvodu, což mu zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění umožňuje.
Uvádíte pouze den uzavření pracovní smlouvy, nevím tedy, kdy byl sjednán den nástupu do práce, neboť to je jedna z podstatných náležitostí pracovní smlouvy a v tento den vzniká pracovní poměr. Dále uvádíte, že zaměstnavatel zpětně antidatoval odstoupení od smlouvy ke dni 20.2.
Odstoupit od pracovní smlouvy lze pouze v případě uvedeném v § 34 odst. 3 a 4 ZP:
Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne (§ 350a) nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit.
Od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Pro odstoupení od pracovní smlouvy se vyžaduje dodržení písemné formy, jinak se k němu nepřihlíží.
Pokud výše uvedené podmínky nebyly splněny, tedy na Vaší straně nebyly překážky v práci, zaměstnavatel se o nich do týdne nedozvěděl, pak zaměstnavatel odstoupit od pracovní smlouvy nemohl. Toto ustanovení se však týká odstoupení až po vzniku pracovního poměru, tj. , po dni, který je sjednán jako den nástupu do práce v pracovní smlouvě. Odstoupení před vznikem pracovního poměru je sporné, dle mého názoru učinit nelze, pokud tato možnost není výslovně stanovena v pracovní smlouvě.
Odstoupení musí být písemné a musí být oznámeno zaměstnanci, zákon sice nestanoví žádnou lhůtu, ale mělo by to být bez zbytečného odkladu poté, co je písemné odstoupení vyhotoveno, tj. nikoliv měsíc poté.
Z mého pohledu tedy zaměstnavatel odstoupil od pracovní smlouvy neoprávněně. Pokud však trvá na tomto svém jednání, pak dle něho pracovní poměr vůbec nevznikl, neboť odstoupení od pracovní smlouvy má za následek, že se na tuto pracovní smlouvu pohlíží jako by nebyla vůbec uzavřena. Pokud s tímto postojem zaměstnavatele nesouhlasíte, nezbývá Vám jiná možnost, než se obrátit na soud, aby určil, že odstoupení do smlouvy nebylo platné a Váš pracovní poměr vznikl a trval až do ukončení pracovního poměru ve zkušební době z Vaší strany. Zásadní řešení je tedy ve sporu, zda vznikl Váš pracovní poměr či nikoliv a dokdy trval. Bohužel daný spor může vyřešit pouze soud, ani inspektorát práce by Vám v daném případě nepomohl, ten by mohl pouze v případě pochybení na straně zaměstnavatele s ním zahájit správní řízení a uložit mu pokutu. Vaše konkrétní nároky by také nevyřešil.
Stejně jak je výše uvedeno platí pro vydání zápočtového listu, pokud je mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem spor o jeho vydání, pak rozhodnout může pouze soud.
V daném případě bych Vám doporučila se obrátit na advokáta, který by Vám danou situaci pomohl vyřešit. Zároveň bych vám doporučila se ještě jednou obrátit na Úřad práce, zda by Vaše situace nebyla možno řešitelná některými z dávek v hmotné nouzi, než soud rozhodne a vše se vyřeší.

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Jak dokázat doručení výpovědi zaměstnavateli (okamžité ukončení pracovního poměru pro nevyplacení platu, mzdy)
- Okamžité ukončení pracovního poměru - jak dokázat zaměstnavateli doručení výpovědi zaměstnancem?

Platí okamžitá výpověď pro nedodržení splatnosti mzdy, pokud jí jednatel odmítne podepsat a já mám jen svědky, kteří to mohou potvrdit? Nebo je lepší poslat ji poštou s doručenkou? Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Pokud je jednatel osoba, které se tyto písemnosti doručují, pak Vám doporučuji, aby se svědci, kteří byli u odmítnutí přítomni, podepsali na jedno vyhotoveni (kopii) dokumentu, který jste jednateli chtěl předat, napsali tam datum, a to vše pod napsanou větu… „jednatel xy odmítl tuto listinu za přítomnosti níže uvedených svědků dne xy převzít“…. Jestli takto učiníte, pak není nutné žádné další doručení a toto doručení se považuje za platné a Váš pracovní poměr v ten okamžik skončil. Pokud svědci takto neučiní, doporučuji odeslání do vlastních rukou s dodejkou na adresu zaměstnavatele.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Závěť s podmínkou neprodání bytu, domu, nemovitosti po smrti zůstavitele
- Podmínka neprodání bytu v závěti - je právně přípustná?
- Podmínka neprodání domu v závěti - je právně přípustná?
- Podmínka neprodání pozemku v závěti - je právně přípustná?
- Podmínka neprodání nemovitosti v závěti - je právně přípustná?

Mohu napsat závěť s podmínku? Dědičkou je dcera. Ale zeť předpokladá, že po mé smrti dům se zahradou prodají a peníze využijí na vyplacení jeho sestry (on má sám rodinný domek). To si samozřejmě nepřeji. Poraďte mi prosím.
Je mi již 82 let a nemám již tolik času. Bojím se o svou dceru.

ODPOVĚĎ:
V závěti můžete zřídit věcné břemeno na nemovitosti, kterou budete odkazovat své dceři, a to věcné břemeno zákazu zcizení a zatížení nemovitosti po dobu, po kterou určíte. Tato doba musí být přiměřená. Zákaz zcizení a zatížení nemovitostí znamená, že po dobu, kterou určíte, nesmí být nemovitost prodána, ani nesmí sloužit jako zajišťovací prostředek (např. nesmí být dána do zástavy). Zákaz zcizení a zatížení můžete v závěti zřídit jako věcné právo, to znamená, že tento zákaz bude zapsán i do katastru nemovitostí a bude tak veřejně známý.

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Zřeknutí se bratra, sestry, sourozence - postup, návod, informace

Chtěla bych se zříci vlastní sestry a zrušit náš sourozenecký vztah. Jakým způsobem mám postupovat?
Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Nenapadá mne způsob, jak tohoto dosáhnout. Zrušení příbuzenství nastane pouze v případě, že by došlo k adopci jedné z Vás, pak by byly zpřetrhány veškeré vztahy s původní rodinou a vznikly by nové vztahy s novou rodinou.
Fakt, že jsou dva lidé sourozenci však nemá žádný valný právní význam. Nejsou si ničím povinováni, k dědění mezi sourozenci dochází až v třetí dědické skupině, kdy nedědily ani děti ani manžel ani rodiče zůstavitele. Dědění sourozence se lze vyhnout tak, že zůstavitel o svém majetku pořídí závěť a odkáže jej někomu jinému. Jinak nemusíte svou sestru vůbec nijak "řešit", nemusíte se s ní vídat, nemusíte za ni nic platit, nemáte za ni žádnou zodpovědnost. Související právní předpis: Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vydražení bytu - bytová jednotka je vytvořena virtuálně, ale reálně je součástí jiného bytu, jak postupovat?
- Vydražení bytu - bytová jednotka je součástí jiného bytu, jak postupovat?

21/5/2015 jsem vydražil 2 bytové jednotky v nedobrovolné veřejné dražbě. Částku jsem složil. Prohlídka nebyla umožněna.
V dražební vyhlášce a ve znaleckém posudku se vycházelo ze zápisu v katastru nemovitostí. Zápis byl proveden na základě prohlášení vlastníka budovy o vytvoření bytových jednotek, který přiložil půdorysný plán, jak byly jednotky rozděleny. K reálnému vytvoření jednotek nedošlo, tj. vydražené bytové jednotky ve skutečnosti neexistují. 1 jednotka je "součástí" jednoho většího bytu, který měl být rozdělen a není. Druhá část bytu patří někomu jinému. Není známo, kde se dotyčný zdržuje. 2. bytová jednotka není dle dokumentace a je menší, než deklarováno. Chtěl bych vystavit jednotky tak, jak je zadokumentováno v katastru. Co musím udělat, abych mohl stavbu provést a je to vůbec možné? Pokud to nelze, mám možnost dražbu zvrátit nebo se domoci kompenzace daného stavu? Podat žalobu na zrušení
dražby nemohu a exekutor a dražitel v rámci nedobrovolné dražby za škodu neručí, nicméně o popsaném stavu exekutor 5 dní před dražbou věděl, nic neoznámil a dražbu provedl, nyní nekomunikuje. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Přestože otázka oprávněnosti vydražitele k podání žaloby na neplatnost nedobrovolné dražby (tedy otázka jeho tzv. aktivní žalobní legitimace) není v odborné literatuře vyřešena jednomyslně, domnívám se, že ve Vámi popsaném případě je možné, abyste se obrátil na soud s žalobou na neplatnost nedobrovolné dražby.
Dle § 48/3 zákona o veřejných dražbách platí, že každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je dlužníkem, zástavcem, zástavním dlužníkem, účastníkem dražby (kterým je i vydražitel), dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud:
- dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit,
- vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena,
- nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 36/1 a 4, § 39/1 až 7, 9 a 11, § 40/1 a 2, § 43/1 až 3 nebo § 46/1 zákona o veřejných dražbách, nebo
- byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby.

Jelikož ve Vašem případě nebyla umožněna prohlídka předmětu dražby, přichází v úvahu podání žaloby na neplatnost nedobrovolné dražby dle první odrážky (výše), tzn. z důvodu, že dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit. Dle § 46/1 písm. e) zákona o veřejných dražbách je totiž dražebník povinen upustit od dražby mimo jiné tehdy, nebyly-li splněny podmínky stanovené v § 15 zákona o veřejných dražbách, který stanoví povinnost k provedení prohlídky předmětu dražby, kterážto povinnost nebyla dražebníkem ve Vašem případě splněna.
Dle § 48/4 zákona o veřejných dražbách může každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 15/1 až 3, § 39, § 42, § 43/1 až 3, 5 až 7, § 44, § 47/1 až 12 a v § 49 zákona o veřejných dražbách.
Pro podání žaloby na neplatnost nedobrovolné dražby dle § 48/3 i 4 zákona o veřejných dražbách platí, že není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.
Co se týče odpovědnosti vydražitele za škodu, kterou způsobil porušením ustanovení zákona o veřejných dražbách, je tato odpovědnost zakotvena v § 63/4 zákona o veřejných dražbách. V zásadě platí, že dražebník za způsobenou škodu odpovídá, neodpovídá však za škodu, která vznikla v důsledku nesprávnosti či neúplnosti údajů o předmětu dražby uvedených v dražební vyhlášce na základě podkladů poskytnutých navrhovatelem, případně třetí osobou. Své odpovědnosti se dražebník zprostí, jestliže prokáže, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm spravedlivě požadovat.
Odpovědnost exekutora za jím způsobenou újmu je pak zakotvena v § 32 exekučního řádu. Exekutor se povinnosti k náhradě jím způsobené újmy zprostí, prokáže-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat. Za újmu způsobenou exekutorem při jeho činnosti může za určitých okolností odpovídat i stát (a to ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. , v platném znění).
S ohledem na skutečnost, že ve veřejné dražbě jste vydražil bytové jednotky, které fakticky neexistují, Vám v současné chvíli doporučuji podat k soudu žalobu na neplatnost provedené nedobrovolné dražby. Pro učinění tohoto právního kroku (pro který Vám běží lhůta 3 měsíců od konání dražby, Vám v každém případě doporučuji využít služeb advokáta, který se na oblast veřejných dražeb zaměřuje: www.advokatikomora.cz

FINANCE-DANĚ
- Odvod daně z nemovitosti koupené před 2 roky
- Nemovitost koupená před 2 roky - odvod daně, daní
- Odvod daně z nemovitosti koupené před 5 roky
- Nemovitost koupená před 5 roky - odvod daně, daní
- Odvod daně z pozemku koupeného před 2 roky
- Pozemek koupený před 2 roky - odvod daně, daní
- Odvod daně z pozemku koupeného před 5 roky
- Pozemek koupený před 5 roky - odvod daně, daní
- Koeficient při odvodu daně při prodeji bytu, domu, nemovitosti
- Koeficient při odvodu daně při prodeji bytu, domu, nemovitosti

Jestliže jsme v roce 2012 koupili pozemek a prodáme ho v roce 2014, s jakými poplatky a daněmi musíme počítat? Jestliže jsme v roce 2012 koupili pozemek a prodáme ho po více jak 5 letech, s jakými poplatky a daněmi musíme počítat?
Jestliže koupíme v roce 2014 domek, s jakými poplatky a daněmi musíme počítat? Děkuji, Zdeňka

ODPOVĚĎ:
Ad 1. ad 3. nevyhnete se úhradě daně z nemovitosti v případě, že jste vlastníkem pozemku, či stavby. Přiznání k dani z nemovitosti podáváte do konce ledna daného roku, finanční úřad Vám zašle složenku s vyměřenou daní k příslušným nemovitostem, sumu jste povinni uhradit do konce května daného roku. Při výpočtu výše daně z nemovitosti se vychází z níže uvedených skutečností.
V případě pozemku se daň z nemovitosti počítá ze základu daně, který je stanoven cenou pozemku (tj. výměra pozemku v m 2 násobená průměrnou cenou půdy na 1 m 2 ve vyhlášce) k 1. lednu. Samotná daň se pak vypočítá vynásobením základu daně sazbou a koeficientem. Koeficienty slouží k úpravě daně podle místa, ve kterém se pozemek nachází.

Sazba daně z pozemku
Pozemek Sazba
Orná půda, chmelnice, vinice, zahrad, ovocné sady 0,75 %
Trvalé travní porosty, hospodářské lesy a rybníky s intenzívním a průmyslovým chovem ryb 0,25 %

U ostatních pozemků činí za každý 1 m 2
- zastavěné plochy a nádvoří 0,10 Kč
- stavební pozemky 1,00 Kč
- ostatní plochy, pokud jsou předmětem daně 0,10 Kč

Základem daně v případě staveb je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m 2, tj. zastavěná plocha podle stavu k 1. lednu příslušného zdaňovacího období.
Samotná daň se následně vypočítá vynásobením tohoto základu příslušnou sazbou upravenou koeficientem.

Sazba daně Stavby

Sazba za 1 m 2
Obytné domy 1 Kč
- ostatní stavby tvořící příslušenství k obytným domům z výměry přesahující 16 m 2 1 Kč

Stavby pro individuální rekreaci a rodinné domy 3 Kč
- u staveb, které plní doplňkovou funkci k těmto stavbám 1 Kč

Za každé další nadzemní podlaží se základní sazba daně zvyšuje o 0,75 Kč, to v případě, že podlaží má půdorys minimálně dvou třetin zastavěné plochy.

Koeficienty
Koeficient Počet obyvatel v obci
0,3 Do 300 obyvatel
0,6 301 – 600 obyvatel
1,0 601 – 1 000 obyvatel
1,4 1 001 – 6 000 obyvatel
1,6 6 001 – 10 000 obyvatel
2,0 10 001 – 25 000 obyvatel
2,5 25 001 – 50 000 obyvatel
3,5 Nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech
4,5 V Praze

Dále v případě prodeje nemovitosti, jste povinni hradit daň z nabytí nemovitostých věcí, daň hradíte i když jste prodejce.

Sazba daně z nabytí nemovitých věcí (dřív daň z převodu nemovitostí) je čtyři procenta ze základu daně. (kupující ji hradí v případě, že tak neučiní prodávající)

Základ daně činí buď cena nemovitosti, nebo takzvaná směrná hodnota, což je údaj, který na základě typu, polohy a charakteru nemovitosti určuje finanční úřad, jedná se o cenu místně obvyklou. Daň z nabytí nemovitých věcí se vypočte z vyšší z nich. Pro účely výpočtu daně se ovšem nevychází z celé směrné hodnoty nemovitosti, ale pouze z jejích 75 procent.

Kupní cenu můžete porovnat s cenou zjištěnou znaleckým posudkem. Do kalkulace se pak zahrne sedmdesát pět procent odhadní ceny. A daň znovu zaplatíte z této částky nebo ceny kupní – podle toho, která bude vyšší. Náklady na znalecký posudek si můžete ze základu daně odečíst. Daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí se platí u finančního úřadu, pod který spadá nemovitost, poslední den třetího měsíce od uskutečnění převodu vlastnických práv k nemovitosti. Daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí musíte podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl proveden vklad práva do katastru nemovitostí (u v katastru evidovaných nemovitých věcí).

Dále v případě, že pozemek prodáváte ve lhůtě kratší jako pět let jste povinni hradit daň z příjmu z prodeje pozemku a to do konce března následujícího roku.

ad 2.
Daň nemusíte platit (tedy jste osvobozeni), pokud nemovitost vlastníte alespoň 5 let, resp. přesáhne-li doba mezi jeho nabytím a prodejem dobu pěti let. Pokud jste měli v prodávané nemovitosti bydliště bezprostředně před prodejem, tak se tato lhůta (časový test) zkracuje na 2 roky. V obou případech však pro podnikatele platí, že nemovitost po celou dobu trvání příslušné lhůty (tedy 2 nebo 5 let) nesmí být zahrnuta v obchodním majetku.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za sebevraždu rodinného příslušníka v nemocnici, zdravotnickém zařízení
- Sebevražda v nemocnici - odškodnění pro rodinu (zanedbání povinností zdravotnického personálu)
- Jednorázové odškodnění při úmrtí blízké osoby dle SOZ
- Žaloba na náhradu škody - sebevražda v nemocnici a zanedbání péče zdravotnickým personálem

Ráda bych se zeptala, jaká je promlčecí doba v níže popsaném případě, a zda byste nám doporučili obrátit se na právníka.
Moje maminka trpěla depresemi. 01/2012 spáchala ve svých 54 letech v psychiatrické léčebně v Opavě sebevraždu. Byla tam převezena z domácího léčení, protože se o sebevraždu pokusila i doma. Byla převezena na léčení a hlavně proto, aby si neublížila, což doma nebylo možné ohlídat. Maminka se velmi chtěla vyléčit, podstoupila nařízenou léčbu a dle lékařů se její stav mírně zlepšoval. Po týdnu, kdy byla do léčebny převezena zemřela. Sebevraždu spáchala přímo v šatně budovy léčebny. Policie neshledala cizí zavinění a věc uzavřela. Personál léčebny se nám neomluvil a nepřipustil žádné své pochybení. My se sestrou jsme zůstaly bez maminky, taťka bez manželky a 4 vnoučata bez babičky, která je zbožňovala. Tehdy jsme žalobu nepodali. Nyní se nám ale emoce znovu vybavily v souvislosti s událostí ve Žďáru. Daná žena se totiž léčila ve stejné léčebně, jako maminka. Již odstoupil primář léčebny a je tedy možné, že podobných tragédií se v léčebně událo více. Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
S ohledem na skutečnost, že k úmrtí Vaší matky došlo za účinnosti starého Občanského zákoníku, budu v odpovědi vycházet z tohoto právního předpisu (jak ostatně vyplývá rovněž z § 3028/3 a zejména z § 3079/1 nového občanského zákoníku). V souvislosti s úmrtím Vaší matky přichází v úvahu vznik následujících dvou práv:

1/ Právo na jednorázové odškodnění při úmrtí blízké osoby:
Dle § 444/3 starého Občanského zákoníku náleží pozůstalým při škodě, která spočívá v usmrcení jejich blízké osoby, jednorázové odškodnění ve výši:

a/ manželovi nebo manželce 240.000,- Kč,
b/ každému dítěti 240.000,- Kč,
c/ každému rodiči 240.000,- Kč,
d/ každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte 85.000,- Kč,
e/ každému sourozenci zesnulého 175.000,- Kč,
f/ každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem jeho smrti, 240.000,- Kč.

Právo na náhradu škody se však dle § 106/1 a 2 starého Občanského zákoníku promlčelo za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, nejpozději se právo na náhradu škody promlčelo za tři roky ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla. V tomto ohledu je proto Vaše právo na jednorázové odškodnění za úmrtí blízké osoby již promlčeno.

2/ Právo na náhradu nemajetkové újmy:
Dle § 11 starého Občanského zákoníku měla každá fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, mimo jiné svého soukromí (které zahrnovalo samozřejmě i právo na nerušený rodinný život). V případě neoprávněného zásahu do tohoto osobnostního práva byla každá osoba oprávněna se domáhat, aby jí bylo mimo jiné dáno přiměřené zadostiučinění (zejména ve formě omluvy), popř. měla právo na náhradu vzniklé nemajetkové újmy v penězích (§ 13 starého Občanského zákoníku).

Právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích se pak promlčovalo ve standardní tříleté promlčecí lhůtě, která počala běžet od okamžiku, kdy toto právo mohlo být vykonáno poprvé (§ 100/1 a § 101 starého Občanského zákoníku). Ve Vámi popsaném případě započala promlčecí lhůta svůj běh v den následující po úmrtí Vaší matky, právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích tedy promlčeno není.

3/ Postup před podáním žaloby:
Psychiatrická nemocnice v Opavě bude za způsobený zásah do Vašich osobnostních práv odpovídat pouze v případě, že zanedbala či porušila některou ze svých povinností (vyplývajících z příslušných právních předpisů), přičemž mezi tímto zanedbáním či porušením a úmrtím Vaší matky musí existovat příčinná souvislost.

V první řadě Vám proto lze doporučit opatřit si podklady o zdravotní péči, která byla Vaší matce v psychiatrické nemocnici poskytována. Dle § 33/4 zákona o zdravotních službách mají osoby blízké zemřelému pacientovi (popř. další osoby určené pacientem) právo na informace o zdravotním stavu pacienta, který zemřel, a informace o výsledku pitvy, byla-li provedena, včetně práva nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené o jeho osobě nebo do jiných zápisů vztahujících se k jeho zdravotnímu stavu a pořizovat z nich výpisy nebo jejich kopie. Takto získané podklady můžete následně konzultovat s odborníkem, bude-li jím shledáno zanedbání či porušení některé povinnosti psychiatrické nemocnice, bude možné kontaktovat advokáta a připravit s jeho pomocí žalobu.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Studium na vysoké školy obsahově nesouvisející se střední školou - placení alimentů, výživného
- Placení alimentů při studiu vysoké škody nesouvisející se středoškolským oborem
- Placení výživného při studiu vysoké škody nesouvisející se středoškolským oborem

Píšu jménem svého bratra. Má dospělou dceru, teď odmaturovala na střední škole pro cestovní ruch. O další škole nemluvila, ale před asi 14 dny svému otci zdělila, že od září nastupuje na VŠ ekonomickou a chce od něj o 1000 Kč víc. Bratr teď platí 3000 Kč, jeho čistý příjem je kolem 15tis. Vztahy s bývalou manželkou a dcerou nejsou dobré. Jde jim jen o peníze.
Pokud VŠ nemá se střední nic společného, nepovažuje se maturita za ukončené vzdělání a tudíž, by měla být jeho dcera připravená na budoucí povolání?
Kdo určí navýšení nebo zrušení alimentů, vždy soud?
Co když bude jeho dcera studium na VŠ prodlužovat, jak dlouho musí bratr na dceru platit?
Děkuji, Miriam

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, než je dítě schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Dnes je však zcela běžné, že mladí lidé po ukončení středoškolského studia pokračují ve studiu na vysoké škole. Samotná skutečnost, že bratrova dcera odmaturovala, tedy ještě neznamená, že je po maturitě schopná se sama živit. Pokud bude pokračovat ve studiu na vysoké škole, bude vyživovací povinnost Vašeho bratra i nadále.
Pokud se na výši výživného Váš bratr s dcerou dohodne, pak samozřejmě nebude nutné, aby se otázkou výživného zabýval soud. Jestliže ale dcera požaduje vyšší výživné, bratr s navýšením nesouhlasí a dohoda mezi nimi nebude možná, pak bude muset dcera podat k soudu návrh na zvýšení výživného a vyčkat na jeho rozhodnutí. Do doby rozhodnutí soudu může Váš bratr platit původní částku výživného, tedy 3.000 Kč. Jestliže ale soud dceři vyhoví a výživné zvýší, je možné, že Váš bratr bude muset zvýšené výživné doplatit dceři zpětně.
K Vaší poslední otázce – zákon samozřejmě myslí i na tzv. věčné studenty, kteří studují především proto, aby mohli co nejdéle čerpat finanční podporu od rodičů. Zákon o rodině proto stanoví, že výživné nelze přiznat tehdy, pokud by bylo v rozporu s dobrými mravy. Rozporem s dobrými mravy je například situace, kdy dítě bez vážného důvodu opakuje jednotlivé ročníky studia nebo studium ukončuje a opět začíná studovat vzájemně nesouvisející obory. V takovém případě je pak možné domáhat se zrušení vyživovací povinnosti z důvodu rozporu s dobrými mravy. Jestliže ale dcera bude řádně studovat bez přerušování či ukončování studia a opakování ročníků, pak vyživovací povinnost skončí až s ukončením jejího studia a nástupem do zaměstnání.

RODINA-MANŽELSTVÍ
- Manželství uzavřené v zahraničí - platnost manželství při neohlášení českým úřadům
RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Manželství a rozvod neohlášené v ČR - možnost uzavření manželství s dalším cizincem

Mám dotaz ohledně platnosti manželství uzavřeného v zahraničí.
V roce 2001 jsem se vdala v Itálii za Itala, ale manželství jsem nikdy nelegalizovala nebo neohlásila v ČR.
V roce 2003 jsme se s manželem rozešli, ale 2010 došlo v Itálii k rozvodu, tuším se to nazývá dohodou (oba jsme souhlasili, žádné děti, žádný majetek).
Od 2009 žiji v ČR, žiji a čekám druhé dítě s novozélandským přítelem a plánujeme svatbu na Novém Zélandě, s následnou legalizací v ČR.
Má otázka se týká předešlého manželství. Je nutné ho nějak zpětně legalizovat a jsou třeba nějaké sankce za to, že jsem změnu stavu nikdy nenahlásila v ČR? Nebo můžu vše nechat tak jak je a bez problémů se znovu vdát? Vím, že k žádosti ke sňatku se přikládají i případné rozvodové papíry z předešlého manželství, ale pokud tohle manželství nebylo ohlášeno? Nerada bych během vyřizováni potřebných dokumentů nebo kdykoli v budoucnosti měla problémy.
Předem mohokrát děkuji, Izabela

ODPOVĚĎ:
Uzavírá-li občan České republiky manželství v zahraničí, je pro jeho platnost v České republice nutné, aby bylo zapsáno do zvláštní matriky u Úřadu městské části Brno střed. Po provedení zápisu do této matriky je následně vydán český oddací list, který je v budoucnu požíván při jednání s českými úřady. K vydání českého oddacího listu je zapotřebí předložit následující formuláře a doklady:
- formulář Zápis o uzavření manželství – k dispozici na všech matrikách v ČR a zastupitelských úřadech ČR v zahraničí,
- Prohlášení – vyplní a podepíše ten z manželů, který má české státní občanství
- Žádost o přepis příjmení v nepřechýlené podobě – vyplňuje se v případě, že si žena nepřeje, aby její příjmení bylo zapsáno podle pravidel české mluvnice (s koncovkou –ová)
- Originál cizozemského oddacího listu – musí být opatřen předepsaným ověřením
- Překlad oddacího listu
- Originál českého rodného listu
- Fotokopii platného cestovního pasu nebo občanského průkazu ČR
- Fotokopii cestovního pasu manžela, který je cizím státním příslušníkem
- Český rozvodový rozsudek předchozího manželství – v případě rozvodu manželství mimo území ČR je nejdříve nutné požádat o uznání rozvodového rozsudku Nejvyšším soudem ČR v Brně – žádost se podává přímo k Nejvyššímu soudu.

Jestliže jste se na příslušnou matriku v Brně neobrátila a nenechala jste si vystavit český oddací list, pak se na Vaše manželství v ČR nepohlíží jako na platné. Aby platné bylo, musela byste zvláštní matrice dodatečně doložit všechny výše uvedené formuláře a doklady a pro následnou legalizaci novozélandského manželství požádat o uznání italského rozvodového rozsudku Nejvyšší soud ČR. Za nelegalizaci předchozího manželství by Vám sice žádná sankce hrozit neměla, nicméně pokud se chcete v budoucnu vyhnout jakýmkoliv problémům či nedorozuměním, doporučuji manželství dodatečně legalizovat. Pokud budete mít jakékoliv problémy s obstaráním či doložením výše uvedených formulářů a dokladů, doporučuji obrátit se přímo na zvláštní matriku v Brně – kontakt najdete zde: http://www.stred.brno.cz/odbory/odbor-matrika

RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Ukrajinci s trvalým pobytem - rozvod manželství, kde mohou být rozvedeni?
- Rozvod Ukrajinců s trvalým pobytem v České republice - rozvod v ČR nebo na Ukrajině?

Kamarádka je Ukrajinka. Manžel také. Nežijí spolu, ale oba jsou na trvalý pobyt zde v CZ. Je možno rozvést zde, nebo musí na Ukrajinu? Ona chce požádat o rozvod, co případně pro to potřeba, pokud lze u nás.
Děkuji, Jiří

ODPOVĚĎ:
Podle § 47 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky nebo jestliže má žalovaný v České republice obvyklý pobyt. Vzhledem k tomu, že kamarádka i její manžel nejsou státními občany České republiky, je důležité, aby ten z nich, kdo nebude návrh na rozvod podávat (žalovaný) měl v ČR obvyklý pobyt, tedy aby zde fakticky bydlel.
Pokud by nebyla splněna ani jedna z předchozích dvou podmínek, je i tak možné se rozvést před českým soudem a podle českého právního řádu za předpokladu, že:
a) oba manželé měli v České republice obvyklý pobyt a žalobce má ještě obvyklý pobyt v České republice
b) žalobce má obvyklý pobyt v České republice a druhý z manželů se připojil k návrhu nebo
c) žalobce má obvyklý pobyt v České republice a měl tento obvyklý pobyt nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před podáním žaloby
Jestliže Vaše kamarádka a její manžel některou z výše uvedených podmínek splňují, mohou se rozvést před českým soudem podle českého právního řádu. Dále záleží na tom, zda půjde o rozvod nesporný (tzv. dohodou) nebo o rozvod sporný. V případě nesporného rozvodu musí být splněny následující podmínky: manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí a k návrhu na rozvod se připojí i druhý z manželů. V takovém případě pak soud nezkoumá příčinu rozvratu a manželství rozvede. Aby se tak stalo, je zapotřebí soudu předložit písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost pro dobu po rozvodu. Pokud mají manželé děti, je nutné předložit také pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu.
Jestliže se manželé na výše uvedených skutečnostech nedohodnou, budou muset jít cestou tzv. sporného rozvodu, která je časově i finančně mnohem náročnější.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Tělesně postižený potomek pobírá invalidní důchod - nárok na alimenty, výživné od nepečujícího rodiče
- Postižené dítě pobírá invalidní důchod - nárok na alimenty, výživné od nepečujícího rodiče
- Postižený syn, dcera pobírá invalidní důchod, ID - nárok na alimenty, výživné

Mám zdravotně tělesně postiženého syna ve věku 23 let. Odmaturoval a od 09/2015 bude studovat anglický jazyk denním studiem na jazykové škole. Má nárok dál na výživné od otce, i když pobírá invalidní důchod? A pokud ano, do jakého věku? Nevíme, zda vůbec bude schopen vykonávat nějaké zaměstnání. Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti není ukončena konkrétní věkovou hranicí, ale trvá do doby, než je dítě schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Skutečnost, že Váš syn pobírá invalidní důchod, nemusí nutně znamenat ukončení vyživovací povinnosti. Záleží zejména na tom, zda synův důchod dokáže pokrýt veškeré jeho životní potřeby a zda je tedy syn díky invalidnímu důchodu schopen se (u) živit. Pokud ano, pak by vyživovací povinnost vůči němu mohla skončit. Jestliže mu invalidní důchod k zabezpečení jeho potřeb nestačí a vzhledem ke svému zdravotnímu postižení například nebude schopen výdělečné činnosti, je možné, že pak vyživovací povinnost bude trvat po celý synův život a skončí až jeho úmrtím.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost majitele fitcentra, fitklubu za odložené věci a druhotné škody
- Odpovědnost provozovatele za druhotné škody - odcizení bankovní karty a utracení nebo výběr peněz zlodějem
- Odpovědnost za druhotné škody a náhrada škody

Jsem provozovatel sportovního zařízení a s touto mojí činností je spojené i ukládání věcí klientů do šatních skříněk. Vím o obecné odpovědnosti provozovatele za takto uložené věci, není mi však jasné, zda jsem odpovědný v případě krádeže i za tzv. druhotné ztráty?
Například zda odpovídám za nejen odcizenou bankovní kartu ale i případný výběr prostřednictvím této karty. Nebo - nejen za uložené klíče od auta, ale i následné zcizení tohoto auta prostřednictvím těchto klíčů? A co když klient bude tvrdit, že měl v kapse kabátu 100.000 Kč?
Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Za následné škody (které v dotazu označujete jako „druhotné ztráty“) provozovatel sportovního zařízení (odpovědný za škodu na odložených věcech) v zásadě neodpovídá.
V tomto ohledu lze v první řadě vycházet z dikce § 2945/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí a byla-li věc odložena na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se takové věci obvykle ukládají, nahradí provozovatel poškození, ztrátu nebo zničení věci tomu, kdo ji odložil, popřípadě vlastníku věci. “
Dle tohoto ustanovení občanského zákoníku je tedy provozovatel sportovního zařízení povinen „… nahradit … poškození, ztrátu nebo zničení věci … “. Zákonodárce tedy výslovně omezuje nahrazovací povinnost provozovatele sportovního zařízení toliko na poškození, ztrátu nebo zničení odložené věci. Pokud by zákonodárce zamýšlel rozšířit odpovědnost provozovatele sportovního zařízení i na následné škody, použil by např. formulaci: "… nahradí provozovatel škodu způsobenou poškozením, ztrátou nebo zničením věci tomu, kdo ji odložil, popřípadě vlastníku věci. “
V případě poškození odložené věci si tedy lze představit, že provozovatel sportovního zařízení bude povinen nahradit hodnotu odložené věci, kterou tato věc v důsledku poškození ztratila (popř. nahradit cenu opravy této věci). V případě ztráty či zničení odložené věci pak bude provozovatel sportovního zařízení povinen v zásadě k náhradě její celé hodnoty (samozřejmě se jedná o hodnotu, jakou měla odložená věc v době ztráty či zničení).
Dalším důvodem pro závěr o neodpovědnosti provozovatele sportovního zařízení za následné škody je neexistence tzv. příčinné souvislosti mezi odpovědností provozovatele sportovního zařízení a protiprávním užitím odcizené platební karty, klíčů od automobilu apod. Příčinná souvislost mezi odpovědností provozovatele sportovního zařízení a následnou škodou je nezbytnou podmínkou pro vznik odpovědnosti za následnou škodu. Pokud však pro vznik následné škody musela do děje vstoupit třetí osoba (zloděj platební karty, klíčů od automobilu) s protiprávním jednáním (výběr finančních prostředků, odcizení automobilu), došlo v každém případě k přetržení řetězce příčinné souvislosti a odpovědnost provozovatele sportovního zařízení za následnou škodu tudíž nemůže být dána.
Pro shora uvedený závěr by bylo dále možné argumentovat i jinak, v rámci stručnosti odpovědi se však omezím pouze na výše uvedené.
Dle § 2952 občanského zákoníku dále platí, že v případě vzniku škody se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. V souvislosti se shora uvedeným považuji za vhodné upozornit, že provozovatel sportovního zařízení nahrazuje škodu na odložené věci pouze jako škodu skutečnou (tzn. hodnotu odložené věci), není možné, aby provozovatel sportovního zařízení odpovídal rovněž za ušlý zisk či případně vzniklý dluh poškozeného (tomuto závěru totiž neodpovídá jazykový výklad § 2945/1 občanského zákoníku, jak je stručně nastíněn výše).
Co se týče situace, kdy by návštěvník sportovního zařízení tvrdil, že v kapse kabátu měl velký finanční obnos, věnuji se této otázce v odpovědi na Váš druhý dotaz.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kvalifikační dohoda a neúspěšné dokončení studia na vysoké škole - jaká je sankce od zaměstnavatele?

Pracuji na vysoké škole. 9/2012 jsem na stejné VŠ začala studovat bakalářský obor. Se zaměstnavatelem jsem před nástupem ke studiu uzavřela kvalifikační dohodu, ve které se zaměstnavatel zavazuje poskytovat pracovní volno s náhradou mzdy na dobu nezbytně nutnou pro účast ve výuce + na každou zkoušku 2 dny volna. Já jsem se v té dohodě zavázala setrvat u zaměstnavatele nejméně po dobu 3 let po zvýšení kvalifikace.
Školu ale nezvládám a mám bohužel v plánu ji (neúspěšně) ukončit. V té dohodě je tato poznámka:
"Jestliže zaměstnanec závazek podle bodu 3 (což je pouze ta věta, že v zaměstnání pak setrvám 3 roky) nesplní, je povinen nahradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace, a to i v případě, kdy zaměstnanec rozváže pracovní poměr se zaměstnavatelem před zvýšením kvalifikace. Náklady, které bude zaměstnanec povinen zaměstnavateli nahradit, budou zahrnovat poskytnutou náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu pracovního volna." Není tam nikde vůbec nic psáno o tom, co by následovalo, když bych školu ukončila neúspěšně, před dokončením kvalifikace. Myslíte, že stejný postih? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Váš závěr o tom, že ve Vámi uzavřené kvalifikační dohodě není zakotven žádný postih za nedokončení studia, je nutné označit za mylný.
Je nezbytné si uvědomit, že v kvalifikační dohodě jste se nezavázala "setrvat u zaměstnavatele po dobu nejméně 3 let", nýbrž Váš závazek je formulován takto: "setrvat u zaměstnavatele po zvýšení kvalifikace nejméně po dobu 3 let". Pokud tedy studium předčasně ukončíte, nedojde ke zvýšení Vaší kvalifikace a nebudete tudíž schopna splnit závazek setrvat u zaměstnavatele po zvýšení kvalifikace po dobu nejméně 3 let (tzn. že závazek setrvat u zaměstnavatele po dobu nejméně 3 let může řádně splnit pouze zaměstnanec se zvýšenou kvalifikací, doba 3 let totiž začíná běžet až od zvýšení kvalifikace).
Postih dle bodu 3 kvalifikační dohody (tedy povinnost nahradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace) tedy bude na Váš případ aplikovatelný.
Závěrem své odpovědi pouze připomínám, že povinnost zaměstnance nahradit v případě nezvýšení kvalifikace (dle uzavřené kvalifikační dohody) zaměstnavatelem vynaložené náklady, je zakotvena v § 234 zákoníku práce.
_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY A SMLOUVY
- Tréningové soustředění jako podmínka pokračování sportovního kurzu - může to sportovní klub požadovat?

09/2014 jsem svou dcerku zapsala do oddílu synchronizovaného plavání, zaplatila potřebnou částku a dcerka začala chodit plavat. 16.7.2015 přišla od trenérky (a zároveň majiteky plaveckého klubu) zpráva, ve kterém mi sdělila informaci, že pokud má dcera nepojede o prázdninách na soustředění, nemůže pokračovat další rok v plavání.
Chtěla bych se zeptat, jestli je toto jednání v pořádku.
Já jsem za celý rok docházky do plavání řádně zaplatila. Po celý rok jsme poctivě do plavání i chodily, až na pár dnů, kdy byla dcera nemocná. Protestovala jsem, ona mi odpověděla, že bez peněz to nejde nikde. Přitom já jsem celý rok zaplatila, nakoupila docela drahé vybavení. Kdybych věděla předem, že je podmínkou pro pokračování v dalším školním roce účast na soustředění, vybrala bych dceři jinou aktivitu.
Nikdy jsem nedostala žádnou smlouvu, ani nic jiného, kde by byly sepsány pravidla pro plavecký oddíl. Pouze jsem zaplatila a dcera mohla začít chodit trénovat. Informaci o nutné účasti na soustředění jsem dostala poprvé od trenérky právě až tento týden.
Můžu se v této situaci nějak bránit? Já nechci dosáhnout toho aby dcera mohla nadále trénovat. Na to nemám žaludek, setkávat se 2x do týdne s někým kdo se takhle chová. Ale zase nechci nechat tuhle situaci jen tak bez žádné reakce. Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Je to zvláštní přístup, měl by být stanoven nějakými vnitřními pravidly, se kterými je možno se seznámit, toto bych ale řekl je záležitost spíše profesionálních klubů. Nelze Vás v žádném případě k ničemu nutit.
Pokud se Vám přístupy oddílu nelíbí, asi bych to minimálně sdělil Českému svazu plaveckých sportů, popř. České unii sportu, nevím, zda to bude mít nějakého významu, ale slušnost patří právě do sportu dvojnásob a poslední dobou se nějak vytrácí, jak je vidět z mnohých kauz, tudíž minimálně toto, jak uvádíte alespoň pro vnitřní pocit, by bylo možné udělat. Možná i na Ministerstvo školství, které se podivuje, že děti nesportují, když je jim to ale znechuceno hned v prvním roce, pak se není co divit.

OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu ze směnky na Slovensku - postup, návod

Disponuji směnkou vlastní po splatnosti za osobu, která se trvale zdržuje v ČR, nicméně má pouze slovenské občanství. Zajímalo by mě, jakým způsobem se v takovém případě postupuje - je český a slovenský soudní systém nějak propojený, resp. žádost o vydání směnečného platebního rozkazu se podá klasicky u příslušného krajského soudu dle místní příslušnosti směnky či žalobce, tedy v ČR a soud se o vše již postará sám? V ČR dlužník majetku pravděpodobně moc nemá (kromě bankovního konta), na Slovensku mu patří minimálně část roubenky s parcelou.
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Na příslušný krajský soud (dle bydliště dlužníka bych to podával) budete nejdříve muset podat návrh na vydání směnečného platebního rozkazu, až tento - po nabytí právní moci - je exekučním titulem k vymáhání.
Následně byste se tedy zřejmě obrátil s vymáháním na exekutora či exekuční soud. Pokud má majetek v zahraničí, byť na Slovensku, bude tam asi muset probíhat nějaká spolupráce veřejných orgánů z ČR a SR, protože k přímému vymáhání nebude mít exekutor z Česka či český soud pravomoc a působnost. Musel být zřejmě nějakým způsobem uznán ten titul na Slovensku (nějaké nařízeni EU) a požádat tamější orgány (soud).
Požádám o revizi dotazu právníkem, který se exekucemi zabývá, aby Vám k tomu napsal případně více - k tomu mezinárodnímu vymáhání. Nyní ale nemáte v ruce ještě exekuční titul.

OBČAN-BYDLENÍ
- Patří mezi služby spojené s bytem i teplá voda?
- Teplá voda v pronajatém, nájemním bytě - je součástí služeb spojených s bytem?

Potřeboval bych poradit v problému pronájmu bytu. Pronajali jsme si v roce 2013 byt přes společnost Sting od paní, která avizovala i ve smlouvě, že byt je včetně služeb, které se nebudou vyúčtovávat. Teď nám předložila částečné vyúčtování služeb za rok 2014, ve kterém je nedoplatek za teplou vodu ca 25 000kč, které od nás chce zaplatit. Můžete mi poradit, zda na to má nárok? My to rozhodně platit nechceme. V příloze posílám původní smlouvu (kterou jsme po skončení doby určité neprodloužili, i přesto že nadále v bytě bydlíme a posíláme nájemné), a také částečné vyúčtování těch služeb. Mimochodem si myslíme, že navíc ona nenastavila celkově zálohy na služby za 6500kč, ale za méně a peníze si nechávala. Díky. Luděk

ODPOVĚĎ:
Přestože byla nájemní smlouva uzavřena za účinnosti "starého" občanského zákoníku, řídí se podle § 3074 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (NOZ) "novým" občanským zákoníkem.
Podle § 2285 NOZ platí, že pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.
Z Vašeho dotazu neplyne, že by Vás pronajímatelka vyzvala k opuštění bytu. Ujednání smluvy 3.7 podle mého názoru nevyvrací užití uvedeného ustanovení.
Z uvedeného důvodu se domnívám, že nájemní smlouva se prodloužila do 31. 8. 2015. Jestliže je smlouva stále platná, je platné také ujednání o tom, že platby za služby jsou paušální. Pokud bychom totiž dospěli k opačnému závěru, uvedené ujednání by již neplatilo (smlouva by uplynutím doby zanikla) a bylo by Vaší povinností částku uvedenou ve vyúčtování zaplatit.

OBČAN-DLUHY
- Nejpozdější lhůta na zpětvzetí návrhu na vydání platebního rozkazu před soudním řízením, jednáním
- Zpětvzetí návrhu na vydání platebního rozkazu před soudním řízením, jednáním - kdy nejpozději?

Potřebuji soudu poslat žádost o zpětvzetí návrhu platebního rozkazu před prvním soudním jednáním. Chtěl bych tak učinit co nejpozději právě před prvním jednáním. Nikde se mi ale nepodařilo dohledat, jaká je lhůta pro podání takové žádosti a nerad bych inkasoval náklady na dopravu osoby žalované k soudu, která o zpětvzetí nestihla být vyrozuměna, či dokonce pořádkovou pokutu do výše 50 tis. Kč za to, že jsem nedorazil k soudu, přestože jsem podal žádost o zpětvzetí (ale pozdě).
Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Pokud navrhujete platební rozkaz, pak soud rozhoduje zpravidla bez jednání tak, že platební rozkaz prostě vydá a vyčká, zda žalovaný nepodá odpor. Až v té situaci nařídí jednání a nebo třeba i v situaci, kdy se žalovanému platební rozkaz nepodaří doručit.
Pro zpětvzetí návrhu není v občanském soudním řádu stanovena žádná lhůta. Je tedy výlučně ve Vaší dispozici, kdy vezmete návrh zpět. Musíte však počítat s tím, že Vám soud nevrátí v plné výši soudní poplatek.

PRÁCE-DOVOLENÁ
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Přečerpání dovolené - musí zaměstnanec přečerpanou dovolenou zaplatit, uhradit?
- Zaplacení přečerpané dovolené zaměstnancem - může to zaměstnavatel požadovat?
- Stržení platu, mzdy za přečerpanou dovolenou zaměstnance

Jsem učitelka MŠ, má přímá nadřízená – ředitelka MŠ mi nařídila vzít si 5 dní dovolené z důvodů – málo dětí ve školce (nemám to však písemně). Následně jsem onemocněla a v pracovní neschopnosti jsem byla až do ukončení pracovní smlouvy (smlouva na dobu určitou). Nyní p. ředitelka chce, abych zaplatila přečerpání nároku na dovolenou, jelikož v době, kdy jsem ji čerpala (dle nařízení p. ředitelky) ještě nevznikl nárok na tolik dní dovolené. Jedná se o částku 2.738,- Kč. Já jsem o dovolenou nežádala, výslovně jsem si ji v té době čerpat nechtěla. Musím tuto částku zaplatit? Co se stane, když ji nezaplatím? Než jsem onemocněla, odpracovala jsem přesčasové hodiny, které jsem neměla možnost si vybrat, ani mi nebyly proplaceny. Co se s tím vším dá dělat? Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Čerpání dovolené určuje až na jednu zákonnou výjimku výhradně zaměstnavatel (§ 217 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Zaměstnanec může o čerpání dovolené v daný termín pouze požádat a je na zaměstnavateli, zda mu vyhoví, či nikoliv. Na druhé straně určení čerpání dovolené zaměstnanci nemusí zaměstnavatel žádným způsobem odůvodňovat, důvod uváděný ve Vašem případě, že je ve školce málo dětí, je tedy bezvýznamný, zaměstnavatel Vám může nařídit dovolenou i bez jakéhokoliv důvodu. Dle § 217 odst. 2 ZP platí, že zaměstnavatel může určit zaměstnanci čerpání dovolené, i když dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže je možné předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, popř. do skončení pracovního poměru.
Ve Vašem případě tedy vzniká otázka, zda by Vám do konce trvání Vašeho pracovního poměru nárok na těchto 5 dní dovolené vznikl, pokud byste nebyla v pracovní neschopnosti, resp. zda mohl zaměstnavatel v době určení čerpání dovolené vycházet z předpokladu, že do ukončení Vašeho pracovního poměru nárok na takto určenou dovolenou získáte. Pokud ano, pak bylo určení dovolené z jeho strany v souladu se zákoníkem práce a je Vaší povinností přečerpaný nárok na dovolenou zaměstnavateli zaplatit. Pokud tomu tak nebylo, pak zaměstnavatel neměl právo Vám takto čerpání dovolené nařídit, můžete ho na to sice upozornit, nic to ale dle mého názoru nemění na faktu, že dovolenou jste i tak čerpala a zaměstnavatel má právo na úhradu přečerpané dovolené z Vaší strany. Jiná situace by nastala, kdybyste zaměstnavatele na tuto skutečnost upozornila před čerpáním dovolené.
Pokud byste částku neuhradila, dostala byste se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a zaměstnavatel by Vás mohl žalovat u soudu na zaplacení dlužné částky.
Pokud jste pracovala přesčasové hodiny, pak máte nárok v prvé řadě na proplacení této práce včetně příplatku za práci přesčas (§ 127 ZP nebo § 114 ZP), pokud jste se se zaměstnavatelem nedohodla na čerpání náhradního volna. I kdybyste se s ním však na čerpání náhradního volna dohodla, musel by Vám zaměstnavatel toto volno poskytnout nejdéle do 3 kalendářních měsíců, jinak byste měla pět nárok na zaplacení práce přesčas. Doporučila bych Vám zaměstnavatele písemně požádat o proplacení. Pokud však zaměstnavatel částku sám neuhradí, budete se muset obrátit na soud s žalobou na zaplacení dlužné částky.

OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce dlužníka v zahraničí
- Dlužník žije v zahraničí - je možná exekuce?

ODPOVĚĎ:
Pravomocný a vykonatelný směnečný platební rozkaz je na Slovensku vykonatelný až po uznání podle nařízení o vykonatelnosti soudních nálezů. O uznání je třeba požádat na předepsaném formuláři u českého soudu. Exekuci pak provede slovenský exekutor po podání navrhu přímo na Slovensku.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Jak pracovat a přitom pobírat mateřskou, peněžitou podporu v mateřství, PPM
- Pracovní smlouva na dobu určitou a mateřská dovolená - nárok na pobírání mateřské, PPM
- Pracovní smlouva na dobu určitou a mateřská dovolená - nárok na pobírání peněžité podpory v mateřství, PPM

Můj manžel chce nastoupit mateřskou (rodičovskou už z půjdu já). Jeho zaměstnavatel by rád, aby dál pracoval na jiné pozici než doposud s tím, že by fungoval z části z domova, ovšem na plných 40 hodin týdně. Nevíme si rady jak to nastavit, dohoda o provedení práce i činnosti má svá omezení. Napadlo mě či nelze sjednat smlouvu na dobu určitou (po dobu pobírání PPM) aniž by to ovlivnilo čerpání PPM. Nebo je opravdu jediná možnost zřídit si živnostenské oprávnění? Děkuji, Lenka

ODPOVĚĎ:
Pokud bude Váš manžel i zároveň pobírat peněžitou pomoc v mateřství (PPM) a bude na rodičovské dovolené (mateřskou dovolenou otec dítěte pojmově dle zákoníku práce čerpat nemůže, jde však jen o názvosloví), pak by po dobu čerpání PPM mohl vykonávat jinou výdělečnou činnost s jediným omezením, a to že se nesmí jednat o stejný pracovněprávní vztah, ze kterého mu PPM náleží.
Jinými slovy tedy nemůže u stejného zaměstnavatele vykonávat práci stejného druhu, kterou měl před nástupem rodičovské dovolené, a ze které mu náleží PPM (např. tedy měl pracovní smlouvu na pozici „finanční manažer“, ze které bude čerpat PPM, v době jejího pobírání může se stejným zaměstnavatelem uzavřít jinou pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti či provedení práce, avšak na jiný druh práce než je v daném případě „finanční manažer“). Uzavření dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti na stejný druh práce jako je uzavřena pracovní smlouva brání ustanovení § 34b odst. 2 Zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, dle kterého nemůže mít zaměstnanec uzavřeno u jednoho zaměstnavatele více pracovněprávních vztahů se stejným druhem práce.

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace kočárku, opakovaná závada, porucha brzy ohrožující zdraví a život dítěte

chtěla bych se zeptat podle jakého paragrafu je dáno, že „Projeví-li se vada v průběhu 6 měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí. Tzn. , že v takovém případě se předpokládá, že věc byla vadná již při převzetí a prodávající musí prokázat, že tomu tak nebylo (např. , že vadu způsobil kupující). “ 2/2015 jsem si koupila sportovní kočár pro dítě, bohužel došlo k závadě na brzdě.
Když jsem odvezla kočár na reklamaci, tak mi volali ze servisu, že kočár je v pořádku, že se jim závada při zkoušení neprojevila i po naložení max. možné zátěže a přejezdech přes překážky. Když jsem si vyzvedávala kočár u prodejce s kočárem jsem nevyjela ani z prodejny a závada se projevila (bez jakékoliv zátěže). Závada byla posléze odstraněna. K dnešnímu dni se bohužel závada opakuje a vyskytli se i další závady na textiliích kočáru. Mohu z uvedených důvodů odstoupit od smlouvy a požadovat vrácení peněz? Závada na brzdě byla dle mého názoru ohrožují na zdraví dítěte.

ODPOVĚĎ:
Podle § 2161 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.
Abyste mohla odstoupit od smlouvy z důvodu, že brzda je opět vadná, musela by se pokazit ještě jednou. Právo na odstoupení vzniká, vykytne-li se stejná vada alespoň třikrát.
Kupující má také mj. právo odstoupit od smlouvy v případě, že se na věci vystkytne větší počet odstranitelných vad (minimálně 3 různé vady najednou, popř. 4 postupně).
Domnívám se, že ve Vašem případě, nebyly tyto podmínky naplněny a od smlouvy nemůžete odstoupit.

RODINA-DĚDICTVÍ
- Odmítnutí dědictví potomky zesnulého a dědění manželem - musí notář předtím, oslovit vnuka, vnučku, vnoučata?
- Odmítnutí dědictví potomky zesnulého a dědění manželkou - musí notář předtím oslovit vnuka, vnučku, vnoučata?

9/2010 zemřela maminka a otec který byl velmi zničený nás požádal jestli je nutné teď řešit dědictvi, že mě a mojí sestře stejně jednou dědictví připadne a tak jsme se na kratké schůzce u notáře se sestrou vzdaly dědictví. Máme obě dospělé zletilé děti, a nevím jestli neměly případně dědit ony, nikdo je ale nekontaktoval, ani nám to neřekl, že by to tak vlastně mělo být podle zákona.
Otec nám do půl roku po matčině smrti představil svoji přitelkyni, která se ho snaží od nás oddělit, nastěhovala se k němu a on snad zapoměl že měl jinou zenu o ni mluvi jako o naší babičce. Je mu nyní 76 let a hodně zapomíná. Ona ho bere jen do svoji početné rodiny a říká mu jak oni jsou jeho rodina a postarají se o něho-víme to od jejich sousedů, poněvadž nám není umožněno ho vidět.
Je možné se nějak připadně bránit aby nepřepsal dům a byt který si pořídil s naší maminkou na přítelkyni a jeji rodinu? Je možné případně znovu otevřít dědické řizení, aby náš podíl po mamince dědili naše děti? Děkujeme.

ODPOVĚĎ:
Pokud jste se se sestrou řízení účastnily a notář nekontaktoval Vaše děti, pak jste dědictví se sestrou přijaly a zároveň jste s otcem uzavřeli dědickou dohodu, na základě které jste Vy a sestra nic nenabyly a veškerý majetek nabyl Váš otec. Dědicové jste tedy byli 3 – Váš otec, Vy a Vaše sestra, nikoliv Vaše děti. Takový postup je v dědickém řízení možný. Znovuotevření dědického řízení, aby dědictví nabyly Vaše děti, není možné. Rozhodnutí je pravomocné a tudíž nezvratitelné. Ledaže by se objevil nový majetek po Vaší mamince, jen v takovém případě lze znovuotevřít dědictví po ní. I tak by nově objevený majetek nepřipadl Vašim dětem, protože dědicové jste byli a opět budete jen Vy, Vaše sestra a Váš otec. Mohli byste však uzavřít novou dědickou dohodu ohledně nově objeveného majetku, na základě které něco z nově objeveného majetku nabudete.
Pokud jde o dům a byt Vašeho otce, jedná se o jeho majetek a je tedy pouze na něm, jak s ním za svého života naloží. Může jej svobodně převést kdykoli na kohokoli.

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak zrušit spolunájemníka v nájemní smlouvě (je určen hlavní nájemník, nájemce)
- Může hlavní nájemník v nájemní smlouvě vystěhovat kdykoliv spolunájemníka když je zapsaný v nájemní smlouvě?
- Vystěhování spolunájemníka v nájemní smlouvě - může hlavní nájemník určit kdo bude v bytě bydlet?

Bydlím s druhem v RPG bytě od 01/01/2015. Já jsem hlavní osobou v nájemní smlouvě, druh je spolunájemník. Zajímalo by mne, zda je možné a jak bych mohla postupovat, v případě nutnosti druha z nájemní smlouvy vypovědět? Popřípadě by mne zajímalo, kdyby nechtěl ukončit nájemní vztah, zda je možné alternativní řešení jeho vypovězení? Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Pokud jste v nájemní smlouvě uvedena jako nájemník pouze Vy, pak Váš druh není ani "spolunájemcem" a záleží pouza na Vás, zda bude v bytě s Vámi bydlet. Pokud nebudete dále souhlasit s tím, aby v bytě bydlel, bude jej muset opustit. Nemá totiž žádné užívací právo k bytu.
Pokud jste v nájemní smlouvě uvedeni jako nájemci oba, pak máte oba k bytu stejné užívací právo. Takovou situaci by bylo nutné řešit dohodou s pronajímatelem a Vaším druhem.

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemce si pořídil plynové vytápění v nájemním bytě, kotel dosloužil - nárok na nový kotel od pronajímatele
- Nájemník si pořídil plynové vytápění v nájemním bytě, kotel dosloužil - nárok na nový kotel od pronajímatele
- Kdo platí výměnu plynového kotle v nájemním bytě - nájemce nebo pronajímatel?

Bydlím v obecním bytě, který naše rodina obývá od r. 1956. Byt byl původně vytápěn kamny na tuhá paliva, později jsme si na vlastní náklady pořídili ústřední topení na plynový kotel. Na správě nemovitostí jsem se dozvěděla, že obec mi v případě "dosloužení kotle" nový neposkytne, opět si ho budu muset pořídit na vlastní náklady. Vrátit se zpět k původnímu způsobu vytápění nelze, protože komíny již k tomu účelu nejsou uzpůsobeny. Do vnitřního vybavení bytů celou dobu nebylo investováno - vany, elektrické vedení, dveře, futra, podlahy atd. V případě úmrtí původních obyvatel byly takto uvolněné byty plně zrekonstruovány a noví nájemníci platí stejnou výši nájemného jako původní. Nemohu žít s dítětem v bytě bez topení, jsem samoživitelka a nemám finanční prostředky na takovou investici. Stejnou situaci řeší i ostatní nájemníci. Mohu se nějak bránit?

ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 03.08.2015, dotaz č. 7688)
Řešení Vašeho problému byste měla najít v aktuálně platné nájemní smlouvě (z dotazu nevyplývá, zda byla od roku 1956 uzavřena nová nájemní smlouva či více smluv, s ohledem na značný časový odstup a významnou změnu právních poměrů však předpokládám, že k Vámi obývanému bytu bylo postupně uzavřeno několik nájemních smluv).
V nájemní smlouvě k bytu totiž zpravidla bývá sjednáno, jaká plnění (spojená s užíváním bytu, např. dodávky vody, elektřiny, plynu, tepla apod.) bude pronajímatel nájemci zajišťovat a jaká z těchto plnění si naopak nájemce zajistí sám.
Pokud tedy aktuálně platná nájemní smlouva stanoví, že dodávky tepla si nájemce zajistí sám, není skutečně možné po pronajímateli poskytování tohoto plnění vyžadovat.
Pokud v této oblasti nájemní smlouva mlčí, je namístě aplikovat § 3074/1 nového občanského zákoníku, dle něhož platí, že nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů (tzn. že Váš nájemní vztah se od 1. 1. 2014 posuzuje podle nového občanského zákoníku).
Dle § 2247 nového občanského zákoníku dále platí, že:
- strany (tzn. pronajímatel a nájemce) si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se následující odrážka;
- pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby; má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.
Shora uvedená ustanovení nového občanského zákoníku jsou tedy na nájemní vztah (od jeho počátku) plně vztažitelná pouze v případě, že k uzavření aktuální nájemní smlouvy došlo po 1. 1. 2014.
Předchozí právní úprava (tzn. starý Občanský zákoník platný do 31. 12. 2013) definici nezbytných služeb, které je pronajímatel povinen zajistit nájemci, bohužel neobsahovala (pokud tedy k uzavření nájemní smlouvy došlo před 1. 1. 2014, záleží vše na praxi zavedené mezi pronajímatelem a nájemcem, resp. na jejich dohodě).
V současné chvíli Vám (i Vašim sousedům) lze doporučit nahlédnout do aktuálně platných nájemních smluv a s ohledem na jejich znění a datum jejich uzavření případně zahájit (pokud možno společně) jednání s pronajímatelem (buď jednání o změně smluv či jednání o splnění zákonné povinnosti pronajímatele zajistit do bytů dodávky tepla).

OBČAN-BYDLENÍ
- Obtěžován hlukem - kohout u sousedů

Sousedka chová kohouta v blízkosti naší ložnice. S východem slunce kokrhá a nás budí. Požádali jsme ji ať ho na noc zavírá, na to nereaguje. Je nám přes 60 let, do práce už nechodíme a ta rána jsou velmi nepříjemná. Existuje nějaká pomoc?
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Důsledek činnosti jednoho vlastníka se nepříznivě projevuje na pozemku jiného vlastníka právo nazývá imisí. Nový občanský zákoník nově rozlišuje, zda jde o imisi přímou nebo nepřímou. Přivádění přímých imisí na pozemek jiného vlastníka je bez dalšího zakázáno, přitom nezáleží na tom, jak moc to obtěžuje, nezkoumá se ani míra takových zásahů. Každý, kdo je takovou přímou imisí zasažen, se může bránit i soudní cestou a žádat, aby soud sousedovi uložil, aby se dalšího takového jednání zdržel. Zákaz se netýká pouze těch případů, kdy je imise povolena (např. smlouvou mezi sousedy). Nepřímá imise není zakázána vždy (člověk musí určité nepohodlí strpět), ale jen tehdy, pokud je nepřiměřená místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku v daném místě. I proti ní může být podána žaloba, ve které žalobce požaduje, aby se soused imisí zdržel. Místní poměry jsou různé – jinak se budou posuzovat účinky chovu hospodářských zvířat ve městě a na venkově; třeba ranní kokrhání kohouta je na vesnici běžné, ale v paneláku se již místním poměrům vymyká. Vždy je třeba zohlednit mimo jiné intenzitu zásahů, jejich frekvenci a stupeň konkrétní obtížnosti ve vztahu k sousedům, každý případ je jiný, každý by se posuzoval zvlášť a každý může mít jiný výsledek. Je tedy třeba dobře zvážit, zda má smysl podat žalobu, zda stojí za to investovat, čas, peníze a energii, když výsledek je nejistý.
Jinou možnost obrany by mohl přinést místní úřad, ale zásadnějšího charakteru jen v případě, že by šlo o rušení nočního klidu, pak by šlo o přestupek. Dále by mohlo docházet k porušování nějaké vyhlášky, kterou by v této věci místní úřad vydal. Jistou možností by mohla být role místního úřadu jako smírčího orgánu, ale zde jde spíše o funkci přesvědčovací než že by mohl mít úřad nějakou právní páku.
Na prvním místě tedy vždy má být ještě pokus o dohodu se sousedkou, zvlášť má-li jít jen o zavírání kohouta přes noc, aby nemohl se svítáním hlučet. Související právní předpis: Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Lhůta na souhlas nebo zamítnutí souhlasu obecním úřadem s umístěním novostavby rodinného domu
- Nesouhlas obecního úřadu s umístěním novostavby - lhůta na vyjádření nesouhlasu do správního řízení
- Lhůta na souhlas nebo zamítnutí souhlasu stavebním úřadem s umístěním novostavby rodinného domu
- Nesouhlas stavebního úřadu s umístěním novostavby - lhůta na vyjádření nesouhlasu do správního řízení

Jakou lhůtu má obecní úřad na souhlas s umístěním novostavby rodinného domu? Po zaslání žádosti mi přišla reakce, že bude projednáno na zasedání za 35 dní. Děkuji, Jiří

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu není bohužel možné jednoznačně dovodit, jaký „souhlas s umístěním novostavby rodinného domu“ máte na mysli (a to zejména v kontextu toho, že v dotazu zmiňujete „obecní úřad“ a „zasedání“). Z tohoto důvodu se budu ve své odpovědi zabývat oběma možnými variantami:

1/ „Obecní úřad“ jako stavební úřad:
Máte-li pod pojmem „obecní úřad“ na mysli „stavební úřad“, předpokládám, že jste se na tento úřad obrátil s žádostí o územní souhlas (s umístěním stavby). V takovém případě naleznete odpověď v § 96/4 stavebního zákona, dle něhož platí, že je-li žádost o územní souhlas úplná a je-li záměr v souladu s požadavky stavebního zákona, vydá stavební úřad územní souhlas do 30 dnů ode dne podání žádosti.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že:
- v případě žádosti o vydání územního rozhodnutí je stavební úřad povinen rozhodnout bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 60 dnů ode dne zahájení územního řízení (v jednoduchých věcech) ; ve zvlášť složitých případech je stavební úřad povinen rozhodnout nejdéle do 90 dnů (§ 87/4 stavebního zákona) ;
- v případě žádosti o vydání stavebního povolení je stavební úřad povinen rozhodnout bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 60 dnů ode dne zahájení stavebního řízení (v jednoduchých věcech) ; ve zvlášť složitých případech stavební úřad rozhodne nejdéle do 90 dnů (§ 112/3 stavebního zákona) ;
- v případě ohlášení stavebnímu úřadu je stavební úřad povinen vydat souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru do 30 dnů ode dne podání ohlášení (§ 106/1 stavebního zákona).

2/ „Obecní úřad“ jako soused:
Je-li naopak obec vlastníkem pozemku či stavby, které sousedí s pozemkem, na kterém hodláte realizovat svůj stavební záměr, budete povinen spolu s žádostí o územní souhlas a ohlášením stavebnímu úřadu předložit rovněž souhlas obce s Vaším stavebním záměrem, stejně jako souhlasy všech zbývajících sousedů (jak vyplývá z § 96/3 písm. d) a z § 105/1 písm. f) stavebního zákona).
Pokud jste se tedy na obecní úřad obrátil jako na svého souseda s žádostí o odsouhlasení Vašeho stavebního záměru (abyste se následně mohl obrátit na stavební úřad s žádostí o územní souhlas či s ohlášením stavebnímu úřadu), bude skutečně tato Vaše žádost odhlasována při nejbližším zasedání zastupitelstva obce (pokud není v dané obci tato činnost delegována na konkrétního úředníka či jiného zaměstnance či útvar obecního úřadu).
Pro ne/odsouhlasení Vašeho stavebního záměru obcí (resp. zastupitelstvem obce), jako Vaším sousedem, nestanoví žádný právní předpis jakoukoli lhůtu, tzn. že budete skutečně muset počkat do nejbližšího zasedání zastupitelstva obce (dle rozvrhu jeho zasedání), popř. do nejbližšího zasedání příslušné komise (či jiného útvaru).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pouze doplňuji, že dle § 92/1 zákona o obcích se zastupitelstvo obce schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce. Zasedání zastupitelstva obce svolává a zpravidla řídí starosta. Starosta je povinen svolat zasedání zastupitelstva obce, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva obce, nebo hejtman kraje.

DĚTI-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Nevyhovující bydlení ve starém zchátralém domě - hrozí umístění dětí do dětského domova?
- Umístění dětí do dětského domova z důvodu hygienicky nevyhovujícího bydlení

Bydlím s dětmi v domě který vlastním ideální polovinou. Druhá ideální polovina bývalého manžela je v exekuci. Dluhy jsou daleko větší. Exekuce se táhne již několik let a za tu dobu v dražbě zájemce nikdy nebyl. Snažím se ideální polovinu prodat, ale zájem není i když je výrazně pod cenou. Zájemci se bojí, že by pak polovinu v dražbě nezískali. Dům je starý a chátrá. Jsem v částečném invalidním důchodu a již na celou situaci nestačím ani fyzicky ani psychicky. Soužití v domě je problémové a ubližuje zejména dětem. Chci se zeptat, zda za této situace mohu požádat o sociální byt a kde, když obec žádnými byty nedisponuje. Obávám se, abych z důvodu nevhodného bydlení nepřišla o děti a nebyly umístěny do dětského domova. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Podmínky pro přidělení obecního bytu mohu být u různých městských úřadů odlišné. Zpravidla bývá podmínkou určitá doba trvalého pobytu v místě, kde žadatel o přidělení bytu žádá, ale nemusí tomu tak být vždy. Pokud obec, ve které s dětmi žijete, žádné obecní (sociální) byty nenabízí, zkuste se poohlédnout na jiných městských úřadech v okolí Vašeho bydliště. Informace o možnosti pronájmu obecních bytů byste měla najít přímo na internetových stránkách městských úřadů nebo kontaktováním konkrétních bytových odborů.
V případě, že by se Vaše bytová situace stala neúnosnou, je možné obrátit se také na orgán sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD), který by Vám mohl s řešením situace pomoci – například nalezením místa v azylovém domě pro matky s dětmi. Podle stanoviska Nejvyššího soudu z roku 2011 musí být pro odebrání dítěte z rodiny vážné důvody, nevyhovující bytové podmínky samy o sobě k odebrání dítěte z rodiny nestačí. Pokud budete svou situaci včas řešit, nemusíte se obávat toho, že byste o děti přišla pouze kvůli problémům s bydlením.

PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHPNOST
- Zaměstnanec neřekl zaměstnavateli o neukončené neschopence a nastoupil do práce - následky
- Neukončená pracovní neschopnost a nástup do práce - následky
- Neukončená neschopenka a přímý nástup do práce, zaměstnání - nárok na peníze od státu v době pracovní neschopnosti

Měl jsem pracovní úraz (který mi ale nenapsali) Šel jsem k doktorovi, kde mi vystavili dne 1.6. 2015 neschopenku a 8.6. jsem měl přijít na kontrolu k doktorovi, ale nepřišel jsem a rovnou nastoupil do zaměstnání. Zaměstnavatel přitom nic nevěděl. přitom mi neschopenka pokračovala až do 30.6.. Nevím co mám teď dělat? Nebudu mít nějaké potíže? a dostanu vůbec nějaké peníze? Předem děkuji za odpověď.
S pozdravem, Šimon

ODPOVĚĎ:
Prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele (§192 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění), poté pak nemocenská z titulu nemocenského pojištění.
Po celou dobu měsíce června jste tedy měl čerpat nejdříve náhradu mzdy nebo platu od zaměstnavatele a poté nemocenskou. Předpokládám, že zaměstnavatel věděl, že jste opět v práci a je poněkud divné, že Vás nechal práci vykonávat, když jste mu nepřinesl ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Doporučila bych Vám se obrátit na zaměstnavatele, resp. na osobu, která pro zaměstnavatele zpracovává mzdy a dohodnout se s ní, co Vám bylo vypláceno, resp. jak jste byl veden po dobu měsíce června a přes ní se případně spojit s okresní správou sociálního zabezpečení ohledně výplaty nemocenské.

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Obnova řízení podléhající amnestii 2013 - judikát Nejvyššího soudu
- Maximální lhůta na obnovu řízení (případ podléhající amnestii 2013) - judikát Nejvyššího soudu

Existuje nějaký judikát, který by řešil, jestli je možná obnova řízení ve věci, která podléhala amnestii v roce 2013. Pokud by neexistoval judikát, tak jaké jsou jiné možnosti výkladu v této věci. Děkuji. Ivana

ODPOVĚĎ:
Judikát, který by toto konkrétně řešil mi není znám, což ovšem samozřejmě nemusí znamenat, že nějaký již v této věci nebyl vydán. K pochopení celého institutu obnovení řízení je třeba znát základní informace:
Obnova řízení následuje po úspěšném využití mimořádného opravného prostředku, jímž navrhovatel požádá, aby bylo obnoveno už pravomocně skončené řízení, protože se ve věci objevily dříve neznámé nebo nedostupné důkazy nebo skutečnosti, které by samy nebo ve spojení s původně známými důkazy a skutečnostmi mohly vést k jinému rozhodnutí ve věci.
Obnova trestního řízení je možná tehdy, pokud vyjdou najevo nové důkazy či skutečnosti, které by mohly odůvodnit jiné rozhodnutí o vině odsouzeného, o nároku na náhradu škody, o přiměřenějším trestu nebo o pokračování v trestním řízení. Důvodem pro obnovu je i jednání některého z orgánu činného v trestním řízení, které zakládá trestný čin. Obnovu lze povolit jen na návrh oprávněné osoby. V neprospěch obviněného může návrh na povolení obnovy podat jen státní zástupce. Ve prospěch obviněného mohou návrh na povolení obnovy podat kromě obviněného též osoby, které by mohly podat v jeho prospěch odvolání. Jestliže by tak mohly učinit i proti vůli obviněného, mohou proti jeho vůli podat i návrh na povolení obnovy. Takový návrh mohou učinit i po smrti obviněného.
Obnova v neprospěch obviněného je vyloučena, jestliže
a) trestnost činu zanikla,
b) uplynula lhůta v délce jedné poloviny promlčecí doby trestného činu, o kterém se vedlo trestní stíhání,
c) na čin se vztahuje rozhodnutí prezidenta republiky, kterým nařídil, aby se v trestním stíhání nepokračovalo, nebo
d) obviněný zemřel.
Má-li tedy jít o to, že by bylo možno dosáhnout obnovy řízení aby "obživla" věc ukončená v důsledku amnestie, tak je to, podle mého názoru, vyloučeno v případě, kdy by mělo k obnovení dojít v neprospěch obviněného. Toto také může podat výhradně státní zástupce, nikoliv třeba poškozený. Žádost o obnovu řízení ve prospěch obviněného, kterou by mohl podat sám nebo například příbuzní, je zase nepravděpodobná, když se po amnestii hledí na amnestovaného tak, jako by nikdy odsouzen nebyl.
Související právní předpis:
Zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Přepojení jednotné kanalizace na dešťovou - kdo nese náklady (obec nebo majitel nemovitosti)?

V naší obci probíhá výstavba nové splaškové kanalizace. Část obce, do které patřím i já, ale již je připojena na starou jednotnou a máme platně uzavřenou smlouvu o odvádění odpadních vod. Projekt výstavby nové kanalizace ale počítá se tím, že tato stará jednotná kanalizace ke konci roku 2015 přestane sloužit jako jednotná a bude nadále sloužit jež jen jako dešťová.
Vzhledem k tomu, že jsme kupovali nemovitosti již s kanalizací a máme platnou smlouvu, tak se domnívám, že jsme splnili svoji povinnost řádně odvádět splaškové vody a že obec nás sice může přepojit na novou a my máme povinnost s tím souhlasit, ale podle mne se jedná o přepojení, překážka je na straně odběratele a tak si myslím, že náklady na přepojení by měla nést obec a nikoliv majitelé nemovitostí,
kteří již řádně zbudovanou domovní kanalizační přípojku mají.
Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Přepojení Vaší části by samozřejmě měla obstarat obec na svoje náklady. Nerozumím tomu, zda Vás, popř. jiné obyvatele obce, již obec vyzvala k úhradě nákladů na přepojení. Pokud takový přípis existuje, chtěl bych vidět odůvodnění (právní titul), na základě kterého po Vás předmětnou úhradu požadují. Obec totiž může přijímat plnění pouze na základě zákona (např. místní poplatky) či na základě nějakého závazku (např. smlouvy).
Doporučoval bych tedy si zjistit podrobné informace.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Lázeňský pobyt přes lazenskepobyty.cz - zkušenosti, neproplacení pobytu a vymáhání částky zpět
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace lázeňského pobytu přes lazenskepobyty.cz - zkušenosti, neproplacení pobytu a vymáhání částky zpět

Příbuzná důchodkyně se svou sestrou si zaplatila pobyt přes web lazenskepobyty.cz. Po příjezdu do lázní jí řekli, že to nemají od prodejce proplacené, a musely jet domů s nepořízenou. Jak má postupovat? Jde o 17.000 Kč, zjistila jsem na netu, že server podobné praktiky provádí již dlouho, 2013 článek o tom na idnesu, jsou na něj podané žaloby, jak to, že může stále fungovat, když okrádá lidi, a co v tom mohu udělat? Zatím jsem napsala na obchodní inspekci podnět. Děkuji, Jitka Bojanovská
Oblíbený Preferovaný Přednostní Datum přidání: 27.07.2015 11:50

ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 28.07.2015, dotaz č. 7669)
Jestliže se jedná o tutéž společnost, která byla zmíněna v této souvislosti v médiích, bude nejlepší, když se Vaše příbuzná obrátí na jakékoliv státní zastupitelství nebo oddělení Policie ČR. Uvedené instituce mají povinnost se tímto podnětem zabývat a vyrozumí Vás o výsledku šetření. Pokud by se jednalo o trestný čin, mohla by pak Vaše příbuzná uplatnit nárok na náhradu škody v trestním řízení.

OBČAN-DLUHY
- Nezaplacený dluh a nárok na poplatek za vymáhání inkasní agenturou, inkasní společnosti

Mám rest u jedné firmy a to 2 neuhrazené faktury se splatností 02/2015 a druhá 05/2015. Najednou mi přišla v běžné poště tedy ani ne doporučené dopis od inkasní společnosti, že vymáhá tyto pohledávky a že ji mám krom dlužných peněz poslat i úroky a náklady na vymáhání. A zde je můj dotaz pokud uhradím hned tyto faktury přímo na účet té firmě co dlužím vyhnu se poplatků za vymáhání, vím že pokud bychom šly do důsledku tam firma po uhrazení může i chtít úroky ale jedna se mi to ten údajný poplatek za vymáhání. Je oprávněný nebo nikoliv?
Moc moc děkuji. Ivan

ODPOVĚĎ:
Výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky mezi podnikateli stanoví § 2 a 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob.
Z výše uvedeného ustanovení (§ 3) mimo jiné vyplývá, že: Jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.
Toto bude pak všeobecné ustanovení provádějícího předpisu týkající se závazků po splatnosti mezi podnikateli. Je-li nárok nákladů spojený s uplatněním pohledávky formulován v souladu s výše uvedeným, pak je de lege zcela oprávněný.

OBČAN-DLUHY
- Výpis banky jako důkaz pro návrh na vydání platebního rozkazu - je dostačující nebo ne?
- Půjčka kamarádovi a návrh na vydání platebního rozkazu - stačí jako důkaz výpis z banky?
- Povinnost upomínky, předžalobní výzvy před vymáháním dluhu soudně, soudní cestou

18.9.2014 jsem půjčil své známé, se kterou jsem dříve pracoval ve stejném podniku, 10.000, - Kč, bez písemné a právně podložené smlouvy o
půjčce. Naše dohoda byla založena jen na osobní důvěře. Půjčka měla býti umořena z vyplaceného penzijního připojištění do konce dubna 2015.
Nestalo se tak. Chci podat návrh na platební rozkaz, ale mám k dispozici pouze mezibankovní převod peněz ze svého účtu na její účet, uložen v
PC.
Dotaz: Je možno použít staženinu z PC, tj. kopii Internet-bankingového převodu peněz na její účet jako důkaz k podání návrhu na platební rozkaz
k soudu nebo musím mít tuto transakci potvrzenu dokladem od její banky – Česká spořitelna? A jak ji v takovém případě získat a jak dále
postupovat – banky asi jen tak takové potvrzení nevydají?
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek,
zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech účastníků (§ 125
Občanského soudního řádu).
Pro prokázání realizace bankovního převodu je proto v každém případě možné použít i kopii potvrzení o odeslání platebního příkazu ke zpracování
Vaší bankou z internetového bankovnictví.
V tomto ohledu je však nezbytné si uvědomit, že pro úspěch v případném soudním sporu je zapotřebí a/ tvrdit rozhodné skutečnosti a b/ tyto
tvrzené skutečnosti rovněž prokázat. Ve Vámi popsaném případě se proto můžete dostat do důkazní nouze při prokazování skutečnosti, že mezi Vámi
a Vaší známou došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce (§ 2390 a násl. občanského zákoníku). Kromě Vámi zmiňovaného listinného důkazu proto bude
vhodné navrhnout provedení dalších důkazů, jejichž prostřednictvím byste prokázal uzavření smlouvy o zápůjčce (např. svědeckou výpověď toho,
kdo měl o uzavření této smlouvy povědomí).
Před podáním žaloby je vhodné, abyste své známé zaslal tzv. předžalobní výzvu, neboť dle § 142a Občanského soudního řádu Vám v případě soudního
úspěchu budou bez potíží přiznány i náklady soudního řízení (zejména Vámi uhrazený soudní poplatek apod.). Předžalobní výzvu je nezbytné
doručit Vaší známé prokazatelným způsobem, tzn. doporučeně s dodejkou či osobně oproti podpisu za přítomnosti svědka. Jeden stejnopis
předžalobní výzvy si ponechte (bude zapotřebí jako důkaz v soudním řízení).
Dle § 172/1 Občanského soudního řádu platí, že soud může i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz, je-li v
žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem. S ohledem na Vaší důkazní
nouzi (kdy bude s vysokou pravděpodobností zapotřebí, aby byl proveden i důkaz svědeckou výpovědí) lze očekávat, že soud zahájí standardní
řízení (nikoli tedy zjednodušené řízení o vydání platebního rozkazu), jehož výsledkem bude rozsudek (nikoli platební rozkaz).
Pro přípravu předžalobní výzvy a žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Nahrávka pracovní porady bez vědomí zúčastněných osob a porušení zákona
- Nahrávka pracovního jednání bez vědomí zúčastněných osob a porušení zákona

Lze pořizovat zvukový záznam z pracovních porad a jednání, aniž bych měla souhlas nahrávaných osob. Pokud takový záznam pořídím čistě pro svou
potřebu, dopouštím se tím nezákonného jednání?
Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Bez souhlasu přítomných kolegů není v zásadě možné pořizovat zvukový záznam pracovních porad.
Dle § 86 občanského zákoníku platí, že nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod (takovým zákonným důvodem je pak
v první řadě souhlas druhého člověka). Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo
pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové
záznamy o jeho soukromém životě šířit.
Výjimka ze shora zmíněného pravidla je zakotvena v § 88/1 občanského zákoníku, podle kterého není svolení druhého člověka třeba, pokud se
podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. V
případě pořizování zvukových záznamů pracovních porad pro osobní potřebu (tzn. bez toho, že by tyto záznamy byly dále použity pro určitý cíl)
však nelze o výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů uvažovat; toto ustanovení je proto bez dalšího na Váš případ
nepoužitelné.
V této souvislosti je vhodné doplnit, že pojem „soukromí“ je současnou českou i evropskou judikaturou vykládán poměrně široce, tzn. že za
soukromí člověka není zdaleka považován pouze život člověka „za zdmi jeho bytu“, nýbrž i další jeho projevy, včetně života pracovního.
K této problematice se vyjádřil také Ústavní soud, a to ve svém nálezu ze dne 9. 12. 2014, sp. zn. II. ÚS 1774/14, v němž naznačuje i možnost k
prolomení zákazu pořizování zvukových záznamů bez souhlasu nahrávaných osob:
„Za běžných okolností je svévolné nahrávání soukromých rozhovorů bez vědomí jejich účastníků hrubým zásahem do jejich soukromí. Takovýto postup
s rysy záludnosti je ve velké většině případů morálně i právně zcela nepřijatelný, zejména, je-li veden záměrem nahrávanou osobu poškodit.
Ústavní soud se rozhodně staví proti nekalým praktikám vzájemného elektronického sledování a skrytého nahrávání při soukromých i
profesionálních jednáních, jež zpravidla jsou nejen v rozporu s právem, ale hodnoceno po stránce sociálně etické šíří ve společnosti atmosféru
podezíravosti, strachu, nejistoty a nedůvěry.
Zcela odlišně je však třeba posuzovat případy, kdy je tajné pořízení audiozáznamu rozhovoru součástí obrany oběti trestného činu proti
pachateli nebo jde-li o způsob dosažení právní ochrany pro výrazně slabší stranu významného občanskoprávního a zejména pracovněprávního sporu.
Zásah do práva na soukromí osoby, jejíž mluvený projev je zaznamenán, je zde plně ospravedlnitelný zájmem na ochraně slabší strany právního
vztahu, jíž hrozí závažná újma (včetně např. ztráty zaměstnání). Opatření jediného nebo klíčového důkazu touto cestou je analogické k jednání
za podmínek krajní nouze či dovolené svépomoci. “
(z dotazu nicméně nevyplývá, že by ve Vašem případě bylo pořizování zvukových záznamů pracovních porad motivováno snahou získat důkaz pro
obranu vlastních práv v situaci, kdy vystupujete jako slabší smluvní strana, typicky jako zaměstnanec)

SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Poplatky za přestavbu kotelny na bytový dům s garáží
- Poplatky za přestavbu nebytové budovy na bytový dům s garáží
- Poplatky za přestavbu nebytové budovy na rodinný dům s garáží

2007-2015 vlastníme starou kotelnu, kterou jsme se 2012 rozhodli přestavět na bytový dům o 4 bytových jednotkách, se sklepením a garáží. Můj
dotaz zní jaké poplatky se na nás vztahují? Jestli se tohle zahrnuje do novostavby, když předtím to nebyl objekt obydlený, či jestli se na nás
vztahuje alespoň snížené DPH? Děkuji za odpověď. Martina

ODPOVĚĎ:
Přibližnou představu o struktuře správních poplatků, které se váží k územnímu a stavebnímu řízení (v případě rekonstrukce stavby se Vás budou
týkat poplatky za stavební řízení) získáte např. zde: http://www.horni-slavkov.cz/view.php?cisloclanku=2008110001
Aktuální výše těchto poplatků pak naleznete v příloze č. 1 části I položkách 17, 18 a 20 zákona o správních poplatcích (zák. č. 634/2004 Sb. ,
v platném znění). Z důvodu rozsáhlosti těchto položek zde jejich text nekopíruji.
Chcete-li získat o struktuře a výši správních poplatků, které se budou na Váš stavební záměr vztahovat, konkrétní představu, doporučuji Vám
navštívit místně příslušný stavební úřad a svůj dotaz zde konzultovat (výše správních poplatků se liší dle typu řízení, které budete u
stavebního úřadu zahajovat, což nelze bez podrobné znalosti stavebně-technické situace budovy odhadnout).
Co se týče oblasti DPH, pak při rekonstrukce nebytových prostor na bytový dům bude možné uplatnit první sníženou sazbu DPH, pokud se bude
jednat o bytový dům plnící kritéria, pro sociální bydlení.
Postupuje se dle zákona o DPH, § 49 odst. 2 "První snížená sazba daně se uplatní také při poskytnutí stavebních a montážních prací, kterými se
stavba nebo prostor mění na stavbu pro sociální bydlení."
Stavbami pro sociální bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí stavba bytového domu podle právních předpisů upravujících katastr
nemovitostí, v němž není obytný prostor s podlahovou plochou přesahující 120 m2.
Pokud jste plátci DPH pak při dodávce stavebně-montážních prací bude dodavateli- plátci DPH uplatněn režim přenesení daňové povinnosti. DPH si
vyměříte (odvedete) vy sami.

FINANCE-DANĚ
- Dodavatel není plátce DPH, odběratel si DPH naúčtoval - jak postupovat?

Můj dotaz se týká sporu o platbu DPH. Jako dodavatel jsem s odběratelem sepsal smlouvu o výrobě zboží. Nejsem plátce DPH, DIČ jsem tedy v
záhlaví smlouvy neuváděl. Ale nenapsal jsem "NEJSEM PLÁTCE DPH". Ve smlouvě byla uvedena částka bez DPH a s DPH. Cena byla uvedná jako nejvyšší možná a neměnná. Fakturoval jsem částku včetně DPH. Odběratel je plátce a nyní nechce zaplatit částku včetně DPH, ale pouze bez daně. Mám nárok na částku s daní? Díky, Pavel

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, pokud nejste plátce DPH, pak nemáte právo požadovat po odběrateli úhradu ve výši zahrnující DPH. Vyčíslené DPH je neoprávněné.
Odběratel nemá nárok na odpočet této daně, neboť dle §73 odst. 1 písm. a) zákona o DPH je nutnou podmínkou uplatnění nároku na odpočet DPH to, že daň uplatňuje vůči němu jiný plátce. Zároveň vám dle § 108 odst. 1 písm. i) zákona o DPH vzniká povinnost, ač jste neplátce, takto vyčíslenou DPH přiznat a odvést finančnímu úřadu. Rozhodně doporučuji vystavit cenu v úrovni bez daně.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Rodič dítěte je studující student - jak požádat soud o výživné od dědečka, babičky, prarodičů?
- Výživné od prarodičů - rodič dítěte je student a nemůže výživné platit
- Rodič dítěte je studující student - jak požádat soud o alimenty od prarodičů, dědečka, babičky?
- Alimenty od prarodičů - rodič dítěte je student a nemůže výživné platit

Moje neteř čeká 4.8.2015 dítě se studentem, v 08/2015 mu bude 18let. Jí je 19 let, pracovala pouze 1 měsíc, nyní má nemocenskou, jinak není
nějak finančně zabezpečena. Nebude mít nárok ani na mateřskou, nyní bydlí v podnájmu, který jí platí její prarodiče. Jakým způsobem má požádat
soud a kde (trvalé bydliště má na vesnici v okrese Frýdek-Místek) o placení výživného. Myslím, že výživné na dítě by měli platit její rodiče i
rodiče studenta. Ten bude maturovat až za 2 roky. S otcem nenarozeného dítěte se stýká, ale jeho rodiče nechtějí o nastalé situaci ani slyšet.
Jak by měla vypadat žádost o výživné podaná k soudu. Děkuji, Helena

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že Vaše neteř pracovala pouze měsíc, nebude mít – jak správně uvádíte – nárok na mateřskou, ale pokud je na nemocenské, může na ní zůstat až do 6. týdne po porodu – jedná se o tzv. nemocenskou v souvislosti s porodem. Díky nárok na tuto nemocenskou bude moci pobírat rodičovský příspěvek ve výši 7.600 Kč a vyhne se tak čtyřleté variantě rodičovského příspěvku.
Co se týče výživného, mohla by mít nárok jak na výživné pro dítě, tak na výživné pro sebe jakožto neprovdanou matku. Podle zákona o rodině může
vyživovací povinnost přejít z rodičů dítěte na prarodiče, pokud rodiče nejsou schopni plnit vyživovací povinnost k dítěti sami. Toto platí
pouze tehdy, pokud rodiče nejsou schopni plnit vyživovací povinnost z objektivních důvodů (zdravotní problémy, invalidita apod.). Pokud
vyživovací povinnost neplní z jiných důvodů (například proto, že se vyhýbají práci), pak vyživovací povinnost na prarodiče nepřechází.
V každém případě jde o novou vyživovací povinnost a pokud dohoda s rodiči otce dítěte nebude možná, nezbude Vaší neteři nic jiného než podat k
soudu návrh (žalobu) na určení vyživovací povinnosti prarodičům. Vzory takového návrhu najdete k dispozici volně na internetu, například zde:
http://www.jakpostupovat.cz/vyzivne_prarodice_vzor.html
Ve vzorovém dokumentu jsou uvedeny všechny podstatné náležitosti, které by měl návrh obsahovat. Důležité je, aby byl návrh na určení výživného
podepsaný, datovaný, podaný ke správnému soudu (okresní soud v místě bydliště dítěte) a aby k němu byly předloženy důležité dokumenty (zejména rodný list dítěte, potvrzení o výši výdělku či kopie případných soudních rozhodnutí v dané věci).
Je důležité mít na paměti, že soud zahájí řízení proti všem prarodičům, tedy i proti rodičům matky dítěte. Dále upozorňuji na to, že zatímco v
případě vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti má dítě právo podílet se na životní úrovni svých rodičů (a mít tedy zásadně stejnou životní
úroveň jako rodiče), prarodiče jsou povinni dítěti zajistit „pouze“ tzv. slušnou výživu, tedy nikoliv stejnou životní úroveň jako mají oni
sami.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Dodatečné vyražení oficiálního puncu do šperku - postup, návod, informace

06/2012 jsem zakoupila ve zlatnictví zlatý prsten (bílé a žluté zlato) cca za 8 tisíc Kč. Prsten jsem koupila v Liberci ve zlatnictví, které
provozuje cizinec. Prsten jsem nenosila, vyndala jsem ho z krabičky až v červnu 2015 a nechala ho vyčistit v jiném městě, kde bydlím. Paní mi
sdělila, že na něm není vyražený platný státní punc. Pouze číslo. Vzpomínám si, že jsem prsten nechala zmenšovat (ve zlatnictví, kde jsem ho
koupila). Lze nyní - po třech letech od koupi požadovat vyražení puncovního znaku? Příp. prosím o sdělení, jak postupovat.
Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:

1/ Soukromoprávní část:
Splňoval-li Vámi zakoupený prsten podmínky pro vyražení puncovní značky, lze její absenci považovat za vadu tohoto prstenu. S ohledem na značný
časový odstup od zakoupení prstenu je však nezbytné uzavřít, že Vaše právo ze záruky na prsten je již promlčeno. Dle § 620/1 Občanského
zákoníku (platného v roce 2012) totiž činila záruční doba pouze 2 roky (to samozřejmě neplatí, pokud Vám prodejce poskytl na prsten záruční
dobu delší, což však z Vašeho dotazu nevyplývá).
V současné chvíli se proto můžete na prodejce obrátit s žádostí o vyražení puncovní značky, k tomuto úkonu však nebude prodejce ze zákona
povinen a vše bude tudíž záviset na jeho rozhodnutí.

2/ Veřejnoprávní část:
Dle § 9/1 písm. a) puncovního zákona (zák. č. 539/1992 Sb. , v platném znění) podléhá povinné puncovní kontrole (jejímž výsledkem je označení
zboží puncovní značkou ryzosti) mimo jiné tuzemské a cizí zboží, určené pro obchodování v tuzemsku. Pokud prodejce prstenu nepředložil své
zboží k puncovní kontrole, nelze vyloučit, že porušil svou povinnost dle puncovního zákona. Dle § 38/1 puncovního zákona platí, že obchodníci
nesmějí obchodovat s úředně neoznačeným zbožím nebo takové zboží k obchodování mít nebo k prodeji nabízet, není-li v tomto zákoně stanoveno
jinak. V opačném případě hrozí obchodníkům pokuta dle § 43/2 puncovního zákona. S ohledem na značný časový odstup však prodejci prstenu pokuta
(za Váš případ) nehrozí, neboť řízení o uložení pokuty podle § 43 puncovního zákona může Puncovní úřad zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy
se o protiprávním jednání dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k takovému jednání došlo (§ 44/2 puncovního zákona).

V současné chvíli Vám lze doporučit kontaktovat Puncovní úřad: http://www.puncovniurad.cz/cz/
s nímž můžete konzultovat možnosti dalšího postupu. Puncovní úřad může u prodejce rovněž provést puncovní inspekci.

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Dopravní nehoda se služebním autem, totální škoda - nárok na úhradu škody od zaměstnance
- Totální škoda služebního vozu, auta - nárok na náhradu škody od zaměstnance

Mám následující spor se svým předchozím zaměstnavatelem: 6.1.2015 jsem naboural se svěřeným služebním autem na zledovatělé vozovce, narazil
jsem do stromu, nebyl jsem zraněn, auto na odpis. Dostal jsem nařízeno nevolat policii, jen jsme se svým kolegou z podniku, který později
přijel k nehodě, počkali na odtahovku. Auto nemělo havarijní pojištění, nikdo další nebyl přítomen, ani zraněn.
Důležité je také, že jsem nikdy nepřevzal automobil žádným podpisem. Dále svěřený automobil patřil jiné firmě se stejným panem ředitelem
(majitelem / jednatelem). Jejich externí personalista mi řekl, že podle článku na webu hospodářské komory ČR po mně nemohou vymáhat více než
účetní cenu vozu = cca 24.000 Kč. (na netu jsem viděl stejná Berlinga také najeto kolem 260 tisíc mezi cenami 50-60 tisíc, oni snad prý loni
ještě investovali u vozu do přestavby na LPG) Měl jsem řediteli navrhnout řešení, navrhl jsem srážky ze mzdy ve výši symbolických 8 000 Kč.
Odpovědi jsem se nedočkal, že se ředitel poradí s právničkou.
6.3.2015 ředitel využil práva výpovědi ve zkušební době (smlouva na dobu neurčitou se ŠESTIMĚSÍČNÍ zkušební lhůtou na pozici stavební mistr) a
ukončil mé působení ve firmě posledním dnem zkušební doby. O bouraném autě nepadlo už ani slovo. Žádné sražky ze mzdy nenastaly.
28.7.2015 jsem vyzvedl doporučený dopis od právničky firmy. V něm se píše zhruba následující:
"Výzva k zaplacení dlužné částky do sedmi dnů od doručení. Způsobil jste škodu svému zaměstnavateli, jste povinnen ji uhradit. Hodnota vozidla
před nehodou 95 000 Kč, dnes hodnota šrotu, odtah 2 541 Kč, zaplaťte na náš bankovní účet nejpozději do sedmi dnů od doručení výzvy. Pokud
nezaplatíte v termínu, dáme návrh na zaplacení k soudu, čímž dojde k navýšení dlužné částky o částku představující úroky z dlužné částky a na
náklady řízení. V okamžiku podání žaloby na zaplacení dlužné částky - náhrada nákladů řízení bude 11 000 Kč.
Firma má za to, že dlužnou částku bude možné po osobním projednání v mé advokátní kanceláři splácet na základě předem daného splátkového
kalendáře." Podepsán právní zástupce.
Ještě napíšu ve své pracovní smlouvě jsem neměl, že budu mít zapůjčeno auto ani že k výkonu svého povolání budu řídit a v době nehody jsem
neměl referentské zkoušky pro řízení auta u jejich firmy.
Tedy v tuto chvíli co bych měl udělat, prosím? Je pro mě povinnost odpovědět právničce firmy do sedmi dnů závazná? Bylo by možné napsat za
úplatu odpověď? Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
V dané věci je důležité, zda jste měl řízení vozidla sjednáno jako druh práce v pracovní smlouvě. Je možné sjednat druh práce i tak, že je
sjednán druh práce i tak, že z něj vyplývá, že jej nelze vykonávat bez řízení automobilu, i tehdy je pak tedy řízení automobilu výkonem práce,
i když to nevyplývá z pracovní smlouvy výslovně.
Budu však dále vycházet ze skutečnosti, že řízení automobilu nebylo Vaším sjednaným druhem práce. Zaměstnavatel má sice na úseku bezpečnosti
práce povinnost stanovenou v § 103 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění: „Zaměstnavatel je povinen zajistit
zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné
předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může zaměstnanec přijít do
styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. “ Daná povinnost se však týká
především rizikům vztahujících se k výkonu druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, popř. k dalším skutečnostem dle zvážení zaměstnavatele.
Ani z jiných právních předpisů nevyplývá povinnost zaměstnavatele školit zaměstnance, pokud řídí při výkonu práce motorové vozidlo, aniž by to
bylo sjednáno jako výkon jejich práce v pracovní smlouvě. Není tedy povinností zaměstnavatele zajistit, aby zaměstnanci měli tzv. referenční
zkoušky.
Ohledně převzetí vozidla a jejím nakládáním z Vaší strany je rozhodná praxe u zaměstnavatele. Pro povinnosti náhrady škody z Vaší strany není
rozhodné, že např. nedošlo k písemného převzetí vozidla z Vaší strany apod.
Podle § 250 odst. 1 ZP odpovídá zaměstnanec zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních
úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Musí se tedy jednat o škodu, která je způsobena zaměstnavateli. Píšete, že vozidlo zaměstnavateli
nepatřilo. Je však možné, že skutečný vlastník vozidla po zaměstnavateli chtěl náhradu škody, která mu byla Vaším jednáním způsobena, a Vašemu
zaměstnavateli tak vznikla škoda v podobě částky, kterou musel tomuto vlastníkovi jako náhradu škody zaplatit. Toto by Vám však měl
zaměstnavatel vysvětlit, resp. sdělit Vám, jakým způsobem mu vznikla škoda, když auto nebylo v jeho vlastnictví. Pokud tedy budete tuto
skutečnost rozporovat. Výše škody nemůže přesáhnout 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti (§257 odst. 2 ZP).
Pokud Vás právní zástupkyně zaměstnavatele vyzvala k zaplacení určité částky do určité doby, pak je pro Vás dodržení této lhůty závazné v tom
směru, že pro zaměstnavatele se v tento den stává Váš dluh splatný, po jeho uplynutí může požadovat úroky z prodlení, resp. může podat žalobu k
soudu na zaplacení dlužné částky.
Já bych Vám doporučila se obrátit na advokáta v místě Vašeho bydliště a s ním danou věc projednat, resp. projednat i s druhou stranou, neboť
obecně řečeno po Vás zaměstnavatel může náhradu škody požadovat, je však možné, že mi nejsou známy veškeré relevantní skutečnosti pro posouzení
celého případu.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Neprojednané dědictví z RM systému - jak se dostat k penězům zemřelého, zesnulého?
- Majetek neprojednaný v dědickém řízení - řízení o nově objeveném majetku zůstavitele
- Řízení o nově objeveném majetku zůstavitele - majetek neprojednaný v dědickém řízení
- Musí notář provést dotaz na majetek zůstavitele ve všech bankách

Před časem jsem ovdověla a dědické řízení bylo uzavřeno, zřejmě paní notářka neudělala dotaz v RM systému, (nevím, jestli toto je v její
kompetenci) po čase jsem zjistila, že na RČ a jméno mého manžela je v RM systému evidován účet, také manželovi několik let po smrti přišla
složenka s finanční částkou jako vyrovnání do vlastních rukou. Jak mám postupovat a kde se stala chyba? Děkuji, Majka

ODPOVĚĎ:
Podle § 120 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Paní notářka by dotaz v RM systému provedla, kdybyste jí
řekla, že jej má provést. Notář neprověřuje v dědickém řízení všechny instituce, zda tam měl zůstavitel nějaké produkty, protože takových
institucí by bylo velké množství a dědická řízení by tak trvala nepřiměřeně dlouhou dobu. Provádí jen dotazy na instituce, které označí
účastníci. Doporučuji Vám zahájit řízení o nově objeveném majetku zůstavitele. Na okresním soudu v místě posledního bydliště Vašeho manžela
zažádejte o formulář k dodatečnému projednání dědictví, tento tam vyplňte a rovnou předložte na podatelně tamního soudu, jako přílohu přidejte
kopii složenky.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Odsouzení, beztrestnost díky amnestii a zbrojní průkaz
- Odsouzení, beztrestnost díky amnestii - soudní znalci
- Odsouzení, beztrestnost díky amnestii - tlumočníci, překladatelé

Pokud tedy po amnestii je na odsouzeného pohlíženo jako by trestaný nebyl, rozumí se tím, že splňuje podmínku "beztrestnosti", která je
vyžadovaná pro výkon činnosti podle zákona o znalcích a tlumočnících?
Zaregistrovala jsem judikát, ve kterém se řešilo, že osoba amnestovaná pro trestný čin charakteru násilného napadení chtěla po amnestii zbrojní
průkaz a podle judikátu byl závěr ten, že pro držení zbraně "beztrestnost" získaná amnestií v této souvislosti není použitelná a amnestovaná
osoba nemůže zbrojní pas dostat. Jedná se mi o případ, kdy sice jsou důvody k obnově řízení, ale k obnově by bylo přikročeno zejména proto, aby
bylo možné vykonávat tlumočnickou činnost. Je tedy možné amnestovanou osobu v roce 2013 považovat za "netrestanou" z pohledu zákona o znalcích
a tlumočnících? Resp. kde si to lze ověřit?

ODPOVĚĎ:
Text části amnestie prezidenta z roku 2013 stanoví:

(1) Promíjím nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky, pokud byly pravomocně uloženy před 1. lednem 2013 ve výměře
nepřevyšující jeden rok.

(2) Promíjím nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky, pokud byly pravomocně uloženy před 1. lednem 2013 a pokud osoba,
které byl trest uložen, dosáhla či v roce 2013 má dosáhnout věku 75 let a zároveň jí byl uložen trest ve výměře nepřevyšující 10 let.

(3) Na osoby, kterým se promíjí trest podle odst. 1 a 2 se hledí, jako by odsouzeny nebyly.

Zákon č. 36/1967 Sb. , o znalcích a tlumočnících stanoví že:

Podmínku bezúhonnosti podle odstavce nesplňuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena

a) za úmyslný trestný čin, nebo

b) za nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti znalce (tlumočníka),

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

Z tohoto podle mého právního názoru vyplývá, že se na odsouzeného ale amnestovaného hledí, jako by odsouzen nebyl a tím pádem je dle zákona o
znalcích a tlumočnících považován za bezúhonného, protože toto zákon výslovně stanoví. Zákon o střelných zbraních a střelivu takové výslovné
ustanovení nemá, může tedy dojít k odlišnému výkladu bezúhonnosti a spolehlivosti.

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Původní majitel internetové domény je v trestním řízení - může mít nový majitel domény problém?
- Původní majitel internetové domény je vyšetřován Policií - může mít nový majitel domény problém?

Chystám se zakoupit webovou doménu. Mám ovšem obavu, zda nedojde k problému, když bylo na bývalé majitele podáno trestní oznámení. Dnes již na
doméně nic neběží, ale nerad bych koupil doménu s nějakým "břemenem". Je vše v pořádku a mohu doménu zakoupit? Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Pokud oba máme na mysli totéž, tedy že internetová doména je adresa internetových stránek, pak mne nenapadá, jak by mohla z hlediska práva
doména souviset s případným trestním stíháním bývalého vlastníka. Na doménu je třeba hledět výhradně jako na hodnotu, na předmět obchodování.
Trestní odpovědnost je naopak vždy spjata s konkrétní fyzickou osobou, jen taková může být případně odsouzena za trestný čin.
Jiná věc ovšem je, že taková doména může mít vlastně špatnou pověst. To není nic souvisejícího s právem, ale spíš s internetem jako fenoménem.
V dnešní době super chytrých vyhledavačů nelze vyloučit, že dojde k propojení názvu domény a trestné činnosti předchozího majitele, v
diskusích, v zápisech z jednání, v rozsudku (pokud trestná činnost s webem souvisela) apod. A těžko pak bude k odlišení, že se informace týkají
jiné osoby a že doménu vlastní někdo jiný.

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ
- Promlčení státního příspěvku na bydlení (postavení domu) při nezkolaudování stavby včas
- Nezkolaudování stavby včas a promlčení státního příspěvku na bydlení

6.7.1987 jsem dostal stavební povolení na stavbu řadového rodinného domku. Na základě tohoto mi poskytl stát příspěvek na IBV dle vyhlášky č.
136/1986 Sb. 1990 jsem požádal o prodloužení stavebního povolení. Toto mi bylo prodlouženo do 31.7.1991. Kolaudace proběhla 18.5.1998. Nesplnil
jsem tak podmínku dokončení stavby do 3 let. 15.7.2015 mě úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vyzval k navrácení částky 60 000 Kč
(státní příspěvek) plus zákonný úrok z prodlení, který bude vypočítán po zaplacení jistiny. Je dluh promlčen? Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru je právo státu uplatňované ÚZSVM promlčeno. Dle judikatury by se toto právo mělo promlčovat za deset let.
např. 33 Cdo 1288/2010: Právo na vrácení příspěvku na individuální bytovou výstavbu poskytnutého podle vyhlášky č. 136/1985 Sb. , o finanční,
úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví ve znění pozdějších
předpisů, se v souladu s ustanovením § 874 obč. zák. promlčuje v desetileté promlčecí době podle § 109, věty první, obč. zák. ve znění účinném
do 31. 12. 1991. Odlišný výklad přechodných ustanovení zákona č. 509/1991 Sb. by vedl k závěrům, které by byly z hlediska ochrany práv věřitele
nepřijatelné, tj. že by k (očekávanému a předpokládanému) zániku omezení převodu nemovitosti, tedy k zániku práv a povinností z něj
vyplývajících, došlo – v rozporu s dříve projevenou vůlí smluvních stran – v době podstatně kratší.
Druhou otázkou pak je, od kdy tato doba běží, dle judikatury by to mělo být první den od data, do kterého měly být naplněny podmínky pro
poskytnutí příspěvku. Ve Vašem případě, pokud tam nebyly podmínky jiné, zřejmě po uplynutí 3 let od uzavření smlouvy. I kdybychom však brali za
bernou minci až datum faktické kolaudace domu dne 18.5.1998, lhůta již taktéž uplynula, tudíž požadavek státu lze u soudu úspěšně napadnout
námitkou promlčení.
Např. 33 Odo 905/2005: Bylo-li ve smlouvě ujednáno, že do 10 let od uzavření smlouvy má žalovaný získat pravomocné kolaudační rozhodnutí,
nemohl se jeho závazek vrátit poskytnutý příspěvek stát splatným v průběhu této desetileté lhůty, ale až jejím marným uplynutím. Jelikož
poslední den desetileté lhůty připadl na 3. září 2000, byl dnem, kdy podle § 101 obč. zák. mohlo být právo vykonáno poprvé (podáním žaloby u
soudu), den 4. září 2000 (§ 122 odst. 2 obč. zák).

RODINA-SJM A ROZVOD
- Dohoda manželů o vyrovnání majetku schválená soudem při rozvodu - je možné dohodu manželů změnit?
- Zrušení dohody o vyrovnání majetku při rozvodu manželství - informace

I když při rozvodu jsme uzavřeli dohodu o vyrovnání majetku, je možné dodatečně toto majetkové vyrovnání řešit, jestliže jsem s tím co jsem
podepsala nespokojená? V době kdy probíhal rozvod, tak jsem podepsala co chtěl a nyní toho trochu lituji.
Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Již staré latinské přísloví říká, že smlouvy mají být plněny. Pokud jste s manželem uzavřela dohodu a projevila jste tak svobodnou vůli a tato
dohoda není stižena vadami, které by měly za následek její neplatnost, pak dohoda platí. Ať už je tato dohoda uzavřena "jen" mezi Vámi a
bývalým manželem a nebo je dokoncena "posvěcena" soudem, pak k její změně bude potřeba souhlas i druhé strany, tj. Vašeho bývalého muže. Pokud
ten nebude souhlasit, nezbýv Vám nic jiného než obsah původní dohody napadnout u soudu a prokázat její neplatnost. Ta by byla dána, pokud byste
ji uzavřela kuříkladu z donucení. Pokud dohoda však byla uzavřena u soudu, je mi líto, ale její znění šlo napadnout pouze v rámci řízení.

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace sedačky - vzorek sedačky měl jiné vlastnosti než prodaný kus
- Reklamace sedačky a nedodržení 30denní lhůty na vyřízení reklamace
- Vrácení zboží z důvodu nedodržení 30denní lhůty na vyřízení reklamace

Na základě vystaveného vzorku (1+3), koupena 4/2015 sedací souprava (1+2+3). Zjištěno, že sedáky jsou tvrdší, pocitově úzký prostor pro sezení
a po 2-4 dnech užívání na látce sedáků (teflon) skvrny. Ihned reklamováno: tvrdší sedáky oproti vzorku (faktura „sedáky měkčí“), světlost mezi
bočními opěrkami je v rozporu s ČSN 91 0611, na látce skvrny, přiložena fotodokumentace. Prodejce reklamaci zamítl:
tvrdost sedáků - u výrobce ověřil, že nezměnil technologii, rozměry - naměřil rozměr sedáků vyhovující ČSN (měřil sedák i pod područkami -
nepoužitelnou část) a ke skvrnám - jedná se o „běžné položení vlasu“. Asi norma ČSN 91 0611 není závazná a rozměry vzorku jsou stejné s
dodávkou, ale díky měkkosti je sezení příjemné. Vzorek byl bez dvojsedu - lze od smlouvy odstoupit, protože jsem očekával rozměr dle ČSN a
zamítnutím reklamace byla překročena 30-ti denní lhůta? Mám také obavy, že
jakmile se prodejce dozví, že s ním vedu soudní spor, tak vzorovou sedačku „prodá“, aby ev. soudní znalec nezjistil odlišné vlastnosti vzorku s
dodávkou. Jaký postup mám zvolit, abych byl úspěšný? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající
v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.
Při určení jakosti nebo provedení podle smluveného vzorku nebo předlohy musí věc jakostí nebo provedením odpovídat vzorku nebo předloze.
Va Vašem případě byl určen vzor a zakoupená sedací souprava by měla odpovídat jakostí a provedením smluvenému vzorku. Pokud mu odpovídá, pak
nelze říct, že je vadná jen proto, že neodpovídá technické normě. Naopak by také platilo, že pokud by sedací souprava odpovídala technické
normě, ale nikoliv sjednanému vzorku, pak by měla věc vadu.
Pokud se i přesto domníváte, že sedací souprava je vadná a neopovídá vzorku, obraťte se na soudního znalce. Ten může také prověřit, zda sedací
souprava nemá jiné vady, které byste mohl případně reklamovat. Znalecký posudek bude zřejmě rozhodující. Seznam soudních znalců naleznete na
stránkách Ministerstva spravedlnosti. Pokud by odhalil jiné vady, můžete je u prodávajícího reklamovat.
Překročení lhůty pro vyřízení reklamace je relevantní, jen pokud byla sedací souprava skutečně vadná. Pokud vadu neměla, nemělo by Vám
vzniknout právo odstoupit od smlouvy z tohoto důvodu.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Absolutní odpovědnost za škodu na ukradených věcech - definice, vysvětlení

Prosím o upřesnění pojmu "absolutní odpovědnost". Psal jsem dotaz nikoli jako poškozený, ale jako provozovatel fitcentra. Z vaší odpovědi
vyplývá, že když za mnou přijde klient s požadavkem abych mu uhradil 100.000 Kč, které si uložil s kabátem do skříňky, která byla navíc po
loupeži nepoškozená (jak jsem v dotazu uvedl), tak jsem povinen mu to z titulu absolutní odpovědnosti uhradit. Je-li to skutečně tak, potom
okamžitě skončím s náročným podnikáním, protože mi bude stačit jednou za čtvrt roku navštívit fitness nebo podobné zařízení a mám vyděláno. A
bez rizika, protože nikdo dle vašeho vyjádření nebude zkoumat, jestli jsem si tu krádež vymyslel.
Policie v mém fitness pouze potvrdila, že skříňka byla neporušena a případ odložila. A provozovateli - ty plať, protože naše zákony jsou
absolutní. Jestli to tak skutečně funguje, tak se budu snažit případ co nejvíce medializovat, protože většina lidí vůbec neví, jak se dá snadno
přijít k penězům. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Děkuji za upřesnění Vašeho dotazu.
V první řadě stručně popíši druhy soukromoprávních odpovědností v českém právním řádu, jak v dotazu žádáte:

České soukromé právo (kodifikované především v občanském zákoníku) rozlišuje v zásadě dva druhy odpovědností (myšleno odpovědností za škodu) :
a/ Odpovědnost subjektivní – pro vznik této odpovědnosti je zapotřebí, aby byla škoda škůdcem zaviněna, tzn. aby byla škoda způsobena úmyslně
či z nedbalosti. Této odpovědnosti se pak lze zprostit (exkulpovat se) tím, že škůdce (resp. domnělý škůdce) prokáže, že škodu nezavinil.
b/ Odpovědnost objektivní – pro vznik této odpovědnosti není zavinění škůdce vyžadováno (tzn. že se ani nezkoumá). Za škodu v těchto případech
odpovídá škůdce zpravidla z důvodu výkonu určité činnosti (např. odpovědnost za škodu způsobenou provozem zvlášť nebezpečným dle § 2925
občanského zákoníku), postačí tedy, že 1/ škůdce provozuje určitou činnost, 2/ dojde ke vzniku škody a 3/ mezi vznikem škody a činností
provozovanou škůdcem existuje vztah příčinné souvislosti. V těchto případech je tudíž irelevantní, zda škůdce dodržel např. všechna
bezpečnostní opatření, na vznik odpovědnosti za škodu nemá tato skutečnost vliv. Objektivní odpovědnosti se však může škůdce zprostit
(liberovat se) v případech, které pro každou jednotlivou objektivní odpovědnost zákon upravuje (např. odpovědnosti za škodu způsobenou provozem
zvlášť nebezpečným se škůdce zprostí, pokud prokáže, že ke škodě došlo zásahem tzv. vyšší moci).

V rámci objektivní odpovědnosti pak existuje ještě kategorie takových objektivních odpovědností, v jejichž případě se liberovat nelze, tzn. že
zákon nezakotvuje žádné podmínky, za jejichž splnění by se škůdce mohl této odpovědnosti zprostit. Tato kategorie se nazývá absolutní
odpovědnost (jejím příkladem je právě odpovědnost za škodu na odložených věcech). I v těchto případech musí být samozřejmě splněna základní
podmínka vzniku odpovědnosti za škodu, tzn. 1/ provoz určité činnosti, 2/ vznik škody a 3/ příčinná souvislost mezi činností a škodou.

Na tomto místě končím stručný exkurs do právní teorie a dále se budu zabývat jednotlivými aspekty Vašeho dotazu.

V ideálním případě (tzn. při vyloučení možných podvodů a za předpokladu bezvýhradné důvěry stran) by náhrada škody na odložené věci měla
vypadat skutečně tak, jak ve svém dotazu popisujete, tzn. 1/ dojde ke vzniku škody, 2/ poškozený vyzve škůdce k náhradě této škody a 3/ škůdce
škodu nahradí.

Rozhodně však není pravdou (a ve své původní odpovědi jsem to skutečně neuváděl), že „nikdo … nebude zkoumat, jestli jsem si tu krádež
vymyslel“. Ve své odpovědi jsem toliko uvedl, že „… není podstatné, zda provozovatel fitcentra jednal úmyslně, nedbale, anebo škodu nezavinil
vůbec, za vzniklou škodu odpovídá vždy … “. Nedbalost či úmysl se tedy nezkoumají v případě provozovatele fitcentra (tedy škůdce), nikoli v
případě poškozeného (jak ve svém dotazu mylně uvádíte).

Obáváte-li se, že byste se z titulu své absolutní odpovědnosti mohl stát obětí podvodníka, který by při uplatňování práva na náhradu škody
nepravdivě tvrdil, že v šatní skříňce měl uložen větší obnos peněz, lze Vám poradit jediné: Požadovanou náhradu škody (údajně) poškozenému
neposkytujte a vyzvěte ho, aby Vám vznik škody a zejména její výši prokázal.

Nebude-li (údajně) poškozený schopen vznik škody a její výši prokázat, nebude samozřejmě k poskytování jakékoli náhrady důvod. Trval-li by
(údajně) poškozený na svém nároku, byl by nucen podat na Vás k soudu žalobu. V rámci soudního řízení by pak musel vznik a výši škody opět
prokázat (a to tak, aby o jeho nároku nepanovaly žádné pochybnosti), tzn. že (údajně) poškozeného (resp. nyní žalobce) by tížilo tzv. důkazní
břemeno (které by v případě nepravdivého tvrzení o větším obnosu peněz jen těžko unesl).

Provozovatelé sportovních zařízení, lékařských ordinací, restaurací apod. tedy nejsou skutečně vydáni v plen podvodníkům, jimž by bylo nutno
nahrazovat smyšlené škody. Předpokládám, že každý provozovatel obdobného zařízení požadovanou náhradu škody v případě jakékoli pochybnosti o
oprávněnosti takové žádosti (údajně) poškozenému neposkytne a nechá věc raději dospět do soudní fáze, neboť v případě zahájení soudního řízení
se karta obrací a poškozený (žalobce) je nucen veškerá svá tvrzení doložit hodnověrnými důkazy (což může být v případech škod na odložených
věcech velmi složité).

Každý údajný poškozený, který by se pokoušel Vámi popsaným způsobem získat náhradu smyšlené škody, by se samozřejmě dopustil trestného činu
podvodu (§ 209 trestního zákoníku).

Máte-li k dispozici trezor (či jiné zařízení, s jehož pomocí lze poskytovat zvýšenou ochranu cennostem klientů), lze Vám doporučit umístit ve
fitcentru (ideálně na každou šatní skříňku) upozornění na to, že šatní skříňky slouží toliko k odkládání oblečení, obuvi a zavazadel a že k
odkládání cenností (peněžní hotovosti, osobních dokladů, jakékoli elektroniky, šperků apod.) je provozovatelem fitcentra určen trezor. Pokud
některý z klientů fitcentra tohoto upozornění neuposlechne a z šatní skříňky mu bude odcizena nějaká cennost, nárok na náhradu škody mu
nevznikne.

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Agresivní napadení sousedem - vyšetřování jako přestupek nebo trestný čin

Agresivní a vulgární napadení mé maminky sousedem na vlastním pozemku. Vše začalo před několika lety, kdy se moji rodiče nepohodli se sousedy. Poté naše rodiny spolu nekomunikovaly. Naše pozemky sousedí vedle sebe. Dvorek je obezděný cihlovou zdí, ale zahrada ne (ani plotem). Na našem pozemku jsou vysazeny ovocné stromy, které jsou ořezány tak, aby nezasahovaly nad jejich zahradu. Na jejich pozemku jsou také vysázeny ovocné stromy, ovšem ty přesahují nad náš pozemek. Před týdnem se přehnala bouřka a po bouřce se mí rodiče rozhodli, že posbírají meruňky, které spadly, aby nezačali hnít. Po příchodu na zahradu uviděli sousedku s hraběma na našem pozemku, jak si shrabuje spadenou úrodu na jejich pozemek. Slušně ji tatínek oznámil, že nemá co dělat na našem pozemku a už vůbec ne hrabat úrodu. Slovně ho velmi vulgárně napadla. Tatínek odešel.
To samé se opakovala o cca dva dny později, jen s tím rozdílem, že na rodiče šla s hráběma. Tentokrát ovšem byla sama sousedka, která hádku vyprovokovala a poté chtěla rodiče vyprovokovat k bitce. Přítomen byl její syn a jeho přítelkyně, kteří jsou ovšem drogově závislí. V momentě, kdy se měla volat policie odešli. Po celou dobu byla sousedka na našem pozemku a chovala se opravdu nepříčetně. Po pozemku dupala, skákala, mávala s hraběma a došla až do blízkosti cca 10-15 cm od maminky, která ji odstrčila, jelikož se obávala napadení z její strany. Pak všichni odešli.
Nyní o víkendu (asi týden od prvního incidentu) šla maminka sekat trávu. Sousedka i s manželem sbírali meruňky. Poté co maminka začala séct, začali na ni pokřikovat. Podotýkám, že maminka si jich nevšímala a na jejich pokřiky nereagovala. Soused jako smyslů zbavený vešel na náš pozemek, kde poskakoval, dupal a následně začal maminku bouchat. Maminka pořád sekla a nezastavila se. Poté na náš pozemek vběhla i sousedka, která maminku udeřila několikrát do obličeje i do těla. Maminka i přes krvácení z nosu a úst, které nastalo, držela po celou dobu sekačku a zřejmě v šoku pořád sekla trávu. Tatínek byl na dvoře, a jelikož slyšel křik sousedů vyšel na zahradu, kde celý incident viděl. Soused se ho snažil vyprovokovat k bitce, ale tatínek na jeho křik a vulgární urážky nereagoval a vyprovokovat se nenechal.
Když soused uviděl krvácení mé maminky, které bylo opravdu silné, chytl sousedku za ruku a odtahl ji od maminky a z našeho pozemku, poté ujeli autem z domu. Mezitím tatínek vyfotil maminku ihned po útoku a jelikož krvácení neustávalo jeli do nemocnice. Maminka má nelomený nos, velké bolesti hlavy a krční páteře, …. Nyní je v každodenní péči lékařů, jelikož přetrvává bolest hlavy a krční páteře, velmi vysoký krevní tlak a bušení srdce. Nastaly také velké psychické potíže, stres a strach.
Vše bylo nahlášeno na policejní oddělení Strážnice.
Je potřeba taky říct, že sousedka cca 4-5 dnů po incidentu začala nosit krční límec a říkat, že byla napadena. Což ovšem není ani v nejmenším pravda. Po celou dobu od incidentu sbírá meruňky bez límce. Taky je nutno připomenout, že v jejich rodině je rychlá zdrav. pomoc a policie na denním pořádku. Ať již kvůli synovi nebo kvůli sousedce samotné. Je to asi rok co napadla sousedku z druhé strany jejich domu. Tehdy přijela policie, ale vše se „smetlo“.
K mým rodičům velmi často jezdí na prázdniny vnoučata (3 roky). S jistotou můžu říct, že je schopna napadnout i je, jelikož na mě (když jsem byla dítě) jednou šla taky s hraběma a to bohužel nezapomenete. Oba rodiče jsou v invalidním důchodu a tatínek je po operaci srdce a po třech mozkových příhodách z roku 2014.
Sousedé mohou být nebezpeční nejen nám, ale i okolí a bojím se aby se nestalo něco horšího. Proto prosím o radu jak nadále v takové věci postupovat? Tentokrát nedovolím, aby se smetlo napadení ze stolu, jelikož se to může opakovat kdykoliv jindy. Sousedi jsou opravdu velmi agresivní a závistiví. Závist zde hraje asi velkou roli a podnět ke všem agresím. Rodiče jsou v invalidním důchodu, já jsem vystudovala vysokou školu, sestra studuje vysokou školu. Rodiče i s dětmi neustále navštěvujeme, rodiče opravili dům, my jako dcery máme stálou práci a právě to je všechno úplný opak sousedů. Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Fakt, že byla Vaše maminka ošetřena u lékaře a fakt, že bylo napadení oznámeno policii, je velmi významný. Takovéto jednání se totiž již dá kvalifikovat rozhodně jako přestupek, ale mohlo by již jít také o trestný čin ublížení na zdraví. Běžné sousedské rozepře je možno částečně řešit na obecním úřadě, ale takovéto jednání je již rozhodně na oznámení policii, na podání trestního oznámení. Pakliže toto oznámení je učiněno, policie již musí postupovat dle zákona a věc nemůže jednoduše "zamést".
Domnívám se, že by také výrazně pomohlo, kdyby si Vaši rodiče pořídili alespoň jednoduchý plot z pletiva, protože to zkrátka mechanicky zabrání, aby se sousedi vůbec na jejich pozemek dostali a opakovaně je tak napadali.
Související právní předpis:
Zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soused ořezal můj strom bez dovolení - jak se bránit?

Mám chatu s malým pozemkem a v rohu je stará bříza snad 50 -70? let. Z jara se sousedce nelíbily větve, které jí cloní a ona tam má stín. Mě to zase vyhovuje, když tam mám vnoučata, tak to stíní a hlavně mi to také stíní na chatu, kde je pak příjemněji v těch 30stup. vedrech. Dohodli jsme se že s tím něco uděláme, ona řekla, že to stačí v září a já jí řekla, že se na to pozeptám v srpnu. V každém případě, když někoho bude mít, tak že chci u toho prořezání být! Nic písemně jsme nesepsali.
Dnes jsem se dozvěděla, od jiného souseda, že nechala včera větve ořezat (tvrdila mu že to má ode mě povolený)! Nevím v jakém rozsahu je to, ale mám dotaz, zda můžu něco podniknou a jak se mám bránit! Co když strom uschne, co dělat? Mám strom vyfocený ještě neprořezaný, teď ho vyfotím prořezaný. Děkuji za odpověď. Bumbálková Anna

ODPOVĚĎ:
Rozdělil bych odpověď do dvou částí:
1. Situace, kdy větve stromu přesahují na cizí pozemek
-lze to dělat v období vegetativního klidu, tudíž spíše na podzim, tak, jak jste se původně domlouvali. Pokud strom uschne, pak by Vám sousedka měla nahradit škodu. Nachází-li se strom jako celek na Vašem pozemku, nelze bez Vašeho souhlasu nijak zasahovat.
Zde lze odkázat na § 1016 odst. 3 občanského zákoníku:
Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.

2. Rušení souseda stíněním pak musí být nad míru přiměřenou poměrům; v chatové oblasti je zcela běžné, že se v bezprostřední blízkosti domů nachází stromy, tudíž zde se na toto dle mého názoru nedá odvolávat, ač neznám konkrétní podmínky v místě. Toto uvádím jen k možné obraně ze strany sousedky. Právo nebýt rušen nad míru přiměřenou poměrům vychází z § 1013 odst. 1 občanského zákoníku:
Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

OBČAN-DLUHY
- Firma na výzvu nezaslala fakturu a zkrachovala - vymáhání dluhu vymáhací společností, nárok na náklady vymáhacího řízení
- Nezaslaná faktura od firmy - případ předán vymáhací společnosti, kdo zaplatí náklady na vymáhání?

21.4.2011 jsme u společnosti Otto Office zakoupili nějaké kancelářské vybavení v ceně cca 9.000 Kč. U zboží, které dorazilo však nebyla přiložena faktura. Obrátili jsme se na společnost Otto Office, aby nám fakturu zaslali. To se nestalo, místo toho od nich přišla upomínka. Opět jsme je telefonicky kontaktovali, že od nich nemáme fakturu. Omluvili se za chybu s tím, ze fakturu zašlou. Nezaslali.
Následně skončila společnost Otto Office v likvidaci.
Uplynul nějaký čas a ozvala se spolecnost EOS KSI s tím, že od společnosti Otto Office pohledávku odkoupili (následně emailem zaslali i jimi vydané Oznámení o postoupení pohledávky). Společnosti EOS KSI jsme sdělili, že jsme od Otto Office neobdrželi doklad k úhradě. Odpovědí z EOS KSI bylo, že nám původní fakturu za poplatek 500Kč zašlou. Navíc požadují úrok z prodlení a náklady na vymáhaní pohledávky. Pokud nám bude dodána faktura, cenu zboží pochopitelně uhradíme. Nechce se nám však platit poplatek za zaslaní faktury, úroky z prodlení a náklady na vymáhání. Jaký postup doporučujete? Není pohledávka již promlčena? (Aby to nevyznělo, že se chceme placení vyhnout - Odběr zboží nepopíráme, rádi jej uhradíme, obdržíme-li řádný daňový doklad, avšak nechceme platit navíc, nebylo-li pochybení na naší straně).
Děkuji, Adam.

ODPOVĚĎ:
Placení nákladů vůbec, nejste-li podnikatelem, ale i placení úroků z prodlení v daném případě nepřipadá v úvahu, a to jednoduše v tom směru, že věřitel ke splnění dluhu neposkytl potřebnou součinnost. Nebylo na základě čeho plnit.
Okolnosti ohledně následného jednání vymahačů máte doufám podloženy minimálně e-mailovou komunikací, včetně toho sdělení, že fakturu Vám zašlou za poplatek 500 Kč.
Pokud se jedná o promlčení, pak jen těžko říci, jelikož bez faktury nebyla stanovena splatnost. Datum běhu by se zřejmě dal dovozovat nějakou lhůtou od dodání zboží (standrdní doba splatnosti 30 dnů), po uplynutí splatnosti pak běží promlčecí lhůta 3 roky.
Závazek by místo vymahačů bylo možné uhradit pro jistotu do soudní úschovy, kde byste sdělili, že není zcela zjevné komu máte plnit, nebyla Vám nikdy vydána faktura (věřitel je v prodlení), věřitel je v likvidaci, a taktéž kam máte plnit. Následně byste o tom informovali vymahače.
Rozhodně bych nic nad rámec částky 9.000 Kč nehradil.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Přerušení studia a alimenty, výživné
- Předčasné ukončení studia a alimenty, výživné

Mám dotaz ohledně dcery 21 let, která má přerušené studium z psychického důvodu 2 rokem a jestli nenastoupí v únoru do školy, tak ji škola vyřadí. Mohu v tomto případě požádat o zrušení výživného? Je také registrována na úřadě práce, tam nedochází. Je možné jak ji škola vyřadí že já budu stále platit výživné do 26 let a nebo si ona musí požádat o důchod a nebo sociální podporu? Není nijak labilní a ani postižená, jenom se jí nechce učit a je lenivá. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti netrvá do 26 let věku, nýbrž do doby, než je dítě schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. V případě přerušení studia záleží na důvodu přerušení studia a na tom, zda byla dcera během přerušení studia schopná se živit. Pokud přerušila studium z vážných zdravotních důvodů, z těchto důvodů není dosud schopná se sama živit a není po dobu přerušení studia finančně zabezpečena sociálními dávkami, pak Vaše vyživovací povinnost může i nadále trvat.

Doporučuji tedy nejprve pokusit se s dcerou na ukončení vyživovací povinnosti dohodnout nebo nalézt nějaký kompromis, který bude pro obě strany přijatelný. Pokud dohoda nebude možná a Vy jste přesvědčen, že dcera je schopná živit, ale pouze „se jí nechce“, můžete se obrátit na soud se návrhem na zrušení vyživovací povinnosti vůči dceři. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu, za jeho podání se neplatí žádný soudní poplatek. Bude pak záležet na posouzení soudu, zda rozhodne ve Váš prospěch či ve prospěch Vaší dcery.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na odstěhovanou manželku - stejná životní úroveň manželů
- Stejná životní úroveň manželů - výživné na odstěhovanou manželku
- Výživné na odstěhovaného manžela - stejná životní úroveň manželů
- Stejná životní úroveň manželů - výživné na odstěhovaného manžela
- Co je to "v zásadně stejná hmotnou a kulturní úroveň manželů", výživné na manželku, manžela

Jak je to prosím s poviností placení výživného na manželku? 07/2014 mi manželka oznámila, že po relativně fungujícím manželství ode mne odchází. Byt ve kterém jsme žili je v mém vlastnictví, pořízený před svatbou za mé prostředky. Finančně jsme se po dohodě vypořádali (volné prostředky) a náhradního bydlení se vzdala. Našla si byt v pronájmu, přispívám jí každý měsíc částkou 2000, -.
O šestiletou dcerku se staráme po vlastní dohodě střídavě. V průběhu roku jsem se dozvěděl, že důvodem byl nový přítel, u kterého často s dcerou přebývá, a nyní po roce se k němu přistěhovala natrvalo a je tam i na trvalý pobyt s dcerkou přihlášena. Nyní již na pronájem bytu nic neplatí, žije u nového partnera v jeho domě. 2000, - jsem ji platil co jsem mohl na její lepší úroveň, když je v pronájmu.
Naše příjmy jsou v rozdílu 1-1,5 tísíce, jak který měsíc + platím dcerce školku a rovnoměrně její potřeby (jídlo, oblečení atd). Ve svém bytě žiji nyní jen s dcerkou. Prosím o odpověď, zda mám stále povinnost platit nějaký rozdíl našich příjmů? Co to znamená "zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň", a jak velký rozdíl musí mezi příjmy manželů, aby bylo možno říci, že jsou odlišné? Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník stanoví v § 697, že manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. K posuzování, jak to s tou životní úrovní vlastně je, dojde ve skutečnosti až v okamžiku, kdy je neplnění vyživovací povinnosti žalováno u soudu. Soud by se v takovém případě zabýval hmotnou situací Vaší manželky a Vás samotného a jistě by musel zohlednit i fakt, že ona žije s novým partnerem a její hmotná situace je vlastně lepší, než dřív. Domnívám, se, že se lidé mají vždy nejprve pokusit se dohodnout. Na místě je tedy oznámit své manželce, že již není důvod pro výživné z vaší strany, vysvětlil jí důvody a případně jí i sdělil další povinnosti, které jako Vaše manželka má. Občanský zákoník totiž v § 687 a násl. stanoví, mimo jiné, že manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Je pak poněkud zarážející, že by manžel, který porušil toto základní ustanovení, by chtěl nárokovat výživné od manžela, který se na rozpadu rodiny nepodílel. Vaše manželka by mohla podat žalobu, ale skutečnost, že ona odešla k jinému partnerovi a porušuje základní pravidla vztahů mezi manželi, by byla u soudu pravděpodobně probírána. Nyní se domnívám, že je na Vás, abyste se rozhodl sám, jak to bude nadále s výživným a nechal manželku, ať buď žalobu podá a zkusí nárok obhájit (podle mého názoru je to ale velmi nepravděpodobné).
Související právní předpis:
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vyrovnání dědiců dle notářského rozhodnutí - promlčecí lhůta na vyrovnání dědiců
- Vyrovnání dědiců dle notářského rozhodnutí - promlčení dluhu z dědictví
- Promlčení vyrovnání dědiců z dědického řízení

08/2012 proběhlo dědické řízení. Na základě domluvy dědiců je v notářském rozhodnutí uvedeno, že můj dědický podíl má být vyplacen nejpozdějí do 31.12.2015. Existuje nějaká promlčecí doba tohoto vyrovnání? V případě, že ano, jaké kroky mám podniknout, aby splatnost nebyla promlčená? Děkuji, Monika

ODPOVĚĎ:
Dle § 640 o. z. právo přiznané rozhodnutím orgánu veřejné moci se promlčí za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno, to znamená, že do 10 let od 31.12.2015 se Vám právo na vyplacení podílu promlčí. Abyste zabránila promlčení Vašeho nároku, před uplynutím promlčecí doby podejte žalobu k soudu.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Účetní vystavila nepřiměřenou fakturu za své služby (ústní smlouva s účetní) - jak se bránit?
- Účetní zadržuje účetní doklady kvůli neproplacené vysoké faktuře za své služby - jak se bránit?
- Ústní smlouva o účetních službách bez stanovení ceny za službu - účetní poslala vysokou fakturu za své služby, co dělat?

Známá mi dělala účetní služby 9, 10, 11, 12/2014 na ustní dohodu. 1, 2, 3, 4/2015 mi udělala fakturu, kterou bez naší dohody o ceně vystavila v květnu 2015. Domáhá se nepřiměřené částky, i když mi neoprávněně zadržuje doklady za 4/2015. Prý mi je vydá jen oproti její naúčtované faktuře. Nemáme spolu žádnou písem. dohodu o provedení služeb, a veškeré měsíční uzávěrky má u sebe, za celých 8 měsíců, mě vrátila jen original doklady za 7 měsíců, 8 měsíc mi stále zadržuje. Byla jsem ochotna ji zaplatit standrtní částku, kterou jsem hradila 2014, ale na to nepřistoupila. Vše vzniklo tím, že jsem v dubnu s ní ukončila spolupráci.
Takže to považuji za pomstu. Nehledě na to, že nová učetní dává vše znovu do pořádku a budu ji to muset uhradit.
Nevím jestli mám tu její částku přece jen uhradit, protože mi vyhrožuje, že mě vyvěsí na portál dlužíš.cz a posílá mi penalizační faktury.
Nejhorší na tom je, že ani nevím jestli mi dá vše, co mi patří a vím, že mi vše neudělala jak měla, stačí jen to, ŽE nemám očíslované faktury podle výčetky/kdyby to chtěl FÚ/v každém měsíci. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Nejprve je nutné podotknout, že i ústní dohoda je právně závazná. Ve vašem případě zřejmě byla uzavřena smlouva příkazní.
Z Vašeho dotazu neplyne, zda-li byla sjednána výše úplaty nebo nikoliv. Pokud byla, pak účetní náleží sjednaná úplata (a nemůže jí ze své vůle měnit), pokud ne, má nárok na úplatu v obvyklé výši. Pokud po Vás účetní považuje vyšší částku, nechť prokáže, že právě tato vyšší částka je obvyklá. Důkazní břemeno však leží na ní.
Účetní tedy tvrdí, že má za vámi splatnou pohledávku. Účetní tak proti vám uplatnila zadržovací právo podle § 1395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku. Toto zadržovací právo zaniká mj. zánikem zajištěné pohledávky. Pokud byste tedy zaplatila odměnu, která je podle Vás obvyklá (např. částku, kterou jste ji dosud platila), pak by zadržovací právo zaniklo a byla by Vám povinna vydat vše co Vám zadržela.
Těchto věci byste se zřejmě musela domáhat soudní cestou. U soudu byste tvrdila, že pohledávka zanikla a účetní by musela prokázat, že obvyklá odměna je vyšší než ta, kterou jste poskytla.
Jestliže již pro Vás účetní služby zajišťuje někdo jiný, který zjistil, že předchozí účetní nevykonávala svou činnost řádně a v důsledku toho, Vám vznikla škoda, můžete ji požadovat po účetní, se kterou vedete spor. Dokázování však v těchto věcech nebývá jednoduché.
Co se týká sankcí, pak bude mít účetní zřejmě nárok na úrok z prodlení. Ty se budou počítat z obyklé odměny. Její výše však bude muset být nejprve určena.
Vyhrožování zveřejněním na jakémsi portále, který vede seznam dlužníků je naprosto nepřípustné, pokud jste k tomu nedala souhlas. Pokud by tak účetní i přesto učinila, obraťte se na Úřad pro ochranu osobních údajů, který, pokud zjistí, že došlo k porušení zákona na ochranu osobích údajů, může s účetní zahájit správní řízení, ve kterém by mohlo dojít k uložení pokuty.
Vzhledem ke složitosti věci Vám doporučuji kontaktovat advokáta, který Vám může poskytnout bližší informace a pomoci uplatnit veškerá Vaše práva. Rozhodně se však nenechte zastrašit nátloakovým jednáním bývalé účetní. Seznam advokátů naleznete na webu České advokátní komory www.cak.cz

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Dávky v těhotenství - je lepší svatba nebo mít trvalý pobyt rodičů každý jinde?
- Podpora v těhotenství - je lepší svatba nebo mít trvalý pobyt rodičů každý jinde?
- Otěhotnění, těhotenství v evidenci úřadu práce - nárok na mateřskou
- Otěhotnění, těhotenství v evidenci úřadu práce - nárok na peněžitou podporu v mateřství
- Otěhotnění, těhotenství v evidenci úřadu práce - nárok na PPM, mateřskou
- Nárok na příspěvek na bydlení - podmínky
- Právo na příspěvek na bydlení - podmínky
- Kdo má nárok na příspěvek na bydlení - jaké podmínky musí splnit?
- Nárok na příspěvek v hmotné nouzi - podmínky
- Právo na příspěvek v hmotné nouzi - podmínky
- Kdo má nárok na příspěvek v hmotné nouzi - jaké podmínky musí splnit?
- Majetek uchazeče o příspěvek v hmotné nouzi
- Co může vlastnit za majetek uchazeč o příspěvek v hmotné nouzi?
- Nárok na porodné 2015
- Kdo má právo, nárok na porodné 2015
- Porodné - podmínky 2015

Přítelkyně je 01/2015-07/2015 bez práce a je na úřadě práce. Pracovní poměr ukončila po 3 letech v sociálním zařízení 31.12.2014. Nyní je těhotná 05/2015-07/2015. Jak to bude nyní s úředem práce? Bude tam zřejmě stále zaregistrovaná. Bude pobírat nějaké dávky? Máme každý jiný trvalý pobyt. Nebylo by jednoduší se nechat oddat a případně požádat o nějakou sociální dávku manželů? Co je lepším řešením?
Bydlíme v rodinném domku ještě s mojí mamkou a mojí sestrou. Máme ale oddělené vchody. Jsme samostatná bytová jednotka.
Jaké bych měl nyní udělat nezbytné kroky. Poznamenávám, že můj výdělek je cca 12.000 Kč měsíčně, splácím hypotéku 2.500 Kč/měs. a životní pojištění 1.000 Kč/měs. Bude se na nás vztahovat porodné? Děkuji, Václav Koch

ODPOVĚĎ:
Vaše přítelkyně může zůstat v evidenci úřadu práce i nadále. Vzhledem k tomu, že otěhotněla až po skončení pracovního poměru, nebude mít bohužel nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou) a volbu výše rodičovského příspěvku, ale pouze na rodičovský příspěvek ve čtyřleté variantě, která jí bude vyplácena ve výši 7.600 Kč do 9. měsíce věku dítěte a dále ve výši 3.800 Kč do čtyř let věku dítěte. Pokud podmínky pro nárok na PPM splňujete Vy – byl jste v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou dovolenou nemocensky pojištěný (zaměstnaný) alespoň 270 kalendářních dní budete zaměstnaný i v den nástupu na mateřskou dovolenou – můžete si požádat o PPM Vy a následně provést volbu výše rodičovského příspěvku a vyhnout se tak čtyřleté variantě.
V současné době (do doby narození dítěte) by ze sociálních dávek mohl připadat v úvahu pouze příspěvek na bydlení nebo dávky pomoci v hmotné nouzi. Na příspěvek na bydlení máte nárok tehdy, pokud jste Vy nebo Vaše přítelkyně vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém máte trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů Vaší domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek na bydlení je zapotřebí doložit příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Dokládají se pouze příjmy těch osob, které mají v daném bytě či domě trvalé bydliště. V případně samostatných bytových jednotek v rámci jednoho domu je nezbytné, aby měla každá bytová jednotka svůj vlastní vodoměr, elektroměr apod. , aby bylo možné prokázat, které náklady jsou Vaše (a Vaší přítelkyně) a které patří Vaší matce a sestře.
Další možností by mohly být tzv. dávky pomoci v hmotné nouzi, jejichž základní dávkou je příspěvek na živobytí. Při žádosti o tyto dávky se ale nedokládá pouze výše příjmů, nýbrž i prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. Důležitý je tedy nejen příjem, ale také to, zda Vy či Vaše přítelkyně nevlastníte nemovitý nebo movitý majetek (například automobil), hotovost na bankovním účtu, stavební spoření či životní pojištění apod. Uzavření manželství v dané situaci nic neřeší, protože žádné specifické sociální dávky určené přímo pro manžele neexistují a pokud bude Vaše přítelkyně žádat o dávky pro sebe, bude muset dokládat i Vaše příjmy, protože s Vámi sdílí společnou domácnost, i když nejste manželé.
Co se týče porodného, nárok na něj máte tehdy, pokud se jedná o první či druhé dítě Vaší přítelkyně a příjem Vaší domácnosti nepřesáhne 2,7násobek jejího životního minima. U prvního dítěte je životní minimum Vaší domácnosti 7.710 Kč a hraničním příjmem pro nárok na porodné je tak příjem ve výši 20.817 Kč. Příjmy se dokládají za kalendářní čtvrtletí předcházející tomu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo. Jestliže tedy Vaše přítelkyně nebude mít žádný nebo jen nízký příjem, nárok na porodné by Vám měl vzniknout. Pokud bude příjem Vaší domácnosti nižší než 2,4násobek jejího životního minima (18.504 Kč), budete si moci po narození dítěte požádat také o přídavek na dítě ve výši 500 Kč měsíčně. Pro nárok na přídavek je ale zapotřebí doložit příjmy za kalendářní rok 2014. O všechny uvedené dávky (s výjimkou PPM) je možné požádat na úřadě práce v místě bydliště Vašeho bydliště.

OBČAN-BYDLENÍ
- Změna topení z ústředního na etážové a placení centrálního vytápění - má SVJ nárok na peníze?
- Majitel bytu SVJ se odpojil od ústředního topení - má SVJ nárok na část peněz za vytápění z ústředního centrálního topení?

Jsem členem SVJ o 12 vlastnících. Rozhodl jsem se ve své bytové jednotce pro změnu vytápění z centrálního na etážové plynové. Při vyřizování stavebního povolení (SP) jsem byl vyzván úřednicí stavebního úřadu (SÚ) pro souhlasné stanovisko ostatních členů SVJ. Toto jsem předložil a potom bylo vydáno (SP). V tomto okamžiku se všichni členové SVJ obrátili a v zákonné lhůtě podali proti rozhodnutí SÚ odvolání. Řešil jsem tedy změnu vytápění tak, abych nemusel vyřizovat stavební povolení. Odpojil jsem radiátory (nejsou společnou částí domu) od centrálního vytápění. Zřídil jsem si nízký tarif na elektriku a vytápění si nyní zajišťuji elektrickými olejovými radiátory. Toto provádím už dvě topné sezóny. Nyní mně SVJ vyzvalo abych uhradil chybějící zálohy za teplo do centrálního vytápění. Já jsem si dost podrobně pročetl vyhlášku 372/2001, která stanovuje podmínky rozúčtování v tak zvané zúčtovací jednotce. Ostatní členové SVJ nechtějí připustit že už nejsem součástí zúčtovací jednotky. Podotýkám, že za uplynulé 2 topné sezóny jsem z centrálního vytápění neodebral ani jednu kWh tepelné energie, přesto po mně chtějí doplatit, jako bych teplo odebíral.

ODPOVĚĎ:
Nejprve je nutné zmínit, že podle § 6 zákona č. 67/2013 Sb. , platí, že náklady na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody se rozúčtují na základě ujednání všech vlastníků jednotek. Teprve pokud nedojde k takovému ujednání rozúčtují se tyto náklady podle vyhlášky č. 372/2001 Sb. Předpokládám, že k odchylnému ujednání nedošlo.
Podle § 4 odst. 1 vyhlášky č. 372/2001 Sb. platí, že náklady na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka činí 40 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku.
Podle odst. 2 stejného ustanovení pak platí, že základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.
Podle § 6 odst. 2 této vyhlášky pak platí, že na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu vytápění rozúčtovává vlastník základní složku nákladů podle § 4 odst. 2
Na základě výše uvedeného se domívám, že jste povinen platit tzv. základní složku, i když jste odpojen od centrálního vytápění.
Řešením Vaší stituace do budoucna může být již zmíněná dohoda mezi vlastníky bytů. K platnosti takové dohody však bude nutný souhlas všech vlastníků.

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Opakované prodloužení pracovní smlouvy po dobu mateřské dovolené
- Kolikrát je možné prodloužit pracovní smlouvu - zástup za mateřskou dovolenou
- Kolikrát je možné prodloužit pracovní smlouvu - zástup za rodičovskou dovolenou

Pracuji ve společnosti cca 10 let s postupným kariérním růstem, nyní na pozici vedoucího oddělení (2011-2014). V druhé polovině 2014 došlo ke změnám v rámci oddělení, kde došlo k přerozdělení odpovědností na několika vedoucích pozicích, přičemž toto přerozdělení se týkalo i mě.
Původně jsem měl 4 podřízené a na starosti zpracování dat, se změnou mi byl odebrán 1 pracovník, kde jeho činnost souvisela se zpracováním dat, tedy přímá vazba k mému oddělení.
Na místo něj mi byla dána odpovědnost za oddělení kolegyně, která se zabývala úplně jinou činností (udržováním vztahů s dodavateli). Při mém dotazu jak bude tato změna zohledněna v pracovní smlouvě a platovém ohodnocení (dle mého názoru dělám práci za dva lidi) mi bylo odpovězeno, že smlouva a její náležitosti jsou v řešení a v horizontu 1. měsíce bude vše v souladu s novým stavem.
S přidělením nové odpovědnosti jsem podepsal plnou moc na zastupování společnosti při podepisování smluv a začal vykonávat novou podstatně náročnější činnost. Po zhruba měsíci jsem s dotazem na smlouvu nepochodil, že se řeší atd. Toto se opakovalo až do současné doby, tedy téměř 9 měsíců a během této doby za mnou můj nový nadřízený začal chodit s tím, že vedení společnosti je se mnou nespokojeno (bez konkrétního důvodu) a tedy nebude možné navýšení mého platu. Udělali mi psychologický posudek (bez mé účasti) - "nejsem vhodný pracovník na pozici" (nejsem si vědom souhlasu se zpracováním posudku a ani toho, že bych se účastnil nějakého přezkumu mé osobnosti) atd.
Čas běžel a já se neustále dotazoval na smlouvu, vždy stejná odpověď, pracuje se na ní, zatím není uzavřena kolektivní smlouva (byť to s tím nesouvisí) a stále dokola. Výsledek: platové ohodnocení nebude upraveno s ohledem na mé výše popsané kvality a že do konce tohoto týdne obdržím smlouvu k podpisu, kde již bude zahrnuto i nové oddělení, kterou je nutné podepsat, protože společnost bude mít dočasně jiné místo působiště. Současnou pozici zastávám dočasně po dobu zástupu na mateřské. Jak v této pozici postupovat, abych docílil, buď úpravy platových podmínek nebo narovnání odpovědnosti na původní či obdobnou rovinu. Osobně se obávám, že když odmítnu podepsat a zároveň odmítnu nést odpovědnost za nové oddělení, které v dobré víře vedu a odpovědnost za něj nesu 3/4 roku (přičemž jsem průběžně kritizován, že nestíhám svou práci), tak mě zaměstnavatel propustí z organizačních důvodů nebo v momentě, kdy se vrátí kolegyně po mateřské (jaro 2016), i když se na oddělení vrátit nechce či mě degraduje na původní pozici jen aby dosáhl uspokojení k mému nesouhlasu s jeho postupem výše popsaným.
Vykonávám pozici po dobu zástupu na mateřské, když se původní pracovník vrátit nechce na původní místo, tedy to mé, je možné jej nějak nárokovat s ohledem na praxi atd. nebo je to pouze na zaměstnavateli jak se k tomu postaví a koho tam bude chtít.
Děkuji, Stanislav

ODPOVĚĎ:
Ohledně Vašeho setrvání na místě zástupu za mateřkou dovolenou záleží na tom, jak máte koncipovánu pracovní smlouvu. Pokud v ní máte uvedeno, že konáte danou práci po dobu mateřské dovolené paní xy, pak s koncem její mateřské dovolené končí i Vaše působení na dané pozici, popř. pracovní poměr celkově (záleží na znění pracovní smlouvy a řešení např. Vašeho návratu na původní místo). Pokud tedy máte pracovní smlouvu na současnou pozici takto koncipovánu, pak záleží na zaměstnavateli, zda Vás po skončení mateřské dovolené dané zaměstnankyně bude chtít na této pozici dále zaměstnávat. Skutečnost, že se zaměstnankyně na tuto pozici nechce vrátit a ani Vaše pracovní schopnosti nemají na toto žádný vliv.
Zákoník práce vyžaduje pro pracovní smlouvu a i pro její změnu písemnou formu. Zároveň však platí, že nebylo-li právní jednání (pracovní smlouva – její změna) učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon (písemná forma), a bylo-li již započato s plněním (zaměstnanec začal na základě změněné pracovní smlouvy pracovat a zaměstnavatel mu uděluje práci), není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah (změna pracovní smlouvy – ústní) – viz. § 20 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění.
Pokud tedy již 9 měsíců pracujte na základě konkludentně změněné pracovní smlouvy, považuje se tato změna za planou, i když v ruce nemáte písemné vyhotovení změny pracovní smlouvy. Druhou stránkou věci je otázka odměňování. V daném případě byste měl být tedy odměňován způsobem, jakým je u zaměstnavatele obvyklé odměňování na pozici, kterou zastáváte (pokud třeba zaměstnavatel má mzdové tarify pro určité pozice apod.). Pokud se způsobem odměňování nesouhlasíte, můžete zaměstnavateli zaslat Vaše písemné vyjádření, pokud však zaměstnavatel s Vámi nebude souhlasit, mohl byste se jiného odměňování dožadovat pouze u soudu. Máte také možnost podat písemný podnět na místně příslušný inspektorát práce, a to s podnětem k prošetření způsobu odměňování u Vašeho zaměstnavatele.

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Okamžité ukončení pracovního poměru zaměstnancem z důvodu nevyplacení platu, mzdy včas
- Okamžitá výpověď zaměstnance z důvodu nevyplacení platu, mzdy včas
- Nevyplacení platu, mzdy a okamžité ukončení pracovního poměru zaměstnancem

Jsem v situaci, kdy mi běží řádná výpovědní lhůta (výpověď jsem dala já) a pracovní poměr bude ukončen k 31.8.2015. Ale naše firma již delší dobu neplatí včas mzdy (což také bylo důvodem k rozvázání pracovního poměru). V současné situaci firma nebude schopna zaplatit mzdu za měsíc červen 2015 ani ve lhůtě do 15.8.2015. Můžu v této situaci dát okamžitou výpověď? I když už jsem výpověď dala? Nebo jak mám toto řešit? Jsem samoživitelka a je to pro mě existeční ohrožení - nejsem schopna dostát svým závazkům (nájemné, půjčka), přestože řádně pracuji.
Jakým způsobem řádně okamžitě vypovědět pracovní poměr? Děkuji. Ivana

ODPOVĚĎ:
Do konce výpovědní doby můžete ukončit pracovní poměr okamžitě, pokud je k tomu důvod dle § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006Sb. , zákoník práce, v platném znění, tedy pokud zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoliv její část do 15-ti dnů po uplynutí splatnosti. Váš pracovní poměr stále trvá, a pokud učiníte více kroků k rozvázání pracovního poměru, je rozhodné, na základě kterého z nich pracovní poměr opravdu skončí nejdříve, což tady bude okamžité zrušení pracovního poměru nikoliv uplynutí výpovědní doby.
Pokud se tedy jedná o mzdu na měsíc červen a do 15-tého srpna ji neobdržíte, můžete následující den zaměstnavateli doručit okamžité zrušení pracovního poměru k danému datu. Uveďte v něm skutkový popis situace (neobdržela jste mzdu do výše uvedeného data), dále odkaz na výše uvedené ustanovení zákoníku práce a větu, že tímto tedy okamžitě rušíte pracovní poměr. Listinu doručíte stejně jako výpověď zaměstnavateli. Pokud doručujete osobně, je dobré si nechat na kopii potvrdit její doručení.

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Nevýhodná smlouva o dílo (vypracování dotace) - jak smlouvu zpochybnit, zneplatnit?
- Smlouva o vypracování dotace - na co si dát pozor?

2012 jsem podepsala pro mě nevýhodou smlouvu o dílo. Jedná se smlouvu o zpracování žádosti o dotaci.
Nevýhodnost vidím ve 2 bodech:
1. cena díla - 15 000 Kč za zpracování žádosti (splatná po úspěšné registraci žádosti) + 4,2 % z cílové částky dotace (splatná po schválení žádosti). Cílová částka dotace je 1 075 000 Kč, celková odměna za žádost je 15 + 45 = 60 tis. Kč,
2. ve smlouvě je uveden bod, že pokud bych chtěla dotaci převést na jiný subjekt, musí s tím zpracovatel žádosti souhlasit, jinak hrozí smluvní pokuta ve výši 100 %.
Smlouvu jsem si bohužel na začátku pečlivě nepročetla, paní zpracovatelka bohužel poskytla jiné informace, než co jsem nakonec podepsala. Vše bylo dělané bohužel ve spěchu. Měla jsem za to, že celková odměna 60 tis. bude za kompletní servis - tj. pomoc s výběrovým řízením apod. ne jen pouhé podání žádosti. Při zpětném zjišťování jsem u dvou firem zjistila, že žádost vypracovávají zhruba za poloviční cenu. Ale kompletní přehled o cenách nemám.
Také mě paní zpracovatelka ujišťovala, že 4,2 % bude požadovat až po proplacení dotace, ve smluvě je to ale jinak.
Teď chce celou částku zaplatit (dotace ještě proplacená nebyla), s tím bych se už i smířila, ale žádala jsem jí o písemné prohlášení, že nebude chtít smluvní pokutu ve výši 100 %, pokud bych chtěla dotaci převést na někoho jiného. Z důvodu rozvodu bych ráda dotaci převedla na bývalého manžela a platit celkem 60 + 60 tis. za pouhé podání žádosti o dotaci se mi zdá hodně přehnané. Paní zpracovatelka nereaguje na prosbu o udělení souhlasu s převodem.
Je nějaká možnost se bránit? Např. že pokuta ve výši 100 % při převodu dotace na bývalého manžela odporuje dobrým mravům? Při podpisu smlouvy jsem neměla tušení, že se budu rozvádět.
Děkuji, Laura

ODPOVĚĎ:
Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (preventivní, uhrazovací a sankční). Posouzení otázky nepřiměřenosti smluvní pokuty dále závisí na okolnostech konkrétního případu, zejména na důvodech, které ke sjednání smluvní pokuty vedly, a na významu a hodnotě zajišťované povinnosti.
Nepřiměřená výše smluvní pokuty nemusí vždy znamenat neplatnost, ale soud může na návrh dlužníka její výši snížit.
Posuzování výše smluvní pokuty z hlediska jejího souladu s dobrámi mravy je jen velmi těžko předvídatelnou záležitostí. Pokud by však došlo k soudnímu sporu, mohl by soud smluvní pokutu snížit.

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Placení zdravotního pojištění ve 2 zemích EU - pobyt v zemi EU a ukončení pojištění v ČR - informace

Platím totiž zdravotní pojištění 2x - jednou u VZP a jedno v Německu jako součást rodinného pojištení (u manžela). Zjistila jsem, že platit dvojí zdravotní poj. v rámci EU není přípustné. Mám vystavený formulár E104 od pojišťovny z Německa s potvrzením, že jsem tam pojištěná a platím od 1.11.1998 do dnešní doby. V ČR platím kolem 1700 Kč měsíčně jako OSVČ. Musím dál platit obě pojištění nebo můžu zrušit pojištění u VZP v ČR? Mohla bych popřípadě požadovat zaplacené částky VZP vrátit? Pokud ano, nejsou už některé promlčené?
Jak mám nyní postupovat? VZP nyní po mně ještě požaduje doplatek za loňský rok s penálem, mám to ještě zaplatit? Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, ano - pravidla, která uvádíte vycházejí z legislativy EU a pokud vykonávám výdělečnou činnost ve dvou různých státech EU, pak bych odvody měl provádět pouze v jednom státě, a to zpravdidla v místě bydliště. Tudíž postup ve Vašem případě není správný. Na druhou stranu tyto skutečnosti by asi bylo nutné nahlásit již dříve, to z Vašeho přípisu nevyplývá. Respektive z Vašeho vyjádření plyne (VZP nyní po mně ještě požaduje doplatek za loňský rok s penálem), že jste tento způsob prováděla ještě do nedávné doby. Z toho by pak plynulo, že platby probíhaly zcela de lege. Upozorňuji však, že nejsem odborníkem na tuto specifickou právní oblast, tudíž doporučuji vznést oficiální dotaz na Českou správu sociálního zabezpečení (viz níže).

Osoba, která vykonává činnosti ve dvou nebo více členských státech, je povinna o tom uvědomit instituci určenou příslušným orgánem členského státu, v němž má své bydliště.

Pokud osoba nesplní oznamovací povinnost, a tudíž nebude moci být určen jeden stát, jehož právní předpisy by byly příslušné, může dojít k situaci, kdy osoba bude pojistné odvádět z jednoho příjmu dvakrát nebo i vícekrát do systému sociálního zabezpečení více členských států.

(viz https://www.euroskop.cz/gallery/70/21223-nemocenske.ppt)

http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie/urceni-statu-pojisteni/urceni-statu-pojisteni-dle-novych-narizeni-883-2004-a-987-2009/soubezny-vykon-cinnosti.htm

OBČAN-BYDLENÍ
- Zástup majitele bytu SVJ na shromáždění SVJ na jeho jednání
- Může majitel bytu SVJ poslat na shromáždění SVJ za sebe zástup v jednání?

Jedná se mi o legitimní způsob zastupování majitele/majitelů bytové jednotky - člena/členů SVJ na shromáždění SVJ.
Předpokládejme, že SVJ má vyřešenou možnost zastupování nepřítomného/nepřítomných členů SVJ formou plné moci. Jak ale postupovat právně korektně v následujících konkrétních situacích:
1. Syn, člen SVJ, žijící v zahraničí udělil své matce generální plnou moc ve všech otázkách týkajících se nakládání s jeho bytem. Byt je pronajímán, matka v něm nebydlí. Matka se nemůže shromáždění zúčastnit. Opravňuje ji generální plná moc ke zplnomocnění jiné osoby, která by ji, resp. jejího syna, zastoupila na shromáždění SVJ?
2. Bytová jednotka je ve vlastnictví více osob (např. manželé se SJM, podílové spoluvlastnictví druh-družka apod.). Je pravdou, že na shromáždění SVJ hlasuje, resp. s SVJ obecně komunikuje, pouze jeden ze spoluvlastníků na základě určení společného zástupce nikoli na základě plné moci? A právě tento společný zástupce teprve může/musí zmocnit jinou osobu v případě své absence resp. absence všech spoluvlastníků zastupováním na shromáždění SVJ? Anebo mohou/musejí všichni spoluvlastníci zmocnit jinou osobu "společnou" plnou mocí?
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Ad. 1
Podle § 438 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen "NOZ") platí, že zástupce jedná osobně. Dalšího zástupce může pověřit, je-li to se zastoupeným ujednáno nebo vyžaduje-li to nutná potřeba, odpovídá však za řádný výběr jeho osoby.
Pokud se matka nemůže z vážných důvodů shromáždění zúčastnit, může podle tohoto ustanovení zmocnit jinou osobu, aby zastoupeného zastoupila v době její nepřítomnosti.
Pokud však byla plná moc udělena před 1. 1. 2014, doporučuji udělit ji znovu.

Ad. 2
Podle § 1185 NOZ platí, že spoluvlastníci jednotky zmocní společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči osobě odpovědné za správu domu. To platí i v případě manželů, kteří mají jednotku ve společném jmění.
Domnívám se, že se jedná o obdobnou situaci jako Ad. 1. Tedy, že i tento zástupce může ustanovit zástupce jiného, pokud se na tom dohodne se zastoupeným, nebo vyžaduje-li to nutná potřeba. Pokud se však společní vlastníci nebudou účastnit shromáždění, měli by určit rovnou jinou osobu, která za ně bude jednat.
Právní názory na zastupování vlastníků jednotek na shromáždění se však liší a ohledně této problematiky panuje i v odborných kruzích mnoho nejasností.

OBČAN-BYDLENÍ
- Přepsání služeb na nájemce bez souhlasu pronajímatele, majitele bytu - je nutný souhlas?
- Přepsání elektřiny, topení, vodného stočného na nájemníka, nájemce bez souhlasu pronajímatele - je souhlas nutný?
- Musí majitel bytu (pronajímatel) souhlasit s přepisem energií na nájemníka, nájemce nebo ne?

Je možné bez majitele bytu si na sebe napsat služby (elektrika, topení, vodné a stočné a pod.)?
máme nedoplatek i za společně prostory (elektřina). Jenom nevím proč teda někdo má ve sklepech udělánu dílnu a ostatní na to mají doplácet?
cca 5500 Kč nedoplatek za SV pro TUV - což nemáme ani ve smlouvě a podle vyúčtování nebola placená ani žádná záloha, a nevíme za co to je?
Děkuju.

ODPOVĚĎ:
Vyúčtování služeb musí být doručeno nájemníkovi a musí mít zákonem stanovené náležitosti. Pokud se tak nestalo, nemůže se vyúčtování stát splatným. Náležitosti a způsob vyúčtování jsou stanoveny v zákoně č. 67/2013 Sb. a ve vyhlášce Ministerstva pro místní rozvoj č. 372/2001 Sb.
Pokud máte nejasnosti ohledně vyúčtování, doporučuji se obrátit přímo na poskytovatele služeb (teplo, SV a TUV). Poskytovatelem služeb se v případě nájmu bytu rozumí vlastník bytu a příjemcem služeb se v tomto případě rozumí nájemce.
Podle § 7 zákona č. 67/2013 Sb. platí, že poskytovatel služeb je povinen doručit příjemci služeb vyúčtování nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.
Podle § 8 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. platí, že na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů.
Podle § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. platí, že případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení dokladů podle § 8 odst. 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.

Výše uvedená pravidla se však použijí jen v případě služeb, které jsou zajišťovány za účasti poskytovatele služeb (vlastníka bytu). Pokud si tedy nájemce např. elektřinu zajistil sám, bez součinnosti vlastníka bytu, pak se uvedená pravidla nepoužijí.

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Funkce zástupce vedoucího (nadřízeného) - je možné jmenovat ústně bez dodatku k pracovní smlouvě?
- Jmenování zástupce vedoucího, zástupce ředitele - je nutný doplněk k pracovní smlouvě nabo nová pracovní smlouva?

Uzavřel jsem pracovní smlouvu 2007 na funkci pracovník technické kontroly. Pracovní náplň: "… a vykoná další příkazy nadřízeného."
Může mi nadřízeny bez písemného dodatku ve smlouvě přidělit ústně funkci jeho zástupce? Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Plnit pokyny nadřízeného je základní povinností zaměstnance, ovšem pokyny musí být vždy v souladu s pracovní smlouvou, resp. s druhem práce uvedeným v pracovní smlouvě a popř. popisem pracovní činnosti, pokud nějaký takový dokument zaměstnavatel vyhotovuje.
Předpokládám, že pozice zástupce by Vám přinesla další úkoly a kompetence, byť třeba pouze v nepřítomnosti dotyčného vedoucího zaměstnance, které by zcela Vašemu druhu práce a pracovní náplni nevyhovovaly. Domnívám se tedy, že toto vedoucí zaměstnance učinit nemůže, a už vůbec ne, pokud s tím Vy nesouhlasíte.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kvalifikace učitele SŠ k výkonu povolání
- Výpověď učiteli za nedostatečnou kvalifikaci pro učení na SŠ

1.8.2014 jsem uzavřel pracovní smlouvu na dobu určitou do 30.6.2014 na plný pracovní úvazek. Zaměstnán jsem na Středním odborném učilišti jako učitel. Při uzavření pracovní smlouvy mi bylo 59 let. Započitatelnou praxi k 1.8.2014 jsem měl 16 let 101 den. Vzdělání mám Střední odbornou školu s maturitou (zaměření na odborné předměty, které učím) +Střední odborné učiliště-výuční list + Doplňkové pedagogické studium. Může mi dát zaměstnavatel během trvání smlouvy na dobu určitou výpověď pro nesplnění kvalifikačních předpokladů? Případně jaká je výpovědní doba? V jakém časovém předstihu mi musí zaměstnavatel oznámit, že mi bude dána výpověď z výše uvedeno důvodu? V pracovní smlouvě ani nikde jinde nemám uvedenou podmínku pro doplnění si VŠ, abych mohl konávat svoji profesi. Mohl bych být zaměstnán, při mých kvalifikačních předpokladech, na poloviční pracovní úvazek? Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Ředitel školy zodpovídá za to, že na škole vyučují učitelé, kteří mají k výuce odpovídající vzdělání. Pokud dojde ředitel, tedy zaměstnavatel k závěru, že potřebné vzdělání nesplňujete, pak Vám výpověď z daného důvodu dát může, i v případě pracovního poměru sjednaného na dobu určitou. Po doručení výpovědi Vám běží dvouměsíční výpovědní lhůta, která začne běžet první kalendářní den v měsíci následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém Vám byla výpověď doručena (§ 51 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Dopředu Vám zaměstnavatel oznamovat nic nemusí, může Vám rovnou doručit výpověď. Zkrácený úvazek na tuto skutečnost nemá žádný vliv.
Druhou otázkou je oprávněnost výpovědi ze strany zaměstnavatele. V § 9 odst. 2, 3 a 5 zákona č. 563/2004 Sb. , o pedagogických pracovnících, v platném znění je uvedeno požadované vzdělání pro učitele odborných předmětů na střední škole (střední školou je zde rozuměno i střední odborné učiliště). Dle mého názoru byste mohl odpovídající kvalifikaci splňovat tím, že máte vyučení v oboru a pedagogické minimum. Ovšem záleží na rozhodnutí zaměstnavatele. Je možné se zaměstnavatele dotázat, na základě jakých zákonných ustanovení je Vám dávána výpověď z daného důvodu.
Pokud se domníváte, že výpověď Vám byla dána neoprávněně, pak můžete do dvou měsíců ode dne skončení pracovního poměru podat u příslušného soudu žalobu na neplatnost výpovědi. V tomto případě bych Vám doporučila obrátit se na advokáta.

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Průběh soudního řízení

1) Chtěla jsem se zeptat zda i po čtyrech, pěti letech, když vyjdou najevo nové skutečnosti lze požadovat obnovu řízení.
2) Další dotaz, zda nabízený smír u soudu, o kterém se mluví pouze ve vyhotoveném rozsudku, by měl předcházet soudnímu sporu a zda by měl být vyhotoven v písemné formě.
3) Pokud jsou v jednání odmítnuty přiložené důkazy jako nepodstatné, může jejich obsah následně soudce použít ve zdůvodnění v rozsudku?
4) Lze žalovat soud, či soudkyni pro zamítnutí důkazů, které měly pro celý spor zásadní význam?
5) Lze použít argument, že přeplatek byl zadržen na dluh, který přišel až následující rok? Tento výrok je v rozsudku soudu a je dle mého názoru nesmyslný.
Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
1) objektivní lhůta je v případě obnovy řízení tříletá s výhradou § 233/1 OSŘ, bylo-li v dané věci zároveň rozhodováno v trestním řízení
2) strany mohou smír uzavřít mimosoudně, pak soud řízení na základě dispozice žalobce řízení zastaví či mohou do vynesení rozsudku ve věci uzavřít smír, který bude schválen soudem a bude mít povahu pravomocného rozhodnutí. V písemném vyhotovení asi soud pouze popisoval, že bylo v průběhu řízené zvažováno smírné řešení věci.
3) nemůže, jelikož nebyl provedeny, měl by však zdůvodnit, proč tyto neprovedl
4) neprovedení lze namítat v odvolacím řízení
5) nelze, započíst by bylo možné pouze splatnou pohledávku

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Soused vytopil byt a částečně vymaloval, pojišťovna vymáhá náklady na vymalování bytu po něm - spor s poškozeným

02/2015 mi 87letý soused, který bydlí o patro výš, vytopil (už podruhé, poprvé jsem ale škodu nehlásila, měla jsem před malováním) můj nově zrekonstruovaný byt. On i jeho syn mi následně pomohli postižená místa vymalovat (provizorně a amatérsky). Já jsem škodu náležitě nahlásila své pojišťovně, u které si řádně platím pojistku. Pojišťovna mi zaslala částku na kompletní vymalování všech postižených místností. Nevěděla jsem však, že můj soused nemá žádné pojištění a že po něm bude moje pojišťovna částku požadovat. Což se nyní stalo. Snažila jsem se 2 dopisy pojišťovnu přimět, aby od toho ustoupila a řešila vše jen z mé pojistky. Nicméně mi nebylo vyhověno.
Nyní mě dotyčný soused obviňuje, že jsem náhradu na pojišťovně žádala neprávem, když prý on škody "odstranil" a žádá po mě finanční náhradu toho, co po nich moje pojišťovna vymáhá. Nabídla jsem mu poměrnou částku (za to, co si odpracovali), ale jemu se zdá nedostatečná.
Kdo je prosím v právu? Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nutné konstatovat, že v právu je pojišťovna. Dle § 2820/1 občanského zákoníku totiž platí, že vzniklo-li v souvislosti s nastalou pojistnou událostí (zde škodou na majetku) osobě, která má právo na pojistné plnění nebo pojištěnému (tedy Vám) proti jinému (Vašemu sousedovi) právo na náhradu škody, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele (tedy pojišťovnu), a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil.

Jelikož Vám vůči Vašemu sousedovi vzniklo nepochybně právo na náhradu jím způsobené škody, došlo ze zákona k přechodu tohoto práva na pojišťovnu, a to v okamžiku výplaty pojistného plnění a ve výši vyplaceného pojistného plnění. Bylo by ostatně absurdní, pokud by pojišťovna musela nést škodu svých klientů a nemohla se zároveň domáhat jejího nahrazení (tzv. regresu) po tom, kdo škodu skutečně způsobil.

Z dotazu bohužel nevyplývá, jakým způsobem byla výše pojistného plnění ve Vašem případě vypočtena (tzn. zda jste pojišťovně doložila cenu spotřebovaných malířských barev, nebo zda pojišťovna výši škody kvalifikovaně odhadla, nebo se výše pojistného plnění odvodila z tabulky v pojistné smlouvě).

Z Vašeho dotazu rovněž nevyplývá, zda jste náklady na výmalbu (tzn. zejména malířské barvy a související náčiní) uhradila sama či zda byly potřebné věci pořízeny Vaším sousedem.

V každém případě platí, že nahlášením pojistné události jste pouze uplatnila práva, která Vám vyplývají z uzavřené pojistné smlouvy. Obecně dle § 2758/1 občanského zákoníku platí, že pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Co se týče škodového pojištění, poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události (§ 2811 občanského zákoníku).

Pokud byl tedy úbytek majetku na Vaší straně zmírněn tím, že Váš soused Vám pomohl s výmalbou bytu (popř. i uhradil malířské barvy a další potřebné náčiní), je skutečně vhodné, abyste mu poskytla poměrnou část získaného pojistného plnění, a to dle míry, jakou se svou prací a investicí přičinil o odstranění následků pojistné události (tzn. do jaké míry se přičinil o to, aby byl úbytek Vašeho majetku vyrovnán). Pro doplnění dodávám, že základní pravidla pro náhradu škody na majetku naleznete v § 2951/1 a § 2969/1 občanského zákoníku.

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Zrušení písemného příslibu darování podílu nemovitosti - jak se bránit?

1995 jsem začali s tehdy ješte s přítelkyni rekonstruovat její RD. V roce 1996 mi dala čestné prohlášení, že po kolaudaci budu zapsan na katastru jako spoluvlastník. Rakonstrukce proběhla v roce 1999, nic se nedialo. V roce 2007 jsem se vzali a jsme manžele. Ked jsem ji pred nedavnom vyzval aby mne konečne do katastru zapsala oznamila mi že tak neučiní a neudala mi ani žiadni důvod. Co mám dělat, mám ju zabit? Je možne sa v ČR domoct spravedlnosti alebo ji mám vzít do vlastních rukou. Prosím pomozte mi. Zdravím, Miloš

ODPOVĚĎ:
Nemůžete se domáhat toho, aby jste byl v katastru nemovitostí zapsán jako spoluvlastník nemovitosti, neboť nemáte právní důvod nabytí spoluvlastnického podílu.
Uvedené jednání by mohlo být klasifikováno jako trestný čin podvodu. Tomu by tak bylo v případě, že Vaše žena nikdy neměla v úmyslu převést spoluvlastnický podíl na Vás. Toto je však těžké prokázat. Pokud byste trval na prošetření, obraťte se na kterékoliv státní zastupitelství nebo Policii ČR.
Samozřejmě byste mohl mít nárok na vydání bezdůvodného obohacení, nicméně tento nárok bude zřejmě promlčen.

RODINA-ROZVOD
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Vypořádání majetku při rozvodu - kdo platí náklady na soud, odhad ad. ?
- Vyrovnání majetku při rozvodu - kdo platí poplatky soudu, odhad nemovitosti ad. ?

Brzy budu rozvedena, soud 1. stupně již vyhlásil rozsudek, čekám pouze na písemné odůvodnění rozsudku a zaslání poštou. Rozvod zavinil manžel (což bude v odůvodnění uvedeno), který odešel od rodiny. Návrh podával on, já jsem vyjádřila souhlas, pokud se dohodneme i na rozdělení majetku, což se nestalo. Do protokolu u soudu jsem opakovaně uvedla, že vlastníme stavební pozemek a byt v osobním vlastnictví. Vše je prokazatelně v SJM, nic nebylo darováno, ve vlastnictví před manželstvím apod. Že je mi jedno, zda dostanu byt či parcelu, navrhla jsem, ať se manžel rozhodne. Navrhla jsem i návštěvu mediátora, navrhla jsem, že dohodu sama sepíšu, navrhla jsem, aby dohodu sepsal on (je právník). Manžel se však za žádnou cenu nechce podělit, chce, aby vše zůstalo společné. Ani jeden v bytě nebydlíme, pozemek je také nevyužívaný. Oba bydlíme s jinými partnery v jiném městě. V našem bytě bydlí společně dva zletilí synové, kteří v místě bydliště i studují. Na bytě vázne hypotéka, kterou jsme vyřídili na jeho rekonstrukci (tj. ručíme bytem). Byt má vyšší hodnotu, proto jsem navrhla, že ten, komu připadne, převezme hypotéku (případně i s novým partnerem).
Protože se manžel nechce přes nesporné výhody vyrovnat mimosoudně, budu muset podat další návrh - žalobu k soudu. Údajně s tím souvisí značné poplatky, za odhad, za poplatek soudu, aj. Když je zcela prokazatelné a v soudním spisu zapsáno, že manžel jakékoliv vyrovnání odmítl a rozvod zavinil, kdo bude tyto náklady v konečném součtu platit? Já jako žalobce, nebo nakonec oba napůl? Poradíte mi? Také bych ráda znala výši tzv. kolku. Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Ano dle zákona o soudních poplatcích řízení o o vypořádání společného jmění manželů nebo o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podléhá soudnímu poplatku 2000 Kč + 5000 Kč za každou nemovitou věc (viz položka 6 přílohy zákona č. 549/1991, o soudních poplatcích). Tudíž lze předpokládat ve Vaší věci skutečně poměrně vysokou poplatkovou povinnost. Pokud SOP při podání návrhu neuhradíte, soud Vás k úhradě konkrétní částky vyzve.
Dle OSŘ by pak na konci řízení měly být veškeré náklady řízení (tedy i uhrazené soudní poplatky) vypořádány vzhledem k poměru úspěchu ve věci. Jsou i rozhodnutí, kde bylo stanoveno, že žádný z účastníkůnemá právo na náhradu nákladů řízení. Ústavní soud k tomu uvádí v nálezu sp. zn. I. ÚS 1441/11, ze dne 22.09.2011, následující:
Základním pravidlem rozhodování o náhradě nákladů řízení o vypořádání společného jmění manželů je zásada úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.). Toto základní pravidlo lze v konkrétním případě korigovat buď nepřiznáním náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků, jsou-li pro takový závěr dány důvody hodné zvláštního zřetele (§ 150 o. s. ř.), nebo přiznání náhrady nákladů řízení neúspěšnému žalovanému, jestliže svých chováním nezavdal příčinu k podání žaloby o vypořádání společného jmění manželů (§ 143 o. s. ř.).
Použití § 150 o. s. ř. tedy nelze považovat za pravidlo, odůvodněné typem věci, ale za výjimku ze zásady úspěchu ve věci danou důvody hodnými zvláštního zřetele, jež vyvstaly v konkrétní individuální při.
_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Podepisování elektronických dokumentů elektronickým podpisem právnickou osobou (spolkem) - informace
- Jak podepsat elektronický dokument elektronickým podpisem právnickou osobou, spolkem - informace, postup

Rád bych se zeptal, jak správně podepisovat elektronické dokumenty zaručeným elektronickým podpisem u právnické osoby (spolku), která má ve stanovách uvedeno, že "k písemným právním úkonům je však potřebný kromě předsedy též podpis
dalšího člena předsednictva". Platí toto i v případě zaručeného elektronického podpisu?
Musejí mít tedy vyřízen elektronický podpis aspoň dva, aby byli schopni za takovou právnickou osobu podepisovat el. dokumenty?
(Eleltronický podpis je už přece sám
vyřizován u certralizovanéí autority na základě listin, které byly (ručně) podepsány
podle těchto stanov takto alespoň dvěma osobami. A je to přece elektronický podpis právnické osoby. Čili je v podstatě jedno, kdo ho do daného el. dokumentu - el. otiskne - nebo ne? ). A jak je to s odesláním dokumentů dat. schránkou tohoto spolku, do ní vždy přece přistupuje jedna osoba (ta, co se do ní v ten daný okamžik přihlásí - to ani jinak nelze), takže bude u této právnické osoby odeslaný dokument (el. nepodepsaný) považován za automaticky podepsaný (tak, jak je to obvyklé u jiných fyz. i pr. osob)? Děkuji za odpověď, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nutné zdůraznit, že český právní řád termín "zaručený elektronický podpis právnické osoby" nezná, neboť elektronickým podpisem (stejně jako zaručeným elektronickým podpisem) může disponovat pouze fyzická osoba.
V této souvislosti poukazuji na § 2 zákona o elektronickém podpisu (zák. č. 227/2000 Sb. , v platném znění), dle něhož se rozumí:
- elektronickým podpisem údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě;
- zaručeným elektronickým podpisem elektronický podpis, který splňuje následující požadavky:
1. je jednoznačně spojen s podepisující osobou, 2. umožňuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, 3. byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, 4. je k datové zprávě, ke které se vztahuje, připojen takovým způsobem, že je možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat;
- podepisující osobou fyzická osoba, která je držitelem prostředku pro vytváření elektronických podpisů a jedná jménem svým nebo jménem jiné fyzické či právnické osoby.

Právnické osoby mohou naopak disponovat tzv. elektronickou značkou, kterou jsou dle § 2 zákona o elektronickém podpisu údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a které splňují následující požadavky:
1. jsou jednoznačně spojené s označující osobou a umožňují její identifikaci prostřednictvím kvalifikovaného systémového certifikátu, 2. byly vytvořeny a připojeny k datové zprávě pomocí prostředků pro vytváření elektronických značek, které označující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, 3. jsou k datové zprávě, ke které se vztahují, připojeny takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoli následnou změnu dat.
Označující osobou (tedy protikladem podepisující osoby) je fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která drží prostředek pro vytváření elektronických značek a označuje datovou zprávu elektronickou značkou.
Elektronickou značku je možné nejsnáze přirovnat k elektronickému razítku.
Právní následky použití elektronické značky (resp. uznávané elektronické
značky) jsou s použitím uznávaného elektronického podpisu srovnatelné (samozřejmě s určitými výjimkami).
Pokud tedy hodlá fyzická osoba při zastupování právnické osoby elektronicky podepsat nějaký dokument (typicky před jeho odesláním datovou zprávou), je zapotřebí, aby takový dokument opatřila svým elektronickým podpisem (resp.
zaručeným elektronickým podpisem), který jediný supluje její vlastnoruční podpis (na fyzickém dokumentu).
Rozdílem mezi uznávaným elektronickým podpisem a uznávanou elektronickou značkou je skutečnost, že v případě elektronické značky se nepředpokládá (tzn. že zákon o elektronickém podpisu tento automatický předpoklad nezakotvuje), že se osoba připojující elektronickou značku předem seznámila s obsahem předmětného elektronického dokumentu (§ 3a/2 zákona o elektronickém podpisu). Popud k připojení elektronické značky totiž může dávat i stroj, resp. program, bez přímé účasti člověka. Právní důsledky takového počínání pak jdou samozřejmě na vrub té osoby, která příslušný stroj či program nastavila.
Vedle "prosté" elektronické značky zná zákon o elektronickém podpisu i uznávanou elektronickou značku, která je uznávanému elektronickému podpisu postavena na roveň. Uznávanou elektronickou značkou se tedy rozumí elektronická značka založená na kvalifikovaném systémovém certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (§ 11/4 zákona o elektronickém podpisu).
Institut elektronické značky byl do zákona o elektronickém podpisu zaveden zákonem č. 440/2004 Sb. Pro vysvětlení základních specifik a funkcí elektronické značky si na tomto místě dovolím odcitovat několik pasáží z důvodové zprávy k zákonu č. 440/2004 Sb. :
"… Elektronické značky jsou z technického hlediska obdobou zaručeného elektronického podpisu, resp. mohou mít obdobný účinek a mají stejné vlastnosti vůči označovaným datům jako zaručený elektronický podpis vůči podepisovaným datům. Požadavky na zaručený elektronický podpis a na elektronické značky jsou proto obdobné. Přínos zavedení možnosti jejich používání tkví v tom, že na rozdíl od zaručeného elektronického podpisu, který vytváří fyzická osoba vždy pro jednu určitou datovou zprávu, mohou být elektronickými značkami datové zprávy označovány tak, že je iniciována funkce prostředku, který je vytváří, a označování datových zpráv může probíhat bez další přímé součinnosti označující osoby. Používání elektronických značek bude přínosné tam, kde je ze zákona nezbytné důvěryhodným způsobem označovat velké objemy datových zpráv v relativně krátkém časovém období a vytváření zaručeného elektronického podpisu pro každou datovou zprávu by bylo z hlediska časového, personálního a finančního nadbytečně náročné, a dále tam, kde není možné používat kvalifikované certifikáty. Předpokládá se, že elektronické značky budou využívány v agendách týkajících se například celních řízení, při vydávání elektronických výpisů z úředních databází, při potvrzování přijetí elektronických zpráv apod.

…

je-li použita elektronická značka založená na kvalifikovaném systémovém certifikátu, vytvořená pomocí prostředku pro vytváření elektronických značek, je možné ověřit, že určitou elektronickou značkou označila datovou zprávu určitá označující osoba … Tato domněnka dává používání elektronických značek záruku jednoznačnosti při určení původce datové zprávy.
…

Pokud příslušný právní předpis nestanoví jako nutnou metodu autentizace osoby použití podpisu, pak není nutné používat uznávaný elektronický podpis.
Příkladem mohou být v budoucnu takové úpravy procesních předpisů, které jako náležitost vydávané elektronické alternativy veřejné listiny stanoví použití elektronické značky.

…

Elektronické značky založené na kvalifikovaných systémových certifikátech a uznávané elektronické podpisy jsou způsobilé zajistit nepopiratelnost původu a originalitu obsahu dat v elektronické podobě, ke kterým jsou připojeny.
Proto mohou být plnohodnotnými náležitostmi elektronických písemností orgánů veřejné moci - mají totiž stejnou funkci jako úřední razítko a podpis úřední osoby na listině … "

Použití elektronické značky založené na kvalifikovaném systémovém certifikátu a vytvořené pomocí prostředku pro vytváření elektronických značek umožňuje ověřit, že datovou zprávu označila touto elektronickou značkou označující osoba. Pokud označující osoba označila datovou zprávu, má se za to, že tak učinila automatizovaně bez přímého ověření obsahu datové zprávy a vyjádřila tím svou vůli (§ 3a zákona o elektronickém podpisu).

Použití zaručeného elektronického podpisu i elektronické značky zaručuje, že dojde-li k porušení obsahu datové zprávy od okamžiku, kdy byla podepsána nebo označena, toto porušení bude možno zjistit (§ 4 zákona o elektronickém podpisu). V tomto ohledu jsou tedy účinky použití obou institutů srovnatelné.

Vše shora uvedené lze proto stručně shrnout následovně:

- vyžaduje-li nějaký právní předpis (v obecné rovině se jedná o § 161 a násl. občanského zákoníku), aby byl určitý dokument podepsán (tedy fyzicky
podepsán) za právnickou osobu jejím zástupcem,, je možné elektronickou obdobu takového dokumentu opatřit pouze elektronickým podpisem příslušné fyzické osoby, neboť pouze elektronický podpis supluje fyzický podpis člověka;

- je-li vyžadováno, aby byl nějaký dokument současně podepsán více zástupci právnické osoby (je-li to tedy např. zakotveno ve stanovách či jiném obdobném vnitřním dokumentu právnické osoby), je zapotřebí připojit k elektronické obdobě takového dokumentu elektronický podpis každé takové fyzické osoby zvlášť (připojení více elektronických podpisů by mělo být samozřejmě možné i při následném odeslání elektronického dokumentu datovou zprávou) ;

- není-li naopak fyzický podpis zástupce právnické osoby vyžadován, postačí připojení elektronické značky této právnické osoby (které se může dít i automatizovaně, jak uvedeno výše).

K této problematice Vás lze (pro získání dalších informací) odkázat např.
sem:

http://www.postsignum.cz/slovnicek_pojmu.html

http://www.kryptografie.wz.cz/data/elepodpis.htm

OBČAN-DLUHY
- Jak se oddlužit bez pracovní smlouvy na dobu neurčitou
- Oddlužení a podmínka pracovní smlouvy na dobu neurčitou
- Insolvence a podmínka pracovní smlouvy na dobu neurčitou

Můj životní partner po dobu posledních 10 let si nadělal dluhy a to hlavně na zdravotním a sociálním pojištění. Dále má dluh u nebankovní firmy, pravděpodobně Provident. V současné chvíli nemá šanci dostat zaměstnání s pracovní smlouvou na dobu neurčitou a tím pádem využít tzv. možnosti osobního bankrotu. Nevíme v dané situaci na koho nebo na jakou instituci se máme obrátit. Svým způsobem je to začarovaný kruh, poněvadž když se k celému problému přímo postaví, tak je tady hrozba, že ho rozcupuje exekutorský úřad a když celou záležitost ponechá tak jak je, tak ho tato dluhová past stáhne ke společenskému dnu.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Není mi známo, že by existovala nějaká instituce, která by z takto extrémní situace našla řešení. Právě "osobní bankrot" - dle zákonné terminologie "oddlužení" je řešením, jak se z takové situace dostat. Za výborně zpracované informace o oddlužení považuji strunku http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-informace/oddluzeni.html. Po jejím prostudování se dozvíte také to, že zaměstnání na dobu určitou není nepřekonatelnou podmínkou pro povolení oddlužení. Rozhodně je třeba se k celé situaci čelem postavit a začít problém řešit. Je třeba komunikovat s věřiteli a dohodnout si nějaký postup. Na místě je získat jakoukoliv práci a snažit se umořovat své dluhy tak, jak to jen jde. Je také nutno se poohlédnout po majetku, který by se dal zpeněžit a tak alespoň část svých dluhů zaplatit. Insolvenční správce stejně bude o majetku rozhodovat a z něho splácet dluh. S věcí je nutno neváhat a řešit co nejrychleji, jinak budou dluhy jen a jen narůstat a všechno se ještě zhorší.
Související právní předpis:
Zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Koupě bytu v památkově chráněném území - jak omezuje práva nového majitele bytu?

Měla bych jeden dotaz ohledně údaje na katastru nemovitosti, jedná se o pole způsob ochrany nemovitosti, kde je uvedeno památkově chráněné území. Chtěla jsem se informovat, co by to v praxi pro mě znamenalo, kdybych chtěla koupit byt s tímto způsobem ochrany nemovitosti?
Božena

ODPOVĚĎ:
Způsob ochrany nemovitosti je rozlišení typu a druhu ochrany nemovitosti evidované v katastru nemovitostí podle příslušných obecně závazných předpisů (ochrana přírody a krajiny, památková ochrana apod.) Vás se to pak jako vlastníka bytu v domě v památkově chráněném území může dotknout při nějakých např. rekonstrukčních pracích. Stavební úpravy v památkově chráněném území jsou upraveny zákonem č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a č. 425/1990 Sb. (o státní památkové péči) v platných zněních. Konkrétně to znamená, že i stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce v památkově chráněném území, nevyžadující stavební povolení ani ohlášení, kam např. spadá i výměna oken, vyžadují souhlas památkářů. Je doporučeno proto před zahájením stavebních úprav zkonzultovat záměr se stavebním úřadem, který vymezí potřebné dokumenty pro jejich zahájení.

RŮZNÉ-STAVBY
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Dlouhodobě stojící stavba zasahující rohem na pozemek souseda - je nutné část stavby zbourat?
- Dlouhodobě stojící stavba zasahující částečně na pozemek souseda - je nutné část stavby zbourat?
- Zbourání části staré stavby zasahující na pozemek souseda
- Přestavek na pozemku souseda a jeho legalizace na katatru nemovitostí
- Vydržení přestavku na pozemku souseda (stavba stojící částí na pozemku souseda)

Soused si nechal dne 11.8.2015 vyměřit pozemek a zjistilo se, že část naší garáže a dílna stojí na jeho pozemku, na garáž máme kolaudační rozhodnutí a plánky, taktéž na dílnu - vše stavěli rodiče manžela cca v roce 1969, celou dobu jsme si mysleli, že tyto budovy stojí na našem, soused to koupil 1986, soused nám vyhrožuje, že to budeme muset zbourat,
že chce tyto pozemky zpět, dále se jedná o skleník postavený v roce 1994 - je oznámený na obecním úřadu 2015, celou dobu proti tomu nic nenamítal, nyní v roce 2015 ho chce odstranit, je možné jednat o vydržení v dobré víře? Jak dále postupovat
aby bylo zapsáno do katastru? Děkuji, Alexandra

ODPOVĚĎ:
Není mi známo, jakou částí předmětné stavby zasahují na pozemek souseda, ale dle úpravy nového občnaského zákoníku by se mohlo jednat o tzv. přestavek. V případě přestavku by se měla stát ze zákona část cizího pozemku vlastnictvím stavitele, a to za předpokladu, že byl stavitel v dobré víře, což lze zcela jistě dovodit z listin, které uvádíte. Sousedovi by pak musela být uhrazena obvyklá cena části jeho pozemku. S tím skleníkem už by to mohlo být horší, tam asi odstranění bude oprávněné i vzhldem k době realizace a povaze "stavby."
Odkazuji na úpravu přestavku na § 1087 OZ:
Zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře.
Kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.

RODINA-VÝŽIVNÉ
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Jak urychlit soud o výživné, alimenty (předběžné opatření soud zamítl)

16.4.2015 posílal k soudu žalobu na zrušení vyživovací povinnosti (5.400 Kč/měs.) na mé dvě již zletilé dcery ke dni 30.6.2015, neboť k tomuto datu údajně ukončily školy. Není mezi námi žádný kontakt. Žalobu jsem podal hlavně z důvodu, že mám nové dvě vyživovací povinnosti k nezl. synům (2,5 roku a 7 měsíců) a zhoršení mého zdravotního stavu po prodělaném infarktu myokardu (3/14). Od té doby se můj zdravotní stav zhoršil a po dalších dvou hospitalizacích na specializovaných klinikách mi byl přiznán invalidní důchod I. stupně. Dle lékařského posudku mé praktické lékařky od 7/15 pracuji na poloviční úvazek s omezením „tahání“ břemen do 10 kg. V současné době můj čistý příjem činí cca 8.000 Kč. Z této částky je mi strhávána mzdovou účetní dle tabulek na zletilé částka cca 2.000 Kč, třetí vyživovací povinnost k nezletilé 1.300 Kč, částka nájemného za ubytovnu ve výši 2.240 Kč a zaměstnanecká karta na stravné 1.500 Kč. Již od tohoto měsíce mi začíná vznikat dluh na výživném na obě již zletilé 3.400 Kč (rozdíl mezi 2.000 Kč a 5.400 Kč) Z toho všeho vyplývá že mě a mým nezletilým synům zbývá na měsíc cca 960 Kč!
Bohužel se mi do dnešního dne od soudu nikdo neozval a tak jsem 7/2015 podal ještě návrh na předběžné opatření, kde jsem uvedl a doložil soudu veškeré výše zmiňované skutečnosti. Bohužel toto soud nevzal v potaz a návrh na PO zamítl. Opravdu nevím jak dál postupovat a co dělat. Bohužel jsem v situaci, kdy si právníka nemohu dovolit a proto volím vaši dotazovnu, abych dal věci popořádku. Myslím, že není normální, že dva malý nezletilý kluci doplácejí na liknavost a zaujatost soudu.
Sice pracuji přes 20 let ve zdravotnictví, ale jsem v dost těžké situaci. Bydlím na ubytovně, v současné době jsem v insolvenčním řízení (poskytl jsem do insolvence polovinu zděděného bytu).
Jak dále postupovat, na koho se obrátit nebo kde a jakou formou podat stížnost? Také bych prosil o radu jestli je možnost osobní konzultace ev. pomoc od právníka, když je má finanční situace tak špatná. Např. formou splátek apod.
Děkuji, Jaroslav

ODPOVĚĎ:
Pokud máte pocit, že v soudním řízení dochází k průtahům, můžete učinit několik kroků. Neprve se můžete obrátit na soud s návrhem na určení lhůty. Soudu vytknete nečinnost a budete žádat, aby ve věci bylo co nejdříve nařízeno jednání. Dále se můžete obrátit se stížností na průtahy na předsedu daného soudu. V prvně zmiňovaném případě docílíte navržení jednání ve věci či uskutečnění úkonu, na který se čeká (kupříkladu ustanovení znalce příp. jiného), ve druhém případě činnost rozhodujícího soudce prověří sám předseda soudu a podá Vám informace, co se ve věci děje a zda-li v ní dochází k průtahům či nikoliv. Pokud k průtahům dochází, můžete se obrátit také na Ministerstvo spravedlnosti se žádostí o odškodnění nesprávného úředního postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení. Co je vše potřeba k žádosti, která není zpoplatněna, a vzorový formulář k jejímu podání, najdete na stránkách ombudsmana. Za nesprávný úřední postup můžete od státu požadovat odškodnění, které se pohybuje v průměru kolem 15 000 Kč za rok trvání řízení.

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Vyfocení nemovitosti jiné osoby - fotografie jako důkaz ve správním řízení
- Fotografie cizí nemovitosti jako důkaz ve správním řízení - je takový důkaz přípustný?

08/2013 jsem informovala odbor výstavby o nepovolené stavební úpravě, kterou provedl stavebník během zdlouhavého řízení o dodatečné povolení stavby. Stavebník byl informován o státní kontrole odborem výstavby a než k této kontrole došlo, stavební úpravu odstranil. Odbor výstavby tedy neshledal nic v rozporu se stavebním zákonem kromě předešlých úprav, které již řešil.
02/2014 jsem odboru výstavby dodala fotografii této stavební úpravy z roku 2013 jako důkaz, že jsem si nic nevymyslela. Fotografie zabírá pouze stavební úpravu a kousek zahrady v pozadí, na fotce nejsou zachycené žádné osoby, ani okna obytných místností atd. Bylo mi však sděleno, že tato fotografie byla pořízena nezákonně bez svolení vlastníka nemovitosti a nemá tedy žádné důkazní břemeno v rámci řízení, které úřad vede.
Jak občanský zákon řeší vyfotografování věci nebo nemovitosti bez svolení vlastníka a důkazní
břemeno takové fotografie v rámci třízení o dodatečné povolení stavby a zda tuto situaci řeší starý nebo nový zákon, když fotografie byla pořízena v létě 2013, ale byla dodána úřadu v r. 2014. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
V první řadě nutno konstatovat, že Vámi nastíněný problém, tzn. ne/použitelnost protiprávně získaných důkazů v soudním či správním řízení, není uspokojivě vyřešen žádným právním předpisem a je předmětem stálých odborných diskuzí (rovněž rozhodovací praxe soudů není v této otázce jednotná).

Jelikož Váš dotaz směřuje do oblasti stavebního práva (konkrétně řízení o dodatečném povolení stavby dle § 129 stavebního zákona), je nezbytné vycházet z § 51/1 správního řádu, dle něhož platí, že k provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Jde zejména o listiny, ohledání, svědeckou výpověď a znalecký posudek. Oprávněnost získání a provedení důkazních prostředků je tedy podmínkou jejich použitelnosti ve správním (tedy i stavebním) řízení.
Co se týče pořizování fotografií cizích staveb bez souhlasu jejich vlastníků, lze říci, že právní úprava se v této oblasti s nabytím účinnosti nového občanského zákoníku příliš nezměnila. Je to dáno mimo jiné i tím, že ochrana soukromí (pod kterým lze chápat i obydlí) je primárně zakotvena v Listině základních práv a svobod (konkrétně v jejím čl. 7/1 a čl. 10/2 a 3), která v této oblasti nedoznala žádných úprav. Dle Listiny základních práv a svobod platí, že:
- nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena; omezena může být jen v případech stanovených zákonem;
- každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života;
- každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.

Dle § 11 starého Občanského zákoníku (platného do 31. 12. 2013) platilo, že fyzická osoba měla právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy. Přestože toto ustanovení je poněkud obecné, lze z něho dovodit, že zákonné ochrany požívá mimo jiné i obydlí fyzické osoby, jakožto prostor, v němž fyzická osoba realizuje svůj soukromý život.
O něco podrobněji se této problematice věnuje nový občanský zákoník (platný od 1. 1. 2014), který ve svém § 81/2 stanoví, že ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. Na rozdíl od starého Občanského zákoníku rozvádí toto obecné ustanovení nový občanský zákoník ve svém § 86. Dle tohoto ustanovení nesmí nikdo zasáhnout do soukromí (tedy i do sféry obydlí, čímž se nemyslí pouze vstup do obydlí, nýbrž i jiné zásahy do této oblasti) jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit.
Výjimku ze shora zmíněné ochrany soukromí zakotvuje nový občanský zákoník ve svém § 88/1, dle něhož není svolení (zde svolení vlastníka stavby) třeba, pokud se obrazový záznam pořídí nebo použije k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Toto pravidlo (přestože nebylo ve starém Občanském zákoníku výslovně zakotveno) bylo dovozováno judikaturou rovněž před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku.
V každém případě platí, že ne/oprávněnost pořízení fotografie cizí stavby bez svolení jejího vlastníka musí být posuzována dle data jejího pořízení.
Ne/připuštění určitého důkazního prostředku vždy závisí na úvaze správního orgánu, který při rozhodování o ne/použití protiprávně pořízeného důkazního prostředku musí vyvažovat mezi zájmem na objasnění šetřené věci (resp. společenským zájmem, který mohl být ohrožen) a zájmem dotčené osoby (zde právem na ochranu soukromí fyzické osoby).
Na stavební úřad se můžete obrátit s poukazem na § 88/1 nového občanského zákoníku (s tím, že zde obsažené pravidlo bylo dovozováno i před 1. 1. 2014), přičemž můžete tvrdit, že svolení vlastníka stavby nebylo ve Vašem případě zapotřebí, neboť fotografii stavby jste pořizovala s úmyslem přispět k ochraně právem chráněných zájmů jiných osob (zde zájmu společnosti na provádění stavební činnosti v souladu s vydaným povolením stavebního úřadu). Zda stavební úřad na Vaší argumentaci přistoupí však bude záležet výhradně na jeho úvaze.

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Opakované zaměstnávání zaměstnance na dobu určitou jedním podnikatelem vlastnícím dvě firmy

Podnikatel má 2 firmy s podobným zaměřením. Pokud mne zaměstná jeden rok na dobu určitou u jedné své firmy a druhý rok opět na dobu určitou se stejnou (podobnou) pracovní náplní u druhé své firmy, jak dlouho toto může opakovat? Platí tady, že p. p. na dobu určitou je po uzavření možno ještě dvakrát opakovat a nebo tím, že se jedná střídavě o dvě firmy (byť se stejným majitelem), může být p. p. na dobu určitou sjednáván opakovaně donekonečna aniž by byl porušován zákoník práce? Děkuji, Anonym

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je klíčový § 39/2 zákoníku práce, dle něhož platí, že:
- doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky;
- ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být pracovní poměr na dobu určitou opakován nejvýše dvakrát;
- za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení;
- jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba nejméně 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží.

Přestože je tedy Vámi popsaný postup podnikatele z právního hlediska v pořádku, není možný donekonečna (a to z důvodu uvedeného pod čtvrtou odrážkou výše).

Pro osvětlení použiji jednoduchý příklad:

Podnikatel vlastní 2 firmy (firma A a firma B) s podobným zaměřením, přičemž zaměstnance hodlá zaměstnávat ve firmě A vždy 1 rok, následně 1 rok ve firmě B, poté opět 1 rok ve firmě A atd.

Z tohoto důvodu bude zaměstnanec pracovat (v rámci tohoto příkladu vždy od 1. 1. do 31. 12. každého roku) :
- v roce 2013 ve firmě A,
- v roce 2014 ve firmě B,
- v roce 2015 ve firmě A,
- v roce 2016 ve firmě B,
- v roce 2017 ve firmě A,
- v roce 2018 ve firmě B,
- v roce 2019 již nebude uzavření pracovního poměru na dobu určitou mezi zaměstnancem a firmou A možné,
- v roce 2020 již nebude uzavření pracovního poměru na dobu určitou mezi zaměstnancem a firmou B možné.

Je totiž pravdou, že pracovní poměr na dobu určitou může být sjednán vždy maximálně na 3 roky, přičemž může být ještě dvakrát opakován (resp. prodloužen), vždy opět maximálně na 3 roky. Zároveň pak platí, že po posledním možném opakování (resp. prodloužení) pracovního poměru na dobu určitou (tzn. od konce tohoto pracovního poměru na dobu určitou) musí uplynout minimálně 3 roky, aby bylo možné sjednat mezi stejným zaměstnancem a stejným zaměstnavatelem další pracovní poměr na dobu určitou (který tedy nebude čtvrtým pracovním poměrem na dobu určitou, nýbrž se stane prvním pracovním poměrem na dobu určitou, který bude opět možné ještě dvakrát opakovat, resp. prodloužit).
Ve shora uvedeném příkladu by tedy mohl zaměstnanec uzavřít pracovní poměr na dobu určitou s firmou A nejdříve 1. 1. 2021 (tedy 3 roky od 31. 12. 2017, kdy skončil jeho třetí pracovní poměr na dobu určitou s firmou A) a s firmou B nejdříve 1. 1. 2022 (tedy 3 roky od 31. 12. 2018, kdy skončil jeho třetí pracovní poměr na dobu určitou s firmou B).
Shora uvedenému závěru přisvědčuje i důvodová zpráva k zákonu č. 365/2011 Sb. (novelizace zákoníku práce, která zakotvila současné pravidlo „třikrát a dost“) :
„… Prakticky by úprava mohla znamenat to, že smluvní strany by mohly uzavřít pracovní poměr na dobu určitou celkem třikrát na dobu celkem 9 let (3r + 3r + 3r) v období 15 let ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou … “
Sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem trvání pracovního poměru na dobu určitou v rozporu s § 39/2 zákoníku práce (tzn. bude-li pracovní poměr sjednán na dobu delší než 3 roky nebo má-li být počtvrté opakován), a pokud zaměstnanec oznámí před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou (§ 39/5 zákoníku práce), čehož se lze domáhat i soudní cestou.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že z pravidla „třikrát a dost“ existuje výjimka. Dle § 39/4 zákoníku práce nemusí zaměstnavatel postupovat dle § 39/2 zákoníku práce (který omezuje řetězení pracovních poměrů na dobu určitou), pokud jsou u tohoto zaměstnavatele dány vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, na jejichž základě nelze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnanci navrhl založení pracovního poměru na dobu neurčitou (týká se např. sezónních prací v zemědělství, turistickém ruchu apod.). V takovém případě je zapotřebí, aby zaměstnavatel sjednal podrobnosti v dohodě s odborovou organizací, popř. je vymezil ve vnitřním předpise (pokud u tohoto zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí).

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Návštěva lékaře ve zkušební době v práci - nárok na plat, mzdu od zaměstnavatele
- Zaměstnanec má lékaře daleko (na druhé straně republiky), má nárok na proplacení návštěvy u lékaře?

Mám ve zkušební době nárok na proplacenou návštěvu lékaře (nejedná se o vyslání zaměstnavatelem), i když jsem již vyčerpal dovolenou, která mi náležela podle §214 ZP? Jednalo by se o celý den, protože pracuji v Praze a doktora mám v Ostravě (2 km od bydliště).
Podle přílohy k NV 590/2006 splňuji odstavec 1. a (mj. podstata vyšetření si žádá, abych se dostavil ráno), proto se mi nezdá, když mi zaměstnavatel tvrdí, že mi proplatí jen 3 hodiny, jedná se přece o dobu nezbytně nutnou na vyšetření a cestu tam i zpět, která se započítává do doby ztrávené u lékaře (nevím, který § to přesně říká). Je protiprávní jeho tvrzení, že nemám nárok na celodenní proplacenou návštěvu lékaře a že si zbytek (nad 3hodiny) musím nadpracovat, protože nemám nárok na další dovolenou, kterou bych vzniklé mínus pokryl? Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci ve své příloze č. 1 bod. 1 písm a) stanoví následující:
"Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen „nejbližší zdravotnické zařízení“), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu."
Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnanec má na poskytnutí volna s náhradou mzdy nebo platu nárok vždy, pokud splní dané podmínky, tj. i ve zkušební době. Pokud dané podmínky nesplňuje, pak má nárok na omluvené volno a nikoliv už na náhradu mzdy nebo platu.
Problém bych ve Vašem případě viděla, že zdravotnické zařízení v Ostravě nemusí být nejbližší zařízení, které je schopno zdravotnickou péči poskytnout. Nařízení vlády mluví o bydlišti… je otázkou, zda se myslí trvalé bydliště nebo bydliště obecně, neboť předpokládám, že máte bydliště i v Praze a nedojíždíte každý den z Ostrany do Prahy za prací (pokud ano, nárok splňujete). Pak je taky důležité, zda jde o ošetření u specialisty, kam jste byl třeba vyslán jiným lékařský zařízením a neměl jste volbu.
Zaměstnavatel každopádně nemůže dopředu určovat, jak dlouhou dobu budete k ošetření potřebovat, je oprávněn však posoudit, zda splňujete podmínky dle výše uvedeného nařízení vlády.
Ve Vašem případě bych zaměstnavateli argumentovala blízkostí zdravotnického zařízení k Vašemu bydlišti, popř. speciálním vyšetřením, apod. Pokud však bude zaměstnavatel trvat na svém, můžete podat písemný podnět k místně příslušnému inspektorátu práce, popř. se v krajním případě obrátit na soud.

OBČAN-BYDLENÍ
- Představenstvo bytového družstva neplní usnesení členských schůzí - jak postupovat?
- Představenstvo bytového družstva odmítá vydat doklady o hospodaření - jak postupovat?
- Představenstvo bytového družstva odmítá dát k náhledu zápisy z členských schůzí - jak postupovat?

Jsem členem bytového družstva, představenstvo dlouhodobě neplní usnesení členských schůzí, odmítá vydat doklady o hospodaření včetně kompletních zápisů z členských schůzí. Jak máme postupovat. Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Členská schůze je nejvyšším orgánem bytového družstva. V jeho kompetenci je volba a odvolání členů představenstava. Můžete navrhnout, aby byli stávající členové představenstva odvoláni. Členové představenstva zjevně nejsou schopni řádně plnit své funkce.
Pokud Vám odmítají předložit doklady o hospodaření, musíte se svých práv domáhat soudní cestou. Doporučuji kontaktovat advokáta, kterým Vám může pomoci domoci se Vašich práv. Jakmile budete mít doklady o hospodaření, může též prověřit, zda členové představenstva jednali s péčí řádného hospodáře. Pokud ne a způsobili družstvu škodu, můžete ji po členech představenstva vymáhat.

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Koupě pozemku se sloupem elektrického vedení bez věcného břemene - je možné požadovat dodatečné zřízení břemene po RWE, EON, elektrárně?
- Koupě pozemku se sloupem elektrického vedení bez služebnosti - je možné požadovat dodatečné zřízení břemene po RWE, EON, elektrárně?
- Dodatečné zřízení věcného břemene sloupu elektřiny při koupi pozemku, nemovitosti
- Dodatečné zřízení služebnosti sloupu elektřiny při koupi pozemku, nemovitosti

měl bych otázku k umístění elektrického sloupu na ploše pozemku. S partnerkou kupujeme nemovitost a na pozemku zahrady je umístěn sloup elektrického vedení. Na výpisu katastru nemovitostí však není žádný záznam o zřízení věcného břemene (služebnosti) a od dosavadního majitele nemovitosti mám informaci že za ním nikdo kvůli zřízení břemene nebyl a také že prý ani nemá cenu na provozovatele sítě vznášet žádnou výhradu ohledně umístění tohoto sloupu. Můžete mi tedy prosím poradit jak mám v tomto případě postupovat a na co mám nárok ze strany provozovatele vedení? Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Oprávnění provozovatele přenosové soustavy:
Dle § 24/3 písm. e), f) a g) energetického zákona je provozovatel přenosové soustavy mimo jiné oprávněn:
- zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení (vše samozřejmě v souladu se stavebním zákonem),
- vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním přenosové soustavy,
- odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel.

2/ Povinnosti provozovatele přenosové soustavy:
Provozovatel přenosové soustavy je povinen při výkonu svých shora uvedených oprávnění co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě (§ 24/8 energetického zákona).
Vznikne-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle první a druhé odrážky výše majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele přenosové soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl (§ 24/9 energetického zákona).

3/ Věcné břemeno:
Provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účel uvedený v první odrážce výše (tedy pro zřizování a provoz zařízení přenosové soustavy na cizích nemovitostech atd.), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti.
V případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zákona o vyvlastnění a stavebního zákona, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. Provozovatel přenosové soustavy je tedy oprávněn nechat (prostřednictvím vyvlastňovacího řízení) zatížit cizí pozemek věcným břemenem i bez souhlasu (či dokonce proti vůli) jeho vlastníka. Nelze tedy vyloučit, že ve Vašem případě bylo věcné břemeno k předmětnému pozemku zřízeno obdobným způsobem (pro tento závěr by však bylo nutné znát více podrobností).
V této souvislosti je dále nezbytné vědět, že provozovatelé přenosových soustav jsou dle § 98/13 energetického zákona povinni zajistit promítnutí existujících věcných břemen u energetických sítí a zařízení daných do provozu před 1. 1. 2001 do katastru nemovitostí do konce roku 2017. Je tedy možné, že k Vašemu pozemku bylo v minulosti věcné břemeno již zřízeno, přičemž dosud nedošlo k jeho zanesení do katastru nemovitostí.
Vše shora uvedené pak platí rovněž pro provozovatele distribuční soustavy (§ 25 energetického zákona).
V současné chvíli Vám lze doporučit kontaktovat provozovatele přenosové či distribuční soustavy a informovat se u něj na datum a způsob (smluvně či na základě vyvlastňovacího řízení) vzniku věcného břemene k Vašemu pozemku. Dozvíte-li se tímto způsobem, že věcné břemeno k Vašemu pozemku dosud zřízeno nebylo (což se může rovněž stát), můžete s provozovatelem přenosové či distribuční soustavy zahájit jednání o jeho zřízení a výši úplaty, kterou za zatížení svého pozemku budete požadovat.

OBČAN-BYDLENÍ
- Sousedi na hranici pozemku kouří, grilují a produkují hluk - jak se bránit?
RŮZNÉ-STAVBY
- Velký bazén s dlažbou - je nutné stavební povolení?
- Velký bazén s dlažbou - je nutný souhlas souseda?

Jsem majitelka rekreační chaty. Moje sousedka si na základě mého souhlasu umístila na svůj pozemek 05/2013 zapuštěný bazén o velikosti cca 30m2.
Bez mého souhlasu a vědomí Stavebního úřadu, provedla v 6/2014 terénní úpravy kolem bazénu, umístila zde dlažbu, která sahá až k hranici mého pozemku. Dlažba končí cca 2,5 m od vchodu do mé chaty. V této blízkosti se také sousedčina rodina zdržuje (těsně u plotu využívají stínu z mých stromů), kouří, grilují a pořádají hlučné sedánky.
Terénní úpravy provedla i přes můj nesouhlas.
Prosím, mám nějakou možnost se bránit. Lze si někde ověřit vzdálenosti staveb a terénních úprav od hranice pozemku? Domluva s ní a jejích synem není možná. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nutné si uvědomit, že nikoli pro všechny terénní úpravy je zapotřebí přivolení stavebního úřadu (a tudíž i souhlas sousedů).
Dle § 80/2 písm. a) stavebního zákona je zapotřebí vydání územního rozhodnutí (v tomto případě rozhodnutí o změně využití území) pro zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť či těžební práce na povrchu.
Vydání územního souhlasu (který je zjednodušenou variantou územního rozhodnutí) pak postačí v případech terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady (§ 96/2 písm. f) stavebního zákona).
Územní rozhodnutí ani územní souhlas (tedy žádné přivolení stavebního úřadu v rámci územního řízení) pak nejsou dle § 80/3 písm. a) a e) stavebního zákona zapotřebí v případech
- terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady,
- úprav pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody, provedených na pozemku rodinného domu nebo na pozemku stavby pro rodinnou rekreaci, které souvisí nebo podmiňují bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží ke skladování hořlavých látek nebo výbušnin, a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejich provedení bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.
Co se týče stavebního řízení (které na územní řízení navazuje), platí pro terénní úpravy následující:
- stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují terénní úpravy uvedené v § 80/3 písm. a) stavebního zákona nebo úpravy pozemků uvedené v § 80/3 písm. e) stavebního zákona (§ 103/1 písm. b) stavebního zákona),
- ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují všechny zbývající terénní úpravy, tedy ty, které nejsou uvedeny v § 103/1 písm. b) stavebního zákona (§ 104/1 písm. i) stavebního zákona).
Domníváte-li se proto, že k provedeným terénním úpravám Vaše sousedka potřebovala přivolení stavebního úřadu (ať už v podobě územního rozhodnutí či územního souhlasu, popř. i souhlas se stavební ohláškou), můžete se obrátit na místně příslušný stavební úřad s podnětem k zahájení řízení o odstranění terénní úpravy (§ 129 stavebního zákona). V rámci tohoto řízení bude Vaší sousedce umožněno, aby provedené terénní úpravy dodatečně legalizovala.

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Centralshop odmítá odstoupit od kupní smlouvy protože prý není prodejcem zboží - jak postupovat?

22.02.2012 jsem si zakoupil mobilní telefon (Samsung v ceně 6.863,-) u společnosti Centralshop s. r. o. Telefon jsem opakovaně reklamoval ze stejných důvodů a ani v jednom případě nedošlo k opravě – změny byly provedeny, ale nevedly ke zlepšení a problémy přetrvávaly. V prvním případě se reklamace protáhla o několik dní (přibližně 42 dní místo 30), ale bohužel jsem odškrtl na reklamačním protokolu, že souhlasím s možným prodloužením lhůty. Tento problém se opakoval ještě jednou, když jsem souhlas nezaškrtl, ale v tomto případě šlo pouze o den nebo dva. Po 3 reklamacích jsem společnost žádal o odstoupení od smlouvy a vrácení peněz, jenže společnost začala reagovat tím, že vlastně nekontaktuji společnost Centralshop – kde jsem mobil zakoupil, ale údajně nějakou Salbio Data tech s. r. o. , která vyřizuje společnosti Centralshop servis a reklamace. Takže moji Takže moji
žádost několikrát odmítli s tím, že u nich nemohu odstoupit od smlouvy, pouze u společnosti Centralshop, jenže na tuto společnost prý nemají absolutně žádný kontakt a když jsem byl na adrese sídla společnosti, nikdo tam nebyl. Co dělat? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Prodávajícím je osoba, která je uvedena v kupní smlouvě nebo v dokladu o zaplacení či jiném obdobném dokumentu. V praxi bývá běžné, že servis zajišťuje prodávajícímu jiná společnost. Odstoupení od smlouvy však musí být adresováno prodávajícímu, neboť ten je ve smluvním vztahu ke kupujícímu.
Pokud se jednalo o tytéž vady, které byly již opravovány a poté se opět objevily, pak máte právo odstoupit od smlouvy. Projev vůle obsahující odstoupení od smlouvy zašlete na adresu sídla společnosti, která je uvedena v kupní smlouvě jako prodávající (viz výše). Společnost s ručením omezeným je povinně zapisována do obchodního rejstříku. Mezi dalšími údajy se do obch. rejstříku zapisuje také sídlo. Ve vztahu k zapisovaným skutečnostm platí tzv. zásada materiální publicity. Podle této zásady platí, že osoba, které se zápis do obch. rejstříku týká nemůže namítat proti osobě, která jedná v důvěře v tento zápis, že tento údaj neodpovídá skutečnosti. Jinými slovy, jde k tíži společnosti, že nesídlí tam, kde uvádí, že sídlí.
Pokud zašlete dopis na adresu společnosti, pak je lhostejné zda si jej někdo přebere či nikoliv. V dopise uvedete, že odstupujete od smlouvy a požádáte o vrácení peněz. K tomuto účelu stanovíte společnosti lhůtu.
Pokud by nereagovali, pak by bylo nutné obrátit se na soud. Ten, pokud by Vaší žalobě vyhověl, by vydal rozsudek, který by byl vykonatelný. Na základě tohoto rozsudku by bylo možné zahájit exekuci. Soudní exekutor by si již zjistil, zda uvedená společnost má nějaký majetek a poté by Váš nárok uspokojil.
Nicméně vzhledem ke složitosti případu a také k možnému promlčení, Vám doporučuji kontaktovat advokáta. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

RODINA-SJM
- Peníze jednoho z manželů se použily na založení firmy - je zisk firmy součástí SJM nebo patří investujícímu manželovi?
- Zisk z firmy založené z peněz jednoho z manželů - patří zisk do jmění manželů SJM nebo ne?

Můj manžel dostal v době našeho manželství od svých rodičů 200 000 Kč, na které má doklad, že jsou pouze pro něj. Tyto peníze vložil do firmy, kterou založil se svým bratrem (s. r. o.). Po pěti letech se rozhodl z firmy odejít a bratr mu vyplatil 1.100.000 Kč. Patří tyto peníze do společného jmění manželů SJM nebo ne? Manžel tvrdí, že jsou pouze jeho a nepatří do majetkového vypořádání při rozvodu, protože do firmy vložil své vlastní peníze. Děkuji, Zuzka

ODPOVĚĎ:
Zákon hovoří jasně součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, co nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, co nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví nebo co nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Podle tohoto ustanovení tedy částka 200 000 Kč do společného majetku nenaláží, avšak zákon dále říká, že součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů, tedy i zisk z obchodní společnosti, kterou manžel založil výhradně ze svých finančních prostředků. Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem, jak bylo uvedeno výše zakládajícím jeho výlučné vlastnictví. Částka 1 100 000 Kč, pakliže představuje zisk manžela, nikoliv pouze hodnotu obchodního podílu, do společného jmění náleží.

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJEMNÉ
- Nový majitel původně obecního pozemku žádá nájemné za užívání zpětně - má na to právo?
- Zpětné nájemné pro nového majitele původně obecního pozemku (předzahrádka před domy)

1. Za jakou dobu může majitelka, která se o pozemek nikdy nestarala požadovat úhradu zpětně a může si stanovit cenu za měsíc bez ohledu na rozměry parcely? (předzahrádka a vjezd)
2. Jak se určuje cena parcely (do 50m2), v KN označená jako ostatní zeleň a je v ní umístěna obecní kanalizace, plynová přípojka a obecní vodovod.
1997 jsme koupili od obce řadový domek vč. pozemku pod ním. V domě jsme bydleli od r. 1980. Při koupi bylo stanoveno, že předzahrádka a vjezd zůstanou v majetku obce (vede obecní vodovod a kanalizace).
04/2015 jsme obdrželi výzvu od současné majitelky parcely, která ho získala v restituci zaplatit od 04/2012 částku 280 Kč/měsíc. Předzahrádku i vjezd jsme udržovali a zvelebovali v dobré víře, že se jedná o obecní. Majitelka (spoluobčanka) neprojevila o něj zájem. Současně nabídla odkup této parcely, za cenu, která převyšuje částky, za které jsou pozemky v obci prodávané. Obec odmítla poskytnout jakékoliv informace ohledně změny vlastnictví s vyjádřením, že nebude této záležitosti zasahovat.
Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Žádost o vydání bezdůvodného obohacení:
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že současná majitelka předmětných pozemků po Vás požaduje vydání bezdůvodného obohacení (§ 451 a násl. starého Občanského zákoníku a § 2991 a násl. nového občanského zákoníku), které jste získali užíváním těchto pozemků bez právního důvodu (tzn. bez svolení majitelky či bez smlouvy s touto majitelkou).
V první řadě je důležité, kdy se předmětné pozemky dostaly do vlastnictví současné majitelky (tzn. zda se tak stalo před dubnem 2012 (tedy zda již od této doby patří tyto pozemky současné majitelce) ).
Dle § 107 starého Občanského zákoníku (platného do 31. 12. 2013) se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčelo za dva roky ode dne, kdy se oprávněný (zde majitelka pozemků) dozvěděl, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčelo za tři roky ode dne, kdy k němu došlo. V případě období platnosti starého Občanského zákoníku (ve Vašem případě tedy období od dubna 2012 do prosince 2013) lze tudíž uvažovat o tom, že právo současné majitelky pozemků na vydání plnění z bezdůvodného obohacení je částečně promlčeno (a to za ty měsíce roku 2012 a 2013, od nichž již uplynuly více než 2 roky).
Dle § 629/1 nového občanského zákoníku (platného od 1. 1. 2014) trvá promlčecí lhůta tři roky (tedy 3 roky od chvíle, kdy se oprávněný dozví o tom, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil). Právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo (§ 638/1 nového občanského zákoníku). Od 1. 1. 2014 proto nelze o promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení uvažovat (neboť od tohoto data dosud 3 roky neprošly).
Na počínání současné majitelky pozemků je zvláštní ta skutečnost, že přestože tyto pozemky získala v restituci již před několika lety, upozornila Vás na tuto změnu až nyní, a to tak, že po Vás vymáhá vrácení bezdůvodného obohacení (aniž by Vás před tím např. vyzvala k upuštění od užívání jejích pozemků). Z tohoto důvodu upozorňuji na § 8 nového občanského zákoníku, dle něhož platí, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany (tzn. že svědčí-li majitelce pozemků právo na vrácení bezdůvodného obohacení, nemůže toto právo uplatňovat vypočítavým způsobem, tzn. zatajit přechod vlastnického práva na svou osobu a uživatele pozemků na tuto skutečnost upozornit až s výzvou k vydání bezdůvodného obohacení).
V současné chvíli Vám doporučuji zahájit s majitelkou pozemků jednání o výši jí vymáhaného bezdůvodného obohacení, přičemž ji upozorněte rovněž na přinejmenším zarážející způsob, jakým se svých práv domáhá. Výše vymáhaného bezdůvodného obohacení záleží plně na úvaze majitelky pozemků (která v tomto případě zvolila výpočet po jednotlivých měsících), v případě bezdůvodného obohacení za užívání cizích pozemků by mělo vymáhané bezdůvodné obohacení přibližně odpovídat výši nájemného, jaké by za takový pozemek mohlo být placeno. Je-li dle Vašeho názoru měsíční výše vymáhaného bezdůvodného obohacení nepřiměřená, můžete jeho úhradu odmítnout a vyčkat, zda bude majitelka pozemků svá práva vymáhat i soudní cestou (pak by o ne/přiměřenosti bezdůvodného obohacení rozhodl soud). Pro obranu v případném soudním sporu Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz

2/ Určení kupní ceny pozemků:
Kupní cena pozemků je (mezi soukromými osobami) předmětem dohody, tzn. že způsob určení této ceny není upraven žádným právním předpisem, cenu neurčuje ani žádný úřad. Je-li dle Vašeho názoru nabízená kupní cena příliš vysoká, navrhněte majitelce pozemků její snížení. Nedohodnete-li se, k uzavření kupní smlouvy nedojde. S majitelkou pozemků můžete také sjednat, že kupní cena bude určena třetí osobou, např. realitní kanceláří či soudním znalcem (v oboru oceňování majetku). Seznam soudních znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm

OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zaslepení nedovolené, černé přípojky na kanalizaci - je nutný souhlas souseda který je na kanalizaci napojen?
- Zaslepení nedovolené, černé přípojky na kanalizaci - je možné zrušit přípojku bez souhlasu majitele načerno připojené nemovitosti?
- Zrušení nedovolené, černé přípojky na kanalizaci - je nutný souhlas souseda který je na kanalizaci napojen?
- Zrušení nedovolené, černé přípojky na kanalizaci - je možné zrušit přípojku bez souhlasu majitele načerno připojené nemovitosti?

Situace: Dva pozemky, původně pozemek rodičů/1200m²/. Po rozdělení: rodiče 800m², já 400m². Na každém pozemku RD. RD orientovány do různých, rovnoběžných ulic. V obou ulicích kanalizační stoky. Při stavbě mého RD (kolaudace 1986) jsem rodičům pomohl vybudovat kanál přes obě zahrady (60-70 m) a napojení na mou kanalizační přípojku – nehlášeno, v katastru nezaneseno – černá stavba? 2000 přepsali rodiče svou nemovitost mé sestře.
Problém: Při velkých deštích nestíhá kanálizační stoka v mé ulici odvést vodu a několikrát byla vyplavena podzemní podlaží sousedů v ulici (proti proudu kanalizačními přípojkami). Můj dům má jen 2 nadzemní podlaží, bez podsklepení.
Dotaz: Lze jednoduše po předchozím upozornění zaslepit kanál ze sousedního pozemku? Pokud ne, jak mám postupovat?

Důvody:
a/ stále častější stížnosti sousedů v ulici, kteří znají situaci s přípojkou, zatím bez výhrůžek
b/ před převodem mého domu synovi chci vše uvést do souladu se zákonem
c/ v neposlední řadě špatné vztahy se sestrou a švagrem

Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Je-li předmětná kanalizační přípojka černou stavbou či nikoli závisí v první řadě na tom, zda byla její výstavba přes Váš pozemek zanesena v projektové dokumentaci a takto odsouhlasena stavebním úřadem.
Co se týče možnosti zaslepení kanalizační přípojky, je rozhodující, kdo je jejím vlastníkem. Dle § 3/3 zákona o vodovodech a kanalizacích platí, že vlastníkem kanalizační přípojky (popřípadě její části) zřízené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy před 1. 1. 2002), je vlastník pozemku nebo stavby připojené na kanalizaci, neprokáže-li se opak.
Primárně tedy platí, že vlastníkem předmětné kanalizační přípojky (resp. její části do zaústění do přípojky Vaší) je Vaše sestra. Tato právní domněnka však může být vyvrácena, tzn. že pokud jste se se svými rodiči např. dohodl tak, že předmětná kanalizační přípojka bude jako celek patřit Vám, nebo pokud jste stavbu této kanalizační přípojky financoval, bylo by možné uvažovat o tom, že celá kanalizační přípojka náleží Vám.
Dospějete-li k závěru, že celá kanalizační přípojka je Vaším vlastnictvím, budete oprávněn určitou její část zaslepit. Touto činností však v žádném případě nesmíte ohrozit odvádění odpadních vod z RD Vaší sestry, tzn. že pokud RD Vaší sestry není zároveň připojen ke kanalizační stoce ve vlastní ulici, nelze Vám zaslepení kanalizační přípojky doporučit.
Další postup Vám v každém případě doporučuji konzultovat s místně příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností (který dle § 25 zákona o vodovodech a kanalizacích vykonává státní správu na tomto úseku). Tuto konzultaci můžete samozřejmě vést v anonymní formě, tzn. bez uvedení pozemků a parcel, kterých se bude Váš dotaz týkat.

OBČAN-BYDLENÍ
- Postavení pergoly na zahradě bytového domu ve spoluvlstnictví - je nutný souhlas ostatních majitelů bytů?
- Je nutný souhlas majitelů bytů s postavením pergoly na zahradě bytového domu?

Bydlíme v bytovém domě se 4 byty v osobním vlastnictví. Může si sousedka nyní v přízemí na zahrádce postavit pergolu (přístřešek nebo zastřešení), která bude přímo pod naším balkónem a bude samozřejmě několikrát větší než je náš balkón? Může si toto postavit bez našeho souhlasu? Čí souhlas k tomu potřebuje? Dá se proti tomu nějak bránit, když se mi bude odrážet světlo od její střechy a budu se dívat na plechy? Kde se případně můžeme bránit a jakým způsobem? Děkuji, Hedvika

ODPOVĚĎ:
1/ Soukromoprávní varianta:
Z dotazu bohužel nevyplývá, zda je ve Vámi obývaném bytovém domě zřízeno společenství vlastníků jednotek či zda je bytový dům pouze v podílovém spoluvlastnictví vlastníků jednotlivých bytů. Je rovněž velmi podstatné, kdo je vlastníkem pozemku, na němž je dům vystavěn, resp. pozemku, na kterém Vaše sousedka zamýšlí vystavět pergolu (tzn. zda je tento pozemek v podílovém spoluvlastnictví vlastníků jednotlivých bytů či zda je tomu jinak).
V zásadě však platí, že v případě jakéhokoli spoluvlastnictví (ať už podílového či tzv. bytového, kterým je i společenství vlastníků jednotek) se o podstatné úpravě společné věci (kterou je bezesporu i vybudování pergoly) rozhoduje většinou hlasů spoluvlastníků.
Pokud by Vaše sousedka započala výstavbu pergoly bez souhlasu ostatních spoluvlastníků pozemku, bylo by možné bránit se proti jejímu počínání soudní cestou, a to zejména s využitím:
- § 1004 občanského zákoníku, dle něhož platí, že je-li držitel prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 občanského zákoníku a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby; dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla;
- § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku;
- § 1175/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vlastník bytové jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části.
Pokud by Vaše sousedka se stavební činností nepřestala ani na základě písemné výzvy (podepsané ideálně všemi zbývajícími spoluvlastníky pozemku), bylo by možné obrátit se na soud s návrhem na vydání předběžného opatření, kterým by soud Vaší sousedce stavební činnost dočasně (tzn. do rozhodnutí ve věci samé) zakázal. Následně by bylo nutné podat k soudu žalobu. Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

2/ Veřejnoprávní varianta:
Započne-li Vaše sousedka se stavební činností, bude zároveň možné o tom uvědomit místně příslušný stavební úřad. V případě pergoly budou pro určení, zda je k její výstavbě zapotřebí přivolení stavebního úřadu či nikoli, rozhodující zejména její rozměry a celkový stavebně-technický stav. Pro učinění závěru o tom, zda je pro výstavbu pergoly Vaší sousedky zapotřebí přivolení stavebního úřadu, by tedy bylo nutné znát více podrobností.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zrušení smlouvy o dodávce elektřiny z důvodu změny majitele nemovitosti
- Zrušení smlouvy o dodávce energií z důvodu změny majitele nemovitosti
- Zrušení smlouvy o dodávce plynu z důvodu změny majitele nemovitosti

Manžel získal 2015 v dědickém řízení chatu (zemřela mu maminka). Tchán v době, kdy nemovitost vlastnil, podepsal v předstihu smlouvu s firmou Comfort Energy, která ale začne platit až od 1. 10. 2016 (dealer věděl, že tchán musí do té doby zůstat u jiné společnosti). Jde tuto smlouvu zrušit bez pokut z důvodu změny majitele nemovitosti? Manžel i tchán se ještě ke všemu jmenují stejně. Viz https://www.comfortenergy.cz/documents/1378628/1ae38c57-ab7e-46e7-9aee-60edc98c097c
11. Zákazník může Smlouvu ukončit bez nároku Dodavatele na úhradu smluvního poplatku
odstoupením v těchto případech:
c) z důvodu zániku odběrného místa z důvodu stojícího mimo vůli Zákazníka;
d) z důvodu prokazatelně doložené změny pobytu Zákazníka v odběrném místě; - je to dům k rekreaci, který není navíc ještě zkolaudovaný. Je součástí zahrádkářské kolonie, elektřina je pro více odběratelů, kteří mají své elektroměry.
Tchán už je starší, o zahradu se nestará. Plus jejich bod 14. Není nám z toho jasné, zda můžeme smlouvu ukončit bez pokut. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Vašemu tchánovi lze v první řadě doporučit kontaktovat dodavatele elektrické energie s návrhem na ukončení platnosti uzavřené smlouvy z toho důvodu, že došlo ke změně vlastnického práva k odběrnému místu.
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, na jakou dobu byla předmětná smlouva uzavřena. V této souvislosti proto připomínám, že je-li smlouva uzavřena na dobu neurčitou, může být Vaším tchánem vypovězena i bez udání důvodu (prostřednictvím písemné výpovědi), přičemž výpovědní doba činí 3 měsíce a počne běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi dodavateli (jak vyplývá z čl. K/6 všeobecných obchodních podmínek).
Nebude-li dohoda s dodavatelem možná, je dle mého názoru namístě aplikovat Vámi citovaný čl. K/11 písm. d) všeobecných obchodních podmínek, tzn. odstoupit od uzavřené smlouvy z důvodu změny pobytu Vašeho tchána v odběrném místě. Tuto skutečnost může Váš tchán doložit dodavateli např. kopií příslušné části listu vlastnictví z katastru nemovitostí, z níž bude vyplývat, že vlastníkem předmětného odběrného místa již není.
Co se týče čl. K/14 všeobecných obchodních podmínek, jsem toho názoru, že toto ustanovení není na Vámi popsaný případ aplikovatelné, a to z toho důvodu, že jeho použití je mimo jiné podmíněno nepřerušením dodávky. Není-li však v současné chvíli dle uzavřené smlouvy dosud plněno, tzn. že žádné dodávky nejsou dodavatelem do odběrného místa dodávány, je použití tohoto ustanovení vyloučeno.
Nebude-li dodavatel ochoten se s Vaším tchánem na ukončení smlouvy dohodnout, přičemž bude rozporovat rovněž případně doručenou výpověď či odstoupení od smlouvy, doporučuji Vašemu tchánovi se v této věci obrátit na dozorový orgán, kterým je v tomto případě Energetický regulační úřad: http://www.eru.cz/cs/

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Nepodepsání věcného břemene vedení plynu RWE - RWE hrozí zrušením dodávek plynu do domu, může to udělat?
- RWE hrozí zrušením dodávek plynu pokud majitel nemovitosti nepodepíše věcné břemeno na vedení plynovodu na svém pozemku - může RWE vypovědět dodávky plynu?
- Nepodepsání služebnosti vedení plynu RWE - RWE hrozí zrušením dodávek plynu do domu, může to udělat?
- RWE hrozí zrušením dodávek plynu pokud majitel nemovitosti nepodepíše služebnost na vedení plynovodu na svém pozemku - může RWE vypovědět dodávky plynu?

2014 nám byl udělána přípojka na plyn, kterou jsme si zaplatili, okolo ní je vše v pořádku, funkční, revize ok. Nyní se plynové vedení u nás ve městě dělá nové. Musí kopat přes náš pozemek a chtějí abychom podepsali věcné břemeno (služebnost), my nechceme- sníží nám to hodnotu pozemku. Po telefonu nás vydírají, že nám plyn odstřihnou. Mají na to právo? Děkuji Vám velice. Děkuji, Vlaďka

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Dodavatel plynu není v žádném případě oprávněn přerušit Vám dodávku plynu z důvodu, že odmítáte podpis smlouvy o zřízení věcného břemene.
Dle § 58/1 písm. d) energetického zákona má provozovatel přepravní soustavy právo zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení (a to v souladu se stavebním zákonem). Za tímto účelem je provozovatel přepravní soustavy povinen zřídit věcné břemeno, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle stavebního zákona a zákona o vyvlastnění, příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele přepravní soustavy o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části (§ 58/2 energetického zákona).

K tomu, aby mohl provozovatel přepravní soustavy započít se stavebními pracemi na Vašem pozemku je tedy zapotřebí, aby:
a/ došlo k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene (samozřejmě za úplatu), nebo
b/ bylo příslušným orgánem vydáno rozhodnutí o nuceném zřízení věcného břemene na Vašem pozemku (v rámci vyvlastňovacího řízení).

Jelikož varianta ad a/ výše je pro provozovatele přepravní soustavy o poznání rychlejší a levnější, snaží se Vás v současné chvíli donutit k podpisu návrhu smlouvy o zřízení věcného břemene. Případné zahájení vyvlastňovacího řízení (o nuceném zřízení věcného břemene k Vašemu pozemku) totiž bývá během na velmi dlouhou trať, jehož výsledek není nikdy jistý.
V případě zřizování a provozu plynárenských zařízení na cizích nemovitostech je provozovatel přepravní soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu nebo, není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti.
Rozhodnete-li se nakonec smlouvu o zřízení věcného břemene podepsat, je dále vhodné vědět, že vznikne-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přepravní soustavy podle § 58/1 písm. d) energetického zákona majetková újma nebo je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti má právo na jednorázovou náhradu, včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele přepravní soustavy, který způsobil majetkovou újmu, nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl, jinak toto právo zanikne (§ 58/3 energetického zákona).
Vše shora uvedené pak stejným způsobem platí také pro provozovatele distribuční soustavy plynu (§ 59 energetického zákona).
Na postup provozovatele přepravní či distribuční soustavy si můžete stěžovat u dozorového orgánu, kterým je v této oblasti Energetický regulační úřad: http://www.eru.cz/cs/
Bude-li Vám v budoucnu znovu telefonicky vyhrožováno přerušením dodávek plynu, doporučuji Vám pořídit si zvukový záznam takového telefonátu a následně s tímto zvukovým záznamem kontaktovat Policii ČR (a podat zde trestní oznámení). Dle § 175/1 trestního zákoníku se totiž trestného činu vydírání dopustí ten, kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl. Za tento trestný čin hrozí pachateli trest odnětí svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo peněžitý trest.

Po smrti mého tatínka jsme se sestrou dostaly rodinný dům, první patro obývám já s manželem, dole bydlí maminka a naše dcera s rodinou. Moje sestra má postavený dum, tak v tomto domě nebydlí. Mě jde o to, že vlastně není stanovena ideální půlka domu. My od samého počátku bydlíme v horním patře a tak bych chtěla aby nám patro zůstalo, chceme investovat do přestavby. Vás prosím o radu co mám udělat pro to aby jsme měly doklady na to která polovina je moje a která sestry. Já platím pojištění i daň z nemovitosti celých 9 let co je otec po smrti. Nemáme zrovna ideální vztahy mezi sebou a tak bych chtěla mít jistotu co náleží mě a co sestře. Vám moc děkuji za radu a přeji pěkný den. Děkuji, Lucie

ODPOVĚĎ:
Podílové spoluvlastnictví je vlastnictvím ideálním, nikoliv reálným. Platí, že každý spoluvlastník může užívat celý předmět spoluvlastnictví, zároveň je však omezen stejným právem dalších spoluvlastníků. Rozhodně něplatí, že část rodinného domu je ve Vašem vlastnictví a druhá část ve vlastnictví Vaší sestry.
Každý ze spoluvlastníků je však výlučným vlastníkem svého podílu. Podíl je nehmotná věc, která představuje spoluúčast na tvrobě vůle spoluvlastníků (rozhodování o věci atd.). Tento svůj podíl můžete např. převést, nebo zastavit.
Řešením Vaší stiuace je několik.
Můžete sestře navrhnout dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. V takovém případě by její podíl přešel do Vašeho vlastnictví a stala byste se výlučným vlastníkem domu. Další možností, jak spoluvlastnictví zrušit je podat žalobu k soudu. Zde však může soud rozhodnout i odlišně od Vašeho návrhu.
Další možností je přeměna rodinného domu na dva byty a společné části (obdobně jako u bytových domů). Jeden byt by vznikl jako horní patro, které obývá te Vy, druhý jako spodní patro. Vzhledem k tomu, že nemáte se sestrou ideální vztah doporučuji, aby k přeměně domu na byty došlo také při vypořádání spoluvlastnictví. Pokud by k tomu nedošlo, pak by se Vaše sestra stala vlastníkem spodního bytu a vy horního bytu. V takovém případě byste se toži museli časem dohodnout na opravách fasády, zateplení, správě pozemku atd.
K přeměně může následně dojít také v případě, že Vám sestra prodá svůj spoluvlastnický podíl. Poté můžete spodní byt převést např. na dceru.
Pokud jsou Vaše vztahy s dcerou dobré, může též Vaše sestra převést svůj spoluvlastnický podíl na ni. Pak může taktéž dojít k přeměně domu na byty.
Vzhledem ke složitosti věci Vám doporučuji, abyste svou volbu důkladně zvážila a poté vyhledala právní pomoc advokáta, který by Vám pomohl se sepsáním smluv a poradí Vám jaké konkrétní kroky je nutné učinit. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY (REKLAMACE, …)
- Vrácení použitého zboží ve 14denní lhůtě - informace (zboží zakoupené přes Internet na dálku)

dle zákona je uvedeno, že mohu vrátit zboží do 14 dnů bez udání důvodu při objednávce přes eshop.
Jenže při vracení zboží prodejce argumentuje tím, že zboží je již použité. Avšak existují věci u kterých nelze zjistit jestli vyhovují aniž bychom je použili.
Např. stan musím postavit, abych zjistit jestli vyhovuje požadavkům, nebo při koupi čerpadla zjistím že má menší výtlačnou výšku než je požadováno. Ale tyto skutečnosti nezjistím aniž bych je nepoužil. Jak tedy postupovat? Děkuji. Radek

ODPOVĚĎ:
Spotřebitel samozřejmě může vyzkoušet zakoupené zboží. V případě, že by spotřebitel věc sám poškodil, např. by spadla a rozbila se, nebo by s ní nakládal jinak, než je nezbytně nutné k ověření si jejích vlastností, může prodávající požadovat náhradu. Spotřebitel totiž odpovídá za snížení hodnoty věci. Tím však není myšleno např. poškození obalu nebo vyzkoušení věci.
Odstoupit od smlouvy, uzavřené prostřednictvím internetu, můžete do 14 dnů od převzetí zboží.
Sdělte podnikateli, že odstupujete od smlouvy. Forma pro odstoupení není zákonem stanovena. Doporučuje se, aby odstoupení od smlouvy bylo podnikateli sděleno prokazatelným způsobem, nejlépe tedy písemně, e-mailem atd. Spotřebitel může využít také vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy, který podnikatelé často zveřejňují na svých internetových stránkách. Pokud zvolíte formu dopisu, zvolte zaslání s dodejkou, abystě měl doklad o tom, že zásilka byla podnikateli doručena.
Nejpozději 14. den ode dne převzetí zboží musí být tento Váš projev vůle odeslán. Doporučuji to však udělat co nejdříve.
Poté zašlete podnikateli zpět zakoupené zboží a požádejte o vrácení peněz. Můžete si rovněž zadokumentovat odeslané zboží (např. fotografií, aby bylo jasné, v jakém stavu zboží je).
Pokud by Vám podnikatel nevrátil peníze nebo Vám část peněz odmítne vrátit z důvodu, že zboží bylo použito, obraťte se na advokáta, který Vám pomůže domáhat se Vašich práv soudní cestou. Seznam advokátů naleznete na www.cak.cz

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Investice do nemovitosti ve spoluvlastnictví - jak nepřijít o peníze v případě zrušení spoluvlastnictví?
- Vliv investic do nemovitosti ve spoluvlastnictví při zrušení spoluvlastnictví - jak nepřijít o proinvestované peníze?
- Zrušení spoluvlastnictví a peníze vložené jedním ze spoluvlastníků do nemovitosti - jak je získat zpět?

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na rozvedenou manželku - žena pečuje o dvě malé děti 4 a 7 let

Mám nárok na výživné na rozvedenou manželku v tomto případě?
S bývalým manželem jsme byli v manželství necelé tři roky. Po tuto celou dobu jsem byla na mateřské dovolené s naší starší dcerou. Ihned po narození druhé dcery nás bývalý manžel opustil kvůli jiné ženě a podal žádost o rozvod. S rozvodem jsem nesouhlasila. Rozvedeni jsme byli po dvou letech u odvolacího soudu (žádost o rozvod mu byla u okresního soudu zamítnuta) v říjnu 2013.
Viníkem rozpadu manželství byl jednoznačně označen bývalý manžel. Od května 2011 do května 2015 jsem byla na mateřské dovolené s naší druhou dcerou. Po dobu, kdy jsme ještě nebyli rozvedeni mi manžel na základě soudního rozhodnutí platil výživné na manželku a následně výživné na rozvedenou manželku, ale pouze na základě naší dohody.
Od května 2015, kdy mi skončila mateřská dovolená jsem registrovaná na úřadu práce a je pro mě i přes veškerou snahu velmi problematické si najít práci s ohledem na péči o naše dvě děti (4 roky a 7 let), kdy péče o děti je pouze na mě. Bývalý manžel mi od července tohoto roku výživné přestal platit.
Měla bych v tomto případě nárok na výživné na rozvedenou manželku? Co vše bych musela soudu předložit a dokazovat? Bude se brát ohled i na jeho příjmy a na to, že má už další dítě a tím i další vyživovací povinnost? Nejsem momentálně ani schopna zaplatit náklady na bydlení. Bývalý manžel mi platí výživné na děti (8000 Kč), já pobírám podporu v nezaměstnanosti (cca 2.500 Kč) a přídavky na děti (1100 Kč). Jeho příjem je cca 40.000 čistého a zatím do vypořádání SJM platí společnou hypotéku a úvěr dohromady v částce 4000 Kč.
Děkuji, Valérie

ODPOVĚĎ:
Otázku výživného pro rozvedeného manžela či manželku řeší § 760 - 763 nového občanského zákoníku (NOZ). Ten stanoví, že: Není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů.

Soud při rozhodování o výživném a jeho výši vezme v úvahu, jak dlouho manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i to, zda:
a) si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka,
b) si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem,
c) se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost,
d) se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo
e) je dán jiný obdobně závažný důvod

Jestliže se Vám nedaří najít práci, protože máte dvě malé děti, o které sama pečujete, pak právě tuto skutečnost lze považovat za neschopnost se živit, která má svůj původ v manželství. Soud však při svém rozhodování zohlední nejen výše uvedené skutečnosti, ale i výši příjmů Vašeho bývalého manžela a jeho případné další vyživovací povinnosti. Dále soud samozřejmě zohlední i skutečnost, že Vám bývalý manžel v minulosti výživné pro rozvedenou manželku dobrovolně hradil. Výživné pro rozvedeného manžela lze totiž přiznat jen na dobu okolnostem přiměřenou, nejdéle však po dobu tří let od rozvodu. Vzhledem k tomu, že ve Vašem případě tato doba uplyne v říjnu 2016 a Váš manžel Vám až do letošního července výživné dobrovolně hradil, v případě úspěchu by Vám bylo soudem přiznáno výživné maximálně na dobu cca jednoho roku. Poté byste musela Vaši finanční situaci řešit jiným způsobem - například žádostí o příspěvek na bydlení či jiné sociální dávky.
Žalobu na určení výživného pro rozvedeného manžela ale samozřejmě podat můžete. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát, nejlépe se specializací na rodinné právo. V žalobě uveďte všechny skutečnosti, které považujete za důležité, a doložte je potřebnými dokumenty (oddací list, rozhodnutí o rozvodu, potvrzení Vašich příjmů apod.). Žalobu podejte k okresnímu soudu v místě bydliště Vašeho bývalého manžela, za její podání neplatíte žádný soudní poplatek.

OBČAN-DĚDICTVÍ
RODINA-SJM
- Vydědění manželkou - vliv na věci ve společném jmění manželů SJM
- Vydědění manželem - vliv na věci ve společném jmění manželů SJM

2011 ze mě neznámých důvodů sepsala moje zákonná manželka závěť pro případ jejího úmrtí, v níž mne vylučuje z dědění. Závěť je v notářské úschově, nyní došlo k úmrtí manželky. Uvádím, že jsme žili ve společné domácnosti 51 roků až do osudného dne, kdy jsem se o ní staral do jejích posledních dní po dobu její nemoci. Zemřela na rakovinu jater po 9 měsících nemoci.
V závěti mne vylučuje zejména na podílu 1/4 na rodinném domě darovaném mnou z dědictví po mých rodičích v němž bydlíme, na bytu 1+2 pořízeném za trvání společného manželství a movitých věcech, finančních prostředcích a majetkových práv. Toto vše odkazuje pouze dceři, synovi, který je psychicky nemocný a dělám mu opatrovníka pak nárok na finanční vypořádání jeho zákonného podílu. Mne vylučuje úplně z dědění.
Souhlasím s převodem nemovitých věcí na dceru ve znění závěti, vzhledem k mému stáří 74 roků mám zájem o finanční prostředky ve výši mého zákonného dědického podílu pro případ potřeby ze zdravotních i existenčních důvodů a movitých věcech (nábytek, elektrické spotřebiče a pod.) které jsme společně pořídili. V závěti nejsou uvedeny důvody mého vyloučení z dědictví ani jsem nebyl s tímto řešením jakkoli seznámen. Uvádím, že všechny vyloučené nemovitosti a finanční prostředky byly manželkou nabyty za trvání našeho společného manželství.
Prosím o sdělení, zda mohu napadnout tuto formu závěti a přiklonit se k mému způsobu řešení při projednání dědictví.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že manžel není ze zákona nepominutelným dědicem (těmi jsou pouze potomci zůstavitele), lze ho v závěti obejít a nic mu nezanechat, přičemž v závěti nemusí být uveden důvod vyloučení z dědění.
V řízení o pozůstalosti je nejdříve potřeba vypořádat společné jmění manželů. Podle § 1677 o. z. nabývá pozůstalý manžel vlastnické právo k movitým věcem, které tvoří základní vybavení rodinné domácnosti, i když není dědicem. Pokud jde o byt, finanční prostředky a majetková práva, která jste měli v SJM, navrhněte v řízení o pozůstalosti vypořádání společného jmění podle zásad stanovených občanským zákoníkem, tj. tak, že Vám polovina všech těchto věcí zůstane z titulu vypořádání společného jmění manželů, druhá polovina pak zůstane v dědictví a tuto zdědí závětní dědička a vyplatí druhého závětního dědice.
Zkuste také v řízení o pozůstalosti uplatnit § 1666 o. z. : pozůstalý manžel má právo na slušnou výživu z pozůstalosti po dobu šesti týdnů po smrti manžela. Byl-li pozůstalému manželu zákonný dědický podíl odepřen nebo zkrácen, má pozůstalý manžel právo na nutné zaopatření až do uzavření nového manželství, pokud se mu takového zaopatření jinak nedostává a pokud není schopen sám se živit.

FINANCE-DANĚ
- Daně při prodeji pozemku zakoupeného před 5 lety
- Daně při prodeji pozemku zakoupeného po 5 letech

Dcera 2012 koupila pozemek na stavbu domu za 1 400 000 Kč (finance jsme jí jako rodiče dali). Situace se vyvíjí tak, že by ráda pozemek prodala a koupila si byt. Dotazy: S jakými poplatky a daněmi musí počítat, pokud ho prodá a) dříve jak za 5 let, b) po více jak 5 letech od nabytí?
S jakými poplatky a daněmi musí počítat, když pozemek daruje svému otci dříve jak za 5 let od nabytí? Děkuji, Eleonora

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, pokud pozemek dcera prodá v roce 2015, musí počítat s tím, že případný zisk (o co prodejní cena přesáhne původní kupní cenu) podléhá dani z příjmů fyzických osob ve výši 15%. Dále vzniká povinnost uhradit daň z nabytí nemovitých věcí ve výši 4% z nabývací hodnoty, což může být cena prodejní, cena zjištěná podle oceňovací vyhlášky nebo srovnávací daňová cena, podle toho, která je vyšší.
Pokud dcera pozemek prodá po více jak 5 letech od nabytí, bude nutné uhradit jen daň z nabytí nemovitých věcí. Zisk z prodeje pozemku je od daně z příjmů fyz. osob po 5 letech od nabytí osvobozen.
Smluvně lze sjednat, že poplatníkem daně z nabytí může být kupující. Prodávající je ručitelem.
Pokud dcera pozemek daruje otci, je tento převod osvobozen jak od daně příjmů tak od daně z nabytí.

OBČAN-VLASTNICTVÍ, DARY
- Vrácení daru po mnoha letech od darování - promlčecí lhůta vrácení daru
- Promlčecí lhůta vrácení daru (darování před 10 roky)

2004 jsem darem od své babičky získal byt s garáží v odhadní ceně cca 550.000 Kč. Podmínkou bylo zřízení věcného břemene v její prospěch, což se také stalo. Byt jsem se 2010 rozhodnul prodat a peníze použít jako základ pro hypotéku na nákup rodinného domu. Za tímto účelem babi dobrovolně podepsala Smlouvu o zrušení věcného břemene, aby se byt mohl bez problémů prodat za běžnou tržní cenu. Za byt jsem utržil přes 1,3 milionu korun. Peníze jsem použil jako základ pro hypotéku na nákup rodinného domu, kam jsem si babičku vzal s sebou. Na RD se již žádné věcné břemeno nezřizovalo z důvodu zástavy ve prospěch banky. Babi zde v RD nemá ani trvalý pobyt (má ještě jinou vlastní nemovitost), ani žádnou nájemní smlouvu. Jelikož se začala chovat hrubě k mé partnerce (nadávky, pomlouvání za zády), rozhodnul jsem se jí z domu vykázat do jejího bytu. Nyní babi tvrdí, že hrubý jsem na ní byl já (není to pravda a nemá to čím podložit-u hádek jsem byl jen já a má partnerka) a požaduje navrácení daru v jeho prodejní hodnotě (1,3mil.). Má na to nárok? Vychází se z odhadní ceny při darování, nebo z ceny prodejní? U zrušení daru jsem narazil jsem na promlčecí lhůtu, ale není mi jasné, jak to funguje. Opravdu někdo může požadovat vrácení daru i třeba po 20 letech, pokud se zhorší vztahy, aniž by došlo k nějakým fyzickým napadením, atd. ? Mimo jiné mi 2004 darovala hotovost ve výši 250.000 Kč na nákup osobního automobilu. Na tento dar však nemá žádný doklad. Může požadovat jeho vrácení? Odpovídá to cca výši, kterou by za dobu kdy u mě v RD pobývala zaplatila za nájem, nebydlela-li by u mne v domě zdarma. Dokonce se nikdy nepodílela ani na úhradě energií, a to ani v bytě, ani v domě a ani na splátku hypotéky nikdy nepřispěla. Teď tvrdí, že břemeno automaticky přechází i na dům. jelikož jsem jí to prý ústně slíbil, že zde může dožít, ale žádnou smlouvu na to nemá. Tehdy jsem ještě netušil, jaké problémy nám společné soužití přinese. Majitelem RD jsem pouze já a dům je pod hypotékou na mé jméno. Původní smlouvu o zrušení věcného břemena prý byla nucena podepsat, přitom je tam formulace, že podpis neprovádí pod žádným nátlakem a ani si žádný nátlak neumím představit, prostě s tím tehdy souhlasila. Byl u toho i svědek (makléř realitní kanceláře, který smlouvu připravoval). U nového občanského zákoníku jsem si všimnul, že darující může požadovat vrácení daru, pokud se dostane do hmotné nouze, což ale není její případ, jelikož má jiný byt, který jsem jí pomohl zajistit (privatizace) a na který jsem jí i sehnal peníze, přičemž přes 100.000 Kč za ní teď ještě splácím. Byt má hodnotu cca 1 milion korun. Jak mám postupovat při vykázání z domu? Mohu jednoduše vyměnit zámky a věci jí nechat za dveřmi? Předpokládám, že žalobu na vystěhování je nutno podávat pouze tam, kde má žalovaný trvalý pobyt, nebo nájemní smlouvu. Babi zde žádnou právní oporu v doživotním bydlení zdarma nemá a domnívám se tedy, že postup je podobný, jako když máte návštěvu od někoho nepohodlného, kterou jste se rozhodnuli ukončit. Děkuji. Igor

ODPOVĚĎ:
Způsob, jaký popisujete, je značně drastická varianta, nešlo by se nějak domluvit? Máte pravdu v tom, že babička nemá žádný právní důvod k užívání Vaší nemovitosti (věcné břemeno či nájemní smlouvu), tudíž tam v podstatě bydlí neoprávněně (respektive oprávněně - s Vaším souhlasem).
Správně de lege by bylo podání žaloby na vyklizení části domu, kde byste to měl černé na bílém, ale takové řízení může tvrvat značně dlouho, tudíž je otázkou, jak se zachovat. Z morálního hlediska mi to připadá přitažené za vlasy - vlastní babičce sbalit kufr a vyhodit jí. Na druhou stranu, má-li svůj vlastní byt, pak "má kam jít." Důvodem bude asi spíš to, že nechce žít sama. Nicméně to jsou Vaše osobní věci.
Jak jsem výše uvedl, je více variant - nicméně de lege "čistá" varianta je žaloba, ale může to být skutečně na dlouho.
Žaloba na vrácení daru dle mého šanci na úspěch nemá, a to i s ohledem na Vámi uváděné hrazení nákladů na její byt. Promlčecí doba běží ode dne "nemravného jednání" obdarovaného, trvá-li tot jednání, pak ode dne jeho ukončení.

FINANCE-DANĚ
- Zdanění příjmů před začátkem podnikání (před požádáním o živnostenský list)
- Zdanění podnikání před živnostenským listem

Mám dotaz ohledně založení živnostenského listu. Právě jsem ukončil studium a už od začátku roku 2015 si vydělávám jako model. Pracuji pro zahraniční agenturu, která mi posílá peníze na účet. Nevím jestli bude možné odevzdat daň z příjmu za celý rok, bojím se, abych poté nemohl být obviněn z nedovoleného podnikání za dobu, kdy jsem v tomto roce ještě nevlastnil ŽL, protože si ho chystám založit až teď. Nebo žádný problém nehrozí a stačí na konci roku tyto příjmy, které jsem pobíral před založením ŽL uvést do ostatních příjmů? Dále bych se chtěl zeptat, jestli k odevzdání daně z příjmu stačí jen výpis z mého účtu na který peníze dostávám. Mockrát děkuji.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, za příjmy podle §7 odst. 1 písm. c) zákona (příjmy z podnikání) se také považují příjmy ze samostatné činnosti ve smyslu §420 odst. 1 občanského zákoníku provozované bez příslušného podnikatelského oprávnění.
Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele (NOZ § 420).
Ve vašem případě tedy bez ohledu na to, že ještě nevlastníte ŽL, budou veškeré příjmy za rok 2015 daněny v §7 (podnikání) nikoliv jako ostatní příjem v §10.
ŽL doporučuji zřídit obratem, přihlásit se k placení sociálního a zdravotního pojištění a registrovat se na finančním úřadě.
Přihlášku k sociálnímu a zdravotnímu pojištění musíte podat k datu skutečného zahájení podnikatelské činnosti, nikoliv podle data vystavení ŽL. Je pravděpodobné, že za pozdní přihlášení dostanete ve správním řízení pokutu.
Sociální a zdravotní pojištění nemáte povinnost platit zálohově po dobu, kdy máte status studenta.
Za studenta se z pohledu sociálního a zdravotního pojištění považujete, pokud studujete na střední nebo vyšší odbornou školu, navštěvuje pomaturitní studium bezprostředně po maturitě nebo jste studentem vysoké školy v prezenční či kombinované formě.
Jakmile ukončíte studium, máte povinnost začít platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Informace dostanete od pracovníku příslušné OSSZ a Vaší zdravotní pojišťovny při přihlášení.
Pokud využijete možnosti uplatňovat daňové výdaje paušálem, nikoliv ve skutečné výši, pak stačí vést evidenci příjmů. K těmto příjmům pak uplatníte výdaje ve výši 60%.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na rozvedenou manželku - žena pečující o děti 4 a 7 let
- Kdy má rozvedená manželka nárok na výživné na sebe?
- Kdy má rozvedený manžel nárok na výživné na sebe?
- Právo na výživné pro rozvedenou manželku, manžela - podmínky
- Podmínky pro výživné pro rozvedenou manželku, rozvedeného manžela

Mám nárok na výživné na rozvedenou manželku v tomto případě? S bývalým manželem jsme byli v manželství necelé tři roky. Po tuto celou dobu jsem byla na mateřské dovolené s naší starší dcerou. Ihned po narození druhé dcery nás bývalý manžel opustil kvůli jiné ženě a podal žádost o rozvod. S rozvodem jsem nesouhlasila. Rozvedeni jsme byli po dvou letech u odvolacího soudu (žádost o rozvod mu byla u okresního soudu zamítnuta) v říjnu 2013. Viníkem rozpadu manželství byl jednoznačně označen bývalý manžel. Od května 2011 do května 2015 jsem byla na mateřské dovolené s naší druhou dcerou. Po dobu, kdy jsme ještě nebyli rozvedeni mi manžel na základě soudního rozhodnutí platil výživné na manželku a následně výživné na rozvedenou manželku, ale pouze na základě naší dohody.
Od května 2015, kdy mi skončila mateřská dovolená jsem registrovaná na úřadu práce a je pro mě i přes veškerou snahu velmi problematické si najít práci s ohledem na péči o naše dvě děti (4 roky a 7 let), kdy péče o děti je pouze na mě. Bývalý manžel mi od července tohoto roku výživné přestal platit. Měla bych v tomto případě nárok na výživné na rozvedenou manželku? Co vše bych musela soudu předložit a dokazovat? Bude se brát ohled i na jeho příjmy a na to, že má už další dítě a tím i další vyživovací povinnost? Nejsem momentálně ani schopna zaplatit náklady na bydlení. Bývalý manžel mi platí výživné na děti (8000 Kč), já pobírám podporu v nezaměstnanosti (cca 2.500 Kč) a přídavky na děti (1100 Kč). Jeho příjem je cca 40.000 čistého a zatím do vypořádání SJM platí společnou hypotéku a úvěr dohromady v částce 4000 Kč.
Děkuji, Veronika

Žalobu na určení výživného pro rozvedeného manžela ale samozřejmě podat můžete. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát, nejlépe se specializací na rodinné právo. V žalobě uveďte všechny skutečnosti, které považujete za důležité, a doložte je potřebnými dokumenty (oddací list, rozhodnutí o rozvodu, potvrzení Vašich příjmů apod.). Žalobu podejte k okresnímu soudu v místě bydliště Vašeho bývalého manžela, za její podání neplatíte žádný soudní poplatek.

RODINA-POPŘENÍ OTCOVSTVÍ
- Dítě počaté v manželství - popření otcovství a příjmení po biologickém otci

Čekám s přítelkyní rodinu. Přítelkyně je však vdaná a ještě není rozvedená. Dítě se nám má narodit v prosinci. Chtěli bychom, aby dítě mělo příjmení po mně – biologickém otci. Manžel mé přítelkyně, by souhlasil s popřením otcovství, já bych se k otcovství přihlásil. Je možnost zajistit v této situaci, aby se dítě po narození jmenovalo po mně/biologickém otci?
Není mi jasný výklad NOZ, především §779, který dává jakousi naději.
Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Paragraf 776 nového občanského zákoníku (NOZ) k určení otcovství říká toto: "Narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, anebo poté, co byl manžel matky prohlášen za nezvěstného, má se za to, že otcem je manžel matky". Dle tohoto ustanovení bude otcem dítěte určen manžel Vaší přítelkyně. Vámi zmiňovaný § 779 nelze použít, protože tento § se vztahuje pouze na situace, kdy nedojde k určení otcovství dle § 776 - 778, což není Váš případ, protože dojde k určení otcovství právě dle § 776.
V případě, že by rozhodnutí o rozvodu manželství nabylo právní moci před narozením dítěte, bylo by možné určit otcovství dle § 777, který stanoví, že: "Narodí-li se dítě v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželství a třístým dnem po rozvodu manželství, a manžel, popřípadě bývalý manžel matky prohlásí, že není otcem dítěte, zatímco jiný muž prohlásí, že je otcem dítěte, má se za to, že otcem je tento muž, připojí-li se matka k oběma prohlášením. Prohlášení manžela matky dítěte, popřípadě jejího bývalého manžela, muže, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matky dítěte se činí v řízení před soudem, zahájeném na návrh některého z nich; návrh lze podat nejpozději do uplynutí jednoho roku od narození dítěte".
Jestliže do doby narození dítěte rozsudek nenabude právní moci, bude otcem dítěte určen manžel Vaší přítelkyně a dítě tudíž nebude moci mít příjmení po Vás. Vaše přítelkyně nebo její manžel bude muset poté podat k soudu návrh na popření otcovství a až teprve poté, kdy budete otcem dítěte určen Vy, se bude moci dítě jmenovat po Vás.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vydržení pozemku kolem bytového domu

Moje rodina spolu s ostatními rodinami z bytového domu užívala od roku 1975 pozemek - zahradu, kterou při nastěhování dostali uživatelé bytů k dispozici. Měli jsme zde zahrádky, posezení a sušák na prádlo, tyto jsme udržovali a starali se o vše s tím, že je pozemek náš - patří k bytům, a ten si i oplotili. 2013 obec zahrádky zabavila, s tím, že jde o obecní majetek a na jejich místě zbudovala přírodní hřiště. Část pozemků nám obec odprodala. Zbývá ještě část se sušákem, kterou bychom chtěli užívat a chtěli bychom uplatnit právo vydržením. Je v tomto případě ještě možné právo uplatnit? Děkuji, Ludmila

ODPOVĚĎ:
Vydržení je zvláštním institutem, který by však neměl být přerušen, což se zde stalo. Dle občanského zákoníku platí, že: K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let. Navíc má obec jistě pozemky zapsány v katastru nemovitostí.
Vzhledem k výše uvedenému bych obec vyzval k odprodeji i zbývajího pozemku vedle domu. Prodala by ji ve prospěch SVJ či družstva (dle vlastnické struktury ve Vašem domě). Pokud se jedná o pozemek v bezprostředním okolí domu, pak nevidím důvodu, proč by obec odprodeji neměla bránit.

RŮZNÉ-STAVBY
- Zbourání černé stavby - je nutné ohlášení stavebnímu úřadu?
- Stavební povolení na zbourání černé stavby
- Stavební povolení na zbourání nelegální stavby

Koupila jsem dům k němuž je přistavěná dřevěná stavba kolny, tato stavba byla původními majiteli postavena 2005 bez povolení a není zakreslená v katastru (na stavební úřad původní majitelé podali jen ohlášení na stavbu o půdorysu 3x4,5m ale ve skutečnosti pak postavili stavbu o půdorysu 4x7,5m). Banka u které mám hypo na dům po mě požaduje narovnání právních stavů evidence nemovitosti, proto musím situaci řešit. Stavbu chceme zbourat, dodatečně povolovat nemá smysl protože je ve špatném technickém stavu.
Mohu stavbu nechat zbourat bez ohlášení stavebnímu úřadu, hrozí mi za to nějaké sankce? Stavba vlastně ani oficielně neexistuje tak nevím jak žádat o povolení zbourat něco co oficielně není. Na stavebním úřadu jsme se byli na tu stavbu informovat, tam jsme také zjistili že se jedná o nepovolenou stavbu, ale zatím jsme nepodali podnět k zahájení řízení o odstranění stavby, chtěla bych tuto stavbu odstranit aniž by se toto řízení muselo vůbec zahajovat, je to takto možné udělat aniž bych z toho pak měla nějaké problémy?
Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
V některých případech je skutečně možné odstranit stavbu bez přivolení stavebního úřadu. Konkrétně dle § 128/1 stavebního zákona platí, že vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu, s výjimkou staveb uvedených v § 103 stavebního zákona (nejde-li 1/ o stavbu podle § 103/1 písm. e) bodů 4 až 8 nebo 2/ o stavbu, v níž je obsažen azbest, tyto dva body tedy představují výjimku z výjimky, tzn. že v těchto případech je přivolení stavebního úřadu nezbytné).
Co se týče staveb, není tedy nutné stavebnímu úřadu oznamovat záměr odstranit:
- stavbu do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umístěna v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění je nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
- stavbu o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepenou, jestliže neobsahuje obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení,
- stavbu pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 300 m2 zastavěné plochy a 7 m výšky, nepodsklepenou, s výjimkou staveb pro ustájení zvířat či chovatelství, a zemědělských staveb, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv),
- stavbu pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky, podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m.

S ohledem na Vámi uváděné rozměry černé stavby a okolnost, že se jedná o kůlnu však předpokládám, že podmínky některé ze shora uvedených výjimek z obecné ohlašovací povinnosti nesplníte, tzn. že pro legální odstranění předmětné kůlny bude zapotřebí obrátit se na stavební úřad s ohlášením Vašeho záměru.

V současné chvíli Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a další postup zde konzultovat. V zásadě se totiž nabízí tři scénáře:
1/ stavební úřad dojde k závěru, že předmětnou kůlnu je přeci jenom možné zařadit do některé kategorie výjimek dle § 128/1 stavebního zákona a souhlas stavebního úřadu s odstraněním stavby tudíž není zapotřebí;
2/ stavební úřad Vám doporučí podat ohlášení záměru odstranit stavbu (v takovém případě bude nezbytné postupovat dle § 128 stavebního zákona), aby mohl následně vydat souhlas s Vaším záměrem (popř. povolení žádosti o odstranění stavby) ;
3/ stavební úřad zahájí řízení o nařízení odstranění stavby (tzn. že stavební úřad se z úřední činnosti, v tomto případě na základě Vámi sdělených informací, dozví o existenci černé stavby a bude dále postupovat dle § 129/1 písm. b) a § 129/2 a 3 stavebního zákona), stavební úřad Vám v tomto případě umožní černou stavbu dodatečně "legalizovat", pokud této možnosti nevyužijete, bude Vám odstranění černé stavby stavebním úřadem nařízeno.

Pokud byste se rozhodla odstranit kůlnu bez přivolení stavebního úřadu (v situaci, kdy by toto přivolení bylo zapotřebí), mohla byste se dopustit přestupku dle § 178/1 písm. v) nebo w) stavebního zákona, dle něhož se přestupku dopustí fyzická osoba, která:
- v rozporu s § 128 stavebního zákona odstraní stavbu uvedenou v § 103 stavebního zákona obsahující azbest nebo stavbu uvedenou v § 103/1 písm. e) bodech 4 až 8 stavebního zákona anebo v § 104 stavebního zákona bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
- v rozporu s § 128 stavebního zákona odstraní stavbu vyžadující stavební povolení bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
přičemž za tento přestupek by Vám mohla být vyměřena pokuta do 200.000,- Kč (v případě přestupku dle první odrážky) nebo do 500.000,- Kč (v případě přestupku dle druhé odrážky), jak vyplývá z § 178/3 písm. c) a d) stavebního zákona.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám (byť se jedná o informaci, kterou Vám při konzultaci stavební úřad jistě sdělí), že vlastník stavby je povinen zajistit, aby odstranění stavby bylo provedeno stavebním podnikatelem. Stavbu, která k uskutečnění nevyžaduje stavební povolení (což je s největší pravděpodobností i Váš případ), může její vlastník odstranit svépomocí, pokud zajistí provádění stavebního dozoru. U staveb, v nichž je obsažen azbest, zajistí provádění dozoru osobou, která má oprávnění pro odborné vedení provádění stavby podle zvláštního právního předpisu.
V povolení nebo nařízení odstranění stavby stanoví stavební úřad podmínky vyplývající z technických požadavků na stavby, podmínky pro archivování dokumentace, popřípadě požadavky k úpravě pozemku po odstranění stavby. Může též uložit vlastníku stavby povinnost předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení, omezení či ke kompenzaci případných negativních důsledků na životní prostředí v okolí stavby (§ 130/1 stavebního zákona).
Vlastník stavby (popř. jiná osoba, která odstranila stavbu) je povinen oznámit tuto skutečnost do 30 dnů po odstranění stavby příslušnému stavebnímu úřadu (§ 131a stavebního zákona).

OBČAN-BYDLENÍ
- Zvířata sousedů poškozují plot - jak se bránit?
- Ovce sousedů poškozují plot - jak se bránit?

Noví sousedé ohradili část svého pozemku a začali zde chovat ovce. Místo, kde sousedíme zahradou je ohrazeno naším dřevěným plotem do kamenných sloupů v místech původního plotu délka cca 100 m. Bez jakékoliv domluvy používají náš plot jako své ohrazení. Přesto, že je náš plot udržovaný, ovce neustále vyráží tyčky, poté devastují naší zahradu a dvůr. Jsme důchodci, nestačíme plot opravovat. Je to pro nás značný náklad, čas a neustálé stresování, není nám dopřáno klidu. Jakmile sousedům něco řekneme, slyšíme jen sprosté nadávky. Máme vůbec nějakou šanci domoci se toho, aby si ze svojí strany ohradili, tak, aby se ovce nemohly plotu dotýkat. Zároveň aby nebyla narušena statika kamenných sloupů na svahu. Nebo není možná žádná odstupová vzdálenost. Jak by to pak bylo s odstupovou vzdáleností pro opravu našeho plotu. Kam se můžeme obrátit. Je možné nějaké předběžné opatření. Kdo by platil případný soudní spor. Děkuji Martina

Váš soused tedy nesmí nechat vnikat ovce na Váš pozemek.

Pokud ovce, které jsou ve vlastnictví souseda ničí Váš plot, máte nárok na náhradu vzniklé škody. Podle § 2933 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku totiž platí, že způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem.

Rovněž se, podle mého názoru můžete domáhat toho, aby soused učinil potřebná opattření, aby se toto již neopakovalo.

Doporučuji vyzvat souseda, aby Vám nahradil již vzniklé náklady na opravu a zabezpečil ovce tak, aby nemohli ničit Váš plot. Pokud Vám nevyhoví, obraťte se na advokáta, který Vám pomůže v soudním sporu. Seznam, advokátů naleznete na www.cak.cz

Pokud budete v soudním spour úspěšní, soused Vám zaplatí také náklady za soud a advokáta.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Špatně zapsané příděly v katastru nemovitostí

Bratranec má problém se zapsaným majetkem z přídělů z roku 1950.
V přídělu má zapsány na své rodiče, kteří již zemřeli majetek 3 domy s čísly popisnými a přes 9 ha polností, ale jeho rodiče (moje teta se strejdou) se jmenovali Rudolf a Emílie a ve všech zápisech na katastru i v přídělech došlo k chybě a je to zapsáno na Adolf a Emílie, nikde nejsou uvedena rodná čísla, ani data narození. Dle mého bychom měli nějak dokázat chybu v zápisu, že žádný Adolf neexistoval a v té obci nebydlel a tedy mu nemohl být připsán příděl. Bydlel tam Rudolf s Emílií a dokonce svého času byl strejda Rudolf i předsedou Místního národního výboru. Pozemky a domy byly v restituci převedeny asi jako volné jiným vlastníkům. Současnému vedení obce a ti nám z nějakého důvodu odmítají vydat jakékoli písemnosti z té doby s tím, že tam nic není.
Prosím o radu jestli a popřípadě jak by se dala situace řešit. Jak dokázat chybu v zápisu a oprávnění restitucí.
Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
V první řadě bych Vám doporučila obrátit se na místně příslušné katastrální pracoviště, v jehož územní působnosti se nemovitosti nacházejí. Seznam katastrálních pracovišť spolu s jejich kontaktními údaji naleznete na
http://cuzk.cz/Urady/Katastralni-urady/Seznam-vsech-KU-a-KP.aspx. Prostřednictvím bezplatné webové aplikace
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/
se dají zjistit základní informace o nemovitostech. kompletní informace pak lze získat na katastrálním pracovišti. Na místně příslušném katastrálním pracovišti lze také ve sbírce listin získat kopii (prostou nebo ověřenou) listiny, na základě které byly informace do katastru zapsány (pokud taková existuje). Na katastrálním pracovišti také získáte informace, jak v takovém skutečně nestandardním případě postupovat. Doporučuji Vám také nahlédnout na stránky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových
http://www.uzsvm.cz/nedostatecne-urcite-identifikovani-vlastnici-2140-0-85/,
kde naleznete nemovitosti, u kterých v katastru nemovitostí není dostatečně určitě uveden jejich vlastník a informace občanům, jak postupovat. Právě proto, jak uvádíte, že nejsou uvedena v katastru rodná čísla vlastníků, mohlo by v tomto případě jít právě o takto nedostatečně identifikované vlastníky a pak je to již v působnosti výše uvedeného úřadu.

OBČAN-BYDLENÍ
- Opakované pozdní placení nájmu, nájemného - pokuta, penále
- Opakované pozdní placení nájmu, nájemného - okamžitá výpověď, ukončení nájemní smlouvy

Prosím o informaci ohledně dalšího postupu při opakované neplacení / pozdní placení nájemného.
S nájemníkem jsme celou situaci diskutovali již v květnu 2015, kdy dříve neuhradil 2x nájemné a domluvili jsme se díky kauci ve smlouvě a přeplatku za služby umořit dluh na 5.000 Kč, který měl být uhrazen v červnu 2015 a standardně od května mělo být uhrazeno nájemné 9.500 Kč.
Nicméně nájemné nebylo uhrazeno květen - červenec a dohodnutý dluh z předešlých nájmů ve výši 5.000 Kč také nebyl uhrazen. Již dříve jsme se s nájemníkem domlouvali, že je nutné reagovat a komunikovat, nicméně nyní se ozval až po několikáté výzvě až 3.8.2015.
Celkový dluh na nájemném je tedy 3 x 9.500 Kč + 5.000 Kč
V nájemní smlouvě je uvedeno, že při neuhrazení nájemného do 30-ti dnů po jejich splatnosti, je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05% z dlužné částky za každý den prodlení.
Mám na Vás dotaz, zda by v tomto případě měl uhradit tedy i tuto pokutu (zda se vztahuje i dle NOZ do nájemní smlouvy) a jaká je tedy celková dlužná částka. S nájemníkem máme nájemní vztah do 16.9.2015 s tím, že již nyní jsem od srpna navrhovala okamžité ukončení smlouvy, nicméně mě opět žádá o postupné splácení, ale nemohu neustále tolerovat tento přístup.
Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Podle § 2239 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že se nepřihlíží k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu, ani k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená. Z uvedeného plyne, že smluvní ujednání o povinnosti zaplatit smluvní pokutu je neplatné.
Pokud jde o příslušenství Vaší pohledávky, tak nájemce je podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , povinen zaplatit z částky odpovídající dlužnému nájemnému úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně a to ode dne, která následuje po dni splatnosti až do úplného zaplacení.
Z částky odpovídající zálohám na služby je nájemce podle § 13 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. povinen zaplatit Vám poplatek z prodlení. Podle tohoto ustanovení platí, že dostane-li se poskytovatel nebo příjemce služeb do prodlení s peněžitým plněním podle tohoto zákona, které přesahuje 5 dnů ode dne jeho splatnosti, je povinen zaplatit druhé smluvní straně poplatek z prodlení. Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 1 promile dlužné částky, nejméně však 10 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení.
Prodlení s placením nájemného a záloh na služby představuje hrubé porušení základní povinnosti nájemce. Uvedená situace se jistě dá řešit výpovědí. Nájemce by však mohl u soudu napadnout platnost výpovědi (byť s minimální šancí na úspěch). Nicméně by tím mohl činit obstrukce. Jelikož je nájem sjednán na dobu určitou a navíc konec doby nájmu nastane již za měsíc a několik dní, doporučuji výpověď nedávat a vyčkat na skončení nájmu. Hned 17. 9. 2015 písemně vyzvěte nájemce, aby byt vyklidil a uhradil dlužnou částku. Pokud tak během několika dní neučiní, můžete podat žalobu na vyklizení bytu a zároveň na zaplacení dlužné částky. Pokud by naopak dlužnou částku do té doby uhradil, nic Vám nebrání nájemní smlouvu dodatkem prodloužit.

OBČAN-BYDLENÍ
- Firma při zastřižení větví stromů konce nezatřela balzámem, klihem
- Soused bez dovolení ostříhal mé větve - žaloba k soudu pokud strom uschne

Sousedka mi nechala ořezat větve břízy i když jsme se dohodli jinak, (říkala, že to stačí v září a já jí řekla, že se na to pozeptám v srpnu.)
Má to o firmy, ale nemá na to doklad. Větve nejsou zatřený žádným balzámem, dřevařským klíhem. Můžu chtít na té firmě, aby to opravila a zatřela? (tvrdí, že se to nemusí). A co se sousedkou? To jí můžu zažalovat, až ta bříza uschne? Mě štve, že si to vůbec dovolila!! Co mi provede příště? Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Platí níže uvedené, nárok bych samozřejmě uplatňoval vůči sousedce. Pokud strom uschne, pak je to na žalobu na náhradu škody. Sousedka má právo po předchozí žádosti Vás jako vlastníka stromu odstranit větve přesahující na její pozemek, a to v době vegetatičního klidu, což teď rozhodně není.
Pokud kdokoliv vstupuje na Váš pozemek, a tam dokonce řeže stromy, pak je to zcela mimo zákon. V podstatě se jedná o poškozování cizí věci a ve vážnějším případě by to bylo na přivolání policie.

OBČAN-BYDLENÍ
- Ubytovací jednotka - definice
RŮZNÉ-STAVBY
- Byt zkolaudovaný jako jiný nebytový prostor - málo světla, okna na sever

Dovoluji si Vás požádat o upřesnění a výklad zákona o tzv. ubytovacích jednotkách. V rámci developerských projektů jsou běžně nabízeny k prodeji ubytovací jednotky. UBYTOVACÍ JEDNOTKA Definice technického stavebního pojmu ubytovací jednotka. Ubytovací jednotka je: 1. jednotlivý pokoj nebo soubor místností, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na přechodné ubytování a jsou k tomu určeny; 2. ubytovací jednotka v zařízení sociálních služeb, určená k trvalému bydlení (vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby). Developer je nabízí za nižší ceny než bytové jednotky s odůvodněním, že je tam méně přímého slunečního svitu - vzhledem k orientaci na sever a tudíž to nemůže být zkolaudované jako byt. V katastru je pak tento prostor zapsán jako jiný nebytový. Přesto to bytu odpovídá uspořádáním - v tomto konkrétním případě se jedná o 2+kk s lodžií o výměře asi 60 m2. Mám zde několik poznámek, o jejichž zodpovězení bych Vás z titulu Vaši funkce chtěla poprosit: 1. Pokud bych tuto ubytovací jednotku koupila, jakému se vystavuji riziku z právního hlediska? Co to vlastně doopravdy kupuji? Je možné tam trvale bydlet a užívat ji jako byt? Hrozí mi nějaké právní komplikace nebo riziko postihu v důsledku dlouhodobého užívání (v řádu desítek let), případně vystěhování? Mohu tam mít trvalé bydliště? 2. Lidé si kupují tyto jednotky k účelu pronajímání; já však tento úmysl nemám a chtěla bych ji užívat dlouhodobě pro svoji potřebu - je to možné? 3. Pokud bych ubytovací jednotku chtěla v budoucnu prodat, je to vůbec možné? Jaká bude její cena? Teoreticky pokud to není byt a je to kolaudované jako jiný nebytový prostor tak to má hodnotu např. kanceláře nebo garáže? ! 4. Upřímně, považuji to za právní paskvil a není mi zřejmé, co koupí tohoto prostoru získávám, riskuji a co mohu očekávat; zda vůbec o této koupi uvažovat… Děkuji Vám za pochopení a Vaši laskavou odpověď. Darina

ODPOVĚĎ:
1/ Dlouhodobé užívání ubytovací jednotky:
Jak vyplývá z definice pojmu "ubytovací jednotka" dle § 3 písm. d) vyhlášky o technických požadavcích na stavby (kterou ve svém dotazu citujete), slouží ubytovací jednotka k přechodnému ubytování, nikoli k trvalému bydlení. Totéž ostatně vyplývá rovněž z § 44 vyhlášky o technických požadavcích na stavby, který stanoví konkrétní parametry ubytovacích jednotek (a to dle třídy ubytovacího zařízení, v němž se daná ubytovací jednotka nachází, tzn. dle počtu hvězdiček). na toto vymezení ubytovací jednotky pak obsahově navazuje § 2 písm. c) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb. , v platném znění), dle něhož je stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené (jedná se o hotely, motely, penziony a ostatní ubytovací zařízení).
Základní rozdíl mezi bytem a ubytovací jednotkou tedy tkví v účelu obývání těchto prostor. Zatímco byt je (resp. s ohledem na své parametry a vybavení může být) užíván za účelem uspokojování bytových potřeb (tedy k trvalému bydlení), má ubytovací jednotka sloužit pouze k uspokojení potřeby dočasného (přechodného) ubytování. Z tohoto důvodu jsou stavebně-technické požadavky na ubytovací jednotku oproti bytu mírnější, neboť ubytovací jednotka musí umožňovat toliko prozatímní pobyt v prostoru, kde je možné uspokojit své základní životní a společenské potřeby.
Z důvodu shora uvedeného není (z právního hlediska) možné užívat ubytovací jednotku k trvalému bydlení, neboť tento prostor nebyl stavebním úřadem zkolaudován jako byt.

Co se týče možných právních rizik, je zejména nutné poukázat na § 178/1 stavebního zákona, dle něhož se dopustí přestupku mimo jiné ta fyzická osoba, která:
- užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,
- užívá stavbu v rozporu s kolaudačním souhlasem,
- užívá stavbu v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120/1 stavebního zákona,

přičemž za tyto přestupky může být stavebním úřadem uložena pokuta dle § 178/3 stavebního zákona. Je samozřejmě otázkou, zda má stavební úřad vůbec šanci se v praxi dozvědět o tom, že ubytovací jednotka je jejím vlastníkem užívána k trvalému bydlení (stavební úřad by musel skutečnost trvalého bydlení mimo jiné prokázat, což by bylo patrně dosti obtížné), určité riziko postihu ze strany stavebního úřadu nicméně existuje.

Co se týče přihlášení trvalého pobytu na adrese ubytovací jednotky, platí dle § 10/1 zákona o evidenci obyvatel (zák. č. 133/2000 Sb. , v platném znění), že občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci. Přihlášení trvalého pobytu na adrese ubytovací jednotky (pokud se tato ubytovací jednotka nachází v objektu s popisným, evidenčním či orientačním číslem, což předpokládám) je tedy možné.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že účelové určení prostor dle kolaudačního rozhodnutí stavebního úřadu (tzn. zda se jedná o byt či jiný prostor vhodný k dočasnému ubytování) hraje významnou roli i v soudních řízeních, neboť soudy obecně přijímají kolaudační rozhodnutí stavebního úřadu jako směrodatné. To vyplývá např. z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2005, sp. zn. 26 Cdo 2271/2004, v jehož rámci dospěl soud k tomuto závěru:
"… Bytem je soubor místností (popřípadě jednotlivá obytná místnost), které jsou rozhodnutím stavebního úřadu určeny k trvalému bydlení. Rozhodující pro vymezení souboru místností (místnosti) jako bytu je tedy právní stav založený pravomocným rozhodnutím o povolení užívání stavby dle … stavebního zákona (případně o změně účelu jejího užívání dle … stavebního zákona). Bylo-li takto o posouzení otázky, co je bytem, stavebním úřadem rozhodnuto, soud z tohoto rozhodnutí vychází … "
Shora nastíněnému vymezení pojmu "byt" odpovídá také jeho definice dle § 2236/1 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb. , v platném znění).

2/ Užívání ubytovací jednotky pro vlastní potřebu:
Užívání ubytovací jednotky pro vlastní potřebu je samozřejmě možné, nikoli však pro uspokojování vlastních bytových potřeb (tj. nikoli za účelem trvalého bydlení), jak uvádím v odpovědi ad 1/ výše.

3/ Budoucí prodej ubytovací jednotky:
Jelikož ubytovací jednotka může být předmětem vlastnického práva, může být samozřejmě i zcizena (tzn. prodána či darována). Pokud byste se v budoucnu rozhodla ubytovací jednotku prodat, nebude hrát její odhadní hodnota prakticky žádnou roli, neboť kupní cena je v zásadě předmětem dohody prodávajícího a kupujícího. Sjednáte-li tedy s kupujícím, že mu ubytovací jednotku prodáte za cenu bytu o obdobných parametrech, bude takto uzavřená kupní smlouva platná.

Pokud by však v budoucnu bylo nutné určit cenu ubytovací jednotky znaleckým posudkem (tzn. provést odborný odhad hodnoty ubytovací jednotky), bude samozřejmě takto určená cena ubytovací jednotky nižší, než by byla cena bytu o obdobných parametrech. Tato situace může nastat např. pokud se rozhodnete použít ubytovací jednotku jako zástavu (při čerpání hypotéky či jiného úvěru banky pravidelně vyžadují provedení znaleckého odhadu hodnoty budoucí zástavy), pokud se rozhodnete prodat ubytovací jednotku v dobrovolné dražbě či dojde-li k nucenému prodeji ubytovací jednotky v rámci exekuce.

4/ Zda o koupi uvažovat:
Ubytovací jednotky jako takové není nutné považovat za právní paskvil, jedná se o stavebně-technické vymezení prostoru pro dočasné ubytování.

Rozhodnete-li se ubytovací jednotku zakoupit, získáte prostor, který je rozhodnutím stavebního úřadu určen k přechodnému ubytování, nikoli k trvalému bydlení (k tomu může sloužit pouze prostor, který je zkolaudován jako byt). Máte-li v úmyslu zakoupit takový prostor, v němž byste mohla v budoucnu uspokojovat své bytové potřeby (tedy tam trvale bydlet), nejeví se ubytovací jednotka jako příliš vhodná, neboť s jejím dlouhodobým užíváním za účelem bydlení je spojeno riziko veřejnoprávního postihu v podobě pokuty ze strany stavebního úřadu (byť je diskutabilní, zda by měl stavební úřad možnost se o dlouhodobém užívání ubytovací jednotky k bydlení vůbec prokazatelně dozvědět).

V každém případě Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a konzultovat zde Vaší situaci, nelze vyloučit, že stavební úřad nalezne ze svého úhlu pohledu optimální řešení (zejména v podobě udělení výjimky z některých požadavků na stavebně-technické parametry bytu, tzn. že Vámi zakoupená ubytovací jednotka by mohla být rekolaudována na byt).

OBČAN-BYDLENÍ
- Zvířata sousedů poškozují plot - jak se bránit?
- Ovce sousedů poškozují plot - jak se bránit?

ODPOVĚĎ:
Podle § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat.
Váš soused tedy nesmí nechat vnikat ovce na Váš pozemek.
Pokud ovce, které jsou ve vlastnictví souseda ničí Váš plot, máte nárok na náhradu vzniklé škody. Podle § 2933 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku totiž platí, že způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem.
Rovněž se, podle mého názoru můžete domáhat toho, aby soused učinil potřebná opattření, aby se toto již neopakovalo.
Doporučuji vyzvat souseda, aby Vám nahradil již vzniklé náklady na opravu a zabezpečil ovce tak, aby nemohli ničit Váš plot. Pokud Vám nevyhoví, obraťte se na advokáta, který Vám pomůže v soudním sporu. Seznam, advokátů naleznete na www.cak.cz
Pokud budete v soudním spour úspěšní, soused Vám zaplatí také náklady za soud a advokáta.

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Rodičovská dovolená, zákon o státní službě a zánik, zrušení pracovního místa

Ukončení rodičovské dovolené (12.8.2015) a nový zákon o státní službě.
Týká se mě nový zákon o státní službě?
Od 2000 jsem byla zaměstnancem Pozemkového fondu ČR. V době, kdy jsem byla na rizikovém těhotenství s třetím dítětem, bylo rozhodnuto, že moje pracovní místo bude zrušeno (k 1.7.2012) a byla jsem tudíž zařazena do režimu hromadného propouštění s tím, že moje pracovně právní vztahy budou řešeny po ukončení rodičovské dovolené (tj. 12.8.2015).
Mezitím došlo ke změně a Pozemkový fond ČR byl sloučen s Pozemkovým úřadem a od 1.1.2013 vznikl Státní pozemkový úřad.
Zaměstnavatel (Státní pozemkový úřad) mě nyní kontaktoval s tím, že mi oznamuje, že byl přijat zákon č. 234/2014 Sb. , o státní službě a že moje pracovněprávní záležitosti budou řešeny po odpadnutí překážek v práci.
Na můj dotaz, jak se mě vznik tohoto zákona dotkne, mi bylo sděleno, že mě se to vůbec netýká, neboť moje místo zaniklo před platností tohoto zákona, tj. že mám 12.8 2015 nastoupit do práce, dostanu výpověď podle zákoníku práce s dvouměsíční lhůtou a pak 3měsíční odstupné. Ale moje pracovní smlouva přece nezanikla - jedná se o mě a ne o pracovní místo!
V případě, že bych byla ale ve služebním poměru jsou tyto lhůty mnohem delší (6 měsíců výpovědní lhůta a až 12 měsíců odstupné).
Jak to tedy v mém případě je? Mám nárok být zařazena do služebního poměru (pokud - jak jsem se dočetla na internetu- o to požádám do 31.8.2015, resp. až 62 dnů po ukončení rodičovské dovolené) nebo tento nárok nemám (jak mi tvrdí zaměstnavatel)? V době, kdy jsem chodila do práce, jsem byla pracovně zařazena jako odborný referent (s vysokoškolským vzděláním) a za uplynulých 10 let jsem odpracovala více než požadované 4 roky praxe.
Mám případně žádost o přijetí do služebního poměru podat ještě dříve než nastoupím 12. 8. do zaměstnání nebo ji mám podat až při nástupu do práce. Chci se ujistit, že tím, že 12.8.2015 v den nástupu do zaměstnání po ukončení mateřské dovolené, podám sice žádost o přijetí do služebního poměru, ale zárověň i přijmu výpověď dle zákoníku práce, nepřijdu automaticky o možnost ukončit pracovní poměr v režimu zákona o státní službě.
Jistě chápete, že je pro mě po rodičovské dovolené důležité, kolik peněz budu mít (máme 3 děti) a jak dlouhou dobu budu mít na hledání nového zaměstnání, když do předchozího zaměstnání nemůžu nastoupit, protože zaměstnavatel pro mě nemá na žádné pobočce místo. I když je s podivem, že na pobočce SPÚ Kraje Vysočina v Jihlavě (kam spadám), byli v červnu přijati 2 noví zaměstnanci a mě o těchto pracovních místech zaměstnavatel neinformoval, přestože jsme byli v telefonickém kontaktu a bylo mi přislíbeno, že pokud se nějaké místo uvolní - dá mi odbor personální vědět.
Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Podle § 190 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb. , o státní službě platí, že:
„Dosavadní zaměstnanec vykonávající činnosti podle § 5, který je ke dni 1. července 2015 v pracovním poměru na dobu neurčitou, má nárok být na základě systemizace podle § 184 odst. 1 přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, jestliže
a) splňuje předpoklady uvedené v § 25 odst. 1,
b) má podle systemizace vykonávat činnosti podle § 5,
c) požádá o přijetí do služebního poměru správní úřad písemně do 31. srpna 2015 a
d) vykonával v den podání žádosti v uplynulých 10 letech ve správním úřadu, v obecním úřadu obce s rozšířenou působností, krajském úřadu, instituci Evropské unie nebo mezinárodní organizaci činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 4 let. “
Ve výše uvedeném ustanovení se mluví o přijetí do služebního poměru na základě systemizace, která se má dle § 184 odst. 1 a 2 zákona o státní službě vytvořit následovně:
„ (1) První systemizace a první systemizace pracovních míst podle tohoto zákona se ve všech správních úřadech stanoví s účinností od 1. července 2015. Namísto služebního orgánu předloží návrh těchto systemizací Ministerstvu vnitra, po projednání s Ministerstvem financí, ten, kdo je v čele správního úřadu, jehož se tento návrh týká.
(2) Systemizace podle odstavce 1 se zaměřují zejména na vymezení služebních míst státních zaměstnanců a pracovních míst zaměstnanců. “
Jelikož Vaše pracovní místo bylo již v minulosti zrušeno, nebude tedy zařazeno ani do nově vytvořené systemizace pracovních míst (pro upřesnění: systemizace=organizační struktura pracovních míst u zaměstnavatele rozpracovaná dopodrobna až na jednotlivá pracovní místa), Vy nebudete vykonávat podle této systemizace žádnou činnost, a tudíž nebudete mít nárok na zařazení do služebního poměru.
Máte pravdu v tom, že Váš pracovní poměr trvá, máte platnou pracovní smlouvu, ale již nejste vedena v systemizaci u zaměstnavatele, jelikož zaměstnavatel Vaši pozici zrušil a jen z důvodu ochranné doby v podobě Vaší mateřské a rodičovské dovolené Vám nemohl dát výpověď již dříve.
Zaměstnavatel má povinnost Vám přidělovat práci dle druhu práce sjednaném ve Vaší pracovní smlouvě a to ode dne následujícího po skončení Vaší rodičovské dovolené. Pokud před tímto datem přijal nového zaměstnance, byť i se stejným druhem práce jako máte vy sjednáno, postupoval v souladu se zákoníkem práce.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY-SMLOUVY
- Odpovědnost realitní kanceláře za případné nevydání kupní ceny v úschově RK (úschova od kupujícího)
- Jak se vyhnout problémům v případě zpronevěry peněz v úschově realitní kanceláře (úschova od kupujícího nemovitosti)

Kupujeme dům, máme již návrh smlouvy a potřebujeme znát odpověď na náš dotaz než smlouvu podepíšeme.
Prodávající nám prodává nemovitost přes RK. Předpokládáme, že se s manažerem zná. Požaduje uložit
peníze za nemovitost v úschovně RK. I když se zdá vše v pořádku a pan makléř se zdá být solidní slušný, sympatický člověk, my makléře dané RK ale neznáme. Víme, že je to i pro nás dobře, když RK peníze uvolní prodávajícímu až po nabytí právní moci vkladu do katastru. A to z důvodů možnosti dodatečně nemovitost ještě prodávajícím zastavit
Bude mít právní váhu dodatek, který chceme vepsat do kupní smlouvy, že bere prodávající NA SEBE ZODPOVĚDNOST, že RK bude cena za prodej prodávajícímu nemovitost vyplacena. Zda z jakéhokoli důvodu se tak nestane, tak že prodávající bude výplatu požadovat po RK a NE po kupujících a to buď dohodou nebo soudně. Můžete nám přesně prosím napsat formu znění dodatku?
Prosím ještě o zodpovězení jednoho dotazu. Kupujeme nemovitost v podílovém spoluvlastnictví, kde není přesně určeno, vyměřeno kdo jakou část pozemku, zahrady využívá, pouze jsou určeny podíly a konkrétní byty. Zajímá nás, když některý z majitelů bude mít exekuci jak se v tomto případě věc řeší, když není přesně určeno čí co je, kromě bytových jednotek? Je toho trochu více na zodpovězení, doufám ale, že jsem dotaz vypsala, vysvětlila srozumitelně a jasně a vy nám budete schopen poradit. Děkuji, Zdenka

ODPOVĚĎ:
Všeobecně je lepší mít úschovu zajištěnu advokátem či notářem neboť ti jsou pro případnou náhradu škody ze zákona pojištěni, narozdíl od RK. RK bude pravděpodobně 3. účastníkem smlouvy, tudíž zakomponovat podobné ustanovení tam nebude problém. Asi bych tam zařadil též ustanovení, dokud nebude na účet RK složena kupní cena, pak není oprávněna podat návrh na vklad do KN. Nejde-li o malé částky, vždy doporučujeme konzultaci textu smlouvy s advokátem.
Stejné platí o podílech spoluvlastníků, je třeba si v katastru zjistit veškeré podíly (ideální podíly na celé NEM) a z výpisu je možno zjistit, zda ten konkrétní podíl je zatížen exekucí či jiným právem. V takovém případě - za předpokladu koupě NEM - přejde dluh z exekuce na Vás. To je potřeba si zanalyzovat, jaká zatížení na NEM jsou a zda je tedy vůbec adekvátní takovou NEM kupovat a za kolik. Odbřebenění nemovitosti se pak děje úhradou předmětných pohledávek věřitelů, kteří mají tuto zajištěnu např. zastaveným podílem na NEM.
Skutečně bych v obou ohledech doporučoval konzultaci s advokátem, kde by byl jednak analyzován návrh smlouvy a jednak by advokát vytáhl z KN veškeré potřebné výpisy a zhodnotil adekvátnost obchodu a zkontroloval konkrétní podíly, jejich zatížení a správnost jejich uvedení ve smlouvě.
Realitky nemusí být vždy zcela seriozní, nehledě na jejich nehorázné odměny za zrpostředkování prodeje, což v tomto případě je ale spíše problém prodávajícího.

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zástup za osobu na mateřské dovolené - kolikrát může zaměstnavatel prodloužit pracovní smlouvu než bude na dobuneurčitou?
- Zástup za osobu na rodičovské dovolené - kolikrát může zaměstnavatel prodloužit pracovní smlouvu než bude na dobuneurčitou?
- Opakované prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou - zástup za mateřskou dovolenou MD, rodičovskou dovolenou RD

Můj poslední zaměstnavatel mě zaměstnal jako zástup za pracovnici, která odešla na MD.
Mám tedy smlouvu na dobu určitou. Uvedená kolegyně plánuje MD na 3 roky, je tedy možné, aby mně zaměstnavatel 3x prodlužoval smlouvu na dobu určitou?
Slyšela jsem, že smlouvu na dobu určitou (vždy na 1 rok) lze uzavřít pouze na 2 po sobě jdoucí roky, pak by měla být sepsána na dobu neurčitou.
Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Pro uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou platí § 39 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění: „Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží. “
Lze tedy sjednat pracovní poměr na dobu určitou max. na dobu 3 let a pak ho ještě vždy dvakrát prodloužit, vždy max. o tři roky (lze i např. jen o jeden rok, pak je ale i tak jedno další prodloužení vyčerpáno).
Zároveň však platí pro určité výjimečné situace uvedené v § 39 odst. 4 ZP, dle kterého platí:
„Jsou-li u zaměstnavatele dány vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, na jejichž základě nelze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnanci, který má tuto práci vykonávat, navrhl založení pracovního poměru na dobu neurčitou, nepostupuje se podle odstavce 2 za podmínky, že jiný postup bude těmto důvodům přiměřený a písemná dohoda zaměstnavatele s odborovou organizací upraví
a) bližší vymezení těchto důvodů,
b) pravidla jiného postupu zaměstnavatele při sjednávání a opakování pracovního poměru na dobu určitou,
c) okruh zaměstnanců zaměstnavatele, kterých se bude jiný postup týkat,
d) dobu, na kterou se tato dohoda uzavírá.
Písemnou dohodu s odborovou organizací je možné nahradit vnitřním předpisem jen v případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace; vnitřní předpis musí obsahovat náležitosti uvedené ve větě první. “
Ve Vašem případě tedy záleží na úpravě, která je zavedena u zaměstnavatele. Pokud zaměstnavatel za vážné provozní důvody např. stanovil zaměstnávání zaměstnanců, kteří jsou jako zástup za zaměstnankyně na mateřské a rodičovské dovolené a splnil všechny podmínky v tomto ustanovení uvedené, pak se na něj obecné ustanovení o uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou nevztahuje a může uzavírat v těchto případech pracovní poměry na dobu určitou bez omezení.

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

: Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin); Kategorie: Roztříděné dotazy; Zveřejněno: 16. červenec 2015

1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

Dotazy před tříděním a pojmenováním jsou k nahlédnutí zde.

OBČAN-DLUHY
- Bezplatné vypracování insolvenčního návrhu k soudu zdarma - kde se vyhotovuje?

Navštívila jsem insolvenční poradnu ve Šternberku, která mi navrhla postup a zpracování návrhu na insolvenci. Poplatek za toto je však 8.500 Kč. Je to to pro mně vysoká částka, když jsem v takové situaci. Ale zatím já a moje rodina nenašla nikoho, kdo by to mohl udělat bezplatně. Na koho se mám obrátit? Jak mám vědet že cílem nebude vydělat si na tom? Umíte mi poradit nějaký kontakt, nebo máte nějaké informace o insolvenční poradně ve Šternberku?
Děkuji. S pozdravem Markéta Košíková

ODPOVĚĎ:
Jak jsem již uváděl v minulé odpovědi, zpracování insolvenčního návrhu není jednoduchou záležitostí, proto není divu, že je poměrně těžké najít někoho, kdo by jej zpracoval bezplatně. Zkuste ale Poradnu při finanční tísni, která má mj. výjezdní poradnu v Šumperku. Veškeré informace najdete na stránkách www.financnitisen.cz. Dle internetových stránek by tato společnost měla své služby poskytovat zdarma, a to včetně zpracování insolvenčního návrhu. O insolvenční poradně ve Šternberku bohužel žádné informace nemám.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Ústavní garance ochrany osobních údajů - definice, vysvětlení

Chtěla bych Vás poprosit o vysvětlení pojmu ústavní garance ochrany osobních údajů, popř. co do toho patří. Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Pojmem „ústavní garance ochrany osobních údajů“ je míněno zakotvení základních pravidel pro ochranu osobních údajů v ústavním řádu České republiky. Základním pramenem právní úpravy ochrany osobních údajů je usnesení předsednictva ČNR o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky č. 2/1993 Sb. , v jehož rámci se ochranou osobních údajů (resp. šířeji ochranou soukromí) zabývají tato ustanovení:
- čl. 7/1 Listiny základních práv a svobod, dle něhož je nedotknutelnost osoby a jejího soukromí zaručena; omezena může být jen v případech stanovených zákonem;
- čl. 10 Listiny základních práv a svobod, dle něhož má každý právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno; každý má dále právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života; každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě;
- čl. 13 Listiny základních práv a svobod, dle něhož nesmí nikdo porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon; stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením.

Výčet dalších pramenů práva v oblasti ochrany osobních údajů (a to zejména co se týče mezinárodních smluv a příslušných právních předpisů EU, které tvoří také součást českého právního řádu) naleznete na webu Úřadu pro ochranu osobních údajů:
https://www.uoou.cz/pravni-predpisy/ds-1257/p1=1257

Obecná pravidla pro ochranu soukromí a osobních údajů, zakotvená v Listině základních práv a svobod, jsou dále rozpracována zejména v zákoně o ochraně osobních údajů a v občanském zákoníku. Tuto oblast dále částečně reguluje i množství dalších právních předpisů, např. zákon o zdravotních službách, zákon o bankách, zákon o advokacii, autorský zákon, trestní zákoník, zákon o přestupcích či zákon o státní statistické službě.

OBČAN-DLUHY
- Insolvence na rodičovské dovolené - je možné strhávat splátky dluhu z rodičovského příspěvku?
- Oddlužení na rodičovské dovolené - je možné strhávat splátky dluhu z rodičovského příspěvku?
- Osobní bankrot na rodičovské dovolené - je možné strhávat splátky dluhu z rodičovského příspěvku?

S přítelem bychom chtěli založit rodinu. Protože jsem na tom v práci finančně lépe, dohodli jsme se, že na rodičovskou dovolenou by šel on. On však má od 01/2015 soudem schválenou insolvenci a strahávají mu peníze z platu. Dá se to popř. strhávat z příspěvku? Nebo by to šlo z mého platu? Pomohlo by, kdybychom byli manželé?
Jaké máme možnosti? Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Z příspěvku, který by Váš přítel pobíral po dobu rodičovské dovolené, lze hradit splátkový kalendář, který mu byl schválen. Problém ale spočívá v tom, že splátkový kalendář byl Vašemu příteli povolen na základě výše jeho mzdy a tedy i výše částky, kterou může měsíčně splácet. Příspěvek bude patrně nižší než současná mzda a tudíž by Váš přítel splácel měsíčně méně, než bylo "dohodnuto". Je totiž stěžejní, aby během 5 let, na které mu patrně byl splátkový kalendář schválen, splatil minimálně 30% přihlášených pohledávek věřitelů, jinak by také nemusel být oddlužen. O těchto okolnostech ale jistě byl řádně poučen jak insolvenčním správcem, tak insolvenčním soudem. Rozdíl ve splácení lze nicméně dorovnat např. darovací smlouvou třeba mezi Vámi a Vaším přítelem, na základě které byste mu měsíčně určitou částkou do oddlužení de facto přispívala. Automaticky ale z Vašeho platu nikdo nic ztrhávat nebude, a to už jen proto, že nejste manželé. Situace by ale byla stejná i kdyby jste manželé byli, jelikož v insolvenci je pouze Váš přítel a ne Vy. Je tedy zásadní toto propočítat vzhledem k výši částky, která by mohla být ztrhávána z příspěvku ve vztahu k celkové výši přihlášených pohledávek. Vzhledem k tomu, že by došlo k poměrně trvalé změně ve výši měsíčních splátek, bylo by patrně nutné aby toho schválil i insolvenční soud. Zkuste nicméně celou situaci probrat s insolvenčním správcem, který je nejlépe obeznámen s okolnostmi a může Vám tak relevantně říci, zda by to možné bylo či nikoliv. Já mohu pouze konstatovat, že teoreticky by to mělo být možné.

OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-DLUHY
- Původní člen bytového družstva má dluh u BD - musí nový člen BD dluh uhradit při převodu bytu do osobního vlastnictví?
- Ručí nový "majitel" družstevního bytu za dluhy původního "majitele" družstevního bytu?

Koupila jsem si uživatelská práva k družstevnímu bytu a stala se tak členem bytového družstva.
Byt chci převést do osobního vlastnictví OV. Dozvěděla jsem se, že bývalá nájemkyně má dluh na nájemném ve výši cca 50.000 Kč a z tohoto důvodu měla být i z bytu vystěhována. V kanceláři BD mi o dluhu nic neřekli. Dům zadlužený není. Mám se obávat toho, že po převodu do OV budu muset dluh zaplatit? Mám dluh zaplatit a vymáhat ho po původní družstevnici? Byla jsem oklamána, když mi byl dluh při odkupu členství v BD zatajen?
Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývají dvě skutečnosti, které jsou pro řešení Vašeho případu klíčové: 1/ kdy došlo k „zakoupení“ družstevního podílu v bytovém družstvu (tzn. zda se tak stalo do 31. 12. 2013 nebo po 1. 1. 2014) a 2/ od koho byl družstevní podíl v bytovém družstvu „koupen“ (tzn. od bývalé členky bytového družstva nebo přímo od tohoto bytového družstva). Ve své odpovědi se proto budu zabývat všemi myslitelnými variantami.

1/ Zakoupení družstevního podílu v bytovém družstvu do 31. 12. 2013:
Pokud jste družstevní podíl v bytovém družstvu koupila v době do 31. 12. 2013 (tedy ještě před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku a zejména zákona o obchodních korporacích), je možné uzavřít, že dluh bývalé členky bytového družstva na nájemném se Vás nikterak netýká. Jedná se výhradně o právní vztah mezi bývalou členkou bytového družstva a tohoto bytového družstva, který nebyl prodejem družstevního podílu Vám nijak ovlivněn. V tomto ohledu není rovněž podstatné, zda jste družstevní podíl zakoupila od bývalé členky bytového družstva či přímo od tohoto bytového družstva.

2/ Zakoupení družstevního podílu v bytovém družstvu po 1. 1. 2014:
Zákon o obchodních korporacích přinesl v této souvislosti s účinností od 1. 1. 2014 podstatnou novinku, vtělenou do jeho § 736/2. Dle tohoto ustanovení platí, že převodem družstevního podílu (s nímž byl spojen nájem družstevního bytu) dochází k převodu nájmu družstevního bytu (včetně všech práv a povinností s tím spojených), a to včetně všech dluhů převodce (tedy původního člena bytového družstva) vůči bytovému družstvu, které souvisejí s užíváním družstevního bytu převodcem (za podmínek určených stanovami bytového družstva).

Pokud jste tedy koupila družstevní podíl v bytovém družstvu od bývalé členky bytového družstva, byl na Vás automaticky (tzn. ze zákona) převeden i její dluh na nájemném, který vůči tomuto bytovému družstvu má.
Pokud na Vás dluh bývalé členky bytového družstva skutečně přešel, doporučuji Vám se v první řadě obrátit na bytové družstvo s dotazem, zda hodlá své právo na úhradu dluhu uplatnit na Vás či na původní člence bytového družstva.
Bude-li dluh bytovým družstvem vymáhán po Vás, lze Vám doporučit dluh bytovému družstvu uhradit (o této skutečnosti je samozřejmě vhodné sepsat s bytovým družstvem oboustranně podepsaný zápis, doložený např. výpisem z Vašeho bankovního účtu a bankovního účtu bytového družstva).
V souvislosti s vymáháním dluhu bytovým družstvem po Vás je vhodné připomenout možnost analogické aplikace § 1890/1 občanského zákoníku, tzn. že vůči bytovému družstvu budete případně oprávněna vznést všechny námitky, které měla k dispozici původní členka bytového družstva (např. námitku promlčení dluhu, jedná-li se o dluh starší či námitku úhrady dluhu, je-li Vám známo, že v mezidobí došlo k jeho úplnému či částečnému zaplacení apod.).
Uhradíte-li dluh bytovému družstvu, budete následně oprávněna domáhat se zaplacení dluhu po bývalé člence bytového družstva, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které jí vůči Vám vzniklo. Dle § 2991 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, přičemž bezdůvodně se obohatí mimo jiné ten, za koho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Pokud jste však družstevní podíl koupila přímo od bytového družstva, nebude na Vás § 736/2 zákona o obchodních korporacích dopadat, tzn. že dluh bývalé členky bytového družstva bude jejím výlučným právním vztahem k bytovému družstvu (stejná situace jako v odpovědi ad 1/ výše).

OBCHOD-REKLAMACE
- Opakovaná neúspěšná oprava automobilu - je možné žádat vrácení ceny za nezdařenou opravu?
- Opakovaná reklamace opravy automobilu - právo na vrácení částky za nezdařenou opravu?

Nezáruční oprava zatékání střešního okna. 4x reklamace špatně odvedené opravy.
Při jedné opravě si servis řekl o další peníze za další náklady na opravu, které jsem zaplatil. Následkem oprav byl poškozen interiér automobilu - šmouhy ad. Konec 05/2015 - závadu už prý objevili, navrhují výměnu okénka nebo úplné zalepení starého okénka navždy. Nechal jsem okénko zalepit. Po asi 7. reklamacích a “opravách“, které k ničemu nevedli, mám zbytečně zalepené střešní okýnko, poškozený interiér a zaplatil jsem asi 5.000 za neopravu. Nejednalo se o žádné náhradní díly, jen o lepení jejich domněnek, kde dochází k zatíkání.
Za jakých podmínek můžu požadovat zpět peníze? Jsou povinní mě je vrátit? Zajímalo by mě, jak mám postupovat dál, pokud by vrácení peněz odmítli a co vše můžu požadovat? Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 4 částí:
1/ Zalepení okénka:
Představuje-li zalepení střešního okénka automobilu jednu z možností opravy při zatékání, přičemž s volbou této varianty jste vyslovil souhlas, není důvodu zalepení okénka v současné chvíli rozporovat (samozřejmě v případě, že po zalepení okénka do automobilu již nezatéká). V tomto ohledu lze považovat závazek zhotovitele za řádně splněný (s výjimkou většího množství reklamací a dodatečné platby, jak uvádím níže).

2/ Dodatečná platba:
Pokud jste zhotoviteli (v rámci odstraňování reklamovaných vad opravy) zaplatil další náklady opravy, je podstatné, zda mohl zhotovitel tyto další náklady předvídat již ve chvíli, kdy jste u něj opravu střešního okénka objednával.
Obecně není samozřejmě možné, aby si zhotovitel cokoli účtoval za činnost, kterou vyvine v rámci odstraňování reklamovaných vad jím původně provedených prací, tzn. že odstraňování reklamovaných vad opravy musí být vždy zdarma.
Pokud tedy vyúčtováním dodatečných nákladů opravy zhotovitel pouze zvýšil cenu jím původně (a nekvalitně) odvedených prací, jste oprávněn žádat od něj vrácení této platby, a to z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku).
Pokud však v rámci odstraňování reklamovaných vad opravy zhotovitel narazil na potřebu provedení dalších prací (které nemohl původně předpokládat), bylo by možné uvažovat o oprávněnosti jím účtovaných dodatečných nákladů opravy.

3/ Poškození interiéru automobilu:
Za jakoukoli škodu, kterou Vám zhotovitel v průběhu oprav střešního okénka (či v rámci následného odstraňování reklamovaných vad) způsobil, samozřejmě odpovídá, tzn. že jste oprávněn se po zhotoviteli náhrady vzniklé škody (současně s jejím vyčíslením) domáhat.

4/ Jak dále postupovat:
Rozhodnete-li se po zhotoviteli vymáhat např. vrácení Vámi uhrazených dodatečných nákladů opravy (neboť se domníváte, že Vám byly účtovány neoprávněně) nebo náhradu škody způsobené v interiéru automobilu, lze Vám v první řadě doporučit pokusit se o mimosoudní uspokojení Vašich požadavků.

Na zhotovitele se můžete obrátit s písemnou výzvou, v níž budete specifikovat své požadavky (jejich důvody a výši Vámi požadovaných částek), přičemž zhotoviteli zároveň určíte přiměřenou lhůtu ke splnění Vašich požadavků. Pro případ neochoty k mimosoudnímu uspokojení Vašich požadavků můžete zhotovitele upozornit na svou připravenost řešit věc soudní cestou. Jeden stejnopis výzvy si ponechte, druhý doručte zhotoviteli prokazatelným způsobem (tzn. doporučeně s dodejkou či osobně za přítomnosti svědka či oproti podpisu).

Nebude-li zhotovitel ochoten Vaše požadavky mimosoudně uspokojit, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud. Za tímto účelem Vám doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Fotografování dětí bez souhlasu rodičů cizí osobou na mobil, kameru, fotoaparát - jde o trestný čin či přestupek?
- Focení dětí bez souhlasu rodičů cizí osobou na mobil, kameru, fotoaparát - jde o trestný čin či přestupek?
- Natáčení dětí bez souhlasu rodičů cizí osobou na mobil, kameru, fotoaparát - jde o trestný čin či přestupek?
- Nahrávání dětí bez souhlasu rodičů cizí osobou na mobil, kameru, fotoaparát - jde o trestný čin či přestupek?
- Trestní oznámení pro natáčení, nahrávání, focení dětí cizí osobou na mobil, fotoaparát, kameru

Je trestné když někdo fotí či nahrává malé děti na fotoaparát, kameru, telefon? Jak se můžeme proti tomuto bránit. Nepomohlo a trestní oznámení a ani petice na příslušné úřady, jsme v zoufalé situaci a nevím si rady, prosím o pomoc. Děkuji. Petr

ODPOVĚĎ:
Fotografování či pořizování audiovizuálních záznamů dětí (i proti vůli jejich rodičů) opravdu samo o sobě trestné není. O trestný čin by se mohlo jednat, pokud by byly pořízené fotografie či audiovizuální záznamy následně použity např. k výrobě dětské pornografie (§ 192 trestního zákoníku), tyto skutečnosti však z Vašeho dotazu nevyplývají.
Shora uvedené však samozřejmě neznamená, že by fotografování či pořizování audiovizuálních záznamů dětí proti vůli (resp. bez souhlasu) jejich rodičů bylo po právní stránce zcela v pořádku.
V obecné rovině dle § 81/2 občanského zákoníku platí, že ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.
Toto pravidlo je v případě zachycování podoby člověka (např. jeho fotografováním či pořizováním audiovizuálních záznamů) dále konkretizováno v § 84, § 85/1 a § 86 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:
- zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením (v případě dětí je zpravidla zapotřebí svolení některého z rodičů) ;
- rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením;
- nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod; zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit.

Z těchto pravidel pak existují některé výjimky, a to v případě tzv. zákonných licencí, tzn. že podobizna nebo zvukový či obrazový záznam se mohou bez svolení člověka pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství. Ani takový důvod však nesmí být využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka (§ 89 a § 90 občanského zákoníku). Z Vašeho dotazu nicméně nevyplývá, že by se o tento případ vůbec jednalo (tzn. že by byly fotografie či audiovizuální záznamy dětí pořizovány za uměleckým, vědeckým či jiným shora jmenovaným účelem).

Člověk, jehož osobnost byla dotčena (resp. za dítě jeho rodič), má dle § 82/1 občanského zákoníku právo domáhat se toho, aby:

1/ bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo
2/ byl odstraněn jeho následek.

Není rovněž vyloučeno, aby se člověk, jehož osobnostní práva (např. právo na soukromí) byla dotčena, domáhal poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, nejčastěji v podobě omluvy či peněžní satisfakce (§ 2956 a násl. občanského zákoníku).
Pořizování fotografií či audiovizuálních záznamů dětí bez souhlasu jejich rodičů proto může být řešeno podáním žaloby k soudu (není-li mimosoudní řešení možné). Před podáním žaloby se lze také na soud obrátit s návrhem na vydání předběžného opatření (§ 74 a násl. Občanského soudního řádu), kterým může soud dočasně poměry žalobce a žalovaného upravit. Konkrétně dle § 76/1 písm. e) Občanského soudního řádu je možné, aby soud účastníkovi (zde budoucímu žalovanému) uložil povinnost, aby se něčeho zdržel (tzn. aby se zdržel pořizování fotografií či audiovizuálních záznamů dětí).
Pro podání žaloby (resp. i návrhu na vydání předběžného opatření) Vám doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz
Jednodušší variantu řešení Vámi popsané situace pak představuje svépomoc. Dle § 14 občanského zákoníku si může každý přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě. Hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené. V tomto ohledu je klíčovou přiměřenost svépomocného zásahu, tzn. že jako přiměřená se zajisté nebude jevit taková obrana před nedovoleným pořizováním fotografií či audiovizuálních záznamů dětí, při které by např. byla způsobena škoda na zdraví či majetku.
Závěrem své odpovědi dodávám, že za splnění určitých okolností (nikoli tedy vždy) může fotografie představovat citlivý údaj ve smyslu § 4 písm. b) zákona o ochraně osobních údajů. Dochází-li pak ke zpracování citlivých údajů bez příslušného povolení, mohl by se tím pořizovatel fotografií či audiovizuálních záznamů dopustit některého z přestupků dle zákona o ochraně osobních údajů. V této souvislosti se proto můžete obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů s podnětem k prověření Vámi popsaného postupu: www.uoou.cz

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Léku s alkoholem v práci, měření alkoholu v dechu a porušení pracovní kázně - je krácení platu, mzdy oprávněné (pozitivní test)?
- Léku s alkoholem v práci, měření alkoholu v dechu a porušení pracovních povinností - je krácení platu, mzdy oprávněné (pozitivní test)?

2015 jsem byl služebně mimo. Na konci směny majitel firmy pověřil pouze ústně pracovnici, že má dát dýchat pracovníkovi, který smrdí alkoholem. Ta mu dala před svědky dýchat a byl na alkoholtesteru hodnota 0,3 promile, pracovník se ohradil, že požil před chvíli na kašel lék Bromexin (má alkohol). Jakékoliv moje námitky, nikdo nebyl písemně pověřen k oprávněnosti dech. zkoušky. , že se měla dech zkouška opakovat, nebo udělat krevní test, když pracovník tvrdil že použil lék, nebral majitel v úvahu a dal mi písemně: zápis o porušení pracovní kázně ve kterém uvádí, že mi odebírá 20% osobního hodnocení z důvodu selhání kontroly zaměstnanců.
1. Jak se má postupovat po naměření alkoholu dechovou zkouškou a pracovník tvrdí (slovně ale bohužel podepsal zápis), že nepil?
2. Může mi zaměstnavatel dát za tento případ důtku a může mi odebrat osobní hodnocení?
3. Má zaměstnavatel právo při písemné důtce ve které sdělí že za opakované hrubé porušení mi snižuje osobní hodnocení (není přesná specifikace o jaké hrubé porušení jde) odebrat osobní hodnocení? Děkuji, František

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 106 písm. e) a i) zákoníku práce platí, že zaměstnanec je povinen nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště a nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele; každý zaměstnanec je dále povinen se podrobit na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Co se tedy týče okolnosti podrobení dechové zkoušce, nebyl ve Vámi popsaném případě pravděpodobně dodržen předepsaný postup dle zákoníku práce, neboť k podrobení se dechové zkoušce jste 1/ nebyl vyzván vedoucím zaměstnancem a zároveň 2/ zaměstnankyně, která Vás k podrobení se dechové zkoušce vyzvala k tomu nebyla písemně pověřena zaměstnavatelem. I z tohoto důvodu (kromě dalších důvodů, které uvádím níže) se můžete domáhat navrácení osobního hodnocení). Na dotazy pak odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Postup po provedení dechové zkoušky:
Dle § 2 písm. o) zákona o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami (zák. č. 379/2005 Sb. , v platném znění, tzv. tabákový zákon) se orientačním vyšetřením rozumí dechová zkouška, odběr slin nebo stěr z kůže nebo sliznic.
Je pravdou, že platná právní úprava nezakotvuje žádný povinný postup zaměstnavatele po zjištění pozitivního výsledku orientační dechové zkoušky na přítomnost alkoholu u zaměstnance. V tomto ohledu jsou základní pravidla obsažena v § 16 tabákového zákona, dle něhož platí, že:
- osoba, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek, nesmí požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky při výkonu této činnosti nebo před jejím vykonáváním;
- orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu je povinna se podrobit osoba, u níž se lze důvodně domnívat, že vykonává činnosti podle předchozí odrážky pod vlivem alkoholu, a dále osoba, u které je důvodné podezření, že přivodila jinému újmu na zdraví v souvislosti s požitím alkoholického nápoje;
- spočívá-li orientační vyšetření zjišťující obsah alkoholu v dechové zkoušce provedené analyzátorem alkoholu v dechu, splňujícím podmínky stanovené zvláštním právním předpisem, odborné lékařské vyšetření se neprovede. V případě, že osoba tento způsob orientačního vyšetření odmítne, provede se odborné lékařské vyšetření;
- orientační vyšetření provádí útvar Policie České republiky, útvar Vojenské policie, Vězeňská služba České republiky, osoba pověřená kontrolou osob, které vykonávají činnost, při níž by mohly ohrozit život anebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek, zaměstnavatel, ošetřující lékař nebo obecní policie.
Ze shora uvedeného lze dovodit, že ve Vašem případě nebyl zaměstnavatel povinen provádět další měření přítomnosti alkoholu v krvi, resp. nebyl povinen iniciovat provedení odborného lékařského vyšetření, které jste však mohl iniciovat samozřejmě sám.

2/ Udělení důtky a odebrání osobního hodnocení:
Bylo-li provedenou dechovou zkouškou prokázáno Vaše ovlivnění alkoholem, je zaměstnavatel oprávněn Vám tuto skutečnost vytknout (někdy je tato výtka označována jako důtka). Na obdrženou důtku (která musí být založena do Vašeho osobního spisu) můžete samozřejmě reagovat dopisem, v němž vyjádříte svůj nesouhlas s důvody důtky a zaměstnavateli sdělíte, že jste na pracovišti alkohol nepožil. Rovněž tento dopis bude založen do Vašeho osobního spisu.
Pokud by se zaměstnavatel v budoucnu (např. na základě udělení další důtky) rozhodl rozvázat s Vámi pracovní poměr výpovědí, budete oprávněn se proti obdržené výpovědi bránit žalobou. V následném soudním sporu se pak bude mimo jiné přezkoumávat oprávněnost jednotlivých důtek (v tomto ohledu pro Vás bude výhodnější, bude-li ve Vašem osobním spisu ke každé neoprávněné důtce založen i Váš nesouhlasný dopis, kterým budete vzniklé nedorozumění vysvětlovat).
Co se týče odebrání osobního hodnocení, je v první řadě nezbytné upozornit, že zákoník práce tento pojem nezná. Nejčastěji však bývá jako osobní hodnocení označen osobní příplatek (v případě zaměstnanců ve státní sféře) či typ nenárokové složky mzdy (u zaměstnanců v soukromé sféře).
Dle § 131 zákoníku práce může zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, osobní příplatek až do výše 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Zaměstnanci, který je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové třídy, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.
Osobní příplatek dle § 131 zákoníku práce tak může být přiznán pouze těm zaměstnancům, kteří pobírají plat, tzn. zaměstnancům ve státní sféře, resp. těm zaměstnancům, jejichž odměňování je vázáno na veřejné rozpočty. S ohledem na skutečnost, že v dotazu se zmiňujete o "majiteli firmy", předpokládám, že ve státní sféře nepracujete, nýbrž že jste zaměstnán v soukromé sféře a pobíráte mzdu.
Jste-li tedy zaměstnán v soukromé sféře, je dále důležité, zda představuje osobní hodnocení nárokovou či nenárokovou složku Vaší mzdy. Nárokovou složkou mzdy je taková složka, která je zaměstnanci poskytována "automaticky", tzn. že její výplata vyplývá z uzavřené pracovní smlouvy nebo např. mzdového výměru, v každém případě vzniká zaměstnanci nárok na tuto část mzdy "sám od sebe", aniž by o jeho přidělení musel zaměstnavatel rozhodovat.
Je-li ve Vašem případě osobní hodnocení naopak nenárokovou složkou mzdy (což bývá častěji), záleží na rozhodnutí zaměstnavatele, zda Vám bude tato složka mzdy přidělena či nikoli. Kritériem pro přidělení této složky mzdy mohou být např. dobré pracovní výsledky nebo řádné plnění pracovních povinností. Domnívá-li se zaměstnavatel, že jste na pracovišti požil alkohol, může tuto skutečnost použít jako důvod pro odejmutí nenárokové složky Vaší mzdy.
Pokud se však domněnka Vašeho zaměstnavatele nezakládá na pravdě, tzn. že jste na pracovišti alkohol nepožil, není samozřejmě zaměstnavatel oprávněn Vám z tohoto (domnělého) důvodu nepřiznat nenárokovou složku mzdy. Tímto postupem by se zaměstnavatel dopustil nerovného přístupu k jednotlivým zaměstnancům v oblasti odměňování, který je zakázán (§ 16/1 zákoníku práce).

3/ Odebrání osobního hodnocení:
Na tento dotaz jsem de facto odpověděl již pod bodem ad 2/ výše.

4/ Další postup:
V současné chvíli Vám lze doporučit obrátit se na zaměstnavatele s dopisem, v němž vyjádříte svůj nesouhlas s obdrženou důtkou a zároveň vzniklé nedorozumění vysvětlíte. Zároveň se můžete domáhat zpětného přiznání odebraného osobního hodnocení, neboť pro jeho odebrání neexistoval důvod. Nebude-li však zaměstnavatel ochoten na Vaší argumentaci přistoupit, bude Vaše další obrana prakticky nemožná, neboť svá tvrzení byste mohl prokázat pouze výsledky odborného lékařského vyšetření, které však (s ohledem na časový odstup) již provést nelze.

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJEMNÉ
- Výpočet maximálního nájmu, nájemného za cizí stavbu na pozemku (zastavěný pozemek)

Jsem majitelem stavebního pozemku v centru města Hořovice. Na části pozemku stojí domek jiného vlastníka.
Sdělte mi prosím jaké mohlo být max. nájemné za 1m2 stavebního pozemku v jednotlivých letech 2008 - 2015:
1/ Za zastavěnou plochu stavebního pozemku domkem
2/ Za užívání celého stavebního pozemku vlastníkem domku
3/ Za užívání celého stavebního pozemku ubytovanými osobami v domku, který užíval majitel domku k podnikání.
Využíval domek jako ubytovnu.
Jaké § zákonů a vyhlášek určovaly výši nájemného v jednotlivých letech 2008 - 2015 před deregulací nájemného a po ní.
Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Z dotazu předpokládám, že vlastníkem domku na Vašem pozemku je "soukromá osoba", tzn. že se nejedná o stát, kraj, obec, svazek obcí či příspěvkovou organizaci některého z těchto subjektů (z tohoto předpokladu budu ve své odpovědi vycházet).
Výši nájemného za nájem pozemku žádný právní předpis od roku 2008 dodnes nereguloval a nereguluje (tzn. ani zákon o cenách, ani z něj vycházející cenové výměry Ministerstva financí či jiných ministerstev). Určení výše nájemného (za nájem pozemku mezi "soukromými osobami") je tudíž pouze výsledkem dohody nájemce a pronajímatele. V tomto ohledu není proto konkrétní odpověď na Váš dotaz možná.
Pokud byl Vámi vlastněný pozemek užíván vlastníkem domku bez právního důvodu, vzniklo na straně vlastníka domku bezdůvodné obohacení (§ 451 a násl. starého Občanského zákoníku, platného do 31. 12. 2013, a § 2991 a násl. nového občanského zákoníku, platného od 1. 1. 2014), k jehož vrácení je vlastník domku povinen.
V případě bezdůvodného obohacení na základě užívání pozemku je pak výše bezdůvodného obohacení zpravidla vypočítávána jako výše v místě a čase obvyklého nájemného. Toto obvyklé nájemné pak bývá zpravidla určováno procentuelně z obvyklé ceny předmětného pozemku, která je stanovena dle příslušné cenové mapy.
Máte-li zájem o zjištění obvyklého nájemného pro Vámi vlastněný pozemek, můžete oslovit příslušného soudního znalce:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
popř. se můžete obrátit s dotazem na obvyklé nájemné za srovnatelný pozemek na realitní kanceláře působící v Hořovicích a okolí.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu však upozorňuji, že právo na vydání bezdůvodného obohacení (které Vám vůči vlastníkovi domku svědčí) se promlčuje:
- dle § 107 starého Občanského zákoníku se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčelo za dva roky ode dne, kdy se oprávněný (Vy) dozvěděl, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčelo za tři roky, a šlo-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.
- dle § 621, § 629/1 a § 638 nového občanského zákoníku trvá základní promlčecí lhůta 3 roky; tato promlčecí lhůta pak u práva na vydání bezdůvodného obohacení počíná běžet od okamžiku, kdy se oprávněný dozví, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání; právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo; bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

Na úplný závěr své odpovědi pak pouze připomínám, že promlčením práva na vydání bezdůvodného obohacení toto Vaše právo nezaniká, nýbrž existuje dál. Promlčením je však do jisté míry oslabeno, a to v tom smyslu, že pokud vlastník domku vznese tzv. námitku promlčení, nebude možné, aby Vám toto právo bylo (v rozsahu jeho promlčení) soudem přiznáno.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Dohoda o zvýšení kvalifikace a dotace od Úřadu práce - vliv na případné doplacení nákladů při předčasné výpovědi, ukončení pracovního poměru
- Zvýšení kvalifikace a dotace od Úřadu práce

03/2014 jsem podepsal dohodu o zvýšení kvalifikace se závazkem uhradit 200 000 Kč pokud nesetrvám ve firmě méně než tři roky po dokončení vzdělávání. Vzdělávání bylo v 03/2015 ukončeno složením zkoušky. Podpisu dohody předcházela schválená žádost o dotaci z Úřadu práce v hodnotě 137 000 Kč, splatná po dokončení vzdělávání. Zaměstnavatel schválenou žádost požadoval jako podmínku pro zvýšení kvalifikace. Dotaci v celkové hodnotě zaměstnavatel již obdržel. Dohoda má veškeré náležitosti dle zákona, pouze byl do dohody přidán odstavec, který upravuje, že se můj celkový závazek poníží o hodnotu připsané dotace. Po ukončení vzdělávání byly vyčísleny celkové náklady bez dotace na 199 449 Kč (školné, mzdové a cestovní náklady, diety). Po započtení dotace tak celkové náklady činily 62 449 Kč. Není tedy po započtení dotace dohoda v rozporu s odst. 2 § 234 Zákoníku práce, tzn. , že je i po
jejím podpisu oběma stranami neplatná? Měl zaměstnavatel právo požadovat sepsání dohody i přesto, že věděl, že předpokládané náklady po započtení dotace bude méně než 75 000 Kč? Děkuji. Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o zvýšení kvalifikace, jak uvádíte, pak pro platné uzavření dohody o zvýšení kvalifikace není potřeba, aby celkové náklady přesáhly 75tis. Kč. Tato podmínka platí pouze u prohloubení kvalifikace dle § 234 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Daná dohoda je tedy platná, i když většinu nákladů zaměstnavatele pokryly dotace. Ovšem otázkou by bylo, zda by po Vás zaměstnavatel mohl vymáhat i ty náklady, které byly dotacemi kryty, jelikož zaměstnavatel může požadovat jen skutečně vynaložené náklady, což by v daném případě mohl být problém. Je však, ale otázkou, za jakých podmínek byla dotace poskytnuta, zda její poskytnutí nebylo např. podmíněno uzavřením kvalifikační dohody a při jejím nedodržení by neměl zaměstnavatel povinnost ji vrátit.

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Výpočet dovolené při práci v nepřetržitém provozu (ve zdravotnictví)
- Vybrání dovolené po mateřské dovolené (výpočet dovolené u práce v nepřetržitém provozu)

14.4.2015 mi skončila mateřská dovolená. U svého zaměstnavatele jsem zažádala o výpočet řádné dovolené. Od 15.4.2015 jsem nastoupila zpět do zaměstnání na 0,2 úvazku. Ráda bych se zeptala, zda mám nárok na řádnou dovolenou po MD v plné výši, přestože ji mohu čerpat až při současném 0,2 úvazku či zda mám nárok pouze na řádnou dovolenou vztahující se k úvazku 0,2. Pracuji v nepřetržitém provozu ve zdravotnictví. Zaměstnavatel mi krátí dovolenou z 16 dní+2,5 dní dodatkové dovolené na 6,5 dne na rok 2015, s vysvětlením, že je mi dovolená počítána dle dlouhodobého plánu směn na rok 2015. Má na toto zaměstnavatel právo? Na koho se obrátit v případě, že na toto zaměstnavatel právo nemá. Děkuji za odpověď. Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Právní úprava této problematiky v zákoně č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (ZP) není zcela jednoznačná a obsahuje jen velmi obecný rámec postupu, kdy v průběhu kalendářního roku vzniká potřeba jiným způsobem počítat nárok na dovolenou. Výkladem základních principů zákoníku práce jako je rovné zacházení, postupování v souladu s dobrými mravy, apod. se dochází k závěru, že nárok zaměstnance se v takovém případě přepočítává, ale jednoznačná právní úprava to nestanoví.
V daném případě pokládám postup zaměstnavatele za správný, neboť pokud by Vám dovolenou nepřepočítal, měla byste možnost čerpat dovolenou v daleko větším rozsahu, než Vám vznikl nárok. Výměra dovolené se udává dle § 213 ZP v týdnech, u zaměstnanců, kteří pracují v režimu zkrácené pracovní doby, popř. nerovnoměrně rozvržené pracovní době je nutné nárok na dovolenou přepočítat na dny tak, aby to zhruba odpovídalo týdennímu nároku, který stanoví zákoník práce, aby nebyli oproti zaměstnancům s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou a plnou týdenní pracovní dobou zvýhodněni nebo nezvýhodněni.
Pokud se domníváte, že zaměstnavatel postupoval nesprávně, je možné ho písemně upozornit na Vámi vytýkané nedostatky, popř. pak napsat písemný podnět na místně příslušný inspektorát práce.

PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď pro nadbytečnost od zaměstnavatele na mateřské dovolené zaměstnankyně - podmínky, informace
- Výpověď pro nadbytečnost od zaměstnavatele na mateřské dovolené zaměstnankyně - podmínky, informace

Ráda bych se zeptala, kdy může zaměstnavatel zrušit moji pracovní pozici, když jsem na mateřské dovolené.
Zaměstnavatel mi chce dát výpověď z důvodu nadbytečnosti, protože přerozdělil moji pracovní náplň mezi kolegy a moje pracovní pozice byla tedy zrušena. V únoru 2015 jsem nastoupila na mateřskou dovolenou s prvorozeným synem. Nyní čerpám mateřskou dovolenou, pak budu pokračovat rodičovskou dovolenou.
Podle zákoníku práce bych měla být během mateřské i během rodičovské dovolené chráněná proti výpovědi. Vypadá to, že mi chtějí dát výpověď z důvodu nadbytečnosti s dvouměsíční výpovědní lhůtou nebo dohodou ke sjednanému datu ukončení pracovního poměru. jsem zaměstnána od 1.7.2011, tzn. pracovní poměr trval déle jak 2 roky).
Kdy a jak mi tuto výpověď mohou dát, když jsme chráněná? Mám si mezi mateřskou a rodičovskou vybrat zbývající dovolenou nebo si ji nechat proplatit na konci pracovního poměr? Co je pro mě výhodnější? Pokud si po mateřské dovolené budu čerpat dovolenou, mohou mi Pokud si po mateřské dovolené budu čerpat dovolenou, mohou mi dát výpověď během ní?
Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
V daném případě Vám zaměstnavatel bude chtít dát výpověď z důvodu nadbytečnosti dle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“). Při tomto výpovědním důvodu jste chráněna v případě čerpání mateřské a rodičovské dovolené dle § 53 odst. 1 písm. d) ZP. V dané době Vám zaměstnavatel výpověď dát nemůže a musí čekat, až tato doba pomine a vy nebudete chráněna.
Pokud však budete po skončení mateřské dovolené čerpat dovolenou, pak v této době chráněna nejste a zaměstnavatel Vám v této době může výpověď předat a začne Vám běžet dvouměsíční výpovědní lhůta. Jelikož Vaše dovolená nebude asi dosahovat délky výpovědní doby, pak se uplatní § 53 odst. 3 ZP, dle kterého platí, že byla-li zaměstnanci dána výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpověď měla uplynout v ochranné době, pak ochranná doba se do výpovědi nezapočítává a skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že prodloužení pracovního poměru netrvá.
Pokud byste si tedy takto čerpala dovolenou, zaměstnavatel vám může výpověď předat, ovšem výpovědní doba se Vám nástupem na rodičovskou dovolenou zase přeruší a doběhne až po skončení Vaší rodičovské dovolené, případně po skončení další mateřské a na ní navazující dovolené s dalším dítětem, pokud tato doby budou navazovat a nestačí mezi nimi uběhnout zbývající část výpovědní doby.
Pokud byste dovolenou takto nečerpala, pak by Vám ji zaměstnavatel proplatil po skončení pracovního poměru. Čerpání dovolené po skončení mateřské dovolené je však výhodné z důvodu ustanovení § 223 odst. 1 poslední věta ZP (Dovolenou vyčerpanou po skončení mateřské dovolené před rodičovskou dovolenou není možné z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit. Mateřská dovolená se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce, rodičovská dovolená již nikoliv, tudíž dochází ke krácení celoročního nároku na dovolenou, pokud tato dovolená nebyla vyčerpána ihned po skončení mateřské dovolené před nástupem rodičovské dovolené.

OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel umisťuje na chodbu věci - jak se může nájemník, nájemce bránit?
- Majitel bytu, domu v pronájmu umisťuje na chodbu věci - jak se může nájemník, nájemce bránit?
- Pronajímatel si odemkl byt nájemce, nájemníka - může to udělat?
- Byt v pronájmu - může pronajímatel odemčít byt a vstoupit do něj?
- Věci na chodbě před pronajatým nájemním bytem - jak donutit pronajímatele věci odstranit?

25. 6. 2014 jsem podepsala nájemní smlouvu s majitelem RD - na byt v podkroví na dobu určitou jednoho roku s 3 měsíční výpovědní lhůtou.
S tím, že když bude vše v pořádku se automaticky prodlužuje…
Byla jsem zaměstnaná na dobu neurčitou, mezitím jsem onemocněla a podstoupila operaci levé nohy.
Majitel začal po chodbě skladovat různé věci, s tím, že bude stavět… to, že já jsem po chodbě nemohla o berlích ani projít ho nezajímalo.
A tím vše začalo… majitel i přesto, že jsem byla doma si sám odemkl dveře od mého pronajatého bytu, tvrdil mi, že jsem histerka a že je to zcela normální. Sporák na vaření je nefunkční již dva měsíce, i přes písemné dopisy se nic neděje. Těchto potíží je více. V mé situaci, kdy mi lékaři sdělily, že chodit už nikdy normálně nebudu mi nezbývá nic jiného, než se odstěhovat. Majitel se mnou odmítá všelijak komunikovat, osobně se mi vyhýbá a telefonní číslo si na mne nechal zablokovat. Chtěla bych odejít z měsíce na měsíc. Toto bydlení je vážně neúnosné. Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Během trvání nájemního vztahu má samozřejmě pronajímatel právo provést kontrolu užívání bytu nájemcem. Toto jeho právo však musí realizovat pouze po dohodě s nájemcem a tak, aby jej nikterak nezatěžoval. Rozhodně tedy nesmí bez dalšího sám vstoupit do pronajatého bytu.
Bohužel ani Váš zdravotní stav Vás neopravňuje ukončit nájem "z měsíce na měsíc". Pokud taková možnost není uvedená ve smlouvě, musíte se na této skutečnosti dohodnout s pronajímatelem. Jinak musíte dodržet výpovědní dobu.

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Neoprávněný odběr elektřiny - kdo hradí soudního znalce zkoumajícího elektroměr?

Policie řeší neoprávněný odběr el. energie a tvrdí že zařízení které bylo zajištěné bude zkoumat soudní znalec a bude ho hradit zatím neprůkazně obviněný z černého odběru, nebo policie která má prokázat vinu. Děkuji, Jenda

ODPOVĚĎ:
Jestli dobře chápu dotaz, ptáte se na to, kdo bude hradit náklady na znalecký posudek. Tyto náklady nese stát, teprve až po případném odsouzení je možné následný regres vůči odsouzenému.

OBČAN-BYDLENÍ
- Lhůta na reklamaci vyúčtování služeb bytového družstva

Zajímalo by mně jaká je doba pro reklamaci vyúčtování služeb za rok 2014 u Bytového družstva? Vo vyúčtování je psané 21 ale trošku jsem hledal na internetu a všude jsem našel dobu 30 dni.
je to 21 dni nebo 30 dni? nebo je možné aby si Bytové družstvo určilo svoji dobu pro reklamci?
Děkuji, Imrych

ODPOVĚĎ:
Námitky k vyúčtování může příjemce služeb uplatnit u poskytovatele služeb nejpozději ve lhůtě 30 dnů od doručení vyúčtování, případně od doložení dokladů, pokud o ně požádal. Poskytovatel služeb musí námitku vyřídit nejpozději do 30 dnů od jejího doručení.

Lhůtu a způsob uplatnění reklamací proti vyúčtování nákladů na dodávku tepla a teplé užitkové vody podle vyhlášky č. 372/2001 Sb. určí poskytovatel služeb (vlastník, společenství vlastníků, bytové družstvo) ve vyúčtování. Lhůta k uplatnění reklamací však nesmí být kratší než 21 dnů.

OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce domu s hypotékou (dům je splácen formou hypotéky) - může exekutor takový dům zabavit?
- Exekuce domu se zástavou (hypotékou) - může exekutor takový dům zabavit?

Mám dotaz na právní úkon ohledně exekuce. Exekutor chce udělat dražbu na polovinu domu, ale na celý dum je zástavní právo (hypotéka) je možné aby exekutor prodával dům na který je již zástava? Má na to vůbec právo? Děkuji. Karel

ODPOVĚĎ:
Ano, v exekuční dražbě nemovitosti je možné prodat dům zatížený hypotečním zástavním právem. Pohledávka banky se při rozvrhu podstaty uspokojuje ve stejné skupině, jako pohledávka oprávněného z exekuce, ovšem podle pořadí svého vzniku, tj. uspokojí se ta pohledávka, která vznikla jako první.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Práce na DPP při studiu - platí stát sociální a zdravotní pojištění?

Je mi 22 let a od září bych chtěla přejít na dálkové 2 roční navazující studium. Nemám v plánu pracovat na plný úvazek, ale pouze na DPP. Bude mi stát platit sociální a zdravotní pojištění? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Zdravotní pojištění za Vás bude stát hradit do té doby, dokud budete nezaopatřeným dítětem. Za nezaopatřené dítě jste považována po dobu, kdy se soustavně připravujete na budoucí povolání, nejdéle ale do 26 let věku. Za soustavnou přípravu na povolání se přitom považuje i dálkové studium na středních a vysokých školách za předpokladu, že při tomto typu studia nevykonáváte výdělečnou činnost a nepobíráte podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Výdělečnou činností se pak myslí činnost, která nezakládá účast na nemocenském pojištění. Při práci na DPP se nemocenské pojištění neodvádí při výdělku 10.000 Kč měsíčně a méně. Pokud tedy při studiu budete pracovat pouze na DPP a vyděláte si maximálně 10.000 Kč, budete i nadále nezaopatřeným dítětem a bude za Vás hrazeno zdravotní pojištění.

Sociální pojištění za Vás ale hrazeno nebude – není za Vás hrazeno ani nyní – a doba studia se Vám nebude započítávat ani jako náhradní doba pojištění pro nárok na starobní důchod. Hrazení sociálního pojištění ale není povinné, nýbrž dobrovolné. Pokud byste si chtěla sama dobrovolně hradit důchodové pojištění, více informací najdete zde: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/ucast-na-pojisteni/dobrovolna.htm

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dluh nepřihlášený do dědického řízení - věřitel nereaguje na dopisy dědice, dědiců

06/2012 zemřela matka, 10/2012 uzavřeno dědické řízení, 11/2012 jsem po kontrole výpisu z účtu matky kontaktovala věřitele (splátková společnost) a informovala o úmrtí (telefonicky + kopie úmrtního listu).
Nedávno jsem nalezla původní smlouvu, kde je původní výše půjčky. Neznám celkovou (nesplacenou) výši dluhu. Věřitel dluh NEPŘIHLÁSIL do dědického řízení, doposud se VŮBEC neozvali. Aktiva byla vyšší než původní výše půjčky. Netuším, zda matka nepodepsala nějakou bianco směnku, jak tomu bylo v případě jiné půjčky, kterou jsem již splatitla. Mělo by to nějaký vliv? Kdy bude tento dluh promlčen? Mám se obávat nějakých horentních úroků? Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Dluh se promlčí do 3 let ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé u orgánu veřejné moci (např. ode dne, kdy je možné podat žalobu k soudu, že dlužník neplnil). Lhůty se v dědickém řízení nestaví. To znamená, že věřiteli plyne tříletá promlčecí lhůta, ať už přihlásí svou pohledávku do dědictví nebo nepřihlásí. Aby vymahatelnost jeho nároku zůstala zachována, musel by věřitel ve lhůtě 3 let podat žalobu k soudu na neznámého dědice, jinak se mu dluh promlčí. Pokud Vaše matka uzavřela směnku, směnečný nárok proti příjemci se promlčuje opět ve třech letech ode dne splatnosti směnky. Úroky by ode dne smrti zůstavitelky neměly naskakovat, jinak by to bylo proti zásadě dobrých mravů.

OBČAN-VĚCNÁ BŘEMENA
- Zřízení služebnosti bezplatného užívání na zděděnou nemovitost - informace
- Zřízení věcného břemene bezplatného užívání na zděděnou nemovitost - informace

Jak formulovat v rámci dědického řízení 5/2015 dohodu ohledně vlastnictví bytu s věcným břemenem doživotního bezplatného užívání jinou osobou (manželka)? Bezplatným užíváním je myšleno, že manželka nebude platit žádný nájem dceři zemřelého, ale bude hradit všechny přímé poplatky a náklady spojené s jeho užíváním tak, jak je platí dosud, protože bude jediným uživatelem bytu (energie, poplatky za společné prostory, výtah, fond oprav…), ale nic navíc (žádný nájem). Jak toto správně naformulovat, aby z toho nevznikla nějaká sporná formulace, ze které by vycházelo, že bezplatným užíváním je právo plného užívání bytu jakékoliv úhrady? Lze v rámci věcného břemene specifikovat jeho zánik - tj. manželka již nebude chtít byt užívat nebo pokud by přestala hradit náklady spojené s bydlením a tím by vznikaly dluhy za užívání bytu, nebo toto již nějak upravuje zákon? Děkuji, Karolína

ODPOVĚĎ:
Povinný zřizuje ve prospěch oprávněného k tíži nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro … kraj, Katastrální pracoviště. , pro obec …, k. ú. …. , na LV č. …, a to pozemku p. č. … zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - budova rod. domu č. p. …, část obce …, stojící na pozemku p. č. …, dále pozemku p. č. … zahrada, služebnost doživotního a bezplatného užívání bytu / domu. Vzhledem k tomu, že budete zřizovat věcné břemeno v dědickém řízení při jednání přímo u notáře, určitě bude vědět, jak správně specifikovat a uvést Vaše požadavky, protože běžnou agendou notáře je v rámci notářského zápisu sepisovat smlouvy o zřízení věcného břemena.

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Ukončení stavebního spoření modré pyramidy pojišťovnou - jak se bránit proti jednostrannému právnímu úkonu?
- Ukončení stavebního spoření modré pyramidy pojišťovnou - nový občanský zákoník 2014

1997 bylo uzavřeno stavební spoření u Modré pyramidy. Dne 20.5.2015 nám byla smlouva ukončena - nikoliv vypovězena jelikož dle VOP nemá k výpovědi důvod// Jako důvod bylo uvedeno přespoření cílové částky/. Dle VOP se SS zavazuje při přespoření cílovou částku automaticky navýšit. Napsali jsme nesouhlas, SS odpověděla že se pletem, že postupuje dle NOZ. Jde o složitější problém a máme již nějakou korespondenci se SS, rádi Vám ji zašleme, pokud náš případ vyberete. SS nám dala k vyjádření termín 15.6.2015. Děkujeme. Nikola

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
předpokládám, že ve Vašem případě je platnost smlouvy o stavebním spoření stavební spořitelnou ukončována v rámci současného masivního ukončování starých smluv o stavebním spoření s (pro spořitelnu) příliš vysokým úročením, jak je popsáno např. zde:
http://www.penize.cz/stavebni-sporeni/258064-stavebni-sporitelny-vypovidaji-prilis-vyhodne-smlouvy-burinka-dokonce-bez-udani-duvodu
http://finance.idnes.cz/vypoved-smlouvy-o-stavebnim-sporeni-dso-/stavebni-sporeni.aspx?c=A140811_130557_bank_zuk
V tomto ohledu je důležité znát argumentaci stavební spořitelny (svou odpověď proto rozšířím po shlédnutí Vámi postoupené korespondence).
V obecné rovině platí, že všeobecné obchodní podmínky stavební spořitelny musí mimo jiné zakotvovat podmínky uzavírání smluv a postup stavební spořitelny při jejich uzavírání, změnách a ukončování (§ 7/3 písm. a) zákona o stavebním spoření).
Argumentuje-li stavební spořitelna přespořením cílové částky, je možné, že zastává názor, že účel Vašeho stavebního spoření byl dosažen (§ 1 zákona o stavebním spoření) a platnost smlouvy o stavebním spoření se tak ukončila "automaticky". Výplatou naspořené finanční částky má pak stavební spořitelna v úmyslu svůj závazek z uzavřené smlouvy o stavebním spoření splnit (ve smyslu § 559/1 starého Občanského zákoníku, resp. § 1908/1 nového občanského zákoníku).
K ne/oprávněnosti postupu stavební spořitelny však bude možné se kvalifikovaněji vyjádřit po shlédnutí Vámi zmiňované korespondence.
V každém případě platí, že bude-li smlouva o stavebním spoření stavební spořitelnou ukončena protiprávně, nezbude Vám (nebude-li dohoda se stavební spořitelnou možná), než se obrátit s žalobou na soud. V takovém případě Vám doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

OBČAN-BYDLENÍ
- Sleva z nájmu a její zrušení při pozdním placení řádného nájemného - může to být v nájemní smlouvě?
- Zrušení slevy na nájmu z důvodu pozdě zaplaceného nájmu, nájemného

Zajímalo by mne, zda je následující ustanovení v mé nájemní smlouvě platné - opravdu, když se zpozdím se zplacením nájemného o více než 5 dní, budu muset doplatit "slevu" za celou dobu trvání smlouvy, nebo, když smlouvu vypovím budu nucen doplácet?
Jaké důsledky z toho vyplývají, pokud je ustanovení neplatné?
Nájemce se zavazuje platit Pronajímateli nájemné ve výši Kč 10 000 Kč měsíčně. Strany prohlašují, že se jedná o cenu v místě a čase obvyklou, jež má charakter tržní ceny nájemného.
Pronajímatel poskytuje Nájemci slevu ve výši 1 000 Kč měsíčně z výše uvedené částky měsíčního nájmu, a to za dodržení těchto podmínek:
a. Nájemce se nedostane do prodlení s platbou Nájemného a služeb o více než 5 pracovních dní,
b. …
c. Nájemce dodrží celou sjednanou dobu nájmu
d. e….
Porušením kterékoliv z podmínek a. až d. dle předchozího odstavce nárok na slevu z nájmu od počátku zaniká a Nájemce je povinen doplatit poskytnutou slevu (1 000 Kč) za celé období trvajícího nájmu.
Děkuji. Petr

ODPOVĚĎ:
Uvedené ujednání nikterak nezkracuje práva nájemce, která mu zaručuje zákon.

Slevu poskytuje pronajímatel ze své vlastní vůle. Není povinen ji poskytnout. Pokud si určí, že sleva bude poskytnuta jen za určitých podmínek, pak je na nájemci, aby tuto podmínku splnil, pokud má o slevu zájem. Uvedené ujednání je platné.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vyvolání dodatečného dědického řízení (majitel nemovitosti zemřel a nebyla vypořádána) - postup, informace

Vyvolání "dodatečného dědického řízení". Jsem vlastníkem zahrady a potřebuji dokoupit 65m2 příkopu (mohla by to tak být stavební parcela v budoucnu…) Bohužel vím, že vlastníci zapsaní na LV zemřeli a vím pouze o jednom živém pravnuku (můžou žít i ostatní pravnuci a jiní dědici z rodiny.) Pravděpodobná možnost je, že pozemek nebyl v původním řízení projednán.
Pokud já seženu úmrtní list, popř. datumy narození a vyvolám toto dodatečné dědictví, jak přidělený notář postupuje? Co když pravnuci či jiní dědici nebudou reagovat na výzvy notáře nebo je notář vůbec nenajde (nebo nejde jen některé)? Lze vůbec tuto věc dotáhnout do konce abych pozemek mohl získat? Jaké jsou taxi notářů za takovéto dlouhé řízení, nemůže se stát, že by mne jen 65m2 příkopu mohlo stát hrůzu peněz?? Může mně notář sdělit předběžnou jeho kalkulaci do jaké ceny maximální lze jít nebo jaká cena notáře maximální bude, pokud se řízení bude protahovat? Děkuji.

ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 21.06.2015, dotaz č. 7504)
Můžete dát podnět k zahájení dodatečného projednání dědictví – na příslušném okresním soudě Vám dají formulář, který vyplníte a k tomu přiložíte výpis z katastru nemovitostí, kde bude jako vlastník uvedena zesnulá osoba. Přidělený notář si dědice zjišťuje sám z úřední povinnosti. Postupuje dle výsledků původního dědického řízení. Nežije-li již některý z dědiců, jedná s jeho právními nástupci. Pokud žádného dědice nedohledá, připadá dědictví státu jako odúmrť.
Odměna notáře se vypočítává z aktiv dědictví dle notářského tarifu, tyto poplatky však hradí dědicové v poměru, v jakém nabyli dědictví, nikoli tedy ten, z jehož podnětu bylo řízení zahájeno.
Vzhledem k tomu, že nebudete v žádném řízení účastníkem řízení, nemáte nárok na sdělení stavu řízení. Můžete však notáři na sebe nechat kontakt, aby případným dědicům oznámil, že máte zájem pozemky koupit a aby Vás dědicové po skončení dědického řízení kontaktovali.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
RODINA-SJM
- Nemovitost koupená v manželství nespadající do SJM - jak to udělat?
- Byt, dům, pozemek koupené v manželství nespadající do SJM - jak to udělat?

Chci si pořídit byt v hypotéku na byt. Jsem ženatý, máme společné dítě. Hypotéku chci vzít jen na sebe a jen 80% od ceny bytu, jak to jde udělat tak aby v případě rozvodu byt zůstal pouze v mém vlastnictví? manželka souhlasí podepsat potřebné doklady.
Děkuji, Filipa

ODPOVĚĎ:
V tomto případě stačí, abyste se v katastru nemovitostí zapsal jako výlučný vlastník bytu. Rovněž podle nové právní úpravy platí, že součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co mimo jiné nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, což je přesně Váš případ. Chcete-li mít úplnou jistotu, lze smluvně mezi Vámi a manželkou byt ze společného jmění vyřadit. Tato smlouva může a nemusí být sepsána u notáře, druhá varianta je samozřejmě v případě sporů víc „jistější“.

FINANCE-DANĚ
- Zdanění příjmů v zahraničí (Německu) - daňová sleva na manželku a dítě, děti
- Daňová sleva na manželku a dítě, děti - práce v Německu

Jsem občan ČR s trvalým pobytem v ČR a žiji čtvrtým rokem s manželkou a třemi dětmi v Německu. Jako každý rok jsem podal daňové přiznání k dani z příjmů FO za rok 2014 k FU ve kterém jsem přiznal pouze příjmy ze zahraničí a uplatnil slevu na manželku a děti. Od správce daně jsem letos poprvé dostal zamítnutí slevy na manželku a děti s odůvodněním, že na základě smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Německem nejsem povinen daňové přiznání DP a potažmo daňový bonus na manželku a děti uplatňovat. V minulých letech jsem slevy uplatnil a FÚ je uznal, řada kolegů (občanů ČR s rodinou v zahraničí) tuto slevu uplatňuje a je jim přiznána i v minulém roce 2014. Jak je to prosim s výkladem práva a povinností podávat v tomto případě DP. Plánuji se odvolat ke správci daně proti tomuto rozhodnutí. Je to právně opodstatněné a jak?
V ČR máme trvalý pobyt, ale většinu dní v roce se zdržujeme v Německu.
Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Pokud k Vám správce daně přistupuje jako k daňovému rezidentovi ČR, pak Vám doporučuji odvolat se. Nemáte povinnost podat daňové přiznání, ale to neznamená, že nemáte právo jej podat. Argumentace nepovinným daňovým přiznáním správce daně se mi nezdá v pořádku.

Já mám větší obavy z toho, že z důvodu dlouhodobého pobytu kompletní rodiny mimo ČR, by mohl správce daně argumentovat, že je na Vás potřeba pohlížet jako na nerezidenta. Ten má pak nárok na bonusy a slevy pouze, pokud alespoň 90% jeho celosvětových příjmů má zdroj v ČR.
Vaše příjmy pocházejí z Německa a jako nerezident nárok na odpočty a bonusy nemáte.

OBČAN-BYDLENÍ
- Reklamace vyúčtování SVJ, prohlídka komína nebyla provedena a je zaúčtována

V SVJ je činný jen předseda výboru SVJ, říká, že není nutno brát vážně stanovy a stačí selský rozum. Poslal mi vyúčtování služeb mého bytu za 2013 až 03/2015. Reklamoval jsem prohlídku komína, nebyl mi přiznán přeplatek 624 Kč. Předseda reklamaci odmítl - prý je vyúčtování uzavřeno. Prý vlastně na vyúčtování vůbec nemám nárok a předtím ho poslal omylem a to pravé poslal již před rokem.
Prohlídka mého komínu byla předem odřeknuta, byt nebyl zpřístupněn a nikdy nebyl vyhotoven protokol o ní. Skutečně poslal poprvé už v03/2014, ale jen jako přílohu mailu, který neměl název ani text a příloha po otevření ukazovala vyúčtování jiného bytu (přestože byla hromadná, další byty byly na dalších stranách pdf. souboru, na což neupozornil a já na to nepřišel, tento způsob použil poprvé).
Mohu se při nefunkčnosti orgánů SVJ (shromáždění členů již nebylo 3 roky /2012-2015/) nějak domoci svého práva např. u soudu a kdy bude moje pohledávka promlčena? Kam bych se měl obrátit?

ODPOVĚĎ:
Stanovy jsou klíčovým dokumentem, který upravuje činnost SVJ. Jejich řádné dodržován všemi členy SVJ a všemi členy orgánů SVJ je zcela nezbytné.
Jednou z podmínek pro to, aby se vyúčtování stalo splatným, je jeho řádné doručení. Pokud se tak nestalo, vyúčtování se nikdy nestalo splatným.
Samozřejmě máte nárok na řádné vyúčtování. Také máte nárok, jako člen SVJ seznámit se s tím, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří se společnými prostředky.
Vaše individuální nároky můžete uplatnit u soudu bez ohledu na to, zda jsou orgáíny SVJ činné nebo nikoliv. Za tímto účelem doporučuji vyhledat služeb advokáta.
Členové orgánů SVJ si zřejmě neuvědomují své postavení. Přijali totiž výkon funkce člena voleného orgánu a tuto funkci musí vykonávat s péčí řádného hospodáře (s nezbytnou loajalitou a s potřebnými znalostmi a pečlivostí). Pokud tak členové orgánů nejednají a z takového jednání vznikne škoda (ať celému SVj nebo i jednotlivcům), pak za tuto škodu oni osobně odpovídají.

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
RŮZNÉ-STAVBY
- Připomínka k územnímu plánu - vzor

Obracím se na vás ve věci osnovy žádosti/uplatnění připomínky k územnímu plánu Obříství.
1) vlastním pozemek p. p. č. 710/45 v k. ú. a obci Obříství (kultura: orná půda), který bezprostředně hraničí se zastavitelným územím obce
Obříství (tento pozemek je však mimo zastavitelné území, v územním plánu zařazen do kategorie: zemědělská půda, zahradnictví).
Celková výměra pozemku je 10 221 m2.
2) Protože jsem přišla o vlastní bydlení ( (trvalé (úřední) bydliště mám na OÚ Obříství) ), ráda bych si postavila na tomto pozemku rodinný
domek, tzn. jednalo by se o vynětí ze zemědělského půdního fondu max. 200 m2 pro stavební účely (popř. 800 m2 jako stavební
pozemek).
3) jak mám formulovat žádost = připomínky k řízení o územním plánu (viz v příloze) v souladu s platnými zákony tak, abych měla naději na
změnu územního plánu? Prosím o vypracování konceptu.
Budete-li potřebovat pro zpracování problematiky další údaje, neváhejte mne kontaktovat. Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Dle § 52/2 stavebního zákona mohou podat námitky proti návrhu územního plánu pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti. S ohledem na skutečnost, že vlastníte pozemek v katastrálním území obce, který bude připravovaným územním plánem přímo dotčen, jste oprávněna podat proti návrhu územního plánu námitky.

Dle § 52/3 stavebního zákona dále platí, že:
- nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit své připomínky a dotčené osoby (tedy i Vy) námitky;
- v námitkách je zapotřebí uvést 1/ odůvodnění, 2/ údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a 3/ vymezit území dotčené námitkou;
- k později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží; dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost
upozorněny (jak se ve Vašem případě již stalo).

Základní informace k projednávání územního plánu (a podání námitek proti územnímu plánu) naleznete např. zde:
http://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/101/108/3919.html

Pro sepsání Vašich námitek k návrhu územního plánu můžete využít některý z těchto formulářů (samozřejmě po změně údajů o příslušném obecním úřadě a doplnění informací k předmětnému územnímu plánu) :
http://www.olomouc.eu/o-meste/uzemni-planovani/formulare
http://www.mestocernosice.cz/mesto/mestsky-urad/potrebuji-si-zaridit-1/uzemni-plan-jeho-tvorba-a-zmeny/podani-pripominky-namitky-k-projednavanemu-uzemnimu-planu-nebo-jeho-zmene/
http://info.ricany.cz/mesto/vzory-formularu-pro-podani-namitky-a-pripominky-k-uzemnimu-planu

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Osoba s věcným břemenem uzamkla společné prostory v domě - jak se bránit?
- Osoba s věcným břemenem obtěžuje majitele bytu, domu, nemovitosti - zrušení věcného břemene
- Osoba se služebností uzamkla společné prostory v domě - jak se bránit?
- Osoba se služebností obtěžuje majitele bytu, domu, nemovitosti - zrušení věcného břemene

Mí rodiče v r. 2006 darovali mě a bratrovi rodinný dům kde žijeme. Rodiče mají v domě věcné břemeno. S bratrem vycházíme dobře. Maminka se v r. 2011 rozvedla a odstěhovala. Má tu pořád trvalé bydliště. Od té doby si nerozumí s manželem. Táta nám dělá naschvály. Už jsme to nezvládli a koupili si domek. I tak nám to tu pořád znepříjemňuje, než se odstěhujeme. Uzamkl kotelnu a schovává věci. Nic po něm nechceme a snažíme se s ním nedohadovat. Ale už si nevím rady, jak se s ním bavit. V noci je někdy pod vlivem alkoholu, bouchá dveřmi a sprostě nám nadává. Mám 3 děti. Nejstarší tu chce bydlet. Mám strach, že na něj bude taky sprostý. Nevím co by bylo nejlepší a co pro to udělat. Jestli máte nějakou radu z právního hlediska? Utekla kvůli němu mamka a teď i my. Podle darovací smlouvy je 3/4 nemovitosti mé a 1/4 bratrova. Táta má věcné břemeno. Ale nevím jestli nám tu může zamykat prostory aby jsme se nedostali do domu a chovat se v celku jak se chová. Prosím poraďte.
S bratrem jsem o tom mluvila, ale neřešila. Také mu vadí otcovo chování. Ale o této možnosti jsme nemluvili. Otec má v domě věcné břemeno. Vlastně oba rodiče. V darovací smlouvě je psáno: "bezplatné doživotní právo užívat byt a společné prostory." Dům má 3 byty. Jeden má bratr a dva já. Na tom jednom je to věcné břemeno. Jen chci aby to psychické deptání už skončilo, když tu mají bydlet naše děti. Ale nevím jak toho docílit. Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
Oprávněný ze služebnosti bytu, resp. doživotního bydlení musí své oprávnění vykonávat tak, aby povinného zatěžovalo, co nejméně a jeho výkon musí být v souladu s dobrými mravy. Stejně tak jeho služebnost bytu nemůže být jím svévolně rozšiřována. Pokud se jeho chování nezmění, je možné podat návrh na zrušení nebo omezení služebnosti bytu (věcného břemene doživotního bydlení) z důvodu změny poměrů, což spočívá právě v chování oprávněného (Vašeho otce) v rozporu s dobrými mravy, kdy je na Vás i před dětmi vulgární, uzamyká Vám Vaše prostory a schovává věci. Dle judikatury soudu lze práva za změnu poměrů považovat i změnu chování oprávněného. Soud na základě podané žaloby může rozhodnout o zrušení nebo omezení služebnosti bytu za přiměřenou náhradu z důvodu změny poměrů.
Z důvodu, že se jedná o složitý soudní spor, doporučuji Vám obrátit se s žádostí o pomoc na některého z řad advokátů, jejichž seznam naleznete zde: www.advokatikomora.cz.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY
- Porušení obchodního tajemství s pokutou 500.000 Kč

Dobrý den, chci se zeptat, zda by bylo považováno za porušení níže stanoveného obchodního tajemství použití předžalobní výzvy k úhradě zálohové faktury (i když smluvně by to měl být přímo daňový doklad), kterou objednatel za dílo nezaplatil, a poté případný soud či následná exekuce. Děkuji za odpověď.

IV.
Veškeré skutečnosti obchodní, ekonomické či technické povahy související se smluvními stranami, které nejsou běžné dostupné v obchodních kruzích a se kterými při zajištění plnění předmětu smlouvy přijdou smluvní strany do styku, jsou obchodním tajemstvím.
Smluvní strany se zavazují, že jiným subjektům nesdělí, nezpřístupní, pro sebe nebo jiného nevyužijí tyto skutečnosti a dodrží právo na ochranu obchodního tajemství po dobu platnosti této smlouvy a dále po dobu dalších 5 let po ukončení platnosti této smlouvy.
V případě nedodržení IV. článku této Smlouvy o dílo je stanovena pro smluvní stranu, která toto porušila, jednorázová smluvní pokuta ve výši 500.000,- Kč (slovy: pět set tisíc korun českých) a okamžitá výpověď této Smlouvy o dílo účinná k následujícímu kalendářnímu dni.

ODPOVĚĎ:
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, budu ve své odpovědi předpokládat, že Vámi zmiňovaná předžalobní výzva (a případně následná žaloba a exekuční návrh) má směřovat vůči objednateli, který je jednou ze stran Vámi citované smlouvy o dílo (tzn. že svůj dotaz píšete za zhotovitele, přičemž ve Vámi popsaném případě nefiguruje kromě zhotovitele a objednatele žádný třetí subjekt, jedná se tedy o spor o nikoli včasně uhrazený zálohový daňový doklad mezi objednatelem a zhotovitelem).
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Pokud zhotovitel zašle objednateli, který se nachází v prodlení s úhradou zálohového daňového dokladu, předžalobní výzvu a následně na objednatele podá k soudu žalobu (či návrh na vydání platebního rozkazu, popř. bude pokračovat i exekučním návrhem), v žádném případě neporuší svou smluvní povinnost k zachování obchodního tajemství objednatele (zakotvené v tomto případě v čl. IV smlouvy o dílo).
Cílem Vámi citovaného čl. IV smlouvy o dílo je bezesporu ochrana obchodního tajemství před jeho vyzrazením, které by mohlo mít za následek vznik újmy té smluvní strany, jejíž obchodní tajemství bylo takto vyzrazeno (popř. jinak zneužito). Toto ustanovení smlouvy se však samozřejmě nemůže vztahovat na sdělení nutných údajů o druhé smluvní straně (a údajů o existujícím smluvním vztahu) orgánům veřejné moci (zde soudům) za účelem ochrany vlastních práv.
Pokud bychom vykládali čl. IV smlouvy o dílo natolik restriktivně, že by toto ustanovení zakazovalo sdělení jakýchkoli údajů o druhé smluvní straně a existujícím smluvním vztahu kterémukoli třetímu subjektu (včetně soudů a státu), dospěli bychom k absurdnímu závěru, že objednatel není de facto povinen plnit své smluvní povinnosti včas, neboť je v současné době prakticky nežalovatelný. Mírně nad rámec dotazu pouze připomínám, že takto restriktivně pojímaná povinnost zachovat obchodní tajemství by dále nemohla být zachována např. ve vztahu k finančním úřadům, které se při eventuální daňové kontrole s předmětnými údaji stejně seznámit mohou.
Na tomto místě si dovolím krátkou citaci základních principů občanského zákoníku (které objednatel svým prodlením porušuje či které hovoří ve Váš prospěch) :
- daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny (§ 3/2 písm. d) občanského zákoníku) ;
- nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží (§ 3/2 písm. f) občanského zákoníku) ;
- každý má povinnost jednat v právním styku poctivě (§ 6/1 občanského zákoníku).

Zejména však platí, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany (§ 8 občanského zákoníku). Pokud by se pak případné předžalobní výzvě či žalobě objednatel bránil s poukazem na smluvně sjednanou povinnost zachovávat obchodní tajemství, dalo by se o zjevném zneužití práva zajisté uvažovat.
Nachází-li se proto ve Vašem případě objednatel v prodlení se splněním své úhradové povinnosti, lze mu adresovat předžalobní výzvu a při jejím nerespektování podat na objednatele k soudu žalobu. Tímto způsobem nemůže být porušena povinnost zachovávat obchodní tajemství, kterou mezi sebou objednatel a zhotovitel sjednali. Pro učinění těchto právních kroků Vám v každém případě doporučuji kontaktovat advokáta (ani využitím služeb advokáta nemůže dojít k porušení povinnosti zachovávat obchodní tajemství, neboť advokát je ze zákona vázán mlčenlivostí o všem, o čem se od svých klientů dozví) : www.advokatikomora.cz

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace špatného uchycení, zavěšení kuchyňské linky s pádem horní skříňky - firma reklamaci odmítá

07/2015 jsem si pořídila do nového domu novou kuchyňskou linku. Před nedávnem došlo k pádu horní dvojskřínky, která rozbila skleněnou pracovní desku a způsobila škodu za cca 50 tis. kč. Firma realizujicí kuchyň reklamaci odmítá!
Jelikož se jedná o dům postavený z dřevěných broušených hranolů, má zed tendenci si sedat (dosedá do spár mezi hranolama) v důsledku čehož se horní skříňka vyhákla z lišty na kterou byla zavěšena, protože se opřela o skleněný obklad, který se pod ní nacházel.
Obklad, i skl. desku i kuchyň montovala jedna firma! Na sedání srubové zdi jsem ústně upozorňovala, proto byla ponechána 0.5 cm mezera na sedání, nicméně to nebylo dostačujicí.
Kdo za závadu nese odpovědnost? Je reklamace oprávněná?
Firma se k reklamaci vyjádřila následujicím způsobem:
"Dobrý den, k pádu skříněk nedošlo vlivem vadné montáže ani vlivem vady výrobku, proto nejde v tomto případě o reklamaci.
Skříňky a pracovní desku můžeme vyrobit znovu, ale potřebuji písemnou objednávku.
Vzhledem k postoji pojišťovny vám mohu pro zmírnění nákladů spojených s uvedením k. linky do původního stavu poskytnou slevu 25%."
Děkuji, Anna

ODPOVĚĎ:
Společnost, která prováděla montáž musí postupovat při plnění závazku s potřebnou péčí tak, aby bylo dílo provedeno řádně. Navíc jste zhotovitele upozornila na skutečnost, že zdi jsou dřevěné a stále "pracují". Proto lze pochybovat o tvrzení zhotovitele, že montáž nebyla provedena vadně. Domnívám se, že zhotovitel, který je v daném oboru profesionálem, měl předvídat vlastnosti dřeva a zvolit takový postup, při kterém by nedošlo k pádu kuchyňské linky.
Podle § 2913 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku platí, že poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli.
Domnívám se, že zhotovitel mohl porušit povinnost provést dílo s odbornou péčí. Dokazování při podobných vadách je však mnohdy náročné a často se neobejde bez znaleckých posudků. Proto nelze s jistotou tvrdit, že montáž byla provedena vadně. V tomto směru bych Vám dporučil obrátit se nejprve na advokáta, který Vám doporučí, zda je vhodně obrátit se na soudního znalce, rovnou požadovat náhradu škody, nebo, zda za vzniklou škodu zhotovitel neodpovídá.

RODINA-SJM
- Manžel jednatel a společník s. r. o. - jak ochránit majetek v SJM a majetek manželky v případě nevydařeného podnikání se zadlužením?

Manžel podniká jako právnická osoba – jediný jednatel a společník společnosti s. r. o.
1. Jak nejlépe postupovat, pokud se jeho společnost dostane do potíží a budou na tuto společnost uvaleny exekuce.
2. Jak bude uspokojování pohledávek věřitelů probíhat, pokud společnost nemá majetek v plné hodnotě dluhu.
3. Může případná exekuce ohrozit majetek, který jsem nabyla ještě před manželstvím a jsem jeho jediným vlastníkem.
4. Jak v této souvislosti nejlépe ochránit majetek, který jsem nabyla před manželstvím (nemovitost - rodinný dům)
5. Jak ochránit majetek, který jsme nabyli společně v manželství (movité věci)
6. Jak se chránit proti budoucímu možnému ohrožení - co může vyřešit rozvod a nebo co vyřeší pouze vypořádání SJM v existujícím manželství.
Předem moc děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
1+2. Společnost je samostatná osoba a společníci za její dluhy odpovídají jen do výše, v jaké nesplnili svou vkladovou povinnost. Pokud ji společník splní, pak za dluhy společnosti neručí.
Pokud jde o pozici jednatele, musí jednat s péčí řádného hospodáře. Pokud tuto povinnost nesplní a způsobí tím společnosti škodu, může za ní odpovídat (např přivede společnost do konkurzu). Pokud bude jednatel jednat s péčí řádného hospodáře a přesto se společnost dostane do finančních problémů, jednatel za její dluhy neodpovídá (každé podnikání je spojeno s rizikem).
Součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže
a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.
Má-li být součást společného jmění použita k podnikání jednoho z manželů a přesahuje-li majetková hodnota toho, co má být použito, míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se při prvním takovém použití souhlas druhého manžela. Byl-li druhý manžel opomenut, může se dovolat neplatnosti takového jednání. To platí také v případě, že má být součást společného jmění použita k nabytí podílu v obchodní společnosti nebo družstvu.
3. Takový dluh bude zřejmě spadat do společného jmění manželů, tudíž z něj budou zavázáni oba manželé a věřitel se bude moct uspokojit nejen z toho, co je ve společném jmění, nýbrž i z toho, co má každý z manželů ve svém výlučném jmění.
4+5+6. Manželé mohou smluvně upravit rozsah svého společného jméní. Pokud bude tato dohoda založena v rejstříku, který je veden notářskou komorou, bude účinná i vůči věřitelům. Pak se bude věřitel moct uspokojit pouze z majetku toho z manežlů, který dluhy převzal. To se však týká jen dluhů, které vzniknou po založení této dohody do příslušného rejstříku. Za tímto účelem doporučuji navštívit notáře.

OBČAN-BYDLENÍ
- Předseda SVJ nezajistil vyúčtování služeb v bytě SVJ ani na opakovanou výzvu - jak postupovat?
- SVJ nezaslalo vyúčtování služeb za byt - jak postupovat, jak se bránit?

Sestra žila sama v bytě v osobním vlastnictví v Praze. 07/2014 zemřela, byt zůstal prázdný. Já žiji v Přerově, proto jsem předala všechny kontakty na sebe Společenství vlastníků (SVJ), které spravuje byt, a na schránku jsem napsala oznámení, že majitel bytu zemřel.
12/2014 mě SVJ zaslalo složenky na platby bytu, i když ještě neproběhlo dědické řízení.
02/2015 jsem e-mailem obdržela vyúčtování služeb za byt s fiktivními značně navýšenými odečty za vodu a teplo. Okamžitě jsem vyúčtování reklamovala.
03/2015 jsem už jako vlastník bytu provedla s předsedou SVJ skutečné odečty a předseda SVJ slíbil písemně vyúčtování skutečných nákladů do 30.4.2015. K žádnému vyúčtování však nedošlo. Pak jsem znovu urgovala opravu vyúčtování doporučeným dopisem v 05/2015 u SVJ a v červnu 2015 u předsedy bytového družstva, ale bez odezvy. Prosím o radu, jak dále postupovat. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.
Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.
Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.
Pokud Vám SVJ odmítá předložit vyúčtování služeb, musíte se svého práva domáhat soudní cestou. Za tímto účelem doporučuji vyhledat pomoc advokáta.
Na závěr si Vás dovolím upozornit, že pokud poskytovatel neprovede řádně vyúčtování služeb a nedoručí jej v zákonem stanovené lhůtě, je povinen zaplatit druhé straně pokutu ve výši 100 Kč za každý započatý den prodlení, ledaže by splnění povinností v této lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé smluvní strany.
Jen na okraj podotýkám, že ustálená soudní praxe dovodila, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je, že bylo vyúčtování řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a příjemce služeb (tj. nájemce nebo vlastník bytu) s ním byl seznámen. Vyúčtování provedené v rozporu s příslušnými předpisy nemůže vyvolat ani účinky, které s (řádným) vyúčtováním zákon spojuje.

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Nabytí právní moci rozsudku - odvolání proti rozsudku pouze některými ze žalovaných
- Odvolání proti rozsudku pouze některými ze žalovaných - nabytí právní moci rozsudku

Chtěla jsem se zeptat, jak je to s nabytím právní moci rozsudku při odvolání proti rozsudku pouze některými ze žalovaných.
V katastru je dvojí zápis vlastnictví a soudní spor byl zahájen na popud žalobce - Hlavního města Prahy. Žalovaní jsou celkem čtyři. Rozsudek o určení vlastnického práva určuje žalobce jako výlučného vlastníka pozemku. Proti rozsudku je možné podat odvolání do 15 dní.
Pokud podá odvolání jen jeden z žalovaných, a ostatní rozsudek akceptují, jak se bude pokračovat? Nabyde právní moci pro ty žalované, kteří rozsudek akceptují, nebo nenabyde právní moci pro nikoho a soud bude pokračovat?
Děkuji, Zdeňka

ODPOVĚĎ:
Pokud účastníci vystupují v řízení samostatně, pak by samozřejmě měl být výrok samostatný, tudíž vztahující se pouze k jednomu účastníku vystupujícímu na žalované straně.
O tento případ se však pravděpodobně nebude jednat v této věci, jelikož žalovaní zřejmě působili jako podíloví spoluvlastníci předmětného pozemku, a tudíž se rozsudek musí vztahovat komplexně na všechny účastníky.
Povaha nerozlučného společenství se promítá i do opravných řízení. Podá-li odvolání jenom jeden z nerozlučných společníků (spoluvlastníci), odkládá se právní moc ohledně všech nerozlučných společníků a soud není při svém přezkumu vázán odvolacími návrhy (§ 206, § 212 písm. c) OSŘ)

FINANCE-DANĚ
- Dědická daň a přímí příbuzní (syn, dcera, manžel, manželka, rodiče zesnulého)
- Daň z nabytí nemovitosti při dědění rodinou (syn, dcera, manžel, manželka, rodiče zesnulého)

Jak je to dnes s dědickou, darovací daní v případě úmrtí přímých příbuzných? Platí se něco v případě zdědění bytu po smrti rodičů - daň z nabytí nemovitosti? A jak je to v případě hotovosti na účtu? Předem děkuji za Vaši odpověď.
Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, majetek nabytý děděním po rodičích je osvobozen od daně z příjmů (ta nahrazuje daň dědickou). Osvobozeno je nabytí děděním jak movitých věcí (peníze), tak nemovitých (byt). Daň z nabytí nemovitých věcí se z tohoto převodu neplatí. Jediný poplatek náleží notáři, jeho výše se stanoví dle vyhlášky notářské komory.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody za ukradenou věc ve fitcentru - informace
- Náhrada škody za odcizenou věc ve fitcentru - informace
- Odcizení, ukradení věci ve fitcentru - nárok na náhradu škody (zaplacení ceny věci)

Existuje závazný předpis, jaké má být ve fitcentrech upozornění pro návštěvníky, aby si neukládali cenné věci do skříněk?
Je povinen provozovatel fitcentra ukládat návštěvníkům cenné věci (např. do trezoru na recepci)?
Může návštěvník požadovat náhradu za odcizenou hotovost, kreditní kartu apod. věci z uzamčené skříňky na provozovateli fitcentra, pokud nebyl porušen zámek u skříňky?
Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Předepsaná podoba upozornění:
Žádný právní předpis, který by určoval, jak má vypadat upozornění o „neodkládání“ cenností do šatních skříněk, neexistuje, a to z toho důvodu, že každé upozornění, v němž se provozovatel restaurace, kadeřnictví, lékařské ordinace, sportoviště apod. jednostranně zprošťuje odpovědnosti za případnou škodu na odložených cennostech, je neplatné.
Pokud tedy provozovatel fitcentra písemně (či jakkoli jinak) upozorňuje své zákazníky, že za věci (resp. cennosti) odložené do šatních skříněk (či na jiné k tomu určené místo) neodpovídá, je takové upozornění zcela irelevantní a na odpovědnost provozovatele fitcentra nemá žádný vliv (k tomu více pod bodem 3/).

2/ Uložení cenností do trezoru:
Provozovatel fitcentra není povinen ukládat cennosti zákazníků do trezoru.

3/ Náhrada škody na odložených věcech:
V tomto ohledu je klíčový § 2945 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí a byla-li věc odložena na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se takové věci obvykle ukládají, nahradí provozovatel poškození, ztrátu nebo zničení věci tomu, kdo ji odložil, popřípadě vlastníku věci;
- neuplatní-li se právo na náhradu škody u provozovatele bez zbytečného odkladu, soud je nepřizná, pokud provozovatel namítne, že právo nebylo uplatněno včas;
- nejpozději lze právo na náhradu škody uplatnit do patnácti dnů po dni, kdy se poškozený o škodě musel dozvědět.

Provozování fitcentra je beze vší pochybnosti činností, při níž zpravidla dochází k odkládání věcí (včetně cenností).
Pokud tedy ve Vámi popsaném případě provozovatel fitcentra určil k odkládání věcí (včetně cenností) zákazníků šatní skříňky (což bývá zvykem), odpovídá za ztrátu, poškození či zničení těchto věcí vždy. V tomto případě se jedná o tzv. objektivní odpovědnost, tzn. že není podstatné, zda provozovatel fitcentra jednal úmyslně, nedbale, anebo škodu nezavinil vůbec, za vzniklou škodu odpovídá vždy (přičemž této odpovědnosti se nemůže de facto zbavit, jde tedy o nejpřísnější variantu soukromoprávní odpovědnosti, tzv. odpovědnost absolutní).
V tomto ohledu je velmi důležité uplatnit právo na náhradu škody u provozovatele fitcentra včas, tzn. ve shora uvedené patnáctidenní lhůtě. Jejím uplynutím sice právo na náhradu škody nezanikne, dojde však k jeho promlčení (tedy citelnému oslabení) a v případném soudním sporu tudíž nemusí být soudem přiznáno (pokud provozovatel fitcentra vznese tzv. námitku promlčení).
Pokud tedy dosud od vzniku škody (resp. ode dne následujícího po vzniku škody) neuplynulo 15 dnů, lze Vám doporučit obrátit se na provozovatele fitcentra s písemnou výzvou k náhradě vzniklé škody. V této výzvě specifikujte osobu poškozeného (tedy sebe), provozovatele fitcentra, stručně popište kdy a za jakých okolností ke škodě došlo a jaké cennosti byly odcizeny. Škodu je samozřejmě nezbytné přesně vyčíslit (ideálně její výši také doložit). Jeden stejnopis výzvy si ponechte, druhý doručte provozovateli fitcentra prokazatelným způsobem (tedy doporučeně s dodejkou či osobně oproti podpisu a za přítomnosti svědka). Nenahradí-li provozovatel fitcentra vzniklou škodu v přiměřené lhůtě (kterou mu ve výzvě stanovíte), nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud (tato žaloba samozřejmě nemusí být podána v patnáctidenní lhůtě). Pro podání žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

OBČAN-DLUHY
- Zablokování (ale nezabavení) peněz na stavebním spoření exekutorem a schválená insolvence, oddlužení, osobní bankrot
- Schválení insosolvence a obstavení, zablokování stavebního spoření exekutorem - je možné peníze vybrat?

máme s manželem soudně schválené oddlužení pomocí splátkového kalendáře. Do insolvenčního řízení jsme uvedli jak majetek, tak naše penzijní připojištění a stavební spoření. Majetek i finance na těchto typech spoření nám byly ponechány. Na penzijní připojištění i na stavební spoření byla před zahájením insolvenčního řízení uvalena exekuce. Chtěla bych se zeptat, zda můžeme zrušit stavební spoření (je již rok po ukončení, peníze na něj nepřidáváme a stále se z něj hradí poplatky za jeho vedení) a peníze z něj získat. Kontaktovala jsem pro tuto informaci kancelář našeho ins. správce, kde mi bylo sděleno, že pokud nám byly tyto finance ponechány, můžeme spoření zrušit a peníze dostaneme my. Prý tam vloží nějakou doložku (moc tomu nerozumím), aby to šlo, protože stavební spořitelna nás informovala o tom, že účet sice zruší, ale pokud je na něm exekuce, tak ho vyplatí exekutorovi. Což nechceme a také si myslím, že by to bylo upřednostnění jednoho z věřitelů. Děkuji Vám za Váš čas a odpověď. Gabriela

ODPOVĚĎ:
Insolvenční zákon říká, že od schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře má dispoziční oprávnění k majetku náležejícímu do majetkové podstaty dlužník, tedy vy. Zákon dále říká, že od zahájení insolvenčního řízení, tedy od podání insolvenčního návrhu nelze výkon rozhodnutí nebo exekuci provést. Peníze, které máte u stavební spořitelny, tak v žádném případě nemohou být vyplaceny přímo exekutorovi, jelikož tím by de facto byla daná exekuce provedena. Exekuce musela být nařízena na základě nějaké vykonatelné pohledávky, kterou si měl věřitel řádně přihlásit do insolvenčního řízení a nyní by měl být uspokojován ze splátkového kalendáře. Stavební spořitelna by tak jednala v rozporu s insolvenčním zákonem a pokud se věřitel do insolvenčního řízení přihlásil, skutečně by došlo k jeho zvýhodnění. Je dobře, že jste kontaktovala svého insolvenčního správce, jelikož ten Vám může pomoci asi nejvíce.

RŮZNÉ-STAVBY
- Soused nepodepsal souhlas se stavbou a nezatěžování přístupové cesty - jak postupovat?

Chci rekonstruovat stávající objekt a stavební odbor po mě vyžaduje podepsanou dohodu od majitele sousední parcely, že si vzájemně nijak nebudeme bránit v přístupu k zahradám po výše uvedené přístupové cestě (my ½, soused ½), kterou však on odmítá podepsat. Tato dohoda byla vypracována naším právníkem a doporučeně mu zaslána, na což on nijak nereagoval.
1. podle jakého zákona, či paragrafu je po nás požadována podepsaná dohoda, zda má st. úřad na tento požadavek vůbec právo?
2. pokud zahájíme rekonstrukci bez stavebního povolení jaké sankce nás čekají, či by mohlo dojít
až na odstranění stavby?

(studovali jsme SZ, výše pokut i možnost odstranění stavby)
- sankce
- odstranění stavby, které důvody by k tomu mohly vést?
(nejsme v rozporu s ÚP, nestavíme v chráněné oblasti ani památkové zóně)
3. zda je možné nějak napadnou případnou neochotu či svévolnou vůli stavebního odboru, neboť by mohl, ale nechce pokud k tomuto není podle zákona oprávněn?
(byli jsme i na krajském úřadě, který by stanovisko městského úřadu zřejmě podpořil)
Děkuji, Izabela

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Vyžadování dohody se sousedem ze strany stavebního úřadu:
Přestože ze strany stavebního úřadu lze ocenit starost o bezproblémový výkon vlastnického práva spoluvlastníků předmětné přístupové cesty, domnívám se, že požadavkem na předložení dohody mezi spoluvlastníky vybočil stavební úřad z mezí, daných mu v rámci stavebního řízení stavebním zákonem.
V této souvislosti je nezbytné si uvědomit, že náležitosti a přílohy ohlášení stavebnímu úřadu jsou vyjmenovány v § 105 stavebního zákona, v případě náležitostí a příloh žádosti o vydání stavebního povolení pak obdobný výčet nalezneme v § 110 stavebního zákona. Jakákoli smlouva mezi spoluvlastníky pozemku (který navíc není pozemkem, který by byl dotčen stavebním záměrem), zde zmíněna není.
I s ohledem na skutečnost, co má být dle požadavku stavebního úřadu předmětem požadované dohody (tzn. závazek si vzájemně nebránit v přístupu k zahradám), se domnívám, že stavební úřad ve Vámi popsaném případě improvizuje zcela mimo rámec stavebního zákona.
Je nezbytné si uvědomit, že výkon vlastnického práva jednotlivými spoluvlastníky je věcí ryze soukromoprávní; práva a povinnosti spoluvlastníků jsou navíc dostatečným způsobem ošetřena v občanském zákoníku, jejich běžný (každodenní) výkon tedy není třeba zvlášť smluvně upravovat. Zejména lze v této souvislosti poukázat na tato ustanovení občanského zákoníku:
- § 1117, dle něhož má každý spoluvlastník právo k celé věci; toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka;
- § 1122/1, dle něhož vyjadřuje (spoluvlastnický) podíl míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.
Jste-li tedy "polovičními" spoluvlastníky předmětné příjezdové cesty, můžete vykonávat vlastnické právo k celé této cestě, přičemž výkon Vašeho vlastnického práva je omezen totožnými právy Vašeho souseda. Závazek nebránit druhému spoluvlastníkovi ve výkonu jeho vlastnického práva pak samozřejmě vyplývá z podstaty věci.
V současné chvíli Vám zejména doporučuji vyžádat si od stavebního úřadu vyjádření, dle jakého konkrétního ustanovení stavebního zákona je po Vás dohoda s druhým spoluvlastníkem vyžadována (popř. se pokuste se stavebním úřadem dohodnout, zda by ho v této souvislosti a vzhledem k pasivitě Vašeho souseda neuspokojilo např. Vaše písemné čestné prohlášení o tom, že stavební činností nebude Váš soused nijak omezen ve výkonu svého vlastnického práva k předmětné cestě).

2/ Hrozící sankce:
Dle § 129/1 písm. b) stavebního zákona platí, že stavební úřad nařídí odstranění stavby vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, pokud stavba nebyla dodatečně povolena.
V oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby poučí stavební úřad vlastníka nebo stavebníka o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby.
Pokud stavebník nebo vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Jde-li o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. Jde-li o stavbu vyžadující ohlášení, žadatel předloží podklady předepsané k ohlášení. Ohledání na místě je v těchto případech povinné.

Stavbu dle § 129/1 písm. b) stavebního zákona lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že:
a/ není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s předchozími rozhodnutími o území,
b/ není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje,
c/ není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.

Bude-li stavba dodatečně povolena, stavební úřad řízení o odstranění stavby zastaví. Dodatečné povolení nahrazuje v příslušném rozsahu územní rozhodnutí. Bude-li předmětem dodatečného povolení rozestavěná stavba, stavební úřad stanoví podmínky pro její dokončení.
Na vysvětlenou se pak sluší dodat, že tam, kde stavební zákon používá pojem "stavba", má na mysli zároveň (podle okolností) i její část nebo změnu dokončené stavby (tedy typicky rekonstrukci), jak vyplývá z § 2/4 a 5 stavebního zákona.

Provedete-li rekonstrukci stavby bez příslušného rozhodnutí stavebního úřadu, můžete se dopustit některého z přestupků dle § 178/1 a 2 stavebního zákona, dle něhož se přestupku dopustí fyzická osoba, resp. stavebník, která:
- užívá změnu stavby bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové rozhodnutí třeba,
- užívá změnu stavby bez kolaudačního souhlasu, pokud je podle zákona vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122/4 stavebního zákona,
- užívá změnu stavby bez oznámení stavebníka podle § 120/1 stavebního zákona nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 120/2 stavebního zákona,
- v rozporu s § 104 stavebního zákona provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy nebo udržovací práce bez souhlasu stavebního úřadu,
- v rozporu s § 108 stavebního zákona provede změnu stavby bez stavebního povolení nebo veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu autorizovaného inspektora.
Kromě zahájení řízení o odstranění stavby (resp. odstranění provedených rekonstrukčních prací) Vám tedy může hrozit i udělení odpovídající pokuty.

3/ Jak se bránit:
Svou obranu proti požadavkům stavebního úřadu můžete vést v zásadě třemi směry:
a/ Bude-li stavební úřad trvat na předložení dohody s Vaším sousedem, můžete její předložení odmítnout a počkat si na zamítavé rozhodnutí stavebního úřadu, proti němuž se můžete dále bránit. Pokud jste podali žádost o vydání stavebního povolení, budete oprávněni se proti zamítavému rozhodnutí odvolat. Pokud jste ke stavebnímu úřadu podali pouze ohlášení stavby, budete oprávněni podat podnět k přezkumnému řízení (§ 106/2 stavebního zákona), které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas (resp. nesouhlas s ohlášením) nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků.
Vyloučit nelze ani soudní obranu, a to podáním žaloby dle soudního řádu správního.
b/ Domníváte-li se, že problém netkví ani tak v přístupu stavebního úřadu jako celku, nýbrž v právním názoru jednotlivého úředníka, můžete proti jeho postupu podat k jeho nadřízenému stížnost.
c/ Nebude-li dohoda se stavebním úřadem možná, doporučuji Vám se v této věci obrátit také na veřejnou ochránkyni práv:
www.ochrance.cz

SPRÁVNÍ-OBČANÉ
- 2 trvalá bydliště u dítěte rozvedených rodičů - může mít dítě 2 trvalá bydliště?
- 2 trvalé pobyty u dítěte rozvedených rodičů - může mít dítě 2 trvalé pobyty?

Může mít dítě 2 trvalá bydliště (u obou rozved. rodičů)? Nevěřím tomu; ani v zákoně nic takového jsem nenašla; zdá se mi, že sociál. pracovnice mi záměrně podává lživou informaci! Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Je nutno rozlišovat pojmy trvalý pobyt a faktický pobyt. Trvalý pobyt je pouze administrativní údaj a může se lišit od skutečného bydliště. Jde o adresu od které se odvíjí příslušnost k úřadům, soudům, někdy je podmínkou přijetí do mateřské školy apod. Adresu trvalého pobytu má občan je jednu jedinou. Při střídavé péči naopak má dítě skutečně dvě faktická bydliště. Na tom, kde bude mít dítě adresu trvalého pobytu se rodiče musí dohodnout (v případě, kdy má fungovat střídavá péče, je to poměrně marginální věc, rodiče se budou muset dohodnout na daleko podstatnějších záležitostech). Pokud by se rodiče nedohodnuli, mohl by jejich dohodu nahradit (na návrh jednoho z nich) soud. Změnu trvalého pobytu dítěte může provést jeho zákonný zástupce, což jsou oba a souhlas druhého rodiče k tomu nepotřebuje. To samé ovšem může provést i druhý rodič bez souhlasu prvního, takže pokud se nedomluvíte, může to dopadnout i tak, že si budete dítě střídavě přehlašovat na jinou adresu.
Související právní předpis:
Zákon č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Policie odmítla vzít opilého řidiče na odběr krve na alkohol - v protokolu je odmítnutí odběru krve řidičem, co dělat?

1/ Hrozící trest:
Řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu (který je dle § 130 trestního zákoníku návykovou látkou) bude orgány činnými v trestním řízení kvalifikováno s největší pravděpodobností jako trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky, kterého se dle § 274/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku.
Vzhledem k tomu, že jste se tohoto trestného činu v nedávné době již dopustil, bude možné aplikovat přísnější skutkovou podstatu tohoto trestného činu, konkrétně dle § 274/2 písm. c) trestního zákoníku bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti ten, kdo byl za stejný trestný čin v posledních dvou letech odsouzen nebo z výkonu trestu odnětí svobody uloženého za takový čin propuštěn. Nelze však samozřejmě vyloučit, že soud i v tomto případě přistoupí k uložení podmíněného trestu odnětí svobody, popř. aplikuje některý z trestů alternativních (např. v kombinaci s trestem zákazu činnosti), vše však závisí na posouzení konkrétním soudcem.

2/ Možnosti obrany:
Jakákoli pochybení Policie ČR při provádění dechové zkoušky můžete v rámci trestního řízení samozřejmě namítat, přičemž svá tvrzení můžete doložit svědeckou výpovědí Vaší přítelkyně.
Ve Vašem případě bude podstatné, abyste prokázal, že provedení odborného lékařského vyšetření krve (na přítomnost alkoholu) jste neodmítal (jak uvedla Policie ČR do protokolu). V této souvislosti je nezbytné poukázat na zákon č. 379/2005 Sb. , o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, v platném znění (tzv. tabákový zákon), dle jehož § 2 písm. o), p) a q) se rozumí:
- orientačním vyšetřením dechová zkouška, odběr slin nebo stěr z kůže nebo sliznic (tedy vyšetření, které Vám bylo Policií ČR provedeno),
- odborným lékařským vyšetřením cílené klinické vyšetření lékařem a podle jeho ordinace provedení dechové zkoušky nebo odběru vzorků biologického materiálu,
- odběrem biologického materiálu zejména odběr vzorku žilní krve, moči, slin, vlasů nebo stěru z kůže či sliznic.

Provádění orientačních vyšetření (na ovlivnění alkoholem) Policií ČR je pak zakotveno v § 16/2 a 5 tabákového zákona, dle něhož platí, že:
- spočívá-li orientační vyšetření zjišťující obsah alkoholu v dechové zkoušce provedené analyzátorem alkoholu v dechu, splňujícím podmínky stanovené zvláštním právním předpisem (tedy certifikovaným analyzátorem dechu), odborné lékařské vyšetření se neprovede, resp. Policie ČR k provedení odborného lékařského vyšetření přistupuje pouze ve sporných či hraničních případech;
- v případě, že osoba provedení orientačního vyšetření analyzátorem dechu odmítne, provede se odborné lékařské vyšetření (což však není Váš případ) ;
- odborné lékařské vyšetření provádí poskytovatel zdravotních služeb k tomu odborně a provozně způsobilý (tedy nemocnice vybavená laboratoří) ;
- odmítne-li osoba vyšetření, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.

Ve Vašem případě jste si mohl provedení odborného lékařského vyšetření (tedy vyšetření vzorku krve v laboratoři) zadat sám, což jste bohužel neučinil. I přesto však v trestním řízení můžete výsledky orientačního vyšetření (které nejsou příliš průkazné) zpochybnit. Za účelem vedení účinnější obhajoby Vám v rámci trestního řízení doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

OBČAN-NÁJMY
- Zemědělské družstvo chce snížit nájem protože nevyužívá celý pozemek

Bydlím v Praze a dlouhodobě pronajímám zděděné pozemky (které nevyužívám) na venkově zemědělskému družstvu. 2015 mi poslali k podpisu novou přílohu (k nájemní smlouvě) s vyjmenovanými pronajatými pozemky, kde u jednoho pozemku (0,5 ha - kultura 14 ostatní plocha) uvádějí, že budou platit jen za 0,03 ha, že zbytek nevyužívají. Je to možné? Mít v pronájmu pozemek o výměře 0,5 ha a platit jen za 0,03 63Kč? Jaké mám možnosti? Přílohu jsem zatím nepodepsala. U dalších pozemků navýšili nájem, ale ve finále budu od ZD dostávat o cca 800 Kč méně. Na druhou stranu se domnívám, že pokud mají pozemek v nájmu, spadá odpovědnost za jeho údržbu na ně, je to tak?
Poradťe, prosím, zda můžu žádat nájem za celý pozemek, nebo jak postupovat. Nechci dělat ZD problémy, ale nechci přicházet o něco, co mi patří. Děkuji, Irena

ODPOVĚĎ:
Právní předpisy uvedenou problematiku nikterak neupravují. Záleží tak na vůli smluvních stran.

Pokud jste se k něčemu takovému nezavázala v původní smlouvě, nemusíte dodatek vůbec podepisovat.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nedokončení studia a vrácení bakalářské práce školou - může student požadovat vrácení bakalářské práce?

Studoval jsem ZČU v Plzni. Studium jsem nedokončil byl jsem vyhozen od zkoušky před státnicema. Napsal jsem bakalářskou práci a odevzdal ve dvou výtiscích. Jeden výtisk pro vedoucícho práce mám v ruce a druhý pro oponenta mi škola nechce vydat, protože jej údajně potřebují kvůli kontrole která může přijít a pro oddůvodnění 10ti kreditů v univerzitním systému které jsem dostal za odevzdání bakalářské práce.
Mám jako autor bakalářské práce nárok na to aby mi i druhou knihu vydali? Studium mi neni umožněno dokončit a tedy není potřeba ukládat bakalářskou práci pro evidenci, protože neslouží žádnému účelu, pouze určité evidenci studijního oddělení.
Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je důležitý § 47b/1 a 3 zákona o vysokých školách, dle něhož platí, že:
- vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a záznamu o průběhu a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje; způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy;
- platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby.

Výše uvedenému pak koresponduje rovněž § 37/1 písm. d) autorského zákona, dle něhož vysoká škola nezasahuje do autorského práva, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny obhájených diplomových, rigorózních, disertačních a habilitačních prací na místě samém, a to výhradně pro účely výzkumu nebo soukromého studia, pokud takové užití autor nevyloučil.

Z výše uvedeného lze dle mého názoru dovodit, že pakliže ve Vašem případě k obhajobě bakalářské práce vůbec nedošlo (což z Vašeho dotazu dovozuji), nebyly splněny zákonné podmínky pro zveřejnění Vaší bakalářské práce a vysoká škola tudíž není oprávněna tuto bakalářskou práci zadržovat. Zároveň Vám doporučuji nahlédnout do příslušného vnitřního předpisu vysoké školy a ověřit, zda zde není nakládání s odevzdanými, ovšem neobhájenými, závěrečnými pracemi speciálně upraveno (ani tato úprava Vám však nemůže upřít Vaše autorská práva, resp. nemůže Vás ve výkonu těchto práv omezit více, než tak činí zákon o vysokých školách a autorský zákon, jak citováno výše).

OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Kdo platí cestu k novostavbám, novým rodinným domům - platí se podle délky cesty k domu nebo stejným podílem?

V naši lokalitě se staví 3 RD. K pozemkům by měla vést veřejně přístupná účelová komunikace, která má být postavena na společném pozemku (každý vlastní 1/3). Stavební povolení na komunikaci o celkové délce cca 75 m s točnou na jejím konci je vydáno pro 3. - nejvzdálenější RD, který je současně investorem stavby, a bylo vydáno časově cca 1 rok před stavebním povolení pro zbyle dva RD.
Musí se podílet všichni tři majitelé uvedených RD na financování stavby této účelové komunikace, když 1. RD cestu prakticky nebude používat (má vjezd k domu samostatným sjezdem z veřejné místní komunikace). 2. RD bude využívat část komunikace (49 m) a 3. RD musí mít i točnu. Pokud ano, v jaké výši a dle jakého právního předpisu. Děkuji. Pavel

ODPOVĚĎ:
V dané věci by se mělo jednat o tzv. přidatné spoluvlastnictví dle § 1223 a násl. občanského zákoníku. Pokud jste dle KN rovnodílnými spoluvlastníky, pak by náklady měly být určovány dle podílů.
Na druhou stranu je zjevné, že k realizaci stavby by měl být souhlas všech spoluvlastníků. Ohledně financování stavby, stejně jako o následné správě přidatného spoluvlastnictví (společného pozemku), by bylo vhodné, aby všichni tři spoluvlastníci uzavřeli písemnou dohodu. Aby se potom následně 3. spoluvlastník po nějaké době nezačal domáhat úhrady závazků ze správy komunikace dle spoluvlastnických podílů, což zákon podpůrně stanoví.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spoluvlastník používá celý byt, dům - je možné požadovat nájem, nájemné?
- Spolumajitel používá celý byt, dům - je možné požadovat nájem, nájemné?

Obracím se na vás s dotazem, jestli moje níže uvedené § OZ, na které se odkazuji, jsou právně obhajitelné, při případném řešení sporu u soudu.
Požaduji od spoluvlastníků svůj 1/2 podíl z užitku ze společné věci (nájem), za jejich užívání celého rodinného domku s jednou nedělitelnou bytovou jednotkou, prokázanou znaleckým posudkem a stavebním úřadem, § 1147 OZ, že rozdělení společné věci není dobře možné. Bylo posouzeno pro prodej domku, který ale byl spolumajiteli zamítnut.
Spoluvlastníci sice nepravdivě, ale tvrdí, že užívají pouze rozsah přibližně svého 1/2 podílu, který si účelově protiprávně určili (kuchyň,
spíž, koupelnu, WC a dva pokoje), mně určili (tři pokoje bez příslušenství, samostatně neobyvatelné) a sdělili mi, že žádný nájem platit nebudou. Podotýkám, že nemám klíče a trvale je mi zamezen vstup do domu.
Odvolávám se proto na § 1117 OZ, že každý spoluvlastník této nedělitelné věci, má právo k celé věci a není možné tuto věc účelově rozdělit.
Vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba § 1116 OZ, takže vždy se svými
podíly, plně využívají i můj podíl věci. Proto snaha spoluvlastníků o vymezení samostatně neobyvatelné části domu, by pro mne znamenala velmi nevýhodné porušení mého stejného práva k celé věci a finanční poškození při vyúčtování podílu z užitku (nájmu) ze společné věci dle § 1118 OZ.
Děkuji, Aleš

ODPOVĚĎ:
Ano - Vámi uváděné je pravdivé. Jedna bytová jednotka, respektive dům, nelze reálně rozdělit. Jedině na samostatné byty, což zde asi není možné. Navíc jste vlastníkem celé poloviny nemovitosti.
Pokud Vám nechtějí zbývající spoluvlastníci hradit nájem a dokonce Vám brání ve vstupu do domu, pak nezbývá, než je žalovat u soudu.
Jsou pak 2 alternativy, buď budete žalovat na plnění "nájemného" zpětně za poslední (max.) 3 roky z titulu bezdůvodného obohacení. A nebo rovnou podáte návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Každopádně zvažte možnosti a začněte jednat, protože pouhými úvahami o povaze spoluvlastnictví nic nezískáte. Myslím, že jsme již jeden Váš dotaz v této věci zodpovídali.
Pokud by byla ochota se dohodnout, doporučuji s nimi uzavřít nájemní smlouvu o užívání id. 1/2 předmětného domu.

OBČAN-DLUHY
- Promlčení penále za pozdní zaplacení daně, daní
- Promlčecí lhůta penále za pozdní zaplacení daně, daní
- Promlčení pokuty za pozdní zaplacení daně, daní
- Promlčecí pokuty za pozdní zaplacení daně, daní
- Promlčení penále za neplacení daně, daní
- Promlcí lhůta penále za neplacení daně, daní

Mám nedoplatek na daňovém penále. Vím, že promlčecí doba u vymáhání těchto daňových záležitostí je šest let, pokud nenastala nějaká skutečnost stavějící či přerušující běh promlčecí lhůty. V mém případě to bylo zřízení zástávního práva na auto (v červnu 2009), které ale potřebuji k výkonu práce a tudíž mi nebylo zabaveno. Tento měsíc je to tedy 6 let, od té doby nebyly uskutečněny ze strany finančního úřadu žádné jiné kroky k vymožení penále. Krom jedné nebo dvou předvolání na FU, standartní schůzka, kdy se správce daně zjištuje, jestli nenastaly nějaké změny v mých majetkových poměrech. Lze i tyto víceméně formální předvolání považovat za krok k vymožení dluhu a tedy za událost přerušující šestiletou promlčecí dobu? Pokud ne, můžu o prmlčení nějak zažádat sám, nebo lépe přes právníka?
Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
S ohledem na změnu příslušné právní úpravy bude ve Vašem případě nutné vycházet ze dvou právních předpisů, a to ze zákona o správě daní a poplatků (zák. č. 337/1992 Sb. , platného do 31. 12. 2010) a z daňového řádu (zák. č. 280/2009 Sb. , platného od 1. 1. 2011).
Jelikož každý ze shora uvedených zákonů upravuje předmětnou problematiku odlišně, je v první řadě nezbytné odpovědět na otázku, zda má na Váš případ změna právní úpravy nějaký vliv (tzn. zda se délka a přerušování lhůt řídí ve Vašem případě doposud zákonem o správě daní a poplatků, nebo zda je od 1. 1. 2011 nezbytné posuzovat Váš případ podle daňového řádu). V tomto ohledu jsou klíčová přechodná ustanovení daňového řádu, konkrétně pak jeho § 264/5, dle něhož platí, že:
- běh a délka lhůty pro promlčení práva vybrat a vymáhat daňový nedoplatek (vztahuje se rovněž na daňové penále), která započala podle zákona o správě daní a poplatků a neskončila do dne nabytí účinnosti daňového řádu, se ode dne 1. 1. 2011 posuzuje podle ustanovení daňového řádu, která upravují lhůtu pro placení daně;
- okamžik počátku běhu této lhůty určený podle zákona o správě daní a poplatků zůstává zachován;
- účinky právních skutečností, které mají vliv na běh této lhůty (např. tedy její přerušení) a které nastaly přede dnem nabytí účinnosti daňového řádu, se posuzují podle zákona o správě daní a poplatků.

Účinky zřízení zástavního práva k Vašemu automobilu na běh promlčecí lhůty tedy musí být posuzovány podle zákona o správě daní a poplatků, další běh této lhůty po 1. 1. 2011 se však řídí daňovým řádem. Svou odpověď proto dále rozdělím do 2 částí:
1/ Zákon o správě daní a poplatků:
Dle § 70 zákona o správě daní a poplatků platila pro promlčení práva vymáhat daňové nedoplatky tato základní pravidla:
- právo vybrat a vymáhat daňový nedoplatek se promlčovalo po 6 letech po roce, ve kterém se stal tento nedoplatek splatným;
- pokud byl proveden úkon směřující k vybrání, zajištění nebo vymožení nedoplatku, promlčecí lhůta se přerušila a počala běžet nová promlčecí lhůta po uplynutí kalendářního roku, ve kterém byl daňový dlužník o tomto úkonu zpraven;
- daňové nedoplatky však bylo možné vymáhat nejpozději do 20 let počítaných od konce roku, ve kterém se stal nedoplatek splatným;
- k promlčení se přihlédlo jen tehdy, bylo-li to daňovým dlužníkem namítáno, a jen v rozsahu uplatňované námitky.

Přestože zákon o správě daní a poplatků explicitně nevymezoval, co rozumí "úkonem směřujícím k vybrání, zajištění nebo vymožení nedoplatku", shoduje se odborná literatura i judikatura v názoru, že jedním z těchto kroků může být i zřízení zástavního práva.
Pro správné počítání běhu promlčecí lhůty je dále důležité, že dle zákona o správě daní a poplatků počala nová promlčecí lhůta běžet (po přerušení předchozí promlčecí lhůty) po uplynutí kalendářního roku, ve kterém byl daňový dlužník o tomto úkonu zpraven. Ve Vašem případě tedy nepočal běh nové 6-tileté promlčecí lhůty již od června 2009, nýbrž až od počátku následujícího kalendářního roku, tedy od 1. 1. 2010.

2/ Daňový řád:
V obecné rovině dle § 2/4 a 5 daňového řádu platí, že daň zahrnuje i příslušenství daně, přičemž příslušenstvím daně je mimo jiné i daňové penále, které tudíž sleduje osud daně.

Co se týče základních pravidel pro vymezení a běh lhůty pro placení daně, přinesl daňový řád ve svém § 160 zásadní změny:
- i nadále platí, že lhůta pro vybrání a vymáhání daně činí 6 let; lhůta pro placení daně začne běžet dnem splatnosti daně;
- lhůta pro placení daně končí nejpozději uplynutím 20 let od jejího počátku;
- daňový řád již obsahuje explicitní výčet úkonů, v jejichž důsledku dochází k přerušení lhůty; těmito úkony jsou:

a/ zahájení exekučního řízení podle tohoto nebo jiného zákona,
b/ zřízení zástavního práva, nebo
c/ oznámení rozhodnutí o posečkání;
- další změnou je nový způsob určování počátku běhu nové lhůty (po přerušení běhu lhůty předchozí), kdy nová lhůta počíná běžet ode dne, v němž byl učiněn úkon, kterým byla původní lhůta přerušena (nová lhůta tedy začíná běžet okamžitě, nikoli až od počátku následujícího kalendářního roku) ;
- snad nejpodstatnější změnou je pak opuštění koncepce promlčecí lhůty a její nahrazení lhůtou prekluzivní, tzn. že po uplynutí 6 let právo vybrat či vymáhat daň, resp. i daňové penále, zanikne a není tudíž zapotřebí se jakkoli dovolávat jeho promlčení (k zániku tohoto práva finanční úřad přihlíží z úřední povinnosti).

Po shrnutí všeho shora uvedeného lze uzavřít, že ve Vašem případě došlo k přerušení promlčecí lhůty v roce 2009 a nová 6-tiletá promlčecí lhůta tudíž začala běžet od 1. 1. 2010. Pokud od tohoto data nebyl finančním úřadem učiněn jiný krok, který by běh promlčecí lhůty přerušil (běžnou schůzku s příslušným úředníkem finančního úřadu za takový krok považovat nelze), uplyne tato lhůta (dle daňového řádu již nikoli promlčecí, nýbrž prekluzivní) dne 1. 1. 2016. K tomuto datu zanikne právo finančního úřadu daňové penále vybrat či vymáhat, této skutečnosti tudíž nebude zapotřebí se jakkoli dovolávat.

FINANCE-DANĚ
- Srážková daň, vrácení srážkové daně (pracovní smlouva s nízkým výdělkem a dohoda o provedení práce)
- Vrácení srážkové daně - pracovní smlouva s nízkým výdělkem a dohoda o provedení práce

Mám práci na částečný pracovní úvazek na 20 hodin týdně, kde mám hrubou mzdu 5100, - a v tomto zaměstnání uplatňuji slevu na dani (podepsal sem ty růžové papíry). Tam mám podepsanou klasickou pracovní smlouvu.
Pak mám podepsanou druhou práci kde mám podepsanou dohodu o provedení práce, kde si vydělám do 10 tis. měsíčně a z toho je mě strhávána 15% srážková daň.
Sem se někde dočetl, že když mám takto nízké výdělky, tak můžu podat daňové přiznání na konci roku a tu všechnu 15% srážkovou daň co mě strhávají v té práci na dohodu bych měl dostat zpátky.
Je to tak? Děkuji, Břetislav

ODPOVĚĎ:
Ano, je to tak. Máte právo, nikoliv povinnost, po uplynutí roku podat daňové přiznání. Uplatníte si za celý rok základní slevu na poplatníka, která činí v roce 2015 24.840 Kč, což odpovídá nulové dani při příjmu 165.600 Kč. Většinu sražené daně z DPP by Vám měl finanční úřad vrátit.

OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel odmítá ukázat fakturu za energie od elektrárny - má nájemce právo fakturu vidět?
- Pronajímatel odmítá ukázat fakturu za energie - má nájemník právo fakturu vidět?
- Vyúčtování energií v pronajatém bytě a právo nájemce vidět originální fakturu od dodavatele energií
- Povinnost pronajímatele předložit nájemci vyúčtování energií

03-12/2014 pronájem bytu Vinohrady Praha. Pronajímatel nyní zaslal vyúčtování za energie formou emailu, pouze údaje o spotřebě (ty sedí dle před. protokolu) a cenou za ně - tzn. bez faktur, které mi opakovaně odmítá zaslat, prý mi je pouze ukáže, pokud se na ně přijedu podívat do Prahy.
Mám právo vidět fakturu v rámci řádného vyúčtování energií v pronajatém bytě? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.
Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

Na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů.

Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení dokladů, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.

Z uvedeného plyne, že pokud jste požádal již dříve, měl Vám pronajímatel doložit jednotlivé náklady ve vúčtování.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vyvlastnění hrobu ve válce - nárok na bezúplatný převod města původnímu majiteli
- Vyvlastnění hrobu ve válce - nárok darování hrobu zdarma od města, obce původnímu majiteli

V roce 1936 zakoupila naše rodina hrob na Olšanských hřbitovech. Když zemřel v roce 1979 otec, sdělila nám hřbitovní správa, že se bude naše oddělení rušit a bude nahrazeno parkem a obchodním centrem. Proto zde byl vyhlášen zákaz pohřbívání. K likvidaci ale nedošlo. Sekce byla průběžně neudržovaná a zdržovala se v ní různá individua. Z hrobu byly postupně ukradeny veškeré bronzové plastiky a příslušenství.
Nyní jsem se dozvěděli, že se hroby budou prodávat. Jednali jsme proto se hřbitovní správou, která nám však hrob prodala zpět dle námi hrazeného odhadu. Hrob nám byl vyvlastněn po roce 1948, a proto nám měl dle našeho názoru být bezúplatně předán do našeho vlastnictví. Takto si kupujeme náš hrob vlastně po druhé za odhadní cenu + DPH. Při tom to byla hřbitovní správa, která zrušila nájemní vztah a zabránila nám tak kontinuální využívání našeho majetku, při čemž se o hrob a jeho okolí vůbec nestarala. Jak máme docílit, aby byla zrušena kupní smlouva 6/2015 a hrob byl převeden bezúplatně do našeho vlastnictví? Děkujeme, Novákovi

ODPOVĚĎ:
Přestože ve svém dotazu zmiňujete "zakoupení hrobu", předpokládám, že o skutečné zakoupení hrobu (tzn. části pozemku) nešlo. Dle současné (i předchozí) právní úpravy je možné hrob (resp. hrobové místo) užívat, a to na základě nájemního vztahu (dříve ve formě zapůjčení). To, co jednotliví nájemci hrobových míst na veřejném pohřebišti vlastní, se zpravidla nazývá hrobovým zařízením (např. náhrobek, deska, sochy, plastiky apod.).
Pokud Vám bylo hrobové zařízení po roce 1948 zkonfiskováno, bylo možné zažádat o jeho navrácení dle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd (zák. č. 403/1990 Sb. , v platném znění). S ohledem na značný časový odstup se však domnívám, že Vaše právo na vrácení zkonfiskovaného hrobového zařízení již zaniklo (§ 19 zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd). I přesto Vám však doporučuji obrátit se s dotazem na konkrétní zkonfiskovaný majetek (včetně údajů o jeho konfiskaci) na Ministerstvo financí, které je v této oblasti příslušným státním orgánem:
http://www.mfcr.cz/
Z tohoto důvodu přešlo vlastnické právo k hrobovému zařízení skutečně na správu veřejného pohřebiště a Vámi uzavřená smlouva je proto platná.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že dle § 24 vyhlášky o pohřebnictví (vyhl. č. 47/1966 Sb. , platné do 1. 4. 1988) platilo, že:
- nevyhovuje-li pohřebiště zdravotnímu nebo jinému obecnému zájmu, místní (městský) národní výbor zakáže pohřbívání na něm, anebo pohřebiště zruší;
- hřbitov lze zrušit teprve po uplynutí tlecí doby (tlecí doba činila dle této vyhlášky minimálně 10 let) od uložení posledního mrtvého; k účelům, při kterých je zapotřebí terén prohloubit, lze zrušeného hřbitova použít až po uplynutí 20 let od posledního pohřbu; přijde-li se přitom na ostatky, uloží se do země na vyhrazeném místě nebo se zpopelní;
- popelnice ze zrušeného pohřebiště, o jejichž nové uložení se pozůstalí přes upozornění nepostarali, přenesou se na jiné pohřebiště, a jestliže již uplynula doba, na kterou bylo místo propůjčeno, otevřou se a popel se smísí se zemí;
- náhrobky, které ti, jimž bylo propůjčeno místo pro hrob nebo pro popelnici, neodklidí ze zrušeného pohřebiště do 6 týdnů po upozornění, odklidí a uskladní správa pohřebiště na náklad jejich vlastníků;
- jde-li o obecný zájem hodný zvláštního zřetele, lze po provedeném převozu ostatků na jiný hřbitov zrušit hřbitov také před uplynutím tlecí doby od uložení posledního mrtvého; u hrobů, kde tlecí doba neuplynula, je nutno převézt i příslušenství hrobu (pomníky, kříže, obrubníky apod.) ; náklady spojené s předčasným zrušením hřbitova nese organizace, v jejímž zájmu byl hřbitov zrušen.

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Lázně pro nemoc z povolání - nárok na náhradu ztráty na výdělku (pobírání platu, mzdy v lázních)
PRÁCE-DOVOLENÁ, (NE) PLACENÉ VOLNO
- Volno v zaměstnání - lázně, lázeňský pobyt pro nemoc z povolání

Byla mi přiznána příspěvková lázeňská péče z důvodu nemoci z povolání. Jsem zaměstnán u zaměstnavatele, kde tato nemoc vznikla.
Mám na dobu léčení nárok na náhradu ztráty na výdělku? Jaký druh volna mi je zaměstnavatel povinen poskytnout? Jak mohu argumentovat tento nárok na pracovní volno? Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Při příspěvkové lázeňské péči nevzniká nárok na dočasnou pracovní neschopnost, resp. na nemocenskou. Pokud tedy příspěvková lázeňská péče je prokazatelně určena na léčbu nemoci z povolání, je zaměstnavatel povinen poskytnout Vám po dobu léčení v lázních pracovní volno a zaplatit Vám náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti dle § 371 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění.

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Dlouhodobé užívání studny bez věcného břemene - vydržení věcného břemene
- Dlouhodobé užívání studny bez služebnosti - vydržení služebnosti

1998 koupena chalupa, v kupní smlouvě uvedeno, že je kupována i ze studnou a vodovodní přípojkou (studna není na našem pozemku, vodovodní přípojka ano), věcné břemeno není v katastru zapsáno. Studna byla vybudována před rokem 1955 (v katastrálních mapách není zaznamenána). Chalupa je na samotě, vodu ze studny čerpáme jen my. Drobné opravy jsem financovala, v letošním roce musím provést opravu větší - výměna skruží. Majitel pozemku nechce pozemek prodat. Mohu žádat o zapsání studny jako věcné břemeno? Mohu opravu provést? Děkuji
Děkuji, Iva

ODPOVĚĎ:
Pokud máte uvedeno v kupní smlouvě, že jste majitelkou studny a totéž je zaneseno i v katastru nemovitostí, pak věcné břemeno nepotřebujete. Leda v případě, že se nemáte jakým způsobem dostat ke svému majteku (studni). Nejprve zkuste vyjednávat s majitelkou pozemku. Nemusí se nutně jednat o jeho prodej. Pokud není jiná možná přístupová cesta ke studni než přes cizí pozemek, máte právo přístupu. V případě, že majitel nebude ochoten s Vámi jakkoliv komunikovat, musíte se obrátit na soud. Pokud studna není uvedena v katastru, jak píšete, obraťte se na katastr nemovitostí a žádejte nápravu. Jako podklad, že studna patří Vám, slouží kupní smlouva.

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní znalec zemřel - je nutné shánět nový znalecký posudek?
- Znalecký posudek soudního znalce - znalec zemřel, je možné posudek předložit soudu?

Shořel mi dům, pojišťovna nezaplatila celou smluvní částku. Soudní znalec vyhotovil znalecký posudek vyhořelého domu, pak zemřel. Mohu znalecký posudek předložit soudu? Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Ano, i znalecký posudek, jehož autor-soudní znalec již zemřel, můžete využít v případném soudním řízení.
V obecné rovině dle § 125 Občanského soudního řádu platí, že za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech účastníků.
Dle § 127a Občanského soudního řádu dále platí, že jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení (tedy Vámi) má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem.
Určitá nesnáz by samozřejmě nastala, pokud by se soud rozhodl znalce vyslechnout, samotná skutečnost úmrtí soudního znalce by však neměla mít na posouzení důkazu jako znaleckého posudku žádný vliv (tzn. že tento posudek by neměl být kvalifikován jako listinný důkaz, nýbrž jako znalecký posudek). Nebude-li výslech soudního znalce možný, může soud nařídit (v případě pochybností o správnosti předloženého znaleckého posudku) přezkoumání znaleckého posudku jiným znalcem (§ 127/2 Občanského soudního řádu).

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Agresivní žák s nožem ve škole - co mohou dělat rodiče ostatních žáků?

Do třídy našeho dítěte chodí i chlapec, který má velice vážné problémy s chováním. Je sprostý nejenom ke svým spolužákům, ale i učitelce, kterou vůbec neposlouchá. Během vyučování běhá po třídě, je agresivní, sprostě nadává a ruší ostatní. Byl již umístěn i do Diagnostického ústavu, bohužel účinek to nemělo žádný, spíše naopak. Do školy donesl několikrát kuchyňský nůž a vyhrožoval všem, že jim ublíží. Učitelka si s ním už opravdu neví rady a jeho matka tuto situaci nijak neřeší, spíše klade vinu na učitelku, že ta je problémová, což vůbec není pravda. Potřebovali bychom poradit, co jako rodiče můžeme udělat pro to, aby naše děti nebyly každý den ohroženy tímto chlapcem. Máme nějaké možnosti jak se bránit? A jaké možnosti má vůbec škola? Existuje nějaký způsob, jak ho dostat ze školy pryč, než se stane nějaké neštěstí? Je možné trvat na tom, aby ředitelství školy vyloučila žáka pro nepřizpůsobivost? Je možné podat stížnost na krajský úřad (zřizovatel školy)? Děkuji. Petra

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Postup dle školského zákona (zák. č. 561/2004 Sb. , v platném znění) :
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda problémový chlapec dosud plní povinnou školní docházku či nikoli, což je informace dosti podstatná. Z tohoto důvodu se budu ve své odpovědi zabývat oběma variantami.
Základní povinnosti žáků a studentů jsou zakotveny v § 22/1 školského zákona, dle něhož jsou žáci a studenti povinni:
a/ řádně docházet do školy nebo školského zařízení a řádně se vzdělávat,
b/ dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni,
c/ plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem.

Další povinnosti pak mohou být žákům a studentům uloženy školním řádem, v němž ředitel školy dle § 30/1 školského zákona upraví:
a/ podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, žáků, studentů a jejich zákonných zástupců ve škole nebo školském zařízení a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů se zaměstnanci ve škole nebo školském zařízení,
b/ provoz a vnitřní režim školy nebo školského zařízení,
c/ podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků nebo studentů a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí,

d/ podmínky zacházení s majetkem školy nebo školského zařízení ze strany dětí, žáků a studentů.

V první řadě Vám proto doporučuji nahlédnout do školního řádu předmětné školy a ověřit, jakým způsobem jsou zde zakotvena základní pravidla pro chování žáků či studentů, resp. můžete tímto způsobem ověřit, jaká konkrétní ustanovení školního řádu problémový chlapec svým chováním porušuje.
Porušování základních povinností žáků a studentů může být sankcionováno uložením kázeňských opatření. Tato opatření se dělí do dvou základních skupin, a to kázeňská opatření s právními důsledky pro žáka nebo studenta (vyloučení a podmíněné vyloučení) a kázeňská opatření bez právních důsledků pro žáka nebo studenta (důtky a napomenutí).
Co se týče kázeňských opatření s právními důsledky pro žáka nebo studenta, platí dle § 31/2 školského zákona, že ředitel školy nebo školského zařízení může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených a/ školským zákonem nebo b/ školním nebo vnitřním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení.
V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy nebo školského zařízení zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák nebo student v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem, může ředitel školy nebo školského zařízení rozhodnout o jeho vyloučení.

Základními podmínkami pro rozhodnutí ředitele školy nebo školského zařízení o podmíněném vyloučení či vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení tedy jsou:
a/ žák nebo student se dopustil závažného porušení povinnosti vyplývající mu ze školského zákona nebo školního či vnitřního řádu, a zároveň
b/ porušení povinnosti dle písm. a/ bylo zaviněné (tzn. úmyslné či nedbalostní).

Pro případ 1/ zvláště hrubého slovního nebo 2/ úmyslného fyzického útoku žáka nebo studenta vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení stanoví školský zákon ve svém § 31/3 výslovně, že takové chování se vždy považuje za závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem (tzn. že podmínka ad a/ výše je automaticky splněna).
Poslední podmínkou, která musí být pro rozhodnutí o vyloučení či podmíněném vyloučení žáka nebo studenta ze školy splněna je skutečnost, že žáka nebo studenta lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku. Před splněním povinné školní docházky nemůže být žák ze školy vyloučen (a to ani podmíněně), přestože jeho chování naplňuje podmínku ad a/ i b/ výše.
Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku; žák splní povinnou školní docházku uplynutím období školního vyučování ve školním roce (tedy k 30. 6.), v němž dokončí poslední rok povinné školní docházky (§ 36/1 a § 43 školského zákona). Povinná školní docházka může být žákem plněna samozřejmě na základní i střední škole, popř. na konzervatoři.
Plní-li tedy problémový chlapec dosud povinnou školní docházku, nemůže být ze školy vyloučen, a to ani podmíněně, přestože svým chováním jinak naplňuje všechny zákonné předpoklady.
Pokud už problémový chlapec povinnou školní docházku splnil, mohou se rodiče jeho spolužáků obrátit na ředitele školy s písemným návrhem na rozhodnutí o udělení některého z kázeňských opatření s právními důsledky pro žáka nebo studenta (tzn. vyloučení či podmíněné vyloučení). Ředitel školy o vyloučení či podmíněném vyloučení problémového chlapce rozhodne postupem dle § 31/4 školského zákona.

Není-li zatím možné problémového chlapce ze školy vyloučit (popř. podmíněně vyloučit), může mu být uděleno některé z kázeňských opatření bez právních důsledků pro žáka nebo studenta:
a/ dle § 17/3 vyhlášky o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky (vyhl. č. 48/2005 Sb. , v platném znění) lze při porušení povinností stanovených školním řádem podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:
- napomenutí třídního učitele,
- důtku třídního učitele,
- důtku ředitele školy;

b/ dle § 10/3 vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři (vyhl. č. 13/2005 Sb. , v platném znění) lze při zaviněném porušení povinností stanovených školním řádem podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:
- napomenutí třídního učitele,
- napomenutí učitele odborného výcviku,
- důtku třídního učitele,
- důtku učitele odborného výcviku, nebo
- důtku ředitele školy.

2/ Jiný postup:
Chování problémového chlapce Vám doporučuji oznámit místně příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Dle § 4 zákona o sociálně-právní ochraně dětí (zák. č. 359/1999 Sb. , v platném znění) jsou těmito orgány také obecní úřady, v tomto případě Vám však doporučuji kontaktovat obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Orgán sociálně-právní ochrany dětí může přijmout odpovídající opatření, není rovněž vyloučeno, že v této souvislosti kontaktuje místně příslušný okresní soud. Dle § 925 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb. , v platném znění) platí, že vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte, a neučiní-li tak orgán sociálněprávní ochrany dětí, může soud:
a/ napomenout vhodným způsobem dítě, rodiče, osobu, do jejíž péče bylo dítě svěřeno, popřípadě toho, kdo narušuje řádnou péči o dítě,
b/ stanovit nad dítětem dohled a provádět jej za součinnosti školy, orgánu sociálně-právní ochrany dětí, popřípadě dalších institucí a osob, které působí zejména v místě bydliště nebo pracoviště dítěte, nebo
c/ uložit dítěti nebo rodičům omezení bránící škodlivým vlivům na jeho výchovu, zejména zákazem určitých činností.

OBČAN-DLUHY
- Předčasné splacení insolvence - platí se poplatek insolvenčnímu správci jen do splacení nebo podle splátkového kalendáře?
- Předčasné splacení bankrotu, oddlužení a poplatek insolvenčnímu správci - platí se jen do splacení nebo podle splátkového kalendáře?

5/2015 schváleno v insolvenčním řízení oddlužení. Splátky rozepsány na 15 měsíců. Pokud se podaří zaplatit dluh dříve (lépe placená práce, pomoc rodiny), skončí splacením dluhů platba měsíčního poplatku insolv. správci? Bylo nám řečeno, že insol. správce má nárok na poplatek po celou dobu určenou soudem na splácení (tj. v tomto případě 25 měsíců. Děkuji, Irena

ODPOVĚĎ:
Dle § 3 písm. b) vyhlášky č. 313/2007 Sb. , která upravuje mj. odměny insolvenčních správců při jednotlivých způsobech řešení úpadku, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč a v případě oddlužení povoleného na základě společného návrhu manželů 1125 Kč za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře. Pokud tedy splatíte své závazky dříve, nemusíte pak již samozřejmě platit ani odměnu insolvenčnímu správci.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování peněz potomkovi - jak zajistit vypořádání v případě rozvodu potomka nebo jeho smrti?
- Darování peněz synovi, dceři - jak zajistit vypořádání v případě rozvodu potomka nebo jeho smrti?

Daroval jsem dceři finanční dar na pořízení bytu. Chci si pořídit smlouvu v případě smrti mé dcery, nebo rozvodu, že tato částka byla darována otcem s následným mým vypořádáním. Dcera je svobodná bezdětná s přítelem. Daroval jsem jí 1.000 000, - Kč na pořízení bytu, zbytek mají údajně společnou hypotéku v poměru 1/9 ve prospěch dcery a jde mně o to, kdyby se s ní něco stalo v případě úmrtí, abych měl nárok na vypořádání v darované výši. Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Darování je dvoustranné právní jednání, při kterém dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci a obdarovaný dar přijímá. Dar lze odvolat pouze ze zákonem stanovených důvodů, a to pro nouzi a pro nevděk (§ 2068 a násl. a § 2072 a násl. o. z.). V současné chvíli jsou Vámi darované peníze pouze Vaší dcery a je tedy pouze na ní, jak s nimi naloží. Můžete ji jedině požádat, aby sepsala závěť a peníze Vám v ní pro případ své smrti odkázala.

SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokuta za prodej cigaret mladistvým - jak se bránit proti vymyšlené historce mladistvých?
- Pokuta za prodej tabákových výrobků mladistvým - jak se bránit proti vymyšlené historce mladistvých?

Vlastním trafiku, nyní se zahajuje správní řízení ohledně pokuty, jelikož se prý 4 nezletilý dohodli, že jsem jim prodala cigarety. Podotýkám, že bez OP mladým cigarety neprodávám, obvinili prý i trafiku konkurence. Je nějaká šance jak se bránit když mají jen výpovědi těch mladistvých? Vůbec nevím co s tím mám dělat. Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
V daném případě bude probíhat klasické správní řízení, ve kterém probíhá dokazování, i vy můžete navrhovat důkazy. Pokud si tedy zajistíte vlastní důkazy, které potvrdí Vaši verzi, bude se rozhodovat na základě těchto důkazů. Doporučuji však nahledédnout u správního orgánu do spisu, ať přesně víte, jaké důkazy proti Vám správní orgán má.

RŮZNÉ-STAVBY
- Automatické informování městskou samosprávou o stavění, stavbách v okolí - kam podat žádost?

vzhledem k tomu, že místní samospráva trvale různými stavebními zásahy zhoršuje úroveň bydlení v našem domě vlastníků (parkoviště, sportovní plochy, kino a pod), chtěli bychom být automaticky obesíláni, pokud by v naší lokalitě mělo probíhat stavební řízení jakéhokoli druhu. Zle podat a kam takovou univerzální žádost? Vím, že něco takového mají ochránci přírody a ekologické spolky.
Děkuji Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Nikoli, stavební úřad není povinen informovat kohokoli (pouze na základě jeho předchozí žádosti) o zahájení jakéhokoli územního či stavebního řízení v určité lokalitě.
V této souvislosti je nezbytné si v první řadě uvědomit, že okruh účastníků územního a stavebního řízení je vymezen ve stavebním zákoně, tzn. že účastníkem územního a stavebního řízení nemůže být zcela kdokoli.
Konkrétně dle § 85 stavebního zákona platí, že účastníky územního řízení jsou
- žadatel (tzn. žadatel o vydání územního rozhodnutí),
- obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn,
- vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě,
- osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno (nejedná se pouze o přímé sousedy, nýbrž o sousedy v širším slova smyslu, tedy všechny, jejichž vlastnická práva mohou být stavebním záměrem dotčena),
- osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis (těmito osobami mohou být právě spolky, dříve občanská sdružení, předmětem jejichž činnosti je např. ochrana životního prostředí, k tomu více níže).

Dle § 109 stavebního zákona je účastníkem stavebního řízení pouze:
- stavebník,
- vlastník stavby, na níž má být provedena změna, není-li stavebníkem,
- vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem, může-li být jeho vlastnické právo k pozemku prováděním stavby přímo dotčeno,
- vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu, mohou-li být jejich práva prováděním stavby přímo dotčena,
- vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno,
- ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo prováděním stavby přímo dotčeno,
- osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, pokud mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním rozhodnutí (jedná se opět o spolky chránící životní prostředí).

Možnost ovlivnit určitým způsobem probíhající řízení se Vám naskýtá v případě řízení územních (např. řízení o vydání rozhodnutí o změně využití území, řízení o vydání rozhodnutí o umístění stavby apod.), kterých se můžete účastnit nikoli jako účastník (kterým byste byl pouze pokud by bylo možné zařadit Vás do některé z kategorií účastníků územního řízení dle shora uvedeného § 85 stavebního zákona), nýbrž jako veřejnost. V tomto ohledu je však důležité si uvědomit, že veřejnost je o zahajovaných územních řízeních (resp. ještě před tím o řízeních o posuzování vlivu na životní prostředí) v zásadě informována prostřednictvím veřejné vyhlášky. Chcete-li proto být informován o aktuálním stavebním dění ve Vaší lokalitě, nezbývá Vám, než pravidelně sledovat veřejnou vyhlášku stavebního úřadu. Svou odpověď dále rozdělím do 2 částí: 1/ řízení o posuzování vlivů na životní prostředí, (tzv. EIA) a 2/ územní řízení.

1/ Řízení o posuzování vlivů na životní prostředí:
Toto řízení se zahajuje pouze v případech takových stavebních (resp. územních) záměrů, které mohou mít podstatný vliv na životní prostředí či veřejné zdraví a předchází tudíž řízení územnímu i stavebnímu. Klíčovým právním předpisem je v této souvislosti zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (zák. č. 100/2001 Sb. , v platném znění). Předmětem tohoto zákona je konkrétně posuzování vymezených záměrů a koncepcí, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí; dle tohoto zákona se posuzují pouze vlivy na veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, vymezené zvláštními právními předpisy a na jejich vzájemné působení a souvislosti.

Tento zákon vymezuje dále kategorii veřejnosti (kterou může být kdokoli) a kategorii dotčené veřejnosti, kterou může být:
- osoba, která může být rozhodnutím vydaným v navazujícím řízení (tzn. územním či stavebním řízení) dotčena ve svých právech nebo povinnostech,
- právnická osoba soukromého práva (nejčastěji tedy spolky, dříve občanská sdružení, nadace či obecně prospěšné společnosti), jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost.

Subjekt, jehož stavební záměr podléhá posouzení vlivů na životní prostředí, je povinen zaslat o tom příslušnému úřadu oznámení. Dle § 6/6 a 7 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí dále platí, že:
- pokud toto oznámení splňuje předepsané náležitosti, zajistí příslušný úřad do 7 pracovních dnů ode dne jeho obdržení zveřejnění informace o oznámení a na internetu vždy zveřejní alespoň textovou část oznámení;
- veřejnost, dotčená veřejnost, dotčené správní úřady a dotčené územní samosprávné celky mohou zaslat písemné vyjádření k oznámení příslušnému úřadu do 20 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení; k vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nemusí (ovšem může) přihlížet.

Stavební úřad zveřejňuje v rámci tohoto řízení spolu s oznámením o zahájení řízení:
a/ žádost spolu s upozorněním, že se jedná o záměr posouzený podle tohoto zákona, případně záměr podléhající posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky, spolu s informací, kde lze nahlédnout do příslušné dokumentace pro navazující řízení,
b/ informace o předmětu a povaze rozhodnutí, které má být v navazujícím řízení vydáno,
c/ informace o tom, kde se lze seznámit s dokumenty pořízenými v průběhu posuzování, které byly zveřejněny,
d/ informace o podmínkách zapojení veřejnosti do řízení, kterými se rozumí především informace o místě a čase konání případného veřejného ústního jednání, o lhůtě pro uplatnění připomínek veřejnosti k záměru a o případných důsledcích zmeškání takové lhůty, informace o tom, zda a případně v jaké lhůtě může veřejnost nahlížet do podkladů rozhodnutí, o dotčených orgánech a informace o možnostech dotčené veřejnosti účastnit se navazujícího řízení.

Tyto informace musí být na úřední desce stavebního úřadu zveřejněny po dobu 30 dnů.

Dle § 9c zákona o posuzování vlivů na životní prostředí může veřejnost v navazujícím řízení (tzn. územním řízení) uplatňovat připomínky k záměru. Připomínky lze uplatnit ve lhůtě do 30 dnů od zveřejnění informací na úřední desce, nestanoví-li zvláštní právní předpis či správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení lhůtu delší. Správní orgán v odůvodnění svého rozhodnutí uvede i vypořádání připomínek veřejnosti.

Pro zveřejňování důležitých informací v rámci tohoto řízení je dále podstatný § 16/1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, dle něhož zajistí příslušný úřad zveřejnění informace o:
a/ oznámení a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet,
b/ místě a času konání veřejného projednání podle tohoto zákona,
c/ vrácení dokumentace k přepracování nebo doplnění,
d/ dokumentaci a o tom, kdy a kde je možno do ní nahlížet,
e/ posudku a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet,
f/ oznámení koncepce a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet,
g/ návrhu koncepce a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet,
h/ konzultaci při mezistátním posuzování.

Příslušný úřad zajistí zveřejnění informací a stanovisek:
a/ na úředních deskách dotčených územních samosprávných celků, a
b/ na internetu.

Příslušný úřad je povinen zveřejnit informaci o veřejném projednání podle § 16 nejméně 5 dnů před jeho konáním.

K tomuto tématu lze dále odkázat např. zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/zmeny-v-pravni-uprave-posuzovani-vlivu-na-zivotni-prostredi-98114.html

2/ Územní řízení:
Co se týče územního řízení, je klíčový § 87/1 a 2 stavebního zákona, dle něhož platí, že:
- v případech záměrů a/ posuzovaných ve zjišťovacím řízení, nebo b/ pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, anebo c/ záměrů umisťovaných v území, ve kterém nebyl vydán územní plán, stavební úřad nařídí k projednání žádosti veřejné ústní jednání (kterého se tedy může zúčastnit veřejnost, tzn. kdokoli) ;
- konání veřejného ústního jednání se oznamuje veřejnosti veřejnou vyhláškou (§ 25/2 správního řádu), která musí být vyvěšena nejméně 30 dnů předem; po tuto dobu musí stavební úřad umožnit každému nahlédnout do podkladů pro vydání rozhodnutí.

Dle § 89/1 stavebního zákona může veřejnost uplatnit své připomínky k projednávanému záměru nejpozději v rámci veřejného ústního jednání.

Závěrem své odpovědi pouze připomínám, že v obecné rovině jsou dle § 27 správního řádu účastníky správního (tedy i územního a stavebního) řízení:
- v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu;
- v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají;
- účastníky jsou též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech;
- účastníky jsou rovněž osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon (např. tedy stavební zákon, jak uvedeno výše).

Za účastníka správního řízení bude v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. O tom, zda osoba je či není účastníkem, vydá správní orgán usnesení, jež se oznamuje pouze tomu, o jehož účasti v řízení bylo rozhodováno, a ostatní účastníci se o něm vyrozumí. Jestliže osoba, o níž bylo usnesením rozhodnuto, že není účastníkem, podala proti tomuto usnesení odvolání, jemuž bylo vyhověno, a mezitím zmeškala úkon, který by jako účastník mohla učinit, je oprávněna tento úkon učinit do 15 dnů od oznámení rozhodnutí o odvolání (§ 28 správního řádu).

OBČAN-BYDLENÍ
- 6 bytů v bytovém domě v ideálním spoluvlastnictví - je možné nezřídit SVJ?
- Spoluvlastník bytového domu v ideálním spoluvlastnictví uzamčel společné prostory a užívá je sám - může to udělat?

9/1996 jsem koupil s manželkou a ostatními uživateli bytů v domě (celkem 6 bytů) obytný dům, v kterém jsme bydleli. Město Opava prodalo dům za dohodnutou kupní cenu do podílového spoluvlastnictví kupujících tak, že každý kupující (uživatelé jednoho bytu) koupil ideální 1/6 nemovitosti obytného domu) za dohodnutou kupní cenu (1/6 cenu domu). Doposud nemáme založeno společenství vlastníků. V současné době jeden ze spoluvlastníků domu uzamkl svým zámkem prádelnu (společný prostor) s tím, že má malý sklep a prádelnu bude užívat jako svůj sklep.
Má uvedený spoluvlastník za současné situace právo na samostatné užívání společného prostoru (prádelny)? Pokud ne, jak je možno se bránit?
Za jakých podmínek může docílit spoluvlastník domu užívání prádelny pouze ve svůj prospěch? Je možno užívat a provozovat dům bez zřízení Společenství vlastníků? Pokud ne, hrozí sankce spoluvlastníkům domu? Děkuji, Mikšíček

ODPOVĚĎ:
Založení společenství vlastníků jednotek je povinné (při splnění zákonných podmínek) v případě, že se jedná o tzv. bytové spoluvlastnictví, tedy že každý "vlastník" je výlučným vlastníkem své bytové jednotky a zároveň spoluvlastníkem společných částí domu.

Pokud je dům v podílovém spoluvlastnictví, společenství vlastníků jednotek se z povahy věci nezakládá. Při tomto typu spoluvlastnictví však je každý spoluvlastník výlučným vlastníkem pouze svého ideálního podílu. Není tedy faktickým vlastníkem jednotky. Teoreticky se tak může stát, že dvoutřetinová většina spoluvlasntíků rozhodne o změně účelu domu atd.

Každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Záleží také na tom, zda máte přijatá nějaká pravidla, kterými se řídí užívání společné věci (domu).

Ve Vámi uvedeném případě zřejmě dochází k tomu, že jeden ze spoluvlastníků neoprávněně brání ostatním spoluvlastníkům ve výkonu jejich práv. Pokud od tohoto jednání neupustí dobrovolně, bude nutné se bránit soudní cestou.

OBCHOD-REKLAMACE
- Porucha autobusu a neuskutečněná část zájezdu a pobytu - sleva za nezdařený zájezd

05/2015 byla dcera se školou na sedmidenním poznávacím výletě ve Španělsku, po cestě do Španělska měli navštívit Monaco a Francii, ale měli poruchu autobusu a po hodině jízdy zůstali stát od 13.00 do 01.00,prakticky skoro celí den, tím pádem jim odpadlo Monaco a ve Francii jen přespali, pak jeli přímo do Španělska. Jelikož si všechny děti stěžovali, že jeli hlavně kvůli návštěvě Monaca, tak jim zástupce cestovní kanceláře navrhl, že by vyjeli dřív a Monaco navštívili, tak bylo dohodnuto, ale do Monaca přijeli ve 22.00 hodin a samozřejmě vše slibované (oceánografické muzeum a pod.) bylo zavřeno, tak je zástupce CK vzal na večerní procházku Monacem až do 01.00 hodin, děti z toho samozřejmě moc neměli, ale v Monacu podle zástupce CK byli. Francie -půl denní plánovaný pobyt odpadl úplně.
Další věc je to protahování opravy autobusu, dle závady co řekli řidiči a bylo i zřejmé (dostavil jsem se na místo, vzal nějaké svačiny pro děti, aby dcera a spolužačky nezmrzaly venku a mohli si sednout do vyhřátého auta.
Zkušeným řidičům muselo být jasné, že autobus se bude muset nahradit novým (jsem automechanik a konzultoval jsem to se zkušeným opravářem nákladních automobilů). K výměně vozu se ale rozhodli až po 20.00 večer a jelikož to měli s centráli přes celou republiku, tak autobus přijel až po půlnoci a než se vše přeskládalo, tak jeli až kolem 1. hodiny ráno.
Navíc chtěl zástupce CK aby se jelo naproti druhému autobusu tím poškozeným autobusem, to jsem odmítl a naložil pár dětí do svého auta a jeli jsme na místo srazu, ale po našem ujetí asi 30-ti kilometrů nám volali, aby jsme se vrátili, že autobus je opravdu nepojízdný a nehne se z místa.
Je možné v tomhle případě žádat nějaké odškodné s ceny 9.500,-Kč? Pokud ano, tak kde žádat, po škole, kde jsme to platili, nebo po CK?
Děkuji, Vojta

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je podstatné, kdo vystupoval vůči cestovní kanceláři jako zákazník, tzn. zda byla zákazníkem škola (což předpokládám), nebo zda byli zákazníky rodiče žáků.
Byla-li zákazníkem cestovní kanceláře škola, doporučuji Vám se obrátit a ni s požadavkem na reklamaci zájezdu a vznesení nároku na poskytnutí slevy z ceny zájezdu.
Dle § 2540občanského zákoníku platí, že má-li zájezd vadu a vytkl-li ji zákazník bez zbytečného odkladu, má zákazník právo na slevu z ceny ve výši přiměřené rozsahu a trvání vady. Nevytkl-li zákazník vadu zájezdu bez zbytečného odkladu vlastním zaviněním, soud mu právo na slevu z ceny nepřizná, jestliže pořadatel namítne, že zákazník své právo neuplatnil ani do jednoho měsíce od skončení zájezdu ani u něho, ani u osoby, která uzavření smlouvy zprostředkovala.
V této souvislosti je podstatné, že právo na slevu z ceny zájezdu se promlčuje ve lhůtě 1 měsíce od skončení zájezdu. Promlčením toto právo zákazníka nezaniká, je pouze do určité míry oslabeno, tzn. že pokud cestovní kancelář v eventuálním budoucím soudním sporu vznese námitku promlčení, soud zákazníkovi slevu z ceny zájezdu nepřizná (dobrovolně však může cestovní kancelář slevu z ceny zájezdu poskytnout i po promlčení tohoto práva).
Nebude-li cestovní kancelář ochotna slevu z ceny zájezdu poskytnout (popř. vznese-li cestovní kancelář námitku promlčení již nyní a nebude tudíž účelné podávat k soudu žalobu) je dále vhodné vědět, že dle § 2543/1 občanského zákoníku je cestovní kancelář povinna nahradit zákazníkovi při porušení povinnosti (za niž cestovní kancelář odpovídá) újmu za narušení dovolené, zejména byl-li zájezd zmařen nebo podstatně zkrácen. Toto právo zákazníka pak podléhá běžné promlčecí lhůtě. I tímto způsobem je tedy možné získat od cestovní kanceláře zpět určitou část ceny zájezdu (byť ve formě náhrady za vzniklou újmu).

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Bývalá manželka uvedla bývalého manžela za otce dítěte ač biologickým otcem dítěte není, jak postupovat?
- Popření otcovství bývalým manželem - není biologickým otcem dítěte
- Žaloba o popření otcovství - návrh, vzor

31.12.2013 odstěhování od mé bývalé ženy. Rozvod: 25. 2. 2015. V den rozvodu jsem dorazil domů, žena byla těhotná s pánem, který o ni nejevil zájem. Jelikož už byla naše žádost a smlouva pro dobu po rozvodu řešena již před soudem, tak jsem již nestačil k této smlouvě nic dodat, jelikož jsem se vlastního líčení nezúčastnil.
Ve smlouvě bylo: „Účastníci nemají vůči sobě žádných vzájemných nároků z titulu vyživovací povinnosti rozvedeného manžela“.
19.5. 2015 mé ženě narodila holčička, jako otce uvedla bývalá žena mě.
Společnou domácnost jsme nevedli od 12/2013, neměli jsme pohlavní styk.
Až se mi dostane do ruky rodný list „Emy“ mám připravenou „Žalobu o popření otcovství“ kde žaluji
Žalobce: Mé jméno a adresa
Žalovaná:
1. Mou bývalou ženu, nar. xx. xx. xxxx, bytem xxxxxxxxxxxxxx
2. její dceru, nar. 19. 5. 2015, bytem xxxxxxx
a soudu navrhuji, aby vydal tento rozsudek:
Určuje se, že (mé jméno), nar. xx. x. xxxx, není otcem nezletilé Emy…. , narozené dne 19. 5. 2015 z matky (jméno bývalé ženy).
Chtěl bych se Vás tedy touto cestou zeptat, zda-li postupuji rámcově správně, nebo zda-li bych měl zvolit jiný postup, abych tak v rámci určení otcovství a toho kdo bude platit alimenty soud určil skutečného otce, který se však mé bývalé ženy od doby co mu tuto skutečnost asi sdělila, nepřihlásil. Jeho jméno mi odmítá zatím sdělit.
Pokud by mi tedy soud určil placení alimentů, vím jen jedno, že bych musel zažalovat skutečného otce „Emy“ z bezdůvodného obohacení. A pokud by muselo dojít na drahý test otcovství, je povinen mu podstoupit???
Mám si vzít pro větší a jistý úspěch právníka?
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Jestliže nesouhlasíte s tím, že jste otcem dítěte Vaší bývalé ženy, je skutečně zapotřebí podat k soudu žalobu na popření otcovství, Váš postup je tedy správný. Popřít otcovství v tomto případě je možné pouze tehdy, je-li vyloučeno, abyste byl otcem dítěte. Vzhledem k tomu, že spolu nežijete již od prosince 2013, by to však neměl být problém. Soud v tomto případě nařídí provedení testů DNA. Většinou se jedná o tzv. „velký test“, při kterém je testován otec, matka i dítě. Matka s dítětem sice může provedení testu DNA odmítnout, resp. Nikdo ji nemůže k absolvování testu DNA fyzicky donutit – to platí i pro biologického otce dítěte – ale soud může matce na maření soudního rozhodnutí udělit – a to i opakovaně – finanční pokutu. Jestliže na základě výsledků testů DNA soud rozhodne o tom, že nejste otcem dítěte, zbaví Vás rodičovské zodpovědnosti a tím i veškerých práv a povinností vůči dítěti, včetně povinnosti hradit výživné matce dítěte.

Výživné, které jste do té doby matce uhradil Vy, byste následně musel vymáhat po biologickém otci dítěte, protože spotřebované výživné se nevrací. Zastoupení právníkem – nejlépe se specializací na rodinné právo – lze jednoznačně doporučit.

OBČAN-BYDLENÍ
- Sousedi nesekají trávu - tráva prorůstá přes plot a ničí ho, jak postupovat?
- Postavení plotu z důvodu prorůstání trávy od souseda

Děravým plotem od sousedů pronikají zvířata. Na stavebním úřadu oznámili, že když mi to vadí, plot si odstraní a mám tam udělat pořádný plot já.

Mají na to právo? Já už mám svoje ploty od jejich pozemků ze tří stran udělané, podruhé, z poplastovaného pletiva, když mi první dřevěné ploty za pouhých 12 let pod jejich trávou z jejich stran nesekanou, uhnily i s břevny.
Můžu si tedy už plot udělat? Ale zcela tedy na svém pozemku souběžně s tím jejich zdevastovaným, a mezi těmito ploty by vznikla "cesta", ze které bych si aspoň tento plot mohla z jejich strany obsekávat, když se ke zbývajícím svým plotům od nich nedostanu. Z mé strany mají obsekáváno 7x za sezonu.
Musejí si sousedi navzájem osekávat u plotů trávu. každý ze své strany?
Děkuji. Zdena

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se nabízí v zásadě 2 varianty řešení:
1/ Postup dle občanského zákoníku:
Dle § 1026 občanského zákoníku platí, že vlastník není povinen znovu postavit rozpadlý plot, musí ho však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jeho poškození sousedovi škoda. Dle znění dotazu však předpokládám, že v důsledku špatného stavu plotu Vám prakticky žádná škoda nehrozí (resp. neuvádíte, že by vnikající zvířata na Vašem pozemku nějakou škodu způsobovala), ze shora uvedeného ustanovení občanského zákoníku se na Váš případ proto vztahuje pouze jeho první část, tj. že Vaši sousedé nejsou povinni svůj plot opravit.
Shora uvedené však neznamená, že by Vaši sousedé nebyli povinni svůj plot řádně opravit (popř. postavit plot nový) dle jiného ustanovení občanského zákoníku. Dle § 1013/1 občanského zákoníku totiž platí, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Dle § 1027 občanského zákoníku pak může soud na návrh souseda (a po zjištění stanoviska stavebního úřadu) uložit vlastníkovi pozemku povinnost pozemek oplotit, je-li to potřebné k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva a nebrání-li to účelnému užívání dalších pozemků.
Je-li tedy ve Vašem případě možné vyhodnotit vnikání zvířat na Váš pozemek jako natolik intenzivní (tzn. v míře nepřiměřené místním poměrům), že Vás podstatně omezuje v obvyklém užívání pozemku, můžete se na Vaše sousedy obrátit s výzvou (ideálně písemnou, jejíž jeden stejnopis si ponecháte) k zabránění dalšímu vnikání zvířat na Váš pozemek (a to prostřednictvím opravy či nového vybudování plotu).
Nevýhodou postupu dle občanského zákoníku je skutečnost, že v případě nedohody s Vašimi sousedy Vám nezbude, než se obrátit s žalobou na soud. Soudní řízení (v tomto případě by se jednalo o tzv. sousedský spor) je pak poměrně zdlouhavé, přičemž jeho výsledek není nikdy možné s naprostou jistotou odhadnout.

2/ Postup dle stavebního zákona:
Jednodušším řešením Vámi popsané situace je výstavba Vašeho vlastního plotu (na Vašem pozemku.
Dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14 stavebního zákona je pro vybudování oplocení zapotřebí vydání územního souhlasu (není tedy zapotřebí územní rozhodnutí, dále není zapotřebí stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu).
Podmínkou pro vydání územního souhlasu je nicméně získání souhlasu Vašich sousedů (jak vyplývá z § 96/3 písm. d) stavebního zákona). Bude-li proto dohoda (a získání souhlasu) s Vašimi sousedy možná, bude se jednat o ideální variantu řešení.
Pokud by se Vám nepodařilo souhlas Vašich sousedů získat, není tím samozřejmě výstavba plotu zmařena, bude však zapotřebí, abyste se na stavební úřad obrátila nikoli s žádostí o vydání územního souhlasu, nýbrž s žádostí o vydání územního rozhodnutí (které je de facto složitější variantou územního souhlasu). V rámci územního řízení o vydání územního rozhodnutí se Vaši sousedé stanou účastníky tohoto řízení, jejich souhlas již však nebude k povolení výstavby plotu nezbytný.
Rozhodnete-li se k výstavbě vlastního plotu, doporučuji Vám navštívit místně příslušný stavební úřad a podmínky vydání územního souhlasu či územního rozhodnutí zde konzultovat.
Co se týče obsekávání plotů na hranicích pozemků, neukládá tuto povinnost Vašim sousedům de facto žádný právní předpis. Pokud by Vám však v důsledku neobsekávání plotu hrozila škoda, bylo by možné uvažovat o aplikaci ustanovení občanského zákoníku týkajících se tzv. generální prevenční povinnosti (§ 2900 a § 2901 občanského zákoníku), dle nichž je každý povinen počínat si tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na vlastnictví (tzn. že Vaši sousedé jsou povinni si počínat tak, aby např. nedošlo k nedůvodné újmě na Vašem plotě).

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď zaměstnancem pro nedodržování zákonných přestávek v pracovní době

V pracovní smlouvě mám psáno, že výpovědní lhůta se řídí paragrafem 45. V něm se o výpovědní lhůtě nic nepíše. Musím i přes tento omyl ve smlouvě dodržet 2 měsíční výpovědní lhůtu? Je možné podat okamžitou výpověď z důvodu nedodržování zákonných přestávek v práci? Pracuji od 9:00 do 20:00 bez zákonem stanovené pauzy. Děkuji, Beáta

ODPOVĚĎ:
V daném případě se domnívám, že se jedná jen o tzv. chybu v psaní nebo v počtech, popř. je možné, že se Vaše pracovní smlouva obsahuje odkaz na starý zákoník práce.
Tato skutečnost nemá tedy žádný vliv na povinnost dodržet délku výpovědní doby, nedodržování přestávek v práci není důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru z Vaší strany. Pokud zaměstnavatel nedodržuje ustanovení zákoníku práce týkající se pracovní doby, můžete se obrátit s písemným podnětem na místně příslušný inspektorát práce.

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Dovolání k Nejvyššímu soudu - je nutná nová plná moc (nebo stačí plná moc k prvoinstančnímu soudu)?

Právní zástupce žalobců podal dovolání k NS, ke kterému byla přiložena plná moc žalobců, na základě které je zastupoval v prvoinstančním a odvolacím řízení. Je tento postup správný, nebo měla být přiložena nová plná moc žalobců
specielně určená jejich právnímu zástupci pro účely dovolacího řízení? Děkuji, Čeněk

ODPOVĚĎ:
Pokud se jednalo o generelní plnou moc, respektive neomezenou např. pouze pro řízení před soudem prvního stupně a odvolacím soudem, nevidím důvodu, proč by musel účastník řízení předkládat novou speciální plnou moc. Postup by měl být tedy správný.
Je třeba uvést, že zástupce by měl být dle § 241 občanského soudního řádu advokát, to neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba s právnickým vzděláním, respektive za právnickou osobu v pozici dovolatele jedná osoba s právnickým vzděláním.

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace stánku (rez a vadný potisk)

Objednal jsem si stánek u slovenského prodejce (který inzeruje na českém portálu). Avšak konstrukce stánku dorazila zrezlá a potisk kvalitou a provedením neodpovídal předloze (potisk na míru). Stánek jsem poslal zpět s rozporem kupní smlouvy a prodejci jsem řekl, že chci zpět peníze. Momentálně má můj stánek i peníze a přestal komunikovat poté, co jsem mu řekl, že takové zhotovení (rez, špatná kvalita tisku a několik dalších chyb) nehodlám tolerovat. Vše staví na tom, že jsem mu neposlal stánek v originální krabici + střecha stánku "prý" došla špinavá což není pravda, protože já to vše ještě umyl než jsem to poslal. Od té doby ticho po pěšině. Děkuji za informaci.

Moje otázky zní:
1. zda-li jsem mohl poslat prodejci rozpor s kupní smlouvou a mohl požadovat nazpět peníze? Prodejce mi řekl, že není schopný garantovat "nezrezlý" stánek a kvalitnější potisk.
2. Je špinavá střecha důvodem nevyplatit mi peníze v případě chyb, které na stánku prokazatelně (mám fotky) byly?
3. Nejsem si jist jestli spadá tento spor pod spotřebitelské nebo obchodní právo? Stánek sice byl určen k prodeji, ale stejně tak ho mohu mít na zahradě. Tím pádem si myslím, že není třeba tuto stránku věci řešit, nebo se mýlím? faktura byla vystavena na fyzickou osobu nikoliv firmu, nebo podnikatele.
Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Jedná se o právní vztah s cizím prvkem. Nejprve bude nutné určit, kterým právním řádem se tento právní vztah bude řídit. Rozhodný právní řád bude stanoven na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).

Základní možnost pro určení rozhodného práva je volba smluvních stran. Záleží tak na tom, zda mezi Vámi došlo v tomto směru k určité dohodě (byť v rámci obchodních podmínek).

Pokud nedošlo k dohodě o volbě rozhodného práva, pak záleží na tom, zda se bude jednat o spotřebitelskou smlouvu či nikoliv. Spotřebitelem je podle čl. 6 tohoto nařízení fyzická osoba, která uzavřela smlouvu, která se netýká její profesionální nebo podnikatelské činnosti. Pro posouzení této otázky je nezbytné vědět, zda jste stánek kupoval pro svou podnikatelskou činnost nebo samostatný výkon povolání nebo nikoliv. Jelikož jste stánek kupoval s potiskem, domnívám se, že jej hodláte použít pro svou podnikatelskou činnost. S jistotou to však bez bližších informací nelze říct.

Pokud by se nejednalo o spotřebitelskou smlouvu, pak se bude smlouva řídit právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště, tedy právem Slovenské republiky.

Pokud se bude jednat o spotřebitelskou smlouvu, bude se smlouva řídit právem ČR, pokud se činnost obchodníka zaměřuje na ČR. Jinak se bude opět řídit právem Slovenské republiky.

Již při určení rozhodného práva je mnoho neznámých, a z toho plyne, že na Vaše dotazy nelze za takové situace odpovědět. Proto doporučuji kontaktovat advokáta. Navíc, pokud na základě uvedeného dojdete k závěru, že se smlouva bude řídit právem Slovenské republiky, pak Vám nelze poradit z toho důvodu, že tato právní poradna poskytuje rady jen ohledně českého práva.

OBČAN-BYDLENÍ
- Špatně provedené rozvody vody v nájemním bytě - pronajímatel požaduje zaplacení opravy po nájemci, co dělat?
- Škoda způsobená závadným rozvodem vody v nájemním bytě - pronajímatel chce škodu uhradit po nájemci

Jsme v nájmu a nemáme pojištění. 06/2014 nám majitel předělal instalaci vody (trubky místo ve zdi jsou vedené po zdi). 14.6.2015 nám praskla hadička k umyvadlu a než jsme to zjistil, vytopili jsme sousedy. 15.6.2015 tam byl instalatér a prohlásil že rozvod je špatně a že se musí vyměnit hadička, umývadlo, baterie atd. Zástupce majitele prohlásila že byt je před rekonstrukci a že financování je na nás.
Pokud to skutečně instalatérská firma udělala špatně a rozvody jsou závadné, kdo by měl hradit škodu a může nás majitel nutit kvůli prasklé hadičce k tak rozsáhlé rekonstrukci?

ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 21.06.2015, dotaz č. 7543)
Nevím, zda Váš dotaz chápu správně, ale tvrdíte, že vlastník bytu provedl opravu vodvodních rozvodů. Tyto práce byly odvedeny vadně a v důsledku toho vznikla škoda. Vlastník však nyní odmítá opravit vodovodní rozvody.

Domnívám se, že škodu by měl nahradit vlastník bytu. Ten prováděl opravy rozvodů a provedl tyto práce nekvalitně. Pokud to prováděla pro vlastníka třetí osoba, pak je na vlastníkovi, aby uhrazenou škodu vymáhal na této třetí osobě.

Oprava umyvadla, baterie a sifonu patří mezi drobné opravy, které hradí nájemce. Pokud tyto věci neměnil pronajímatel, budete muset uvedené opravy hradit vy. Pokud však vlastník bytu měnil při rekonstrukci i umyvalo, baterii atd. , pak se domnívám, že by měl uvedené opravy hradit on. Opravu vodovodních rozvodů musí hradit vlastník bytu.

OBČAN-BYDLENÍ
- Kdo platí výměnu vadného bojleru v nájemním, pronajatém bytě - majitel bytu nebo nájemce?
- Výměna bojleru v pronajatém bytě - platí výměnu nájemník (nájemce) nebo pronajímatel?

Pronajímatel 04/2015 zemřel. Porucha bojleru (bydlím tady 4 roky a bojler je tu více než 10 let), dcera zesnulého chce nájemné. Odmítla jsem. Chtěla smlouvu s pronajímatelem. Opravu mi prý nezaplatí, že drobné opravy si hradí nájemník sám. Mám děti, musela jsem provést akutní opravu, 10.000 Kč (můj měsíční příjem! ).
Majitel bytu není stanoven, pronajímatel měl manželku, 2 děti. Mám strach, že než bude stanoven nový majitel/ka, kterého budu žádat o náhradu, se nepromlčela lhůta, nebo aby nový majitel /ka si nenašel zase nějakou záminku, jak bojler neuhradit. Mám smlouvu na rok, která se každý rok prodlužovala na další. Mám strach, že pokud budu chtít po nové majitelce peníze, tak mě smlouvu neprodlouží a já se budu muset stěhovat, což jsou další finanční náklady a na ty už nemám. Mám se bránit? Děkuji, Laura

ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že opravy bojleru se řadí mezi tzv. drobné opravy, které hradí nájemce. Nicméně součet nákladů za drobné opravy nesmí přesáhnout částku 70 Kč/m2 podlahové plochy bytu za kalendářní rok, včetně nákladů na dopravu a jiných nákladů spojených s opravou. Nejvyšší přípustná výše nákladů je tak odvislá od velikosti bytu.
Domnívám se, že uvedená náklady by měl nést pronajímatel. K promlčení Vašeho nároku by nemělo dojít. Promlčecí lhůta je 3 letá.
Dědic, který nabyl po zůstaviteli předmětný byt vstoupil do právního postavení pronajímatele. Pokud je smlouva uzavřena na dobu určitou, nemůže být nikdo nucen k tomu, aby smlouvu prodloužil. Pokud se tedy rozhodne smlouvu neprodloužit, nemáte jakoukoliv možnost toto rozhodnutí zvrátit. Sociální ani zdravotní aspekty zde nehrají žádnou roli. Záleží čistě na pronajímateli. I kdyby Vám nebyla smlouva prodloužena, nárok na náhradu nákladů nezaniká.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Započtení daru v dědickém řízení - vliv věcného břemene na cenu bytu, domu, nemovitosti
- Započtení daru v dědickém řízení - vliv služebnosti na cenu bytu, domu, nemovitosti

Sestra v dědickém řízení požádala o zápočet daru domu, který mi rodiče za života darovali. Notář zatím započetl na můj podíl z dědictví po matce celou hodnotu domu při darovaní dle odhadu, který byl součástí darovací smlouvy (polovinu celkové hodnoty připadající na matku). Součástí darovací smlouvy
bylo ale ustanovení o věcném břemeni doživotního uzívání pro oba rodiče.
Matka v dome žila od darování ještě tři roky, otec další dva roky, já v té době dum nijak neužívala, uzívání rodičů bylo sjednáno jako bezplatné. Nemel by notář toto věcné břemeno nějak zohlednit a snížit hodnotu zápočtu daru? A pokud ano, jakým výpočtem? Mel by to v tomto případě notář udělat automaticky nebo o snížení hodnoty musím výslovně požádat? Doživotní uzívání je zapsáno v darovací smlouvě domu (Darovací smlouva, smlouva o zřízení věcného břemene), kterou jsem na žádost notáře předložila.
Děkuji, Irena.

ODPOVĚĎ:
Notář v tomto případě postupoval správně. Do dědictví se započítává hodnota daru, tedy ta, která byla uvedana v odhadu. Případný investiční záměr nebo jiná zhodnocení daru se do dědictví již nezapočítávají. Bylo a je čistě na Vás, jakým způsobem s darem naložíte.

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace - vyřízení reklamace výměnou zboží, prodávající má jen jinou barvu zboží, může to kupující odmítnout?
- Reklamace a výměna zboží za nové - dobíhá původní lhůta na reklamaci nebo je nová dvouletá reklamační lhůta?
- Reklamace výměnou zboží, jiná barva náhradního výrobku - může to kupující odmítnout?

Byla jsem reklamovat deštník (datum nákupu 9.7.2013), dle mého se jednalo o opravitelnou vadu, ale bylo mi sděleno, že tento typ vad se výrobci nevyplatí opravovat, a proto se zboží přímo vyměňuje za nové. Jedná se tedy o opravitelnou vadu, ale neochotu výrobce k její opravě. Bohužel neměli stejné barevné provedení a nabízenou barvu jsem nechtěla. Má prodávající povinnost mi vrátit peníze zpět, pokud nesouhlasím s návrhem výměny za zboží? Jaká záruční lhůta se v tomto případě vztahuje na nové zboží? Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Deštník byl zakoupen ještě v roce 2013, tudíž se na tuto situaci bude aplikovat "starý občanský zákoník".
Jde-li o vadu, kterou lze odstranit, má kupující právo, aby byla bezplatně, včas a řádně odstraněna, a prodávající je povinen vadu bez zbytečného odkladu odstranit. Není-li to vzhledem k povaze vady neúměrné, může kupující požadovat výměnu věci, nebo týká-li se vada jen součásti věci, výměnu součásti. Není-li takový postup možný, může kupující žádat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupit.
Jelikož se na tuto situace aplikuje starý občanský zákoník, pak platí, že pokud dojde k výměně zboží, začne na toto nové zboží běžet nová 2 letá záruční doba.
Zákon zde dává kupujícímu možnost volby, zda má prodávající věc opravit nebo vyměnit (s přihlédnutím k povaze vady). Pokud jste se domáhala opravy a prodávající to odmítá, pak podle mého názoru, můžete od smlouvy odstoupit.

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Odvolání proti dohodě o styku s dítětem podepsané u soudu - jak se odvolat?

Dcera odešla od manžela s ročním dítětem, které jí bylo soudem dne 13.4.2015 svěřeno do péče. Při soudu dne 13.4.2015, který jednal o vypořádání návštěv otce podepsala poslední stranu budoucího rozsudku, ale až po obdržení kompletního dokumentu se dověděla, že podepsala nikoli rozsudek, ale dohodu, proti které není odvolání. Dohoda ani dítěti ani jí nevyhovuje. Jak má prosím postupovat. Dcera dosud není rozvedena. Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Není mi přesně jasné, kdo dceři dokument k podpisu poskytl. Rozsudek jistě není opatřen podpisy stran, jinými slovy, rozsudek podpisy stran vůbec nevyžaduje. Je mi líto, ale pakliže dcera něco podepsala, co nečetla, má teď velmi těžkou pozici. Neznám závaznost dohody, pakliže se jednalo pouze o návrh, o kterém následně bude rozhodovat soud, nechť dcera poukáže na vznik dohody a svou vůli odvolá. Pokud je dohoda již součástí nějakého rozhodnutí soudu (rozusdek, usnesení), dcera musí podat odvolání, příp. stížnost (pokud jí ještě nevypršela lhůta) a opět uvést podezřelé okolnosti vzniku dohody. Bohužel neznám podrobnosti nutné k přesnější odpovědi.

PRÁCE-DOVOLENÁ, PLACENÉ VOLNO
- Placené volno na hledání nového zaměstnání ve výpovědní lhůtě u výpovědi v práci - informace
- Krácení placeného volna na hledání nového zaměstnání zaměstnavatelem ve výpovědní lhůtě u výpovědi

V případě dvouměsíční výpovědní doby mám nárok na placené volno na hledání nového zaměstnání ve výši jednoho půldne za každý týden výpovědní doby tj. čtyři a půl dne. Zaměstnavatel mi proplatí pouze 4 dny s odůvodněním, že výpověď netrvala celých devět týdnů, ale pouze osm a pět dnů. Je to v pořádku. Děkuji za odpověď. Děkuji, Anna

ODPOVĚĎ:
Právo zaměstnance na přiznání pracovního volna za účelem vyhledání nového zaměstnání je zakotveno v bodě 11 přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, v platném znění, a to následovně:

"Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat."
Zda tedy vznikne zaměstnanci za takto poskytnuté pracovní volno nárok na náhradu mzdy nebo platu závisí na tom, z jakého důvodu je pracovní poměr ukončován, tzn. zda zaměstnanec obdržel od zaměstnavatele výpověď z organizačních či zdravotních důvodů, popř. byla-li z týchž důvodů uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru (v takovém případě náhrada mzdy či platu náleží), nebo byla-li zaměstnanci dána výpověď z jiného důvodu, např. pro porušení pracovních povinností či pro neuspokojivé pracovní výsledky (v takovém případě náhrada mzdy či platu zaměstnanci nenáleží). Blíže k tomuto tématu Vás lze odkázat např. zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/pracovni-volno-k-vyhledani-noveho-zamestnani-92756.html
Co se týče Vašeho dotazu, je nezbytné vycházet z § 350a zákoníku práce, který definuje pojem týden tak, že týdnem se pro účely tohoto zákona rozumí 7 po sobě následujících kalendářních dnů. Tato definice týdne je použitelná i pro účely prováděcích právních předpisů, kterým je i shora citované nařízení vlády.
Přiznává-li pak nařízení vlády zaměstnanci právo na jeden půlden pracovního volna za týden, tedy za období sedmi dnů po sobě jdoucích (bez ohledu na to, zda za toto volno náleží zaměstnanci také náhrada mzdy nebo platu), je nezbytné se ztotožnit s názorem Vašeho zaměstnavatele, tzn. že za zbývající část výpovědní doby, která činila 5 dní, Vám nárok na půldenní pracovní volno nevznikl, neboť 5 dní není dle definice zákoníku práce týdnem. Stejně tak Vám samozřejmě nemohlo vzniknout právo na náhradu mzdy či platu za toto neposkytnuté pracovní volno.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že nárok na pracovní volno k hledání nového zaměstnání nepřísluší zaměstnanci automaticky, nýbrž až v případě, kdy o čerpání tohoto pracovního volna zaměstnavatele požádá, popř. jeho řádné čerpání zaměstnavateli také prokáže (jak vyplývá z § 206 zákoníku práce).

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Policie odmítla vzít opilého řidiče na odběr krve na alkohol - v protokolu je odmítnutí odběru krve řidičem, co dělat?

01/2014 jsem nadýchal 1,8 ‰ alkoholu za volantem. Jako trest mi bylo uloženo 120 hodin prospěšných prací, které jsem vykonal a požádal jsem o prominutí poloviny trestu zákazu řízení, který mi byl uložen na 2 roky. Řidičský průkaz mi vrátili a rejstřík trestů byl čistý. Pár měsíců nato jsem řídil znovu a nadýchal 1,28, 1,30 a 1,30 ‰. Na krev mě policie odmítala vzít, ač jsem na odběr krve jít chtěl. Se slovy že nemají ted žádné auto, které by mě hodilo do nemocnice. Do zprávy poté napsali že jsem odběr odmítal. Jelikož jsem si předtím dýchnul do svého alkoholtesteru, který mi ukázal 0,00 promile. Tak jsem tedy dechovou zkoušku, a její provedení neodsouhlasil svým podpisem. Přijde mi to jak kdyby to na mě policisté nahráli. Celý průběh sledovala moje přítelkyně, která může být i svědkem. Mohu se proti tomu nějak bránit? Jak vysoký trest mi hrozí? Vím že se jedná podle jejich údajů o
opakovaný trestní čin a bojím se že bych mohl dostat nepodmíněný trest? Mohu se popřípadě odvolat a dostat trest jiný? Děkuji

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Hrozící trest:
Řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu (který je dle § 130 trestního zákoníku návykovou látkou) bude orgány činnými v trestním řízení kvalifikováno s největší pravděpodobností jako trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky, kterého se dle § 274/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku.
Vzhledem k tomu, že jste se tohoto trestného činu v nedávné době již dopustil, bude možné aplikovat přísnější skutkovou podstatu tohoto trestného činu, konkrétně dle § 274/2 písm. c) trestního zákoníku bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti ten, kdo byl za stejný trestný čin v posledních dvou letech odsouzen nebo z výkonu trestu odnětí svobody uloženého za takový čin propuštěn. Nelze však samozřejmě vyloučit, že soud i v tomto případě přistoupí k uložení podmíněného trestu odnětí svobody, popř. aplikuje některý z trestů alternativních (např. v kombinaci s trestem zákazu činnosti), vše však závisí na posouzení konkrétním soudcem.

Ve Vašem případě bude podstatné, abyste prokázal, že provedení odborného lékařského vyšetření krve (na přítomnost alkoholu) jste neodmítal (jak uvedla Policie ČR do protokolu). V této souvislosti je nezbytné poukázat na zákon č. 379/2005 Sb. , o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, v platném znění (tzv. tabákový zákon), dle jehož § 2 písm. o), p) a q) se rozumí:
- orientačním vyšetřením dechová zkouška, odběr slin nebo stěr z kůže nebo sliznic (tedy vyšetření, které Vám bylo Policií ČR provedeno),
- odborným lékařským vyšetřením cílené klinické vyšetření lékařem a podle jeho ordinace provedení dechové zkoušky nebo odběru vzorků biologického materiálu,
- odběrem biologického materiálu zejména odběr vzorku žilní krve, moči, slin, vlasů nebo stěru z kůže či sliznic.

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Je prodávající povinen upozornit kupujícího na skryté vady bytu, domu, nemovitosti?
- Povinnost prodávajícího upozornit na skryté vady bytu, domu, nemovitosti
- Odstoupení od kupní smouvy pro skryté vady bytu, domu, nemovitosti - nový občanský zákoník, NOZ

Musím jako prodávájící upozornit na případné nedostatky bytu. A když ne a kupující zjistí nějaký nedostatek, zda může odstoupit od smlouvy. Stačí, když se ve smlouvě uvede, že kupující si byt dobře prohlédl a souhlasí se stavem bytu nebo tak nějak? Děkuji, Drahomíra

ODPOVĚĎ:
Ze zákona má prodávající povinnost kupujícího na vady upozornit. Vždy je proto vhodnější výslovně konkrétní nedostatky uvést. Důležitý je totiž faktický stav a pokud by kupující prokázal, že jste ho na nedostatek neupozornila, mohlo by to být porušením zákonné povinnosti na Vaší straně. Tím by kupující měl práva z vadného plnění, jako je právo na nápravu, snížení ceny nebo dokonce odstoupení od smlouvy.
Kupující nemá práva z vadného plnění, jednání-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To však neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě (§ 2103 NOZ). U skryté vady, která se projeví až později, může poté uplatnit kupující právo z vadného plnění a požadovat po prodávajícím nápravu.

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Prarodiče špatně vychovávají vnouče, vnoučata - jak zakázat styk (setkávání) babičky, dědečka s vnoučetem?

Z prvního manželství mám sedmiletou dceru ve své péči. Stýkala se s otcem, 2013 jsem zjistila, že ji pohlavně zneužíval. Aktuálně je pravomocně odsouzen. Má malá dcera má kladný vztah k jeho matce (babičce), pouštěla jsem ji tam poměrně často. Babička se ji snaží privilegovat, dcera se od ní vrací rozmazlená, namyšlená, často nemocná, posledně si u ní dokonce zlomila ruku, údajně na bruslích. Musela dokonce podstoupit operační zákrok. Snažím se styk s ní zastavit. Bývalá tchýně tlačí, že má na ni právo. Nejsem si ani jistá, že se nevídá s otcem, který má u ní i stále trvalé bydliště. Co můžu dělat, prosím? Špatně vychovala vlastního syna, nestojím o to, aby mi zkazila i moje dítě. Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Styk dítěte s prarodiči upravuje jak zákon o rodině, tak nový občanský zákoník. Paragraf 27, odst. 4 zákona o rodině uvádí, že: "Vyžaduje-li to zájem dítěte a poměry v rodině, může soud upravit styk dítěte s prarodiči a sourozenci". Podle § 927 nového občanského zákoníku pak platí, že: "Právo stýkat se s dítětem mají osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo se stýkat s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí".
Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že Vaše dcera má právo na styk se svou babičkou a naopak. Pokud byste babičce chtěla toto právo upřít, musela byste pro to mít opravdu závažné a prokazatelné důvody. Samotná skutečnost, že babička Vaši dceru rozmazluje, důvodem pro zákaz či omezení styku není (děti určitým způsobem rozmazluje většina prarodičů). Co se týče časté nemocnosti a zlomené ruky Vaší dcery, k těmto záležitostem by muselo docházet opakovaně a musela byste prokázat, že jsou důsledkem nedostatečné péče ze strany babičky (zlomit ruku si může i dítě, na které rodič či prarodič dohlíží - nemusí to být vina rodiče či prarodiče).
Pokud jste přesto přesvědčena, že zákaz styku s babičkou bude v zájmu Vaší dcery, můžete podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vaší dcery návrh na zákaz styku Vaší dcery s babičkou. Soud pak v rámci řízení bude zkoumat důvody, které Vás k návrhu na zákaz styku vedou, bude se zabývat vzájemným vztahem Vaší dcery k babičce, může nařídit provedení znaleckých posudků apod. Pokud přestanete babičce styk s dcerou umožňovat a rozhodnete se záležitost řešit soudní cestou, může se také stát, že i babička se obrátí na soud a bude požadovat soudní úpravu styku s dcerou, což bude znamenat další zátěž pro celou Vaši rodinu a pravděpodobně to povede ke zhoršení rodinných vztahů.

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Odhlášení prodaného automobilu, vozidla v evidenci vozidel - evidovaný majitel zemřel, je po smrti

Dotaz na vyřazení automobilu z registru vozidel: auto přihlášeno 1988 na bývalého manžela, od té doby v registru beze změny. Auto mi po rozvodu manželství 12/1989 ze SJM připadlo. 09/1990 jsem ho prodala, manžel mi nevydal velký technický průkaz. 1991 nový majitel auto prodal dál, na součástky a bylo zlikvidováno. První majitel auta 11/2013 zemřel, při vyřizování dědictví se zjistilo, že osobní automobil má stále na sebe napsaný v registru vozidel. Jak auto z registru vozidel odhlásit? Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Neuvádíte, zda je dědické řízení již skončeno či nikoliv, nicméně v každém případě je třeba, aby se dědic (nebo osoba, která bude dědicem) obrátil na registr vozidel a doložil všechny podklady, které k vozidlu může získat (vypořádání majetku, kupní smlouvy, potvrzení o likvidaci apod.).
Z dotazu vyplývá, že pochybení mohlo vzniknout hned na počátku, neboť jste vozidlo na sebe pravděpodobně nemohla převést.
Na situace jako je tato bohužel neexistuje jednotný model řešení a je třeba obrátit se na registr vozidel.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odkázání veškerého majetku přítelkyni a vynechání dětí z dědictví, dědického řízení - informace
- Odkázání veškerého majetku přítelkyni a vynechání dětí z dědictví, dědického řízení - informace
- Smlouva o darování majetku pro případ smrti přítelkyni, příteli - vynechání dětí z dědictví, dědického řízení
- Smlouva o darování majetku pro případ smrti partnerce, partnerovi - vynechání dětí z dědictví, dědického řízení
- Smlouva o darování majetku pro případ smrti družce, druhovi - vynechání dětí z dědictví, dědického řízení

Můžu smlouvou darování pro případ smrti, přenechat celý svůj majetek přítelkyni, i když nic nezůstane dětem? Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Dle § 2058 o. z. dárce může darovat třeba i všechen svůj současný majetek. Smlouva, kterou někdo daruje svůj budoucí majetek, platí jen potud, pokud nepřesahuje polovinu tohoto majetku.
Ustálený výklad ohledně darování pro případ smrti zatím není, avšak domnívám se, že dle výše zmíněného ustanovení lze darováním pro případ smrti přenechat jen polovinu svého budoucího majetku. Dle mého názoru lze tedy darováním pro případ smrti celou polovinu budoucího majetku přenechat Vaší přítelkyni a dětem z této poloviny nemusí zůstat nic.

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Úraz v opilosti a pojištění, nárok na vyplacení pojistky
- Vyplacení pojistky při úrazu, zranění v opilosti, pod vlivem alkoholu

9.3.2014 jsem byl na rodinné oslavě kde jsem vypil pár piv a při odchodu jsem spadl a zlomil jsem nohu (bérec). Následoval převoz do nemocnice a operace. Na příjmu mi nebrali krev a do spávy mi napsali, že úraz vznikl pod vlivem alkoholu a mám to taky na nemocenské což bude mít vliv na výši nemocenské, také pojišťovna mi odmíta cokoliv zaplatit. Je možné se proti tomu nějak bránit? Chápu že úraz se stal pod vlivem alkoholu ale bylo to v mém osobním volnu. Děkuji, Oldřiška

ODPOVĚĎ:
V dotazu uvádíte, že vám "nebrali krev" vzhledem k tomu, že se vliv alkoholu objevuje ve zprávě nemocnice, předpokládám, že se jedná o překlep (obdobně jako slovo "spávy") a krev Vám "nabrali".
Pokud úrazová (či jiná komerční) pojišťovna Vám odmítá poskytnout pojistné plnění, je třeba tento postoj pojišťovny konfrontovat s pojistnou smlouvou, kterou jste uzavřel. Neuvádíte, kdy jste pojistnou smlouvu uzavřel, nicméně pojišťovny měly vždy zákonný nárok zprostit se plnění (zčásti nebo zcela), pokud k úrazu došlo následkem požití alkoholu.
Možnost snížení či úplného vyloučení pojistného plnění z důvodu požití alkoholu bývá upravena ve všeobecných pojistných podmínkách konkrétní pojišťovny (tyto jsou součástí pojistné smlouvy). Jedinou možností, jak získat pojistné plnění je obrátit se na soud (nebo rozhodce příslušného dle pojistných podmínek k rozhodování sporů). K úspěchu ve věci budete muset prokázat, že k Vašemu úrazu nedošlo následkem požití alkoholu.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výše výživného u studujícího otce dítěte
- Minimální výše výživného podle zákona

Dcera má 25 let. V únoru 2014 měla studium ukončit, ale studium si prodloužila. V prosinci 2013 se jí narodila dcera a pobírá příspěvek v mateřství. Do kdy máme my rodiče k dceři vyživovací povinnost?
Dcera není vdaná, žije s dítětem s přítelem, který studuje. Má on automaticky nějaké vyživovací povinnosti k jejímu dítěti (je zapsán jako otec) nebo by to musel určit soud? Pokud má vyživovací povinnost, ale nemá žádné příjmy (pouze od svých rodičů) jak se to řeší? Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Vaše vyživovací povinnost vůči dcery trvá do konce jejího řádného studia, přičemž platí, že dítě má nárok podílet se na životní úrovní svých rodičů.
Přítel, tak jako každý rodič má vyživovací povinnost vůči dítěti, které splodil společně s Vaší dcerou. Při výpočtu alimentů rodiče se vychází z jeho čistého příjmu, bude se tedy vycházet z výše finančních prostředků, které mu davají jeho rodiče. Zákon stanovuje minimální výši výživného u nově narozeného dítěte na 11 - 15 % z čistého měsíčního příjmu, tudíž přítel Vaší dcery by měl přispívat kolem 1500, - Kč měsíčně, případně jestli si přivydělává prostřednictvím brigád víc jak 20 000, - Kč čistého, je povinen hradit na výživném 3000, - Kč měsíčně. Vaše dcera může podat návrh na obecný soud v místě jejího trvalého bydliště, který stanoví výši povinného výživného, to je pak možné vymáhat prostřednictvím exekučního řízení po otci jejího dítěte.

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Nástup do práce po rodičovské dovolené - přeřazení zaměstnavatelem na hůře placenou pozici, práci, jak se bránit?
- Může zaměstnavatel přeřadit ženu po mateřské dovolené na hůře placenou pozici?

9/2013 Odchod na MD a následnou dvouletou RD. 7/2013 přijat na stejnou pozici zástup za MD/RD, který má v pracovní smlouvě stejnou specifikaci pozice jako já, nicméně smlouvu má na dobu neurčitou a ani v ní nemá specifikováno, že se jedná o zástup za MD/RD. Nyní bych se měla vracet (se zaměstnavatelem jsem stále v kontaktu), ale byla mi nabídnuta pozice o stupeň nižší s tím, že na „svou“ nemám nárok. Jak je to s tímto návratem po MD a následné dvouleté RD? Děkuji, Irena

ODPOVĚĎ:
Pokud se vracíte do zaměstnání po rodičovské dovolené, máte právo na to, aby Vám zaměstnavatel přiděloval práci dle Vaší pracovní smlouvy, tj. dle druhu práce, místa práce a jiných náležitostí sjednaných v pracovní smlouvě (§ 38 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Nemusíte tedy vykonávat stejnou pozici, ale náplň práce musí odpovídat Vaší pracovní smlouvě. Skutečnost, že na Vaší pozici byl přijat zaměstnanec na dobu neurčitou, nemá na Váš návrat žádný vliv, to je věcí zaměstnavatele, jak si toto vyřeší. Je ale možné, že tento nový zaměstnanec zůstane na Vaší minulé pozici (lidově řečeno na Vaší „židli“) a Vy budete pracovat na pozici jiné, pokud ovšem bude odpovídat Vaší pracovní smlouvě.
Pokud by Vaše nová pozice pracovní smlouvě neodpovídala a na Vaší staré pozici by pracoval tento nový zaměstnanec, pak by zaměstnavatel nepostupoval v souladu se zákoníkem práce, jelikož by Vám měl přidělovat práci dle pracovní smlouvy, pokud Vaše náplň nebyla zrušena.

RŮZNÉ-STAVBY
- Výstavba pracovní haly s třísměnným provozem - jak se může bránit majitel rodinného domu poblíž?
- Stavba pracovní haly vedle rodinného domu a obavy z hluku - jak se může majitel domu předem bránit?

Bydlíme v rodinném domku vedle staré továrny, majitel chce postavit novou velkou halu z další strany našeho pozemku. Předpoklad - třísměnný provoz. Můžeme mít nějaké námitky? Zatím nás osobně s projektem neseznámil.

ODPOVĚĎ:
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, budu ve své odpovědi předpokládat, že předmětný pozemek i rodinný dům vlastníte (tzn. že nejste pouze jeho nájemci či že pozemek a rodinný dům neužíváte z jiného právního důvodu).
K tomu, aby mohl majitel továrny vybudovat novou halu, bude zapotřebí, aby u místně příslušného stavebního úřadu zahájil územní a následně stavební řízení, jejichž účastníky se stanete (přičemž Vám budou samozřejmě svědčit všechna práva účastníka územního a stavebního řízení, která stavební zákon, resp. i správní řád zakotvují).
Dle § 85/2 písm. b) stavebního zákona jsou účastníky územního řízení také osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno.
Dle § 109 písm. e) stavebního zákona je účastníkem stavebního řízení mimo jiné i vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno.
Základním právem účastníka územního a stavebního řízení je právo nahlížet do příslušných správních spisů (popř. si z nich pořizovat výpisy a kopie) a zejména vznášet v rámci územního a stavebního řízení své námitky:
- dle § 89/4 stavebního zákona budete oprávněni vznášet v rámci územního řízení námitky proti projednávanému záměru v rozsahu, jakým bude Vaše vlastnické právo k pozemku a rodinnému domu (např. tedy i právo na nerušený výkon vlastnického práva) přímo dotčeno;
- dle § 114/1 stavebního zákona budete oprávněni v rámci stavebního řízení uplatnit námitky proti projektové dokumentaci, způsobu provádění a užívání stavby nebo požadavkům dotčených orgánů, pokud jimi bude přímo dotčeno Vaše vlastnické právo; ve svých námitkách uvedete skutečnosti, které zakládají Vaše postavení jako účastníka řízení, a důvody podání námitek.
O zahájení územního a stavebního řízení budete informováni buď přímo vlastníkem továrny (pokud Vás bude žádat o udělení Vašeho souhlasu předem, k čemuž nejste samozřejmě povinni), popř. budete následně vyrozuměni stavebním úřadem.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Práce a pracovní náplň navíc neuvedená v pracovní smlouvě - může ji zaměstnanec odmítnout?
- Práce nad rámec pracovní smlouvy - může ji zaměstnanec odmítnout?

U organizace pracuji 14 let, v pracovní smlouvě mám podle katalogu prací funkci pokladní tř. 8 - vedu i valutovou pokladnu, samostatně ji účtuji v systému SAP včetně závazků a pohledávek. 2005 odešla do důchodu kolegyně – referentka evidence majetku (kompletní evidence majetku v SAP v hodnotě cca 45 mil. , zařazování, vyřazování, pohyb, kompletní inventarizace na cca 10 místech po městě). Vedoucí mi ústně nařídil se práci naučit, že později někoho přijmeme, odměna za tuto práci, že bude v částce ve výši 10% osobního ohodnocení - 2 000 Kč. Někdy jsem je dostávala, někdy ne. Deset let uteklo a žádný další zaměstnanec se na toto místo nepřijal. Práce mi zůstala. Ovšem objem práce se za 10 let navýšil na obou místech natolik, že je již neúnosná, pro mě neohodnocená a zaměstnavatel, místo aby přijal dalšího zaměstnance mi chce obě práce sloučit v organizačním řádu do jedné. Můžu se v tomto případě bránit tím, že na práci nemám uzavřenou smlouvu ani náplň práce? Děkuji, Božena.

ODPOVĚĎ:
Pokladní a referentka evidence majetku má u zaměstnavatele s největší pravděpodobností jinou náplň práce. Práce spadající pod úkoly referentky majetku Vám tak neměla být zadávána, pokud nedošlo i k písemné změně Vaší pracovní smlouvy.
Pokud Vám však zadávána byla a Vy jste ji dlouhodobě vykonávala, domnívám se, že tímto došlo ke konkludentní změně Vaší pracovní smlouvy, a tudíž Vy máte povinnost vykonávat práci dle takto změněné pracovní smlouvy.
Zákoník práce sice vždy vyžadoval k uzavření i změně pracovní smlouvy písemnou formu, jinak považuje toto jednání za neplatné. Pokud však již bylo započato s plněním (tj. Vy jste novou pracovní náplň vykonávala a zaměstnavatel Vám ji přiděloval), není možné se této neplatnosti dovolat, tj. dané jednání se považuje za platné (§ 20 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění).
K tomu je však nutné dodat, že v tomto případě by Vám měl zaměstnavatel poskytovat odpovídající odměnu za práci, tj. odměnu, která odpovídá i nové pracovní náplni. Této odměny se můžete domoci i zpětně za 3 roky.
Doporučila bych Vám tedy písemně kontaktovat zaměstnavatele s požadavkem, že výkon obou těchto pozic je pro Vás ohledně množství práce neúnosný, že novou pozici jste měla vykonávat pouze po přechodnou dobu. Můžete argumentovat i tím, že zaměstnavatel musí objem práce a pracovní tempo přizpůsobit možnostem zaměstnanců (§ 300 ZP) a také vedoucí zaměstnanci mají povinnosti ohledně organizace práce (§ 302 ZP). Pokud by zaměstnavatel trval na výkonu obou pozic, můžete požadovat odpovídající odměnu, jak je uvedeno výše. Pokud však zaměstnavatel bude trvat na svém, může o Vašem sporu rozhodnout pouze soud na základě Vaší žaloby, popř. máte možnost se obrátit na místně příslušný inspektorát práce s písemným podnětem na prošetření způsobu odměňování a objemu práce u Vašeho zaměstnavatele.

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace bot do 6 měsíců od zakoupení - nárok na výměnu nebo vrácení peněz

Manželka si zakoupila dne 10.4.2015 boty. 6.6.2015 boty reklamovala, propadla se na jedné pata. Byl sepsán reklamační list bez vyznačení požadavku zákazníka (oprava-výměna-odstoupení) s tím,
že boty budou poslány k posouzení odborníkovi a datum vyřízení do 6.7.2015. Má manželka nárok na okamžitou výměnu nebo vrácení peněz, když se vada projevila do 6 měsíců? Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Prodávající má právo na to, aby posoudil vadu. Např. jestli vadu nezpůsobila Vaše žena. Prodávající musí reklamaci vyřídit, tj. vyrozumět Vás o způsobu posouzení reklamace do 30 dnů.
Prodávající je povinen spotřebiteli vydat písemné potvrzení (tzv. reklamační protokol) o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje; a dále potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Pokud v protokolu není uveden požadavek kupujícího na vyřízení reklamace, pak se prodávající mohl dopustit správního deliktu. K projednání tohoto deliktu je příslušná Česká obchodní inspekce.
Projeví-li se vada v průběhu 6 měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.
Spotřebitel má v takovém případě právo na dodání nové věci, příp. jen její součásti, není-li to vzhledem k povaze vady neúměrné.
Pokud není možné věc či její část vyměnit, může odstoupit od smlouvy.
Pokud však lze vadu bez zbytečného odkladu odstranit opravou a požadavek na novou věc by byl nepřiměřený (např. zašít malou dírku ve švu), pak má spotřebitel právo na opravu.
Právo na slevu náleží spotřebiteli vždy, pokud neuplatnil jiné právo.

RODINA-SJM A ROZVOD
- Splácení hypotéky na nemovitost jednoho z manželů v manželství a vyplacení při rozvodu manželství
- Splácení hypotéky na byt, dům jednoho z manželů v manželství a vyplacení při rozvodu manželství

Chci se zeptat, kamarád se bude rozvádět, a zajímalo by ho, zda jeho žena má nárok na vyplacení částky splátky hypotéky. Byt si pořídil, před manželství a podobu manželství splácel 4000 Kč. Má jeho žena nárok na nějakou část vyplácení po dobu co byli manželé - 3 roky? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Otázkou je, zda-li se manželka během trvání manželství, ale i před neb po něm nějak finančně podílela na umoření hypotéky. Pakliže ano, má právo na navrácení této částky. Co se týče samotného vlastnictví bytu, za předpokladu, že jej kamarád nabyl před trváním manželství a nebo i během něj, avšak za použití svých výhradních prostředků, pak tato nemovitost náleží jen jemu.

RODINA-SJM A ROZVOD
- Zhodnocení nemovitosti manželky v manželství - kompenzace manžela při rozvodu manželství
- Zhodnocení nemovitosti manžela v manželství - kompenzace manželky při rozvodu manželství
- Odstupné při rozvodu za zhodnocení bytu, domu, nemovitosti ve vlastnictví manžela, manželky

Jsem vdaná od 7/2010 a od roku 2008 jsme spolu žili. V roce 2006 jsem si vzala hypotéku a začala stavět dům na vlastním pozemku. Manžel se ke mně nastěhoval, když byl dům dostavěný, ale na interiéru jsme již dělali spolu. Nicméně veškerý materiál a další řemeslníky jsem hradila já. Dům i hypotéka je vedené na mě. Nikdy jsme neměli společný účet, trval na rozdělení financí. Za celou dobu soužití mi platil pouze polovinu energií, na bydlení nijak nepřispíval. Má nyní při rozvodu nárok požadovat odstupné 500 tis. za práci na domě? Domnívám se, že bydlením v domě, který jsem i kompletně vybavila, si částku „odbydlel“. Má vůbec nárok po mě nějaké odstupné chtít? Děkuji, Monika

ODPOVĚĎ:
Ano, manžel má právo na odstupné v podobě investic, které vynaložil výhradně ze svého majetku na zhodnocení a údržbu majetku, který je buď výhradně ve Vašem vlastnictví a nebo, který ze společného jmění manželů připadne Vám. Nicméně jste to i Vy, kdo si může nárokovat totéž. Navíc manžel bude muset své investice prokázat. Pakliže tedy zůstane pouze u tvrzení, jeho nárok úspěšný nebude.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Úroky u dluhu na výživné, alimentech
- Vymáhání úroků z dlužného výživného, alimentů
- Dluh na výživném, alimentech - úroky z prodlení, pozdního zaplacení

otec dětí dluží na výživném pro 2 nezl. děti částku v řádech desítek tisíc Kč a výše dluhu neustále stoupá. Exekuci na plat má, ale má nízký příjem. Je nemajetný. Jak by měl vypadat návrh k soudu, aby soud přiznal uznal i zákonné úroky z dlužného výživného?
Děkuji, Zuzka

ODPOVĚĎ:
Zákonný úrok z prodlení je třeba vždy vztáhnout ke konkrétní částce a konkrétnímu datu. Navrhnětě proto soudu, aby Vám byl přiznán úrok z prodlení v zákonné výši z dlužného výživného k určitému datu. Úrok z prodlení pak ale třeba bude vypočítat ke každé měsíční splátce zvlášť a to od prvního dne, kdy byl otec v prodlení do zpalcení částky. Dluží-li kupříkladu otec za leden 3 000 Kč, únor 5 000 Kč a březen 4 500 Kč a částky jsou splatné vždy k poslednímu dni v daném měsíci za které náleží výživné, návrh bude vypadat tak, že žádate částku 12 500 Kč + zákonný úrok z prodlení z částky 3 000 Kč od 1.2. do zaplacení, z částky 5 000 Kč od 1.3. do zaplacení a z částky 4 500 Kč od 1.4. do zaplacení.

OBČAN-BYDLENÍ
- Má pronajímatel odpovědnost za chování nájemců, nájemníků v pronajatém, pronajímaném bytě?
- Odpovědnost pronajímatele za chování nájemce, nájemníka, nájemců, nájemníků
- Odpovědnost pronajímatele za škody způsobené nájemcem, nájemníkem

Pronajímám dočasně svůj byt a přestože naši nájemníci jsou velice seriózní, aktuální snaha dalších majitelů bytů v našem domě učinit ty své sousedy, kteří byt někomu pronajmou, plně zodpovědnými za chování jejich nájemníků a jakékoliv případné jimi způsobené škody na objektu mi připadá nesprávná, ba až nezákonná. Výboru Společenství vlastníků jednotek se podařilo na schůzi vlastníků do schváleného dokumentu o pronajímání bytu prosadit text, ve kterém je "pronajímatel bytu vůči ostatním členům společenství za nájemce plně zodpovědný". Odmítám se smířit s myšlenkou, že když (pro lepší ilustraci použiji extrémní případ) nájemník vyhodí celý dům do povětří, budu jako pronajímatel doživotně vězet v obrovském nesplatitelném dluhu. Chápu potřebu uplatňování zodpovědnosti rodičů za děti, ale u cizích lidí? Má vůbec takové ustanovení nějakou právní platnost a pokud ano, tak jaké má hranice? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Významnou povinností vlastníka jednotky je povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí. Tato pravidla stanoví buď zákon, anebo jsou určena projevy soukromé vůle. Zákonným pravidlům je vlastník jednotky podroben vždy, mj. i proto, že je znát má a může a z jejich případné neznalosti pro sebe nemůže nic vytěžit. Pokud jde o druhou skupinu pravidel týkajících se správy domu a užívání společných částí, půjde především o pravidla uvedená v prohlášení nebo ve stanovách společenství vlastníků, popřípadě v rozhodnutí spoluvlastníků. S těmito pravidly musí být vlastník jednotky seznámen nebo musí mít alespoň možnost seznámit se s nimi.
Vlastník má povinnost zajistit dodržování těchto pravidel osobami, jimž do bytu umožnil přístup. Tato povinnost vyplývá z ustanovení § 1176 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku.
Vámi uvedená povinnost vyplývá také z určitých zásad schválených shromážděním vlastníků jednotek. Povinností všech vlastníků jednotek je, se těmito zásadami řídit.

PRÁCE-DOVOLENÁ, (NE) PLACENÉ VOLNO
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Doprovod k lékaři nemocného rodiče a nárok na placené volno
- Doprovod k lékaři nemocné matky, otce a nárok na placené volno

Mám nárok na placené volno v práci, když doprovázím k lékaři vážně nemocnou mamku, se kterou ale nežiji ve společné domácnosti. K lékaři jezdí často do jiného města než má trvalého bydliště. V novém zákoníku práce na rok 2015 jsem to nikde nenašla.
Moc děkuji, Vlaďka

ODPOVĚĎ:
Doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení obsahuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. V bodě 8. přílohy tohoto nařízení se stanoví:
Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu
1. s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu,
2. bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky.

Z výše uvedeného vyplývá, že ve Vašem případě máte nárok na volno s náhradou mzdy nebo platu.

OBČAN-DĚDICTVÍ
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Bývalý manžel zemřel a dlužní na výživném - jak vymáhat výživné v dědickém řízení (nemajetný člověk s dluhy)
- Bývalý manžel zemřel a dlužní na alimentech - jak vymáhat alimenty v dědickém řízení (nemajetný člověk s dluhy)

Zemřel mi bývalý manžel. Byl nemajetný a má dluhy. I mě dluží na výživném. Jak mám pokračovat ohledně dědictví.
Zemřel bývalý manžel. Je nemajetný a nadělal si po rozvodu dluhy. Jak bude pokračovat dědické řízení? Budou se muset dluhy zaplatit? Za trvání manželství se nám narodil syn na kterého mi ještě dluží peníze na výživné. Budu je moci nějak vymoci? Olga

ODPOVĚĎ:
Řízení o pozůstalosti bude pravděpodobně zastaveno pro nemajetnost či pro majetek nepatrné hodnoty. V takovém případě není žádný dědic, tudíž není žádné osoby, na kterou by dluhy zůstavitele přecházely. Dluhy za něj tedy nebudete muset hradit, ledaže tyto dluhy vznikly ještě za trvání Vašeho manželství a stále nebyly splaceny – v takovém případě jste tzv. solidárním spoludlužníkem. Tzn. že věřitel by po Vás mohl požadovat úhradu těchto dluhů, a to i v plné výši.
Pokud Váš bývalý manžel skutečně nezanechal žádný majetek, pak se Vám dlužné výživné nepodaří vymoci. Zkuste však tak jako tak přihlásit toto dlužné výživné jako pohledávku do pasiv dědictví u notáře, který je pověřen k projednání pozůstalosti.

OBCHOD-PODNIKÁNÍ
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Vysoká pokuta za nedodržení konkurenční doložky
- Odměna za dodržení konkurenční doložky
- Kompenzace za dodržení konkurenční doložky

Jsem OSVČ a podepsal jsem "Smlouvu o činnosti realitního makléře". Po 7 měsících jsme se dohodou rozešli. Ve smlouvě je: ve článku Práva a povinnosti zástupce se mimo jiné píše:
"Zástupce je povinnen zachovávat mlčenlivost o obchodním tajemství zastoupeného a o ostatních skutečnostech, o kterých se dozvěděl při výkonu činnosti dle této smlouvy. Tato povinnost trvá i po zániku této smlouvy. V případě porušení této povinnosti ze strany zástupce je zastoupený oprávněn požadovat po zástupci smluvní pokutu ve výši 500.000Kč, která je splatná do deseti dnů po jejím vyúčtování ze strany zastoupeného a doručením na adresu zástupce uvedenou v záhlaví této smlouvy, přičemž v pochybnostech se má za to, že vyúčtování smluvní pokuty bylo doručeno třetí den po odeslání."
Za b. -článek Konkurenční doložka a povinnost zachovávat mlčenlivost-
1. Zástupce se tímto zavazuje, . smlouvu o obch. zastoupení, smlouvu o činnosti realitního makléře či jinou smlouvu, jejímž předmětem by bylo zprostředkování či výkon činnosti, kterou pro zastoupeného vykonával na základě této smlouvy o činnosti realitního makléře a tuto činnost nebude na území Jihomoravského kraje České republiky po výše uvedenou dobu vykonávat. 2. Zástupce se dále zavazuje, že bude zachovávat mlčenlivost o obchodním tajemství zastoupeného a o ostatních skutečnostech, o kterých se dozvěděl při výkonu činnosti dle této smlouvy o činnosti realitního makléře. Zástupce se dále zavazuje, že jakékoliv informace získané při této činnosti žádným způsobem nepoužije, ať už ku prospěchu svému nebo ku prospěchu třetích osob. 3. V případě porušení své povinnosti dle odst. 1 tohoto článku se zístupce zavazuje zaplatit zastoupenému smluvní pokutu ve výši 300.000 Kč.
Můj průměrný měsíční výdělek byl 25.000 Kč.
Jsou výše uvedená ustanovení skutečně práv. vymahatelná a mám se jich obávat? Musím dodržet zákaz činnosti? děkuji mnohokrát. Trvání smlouvy 10/2014 až04/2015. Nejsem nijak kompenzován za dodržení konkurenční doložky. Děkuji, Vladimír

ODPOVĚĎ:
Stručně je možné na Váš dotaz odpovědět základní římskoprávní zásadou soukromého práva: „Pacta sunt servanda“, tedy „Smlouvy se mají plnit“. Tzn. že pokud jste jako OSVČ (tedy podnikatel) uzavřel smlouvu, v jejímž rámci jste se zavázal k zachování mlčenlivosti o obchodním tajemství (a dalších skutečnostech) druhé smluvní strany, a to i po skončení smlouvy, a zároveň jste se zavázal po určitou dobu nevykonávat na sjednaném území činnost, která by měla vůči Vašemu smluvnímu partnerovi soutěžní (tedy konkurenční) povahu, jste skutečně k dodržení těchto závazků povinen, přičemž při jejich porušení se Váš bývalý smluvní partner může mimo jiné domáhat úhrady sjednané smluvní pokuty.
Nad rámec shora uvedeného připomínám, že obchodní tajemství tvoří dle § 504 občanského zákoníku konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.
Co se týče výše sjednaných smluvních pokut, není v zásadě rozhodné, jaký byl Váš průměrný měsíční výdělek, neboť smluvní pokuta postihuje porušení smluvní povinnosti, z něhož (zpravidla) vzniká některé ze smluvních stran škoda. Je však zároveň nezbytné upozornit na skutečnost, že smluvní pokuta musí být (právě s ohledem na zajišťovanou smluvní povinnost) sjednána jako přiměřená. Dle § 2051 občanského zákoníku platí, že nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Právo soudu snížit smluvní pokutu (tzv. moderační právo soudu) je však uplatňováno až v rámci soudního řízení, v němž se věřitel domáhá úhrady smluvní pokuty ve sjednané výši a dlužník se naopak dovolává jejího snížení s poukazem na její nepřiměřenost.
Přestože z dotazu nevyplývá, co bylo předmětem Vámi uzavřené smlouvy o činnosti realitního makléře, upozorňuji na § 2483/1 občanského zákoníku, dle něhož je předmětem smlouvy o obchodním zastoupení závazek obchodního zástupce (jako nezávislého podnikatele) dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a závazek zastoupeného platit obchodnímu zástupci provizi.

Pakliže byl předmět Vámi uzavřené smlouvy o činnosti realitního makléře shodný s předmětem smlouvy o obchodním zastoupení, uzavřel jste fakticky právě smlouvu o obchodním zastoupení. V tomto ohledu je dále vhodné vědět, že:
- zanikne-li obchodní zastoupení, má obchodní zástupce právo na zvláštní odměnu, pokud placení zvláštní odměny je s ohledem na všechny okolnosti případu spravedlivé, jsou-li vzaty v úvahu všechny okolnosti, zejména provize, kterou obchodní zástupce ztrácí a která vyplývá z obchodů uskutečněných s těmito zákazníky; tyto okolnosti zahrnují i případné ujednání nebo neujednání konkurenční doložky (§ 2514/1 písm. b) občanského zákoníku) ;
- strany si mohou ujednat, že obchodní zástupce po zániku obchodního zastoupení nesmí na určeném území nebo vůči určenému okruhu osob na tomto území vykonávat na vlastní nebo cizí účet činnost, která by měla soutěžní povahu ve vztahu k podnikání zastoupeného, zejména tu činnost, kterou při obchodním zastoupení vykonával pro zastoupeného; konkurenční doložka, která tomu odporuje nebo která je ujednána na dobu delší než dva roky od zániku zastoupení, je neplatná (dle občanského zákoníku tedy nemusí být dodržení konkurenční doložky sjednáno jako úplatné, což však nemá vliv na případný vznik práva na zvláštní odměnu, jak jsem uvedl výše) ; omezuje-li konkurenční doložka obchodního zástupce více, než vyžaduje potřebná míra ochrany zastoupeného, může soud konkurenční doložku omezit (§ 2518 občanského zákoníku).

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Rizika koupi nemovitosti od více spoluvlastníků, spolumajitelů
- Předkupní právo spoluvlastníků nemovitosti - nový občanský zákoník, NOZ
- Rizika koupi bytu, domu, pozemku od více spoluvlastníků, spolumajitelů
- Předkupní právo spoluvlastníků bytu, domu, pozemku - nový občanský zákoník, NOZ

Kupujeme s manželem byt v osobním vlastnictví. Současné majitelky jsou sestry, které byt získaly po smrti matky v dědičském řízení, tudíž jsou spolumajitelky. Naše dohoda o koupi je prozatím ústní, připravujeme smlouvu o budoucí kupní smlouvě. Chtěla jsem se vás zeptat:
1) na co bychom si měli dávat při formulaci smluv pozor a čemu bychom měli celkově věnovat zvýšenou pozornost
2) existuje povinná 6-ti měsíční lhůta pro přednostní nabídnutí odkoupení podílu mezi spoluvlastníky. Pokud tato ještě neuplynula, je nutné to nějak ošetřit v kupní smlouvě? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Obecně k problematice převodů bytů:
Problematika převodů bytů je jedním z nejčastějších úkonů ve vztahu k nemovitostem, nicméně zde taktéž vznikají nejčastěji chyby a problémy. Ačkoliv v mnohých případech je účast zástupce (zpravidla advokáta) zbytečná, zde ji lze, minimálně co do úschovy finančních prostředků na úhradu kupní ceny, doporučit.
Před koupí bytu je nutno se seznámit se stavem jak bytu, tak celého domu, a to i v případě, že se jedná o novostavbu. Taktéž by bylo vhodné se dotázat na hospodaření Společenství vlastníků (SV), co se provádělo v posledních třech letech za práce a jaký plyne z usnesení SV měsíční příspěvek na správu domu.
Ve vztahu ke konkrétnímu bytu je třeba se zajímat o to, zda tento není zatížen nějakým právem třetí osoby, tedy zástavním právem např. banky, věcným břemenem (nyní služebností), exekučním příkazem apod. Toto lze zjistit z katastru nemovitostí (KN). Ve smlouvě je vhodné uvést ustanovení, že prodávající je povinen se zdržet jakéhokoliv úkonu vedoucího k zatížení nemovitosti. V opačném případě má kupující právo od smlouvy odstoupit.
Chyby, které mohou vzniknout, mohou spočívat především ve špatném vymezení jednotky a podílů s ní převáděných. V dotazovaném případě se dokonce jedná o spoluvlastnické podíly na jednotce. Pokud budou podíly ve smlouvě vymezeny špatně, nemůže tato projít vkladovým řízením o zápisu do KN. Jedná se o podíl na jednotce, společných částech domu, a taktéž zpravidla o spoluvlastnický podíl na pozemku. Stává se taktéž, ačkoliv smlouva obsahuje mnoho ustanovení hraničících s lidovou tvořivostí, že chybí již základní ustanovení o projevu vůle stran, které plyne z ustanovení § 2079 občanského zákoníku, tedy že prodávající se zavazuje odevzdat věc a umožnit nabytí vlastnického práva a kupující se zavazuje věc převzít a zaplatit kupní cenu.
Platební podmínky jsou další důležitou kapitolou, když uvedení kupní ceny jako jedné z obligatorních náležitostí smlouvy samo o sobě rozhodně nepostačí. Doporučuje se vázat účinnost smlouvy na úhradu kupní ceny. S tím je spojena vhodnost sjednání výše uvedené úschovy s notářem nebo advokátem, kdy tento vyčká složení kupní ceny, tímto okamžikem se smlouva stává účinnou. Následný návrh na vklad vlastnického práva k bytu pak musí být doložen úhradou kupní ceny do úschovy. Ve smlouvě o úschově se dále vloží ujednání, že jakmile bude doložen vklad vlastnického práva ve prospěch kupujícího, což bude prokázáno výpisem z KN bez váznoucích závad, tak bude z úschovy převedena kupní cena na účet prodávajícího. Výplata kupní ceny tedy bude navázána až na okamžik nabytí vlastnického práva kupujícím. Stejným způsobem je možno sjednat úhradu daně z převodu nemovitosti, jejíž úhradu je ve smlouvě vhodné také ošetřit, a to vzhledem k nesmyslnému znění účinného zákona o dani z nabytí nemovitých věcí, které přijal Senát.
Vhodné je také sepsat podmínky předání bytu, s čímž souvisí i přechod nebezpečí škody na věci na kupujícího.
Z výše uvedeného lze dovodit, že se nejedná o jednoduchou proceduru, a pokud strany nedisponují dobrou znalostí práva, doporučuji rozhodně vyhledat právní pomoc. Vyhnete se tím případným potížím a někdy i lidským tragédiím.
Nad rámec výše uvedeného uvádím, že předkupní právo spoluvlastníka bylo novým občanským zákoníkem zrušeno. Navíc v předmětné věci bude převáděn byt jako celek, tudíž jsou-li oba spoluvlastníci srozuměni s prodejem, neviděl bych v tom zásadní problém.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Výpočet notářského poplatku za dědické řízení - vliv dluhu zemřelého, zesnulého zůstavitele na výši poplatku

Prosím z jaké hodnoty se počítá v případě dědictví poplatek notáři.
Pokud má člověk kromě majetku u dluh vůči dědici, snižuje hodnota dluhu vyměřovací základ pro poplatek?
V zákoně jsem tuto informaci nenašla - pouze odkaz na to, že se poplatek počítá z "aktiv" - není tam ale uvedeno, jestli netto nebo brutto. Děkuji, Hedvika

ODPOVĚĎ:
Základem odměny notáře jako soudního komisaře za úkony provedené v řízení o pozůstalosti je dle ust. § 12 odst. 1 notářského tarifu obvyklá cena aktiv pozůstalosti. O případné dluhy pozůstalosti se základ odměny nesnižuje.
Dle ust. § 180 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních soud stanoví obvyklou cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti, výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti a čistou hodnotu pozůstalosti, popřípadě výši předlužení.
Kdyby se měla odměna vypočítávat z aktiv po odečtení pasiv, muselo by být v notářském tarifu stanoveno, že základem odměny je čistá hodnota pozůstalosti, nikoliv obvyklá cena aktiv.

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Do kdy musí proběhnout soud u výše výživného na dospělého, zletilého potomka?
- Lhůta do kdy musí proběhnout soud o výživném od podání návrhu na soud

Je zákonem dána lhůta pro zahájení soudního řízení ve věci výživného na zletilé dítě?
S bratrem (oba zletilí) jsme podávali žádost o výživné stejně a to 1/4/2014. Můj návrh se začal řešit ihned. Do čtrnácti dní mi přišlo i vyjádření ze strany vyživovatele. Bratrův případ se stále ještě nezačal řešit. Přitom byli žádosti identické. Je možné požádat o změnu soudce? Popřípadě žádost stáhnout a následně ji podat znova, aby byla přidělana jinému soudci? Jaká je lhůta do které musí soudce začít žádost aspoň řešit? Děkuji, Sabina

ODPOVĚĎ:
Je mi líto, ale v tomto případě soud žádné lhůty nemá. Záleží na tom, kolik je v jakém soudním obvodu případů a kolik je k dispozici soudců atd. Je sice podivné, že podobný případ má takovou časovou prodlevu, ale i toto se běžně stává. O "změnu" soudce lze požádat pouze z důvodu podjatosti, což je stav, kdy je soudce ať už osobně nebo věcně nějak zaagažován ve Vaší věci tak, že by nemusel být nestranný. Toto není ten případ. Zpětvzetí žaloby a jejím znovu podáním nic nevyřešíte, jen ztratíte čas. Lhůta pro řešení věci není dána.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Přívýdělek v zahraničí na mateřské, rodičovské dovolené pobírané v ČR
- Pobírání mateřské dovolené při pobytu, odstěhování do zahraničí
- Pobírání rodičovské dovolené při pobytu, odstěhování do zahraničí

Možnost přivýdělku v ČR, když žiji v zahraničí: V 11/2014 jsem se odstěhovala do Švýcarska. Od 2/2015 zde mám povolení k pobytu B pro občany EU. V 3/2015 jsem ukončila zdravotní pojištění v ČR a mám jej ve Švýcarsku.
Hledám si přivýdělek v ČR - práce na dálku přes internet (např. překlady apod.). Zajímá mne daňový a právní režim v případě DPP/DPČ, zda jsou zde nějaká omezení a jaká. Slyšela jsem, že pokud nemám ZP v ČR, mohu si vydělat max. 10.000 Kč měsíčně. IČ nemám. Prosím o objasnění.
Možnost pobírat mateřskou a/nebo rodičovskou z ČR, když žiji v zahraničí: V 11/2014 jsem se odstěhovala do Švýcarska. Od 2/2015 zde mám povolení k pobytu B pro občany EU. V 3/2015 jsem ukončila zdravotní pojištění v ČR a mám jej ve Švýcarsku. V ČR jsem před tím byla zaměstnaná od roku 2002 do roku 2014 a odváděla zdravotní a sociální pojištění. V 1/2016 bych měla rodit. Zajímá mne, zda budu mít nárok na mateřskou a rodičovskou z ČR. Ve Švýcarsku nárok mít nebudu, protože jsem zde neodpracovala 12 měsíců.
Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o přivýdělek, nejjednodušším řešením by pro Vás bylo uzavřít dohodu o provedení práce (DPP) s výdělkem maximálně 10.000 Kč měsíčně. V tomto případě by Vám z výdělku byla pouze odečtena daň ve výši 15%, zdravotní, sociální ani nemocenské pojištění by za Vás nebylo odváděno. Při výdělku nad 10.000 Kč by za Vás již zaměstnavatel musel odvádět veškeré pojištění. Dohodu o provedení práce je možné uzavřít maximálně na 300 hodin za kalendářní rok. Dohodu o provedení práce můžete takto uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, u každého ale musíte dodržet stanovený maximální limit 300 hodin za rok.
Jestliže byste pracovala na dohodu o pracovní činnosti, bylo by za Vás zdravotní a sociální pojištění odváděno až při výdělku od 2.500 Kč měsíčně, z nižšího výdělku zdravotní ani sociální pojištění odváděno není. Stejně jako u dohody i o provedení práce i zde platí zdanění 15% bez ohledu na výši výdělku. Dohodu o pracovní činnosti je možné uzavřít na práci, jejíž rozsah nepřekračuje v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, tedy 20 hodin týdně.
Co se týče nároku na mateřskou, donedávna platilo, že žena pracující v zahraničí musela být před nástupem na mateřskou dovolenou po určitou dobu nemocensky pojištěná (zaměstnaná) v České republice, jinak jí nárok na peněžitou pomoc v mateřství nevznikl. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak tuto praxi změnilo tak, že i ženy pracující v zahraničí si mohou o mateřskou požádat v ČR. Týká se to však pouze těch žen, které za prací do zahraničí z ČR dojíždějí a zpět do ČR se vracejí alespoň jednou týdně. Jestliže tedy v zahraničí pracujete i žijete a do ČR se nevracíte alespoň jednou týdně, pak zde budete mít nárok na mateřskou pouze tehdy, pokud budete před nástupem na mateřskou dovolenou nemocensky pojištěná.
Jestliže tuto podmínku nesplníte, budete mít nárok pouze na rodičovský příspěvek ve čtyřleté variantě, která Vám bude vyplácena ve výši 7.600 Kč do 9. měsíce věku dítěte a dále ve výši 3.800 Kč do čtyř let věku dítěte. Podmínkou nároku na rodičovský příspěvek je skutečnost, že jste v ČR přihlášena k trvalému pobytu a máte zde bydliště, tedy skutečně v ČR žijete a bydlíte.
Z pohledu daní jste daňový nerezident. Nemáte tedy nárok na základní slevu na poplatníka. Z veškerých příjmů vyplacených na DPP či DPČ by jste odváděla daň v plné výši.

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace Vodafone - datový tarif na Internet v zahraničí a jeho úhrada

19.10.2014 jsem si pořídila u Vodafone telefonní číslo, k tomu jsem dostala datovou SIM kartu s jiným číslem, které měly být, dle pokynů paní na pobočce, mezi sebou propojeny a měl se na nich čerpat Internet.
Na telefonním čísle, jsem si 7.5.2015 aktivovala tarif RED LTE Premium volání a SMS a internet v zahraničí, tudíž jsem předpokládala, že i internet mezi těmito kartami bude propojený, načež jsem zjistila, že se na datové SIM kartě načítají peníze. Volala jsem na zákaznickou linku a od paní ze zákaznické linky jsem zjistila že to tak není. Na pobočce, kde jsem tento převod (7.5.2015) prováděla, mě nikdo neupozornil na fakt, že propojení mezi těmito kartami v zahraničí nefunguje. A že případné čerpání z datové SIM karty bude zpoplatněno zahraničním tarifem.
REKLAMACE: "Jsme nuceni sdělit, že není možné ověřit, jaké informace Vám byly v říjnu 2014 sděleny k využívání tarifu Red LTE Super, který máte aktivní na telefonním čísle 774 920 932, a k telefonnímu číslu 608 232 201, na němž je aktivní služba Sdílená data. Fungování datového tarifu na sdílené SIM kartě je naprosto stejné u tarifu Red LTE Super i Red LTE Premium, který máte na svém čísle aktivní od 7. 5. 2015. Reklamaci proto nemůžeme uznat.
Dále vizte Podmínky Red LTE a Smart tarifů. Podmínky využívání datových služeb na sdílené SIM kartě upravuje zejména čl. 6. Kompletní znění podmínek najdete na
http://www.vodafone.cz/podminky/podminky-doplnkovych-sluzeb/podminky-red-tarifu-a-tarifu-start/.
Jelikož je tato informace veřejně dostupná a před svou cestou do zahraničí jste si mohla možnosti využívání datových služeb v zahraničí na sdílené SIM kartě ověřit, nemůžeme Vám vyjít vstříc a Vyúčtování č. 398172152 z 10. 5. 2015 přepočítat. Poplatek 645,26 Kč včetně DPH je nutné uhradit. Vodafone

ODPOVĚĎ:
Lze souhlasit s tvrzením společnosti, že nelze prokázat to, co Vám bylo sděleno na pobočce. Domnívám se, že uvedené vyúčtování bude nutné uhradit.
Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací má právo uplatnit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytovanou veřejně dostupnou službu elektronických komunikací u Českého telekomunikačního úřadu.
Reklamaci na vyúčtování ceny je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne dodání vyúčtování ceny za poskytnutou službu, jinak právo zanikne. Není-li vzhledem k druhu poskytované služby vyúčtování ceny dodáváno, je oprávněn reklamaci uplatnit do 2 měsíců ode dne poskytnutí služby. Podání reklamace nemá odkladný účinek vůči splnění povinnosti uhradit vyúčtovanou cenu, Český telekomunikační úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost tohoto účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podání reklamace odkladný účinek má. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Obnovení vdovského důchodu

Manžel zemřel 9.11.2011. Já jsem narozená 15. 9. 1959. Mám 2 dospělé děti. První provedená platba vdovského důchodu od ČSSZ složenkou 20 000, - byla 17. 4. 2012. 10.5.2012 30 365, - sipem. Od 8.6. do 9.10. pravidelné platby 7.229 Kč. Podle rozhodnutí měli platit do 8.11.2012. Poslední splátka byla 9.10.2012. Potřebuji poradit, zda mám nárok na obnovení vdovského důchodu nebo jiných dávek v současné době či v budoucnosti. Žiji sama a můj měsíční hrubý příjem dělá cca 18.000 Kč. Čistý příjem se pohybuje kolem 13 000 Kč. Zemřelý manžel se narodil 16. 10. 1952 a tehdy mu vycházel nástup do starobního důchodu v jeho 62 letech a 10 měsících. Vychází to na 16.8.2015.
Notářské pozůstalostní řízení proběhlo 10.5.2012. Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Dle zákona o důchodovém pojištění Vám vdovský důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí této doby máte na vdovský důchod nárok tehdy, jestliže:
- pečujete o nezaopatřené dítě
- pečujete o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II – IV
- pečujete o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s Vámi žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II – IV
- jste invalidní ve třetím stupni
- jste dosáhla věku alespoň o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození, nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší

Nárok na vdovský důchod by Vám vznikl znovu, pokud byste některou z těchto podmínek splnila do dvou let po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod. Ve Vašem případě byste tedy některou z podmínek musela splnit do října 2014. Podmínku dosažení důchodového věku nebo věku o čtyři roky nižšího než je důchodový věk Vašeho manžela nesplňujete. Jestliže jste do října loňského roku nesplnila ani žádnou z dalších uvedených podmínek, nárok na obnovenou výplatu vdovského důchodu Vám bohužel nevzniká.

OBČAN-BYDLENÍ
- Financování příjezdové cesty k rodinným domům - je možné rozpočítat podle délky silnice?
- Rozpočítání nákladů na postavení silnice k rodinným domům podle příjezdové vzdálenosti

V naši lokalitě se staví 3 RD. K pozemkům by měla vést neřejně přístupná účelová komunikace, která má být postavena na společném pozemku (každý vlastní 1/3). Stavební povolení na komunikaci o celkové délce cca 75 m s točnou na jejím konci je vydáno pro 3 nejvzdálenější RD, který je současně investorem stavby, a bylo vydáno časově cca 1 rok před stavebním povolení pro zbylé dva RD.
Musí se podílet všichni tři majitelé uvedených RD na financování stavby této účelové komunikace, když 1. RD cestu prakticky nebude používat (má vjezd k domu samostatným sjezdem z veřejné místní komunikace). 2. RD bude využívat část komunikace (49 m) a 3. RD musí mít i točnu. Pokud ano, v jaké výši a dle jakého právního předpisu. Děkuji, Ctirad

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nezbytné si uvědomit, že sama skutečnost vydání stavebního povolení neznamená, že by spoluvlastníci byli povinni na předmětném pozemku vybudovat účelovou pozemní komunikaci. Stavební povolení představuje toliko přivolení veřejnoprávního orgánu (povinné v tomto případě ze zákona), rozhodnutí, zda bude tohoto povolení využito (a se stavbou komunikace se započne) či nikoli je však ryze soukromoprávní povahy (stejně jako rozhodnutí o míře podílu jednotlivých spoluvlastníků na financování výstavby předmětné komunikace). V tomto ohledu pak není ani rozhodné, že bylo stavební povolení vydáno pouze jednomu z celkem tří spoluvlastníků.
Jelikož je pozemek předmětem spoluvlastnictví, bude ve Vámi popsaném případě nezbytné aplikovat příslušná ustanovení občanského zákoníku o rozhodování o společné věci.
Neboť spoluvlastnictví (dle dřívější terminologie podílové spoluvlastnictví) představuje institut ryze soukromoprávní, platí, že prvořadá je dohoda zúčastněných subjektů (zde spoluvlastníků). Zda tedy bude přikročeno k výstavbě účelové pozemní komunikace a v jaké míře se na jejím financování budou podílet jednotliví spoluvlastníci (či nebude-li některý spoluvlastník výstavbu komunikace financovat vůbec), je především věcí dohody spoluvlastníků (k pravidlům rozhodování o společné věci, zde pozemku, více níže).

V obecné rovině platí, že:
- vzhledem k věci (zde pozemku) jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba (§ 1116 občanského zákoníku) ;
- každý spoluvlastník má právo k celé věci; toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka (§ 1117 občanského zákoníku) ;
- při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů (§ 1126/2 občanského zákoníku).

Co se týče pravidel pro rozhodování o společné věci, je nezbytné vědět, že (§ 1128 občanského zákoníku) :
- o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů (v případě tří spoluvlastníků se stejnými podíly se samozřejmě jedná o dva spoluvlastníky) ;
- rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě;
- spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel (aplikace tohoto ustanovení však v případě výstavby pozemní komunikace nepřichází příliš do úvahy) ;
- není-li návrh k soudu (dle předchozí odrážky) podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědoměn, běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl.

Jelikož výstavbu účelové pozemní komunikace však není možné považovat za běžnou správu společné věci (jak předpokládá shora zmíněný § 1128 občanského zákoníku), bude ve Vámi popsaném případě nezbytné aplikovat § 1129 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků (což ve Vámi popsaném případě představuje opět dva spoluvlastníky) ; nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh některého spoluvlastníka soud;
- spoluvlastník přehlasovaný při rozhodování podle předchozí odrážky může navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí (i v tomto případě je nutné se na soud obrátit ve lhůtě 30 dnů od přijetí rozhodnutí).

Občanský zákoník tedy stanoví pro rozhodování spoluvlastníků o společné věci jasná pravidla, včetně lhůt pro obranu přehlasovaného spoluvlastníka.
V souvislosti s výstavbou pozemní komunikace na společném pozemku je dále vhodné poukázat na § 1130 a § 1131 občanského zákoníku, které zakotvují pravidla pro takové rozhodnutí většiny spoluvlastníků, v jejímž důsledku hrozí přehlasovanému spoluvlastníkovi těžká újma (včetně možnosti se u soudu domáhat zrušení takového rozhodnutí, popř. možnosti většiny spoluvlastníků uspokojit přehlasovaného spoluvlastníka tak, že mu právo obrátit se na soud nevznikne).

Dle § 1136 občanského zákoníku má spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, právo požadovat:
a/ poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu,
b/ náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo třeba vynaložit na záchranu věci (aplikaci tohoto ustanovení však ve Vámi popsaném případě spíše nepředpokládám).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji, že pozemek by mohl být předmětem nikoli "obyčejného", nýbrž tzv. přídatného spoluvlastnictví. Dle definice tohoto institutu dle § 1223/1 občanského zákoníku se však domnívám, že o přídatné spoluvlastnictví spíše nepůjde (nelze však vyloučit, že výklad příslušných ustanovení občanského zákoníku se bude v budoucnu ještě vyvíjet). V každém případě platí, že pro rozhodování o společné věci v přídatném spoluvlastnictví platí stejná pravidla, jak uvedeno výše.
Zcela již nad rámec Vašeho dotazu pak pouze upozorňuji, že případná neúčast některého ze spoluvlastníků na financování výstavby pozemní komunikace by se mohla odrazit v tom, že tento spoluvlastník by se následně nestal spoluvlastníkem předmětné pozemní komunikace. V této souvislosti je však nutné upozornit, že otázka, zda je účelová pozemní komunikace samostatnou věcí v právním smyslu, nebo zda se jedná o součást pozemku, na kterém je vybudována, není dosud v odborné literatuře ani judikatuře vyjasněna (dochází zde ke střetu názorů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu). V tomto ohledu bude dosti důležité, zda má být předmětná pozemní komunikace pouze určitým způsobem zpevněný povrch pozemku (např. válcovaným štěrkem), nebo zda se bude po stavebně-technické stránce jednat o několikavrstvou pozemní komunikaci (např. s využitím asfaltu apod.).

OBČAN-BYDLENÍ
- Špatně umístěný plot sousedem - kdo platí náklady na vyměření hranice pozemků geodetem?

máme chatu na pronajatém pozemku. Soused dělal nový plot, který posunul v náš neprospěch. Majitelka nám sdělila, abychom si to nechali přeměřit na vlastní náklady. Zajímalo by mne, kdo by měl zaplatit nové vyměření pozemku, zda my nebo majitel. Ještě by mne zajímalo, zda majitel sousedícího pozemku má povinnost ho udržovat /sekat trávu a pod. /
Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je primární Vaše dohoda s pronajímatelkou. Není-li dohoda možná, je nezbytné aplikovat příslušná ustanovení občanského zákoníku.
V obecné rovině dle § 2205 písm. c) občanského zákoníku platí, že nájemní smlouva pronajímatele zavazuje zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu. Odmítá-li se pronajímatelka zmenšením Vámi užívaného pozemku zabývat, porušuje bezesporu tuto svou zákonnou povinnost.
Občanský zákoník Vám ve svém § 2211 dává na výběr, zda se budete proti ohrožení svého nájemního práva třetí osobou (sousedem) bránit sama, nebo zda k obraně Vašeho nájemního práva vyzvete pronajímatelku (tuto druhou variantu Vám doporučuji spíše, a to z níže uvedených důvodů).
Dle § 2212/3 občanského zákoníku platí, že bude-li nájemce rušen v užívání věci nebo jinak dotčen jednáním třetí osoby, má právo na přiměřenou slevu z nájemného, pokud takové jednání třetí osoby pronajímateli včas oznámil. V současné chvíli Vám proto doporučuji obrátit se na pronajímatelku s písemným oznámením právně závadného počínání souseda, přičemž pronajímatelku zároveň vyzvěte ke zjednání nápravy. Pro případ její přetrvávající pasivity pronajímatelku upozorněte, že máte v úmyslu využít svého práva na přiměřenou slevu z nájemného. Nebude-li pronajímatelka Váš problém řešit, můžete snížit platbu nájemného o takovou částku, která odpovídá části pozemku, který v důsledku počínání souseda nemůžete v současné chvíli užívat.
K řešení nastalého problému pak můžete pronajímatelku donutit také soudní cestou, je-li však pro Vás užívání zmenšeného pozemku za adekvátně snížené nájemné přijatelné, nepředstavuje zahajování soudního řízení s pronajímatelkou ideální variantu (právně závadné počínání souseda by se tím v dohledné době nevyřešilo).
Nemáte-li naopak zájem se dostat s pronajímatelkou do konfliktu, můžete (ovšem nemusíte) nastalý spor řešit se sousedem sama (včetně vyměření hranic pozemků na vlastní náklady), jak vyplývá ze shora zmíněného § 2211 občanského zákoníku.
Co se týče sekání trávy na sousedním pozemku, žádný právní předpis Vašemu sousedovi neukládá výslovnou povinnost trávu na jeho pozemku sekat. Jiná by však byla situace, pokud by Vám v důsledku nesekání trávy na sousedním pozemku hrozila či vznikala škoda, popř. pokud by Vás v užívání pozemku tato skutečnost omezovala, a to v míře nepřiměřené místním poměrům (jak vyplývá z § 1013/1 občanského zákoníku), což však z Vašeho dotazu nevyplývá.

OBČAN-DLUHY
RODINA-VÝŽIVNÉ, ALIMENTY
- Vyplacení dluhu na alimentech, dluh z doby nezletilosti a vyplácení dluhu v dospělosti dítěte, potomka - komu dluh náleží, pečujícímu rodiči nebo potomkovi?
- Vyplacení dluhu na výživném, dluh z doby nezletilosti a vyplácení dluhu v dospělosti dítěte, potomka - komu dluh náleží, pečujícímu rodiči nebo potomkovi?
- Dluh na výživném z doby nezletilosti a vyplacení dluhu v dospělosti - patří peníze rodiči nebo dospělému potomkovi?
- Dluh na alimentech z doby nezletilosti a vyplacení dluhu v dospělosti - patří peníze rodiči nebo dospělému potomkovi?

V době kdy bylo dítě nezletilé, soud vyměřil otci doplacení rozdílu alimentů tři roky zpětně a umožnil mu měsíční splátky. V současné době je dítě dospělé, studuje a bydlí u kamarádů, otec tedy posílá klasické alimenty přímo jemu. Dítě má se u matky už nezdržuje, matka mu také posílá alimenty v obdobné výši, jako jsou běžné alimenty od otce. Komu má ale otec dávat splátky zpětného doplatku alimentů? Jedná se o závazek vůči matce z doby nezletilosti dítěte, tedy dluh vůči matce, který otec postupně splácí a měl by je tedy otec nadále posílat matce? Matka nechce peníze užívat pro sebe, bude peníze dítěti ukládat pro případ potřeby. Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že dlužné výživné z doby nezletilosti dítěte je – jak správně uvádíte – závazkem otce vůči matce dítěte, měl by otec dlužné výživné poukazovat matce dítěte. Jestliže je ale dítě již zletilé, mohou se rodiče dohodnout na tom, že i přesto, že jde o závazek vůči matce dítěte, bude otec dlužné výživné poukazovat přímo zletilému dítěti. Pokud se ale rodiče takto nedohodnou, měl by otec dlužné výživné hradit k rukám matky dítěte.

SPRÁVNÍ-OBCE, ORGÁNY OBCE
- Obecní úřad přeposlal soukromou stížnost úředníka zaměstnavateli úředníka (jinému úřadu) - je takový postup v pořádku?

Jsem zaměstnaná jako úředník úřadu městského obvodu Vítkovice, který je součástí Statutárního města Ostrava. Dne 5. 6. 2015 jsem jako soukromá osoba zasílala stížnost na ÚMOb Petřkovice ohledně hrubého jednání tamější zástupkyně ZŠ vůči mé mamince. 9.6. 2015 se mi přijde ředitel osobně omluvit na úřad (přestože jsem NIKAM zaměstnání neuváděla), a obvod Petřkovice přeposlal dne 15. 6. 2015 mou stížnost mému vedení. Je to právně v pořádku? Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Váš případ je poněkud komplikovaný, protože, podle mého názoru, měla Vaše stížnost směřovat k řediteli školy, protože šlo spíše o stížnost na lidské chování (pokud věc chápu správně) než o stížnost na postup orgánu školy jako takového. Stížnost ve smyslu správního řízení lze totiž podat proti postupu ředitele školy nebo školského zařízení vystupujícímu jako správní orgán, tzn. , pokud ředitel školy nebo školského zařízení rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy. Pak by celá věc probíhala dle zákona v zákonných lhůtách, mohla byste v případě nesouhlasu s řešením stížnosti využít další zákonem uvedené postupy. Nicméně pochybení jednoho zaměstnance školy vůči rodiči (prarodiči apod, ) žáka je spíše v řešení jeho zaměstnavatele a jako takové bylo, dle Vašeho sdělení, také vyřešeno.
Faktem, že jste neuvedla své zaměstnání, a přesto Vás ředitel školy našel, bych se příliš nezabývala. V době informačních technologií soukromí zkrátka neexistuje, většinu osob lze spolehlivě dohledat, Vy máte jistě společné adresáře všech obvodních úřadů.
Nelze jednoznačně vyslovit, že úřad při přeposlání Vaší stížnosti postupoval nesprávně. Fakt, že jej přeposlali na Váš obvod správně není také, ale domnívám se, že jediným správným řešením mohlo být vlastně to, že kontaktovali ředitele školy, aby záležitost vyřešil a tak se také stalo.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
RŮZNÉ-ZDRAVÍ
- Promlčecí doba na odškodné za poškození zdraví lékařem

Jaká je promlčecí doba u případu, kdy prokazatelně podle znalce lékař zaviní špatnou léčbou autonehodu a jsem od té doby na invalidním vozíku a teprve rok 2014 se vše prozrazuje postupně. Každý doktor kryje doktora druhého. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu nevyplývá, kdy k předmětné autonehodě došlo, tzn. zda se tak stalo za účinnosti starého Občanského zákoníku (tzn. do 31. 12. 2013), nebo za účinnosti nového občanského zákoníku (tzn. od 1. 1. 2014).
Dle § 106/1 starého Občanského zákoníku platilo, že právo na náhradu škody (tedy i škody na zdraví, tzn. bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění) se promlčelo za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a zároveň o tom, kdo za ni odpovídá.
Právo na náhradu nemajetkové újmy (např. za psychické útrapy spojené s úrazem a invaliditou) se dle § 101 starého Občanského zákoníku promlčelo ve standardní tříleté promlčecí lhůtě. Tato lhůta pak započala svůj běh ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.
Dle § 629/1 nového občanského zákoníku trvá promlčecí lhůta 3 roky.

OBČAN-BYLENÍ, NÁJEM, NÁJEMNÉ
- Výpočet nájemného za užívání stavebního pozemku soukromou osobou
- Výpočet nájmu za užívání stavebního pozemku soukromou osobou

Znám tržní cenu stavebního pozemku. Kolik % z této ceny mohu účtovat jako nájemné soukromé osobě za užívání tohoto pozemku? Který předpis toto určuje? Děkuji, Marie.

ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 20.06.2015, dotaz č. 7567)
Žádný. Záleží zcela na vůli stran. Věc se řídí smluvní volnosti (co si smluvíte, to budete mít).
_

OBČAN-DLUHY
- Automatický úrok z dluhu podle zákona
- Automatické penále u dluhu podle zákona
- Penále z prodlení nájemného do nájemní smlouvy - jak zapsat úroky z prodlení za nezaplacený nájem?
- Úrok z prodlení nájemného do nájemní smlouvy - jak zapsat penále z prodlení za nezaplacený nájem?

jsem vlastníkem bytového domu, kde jednotlivé byty pronajímám. Do nových nájemních smluv bych chtěl zahrnout položku „penále“ z prodlení pro případ, kdy se nájemníci s platbou opozdí. Chtěl bych Vás proto požádat o info, jak přesně tuto položku nazvat, aby název byl v souladu s platnou legislativou a také info o tom, zda je výše % v případě zpoždění platby pevně daná (v tomto případě, kolik % to je), nebo zda výše % záleží na majiteli nemovitosti. Lze toto „penále z prodlení“ požadovat pouze na dlužnou částku za nájem, nebo i za dlužnou částku za služby, pokud tomu tak je (např. zálohy na vodné, elektřinu…)?
Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Vzhledem ke zvýšené ochraně nájemce bych doporučoval setrvat na zákonné dispozici. Vyhnnete se tím případným sporům o platnost takových ujednání.
Zákon normuje tyto sankce za prodlení s peněžitým plněním:
- úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z dlužné částky v případě prodlení s nájemným
- poplatek z prodlení, v případě prodlení se zálohami na služby. Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 1 promile dlužné částky, nejméně však 10 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení. Tento poplatek však nájemce platí jen tehdy, bude-li prodlení delší než 5 dnů.

Tyto sankce není nutné ve smlouvě zmiňovat. Vyplývají přímo ze zákona.
Pokud byste zamýšlel zakotvit ve smlouvě smluvní pokutu za porušení nepeněžitých povinností, tak si dovolím poznamenat, že takové ujednání je neplatné. Smluvní pokuta není přípustná.

FINANCE-DANĚ
- Nevyplacení daně při žádosti o slevu na dani na studenta - kde vyplacení daně požadovat?
- Nevyplacená sleva na daně na studenta - kde se domáhat vyplacení slevy na dani?

01/09/2014 do 20/03/2015 jsem pracovala u zaměstnavatele na základě písemně uzavřené dohody o provedení práce. V 09/2014 jsem podepisovala tzv. „růžové prohlášení“ s požadavkem slevy na dani pro studenty. Do této doby mi nebyly vráceny žádné daně. Kdy, jak a po kom je mohu vymáhat? (zaměstnavatel, finanční úřad aj.) Děkuji. Karla

ODPOVĚĎ:
Pokud jste zaměstnavatele do 15.2.2015 nepožádal o provedení ročního zúčtování za rok 2014, máte možnost podat si daňové přiznání sám. Nárok podat přiznání propadne po třech letech 31.3.2018. Daň Vám může být vrácena, pouze pokud byla ze mzdy odvedena. Pokud jste pracoval v roce 2014 4 měsíce na DPP, měl podepsané prohlášení a uplatňoval tak základní slevu na poplatníka Váš hrubý příjem zřejmě nepřesáhl 40.000 Kč, a porto nebyla za Vás odvedena žádná záloha na daň ze závislé činnosti, o jejíž vrácení by jste mohl požádat.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
OBČAN-BYDLENÍ
- Služební zákon a členství ve výboru SVJ

V souvislosti s novým služebním zákonem se objevil názor, že státní zaměstnanec pod služebním zákonem nebude moci být členem výboru Společenství vlastníků jednotek a de facto se starat o svůj majetek. Pokud je to pravda, z jakého důvodu? Děkuji, Vladislav

ODPOVĚĎ:
V tomto ohledu je klíčový § 81 zákona o státní službě, dle něhož platí, že:
- státní zaměstnanec nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů obchodních korporací provozujících podnikatelskou činnost, s výjimkou případů, kdy byl do těchto orgánů vyslán služebním orgánem; vyslaný státní zaměstnanec jedná v těchto orgánech jako zástupce státu, je povinen prosazovat jeho zájmy a nesmí od příslušné obchodní korporace pobírat odměnu, nestanoví-li zákon jinak; zákaz pobírat odměnu trvá i v době po skončení služebního poměru;
- státní zaměstnanec může vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona pouze s předchozím písemným souhlasem služebního orgánu; toto omezení neplatí:

a/ v případech podle § 64 zákona o státní službě (výkon funkce v odborové organizaci),
b/ v případech podle § 65 zákona o státní službě (zařazení mimo výkon služby pro pozastavení služby),
c/ při výkonu vazby,
d/ v případě vědecké činnosti,
e/ v případě pedagogické činnosti,
f/ v případě publicistické činnosti,
g/ v případě literární činnosti,
h/ v případě umělecké činnosti,
i/ v případě činnosti znalce nebo tlumočníka vykonávané (podle jiného zákona) pro soud nebo jiný správní úřad než ten, ve kterém státní zaměstnanec vykonává službu,
j/ v případě činnosti v poradních orgánech vlády a jejich orgánech, činnosti v poradních nebo jiných orgánech ústředního správního úřadu nebo ve zvláštních orgánech, které podle jiného zákona vykonávají státní správu,
k/ v případě správy vlastního majetku.

Co se týče prvé odrážky (výše), je tato na činnost státního zaměstnance ve výboru společenství vlastníků jednotek neaplikovatelná, neboť společenství vlastníků jednotek není obchodní korporací. Obchodními korporacemi jsou dle § 1/1, 2 a 3 zákona o obchodních korporacích toliko obchodní společnosti (tedy veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení) a družstva (tedy družstvo a evropská družstevní společnost).
V případě druhé odrážky (výše) je podstatné, zda je činnost člena výboru společenství vlastníků jednotek vykonávána bezúplatně (pak není druhá odrážka aplikovatelná) či úplatně. V případě úplatného výkonu činnosti člena výboru společenství vlastníků jednotek je otázkou, zda lze tuto činnost zařadit do kategorie „správa vlastního majetku“ (písm. k/ výše), k níž není předchozí písemný souhlas služebního orgánu zapotřebí.
Domnívám se, že úplatný výkon činnosti člena výboru společenství vlastníků jednotek je možné považovat za správu vlastního majetku (a to správu v širším slova smyslu), tzn. že k této činnosti předchozí písemný souhlas služebního orgánu zapotřebí není a státní zaměstnanec se tak může stát členem výboru společenství vlastníků jednotek zcela volně. Bude-li to možné, lze dotyčnému státnímu zaměstnanci samozřejmě doporučit opatřit si i přesto písemný souhlas služebního orgánu (a to pro případ, že by se výklad předmětného ustanovení zákona o státní službě v budoucnu změnil).
Pouze na okraj své odpovědi doplňuji, že dle § 197 zákona o státní službě jsou státní zaměstnanci povinni a/ ukončit jinou výdělečnou činnost nebo b/ požádat služební orgán o udělení souhlasu podle § 81/2 zákona o státní službě, a to do doby 3 měsíců po vzniku služebního poměru.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že § 81 zákona o státní službě koresponduje s § 16/3, 4 a 5 zákona o úřednících územních samosprávných celků. Obě tato ustanovení pak vycházejí z (a zpřísňují) § 304 zákoníku práce.

OBČAN-MAJETEK
- Otec spoří dítěti na pojistce, matka dítěte vypověděla pojistku a naspořené peníze si nechala - jak postupovat?
- Matka si nechala peníze naspořené dítěti otcem - jak postupovat?
- Manžel spoří dítěti na pojistku, manželka pojistku vypověděla a naspořené peníze si nechala - jak postupovat?

Moje manželka za trvání manželství uzavřela spořící pojistku a platby nastavila na SIPO které jsem hradil já s tím že jde o pojištění a spoření pro syna. I při rozvodu tvrdila totéž a proto ji mám i nadále platit já (syn je v mé péči). V průběhu soudního jednání o SJM jsem zjistil, že pojistníkem a jediným oprávněným i pokud jde o výplatu naspořené částky je bývalá manželka. Syn je tam pouze připojištěn pro případ úrazu. Po telefonátu na pojišťovnu mi bylo sděleno že veškerá práva i pokud jde jen o změny ve smlouvě má pouze bývalá manželka a oni ani nepřestanou platby na pojistku strhávat z mého SIPO.
04/2015 roku bývalá manželka smlouvu vypověděla a peníze si ponechala. Vím že přijdu o podíl z částky kterou jsem naspořil za trvání manželství protože jsem promeškal tříletou lhůtu pro zařazení do SJM ale zajímá mně zda mám nárok na vrácení částky kterou jsem jí naspořil od rozvodu. O tuto částku se podle mého názoru obohatila bezdůvodně a navíc lstí.
Chtěl bych také vědět zda případnou výzvu k navrácení musím podat prostřednictvím právníka nebo zda má stejný význam pokud ji sepíši sám a jak zajistit aby ji nemohla zapřít.
Také zda musím rozlišovat příchozí platbu z takovéto výzvy a splátky dlužného výživného které ji bylo soudem určeno pod hrozbou exekuce. Jinak patrně stejně dojde na soud protože peníze s pojistky velmi pravděpodobně utratila za dovolenou v Thajsku.
Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, dané nároky bych striktně rozlišoval.
Nárok na placení výživného byl pravděpodobně stanoven soudem a nebyl právní moci, tudíž je přímo použitelný na exekuci dlužného výživného. Výživné bych podal návrh na soudokamžitě návrh na výkon rozhodnutí, hrozby jsou zpravidla k ničemu.
Opačná situace bude v případě bezdůvodného obohacení. Výzvu byste manželce teoreticky mohl zaslat sám, a to tak, že jí zašlete doporučeným dopisem s dodejkou výzvu, aby Vám - v písemnosti časově vymezené a vyčíslené bezdůvodné obohacení - ve lhůtě 10 dnů zaplatila. Uschovejte si kopii dopisu a následně k němu přiložte dodejku, kterou obdržíte od pošty. V případě, že by Vám částku neuhradila, pak je nutné podat žalobu. Ona výzva bude její přílohou. Pro ten případ by bylo vhodné si vzít advokáta, jelikož je nutné věc ještě zanylyzovat, zda má zcela reálnou šanci na úspěch. Taktéž je třeba kalkulovat s majetkovou situací manželky, tedy pokud byste spor vyhrál, aby bylo z čeho Váš nárok exekvovat. Nárok je taktéž nutno prokázat, tedy platby, sdělení pojišťovny, protokol od rozvodového soudu, kde tvrdila, že se jedná pojištění pro syna atd. Z mého pohledu to plnění bez právního důvodu, zejména pak po zániku mnaželství, bylo.

OBČAN-BYDLENÍ
- Částečný převod domu bytového družstva do společenství vlastníků bytových jednotek SVJ
- Splacení družstevního podílu části bytů a převod části domu do režimu SVJ - informace

Jsme bytové družstvo s 22 členy, které vzniklo v roce 2007. Bytové družstvo vyzvalo a umožnilo všem družstevníkům doplatit hypoteční podíly.
17 členů bytového družstva toho využilo a veškeré finanční požadavky bytového družstva doplatilo. 5 členů bytového družstva nehodlá hypotéku v dohledné době doplatit. Je možné, aby cca 7 zájemců, kteří mají veškeré požadavky bytového družstva zaplaceny ukončili členství v bytovém družstvu a založili společenství vlastníků bytových jednotek vedle stávajícího bytového družstva. Děkuji. Mirka

ODPOVĚĎ:
Tento postup možný je, avšak nebude záležet pouze na vůli členů družstva, kteří jej chtějí opustit. V tomto případě se totiž nejedná pouze o zánik členského podílu členů družstva, ale o jeho přeměnu, resp. o jeho zmenšení. Bude tedy třeba, aby došlo ke svolání členské schůze, kde bude vystoupení části členů a zmenšení družsva navrženo. Počítejte s tím, že usnesení členské schůze v tomto případě bude třeba osvědčit veřejnou listinou. V tomto případě je členská schůze schopna se usnášet, pokud jsou přítomny alespoň dvě třetiny všech členů, a usnesení musí být přijato alespoň dvěma třetinami přítomných členů. Nejedná se o snadnou právní otázku, proto velmi doporučuji pomoc právníka.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Společné bydlení partnerů 5 let a déle - odpovědnost za dluhy a rozdělení společně nabytého majetku
- Investice do cizí nemovitosti - nárok na vydání investic (bezdůvodného obohacení)
- Vydání bezdůvodného obohacení - investice do opravy, rekonstrukce nemovitosti přítelkyně, přítele, druha, družky, partnera, partnerky

2007 rodiče od přítelkyně zakoupili rodinný dům, do kterého jsme se nastěhovali. Máme tam oba trvalé bydliště, ale patří jejím rodičům. Po zakoupení jsem s kamarády a přítelkyní začali s rekonstrukcí, koupi a část rekonstrukce financovali její rodiče (240.000 Kč za dům a cca 300.000 Kč bylo použito na plastová okna, podlahové vytápění s kotlem na tuhá paliva), ale poté jsem musel veškeré další práce a materiál financovat já, protože přítelkyně ještě studovala a poté neměla práci. Něco jsem utáhl z platu, ale na zbytek jsem si musel vzít různé půjčky a úvěry cca 500.000 Kč. V současné době už dlužím cca 250.000 Kč, protože jsem za 6 let polovinu splatil z vlastních finančních prostředků.
V současné době je spodní část domku spravená a vybavená k bydlení.
Přítelkyně mi 05/2015, řekla že se mám odstěhovat a na nic z domku nemám nárok, jen na to, na co mám účtenku. Jenomže v době oprav jsem vše bral za hotové a učtenky nebyly na jméno. Ptal jsem se známých a ti mi říkali, že pokud žijeme ve společné domácnosti déle jak 5 let, tak se dosažený majetek a dluhy dělí napůl. Jenomže nevím jestli je to pravda a jestli je v tom zohledněna i naše 3letá dcera o kterou jsem se staral více já, protože přítelkyně 2012-2015 podniká při mateřské a bývá celé dny v práci až do 1 hodiny ranní. Tím pádem vydělává vetší peníze než udává na daňovém přiznání a nechce mi nijak finančně pomoci ve splácení dluhů. Chtěl bych dceru do své péče, protože kvůli práci ji teď hlídává babička (její maminka) a nemá na ni čas, jen nevím co mohu použít a co vše musím dokázat a jakým způsobem, abych mohl požádat o svěření do péče. Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
V první části se budu věnovat problematice investicí do cizí nemovitosti. Vy jste se souhlasem vlastníků nemovitosti provedl určité rekonstruKční práce a investice do jejich majetku. Z jejich strany tak došlo k bezdůvodnému obohacení. Mohl jste se tak dožadovat vydání bezdůvodného obohacení, a to v promlčecí době podle § 107 občanského zákoníku (tehdy platného), tedy dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že k bezdůvodnému obohacení došlo a kdo se na jeho úkor obohatil, nejdéle však za tři roky ode dne vzniku bezdůvodného obohacení, ve Vašem případě pravděpodobně od dokončení rekonstruKčních prací, nebo od dokončených částí rekonstrukce. Prokázat, že se jedná o bezdůvodné obohacení, bývá často velmi problematické a předmětem složitého dokazování u soudu. Stejně tak určení výše bezdůvodného obohacení bývá vždy komplikované. Judikatura Nejvyššího soudu totiž za bezdůvodné obohacení nepovažuje hodnotu provedených prací, nýbrž pouze samotné zhodnocení věci. V takovém případě se za bezdůvodné obohacení nepovažuje reálná výše rekonstruKční prací tak, jak jste za ně zaplatil, ale pouze navýšení hodnoty nemovitosti tj. o kolik se zvýšila hodnota nemovitosti po provedené rekonstrukci vůči hodnotě před ní. K tomuto nezřídka soud nařídí odborný znalecký posudek. Kromě toho by žalovaný vlastník nemovitosti pravděpodobně mohl úspěšně uplatnit námitku promlčení nároku.
Ve Vašem případě považuji, dle mého názoru, za nejefektivnější dohodu s vlastníky nemovitosti, kdy byste se mohli domluvit alespoň na nějaké částce za investice, o které jste jejich nemovitost vylepšil.
Informace o tom, že by společné soužití druha a družky delší než pět let zakládala nějaké nároky na společný majetek, je mylná (je to laická smyšlenka). Vznik společného jmění jako zvláštního druhu spoluvlastnictví je spojen výhradně s manželstvím.
Pokud se na péči o společnou dceru nebudete schopni spolu domluvit, budete se muset obrátit s řešením na soud. Můžete požádat o svěření dcery do Vaší péče, můžete také požádat o střídavou výchovu. V žalobě uveďte důvody, pro které považujete za nejlepší, aby byla dcera ve Vaší péči, popište jak dosud probíhala Vaše péče o dceru, jak je nyní trvale svěřována babičce a jakékoliv další informace, které by mohly Vaše tvrzení podpořit. V případě, kdy se dá očekávat komplikovaný spor o dítě, je obvykle doporučeno se nechat zastoupit advokátem, který má rozsáhlé zkušenosti v oblasti opatrovnických sporů, protože jde o specializovanou oblast a ne všichni advokáti se v tak důležité oblasti dobře orientují.
Související právní předpisy:
Zákon č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

OBČAN-BYDLENÍ
- Předseda bytového družstva odmítá vyúčtovat náklady fondu na údržbu domu - jak postupovat?
- Bytové družstvo odmítá vyúčtovat náklady na údržbu bytového družstevního domu - jak postupovat?
- Předseda bytového družstva nevyúčtoval náklady fondu na údržbu domu - jak postupovat?
- Bytové družstvo nevyúčtovalo náklady na údržbu bytového družstevního domu - jak postupovat?

Již dělší dobu prosím předsedkyni našeho bytového družstva i správcovskou firmu o poskytnutí informací, které by vysvětlily, za co jsou dost vysoké částky, které musíme platit za provozní náklady na byty.
Protože jste mě podrobně informovali, že mám právo dostávat odpovědi na prosby o informace, v praxi takové právo nejde uplatnit. Informace nedostanu. Mohu se obrátit na soud a to jakým způsobem. Velmi oceňuji Vaši dosavadní pomoc a děkuji za pochopení. Svatava

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám předsedkyně bytového družstva odmítá poskytnout požadované informace, musíte se obrátit na soud a žalovat na plnění.

Za tímto účelem doporučuji kontaktovat advokáta, který přezkoumá veškeré podrobnosti případu a navrhne nejvhodnější postup a případně Vám též pomůže napsat žalobu. Případné náklady Vám budou nahrazeny, jestliže budete ve sporu úspěšní. Advokát Vám následně může pomoci získané informace analyzovat a zhodnotí, zda náhodou bytovému družstvu nevznikla škoda.

Dále můžete ostatní členy družstva obeznámit se situací, příp. též apelovat na ostatní členy družstva a odvolat stávající předsedkyni a zvolit předsedu nového.

OBCHOD-DANĚ
- Změna sazby DPH a vliv na kupní cenu bytu, domu, nemovitosti
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Platnost smlouvy o smlouvě budoucí kupní po podpisu řádné kupní smlouvy

2012 jsem s developerem uzavřel nejprve rezervační smlouvu a později "smlouvu o smlouvě budoucí o převodu vlastnictví jednotky (kupní smlouvě) a úpravě vzájemných vztahů do doby uzavření předjímané smlouvy". V této smlouvě byly veškeré splátky (vázané vždy na dokončení určité fáze projektu) vyčísleny s DPH platným v roce 2012 - tedy 14 %. Smlouva obsahuje klauzuli, že DPH bude účtováno dle aktuální platné sazby. U splátek v roce 2013 a 2014 nedošlo k navýšení vlivem změny sazby DPH na 15% a splátky byly zaplaceny tak jak byly uvedeny v uzavřené SoSBK. V srpnu 2014 jsme uzavřeli kupní smlouvu, kde je uvedena:
- cena bez DPH (odpovídá ceně bez DPH ve smlouvě o smlouvě budoucí kupní
- vyčísleno DPH a uvedeno, že jde o DPH ve výši platné ke dni podpisu této smlouvy (12.8.2014, )
- cena s DPH (odpovídá skutečně zaplaceným splátkám)
Současně je v kupní smlouvě výslovně uvedeno, že "Strany potvrzují, že Kupující uhradil celou Kupní cenu Prodávajícímu před podpisem této smlouvy".

Otázka zní:
1) Platí smlouvu o smlouvě budoucí kupní i po podpisu Kupní smlouvy? Která ze smluv (smlouvu o smlouvě budoucí kupní, kupní smlouva) má vyšší váhu?
2) Je fakturace doplatku DPH, který reálně vznikl změnou sazby DPH a který jsem neuhradil před uzavřením kupní smlouvy, ze strany developera oprávněná? Zvlášť, když v kupní smlouvě Prodávající výslovně potvrdil, že jsem uhradil celou kupní cenu a tudíž žiji téměř rok v domnění, že je celá záležitost vyřízena?
Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
1) platí kupní smlouva, která má samozřejmě vyšší váhu, SOSB určuje pouze rámec budoucí kupní smlouvy.
2) pravděpodobně ano, když je tam ta klauzule, že DPH bude účtováno dle aktuální platné sazby (myšleno v okamžiku uzavření kupní smlouvy). Neznám samozřejmě výši té částky, abych Vám doporučoval se s analýzou Vámi uzavřených dokumentů obrátit ještě na advokáta. Záleží na tom, zda je tam striktně oddělena kupní cena a DPH či ta celková kupní cena je tam uvedena bez dalšího, pak bych se v "hádal" či je tam nějak řešena i ta DPH. Dle Vaší citace je to tam odděleno, tudíž odpovídá to datum 12.8.2014. Developeři to většinou mají propracováno do detailu, tudíž to bude z jejich strany ošetřeno správně.

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace auta z autobazaru AAA auto - porucha klimatizace zjištěná den po koupi auta, automobilu, vozu, vozidla
- Neochota AAA auto řešit reklamaci závady auta, automobilu

25.6.2015 jsem si v AAA Auto v Liberci koupil vůz Toyota Corolla Verso. Během předváděcí jízdy jsem si bohužel nevzpomněl vyzkoušet funKčnost klimatizace, možná i kvůli ne příliš teplému počasi toho dne. Jinak nám prodejce auto vychválil s tím, že ani jejich přijímací technici při výkupu tohoto vozu nezaznamenali do interních záznamů žádnou poruchu, i když se jinak bojí sankcí a raději uvádějí i možné poruchy budoucí.
Na předávacím protokolu je uvedeno, že jsem si automobil dostatečně projel a vyzkoušel, což jsem stvrdil svým podpisem, bohužel klimatizaci jsem nevyzkoušel. Během cesty z bazaru domů jsem tuto skutečnost zjistil a hned následující den jsem vyrazil do AAA Auto v Praze, kam to mám nejblíže a na které mě odkázali i v Liberci, abych jim tuto závadu ohlásil a chtěl jsem to reklamovat.
Reklamační úřadník mi řekl, že jsem si funKčnosti klimatizace určitě pečlivě vyzkoušel a že buď jsem o té závadě věděl a auto koupil s vědomím, že to nefunguje, nebo se mi to rozbilo až po odjezdu z bazaru a v tom případě za to už oni neručí. Že prý klimatizace je vada zjevná, nikoli skrytá. Protože mi ještě v AAA měli zdarma vyměnit olej a filtry, byl jsem tam s autem v pondělí 29.6.2015 a požádal jsem je o kontrolu té klimatizace. Olej mi vyměnili, ale ohledně klimatizace mi řekli pouze to, že prý nemají údajně speciální chladící médium, které se do japonských aut dává a tak že nemohli prověřit klimatizaci tím, že by doplnili médium a zkusili ji. Ale že se na to jejich mechanik koukal a že by kompresor měl být OK (kompresor je na klimatizaci ta nejdražší věc).
Takže jsem jel do servisu u nás na Mělníku, kde mi doplnili chladící médium a řekli mi, že se tam žádné speciální médium nedává (takže asi výmluva AAA), ale že to médium tam ani nechybělo a že klima nejde. Tak jsem našel soukromníka, který se specializuje na Toyoty a dal jsem mu auto do správky. Zjistil, že je to tím kompresorem a že nový originální stojí 30.000 Kč, dá se sehnat z druhovýroby jiný za 12.000 Kč, ale že on má známého na vrakovišti a může mít starý za 6.500 Kč. Takže jsem šel do toho z vrakoviště. Práce stála 1.000 Kč, takže celkem to stálo 7.500 Kč + DPH. Mám tedy dotaz, zda mohu uplatnit reklamaci u AAA i v případě, že jsem si opravu zajistil sám a nenechal jsem to na nich. V AAA mi totiž chtěli namluvit, že si já sám mám v nějakém servise zjistit, co přesně v systému klimatizace je nefunKční a pak to můžu zkusit reklamovat. Říkal jsem jim, že jdu reklamovat klimatizaci a že je na jejich straně zjistit, co konkrétně v celém systému klimatizace je rozbité. Nicméně pán nebyl moc ochotný a vedl si pořád svou. Děkuji, Ctirad

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
v dané situaci, pokud účastník smlouvy (autobazar) odmítl opravu provést, nezbývalo, než ji provést v jiném servisu.
Nyní by bylo vhodné autobazar vyzvat k úhradě slevy z kupní ceny, částku bych navrhl ve výši ceny s DPH, kterou stále oprava vozidla do řádného stavu. Lhůtu bych jim dal 7 dnů.
Pokud autobazar částku neuhradí, pak by jedinou možností bylo podání žaloby na slevu z kupní ceny. Bylo by vhodné mít k dispozici nějakou písemnou zprávu od toho opraváře Toyota, že v autě byl skutečně špatný kompresor klimatizace. Zároveň mít doklady o úhradě opravy klimatizace.

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Osoba s věcným břemenem dluží za energie majiteli nemovitosti - promlčení dluhu
- Osoba se služebností dluží za energie majiteli nemovitosti - promlčení dluhu

Máme z manželkou darovaný dům a mí tcháni v něm mají věcné břemeno, ale energie si musí pochopitelně platit sami.
Mám s nimi problém ze zaplacením energií, které platily do července 2012 i když ne tak jak by měli, ale od srpna 2012 přestali platit úplně a od té doby nám nezaplatily ani korunu. Nezaplatili následujících 8 měsíců do dubna 2013, kdy u nás ještě bývali a neplatí ani náklady potom když se odstěhovali pryč i když trvalé bydliště i právo docházet do domu a užívat jejich výminek jim zůstal. Do domu pořád sem tam dochází, protože zde mají věcné břemeno a tak i když v domě s námi nejsou prostory jim jsou k dispozici, protože tak musíme činit. Prostory musíme vytápět a udržovat. Dům má rozlohu 210m2 a oni využívají celkem 70 m2 takže dle propočtu na topení mají platit jednu třetinu z nákladů na topení. Elektřinu jsme měli rozdělenou na polovinu, protože spotřebiče mají stejné jak mi + mají sklokeramickou desku na vaření, jeden přímotop na přihřátí a mi nemáme přímotop a ani sklokeramickou desku jen propanbutanovou bombu kterou si platíme zvlášť. Ještě k tomu oni oba dva jako důchodci jsou doma celí den a já z naší 4 členné rodiny jsem pořád pryč v práci mimo domov. Vodu zase platí jednu třetinu. Rozdělení bylo v pořádku. Celkem měli platit 3500 Kč/měsíčně do března 2013, potom se odstěhovali pryč a měli platit jen polovinu zálohu elektrických hodin a jednu třetinu z nákladů na topení. Čekali jsme až do února 2013 následující rok kdy se vše doúčtovává jak elektřinu, vodu, topení, aby to doplatily bohužel se tak nestalo. Jaká doba promlčení je v tomto případě, aby to zaplatily a pokud opět ne jaká je promlčecí doba to dát k soudu? A jak je to z podílením se na údržbě Rodinného domu? myslím tím fond oprav. Po vyúčtování za 3 roky do dnes to dělá 41500Kč za topení, elektřinu a vodu. Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
promlčecí doba je 3 roky, tudíž splátka za dlužné služby za měsíc srpen 2012 se jistě pomalu bude blížit promlčení, nevím jak tam byla splatnost, asi nebyla mezi vámi sjednána žádná písemná dohoda, tudíž zřejmě jste všechno hradili vy a tu poměrnou část Vám vždy tcháni uhradili, tudíž bych to posuzoval dle celkové měsíční splatnosti služeb, resp. záloh.
Dle mého názoru je nesporné, že za část, kdy dům ještě využivali (srpen 2012-březen 2013), byste měl požadovat úhradu v plné výši tak, jak to bylo obvyklé vzhledem k poměru využívané plochy. Zbytek je otázkou co do důvodu i výše.
Nicméně na tu zjevnou dobu bych je písemně vyzval do 7 dnů k úhradě, pak bych případně podal žalobu. Zbytek zvažte, a dále bych se s nimi zkusil domluvit na zrušení břemene, abyste mohl případně nějakým způsobem nemovitost plnohodnotně
využívat.

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace zboží koupeného přes internetový bazar od soukromé osoby - zboží poškozené při přepravě

Zakoupil zboží na stránkách www.bazos.cz. Jedná se o prodej od cizího člověka, ne z e-shopu.
Česká pošta mi doručila balík, který byl odesílatelem pojištěn na 1000 Kč. Avšak škoda, která vznikla při přepravě Českou poštou bude pravděpodobně vyšší. A ČP odmítá "hradit" škodu v plné výši, ale jen do zmíněné částky 1000 Kč. Po kom mám správně chtít peníze za opravu? Po odesílateli, nebo po České poště?
Vše je na začátku, ale očekávám klasický případ, kdy odesílatel mě bude posílat na Českou poštu a ČP zpět za odesílatelem, tak chci být připravený. Děkuji, Miloš

ODPOVĚĎ:
Dle § 2090 odst. 1 občanského zákoníku platí, že má-li prodávající podle kupní smlouvy věc odeslat, chápe se prodávaná věc za předanou kupujícímu již okamžikem jejího předání prvnímu dopravci k přepravě této věci ke kupujícímu, přičemž prodávající je zároveň povinen umožnit kupujícímu uplatnit práva z přepravní smlouvy vůči dopravci. Dle § 2091 odst. 1 občanského zákoníku je pak prodávající ještě povinen označit věc zjevně a dostatečně jako zásilku pro kupujícího.

Předpokládám, že prodávající ve Vašem případě všechny shora uvedené povinnosti splnil, tzn. předal prodávanou věc dopravci, tuto věc řádně označil jako zásilku pro Vás a umožnil Vám uplatnit práva z přepravní smlouvy vůči dopravci (t. j. , že Vás označil jako příjemce zásilky, který je oprávněn k jejímu převzetí v určeném místě). V tomto případě se tedy prodávaná věc považuje za Vám předanou již v okamžiku jejího předání dopravci, tzn. že za následně vzniklou škodu prodávající již neodpovídá.

Ze shora uvedeného však existují 2 výjimky, o kterých je vhodné vědět:

- Neoznačí-li prodávající řádně prodávanou věc, kterou předal dopravci k přepravě ke kupujícímu, nastanou účinky odevzdání věci až ve chvíli, kdy prodávající oznámí kupujícímu bez zbytečného odkladu, že mu věc odeslal, a určí-li ji dostatečně v oznámení; bez tohoto oznámení je věc kupujícímu odevzdána, až předá-li mu ji dopravce (§ 2091 odst. 2 občanského zákoníku), v tomto případě by tedy za škodu mohl odpovídat i prodávající

- Není-li ujednáno, jak má být prodávaná věc zabalena, zabalí prodávající věc podle zvyklostí; nejsou-li, pak způsobem potřebným pro uchování věci a její ochranu; stejným způsobem opatří prodávající věc pro přepravu (§ 2097 občanského zákoníku) ; pokud by tedy došlo k poškození věci v důsledku jejího nedostatečného zabalení, odpovídal by za tuto škodu opět prodávající.

V návaznosti na shora uvedené proto můžete zvážit, zda za způsobenou škodu neodpovídá ve Vašem případě prodávající (zejména v důsledku nedostatečného zabalení zásilky). Jinak je nutné se s případnou náhradou škody obrátit na přepravce.

RŮZNÉ-STAVBY
- Přestavění garáže a dílny na byty za účelem pronájmu - stavební parametry bytů
- Přestavění garáže a dílny na byty za účelem pronájmu - možné právní komplikace

Chci koupit RD, který není v současnosti rozdělený na byty. 2 byty (v 1. a 2. patře) oddělím bez nutnosti větších stavebních úprav (bez povolení, jde jen o přesunutí dveří v nenosné zdi). Dále chci v přízemí místo 2 garáží vybudovat 2 byty a z dalšího přilehlého objektu další byt. Narazil jsem na ustanovení par. 2236 NOZ, že se za byt považují i prostory používané k bydlení, aniž by byly jako byt zkolaudované. V jednom z plánovaných prostor je snížená výška stropu 2,3 m, která se ještě sníží zateplením a neodpovídá tak minimální výšce pro obytné místnosti. § 2236 NOZ připouští pronájem jakéhokoliv prostoru, který bude asi obecně splňovat hygienické parametry. Pokud budu upravovat svoji garáž na "pokoj pro hosty" a sousední objekt na "zahradní domek", ve všech těchto prostorech bude kuchyňka a sociální zařízení a splním požadavky na tepelnou pohodu, osvětlení atd. (kde se zeptat? hygiena? ) - zároveň tyto prostory nezkoulauduji jako byty:
1) může mě hygiena, stavební úřad, kdokoliv za něco "popotahovat"? pronajímám přece svoje PROSTORY. Kde je tedy hranice, kolik PROSTORŮ k bydlení mohu pronajmout? Nechci dělat nějaká ghetta, jde mi o ubytování slušných platících lidí s tím omezením, že prostě nemohu kolaudovat na byt kvůli některým drobným závadám. 2) v RD jsou slabší stěny (příčky), které dle projektanta nesplňují nároky na odhlučnění - nicméně, ale jelikož toto nebudu kolaudovat jako BYT, je v tom problém? (když pominu, že to může vadit nájemníkům) Dům je jednom zkolaudovaný, já pronajímám PROSTORY k bydlení…
3) bere se takový prostor jako "jednotka"? Jde mi o to, že je v současnosti povoleno vystavět 3 byty v RD, ale nevím, zda se to vztahuje i na prostory k bydlení dle NOZ. V RD nikdy neprohlásím jednotky (nebo maximálně 2), ostatní "byty" budu pronajímat jako "prostor pro bydlení".
Jestli si toto správně vykládám, neměl by být problém. Mohu přeci svůj "zahradní domek" nebo "klubovnu" ("hernu pro děti", "společenské prostory" atd.) pronajímat jako prostor pro bydlení, pokud k tomu budou uzpůsobeny, nebo…?
Dodávám, že elektřina, odpady, voda, topení atd. budou společné - prostory, které chci takto pronajímat, již částečně rozvody mají.
Děkuji. Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Riziko "popotahování":
Úvodem své odpovědi upozorňuji, že ve Vámi popsaném případě je nezbytné striktně rozlišovat soukromoprávní a veřejnoprávní rozměr problematiky, jak ostatně vyplývá i z § 1/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného.
Dále poukazuji na skutečnost, že znění § 2236 občanského zákoníku je zejména reakcí na právní úpravu dle starého Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013) a především na s tím související (a nevyhovující) judikaturu. Dle staré právní úpravy bylo totiž pro kvalifikaci určitého prostoru jako bytu rozhodující, zda byl tento prostor stavebním úřadem zkolaudován jako byt, přičemž nájemní smlouvy, kterými byl za účelem bydlení pronajat prostor zkolaudovaný jinak než jako byt, byly soudy opakovaně kvalifikovány jako absolutně neplatné (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 1010/1997, sp. zn. 26 Cdo 2152/2000, sp. zn. 26 Cdo 3824/2008), což začasté zcela odporovalo logice věci a zásadně podrývalo právní jistotu nájemců a pronajímatelů.
Základní definice bytu se v pojetí občanského zákoníku (účinného od 1. 1. 2014) v zásadě nijak nezměnila, když je bytem označována místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny (tzn. v příslušném rozhodnutí stavebního úřadu) a užívány k účelu bydlení (§ 2236/1 občanského zákoníku). Rovněž v současné době je tudíž bytem pouze takový prostor, který byl stavebním úřadem určen k bydlení (tzn. zkolaudován jako byt).
Na rozdíl od staré právní úpravy však občanský zákoník dále stanoví, že ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor (tzn. zkolaudovaný byt), jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor. Toto ustanovení občanského zákoníku tak chrání nájemce (jako slabší smluvní stranu) tím, že vztahuje ustanovení občanského zákoníku o nájmu bytu na všechny případy, kdy si nájemce pronajme určitý prostor k bydlení (tzn. za účelem uspokojování bytových potřeb), a to i kdyby tento prostor nesplňoval zákonné požadavky (zejména tedy stavebněprávní požadavky) na bydlení.
Shora uvedené však v žádném případě neznamená, že by od 1. 1. 2014 (tedy s účinností občanského zákoníku) bylo možné beztrestně užívat k uspokojování bytových potřeb jiné prostory než takové, které tak byly stavebním úřadem výslovně označeny (v kolaudačním rozhodnutí).

V souvislosti s předchozím odstavcem je zejména nutné poukázat na § 178/1 stavebního zákona, dle něhož se dopustí přestupku mimo jiné ta fyzická osoba, která:
- užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové rozhodnutí třeba,
- užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,
- užívá stavbu bez kolaudačního souhlasu, pokud je podle zákona vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122/4 stavebního zákona,
- užívá stavbu v rozporu s kolaudačním souhlasem,
- užívá stavbu v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120/1 stavebního zákona,

přičemž za tyto přestupky může být stavebním úřadem uložena pokuta dle § 178/3 stavebního zákona.

Pokud by byly k bydlení pronajaty nebytové prostory, je dále vhodné vědět, že pronajímateli hrozí (kromě veřejnoprávní sankce dle stavebního zákona) i riziko vypovězení nájemní smlouvy ze strany nájemce. V tomto ohledu je důležité poukázat na § 2236/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že skutečnost, že pronajatý prostor není určen k bydlení, nemůže být na újmu nájemci (toto ustanovení tedy chrání nájemce před tím, aby pronajímatel po uzavření nájemní smlouvy zpochybňoval její platnost právě s odkazem na to, že pronajatý prostor nebyl stavebním úřadem zkolaudován jako byt, o čemž však pronajímatel musel při uzavírání nájemní smlouvy samozřejmě vědět).

Z § 2236/2 občanského zákoníku však lze také dovodit, že skutečnost, že pronajatý prostor není určen k bydlení, může být na újmu pronajímateli (neboť zákaz újmy z tohoto důvodu není občanským zákoníkem, tak jako je tomu u nájemce, v případě pronajímatele výslovně zakotven). V tomto ohledu proto nelze vyloučit, že nájemce po uzavření nájemní smlouvy tuto smlouvu vypoví bez výpovědní doby (tzn. s okamžitou účinností), jak vyplývá z § 2227 a § 2232 občanského zákoníku (je však pravdou, že tato právní konstrukce není zatím potvrzena rozhodovací praxí soudů).

2/ Slabší příčky:
Uzavřete-li s nájemci smlouvu o nájmu bytu (přičemž dle § 2236 občanského zákoníku je nerozhodné, zda pronajaté prostory označíte jako "byt" nebo jako "prostor k bydlení", podstatný je účel uzavírané smlouvy, tzn. zda prostřednictvím této smlouvy nájemce uspokojuje svou bytovou potřebu), může případné nedostatečné odhlučnění představovat vadu bytu. V obecné rovině dle § 2205 občanského zákoníku platí, že nájemní smlouva pronajímatele zavazuje:
a/ přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu,
b/ udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata,
c/ zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

Dle § 2212/3 občanského zákoníku dále platí, že bude-li nájemce rušen v užívání věci nebo jinak dotčen jednáním třetí osoby (může se jednat i o zvýšenou hlučnost), má právo na přiměřenou slevu z nájemného, pokud takové jednání třetí osoby pronajímateli včas oznámil.

Speciální úprava oznamování a odstraňování vad pronajatého bytu (včetně případných finančních nároků nájemce) je pak zakotvena v § 2264 a násl. občanského zákoníku.

3/ Vymezení "prostoru k bydlení" jako "bytu":
V tomto ohledu je důležité si uvědomit (jak uvádím i výše), že občanský zákoník nepřinesl do oblasti stavebního práva (co se týče určování účelů užívání staveb a prostor) žádnou změnu, tzn. že občanský zákoník nezakotvil novou kategorii "prostor k bydlení" (v tomto ohledu se jedná pouze o terminologii občanského zákoníku).
I nadále tedy mohou být bytové potřeby fyzických osob uspokojovány pouze v prostorech, které byly k tomuto účelu zkolaudovány (tzn. že byly zkolaudovány jako byty). Ostatní prostory jsou nebytové, přičemž z hlediska veřejnoprávního (tzn. z hlediska stavebního zákona) nemohou být v takových prostorech uspokojovány bytové potřeby (což však neznamená, že by nájemní smlouva k takovým prostorům, jejímž prostřednictvím hodlá nájemce uspokojovat své bytové potřeby, měla být neplatná, občanský zákoník naopak chrání nájemce do té míry, že i takovou nájemní smlouvu označuje za platnou).

4/ Možné řešení:
Nechcete-li se vystavit riziku uložení pokuty stavebním úřadem (je samozřejmě otázkou, jak intenzivní by toto riziko bylo), můžete s nájemci uzavírat smlouvy o ubytování (§ 2326 a násl. občanského zákoníku).
V tomto ohledu je však nezbytné poukázat na zásadní rozdíl mezi nájmem bytu a ubytováním, kterým je jejich účel. Zatímco účelem smlouvy o nájmu bytu je umožnit nájemci bydlení (tedy dlouhodobé uspokojování bytových potřeb), účelem smlouvy o ubytování je poskytnout přechodné ubytování (tzn. prozatímní pobyt v prostoru, kde je možné uspokojit své základní životní a společenské potřeby).

Smlouva o ubytování tedy předpokládá, že bytová potřeba ubytovaného je uspokojena jinde (tzn. že ubytovaný dlouhodobě bydlí jinde a prostřednictvím smlouvy o ubytování řeší pouze svou krátkodobou bytovou potřebu).
Aby byla smlouva o ubytování dostatečně odlišena od smlouvy o nájmu bytu, musí z obsahu smlouvy o ubytování vyplývat, že účelem přenechání určitého prostoru do užívání ubytovanému je poskytnutí přechodného ubytování. Ve smlouvě lze zejména doporučit označit pronajímatele jako ubytovatele a nájemce jako ubytovaného, přičemž smlouvu je zároveň vhodné označit jako smlouvu o ubytování (přestože se nejedná o nutnou podmínku), ve smlouvě je dále vhodné zakotvit krátkodobost (přechodnost) ubytování (tzn. že ubytování na dobu neurčitou není rozhodně vhodné).
Ubytování musí být poskytováno v zařízení k tomu určenému podle veřejnoprávních předpisů (stavebních předpisů), tzn. v zařízeních, kde je poskytování ubytování v souladu s kolaudačním rozhodnutím či kolaudačním souhlasem stavebního úřadu. Takovými zařízeními jsou zejména stavby ubytovacích zařízení.
Podle § 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb. , v platném znění, je stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené (jedná se o hotely, motely, penziony a ostatní ubytovací zařízení).
Stavbou ubytovacího zařízení však dle této vyhlášky není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci.
Z hlediska soukromoprávního však není vyloučeno, aby bylo ubytování poskytováno také v rodinných domech či rekreačních stavbách (neboť občanský zákoník tento postup výslovně nezakazuje), v tomto případě je však nanejvýš žádoucí, aby z uzavřené smlouvy vyplývalo, že užívání stavby je pouze přechodné (tzn. že se jedná o ubytování).
Stejně jako v případě smlouvy o nájmu bytu je však důležité, aby byly předmětné prostory zkolaudovány buď k bydlení, nebo jako ubytovací zařízení. Smlouva o ubytování, jejímž předmětem by byly nebytové prostory by mohla být považována dokonce za absolutně neplatnou (§ 588 občanského zákoníku), právní úprava smlouvy o ubytování je tedy v tomto ohledu přísnější než v případě smlouvy o nájmu bytu.
Pokud byste poskytoval ubytování na vlastní odpovědnost, soustavně a za úplatu (což předpokládám), jednalo by se o podnikání, k jehož výkonu byste potřeboval živnostenské oprávnění. V tomto ohledu pouze stručně připomínám, že do úvahy přicházejí dvě základní živnosti, a to 1. "Ubytovací služby" (volná živnost), která spočívá v poskytování ubytovacích služeb (maximálně se současným podáváním snídaní, které však samozřejmě není povinné), nebo 2. "Hostinská činnost" (řemeslná živnost), která kromě ubytovacích služeb zahrnuje i poskytování stravování.
Pokud byste poskytoval ubytování jako podnikatel (živnostník), měly by Vámi uzavřené smlouvy o ubytování zpravidla spotřebitelský charakter (§ 1810 a násl. občanského zákoníku), tzn. že režim těchto smluv by byl pro Vás přísnější (opět za účelem ochrany ubytovaného jako spotřebitele a tudíž slabší smluvní strany).
Druhým možným řešením je uzavírání nájemních smluv (ve smyslu obecného nájmu dle § 2201 a násl. občanského zákoníku). Dle § 2235/2 občanského zákoníku totiž platí, že ustanovení o nájmu bytu se nepoužijí, přenechává-li pronajímatel nájemci byt nebo dům k rekreaci nebo jinému zjevně krátkodobému účelu. Bude-li tedy splněna podmínka krátkodobosti, bylo by možné uvažovat o podřízení nájemního vztahu obecným ustanovením o nájmu (bez nutnosti opatřovat si živnostenské oprávnění). I v tomto případě však existuje riziko veřejnoprávní sankce či budoucího vypovězení nájemní smlouvy z důvodu užívání prostor v rozporu s jejich stavebněprávním určením.
V každém případě Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a konzultovat zde Vaší situaci, nelze vyloučit, že stavební úřad nalezne ze svého úhlu pohledu optimální řešení (zejména v podobě udělení výjimky z některých požadavků na stavebně technické parametry bytu, resp. prostoru v rámci ubytovacího zařízení).

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Uskladnění věcí na soukromém pozemku za peníze (na fakturu) - je nutný živnostenský list?
OBČAN-NÁJEM
- Pronájem pozemku - je nutný živnostenský list?

Vlastníme nemovitost - pozemek. Vedle nás soused staví velký RD a stavební firma by si chtěla stavební materiál jednorázově uschovat na našem pozemku (cca na měsíc). Dohodli jsme se, že nám za to zaplatí jako za pronájem půdy na fakturu.
Je potřeba mít pro tento případ oprávnění - živnostenský list na pronajímání nemovitosti? A pokud je to nutné, můžeme uvést fakturační údaje
tchýně, která jako jediná z nás toto oprávnění má, ale uvedený pozemek nevlastní? Děkuji KH.
02.07.2015 15:35

ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 02.07.2015, dotaz č. 7595)
Podle § 3 odst. 3 písm. ah) zákona č. 455/1991 Sb. , živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů, není pronajímání nemovitostí, bytů a nebytových prostor živností. K uvedenému není nutné živnostenské oprávnění.

OBČAN-DLUHY
- Vymáhání školného školou - student vůbec nenastoupil do školy ke studiu

Před několika lety jsem se přihlásila na soukromou střední školu, k studiu jsem však nenastoupila. Po pár letech jsem se dozvěděla, že mě vedli jako studentku celé září i říjen, i když jsem se vyučování nezúčastnila ani jednou. Vymáhají po mě za tyto dva měsíce soudně školené.
Ve smlouvě stojí, že podpisem se zavazuji platit školné po dobu, co jsem studentem. Také tam stojí, že ředitel může studenta vyloučit při porušení jednoho či více z pěti bodů, které tam jsou vypsány. Z nich jsem porušila 3, včetně neomluvené absence (5 dní je již důvod k vyloučení), nechápu tedy, proč jsem byla jejich studentkou i přes to, že jsem měla dva měsíce neomluvené absence. Dluh nebyl promlčen. Jak se mám bránit, bude soud brát v potaz to, že mě žalobce nejspíš vedl jako studenta takhle dlouho, aby se obohatil? Děkuji, Darina

ODPOVĚĎ:
Pokud jste uzavřela smlouvu, budou v ní i podmínky pro její ukončení. Doba "být studentem" je nějakým způsobem stanovena, definována a ohraničen. Oprávnění ředitele vyloučit, je stanoveno jako jeho právo. Vyloučit se Vás rozhodli až později, dostala jste o tom nějaké písemné vyrozumění?
Smlouvu si pročtěte, je třeba obecně říci, že když uzavřeme nějakou smlouvu na dobu určitou či neurčitou, tak bych ji - pokud ji chci ukončit - měl formou nějakého úkonu (výpověď) ukončit, ledaže by ta skutečnost ukončení plynula přímo ze zákona či z té smlouvy (např. z důvodu nenastoupení ke studiu). Z dotazu nelze určit promlčení nároku, protože v dotazu není uveden časový údaj.

RŮZNÉ-ZDRAVÍ
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Zanedbání péče lékařem neinformováním o prevenci recidivy nemoci (OPSI syndrom)

11.6. zemřel nevlastní otec od mojí přítelkyně ve věku 41 let, nakazil se pneumokokem a jelikož neměl slezinu, průběh byl velmi rychlý, konečná diagnóza byla syndrom fulminantně postupující sepse, u lidí bez sleziny tzv. OPSI syndrom. Vizte např. :
http://www.infekce.cz/DopOPSI13.htm
Slezina mu byla odebrána v jeho 16ti letech, před sedmi lety byl na infeKčním s planými neštovicemi, před 4mi lety na operaci střev, obojí ve FN Brno-Bohunice.
Na postup záchranné služby již byla podána stížnost, problém ale spatřuji v tom, že nikdy nikdo nepodal informace o nutné prevenci ani jemu, ani rodině (např. očkování, nutnost nosit u sebe pohotovostní ATB, atp. - viz odkaz výše).
Zajímá mě, zda-li se lze v tomto případě opřít o zákon, zda-li je toto např.
možno kvalifikovat jako zanedbání péče (praktický lékař, nemocnice při dřívější hospitalizaci).
Zda-li mají lékaři vůbec zákonnou povinnost pacienta o preventivních opatřeních informovat, atp.
Pokud je možnost něco žalovat, na koho se obrátit?
Laicky řečeno, pokud bychom byli informováni, mohl dnes žít. Bohužel informace o prevenci často nejsou pacientům známy, stejně jako praktickým lékařům. Ví o tom infeKční oddělení nemocnic, docela mě fascinuje, že tyto informace v našem zdravotnictví dál neplynou.
Předem děkuji za analýzu, pokud jsou potřeba další informace, dejte prosím vědět, odpovím co nejdříve. Česká Televize bude o této smutné záležitosti dnes točit reportáž a chtěla by ji odvysílat ještě dnes. Děkuji. Miloš

ODPOVĚĎ:
Povinnost lékařů, resp. zdravotnických pracovníků informovat pacienta o rizicích navržené léčby a s tím související nezbytné úpravě způsobu života, resp. nutných preventivních opatřeních je v příslušných právních předpisech samozřejmě (byť poněkud obecně) zakotvena.
Konkrétně dle § 31 zákona o zdravotních službách (zák. č. 372/2011 Sb. , platného od 1. 4. 2012) je poskytovatel zdravotních služeb povinen zajistit, aby byl pacient srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách. Tato informace o zdravotním stavu pak zejména obsahuje údaje o:
a/ příčině a původu nemoci, jsou-li známy, jejím stadiu a předpokládaném vývoji,
b/ účelu, povaze, předpokládaném přínosu, možných důsledcích a rizicích navrhovaných zdravotních služeb, včetně jednotlivých zdravotních výkonů,
c/ jiných možnostech poskytnutí zdravotních služeb, jejich vhodnosti, přínosech a rizicích pro pacienta,
d/ další potřebné léčbě,
e/ omezeních a doporučeních ve způsobu života s ohledem na zdravotní stav.

Obdobná obecná povinnost zdravotnických pracovníků pak byla obsažena rovněž v § 23/1 zákona o péči o zdraví lidu (zák. č. 20/1966 Sb. , platného do 31. 3. 2012), dle něhož byl zdravotnický pracovník (způsobilý k výkonu příslušného zdravotnického povolání) povinen informovat pacienta, popřípadě další osoby, o účelu a povaze poskytované zdravotní péče a každého vyšetřovacího nebo léčebného výkonu, jakož i o jeho důsledcích, alternativách a rizicích.
Přestože ve Vámi popsaném případě mohlo dojít k porušení předepsaného postupu poskytovatele (či více poskytovatelů) zdravotních služeb (tedy k tzv. postupu non lege artis), není dle mého názoru (a bez znalosti podrobností případu) Vaše šance na úspěch v případném soudním řízení příliš vysoká.

V této souvislosti je nezbytné poukázat na skutečnost, že pro učinění závěru o odpovědnosti za újmu (např. za psychické strádání pozůstalých z důvodu zaviněného úmrtí pacienta) je zapotřebí současné splnění tří základních podmínek:
1/ protiprávní postup (zde léčba non lege artis),
2/ vznik újmy (zde psychické strádání pozůstalých v důsledku zaviněného úmrtí pacienta),
3/ příčinná souvislost mezi body ad 1/ a 2/.

A právě praktická neprokazatelnost existence příčinné souvislosti by dle mého mínění ve Vámi popsaném případě vedla k neúspěchu v případném soudním řízení. K objasnění podstaty institutu příčinné souvislosti (a to v medicínských sporech) si dovolím krátkou citaci z článku Prokazování příčinné souvislosti ve sporech o náhradu škody na zdraví způsobenou postupem lékaře non lege artis, jehož autorkou je Mgr. Lucie Hamanová, a který byl otištěn v Časopise zdravotnického práva a bioetiky, ročník 2011, číslo 1, str. 61:

"Klíčovou otázkou úspěšného uplatnění nároku na náhradu škody (újmy) na zdraví způsobené pacientovi pochybením při léčbě (postupem lékaře non lege artis), je otázka prokázaní příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním lékaře (resp. zdravotnického zařízení) a vzniklou škodou (újmou) na zdraví.
Příčinná souvislost je dána, dojde-li soud k závěru, že by bez porušení právní povinnosti ke škodě nedošlo, a zároveň takovéto porušení právní povinnosti má podle obvyklého průběhu věcí i podle obecné zkušenosti zpravidla (typicky) za následek způsobení škody. Soud zjišťuje, co za obvyklého chodu věcí, podle obecné zkušenosti, působí jako hlavní příčina škody.
V praxi je však zejména u poškození zdraví velmi obtížné zjistit relevantní příčinu vývoje zdravotního stavu. Chování lidského organismu nemusí být zejména z pohledu dostupných vědeckých poznatků předvídatelné. Svoji roli ve vývoji zdravotního stavu pacienta mohou kromě zákroku lékaře sehrát skryté choroby, genetické dispozice a vrozené vady, či škodlivé vlivy okolního prostředí. Pacient se tak často dostává do důkazně složitých situací právě při prokazování příčinné souvislosti mezi zásahem do lidského organismu a následnou újmou na zdraví. Obtížnost prokazování se může ještě znásobit ve chvíli, kdy je z nedbalosti lékaře nedůsledně vedena zdravotní dokumentace a skutečný postup lékaře tak zůstává pouze předmětem spekulací."
Prokázání skutečnosti, že jedinou (či alespoň rozhodující) příčinou úmrtí partnera matky Vaší přítelkyně bylo právě jeho nepoučení lékařem (které je s ohledem na značný časový odstup více či méně spekulativní), považuji za takřka nemožné, když nelze s jistotou tvrdit, že by partner matky Vaší přítelkyně učinil vše dle poučení lékaře. Jako ryzí spekulaci je pak nutné označit i tvrzení, že dodržení všech preventivních opatření (o kterých by byl pacient poučen) by s jistotou (nebo alespoň vysokou mírou pravděpodobnosti) vedlo k prodloužení jeho života, resp. by nevedlo k úmrtí.
Máte-li zájem Vámi spatřované pochybení zdravotnických pracovníků dále řešit, můžete se obrátit na příslušné poskytovatele zdravotních služeb (nemocnice, obvodní lékaři a soukromí ambulantní specialisté) se stížností (ve smyslu zákona o zdravotních službách). Stížnost můžete podat rovněž k příslušné zdravotní pojišťovně, České lékařské komoře či Ministerstvu zdravotnictví.
Rozhodnete-li se v budoucnu podat na některého z poskytovatelů zdravotních služeb žalobu, doporučuji Vám v každém případě využít služeb advokáta (který se specializuje na oblast zdravotnického práva) :
www.advokatikomora.cz

OBČAN-DLUHY
- Insolvence, oddlužení a pracovní smlouva na dobu určitou - hrozí zrušení schválené insolvence?

Insolvence a pracovní smlouva do konce výrobní sezóny:
Jsem v insolvenci, paní insolvenční správkyně se ke mně chovala dost hrubě a urážlivé na mou osobu a na mé rodiče. Neustále mě vyčítala, že jsem podala návrh a mám pracovní smlouvu do konce výrobní sezóny. Je
to velký problém? Mám nějakou možnost uspět u soudu abych dostala splátkový kalendář? Měsíční výplata je 9440 Kč. Děkuji. Alena

ODPOVĚĎ:
Hrubé chování insolvenční správkyně samozřejmě není v pořádku, nicméně to bohužel nemohu hodnotit. Faktem je, že insolvenční správkyně by neměla negativně hodnotit Vaše rozhodnutí podat na sebe insolvenční návrh, jelikož to je jen a pouze Vaše rozhodnutí. Toto správkyni nepřísluší a jednoduše řečeno "jí do toho nic není".
Pro schválení splátkového kalendáře je zpravidla důležité mít do budoucna zajištěny příjmy v takové výši, abyste byla schopna splatit minimálně 30% Vašich závazků, resp. přihlášených pohledávek věřitelů. Pokud máte smlouvu jen na dobu určitou a poté nemáte zaručeny další příjmy, mohl by to být teoreticky problém. Záleží však pouze na rozhodnutí soudu, který zváží veškeré další konkrétní okolnosti Vašeho insolvenčního řízení. Je také možnost se dohodnout se třetí osobou, která Vám bude měsíčně darovat určitou částku do insolvenčního řízení a Vy tak budete schopna splatit minimálně těch 30% přihlášených pohledávek. Měla byste však mít do budoucna alespoň předpoklad určitých vlastních příjmů. Konkrétní okolnosti Vašeho řízení však neznám, a proto je velmi složité zhodnotit Vaše šance na povolení oddlužení formou splátkového kalendáře.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odsouzení zloděje a vymáhání vzniklé škody v občansko-právním řízení - co to znamená pro poškozeného?
- Vymáhání škody po zloději v občanskoprávním řízení - informace

2.6.2015 jsme obdrželi rozsudek obviněného pána R. B. který nám v 6/2014 vykradl obchod.
V textu daného rozsudku jsem se dočetla je podle §229 odst. 2 tr. řádu se poškozená společnost odkrazuje se zbytkem svého nároku na řízení ve věcech občanskoprávních. Nevím jak tomuto mám rozumět, zda z naší strany máme podávat někam nějaký nárok, či jak máme dále postupovat.
Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Neznám bližší podrobnosti uvedeného rozsudku, ani okolnosti celého případu, neznám tedy důvody, proč Vám byla v trestním řízení přiznána pouze část vzniklé škody, mohu Vám tedy podat pouze obecné informace k věci.
Soudy rozhodující v trestním řízení se někdy nechtějí vzneseným nárokem na náhradu vzniklé škody šířeji zabývat a odkazují poškozené s jejich nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Ne vždy je také možné o takovém nároku (nebo o všech jeho částech) rozhodnout a to především za situace, kdy není nárok poškozeného na náhradu škody dostatečně prokázaný a jeho prokazování by neúměrně prodloužilo či finančně zatížilo trestní řízení. Bylo by to v rozporu se zásadou rychlosti a ekonomie trestního řízení, které má být primárně rozhodováním o vině a trestu. Pak soud rozhodne právě o tom, že s celým nárokem nebo s jeho zbytkem (jako ve Vašem případě) se poškozený má obrátit na občanskoprávní řízení.
Je tedy třeba, abyste podali žalobu na náhradu škody vůči R. B. k soudu prvního stupně (okresnímu soudu) místně příslušnému dle místa jeho trvalého bydliště. V tomto novém soudním řízení bude pravděpodobně probíhat nové dokazování o vzniklé škodě a o vině osoby, která měla škodu způsobit. K podání žaloby je možno využít vzory dostupné na internetu, například v této poradně.
Související právní předpisy:
Zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád). ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Nárazová práce na licenční smlouvu - placení sociálního a zdravotního pojištění
FINANCE-DANĚ
- Nárazová práce na licenční smlouvu a odvod daní

Právě jsem začala pracovat jako překladatelka pro české nakladatelství (předtím jsem žila v zahraničí) a potřebuji poradit s daněním příjmů, placením zdravotního a sociálního pojištění apod. Jedná se o můj jediný příjem a na každou zakázku podepisuji Nakladatelskou licenční smlouvu. Moje první smlouva byla podepsána 05/2015, avšak odměnu za odvedenou práci obdržím až během 08/2015. Budu tedy placena takto nárazově.
Hradím si až do první odměny (08/2015) zdravotní pojištění ve výši určené pro osoby bez zdanitelných příjmů? A co v těch měsících, kdy obdržím odměnu? Výše bude jiná? A jelikož teď žádný příjem nemám, mám právo zaregistrovat se na pracovní úřad? Anebo jsem teď zaměstnaná, ale bez příjmu, a nemůžu dělat nic? Je pro mě povinné hradit si i sociální pojištění? Daním si pak příjmy prostřednictvím daňového přiznání? Mohu si odečíst náklady jako podnikatelé? (Počítač, internet.) Bylo by pro mě nějak výhodné pořídit si živnostenský list?
Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Momentálně máte jedinou povinnost a to hradit si povinné zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů. Toto pojištění činí pro rok 2015 1242 Kč. Této povinnosti se zbavíte, pokud se zaregistrujete na úřadu práce. Pak za Vás zdravotní pojištění bude platit stát.
Vzhledem k tomu, že pracujete na licenční smlouvu, jedná se podle § 7, odst. 1, písm. c) zákona o daních z příjmů o tzv. příjmy z jiného podnikání podle zvláštních právních předpisů. Současně se však jedná o autorský honorář, jehož zdanění má svá specifika. Jestliže Váš příjem z licenční smlouvy nepřesáhne částku 10.000 Kč měsíčně, bude Vám takový příjem zdaněn pouze srážkovou daní ve výši 15%. Z autorských honorářů převyšujících 10.000 Kč za kalendářní měsíc od téhož plátce je nutné odvést daň z příjmu, pojistné na zdravotní a důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. V tomto případě je následně zapotřebí podat daňové přiznání a přehled o příjmech pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu.
V měsících, kdy Váš příjem nepřesáhne polovinu minimální mzdy, což je v současné době částka 4.600 Kč, můžete být v evidenci úřadu práce. V měsících, kdy Váš příjem přesáhne polovinu minimální mzdy, si jako osoba bez zdanitelných příjmů budete muset hradit zdravotní pojištění sama.
Aby pro Vás bylo výhodné pořízení živnostenského listu, musela byste splňovat podmínky pro výkon vedlejší činnosti. Podrobné informace o jednotlivých podmínkách a způsobu jejich dokládání najdete zde: http://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/druhy-svc/dokladani-duvodu-vedlejsi-samostatne-vydelecne-cinnosti-pro-ucely-duchodoveho-pojisteni.htm Pokud podmínky pro vedlejší činnost nesplňujete, musela byste být OSVČ s hlavní činností, což by se Vám vzhledem k výši záloh na zdravotní a sociální pojištění nevyplatilo.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zahraniční spoluvlastník nemovitosti zemřel a v katastru nebyla provedena změna po dědickém řízení
- Zesnulý zahraniční spoluvlastník nemovitosti - v katastru nebyla provedena změna po dědickém řízení
- Zahraniční spolumajitel nemovitosti zemřel a pozemek nebyl vyřešen v dědickém řízení - jak určit vlastníka a vypořádat spoluvlastnictví?
- Zahraniční spoluvlastník pozemku zemřel a v katastru nebyla provedena změna po dědickém řízení
- Zesnulý zahraniční spoluvlastník pozemku - v katastru nebyla provedena změna po dědickém řízení
- Zahraniční spolumajitel pozemku zemřel a pozemek nebyl vyřešen v dědickém řízení - jak určit vlastníka a vypořádat spoluvlastnictví?
- Zahraniční spoluvlastník bytu, domu zemřel a v katastru nebyla provedena změna po dědickém řízení
- Zesnulý zahraniční spoluvlastník bytu, domu - v katastru nebyla provedena změna po dědickém řízení
- Zahraniční spolumajitel bytu, domu zemřel a pozemek nebyl vyřešen v dědickém řízení - jak určit vlastníka a vypořádat spoluvlastnictví?

Jsem spoluvlastníkem 1/3 menších osmi nezastavěných pozemků v ČR (pole, louka). Každý z osmi pozemků tak vlastní 3 osoby. Druhým spoluvlastníkem je vzdálený příbuzný také žijící v ČR, třetím spoluvlastníkem je osoba z Francie která přes 50 let nekomunikuje, již nežije a ani svůj podíl neodkázala, je úřady po celou dobu nedohledatelná (ačkoliv je včetně adresy uvedena v katastru) a o pozemky se nikdy nestarala (placení daně, sečení trávy, jednání s úřady). Pozemky jsou už po léta ústní dohodou dvou známých spoluvlastníků rozděleny a rozdílně zhodnoceny (vysazené stromy, srovnaný terén, přívod inž. sítí). Já a druhý spoluvlastník se o pozemky staráme, platíme daň a chceme pozemky rozdělit - výstavba RD, popř. část prodat - tzn. potřebujeme určit který pozemek kdo vlastní, je zde shoda v návrhu nového rozparcelování ale není třetího spoluvlastníka.
Jaký postup doporučujete? Zejména když je nutné pozemky účelně rozdělit (k cestě), tzn. na 3 rozměrově stejné díly, nikoliv ale stejné tvarem. Komu připadne a jak bude určen podíl nedohledatelného spoluvlastníka, lze jej odkoupit? Děkuji. Luděk

ODPOVĚĎ:
Navrhuji dát podnět k zahájení dědické řízení (pokud v ČR ještě žádné dědické řízení neproběhlo) či k dodatečnému projednání dědictví (pokud již dříve nějaké řízení proběhlo). Podnět k zahájení řízení se podává u soudu, kde měl zesnulý poslední bydliště. Pokud to nelze zjistit, tak u soudu, v jehož obvodu se nachází nemovitost, které je zesnulý spoluvlastníkem. Pokud notář v řízení nedohledá žádného dědice, připadne dědictví státu jako odúmrť. Poté můžete s dědicem spoluvlastnického podílu uzavřít dohodu spoluvlastníků o zrušení věci (§ 1141 o. z.). Jestliže se nedohodnete o zrušení spoluvlastnictví, může kterýkoli ze spoluvlastníků podat návrh na soud na rozdělení spoluvlastnictví (§ 1143 o. z.).

OBČAN-VLASTNICTVÍ
RŮZNÉ-STAVBY
- Děravý plot souseda - mohu postavit svůj vlastní plot?
- Děravý pletivový plot souseda - možnost postavení vlastního plotu

Náš dům se zahradou sousedí s domem a pozemkem souseda (naše západní strana), z jihu a východu máme pole, ze severu je ulice. Plot mezi našimi pozemky je v jeho vlastnictví, stavěl ho sousedův otec - je starý asi 50 let, je z pletiva. Problém je v tom, že jeho plot je už zrezivělý, rozpadá se a on doteď nebyl schopný ho vyměnit a jak to vypadá, tak zatím ani nevymění. Ráda bych si postavila proto plot svůj a ideálně takový, který by bránil našim kočkám ve vstupu na jeho pozemek (což mu vadí) a vstupu pobíhajících psů z jeho pozemku k nám (zvířata se do jeho zahrady dostanou velice jednoduše přes vjezdovou bránu, kterou má neustále otevřenou z ulice ke své garáži). Má v plotě už několik děr, přes které se protáhnou i větší zvířata než kočky. Snaží se to různě drátovat, ale díky stavu pletiva je to zcela neúčinné. Prosím tedy o radu, jak postupovat podle zákonů v tomto
případě. Dohodnout se s ním není jednoduché a souhlas se stavbou plotu mi pravděpodobně nedá. Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se nabízí v zásadě 2 varianty řešení:
1/ Postup dle občanského zákoníku:
Dle § 1026 občanského zákoníku platí, že vlastník není povinen znovu postavit rozpadlý plot, musí ho však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jeho poškození sousedovi škoda. Dle znění dotazu však předpokládám, že v důsledku špatného stavu pletivového plotu Vám prakticky žádná škoda nehrozí, ze shora uvedeného ustanovení občanského zákoníku se na Váš případ proto vztahuje pouze jeho první část, tj. že Váš soused není povinen svůj plot opravit, resp. ho znovu postavit (pokud by se definitivně rozpadl).
Shora uvedené však neznamená, že by Váš soused nebyl povinen svůj plot řádně opravit (popř. postavit plot nový) dle jiného ustanovení občanského zákoníku. Dle § 1013/1 občanského zákoníku totiž platí, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Dle § 1027 občanského zákoníku pak může soud na návrh souseda (a po zjištění stanoviska stavebního úřadu) uložit vlastníkovi pozemku povinnost pozemek oplotit, je-li to potřebné k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva a nebrání-li to účelnému užívání dalších pozemků.
Je-li tedy ve Vašem případě možné vyhodnotit vnikání psů na Váš pozemek jako natolik intenzivní (tzn. v míře nepřiměřené místním poměrům), že Vás podstatně omezuje v obvyklém užívání pozemku, můžete se na Vašeho souseda obrátit s výzvou (ideálně písemnou, jejíž jeden stejnopis si ponecháte) k zabránění dalšímu vnikání psů na Váš pozemek (a to prostřednictvím opravy či nového vybudování plotu).
Nevýhodou postupu dle občanského zákoníku je skutečnost, že v případě nedohody s Vaším sousedem Vám nezbude, než se obrátit s žalobou na soud. Soudní řízení (v tomto případě by se jednalo o tzv. sousedský spor) je pak poměrně zdlouhavé, přičemž jeho výsledek není nikdy možné s naprostou jistotou odhadnout.

2/ Postup dle stavebního zákona:
Jednodušším řešením Vámi popsané situace je výstavba Vašeho vlastního plotu (na Vašem pozemku, v těsné blízkosti stávajícího sousedova plotu).
Dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14 stavebního zákona je pro vybudování oplocení zapotřebí vydání územního souhlasu (není tedy zapotřebí územní rozhodnutí, dále není zapotřebí stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu).
Podmínkou pro vydání územního souhlasu je nicméně získání souhlasu Vašeho souseda (jak vyplývá z § 96/3 písm. d) stavebního zákona). Nepodaří-li se Vám souhlas Vašeho souseda získat, není tím samozřejmě výstavba plotu zmařena, bude však zapotřebí, abyste se na stavební úřad obrátila nikoli s žádostí o vydání územního souhlasu, nýbrž s žádostí o vydání územního rozhodnutí (které je de facto složitější variantou územního souhlasu). V rámci územního řízení o vydání územního rozhodnutí se Váš soused stane účastníkem tohoto řízení, jeho souhlas již však nebude k povolení výstavby plotu nezbytný.
Rozhodnete-li se k výstavbě vlastního plotu, doporučuji Vám navštívit místně příslušný stavební úřad a podmínky vydání územního souhlasu či územního rozhodnutí zde konzultovat.

PRÁCE-VÝPOVĚĎ
- Výpověď pro hrubé porušení pracovní kázně - nárok na odstupné a podporu v nezaměstnanosti
- Výpověď pro porušení pracovnch povinností - nárok na odstupné a podporu v nezaměstnanosti
- Ukončení pracovního poměru pro hrubé porušení pracovní kázně - nárok na odstupné a podporu v nezaměstnanosti
- Ukončení pracovního poměru pro porušení pracovnch povinností - nárok na odstupné a podporu v nezaměstnanosti

Zaměstnavatel vyhrožuje, že pokud nepodespíšu dohodu o ukončení pracovního poměru BEZ ODSTOUPNÉHO, dá mi výpověď pro hrubé porušení pracovních povinností. Pokud by mi dali takovou výpověď, mám i tak nárok na odstupné? nárok na podporu v nezaměstnanosti?
Děkuji, Teodora

ODPOVĚĎ:
Pokud by Vám zaměstnavatel chtěl dát výpověď pro hrubé porušení pracovních povinností dle § 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“), pak by Vám odstupné nenáleželo (viz. § 67 ZP).
K výše uvedenému je však dodat, že pro tento výpovědní důvod musí být na Vaší straně skutkové důvody, aby zaměstnavatel mohl tímto způsobem s Vámi ukončit pracovní poměr. Nárok na podporu v nezaměstnanosti Vám bude i tak náležet. K podpisu dohody o ukončení pracovního poměru Vás nemůže nikdo donutit.

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

: Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin); Kategorie: Roztříděné dotazy; Zveřejněno: 8. červen 2015

1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

Dotazy před tříděním a pojmenováním jsou k nahlédnutí zde.

OBČAN-BYDLENÍ
- Nevytápění prázdného bytu a nárok na zvýšené náklady vedlejšího bytu na topení, otop

Bydlím v obecním nájemním bytě. Roku 2009 zemřela paní v bytě pod námi; ten je od té doby prázdný a nevytápěný. Po čase jsem zjistil, že nám od té doby výrazně narostla spotřeba plynu (máme vlastní plynové topení) o průměrně 300 m3 ročně, což v nákladech činí od té doby již celkem cca 25 000 Kč navíc oproti předchozí spotřebě. Obrátil jsem se tedy na majitele (MČ Brno-sever) s tím, že jako vlastník spodního bytu nezajistil jeho řádné užívání a v důsledku toho se zhoršilo užívání mého bytu (viz § 698 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb). Vše jsem doložil kopiemi faktur za plyn a žádal zpětné přiznání slevy z nájemného ve výši 25 000 Kč. Vlastník bytu žádá doložení znaleckého posudku. Můj argument, že faktury za plyn jsou zcela jednoznačné a důvod zřejmý, a není na tom tedy co posuzovat, neuznává.
Můj dotaz zní: mám šanci na úspěch? Neboli, pokud si zaplatím znalce, může být můj nárok na slevu uznán?
Děkuji, Miloslav

ODPOVĚĎ:
Nezajistil-li vlastník bytového domu řádné vytápění spodního bytu do té míry, že byla narušena celková tepelná pohoda v sousedních bytech, je skutečně možné uvažovat o vzniku Vašeho práva na poskytnutí přiměřené slevy z nájemného dle § 698/1 starého Občanského zákoníku.
Neboť se v současné chvíli nacházíte (ve vztahu k pronajímateli) stále výhradně v oblasti práva soukromého, nelze odhadnout, zda se pronajímatel s výsledky případně vyhotoveného znaleckého posudku spokojí a přiměřenou slevu z nájemného Vám poskytne. V tomto ohledu není pronajímatel závěry znaleckého posudku nijak vázán.
Jelikož vyhotovením znaleckého posudku vzniknou na Vaší straně další náklady, doporučuji Vám se s pronajímatelem dohodnout na jejich proplacení pronajímatelem, vyjde-li najevo, že k navýšení spotřeby plynu došlo na Vaší straně skutečně zaviněním pronajímatele (resp. je možné se dohodnout alespoň na částečném proplacení nákladů za vyhotovení znaleckého posudku).
Soudního znalce v příslušném oboru můžete vyhledat v rejstříku znalců na webu Ministerstva spravedlnosti:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
Rozhodnete-li se znalecký posudek neopatřovat, můžete se se svým nárokem samozřejmě obrátit přímo na soud, v této souvislosti je však nutné podotknout, že v rámci soudního řízení by byl znalecký posudek s největší pravděpodobností stejně opatřován, smírné vyřešení sporu Vám tak lze jednoznačně doporučit.

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Jak zrušit trvalé bydliště původnímu majiteli, který přišel o byt kvůli insolvenci, oddlužení (prodej insolvenčním správcem)
- Zrušení trvalého pobytu původnímu majiteli - byt, dům zabavený v insolvenci, oddlužení (prodej insolvenčním správcem)
- Prodej bytu, domu insolvenčním správcem a zrušení trvalého pobytu původního majitele

Bratr nadělal dluhy a zastavil dům po rodičích. Soud mu a jeho manželce povolil splátkový kalendář na 5 let nezajištěným věřitelům. Zajištěný věřitel nařídil prodej a já po následném povolení soudu, protože jsem osoba blízká dům koupila prostřednictvím insolvenční správkyně, která teď vyplatí zástavního věřitele a zbytek dostane bratr. Má v domě alel trvalé bydliště on a jeho manželka. Jejich syn tu přebývá, ale trvalé bydliště má na obecním úřadě. Chtěla bych, aby se z domu odstěhovali, protože nevěřím, že bude 5 let splácet věřitelům a nenadělá další dluhy.
Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Jako majitelka nemovitosti jste oprávněna určit, kdo a za jakých podmínek se bude v domě zdržovat. Máte právo na zrušení registrace trvalého bydliště Vašeho bratra, jeho ženy a syna, to provedete prostřednictvím obecního úřadu, kde ohlásíte změnu skutečností, teda to, že bratr ani jeho manželka již nemají právo v domě bydlet. V případě, že Váš synovec odmítne byt vyklidit můžete se toho domáhat žalobou na vyklizení nemovitosti podanou u místně příslušného okresního soudu.

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Autorská práva na zobrazení fotografií obličejů lidí na Internetu, facebooku
- Ochrana osobních údajů při zobrazení fotografií obličejů lidí na Internetu, facebooku

Dotaz ohledně fotografií osob na Internetu: Podnikám na internetu a v současnosti připravuji nový projekt hodnocení fotek. Fungoval by následovně: Uživatel přijde na mé stránky, kde bude formulář, kam může vložit s krátkým doprovodným textem svou fotografii (většinou s obličejem). To celé dobrovolně a bezplatně. Zároveň vybere, kde (v jaké Facebook stránce) se fotka zveřejní.
Má aplikace zařadí fotku do fronty a až na ni přijde řada zveřejní ji v jedné z předpřipravených stránek na Facebooku. (Za tímto účelem mi tu fotku uživatel sám zašle)
A mě by zajímalo jak to celé ošetřit z hledisky ochrany osobních údajů a autorského zákona, aby to bylo legální.
Jaké údaje si musím o uživatelích zasílajících fotky vést pokud nějaké? Jak zaručím, že uživatelé nebudou zadávat smyšlené údaje jen, aby nemohli být identifikováni v případě zneužití cizích fotek?
Co s případy, kdy někdo zneužije cizí fotku a zašle ji ke zveřejnění aniž by k tomu měl právo?
Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Vámi připravovaný projekt není výslovně regulován žádným z platných právních předpisů; s ohledem na skutečnost, že tento projekt hodláte realizovat na internetu (tedy v prostoru, který je právem poměrně obtížně postižitelný, resp. kde právo za technickým pokrokem dosti zaostává), není v podstatě možné, abyste se dokonalým způsobem chránil proti případům zneužití cizí podobizny některým z uživatelů Vámi nabízené služby.
Aby byl Váš projekt pro uživatele atraktivní a v praxi uskutečnitelný, vylučuji předem variantu, kdy byste si totožnost uživatelů ověřoval např. kontrolou jejich nascanovaných občanských průkazů (či jiných průkazů totožnosti).
V tomto ohledu je klíčové, aby každý uživatel při vyplňování vstupního formuláře zároveň potvrdil správnost jím uváděných údajů (pokud je správnost jména zapotřebí či postačí pouze nick), poskytl Vám souhlas ke zpracování jeho osobních údajů a výslovně odsouhlasil, že jím vkládaná fotografie představuje jeho vlastní podobiznu nebo že k jejímu použití je oprávněn. Současně je vhodné uživatele na tomto místě upozornit na možné negativní právní následky zneužití cizí podobizny (možný zásah do osobnostních práv takového člověka, porušení jeho práva na ochranu osobních údajů, vyloučit nelze ani správněprávní či trestněprávní odpovědnost) ; bude-li to možné, upozorněte ve formuláři uživatele také na to, že vložením fotografie dochází k uložení např. jeho e-mailové adresy (je-li to možné) či IP adresy jeho počítače, kteréžto údaje mohou v budoucnu případně vést k identifikaci uživatele zneužívajícího cizí podobiznu.
V rámci nového občanského zákoníku je podobě člověka a pořizování podobizen člověka (a nakládání s nimi) věnován § 84 a násl.
Shora naznačeným způsobem učiníte maximum pro zajištění zveřejňování pouze „legálně užívaných“ fotografií, přičemž v případě zneužití cizí fotografie některým z uživatelů budete moci argumentovat vlastní dobrou vírou.
Co se týče zpracování osobních údajů, doporučuji Vám kontaktovat Úřad pro ochranu osobních údajů: http://www.uoou.cz/
se kterým můžete konzultovat, zda se v případě Vámi zamýšleného projektu stanete správcem osobních údajů či nikoli. Pokud byste se správcem osobních údajů stal (což v případě podobizen spíše předpokládám), budete povinen splnit některé další povinnosti správce osobních údajů dle zákona o ochraně osobních údajů.

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno bydlení zdarma - jak zpoplatnit bydlení nájemným?
- Nájemné za původně bezplatné věcné břemeno doživotního bydlení (užívání bytu, domu, nemovitosti)
- Služebnost bydlení zdarma - jak zpoplatnit bydlení nájemným?
- Nájemné za původně bezplatnou služebnost doživotního bydlení (užívání bytu, domu, nemovitosti)

Před lety si moje babička a děda v privatizaci koupili byt, ve kterém bydlí, do OV. Částku za koupi (120.000,-) jsem uhradila já. Následně, v r. 1999 mi babička a děda tento jejich byt darovali. U právníka jsme sepsali darovací sml. (Smlouva o bezúplatném převodu jednotky a spoluvlastnického podílu k pozemku), ve které je v bodě VII. uvedeno: Dohodou smluvních stran se současně zřizuje právo bezplatného doživotního užívání obou dárců jako věcné osobnostní právo, váznoucí na převáděném bytě č. 665/21.
Děda v r. 2001 zemřel, babička v tomto bytě bydlí a dále bydlet bude a hradí si spotřeb. služby (el. , voda, teplo, fond oprav, …). Nyní jsme se, prozatím ústně, dohodly, že by mi babička platila symbolické nájemné, a tak bych se chtěla zeptat, jak máme tento bod zrušit. Stačí, když do nájemní sml. uvedu, že podpisem této sml. se ruší bod č. VII. ve znění tom a tom, sml. té a té, uzavřené mezi tím a tím, dne toho a toho? Nebo se musí nejdřív sepsat dodatek k darovací sml. a pak teprve uzavřít nájemní smlouvu, či ještě jinak?
Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
V případě, že byste s babičkou uzavírala nájemní vztah, tak bude potřeba zrušit její věcné břemeno, neboť nájemní vztah a její věcné břemeno by se vzájemně "tloukly". Postupujte tedy tak, že zrušíte její věcné břemeno a místo něj založte nájemní vztah. Nebo můžete písemně dodatkem upravit výši přispívaných nákladů o výši nájemného, což by byl asi nejjednodušší způsob. První varianta je pro babičku poněkud nevýhodná, druhá je jednoduchá a rychlá.

FINANCE-DANĚ
- Prodej chaty - je nutný odhad nemovitosti kvůli daním?
- Prodej chalupy - je nutný odhad nemovitosti kvůli daním?

Prosím o sdělení, zda musí být při prodeji chaty v ceně asi 300 000, - Kč odhad.
Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Znalecký posudek není potřeba, pokud vyplníte a podáte přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí s tím, že v části 2 vyberete pro srovnání tzv. směrnou hodnotu a vyplníte údaje do Přílohy č. 2 dle druhu nemovitosti. Záloha na daň se pak vypočte z kupní ceny a finanční úřad si sám dopočte celkovou daňovou povinnost dle Vámi uvedených údajů. Pokud bude Vámi zaplacená záloha nižší než výsledná daňová povinnost vypočtená finančním úřadem, pošle Vám platební výměr.
Pokud nezvolíte pro srovnání směrnou hodnotu, ale zjištěnou cenu, je znalecký posudek povinnou přílohou daňového přiznání.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- V dohodě je uvedený neplatný zákon, zákoník - je dohoda platná?
- Platnost dohody s uvedeným již neplatným paragrafem zákona, zákoníku

Jako prodavačka v obchodě mám podepsanou smlouvu o hmotné zodpovědnosti. V době podpisu dohody už dávno neplatil uváděný zákoník práce ve smlouvě § 176 a násl. zákona č. 65/1965 Sb. , zákoník práce, ale nový zákoník práce č. 262/2006 Sb. Je prosím tato smlouva platná?

ODPOVĚĎ:
Pokud je Vámi uzavřená „smlouva o hmotné odpovědnosti“ po obsahové stránce totožná s dohodou o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování dle § 252/1 zákoníku práce, nemá na její platnost žádný vliv skutečnost, že je v této smlouvě chybně uveden odkaz na starý zákoník práce. Při posuzování ne/platnosti všech právních jednání má vždy přednost obsah před formou, tzn. že písařské, početní či jiné drobné chyby, které však obsah ujednání smluvních stran neovlivňují, nemohou samy o sobě přivodit neplatnost předmětného právního jednání.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Osoba nevyklidila uskladněné věci z ústně pronajatých prostor, jak postupovat?
- Majitel věcí nevyklidil věci ze skladu, co s věcmi dělat?

Jsem správcem rekreačního objektu. Se sousedkou jsem uzavřel ústní dohodu v přítomnosti svědka (mojí manželky), že sousedka může od 16.3.14 do 15.4.14 za dobrovolný příspěvek použít rekreační chatu jako mezisklad pro stěhování svých věcí. Věci si uskladnila s vědomím, že majitel plánuje před začátkem rekreační sezóny v chatě rekonstrukci. Mojí chybou jsem o dohodě neinformoval majitele a pak sousedka nedodržela termín. Majitel mi stanovil nájem za blokování chaty pro jeho účely. Jelikož mi sousedka přestala brát telefony, formou SMS jsem jí vysvětlil, že musí věci odstěhovat do 14 dnů, jinak bude muset platit nájem. Sousedka věci neodstěhovala, nájem platit nechce. Formou SMS jsem ji varoval, že pokud si věci neodveze nebo nebude platit nájem, budu jí věci blokovat a nakonec zlikviduji. Pak mě v SMS obvinila z vydírání a krádeže, že věc předala advokátovi. Uložené věci jsou tak z 95% staré opotřebované
nářadí a pomůcky pro údržbu domu a zahrady, které by se asi těžko dali zpeněžit.
Jak věci zlikvidovat a předejít obvinění z krádeže svěřeného majetku do úschovy? Jak odškodnit nájemné? Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Sousedka nemá právo chatu svými věcmi blokovat. Na straně druhé Vy nemáte právo její věci znehodnotit. Ovšem z její strany bych to s advokátem neviděla tak divoce. Je to totiž právě sousedka, která protiprávní stav vyvolala. Můžete její věcí vystěhovat, nejlépe je někde uložit a náklady se stěhováním, úschovou a nájemné ji vyúčtovat a vyzvat ji k zaplacení. Pakliže zaplatit odmítne, musíte se obrátit žalobou na zaplacení dlužné částky na soud. S likvidací věcí bych v tomto případě byla opatrná, v případném soudním sporu by se Vaše vymáháná částka mohla ponížit o hodnotu jejich věcí.

RŮZNÉ-ZDRAVÍ
- Povinná lékařská prohlídka před začátkem studijní praxe - kteří studenti ji musí mít?
- Povinná lékařská prohlídka studenta před začátkem studijní praxe - kdo ji musí mít?

Chtěla bych se zeptat, jestli jako studentka VŠ ekonomického směru jsem povinna před zahájením povinné studijní praxe absolvovat lékařskou prohlídku v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví a prováděcí vyhláškou č. 79/2013 Sb. , nebo předložit potvrzení o způsobilosti k vykonání praxe od praktického lékaře (pokud se činnosti na praxi vztahují na nerizikové zařazené do první skupiny rozdělení činnosti dle jejich rizik)? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Dle § 51/2 písm. a) zákona o specifických zdravotních službách platí, že jestliže se praktické vyučování nebo praktická příprava uskutečňuje na pracovištích právnických nebo fyzických osob, vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti osoby připravující se na povolání před jejím zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu a v jejich průběhu poskytovatel pracovnělékařských služeb této osoby.
Dle § 8/1 písm. b) bodu 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb. se pak lékařská prohlídka neprovádí, je-li při praktickém vyučování nebo praktické přípravě vykonávána pouze práce zařazená do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví, tzn. že se jedná o tzv. práci nerizikovou.
I přes shora uvedené však odpověď na Váš dotaz zní: Nikoli, v případě povinných praxí studentů vysokých škol není zapotřebí, aby tito studenti absolvovali před nástupem na povinnou praxi lékařskou prohlídku, neboť § 51 zákona o specifických zdravotních službách se na studenty vysokých škol nevztahuje.
Ke shora uvedenému je vhodné dodat, že:
- v zákoně o vysokých školách (konkr. v jeho § 62/2) není výslovně stanovena podmínka zdravotní způsobilosti pro studium (resp. posouzení zdravotní způsobilosti),
- zákon o vysokých školách rovněž nezná pojmy „praktické vyučování“ nebo „praktická příprava“; jde o pojmy obsažené pouze ve školském zákoně (tzn. že tyto pojmy se vztahují pouze na studenty středních a vyšších odborných škol).
Tento právní názor je sdílen rovněž Ministerstvem zdravotnictví (které je vládním garantem zákona o specifických zdravotních službách), přičemž tento názor má rovněž oporu v důvodové zprávě k zákonu o specifických zdravotních službách.

OBČAN-BYDLENÍ
- Nedodržení lhůty ke svolání schůze SVJ - anuluje výsledek hlasování v určité záležitosti?
- Je platné hlasování u schůze SVJ s nedodrženou lhůtou na svolání schůze?
- Demontáž lodžie kvůli zateplení domu SVJ - kdo platí demontáž soukromé lodžie?

SVJ rozhodlo na schůzi, kde bylo přítomno 94% majitelů bytů a zástupce SBD o zateplení domu. Pro hlasovalo 84%. Napadla jsem celou schůzi, protože nebyla dodržena 15denní lhůta k jejímu svolání. Dopis jsem zaslala doporučeně předsedovi SVJ, do dnešního dne mi neodpověděl, naopak na následující schůzi se mou stížností odmítl zabývat.
Nesouhlasím s úvěrem, který si SVJ chce vzít - skoro 4.000.000 Kč a má se splácet z peněz, které platíme do fondu oprav SVJ. Jsme s manželem důchodci. Také nesouhlasíme s demontáží zasklené lodžie a dlažby na ní. Zasklení a vydláždění jsme na základě stavebního povolení provedli na vlastní náklady. Lodžie i okna jsou na základě smlouvy o převedení bytu do osobního vlastnictví součástí bytu, případnou výměnu oken si majitel bytu hradí sám.
Prosím o odpověď, jakou mám možnost se bránit, zda musím přistoupit na demontáž lodžie a souhlasit s úvěrem.
Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Neboť z Vašeho dotazu nevyplývá, kdy předmětné hlasování shromáždění SVJ proběhlo, budu ve své odpovědi vycházet z právní úpravy nového občanského zákoníku (účinného od 1. 1. 2014).
Ve Vámi popsaném případě je klíčovým § 1209/1 nového občanského zákoníku, dle něhož platí, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky (a také vlastník jednotky, který nebyl o konání zasedání shromáždění SVJ řádně informován, což by mohl být Váš případ) navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.
Není-li proto předseda SVJ ochoten s Vámi o případné neplatnosti hlasování shromáždění SVJ jednat, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud, a to nejpozději ve shora uvedené lhůtě. Pro přípravu žaloby Vám lze samozřejmě doporučit advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
Co se týče lodžie, je vhodné vědět, že dle § 1160 nového občanského zákoníku jsou společnými alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům bytových jednotek společně. Společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu. To platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání.
Konkrétní výčet společných částí bytového domu (který rozvádí shora citovanou definici dle nového občanského zákoníku) je pak uveden v nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím (č. 366/2013 Sb. , v platném znění), dle jehož § 5/1 písm. f) jsou společnými částmi bytového domu mimo jiné i balkony, lodžie, terasy, atria, a to i v případě, že jsou přístupné pouze z bytu, dveře z balkonů, lodžií a teras; tyto společné části, jsou-li přístupné pouze z bytu, jsou vždy ve výlučném užívání vlastníka příslušné bytové jednotky.
Pokud Vám však byla skutečně lodžie převedena smluvně do osobního vlastnictví, je možné uvažovat o vzniku Vašeho práva na náhradu všech nákladů, které Vám v souvislosti s demontáží a zpětnou montáží oken lodžie v průběhu stavebních prací vzniknou. Náhradu těchto nákladů je samozřejmě vhodné dohodnout s předsedou SVJ ještě před započetím stavebních prací.

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Autorská práva na přezpívanou písničku
- Autorská práva na písničku - cover verze (přezpívanou jinou osobou)
- Autorská práva na písničku - přepracovaná verze písnička (přezpívaná jinou osobou)

Jak je to s autorskými právy u autorskými právy u „coverování“ – přezpívávání písní světových interpretů. Tzn. Když bych např. píseň od Eltona Johna, Robbieho Williamse a podobě hrál a zpíval na veřejnosti, v KD, na akci, festivalu apod. , je to právně v pořádku? Je možné zpívat písně cizích interpretů veřejně? Mohu vybírat vstupné? Hrozí mi pokuta od OSA apod. ? Děkuji, Jeroným

ODPOVĚĎ:
Dle § 107/2 autorského zákona platí, že na díla a umělecké výkony cizích státních příslušníků a osob bez státní příslušnosti se ustanovení tohoto zákona vztahují podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů České republiky, a není-li jich, je-li zaručena vzájemnost.
Pokud není splněna žádná ze shora uvedených podmínek, vztahuje se autorský zákon na díla autorů a výkony výkonných umělců, kteří nejsou státními občany České republiky, byla-li poprvé v České republice zveřejněna, anebo má-li zde autor či výkonný umělec bydliště.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pouze doplňuji, že v této oblasti je stěžejní mezinárodní úmluvou Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl ze dne 9. září 1886, doplněná v Paříži dne 4. května 1896, revidovaná v Berlíně dne 13. listopadu 1908, doplněná v Bernu dne 20. března 1914 a revidovaná v Římě dne 2. června 1928, v Bruselu dne 26. června 1948, ve Stockholmu dne 14. července 1967 a v Paříži dne 24. července 1971 (do českého právního řádu pak byla tato úmluva zanesena vyhláškou č. 133/1980 Sb.).
V zásadě tedy platí, že autorskoprávní ochrana je na území České republiky poskytována zahraničním autorům ve stejném rozsahu, jako je tomu u děl českých. V tomto ohledu je proto nutné si uvědomit, že volně (tzn. bez nutnosti souhlasu autora) užije autorské dílo ten, kdo a/ tak učiní pro osobní potřebu fyzické osoby, přičemž b/ účelem takového užití nebude dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Máte-li tedy v úmyslu vystupovat při užívání cizích autorských děl na veřejnosti a vybírat vstupné, nebude samozřejmě splněna ani jedna ze shora uvedených podmínek a o volné užití autorského díla (ve smyslu § 30/1 autorského zákona) se jednat nebude.
Rozhodnete-li se užívat cizí autorská díla bez získání souhlasu jejich autorů (ve formě licenční smlouvy), budou dotčení autoři oprávněni obrátit se na Vás s některým (či více) z nároků dle § 40/1 autorského zákona.
Neboť je možné předpokládat, že Vámi zmiňovaní zahraniční interpreti (stejně jako autoři jejich hudby a textů) budou na území České republiky na smluvním základě zastoupeni příslušným kolektivním správcem autorských práv, lze Vám doporučit obrátit se na příslušného kolektivního správce s požadavkem na uzavření licenční smlouvy (v tomto ohledu je pak podstatné, zda máte v úmyslu užít záznam výkonu výkonného umělce či pouze hudební nebo textovou složku předmětné písně). Do úvahy v této souvislosti přicházejí tito kolektivní správci autorských práv:
- OSA, zastupující autory hudebních děl s textem nebo bez textu (hudební skladatele a textaře)
www.osa.cz
- INTERGRAM, zastupující výkonné umělce (hudebníky, zpěváky, tanečníky atd.), a výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů
www.intergram.cz
- OAZA, zastupující zvukaře – autory (mistry zvuku)
www.oaza.eu

OBČAN-BYDLENÍ
- Může člen SVJ dělat kopie z dokumentů SVJ?
- Kopie z dokumentace SVJ - může si je člen SVJ udělat?
- Může SVJ zakázat dělat si kopie z dokumentů SVJ členovi SVJ?

Vlastník jednotky má právo seznámit se, jak SVJ hospodaří, a může nahlížet do smluv, účetních knih a dokladů SVJ.
Naše SVJ má pověřeného vlastníka, který mi umožňuje dokumenty SVJ prohlížet a dělat si písemné poznámky. Pořízení vlastní kopie fotoaparátem je zakázáno. Důvod neznámý. Do dokumentů nahlížím v sídle pověřeného vlastníka a za jeho přítomnosti. Řádné seznámení se s mnohastránkovými dokumenty není z časových důvodů bez podrobných poznámek, opisu nebo kopie možné.
Prosím, co je obsahem pojmu „nahlížet“ a za jakých podmínek lze pořizovat výpisy, opisy nebo kopie? Lze v rámci SVJ použít podobný výklad jako nahlížení společníka s. r. o. do dokumentů společnosti?
K poskytování informací společníkovi soud uvedl, že běžnou praxí poskytování informací společníkovi je nejenom nahlížení do dokladů společnosti, ale i možnost pořídit si prostřednictvím nepoškozující reprodukční techniky kopie takových dokladů. Děkuji, Josef

ODPOVĚĎ:
Jak v dotazu správně uvádíte, má vlastník bytové jednotky právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu bytového domu hospodaří a jak bytový dům nebo pozemek spravuje; u této osoby může vlastník bytové jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů (§ 1179 občanského zákoníku).
Neboť shora citované ustanovení občanského zákoníku pojem „nahlížení“ blíže neupřesňuje, je pro získání povědomí o úmyslu zákonodárce vhodné odcitovat rovněž příslušnou pasáž důvodové zprávy k občanskému zákoníku:
„Vlastník jednotky má právo ověřit si, jak jsou dům a pozemek spravovány a jak se při správě domu hospodaří. I to vyplývá z jeho právního postavení jako spoluvlastníka společné věci. Je samozřejmé, že ani práva stanovená v tomto ustanovení nemůže vlastník jednotky vykonávat kdykoli. Způsob jejich výkonu mohou především určit pravidla pro správu domu obsažená v prohlášení o rozdělení domu na jednotky nebo ve smlouvě o výstavbě, anebo stanovy společenství vlastníků. V případě, že takto určen nebude, uplatní se obecná pravidla stanovená pro soukromý styk. Zejména jde o zásady, že subjektivní právo lze uplatnit jen při poctivém dodržování dobrých mravů se zřetelem k zvyklostem soukromého života a že se zjevnému zneužití práva odnímá právní ochrana. To přirozeně platí i pro druhou stranu - ani osoba odpovědná za správu domu nesmí určit pro výkon práv vlastníka jednotky způsob tak omezující, aby výkon práva vlastníku jednotky hrubě ztížila nebo v podstatě vyloučila. “
Jelikož zákonodárce nedefinoval pojem „nahlížení“ ani v důvodové zprávě, je vhodné dále poukázat na ta ustanovení občanského zákoníku, která lze v této souvislosti podpůrně použít:
1/ Dle § 1118 a § 1119 občanského zákoníku náleží spoluvlastníku vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, přičemž tohoto vyúčtování se lze domáhat po uplynutí doby obvyklé povaze správy společné věci, při zániku spoluvlastnictví nebo při zániku účasti v něm, anebo z jiných důležitých důvodů.
2/ Dle § 2252/1 občanského zákoníku platí, že požádá-li o to nájemce bytu, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů. V této souvislosti lze pak konstatovat, že svědčí-li právo na pořizování opisů či kopií vyúčtovaných nákladů nájemci, který není vlastníkem bytu, tím spíše by mělo svědčit vlastníkovi bytu, který je současně spoluvlastníkem bytového domu.
Dle § 107 zákona o obchodních korporacích může každý společník nahlížet do všech dokladů obchodní společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje. V souvislosti s tímto oprávněním společníka obchodní společnosti (byť zakotveným ještě v Obchodním zákoníku, který byl k 31. 12. 2013 zrušen) pak bylo Nejvyšším soudem judikováno, jak ve svém dotazu uvádíte (jedná se o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2012, sp. zn. 29 Cdo 703/2011).
Shora uvedené lze shrnout tak, že vlastníkovi bytové jednotky svědčí vedle práva nahlížet do účetních dokladů a smluv SVJ jednoznačně i právo pořizovat si na vlastní náklady kopie těchto dokumentů. Je-li pak vlastník bytové jednotky schopen si kopie těchto dokumentů pořídit na místě a způsobem, který kvalitu těchto dokumentů nijak neovlivní, jeví se zákaz pořizování kopií jako šikanózní výkon práva, který je v jasném rozporu s úmyslem zákonodárce a nemůže požívat právní ochrany. V tomto ohledu Vám lze doporučit iniciovat na úrovni SVJ změnu stanov, kterou by byla pravidla pro nahlížení do dokumentů SVJ a pořizování jejich kopií jasně zakotvena.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vrácení zálohy za angličtinu s rodilým mluvčím - kurz nepovede rodilý mluvčí

05/2014 jsem zaplatila zálohu ve výši 800 Kč za školku s angličtinou pro dceru (5 let), který povede rodilý mluvčí. Dva dny před termínem, tedy dne 24.7. mi byl zaslán mail, že rodilý mluvčí se odstěhoval do VB a týdenní školku povede česky mluvící lektor, ale bude mluvit anglicky. Nabídku jsem odmítla a požaduji vrátit 800Kč. Ředitelka zařízení nekomunikuje a nechce mi zálohu vrátit. Domnivám se, že z její strany byla dohoda změněna a tudíš by mi měla zálohu vrátit. Děkuji moc za odpověď, opravdu nevím co s tím když nekomunikuje a 800 Kč je pro mě vysoká částka. Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je podstatné, zda jste s předmětnou mateřskou školou uzavřela písemnou smlouvu, ze znění Vašeho dotazu však předpokládám, že se jednalo o smlouvu pouze ústní.
Dle § 2002/1 občanského zákoníku platí, že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu (zde mateřská školka) již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana (Vy) smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala.
Pokud tedy změnu v osobě lektora považujete za podstatné porušení smlouvy s mateřskou školou, lze Vám doporučit od této smlouvy písemně odstoupit, tzn. zaslat mateřské škole písemné oznámení o tom, že odstupujete od smlouvy (kterou budete konkretizovat), z jakého důvodu tak činíte a že požadujete vrácení uhrazené zálohy; jedno podepsané vyhotovení odstoupení si ponechte. Odstoupení od smlouvy zašlete mateřské škole doporučeně s dodejkou.
Dle § 2004/1 občanského zákoníku platí, že odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku, tzn. že se na něj hledí, jako by nikdy nevznikl. Odstoupíte-li od smlouvy, vznikne na straně mateřské školy bezdůvodné obohacení (konkrétně plnění z právního důvodu, který odpadl), k jehož vrácení bude mateřská škola povinna (§ 2991 občanského zákoníku).
Není-li ředitelka mateřské školy ochotna s Vámi komunikovat, doporučuji Vám v každém případě kontaktovat písemně zřizovatele této mateřské školy s požadavkem na okamžité zjednání nápravy.
Neuspějete-li ani u zřizovatele mateřské školy, můžete se v této věci obrátit na advokáta, s jehož pomocí je možné zaslat mateřské škole předžalobní výzvu či později podat žalobu, je však nutné si uvědomit, že náklady na advokátní zastoupení a náklady soudního řízení (soudní poplatek) by několikanásobně převýšily Vámi vymáhanou částku (přestože tyto náklady by Vám byly v případě Vašeho úspěchu v soudním sporu mateřskou školou vráceny). Za podmínek § 138 a § 30/1 Občanského soudního řádu pak můžete požádat o osvobození od povinnosti hradit soudní poplatek a o bezplatné advokátní zastoupení.

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Zrušení otcovství otcem - postup, informace

Je možné zříci se otcovství na dítě, které máme spolu s přítelkyní a jsem uvedený jako rodič v rodném listě? Děkuji, Oldřich

ODPOVĚĎ:
Český právní řád neumožňuje zřeknutí se otcovství, při splnění určitých, zákonem stanovených podmínek je ale možné otcovství popřít. Vzhledem k tomu, že nejste s matkou dítěte sezdáni, došlo k určení Vašeho otcovství pravděpodobně souhlasným prohlášením rodičů učiněným před matričním úřadem nebo soudem. V takovém případě lze otcovství popřít pouze tehdy, je-li vyloučeno, že byste mohl být otcem dítěte. Můžete tak učinit do šesti měsíců ode dne, kdy bylo souhlasné prohlášení rodičů učiněno. Pokud k souhlasnému prohlášení rodičů došlo ještě před narozením dítěte, neskončí tato lhůta dříve než šest měsíců po jeho narození. Po uplynutí této lhůty již otcovství popřít nelze.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na manželku a dítě u nesoužijících manželů - je nutný rozvod manželství?
- Je nutný rozvod manželství pro určení výživného na dítě a matku?
- Musí se rodiče rozvést aby soud určil výživné na dítě a matku?

12/2013 jsem uzavřela manželství, bohužel nás neustále někdo napadá a jedná paní říká, že otec jejího nenarozeného dítěte je můj manžel, proto jsme se rozešli a finančně každý hospodaří zvlášť. Já podala návrh na určení výživného na sebe a naše dítě. Při prvním stání mi soudkyně řekla, že musím podat návrh na rozvod. To nemůže existovat dohoda mezi manželi týkající se výživného?
Já jsem jen na rodičovské dovolené s příjmem 3800. Další při stanovení výživného se počítá i příjem druh/družka? Nebo se jen počítá příjem jen rodiče dítěte. A když otec pracoval načerno a uznal to u soudu ale neřekl kolik vydělával jak postupovat. Děkuji, Milada

ODPOVĚĎ:
V první řadě uvádím, že v souladu s § 3028/2 nového občanského zákoníku se na Váš případ budou vztahovat ustanovení tohoto právního předpisu, a to i přesto, že manželství jste uzavřela ještě za účinnosti zákona o rodině (který byl novým občanským zákoníkem k 31. 12. 2013 zrušen) ; na dotazy pak odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Nezbytnost podání žaloby na rozvod:
S ohledem na Vámi zmiňovanou oddělenost hospodaření je vhodné poukázat na § 691 nového občanského zákoníku, dle něhož platí, že nemají-li manželé rodinnou domácnost, nese každý z nich náklady své domácnosti; to je nezbavuje povinnosti navzájem si pomáhat a podporovat se. Žije-li s jedním z manželů společné dítě manželů, vůči kterému mají oba vyživovací povinnost, a druhý manžel opustí rodinnou domácnost, aniž k tomu má důvod zvláštního zřetele hodný, a odmítá se vrátit, je tento manžel povinen přispívat i na náklady rodinné domácnosti. Důvod opuštění rodinné domácnosti, popřípadě důvod odmítání návratu, posoudí soud podle zásad slušnosti a dobrých mravů.
Nový občanský zákoník upravuje jak výživné mezi manžely (§ 697), tak i výživné rozvedeného manžela (§ 760).
Co se týče výživného mezi manžely (tzn. za trvání manželství), platí, že manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň.
V případě výživného rozvedeného manžela je důležité vědět, že není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů.
Shora uvedené lze shrnout tak, že pro soudní vymáhání výživného na manžela není skutečně zapotřebí, aby byla zároveň k soudu podána žaloba na rozvod předmětného manželství. Vyživovací povinnost může být jednomu z manželů soudem uložena, aniž by bylo nutné toto manželství rozvádět (což by v některých případech mohlo dokonce odporovat vůli obou manželů).
Ani co se týče výživného na potomka dle § 915 a násl. nového občanského zákoníku, není opět zapotřebí, aby bylo manželství jeho rodičů rozvedeno; vyživovací povinnost rodiče k jeho dítěti existuje zcela bez vztahu ke skutečnosti, zda tento rodič žije či nežije v manželském svazku s druhým rodičem.

2/ Zohledňování příjmů rodiče dítěte:
V tomto ohledu nekladou platné právní předpisy na postup soudů žádné speciální požadavky, tzn. že soudce je povinen zjistit maximálně objektivním způsobem, jaké jsou skutečné majetkové a příjmové poměry rodiče dítěte. Přitom může soudce samozřejmě zohlednit také příjmy druha/družky rodiče dítěte (pokud to např. druhý z rodičů dítěte navrhne), praxe jednotlivých soudců se však může dosti lišit.

3/ Neprokázání příjmů rodiče dítěte:
Dle § 916 nového občanského zákoníku platí, že neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu (tzn. zákona o životním minimu). Případná pasivita či neochota ke spolupráci ze strany jednoho z rodičů proto může být ze strany soudu „sankcionována“ využitím tohoto ustanovení nového občanského zákoníku.

RODINA-SJM
- Manželka brání manželovi vybrat peníze ze společného účtu - co dělat?
- Manžel brání manželce vybrat peníze ze společného účtu - co dělat?

Jak po rozvodu požádat o vypořádání SJM? Syn, 25 let, s manžlekou má společný účet, syn nemá nemá podpisové právo. 2009 jeho manželka vybrala 600 000 Kč, nemohl platit povinné odvody, proto mají obstavený veškerý majetek. Narůstá penále.
Syn se chce rozvést, ona ne. Co má udělat, aby se dostal k penězům? Děkuji, Eleonora

ODPOVĚĎ:
Vypořádání SJM můžete provést i před rozvodem, resp. asi nejjednodušší způsob je se dohodnout. Pokud dohoda není možná, lze po rozvodu podat na soud návrh na vypořádání SJM. V návrhu již uveďte, čeho, resp, jaké části ze společného majetku se domáháte. Pokud jsou peníze uložené na společném účtu obou manželů, manželka nemá právo muži v přístupu k jeho penězům bránit. Obrátila bych se na banku, zjistila podmínky, za jakých je možné, aby muž mohl s penězi disponovat. Pokud je toto podmíněno souhlasem druhého manžela, nechť jej písemně vyzve k odstranění závadného stavu. Pokud tak neučiní, zkuste se obrátit na soud. Můžete tak učinit i formou předběžného opatření. Následovat by pak měla žádost na rozvod a v neposlední řadě návrh na vypořádání SJM. Veškeré dokumenty, vzory, můžete najít na internetu.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Požívání alkoholických nápojů zaměstnavatelem na pracovišti - umožňuje to Zákoník práce?
- Je osoba zaměstnavatele povinna dodržovat BOZP?
- Je zaměstnavatel povinen používat ochranné pomůcky nebo jen zaměstnanec?

Může zaměstnavatel na pracovišti požívat alkoholické nápoje? Vztahuje se také na něj zákoník práce? A jak je to s používáním ochranných prostředků? Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je odpovědný za bezpečnost a ochranu zdraví na svém pracovišti, a to nejen u svých zaměstnanců, ale u všech fyzických osob, které se s jeho vědomím na pracovištích zdržují (§ 101 odst. 1 a 5 zákoníku práce).
Zákaz požívání alkoholických nápojů uvádí zákoník práce jako jednu z povinností zaměstnanců. Zaměstnanec nesmí požívat alkoholické nápoje v pracovní době kdekoliv (tj. i mimo pracoviště), na pracovišti kdykoliv (tj. i po pracovní době) a nesmí pod jejich vlivem vstupovat na pracoviště zaměstnavatele. Pro zaměstnance platí tedy absolutní zákaz požívání alkoholických nápojů na pracovišti. Toto opatření je součástí zajištění bezpečnosti na daném pracovišti.
Jak bylo uvedeno výše, zajištění bezpečnosti se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se na pracovišti zdržují, jedná se tedy o fyzickou osobu zaměstnavatele.
Stejný postup se bude aplikovat i v případě použití ochranných prostředků, pokud je jejich užití na daném pracovišti potřebné k zajištění bezpečnosti, tak i zaměstnavatel – fyzická osoba má povinnost tyto ochranné prostředky užít.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Může úředník přijmout kopii staré žádosti s opraveným (přeškrtnutým) datem?
- Žádost ve které je škrtáno - může ji úředník přimout nebo může odmítnout?

Jako referent státní správy. Klient mi předložil okopírovanou žádost o ukončení dočasného vyřazení vozidla z loňského roku. Přede mnou loňské datum i podpis přeškrtl a podepsal aktuální datum a podpis černou propiskou (aby nemusel vypisovat znovu po roce žádost) a poté opět přeškrtal datum a podpis a podepsal se modrou propiskou. Takovou přeškrtanou žádost jsem odmítla vzít. Klient si šel postěžovat vedoucímu, a po domluvě s vedoucím vypsal novou žádost. Na příští návštěvu mi ale sdělil, že bude žádost opět v kopii, ale bez data a podpisu. Je možné přijmout tuto žádost v kopii bez podpisu a data a jak se takovému nepříjemnému klientovi bránit? Děkuji, Radana

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel zcela přesně nevyplývá, jakým způsobem hodlá klient podat napřesrok žádost o ukončení dočasného vyřazení vozidla. V tomto ohledu je rovněž podstatné, zda jsou v těchto případech Vaším úřadem přijímány tyto žádosti na předepsaném formuláři, anebo zda je možné, aby žadatel sepsal i žádost vlastní.
Pokud Vám klient předloží kopii loňské žádosti, která však nebude opatřena datací a podpisem (bude se tedy jednat pouze o kopii vyplněné žádosti) a tuto žádost podepíše a řádně datuje (tzn. že na žádosti se bude nacházet pouze jeden podpis a aktuální datum), bylo by přijetí takové žádosti dle mého názoru možné (neboť po obsahové i formální stránce nebude žádost obsahovat žádné škrtance či jiné opravy).
Předloží-li Vám však klient pouze kopii loňské žádosti, aniž by tuto žádost podepsal či datoval, nebude se samozřejmě jednat o řádné podání a jeho přijetí nebude možné. V této souvislosti připomínám, že dle § 37/2 správního řádu musí být z každého podání patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje; fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování; podání musí dále obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.
Nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu (§ 37/3 správního řádu).
Pro ujednocení názoru na tuto problematiku Vám doporučuji dohodnout se s Vaším vedoucím a dalšími kolegy na jednotném postupu v obdobných případech.
Překročí-li hrubost jednání některých klientů akceptovatelnou mez, můžete se samozřejmě obrátit na místně příslušný obecní úřad s návrhem na zahájení přestupkového řízení pro spáchání přestupku proti občanskému soužití dle § 49/1 písm. a) nebo c) přestupkového zákona, za který může být uložena pokuta do 5.000,- Kč, resp. do 20.000,- Kč.

OBČAN-BYDLENÍ
- Smlouva SVJ a správce nemovitosti nemá náležitosti dle stanov SVJ - může člen SVJ požádat soud o nápravu? (SVJ odmítá opravit smlouvu)
- SVJ odmítá opravit smlouvu se správcem i když nemá náležitosti dle stanov - co může dělat člen SVJ?

Na zajištění správy domu má SVJ smlouvu se správcem. Ve stanovách SVJ je uvedeno, co má smlouva se správcem obsahovat a co je SVJ povinno smluvně dojednat. Naše smlouva neobsahuje všechny ve stanovách uvedené požadavky. Na shromáždění, kde se o smlouvě jednalo a hlasovalo, jsem na toto upozornil. Připomínka, že ve smlouvě není vše podle stanov, nebyla přijata.
Ve stanovách máme dále uvedeno, že jde-li o důležitou záležitost, může přehlasovaný člen společenství požádat soud, aby o ní rozhodl. Lze posuzovat výše uvedené jako důležitou záležitost pro přehlasovaného člena SVJ a je možné obrátit se na soud?
Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Ano, toto je tento případ. Navíc smlouva, která není uzavřena podle stanov, ačkoliv tak býti má, je neplatná. V tomto případě lze pak učinit dvě věci, buď právní vztah mezi správcem a SVJ zcela zrušit, v tom příípadě bude třeba navrátit si již poskytnuté plnění, případně uhradit již vzniklé náklady a nebo její neplatnost dodatečně zhojit, to znamená uzavřít smlouvu novou, která nahradí tu stávající a odstranit v ní vady. V případě, že nesouhlasíte s postupem společenství, jste přehlasován, lze se obrátit na soud.

OBČAN-BYDLENÍ
- Chodík před domem nevlastní dům SVJ - nájemné za poiužívání chodníku nebo odkoupení chodníku domem SVJ
- Pronájem chodníku před domem městem domu SVJ - může do toho město dům SVJ donutit?

Jsem předsedou Společenství vlastníků bytových jednotek na Praze 4 - Spořilově, katastrální území Záběhlice.
Městská část Praha 4 požaduje od našeho Společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ), abychom si pronajali nebo odkoupili pozemek před domem, na kterém se nachází chodník. Chtěl jsem se touto cestou zeptat, zda ná to městská část právo nás nutit k takovému pronájmu nebo odkupu?
Děkuji. Karel

ODPOVĚĎ:
Nikdo nemůže být nucen k ničemu, co neukládá zákon. A zákon neříká, že jste povinni odkoupit pozemek. Ovšem zvažujte, co pro Vás eventuální změna vlastníka případně skutečnost, že pozemek nekoupíte, bude znamenat. Pokud je to jen trochu možné, doporučuji vyjednávat, co by případná koupě, nájem znamenala, co má úřad v plánu atd.

OBČAN-BYDLENÍ
- Reklamace nadměrné spotřeby vody v bytě SVJ - závadný vodoměr dle testu ČMÚ
- Vadný vodoměr, SVJ přesto žádá úhradu nespotřebované vody - co dělat?
- Vodoměr ověřený českým metrologickým ústavem a reklamace spotřeby vody v domě SVJ

Řeším reklamaci vyúčtování služeb za rok 2013 v SVJ. Pronajímám byt, přišel mi nedoplatek 14.571, požadoval jsem peníze po nájemci, odmítl to - podezření na vadné vodoměry, vodoměry ověřeny Českým metrologickým institutem dále jen ČMI (www.cmi.cz/index. php? wdc=1856& lang=1).
Závěr: vodoměry nesplňují požadavky stanovené certifikátem schválení typu (NV č. 464/2005Sb. , zákon 505/1990 Sb. , OOP č. 0 111-OOP-C035-13) pro ověření předmětného měřidla (viz příloha). ÚNMZ sdělil: zjištění ČMI je nezpochybnitelné.
Závěr SMJ: vyúčtování za rok 2013 a 1-4/2014 zamítnuto - neprokázáno že vodoměry TUV a SUV v tomto období nesplňovaly požadavky stanovené certifikátem schválení typu. Dále zamítli uhradit veškeré prokazatelné náklady spojené s touto reklamací.
Ve vyjádření není žádným způsobem prokázáno, že by měřidla byla ve vyhovujícím stavu.
Také zmiňují že můj postup reklamace odporuje postupům daným legislativou ČR?
Tímto Vás chci poprosit o radu, jakým způsobem mám postupovat v této věci? Jak postupovat dále?
Myslím si, že SVJ postupuje nezákoně a porušuje Vyhlášku 372/2001Sb. § 6. Děkuji, Vilém

ODPOVĚĎ:
Doporučujeme vyžádat si podrobné vyúčtování a případně porovnat vyúčtování záloh, které obdržel jiný vlastník (Váš soused) obdobné bytové jednotky.
Dle §2 písm. b) zákona č. 67/2013 Sb. je nájemce, který v průběhu zúčtovacího období v jednotce bydlel, příjemcem služeb spojených s užíváním bytu, a tedy je povinen vyúčtování za služby, které odebíral uhradit.
Nájemci zašlete výzvu s popisem služeb za konkrétní měsíc, v případě, že odmítne uhradit poplatky za služby, které pobíral v době, kdy se v bytě zdržoval máte právo podat proti němu žalobu na zaplacení u místně příslušného okresního soudu.
Podle § 7 vyhlášky 372/2001 Sb. činí lhůta pro uplatnění reklamací proti vyúčtování konečným spotřebitelem (vlastník nemovitosti nebo nájemce) minimálně 21 dnů. Reklamaci můžete uplatnit proti správci SVJ, který vyúčtování vyhotovil.
Vy jako vlastník bytu jste povinen seznámit konečného spotřebitele (bývalého nájemce) na jeho žádost s podklady, ze kterých vyúčtování vychází, případně se způsobem rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi ostatní konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce. To samé právo máte Vy, jako vlastník bytu vůči správci SVJ, který vyúčtování vyhotovil.
Po uplynutí lhůty pro uplatnění reklamací konečných spotřebitelů (vlastník bytu nebo nájemce) správce SVJ do 30 dnů provede v případě jím uznaných reklamací opravu vyúčtování nedoplatku nebo přeplatku záloh, s kterou neprodleně písemně seznámí konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce.
Nedoplatek a nebo přeplatek vyplývající z vyúčtování je splatný do 7 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období. Pokud byly uplatněny reklamace, které správce SVJ uznal, je konečný nedoplatek nebo přeplatek splatný nejdéle do 8 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období.
Osvědčení o výsledku měření přiložte k reklamaci.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zveřejnění kulturní akce na Internetu - je nutný souhlas pořadatele akce?
- Zveřejnění kulturní akce Facebooku - je nutný souhlas pořadatele akce?

Ráda bych se informovala, zda je před zveřejněním kulturní a vzdělávací akce na Internetu nutné získat souhlas organizátora nebo provozovatele, či zda je možné tyto akce zveřejňovat bez jejich souhlasu. Například když na jiných stránkách bude inzerován zajímavý kurz, zda ho mohu inzerovat i na svých stránkách, aniž bych musela získat souhlas organizátora.
Případně ve kterém zákoně bych mohla odpověď na tuto otázku nalézt. Děkuji, Helena

ODPOVĚĎ:
Na Váš dotaz není možné nalézt odpověď v žádném z platných právních předpisů.
V zásadě však platí, že je-li informace o konání kulturní či vzdělávací akce zveřejněna, musí její organizátor počítat s tím, že tato informace může být dále volně rozšiřována, a to nezávisle na jeho vůli (zcela v souladu s fungováním současné informační společnosti).

Máte-li tedy v úmyslu na svých webových stránkách uveřejnit informaci o konání kulturní či vzdělávací akce, kterou získáte např. z jiných webových stránek, nelze proti tomuto postupu z právního hlediska nic namítat. V této souvislosti však upozorňuji na několik možných úskalí, se kterými je nezbytné počítat:
1/ Lze Vám doporučit informaci o konání kulturní či vzdělávací akce žádným způsobem neupravovat (myšleno po obsahové stránce) ; vyloučena je samozřejmě především modifikace klíčových sdělení, jako je údaj o místu a termínu konání akce, jejím programu, výši vstupného apod. V tomto ohledu je pak přirozeně vhodné čerpat tyto informace přímo z webových stránek organizátora kulturní či vzdělávací akce, tzn. nepřebírat tyto informace „z druhé ruky“.
2/ Informaci o konání kulturní či vzdělávací akce je dále vhodné na Vašich webových stránkách prezentovat v souvislostech, které nebudou organizátora této akce nijak dehonestovat či jinak snižovat jeho lidskou důstojnost či občanskou čest, popř. dobré jméno právnické osoby. V tomto ohledu je samozřejmě nevhodné k informaci o konání kulturní či vzdělávací akce připisovat žádné vlastní komentáře, které by mohly mít stejný účinek.
3/ Je-li informace o konání kulturní či vzdělávací akce zpracována tak, že se jedná o autorské dílo (informace je např. výtvarně zpracována v pozvánce), je vhodné uveřejnit pouze „prostou“ informaci o konání této akce, tzn. že kopírování autorského díla (byť uveřejněného na internetu) na vlastní webové stránky Vám nelze doporučit (resp. je před tímto krokem vhodné si vyžádat souhlas organizátora akce).

RŮZNÉ-STAVBY
- Dodatečná kolaudace stavby (garáže) se stavebním povolením

Otec někdy v 90. letech (myslím 1993) dostal stavební povolení na stavbu garáže. Tuto garáž během roku postavil a začal používat i jako dílnu (živnostník, klempíř). Navíc si udělal větší vrata - vjezd do garáže - než měl podle stavebního povolení. Ale nikdy nezkolaudoval. Stavba sloužila a slouží dodnes oběma účelům, otec je již v důchodu a sám se začal o kolaudaci "trochu zajímat", ale dle jeho slov se bojí jít na stavební úřad. Než tam vyrazí, chtěl jsem se někde poradit, co bychom mohli čekat.
Nikde jsem nenašel, že by člověk čekal s kolaudací přes 20 let, navíc celou dobu stavbu používal (což asi před nikým bohužel nezapře). Není nějaké cesty, jak tuto stavbu dodatečně zkolaudovat a zároveň, dle možností, se vyhnout možným pokutám a sankcím (či alespoň částečně, pokud nějaké jsou)?
Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Novela stavebního zákona zavedla nové pravidla mimo jiné i to, že stavby do 25 m² a do pěti metrů výšky na pozemku u rodinného domu či chaty se obejdou bez jakéhokoliv povolování.
Na stavebním úřadě doporučujeme tvrdit, že jste stavbu dostavěli až nyní, v případě, že garáž splňuje výše uvedené kriteria uskuteční stavební úřad pouze kontrolní prohlídku.
Avšak v případě, že ve Vašem případě bude potřeba vydat kolaudační souhlas stavební úřad udělá závěrečnou kontrolní prohlídku do 60 dnů od podání žádosti.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak probíhá předání kopie notářské závěti notáři který má dědické řízení na starosti?
- Předání kopie závěti sepisujícím notářem notáři který zpracovává dědické řízení - jak probíhá předání?

Jak postupuje notář který sepíše závěť a pořizovatel zemře. Nastane dědické řízení a notář pošle komisaři který řeší dědictí jen potvrzenou kopii o pravosti této závěti. Originál má uschován ve svém osobním notářském archivu. Je tento postup zákonný? V opačném případě jak toto řešit. Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Tento postup je přesně podle zákona. Soudní komisař, který má originál závěti uložený u sebe, sepíše protokol o zjištění stavu a obsahu závěti a s tímto protokolem pevně spojí ověřenou kopii závěti. Protokol s ověřenou kopií závěti zašle notáři, který projednává dědictví po pořizovateli závěti. Originál závěti zůstává u notáře, který ji sepsal.

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Jak získat zpět peníze omylem zaslané na cizí bankovní účet
- Vydání bezdůvodného obohacení - peníze zaslané na cizí bankovní účet omylem
- Peníze zaslané omylem na cizí bankovní účet omylem - jak je získat zpět?

05/14 jsem omylem zaslala 7tis na jiný účet než jsem měla, do své banky jsem okamžitě zašla, kde vše se mnou úřednice sepsala a zaslala výzvu do konkrétní banky, doposud se mi majitel účtu neozval a ani částku nezaslal zpět. Jsem bez zaměstnání a dva měsíce na které jsem byla upozorněna, že odpověď na výzvu může trvat pomalu vyprší.

ODPOVĚĎ:
Základní právní rámec pro možnost nápravy omylů při bezhotovostním platebním styku (tzv. ne/odvolatelnost platebního příkazu a souhlasu plátce) zakotvuje § 106 zákona o platebním styku. Ve smyslu § 77/1 zákona o platebním styku by pak měla být tato služba bankou poskytována bezplatně (a to až na výjimku dle § 106/5 zákona o platebním styku).
Podrobná pravidla pro nápravu omylů při bezhotovostním platebním styku však shora zmíněný právní předpis neobsahuje, tato pravidla byste měla nalézt v tzv. pravidlech systému, tzn. dokumentu, který je povinen vydat každý poskytovatel služeb bezhotovostního platebního styku a která musí být dálkově přístupná (tzn. zveřejněna na webu příslušné banky).
V současné chvíli Vám proto doporučuji kontaktovat opětovně Vaší banku a informovat se zde, v jakém časovém horizontu můžete vrácení platby očekávat. Současně Vám doporučuji nahlédnout do pravidel systému, která Vaše banka vydala, a prostudovat zde ta ustanovení, která se vztahují na situaci, v níž se nacházíte.

OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Jak zabránit prodeji fotografie ukradené na Internetu cizí osobou?
- Jak zabránit šíření fotografie ukradené na Internetu cizí osobou?
- Cizí člověk ukradl fotografii na Internetu a vydává ji za vlastní - jak se bránit?
- Autorská práva na rodinnou fotografii zveřejněnou cizí osobou na Internetu

Vlastním fyzickou fotografii mého pradědečka v námořní uniformě, kterou jsem naskenovala a poskytla na jeden genealogický web. Minulý týden jsem ji náhodou našla na těchto webových stránkách http://www.oldphoto.info/gallery/Austro-Hungarian%20army%20-%20R.U.%20arm%C3%A1da%201866-1913/Navy%20-%20N%C3%A1mo%C5%99nictvo/, kde si na ní majitel těch stránek dal copyright, tvrdí, že všechny fotografie jsou jeho výlučným vlastnictvím a nabízí je za peníze k používání. Fotografii jsem jinak nikdy nikomu neposkytla, ani příbuzní ji nemají, nikdy jsem nedala souhlas k jejímu volnému šíření, majitel geneal. webu ji nikomu neposkytl. Částečně jsem ji retušovala, je to přesně ona, kterou někdo ukradl z onoho genea. webu i s chybně uvedeným rokem 1904. Nemohlo se tedy stát, že by nějaký příbuzný jiný exemplář někomu prodal (nevím ani zda existuje). Prosím o uvedení, jaké kroky mám učinit, aby dotyčný fotografii odstranil a
dále ji nezneužíval ve svůj prospěch. Co mám dělat, když ji neodstraní a nadále ji bude nabízet. Děkuji. Laura

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě zasahuje provozovatel předmětného webu do Vašich vlastnických práv, tzn. že proti tomuto počínání se můžete bránit. Dle § 1042 občanského zákoníku platí, že vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší. Neboť jste provozovateli předmětného webu nedala souhlas ke zveřejňování scanu fotografie (jako Vašeho majetku), došlo tímto způsobem do zásahu do Vašeho práva rozhodovat o tom, jak bude s vyobrazením Vašeho majetku nakládáno.

V současné chvíli Vám lze doporučit obrátit se na provozovatele předmětného webu s výzvou k okamžitému stažení fotografie z webových stránek s upozorněním na skutečnost, že protiprávním způsobem zasahuje do Vašeho vlastnického práva. V této výzvě můžete rovněž zmínit, že svým počínáním může provozovatel předmětného webu naplnit znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu dle § 209 trestního zákoníku, a že jste připravena hájit své vlastnické právo případně i soudní cestou.

Neuposlechne-li provozovatel předmětného webu Vaší výzvy, nezbude Vám, než se obrátit na soud s žalobou na ochranu vlastnického práva. V takovém případě Vám doporučuji advokátní zastoupení: http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx

OBČAN-BYDLENÍ
- Nevytápění prázdného bytu a nárok na zvýšené náklady vedlejšího bytu na topení, otop

RŮZNÉ-STAVBA
- Je nutný souhlas souseda se zbouráním mé štítové zdi?
- Zbourání štítové zdi - je nutný souhlas souseda?

Vlastním řadový rodinný dům postavený cca ve 40. letech, na kterém má proběhnout nádstavba (povolení nám bylo uděleno 11/2013). 2013 jsme zjistili, že sousedka nemá od poloviny našeho domu svoji zeď. Zeď je prokazatelně naše. Musíme zbourat naši šťítovou, ale ona s tím nesouhlasí.
Potřebujeme sousedčin souhlas ke zbourání naší šťítové zdi? Kdo má povinnost vzniklý otvor zabezpečit. V případě, že by stačilo pouze oznámit, že zeď bude zbourána, jak dopředu jí to má být sděleno a jakou formou? Co když jí upozorním písemně, ale ona si dopis nepřevezme?
Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Souhlas sousedky ke zbourání štítové zdi:
Dle znění Vašeho dotazu předpokládám, že se zbouráním štítové zdi je výslovně počítáno ve schválené projektové dokumentaci, tzn. že tato stavební práce Vám byla stavebním úřadem (v rámci změny dokončené stavby dle § 2/5 písm. a) stavebního zákona) povolena. Dle § 115/1 stavebního zákona platí, že ve stavebním povolení stavební úřad mimo jiné stanoví podmínky pro provedení stavby, tzn. že v tomto povolení by měly být obsaženy i podmínky pro zbourání štítové zdi.
Jelikož se Vaše sousedka (jak předpokládám) stala účastnicí stavebního řízení (§ 109 stavebního zákona), měla šanci vyjádřit svůj nesouhlas se zbouráním štítové zdi právě v rámci tohoto řízení, jakýkoli její další souhlas tak již zapotřebí není.

2/ Zabezpečení vzniklého otvoru:
K zabezpečení vzniklého otvoru je povinen samozřejmě stavebník, tedy Vy. V rámci budoucích stavebních prací je nezbytné mít na paměti, že stavebník odpovídá rovněž za škody, které zaviněně způsobí; za splnění podmínek dle § 2904 občanského zákoníku nelze vyloučit ani stavebníkovu odpovědnost za škodu vzniklou náhodou.
Dle § 1022/1 občanského zákoníku platí, že nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku (lze vztáhnout i na stavbu na tomto pozemku), má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné. Této žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.

3/ Doručení oznámení o zahájení stavebních prací:
Máte-li v úmyslu svou sousedku na zahájení stavebních prací předem upozornit, lze Vám doporučit tak učinit s dostatečným časovým předstihem, a to písemně, přičemž toto oznámení své sousedce zašlete doporučeně s dodejkou. Jedno vyhotovení tohoto oznámení si samozřejmě ponechte.

OBČAN-BYDLENÍ
- Vystěhování po rozvodu manželství a povinnost zajistit náhradní bydlení manželce, manželovi
- Byt, dům patřící jednomu z manželů a náhradní bydlení po rozvodu manželství
- Musím zajistit manželce náhradní bydlení po rozvodu a vystěhování z mého domu?
- Musím zajistit manželovi náhradní bydlení po rozvodu a vystěhování z mého domu?

Žiji v manželství v domku, který jsem získal před sňatkem. Manželka během soužití získala darem byt. Musel bych v případě rozvodu manželce shánět náhradní bydlení? Byt není v místě současného bydliště. Děkuji, Václav

ODPOVĚĎ:
Podle nové právní úpravy platí, že manželé mají obydlí tam, kde mají rodinnou domácnost. Pokud spolu žijete ve Vašem domě, rodinnou domácnost máte tedy tam a manželce za doby trvání manželství vzniká právo bydlení v tomto domku. Náhradní bydlení manželce dle mého názoru shánět nemusíte, neboť vlastní nemovitost, byť vzdálenou. Měl byste však manželce umožnit dostetčnou lhůtu na vystěhování. Ustanovení, které se netýká přímo Vaší situace hovoří až o roce, dovolím si tvrdit, že v případě posuzování Vaší situace by se tato lhůta rovněž mohla počítat na měsíce avšak nemyslím, že déle než 6 měsíců.

SPRÁVNÍ-OBCE
- Může město prodat různé byty v jednom bytovém domě za různé ceny?
- Různé ceny bytů prodané městem, obcí - je to podle zákona?

Bydlím v domě kde jsou čtyři bytové jednotky. Dům patří městu. Byt jsem si koupila 02/2014 i přesto, že jsem nesouhlasila s kupní cenou dle posudku, protože jsem do něho investovala. Město si totiž vytvořilo tzv."Zásady privatizace", kde stojí, že budou všechny nemovitosti prodávat za 100% odhadní ceny, dále zde mají větičku, že přihlédnou na stav a stáří budovy, na investice a že můžou a nemusí dát slevu. I přesto, že jsme se účastnili zastupitelsta, žádali o slevu ohledně špatnému stavu budovy (zasypaný sklep, kde vzlíná voda, plísně, střechou zatéká, dům není podřezaný, na domě jsou trhliny, nedochovala se žádná projektová dokumentace) město na stav nepřihlédlo a byty prodávají za 100% odhadní ceny. Prodali zatím dva, ostatní dva byty prodávají i s nájemníky třetí osobě. Zatím bez zájmu, bojím se že na tyto byty dají slevu. Můžeme se potom nějak odvolat nebo nesouhlasit, také žádat o zpětnou slevu? Zjistili jsme
že ve městě už nějaké takové podobné bytové domy prodali za 50% odhadní ceny. Jak je to možné? Kam se můžeme obrátit, poslat na město kontrolu? Cítili bychom se diskriminováni. Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Přestože Vámi popsaný problém není výslovně upraven žádným platným právním předpisem, bylo by možné uvažovat o vzniku Vašeho oprávnění na poskytnutí slevy z kupní ceny bytu, a to zejména s ohledem na porušení principu rovného přístupu k jednotlivým kupujícím ze strany města. Je-li Vámi zmiňovaný dokument "Zásady privatizace" městem používán ve srovnatelných případech odlišně, bylo by toto počínání možné kvalifikovat jako porušení dobrých mravů, přičemž za splnění podmínek dle § 2909 občanského zákoníku by mohla na straně města vzniknout odpovědnost za takto způsobenou škodu.
Rozhodnete-li se domáhat se poskytnutí slevy z kupní ceny bytu právní cestou, doporučuji Vám v každém případě advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz

V souvislosti s Vaším případem je dále vhodné vědět, že dle § 38/2 zákona o obcích musí být majetek obce chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím, přičemž s nepotřebným majetkem obec naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak. Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá (v tomto ohledu je proto podstatná odhadní cena Vašeho bytu), nejde-li o cenu regulovanou státem; odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna (§ 39/2 zákona o obcích).
Dle § 42/1 zákona o obcích je obec povinna požádat o přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok příslušný krajský úřad, anebo zadat přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. V této souvislosti proto můžete kontaktovat místně příslušný krajský úřad s podnětem k prošetření současného postupu města, neboť předmětem přezkoumávání hospodaření obcí je mimo jiné i nakládání a hospodaření s majetkem ve vlastnictví územního celku, zde obce (a to dle § 2/2 písm. a) zákona č. 420/2004 Sb. , o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, v platném znění).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že pokud jste se souhlasem pronajímatele do zhodnocení bytu investovala vlastní prostředky (§ 2263
občanského zákoníku), bylo by možné uvažovat o vzniku bezdůvodného obohacení na straně města (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), k jehož vrácení je město povinno (pokud k tomuto vyrovnání samozřejmě již nedošlo).

OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Stínění stromy ze sousedního pozemku - jak se bránit
- Stromy od souseda stíní, zastiňují pozemek - jak postupovat?

Matka bydlí v řadové bytovce, za každým bytem se nachází zahrádky vzájemně oddělené pouze pletivem. Zahrádky jsou cca 10 m široké a 30 m dlouhé, sousedí spolu delší stranou. Soused na západní straně vysadil bezprostředně podél plotu stromy, které nyní dosahují výšky cca 3,5 metru. Díky tomu se naše zahrada nachází zčásti ve stínu již od 16. hodiny odpolední, kolem 18. hodiny je ve stínu již téměř 1/2. Navíc v pruhu 1-2 m od zmíněného plotu téměř nic neroste v důsledku rozsáhlého kořenového systému vzrostlých stromů.
Má soused právo takto ovlivňovat náš pozemek nebo existuje nějaký zákon řešící tuto problematiku? Opakované pokusy o domluvu jsou zcela bez efektu. Mnohokrát děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Tzv. sousedské vztahy byly upraveny již v § 127/1 starého Občanského zákoníku, dle něhož nesměl vlastník pozemku obtěžovat souseda nad míru přiměřenou poměrům mimo jiné i stíněním.
Problematika výsadby stromů v těsné blízkosti společných hranic pozemků je pak od 1. 1. 2014 detailněji upravena v novém občanském zákoníku. Dle jeho § 1016/2 platí, že neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
Nebude-li proto Váš soused ochoten odstranit podrůstající kořeny (na základě Vaší písemné výzvy) sám, můžete tak učinit ve vhodné roční době (tzn. v době vegetačního klidu) svépomocí, samozřejmě za podmínky, že míra obtěžování stíněním dle Vašeho názoru převyšuje zájem na nedotčeném zachování sousedových stromů (v tomto ohledu se samozřejmě jedná o otázku značně subjektivní).
Dle § 1017/1 nového občanského zákoníku platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. Na souseda se proto můžete obrátit rovněž s požadavkem na vykácení těch stromů, které se nacházejí ke společné hranici pozemků blíže, než nový občanský zákoník stanoví. Nebude-li soused ochoten tyto stromy pokácet, můžete se samozřejmě obrátit s žalobou na soud.

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Potrestání soudce za špatné rozhodnutí
- Jak může soud potrestat soudce za špatné rozhodnutí, špatnou práci
- Tresty pro soudce za kárné provinění § 88/1 zákona o soudech a soudcích
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Přiměřené zadostiučinění za špatné rozhodnutí soudce
- Odškodnění za špatné rozhodnutí soudce

Chtěla jsem se zeptat na to, jestli je nějak potrestán soudce, který špatně rozhodně. Kvůli jednomu takovému soudci mám doslova zkažený celý život. Musela jsem podat odvolání k vyššímu soudu a ten mi po 4 letech potvrdil, že soudce pochybil, když takto rozhodl / je to tak napsáno v rozsudku/. Proto se ptám, jak byl potrestán a kde to zjistím. Náleží mi za "špatný úřední postup" nějaké přiměřené zadostiučinění?
Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Pro provedení důkladnější právní analýzy by bylo nezbytné znát řadu dalších podrobností, zejména se seznámit se zněním obou předmětných rozhodnutí soudů. Z Vašeho dotazu není bohužel ani zřejmé, zda se jednalo o občanskoprávní, trestněprávní či správněprávní soudní řízení; z tohoto důvodu pojmu svou odpověď obecněji.
V zásadě platí, že je-li rozhodnutí prvoinstančního soudu zrušeno soudem odvolacím, neznamená to, že by byl autor prvoinstančního rozhodnutí automaticky trestán. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že rozhodování soudů, přestože je postaveno na shodných základech a soudci rozhodují dle stejných právních předpisů a judikatury, je stále závislé na právním názoru konkrétního soudce, přičemž tento názor nemusí být shodný s právním názorem soudce odvolacího soudu. Sama skutečnost rozdílnosti právních názorů pak nemůže být důvodem pro trestání toho soudce, jehož právní názor nebyl soudcem odvolacího soudu sdílen.
Zmiňujete-li ve svém dotazu, že v rozhodnutí odvolacího soudu je uvedeno, že soudce prvoinstančního soudu pochybil, sluší se upozornit, že tato (či obdobná) sousloví se v rozhodnutích odvolacích soudů objevují poměrně běžně, přičemž soudce odvolacího soudu tímto způsobem patrně pouze vyjádřil svůj nesouhlas s právním názorem soudce prvoinstančního soudu. Pouze na základě tohoto sousloví však opravdu nemůže být přikročeno k potrestání soudce prvoinstančního soudu, pravomoc kárného postihu soudců ostatně nepřísluší soudcům odvolacích soudů.
Shora uvedené však samozřejmě neznamená, že by soudci nebyli za své jednání či rozhodování nijak odpovědni. Dle § 86 zákona o soudech a soudcích platí, že soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu jsou kárně odpovědni za kárné provinění. Tímto kárným proviněním je dle § 87/1 zákona o soudech a soudcích zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.

Za kárné provinění lze soudci dle § 88/1 zákona o soudech a soudcích uložit podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a/ důtku,
b/ snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se soudce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,
c/ odvolání z funkce předsedy senátu,
d/ odvolání z funkce soudce.

Od uložení kárného opatření lze upustit, jestliže se samo projednání kárného provinění jeví jako postačující.
Drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování může orgán státní správy soudů, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, vyřídit tím, že je soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu vytkne, je-li to postačující (§ 88a zákona o soudech a soudcích).

Máte-li zájem o projednání Vámi zmiňovaného pochybení soudce kárným soudem, je zapotřebí, abyste kontaktovala některou z osob, které jsou oprávněny podat návrh na zahájení kárného řízení. Dle § 8/2 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů jsou těmito oprávněnými osobami:
a/ prezident republiky proti kterémukoliv soudci,
b/ ministr spravedlnosti proti kterémukoliv soudci,
c/ předseda Nejvyššího soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší soud vrcholným soudním orgánem,
d/ předseda Nejvyššího správního soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší správní soud vrcholným soudním orgánem,
e/ předseda vrchního soudu proti kterémukoliv soudci příslušného vrchního soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně,
f/ předseda krajského soudu proti kterémukoliv soudci příslušného krajského soudu a proti soudci okresního soudu,
g/ předseda okresního soudu proti soudci příslušného okresního soudu a proti soudci jiného okresního soudu.

Dle § 9/1 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů musí být návrh na zahájení kárného řízení podán nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do 3 let ode dne spáchání kárného provinění.
Co se týče náhrady újmy, způsobené nesprávným rozhodnutím soudu, je klíčovým zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (zákon č. 82/1998 Sb. , v platném znění).
Dle § 5 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, přičemž dle § 6/2 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb. je v případě vzniku škody v soudním řízení příslušným úřadem Ministerstvo spravedlnosti.
Jako účastnice řízení, které vznikla škoda nezákonným rozhodnutím soudu, pak máte dle § 7/1 zákona č. 82/1998 Sb. právo se obrátit na Ministerstvo spravedlnosti (§ 14/1 zákona č. 82/1998 Sb.) s žádostí o její náhradu. Aby byla Vaše žádost úspěšná, je zapotřebí, aby bylo pravomocné rozhodnutí soudu pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem (§ 8/1 zákona č. 82/1998 Sb.).
Jednalo-li se ve Vašem případě o řízení trestní, přičemž prvoinstanční soud nezákonně rozhodl o vazbě, trestu nebo ochranném opatření, je podstatný § 9 a násl. zákona č. 82/1998 Sb.
Pokud Vám byla nezákonným rozhodnutím soudu způsobena též nemajetková újma (např. psychické trauma apod.), máte dle § 31a zákona č. 82/1998 Sb. nárok na přiměřené zadostiučinění, které Vám může být poskytnuto i v penězích.
Nárok na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb. se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se pak tento nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví (§ 32/1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb.).
Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb. se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.
Nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření se promlčí za dva roky ode dne, kdy nabylo právní moci zprošťující rozhodnutí, rozhodnutí, jímž bylo trestní řízení zastaveno, zrušující rozhodnutí, rozhodnutí, jímž byla věc postoupena jinému orgánu, nebo rozhodnutí odsuzující k mírnějšímu trestu (§ 33 zákona č. 82/1998 Sb.).

OBCHOD-REKLAMACE
- Platnost rezervační smlouvy - nemovitost má jiné vlastnosti než jsou v inzerátu
- Nemovitost má jiné vlastnosti než v inzerátu - nárok na vrácení rezervační zálohy
- Zděná nemovitost je ve skutečnosti dřevostavba - nárok na vrácení rezervační zálohy z RK
- Reklamace koupené nemovitosti - má jiné vlastnosti než bylo deklarováno

Rádi bychom se zeptali na názor. Na internetu jsme objevili inzerát RK, která nabízela zděnou chatu se zahradou. V detailu inzerátu bylo opět uvedeno, že se jedná o zděnou chatu. Dohodli jsme si tedy prohlídku. Protože vše splňovalo naši představu, podepsali rezervační s. a začali zajišťovat hypotéku. K té v bance potřebovali odhad, který jsme nechali zpracovat. V tento moment vyšlo najevo, že se nejedná o zděnou stavbu, ale o dřevostavbu se zateplením z polystyrénu a strukturovanou omítkou. Po tomto zjištění jsme řešili, co dále, ale vzhledem k tomu, že jsme měli již zaplacený rezerv. popl. i odhad a neměli jsme žádný důkaz o špatné specifikaci inzerátu, tak jsme rozhodli pokračovat v koupi. Báli jsme se, že by nám to RK neuznala a my bychom přišli o rezerv. popl. Bohužel až po podepsání smlouvy jsme si všimli, že slovo zděné je přímo v názvu inzerátu, který jako jediný na stránkách RK zůstal. Detail inzerátu byl z Internetu stažen.
Nyní by nás zajímalo, zda se dá uspět v tomto sporu a žádat slevu z kupní ceny. RK svou chybu uznala, ale dále odmítla celou věc řešit. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu nevyplývá, kdy ke koupi předmětné chaty došlo, ve své odpovědi budu proto pracovat s příslušnými ustanoveními nového občanského zákoníku (tato právní úprava se však v zásadě neliší od úpravy dle starého Občanského zákoníku platného do 31. 12. 2013).
Ve Vámi popsaném případě je podstatné, jak byl předmět koupě specifikován v kupní smlouvě, tzn. zda se i zde hovoří o zděné chatě či nikoli. V zásadě však platí, že pokud jste si byli vědomi skutečnosti, že chata není zděná a přesto jste kupní smlouvu uzavřeli, jsou Vaše šance na získání slevy z kupní ceny poměrně nízké.
Dle § 2084 občanského zákoníku je prodávající povinen upozornit kupujícího při ujednávání kupní smlouvy na vady věci, o nichž ví; zněla-li pak kupní smlouva na zděnou chatu, bylo by skutečně možné uvažovat o její vadnosti z důvodu absence zdiva, vše však za předpokladu, že byste o této skutečnosti neměli při sjednávání kupní smlouvy povědomí.
Předmět koupě lze v obecné rovině považovat za vadný, pokud jeho jakost neodpovídá § 2095 a § 2096 občanského zákoníku, přičemž za vadu se dle § 2099/1 občanského zákoníku považuje i plnění jiné věci, než jaká byla ujednána v kupní smlouvě.
Dle § 2129/2 občanského zákoníku platí, že neoznámil-li kupující prodávajícímu skrytou vadu stavby spojené se zemí pevným základem do pěti let od nabytí vlastnického práva k této stavbě, soud kupujícímu právo z vadného plnění nepřizná, namítne-li prodávající, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět. I v kontextu tohoto ustanovení je však důležité, že jste o neexistenci zdiva na předmětné chatě měli povědomí, o skrytou vadu se tak de facto jednat nemohlo.
Na Vámi popsaný případ je možné nejpřiléhavěji aplikovat § 2103 občanského zákoníku, dle něhož nemá kupující práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.
Domníváte-li se i přes shora uvedené, že neexistence zdiva představuje v rámci Vámi uzavřené kupní smlouvy vadu chaty, můžete se obrátit na prodávajícího s oznámením této vady, přičemž zároveň zvolíte některé z práv dle § 2106/1 (jedná-li se dle Vašeho názoru o podstatné porušení kupní smlouvy) či dle § 2107/1 (jedná-li se o nepodstatné porušení kupní smlouvy) občanského zákoníku.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Umístění kamer v bytovém domě SVJ a zákon na ochranu osobních údajů
- Legálnost kamer v bytovém domě SVJ - vstup do domu, sklepy - Je možné nahrávat kamerami vstup a sklepy v bytovém domě SVJ?

Většina členů našeho SVJ by si přála nainstalovat kamery, sledující část společných prostor v domě (přízemní hala před schránkami, vstupem do sklepů a vstupem k popelnicím). Kamery buď online, nebo s přerušovaným záznamem (při pohybu osob).
Nebude však takové opatření v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů?
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Na Váš dotaz nelze odpovědět jinak než šalamounsky: Instalace kamerového systému v prostorách bytového domu se může i nemusí dostat do rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů.
V tomto ohledu je nezbytné si uvědomit, že Úřad pro ochranu osobních údajů posuzuje každý z případů instalace kamerového systému individuálně a zohledňuje přitom konkrétní okolnosti a důvody, které k instalaci kamerového systému vedly/vedou.
Úřad pro ochranu osobních údajů nicméně dlouhodobě zastává stanovisko, že snímání určitých prostor kamerami, které pořizují záznam, je zpracováním osobních údajů a podléhá proto regulaci podle zákona o ochraně osobních údajů. Z tohoto pravidla pak existuje výjimka, zakotvená v § 5/2 písm. e) zákona o ochraně osobních údajů, dle něhož může správce osobních údajů tyto údaje zpracovávat bez souhlasu subjektu údajů (fyzické osoby), pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby (např. tedy z důvodu ochrany majetku, zajištění bezpečnosti v bytovém domě apod.) ; takové zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života.

Ve věci instalace kamerových systémů v bytových domech zaujal Úřad pro ochranu osobních údajů stanovisko již v minulosti, toto stanovisko, včetně dalších podkladů, je dostupné zde:
http://www.uoou.cz/vismo/fulltext.asp?hledani=1& id_org=200144& query=bytov%C3%BD& rh
http://www.uoou.cz/kamerovy-system-v-bytovem-dome/d-6291

Další přehled právního názoru Úřadu pro ochranu osobních údajů, resp. další užitečné informace, lze nalézt např. zde:
http://roxit.cz/kamerove-systemy/umisteni-kamerovych-systemu-v-bytovych-domech-z-pohledu-uoou-cr
http://jinepravo.blogspot.cz/2010/01/michal-ryska-big-brother-v-bytovem-dome.html

V každém případě Vám doporučuji kontaktovat v této věci Úřad pro ochranu osobních údajů, který Vám po posouzení plánovaného rozmístění kamer a dalších technických údajů sdělí, zda bude nezbytné provést registraci SVJ jako správce osobních údajů a jaké další podmínky musí být pro zákonné zpracovávání osobních údajů splněny.

RODINA-STŘÍDAVÁ PÉČE
- Jak se vyhnout střídavé péči o velmi malé (tříleté) dítě
- Střídavá péče o tříleté dítě - jaký bude názor soudu?
- Může matka odmítnout střídavou péči na žádost otce dítěte?

Mám s přítelem skoro tříletou dceru. Od jejího narození s ní bydlím v domě svých rodičů. Přítel za námi dojížděl. Nejdříve několikrát v týdnu. Od 2/2014 jen na víkend. Je podnikatel, velmi pracovně vytížen. O dceru se sám nikdy nestaral, ani nechtěl, i když to popírá. V 7/2014 jsme se rozešli. Přítel žádá dceru do střídavé péče, se kterou nesouhlasím. Dcera má trvalý pobyt hlášený v bytě, který vlastním dohromady s přítelem, ale nikdy tam nežila. Já mám trvalý pobyt v domě svých rodičů.
Jak postupovat, aby dcera zůstala v mojí péči?
Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Pokud chcete, aby dcera byla svěřena do Vaší výlučné péče, je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě dceřina bydliště návrh na svěření dcery do Vaší péče. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci právník či sociální pracovnice orgánu sociálně právní ochrany dětí (tzv OSPOD) na městském úřadě v místě dceřina bydliště. Jestliže Váš (bývalý) přítel podá k soudu návrh na svěření dcery do střídavé péče, soud bude posuzovat oba tyto návrhy a po zvážení všech skutečností rozhodne ve prospěch toho návrhu, který bude v zájmu Vaší dcery. Pro soud bude mj. důležitý právě názor sociální pracovnice OSPOD, která bude u soudu zastupovat Vaši dceru a hájit její zájmy.

PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PP
- Dohoda o ukončení pracovního poměru pro rušení pobočky - nárok na odstupné
- Rušení pobočky, provozovny, ukončení pracovního poměru dohodou a nárok na odstupné

Zaměstnavatel se mnou chce rozvázat pracovní poměr dohodou, jelikož se provozovna ruší. Mám přistoupit na podepsání dohody a tím přijít o odstupné. Byla mi od nich nabídnuta práce v jiné pobočce na stejnou pracovní pozici, dojíždění je pro mě dost komplikované.
Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Pokud máte v pracovní smlouvě uvedeno místo výkonu práce tak, že se vztahuje na rušenou pobočku a nikoliv i na pobočku, ve které Vám byla nabídnuta práce (tedy např. místo výkonu práce je obec), pak rušení provozovny je výpovědním důvodem ze strany zaměstnavatele podle § 52 písm. a) ZP, jelikož se ruší část zaměstnavatele. Pokud je zaměstnanci dána výpověď z tohoto důvodu, náleží mu dle § 67 ZP odstupné podle délky trvání pracovního poměru u zaměstnavatele. Odstupné zaměstnanci však náleží, i pokud pracovní poměr skončil dohodou ze stejného důvodu. V tomto případě doporučuji, pokud byste dohodu chtěl podepsat, aby v dohodě byl uveden důvod skončení pracovního poměru, tj. rušení provozovny zaměstnavatele. Nabídku práce v jiné pobočce nemusíte přijmout, pokud umístění pobočky neodpovídá místu výkonu práce uvedeného ve Vaší pracovní smlouvě. Pokud nebudete chtít na dohodu přistoupit, nemůže Vás k tomu zaměstnavatel nutit a dá Vám výpověď.

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Vulgární urážky od sousedů - jak se bránit?
- Stalking sousedem, sousedkou, sousedy - informace
- Nebezpečné pronásledování sousedem, sousedkou, sousedy - informace

Bydlím s manželkou v prvním podlaží panelového domu a přímo nad námi bydlí 75letá paní, která nám dělá dlouhodobě ze života peklo. Několikrát bylo její jednání předmětem přestupkové komise na podkladě stížností naší nebo dalších sousedů. Bezdůvodně na nás z okna pokřikuje hrubé vulgární urážky, na bytové dveře lepí lístečky s hanlivými slovy. V noci na nás vyzvání nebo buší na dveře. Sleduje kdy přicházíme nebo odcházíme z bytu a pak nás obtěžuje na chodbě domu nebo před domem. Ignorujeme ji a 2010-2014 na její ataky nereagujeme. Pokusy o domluvu selhaly. Zvažuji podat trestní oznámení pro stalking.
Poraďte prosím, jsme již také důchodci a máme obavu ze soudních výloh.
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Je mi velmi líto, ale sousedské vztahy jsou jedním z nejzásadnějších a nejsložitějších problémů, které se velmi obtížně řeší prostřednictvím veřejné moci (správní orgány, soudy).
Podáním trestního oznámení jistě nemůžete nic zkazit. Žalobou na zdržení se zásahů do Vašeho soukromí (soukromých prostor) můžete docílit zákazu narušujícího jednání, porušování takového zákazu by bylo v rámci výkonu rozhodnutí možné vynucovat ukládáním pokut (až do výše 100 000 Kč), jejichž zaplacení lze následně postihnout exekucí na majetková plnění (tedy postižením movitých či nemovitých věcí apod.). V konečném důsledku by tak dotyčné mohl být exekučně postižen i majetek (např. byt).
Soudní řízení by jistě bylo náročným řízením, nicméně lze doporučit, abyste tuto cestu nezavrhovali.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění v Německu - na koho se má dědic obrátit?
- Jak zjistit průběh dědického řízení (český dědic)

Kamarádka má dědit, její otec žil v Německu ve městě Breitenfurt, bohužel nemá žádné podklady a tímto bych se chtěla optat zda-li je v tomto městě k dispozici nějaký úřad na kontaktování a vyřízení požadavků. Respektiva na koho se mám obrátit na jaký příslušný úřad.
Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Návod, jak v takové situaci postupovat, je dostupný na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Pro úplnost uvádím odkaz:
http://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/jak_resit_situace_v_zahranici/dedictvi_v_cizine.html
_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Co je to zaručená mzda
- Zaručená mzda podle pracovních skupin
- Mzdový výměr a pracovní skupina - musí být skupina ve výměru uvedena?

Jsem zaměstnána u soukromé firmy jako odborný prodejce nábytku, při hledání určitých věcí co patří do pracovní smlouvy jsem se na internetu dočetla o nějaké ZARUČENÉ MZDĚ, která je rozdělená do 8 pracovních skupin podle níž je minimální mzda rozdělena podle určitých pracovních schopností a obtížnosti práce, znamená to tedy, že je pro každou pozici jiná pracovní skupina?
Má být v mzdovém výměru zapsáno zařazení skupin. Mám tam pouze uvedenou minimální mzda 10 000 Kč hrubého měsíčně a z předchozího zaměstnání u soukromé firmy jsem měla napsáno ve které pracovní skupině jsem zařazena a dále jestli musí být napsána náplň práce, protože tam také máme pouze větu, že jsme manageři prodejny.
K pracovní smlouvě: jsem uvedena na dveřích jako oprávněná osoba, ale pracovní smlouva vypadá stejně jako u kolegyně, nemusím to mít i písemně? Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Minimální a zaručená mzda:
Pro získání základního přehledu o podstatě institutu minimální a zaručené mzdy vizte zde: http://www.mpsv.cz/cs/7667
Minimální mzda tak v souladu s § 111/1 zákoníku práce představuje nejnižší možné ocenění závislé práce. Výši základní sazby minimální mzdy a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Základní sazba minimální mzdy činí nejméně 7.955,- Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu.
Aktuální výše základní sazby minimální mzdy je v § 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. stanovena na částku 50,60 Kč za hodinu nebo 8.500,- Kč za měsíc, a to pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin.
Zaručená mzda (§ 112 zákoníku práce) naproti tomu zohledňuje při stanovení nejnižšího možného ocenění práce i složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce.
Nejnižší možné úrovně zaručené mzdy jsou v § 3/1 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. (pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin) odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin. Obecné charakteristiky skupin prací a příklady prací v těchto skupinách jsou stanoveny v příloze k tomuto nařízení vlády. Dle tohoto rozpisu si můžete ověřit, zda Vámi pobíraná mzda odpovídá mzdě, která je Vám s ohledem na složitost, namáhavost a odpovědnost Vámi vykonávané práce zaručena.
Shora uvedené lze shrnout tak, že pro zařazení zaměstnance do některé z osmi skupin zaručené mzdy není rozhodné, jakou pozici tento zaměstnanec u zaměstnavatele zastává, nýbrž jak složitou, namáhavou a odpovědnou práci tato pozice obnáší; nelze pak samozřejmě vyloučit, že dvě odlišné pozice budou spadat do stejné skupiny zaručené mzdy.

Mzdový výměr:
Dle § 113/4 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci v den nástupu do práce písemný mzdový výměr, který musí obsahovat údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy (jestliže tyto údaje samozřejmě neobsahuje již pracovní smlouva nebo vnitřní předpis zaměstnavatele). Dojde-li posléze ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.
Ze shora uvedeného lze dovodit, že údaj o zařazení zaměstnance do příslušné skupiny zaručené mzdy dle obtížnosti jím vykonávané práce, není povinnou náležitostí mzdového výměru; totéž pak platí rovněž o pracovní náplni. Na tomto místě mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že v případě zaměstnanců, kteří jsou odměňováni platem, obsahuje jejich platový výměr mimo jiné i údaje o platové třídě a platovém stupni, do nichž je zaměstnanec zařazen, a údaje o výši platového tarifu a ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složkách platu (§ 136/2 zákoníku práce).

Údaj o zařazení zaměstnance do příslušné skupiny zaručené mzdy pak nepředstavuje ani povinnou náležitost výplatních lístků/pásek, neboť veškeré údaje, které musí být v těchto dokumentech uvedeny, jsou vyjmenovány v § 142/5 zákoníku práce.

Oprávněná osoba:
V tomto ohledu z Vašeho dotazu nevyplývá, co máte na mysli oním oprávněním. Obecně však platí, že zaměstnanec svým právním jednáním (které činí v rámci plnění pracovních úkolů) zavazuje zaměstnavatele, tzn. že je oprávněn za zaměstnavatele v rozsahu jím vykonávaného druhu práce a pracovního zařazení právně jednat (jak lze v nejobecnější rovině dovodit i z § 2 zákoníku práce). Pro tyto účely může být samozřejmě zaměstnanec zaměstnavatelem vybaven příslušným pověřením či plnou mocí, v tomto ohledu vše záleží na konkrétních podmínkách každého zaměstnavatele. Tato skutečnost však nemusí být uvedena zvlášť v pracovní smlouvě, zaměstnanec může být tímto způsobem pověřen i v průběhu trvání pracovněprávního vztahu.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Výpovědní lhůta na poskytování Internetu podle telekomunikačního zákona
- Novela telekomunikačního zákona a výpovědní lhůta na Internet
- Kolik paušálů musím zaplatit při předčasné výpovědi Internetu
- Předčasné ukončení smlouvy na Internet - kolik % z původního tarifu musím uhradit?

7.4.2011 jsem uzavřel smlouvu s firmou COPROSYS na poskytování Internetu na dobu určitou 24 měsíců.
Po skončení doby určité se doba trvání smlouvy prodlužuje na dalších 12 měsíců. Ve smlouvě to tak jasné není.
Výpověď jsem podal dne 20.6.2014 s výpovědní dobou 3 měsíce, ta by měla vypršet 30.9.2014. Jenže chtějí po mně doplatit ještě zbývající měsíce až do 6.4.2015. Zajímalo by mě, zda na to mají právo a zda mohou chtít po mně celou částku (6 měsíců) i ohledně nového telekomunikačního zákona, mělo by se jednat jen o 20% z celkové částky.
Popřípadě zašlu ofocené dokumenty: smlouvy, výpovědi a vyjádření. Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Předem své odpovědi upozorňuji na mírný datační nesoulad, který je z Vašeho dotazu patrný. Uvádíte, že předmětná smlouva byla uzavřena dne 7. 4. 2011, a to na 2 roky, tzn. do 7. 4. 2013. Pokud následně došlo k automatickému prodloužení její platnosti o 1 rok, měla platnost smlouvy skončit ke dni 7. 4. 2014. Neboť však v dotazu uvádíte, že výpověď smlouvy jste podal dne 20. 6. 2014, budu ve své odpovědi předpokládat, že platnost smlouvy byla prodloužena ještě jednou, a to opět o 1 rok, tzn. do 7. 4. 2015.
Neboť ve svém dotazu zmiňujete „automatické“ prodlužování platnosti smlouvy, zmíním pouze (přestože Váš dotaz k této problematice nesměřuje), že dle § 63/10 zákona o elektronických komunikacích je poskytovatel internetového připojení povinen (pokud smlouva obsahuje ustanovení o automatickém prodlužování její platnosti) informovat zákazníka o možnosti a způsobu, jak ukončit platnost smlouvy, a to způsobem, který si zákazník zvolil pro zasílání vyúčtování, přičemž takto je poskytovatel internetového připojení povinen informovat zákazníka nejdříve 3 měsíce a nejpozději 1 měsíc před uplynutím účinnosti smlouvy.
K Vašemu dotazu je v první řadě vhodné poukázat na § 63/1 písm. p) zákona o elektronických komunikacích, dle něhož musí být ve smlouvě o internetovém připojení srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedena vždy výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, výpovědí ze strany zákazníka, přičemž výše této úhrady nesmí být vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy.
Současně je však nutné vědět, že toto ustanovení bylo do zákona o elektronických komunikacích vtěleno při jeho novelizaci zákonem č. 214/2013 Sb. , a to s účinností ke dni 8. 8. 2013, tzn. že k datu uzavření Vaší smlouvy nebyl poskytovatel internetového připojení povinen pravidla pro výpočet výše úhrady při předčasném ukončení platnosti smlouvy v této smlouvě zohlednit.
Jedním dechem je však nezbytné dodat, že dle čl. II zákona č. 214/2013 Sb. (přechodné ustanovení této novely) je poskytovatel internetového připojení povinen do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti této novely (tzn. nejpozději do 8. 2. 2014) uvést smlouvy o internetovém připojení do souladu s příslušnými ustanoveními zákona o elektronických komunikacích ve znění této novely (tedy již se zapracováním pravidel o maximální výši úhrady při předčasném ukončení platnosti smlouvy o internetovém připojení.
S ohledem na shora uvedené se proto domnívám, že požadavek Vašeho poskytovatele internetového připojení na úhradu všech plateb až do původně sjednaného data ukončení platnosti smlouvy (tzn. do 7. 4. 2015) není oprávněný, neboť poskytovatel internetového připojení je oprávněn žádat od Vás tuto úhradu v maximální výši 20% ze sumy plateb, které do konce platnosti smlouvy ještě zbývají.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění u životního pojištění - obmyšlení jsou jen někteří členové rodiny
- Dědictví životního pojištění - obmyšlení jsou manželka a někteří potomci zemřelého

Otec měl řadu let uzavřeno investiční životní pojištění Vital plán, obmyšlení: matka a já (50:50). Maminka zemřela 2010, z prvního manželství, které trvalo jen krátce, měl otec syna. Z druhého manželství jsem vzešel pouze já. Otec zemřel 11/2013.
Jak bude děděno životní pojištění? Děkuji, Filip

ODPOVĚĎ:
Dle § 51 zákona o pojistné smlouvě účinného ke dni úmrtí zůstavitele, jsou-li určeny obmyšlené osoby, nabývají tyto osoby právo na pojistné plnění mimo dědické řízení. Vy a Vaše matka tedy máte nárok na toto pojistné plnění a bude Vám vyplaceno mimo dědické řízení.
Nebyl-li v době pojistné události určen obmyšlený nebo nenabude-li obmyšlený práva na pojistné plnění, nabývají tohoto práva manžel pojištěného, a není-li ho, děti pojištěného. Není-li takových osob, nabývají práva na pojistné plnění rodiče pojištěného, a není-li jich, nabývají práva na pojistné plnění osoby, které žily s pojištěným po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na pojištěného.

OBČAN-DLUHY
- Promlčení smluvní pokuty u Proficreditu
- Za jak dlouho se promlčí pokuta u společnosti Proficredit?
- Musím platit pokutu Proficreditu za velmi starou smlouvu? (z roku 2008)

2007 jsem si vzala úvěr od společnosti Proficredit, který jsem však řádně nesplácela. Došlo k exekuci. Exekuci jsem dolatila v 11/2012. Přišlo mi ukončení exekuce a tím jsem považovala celou věc za uzavřenou. Nyní jsem se na společnost Proficredit obrátila s žádostí o výmaz z registru Solus, neb jsem svůj život uspořádala, dluhy nedělám a chtěla jsem být všude,, čistá,, . Z Proficreditu mi však napsali, že musím uhradit částku 5.328,-Kč. tato částka prý nebyla součástí exekuce a jde prý o smluvní pokutu z Dohody o uznání dluhu. Tuto dohodu jsem podepsala 4/2008. Chci se zeptat, zda má společnost skutečně nárok po mě něco vymáhat - tvrdí, že mi příjde předžalobní výzva. Zda se na toto nevztahuje např. promlčecí lhůta. Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Na Vaši otázku nelze jednoznačně odpovědět. Nejprve bych uvedla rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, který ve svém rozhodnutí judikoval, že smluvní pokuta musí být dohodnuta a takové ujednání musí být součástí smlouvy podepsané oběma smluvními stranami. Tedy pokud jste dohodu o uznání dluhu podepsala pouze Vy jako jednostranné ujednání, bude smluvní pokuta z ní vzešlá neplatná.
Pokud dohoda o uznání dluhu byla podepsaná Vámi i oprávněnou osobou jednající za Proficredit, je nutné pro správné určení promlčení smluvní pokuty určit den kdy nastala splatnost smluvní pokuty. Pokud smluvní pokuta byla sjednaná pevnou částkou, je pro počátek promlčecí doby rozhodný pouze jeden okamžik, kterým je den kdy mohlo být právo vykonáno poprvé. Tedy pokud od tohoto dne uplynuly již tři roky, je pravděpodobné, že smluvní pokuta je již promlčená.
Je-li smluvní pokuta stanovena procentem z částky za každý den porušení smluvní povinnosti, je situace trochu jiná a názory na posouzení jejího promlčení se v rozhodnutích soudů i odborné literatuře různí. Převládá většinový názor, že každým dalším dnem, po který trvá prodlení, dlužník opětovně porušuje svoji povinnost plnit řádně a včas a tak za každý další den prodlení vzniká věřiteli další právo na smluvní pokutu. V tomto případě se právo na zaplacení takto sjednané smluvní pokutu vzniklé za určitý den prodlení promlčuje za každý den zvlášť v tříleté promlčecí lhůtě. Přičemž po uplynutí příslušné promlčecí doby ode dne, kdy poprvé vznikl nárok na smluvní pokutu za každý den prodlení, dojde k promlčení nároku na smluvní pokutu pouze za první den promlčení.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
TRESTNÍ-TRESTNÍ SAZBY A OCHR. OPATŘENÍ
- Propadnutí věci (počítače) pro trestný čin šíření filmů přes Internet - jak získat PC zpět?
- Jak získat zpět počítač zabavený Policií pro trestný čin šíření filmů, hudby (audiovizuálních děl podléhajících autorskému právu)?

05/2014 mně bez předchozího předvolání byla provedena domovní prohlídka na základě šíření filmů z mé IP adresy. Policie ČR zabavila všechny nalezené počítače. Šlo o šíření filmů. Bratr, v době domovní prohlídky nepřítomný. Patřil mu jeden zabavený počítač. Bratr se přiznal, ostatní počítače mi Policie v 06/2014 vrátila.
S bratrem se pozastavujeme nad možným trestem propadnutí věci (nebo jiné majetkové hodnoty). Bratr je bez práce, již má dluhy, s výjimkou oblečení a mobilního telefonu byl počítač snad jeho jediným majetkem. Kromě toho na pevných discích měl data ryze osobní hodnoty (např. soukromé fotografie).
Je možné se účelně vyhnout trestu propadnutí počítače (i za cenu vyššího jiného trestu) tak, že v době mezi skončením šetření Policií a zahájením soudního procesu mně bratr tyto věci prodá (sepíšeme kupní smlouvu s konkrétními unikátními sériovými čísly, cena bude odpovídat reálné hodnotě), a já následně požádám soud o jejich vydání s tím, že soud může nařídit propadnutí věci jen u majetku, jehož vlastníkem je pachatel? V jakém okamžiku to platí? Děkuji, Řehoř

ODPOVĚĎ:
Podle § 70 odst. 2 trestního zákoníku lze prohlásit za propadlou jen věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která náleží pachateli. Tato náleží pachateli, jestliže ji v době rozhodnutí o ní vlastní, tedy ve Vašem případě, je-li součástí majetku pachatele.

Podmínka, že věc nebo jiná majetková hodnota náleží pachateli, musí být splněna v době vyhlašování rozsudku, jímž se ukládá trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Převedl-li pachatel věc před vyhlášením rozsudku platně na jinou osobu, nelze takovou věc nebo jinou majetkovou hodnotu prohlásit za propadlou u tohoto pachatele. V takovém případě však přichází v úvahu jen zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty podle § 101 trestního zákoníku u jiné osoby, na kterou byla uvedená věc nebo jiná majetková hodnota převedena, jsou-li splněny podmínky pro vyslovení tohoto ochranného opatření. Je-li převedení věci, které bylo užito k spáchání trestného činu, nebo věci, která byla k spáchání trestného činu určena, na jinou osobu součástí trestného činu, pro který byl pachatel odsouzen, lze též uvažovat o propadnutí toho, co pachatel získal za věc nebo jinou majetkovou hodnotu.

Převedení věci, u které lze uvažovat o jejím propadnutí v důsledku uložení trestu propadnutí věci, nemusí stoprocentně vést k očekávanému řešení situace, tedy k vydání věci.

Pro potřeby odpovědi bylo čerpáno z odborné literatury (Šámal, P. a kol. Trestní zákoník, 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2012).

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Zasílání básniček bez vyhrožování - jde o stalking, nebezpečné vyhrožování?

Někdo mi píše milostné básničky na mailovou adresu. Píše se v nich o touze, lásce, kráse světa, o odmítání, blízkosti smrti a loučení. Ani se tam nevyhrožuje smrtí, ani nejsou vysloveně vulgární, ani tam na mě nikdo neútočí. Když jsem napsala, že si mě asi s někým plete, tak mi přišla odpovědí zase jenom básnička. Je to stalking nebo ne? (Je mi 40 let). Děkuji, Ludmila

ODPOVĚĎ:
K odpovědi je důležité znát skutkovou podstatu trestného činu nebezpečné pronásledování (tzv. stalking) :
(1) Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že
a) vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým,
b) vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,
c) vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje,
d) omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo
e) zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu,
a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
Vzhledem k tomu, že popsané jednání ve Vás pravděpodobně nevzbuzuje důvodnou obavu o život a zdraví Vás nebo Vašich blízkých, domnívám se, že není naplněna skutková podstata trestného činu nebezpečného pronásledování.
Pokud Vám nevyžádaná pošta vadí, doporučuji označovat ji za spam a nahlásit ji na kontaktní místo správce mailové schránky.

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní usnesení ze zahraničí - má občan nárok na překlad do českého jazyka zdarma?
- Dopis ze zahraničního soudu v cizím jazyce - právo na překlad do Češtiny zdarma

Rodičům došel dopis z Rakouska od soudu v němčině - jsou věřitelé a dlužník si v Rakousku kde má trvalý pobyt zažádal o osobní bankrot. Německy, ale neumí existuje paragraf a zákon, na který by se odvolali, že chtějí všechny písemnosti v rodném jazyce - češtině??
Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Každý, kdo nerozumí úřednímu jazyku, má právo na tlumočníka. Náklady ale hradí ta strana, která ho využívá. Předpokládám, že tlumočník v Rakousku nebude úplně levný a asi by bylo lepší najít někoho, kdo jim bude všechny písemnosti překládat tady.

SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Zánik odpovědnosti za přestupek - neprovedená výměna občanského průkazu po rozvodu manželství
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokuta za nevyměněný občanský průkaz po rozvodu manželství - promlčení přestupku
- Promlčení přestupku - pokuta za nevyměněný občanský průkaz

10.10.2008 jsem se rozvedla, do 15 dnů jsem nepožádala o výměnu občanského průkazu.
Při vyzvedávání nového občanského průkazu v červnu 2014 jsem obdržela platební příkaz ve výši 2.200 Kč.
Příkaz nabyl právní moci dne 5.7.2014 a 22.7 2014 se stal vykonavatelným.
3.8.2014 jsem poslala e-mail paní na magistrát, že podle §20 o přestupcích platí, že odpovědnost zanikla za zákona.
Odpověd-podala jsem prý opožděný odpor a spis bude předán Krajskému úřadu města Brna k rozhodnutí.
Chci se zeptat, co mě hrozí a budu muset platební příkaz uhradit?
Děkuji, Irena

ODPOVĚĎ:
Protiprávním jednáním, které jste spáchala, jste navodila protiprávní stav (neboť jste nebyla držitelem občanského průkazu s platnými údaji), přičemž v době trvání protiprávního stavu neběží promlčecí lhůta přestupku. Promlčecí lhůta počne běžet až odstraněním protiprávního stavu, ve Vašem případě, tedy vyzvednutím občanského průkazu.
Příkazu jste tedy povinna se podrobit. Na webu bezplatné právní poradny jsme se touto tématikou již několikrát zabývali, proto vizte web.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zohlednění investic partnera do nemovitosti v dědickém řízení
- Stavba a vliv na zohlednění investic do nemovitosti jednoho z manželů před svatbou

Jsem spoluvlastníkem rod. domu, ve kterém žiji s přítelkyní, chceme se vzít. Chtěl bych vědět jak se změní dědická práva.
Přítelkyně také investovala cca 500 000 Kč do úpravy domu. Byl bych rád, kdyby se tato skutečnost nějak zohlednila.
Děkuji, Jindřich

ODPOVĚĎ:
Spoluvlastníkem rodinného domu budete i nadále sám. Zemřete-li po uzavření manželství, manželka bude dědit v druhé třídě dědiců společně s Vašimi rodiči a případnými spolužijícími osobami; manželka bude však dědit nejméně jednu polovinu pozůstalosti. Budete-li mít děti, budou po Vás dědit Vaše děti i Vaše žena stejným dílem (dle ust. § 1635 a 1636 o. z.).
Investici Vaší budoucí ženy do nemovitosti můžete zohlednit např. prohlášením učiněným před notářem formou notářského zápisu, po Vaší smrti toto bude zohledněno notářem, který bude projednávat Vaši pozůstalost.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spoluvlastník požaduje příliš vysokou kupní cenu za svůj podíl - co dělat?
- Příliš vysoká cena nabízeného spoluvlastnického podílu - jak postupovat?

Se sestřenkou jsme spolumajitelky zděděného domku. Při vypořádání spoluvlastnictví (chci její 1/2 odkoupit) se stále nemůžeme dohodnout na ceně. Domek není trvale obydlen a veškerou údržbu zajišťuji společně s manželem ve vlastní režii. Můj starý odhad (7let od úmrtí tety) resp. i nový (přes net) se liší od jejích požadavků (její býv. manžel je zaměstnán v realitní kanceláři). Jelikož nechci přeplácet, tak mi její advokát napsal, že odmítám přednostní nákup a že nyní ona bude svou polovinu nabízet dalším zájemcům.
Chtěla bych Vás požádat o radu, jak bych dále měla postupovat.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Nejprve bych si dovolila podotknout, že zákonné předkupní právo spoluvlastníků se s účinností od 1. 1. 2015 ruší. NOZ ve svých přechodných ustanoveních zachovává zákonné předkupní právo, tak jak je známe ze staré právní úpravy, do konce roku 2014. Tedy do konce roku 2014 pokud chce některý ze spoluvlastníků svůj podíl na společné nemovitosti převést, mají ostatní spoluvlastníci automaticky ze zákona předkupní právo, nejedná-li se o převod na osobu blízkou. Spoluvlastník, který hodlá prodat svůj spoluvlastnický podíl, musí nejprve o svém záměru informovat ostatní spoluvlastníky a tento díl jím nabídnout přednostně. Od 1. 1. 2015 může spoluvlastník svůj podíl prodat přímo, tedy bez povinnosti ho nejdříve nabídnout ostatním spoluvlastníkům.
Tedy do konce roku 2014 pokud Vám sestřenice uvedla kupní cenu svého spoluvlastnického podílu, za kterou je ochotna svůj podíl prodat, Vy jste tuto částku odmítla uhradit, může skutečně za tuto cenu prodat spoluvlastnický podíl někomu jinému. Pokud by však chtěla prodat spoluvlastnický podíl za nižší cenu, musí Vám opět za tuto cenu spoluvlastnický podíl nabídnout. Od 1. 1. 2015 předkupní právo vůči Vám uplatňovat nemusí.
Částka, za kterou ona svůj spoluvlastnický podíl prodává, není nijak omezena, dokonce ani znaleckým posudkem, záleží pouze na kupujícím, zda je ochoten za daný spoluvlastnický podíl takovou částku uhradit. Zároveň zájem třetích osob o spoluvlastnický podíl na nemovitosti, kterou druhý spoluvlastník užívá, není nikterak veliký.
Jediné, co Vám v této situaci mohu doporučit je, zkusit se sestřenicí dohodnout. Stanovit si reálnou částku, kterou jste ochotna za spoluvlastnický podíl zaplatit s ohledem na ceny podobných domků s podobným vybavením v okolí. Není-li možné se dohodnout na odkoupení spoluvlastnického podílu, zvažte, zda je možné provést rozdělení společné věci. Zároveň sestřenici upozorněte, že veškerou správu společné věci provádíte na svoje náklady a že jako spoluvlastník by se měla dle velikosti svého podílu na těchto nákladech podílet s Vámi. V případě, že dohoda v žádném případě nebude možná, zvažte zrušení spoluvlastnictví na základě rozhodnutí soudu.

OBČAN-BYDLENÍ
- Těhotenství jako důvod výpovědi nájemní smlouvy
- Dočasné přestěhování těhotné ženy kvůli zdravotní péči a porodnici - výpověď z nájmu bytu
- Výpověď nájmu bytu z důvodu těhotenství a dočasnému odstěhování kvůli zdravotní péči, porodnici

Mám pronajatý byt na dobu určitou v Telči do 2/2015 a chtěla bych vypovědět smlouvu z důvodu těhotenství a odstěhování se do bytu přítele blízko Jihlavy. Mé odstěhování podporuje mimo zjevné důvody fakt, že mé těhotenství je rizikové a v Jihlavě je, na rozdíl od Telče, nemocnice a porodní oddělení. Ve smlouvě na dobu určitou nemám uvedeny žádné informace týkající se ukončení pronájmu. Majitele jsem o mém odstěhování uvědomila a dodržela jsem 3 měsíční výpovědní dobu. V 10/2014 bych se vystěhovala. Majitel požaduje po mém odstěhování se 10/2014 ještě další 3 měsíční nájmy. V zákoně č. 89/2012 Sb. , občanský zákoní, Hlava II, oddílu 3 § 2201 - § 2331 Nájem se píše, že: "Nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval."
Slouží mé důvody k tomu, aby po mě majitel nepožadoval po dni ukončení smlouvy a odstěhování se ještě další 3 měsíční nájmy?
Děkuji, Xenie

ODPOVĚĎ:
V tomto případě jste postupovala správně, dle ust. § 2287 NOZ lze nájemní smlouvu na dobu určitou vypovědět, dojde-li za trvání nájmu ke změně okolností, z nichž bylo vycházeno při uzavření smlouvy. Zákon ani současná judikatura zatím žádné příklady nestanovili, ale těhotenství a následné narození dítěte lze pravděpodobně považovat za změnu okolností, kdy pronajímatel od nájemce nemůže rozumně požadovat, aby za takové situace v nájmu bytu setrval. Zvláště např. je-li byt malý, žena potřebuje pomoc od rodiny, přítele, potřebuje kvalitnější nemocniční péči atd.
Co se týče výpovědní doby, není v NOZ přesně stanoveno jak dlouhá má být při užití tohoto výpovědního důvodu výpovědní doba. Z důvodu právní jistoty však doporučuji, nebyla-li v nájemní smlouvě výpovědní doba ujednaná, dodržet výpovědní dobu tříměsíční stanovenou v obecných ustanoveních o nájmu. Zároveň je dobré, pro případ sporu, ve výpovědi uvést výpovědní důvod. Výpověď nájmu musí být písemná a musí být doručena druhé straně.
Pronajímatel v tomto případě si nemůže nárokovat nájemné za další 3 měsíce, neboť na základě obdržené výpovědi dojde uplynutím výpovědní doby k zániku nájmu. Jeho nárok je tedy neopodstatněný.

OBČAN-DLUHY
- Ručení za cizí nesplácenou hypotéku - jak vymáhat dluh po hlavním dlužníkovi? (regres)
- Vymáhání dluhu ručitelem po hlavním dlužníkovi (úvěr, hypotéka) - informace

Ručila jsem na hypotéku na barák námým manželům, kteří to neplatili. Já se dostala do finačních potíží a proto jsem si ažádala o insolvenci ve které platím i dluh za ručení. Mezitím jeden z manželů, kterým jsem ručila si zažádal také o insolvenci, která mu byla umožněna. Nevím proč, ale barák, který byl pořízen na hypotéku byl prodán přes insolvenčního správce a já platím stále stejnou dlužnou částku? Zajímalo by mě také zda můžu po ukončení svojí insolvence požadovat dlužnou částku, kterou zaplatím za to, že jsem šla ručit i když bude jěště jeden z dlužicích manželů asi 4 měsíce v insolvenci. Jak jsem se dočetla. Manželka dlužníka se raduje, že mi nebudou muset nic platit. Je to pravda? Tak by mě zajímalo podle jakého paragrafu mám postupovat a nebo mám svoji žalobu podat přímo soudkyni, která ma na starosti insolvenci dlužníka, že mu vznikl další dluh vůči mě. Šlo by to? Děkuji, Emanuela

ODPOVĚĎ:
Váš případ je vskutku poměrně komplikovaný a bez znalosti potřebných detailů je těžké odhadnout Vaši konkrétní situaci. Budu tedy vycházet pouze z informací obsažených ve Vašem dotazu, ale je možné, že neuvádíte nějakou zásadní skutečnost, která může situaci změnit.

Píšete, že jste ručila za hypotéku manželům. To by znamenalo, že oba manželé jsou tzv. solidární dlužníci, což znamená, že v okamžiku, kdy Vám vznikne pohledávka z ručení (tzv. regres), jsou oba manželé zavázáni společně a nerozdílně a můžete tedy svou pohledávku vymáhat po kterémkoliv z nich. U ručení je to totiž tak, že pohledávka věřitele (v tomto případě patrně banky) na Vás přechází teprve splněním závazku. V okamžiku, kdy skončíte své oddlužení, budete znát celkovou částku, kterou jste věřiteli zaplatila jakožto ručitel a tuto částku můžete poté vymáhat jako regresní pohledávky po manželích. Patrně totiž ručíte za tzv. solidární dluh a můžete tedy poté požadovat náhradu po kterémkoliv dlužníkovi (oba manželé).
Váš případ je specifický v tom, že jeden z manželů je nyní také v úpadku, který je řešen formou oddlužení. Pokud je ale skutečně v úpadku pouze jeden z manželů a nejedná se tedy o tzv. společné oddlužení manželů, na Vaší situaci to nic nemění a po skončení Vašeho oddlužení můžete částku, kterou jste věřiteli uhradila vymáhat po druhém „neoddluženém“ manželovi.
Co se týče zpeněžení domu, za jehož hypotéku ručíte, je opravdu složité toto zhodnotit, jelikož neuvádíte, zda-li byla hypotéka zajištěna kromě Vašeho ručení i třeba zástavním právem, zda-li se věřitel přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka (manžela) atd.
Žalobu na soud, u kterého je vedeno oddlužení (krajský soud), podat nemůžete – není k tomu věcně příslušný, tj. není oprávněn žalobu projednat.
Zkuste kontaktovat svého insolvenčního správce a sdělit mu informace o paralelně probíhajícím insolvenčním řízení jednoho z manželů, v rámci kterého byla zpeněžena předmětná nemovitost. Za určitých okolností by to mohlo ovlivnit i Vaše oddlužení, např. by mohla být upravena výše částky, kterou měsíčně platíte coby dluh za ručení.

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak vypočítat poměrovou složku vytápění bytového domu
- Výpočet poměrové šložky vytápění bytů v domě SVJ

Od 1.1.2014 používáme v domě (SVJ) poměrové měřiče tepla na radiátorech. Stále jsme se však nedohodli, jak má být poměrová složka rozpočítána.
Nemůžeme se shodnout, kdo a jak má stanovit tepelnou stabilitu objektu a tím i zúžení intervalu z +-40 %, například na -20 % až + 40 %.
Zdali to má být výbor SVJ nebo členská schůze a kolik členů SVJ musí souhlasit (50 % nebo 75 % nebo 100 %) V případě, že se nijak nedohodneme, má platit interval odchylky +- 40 % nebo nějaký jiný? Předpokládáme, že vyúčtování za rok 2014 bude ještě podle staré vyhlášky 372/2001, neboť nová vyhláška (k zákonu 67/2013) ještě neexistuje.
Vyhláška 372/2001 o rozúčtování tepla říká, že rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 40% oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období.
Dále spodní hranice vyúčtování musí být v souladu s § 2 a 3 vyhl. č. 194/2007 Sb. a zákonem o hospodaření s teplem č. 406/2006 Sb.
Děkuji, Josef

ODPOVĚĎ:
Jestli tomu dobře rozumím, otázka zní, jakým způsobem máte rozhodovat o tom, jak se bude činit vyúčtování tepla. V tomto případě se domnívám, že kompetentním orgánem pro posouzení Vaší otázky je celé shromáždění vlastníků bytových jednotek, neboť se podle mého názoru jedná o otázku související se schválením druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu, jakož i způsobu rozúčtování cen služeb na jednotku. Obecně platí, že rozhodnutí se přijímá většinou hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže stanovy vyžadují vyšší počet hlasů. Mění-li se však všem vlastníkům jednotek velikost podílů na společných částech nebo mění-li se poměr výše příspěvků na správu domu a pozemku jinak než v důsledku změny podílů na společných částech, vyžaduje se souhlas všech vlastníků jednotek. Z tohoto ustanovení dovozuji, že byste na shromáždění při určení tepelné stability, měli vyjádřit souhlas všichni vlastníci, tedy 100%.

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Nárok na rentu při invalidním důchodu pro jinou diagnozu (nemoc, onemocnění) než kvůli je vyplácena renta

V minulosti mi byla přiznána nemoc z povolání a pobíral jsem rentu. Nyní mi byl přiznán plný invalidní důchod, avšak na jinou diagnozu než je nemoc z povolání. Mám nárok i nadále pobírat rentu?
Děkuji, Václav

ODPOVĚĎ:
Pokud onemocnění, kvůli kterému jste pobíral rentu, nijak nesouvisí a nemůže ovlivnit Vaši schopnost dosahovat nižšího výdělku, tedy důvod pro pobírání renty, pak by Vám renta měla zůstat zachována. Rozhodující však bude vyjádření lékařské posudkové služby.

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Zvuková nahrávka u soudu a zákony
- Který zákon dovoluje nahrávání soudního řízení u soudu
- Kdy mohou účastníci soudního řízení pořizovat nahrávky soudního líčení?

Kde v zákoně mohu hledat podklad pro zvukový záznam u soudu. Bude-li mi soudce bránit např. tím, že u jejich soudu není v jejich pravidlech "jak se chovat u soudu" toto povoleno, mohu stát na zákoně? Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Co se týče pořizování zvukových záznamů soudních jednání, je klíčovým § 6/3 zákona o soudech a soudcích, dle něhož platí, že:

a/ uskutečňovat obrazové nebo zvukové přenosy a pořizovat obrazové záznamy v průběhu soudního jednání lze jen s předchozím souhlasem předsedy senátu nebo samosoudce;

b/ s vědomím předsedy senátu nebo samosoudce lze pořizovat zvukové záznamy.

Touto otázkou se zabýval rovněž Ústavní soud, a to ve svém nálezu ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. II. ÚS 2672/07, v němž dospěl mimo jiné k těmto závěrům:

OBČAN-DĚDICTVÍ
OBČAN-DLUHY
- Splácení dluhu daní finančnímu úřadu po zemřelém exmanželovi
- Finanční úřad se nepřihlásil s pohledávkou do dědického řízení - vliv na dluh a dědictví

Byla jsem tři roky vdaná, rozvod, nabyla jsem čistou nemovitost (vyrovnání SJM). Téhož roku bylo zapsáno do katastru zástavní právo na tuto nemovitost z důvodu neplacení daní exmanžela (po dobu trvání manželství) ve prospěch FÚ. Po dvaceti letech neplacení bývalým manželem mě vyzval FÚ, abych umořovala dluh 500 Kč měsíčně, aby nedošlo na prodej domku, což dělám dosud. 08/2013 exmanžel zemřel, FÚ se to dozvěděl až nyní (po ukončení dědického řízení), děti nebyly k dědickému řízení pozvány, bylo pozastaveno z důvodu nemajetnosti a vysokých dluhů.
FÚ se s pohledávkou nestihl přihlásit do dědického řízení. Soud pozůstalostní řízení dodatečně neotevře, jedině kdyby se objevil nějaký majetek zemřelého, nikoli jen dluhy. Můj dotaz zní - odepíše fú dluh z důvodu úmrtí dlužníka? Smaže tím i zástavní právo na mojí nemovitosti? Nebo bude moci požadovat dluh po mně? Mám pokračovat ve splátkách nadále?
FÚ mi žádné info nedá, nejsem účastníkem řízení.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
V případě zastavení dědického řízení pro nemajetnost není nikdo dědicem, tudíž nikdo ve smyslu ust. § 470 obč. zák. neodpovídá za dluhy zůstavitele.
Pokud jde o dluhy zůstavitele, které vznikly za trvání manželství, odpovídáte z titulu společného jmění za polovinu těchto dluhů. Dle mého názoru bude FÚ po Vás moci požadovat uhrazení poloviny dluhu Vašeho bývalého manžela. Na FÚ se dotažte, zda máte pokračovat ve splátkách.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Má zaměstnavatel právo znát informace o zdravotním stavu zaměstnance?
- Právo zaměstnavatele znát důvod pracovní neschopnosti zaměstnance
- Zaměstnavatel zná důvod pracovní neschopnosti zaměstnance - jak se bránit, byl porušen zákon?

6.3. 2014 mi skončila rodičovská dovolená. Vzhledem ke zdravotním problémům jsem navázala pracovní neschopností dne 7. 3. 2014.
Po vyléčení, jsem byla zařazena do IVF programu na klinice, kde mám shodou okolností pracovní smlouvu na dobu neurčitou.
Od vzniku mé pracovní neschopnosti se opakovaně moje nadřízená vrchní sestra dožaduje informací o mém zdravotním stavu, konkrétně, zda už jsem těhotná (dotazuje se na odd. asistované reprodukce), dále pak jsem na přelomu měsíce března a dubna 2014 podstoupila diagnostickou laparoskopii, vrchní sestra to věděla. Byl porušen zákon?
Až ukončím pracovní neschopnost, chtěla jsem ukončit pracovní poměr dohodou, z důvodu péče o
naše první dítě, ale vrchní setra řekla, že si problémy vymýšlím a že ona mi též bude dělat problémy a nepustí mě dohodou! Děkuji, Andrea

ODPOVĚĎ:
Zjišťuje-li Vaše nadřízená informace o Vašem zdravotním stavu, aniž by se současně podílela na poskytování zdravotních služeb Vám jako pacientce, lze skutečně usuzovat na to, že mohlo dojít k porušení zákona.
Dle § 51/1 zákona o zdravotních službách platí, že poskytovatel zdravotních služeb je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. Dle znění Vašeho dotazu lze pak předpokládat, že na Vaší nadřízenou (resp. toho z Vašich kolegů, který jí o Vašem zdravotním stavu informoval) se nevztahuje žádná z výjimek z povinné mlčenlivosti zdravotnických pracovníků dle druhého a následujících odstavců tohoto ustanovení zákona o zdravotních službách.
Pokud Vaše nadřízená nahlížela současně do Vaší zdravotnické dokumentace, je vhodné vědět, že dle § 65/2 písm. a) zákona o zdravotních službách mohou do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi bez jeho souhlasu nahlížet, jestliže je to v zájmu pacienta nebo jestliže je to potřebné pro účely vyplývající z tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, a to v nezbytném rozsahu, mimo jiné osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání a jiní odborní pracovníci v přímé souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, kteří jsou zaměstnanci poskytovatele, a další zaměstnanci poskytovatele v rozsahu nezbytně nutném pro výkon povolání, a dále z důvodu splnění úkolů podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, a při hodnocení správného postupu při poskytování zdravotních služeb. Vámi popsaný případ pak zajisté podmínky pro aplikaci této výjimky nesplňuje, přičemž ani další výjimky dle § 65/2 zákona o zdravotních službách nepřicházejí v případě Vaší nadřízené v úvahu.
Shora uvedené lze shrnout tak, že pokud se Vaše nadřízená nepodílí na poskytování zdravotních služeb Vám jako pacientce, nemohou jí být sdělovány žádné informace o Vašem zdravotním stavu, přičemž nesmí současně nahlížet do Vaší zdravotnické dokumentace.
Dle § 117/3 písm. d) a h) zákona o zdravotních službách se poskytovatel zdravotních služeb dopustí správního deliktu mimo jiné tím, že:
- poruší povinnost mlčenlivosti podle § 51 zákona o zdravotních službách,
- umožní nahlížet do zdravotnické dokumentace v rozporu s § 65 zákona o zdravotních službách.

Za spáchání tohoto správního deliktu může být poskytovateli zdravotních služeb (tzn. Vašemu zaměstnavateli) uložena pokuta do 1.000.000, - Kč (v případě dle první odrážky) a do 500.000,- Kč (v případě dle druhé odrážky) ; správní delikt projednává a pokutu ukládá místně příslušný krajský úřad. Váš zaměstnavatel nebude za tento správní delikt odpovídat, jestliže prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil (prokáže-li např. že jeho příslušné interní předpisy tento postup Vaší nadřízené zakazovaly).
Porušením povinné mlčenlivosti pak mohlo rovněž dojít ke spáchání trestného činu neoprávněného nakládání s osobními údaji, kterého se dle § 180/2 trestního zákoníku dopustí ten, kdo, byť i z nedbalosti, poruší státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti tím, že neoprávněně zveřejní, sdělí nebo zpřístupní třetí osobě osobní údaje získané v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají.
Neoprávněným nahlížením do Vaší zdravotnické dokumentace se pak může Vaše nadřízená dopustit přestupku na úseku zdravotnictví, který dle § 29/1 písm. d) zákona o přestupcích spáchá ten, kdo mimo jiné zneužije lékařskou dokumentaci, přičemž za tento přestupek může být uložena pokuta do 10.000,- Kč.
Pokud Vaše nadřízená použije k neoprávněnému nahlížení do Vaší zdravotnické dokumentace nemocniční informační systém, bylo by současně možné uvažovat o spáchání trestného činu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací, kterého se dle § 230/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo překoná bezpečnostní opatření, a tím neoprávněně získá přístup k počítačovému systému nebo k jeho části. Pachatel tohoto trestného činu může být potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
Co se pak týče Vaší nadřízenou slibovaných problémů při rozvazování Vašeho pracovního poměru, doporučuji Vám tuto otázku konzultovat s nadřízeným vrchní sestry, např. tedy primářem.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vymáhání náhrady škody na zdraví po dopravním podniku, úraz na eskalátoru - informace, postup
- Jak podat žalobu na dopravní podnik na škodu na zdraví způsobenou eskalátorem DP
- Úraz na eskalátoru dopravního podniku a náhrada škody na zdraví

Dovoluji-si na Vás obrátit s dotazem ohledně záležitosti klienta Domova pro seniory. V březnu tohoto roku si na eskalátoru v pražském metru přivodil vážný úraz (při nastupování na eskalátor spadl dozadu po hlavě na schody), přes dva měsíce strávil po nemocnicích a po návratu zpět do Domova podal stížnost pražskému Dopravnímu podniku s požadavek na odškodné. Před týdnem mu byla pojišťovnou Kooperativa doručena odpověď, že za škodu Dopravní podnik není odpovědný a na bolestné klient nemá nárok. Klient se s touto odpovědí nespokojil a na Dopravní podnik chce podat žalobu. Chtěl bych se tedy touto cestou zeptat, zda má smysl v tomto případě žalobu podávat, příp. jak má být žaloba formulována (zda má jít např. o žalobu o náhradu bolestného), zda má být v žalobě uvedena požadovaná částka bolestného a jakým způsobem se určuje. Děkuji. Pavel

ODPOVĚĎ:
Zda je dopravní podnik odpovědný za újmu na zdraví dotyčného nelze z dotazu jasně identifikovat, doporučuji obrátit se na advokáta, který bude mít možnost posoudit skutkové okolnosti děje.
Vlastní formulace žalobního nároku není zcela jednoduchá. Provoz eskalátoru (a škoda jeho provozem vzniklá) byl judikaturou považován za provoz dopravního prostředku (srov. Rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 20 Co 31/77). Toto východisko by mělo zůstat zachováno i po rekodifikaci soukromého práva, tedy odpovědnost za újmu by se měla řídit § 2927 občanského zákoníku. Žalobní nárok by pak byl formulován jako "žaloba na náhradu újmy na zdraví vyvolané zvláštní povahou provozu podle § 2927 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník". Jednotlivé nároky - bolestné, léčebné výlohy apod. by bylo nutné vyčíslit v žalobě.
S ohledem na náročnost věci a rekodifikaci soukromého práva, doporučuji věc předat advokátovi.

OBČAN-BYDLENÍ
- Výbor SVJ vyplácí odměny kontrolní komisi v rozporu se stanovami SVJ - co dělat?
- Neoprávněné vyplácení odměn výborem SVJ kontrolní komisi SVJ v rozporu se stanovami SVJ

Jsem člen SVJ, náš SVJ výbor s rozporem se stanovami vyplácí odměny kontrolní komisi (KK) již přes rok. Bylo vyplaceno přes 20.000 Kč. (Odměny schvaluje shromáždění- naše stanovy a v zápisu 1. shromáždění je pouze odměna výboru) Když jsem výbor na to upozornil, s úsměvem mi sdělili, že si to nechají odsouhlasit zpětně.

Dotaz zní:
1. je protizákonné vyplácet peníze v rozporu co bylo odsouhlaseno shromážděním a lze se obrátit na soud?

2. lze shromáždění zpětně navrhnout a zpětně odsouhlasit odměny pro KK?

Odsouhlasení zpětných odměn kontrolní komisi již většinově odsouhlaseno bylo, ač jsem upozorňoval členy, že kontrolní komisi, která nedodržuje naše stanovy já osobně nechci. Natož zpětně odměňovat. A podle zákona ani KK mít nemusíme.
Děkuji, Luděk

ODPOVĚĎ:
1. Ano, pakliže nebylo odsouhlaseno shromážděním vyplácení odměn a tyto jsou přesto vypláceny, pak je jednáno v rozporu s ujednáním, což je protizákonné. Obrátit se na soud lze.
2. Ano, zpětné odsouhlasení je možné. Pakliže byste byl přehlasován, opět se lez obrátit na soud.

OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel bytu vyměnil okna za své peníze a byt prodal - kdo má nárok na dodatečné proplacení peněz z fondu oprav? (původní majitel nebo nový majitel? )
- Výměna oken na vlastní náklady a prodej bytu - má nárok na proplacení oken původní majitel nebo nový majitel bytu?

Bydleli jsme 20 let v bytě. V roce 2007 jsme montovati v paneláku nová plast. okna a protože bylo málo peněz, mohli si ti, co měli balkon, zaplatit okna ze svého s tím, že jim budou proti faktuře vyplacené peníze z fondu oprav kolem roku 2010. Vroce 2012 jsme byt prodali. Teď v roce 2015 se peníze mají vyplatit proti faktuře. Samospráva by nám peníze vyplatila, ale tyto peníze chce i nový majitel, který okno neplatil a nemá fakturu a hrozí nám žalobou. Kdo má tedy na tyto peníze právně nárok. O vyplacení těchto peněz je zápis ze schůze v roce 2007.

ODPOVĚĎ:
V řešení Vašeho problému se bohužel odborná literatura neshoduje, přičemž je možné se setkat se dvěma rozdílnými názory:
1/ Bezdůvodné obohacení:
S ohledem na skutečnost, že výměnu oken jste hradili ze svého (přestože k tomu bylo povinno SVJ), vznikla na Vaší straně vůči SVJ pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení (§ 451 a násl. starého Občanského zákoníku a § 2991 a násl. nového občanského zákoníku), na jejíž uspokojení máte právo.
Neboť při prodeji bytu jste tuto pohledávku z bezdůvodného obohacení výslovně nepostoupili novému vlastníkovi bytu, je tato pohledávka stále Vaše a SVJ je tudíž povinno jí uspokojit Vám.

2/ Automatický převod pohledávek při prodeji bytu:
Neboť k prodeji Vašeho bytu došlo v roce 2012 (tedy ještě za účinnosti zákona o vlastnictví bytů), je nezbytné poukázat na § 20/3 zákona o vlastnictví bytů, dle něhož platilo, že práva a závazky dosavadního vlastníka bytové jednotky, týkající se společných částí bytového domu (např. tedy oken a okenic) a pozemku, zejména zástavní práva a věcná břemena, přecházejí na nové vlastníky bytových jednotek nabytím vlastnictví k těmto bytovým jednotkám.
V odborné literatuře tedy lze (s odkazem na shora uvedené ustanovení zákona o vlastnictví bytů) narazit také na názor, že k převodu všech pohledávek dosavadního vlastníka bytové jednotky dojde ze zákona (tedy automaticky) okamžikem prodeje této bytové jednotky. V takovém případě by měl právo na náhradu bezdůvodného obohacení nový vlastník bytu (přičemž tuto skutečnost jste měli promítnout do navýšení kupní ceny bytu).
Jak jsem však uvedl výše, není řešení Vašeho dotazu v odborné literatuře jednoznačné, otázkou zároveň zůstává, zda je nový vlastník bytu k případnému podání žaloby skutečně odhodlán (či zda se jedná o pouhou pohrůžku). V tomto ohledu je nezbytné si uvědomit, že soudní řízení je procesem poměrně zdlouhavým, přičemž jeho výsledek nelze nikdy s jistotou předjímat.
Při řešení Vašeho dotazu může napomoci rovněž Vámi zmiňovaný zápis ze schůze z roku 2007, v němž je uvedeno, že investované finanční prostředky budou v budoucnu proplaceny a/ těm, kdo tyto finanční prostředky do výměny oken vložili, nebo b/ příslušným vlastníkům bytových jednotek.

OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel malého bytu splácí za revitalizaci domu více peněz než majitel velkého bytu - co dělat?
- Jak se vypočítávají splátky za revitalizaci domu podle velikosti bytu?
- Velikost bytu a vliv na výši splátek úvěru za revitalizaci domu, bytů

2009 jsem si koupila jednopokojový byt v činžovním domě. Jsou tu 3,2,1, pokojové byty. Bohužel po šesti letech jsem náhodnězjistila, že platím na úvěr z revitalizace nejvíce. Máme tu výbor a rozpočítával to předseda výboru, který má byt 3+1 ten splácí třista korun měsíčně. Já mám jednopokojový a splácím sedmset korun měsíčně. Takže jednou tolik. Je to rozpočítané na 25 let a děsím se toho kolik zaplatím. Když jsem chtěla, aby mi k tomu něco řekl, tak se mnou vůbec nikdo nechce mluvit. Nevím co mám dělat, takže prosím o nějakou radu. Předem děkuji.
Zuzana

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že ve Vámi obývaném bytovém domě je zřízeno SVJ (z této skutečnosti budu ve své odpovědi vycházet).
V první řadě upozorňuji na § 1179 občanského zákoníku, dle něhož má vlastník bytové jednotky právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník bytové jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů. Rozpočítání příspěvků na splácení úvěru (je-li někde v účetnictví či jiných dokladech zachyceno) Vám proto musí být na Vaší žádost zpřístupněno (nahlédnutí do těchto dokumentů, resp. pořízení kopií jejich příslušných částí, Vám samozřejmě doporučuji).
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 1180/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že nebylo-li jinak určeno (např. ve stanovách SVJ či rozhodnutím shromáždění SVJ, což však z Vašeho dotazu nevyplývá), přispívá vlastník bytové jednotky na správu domu a pozemku (včetně splácení s tím souvisejících úvěrů) ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech bytového domu.
Splácíte-li naopak (v porovnání s jinými vlastníky bytových jednotek) více, než kolik vyplývá z velikosti Vašeho spoluvlastnického podílu na společných částech bytového domu, došlo k porušení shora uvedeného ustanovení občanského zákoníku. Důsledkem tohoto stavu je vznik bezdůvodného obohacení na straně SVJ, k jehož vrácení je SVJ povinno (nedohodnete-li se samozřejmě jinak, např. na dočasném osvobození od povinnosti přispívat na splacení úvěru).
Pro vyřešení Vašeho problému Vám doporučuji iniciovat svolání shromáždění SVJ, které by řádné nastavení výše příspěvků odhlasovalo. Dle § 1207/1 občanského zákoníku platí, že statutární orgán (nejčastěji výbor SVJ) svolá shromáždění SVJ k zasedání tak, aby se konalo nejméně jedenkrát do roka. Statutární orgán svolá shromáždění SVJ i z podnětu vlastníků bytových jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich; neučiní-li to, svolají tito vlastníci shromáždění SVJ k zasedání na náklad SVJ sami.
Dle § 1208 písm. d) občanského zákoníku náleží do působnosti shromáždění SVJ mimo jiné i rozhodování o celkové výši příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Nevyužití restituce - nemovitosti získali členové rodiny, je možné požadovat kompenzaci od nich?
- Kompenzace od členů rodiny kteří zrestituovali majetek - je možné požadovat vydání části peněz?

V restitucích jsem se nepřihlásil k navrácení pozemků o kterých jsme nevěděl. O tyto pozemky se přihlásil starší bratr a sestra, veškeré pozemky jim byli navráceny. Tyto navrácené pozemky bratr i sestra z části prodali a zbytek převedli na své děti. Byla by možnost ještě i dnes žádat, aby se o tyto pozemky se mnou rozdělili. Děkuji, Aleš

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, do jaké skupiny oprávněných osob dle § 4/1 a 2 zákona o půdě (zák. č. 229/1991 Sb. , v platném znění) Vy a Vaši sourozenci náležíte a kdy byly restituční nároky Vašimi sourozenci uplatněny (resp. kdy jim byly předmětné pozemky navráceny).
Jelikož jste svůj restituční nárok neuplatnil (přestože jste, jak předpokládám, oprávněnou osobou dle § 4 zákona o půdě), bude nutné aplikovat § 21 zákona o půdě, dle něhož platí, že je-li oprávněných osob více (tedy Vy a Vaši sourozenci) a nárok na vydání věci (zde pozemků) uplatní jen některé z nich (pouze Vaši sourozenci), vydá se jim věc celá.
Z § 21 zákona o půdě tak vyplývá, že Váš podíl na předmětných pozemcích (ke kterému Vám svědčil restituční nárok) přirostl k podílům Vašich sourozenců, kteří své restituční nároky včas a řádně uplatnili. V takovém případě Vám nevyplývá ze zákona o půdě žádný nárok na vyrovnání či náhradu.
Pokud byste však svůj restituční nárok uplatnil nyní a zároveň tím dodržel lhůtu dle § 13 zákona o půdě, byl byste následně oprávněn se obrátit na soud s žalobou (proti svým sourozencům), v níž byste požadoval poskytnutí příslušných spoluvlastnických podílů na předmětných pozemcích či vyplacení odpovídající náhrady.
Otázku ne/dodržení lhůty dle § 13 zákona o půdě (tzn. zda můžete ještě dnes podat restituční žádost včas) Vám (pro Váš konkrétní případ) doporučuji konzultovat se Státním pozemkovým úřadem (který se restitucemi nemovitého majetku zabývá) : http://www.pfcr.cz/spucr/page.aspx
_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace SCBS na autě, automobilu - prodávající opravu oddaluje, jak postupovat?
- Reklamace nového auta, automobilu - prodávající opravu oddaluje a vadu neumí odstranit, co dělat?

9.7.2015 jsem si koupil nový vůz značky Mazda 6 nejnovější generace v servisu AUTO EFEKT Zlín, spolu s bezpečnostní výbavou dle platného ceníku. Jeden z důležitých bezpečnostních pomocníků proti havárii (funkce SCBS pro prevenci čelního nárazu) od začátku nefunguje. Oprava byla vždy posunuta s tím, že z firmy nedodali manuály jak toto řešit. Přešel jsem tedy v listopadu 2015 k jinému prodejci do Olomouce a ten rozpoznal, že systém opravdu nefunguje. Sepsali jsme zakázku na opravu. Skončilo to ale stejně. Prý je již před Vánoci a manuál bude po Novém roku. Je květen a ještě se neozvali. 2.4.2015 jsem jel k prodejci do Zlína na další garanční prohlídku. Nechal jsem si potvrdit zakázku na opravu zmíněného systému. Servis přímo přede mnou provedl zkoušky na parkovišti se zapojenou diagnostikou a tam zcela jasně došlo k prokázání závady. Auto mi po běžném servisu VRÁTILI S TÍM, že do pár dnů se ozvou a věc se dořeší. Auto tedy dále používím, ale záruční oprava běží. Je 18.5.2015 a 34 měsíců od koupi vozu a já mám pořád vůz, který nemá vlastnosti, které by měl mít.

ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu předpokládám, že automobil jste zakoupil v červenci 2012 (nikoli v červenci 2015, jak omylem uvádíte).
S ohledem na rok, v němž jste předmětný automobil zakoupil, mohla být kupní smlouva sjednána v režimu starého Občanského zákoníku či Obchodního zákoníku (v současné době jsou oba zrušeny novým občanským zákoníkem).
Byla-li kupní smlouva uzavřena v režimu starého Občanského zákoníku, jste oprávněn žádat odstranění vady opravou automobilu, nebo žádat jeho výměnu (popř. pouze výměnu vadné části, je-li to možné). Nebude-li oprava či výměna automobilu (resp. jeho části) možná, budete oprávněn žádat poskytnutí slevy z kupní ceny automobilu či od kupní smlouvy odstoupit (§ 616/3 a § 622 starého Občanského zákoníku).
Byla-li naopak kupní smlouva uzavřena v režimu Obchodního zákoníku, jste oprávněn požadovat odstranění vady dodáním náhradního automobilu, požadovat odstranění vady opravou automobilu, jestliže vada je opravitelná, požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo odstoupit od smlouvy. Tato práva Vám svědčí, pokud vada automobilu představovala podstatné porušení kupní smlouvy (§ 436/1 ve spojení s § 345/2 Obchodního zákoníku). Pokud vada automobilu představovala naopak pouze nepodstatné porušení kupní smlouvy, jste oprávněn požadovat odstranění vady automobilu (jeho opravou) či poskytnutí přiměřené slevy z kupní ceny automobilu (§ 437/1 Obchodního zákoníku).
Jste-li ochoten provozovat předmětný automobil i s popsanou vadou, doporučuji Vám se na prodávajícího obrátit s požadavkem na poskytnutí přiměřené slevy z kupní ceny. Nemáte-li naopak o takto vadný automobil zájem, můžete setrvat na požadavku na odstranění vady opravou automobilu, nebude-li to možné, budete oprávněn od kupní smlouvy odstoupit. V každém případě Vám samozřejmě doporučuji volit dohodu s prodávajícím.
Nebude-li dohoda s prodávajícím možná, nezbude Vám, než prodávajícímu doručit tzv. předžalobní výzvu a následně se obrátit na soud. Pro učinění těchto právních kroků Vám doporučuji kontaktovat advokáta: www.advokatikomora.cz
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 19/3 zákona o ochraně spotřebitele musí být každá reklamace včetně odstranění vady vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě (z dotazu však nevyplývá, že byste se na prodloužení lhůty s prodávajícím dohodl). Marné uplynutí této lhůty se považuje za podstatné porušení kupní smlouvy. V tomto ohledu proto můžete zároveň kontaktovat i Českou obchodní inspekci s podnětem k prošetření postupu prodávajícího:
www.coi.cz

RŮZNÉ-KOMERČNÍ (NEPOVINNÉ) POJIŠTĚNÍ
- Pojištění odpovědnosti za škodu (pojistka na blbost) u nájemníka, nájemce
- Pojištění pronajatého bytu a nájemce, nájemníka

Prosím jaký druh pojištění, či vůbec nějaký je vhodný:
Byt v paneláku, nastěhuji se za 10 let, byt je pronajatý. Pojištění domu platím samosprávě. Pojištění tzv. osobní odpovědnosti, stejně je asi nemohu uzavřít na nájemníka…? Jak se pojistit pro případ škody – např. vytopení pračkou – kdo hradí škodu?
Děkuji, Odřiška

ODPOVĚĎ:
I ve Vámi popsaném případě je pojištění možné. V tomto ohledu je nezbytné si uvědomit, že občanský zákoník umožňuje pojistit nejen vlastní osobu, resp. vlastní pojistnou hodnotu, nýbrž je možné pojistit i jinou osobu či její pojistnou hodnotu.
Dle § 2767 občanského zákoníku je možné pojistit cizí pojistnou hodnotu, dle § 2766 občanského zákoníku může být pojištěným i osoba, na jejíž život, zdraví, majetek nebo odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje.
Je tedy možné, abyste uzavřela pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti z běžného života (tzv. pojistka na blbost), nebo (a to spíše) pojistnou smlouvu na pojištění domácnosti. Pojistit pak můžete jak sebe (neboť jako vlastnice předmětného bytu za případně vzniklou škodu odpovídáte), tak nájemce (v pojistném vztahu budete tedy figurovat buď jako pojistník a pojištěný v jedné osobě, nebo jako pojistník, přičemž pojištěným bude nájemce).
Detaily a nastavení pojistného vztahu Vám samozřejmě doporučuji konzultovat přímo s pojišťovnou, kterou si pro uzavření pojistné smlouvy vyberete.

OBCHOD-REKLAMACE
OBČAN-BYDLENÍ
- Reklamace nového bytu - kročejový hluk, je slyšet hluk a hlasy od sousedů
- Reklamace bytu, měření hluku a kročejového hluku
- Prodávající developer odmítá reklamaci bytu a vydání tecnické dokumentace (kročejový hluk, hlasy od sousedů)
- Reklamace nedostatečně hlukově izolovaného bytu - informace, postup
- Špatná izolace bytu od hluku a zvuků - reklamace bytu u prodávajícího developera

Zakoupila jsem 09/13 si do osobního vlastnictví byt v kompletně zrekonstruovaném domě včetně nové půdní vestavby. Společnost, která dům zrekonstruovala většinu bytů pronajímá, několik prodala. V kupní smlouvě nám byla poskytnuta dvouletá záruka na veškeré stavební prvky v bytě.
V bytě máme značný problém s hlukem z bytu pod (zřetelně slyšitelné hlasy, televize, razantní zavírání dveří způsobující otřesy celou bytovou jednotkou) a nad (slyšitelné jednotlivé kroky, který rezonují a v jedné místnosti doslova „duní“) naší bytovou jednotkou. Ze sousedních bytů přiléhajících k našemu bytu na patře žádný problém nemáme.
Na prodejce a zároveň majitele pronajatých bytů jsem se obrátila s reklamací bytové jednotky a žádostí o možnost změření kročejové a vzduchové neprůzvučnosti bytové konstrukce na svoje náklady.
Prodejce moji opakovanou žádost ignoruje, odmítá mi poskytnout i jakouko-li technickou a stavební dokumentaci.
Dle dokumentace dostupné na stavebním úřadě nebyl součástí protokol zvukové a kročejové neprůzvučnosti mezi půdní nástavbou a spodním /naším bytem.

ODPOVĚĎ:
Odmítá-li prodávající Vaší reklamaci jakkoli řešit, nezbývá Vám, než přistoupit k razantnějším právním krokům, kterými jsou zaslání tzv. předžalobní výzvy a podání žaloby (v tomto ohledu předpokládám, že Vámi popsané vady zakoupeného bytu jste prodávajícímu již písemně vytkla).
Advokáta si můžete vybrat ze seznamu advokátů vedeného Českou advokátní komorou: www.advokatikomora.cz
V první řadě je pak nezbytné, abyste jednoznačně formulovala, jakou nápravu od prodávajícího požadujete, tzn. zda máte zájem o odstranění vady opravou bytu, o poskytnutí slevy z kupní ceny bytu či zda hodláte od kupní smlouvy odstoupit. Pokud jste některé z těchto práv neuplatnila již v minulosti, je zapotřebí tak učinit ještě před podáním žaloby (ideálně již za asistence advokáta).
Zároveň Vám doporučuji obrátit se na místně příslušný stavební úřad a konzultovat s ním možnost provedení kontroly neprůzvučnosti konstrukce bytového domu z rozhodnutí tohoto stavebního úřadu. O provedení této kontroly stavebním úřadem mám určité pochybnosti, nelze však vyloučit jeho iniciativu, která by Vaší pozici samozřejmě posílila.
Zároveň můžete kontaktovat některého ze zapsaných soudních znalců: http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
a provedení měření neprůzvučnosti konstrukce bytového domu (je-li možné ho provést z Vašeho bytu) si zde objednat.

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Negativní hodnocení uživatele na aukro.cz - může jít o porušení zákona?
- Podvodník na aukro.cz - je možné jeho podvod okomentovat v komentáři a nedostat se do potíží?

3/15 prodej sklenic na aukru za 120 Kč, 4/15 příjezd PČR, výslech ohledně kupujícího, který obsah zásilky vyměnil za poškozené zboží a žádal proplacení 4000 od ČP. Údajně se takto podvodu dopouštěl opakovaně. Podepsala jsem poučení. Neporuším anonymitu podvodníka, když mu nyní udělím hodnocení na aukru: "nedoporučuji k obchodování, pokud tedy nechcete absolvovat výslech u PČR"? Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že v poučení, které jste při výslechu u PČR podepsala, jste byla upozorněna zejména na dikci § 8b/1 trestního řádu, dle něhož platí, že osoby (např. tedy i svědek), kterým byly orgány činnými v trestním řízení poskytnuty informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, a to pro účely trestního řízení nebo k výkonu práv nebo plnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem, je nesmějí nikomu dále poskytnout, pokud jejich poskytnutí není nutné k uvedeným účelům.
V referenci, kterou hodláte uveřejnit na Aukru tedy nesmíte uvést takové informace, které jste se dozvěděla v rámci výslechu od PČR a které by zároveň mohly vést ke ztotožnění údajného podvodníka. Z tohoto důvodu Vám doporučuji Vámi uvedenou referenci přeformulovat na konstatování vlastní zkušenosti z obchodování s touto osobou, tzn. že můžete uvést, že v souvislosti s realizací jednoho obchodu s touto osobou jste musela jako svědek absolvovat výslech u PČR. Po obsahové stránce sdělíte uživatelům Aukra prakticky totéž, Vaše reference se pak nedostane do konfliktu se shora uvedeným ustanovením trestního řádu.

OBČAN-VALSTNICTVÍ
- Kdo vlastní plot na hranici pozemků - Nový občanský zákoník
- Nový občanský zákoník a vlastnictví plotu - informace
- Soused postavil plot u novostavby - musí majitel vedlejšího pozemku financovat opravy plotu?

Jsme dvě sousedící parcely - novostavby RD. Soused má ve svém stavebním povolení, vydaném o rok dříve než já, stavbu plotu na hranici našich sousedících pozemků. Já jej tam tímto nemám. Musím se finančně podílet na jeho stavbě a pokud ano, dle jakého právního předpisu. Dle novely Občanského zákoníku jde údajně v tomto případě o spoluvlastnictví, ale nikde jsem nenašel povinnost jeho stavbu spolufinancovat. Děkuji, Miroslav

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nezbytné konstatovat, že Vaše informace o automatickém vzniku spoluvlastnictví plotu (dle nového občanského zákoníku) je mylná.
V této souvislosti upozorňuji na § 1024/1 a § 1025 nového občanského zákoníku, dle nichž platí, že:
- má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné (úvodní slova "má se za to" značí tzv. vyvratitelnou právní domněnku, tzn. že plot je za společný považován pouze v případě, nebude-li prokázáno něco jiného) ;
- kde jsou rozhrady (např. tedy ploty) dvojité nebo kde je vlastnictví rozděleno, udržuje každý svým nákladem, co je jeho (toto ustanovení opakuje známou skutečnost, že vlastník je povinen se o svůj majetek starat).
Vybuduje-li Váš soused na základě vydaného stavebního povolení plot, bude od počátku jasné, že jeho vlastníkem je Váš soused (neboť tuto stavbu např. sám provede, bude jí financovat apod.). Ke vzniku spoluvlastnictví plotu dle § 1024/1 nového občanského zákoníku proto dojít nemůže. Rovněž tak Vám na základě výstavby plotu Vaším sousedem nemůže vzniknout jakákoli povinnost ke spolufinancování této stavební činnosti.
Zákonná (vyvratitelná) domněnka spoluvlastnictví plotu by nastoupila pouze v případě, kdy by nebylo možné jednoznačně určit, kdo je vlastníkem předmětného plotu (týká se proto zejména plotů starých).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že na základě vydaného stavebního povolení je Váš soused oprávněn vybudovat plot výlučně na vlastním pozemku; plot tedy nemůže být (bez Vašeho souhlasu) vystavěn na hranici pozemků tak, že by určitou svou částí (byť malou) zasahoval na Váš pozemek (vydané stavební povolení Vám v žádném případě nemůže odejmout či omezit Vaše vlastnické právo k části Vašeho pozemku).

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soukromý majitel cesty o cestu nepečuje
- Jak donutit majitele cesty aby ji opravil a pečoval o ni?
- Cesta soukromého vlastníka v dezolátním stavu - jak ho donutit aby o cestu pečoval?

Bydlím na samotě přibližně 400 m od komunikace obce. Komunikace, po které jezdím je v soukromém vlastnictví druh pozemku ostatní plocha a způsob využití ostatní komunikace. Za 20 let co tu bydlíme, se o cestu majitel nezajímal. Potřeboval bych od vás radu, kdo se má o cestu starat: (sekat, udržovat po stavební stránce aj.). Obec se vymlouvá, že to není její cesta. Cesta je v dezolátním stavu. Děkuji za odpověď.
Komunikace, kterou uvádím je soukromá a vlastní ji majitel, který v obci nebydlí, ani nikdy nebydlel. Leží v katastru Velký Ratmírov a má číslo 3543. Moje nemovitost má číslo 96 (bývalí strážní domek). Dále bych ještě upřesnil tato komunikace je spojnicí mé nemovitosti z obcí a sice slouží výhradně mě, ale po této komunikaci jezdí i jiné osoby a podniky jako například české dráhy, místní zemědělské družstvo, česká pošta a jiní uživatelé. Tato cesta dříve sloužila jako příjezdová komunikace do obce ale v dnešní době je část cesty zrušená a tudíž vede jenom k mé nemovitosti. Já jsem komunikoval z obcí a trochu najivně jsem si myslel, že mi obec pomůže, ale těžce jsem narazil a z obce my bylo zděleno, že oni nebudou vkládat finanční prostředky do opravy komunikace. Já tedy nevím, zda mám, nebo spíše zda vůbec můžu cestu opravovat já jako jeden z uživatelů, nebo majitel, nebo i když je soukromá, tak obec. Já jsem poslal na obec dopis, kde jsem apeloval na povinnost obce dle zákona č. 128/2000 Sb. , § 2 odstavec 2 má obec mimo jiné také pečovat o své území a potřeb svých občanů, dále i chránit veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních přepisech. Na tuto připomínku obec vůbec nereagovala. Dále bych vás prosil o informaci, jaké jsou možnosti dotyčného k udržování a opravě donutit. Nejsem člověk, který má rád problémy, ale po komunikaci je čím dál horší příjezd a třeba složky IZS by měly velký problém se dostat k mé nemovitosti. Na internetu jsem našel podobný případ a v tomto případu obec cestu odkoupila, aby jí mohla udržovat. Dále nevím, jestli se spojuje cesta jako taková a pozemek pod cestou, nebo jestli je možné, že pozemek pod cestou je soukromí a cesta je obce z výpisu katastru to není zřejmé. Moc děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Přestože to nezmiňujete výslovně, předpokládám ze znění dotazu, že ve Vašem případě se jedná o účelovou pozemní komunikaci, kterou je dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích taková pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu zmiňuji, že rozhodovací praxe soudů (zejména judikatura Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu) se dosud liší v názoru, zda lze veřejně přístupnou účelovou pozemní komunikaci považovat za samostatnou věc v právním smyslu, nebo zda se jedná o součást pozemku, na němž je předmětná účelová pozemní komunikace zřízena (tzn. zda může být vlastník účelové pozemní komunikace odlišný od vlastníka pozemku pod touto komunikací, nebo zda se vždy jedná o vlastníka jediného).
V první řadě Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad, kterými jsou dle § 40/1 zákona o pozemních komunikacích obecní úřady obcí s rozšířenou působností. U tohoto úřadu ověřte, kdo je vlastníkem předmětné účelové pozemní komunikace (resp. zda se vůbec jedná o účelovou pozemní komunikaci, to však předpokládám). Dále se tohoto úřadu dotažte na možnosti nařízení provedení nutných udržovacích prací vlastníku účelové pozemní komunikace. Je pravdou, že zákon o pozemních komunikacích nenařizuje vlastníkům veřejně přístupných účelových komunikací zajišťovat jejich sjízdnost, resp. provádět nutné udržovací práce. Nelze však vyloučit, že předmětný silniční správní úřad pojme své pravomoci mírně extenzivněji a jednání s dotyčným vlastníkem účelové pozemní komunikace zahájí.
Dále se můžete na vlastníka předmětné účelové pozemní komunikace obrátit s upozorněním na její nevyhovující stavebně-technický stav a vyzvat ho k provedení nezbytných udržovacích prací, které by zabránily vzniku případných škod (např. na motorových vozidlech). V tomto ohledu je vhodné poukázat na tzv. generální prevenční povinnost (dle § 2900 a § 2901 občanského zákoníku), dle níž platí, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného, resp. že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Kanalizace na pozemku města nefunguje a způsobila zaplavení sklepa - odškodnění od města
- Město odmítá odpovědnost za škodu - nefunkční kanalizace a zatopení domu (sklepů) SVJ

Společenství vlastníků bytového domu vlastní pozemek pod domem. Přístupové cesty včetně tzv. okapového chodníku a nejbližší prostranství tzv. nádvoří vlastní město. V současnosti, počátkem května 2015, po prudkém dešti došlo k zatopení sklepu domu, protože nádvoří s kanalizační vpustí je poškozeno a voda neodtéká. Rovněž se nebezpečně propadla dlažba nádvoří, kterou město dříve provedlo. Město se vyjádřilo, že opravu nezajistí, neboť- cituji :
Dobrý den, odpovídám na Váš dotaz ohledně přilehlých ploch a zařízení navazující na bytový dům. To co jsme spolu diskutovali, jsou stavby na pozemku města, ale ne v majetku města. Jsou to stavby příslušné k Vašemu bytovému domu. Závěr: město nebude zajišťovat opravy na plochách a zařízeních příslušných k bytovým domům.
Pozemky jsou města, ale nejsou majetkem města? Tomuto vyjádření nerozumím. Komu tedy přísluší oprava kanalizace a dlažby? Děkuji, Laura

ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že město, ač je vlastníkem předmětných pozemků, nemusí být vlastníkem staveb na těchto pozemcích vybudovaných. Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, budu ve své odpovědi předpokládat, že dlažba na nádvoří i kanalizace byly zřízeny před 31. 12. 2013, tedy ještě za účinnosti starého Občanského zákoníku. Dle tohoto právního předpisu skutečně platilo, že stavba může být vlastněna jinou osobou než pozemek pod touto stavbou (tzn. že stavba nebyla chápána jako součást pozemku, nýbrž se jednalo o samostatnou věc v právním smyslu).
Shora uvedené však neznamená, že je tomu tak i ve Vámi popsaném případě.
Co se týče dlažby na nádvoří, je otázkou, zda jí lze vůbec považovat za stavbu (tzn. za výsledek stavební činnosti), tedy za samostatnou věc v právním smyslu. Přestože pro učinění konkrétnějšího závěru by bylo nutné blíže se seznámit se stavebně-technickým provedením předmětného nádvoří, domnívám se, že dlažba představuje pouze určitý způsob zpracování povrchu pozemku, není tedy samostatnou věcí (a stavbou), nýbrž se jedná o součást tohoto pozemku. K opravě dlažby (tzn. součásti pozemku) je pak samozřejmě povinen vlastník tohoto pozemku (pokud byla navíc dlažba na předmětném pozemku umístěna městem, je řešení této otázky vcelku jasné). V opačném případě by mohl vlastník pozemku odpovídat za případně vzniklou škodu pro porušení své prevenční povinnosti (jak vyplývá z § 2900 a § 2901 nového občanského zákoníku).
Co se týče kanalizace, jedná se v každém případě o samostatnou věc v právním smyslu, jejíž vlastník může (ale nemusí) být odlišný od vlastníka pozemku, v němž je tato kanalizace umístěna (jak vyplývá ze zákona o vodovodech a kanalizacích). V tomto ohledu je podstatné, zda předmětný úsek kanalizace představuje kanalizaci jako takovou či pouze kanalizační přípojku.
Pro ověření vlastnického práva k dlažbě nádvoří a kanalizaci Vám doporučuji nahlédnout do prohlášení vlastníka budovy (Vámi obývaného bytového domu), které by mělo být uloženo v katastru nemovitostí (či do obdobných dokumentů SVJ, z nichž by byl dovoditelný majetek SVJ. Dále se můžete obrátit na město ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím (zák. č. 106/1999 Sb. , v platném znění) s dotazem, zda vede dlažbu nádvoří a kanalizaci na předmětném pozemku ve svém účetnictví jako svůj majetek, popř. jaký majetek města je v jeho účetnictví na předmětném pozemku veden.

OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Investor zveřejnil obrazový materiál projektu - autorská práva projektanta
- Autorská práva projektu - vlastní je projektant nebo investor projektu?

Investor zveřejnil obrazový materiál k projektu výstavby bytových domů. Fotografie a video umístil na svém webu. Po několika letech, když se projekt změnil, tak fotky i video původního projektu z webu odstranil. Jsou tyto již jednou zveřejněné materiály nějak dále chráněny tak, že nelze jejich kopie bez souhlasu původního autora nebo investora projektu zveřejnit (s patřičným odkazem na původ fotografií a videa)?
Poruší se autorské právo při „umístění“ kopie videa na youtube a fotek na jiném webu? (Protože na původním serveru již k dispozici nejsou vzhledem ke změně zájmů investora.)
Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
V zásadě platí, že fotografie i video (jako autorská díla dle § 2 autorského zákona) jsou chráněny ve stejné míře před svým uveřejněním (např. na webových stránkách), jako po něm. Tzn. že sama skutečnost zveřejnění fotografií a videa nemění nic na tom, že se stále jedná o autorská díla, k jejichž zveřejnění je zapotřebí souhlas autora (např. v podobě uzavření licenční smlouvy).
Umístěním fotografií na jiné webové stránky a videa na YouTube bez svolení jejich autora, resp. osoby, které tato práva svědčí, proto skutečně můžete porušit příslušná ustanovení autorského zákona.
K tomuto tématu Vás lze odkázat např. zde: http://www.epravo.cz/top/clanky/co-je-moje-rozhodne-neni-tvoje-97781.html

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Nedohledatelný spoluvlastník pozemku - jak rozdělit pozemek a zrušit spoluvlastnictví?
- Nedohledatelný spolumajitel pozemku - jak rozdělit pozemek a zrušit spoluvlastnictví?

Jsem dlouhá léta spoluvlastníkem 1/3 menších osmi nezastavěných pozemků v ČR (pole, louka). Každý z osmi pozemků tak vlastní 3 osoby. Druhým spoluvlastníkem je vzdálený příbuzný také žijící v ČR, třetím spoluvlastníkem je osoba z Francie která přes 50 let nekomunikuje, již nežije a ani svůj podíl neodkázala, je úřady po celou dobu nedohledatelná (ačkoliv je včetně adresy uvedena v katastru) a o pozemky se nikdy nestarala (placení daně, sečení trávy, jednání s úřady). Pozemky jsou už po léta ústní dohodou dvou známých spoluvlastníků rozděleny a rozdílně zhodnoceny (vysazené stromy, srovnaný terén, přívod inž. sítí). Já a druhý spoluvlastník se o pozemky staráme, platíme daň a chceme pozemky vhodně rozdělit - výstavba RD, popř. část prodat - tzn. chceme jasně určit který pozemek kdo vlastní, je zde shoda v návrhu nového rozparcelování ale není třetího spoluvlastníka.
Jaký postup doporučujete? Zejména když je nutné pozemky účelně rozdělit, tzn. na 3 rozměrově stejné díly, nikoliv ale stejné tvarem. Komu připadne a jak bude určen podíl nedohledatelného spoluvlastníka, lze jej odkoupit? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Zahájení dědického řízení:
Je-li Vám známo, že francouzský spoluvlastník již nežije, je namístě iniciovat zahájení dědického řízení, v jehož rámci by byly spoluvlastnické podíly na jednotlivých pozemcích zahrnuty do pozůstalosti a přešly by na nového vlastníka.
Dle § 74/2 zákona o mezinárodním právu soukromém platí, že jde-li o nemovitou věc, která je na území České republiky, je pravomoc českých soudů k projednání dědictví dána výlučně. V tomto ohledu bude k zahájení dědického řízení příslušný okresní soud dle místa, kde se předmětné pozemky nacházejí.
Dle § 78 zákona o mezinárodním právu soukromém připadnou zůstavitelovy věci a práva (tedy i pozemky, resp. spoluvlastnické podíly na pozemcích) umístěná na území České republiky České republice, jestliže není žádný dědic; rozhodnutí o tom přísluší do pravomoci českých soudů.
Pro zahájení dědického řízení je samozřejmě zapotřebí, aby bylo úmrtí zůstavitele doloženo (zpravidla se činí prostřednictvím úmrtního listu) ; nemáte-li možnost úmrtí francouzského spoluvlastníka nijak prokázat, bude zapotřebí (před zahájením dědického řízení) iniciovat prohlášení francouzského spoluvlastníka za mrtvého.
Dle § 39 zákona o mezinárodním právu soukromém může český soud prohlásit cizince za mrtvého s právními následky pro státní občany České republiky a také pro osoby s obvyklým pobytem v České republice a pro majetek, který je v České republice. Ve věcech prohlášení za mrtvého použije český soud vždy českého hmotného práva. Hmotným právem je v této souvislosti myšlen zejména § 71/1 občanského zákoníku, dle něhož prohlásí soud za mrtvého člověka, o němž lze mít důvodně za to, že zemřel, a určí den, který se pokládá za den jeho smrti (to však pouze na návrh osoby, která na tom má právní zájem).
Proběhne-li dědické řízení úspěšně, lze předpokládat, že spoluvlastnické podíly na předmětných pozemcích připadnou do vlastnictví České republiky. V takovém případě bude dále možné jednat (např. o odkupu spoluvlastnických podílů) s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových: http://www.uzsvm.cz/
2/ Opuštěná nemovitá věc:
Dle § 1045/2 občanského zákoníku platí, že opuštěná nemovitá věc (resp. opuštěný spoluvlastnický podíl na nemovité věci) připadá do vlastnictví státu. Nemovitá věc se považuje za opuštěnou, pokud její vlastník nevykonává vlastnické právo po dobu deseti let (§ 1050/2 občanského zákoníku).
S ohledem na skutečnost, že desetiletá lhůta počne běžet nejdříve od 1. 1. 2014 (tzn. od nabytí účinnosti občanského zákoníku), jak vyplývá z § 3067 občanského zákoníku, jeví se zahájení dědického řízení (odpověď ad 1/ výše) jako vhodnější varianta řešení Vámi popsaného problému.

RŮZNÉ-STAVBY
- Nepovolení stavby z důvodu nepřipojení na vodovod, vodovodní řád
- Zamítnutí stavby z důvodu nepřipojení na vodovod, vodovodní řád

2014 jsem pojal záměr si na svém pozemku v sousedním katastru, obklopeném vlastními pozemky, s vlastním přístupem z komunikace, postavit domek, dřevostavbu. Pozemek je veden jako zastavitelné území, jedná se zemědělskou farmu cca 200 metrů za obcí. Na pozemku je mimo jiných staveb, které vlastním, dům ve vlastnictví rodičů, který má el. přípojku. Mimo dům je (moje) studna z roku Úřednice stavebního úřadu mi už dopředu řekla, že dům povolí jedině v případě, že bude mít vlastní přípojku z veřejného vodovodu a vlastní elektřinu. Elektřina byla řešitelná. Na mé námitky, že voda je daleko (200 metrů, z toho nejméně 50 m protlak, nebo 600 metrů bez protlaku) svůj požadavek odůvodnila s prstem zapíchlým do nějaké příručky, že Zákon to vyžaduje.
Na základě této masáže jsem se rozhodl pojmout stavbu jako domek rekreační, tam prý studna stačí. Nakonec jsem dne 30.12. 2014 obdržel stavební povolení. V současné době mám připravenu desku, očekávám montáž, ale pořád mi vrtá hlavou, proč mám platit na DPH o sto tisíc víc. Dá se stou šikanou něco ještě dělat? Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Bylo-li vydáno stavební povolení, které již (jak předpokládám) nabylo právní moci, nedá se proti postupu stavebního úřadu prakticky nic dělat. V tomto ohledu je Vaše případná obrana vyloučena rovněž z toho důvodu, že stavební úřad de facto vyhověl Vaší žádosti o vydání stavebního povolení pro stavbu pro individuální rekreaci, tzn. že jste to byl Vy, kdo stavební úřad požádal o povolení stavby pro individuální rekreaci (samozřejmě odhlédnuto od skutečnosti, že jste byl k tomuto rozhodnutí "donucen" podmínkami, které Vám předložil stavební úřad; jak však uvádím níže, nepočínal si stavební úřad při vznášení těchto požadavků protiprávně).
V této souvislosti úvodem připomínám, že vodovody jsou v terminologii stavebního zákona označovány jako veřejná technická infrastruktura (§ 2/1 písm. k) bod 2 stavebního zákona).
Dle § 79/1 stavebního zákona vymezuje stavební úřad v územním rozhodnutí o umístění stavby stavební pozemek, umisťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.
Se shora uvedeným koresponduje rovněž § 86/2 písm. c) stavebního zákona, dle něhož je žadatel k žádosti o vydání územního rozhodnutí (např. tedy územního rozhodnutí o umístění stavby) povinen připojit mimo jiné stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem.
Dle § 6/1 a 2 vyhlášky o technických požadavcích na stavby (vyhl. č. 268/2009 Sb. , v platném znění) musí být stavby podle druhu a potřeby napojeny na vodní zdroj nebo vodovod pro veřejnou potřebu a rozvod vody pro hašení požárů. Každá přípojka stavby na vodovod pro veřejnou potřebu musí být samostatně uzavíratelná. Místa uzávěrů a vnější odběrná místa pro odběr vody pro hašení musí být přístupná a trvale označená.
Stavební úřad je tedy skutečně oprávněn podmínit vydání územního rozhodnutí o umístění stavby napojením stavby na veřejný vodovod, resp. je oprávněn žadateli takovou povinnost uložit.
Závěrem své odpovědi pouze doplňuji, že vyměření DPH v nesnížené sazbě vyplývá pro rekreační stavby z § 48 zákona o dani z přidané hodnoty.

RŮZNÉ-STAVBY
- Rekonstrukce půdy na půdní byt - musí být stavební povolení nebo stačí ohláška stavebnímu úřadu?

Obracím se na Vás s dotazem ohledně stavebního povolení. V rodinném domku bychom chtěli z půdy udělat podkrovní místnosti. Jednalo by se o dětský pokoj, ložnici a malou koupelnu (zatím nejsme rozhodnuti, jestli koupelnu budeme budovat, jelikož jednu už máme v přízemí). Stavební práce by neměly zasahovat do původní zástavby až na menší střešní okno. Rozměry zastavěné plochy jsou méně jak 150m2.
Prosím můžete mi říci co je potřeba, jestli jen ohlášení nebo vzhledem k střešnímu oknu povolení. A popřípadě co k povolení budeme ještě muset zařídit nebo dodat za plány. Předem moc děkuji a přeji příjemný zbytek dne. Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi konstatuji, že Váš stavební záměr je v terminologii stavebního zákona označován jako změna dokončené stavby, která může mít dle § 2/5 písm. c) stavebního zákona mimo jiné podobu stavební úpravy, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby.
V zásadě je ve Vámi popsaném případě možný trojí scénář: 1/ Váš stavební záměr nebude vyžadovat ani stavební povolení, ani ohlášení stavebnímu úřadu, 2/ bude zapotřebí ohlášení stavebnímu úřadu, 3/ bude zapotřebí stavební povolení.

1/ Dle § 103/1 písm. d) stavebního zákona platí, že stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují ty stavební úpravy, při jejichž realizaci budou současně splněny tyto podmínky:
- stavebními úpravami se nebude zasahovat do nosných konstrukcí stavby,
- stavebními úpravami se nemění vzhled stavby,
- stavebními úpravami se nemění způsob užívání stavby,
- stavební úpravy nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí,
- provedení stavebních úprav nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby,
- nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou.

2/ Nebude-li splněna některá ze shora uvedených podmínek, bude namístě se zabývat otázkou, zda pro realizaci Vašeho stavebního záměru postačí ohlášení stavebnímu úřadu.
Dle § 104/1 písm. k) stavebního zákona je ohlášení stavebnímu úřadu nezbytné v případě stavebních úprav pro změny v užívání části stavby, kterými 1/ se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, 2/ nemění se její vzhled a 3/ nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí.
Pokud by nebyla splněna některá ze shora uvedených podmínek, bylo by možné uvažovat ještě o aplikaci § 104/2 stavebního zákona. V tomto ohledu je podstatné, zda lze Váš rodinný dům podřadit pod kategorii staveb dle § 104/1 písm. a) stavebního zákona, tzn. zda se jedná o stavbu pro bydlení do 150 m2 celkové zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím.
Pokud je možné Váš rodinný dům zařadit do shora vymezené kategorie staveb pro bydlení, bude možné provést Váš stavební záměr v režimu § 104/2 stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení platí, že ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují změny dokončených staveb (uvedených v § 104/1 stavebního zákona, týká se tedy i Vašeho rodinného domu), pokud jejich provedením nebudou překročeny uvedené parametry. K překročení parametrů stavby pro bydlení dle § 104/1 písm. a) stavebního zákona by pak prostou stavební úpravou půdy skutečně nemělo dojít.

3/ Nesplní-li Váš stavební záměr některou ze shora uvedených podmínek pro ohlášení stavebnímu úřadu, bude nezbytné požádat stavební úřad o vydání stavebního povolení (tuto variantu však ve Vámi popsaném případě spíše nepředpokládám, nebudu se jí proto dále zabývat).
V současné chvíli Vám v každém případě doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a Váš stavební záměr zde konzultovat. Příslušný úředník by měl být schopen Vám říci (po shlédnutí stavební dokumentace Vašeho rodinného domu, kterou vezměte určitě s sebou), zda bude zapotřebí ohlášení stavebnímu úřadu či dokonce vydání stavebního povolení, popř. zda nebude zapotřebí žádné z těchto rozhodnutí. V interpretaci ustanovení stavebního zákona se bohužel přístup jednotlivých stavebních úřadů více či méně liší, osobní konzultací na místně příslušném stavebním úřadě proto nejlépe předejdete možným budoucím nedorozuměním.
Bude-li Vám na stavebním úřadě sděleno, že pro realizaci Vašeho stavebního záměru je zapotřebí ohlášení stavebnímu úřadu (tuto variantu považuji dle znění dotazu za nejvíce pravděpodobnou), je dále vhodné vědět, že dle §
105/1 stavebního zákona musí ohlášení stavebnímu úřadu obsahovat identifikační údaje o stavebníkovi, o pozemku, o ohlašovaném stavebním záměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu a době provádění, údaj o tom, kdo bude stavební záměr provádět, zda se k jeho provedení má použít sousední nemovitost, v tom případě souhlas vlastníka této nemovitosti. K ohlášení stavebnímu úřadu je stavebník povinen připojit:
a/ doklad prokazující vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavební záměr anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku či stavbě, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem,
b/ územní rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouvu územní rozhodnutí nahrazující anebo územní souhlas, pokud je jejich vydání tímto zákonem vyžadováno a nevydal je stavební úřad příslušný k povolení stavby (ve Vašem případě nebude zapotřebí),
c/ souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů, jsou-li vyžadována zvláštním právním předpisem, popřípadě povolení podle § 169/4 stavebního zákona,
d/ stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem,
e/ projektovou dokumentaci nebo dokumentaci ve dvojím vyhotovení; není-li obecní úřad obce, jejíhož území se stavební záměr dotýká, stavebním úřadem, předkládá se trojmo, vyjma stavby v působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu; pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení,
f/ souhlasy osob, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající věcnému břemenu k pozemkům, které mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být stavební záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu.

K ohlášení stavebních úprav podle § 104/1 písm. k) stavebního zákona je stavebník povinen připojit dokumentaci, která obsahuje jednoduchý technický popis jejich provedení a stavební nebo montážní výkresy specifikující navrhované stavební úpravy. Vyžaduje-li to zvláštní právní předpis, stavebník přikládá k ohlášení udržovacích prací a stavebních úprav požárně bezpečnostní řešení, jehož obsah a rozsah vymezuje zvláštní právní předpis (§ 105/7 stavebního zákona).
Rovněž rozsah požadovaných dokumentů (resp. příloh ohlášení stavebnímu úřadu) by Vám měl být sdělen při konzultaci Vašeho stavebního záměru na stavebním úřadě.

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Maximální doba pracovní smlouvy jako záskok za mateřskou dovolenou

Kolegyně, která v naší škole pracuje již 9 let. Má stále smlouvu na dobu určitou - záskok za mateřskou dovolenou. Tuto smlouvu jí náš pan ředitel stále prodlužuje. Kolegyně se již ozvala, že má nárok na smlouvu na dobu neurčitou, pan ředitel slíbil nápravu, ale nedodržel. Teď je kolegyně těhotná a na dotaz jak to bude s úpravou pracovní smlouvy jí pan ředitel odpověděl, že má smůlu, že jí pracovní smlouva končí k 30. červnu (kolegyně na mateřské se vrací zpět) a že si měla vzpomenout dříve. Je možné se nějak bránit? Nevím jistě, ale mít pracovní smlouvu 9 let na dobu určitou snad náš právní řád ani nepřipouští. Ale nevím co smíme podniknout dále. Proto jsem si dovolila Vás oslovit a požádat Vás o radu. Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Zákoník práce ve znění platném do konce roku 2011 omezoval uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou max. délkou dvou let (§ 39 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). V § 39 odst. 3 však uvedl jednu z výjimek z tohoto pravidla, a to případ, kdy se jedná o sjednání pracovního poměru na dobu určitou z důvodu náhrady dočasně nepřítomného zaměstnance na dobu překážek v práci na straně zaměstnance. Překážkou v práci je i mateřská a rodičovská dovolené zaměstnance. Pokud tedy do konce roku 2011 byla kolegyně skutečně náhradou za zaměstnankyni na MD a RD, pak se na ní omezení dvou let nevztahovalo a její pracovní poměr byl sjednán v souladu se zákoníkem práce, byť i na dobu určitou na poměrně dlouhou dobu.
Od 1.1.2012 dochází v zákoníku práce k podstatným změnám ohledně možnosti uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou. Pracovní poměr na dobu určitou lze uzavřít na dobu tří let a dále je možné ho prodloužit max. dvakrát a vždy max. o tři roky. Přičemž pokud 1.1.2012 měl zaměstnanec uzavřen pracovní poměr na dobu určitou podle staré právní úpravy a tento pracovní poměr přesahoval do roku 2012 a dále, kdy měl končit, považuje se takto sjednaný pracovní poměr jako první z pracovních poměrů na dobu určitou podle nové právní úpravy. Takovýto pracovní poměr lze tedy ještě dvakrát prodloužit a to vždy max. o tři roky (Pokud došlo k jeho prodloužení např. jen o 1 rok, je i tak vyčerpána možnost jednoho prodloužení, byť nebyl naplněn max. možný rozsah tří let). Nová právní úprava také nepřevzala výše uvedenou výjimku, tj. náhradu za nepřítomného zaměstnance. Od července 2013 sice určité výjimky mohou existovat, ale neváží se k náhradě dočasně nepřítomných zaměstnanců, ale k vážným provozním důvodům a zvláštní povaze práce a je u nich nutná dohoda o této výjimce s odbory nebo ukotvení ve vnitřním předpise zaměstnavatele.
V daném případě je tedy důležité, kolikrát došlo po 1.1.2012 k prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou. Pokud ne více než dvakrát, pak zaměstnavatel postupoval podle zákona a pracovní poměr kolegyně skutečně skončí 30.6. (předpokládám 2015) a pokud zaměstnavatel nebude souhlasit se změnou na dobu neurčitou, nic s tím kolegyně neudělá a je to dle práva.
Pokud však byl po 1.1.2012 prodloužen více než dvakrát, pak to další prodloužení již není v souladu se zákoníkem práce a kolegyně se může bránit dle § 39 odst. 5 ZP tak, že před uplynutím sjednané doby zaměstnavateli písemně oznámí, že trvá na tom, aby ji dále zaměstnával. Poté nastupuje fikce, že se dále jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou a je na zaměstnavateli, aby v případě nesouhlasu podal do dvou měsíců k soudu žalobu na určení, že podmínky pro sjednání pracovního poměru na dobu určitou byly splněny. Žalobu na určení, že tyto podmínky splněny nebyly, může ve stejné lhůtě podat i zaměstnanec.
_

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak donutit majitele bytu k odvzdušení topení, radiátoru - v bytě se nezdržuje a nebydlí

Dům SVJ, vlastník bytu v posledním patře jej neobývá, nezdržuje se v místě trvalého pobytu a není možné ho donutit k odvzdušnění topení, což má vliv na všechny byty pod ním. Obracela jsem se na předsedu výboru SVJ, na správce, vždy mi bylo řečeno, že vlastníka nelze fyzicky dostihnout. Ráda bych věděla, zda existuje nějaký předpis, podle kterého by bylo možné jej k této činnosti vyzvat, popř. otevřít byt za přítomnosti policie či jiného pověřeného orgánu. Děkuji za odpověď, Anna

ODPOVĚĎ:
V první řadě je vhodné připomenout, jakým způsobem občanský zákoník vymezuje společné části bytového domu. Dle § 1160 občanského zákoníku jsou společné alespoň ty části bytového domu, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům bytových jednotek společně. Společnými částmi bytového domu jsou pak vždy také zařízení sloužící i jinému vlastníku bytové jednotky k užívání bytu (to platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku bytové jednotky k výlučnému užívání).

Společné části bytového domu jsou pak vyjmenovány v nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím (nař. č. 366/2013 Sb. , v platném znění), dle jehož § 6 písm. e) jsou společnými částmi bytového domu mimo jiné i celá soustava rozvodů tepla (jde-li o centrální vytápění), včetně rozvodů v bytě, radiátorů a jiných otopných těles, včetně termostatických ventilů a zařízení sloužícího k rozúčtování nákladů na topení; části rozvodů umístěné v bytě, radiátory a termostatické ventily jsou ve výlučném užívání vlastníka jednotky jako společné části.

Váš dotaz je pak řešitelný na základě § 1183/1 občanského zákoníku, dle něhož je vlastník bytové jednotky povinen se zdržet všeho, co brání údržbě, opravě, úpravě, přestavbě či jiné změně domu nebo pozemku, o nichž bylo řádně rozhodnuto; jsou-li prováděny uvnitř bytu nebo na společné části, která slouží výlučně k užívání vlastníka jednotky, umožní do nich přístup, pokud k tomu byl předem vyzván osobou odpovědnou za správu domu.

Jak shora uvedeno, představuje zařízení centrálního rozvodu tepla, včetně všech radiátorů, společnou část bytového domu, přičemž v takovém případě je radiátor společnou částí bytového domu ve výlučném užívání vlastníka bytové jednotky; odvzdušnění radiátoru je pak bezpochyby možné považovat za údržbu společné části bytového domu.

V současné chvíli je proto možné, aby SVJ rozhodlo o provedení udržovacích prací na zařízení centrálního rozvodu tepla, a to v podobě odvzdušnění všech radiátorů v bytovém domě. Za účelem realizace tohoto rozhodnutí SVJ pak budou vlastníci bytových jednotek povinni zpřístupnit své byty k provedení udržovacích prací. Nesplní-li Vámi zmiňovaný soused povinnost zpřístupnit předmětný byt, bude možné, aby se SVJ za účelem realizace svého rozhodnutí obrátilo na soud s žalobou na splnění povinnosti vlastníka bytové jednotky.

Druhou variantou řešení pak může být řádná změna stanov SVJ, kterou bude zakotveno oprávnění pověřených zástupců SVJ ke vstupu do bytu za účelem provedení udržovacích prací na společné části bytového domu, nebude-li takový byt jeho vlastníkem ani po opakované výzvě zpřístupněn.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Koupě podílu společnosti s. r. o. - postup, návod
- Jak koupit spol. s. r. o. - postup, návod
- Jak koupit společnost ručením omezeným - postup, návod

Chci koupit ČÁST (polovinu) existující s. r. o. ? Potřebuji v podstatě pouze nějaký seznam kroků, nebo pořadí akcí - většinu potřebných dokumentů už mám, ale nechci na něco zapomenout a nechci udělat kroky v nesprávném pořadí. Dále by mě zajímalo, jestli když se kupuje polovina existujícího s. r. o. , tak se kromě Smlouvy o převodu obchodního podílu také musí uzavírat Společenská smlouva mezi společníky. Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Postup při převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným:
Dle znění dotazu předpokládám, že společnicí předmětné s. r. o. dosud nejste, tzn. že ve Vašem případě se nebude jednat o převod podílu z jednoho společníka na jiného společníka (ve smyslu § 207 zákona o obchodních korporacích), nýbrž o převod podílu ze společníka na třetí osobu (ve smyslu § 208 zákona o obchodních korporacích). V odpovědi pak budu předpokládat, že předmětná s. r. o. se podřídila režimu zákona o obchodních korporacích.
Dle § 208/1 zákona o obchodních korporacích platí, že neurčí-li společenská smlouva jinak, může společník převést podíl na osobu, která není společníkem, jen se souhlasem valné hromady. V tomto ohledu je proto podstatné, jakým způsobem (či zda vůbec) je možnost převodu podílu na třetí osobu upravena ve společenské smlouvě předmětné s. r. o. , tzn. zda je tento převod podmíněn souhlasem valné hromady (t. j. v souladu s dikcí zákona), nebo zda je vyžadován souhlas jiného orgánu s. r. o. , popř. zda je převod umožněn bez jakéhokoli souhlasu.
Dále je podstatné vědět, že smlouva o převodu podílu nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen (samozřejmě je-li takový souhlas ve společenské smlouvě vyžadován či je-li úprava tohoto převodu ponechána na dikci zákona).
Není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu, nastávají dle § 208/2 zákona o obchodních korporacích tytéž účinky, jako při odstoupení od smlouvy (ledaže je ve smlouvě o převodu určeno jinak).
Převod podílu je vůči společnosti účinný doručením účinné smlouvy o převodu podílu (samozřejmě písemné) s úředně ověřenými podpisy (§ 209/2 zákona o obchodních korporacích). V této smlouvě lze dále doporučit zakotvit, zda se jedná o převod úplatný či bezúplatný, popř. jak vysoká je úplata za převod podílu v předmětné s. r. o. Není již naopak zapotřebí, abyste ve smlouvě výslovně prohlásila, že přistupujete ke společenské smlouvě předmětné s. r. o. (jak tomu bylo do 31. 12. 2013), neboť dle § 209/1 zákona o obchodních korporacích přistupuje nabytím podílu nabyvatel ke společenské smlouvě společnosti ze zákona. Převodce ručí společnosti za dluhy, které byly s podílem na nabyvatele převedeny (v tomto ohledu je proto vhodné existenci a výši případných dluhů váznoucích na převáděném podílu ve smlouvě přesně vymezit).
Je-li podíl v předmětné s. r. o. představován kmenovým listem (který je od 1. 1. 2014 novinkou), uvede se v rubopise jednoznačná identifikace nabyvatele, přičemž k účinnosti převodu kmenového listu vůči společnosti se vyžaduje oznámení změny osoby společníka a předložení kmenového listu společnosti (§ 210 zákona o obchodních korporacích).
Co se týče smlouvy o převodu podílu, je nezbytné poukázat na § 489 občanského zákoníku, dle něhož je věcí v právním smyslu vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. I podíl v s. r. o. lze tedy z tohoto důvodu považovat za věc v právním smyslu. S ohledem na úplatnost či bezúplatnost převodu podílu bude tedy nezbytné de facto uzavřít kupní (§ 2079 a násl. občanského zákoníku) či darovací (§ 2055 a násl. občanského zákoníku) smlouvu.
Poté, co se stanete společnicí předmětné s. r. o. , budete bez zbytečného odkladu zapsána do seznamu jejích společníků dle § 139 zákona o obchodních korporacích. Do seznamu společníků se zapisuje jméno a bydliště nebo sídlo společníka, případně jiná společníkem určená adresa pro doručování, jeho podíl, označení podílu, jemu odpovídající výše vkladu, počet hlasů náležející k podílu, povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu peněžitými prostředky nad společníkův vklad spojenou s podílem, bude-li určena, a den zápisu do seznamu společníků. Pokud společník vlastní více podílů, uvede se jejich výše a jim odpovídající výše vkladu u každého podílu. Vydala-li společnost více druhů podílů, uvede se i jejich označení. Vydala-li společnost kmenové listy, zapisuje se o tom poznámka u podílu, ke kterému byl kmenový list vydán, a číslo kmenového listu.

Změna v osobě společníka s. r. o. musí být následně zanesena do obchodního rejstříku (k provedení této změny je však povinna s. r. o. , nikoli nový společník). Dle § 48/1 písm. b) a j) zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob se do obchodního rejstříku o obchodní korporaci zapíše také:
- výše vkladu každého společníka, je-li podle jiného zákona vyžadován zápis těchto osob do obchodního rejstříku, a rozsah splnění vkladové povinnosti,
- u společnosti s ručením omezeným jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, jejích společníků, výše podílu každého společníka, druh podílu a popis práv a povinností s ním spojených alespoň odkazem na společenskou smlouvu uloženou ve sbírce listin a údaj o tom, zda byl na podíl vydán kmenový list.
Pro získání dalších informací k tématu podílu ve společnosti s ručením omezeným a jeho převoditelnosti Vás lze odkázat:
- obecně o podílech v s. r. o. podle zákona o obchodních korporacích:
http://www.epravo.cz/top/clanky/obchodni-podil-v-sro-po-rekodifikaci-92750.html
- o převodech podílů v s. r. o. podle zákona o obchodních korporacích:
http://www.achourhajek.com/cs/novinky/prevod-podilu-ve-spolecnosti-s-rucenem-omezenym-podle-zakona-o-obchodnich-korporacich.html
http://www.epravo.cz/top/clanky/prevod-podilu-ve-spolecnosti-s-rucenim-omezenym-po-1-1-2014-93665.html
- podrobný přehled judikatorních závěrů k převodům podílů v s. r. o. (týká se právní úpravy dle Obchodního zákoníku, závěry judikatury jsou však z valné většiny použitelné rovněž pro úpravu dle zákona o obchodních korporacích) :
http://pravniradce.ihned.cz/c1-21466810-k-nekterym-uskalim-prevodu-obchodniho-podilu-ii

2/ Změna společenské smlouvy:
Dle § 146/1 písm. c), d) a e) zákona o obchodních korporacích obsahuje společenská smlouva s. r. o. mimo jiné:
- určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla,
- určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů,
- výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly.
V případě převodu podílu na třetí osobu je tudíž změna společenské smlouvy nezbytná. K této změně pak může dojít v zásadě dvěma způsoby. Dle § 147/1 zákona o obchodních korporacích může být společenská smlouva měněna dohodou všech společníků, v tomto případě byste tudíž společenskou smlouvu podepisovala také (přičemž pro takovou dohodu je nezbytná forma veřejné listiny). Stanoví-li tak společenská smlouva, může být měněna i rozhodnutím valné hromady (která v tomto případě rozhoduje dvoutřetinovou většinou). Pro změnu společenské smlouvy je tedy ve Vašem případě opět klíčové znění právě této společenské smlouvy.

Dle § 147/2 zákona o obchodních korporacích pak může být rozhodnutí o změně společenské smlouvy nahrazeno takovým rozhodnutím valné hromady, jehož nutným důsledkem je změna společenské smlouvy. Tímto rozhodnutím valné hromady pak může dle mého názoru být např. i rozhodnutí valné hromady o schválení převodu podílu na třetí osobu (je-li samozřejmě toto rozhodnutí valné hromady vyžadováno), neboť tímto rozhodnutím nabude smlouva o převodu podílu účinnosti a třetí osoba se stane společníkem s. r. o. , čehož nutným následkem je změna společenské smlouvy. Takové rozhodnutí valné hromady pak musí být osvědčeno veřejnou listinou.
Dle § 66 písm. a) zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob obsahuje sbírka listin obchodního rejstříku mimo jiné zakladatelské právní jednání právnické osoby (např. tedy společenskou smlouvu s. r. o.) a jeho pozdější změny; po každé změně musí být uloženo také jeho platné úplné znění.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Cestovní agentura nevyřídila víza a klient je musel zaplatit v cílové zemi - kompenzace od cestovní agentury
- Cestovní agentura nevyřídila víza - kompenzace od cestovní agentury pro klienta

Nedávno jsem si objednala dovolenou u jedné známé cestovní agentury. V objednávce jsem neměla zájem o vyřízení víz a cestovního pojištění. Na moji nezávaznou objednávku reagoval telefonicky zaměstnanec agentury. Domluvili jsme se, že o dovolenou mám zájem a požádala jsem jej jako častý klient o slevu či bonus. Tento zaměstnanec mi zaslal smlouvu o zájezdu a tím, že v ní byly zahrnuty i ceny víz, ovšem následně bylo uvedeno v kolonce,, Poskytnuta sleva celkem 3200 Kč", což odpovídalo ceně zaplacených víz. Tudíž jsem pochopila, že toto byl bonus od agentury. Smlouvu jsem podepsala a následně odeslala zpět. V komplexím odbavení, které bylo napsáno v anglickém jazyce, však již tento bonus zahrnut nebyl, na tuto skutečnost jsem byla upozorněna až po příletu do Egypta. Musela jsem tedy vízum zaplatit na místě, což nám zkomplikovalo dovolenou. Nejsem angličtinář, tudíž jsem nebyla schopna si tuto informaci
přeložit. Mohu se nějak domáhat náhrady? Děkuji, Jaroslava

ODPOVĚĎ:
Dle § 2524 občanského zákoníku je pořadatel zájezdu povinen sdělit zákazníkovi vhodným způsobem ještě před uzavřením smlouvy údaje o pasových a vízových požadavcích a lhůtách pro jejich vyřízení.

Přestože to z dotazu nevyplývá výslovně, předpokládám, že „komplexním odbavením“ máte na mysli potvrzení o zájezdu, které je dle § 2525/1 občanského zákoníku povinen pořadatel zájezdu vydat zákazníkovi při uzavření smlouvy či bezprostředně po jejím uzavření, a to v písemné formě. V potvrzení o zájezdu pořadatel zájezdu mimo jiné uvede údaj o ceně zájezdu včetně časového rozvrhu plateb a výše zálohy, jakož i o poplatcích, které nejsou zahrnuty do souhrnné ceny (§ 2527/1 písm. c) občanského zákoníku).

V tomto ohledu je pro Vás podstatný § 2525/3 občanského zákoníku, dle něhož platí, že obsahují-li smlouva i potvrzení o zájezdu údaje, které se liší, může se zákazník dovolat toho, co je pro něho výhodnější.

Dle § 2540 občanského zákoníku dále platí, že má-li zájezd vadu a vytkl-li ji zákazník bez zbytečného odkladu, má zákazník právo na slevu z ceny ve výši přiměřené rozsahu a trvání vady. Nejpozději pak musí zákazník vadu zájezdu vytknout do jednoho měsíce od skončení zájezdu, a to u pořadatele zájezdu, nebo u osoby, která uzavření smlouvy zprostředkovala.

V současné chvíli Vám proto doporučuji (a to bez ohledu na to, zda jste shora uvedenou lhůtu již zmeškala nebo dosud nikoli) obrátit se na pořadatele zájezdu s upozorněním na nesoulad uzavřené smlouvy a vydaného potvrzení o zájezdu a finanční komplikace, které Vám tím byly způsobeny, přičemž pořadatele zájezdu zároveň vyzvete k poskytnutí přiměřené slevy z ceny zájezdu, resp. k nahrazení Vámi utrpěné škody.

V případě neochoty pořadatele zájezdu k dohodě Vám nezbude, než se s žalobou obrátit na soud. Za tímto účelem můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za špatně provedenou operaci v nemocnici - náhrada škody
- Náhrada škody za špatně odvedenou operaci v nemocnici

2007 provedena operace páteře, do teto doby zdráv. 2008 plny invalidní důchod. Operace zničila veškerý můj život. Od roku 2012 fran. hole ujdu max. 200 metru. Neodborné rozhodnutí lékaře, plánovaná doba operace 1,5 hodin, trvala 7,5 hodin. Chronická bolest a celkové zhoršení zdravotního stavu. Jak podat žalobu pro neúmyslné ublížení na zdraví? čeká mě invalidní vozík, jen proto, ze, jsem věřil doktorovi? Přerušeni nervového vedeni do dolních končetin ze 100% na 17%. Původní diaknoza a související bolesti odstraněny v roce 1012 operaci plotének, což byl původní lékařský nález. Nevím co mam dělat. Děkuji, Igor

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel výslovně nevyplývá, kdy jste se dozvěděl o tom, že Vaše zdravotní komplikace jsou způsobeny nesprávným postupem operatéra. Pokud se tak ovšem stalo již v roce 2008 (tedy při přidělení plného invalidního důchodu), je nezbytné upozornit na to, že Vaše právo na náhradu vzniklé újmy je s vysokou pravděpodobností již promlčeno.

Dle § 106/1 starého Občanského zákoníku (platného do 31. 12. 2013) se právo na náhradu škody promlčelo za dva roky ode dne, kdy se poškozený (Vy) dozvěděl o škodě (tzn. že škoda vznikla) a o tom, kdo za ni odpovídá.

Právo na náhradu nemajetkové újmy (která Vám mohla vzniknout např. v důsledku psychických útrap souvisejících s Vašimi zdravotními komplikacemi) se dle § 101 starého Občanského zákoníku promlčelo ve tříleté promlčecí lhůtě. Rovněž toto právo je tedy ve Vašem případě pravděpodobně promlčeno.

I přes shora uvedené můžete v současné chvíli kontaktovat advokáta: www.advokatikomora.cz

s jehož pomocí se můžete na příslušného poskytovatele zdravotních služeb (tehdejší zaměstnavatel dotyčného lékaře) obrátit s tzv. předžalobní výzvou k mimosoudnímu uspokojení Vašich nároků. Nebude-li předmětný poskytovatel zdravotních služeb ochoten Vás odškodnit, nezbude Vám, než se (opět s pomocí advokáta) obrátit s žalobou na soud. S ohledem na pravděpodobné promlčení Vašeho práva Vám však zejména doporučuji s advokátem nejdříve konzultovat, zda k promlčení skutečně došlo (k tomu bude advokát potřebovat vědět, kdy se Váš zdravotní stav po operaci zhoršil a kdy jste se dozvěděl, že za tuto újmu odpovídá operatér).

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Koupě bytu ve výstavbě - na co si dávat pozor v kupní smlouvě?
- Koupě domu ve výstavbě - na co si dávat pozor v kupní smlouvě?
- Koupě nemovitosti ve výstavbě - na co si dávat pozor v kupní smlouvě?
- Koupě rozestavěného bytu, domu, nemovitosti - na co si dát pozor v kupní smlouvě?
- Koupě novostavby - na co si dávat pozor v kupní smlouvě?

Kupujeme byt ve výstavbě. Co si máme ohlídat ve smlouvě? Děkuji, Ladislav

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je podstatné, jak kvalitní návrh kupní smlouvy Vám bude předložen (což záleží zpravidla na tom, zda Vám bude návrh kupní smlouvy předložen realitní nebo advokátní kanceláří či zda se bude jednat o návrh kupní smlouvy sepsaný přímo prodávajícím).

Kromě základních náležitostí kupní smlouvy (řádné vymezení smluvních stran, řádné vymezení bytu, jednoznačný projev vůle k prodeji a koupi bytu apod.) Vám lze doporučit si v kupní smlouvě „ohlídat“ také tato ujednání:
- řádné vymezení kupní ceny a platebních podmínek (hrazení kupní ceny ve splátkách, povinnost složit zálohu a režim této zálohy v případě neuzavření kupní smlouvy, počet faktur, termín či lhůta pro jejich vystavení, lhůta splatnosti faktur, datum, které bude považováno za řádné uhrazení kupní ceny, oprávnění vrátit neúplnou či jinak vadnou fakturu, možnost uhradit kupní cenu prostřednictvím třetí osoby, máte-li v úmyslu financovat koupi bytu z hypotéky apod.) ;
- smluvní sankce (jaké sankce jsou stanoveny za prodávajícím a kupujícím v případě porušení některé smluvní povinnosti, jak jsou tyto sankce vyčísleny, zda nejsou tyto sankce nepřiměřeně vysoké apod.) ;
- možnosti ukončení smlouvy (za jakých podmínek je možné kupní smlouvu vypovědět či zda vůbec je to možné, kdy je prodávající a kupující oprávněn od kupní smlouvy odstoupit apod.) ;
- pravidla pro zápis změny vlastnického práva do katastru nemovitostí (která ze smluvních stran tento zápis provede, v jaké lhůtě od uzavření kupní smlouvy se tak nejpozději stane, druhá smluvní strana musí být povinna poskytnout za tímto účelem veškerou nezbytnou součinnost, která smluvní strana bude hradit správní poplatek spojený se zápisem změny vlastnického práva do katastru nemovitostí, povinnost smluvních stran případně odstranit ty vady kupní smlouvy, které katastrálnímu úřadu brání v provedení zápisu, případné smluvní sankce za porušení některé z těchto povinností apod.) ;
- prohlášení prodávajícího o tom, že je výlučným vlastníkem prodávaného bytu, prohlášení prodávajícího, že na prodávaném bytě neváznou žádná práva třetích osob, že byt netrpí faktickými ani právními vadami (tzn. že žádná třetí osoba si nenárokuje vlastnické či jiné právo k bytu), prohlášení prodávajícího, že byt není jakkoli jinak právně zatížen (tzn. že toto zatížení by po převodu vlastnického práva přešlo na kupujícího a omezovalo ho ve výkonu jeho vlastnického práva), případné smluvní sankce v případě, kdy se prohlášení prodávajícího ukáže nepravdivým apod. ;
- potvrzení kupujícího, že byt si prohlédl a měl možnost se seznámit s jeho stavebně-technickým stavem (je-li tomu tak) ;
- ujednání o současném převodu spoluvlastnického podílu ke společným částem bytového domu a případně pozemku, na kterém je bytový dům vystavěn (pokud se jedná o byt v bytovém domě v rámci bytového spoluvlastnictví) ;
- prohlášení prodávajícího, že na prodávaném bytě neváznou žádné dluhy či jiné závazky, které by přešly na kupujícího;
- výslovné ujednání o tom, že na kupujícího přecházejí některé závazky či pohledávky spojené s vlastnictvím bytu (jsou-li nějaké) ;
- řádné sjednání záruky (bude-li prodávajícím poskytnuta) ;
- závazek prodávajícího předat kupujícímu veškerou dokumentaci nezbytnou k řádnému užívání bytu;
- pokud možno žádná vedlejší ujednání při kupní smlouvě (jako např. právo zpětné koupě, předkupní právo, právo lepšího kupce apod.).

Máte-li zájem o důkladné posouzení „nezávadnosti“ předloženého návrhu kupní smlouvy, doporučuji Vám konzultovat tuto smlouvu s advokátem: www.advokatikomora.cz

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Chybné zaměření pozemku geodetem - jak zajistit nápravu na katastru nemovitostí KN?

Kdo mi sepíše žalobu k soudu, když geometři chybně zaměřili hranice pozemku a jaké doklady by jem si měla opatřit. Od roku 1964 užíváme zahradu, která byla oplocena kamemmým zdivem.
Časem jsme to částečně odstranili a nechali pouze podezdívku. V roce 1991 v prosinci jsem si nechala udělat snímek pozemkové mapy a vyznačením pozemkového katasrtu a to souhlasili také. Pak, ale si nechali soidedi vyněřit vedlejří příděl a aniž by nás upozornili, že jdou do zahrady s hranicí. V roce 2002 jsem požádala Obecní úřad o odprodej parcely a tam jsem zjistila, že to máme špatně oploceno. Scháněla jsem geometry, kteří to zaměřovali. Až na pozemkovém úřadě jsem zjistila paní, která se pod ten geometrický plán podepsala tak jsem ji navštívila a ta po prošetření mi sdělila, že mám pravdu a jinak než soudem se této pravdy nedomohu. V roce 2009 si vedlejší pozemek zakoupili jiní majitelé a při zaměřování jsme s jednou stranou zahrady nesouhlasili byl vyhotoven protokol o vytýčení hranice pozemku, ale na katastrální úřad se nikdy nedostal. Prosím oradu jak mám postupovat. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji obrátit se ještě jednou (postačí telefonicky) na dotyčnou úřednici katastrálního úřadu a dotázat se jí, zda nebude možné provést ve Vašem případě opravu chyby v katastrálním operátu (dle § 36 katastrálního zákona) ; s ohledem na znění dotazu však předpokládám, že tento postup možný nebude.

Dle § 42/4 katastrálního zákona platí, že pokud dojde k rozporu v tvrzení vlastníků o průběhu hranic pozemků, považují se za platné ty hranice, které jsou obsahem katastrálního operátu. Ve výsledcích zjišťování průběhu hranic a v obnoveném katastrálním operátu se však tyto hranice vyznačí jako sporné.

Je-li mezi Vámi a Vašimi sousedy v současné době průběh hranice pozemků sporný, nezbude Vám (není-li dohoda možná) než se obrátit na soud s tzv. určovací žalobou (§ 80 Občanského soudního řádu). Dle § 1028 občanského zákoníku dále platí, že jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.

Pro přípravu žaloby Vám v každém případě doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

s jehož pomocí zároveň shromáždíte veškeré důkazní prostředky, které budou pro Váš úspěch v soudním sporu zapotřebí (bude se jednat zejména o ty mapové a geometrické podklady z katastrálního operátu, které budou svědčit o dřívějším správném průběhu hranice mezi Vaším pozemkem a pozemkem Vašich sousedů, za tímto účelem si můžete zároveň vyžádat vyjádření katastrálního úřadu o chybě, které se při určování průběhu hranice pozemků v minulosti dopustil).
_

OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel bytu blokuje parkoviště u domu velkým počtem aut, automobilů - jak se bránit?
- Kolik aut může mít 1 byt na společném parkovišti domu SVJ (soukromé nájemní byty)?

Bydlíme v nájemním domě na sídlišti, kde je obvyklý nedostatek parkovacích míst v okolí. Jedno parkovací místo připadá na 2 – 3 bytové jednotky. Do jednoho z bytů se nastěhoval živnostník, který parkoviště u domu již třetí rok používá jako neoficiální skladiště ojetých aut (Mercedes, Audi, Nissan). Nyní jich zde má 6 -7. Tvrdí, že nikomu není nic do toho, kolik aut má na sebe napsaných. Je však nepravděpodobné, že auta jsou napsána na něho, protože na většině z nich se krátce po umístění na našem parkovišti objeví nově přidělené SPZ z jiných krajů. Auta pak trvale stojí seřazena tak, aby na ně dobře viděl z okna. Přesune je pouze při blokovém čištění poté ihned vrátí na stejná místa. Za celou dobu ubylo pouze jedno z nich a hned bylo nahrazeno dalšími. Nájemníci, kteří se vracejí později ze zaměstnání tak již nemají šanci poblíž domu na veřejných parkovacích plochách zaparkovat. Jak se můžeme tomuto „podnikání“ bránit? Děkuji, Luděk

ODPOVĚĎ:
Na Vámi popsaný případ nenabízí český právní řád prakticky žádný účinný prostředek řešení, neboť „blokováním“ několika parkovacích míst na veřejném parkovišti se dotyčný soused nedopouští žádného správního deliktu.
Jsou-li předmětná parkovací místa zřízena na obecních pozemcích (což předpokládám), můžete se obrátit na příslušný odbor obecního, resp. městského úřadu (dopravní odbor či odbor majetku) a svůj problém zde konzultovat. Vámi popsaný nešvar by byl řešitelný jeho regulací prostřednictvím obecně závazné vyhlášky. O správném nastavení takové vyhlášky tak, aby nebyla protiprávní a zároveň s úspěchem vymahatelná, mám však pochybnosti.
S ohledem na vyšší počet bytových jednotek (resp. automobilů patřících vlastníkům/nájemcům těchto bytových jednotek) než počet parkovacích míst pak není řešením ani zřízení vyhrazených parkovacích míst (vázaných vždy na konkrétní bytovou jednotku).
Domníváte-li se, že prodej automobilů je předmětem podnikání dotyčného souseda (jako fyzické osoby), můžete náhledem do živnostenského rejstříku: http://www.rzp.cz/cgi-bin/aps_cacheWEB.sh?VSS_SERV=ZVWSBJFND

Ověřit, zda soused disponuje pro tuto činnost odpovídajícím živnostenským oprávněním. Pakliže nikoli, můžete na tuto skutečnost upozornit místně příslušný živnostenský úřad. Je však zároveň možné, že podnikatelská činnost je dotyčným sousedem provozována v rámci obchodní korporace (např. s. r. o.), která je zapsána v obchodním rejstříku: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vymáhání náhrady škody po ubytovateli pachateli trestného činu - informace
- Náhrada škody po ubytovateli nepřizpůsobivé osoby
- Vymáhání škody po ubytovateli nepřizpůsobivé osoby (majitel, pronajímatel ubytovny)

Pravomocným rozhodnutím Okresního soudu v Berouně ze dne 4.3.2009 mi byla přiznána škoda ve výši 26.795 Kč způsobená občanem z Hořovic, které je jeho ubytovatelem. Pachatel mi neuhradil dosud ani část způsobené škody. Na ústní žádosti, ani písemnou korespondenci nereaguje. Je velice pravděpodobné, že nepracuje a zda pobírá sociální dávky nevím. Poraďte mi prosím, jak z něho dostat dlužnou částku
Exekucí mu není co vzít. Nový občanský zákoník § 2923 údajně umožňuje vymáhat náhradu škody na ubytovateli, kterým je v jeho případě město. Za jakých podmínek je toto možné? Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: § 2923 občanského zákoníku není v žádném případě na Váš případ aplikovatelný, a to z níže uvedených důvodů.
V první řadě je vhodné odcitovat znění § 2923 občanského zákoníku, který upravuje odpovědnost za škodu způsobenou osobou s nebezpečnými vlastnostmi: "Kdo se vědomě ujme osoby nebezpečných vlastností tak, že jí bez její nutné potřeby poskytne útulek nebo jí svěří určitou činnost, ať již v domácnosti, provozovně či na jiném podobném místě, nahradí společně a nerozdílně s ní škodu způsobenou v takovém místě nebo při této činnosti někomu jinému nebezpečnou povahou takové osoby."

Toto ustanovení občanského zákoníku je (např. na ubytovatele) použitelné pouze za současného splnění všech podmínek, které jsou zde uvedeny, tzn:
- škůdce musí být osobou s nebezpečnými vlastnostmi (recidivista, osoba trpící poruchou osobnosti apod.),
- ubytovatel musí mít o nebezpečných vlastnostech ubytovaného povědomí,
- ubytování musí být ubytovatelem poskytnuto bez nutné potřeby ubytovaného (není tudíž nutné, aby byl ubytovaný ubytován zrovna u ubytovatele),
- škoda musí být způsobena v místě ubytování,
- škoda musí být způsobena třetí osobě,
- škoda musí být způsobena právě nebezpečnou vlastností ubytovaného.

I pokud by byly ve Vašem případě současně splněny všechny shora uvedené podmínky, nebude i přesto § 2923 občanského zákoníku použitelný, a to proto, že ustanovení občanského zákoníku se vztahují v zásadě pouze na ty škody, které vznikly v době jeho účinnosti (tzn. po 1. 1. 2014), jak ostatně vyplývá z § 3028/1 občanského zákoníku.
Ve Vašem případě tedy nezbývá, než kontaktovat exekutora, který je oprávněn zjistit, jaké sociální dávky jsou škůdci v současné době vypláceny (popř. zda škůdce nedisponuje nějakým majetkem či příjmem) a tyto příjmy (vztahuje se rovněž na některé sociální dávky) postihnout exekucí:
http://www.ekcr.cz/seznam-exekutoru

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Kdo rozhoduje o místě pohřbu a obřadu zemřelého, zesnulého - potomek nebo rodič zesnulého?

V případě úmrtí mé matky - alkoholičky, kdo rozhodne o místě pohřbu. Já jako dcera, nebo babička - její matka? Děkuji, Vilma

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz je nezbytné hledat v občanském zákoníku a zákoně o pohřebnictví. Dle § 114/1 občanského zákoníku platí, že člověk je oprávněn rozhodnout, jaký má mít pohřeb (tzn. rozhodnout také o tom, kde má být pohřben). Nezanechá-li o tom výslovné rozhodnutí, rozhodne o jeho pohřbu manžel zemřelého, a není-li ho, děti zemřelého; není-li jich, pak rozhodnou rodiče a není-li jich, sourozenci zemřelého; nežijí-li, pak rozhodnou jejich děti a není-li ani jich, pak kterákoli z osob blízkých; není-li žádná z těchto osob, pak rozhodne obec, na jejímž území člověk zemřel. Občanský zákoník tedy v první řadě počítá s tím, že místo svého posledního odpočinku určí přímo Vaše matka. Pokud tak neučiní, přísluší rozhodovací právo jejímu manželovi, pokud v okamžiku smrti nebude mít Vaše matka manžela, bude rozhodovací právo náležet Vám (či zároveň Vašim sourozencům). Právo rozhodnout o místě pohřbu Vaší matky by Vaší babičce svědčilo pouze v případě, že byste se úmrtí své matky nedožila (resp. by v tento okamžik nežil ani žádný z Vašich sourozenců).
Pokud se úmrtí své matky dožijete, ale o místě jejího pohřbu nerozhodnete, nebude Vaše pasivita znamenat, že by o místě pohřbu mohla rozhodnout Vaše babička. V takovém případě bude naopak aplikován § 5/1 zákona o pohřebnictví, dle něhož platí, že nesjedná-li ve lhůtě 96 hodin od oznámení úmrtí žádná fyzická nebo právnická osoba pohřbení, je povinna zajistit pohřbení obec, na jejímž území k úmrtí došlo nebo byly lidské pozůstatky nalezeny, případně vyloženy z dopravního prostředku.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že náklady pohřbu a opatření pohřebiště se hradí z pozůstalosti. Pokud pozůstalost nestačí ke krytí nákladů toho způsobu pohřbu, jaký si zesnulý přál, musí být pohřben alespoň slušným způsobem podle místních zvyklostí (§ 114/2 občanského zákoníku), popř. je ke krytí nákladů pohřbu a opatření hrobového místa povinen dědic (§ 1701/2 občanského zákoníku).

OBČAN-DLUHY
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Koupě automobilu zatíženého úvěrem, nový majitel vozidla o úvěru nevěděl - otázky a odpovědi

Koupil jsem automobil, který předchozí majitel nesplácí (je zatížen úvěrem, nevěděl jsem to). kdo je, za níže popsané situace, z hlediska práva majitelem vozidla? U vozidla končí TK 12.3.2015, zákonné pojištění (spolu s havarijním, uzavřené původními majiteli) končí 2.4.2015. Jak se postavit k tomuto faktu? Ke změně majitele v registru vozidel na mou osobu zatím (z důvodu nekontaktního prodejce, později z důvodu odstoupení od smlouvy) zatím nedošlo, v TP je majitelem společnost s. r. o. - dle zákona jsem povinen provést registraci do 10 dní. Jak nadále nakládat s automobilem, který nemohu v podstatě používat? Jak se zachovat v případě, že další subjekt požádá o vydání uvedeného automobilu (úvěrová společnost, PČR, exekutor? ) Je dle platné legislativy nějaká cesta, jak se účinně bránit proti zabavení vozidla? Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je klíčovou otázka, zda jste se stal vlastníkem předmětného automobilu či nikoli.
V tomto ohledu je v první řadě zapotřebí zjistit, zda byl prodávající vlastníkem předmětného automobilu či nikoli. Skutečnost, že předmětný automobil byl prodávajícím splácen nevypovídá nic o tom, zda se prodávající stal jeho vlastníkem již v průběhu splácení (či dokonce před započetím splácení), nebo zda se měl dle smlouvy s poskytovatelem úvěru stát vlastníkem předmětného automobilu až po jeho řádném splacení.
Pokud byl prodávající vlastníkem předmětného automobilu, byl zároveň oprávněn na Vás vlastnické právo k tomuto automobilu platně převést. Skutečnost, že v této době dosud cenu automobilu řádně nesplatil, by na platný převod vlastnického práva neměla žádný vliv.
Pokud se však prodávající vlastníkem předmětného automobilu nestal (tzn. že vlastníkem automobilu byl poskytovatel úvěru či jiná osoba), bude zapotřebí aplikovat ustanovení občanského zákoníku o nabytí vlastnického práva od neoprávněného (tzv. nabytí vlastnického práva od nevlastníka).
Dle § 1109 písm. b) a c) občanského zákoníku platí, že vlastníkem věci se stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo:
- od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku (z dotazu nevyplývá, zda byl předmětný automobil prodán v rámci podnikatelské činnosti prodávajícího), nebo
- za úplatu od někoho (zde prodávajícího), komu vlastník (poskytovatel úvěru či jiná osoba) věc svěřil.

Nebude-li možné aplikovat § 1109 občanského zákoníku, nabízí se ještě § 1111 občanského zákoníku, dle něhož platí, že získal-li někdo movitou věc za jiných okolností, než které stanoví § 1109 nebo § 1110 občanského zákoníku, stane se vlastníkem věci, pokud prokáže dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci. To neplatí, pokud vlastník (poskytovatel úvěru či jiná osoba) prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činu (což však ve Vámi popsaném případě prakticky nepřichází v úvahu).
Ze shora uvedeného vyplývá, že vlastníkem předmětného automobilu jste se stal i v případě, kdy prodávající nebyl skutečným vlastníkem automobilu, pokud jste byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že je prodávající k prodeji předmětného automobilu oprávněn. V opačném případě byste se samozřejmě vlastníkem automobilu stát nemohl (§ 1112 občanského zákoníku).
Dospějete-li vzhledem ke shora uvedenému k názoru, že jste se stal vlastníkem předmětného automobilu, bude možné, abyste sjednal povinné ručení, obnovil STK, provedl přepis automobilu v registru silničních vozidel apod.
Je-li však v registru silničních vozidel jako vlastník veden poskytovatel úvěru, bude vhodné, abyste s ním zahájil jednání o určení Vašeho vlastnického práva (v ideálním případě Vám může poskytovatel úvěru vystavit potvrzení o přechodu vlastnického práva na Vás). Dostanete-li se naopak s poskytovatelem úvěru do sporu o určení vlastnického práva k předmětnému automobilu, nezbude Vám, než se v této souvislosti obrátit na soud s žalobou na určení vlastnického práva (§ 80 Občanského soudního řádu). V tomto ohledu bude rovněž podstatné, zda jste s prodávajícím uzavřel písemnou kupní smlouvu či nikoli. Pro podání určovací žaloby můžete samozřejmě využít služeb advokáta: www. advokatikomora.cz
Neboť se v dotazu blíže nevyjadřujete k odstoupení od smlouvy (které pouze zmiňujete), nebudu se touto otázkou (která může řešení případu značně ovlivnit) zabývat.
Budete-li v budoucnu vyzván Policií ČR či exekutorem k vydání předmětného automobilu, lze Vám doporučit této výzvě vyhovět. Proti takovému kroku se můžete následně bránit stížností proti postupu Policie ČR či podáním tzv. incidenční žaloby (proti neoprávněnému zabavení věci exekutorem).

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Štěnice v bytě - odškodnění nájemci, náhrada nemajetkové újmy a mzdy (užívá léky kvůli kterým nemůže pracovat)

Pronajímám garsonku v Praze. Nájemník, který tam byl od 09/2013, odešel k 3.4. a hned od 4.4. se tam nastěhoval nový nájemník. Předání garsonky 4.4. jsem se nemohla zúčastnit osobně, byl tam partner s plnou mocí, vše ok, vrátil kauci nájemníkovi.
Nový nájemník si garsonku prohlédl - viděl ji už předtím, smlouvu podepsal. Po 1. noci mě kontaktoval, že jsou tam štěnice, je poštípaný, musel vyhledat pomoc a díky lékům, které snižují pozornost, nemůže 6 týdnů vykonávat své povolání. Žádá ušlý zisk a úhradu náhradního ubytování. Tu noc tam spala i jeho známá (měl tam bydlet sám) a oba chtějí náhradu škody za oblečení, které museli vyhodit…
Bývalý nájemník neměl o existenci štěnic ani tušení, ale deratizaci zaplatí. Podle deratizátora jsou tam asi 2 měsíce, tedy za pobytu starého nájemníka. Chci se zeptat, jaká jsou moje práva coby pronajímatele. Starý nájemník mě o existenci štěnic neinformoval, při převzetí štěnice nebyly vidět a nový nájemník ode mě chce ušlý zisk v práci, náhradní ubytování a úhradu oblečení… Co můžu naopak požadovat po starém nájemníkovi? Děkuji, Marie

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 2243 občanského zákoníku platí, že byt je způsobilý k nastěhování a obývání, odpovídá-li ujednáním ve smlouvě, a není-li nic ujednáno, je byt způsobilý k nastěhování a obývání, pokud je čistý a ve stavu, který se obvykle považuje za dobrý, a pokud je zajištěno poskytování nezbytných plnění spojených s užíváním bytu nebo s ním souvisících.
Není-li v ujednanou dobu byt způsobilý k nastěhování a obývání nebo je-li byt ve stavu, který neodpovídá sdělení pronajímatele, má nájemce právo odmítnout se nastěhovat. Nastěhuje-li se, má právo požadovat na pronajímateli splnění smlouvy; neučiní-li tak bez zbytečného odkladu, jeho právo zaniká (§ 2244/1 občanského zákoníku).
Využije-li nájemce právo nenastěhovat se do bytu, není povinen platit nájemné po dobu, co vada trvá. Nastěhuje-li se, má právo na přiměřenou slevu z nájemného, dokud pronajímatel vadu neodstraní (§ 2245 občanského zákoníku).
Přestože ve Vámi popsaném případě k nastěhování nájemce došlo, opustil byt pro jeho nezpůsobilost k obývání natolik brzy, že bude možné shora uvedená ustanovení občanského zákoníku aplikovat tak, jako by nájemce nastěhování odmítl. Z Vašeho dotazu předpokládám, že nájemce se do předmětného bytu dosud nevrátil.
V současné chvíli je Vaší povinností uvést byt do obyvatelného stavu. Poté se bude nájemce moci do bytu vrátit, přičemž již od okamžiku uvedení bytu do obyvatelného stavu bude nájemce povinen hradit Vám sjednané nájemné.
S ohledem na skutečnost, že v důsledku neobyvatelnosti bytu byl nájemce nucen vyhledat náhradní ubytování, je oprávněn se po Vás domáhat náhrady takto vzniklých nákladů. Totéž pak samozřejmě platí rovněž o vyhozeném oblečení (došlo-li však skutečně k jeho vyhození, resp. bylo-li nezbytné oblečení vyhazovat).
Co se týče další osoby, která byla postižena stejně jako nájemce, platí dle § 2272/1 občanského zákoníku, že nájemce má právo přijímat ve své domácnosti kohokoli. Přijme-li nájemce nového člena své domácnosti, oznámí zvýšení počtu osob žijících v bytě bez zbytečného odkladu pronajímateli (to však samozřejmě neplatí, pokud si pronajímatel v nájemní smlouvě vyhradí právo odsouhlasit přijetí nového člena nájemcovy domácnosti). I v případě nájemcovy známé tak považuji nárok na náhradu za vyhozené oblečení za oprávněný.
Ve věci požadavku na náhradu ztráty na výdělku nájemce poukazuji na § 2962/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného (zde nájemce) se hradí peněžitým důchodem (tzn. pravidelnými platbami) ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu (podle zákoníku práce a zákona o nemocenském pojištění).
V tomto ohledu Vám však doporučuji trvat na řádném prokázání uplatněného nároku nájemce. Přestože se jedná o otázku medicínskou, lze předpokládat, že nájemci byl lékařem předepsán lék ze skupiny tzv. antihistaminik, z nichž pouze některé léky mohou mít sedativní účinky (tj. že mírně ovlivňují vědomí pacienta, a to zejména v podobě určitého utlumení). Tyto léky se však zpravidla nepředepisuji na dobu delší než 2 týdny, příslušné léky se pak povětšinou aplikují večer (aby jejich případný tlumící efekt odezněl v průběhu spánku). V tomto ohledu Vám proto doporučuji trvat na předložení příslušné lékařské zprávy, popř. konzultovat závěry této lékařské zprávy s lékařským specialistou příslušné odbornosti.
Co se týče Vašich nároků proti bývalému nájemci, je v první řadě nezbytné poukázat na § 2293/1 občanského zákoníku, dle něhož je nájemce povinen odevzdat pronajímateli byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. S ohledem na skutečnost, že v důsledku porušení této povinnosti bývalým nájemcem vznikla na Vaší straně povinnost k náhradě újmy současného nájemce, máte proti bývalému nájemci tzv. postih (neboli regres), tzn. že se po něm můžete domáhat nahrazení všeho, co v důsledku vlastní odpovědnosti uhradíte současnému nájemci a jeho známé (vycházet lze v této souvislosti z § 2917 občanského zákoníku).

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Sešrotování auta stojícího dlouhodobě na ulici - může to město udělat?
- Sešrotování automobilu bez vědomí majitele - může to město, obec udělat?

Příteli odtáhli vůz jako vrak, pojízdné bylo, neměl peníze na větší opravu a platné STK, rok stálo na ulici, oznámení o odtahu dostal, proti kterému se ohradil, povinné r. bylo placeno, když si ho chtěl vyzvednout, řekli, že je sešrotovaný, můžou to udělat bez jakéhokoliv upozornění?
Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
K odtahu motorového vozidla (jako autovraku) a jeho likvidaci může dojít na základě dvou právních předpisů:
1/ Zákon o pozemních komunikacích (platí v případě, kdy bylo motorové vozidlo Vašeho přítele odstaveno na pozemní komunikaci) :
Dle § 19/2 písm. g) zákona o pozemních komunikacích je na dálnicích, silnicích a místních komunikacích zakázáno mimo jiné odstavovat silniční vozidlo, které je trvale technicky nezpůsobilé k provozu a není opatřeno státní poznávací značkou nebo které je zjevně trvale technicky nezpůsobilé k provozu.
Vlastník vraku je povinen na výzvu vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace odstranit vrak do dvou měsíců od doručení výzvy k odstranění. Neučiní-li tak, odstraní a zlikviduje vrak vlastník této pozemní komunikace (může se jednat o stát, kraj nebo obec) na náklady vlastníka vraku.
Pokud bylo vlastníkem příslušné pozemní komunikace postupováno podle zákona o pozemních komunikacích, muselo motorové vozidlo Vašeho přítele vykazovat tyto znaky:
- muselo se jednat o vozidlo trvale technicky nezpůsobilé k provozu, které nebylo opatřeno státní poznávací značkou, anebo
- se muselo zjevně jednat o vozidlo trvale technicky nezpůsobilé k provozu.
Technická ne/způsobilost motorových vozidel k provozu se posuzuje dle zákona č. 56/2001 Sb. , o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, v platném znění, a podle vyhlášky č. 341/2014 Sb. , o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, v platném znění.

2/ Zákon o odpadech (platí v případě, kdy bylo motorové vozidlo Vašeho přítele odstaveno mimo pozemní komunikaci) :
Dle § 36 písm. a) zákona o odpadech se autovrakem rozumí - každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo určeno k provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí a stalo se odpadem podle § 3 zákona o odpadech. Odpadem je každá movitá věc (tedy i motorové vozidlo), které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit (§ 3/1 zákona o odpadech).
Stane-li se motorové vozidlo odpadem (tzn. v okamžiku, kdy se ho chce nebo musí jeho vlastník zbavit), je vlastník takového motorového vozidla povinen umístit motorové vozidlo na místo, kde nepoškodí nebo neohrozí životní prostředí ani nenaruší estetický vzhled obce či přírody nebo krajiny. Pokud tak vlastník motorového vozidla neučiní, přemístí motorové vozidlo obecní úřad bezodkladně na náklady jeho vlastníka na vybrané parkoviště. Informaci o umístění motorového vozidla na vybrané parkoviště zveřejní obecní úřad na své úřední desce. O umístění motorového vozidla písemně informuje jeho vlastníka, pokud je ho možné identifikovat (§ 37/2 a 3 zákona o odpadech).
Pokud vlastník nepřevezme motorové vozidlo z vybraného parkoviště po marném uplynutí lhůty 2 měsíců od informování vlastníka, má se za to, že motorové vozidlo je autovrak. V takovém případě předá obecní úřad autovrak osobě, která je provozovatelem zařízení ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků. Náklady spojené s tímto postupem je povinen uhradit obci poslední vlastník motorového vozidla uvedený v registru motorových vozidel.

3/ Souhrn:
Z obou shora uvedených právních předpisů vyplývá, že vlastníku motorového vozidla (resp. autovraku) je doručena vždy pouze jediná výzva (buď výzva k odstranění vraku z pozemní komunikace či výzva k vyzvednutí autovraku z vybraného parkoviště), přičemž neuposlechne-li vlastník motorového vozidla této výzvy ve lhůtě 2 měsíců, může být přikročeno k likvidaci předmětného motorového vozidla, a to již bez dalších výzev.
Domnívá-li se Váš přítel, že nebyly naplněny veškeré podmínky pro postup dle některého ze shora uvedených právních předpisů (tzn. že jeho motorové vozidlo nevykazovalo znaky vraku, resp. autovraku), může se obrátit na subjekt, který jeho vozidlo odtáhl a nechal zlikvidovat s výzvou k náhradě takto způsobené škody (kterou je zapotřebí zároveň vyčíslit). V případě neochoty k mimosoudnímu odškodnění nezbude Vašemu příteli, než se obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto kroku je možné využít služeb advokáta: www. advokatikomora.cz

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak zrušit bytové družstvo když se nesešli všichni členové bytového družstva

Jsme BD, které bohužel nemá ještě nové stanovy podle NOZ a to z důvodu, že se ještě nesešlo ve 100% účasti na shromáždění a zřejmě se ani v budoucnu nesejde.
Důvod nedostatečné účasti je vtom, že mezi členy BD jsou stále vedeny i ti, kteří jsou již vlastníky bytů v SVJ, ale podle stávajících stanov ještě nezažádali o ukončení členství v BD a tím o vrácení základního členského vkladu ve výši 1000 Kč a někteří již svůj byt prodali a odstěhovali se neznámo kam. Z těchto důvodů se ptám co máme dělat, abychom naplnili literu zákona a v případě, že se nám to nepodaří co se stane s BD. Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Povinnosti bytového družstva podle nové právní úpravy:
V tomto ohledu jsou klíčová přechodná ustanovení zákona o obchodních korporacích, konkrétně pak jeho § 777. Podle tohoto ustanovení platí, že:
- ujednání stanov, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona, se zrušují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy ke dni 1. 1. 2014) ;
- bytová družstva jsou povinna přizpůsobit do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tzn. do 30. 6. 2014) listiny podle předchozí odrážky (v tomto případě tedy stanovy) úpravě tohoto zákona a doručit je do sbírky listin příslušného rejstříkového soudu; neučiní-li tak, rejstříkový soud je k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší bytové družstvo a nařídí jeho likvidaci (pokud tedy ve Vašem případě nebylo bytové družstvo soudem dosud vyzváno ke zjednání nápravy, žádné přímé nebezpečí bytovému družstvu nehrozí) ;
- má se za to, že obsahem stanov bytových družstev, která vznikla před 1. 1. 2014, jsou i dosavadní ustanovení obchodního zákoníku, která upravovala práva a povinnosti členů družstva, pokud nejsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona nebo se od nich členové družstva neodchýlili ve stanovách;
- bytová družstva vzniklá do 31. 12. 2013 se mohou nejpozději do 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona (tzn. do 31. 12. 2015) změnou svých stanov podřídit tomuto zákonu jako celku; údaj o tom zapíše družstvo do obchodního rejstříku; změna stanov nabývá v tomto případě účinnosti až zveřejněním zápisu o podřízení se tomuto zákonu jako celku v obchodním rejstříku.
V zásadě tedy platí, že nepřizpůsobením stanov bytového družstva donucujícím (tzv. kogentním) ustanovením zákona o obchodních korporacích byla sice porušena zákonná povinnost bytového družstva, ovšem bez automatického nástupu sankce. Touto sankcí může být zrušení a následná likvidace bytového družstva rozhodnutím soudu, před tímto krokem však soud bytové družstvo vyzve ke zjednání nápravy v dodatečné lhůtě.

2/ Usnášeníschopnost členské schůze bytového družstva:
V obecné rovině platí, že členská schůze družstva je schopna se usnášet, pokud je přítomna většina všech členů majících většinu všech hlasů, nevyžaduje-li zákon (tzn. zákon o obchodních korporacích) nebo stanovy účast členů majících vyšší počet hlasů (§ 644/1 zákona o obchodních korporacích).
Členská schůze se usnáší většinou hlasů přítomných členů, nevyžaduje-li zákon o obchodních korporacích nebo stanovy vyšší počet hlasů, přičemž každý člen bytového družstva má při hlasování na členské schůzi 1 hlas (§ 645 a § 755/1 zákona o obchodních korporacích).
Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda podmínky usnášeníschopnosti členské schůze Vašeho bytového družstva stanovy zpřísňují (např. požadavkem na přítomnost 100% všech členů bytového družstva) či nikoli. V tomto ohledu proto připomínám, že zákonný požadavek na souhlas všech členů bytového družstva, kteří mají s tímto družstvem uzavřenu nájemní smlouvu na družstevní byt a kteří mají dle stávajícího znění stanov právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, je zakotven toliko pro případy, kdy členská schůze hlasuje o změně:
- podmínek, za kterých vznikne členovi bytového družstva právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, a
- podrobnější úpravy práv a povinností člena bytového družstva spojených s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu a práv a povinností člena bytového družstva spojených s užíváním družstevního bytu (§ 731 zákona o obchodních korporacích).
Není-li ve Vámi popsaném případě členská schůze schopna se sejít, je namístě aplikovat ustanovení zákona o obchodních korporacích o tzv. náhradní členské schůzi:
- dle § 647 zákona o obchodních korporacích platí, že není-li členská schůze schopna se usnášet, svolá ten, kdo svolal původně svolanou členskou schůzi, je-li to stále potřebné, bez zbytečného odkladu, náhradní členskou schůzi se stejným programem, a to stejným způsobem jako původně svolanou členskou schůzi a samostatnou pozvánkou;
- dle § 648/1 zákona o obchodních korporacích platí, že náhradní členská schůze je schopna se usnášet bez ohledu na počet přítomných členů, ledaže stanovy určí něco jiného;
- dle § 648/2 zákona o obchodních korporacích platí, že záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného programu řádné členské schůze, lze na náhradní členské schůzi rozhodnout jen tehdy, jsou-li přítomni a projeví-li s tím souhlas všichni členové družstva (což však podstata náhradní členské schůze prakticky vylučuje).
Ten, kdo svolal členskou schůzi, pořídí o jejím průběhu zápis do 15 dnů ode dne konání členské schůze. Zápis podepíše ten, kdo členskou schůzi svolal, a pokud jej sepsala jiná osoba, pak jej podepíše i ona. Usnesení členské schůze se osvědčuje veřejnou listinou (tzn. notářským zápisem), jedná-li se mimo jiné o změnu stanov (§ 659 zákona o obchodních korporacích). Případný další postup pro svolání náhradní členské schůze a přizpůsobení stanov bytového družstva zákonu o obchodních korporacích Vám proto doporučuji konzultovat s notářem, který bude konání náhradní členské schůze potvrzovat: http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari

OBČAN-BYDLENÍ
- Podezření na černý odběr vody v bytě SVJ - majitel bytu odmítá pustit do bytu technika, jak ověřit skutečný stav? (dálkový odečet vody)
- Černý odběr vody - majitel bytu SVJ odmítá pustit technika na kontrolu

jsme společenství vlastníků bytových jednotek, 21 bytů. 2 byty - již 4 sezónu mají poloviční a nižší denní spotřebu vody na osobu oproti průměrné spotřebě dle SČVK. Měli jsme snahu o provedení revizí vodoměrů v bytech. Ale jeden vlastník bytu nám sdělil, že pouze pokud revizi ohlásíme 14 dní předem a druhý, že ho nemůžeme donutit, aby revizního technika vpustil do bytu. V bytech jsou již namontovány vodoměry na studenou vodu pro dálkový odpočet. Odečty teplé vody se provádí samoodečtem. Můj dotaz: Je nějaká právní cesta, jak donutit majitele bytů, aby povolili revizi, aniž by se na ní mohli předem připravit? Máme podezření, že dochází k „černému“ odběru vody a tato spotřeba se rozpočítává mezi ostatní. Děkuji, Beáta

ODPOVĚĎ:
Povinnost vlastníka bytové jednotky strpět vstup do bytu (ať členem výboru SVJ, správcem bytového domu či jakoukoli k tomu pověřenou osobou) je zakotvena přímo v občanském zákoníku. Dle § 1183/1 občanského zákoníku platí, že vlastník bytové jednotky se zdrží všeho, co brání umístění, údržbě a kontrole zařízení pro měření spotřeby vody, plynu, tepla a jiných energií, přičemž mají-li být tyto činnosti provedeny uvnitř bytu (což bývá pravidlem), umožní vlastník do svého bytu přístup (byl-li k tomu předem vyzván osobou odpovědnou za správu bytového domu).
Občanský zákoník nestanoví, s jakým časovým předstihem musí být vlastník bytové jednotky ke zpřístupnění svého bytu vyzván, mělo by se samozřejmě jednat o lhůtu přiměřenou. Výzvu je vhodné vlastníkovi bytové jednotky doručit v písemné formě.
V současné chvíli se proto může výbor SVJ (či jiná osoba odpovědná za správu bytového domu) obrátit na dotyčné vlastníky bytových jednotek s písemnou výzvou ke zpřístupnění jejich bytů. Je samozřejmě vhodné, aby byla kontrola vodoměrů provedena v celém bytovém domě současně. Vlastníky bytových jednotek je možné ve výzvě upozornit na jejich zákonnou povinnost ke zpřístupnění jejich bytů.
Nedojde-li ke zpřístupnění předmětných bytů ani na základě písemné výzvy, nezbude SVJ, než aby se obrátilo s žalobou (na zpřístupnění bytu) na soud. Pro přípravu žaloby je vhodné využít služeb advokáta: www. advokatikomora.cz
Před podáním žaloby je rovněž možné podat k soudu návrh na vydání tzv. předběžného opatření. Dle § 76/1 písm. d) a e) Občanského soudního řádu může být předběžným opatřením účastníku (zde vlastníkovi bytové jednotky) uloženo, aby nenakládal s určitými věcmi, nebo aby se něčeho zdržel nebo něco snášel. V návrhu na vydání předběžného opatření je proto možné požadovat, aby se vlastník bytové jednotky až do pravomocného rozhodnutí soudu zdržel jakéhokoli technického zásahu do vodoměru.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 1176 občanského zákoníku platí, že vznikem vlastnického práva k bytové jednotce vzniká vlastníku bytové jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát. Podrobnější pravidla pro zpřístupňování bytů za účelem provedení odečtu vodoměrů (či jiných měřidel) je proto možné zakotvit do stanov SVJ (či domovního řádu nebo obdobného vnitřního předpisu SVJ).

RODINA-SJM
- Manžel si vzal dluh na manželku (předschválená půjčka v internetbankingu) - jak se může manželka bránit?
- Manžel si vzal dluh na manželku (předschválená půjčka v internetbankingu) - může manželka zúžit SJM a nechat dluh zaplatit jen manželem?

1) Manžel si vzal v průběhu roku 2014-2015 na sebe několik půjček (bankovní i nebankovní), na mne asi 220 000, - (náš spol. účet byl na mé jméno a on potvrdil 3 předschválené půjčky a kontokorent v IB) -o ničem jsem do minulého měsíce nevěděla. Chtěla bych zúžení SJM – aby veškeré dluhy (i budoucí) byly jen na něm vč. těch co jsou na mé jméno. Lze to udělat na dluhy vzniklé před podpisem zúžení? Pokud ne, co jiného můžu dělat?
2) V průběhu manželství na manžela přepsali jeho rodiče členský podíl na byt, který je splacený ale stále v družstevním vlastnictví, zde bydlíme se 2 dětmi. Mé jméno nikde nefiguruje, mám na byt nějaký nárok? Děkuji Svatava

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Zúžení SJM a existující dluhy:
Dle § 710 občanského zákoníku platí, že součástí společného jmění manželů jsou dluhy převzaté za trvání manželství, s výjimkou dluhů, které:
a/ se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
b/ je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

Ve Vámi popsaném případě tak lze uvažovat zejména o naplnění podmínek dle písm. b/ výše. Je-li tomu skutečně tak, je nezbytné dále vědět, že:
1/ Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů (zde tedy výhradní dluh Vašeho manžela) za trvání společného jmění manželů, může se věřitel při výkonu rozhodnutí (tzn. při exekuci) uspokojit i z toho, co je ve společném jmění manželů (§ 731 občanského zákoníku), nemůže se však již uspokojit z toho, co náleží do výlučného vlastnictví druhého manžela. Toto pravidlo je zakotveno rovněž v § 262a Občanského soudního řádu a v § 42/1 exekučního řádu.
2/ Exekuční postih společného jmění manželů dle předchozího bodu však může být omezen, a to za podmínek § 732 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že vznikl-li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela (resp. bez jeho vědomí, což je i Váš případ), který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění manželů postiženo jen do výše, již by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno podle § 742 občanského zákoníku (v takovém případě by pak bylo společné jmění manželů postiženo přibližně do své poloviny).
V současné chvíli Vám proto lze doporučit bezodkladně se písemně (přičemž jeden stejnopis si vždy ponecháte) obrátit na každého věřitele Vašeho manžela zvlášť, přičemž tímto způsobem upozorníte věřitele Vašeho manžela na skutečnost, že o vzniku a výši dluhu jste nevěděla a s existencí tohoto dluhu (jako součásti společného jmění Vašeho a Vašeho manžela) nesouhlasíte. V tomto dopise se pak výslovně odvolejte na § 732 občanského zákoníku. Dopis je samozřejmě vhodné doručit věřitelům Vašeho manžela prokazatelným způsobem, tj. doporučeně s dodejkou či osobně oproti podpisu.
Co se týče Vámi zamýšleného zúžení společného jmění manželů, platí dle § 716 občanského zákoníku, že manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Ujednají-li si smluvený režim manželé, upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění. Ujedná-li se pro smluvený režim zpětný účinek, nepřihlíží se k tomu.
Smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny, typicky se v tomto případě jedná o formu notářského zápisu.
Smluvený režim může spočívat 1/ v režimu oddělených jmění, 2/ v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, jakož i 3/ v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu (§ 717/1 občanského zákoníku).
V každém případě platí, že případné zúžení společného jmění manželů nemá žádný vliv na právo věřitele uspokojit svou pohledávku případně i ze společného jmění manželů, neboť jakákoli dispozice se společným jměním manželů (ve smyslu změny jeho zákonného rozsahu) se nemůže dotknout práv třetích osob (mimo jiné tedy i věřitelů). Toto pravidlo je zakotveno v § 719/2 občanského zákoníku, § 262a Občanského soudního řádu a v § 42/1 exekučního řádu.
Další omezení účinků zúžení společného jmění manželů je zakotveno v § 733 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zavázal-li se jeden z manželů v době, od které do změny nebo vyloučení zákonného majetkového režimu uplynulo méně než šest měsíců, může být pohledávka jeho věřitele uspokojena ze všeho, co by bylo součástí společného jmění manželů, kdyby ke zúžení nedošlo (tzn. že toto ustanovení dopadá na ty pohledávky, které vzniknou půl roku a méně před zúžením společného jmění manželů a brání tak zneužívání tohoto institutu manžely).
V případě zúžení společného jmění manželů (či v případě jiné změny zákonného režimu společného jmění manželů) se provede likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud společné jmění manželů není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění manželů přiměřeně (§ 736 občanského zákoníku).
Primárně je možné zúžit společné jmění manželů smluvně. Smlouva o manželském majetkovém režimu nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu (§ 719/1 občanského zákoníku).
Smlouva o manželském majetkovém režimu se zapíše do veřejného seznamu, je-li to v ní ujednáno; jinak na žádost obou manželů. Do seznamu se zapíše vše, co mění zákonný majetkový režim manželů. Zápis provede bez zbytečného odkladu ten, kdo smlouvu sepsal, a není-li to možné, ten, kdo seznam vede.
Shodnete-li se proto s Vaším manželem na uzavření smlouvy o zúžení společného jmění manželů, doporučuji Vám kontaktovat notáře:
http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari
s jehož pomocí tuto smlouvu uzavřete (a který tuto smlouvu následně zapíše do příslušného veřejného seznamu) :
https://rejstrik.nkcr.cz/
Společné jmění manželů může být zúženo také rozhodnutím soudu. Dle § 724 občanského zákoníku platí, že je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění manželů zruší nebo zúží jeho stávající rozsah. Závažným důvodem je vždy skutečnost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu, že manžela lze považovat za marnotratného, jakož i to, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika.
Nebude-li tedy možné, abyste se na uzavření smlouvy o zúžení společného jmění manželů se svým manželem shodla, můžete se v této věci obrátit na soud. Za tímto účelem Vám doporučuji využít služeb advokáta: www. advokatikomora.cz
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že společné jmění manželů může být upraveno i jiným způsobem, než pouze jeho zúžením (jak uvádím výše), případné využití jiné modifikace zákonného majetkového režimu společného jmění manželů Vám doporučuji konzultovat s notářem.

2/ Členský podíl v bytovém družstvu:
Dle § 709/3 občanského zákoníku je součástí společného jmění také podíl manžela v družstvu (i bytovém), stal-li se manžel v době trvání manželství členem tohoto družstva. To však neplatí, pokud manžel nabyl členský podíl v družstvu způsobem dle § 709/1 občanského zákoníku.
Dle § 709/1 písm. b) občanského zákoníku pak do společného jmění manželů nepatří to, co nabyl jeden z manželů darem (takový majetek se stává jeho výlučným vlastnictvím).
Pokud tedy Váš manžel dostal členský podíl v bytovém družstvu od svých rodičů jako dar (což ze znění Vašeho dotazu spíše předpokládám), představuje tento členský podíl jeho výlučný majetek a součástí společného jmění manželů se nestal.
V návaznosti na shora uvedené je nezbytné poukázat dále na § 739/1 zákona o obchodních korporacích, dle něhož vzniká společné členství manželů v bytovém družstvu pouze tehdy, jestliže je družstevní podíl součástí společného jmění manželů. Neboť tato podmínka není ve Vašem případě splněna, nestala jste se se svým manželem členkou bytového družstva.
Na Vámi popsaný případ se však vztahuje § 747 zákona o obchodních korporacích, dle něhož platí, že je-li jeden z manželů výlučným členem bytového družstva, mají oba manželé společné nájemní právo podle občanského zákoníku odvozené od práva nájmu manžela, který je výlučným členem družstva. Zanikne-li členství manžela, od jehož nájemního práva bylo společné nájemní právo odvozeno, zaniká také nájemní právo druhého manžela. Nájemci předmětného družstevního bytu jste tedy oba.

3/ Společné bydlení manželů:
V kontextu Vašeho případu se sluší poukázat na některá ustanovení občanského zákoníku, která se vztahují na společné bydlení manželů (bez ohledu na skutečnost, kdo z manželů je vlastníkem obývaného domu či bytu).
Dle § 744 občanského zákoníku platí, že je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž má jeden z manželů výhradní právo umožňující v domě nebo bytě bydlet, a je-li to jiné právo než závazkové (tzn. je-li jeden z manželů výhradním vlastníkem domu či bytu), vznikne uzavřením manželství druhému manželu právo bydlení.
Má-li alespoň jeden z manželů právo nakládat domem nebo bytem, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny (tzn. je-li jeden z manželů např. výlučným vlastníkem tohoto domu či bytu), a tohoto domu nebo bytu je k bydlení manželů nebo rodiny nezbytně třeba, musí se zdržet všeho a předejít všemu, co může bydlení znemožnit nebo ohrozit. Manžel zejména nesmí bez písemného souhlasu druhého manžela takový dům nebo byt zcizit (tzn. zejména prodat či darovat) nebo k domu, jeho části nebo k celému bytu zřídit právo, jehož výkon je neslučitelný s bydlením manželů nebo rodiny, ledaže zajistí manželovi nebo rodině po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním (§ 747/1 občanského zákoníku).
Jedná-li manžel bez souhlasu druhého manžela v rozporu s předchozím odstavcem, může se tento manžel dovolat neplatnosti takového právního jednání.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zprostředkovatelská smlouva - je plnou mocí na prodej nemovitosti realitní kanceláří?
- Je zprostředkovatelská smlouva současně plná moc na prodej bytu, domu, nemovitosti?

Byla mi nabídnuta v 04/2015 zprostředkovatelská smlouva přes realitní kancelář (prodávám nemovitost), jeden z bodů zní:
Prodávající uděluje podle § 441 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku zprostředkovateli plnou moc, dle níž má zprostředkovatel po dobu platnosti této smlouvy právo k prodeji výše uvedených nemovitostí. Makléře jsem se ptal, zda bude třeba zvlášť plné moci.

ODPOVĚĎ:
"Plná moc se žádná nesepisuje, ve zprostředkovatelské smlouvě je to myšleno tak, že jsme oprávněni byt nabízet a prodávat, ale veškeré zákonem určené kroky ve věci převodu vlastnických práv k Vašemu bytu musí být posvěceny Vaším ověřeným podpisem na kupní smlouvě, případně podepisuje Vámi zplnomocněná osoba na základě „ověřené“ plné moci."
Chci se zeptat, má makléř pravdu nebo by bylo dobré tento bod upravit?
Mám se obávat, že bych snad přišel o nemovitost?
Je rozdíl v tom, když se tato zprostředkovatelská smlouva s takto formulovaným zněním plné moci ověří / neověří u notáře, či je vůbec povinné ji ověřit? Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Formulace příslušného ustanovení:
S prohlášením realitního makléře lze souhlasit do té míry, že k poskytování zprostředkovatelských služeb není skutečně zapotřebí vystavovat plnou moc (jako zvláštní dokument), v této souvislosti postačí zmocnění vtělené do textu zprostředkovatelské smlouvy. Je rovněž pravdou, že "… veškeré zákonem určené kroky ve věci převodu vlastnických práv k Vašemu bytu musí být posvěceny Vaším ověřeným podpisem na kupní smlouvě, případně podepisuje Vámi zplnomocněná osoba na základě "ověřené" plné moci … ".
Co se však týče Vámi citovaného ustanovení zprostředkovatelské smlouvy, doporučuji Vám jeho změnu, neboť z věty: "Prodávající uděluje podle § 441 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku zprostředkovateli plnou moc, dle níž má zprostředkovatel po dobu platnosti této smlouvy právo k prodeji výše uvedených nemovitostí" není skutečně beze všech pochybností zřejmé, že toto zmocnění opravňuje realitní kancelář Váš byt nabízet a prodávat.
Nové znění předmětného ustanovení může vypadat např. takto: "Zprostředkovatel je dle této smlouvy oprávněn … (na tomto místě je nutné vypsat základní oprávnění realitní kanceláře, tzn. zejména právo nabízet Váš byt k prodeji za sjednanou cenu na internetu, v periodickém tisku či jinými dohodnutými způsoby, sjednávat Vaším jménem podmínky koupě se zájemcem, provádět prohlídky bytu apod), přičemž k těmto činnostem uděluje prodávající zprostředkovateli dle § 441 zákona č. 89/2012 Sb. , v platném znění, zmocnění."
(popř. může být zvolena samozřejmě i jiná formulace, v každém případě je vhodné trvat na výslovném uvedení oprávnění, k nimž se zmocnění vztahuje)

2/ Obava o ztrátu bytu:
Ani v případě, kdy by k úpravě předmětného ustanovení zprostředkovatelské smlouvy nedošlo, nemusel byste se obávat o ztrátu Vašeho bytu, neboť zprostředkovatelská smlouva (byť mírně nedokonale formulovaná) opravňuje realitní kancelář skutečně toliko k nabízení a zprostředkování prodeje Vašeho bytu (realitní kancelář v žádném případě nestaví do pozice prodávajícího, ani Vás nezbavuje vlastnického práva k bytu).

3/ Ověření podpisu zprostředkovatelské smlouvy:
Úřední ani notářské ověření podpisu zprostředkovatelské smlouvy není vyžadováno žádným právním předpisem a není tudíž zapotřebí. Případné ověření podpisu zprostředkovatelské smlouvy by mělo význam pouze v případě, kdy byste měl v úmyslu později podpis (ať svůj nebo podpis ze strany realitní kanceláře) prokázat (v tomto ohledu by Vám úřední či notářské ověření "odlehčilo" důkazní břemeno).

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zhodnocení nemovitosti ve spoluvlastnictví rodičů - vliv na dědictví po smrti rodičů (spoluvlastníků)
- Vliv zhodnocení nemovitosti potomkem ve spoluvlastnictví rodičů na dědictví, dědické řízení
- Jak zohlednit investice potomka do nemovitosti rodičů - dědictví, dědické řízení
- Jak zohlednit investice syna, dcery do nemovitosti rodičů - dědictví, dědické řízení

Mí rodiče společně s mojí jedinou sestrou a jejím mužem, kteří nemají děti, koupili dům. Ten mají rozdělen stejným dílem. Já se svým manželem, jsme si u nich vybudovali, na vlastní náklady půdní byt, kde máme trvalé bydlení. Dům jsme tím zhodnotili, ale nemám žádný vlastnický podíl. Jak mám prosím postupovat, abych jednou v dědictví neplatila i svůj byt. Velice děkuji, Irena

ODPOVĚĎ:
Pokud jste se spoluvlastníky domu neuzavřela smlouvu, na jejímž základě byste spoluvlastníkům domu např. darovala (či jinak poskytla) určitou finanční částku která by byla použita ke zbudování půdního bytu (předpokládám, že k uzavření žádné takové smlouvy nedošlo), vzniklo na straně spoluvlastníků domu bezdůvodné obohacení (§ 451 a násl. starého Občanského zákoníku a § 2991 a násl. nového občanského zákoníku), neboť Vaše investice do zhodnocení domu se neopírá o žádný právní titul.

Z tohoto důvodu Vám v každém případě doporučuji vypořádat vzniklé bezdůvodné obohacení již nyní. V obecné rovině platí, že spoluvlastníci domu jsou povinni Vám bezdůvodné obohacení vrátit.

Vedle vrácení finanční částky, kterou jste investovala do zbudování půdního bytu, je samozřejmě možné, aby bylo bezdůvodné obohacení vráceno také v podobě získání spoluvlastnického podílu na domě, tzn. že spoluvlastníci domu by Vám určitý spoluvlastnický podíl na domě darovali (o tento podíl by se pak samozřejmě zmenšily jejich spoluvlastnické podíly). Darovací smlouvu by v tomto případě bylo nutné zanést na katastrální úřad k provedení zápisu o změně velikosti spoluvlastnických podílů k domu do katastru nemovitostí.

Vyloučeno dále není ani vyčlenění samostatné bytové jednotky (shodné s Vámi obývaným půdním bytem), která by Vám byla následně darována.

Vyrovnání za zřízení půdního bytu může být realizováno také pro případ smrti některého spoluvlastníka domu, a to např. prostřednictvím závěti či uzavření dědické smlouvy. Vzhledem k tomu, že po sepsání závěti i uzavření dědické smlouvy však může kterýkoli spoluvlastník se svým spoluvlastnickým podílem libovolně disponovat, se však vypořádání pro případ smrti nejeví jako ideální a vše je vhodnější vyřešit ještě za života spoluvlastníků domu.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Původní majitel nemovitosti se odmítá vystěhovat, odstěhovat - jak postupovat?
- Jak vystěhovat původního majitele nemovitosti po jejím odkoupení?
- Exekuční vyklizení bytu, domu, nemovitosti
- Vyklizení bytu svépomocí - původní majitel se nevystěhoval

Já s manželkou jsem aktuálně koupili byt (Brno-střed), čekáme na zápis změny vlastníka do katastru. V kupní smlouvě je stanoven termín, že do měsíce od zápisu do KN má prodávající byt předat vyklizený kupujícímu. Ovšem prodávající má zjevně problém se odstěhovat jinam a termín předání nebude schopen patrně dodržet. Jak postupovat, aby byt opustil? Předpokládám, že je třeba podat žalobu na vyklizení. Co lze v žalobě požadovat? :
a) předání bytu (vyklizení),
b) úhradu pokuty sjednané ve smlouvě v případě nedodržení termínu (1.000 Kč za den prodejní),
c) náklady na soudní výlohy, d) únik zisku z komerčního pronájmu bytu. Body b) až d) jsou v případě podání hned po lhůtě předání nulové, je možné je vyčíslit až k datu, kdy k vyklizení na základě soudního rozhodnutí fyzicky dojde? Doplňující dotaz: Když bude časem na příkaz soudu prodávající vystěhován, KAM ho vlastně policie
vystěhuje? Je možné vystěhování svépomocí? Je obývání nemovitosti trestný čin dle Trestního zákoníku? (§ 207, 208 TZ)
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Žaloba na vyklizení:
Nevyklidí-li prodávající byt ve sjednané lhůtě, lze Vám doporučit, abyste ho ke splnění této povinnosti vyzval prostřednictvím tzv. předžalobní výzvy (v níž ho upozorníte na jeho prodlení se splněním smluvní povinnosti, vznik Vašeho nároku na úhradu sjednané smluvní pokuty a Vaší připravenost řešit nastalou situaci soudní cestou, pokud prodávající byt nevyklidí v náhradní přiměřené lhůtě, kterou mu v předžalobní výzvě zároveň stanovíte). Předžalobní výzvu je samozřejmě vhodné vyhotovit ve 2 stejnopisech, z nichž jeden si ponecháte a druhý doručíte prodávajícímu doporučeně s dodejkou.
Nebude-li prodávající reagovat ani na předžalobní výzvu, bude možné, abyste na něj podal k místně příslušnému okresnímu soudu žalobu na vyklizení, v níž se budete domáhat, aby a/ prodávající (resp. žalovaný) vyklidil předmětný byt do 15 dnů od právní moci rozsudku, a b/ aby Vám prodávající uhradil veškeré náklady soudního řízení (jedná se zejména o soudní poplatek a náklady případného advokátního zastoupení).

2/ Vymáhání splnění peněžitých povinností prodávajícího:
Bude-li soudem vydán rozsudek, kterým soud prodávajícímu uloží povinnost byt vyklidit (a nahradit Vám náklady soudního řízení) a prodávající bude tento rozsudek respektovat (tzn. že byt skutečně vyklidí), bude následně možné se po prodávajícím domáhat splnění jeho souvisejících povinností.
V tomto případě se jedná o úhradu sjednané smluvní pokuty a náhradu škody (v podobě ušlého zisku). Váš postup by měl být při vymáhání peněžitých povinností prodávajícího obdobný, jak uvedeno výše, tzn. doručit prodávajícímu předžalobní výzvu (v níž vyčíslíte své peněžité nároky a budete se domáhat jejich uspokojení ve Vámi stanovené přiměřené lhůtě), nebude-li prodávající na předžalobní výzvu reagovat, budete oprávněn se obrátit na soud s návrhem na vydání platebního rozkazu (v němž se budete moci domáhat, kromě shora uvedených peněžitých nároků, i nahrazení nákladů soudního řízení).
V obou shora uvedených případech (tzn. příprava předžalobní výzvy a žaloby, resp. návrhu na vydání platebního rozkazu) Vám doporučuji využít služeb advokáta: www. advokatikomora.cz
Pokud prodávající na základě pravomocného rozsudku byt nevyklidí a Vy budete nucen přistoupit k soudnímu výkonu rozhodnutí či k exekuci (jak rozvádím níže), bude samozřejmě vhodné domáhat se po prodávajícím splnění jeho peněžitých povinností až po nedobrovolném fyzickém vyklizení bytu (tzn. až po skončení soudního výkonu rozhodnutí či exekuce).

3/ Soudní výkon rozhodnutí/exekuce:
Nebude-li prodávající rozsudek respektovat a byt nevyklidí, budete nucen přistoupit k soudnímu výkonu rozhodnutí či k exekuci (volba, zda využijete soudního vykonavatele či exekutora, závisí na Vašem rozhodnutí).
Pravidla pro vyklizení bytu jsou uvedena v Občanském soudním řádu, a to v jeho § 340 - § 342. Dle těchto ustanovení platí, že:
- ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje (ve Vašem případě se bude jednat o rozsudek), aby povinný (zde prodávající) vyklidil nemovitou věc, stavbu, byt nebo místnost, soud nařídí výkon rozhodnutí a po právní moci tohoto usnesení výkon rozhodnutí provede (fyzické provedení vyklizení bytu může samozřejmě proběhnout i za asistence Policie ČR, v tomto ohledu záleží na uvážení soudního vykonavatele) ;
- soud vyrozumí povinného nejméně 15 dnů předem, kdy bude vyklizení provedeno; vyrozumí o tom rovněž oprávněného (tzn. Vás) a příslušný orgán obce;
- výkon rozhodnutí se provede tak, že soud učiní opatření, aby z vyklizovaného objektu:
a/ byly odstraněny věci patřící povinnému a příslušníkům jeho domácnosti, jakož i věci, které sice patří někomu jinému, ale jsou se souhlasem povinného umístěny ve vyklizovaném nebo na vyklizovaném objektu,
b/ byli vykázáni povinný a všichni, kdo se tam zdržují na základě práva povinného;
- věci odstraněné z vyklizovaného objektu se odevzdají povinnému nebo některému ze zletilých příslušníků jeho domácnosti;
- není-li přítomen vyklizení nikdo, kdo by mohl věci převzít, nebo je-li převzetí věcí odmítnuto, sepíší se věci a dají se na náklady povinného do úschovy obci nebo jinému vhodnému schovateli; není-li možné věci dát do úschovy, výkon rozhodnutí nelze provést; soud vyrozumí povinného o tom, komu jeho věci byly dány do úschovy;
- postup podle předchozí odrážky se nepoužije, jde-li o věc zjevně bezcennou; v takovém případě soud věc zdokumentuje a nařídí její zničení; o zničení věci vyrozumí povinného nejméně pět dnů předem, než k němu dojde;
- zničení věci se provede tak, že ji soud předá k využití nebo k odstranění nebo ji předá osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů;
- nevyzvedl-li si povinný věci u obce nebo schovatele do šesti měsíců ode dne, kdy byly uschovány, budou prodány na návrh obce (schovatele) podle ustanovení o prodeji movitých věcí;
- výtěžek prodeje vyplatí soud povinnému po srážce nákladů úschovy a nákladů prodeje;
- věci, které se nepodaří prodat, soud nabídne obci nebo schovateli na úhradu nákladů úschovy za dvě třetiny odhadní ceny; odmítnou-li věci převzít, připadají státu;
- náklady úschovy, které nebudou uhrazeny z výtěžku prodeje ani převzatými věcmi, je povinen nahradit obci (schovateli) povinný; o této povinnosti soud rozhodne na návrh obce (schovatele).
Ze shora uvedeného vyplývá, že při vyklizení bytu není povinný soudem přestěhován, nýbrž jeho věci jsou fyzicky odstraněny z bytu a povinný je z tohoto bytu vykázán. Další ubytování povinného (ani osud jeho věcí, nejsou-li samozřejmě převzaty do úschovy) není předmětem činnosti soudního vykonavatele ani exekutora.

4/ Vyklizení bytu svépomocí:
Dle § 14/1 občanského zákoníku platí, že každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, ovšem pouze tehdy:
a/ je-li jeho právo ohroženo a
b/ je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě (zejména o splnění této podmínky lze mít ve Vámi popsaném případě pochybnosti).

S ohledem na skutečnost, že český právní řád poskytuje dostatečné nástroje k provedení nuceného vyklizení bytu, nelze Vám vyklizení předmětného bytu svépomocí doporučit.

5/ Trestněprávní rozměr:
Ve Vámi popsaném případě by bylo skutečně možné kvalifikovat počínání prodávajícího jako trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru, kterého se dle § 208/1 a 2 trestního zákoníku dopustí ten:
- kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt nebo nebytový prostor jiného,
- kdo oprávněné osobě v užívání domu, bytu nebo nebytového prostoru neoprávněně brání.

Ve Vašem případě je proto zároveň možné, abyste na prodávajícího podal trestní oznámení. Nutno však podotknout, že případné zahájení trestního řízení nepovede k vystěhování prodávajícího, neboť orgány činnými v trestním řízení bude řešena toliko otázka spáchání předmětného trestného činu.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Kdy se soutěž řídí zákonem o loteriích a hrách (zákon č. 202/1990, Sb.)

Mé otázky se týkají toho, zda-li pro následující soutěže platí nebo neplatí zákon o loteriích a jiných podobných hrách (zákon č. 202/1990 Sb.)

1. Vyhrává každá 11. sázka podle pořadí vsazení. Pořadí je známo pouze pořadateli a případně kontrolorům. Soutežící pořadí nemůže předem zjistit.
2. Jako 1. , ale počáteční pořadí se losuje náhodně.
3. Jako 1. , ale soutežící navíc tipuje kolik chybí do následujícího výherního čísla (může tipovat čísla 1 až 11) a vyhraje jen, pokud se mu tento tip povede.
4. Americká ruleta, kde výsledek losování je zbytek, který zbyde po dělení se zbytkem, kde se počet sázek vydělí 38. Zbytek 37 je dvojitá nula.
5. Americká ruleta, kde výsledek losování je zbytek, který zbyde po dělení se zbytkem, kde se počet sázejících hráčů vydělí 38. Zbytek 37 je dvojitá nula.
Pokud ve všech případech pro ně platí loterijní zákon, tak jak by soutěž používající pořadí musela vypadat, aby pro ni ten zákon neplatil?
A kdybych měl loterii na serveru v zahraničí a s. r. o. v česku, tak by ta loterie musela zákon o loteriích splňovat, nebo ne?
Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Dle § 1/1 zákona o loteriích obecně platí, že provozování loterií a jiných podobných her je zakázáno, s výjimkou případů stanovených tímto zákonem.
Loterií nebo jinou podobnou hrou se rozumí hra, jíž se účastní dobrovolně každá fyzická osoba, která zaplatí vklad (sázku), jehož návratnost se účastníkovi nezaručuje. O výhře nebo prohře rozhoduje náhoda nebo předem neznámá okolnost nebo událost uvedená provozovatelem v předem stanovených herních podmínkách. Nezáleží přitom na tom, provádí-li se hra pomocí mechanických, elektronickomechanických, elektronických nebo obdobných zařízení. Okolnost, jež určuje výhru (výsledek slosování, sportovního utkání, dostihů, závodů a jiné budoucí události), nesmí být nikomu předem známa a musí být takového druhu, aby nemohla být provozovatelem nebo sázejícím ovlivněna. Loterie nebo jiné podobné hry, které nezaručují všem účastníkům hry rovné podmínky včetně možnosti výhry, jsou zakázány (§ 1/2, 3 a 6 zákona o loteriích).
Ze shora uvedeného lze dovodit, že Vámi popsané hry splňují podmínky pro jejich kvalifikaci jako loterie či jiné podobné hry, tzn. že regulaci dle zákona o loteriích podléhat budou. Pokud by Vám (jako provozovateli) měla být v průběhu hry známa okolnost, jež určuje výhru, jednalo by se o zakázanou loterii.

Loteriemi a jinými podobnými hrami jsou dle § 2 zákona o loteriích zejména:
a/ peněžité nebo věcné loterie, při nichž je provozovatelem vydán podle herního plánu určený počet losů s pořadovými čísly. Jsou-li losy rozděleny do několika sérií, musí každá série obsahovat stejný počet losů a každý los musí být označen vedle pořadového čísla i označením série. Prodejní cena losu každé loterie musí být stejná ve všech sériích. Do slosování se zahrnou všechny vydané losy;
b/ tomboly, při nichž se do slosování zahrnou pouze prodané losy. Losy se prodávají a výhry vydávají v den a na místě slosování;
c/ číselné loterie, u nichž není předem určen ani počet účastníků, ani výše herní jistiny, kterou se rozumí násobek počtu vydaných losů a prodejní ceny za jeden los. Výhra se vypočítává podle počtu výherců a úhrnné výše vkladů
(sázek) předem stanoveným podílem, popřípadě se stanoví násobkem vkladu (sázky) podle toho, jak z omezeného počtu čísel tažených při slosování uhodl účastník podle herního plánu určený počet tažených čísel;
d/ okamžité loterie, při nichž účastník hry, v provozovatelem stanovených obdobích, na vyznačené, až do doby koupě zakryté části sázkového tiketu nebo losu, jejím setřením po uhrazení vkladu zjistí případnou výhru nebo prohru;
e/ sázkové hry provozované pomocí elektronicky nebo elektronickomechanicky řízených výherních hracích přístrojů nebo podobných zařízení;
f/ sázkové hry, při nichž je výhra podmíněna uhodnutím sportovních výsledků nebo pořadí ve sportovních soutěžích, závodech a výše výhry je závislá na poměru počtu výherců k celkové výši vkladů (sázek) a předem stanovenému podílu výher;
g/ sázkové hry provozované pomocí zvláštního druhu žetonů s kombinací patnácti čísel v číselné řadě od jedné do devadesáti, při kterých není předem určen počet účastníků a ani výše herní jistiny. Losování se provádí veřejně za pomocí mechanického zařízení a spočívá v postupném losování čísel od jedné do devadesáti. Výhra se vypočítává podle úhrnné výše vkladů podle druhu výhry a v každé hře podle výsledku losování. Podmínky hry stanoví podrobně herní plán;
h/ sázkové hry, při nichž je výhra podmíněna uhodnutím sportovních výsledků nebo pořadí ve sportovních soutěžích, závodech nebo uhodnutím jiných událostí veřejného zájmu, pokud sázky na tyto události neodporují etickým principům. Výše výhry je přímo úměrná výhernímu poměru, ve kterém byla sázka přijata a výši vsazené částky (dále jen "kursové sázky") ;
i/ sázkové hry provozované ve zvláště k tomu určených hernách (kasinech), a to i za pomoci mechanických zařízení, při nichž není předem určen počet účastníků a ani není známa výše vsazených částek jedné hry, například ruleta, kostky, karetní hry, kdy sázející hrají proti provozovateli kasina, případně další hry schválené v herním plánu, jakož i varianty těchto her. Výhra se vypočítává z výše vkladů podle podmínek stanovených herním plánem. Sázkové hry podle tohoto ustanovení nelze provozovat v mobilních hernách (kasinech) ;
j/ loterie a jiné podobné hry provozované pomocí technických zařízení obsluhovaných přímo sázejícím nebo provozované po telefonu, při nichž není předem určen počet účastníků a ani není předem známa výše vsazených částek. Výhra se vypočítává z výše vkladů anebo podle podmínek stanovených v herním plánu;
k/ sázkové hry, při nichž je výhra podmíněna uhodnutím pořadí ve výkonnostních zkouškách koní dostihových plemen, a výše výhry je závislá na poměru počtu výherců k celkové výši vkladů (sázek) a předem stanovenému podílu výher nebo výše výhry je přímo úměrná výhernímu poměru, ve kterém byla sázka přijata, a výši vsazené částky;
l/ sázkové hry provozované prostřednictvím funkčně nedělitelného technického zařízení centrálního loterního systému, jímž je elektronický systém tvořený centrální řídící jednotkou, místními kontrolními jednotkami a neomezeným počtem připojených koncových interaktivních videoloterních terminálů. Centrální řídící jednotka řídí veškeré herní procesy, losuje výsledky na základě uplatnění náhody, rozhoduje o všech výhrách a výhry okamžitě zobrazuje na interaktivním videoloterním terminálu, provádí správu vkladů vložených sázejícími a provádí veškerou administraci spojenou s průběhem hry. Centrální řídící jednotka se musí vždy nacházet na státním území České republiky. Interaktivní videoloterní terminál je obsluhován přímo sázejícím a slouží pouze jako zobrazovací jednotka centrálního loterního systému. Pomocí tohoto systému nelze provozovat loterie a hry podle písmen a/, c/, d/, f/, g/, h/, m/ bodu 1 a n/;
m/ turnajové nebo hotovostní sázkové hry provozované za pomoci karet, při nichž není předem určen počet účastníků a ani není známa výše vsazených částek, kdy účastníci platí vklad (sázku) nebo startovné, jehož návratnost se účastníkovi nezaručuje. Výhra se vypočítává podle podmínek stanovených herním plánem. Sázkové hry podle tohoto ustanovení nelze provozovat v mobilních hernách (kasinech). Tyto hry jsou uskutečňovány 1. jako stolní hry, při nichž sázející hrají jeden proti druhému na hracích stolech na základě povolení podle písmene i/, nebo 2. prostřednictvím zařízení obsluhovaných přímo sázejícím (např. prostřednictvím sítě internet, interaktivních videoloterních terminálů, lokálních loterních systémů, výherních hracích přístrojů) ;
n/ sázkové hry provozované prostřednictvím technického zařízení, které je elektronickým systémem tvořeným řídící jednotkou se třemi pevně fyzicky spojenými herními místy obsluhovanými sázejícími, se kterými tvoří funkčně nedělitelný celek. Toto technické zařízení sázejícím nabízí konkrétní válcové hry zobrazované prostřednictvím nejméně tří mechanicky otáčejících se nebo elektronicky nabíhajících kotoučů s různými symboly, doplněné o bonusovou hru. Technické zařízení nelze rozšiřovat o další herní místa. Rozhodnutí o základních výhrách a správa sázejícím vložených vkladů je prováděno přímo na místě buď technickým zařízením, nebo jedním z herních míst. Pomocí tohoto systému nelze provozovat loterie a hry podle písmen a/, c/, d/, f/, g/, h/, l/ a m/ bodu 1.

Provozovatelem loterie nebo jiné podobné hry může být jen právnická osoba se sídlem na území České republiky, které oprávněný orgán vydal povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry (§ 1/7 zákona o loteriích).
Povolení k provozování loterií a jiných podobných her může být vydáno pouze právnické osobě, která má sídlo na území České republiky. Povolení nelze vydat tuzemské právnické osobě se zahraniční majetkovou účastí ani právnické osobě, ve které má tato společnost majetkovou účast. Ustanovení věty druhé se nevztahuje na sázkové hry podle § 2 písm. i) zákona o loteriích (§ 4/4 zákona o loteriích).
Co se týče provozování loterie na internetu, je podstatným § 4/5 zákona o loteriích, dle něhož platí, že v případě, že ministerstvo financí povolí loterii nebo jinou podobnou hru provozovanou prostřednictvím sítě internet, může probíhat registrace sázejících na takovou hru pouze v místech, kde žadatel, který o takové povolení žádá, běžně přijímá sázky na loterii nebo jinou podobnou hru povolenou podle tohoto zákona.
K Vašemu dotazu na možnosti provozování loterie (včetně loterie internetové) v zahraničí, resp. na zahraničním serveru lze odkázat na § 4/10 zákona o loteriích, dle něhož platí, že:
- provozování cizozemských loterií včetně prodeje cizozemských losů, účast na sázkách v zahraničí, při nichž jsou sázky placeny do zahraničí, a sbírka sázek pro sázkové hry provozované v zahraničí nebo zprostředkování sázek na sázkové hry provozované v zahraničí je zakázáno;
- provozování tuzemských loterií a jiných podobných her, při nichž jsou sázky placeny v zahraničí, je zakázáno;
- Ministerstvo financí může k zajištění vzájemnosti povolit z tohoto zákazu výjimku.

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
RŮZNÉ-ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Kdo zaplatí léčbu když pacient neplatí zdravotní pojištění zdravotní pojišťovně
- Pacient neplatí zdravotní pojištění - kdo zaplatí ošetření u lékaře či hospitalizaci v nemocnici?

Kdo zaplatí léčení u lékaře a léčbu v nemocnici dospělého syna neplatícího si zdravotní ani sociální pojištění? Má trvalé bydliště na městském úřadě, je bez pracovního poměru a není přihlášen na úřadě práce. Je v exekuci, je rozvedený a dluží na výživném na děti. Se mnou se nestýká ani nekomunikuje již přes jeden rok.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Pokud Váš syn nespadá do některé z kategorií tzv. státních pojištěnců dle § 7/1 zákona o veřejném zdravotním pojištění, za které platí zdravotní pojištění stát (což však spíše nepředpokládám), bude povinen poskytnuté zdravotní služby hradit v plné míře sám (jako tzv. samoplátce).

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Černá stavba (asfaltová silnice) se služebností na soukromém pozemku - obec odmítá silnici odkoupit, co dělat?
- Černá stavba (asfaltová silnice) s věcným břemenem na soukromém pozemku - obec odmítá silnici odkoupit, co dělat?

Manželka vlastní pozemek 81 m2 s věcným břemenem Služebnost cesty - chůze, jízdy a hnaní dobytka, na kterém za socializmu MNV vystavěl bez vědomí vlastníka asfaltovou cestu. Nyní obec nabízí odkoupení za 50 Kč/m2. My nabízíme prodej dle znaleckého posudku z 8/2013 za 19 300 Kč celkem. Obec nabídku nepřijala. Dotazy : - jaká je možnost prosadit cenu 19 300 Kč a kdo by platil případný soud. Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je důležité, zda je obec k odkupu předmětného pozemku povinna či nikoli.
Pokud došlo v minulosti mezi Vaší manželkou a obcí k uzavření smlouvy o budoucí smlouvě kupní, v níž se smluvní strany dohodly, že spolu v budoucnu uzavřou kupní smlouvu (popř. pokud mezi Vaší manželkou a obcí existuje jiný smluvní vztah), je podstatné, jakým způsobem má být kupní cena pozemku dle této smlouvy určena. Pokud smlouva způsob určení kupní ceny pozemku nespecifikuje, bude nezbytné vycházet z ceny v daném místě a čase obvyklé, která bude určena znaleckým posudkem.
Pokud tedy mezi Vaší manželkou a obcí existuje smluvní vztah, na jehož základě je obec povinna předmětný pozemek odkoupit, přičemž spornou zůstává pouze cena tohoto pozemku, bude možné se uzavření kupní smlouvy a určení ceny domáhat soudní cestou. Náklady soudního řízení hradí zpravidla ten účastník soudního řízení, který v něm nebyl úspěšný.
Pokud však mezi Vaší manželkou a obcí žádný smluvní vztah (který by obec zavazoval k uzavření kupní smlouvy) neexistuje, není možné se uzavření kupní smlouvy a určení kupní ceny pozemku soudně domáhat (resp. by případně podaná žaloba byla soudem zamítnuta).

OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel bytu SVJ v bytě část roku nežije a chce snížit poplatky za úklid, výtah, popelnice, energie
- Snížení poplatku za byt SVJ - majitel část roku neobývá byt SVJ

SVJ: jeden byt vlastní ukrajinec s rodinou. Manželka odjíždí 2x ročně na 2-3 měsíce s dítětem na Ukrajinu. Teď chce v ročním vyúčtování za r. 2014 odpočítat položky (úklid, výtah, popelnice, elektřinu ve společných prostorách domu SVJ), kdy byla v byla v bytě jen jedna osoba. Má na to právo? Jedná se taky o důchodce, kteří jsou přes celé léto na chatě. Děkuji. Karla

ODPOVĚĎ:
Není-li pravidlo o snížení příspěvků na správu společných prostor a poskytování dalších služeb zakotveno ve stanovách SVJ (či jiném obdobném dokumentu), nemá vlastník bytové jednotky právo se domáhat snížení těchto plateb pouze z toho důvodu, že po určitou dobu bytovou jednotku fyzicky neužíval.

V obecné rovině dle § 1180 občanského zákoníku platí, že nebylo-li jinak určeno (např. ve stanovách SVJ), přispívá vlastník bytové jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.

RŮZNÉ-ZDRAVÍ
- Jak se vyhnout lékařským kontrolám miminka u pediatra
- Může rodič nechodit na pediatrické kontroly mimina, dítěte bez postihu, sankce?
- Povinné prohlídky miminka, mimina u pediatra - je možné k pediatrovi nechodit, pokud je dítě zdravé?
- Zdravé dítě a kontroly u pediatra - může rodič k pediatrovi nechodit na kontroly, pokud je dítě zdravé?

mám jako rodič možnost vyhnout se povinným lékařským kontrolám mého 3-měsíčního miminka?
Máme krásné zdravé smějící se miminko, se kterým musíme každý měsíc cestovat k doktorce, čekat v ordinaci plné chrchlajích a nemocných dětí, načež ho p. doktorka zváží a změří a jdeme pryč. K čemu to je, nevím. Resp. nevím, jak to prospěje jeho zdraví.
Logicky by se mělo k lékaři chodit, když je dítě nemocné, nikoliv zdravé … Vidíme na něm, že se krásně rozvíjí a je šťastné s rodiči.
Cesta k lékaři je pak trauma, jelikož se malý nedá nachystat na konkrétní čas. Přijde mi to, jako by lékař chtěl POUZE vykazovat činnost a sbírat body od pojišťovny. Teď ho poslala na vyšetření srdce, STEJNĚ nám tam NIC nepomůžou, akorát šíří strach a stres,
ze kterého nemoci VZNIKAJÍ. Je možné se tomu vyhnout popř. jaké jsou sankce? Za zdraví dítěte je zodpovědný RODIČ, nikoliv
lékař. Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi podotýkám, že obsah a časové rozmezí všeobecných preventivních prohlídek dětí nejsou libovůlí jednotlivých praktických pediatrů, nýbrž tato pravidla jsou stanovena vyhláškou o preventivních prohlídkách (vyhl. č. 70/2012 Sb. , v platném znění). Dále je nezbytné si uvědomit, že jedním z druhů zdravotní péče je dle § 5/2 písm. a) zákona o zdravotních službách také preventivní péče, jejímž účelem je včasné vyhledávání faktorů, které jsou v příčinné souvislosti se vznikem nemoci nebo zhoršením zdravotního stavu, a provádění opatření směřujících k odstraňování nebo minimalizaci vlivu těchto faktorů a předcházení jejich vzniku.

Dle § 3/1 vyhlášky o preventivních prohlídkách jsou obsahem všeobecných preventivních prohlídek dětí od narození do 18 měsíců věku:
a/ založení zdravotnické dokumentace při přijetí dítěte do péče,
b/ anamnéza a zjištění změn zdravotního stavu od poslední kontroly, kontrola očkování dítěte, popřípadě doplnění chybějícího očkování, v rozsahu stanoveném právními předpisy upravujícími očkování proti infekčním nemocem,
c/ fyzikální vyšetření, jehož součástí je 1. zjištění hmotnosti, délky dítěte a obvodu jeho hlavy, zhodnocení těchto parametrů podle růstových grafů, 2. interní vyšetření, 3. vyšetření psychomotorického vývoje, 4. cílené vyšetření specifické pro daný věk a zjištění zdravotního rizika včetně rizika týrání, zanedbávání a zneužívání dítěte,
d/ diagnostická rozvaha,
e/ závěr a poučení rodiče o výživě a režimu dítěte včetně úrazové prevence podle specifik pro daný věk,
f/ psychoterapeutický rozhovor s rodičem, jde-li o dítě s poruchami zdravotního stavu nebo o dítě ohrožené poruchami zdravotního stavu včetně poruch zdravotního stavu v důsledku vlivu nepříznivého rodinného nebo jiného společenského prostředí.

Dále je obsahem všeobecné preventivní prohlídky:
a/ novorozence, která se jako první provádí zpravidla do 2 dnů po propuštění ze zdravotnického zařízení, ve kterém byly poskytnuty zdravotní služby v souvislosti s porodem, a to pokud je to možné v jeho vlastním sociálním prostředí, 1. posouzení sociálního prostředí dítěte, rodinná anamnéza, osobní a těhotenská anamnéza matky, prenatální, perinatální a postnatální anamnéza a zhodnocení lékařské zprávy o novorozenci, 2. vyšetření spočívající v posouzení celkového stavu dítěte, vyšetření kůže a podkožní vrstvy, vlasů a nehtů, vyšetření mízních uzlin, svalstva a kostry, hlavy včetně tvaru, velikosti fontanel a změření obvodu hlavy, dále vyšetření očí a jejich okolí včetně postavení bulbů a spojivek, vyšetření uší, nosu, dutiny ústní, krku, hrudníku, jeho obvodu a tvaru a stavu klíčních kostí, fyzikální nález na srdci a plicích, vyšetření břicha včetně jeho velikosti, palpačního vyšetření nitrobřišních orgánů a pupeční jizvy, dále vyšetření třísel včetně palpačního vyšetření a pulzu na stehenních tepnách, vyšetření genitálu, končetin včetně jejich symetrie, deformity a hybnosti v kyčelních kloubech a vyšetření psychomotorického vývoje včetně novorozeneckých reflexů, 3. orientační vyšetření sluchu, 4. kontrola preventivního podání vitaminu K,
b/ dětí ve 14 dnech věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, zjištění výživy dítěte, zahájení preventivního podávání vitaminu D proti křivici, potřebná poučení rodiče dítěte a doporučení odborného ortopedického vyšetření kyčlí mezi třetím až šestým týdnem věku,
c/ dětí v 6 týdnech věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, kontrola výsledku ortopedického vyšetření a kontrola preventivního podávání vitaminu D, orientační vyšetření zraku, zahájení očkování a plán dalšího očkování,
d/ dětí ve 3 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, kontrola preventivního podávání vitaminu D, kontrola očkování a plán dalšího očkování,
e/ dětí ve 4 až 5 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, orientační vyšetření zraku a sluchu, kontrola očkování a plán dalšího očkování,
f/ dětí v 6 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, kontrola preventivního podávání vitaminu D, kontrola vývoje chrupu a poučení rodiče o nutnosti registrace dítěte u zubního lékaře v druhém půlroce života dítěte a jeho zapojení do pravidelných zubních prohlídek,
g/ dětí v 8 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, orientační vyšetření zraku a sluchu,
h/ dětí v 10 až 11 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, kontrola preventivního podávání vitaminu D,
i/ dětí ve 12 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, zjištění základních antropometrických ukazatelů a jejich zhodnocení, kontrola preventivního podávání vitaminu D, zjištění velikosti velké fontanely, vyšetření zraku a sluchu, vývoje řeči a chrupu a potřebná poučení rodiče dítěte, informace o hygieně dutiny ústní, individuální zvážení celkového příjmu fluoridů, doporučení stomatologického vyšetření, kontrola očkování a plán dalšího očkování dítěte,
j/ dětí v 18 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, kontrola stavu velké fontanely, vývoje a stavu chrupu včetně doporučení stomatologického vyšetření, vyšetření zraku a sluchu, posouzení psychomotorického vývoje se zaměřením na hrubou a jemnou motoriku, rozvoj řeči a sociální chování dítěte, kontrola očkování a plán dalšího očkování dítěte.

Je pravdou, že absolvování preventivních prohlídek není rodičům dítěte přikázáno žádným právním předpisem, v případě zanedbávání preventivních prohlídek se však může v této věci angažovat orgán sociálně-právní ochrany dětí (jak rozvádím níže).
Dle § 858 občanského zákoníku zahrnuje rodičovská odpovědnost povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění.

Dle § 1/1 písm. a) a b) zákona o sociálně-právní ochraně dětí se sociálně-právní ochranou dětí rozumí mimo jiné:
a/ ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu,
b/ ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění.

Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči. Přitom se přihlíží i k širšímu sociálnímu prostředí dítěte (§ 5 zákona o sociálně-právní ochraně dětí).
Sociálně-právní ochrana se zaměřuje zejména na děti, jejichž rodiče:
- neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti,
- nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti (§ 6 písm. a) body 2 a 3 zákona o sociálně-právní ochraně dětí).

Každý poskytovatel zdravotních služeb (mimo jiné tedy i praktický pediatr) je dle § 10/4 zákona o sociálně-právní ochraně dětí povinen oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a to bez zbytečného odkladu poté, kdy se o takové skutečnosti dozví.
Máte-li tedy v úmyslu přestat se svým dítětem navštěvovat preventivní prohlídky, nelze vyloučit, že praktický pediatr Vašeho dítěte kontaktuje místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (jako orgán sociálně-právní ochrany dětí), který bude v této věci oprávněn provést šetření a případně přijmout opatření dle svého uvážení.

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

: Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin); Kategorie: Roztříděné dotazy; Zveřejněno: 26. květen 2015

1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

Dotazy před tříděním a pojmenováním jsou k nahlédnutí zde.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vlastnictví auta, automobilu nezletilou osobou - umožňuje to zákon?
- Vlastnictví auta, automobilu dítětem - umožňuje to zákon?
- Darování auta dítěti, nezletilé osobě - postup, návod, informace
- Darování automobilu dítěti, nezletilé osobě - postup, návod, informace
- Darování motorového vozidla dítěti, nezletilé osobě - postup, návod, informace

Může v ČR dle platných § NOZ a ZOK nezletilá osoba vlastnit vozidlo, popřípadě být i jeho provozovatelem? Může vlastnit nezletilá osoba také obchodní podíl firmy? Na základě čeho – př. kupní smlouva, darovací smlouva, … - a za jakých podmínek – tj. jaký je způsob zastupování této osoby? Může tedy i samotná nezletilá osoba „koupit“ vozidlo nebo obchodní podíl firmy ve spolupráci se zákonným zástupcem? Jaký je postup? Je tento typ vlastnictví (vlastník vozidla a OP – nezletilá osoba) při jeho vzniku předmětem soudního jednání, je soud či jiná instituce pověřena o tomto rozhodovat?
Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Vlastnění motorového vozidla či obchodního podílu nezletilcem:
Odpověď na tuto otázku zní: ano, platná právní úprava nečiní co do vlastnického práva mezi zletilými a nezletilými osobami prakticky žádných rozdílů. I osoba mladší 18 let, resp. osoba dosud nikoli plně svéprávná, tedy může vlastnit motorové vozidlo či může být společníkem obchodní společnosti (na základě obchodního podílu).
Dle § 2/16 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích se provozovatelem silničního vozidla registrovaného v registru silničních vozidel ČR rozumí fyzická osoba s místem trvalého pobytu nebo s místem povoleného pobytu v České republice nebo právnická osoba se sídlem v České republice, která vlastním jménem provozuje silniční vozidlo a je současně vlastníkem silničního vozidla a nebo je vlastníkem silničního vozidla oprávněna k provozování silničního vozidla. Dle § 2 písm. b) zákona o provozu na pozemních komunikacích je provozovatelem vozidla vlastník vozidla nebo jiná fyzická nebo právnická osoba zmocněná vlastníkem k provozování vozidla vlastním jménem. Ani jeden z těchto právních předpisů tedy věkový limit pro provozovatele vozidla nestanoví, je však pravdou, že otázka přípustnosti nezletilce jako provozovatele silničního vozidla je poněkud sporná.

3/ Zastupování nezletilce zákonnými zástupci:
V obecné rovině platí, že zákonné zastoupení sleduje ochranu zájmů zastoupeného a naplňování jeho práv (§ 457 občanského zákoníku). Rodičovská odpovědnost pak zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která mimo jiné spočívají v zastupování dítěte a spravování jeho jmění (§ 858 občanského zákoníku).
Základní pravidla pro zastupování dítěte jeho rodiči (jako zákonnými zástupci) pak lze hledat v § 892 - § 894 občanského zákoníku:
- rodiče mají povinnost a právo zastupovat dítě při právních jednáních, ke kterým není právně způsobilé,
- rodiče zastupují dítě společně, jednat však může každý z nich,
- rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka (k tomuto tématu více níže),
- rodiče jako zákonní zástupci mohou pro vyřízení záležitosti dítěte, nejedná-li se o záležitost osobního stavu, uzavřít smlouvu o zastoupení osobou s odbornými znalostmi, popřípadě i jinou vhodnou osobou.

Dle § 896 občanského zákoníku mají rodiče povinnost a právo pečovat o jmění dítěte, především je jako řádní hospodáři spravovat. S peněžními prostředky, o kterých lze předpokládat, že nebudou zapotřebí k úhradě výdajů souvisících s majetkem dítěte, musí bezpečně nakládat. Při právním jednání, které se týká jednotlivé součásti jmění dítěte, vystupují rodiče jako jeho zástupci. Poruší-li rodiče povinnost pečovat o jmění dítěte jako řádní hospodáři, nahradí dítěti škodu z toho vzniklou společně a nerozdílně.
Co rodiče získají použitím majetku dítěte, nabývá dítě (§ 899 občanského zákoníku).
Při právním jednání proto může dítě vystupovat vlastním jménem (tzn. že např. kupní či darovací smlouva může být uzavřena tímto dítětem, které ve smlouvě bude uvedeno jako jedna ze smluvních stran), v zastoupení dítěte však bude právní jednání potvrzeno jeho zákonným zástupcem (tzn. že smlouva bude samozřejmě podepsána rodičem dítěte, přičemž tento rodič bude ve smlouvě uveden jako jeho zákonný zástupce).

4/ Ingerence soudu:
V obecné rovině dle § 461/1 občanského zákoníku platí, že spravuje-li zákonný zástupce jmění zastoupeného, náleží mu běžná správa takového jmění. Nejedná-li se o běžnou záležitost, vyžaduje se k naložení se jměním zastoupeného schválení soudu.
V případě správy jmění dítěte jeho rodiči je pak speciálním ustanovením § 898 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- k právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty;
- souhlasu soudu je třeba zejména k právnímu jednání, kterým dítě:
a/ nabývá nemovitou věc nebo její část a kterým s ní nakládá,
b/ zatěžuje majetek jako celek nebo jeho nikoli nepodstatnou část,
c/ nabývá dar, dědictví nebo odkaz nikoli zanedbatelné majetkové hodnoty, nebo takový dar, dědictví nebo odkaz odmítá, nebo takový dar nebo dar představující nikoli nepodstatnou část jeho majetku poskytuje, nebo
d/ uzavírá smlouvu zavazující k opětovnému dlouhodobému plnění, smlouvu úvěrovou nebo obdobnou, nebo smlouvu týkající se bydlení, zejména nájmu,
- k právnímu jednání rodiče, k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží.
Nedohodnou-li se rodiče o podstatných věcech při péči o jmění dítěte, rozhodne na návrh rodiče soud (§ 897 občanského zákoníku).
Kromě shora uvedených situací (tzn. kdy se jedná o nikoli běžné nakládání se jměním dítěte či pokud se rodiče na správě jmění dítěte neshodnou) zasahuje do správy jmění dítěte soud také v případě dle § 905 občanského zákoníku:
- soud jmenuje i bez návrhu opatrovníka pro správu jmění dítěte, jestliže by zájmy dítěte mohly být ohroženy, zejména jsou-li tu společná majetková práva rodičů a dítěte nebo dítěte a jeho sourozence,
- v rozsahu povinností a práv opatrovníka pro správu jmění dítěte jsou rodiče ve výkonu povinností a práv ve vztahu ke jmění dítěte omezeni.

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace řemínku k hodinkám - má záruku 6 měsíců nebo 2 roky?
- Záruční lhůta řemínku hodinek podle nového občanského zákoníku 2014
- Reklamace pásku k hodinkám - má záruku 6 měsíců nebo 2 roky?
- Záruční lhůta pásku hodinek podle nového občanského zákoníku 2014

Zakoupila jsem si v 01/2014 náhradní kožený řemínek k hodinkám. V 09/2014 jsem ho reklamovala (odřený a utržené poutko). Bylo mi sděleno, že při koupi celých hodinek je záruka na řemínek pouze 1/2 roku, většinou je to výrobní vada a nevztahuje se na běžné onošení. Při koupi náhradního řemínku je to stejné a řemínek se bere jako součástka hodinek. Reklamace mi nebyla uznána. Je postup prodejny správný? Neměl by mít řemínek záruku 24 měsíců? Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Dle § 2161/1 občanského zákoníku odpovídá prodávající kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal:
a/ má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné,
b/ se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá,
c/ věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy,
d/ je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a
e/ věc vyhovuje požadavkům právních předpisů.
Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.
Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době 24 měsíců od převzetí (§ 2165/1 občanského zákoníku). Tato zákonná záruční doba se pak dle § 2167 občanského zákoníku nepoužije v těchto případech:
a/ u věci prodávané za nižší cenu na vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána,
b/ na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním,
c/ u použité věci na vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou věc měla při převzetí kupujícím, nebo
d/ vyplývá-li to z povahy věci.

Pokud tedy není možné na Vámi zakoupený řemínek aplikovat některou ze shora uvedených výjimek z § 2165 občanského zákoníku, činí zákonná záruční doba i ve Vašem případě 24 měsíců.
Ujednají-li prodávající a kupující zkrácení doby pro uplatnění práv z vadného plnění, nepřihlíží se k takovému ujednání. To neplatí, pokud strany zkrátily tuto dobu na polovinu zákonné doby při koupi již použitého spotřebního zboží; ujednaly-li si zkrácení větší, platí za ujednanou polovina zákonné doby (§ 2168 občanského zákoníku).
V současné chvíli Vám proto lze doporučit kontaktovat prodávajícího a s poukazem na shora uvedená ustanovení občanského zákoníku se domáhat vyřízení Vaší reklamace (pro případ přetrvávajícího odmítavého postoje prodávajícího můžete samozřejmě zmínit i svou připravenost kontaktovat v této věci Českou obchodní inspekci).

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Doložka času do závěti - informace

Máme jediného syna, který nevede spořádaný život, proto chceme u notáře do závěti uplatnit doložku času dle NOZ tak, aby syn mohl nakládat s movitým majetkem (který není zanedbatelný) až k určitému datu s výjimkou zdravotí stav handicapu, jež by jej upoutal trvale na invalidní vozík. Notář má však stále problém uplatnit tuto doložku času, i když právní zástupce banky, kde jsou tyto finanční prostředky uloženy, nevidí ze strany bankovního ústavu žádný problém. Poraďte nám prosíme jak přimět notáře v závěti uplatnit tuto doložku času.
Děkuji. Ivan

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru by mělo být v závěti uvedeno, že k dědění veškerých svých movitých věcí ustanovujete svého syna s tím, že s nimi smí nakládat až v den dosažení svých 60 let věku nebo v den utrpění zranění, které jej upoutá na invalidní vozík, (a které jím nebylo způsobeno úmyslně). V závěti byste měli určit vykonavatele závěti, který bude kontrolovat dodržování Vaší závěti a který notáři nahlásí případné porušení závěti (případ, kdy syn nakládá s majetkem dříve, než mu bylo určeno). V případě, že by syn porušil tyto Vaše podmínky, měli byste v závěti stanovit, kdo majetek místo něj zdědí.
Pokud Vám notář takové doložky v závěti odmítá napsat, zkuste jiného notáře. Má nejspíš obavy z nového institutu doložení času, aby jej napsal tak, že bude po Vaší smrti splnitelné.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Nárok na rentu ve vězení, ve výkonu vazby
- Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti - pobírá se i ve vězení, výkonu vazby?

Kamarád pracoval na šachtě a po pracovním úraze mu byla přiznána renta /Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti/. Ta mu byla pravidelně vyplácena. Je ve vězení, a byvalý zaměstnavatel mu napsal, že podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21.6.2001, sp. zn. 21 Cdo 1490/2000, mu v období vazby a VTOS nárok na vyplácení renty zaniká.
Ve vězení pracuje, na svobodě byl bez práce a zaměstnavateli pravidelně doručoval potvrzení z ÚP. Ten mu rentu pavidelně vyplácel. Prosím o Vaše vyjádření. Moc děkuji. Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Dle § 371/1 a 3 zákoníku práce platí, že náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity podle odstavce 1 přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Změní-li se podstatně poměry poškozeného (tzn. zaměstnance po pracovním úrazu), které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, může se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností (§ 390/1 zákoníku práce).

V rámci rozsudku ze dne 21. 6. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1490/2000, dospěl Nejvyšší soud mimo jiné k těmto závěrům:

"… Škoda, která vzniká následkem nemoci z povolání, spočívá též ve ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity nebo částečné invalidity). Ke ztrátě na výdělku dochází proto, že pracovní schopnost zaměstnance byla následkem nemoci z povolání snížena (omezena) nebo zanikla, a účelem náhrady za ztrátu na tomto výdělku je poskytnout přiměřené odškodnění zaměstnanci, který není schopen dosahovat takový výdělek, jaký měl před poškozením.

Pro závěr, zda došlo k podstatné změně poměrů, je nezbytné porovnat poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (pro uznání invalidity nebo částečné invalidity), a nové poměry poškozeného.

Vedle těchto okolností subjektivní povahy, kdy poškozený zaměstnanec dá způsobem nevzbuzujícím pochybnost najevo, že by nebyl dále výdělečně činný, i kdyby následků nemoci z povolání nebylo, stejné důsledky nastávají, vznikne-li na straně poškozeného objektivní překážka, která mu sama o sobě zabraňuje v jeho uplatnění na trhu práce. Takovou překážkou vylučující jakékoli uplatnění poškozeného na trhu práce, je bez ohledu na existenci nebo neexistenci následků nemoci z povolání, rovněž výkon vazby, který, jak z povahy věci vyplývá, dočasně fyzicky znemožňuje výkon pracovní činnosti ať již v závislém nebo obdobném pracovním vztahu. Takováto skutečnost představuje podstatnou změnu v poměrech poškozeného, rozhodných pro vznik nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, neboť výkon vazby sám o sobě znemožňuje poškozenému dosahovat na trhu práce stejného výdělku jako před poškozením. Opačný názor by znamenal, že by byl zaměstnavatel povinen hradit újmu, která poškozenému vznikla zcela nezávisle na nemoci z povolání z důvodů, které s následky nemoci z povolání v žádném případě nesouvisí … "

Rozdíl mezi současným výdělkem Vašeho kamaráda (ve formě pracovní odměny odsouzeného) a jeho průměrným výdělkem před pracovním úrazem není zapříčiněn následky pracovního úrazu, nýbrž výkonem trestu odnětí svobody (přičemž za tuto skutečnost nemůže samozřejmě bývalý zaměstnavatel Vašeho kamaráda nést žádnou odpovědnost). Jelikož pak výkon trestu odnětí svobody představuje objektivní překážku pro jakékoli uplatnění Vašeho kamaráda na trhu práce (tzn. také jako uchazeče o zaměstnání zařazeného do evidence úřadu práce), lze skutečně výkon trestu odnětí svobody považovat za podstatnou změnu poměrů Vašeho kamaráda, která jeho bývalého zaměstnavatele opravňuje se domáhat změny v úpravě jeho povinností (zde povinnosti k placení náhrady ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti).
_

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Jak vypovědět nevýhodnou úvěrovou smlouvu - postup, návod, informace
- Výpověď nevýhodné úvěrové smlouvy - postup, návod, informace
- Jak vypovědět nevýhodný úvěr - postup, návod, informace
- Výpověď nevýhodného úvěru - postup, návod, informace

10/2014 jsem z naivity a nepozornosti podepsala smlouvu o zprostředkování podnikatelského úvěru se zástavou nemovitosti, včetně rozhodčí smlouvy, v domnění, že podepisuji jen souhlas se zprostředkováním úvěru. Co jsem podepsala, jsem zjistila až doma po pečlivém přečtení smlouvy (8,5 procent z celé částky 500 000, zachování mlčenlivosti, řešení sporů rozhodčí soudkyní). Podotýkám, že podnikatel nejsem, úvěr jsem požadovala jako soukromá osoba. Nabídnutý úvěr mi ale následně nevyhovoval, splátky byly o dost vyšší, než mi bylo původně řečeno (ale pouze ústně). Podle smlouvy mám ale povinnost zaplatit provizi 8,5 procenta z požadované částky zprostředkovateli, i když si úvěr nevezmu. Existuje nějaká možnost, jak z toho ven, nebo musím zaplatit? Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Pro provedení důkladnější právní analýzy Vašeho případu by bylo nezbytné seznámit se podrobně s textem Vámi uzavřené zprostředkovatelské smlouvy. V tomto ohledu Vám proto doporučuji navštívit osobně některou z bezplatných poraden Sdružení obrany spotřebitelů:

http://www.asociace-sos.cz/osobni-poradenstvi/

či využít služeb advokáta:

www.advokatikomora.cz

Pro Vaší základní informaci pak uvádím, že dle § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Bez ohledu na název Vámi uzavřené smlouvy by se proto mělo jednat o smlouvu spotřebitelskou, tzn. smlouvu, z jejíž podstaty vyplývají poskytovateli služeb (zde zprostředkovateli) mnohé povinnosti.

Dle § 555/2 občanského zákoníku platí, že má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy, tzn. že je-li Vámi uzavřená smlouva koncipována jako smlouva mezi dvěma podnikateli, Vy jste však tuto smlouvu jako podnikatelka neuzavřela, bude na tuto smlouvu nahlíženo jako na smlouvu mezi podnikatelem a spotřebitelem.

V rámci spotřebitelských závazků je vhodné poukázat zejména na tato ustanovení:

- veškerá sdělení vůči spotřebiteli (tzn. nikoli pouze text smlouvy samé, nýbrž i všechna sdělení před jejím uzavřením) musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva (§ 1811/1 občanského zákoníku),

- lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější (§ 1812/1 občanského zákoníku),

- k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží; to platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje (§ 1812/2 občanského zákoníku),

- má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele; to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem (§ 1813 občanského zákoníku),

- zvláště se zakazují ujednání, která zbavují spotřebitele práva podat žalobu nebo použít jiný procesní prostředek či mu v uplatnění takového práva brání, nebo ukládají spotřebiteli povinnost uplatnit právo výlučně u rozhodčího soudu nebo rozhodce, který není vázán právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele (§ 1814 písm. j) občanského zákoníku).

Pokud jste předmětnou smlouvu uzavřela mimo prostory obvyklé k podnikání (což však z Vašeho dotazu nevyplývá), bude se na Váš případ vztahovat speciální úprava těchto smluv dle § 1828 a násl. občanského zákoníku.

Výše sjednané provize by pak mohla být za určitých podmínek kvalifikována jako tzv. neúměrné zkrácení. Dle § 1793/1 občanského zákoníku platí, že zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Promlčení dárkového poukazu - právní pohled

05/2012 jsem dostala dárkový poukaz na zhotovení oděvů na míru v hodnotě 5000 Kč. Kvůli těhotenství jsem se s návrhářkou snažila spojit až počátkem roku 2014, její provozovna se ale na uvedené adrese již nenachází, telefon nezvedá. Na poukázce není uvedeno, do kdy platí, na internetu žádné podmínky, předpokládám tedy, že je její platnost neomezená. Je to tak? Snažila jsem se návrhářku kontaktovat písemně (07/2014) na adresách uvedených v živnostenském rejstříku. Doporučený dopis adresovaný na firmu, ve které je jednatelkou, převzala jiná oprávněná osoba, dopis s adresou jejího pobytu v ČR (bydliště má na Slovensku) se vrátil zpět, odpověď jsem nedostala. Chtěla bych se poradit o dalším postupu. Je možné podat žalobu pro bezdůvodné obohacení? Jak se to dělá? Existuje nějaké promlčení dárkového poukazu ze zákona? Nebo kdo o něm rozhoduje? Děkuji, Zita

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nezbytné podotknout, že dárkové poukazy nejsou výslovně upraveny v žádném právním předpise, což však samozřejmě neznamená, že by jejich vydávání, nakupování a uplatňování nebylo českým právním řádem nijak regulováno. Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:

1/ Dokdy uplatnit dárkový poukaz:
Problematikou dárkových poukazů se zabýval i Nejvyšší soud, který ve svém rozsudku ze dne 30. 3. 2010, sp. zn. 33 Cdo 1956/2007, mimo jiné dovodil, že "… ujednání spotřebitelské smlouvy o tom, že "dárkový certifikát" je platný pouze v následujících 365 dnech po zakoupení, má povahu časového omezení trvání práva ve smyslu § 578 obč. zák. (myšleno starého Občanského zákoníku) … ".
Vydávání a nákup dárkových poukazů lze kvalifikovat jako uzavření kupní smlouvy (ve Vašem případě se pak bude jednat o kupní smlouvu dle § 588 a násl. starého Občanského zákoníku) s tím, že prodávající se současně zavazuje započítat hodnotu dárkového poukazu (ve Vašem případě částku
5.000,- Kč) na cenu zboží/služby, při jehož objednání bude tento dárkový poukaz předložen, tzn. že držiteli dárkového poukazu svědčí právo tento poukaz u vydavatele dárkového poukazu uplatnit.
Dle § 100/1 starého Občanského zákoníku platilo, že právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené, přičemž obecná
promlčecí doba byla tříletá a počala běžet ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (§ 101 starého Občanského zákoníku).
S ohledem na shora uvedené jsem toho názoru, že dárkový poukaz je možné u jeho vydavatele uplatnit v obecné tříleté promlčecí lhůtě, která počne běžet prvním dnem, kdy mohl být dárkový poukaz uplatněn (zpravidla se tedy bude jednat o den následující po zakoupení dárkového poukazu, v tomto ohledu však záleží na obchodních podmínkách jednotlivých vydavatelů dárkových poukazů).
V případě, kdy by vydavatel dárkového poukazu odmítl v tříleté promlčecí lhůtě jeho uplatnění, byl by držitel dárkového poukazu oprávněn obrátit se se svým nárokem na soud, a to opět v tříleté promlčecí lhůtě, která by počala běžet dnem následujícím po neúspěšném uplatnění dárkového poukazu (§ 102 starého Občanského zákoníku).

2/ Uplatnění dárkového poukazu:
Při řešení otázky, u koho dárkový poukaz uplatnit je podstatné, kdo tento dárkový poukaz vydal. Je-li vydavatelem dárkového poukazu obchodní
společnost, je nerozhodné, zda se Vám podařilo kontaktovat přímo návrhářku či jinou osobu oprávněnou za tuto obchodní společnost jednat.
Dle znění dotazu pak spíše usuzuji, že vydavatelem dárkového poukazu je obchodní společnost. V takovém případě Vám lze doporučit obrátit se na tuto obchodní společnost s písemnou výzvou ke splnění jejího závazku, který vyplývá z dárkového poukazu, přičemž tuto výzvu můžete pojmout jako tzv. výzvu předžalobní, tzn. že obchodní společnost upozorníte na svou připravenost domáhat se svého práva z dárkového poukazu i soudní cestou.
Jeden podepsaný stejnopis výzvy si ponechte, druhý zašlete obchodní společnosti doporučeně s dodejkou.
Nebude-li obchodní společnost na výzvu ve Vámi stanovené lhůtě reagovat, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud. V tomto ohledu však
nepřichází v úvahu žaloba na vydání bezdůvodného obohacení, neboť dle § 2991/2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá
majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Povinnost k vydání obohacení naopak nevzniká v případě, kdy nebylo uplatněno právo, ač uplatněno být mohlo (§ 2992 občanského zákoníku). Vaše žaloba by proto měla směřovat na konkrétní plnění, tzn. že byste se touto žalobou domáhala, aby soud uložil obchodní společnosti povinnost přijmout Vámi předložený dárkový poukaz. Pro přípravu žaloby Vám lze doporučit využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Reklamace titanového hrnce u zaniklé, zkrachovalé, neexistující firmy Royal Home
- Reklamace zboží od firmy Royal Home - firma zanikla, kde reklamovat zboží?

07/2011 jsme s manželem na předváděcí akci koupili titánové nádobí od Royal Home - 18.000 Kč. Součástí byly i dárky – pánev, vařič. 01/2013 hrnec přestal mít vlastnosti, kvůli kterým jsme jej koupili. Podali jsme v 04/2013 reklamaci, přišel hrnec nový. 02/2014 stejná závada, reklamace - firma neexistuje. Posílala jsem jej celkem 3x na různé adresy této firmy, které jsem našla. Balík se vrátil vždy.
Dle ARES je firma Royal Home Delta v likvidaci a existuje pouze jako poštovní schránka v Praze na adrese, kde je souběžně firem více než 40. Balík s nádobím nepřijali, jako nevyžádaný. Jak pokračovat dále? Mám vůbec na reklamaci nárok - první nákup 2011.
Druhý hrnec máme v současné době jeden a půl roku. Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Bohužel to vypadá, že jste se stala obětí podvodu. Toto je bohužel častý trik podobných společností, které prodají zboží a následně nejsou dohledatelné nebo v případě reklamací či vrácení zboží, na které máte právo a společnosti je většinou garantují, nereagují. Je mi líto, ale v případě, že společnost v likvidaci, máte jen pramalou naději na to získat zpět peníze. Zkuste se obrátit s podnětem na českou obchodní inspekci, která činnost společnosti prověří. Dále se zkuste informovat, kdo je likvidátorem společnosti, pokud je totiž v likvidaci a nikoliv třeba v insolvenci, znamená to, že tam jsou ještě peníze. Zjistíte—li, kdo teď za společnost jedná resp. kdo vypořádává jejich pohledávky, zašlete mu písemné odstoupení od smlouvy a nárokujte si peníze zpět. Pokud na Vaše výzvy nebude reagováno, zbývá Vám se obrátit na soud. V tomto případě bych to ale nedoporučovala. Společnosti tohoto typu mají většinou nejasnou strukturu vlastnictví a může se Vám stát, že soud sice Váš nárok uzná, ale nebude jej na kom vymoci. Je mi líto, že nemohu mít lepší zprávy. Snad jen, snažte se podobným akcím raději vyhnout.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vlastnictví nemovitosti - má přednost stav na katastru nemovitostí nebo skutečný stav?
- Poznámka spornosti u nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí KN - kdy dojde k výmazu poznámky spornosti?

Jak je to s katastrem nemovitostí, dle nového občanského zákoníku, má přednost, co je v něm psáno před tím, jak je to ve skutečnosti. Do jaké doby je možné zpochybnit zápis, když například byla zfalšována kupní smlouva? Do jaké doby je možné zpochybnit zápis na základě toho, že v dědickém řízení se nepřihlíželo k závěti (která v té době byla k nenalezení)? Děkuji, Benedikt

ODPOVĚĎ:
Máte skutečně pravdu, že dle nového občanského zákoníku NOZ má stav zapsaný stav v katastru nemovitostí přednost před stavem skutečným.
Co se týče doby, do které lze zpochybnit provedený zápis v katastru nemovitostí, tak konkrétní způsob obrany proti provedenému vkladu nabízí § 986 nového občanského zákoníku, který zní:
„ (1) Kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného, může se domáhat výmazu takového zápisu a žádat, aby to bylo ve veřejném seznamu poznamenáno. Orgán, který veřejný seznam vede, vymaže poznámku spornosti zápisu, nedoloží-li žadatel ani do dvou měsíců od doručení žádosti, že své právo uplatnil u soudu.
(2) Požádal-li žadatel o poznamenání spornosti zápisu do jednoho měsíce ode dne, kdy se o zápisu dozvěděl, působí jeho právo vůči každému, komu popíraný zápis svědčí nebo kdo na jeho základě dosáhl dalšího zápisu; po uplynutí této lhůty však jen vůči tomu, kdo dosáhl zápisu, aniž byl v dobré víře.
(3) Nebyl-li žadatel o zápisu cizího práva řádně vyrozuměn, prodlužuje se lhůta podle odstavce 2 na tři roky; lhůta počne běžet ode dne, kdy byl popíraný zápis proveden. “

Z uvedeného vyplývá, že domáhat se výmazu provedeného vkladu může každý, kdo se tímto vkladem cítí dotčen na svých právech, a to ve lhůtě po provedené vkladu nijak neomezené. Po uplatnění tohoto práva u příslušného katastrálního úřadu, zapíše katastrální úřad do katastru poznámku spornosti. Žadatel je poté povinen ve lhůtě dvou měsíců podat odpovídající žalobu k soudu a podání této žaloby katastrálnímu úřadu doložit. Pokud tak neučiní, katastrální úřad po uplynutí dvouměsíční lhůty poznámku spornosti vymaže. Je ještě vhodné doplnit, že odpovídající žalobou bude žaloba na určení práva.
Obecně lze tedy shrnout, že poznámkou spornosti mohu popíraný vklad napadnout u katastrálního úřadu kdykoliv po jeho provedení. Toto však vždy musí být doplněno podáním příslušné žaloby k soudu, jinak katastrální úřad po uplynutí dvouměsíční lhůty poznámku spornosti zase vymaže.

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace - musí prodávající poslat reklamované zboží poštou nebo si musí přijít, přijet zákazník?
- Vrácení peněz za reklamované zboží - musí přijít zákazník do obchodu nebo lze peníze požadovat na účet či poštou?
- Doručení reklamovaného zboží od prodávajícího k zákazníkovi - musí si zákazník přijít nebo požadovat zaslání poštou?

reklamovala jsem boty. Obchod je ale hodně vzdálený od mého bydliště (1 hodina cesty autem). Prodavačka z obchodu mi napsala: "Po vyřízení reklamace (uznáno/neuznáno), bude nutné si reklamaci vyzvednout osobně, kvůli podpisům. Kdyby dodavatel reklamaci uznal, tak vrácené peníze je nutné si vyzvednout osobně. Poštou peníze nezasíláme."
Jsou oprávněni k tomu, abych se tam na své náklady dopravila, nebo jsou povinni tyto náklady uhradit, popřípadě bezproblémově zaslat peníze či zboží na moji adresu? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že je-li vada odstranitelná, může se nabyvatel (zde Vy, jako kupující) domáhat buď opravy nebo doplnění toho, co chybí, anebo přiměřené slevy z ceny. Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni předmět řádně užívat, může nabyvatel buď odstoupit od smlouvy, anebo se domáhat přiměřené slevy z ceny (§ 1923 občanského zákoníku).

Komu svědčí shora uvedené právo, náleží mu i náhrada nákladů (např. tedy jízdného) účelně vynaložených při uplatnění tohoto práva. Neuplatní-li však právo na náhradu do jednoho měsíce po uplynutí lhůty, ve které je třeba vytknout vadu, soud právo nepřizná, pokud zcizitel namítne, že právo na náhradu nebylo uplatněno včas (§ 1924 občanského zákoníku).

Nebude-li tedy prodávající ochoten přistoupit na jiný způsob vrácení kupní ceny bot, doporučuji Vám prodávajícího upozornit, že ve smyslu § 1923 a § 1924 občanského zákoníku hodláte na prodávajícím uplatnit nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s reklamací. Výši jízdného je pak samozřejmě zapotřebí prodávajícímu řádně doložit (ideálně kopií účtenky z čerpací stanice).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 19/1 zákona o ochraně spotřebitele je prodávající povinen vydat kupujícímu potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace (i toto potvrzení Vám však může být zasláno poštou).
_

OBČAN-DAROVÁNÍ
- Darování nemovitosti nezletilé osobě - postup, určení poručeníka ad.
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Může dárce nezletilé osobě ustanovit i poručníka?
- Určení poručníka dárcem - je to přípustné?

Chtěl bych darovat nemovitost dceři. Je jí osm let. Jsem v invalidním důchodu. Je mi 61 let. Z předešlého manželství mám dvě děti. Dcera 36 roků a syn 31 rok. Nemovitost kterou chci darovat nejmladší dceři je mým majetkem. Dceřiným poručníkem bych ustanovil manželku, matku mé nejmladší dcery (lze to? ). Předmětem by byl jeden ze dvou domů které vlastním. V tomto domě bydlíme. Krom toho vlastním ještě jednu nemovitost, kterou jsem měl dříve na podnikání, ale nyní jsem invalidní důchodce, takže již nepodnikám. Tuto zmíněnou nemovitost bych eventuálně mohl darovat těm starším potomkům. Kromě toho mám ještě pole, které by mohlo být předmětem dědictví. S manželkou vlastníme nemovitost garáž a to každý polovinu.
Prosím o informaci jak bych mohl dům ve kterém bydlíme darovat nejmladší dceři. Detaily mohu doplnit.
Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Darování jistě možné je. V případě nemovitosti se tak musí dít na základě písemné smlouvy, na jejímž podkladě pak dojde k zápisu do katastru nemovitostí. Obsah darovací smlouvy není nijak složitý, stačí vyznačit strany (dárce, darovaný), předmět, který chcete darovat, případně podmínky, které se na dar vážou a vyznačit datum. Na internetu najdete jistě mnoho konkrétnějších vzorů, lze se také obrátit na notáře či advokáty, kteří Vám s darovací smlouvou pomohou. Pokud je dcerce 8 let, tak již ze zákona platí, že jednat do její plnoletosti bude a to i v případě daru, za ní její zákonný zástupce, což jste Vy a Vaše žena, tedy její rodiče. Zvláštní poručnictví tedy zřizovat nemusíte.
_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Finanční kompenzace za sloup vysokého napětí na soukromém pozemku (věcné břemeno, služebnost)
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Jednorázová náhrada za znehodnocení pozemku vedením kabelu vysokého napětí
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Může majitel pozemku požádat o přeložení kabelu napětí na jiný pozemek?
- Může majitel pozemku požádat o přeložku kabelu napětí na jiný pozemek?

Na našem pozemku stojí sloup VN a také vedou přes pozemek dráty VN. Nikde není zapsané věcné břemeno. Pozemek jsme dostali darem. Chceme odstranit, přeložit do země a nebo finančně odškodnit za znehodnocení pozemku. Máme nato právo??? Jak docílit co nejlepší finanční náhrady??? Byli by jsme spíše pro přeložení vedení, tak aby neznehodnocovalo pozemek, ráz a vizuální pohled. Tzn do země.

Shrnutí:
Manželka dostala pozemek od matky - dar. Na tomto pozemku stojí sloup VN a pozemkem (vzduchem) prochází dráty VN. Jedná se cca o délku 70 metrů a šířku 2 metry a musíme přidat ochranné pásmo 7 metrů na každou stranu od krajního vodiče, takže to je nějakých 15 metrů. Schruto 70 x 15. Toto veden již tu stojí několik let a není nikde zapsané, ani vedené v listu vlastnictví. Žádné věcné břemeno taky není. Vedení nám znehodnocuje pozemek jak finančně tak i esteticky. Je nějaká možnost nebo páka o finanční narovnání??? Brali by jsme i variantu přeložení vedení do země po kraji hranice pozemku tak at nám to tady neznehodnocuje pozemek. Děkuji, Bedřich

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:

1/ Věcné břemeno:
Na úplný začátek upozorňuji, že v této oblasti došlo od 1. 1. 2014 k terminologické změně, t. j. pojem věcná břemena byl nahrazen pojmem služebnosti. Ve Vámi popsaném případě se pak jedná o služebnost inženýrské sítě dle § 1267 a § 1268 nového občanského zákoníku.
Dle § 24/3 písm. e) energetického zákona má provozovatel přenosové soustavy právo zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení.
Provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno (resp. služebnost) umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro shora uvedený účel, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti. Uzavření smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě tedy představuje zákonnou povinnost provozovatele přenosové soustavy.
V případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zákona o vyvlastnění, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části (§ 24/4 energetického zákona).
V současné chvíli Vám lze v první řadě doporučit oslovit provozovatele přenosové soustavy s dotazem, zda bylo v minulosti k předmětnému pozemku zřízeno věcné břemeno. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že pokud bylo vedení vysokého napětí na předmětném pozemku zřízeno před 1. 1. 2001 (tzn. před nabytím účinnosti energetického zákona) nemusí být věcné břemeno (přestože již existuje) v katastru nemovitostí dosud zaneseno. Provozovatelé přenosových soustav jsou povinni stávající věcná břemena zanést do katastru nemovitostí nejpozději do konce roku 2017 (jak vyplývá z § 98/13 energetického zákona).
Vyjde-li najevo, že věcné břemeno k předmětnému pozemku dosud zřízeno nebylo, můžete s provozovatelem přenosové soustavy zahájit jednání o uzavření smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě. Nebudou-li Vám navržené smluvní podmínky (zejména výše úplaty za zřízení služebnosti) vyhovovat, můžete smluvní zřízení služebnosti odmítnout. V takovém případě bude provozovatel přenosové soustavy oprávněn navrhnout u místně příslušného vyvlastňovacího úřadu zahájení vyvlastňovacího řízení, jehož předmětem bude zřízení služebnosti bez Vašeho souhlasu.
V souvislosti se shora uvedeným vyvlastňovacím řízením je vhodné upozornit zejména na § 10 zákona o vyvlastnění, dle něhož platí, že:
- za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu, došlo-li k omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného břemene;
- náhrady se stanoví takovým způsobem a v takové výši, aby odpovídaly majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví v důsledku vyvlastnění;
- stanoví-li se náhrada na základě ocenění, musí být ocenění provedeno podle oceňovacího předpisu účinného v době rozhodování o vyvlastnění; v případě, že obvyklá cena pozemku nebo stavby by byla nižší než cena zjištěná podle oceňovacího předpisu, náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu;
- cena pozemku nebo stavby se pro účely stanovení náhrady určí vždy podle jejich skutečného stavu a účelu užití ke dni podání žádosti o vyvlastnění; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění.
Nelze proto vyloučit, že v rámci vyvlastňovacího řízení Vám bude za nucené zřízení služebnosti přiznána vyšší finanční kompenzace, než jakou Vám při jednání o uzavření smlouvy o zřízení služebnosti nabídne provozovatel přenosové soustavy (situace však může být samozřejmě i opačná).
Vše shora uvedené pak obdobně platí také pro provozovatele distribuční soustavy dle § 25/3 písm. e) a § 25/4 energetického zákona.

2/ Jednorázová náhrada za znehodnocení pozemku:
Dle § 24/9 energetického zákona platí, že vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele přenosové soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl. Je-li proto ve Vašem případě tato lhůta zachována, můžete se na provozovatele přenosové soustavy obrátit s písemnou žádostí o poskytnutí jednorázové finanční náhrady.
Shora uvedené pak obdobně platí také pro provozovatele distribuční soustavy dle § 25/9 energetického zákona.

3/ Přeložky zařízení:
Dle § 47/1 energetického zákona se přeložkou zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy rozumí dílčí změna trasy vedení nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.
Přeložku zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy zajišťuje jeho vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal. Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem provedení přeložky a předpokládanými náklady na její provedení. Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady (§ 47/2 energetického zákona).
Pro případ přeložení vedení vysokého napětí na Vaší žádost je proto nezbytné počítat s povinností uhradit tím vzniklé náklady. Bohužel může jít i o stovky tisíc Kč.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Povinnost nastoupit na mateřskou dovolenou 6 týdnů před porodem - je to povinné nebo ne?
- Musí těhotná žena nastoupit na mateřskou povinně 6 týdnů před porodem?

Existuje povinnost 6 týdnů před datem plánovaného porodu nastoupit na mateřskou dovolenou? Ukládá to zákon bez možnosti
volby těhotné zaměstnankyně? Děkuji, Ilona

ODPOVĚĎ:
Pokud žena nastoupí na mateřskou, ta nesmí být kratší než 14 týdnů. Záleží ale na ženě, kdy konkrétně na mateřskou
nastoupí. Standard je 8-6 týdnů před porodem, ale není to povinnost. Žena klidně může na mateřskou dovolenou nastoupit i
později. Pokud jde na mateřskou později dobrovolně (ne třeba kvůli předčasnému porodu), tak se jí ale krátí peněžitá
pomoc v mateřství, která může být po porodu vyplácena jen 22 týdnů. Takže pokud jde žena na mateřskou třeba 2 týdny před
porodem, bude dostávat mateřskou jen 24 týdnů a ne obvyklých 28 týdnů. Viz například tady:
http://www.epravo.cz/top/clanky/povinne-na-materskou-93928.html - zde je uvedeno, že žena nemusí na mateřskou vůbec, že
je to její právo, ne povinnost (viz kauza vrcholové manažerky).

OBČAN-DLUHY
- Návrh na vydání platebního rozkazu - vzor, formulář, tiskopis
- Platební rozkaz na základě uznání dluhu dlužníkem

V současnosti se mi podařilo u jednoho z dlužníků podepsat uznání dluhu, chci nechat vydat platební rozkaz.
Dlužníci manželé Xxxxxxxxxxx bohužel nejsou vůbec k nalezení, bydliště mají na místním Městském Úřadě, důchody jim chodí
na jinou adresu, jelikož se tady neobjevují ani pro ně. Od těchto dlužníků máme pouze tento úpis. Můžete mi sdělit, zda
ho z Vaší praxe bude soud akceptovat? Je to samozřejmě originál - ne kopie.
U těchto dlužníku má koncem roku probíhat dražba na v úpise jmenovanou garáž. Lze se k této garáži, o kterou máme stále
zájem dostat jinou cestou než zúčastněním dražby nebo vyplacením exekuce- což by znamenalo zaplatit ji znovu. V
současnosti byla již garáž oceněna soudním znalcem na cca 45000 Kč. Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Ano, je možné podat návrh na vydání platebního rozkazu, zde je vzor:

NÁVRH NA VYDÁNÍ PLATEBNÍHO ROZKAZU

Okresnímu soudu v …

… vaše město …, dne xx. xx. xx

Přílohy dle textu s výhradou dalších důkazů
Soudní poplatek

Žalobce: XY, bytem:

Žalovaný: YX, bytem:
žaloba o xxx Kč s příslušenstvím

I.
Popis vzniku dluhu – např. : Na smlouvy o půjčce ze dne xx. xx. xxxx jsem žalovanému půjčil částku v celkové hodnotě xxx
Kč. Dne 23.8.2014 žalovaný uznal svůj dluh a zároveň se zavázal tetnto splácet, což však nesplnil.

Důkaz:
smlouva o půjčce (či jiný titul, pokud byla jen ústní, pak předložtejen uznání)
uznání dluhu

II.
Popis upomínání a aktuálního stavu dluhu – např. : Žalovaný do dnešního dne dluh neuhradil, a to i přes výzvy žalobce.

Důkaz:
výzva k úhradě s doručenkou

III.
Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvy žalobce nereagoval a nereaguje, nezbývá žalobci než domáhat se svých práv žalobou.
Žalobce navrhuje, aby soud vydal tento
p l a t e b n í r o z k a z:

Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku xxx Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 %, a to do patnácti dnů od
doručení platebního rozkazu. Žalovaný je taktéž povinen v tomto termínu nahradit žalobci náklady soudního řízení.

Jméno, příjmení a podpis žalobce

Další vzory jsou na
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory/

U takovýchto dlužníků bych podobný postup zvážil, jelikož zaplatíte náklady soudu s nejistým výsledkem, rspektive
následným vymáháním. Žalobu samozřejmě můžete podat vždy, tomu nic nebrání. U soudu byste spor pravděpodobně vyhráli, ale
co šance při následném vymáhání?
Nakonec si Vám dovoluji doporučit do budoucna nikomu žádné peníze nepůjčovat, zvláště pokud se jedná nesolventní
dlužníky, kteří nevlastní žádnný majetek. Pokud se tedy nejedná o pohledávky z jiného titulu, např. nezaplaceného
nájemného či jiné smlouvy, v takovém případě samozřejmě předložte i předmětnou smlouvu.
_

OBCHOD-REKLAMACE
- Prodávající nedodržel dohodu o vrácení peněz při reklamaci bot - jak postupovat?
- Reklamace s vrácením peněz - prodávající dohodu nedodržel a boty nechal opravit

Reklamace obuvi - koupě 2014, v reklamačním protokolu uvedeno, že požaduji odstoupení od kupní smouvy (dohodl jsem se tak
s prodavačkou) - tedy pokud mi bude reklamace uznána, bude zrušení kupní smlouva. Po několika dnech mi přišel email, že
mi boty byly opraveny. Může takto prodávající vyřešit reklamaci, když bylo uvedeno zrušení kupní smlouvy, viz příloha?
Děkuji, Bivoj

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se zřejmě jednalo o odstranitelnou vadu, v tomto případě může prodávající vadu odstranit, pokud by se
vyskytla opakovaně, můžete od smlouvy odstoupit.
Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění
reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Po uplynutí této lhůty má spotřebitel stejná
práva, jako by se jednalo o vadu, kterou nelze odstranit. Jinými slovy po uplynutí této lhůty máte právo na odstoupení a
vrácení peněz. Vždy je to taktéž o serioznosti prodejce. Baťa by se mezi seriozní prodejce měl řadit, takže bych i přes
výše uvedené zkusil o vrácení peněz požádat.
K problematice prodeje zboží v obchodě taktéž odakzuji na článek BPP, který se jí podrobně zabývá:
http://bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/novy-obcansky-zakonik-2014/smlouva-dohoda-plna-moc-nalezitosti-noz-
2014/18287-prodej-zbozi-v-obchode-novy-obcansky-zakonik-2014. html
_

OBČAN-EXEKUCE
- Zastavení exekuce z důvodu nedoručení rozhodnutí soudu o dluhu

Rád bych se dotázal na doručení upomínky případně zesplatnění pohledávky (nejedná se mi o doručení předžalobní výzvy)
dlužníkovi a ručitelům za pohledávku která jim vznikla na základě smlouvy o půjčce. Doručované upomínky a výzvy se
notoricky vrací, současně s poznámkou že se adresát odstěhoval. Připadá zřejmě v úvahu možnost podat žalobu a soud jim
bude doručovat a pro případ nevyzvednutí písemnosti soudu, bude doručeno fikcí. Teoreticky problém může vzniknout že
pokud ani žaloba nebyla doručena, ve skutečnosti se žalovanému nedostane upomínka o zaplacení do jeho dispozice. Může být
důvodem k zastavení exekuce námitka povinného že nikdy neobdržel žádnou výzvu. Prosím o radu jak v dané věci postupovat,
popř. zda stačí, že věřitel prokáže výzvu k zaplacení podacím lístkem z pošty.
Děkuji, Jonáš

ODPOVĚĎ:
V tomto případě stačí, aby se věřitel prokázal, že doručoval na kontakt, který mu buď dlužník sám označil a nebo, který
je uveden v centrální evidenci. Pozdějšího zneplatnění celého řízení na základě chybného doručování by mohlo dojít v tom
případě, že dlužník resp. povinný uvedl jinou kontaktní adresu a nebo, že bylo doručováno kupříkladu někomu jinému na
základě shody jmen. Pakliže však někdo uvede adresu, na které poštu nepřebírá, jdou pozdější důsledky, tedy skutečnost,
že pak nemohl plně využít svých procesních práv, k jeho tíži. Bohužel není vyloučeno, že se po nařízení exekuce povinný
zkusí bránit právě tím, že došlo k nesprávnému doručování. K doručování obecně a fikci doručení existuje bezpočet
soudních rozhodnutí a článků. Vždy však záleží na individuálním posouzení věci. Z Vaší strany jste však udělal maximum,
aby doručování správně proběhlo.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Nárok na odškodnění za znehodnocení pozemku - vedení plynovodu
- Kompenzace za vedení plynovodu na pozemku - odškodnění od plynárny, RWE
- Věcné břemeno na plynovod, cena užívání pozemku - informace
- Slušebnost na plynovod, cena užívání pozemku - informace
- Vyvlastnění věcného břemene, služebnosti vyvlastňovacím úřadem u vedení plynovodu
- Stavění u plynovodu, sázení stromů u plynovodu podle zákona - informace

Jsem vlastníkem pozemku, který jsem zdědil po mamce a ta ho dostala zpět v restituci. Pozemek je v katastru jako orná
půda, ale v územním plánu je již zanešen jako průmyslová zóna. Dne 10.9.2014 jsem zjistil (kdy po mě chce RWE věcné
břemeno, ale jen na část 10bm, kdy v roce 2001 na něm dělali opravu) že v pozemku mám plynovod, který je zde od roku 1961
a není to nikde uvedeno. Na plynovodu a v jeho ochranně zóně se nesmí stavět (měla by mít 4m na každou stranu) plynovod
má dále bezpečnostní zónu, která může mít i 100m, kde možná taky nebude možno stavět. Plynovod je položen přes celý
pozemek a prostředkem. Mám nárok od RWE, nebo od koho, na odškodnění za znehodnocení pozemku v postižené ploše? Ne jen
250, -Kč/bm co mi nabízí za věcné břemeno 10bm a ani ne v celé jeho délce? Což by prý měli do konce roku 2017 zapsat
všechna břemena, nehledě na rok vzniku. Zákon 158/2009Sb. Jde mi o to, že v průmyslové zóně jsou pozemky drahé a tímto je
bezcenný. Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:

1/ Věcné břemeno:
Na úplný začátek upozorňuji, že v této oblasti došlo od 1. 1. 2014 k terminologické změně, t. j. pojem věcná břemena byl
nahrazen pojmem služebnosti. Ve Vámi popsaném případě se pak jedná o služebnost inženýrské sítě dle § 1267 a § 1268
nového občanského zákoníku.
Dle § 59/1 písm. e) energetického zákona má provozovatel distribuční soustavy právo zřizovat a provozovat na cizích
nemovitostech plynárenská zařízení.
Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno (resp. služebnost) umožňující využití cizí nemovitosti
nebo její části pro shora uvedený účel, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti. Uzavření smlouvy o zřízení služebnosti
inženýrské sítě tedy představuje zákonnou povinnost provozovatele distribuční soustavy.
V případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k
dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zákona o vyvlastnění,
vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene
umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části (§ 59/2 energetického zákona).
Je pravdou, že pokud byl plynovod v předmětném pozemku zřízen před 1. 1. 2001 (tzn. před nabytím účinnosti energetického
zákona) nemusí být věcné břemeno (přestože již existuje) v katastru nemovitostí dosud zaneseno. Provozovatelé
distribučních soustav jsou povinni stávající věcná břemena zanést do katastru nemovitostí nejpozději do konce roku 2017
(jak vyplývá z § 98/13 energetického zákona). Dle znění dotazu nicméně předpokládám, že ve Vašem případě žádné věcné
břemeno (resp. služebnost) dosud zřízeno nebylo.
V současné chvíli proto můžete s provozovatelem distribuční soustavy zahájit jednání o uzavření smlouvy o zřízení
služebnosti inženýrské sítě. Nebudou-li Vám navržené smluvní podmínky (zejména výše úplaty za zřízení služebnosti)
vyhovovat, můžete smluvní zřízení služebnosti odmítnout. V takovém případě bude provozovatel distribuční soustavy
oprávněn navrhnout u místně příslušného vyvlastňovacího úřadu zahájení vyvlastňovacího řízení, jehož předmětem bude
zřízení služebnosti bez Vašeho souhlasu.
V souvislosti se shora uvedeným vyvlastňovacím řízením je vhodné upozornit zejména na § 10 zákona o vyvlastnění, dle
něhož platí, že:
- za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu, došlo-li k omezení
vlastnického práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného břemene;
- náhrady se stanoví takovým způsobem a v takové výši, aby odpovídaly majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví
v důsledku vyvlastnění;
- stanoví-li se náhrada na základě ocenění, musí být ocenění provedeno podle oceňovacího předpisu účinného v době
rozhodování o vyvlastnění; v případě, že obvyklá cena pozemku nebo stavby by byla nižší než cena zjištěná podle
oceňovacího předpisu, náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu;
- cena pozemku nebo stavby se pro účely stanovení náhrady určí vždy podle jejich skutečného stavu a účelu užití ke dni
podání žádosti o vyvlastnění; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s navrženým
účelem vyvlastnění.
Nelze proto vyloučit, že v rámci vyvlastňovacího řízení Vám bude za nucené zřízení služebnosti přiznána vyšší finanční
kompenzace, než jakou Vám při jednání o uzavření smlouvy o zřízení služebnosti nabídne provozovatel distribuční soustavy
(situace však může být samozřejmě i opačná).

2/ Jednorázová náhrada za znehodnocení pozemku vedením plynovodu:
Dle § 59/1 písm. d) - i) energetického zákona je provozovatel distribuční soustavy oprávněn:
- zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční
soustavy a k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,
- v souladu se stavebním zákonem zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,
- vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, stavebními úpravami, opravami a provozováním
distribuční soustavy a plynovodních přípojek,
- odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných
porostů, ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a
stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
- vstupovat v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb
orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu
dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i způsobem
nezbytným pro výkon licencované činnosti,
- při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynová zařízení zákazníků, pro něž provádí distribuci plynu.

Dle § 59/3 energetického zákona pak platí, že vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu některého
ze shora vyjmenovaných práv provozovatele distribuční soustavy majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má
právo na přiměřenou jednorázovou náhradu včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu
je nutno uplatnit u provozovatele distribuční soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti,
do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl. V této souvislosti se proto můžete obrátit na
provozovatele distribuční soustavy s žádostí o poskytnutí jednorázové náhrady za znehodnocení Vašeho pozemku.
Na okraj své odpovědi pouze podotýkám, že vše shora uvedené platí obdobně pro provozovatele zásobníku plynu (§ 60
energetického zákona).

3/ Stavební činnost v ochranném pásmu plynovodu:
Dle § 68/3 energetického zákona je v ochranném pásmu plynárenského zařízení zakázáno provádět činnosti, které by mohly
ohrozit tato zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu.
Ze shora uvedeného pravidla však § 68/4 energetického zákona umožňuje výjimku, a to tehdy, kdy to technické a
bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob. Fyzická či
právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu nebo přímý plynovod, těžební plynovod či plynovodní přípojku
proto může:
a/ stanovit písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v
ochranném pásmu,
b/ udělit písemný souhlas se stavební činností, umísťováním staveb neuvedených pod písm. a/ výše, zemními pracemi,
zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu.
Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu ve volném pruhu pozemků o šířce 2
m na obě strany od osy plynovodu nebo přípojky lze pouze na základě souhlasu provozovatele přepravní soustavy,
provozovatele distribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynu nebo provozovatele přípojky (§ 68/6 energetického
zákona).
Zcela na závěr pak dodávám, že další omezení pro stavební činnost (nikoli tak přísná) jsou uvedena také v § 69
energetického zákona, který upravuje bezpečnostní pásma plynárenských zařízení.
_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vydržení pozemku v dobré víře (pozemek zaplacen a realitní makléř nedal peníze původnímu majiteli)

S naší zahradou sousedí pozemek o rozloze 141 m2. Chtěli jsme si o tento pozemek rozšířit zahradu, tak jsme kontaktovali
majitele, kteří jej v roce 2/2002 dostali v restituci. Vzhledem k tomu, ze jsou čtyři sourozenci, kteří se nestýkají, byl
tento pozemek bezprizorní. Pouze dva z těchto sourozenců jej chtěli prodat a dali plnou moc realitnímu makléři, který se
čtyřmi sousedy tohoto pozemku sepsal kupní smlouvy na část pozemku, vyinkasoval peníze, ale nezapsal změnu do katastru
nemovitostí a peníze majitelům nepředal. Tito čtyři sousedé s tímto vědomím pozemek používali a postavili si na něm
nepovolené stavby. Pozemek jsme letos v září od vlastníků koupili a vše bylo zapsáno v katastru nemovitostí. Nyní, při
žádosti o odstranění těchto staveb, jsme byli upozorněni právníkem zastupujícím jednu ze sousedek, že dají odvolání na
vydržení. Nevíme tedy, jestli tímto způsobem můžeme o pozemek přijít. Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Na Váš dotaz nelze odpovědět jinak než šalamounsky: Vydržení části předmětného pozemku ze strany Vaší sousedky může i
nemusí nastat. V tomto ohledu závisí právní zhodnocení situace na znalosti mnoha skutečností (včetně okolností ryze
subjektivní povahy na straně Vaší sousedky), přijetí jednoznačného stanoviska proto není možné.

Jelikož ke koupi (či údajné koupi) části předmětného pozemku došlo za účinnosti starého Občanského zákoníku, je v první
řadě vhodné připomenout si základní pravidla pro vydržení nemovité věci dle tohoto právního předpisu:

- převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí (§ 133/2 starého
Občanského zákoníku) ;

- je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným (§
130/1 starého Občanského zákoníku) ;

- oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu
deseti let, jde-li o nemovitost (§ 134 starého Občanského zákoníku).

Ve Vámi popsaném případě je tedy klíčovou otázka, zda byla Vaše sousedka po celou vydržecí dobu (a to nepřetržitě) v
dobré víře o tom, že jí část předmětného pozemku skutečně patří, tzn. zda byla oprávněnou držitelkou, která je způsobilá
k vydržení.

Dvěma základními předpoklady pro existenci držby je 1/ faktický výkon panství nad věcí a 2/ vůle držitele nakládat s věcí
jako s věcí vlastní. Dle znění dotazu předpokládám, že Vaše sousedka v tomto kontextu držitelkou byla, tzn. že fakticky
nakládala s částí předmětného pozemku (např. zde tedy zřídila stavbu), a že měla vůli s částí předmětného pozemku
nakládat jako s vlastní.

O oprávněnou držbu se pak jedná v případě, kdy je držitel s ohledem na všechny okolnosti v dobré víře o tom, že mu věc
nebo právo patří. Dobrá víra držitele (a tudíž i oprávněná držba) zaniká v okamžiku, kdy se (dříve oprávněný) držitel
dozvěděl o skutečnostech, které nutně mají za následek zánik jeho dobré víry.

Na tomto místě si dovolím krátkou citaci z komentářové literatury, konkrétně z komentáře k § 130/1 starého Občanského
zákoníku, dostupného v systému ASPI:

"… Držitel musí být se zřetelem ke všem okolnostem případu v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, tedy zejména
musí být v dobré víře, že nastal právní úkon či případně že nastala jiná právní skutečnost, se kterou platná právní
úprava spojuje přechod vlastnického práva ve prospěch onoho držitele.
…
Judikatura soudů se shoduje v tom, že v dobré víře nemůže být například osoba, která odvozuje své vlastnické právo k
nemovitosti podléhající evidenci v katastru nemovitostí na základě ústní smlouvy. S ohledem na ustálený požadavek
zákonodárce, aby smlouvy o převodu nemovitostí měly vždy písemnou formu, nemůže takovýto držitel jím tvrzenou oprávněnou
držbu s úspěchem obhájit.
…
K otázce posuzování dobré víry držitele se i opakovaně vyjádřil Ústavní soud ČR, který ve svém rozhodnutí ze dne 3. 4.
2004 vydaném pod sp. zn. III. ÚS 50/04 uvedl, že při posuzování otázky, zda byl držitel "se zřetelem ke všem okolnostem v
dobré víře, že mu věc patří", je třeba vycházet z toho, zda při zachování náležité (běžné) opatrnosti, kterou lze s
přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, měl, respektive mohl mít, během
vydržecí doby důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří (vychází z toho, jak by věc posoudil průměrný člověk
při zachování obvyklé opatrnosti).
…
Dobrá víra je psychický stav držitele - takový držitel se domnívá, že mu vykonávané právo patří, ačkoliv tomu tak ve
skutečnosti není. Skutečnost, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, je
třeba vždy hodnotit objektivně, a nikoliv pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka.
Držitel není "vzhledem ke všem okolnostem" v dobré víře v případě, že je sice subjektivně přesvědčen, že mu věc anebo
právo patří, avšak při zachování obvyklé opatrnosti by musel vědět, že tomu tak není.
…
Dobrá víra, která je dána "se zřetelem ke všem okolnostem", zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi,
které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří anebo že je subjektem práva, jehož obsah
vykonává … "

Pokud se tedy kdykoli v průběhu vydržecí doby Vaše sousedka dozvěděla o tom, že převod vlastnického práva k části
předmětného pozemku nebyl zapsán do katastru nemovitostí (a to např. i tak, že uzavřená kupní smlouva jí nebyla
katastrálním úřadem vrácena s potvrzením o zápisu vlastnického práva) nebo pokud získala Vaše sousedka jakékoli informace
o tom, že jí vlastnické právo k části předmětného pozemku nesvědčí, nemohla být její dobrá víra založena a tuto část
předmětného pozemku nemohla vydržet. V tomto ohledu je také podstatné, zda byla Vaše sousedka v průběhu vydržecí doby
kontaktována spoluvlastníky-restituenty s informací, že kupní cena části pozemku jim nebyla realitním makléřem předána či
zda se tímto způsobem Vaše sousedka dozvěděla o neoprávněnosti ji vykonávané držby. S ohledem na shora zmíněný požadavek
obvyklé opatrnosti držitele pak lze dobrou víru Vaší sousedky zpochybnit např. také s poukazem na skutečnost, že v
průběhu celé vydržecí doby Vaše sousedka zjevně nenahlédla do katastru nemovitostí (což však odpovídá obvyklé opatrnosti
vlastníka nemovité věci), z něhož by se beze všech pochybností musela dozvědět o tom, že vlastnické právo k části
předmětného pozemku nenabyla. Informaci o neexistenci vlastnického práva k části předmětného pozemku pak Vaše sousedka
musela získat také při pokusu uhradit za tuto část předmětného pozemku daň z nemovitých věcí.

Bude-li Vaší sousedkou skutečně k soudu podána žaloba na určení vlastnického práva k části předmětného pozemku, lze Vám v
každém případě doporučit využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

Dá-li soud za pravdu Vaší sousedce a rozhodne o vydržení části předmětného pozemku, bude možné, abyste se po
spoluvlastnících-restituentech tohoto pozemku domáhala vrácení Vámi uhrazené kupní ceny, a to z titulu jejich
bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. nového občanského zákoníku).

Pokud realitní makléř zprostředkoval prodej části předmětného pozemku pouze do té míry, že od kupujících vybral kupní
cenu, kterou však již nepředal prodávajícím, přičemž změnu vlastnického práva nezanesl do katastru nemovitostí, bylo by
jeho počínání možné kvalifikovat jako trestný čin zpronevěry či podvodu (§ 206 a § 209 trestního zákoníku).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že ochranou dobré víry v zápis do katastru nemovitostí se zabývá § 980 - § 986
nového občanského zákoníku, účinky těchto ustanovení však v souladu s § 3064 nového občanského zákoníku nastanou až k 1.
1. 2015.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Oprava v bytě nájemcem způsobila škodu - kdo je odpovědný za škodu?
- Škoda způsobená nájemcem při opravě bytu - kdo je odpovědný za škodu?

Jsem pronajímatelka bytu v bytovém domě a řeším následující problém: Nájemce, jenž ukončil nájemní smlouvu na podzim 2014, krátce před ukončením rozbil sklo v balkonových dveřích. Objednal sklenáře a na svůj náklad nechal okno opravit. Nový nájemce mi v prosinci nahlásil problém: nové sklo se orosuje tak rychle, že jej nestačí utírat. Druhé křídlo týchž dveří se neorosuje, ani okna v druhém pokoji a ani původní sklo v předmětném křídle dveří se nikdy tolik neorosovalo. Nový nájemce údajně několikrát denně mění hadr pod tímto oknem, voda stékající z tohoto okna však již způsobila druhotnou škodu - laminát nabobtnal. Design laminátu je již nesehnatelný, nebude stačit vyměnit několik lamel, bude třeba dát nový laminat do celého pokoje. Nový nájemce s mojí podporou sklo reklamoval u sklenáře, jenž práci provedl. Sklenář reklamaci zamítl. Původní nájemce situaci vidí tak, že způsobil škodu, ale napravil ji. Necítí se být povinován se do řešení problému zapojit.
Nový nájemce se cítí být omezován nutností neustále utírat okno a měnit hadr a žádá slevu na nájemném. Dále se necítí být odpovědný za poškození laminátu. Sklenář tvrdí, že svoji práci provedl řádně. Byt je pojištěn na škody způsobené vodou, ale pouze vodou z porušeného vodovodního potrubí. Původnímu nájemci jsem ještě nevrátila kauci. Obrátila jsem se na firmu, jež v bytovém domě montovala okna při stavbě (dům je 2 roky starý). Podle této firmy bylo namontováno nové sklo s nižším koeficientem propustnosti tepla, než bylo původní sklo i než je sklo v druhé polovině balkonových dveří. Kondenzát se sráží na nejchladněší ploše - na novém skle. Podle této firmy je třeba sklo znovu vyměnit.
Dotazy:
- kdo má platit novou výměnu skla?
- kdo je odpovědný za poškození laminátu?

Na moje otázky mám tento názor:
Původní nájemce má povinnost škodu, kterou způsobil, odstranit tak, aby zařízení bylo uvedeno do původního stavu v původní kvalitě. Pokud objednal nejlevnější sklo a sklenář provedl práci podle jeho zadání, je původní nájemce odpovědný nejen za novou opravu skla, ale i za poškození laminátu (jakkoliv to zní drsně).
Je ale možné, a dokonce i pravděpodobné, že zakázka od původního nájemce zněla "takové sklo, jaké tam bylo předtím". V tom případě by byl sklenář odpovědný nejen za novou opravu skla, ale i za poškození laminátu. Jak mu to ale prokázat? Zavolat znalce?
Ohledně poškození laminátu je ale možné, že nový nájemce vodu neutírá tak často, jak tvrdí, a že pečlivým otíráním okna by bylo bývalo možno poškození laminátu zabránit. V tom případě by za poškození laminátu byl odpovědný on, je ale těžké prokázat, jestli vodu z okna otíral dostatačně či nikoli.
Nejspíš mi položíte otázku, proč jsem dovolila, aby sklenáře objednával nájemce a neobjednala ho sama. Zpětně to vidím jako chybu. Porušila jsem tím ale z právního hlediska něco? Bylo to proto, že bydlím v jiném městě než je pronajímaný byt. V tom, že sklenáře objedná nájemce jsem neviděla žádné riziko. Dále jsem se domnívala, že sklenář jako odborník se nebude chtít vystavovat riziku reklamací, sám zjistí, jaké sklo je třeba instalovat nebo pokud to nebude možné, práci odmítne, dokud zadavatel mu nedodá potřebné informace o původním skle.
Prosím o potvrzení nebo korekci mého názoru a radu, jak situaci řešit. Děkuji, Zdena

ODPOVĚĎ:
Samozřejmě rozumím tomu, že pokud jste z jiného města, je obtížné byt neustále kontrolovat a řešit případné problémy. Za ideálního stavu bylo na místě věc vyřídit sám s firmou, která okna instalovala, a následně požadovat úhradu od nájemníka. Taktéž sehnat dobrého nájemníka bývá obtížné, to je také zjevné.
Nevím, jakého rozsahu škoda je, aby bylo efektivní věc začít právně řešit. Podíl na škodě bývalého a současného nájemníka je pak otázkou posouzení, spíše odborného než právního. Jelikož opravu zjednal předchozí nájemník, smluvní vztah vznikl mezi ním a sklenářem, nevím, co bylo obsahem tohoto závazku. Ten (předchozí nájemník) byl povinen Vám předat byt ve stavu, v jakém jej převzal s ohledem k obvyklému opotřebení, což se nestalo (byl sepisován nějaký předávací protokol při ukončení? ). Minimálně bych udělal to, že bych mu započetl výměnu okna za to správné. Nevím, jak by v případě sporu dopadlo to, že jste si započetla i opravu podlahy (celé podlahy), jelikož k tomu došlo až následně a závada mohla být odstraněna při obvyklé pěči dříve, kdyby okno bylo okamžitě vyměněno. Tedy dávám na zvážení, jakou část kauce budete vracet (výměna okna a část podlahy). Doporučuji vše samozřejmě dostatečně zdokumentovat. Pokud by pro potřeby soudního sporu byl vyhotoven znalecký posudek, jsou to nalší náklady, nehledě naprávní zastoupení. Asi bych operoval pouze s předmětnou kaucí. Dal bych byt do pořádku, aby na Vás nedorážel nový nájemník s požadavkem slevy na nájemném.
Věc skutečně není až do takové míry o právním posouzení, ale o efektivním vyřešení problému. Pokud chcete věc řešit formou soduního sporu, pak kontaktujte určitě právního zástupce. Upozorňuji však, že to zabere mnoho času a nákladů s nejistým výsledkem.

OBCHOD-REKLAMACE
- Nedodržení reklamační lhůty - prodávající tvrdí že zákazníkovi telefonoval

Reklamovala jsem vestavnou troubu, dnes 11.1.2015 mi přišlo vyjádření od Datartu, opravna tvrdí, že mi bylo voláno, ale telefon jsem nezvedala. Je to tvrzení nesmyslné nezakládající se na pravdě, jak se mohu bránit? Jakou formou musí prodávající informovat zákazníka o vyřízení reklamace, aby to bylo průkazné? Děkuji, Alena

(Dobrý den, paní Xxxxxxxxxxx
reaguji na Vaší žádost ze dne 06.01.2015 k odstoupení od kupní smlouvy týkající se vestavné trouby SMEG SCP750BS8.
Na základě uvedené informace o nevyřízení reklamace v zákonné lhůtě 30 kalendářních dnů jsme se obrátili na našeho dodavatele a vedení autorizovaného servisu Elettromec pro potvrzení o nestihnuté 30 denní lhůtě. Servisní centrum nás informovalo, že potvrzení o nedodržené lhůtě bohužel vydat nemohou, protože nebyla poskytnuta potřebná součinnost pro vyřízení reklamace.
Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na lhůtě delší. Po uplynutí této lhůty má spotřebitel stejná práva, jako by se jednalo o vadu, kterou nelze odstranit (vada je považována za objektivně neodstranitelnou) - § 19 zákona č. 634/1992 Sb. To však neznamená, že tato práva vznikají v případě jakékoli opožděně vyřízené reklamace bez ohledu na její oprávněnost. Uvedený následek nastane pouze za předpokladu, že výrobek skutečně má vadu, za kterou prodávající odpovídá. Další podmínkou též je, že spotřebitel k vyřízení reklamace poskytl prodávajícímu požadovanou potřebnou součinnost, tedy zejména, že umožnil prodávajícímu přezkoumat reklamovaný výrobek.
Servisní centrum nám poskytlo zprávu, že se Vás pokoušelo po nahlášení reklamace několikrát telefonicky kontaktovat pro sjednání termínu návštěvy, bohužel bez úspěchu. V takovém případě nebyla poskytnuta potřebná součinnost s vyřízením reklamace a nárok na odstoupení od kupní smlouvy by za těchto podmínek nevznikl.
Chtěla bych se Vás proto zeptat, zda byste nám blíže popsala průběh vyřízení reklamace, případně, zda jste zaznamenala pokus o řešení reklamace ze strany servisního centra.
S přátelským pozdravem …)

ODPOVĚĎ:
Prodávající je povinen spotřebiteli vydat písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje; a dále potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené k provedení opravy, tedy i na autorizovaný servis provádějící záruční opravy a posuzování uplatněných reklamací.
Prodávající v tomto případě tvrdí, že jste neposkytla potřebnou součinnost k vyřízení reklamace a nemohlo tak platně dojít k následkům, které nastou v případech, kdy prodávající nevyřídí reklamaci do 30 dnů. Pro takovou výzvu zákon žádnou formu nepředepisuje a je tak plně na prodávajícím, aby zvolil takovou formu výzvy, kterou může později prokázat. Což v tomto případě rozhdoně splněno nebylo. Dovolil bych si tvrdit, že prodávající má i jiný kontaktní údaj na Vás (adresu, e-mail apod.) a mohl se Vás pokusit kontaktovat i jiným způsobem než jen telefonicky. Alespoň takto by se měl zachovat prodávající, který postupuje s odbornou péčí.
Pokud Vás tedy prodávající (příp. servis) skutečně nekontaktoval ani v 30 denní lhůtě nevyřídil jakýmkoliv způsobem Vaši reklamaci, je Vaše odstoupení od smlouvy zcela oprávněné. V takovém případě má prodávající povinnost vrátit Vám kupní cenu.
Vyzvěte prodávajícího k vrácení kupní ceny. Pokud i přesto prodávající odmítne, pro jistotu se obraťe na advokáta, který po odborné stránce přezkoumá všechny formální náležitosti reklamace (z poskytnutých infomací to není možné). Pokud v případném sporu uspějete, veškeré náklady, které Vám vznikly v souvisloti s reklamací (i advokáta) Vám prodávající nahradí.

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Nástup u nového zaměstnavatele ihned - jak ukončit pracovní poměr bez výpovědní lhůty?
- Sankce při okamžitém ukončení pracovního poměru zaměstnancem bez výpovědní lhůty
- Okamžité ukončení pracovního poměru zaměstnancem - sankce od zaměstnavatele
- Jak ukončit pracovní poměr u zaměstnavatele ihned?

Od 1.4.2014 jsem zaměstnána (pracovní smlouva na dobu neurčitou).
Naskytla se mi možnost ve všech směrech lepší práce, musela bych však nastoupit již od 1.2.2015, čili bych nedodržela klasický postup - výpověd a výpovědní lhůta. uzavření dohody se současným zaměsnavatelem je utopií. Nový zaměstnavatel je s touto skutečností seznámen a přijme mě přestože poruším pracovní kázeň u stávajícího zaměstnavatele, což bude v zápočtovém listu a pracovním posudku. Chtěla bych se ale zeptat, mám-li nárok na lednovou mzdu - leden celý odpracuji. Jaké mě čekají sankce od stávajícího zaměstnavatele? Děkuji, Sabina

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Lednová mzda:
Odpracujete-li u stávajícího zaměstnavatele celý měsíc leden, vznikne Vám za tento měsíc samozřejmě nárok na mzdu (bez ohledu na Váš případný další postup ve vztahu ke stávajícímu zaměstnavateli), jak vyplývá v obecné rovině z § 38/1 písm. a) zákoníku práce.

2/ Sankce za neomluvenou absenci:
Je nesporné, že svou úmyslnou neomluvenou absencí porušíte základní povinnost zaměstnance konat osobně a podle pokynů zaměstnavatele práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době (jak vyplývá z § 38/1 písm. b) zákoníku práce).

Doručíte-li stávajícímu zaměstnavateli výpověď pracovního poměru ještě v měsíci lednu 2015, počne dvouměsíční výpovědní doba běžet 1. února 2015 a skončí 31. března 2015 (§ 51 zákoníku práce). Vaše neomluvená absence by tudíž trvala 2 měsíce.
Zákoník práce neumožňuje zaměstnavateli Vás v souvislosti s úmyslnou neomluvenou absencí sankcionovat (ve smyslu udílení pokut či jiných plateb), je však nezbytné si uvědomit, že na Vaší straně může vzniknout odpovědnost za případnou škodu zapříčiněnou Vaší neomluvenou pracovní absencí.
Dle § 250/1 zákoníku práce platí, že zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným (tzn. nedbalostním či úmyslným) porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako základní povinnost zaměstnance je v této souvislosti samozřejmě možné označit závazek zaměstnance chodit do práce v souladu s uzavřenou pracovní smlouvou (či vnitřními předpisy zaměstnavatele).
Zaměstnanec, který odpovídá za škodu podle § 250 zákoníku práce je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.
Co se týče limitace náhrady škody, je vhodné vědět, že byla-li škoda zaměstnancem způsobena z nedbalosti, může zaměstnavatel po zaměstnanci vymáhat náhradu škody maximálně ve výši rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, pokud však zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu úmyslným porušením svých povinností, není výše náhrady škody nijak limitována (§ 257/2 zákoníku práce). V případě škody způsobené úmyslně může zaměstnavatel navíc po zaměstnanci požadovat i ušlý zisk.
Svou odpovědnost za škodu, kterou případně stávajícímu zaměstnavateli svou neomluvenou absencí způsobíte, můžete určitým způsobem zmírnit s využitím § 2902 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že kdo může a má vědět, že poruší svou právní povinnost (mimo jiné tedy i povinnost smluvní), oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout (zde se jedná o Vašeho stávajícího zaměstnavatele), a upozorní ji na možné následky. Splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit.
V současné chvíli Vám proto lze doporučit vyrozumět svého stávajícího zaměstnavatele (a to písemně, přičemž jeden podepsaný stejnopis tohoto vyrozumění si ponecháte a druhý doručíte zaměstnavateli doporučeně s dodejkou či osobně oproti podpisu) o svém úmyslu nenastoupit od 1. února 2015 do práce, přičemž v průběhu měsíce ledna 2015 máte současně v úmyslu doručit zaměstnavateli výpověď. Tímto způsobem bude Váš stávající zaměstnavatel informován o Vašem úmyslu porušit pracovní smlouvu a bude se moci dle toho zařídit (zejména za Vás opatřit s dostatečným předstihem pracovní náhradu).

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Nárok na poštovné u nevyzvednutého balíku - zboží přes inzerát (z druhé ruky)
- Nepřevzetí balíku - má prodávající nárok na poštovné za balík?

Prodávala jsem určitou věc na internetovém bazarovém portálu. Paní trvala na Balíku do ruky na dobírku. Balík si ovšem nevyzvedla. E-mailem i telefonem jsem žádala zaplacení zmařeného poštovného. Normálně bych to neřešila, ale paní je na mě vyloženě sprostá a ještě se vysmívá. Já ale stejně nemám asi žádný nárok na toto poštovné, že? Je to moje chyba, že jsem na tu dobírku poslala, že? Mám k dispozici podací lístek, její telefon, adresu i e-mail. Děkuji, Ilona

ODPOVĚĎ:
Mám za to, že ve Vašem případě byla platně uzavřena kupní smlouva. Povinností prodávajícího je odevzdat předmět koupě kupujícímu a umožnit mu nabýt vlastnické právo. Povinností kupujícího je předmět koupě převzít a zaplatit kupní cenu.

Prodávající svou povinnost odevzdat předmět koupě v případech, kdy je povinen předmět koupě odeslat, splní tím, že předá předmět koupě dopravci a označí zásilku tak, aby bylo jednoznačné, že jde o zásilku pro prodávajícího. Což ve Vaše, případě zřejmě bylo splněno.

Kupující předmět koupě nepřevzala, čímž porušila svou povinost. Dále z Vašeho trvzení vyplývá, že kupující nezaplatila kupní cenu. Vy teď máte dvě možnosti. Buď můžete po kupující požadovat zaplacení kupní ceny a poštovného (v tomto případě musíte kupující vydat předmět koupě), nebo můžete od kupní smlouvy odstoupit a požadovat po kupující náhradu škody ve výši poštovného, které jste zbytečně vynaložila.

Volba je zcela na Vás, zřejmě ale bude lepší druhá varianta. Odešlete kupující dopis, ve kterém ji sdělíte, že odstupujete od smlouvy, protože porušila svou povinnost a nesplnila ji ani v dodatečné lhůtě a vyzvěte ji k náhradě škody. Pokud kupující odmítne, můžete celou záležitost řešit soudní cestou.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Odvolání proti neúspěšné opravné zkoušce na střední škole, SŠ - kam, ke komu se odvolat?

Tento týden se chystám k opravným testům na SŠ. Na konci školního roku jsem dostal z předmětů matematika a anglický jazyk 5 a z Německého jazyka N. Z rodinných důvodů jsem žádal o individuální studijní plán - první pololetí škola vyhověla,
Jak je to s předmětem ze kterého mám Neklasifikaci, když z nej dostanu 5 jak se to řeší. V případě že z nějakého předmětu učitel rozhodne že jsem ho neopravil je možno se proti rozhodnutí nějak odvolat a bránit se a vyžádat si opravný test?
Pokud je možné podat odvolání tak kam, k řediteli? Lhůta? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Dle § 69/4 školského zákona platí, že do vyššího ročníku střední školy postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí.

Co se týče předmětů, z nichž jste na konci druhého pololetí školního roku neprospěl, je důležitým § 69/7 školského zákona dle něhož je žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, povinen konat z těchto předmětů opravnou zkoušku, a to nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Tyto opravné zkoušky jsou komisionální.

Pokud žák střední školy v opravné zkoušce neuspěje (popř. se k ní bez omluvy nedostaví), neprospěl v daném školním roce a je povinen opakovat příslušný ročník střední školy (§ 69/8 školského zákona).

Pro případ neúspěchu žáka střední školy při opravné zkoušce tedy školský zákon nezakotvuje žádný další opravný prostředek.

De facto jediným opravným prostředkem (jehož využití jste však již zmeškal) je podání žádosti o přezkoumání výsledků hodnocení žáka řediteli střední školy, kterou může podat zletilý žák střední školy či zákonný zástupce nezletilého žáka střední školy, pokud má pochybnosti o správnosti hodnocení na konci druhého pololetí školního roku (§ 69/9 školského zákona). Tuto žádost je však nutné podat do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se zletilý žák střední školy či zákonný zástupce nezletilého žáka střední školy o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení. Pokud byl v daném vyučovacím předmětu vyučujícím žáka ředitel školy, je nutné podat žádost ke krajskému úřadu. V takovém případě bude nařízeno komisionální přezkoušení žáka, které se bude konat nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Při tomto komisionálním přezkoušení může poskytnout součinnost i Česká školní inspekce.

Co se pak týče vyučovacího předmětu, ze kterého jste nebyl na konci druhého pololetí hodnocen, je nutné vycházet z § 69/6 školského zákona. Dle tohoto ustanovení platí, že nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník střední školy. Nebude-li žák hodnocen ani v tomto náhradním termínu, neprospěl. Pokud tedy žák střední školy neprospěl (a to včetně neprospěchu v rámci hodnocení v náhradním termínu) nejvýše ve dvou vyučovacích předmětech, bude se postupovat dle § 69/7 školského zákona, tzn. žák bude povinen absolvovat opravnou zkoušku.

Shora uvedené lze shrnout následovně:

- pokud neuspějete v opravné zkoušce z matematiky či anglického jazyka, budete povinen opakovat příslušný ročník střední školy,

- pokud v opravné zkoušce z matematiky i anglického jazyka uspějete a neuspějete při náhradním hodnocení z německého jazyka, budete povinen absolvovat z německého jazyka komisionální opravnou zkoušku.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pouze doplňuji, že podrobnější pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků středních škol a pro konání komisionálních zkoušek jsou uvedena v § 4 a § 6 vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři (vyhl. č. 13/2005 Sb.). Tyto informace by pak měly být rovněž obsaženy ve školním řádu Vámi navštěvované střední školy (§ 30/2 školského zákona).

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Odmítnutí podepsání mlčenlivosti o informacích získaných při výkonu práce - je to důvod výpovědi?
- Výpověď pro odmítnutí podepsání mlčenlivosti - je to dle Zákoníku práce?

Přítel je šéfkuchař v restauraci cca 2011-2014 vč. (a doteď - 5.1.2015). Když nastupoval podepisoval mlčenlivost (že nesmí vynášet recepty, atd.). Nyní po 3 letech po něm chtějí podepsat další mlčenlivost, že vše co bude řečeno v kanceláři nesmí sdílet s další osobou. Vyhrožují právníky a paragrafy. Odmítl podepsat. Na základě toho mu připravují výpověď. Mají na to právo? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině (dle § 301 písm. c) a d) Zákoníku práce) platí, že každý zaměstnanec je mimo jiné povinen dodržovat ostatní předpisy (tzn. např. vnitřní směrnice zaměstnavatele) vztahující se k práci jím vykonávané, pokud s nimi byl řádně seznámen, a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

Pokud by tedy mohl Váš přítel svého zaměstnavatele poškodit sdílením určitých informací se třetími osobami, je povinen zachovat mlčenlivost již na základě shora zmíněného ustanovení zákoníku práce (popř. může být tato povinnost zaměstnavatelem výslovně zakotvena v některé z jeho vnitřních směrnic či jiných interních předpisů), tzn. že pro založení povinné mlčenlivosti Vašeho přítele není zapotřebí, aby se zaměstnavatelem podepisoval další dohodu o mlčenlivosti.

Jestliže zaměstnavatel na podpisu další dohody o mlčenlivosti trvá (rozsah této mlčenlivosti, jak ho v dotazu popisujete, se jeví poněkud přehnaný) a Váš přítel podpis takové dohody odmítá, nemůže se tato skutečnost stát důvodem pro rozvázání pracovního poměru výpovědí.

Dle § 50/2 a 4 Zákoníku práce platí, že:

- zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52 zákoníku práce,

- dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.

Obdrží-li proto Váš přítel skutečně od zaměstnavatele výpověď, která bude odůvodněna jeho nesouhlasem s podpisem další dohody o mlčenlivosti, může se Váš přítel proti takové výpovědi bránit, přičemž v této souvislosti je vhodné vědět, že:

- dle § 69/1 Zákoníku práce platí, že dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy;

- dle § 72 Zákoníku práce může zaměstnanec uplatnit neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí žalobou k soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit podle podané výpovědi (tzn. po uplynutí výpovědní doby).

Bude-li mít Váš přítel v úmyslu zpochybnit platnost obdržené výpovědi žalobou k soudu, lze mu doporučit kontaktovat advokáta:
www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí se může obrátit písemně na zaměstnavatele s výzvou k dalšímu zaměstnávání, popř. později (nebude-li zaměstnavatel na tuto výzvu kladně reagovat) podat k soudu žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí.

OBCHOD-REKLAMACE
- Zamítnutí reklamace a zaslání zboží k posouzení výrobci - jde o reklamaci nebo ne?
- Zaslání vadného zboží k posouzení výrobci (reklamace) - nevyřízení posouzení do 30 dní a odstoupení od kupní smlouvy

25.9.2014 jsme reklamovali boty. Reklamace byla zamítnuta, my jsme nesouhlasili se zamítnutím. Boty jsme tam nechali a v rámci této reklamace měla být bota odeslána výrobci k přezkoumání. To neproběhlo a opět nám byla reklamace prodejcem zamítnuta. S tou jsme tedy opět nesouhlasili a to dne 11.11.2014. Pracovnice si botu převzala s tím, že ji tedy již opravdu pošlou výrobci k přezkoumání. Dne 31.12.2014 jsme byli opět osobně na prodejně, že reklamace stále není vyřízená a požadujeme vrácení peněz z důvodu nedodržení 30-i denní lhůty pro vyřízení reklamace. Prodejce nám sdělil, že v případě, že nesouhlasíme s reklamací a požadujeme znovuposouzení, žádná lhůta není. Můj dotaz tedy zní: Je prodejce v právu? Reklamaci posoudili - zamítli a to 2x. V současné době nevědí, kde se bota nachází, nemáme žádné zprávy a to od 11.11.2014. Opravdu při nesouhlasu s reklamací není stanovena žádná lhůta k vyřízení? Nebo od nesouhlasu plyne opět 30-i denní lhůta? Máme žádat vrácení peněz? Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
S postupem prodejce nesouhlasím. Pakliže jste řádně uplatnili reklamaci zakoupené věci, počíná běžet reklamační lhůta, která končí úplným vyřízením věci. Tedy nikoliv nějakým dílčím rozhodnutím nebo snad, jak se tomu stalo ve Vašem případě, ztracením předmětné věci a nevědomostí, v jakém stádiu, zda-li vůbec v nějakém se řízení nachází. Máte právo na odstoupení od smlouvy. Učiňte tak raději písemně a od prodejce si nechte potvrdit převzetí. Pakliže ani do dalších 30 dnů nebude Vaše žádost posouzena, obraťte se na českou obchodní inspekci s podnětem na prošetření činnosti obchodníka. Předpokládám, že soudní řízení v případě vadné obuvi asi nebudete chtít podstupovat. Poslední možností, jak získat peníze z vadného plnění, je totiž soud.

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Rizika koupě domu bez pozemku - proč je to nevýhodné?

Plánujeme nákup nemovitosti - RD. Nemovitost je nabízena bez pozemku. Pozemek pod domem nemůže vlastník (Lesy ČR), prodat protože je o něj veden restituční spor. Nemovitost byla postavena až po znárodnění v r. 1951. Je možné, aby v případě výhry soudního sporu restituentem, mu byl vydán pozemek pod domem? Dům je postaven oficiálně a veden v KN. Jaké je riziko nákupu takového domu? Lze toto riziko nějakým způsobem minimalizovat? Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá klíčová skutečnost, a to kdo je vlastníkem předmětného RD, tzn. zda a/ jsou tímto vlastníkem Lesy ČR (t. j. zda je vlastníkem pozemku i RD stejný subjekt, nebo zda b/ je vlastníkem RD jiný subjekt.
V první řadě je nezbytné poukázat na § 3054 občanského zákoníku, dle něhož platí, že stavba, která nebyla podle právních předpisů (platných do 31. 12. 2013) součástí pozemku, na němž je zřízena, přestala být ke dni 1. 1. 2014) samostatnou věcí a stala se součástí pozemku, měla-li v tento den vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba.
Obdobný mechanismus pak bude použit také v případě, že pozemek a stavba na něm zřízená se stanou vlastnictvím stejné osoby po 1. 1. 2014, tzn. že i v tomto případě přestane být stavba samostatnou nemovitou věcí a stane se součástí pozemku, na němž je zřízena (§ 3058/1 občanského zákoníku).
Shora uvedené lze shrnout tak, že jsou-li vlastníkem předmětného pozemku i RD Lesy ČR, není RD s největší pravděpodobností (existují i výjimky) samostatnou věcí v právním smyslu a nemůže být tudíž samostatně prodáván, nýbrž se stal součástí pozemku, na němž je zřízen (předmětem prodeje a koupě tak může být pouze pozemek). Tuto skutečnost Vám v každém případě doporučuji ověřit dotazem u Lesů ČR a současně náhledem do katastru nemovitostí.
Pokud je naopak vlastníkem RD osoba odlišná od LesůČR, přičemž tento stav existoval již k 1. 1. 2014, nestal se k tomuto datu RD součástí pozemku, na němž je zřízen, a je i nadále samostatnou věcí v právním smyslu (jak vyplývá z § 3055/1 občanského zákoníku). V tomto případě je však nezbytné poukázat na skutečnost, že vlastník pozemku má ke stavbě na něm zřízené předkupní právo, stejně jako vlastník stavby má předkupní právo k pozemku (§ 3056/1 občanského zákoníku). Nabízí-li proto vlastník RD (který není součástí pozemku) tento RD k prodeji, je vhodné u něj ověřit (resp. si nechat prokázat), že vlastník pozemku nemá o využití svého předkupního práva zájem.
Jak jsem již výše uvedl, doporučuji Vám v první řadě prověřit, zda je RD dosud samostatnou věcí v právním smyslu či zda se stal součástí pozemku. Tato skutečnost může mít na Vámi zamýšlenou koupi RD zcela zásadní vliv.
Neboť v dotazu zmiňujete, že ohledně předmětného pozemku je veden restituční spor, připomínám, že dle § 11/1 písm. c) zákona o půdě nelze v rámci restituce pozemek vydat mimo jiné v případě, že tento pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Pro učinění konkrétnějšího závěru o předpokládaném výsledku restitučního sporu by však bylo nezbytné znát mnoho podrobností. Budete-li mít zájem o získání dalších informací ohledně restituce předmětného pozemku, můžete se s dotazem obrátit na Státní pozemkový úřad (který se restitucemi nemovitého majetku zabývá) :
http://www.pfcr.cz/spucr/page.aspx

RŮZNÉ-NEPOVINNÉ POJIŠTĚNÍ
- Prodej auta na leasing a jeho odcizení - jak dostat peníze vyplacené pojišťovnou od leasingové společnosti?

04/2014, jsem koupil od známého vůz, který mi byl v září odcizen. Platil jsem si havarijní pojištění, ale pojišťovna zjistila že známý co mi vozidlo prodal ho stále splácí a peníze z pojistky dostane úvěrová společnost. Je prosím nějak možné abych peníze z pojištění získal já? Moc děkuji za informace. Děkuji, František

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá celá řada podstatných skutečností, na jejichž základě by bylo možné provést důkladnější právní analýzu. Zejména není zřejmé, na základě jaké smlouvy Váš známý předmětné motorové vozidlo užíval (tzn. zda se jednalo o finanční leasing či byl Váš známý vlastníkem předmětného motorového vozidla, popř. zde existoval jiný právní důvod), z dotazu není dále možné vyvodit, jakou roli v tomto případě hraje úvěrová společnost (bylo-li např. předmětné motorové vozidlo zástavou apod.).

I přes shora zmíněné nejasnosti lze odpověď na Váš dotaz pracovně rozdělit do 2 částí:

1/ Nabytí vlastnického práva od neoprávněné osoby:
V této části odpovědi budu předpokládat, že Váš známý nebyl vlastníkem předmětného motorového vozidla (tzn. že toto motorové vozidlo užíval např. z titulu finančního leasingu).
Dle občanského zákoníku je v určitých případech možné, aby bylo vlastnické právo k věci získáno i od osoby, která vlastníkem věci ve skutečnosti není.
Dle § 1109 písm. b) a c) občanského zákoníku se stane vlastníkem věci ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo:
- od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku (z dotazu není zřejmé, zda jste motorové vozidlo od svého známého koupil v rámci jeho podnikatelské činnosti), nebo
- za úplatu od někoho, komu vlastník věc svěřil.
I pokud by shora uvedené podmínky nebyly ve Vašem případě splněny, je stále možné, abyste od svého známého nabyl vlastnické právo k předmětnému motorovému vozidlu. Dle § 1111 občanského zákoníku totiž platí, že získal-li někdo movitou věc za jiných okolností, než které stanoví § 1109 nebo 1110 občanského zákoníku, stane se vlastníkem věci, pokud prokáže dobrou víru v oprávnění převodce (zde Vašeho známého) převést vlastnické právo k věci.
Jestliže jste tedy byl ohledně nabytí vlastnického práva k předmětnému motorovému vozidlu v dobré víře o tom, že Váš známý je oprávněn toto motorové vozidlo prodat, stal jste se jeho vlastníkem (a to i přesto, že Váš známý ve skutečnosti k prodeji tohoto motorového vozidla oprávněn nebyl). Toto pravidlo by však neplatilo, pokud by skutečný vlastník motorového vozidla (např. tedy poskytovatel finančního leasingu) prokázal, že motorové vozidlo pozbyl ztrátou (což nepředpokládám) nebo činem povahy úmyslného trestného činu (tzn. v případě, kdy by Váš známý toto motorové vozidlo např. odcizil).
Zodpovězení otázky, zda jste se stal vlastníkem předmětného motorového vozidla, je pro řešení Vašeho případu samozřejmě klíčové.

2/ Havarijní pojištění:
Pokud jste se dle shora uvedených ustanovení občanského zákoníku stal vlastníkem předmětného motorového vozidla, přičemž v pojistné smlouvě figurujete jako pojistník a zároveň vlastník pojištěného motorového vozidla, je pojišťovna samozřejmě povinna Vám pojistné plnění vyplatit (a to bez ohledu na to, zda jste vlastnické právo k předmětnému motorovému vozidlu nabyl od neoprávněné osoby).
Pokud jste se však vlastníkem předmětného motorového vozidla nestal, je vhodné upozornit na § 2762/2 občanského zákoníku, dle něhož se má za to, že pojistník (zde Vy) má pojistný zájem i na majetku jiné osoby (zde na majetku skutečného vlastníka motorového vozidla), osvědčí-li, že by mu bez jeho existence a uchování hrozila přímá majetková ztráta.
Podstatným je dále § 2767/1 a 2 občanského zákoníku, podle kterého platí, že pokud uzavře pojistník ve vlastní prospěch smlouvu vztahující se na pojistné nebezpečí jako možnou příčinu vzniku pojistné události u třetí osoby (zde u skutečného vlastníka motorového vozidla), může uplatnit právo na pojistné plnění, pokud prokáže, že třetí osobu s obsahem smlouvy seznámil a že ta (vědoma si, že právo na pojistné plnění nenabude) souhlasí, aby pojistník pojistné plnění přijal. Dle znění dotazu však předpokládám, že skutečného vlastníka předmětného motorového vozidla jste s obsahem pojistné smlouvy neseznámil a nemáte tudíž k dispozici ani jeho souhlas s případnou výplatou pojistného plnění Vaší osobě. V takovém případě může skutečně dojít k situaci, kdy bude pojistné plnění vyplaceno pojištěnému (nikoli tedy Vám jako pojistníkovi), kterým je zde skutečný vlastník předmětného motorového vozidla (tento vlastník je tudíž de facto oprávněnou osobou dle § 2770 občanského zákoníku).
V tomto ohledu je však velmi důležité, jakým způsobem je formulována Vámi uzavřená pojistná smlouva (resp. s ní související pojistné podmínky).
Máte-li zájem o podniknutí dalších právních kroků (popř. o konzultaci jednotlivých dokumentů), lze Vám doporučit využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí se můžete po Vašem známém případně domáhat náhrady Vám způsobené újmy.

OBČAN-EXEKUCE, DRAŽBA
- Do kolika dnů musí exekutor převést vydraženou nemovitost na nového majitele?
- Lhůta na převod nemovitosti v dražbě na nového majitele
- Dražba nemovitosti - lhůna na převod na nového majitele, vlastíka

Vydražil jsem rodinný dům v online dražbě 11.12.2014 a po měsíci nikdo od exekutora nedostal žádný doklad ani potvrzení. Tudíž nemohu z nemovitostí nějak nakládat a nikdo o ničem neví. Nemovitost mám určenou k pronájmu a tak přicházím jejich pomalostí o peníze. Chápu že byly vánoce a volno ale i tak je to do dnes 16 pracovních dní. Na co mám nárok? Můžu na něj podat stížnost popř. ho zažalovat? abych dosáhl svého práva. Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Při prodeji v online dražbě je nutné dodržet postup podle pravidel občanského soudního řádu. Ten v § 336k stanoví, kterým osobám se usnesení o příklepu doručuje a které mají právo podat proti usnesení odvolání. Jednou z těchto osob je i povinný, tedy osoba, proti které je nařízena exekuce. Jemu musí být usnesení doručeno a následně má 15 dnů na podání odvolání. Až poté bude usnesení v právní moci. Je možné, že dosud neuplynula odvolací lhůta všem oprávněným osobám. Jednou z oprávněných osob jste však i Vy, proto se písemně obraťte na exekutorský úřad s dotazem, proč Vám dosud nebylo doručeno usnesení o příklepu. Podle textu odpovědi pak můžete případně podat stížnost k Exekutorské komoře ČR, nejprve však zkuste věc vyřešit tímto dotazem.

FINANCE-DANĚ
- Sleva na dani na narozené dítě - výpočet když se narodí dítě v části měsíce

Pokud se narodí dítě v půlce měsíce roku 2015 je možné uplatnit slevu na dani v plné výši, nebo poměrnou část? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s vámi ve společně hospodařící domácnosti máte od měsíce následujícího po narození dítěte.

OBČAN-BYDLENÍ
- Spoluvlastník nemovitosti neplatí poplatky za energie a opravy - jak donutit k doplacení dluhu a placení v budoucnu
- Spoluvlastník nemovitosti dluží za energie a opravy - jak donutit k úhradě dluhu a placení v budoucnu?
- Spolumajitel nemovtitosti neplatí poplatky za energie a opravy - jak donutit k doplacení dluhu a placení v budoucnu
- Spolumajitel nemovitosti dluží za energie a opravy - jak donutit k úhradě dluhu a placení v budoucnu?
- Spolumajitel, spoluvlastník bytu, domu neplatí energie a opravy nemovitosti - jak postupovat?

Jsem vlastník podílu bytového domu, kde je 6 bytů. U banky máme vytvořen účet, na který se každý podílník posílal dohodnutou sumu. Z tohoto účtu se hradilo vodné, stočné nebo případné opravy. Nyní tři podílníci přestali platit dohodnutou částku. Ptám se zda je nějaký způsob jak tyto podílové vlastníky donutit aby opět poukazovali dohodnutou částku na tento účet. Děkuji, Miloš

ODPOVĚĎ:
Ano, 3 podíloví spoluvlastníci se dopouštějí bezdůvodného obohacení. Zkuste je nejprve písemně vyzvat k nápravě, dejte jim lhůtu ke splnění povinnosti a zároveň jim pohrozte soudním řešení věci. Pakliže ani ve Vámi poskytnuté lhůtě nebude věc napravena, je nutné se žalobou na zaplacení dlužné částky obrátit na soud (k žalobě bych připojila rovněž návrh na vydání platebního rozkazu). V žalobě stačí uvést zjednodušeně řečeno kdo (zbylí spoluvlastníci) se domáhá čeho (hrazení dohodnutých sum), proti komu (dlužníci) a na základě čeho (dokument, kterým jste si platby dohodli), nezapomeňte uvést, čeho po soudu žádáte (tedy vydání odsuzujícího rozsudku, případně rovnou platebního rozkazu). Vzory podání najdete běžně dostupné na internetu.

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace opravy tepelné izolace firmou - izolace je závadná i po opravě

Jsem spoluvlastník (SJM) rodinného řadového domu.
V podkroví řadového domku v zimně vlhly sádrokartonové zdi. 02/2014 jsme si pozvali firmu, která stav vyhodnotila a nacenila práci – oprava tepelných izolací 26 000 Kč. 08/2014 proběhla realizace.
11/2014 prvně mrzlo a vlhkost se objevila opět. Mokré mapy jsme vyfotili a zaslali do firmy emailem s žádostí o řešení. Majitel se ozval pouze telefonicky s tím, že oni svou práci odvedli dobře a chybějící izolaci do míst kde nebyla doplnili. Hájí se tím, že na faktuře je uvedeno, že si účtuje za opravu izolací v šikminách a my, že nakonec máme problém někde jinde, možná špatná izolace střechy, ale to prý není jeho problém. Jako odborníka jsme pozvali jeho, aby určil kde je problém a on sám určil, že postačí oprava šikmin. Zajímá mně zda má cenu podávat reklamaci na špatně odvedenou práci a zda máme nějakou šanci věc vyřešit v náš prospěch a jak postupovat. Děkuji. Jaroslav

ODPOVĚĎ:
Otázkou je, jak byla konstruována smlouva o dílo. Pakliže je to tak, jak píšete, že jste si pozvali odborníka, který Vám měl posoudit stav věci a říci, kde je potřeba opravy, tak z jeho strany došlo k pochybení. I kdyby nebyl odborník na zateplování obecně, tak na sebe tuto úlohu vzal a nese za ní odpovědnost. Problém je, jak tuto skutečnost prokázat. Ideální jsou listiny, ale mohla by postačit také mailová korespondence nebo svědecké výpovědi, které by prokazovaly skutečnost, že jste se na něj obrátil jako na člověka, který zjistí, v čem je problém a navrhne opravu. Reklamaci bych jistě zkusila. Nevyhoví-li, zbývá Vám soud, avšak zde pod rizikem ztráty sporu, mít k dispozici důkazy o tom, že situace proběhla, jak jste popisoval.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Narození dítěte Češky a Slováka - nárok na mateřskou (PPM, peněžitou podporu v mateřství)
- Dítě Češky a Slováka - který stát vyplácí mateřskou (PPM, peněžitou podporu v mateřství)?

Jak je to když žena s Českým občanstvím čeká dítě s občanem Slovenské republiky. Samozřejmě dítě bude mít České občanství (i Slovenské? ).
Má nárok po narození dítěte na mateřskou? Co musí otec (občan Slovenské republiky) vyřídit aby matka dítěte dostala mateřskou?
Podle informací které zatím máme : žena matka dítěte nemá nárok na mateřskou resp. o tom rozhodně úřad práce který může a nemusí žádosti o mateřskou vyhovět. Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Od 1.1.2014 nabyl účinnosti zákon č. 186/2013 Sb. o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů, který nyní umožňuje mít dvojí občanství, což dříve nebylo možné. Vzhledem k tomu, že matka dítěte je občankou České republiky, nabude dítě automaticky české občanství. Protože otcem dítěte je občan Slovenské republiky, mohlo by mít dítě též slovenské občanství, pokud dvojí občanství umožňuje i slovenská legislativa.

Pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou) je zapotřebí získat během uplynulých dvou let před nástupem na mateřskou dovolenou nejméně 270 kalendářních dní nemocenského pojištění (zaměstnání). Do potřebných 270 dní pojištění může být započtena i práce v zahraničí, ale pouze za předpokladu, že v době nástupu na mateřskou bude žadatel o mateřskou (otec nebo matka dítěte) nemocensky pojištěný (zaměstnaný) v České republice. Pokud ani jeden z vás tuto podmínku nesplňuje, pak bohužel nemáte na mateřskou nárok. V takovém případě si můžete po narození dítěte požádat na úřadě práce o rodičovský příspěvek ve čtyřleté variantě, která Vám bude vyplácena ve výši 7.600 Kč do 9. měsíce věku dítěte a dále ve výši 3.800 Kč do čtyř let věku dítěte. Pokud některý z rodičů nepracuje v České republice, pak doporučuji ověřit, zda nesplňuje podmínky pro nárok na mateřskou v zemi, kde je zaměstnaný.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zanést dluhy syna rodičům, rodiči do dědického řízení
- Jak zanést dcery syna rodiči, rodičům do dědického řízení
- Syn dluží peníze rodičům - vliv na dědictví
- Uznání dluhu syna, dcery a vliv na dědické řízení po rodičích
- Dcera dluží peníze rodičům - vliv na dědictví
- Uznání dluhu syna, dcery a vliv na dědické řízení po rodičích

Manžel z prvního manželství má 45letého syna, dlouhá léta se chová nezodpovědně, drogová minulost, gambler, kvůli alkoholu byl mockrát vyhozen z práce, z těchto důvodů nemá stálou práci. 20 let se s problémy obrací na otce, který to řeší tím, že dluhy za něj bez mého vědomí platí. Nedávno jsem zjistila, že syn nám dluží velkou částku. Chtěla bych, aby tato částka byla zahrnuta do případného dědictví, manžel s tím souhlasí a syn také. Lze to provést smlouvou o uznání dluhu mezi námi třemi s ověřenými podpiny na Czech Pointu, nebo to musí být sepsáno u notáře, aby to mělo právní podporu?
Dále bych chtěla navrhnout zúžení SJM s tím, že bych si nechala byt a manžel chalupu. Důvodem je obava, že jeho syn přijde o bydlení v družstevním bytě a po zkušenostem s manželem bude snaha ho nastěhovat na chalupu. Tady hrozí reálné nebezpečí exekuce, případně devastace chalupy. Byla bych povinna manželovi zajistit náhradní bydlení při event. rozvodu, nebo stačí najít pronájem. Měl by manžel nárok na podíl z bytu kdybych zemřela? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Manžel může Vašeho syna i vydědit ze zákonného důvodu, že vede trvale nezřízený život (§ 1646 odst. 1 písm. d. o. z.). Syn manžela také může napsat uznání dluhu (§ 2053 o. z.), kde si nechá ověřit svůj podpis – není třeba, aby listinu sepsal u notáře.
Zúžení společného jmění manželů (dále jen SJM) je samozřejmě možné, můžete přepsat chalupu na manžela a byt na sebe. Nárok na bytovou náhradu rozvedeného manžela, který je povinen byt vyklidit, není v občanském zákoníku výslovně upraven. Je však možné dovodit, že rozvedenému manželovi přísluší při vyklizení náhradní byt (nájemní) a v případě zvláštních důvodů může soud rozhodnout, že má právo jen na náhradní ubytování. Soud také může bytovou náhradu odepřít pro rozpor s dobrými mravy.
Po zúžení SJM by byl byt ve Vašem vlastnictví. Pokud byste se nerozvedli a Vy byste zemřela a nesepsala závěť, Váš manžel by měl ze zákona nárok na Vaše dědictví (tedy i na byt). Máte-li nějaké děti, např. 2, měl by každý z nich (manžel a každé dítě) nárok na 1/3. Nemáte-li děti, měl by Váš manžel nárok na celé Vaše dědictví.
Můžete sepsat závěť (manžel není nepominutelným dědicem, tudíž ze zákona nemusí dostat podíl na Vašem dědictví), kde odkážete svůj majetek komukoli jinému.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Závěť s opomenutím dědických skupin
- Jak zajistit závětí aby nedědili příbuzní, ale cizí lidé
- Závěť ve prospěch cizích lidí s opomenutím dědických skupin
- Úmrtí manžela a dětí - jak zajistit aby nedědili další členové rodiny?
- Úmrtí manželky a dětí - jak zajistit aby nedědili další členové rodiny?

Sepsání závěti: jak by měla být formulovaná, aby byla platná a nenapadnutelná, pokud by jeden z manželů (např. žena), která jí vlastnoručně sepíše, chtěla, aby po smrti její, jejího manžela a dcery, tím dalším následným dědicem nebyli další příbuzní, ale byla jí konkrétní osoba ale CIZÍ, žijící od roku 2004 ve společné domácnosti (s námi v rodinném domě), ale ne právně osvojená tzv. nevlastní dcera. Ještě jsem se chtěla zeptat, jakou má taková závěť váhu, pokud se v mezidobí napíše jiná další závěť - např. manžela či dcery? Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Závěť bych formulovala asi nějak takto:
K dědění veškerého svého majetku, který v době své smrti budu vlastnit, povolávám stejným dílem svého manžela XY a svou dceru XY.
V případě, že po mně z jakéhokoli důvodu můj manžel XY nebude dědit, povolávám mu náhradníka, a to svou dceru XY.
V případě, že po mně z jakéhokoli důvodu má dcera XY nebude dědit, povolávám jí náhradníka, a to svého manžela XY.
V případě, že po mně z jakéhokoli důvodu můj manžel XY i má dcera XY nebudou dědit, povolávám jim náhradníka, a to svou nevlastní dceru XY, nar. …, bytem …
Závěť se týká pouze majetku, který je ve vlastnictví osoby, která závěť sepisuje. Pokud sepíše závěť Váš manžel, či Vaše dcera, bude se tato závěť týkat pouze majetku, který je v jejich vlastnictví v době jejich úmrtí. Pokud tedy manžel či dcera sepíší závěť, na Vaši závěť nebudou mít tyto závěti vliv.

OBČAN-ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Rozvod manželství s Pákistáncem - informace

Dcera má za manžela cizince a nyní žijí v zahraničí, kde se v roce 2012 brali. V současné době již spolu nebydlí a dcera by ráda zažádala o nesporný rozvod. Děti nemají, majetek také ne, finanční prostředky si rozdělili. Dočetla jsem se, že pro tento typ rozvodu není nutná přítomnost u soudu. Prosím o radu, jak máme tedy konkrétně postupovat? Manžel neumí česky. V případě přítomnosti u soudu mohu dceru v ČR zastupovat?
Manžel je z Pákistánu a brali se na Novém Zélandu, kde nyní žijí.
Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Jestliže je dcera státním občanem České republiky, bude k rozvodu příslušný český soud a může se tedy rozvést podle českého práva. Aby mohlo jít o tzv. nesporný rozvod (rozvod dohodou), musí být splněny následující podmínky: manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí a k návrhu na rozvod se připojí i druhý z manželů. Pokud jsou tyto podmínky splněny, soud nezkoumá příčiny rozvratu manželství a manželství rozvede. Aby tak mohl soud učinit, je zapotřebí soudu předložit písemnou dohodu s úředně ověřenými podpisy manželů, která upravuje vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost pro dobu po rozvodu.
Pokud se Vaše dcera chce rozvést bez své přítomnosti u soudu, je to samozřejmě možné, při nesporném rozvodu i poměrně běžné. Pokud chcete dceru při rozvodu zastupovat Vy, i to je možné, ale dcera Vám k tomu musí udělit plnou moc. V plné moci musí být přesně (jménem, příjmením, datem narození a bydlištěm) označen jak zmocnitel (ten, kdo plnou moc uděluje), tak zmocněnec (ten, kdo plnou moc přijímá). Zároveň musí být uvedeno, na co se plná moc vztahuje a na co nikoliv. Pokud si dcera přeje, abyste ji u soudu zastupovala, doporučuji, aby tuto skutečnost uvedla přímo v návrhu na rozvod, který bude k soudu podávat.

OBČAN-DĚDICTVÍ
RODINA-ADOPCE (OSVOJENÍ)
- Dědí dítě po biologickém otci pokud si ho adoptoval jiný člověk (adopce před platností nového občanského zákoníku)
- Vliv adopce na dědění po biologickém rodiči (adopce před platností nového občanského zákoníku)

1983 jsem se rozvedl. S bývalou ženou jsem měl syna, kterého si její nový manžel s mým souhlasem adoptoval. Tím pro mne skončila tehdy i vyživovací povinnost. Já jsem se podruhé oženil a narodili se nám dvě děti. Chci se zeptat, zdali má syn z prvního manželství po mě nárok na dědictví. Ve vztahu nejsme. Děkuji, Bohdan

ODPOVĚĎ:
Adopcí (osvojením) zanikl příbuzenský poměr mezi Vámi a Vaším synem. Osvojený syn bude dědit po osobě, která si ho osvojila, nikoli po Vás (§ 853 odst. 2 o. z.).

OBČAN-DLUHY
- Dlužník v oddlužení nemá na splátku - bude zrušeno celé oddlužení?
- Dlužník v insolvenci nemá na splátku - bude zrušena celá insolvence?
- Nezaplacení 1 splátky v insolvenci, oddlužení - hrozí zrušení celé insolvence?

Jsem třetím rokem v insolvenci, momentálně na MD. První měsíc se mi stalo, že nemám insolvenci z čeho zaplatit. Můžou mi insolvenci zrušit za nezaplacení jedné splátky? Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu jsem pochopil, že máte povoleno oddlužení plněním splátkového kalendáře. Teoreticky Vám tedy mohou zrušit schválené oddlužení, v důsledku čehož by potom Vaše insolvence byla řešena formou konkursu, nezruší Vám však insolvenci jako takovou.
Musím Vás ale uklidnit, jelikož po nezaplacení jedné splátky Vám opravdu nikdo schválené oddlužení rušit nebude, zvlášť pokud už tři roky splátkový kalendář plníte. Muselo by se jednat o situaci trvalejšího charakteru, kdy by se ukázalo, že nebudete schopna splnit podstatnou část svého splátkového kalendáře. Je také důležité, abyste celkově splatila minimálně 30% svých závazků, ale to jistě víte. Doporučuji Vám se nicméně spojit se svým insolvenčním správcem, aby o celé situaci věděl. Velmi často je totiž hodnocena také aktivní snaha dlužníka celou situaci řešit. Ale jak už jsem uvedl, důvodem pro zrušení oddlužení nemůže být momentální zhoršení Vaší příjmové situace, muselo by být naopak zcela zřejmé, že nebudete ani do budoucna schopna splátkový kalendář plnit.

OBČAN-BYDLENÍ
- Člen SVJ zamknul lodžii na sušení prádla - jak se bránit a zpřístupnit ji všem spolumajitelům domu SVJ?
- Zamčení společných prostor (místnosti) v domě jedním z členů SVJ - jak zpřístupnit místnost?

Jako předseda Společenství vlastníků jsem zajistila sušáky prádla na spol. lodžie, poté si jeden z vlastníků jednu lodžii zamkl a odmítá ji zpřístupnit i když on sám ji nijak neužívá, jde mu o to, abych ji neužívala výhradně já. Sepsal listinu, kde uvádí, že ji může užívat jen to patro kde on bydlí a bohužel mu to téměř všichni podepsali aniž by věděli o co konkrétně jde. Dům má dva vchody, v každém je 7 rodin a 2 spol. lodžie, podle jeho rozpisu náš vchod má 1 lodžii pro 4 rodiny a 2. je prázdná nevyužívaná, tudíž jsme nuceni sušit na skládacích sušácích venku před domem a bojíme se kdy nám kdo něco ukradne. Výbor asi správce nechce tuto situaci řešit, máme se domluvit, ale pán nereaguje. Řádně platíme za spol. prostory a nesmíme je užívat. S pánem máme i jiné problémy, ale s tím se nedá nic dělat.
Děkuji, Nina

ODPOVĚĎ:
Pokud Váš dotaz chápu správně, tak v domě se dvěma vchody jsou dvě SVJ, kdy každé spravuje byty a společné prostory ve "svém" vchodě.

Záleží na konkrétním vymezení společných prostor ve stanovách či prohlášení. Obecně však společné lodžie (pokud jsou přístupné, ze společných prostor), budou považovány za společné prostory resp. části. Záleží také na tom, zda není ve stanovách uvedeno, že určitou společnou část může užívat jen konkrétní vlastník.

Pokud by však jeden vlastník neoprávněně bránil užívání společných částí, které mohou využívat všichni vlastníci, omezuje tím ostatní vlastníky ve svých právech a musí toho zanechat a lodžii zpřístupnit všem.

Z Vašeho dotazu si však nejsem jistý, zda má každý vchod dvě lodžie nebo dům má celkem dvě lodžie, které jsou společné oběma vchodům. Pak záleží na vymezení toho, která část lodžie patří pod správu kterého SVJ. SVJ, jehož jste předsedkyní může samozřejmě spravovat pouze "své" společné prostory a nikoliv společné prostory, které náleží pod správu jiného SVJ (k tomu by musela mít určitý právní důvod, např. smlouvu).

Nejlepším řešením celé situace bude, když na shromáždění všem vlastníkům vysvětlíte celou situace a uvedete vše na pravou míru.

OBČAN-BYDLENÍ
- Úmrtí, smrt nájemníka, nájemce - přechází nájemní vztah na manžela, manželku?
- Automatická změna nájemce po smrti na manžela, manželku, spolubydlícího potomka
- Automatický převod nájmu po smrti nájemníka, nájemce - informace

v 5/2015 zemřel 77letý otec, na nějž byla napsána nájemní smlouva bytu. Maminka-manželka, 76 let, bydlela s otcem 54 let v tomto bytě. Dle smlouvy se ale nejedná o spoluvlastnictví nájemní smlouvy. Dle OZ jsem vyhledala, že i v tomto případě přechází automaticky nájem na maminku. Můj dotaz zní:
1. jde o automatický převod nájmu?
2. jakým způsobem musím majiteli oznámit úmrtí nájemce?
3. může majitel vyžadovat změnu původní smlouvy v souvislosti s přepsáním na maminku?
4. musí být smlouva přepsána na maminku -např. formou dodatku?
4. může majitel z důvodu úmrtí nájemce požadovat vystěhování maminky?
Děkuji, Eleonora

ODPOVĚĎ:
Manželé jsou obvykle společnými nájemci bytu a po úmrtí jednoho z nich, zůstává nájemcem pozůstalý manžel. Smlouva mohla být uzavřena jedním z manželů (ještě před uzavřením manželství), ale po vzniku manželství mohlo dojít ke vzniku společného nájmu. K zodpovězení této otázky by však bylo nutné znát více infromací.
Pokud se však nejednalo o společný nájem, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Tímto členem nájemcovy domácnosti může být i pozůstalý manžel. K tomuto přechodu, v případě manžela, není nutný souhlas pronajímatele.
Nájem bytu po jeho přechodu skončí nejpozději uplynutím dvou let ode dne, kdy nájem přešel. To neplatí v případě, že osoba, na kterou nájem přešel, dosáhla ke dni přechodu nájmu věku sedmdesáti let.
Zde však může být potíž v tom, že pokud splňuje výše uvedené podmínky (tedy žil se zesnulým ve společné domácnosti a nemá vlastní byt) více osob, přejde nájem na všechny z nich, pokud některé z nich do 1 měsíce od úmrtí bývalého nájemce neoznámí pronajímateli, že v nájmu nehodlají pokračovat.
Je-li členem nájemcovy domácnosti nájemcův potomek, má přednostní právo, aby na něho přešla práva a povinnosti z nájmu.
Z uvedeného lze podat odpovědi na Vaše dotazy.
1) Ano, nájem přechází na základě zákona (pokud jsou splněny výše uvedené podmínky).
2) Nájemce má povinnost oznámit pronajímateli počet osob, které v bytě bydlí. Doporučuji oznámit tuto skutečnost písemnou formou.
3) smluvním stranám nic nebrání uzavřít novou smlouvu. Není to však povinností ani pronajímatele ani Vaší maminky. Nájem totiž přešel na základě zákona.
4) Dodatek se často uzavírá, není to však nutné.
5) Rozhodně ne. Nájem na Vaší maminku přešel ze zákona, zde je nesouhlas pronajímatele irelevantní.

OBČAN-BYDLENÍ
- Pověřená osoba nechce předložit účetnictví a výpis z účtu fondu oprav - jak postupovat?
- Jak se domoci předložení účetnictví a účtu fondu oprav od pověřené osoby?

Jedna ze spoluvlastnic se chová jako majitelka celého domu. Toto chování odporuje základní listině práv svobod, nikdo si nemůže říci svůj názor všichni jí musí poslouchat a pokud se jí nepodřídí tak se chová takto: ovlivnuje, uráží, buzeruje, vyhrožuje soudem, chová se arogantně, když se někdo ozve tak ho seřve, manipuluje s lidmi, aby je měla na své straně. Vždy si vybírá jen jednu objet'.
Dále nechce ukázat výpisy ze vkladní knížky kam má ukládat peníze z fondu oprav, který rovněž vybírá, když jsem
ji slušně požádala, aby mi ukázala výpisy za rok 2012,2013,2014 a vkladní knížku zda peníze opravdu vkládá
tak po mě začala křičet, proč to chci vidět a, že mi nic ukazovat nebude.
Když jí to neprošlo, tak bez svolení ostatních si automaticky od měsíce května zvýšila příspěvek do fondu oprav o 100%. Pokud někdo nechtěl na zvýšení přistoupit tak na ně poslala souseda a ten okamžitě začal po ostatních křičet jako ona.
Chtěla bych se tedy zeptat jak máme proti této spoluvlastnici zakročit, aby změnila své chování?
Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda se ve Vašem případě jedná o tzv. bytové spoluvlastnictví založené vlastnictvím jednotek, nebo o běžné spoluvlastnictví. Z tohoto důvodu Vám nemohu podat konkrétní informaci.

Obecně však platí, že osoba, která spravuje společnou věc, musí umožnit ostatním spoluvlatníkům seznámit se s hospodařením se společnou věcí. Pokud Vám to neumožní, musíte se svých práv domáhat soudní cestou.

Pokud se jedná o předsedkyni SVJ nebo členku výboru, pak může být odvolána. Pokud se jedná o "běžné" spoluvlastnictví, mohou se ostatní spoluvlastníci dohodnout, že společnou správu bude vykonávat jiná osoba. Pokud by se ukázalo, že finanční prostředky nebyly vynakládány účelně, bude taková osoba odpovídat za způsobenou škodu. Spoluvlastníci se však nesmí nechat zastrašit chováním spoluvlastnice.

OBČAN-BYDLENÍ
- Poplatek za zřízení trvalého bydliště u pronajímatele, majitele bytu, domu
- Odměna za zřízení trvalého bydliště u pronajímatele, majitele bytu, domu

Je možné, aby majitel v nájemní smlouvě zpoplatnil zřízení trvalého bydliště
například podmínkou zaplacení půl ročního nájmu dopředu?
V případě, že to uděláte bez vědomí majitele a daný poplatek neuhradíte, porušíte smlouvu,
tedy jedná se o hrubé porušení nájemní smlouvy a tedy je hned možná výpověď bez možnosti vrácení kauce. Je toto z hlediska občanského zákoníku v pořádku? Děkuji, Jiří

ODPOVĚĎ:
Rozhodně ne. Pronajímatel Vám nesmí nijak bránit zřídit si na adrese bytu trvalý pobyt.
Rovněž nesmí tuto možnost zpoplatnit ani vázat na nesplnění Vámi uvedené podmínky jakékoliv sankce.
Pokud by Vám takovou výpověď přeci jen dal, byla by neplatná a nájemní vztah by stále trval.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Přerušení výkonu povolání lékře - podmínky opětovné práce v medicíně jako lékař

Co vše musí udělat lékař, který 15 let nevykonával své povolání (neboť pracoval pro farmaceutickou firmu anebo zcela mimo zdravotnictví) pro to, aby mohl opět vykonávat lékařské povolání?

ODPOVĚĎ:
Podle § 6 odst. 2 zákona č. 95/2004 Sb. , v platném znění, pokud lékař přerušil výkon povolání lékaře na dobu delší než 5 let v průběhu
předcházejících 6 let, je povinen se bezodkladně po skončení přerušení výkonu povolání lékaře doškolit v rozsahu nejméně 60 pracovních dní (tedy kalendářně cca 3 měsíce) na pracovišti pod vedením lékaře s příslušnou specializovanou způsobilostí. O průběhu a ukončení doškolení vydá školicí lékař potvrzení, které není nutno nikam odesílat, toto potvrzení si lékař pouze uschová, pokud by se ho někdo na toto doškolení
někdy tázal. Zmíněné doškolení je možné klidně absolvovat již přímo na pracovišti, kde má být dotyčný lékař po přerušení praxe
zaměstnán, např. pod vedením primáře, primářky či jiného lékaře se specializovanou způsobilostí.

RŮZNÉ-ZDRAVÍ
- Písemná forma informovaného souhlasu před výkonem lékaře nebo operací

Existuje zákonem zakotvený výčet výkonů v jednotlivých lékařských odbornostech, podle kterého by měli lékaři těchto odborností vyžadovat od pacienta informovaný souhlas v písemné podobě? Například pokud jde v rámci pediatrie o očkování, v rámci ORL o extrakci mandlí
či punkci ucha anebo v rámci dermatovenerologie o excizi mateřského znaménka a podobně?

ODPOVĚĎ:
Povinnost písemné formy informovaného souhlasu stanoví zákon pouze ve čtyřech základních situacích:
1. Souhlas s hospitalizací neboli s převzetím do ústavní péče – týká se konkrétního aktu převzetí k hospitalizaci, nikoli výkonů
poskytovaných následně během hospitalizace (§ 34 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění).
2. Pokud tak s ohledem na charakter poskytovaných zdravotních služeb určí sám poskytovatel (opět § 34 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb.).
3. Pokud si písemnou formu informovaného souhlasu vyžádá sám pacient – nové oprávnění pacienta dle § 2638 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (NOZ).
4. Stanoví-li písemnou formu pro daný výkon zvláštní právní předpis. Zmíněným zvláštním právním předpisem je zejména zákon č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách. Podle tohoto zákona je nutná písemná forma informovaného souhlasu např. u výkonů, jako je sterilizace, kastrace, změna pohlaví či psychochirurgické výkony (podrobnější seznam je v právní kanceláři ČLK k dispozici, možno zaslat na vyžádání e-mailem). Tedy jde o takový druh péče, se kterou se lékař ve své běžné denní nemocniční či ambulantní praxi nesetkává. Naopak pokud jde o tuto „běžnou“ praxi, neexistuje žádný legislativně zakotvený seznam výkonů jednotlivých odborností, pro které by byla nutná písemná forma nformovaného souhlasu. A to ani ve vámi zmíněných konkrétních případech, ani v rámci odborností jiných. Pokud je tedy v praxi u těchto výkonů
používána písemná forma informovaného souhlasu, je tomu tak zejména z důvodu, že se pro tuto formu rozhodl sám poskytovatel zdravotních služeb (viz bod 2), nikoli proto,
že by šlo o zákonnou povinnost.

RŮZNÉ-ZDRAVÍ
- Sdělení informace o zdravotním stavu pacienta Policii ČR
- Kdy se může Policie dozvědět o zdravotním stavu od lékaře
- Má právo Policie na informace o zdravotním stavu pacienta?

Obrátila se na mě Policie ČR s žádostí o sdělení informací o zdravotním stavu pacienta. Nedokládá či neinformuje o souhlasu pacienta s takovým dělením. Dále argumentuje, že není potřeba ani souhlasu soudce, jak tomu bylo dříve, neboť jednak tuto nutnost zrušil zákon o zdravotních službách, jednak je takové sdělení bez nutnosti splnění dalších podmínek možné i na základě nového zákona o Policii ČR. Neporuším proto povinnou mlčenlivost lékaře, jestliže takové údaje sdělím na základě ustanovení o povinnosti každého bezplatně sdělit údaje potřebné
pro trestní řízení dle § 8 odst. 1 trestního řádu, o které opírá Policie ČR svou žádost?

ODPOVĚĎ:
Jde o nedorozumění, které vzniklo zejména kvůli ne příliš šťastné formulaci v § 51 odst. 2 písm. d) zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění. Podle tohoto ustanovení se za porušení povinné mlčenlivosti lékaře nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností pro potřeby trestního řízení způsobem stanoveným právními předpisy upravujícími trestní řízení.
I v této formulaci je tudíž stále odkaz na trestněprávní předpis, nevyplývá z ní, že by povinné mlčenlivosti v této věci zprošťoval sám zákon o zdravotních službách. Zmíněným trestněprávním předpisem je stále § 8 odst. 5 trestního řádu, podle kterého lze skutečnosti, které jsou za běžných okolností chráněny povinnou mlčenlivostí, policii sdělovat pouze po předchozím souhlasu soudce. Pokud jde o zmiňovaný zákon číslo
273/2008 Sb. , o Policii ČR, v platném znění, podle ustanovení § 68 odst. 3 písm. b) tohoto zákona může Policie ČR pro účely zahájeného
pátrání po konkrétní hledané nebo pohřešované osobě žádat od poskytovatele zdravotních služeb poskytnutí informací o době a místě poskytnutí zdravotních služeb této osobě. Zde zákon dále nerozlišuje, zda jde o údaj, kdy a příp. na jakém oddělení či v které ambulanci byl pacient u vás naposledy anebo kdy a kde je případně objednán na další vyšetření či kontrolu. Jak údaj z minulosti, tak údaj do budoucna tedy může
Policie ČR v případě pátrání žádat, ale tento údaj musí obsahovat skutečně jen dobu a místo, nikoli už informace o zdravotním stavu pacienta, diagnóze, medikaci, prognóze apod. Pro možnost sdělení těchto údajů nad rámec doby a místa tedy je i dle dnešní právní úpravy stále nutné, aby si Policie ČR vyžádala buď souhlas pacienta, anebo souhlas soudce.
Pouze pro doplnění uvádím, že bez souhlasu pacienta či soudce má Policie právo žádat po lékaři informace ještě v dalších specifických situacích na základě dalších právních předpisů, zmiňme např. povinnost sdělit výsledky odběru biologického materiálu při cílené žádosti na zjištění obsahu návykových látek u pacienta, dále se může Policie ČR obrátit na lékaře s žádostí o ztotožnění neznámé mrtvoly, dále má lékař
v určitých specifických případech povinnost oznámit či překazit trestním zákoníkem konkrétně určený trestný čin formou nahlášení jednání Policii ČR či státnímu zástupci, a konečně dle dosud jediného existujícího rozsudku (nikoli však publikovaného) se za porušení povinné lčenlivosti nepovažuje ani situace, pokud lékař na dotaz státního orgánu (včetně Policie ČR) sdělí odpověď ano či ne na otázky typu, zda je daná osoba jeho pacientem anebo zda zdravotní stav pacienta umožňuje provedení výslechu. Tolik ve stručnosti, tímto směrem se však žádost
Policie ČR ve vašem konkrétním případě neubírala.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Výpočet nízké předběžné měsíční úhrady od zdravotní pojišťovny lékaři - jak se bránit?
- Nízká zálohová platba lékaři 2015 - jak se může lékař bránit?

Zdravotní pojišťovna mi vypočetla předběžnou měsíční úhradu cca o 40 tis. Kč nižší než v minulých letech. Jsem kardiolog (0,8) a dvouatestovaný internista (0,2) pracující na „venkově“, kde pro pacienty jsou zdravotní pojišťovny špatně dostupné, sama mám v péči pacienty pouze dvou pojišťoven. Proto jsou tyto pojišťovny mými dominantními plátci. Proto je pro mě
snížení měsíční úhrady citelné. Jde o celorepublikovou situaci?

ODPOVĚĎ:
Podle úhradové vyhlášky na rok 2015 činí výše zálohových plateb na každý měsíc 2015 jednu dvanáctinu celkové úhrady za rok 2013. Někdy se ovšem stává, že výše těchto záloh nedosahuje výše nároku na platby za výkony provedené v daném měsíci roku 2015 (je prováděno více výkonů než v roce 2013, lékař ošetří více pacientů, pacienti potřebují náročnější výkony atd.).
V praxi se tato situace řeší tak, že lékař písemně požádá pojišťovnu k tomu, aby mu zálohovou platbu navýšila, což odůvodní
právě nárůstem provedených výkonů atd. v aktuálním období. V daném případě bude pojišťovna lékaři povinna nakonec tak jako tak celou platbu za rok 2015 poskytnout, není pro ni tedy zpravidla problém na základě uvedené písemné žádosti zálohy navýšit a zabránit tak situaci, kdy nedostatečné zálohy negativně dopadají na chod praxe a přeneseně i na pojištěnce – klienty ZP. Výše předběžné měsíční úhrady je tedy
a priori stanovena úhradovou vyhláškou, lékař však může vstoupit se zdravotní pojišťovnou v jednání o navýšení těchto měsíčních záloh.

OBČAN-EXEKUCE
- Dlužník doplatil dluh a příklep v exekuční dražbě byl zrušen - je možné dovolání k Nejvyššímu soudu

Jsem vydražitel, v exekutorské dražbě exekutorský úřad Plzeň Martin Tunkl jsem vydražil nemovitost. Exekutor v ničem nepochybil, 5 dnů po dražbe povinný doplatil celý dluh a podal odvolaní. Krajsky soud v Praze uznal odvolání a usnesení exekutora zrušil a řizení o udělení příklepu zastavil. Mám nějakou šanci podat dovoláni k Nejvyššímu soudu a proces vyhrát? Existuje nějaký zákon do kdy mí být dluh uhrazen a je postup krajského soudu podle práva? Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Nemovitost se v dražbě nabývá až právní mocí snesení o příklepu. Do té doby je možné soudu navrhnout, a to v souladu s ust. § 336ja odst. 1 občanského soudního řádu, do 15 dnů ode dne zveřejnění usnesení o příklepu že vydraženou nemovitost chce navrhovatel nabýt alespoň za částku o čtvrtinu vyšší, než bylo nejvyšší podání (předražek). Předražek musí být do 15 dnů zaplacen na účet soudu. Je možné, že nejste vydražitelem právě z důvodu předražku. V tomto případě by Vám měla být po právní moci usnesení o předražku vrácena zaplacená částka. Pokud je tomu tak, tak s tím moc neuděláte.
Nicméně bez konkrétní znalosti věci Vám nemohu zcela přesně říci, co se stalo. Průběh dražby nemovitosti je upraven zejména v ust. § 336h - § 336m občanského soudního řádu. Veřejné dražby dále upravuje i zákon č. 26/2000 Sb. , o veřejných dražbách, v platném znění. , a to zejména ust. § 36 - § 61 zákona č. 26/2000 Sb. Proto Vám doporučuji obrátit se na advokáta a přinést mu veškeré podklady a listiny, které máte k dispozici.

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Půjčka na osobu blízkou bez jejího vědomí - o jaký trestný čin jde?
- Trest, trestní sazba za půjčku na osobu blízkou bez jejího vědomí

Moje příbuzná si vzala několik půjček na svoji příbuznou (bez jejího vědomí, na její OP). Závazky nyní neplatí a příbuzné, která nic netušila začaly chodit dopisy ze soudu. Jde např. tyto závazky převzít? Jakým nejlepším způsobem by se měla poškozená bránit? Jedná se pravděpodobně o trestný čin. Jaké jsou sankce? Děkuji, Honza.

ODPOVĚĎ:
Jelikož již dochází k soudní komunikaci, pravděpodobně dochází k neplacení a vymáhání pohledávky úvěrové společnosti soudní cestou. Soud však nemůže tušit, že se za dlužníkem může skrývat někdo jiný, proto je třeba to soudu nějak sdělit, ideálně v probíhajícím soudním řízení. Když se povede prokázat, že dlužník není skutečným dlužníkem, nedojde k uložení povinnosti zaplatit rozsudem soudu.
O trestný čin se jednat může, např. dle § 211 trestního zákoníku - úvěrový podvod. Za něj lze obecně uložit až dva roky trestu odnětí svobody. Na bližší právní kvalifikaci a šance v řízení by bylo třeba znát více informací. Doporučuji kontaktovat advokáta, který by příbuznou v řízení o zaplacení zastupoval a kvalifikovaně poradil na základě spisu, jistě by se zorientoval i v trestním řízení.

OBČAN-DĚDICTVÍ
OBČAN-MAJETEK
- Rozdělení dědictví před smrtí rodiče, rodičů - postup, návod, informace

Moje maminka vlastní zemědělské pozemky, které po její smrti budeme dědit čtyři sourozenci. Jeden z mých bratrů by nyní potřeboval peníze, tak bych chtěla vědět, zda lze již nyní jeho čtvrtinu odkoupit pro sebe a jaké sepsat smlouvy, aby se nestalo, že by chtěl potom i přesto dědit. Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Od 1.1.2014 existuje nový institut – zřeknutí se dědického práva (ust. § 1484 a násl. o. z.).
Svého dědického práva je nyní možné se předem zříci, a to smlouvou přímo se zůstavitelem. Váš bratr by tedy mohl sepsat smlouvu přímo s Vaší maminkou. Aby byla tato smlouva platná, musí být sepsána veřejnou listinou (tj. ve formě notářského zápisu). Dědic se může zříci svého práva ve prospěch jiné osoby nebo jiných osob. Ve Vašem případě by se mohl zříci dědického práva ve prospěch toho ze sourozenců, který mu vyplatil jeho podíl.

OBČAN-DLUHY
- Dlužník v insolvenci - musí ručitel splácet dluh dlužníka?

Jsem ručitelem půjčky, u ČMSS, dlužník se svým manželem spláceli nepravidelně. ČMSS chce celý zbytek dluhu což je něco přes 48.000 Kč zaplatit hned a celou částku. Dlužník ani já jako ručitel na to nemáme, byli jsme pozvané do adv. Kanceláře, kde jsme měli podepsat jakousi smlouvu o splátkovém kalendáři. Dlužník si ale místo plné moci od manžela k sepsání přinesl papír od soudu o podané Insolvenci. Právník s paní notářkou se dlouho radili, a poté jsem byla vyzvaná, abych jim místo dlužníka podepsala smlouvu o splátkách na 1 rok. S tím jsem pochopitelně nesouhlasila a tak lhůtu prodloužili na 1,5 roku s tím, že bych měsíčně splácela 3050. -Kč. S tím jsem také nesouhlasila, jelikož jsem smlouvu ani neviděla, a začalo mi být vyhrožováno soudem a exekucí. Mám malý důchod s kterého žiji já a manžel, který činí 7000. -Kč.
Chci se zeptat jak mám dál postupovat. Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Pokud nerozporujete Váš ručitelský závazek jako takový, má ČMSS na plnění z Vaší strany právo. Jistě svoji pohledávku za dlužníkem přihlásí do jeho probíhajícího insolvenčního řízení, ale zbytek pohledávky, který nebude v insolvenčním řízení uspokojen, může věřitel požadovat po Vás. Měla byste se tedy zkusit s ČMSS domluvit na splátkovém kalendáři, který byste byla schopna reálně dodržet. Po splnění svého ručitelského závazku máte právo požadovat poskytnuté plnění po dlužníkovi, což ale jistě víte. Z Vaší strany je ale určitě vhodné zjistit, zda se ČMSS do insolvenčního řízení skutečně přihlásila. Svůj ručitelský závazek sice patrně budete muset splácet, ale po splacení celé částky byste mohla ČMSS, jakožto věřitele, nahradit v rámci insolvenčního řízení se svojí regresní pohledávkou za dlužníkem. Vzhledem ke složitosti celého případu a minimu informací, zvláště pak ohledně insolvenčního řízení, je ale těžké něco konkrétního radit. Pokud by se Vám nepodařilo s věřitelem na splátkovém kalendáři domluvit a máte ještě další věřitele, kterým byste nebyla schopna plnit své závazky, je možné, že by pro Vás byla rovněž vhodná cesta podání insolvenčního návrhu na svoji osobu a požádat o oddlužení, ve kterém byste musela uhradit minimálně 30% všech svých závazků v průběhu 5 let.

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Řízení bez řidičského průkazu - převoz zraněného člověka v nouzi
- Převoz zraněného člověka v nouzi a řízení bez řidičského průkazu, řidičského oprávnění

Známý odvezl chlapa pokousaného psem do nemocnice k ošetření a dostal za to obvinění z trestného činu řízení bez oprávnění. Je z právního hlediska možnost jež říká, že toto nemusí být trestný čin, když řídil ve stavu iracionálního myšlení po prodělaném šoku a stresové situaci kdy
jeho pes napadl a pokousal člověka? A v obavě o možnost ohrožení života se ve snaze poskytnout první pomoc posadil za volant auta zraněného může a dovezl ho do nemocnice k ošetření. Může být jednání v situaci ohrožení života polehčující
nebo sprostujici okolnost? A vzhledem k tomu, že není vyškolený lékař není schopen objektivně a odborné posoudit zda-li se skutečně jednalo o situaci ohrožení života. Jako laik ji tak pouze v té chvíli vyhodnotil a to bylo v závislosti na stresu a v obavě o mužovo zdraví. Že zákona přece nemůže být potrestán za to, že odvezl pana do nemocnice, ale neměl řidičák. V té chvíli ho
vůbec nenapadlo myslet na to že nemůže řídit bez řidičáku, ale měl strach že by
vykrvácel a pouze se mu snažil co nejrychleji a nejefektivněji pomoct. Teď je obviněn a předvolán. Jak se bránit? Děkuji, Magda

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině záleží, proč nemáte řidičské oprávnění. Samotné řízení bez řidičského oprávnění není trestným činem - jedná se pouze o přestupek. Trestným činem je pouze maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku v případě, že Vám byl rozsudkem nebo trestním příkazem uložen zákaz řízení, příp. rozhodnutím v přestupkovém řízení uložena sankce zákazu řízení. Trestným činem je i řízení vozidla, když řidič pozbyl řidičské oprávnění po dosažení 12b, pozbyl zdravotní nebo odbornou způsobilost apod.
Pokud objektivně došlo k řízení, když to nějaké z uvedených rozhodnutí zakazuje, dojde k naplnění znaků skutkové podstaty uvedeného TČ. Kam směřuje Váš dotaz - existují okolnosti vylučující protiprávnost činu. Jsou-li naplněny, není osoba trestně odpovědná, i když dojde k naplnění znaku skutkové podstaty. Ve Vašem případě se jedná o krajní nouzi, pod kterou lze uvedené jednání podřadit. Podle ní byste se uvedeného jednání mohla dopustit, pokud byste odvracela nebezpečí přímo hrozící a nebyla byste trestně odpovědná. V konkrétním případě bude záležet především na zjištěném skutkovém stavu a provedených důkazech. Záležet bude na charakteristice poranění, zda bylo možné rozeznat jeho závažnost, zda nešlo zavolat 155 apod. Roli bude hrát i to, jak pachatele odhalili - jestli jel rychle, jestli naboural, jestli jel opilý apod. V neposlední řadě jistě soud přihlédne i k tomu, z jakého důvodu nemá osoba řidičské oprávnění. Obecně lze tedy odpovědět - ano, takové jednání nemusí být posouzeno jako trestný čin, jestliže řidič jednal v krajní nouzi. Jestliže ale z dokazování vyplynou okolnosti, na jejichž základě bude zřejmé, že šlo obstarat zdravotníky jinak, může být jednání kvalifikováno jako trestný čin.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Dluh vymáhaný neoprávněně Českou kanceláří pojistitelů ČKP - nárok na odškodné za nezákonné rozhodnutí soudu a exekuci
- Dluh vymáhaný neoprávněně Českou kanceláří pojistitelů ČKP - nárok na odškodné za nesprávný úřední postup a exekuci

Česká kancelář pojistitelů ČKP po mě chtěla neoprávněně příspěvek do fondu nepojištěných za dobu, kdy jsem nebyl vlastníkem vozidla. V tomto duchu jsem jí odpověděl, avšak v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů jsem jí nedoložil adresu vlastníka, pouze jméno a data, od kdy do kdy jsem já byl vlastník a kdy již ne.
ČKP pokračovala v nátlaku a nakonec podala žalobu k soudu. Předal jsem vše advokátovi, ať to za mne vyřeší. Vše bylo zcela zřejmé. Advokát to neřešil a já tím přišel o možnost hájit se u soudu. Následně mi přišla exekuce na účty, odkud byly odčerpány prostředky. Vymáhaná částka stoupla o náklady soudu, náklady exekuce a náklady bank. Našel jsem na Internetu, že se mohu bránit žádostí o odškodnění za nezákonné rozhodnutí směrem k Ministerstvu spravedlnosti. Pokud by žádost zamítlo, mohu podat žalobu k soudu (tomu samému, co nezákonně rozhodl? ).
Je tento postup z mé strany nejlepší možný? Děkuji, Rosťa

ODPOVĚĎ:
Bohužel, pokud jsem vse správně pochopil, tak podat návrh dle odskodnovaciho zákona nemáte. Škoda nebyla zpusobena ani soudem ani exekutorem. Z popsaného skutkového stavu spíše vyplývá, že celou věc zpusobil advokát, který se věci nevěnoval a nechal to zajit tak daleko, že měl věřitel v ruce pravomocné rozhodnutí (exekucni titul). Náhradu škody byste tedy měl pozadovat po advokatovi, koneckoncu je take pojisten. Uzavřel jste s ním nejajou dohodu o pravnim zastoupení? Nebo mate alespon nejaky doklad, že převzal zastoupení v této věci? V takovem případě bych pozadal advokáta o nahradu škody. Odmítne-li plnit, tak bych podal žalobu, na vědomí bych věc sdělil i komoře.

OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Symbol Uchiha klanu z anime Naruto použitý na tričku - autorské právo na symbol
- Autroská práva na čínské a japonské znaky - jak zjisit zda je znak chráněn autorským zákonem?

Mám eshop s tričky, všechny motivy jsou vlastní výroby, ale chtěl bych použít jeden symbol, u kterého si nejsem jist, zda ho použít mohu. Jedná se o symbol Uchiha klanu z anime Naruto, které je copyrightováno. Zajímalo by mě, na co všechno se vztahuje copyright u těchto anime, zda i na tento symbol, který není nijak originální, je to v podstatě jen animace vějíře, poměrně běžného v japonské kultuře, pouze má specifické barvy, podle nichž každý, kdo toto anime sleduje, pozná, že se jedná o symbol Uchiha klanu.
Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:

1/ Ochranné známky:
Vámi zmiňovaný anime (zejména, nikoli ovšem výlučně, pak jeho název) může být ochrannou známkou. Dle § 1 zákona o ochranných známkách může být ochrannou známkou za podmínek stanovených tímto zákonem jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby.

Na území České republiky požívají ochrany ochranné známky, které jsou:

a/ zapsány v rejstříku ochranných známek vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví,

b/ s účinky pro Českou republiku zapsány v rejstříku vedeném Mezinárodním úřadem duševního vlastnictví na základě mezinárodní přihlášky ve smyslu Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek nebo Protokolu k Madridské dohodě,

c/ zapsány v rejstříku vedeném Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu (známky a vzory) podle nařízení Rady Evropských společenství o ochranné známce Společenství,

d/ na území České republiky všeobecně známé ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví a článku 16 Dohody o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví.
Vlastník ochranné známky má dle § 8/1 zákona o ochranných známkách výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Své právo prokazuje vlastník zapsané ochranné známky výpisem z rejstříku, popřípadě osvědčením o zápisu. Vlastník ochranné známky je oprávněn používat spolu s ochrannou známkou značku " (R) ".

Nestanoví-li zákon o ochranných známkách ve svých § 10 a § 11 jinak, nikdo nesmí v obchodním styku bez souhlasu vlastníka ochranné známky užívat:

a/ označení shodné s ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou shodné s těmi, pro které je ochranná známka zapsána,

b/ označení, u něhož z důvodu jeho shodnosti nebo podobnosti s ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb označených ochrannou známkou a označením existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace mezi označením a ochrannou známkou,

c/ označení shodné s ochrannou známkou nebo jí podobné pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je ochranná známka zapsána, avšak jde o ochrannou známku, která má dobré jméno v České republice, a jeho užívání by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim bylo na újmu.

Pro ověření skutečnosti, zda je v souvislosti s tímto anime v České republice zaregistrována (resp. chráněna) nějaká ochranná známka, Vám v každém případě doporučuji kontaktovat Úřad průmyslového vlastnictví:
http://www.upv.cz/cs.html

2/ Autorskoprávní ochrana:
Symbol COPYRIGHT " (C) " v zahraničí zpravidla označuje autorskoprávní ochranu díla, z tohoto důvodu je dále nezbytné posoudit, zda se nejedná o autorské dílo (které požívá ochrany dle autorského zákona).
Podle § 2/1 a 3 autorského zákona je předmětem autorského práva mimo jiné i dílo umělecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Dílem tak může být také dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské či grafické. Právo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav, pokud se jedná o jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora, jde-li o předměty práva autorského v něm uvedené.
Je-li pak Vámi zmiňované vyobrazení vějíře v rámci japonské kultury běžné, bylo by možné uvažovat o naplnění výjimky z ochrany autorských děl dle § 3 písm. b) autorského zákona, dle něhož se ochrana podle práva autorského nevztahuje na výtvory tradiční lidové kultury, není-li pravé jméno autora obecně známo a nejde-li o dílo anonymní nebo o dílo pseudonymní; užít takové dílo lze jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu.
Odlišuje-li se vyobrazení předmětného vějíře od jiných obdobných vyobrazení pouze použitím specifických barev, je nezbytné posoudit, zda tato skutečnost sama o sobě postačí k závěru, že předmětné vyobrazení je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora.
Ověření skutečnosti, zda předmětné vyobrazení vějíře (resp. cokoli dalšího v souvislosti s anime Naruto) není chráněno jako autorské dílo můžete provést dotazem u příslušného kolektivního správce autorských práv. V tomto ohledu přicházejí do úvahy tyto subjekty:
DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, o. s.
www. dilia.cz
INTERGRAM – Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, o. s.
www. intergram.cz
OOA-S, Ochranná organizace autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl, o. s.
www. ooas.cz
S ohledem na § 107 autorského zákona, který do jisté míry limituje ochranu autorských děl cizích státních příslušníků, Vám dále doporučuji kontaktovat Ministerstvo kultury:
http://www.mkcr.cz/
s dotazem na ne/existenci mezinárodní smlouvy, která by upravovala vzájemnou ochranu autorských děl mezi Českou republikou a Japonskem.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Druh, partner zaplatil polovinu družstevního bytu - jak prokázat při rozchodu investici?
- Družka, partnerka zaplatila polovinu družstevního bytu - jak prokázat při rozchodu investici?
- Vyplacení z družstevního bytu při rozchodu, rozpadu vztahu - jak prokázat ivenstici do družstevního bytu druhého z partnerů?

S přítelem (rozvedený) žijeme od dubna 2015 ve společném družstevním bytě, polovinu jsem uhradila já (v hotovosti, část za samotný byt, rekonstrukce a výbava bytu), druhou polovinu uhradil přítel (pouze hypotéka, splácet bude 10 let). Kvuli hypotéce je byt psaný na něho. V případě, že by se něco stalo, zřejmě bych přišla o svou polovinu, neboť nikde není uvedeno, že mi polovina bytu patří. Stačí výpisy z účtu nebo je lepší uzavřít smlouvu o spoluúčasti na majetku? Přítel má děti z předchozího manželství, byt by tedy propadl dětem, včetně mé poloviny. Prosím o radu, kde a co zařídit.
Děkuji, Karolína

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nezbytné si uvědomit, že Vámi obývaný byt je družstevní, tzn. že jeho vlastníkem není Váš přítel, nýbrž bytové družstvo. Váš přítel je (jak předpokládám) toliko členem bytového družstva a z tohoto důvodu mu vzniklo právo na nájem družstevního bytu (jak vyplývá z § 742 a § 743 zákona o obchodních korporacích). Ani „výpisy z účtu“, ani „smlouva o spoluúčasti na majetku“ (kterážto smlouva mimochodem neexistuje) Vám tudíž nemohou zaručit spoluvlastnický podíl k předmětnému bytu.

V případě smrti Vašeho přítele by se jeho členský podíl v bytovém družstvu stal předmětem dědění, jak stanoveno v:
- § 2279/5 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zemře-li nájemce družstevního bytu, přechází smrtí nájemce jeho členství v družstvu a nájem bytu na toho dědice, kterému připadl členský podíl;
- § 42/1, ve spojení s § 1/1 a § 3/4 zákona o obchodních korporacích, dle něhož platí, že smrtí člena bytového družstva přechází jeho členský podíl v bytovém družstvu na dědice.
Určité řešení Vámi popsané situace představuje uzavření manželství s Vaším přítelem, a to z těchto důvodů:
- přestože členský podíl v bytovém družstvu by se nestal součástí vašeho společného jmění (jak vyplývá z § 709/3 občanského zákoníku), přeměnil by se uzavřením manželství nájem družstevního bytu na společný nájem manželů (jak vyplývá z § 747 zákona o obchodních korporacích) ; v případě smrti Vašeho přítele by nicméně tento společný nájem zanikl;
- na základě smlouvy s Vaším manželem by bylo možné rozšířit společné jmění také o členský podíl v bytovém družstvu (v takovém případě byste se tedy stala členkou bytového družstva) ;
- i pokud by nedošlo k rozšíření vašeho společného jmění o členský podíl v bytovém družstvu, stala byste se v případě uzavření manželství členkou první třídy dědiců (§ 1635/1 občanského zákoníku), tzn. že v případě smrti Vašeho přítele byste dědila společně s jeho dětmi, a to rovným dílem.
Určité řešení Vámi popsané situace představuje také pořízení pro případ smrti Vašeho přítele (kterým může být dle § 1491 občanského zákoníku závěť, dědická smlouva nebo dovětek).
Členský podíl v bytovém družstvu Vám může po smrti Vašeho přítele připadnout na základě závěti (a to bez ohledu na to, zda uzavřete manželství či nikoli). V této souvislosti je však nezbytné vzít na zřetel, že děti Vašeho přítele jsou tzv. nepominutelnými dědici, kterým musí vždy připadnout alespoň tzv. povinný díl. Tento povinný díl pak činí 1/ alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny zákonného dědického podílu, je-li nepominutelný dědic nezletilý, a 2/ alespoň tolik, kolik činí čtvrtina zákonného dědického podílu, je-li nepominutelný dědic zletilý (§ 1642 a § 1643 občanského zákoníku). Případná závěť Vašeho přítele proto nesmí jeho nepominutelné dědice na jejich povinných dílech zkrátit (pokud se tito dědici práva na povinný díl nezřeknou či nebudou Vaším přítelem vyděděni, jak vyplývá z § 1492 občanského zákoníku).
Co se týče movitého vybavení Vaší domácnosti, je podstatné, kým bylo toto vybavení pořízeno. Pokud Vaším přítelem, stalo by se po jeho smrti samozřejmě také předmětem dědění.
Vypořádání Vašich investic do rekonstrukce bytu (který je vlastnictvím bytového družstva) je pak věcí interních pravidel předmětného bytového družstva, resp. předmětem Vaší dohody s bytovým družstvem.

RŮZNÉ-STAVBY
- Podmínky schválení drobné stavby do 30m2 na nestavebním pozemku
- Podmínky schválení drobné stavby na nestavebním pozemku

Chtěl bych se zeptat co je potřeba na drobnou stavbu do 30m2 (příp. 25m2), která by stála na nestavebním pozemku a sloužila by k provozu lesní školky. Je třeba stav. povolení, ohlášení, uzemní souhlas nebo rozhodnutí? Děkuji. Robert

ODPOVĚĎ:
Dle § 79/2 písm. l) stavebního zákona platí, že územní rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti do 30 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení. Tyto stavby pak zároveň nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, jak vyplývá z § 103/1 písm. a) stavebního zákona.
Váš stavební záměr proto bude možné realizovat bez jakéhokoli rozhodnutí stavebního úřadu. Pro odstranění možných sporů Vám však i přesto doporučuji Váš stavební záměr s místně příslušným stavebním úřadem konzultovat, a to mimo jiné proto, že každý stavební úřad (neřkuli téměř každý pracovník takového úřadu) vykládá ustanovení stavebního zákona odlišně.

OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel nepředložil vyúčtování služeb nájemci - jak postupovat?
- Pronajímatel zabavil kauci a neukázal vyúčtování služeb nájemci - jak postupovat?
- Bezdůvodné zabavení kauce nájmu pronajímatelem - jak se bránit?

Do března 2014 jsme 5 let bydleli v bytě. Majitel bytu ani jednou neukázal vyúčtování záloh (ve smlouvě je vyúčtování po každém období). Po skončení smlouvy odmítl vrátit kauci s tím, že se použila na další výdaje bytu. U vyúčtování tvrdí, že stále nepřišlo, ale ostatní sousedi ho dostávají pravidelně. Majitel již nekomunikuje. Prosím o radu jak dále postupovat. Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Je povinností vlastníka bytu (pronajímatele) doručit vyúčtování služeb nájemci. Pokud tak neučiní nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období, má nájemce právo na zaplacení pokuty ve výši 100 Kč za každý započatý den prodlení vlastníka bytu (pronajímatele) s doručením vyúčtování. Toto právo plyne z § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. , kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.
Výše uvedené ohledně pokuty lze použít jen na vyúčtování služeb za rok 2014 (ve Vašem případě 1. -3. 2014), protože zákon č. 67/2013 Sb. nabyl účinnosti až dne 1. 1. 2014.
Navíc ustálená soudní praxe dovodila, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je, že bylo vyúčtování řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen. Vyúčtování provedené v rozporu s příslušnými předpisy nemůže vyvolat ani účinky, které s (řádným) vyúčtováním zákon spojuje (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2011, čj. 26 Cdo 4742/2010).
Vyzvěte pronajímatele k tomu, ať Vám řádně doručí vyúčtování služeb za rok 2014. Upozorněte jej na povinnost platit pokutu a její výši. Tuto pokutu lze následně započíst oproti případnému nedoplatku.
Rovněž jej vyzvěte, ať prokáže náklady, které byly uhrazeny pomocí jistoty (kauce). Pokud Vám neprokáže, že jistota byla čerpána na nedoplatky na nájemném či zálohách nebo z ní nebyla hrazena škoda, kterou jste způsobil, musí Vám jistotu vrátit.
Pokud nebude na uvedené výzvy reagovat, obraťte se na advokáta a ten Vám pomůže sepsat žalobu.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Finanční dary rodičů potomkům a započtení darů v dědickém řízení

Jak je to se započítáním daru v dědictví. Bydlím v domě, který jsem pořizovala spolu s otcem, dům je psaný na otce. Rekonstrukci domu jsem již financovala já. Dům je rozdělen na obytnou a firemní část. Nyní se otec rozhodl, že ideální polovinu domu přepíše na mě. Mám ještě bratra, který od rodičů také dostal finanční dar, takže nechceme aby se můj dům započítával do dědictví. Bratr s tím souhlasí. Rodiče mají svůj dům, který by pak byl v dědickém řízení.
Moje otázka zní: pokud by mi otec daroval polovinu domu, bude se započítávat do dědictví? Jak by tomu šlo předejít? Lze třeba ideální polovinu prodat za symbolickou cenu? Jak by to bylo v tomto případě s odhadem nemovitosti, kvůli zaplacení daně?
Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 1660 o. z. se na povinný díl započte to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu. Pokud by tedy darování proběhlo v době tří let před smrtí Vašeho otce, pak by Váš bratr mohl v dědickém řízení navrhnout započtení. Zabránit se tomu dá sepsáním závěti, kde Váš otec přikáže, aby se Vašemu bratrovi na jeho povinný díl započetl dar, který obdržel již dříve. Prodání domu za symbolickou cenu by bylo obcházení zákona. Darovací daň však v případě daru otce na dceru není žádná.

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Odstoupení od koupi ojetého auta, automobilu pro závažné skryté vady
- Závažné skryté vady auta, automobilu - odstoupení od kupní smlouvy

chci vrátit zakoupený ojetý automobil kvůli skrytým vadám. Automobil jsem zakoupil v autobazaru který byl zprostředkovatel proto vše projednávám s manželem předchozí majitelky (ta je údajně v Anglii). Po kontrole v autoservisu mi zdělili že je přeražená platnost LPG nádrže, vadný reduktor LPG a motor spotřebovává olej. Doporučili mi výměnu celého LPG v ceně cca 23000, -. Z tohoto důvodu jsem manželovi předchozí majitelky zdělil že chci odstoupit od smlouvy a předal jsem mu záznamy ze servisu i odstoupení od smlouvy písemně. Manžel předchozí majitelky s vrácením souhlasí a obdržené dokumenty podepsal, ale požaduje úhradu ujetých kilometrů. Automobil vlastním od 9.3.2015 a ujel jsem 300 km. Mám nárok na odstoupení od smlouvy a má on nárok na proplacení ujetých km a popř. kolik Kč/km. Děkuji, Jeroným

ODPOVĚĎ:
Je na posouzení, zda Vámi uvedené skryté vady mají povahu podstatného porušení smlouvy. Za podstatné porušení smlouvy se považuje, takové porušení smlouvy, které kdyby druhá smluvní strana předvídala, smlouvu by neuzavřela. Takové posuzování je složité, a proto se doporučuje vždy předpokládat, že se nejedná o podstatné porušení smlouvy.
V takových případech máte nárok na odstoupení od smlouvy teprve v případě, že prodávající nezjedná nápravu ani v dodatečné přiměřené lhůtě.
Jestliže však manžel prodávající souhlasí s tím, že odstoupení je oprávněné, pak výše uvedené problémy s posouzením vad odpadají.
Je však na uvážení, zda je manžel prodávající oprávněn v této věci jednat (zda bylo vozidlo v společném jmění manželů, nebo zda bylo ve výlučném vlastnictví manželky). Pokud by bylo vozidlo ve výlučném vlastnictví manželky, pak není oprávněn v této věci jednat bez zmocnění.
Nárok na náhradu ujetých km prodávající nemá.

FINANCE-DANĚ
- OSVČ pracující pro českou firmu a žijící na Slovensku - kde odvádět daně?

Jsem OSVČ a plátce DPH. Mám kontrakt s českou firmou a poskytuji poradenské služby v IT (konzultace, prezentace, analýzy a vývoj SW). Pracuji na dálku. S manželkou se rozhodujeme bydlet na Slovensku. Plánujeme tam strávit několik let. Trvalé bydliště ale stále v ČR. Jaké to pro mne bude mít dopady za předpokladu, že z pracovního hlediska se pro mne nic nemění? I nadále budu poskytovat služby české firmě, jenom fyzicky budu většinu času trávit na Slovensku. Budu muset navíc podávat přiznání k dani z příjmů na Slovensku, založit si tam živnost, registrovat se tam k DPH, vést si tam zvláštní účetnictví (aktuálně používám paušální výpočet výdajů), případně budu mít i jiné další povinnosti?
Děkuji, Jan

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, ačkoliv budete pobývat dlouhodobě na Slovensku, ale trvalé bydliště (byt) si ponecháte v ČR a dále budete považovat ČR za svou zemi (středisko životních zájmů), zůstáváte daňovým rezidentem ČR. V ČR budete přiznávat veškeré své (celosvětové) příjmy. Na Slovensku budete daňovým nerezidentem a máte povinnost zdanit a přiznat tam příjmy jen pokud budou plynout ze zdrojů na Slovensku. Příjmy, které Vám poplynou od české firmy mají zdroj v ČR a tam budou zdaněny. Povinnosti, které Vám poplynou na Slovensku, doporučuji konzultovat ze slovenským daňovým poradcem či účetním.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Pokuta, poplatek za pozdě zrušenou rezervaci - může ji poskytovatel služby vymáhat?
- Je vymahatelná pokuta za pozdě zrušenou rezervaci ve sportovním centru?
- Pozdě zrušená rezervace - vymahatelnost pokuty

Rád bych se dotázal na možné sankce v připadě neuhrady
poplatku za nevčané zrušeni rezervace badmintonu v sport. centru. Tady je k nahlednutí provozní řád sport. střediska :
http://rezervace.jeremi.cz/terms Dlužná částka je ve výši 195,00 Kč. V případě neuhrady pry budou nuceni přistoupit k uplatnění nároku dle čl. 6 Základních smluvních podmínek.
Zajímá mne vývoj situace v připadě neuhrady poplatku, jelikož ke zrušeni terminu došlo vinou nemoci.
Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Další postup při vymáhání dlužného poplatku je samozřejmě závislý na rozhodnutí provozovatele předmětného sportoviště.
Nelze samozřejmě vyloučit, že se na Vás provozovatel sportoviště obrátí s tzv. předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky (včetně případné pokuty dle smluvních podmínek a úroku z prodlení v zákonné výši), po neuhrazení dlužné částky bude provozovatel sportoviště oprávněn podat na Vás k soudu žalobu (resp. návrh na vydání platebního rozkazu).
Při činění shora uvedených právních kroků je provozovatel sportoviště oprávněn nechat se zastoupit advokátem; v případě neúspěchu v soudním řízení byste byl povinen uhradit i veškeré náklady tohoto řízení (tedy nahradit provozovateli sportoviště jím uhrazený soudní poplatek a náklady za advokátní zastoupení).
Je však otázkou, zda bude provozovatel sportoviště ochoten pro takto zanedbatelnou částku kontaktovat advokáta a zahajovat soudní řízení, které může být samozřejmě poměrně zdlouhavé, přičemž jeho výsledek je vždy poněkud nejistý (v rámci případného soudního řízení byste mohl argumentovat např. nemožností se seznámit se smluvními podmínkami, mohl byste zpochybnit skutečnost, že předmětnou rezervaci jste provedl Vy apod.).
Provozovatel sportoviště může také svou pohledávku tzv. prodat, tzn. že Vaším věřitelem by se stala jiná osoba (např. některá z inkasních agentur, předmětem jejichž podnikání je právě nákup a vymáhání neuhrazených pohledávek).

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Kdo je vlastníkem plotu mezi pozemky v řadové zástavbě rodinných domů?
- Kdo je majitel plotu, zídky mezi pozemky v řadové zástavbě rodinných domů?

Kdo vlastní plot v řadové zástavbě RD nebo u dvojdomků, které na sebe navazují? Kdysi platila zásada pravidla levé nebo pravé ruky. Nejedná se mi o údržbu a případné opravy, ale pouze o stanovení vlastnictví. Děkuji, Gabriel

ODPOVĚĎ:
Na Váš stručný dotaz existuje poněkud složitější odpověď, neboť při určování vlastnického práva k plotu je nezbytné brát v úvahu dobu, kdy byl takový plot postaven (tzn. zda se tak stalo za účinnosti starého Občanského zákoníku či aktuálně platného občanského zákoníku). V každém případě však platí, že tzv. pravidla levé či pravé ruky jsou pouze jakýmsi zvykovým právem, které nemá vůči platné právní úpravě prakticky žádnou závaznost.

1/ Starý Občanský zákoník (platný do 31. 12. 2013) :
Byl-li plot vystavěn za účinnosti starého Občanského zákoníku, je v první řadě nezbytné vycházet z jeho § 120/2, dle něhož platilo, že stavba nebyla součástí pozemku (tzn. že se jednalo o samostatnou nemovitou věc a bylo tudíž možné, aby pozemek pod plotem vlastnila osoba odlišná od vlastníka plotu).
V zásadě pak samozřejmě platilo, že vlastníkem plotu je ten, kdo tento plot zřídil (pokud samozřejmě nebyl následně plot prodán, darován apod. , se kteroužto variantou ve své odpovědi nepočítám). Pravidlo „vlastní ten, kdo vystavěl“ pak platilo rovněž v případě, kdy byl plot vystavěn na cizím pozemku (např. v důsledku nesprávného zaměření hranic sousedících pozemků). V takovém případě se jednalo o stavbu na cizím pozemku, která mohla být buď oprávněná (pokud vlastník pozemku s umístěním cizího plotu souhlasil), nebo neoprávněná (jejíž osud mohl být následně řešen dle § 135c starého Občanského zákoníku).

2/ Nový občanský zákoník (platný od 1. 1. 2014) :
Aktuálně platný občanský zákoník přinesl v této oblasti zásadní změnu, zakotvenou v jeho § 506/1. Dle tohoto ustanovení platí, že součástí pozemku jsou mimo jiné stavby zřízené na jeho povrchu (tzn. že stavby nejsou samostatnými nemovitými věcmi, nýbrž se stávají součástí věci hlavní – pozemku a je tudíž vyloučena duplicita v osobě vlastníka pozemku a plotu). Toto pravidlo se však uplatní pouze na stavby zřízené za účinnosti občanského zákoníku (k přechodným ustanovením více níže).
I za účinnosti občanského zákoníku může samozřejmě dojít ke zřízení stavby na cizím pozemku. V takovém případě se však (v důsledku § 506/1 občanského zákoníku) stane vlastníkem stavby vlastník pozemku (§ 1084/1 občanského zákoníku).

3/ Přechodná ustanovení občanského zákoníku:
S existencí dvou vlastnických režimů pozemků a staveb (tzn. „stavba není součástí pozemku“ dle starého Občanského zákoníku a „stavba je součástí pozemku“ dle aktuálně platného občanského zákoníku) se zákonodárce vypořádal v § 3054 - § 3056 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:
- stavba, která není podle starého Občanského zákoníku (tzn. která byla vybudována za jeho účinnosti) součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba;
- stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle starého Občanského zákoníku (a která byla vybudována za jeho účinnosti) součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni 1. 1. 2014 ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem 1. 1. 2014 nestává součástí pozemku a je samostatnou nemovitou věcí (i za účinnosti aktuálně platného občanského zákoníku je tedy možné, aby plot vlastnila osoba odlišná od vlastníka pozemku pod tímto plotem) ;
- vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle starého Občanského zákoníku (a která byla vybudována za jeho účinnosti) součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni 1. 1. 2014, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku.

4/ Rozhrady dle občanského zákoníku:
Aktuálně platný občanský zákoník se problematice plotů věnuje výslovně, přičemž pro Váš dotaz jsou podstatné jeho § 1024 a § 1025. Dle těchto ustanovení platí, že:
- má se za to, že ploty mezi sousedními pozemky jsou společné (uvození věty slovy „má se za to“ znamená, že se jedná o tzv. vyvratitelnou právní domněnku, tzn. že ploty se považují za společné, nebude-li prokázáno jinak; pokud tedy některý ze sousedů prokáže, že plot vystavěl vlastním nákladem, nebude se na plot hledět jako na společný, nýbrž jako na výlučné vlastnictví tohoto souseda) ;
- společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou; nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v užívání jeho části;
- kde jsou rozhrady dvojité nebo kde je vlastnictví rozděleno, udržuje každý svým nákladem, co je jeho (jedná se o samozřejmé pravidlo ukládající vlastníkovi povinnost se o svůj majetek starat).

Pro doplnění považuji za vhodné na tomto místě stručně odcitovat příslušnou pasáž z důvodové zprávy k občanskému zákoníku:
„… Předně se navrhuje stanovit vyvratitelnou domněnkou, že tam, kde není jasné, komu z vlastníků sousedních pozemků rozhrada náleží, náleží jim společně. Na společné rozhrady se použijí ustanovení o spoluvlastnictví. To však není z praktického hlediska možné u společných zdí v tom směru, že nelze pro tyto případy zvolit pravidlo, že každý ze spoluvlastníků má právo k celé věci. Z toho důvodu se v § 1024 odst. 2 sleduje odchylná úprava, podle níž spoluvlastník užívá svou polovinu zdi a má možnost dělat v ní výklenky (také do ní vestavět skříně apod.), nesmí však ohrozit její stabilitu a funkce, ani omezit druhého spoluvlastníka v užívání jeho části. Pokud se jedná o jiné rozhrady, v tomto odstavci výslovně nezmiňované, lze si představit některé další případy, které se mohou raritně vyskytnout (např. v případě plotů, ohrad, živých plotů atd.). Ohledně nich však netřeba volit kazuistickou úpravu, nýbrž postačí analogická aplikace § 1024 odst. 2, případně využití úpravy sousedských práv či jiných odpovídajících ustanovení … “

RODINA-SJM
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak se po smrti manžela dostat k penězům na účtu (peníze v SJM) před dědickým řízením
- Jak se po smrti manželky dostat k penězům na účtu (peníze v SJM) před dědickým řízením

Zemřel mi otec, který měl svůj vlastní účet v Poštovní spořitelně, jenž je v současné době zablokován. Jak má postupovat matka, aby mohla financemi, na tomto účtu, disponovat? Je třeba něco zařizovat, nebo má jen čekat, až se jí ozve nějaký notář? Jde o peníze v SJM. Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 09.05.2015, dotaz č. 7332)
Pokud Vás nebo Vaši matku dosud žádný notář nepředvolal k předběžnému šetření, pak si můžete zjistit jméno notáře, který má dědictví po Vašem otci na starosti, a to u Okresního soudu, který je v obvodu posledního bydliště zůstavitele. Notáře poté můžete sami oslovit. Sdělte mu, že žádáte o udělení souhlasu s nakládáním s účtem zůstavitele ještě před skončením řízení o pozůstalosti. Notář by Vám měl vyhovět. Souhlas s nakládáním s účtem se uděluje usnesením. S tímto usnesením poté zajdete do banky a ta Vám, resp. Vaší matce, umožní s účtem nakládat.

OBČAN-EXEKUCE
- Soudní exekutor se účastnil dražby bytu - jak zpochybnit průběh dražby?

Hovořil jsem telefonicky se soudním exekutorem a on mi tvrdí, že byl v držební místnosti přihlášen proto aby dražbu řídil. ale několikrát jsme po jeho v seznamu dražitelů museli přihodit. Jinak by se na výpisu dražitelů neobjevoval. Horší je, že nemáme o tom záznam, ale soudu by ho museli předložit. Dotazoval jsem se správce serveru - prý není oprávněn poskytovat tyto informace.
Exekutor mi tyto informace jistě nepředá, když bude tušit soudní spor. Jak se k tomu postavit?
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Můžete podat odvolání i bez tohoto důkazu, výslovně však musíte uvést, že jej má v držení exekutor, aby mu soud uložil povinnost jej vydat. Dále můžete podat žádost o jeho vydání podle zákona o svobodném přístupu k informacím, ovšem vzhledem k zákonem stanovené lhůtě pro poskytnutí informace, která činí 15 dnů, byste mohl zmeškat lhůtu pro podání odvolání. Proto bych tyto možnosti zkombinoval, tj. podal odvolání a současně k exekutorovi žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím, abyste mohl později tento důkaz sám předložit, pokud byste byl soudem vyzván k doplnění odvolání.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zboží na Slovensko - kdo platí poštovné a poplatek bance při vrácení zboží
- Vrácení zboží zákazníkem ze Slovenska - kdo platí poštovné a poplatek bance při vrácení zboží

Strany: já-dodavatel vs. zákazník
Situace:
-Zákazník ze Slovenska si u mne objedná zboží, cena včetně dopravy 3.000,- Kč (2.700 zboží+300 doprava)
Zboží požaduje uhradit bankovním převodem - banka si z částky 3.000 strhne 150 kč jako poplatek za došlou zahraniční platbu.
-Zákazník se rozhodne zboží vrátit -když mu vrátíme penize za nákup převodem, banka si opět strhne 150 kč za zahraniční platbu.
Celkem jsou tedy náklady za vrácené zboží bez udání důvodu 600 kč. (doprava+ bankovní poplatky)

Dotazy:
1) Jsem jako dodavatel povinnen vracet celou částku 3.000 kč, nebo se zákazník na úhradě některých nákladů ze zákona podíli?
2) Pokud všechny náklady nese dodavatel, je možné nějak předem ošetřit, aby k vrácení bez udání důvodu nemohlo dojít? (Výše nákladů spojených s vrácením zboží je v podobných případech pro firmu likvidační).
Michal

ODPOVĚĎ:
V těchto případech se jedná o smlouvu uzavíranou tzv. distančním způsobem (z Vašeho dotazu plyne, že se jedná o smlouvy uzavírané se spotřebitelem a zmiňujete jeho právo odstoupit do 14 dnů bez udání důvodu).
Mohu Vám odpovědět na Vaši otázku z hlediska práva ČR, jedná se zejména o problematiku ochrany spotřebitele. Právní úpravu práva Slovenské republiky neznám, nicméně je možné, že bude podobná té v ČR s ohledem na míru harmonizace ochrany spotřebitele právem EU.
Podle § 1832 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen "NOZ") platí, že odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu podnikatel bez zbytečného odkladu, nejpozději do 14 dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem. Podnikatel vrátí spotřebiteli přijaté peněžení prostředky jiným způsobem jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasil a pokud mu tím nevzniknou další náklady.
Podle § 1832 odst. 2 NOZ platí, že jestliže spotřebitel zvolil jiný, než nejlevnější způsob dodání zboží, který podnikatel nabízí, vrátí podnikatel spotřebiteli náklady na dodání zboží ve výši odpovídající nejlevnějšímu nabízenému způsobu dodání zboží.
Z odst. 3 téhož ustanovení plyne, že podnikatel uhradí spotřebiteli náklady spojené s vrácením zboží, jestliže neupozornil spotřebitele o povinnosti nést tyto náklady v souladu s ustanovením § 1820 odst. 1 písm. g) NOZ, tedy, že v případě odstoupení od smlouvy ponese spotřebitel náklady spojené s navrácením zboží, a jde-li o smlouvu uzavřenou prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tzv. distanční smlouvy), náklady za navrácení zboží, jestliže toto zboží nemůže být vráceno pro svou povahu obvyklou poštovní cestou.
Výše uvedené ustanovení slouží k ochraně spotřebitele a zaručují mu, že může bez jakýchkoliv sankcí odstoupit od smlouvy při koupi zboží, které si neměl možnost prohlédnout před jeho zakoupením. Od těchto ustanovení se nelze odchýlit v neprospěch spotřebitele. Takove ujednání ve smlouvě či obchodních podmínkách je nicotné (nepřihlíží se k němu).

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemce neplatí nájemné a odmítá se vystěhovat z bytu - jak postupovat?
- Nájemník neplatí nájemné a odmítá se vystěhovat z bytu - jak postupovat?
- Nájemce dostal výpověď nájmu pro neplacení nájemného - jak ho vystěhovat pokud to neudělal dobrovolně?
- Nájemní dostal výpověď nájmu pro neplacení nájemného - jak ho vystěhovat pokud to neudělal dobrovolně?
- Výpověď nájmu pro neplacení nájemného - jak vystěhovat nájemce, nájemníka (dobrovolně to odmítá)

Pro porušování povinností zvlášť závažným způsobem (neplacení 5 měsíců) dostala nájemnice podle § 2291 odst. 2 NOZ výpověď bez výpovědní lhůty. Podle téhož ustanovení byla vyzvána, aby byt odevzdala bez zbytečného odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Na výzvy a upomínky nereaguje. Nájemnice je matkou nezl. dětí a zdá se, že odevzdání bytu netrápí jí ani odbor soc. věcí. Úřad při výkonu práva, vymáhání dluhu atd. odkazuje na soudy, což je vzhledem k tomu, že uživatelka bytu je na podpoře a jiný byt nemá, bezpředmětné a NOZ termín vyklizení nezná. Jaký je prosím správný postup v takových případech? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Orgánem veřejné moci, na který se musíte obrátit je soud.
V takových případech se žalobce domáhá ochrany svého vlastnického práva k předmětnému bytu podle § 1042 NOZ. Ten totiž užívá bývalý nájemce bez právního důvodu.
Odbor sociálních věcí (zřejmě obecního úřadu) nemá v této věci žádné pravomoci.
Před podáním žaloby je nutné bývalou nájemkyni vyzvat k vyklizení a předání bytu. Skutečnost, že pobírá dávky sociální podpory a je matkou nezletilých dětí je pro vyklizení irelevantní.
Vzhledem k tomu, že výpověď podle § 2291 NOZ je z hlediska formálních náležitostí velmi náročná, doporučuji, abyste vyhledal služeb advokáta, který veškeré písemnosti přezkoumá a posoudí, zda byly splněny veškeré náležitosti pro podání žaloby. Rovněž Vám ji pomůže sepsat.

OBČAN-BYDLENÍ
- Podnájem bytu - je nutný souhlas majitele, pronajímatele bytu?
- Podnajímání bytu - je nutné svolení majitele, pronajímatele bytu?

Mám pronajatý byt v Praze, a mám v něm trvalé bydliště. Byt využívám jen na pár dní v týdnu, a proto bych ho chtěla nabídnout turistům k dočasnému bydlení (2-7 dni) přes stránky airbnb.com. Bere se toto jako podnájem? Bylo by toto ve shodě ze zákonem? Mohl by mě za to zažalovat majitel bytu? Je nutný souhlas pronajímatele? Děkuji, Katka

ODPOVĚĎ:
Podle § 2274 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen "NOZ") může nájemce dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele.
Podle § 2275 NOZ platí, že pokud nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele. Žádost o udělení souhlasu k podnájmu i souhlas s podnájmem vyžadují písemnou formu. Nevyjádří-li se pronajímatel k žádosti ve lhůtě jednoho měsíce, považuje se souhlas za daný; to neplatí, pokud byl ujednán zákaz podnájmu.
Ve Vašem případě se o podnájem pravděpodobně bude jednat, a jelikož sám v byě trvale nebydlíte, budete potřebovat písemný souhlas pronajímatele.
Dále si Vás dovolím upozornit, že pokud byste dal byt nebo jeho část do podnájmu neoprávněně, hrubě tím porušíte svou povinnost vyplývající z uzavřené nájemní smlouvy.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Zamítnutí příspěvku na bydlení pro vysoký stav na bankovním účtu, účtě
- Zamítnutí mimořádného příspěvku na koupi pračky
- Vliv stavu bankovního účtu na přidělení příspěvku na bydlení
- Stav bankovního účtu a příspěvek na bydlení

Jsem vedená na úřadu práce a pobírám 5004, - příspěvek na bydlení, 610, - přídavek na dítě, 3453, - příspěvek na živobytí a 2000 výživné na dceru (11 let) V březnu tohoto roku se mi rozbila pračka a servisní technik mi dal potvrzení, že její oprava bude cca 5000, - což je nerentabilní. Já jsem si pračku koupila a podala žádost na mimořádnou událost. Ta mi byla zamítnuta a úřednice i tak žádá můj výpis z účtu. Na účtě mám víc jak 1000, - Má na to právo? Bylo mi řečeno, že když ho nedonesu, budou mi dávky příspěvku na živobytí pozastaveny. Můžou toto učinit a na jak dlouho, dá se o ně po nějaké době žádat znovu? Pokud by mi jí pozastavili, nemám nárok na jinou dávku, vždyť budu mít jen 7000, Děkuji. Zuzka

ODPOVĚĎ:
Při žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi, mezi které patří příspěvek na živobytí i mimořádná okamžitá pomoc, žadatel kromě svých příjmů dokládá i prohlášení o svých celkových majetkových a sociálních poměrech. Toto prohlášení obsahuje informace o vlastnictví (ne) movitého majetku (například automobilu apod.), o stavu hotovosti na bankovním účtu, informace o tom, zda má žadatel stavební spoření či životní pojištění apod. Pracovnice oddělení dávek pomoci v hmotné nouzi tedy po Vás může požadovat i výpis z bankovního účtu. Doporučuji tedy výpis z účtu pracovnici doložit.
Pokud by Vám byla výplata příspěvku na živobytí pozastavena a Vy s tímto rozhodnutím nebudete souhlasit, můžete se proti rozhodnutí v zákonné lhůtě odvolat. Dále samozřejmě můžete o příspěvek na živobytí požádat znovu – vzhledem k tomu, že se příjmy dokládají každý měsíc, můžete tak učinit již následující měsíc. Pokud ale například kvůli hotovosti na bankovním účtu nebudete splňovat podmínky pro přiznání dávky, mohlo by díky snížení Vašich příjmů následně dojít k navýšení příspěvku na bydlení. Toto navýšení se ale projeví až po uplynutí kalendářního čtvrtletí. Na jiné dávky mít nárok bohužel nebudete, protože již prakticky všechny dostupné dávky pobíráte.

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí - nemovitost v exekuci
- Odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí - byt, dům v exekuci
- Exekuce nemovitosti a odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí z tohoto důvodu

Máme problém s realitní kanceláří a s koupí jedné nemovitosti. Prodávající už po druhé nemovitost dostal do exekuce. Právě kvůli tomu jsme sepsali smlouvu o smlouvě budoucí a přesto opět je nemovitost v exekuci. Je to porušení smlouvy? Lze odstoupit od smlouvy o smlouvě budoucí bez sankcí? A je smlouva platná když jsme ji podepisovali každý v jiný den? Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
1/ Porušení smlouvy o smlouvě budoucí:
Při řešení otázky, zda prodávající, resp. budoucí prodávající porušil některou ze svých smluvních povinností, by bylo nezbytné se seznámit s textem předmětné smlouvy o smlouvě budoucí.
Pokud se však ve Vámi popsaném případě jedná o „standardní“ smlouvu o smlouvě budoucí (jejímž předmětem je závazek budoucího prodávajícího na výzvu budoucího kupujícího, či v jiné sjednané lhůtě, s ním uzavřít kupní smlouvu), nemusí vedení exekuce na předmětnou nemovitou věc představovat nepřekonatelný problém.
V první řadě je nezbytné si uvědomit, že přestože je po zahájení exekuce povinnému (zde budoucímu prodávajícímu) v zásadě zakázáno jakkoli disponovat se svým majetkem (§ 44a/1 exekučního řádu), je za určitých podmínek možné, aby povinný některou část svého majetku prodal i v průběhu exekučního řízení.
Konkrétně dle § 44a/4 exekučního řádu může povinný s písemným souhlasem exekutora, oprávněného a všech přihlášených věřitelů k úhradě vymáhané pohledávky (a dalších s tím souvisejících pohledávek) zpeněžit majetek nebo jednotlivé součásti majetku, nejsou-li postiženy jinou exekucí, nejméně však za obvyklou cenu zjištěnou na základě znaleckého posudku splatnou při podpisu smlouvy k rukám exekutora.
Je tedy možné, aby Vám budoucí prodávající prodal svou nemovitost, musí s tím však předem souhlasit exekutor, oprávněný a všichni přihlášení věřitelé. Nemovitost pak musí být prodána za obvyklou cenu (dle znaleckého posudku), přičemž kupní cena musí být uhrazena při podpisu kupní smlouvy k rukám exekutora.
Je rovněž možné, aby se budoucí prodávající obrátil na exekutora s žádostí o vynětí některé části svého majetku ze zákazu dle § 44a/1 exekučního řádu). Exekutor povinnému tuto výjimku udělí, pokud povinný zároveň doloží, že jeho zbývající majetek zjevně a nepochybně postačuje k uhrazení vymáhané pohledávky včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuce (§ 44a/3 exekučního řádu).
V tomto ohledu je však samozřejmě velmi důležité, jakým způsobem je ve Vámi popsaném případě exekuce vlastně vedena.

2/ Odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí:
Pokud se budoucí prodávající ve smlouvě o smlouvě budoucí zavázal s Vámi v určité lhůtě uzavřít kupní smlouvu a se splněním této povinnosti se nachází v prodlení (v důsledku nemožnosti disponovat v rámci exekučního řízení se svým majetkem), je skutečně možné uvažovat o porušení jeho smluvní povinnosti, které Vás opravňuje k odstoupení od smlouvy.
V obecné rovině dle § 2001 občanského zákoníku platí, že od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany (v tomto ohledu z dotazu nevyplývá, zda jsou podmínky pro odstoupení zakotveny přímo ve smlouvě o smlouvě budoucí), nebo stanoví-li tak zákon.
Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není (§ 2002/1 občanského zákoníku). Dle znění dotazu předpokládám, že prodlení s uzavřením kupní smlouvy je ve Vašem případě spíše možné považovat za podstatné porušení smlouvy o smlouvě budoucí, tzn. že k odstoupení od smlouvy jste oprávněna.
Odstoupení od smlouvy (které je vždy reakcí na porušení smlouvy druhou smluvní stranou) nemůže být stiženo žádnou smluvní sankcí.
Dle § 1788/2 občanského zákoníku dále platí, že změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Neoznámí-li zavázaná strana oprávněné straně změnu okolností bez zbytečného odkladu, nahradí oprávněné straně škodu z toho vzniklou. Vzhledem k tomu, že ke změně okolností v tomto případě došlo zaviněním budoucího prodávajícího, není vyloučeno, abyste se (v případě neuzavření smlouvy) po něm domáhala náhrady škody (pokud Vám ovšem nějaká škoda vznikne).
Závěrem této části odpovědi však zdůrazňuji, že pro provedení důkladnější právní analýzy Vámi popsaného případu by bylo nezbytné seznámit se podrobně s textem Vámi uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí, stejně jako se seznámit s podrobnostmi vedené exekuce. V této souvislosti můžete využít např. služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

3/ Podpis smlouvy v různé dny:
Skutečnost, že smlouva o smlouvě budoucí byla jednotlivými smluvními stranami podepsána v různé dny, nemá na její platnost žádný vliv.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Pronájem části nemovitosti ve spoluvlastnictví - je nutný souhlas ostatních spolumajitelů, spoluvlastníků?
- Souhlas s pronájmem části nemovitosti ve spoluvlastnictví
- Souhlas s pronájmem části rodinného domu ve spoluvlastnictví

Jsem spolumajitel rodinného domu. S manželkou obýváme
1. patro. Spolumajitelka se nyní rozhodla, že bude přízemí domu pronajímat. Musí mít můj souhlas k pronájmu a za jakých podmínek ho může pronajímat?
Mohu si vyhradit já nějaké podmínky, např. chov zvířat případnými nájemci? Jak je to s používáním a údržbou společných prostor - sklepy, zahrada a pod. ?
Osvětlení společného schodiště je napojeno na náš elektroměr.
Co mohu v tomto případě dělat, když by se rozhodla pro pronájem bez mého souhlasu?
Děkuji, Vojta

ODPOVĚĎ:
Podle § 1123 NOZ platí, že spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků.
Pronájem části rodinného domu, kdy bude docházet k užívání společných částí domu nájemcem lze považovat za rozhodnutí o vyznamné záležitosti podle § 1129 NOZ. K rozhodnutí o takové záležitosti je nutný souhlas spoluvlastníků, kteří mají 2/3 všech hlasů (v případě dvou spoluvlastníků, kdy jsou podíly na věci stejné, je tedy nutný souhlas obou).
Pokud spolumajitelka pronajme část domu bez Vašeho souhlasu, bude nájemní smlouva neplatná.
Pro případ, že mezi Vámi nedojde k dohodě, rozhodne soud na návrh některého ze spoluvlastníků podle § 1129 NOZ.

RŮZNÉ-ZDRAVÍ
- Rodič zakázal vyšetření dítěte psychologem - psycholog to nerespektoval, jak postupovat?
- Psycholog nerespektoval zákaz vyšetření vydaný jedním z rodičů, jak postupovat?

Soudíme se s bývalou partnerkou ohledně podílu na výchově naší dcery a alimenty. Bývalá partnerka si nechala zpracovat psychologický posudek, který zpracovával doktor, klinický psycholog.
Já jsem vyšetření odmítl a výslovvně jsem zakázal psychologovi svou 2letou dceru jako její zákonný zástupce, jakkoli vyšetřovat. Přesto se v posudku, který zpracoval objevily dotazy na dceru a její hodnocení.
Nedopustil se pan doktor minimálně přestupku proti nějakému zákonu, když nerespektoval můlj zákaz? Nebo zdravotnické zařízení, pro které pracuje? Děkuji, Květoslava

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Nikoli, ani klinický psycholog, ani jeho zaměstnavatel se nedopustili žádného správního deliktu, pokud byl psychologický posudek zpracován pouze na základě souhlasu jednoho z rodičů.
V první řadě je nezbytné si uvědomit, že pro poskytnutí zdravotní služby nezletilému se v zásadě nevyžaduje souhlas obou rodičů, nýbrž postačí souhlas pouze jednoho z nich (jak vyplývá z § 35 zákona o zdravotních službách).
V souvislosti s Vámi popsaným případem jsou podstatná zejména následující ustanovení občanského zákoníku:
- § 876/1, dle něhož vykonávají rodičovskou odpovědnost oba rodiče ve vzájemné shodě;
- § 876/3, dle něhož jedná-li jeden z rodičů v záležitosti dítěte sám vůči třetí osobě, která je v dobré víře, má se za to, že jedná se souhlasem druhého rodiče (měl-li však klinický psycholog povědomí o Vaší vůli psychologický posudek nevyhotovovat, dobrá víra u něj nemohla být založena) ;
- § 877, dle něhož nedohodnou-li se rodiče v záležitosti, která je pro dítě významná zejména se zřetelem k jeho zájmu, rozhodne soud na návrh rodiče; to platí i tehdy, vyloučil-li jeden rodič z rozhodování o významné záležitosti dítěte druhého rodiče; za významnou záležitost se považují zejména nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte (z tohoto důvodu se domnívám, že absolvování psychologického vyšetření není v žádném případě možné považovat za významnou záležitost dítěte, tzn. že pro rozhodnutí o této záležitosti postačí rozhodnutí jednoho z rodičů).
V rámci probíhajícího soudního řízení můžete nicméně namítat protiprávnost pořízení tohoto důkazu (přestože o protiprávnosti lze důvodně pochybovat) a nechat tak tuto otázku přezkoumat ještě soudem.

RODINA-SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Časový fond prarodičů na styk (setkání) s dítětem - odečítá se od času otce nebo matky?
- Časový fond babičky, dědečka na styk (setkání) s dítětem - odečítá se od času otce nebo matky?

Z jakého časového fondu při střídavé péči (týden otec-týden matka) půjde soudně stanovený styk prarodičů (rodičů otce) s dítětem? Půjde z časového fondu obou rodičů nebo jen z časového fondu syna prarodičů? Rodiče matky nemají o dítě vůbec zájem.
Děkuji, Soňa

ODPOVĚĎ:
Dle zákona o rodině mají prarodiče právo na styk s vnoučaty. Soudní rozhodnutí o styku s dítětem zpravidla určuje konkrétní dny či týdny, kdy ke styku dochází (například každý lichý nebo sudý týden). V takovém případě je pak zřejmé, do kterého časového fondu styk dítěte s prarodiči zasáhne. Pokud by soudní rozhodnutí nevymezovalo konkrétní týdny či dny v týdnu (což je ale málo pravděpodobné), pak není důvod, aby styk vnoučete s prarodiči šel na vrub časového fondu pouze jednoho z rodičů.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zvýšení a prohloubení kvalifikace - rozdíl
- Je možné u prohloubení kvalifikace uzavřít Dohodu o úhradě nákladů dalšího vzdělávání?

Nové zaměstnání od 09/2014 - pozice "pracovnice v personalistice", bez specifikace náplně práce. Od 04/2015 zahájení studia 11-denního kurzu "HR manažer", plánované ukončení 09/2015, náklady hradí zaměstnavatel. Musela jsem podepsat tzv. "Dohodu o úhradě nákladů dalšího vzdělávání" - musím setrvat 3 roky, jinak uhradím náklady na vzdělávací akci (či jejich poměrnou část za zbývající dobu).
PROBLÉM:
Zaměstnavatel podle mne obešel Zákoník práce a uzavření této dohody by mělo být tudíž neplatné. Proč? Nejedná se o ZVÝŠENÍ kvalifikace, ale o PROHLOUBENÍ. Zaměstnanec je povinen se ve svém oboru vzdělávat podle ZP a jelikož náklady na akci (školné, ubytování, cesta) nedosáhnou limitu 75.000 Kčkorun, která by umožňovala uzavření oficiální kvalifikační dohody, neměl zaměstnavatel jinou možnost, jak "si mě pojistit", než touto dohodou. Je ale platná? V uzavřené dohodě je napsáno, že "náklady na uvolnění z práce zohledněny nejsou". Kdyby byly, možná (nevím, co se počítá, zda superhrubá mzda.) Aby celková částka těsně vyšplhala na těch 75.000 Kč. Je někde pevně stanoveno jak se započte? Děkuji, Marta

ODPOVĚĎ:
V daném případě se z mého pohledu jedná o prohlubování kvalifikace, nikoliv o její zvyšování, jak správně uvádíte. Při prohlubování kvalifikace lze uzavřít se zaměstnancem kvalifikační dohodu, pokud předpokládané náklady dosahují alespoň 75.000,- Kč (§ 234 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Kvalifikační dohoda musí také obsahovat druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou je zaměstnanec povinen zaměstnavateli uhradit, pokud po danou dobu v zaměstnání nesetrvá (§ 234 odst. 3 ZP).
Obecně se do výše uvedených nákladů započítává i náhrada mzdy zaměstnance za dny, kdy bude účasten na školení, a to včetně odvodů. Pokud ale Vaše kvalifikační dohoda tyto náklady vylučuje, pak by mohlo býti sporné, zda je možné je započítávat do předpokládaných nákladů a bylo by možné vůbec platně dohodu uzavřít.
Nevím, v jakém kontextu je Vámi uváděná věta o vyloučení nákladů na uvolnění z práce. Součástí kvalifikační dohody by však měla být i celková částka nákladů, kterou byste měla v případě nedodržení dohody z Vaší strany uhradit. Pokud by tato částka přesáhla 75.000,- Kč a započítávaly by se do ní i náhrady mzdy za dobu Vaší nepřítomnosti v práci kvůli účasti na vzdělávání, pak by daná dohoda mohla být považována za platnou. Pokud však i tímto celkovým vyčíslením nákladů celková částka nedosahuje částky 75.000,- Kč, pak by byla tato dohoda neplatná, neboť odporuje zákonu (§ 580 zákona č. 89/2012 Sb. , nový občanský zákoník).

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Člen rodiny lhal notářce že je vypravitel pohřbu - jak postupovat?

03/2013 zemřela matka, byla jsem vypravitel pohřbu, jsem uvedena v úmrtním listě. Při předběžném šetření jsem uvedla pozůstalého manžela a pozůstalého syna s jejich adresami. Uvedla jsem, že pohřeb platil bratr, na další jednání byl pozván pouze bratr, otec ani já už jsme pozvaní nebyli. Je to správné? Otec měl u sebe ještě další doklady o nákladu pohřbu a chtěl nás při jednání finančně vyrovnat. Ale k tomu již nedošlo.
Bratr byl pozván k doplnění předběžného šetření a dědické řízení bylo ihned zakončeno, bez možnosti odvolání. Spis jsem si později ofotila. Nepravdivě vypovídal, uvedl, že pohřeb platil on, je v usnesení uveden jako vypravitel pohřbu, ale ve skutečnosti ho platil otec ze společného účtu, který měli s matkou. Volala jsem notářce, ta odpověděla, že chybu nevidí, psala jsem žádost na Okresní soud o sdělení důvodu nepřizvání pozůstalého manžela k dědickému řízení - vyšší soudní úřednice odpověděla, že na předběžném šetření bratr zakončil dědictví z důvodu majetku nepatrné hodnoty, ale na předběžné šetření jsem byla já, je tento postup správný? Děkuji, Božena

ODPOVĚĎ:
Postup notáře byl správný. Zanechá-li zůstavitel pouze majetek nepatrné hodnoty či majetek bez hodnoty, soud řízení zastaví a majetek nepatrné hodnoty či majetek bez hodnoty vydá tomu, kdo uhradil pohřeb, jestliže s tímto postupem vysloví vypravitel pohřbu souhlas.
Vzhledem k tomu, že jste notáři sdělila, že pohřeb vypravoval Váš bratr (otce jste nezmínila) a bratr před notářem rovněž prohlásil, že pohřeb uhradil a že souhlasí s nabytím majetku, tak notář vydal usnesení o zastavení řízení a doručil jej správně pouze vypraviteli pohřbu. Další jednání notář není v tomto případě povinen nařizovat.

RŮZNÉ-STAVBY
- Povinnost dodržet podmínky stavebního povolení
- Stavitel nedodržel podmínky stavebního povolení - kam podat stížnost?

1/2015 jsem podepsala souhlas se stavbou na sousedním pozemku na základě ústního jednání s ohledáním na místě stavby za přítomností pracovníka Stavebního úřadu a dalších účastníků stavebního řízení, kde došlo k dohodě ve smyslu umístění stavby. Podmínky jsou uvedeny ve "Stavebním povolení". Mám pochybnost od dodržení těchto podmínek. Je stavebník povinen dodržet všechny podmínky ve "Stavebním povolení"?
Bohuslava

ODPOVĚĎ:
Dle § 118/1 stavebního zákona platí, že stavebník je povinen provádět stavbu v souladu s jejím povolením vydaným podle tohoto zákona. V zásadě je tedy stavebník povinen postupovat přesně dle pravomocného rozhodnutí stavebního úřadu.
Současně je však nezbytné připomenout, že před zahájením stavby nebo kdykoli v průběhu provádění stavby se může stavebník obrátit na stavební úřad s žádostí o povolení změny stavby před jejím dokončením (§ 118 stavebního zákona).
Stavební úřad může na žádost stavebníka povolit změnu stavby před jejím dokončením. Změnu stavby před jejím dokončením lze povolit jen v souladu s územním rozhodnutím (nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí).
Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání s povolením stavby a s ověřenou projektovou dokumentací. K žádosti připojí stavebník projektovou dokumentaci změn stavby, do které projektant vyznačí navrhované změny.
Žádost o změnu stavby před dokončením stavební úřad projedná s účastníky stavebního řízení (např. sousedy stavebníka) a dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna přímo dotýká práv účastníků stavebního řízení, jakož i zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.
Změnu stavby, která se nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení, může stavební úřad schválit rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce stavby. Rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem do stavebního deníku.
Pokud se domníváte, že Váš soused nedodržuje pravomocné rozhodnutí stavebního úřadu, můžete se obrátit na místně příslušný stavební úřad a iniciovat provedení kontrolní prohlídky stavby (§ 133 a § 134 stavebního zákona).

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zajistit vyplacení manžela dětmi po smrti manželky po dědickém řízení
- Jak zajistit vyplacení manželky dětmi po smrti manžela po dědickém řízení

2005 krátce po svatbě, jsme s manželem koupili byt. Je zahrnut do SJM. Hradili jsme ho z prostředků, které jsme oba získali před uzavřením manželství. Manžel cca 80% ceny a já cca 20%. Manžel se nyní rozhodl napsat závěť, ve které celý byt odkáže svým dospělým dětem z předchozího manželství (společné děti nemáme) s tím, že vyčíslí způsob financování nákupu a jeho děti mi pak vyplatí částku, kterou jsem do nákupu vložila. Je to možné? Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Ano, takový postup je možný. Manžel si akorát musí pohlídat, aby se dětem dostalo jejich povinného dílu jakožto nepominutelným dědicům, aby závěť nemohly napadnout. Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu. Má-li manžel např. 2 děti, je jejich zákonný dědický podíl 1/3 (manželka a 2 děti). Nezletilé děti tedy musí dostat 3/4 z 1/3 a zletilé 1/4 z 1/3 hodnoty veškerého majetku, který bude předmětem dědění.

RODINA-SJM
OBČAN-DLUHY
- Manžel si vzal úvěr bez vědomí manželky a zemřel - musí manželka zaplatit dluh bance?
- Manželka si vzala úvěr bez vědomí manžela a zemřel - musí manželka zaplatit dluh bance?
- Manžel si vzal půjčku bez vědomí manželky a zemřel - musí manželka zaplatit dluh bance?
- Manželka si vzala půjčku bez vědomí manžela a zemřel - musí manželka zaplatit dluh bance?

03/2015 zemřel otec. Bohužel jsme zjistili, že měl nesplacený spotřebitelský úvěr ve výši 200.000,- Kč. Dědické řízení dosud neproběhlo, ale dluh by v plné výši měl přejít na matku a to v rámci společného jmění manželů. Otázka tedy je, skutečně po úmrtí manžela přechází dluh ze spotřebitelského úvěru, který uzavřel pouze manžel na jeho ženu? Jedná se o spotřebitelský úvěr u České spořitelny. V bance nám k úvěru nechtějí nic říci a odkazují na dědické řízení. Máme strach, že úvěr bude narůstat o pokuty a další položky, protože není v současné době splácen. Tedy otázka, může spotřebitelský úvěr, který není splácen z důvodu úmrtí dlužníka dále narůstat o různé smluvní pokuty atd? Co by matka měla v této chvíli udělat?
Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Manželé jsou solidární dlužníci, tzn. že odpovídají za dluhy společně a nerozdílně a věřitel může po každém manželovi požadovat splacení celé částky. Vaše matka by tedy měla pokračovat ve splácení, pokuty budou upraveny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Pokud se věřitel přihlásí se svou pohledávkou do dědického řízení, pak budou za polovinu pohledávky odpovídat všichni dědicové v poměru svých dědických podílů.

RŮZNÉ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
RŮZNÉ-STAVBY
- Jak se bránit proti stavbě dětského hřiště u domu - obava z hluku z hřiště
- Jak se bránit proti stavbě park u domu - obava z hluku z parku
- Jak se bránit proti vybudování dětského hřiště u domu - obava z hluku z hřiště
- Jak se bránit proti vybudování parku u domu - obava z hluku z parku

Jak se bránit proti stavbě hřiště, které chce vybudovat město podél mého pozemku ve vzdálenosti asi 10 m od hranice pozemku. Na mém pozemku se nachází rodinný dům. Který je asi 1m od hranice pozemku. Popřípadě jaké si můžu klást požadavky ohledně hluku a vzdálenosti. Zdá se mi vzdálenost na hřiště příliš malá. Děkuji, Bohdan

ODPOVĚĎ:
Pokud je zřízení hřiště zatím pouze stavebním záměrem, lze Vám doporučit získat o tomto projektu maximum informací. V zásadě platí, že pro zřízení hřiště je zapotřebí, aby stavební úřad vydal územní rozhodnutí o změně využití území a územní rozhodnutí o umístění stavby, bude-li se zde nějaká nacházet (popř. jeho zjednodušenou variantu, tzn. územní souhlas se změnou využití území a s umístěním stavby). Dle § 80/2 písm. e) stavebního zákona je vydání územního rozhodnutí o změně využití území zapotřebí také v případě změn druhu pozemku.
Dotazem na místně příslušném stavebním úřadě Vám proto doporučuji ověřit, zda již došlo k zahájení územního řízení (v jehož rámci žádá obec stavební úřad o vydání shora zmíněného územního rozhodnutí). Neboť Váš dům sousedí s pozemkem, na kterém by mělo být hřiště zřízeno, stanete se účastníkem tohoto územního řízení, v jehož rámci budete oprávněn vznášet své námitky a požadavky. Konkrétní minimální vzdálenosti pro odstup hřiště od rodinných domů nejsou platnými právními předpisy upraveny (v této souvislosti lze hřiště kvalifikovat jako objekt občanského vybavení ve smyslu § 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění). Podstatné tedy bude, zda se umístěním hřiště v určité vzdálenosti od Vašeho domu zhorší kvalita Vašeho bydlení či nikoli.
Pokud bylo územní řízení již zahájeno a Vy jste o této skutečnosti nebyl informován, lze předpokládat, že pro velký počet účastníků tohoto řízení bylo stavebním úřadem doručováno oznámení o zahájení územního řízení veřejnou vyhláškou.
Zároveň je však nutné podotknout, že územní řízení o vydání územního rozhodnutí o změně využití území nemusí být v případě zřizování hřiště zahájeno, jsou-li podmínky stanoveny např. ve schválených pozemkových úpravách nebo jiném územním rozhodnutí.
V současné chvíli Vám tedy doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad a podrobně se zde informovat o aktuální fázi územního řízení (pokud již bylo zahájeno), přičemž současně zde můžete nahlédnout do územního plánu obce a ověřit, zda je záměr vybudovat hřiště v souladu s tímto závazným dokumentem.
Jako účastník územního řízení jste samozřejmě oprávněn nahlížet do příslušného správního spisu (§ 38/1 správního řádu) a pořizovat si z něj výpisy či kopie.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Septik pro dva domy nestíhá odvádět vodu ze střechy a okapu - jak donutit souseda aby si udělal trativod?
- Jak donutit souseda aby si udělal trativod na vodu ze středhy (voda od sousedů teče do společného septiku a zahlcuje ho)

1987 zakoupen rodinný dům z roku asi 1900 s tím, že ze sousedního i z mého domu je sveden domovní odpad do septiku v mém domě, přepadem jde do městského odpadu. Cca před 15 lety čištěno potrubí na naše náklady, bylo ucpáno odpady při opravách domu sousedního. Loni ucpané znovu, nezjišťovala jsem vinu, šlo na moji pojistku. 2013 zezadu mého domu nová fasáda, na kterou teče voda z okapu a ničí ji - zjištěno přehlcení okapu, protože do svodu na mém domě jde opět dešťová voda z obou střech do mého septiku. Na staré fasádě nebylo vidět. Dotaz: 1. jak mohu řešit povinnost (? ) sousedů postavit alespoň trativod na dešťovou vodu a zaslepit propojení obou okapů 2. existuje právní možnost 'donutit' sousedku k odvádění odpadové vody vlastním potrubím? Pozn. : zatím nebylo se sousedy v rámci dobrých vztahů řešeno. V současnosti tam probíhá velmi rozsáhlá rekonstrukce, v jejímž rámci by se mohly úpravy přizpůsobit. Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
1/ Svod dešťové vody:
V obecné rovině dle § 20/5 písm. c) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb. , v platném znění) platí, že stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno mimo jiné vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; přitom musí být řešeno:
- přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování,
- jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo
- není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace.
Vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení je dle § 21/3 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území splněno, jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě:
- samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4,
- řadového rodinného domu a bytového domu 0,3.

2/ Odvádění odpadních vod:
Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo dále vyřešeno i nakládání s odpady a odpadními vodami, které na pozemku vznikají jeho užíváním nebo užíváním staveb na něm umístěných (§ 20/5 písm. b) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).
Dle § 3/8 zákona o vodovodech a kanalizacích může obecní úřad rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné.

3/ Doporučení:
V první řadě Vám samozřejmě doporučuji pokusit se sjednat provedení stavebních prací (jejichž výsledkem by bylo zajištění řádného vsakování či odtoku dešťové vody a odpadních vod) přímo s Vašimi sousedy. Nepovede-li toto jednání k výsledku, doporučuji Vám obrátit se na místně příslušný stavební úřad, který je oprávněn Vašim sousedům popřípadě nařídit provedení určitých stavebních prací (resp. úprav jejich domu).

OBČAN-EXEKUCE
- Může se exekutor účastnit dražby jako dražitel když ji řídí?
- Může být exekutor dražebníkem i dražitelem současně?

Pokud exekutor vstupoval do online dražby tak, že se objevovalo jeho jméno mezi dražiteli.
Lze toto chápat, že se účastnil dražby? - nebo ji tím minimálně narušoval? Při tel dotazu přímo na exekutora mi odpověděli, že tu dražbu řídil a proto tam vstupoval. V hlavičce probíhající dražby byli uvedeni tři dražitelé. Já, číslo dalšího přihazujícího a samotného exekutora.
který se v průběhu jednotlivých příhozů minimálně dvakrát objevil a já musel přihodit. Ale nejsem si jist zda vedle jeho jména byla i navyšující částka.
A proto se ptám pokud tam byl mezi přihazujícími, ikdyž nenavyšoval cenu jestli porušil zákon o dražbě.
Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Exekutor do dražeb vstupuje jako dražebník. Neměl by se tedy objevovat jako dražitel. Zkontrolujte si proto, zda byl exekutor opravdu uveden jako dražitel, neboť tímto by došlo k porušení zákona. Exekutor se nesmí dražby účastnit, pouze ji řídí. Pokud ovšem exekutor nenavyšoval cenu, tj. nepřihazoval, k porušení zákona by nedošlo, neboť se fakticky dražby neúčastnil. Tento výklad by byl příliš formalistický.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Kompenzace od realitní kanceláře - nabízí nemovitost bez souhlasu majitele (umělé snížení bonity nemovitosti)

15.5.2015 jsem náhodou objevila na srealitách a následně na jiných realitních servrech, že jistá RK nabízí náš pozemek u chalupy k prodeji. Chtěla jsem známemu ukázat lokalitu na internetu.
Pozemek nikde neinzrerujeme, nejsme v jednání s žádnou RK!
Ráda bych získala od RK nějakou kompenzaci. O prodeji jedné parcely jsme přemýšleli, nicméně teď když visí na internetu nevím jak dlouho, tak může mít kredit méně prodejného pozemku.
Vlastníkem jsem já se sestrou 50:50%.
Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Neoprávněné inzeráty ze serverů vytiskněte a zároveň taktéž uložte úplnou webovou stránku zvolením funkce prohlížeče - uložit jako - v elektronické podobě, taktéž zdokumentujte od kdy tam inzerát je vložen.
Zašlete RK doporučený dopis s dodejkou, podepsaný Vámi a sestrou, že jste majitelky pozemku (specifikovat dle KN) a že jste publikaci tohoto do nabídky nikdy nezadali. Proto žádáte okamžité stažení předmětných inzerátů a zároveň náhradu újmy, která Vám vznikla pro případný budoucí prodej nemovitosti.
Zároveň bych požádal o sdělení údajů o zadavateli inzerátu. Následně pak při znalosti osoby zadavatele (ale i neznalosti-při nesoučinnosti RK) můžete podat trestní oznámení.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Bezdětní manželé - kdo dědí v případě smrti jednoho z manželů? (manželé žijí v domě se sourozencem a rodiči)

Mám jednu sestru, která je vdaná, oba i se švagrem jsou mentálně postižení a nemají děti. Zbavení svéprávnosti nejsou. Já se o ně starám a bydlím u nich v domě, který vlastní s mými rodiči. Pokud, by se s jedním z nich něco stalo, jak se bude postupovat v dědictví. Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 23.05.2015, dotaz č. 7367)
Pokud sestra ani její manžel nesepsali závěť, nastává dědění ze zákona. Dle zákona by dědil veškerý majetek vždy druhý manžel.

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace zboží v zemi EU a vrácení zboží v rámci EU - nárok na zaplacení poplatku bance za převod Eur na Kč od eshopu
- Reklamace zboží u slovenského eshopu a vrácení zboží na Slovenko (v rámci EU) - nárok na zaplacení poplatku bance za převod Euro na Kč od eshopu

Obracím se na Vás s následujícím dotazem, neboť obdobnou odpověď se mi nepodařilo najít:
Ve slovenském e-shopu jsem koupil satelitním přijímač a příslušenství, jež není součástí základní výbavy přijímače; přijímač jsem však musel zaslat na reklamaci, a po dělení, že reklamovanou vadu vykazují všechny přijímače uvedeného typu, jsem v další zásilce odeslal i příslušenství a odstoupil od smlouvy. Slovenský e-shop mi vrátil celou fakturovanou částku.
Problém je v tom, e-shop mi poslal fakturovanou částku v eurech na můj korunový účet vedený v České republice; obdržel jsem tedy méně (něco asi změnou kurzu eura, dalších 100 Kč si strhla banka za směnu eura). Je postup e-shopu správný, nebo mi měl zaslat tolik euro, abych obdržel tutéž částku v korunách, kterou jsem uhradil, a kterou jsem rovněž požadoval při odstoupení od smlouvy?
Ptám se proto, že nyní budu žádat o vrácení poštovného za dva balíky na Slovensko (první balík s reklamací, druhý s příslušenstvím).
Děkuji, Marián

ODPOVĚĎ:
Neboť ve Vašem případě je možné identifikovat mezinárodní prvek, je v první řadě nezbytné určit, jakým právním řádem (českým, slovenským či jiným) se Vámi uzavřená kupní smlouva řídí.
Při použití čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy se Vámi uzavřená kupní smlouva řídí českým právním řádem (neboť máte, jak předpokládám, na území ČR své obvyklé bydliště).
Finanční ztráta, kterou jste utrpěl v důsledku převodu vrácené kupní ceny z měny euro na českou měnu (zapříčiněná porušením kupní smlouvy prodávajícím), může být kvalifikována jako náklad účelně vynaložený při reklamaci (§ 1924 občanského zákoníku), uvažovat je také možné o kvalifikaci této ztráty jako škody, která Vám vznikla v důsledku porušení kupní smlouvy prodávajícím (ve smyslu § 2913/1 občanského zákoníku).
V každém případě platí, že prodávající je primárně povinen vrátit Vám uhrazenou kupní cenu (která byla hrazena, jak předpokládám, v eurech), sekundárně je však rovněž povinen nahradit Vám i veškeré (Vámi řádně prokázané) související náklady, resp. Vámi utrpěnou škodu.
Nebude-li prodávající ochoten Vám poskytnout náhradu souvisejících nákladů, resp. náhradu utrpěné škody, můžete se s žádostí o pomoc při jednání obrátit na Evropské spotřebitelské centrum ČR, které působí při České obchodní inspekci:
http://www.coi.cz/cz/spotrebitel/evropske-spotrebitelske-centrum/

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodné za chybný úřední postup
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Neoprávněné zamítnutí vyplacení dávek v hmotné nouzi úředníkem
- Neoprávněné zamítnutí vyplacení přídavku na bydlení úředníkem

Poprosím o právnu radu ďalej uvedenej problematiky. Ide mi o nápravu vo veci neprijatia žiadosti dávok v hmotnej núdzi + príspevok na bývanie trvajúci doteraz. Neprijatie mojej žiadosti sa datuje k 04/2011. Následne 11/2012 som bol prinútený finančnými okolnosťami sa odhlásiť z Úradu práce v Čechách a opustiť Českú Republiku, prišiel som totiž o kompletné úspory a doteraz som si nedokázal nájsť nové zamestnanie.
Aj keď ide o staršiu záležitosť, premlčacia doba by mala byť v tomto prípade irelevantná, keďže ide o preukázateľné pochybenie a zavádzanie úradníkov na Úrade práce, Sociálnom úrade Praha 9, Vysočany a Ministerstve práce a sociálnych vecí ČR. Zaujíma ma tiež náhrada škody spôsobenej úradným postupom. Poprosím Vás o vyjadrenie a právnu radu v danej veci, keďže som už niekoľko rokov bez akéhokoľvek príjmu. Ďakujem, Martin

ODPOVĚĎ:
Bohužel Vás nepotěším, i kdyby promlčení nehrálo roli, což hraje, v tomto případě se jedná o nesprávný úřední postup státu a zde je promlčecí doba v případě náhrady škody ve výši 3 let, tak rovněž dokazování skutečnosti, že Vaše žádost nebyla přijata, což je neakceptovatelné, bude po letech velmi problematické. Obecně se nepřijetí žádosti, pakliže nemáte svědka nebo kupříkladu písemný či jiný záznam prokazuje velmi těžko, s odstupem doby je to prakticky nemožné. Doporučuji se v případě, že by se snad podobný postup opakoval, věc ihned řešit, nejlépe na místě s vedoucím oddělení, příp. ředitelem úřadu.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Sestra zhodnotila nemovitost rodiče, rodičů - jak vypořádat dědictví po smrti rodiče, rodičů?
- Bratr zhodnotil nemovitost rodiče, rodičů - jak vypořádat dědictví po smrti rodiče, rodičů?
- Sestra zhodnotila byt, dům rodiče, rodičů - jak vypořádat dědictví po smrti rodiče, rodičů?
- Bratr zhodnotil byt, dům rodiče, rodičů - jak vypořádat dědictví po smrti rodiče, rodičů?

Mám dotaz ohledně majetkového dělení. Jedná se o mne a sestru.
Nemovitost, jejímž vlastníkem je naše matka, je rodinný dům se zahradou. Tento dům je o velikosti cca 100 m2 a zahrada cca 500 m2. V přízemí je 4+1 a nahoře byla půda. V době trvání sestřina manželství si s manželem svépomocí z půdy udělali bytovou jednotku, do přestavby prý dali cca 300tis.
Sestra je rozvedená a činí si nyní nárok na polovinu domu a zahrady a chce, aby to na ni matka přepsala, protože prý z půdy s manželem udělali bytovou jednotku. Plus ještě z druhé půlky chce část jakoby dědictví.
Tím pádem by měla půlku domu jakoby za zhodnocení půdy a druhou půlku na půl se mnou - z titulu dědictví. Tedy ona 3/4 a já 1/4. Což si tedy nejsem jistá, že je spravedlivé zrovna. ale možná se mýlím. Pokud by v domě žádná půda nebyla a oni to s manželem celé přistavěli - ale takhle vlastně jen do prostoru, který tam již byl - dali pár sádrokartonů, přivedli vodu a plyn a za to má mít nárok na polovinu?
Jak by se nemovitost měla rozdělit mezi nás dvě, aby to bylo spravedlivé? Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Měli byste nechat vypracovat znalecký posudek, ve kterém by bylo vypočteno zhodnocení nemovitosti Vaší sestrou. Podle výsledku znaleckého posudku se potom domluvit na případném dělení domu či finančním vyrovnání tohoto zhodnocení.

RODINA-ROZVOD
- Platnost rozvodu manželství při zpětvzetí odvolání proti rozvodu manželství
- Právní moc rozvodu manželství při zpětvzetí odvolání proti rozvodu manželství

Chtěla bych se zeptat, k jakému okamžiku nabývá právní moc rozvod při zpětvzetí odvolání proti rozvodu. K této problematice jsem našla toto:
§ 222 (1) Jestliže odvolatel vezme odvolání zpět, právní moc napadeného rozhodnutí nastane, jako kdyby k podání odvolání nedošlo; to neplatí u rozsudku, kterým bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že není, a u rozsudku, kterým bylo vysloveno zrušení, neplatnost nebo neexistence partnerství.
Podle mého názoru by rozvod měl nabýt právní moc v okamžiku zpětvzetí odvolání. Je to tak?
Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
§222 občanského soudního řádu je obecnou úpravou pro zpětvzetí odvolání, kdy skutečně platí, že pokud odvolatel vezme odvolání zpět, právní moc napadeného rozhodnutí nastane, jako kdyby k podání odvolání nedošlo.
Řízení o rozvod manželství je však dále upraveno dle § 383 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních (292/2013 Sb.). V rámci této úpravy je obsaženo speciální ustanovení § 396 o zpětvzetí odvolání. Dle tohoto ustanovení zastavil-li odvolací soud řízení o odvolání proti rozsudku, jímž bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, proto, že odvolání bylo odvolatelem vzato zpět, nastane právní moc rozsudku dnem právní moci usnesení o zastavení odvolacího řízení. Právní moc rozsudku tak nenastane okamžikem úkonu zpětvzetí, jak uvádíte, ale okamžikem nabytí právní mocí usnesení o zastavení odvolacího řízení.

OBČAN-BYDLENÍ
- Na shromáždění SVJ byli manželé bez plné moci druhých z manželů, je usnesení shromáždění platné?
- Na shromáždění SVJ hlasovala osoba bez plné moci majitele bytu - je usnesení shromáždění platné?
- Platnost usnesení shromáždění SVJ při hlasování neoprávněnou osobou

Podle § 1185 NOZ odst. 2 je potřeba u SJM manželů při hlasování podepsaná plná moc druhého manžela, který při hlasování na shromáždění chybí. V listopadu 2014 proběhlo shromáždění, kde 30% všech chybělo a 25% hlasovalo jako jeden z manželů SJM bez plné moci druhého manžela, který nebyl přítomen. Lze říci, že celé shromáždění bylo neplatné pro neusnášení schopnost? Tj. 30% chybělo a 25% hlasů bylo neplatných?
Vzhledem k tomu, že uběhla 90-denní lhůta od konání shromáždění, lze říci, že shromáždění z listopadu 2014 je platné i přes kolizi 25% hlasů všech s § 1185 NOZ odst. 2? Michal

ODPOVĚĎ:
Vámi uvedené ustanovení stanoví, že manželé zmocní společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči osobě odpovědné za správu domu.
Uvedené ustanovení nenormuje, že zmocnění musí být uděleno písemně. Pokud není písemná forma určitého právního jednání stanovena zákonem nebo smluvním ujednáním (v tomto případě zejména stanovami), pak je na vůli manželů, v jaké formě bude zmocnění uděleno.
Pokud by manžel hlasoval proti vůli druhého, je věcí tohoto druhého manžela, aby se dovolával neplatnosti daného právního jednání.
Z tohoto důvodu nesouhlasím s Vašim tvrzením, že uvedené usnesení shromáždění je neplatné.

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA (REKLAMACE)
- Původní majitel nemovitosti nepřiznal kupujícímu závažnou vadu
- Původní majitel bytu, domu nepřiznal kupujícímu závažnou vadu
- Skrytá vada nemovitosti o které původní majitel nemovitosti věděl - nároky kupujícího
- Zatajená vada nemovitosti prodávajícím kupujícímu - jaká práva má kupující?

01/2015 jsme podepsali kupní smlouvu na dům, byl předán 03/2015 zjistili jsme závadu, kterou majitelka neuvedla-do sklepa zatéká voda rohem domu, sousedi uvedli, že tento problém majitelka již několikrát řešila. Jak postupovat, lze požadovat opravu na náklady původní majitelky? Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 1916/1 písm. a), b) a c) občanského zákoníku platí, že dlužník (zde prodávající) plní vadně, zejména
- poskytne-li předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti,
- neupozorní-li na vady, které předmět plnění má, ač se při takovém předmětu obvykle nevyskytují,
- ujistí-li věřitele (zde Vás) v rozporu se skutečností, že předmět plnění nemá žádné vady, anebo že se věc hodí k určitému užívání.

Byla-li si prodávající vědoma skutečnosti, že do sklepa prodávaného domu zatéká, přičemž Vás na to neupozornila, jedná se bezpochyby o porušení její smluvní povinnosti, tzn. že prodávající plnila vadně.

V případě kupní smlouvy pak dle § 2106/1 občanského zákoníku platí, že je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo:
a/ na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci (v případě domu nepřichází v úvahu),
b/ na odstranění vady opravou věci,
c/ na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d/ odstoupit od smlouvy.

Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.
Podstatným je takové porušení smluvních povinností, o němž strana porušující smlouvu (zde prodávající) již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana (zde Vy) smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není (§ 2002/1 občanského zákoníku).
Představuje-li ve Vašem případě zatékání do sklepa podstatné porušení kupní smlouvy, tzn. že byste při vědomí o této vadě kupní smlouvu vůbec neuzavřela, náleží Vám práva, která jsou uvedena výše.
Je-li naopak zatékání do sklepa pouze nepodstatným porušením smlouvy, máte dle § 2107/1 občanského zákoníku právo a/ na odstranění vady, anebo b/ na přiměřenou slevu z kupní ceny.

V současné chvíli Vám proto doporučuji obrátit se na prodávající s písemným vytčením zjištěné vady domu, přičemž tuto vadu řádně popište, doložte fotodokumentací a zmiňte, že dle sdělení sousedů se tato vada nevyskytla poprvé a prodávající o ní tudíž musela vědět. Jeden stejnopis dopisu si ponechte, druhý doručte prodávající prokazatelným způsobem (tzn. doporučeně s dodejkou). V dopise zároveň sdělte, jaké právo dle § 2106 či § 2107 občanského zákoníku jste si zvolila (předpokládám, že půjde o požadavek na odstranění vady, samozřejmě na náklady prodávající, či poskytnutí slevy z kupní ceny domu).
Nebude-li prodávající ochotna vadu uznat a vyhovět Vašemu požadavku, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Za tímto účelem můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Okamžitá výpověď zaměstnance pro psychický teror od zaměstnavatele (bossing)
- Okamžitá výpověď zaměstnance - bossing a psychický nátlak od zaměstnavatele

zaměstnavatel mě psychicky deptá. Důvodem je, že nesnese pod sebou lidi, kteří nejsou,, ovečkami,, . Snažila jsem se to 2 měsíce vydržet, ale situace se natolik vyhrotila, že mě nutil podepsat dohodu a okamžitě skončit, přičemž mi nechtěl vyplatit celý plat a provize, na které mám dle pracovní smlouvy nárok. Rovněž mi vyhrožoval, že pokud dám výpověď s 2. měsíční výpovědní lhůtou, udělá mi ze života peklo. Odebral mi pracovní místo, klíče od firmy a služební telefon. Nyní jsem na neschopence z psychických důvodů, konkrétně zhroucení z nátlaku a nadměrného stresu. Chtěla bych se zeptat, zda je možné z mé strany okamžitě ukončit pracovní poměr ze zdravotních důvodů. Soudit se nechci, jelikož hlavně potřebuji práci a příjem. Jen se chci z pracovního poměru vyvázat nejlépe tak, abych tohoto člověka už nemusela vidět. Je taková možnost?
Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Dle § 48/1 zákoníku práce může být pracovní poměr rozvázán jen:
a/ dohodou,
b/ výpovědí,
c/ okamžitým zrušením,
d/ zrušením ve zkušební době.

Pracovní poměr na dobu určitou končí také uplynutím sjednané doby.
1/ Dohoda:
Dle § 49 zákoníku práce platí, že:
- dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem;
- dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná;
- každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru.

2/ Výpověď:
Je-li výpověď dána zaměstnancem, nemusí být v zásadě nijak odůvodněna (§ 50/3 zákoníku práce), přičemž výpověď může být zaměstnancem dána i v průběhu jeho dočasné pracovní neschopnosti.

3/Okamžité zrušení pracovního poměru:
Dle § 56/1 zákoníku práce může zaměstnanec pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže:
a/ podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb (nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává) nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce, nebo
b/ zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti.
4/ Zrušení pracovního poměru ve zkušební době:

Dle § 66 zákoníku práce platí, že:
- zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu;
- zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance;
- pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží;
- pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.

Neboť z dotazu nevyplývá, že byste dosud byla ve zkušební době a zároveň (dle znění dotazu) nepředpokládám, že by ve Vašem případě byla naplněna některá z podmínek pro okamžité zrušení pracovního poměru, představuje prakticky jedinou variantu rychlého ukončení pracovního poměru uzavření dohody (odpověď ad 1/ výše). Dohoda samozřejmě nemusí být uzavřena při současné fyzické přítomnosti zaměstnance i zaměstnavatele, jednostranně podepsaný návrh dohody může být zaslán zaměstnancem zaměstnavateli, který po svém podpisu vrátí jeden stejnopis dohody zaměstnanci.

OBČAN-BYDLENÍ
- Změna předsedy bytového družstva BD - vliv na platnost a vypovězení mandátní smlouvy
- Vypovězení mandátní smlouvy a změna předsedy bytového družstva

Naše bytové družstvo uzavřelo v roce 2008 pro družstvo nevýhodnou mandátní smlouvu se správcovskou firmou.
Smlouvu za bytové družstvo podepsala tehdejší předsedkyně, která ale už od počátku roku 2010 předsedkyní není. Mezitím se vystřídali dvě předsedkyně a jeden předseda družstva, ale mandátní smlouva je stále původní.
Mandátní smlouvu jsem si pečlivě přečetla a nikde není napsáno, že její platnost je přenositelná z předsedy na předsedu.
Je tedy mandátní smlouva stále platná nebo by se mohla uzavřít eventuálně jiná? A musela by se dodržet tříměsíční výpovědní lhůta, jak je napsáno ve smlouvě, pokud by došlo k výpovědi smlouvy ze strany družstva. Děkuji. Ludmila

ODPOVĚĎ:
Mandátní smlouvu uzavřelo a je jí vázáno přímo družstvo, nikoliv předsedkyně (resp. členka statutárního orgánu).
Předsedkyně družstva (členka statutárního orgánu) pouze za družstvo jedná, protože družstvo je právnická osoba, tedy smyšlený subjekt, který sám jednat nemůže.
Smlouva je platná bez ohledu na změnu předsedy družstva (pokud nenastala jiná skutečnost, která má za následek zánik smlouvy, např. uplynutí doby nebo výpověď).
Pokud je ve smlouvě sjednaná tříměsíční výpovědní doba, bude nutné ji dodržet, ledaže by se smluvní strany dohodly jinak.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědická nezpůsobilost - zavrženíhodné jednání vůči zesnulému zůstaviteli

Od 06/2014 řešíme dědictví po mojí babičce. Babička sepsala závěť - veškerý svůj majetek (byt v SJM, penzijní spoření) odkazuje svému manželovi (v závěti také uvedeno, že v případě, že by její manžel zemřel dříve, odkazuje veškerý svůj majetek mně - vnučce) a rovněž sepsala list o vydědění mé matky (její dcery). U babiččina manžela byla ale prokázána dědická nezpůsobilost (zavrženíhodné jednání vůči babičce - neposkytnutí péče, zanedbání atd. prokázáno lékařskými zprávami) Jaké jsou možné způsoby řešení? Mohu se já, jako vnučka stát spoluvlastníkem bytu? Jaká by byla nejlepší mimosoudní dohoda mezi všemi? Jiní potomci, ani ze strany babiččina manžela, nejsou a dohodnout se jsme schopni všichni.
Děkuji, Oldřiška

ODPOVĚĎ:
Jedinou dědičkou ze závěti byste nyní měla být Vy. Předpokládám, že veškerý majetek měla Vaše babička v SJM s manželem. Pokud není mezi dědici a manželem jiná dohoda o rozdělení SJM, dělí se majetek v SJM na poloviny s tím, že 1/2 zůstává manželovi a druhá polovina jde do dědictví. Tuto druhou polovinu veškerého majetku v dědictví budete dědit Vy. Stanete se tedy spoluvlastníkem poloviny bytu, atd. Dohoda o rozdělení pozůstalosti není ve Vašem případě možná, protože jste jedinou dědičkou.

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Nepřetržitý provoz a proplácení svátků - zaměstnavatel strhává svátky z přesčasových hodin, je to v pořádku?
- Krácení přesčasových hodin, přesčasu státními svátky zaměstnavatelem - je to v souladu se Zákoníkem práce?

Pracuji v nepřetržitém provoze na 12ti hodinových směnách takže pracujeme i ve svátek. dozvěděli jsme se že zaměstnavatel nám svátky kdy jsme v práci proplácí ale když máme volno a je svátek tak nám strhne z přesčasových hodin 11h. za svátek. Zůčtovací období máme jednou za půl roku a proti pracovnímu fondu máme vždy přesčas. je možné aby svátky kdy máme volno nám odečítal z přesčasových hodin?
Děkuji, Evžen

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance min. 1č dní předem, nedohodne-li se se zaměstnancem jinak (§ 84 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce v platném znění – dále jen „ZP“).
Pokud máte na svátek naplánovanou směnu, pak Vám za práci ve svátek náleží mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Po dobu čerpání náhradního volna zaměstnanci připadne náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Namísto poskytnutí náhradního volna se zaměstnavatel může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného výdělku.
Pokud Vám na daný den směna naplánovaná nebyla, pak byste v tento den stejně nepracoval, máte volno a nenáleží Vám žádná kompenzace za tento den (§ 115 ZP).
Vámi uváděný příklad by odpovídal postupu, kdy by Vám zaměstnavatel na svátek naplánoval směnu, ale zároveň by Vám tento den poskytl náhradní volno za práci přesčas. Za práci přesčas však v prvé řadě náleží zaměstnanci příplatek, pouze s jeho souhlasem je možné mu namísto příplatku za práci přesčas poskytnout náhradní volno (§ 114 ZP).

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Duplicitní vlastnictví pozemku - jak určit skutečného vlastníka?
- Žaloba na určení vlastníka, majitele nemovitosti, nemovité věci

Duplicitní vlastnictví pozemku, my - na základě rozhodnutí o dědictví z 10/1997, oni - na základě kupní smlouvy z 07/1994 koupili od Nyklíčkových, kteří pozemek získali na základě směnné smlouvy z 10/1990 se Státním statkem Vysoká (pozemek někdo označil jako opuštěný! )
Domluva s duplicitními vlastníky se nedaří. Mám podat žalobu k soudu? Můžu to zvládnout sama, i když nejsem právník? Lze sepsat žalobu dle nějakého vzoru? Děkuji moc za odpověď.
Děkuji, Barbora

ODPOVĚĎ:
V případě duplicitního vlastnictví pozemku, které se nedaří odstranit dohodou, je podání žaloby de facto jedinou možností. V tomto případě se bude jednat o tzv. určovací žalobu (tzn. žalobu na určení vlastnického práva) dle § 80 Občanského soudního řádu.
Přestože na internetu je možné narazit na nejrůznější vzory žalob (s kolísající kvalitou), včetně žaloby určovací, doporučuji Vám v této věci v každém případě využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
V této souvislosti je nezbytné si uvědomit, že příprava žaloby sama o sobě představuje pouze jeden z kroků soudního sporu, kterému by mělo předcházet posouzení šancí na úspěch (s ohledem na dostupné důkazní materiály, právní zhodnocení skutkového stavu apod.), a po kterém zejména následuje soudní řízení (v celé své složitosti), které bývá pro člověka neznalého pravidel občanského soudního řízení poněkud nepřehledné. Z důvodu minimalizace starostí a získání objektivního pohledu na Vaše procesní šance Vám proto doporučuji advokáta vyhledat.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pouze připomínám, že duplicitní vlastnictví je v současné době řešeno v § 24 katastrálního zákona, který umožňuje zanést do katastru nemovitostí tzv. poznámku spornosti (upozorňující každého na to, že v případě konkrétního pozemku probíhá soudní spor). V rámci staré právní úpravy pak bylo duplicitní vlastnictví upraveno v § 45/3 staré katastrální vyhlášky.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědic vybral peníze z účtu zůstavitele těsně před smrtí a nazval to darem - uplatnění v dědickém řízení
- Krádež peněz z účtu těsně před smrtí, úmrtím zůstavitele

Je možné aby těsně před smrtí nemohoucí tety manipulovala s penězi na účtě tety cizí osoba, měla tety kartu, pin (přesuny, výběry). Je možné, aby při řešení pozůstalosti, řekla ta samá cizí osoba, že jí teta dala 100.000 Kč, nemá na to žádný podklad, notářce to takhle stačí. Úmrtí tety 1.2.15. Úmrtí strýce 13.2.15. Úmrtí jediné dcery před 1,5 rokem 11/2013). Dědí pouze sourozenci tety a strýce. Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Pokud tato osoba měla dispoziční právo k účtu, tak měla právo disponovat s penězi na účtu. Jestliže neměla dispoziční právo k účtu, ale s účtem disponovala se souhlasem tety, tak bylo vše v pořádku. Pokud však víte, že teta k tomu osobě svolení nedala a došlo k neoprávněné manipulaci s účtem, pak sdělte notáři, ať prověří pohyb na účtu tety v době před její smrtí (vyžádá si po bance výpisy z účtu). Můžete před notářem prohlásit, že nesouhlasíte s výroky o penězích dané osoby a proč. Notář by měl sporná pasiva vyloučit z dědického řízení a vůbec by je neměl projednávat. Měl by Vás odkázat na civilní soud k podání žaloby ohledně těchto sporů (dědické řízení je nesporné).

RŮZNÉ-ZDRAV. A SOC. POJIŠTĚNÍ
- Pojištění dítěte - rodiče Slováci s trvalým pobytem v ČR

S manželem Slováci s trvalým pobytem v ČR. 5/2015 termín na narození dítěte. Pojišťovna, kde jsem pojištěna (VZP) -dle jejich vnitřních směrnic musíme pro něj k žádosti o veř. zdrav. poj. požádat na cizinec. pol. o žádost k trvalému pobytu. Jinak nám ho nepojistí! Jiná pojišťovna (MV) to nepožaduje! K úplné žádosti oTP: ČR rodný list dítěte, foto, SK cestovní doklad dítěte. Žádost o trvalý pobyt-na základě ČR rodného listu, bez cestovního dokladu žádost stopnou, odklad k vyřízení trvalého pobytu, dostaneme potvrzení pro VZP-dočasně pojištění pro dítě. K úplnému vyřízení- ambasáda v ČR, SK matrika a policie zařídit SK rodný list (lhůta 90D) + cestovní doklad pro dítě (lhůta 30D, nutno dostavit se osobně s novorozencem kvůli fotografii! ). Zaplatit xy euro. S SK cestovním pasem (platnost 2R) se dostavit na cizineckou, obnovit žádost o TP a čekat 60D na průkaz o TP (platnost 5L). Předložit na VZP! Musíme
splnit vnitřní směrnice pojišťovny? Má na to pojišťovna právo (dle jakého zákona)? Můžeme odmítnout takový postup? Kam se obrátit jestli pojišťovna pravdu nemá?

ODPOVĚĎ:
Dle § 88/1 a 3 zákona o pobytu cizinců na území ČR platí, že:
- narodí-li se cizinec na území ČR, považuje se jeho pobyt na tomto území po dobu pobytu jeho zákonného zástupce, nejdéle však po dobu 60 dnů ode dne narození, za přechodný;
- pobývá-li však zákonný zástupce narozeného cizince na území ČR na základě povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, je povinen v době 60 dnů od narození podat za narozeného cizince žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, nebo o udělení povolení k trvalému pobytu; v případě podání žádosti o povolení trvalého pobytu se pobyt narozeného cizince od okamžiku narození do právní moci rozhodnutí o této žádosti považuje za pobyt trvalý.
Dle znění dotazu předpokládám, že ve Vašem případě se nejedná o cestovní zdravotní pojištění při pobytu nad 90 dnů (§ 180j zákona o pobytu cizinců na území ČR), nýbrž že se jedná o běžné zdravotní pojištění dle zákona o veřejném zdravotním pojištění.
V tomto ohledu je klíčový § 11/1 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění, dle něhož platí, že:
- při narození dítěte se právo na výběr zdravotní pojišťovny nepoužije;
- dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození;
- změnu zdravotní pojišťovny dítěte může jeho zákonný zástupce provést až po přidělení rodného čísla dítěti.
Shora uvedenému pak koresponduje povinnost zákonného zástupce pojištěnce oznámit zdravotní pojišťovně narození pojištěnce do 8 dnů od jeho narození (§ 10/6 zákona o veřejném zdravotním pojištění).
Jsou-li při automatickém vzniku pojištění cizince (v důsledku jeho narození) pojišťovnou vznášeny další požadavky, je možné uvažovat o tom, že se pojišťovna v tomto ohledu dopouští diskriminace z důvodu státní příslušnosti. Postup pojišťovny můžete nechat přezkoumat Ministerstvem
zdravotnictví a zejména Českou národní bankou (která dle § 44 zákona o České národní bance vykonává nad pojišťovnami dohled).

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Bonusy a malusy u mzdy - má právo soukromník částky strhnout a bonus za minulý rok nepřiznat?
- Nevyplacení bonusů za kalendářní rok - může to zaměstnavatel udělat?

Pracovala jsem v malé IT firmě. Šéf mně neustále dával více pozic, aniž by mi zvýšil mzdu. Primárně jsem měla pracovat jako Projektový manager. Koncem ledna 2015 jsem dala výpověď. Zhroutila jsem se z pracovního vytížení. Jedním z důvodů bylo i to, že šéf mě šikanoval a najal na mé místo náhradu, ta dala výpověď.
Má právo mně můj šéf, jednatel, strhnout po mé výpovědi bonus za rok 2014, s tím, že mně poslal tabulku s malusy, že kvůli mně nedopadl jeden projekt. Dále mně strhnul už z lednové výplaty bonusy, tedy mzdu domluvenou po zkušební době. V pracovní smlouvě mám mzdu uveden bez bonusu. Měla jsem excelovskou tabulku, která ale obsahuje základní mzdu vyšší (ten domluvený po zkušební době). Jednatel se mně vysmál, že excelovská tabulka nic neznamená a že v pracovní smlouvě to upravené není (mzdu po zkušební době). V době mého pracovního poměru odmítl tu mzdu zanést do pracovní smlouvy s tím, že ho mám v bonusech. Moje otázka je. Mohu se proti tomu bránit a jak? Jsem teď bez práce, mám zdravotní následky a syndrom vyhoření. Děkuji, Sylvie

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě je určující výše mzdy uvedená v pracovní smlouvě. Pro výplatu bonusů je důležité, jakým způsobem je určeno, kdy a za jakých podmínek se tyto bonusy vyplácejí (např. existuje vnitřní předpis zaměstnavatele, přímo to obsahuje pracovní smlouva, apod.), a zda tyto podmínky byly u Vás splněny či nikoliv.
Pokud se domníváte, že podmínky pro výplatu bonusů splněny byly, a přesto vám zaměstnavatel bonusy nevyplatil, tak máte možnost toto písemně zaměstnavateli vytknout s výzvou k doplacení dlužné částky. Pokud na tuto Vaši výzvu nebude zaměstnavatel reagovat k Vaší spokojenosti, budete se muset obrátit na soud s žalobou na plnění, resp. zaplacení dlužné částky, u kterého však budete muset nést důkazní břemeno, tj. prokázat, že podmínky pro vyplacení bonusů byly ve Vašem případě splněny.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prevence vydržení dlouhodobě užívaného pozemku "v dobré víře" že je osoby která ho neoprávněně užívá
- Jak zabránit vydržení dlouhodobě užívaného pozemku "v dobré víře" že je osoby která ho neoprávněně užívá

Vaše odpovědi ohledně užívání pozemku v dobré víře jsou vždy z pohledu toho kdo pozemek chce získat. My máme opačný dotaz.
Jsme vlastníci pozemku a jeho malou část (přibližně 70m2) využívají již mnoho let naši sousedi – mají zde zabetonovaný sušák na prádlo, výběh pro psa a skládku materiálů. Opakovaně sousedy ústně upozorňujeme, že,, hospodaří,, na našem pozemku a oni nám při nedávném upozornění odpověděli, že pozemek využívají v dobré víře – tento výraz použili poprvé, máme tedy obavu - že cosi chystají. (Upozoňujeme je ústně přibližně každých pět let). Naše otázka zní: Jak se tomuto bránit, abychom o pozemek nepřišli – tak aby to v pozdější době bylo právně ubranitelné, protože pozemek si chceme zachovat v našem vlasnictví, i když pro něj nemáme v současné době využití (v katastru je celý pozemek, jako jeden celek, napsaný na nás). Postačí v tuhle chvíli je například písemně upozornit (s doručenkou), že jsme si situace vědomi a že pozemek je náš, než se oni pokusí pozemek vydržet? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Jsou-li si Vaši sousedé vědomi skutečnosti, že užívají cizí pozemek (což si být vědomi musí), je vydržení části Vašeho pozemku vyloučeno.

Základní podmínky pro vydržení jsou zakotveny v § 1089/1 a § 1090/1 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:

- drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví;

- k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

Pro řádné vydržení je tudíž zapotřebí současné splnění následujících podmínek:

1/ trvání držby,
2/ poctivý držitel,
3/ uplynutí stanovené doby,
4/ pravost držby.

Poctivým držitelem je dle § 992/1 občanského zákoníku ten, kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo (zde vlastnické), které vykonává. Nepoctivě naopak drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

O pravou držbu jde pak dle § 993 občanského zákoníku tehdy, pokud se neprokáže, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou.

K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let (§ 1091/2 občanského zákoníku).

S ohledem na to, že Vaši sousedé si musí být vědomi toho, že jimi užívaná část pozemku jim nepatří, nemohou být označeni za poctivé držitele, jejich držba pak není ani pravou (neboť se do užívání části pozemku vetřeli svémocně). Ani po deseti letech takového užívání části Vašeho pozemku proto k řádnému vydržení dojít nemůže.

Vaši sousedé nejsou samozřejmě ani v dobré víře, která byla dle § 130/1 starého Občanského zákoníku (platného do 31. 12. 2013) jednou z podmínek pro řádné vydržení.

Občanský zákoník přinesl od 1. 1. 2014 v rámci úpravy vydržení novinku, a to v podobě tzv. mimořádného vydržení. Dle § 1095 občanského zákoníku platí, že uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí (v případě nemovitých věcí se tedy jedná o 20 let), vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. S ohledem na skutečnost nepoctivé držby ze strany Vašich sousedů tedy není tento právní institut v případě Vašich sousedů použitelný.

Mírně nad rámec shora uvedeného proto pouze doplňuji, že v případě mimořádného vydržení se do doby stanovené v § 1095 občanského zákoníku započte i doba, po kterou měl držitel (popř. jeho právní předchůdce) věc nepřetržitě v držbě před 1. 1. 2014. Tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy před 1. 1. 2016), jde-li o věc movitou, a pěti let (tedy před 1. 1. 2019), jde-li o věc nemovitou (§ 3066 občanského zákoníku).

V současné chvíli Vám doporučuji doručit Vašim sousedům prokazatelným způsobem (tedy doporučeně s dodejkou či osobně oproti podpisu a za přítomnosti svědka) písemné upozornění na skutečnost, že bez právního důvodu (a tudíž neoprávněně) užívají část Vašeho pozemku. Tuto část pozemku v upozornění řádně specifikujte (např. uvedením její přibližné výměry, umístění v rámci pozemku jako celku a výčtem zařízení, která jsou sousedy na této části pozemku provozována). K tomuto upozornění připojte kopii výpisu listu vlastnictví z katastru nemovitostí (včetně kopie katastrální mapy), z nichž bude jednoznačně vyplývat, že předmětná část pozemku je Vašim vlastnictvím. Sousedy můžete v upozornění zároveň seznámit se shora citovanými ustanoveními občanského zákoníku, resp. jim můžete tímto způsobem sdělit, že jejich držba je nepoctivá a nepravá a nemůže tudíž vést ani k řádnému, ani k mimořádnému vydržení.

Na závěr své odpovědi pouze připomínám, že proti neoprávněnému užívání části Vašeho pozemku se můžete bránit rovněž žalobou, a to žalobou na vydání věci, resp. žalobou na vyklizení nemovité věci (dle § 1040/1 občanského zákoníku).

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
OBCHOD-REKLAMACE
- Opravář nechce vydat neopravenou věc - jak se bránit?
- Opravář věc neopravil a nechce ji vrátit majiteli - co dělat?

29.03.2013 jsem dal do opravy hodinky - výměna sklíčka, vyčistit. Do dnešního dne tj. 04.05.2015 nejsou opraveny a ani je nechtějí vydat neopravené. Jak mám postupovat? Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, zda jste dal hodinky do opravy v rámci jejich reklamace, nebo zda se jednalo o Vámi objednanou opravu. Z tohoto důvodu se budu věnovat oběma možnostem:
1/ Reklamace hodinek:
Pokud jste hodinky reklamoval, je nezbytné aplikovat § 19/1 a 3 zákona o ochraně spotřebitele, dle něhož platí, že:
- prodávající je povinen spotřebiteli vydat písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje;
- prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či služby potřebná k odbornému posouzení vady;
- reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě;
- po uplynutí lhůty dle předchozí odrážky má spotřebitel stejná práva, jako by se jednalo o vadu, kterou nelze odstranit (může tedy odstoupit od kupní smlouvy a požadovat vrácení kupní ceny).
Pokud tedy vyřízení Vaší reklamace (a to opravou hodinek) trvá prodávajícímu namísto 30 dnů více než 2 roky, můžete se na prodávajícího obrátit s písemným oznámením o odstoupení od kupní smlouvy, v němž uvedete důvod odstoupení a požadavek na vrácení kupní ceny. Můžete také od své reklamace upustit a požadovat vrácení hodinek.
V této věci můžete rovněž kontaktovat Českou obchodní inspekci, která dohlíží nad dodržováním povinností uložených prodávajícím zákonem o ochraně spotřebitele: http://www.coi.cz/

2/ Oprava hodinek na objednávku (smlouva o dílo) :
Neboť opravu hodinek jste si objednal v roce 2013, bude nezbytné vycházet z ustanovení starého Občanského zákoníku (platného do 31. 12. 2013).
S opravářem hodinek jste uzavřel smlouvu o dílo, resp. smlouvu o opravě věci (dle § 652 a násl. starého Občanského zákoníku), která je zvláštním typem smlouvy o dílo.
Dle § 633/1 starého Občanského zákoníku platí, že zhotovitel (zde opravář hodinek) je povinen dílo provést podle smlouvy, řádně a v dohodnuté době.
Nebyla-li žádná doba pro splnění sjednána, byl opravář povinen hodinky opravit prvního dne poté, kdy o to byl Vámi požádán (jak vyplývá z § 563 starého Občanského zákoníku), k čemuž, jak předpokládám, již došlo.
Dle § 642 starého Občanského zákoníku platí, že až do zhotovení díla může objednatel od smlouvy odstoupit; je však povinen zaplatit zhotoviteli částku, která připadá na práce již vykonané, pokud zhotovitel nemůže jejich výsledek použít jinak a nahradit mu účelně vynaložené náklady. Objednatel je oprávněn odstoupit od smlouvy i tehdy, je-li zřejmé, že dílo nebude včas hotovo nebo nebude provedeno řádně a jestliže zhotovitel neučiní nápravu ani v poskytnuté přiměřené lhůtě.
Na opraváře hodinek se proto můžete obrátit s písemnou výzvou k opravě hodinek v přiměřené dodatečné lhůtě (kterou mu zároveň stanovíte), v případě jejího nedodržení upozorněte opraváře na to, že od uzavřené smlouvy o dílo (resp. smlouvy o opravě věci) odstoupíte a budete požadovat vrácení hodinek.
Nebude-li opravář na Vaší písemnou žádost reagovat, nezbude Vám, než se obrátit na soud s žalobou na vydání věci (§ 1040 nového občanského zákoníku). Pro předejití soudnímu sporu je možné požádat o pomoc Policii ČR. Je pravdou, že do kompetencí Policie ČR nenáleží řešení soukromoprávních sporů, dostaví-li se však policista k opraváři hodinek, může tato skutečnost sama o sobě posloužit jako vhodný nátlakový prostředek k vydání hodinek bez nutnosti podávat na opraváře žalobu. Rozhodnete-li se žalobu podat, doporučuji Vám kontaktovat advokáta:
www.advokatikomora.cz

OBČAN-EXEKUCE
- Dražba bytu - může se zúčastnit dražby soudní exekutor?
- Dražba bytu - dražebník nezná anuitu, je dražba platná?
- Dražba bytu - může dražit i exekutor?

Přihlásil jsem se do dražby bytu. V dražbě jsem přihazoval já, ještě jeden účastník a sám soudní exekutor. Dle podmínek Dražební vyhlášky se toho soudní exekutor neměl zúčastnit a tím navyšovat cenu. Dále ve znaleckém posudku chyběla důležitá informace o výši nesplacené anuitní částky, o které jsem se dozvěděl později. Můžu na základě těchto informací odstoupit od vydražení a mám nárok na vrácení jistiny 150 000 kč nebo o tuto jistinu přijdu? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě došlo nepochybně k porušení zákona, neboť soudní exekutor se ze zákona nesmí dražby účastnit. Proto můžete podat odvolání proti usnesení o příklepu, v němž musíte uvést, že byl tímto způsobem porušen zákon. Jedině soud může usnesení o příklepu zrušit, pokud byste nepřevzal předmět dražby a nedoplatil cenu, konala by se nová dražba. Pokud by v ní nedošlo k prodeji za minimálně stejnou cenu, jako v první dražbě, byl byste povinen doplatit rozdíl této ceny. Jednostranné odstoupení z Vaší strany tedy není možné. Informace o výši nesplacené anuity je sice důležitá, avšak jelikož se jedná o družstevní podíl, tedy členství v obchodní korporaci spojené s právem nájmu bytu, není její neuvedení protizákonné. Samozřejmě tuto skutečnost uveďte v odvolání, avšak snížení ceny v odvolacím řízení není možné. Všechny tvrzené skutečnosti musíte samozřejmě doložit, například svědeckými výpověďmi.

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
- Automatické prodloužení nájmu formou opce - může pronajímatel zvýšit nájemné?
- Je možné zvýšení nájemného při automatickém prodloužení nájemní smlouvy (opce)?

Uzavřel jsem nájemní smlouvu na dobu určitou s opcí na prodloužení. Text opce je zde:
"Nájemce má opci na prodloužení doby nájmu o minimálně stejnou dobu, jako je původní doba nájmu. V případě uplatnění opce obě strany uzavřou v časovém předstihu dodatek k nájemní smlouvě." Opci jsem využil, ale pronajímatel mi oznámil, že prodlouží dobu nájmu jen v případě navýšení nájemného. Je možné aby toto udělal? Pak přeci opce postrádá svůj smysl. Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Z uvedeného ujednání vyplývá pro pronajímatele povinnost uzavřít dodatek k nájemní smlouvě, pokud o to požádá druhá smluvní strana (resp. uplatní opci). Uvedené ujednání nedává pronajímateli možnost měnit podmínky smlouvy bez souhlasu druhé smluvní strany.

Poté co by byla nájemní smlouva uzavřena, má pronajímatel právo navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než dvacet procent. Pokud by to nájemce odmítl, rozhodne o výše nájemného soud.

Dále bych Vás chtěl upozornit na zákonné prodloužení nájmu podle § 2285 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení platí, že pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU (VÝPOVĚĎ)
- Zaměstnanec chce okamžitě ukončit pracovní poměr - co mu hrozí od zaměstnavatele?
- Zaměstnanec chce dát okamžitou výpověď - co mu hrozí od zaměstnavatele?
- Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem (má nové místo) - jaké sankce hrozí od zaměsntavatele?
- Okamžité ukončení pracovního poměru zaměstnancem (má nové místo) - jaké sankce hrozí od zaměsntavatele?

Chci se zeptat dal jsem zaměstnavateli dvou měsíční výpověd ale chci odejít okamžite a začit pracovat jako osvč jaké to muže mit pro mně nasledky ze strany zaměstnavatele? Děkuji, Bedřich

ODPOVĚĎ:
Je nesporné, že svou úmyslnou neomluvenou absencí porušíte základní povinnost zaměstnance konat osobně a podle pokynů zaměstnavatele práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době (jak vyplývá z § 38/1 písm. b) zákoníku práce).
Zákoník práce neumožňuje zaměstnavateli Vás v souvislosti s úmyslnou neomluvenou absencí sankcionovat (ve smyslu udílení pokut či jiných plateb, je však nezbytné si uvědomit, že na Vaší straně může vzniknout odpovědnost za případnou škodu zapříčiněnou Vaší neomluvenou pracovní absencí.
Dle § 250/1 zákoníku práce platí, že zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným (tzn. nedbalostním či úmyslným) porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako základní povinnost zaměstnance je v této souvislosti samozřejmě možné označit závazek zaměstnance chodit do práce v souladu s uzavřenou pracovní smlouvou (či vnitřními předpisy zaměstnavatele).
Zaměstnanec, který odpovídá za škodu podle § 250 zákoníku práce je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.
Co se týče limitace náhrady škody, je vhodné vědět, že byla-li škoda zaměstnancem způsobena z nedbalosti, může zaměstnavatel po zaměstnanci vymáhat náhradu škody maximálně ve výši rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, pokud však zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu úmyslným porušením svých povinností, není výše náhrady škody nijak limitována (§ 257/2 zákoníku práce). V případě škody způsobené úmyslně může zaměstnavatel navíc po zaměstnanci požadovat i ušlý zisk.
Svou odpovědnost za škodu, kterou případně stávajícímu zaměstnavateli neomluvenou absencí způsobíte, můžete určitým způsobem zmírnit s využitím § 2902 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že kdo může a má vědět, že poruší svou právní povinnost (mimo jiné tedy i povinnost smluvní), oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout (zde se jedná o Vašeho stávajícího zaměstnavatele), a upozorní ji na možné následky. Splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit.
V současné chvíli Vám proto lze doporučit (jste-li rozhodnut přestat před uplynutím dvouměsíční výpovědní doby chodit do práce) vyrozumět svého stávajícího zaměstnavatele (a to písemně, přičemž jeden podepsaný stejnopis tohoto vyrozumění si ponecháte a druhý doručíte zaměstnavateli doporučeně s dodejkou či osobně oproti podpisu) o svém úmyslu přestat chodit do práce (a poučit ho o možných následcích).
Tímto způsobem bude Váš stávající zaměstnavatel informován o Vašem úmyslu porušit pracovní smlouvu a bude se moci dle toho zařídit (zejména za Vás opatřit s dostatečným předstihem pracovní náhradu).
Shora uvedenému lze samozřejmě předejít v případě, kdy bude Váš pracovní poměr ukončen dohodou se zaměstnavatelem (§ 49 zákoníku práce), která může být uzavřena i po podání výpovědi (v této dohodě byste podanou výpověď vzal zpět, zaměstnavatel by s tím vyslovil souhlas a zároveň byste sjednali, k jakému datu bude Váš pracovní poměr ukončen).

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Neproplácení státních svátků zaměstnavatelem (dává neplacené volno) - má na to zaměstnavatel právo?
- Zaměstnavatel neproplácí svátky a dává neplacené volno - dovoluje to Zákoník práce?

Jsem zaměstnanec pojišťovny se zaručenou mzdou 12.500 Kč, která je složená z provizí. Od ledna 2015 nám zaměstnavatel oznámil, že nám nebude proplácet státní svátky a budeme mít v tyto dny pouze neplacené volno. Má na to právo?
Mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel má povinnost přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, tj. dle druhu a rozsahu sjednané práce - § 34b zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (ZP). Pokud se jedná o svátky, tak dle § 115 odst. 3 ZP platí, že pokud zaměstnanec nepracoval, protože na jeho běžný pracovní den připadl svátek, přísluší mu náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části, která mu ušla v důsledku svátku.
Zaměstnavatel nemůže jednostranně zaměstnanci nařídit neplacené volno, zaměstnanec by s takovým postupem musel souhlasit.
Pokud by zaměstnavatel takto postupoval, doporučuji ho písemně upozornit na porušování jeho povinností, případně lze podat písemný podnět na místně příslušný inspektorát práce - www.suip.cz.

OBČAN-BYDLENÍ
- SVJ odmítlo uhradit opravu topení v bytě - nezaviněná závada majitelem bytu (BJ), potvrzení od řemeslníka
- Závada v bytě - SVJ odmítá opravu zaplatit, uhradit z fondu oprav - jak se bránit?
- Oprava stupačky v domě platí ji majitel bytu SVJ v patře nebo jde z fondu oprav SVJ?
- Oprava vodovodní trubky ve stupačce - platí ji majitel bytu SVJ v patře nebo jde z fondu oprav SVJ?

SVJ se odmítlo zabývat netopícím topením (dálkové vytápění) v mém bytě z důvodu, že když netopí jen u nás, je prý jednoznačné, že jsme si jej rozbili my a tudíž si musíme uhradit opravu sami (listopad 2014). Dali nám kontakt na smluvní firmu. Opravář z této firmy přišel a zjistil, že topení netopí kvůli nedostatečnému průtoku stoupaček, protože dole v suterénu na centrálním ventilu je ucpané filtrační sítko. Bylo tedy jasné, že nešlo o závadu v bytě a že ji nemohl způsobit majitel bytu. Tuto skutečnost jsem SVJ doložila písemným vyjádřením opraváře, přesto mi neuvěřili (aniž by si cokoli ověřovali nebo nechali zkontrolovat topení apod.), řekli, že takový doklad se dá snadno koupit (a to byl doklad od té smluvní firmy! ) a na schůzi nechali schválit, že mi tuto opravu neproplatí z důvodu, že jsme si závadu způsobili sami.
Pro nás je to taková křivda, že bychom se chtěli soudit i když se jedná
jen o 760 Kč. Máme v zákoně nějakou oporu? Ve stanovách nic konkrétního v tomto ohledu není. Jen to, že o společné prostory se stará SVJ.
Celé stanovy jsou jen stručné, podle nějakých vzorových. Naše SVJ má jen 16 bytů a právní povědomí nemá prakticky nikdo. Já se domnívám, že se jedná o opravu, na které by se měli podílet všichni, neboť když by se sítko nepročistilo, časem by přestala topit topení i v ostatních bytech. Existuje nějaký paragraf, který stanovuje, že o společné části topení ve společných prostorách se stará SVJ, když to ve stanovách není?
Děkuji, Barbora

ODPOVĚĎ:
Trubky svislého vedení (stoupačky) vedoucí teplo jsou společnou částí domu. Za správu společných částí domu je odpovědné společenství vlastníků bytových jdenotek (SVJ). Jakožto člen přispíváte na správu společných částí domu pravidelnými příspěvky a na opravu máte nárok.
Pokud Vám společenství vlastníků odmítá uhradit náklady na opravu, která se týkala právě společných částí domu, musíte se svých práv domáhat soudní cestou.
Za tímto účelem Vám doporučuji kontaktovat advokáta (www.advokatikomora.cz ), který Vám pomůže sepsat žalobu. Rovněž musí prostudovat stanovy a příp. i další dokumenty, protože bez jejich znalosti nelze ani určit zákon, kterým se bude daný právní vztah řídit.

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Odmítnutí práce úřadu práce ze zdravotních důvodů - hrozí sankce od Úřadu práce, ÚP?
- Vhodnost konkrétního zaměstnání u osoby v evidenci úřadu práce - definice zákona
- Vyřazení z evidence úřadu práce ÚP pro odmítnutí práce, zaměstnání ze zdravotních důvodů

Doručil jsem na Úřad práce doporučenku, kde jsem byl vyslán úředníci na danou pozici.
Problém té práce je, že zaměstnavatel ač by mě zaměstnal, nemá pozici vhodnou pro můj zdravotní stav. To jest omezení práce ve výškách, těžké fyzické práce a alergie na prach. Provádějí také bourací práce. Na ÚP jsem na to předem upozornil a úřednice mi na to řekla, že určitě budou
mít něco jiného. Po doručení papírů, se chovala arogantně a řekla kdybych to alespoň zkusil, že to dá na právní oddělení.
Může mi úřad práce z právního hlediska nějak uškodit? Už dříve tam toto omezení mám doloženo. Mohou lidí nutit k takové práci, pokud máj zdravotní omezení (i dlouhodobě nezaměstnaný)? Děkuji. Luděk

ODPOVĚĎ:
Úřad práce Vás může v případě, že odmítnete nastoupit do vhodného zaměstnání, vyřadit z evidence. Podle § 20 zákona o zaměstnanosti je vhodným zaměstnáním takové zaměstnání:
a) které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
b) jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby,
c) které je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce a
d) které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání

Jste-li veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než rok, je pro Vás vhodným zaměstnáním i takové zaměstnání, které:
a) splňuje podmínky stanovené v písm. a), b) a d), nebo
b) splňuje podmínky stanovené v písm. a), c) a d) a délka jeho pracovní doby činí nejméně 50 % stanovené týdenní pracovní doby

Z výše uvedeného vyplývá, že se vždy musí jednat o zaměstnání odpovídající Vaší zdravotní způsobilosti. Vzhledem k tomu, že Vámi uvedené zaměstnání tuto podmínku velmi pravděpodobně nesplňovalo, neměl by pro Vás z odmítnutí takového zaměstnání vyplynout žádný postih. Pokud by Vás úřad práce přesto vyřadil z evidence, můžete se proti rozhodnutí odvolat s poukázáním na to, že se nejednalo o vhodné zaměstnání podle § 20 zákona o zaměstnanosti.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soused zoral můj pozemek a zasadil na ní plodiny - je možné oplotit pozemek a nechat si úrodu?
- Čí je úroda při neoprávněném zorání a zasazení rostlin na cizím pozemku?
- Kdo je majitel úrody při neoprávněném obdělání půdy na cizím pozemku?

Mám pozemek u domečku kde se nezdržuju : trávnatou plochu a ornou půdu - přišel jsem na to že soused zabírá jak můj pozemek (trávnatou plochu) kde má dřevo a nějaký stavební odpad a pod.
- ornou půdu která je zvoraná a něco je na ní nasazeno
- rozhodl jsem se oplotit ornou půdu i trávnatou plochu, tak by mne zajímalo :
- nemáme žádnou smlouvu mezi sebou a ani nic podobného.
Mohu oplotit ornou půdu i napriek tomu že tam má něco nasazeno (do původního stavu bych si to dál sám)? Bez toho abych ho nějako informoval? je to přeci můj pozemem tak logicky on nemá s mojim pozemkem nic společného
A mohu oplotit trávnatu plochu kde on má dřevo a bordel? tam je toho o něco víc na vyklizení … předpokládám že tam asi musím informovat ho o tom aby si to vyklidil? jak postupovat když to ani po výzvě nevyklidí? (hlavně bych se nerad táhnul s občansko právním soudem a pod.)
mohu se toho zbavit jak já budu chtít? pokud teda on nebude reagovat na výzvu. Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Pokud soused s Vámi nemá žádnou nájemní či obdobnou smlouvu (právní titul), pak tam nemá právo cokoliv dělat. V rámci předcházení sporům bych mu zaslal doporučený dopis s dodejkou, že jste vlastníkem pozemku a máte v plánu pozemek oplotit, a proto jej vyzýváte k vyklizení věci, které tam má umístěny, a to ve lhůtě jednoho měsíce. V opačném případě budou věci vyklizeny na sousedův pozemek s tím, že bude požadována úhrada nákladů za přímístění předmětných věcí. Ohledně těch nasázených věcí platí shodné, je to užívání bez právního důvodu, ale opět by se dalo možná nějakým způsobem domluvit na tom, abyste mu tam tu sadbu za náhradu nechal do sklizně, ale samozřejmě to nemusíte dělat. V obou případech se jedná o užívání Vašeho pozemku (nemovité věci) bez právního důvodu.
Při stavbě plotu (rozhrady) dbejte toho, aby byly respektovány skutečné hranice obou pozemků, aby je soused nemohl rozporovat.

OBČAN-NÁJEM
- Vypršení nájemní smlouvy na garáž - nájemce garáž nevyklidil
- Nevyklizení garáže po ukončení, vypršení nájemní smlouvy - jak postupovat?
- Nájemník nezaplatil nájemné - může pronajímatel zadržet věci nájemce, nájemníka?
- Nájemník dluží nájemné - může pronajímatel zadržet věci nájemce, nájemníka?
- Zadržení věcí nájemce, nájemníka pronajímatelem - dluh, nezaplacené nájemné

Jsem majitelem garáže, kterou pronajímám. 15.12.2014 jsem se nájemcem podepsal výpověď z nájmu, která začala běžet 01.01.2015. Výpovědní lhůta 3 měsíce, tedy do 31.03.2015. Dnes je 02.05.2015, ale nájemce mi doposud garáž nepředal. Od konce března, kdy jsem ho kontaktoval s dotazem na termín pro předání garáže se mi pouze vymlouvá, jak do telefonu, tak do SMS. Na můj návrh, aby zaslal na bankovní účet, či donesl hotově nájemné za duben a květen, nijak nereagoval. Chci se zeptat, jak mohu nyní proti němu postupovat, když, dle mého názoru, nyní neoprávněně používá cizí věc (beze smlouvy, bez uhrazeného nájemného)? Jak se příště zachovat, resp. co do nájemní smlouvy začlenit, aby k podobnému případu již v budoucnu nemuselo dojít? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Nájemce od 1. 4. 2015 užívá Vaší garáž bez právního důvodu. Pokud za tuto dobu neplatí nájemné, vzniká na jeho straně bezdůvodné obohacení, které spočívá v tom, že neoprávněně ušetřil prostředky, které by byl povinen zaplatit na nájemném za užívání garáže (kdyby nájem trval, byl by povinen platit nájemné).
Nyní písemně vyzvěte nájemce k odevzdání garáže a k zaplacení nájemného za duben a poté dále až do skutečného předání garáže (pokud dojde k předání v průběhu měsíce, máte nárok na nájemné jen za příslušnou část měsíce - tzn. jen za dobu, kdy skutečně garáž užíval). Ke splnění těchto povinností stanovte nájemci lhůtu (alespoň 3 dny). Výzvu zašlete doporučeně s dodejkou, aby bylo zřejmé, kdy byla nájemci doručena.
Pokud nájemce nesplní své povinnosti, musíte na něj podat žalobu na vydání bezdůvodného obohacení (nájem za dobu, kdy užívá garáž bez právního důvodu) a na vyklizení garáže. Za tímto účelem doporučuji vyhledat advokáta. Jeho náklady pak uhradí nájemce.
Nájemce můžete také upozornit na skutečnost, že pronajímatel může podle § 2234 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku zadržet movité věci nájemce, které má v pronajaté věci na úhradu pohledávky, kterou má pronajímatel vůči nájemci.
V budoucnu můžete dalšího nájemce na výše uvedné skutečnosti upozornit tím, že je vtělíte do smlouvy.

OBČAN-NÁJEM
- Maximální sankce za nevyklizení pronajatých prostor nájemcem - kolik Kč za den, týden, měsíc?
- Maximální pokuta za nevyklizení pronajatých prostor nájemcem - kolik Kč za den, týden, měsíc?
- Maximální sankce za nevyklizení nájemních prostor nájemcem - kolik Kč za den, týden, měsíc?
- Maximální pokuta za nevyklizení nájemních prostor nájemcem - kolik Kč za den, týden, měsíc?

Nájemce garáže se zdráhá ji opustit a vyklidit, ač uplynula nájemní smlouva.
Mohu příště do nájemní smlouvy, nebo i dohody o ukončení nájmu, začlenit odstavec, např. Sankce za pozdní opuštění a předání nemovitosti?
Když měsíční nájem činil 600 CZK, je možné mít ve smlouvě a požadovat i 600 CZK za jeden den, a každý další den, prodlení? Kolik může být maximální denní sankce? Je taková sankce v rozporu s dobrými mravy nebo platí domněnka smluvní volnosti a můžeme si napsat s nájemcem do nájemní smlouvy co chceme? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Sankce za pozdní předání garáže samozřejmě do smlouvy včlenit můžete.
Vámi zmíněná smluvní volnost (autonomie vůle smluvních stran) se samozřejmě uplatní, ale tato smluvní volnost je omezena mj. korektivem dobrých mravů.
Nelze jednoznačně určit jaká je maximální přípustná výše smluvní pokuty. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (preventivní, uhrazovací a sankční). Posouzení otázky nepřiměřenosti smluvní pokuty dále závisí na okolnostech konkrétního případu, zejména na důvodech, které ke sjednání smluvní pokuty vedly, a na významu a hodnotě zajišťované povinnosti.
Pokud byl nájemce povinen platit měsíčně 600 Kč, je podle mého názoru, smluvní pokuta ve výši 600 Kč denně jednoznačně v rozporu s dobrými mravy.
Nepřiměřená výše smluvní pokuty nemusí vždy znamenat neplatnost, ale soud může na návrh dlužníka její výši snížit.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Je vysokoškolský titul součástí jména?
- Je vysvědčení bez titulu u jména platné nebo ne?
- Musí být titul u jména na vysvědčení nebo výučním listě?
- Vysokoškolský titul - je součástí jména nebo ne?

Vystudovala jsem vysokou školu (bakaláře), v současnosti studuji magisterský stupeň a zároveň střední odborné učiliště. Na vysvědčení z učiliště jsem neměla u jména uvedený bakalářský titul. Je takové vysvědčení platné nebo je potřeba aby titul u jména byl? Děkuji, Veronika.

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Ano, i takové vysvědčení je platné.
Pro zodpovězení otázky, zda představuje akademický titul součást jména či nikoli, tzn. zda musí být akademický titul u jména vždy uváděn či nikoli, připomínám, že:
- v nejobecnější rovině je problematika jména upravena v § 77/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že jméno člověka je jeho osobní jméno a příjmení, popřípadě jeho další jména a rodné příjmení, která mu podle zákona náležejí; každý člověk má právo užívat své jméno v právním styku, stejně jako právo na ochranu svého jména a na úctu k němu;
- na vymezení jména dle občanského zákoníku odkazuje i zákon o matrikách, jménu a příjmení, dle jehož § 61/2 se jménem rozumí osobní jméno podle občanského zákoníku;
- skutečnost, že akademický titul není českým právním řádem chápán jako součást jména vyplývá z § 3/5 zákona o občanských průkazech, dle něhož platí, že na žádost občana lze do občanského průkazu zapsat označení absolventa vyšší odborné školy, akademický titul, stavovské označení, jiný titul absolventa vysoké školy, označení „docent“ nebo „profesor“ nebo vědeckou hodnost; měl-li by akademický titul představovat součást jména, byl by do občanského průkazu zapisován povinně, neboť jméno člověka musí být v občanském průkazu vždy uvedeno, zákon o občanských průkazech dává každému pouze právo na zápis jeho akademického titulu do občanského průkazu, tento titul tedy zjevně součástí jména není;
- dle § 45/4 zákona o vysokých školách se absolventům studia v bakalářských studijních programech uděluje akademický titul "bakalář", a to ve zkratce "Bc." uváděné před jménem; zákon o vysokých školách tedy výslovně stanoví, že akademický titul "bakalář" se uvádí před jménem, není tedy jeho součástí; obdobné pravidlo je pak samozřejmě uvedeno rovněž v případě magisterského a doktorského studijního programu (§ 46/4 a § 47/5 zákona o vysokých školách) ;
- dle § 28/7 školského zákona stanoví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy prováděcím právním předpisem formu a obsah platných tiskopisů vysvědčení, výpisů z vysvědčení, výučních listů a diplomů o absolutoriu; tímto prováděcím právním předpisem je vyhláška č. 3/2015 Sb. , o některých dokladech o vzdělání, v platném znění, která jako povinnou náležitost vysvědčení zmiňuje pouze jméno, resp. jména, a příjmení žáka, nikoli tedy jeho akademický titul.
Shora uvedené tak lze uzavřít konstatováním, že Vámi obdržené vysvědčení je platné, a to i přesto, že neobsahuje Vámi získaný akademický titul.

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Dohoda o pracovní činnosti a placení sociálního a zdravotního po ukončení VŠ, vysoké školy - kdo odvání sociální a zdravotní
- DPČ a placení sociálního a zdravotního po ukončení VŠ, vysoké školy - kdo odvání sociální a zdravotní pojistné?
- Kdo odvádí sociální a zdravotní u DPČ studenta po ukončení studia?

Ukončil jsem studium na vysoké škole po 1. semestru (dopis o ukončení studia mi došel na konci února 2015). Při škole jsem pracoval a pracuji na základě dohodě o pracovní činnosti. Chci přejít na plný úvazek, ale zaměstnavatel mi to chce dát od 1. května 2015.
Nemohl jsem na internetu najít, jak postupovat v této situaci - jestli mám nějak řešit sociální a zdravotní pojištění (i když odvádím na základě dohody), a daň (tu jsem jako student neplatil). Děkuji, Jan

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě doporučuji - pokud jste tak již neučinil - informovat neprodleně Vašeho zaměstnavatele, pro kterého vykonáváte práci na dohodu o pracovní činnosti, o tom, že jste ukončil studium. Z pozice studenta a tedy i nezaopatřeného dítěte totiž vyplývají určité výhody - související například právě s pojištěním - které po ukončení studia ztrácíte.
Pokud jde o sociální pojištění, toto pojištění není povinné, takže si s ním nemusíte dělat starosti. Sociální pojištění za Vás bude při výdělku 2.500 Kč a více nadále odvádět zaměstnavatel.
Jiná situace je u zdravotního pojištění, jehož hrazení je povinné. I toto pojištění se u dohody o pracovní činnosti odvádí až při výdělku 2.500 Kč a více. Zdravotní pojištění se však musí odvádět alespoň z minimální mzdy, která momentálně činí 9.200 Kč. Toto omezení pro Vás neplatilo do doby, dokud jste byl studentem a tudíž tzv. nezaopatřeným dítětem.
Jestliže je tedy Váš vyměřovací základ nižší než minimální mzda, jste povinen prostřednictvím Vašeho zaměstnavatele doplatit zdravotní pojišťovně pojistné ve výši 13,5% z rozdílu těchto základů.
Pokud si vyděláte méně než polovinu minimální mzdy, mohla by pro Vás být řešením evidence na úřadě práce. V takovém případě by za Vás zdravotní pojištění hradil stát a výše uvedené omezení by pro Vás opět neplatilo.

OBČAN-NÁJEM
- Obec neprodloužila nájemní smlouvu na předzahrádku - jak se odvolat, jak se bránit?
SPRÁVNÍ-OBCE
- Do kolika dnů musí obec odpovědět na dopis, podnět občana?
- Do kolika dnů musí město odpovědět na dopis, podnět občana?
- Lhůta na odpověď na dopis občana - do kolika dní musí město, obec odpovědět?

04/2015 mi byla obecním úřadem (zastupitelstvem) zamítnuta žádost (bez udání důvodu) o pronájem cca 10 m2 obecního pozemku před provozovnou občerstvení, která je na mém soukromém pozemku, ke zřízení venkovního posezení (asi dva stolky). Je možná nějaká obrana či páka na obecní úřad? V praxi je běžné, že před provozovnou města povolují předzahrádky. Obec má cca 300 obyvatel a předzahrádce nebrání žádná omezení (komunikace, parkoviště, chodník, žádné rozvody). Mám podat stížnost na jednání OU ke kraji?
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Pokud zastupitelstvo obce neschválilo smlouvu o nájmu části pozemku, nelze proti takovému rozhodnutí uplatnit opravné prostředky.
Můžete však využít svoje práva občana obce, které Vám zaručuje zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích.
Podle § 16 odst. 1 zákona o obcích je občanem obce ten, kdo je státním občanem České republiky, a je v obci hlášen k trvalému pobytu.
Podle § 16 odst. 2 písm. c) a g) tohoto zákona má občan obce právo vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem a také má právo podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty. Orgány obce jsou povinny vyřídit je bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.
Pokud nejste občanem této obce, ale vlastníte na jejím území nemovitost, máte tatáž práva.
Tímto způsobem můžete apelovat na zastupitelstvo obce.

OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď z nájmu bytu - pronajímatel potřebuje byt pro sebe
- Kdy může dát nový majitel bytu výpověď nájemci, nájemníkovi
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba na neplatnost výpovědi nájmu bytu k soudu - jak dlouho trvá soudní řízení, soudní rozhodnutí?

Chci koupit byt v osobním vlastnictví, který obývají nájemníci, jejichž právo obývat byt uznal soud po předložení evidenčního listu z doby před r. 1989 (toto vím od současného majitele). Pokud byt koupím, můžu dát nájemníkům výpověď z důvodu potřeby bydlení v bytě pro mojí potřebu? Byt je v Karlových Varech, já mám bydliště v Praze na obecním úřadě a nevlastním žádnou nemovitost vhodnou k bydlení.
Pokud jím doručím výpověď dle NOZ a oni po třech měsících byt neopustí, co dále? Můžou oni žádat soud o posouzení důvodu výpovědi? Jak dlouho to trvá? Pokud nebudou reagovat a nevystěhují se, musím já žádat soud o svolení k vystěhování? Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Podle § 2221 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen "NOZ") platí, že změní-li se vlastník pronajaté věci, přechází práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka pronajaté věci. Podle § 2222 NOZ nesmí smluvní strana nájemní smlouvy vypovědět nájem jen proto, že se změnil vlastník věci.
Z výše uvedeného plyne, že nesmíte nájemní smlouvu vypovědět jen z důvodu, že jste se stal novým vlastníkem bytu. Můžete však nájemní smlouvu vypovědět, pokud bude naplněn nějaký výpovědní důvod stanovený zákonem.
Vámi zmíněný důvod je uveden v § 2288 odst. 2 NOZ. Podle tohoto ustanovení může pronajímatel vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době v případě, že
a) má být byt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství, nebo manželství bylo již rozvedeno,
b) potřebuje pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni.
Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně.
Pokud pronajímatel vypoví nájemní smlouvu z výše uvedených důvodů, musí ve výpovědi specifikovat důvod výpovědi.
Dal-li pronajímatel nájemci výpověď z některého z důvodů uvedených výše, je povinen nájemci byt znovu pronajmout nebo mu nahradit škodu, nevyužil-li byt do jednoho měsíce od jeho vyklizení nájemcem k účelu uvedenému jako výpovědní důvod. Tato lhůta neběží po dobu potřebnou k úpravě bytu, bylo-li s úpravou započato nejdéle do dvou týdnů po vyklizení bytu a je-li v ní řádně pokračováno.
Další náležitostí výpovědi jsou uvedeny v § 2286 NOZ. Podle tohoto ustanovení platí, že výpověď musí být doručena druhé smluvní straně a musí být písemná. Dá-li výpověď pronajímatel, musí nájemce poučit o jeho možnosti podat proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.
Podle § 2290 platí, že nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. Pokud nájemce podá takový návrh k soudu, není povinen byt vyklidit. Délka takového řízení se odvíjí od vytíženosti soudu. Dále záleží na tom, zda bude případě uplatněn opravný prostředek. Soudní řízení tak může trvat od 3 měsíců do 1 roku.
Pokud by nájemci návrh na přezkoumání výpovědi nepodali nebo soud potvrdí, že výpověď je oprávněná, musí nájemci odevzdat byt v den, kdy nájem končí.
Pokud by tak neučinili, musíte podat žalobu na vyklizení. Jakmile soud rozhodne o vyklizení a nájemci by byt stále obývali, musíte se vyklizení domáhat soudní či exekuční cestou.

OBČAN-DLUHY
- Nepřiměřeně vysoké úroky u smlouvy o půjčce - napadení žalobou soudně
- Nepřiměřeně vysoké sankce, pokuty u smlouvy o půjčce - napadení žalobou soudně
- Vysoká pokuta a úrok u smlouvy o půjčce - je možné žalobou část smlouvy zneplatnit?

V případě, že jsou u smlouvy o půjčce nepřiměřené sankce a úroky, lze podat žalobu pro jejich neplatnost? Jak takovou žalobu napsat, existuje nějaký vzor? Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Z dotazu nevyplývá, za účinnosti jakého právního předpisu byla Vámi zmiňovaná smlouva o půjčce uzavřena, budu proto vycházet z nového občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014.
Dle § 2051 občanského zákoníku platí, že nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit (s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti), a to až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta.
Ze shora uvedeného lze dovodit, že právo soudu případně snížit nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu (tzv. moderační právo soudu) lze uplatnit až v případě, kdy tato smluvní pokuta existuje, tzn. ve chvíli, kdy se jedna smluvní strana po druhé úhrady takové smluvní pokuty domáhá. Žaloba proti prostému ustanovení smlouvy o půjčce je tak nedůvodná.
Pro doplnění si na tomto místě dovolím stručnou citaci z komentáře k novému občanskému zákoníku (dostupného ze systému ASPI), jehož autorkou je prof. JUDr. Černá:
"… Zákon soudu pro rozhodnutí o nepřiměřenosti smluvní pokuty výslovně žádná vodítka nedává … Soud bude nepochybně vycházet z funkcí smluvní pokuty a účelu svého moderačního práva. Zřetel bude brán i na důvody, které vedly ke sjednání smluvní pokuty v posuzované výši, a na okolnosti, které jej provázely, např. která strana výši smluvní pokuty navrhla … Relevantní může být i to, zda je sjednán souběh smluvní pokuty a náhrady škody atd. … Samotná výše škody vzniklé porušením utvrzené povinnosti je rozhodná pro určení hranice, pod niž nelze smluvní pokutu snížit … Vzniklá škoda představuje minimum, jehož se musí věřiteli při porušení povinnosti utvrzené smluvní pokutou dostat … Soud může uplatnit své moderační právo jen v případě, že právo na zaplacení smluvní pokuty nezaniklo. Jinak řečeno může rozhodnout jen o snížení existující smluvní pokuty … "
Smluvní ujednání, kterým je zakotven nepřiměřeně vysoký úrok z prodlení, by mohlo být soudem označeno za neplatné z důvodu jeho zjevného rozporu s dobrými mravy (§ 588 občanského zákoníku). I v tomto případě je však praktické zabývat se touto otázkou až ve chvíli, kdy bude jednou smluvní stranou takový úrok z prodlení vyúčtován a vymáhán.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Může zaměstnavatel zakázat co má zaměstnanec psát na Facebooku o zaměstnavateli, firmě, podniku?
- Může zaměstnavatel přikázat co může zaměstnanec psát na Facebooku o zaměstnavateli, firmě, podniku?

v centrále naší společnosti byl vydán dodatek k pracovní smlouvě týkající se zásad komunikace zaměstnanců na sociálních sítích. V dubnu 2015 byli všichni zaměstnanci vyzváni k podpisu tohoto dodatku. S celým dokumentem nemám problém, jen nesouhlasím s jedním podstatným bodem:
3.7 Ukončení pracovního poměru se společností XY. Jakmile zaměstnanec ukončí pracovní poměr se společností XY, má povinnost okamžitě zveřejnit informaci o svém odchodu v sociálních médiích. Má na toto zaměstnavatel právo, tzn. může mi zaměstnavatel nařídit informovat o ukončení pracovního poměru na sociálních sítích? Děkuji, Václav

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel tuto povinnost svým zaměstnancům nařídit nemůže, pouze pokud by s touto povinností zaměstnanci souhlasili. Váš zaměstnavatel tyto své limity asi dobře zná, proto po zaměstnancích požaduje tuto povinnost zakotvit v pracovní smlouvě, resp. v jejím dodatku, tak dosáhne jejich souhlasu s plněním této povinnosti, resp. dobrovolnosti tuto povinnost dodržet. Nikdo Vás však nemůže nutit k podpisu dodatku k pracovní smlouvě, se kterým nesouhlasíte.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnanec dojíždí na kurz, má nárok na cestovné když má režijní průkaz?
- Nárok na cestovné u zaměstnance s vlastním režijním průkazem jezdícího na kurz schválený zaměstnavatelem
- Zaměstnanec má režijní průkaz na dopravu - nárok na proplacení cestovného, cestovních nákladů

Pracuji jako asistentka pedagoga na ZŠ, začala jsem jezdit na kurz, vyslala mě ZŠ. Vlastním režijní průkazku ČD (manžel je zaměstnanec ČD), roční poplatek činí 1000 Kč. Mám nárok na proplacení jízdného, nebo poměrné části? Jak prokážu jízdu? Děkuji, Božena

ODPOVĚĎ:
Pokud zaměstnavatel vyšle zaměstnance na kurz, je pak doba strávená na tomto kurzu včetně cesty, pokud spadá do pracovní doby, brána jako výkon práce. Pokud kurz probíhá mimo sjednané místo výkonu práce, má zaměstnance právo na cestovní náhrady dle § 151 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (ZP). Pokud se týká jízdních výdajů, tak má zaměstnanec právo na proplacení jízdních výdajů určeného hromadného dopravního prostředku dálkové dopravy v prokázané výši - § 157 odst. 1 ZP.
Pokud použijete Vaši režijní průkazku ĆD, nemůžete zaměstnavateli prokázat výši Vašich jízdních nákladů. Zaměstnavatel nemá povinnost Vám přispívat na Vaši režijní průkazku, kterou využíváte hlavně pro soukromé účely. Pokud budete chtít od zaměstnavatele jízdné proplatit, tak si musíte zakoupit normální jízdenku a prokázat výši jízdného.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Stavba partnerky na pozemku partnera - co by se stalo při rozchodu, rozpadu vztahu?
- Stavba partnera na pozemku partnerky - co by se stalo při rozchodu, rozpadu vztahu? ´
- Rozdělení nemovitostí při rozpadu vztahu (stavba na pozemku partnera, partnerky)

Mám dotaz ohledně stavby domu na pozemku partnera. Nejsme manželé a ráda bych znala Váš názor na tuto problematiku - lze vůbec dům postavit na pozemku partnera? Já zafinancuji stavbu, partner pozemek. Jak bychom postupovali v případě, kdybychom se rozešli? Je potřebo tuto situaci právně opatřit? Jak?
Děkuji, Uršula

ODPOVĚĎ:
Situaci jistě právně ošetřit bude třeba. Podle nové právní úpravy totiž je nyní stavba součástí pozemku. Pakliže je tedy pozemek přítele, tak byť byste stavbu zafinancovala Vy, dům bude rovněž patřit jemu. V případě rozchodu byste následně měla právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, tedy peněz na stavbu domu, nikoliv však na dům, neboť jeho vlastníkem byste nikdy nebyla. Ideální by by bylo, aby na Vás přítel převedl polovinu pozemku, stala byste se tak jeho spoluvlastníkem a tím i spoluvlastníkem budoucího domu. Je otázkou, jakou hodnotu má pozemek a jakou hodnotu bude mít nový dům. Celou situace je třeba řádně promyslet a v případě s nakládáním s nemovitostí doporučuji vyhledat odbornou právní pomoc.

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba neprůhledného plotu vysokého 180 cm vedle hranice pozemků - je nutné stavební povolení?
- Stavební povolení na stavbu plotu výšky 180 cm
- Stavební ohlášení stavby plotu výšky 180 cm

Dobrý den, měl bych dotaz ohledně stavby plotu, resp. stínící zdi. Máme RD. Se sousedem jsme se dohodli, že zafinancujeme přestavbu plotu. Pak začali problémy se sousedem, jelikož jsme začali dům pronajímat. Nájemci si stěžovali na stalking z jeho strany. Nechali jsme na plot pověsit stínící fólii, ale tu soused zničil. Ale nechceme zatím věc řešit soudně. Proto jsme se rozhodli postavit na svém pozemku, cca 1/2 metru od stávajícího drátěného plotu nové zastínění, aby soused nájemníky neobtěžoval. Chtěl jsem se zeptat, zdali je možné ho postavit 0.5 m od hranice pozemku a jestli je na něj nutné stavební povolení? Bude se skládat se zabetonovaných sloupků, na které bude přišroubován plech do výše 180 cm, dlouhý bude cca 30 m. Děkuji, František

ODPOVĚĎ:
Dle § 103/1 písm. e) bodu 14 stavebního zákona platí, že stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují mimo jiné stavby oplocení (a to bez ohledu na jeho stavebnětechnické provedení).

Přestože pro výstavbu oplocení Vašeho pozemku tedy nebudete povinen získat stavební povolení ani souhlas s ohlášením stavebnímu úřadu (tzn. zjednodušenou variantu stavebního povolení), bude zapotřebí, abyste zahájil územní řízení, a to za účelem vydání územního rozhodnutí o umístění stavby (§ 79 stavebního zákona), resp. územního souhlasu (jak upřesňuji níže).

Jelikož pak oplocení představuje poměrně jednoduchou stavbu, postačí pro jeho vybudování získání územního souhlasu (který je zjednodušenou variantou územního rozhodnutí o umístění stavby). Dle § 96/1 stavebního zákona vydá stavební úřad namísto územního rozhodnutí o umístění stavby územní souhlas, a to za splnění těchto podmínek:
- pokud je stavební záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše,
- pokud se poměry v území podstatně nemění,
- pokud stavební záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.

Stavební zákon pak výslovně ve svém § 96/2 písm. a) stanoví, že územní souhlas postačí v případech stavebních záměrů uvedených v § 103 stavebního zákona (kam spadá i výstavba oplocení, jak uvedeno výše).

V současné chvíli Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a informovat se zde o podmínkách vydání územního souhlasu s výstavbou plotu. Stavební úřad by měl především konkretizovat náležitosti žádosti o vydání územního souhlasu (které jsou zakotveny v § 96/3 stavebního zákona). Nelze rovněž vyloučit, že ve Vaší obci bude územní rozhodnutí (resp. ve Vašem případě územní souhlas) nahrazeno regulačním plánem (§ 78/2 stavebního zákona), což by Vaší situaci poněkud zjednodušilo.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Strom na hlídaném parkovišti poničil auto, automobil - nárok na náhradu škody od správce parkoviště automobilů
- Hlídané parkoviště a poškození auta, automobilu - je majitel, správce parkoviště odpovědný za škodu?

Denně dojíždím autem do zaměstnání, kde platím měsíčně 200 Kč parkovné. Zaměstanvatel a vlastník pozemku není totožný. Na parkovišti stála borovice, kapající smůla ze stromu mi v 08/2014 poničila kapotu auta. Nyní jsem zjistila, že budu muset nechat auto nalakovat, smůla nejde odstranit, lak je poničený. Borovici vlastník v 02/2015 porazil. Mám právo žádat náhradu škody? Jakým způsobem? Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Pokud bych vycházel jen z Vámi uvedených skutečnosti, domnívám se, že bez dalšího nemáte nárok na náhradu škody. Tento právní názor se tedy vztahuje jen na Vámi předestřený skutkový stav.
Podle § 2946 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí a byla-li věc odložena na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se takové věci obvykle ukládají, nahradí provozovatel poškození, ztrátu nebo zničení věci tomu, kdo ji odložil, popřípadě vlastníku věci. Stejně nahradí škodu provozovatel hlídaných garáží nebo zařízení podobného druhu, jedná-li se o dopravní prostředky v nich umístěné a o jejich příslušenství.
Odpovědnost je v takovém případě objektivní. To znamená, že provozovatel se své odpovědnosti za škodu může zprostit jen tehdy, pokud prokáže, že vynaložitl veškeré úslií, které lze po něm spravedlivě požadovat.
Výše uvedené ustanovení se bude aplikovat na Vaši situaci pouze v případě, že jste auto parkovala na hlídaném parkovišti, resp. z běžné činnosti provozovatele parkoviště vyplývá, že má povinnost parkoviště hlídat. Hlídaným parkovištěm se rozumí parkoviště, kde je přítomen pracovník, který jej střeží, parkoviště střežené kamerovým systémem, oplocené atd.
Nicméně i kdyby tomu tak bylo, podle stejného ustanovení rovněž musí poškozený uplatnit u provozovatele právo na náhradu škody nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl. Toto zcela jistě splněno nebylo.
Pokud by se ve Vašem případě jednalo pouze o jakýsi pronájem parkovacího místa bez jakéhokoliv střežení vozidla, výše uvedené ustanovení se na Váš případ neuplatní.
V takovém případě by mohl odpovídat provozovatel jen tehdy, pokud by porušil nějakou právní povinnost a v důsledku tohoto porušení Vám vznikla předmětná škoda.
V případě soudního sporu byste tyto skutečnosti musela prokázat.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vydědění potomka pro nezájem o rodiče - informace, postup, návod
- Nezájem o rodiče a vydědění syna, dcery, potomka - informace, postup, návod

Je mi 65 let a chci pořídit závěť ve prospěch své nevlastní dcery, kterou jsem vychoval. Mám však děti z prvního manželství, s nimiž jsem se neviděl po rozvodu /kdy mi bylo bráněno ve styku/ od jejich, dvou tří let, tzn. asi 35 let. Nikterak neprojevují zájem o mou osobu a ani žádný kontakt nevyhledávají. Je nutné při sepsání závěti učinit vydědění a stačí pro ně tato okolnost? Děkuji, Miloš

ODPOVĚĎ:
Ano, stačí. Podle § 1646 odst. 2 o. z. lze nepominutelného dědice vydědit, jestliže o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl (a není to vinou zůstavitele - tzn. že aktivně zájem potomka odmítal).
K dědictví, vydědění, závětím ad. více vizte zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/dedictvi/

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Pojišťovna odmítá vyplatit přeplatek povinného ručení - auto v depozitu po kratší dobu než 30 dní
- Vyplacení přeplatku povinného ručení automobilu - doba auta v depozitu (vyřazení z evidence vozidel)
- Vymáhání přeplatku pojistného po pojišťovně u odstaveného auta v depozitu

04/2015 jsem dala registrační značky do depozita (od 1.1. 2015 vyřazení vozidla z provozu). Ten den jsem zašla na pojišťovnu Kooperativa a ukončila dle zákona 168/1990 Sb. pojištění z důvodu vyřazení vozidla. Nyní se našel kupec a vozidlo bychtěl vyzkoušet popř. koupit. Registrační značky vyzvednu budu mít sjednané nové pojištění. Kooperativa mi, ale nechce v tomto případě vrátit přeplatek z pojištění jelikož nebylo vozidlo v „depozitu“ min. 30 dní. Má na to nárok? Podle zákona dochází k zániku pojištění z důvodu vyřazení vozidla z provozu. Jediné co jsem našla je v pojistné smlouvě : Podmínky pro přerušení pojištění dohodou: add) 4 písm. f) : minimální doba přerušení je 30 dní. Já, ale nechce přerušil, ale ukončit a dohoda je oboustranná. Je to tak? Můžou mi zadržovat z nějakého důvodu zbytek peněz z pojištění? Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je důležité vyjasnit, zda došlo k přerušení či ukončení pojištění (předpokládám, že se jedná o tzv. povinné ručení).
Dle § 3/1 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla platí, že bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel). V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti.
Dle § 12/1 písm. c) a g) zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla zaniká povinné ručení:
- dnem vyřazení tuzemského vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení,
- dohodou pojistitele a pojistníka.
Došlo-li ve Vašem případě skutečně k zániku pojištění, je vhodné dále vědět, že zanikne-li povinné ručení před uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno (což ve Vašem případě předpokládám), má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém povinné ručení zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného (tedy přeplatky na pojistném) je pojistitel povinen vrátit (§ 13/2 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla).
Pokud ve Vašem případě pojišťovna odmítá přeplatek na pojistném vrátit, doporučuji Vám si od pojišťovny vyžádat odkaz na konkrétní ustanovení pojistné smlouvy (resp. všeobecných či jiných pojistných podmínek), na jehož základě tak pojišťovna činí. Vyjde-li najevo, že tato podmínka je v pojistné smlouvě opravdu zakotvena, můžete se s podnětem k prošetření jejího souladu s právní úpravou obrátit na Českou národní banku, která je dozorovým orgánem pojišťoven:
www.cnb.cz

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Odstranění vaječníků při hysterektomii (dle stavu vaječníků) - právní názor na souhlas pacienta s výkonem
- Souhlas pacienta s gynekologickým výkonem dle stavu tkáně vaječníků (hysterektomie)
- Souhlas pacienta s výkonem dle stavu tkáně při operaci
- Předběžný souhlas pacienta s výkonem dle stavu tkáně při operaci (vaječníků, dělohy)

Jdu na plánovanou operaci (hysterektomie) a bylo mi řečeno, že pokud budou vaječníky v pořádku (to zjistí až při operaci), tak mi je ponechají. V současné době jsou vaječníky funkční, pouze mám na nich malou cystu. Vzhledem k mému věku (44 let) by jejich odebrání mělo za následek nástup předčasné menopauzy a zřejmě i nutnost užívání hormonální substituce.
Jak mám postupovat, když budu podepisovat souhlas k operaci. Mohu to tam nějak připsat, co mám udělat, aby moje přání bylo respektováno?
Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
přestože v dotazu výslovně neuvádíte, jaké je přání, jehož respektování v průběhu operace požadujete, předpokládám, že tímto přáním je neodejmutí vaječníků (bez ohledu na jejich stav).
Na respektování tohoto přání máte samozřejmě nárok, přičemž pro jeho uplatnění Vám právní řád ČR nabízí institut tzv. dříve vysloveného přání pacienta.
Dle § 36/1 zákona o zdravotních službách (zák. č. 372/2011 Sb. , v platném znění) může pacient pro případ, kdy by se dostal do takového zdravotního stavu, ve kterém nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb a způsobem jejich poskytnutí (např. bude-li pacient v narkóze), tento souhlas nebo nesouhlas předem vyslovit.
Poskytovatel zdravotních služeb je povinen brát zřetel na dříve vyslovené přání pacienta, má-li ho k dispozici, a to za podmínky, že v době poskytování zdravotních služeb nastala předvídatelná situace, k níž se dříve vyslovené přání vztahuje, a pacient je v takovém zdravotním stavu, kdy není schopen vyslovit nový souhlas nebo nesouhlas.
Dříve vyslovené přání může být pacientem učiněno dvěma způsoby:
1/ Mimo zdravotnické zařízení:
V tomto případě musí být dříve vyslovené přání učiněno na základě písemného poučení pacienta o důsledcích jeho rozhodnutí, a to lékařem v oboru všeobecné praktické lékařství (u něhož je pacient registrován), nebo jiným ošetřujícím lékařem v oboru zdravotní péče, s níž dříve vyslovené přání souvisí.
Dříve vyslovené přání musí mít písemnou formu a musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem pacienta. Součástí dříve vysloveného přání musí být písemné poučení pacienta podle předchozího odstavce.

2/ Ve zdravotnickém zařízení:
Pacient může učinit dříve vyslovené přání též při přijetí do péče poskytovatelem zdravotních služeb nebo kdykoliv v průběhu hospitalizace, a to pro poskytování zdravotních služeb zajišťovaných tímto poskytovatelem. Takto vyslovené přání se zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi; záznam podepíše pacient, zdravotnický pracovník a svědek; v tomto případě nemusí být podpis pacienta na dříve vysloveném přání úředně ověřen.
I v tomto případě musí být pacient samozřejmě písemně poučen o důsledcích jeho rozhodnutí (toto poučení bývá nejčastěji součástí záznamu o dříve vysloveném přání pacienta v jeho zdravotnické dokumentaci, nemusí se tudíž jednat o zvláštní písemnost).

Uplatnění dříve vysloveného přání je zákonem o zdravotních službách určitým způsobem limitováno, konkrétně platí, že dříve vyslovené přání:
- není třeba respektovat, pokud od doby jeho vyslovení došlo v poskytování zdravotních služeb, k nimž se toto přání vztahuje, k takovému vývoji, že lze důvodně předpokládat, že by pacient vyslovil souhlas s jejich poskytnutím;
- nelze respektovat, pokud nabádá k takovým postupům, jejichž výsledkem je aktivní způsobení smrti;
- nelze respektovat, pokud by jeho splnění mohlo ohrozit jiné osoby;
- nelze respektovat, pokud byly v době, kdy poskytovatel zdravotních služeb neměl k dispozici dříve vyslovené přání, započaty takové zdravotní výkony, jejichž přerušení by vedlo k aktivnímu způsobení smrti.

Žádný ze shora uvedených důvodů pro nerespektování dříve vysloveného přání však ve Vašem případě neshledávám.
Při přijetí k hospitalizaci (jejíž součástí bude rovněž plánovaný operační výkon) proto můžete zdravotnickému pracovníkovi, který s Vámi bude sepisovat příslušné informované souhlasy, sdělit, že hodláte učinit dříve vyslovené přání, a to ve formě záznamu do zdravotnické dokumentace. V tomto případě budete příslušným zdravotnickým pracovníkem (nejlépe Vaším ošetřujícím lékařem) poučena o možných rizicích a následcích Vašeho přání, přičemž následně bude možné Vaše přání zaznamenat do zdravotnické dokumentace. Nebude-li mít nemocnice pro tyto případy k dispozici vypracovaný formulář, bude možné sepsat dříve vyslovené přání na základě doporučení obsažených ve vyhlášce o zdravotnické dokumentaci (vyhl. č. 98/2012 Sb. , v platném znění). V dříve vysloveném přání je zejména nutné vymezit, pro jaký konkrétní operační výkon je dříve vyslovené přání učiněno, v jaké situaci se má aplikovat (tzn. v průběhu operační narkózy) a co je jeho podstatou (tzn. Vaše rozhodnutí neodejímat v žádném případě vaječníky).
Budou-li pak Vámi podepisované informované souhlasy obsahovat zmínky o možném odstranění vaječníků, je samozřejmě možné tyto pasáže škrtnout s připsáním odkazu na Vaše dříve vyslovené přání.
K institutu dříve vysloveného přání se můžete další informace dozvědět např. zde:
http://www.ferovanemocnice.cz/souhlas-a-rozhodovani-pacienta-32/drive-vyslovena-prani-2496.html

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dodatek k závěti - vydědění potomka, syna, dcery

Jakou formou musí být napsán dodatek k již existující závěti mého otce, aby byl platný. Otec chce ze závěti vyloučit syna, s níž se 20 let neviděl. Ani jeden z nich o to nestál, otec platil výživné do jeho 18 let a pak se už nikdy neviděli. Popřípadě, je-li jiné možné řešení.
Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Stačí sepsat listinu o vydědění, která musí splňovat stejné formální náležitosti jako závěť (více informací najdete zde : http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/dedictvi/).
Podle § 1646 odst. 2 o. z. lze nepominutelného dědice vydědit, jestliže o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl.
K dědictví, vydědění, závětím ad. více vizte zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/dedictvi/

OBČAN-DANĚ
- Realitní kancelář nezaplatila daň z převodu nemovitosti - kdo je ručitelem daně?
- Kdo ručí za daň z převodu nemovitosti - původní majitel, nový majitel, realitní kancelář?
- Ručitel daně z převodu nemovitosti - původní majitel, nový majitel, realitní kancelář?

Koupila jsem byt a dle kupní smlouvy má daň z převodu nemovitosti zaplatit real. agentura AREA T, jménem prodávajícího, kde peníze při uzavírání kupní smlouvy byly mnou uloženy. Daň měla být zaplacená již před 2 měsíci. Nestalo se tak ani po mých urgencích. Co mě prosím čeká, nezaplatí-li real. kancel. tento poplatek. Bude asi vymáhán po prodávajícím, ten dle mých informací částku na daň nebude také mít k dispozici. Budu jí muset zaplatit já? Nepočítala jsem s touto situací a prostředky rovněž nemám. A jak dále postupovat, abych se domohla platby od real. kanceláře? Žaloba? Žaloba na real. kancelář mým jménem, či společným mým jménem a jménem prodávajícího? Je nutný právník v této věci, či žalobu mohu podat sama? Děkuji, Soňa

ODPOVĚĎ:
Poplatníkem dle zákona i uzavřené kupní smlouvy je prodávající. Finanční úřad bude tedy daň požadovat po něm.
Kupující přesto není ze hry neboť jako ručitelem a opravdu nakonec bude finanční úřad vymáhat úhradu daně po Vás. Doporučuji obrátit se na advokáta - www.advokatikomora.cz

OBČAN-BYDLENÍ
- Doplatek za služby nájemce, nájemníka - neznámá adresa
OBČAN-DLUHY
- Postup vymáhání doplatku po nedohledatelném nájemníkovi, nájemci

Jak vymáhat doplatek za služby od nájemníka, který se odstěhoval, jeho novou adresu není možno v evidenci obyvatel zjistit. Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám nedoplatek prokazatelně vznikl, resp. jste schopen jeho existenci a výši prokázat, obraťte se žalobou na zaplacení na soud. Soud má přeci jen více možností, jak si současný pobyt nájemníka zjistit. Pokud byste nechtěl věc řešit soudně, bohužel mě jiný způsob nenapadá.
Adresa je rovněž považována za osobní údaj, který nelze sdělovat. Pokud byste tedy prováděl šetření na vlastní pěst, můžete narážet na neochotu právě z tohoto důvodu.

FINANCE-DANĚ
- Jak dokázat bydlení 2 roky v bytě, domě kvůli neplacení daně z příjmu při prodeji bytu, domu, nemovitosti
- Dokázání bydlení v bytě, domě kvůli neplacení daně z převodu nemovitosti (daň z příjmu)
- Dokázání bydlení v nemovitosti kvůli neplacení daně z převodu nemovitosti (daň z příjmu)

Prodala jsem byt, měla bych zaplatit daň z příjmu. Daňový poradce a finanční úřad se liší v otázce výdajů. Budu platit daň 15 procent z rozdílu ceny kupní a odhadní ceny, po odečtení výdajů za bytové potřeby následující kalendářní rok po prodeji bytu? To je názor renomovaného poradce. Jak se musí dokázat bydliště 2 roky před prodejem? Děkuji, Patricie

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, daň z příjmů bude platit, pokud jste byt vlastnila méně než 5let nebo v jste v něm méně než dva roky trval žila. Daň se platí z rozdílu mezi cenou pořízení a cenou prodejní. Pokud jste prodala byt v němž jste měla bezprostředně před prodejem bydliště po dobu kratší než dva roky, máte právo využít možnost do konce příštího roku použít příjem z prodeje na vyřešení své bytové potřeby. Pak se případný zisk z prodeje snižuje o částky vynaložené např. na pořízení jiného bytu, rekonstrukci či opravu vlastního nebo pronajatého bytu či domu apod. Za rok 2015 oznámíte správci daně, že hodláte prostředky získané prodejem použít na řešení bytové potřeby a v přiznání za rok 2016 provedete konečné vyúčtování a daň zaplatíte jen ze zbytku zisku. Bydliště prokážete např. svědectvím sousedů, poštovní doručovatelky a pod.

SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Soused natočil souseda na video - jde o přestupek nebo ne?
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Natáčení souseda na kameru - je to přestupek či trestný čin?

11/2014 mě sousedka bez mého vědomí natočila na mém soukromém pozemku na video, které předala policii jako důkaz přestupku - porušení obecní vyhlášky. Přestupková komise v 04/2015 došla k závěru, že se přestupek nestal. Mohu sousedku žalovat za porušení svého práva na soukromí? Děkuji, Zuzana

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv, přičemž ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy (§ 81 občanského zákoníku).
Zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost a takto zachycenou podobu člověka rozšiřovat, je možné jen s jeho svolením (§ 84 a § 85/1 občanského zákoníku).
Dle § 86 občanského zákoníku nesmí nikdo zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit.
Výjimku ze shora uvedeného pravidla zakotvuje § 88/1 občanského zákoníku, podle kterého není svolení člověka zapotřebí, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. S ohledem na skutečnost, že ve Vašem případě nebylo spáchání přestupku shledáno, nelze o využití této zákonné výjimky uvažovat.

Jelikož Vaše sousedka bezpochyby zasáhla do Vašeho soukromí, jste dle § 82/1 a § 2951/2 občanského zákoníku oprávněna:
- domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu do Vašeho soukromí upuštěno (nepřichází v úvahu),
- domáhat se toho, aby byl odstraněn následek neoprávněného zásahu do Vašeho soukromí,
- domáhat se toho, aby Vám bylo poskytnuto přiměřené zadostiučinění (ať už morální, tzn. omluva, či peněžité).

Máte-li v úmyslu podat na svou sousedku žalobu, doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Generální plná moc - je možné s ní vybrat složenku na poště?
- Vybrání složenky a generální plná moc - je to možné nebo ne?

01.02.2015 jsem dala plnou moc na zastoupení všech věcech a vůči úřadům, státním orgánům a orgánům místní samosprávy, právnickým i fyzickým osobám, zejména činil mým jménem veškeré úkony, včetně úkonů písemných, podával návrhy, žádosti, přijímal veškeré doručované písemnosti, podával řádné i mimořádné opravné prostředky při správních, soudních či jiných řízení a vzdával se jich, přijímal plnění nároků, jejich přijetí potvrzoval a případně neplněné nároky vymáhal uznával uplatněné nároky, případně se nároků vzdával a uzavíral smíry.
Chtěla jsem se zeptat, může zmocněná osoba s řádně ověřenou plnou mocí vybrat peněžní poukázku typu B ve výši 18 tisíc, nebo se tato plná moc na tento úkon nevztahuje, přesto že plnění nároků přijímat může, případně i plnění nároků vymáhat. Předem Vám Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Odpověď na dotaz není možné hledat ve Vámi citované plné moci, nýbrž v příkazní smlouvě, kterou jste se zmocněncem uzavřela (§ 2430 a násl. občanského zákoníku). Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce (zde Vás).

Přestože to z dotazu nevyplývá, předpokládám, že se zmocněncem (jako příkazníkem) jste uzavřela příkazní smlouvu, v níž se zmocněnec zavázal pro Vás (a na Váš účet) zařídit určitou záležitost (např. Vás zastupovat v soudním sporu, zařídit vklad Vašeho vlastnického práva do katastru nemovitostí, provést finanční transakci apod.), přičemž pro řádné splnění příkazu jste zmocněnce zmocnila k Vašemu zastupování.
Zmocněnec je tedy při výkonu práv a povinností (zmíněných v plné moci) limitován příkazem, který mu zmocnitel udělil. Toto své zástupčí oprávnění nesmí překročit a je povinen jednat vždy v nejlepším zájmu zmocnitele.
Shora uvedené lze doplnit odkazy na konkrétní ustanovení občanského zákoníku:
- dle § 441/1 občanského zákoníku platí, že ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu (dle příkazní smlouvy) jako zmocněnec;
- dle § 441/2 občanského zákoníku uvede zmocnitel rozsah zástupčího oprávnění v plné moci; netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě;
- dle § 448/1 občanského zákoníku platí, že zmocnění zanikne vykonáním právního jednání, na které bylo zastoupení omezeno (typicky pak právě v příkazní smlouvě).
Odpověď na Váš dotaz proto zní: Bylo-li předmětem příkazu, který jste zmocněnci udělila, i vybrání příslušné finanční částky, byl k tomuto jednání zmocněnec (samozřejmě na Váš účet, nikoli pro sebe) oprávněn.

OBCHODNÍ-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY
- Odstoupení z funkce předsedy dozorčí rady - postup, návod, informace
- Jak se vzdát funkce předsedy dozorčí rady - postup, návod, informace

01/2013 jsem se stal předsedou dozorčí rady akciové společnosti. Následně však společnost přešla do rukou nového majitele, který od té doby odmítá komunikovat, nepřebírá poštu ani v sídle firmy, ani na domovské adrese ("bezdomovecký trvalý pobyt" městském úřadě).
08/2014 mě oslovil soud ohledně opatrovnictví dané firmy, což jsem v zákonné lhůtě odmítnul (nevím, co se za celou dobu s firmou dělo).
Majitel firmy byl v 09/2014 vymazán jako jediný člen představenstva firmy a figuruje v ní nyní jen jako jediný akcionář. Podle nepodložených informací má být v současné době ve výkonu trestu. Firma je tak nyní bez představenstva.
Chtěl bych odstoupit z funkce předsedy dozorčí rady, ale nemám komu doručit toto odstoupení. Sídlo firmy je na adrese firmy, poskytující adresu a určité služby (IBC Brno), včetně přebírání pošty, ovšem ne doporučené. Zaslání na adresu bydliště také není možné (majitel je veden na obecním úřadě). Jak mohu odstoupit z funkce a dosáhnout výmazu mé osoby z OR? IČ firmy je 28263651. Za výkon funkce jsem nikdy nepobíral žádnou odměnu. Děkuji, Ladislav

ODPOVĚĎ:
Dle § 59/5 zákona o obchodních korporacích platí, že člen orgánu obchodní korporace (tedy i člen dozorčí rady akciové společnosti) může ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná.
Neurčuje-li společenská smlouva nebo smlouva o výkonu funkce jinak (předpokládám, že ve Vašem případě tyto dokumenty jinak neurčují), oznámí odstupující člen své odstoupení orgánu, který jej zvolil, a jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li příslušný orgán obchodní korporace na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce. Je-li tímto orgánem jediný společník (což je i Váš případ), skončí funkce uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o odstoupení z funkce jedinému společníkovi, neujednají-li jiný okamžik zániku funkce.
Co se týče doručení Vašeho oznámení o odstoupení z funkce člena dozorčí rady akciové společnosti, je nezbytné vycházet z obecných ustanovení občanského zákoníku. Dle § 570/1 občanského zákoníku platí, že právní jednání (např. tedy oznámení o odstoupení z funkce) působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. Co se rozumí slovem „dojití“ vysvětluje v komentáři občanského zákoníku (dostupném v systému ASPI) prof. Tichý následovně:
„V případě právních jednání v hmotné podobě (písemností, listiny) je podmínka dojití splněna vhozením písemnosti do poštovní schránky nebo poštovní přihrádky. “
V otázce doby, kdy k doručení Vašeho oznámení dojde, je nezbytné aplikovat § 573 občanského zákoníku, podle kterého se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po jejím odeslání.
Oznámení o odstoupení z funkce člena dozorčí rady akciové společnosti proto můžete zaslat na adresu jediného akcionáře, a to i přes to, že je tato adresa shodná s adresou obecního úřadu. Nikoli řádné zabezpečení vlastní adresy trvalého pobytu (a z toho vyplývající nepřebírání došlé pošty) lze bezpochyby považovat za zmaření dojití právního jednání, které má za následek fikci doručení zásilky (z právního hlediska se tedy zásilka považuje za doručenou, přestože k jejímu fyzickému převzetí adresátem nedošlo).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že případné zaslání písemnosti na adresu akciové společnosti (zapsanou v obchodním rejstříku) nemůže být touto společností následně zpochybňováno, neboť dle § 137/2 občanského zákoníku platí, že proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže právnická osoba namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě.
I pokud byste se rozhodl z funkce člena dozorčí rady neodstoupit, skončí Vaše funkční období nejpozději po 5 letech od Vašeho zvolení (došlo-li k Vašemu zvolení dle § 200/2 Obchodního zákoníku).
Zcela na závěr své odpovědi připomínám, že nemá-li v současné době akciová společnost představenstvo, je zapotřebí aplikovat § 404 zákona o obchodních korporacích, dle něhož platí, že v případě, kdy akciová společnost nemá zvolené představenstvo nebo zvolené představenstvo dlouhodobě neplní své povinnosti a valnou hromadu nesvolá ani jeho člen, svolá valnou hromadu dozorčí rada; ta může valnou hromadu svolat také tehdy, vyžadují-li to zájmy společnosti. Dozorčí rada zároveň navrhne potřebná opatření. Pokud dozorčí rada valnou hromadu nesvolá, může ji svolat kterýkoliv člen dozorčí rady. S ohledem na existenci jediného nedostupného akcionáře je však aplikace tohoto ustanovení zákona o obchodních korporacích pouhou teorií.

PRÁCE-PRACOVNÍ ŘÁD, KÁZEŇ
- Dohled nad pracovní morálkou zaměstnanců - kamery na pracovišti (ve výrobní hale)
- Kamery na pracovišti, výrobní hale - dohled nad docházkou a pracovní morálkou zaměstnanců
- Kamera v práci, na pracovišti - je to legální nebo ne?
- Je legální kamera v práci, na pracovišti?
- Soukromí zaměstnance a kamera v práci, na pracovišti

Mám dotaz ohledně kamerového systému na pracovišti. Manžel provozuje kovovýrobu. Bohužel provozovna je vzdálena cca 40 km od našeho bydliště, a tak není možné být ve firmě každý den. Poslední dobou máme dojem, že „mizí“ drobnější věci ze skladu. Navíc zaměstnanci začali chodit do práce, jak se jim hodí, sem tam na směnu nedorazí vůbec. Směna začíná v 6 hod, stroj většinou nabíhá kolem deváté… Kamery by samozřejmě byly umístěny jen v prostoru výrobní haly, zaměřeno na stroje. Zajímá mě, co my jako zaměstnavatel, musíme splnit. Jaké podmínky jsou v případě, že by kamerový systém byl vč. Nahrávacího zařízení? A za druhé, pokud by bylo možné sledovat záznam pouze online bez záznamu. Stačí zaměstnance pouze informovat, že je zde umístěn kamerový systém nebo musíme mít jejich souhlasné stanovisko? Jakou formou sepsat? Děkuji, Saša

ODPOVĚĎ:
K povinnostem zaměstnavatele, který chce na pracovišti zavést kamerový systém, vydal Úřad pro ochranu osobních údajů stanovisko, které naleznete na webových stránkách tohoto úřadu pod záložkou „Stanoviska“ a jedná se o stanovisko č. 1/2006. Tam naleznete všechny nejdůležitější podmínky, které musí zaměstnavatel splnit.
Je však nutné respektovat nejen zákon o ochraně osobníc údajů – zákon č. 101/2000 Sb. , zákon o ochraně osobních údajů, ale i zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Podle jeho § 316 zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovišti a ve společných prostorách zaměstnavatele, tím, že ho podrobuje otevřenému nebo skrytému sledování.
Domnívám se, že Vámi uvedené důvody, že nemůžete být jako zaměstnavatel každý den na pracovišti, jelikož bydlíte od pracoviště 40 km, tímto závažným důvodem není a vše lze řešit jiným prostředky, než sledováním zaměstnanců kamerovým systémem, např. stanovením vedoucího zaměstnance, který bude za ostatní zaměstnance odpovědný, apod.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování pozemku na kterém stojí dům v SJM - je možné pozemek bez stavby darovat?
- Dům SJM stojí na pozemku manžela - je možné pozemek darovat?
- Dům SJM stojí na pozemku manželky - je možné pozemek darovat?

Chtěla bych dceři darovat pozemek a garáž, které jsou pouze v mém vlastnictví. Dům, který máme na pozemku postaven, máme jako SJM s manželem. On zatím nechce dům dceři darovat. Mohu, kromě stavebního pozemku pod domem, zahradu a garáž dceři darovat? Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Pokud je zahrada a garáž ve Vašem vlastnictví, můžete s nimi nakládat dle libosti, tedy je darovat dceři. V případě domu, který spadá do SJM můžete darovat svůj podíl. Na nemovitost v SJM se hledí tak, že každý s manželů vlastní ideální polovinu. Tato polovina je tedy Vaše a Vy ji rovněž můžete darovat.

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Bezdůvodné obohacení prodávajícího při prodeji použitého zboží - reklamace u obchodu s vrácením peněz, prodávající si nechal rozdíl kupních cen

21.7.2014 zakoupena přes Aukro použitá grafická karta (4365 Kč) se zárukou 1 rok.
9.3.2015 GK zaslána na reklamaci do Alzy. Po 30 dnech reklamace nevyřešena, novou grafickou kartu asi neměli a tak mi byl sepsán dobropis na mé jméno s kupní částkou 7 499 Kč. Peníze bylo možné vyzvednout pouze osobně na centrále v Praze. Jelikož ta je pro mě příliš daleko, požádal jsem původního majitele a zároveň prodejce z Aukra pana K. z Prahy, zda by mi mohl vyzvednout peníze a ty mi poslat na můj bankovní účet s tím, že mu ponechám provizi 500 Kč. Komunikace probíhala přes email.
Pan K. v tom neviděl žádný problém. Peníze mi zaslal 17.4.2015 a to v částce 4365 Kč. Panu K. jsem napsal, že o částce 4365 Kč zaslané na můj účet, jsme se vůbec nedomluvili. Beru to od něj jako podvod s bezdůvodným obohacením, jelikož karta byla v mém vlastnictví a on za ní nyní profitoval. Kartu mi prodal a tím se vzdal veškerých práv na tuto věc. Dobropis byl psán taktéž na mé jméno. Částka tedy měla být 7499 - 500 Kč, tzn. prodávající mi měl zaslat 6.999 Kč. Obohatil se tak o 2.634 Kč. Děkuji, Jáchym

ODPOVĚĎ:
Původní vlastník se na Váš úkor bezdůvodně obohatil podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku. Je jeho povinností toto bezdůvodné obohacení vydat.
Vyzvěte původního vlastníka k zaplacení zbylé částky a v této výzvě jej upozorněte na možnost případného soudního sporu.
Pokud ani poté původní vlastník částku nezaplatí, obraťte se na advokáta, který Vám pomůže sepsat žalobu.

OBČAN-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Soused nesouhlasí s demolicí stavby - jak postupovat?
- Demolice stavby - soused nesouhlasí, odmítá to - jak postupovat?
- Je nutný souhlas souseda s demolicí stavby?

s mým domem sousedí stodola, kterou nikdo nevyužívá. Stodola byla majetkem sousedů, kteří ji ale před třinácti lety prodali obci. Už podle laického pohledu je vidět, že stodola hrozí zřícením na můj dům. Obec na demolici údajně nemá peníze, souhlasí ale s tím, že bych ji zboural na vlastní náklady, za předpokladu, že se domluvím s dotyčným sousedem, jelikož ten nemá mezi svým a pozemkem stodoly plot. Soused ovšem s demolicí nesouhlasí a obec „trvá“ na vzájemné shodě.
Mám nějaké možnosti, jak tuto situaci řešit? Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě obec jaksi přehlíží stěžejní zásadu „Vlastnictví zavazuje“ (zakotvenou v první řadě v čl. 11/3 Listiny základních práv a svobod), tzn. že vlastník věci odpovídá za její stav, stejně jako za škodu, kterou tato věc svým špatným stavem případně způsobí.

V současné chvíli se Vám nabízí v zásadě 2 varianty řešení:

1/ Veřejnoprávní varianta:
V této věci můžete kontaktovat místně příslušný stavební úřad a upozornit ho na havarijní stav předmětné stodoly (včetně připojení podrobné fotodokumentace).
Stavební úřad je v této souvislosti oprávněn:
- nařídit vlastníku stavby (tedy obci) neodkladné odstranění stavby a zabezpečit její odstranění, jsou-li ohroženy životy osob nebo zvířat tím, že stavba hrozí zřícením (§ 135/1 stavebního zákona), nebo
- nařídit vlastníku stavby provedení nutných zabezpečovacích prací, jestliže stavba svým technickým stavem ohrožuje zdraví a životy osob nebo zvířat a není-li nutné ji neodkladně odstranit dle předchozí odrážky (§ 135/2 stavebního zákona).
Dojde-li na základě Vašeho upozornění stavební úřad k názoru, že hrozí nebezpečí z prodlení, zajistí odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce (podle předchozích odrážek) stavební úřad prostřednictvím stavebního podnikatele, který je k jejich provedení odborně vybaven.
Dojde-li naopak stavební úřad k názoru, že není zapotřebí provést neodkladné odstranění stavby či nutné zabezpečovací práce, bude oprávněn nařídit obci provedení nezbytných úprav či údržby stavby (§ 137 a § 139 stavebního zákona).
Vyhodnotí-li stavební úřad stavebně-technický stav předmětné stodoly jako natolik závažný, že nebude možné jej zlepšit provedením nezbytných úprav či udržovacích prací, bude oprávněn obci nařídit odstranění této stavby. Dle § 129/1 písm. a) stavebního zákona nařídí stavební úřad odstranění stavby vlastníku takové stavby, která svým závadným stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob, a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav stavby.
V případě zahájení řízení o nařízení odstranění stavby se s největší pravděpodobností stanete účastníkem tohoto řízení (a to dle § 129/10 stavebního zákona).
Náklady na odstranění stavby nese ten, komu bylo odstranění stavby nařízeno, přičemž tato osoba odpovídá zároveň za škodu, která v souvislosti s odstraňováním stavby vznikla na sousední stavbě nebo pozemku, pokud nebyla způsobena jejich závadným stavem. Náklady nutných zabezpečovacích prací, které je nutno provést pro závadný stav sousední stavby, nese vlastník této stavby (§ 131 stavebního zákona).
Rozhodne-li se obec k dobrovolnému odstranění předmětné stodoly, bude povinna postupovat dle § 128 stavebního zákona, tzn. že bude v zásadě povinna získat povolení stavebního úřadu. V tomto případě je rovněž vhodné vědět, že vlastník stavby je povinen zajistit, aby odstranění stavby bylo provedeno stavebním podnikatelem. Stavbu, která k uskutečnění nevyžaduje stavební povolení, může její vlastník odstranit svépomocí, pokud zajistí provádění stavebního dozoru. U staveb, v nichž je obsažen azbest, zajistí provádění dozoru osobou, která má oprávnění pro odborné vedení provádění stavby podle zvláštního právního předpisu.
Ať už bude obci odstranění předmětné stodoly nařízeno stavebním úřadem nebo učiní-li tak obec dobrovolně na základě povolení stavebního úřadu, budou stavebním úřadem stanoveny podmínky vyplývající z technických požadavků na stavby, podmínky pro archivování dokumentace, popřípadě požadavky k úpravě pozemku po odstranění stavby. Stavební úřad může též uložit vlastníku stavby povinnost předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení, omezení či ke kompenzaci případných negativních důsledků na životní prostředí v okolí stavby (§ 130/1 stavebního zákona).

2/ Soukromoprávní varianta:
Je-li si obec vědoma havarijního stavu předmětné stodoly, přičemž proti tomuto riziku nijak nezakročuje, porušuje svou prevenční povinnost dle § 2900 a § 2901 občanského zákoníku.
Dojde-li ke zřícení předmětné stodoly (či její části) a na Vašem majetku tím vznikne škoda, bude za tuto škodu odpovídat obec. Dle § 2938/1 občanského zákoníku totiž platí, že při zřícení budovy nebo odloučení její části v důsledku vady budovy nebo nedostatečného udržování budovy nahradí její vlastník škodu z toho vzniklou.
Domníváte-li se, že havarijní stav předmětné stodoly představuje pro Vás vážné ohrožení, můžete se ve smyslu § 2903/2 občanského zákoníku obrátit na místně příslušný okresní soud s požadavkem, aby obci uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.
Bude-li nebezpečí zřícení stodoly hrozit bezprostředně, budete k jejímu odstranění (či k jinému přiměřenému zásahu) oprávněn i svépomocně (§ 14 občanského zákoníku). Tento postup Vám však lze doporučit až jako zcela krajní řešení.

3/ Doporučení:
V každém případě Vám doporučuji zvolit pro řešení Vašeho problému veřejnoprávní variantu (ad 1/ výše), neboť Vám nepřinese v podstatě žádné náklady, příslušné řízení bude vedeno stavebním úřadem (tedy bez nutnosti Vaší aktivity) a zásah stavebního úřadu by měl přijít v relativně krátké době. Naproti tomu občanskoprávní soudní řízení (v rámci soukromoprávní varianty) může trvat poměrně dlouho, přičemž takové řízení bude vyžadovat, abyste aktivně veškerá svá tvrzení prokázal, výsledek takového řízení je pak vždy do určité míry nejistý.

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Údržba cesty s věcným břemenem - cestu spoluvlastní obec a fyzické osoby
- Kdo je povinen údržbou cesty s věcným břemenem - cestu spoluvlastní obec a fyzické osoby
- Údržba cesty ve služebnosti - cestz spoluvlastní obec a fyzické osoby
- Kdo je povinen údržbou cesty se služebností - cestu spoluvlastní obec a fyzické osoby
- Oprava cesty s věcným břemenem - hradí opravu majitel cesty nebo oprávněná osoba?
- Oprava cesty se služebností - hradí opravu majitel cesty nebo oprávněná osoba?

Píši za všechny majitele dotčených nemovitostí. Kdo je povinován spravovat komunikaci k pozemkům s věcným břemenem chůze a jízdy? Jedná se o komunikaci k 8 pozemkům. Od hlavní silnice ji vlastní soukromí vlastníci manželé (cca 15% objemu cesty), kde je zmíněné věcné břemeno, a zbytek cesty vlastní sama obec. Cesta je v havarijním stavu, kdy dochází i k lehkému poškozování projíždějících aut. Obec odmítá cestu opravit kvůli části, kterou nevlastní a majitelé se odmítají vyjadřovat. Je možné, aby obec opravila alespoň to, co vlastní? Jak máme postupovat?
Děkuji, Marie

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu není bohužel možné jednoznačně dovodit, jaká je vlastnická struktura předmětné cesty. Cesta je buď předmětem spoluvlastnictví obce a dotyčných manželů (přičemž spoluvlastnický podíl manželů činí 15%), tuto variantu však spíše nepředpokládám, nebo je předmětná cesta rozdělena na dva úseky, z nichž menší část je vlastnictvím dotyčných manželů (a tato část je zatížena věcným břemenem) a delší úsek je výlučným majetkem obce (tuto variantu budu pro svou odpověď považovat za správnou).
S ohledem na skutečnost, že vlastníky části předmětné cesty jsou manželé (tedy fyzické osoby), předpokládám, že se v tomto případě jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci (ve smyslu § 7/1 a § 9/1 zákona o pozemních komunikacích). Tuto skutečnost je možné ověřit dotazem u místně příslušného silničního správního úřadu (kterým je v první řadě obecní úřad obce s rozšířenou působností).
Co se týče té části cesty, která je zatížena věcným břemenem (dle terminologie občanského zákoníku se jedná o služebnost), platí dle § 1263 občanského zákoníku, že oprávněná osoba (zde vlastníci 8 pozemků) nese náklad na zachování a opravy věci, která je pro služebnost určena (zde je touto věcí samozřejmě část cesty). Užívá-li však věci i ten, kdo je služebností obtížen (zde dotyční manželé), je povinen na náklad poměrně přispívat, anebo se užívání zdržet.
V případě služebnosti cesty je pak shora uvedené pravidlo konkretizováno ještě v § 1276/3 občanského zákoníku, dle něhož platí, že osoba, které přísluší služebnost cesty, přispívá poměrně k udržování cesty včetně lávek a mostů. Vlastník služebného pozemku přispívá, jen když tato zařízení užívá.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že pravidlo o přispívání osob oprávněných z věcného břemene na zachování a opravy zatížené věci, bylo zakotveno i ve starém Občanském zákoníku (platném do 31. 12. 2013), a to v jeho § 151n/3.
K poměrným příspěvkům na údržbu předmětné části cesty jsou tedy povinni vlastníci 8 pozemků, dotyční manželé pak na údržbu přispívají, pokud tuto část cesty také užívají. Nebudou-li vlastníci 8 pozemků na údržbu cesty přispívat, přičemž tuto cestu budou přesto užívat, vznikne tím na jejich straně bezdůvodné obohacení, k jehož vrácení dotyčným manželům budou povinni.
Představuje-li předmětná cesta (resp. ta její část, která je zatížena věcným břemenem) veřejně přístupnou účelovou komunikaci (což ze znění Vašeho dotazu předpokládám), může být řešením užívání této cesty v rámci tzv. obecného užívání. Dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý užívat pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupné účelové komunikace) bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny. Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
S ohledem na shora uvedené proto soudím, že věcné břemeno není ve Vámi popsaném případě zapotřebí, neboť předmětnou cestu mohou vlastníci 8 pozemků užívat bezplatně na základě obecného užívání (tzn. bez povinnosti přispívat na její údržbu), přičemž obecnému užívání podléhá v zásadě každá pozemní komunikace bez ohledu na to, je-li jejím vlastníkem soukromá osoba, obec, kraj či stát.
Pouze pro doplnění uvádím, že obecné užívání veřejně přístupné účelové komunikace může být za určitých okolností omezeno, z Vašeho dotazu však nic takového nevyplývá.
Co se týče povinnosti obce k údržbě jí vlastněné části předmětné cesty, lze tuto povinnost v obecné rovině dovodit z § 2900 a § 2901 občanského zákoníku, dle nichž platí, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit. Stejná prevenční povinnost se pak vztahuje také na dotyčné manžele.
Provedení opravy předmětné cesty je možné na úrovni obce iniciovat za využití § 16/2 písm. f) a g) zákona o obcích, dle kterého je každý občan obce (starší 18 let) oprávněn:
- požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů,
- podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spoluvlastník odmítá pustit spolumajitele do nemovitosti - jak se bránit?
- Spoluvlastník odmítá pustit spolumajitele do bytu, domu - jak se bránit?
- Zamezení vstupu spolumajiteli do bytu, domu, nemovitosti - jak se bránit?

Vlastníme s bratrem RD po rodičích. Bratr vlastní 5/6 a já 1/6. Chtěl bych vědět jaké mám nároky na RD a to konkrétně co se týká vstupu do RD, užívání atd. A případně kam se můžu obrátit, když mi není dovolen vstup do RD (policie, soudy), případně jak lze danou situaic řešit? Bratr to nehodlá řešit a rodinný dům vyúžívá celý sám. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Jste stejný vlastník jako bratr, jen máte vymezen menší vlastnický podíl, což ale na možnosti své vlastnictví užívat nic nemění. Vstoupit tedy domu jistě můžete. Bylo by samozřejmě snadnější, kdyby v domě existoval staveně oddělená část představující 1/6 Vašeho podílu, pakliže to tak ale není, i tak máte právo dům užívat. Rozsah by bylo dobré domluvit s většinovým vlastníkem, pokud ale domluva není možná, obraťte se na soud návrhem na vypořádání podílového vlastnictví. Pokud se pro tuto variantu rozhodnete, navrhněte již soudu svou představu, ať už svůj plán na užívání domu nebo návrh na vyplacení Vaší části.

RŮZNÉ-STAVBY
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Okno nepovolené stavebním úřadem - je nutné ho zazdít?
- Černá stavba, nedovolené okno - je nutné okno zazdít?

Jsem vlastník staršího domku v městské zástavbě, při jehož koupi jsem bohužel nevěděla, že dokumentace není zcela v pořádku. Nyní tedy řeším dodatečné povolení stavby. Domek jsem koupila v roce 2012 a udělala jsem pouze běžné úpravy. Dům je postaven na poměrně malém pozemku a jedna jeho zeď je umístěna cca 40 cm od hranice pozemku a na této straně je i malé okénko ve velikosti cca 45x45 cm. Původně zde byl chlév, a ono okénko je tam tedy „odnepaměti“. Stavební úřad na podnět souseda trvá na zazdění s tím, že v plánech na přestavbu dotyčné okno zakreslené není, i když přestavba se neuskutečnila a ani v archivu není žádná zmínka o kolaudaci.
Mám tedy dotaz, zda je nutné ono okno zazdívat, když nikde není napsáno, že bylo skutečně zazděno. Stavební úřad na tom trvá, že jinak není možné stavbu povolit, a majitel sousedící novostavby výjimku nepodepíše, i když zmíněné okénko je zasklené matovým sklem, a před ním je husté křoví, kterým není vidět na sousední pozemek a nejbližší roh sousedního domu je od okénka vzdálen přes třináct metrů. Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Dle § 25/2, 4 a 6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb. , v platném znění) platí, že:
- je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m; ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností;
- jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle předchozí odrážky; uvedené odstupy mezi stavbami pro bydlení neplatí pro jednotlivé stavby umisťované v prolukách; obdobně se určují odstupy od staveb nebytových;
- s ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu; v takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory.
Je však nezbytné poukázat na to, že ze všech těchto pravidel může být stavebním úřadem povolena výjimka (jak vyplývá z § 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (ve spojení s § 169 stavebního zákona).
Představuje-li Vámi vlastněný dům tzv. černou stavbu, tzn. že byl postaven bez potřebných rozhodnutí stavebního úřadu, je v nyní probíhajícím řízení o dodatečném povolení stavby (§ 129/2 a 3 stavebního zákona) stavební úřad skutečně oprávněn po Vás požadovat provedení stavebních úprav domu (a to jako podmínku pro dodatečné povolení stavby).
V současné chvíli Vám lze doporučit požádat stavební úřad o udělení výjimky (ve smyslu shora uvedených ustanovení vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území), nebude-li Vám však tato výjimka udělena, nezbude Vám, než požadavku stavebního úřadu vyhovět.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že pokud jste nebyla prodávajícím upozorněna na skutečnost, že Vámi kupovaný dům je černou stavbou, bylo by možné uvažovat o tom, že Vámi koupený dům trpí vadou (přičemž z tohoto důvodu byste mohla po prodávajícím požadovat např. slevu z kupní ceny). Ze znění Vašeho dotazu však není možné jednoznačně dovodit, zda již nedošlo k promlčení tohoto Vašeho práva.

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Chyba v práci a snížení prémií - je to oprávněné a legální?
- Je možné snížit prémie kvůli chybě při výkonu zaměstnání?
- Snížení prémií kvůli chybě v práci, při pracovním výkonu
- Chyba v práci a krácení prémií - je to oprávněné a legální?
- Je možné krátit prémie kvůli chybě při výkonu zaměstnání?
- Krácení prémií kvůli chybě v práci, při pracovním výkonu

Pracuji v informacích. Denně vyřizuji 80 – 130 dotazů. Dva dotazy jsem odpověděla špatně a za každý dotaz jsem byla potrestána 500, -Kč na prémiích. Chtěla bych vědět, zda na to má vedoucí právo. Nebo to bylo porušení pracovní kázně? Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nutné poukázat na skutečnost, že nesprávným zodpovězením dotazů jste porušila jednu ze základních povinností zaměstnance, tzn. pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností (jak vyplývá z § 301 písm. a) zákoníku práce).
Pro posouzení ne/oprávněnosti postižení prémií ze strany Vašeho zaměstnavatele je nezbytné zjistit, zda prémie představují ve Vašem případě nárokovou či nenárokovou složku mzdy.
Mzdu lze obecně rozdělit na tzv. nárokovou část, resp. nárokové složky mzdy, tj. takové plnění, které je zaměstnavatel povinen zaměstnanci uhradit z titulu pracovní smlouvy (samozřejmě za předpokladu, že zaměstnanec splní určité podmínky, tj. bude pracovat v souladu s pracovní smlouvou) a tzv. nenárokové složky mzdy, na které vzniká zaměstnanci nárok až na základě rozhodnutí zaměstnavatele o jejich přiznání (tedy bez ohledu na splnění podmínek vyplývajících z pracovní smlouvy). Z toho tedy vyplývá, že nenároková složka mzdy se stává nárokovou až ve chvíli, kdy zaměstnavatel rozhodne o jejím přidělení.
Ve Vašem případě poznáte povahu prémií dle toho, zda jsou pravidla pro jejich vyplácení jasně zakotvena např. v pracovní smlouvě, interním mzdovém řádu, kolektivní smlouvě apod. Obsahuje-li některý z těchto dokumentů pravidla pro vznik nároku na prémie (tzn. že za splnění určitých podmínek vzniká zaměstnanci nárok na vyplacení prémií v určité výši), představují prémie nárokovou složku Vaší mzdy a zaměstnavatel může tyto prémie krátit pouze za splnění takto stanovených podmínek. Jsou-li naopak ve Vašem případě prémie vypláceny bez ohledu na dosažené pracovní výsledky (tzn. že pracovní výsledky nemohou přímo a předvídatelně ovlivnit výši vyplácených prémií) a ne/vyplacení prémií závisí pouze na rozhodnutí zaměstnavatele, představují prémie nenárokovou složku mzdy a jejich krácení v případě porušení Vašich pracovních povinností (byť se může jednat o porušení zanedbatelné) je možné opět pouze na základě rozhodnutí zaměstnavatele.
Jsou-li prémie nenárokovou složkou Vaší mzdy, nemůže samozřejmě zaměstnavatel s těmito prémiemi disponovat natolik volně, že by např. jednomu zaměstnanci prémie zkrátil (z důvodu porušení pracovních povinností), přičemž jinému zaměstnanci na srovnatelné pracovní pozici by prémie přidělil v plné výši (přestože i tento zaměstnanec by se dopustil obdobného porušení pracovních povinností). Takovým postupem by zaměstnavatel porušil povinnost rovného zacházení se všemi zaměstnanci (která je zakotvena v § 16/1 zákoníku práce).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že v případě porušení pracovních povinností může být zaměstnanec sankcionován např. právě krácením prémií (či jiných typů nenárokových složek mzdy), zaměstnavatel však není oprávněn zaměstnanci uložit jakoukoli smluvní pokutu, a to i pokud by se na tom se zaměstnancem dohodl (§ 346b/1 a § 346d/7 zákoníku práce).

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zaměstnavatel neprodloužil DPČ - kdy může dát zaměstnanec výpověď?
- Zaměstnanec pracuje bez DPČ, kdy může dát výpověď DPČ?
- Zaměstnavatel neprodloužil dohodu o pracovní činnosti - kdy může dát zaměstnanec výpověď?
- Zaměstnanec pracuje bez dohody o pracovní činnosti, kdy může dát výpověď zaměstnavateli?
- Neprodloužení dohody o pracovní činnosti - kdy může dát zaměstnanec výpověď?
- Neprodloužení DPČ - kdy může dát zaměstnanec výpověď?

Pro zaměstnavatele vykonávám práci na základě dohody o pracovní činnosti, která je uzavírána vždy pro kalendářní rok. Pro rok 2015 jsem dohodu neobdržela, práci vykonávám i za ni dostávám odměnu. Pracovní poměr bych chtěla ukončit k 31.5.2015. Musím podat písemnou výpověď, když nemám uzavřenu dohodu pro letošní rok? Děkuji, Beáta

ODPOVĚĎ:
Dohoda o pracovní činnosti DPČ potřebuje ke své platnosti písemnou formu (§ 77 odst. 1 ZP), pokud však vykonáváte práci, zaměstnavatel Vám práci přiděluje, jedná se dle § 2O ZP o tzv. faktickou dohodu o pracovní činnosti, tzn. , že dohoda i takto uzavřená dohoda je považována za platnou. Samozřejmě však mohou z takto uzavřené dohody vzniknout mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem neshody ohledně jejího obsahu, jelikož obsah nebyl sjednán písemně.
Pokud byste chtěla takovou dohodu ukončit, ukončila bych jí dle zákoníku práce, tj. písemnou výpovědí s 15-ti denní výpovědní dobou.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prodej průchodu ("uličky") mezi pozemky - jde o veřejnou cestu při dlouhodobém užívání (desítky let)?
- Prodej veřejné cesty, uličky mezi pozemky - informace
- Nový majitel cesty ji zatarasil, zneprůchodnil - může to udělat?
- Prodej veřejně přístupné účelové komunikace - může ji nový majitel znepřístupnit, zatarasit?

Městský úřad prodal v r. 2006 průchozí uličku sousedovi. Ten uličku zatarasil brankou.
Ulička byla zřízena před 70ti lety, byla neustále používána. Zřízena byla hlavně z bezpečnostních důvodů, aby při vzniku nějaké katastrofy např. ohně, povodně apod. bylo ji možno použít jako únikovou. Zkratku jsme používali k pěšímu průchodu při cestách na nádraží, do restaurace, k odpadkovým nádobám, při cestě k řece (koupání, rybaření). O uvažovaném prodeji jsme nevěděli, prodej se záměrně uskutečnil v zimních měsících. Od souseda jsme dostali příslib, že nám umožní průchod podél jeho pozemku. Slib nedodržel. Cítíme se ohroženi, protože průchod již není možný. Můžeme se bránit? Díky.

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že záměr obce prodat nemovitý majetek je obec povinna zveřejnit po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní úkon (kupní smlouva) od počátku neplatný. Při prodeji nemovitého majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna (§ 39/1 a 2 zákona o obcích).
V první řadě by tedy bylo možné ověřit, zda byl prodej (resp. oznámení o zamýšleném prodeji) předmětného pozemku realizován v souladu se zákonem o obcích (případný rozpor s tímto postupem by pak měl za následek absolutní neplatnost uzavřené kupní smlouvy). S ohledem na značný časový odstup od prodeje pozemku je však toto ověření těžko představitelné.
Dále se můžete obrátit na místně příslušný stavební úřad s dotazem, zda nebyla znepřístupněním předmětné uličky porušena bezpečnostní pravidla dle platné územněplánovací dokumentace.
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že předmětnou uličkou vede chodník. V tomto případě by dále bylo možné uvažovat o jeho kategorizaci jako veřejně přístupné účelové komunikace (ve smyslu § 7/1 zákona o pozemních komunikacích), přičemž takovou pozemní komunikaci může každý bezplatně užívat, a to v rámci tzv. obecného užívání (při dodržení pravidel dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích). V této souvislosti se proto můžete dále obrátit na místně příslušný silniční správní úřad (kterým je v první řadě obecní úřad obce s rozšířenou působností).

FINANCE-DANĚ
- Odvod daně z prodeje bytu v dražbě
- Prodej bytu koupeného v dražbě - daně

Ráda bych věděla, co vše musím zaplatit, když jsem koupila byt v dražbě a tento chci obratem prodat. Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Prodej bytu podléhá dani z příjmů a dani z nabytí nemovitých věcí. Daň z příjmů 15% se platí ze zisku (rozdíl mezi cenou nabývací a cenou prodejní). Správce daně bude požadovat uhradit daň z nabytí nemovité věci ve výši 4% z ceny sjednané nebo zjištěné (daň se platí z té ceny, která je vyšší). Zjištěnou cenu vypočte sám správce daně nebo ji lze nahradit znaleckým posudkem. Porovnává se 75% z ceny zjištěné a 100% ceny sjednané. Daň se vypočte z té ceny, která je vyšší.

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Zfalšování podpisu finančním poradcem u životní ho pojištění - náhrada škody, trestní odpovědnost
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Škoda způsobená trestným činem - zfalšování podpisu

5 let jsem měla uzavřenou smlouvu o životním pojištění. V souvislosti se změnami zákona o dani z příjmu mi bylo pojišťovacím poradcem v prosinci 2014 navrženo přepracování smlouvy.
Smlouvu jsme přepracovali–v nově vzniklé smlouvě bylo výslovně uvedeno, že počátkem nové smlouvy se ruší smlouva původní č. …… a že nová smlouva vznikla jejím přepracováním.
Pojišťovací poradce pochybil a byl centrálou pojišťovny vyzván k nápravě – původní smlouvu bylo nutné ukončit výpovědí, nikoliv přepracovat. O této chybě mne však neinformoval a podal výpověď ze smlouvy za mne – včetně napodobení mého podpisu.
Vypovězením smlouvy o životním pojištění mi vzniká povinnost zpětně dodanit částky, které jsem uplatnila v daňovém přiznání jako slevu na dani, tj. finanční poškození ve výši cca 5 000, -Kč.
Samozřejmě je možné z důvodu podvodného jednání výpověď anulovat a původní smlouvu „oživit“, nemám však po takovém jednání ze strany zástupce pojišť. zájem pokračovat ve spolupráci s daným pojišťovacím ústavem.
Mám možnost vymáhat náhradu škody od pojišťovacího poradce? Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
V případě, že Vám skutečně škoda vznikla, je třeba ji uplatnit občanskoprávní cestou. Nejprve jej vyzvat k náhradě škody, dále již nezbývá než se obrátit se svým nárokem na soud. U soudu bude třeba prokázat konkrétní výši škody, jakož že ji způsobil svým chováním pojišťovací poradce. Pokud toto prokážete, soud Vaší žalobě pravděpodobně vyhoví a pradce Vám bude povinen částku vyplatit.

RODINA-ALIMENTY, VÝŽIVNÉ
- Zpětné výživné před 18. rokem - je možné ho stanovit a vymáhat?
- Zpětné určení výživného před 18 rokem a jeho doplacení rodičem nepečujícím o dítě
- Poplatek za určení výživného soudem, soudně, soudním řízením

Mám dotaz ohledně výživného. Mě a sestru opustila matka už jak jsme byly děti (sestra 1 rok, ja 2), tim pádem u soudu se ptali mého taťky, jestli chce po matce nějaké výživné, ale taťka odmítl. Takže do této doby, kdy uz mam 18 let, matka neposílá žádné výživné, ale už od 15 jsme v kontaktu a domluvili jsme se na tom, že mi každý měsíc bude posílat směšných 500 Kč, bohužel to nedodržuje ani po několika upozorněních, ze ji dam k soudu, aby platila výživné. A můj dotaz je takový - Mám právo podat návrh k soudu ohledně výživného (každý měsíc+zpětné rok) jen na mě, když jsem plnoletý, furt studuji a žiju s otcem a macechou? A jak/kde podat návrh k soudu, když moje matka žije v Praze já až v Bohumíně. (okres Karviná). Rozhodně nechci jet až do Prahy. Bojím se prohry a toho, ze budu muset platit soud. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči Vám trvá do doby, dokud nebudete schopen se sám živit. Matka tedy samozřejmě má povinnost hradit Vám výživné. Pokud výživné není stanoveno soudně – předpokládám, že částka 500 Kč byla pouze výsledkem ústní dohody mezi Vámi – budete muset podat k soudu návrh (žalobu) na určení výše výživného. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci právník, nejlépe se specializací na rodinné právo. Pokud si právníka z finančních důvodů nemůžete dovolit, můžete požádat o bezplatnou právní pomoc Českou advokátní komoru – více informací najdete zde:
http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=1903.
Výživné přitom můžete požadovat až tři roky zpětně. Návrh na určení výše výživného je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vaší matky, tedy v Praze. Za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek.

RŮZNÉ-KOMERČNÍ NEPOVINNÉ POJIŠTĚNÍ
- Odmítnutí svědka pojišťovnou - svědek není zapsán v záznamu o dopravní nehodě
- Jak dokázat škodu - odletěný kamínek do čelního skla osobního auta, automobilu, vozidla

Plnění z povinného ručení. Na konci měsíce 03/2015 jsem jel se svým vozem a z přede mnou souběžně jedouc. vozu se odrazil kámen, který poškodil čelní sklo mého vozu. Tento vůz jsem tedy zastavil a sepsal s řidičem záznam o nehodě. Pán se zaviněním souhlasil a poté vše nahlásil své pojišťovně u které má uzavřené poviné ručení - pojištění. Pojišťovně sdělil, že kámen od jeho vozu odlétnout mohl, ale není to na 100%. Pojišťovna mi tedy oznámila, že jako poškozený mám dle § 6 zák. č. 168/1999 Sb. nárok na uhrazení škody od pojistitele, avšak musím prý prokázat škodu - že se tak skutečně stalo (což prý pouhý záznam o nehodě není). Na toto jsem reagoval, že toto může dosvědčit má spolujezdkyně (která se mnou v době nehody cestovala a kámen od vozidla viníka, který dopadl na mé čelní sklo, zřetelně viděla. Doplním, že není z mé rodiny). Následně mi pojišťovna napsala mail, že tohle by byl důkaz, ale že tento svědek není zapsán v záznamu o dopravní nehodě, takže nemám nárok o hrazení opravy. Mohu nyní nějak postupovat? Jak toto mohu dokázat? Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že dle § 6/2 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému:
a/ způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením,
b/ způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat,
c/ ušlý zisk,
d/ účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a/ až c/,
a to za podmínky, že poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal.

V této souvislosti je dále vhodné vědět, že zákon o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla blíže neupravuje, jakým způsobem by měl být nárok poškozeného prokázán (k tomu je možné odkázat na § 8/4 a § 9/1 tohoto zákona). Argumentace pojišťovny, spočívající v tvrzení, že svědecká výpověď Vaší spolujezdkyně není přípustná z důvodu jejího nezmínění v záznamu o dopravní nehodě, je proto lichá. Pojišťovna se tímto způsobem patrně pouze snaží vyhnout se povinnosti k náhradě Vám způsobené škody, což bývá pohříchu častý postup mnoha pojišťoven.
Co se týče povinných náležitostí záznamu o dopravní nehodě, je nezbytné vycházet z § 47/3 písm. g) zákona o provozu na pozemních komunikacích, dle něhož jsou účastníci dopravní nehody povinni (v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii) sepsat společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají pojistiteli; tento záznam musí obsahovat:
- identifikaci místa a času dopravní nehody,
- identifikaci jejích účastníků a vozidel,
- identifikaci její příčiny, průběhu a následků.

Přestože pak Vámi vyplněný záznam o dopravní nehodě neobsahuje zmínku o Vaší spolujezdkyni (jako další účastnice předmětné dopravní nehody), nemůže mít tato skutečnost žádný vliv na možnost využít svědecké výpovědi Vaší spolujezdkyně při prokazování Vašich nároků. Jako důkaz mohou obecně sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci (v tomto ohledu lze analogicky vycházet z § 125 Občanského soudního řádu).
V současné chvíli Vám proto doporučuji pokračovat v jednání s pojišťovnou, přičemž pojišťovně zejména:
- sdělte, že nesouhlasíte s jejím tvrzením o nemožnosti využít svědecké výpovědi Vaší spolujezdkyně při prokazování Vašeho nároku,
- předložte písemnou svědeckou výpověď Vaší spolujezdkyně, v níž Vaše spolujezdkyně uvede své identifikační údaje, prohlásí, že byla účastna předmětné dopravní nehody a popíše co viděla (či jinak smysly vnímala) ohledně poškození čelního skla Vašeho vozidla kamenem odmrštěným vozidlem škůdce; Vaše spolujezdkyně může zároveň prohlásit, že její svědecká výpověď je pravdivá, že v souvislosti s podáním této svědecké výpovědi není nikterak podjatá a že si je vědoma případných právních důsledků uvedení nepravdivé svědecké výpovědi; tuto svědeckou výpověď je samozřejmě nezbytné datovat a podepsat (přičemž podpis doporučuji nechat úředně ověřit) ; jedno vyhotovení svědecké výpovědi si ponechte;
- předložte (či jinak zprostředkujte) pojišťovně prohlášení škůdce o tom, že ve Vašem vozidle byla při dopravní nehodě skutečně přítomna další osoba (Vaše spolujezdkyně).

Nebude-li pojišťovna ochotna vyplatit Vám pojistné plnění ani na základě shora uvedených důkazních prostředků, poruší svou zákonnou povinnost dle § 7/4 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Podle tohoto ustanovení totiž platí, že plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, v rozsahu, v jakém je pojištěný povinen tuto újmu nahradit a kterou poškozený řádně prokázal, nelze odmítnout ani snížit (se samozřejmou výjimkou případů uvedených v tomto zákoně, což se Vás však netýká).
Nebude-li jednání s pojišťovnou úspěšné, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na náhradu škody na soud. V takovém případě budete oprávněn žalovat buď pojišťovnu nebo přímo škůdce (§ 2927 a násl. občanského zákoníku), který pak bude moci svůj nárok vypořádat s pojišťovnou. Pro přípravu žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

OBČAN-BYDLENÍ
- Mimosoudní revize hospodaření SVJ (společenství vlastníků bytových jednotek)

Potřeboval bych kontakt na kontrolní orgán, který se zabývá mimosoudními revizemi na hospodaření SVJ, případně byt. družstva. Jedná se o Prahu 6. Děkuji. Kamil

ODPOVĚĎ:
Orgán veřejné moci, který by se Vámi uvedenou problematikou zabýval neexistuje.
V případě bytového družstva kontroluje veškerou činnost družstva kontrolní komise. Ta má právo nahlížet do všech dokladů týkajících se hospodaření družstva.
Určitou kontrolní funkci plní také členská schůze, která schvaluje účetní závěrku družstva.
V případě SVJ zákon nestanoví obligatorní vznik kontrolního orgánu. Nic však nebrání členům SVJ, aby jej zřídili.
Navíc každý člen SVJ má právo seznámit se s tím, jak osoba odpovědná za správu domu (SVJ) hospodaří.
Také v tomto případě je účetní závěrka SVJ schvalována shromážděním, jakožto nejvyšším orgánem SVJ.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění družkou dlouhodobě žijící se zůstavitelem - dědí něco pokud má zůstavitel potomky?
- Zemřelý má děti - dědí něco družka, přítelkyně, partnerka?
- Dědění družkou, přítelkyní, partnerkou dlouhodobě žijící se nyní zemřelým, zesnulým zůstavitelem

S přítelem žiji 14 let ve společné domácnosti, přítel ovšem má ve vlastnictví byt, kde je trvale hlášen k pobytu. Nevypořádali jsme náš vztah, přítel je již delší dobu v LDN a jeho stav se stále horší, takže není již ani schopný věci řešit a ani bych to na něm v této situaci nepožadovala.Skoro denně za ním docházím, hradím i drobné výdaje, které nepokrývá jeho důchod. Přítel má 2 zletilé. Chci se zeptat- budu v případě jeho úmrtí i já dědit - mohu v tom případě prokázat spolužití svědectvím sousedů, rod. příslušníků, nebo i pracovníků LDN?
Děkuji, Marta

ODPOVĚĎ:
V případě dědění ze zákona přichází v úvahu v první třídě dědiců pouze děti. Až v případě, že by dědictví odmítli, byste spolu s rodiči zůstavitele (pokud ještě žijí) přicházela v úvahu Vy jakožto spolužijící osoba. Zákonná dědická posloupnost je upravena v § 1635 a násl. o. z. Jako věřitelka můžete do pasiv pozůstalosti v dědickém řízení přihlásit částky, které jste hradila za Vašeho přítele. Tyto by Vám měli dědicové uhradit.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Matka využívá výživné pro svou potřebu - jak může zasáhnout otec dítěte?
- Matka využívá alimenty pro svou potřebu - jak může zasáhnout otec dítěte?
- Matka nevyužívá výživné ve prospěch dítěte, dětí - jak může zasáhnout otec?
- Otec nevyužívá výživné ve prospěch dítěte, dětí - jak může zasáhnout matka?

Rád bych věděl, jak mám postupovat, když mám podezření, že výživné na dítě není využíváno v jeho prospěch, ale ve prospěch jiné osoby (matky).
Je možné toto řešit (zpětně), i když je vyživované dítě již plnoleté. Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Obávám se, že takovou skutečnost by bylo velmi obtížné prokázat. Výživné totiž není určeno jen na úhradu běžných každodenních výdajů (stravování, doprava do školy apod.), ale i na úhradu jednorázových výdajů, které se neopakují každý měsíc (nákup oblečení a obuvi, školních potřeb, úhrada zájmových kroužků apod.). V některém měsíci tedy není na potřeby dítěte vyčerpáno celé výživné, v jiném měsíci je ale naopak vyčerpáno více. Na druhou stranu je samozřejmě možné, že rodič, který má dítě v péči, nepoužije výživné k úhradě potřeb dítěte, ale výhradně pro svou potřebu, což je samozřejmě nesprávný postup. Je ale otázkou, zda a jak lze vůbec prokázat, v jaké výši byly peníze určené na úhradu potřeb dítěte druhým rodičem zneužity. Rodič, který má dítě v péči, totiž nemá žádnou povinnost vést si evidenci výdajů, které na úhradu potřeb dítěte vynaložil, a nemá tudíž ani povinnost předkládat takovou evidenci soudu nebo druhému rodiči. Případné trestní oznámení pro podvod, zpronevěru či porušování povinností při správě cizího majetku by tak pravděpodobně bylo odloženo pro nedostatek důkazů.

Jestliže ale je vyživované dítě již plnoleté, doporučuji zasílat výživné přímo k rukám tohoto dítěte. Výživné patří přímo zletilému dítěti a matka dítěte se proti takovému postupu nebude moci nijak bránit.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vydržení pozemku v dobré víře - špatné umístění plotu za oficiální hranicí pozemku
- Špatné umístění plotu a vydržení pozemku v dobré víře (dlouhodobé užívání)

Prosím o radu, zdědila jsem domek s oplocenou zahradou. Domek je 40 let starý a roh domku stojí 3m na obecním pozemku. Jedná se o vydržení v dobré míře? Jak bych měla postupovat? Také zahrada byla „historicky“ oplocena na pozemku obce, dokazuje to i 3 roky stará fotka, na který je vidět, že plot není nový. Jde i zde o vydržení v dobré víře? Děkuji za odpověď, Dana

ODPOVĚĎ:
Pro vydržení dle nového občanského zákoníku (NOZ) se požaduje poctivá držba, pravá držba, řádná držba a plynutí času. NOZ také upravuje mimořádné vydržení vlastnického práva, kdy po uplynutí dvojnásobné doby, tj. u nemovitých věcí 20 let, lze vydržet vlastnické právo, i bez prokázání právního důvodu, na které se jeho držba zakládá. Mimořádné vydržení lze uplatnit u nemovitých věcí až od roku 2019 (dle ust. § 3066 NOZ).
Samozřejmě lze započíst i poctivou držbu předchůdce, tj. osoby, která vlastnila nemovitost před Vámi. Tedy pro vydržení vlastnického práva je třeba, abyste Vy i Váš předchůdce dohromady po dobu alespoň 10 let měli z přesvědčivého důvodu za to, že Vám právo, které vykonáváte, náleží. Tedy byla-li část pozemku náležející městu oplocena a užívána Vámi, resp. Vaším předchůdcem v dobré víře, že Vám náleží, lze předpokládat, že jste pozemek užívali jako poctiví držitelé. Dále pro podložení Vaší poctivé držby bude v případě soudního sporu rozhodující, zda obec jako vlastník pozemku po dobu držby nějakým způsobem dala najevo, že jí oplocená část pozemku náleží. Tedy pokud nijak do Vaší poctivé držby nezasáhla, nemohla u Vás ani vzbudit žádnou pochybnost.
Co se týče pravé držby, lze zjednodušeně říct, že splňujete-li předpoklady pro poctivou držbu, bude Vám náležet i pravá držba, neprokáže-li se opak.
Pro řádnou držbu je zapotřebí, aby se zakládala na platném právním důvodu. Tedy bude nutné prokázat, že Váš předchůdce, jehož držbu pro vydržení budete muset uplatnit, užíval nemovitost na základě nějaké nabývacího titulu, kterým může být smlouva (kupní, darovací), rozhodnutí orgánu veřejné moci (rozhodnutí soudu, potvrzení dědictví…) aj.
Pro uvedení faktického stavu do souladu se stavem právním můžete, pokud se s obcí dohodnete, provést zápis do katastru nemovitostí takto nabytého vlastnické práva na základě soudního smíru nebo na základě osvědčení o nabytí vlastnického práva vydržením sepsaného formou notářského zápisu.
V případě, že obec vydržení vlastnického práva k uvedeným pozemkům neuzná, budete muset podat k soudu žalobu na určení vlastnictví.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Zaměstnavatel dodal nepravdivé podklady o výši příjmu, vliv na nižší podporu v nezaměstnanosti - jak se bránit?
- Zaměstnavatel neuvedl na sociálku skutečný příjem, nízká podpora v nezaměstnanosti - jak se bránit?

Manželka měla uzavřenou se zaměstnavatelem pracovní smlouvu na poloviční (4hod. pracovní úvazek) na dobu určitou. Zaměsnavatel jí však proplácel mzdu za skutečný počet odpracovaných hodin, který činil denně 8 hodin. , s odůvodněním, že to dovoluje situace na trhu a zkrácený úvazek slouží jako pojistka pro případ špatného hospodářského vývoje. V letošním roce jí však nebyla prodloužena smlouva a ona byla zaregistrována na úřadu práce. Zaměstnavatel však dodal podklady o výši příjmu za poloviční úvazek (tedy 4 hodiny) a nikoliv to, co ve skutečnosti pobírala jako mzdu (v tomto případě za fakticky odpracovaných a zaplacených 8 hodin práce, které měla zdaněné a očištěné o soc. a zdravotní pojištění. Je takovýto postup zaměstnavatele legální? Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Pokud manželka pobírala mzdu za 8 hodin denně, tj. za plný úvazek a tato mzda prošla mzdovou účtárnou zaměstnavatele, tj. byla řádně zdaněná a byly z ní odvedeny zákonné odvody, pak zaměstnavatel musí uvést skutečný příjem, nikoliv příjem teoretický, který by odpovídal pracovní smlouvě. Pokud třeba zaměstnanec dostane mimořádné odměny, pak i ty se promítnou do celkového příjmu, i když k nebyly uvedeny v pracovní smlouvě.
Vaše manželka by měla mít výplatní pásky, resp. potvrzení o měsíčním příjmu, kterým může argumentovat jak u úřadu práce, tak i u zaměstnavatele. Je také možné podat podnět k místně příslušnému inspektorátu práce, předtím bych ale písemně upozornila zaměstnavatele a očekávala bych nápravu stavu.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Stavba souseda stojí na mém pozemku - odprodej pozemku sousedovi, zbourání stavby?
- Cizí stavba stojí neoprávněně na soukromém pozemku - odprodej pozemku, zbourání stavby?
- Je možné požadovat zbourání stavby pokud stojí na pozemku nevlastněném sousedem?
- Soused částí stavby zasahuje na cizí pozemek - prodej pozemku, zbourání stavby?

zdědil jsem po rodičích stavební pozemek. Zjistil jsem, že na část pozemku (cca 50 m2) zasahuje garáž a přístavba rodinného domu souseda. Chci se dohodnout se sousedem, aby pozemek pod stavbou odkoupil, případně navrhnu pronájem nebo směnu pozemku. Co když ale nebude s ničím souhlasit?
Jaké mám možnosti dalšího jednání?
Kde nejlépe zjistit reálnou prodejní cenu pozemku, případně reálnou cenu pronájmu?
I když mi to přijde jako nesmysl, pokud budou všechna jednání neúspěšná, mohu požadovat odstranění stavby?
Děkuji, Vendelín

ODPOVĚĎ:
Co se týče vlastnického práva k části Vašeho pozemku zastavěného sousedovými stavbami, je v první řadě nezbytné poukázat na § 1087 občanského zákoníku (který upravuje tzv. přestavek), dle něhož platí, že:
- zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře;
- kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.
Jsou-li tedy splněny shora uvedené podmínky, tzn. že malá část sousedových staveb přesahuje na malou část Vašeho pozemku a Váš soused tyto stavby zřídil v dobré víře (byl tedy přesvědčen o tom, že staví na vlastním pozemku), stal se k 1. 1. 2014 (kdy nabyl účinnosti občanský zákoník) vlastníkem zastavěné části Vašeho pozemku tento Váš soused, přičemž Vám náleží obvyklá cena zastavěného pozemku.
Obvyklou cenu pozemku možno zjistit dotazem u realitních kanceláří podnikajících v místě Vašeho pozemku, můžete rovněž využít služeb soudního znalce:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
V této souvislosti pouze dodávám, že dle § 492/1 občanského zákoníku je hodnotou věci, lze-li ji vyjádřit v penězích, její cena. Cena věci se určí jako cena obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem.
Pokud nebude splněna podmínka přesahu malé části sousedových staveb na malou část Vašeho pozemku, bude možné aplikovat § 1084 a násl. občanského zákoníku. Dle těchto ustanovení platí, že:
- stavba zřízená na cizím pozemku připadá vlastníkovi pozemku;
- vlastník pozemku nahradí osobě, která zřídila na cizím pozemku stavbu v dobré víře, účelně vynaložené náklady;
- soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu; soud přitom přihlédne, zda k zřízení stavby došlo v dobré víře;
- kdo v dobré víře zřídil na cizím pozemku stavbu, má právo domáhat se po vlastníku pozemku, který o zřizování stavby věděl a bez zbytečného odkladu ji nezakázal, aby mu pozemek převedl za obvyklou cenu;
- také vlastník pozemku má právo po zřizovateli stavby požadovat, aby pozemek koupil za obvyklou cenu;
- soud na návrh některé ze stran přikáže pozemek do vlastnictví zřizovatele stavby a rozhodne o jeho povinnosti zaplatit vlastníku pozemku náhradu.
V případě nedohody s Vaším sousedem proto není vyloučeno, abyste se obrátil na soud s tzv. určovací žalobou (v níž se budete domáhat určení, že vlastníkem zastavěné části Vašeho pozemku se stal z titulu přestavku Váš soused a je tudíž povinen zaplatit Vám jeho obvyklou cenu), nebo s žalobou, v níž budete požadovat, aby soud uložil Vašemu sousedovi povinnost předmětnou část pozemku od Vás koupit, resp. aby mu tuto část pozemku přikázal do vlastnictví (samozřejmě za náhradu). Za účelem přípravy žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Potomek dostal nemovitost za života - jak zajistit dědění druhým potomkem a nedědění obdarovaným potomkem?
- Dítě dostalo nemovitost za života - jak zajistit dědění druhým dítětem a nedědění obdarovaným dítětem?
- Jak vyloučit z dědění obdarované dítě, obdarovaného potomka - dostal majetek, nemovitost za života rodiče, rodičů
- Vyloučení potomka z dědictví - darování za života rodičů

můj manžel starší dceři daroval rodinný domek, který zdědil po rodičích. Máme ještě dvacetiletého syna, kterého bych ráda zajistila závětí tak, že bych mu odkázala rodinný domek, který mám po svých rodičích já. Byla bych nerada aby mezi sourozenci docházelo v budoucnu k neshodám. Musím v tomto případě já svoji starší dceru vydědit? Kriteria po vydědění nepřichází v úvahu, s oběma dětmi dobře vycházíme.
Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
Jak uvádíte, vydědění nepřichází v úvahu, protože vydědit lze pouze z důvodů uvedených v zákoně (§§ 1646 o. z.). Nejlepší řešení by bylo darovat mu dům ještě za Vašeho života (a pokud byste chtěla v domě dožít, můžete v darovací smlouvě rovněž zřídit věcné břemeno dožití).
V závěti se tato situace řeší započtením na povinný díl druhého potomka. Ovšem dle ust. § 1660 o. z. se na povinný díl započte to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu. Vzhledem k tomu, že dcera nedostala dům od Vás, ale od Vašeho manžela, nelze toto započtení ve Vaší závěti provést. Vy můžete akorát ve své závěti uvést, že doufáte, že Vaše dcera bude tuto závěť respektovat, protože již za života získala rodinný dům od Vašeho manžela.

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Do kdy musí MHMP vyřešit žádost o změnu územního plánu?
- Lhůta na vyřízení žádosti o změnu územního plánu MHMP (magistrátem hlavního města Prahy)
- Magistrát hlavního města Prahy MHMP - lhůta na vyřízení návrhu na změnu územního plánu

Podal jsem žádost o změnu územního plánu na MHMP - odbor územního plánu. Chtěl bych se zeptat za jak dlouhou dobu mohu čekat vyrozumění? Má MHMP stanovené lhůty na odpověď? Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Návrhem na změnu stávajícího územního plánu je zahájen prakticky stejný proces, jako v případě pořizování územního plánu nového. Váš návrh tedy musí v zásadě projít třemi základními etapami řízení, kterými jsou zadání, koncept a návrh, kterým předcházejí průzkumy a analýzy území. Z tohoto důvodu není stanovena lhůta, v níž by byl MHMP povinen Vám odpovědět, neboť proces pořizování územního plánu, resp. proces pořizování jeho změny se skládá hned z několika lhůt (zakotvených např. v § 47/2, § 50/3, § 52 a § 53 stavebního zákona). Další informace k územnímu plánu a jeho změnám naleznete např. zde:

http://www.ochrance.cz/stiznosti-na-urady/chcete-si-stezovat/zivotni-situace-problemy-a-jejich-reseni/uzemni-plan/

Chcete-li proto zjistit, v jaké fázi se nachází Váš návrh na změnu územního plánu, doporučuji Vám kontaktovat příslušný odbor MHMP s dotazem.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vstup energetiků na soukromý pozemek - vedení elektřiny bez věcného břemene (stromy se dotýkají kabelů)
- Stromy se dotýkají elektrických kabelů - musí majitel pustit pracovníky elektrárny na svůj pozemek (vedení elektřiny bez věcného břemene)
- Vstup energetiků na soukromý pozemek - vedení elektřiny bez služebnosti (stromy se dotýkají kabelů)
- Stromy se dotýkají elektrických kabelů - musí majitel pustit pracovníky elektrárny na svůj pozemek (vedení elektřiny bez služebnosti)
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Elektrárna nemá věcné břemeno na vedení kabelů na soukromém pozemku - jak postupovat?
- Elektrárna nemá služebnost na vedení kabelů na soukromém pozemku - jak postupovat?

1995 soused instaloval elektrické vedení tak, že vedení křižuje náš pozemek v rohu. V současné době naše stromy dosahují takové výše, že se vedení dotýkají. Energetici se dožadují vstupu na náš pozemek a pokácení stromů.
Na našem pozemku navázne žádné věcné břemeno. Vedení bylo tehdy instalováno bez našeho vědomí, bez dohody, souhlasu či smlouvy.
Mám povinnost umožnit vstup energetikům na pozemek?
Musím sám odstranit stromy? Vedení VN se navíc jeví jako nesplňující normu - přiliš nízské. Od země cca 5metrů. v extrémním případě nebezpečné. Lze jej například zasáhnout proudem vody při zalévání atd.
Děkuji, Marek

ODPOVĚĎ:
Dle § 24/3 písm. e), f) a g) energetického zákona je provozovatel přenosové soustavy oprávněn:
1/ zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,
2/ vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním přenosové soustavy,
3/ odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel.
Vámi zmiňované požadavky energetiků lze proto označit za oprávněné. V této souvislosti je nicméně dále vhodné poukázat na § 24/8 a 9 energetického zákona, který zakotvuje nikoli nevýznamná oprávnění vlastníků dotčených nemovitostí (tedy i Vás) :
- provozovatel přenosové soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle bodů 1/ - 3/ výše co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit;
- po skončení prací je provozovatel přenosové soustavy povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti;
- po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je provozovatel přenosové soustavy povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě;
- vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle bodů 1/ a 2/ výše majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu;
- právo na jednorázovou náhradu dle předchozí odrážky je nutno uplatnit u provozovatele přenosové soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zamítnutí změny územního plánu kvůli výskytu ropuchy na pozemku a v okolí
- Ropuchy na pozemku a zamítnutí změny územního plánu - jak se bránit?

odbor životního prostředí uvádí jako nesouhlasné stanovisko k zařazení mého pozemku do nového územního plánu, to že byl zjištěn výskyt zvláště chráněného živočichu - ropuchy v lokalitě s vysokou přírodní a estetickou hodnotou krajinného rázu. Mám dle zákoníku právo, aby mi tento odbor předložil podklady nebo studii dle čeho byl zjištěn výskyt ropuchy a následně nebyl můj pozemek zařazen do územního plánu. Protože v těsné blízkosti mého pozemku s "vysokou estetickou hodnotou" se nachází další rodinné domy. Mám šanci na úspěch při podání žaloby u správního soudu? Když mi obec zařazení pozemku do nového územního plánu schválila (žádost v r. 2006), OŽP nedoporučil (výskyt ropuchy), věc se mi jeví jako diskriminační. Můj pozemek tvoří louka bez dřevin a stromů. Projektantka doporučila dodržení rozvolněnosti zástavby nízkopodlažního bydlení.
Děkuji, Oldřich

ODPOVĚĎ:
Přestože to z dotazu nevyplývá výslovně, předpokládám, že ve Vašem případě podal odbor životního prostředí tzv. závazné stanovisko.
Dle § 149/1 správního řádu platí, že závazné stanovisko je úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí jiného správního orgánu.
Otázka samostatné přezkoumatelnosti závazných stanovisek (ať už prostřednictvím opravných prostředků ve správním řízení či prostřednictvím správních soudů) není v judikatuře ani odborné literatuře dosud jednoznačně vyřešena.
http://www.epravo.cz/top/clanky/zavazne-stanovisko-a-jeho-prezkum-80129.html
Ani Nejvyšší správní soud není v řešení této otázky doposud jednotný:
http://www.epravo.cz/top/clanky/jak-moc-zavazne-je-zavazne-stanovisko-podle-spravniho-radu-95235.html
V poslední době se nicméně rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu kloní k názoru, že závazné stanovisko není samostatně přezkoumatelné:
http://www.epravo.cz/top/clanky/prezkum-zavaznych-stanovisek-ve-spravnim-soudnictvi-91520.html
Shora uvedené však samozřejmě neznamená, že by nebylo možné se proti závaznému stanovisku nikterak bránit. Obrana může být v tomto případě vedena dvěma způsoby:

1/ Odvolání proti "hlavnímu" rozhodnutí:
Dle § 149/4 správního řádu platí, že jestliže odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá odvolací správní orgán potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska. Tomuto správnímu orgánu zasílá odvolání spolu s vyjádřením správního orgánu prvního stupně a s vyjádřením účastníků.
Je tedy možné, abyste podal odvolání proti tomu rozhodnutí, jehož podkladem bylo předmětné závazné stanovisko odboru životního prostředí. Bude-li pak Vaše odvolání směřovat právě proti závěrům závazného stanoviska, bude ve věci tohoto závazného stanoviska zahájeno přezkumné řízení (po jehož dobu bude odvolací řízení pozastaveno).

2/ Přezkumné řízení:
Dle § 149/5 správního řádu lze nezákonné závazné stanovisko zrušit nebo změnit v přezkumném řízení, k němuž je příslušný nadřízený správní orgán správního orgánu, který vydal závazné stanovisko. Jestliže správní orgán při své úřední činnosti zjistí (a to např. i na Váš podnět), že jiný správní orgán učinil nezákonné závazné stanovisko, dá podnět správnímu orgánu příslušnému k přezkumnému řízení a vyčká jeho rozhodnutí.
Přezkumné řízení může být tedy ve věci závazného stanoviska zahájeno i samostatně (§ 94 a násl. správního řádu), nutno však dodat, že na zahájení přezkumného řízení nemá účastník nárok (tzn. že správním orgánem může i nemusí být jeho podnětu vyhověno, a to dle posouzení správního orgánu).
V obou shora uvedených variantách platí, že zrušení nebo změna závazného stanoviska je v případě, že rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno, již nabylo právní moci, důvodem obnovy řízení.
V § 149 správního řádu není zakotveno Vaše oprávnění domáhat se předložení podkladů (resp. studií), z nichž odbor životního prostředí při přípravě závazného stanoviska vycházel. Tyto materiály však mohou být na odboru životního prostředí vyžádány v rámci přezkumného řízení (a to přezkoumávajícím správním orgánem), a to bez ohledu na to, bude-li přezkumné řízení zahájeno dle bodu 1/ nebo 2/ výše.

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Pravomoci pobočných spolků, žup, ČOS (bývalého Sokola)
- Stanovy pobočných spolků, žup, ČOS (bývalého Sokola)

Právě připomínkujeme nové návrhy změn stanov spolku Sokol. Nedávno se ze sokolských jednot staly pobočné spolky. Podstatně jiná situace než v historickém Sokole. Jaká je míra samostatnosti těchto jednot-pobočných spolků? Mohou např. župy či ČOS odvolávat jejich výbory a dosazovat správce kvůli "porušení stanov" či "nečinnosti", což může být otázka interpretace? Mohou např. existovat a zvolit si nové ústředí, i kdyby stávající ústředí rozhodlo o zrušení spolku? Děkuji, Andrea

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 219 občanského zákoníku platí, že stanovy spolku mohou založit pobočný spolek jako organizační jednotku spolku nebo určit, jakým způsobem se pobočný spolek zakládá a který orgán rozhoduje o založení, zrušení nebo přeměně pobočného spolku. Zákonodárce tedy ponechává maximální volnost spolku, který hodlá pobočný spolek založit, resp. umožňuje, aby byly takřka všechny podstatné otázky existence a fungování pobočného spolku upraveny ve stanovách hlavního spolku a pobočného spolku (tomu ostatně nasvědčuje i poměrně stručná právní úprava pobočných spolků, obsažená v § 228 a násl. občanského zákoníku).
Na tomto místě odcituji stručně z komentáře občanského zákoníku (dostupného v systému ASPI), v němž se doc. JUDr. Dvořák k § 219 občanského zákoníku vyjadřuje následovně:
"Stanovy lze za trvání spolku i změnit, popř. některé z jejich fakultativních ustanovení bez náhrady zrušit. Stane-li se tak ve vztahu k úpravě pobočného spolku, musí být zároveň určeno, jaký bude další osud pobočného spolku; pouhé zrušení ustanovení stanov hlavního spolku ještě ke zrušení pobočného spolku nevede. Hlavní spolek je tu ovšem ve výhodnější pozici, protože jeho orgán příslušný ke změně stanov hlavního spolku může provést takovou jejich změnu, která další existenci pobočného spolku vyloučí, a to i proti vůli členů pobočného spolku."
Dle § 228/1 občanského zákoníku je právní osobnost pobočného spolku odvozena od právní osobnosti hlavního spolku. Pobočný spolek může mít práva a povinnosti a nabývat je v rozsahu určeném stanovami hlavního spolku a zapsaném ve veřejném rejstříku, tzn. že pobočný spolek je samostatnou právnickou osobou (vázanou samozřejmě vlastními stanovami a stanovami hlavního spolku).
Pro osvětlení postavení pobočného spolku ve vztahu ke spolku hlavnímu odcituji opět z komentáře občanského zákoníku z pera doc. JUDr. Dvořáka:
"Naproti tomu ve vztahu k spolkovému jmění zvolil zákonodárce jinou konstrukci. Jmění pobočného spolku není jměním hlavního spolku a jmění hlavního spolku není jměním pobočného spolku; jedná se tu o dvě - co do osoby svého vlastníka - zcela odlišná a nezávislá jmění. Přesto však hlavní spolek jistý vztah k jmění pobočného spolku má, neboť může rozhodnout o zrušení a zániku pobočného spolku cestou změny svých stanov, a tím sice nepřímo, leč přesto dosti významně ovlivnit další osud jmění pobočného spolku.
…
I pobočný spolek musí mít své stanovy, pro které … platí totéž, co pro stanovy spolku hlavního.
…
Nejisté ovšem je, zda stanovy hlavního spolku zavazují i pobočný spolek, a obráceně zda stanovy pobočného spolku zavazují i hlavní spolek. Vzhledem k tomu, že právní osobnost pobočného spolku je derivátem právní osobnosti hlavního spolku (§ 229 odst. 1) a že každý člen pobočného spolku je ipso facto automaticky i členem hlavního spolku (§ 234), je jen logický závěr, že stanovy hlavního spolku zavazují i pobočný spolek, ovšem obráceně to neplatí; ostatně ne každý člen hlavního spolku musí být i členem pobočného spolku."
Co do existence hlavního a pobočného spolku je podstatným § 230 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- zrušením hlavního spolku se zrušuje i pobočný spolek,
- hlavní spolek nezanikne dříve, než zaniknou všechny pobočné spolky.
Co do ingerence hlavního spolku do práv členů spolku pobočného je vhodné poukázat na § 220/2 občanského zákoníku, dle něhož lze omezit práva nebo rozšířit povinnosti spojené s určitým druhem členství jen za podmínek určených předem ve stanovách, jinak se souhlasem většiny dotčených členů. To neplatí, má-li spolek k omezení práv nebo rozšíření povinností spravedlivý důvod.

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
RŮZNÉ-STAVBY
- Žaloba na platnost územního plánu - co když v mezičase obec, město schválí nový územní plán?
- Změna územního plánu v době podané žaloby na platnost původního územního plánu

V obci je v současnosti platný územní plán (nabyl účinnosti v 2012). Proti tomuto územnímu plánu jsme nyní podali žalobu (využili jsme 3 let, do kdy se může podat žaloba, v našem případě do 09.2015). Ovšem v současnosti obec bude 12.5.2015 schvalovat nový územní plán. Respektivě se koná veřejné projednání upraveného a posouzeného návrhu ÚP, ale lze předpokládat, že jej schválí.
A tady nevím, jaká nastane situace. Jestli nový ÚP nabyde účinnosti bez ohledu na naši žalobu do pův. ÚP nebo bude muset se obec nejdříve vypořádat s výsledkem - podle toho jak dopadne naše žaloba? Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz dává § 55 stavebního zákona, dle něhož platí, že:
- dojde-li ke zrušení části územního plánu (např. rozhodnutím soudu), zastupitelstvo obce bezodkladně rozhodne o pořízení (nového) územního plánu nebo jeho změny a o jejím obsahu; zpráva o uplatňování územního plánu ani zadání změny územního plánu se v tomto případě nezpracovávají;
- dojde-li ke zrušení celého územního plánu, při pořizování se naváže na poslední úkon, který nebyl zrušením zpochybněn.
Odůvodnění rozsudku tak pořizovateli poskytne, kromě vodítka, kterých vad se napříště vyvarovat, i odpověď na otázku, ve které fázi přípravy územního plánu je třeba navázat na předchozí průběh procesu jeho vydávání. Je tedy v zájmu obce vyčkat v tomto případě rozhodnutí soudu, a to pro předejití opakování těch chyb, kterých se při pořizování stávajícího územního plánu případně dopustila (o částečné vázanosti závěry rozsudku a nutnosti se s nimi vyrovnat v rámci nového územního plánu tak lze opravdu hovořit).

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zídka mezi pozemky tloušťkou zasahuje k sousedovi na pozemek - může soused stavbu zídky odmítnout?

Mám pozemek a přes roh pozemku mi jezdí soused a neustále mi poškozuje pozemek (nezpevněný svah), tak jsem se rozhodl, že zpevním svah a postavím opěrnou zeď, která výrazně zlepší funkčnost a estetyčnost cesty, ale chci jí postavit úplně na kraji pozemku z důvodu maximalizace užitné plochy on argumentuje s tím že mu omezím přístup na pozemek tento spor se mnou vede cca o 40 cm2!!! Přerostlo to už i ve fyzické napadnutí, takže nemám nejmenší chuť mu ustoupit. On si může upravit svůj pozemek aby nemusel využívat ten můj. Poraďte mi prosím co mám proto udělat děkuji. Martina

ODPOVĚĎ:
Máte-li v úmyslu vybudovat opěrnou zeď, je podstatné, zda k tomu budete potřebovat příslušné rozhodnutí stavebního úřadu či nikoli.
Dle § 79/2 písm. f) stavebního zákona platí, že územní rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují mimo jiné opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím. Splňuje-li opěrná zeď tyto podmínky, není k její výstavbě zapotřebí ani stavební povolení či ohlášení stavebnímu úřadu (§ 103/1 písm. a) stavebního zákona). V tomto případě byste byl tedy k výstavbě opěrné zdi oprávněn bez jakékoli ingerence stavebního úřadu.
Má-li však být Vámi zamýšlená opěrná zeď vyšší než 1 m, nebo má-li sousedit s veřejně přístupnou pozemní komunikací či veřejným prostranstvím, bude zapotřebí získání územního rozhodnutí (resp. územního souhlasu) a dále souhlasu s ohlášením stavebnímu úřadu (§ 104/1 písm. h) stavebního zákona) či stavební povolení. V tomto ohledu budou samozřejmě rozhodující parametry a konkrétní umístění opěrné zdi, náležitosti a typ žádosti Vám proto doporučuji konzultovat přímo s místně příslušným stavebním úřadem.
Co se týče možných protestů Vašeho souseda, je vhodné vědět, že dle § 1020 občanského zákoníku platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků. „Rozumnost“ důvodu sousedova požadavku však bude vždy posuzována z objektivního hlediska. Může-li proto Váš soused k cestě použít vlastní pozemek, nemělo by být citované ustanovení občanského zákoníku aplikovatelné.
Dle § 1029 občanského zákoníku dále platí, že vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. Dle znění Vašeho dotazu však předpokládám, že ani tohoto ustanovení by se neměl Váš soused s úspěchem dovolat.

RODINA-STYK S DĚTMI
- Otec dítěte, dětí nesouhlasí s přestěhováním partnerky v rámci území ČR - může stěhování zakázat?
- Je nutný souhlas otce s přestěhováním matky dítěte, dětí na území ČR?

Mám dva syny s bývalým partnerem. Nežijeme spolu 5 let. Bydlíme v Praze, ale z finančních důvodů se chceme odstěhovat do menšího města. Bývalý ale nesouhlasí se stěhováním. Syny vídá pouze jednou za 3. měsíce. Mohu se odstěhovat bez souhlasu bývalého partnera? Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Jestliže se chcete s dětmi stěhovat pouze v rámci České republiky, souhlas otce dětí se stěhováním nepotřebujete. Pokud máte děti svěřeny do své péče, otec Vám ve stěhování s dětmi nemůže nijak bránit. Doporučuji ho ale s předstihem o plánovaném stěhování vyrozumět (nejlépe písemně) s uvedením data přestěhování a adresy nového bydliště. Také byste se měli dohodnout na tom, jak mu budete syny předávat na dobu, kdy s nimi má stanovený styk. Pokud styk otce se syny není upraven soudně, doporučuji podat k soudu návrh na úpravu styku otce se syny. Když bude styk otce se syny stanoven soudně, bude jasně dáno, kdy má otec právo syny vídat a bude tak možné předejít případným konfliktům a nedorozuměním v budoucnu.

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Odmítnutí svědectví u soudu pro péči o osobu blízkou, návrh na výslech a svědectví v místě bydliště (ve městě)

Manžel by měl jít svědčit do Hradce Králové jako svědek, ale nechce tam jet, že je to pro nás daleko kvůli mě mám rakovinu a chodím každý den na ozařování a on mě vozí vůbec nevíme jestli by se to nedalo tady vyslechnout v Plzni prosím o radu on si myslí že vůbec neví co tam bude říkat že k tomu řekl vše. Děkuji, Laura

ODPOVĚĎ:
Tuto situaci lze řešit tak, že nejlépe písemně požádáte soud v Hradci Králové, aby výslech manžela proběhl u dožádaného soudu v Plzni. Konkrétně napíšete, že se máte dostavit tam a tam, ale že z důvodů, které jste uváděla, se manžel nemůže dlouhodobě dostavit, žádáte proto, aby výslech mohl proběhnout v místě, které je pro Vás výhodně. Pokud již nemáte čas a výslech se blíží, na soud zavolejte a toto jim sdělte telefonicky. Ze zkušenosti vím, že soudy většinou takovým žádostem vyhovují.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zničení geodetického bodu při výkopu - musí ho stavebník výkopu opravit?
- Stavebník odstranil geodetický bod - musí ho vrátit na původní místo?

Vlastním pozemek, který sousedí s obecními pozemky. Na své náklady jsem pozemek musela nechat geometricky zaměřit, abych mohla provést oplocení. Obec na hranici mého a obecního pozemku nechala vykopat odpad a jeden geodetický bod zničila (vykopala) a neuvedla do původního stavu. Měla obec právo provádět výkop na hranici pozemků, aniž by mě o tom informovali a zničit bod, který v geometrickém plánu podepsali a odsouhlasili? Děkuji, Valérie

ODPOVĚĎ:
Co se týče oprávněnosti obce k provedení výkopových prací, je podstatné, zda tyto výkopové práce podléhaly souhlasu stavebního úřadu či nikoli. Dle § 80/3 písm. a) stavebního zákona není rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas zapotřebí mimo jiné v případech terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady.
Pro ověření, zda byla obec oprávněna provést předmětné výkopové práce bez zahájení příslušného územního řízení (a tudíž i bez Vašeho vyrozumění) můžete kontaktovat místně příslušný stavební úřad.
Co se týče zničení geodetického bodu, je samozřejmě obec povinna uvést vše do původního stavu. K tomuto můžete obec písemně vyzvat.

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Pochybnost autorství díla (obrazu) vydraženého v aukci - má kupující právo na odstoupení od kupní smlouvy?
- Odstoupení od koupi obrazu - pochybnost o pravosti uměleckého díla
- Odpovědnost aukční síně za pravost obrazu

3/2013 uzavřena smlouva s aukční síní Procházka v Českých Budějovicích o prodeji uměleckého díla-objektu J. Koláře.
5/2013 proběhla aukce, dílo vydraženo.
6/2013 mi byla uhrazena cena za prodej.
12/2014 mi přišel dopis od aukční síně, že nový majitel vyslovil pochybnosti o autorství díla a žádá vrácení peněz.
Aukční síň předala kupujícímu moji adresu a dává ruce pryč - kupec mě oslovil dopisem a žádá na mně vrácení peněz včetně provize aukční síně.
1. nese aukční síň odpovědnost za zprostředkování
2. může předávat adresu prodávajícího kupci
3. v jaké časové lhůtě může kupec uplatnit své pochybnosti a nespokojenost a u koho? Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Odpovědnost aukční síně:
Dle znění dotazu předpokládám, že ve Vámi popsaném případě proběhla v roce 2013 dobrovolná dražba ve smyslu § 2 písm. a) zákona o dražbách, kde jste figuroval jako navrhovatel (tedy ten, kdo za podmínek stanovených zákonem navrhuje provedení dražby) a aukční síň jako dražebník (tedy ten, kdo organizuje dražbu a má k tomu příslušné oprávnění).
Dle § 63/1 zákona o dražbách platí, že u dražby dobrovolné navrhovatel odpovídá za vady předmětu dražby, které mu byly či měly být při podání návrhu na provedení dražby známy a neupozornil na ně včas dražebníka ve smlouvě o provedení dražby. To neplatí, pokud z dražební vyhlášky vyplývá něco jiného. V tomto ohledu tedy tíží odpovědnost za případné vady předmětu dražby Vás, nebylo-li v dražební vyhlášce uvedeno něco jiného.
Dražebník odpovídá toliko za škodu, kterou způsobil porušením některého ustanovení zákona o dražbách; neodpovídá však za škodu, která vznikla v důsledku nesprávnosti či neúplnosti údajů o předmětu dražby uvedených v dražební vyhlášce na základě podkladů poskytnutých navrhovatelem, případně třetí osobou. Své odpovědnosti se dražebník zprostí, jestliže prokáže, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm spravedlivě požadovat (§ 63/4 zákona o dražbách).

2/ Předání adresy navrhovatele:
Dle § 31/1 zákona o dražbách vydá dražebník bez zbytečného odkladu vydražiteli, který nabyl vlastnictví předmětu dražby, písemné potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby. Písemné potvrzení obsahuje označení předmětu dražby, bývalého vlastníka, dražebníka a vydražitele. V tomto ohledu je proto možné, že Vaše adresa byla v souladu s tímto ustanovením zákona o dražbách vydražiteli předána již v roce 2013. I pokud by tomu tak nebylo, neporušil dražebník předáním Vaší adresy vydražiteli za účelem vytčení vad předmětu dražby de facto žádný právní předpis.

3/ Vytčení vad předmětu dražby:
Neboť k vydražení předmětu dražby došlo v roce 2013, tedy ještě za účinnosti starého Občanského zákoníku, je zapotřebí aplikovat ustanovení tohoto právního předpisu.

Dle § 504 starého Občanského zákoníku platilo, že nabyvatel (zde vydražitel) mohl uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady u soudu jen tehdy, vytkl-li vady bez zbytečného odkladu po té, kdy měl možnost věc prohlédnout. Nabyvatel mohl vadu vytknout nejpozději do šesti měsíců, pokud zákon nestanovil jinak. Nevytkl-li v této lhůtě vadu, jeho právo zaniklo. Ve Vámi popsaném případě lze tedy s největší pravděpodobností usuzovat, že právo vydražitele požadovat vrácení ceny předmětu dražby již zaniklo a není tudíž s úspěchem soudně vymahatelné.

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Rozpis směn, služeb dodaný zaměstnavatelem méně než 14 dní před prvním dnem v měsíci - je možné směny odmítnout?
- Nedoručení rozpisu směn včas a nenastoupení na směnu, službu - informace

Mám ČID a pracuji 7 roků u soukromé bezp. agendury jako ostraha závodu. V tomto závodě se přistavěla nová hala i s vrátnicí, kde jsou tam podstatně větší nároky na celkový pohyb a mě tyto služby zdravotně absolutně navyhovují. Přesto, že jsem na toto upozornila vedoucího, mám tam směny psané i v dalším rozpise. Proto se chci zeptat, jestli takovou směnu můžu odmítnout ze zdrav. důvodů. Daší dotaz se týká rozpisu pracovních směn. Na měsíc květen jsem rozpis dostala dnes - tj. 26.04.2015. Opět tam mám psané směny, které už nikdo nechtěl, nebo se mu nehodily. Musím s těmito směnami souhlasit, když se nedodržuje ani to, že rozpis by měl být 14 dní napřed? Děkuji za odpověď. Justýna

ODPOVĚĎ:
Způsobilost k práci ze zdravotního hlediska posuzuje poskytovatel pracovnělékařských služeb dle zákona č. č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách, v platném znění spolu s příslušnými ustanoveními zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Dle § 103 odst. 1 písm. a) ZP platí, že zaměstnavatel nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Pokud má jak zaměstnanec nebo i zaměstnavatel pochybnost o zdravotní způsobilosti zaměstnance ke konané práce, může zaměstnanec požádat (a zaměstnavatel může zaměstnance jednostranně vyslat) na mimořádnou lékařskou prohlídku k poskytovateli pracovnělékařských služeb (dle dřívější terminologie „lékaři závodní preventivní péče“) a ten posoudí, zda zaměstnanec je schopen danou práci konat.
Vám bych tedy doporučila písemně požádat zaměstnavatele o zaslání na tuto prohlídku, zaměstnavatel by tak měl učinit neprodleně a dle jejího výsledku by Vám měl přidělovat práci. Pokud by však bylo v lékařském posudku stanoveno, že nejste dlouhodobě schopna konat dosavadní práci, tak by to byl i výpovědní důvod na straně zaměstnavatele a zaměstnavatel by Vám mohl dát výpověď.
Směnu ze zdravotních důvodů odmítnout můžete, pouze pokud máte důvodně za to, že výkon takové práce bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje Váš život nebo zdraví. Pokud nejde o tento případ, může být odmítnutí práce považováno za nesplnění povinnosti zaměstnance. Písemně bych upozornila zaměstnavatele spolu s žádostí o mimořádnou prohlídku, že nejste schopna za nových podmínek práci vykonávat a bude záležet na zaměstnavateli, zda na sebe vezme riziko, že směnu odpracujete nebo Vás pracovat nenechá a vyčká lékařského posudku.
Zaměstnavatel má povinnost seznámit zaměstnance s rozpisem směn a jeho změnami alespoň 14 dní předem, nedohodnou-li se jinak (§ 84 ZP). Pokud tak zaměstnavatel nečiní, máte právo ho na porušení jeho povinností upozornit, popř. podat písemný podnět na inspektorát práce (www.suip.cz). Pokud byste však nenastoupila na plánovanou směnu z tohoto důvodu a zaměstnavatel by toto zhodnotil jako porušení Vašich povinností a vyvodil z toho určité důsledky, pak byste se mohla bránit jedině u soudu.

PRÁCE-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
- Pracovník nechal omylem vyrobit velké množství zboží které si objednatel zakázky převzal - kdo nahradí škodu za vrácené zboží?
- Ztráta podniku, firmy kvůli chybě zaměstnance - vymáhání škody po zaměstnanci
- Vymáhání náhrady škody po zaměstnanci - špatná objednávka (výroba nadměrného počet kusů zboží)
- Zaměstnanec způsobil škodu chybou objednávky - je možné ji vymáhat?
- Náhrada škody po pracovníkovi, zaměstnanci - informace

Měla bych dotaz týkající se pokuty v práci. Pracuji na obchodním oddělení a po obdržení zakázky jsem omylem nechala vyrobit dvojnásobné množství zboží než si zákazník objednal, ale o této chybě jsem nevěděla. Zboží odešlo k zákazníkovi, v dvojnásobném množství. Zákazník zboží převzal, podepsal dodací listy a po splatnosti faktury (2 měsíce), zboží zaplatil. Od té doby uplynulo 8 měsíců a nyní se zákazník ozval, že si tolik toho zboží neobjednal a chce ho vrátit a vrátit peníze. Jedná se poměrně o vysokou částku cca 100 000Kč, kterou nyní chce zaměstnavatel nechat zaplatit mě, protože jsem špatně vypsala zakázku. Já si, ale myslím, že si zákazník měl zboží zkontrolovat při převzetí a pokud něco nesouhlasilo, kontaktovat nás hned a neplatit fakturu a že po 8 měsíci nemůže najednou žádat vrácení a náhradu za toto zboží. Prosím můžete mi poradit. Velmi děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat náhradu škody, která mu vznikla zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů zaměstnance nebo v přímé souvislosti s ním. U zavinění zde stačí nedbalost, nemusí být úmysl. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně rozdělí (§ 250. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění – dále jen „ZP“) ). Požadovaná náhrada škody má však své limity, zaměstnavatel může požadovat max. 4,5 násobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (§ 257 odst. 2 ZP). Pokud tedy zaměstnavatel bude muset vrátit zákazníkovy peníze za neobjednané výrobky, vznikne mu tak škoda.
Druhou otázkou však je oprávněnost zákazníkovy reklamace po tak dlouhé době, a tudíž zda zaměstnavateli skutečně musela vzniknout škoda a tu mohl po zaměstnanci požadovat.
V daném případě se domnívám, že se pravděpodobně jednalo o smlouvu o dílo uzavřenou mezi Vaším zaměstnavatelem a zákazníkem, která je upravena v § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Dle § 2516 odst. 1 NOZ platí, že dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě, což v tomto případě mělo, neboť zákazník si objednal poloviční množství, než jste mu dodali. Zde ovšem hraje roli posouzení, kdy při náležité pozornosti měl zákazník zjistit, že dílo má vady, tj. že obdržel dvojnásobné množství objednaných výrobků a zaplatil za ně dvojnásobnou cenu. Po tomto zjištění má objednatel povinnost zhotovitele bez zbytečného odkladu informovat o tom, že zboží má vady. Pokud by tak neučinil, tak soud by mu při námitce zhotovitele, že tak včas neučinil, nárok z vadného plnění nepřiznal (§ 2618 NOZ).
Dále je třeba také posoudit, zda Váš zaměstnavatel neměl možnost zjistit, že se vyrábí a zákazníkovy odesílá dvojnásobné množství výrobků, než si objednal, poté by se i on měl podílet na náhradě škody, která mu vznikla.
Pokud shrnu výše uvedené, tak zaměstnavatel má právo po Vás požadovat náhradu škody (limitovanou), pokud mu skutečně oprávněně vznikla, je však nutné posoudit, zda byste za ní v celém rozsahu odpovídala skutečně pouze Vy a ne i Váš zaměstnavatel. Vůči zaměstnavateli se můžete bránit písemným vyjádřením Vašeho nesouhlasu s požadovanou náhradou škody, pokud zaměstnavatel bude přesto zaplacení náhrady škody požadovat, doporučila bych Vám se obrátit na advokáta.

OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď nájmu obecního bytu pronajímatelem pro vlastnictví, spoluvlastnictví vlastního bytu
- Vlastnictví vlastního bytu a výpověď nájmu obecního bytu pronajímatelem z tohoto důvodu
- Výpověď nájmu městského bytu pro vlastnictví, spoluvlastnictví vlastního bytu
- Vlastnictví vlastního bytu a výpověď nájmu městského bytu z tohoto důvodu

Spolu s manželkou máme s obcí uzavřenu smlouvu na pronájem obecního bytu na dobu neurčitou, kde chceme i nadále bydlet. Pokud se staneme spoluvlastníky bytové jednotky ve stejném městě, nebo jiné nemovitosti určené k bydlení, můžeme dostat z důvodu vlastnictví trvale obyvatelné nemovitosti podle NOZ výpověď z nájmu? Prosím ještě o vyjádření k situaci, kdy by se jediným vlastníkem nemovitosti určené k trvalému bydlení stala jenom moje manželka, zda by i v tomto případě hrozila oběma výpověď od obce z pronajatého bytu?
Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Takový výpovědní důvod obsahoval zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (tzv. "starý občanský zákoník").
Nový občanský zákoník, tj. zákon č. 89/2012 Sb. , takový výpovědní důvod nezná.
Z uvedeného plyne, že výpověď z takového důvodu je neplatná.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Cenné papíry děděné v dědickém řízení neexistují - jak odečíst z dědického podílu mezi dědici?

Zastupoval jsem moji mámu v dědickém řízení. Vyrovnání došlo dohodou mezi dva dědice, moje máma a strýc. usnesení ze dne 17.3.2015 a tento den také nabylo právní moci. Máma měla mít 0,5 mil na účtech včetně cenných papírů plus byt. Jenže jsem zjistil, že cenné papíry neexistují, toto mi oznámila Investiční společnost ČS a. s. Soudní komisař mi oznámil, že vyšel z dokumentu z centr. depozitáře cenných papírů a pracoval v dobré víře. Co můžeme udělat, aby byla naplněna dohoda a lze napravit chybu soudního komisaře. Máma podědila něco co není. Ale bylo to započítáno do částky 0,5 mil Kč. Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že rozhodnutí je již pravomocné, není možné se proti němu odvolat a nelze ho ani jinak zvrátit. Vaše máma se strýcem se mohou dohodnout o dorovnání jejího podílu doplacením ze strany strýce.

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Kompenzace nemoci z povolání dle § 371 odst. 1 Zákoníku práce

- 23.11.2010 uznána nemoc z povolání s datem zjištění 7.12.2009.
- 31.12.2009 ukončen pracovní poměr na dobu určitou, který mi byl již 2-3 krát prodloužen
- 14.6.-25.6.2010 pracovní poměr u firmy Tamda
- 3.1.2011-23.1.2011 pracovní poměr na dobu určitou-zástup za nemoc pracovnic HOPI POPI- nemohla být dohoda, protože se jednalo o víc jak 150hod.
- náhrada za bolest i ztížení uplatnění mi byla vyplacena.
- 10/2014 jsem zjistila, že bych mohla mít nárok na rentu, ale jen 2 roky zpětně, zbytek promlčeno.
- náhrada přiznána, ale vypočítána pomocí STOP výdělku od firmy HOPI POPI (jen zástup za nemoc), kde byl výdělek výrazně nižží než u zaměstnavatele, u kterého mi byla zjištěna nemoc z povolání.
Postupovala pojišťovna správně? Nesouhlasí mi to s mým výkladem § 371 odst 1 Zákoníku práce. Děkuji, Zita

ODPOVĚĎ:
Rozhodující je v daném případě příjem u zaměstnavatele, u kterého Vám byla zjištěna nemoc z povolání, nikoliv další zaměstnání. Dle § 371 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění máte nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody, tj. vzniku nemoci z povolání, a výdělkem dosahovaným po zjištění nemoci z povolání.

OBČAN-BYDLENÍ
- Pes v chráněném obecním bytě - je možné ho mít nebo ne?
- Je možné mít psa v chráněném obecním bytě?
- Pes v chráněném městském bytě - je možné ho mít nebo ne?
- Je možné mít psa v chráněném městském bytě?

Chtěl bych vědět jak to je s bydlením v chráněných bytech (pod obcemi). Zda je možno mít malého psa v takových bytech nebo jestli je z nového zákona nějaká výjimka, která držení psa v tomto bytě zakazuje.
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Podle § 2258 zákona č. 89/2012 Sb. (nového občanského zákoníku) má nájemce právo chovat v bytě zvíře, nepůsobí-li chov pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu obtíže nepřiměřené poměrům v domě. Vyvolá-li chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, nahradí nájemce tyto náklady pronajímateli.
Pokud by si smluvní strany ujednaly jinak, je takové ujednání neplatné (smluvní ujednání je méně než zákon). V případě bytů zvláštního určení zákon nečiní žádnou vyjímku.

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Stavba má přístupovou cestu jen přes cizí pozemek - věcné břemeno
- Stavba nemá příjezdovou cestu - zřízení věcného břemene
- Stavba má přístupovou cestu jen přes cizí pozemek - služebnost
- Stavba nemá příjezdovou cestu - zřízení služebnosti
- Pozemek obklopený cizím pozemkem - jak se na něj dostat?
- Stavba obklopená cizím pozemkem - jak se na ni dostat?

Dcera dostala sklad po prababičce. To ho získala v restituci na cizím pozemku se souhlasem vlastníků. Dcera sklad pronajímala a musela snižovat nájem, aby zbylo na přemrštěné požadavky vlastníků okolního pozemku. Před cca 2 roky se dceři podařilo koupit stavební parcelu přímo pod skladem. Bohužel okolní pozemek je stále ve vlastnictví jiné osoby. Tato osoba nechce okolní pozemek prodat. Dcera je ochotna okolní pozemek za běžnou cenu koupit nebo zaplatit jednorázový poplatek za vnesení práva přístupu a příjezdu, který se vypočítá z obvyklé ceny za 10 let. Vlastník okolního pozemku však trvá pouze na nájemní smlouvě. Již jednou tento vlastník pozemku vzal i darovací smlouvu zpět. Žádnou nájemní smlouvu s vlastníkem pozemku moje dcera uzavřenou nemá a nehodlá již nikdy v budoucnosti uzavřít. Může být soudem nařízeno, že pokud dcera požaduje vnést břemeno právo chůze a jízdy, postačí mé dceři
jen mít možnost uzavřít s vlastníkem nájemní smlouvu a vnesení trvalého práva přístupu se prostě nedomůže? Podotýkám, že ke skladu je možný přístup jen přes tento jediný cizí pozemek.

ODPOVĚĎ:
Nemá-li vlastník nemovité věci, která není dostatečně spojena s veřejnou cestou, přístup k nemovité věci, tedy nemůže na této nemovité věci řádně hospodařit či ji jinak řádně užívat, lze pro tento případ povolit nezbytnou cestu přes sousední pozemek.
Nejprve je dobré se pokusit se sousedem dohodnout na možnosti zřízení přístupu k pozemku a to formou odkupu části pozemku souseda nebo se sousedem uzavřít smlouvu o zřízení služebnosti (jinými slovy věcného břemene) spočívající v právu chůze a jízdy přes sousedův pozemek v rozsahu stanoveném geometrickým plánem. Souseda upozorněte na možnost, že nedosáhnete-li žádné dohody, která by vyhovovala oběma stranám, budete zvažovat podání žaloby na zřízení práva nezbytné cesty.
Soud na návrh žalobce může nezbytnou cestu povolit jako služebnost (věcné břemeno) nebo pouze jako obligační právo nezbytné cesty, které se zapíše do veřejného seznamu, tj. katastru nemovitostí. Je-li zřízena nezbytná cesta jako obligační právo, nemusí dojít k přechodu práva nezbytné cesty na právní nástupce oprávněné osoby.
Za zřízení nezbytné cesty bude vlastníku sousedního pozemku náležet jednorázová náhrada nebo náhrada ve splátkách. Nezbytná cesta se povoluje v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovitosti a lze povolit i zřízení zcela nové cesty. Vždy musí být zásah do práva vlastníka pozemku, ke kterému má být zřízena nezbytná cesta minimální. Soud zřízením nebo užíváním nezbytné cesty musí v co nejmenším rozsahu zatížit sousední pozemek a obtěžovat jeho vlastníka.
Občanský zákoník v ust. § 1032 upravuje případy, pro které soud nezbytnou cestu nepovolí:
a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty – jde o případy, kdy vlastník zatíženého pozemku (soused) by zřízením nezbytné cesty byl dotčen ve větším rozsahu, než jaká by byla výhoda pro osobu domáhající se zřízení nezbytné cesty
b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá.
c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení – vlastník má již k nemovitosti zajištěn přístup, byť není tak pohodlný, komfortní.
d) nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup – nezbytné cesty brání ochrana soukromého zájmu vlastníka pozemku vyjádřená tím, že se na pozemku nachází uzavřený prostor, jehož účelem je zabránění přístupu do tohoto prostoru cizím osobám (rodinný dům, sportovní areál aj.).
Rozhodnete-li se pro soudní spor, můžete společně s žalobou podat žádost o předběžné opatření, kterým by soud vyřešil dočasně poměry mezi Vámi a sousedem, do doby než rozhodne ve věci samé. V případě soudního sporu, vzhledem k náročnosti takového sporu, doporučuji se obrátit s žádostí o pomoc k advokátovi. Seznam advokátů naleznete na tomto odkaze: www.advokatikomora.cz

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Výpočet počtu odpracovaných roků - počítá se i DPP a DPČ (dohoda o provedení práce a pracovní činnosti)?
- Vliv práce na DPP a DPČ na počet odrapcovaných roků (a nárok na důchod)

Přítel k 30.9.2014 ukončil pracovní poměr - odchod do důchodu, dva měsíce (říjen, listopad 2014) pracoval na dohodou o provedení práce DPP a dva měsíce na dohodu o pracovní činnosti DPČ (prosinec 2014 a leden 2015) 02/2015 nastoupil do trvalého pracovního poměru, je to pořád u toho samého podniku. Jedná se o přerušení práce, nebo je možné počítat celkové odpracované roky u podniku bez přerušení. Děkuji, Stela

ODPOVĚĎ:
Výkon práce na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce se započítává do odpracované doby pro důchod v případě, že ze z odměny za výkon této práce odváděno důchodové pojištění, což u dohody o provedení práce nemusí vždy platit (odvádí se, pokud měsíční příjem z dané dohody dosáhne částky 10 000, -Kč) – viz. zákon č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, v platném znění.

OBČAN-BYDLENÍ
- Odstěhování nájemce před výpovědní lhůtou nájmu bytu - nárok pronajímatele na nájemné
- Odstěhování nájemníka před výpovědní lhůtou nájmu bytu - nárok pronajímatele na nájemné
- Nájemce se odstěhoval předčasně (před ukončením nájemní smlouvy) - nárok na nájem, nájemné
- Nájemník se odstěhoval předčasně (před ukončením nájemní smlouvy) - nárok na nájemné, nájem
- Předčasné odstěhování nájemníka, nájemce - nárok na nájemné pro pronajímatele

Pronajímám byt v osobním vlastnictví na 2 roky, a to do 1.7.2015. Nájemkyně mi však 7.4.2015 přes SMS oznámily, že se stěhují za prací jinam a nájem chtějí ukončit k 30.4.2015, čímž porušují 3měsíční výpovědní lhůtu dle smlouvy.
Požadují vyplacení přeplatku za vyúčtování služeb za rok 2014, jakmile jej v létě 2015 obdržím (v zimě netopily, přeplatek je tedy velmi pravděpobodný cca v hodnotě měsíčního nájmu). Zatím nemám dalšího nájemce, nájemné tedy budu hradit sama a nevím, jak dlouho, čímž mi vzniknou značné náklady. Jak mám prosím dál postupovat? Můžu si ponechat přeplatek za vyúčtování služeb jako kompenzaci alespoň za cca 1 měsíc nájmu? Velmi děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval. Výpovědní doba v takovém případě činí 3 měsíce.
Takovou změnou okolností má zákon na mysli např. získání zaměstnání v jiném místě, kde nebude možné denně dojíždět.
Lze uzavřít, že nájemkyně mohou nájemní smlouvu vypovědět s poukazem na výše uvedený výpovědní důvod.
Nicméně výpovědní doba činí 3 měsíce a počíná běžet prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Lze také dodat, že výpověď musí být písemná.
Nájemkyně nemohou jednostranně určit, že nájem končí ke dni 30. 4. Pokud se tedy nedohodnete na tom, že nájem zanikne ke dni 30.4. (pak ovšem půjde o zánik nájmu dohodou), musí nájemkyně platit nájem do až do 1. 7. (výpovědní doba by totiž uplynula až 30.7., nájem tak zanikne uplynutím doby, na kterou byl sjednán).
Pronajímatel je povinen vrátit jistotu až po skončení nájmu. Jste oprávněna započíst si to, co Vám nájemkyně dluží (např. pokud by způsobily v bytě škodu). Nemůžete jim však přičítat, že od 1. 7. bude Váš byt prázdný a sama budete muset platit nájem. Stejně tak jim nemůžete přičítat, že se dohodnete na zániku nájmu ke dni 30.4.
Pokud skutečně vznikne na vyúčtování služeb přeplatek, jste povinna jej vrátit nájemkyním. Navíc jste povinna doručit jim vyúčtování do vlastních rukou, tudíž bych doporučoval, aby Vám nájemkyně sdělily, na kterou adresu jim máte vyúčtování poslat.

RODINA-SJM A ROZVOD
- Bývalý manžel nesplácí dluh ač se zavázal ve smlouvě o vypořádání vzájemných majetkových vztahů
- Smlouva upravující vypořádání vzájemných majetkových vztahů - manžel ji nedodržuje, nesplácí dluh z manželství

Během manželství ex manžel nadělal dluhy, které jsem splácela z úspor a jelikož ty nestačily, byla jsem nucena si na vyplacení jeho dluhů vzít půjčku. Tu pravidelně splácím ze svého účtu. Ex manžel se při nesporném rozvodu zavázal ve smlouvě upravující vypořádání vzájemných majetkových vztahů, vztahů k nezletilému dítěti, práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu, platit půlku dané půjčky, co je 2000, -Kč/měsíc. Několik měsíců však nic neplatil a celou půjčku jsem platila sama. Jsem na rodičovské dovolené, můj příjem je jenom rodičovský příspěvek, takže je někdy hodně těžké, závazku dostát. Momentálně mi dluží 13.460,-Kč. Jaký typ žaloby je možné na exmanžela podat, abych peníze, které mi dluží, dostala? Jak postupovat? Je nějakým způsobem možné docílit toho, aby mi ex peníze skutečně posílal (exekuční příkaz nebo
něco podobného)? Jak je to s výší poplatků za podání žaloby? Je možné být v mém případě od poplatků osvobozena?
Děkuji. Denisa

ODPOVĚĎ:
Uzavřela-li jste dohodu o úpravě majetkových poměrů, bydlení a přip. vyživovací povinnosti formou notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti je tento notářský zápis s doložkou vykonatelnosti současně exekučním titulem a v případě, kdy jeden z manželů neplní, to k čemu se v dohodě zavázel, je druhý z manželů oprávněn na základě této dohody žádat o výkon exekuce.
Forma notářského zápisu pro tento typ dohody není povinná. Nebyla-li ve Vašem případě dohoda uzavřena tímto způsobem a bývalý manžel ji neplnil, budete se muset obrátit nejprve na soud.

Svůj nárok můžete uplatnit formou platebního rozkazu, který je specifickým druhem soudního rozhodnutí, který soud vydává bez slyšení žalovaného, je-li v návrhu uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem. Před podáním návrhu na vydání platebního rozkazu doporučuji zaslat žalovanému tzv. předžalobní výzvu, ve které ho vyzvete k úhradě dlužné částky a upozorníte, že pokud Vám požadovanou částku neuhradí do určitého dne, uplatníte svůj nárok u soudu. Byla-li alespoň 7 dnů před podáním návrhu (žaloby) na soud zaslána žalovanému výzva k plnění (tzv. předžalobní výzva) budou Vám dle ust. § 142a osř přiznány náklady řízení. Občanský soudní řád požaduje pouze zaslání výzvy na adresu pro doručování žalovaného, příp. na poslední známou adresu dlužníka, zda již výzva byla doručena, není důležité. Důležité je soudu doložit, že výzva byla zaslána na adresu dlužníka (např. kopie výzvy, poštovní podací lístek). Společně s dlužnou částkou můžete v návrhu na vydání platebního rozkazu požadovat i úroky z prodlení.

Co se týče výše soudního poplatku, lze odkázat na sazebník soudních poplatků, který tvoří přílohu zákona o soudních poplatcích. Dle položky 1/1 písm. a) tohoto sazebníku pak soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 20.000,- Kč, je poplatek ve výši 1.000,- Kč. V případě podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, kde je potřeba návrh podepsat elektronickým zaručeným podpisem žalobce by soudní poplatek dle položky 2/1 písm. a) sazebníku soudních poplatků činil 800, - Kč (tzn. je-li žalováno do částky 20.000,- Kč).

V případě, že Vaše příjmová a majetková situace Vám neumožňuje soudní poplatek uhradit a nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, lze podat společně s návrhem na vydání platebního rozkazu i žádost o osvobození od soudních poplatků. Kdy dle ust. § 138 osř předseda senátu může rozhodnout o osvobození od soudních poplatků. Soud Vám poté na základě podané žádosti zašle na vyplnění formulář o majetkových a výdělkových poměrech žadatele, ve kterém budete muset prokázat Vaše majetkové a sociální poměry. K žádosti je nutné přiložit doklady, které Vaše tvrzení prokazují (např. rozhodnutí o přiznání podpory v nezaměstnanosti, rozhodnutí o přiznání rodičovského příspěvku atd.).
Potřebné vzory naleznete zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory/
Poté co soud vydá platební rozkaz a žalovaný v uvedené lhůtě nesplní svou povinnost, tzn. neuhradí dlužnou částku, můžete na základě tohoto platebního rozkazu podat návrh na výkon exekuce.

PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PP
- Ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů - postup, návod, informace
- Výpověď ze zdravotních důvodů - postup, návod, informace
- Může zaměstnavatel odmítnout výpověď ze zdravotních důvodů (nemoc potvrzená lékařem)?
- Může zaměstnavatel odmítnout ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů (nemoc potvrzená lékařem)?
- Odmítnutí výpovědi zaměstnavatelem - nemoc potvrzená lékařem znemožňující práci zaměstnance

Chtěla jsem se zeptat na podmínky ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů. Jsem v částečném invalidním důchodu 2. stupně a pracovní náplň mi již činí problémy. Dříve v zaměstnání (pracuji tam 2011-2015) jsem měla možnost střídavého pohybu, ale v posledním roce musím u práce jen stát, což mi činí problémy. Na doporučení jak praktického tak i odborného lékaře (potvrdili mi to i písemně) mám změnit zaměstnání. Moje kolegyně v zaměstnání měla ten samý problém, měla i doporučení od odborného lékaře a ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů jí neuznali. Chtěla bych se tohoto vyvarovat a potřebovala bych vědět jak mám postupovat. Děkuji, Ivana

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

: Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin); Kategorie: Roztříděné dotazy; Zveřejněno: 7. únor 2015

1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

Dotazy před tříděním a pojmenováním jsou k nahlédnutí zde.

OBCHOD-REKALAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Eshop hudla.cz nereaguje na výzvy reklamace zboží - co dělat?
- Eshop nereaguje na výzvu reklamace zboží - jak postupovat?
- Eshop byl zrušen - kde uplatnit reklamaci na zboží?
- Zrušení eshopu a reklamace - kde uplatnit reklamaci na zboží?

13.1.2014 jsem zakoupil mobilní telefon v Eshopu hudla.cz za 7429 Kč, telefon přestal zhruba po měsíci fungovat, tak jsme si na něj nechali udělat znalecký posudek, kde bylo zjištěno, že telefon má propájenou základní desku a bylo jen otázkou času, kdy se porouchá. Prodávající nereaguje na emaily, doporučené dopisy, eshop nefunguje (podvedl více lidí - předem zaplacené zboží neposlal). Eshop byl i v pořadu Černé ovce na ČT. Je nás více podvedených, celková škoda cca. 30.000 Kč +/-. Eshop už na Internetu není, je smazán.
Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Předně je nutné poznamenat, že je jen malá šance na to, že své peníze dostanete zpět.
Zákazníci, kteří zapalatili za zboží, které provozovatel e-shopu nedodal mohou podat na provozovatele e-shopu trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu. Učinit tak mohou na kterémkoliv státním zastupitelství nebo oddělení Policie ČR. Ta má povinnost každé trestní oznámení prověřit. Pokud o to požádáte, informuje Vás o výsledku šetření. Pokud by se vyšetřování ukázalo jako důvodné, mohou pak u soudního řízení přihlásit své pohledávku jako škodu, která jim byla způsobena trestným činem.
Jiná možnost je podat žalobu na provozovatele e-shopu o vrácení peněz. Pro tento případ kontaktujte advokáta, který Vám pomůže se sepsáním žaloby. Takto získáte vykonatelný exekuční titul a můžete zahájit exekuční řízení. Je však otázkou, zda-li má provozovatel onoho e-shopu nějaký majetek, ze kterého lze tyto pohledávky uhradit. Pokud se skutečně jedná o nějakého podvodníka, často se takoví lidé schovávají za společnost s ručením omezeným, která v podstatě nemá žádný majetek.
Váš případ může být trochu jiný. Vy jste zboží dostal, byť vadné. Pokud provozovatel o této vadě věděl stejně se dopustil trestného činu a můžete postupovat stejně jako ti, kterým nezaplatil (tj. podat trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu). Dokázat, že provozovatel o vadě věděl však může být velice komplikované.
Rovněž se můžete vydat soukromoprávní cestou. Můžete reklamovat vadu telefonu a od smlouvy odstoupit, neboť se jedná o podstatné porušení smlouvy. Rovněž požadujte úhradu nákladů za znalce a poštovné. Z toho co jste uvedl, je patrné, že se provozovatel neozve. Po uplynutí 30 dnů můžete uplatnit svou pohledávku u soudu. Zde bych doporučil obrátit se na advokáta. Soud by měl rozhodnout ve Váš prospěch a získáte tak vykonatelný exekuční titul a můžete zahájit exekuční řízení.
Obě tyto cesty jsou velice zdlouhavé a jak jsem již uvedl na začátku, šance na úspěch je malá.

OBČAN-BYDLENÍ
- Může pronajímatel zakázat psa v pronajatém bytě?
- Zákaz psa v nájemním bytě - může to pronajímatel zakázat nájemci, nájemníkovi?
- Pes v nájemním bytě - zákaz pronajímatele mít psa v pronajatém bytě
- Pes v pronajatém bytě - může ho pronajímatel zakázat v nájemním bytu?

Pronajala jsem si byt v RD. Po dvou měsích se ke mě nastěhoval přítel, který má psa - labradora. Můžete mi prosím poradit, zda majitel bytu nám psa může zakázat či nikoliv? Ve smlouvě mám uvedeno, že domácí mazlíčci jsou povoleny pouze po dohodě s majitelem bytu. Přítel rozhodně psa dát pryč nechce, stěhovat se také nechceme, protože jsme zaplatili 20 000kč kauci, která je vratná z části až po 6 měsících užívání bytu. V bytě bydlím od 1.12.2014. V RD je zhruba 9 bytu, z toho min. ve 4 psi jsou. Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Úprava nájmu bytu v novém občanském zákoníku NOZ více chrání nájemce, než tomu bylo dříve. Výslovně je nájemci umožněno chovat v bytě zvíře, nepůsobí-li chov pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu obtíže nepřiměřené poměrům v domě. Toto nájemcovo právo nesmí být zkráceno ujednáním ve smlouvě. K takovému ujednání se nepřihlíží a pronajímatel Vás nesmí jakkoliv sankcionovat.

Je evidentní, že v domě je vícero nájemců, kteří chovají zvířata, tudíž z tohoto hlediska to není žádný problém. Ujednání ve smlouvě na tom nic nemění a souhlas pronajímatele nepotřebujete.

Nicméně, vyvolá-li chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, musí nahradit nájemce tyto náklady pronajímateli.
_

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Neomluvená absence v práci a okamžitá výpověď od zaměstnavatele
- Nedovolená absence v práci a okamžitá výpověď od zaměstnavatele
- Zaměstnanec přestal chodit do práce bez omluvy - je možné dát výpověď pro porušení pracovní kázně?
- Výpověď zaměsntnanci pro neomluvenou absenci v práci
- Výpověď pracovníkovi pro neomluvenou absenci v práci
- Okamžitá výpověď zaměsntnanci pro neomluvenou absenci v práci
- Okamžitá výpověď pracovníkovi pro neomluvenou absenci v práci

Zaměstnanec přestal chodit do práce, doma není, telefony nebere. Mohu mu výpověď poslat doporučeně? Co když si doporučený dopis nepřevezme? Děkuji, Naděžda

ODPOVĚĎ:
Doručování písemností zaměstnavatele zaměstnanci je řešeno v několika ustanoveních zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“), a to:
Písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru, musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou (§ 334 odst. 1 ZP).
Písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. (§ 334 odst. 2 ZP)
Písemnost, kterou doručuje zaměstnavatel prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zasílá zaměstnavatel na poslední adresu zaměstnance, která je mu známa. (§ 336 odst. 1 ZP)
Nebyl-li zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zastižen, uloží se písemnost v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo u obecního úřadu. Zaměstnanec se vyzve písemným oznámením o neúspěšném doručení písemnosti, aby si uloženou písemnost do 10 pracovních dnů vyzvedl; zároveň se mu sdělí, kde, od kterého dne a v kterou dobu si může písemnost vyzvednout. V oznámení podle věty druhé musí být zaměstnanec rovněž poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti nezbytné k doručení písemnosti. (§ 336 odst. 3 ZP)
Povinnost zaměstnavatele doručit písemnost je splněna, jakmile zaměstnanec písemnost převezme. Jestliže si zaměstnanec uloženou písemnost (odstavec 3) nevyzvedne do 10 pracovních dnů, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty; tato nedoručená písemnost se odesílajícímu zaměstnavateli vrátí. Jestliže zaměstnanec doručení písemnosti prostřednictvím provozovatele poštovních služeb znemožní tím, že poštovní zásilku obsahující písemnost odmítne převzít nebo neposkytne součinnost nezbytnou k doručení písemnosti, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy ke znemožnění doručení písemnosti došlo. Zaměstnanec musí být doručovatelem poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti; o poučení musí být proveden písemný záznam. (§ 336 odst. 4 ZP).
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud se zaměstnavateli nepodaří doručit písemnost o ukončení pracovního poměru zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti nebo doma, může využít doručení prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Písemnost musí být doručena do vlastních rukou s dodejkou a musí zde být využito zvláštní služby pošty, aby na zásilce bylo uvedeno, že písemnost je nutné vyzvednout do 10-ti pracovních dnů, jinak se považuje za doručenou. Pokud si ji zaměstnanec v dané lhůtě nevyzvedne, pak se zásilka považuje za doručenou a výpověď tedy za platně doručenou.

RODINA-SJM
- Pozemek koupený z peněz získaných před manželstvím a koupený v době manželství - spadá do SJM nebo ne?
- Manželé koupili pozemek z peněz před manželstvím, pozemek je psán na manžela - jak rozšířit na spoluvlastnictví v katastru nemovitostí?
- Manželé koupili nemovitost z peněz před manželstvím, pozemek je psán na manžela - jak rozšířit na spoluvlastnictví v katastru nemovitostí?
- Manželé koupili pozemek z peněz před manželstvím, pozemek je psán na manželku - jak rozšířit na spoluvlastnictví v katastru nemovitostí?
- Manželé koupili nemovitost z peněz před manželstvím, pozemek je psán na manžlku - jak rozšířit na spoluvlastnictví v katastru nemovitostí?

Jak je to s vlastnictvím pozemku, který byl koupen asi 1 měsíc po sňatku? Manžel zaplatil za pozemek 500.000 Kč, manželka 250.000 Kč, oba dva měli peníze na účtu již před svatbou. V katastru nemovitostí je pozemek napsán jen na manžela. Jaký je nárok manželky v případě rozvodu? Myslím, že se nejedná o SJM, protože pozemek nebyl koupen ze společně vydělaných peněz. Jedná se tedy o nějaké podílové spoluvlastnictví? V jakém poměru by se pozemek dělil? Navíc hodnota pozemku vzrostla ze 750 tis. na 2 mil. Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, je-li v katastru zapsán jen manžel, což je zvláštní, když kupovali společně, respektive hradili kupní cenu, tak měli nabývat buď do SJM a nebo spoluvlastnictví, což mělo být v kupní smlouvě. Pokud smlouvu uzavíral jen manžel, pak to katastr nezkoumá, zda to kupuje někdo s manželem nebo ne.
Bylo by pak nutno zřejmě podat žalobu na určení vlastnického práva k podílu na nemovitosti, a to buď jako část SJM (což by se prokázala dobou zakoupení a oddacím listem) nebo jako spoluvlastnický podíl, když jste nakupovali nemovitost společně (prokázání převodu peněz manželky na prodávajícího).
Naléhavý právní zájem tu dán je, jelikož stav zápisu v katastru dle Vašeho tvrzení neodpovídá skutečnosti. Podání předmětné žaloby je poměrně složitá věc na dokazování a bylo by nutné se poradit s advokátem, která varianta je nejoptimálnější, zvlášť má-li nemovitost hodnotu 2.000.000 Kč.
Ideální by samozřejmě se s manželem dohodnout. Nevím, zda je to možné. Stav jaký je by pro účely vypořádání znamenal, že je nemovitost jako celek vlastnictvím manžela.

OBČAN-DLUHY
- Dlužník nepřevzal platební rozkaz - jaký je další postup?
- Nepřevzetí platebního rozkazu dlužníkem - co se bude dít dál?

žalovala jsem známou, protože mi v termínu nevrátila dluh. Předtím jsem ji upozorňovala, kolik mi dluží a dokdy má zaplatit - tak jak to je uvedeno v dlužním úpise. Soud vydal dne 18.12.2014 platební rozkaz a mně byl doručen 23.12.2014. Dlužnice dosud platební rozkaz nepřevzala, přestože na uvedeném místě bydlí. Jaký je další postup? Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Pokud se platební rozkaz nepodaří dlužnici doručit, tak soud ve věci nařídí jednání a odsoudí ji běžném nálézacím řízení, kde bude vydán rozsudek. To je nevýhodou platebních rozkazů, že je u nich vyloučeno náhradní doručení. Pokud by byl platební rozkaz přeci jen doručen, je třeba vyčkat na jeho právní moc, tedy že žalovaná nepodá odpor. Nabude-li právní moci, pak je třeba podat návrh na exekuci.

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Jak musí zaměstnavatel informovat zaměstnance o změně pracovní doby?
- Změna pracovní doby zaměstnance - s jakým předstihem a jakou formou musí zaměstnance zaměstnavatel informovat?
- Změna pracovní doby zaměstnance - jak musí zaměstnavatel zaměstnance informovat?
- Změna pracovní doby zaměstnance - je možná SMS od zaměstnavatele?
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Zaměstnanec pracuje bez pracovní smlouvy - má právo na plat, mzdu?
- Nárok na plat, mzdu u zaměstnance bez pracovní smlouvy
- Pracovník pracuje bez pracovní smlouvy - má právo na plat, mzdu?
- Nárok na plat, mzdu u pracovníka bez pracovní smlouvy
PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Místo výkonu práce v pracovní smlouvě "dle potřeb zaměstnavatele" - je takové ujednání v pracovní smlouvě platné?

Zaměstnavateli se daří čím dál hůře, začíná dělat problémy, resp. ty už tady jsou a nemalé, celou situaci dělá ještě horší.
21.1.2015 prostřednictví SMS zprávy mi oznámil změnu pracovní doby - 8-16:30 hod. V pracovní smlouvě je pouze 40 hod. týdně, nic víc neexistuje, ani popis pracovní pozice atd.). Při nástupu byla ústní domluva, že budu pracovat 7-15:30 hod. , jelikož tato pracovní doba mi umožňuje jezdit do práce i z práce spolu s manželem (jezdí přes 40 km v jeden směr, tudíž to pro nás bylo úspornější). Může zaměstnavatel touto formou informovat zaměstnance o změně pracovní doby? V mé pracovní smlouvě uzavřené 1.4.2014 je uveden zaměstnavatel zastoupený p. Xxxxxxxxxx, který byl však jako jednatle dle OŘ vymazán již 3.12.2013 a místo něj byla jako jednatelka zapsána 28.2.2014 jeho matka pí. Xxxxxxxxxx, která jedná za společnost v plném rozsahu samostatně, jak je také v OŘ uvedeno.
Je taková smlouva v pořádku? Také hrozí stěhování společnosti, které by vzdálenost ještě značně prodloužilo. V pracovní smlouvě je uvedeno jako místo výkonu práce pouze "dle potřeb zaměstnavatele". To je také v pořádku? Děkuji, Zdislava

ODPOVĚĎ:
1/ Oznámení změny rozvržení pracovní doby:
V obecné rovině dle § 81/1 zákoníku práce platí, že pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, přičemž určí začátek a konec směn.

Dle § 37/1 písm. e) zákoníku práce platí, že neobsahuje-li pracovní smlouva údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru; to platí i o změnách těchto údajů. Taková informace musí obsahovat rovněž údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení.

Rozhodne-li se tedy zaměstnavatel změnit rozvržení stanovené týdenní pracovní doby, musí to oznámit zaměstnanci písemně. Přestože lze SMS zprávu považovat v tomto ohledu za poněkud problematickou, jedná se i přesto o zachování písemné formy oznámení.

Další se změnou rozvržení pracovní doby související povinnost však zaměstnavateli ukládá § 84 zákoníku práce. Dle tohoto ustanovení je zaměstnavatel povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.

Pokud se tedy Váš zaměstnavatel rozhodl změnit rozvržení stanovené týdenní pracovní doby ze dne na den, porušil shora uvedenou povinnost. Z tohoto důvodu mu může být místně příslušným inspektorátem Inspekce práce uložena pokuta.

2/ Zastupování zaměstnavatele:
Byla-li Vaše pracovní smlouva podepsána osobou, která k datu podpisu pracovní smlouvy již nezastávala funkci jednatele (předpokládám tedy, že Vaším zaměstnavatelem je s. r. o.), nemusí to nutně znamenat, že by k tomuto nebyla oprávněna. S. r. o. mohla bývalému jednateli za tímto účelem např. udělit plnou moc.

V každém případě dle § 19/3 zákoníku práce platí, že neplatnost právního jednání (tedy i pracovní smlouvy) nemůže být zaměstnanci na újmu, nezpůsobil-li neplatnost výlučně sám (samozřejmě pouze v případě, že by byla pracovní smlouva podepsána bývalým jednatelem bez jakéhokoli oprávnění, v tomto ohledu je podstatné, že dle Vámi uzavřené pracovní smlouvy bylo plněno, tzn. že s. r. o. Vámi vykonávanou práci dle pracovní smlouvy akceptovala a vyplácela Vám za ní mzdu).

3/ Místo výkonu práce:
Dle § 34/1 písm. b) zákoníku práce musí pracovní smlouva mimo jiné obsahovat místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být sjednaná práce vykonávána.

Vámi uváděná specifikace místa výkonu práce ve Vaší pracovní smlouvě je pak v tomto ohledu opravdu nedostatečná. Z tohoto důvodu by bylo možné uvažovat o neplatnosti Vaší pracovní smlouvy, i v tomto případě je však nezbytné aplikovat shora zmíněný § 19/3 zákoníku práce (tzn. že případná neplatnost pracovní smlouvy Vám nemůže být na újmu, pokud jste tuto neplatnost nezpůsobila).

I pokud by byla soudem Vámi uzavřená pracovní smlouva případně shledána neplatnou, nic to nemění na Vašem právu na odměnu za vykonanou práci, jak vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2011, sp. zn. 21 Cdo 3061/2010:

„… Jestliže nebyla platně uzavřena pracovní smlouva, ale fyzická osoba již začala pro zaměstnavatele s jeho souhlasem pracovat, musí být fyzické osobě vydáno bezdůvodné obohacení, které zaměstnavateli vzniklo tím, že přijal od fyzické osoby plnění z neplatného právního úkonu. Výše takového bezdůvodného obohacení odpovídá tomu, co by zaměstnavatel musel plnit fyzické osobě za skutečně vykonanou práci v případě, že by pracovní smlouva byla uzavřena platně, tedy musí odpovídat mzdovým podmínkám platným u zaměstnavatele v době, kdy byla práce vykonána … “

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Zapíše katastr nemovitostí dodatek ke kupní smlouvě do registru nebo ne?
- Dodatek ke kupní smlouvě a katastr nemovitostí - zapíše ho katastr nebo ne?

Koupili jsme byt do osobního vlastnictví i s pozemkem pod domem (panelovým). K mému překvapení došlo až nyní, když ostatní vlastníci bytových jednotek sepsali seznam k podpisu o souhlas s oplocením určitého prostoru kolem domu a naše jméno tam nebylo. Mluvil jsem o tom s prodejcem a ten opomenul toto napsat do kupní smlouvy. Nemá ale vůbec žádný problém tuto skutečnost dodatečně písemně doplnit.
Dodatkem prý nelze (info s katastru nemovitostí), že musí být nová kupní smlouva zvlášť na kousíček společného pozemku (s tím samozřejmě výdaje.). Zápis v katastru jde jedině tak. Domnívám se, že je možná jiná cesta, třeba opravou zápisu v katastru nemovitostí.
Děkuji, Božena

ODPOVĚĎ:
K převodu vlastnického práva k nemovité věci je zapotřebí vklad do katastru nemovitostí. Abyste se stala majitelkou pozemku pod domem, ve kterém vlastníte byt, je potřeba uzavřít kupní smlouvu s prodejcem a tuto listinu následně přiložit k návrhu na vklad. Tento je zpoplatněn částkou 1000 Kč. Jiná cesta než jakou Vám potvrdili i na katastru nemovitostí není. I kdybyste se s prodejcem dohodli na dodatku k původní kupní smlouvě, stejně musí proběhnout vkladové řízení, které je zpoplatněno. Vzhledem k tomu, že zápis vlastnického práva do katastru proběhl v souladu s listinou, kterou jste k návrhu přiložila, nedošlo k žádnému pochybení ze strany katastru a není tedy možné se domáhat opravy zápisu v katastru.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Ideální spoluvlastnictví nemovitosti - jak se určuje čí je který podíl nemovitosti?
- Čí je který podíl nemovitosti při ideálním spoluvlastnictví?
- Ideální spoluvlastnictví bytu, domu - do které části může spoluvlastník vstoupit a užívat ji?
- Ideální spoluvlastnictví nemovitosti - do které části může spoluvlastník vstoupit a užívat ji?

1994 rodiče převedli svůj rodinný dům darovací smlouvou na mne a moji sestru a to do rovnodílného spoluvlastnictví. Bylo to z důvodu, že sestra, která s nimi bydlí, si chtěla požádat o vestavbu 1 byt. jed. v půdním prostoru. Rodiče v darovaném RD žijí v přízemí, půdní vestavbu sestře značnou mírou financovali. Rodiče chtějí napsat dodatek k darovací smlouvě, kde by konkrétně upřesnili, co které dceři patří (přízemí, patro), aby nedošlo ke sporům a nedorozumění. V půdní vestavbě jsou "šikminy" a o jeden pokoj méně.
Je možné napsat dodatek rodičů k darovací smlouvě? Jak se dělí dům? Vodorovně na patra? Podle bytů /m2/ nebo svisle /m3/? Děkuji, Eleonora

ODPOVĚĎ:
Dům se dělí do ideálního spoluvlastnické podíly, jinými slovy každá z vás vlastní ideální polovinu celého domu. Není to dáno tak, že by byl dům rozdělen na patra či na poloviny.
Asi jediným rozumným způsobem, je-li to možné, by bylo se dohodnout na zrušení spoluvlastnictví a vypořádáním formou rozdělení vlastnického práva k budově na jednotky. To je však poměrně právně i technicky složitá procedura, jež se následně musí zapsat do katastru nemovitostí. Rozhodně doporučuji k soupisu potřebných dokumentů využít právníka. Je taktéž nutné přiložit půdorysy jednotlivých podlaží a společných částí domu.

SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Darování pro případ smrti - poplatek, poplatky notáři
- Co je výhodnější - závěť nebo darování pro případ smrti (poplatky notáře po smrti zůstavitele)
- Notářský poplatek nabyvatele - je nižší u darování pro případ smrti nebo u dědického řízení?
- Notářský poplatek "dědice" - je nižší u darování pro případ smrti nebo u dědického řízení?

Pokud sepíšu se synem smlouvu Darování pro případ smrti (jedná se o byt v os. vlastnictví), jaké poplatky bude muset zaplatit a v jaké výši? Např. notáři. Jde mně o to, zda je cenově výhodnější, aby byt zdědil nebo, abych byt darovala po smrti.
Je notářský poplatek při darování nižší než při zdědění? Pokud je při zdědění vyšší notářský poplatek, jestli se mu lze vyhnout "Darováním pro případ smrti". 2009 jsem totiž zdědila 1/2 malé zahrady po mamince a zaskočila mě výše notářského poplatku. Pak mně řekl známý, že jsem se tomu mohla vyhnout, kdyby mně maminka věc darovala před smrtí. Já nemovitost před smrtí darovat nechci. Podle NOZ je možnost tzv. "Darovat pro případ smrti", což by možná znamenalo nižší poplatek - a na to se ptám. Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Poplatky u notáře se účtují dle notářského tarifu a odvíjí se od ceny nemovitosti. V dědickém řízení se odměna notáře vypočítává procentuálně z ceny všech aktiv pozůstalosti. U notářského zápisu se cena vypočítává rovněž procentuálně, a to z prohlášené ceny darované věci, přičemž takto vypočtená částka se vydělí 2.
Pokud máme např. nemovitost za 500.000 Kč, tak odměna v dědickém řízení by činila 6800 Kč + DPH 21%. Pokud sepíšete darování pro případ smrti ve formě notářského zápisu, odměna by činila (pokud by šlo opět o nemovitosti ve výši 500 000 Kč) částku 3 400 Kč + 21% DPH. Darování pro případ smrti by Vás tedy vyšlo opravdu levněji.
Zákon pro platnost darování pro případ smrti nevyžaduje formu notářského zápisu, stačí pouze písemná forma – můžete si tedy sepsat tuto smlouvu i sami. Darování pro případ smrti je upraveno v § 2063 a násl. občanského zákoníku.
Notářský tarif je dostupný např. zde:
http://bit.ly/19yxmz1

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Teta odkázala družstevní byt (práva) závětí cizímu člověku - mohou darování napadnout pominutelní dědicové?
- Strýc odkázal družstevní byt (práva) závětí cizímu člověku - mohou darování napadnout pominutelní dědicové?
- Mohou dědicové napadnout závěť tety - odkázání družstevního bytu osobě mimo rodinu
- Mohou dědicové napadnout závěť strýce - odkázání družstevního bytu osobě mimo rodinu

01/2015 2015 zemřela moje teta s kterou jsem se příliš často nestýkal. Děti neměla a byla dlouhodobě rozvedená. Jsem její jediný příbuzný.
Její majetek je družstevní byt.
Dozvěděl jsem se že tento byt před smrtí odkázala nepříbuzné paní.
Mám právní nárok na tento byt nebo jeho část.
Byt odkázala v závěti, nešlo o převod členských práv za života. Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Jelikož nejste nepominutelným dědicem (potomek zůstavitele), pak bude mít závěť, je-li platná, absolutní přednost. Byl to projev vůle zůstavitelky naložit se svým majetkem. Možnost to zvrátit by byla dána snad pouze za situace, kdyby jste se s dědičkou uvedenou v závěti dohodl v rámci dědického řízení, že částečně nebo výlučně dědíte Vy, což zřejmě nepředpokládám, ale neznám samozřejmě cekovou situaci.

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemník zničil věci v bytě - lze kauci použít na tyto škody?
- Nájemce poškodil pronajatý byt - lze kauci použít na tyto škody?
- Kauce nájemníka a náhrada škody za poškozený byt a poškozené věci v něm
- Je možné použít kauci nájemného na škody v bytě způsobené nájemcem, nájemníkem?
- Vymáhání náhrady škody na pronajatém bytě - kauce nepokryla škody způsobené nájemcem, nájemníkem

Nájem skončil k 31.12.2014, avšak byt byl velmi zničen a nebyl připraven k předání. Byl podepsán dodatek, že byt bude v původním stavu vrácen 5.1.2015. Když jsem si šla převzít byt, byt vypadal katastrofálně. Snažila jsem se sepsat, co bylo zničené, škod bylo mnoho, některé navíc byly maskované nebo nebyly v ten moment zřejmé. Celých 14 dní mi trvalo uklidit byt a dát do původního stavu.
Jak teď postupovat s vyúčtováním zničených věcí? Podnájemkyně už se mnou nekomunikuje. Jak ji doručit soupis věcí, které byly zničeny a bylo je třeba opravit nebo nahradit? Které škody a práce se mohou uhradit z kauce? Kauce byla jen 6500, -Kč, zničených věcí za 12 až15 tisíc. Jak to vše řádně a správně udělat? Děkuji, Valérie

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, v popsané situaci bych jednal následujím způsobem:
1. Důkladně bych uchoval veškeré doklady: tedy skutečnosti, že byt nebyl předán ve stavu, v jakém jej nájemce převzal. K tomu samozřejmě fotodokumentace a doklady (faktury) o nákladech za výměnu/opravu poškozených věcí a za práce na uvedení bytu do původního stavu.
2. Poslal bych bývalé nájemkyni doporučený dopis s dodejkou, že Vám způsobila škodu ve výši 12.000 Kč tím, že po skončení nájmu nebyl byt předán v souladu s § 2293 odst. 1 občanského zákoníku. Jelikož zaplacená kauce škodu nepokrývá, žádáte uhradit zbývající částku ve výši 5.500 Kč na Váš účet, a to nejpozději do 14 dnů. Příloha - tabulka s náklady na výměnu/opravu poškozených věcí a provedených prací.
3. Pokud by bývalá nájemkyně kauci případně vymáhala soudně, pak podáte vzájemný návrh na částku 12.000 Kč, který doložíte všemi podklady uvedenými v bodech 1 a 2.

OBČAN-DLUHY
- Darování, prodej krevní plazmy v době insolvence - může si dárce ponechat odměnu za plazmu?
- Insolvence a darování krevní plazmy - může si osoba v oddlužení, bankrotu nechat odměnu za plazmu?

Mohu darovat krevní plazmu (s odměnou 400 Kč), když jsem v insolvenci (2 roky)? Pokud ano, mohu si odměnu nechávat? Nebude ji třeba odvádět správci? Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Jedná se o zvláštní příjem a jako takový by se měl stát součástí majetkové podstaty a měl by být rozvržen mezi Vaše věřitele. Na druhou stranu společnosti, které takto „vykupují“ krevní plazmu jsou soukromé osoby a nemají povinnost poskytovat insolvenčnímu správci jakékoliv informaci o dárcích. Nicméně odměnu za darování krevní plazmy byste měl v souladu se zákonem odvést insolvenčnímu správci k rozvrhu. Zdali se však k takovému příjmu správci přiznáte, už je čistě na Vás a Vašem svědomí.

OBČAN-DLUHY
- Žádost o odpuštění dluhu u zdravotní pojišťovny - jak požádat?
- Jak požádat pojišťovnu o odpuštění dluhu

Manžel byl odsouzen 28.10.2005 podle §224 odst. 1 trestního zákoníku s přihlédnutím k § 314 e odst. 2 trestního řáču za použití § 35 odst. 1 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody na 1 rok. Podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 trestního zákoníku se výkon trestu podmíněně odložil na zkušební dobu 3 let. Podle § 228 odst. 1 trestního řádu je obviněný povinen zaplatit náhradu škody poškozeného Vojenské zdravotní pojišťovně, částku 1.016,346, -Kč.
Dnes výše dluhu 886.000Kč. Splátky 2000 Kč/měsíc. Podle pravidel splátkového kalendáře muž každý rok zasílá výši finanční situace viz níže. Od 27.6.2014 má invaliditu druhého stupně, je slepý na 1 oko a na 2 vidí na 50%, hrozí mu úplná slepota. Nemůže sehnat práci, čekáme dítě. Žijeme v družstevním bytě, práva BD mám já (manželka). Mimo jiné vlastním ještě 1 byt.
Máme smlouvu o úpravě budoucích majetkových vztahů v manželství, což Vojenská zdravotní pojišťovna má. Jde zažádat o prominutí dluhu, jakým způsobem? Děkuji, Teodora

ODPOVĚĎ:
O prominutí dluhu jistě žádat lze. Doporučuji tak učinit písemně, přičemž uvedete, jaké záležitosti se Vaše žádost týká, co je zaplaceno, co ještě chybí a detailně popíšete svou nynější situaci. Vzhledem k výši dluhu se ale obávám, že věřitel na toto odpuštění nebude chtít přistoupit. Zkuste tedy kupříkladu navrhnout alespoň snížení splátek na takovou výši, kterou si budete moci dovolit splácet.

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Tenké stěny koupeného domu, je slyšet hovor sousedů - je to skrytá vada domu?
- Skrytá vada domu - neodhlučený byt, tenké stěny bytu, od sousedů je slyšet mluvené slovo
- Skrytá vada bytu, domu, nemovitosti - definice, vysvětlení, příklad z praxe
- Lhůta na oznámení skryté vady nemovitosti - § 2112/1 nový občanský zákoník

06/2014 jsem koupila polovinu dvojdomku, zdi jsou špatně hlukově izolované, od sousedů je slyšet každé slovo (i opačně). Když jsem se byla na nemovitost podívat, nebyli sousedé doma, během rekonstrukce jsem se s nimi doma míjela. Bývalý majitel mne na to neupozornil (samozřejmě). Je to skrytá vada nemovitosti? Kdybych byla o této skutečnosti informována, tak nemovitost nekoupím. V nemovitosti se necítím dobře. Martina

ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že skryté jsou takové vady, které nelze při řádné prohlídce koupené věci zjistit. Jelikož je pak pro zjištění nedostatečného odhlučnění zapotřebí hluk ze sousední poloviny dvojdomu, bylo by skutečně možné kvalifikovat Vámi popsanou vadu jako vadu skrytou.

Prodej nedostatečně odhlučněné poloviny dvojdomu je bezesporu možné považovat za vadné plnění kupní smlouvy. Dle § 1916/1 písm. a) a b) občanského zákoníku platí, že dlužník (zde prodávající) plní vadně, zejména:

a/ poskytne-li předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti,
b/ neupozorní-li na vady, které předmět plnění má, ač se při takovém předmětu obvykle nevyskytují.

Co se týče lhůty, v níž je kupující povinen u prodávajícího uplatnit vadu koupené věci, platí v obecné rovině dle § 2104 občanského zákoníku, že kupující věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech.

Dle § 2112/1 občanského zákoníku je kupující povinen oznámit prodávajícímu jím zjištěnou vadu věci bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci. Ve Vašem případě by tedy měla být lhůta pro oznámení skryté vady dosud zachována.

Vady koupené věci se obecně dělí na a/ vady, které představují podstatné porušení smlouvy a b/ vady, které představují pouze nepodstatné porušení smlouvy.

Neboť v dotazu uvádíte, že při znalosti nedostatečného odhlučnění obou polovin dvojdomu byste kupní smlouvu neuzavřela, jedná se ve Vašem případě o vadu, která je podstatným porušením smlouvy. Dle § 2002/1 občanského zákoníku je podstatné takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu (zde prodávající) již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana (zde Vy) smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala.

Představuje-li vada věci podstatné porušení smlouvy, máte dle § 2106/1 občanského zákoníku právo:
a/ na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci (v případě koupě domu nepřichází příliš v úvahu),
b/ na odstranění vady opravou věci,
c/ na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d/ odstoupit od smlouvy.

V současné chvíli se proto můžete obrátit na prodávajícího s písemným oznámením zjištěných vad koupeného domu, přičemž prodávajícímu zároveň sdělte, že a/ tuto vadu považujete za podstatné porušení smlouvy a b/ jaké právo jste z tohoto důvodu zvolila (přičemž pro zjednání nápravy určete prodávajícímu přiměřenou lhůtu). Jeden podepsaný stejnopis oznámení si ponechte, druhý zašlete prodávajícímu doporučeně s dodejkou. Pro přípravu tohoto oznámení (popř. pro další právní kroky v této věci) můžete využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

RODINA-SJM A ROZVOD
- Vypořádání majetku a peněz před rozvodem - vzor, nový občanský zákoník
- Je možné rozdělit majetek a SJM před rozvodem?
- Rozdělení majetku manželů před rozvodem - postup, informace, nový občanský zákoník
- Rozdělení SJM před rozvodem - postup, informace, nový občanský zákoník

S manželkou máme společný účet, já se chci rozvést, byt, ve kterém žijeme, jsem nabyl před uzavřením manželství. S ženou jsme se domluvili na vypořádání financí a ostatního majetku. Můj dotaz zní, zda-li tuto dohodu můžeme uzavřít ještě před rozvodem a tedy od tohoto data mít každý své finance tak, aby ten druhý neměl na tyto finance nárok.
Pakliže ano, prosím o informaci, nebo případně o nějaký formulář, co a jak by mělo být v té dohodě. Musí jít nutně o zúžení SJM u notáře?
Děkuji, Otakar

ODPOVĚĎ:
Pokud se s manželkou dohodnete na tzv. nesporném rozvodu, pro účely tohoto rozvodu je zapotřebí sepsat písemnou smlouvu s úředně ověřenými podpisy, která bude upravovat vzájemné majetkové vztahy, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost pro dobu po rozvodu.

Jestliže chcete Vaše majetkové poměry upravit ještě v době před rozvodem, půjde o tzv. zúžení společného jmění manželů (SJM). Ze společného jmění manželů nelze vyjmout tzv. obvyklé vybavení domácnosti (elektrické spotřebiče, nábytek) a smlouva o SJM se nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by se smlouvou souhlasila.

Smlouva o zúžení SJM musí mít formu veřejné listiny. Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) definuje veřejnou listinu v § 567 následovně: „Veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon; to neplatí, pokud trpí takovými vadami, že se na ni hledí, jako by veřejnou listinou nebyla. “ Ve smyslu § 3026, odst. 2 je veřejnou listinou vždy notářský zápis. Návštěvě notáře se tedy nevyhnete. Vzory smlouvy o zúžení SJM najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jejich sepsáním může pomoci právník či notář.

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Koupě nezkolaudovaného bytu - odstoupení od kupní smlouvy a vrácení peněz za byt
- Koupě nezkolaudovaného bytu - právo na snížení kupní ceny
- Koupě nezkolaudovaného domu - odstoupení od kupní smlouvy a vrácení peněz za byt
- Koupě nezkolaudovaného domu - právo na snížení kupní ceny
- Odstoupení od kupní smlouvy na nezkolaudovaný byt - informace
- Nezkolaudovaný byt - je to právní vada nebo skrytá vada bytu?
- Co je to právní vada bytu - § 1920/1 nového občanského zákoníku
- Co znamená právní vada bytu - § 1920/1 nového občanského zákoníku
- Podstatné, nepodstatné porušení kupní smlouvy - § 2002/1 nového občanského zákoníku

2014 jsme koupili byt v Praze 8. Prodávající v kup. sml. prohlašuje, že byt nemá právní vady a na katastru žádný problém zapsaný není, tak jsme věřili. Na schůzi SVJ jsme se dozvěděli, že domu byla zrušena kolaudace a tento problém už několik let řeší (přes Stav. úřad, MHMP i MMR). Kolaudace bude vyžadovat další náklady a není jisté, jestli a kdy se podaří získat. Lidé v bytech bydlí.
V KS máme právo odstoupit od smlouvy a sml. pokutu, prodávající už koupila jiný byt a peníze nemá. Tvrdí, že o problému nevěděla, už to tak koupila, ale víme, že se řešil na schůzích a také jí přišel dopis, který se toho týkal (nerozuměla mu, tak považovala za vyřešené). Chceme odstoupit od KS nebo aspoň odškodné + smluvní pokutu, byt je problematicky prodejný, pokud vadu zamlčíme, dopustili bychom se stejného prohřešku jako ona. Jakou máme šanci uspět u soudu a co nám může být přiznáno? Děkuji, Ctirad

ODPOVĚĎ:
V první řadě je vhodné upozornit, že Vámi popsaný kolaudační problém bytového domu není možné kvalifikovat jako právní vadu bytu, neboť za právní vadu se ve smyslu § 1920/1 občanského zákoníku považuje stav, kdy k předmětu plnění (zde bytu) uplatňuje právo třetí osoba, ledaže o takovém omezení nabyvatel (zde Vy) věděl nebo musel vědět. To však samozřejmě neznamená, že by byl Vámi koupený byt zcela bez vady.

V obecné rovině dle § 1916/1 písm. a) a b) občanského zákoníku platí, že dlužník (zde prodávající) plní vadně, zejména:

a/ poskytne-li předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti,
b/ neupozorní-li na vady, které předmět plnění má, ač se při takovém předmětu obvykle nevyskytují.

Jelikož prodávající ve Vámi popsaném případě plnila vadně, je nezbytné posoudit, zda toto vadné plnění představovalo podstatné či pouze nepodstatné porušení kupní smlouvy. Dle § 2002/1 občanského zákoníku je podstatné takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu (zde prodávající) již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana (zde Vy) smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

Domníváte-li se proto, že ve Vašem případě se jednalo o podstatné porušení kupní smlouvy (tzn. pokud byste při povědomí o kolaudačních problémech bytového domu byt vůbec nekoupil), máte dle § 2106/1 občanského zákoníku tato práva:

a/ na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci (v případě koupě bytu nepřichází v úvahu),
b/ na odstranění vady opravou věci (v případě kolaudačních problémů bytového domu nepřichází rovněž v úvahu),
c/ na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d/ odstoupit od smlouvy.

Kupující je povinen prodávajícímu sdělit, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

Je-li naopak vadné plnění nepodstatným porušením kupní smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny (§ 2107/1 občanského zákoníku).

V obou případech (tzn. v případě podstatného i nepodstatného porušení kupní smlouvy) je zapotřebí, abyste zjištěnou vadu bytu prodávající včas (a prokazatelně) oznámil. Jelikož z Vašeho dotazu vyplývá, že se tak již stalo, připomínám pouze, že lhůty pro oznámení zjištěných vad koupené věci jsou zakotveny v § 2112 občanského zákoníku.

V současné chvíli proto můžete na prodávající uplatnit zejména právo na poskytnutí přiměřené slevy z kupní ceny nebo můžete od kupní smlouvy písemně odstoupit (neboť předpokládám, že ve Vašem případě se jedná spíše o podstatné porušení kupní smlouvy). Uplatnění práva na úhradu sjednané smluvní pokuty samozřejmě závisí na formulaci kupní smlouvy. Pro učinění těchto právních kroků (a to i pro dodání větší důraznosti) Vám doporučuji využít služeb advokáta:
http://www.advokatikomora.cz

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Kód míry využití soukromého pozemku v Praze - není to protizákonné?
- Kdo rozhoduje o Kódu míry využití soukromého pozemku v Praze

Je v souladu se zákonem, když Městská část Prahy stanoví kód míry využití na mém soukromém pozemku? Pokud ano, tak do jaké míry nebo v tomto rozhodování má volnou ruku úředník? Děkuji, Miroslav

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (tzv. limity využití území), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (§ 26/1 stavebního zákona).

Limity využití území jsou dále rozpracovány v části druhé (§ 3 a násl.) vyhlášky č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění.

Obecná pravidla, obsažená ve shora uvedených právních předpisech, jsou pak konkretizována v územních plánech jednotlivých obcí, včetně hlavního města Prahy. Tyto územní plány obsahují rovněž koeficienty v podobě tzv. kódů míry využití území, které se stanovují za účelem regulace zástavby, aby nedošlo k překročení únosné míry zatížení území (jeho přetížení nadměrnou výstavbou na úkor zeleně) a aby byly zajištěny urbanistické hodnoty území.

Jako příklad může posloužit tento stručný výňatek z jednoho soudního rozhodnutí (na němž lze názorně demonstrovat účel stanovování kódů míry využití území) :

„… Podle územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy z roku 1999 bylo pro tyto pozemky stanoveno funkční využití území čistě obytné a stanoven kód míry využití území C. Tomu odpovídá koeficient podlažních ploch 0,5 a koeficient zeleně 0,55. To znamená, že na dané funkční ploše o rozloze 5214 m2 může podlažní plocha činit nejvýše 2607 m2 a plocha zeleně minimálně 2867,7 m2 … “

Skutečnost, že byl Vámi vlastněnému pozemku přidělen kód míry využití území proto neodporuje platné právní úpravě, pokud se tak stalo v souladu s aktuálně platným územním plánem (a nedošlo tak k většímu omezení eventuální budoucí výstavby na Vašem pozemku, než územní plán předpokládá). Tuto otázku Vám pak doporučuji konzultovat s místně příslušným stavebním úřadem.

RŮZNÉ-VLASTNICTVÍ
- Odstranění vlastní stavby na cizím pozemku - postup, návod, informace
- Zbourání vlastní stavby na pozemku jiného majitele - postup, návod
RŮZNÉ-STAVBY
- Zbourání stavby - je nutné povolení stavebního úřadu nebo ohlášení (ohláška)?
- Majitel pozemku brání vstupu majiteli stavby - jak se bránit?
- Majitel stavby ji chce zbourat, stavba stojí na cizím pozemku - jak zajistit přístup na pozemek?

Jsem majitelem objektu, který není dlouhodobě využívaný a je neudržovaný (cca 9 let), protože stojí na pozemku jiného vlastníka a dosud jsem neměl potřebu ho používat. Pozemek tohoto jiného vlastníka je oplocený a uzamčený. Jak mám postupovat dle platného stavebního zákona, pokud se nedohodnu s majitelem pozemku na převodu stavby na něj a budu muset přistoupit k odstranění stavby (pro současný špatný stav)?
Jak postupovat ve vztahu k majiteli pozemku (výzva u umožnění vstupu…), ale i vůči, stavebnímu úřadu, před faktickým odstraněním stavby?
Děkuji, Vanda

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:

1/ Vztah k vlastníkovi pozemku:
Vámi popsaná situace je výslovně upravena v § 1022 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

- nemůže-li se stavba bourat jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné;

- této žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.

Prvořadá je tedy samozřejmě dohoda s vlastníkem předmětného pozemku, v případě nemožnosti dohody není vyloučeno ani soudní řešení této záležitosti (s ohledem na níže uvedené však lze cestu soudního sporu považovat za poměrně zdlouhavou).

Pokud byste měl zájem o trvalé zpřístupnění pozemku, na kterém se nachází Vámi vlastněná stavba, přičemž dohoda s vlastníkem tohoto pozemku by nebyla možná, bylo by lze uvažovat o zřízení práva nezbytné cesty (§ 1029 a násl. občanského zákoníku), přičemž toto právo může být zřízeno (kromě dohody stran) i rozhodnutím soudu.

2/ Vztah ke stavebnímu úřadu:
Základní pravidla pro povolování odstranění staveb jsou zakotvena v § 128 stavebního zákona, dle něhož platí, že:

- vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu (s výjimkou staveb uvedených v § 103 stavebního zákona, nejde-li o stavbu podle § 103/1 písm. e) bodů 4 až 8 stavebního zákona nebo stavbu, v níž je obsažen azbest) ;

- ohlášení obsahuje základní údaje o stavbě, předpokládaný termín započetí a ukončení prací, způsob odstranění stavby, identifikaci sousedních pozemků nezbytných k provedení bouracích prací, statistické ukazatele u budov obsahujících byty;

- jde-li o stavby, které vyžadují stavební povolení nebo ohlášení podle § 104/1 písm. a) až e) stavebního zákona, připojí k ohlášení dokumentaci bouracích prací, závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů ke způsobu odstranění vyžadovaná zvláštními právními předpisy, vyjádření dotčených vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury; doklad prokazující vlastnické právo ke stavbě připojí, nelze-li vlastnické právo ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem;

- je-li ohlášení úplné, záměr se nedotýká práv třetích osob nebo není třeba stanovit podmínky pro odstranění stavby nebo podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů, stavební úřad vydá souhlas s odstraněním stavby do 30 dnů ode dne podání ohlášení;

- dojde-li stavební úřad k závěru, že ohlášení není úplné nebo nejsou splněny podmínky pro vydání souhlasu, rozhodne usnesením, že ohlášený záměr odstranit stavbu projedná v řízení; toto usnesení se oznamuje pouze stavebníkovi;

- vlastník stavby je povinen zajistit, aby odstranění stavby bylo provedeno stavebním podnikatelem; stavbu, která k uskutečnění nevyžaduje stavební povolení, může její vlastník odstranit svépomocí, pokud zajistí provádění stavebního dozoru; u staveb, v nichž je obsažen azbest, zajistí provádění dozoru osobou, která má oprávnění pro odborné vedení provádění stavby podle zvláštního právního předpisu.

V povolení odstranění stavby stanoví stavební úřad podmínky vyplývající z technických požadavků na stavby, podmínky pro archivování dokumentace, popřípadě požadavky k úpravě pozemku po odstranění stavby. Může též uložit vlastníku stavby povinnost předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení, omezení či ke kompenzaci případných negativních důsledků na životní prostředí v okolí stavby (§ 130/1 stavebního zákona).

Vlastník stavby, popřípadě jiná osoba, která odstranila stavbu, oznámí tuto skutečnost do 30 dnů po odstranění stavby příslušnému stavebnímu úřadu (§ 131a stavebního zákona).

Před podáním žádosti o povolení odstranění stavby Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad a náležitosti žádosti (pro konkrétní případ) s ním konzultovat.

Pokud by nebylo možné se s vlastníkem pozemku dohodnout na jeho zpřístupnění za účelem odstranění Vámi vlastněné stavby, může být toto zpřístupnění vlastníkovi pozemku nařízeno i stavebním úřadem (v tomto případě se jedná o rychlejší a snazší alternativu soudního řízení). Dle § 141 stavebního zákona platí, že stavební úřad může uložit těm, kteří mají vlastnická práva k sousedním pozemkům, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků, pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě, a to pro vytvoření podmínek k odstranění stavby. Ten, v jehož prospěch byla povinnost sousedovi uložena, musí dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Po skončení prací je povinen uvést sousední pozemek do předchozího stavu; nesplní-li tuto povinnost nebo nedojde k jiné dohodě, postupuje se podle obecných právních předpisů o náhradě škody.
_

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Přesčasy, systém flexikonto ve Škoda Auto - je to legální?
- Povinné přesčasy flexikonto - může je zaměstnavatel přikázat?
- Přesčasy, systém konto pracovní doby ve Škoda Auto - je to legální?
- Povinné přesčasy a konto pracovní doby - může je zaměstnavatel přikázat?

Pracuji ve Škoda Auto a na začátku roku 2015 nám bylo oznámeno, že celý tento tok, že každou noční směnu bude pravidelně přesčas z pátka na sobotu a to v tzv. systému "flexikonto", a to znamená, jak nám bylo sděleno, že je to povinný přesčas a že nám bude proplácen s ročním odstupem. Do té doby budeme mít pouze započítany hodiny ve onom flexikontu a když se to bude zaměstnavatelovi hodit, může nás nechat doma a napracované hodiny škrtne (během toho roku) a tím pádem je neproplatí. Je takový přesčas opravdu povinný a co mi hrozí když takový přesčas odmítnu a do práce se nedostavím? A druhý dotaz, jak se díváte na proplácení práce s ročním spoždením, hraje to nějakou roli v rámci ne/povinnosti? A třetí, hraje roli jestli jsem (nebo nejsem) členem odborů které toto schválili? Děkuji, Evžen

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se jedná o princip tzv. konta pracovní doby dle ustanovení § 86 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Možnost uplatnění této formy pracovní doby musí být ukotvena v kolektivní smlouvě, pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace. Kolektivní smlouva, či jiná dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací také může stanovit další podrobnosti týkající se této úpravy pracovní doby. Doporučuji tedy seznámit se s daným ujednáním.
Vámi popisovaný postup zaměstnavatele při uplatnění konta pracovní doby je možný (tedy bez ohledu na bližší úpravu stanovenou např. v kolektivní smlouvě, kterou neznám). Zaměstnavatel může po zaměstnanci v rámci konta pracovní doby požadovat výkon práce nad naplánované směny, tyto hodiny však nemusí nutně znamenat práci přesčas, jelikož k vyhodnocení dochází až po uplynutí tzv. vyrovnávacího období, které je buď 26 nebo 52 týdnů (to stanoví kolektivní smlouva). Přebývající hodiny nad rámec průměrné týdenní pracovní doby jsou prací přesčas. Je ale také možné, pokud toto stanoví kolektivní smlouva, že i tyto hodiny přesčas budou v určitém rozsahu převedeny do následujícího vyrovnávacího období. Pokud zaměstnavatel pak v rámci vyrovnávacího období nebude mít pro zaměstnance práci, tito zaměstnanci neodpracují naplánovanou směnu, ale nevznikají u nich překážky v práci na straně zaměstnavatele, nýbrž se vyčká až na konec vyrovnávacího období, kdy je provedeno „vyúčtování“ odpracovaných hodin.
Jak jsem již uvedla, neznám vnitřní ujednání zaměstnavatele s odbory, ale Vámi uvedený postup zaměstnavatele se mi jeví v pořádku. Jak požadování výkonu práce nad rámec naplánovaných směn, tak i případné vyplácení přesčasů s ročním odstupem.
Máte povinnost takto požadovanou práci vykonat, případné možnosti omluvení by mělo zase stanovit vnitřní ujednání, ale nemusí. Pokud byste do práce nepřišel, porušil byste tímto svým jednáním své povinnosti a mohl by to být důvod pro výtku ze strany zaměstnavatele, resp. v krajním případě nebo v opakovaných případech i důvod pro výpověď ze strany zaměstnavatele z důvodu porušování Vašich povinností.
Skutečnost, že jste či nejste členem odborové organizace, nemá na Vaše povinnosti žádný vliv.

OBČAN-BYDLENÍ
- RPG byty odmítá ukončení nájemní smlouvy na dobu určitou - jak vypovědět smlouvu podle NOZ?
- Nájemní smlouva na dobu určitou - výpověď podle nového občanského zákoníku
- Jak vypovědět nájemní smlouvu na dobu určitou podle nového občanského zákoníku
- Vypovězení nájemní smlouvy na dobu určitou - informace, postup, návod

bydlíme s přítelkyní v bytě společnosti RPG, smlouva je uzavřena v 10/2013 na dobou určitou 1 roku, kterou jsme prodloužili v 10/2014 a nyní je platná ke konci roku (10/2015).
Nyní jsme se rozhodli podat výpověď, protože jsme dostali příležitost bydlet ve větším bytě a výhodnější lokalitě (stejné město). Avšak k našemu nemilému zjištění spol. RPG nechce smlouvu ukončit ani s tříměsíční výpovědní lhůtou. Odkazují se na nový občanský zákoník §2287. Jako mladý pár nechceme platit 2 nájmy ve dvou bytech skoro jeden celý rok. Je zde nějaká možnost toto vyřešit?
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Bohužel možnost nájemce vypovědět nájem sjednaný na dobu určitou je omezena pouze na případy, kdy se změní okolnosti natolik, že po nájemci nelze spravědlivě požadovat, aby v nájmu pokračoval. Jako příklad lze uvést situaci, kdy po uzavření nájemní smlouvy získá nájemce zaměstnání a nebude možné, aby dojížděl z místa svého bydliště.

Těžko hodnotit nakolik Vaše situace splňuje výše uvedené kritérium. Jestliže Vám pronajímatel sdělil, že s tímto postupem nesouhlasí, je pravděpodobně, že i kdyby jste výpověď dle § 2287 podal, bude se bránit soudní cestou a je zde riziko, že se spor prodraží té straně, která v něm neuspěje.

Já se spíše kloním k závěru, že se budete muset znovu pokusit s pronajímatelem dohodnout na ukončení nájmu, a že výpověď dle § 2287 zde není možná.

OBHOD-SPOTŘEBITEL
- Zrušení členství ve fitness z důvodu zdravotních potíží - nárok na vrácení členského poplatku, vkladu, příspěvku
- Vrácení členského poplatku fitness klubu - zdravotní potíže klienta (bolesti)
- Jak vypovědět smlouvu o předplatném ve fitness centru, klubu
- Vypovězení smlouvy na dobu určitou - předplatné ve fitness centru, klubu
- Předplatné ve fitness centru, klubu - vypovězení smlouvy na dobu určitou
- Vrácení předplatného od fitness centra, klubu z důvodu nemoci zákazníka
- Nemoc zákazníka fitness centra, klubu a vrácení předplatného

16.1.2015 jsem podepsala smlouvu v jednom fitness centru na půl roku. A pp cvičení, které předtím bylo zadarmo jsem citila bolest zad a proto jsem se v neděli rozhodla pro zrušení členství. Dnes jsem dostaai odpovědět, že členství není možné zrušit, že jsem ho podepsala na dobu půl roku. Ve smlouvě není zmínka, že není možné členství zrušit. Je tedy možné členství zrušit i za předpokladu zaplacení nějaké pokuty? Děkuji, Tamara

ODPOVĚĎ:
Přestože v dotazu zmiňujete „členství“, budu ve své odpovědi předpokládat, že s fitness centrem jste uzavřela pouze smlouvu o předplatném určitého počtu hodin cvičení, tzn. že jste se podpisem této smlouvy nestala členkou žádného spolku (či jiné právnické osoby).

Co se týče možnosti jednostranného zrušení platnosti uzavřené smlouvy, přichází ve Vámi popsaném případě v úvahu pouze výpověď smlouvy (neboť pro odstoupení od smlouvy by bylo v zásadě zapotřebí, aby druhá smluvní strana porušila některou ze svých povinností podstatným způsobem).

Dle § 1998/1 občanského zákoníku platí, že závazek lze vypovědět:

a/ ujednají-li si to strany (k čemuž ve Vašem případě nedošlo), nebo

b/ stanoví-li tak zákon.

Co se týče varianty ad b/ výše, je nezbytné poukázat na § 1999/1 občanského zákoníku, dle něhož lze závazek zrušit ke konci kalendářního čtvrtletí výpovědí podanou alespoň tři měsíce předem, pokud:

a/ smlouva ujednaná na dobu neurčitou zavazuje alespoň jednu stranu k nepřetržité nebo opakované činnosti, nebo

b/ smlouva zavazuje alespoň jednu stranu takovou činnost strpět.

Shora uvedené lze shrnout tak, že pokud není ve Vašem případě možnost vypovězení smlouvy sjednána přímo v této smlouvě (popř. ve všeobecných obchodních podmínkách či jiném dokumentu, který je její součástí), bylo by možné vypovědět předmětnou smlouvu pouze v případě, že by byla uzavřena na dobu neurčitou (resp. by se muselo jednat o závazek jehož plnění má trvalý nebo nepřetržitý charakter). Jelikož jste však s fitness centrem uzavřela smlouvu pouze na 6 měsíců, není dle občanského zákoníku skutečně možné tuto smlouvu vypovědět. Předčasné ukončení platnosti smlouvy tak může být realizováno pouze dohodou smluvních stran (§ 1981 občanského zákoníku).

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Řidič tiráku jezdí v Německu, má nárok na minimální mzdu co je v Německu?
- Řidič náklaďáku jezdí v Německu, má nárok na minimální mzdu co je v Německu?

Přítel jezdí s nákladní kamionovou dopravou MKD. Jezdí u dánské firmy, ale přes českého zprostředkovatele na českou smlouvu. Z cca 80% jezdí po Něměcku, tam naloží a jinde v Německu složí a zajímalo by ho zda vlastně nemají právo na minimální mzdu na hodinu která je ted v Německu nově uzákoněna. Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
V případě Vašeho přítele je podstatné, kdo je jeho zaměstnavatelem (zda se jedná o zaměstnavatele se sídlem v ČR) a z jakého důvodu vykonává Váš přítel většinu práce v Německu.

Pokud je Váš přítel svým zaměstnavatelem dočasně přidělen k výkonu práce u jiného zaměstnavatele, je vhodné vědět, že dle § 43/5 a 6 zákoníku práce platí, že:

- po dobu dočasného přidělení poskytuje zaměstnanci mzdu (popř. též cestovní náhrady) zaměstnavatel, který zaměstnance dočasně přidělil (tedy český zaměstnavatel Vašeho přítele) ;

- pracovní a mzdové podmínky zaměstnance dočasně přiděleného k jinému zaměstnavateli nesmějí být horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance zaměstnavatele, k němuž je zaměstnanec dočasně přidělen.

Pokud se tedy Váš přítel dohodl se svým zaměstnavatelem na dočasném přidělení k výkonu práce u jiného zaměstnavatele (a to v Německu), měl by skutečně pobírat mzdu odpovídající mzdě řidiče nákladní dopravy tohoto německého zaměstnavatele.

V této souvislosti mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že na zaměstnance, kteří vykonávají práci v zahraničí se může dále vztahovat nařízení Evropského parlamentu a rady ES č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, které upravuje příslušnost zaměstnanců k systému sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění.

Další informace k problematice vysílání zaměstnanců na zahraniční pracovní cesty a dočasnému přidělování zaměstnanců k jinému zaměstnavateli naleznete např. zde:

http://www.epravo.cz/top/clanky/vysilani-zamestnancu-k-vykonu-prace-pro-jineho-zamestnavatele-92410.html

http://www.epravo.cz/top/clanky/dulezite-aspekty-zahranicni-pracovni-cesty-pracovni-cesta-dle-zakoniku-prace-95374.html

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Diskriminace na pracovišti - příklady z praxe
- Diskriminace pracovníka, zaměstnance - pohled Zákoníku práce a antidiskriminačního zákona
- Co se považuje za diskriminaci a diskriminační chování v pracovním poměru?

Lze následující jednání považovat za rozdílný (diskriminační) přístup na pracovišti?
Máme vedoucí a jsme 3 kolegyně, z nichž jedna je kamarádkou vedoucí.
Ta k ní přistupuje v některých věcech velmi rozdílně, např.
-kolegyni není dobře, je jí umožněno pracovat z domova, nám ne, I když to povaha práce umožňuje,
kolegyně takto může pracovat I řadu dní nepřetržitě,
-kolegyně jde k lékaři, nemusí doložit potvrzení, my ano
- kolegyně má stejnou pozici jako druhá kolegyně, má k dispozici služební vozidlo pro soukromé účely, za toto využívání neplatí zákonné odvody – není ve vedoucí funkci
-kolegyně na stejné pozici má rozdílné finanční ohodnocení
-kolegyně má malé děti a my musíme přizpůsobovat termíny čerpání dovolené tomu, kdy potřebuje dovolenou ona, ne vyjímečně, neustále
- podotýkám, že nemáme žádné problémy s pracovní kázní ani výkony, aby nám stejné výhody nebyly umožněny.
Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Otázka posouzení, zda určité jednání zaměstnavatele je či není diskriminační, je vždy poměrně obtížná a vyžaduje komplexní znalost případu a zejména prostředí zaměstnavatele. Zákaz diskriminace v pracovněprávních vztazích se řídí jednak Zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění), který však odkazuje na zákona č. 198/2009 Sb. , antidiskriminační zákon. Zaměstnanec může být diskriminován nebo s ním může být nerovně zacházeno pouze na základě některého diskriminačního důvodu, a to: rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru (§ 2 odst. 3 tohoto zákona).
Některá Vámi uváděná jednání v pořádku nejsou – postup při dokládání nepřítomnosti v práci by měl platit pro všechny zaměstnance na srovnatelných pozicích stejně, pro poskytování služebního automobilu platí to stejné. Dovolenou určuje zaměstnavatel a je na jeho rozhodnutí, kdy Vám dovolenou nařídí, nesmí v tom být však skryto jasné zneužití.
Ve Vašem případě bych Vám doporučila se písemně obrátit na zaměstnavatele s dotazem, že se Vám určité jeho postupy při rozdílném zacházení nezdají v souladu se zákonem, a že byste chtěli vysvětlení, proč takto postupuje u jedné pracovnice a u druhých pracovnic na stejné pozici nikoliv.
Pokud se Vám bude odpověď zaměstnavatele zdát neuspokojivá, pak se můžete obrátit na příslušný inspektorát práce místně příslušného Úřadu práce s podnětem k šetření. Inspektorát práce je povinen věc u zaměstnavatele prošetřit a při zjištěných porušeních může uložit pokutu a nařídit nápravu.

RODINA-SJM
RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY A MANŽELSTVÍ
- Rozšíření SJM o družstevní byt - postup, návod
- Rozšíření SJM o družstevní práva (práva k družstevnímu bytu) - postup, návod
- Jak darovat manželovi členská práva bytového družstva?
- Jak darovat manželovi družstevní byt - rozšíření SJSM
- Jak darovat manželce členská práva bytového družstva?
- Jak darovat manželce družstevní byt - rozšíření SJM

2006 jsem ještě jako svobodná získala členský podíl v bytovém družstvu. V roce 2010 jsem se vdala, členský podíl tedy není součástí SJM. Ráda bych tento členský podíl do SJM zahrnula, případně polovinu podílu převedla na manžela. Jak toto uskutečnit? Stačí bytovému družstvu oznámit převod poloviny členského podílu + právo nájmu na mě a manžela s tím, že by nám poté byla vystavena nájemní smlouva na nás oba jako manžele? V současné době je nájemní smlouva vedena pouze na mě. Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Můžete tak učinit darovací smlouvou, případně pokud chcete podíl převést za úplatu, tak formou kupní smlouvy. Podle nové právní úpravy převodem družstevního podílu, s nímž byl spojen nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, dochází k převodu nájmu družstevního bytu, anebo převodu práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu včetně všech práv a povinností s tím spojených, a to včetně všech dluhů převodce vůči bytovému družstvu a dluhů bytového družstva vůči převodci, které souvisejí s užíváním družstevního bytu převodcem, anebo s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu za podmínek určených stanovami. Znamená to tedy, že pakliže převedete svůj podíl nebo jeho část, manželovi tak automaticky vzniká právo nájmu.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vydědění manžela pro psychické týrání manželky

Prosím o radu jak mám napsat závěť, abych vydědila manžela a vše připadlo našim dětem. Manžel mě psychicky týrá. Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Manžel není nepominutelným dědicem, nelze ho tedy vydědit. Vydědit lze pouze děti či potomky, protože pouze ti jsou nepominutelnými dědici. Můžete tedy sepsat závěť, ve které manžela opomenete, tzn. neuvedete ho v závěti vůbec a veškerý svůj majetek odkážete někomu jinému. Nový občanský zákoník ještě umožňuje sepsat tzv. negativní závěť (§ 1649 odst. 2 o. z.). V ní napíšete, že manžel nic z Vaší pozůstalosti nenabude a tím ho vyloučíte z dědění.

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Změna příjmení dítěte - otec nesouhlasí, co dělat?
- Biologický otec dítěte nesouhlasí se změnou příjmení dítěte - co dělat?

Vztah s otcem syna jsem ukončila v 10/2013, od té doby jsme spolu pouze bydleli a i tak na syna přispíval nepravidelně, dodnes mi dluží i za výbavu a náklady spojené s těhotenstvím… V 09/2014 se otec odstěhoval, domluvili jsme se na částkách, které posílal do 11/2014, od 12/2014 rozhodl soud, že syn bude v mé péči. Otec zatím zaplatil výživné za prosinec, jak a jestli bude platit dál se neví, jelikož má spoustu dluhů, které nesplácí a exekuce na plat.
Otec mi slíbil podepsat souhlas se změnou příjmení syna, ale když jsem si o podpis řekla, přestal komunikovat. Do té doby za synem jezdil max. 3x měsíčně, tak na 3 hodiny. Může soud rozhodnout na můj návrh ve věci příjmení dítěte? Otec za synem jezdí nepravidelně, na krátké návštěvy, ale jinak se na něj vůbec nezeptá, ani na té návštěvě? Děkuji, Zuzka

ODPOVĚĎ:
Písemný souhlas druhého rodiče se změnou příjmení je až na výjimky nezbytný. Souhlas druhého rodiče není vyžadován pouze v případech, kdy druhý rodič zemřel, byl zbaven rodičovské zodpovědnosti nebo byl výkon rodičovské zodpovědnosti pozastaven. Dále se souhlas nevyžaduje tehdy, pokud je omezena svéprávnost druhého rodiče nebo pokud není známo místo jeho trvalého pobytu.

Jestliže žádná z těchto skutečností nenastala, může být souhlas druhého rodiče v odůvodněných případech nahrazen rozhodnutím okresního soudu v místě bydliště dítěte. Soud změnu příjmení nepovolí tehdy, pokud by změna příjmení byla v rozporu s potřebami a zájmy nezletilého dítěte, naopak ji povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé či směšné nebo je-li pro změnu příjmení vážný důvod. Jestliže tedy Váš syn nemá hanlivé či směšné přímení, bude soud zkoumat, zda pro změnu příjmení existuje vážný důvod. Vážným důvodem je například skutečnost, že otec dítěte nahradí výživné a dlouhodobě se o dítě nezajímá. Pokud ale otec dítěte v prosinci výživné uhradil a se synem se – i když nepravidelně – stýká, soud vážný důvod pro změnu příjmení dítěte nejspíše neshledá.

PRÁCE-NEMOC Z POVOLÁNÍ (BEZPEČNOST, PRACOVNÍ ÚRAZY …)
- Psychická nemoc jako nemoc z povolání (šikana na pracovišti)

Jsem zaměstnaná ve státním podniku a z neustálého nátlaku, výhrůžek a práci ve stresu, jsem se dostala do psychických zdravotních potíži. Mám šanci při podání žaloby soudu, že by mi uznali praci z povolání, když není na seznamu? Jak by se to prokazovalo a co by to obnašelo? Děkuji, Hedvika

ODPOVĚĎ:
Možné nemoci z povolání stanoví nařízení vlády č. 290/1995 Sb. , kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 168/2014 Sb. Jiné, než zde uvedené nemoci, nemohou být za nemoci z povolání prohlášeny. Pokud se budete se zaměstnavatelem z jakéhokoliv důvodu soudit, nemá tato skutečnost na určování nemocí z povolání žádný vliv. Aby mohla být u zaměstnance diagnostikována nemoc z povolání, musí být odeslán buď svým praktickým lékařem nebo poskytovatelem pracovnělékařských služeb (tj. lékařem závodní preventivní péče dle starého názvosloví) k vyšetření na akreditované pracoviště, kde se posoudí, zda nemocí z povolání trpí či nikoliv.

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY A SMLOUVY
- Konkludentní právní úkon - příklad z praxe
- Konkludentní smlouva - nový občanský zákoník NOZ 2014 a starý občanský zákoník

Konkludentní právní úkon je prý úkon BEZ SEPSÁNÍ nějakého dokumentu mezi dvěma jednajícími stranami. Např. fyzická osoba nepodnikatel - řadový občan si půjčí od jiného občana - nepodnikatele hotově peníze a není sepsán žádný doklad (směnka, úpis, smlouva atp.). Dlužník-vypůjčitel ale splácí prokazatelným způsobem (složenka, převodem z účtu na účet) ústně dohodnuté splátky. Tedy nepřímo uzná svůj dluh a splácí ho. Toto se prý nazývá konkludentní (snad následně vyplývající - nastávající) právní úkon. Platila tato konkludence mezi občany podle starého občanského zákoníku a platí i podle nového? Děkuji. Jan

ODPOVĚĎ:
Konkludentní právní úkon existoval dle úpravy starého občanského zákoníku, dnes se pro právní úkony používá termínu právní jednání. Vložilo se taktéž do zákona, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné, což bylo dříve dovozeno pouze judikaturou.
Ke konkludentím právním jednáním lze odkázat na § 546 občanského zákoníku: Právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Starý občanský zákoník upravoval toto obdobně v § 35 odst. 1: Projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit.
"Konkludence" platila dle starého a platí i dle nového občnaského zákoníku.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Změna příjmení a závěť - je nutné sepsat novou závěť kvůli novému příjmení?
- Změna bydliště a závěť - je nutné opravit a změnit závěť?

Zůstavitelka za svobodna nebo jako vdova sepíše závěť. Později se opět provdá a
1/ přijme nové příjmení,
2/ případně změní bydliště
Zůstává původní závěť s předchozím příjmením a dřívějším bydlištěm
nadále platná?
Nebo musí závěť sepsat znovu s aktuálním příjmením a současným bydlištěm.
Případně musí nebo nemusí uvádět bydliště?
Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Závěť zůstává i nadále v platnosti a není třeba ji kvůli změně bydliště či změně příjmení měnit. Zákon pro platnost závěti nevyžaduje, aby v ní bylo uvedeno bydliště. Důležité je, aby bylo ze závěti patrno, kdo ji sepsal (např. uvést alespoň své datum narození).
Notář, který bude dědictví projednávat, má povinnost zjistit si, zda předloženou závěť skutečně sepsal zemřelý. Z rodného i úmrtního listu lze vyčíst rodné příjmení a lze si rovněž vyžádat všechny změny příjmení dané osoby v průběhu života. Předchozí bydliště lze rovněž dohledat.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Od kdy je kupující novým majitelem vozidla - od podpisu smlouvy nebo převodu na registru vozidel?
- Od kdy je obdarovaný novým majitelem vozidla - od podepsání smlouvy nebo od převodu na registru vozidel?
- Převod bonusu pojišťovny při darování, prodeji auta, automobilu - kdy k němu dochází?
- Darování auta, automobilu, vozidla a převod bonusu na nového majitele
- Převod bonusu auta, automobilu na nového majitele (kupujícího, obdarovaného)

Chci darovat motorové vozidlo synovci. Kdy přechází vlastnictví vozidla, v okamžiku podpisu darovací smlouvy nebo až po převodu na registru vozidel (prý od 1.1.2015 je v zákoně změna). Rád bych zachoval výhodu mého povinného ručení, kde mám 60% slevu. Je to vázané na SPZ nebo jméno?
Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Převod vlastnického práva se váže na účinnost darovací smlouvy mezi Vámi a synovcem. Zákon č. 56/2001 Sb. , pak stanoví pouze to, že žádost o zápis změny v regsitru se podává do 10 dnů ode dne převodu vozidla.
Pojištění je dle mého názoru uplně jiný právní vztah, a to soukromoprávní mezi Vámi a pojišťovnou. Pojištění vozidla je vázáno na Vaši osobu, tudíž jakmile jí oznámíte převod, pojištění předmětného vozidla skončí a pojišťova Vám vyplatí poměrně zbytek pojistného uhrazeného na rok 2015. Nový vlastník je pak povinen si sjednat vlastní pojištění. Samozřejmě můžete zkusit kontatkovat svoji pojišťovnu a zeptat se na podmínky sjednání pojištění pro synovce.

FINANCE-DANĚ
- Darování akcií firmy - je nutné zdanění nebo ne?
- Od jaké hodnoty je notné zdanit darované akcie firmy?
- Musí obdarovaný zdanit akcie firmy?
- Danění akcií firmy (dar od firmy)

2014 obdržel jako bonus akcie naší firmy, které jsem obratem prodal. Je potřeba něco danit? Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Poskytnutí akcií jako bonus zaměstnanci podléhá dani z příjmů, jde o příjem ze závislé činnosti dle §6. Může k tomu přistoupit ještě sociální a zdravotní pojištění, pokud jsou akcie přímo od společnosti, pro kterou příjemce vykonává závislou činnost. Základem pro výpočet daně je tržní cena. Vše by měl řešit zaměstnavatel.
Pokud jste akcie obratem prodal, pak příjem podléhá dani jako ostatní příjem dle §10 zákona o daních z příjmů. Jako náklad uplatníte nabývací cenu akcií (tržní cenu, ze které se hradila daň z příjmů). Daň zaplatíte z případného kladného rozdílu. Pokud tržba za akcie přesáhla 20.000 Kč, máte do 31.3.2015 povinnost podat daňové přiznání a v příloze č. 2 uvést příjmy a k nim uplatnitelné výdaje.

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Má budoucí zaměstnanec nárok na mzdu v době mezi školením a prvním dnem nástupu do práce?
- Má budoucí zaměstnanec nárok na plat v době mezi školením a prvním dnem nástupu do práce?
- Má zaměstnanec nárok na plat mezi povinným školením a prvním dnem nástupu do práce?
- Má zaměstnanec nárok na mzdu mezi povinným školením a prvním dnem nástupu do práce?

12/2014 jsem před nástupem do práce absolvoval 3denní školení (v sídle firmy). Po 6 týdnech jsem poprvé nastoupil na běžnou směnu a vykonával dohodnutou práci. V průběhu toho dne mi mistr předložil k podepsání pracovní smlouvu (na dobu určitou s 3 měsíční zkušební dobou) s aktuálním datem, kterou jsem podepsal. Jestliže však je (jak jsem později ze Zákoníku práce zjistil) školení výkonem práce, za který náleží plat, nezačal pracovní poměr již nástupem na povinné školení (tudíž s implicitním obsahem – tj. bez zkušební doby a na dobu neurčitou)? A jestliže ano, měl bych dostat za těch 6 týdnů plat, i když jsem nepracoval? Možná to není fér, ale snižování nákladů tím, že zaměstnavatel školení přenese mimo pracovní poměr (neboli okrádání zaměstnanců) také ne.
Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Obecně řečeno platí, že školení zaměstnanců, jež jsou v souladu se zájmy zaměstnavatele, jsou považována za výkon práce a zaměstnancům náleží mzda nebo plat.
Vámi uvedený postup zaměstnavatele se mi nejeví jako v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb. , zákon práce, v platném znění, ale vycházím pouze z informací, které mám k dispozici.
Pokud zaměstnanec koná práci, kterou mu zaměstnavatel přiděluje, může být uzavřen tzv. faktický pracovní poměr, kdy není třeba písemné pracovní smlouvy, ale obsah pracovního poměru se odvozuje od fakticky konané a přidělované práce. Účast na školení je výkonem práce, tudíž i tato aktivita může faktický pracovní poměr znamenat. Vždy je však v těchto případech těžké stanovit, co vlastně tím obsahem pracovního poměru je, neboť nejsou písemné důkazy a obě strany ve sporech zpravidla zastávají zcela opačná stanoviska. Záleželo by na skutečnosti, co bylo na školení sjednáno, resp. co měly obě strany zato, že je předmětem jejich jednání.
Ve Vašem případě by mi přišlo správné, aby Vám zaměstnavatel proplatil účast na školení, nikoliv však požadování zaplacení celé doby od prvního dne školení, resp. posunutí vzniku pracovního poměru na tento den.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Má nárok na příspěvek na bydlení spolumajitel domu, který žije v jiné nemovitosti?
- Spolumajitel domu nebydlící v domě - nárok na příspěvek na bydlení?
- Má nárok na příspěvek na bydlení spoluvlastník domu, který žije v jiné nemovitosti?
- Spoluvlastník domu nebydlící v domě - nárok na příspěvek na bydlení?
- Co má vliv na přiznání příspěvku na bydlení

Žiji s přítelem v pronajatém bytě, kde zatím ani jeden nemáme trvalé bydliště. Přítel pracuje, já jsem bohužel v současné době bez zaměstnáni. Zajímalo by mne, zda bych měla nárok na příspěvek na bydlení, pokud bych změnila trvalé bydliště do tohoto bytu, i přesto, že jsem vlastníkem ½ RD, který jsem zdědila po své mamince. Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník či nájemce bytu/domu, ve kterém má trvalé bydliště, a to za předpokladu, že 30% (v Praze 35%) příjmů jeho domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Důležitým předpokladem tedy je být nájemcem bytu a mít zde trvalé bydliště. Pokud výše uvedené podmínky splníte, můžete si o příspěvek na bydlení požádat. V případě, že je nájemcem bytu Váš přítel, musel by si v bytě zřídit trvalé bydliště on a zkusit si požádat o příspěvek na bydlení sám.

Při žádosti o příspěvek na bydlení dokládáte pouze příjmy, nikoliv vlastnictví (ne) movitého majetku. To, že jste vlastníkem poloviny rodinného domu tedy není překážkou a do žádosti o příspěvek na bydlení tuto skutečnost nemusíte vůbec uvádět. Pro nárok na příspěvek na bydlení je zapotřebí doložit příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Výše uvedené podmínky - nájemní smlouva a trvalé bydliště – je rovněž zapotřebí splnit po celé kalendářní čtvrtletí. O příspěvek na bydlení si můžete požádat na úřadě práce v místě Vašeho bydliště.

RODINA-VĚCNÉ BŘEMENO
- Dožití rodičů v družstevním bytě dcery - jak zajistit?
- Darování družstevního bytu dceři - jak zajistit dožití rodičů v nemovitosti?

Družstevní byt (členská práva bytového družstva) převeden na dospělou svobodnou dceru. Existuje způsob, jak zajistit trvalé dožití rodičů v tomto bytě? Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Jak správně uvádíte, byly převedeny členská práva a povinnosti v bytovém družstvu. S tímto je spojeno právo užívat byt, který je ve vlastnictví družstva. Pokud by se jednalo o byt ve Vašem vlastnictví, bylo by nejlepší cestou zřízení služebnosti bytu. Touto vestou se však nemůžete vydat v případě bytu, který je ve vlastnictví družstva. V tomto případě by družstvo muselo souhlasit se zřízením této služebnosti.

Druhou možností je smluvně se zavázat k tomu, že rodiče necháte užívat určitý byt až do jejich smrti. Takové ujednání však působí pouze mezi Vámi a nemá vliv na třetí osoby. Např. došlo-li by k nucenému prodeji členských práv a povinností (např. v exekuci) nemělo by toto ujednání mezi Vámi a rodiči žádný význam pro nového vlastníka členských práv.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Dospělá dcera má po maturitě dítě se studentem - musí otec dospělé dcery platit výživné či přechází vyživovací povinnost na studenta (otce dítěte dospělé dcery)?
- Přerušení studia z důvodu péče o dítě - nárok na výživné na studentku s přerušeným studiem
- Dospělá dcera má dítě - musí otec dospělé dcery platit výživné, alimenty?

Přítel má z předcházejícího vztahu již zletilou dceru. 06/2015 jí bude 22 let. Dle našich informací měla v červnu 2014 ukončit učební obor s maturitou (již druhá střední škola). Dcera s otcem nekomunikuje. Alimenty stále platíme, předpokládali jsme konec studia až letos na základě mylné informace. Dospělá dcera je již sama matkou půlroční dcery (dozvěděli jsme se náhodou na facebooku). Má přerušené studium a prý je otec jejího dítěte student. Jak je to v tomto případě, kdy vyživované dítě je samo rodičem, s plněním vyživovací povinnosti a s možností ukončení.
Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Jsou však i jiné situace, kdy vyživovací povinnost rodičů končí.
Pokud je přítelova dcera již sama matkou, pobírá z tohoto důvodu jistě od státu sociální dávky (rodičovský příspěvek), a není tedy důvod, aby jí Váš přítel nadále posílal výživné. Vyživovací povinnost zaniká ze zákona a není tedy nutné ji ukončovat soudně. Pokud ale očekáváte, že přítelova dcera nebude s ukončením placení výživného souhlasit, může Váš přítel požádat o ukončení vyživovací povinnosti soud. Vzory takového návrhu najde k dispozici na internetu nebo mu s jejích sepsáním může pomoci advokát. Pokud by dcera s ukončením vyživovací povinnosti nesouhlasila – například proto, že dávky, které pobírá, nestačí na úhradu jejích životních nákladů – musela by se opět obrátit na soud a požádat znovu o ručení výše výživného.

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Kolik stojí rozvod manželství u soudu - poplatek soudu 2015
- Poplatky soudu - rozvod manželství 2015
- Poplatek soudu za rozvod manželství 2015
- Rozvod manželství - poplatek soudu 2015
- Poplatek soudu 2015 - sporný rozvod
- Poplatek soudu 2015 - nesporný rozvod
- Sporný rozvod - poplatek soudu 2015
- Nesporný rozvod - poplatek soudu 2015

Máma, 48 let, se chce rozvést. 3 dospělé manželské děti, dům + pozemek nabytý v manželství. Manžel nevěrný, nemanželské dítě, 20 let. Stojí podaní žádosti na rozvod manželství peníze? Jak postupovat, aby se manželství rozvedlo, majetek soudně rozdělil, přesto, že si právníka mamka nemůže z finančních důvodů dovolit? Táta žádost podat nechce, také ze strachu, že na rozvod, nejsou peníze.
Koho můžeme kontaktovat ohledně bezplatného poradenství? Děkuji, Teodora

ODPOVĚĎ:
Výše soudního poplatku za žádost o rozvod manželství činí 2.000 Kč. Co se týče dalších finančních nákladů na rozvod, velmi záleží na tom, zda se jedná o tzv. nesporný rozvod (rozvod dohodou) či sporný rozvod. V případě nesporného rozvodu (dohodou) je zapotřebí splnit následující podmínky: manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí (což neznamená, že musí každý bydlet v jiném bytě či domě) a k návrhu na rozvod se připojí i druhý z manželů. K žádosti o nesporný rozvod je pak zapotřebí přiložit písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy, které upravují vzájemné majetkové vztahy, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost pro dobu po rozvodu. Vzory těchto dokumentů najdou rodiče na internetu nebo jim s jejich sepsáním může pomoci právník, nejlépe se specializací na rodinné právo. Pokud se rodiče na všech těchto záležitostech dokáží dohodnout, může je soud rozvést hned během prvního stání i bez jejich účasti.
Náklady na rozvod tak budou činit pouze soudní poplatek 2.000 Kč a případné náklady na právní konzultaci ohledně sepsání potřebných dokumentů.

V případě nesporného rozvodu, ke kterému dochází zejména tehdy, když se chce rozvádět pouze jeden z manželů a druhý s rozvodem nesouhlasí, se náklady na rozvod samozřejmě prodražují o náklady na právní zastoupení u soudu. Nesporný rozvod je tedy jednoznačně levnější a rychlejší variantou.

Pokud si rodiče právníka nemohou dovolit, mohou se obrátit se žádostí o bezplatnou právní pomoc na Českou advokátní komoru – více informací mohou najít například zde:
http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=1903

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na rozvedenou manželku - poškozené zdraví z důvodu psychického týrání
- Rozvod pro psychické týrání - nárok na výživné na rozvedenou manžleku

Od listopadu 2014 jsem rozvedená. Žádost podal manžel po 44 letech manželství s odůvodněním, že mám špatný vztah k jeho matce, která byla již 2 roky mrtvá. Důvodem však byl jeho 14 let trvající vztah s jinou ženou, což u soudu popíral. Nakonec se jej podařilo usvědčit ze lži. Jeho hrubé chování (i u soudu) komentovala soudkyně-jak jsem mohla tolik let tohle vydržet. Manžel mě psychicky vydíral, bylo to psych. i fyz. násilí. Od r. 2000 jsem v péči psychiartů a psychologů. V r. 2004 mi byl přiznán PID s těžkými depresemi. Nemoc byla způsobena problémy v manželství. Toto potvrdila i soudkyně. Mám nárok na výživné a kompenzaci jím způsobené zdravotní problémy? Můj důchod činí 9 600, - z toho nájem a inkaso 7 300, - (byt RPG, který mi nechal) a on má 15 800, -. Do r. 2013 pobíral spolu se SD také rentu, čili od 80tých let měl 38 000, - měsíčně, což jsem nevěděla. Vše investoval do zahrady a chaty a těsně po rozvodu si koupil byt. Já jsem léta žila ze svého důchodu, on však platil náklady spojené s bydlením. Děkuji, Miriam

ODPOVĚĎ:
Podle § 760 nového občanského zákoníku platí, že nejste-li schopná se sama živit a tato Vaše neschopnost se živit má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči Vám Váš bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat. Musela byste tedy v soudním řízení opravdu prokázat, že Vaše zdravotní problémy a z nich vyplývající neschopnost se živit mají svůj původ v manželství. Při rozhodování o výživném nebo jeho výši vezme soud v úvahu, jak dlouho rozvedené manželství trvalo, jak dlouho je rozvedeno. Soud dále bude zkoumat například to, zda jste si neopatřila přiměřené zaměstnání, přestože Vám v tom nebránila závažná překážka, zda jste si mohla výživu zajistit řádným hospodařením se svým majetkem, zda jste se za trvání manželství podílela na péči o rodinnou domácnost apod. Na základě posouzení všech těchto skutečností soud rozhodne o (ne) přiznání výživného a jeho výši.

Další možností získat výživné od bývalého manžela představuje § 762, podle kterého může manžel, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému rozvodem byla způsobena závažná újma, navrhnout, aby soud stanovil vyživovací povinnost bývalého manžela v takovém rozsahu, který zajistí, aby rozvedení manželé měli v zásadě stejnou životní úroveň. Právo na toto výživné lze považovat za důvodné nejdéle po dobu tří let po rozvodu.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vynětí zručení úvěru firmy společníka - bude banka souhlasit?
- Zrušení ručení za úvěr firmy - postup, informace

Jsem jedním ze 2 společníků, kteří ručí za provozní bankovní úvěr ze smlouvy na dobu neurčitou. Od 6/13 ve firmě aktivně nepracuji, nemám z ní žádný finanční ani jiný užitek. Společník chce koupit můj podíl, ale není schopen úvěr dozajistit. To mi brání ve vystoupení ze společnosti. Chci písemně požádat banku o mé vynětí ze zajištění úvěru. Je vynětí reálné, když firma dosud podmínky banky plní? Chci vynětí i za předpokladu, že firma obdrží od banky nižší, nebo žádný úvěr. Jaká mám práva? Mohu účinně vynětí ze zajištění úvěru docílit? Děkuji, Václav

ODPOVĚĎ:
Bez znalosti obsahu smluvních podmínek na tuto otázku nelze odpovědět.

Ručení může zaniknout mj. zánikem zajištěné pohledávky, splněním pohledávky nebo dohodou věřitele a ručitele.

Opravdu nelze předvídat jak se banka zachová. Pokud společnost úvěr řádně plní, je možné, že přistoupí na dohodu a zároveň dojde ke snížení objemu peněžních prostředků. Jakmile jste se stal ručitelem, nemůžete tento svůj závazek ze své vůle a bez souhlasu věřitele zrušit (pokud nenastala některá ze skutečností uvedených výše, např. zánik zajištěné pohledávky).

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody při usmrcení z nedbalosti v dopravní nehodě podle nového občanského zákoníku
- Usmrcení z nedbalosti - odškodnění, náhrada škody - nový občanský zákoník

Bratr zemřel na následky zranění způsobená pádem pod kamion (dopravní nehoda), a to 15.9.2014.
Policie tuto nehodu vyšetřovala a dospěla k názoru, že řidič kamionu mohl střetu zabránit a je nyní obviněn z přečinu Usmrcení z nedbalosti.
Policie mne nyní vyzvala abych se vyjádřil, zda se chci připojit k trestnímu řízení a náhradě způsobené škody. Termín je do 27.2.2015, s upozorněním, že pokud se nevyjádřím, tak mi může být uložena pokuta do 50.000 Kč. V tuto chvíli jsou velmi zaskočen, neb jsem předpokládal, že si bratr smrt zapříčinil sám. V průběhu vyšetřování jsem nesměl být informován. Jsem v časové presu, neb mi hrozí pokuta, pokud se Policii včas nevyjádřím.
a) Co mám nyní udělat, resp. jak by měla moje odpověd znít - (k trestnímu řízení se chci připojit)?
b) Jak mám vyčíslit škodu (smrt bratra)? Nemám vůbec představu na jakou částku bych mohl mít právo - nechci "přestřelit", ale nechci ani toho řidiče zničit - soud ho pravděpodobně nějak potrestá.
c) Další poškozenou je švagravá, ale ta s bratrem nežila již dva roky ve společné domácnosti a dnes se mnou nekomunikuje ani ohledně dědického řízení.
Policejní komisař mi doporučil, abychom měli jednoho právního zástupce, ale nevím jak se se švagrovou mám domluvit a tak uvažuji, že bych hledal zástupce jenom pro sebe - byl by to problém? Našel jsem zde jeden podobný dotaz, ale ten hovoří o starém občanském zákoníku: http://bit.ly/1A6VHb5
Děkuji, František

ODPOVĚĎ:
Zda se k trestnímu řízení připojíte s nárokem n náhradu škody, záleží jen na Vás. Domnívám se, že pohrůžka pořádkovou pokutou zde není na místě, proto se zbytečně nestresujte. K Vašim otázkám:

a) odpověď je jen na Vás, pokud se připojte, může Vám být přiřknuta náhrada škody za bratrovu smrt, k jejímu vyplacení bude povinen řidič kamionu nad rámec jiného případného trestu.
Pokud nárok nevznesete, nebude možné Vám v trestním řízení nárok přiznat. Jde zkrátka o odčinění újmy, která Vám bratrovou smrtí vznikla. POkud se připojit chcete, stačí to takto polcejnímu orgánu oznámit, nejedná se o přehnané formalizované vyjádření.

b) v prvé řadě si máte právo stanovit vlatní výši způsobené újmy, nicméně v posledních měsících vypracoval Nejvyšší soud metodiku, která se výpočtem zabývá. Můžete z ní vyjít, neboť soudy ji budou do jisté míry respektovat. Dostupné z:
http://www.bit.ly/1AAeHim

c) mít stejného zmocněnce by bylo samozřejmě jednodušší a ekonomičtější, nicméně v tuto chvíli sledujte primárně Vaše osobní zájmy. Byla-li by komunikace se švagrovou do jisté míry problémová, zajistěte si právního zástupce samostatně, tuto volbu Vám nemůže nikdo vyčítat, ani policejní komisař.

OBČAN-BYDLENÍ
- SVJ a zákon o svobodném přístupu k informacím - platí i pro SVJ nebo ne?
- Zákon o svobodném přístupu k informacím - platí i pro SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek?
- Nahlížení do smluv a účetnictví SVJ - § 1179 občanského zákoníku
- Nahlížení do hospodaření SVJ - § 1179 občanského zákoníku
- Nahlížení do smluv a účetnictví společenství vlastníků bytových jednotek - § 1179 občanského zákoníku
- Nahlížení do hospodaření společenství vlastníků bytových jednotek - § 1179 občanského zákoníku

Prosím o odpověď, zda zákon o svobodném přístupu k informacím je možno využít i ve vztahu ke "Společnosti vlastníků bytů", kde neexistuje kontrolní komise SVJ a představenstvo odmítá poskytnout informace o výběrových řízení, uzavřených smlouvách a pod. na jednotlivé zakázky na opravy, údržbu atd. Děkuji. Martin

ODPOVĚĎ:
Svobodný přístup k informacím se vztahuje na veřejnou správu, tudíž tudy cesta nevede. Jste-li vlastníkem bytové jednotky, tak však nárok nahlédnout do smluv a účetnictví vyplývá z § 1179 občanského zákoníku.

Dle § 1179 občanského zákoníku vlastník jednotky má právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů.

OBCHOD-ŽIVNOSTI
- Kdo může založit pracovní agenturu na brigády do zahraničí?
- Založení pracovní agentury na brigády do zahraničí - podmínky
- Založení agentury práce - podmínky

Zprostředkování brigád v zahraničních zemích: v případě možnosti založení takové společnosti se jako automatická varianta nabízí pracovní agentura. Pokud jsem se dobře dočetl, na zřízení pracovní agentury ovšem člověk potřebuje dané vzdělání, nebo několikaletou praxi v oboru. Tímto se dostávám k předmětu mého zájmu – je možné zprostředkovávat dané služby, vystupující přitom jinak než pracovní agentura, tj. jakožto klasické s. r. o. nebo jiným způsobem? Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Zprostředkováním zaměstnání se rozumí:
a) vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly,
b) zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení,
c) poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí.

Takto zprostředkovávat zaměstnání smí jen krajské pobočky Úřadu práce nebo agentury práce (tedy fyzické nebo právnické osoby, které mají příslušné povolení od Generálního ředitelství Úřadu práce).

Za zprostředkování zaměstnání se nepovažuje zveřejňování nabídek zaměstnání sdělovacími prostředky nebo prostřednictvím elektronických médií v případech, kdy není prováděna přímá zprostředkovatelská činnost mezi zaměstnavateli a fyzickými osobami, které se o práci ucházejí. K této činnosti není potřeba žádného povolení a může tak činit kdokoliv.

Pokud chcete zprostředkovávat zaměstnání, potřebujete příslušné povolení. Agentura práce je fyzická osoba nebo právnická osoba s příslušným povolením (lhostejno právní formy, tedy zda se jedná o A. S. , S. R. O. atd.), důležité je ono povolení. Zprostředkování zaměstnání bez příslušného povolení je správním deliktem, za který lze uložit pokutu až do 2.000.000 Kč.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění důchodového spoření - může zdědit syn, dcera, dítě, děti, potomek?
- Kdo dědí důchodové spoření - manžel, manželka nebo potomci (děti)?

Jaké všechny náležitosti musí mít závěť, aby byla platná?
Musí být uložena u notáře? Také Prosím jak mohu svůj majetek podělit? Je možné manželovi odkázat byt a svému 25letému potomkovi třeba vyplacení důchodového spoření či odkázat vůz? Nebo existují nějaká konkrétní pravidla?
Velmi děkuji za odpověď. Alexandra

ODPOVĚĎ:
Náležitosti závěti a podrobnosti týkající se sepsání či uložení závěti u notáře naleznete zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/dedictvi/
Závěť u notáře být uložena nemusí, ale pokud ji uložíte, máte jistotu, že se o ní notář, který bude projednávat Vaše dědictví, dozví. Druhým dobrým důvodem je, že se závěť "záhadně neztratí" (což se stává tehdy, když osoby, které by bez závěti mohly dědit díky závěti dědit nebudou).
Svůj majetek můžete rozdělit dle libosti komukoliv. Syn je však nepominutelným dědicem, tudíž má ze zákona nárok na svůj povinný díl a musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu. Pokud byste nesepsala závěť, dědili by ze zákona Váš manžel a Váš syn, každý 1/2 dědictví. Váš syn tedy v závěti musí dostat alespoň 1/4 z 1/2, tj. 1/8, jinak by mohl závěť napadnout a oprávněně požadovat svůj povinný díl.
Musíte vzít v úvahu, co vše máte s manželem ve společném jmění manželů – hodnotu tohoto majetku vydělit dvěma (půlka je Vaše a druhá půlka manžela) a z Vaší půlky musí Váš syn dle závěti dostat aspoň 1/8. Byt i auto máte pravděpodobně s manželem ve společném jmění. Penzijní připojištění je rovněž ve společném jmění, ale pokud určíte obmyšlenou osobu pro případ Vaší smrti, nespadá pojistné plnění do dědictví, ale je vyplaceno mimo dědické řízení přímo obmyšlené osobě, tudíž byste neměla hodnotu penzijního připojištění při vypočtení povinného dílu Vašeho syna brát v potaz.
Pokud má byt hodnotu např. 1 500 000 Kč a auto třeba 100 000 Kč, pak hodnota SJM je 1 600 000 Kč a hodnota Vašeho podílu, který by po Vás spadal do dědictví je 800 000 Kč - Váš syn by musel dostat alespoň 1/8 dědictví, jinak by mohl závěť napadnout. V tomto případě by stačilo odkázat synovi auto v hodnotě 100 000 Kč.

OBČAN-DLUHY
- Nezabavitelné minimum 2015 v insolvenci, oddlužení, osobním bankrotu

Od června 2014 jsem v insolvenci a každý měsíc mi zaměstnavatel strhává ze mzdy částku, která je vždy jiná podle mého čistého měsíčního příjmu. Jedná se mi o to, kolik mi vlastně ze zákona mohou strhávat, jelikož mi každý měsíc na účet chodí něco okolo 8.000 Kč a můj čistý měsíční příjem dělá cca okolo 13.000 Kč.
V druhé řadě bych se chtěla zeptat jestli mohu insolvenci předčasně splatit a jestli ano tak za jakých podmínek.
Pak ještě se chci zeptat jestli je někde stanoveno, že musím insolvenci platit po dobu pěti let, když muj dluh není tak velký a při těch splátkách co mi zaměstnavatel strhává bych to měla zaplacené dříve nebo skoro 100%, jak je to možné? Děkuji, Hedvika

ODPOVĚĎ:
V rámci insolvenčního řízení je Vám z Vaší mzdy strhávána částka, která je nad tzv. „nezabavitelnou částku ze mzdy“. Na její výši má vliv hned několik faktorů, a to výše čisté mzdy, zda máte manžela a počet vyživovaných dětí. Zde Vám posílám odkaz na internetové stránky, kde můžete tyto informace vyplnit a hned uvidíte, kolik by Vám mělo každý měsíc přijít na účet. Zbytek by měl být poměrně rozvržen mezi Vaše věřitele.

http://www.vyplata.cz/vypocty/vyse-nezabavitelne-castky-ze-mzdy-15.php?stayform=true

Svůj schválený splátkový kalendář samozřejmě můžete splatit i dříve, ale musíte splatit celých 100% svých závazků, tedy celkovou částku všech přihlášených pohledávek. Splátkový kalendář je zpravidla rozvržen na pět let, což je ale maximální možná délka splácení. Splatit své závazky můžete i dříve, načež je splátkový kalendář zastaven a na Váš návrh by soud měl vydat rozhodnutí o Vašem oddlužení. Pokud tedy např. své závazky splatíte za 3 roky, insolvenční řízení pro Vás skončí o to dříve. Je potom ale důležité pamatovat na to, že je třeba podat zmiňovaný návrh na osvobození dlužníka od placení pohledávek dle § 414 insolvenčního zákona. Toto je velmi důležité, abyste byla skutečně „oddlužena“, přičemž soud usnesení o osvobození dlužníka od placení pohledávek vydává pouze na návrh dlužníka.

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Do kdy musí zaměstnanec dostat výplatnici, výplatní pásku od obdržení platu, mzdy?
- Do kdy musí zaměstnavatel dát výplatní pásku zaměstnanci podle Zákoníku práce
- Do kdy musí zaměstnavatel dát výplatnici zaměstnanci podle Zákoníku práce

kdy mám dostat výplatnici, jestliže výplatní termín dle pracovní smlouvy je 15tého v měsíci.
Dále prosím o informaci jak se vyplácí stravenky od zaměstnavatele. Vyplácí se za měsíc uplynulý nebo aktuální? A do kolikátého dne v měsíci mám od účetní je obdržet, opět výplatní termín mám 15. v měsíci?? Děkuji, Helena

ODPOVĚĎ:
Přesný termín pro vydání „výplatnice“ (tedy výplatní pásky) zaměstnanci zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“) neřeší. V § 142 odst. 5 pouze uvádí, že při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu má zaměstnavatel zaměstnanci vydat písemný doklad obsahující potvrzení o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a jejich srážkách. Přičemž mzda nebo plat jsou splatné do konce kalendářního měsíce následujícího po vykonání práce (§ 141 odst. 1 ZP) a pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu musí být sjednán v rámci tohoto období (§ 141 odst. 3 ZP).
Z výše uvedeného by mi přišlo logické, aby zaměstnanci obdrželi „výplatnici“ v den pravidelné výplaty mzdy nebo platu, neboť v tento den musí mít již zaměstnavatel k dispozici všechny náležitosti, které tam je třeba uvést. Domnívám se však, že pokud by tak zaměstnavatel učinil později, tj. ve Vašem případě ne 15-tého v měsíci, ale do konce daného měsíce, pak by i tak postupoval v souladu se zákonem.
Stravenky jsou vlastně určitým typem bonusu od zaměstnavatele, zákoník práce jejich poskytnutí neupravuje, je zcela na zaměstnavateli, zda je bude, či nebude poskytovat a za jakých podmínek, ty by měly být jednotné pro všechny typově obdobné zaměstnance a měly by být nejlépe upraveny vnitřním předpisem zaměstnavatele.

OBČAN-BYDLENÍ
- Zvýšení částky do fondu oprav v domě bytového družstva - je nutný souhlas 100% členů BD? (§ 1214 NOZ)
- Kolik členů bytového družstva musí souhlasit se zvýšením poplatku do fondu oprav? (§ 1214 NOZ)

Na společné schůzi nájemců a vlastníků bytů v domě v 9/2014 byl projednán návrh změny platby příspěvku do fondu údržby domu a byl přijat nadpoloviční většinou přítomných s celkovým většinovým podílem. Hlasování se zdržel vlastník bytu s velikostí hlasu 9,24%
Správce domu (bytové družstvo) odmítá s odvoláním na §1214 NOZ uznat výsledek hlasování a trvá na 100%-ním souhlasu všech vlastníků v domě.
Přitom tento paragraf je v NOZ zařazen v oddílu "Rozhodnutí mimo zasedání" a nemůže dle mého názoru zvrátit rozhodnutí shromáždění dle § 1208 e/ NOZ Prosím o Váš názor. Děkuji. Ivan

ODPOVĚĎ:
Záleží na tom, jakou změnu jste schvalovali.

Podle § 1180 nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech.

Od tohoto pravidla se mohou vlastníci jednotek na shromáždění odchýlit. Tedy např. stanoví, že každý platí stejně, bez ohledu na velikost podílu na společných částech. K takovéto změně je potřeba souhlasu všech vlastníků podle § 1214 věty druhé. Byť je toto ustanovení zařazeno mezi ustanovení upravující hlasování mimo shromáždění (tzv. per rollam), uplatní se, podle mého názoru, i na stiuace, kdy je o této otázce rozhodováno na shromáždění. Není totiž logického důvodu, aby toto kvórum bylo jiné v případě hlasování mimo a na shromáždění. Navíc se taková změna dotýká práv a povinností všech vlastníků, tudíž by s ní měli všichni souhlasit. Domnívám se, že jeho zařazení je nešťastné a toto ustanovení mělo být zařazeno mezi obecná ustanovení o shromáždění. Tento právní názor však není úplně jednotný. Konečnou odpověď přinese až výklad soudu. Nicméně ten může přijít až za velmi dlouhou dobu.

Pokud jste však schvalovali pouhé zvýšení či snížení příspěvků, přičemž zůstalo zachováno, že vlastník jednotky přispívá na správu domu podle velikosti podílu na společných částech, pak postačí většina hlasů přítomných.

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Dvě neschopenky na stejnou nemoc - kterou neschopenku si má pacient nechat?
- Dočasná pracovní neschopnost - definice podle zákona o nemocenském ojištění § 55/1 písm. a)

Pacient je dlouhodobě v PN /pracovní neschopnost/. Praktický lékař pacientovi ukončil PN. Pacientovi byla následující den po ukončení vystavena PN jiným lékařem specialistou na stejnou diagnózu.
Pacient podal praktickému lékaři do tří pracovních dnů písemný návrh na přezkoumání rozhodnutí o ukončení PN (§ 46 zák. č. 373/2011). Praktický lékař po podání návrhu na přezkoumání své rozhodnutí o ukončení PN stáhl. Pacienta písemně vyrozuměl prostřednictvím pošty. Vyrozumnění nebylo ještě převzato a leží na poště (pacient má ještě lhůtu na převzetí). Po vyzvednutí bude mít pacient současně dvě PN.
Otázky:
1) Může mít pacient vysteveny současně dvě PN na stejnou diagnózu od praktického lékaře a od specialisty?
2) Má pacient právo vybrat si /dle jakého zákona/, kterou ze dvou PN si ponechá (zda od praktického lékaře nebo od specialisty)?
3) Do kdy si musí pacient v tomto případě najít nového praktického lékaře?
Děkuji, Milan.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí (přičemž ve své odpovědi budu předpokládat, že Vámi zmiňovaný pacient je zaměstnán v základním pracovně právním poměru) :

1/ Souběh dočasných pracovních neschopností:
Na prvý dotaz lze odpovědět stručně: nikoli, zaměstnanec nemůže mít u téhož zaměstnavatele (v rámci jednoho pracovně právního poměru) pro stejnou diagnózu více než jednu dočasnou pracovní neschopnost.

V této souvislosti připomínám, že dle § 55/1 písm. a) zákona o nemocenském pojištění se dočasnou pracovní neschopností rozumí stav, který pro poruchu zdraví (nebo jiné důvody) neumožňuje pojištěnci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost (kterou je v případě zaměstnance výkon závislé práce u konkrétního zaměstnavatele) a trvá-li porucha zdraví déle než 180 kalendářních dní, i jinou než dosavadní pojištěnou činnost.

V tomto ohledu je pak samozřejmě zcela irelevantní, zda byla dočasná pracovní neschopnost prohlášena registrujícím praktickým lékařem či lékařem-specialistou.

2/ Výběr jedné ze dvou dočasných pracovních neschopností:
S ohledem na odpověď ad 1/ výše je řešení této otázky nasnadě: zaměstnanec si nemůže vybrat jednu ze dvou současně platných dočasných pracovních neschopností, neboť k souběhu dočasných pracovních neschopností pro tutéž diagnózu u téhož zaměstnavatele (v rámci jednoho pracovně právního poměru) dojít nemůže.

Pro řešení Vámi popsaného případu je nezbytné poukázat v první řadě na to, že dočasná pracovní neschopnost:

- začíná dnem, v němž ji ošetřující lékař zjistil (§ 57/2 zákona o nemocenském pojištění),

- končí dnem, kdy ošetřující lékař vyšetřením zjistí, že dočasně práce neschopnému zaměstnanci jeho zdravotní stav umožňuje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost; nejpozději pak dočasná pracovní neschopnost končí třetím kalendářním dnem následujícím po dni tohoto vyšetření (§ 59/1 písm. a) zákona o nemocenském pojištění).

Ve Vámi popsaném případě pak bude nezbytné aplikovat §55 /4 zákona o nemocenském pojištění, dle něhož platí, že pokud zaměstnanci po ukončení dočasné pracovní neschopnosti vznikne v následujícím kalendářním dni další dočasná pracovní neschopnost, považuje se tato dočasná pracovní neschopnost za pokračování předcházející dočasné pracovní neschopnosti.

Vámi zmiňovaný pacient tedy pokračuje v dosavadní dočasné pracovní neschopnosti, přičemž podání návrhu na přezkum lékařského posudku o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a jeho vyřízení registrujícím praktickým lékařem z tohoto důvodu pozbývá právní relevance.

K závěru o právně přípustné existenci pouze jediné dočasné pracovní neschopnosti lze dospět rovněž s poukazem na § 49/1 písm. b) zákona o specifických zdravotních službách, dle něhož nemá podání návrhu na přezkum lékařského posudku o ukončení dočasné pracovní neschopnosti odkladný účinek, tzn. že k ukončení dočasné pracovní neschopnosti dojde ke dni, který za datum ukončení dočasné pracovní neschopnosti označil registrující praktický lékař. Neboť pak následující kalendářní den byla zjištěna dočasná pracovní neschopnost lékařem-specialistou, hledí se na "novou" dočasnou pracovní neschopnost jako na pokračování dočasné pracovní neschopnosti původní (jak uvedeno výše).

3/ Hledání nového registrujícího praktického lékaře:
V tomto případě není nutné, aby si Vámi zmiňovaný pacient hledal nového registrujícího praktického lékaře, neboť vztah pacienta a registrujícího praktického lékaře není časově limitován dočasnou pracovní neschopností.
Pro doplnění proto pouze dodávám, že ke změně registrujícího praktického lékaře je pacient oprávněn jednou za 3 měsíce (jak vyplývá z § 11/1 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění).

OBČAN-SPRÁVNÍ
- Zástavní právo mělo zaniknout kupní smlouvou - katastr nemovitostí zástavu nevymazal z evidence, jak postupovat?
- Nevymazané zástavní právo z evidence katastru nemovitostí - jak postupovat?
- Jak vymazat zástavu v katastru nemovitostí (zástava měla zaniknout kupní smlouvou)

Jak ovlivňuje moji nemovitost zástavní právo vedené katastrem nemovitostí, které zaniklo.
Při stavbě mého domu byla zřízena smlouva o zástavním právu. Dle této smlouvy zástavní právo zaniklo podpisem kupní smlouvy, mezi zastávcem a zastavitelem. Kupní smlouva byla registrována katastrálním úřadem. Po letech jsem ale zjistil, že v LV je stále vedeno zástavní právo.
Požádaljsem KÚ o zrušení zástavního práva. Pro identifikaci jsem uvedl parcelní čísla. KÚ zrušil zástavní právo na uvedených parcelách, ale ne na v zástavní smlouvě uvedené rozestavěné, nyní již hotové stavbě domu, (předpokládal jsem zrušení vkladu zaniklého zástavníh práva– jako celku, se všemi důsledky). Požádal jsem KÚ o provedení opravy chyby vzniklé neúplnou aplikací mé žádosti.
I po proběhlém správním řízení KÚ trva na tom, že o zrušení vkladu již nexistujícího zástavního práva musím znovu požádat.
Nechápu, jak může KÚ po upozorění na zánik provést „částečné“ zrušení a nexistující entita být nadále vedena v LV.
Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Katastrální úřad je obecně návrhem na vklad vázán a může tak do katastru zapsat jen ta práva, jejichž vklad je účastníky navrhován. V návrhu na vklad označujete konkrétní nemovitosti a práva, která k nim mají být zapsána nebo naopak vymazána. Pokud jste tedy ve svém návrhu žádal o výmaz zástavního práva pouze u pozemků, ale ne již u stavby (v době, kdy stavba ještě nebyla součástí pozemku, jako je tomu dnes), katastrální úřad správně vymazal zástavní práva pouze u těch nemovitostí, u kterých jste toto požadoval. Byť z přiložené listiny vyplýval zánik zástavního práva u více nemovitostí, znovu opakuji, že katastr je vázán návrhem na vklad, který nesmí libovolně rozšiřovat a může provést zápis jen toho práva, jehož vklad byl účastníky navržen. V návrhu na vklad je potřebné uvést veškeré nemovité věci, u kterých požadujete určitá práva zapsat či vymazat. Jak už Vám ale sdělil i katastr, řešení je jednoduché, a to podání nového návrhu na vklad na výmaz zástavního práva k budově.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY A SMLOUVY
- Navrhovatel smlouvy nedostal zpět podepsanou smlouvu - je smlouva platná?
- Nevrácení podepsané smlouvy druhou stranou a neplatnost smlouvy (rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 114/99 a 31 Cdo 1571/2010
- Rozsudek Nejvyššího soudu rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 114/99 a 31 Cdo 1571/2010 - neplatnost smlouvy podepsané ale nedoručené po podpisu protistranou

02/2008 na mě majitelka firmy Xxxxxxxxxxxx, paní Xxxxxxxxxxx, firmu zdarma převedla. Paní Xxxxxxx měla vůči své firmě dvě pohledávky v celkové výši 3 350 000,00 Kč. Já jsem byl v té firmě jednatelem.
Po podpisu smluv o převedení obchodního podílu mi JUDr Perlíková předložila smlouvu o Postoupení pohledávky za úplatu v 100% výši hodnoty pohledávky paní Xxxxxxxxxx vůči firmě Multico Trading na mě jako na fyzickou osobu s úhradou do 31. 12. 2009
Pohledávky byly z roku 2005 a 2006 a tudíž jedna byla v polovině r. 2008 promlčena a druhá v létě 2009.
Namítl jsem, že tuto smlouvu nebudu podepisovat, že nemám tyto finance na úhradu, ale paní Perlíková mě ujišťovala, že je to jen formalita, že paní Xxxxxxxxxx mi dala zdarma firmu a toto je jen pro její evidenci, že pokud částku dle smlouvy neuhradím, nic se nestane, že mohu případně platit symbolicky po částech. Uvěřil jsem jí a smlouvu podepsal. Paní JUDr. Perlíková mi řekla, že ji předá k podpisu paní Xxxxxxxxxx a ona mi potom jedno paré smlouvy předá. To se stalo 6. 2. 2008. Od té doby jsem už paní JUDr Perlíkovou neviděl, nemluvil s ní stejně jako s paní Xxxxxxxxxx.
Paní Xxxxxxxxxx mi předmětnou smlouvu o Postoupení pohledávky nikdy nedala, podle § 526 měla povinnost oznámit dlužníkovi postoupení pohledávky, což se nikdy nestalo. A navíc, mě nikdy nedala dokumenty prokazující existenci pohledávky.
Měl jsem za to a v dobré víře věřil, že paní Xxxxxxxxxx smlouvu tudíž stornovala, nebo nepodepsala, zkrátka pro mě smlouva neexistovala. Neměl jsem možnost nijak vůči firmě Multico Trading jako fyzická osoba uplatňovat převedení pohledávky do mého osobního vlastnictví a tudíž jsem ani neviděl žádný důvod, proč bych měl platit za pohledávku, která nikdy nebyla na mě převedena.
2010 však paní Xxxxxxxxxx tuto smlouvu o Postoupení pohledávky převedla na Nadaci na ochranu zvířat (je majitelkou této nadace) a v prosinci Nadace vůči mně začala uplatňovat nárok, abych dlužnou částku Nadaci uhradil. Toto jsem pochopitelně odmítl s tím, že tuto smlouvu nemám, nikdy jsem ji jako platnou neměl a neviděl. Nadace na mě podala žalobu k soudu.
V létě 2013 byla u soudu jako svědek předvolána paní Xxxxxxxxxx a paní JUDr Perlíková, kde přiznala, že smlouvu tehdy dne 6. 2. 2008 odnesla a nikdy mi ji nikdo nedal zpět podepsanou od p. Xxxxxxxxxx. Také přiznala před soudkyní, že postoupení pohledávky firmě Multico Trading jako dlužníkovi nebylo oznámeno. A také, že mi nebyly předány dokumenty prokazující existenci pohledávek.
09/2013 mě Obvodní soud pro Prahu 9 odsoudil k zaplacení dlužné částky 3.350.000 + úroky. Soud výše uvedené ignoroval. Soud konstatoval, že smlouva je platná a tím pádem jsem povinen vše zaplatit.
Odvolání proti rozsudku, 29. 1. 2015 proběhlo jednání před odvolacím soudem Městský soud pro Prahu. Jednání bylo velice krátké, soud opět vůbec nevzal na vědomí výše uvedené skutečnosti a rozsudek Obvodního soudu potvrdil a odsoudil mě k zaplacení pohledávky, kterou jsem nikdy neměl, nedostal a nevlastnil.
Marně hledám podobnou situaci na internetu a jak toto vyřešit. Vždy a všech případech se hovoří o platné smlouvě atd. ale taková situace, do jaké jsem se dostal já, taková snad jiná nikdy nebyla (precedens? ). Prakticky já musím plnit i bez toho, že druhá strana mě záměrně uvedla v omyl a dostala do této velmi zlé situace, způsobila mi škodu velkého rozsahu. Paní Xxxxxxxxxx nesplnila vůbec nic a má dostat sumu, kterou nejsem schopen zaplatit.
Nedostal jsem zpět podepsanou smlouvu, tudíž jsem nikdy nebyl informován, že smlouva vstoupila v platnost (podpisy obou stran) není podstatný?
A fakt, že jsem nikdy dokumenty prokazující exitenci pohledávky nedostal a tudíž jsem se nestal nikdy majitelem pohledávky?
P. Xxxxxxxxxx nikdy není schopna prokázat, že mi smlouvu předala, že mi pohledávku postoupila. To není potřeba u soudu prokázat?
Já jsem se majitelem pohledávky nikdy nestal a přesto mám uhradit částku? Děkuji. Valtr

ODPOVĚĎ:
Pátral jsem v judikatuře Nejvyššího soudu a našel jsem několik rozhodnutí, která se zabývají tím, že pokud podepsaný návrh na uzavření smlouvy nedošel zpět osobě, která nabídku učinila, smlouva nevznikla. Jelikož jste smlouvu podepsal první Vy, stal jsem se vlastně navrhovatelem smlouvy. Jedná se o tyto rozhodnutí 22 Cdo 114/99 ze dne 14. 12. 1999, 31 Cdo 1571/2010 ze dne 16. 1. 2013.

Je-li smlouva uzavírána dálkově, působí projev vůle vůči nepřítomné osobě, jakmile jí dojde. Osoba, jíž je nabídka určena, je povinna nabídku příjmout ve lhůtě v ní určené, nebo ve lhůtě přiměřené. Pokud Vám pí Xxxxxxxxxx smlouvu nedoručila, dospěl jsem k závěru, že smlouva nikdy nezvnikla.

Řešením je podání dovolání k Nejvyššímu soudu. K tomuto účelu musíte vyhledat advokáta, protože zastoupení advokátem je u Nejvyššího soudu povinné. Ten Vám pomůže dovolání sepsat.

Myslím, že máte šanci uspět. Zároveň by měl advokát podat návrh na odložení vykonatelnosti rozhodnutí Městského soudu v Praze. Na nic nečekejte, neboť lhůta pro podání dovolání činí 2 měsíce od doručení rozhodnutí Městského soudu.

Pro příště bych Vám poradil podobé záležitosti řeši s advokátem. Kdyby advokát toto namítl již při jednání u Obvodního soudu, byla by celá zíležitost vyřešena. Navíc pokud byla žaloba podána po 1. 1. 2013, je domnělý nárok pí Xxxxxxxxxx promlčen.

Nechci tvrdit, že je jisté, že uspějete, ale myslím, že zde je reálná šance.

OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce na věřitele a ohrožení majetku dlužníku - jak zabránit dražbě věcí dlužníka?
- Jak zabránit dražbě nemovitosti (bytu, domu, pozemku) - postup, návod

Je ve vyhlášena dražba na našeho věřitele konkrétně na jeho garáž a časti pozemků které patří k bytu který již vlastníme (naruší se poměrové rozdělení bytovky na 4 majitele bytů a k nim přilehlých garáží) na tuto garáž máme i zaplacenou zálohu viz doklady předané na soud ve Vyškově pro vydání platebního rozkazu. Já se ptám zda lze tento ještě nevydaný platební rozkaz nebo doklad o zaplacení zálohy na tuto garáž použít v exekuci a zastavit ji nebo jakým způsobem lze v tak krátké době toto vyřešit abychom o tuto garáž a části pozemků nepřišly. Když věřitele nelze dohledat. Dá se zaplatit dluh věřitele bez dražby? A převést tuto garáž na sebe bez dražby? Návrh na platební rozkaz a Dražební vyhláška v příloze. Děkuji, Ilja

ODPOVĚĎ:
Dražbě je možné zamezit tak, že před zahájením dražby bude pohledávka, včetně celého příslušenství, tedy včetně úroků a nákladů exekuce, uhrazena. Aby bylo zamezeno dražbě, musel byste uhradit exekučně vymáhanou pohledávku, včetně případných dalších pohledávek věřitelů, kteří se do dražby přihlásí. Tím byste ovšem nezískal vlastnické právo k předmětu dražby, to by zůstalo původnímu majiteli. Jelikož nejste účastníkem řízení, nemůžete využít tzv. prodej z volné ruky. Dražbě tedy můžete zabránit, avšak předmět dražby by tak do Vašeho vlastnictví nepřešel, naopak by Vám vznikla další pohledávka za dlužníkem z titulu bezdůvodného obohacení.

PRÁCE-VÝPOVĚĎ
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Náhrada mzdy při výpovědi podle § 56 ods. 1 a) Zákoníku práce
- Náhrada mzdy při okamžité výpovědi ze zdravotních důvodů

06.01.2015 moje kolegyně, kvůli zdravotním problémům, podala výpověď podle § 56 ods. 1 a). Druhý den obdržela od zaměstnavatele výpověď podepsanou. Asi do čtyřech dnů obdržela i zápočtový list. Na Úřadě práce ji poradili, že podle tohoto zákona by měla nárok na náhradu mzdy. Požádala o to zaměstnavatele. Místo vyrozumění ji zaměstnavatel sdělil, že její výpověď je podaná neprávem a nesplňuje podmínky. Žádali, aby výpověď zrušila a napsala novou, nebo ji dají k soudu. Mají na toto právo? Děkuji. Pavlína

ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce, v platném znění obsahuje možnost zaměstnance okamžitě ukončit pracovní poměr, jestliže „podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce“. Pokud byl tento důvod naplněn, pak má zaměstnanec právo okamžitě zrušit pracovní poměr a má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku po výpovědní dobu. Pro naplnění daného důvodu je tedy třeba, aby zde existoval lékařský posudek poskytovatele pracovnělékařských služeb (tj. dle starého názvosloví lékař závodní preventivní péče, nemůže se jednat o žádného jiného lékaře), pak lékařský posudek musel být lékaři doručen a marně muselo uplynout 15 dnů, kdy zaměstnavatel nekonal a nechal zaměstnance dál vykonávat dosavadní práci.
Pokud všechny tyto skutečnosti splněny nebyly, nebyl zde důvod pro možnost okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance, a pokud tak zaměstnanec přesto učinil, jednal v rozporu se zákoníkem práce a zaměstnavatel může k soudu podat žalobu na neplatnost tohoto jednání.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost kominíka za požár komínu (spalinových cest) z důvodu nesprávné instalace kotle bez revize připojení kotle
- Instalace kotle bez revize - odpovědnost kominíka za požár komína

Otec se živí jako kominík (vlastní živnostenské oprávnění) a provádí čištění a kontrolu komínů na jehož základě vypisuje Zprávu o kontrole spalovacích cest. Zpráva je platná vždy jeden rok. Minulý měsíc došlo k požáru roubenky, kterou otec před rokem (3 dny do vypršení zprávy, tzn. stále plátná) čistil/kontroloval a ve které byly před samotným čištěním instalována nová kamna, ke kterým majitel neměl revizi a ani tak do požáru neučinil. Otec existenci revizní zprávy nekontroloval ani nikam neuvedl (byl si jistý, že to není jeho povinností a že jde pouze o listinu mezi revizním technikem, majitelem nemovitosti a pojišťovnou).

Pravděpodobnou příčinou požáru byla právě nesprávná instalace kamen, vyšetřování ještě není ukončené.
Plyne otcovi jako kominíkovi nějaká právní odpovědnost za požár? Byl otec povinný revizní zprávu vyžadovat a podmiňovat tím předání Zprávy o kontrole spalinových cest? Může po něm kdokoliv škodu vymáhat? Otec si platí Pojištění odpovědnosti pro podnikatele, která by se měla na podobné případy vztahovat, kdy může pojišťovna zamítnout pojistné plnění? Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Samozřejmě věc by potřebovala zřejmě podrobnější analýzu, ale je-li průběh škodní události takový, jak popisujete, tak nevidím důvodu, proč by se na Vašeho otce měl majitel domu obracet s žádostí o náhradu škody. Nebo tak již učinil, když se takto dotazujete? Pokud bude stanovena jako jasná příčina nesprávná instalace kamen, tak to s podnikatelskou činností Vašeho otce nemá nic společného, když prováděl kontrolu spalinových cest.
Pokud by skutečně škoda byla v příčiné souvislosti s jednáním Vašeho otce, pak by mohlo připadat více variant řešení. Vzhledem k výše uvedenému to však nepředpokládám. Teoreticky by to mohlo dospět až k podání žaloby na náhradu škody, kde by veškeré podmínky existence odpovědnosti za škodu musel majitel domu prokázat. To není na Vašem otci. Zda byl povinen vyžadovat revizní zprávu musí vyplývat buď z právního předpisu (zákona, vyhlášky) či ze smlouvy uzavřené mezi Vaším otcem a majitelem domu, kde kontrola probíhá. Osobně nevím, zda je obvyklé předložení zprávy vyžadovat. To by měl vědět Váš otec jako profesionál v oboru.
Zda je pojišťovna povinna plnit vyplývá s pojistných podmínek sjednané smlouvy, tudíž toto opět nemohu konkrétně hodnotit. Pokud by Vás majitel požádal o náhradu škody, mohla by věc vyřizovat i pojišťovna, případně Vám uhradit náklady právního zastoupení, ale skutečně nevím, jaký je rozsah služeb obsažených ve sjednaném pojištění. Kontaktoval bych proto pojišťovnu a na postup při případné žádosti o škodu bych se zeptal. Koneckonců za to pojišťovna pravidelně inkasuje jistě nemalé peníze.

RŮZNÉ-STAVBY
- Kanalizace v obci je daleko od domu - musím se přesto připojit?
- Biologické odbourání splaškové vody místo připojení domu k veřejné kanalizaci - umožňuje to zákon?
- Je možné biologicky zlikvidovat splaškovou vodu místo napojení na veřejnou kanalizaci?
- Vzdálenost kanalizace od domu - má vliv na povinnost připojit dům ke kanalizaci?
- Povinnost připojit nemovitost ke kanalizaci - pohled ministerstva zemědělství (výklad č. 19 k zákonu o vodovodech a kanalizacích - komentář k § 3/8)
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Kdo je majitelem kanalizační přípojky nemovitosti do veřejné kanalizace?
OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce nepeněžitého plnění (povinnosti připojit se k veřejné kanalizaci)

Zákon 274 o vodovodech a kanalizacích. uvádí v § 3 odst. 8) cit.
"Obecní úřad může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné."

Je možné se tomuto rozhodnutí úspěšně bránit, především v konkretním případu, kdy se jedná o RD
/zemědělská usedlost, obklopená pastvinami a ornou půdou/, se zemědělskou malovýrobou na ŽL a kde by přípojka na splaškovou kanalizaci byla sice technicky možná ale neúměrně nákladná a je vhodnější splaškovou vodu biologicky upravit a použit na hnojení přilehlé orné půdy příp. trvalého travního porostu.
Příslušné přípravky jsou běžně k dostání v obchodech i drogeriích - tato možnost je na obalu uvedena. Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že obecní úřad je ve smyslu § 3/8 zákona o vodovodech a kanalizacích oprávněn v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné, čemuž koresponduje i § 26/2 písm. b) zákona o vodovodech a kanalizacích (který vyjmenovává případy, v nichž rozhodují obecní úřady v přenesené působnosti).

V souvislosti se shora uvedeným je dále vhodné upozornit na to, že k tomu, aby obec mohla vydat právní předpis v přenesené působnosti (nařízení obce) je nezbytné, aby se tak stalo na základě zákonného zmocnění a samozřejmě i v mezích takového zmocnění (čl. 79/3 Ústavy ČR a § 11/1 zákona o obcích).

Zmocnění k vydání nařízení obce však není v § 3/8 zákona o vodovodech a kanalizacích obsaženo. Toto ustanovení naopak počítá s vydáním rozhodnutí (myšleno rozhodnutí vydaného v rámci správního řízení dle správního řádu), tzn. individuálního právního aktu, kterým se v konkrétním případě ukládá povinnost jmenovitě určené osobě. Obecní úřad je tak povinen v každém konkrétním případě zkoumat, zda jsou splněny podmínky pro uložení povinnosti dle § 3/8 zákona o vodovodech a kanalizacích, tzn. zejména zda je připojení na veřejnou kanalizaci technicky možné.

Proti rozhodnutí o povinnosti připojit se k veřejné kanalizaci je tedy možné brojit opravnými prostředky (odvolání dle § 81 a násl. správního řádu), přičemž není vyloučen ani soudní přezkum takového rozhodnutí (dle soudního řádu správního).

Pokud by se vlastník pozemku či stavby nebyl ochoten připojit k veřejné kanalizaci, je vhodné vědět, že vydané rozhodnutí představuje exekuční titul podle § 104 správního řádu. Obecní úřad by tak mohl přistoupit k exekuci na nepeněžitá plnění (§ 107 - § 129 správního řádu) a ukládat vlastníkovi např. donucovací pokuty (§ 112 písm. c) správního řádu). Současně je vhodné vědět, že nepřipojení se k veřejné kanalizaci (ač to bylo vlastníkovi uloženo rozhodnutím obecního úřadu) není přestupkem ani správním deliktem (pokuta za přestupek či jiný správní delikt nebo jiná sankce v tomto případě tedy nehrozí).

V souvislosti se shora uvedeným se dále sluší poukázat na stanovisko, které k této problematice zaujalo Ministerstvo zemědělství (jako nejvyšší správní orgán, do jehož gesce problematika vodovodů a kanalizací spadá). Dne 21. 4. 2008 vydalo Ministerstvo zemědělství (konkrétně jeho sekce vodního hospodářství) výklad č. 19 k zákonu o vodovodech a kanalizacích, v němž se zaměřilo na § 3/8 tohoto právního předpisu. V rámci předmětného výkladu dospělo Ministerstvo zemědělství mimo jiné k závěru, že:
"… Z podstaty věci není možné spravedlivě uložit vlastníkovi stavebního pozemku nebo stavby, na které vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost úhrady nákladů s připojením souvisejících, a to především z důvodu, že plnil svoje povinnosti vyplývající z právních předpisů, mj. z ustanovení § 5 odst. 3 vodního zákona. Podá-li tedy nějaká jiná osoba, ať už z jakéhokoliv důvodu, samozřejmě za předpokladu, že vlastník stavebního pozemku nebo stavby plní řádně své povinnosti, podnět k zahájení řízení podle ustanovení § 3 odst. 8 zákona o vodovodech a kanalizacích, je osobou, která má zájem na připojení, a tudíž nese náklady na připojení, nedojde-li k jiné dohodě.

Vlastníkem přípojky je ve smyslu ustanovení § 3 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích osoba, která na své náklady přípojku pořídila. Zákon sice v první větě předmětného ustanovení stanoví, že přípojku pořizuje na své náklady odběratel, uvádí však i výjimku, pokud není dohodnuto jinak. Lze dovodit, že pod pojem "není-li dohodnuto jinak" lze podřadit i v dotazu zmíněný případ připojení na kanalizaci uložením povinnosti ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona o vodovodech a kanalizacích.

Dále umožňuje stavební zákon za podmínek daných ustanovením § 137 odst. 1 písmeno e), nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku připojit stavbu na technickou infrastrukturu a dále provést úpravy, jimiž se stavba vybavuje sociálním nebo jiným hygienickým zařízením. Na náhradu nákladů na takové úpravy náleží vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku na základě a za podmínek daných ustanovením § 138 stavebního zákona stavební příspěvek, pokud o něj požádá. Stavební příspěvek se poskytuje na úhradu té části nákladů, které se přímo týkají provedení nařízených nezbytných úprav.
Stavební příspěvek se podle ustanovení § 138 odst. 4 neposkytne, mají-li být nařízenými nezbytnými úpravami odstraněny závady vzniklé porušením nebo neplněním povinností vlastníka, stanovených tímto zákonem či jiným právním předpisem. Příspěvek se též neposkytne, lze-li zajistit úhradu nákladů na provedení nařízených nezbytných úprav nebo na zpracování projektové dokumentace podle zvláštních právních předpisů… "

Celý výklad č. 19 k zákonu o vodovodech a kanalizacích je dostupný zde:

http://eagri.cz/public/web/file/41870/V19.pdf

Pokud tedy likvidujete odpadní vody vznikající na Vámi vlastněném pozemku (resp. ve Vámi vlastněné stavbě) v souladu s vodním zákonem (zejména v souladu s jeho § 5/3 a § 38), můžete v případně zahájeném správním řízení (o uložení povinnosti připojení k veřejné kanalizaci) argumentovat shora citovanými závěry Ministerstva zemědělství (tzn. že v případě rozhodnutí o Vaší povinnosti připojit se k veřejné kanalizaci ponese náklady na zřízení kanalizační přípojky ta osoba, která dala k zahájení řízení podnět, může se tedy jednat i o obecní úřad, resp. obec samu, v takovém případě by se v souladu s § 3/6 zákona o vodovodech a kanalizacích stala vlastnicí kanalizační přípojky obec). Závěrem je nezbytné dodat, že shora citovaný právní názor Ministerstva zemědělství není přijímán bez výhrad, i přesto Vám však doporučuji ho v případném správním řízení použít.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Příspěvek na bydlení v družstevním bytě (bydlení u rodiče, rodičů)
- Příspěvek dítěte, potomka na bydlení v družstevním bytě (bydlení u rodiče, rodičů)
- Kolik dělá přídavek na dítě v roce 2015
- Přídavky na dítě 2015 - kolik Kč?
- Výše přídavků na dítě 2015

Žiji v bytě se svým pětiletým synem, nezaměstnaná (od 21.3.2014). Syn chodí do školky. Rozvedená od 22.12.2014.
Bývalý manžel mi platí 6000 Kč měsíčně. Jelikož na podporu v nezaměstnanosti jsem nedosáhla, jiné příjmy nemám.
Mám nárok na příspěvek na bydlení a příspěvek na dítě?
Družstevní byt, členem družstva je můj otec. Ten však bydlí u své druhé manželky. Maminka odkázala veškerý majetek mne. Já mám z dědictví nárok na 1/2 peněz v případě, že by se byt prodával či se s ním nějak nakládalo, ale členkou bytového družstva nejsem.
Nájemné resp. veškeré poplatky spojené s bytem (do fondu oprav, služby, energie) nicméně platím já (8104 korun/měs.) z těch 6000 na malého a dorovnávám ze zbytku peněz po mamince. Byt má v řádech měsíců přejít do osobního vlastnictví.
Musí mít otec (dědeček mého dítěte) jako člen družstva trvalý pobyt v tom bytě, jehož je členem? Stanoví to stanovy družstva či je to dané všeobecně? Měl by z titulu člena v BD (nebo až vlastníka/byt v OV) nárok na parkovací kartu za 700 korun ročně na modré zóně na MČ Prahy, kde bydlím? Má na stejné MČ práci a jezdí sem autem. Mohl by argumentovat tím.
Pokud by si změnil trvalý pobyt do bytu své stávající manželky a někdy v budoucnu si to rozmyslel, má nárok z titulu člena družstva si TP zřídit zase zde? Jeho nárok na byt tím přeci nezaniká? Ptám se, abych měla v rukou pravdivá fakta, než se na něj obrátím.
Mohla bych zažádat o tyto příspěvky, pokud bych byla spolučlenkou a otec měl TP u své nynější manželky?
Otec má příjmy cca. 20 tis. /měs. Předpokládám, že by se při posuzování mé případné žádosti o příspěvky (souvisí i s přísp. na dítě? ) započítával i jeho příjem. Je otcovo členství v bytovém družstvu podmíněné jeho TP v tomto bytě? Mohl by mi dát nájemní smlouvu, až se ze status člena družstva změní na vlastníka bytu?
Snažím se prostě zjistit, co by obnášelo splnit kritéria pro možnost získání zmíněných příspěvků a jaké konsekvence by to mělo pro otce, který, jak se bohužel obávám, mi nebude chtít vyhovět.
Chci být připravená, pokud by argumentoval nutností TP zde z důvodu členství v BD apod. Abych alespoň teoreticky věděla, zda je to pravda. Za jakých podmínek na příspěvky a v jaké výši dosáhnu.
Děkuji, Jarka

ODPOVĚĎ:
Na příspěvek na bydlení máte nárok tehdy, jste-li vlastníkem či nájemcem (podnájem nestačí) bytu/domu, ve kterém máte trvalé bydliště, za předpokladu, že 30% (v Praze 35%) příjmů Vaší domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek na bydlení je zapotřebí dokládat náklady na bydlení a příjmy všech osob, které mají v bytě trvalé bydliště, za uplynulé kalendářní čtvrtletí.

To, že je Váš otec členem bytového družstva, neznamená, že v daném bytě musí mít i trvalé bydliště. Záleží čistě na jeho rozhodnutí, zda bude mít trvalé bydliště v daném bytě nebo jinde. Dokud je pouze členem družstva a tudíž sám jen nájemcem - nikoliv majitelem - bytu, může Vám dát pouze podnájemní smlouvu a to pouze se souhlasem družstva.

Jakmile se stane majitelem bytu, mohl by Vám dát smlouvu nájemní. Na základě této smlouvy byste si mohla i Vy zřídit v bytě trvalé bydliště a to i bez souhlasu Vašeho otce. Dokud zde ale bude mít trvalé bydliště Váš otec, vzhledem k výši jeho příjmů na příspěvek na bydlení nedosáhnete. Pokud ale bude mít trvalé bydliště u své manželky, budete si moci o příspěvek na bydlení požádat. Jestliže Váš otec zůstane členem družstva (či v budoucnu vlastníkem bytu) bude si ale samozřejmě moci kdykoliv trvalé bydliště přehlásit zpět.

Co se týče přídavku na dítě, zde se započítávají příjmy všech osob žijících ve společné domácnosti. Pokud tedy Váš otec bydlí se svou manželkou, pak jeho příjmy dokládat nemusíte. Pro nárok na přídavek na dítě je zapotřebí, aby Váš příjem nepřesahoval 2,4násobek životního minima Vaší domácnosti. Životní minimum osamělé matky s dítětem je vyjádřeno částkou 4.880 Kč, hraničním příjmem pro nárok na přídavek na dítě je tedy příjem ve výši 11.712 Kč. Pro nárok na přídavek na dítě je zapotřebí doložit příjmy za kalendářní rok 2013, při žádosti od října 2015 pak příjmy za rok 2014. Výše přídavku na dítě do šesti let je 500 Kč, od šesti let věku pak 610 Kč měsíčně.

OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL, KUPNÍ SMLOUVY
- Skrytá vada nemovitosti a odstoupení od smlouvy - kdo zaplatí náklady na odhad, katastr, úroky hypotéky a poplatek za mimořádnou splátku hypotéky?
- Kdo platí náklady na odhad, katastr, úroky, pokutu při odstoupení od kupní smlouvy pro skrytá vadu nemovitosti
- Skrytá vada nemovitosti a odstoupení od smlouvy - kdo zaplatí odha, poplatky katastru, pokutu, úroky za mimořádnou splátku hypotéky?

Mám nemovitost se skrytou vadou a v důsledku toho odstupuji od kupní smlouvy. Mohu při odstoupení od kupni smlouvy požadovat po prodávajícím jednak vzniklé náklady - odhad, poplatky na katastru, úroky z hypotéky, náklady na rekonstrukci a hlavně poplatek za mimořádnou splátku hypotéky? Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Jak jsem již níže uváděl, odstoupením od smlouvy zaniká smlouva ex tunc, tedy strany by si měly vrátit vše co ze závazku plnily, prodávající by tedy měl vrátit kupní cenu a převzít nemovitost, kupující by měl převzít kupní cenu a předat nemovitost. Náhrada škody Vám způsobená porušením kupní smlouvy tím není dotčena (odhad, poplatky, náklady na rekonstrukci mi nejsou uplně jasné, byla prováděna před zjištěním skryté vady). Především však s hypotékou je to složitější a upřímně řečeno nevím, jak takovéto případy aktuální judikatura řeší. Hypotéka je totiž vztahem Vás jako závního dlužníka a banky. Pro tento případ by skutečně bylo vhodné vyhledat advokáta.

OBČAN-DLUHY
- Jak dokázat že dlužník není vlastníkem majetku v oddlužení, insolvenci, osobním bankrotu?
- Může insolvenční správce zabavit věci dlužníka v insolvenci?
- Je nutné dokázat v insolvenci, oddlužení čí je majetek v bytě dlužníka?
- Co je to majetková podstata v oddlužení, insolvenci - příklad z praxe
- Co patří a nepatří do majetkové podstaty při žádosti o insolvenci, oddlužení, osobní bankrot?
- Co spadá a nespadá do majetkové podstaty při žádosti o insolvenci, oddlužení, osobní bankrot?

Jak prokázat, že majetek není v mém vlastnictví nebo je darem. Konkrétně: Starší horské kolo - patří mé sestře, nevyužívá ho, zapůjčila mi ho do doby než její dcera doroste a kolo bude moct používat. Sestra kolo zakoupila na Bleším trhu, doklad o koupi nemá ani kupní smlouvu, nyní by se kolo dalo v bazaru prodat za cca 3-5.000,-Kč. TV - LCD - novou mi ji koupila máma, dar do nové domácnosti, stáří 7 měsíců, pořizovací cena: 5.000 Kč. Budu žádat o insolvenci. Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
V rámci insolvenčního řízení je sepisována tzv. majetková podstata, která je poté podle způsobu řešení insolvence zpeněžována nebo ne. Pokud je insolvence řešena konkursem, majetková podstata se zpeněžuje. V rámci oddlužení tomu tak většinou nebývá, jelikož je Vám stanoven splátkový kalendář, který musíte dodržovat, ale ke zpeněžování majetkové podstaty se zpravidla nepřistupuje. Pokud budete podávat insolvenční návrh sama, náleží do majetkové podstaty majetek, který Vám patří k okamžiku zahájení insolvenčního řízení, tedy podání návrhu. Současně s insolvenčním návrhem musíte předložit i tzv. seznam majetku dlužníka.
Co se týče Vámi uvedených movitých věcí, je situace asi následující. Pokud Vám skutečně byla televize darována, do majetkové podstaty by patřit měla, jelikož k ní máte vlastnické právo, které jste nabyla na základě darovací smlouvy, byť patrně jen ústní. Měla byste ji tedy uvést do seznamu majetku. Ohledně kola je situace jiná, jelikož vzhledem k tomu, že Vám bylo pouze zapůjčeno, logicky není Vaším majetkem, který by měl být zahrnut do majetkové podstaty. Vlastnické právo k němu má stále Vaše sestra. Abyste se tedy vyhnula pozdějšímu případnému dokazování, že kolo je skutečně Vaší sestry, což by bylo vzhledem k absenci kupní smlouvy poměrně složité, je několik možností. Buď před podáním insolvenčního návrhu kolo sestře prostě vraťte a celá situace je vyřešená nebo, pokud ho chcete používat i nadále, sepište se svou sestrou jednoduchou smlouvu o výpůjčce dle § 2193 a násl. občanského zákoníku. Na internetu jistě najdete celou řadu vzorů na tuto smlouvu. Kolo ale v každém případě nebudete uvádět do seznamu majetku, jelikož mezi Váš majetek nepatří.

Závěrem ale znovu opakuji, že insolvence automaticky neznamená, že o svůj majetek přijdete. Záleží na způsobu, jakým bude řešena.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Špatné umístění plotu souseda a "vyvlastnění" pozemku vydržením
- Vyvlastnění pozemku sousedem - špatně umístěný plot po dobu více než 10 let

Obracím se na Vás s prosbou ohledně sporně vybudovaného plotu, který je o 14 cm sousedem rozporován. Hranice je vymezená již delší dobu (min. 10 let) a pozemek je za plotem se pro stěžovatele (souseda) již nepřístupný a nikterak ho neudržuje.
Nicméně soused pozemek 14cm x 10m nárokuje a odkazuje se na něj při stavebních úpravách na mém objektu, kde soused napadá špatně napočítané požární a odstupové vzdálenost, apd. Někde jsem zaslechl (proto Vás kontaktuji), že pokud soused nemůže pozemek udržovat po dobu (XY), může naopak protistrana (já) pozemek získat na své právo užívání (vydržení? služebnost? ). Děkuji, Ctirad

ODPOVĚĎ:
Pokud je výměra sporná, pak je rozhodující stav, který je dán dle geometrického plánu. Pokud ta hranice je špatně, což nelze bez dalšího posoudit, pak je asi soused v právu. Náklady na případnou úpravu plotu by však musel nést společně s Vámi, jelikož hranice je společná. Samozřejmě vzhldem k výměře, kterou uvádíte by bylo lepší se rozumně dohodnout, je-li to možné.
Narážíte asi spíše na věc opuštěnou:
Nevykonává-li vlastník vlastnické právo k nemovité věci po dobu deseti let, má se za to, že ji opustil. Opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu. Tímto způsobem by to tedy nešlo.
Vydržení vlastnického práva by mohlo připadat v úvahu, pokud současný stav panuje minimálně posledních 20 let.

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Vydržení práva svodu dešťové vody od souseda (pouští vodu ze střechy na střechu vedlejšího domu)
- Služebnost svodu dešťové vody od souseda (pouští vodu ze střechy na střechu vedlejšího domu)
- Věcné břemeno svodu dešťové vody od souseda (pouští vodu ze střechy na střechu vedlejšího domu)

Jsem předsedkyně SVJ činžovního domu v Praze na Smíchově. Ukázalo se, že do našeho okapního systému má odvedenou dešťovou vodu náš soused z vedlejšího domu. Problém je v tom, že zatímco množství vody přicházející z plochy naší střechy ještě normám vyhovuje, množství vody z obou střech již ne. Upravit stávající systém tak, aby pobral vodu z obou střech je nákladné.
Soused nemá žádný dokument který by dokládal vznik služebnosti, ale tvrdí že právo už má vydržené, protože ke kolaudaci jeho části střechy (a tedy přivedení jeho vody do našeho systému) došlo v roce 1983. Je pravda, že i v případě porušení norem má právo vydržené? Kdo je povinen náklady na změnu systému hradit? Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Dle nového občanského zákoníku je stanovena u nemovitých věcí vydržecí doba 10 let. Nemyslím si však, že se výše uvedená držba zakládá na řádném právním důvodu. Kolaudace jeho střechy stavebním úřadem je vztah veřejnoprávní souseda jako žadadtele o technické schválení stavby. Nemá však nic společného se soukromoprávním vztahem Vás a souseda. Ten by měl s Vámi uzavřít dohodu o zřízení věcného břemene (služebnosti) okapu, kde by měly být stanoveny podmínky udržby a zřizovacích nákladů, právo souseda by pak mělo být zapsáno do katastru nemovitostí.
Vyzval bych jej tedy k jednání o nutnosti úpravy nevyhovujícího systému a podmínkách zřízení věcného břemene, jelikož ve stavu jaký je svádí vodu bez právního důvodu a Vám navíc hrozí v důsledku velkého množství vody škoda a v důsledku neplnění norem i sankce.

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Soused nesouhlasí s vedením elektrického kabelu kolem jeho pozemku
- Prodlužování správního řízení o elektrické vedení - co dělat když soused neustále připomínkuje správní řízení?

Máme problém ohledně přípojky elektrického vedení: na ČEZ jsme podali žádost o přivedení přípojky elektřiny k pozemku. Ten nám ji schválil a celou věc předal realizující firmě. Firma zpracovala projekt a obeslala všechny účastníky územního řízení.
Soused pozemku, okolo kterého má elektřina vést, nám nedal souhlas. Prý nechce aby tam elektřina vedla. Majitel sousedního pozemku prý nám elektriku zakáže a pokud to bude nutné bude mít stále připomínky.
Na obci mi bylo sděleno, že pokud nebude souhlasit, bude celá věc prodloužena o tři měsíce. Poté je možné projekt převést z územního řízení na stavební řízení a tam už prý nebude potřeba souhlas sousedícího s pozemkem, na kterém by měla vést elektřina. Jak celou věc řešit? Může se soused odvolávat donekonečna? Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Problém se odehráva na poli správního práva a režimu stavebního zákona. Soused skutečně může stavbu připomínkovat (je to jeho právo), a tím zdržovat. Nicméně se všemi připomínkami se lze řádně vypořádat, byť to řízení protáhne. Až dojde k vypořádání všech připomínek a námitek, nebude již soused mít žádný právní prostředek k tomu, aby elektrické přípojce zabránil. Obrňte se tedy trpělivostí, musíte uvedené období přečkat.

OBČAN-EXEKUCE
- Promlčení dluhu v exekuci - za kolik let se dluh a penále promlčí?
- Vliv exekuce na promlčení, promlčecí lhůtu, lhůty
- Exekuce na promlčecí lhůta, lhůty

Promlčení exekuovaného dluhu: do 01/2000 měla matka živnostenský list a v tomto období měla povinnost hradit si sociální a zdravotní pojištění. Matka po dvou, třech letech ukončila podnikatelskou činnost a začala se starat o svojí matku - cca. 10 let tedy pobírala sociální dávky vzhledem k péči o osobu blízkou. V této době se zdravotní pojišťovna ozvala s vymáhám dluhu na zdravotním pojištění a byla nařízena exekuce prodejem majetku, jejíchž výsledkem byla 0, jelikož matka žádný majetek nevlastní. Sociální dávky byla na tak nízké úrovni, že nebylo možné strhávat z nich vůbec nic. Nyní moje matka přešla již do systému, kdy začala pobírat starobní důchod, který je už vyšší, protože je do něj zahrnut i důchod vdovský. Již s prvním výměrem důchodu ale dostala matka oznámení, že jí z každého důchodu bude odebíráno cca. 1800 Kč ve prospěch dluhu zdravotní pojišťovny - je tedy na její důchod uvalena exekuce. Zjišťovala jsem, že se jedná o celkovou pohledávku cca. 120 tisíc korun, tudíž splatnost této pohledávky bude dlouhodobá a nevím, zda k ní nebude připisováno další penále.
Co mne ale zajímá - přijde mi to už jako velmi dlouhá doba, když byla pohledávka zjištěna (je to cca. 15 let) - zdravotní pojišťovna má nárok na to, aby pohledávku vymáhala i po tolika letech?? Neměla už by být promlčena, pokud se za celé to období nepodařili ji vymoci?? Vím, že matka i v období, kdy pobírala sociální dávky nějaké částky hradila, ale pohledávka je v takové výši, že to ubývalo opravdu jen po pár stovkách.
Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Okamžikem zahájení exekučního řízení se tzv. staví lhůty, to znamená, že po dobu tohoto řízení žádné (ani promlčecí) lhůty neběží. Nařízená exekuce může trvat neomezeně dlouho. Po zahájení exekučního řízení se již nárok nepromlčuje a v řízení je možné pokračovat, dokud není pravomocně zastaveno.

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Právo na vyhotovení kopie podání vysvětlení - výpověď na Policii
- Má vyslýchaný pprávo na vyhotovení kopie u výslechu na Policii (obvinění z trestného činu)

Má občan, který podal vysvětlení na Policii požádat příslušné orgány o vyhotovení kopie mého již proběhlého podání vysvětlení (konalo se začátkem listopadu 2014). Zda-li na to mám právo, případně jestli mi musí být vyhotoveno, nebo za jakých podmínek.
Když jsem nyní předvolána jako obviněná k výslechu, tak po skončení výslechu právo na kopii své výpovědi mám, je to tak?
(dokumenty potřebuji pro případnou konzultaci s právníkem) Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Jako obviněná máte právo nahlížet do vedeného trestního spisu a činit si jakékoli výpisky či kopie. Odepřít toto právo lze jen ze závažných důvodů a není běžné. S odkazem na § 65 a násl. trestního řádu Vám musí Policie umožnit pořízení kopií z trestního spisu - všech listin, které se Vašeho případu týkají.

PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Porušení léčebného režimu na neschopence, přítomnost při měření expozice škodlivin KHS u zaměstnavatele - jak se bránit proti trestu od OSSZ?

Obrana proti rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) o porušení léčebného režimu, odvolání je nutno podat do 11.2.2015.
Pracovní neschopnost, mimo dobu povolených vycházek jsem se účastnil měření Krajské hygienické stanice (KHS) na pracovišti u zaměstnavatele. Měření se vztahovalo k mé nemoci z povolání. Měření jsem inicioval, ale termín a čas měření jsem ovlivnit nemohl. Má účast na měření byla nutná rovněž kvůli zajištění objektivnosti. Během měření jsem podal KHS námitky, protože se zaměstnavatel snažil ovlivnit hygienické měření ve svůj prospěch (správní řízení ještě není ukončeno). Zaměstnavatel reagoval tím, že požádal OSSZ o mé potrestání pro porušení léčebného režimu (mojí přítomnost u měření si nepřál).
Požadoval jsem, aby moje účast na hygienickém měření nebyla brána jako porušení léčebného režimu. OSSZ ale trvala na tom, že léčebný režim porušen byl: Podle § 56 zák. č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, jsem měl povinnost zdržovat se v době pracovní neschopnosti mimo dobu vycházek na nahlášeném místě pobytu. Změnu nahlášeného místa pobytu po dobu hygienického měření měl povolit ošetřující lékař a nahlásit OSSZ.
Otázky:
1) Je právo občana znát příčiny a okolnosti vzniku nemoci z povolání (aktivně se podílet na objasnění) a to jestli jí způsobil zaměstnavatel zakotveno v nějakém zákoně (popř. jestli vychází z ústavních a obecných právních principů)?
2) Je-li právo občana dozvědět se, zda mu bylo zdraví poškozeno zaměstnavatelem (zajistit si důkazy), nadřazeno povinnosti dodržet léčebný režim (o důkazy přijít)? Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Posuzování a uznávání nemocí z povolání upravuje zákon č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách, v platném znění. Dle § 64 tohoto zákona platí, že:
„Zaměstnavatel je povinen umožnit pověřeným zaměstnancům poskytovatele uvedeného v § 61 odst. 1 nebo 2 (tj. poskytovatelé pracovnělékařských služeb mající příslušné oprávnění) vstup na pracoviště, kde zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec pracuje nebo pracoval za podmínek, jejichž vlivem posuzovaná nemoc z povolání vznikla, a to za účelem zjištění dalších skutečností nebo provedení klinického testu, popřípadě odebrání vzorku materiálu nebo pořízení audiovizuálního záznamu potřebného k posouzení nemoci z povolání. Zaměstnavatel je též povinen pro zajištění objektivity šetření a ověření podmínek vzniku nemoci z povolání umožnit vstup na pracoviště bývalému zaměstnanci. “
Z tohoto ustanovení vyplývá, že zaměstnanec, o jehož nemoc z povolání se jedná, má samozřejmě právo se určitých měření u zaměstnavatele účastnit (pokud to musí zaměstnavatel umožnit bývalému zaměstnanci, z logiky věci a výkladu příslušného ustanovení vyplývá, že tak musí učinit i u zaměstnance v pracovním poměru). Právo být přítomen u měření, které se vztahovalo k posuzování Vaší nemoci z povolání, jste jednoznačně měl.
Pokud jste v době měření byl v dočasné pracovní neschopnosti, měl jste skutečně povinnost zdržovat se v nahlášeném místě pobytu. Při nutnosti účastnit se měření, jste měl kontaktovat svého lékaře a dohodnout se s ním na vycházkách, popř. změnu místa pobytu po určitou dobu. Vaše právo účastnit se daného měření u zaměstnavatele není nadřazena Vaší povinnosti zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v určeném místě pobytu. Navíc existuje cesta, jak si přítomnost na pracovišti v době měření zajistit a zároveň neporušit léčebný režim. Důvody porušení této povinnosti by Vám mohli být polehčující okolností, neboť Váš případ se projednává ve správním řízení, kde se berou v úvahu všechny okolnosti případu, záleží tedy na správním uvážení, domnívám se však, že i přesto došlo k porušení povinnosti na Vaší straně.
V odvolání je možné uvést všechny tyto skutečnosti, případně se obrátit na advokáta, který Vám s jeho sepsáním pomůže.

PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZ
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Pracovní úraz způsobený kolegou - kdo platí odškodnění a náklady léčby zraněného pracovníka, zaměstnance?

Pracuji jako zahradník u technických služeb. S kolegyní jsme u dřevěných hrábí měnily plastové kolíčky. Naneštěstí se pří vytloukání kolíčku (hrábě kolegyně držela za konec násady a hrábě byly položeny na rozevřený svěrák) kolíček v délce 7 cm u hrábí ulomil a vlétl kolegyni do levého oka. 1 operace oka + 2 budou. Bezpečnost práce nezjistila na místě žádné pochybění. O případ zajímá Policie. Kolegyně me z ničeho neobvinuje, ale jsem stíhán za těžké ublížení na zdraví z nedbalosti. Policie říká, ať zaplatím náklady na léčení kolegyně - státní zástupce případ stáhne. Co dělat? Léčení může jít do statitisíců. Asi to skončí u soudu. Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Na první pohled se jedná o typický, nezaviněný pracovní úraz. V tuto chvíli mě nenapadají okolnosti, které by podmiňovaly zahájení trestního stíhání, pokud se skutečně jednalo o nehodu. Na placení v tuto chvíli nepřistupujte, takový návrh se neslučuje příliš se zákonem. Neznám ale podrobně okolnosti případu a netroufnu si kvalifikovaně poradit. Vyhledejte raději odbornou pomoc advokáta, který na základě trestního spisu s Vámi zvolí konkrétní taktiku obhajoby. "Pokoutné" řešení bez advokáta v trestním řízení nelze nikdy doporučit.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Koupě nemovitosti (bytu, domu) v insolvenci - co když se majitel nebude chtít vystěhovat?
- Vystěhování původního majitele z bytu koupeného dražebě (dlužník v insolvenci)
- Vystěhování původního majitele z domu koupeného dražebě (dlužník v insolvenci)

Uvažuji o koupi domku v insolvenci. Drážní domek, v katastru nemovitostí vedený pod č. p. jako stavba (doprava). Domek je zástavou pro Hypoteční banku.
Můj dotaz: Až proběhne po zaplacení kupní smlouvy vklad do katastru na moje jméno, co když se dosavadní obyvatel, který nemá kam jít, s insolvenčním správcem a realitním makléřem spolupracuje problematicky, co když se zasekne. a nebude chtít opustit nemovitost?
Je povinností insolvenčního správce předat mi nemovitost bez dlužníka? Jaké já mám prostředky, jak ho donutit opustit nemovitost? Zoufalý člověk dělá zoufalé činy a ne rozumné… Děkuji, Lucie

ODPOVĚĎ:
Z insolvenčního zákona nevyplývá povinnost insolvenčního správce dlužníka z nemovitosti fakticky „vyhánět“. Převodem vlastnického práva vkladem do katastru nemovitostí proto většinou pro insolvenčního správce v podstatě celá transakce končí. Záleží ale také samozřejmě na tom, jaká práva a povinnosti budou v rámci kupní smlouvy ujednány. Legálním prostředkem, jak se zbavit nechtěného obyvatele Vaší nemovitosti, je žaloba na vyklizení dané nemovitosti. Pokud by původní obyvatel poté ani na základě pravomocného rozhodnutí nechtěl nemovitost dobrovolně opustit, přistoupilo by se k výkonu rozhodnutí, kdy už za účasti exekutora a případně i policie by byla daná nemovitost vyklizena. Celou situaci proto důkladně zvažte. V rámci případné žaloby byste měla být patrně úspěšná, nicméně řešení celé situace se může protáhnout a samozřejmě i relativně prodražit.

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Smlouva o smlouvě budoucí na nemovitost - může se zapsat do katastru nemovitostí?
- Zapsání smlouvy o smlouvě budoucí (kupní, darovací) do katastru nemovitostí - informace

Sepsal jsem letos smlouvu o smlouvě budoucí darovací na byt, musí být vložena do katastru, aby se dárce mohl domáhat vkladu, pokud bych zemřel před sepsáním řádné smlouvy? Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Do katastru nemovitostí se provádí zápis až vlastnického práva, a to na základě listiny, kterou může být mj. i darovací smlouva. Smlouva o smlouvě budoucí nemá pro katastr žádnou relevanci. Pokud s obdarovaným neuzavřete v budoucnu řádnou darovací smlouvu, vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí se jen na základě smlouvy o smlouvě budoucí domáhat nemůže. Jedině by se mohl domáhat uzavření darovací smlouvy, která by byla podkladem pro převod vlastnického práva k bytu, po Vašich dědicích. Podle ustálené judikatury obecně práva a povinnosti vyplývající se závazkových právních vztahů (což je i smlouva o smlouvě budoucí) zásadně nezanikají smrtí oprávněné či povinné osoby, nýbrž přecházejí na jejich právní nástupce; zanikají pouze ta práva a povinnosti, jež jsou vázány svým trváním na určitou osobu. Záleží však na mnoha okolnostech, zdali by bylo možné uzavření darovací smlouvy na byt po Vašich dědicích vynutit.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Zneužití rodného čísla a nemožnost refinancování hypotéky - po kom vymáhat škodu?

Při refinancování hypotéky jsem zjistil, že mé rodné číslo ve spojení s cizím jménem je neoprávněně v registru dlužníků.
U telekomunikační společnosti, bylo zneužito mé rodné číslo, aniž bych ztratil kterýkoliv doklad totožnosti.
Na uzavřené smlouvě o poskytování služeb figuruje pouze mé rodné číslo. Podal jsem trestní oznámení. Mohl bych po společnosti či osobě požadovat odškodnění za zneužití osobních dat a poškození mé osoby? Nebylo mi umožněno výhodněji refinancovat hypotéku a přišel jsem tak samozřejmě o peníze. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Náhrady škody se ve Vámi popsaném případě domáhat můžete, otázkou však zůstává, po kom.

Bylo-li zneužito Vaše rodné číslo tak, že ho třetí osoba využila při uzavírání smlouvy na poskytování telekomunikačních služeb, je škůdcem pouze tato třetí osoba (na kterou jste podal trestní oznámení). Bez povědomí o identitě této osoby však není samozřejmě možné se po ní náhrady škody domáhat. Se svým nárokem na náhradu škody se můžete připojit k probíhajícímu trestnímu řízení (§ 43/3 trestního řádu), o čemž jste byl, jak předpokládám, Policií ČR při podání trestního oznámení poučen.

Pro doplnění shora uvedeného připomínám, že ve smlouvě o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti musí být srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedeno vždy jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště, datum narození nebo rodné číslo fyzické osoby, je-li uživatelem nepodnikající fyzická osoba (§ 63/1 písm. b) bod 3 zákona o elektronických komunikacích). Neobsahuje-li smlouva všechny tyto informace, může se tím podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací dopustit správního deliktu dle § 118/14 písm. ab) zákona o elektronických komunikacích.

Skutečnost, že telekomunikační společnost byla třetí osobou uvedena v omyl předložením Vašeho rodného čísla nezakládá její odpovědnost za Vám způsobenou škodu.

Pro prověření, zda telekomunikační společnost ve Vámi popsaném případě skutečně nepochybila, můžete kontaktovat dozorový orgán, kterým je Český telekomunikační úřad:

www. ctu.cz

RODINA-ADOPCE, STŘÍDAVÁ PÉČE, PĚSTOUNSTVÍ, OPATROVNICTVÍ
- Je možné předem zvolit opatrovníka dítěte, dětí v případě smrti matky, otce, rodičů?
- Určení opatrovníka dítěte předem pro případ smrti, úmrtí rodiče, rodičů, otce, matky
- Stanovení opatrovníka rodičem před smrtí (pro případ smrti, úmrtí rodiče, rodičů)
- Stanovení opatrovníka rodičem před smrtí (pro případ smrti, úmrtí matky, otce)

Opatrovnictví mého dítěte: 05/2015 se mi narodí syn, v jeho rodném listě nebude uveden otec, protože se dítěte zřekl. Chtěla bych se zeptat, pokud by se mi něco stalo a nemohla jsem se o dítě starat, jak mohu předem určit jeho opatrovníka? Pokud zvolím konkrétně osobu, která nepatří do mé rodiny. Děkuji, Denisa

ODPOVĚĎ:
Na situace, kdy se ani jeden z rodičů nemůže o dítě starat, pamatuje zákon o rodině institut tzv. poručenství. Zákon o rodině zdůrazňuje důležitost výběru vhodné osoby k výkonu funkce poručníka. Je důležité, aby existoval předpoklad, že mezi poručníkem a dítětem vznikne citový vztah a že zůstanou zachovány stávající rodinné vazby. Soud se proto snaží poručníkem ustanovit především osobu, kterou doporučili rodiče. Od přání rodičů se soudy odchylují jen tam, kde to vyžaduje zájem dětí. Na projev přání rodičů o osobě budoucího poručníka nejsou kladeny žádné formální požadavky, tzn. že ani v případě smrti rodičů se nevyžaduje forma závěti. Jestliže rodiči nebyl nikdo doporučen, vybírá soud poručníka z příbuzných nebo osob blízkých dítěti nebo jeho rodině, popřípadě jinou fyzickou osobu, u které lze předpokládat, že bude mít citový vztah k dítěti.
Osoba, která má být ustanovena poručníkem, musí být zletilá, mít plnou způsobilost k právním úkonům a způsobem svého života musí zaručovat, že bude jednat v zájmu dítěte.

Poručník plní vůči dítěti v podstatě stejné úkoly, které jinak přísluší rodičům, nenahrazuje však péči rodičů zcela, nemá například vyživovací povinnost k dítěti. Dále pak podléhá kontrole ze strany soudu. Pro jakékoli rozhodnutí v podstatné věci, týkající se dítěte, si musí poručník vyžádat schválení soudu. Patří sem např. otázka výběru školy, volba povolání, stěhování se, osvojení aj. Všechny tyto úkony vyžadují schválení soudu pod sankcí neplatnosti.

Poručenství zaniká dosažením zletilosti dítěte nebo tehdy, uzavře-li nezletilý starší 16 let manželství. Dále poručenství zaniká zproštěním nebo odvoláním poručníka soudem. V případě smrti poručníka ustanoví soud poručníka nového.

OBCHOD-SPOTŘEBITEL
- Skokové navýšení stočného - jak se bránit?
- Skokové zvýšení stočného (poplatku za užívání kanalizace) - jak se právně bránit?
- Jednosločková a dvousložková forma placení stočného - rozdíl, vysvětlení, definice

Může nám majitel kanalizace navýšit stočné skokově o 300%? Jedná se o 10 rodinných domů, které jsou připojeny na kanalizační řád společnosti INV Plan. Všichni máme čističku odpadních vod a vypouštíme předčištěnou vodu dle požadavků kanalizačního řádu. V předchozích letech jsme platili cca 700 Kč za rok (v této částce byly údajně započítány povinné rozbory vod, které majitel kanalizace prováděl).
2015 nám byla tato částka navýšena na cca 2300 Kč za rok. S majitelem kanalizace máme podepsanou smlouvu o odvádění odpadních vod, kde není striktně stanovena cena. Je zde jen uvedeno, že je to v souladu s kanalizačním řádem. Mimochodem kanalizační řád byl nyní změněn, ale prozatím nevíme, co v něm je za změny (údajně doplněno o nějaké požadavky životního prostředí).
- Máme možnost se nějak bránit tomuto a případným dalším navýšením ceny za odvod odpadních vod? Může nám takto majitel kanalizace navyšovat cenu do nekonečna?
- Je možné, aby jedna domácnost platila 600 Kč a druhá 800 Kč za odvádění odpadních vod?
Děkuji, Aleš

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 8/14 zákona o vodovodech a kanalizacích platí, že právo vlastníka (resp. provozovatele) kanalizace na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod.

Další podstatnou skutečností je, zda je ve Vašem případě stočné hrazeno v jednosložkové či dvousložkové formě (§ 20/1, 2 a 3 zákona o vodovodech a kanalizacích) :

- jednosložková forma je součinem ceny (podle cenových předpisů) a množství vypouštěných odpadních vod a srážkových vod (podle § 19 zákona o vodovodech a kanalizacích) ;

- dvousložková forma obsahuje
a/ složku, která je součinem ceny podle cenových předpisů a množství vypouštěných odpadních vod a srážkových vod a
b/ pevnou složku stanovenou v závislosti na kapacitě vodoměru nebo profilu přípojky; podíl jednotlivých složek stanoví zákon o cenách; způsob výpočtu pevné složky stanoví prováděcí právní předpis (kterým je v tomto případě vyhláška č. 428/2001 Sb.).

Stočné se hradí v jednosložkové formě, pokud obec nestanoví obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti úhradu stočného ve dvousložkové formě, včetně druhu stanovení pevné složky. O úhradě stočného ve dvousložkové formě včetně druhu stanovení pevné složky může také rozhodnout nejvyšší orgán právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací a ve které výkon hlasovacích práv nejméně ve dvoutřetinové většině drží obce (§ 20/4 zákona o vodovodech a kanalizacích).

Dle § 20/8 zákona o vodovodech a kanalizacích je vlastník (resp. provozovatel) kanalizace povinen předložit odběrateli na jeho žádost úplný výpočet ceny pro stočné podle struktury uvedené v § 20/9 zákona o vodovodech a kanalizacích.

Shora uvedené lze shrnout tak, že za splnění určitých podmínek je skutečně možné, aby ve Vašem případě došlo k nárůstu výše stočného, přičemž stočné může být zároveň účtováno jednotlivým odběratelům v různé výši. Pro učinění závěru o ne/oprávněnosti navýšení stočného a jeho rozdílného účtování by však bylo nutné znát více podrobností.

V první řadě Vám proto doporučuji kontaktovat vlastníka (resp. provozovatele) kanalizace a vyžádat si u něho předložení úplného výpočtu ceny stočného. Z tohoto materiálu by mělo být zřejmé, zda je ve Vašem případě účtováno stočné v jednosložkové či dvousložkové forměSoučasně je možné, abyste se obrátil na místně příslušný obecní úřad s dotazem, zda nebyla obcí v této souvislosti vydána obecně závazná vyhláška, která by umožňovala účtování stočného ve dvousložkové formě. Oprávněnost zvýšení stočného můžete následně nechat prověřit dozorový orgán, kterým je v tomto případě Ministerstvo zemědělství:

http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/
popř. místně příslušný krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 27/1 zákona o vodovodech a kanalizacích).

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Může mít byt SVJ vlastní vodoměr z vodárny?
- Vodoměr z vodárny v bytě SVJ - je to možné?
- Může majitel bytu SVJ požádat vodárnu o vodoměr k bytové jednotce?
- Problém s vyúčtováním vody v domě SVJ (rozpočtem mezi byty) - jak dokázat nižší spotřebu v bytě?
- Jak požádat vodárnu o vodoměr do bytu SVJ (bytové jednotky společnství vlastníků bytových jednotek)

Jsem člen SVJ a máme každoročně problém s rozpočítáváním spotřeby vody. Jsou totiž velké rozdíly mezi poměrovými (bytovými měřidly) a patním (vodárenským měřidlem) Vzhledem k současným cenám jsou pak i rozpory mezi členy SVJ co je správně. Dotaz tedy je, zda jako členové SVJ máme nárok na vlastní vodárenské vodoměry (samozřejmě za úhradu zřízení ev. nájmu vodoměru a jeho odečtů) stejně, jako máme vlastní plynoměry a elektroměry, nebo má vodárna, jako dodavatel nějaký jiný režim, než ostatní dodavatelé? Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Dle § 2/6 zákona o vodovodech a kanalizacích je u budov, u nichž spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy, odběratelem (dodávek vody) SVJ. V případě dodávek vody je tedy přímo zákonem stanoveno, kdo je odběratelem těchto služeb (a tedy zákazníkem vodárny).

Zákon o vodovodech a kanalizacích však umožňuje, aby byla jako odběratel určena i třetí osoba. Konkrétně § 8/7 zákona o vodovodech a kanalizacích stanoví, že ve smlouvě o dodávce vody se může vlastník (resp. provozovatel) vodovodu s odběratelem (zde SVJ) dohodnout, že odběratelem je třetí osoba (zde jednotliví vlastníci bytových jednotek).

Na Vámi popsanou situaci je dále výslovně pamatováno v § 17/8 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož si může odběratel (zde tedy SVJ) na svůj náklad osadit na vnitřním vodovodu vlastní podružný vodoměr (např. pro byt, ubytovnu, prodejnu, výrobnu či pronajaté prostory), přičemž odpočet z podružného vodoměru nemá vliv na určení množství provozovatelem dodané vody (pro vyúčtování ceny dodané vody je tedy rozhodující údaj na patním vodárenském vodoměru).

S ohledem na shora uvedené Vám doporučuji kontaktovat příslušnou vodárnu s dotazem na možnost změny uzavřené smlouvy o dodávce vody, tzn. že odběratelem by již nebylo SVJ, nýbrž každý vlastník bytu zvlášť.

OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL, KUPNÍ SMLOUVY
- Vrácení zakoupeného ojetého vozidla - 3x stejná závada, vada
- Zrušení kupní smlouvy na ojeté vozidlo - opakující se stejná závada, vada
- Zrušení kupní smlouvy na auto, automobil pro opakující se stejnou závadu
- Zrušení kupní smlouvy na auto, automobil pro opakující se stejnou závadu

5.11. 2014 jsem zakoupil ojetý vůz v autobazaru ve Františkových Lázních. Jde o vozidlo SUZUKI Jimny 1,5 DDIS. Na tomto voze se po třetí objevila stejná závada. Mám právo na zrušení kupní smlouvy pro stejnou opakující se závadu? Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Ano, pokud nemůžete auto řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad, máte právo odstoupit od kupní smlouvy.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dožití v družstevním bytě při úmrtí jednoho z manželů - jak zajistit závětí?
- Závěť - dožití v družstevním bytě při úmrtí manžela, manželky
- Dědictví družstevního bytu při úmrtí manžela, manželky - kdo družstevní byt zdědí?

Žijeme s manželem v družstevním bytě ve společném vlastnictví manželů. Máme dvě dospělé dcery. Chceme sepsat závět tak, aby při úmrtí jednoho z nás, mohl druhý v našem bytě dožít. Tedy aby byt dcery zdědily až po úmrtí nás obou. Naše finanční prostředky by po rozdělení dědictví na vyplacení bytu asi nestačily. Je takové řešení možné? Děkuji, Lída

ODPOVĚĎ:
Družstevní byt, který je ve společném jmění manželů (přesněji členská práva v bytovém družstvu vlastní oba manželé), při smrti jednoho z manželů automaticky (ze zákona) přechází na žijícího manžela a k tomu se přihlédne při vypořádání dědictví (§ 737 odst. 2 zákona o obchodních korporacích). Notář může při vypořádání dědictví určit, že dětem bude vyplacena žijícím manželem určitá pohledávka jako náhrada za cenu bytu. Dědicové také mohou s pozůstalým manželem v řízení o pozůstalosti uzavřít dohodu, že po žijícím manželovi nežádají žádnou částku.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Může rodič dítěte ZTP/P pracovat na dohodu aby neztratil dávky?
- Rodič dítěte ZTP/P - práce na DPP, DPČ bez ztráty dávek
- Nárok na dávky na dítě ZTP/P při práci na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti

Mám dceru s průkazem ZTP/P o kterou se starám, mohu při tom vykonávat zaměstnání (na dohodu) aniž by dcera přišla o dávky? Děkuji, Adolf

ODPOVĚĎ:
Při péči o osobu se zdravotním postižením, která pobírá příspěvek na péči, můžete vykonávat výdělečnou činnost prakticky bez omezení. Důležité je, aby v době Vaší výdělečné činnosti byla péče o Vaši dceru zajištěna – například jinou zletilou osobou nebo organizací poskytující sociální služby. Můžete tedy klidně pracovat na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, ale i na klasickou pracovní smlouvu bez obav z toho, že by Vaše dcera o dávky přišla.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prodej bytu - kdo má nárok na peníze z fondu oprav - původní majitel nebo nový majitel?
- Nárok na peníze z fondu oprav SVJ při prodeji bytu v domě SVJ
- Kdo dostane peníze z fondu oprav při prodeji bytu SVJ - původní majitel nebo nový majitel?
- Naspořené peníze v bytovém fondu SVJ a prodej bytu - má původní majitel právo na vyplacení svého dílu od SVJ?

Při koupi či prodeji bytu vznikají často dohady o to, kdo má dostat peníze našetřené v tzv. fondu oprav.
Původní vlastník tvrdí, že patří jemu - jen si je tam odkládal na budoucí opravy, které ale nepřišly.
Některé výbory SVJ tyto peníze vyplácí, jiné ne. Kupující má strach, že bude muset doplácet desítky tisíc, které budou ve fondu oprav najednou chybět. Kdo má pravdu? Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Správné je tvrzení, že finanční prostředky ve fondu oprav se původnímu vlastníkovi bytové jednotky při jejím prodeji nevracejí, nýbrž v tomto fondu zůstávají.

V obecné rovině dle § 1180/1 občanského zákoníku platí, že nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník bytové jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech bytového domu.

Nakládání s již uhrazenými příspěvky do fondu oprav (v případě prodeje bytové jednotky) je pak výslovně upraveno v § 1186/1 občanského zákoníku, který stanoví, že: „Při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu (může se jednat o SVJ či jiného správce) povinnost příspěvky na správu domu ke dni účinnosti převodu vypořádat. “.

Shora citovanému ustanovení občanského zákoníku pak odpovídá i § 16 /1 písm. a) nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím (nař. č. 366/2013 Sb. , v platném znění), dle něhož je příjem SVJ (tedy příjem, nikoli dočasné uložení finančních prostředků vlastníků bytových jednotek) tvořen mimo jiné i příspěvky vlastníků jednotek na správu domu a pozemku podle § 1180 občanského zákoníku.

V této souvislosti se dále sluší dodat, že zcela stejný mechanismus (tzn. nevracení dosud nespotřebovaných příspěvků z fondu oprav tomu vlastníkovi, který svou bytovou jednotku prodává) byl zakotven i v předchozí právní úpravě, a to konkrétně v § 15/4 zákona o vlastnictví bytů (zák. č. 72/1994 Sb. , platný do 31. 12. 2013). Dle tohoto ustanovení platilo, že: „Pokud vznikla právnická osoba (zde SVJ), jsou finanční prostředky zálohově poskytnuté vlastníky závazkem právnické osoby vůči vlastníkům jednotek. Při vypořádání závazku právnické osoby vůči bývalému vlastníku jednotky se nepřihlíží k zálohám, které uhradil jako zálohy podle odstavce 2. “.

Pro potvrzení výše uvedeného si na tomto místě dovolím odcitovat příslušnou část komentářové literatury k zákonu o vlastnictví bytů (konkrétně komentář k jeho § 15/4), a to z pera JUDr. Zdeňka Čápa (tento komentář je dostupný v systému ASPI) :

„V tomto odst. je určena právní povaha zálohy na příspěvky na správu domu v případě, kdy v domě vzniklo SVJ jako právnická osoba. Tyto zálohy (do doby než jsou „spotřebovány“ a vyúčtovány v souladu s jejich účelem na správu domu a pozemku) jsou závazkem (dluhem) SVJ vůči vlastníkům jednotek - členům SVJ. V zájmu právní jistoty např. v případě převodu vlastnictví jednotky dosavadním vlastníkem na jinou osobu, vyplývá z tohoto ustanovení jednoznačně, že zálohy (které dosud nebyly použity, nebyly tedy spotřebovány ani vyúčtovány) se dosavadnímu vlastníkovi jednotky - převodci - nevracejí. Tyto zálohy se poté stanou závazkem SVJ vůči novému vlastníkovi jednotky (nabyvateli). Převodce má možnost zohlednit stav zaplacených záloh na příspěvky (zejména např. v případě, že se vytvářejí dlouhodobé zálohy na budoucí rozsáhlé stavební úpravy) ve sjednané kupní ceně, za kterou je vlastnické právo k jednotce převáděno. Jde výlučně o záležitost smlouvy mezi převodcem a nabyvatelem. “

Dále přidávám citaci z komentářové literatury k občanskému zákoníku (konkrétně komentář k jeho § 1186/1), přičemž autorem tohoto komentáře je opět JUDr. Zdeněk Čáp (komentář je rovněž dostupný v systému ASPI) :

„Účelem ustanovení odstavce 1 tedy není stanovit povinné náležitosti smlouvy o převodu vlastnického práva k jednotce, nýbrž stanovit vztahy mezi SVJ (nebo správcem) a převodcem vlastnického práva k jednotce v záležitosti příspěvků na správu domu a pozemku, zaplacených dosavadním vlastníkem jednotky ke dni, kdy dojde k převodu vlastnického práva k jednotce na jinou osobu. V podstatě se přejímá ustanovení § 15 odst. 4 zák. o vlastnictví bytů, podle něhož v případě, že vzniklo SVJ, se při vypořádání závazku SVJ vůči bývalému vlastníkovi jednotky nepřihlíželo k zálohám, které uhradil jako zálohy na příspěvky na náklady spojené se správou domu a pozemku. Nově se však tato úprava rozšiřuje na osobu odpovědnou za správu domu, takže ustanovení odstavce 1 se vztahuje nejen na SVJ, nýbrž také na správce v domě, v němž nevzniklo SVJ. SVJ (nebo správce v domě, kde nevzniklo SVJ) nemá povinnost vypořádat s převodcem jednotky dosud zaplacené příspěvky na správu domu a pozemku. Jde tedy ve vztahu mezi převodcem vlastnického práva k jednotce a SVJ, a nově také ve vztahu ke správci v domě, kde SVJ nevzniklo, o shodnou úpravu jako v uvedeném ustanovení zákona o vlastnictví bytů. Při převodu vlastnického práva k jednotce se nevracejí, resp. nevypořádávají ve vztahu k dosavadnímu vlastníkovi jednotky (převodci) příspěvky na správu domu a pozemku, které zaplatil do dne, kdy nabyl účinnosti převod vlastnického práva k jednotce na jinou osobu. “

Vše shora uvedené lze shrnout tak, že byť některé příspěvky do fondu oprav nejsou k datu prodeje bytové jednotky dosud spotřebovány (a stále tudíž představují závazek SVJ vůči vlastníkovi bytové jednotky), nevrací se tyto příspěvky vlastníkovi bytové jednotky při jejím prodeji (o „odkládání“ těchto finančních prostředků proto nemůže být řeči), nýbrž tyto nespotřebované příspěvky zůstanou ve fondu oprav i nadále a stanou se závazkem SVJ vůči novému vlastníkovi bytové jednotky. Výše těchto nespotřebovaných příspěvků pak může samozřejmě ovlivnit i cenu bytové jednotky, v tomto ohledu závisí vše na dohodě převodce a nabyvatele bytové jednotky.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že občanský zákoník přinesl v souvislosti s převody bytových jednotek a příspěvky do fondu oprav rovněž jednu užitečnou novinku. Dle § 1186/2 občanského zákoníku platí, že převádí-li vlastník vlastnické právo k bytové jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu (tedy např. SVJ), jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele jednotky, popřípadě že takové dluhy nejsou. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu. Stávající vlastník bytové jednotky je tedy povinen jejímu budoucímu vlastníkovi doložit (prostřednictvím potvrzení vydaného SVJ či jiným správcem bytového domu), že v minulosti řádně hradil příspěvky do fondu oprav, popř. že tak nečinil a na nabyvatele tudíž přejdou dluhy spojené s povinností řádného hrazení příspěvků. Pokud převodce bytové jednotky toto potvrzení nabyvateli bytové jednotky nepředá, nepřejdou na nabyvatele spolu s bytovou jednotkou žádné dluhy (a to i pokud by existovaly).

OBCHOD-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY, SMLOUVY
- Zrušení s. r. o. - postup, návod
- Jak může zahraniční občan zrušit s. r. o. v ČR, České republice - postup, návod, informace
- Zrušení s. r. o. - jakou roli hraje likvidátor?
- Kdo vybírá likvidátora při rušení, likvidaci s. r. o.
- Rušení s. r. o. - co se stane s nemovitostmi vlastněnými s. r. o. ?
- Likvidace s. r. o. - co bude s nemovitostí vlastněnou s. r. o. ?

Chtěla bych zrušit firmu s. r. o. , mám koupený v ČR dům, nemám zde trvalé bydliště, jsem občan Nizozemského království můžu zrušit firmu, když už více jak 1 rok nepodnikám a co bude s domem? Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:

1/ Zrušení a likvidace s. r. o. :
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, budu ve své odpovědi předpokládat, že Vámi zmiňovaná s. r. o. je jednočlennou s. r. o. , tzn. že jste jedinou společnicí a zároveň jedinou jednatelkou této obchodní společnosti.

Dle § 168/2 občanského zákoníku rozhoduje o dobrovolném zrušení právnické osoby (tedy i s. r. o.) její příslušný orgán (v případě jednočlenné s. r. o. představujete samozřejmě tento orgán Vy sama). Po zrušení právnické osoby se vyžaduje její likvidace (§ 169/1 občanského zákoníku).

Ve Vámi popsaném případě by dále přicházelo v úvahu i zrušení s. r. o. rozhodnutím soudu, a to dle § 93 písm. b) zákona o obchodních korporacích. Dle tohoto ustanovení platí, že soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem, nebo na návrh státního zastupitelství, pokud na tom shledá závažný veřejný zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci, jestliže není tato obchodní korporace schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel. Dobrovolné zrušení s. r. o. Vaším rozhodnutím je však samozřejmě vhodnější.

Účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené právnické osoby (tzv. likvidační podstatu), vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace (tzv. likvidační zůstatek), podle zákona.

Při vstupu do likvidace povolá příslušný orgán (zde opět Vy) právnické osobě likvidátora; likvidátorem může být jen osoba způsobilá být členem statutárního orgánu. Zanikne-li funkce likvidátora ještě před zánikem právnické osoby, povolá příslušný orgán právnické osobě bez zbytečného odkladu nového likvidátora (§ 189/1 občanského zákoníku). Likvidátorem Vaší s. r. o. se můžete stát opět i Vy sama.

Likvidátor sestaví ke dni vstupu právnické osoby do likvidace zahajovací rozvahu a soupis jmění právnické osoby.

Neboť Váš dotaz neobsahuje žádné informace o majetku či dluzích Vaší s. r. o. , uvádím pouze, že podrobná pravidla pro likvidaci s. r. o. naleznete v § 187 a násl. občanského zákoníku a v § 93 a § 94 zákona o obchodních korporacích.

Nemá-li Vaše s. r. o. žádné věřitele, bude její majetek (tzn. likvidační zůstatek) rozdělen mezi její společníky (§ 37 a § 38 zákona o obchodních korporacích), v případě jednočlenné s. r. o. připadne likvidační zůstatek pouze Vám.

Netroufáte-li si sama na likvidaci Vaší s. r. o. , můžete využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

2/ Vlastnictví domu v České republice:
Z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, kdo je vlastníkem předmětného domu, tzn. zda jste jím Vy či Vaše s. r. o.

Jste-li vlastnicí předmětného domu Vy sama, zůstanete jí i nadále, neboť nemovité věci na území České republiky mohou být vlastněny i státními příslušníky jiných zemí.

Je-li naopak vlastnicí předmětného domu Vaše s. r. o. , stane se tento dům součástí likvidační podstaty (po zahájení likvidace Vaší s. r. o.), přičemž nebude-li nezbytné uspokojit žádné věřitele, připadne tento dům (jako likvidační zůstatek) Vám (jako jediné společnici této s. r. o.).

OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk od sousedů z koupelny při sprchování - jak se bránit? (špatně naprojektovaný a postavený dům bez zvukové izolace)
- Špatně naprojektovaný a postavený dům bez zvukové izolace - jak se bránit hluku od sousedů (sprchování v koupelně)?
- Jak změřit hluk přes zeď od sousedů (pracovníci krajské hygienické stanice, KHS)

Bydlíme v domě z roku 2013, byt koupili tehdy rodiče novostavbu. Několik let byl pronajatý, tak jsme nezjistili vážný problém koupelny sousedů, přilehlé ke stěně naší ložnice. Nájemníci si stěžovali, tak jsme stížnost postoupili staviteli, prý s tím něco dělali, nájemníci prohlásili mírné zlepšení a dál to rodiče neřešili (vím, byla to chyba).
Ve 2008 jsme se nastěhovali a zjistili, že sprcha je tak hlučná, že nás sousedi každý den v 6 ráno budí i ve vedlejším pokoji. Sprcha hlučí do půlky bytu. Nyní máme dítě, které je v pokoji přilehlém k té koupelně a sprcha ho budí. Izolace z naší strany by zabrala velkou část pokoje a moc nepomohla, hluk se nese i do přilehlých stěn. Máme nějakou možnost, donutit majitele sousedního bytu, aby koupelnu odhlučnil? Vymlouvá se, že to tak již koupil a nechce nic řešit. Co je pro to potřeba udělat? Děkuji, Adéla

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 1175/1 občanského zákoníku platí, že vlastník bytové jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt (jakož i užívat společné části), nesmí však ztížit jinému vlastníku bytové jednotky výkon stejných práv. Je-li ve Vašem bytovém domě zřízeno SVJ, doporučuji Vám řešit tento problém primárně při zasedání shromáždění vlastníků bytových jednotek.

Dále (bez ohledu na ne/existenci SVJ) pak platí, že každý vlastník (tedy i vlastník bytové jednotky) má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se však zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit (§ 1012 občanského zákoníku).

Základní pravidla pro sousedské vztahy jsou zakotvena v § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož je každý vlastník povinen se zdržet všeho, co působí, že mimo jiné hluk a otřesy vnikají na pozemek (vztahuje se samozřejmě i na byty) jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku (resp. bytu).

Není-li proto domluva s Vaším sousedem možná, nezbude Vám, než se na souseda obrátit s tzv. předžalobní výzvou (v níž ho upozorníte na jeho právně závadné chování a vyzvete ho ke zjednání nápravy v přiměřené lhůtě, kterou zároveň stanovíte). Nebude-li Váš soused předžalobní výzvu respektovat, budete nucena se obrátit s tzv. sousedskou žalobou na soud. Pro přípravu předžalobní výzvy i následné žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

V úvahu pak rovněž přichází projednání počínání Vašeho souseda jako přestupku proti veřejnému pořádku, kterého se dle § 47/1 písm. b) zákona o přestupcích dopustí ten, kdo poruší noční klid (pokud ovšem Váš soused sprchu používá i v nočních hodinách), přičemž za tento přestupek může být uložena pokuta do 5.000,- Kč. Tato varianta řešení je však spíše hypotetická, a to i pro svou jednorázovou povahu, Vámi popsaný problém by tímto způsobem z dlouhodobého hlediska vyřešen nebyl.

Hluk způsobený Vaším sousedem můžete nechat zdokumentovat také prostřednictvím zaměstnanců místně příslušné krajské hygienické stanice (záznam o případném překročení hlukových limitů je pak použitelný v soudním řízení).

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Může se stát partnerka zesnulého správcem majetku zděděného společnými nezletilými dětmi?
- Smrt druha - může se družka stát sprácem majetku společných nezletilých dětí, potomků druha?
- Smrt družky - může se druh stát sprácem majetku společných nezletilých dětí, potomků družky?
- Smrt přítele - kdo bude správcem majetku dítěte, dětí?
- Smrt přítelkyně - kdo bude správcem majetku dítěte, dětí?

S partnerem jsme spolu 13 let, 8 let žijeme ve společné domácnosti. Máme tři děti (1 rok, 4 a 6 roků). Nejsme manželé. Bydlíme v bytě, který je psán na partnera, je zatížen hypotékou. Partner má sjednanou životní pojistku. Já jsem na mateřské dovolené, na můj účet chodí rodičovský příspěvek, žádné další úspory ani majetek nemám. Partner má svůj účet, platební kartu k jeho účtu mám k dispozici. Tíží mne představa případné smrti partnera. Po partnerovi vše dědí děti. Děti jsou ale nezletilé. Byla bych jako matka zvolena správcem dědictví? Kdo bude po smrti partnera nakládat s prostředky na jeho účtu? Vyřeší vše to, že se stanu disponentem na účtu partnera, když majetek na účtu ke dni úmrtí je součástí dědictví, tj. dědí děti? Musí se disponent, který nakládá s penězi na účtu po smrti majitele vyrovnat s dědici po ukončení dědického řízení? Jde mi o to, abych nezůstala se třemi dětmi téměř bez finančních prostředků. Jako družka také žádná práva nemám. Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Jako matka nezletilých dětí jste jejich zákonnou zástupkyní, tudíž v řízení o pozůstalosti byste je zastupovala. Správu dědictví provádí dědicové, není-li určený jiný správce.
S prostředky na účtu nesmí po smrti majitele účtu disponovat nikdo, dokud není v řízení o pozůstalosti pravomocně určeno, kdo účet dědí. Pokud by Vám partner zřídil dispoziční právo k jeho účtu, mohla byste s penězi volně disponovat i po jeho smrti, a to i během řízení (i když ještě nebylo určeno, kdo účet zdědí). Pokud jde o vyrovnání peněz, tak notář si od banky zjistí, jaká byla výše finančních prostředků na účtu v době úmrtí majitele účtu. Pokud by byly nějaké peníze na tomto účtu i Vaše, sdělíte to přímo notáři a ten do dědictví zařadí pouze částku, která byla výlučně zemřelého. Pokud jsou na účtu peníze pouze Vašeho partnera, pak by měli tyto peníze dědit rovným dílem děti a částka se odvíjí od výše, která tam byla ke dni úmrtí.
Vy jako zákonná zástupkyně nezletilých dětí však provádíte běžnou správu finančních prostředků Vašich dětí, tudíž byste mohla s jejich zděděnými penězi v rozumné míře nakládat.
Váš partner také může sepsat závěť, kde Vám např. odkáže nějaké finanční prostředky, abyste nezůstala bez peněz po jeho smrti.

FINANCE-DANĚ
- Daň z pronájmu pole - od kolika Kč se musí zdanit?
- Danění pronájmu pole - od jaké částky se musí zdanit?

Manželka je vlastníkem pole a za jeho pronájem obdržela v prosinci 2014 částku 7.000,- Kč. Kromě toho jsme s manželkou v rámci SJM vlastníci dalšího pole, za jehož pronájem jsme v prosinci 2014 obdrželi každý částku 2.500,- Kč. Já i manželka jsme zaměstnanci, přičemž každému z nás DPFO zpracovává a podává na FÚ jeho zaměstnavatel.
Můj dotaz zní, zda jsme povinni z důvodu obdržení finanční částky z pronájmu polí toto uvádět do daňové přiznání k dani z příjmu FO, neboť v tomto případě by nám již daňové přiznání nezařizoval zaměstnavatel, ale museli bychom celý tento proces zvládat sami.
Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Manželka má povinnost podat sama daňové přiznání. Její vedlejší příjem mimo příjmů ze zaměstnání přesáhl 6.000 Kč. Do daňového přiznání uvede příjem ze zaměstnání na základě Potvrzení o zdanitelných příjmech, které ji vystaví zaměstnavatel. Svých 7.000 Kč přizná v §9 a uplatní výdaje paušálem 30%. Výsledný základ daně v § 9 bude 4.200 Kč.
Příjem z pronájmu pole, které máte v SJM daní jeden z manželů, tedy manžel. Jeho vedlejší příjem nepřesáhl 6.000 Kč, nemá povinnost podávat daňové přiznání a roční zúčtování mu na žádost vyhotoví zaměstnavatel.

OBČAN-DLUHY
- Nesvéprávní osoba si půjčila peníze - musí peníze vrátit vypůjčiteli (nebankovní úvěrové společnosti)?
- Vypůjčení peněz nesvéprávnou osobou - vrácení pro bezdůvodné obohacení?
- Dluhy v době nesvéprávnosti - musí je nesvéprávný dlužík zaplatit nebo ne?
- Musí opatrovník zaplatit dluhy opečovávané nesvéprávné osoby?
- Nesvéprávná osoba si udělala dluhy - musí opatrovník duhy zaplatit, uhradit?

Jsem opatrovníkem muže, kterého okresní soud omezil ve způsobilosti k právním úkonům, tak že není způsobilý nakládat s movitým i nemovitým majetkem, jehož hodnota přesáhne částku 500 Kč, nakládat s finančními prostředky jejichž výše přesahuje částku 500 Kč a jakýmkoliv způsobem se zavazovat s výší závazku přesahující částku 500 Kč.
Bez mého vědomí i přes toto omezení si napůjčoval peníze u nebankovních společností (10/2013, 11/2013 větší částky (celkem asi 100.000 Kč). Je psychicky nemocný a peníze rozdal kamarádům. Když jsem se dozvěděla o těchto dluzích informovala jsem tyto společnosti, že půjčili peníze nesvéprávnému člověku, prohlásili smlouvy za neplatné, ale půjčené peníze chtějí zpět, argumentují Občanským zákoníkem, že ten kdo se obohatí na úkor jiného obohacení musí vrátit. JE TO SPRÁVNĚ? I když se jedná o nesvépr. občana? U první společnosti jsem přistoupila na splátkový kalendář, ale objevují se nové a nové dluhy a jejich splátky by za chvíli dosáhly výše jeho invalidního důchodu. Jak mám postupovat? Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Vyslovením neplatnosti uzavřených smluv u nebankovních společností je smlouva považována za neplatnou. Není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá (§ 581 NOZ). Bohužel i přes zneplatnění smlouvy, vznikla společnosti, která Vámi zastoupenému muži půjčila peníze, škoda, jejíž nahrazení mohou věřitelé požadovat prostřednictvím vydání bezdůvodného obohacení.
Stejně tak však vznikla škoda muži, jehož jste opatrovník, když daroval peníze svým kamarádům. Tedy i Vy jako jeho opatrovník můžete požadovat vydání bezdůvodného obohacení po obdarovaných. I darovací smlouva, kde předmět daru přesahuje částku 500 Kč, bude považována za neplatnou.
Jako opatrovník nejste povinna hradit dluhy opatrované osoby z vlastních finančních prostředků. V případě, že dluhy opatrované osoby budou narůstat a jejich výši by nepokryl ani invalidní důchod nebo vedle úhrady dluhů už by nezbylo na úhradu dalších nezbytných potřeb opatrovaného, je možné podat návrh na povolení oddlužení, budou-li splněny další zákonné podmínky. Tedy jde-li o více než jeden dluh a dlužník pobírá pravidelný měsíční příjem, který musí být v takové výši, aby pokryl alespoň 30 % dlužné částky.

OBČAN-SLUŽEBNOST, VĚCNÉ BŘEMENO
- Výmaz věcného břemene z důvodu smrti, úmrtí oprávněné osoby - postup
- Výmaz služebnosti z důvodu smrti, úmrtí oprávněné osoby - postup
- Osoba s věcným břemenem vzhledem k roku narození musela zemřít - jak vymazat věcné břemeno, služebnost?

Vlastním asi 15 let pozemky, na kterých vázne věcné břemeno užívání pro nějakou paní, adresa neznámá. Na pozemkové knize jsem zjistila, že je narozená v roce 1902. Na matrice ani dalším zjištěním po příbuzných a známých se mi nepodařilo zjistit, o koho se jedná, tedy ani kde paní zemřela. Kam se mám obrátit se žádostí o výmaz věcného břemene, když neznám ani adresu, ani další bližší údaje? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
V tomto případě bych vycházela s katastrální vyhlášky 357/2013 Sb. o katastru nemovitostí, konkrétně ust. § 70, dle kterého je-li trvání práva omezeno na dobu života fyzické osoby, provede se výmaz tohoto práva na základě prohlášení o zániku práva s náležitostmi podle § 66 odst. 3 písm. a) až d) a f) doloženého úmrtním listem, pravomocným rozhodnutím o skončení řízení o pozůstalosti, rozhodnutím soudu o prohlášení za mrtvého nebo potvrzením příslušného orgánu dokládajícího, že oprávněná osoba již nežije, pokud nelze tuto skutečnost ověřit v základním registru obyvatel. Zejména poslední větu „pokud nelze skutečnost ověřit v základním registru obyvatel“ bych zdůraznila. Katastrální úřad jako orgán veřejné moci má právo využívat referenční údaje z registru obyvatel a dokonce dle ust. § 5 zákona č. 111/2009 Sb. , o základních registrech má využívat referenční údaje (informace o osobách) z registru obyvatel přednostně. Od osob, po kterých jiný právní předpis doložení takových údajů požaduje, může orgán veřejné moci (katastrální úřad) požadovat poskytnutí takových údaje, pouze pokud nejsou v základním registru obsaženy.

Na základě výše uvedeného, bych podala na příslušný katastrální úřad prohlášení o zániku práva s tím, že bych požádala vzhledem k nemožnosti doložení zániku práva z Vaší strany (popř. odkazem na ust. § 70 katastrální vyhlášky a ust. § 5 zákona o základních registrech) o vyhledání informací o smrti oprávněné z věcného břemene z registru obyvatel.
V případě, že informace o smrti osoby oprávněné z věcného břemene nebude v registru obyvatel k dispozici, poraďte se o dalším postupu s příslušným katastrálním úřadem, popř. oslovte přímo Český úřad zeměměřický a katastrální s žádostí o pomoc, neboť i v zájmu tohoto úřadu je, aby stav uvedený v katastru nemovitostí odpovídal stavu skutečnému.

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Přesčasy řidičů kamionů, MKD - kolik hodin za týden, měsíc rok?
- Přesčasy řidičů nákladní kamionové dopravy - kolik hodin za týden, měsíc rok?

Kolik může odpracovat řidič kamionu přesčasů za týden, měsíc či rok? Stále po tomto pátrám ale každý mluví jinak, protože prý řidiči a strojvůdci mají jakousi vyjímku. Ve smlouvě máme max. 40 hodin týdně ale skutečnost je 70 hodin. Na pásce mám v průměru 170 hodin ale ve skutečnosti odpracujeme o 100 hodin více a to počítám podle karty řidiče-nakládky vykládky čekání, administrativní práce atd. a plus samozřejmě samotné řízení vozidla. A tady je problém. Řízení vozidla je prý hlavní činnost na kterou jsme najatí a vše ostatní prý práce sice je ale ne na kterou jsme zaměstnáni. Protože se řídíme prý podle NEU 561/2006. Vůbec tomu nerozumím. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Základním právním předpisem pro pracovněprávní vztahy je zákon č. 262/2006 Sb. , Zákoník práce, v platném znění. Pokud se však jedná o zaměstnance – řidiče kamionu, platí i některé další právní předpisy, které některá obecně platná ustanovení zákoníku práce modifikují.
Jedná se o nařízení vlády č. 589/2006 Sb. , kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, v platném znění (dále jen „nařízení vlády“) a také přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti, týkajících se silniční dopravy (dále jen „nařízení EU“). Nařízení EU obsahuje však i výjimky, na která se toto Nařízení nevztahuje.
Podle § 3 písm. a) Nařízení vlády platí, že pracovní dobou člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu je doba řízení vozidla, nakládka a vykládka, kontrola a dohled nad cestujícími při nastupování do autobusu nebo vystupování z autobusu, čištění a prohlídka vozidla, sledování nakládky a vykládky, práce, kterou se zajišťuje bezpečnost vozidla, nákladu nebo cestujících, technická údržba vozidla, administrativní práce spojené s řízením vozidla a nezbytná jednání před správními orgány související s plněním pracovních úkolů; doba, kdy je člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu připraven na pracovišti k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, zejména čekání na nakládku a vykládku, jejíž doba není předem známa.
Podle § 5 Nařízení vlády platí, že pracovní dobu je možné prodloužit až na 60 hodin týdně, pokud její průměr bez práce přesčas nepřesáhne stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Délka směny může činit nejvýše 13 hodin. Délka směny zaměstnance pracujícího v noční době může činit nejvýše 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Toto je modifikace ustanovení ZP o pracovní době (max. 40 hodin týdně a max. délka směny je 12 hodin).
Jinak i zde platí obecná ustanovení o práci přesčas uvedená v zákoníku práce, tj. nařízená práce přesčas max. 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce. Dohodnutá práce přesčas pak max. v průměru 8 hodin týdně za období max. 26-ti týdnů (popř. 52 týdnů, pokud to je stanoveno kolektivní smlouvou). Pokud zaměstnanec za práci přesčas čerpá náhradní volno, pak se tato práce přesčas do těchto ročních úhrnů nezahrnuje. (§ 93 ZP).

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Může zaměstnanec odmítnout sloužit pohotovostní službu na telefonu?
- Odmítnutí pohotovostní služby na telefonu - může zaměstnanec pohotovost na mobilu odmítnout?
- Práce přesčas u těhotné zaměstnankyně (pohotovost na telefonu, mobilu)
- Pohotovost na mobilu - může jít o přesčasovou práci?

V současné době se pokouším otěhotnět a řeším, jak skloubit své pracovní povinnosti v době těhotenství. Součástí mé práce je totiž každý 4. týden nonstop 7 dní 24 hodin sloužit pohotovost na telefonu, přičemž pokud požadavek přijde, musím ho následně řešit dalším telefonátem nebo na počítači. Problém nastává, pokud mě telefonát vzbudí uprostřed noci, je to pro mě totiž takový náhlý nával stresu, že se mi těžko dýchá, prudce rozbuší srdce a aspoň hodinu nemůžu usnout. Jsem ochotná to absolvovat nyní, ale jsem přesvědčená, že takové šoky by neměly dobrý vliv na dítě v těhotenství. Mám dle zákona nárok odmítnout zaměstnavateli sloužit pohotovosti? Ještě dodávám, že bych je nemohla sloužit vůbec, čili ani odpoledne a večer, protože to nelze vyřešit z technického hlediska, chodila bych tedy pouze na plný úvazek do práce.
Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb. , Zákoník práce v platném znění – dále jen „ZP“) neřeší pracovní pohotovost ve vztahu k těhotenství - § 95 ZP. Řeší však u těhotných zaměstnankyň práci přesčas.

Vycházím z předpokladu, že máte sjednanou týdenní pracovní dobu, tj. nemáte kratší pracovní dobu (zkrácený úvazek), potom veškerá práce, kterou vykonávate v rámci pracovní pohotovosti je pro Vás prací přesčas.
Dle ustanovení § 241 odst. 3 ZP platí, že se zakazuje zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas. Tento zákaz je striktní a nelze ho obejít ani tím, že by zaměstnankyně s prací přesčas souhlasila. Zaměstnavatel by se i tak dopustil správního deliktu nebo přestupku.
Z logiky věci tedy vyplývá, že pokud budete těhotná, nebude mít pro zaměstnavatele žádný význam, abyste měla pracovní pohotovost, neboť byste stejně žádnou práci v rámci této pracovní pohotovosti nemohla vykonávat. Své případné těhotenství oznamte ihned zaměstnavateli s tím, že nemůžete nadále vykonávat jakoukoliv práci přesčas, a tudíž nemůžete ani sloužit pracovní pohotovost.

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Zrušení otcovství u dospělého, plnoletého syna, dcery, potomka
- Zrušení otcovství u zletilého potomka (testy DNA neprokázaly otcovství)
- Popření otcovství u dospělého, plnoletého syna, dcery, potomka
- Popření otcovství u zletilého potomka (testy DNA neprokázaly otcovství)
- Zrušení a popření otcovství - rozdíl, informace
- Vydědění potomka po zrušení otcovství - informace, postup, návod
- Vydědění potomka po popření otcovství - informace, postup, návod

V 15 letech jsem zjistil, že "dcera" není moje podle testů DNA (nebyla mi vůbec podobná) letos jí bude 19 let, od 15 let jsem ji neviděl, přestala se mnou komunikovat, přesto že jsem jí nic neřekl. Myslím, že jí bývalá manželka něco napovídala, jelikož se bojí, aby se to nedověděla. Mohu tedy zažádat u soudu o zrušení otcovství? Nikde o tom nic nepíší, zda to vůbec v plnoletosti jde a zda je vůbec nějaká šance? Nejspíš ještě studuje, platím řádně výživné. A také zda je možné ji vydědit z důvodu, že se semnou vůbec nestýká? Moc Vám děkuji za radu. Děkuji, Jeremiáš

ODPOVĚĎ:
Zrušení otcovství není z právního hlediska možné, český právní řád zná pouze tzv. popření otcovství. Popřít otcovství je však možné nejpozději do šesti let po narození dítěte. Je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. Přestože tedy popěrná lhůta ve Vašem případě již uběhla, můžete podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vaší dcery návrh (žalobu) na popření otcovství. Vzory takovéhoto návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci právník, nejlépe se specializací na rodinné právo. Popření otcovství blíže upravují § 785 – 793 nového občanského zákoníku (NOZ) – příslušnou část NOZ najdete například zde: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcansky-zakonik/cast2h2d2.aspx#cast2h2d2o1

Pokud byste neuspěl s popřením otcovství, co se týče výživného, zákon o rodině myslí také na to, že výživné nelze přiznat tehdy, pokud je to v rozporu s dobrými mravy. Rozporem s dobrými mravy by mohla být i skutečnost, že hradíte výživné na nevlastní dítě. Pokud s Vámi dcera nekomunikuje, můžete podat k soudu v místě jejího bydliště návrh na zrušení vyživovací povinnosti z důvodu rozporu s dobrými mravy. Do návrhu samozřejmě můžete uvést i to, že s Vámi dcera už několik let nekomunikuje a nejeví žádný zájem o kontakt s Vámi.

Jestliže hodláte svoji nevlastní deru vydědit, je zapotřebí podle nového občanského zákoníku sepsat tzv. prohlášení o vydědění. V tomto prohlášení by měl být uveden některý ze čtyř zákonných důvodů, na základě kterých je možné neopominutelného dědice vydědit. Neopominutelného dědice lze vydědit tehdy, jestliže:
- Vám neposkytl potřebnou pomoc v nouzi
- o Vás neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl
- byl odsouzen pro trestný čin spáchaná za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo
- vede trvale nezřízený život
Neuvedete-li v prohlášení o vydědění důvod vydědění, má neopominutelný dědic právo na povinný podíl, ledaže se proti němu prokáže zákonný důvod vydědění. Vydědění blíže upravují § 1646 – 1649 NOZ – příslušnou část NOZ najdete zde: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcansky-zakonik/cast3h3d5.aspx#cast3h3d5o2

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zvýšení výživného, otec dětí žijící v USA - postup
- Zvýšení výživného u otce dítěte žijícího v zahraničí - postup, návod, informace
- Zvýšení výživného u otce dětí žijícího v zahraničí - postup, návod, informace

Jsem samoživitelka 3 dětí (22 let student a 17 letá dvojčata). Bývalý manžel mi platí pravidelně alimenty. Od 2000 žije v USA a má prodloužený pobyt. Do 2016 asi dostane občanství.
2008 zvýšení alimentů, děti skoro nevídává, zvažuji o zvýšení alimentů. Kam poslat návrh nebo žádost na zvýšení výživného? ČR? USA? Jak se postupuje? Na nezletilá dvojčata dává po 2.500 Kč na jedno a na vysokoškolského studenta 3000 Kč. Přispívá na stavební spoření, které je jen na naší domluvě. Při posledním zvýšení výživného ho snížil na polovinu /posílá na jedno 2400 Kč ročně). Občas pošle nějaký dáreček k narozeninám nebo tak. Za celou dobu pobytu v USA ho navštívila dvojčata pouze 1 a jinak jen virtuální kontakt. Vše jinak zajišťuji já (veškerá péče). Děkuji, Beáta

ODPOVĚĎ:
Co se týče případného zvýšení výživného, zletilý student si musí o zvýšení výživného požádat sám.
Za ještě nezletilá dvojčata můžete žádost o zvýšení výživného podat Vy. Vzhledem k tomu, že půjde o vymáhání výživného ze zahraničí, doporučuji v první řadě obrátit se na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně. Internetové stránky tohoto úřadu najdete zde: www. umpod.cz. Pracovníci úřadu Vám poradí nejvhodnější postup ve věci výživného.

OBČAN-BYDLENÍ
- Zhodnocení městského bytu - město zvyšuje nájemné i přes dohodu o nezvyšování
- Nájemce investoval do oprav obecního bytu - obec porušila dohodu o nezvyšování nájmu
- Nájemce investoval do oprav městského bytu - město porušilo dohodu o nezvyšování nájmu
- Nájemník investoval do oprav obecního bytu - obec porušila dohodu o nezvyšování nájmu
- Nájemník investoval do oprav městského bytu - město porušilo dohodu o nezvyšování nájmu

Zákon č. 107/2006 o jednostranném zvýšení nájemného: dcera se souhlasem města 1997 nákladem cca 480 tis. Kč vytvořila z půdního prostoru byt I. kategorie, který byl při kolaudaci zařazen do IV. kategorie (nyní byt se sníženou kvalitou). Město postupně zvyšovalo čisté nájemné bez energií z původně smluvně dohodnutých 380 Kč/měsíc až na dnešních 5300 Kč/měsíc.
V současné době jedinou výhodou vybudovaného půdního bytu je 10, - Kč/m2 rozdíl ve vyúčtování podlahové plochy oproti bytu I. kategorie, což při ploše bytu cca 60 m2 je 600 Kč/měsíc (7200 Kč/rok). Tímto způsobem dcera umoří vložené finanční prostředky až za cca 66 let.
Snažili jsme se s městem dohodnout, zástupce bytového odboru tvrdí, že jejich postup je v souladu se zákonem, protože zákon 107/2006 takovou situaci neřeší. Prosím o informaci, zda, a jak je možné se nepřiměřeně vysokému nájemnému v bytě vytvořeném na vlastní náklady se souhlasem města bránit. Děkuji. Petr

ODPOVĚĎ:
V první řadě upozorňuji, že v současné době zůstává ze zákona č. 107/2006 Sb. v platnosti pouze torzo, neboť jeho klíčová část byla již zrušena. Část první tohoto zákona (§ 1 - § 4) pozbyla platnosti ke dni 31. 12. 2012, část druhá (§ 5 - § 6) pak byla zrušena k datu nabytí účinnosti občanského zákoníku (tzn. k 1. 1. 2014).

V současné době tedy již není možné, aby bylo nájemné zvyšováno jednostranně (pouze na základě rozhodnutí pronajímatele), nýbrž nájemné může být každoročně zvyšováno pouze v případě, že se na tom pronajímatel s nájemcem dohodnou (§ 2248 občanského zákoníku). V tomto ohledu však z dotazu nevyplývá, zda je obdobná dohoda součástí nájemní smlouvy Vaší dcery či nikoli).

Se zástupcem bytového odboru městského úřadu lze souhlasit v tvrzení, že zákon č. 107/2006 Sb. neřeší situaci, kdy byl pronajatý byt stavebně zveleben (resp. kdy byl byt na náklady nájemce vybudován, jak se stalo v případě Vaší dcery). Jedním dechem je však nezbytné dodat, že tato situace byla řešena ve starém Občanském zákoníku (a to i v roce 1997, kdy byl předmětný byt vybudován).

Dle § 667/1 starého Občanského zákoníku (platného v roce 1997) platilo, že změny na věci (zde bytu, resp. půdním prostoru) byl nájemce oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele. Co se týče úhrady s tím souvisejících nákladů na straně nájemce, rozlišoval starý Občanský zákoník tyto dvě varianty:

1/ Úhradu nákladů s tím spojených mohl nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal, přičemž nestanovila-li nájemní smlouva jinak, byl nájemce oprávněn požadovat úhradu nákladů až po ukončení nájmu po odečtení znehodnocení změn, k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání věci.

2/ Dal-li pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě nákladů, mohl nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci (tzn. že mohl požadovat vrácení/vydání tzv. bezdůvodného obohacení).

Z Vašeho dotazu však není možné dovodit, zda měla Vaše dcera půdní prostor v nájmu již ve chvíli, kdy investovala do vybudování bytu, nebo zda došlo k uzavření nájemní smlouvy až po kolaudaci bytu.

Pokud by Vaše dcera investovala do vybudování bytu bez existence nájemní smlouvy, bylo by možné uvažovat o vzniku bezdůvodného obohacení na straně města (§ 451 a násl. starého Občanského zákoníku), v této souvislosti je však nezbytné poukázat na skutečnost, že právo na vrácení bezdůvodného obohacení je Vaší dcerou již promlčeno (§ 107 starého Občanského zákoníku).

Bez ohledu na vše shora uvedené však v současné době platí, že nájemce je oprávněn navrhnout pronajímateli snížení nájemného, a to až na úroveň nájemného v místě a čase obvyklého (s ohledem na velikost a charakter pronajatého bytu). Nebude-li pronajímatel se snížením nájemného souhlasit, je nájemce oprávněn se obrátit na soud s návrhem, aby snížené nájemné určil svým rozhodnutím (k tomu blíže v § 2249 občanského zákoníku).

Nedojde-li tedy mezi Vaší dcerou a městem k dohodě o přiměřeném snížení nájemného, nezbude Vaší dceři, než se obrátit na soud. V této souvislosti je však nezbytné poukázat na skutečnost, že soudem bude nájemné stanoveno na výši v místě obvyklou, tedy bez zohlednění minulých investic Vaší dcery do půdního prostoru, neboť tento právní vztah, odpovídající bezdůvodnému obohacení, s výší nájemného prakticky nijak nesouvisí).
_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vliv počasí či nedodání materiálu na dokončení díla u smlouvy o dílo
- Jak vnést do smlouvy vliv počasí a nedodání materiálu subdodavatelem u smlouvy o dílo
- Prodloužení smlouvy o dílo z důvodu špatných povětrnostních podmínek - jak zanést do smlouvy?

Chtěla bych se zeptat, jakým způsobem lze ve smlouvách o dílo stavební firmy ošetřit vzhledem k dodržení termínu faktor počasí a také dodací lhůty dodavatelů materiálu. Myslím to ve smyslu tom, jaký článek je možné zahrnout do smlouvy, který by říkal právně správnou formou, že termín dokončení díla je ve smlouvě stanoven za předpokladu, že nebude muset být činnost na stavbě pozastavena z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek a také za předpokladu dodržení dodacích lhůt dodavatelů materiálu; kdy v opačném případě, tzn v případě nedodržení a zpoždění dodacích lhůt dodavatelů materiálu anebo při zhoršení povětrnostních podmínek a nutnosti pozastavení stavebních prací, se termín dokončení stavby o tuto dobu automaticky prodlužuje. Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Takový odstavec smlouvy o dílo může být formulován např. takto:

„1/ Smluvní strany sjednaly, že lhůta pro dokončení díla se prodlužuje o dobu, po kterou nebude zhotovitel moci pokračovat ve stavebních pracích:

- z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek, nebo

- z důvodu prodlení subdodavatele zhotovitele s dodávkou stavebního materiálu nezbytného pro řádné provádění díla.

2/ K prodloužení lhůty pro dokončení díla dochází při splnění některé z podmínek dle odst. 1 automaticky, tzn. že nebude nutné měnit sjednaný termín dokončení díla dle této smlouvy. V případě automatického prodloužení lhůty pro dokončení díla dle tohoto ustanovení smlouvy se zhotovitel nedostane do prodlení s řádným dokončením díla, přičemž tento stav nebude považován ani za porušení jiné povinnosti zhotovitele podle této smlouvy.

3/ Při výskytu některé z překážek řádného dokončení díla dle odst. 1 je zhotovitel povinen o tom objednatele bez zbytečného odkladu písemně informovat a provést o tom zároveň zápis do stavebního deníku. Stejným způsobem je zhotovitel povinen vyrozumět objednatele o tom, že překážka řádného dokončení díla odpadla, přičemž i tuto skutečnost je zhotovitel povinen zaznamenat do stavebního deníku. ”

Současně však upozorňuji, že shora uvedená ustanovení bude zapotřebí implementovat do celkového textu smlouvy o dílo, tzn. že není možné tato ustanovení pouze překopírovat (aniž by byla sladěna s celkovou terminologií a nastavením smlouvy). Pro koncipování smlouvy o dílo jako celku (se zohledněním všech potřeb Vaší stavební společnosti) je vhodné využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz
_

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Má noční hlídač nárok na příplatek za noční směny dle Zákoníku práce?
- Noční hlídač - nárok za příplatek za práci v noci
- Noční ostraha objektu - nárok za příplatek za práci v noci
- Noční vrátný - nárok za příplatek za práci v noci

Jsem v částečným invalidním důchodu, jsem noční hlídač a vrátný. Je zaměstnavatel povinen mi platit příplatky za noční. Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Samozřejmě, že ano. Pokud zaměstnanec koná noční práci, tj. práci mezi 22. a 6. hodinou (§ 78 odst. 1 písm. j) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce – dále jen „ZP“), má nárok na příplatek za noční práci dle § 116 ZP, a to ve výši nejméně 10% průměrného výdělku. Je možné sjednat jinou minimální výši nebo jiný způsob určení příplatku. Není však možné postupovat tak, že zaměstnanec nedostane za noční práci žádný příplatek.

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

: Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin); Kategorie: Roztříděné dotazy; Zveřejněno: 3. leden 2015

1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

Dotazy před tříděním a pojmenováním jsou k nahlédnutí zde.

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Úmyslné bezdůvodné obohacení - promlčecí lhůta dle starého občanského zákoníku
- Promlčecí lhůta u bezdůvodného obohacení u restitučního podvodu
- Promlčení bezdůvodného obohacení u trestného činu podvodu spáchaného před 14 lety
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Pravá retroaktivita - příklad z praxe

08/2000 byl otec podveden pracovníkem pozemkového fondu při restitučním řízení, na úkor mého otce pomohl svému známému obohatit se o více než 4.000.000 Kč. Po 10 letech, kdy to otec zjistil, podal trestní oznámení. Vyšetřováním policie zjistila, že se dotyčný mohl dopustit podvodu, ale že uplynula 10-ti letá promlčecí lhůta a tak se věc odkládá - usnesení z ledna 2014. Nelze věc klasifikovat jako úmyslné bezdůvodné obohacení, kde podle NOZ je promlčecí lhůta 15 let? Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
ve svém dotazu směšujete instituty práva občanského a trestního. Došlo-li k promlčení trestnosti činu dle § 67/1 starého trestního zákona, nemá na tuto skutečnost žádný vliv případná kvalifikace skutku jako úmyslného bezdůvodného obohacení, neboť to představuje institut občanskoprávní (tzn. že se nejedná o trestný čin).

Dle § 451/2 starého Občanského zákoníku (za jehož účinnosti k možnému bezdůvodnému obohacení došlo) byl bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

Dle § 107 starého Občanského zákoníku se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčelo za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozvěděl, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčelo za tři roky, a šlo-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. Došlo-li tedy k bezdůvodnému obohacení v roce 2000, promlčelo se právo na vydání plnění z tohoto bezdůvodného obohacení nejpozději v roce 2010.

Ustanovení nového občanského zákoníku (který nabyl účinnosti 1. 1. 2014) pak nemohou být aplikována zpětně na právní jednání, k němuž došlo v roce 2000. Takový mechanismus by představoval tzv. pravou retroaktivitu právního předpisu, která je v zásadě nepřípustná.

OBČAN-BYDLENÍ
- Obtěžování kouřem cigaret od sousedů - jak se bránit právní cestou?
- Kouř z cigaret od sousedů jde do oken - jak se právně bránit?
- Obtěžování kouřem sousedy v bytě SVJ - jak se bránit?
- Porušování domovního řádu v domě SVJ - co dělat, jak se bránit?
- Obtěžování majitelem bytu SVJ a rozhodnutí soudu o prodeji bytu v extrémním případě
- Obtěžování kouřem z bytu SVJ - je možné se bránit soudně, soudní cestou?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Práva majitele bytu SVJ - co může a nemůže majitel bytu dělat?

Mám dotaz ohledně porušování domovního řádu (DŘ) v domě, kde bydlím. Je-li v DŘ ustanoveno, že je zakázáno obtěžovat jakýmkoliv kouřem ostatní spolubydlící v domě, jak postupovat v násl. situaci: Vlastník bytu pod námi pronajal byt. Nájemníci jsou silní kuřáci, kteří od časných ranních hodin do pozdního večera kouří na balkoně. Cigaretový kouř jde do mého bytu. Domluva s nájemníky byla bezúspěšná. Jsem zcela omezena větráním a pokojným bydlením v mém bytě. Mohu se nějak bránit? Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Ve své odpovědi budu předpokládat, že v bytovém domě je zřízeno společenství vlastníků jednotek (dále jen "SVJ").

Svou obranu můžete započít na úrovni SVJ, tzn. projednat vzniklý problém na shromáždění vlastníků jednotek. Výstupem takového projednání může být písemná výzva, v níž se bude SVJ po vlastníkovi předmětného bytu domáhat sjednání nápravy a zajištění dodržování domovního řádu ze strany nájemců předmětného bytu. Vlastníka předmětného bytu pak může SVJ písemně upozornit také na to, že dle § 2256/2 občanského zákoníku je nájemce povinen dodržovat po dobu nájmu pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů (které mohou být vyjádřeny právě v domovním řádu).

Obsahují-li stanovy SVJ ustanovení o sankcích za nedodržování domovního řádu, lze je vlastníkovi tohoto bytu samozřejmě uložit.

V obecné rovině platí, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že mimo jiné kouř a pach vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku (§ 1013/1 občanského zákoníku, toto ustanovení je pak samozřejmě vztažitelné i na sousedské vztahy v rámci bytového domu, a to za použití § 2/2 a § 10/1 občanského zákoníku).

Vlastník bytové jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části (§ 1175/1 občanského zákoníku). Ve Vašem případě je pak podstatným zejména § 1176 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vznikem vlastnického práva k bytové jednotce vzniká vlastníku jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu (tzn. že vlastník předmětného bytu je povinen zajistit dodržování domovního řádu i ze strany nájemců předmětného bytu).

Ve výzvě pak může SVJ upozornit vlastníka předmětného bytu na svou připravenost domáhat se dodržování domovního řádu i soudní cestou, přičemž v této souvislosti je vhodné upozornit na § 1184 občanského zákoníku, dle něhož může soud nařídit prodej bytové jednotky (a to na návrh osoby odpovědné za správu domu nebo na návrh dotčeného vlastníka bytové jednotky) toho vlastníka, který porušuje povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím soudu způsobem podstatně omezujícím nebo znemožňujícím práva ostatních vlastníků jednotek. Rozhodl-li by proto soud o povinnosti vlastníka předmětného bytu k zajištění dodržování domovního řádu nájemci předmětného bytu, a nesplnil-li by vlastník předmětného bytu tuto povinnost, bylo by možné přikročit i k prodeji tohoto bytu.

Svých práv se pak můžete samozřejmě domáhat i soudní cestou. V tomto případě je však nezbytné upozornit na možnou zdlouhavost takového soudního řízení a určitou nejistotu jeho výsledku.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění družstevního bytu - dědí manžel, manželka?
- Dědictví družstevního bytu - dědí manžel, manželka?
- Dědění členství v družstvu (družstevního bytu) - dědí manžel, manželka?
- Kdo dědí členský podíl družstevního bytu - manžel, manželka, syn, dcera, potomci?
- Jak zajistit aby družstevní byt zdědily děti (syn, dcera, potomci)?

2002 za svobodna jsem se stal členem družstva a získal družstevní byt. 2007 jsem se oženil. Kdo zdědí členství v bytovém družstvu? Manželka? Je třeba v těchto souvislostech učinit nějaké právní kroky, tak aby po naší smrti neměl syn problémy s převzetím bytu? Děkuji, Vojta

ODPOVĚĎ:
Společné členství manželů nevzniká, pokud jeden z manželů byl již před uzavřením manželství členem družstva a nájemcem užívaného bytu. Na manželku by po Vaší smrti přešel družstevní byt pouze v případě, že byste ho měli ve společném jmění manželů. Nesepíšete-li závěť, pak mají Vaše manželka a Váš syn ze zákona nárok na ½ pozůstalosti. Pokud má družstvo ve stanovách, že družstevní podíl může přejít pouze na jednu osobu, budou se muset vaši dědicové v řízení o dědictví dohodnout, na kterého z nich celý podíl přejde. Chcete-li, aby družstevní byt zdědil pouze Váš syn, sepište závěť.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Řidič způsobil škodu nesprávným parkováním - vymáhání škody u dopravní nehody bez šetření Policií
- Dopravní nehoda se způsobenou škodou - vymáhání pokud nehoda nebyla šetřena Policií

1.11.2014 jsem se stal účastníkem dopravní nehody tím, že jsem zaparkoval na místě bližším než 3 metry od křižovatky odešel do zaměstnání a nákladní vozidlo projíždějící kolem nabouralo do mého vozu. Chtěl bych se zeptat, kdo je v této situaci viníkem dopravní nehody? Řidič nákladního vozidla vyhrožuje soudem. Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Dle zákona 361/2000 Sb. , o silničním provozu a jeho § 27 odst. 1 písm. d) nesmíte stát ve vzdálenosti menší než 5m od hranice křižovatky, nejde-li o křižovatku tvaru T. Otázka viny je otázkou právní a záleží na zjištěném skutkovém stavu, jestli byla jediná příčina ve Vašem špatném parkování, nebo nějakou povinnost porušil i druhý řidič. Vy můžete být stíhán za přestupek porušení uvedené povinnosti, hrozí Vám pokuta 1,5 - 2,5 tis. Kč. Jestli to chápu správně, k situaci nebyla Policie přivolána. Je tedy otázkou, na základě čeho by chtěl druhý řidič argumentovat, pokud nemáte nějaké bližší důkazy o tom, co se stalo. O trestný čin nepůjde určitě, nenaplnil jste skutkovou podstatu žádného trestného činu. Mohl by po Vás v civilním řízení vymáhat náhradu škody, která mu na vozidle vznikla. I zde by se ale muselo prokázat, kdo nehodu zavinil. To půjde obtížně, pokud není nehoda zaevidována a nikdo ji nešetří. Chtělo by to znát bližší okolnosti nehody, abych mohl říci svůj názor na zavinění, takto je to ryze hypotetická otázka s mnoha neznámými.

OBCHOD-SPOTŘEBITEL (REKLAMACE)
- Skylink vypnul programy ČT a chce údržbový poplatek - je to oprávněné?
- Poplatek za programy české televize u Skylink - je to oprávněné?
- Placení koncesionářskýho poplatku a dále poplatku Skylink za programy ČT - je to v pořádku?
- Skylik chce poplatky z programy ČT - jak se bránit když platím koncesionářský poplatky?

Chtěla bych se zeptat, jestli satelitní společnost Skylink má právo mi vypnout programy za které jsem nikdy neplatila, jedná se o první a druhý program České televize. Platím řádně koncesionářské poplatky za rozhlas a televizi. Když jsem si satelit pořizovala, tak tyto programy byly bezplatné. Poplatek je nový, nevěděli sme o něm. Jde prý o tzv. údržbový poplatek. Zdá se mi takový postup od této společnosti nehorázný mění si pravidla jak se ji to hodí. Ptala jsem se jinde a tam se žádné údržbové poplatky nevybírají. Prosím o radu jak mám postupovat a jestli je můj názor správný. Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je klíčovou smlouva, kterou jste s předmětnou společností uzavřela, popř. všeobecné (či jiné) obchodní podmínky, které jsou její součástí.

Dle § 63/1 písm. e), f) a m) zákona o elektronických komunikacích musí být ve smlouvě o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedeno vždy:

- údaje o ceně, popřípadě způsobu určení ceny, a způsobu získávání aktuálních informací o všech platných cenách služeb,

- informace o termínech a způsobu vyúčtování ceny a placení, a případné rozdíly v ceně u různých způsobů placení nebo při různých formách vyúčtování,

- způsob vyrozumění účastníka o změně smluvních podmínek.

V obecné rovině platí, že podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací a poskytovatel univerzální služby je mimo jiné povinen uveřejnit ceny služeb a jejich změny, včetně určených podmínek před nabytím platnosti těchto cen, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 54/1 písm. a) zákona o elektronických komunikacích).

Český telekomunikační úřad uveřejňuje mimo jiné srovnávací přehled o aktuálních cenách poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací jednotlivých podnikatelů, a to ve formě, která umožňuje koncovým uživatelům tyto údaje jednoduchým způsobem vzájemně porovnat (§ 54/2 zákona o elektronických komunikacích).

Máte-li proto s ohledem na znění Vámi uzavřené smlouvy pochybnost o oprávněnosti postupu předmětné společnosti, doporučuji Vám kontaktovat Český telekomunikační úřad ČTÚ, který je oprávněn provést kontrolu postupu předmětné společnosti a uložit jí případně sankci:

http://www.ctu.cz/

OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL
- Autobus cestovní kanceláře nezaparkoval na stanovišti kde měl - právo na kompenzaci, odškodnění?
- Autobus zaparkovaný na špatném stanovišti a nárok na odškodnění od cestovní kanceláře
- Úloha mediátora ve sporu mezi klientem a cestovní kanceláří
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Co dělá mediátor v oblasti práva a právních sporů
- Má mediátor právo rozhodnout spor dvou stran?
- Seznam mediátorů ČR
- Seznam rozhodců ČR
- Může rozhodce rozhodnout spor klienta a dodavatele služeb (cestovní kanceláře)?

Měli jsme s manželkou zaplacenou dovolenou u CK. V den odjezdu jsme byli půl hodiny před odjezdem na stanoveném místě. Když v době odjezdu nebyli autobus na místě, nebyli jsem překvapeni, jednak jsme s touto cestovkou už jeli po několikáté a nikdy nepřijel včas (sváží lidi z půl republiky), jednak se opravuje dálnice a byla velká cena. Na daném stanovišti se střídaly žluté autobusy student agency.
Po asi 1,5 hod jsem volal z mobilu manželky na tísňovou linku cestovky co se děje, bylo mi odpovězeno, že v Brně už byli, nenašli nás a jsou teď v Břeclavi, že tam je můžeme stihnout. Údajně nás půl hodiny hledali a pak volali na můj mobil, který ale do zahraničí neberu, aby nás kontaktovali. Věřím, že v Brně byli, ale rozhodně nestáli na daném stanovišti, ale zřejmě ve druhé nebo třetí řadě, takže jsme je neviděli. A s hledáním si zřejmě nedali tolik práce, když jsme je neviděli. Při pokusu o dohodu co dál CK odmítla jakoukoliv odpovědnost a jednoznačně několikrát sdělila, že chyba byla pouze na naší straně. Dá se něco dělat? Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
S ohledem na skutečnost, že s danou CK jste (jak předpokládám) uzavřeli smlouvu o zájezdu (dle § 2521 a násl. občanského zákoníku), je současný spor řešitelný (není-li samozřejmě dohoda možná) prakticky pouze soudní cestou, tzn. že na CK byste museli podat k věcně a místně příslušnému soudu žalobu, v níž byste se domáhali vrácení Vámi uhrazené ceny zájezdu a popř. nahrazení způsobené újmy. V této souvislosti je však nezbytné si uvědomit, že veškerá Vaše tvrzení by bylo v rámci soudního řízení nutné rovněž prokázat, přičemž jak z Vašeho dotazu usuzuji, připadaly by v tomto případě v úvahu pouze Vaše výpověď a výpověď Vaší manželky. Případně zahájené soudní řízení by pak s vysokou pravděpodobností spočívalo ve Vašem tvrzení proti zcela opačnému tvrzení CK, výsledek takového soudního sporu je i z tohoto důvodu poměrně nejistý.

Alternativu zahájení soudního řízení představuje zahájení mediace (ve smyslu zákona č. 202/2012 Sb. , o mediaci, v platném znění). Mediační řízení je vedeno mediátorem, který směřuje strany sporu ke smírnému vyřešení nastalého problému, mediátor v žádném případě existující spor nerozhoduje (mediátor představuje de facto prostředníka dohody stran sporu). Budete-li mít o zahájení mediace zájem (k zahájení mediace je samozřejmě zapotřebí rovněž souhlas CK), můžete oslovit některého ze zapsaných mediátorů:

http://mediatori.justice.cz/MediatorPublic/Public/FR003_ZverejneniVybranychUdaju.aspx

V úvahu dále přichází i zahájení rozhodčího řízení. Rozhodce v tomto případě supluje úlohu soudce, tzn. že řešený spor (na rozdíl od mediátora) rozhodne. V této souvislosti se proto můžete obrátit na některého ze zapsaných rozhodců:

http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23& j=33& k=5866& d=322233

Pro konzultaci Vámi uzavřené smlouvy o zájezdu (z dotazu nevyplývá, zda jste tuto smlouvu uzavřeli písemně) můžete osobně kontaktovat nejbližší bezplatnou poradnu Sdružení obrany spotřebitelů:

http://www.asociace-sos.cz/osobni-poradenstvi/

popř. je možné využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Oddělený majetek manželů a dědění dětmi z prvního manželství - jak toho docílit?
- Jak zajistit aby majetek jednoho z manželů zdědily děti z prvního manželství?
- Jak zajistit aby majetek jednoho z manželů zdědili potomci z prvního manželství?

S přítelkyní se chceme se vzít. Každý máme 2 plnoleté děti. Chceme, aby majetek, který jsme každý nabyli před manželstvím, zůstal i nadále výlučným vlastnictvím každého z nás a v případě smrti jednoho z nás, aby majetek zemřelého dědili pouze jeho děti. Chceme, aby byt, který je pouze v mém vlastnictví, zůstal i po mojí případné smrti v dědictví pouze mých dětí. Dohodli jsme se, že pro případ mojí smrti sepíši závěť, aby byt byl zděděn pouze mými dětmi a do závěti napíši svůj požadavek, aby moje děti nechali mojí manželku v tomto bytě dožít. Chceme, aby dědictví po rodičích, které čeká moji přítelkyni, patřilo pouze jí a jejím dětem. V případě finančních darů chceme, aby peníze byly vždy toho, komu by byly peníze darovány. Je v našem případě nutné sepisovat předmanželskou smlouvu, anebo je vše dané ze zákona? Musí smlouvu sepisovat notář, anebo stačí právník a
zda je pak ještě nutné, abych sepisoval závěť ohledně mého bytu, když bychom měli předmanželskou smlouvu. Je vhodné do takové smlouvy zanést, že každý odpovídá za svoje případné dluhy? Děkuji. Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Majetek, který jste každý nabyli před uzavřením manželství, zůstává i nadále ve Vašem výlučném vlastnictví (předmanželskou smlouvu tedy není nutné psát). Předmanželská smlouva musí být sepsána ve formě veřejné listiny (tj. notářské zápisu), jinak je neplatná. Pokud chcete, aby za dluhy, které vzniknou za trvání manželství, odpovídal pouze ten, komu dluh vznikl, je třeba sepsat ohledně těchto dluhů předmanželskou smlouvu, jinak odpovídáte za dluhy vzniklé za trvání manželství společně.
Chcete-li, aby Váš byt zdědily pouze Vaše děti, je nutné sepsat závěť. Nesepíšete-li závěť, dědí se ze zákona a v takovém případě dědí manželka a děti rovným dílem veškerý Váš majetek, který jste v době úmrtí vlastnil.
Získá-li kterýkoli z manželů majetek za trvání manželství darem či děděním, je ve vlastnictví toho manžela, který majetek takto nabyl a tento majetek nespadá do společného jmění manželů.

PRÁCE-ZMĚNY PRACOVNÍHO POMĚRU
- Změna zaměstnance na vedoucího pracovníka - je nutná nová pracovní smlouva nebo dodatek?
- Pravomoci vedoucího pracovníka v práci, zaměstnání
- Je nutný souhlas zaměstnance s převedením na vedoucí pozici v práci?
- Změna zaměstnance na vedoucího - je nutný souhlas pracovníka?
- Jmenování pracovníka do vedoucí pozice - je nutná písemná dohoda nebo smlouva o změně pracovního poměru?
- Dodatek k pracovní smlouvě - náležitosti
- Co musí být napsáno v dodatku k pracovní smlouvě?
- Dohoda o změně pracovního poměru - náležitosti
- Co musí být napsáno v dohodě o změně pracovního poměru?
- Náležitosti dohody o změně pracovního poměru
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Pracovní doba vedoucího zaměstnance pracoviště a Zákoník práce
- Přesčasy u vedoucího zaměstnance pracoviště a Zákoník práce
- Přesčasy a náhradní volno u vedoucích zaměstnanců

Jakým způsobem je možné v podnikatelské sféře učinit ze zaměstnance, který má s podnikem uzavřenou pracovní smlouvu, vedoucího zaměstnance? Je možné jej jmenovat vedoucím zaměstnancem nebo je nutné sepsat s ním dodatek k pracovní smlouvě? Pokud jsou možné obě varianty, jaký je mezi nimi rozdíl a jaké náležitosti musí obsahovat jmenování a jaké dodatek k pracovní smlouvě, kterým se stává zaměstnanec vedoucím zaměstnancem?
Děkuji, Monika.

ODPOVĚĎ:
Jmenování do funkce vedoucího zaměstnance může být v soukromé sféře provedeno pouze se souhlasem dotyčného zaměstnance, z tohoto důvodu není rozhodné, jak bude (administrativně) takové jmenování pojato, neboť podstatným je obsah, nikoli forma právního jednání.

V každém případě však platí, že jmenování do funkce vedoucího zaměstnance je jednostranným právním jednáním zaměstnavatele, jehož účinnost je však podmíněna souhlasem zaměstnance se svým jmenováním. Formulace pro jmenování proto může být např. pojata:
„Zaměstnavatel jmenuje … zaměstnanec se jmenováním souhlasí“, nebo „Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli na jmenování zaměstnance … “ (či jiným obdobným způsobem).

Na úvod si dovolím pouze připomenout, že dle § 11 zákoníku práce se vedoucími zaměstnanci rozumí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

V obecné rovině platí, že jmenováním do funkce vedoucího zaměstnance dojde bezpochyby ke změně obsahu pracovního poměru zaměstnance a zaměstnavatele (zejména pak co se týče druhu sjednané práce), tato změna tedy může být provedena pouze se souhlasem zaměstnance i zaměstnavatele (jak vyplývá z § 40/1 zákoníku práce).

Jmenování do funkce vedoucího zaměstnance tak může být realizováno ideálně prostřednictvím dodatku pracovní smlouvy, resp. prostřednictvím dohody o změně pracovní smlouvy (což je prakticky totéž). Dodatek pracovní smlouvy, resp. dohoda o změně pracovní smlouvy musí být provedeny písemně (§ 564 občanského zákoníku).

V rámci dodatku pracovní smlouvy, resp. dohody o změně pracovní smlouvy je pak vhodné určitým a srozumitelným způsobem (§ 553/1 občanského zákoníku) vymezit:
a/ zaměstnance a zaměstnavatele,
b/ pracovní smlouvu, které se změna týká (např. uvedením data jejího uzavření, jejího čísla, pozdějších změn apod.),
c/ jmenování zaměstnance vedoucím zaměstnancem,
d/ předmět změny pracovní smlouvy, který souvisí se jmenováním zaměstnance do funkce vedoucího zaměstnance (tzn. dohodu zaměstnance a zaměstnavatele na změně sjednaného druhu vykonávané práce, a s tím související změnu pracovních úkolů a kompetencí, popř. další změny dle dohody zaměstnance a zaměstnavatele),
e/ vhodné je samozřejmě určit rovněž termín, od kterého nabude změna pracovní smlouvy účinnosti, popř. uvedení, zda je změna pracovní smlouvy sjednávána na dobu určitou či neurčitou,
f/ datace a podpis zaměstnance a zaměstnavatele je samozřejmostí.

Při jmenování do funkce vedoucího zaměstnance je dále vhodné vzít na zřetel § 73 zákoníku práce, který upravuje odvolání z funkce vedoucího zaměstnance a vzdání se této funkce vedoucím zaměstnancem. Dle § 73/2 zákoníku práce platí, že jestliže je zaměstnavatelem právnická osoba (jiná než uvedená v § 33/3 zákoníku práce) nebo fyzická osoba (tzn. jedná-li se o soukromý sektor, což je i Váš případ), může být s vedoucím zaměstnancem dohodnuta možnost odvolání z pracovního místa pouze za předpokladu, je-li zároveň dohodnuto, že se vedoucí zaměstnanec může tohoto místa vzdát.

V § 73/3 zákoníku práce je zároveň vymezeno, jaká pracovní místa se považují za vedoucí místa u zaměstnavatele, jedná se o místa:

a/ v přímé řídící působnosti
- statutárního orgánu, je-li zaměstnavatelem právnická osoba,
- zaměstnavatele, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba,

b/ v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance přímo podřízeného
- statutárnímu orgánu, je-li zaměstnavatelem právnická osoba,
- zaměstnavateli, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba,
za podmínky, že tomuto vedoucímu zaměstnanci je podřízen další vedoucí zaměstnanec.

Je tedy na dohodě zaměstnance a zaměstnavatele, zda v dodatku pracovní smlouvy, resp. v dohodě o změně pracovní smlouvy sjednají rovněž možnost odvolání z funkce vedoucího zaměstnance a oprávnění zaměstnance se této funkce vzdát. Možnost odvolání z funkce vedoucího zaměstnance a možnost se této funkce vzdát mohou být samozřejmě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem sjednány i později.

Mírně nad rámec své odpovědi pak ještě připomínám, že podrobnější pravidla pro odvolání z funkce vedoucího zaměstnance a vzdání se této funkce jsou obsažena v § 73a zákoníku práce.

V rámci dodatku pracovní smlouvy, resp. dohody o změně pracovní smlouvy může být při jmenování do funkce vedoucího zaměstnance upraveno např. i následující:

- vedoucí zaměstnanec může vyslovit souhlas s tím, aby po něm zaměstnavatel požadoval přesčasovou práci v rozsahu překračujícím 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce (a to ve smyslu § 93/3 zákoníku práce a při zachování maximálního limitu přesčasové práce dle § 93/4 zákoníku práce) ;

- mzda vedoucího zaměstnance může být (ve smyslu § 114/3 zákoníku práce) sjednána již se započtením veškeré případně vykonané práce přesčas, která musí být zároveň vymezena (tzn. v maximálním limitu dle § 93/4 zákoníku práce), tzn. že zaměstnavatel nebude povinen zaměstnanci za takto odvedenou přesčasovou práci vyplácet mzdu a příplatek za přesčasovou práci, ani poskytovat náhradní volno.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Hmotná nouze a vlastnictví auta, automobilu na dopravu k lékaři (těhotenské prohlídky)
- Může orgán hmotné nouze přikázat prodej auta, automobilu osoby žádající o dávky hmotné nouze?
- Žádost o dávky hmotné nouze - může žadatel vlastnit auto, automobil, vozidlo?

Může orgán hmotné nouze nařídit prodej movitého majetku, tj. osobního automobilu, jestliže je užívané k přepravě k lékaři z důvodu nezbytných prohlídek v těhotenství? Děkuji, Zdena

ODPOVĚĎ:
Při posuzování nároku na příspěvek na živobytí a na doplatek na bydlení se zjišťuje, zda má žadatel o tyto dávky možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním. Zvýšením příjmu vlastním přičiněním je myšleno řádné uplatnění nároků a pohledávek (například vymáhání výživného) nebo prodej či jiné využití vlastního majetku.

Zvýšením příjmu prodejem nebo jiným využitím majetku se podle § 14, odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi rozumí prodej nebo jiné využití majetku, který nepatří mezi věci, jejichž prodej nebo jejichž jiné využití se podle tohoto zákona nevyžaduje, nebo které podle zvláštních právních předpisů nepodléhají výkonu rozhodnutí. Podle § 14, odst. 2 téhož zákona platí, že prodej nebo jiné využití majetku příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi nevyžaduje v případech, kdy je zřejmé, že jeho prodej nebo jeho jiné využití by nebyly úměrné zisku z něj plynoucímu nebo pokud to nelze po osobě spravedlivě žádat.

Věci, které nepodléhají výkonu rozhodnutí, pak upravují § 321 a 322 občanského soudního řádu. Odkaz na příslušnou část soudního řádu najdete k dispozici například zde:
http://zakony.centrum.cz/obcansky-soudni-rad/cast-6-hlava-5
Mezi věci, které nepodléhají výkonu rozhodnutí, patří zejména ty, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů.

Vzhledem k tomu, že prodej automobilu by znamenal dostatečný zisk a že automobil nepotřebujete k výkonu svého zaměstnání, pak po Vás orgán hmotné nouze prodej automobilu požadovat může. Na nezbytné prohlídky k lékaři se můžete dopravit i jiným způsobem.

OBČAN-BYDLENÍ
- Noční dupání od sousedů o patro výš, staré parkety - jak se bránit?
- Soused o patro výš dupe, má staré parkety - jak se domáhat klidu?
- Dupání od sousedů o patro výš - jak se bránit a zmřit hluk?
- Kročejový hluk od sousedů - jak se bránit?
- Změření hluku hygienou, pracovníky krajské hygienické stanice (důkaz v sousedském sporu)
- Sousedský spor o hluku a měření hluku pracovníky hygieny (krajské hygienické stanice)
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Přestupek proti veřejnému pořádku - hluk od souseda

Mám velký problém se sousedem, bydlícím o patro výše. Jeho váhu odhaduji na 100 kg a má pohybový problém, napadá na jednu nohu, k dovršení všeho, se pohybuje na holých, původních, prošlapaných parketách. Jeho časový rytmus, je navíc otočený, ve všední dny začíná dupat kolem 23 hod. a pokračuje s přestávkami do 5 hod. raní, kdy odchází do práce. O víkendu a svátcích, dupe v průběhu celého dne. Samozřejmě se pohybuje po obou místnostech, kde jsou tyto parkety položeny, jak obýváku, tak ložnici, tudíž není místo na odpočinek, ani na spánek.
Mám zaznamenáno několik videí, se značením datumu a času, kde je dupot a vrzání podlahy zřetelně slyšet, jde totiž o velmi hlasité zvukové projevy/otřesy stropu, prakticky všechny nahrávky jsou pořízeny mezi 23 hod. - 5 hod. raní. Jak mám postupovat, abych ho donutil k výměně podlah, za nějaké nevrzající a odhlučněné?
Oba byty jsou v osobním vlastnictví. Na výměně podlah, se s ním domluvit nelze. Odhlučnění mých stropů, nebylo odborníkem doporučeno, z důvodu malé účinnosti tohoto opatření. Existuje nějaká právní pomoc? Děkuji. David

ODPOVĚĎ:
Neboť z Vašeho dotazu nevyplývá, zda je ve Vašem bytovém domě zřízeno SVJ, upozorňuji pro případ, že ano, na § 1175/1 občanského zákoníku, dle něhož má vlastník bytové jednotky právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt (jakož i užívat společné části), nesmí však ztížit jinému vlastníku bytové jednotky výkon stejných práv. Je-li proto ve Vašem bytovém domě zřízeno SVJ, doporučuji Vám řešit tento problém primárně při zasedání shromáždění vlastníků bytových jednotek.

V obecné rovině pak platí, že každý vlastník (tedy i vlastník bytové jednotky) má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se však zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit (§ 1012 občanského zákoníku).

Není-li proto domluva s Vaším sousedem možná, nezbude Vám, než se na souseda obrátit s tzv. předžalobní výzvou (v níž ho upozorníte na jeho právně závadné chování a vyzvete ho ke zjednání nápravy v přiměřené lhůtě, kterou zároveň stanovíte). Nebude-li Váš soused předžalobní výzvu respektovat, budete nucen se obrátit s tzv. sousedskou žalobou na soud. Pro přípravu předžalobní výzvy i následné žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

V úvahu pak rovněž přichází projednání počínání Vašeho souseda jako přestupku proti veřejnému pořádku, kterého se dle § 47/1 písm. b) zákona o přestupcích dopustí ten, kdo poruší noční klid, přičemž za tento přestupek může být uložena pokuta do 5.000,- Kč. Tato varianta řešení je však spíše hypotetická, a to i pro svou jednorázovou povahu, Vámi popsaný problém by tímto způsobem z dlouhodobého hlediska vyřešen nebyl.

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Odpojení domu od elektřiny ČEZ z důvodu nepodepsání věcného břemene vedení kabelu v zemi
- Nepodepsání služebnosti vedení inženýrské sítě ČEZ v zemi jako důvod pro odpojení nemovitosti od přívodu elektřiny
- Odpojení nemovitosti od přívodu elektřiny z důvodu nepodepsání věcného břemene vedení kabelu v zemi
- Odpojení nemovitosti od přívodu elektřiny z důvodu nepodepsání služebnosti vedení kabelu v zemi
- Nepodepsání věcného břemenE vedení inženýrské sítě ČEZ v zemi a odpojení nemovitosti od přívodu elektřiny (jako sankce ČEZ)

Může nám ČEZ odpojit rodinný dům od přívodu elektřiny, když mu nepodepíšeme smlouvu o věcném břemeni (služebnosti) na naši stavební parcelu i zahradu? Kabel elektrického vedení je veden vzduchem a bude se dávat do země. Na hranici pozemku má být malá budka v majetku ČEZu. V mnoha městech je toto provedeno bez věcných břemen. Nechceme zabřemenit náš jediný majetek. Řeší to nějaký zákon. Chtějí několik věcných břemen a plných mocí ve prospěch Metroprojektu a dalších osob. Agesívně na nás útočí písemně. Jsou to velmi dlouhé a složité smlouvy s bud. závazky.
Moc děkuji, Zikmund

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Nikoli, ČEZ nemůže odpojit Vaše pozemky od přívodu elektrického proudu z důvodu Vaší neochoty zatížit tyto pozemky služebností ve prospěch ČEZu. V této souvislosti je nezbytné si uvědomit, že úplatná dodávka elektrického proudu je založena Vámi uzavřenou smlouvou o dodávkách elektrické energie, jejíž platnost však nijak nesouvisí s případným zatížením Vašich pozemků služebností (předpokládám, že ČEZ navrhuje zřízení služebnosti inženýrské sítě dle § 1267 a § 1268 občanského zákoníku).

Jedním dechem je však nezbytné dodat, že služebnost ve prospěch ČEZu může být na Vašich pozemcích zřízena i proti Vaší vůli, a to postupem dle energetického zákona a zákona o vyvlastnění.

Dle § 24/3 písm. e) energetického zákona má provozovatel přenosové soustavy právo zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení.

Provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno (resp. služebnost) umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro shora uvedený účel, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti. Uzavření smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě tedy představuje zákonnou povinnost provozovatele přenosové soustavy (pokud se samozřejmě rozhodne využít pro vedení přenosové soustavy právě Vaše pozemky).

V případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zákona o vyvlastnění, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení služebnosti umožňující využití této nemovitosti nebo její části (§ 24/4 energetického zákona).

S provozovatelem přenosové soustavy tedy můžete zahájit jednání o uzavření smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě. Nebudou-li Vám navržené smluvní podmínky (zejména výše úplaty za zřízení služebnosti či přílišná složitost navržených smluv) vyhovovat, můžete smluvní zřízení služebnosti odmítnout. V takovém případě bude provozovatel přenosové soustavy oprávněn navrhnout u místně příslušného vyvlastňovacího úřadu zahájení vyvlastňovacího řízení, jehož předmětem bude zřízení služebnosti bez Vašeho souhlasu.

V souvislosti se shora uvedeným vyvlastňovacím řízením je vhodné upozornit zejména na § 10 zákona o vyvlastnění, dle něhož platí, že:

- za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu (resp. služebnosti), došlo-li k omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného břemene (resp. služebnosti) ;

- náhrady se stanoví takovým způsobem a v takové výši, aby odpovídaly majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví v důsledku vyvlastnění;

- stanoví-li se náhrada na základě ocenění, musí být ocenění provedeno podle oceňovacího předpisu účinného v době rozhodování o vyvlastnění; v případě, že obvyklá cena pozemku nebo stavby by byla nižší než cena zjištěná podle oceňovacího předpisu, náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu;

- cena pozemku nebo stavby se pro účely stanovení náhrady určí vždy podle jejich skutečného stavu a účelu užití ke dni podání žádosti o vyvlastnění; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění.

Nelze proto vyloučit, že v rámci vyvlastňovacího řízení Vám bude za nucené zřízení služebnosti přiznána vyšší finanční kompenzace, než jakou Vám v návrzích na uzavření smlouvy o zřízení služebnosti nabídl ČEZ (situace však může být samozřejmě i opačná).

Vše shora uvedené pak obdobně platí také pro provozovatele distribuční soustavy dle § 25/3 písm. e) a § 25/4 energetického zákona.

Nemáte-li zájem s ČEZem o zřízení služebnosti na Vašich pozemcích vůbec jednat, můžete vyčkat, zda ČEZ přistoupí k zahájení vyvlastňovacího řízení či zda pro realizaci svého záměru využije jiný pozemek. Určitou výhodou vyvlastňovacího řízení pro Vás může být skutečnost, že předmětem tohoto řízení by mělo být toliko nucené zřízení služebnosti ve prospěch ČEZu, zbývající požadavky ČEZu (podpis plných mocí a další budoucí závazky) by neměly být vyvlastňovacím úřadem vůbec projednávány.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Výpočet výše dluhu při několikaletém neplacení sociálního a zdravotního pojištění (nejde o OSVČ ani osobu v evidenci ÚP)
- Výše zdravotního pojištění 2010, 2011, 2012, 2013, 2014
- Výpočet dluhu na zdravotním pojištění (neplaceno 2010, 2011, 2012, 2013, 2014)
- Penále za neplacení zdravotního pojitěšní - výpočet

Ráda bych se zeptala, jaká je možná výše dluhu osoby, která neplatí od 01/2010 zálohy na zdravotním a sociálním pojištění a po celou dobu nebyla registrována na ÚP ani OSVČ. Děkuji, Magda

ODPOVĚĎ:
Hrazení sociálního pojištění je dobrovolné, nikoliv povinné, takže na sociálním pojištění žádný dluh nevzniká.

Jiná situace je u zdravotního pojištění, jehož hrazení povinné je. Pokud tedy dotyčný nepatří mezi osoby, za které hradí zdravotní pojištění stát, vzniká mu na zdravotním pojištění dluh a naskakuje penále.

Výše pojistného na zdravotní pojištění se odvíjí od výše minimální mzdy, která se v průběhu posledních let měnila. Výše pojistného na zdravotní pojištění činí 13,5% z výše minimální mzdy. Minimální mzda činila do konce července 2013 8.000 Kč, v této době tedy mělo být odváděno pojistné na zdravotní pojištění ve výši 1.080 Kč měsíčně. Za období od ledna 2010 do konce července 2013 jde tedy o dluh ve výši 46.440 Kč. Od 1. srpna 2013 byla minimální mzda zvýšena na 8.500 Kč a s tím souvisí i zvýšení platby zdravotního pojištění na částku 1.148 Kč měsíčně. Od srpna 2013 do konce prosince 2014 tak dluh na zdravotním pojištění narostl o dalších 19.516. Celková výše dluhu na pojistném tak ke konci roku 2014 činí 64.956 Kč. Od ledna 2015 došlo k dalšímu navýšení minimální mzdy na částku 9.200 Kč, čemuž odpovídá měsíční platba zdravotního pojištění ve výši 1.242 Kč měsíčně.

Při neplacení zdravotního pojištění je však zapotřebí počítat také s tím, že dotyčné osobě k dlužnému pojistnému přibývá i penále a to ve výši 0,05% z dlužného pojistného denně. Roční sazba penále je tedy 18,25% (356 dní x 0,05) z dlužné částky.

V případě, že je uhrazeno veškeré dlužné pojistné, může být dlužné penále zdravotní pojišťovnou sníženo či dokonce zcela prominuto. Dlužné pojistné však nelze snížit ani prominout - částku 64.956 Kč tedy bude zapotřebí zaplatit v plné výši. Doporučuji tedy dotyčné osobě obrátit se co nejdříve na svou zdravotní pojišťovnu a pokud není schopná dlužné pojistné uhradit jednorázově, dohodnout se s pojišťovnou na splátkovém kalendáři dlužného pojistného. Po zaplacení celé částky dlužného pojistného pak doporučuji požádat o snížení či prominutí platby penále.

PRÁCE-DOVOLENÁ
- První dny měsíce jsou víkend - jak se počítá dovolená za odpracovaný měsíc v nové práci?
- Nástup do nového zaměstnání a výpočet dovolené když první dny měsíce jsou víkendové (volno)
- Může dát zaměstnavatel zaměstnanci delší dovolenou než na jakou má zaměstnanec nárok?

30.10. 2014 jsem ukončila zaměstnání, kde jsem byla nepřetržitě 10 let a k 1.11. 2014 jsem měla domluvenou novou práci. Fyzicky jsem přišla až 3.11.2014, jelikož 1.11. byla sobota a víkend zde není pracovním dnem. Na výplatní pásce za listopad jsem zjistila, že mám do konce roku přiznané 2 dny dovolené (je zde 5 týdnů dovolené). Při pátrání proč tomu tak je, se zjistilo, že pracovní smlouva byla napsaná až od 3.11.2014 a bylo mi řečeno, že na dovolenou za listopad nemám z toho důvodu nárok. (Kromě prac smlouvy mám i pracovní náplň s platností od 1.11.2014). Nepochybuji, že je to podle zákona, ale zdá se mi to proti "selskému rozumu". Jelikož jsem odpracovala celý fond pracovní doby za listopad i celý rok, domnívám se, že bych měla mít na dovolenou za listopad nárok. Je přiznání dovolené v takovémto případě nezákonné, kvůli datumu smlouvy 3.11., nebo to závisí na osobním rozhodnutí příslušné osoby?
Nevyplývají pro mě nějaké jiné nevýhody (např. týkající se důchodu, zdrav + soc. a pod.), když jsem byla 2 dny "nezaměstnaná"? Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Jelikož jste u nového zaměstnavatele nebyla v pracovním poměru celý kalendářní rok a ani jste u něho neodpracovala 60 směn v kalendářním roce, máte za daný kalendářní rok nárok na dovolenou za odpracované dny (§ 214 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění), která činí jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných směn. Pokud Váš pracovní poměr začal 3.1.2014, pak jste v případě rozvržení pracovní doby na dny pondělí až pátek a respektování dnů pracovního klidu, mohla do konce roku odpracovat 39 směn (19 v listopadu a 20 v prosinci). Máte tedy nárok na 1/12 dovolené za kalendářní rok, tj. ve Vašem případě 2 dny. Zaměstnavatel postupoval v souladu se zákoníkem práce. V tomto případě by Vám ani nepomohlo, kdyby Váš pracovní poměr začal již 1.11.2014, Váš nárok na dovolenou by byl stejný.

Zaměstnavatel může zaměstnanci samozřejmě přiznat dovolenou ve větším rozsahu, než stanoví zákoník práce, toto však závisí na zaměstnavateli. Zaměstnavatel však nemůže postupovat v obdobných případech různě, většinou u zejména větších zaměstnavatelů existuje jednotný princip, jak v těchto případech postupovat. Chápu Vás, že Vám to přijde nespravedlivé, ale zaměstnavatel Zákoník práce neporušil a nemá povinnost Vám poskytnout dovolenou nad rámec zákona.
Skutečnost, že jste začala pracovat až 3.11.2014 a o víkendu jste nebyla v žádném zaměstnání, nemá vliv na žádné další Vámi uvedené skutečnosti. Posunutí vzniku pracovního poměru až na první pracovní den v měsíci, pokud je prvním kalendářním dnem měsíce den pracovního klidu, je běžná praxe zaměstnavatelů.

FINANCE-DANĚ
- Placení daně a cla při zakoupení a převozu zboží ze zahraničí
- Koupě zboží na živnostenský list v zahraničí - placení daně a cla
- Nárok na odpočet daně na zboží zakoupené v zahraničí (reverse-charge)

Jako OSVČ, neplátce DPH, jsem zakoupil od výrobce, který sídlí mimo EU, zboží a částku, která mi byla naúčtována (včetně dopravy) jsem převedl na jejich zahraniční účet (účet registrován též zemi mimo EU). Zboží mi bylo doručeno z jejich výrobního závodu v Nizozemku. Jak to bude s DHP a případným clem? Předem děkuji a přeji hezký den, Mirek

ODPOVĚĎ:
Režim daně se řídí fyzickým pohybem zboží. Pravděpodobně tedy na daňovém dokladu máte u dodavatele nizozemské DIČ. V takovém případě jde o pořízení zboží z jiného členského státu. Pokud jste v posledních dvou kalendářních letech pořídil takto zboží za více než 326.000 Kč, pak se stáváte identifikovanou osobou a máte povinnost přiznat a odvést daň z přidané hodnoty. Nejste-li registrován jako plátce DPH, nemůžete uplatnit nárok na odpočet (tzv. "reverse-charge"). Pro případné podobné nákupy v budoucnu doporučuji se zaregistrovat jako plátce DPH, abyste mohl nárok na odpočet uplatnit.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Hrob, náhrobek poškozený stromem na hřbitově - kdo odpovídá za škodu? (vlastník hřbitova, obec? )
- Kdo odpovídá za škodu způsobenou na hrobu stromem
- Strom poškodil hrob - kdo odpovídá za škodu (obec, město, majitel hřbitova? )

Strom na hřbitově mi poškodil hrob (vlivem růstu stromu se naklání pomník, praskl sokl a i lemování hrobu je prasklé). Kdo je za tuto škodu zodpovědný? Obec jako vlastník hřbitova? Poplatky za hrob řádně hradím. A může se obec vymlouvat na památkovou péči, díky které by třeba strom nemohla odstranit? Jen dodám, že nedávno byly z toho samého hřbitova některé podobné stromy odstraněny. Děkuji, Ctirad

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je odpovědná obec, neboť je vlastníkem pozemku, na kterém se strom nachází. A i kdyby strom chtěla pokácet a památková péče jí to neumožnila, její odpovědnost vůči Vám to nijak nesnižuje. Obraťte se proto, nejlépe písemně, na obecní úřad s žádostí o náhradu škody. V této žádosti uveďte, jak k poškození došlo, vyčíslete škodu (sokl, lemování, náklady na opravu) a doložte kopiemi účtenek. Poskytněte obci nějakou lhůtu k vyřízení žádosti, v případě komunikace s úřadem doporučuji lhůtu 30 dnů a pohrozte, že pakliže se věcí nebude zabývat nebo nebude věc vyřízena k Vaší spokojenosti, že se obrátíte na soud, který je opravdu dalším krokem. V případě, že vlivem stromu se Váš hrob naklání, můžete požadovat také odstranění stromu a pakliže to není možné, tak slevu z nájmu hrobu. Tento požadavek můžete také v žádosti uvést.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Přenechání dědictví jiné osobě dohodou - je takový postup právně možný?
- Přenechání dědického podílu třetí osobě - postup, návod, informace
- Přenechání dědictví osobě mimo rodinu - postup, návod, informace
- Musí být dědická smlouva ve formě notářského zápisu?

Je možné, aby na základě dohody dědiců nabyla majetek i jiná osoba než dědic? Konkrétně se jedná o situaci, kdy se dědicové chtějí dohodnout na tom, že byt po zůstavitelce přenechají třetí osobě a to bezúplatně a mě by zajímalo, zda-li je tento cíl uskutečnitelný v rámci řízení o vypořádání dědictví. Děkuji, Bivoj

ODPOVĚĎ:
Nový institut NOZ umožňuje přenechat dědictví (§ 1714 a násl. o. z.). Dědictví se přenechává smlouvou, která musí mít formu veřejné listiny, tj. notářského zápisu, jinak je neplatná. Zcizením dědictví vstupuje nabyvatel do práv a povinností náležejících k pozůstalosti.
Strany smlouvy musí bez zbytečného odkladu oznámit soudu, který vede řízení o dědictví, že dědictví bylo zcizeno. Touto smlouvou však lze zcizit pozůstalost jako celek, nikoli pouze byt zůstavitelky.
V rámci řízení o pozůstalosti by tedy pouze byt zůstavitelky nemohl přejít na třetí osobu, která není dědicem zůstavitelky. Můžete tak učinit až po skončení řízení formou darovací smlouvy.

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Prodej bytu, domu s věcným břemenem
- Zrušení věcného břemene doživotního užívání z důvodu nebydlení v nemovitosti
- Je možné zrušit věcné břemeno někomu kdo v nemovitosti nebydlí?
- Prodej bytu, domu s věcným břemenem
- Zrušení věcného břemene (služebnosti) doživotního užívání z důvodu nebydlení v nemovitosti
- Je možné zrušit služebnost někomu kdo v nemovitosti nebydlí?
- Promlčení věcného břemen z důvodu nevyužívání
- Osoba oprávněná věcným břemenem ho nevyužívá - kdy břemeno zanikne?
- Jak zajistit výmaz promlčeného věcného břemene na katastru nemovitostí?
- Osoba oprávněná z promlčeného věcného břemene odmítá výmaz z katastru nemovitostí - co dělat?
- Prodej bytu, domu se služebností
- Zrušení služebnosti doživotního užívání z důvodu nebydlení v nemovitosti
- Je možné zrušit věcné břemeno někomu kdo v nemovitosti nebydlí?
- Prodej bytu, domu se služebností (věcným břemenem)
- Zrušení služebnosti doživotního užívání z důvodu nebydlení v nemovitosti
- Je možné zrušit věcné břemeno dožití někomu kdo v nemovitosti nebydlí?
- Promlčení věcného břemene z důvodu nebydlení, nevyužívání
- Osoba oprávněná věcným břemenem ho nevyužívá - kdy břemeno zanikne?
- Jak zajistit výmaz promlčeného věcného břemene na katastru nemovitostí?
- Osoba oprávněná z promlčeného věcného břemene odmítá výmaz z katastru nemovitostí - co dělat?
- Osoba oprávněná věcným břemenem v bytě nebydlí - kdy dojde k promlčení věcného břemene?
- Osoba oprávněná služebností v bytě nebydlí - kdy dojde k promlčení věcného břemene?
- Osoba oprávněná věcným břemenem v domě nebydlí - kdy dojde k promlčení věcného břemene?
- Osoba oprávněná služebností v domě nebydlí - kdy dojde k promlčení věcného břemene?
- Nevyužívání věcného břemene - kdy dojde k zániku promlčením a jak vymazat z katastru?
- Nevyužívání služebnosti - kdy dojde k zániku promlčením a jak vymazat z katastru?

1991 jsem získal od rodičů rodinný domek. Protože dům byl značně zdevastován a a bylo jej nutno opravit a jÁ jsem neměl dostatek financí na vyplacení sestry bylo pro ni a rodiče zřízeno věcné břemeno dožití. Rodiče 2014 zemřeli. Vzhledem k tomu, že provoz tohoto domu je velmi nákladný, chci jej prodat nebo alespoň pronajmout. Bohužel má sestra přesto, že jsem jí poskytl od roku 2006 celkem 265.000 Kč požaduje za podpis smlouvy o zrušení věcného břemene nehorázné peníze. Do tohoto domu jsem od počátku investoval 1,7 milionu Kč. Má sestra zde nikdy nebydlela, nikdy ničím nepřispěla a za rodiči jezdila velmi zřídka jen na návštěvu. Bohužel v roce 1991 kdy byla sjednáváno toto věcné břemeno nebylo toto nijak upřesněno - tj, nebyl sjednán rozsah užívání, finanční náhrada za čerpání energií ani hodnota věcného břemene. Poraďte prosím jaké mám možnosti zrušení tohoto věcného břemene a jak se vypočítává jeho hodnota. Přes několikerou mou snahu dohoda není možná. Děkuji. Jeremiáš

ODPOVĚĎ:
Podle starého i nového občanského zákoníku platilo a platí, že pokud osoba oprávněna z věcného břemene (služebnosti) nevykonává po dobu 10 let své právo, tak dochází k jejímu promlčení. Tedy k promlčení dochází ve chvíli, kdy osoba, která je z věcného břemene oprávněna, ho 10 let nevyužívá. Ve Vašem případě nebylo-li právo ze služebnosti bytu – doživotního práva bydlení ze strany Vaší sestry od roku 1991 vykonána došlo k promlčení tohoto práva již podle právního úpravy starého občanského zákoníku.
Chcete-li docílit výmazu služebnosti ze katastru nemovitostí, nabízí se tedy dvě možnosti:
1) Vaše sestra bude souhlasit s uzavřením dohody o zániku služebnosti, kterou předložíte s návrhem na výmaz práva katastru nemovitostí, aniž by jí za to byla z Vaší strany vyplacena nějaká částka, neboť z důvodu promlčení ji na ni nevzniká nárok.
2) V případě, že dohoda se sestrou nebude možná, nezbude Vám nic jiného, než podat žalobu na zrušení služebnosti bytu z důvodu promlčení. V takovém případě informujte Vaši sestru, že strana, která v řízení nebude úspěšná, bude muset uhradit náklady řízení. Služebnost jako taková nebrání v prodeji nemovitosti. Předmětnou nemovitost můžete prodat i se služebností, ale dojde ke snížení kupní ceny.

OBČAN-DLUHY
- Rozdíl promlčení a prekluze - příklad, vysvětlení
- Neutrální obligace - příklad, vysvětlení
- Soukromý dluh nájemce - může pronajímatel zadržet přeplatek nájmu, nájemného?

Jsem pronajímatel bytu. Nájemce dluží vč. penále vysokou částku a z toho důvodu byl dán k soudu. Vzhledem k tomu, že nájemce vznesl námitku promlčení, byla předmětem řízení pouze nepromlčená částka 12.000 Kč, kterou dle rozhodnutí soudu musí nájemce splácet v měsíčních splátkách po 1000 Kč.
Při vyúčtování služeb spojených s nájmem bytu má nájemce přeplatek. Nájemce požaduje tento přeplatek vrátit. Vzhledem k tomu, že je dlužníkem, prosím Vás o právní stanovisko, zda je možné přeplatek použít na úhradu dluhu, nebo zda jsem povinna se řídit ust. § 7 zákona č. 67/2013 Sb. a finančně se vyrovnat s nájemcem ve lhůtě 4 měsíců. Domnívám se, že nájemce bude dlužníkem i po splacení soudem uznaného dluhu, neboť promlčením dluh nezaniká, pouze je soudně nevymahatelný. Mohu i po splacení soudem určené částky případné přeplatky na zálohách na služby použít na úhradu dluhu? Děkuji, Barbora

ODPOVĚĎ:
Bohužel Váš pohled není správný. V případě promlčení nárok nelze vymáhat. A neplatí to jen o soudním vymáhání. Promlčení se tak liší od podobného institutu tzv. prekluze, kdy uplynutím prekluzivní lhůty dochází také k zániku práva. Na rozdíl od promlčení, v případě, že plníte nárok po uplynutí prekluzivní lhůty, na toto plnění již nemáte nárok a na straně příjemce dochází k bezdůvodnému obohacení.
U promlčení zůstává tzv. naturální obligace. Dlužník Vám tedy má povinnost plnit a pokud tak učiní, vše v pořádku, pokud nikoliv, nelze jej k tomu donutit. Pokud mu budete zadržovat přeplatky z nájmu, dostáváte se vůči němu do pozice dlužníka. A zatímco jeho nárok promlčený není, Váš ano, on není povinen plnit, Vy ano. Je mi líto.

OBČAN-BYDLENÍ
- Může domovník přikázat klid v domě od 6-22 hodin?
- Je podmínka klidu od 6 do 22 hodin v domovním řádu platná?
- Může domovní řád přikázat klid v domě mezi 6-22 hodin?
- Ustanovení denního klidu (6-22 hod.) v domovním řádu - je platné?

Pouštěl jsem si v paneláku od 9 hod ráno trošku hlasitější hudbu. Domovník mi napsal do domovního řádu že má být klid od 6 hod ráno do 22 hod. večer. Prý jeho žena spí po noční. Je to omezování osobní svobody?
Děkuji, Juráš

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: nikoli, o omezování osobní svobody se nejedná. V této souvislosti je nezbytné si uvědomit, že trestného činu omezování osobní svobody se dle § 171 Trestního zákoníku dopustí ten, kdo jinému bez oprávnění brání užívat osobní svobody. Osobní svobodou je pak v této souvislosti myšlena pouze svoboda pohybu, nikoli tedy svoboda poslouchat hudbu.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 1013/1 občanského zákoníku je vlastník povinen zdržet se všeho, co působí, že mimo jiné hluk vniká na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku. Toto ustanovení je pak samozřejmě vztažitelné i na sousedské vztahy v rámci bytového domu (§ 2/2 a § 10/1 občanského zákoníku).

Přestože pokyn k zachovávání klidu mezi 6:00 a 22:00 je možné označit za přinejmenším kuriózní, nemění tato skutečnost nic na tom, že ani v tomto časovém rozmezí není nikdo oprávněn rušit své sousedy nad míru přiměřenou místním poměrům mimo jiné hlukem. Za hluk pak lze v této souvislosti samozřejmě považovat jakoukoli příliš hlasitou hudbu, tzn. bez ohledu na styl a interpreta (i Vivaldiho Čtvero ročních dob, přestože se jedná o skladbu veskrze libozvučnou, se při přílišné hlasitosti mění v nežádoucí hluk).

Neboť z Vašeho dotazu nevyplývá, z jakého právního titulu předmětný byt užíváte (nájem vs. vlastnictví vs. družstevní byt), doplňuji pouze, že v rámci nájemních vztahů je použitelný § 2256/2 občanského zákoníku, dle něhož je nájemce povinen dodržovat po dobu nájmu pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů; je-li pak ve Vámi obývaném domě zřízeno SVJ, lze (kromě shora uvedeného § 1013/1 občanského zákoníku) poukázat také na § 1175/1 občanského zákoníku, dle něhož má vlastník bytové jednotky právo výlučně užívat svůj byt, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Nárok na podporu v nezaměstnanosti - započítává se i DPČ (dohoda o pracovní činnosti)?
- Do kdy se musí ohlásit přivýdělek na úřadě práce (v době evidence uchazeče o práci)

Pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti je nutné odpracovat v posledních 2 letech 12 měsíců (ode dne zaevidování na ÚP). Počítá se do této doby i doba, odpracovaná na DPČ? Sociální a zdravotní pojištění bude odvedeno. Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Na podporu v nezaměstnanosti máte nárok tehdy, jestliže jste během uplynulých dvou let před evidencí na úřadě práce vykonávala alespoň 12 měsíců výdělečnou činnost, ze které za Vás bylo odváděno sociální (důchodové) pojištění. Doba dvou let se určuje zpětně od data evidence na úřadě práce. Pokud jste tedy v uplynulých dvou letech získala 12 měsíců sociálního pojištění, nárok na podporu Vám vzniká, v opačném případě nikoliv.

Jakýkoliv přivýdělek je nutné úřadu práce oznámit nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti a je nezbytné úřadu práce každý měsíc dokládat výši výdělku, která nesmí překročit polovinu minimální mzdy, tedy částku 4.250 Kč. V opačném případě byste byla z evidence úřadu práce vyřazena. Pokud za Vás během přivýdělku při evidenci na úřadě práce bude odváděno sociální pojištění (u DPČ je to při výdělku 2.500 Kč měsíčně a více) a dosáhnete takto doby pojištění alespoň 12 měsíců, budete mít následně nárok na podporu v nezaměstnanosti.

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zkušební lhůta v práci podle Zákoníku práce
- Zkušební lhůta vedoucího zaměstnanace dle Zákoníku práce
- Maximální délka zkušební doby dle Zákoníku práce u zaměstnanců a vedoucích pracovníků

Kdy mi končí zkušební doba? Smlouva: den nástupu do práce - 1.4.2014 (nástup na pozici řadový zaměstnance) a od 1.5.2014 nastupuje jako vedoucí zaměstnanec. Pracovní poměr na dobu neurčitou, zkušební doba 6 měsíců po dni vzniku pracovního poměru. Měla jsem v srpnu 5 dní dovolené. Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 35 odst. 1 zákoníku práce nesmí být sjednaná zkušební doba delší než 3 (resp. u vedoucích zaměstnanců 6) měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru. Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl uveden jako den nástupu do práce nebo den jmenování na vedoucí pracovní místo (§ 35 odst. 3 zákoníku práce). Sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována. Prodlužuje se však o dobu celodenní dovolené (§35 odst. 4 zákoníku práce).
Z výše uvedeného vyplývá, že zkušební dobu je možné sjednat pouze jednou, a to nejpozději v den nástupu do práce a na dobu v tento den sjednanou. Následující změny pracovního poměru nemají na tuto skutečnost žádný vliv. Pokud byste se stal vedoucím zaměstnancem např. za rok po vzniku Vašeho pracovního poměru, žádná nová zkušební doba by s Vámi také nemohla být uzavřena.
Nepíšete, zda s Vámi dne 1.4.2014 byla sjednaná zkušební doba. Předpokládám, že ano, a to v délce 3 měsíců. Potom pro vás platí délka sjednané zkušební doby v den vzniku pracovního poměru, tj. dne 1.4.2014, tedy 3 měsíce, zkušební doba v délce 6-ti měsíců s vámi nemohla být dodatečně sjednána, neboť by se jednalo o prodlužování zkušební doby sjednané při vzniku pracovního poměru, a to ani v případě, že byla Vaše pracovní smlouva ode dne 1.5.2014 změněna na vedoucí místo.
Zkušební doba Vám uplynula dne 30.6.2014.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Studenti partneři v bytě - nárok na životní minimum nebo příspěvek na bydlení
- Příspěvek na bydlení u studentů žijících v bytě
- Studenti partneři v bytě - nárok dávky v hmotné nouzi při bydlení v bytě
- Dávky v hmotné nouzi u studentů žijících v bytě
- Studenti partneři v bytě - nárok příspěvek na živobytí při bydlení v bytě
- Příspěvek na živobytí u studentů žijících v bytě
- Kdo má nárok na příspěvek na bydlení (rok 2015)
- Majetek žadatele o dávky v hmotné nouzi - co všechno hraje roli?

Bydlím (já - 23 let) v nájmu (garsonka) s přítelkyní (22 let) a nyní oba studujeme. Máme nárok získat životní minimum či příspěvek na bydlení když nemáme žádnou výdělečnou činnost? Pokud ano, tak za jakých podmínek. Děkuji, Jeroným

ODPOVĚĎ:
Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník či nájemce bytu/domu, ve kterém má trvalé bydliště, za předpokladu, že 30% (v Praze 35%) příjmů jeho domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek na bydlení je zapotřebí doložit příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Je tedy zapotřebí nejprve v daném bytě po celé kalendářní čtvrtletí bydlet, mít zde trvalé bydliště a hradit náklady na bydlení a teprve poté je možné o příspěvek požádat. Pokud jste nájemcem bytu a máte zde trvalé bydliště pouze Vy, stačí doložit jen Vaše příjmy. Jestliže s Vámi přítelkyně žije, ale nemá v bytě trvalé bydliště, její příjmy dokládat nemusíte. Pokud by v bytě měla trvalé bydliště i ona, bylo by zapotřebí doložit i její příjmy.

Dále by připadaly v úvahu tzv. dávky pomoci v hmotné nouzi - základní dávkou je tzv. příspěvek na živobytí. Při žádosti o tyto dávky je ale zapotřebí kromě příjmů doložit také prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech vás obou. Vliv na nárok na tyto dávky má například skutečnost, zda máte Vy nebo Vaše přítelkyně uzavřené stavební spoření či životní pojištění nebo jak vysokou částku máte na svých bankovních účtech apod. Nelze tedy předjímat, zda Vám dávky hmotné nouze budou přiznány či nikoliv.
Vzhledem k tomu, že hradíte nájemné v garsonce, pak předpokládám, že máte alespoň nějaké příjmy (například výživné od rodičů), ze kterých nájemné hradíte. Tyto příjmy budete muset v žádosti o dávky samozřejmě uvést.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Pracovnice na rodičovské dovolené platí poplatek za seminář pořádaný zaměstnavatelem, ostatní neplatí
- Zaměstnankyně na rodičovské dovolené platí poplatek za seminář pořádaný zaměstnavatelem, ostatní neplatí
- Částečný úvazek na rodičovské dovolené - musí to zaměstnavatel umožnit ze zákona? (z. na dobu neurčitou)
- Musí zaměstnavatel umožnit částečný úvazek matce na rodičovské dovolené?

Od 09/2012 jsem na mateřské dovolené, aktuálně už na rodičovské dovolené (RD). 11/2015 nastupuji zpátky na trvalý pracovní poměr. Smlouvu mám na dobu neurčitou. Můj zaměstnavatel – státní zařízení – poskytuje vzdělávání přímo na pracovišti – 1x měsíčně – které zaměstnance připravuje k složení zkoušky v daném oboru a tím pro samostatnou práci.
Můj 1. dotaz – na dané vzdělávání jsem docházela i docházím během RD. V tomto novém semestru ode mě žádá zaměstnavatel jednorázový poplatek za každý seminář, který je platný pro externí školence. Mí kolegové platit nemusí? Já jsem zaměstnanec na RD a platit musím. Je to právně korektní. Nejedná se o diskriminaci, znevýhodnění. Může zaměstnavatel ode mě žádat tento poplatek? Aktuálně nepracuji ani na poloviční úvazek, ale zaměstnanec jsem.
2. dotaz – od 5/2015 bych chtěla do práce nastoupit na poloviční úvazek. Je zaměstnavatel povinný mi toto umožnit? Nebo je to na dobré vůli a potřebě zaměstnavatele? Jak jsem psala výše od 11/2015 nastupuji na plný úvazek, vzhledem k tomu, že mi končí RD a smlouvu mám na dobu neurčitou. Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru je možné, aby zaměstnavatel poskytoval svým zaměstnancům, kteří v danou dobu pro něj přímo nevykonávají práci (např. mateřská a rodičovská dovolená), školení za poplatek, na rozdíl od zaměstnanců, kteří jsou v danou chvíli pro něj přímo činní. Jako diskriminaci bych to neposuzovala, pokud by se všemi zaměstnanci v obdobné situaci bylo zacházeno stejně. Na druhou stranu by bylo nutné zvážit, proč dané školení navštěvujete, i když jste na rodičovské dovolené, takže ho aktuálně nepotřebujete a je to Vaše iniciativa. Nebo se jedná o školení, která musíte i v době rodičovské dovolené navštěvovat, abyste nepozbyla kvalifikaci, i když z hlediska zákoníku práce Vám zaměstnavatel nemůže nařídit návštěvu vzdělávací akce v době rodičovské dovolené, neboť se v tomto případě vlastně jedná o výkon práce. Takže předpokládám, že se jedná o případ první a zaměstnavatel má v tomto případě právo rozlišovat mezi zaměstnanci činnými a „uvolněnými“.

Dle § 241 odst. 2 zákoníku práce platí, že požádá-li zaměstnankyně pečující o dítě mladší než 15 let o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět její žádosti, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody. Pokud tedy Váš poloviční úvazek neohrozí zaměstnavatele v jeho činnosti, tj. např. po zbývající dobu bude nutné Vaši práci vykonávat a nebude možné zajistit výkon této práce někým jiným, protože nikdo takový není, nebo má dostatek své práce, tak zaměstnavatel není povinen Vám vyhovět. Musí Vám to ale odůvodnit, a to nikoliv jen obecným důvodem spočívající ve vážných provozních důvodech na jeho straně.
_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Osoba s věcným břemenem neplatí za vodu - co dělat?
- Osoba s věcným břemenem způsobila škodu a odmítá ji uhradit - jak postupovat?
- Osoba s věcným břemenem vyměnila zámek a zakazuje vstup majiteli bytu, domu, nemovitosti
- Může osoba oprávněná věcným břemenem vyměnit zámek a zamezit vstupu majiteli nemovitosti?
- Cizí návštěvy u osoby s věcným břemenem - může je majitel nemovitosti zakázat?
- Osoba s právem služebnosti neplatí za vodu - co dělat?
- Osoba s právem služebnosti způsobila škodu a odmítá ji uhradit - jak postupovat?
- Osoba s právem služebnosti vyměnila zámek a zakazuje vstup majiteli bytu, domu, nemovitosti
- Může osoba s právem služebnosti vyměnit zámek a zamezit vstupu majiteli nemovitosti?
- Cizí návštěvy u osoby s věcným břemenem - může je majitel nemovitosti zakázat?

Otec - věcné břemeno (služebnost). Bydlí v prvním patře rodinného domu, já s přítelem a dítětem ve druhém. Jeho pes nám poničil nové, ani rok staré dřevěné eurodveře v hodnotě cca 30 tis. , je mu to jedno. Někdy odjede i na 4 dny a nechá dokořán otevřené okno v pokoji ze zahrady, kde může naprosto bezproblémově a tiše vlézt zloděj, „svůj“ byt si zamyká, takže nemohu ani okno zavřít. Dal si nový zámek a klíč nemám k dispozici.
Mám právo jako majitelka na klíč od „jeho“ bytu? Omylem nechal puštěný plyn, zastavuje nám vodu, kterou ani neplatí, jak mám uvedeno v darovací smlouvě, měl by platit. Vodí si do domů milenku - ta plýtvá vodou a nijak nepřispívá na chod domu, dělají nepořádek a hluk v ranních a pozdních hodinách. Můžu tuto ženu nějak vyhodit ze svého domu? K užívání jeho podlaží je v darovací smlouvě uvedeno, cituji: „Toto právo přísluší oprávněnému i členům jeho rodiny nebo jiným jemu blízkým osobám. “ Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:

1/ Způsobená škoda a příspěvek na energie:
Váš otec, jako vlastník předmětného psa, odpovídá samozřejmě za škodu, kterou tento pes způsobil (§ 2933 občanského zákoníku). Stanoví-li pak darovací smlouva, resp. smlouva o zřízení věcného břemene/služebnosti, že je Váš otec povinen podílet se na úhradě nákladů chodu domácnosti (zejména tedy příspěvkem na tzv. energie), je tento nárok z Vaší strany vymahatelný, a to v krajním případě i soudní cestou.

V současné chvíli Vám lze doporučit obrátit se na Vašeho otce s písemnou výzvou k náhradě škody, kterou způsobil jeho pes (tuto škodu je zapotřebí vyčíslit) a k úhradě poměrné části nákladů (jak stanoví příslušná část uzavřené smlouvy). K provedení úhrady stanovte otci přiměřenou lhůtu, v případě jeho pasivity se můžete obrátit s žalobou na soud (na což lze otce ve výzvě rovněž upozornit). Jeden podepsaný stejnopis výzvy si ponechte, druhý zašlete otci doporučeně s dodejkou, popř. mu jej předejte osobně za přítomnosti svědka či oproti podpisu.

2/ Klíče od otcova bytu:
Dle § 1298 občanského zákoníku platí, že vlastníku náleží právo volně nakládat se všemi částmi domu, na které se služebnost bytu nevztahuje, přičemž mu však nesmí být znesnadněn potřebný dohled. Jako vlastnice předmětného domu (jako celku) jste proto v každém případě oprávněna disponovat klíči od bytu, který obývá Váš otec, a to mimo jiné i jako nástroj dohledu, k němuž jste oprávněna.

3/ Užívání otcova bytu třetími osobami:
Je-li oprávnění užívat "otcův byt" smluvně rozšířeno i na jiné osoby, není skutečně možné těmto osobám v užívání bytu bránit. Jedním dechem je však nezbytné dodat, že to samozřejmě neznamená, že by byl kdokoli oprávněn užívat část Vašeho domu libovolným způsobem. Dle § 8 občanského zákoníku mimo jiné platí, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany, tzn. že zneužívá-li Váš otec svého oprávnění způsobem, kterým nad míru omezuje užívání domu z Vaší strany, lze proti tomuto počínání případně i svépomocně zakročit (§ 14 občanského zákoníku).

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování pro případ smrti - je možné darovat veškerý majetek?
- Darování pro případ smrti - osoba bez dětí, potomků

Na vašem webu je darování pro případ smrti, je možné takto darovat celý majetek, nebo jen jeho část. Pokud nemám děti? Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Zda lze darovací smlouvou pro případ smrti darovat celý majetek nelze dle nového občanského zákoníku NOZ jednoznačně vyložit. Lze však předvídat, že určité omezení aplikační praxe přinese. Kdyby tomu tak nebylo, šlo by darování pro případ smrti využívat jako nástroj, jak obejít omezení v darování majetku stanoveném v případě uzavření dědické smlouvy. Prostřednictvím dědické smlouvy lze naložit s ¾ pozůstalosti, čtvrtina majetku musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle.

Dle většinového názoru lze očekávat, že prostřednictvím smlouvy pro případ smrti bude moci dárce darovat jednu polovinu svého majetku. K tomuto závěru lze dojít interpretací ust. § 2058 odst. 1 NOZ, ve které je řečeno, že smlouva, kterou někdo daruje svůj budoucí majetek, platí jen potud, pokud nepřesahuje polovinu tohoto majetku. Budoucí majetkem se rozumí soubor veškerého majetku, který má dárce v nějaký budoucí okamžik. Tedy všechen současný majetek může dárce darovat pouze darovací smlouvou, jejíž platnost a účinnost nastane současně. Darovací smlouva pro případ smrti je smlouvou s odkládací podmínkou, která účinnost smlouvy odkládá až ke dni smrti dárce.
S ohledem na výše uvedené bych neviděla problém s darováním jedné poloviny majetku dárce. Ohledně té druhé poloviny můžete sepsat závěť. Dále se nabízí uzavřít dědickou smlouvu s obdarovaným, která dává také jistotu, že obdarovaný v případě smrti dárce předmětný majetek dostane. Dědická smlouva musí být uzavřena ve formě veřejné listiny tedy u notáře a lze v ní naložit se ¾ majetku. Dědickou smlouvu nelze jednostranně zrušit.

SPRÁVNÍ-OBCE
- Kamerový systém obce - podmínky kdy si může obec udělat kamerový systém bez porušení zákona
- Podmínky pro zřízení kamerového systému obce
- Mohou pracovníci obecního úřadu sledovat kamerový systém a kamerový záznam obce, města?
- Kdo může sledovat záznam z kamer kamerového systému obce, města?
- Kamerový systém na veřejném prostranství - názor úřadu na ochranu osobních údajů ÚOOÚ

Píši bakalářskou práci na téma Ochrana osob a majetku s využitím kamerového systému obce.
Co musí obec udělat aby s právního hlediska nebyl napadnutelný kamerový systém? Co musí splnit aby si ho vůbec mohla zřídit? Z právních předpisů jsem pochopila, že to není možné pokud nebude na kamerový systém dohlížet Policie. V obci policii nemáme. Pochopila jsem správně že s tím musí souhlasit všichni občané obce? Nebo co je tedy obec nutná udělat pro získání povolení vybudování kamerového systému se záznamem.
Děkuji, Aneta

ODPOVĚĎ:
S Vašimi zjištěními je v zásadě možné souhlasit, tzn. že kamerový systém se záznamem může být na veřejných prostranstvích obce provozován buď obecní policií či přímo obcí jako správcem osobních údajů (tato druhá varianta je však dle názoru Úřadu pro ochranu osobních údajů, jak dále uvedeno, de facto vyloučena).

1/ Obecní policie:
Dle § 24b zákona o obecní policii je obecní policie oprávněna (je-li to potřebné pro plnění jejích úkolů podle tohoto nebo jiného zákona) pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných. Jsou-li k pořizování takových záznamů zřízeny stálé automatické technické systémy (typicky tedy stálý kamerový systém se záznamem), je obecní policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit.

Není-li ve Vaší obci zřízena obecní policie, bylo by možné využít služeb obecní policie jiné obce, a to v rámci založení dobrovolného svazku obcí (ve smyslu § 49 a násl. zákona o obcích), popř. na základě přidružení Vaší obce k již existujícímu dobrovolnému svazku obcí.

Dle § 103/4 písm. d) zákona o obcích je starosta obce oprávněn požadovat po Policii ČR spolupráci při zabezpečení místních záležitostí (tedy i záležitosti zajištění veřejného pořádku, ochrany před pouliční kriminalitou a vandalismem). V této souvislosti proto nelze vyloučit instalaci kamerového systému se záznamem, který bude provozován přímo Policií ČR, a to v souladu s § 62 zákona o Policii České republiky. Dle tohoto ustanovení může Policie ČR (je-li to nezbytné pro plnění jejích úkolů) pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy osob a věcí nacházejících se na místech veřejně přístupných. Jsou-li k pořizování takových záznamů zřízeny stálé automatické technické systémy, policie ČR informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejní (jedná se tedy de facto o shodnou úpravu, jako je tomu v zákoně o obecní policii).

2/ Obec jako správce osobních údajů:
V této souvislosti je v první řadě vhodné poukázat na § 5/2 písm. a) a e) zákona o ochraně osobních údajů, dle něhož může správce osobních údajů (zde by se jednalo o obec) zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů (zde občanů obce, resp. každého, kdo se na sledovaném veřejném prostranství pohybuje). Bez tohoto souhlasu je možné osobní údaje zpracovávat:

- jestliže tím správce osobních údajů provádí zpracování nezbytné pro dodržení své právní povinnosti,

- pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce osobních údajů, příjemce osobních údajů nebo jiné dotčené osoby; takové zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života.

Detailně se touto problematikou zabýval Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) ve svém stanovisku č. 9/2012, které si zde dovolím celé citovat:

„K možnosti obcí provozovat kamerový systém se záznamem na veřejných prostranstvích

Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) se v souvislosti s registrační povinností správců osobních údajů zabýval problematikou zpracování osobních údajů prostřednictvím záznamu z kamerového systému provozovaného na veřejných prostranstvích (jako jsou například náměstí, ulice) obcí, které nemají vlastní obecní policii, a to za účelem předcházení a odhalování pouliční kriminality, vandalismu a za účelem zajišťování bezpečnosti občanů a návštěvníků obce. Při posuzování takového oznámení o zpracování osobních údajů dospěl v řízení vedeném podle § 17 zákona č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“) k závěru, že by se jednalo o zpracování osobních údajů, které je v rozporu se zákonem.

Úřad se zejména zabýval otázkou, zda lze osobní údaje zpracovávat na základě některé z výjimek uvedené v § 5 odst. 2 zákona o ochraně osobních údajů bez souhlasu subjektu údajů a mírou zásahu takového zpracování do soukromí občanů.

Úřad přitom neshledal, že by byla naplněna podmínka § 5 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně osobních údajů, tedy zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce. Zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích, demonstrativně stanovuje, která ze záležitostí obce spadá do její samostatné působnosti, přičemž jednou z těchto záležitostí je i vytváření podmínek pro uspokojování potřeb občanů, a to i potřeb v oblasti ochrany veřejného pořádku. Do samostatné působnosti obce tedy spadá také vytváření předpokladů pro zajištění nebo zvýšení bezpečnosti a veřejného pořádku v obci.

K naplnění tohoto cíle ostatně i sám zákon č. 128/2000 Sb. dává obci řadu oprávnění, např. v § 10 písm. a) a b) zmocnění k vydávání obecně závazných vyhlášek stanovujících povinnosti k zajištění veřejného pořádku, v § 35a odst. 2 zmocnění ke zřízení obecní policie, nebo dle § 103 odst. 4 písm. d) může starosta požadovat po Policii České republiky spolupráci při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku. Z ustanovení § 35 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb. proto nelze nijak vyvozovat, že by snad měla sama obec, resp. její orgány či zaměstnanci (s výjimkou strážníků obecní policie, kteří jsou ze zákona zaměstnanci obce), dohlížet na veřejný pořádek, vyšetřovat a odhalovat přestupky nebo trestné činy.

Plnění těchto úkolů je v českém právním řádu svěřeno výlučně do působnosti Policie České republiky (srov. § 2 zákona č. 283/1991 Sb. , o Policii České republiky) a v omezené míře obecní policie (srov. § 1 odst. 2 zákona č. 553/1991 Sb. , o obecní policii). Současně lze konstatovat, že tyto zákony zakládají související oprávnění ke zpracování osobních údajů nezbytných pro plnění stanovených úkolů, mimo jiné i prostřednictvím záznamů kamerových systémů z veřejných prostranství (viz § 42f odst. 1 zákona č. 283/1991 Sb. a § 24b odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb.).

V souvislosti s možnou aplikací ustanovení § 5 odst. 2 písm. e) zákona o ochraně osobních údajů poté Úřad posuzoval míru zásahu do soukromí jednotlivých osob. Při jejím hodnocení je třeba vycházet z komplexního posouzení problematiky monitorování veřejných prostranství za účelem zajištění veřejného pořádku a předcházení a odhalování trestné činnosti. Dle názoru Úřadu je zřejmé, že i zákonodárce vnímal „sledování“ občanů na veřejnosti, a to jak státem, tak i jinými subjekty, jako zásah do jejich soukromí, a proto se rozhodl k výslovnému zákonnému zmocnění (např. § 42f odst. 1 zákona č. 283/1991 Sb. a § 24b odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb.) pro pořizování obrazových záznamů z veřejně přístupných míst. A contrario, pokud by bylo pořizování obrazových záznamů z veřejně přístupných míst možné provádět na základě obecného předpisu upravujícího ochranu osobních údajů, tedy dle zákona o ochraně osobních údajů, nebyla by tato zvláštní zmocnění vůbec třeba.

Účelem oznámeného zpracování mělo být předcházení a odhalování pouliční kriminality, vandalismu, zajišťování bezpečnosti občanů apod. V případě těchto účelů se jedná jednoznačně o účely veřejnoprávní, které historicky stát plní pouze prostřednictvím svých orgánů, které za tímto účelem zřizuje, tedy v současné době prostřednictvím Policie České republiky. Dohled nad dodržováním zákonů, odhalování pachatelů trestné činnosti nebo přestupků, zajišťování bezpečnosti občanů jsou přitom bytostně vlastními znaky každého státu jako takového a jejich možné přenesení (resp. privatizace) na jiné subjekty, ať již veřejnoprávní korporace jako jsou obce či kraje, nebo i subjekty soukromoprávní, je možná pouze na základě výslovného zákonného zmocnění. Lze ostatně konstatovat, že samy příslušné orgány státu mohou výše uvedené úkoly plnit pouze na základě a v rozsahu stanoveném zákonem.

Závěr

Po posouzení všech výše uvedených okolností dospěl Úřad k závěru, že jakékoliv zpracování osobních údajů (obrazových záznamů) pořízených prostřednictvím kamerového systému z míst veřejně přístupných (jako je náměstí, veřejná ulice, park apod.) prováděné subjektem, který k tomu není ze zákona zmocněn, a to za účelem předcházení a odhalování pouliční kriminality, zajištění bezpečnosti občanů apod. , představuje zásah do soukromého a osobního života subjektů údajů, tedy osob, které se ve sledovaném prostoru pohybují a „žijí svoje běžné denní životy“. V rovině ústavněprávní lze poté dovodit porušení práva na ochranu před neoprávněným shromažïováním osobních údajů vyjádřeným v čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Na základě všech uvedených skutečností proto nezbývá než konstatovat, že na oznámené zpracování osobních údajů nelze aplikovat ani výjimku uvedenou v § 5 odst. 2 písm. e) zákona o ochraně osobních údajů. “

K tomuto stanovisku Úřadu pro ochranu osobních údajů pouze podotýkám, že ve stanovisku je odkazováno mimo jiné na již neplatný zákon č. 283/1991 Sb. , o Policii České republiky, který byl nahrazen v současné době platným zákonem č. 273/2008 Sb. , o Policii České republiky.

S ohledem na skutečnost, že shora citované stanovisko pochází z roku 2012, Vám doporučuji kontaktovat Úřad pro ochranu osobních údajů s dotazem, zda je toto stanovisko stále platné či zda bylo v mezidobí již překonáno.

Touto problematikou se dále poměrně podrobně zabývá Ministerstvo vnitra, konkrétně pak jeho odbor bezpečnostní politiky, oddělení obecní policie, zbraní a dopravního inženýrství, a to v materiálu: Stanovisko odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra č. 22 k provozování kamerového systému obecní policií podle § 24b zákona o obecní policii a problematiky související (toto stanovisko bylo vydáno dne 16. 6. 2010).

Další užitečné informace můžete k této problematice nalézt např. v této odborné literatuře:

- Fleissig P. : Prevence - nedílná součást činnosti Městské policie Brno, Správní právo č. 2/2000, str. 111 - 123

- Fleissig P. : Graffiti v městě Brně, sborník přednášek z odborného semináře Společnosti pro technologii ochrany památek Téma graffiti stále nelze smést se stolu, Národní muzeum Praha, 5.4.2001

- KONÍČEK T. , KŘEČEK S. , KOCÁBEK P. : Městské kamerové dohlížecí systémy, Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR, Praha 2002.

- KOUDELKA Z. , ONDRUŠ R. , PRÚCHA P. : Zákon o obcích - komentář, II. vydání LINDE Praha a. s. 2004

FINANCE-DANĚ
- Daňová sleva za umístění dítěte do školky - který z rodičů by měl čerpat slevu aby to bylo výhodné

Který z rodičů si může uplatnit novou daňovou slevu za umístění dítěte do školky, zda to musí být ten, který si uplatňuje zároveň i daňové zvýhodnění na toto dítěte a nebo může druhý z rodičů? Protože většinou rodič, který si uplatňuje daňové zvýhodnění již v podstatě žádné daně neplatí (jdou mu do daňového bonusu), pak je užití slevy za umístění již bezpředmětné a vyplatilo by se, aby ji využil ten rodič, který si daňové zvýhodnění neuplatňuje. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že určení, který rodič uplatní kterou slevu na dani, resp. daňové zvýhodnění, je volbou poplatníka. Pohlaví rodiče ve věci nehraje význam.

OBČAN-BYDLENÍ
- Na co může SVJ využít peníze z fondu oprav - jaké služby může za ně zaplatit?
- Fond oprav - na co se mohou peníze využít?
- Je možné z fondu oprav zaplatit právní, advokátní služby?

Jaké náklady může SVJ hradit z tohoto fondu oprav? Mohou to být i právní a poradenské služby? Děkuji, Bořek

ODPOVĚĎ:
Fond oprav má sloužit k úhradě nákladů spojených se správou společných částí domu, tedy nikoliv samotných bytových jednotek. Co konkrétně ovšem do tohoto fondu oprav patří zákon nedefinuje. Pokud chcete mít jako SVJ jasno, vymezte si konkrétně, co do tohoto fondu patří. Obecně z názvu však dovozuji, že náklady spojené s právní a poradenskou službou do tohoto fondu nepatří.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Volno v zaměstnání na hlídání dítěte při rekvalifikaci druhého z rodičů
- Rekvalifikace z ÚP a nárok na volno na hlídání dítěte, dětí druhým rodičem
- Rekvalifikace z ÚP, kdo pohlídá dítě - má druhý rodič právo na volno v zaměstnání?
- Právo rodiče na volno v práci kvůli hlídání dítěte, dětí - rakvalifikace druhého rodiče
- Mohou oba rodiče jít na rodičovskou dovolenou současně?
- Rodičovská dovolená obou rodičů současně - umožňuje to zákon?
- Rodičovská dovolená obou rodičů - berou oba rodičovský příspěvek?
- Rodičovský příspěvek při dovolené obou rodičů - mají na něj oba právo, nárok?
- Nárok obou rodičů na rodičovský příspěvěk pri rodičovské dovolené

Manželka jde v lednu 2015 na rekvalifikaci Úřadu práce, která bude trvat asi měsíc. Problém je v tom, že máme dvouleté dítě na které nemáme po dobu její rekvalifikace hlídání, já musím chodit do práce. Mám nárok na placené volno od zaměstnavatele po dobu trvání její rekvalifikace? Děkuji, Gustav

ODPOVĚĎ:
Matka nebo otec dítěte mají právo do tří let věku dítěte (kdykoliv do této doby a to i opakovaně, pokud by v této době třeba nastoupili zpět do zaměstnání) žádat zaměstnavatele o poskytnutí rodičovské dovolené podle § 196 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“). Rodičovskou dovolenou mohou čerpat oba současně, ovšem rodičovský příspěvek náleží jen jednomu z nich.
Pokud bude Vaše manželka po určitou dobu na rekvalifikaci, máte nárok žádat zaměstnavatele o poskytnutí rodičovské dovolené na danou dobu a zaměstnavatel je povinen Vám vyhovět. Po tuto dobu Vám od zaměstnavatele nebude příslušet žádný plat ani mzda, nemáte nárok ani na žádné jiné dávky od státu, neboť Vaše manželka buď pobírá rodičovský příspěvek, nebo ho již nepobírá, ale to z důvodu, že si zvolila rychlejší čerpání rodičovského příspěvku do dvou let věku dítěte. Zaměstnavatele můžete také požádat o neplacené volno, nemusí Vám však vyhovět.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Poplatek za předběžnou kalkulaci úvěru a nepodepsání žádného dokumentu - je to oprávněné?
- Může chtít zprostřekovatel úvěru poplatek pokud klient nepodepíše žádný závazný dokument?
- Podepsání kalkulace úvěru mimo pobočku zprostředkovatele - jaká jsou práva klienta?
- Podepsání kalkulace úvěru - je klient povinen zaplatit nějaký poplatek za kalkulaci?

25.11.2014 jednal otec s nebankovní společností AsisTeam s. r. o. - výsledkem je podepsaný dokument s názvem: "Informační předběžná kalkulace úvěru". Dokument obsahuje jméno klienta, výši úvěru, úrokovou sazbu, splatnost úvěru, výši a typ splátky, frekvenci splácení, poplatky spojené s poskytnutím úvěru - za sjednání, za expresní čerpání, za podpis mimo pobočku, dále zajištění úvěru-zástava na nemovitosti, notářský zápis.
Dále se píše: "Výše uvedený text není nabídkou k uzavření smlouvy, …, ani jakýmkoli jiným právním jednáním společnosti AsisTeam, …, pokud kterákoli výše uvedená část textu vykazuje náležitosti některého z uvedených nebo jakýchkoli jiných právních jednání konkrétní osoby, jedná se výhradně o právně nezávazné informativní sdělení či dokument, … "
Níže je pak uvedeno: "Závazný návrh na uzavření smlouvy o úvěru", kde se uvádí: "V případě, že klient neuzavře objednanou smlouvu, je povinen a zavazuje se uhradit poskytovateli poplatek za přípravu smluvní dokumentace ve výši 10.000 Kč."
Je poplatek požadován oprávněně, když nedošlo k podpisu smlouvy ani čerpání úvěru? Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Bez podrobného seznámení s textem Vámi citovaného dokumentu není bohužel možné učinit jednoznačný právní závěr. V této souvislosti Vám, resp. Vašemu otci, doporučuji v každém případě navštívit (se všemi podstatnými písemnostmi) nejbližší bezplatnou poradnu Sdružení obrany spotřebitelů:

http://www.asociace-sos.cz/osobni-poradenstvi/

popř. je možné využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

a to pokud možno ve lhůtě 14 dnů od data podpisu Vámi zmiňovaného dokumentu.

V obecné rovině je pak vhodné vědět, že ve Vámi popsaném případě se jedná o spotřebitelský vztah (pokud v jeho rámci Váš otec nevystupoval jako podnikatel), tzn. že poskytovatel úvěru je povinen splnit rovněž všechny povinnosti dle § 1810 a násl. občanského zákoníku.

Dle § 1811 občanského zákoníku musí podnikatel učinit vůči spotřebiteli veškerá sdělení jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele (§ 1813 občanského zákoníku).

Neboť ve svém dotazu zmiňujete, že Vaším otcem podepsaný dokument obsahoval zmínku o poplatku za podpis smlouvy mimo pobočku, připomínám, že pokud Váš otec skutečně tento dokument podepsal mimo prostor obvyklý k podnikání, byl poskytovatel úvěru povinen Vašeho otce předem upozornit mimo jiné na:

- pokud lze využít práva na odstoupení od smlouvy, podmínky, lhůtu a postupy pro uplatnění tohoto práva, jakož i formulář pro odstoupení od smlouvy, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis,

- údaj o povinnosti uhradit poměrnou část ceny v případě odstoupení od smlouvy, jejímž předmětem je poskytování služeb a jejichž plnění již začalo,

a to dle § 1820/1 písm. f) a h) občanského zákoníku, přičemž tyto informace může podnikatel spotřebiteli sdělit také prostřednictvím vzorového poučení o možnosti odstoupení od smlouvy.

Dle § 1829 občanského zákoníku platí, že spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů. Tato lhůta běží ode dne uzavření smlouvy. Nebyl-li spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy, může spotřebitel od smlouvy odstoupit do jednoho roku a čtrnácti dnů ode dne počátku běhu lhůty pro odstoupení. Jestliže však byl spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy v této lhůtě, běží čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení ode dne, kdy spotřebitel poučení obdržel.

Má-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy, nevyžaduje se, aby uvedl důvod, a s právem odstoupit od smlouvy nelze spojit postih. Využije-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy, považuje se lhůta pro odstoupení za zachovanou, pokud spotřebitel v jejím průběhu odešle podnikateli oznámení, že od smlouvy odstupuje (§ 1818 občanského zákoníku).

Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy a byla-li spotřebiteli již poskytnuta služba (kterou může být např. i příprava smluvní dokumentace), není z toho podnikateli ničeho povinen. Podnikatel může po spotřebiteli požadovat pouze úhradu nákladů stanovených občanským zákoníkem (§ 1831 občanského zákoníku).

Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, nenese žádné náklady, jestliže jde o smlouvu, jejímž předmětem je poskytování služeb a podnikatel neposkytl spotřebiteli údaje podle § 1820/1 písm. d) a f) občanského zákoníku, nebo pokud podnikatel začal s plněním před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy, ačkoliv spotřebitel o to výslovně nežádal (§ 1836 písm. a) občanského zákoníku).

Neboť z dotazu nevyplývá, že Váš otec předmětný dokument, resp. smlouvu uzavřel při výhradním použití některého prostředku komunikace na dálku, nebudou na jeho případ použitelná ustanovení občanského zákoníku o smlouvách o finanční službě (§ 1841 a násl. občanského zákoníku).

OBČAN-BYDLENÍ
- Komu převede bytové družstvo členská práva pokud více osob splňuje požadavky na převod?
- Kdo dostane družstevní byt pokud splňuje více zájemců požadavky na převod?

Je možné povolit na členské schůzi převod družstevního bytu do osobního vlastnictví pouze někomu (při splnění všech nutných podmínek)? Děkuji, Teodora

ODPOVĚĎ:
Ano i ne. K převodu členského podílu do osobního vlastnictví jistě družstvo ve svých stanovách nebo v jiném závazném dokumentu stanovila určitá pravidla. Těmi se pak převod podílu řídí. Pakliže by pravidla byla postavena velmi obecně a "nehodila" se na konkrétní příklad, lze sice členský podíl nepřevést, ale družstvo může být druhou stranou napadeno za obcházení zákona příp. nařčeno z účelového vykládání si pravidel. Obecně je těžké říct, o který případ se jedná v této konkrétní situaci. Pakliže ještě nejsou hotova pravidla, podle níž bude družstvo při převodu majetku postupovat, doporučuji být při jejich stanovování co možná nejkonkrétnější, pakliže již pravidla jsou, v jiných případech k převodům již došlo, bude mít družstvo těžkou argumentační pozici.

OBČAN-BYDLENÍ
- Plíseň v přízemním bytě SVJ - jak se bránit když předseda SVJ věc neřeší?
- Plíseň v bytě SVJ - předeseda SVJ věc neřeší, co dělat?
- Plíseň v přízemním bytě SVJ - shromáždění vlastníků BJ věc neřeší?
- Plíseň v bytě SVJ - shromáždění vlastníků věc neřeší, co dělat?

Koupila jsem přízemní byt. Dům nemá izolaci a fasádu a ze sklepa se vzlíná vlhkost. Zdi jsou plesnivé a mokré. Několikrát jsem upozornila předsedu SVJ, ale ten mou komunikaci vždy odbyde, ať si na plíseň nastříkám Savo. Pozvala jsem na vlastní náklady stavebního inženýra a ten mě informoval, že je to velký problém a musela by se řešit izolace sklepa a odvětrání sklepů. Prosím o radu, jak postupovat, aby se problém mohl řešit. Pokud bych narazila na nápor SVJ, je něco, co mohu právně udělat, aby se úpravy na domě provedli a moje nemovitost dále neničila? Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám lze doporučit řešit tento problém na úrovni SVJ. Návrh na realizaci příslušných stavebních úprav bytového domu můžete proto vznést na nejbližším shromáždění vlastníků bytových jednotek. Dle § 1206 nového občanského zákoníku tvoří shromáždění všichni vlastníci bytových jednotek. Každý z nich má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech. Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků bytových jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků bytových jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.

Nebude-li shromážděním vlastníků bytových jednotek Váš návrh přijat (tzn. že budete přehlasována) nebo nebude-li o něm rozhodnuto pro nízký počet přítomných vlastníků bytových jednotek, budete oprávněna se v této věci obrátit na soud. Dle § 1209 občanského zákoníku platí, že:

- je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník bytové jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí; není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník bytové jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká;

- je-li pro to důležitý důvod, může každý vlastník bytové jednotky navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti, která byla shromáždění vlastníků bytových jednotek řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se.

V této věci se dále můžete obrátit na místně příslušný stavební úřad. Dle § 137/1 písm. b) stavebního zákona může stavební úřad nařídit vlastníku stavby provedení nezbytných stavebních úprav, jimiž se odstraňují hygienické, bezpečnostní, požární a provozní závady a závady na elektrickém zařízení stavby. Tyto nezbytné úpravy může stavební úřad nařídit pouze v případě, že stavba není postavena a užívána v souladu s podmínkami danými povolením stavebního úřadu. Je-li stavba postavena a užívána v souladu s podmínkami danými povolením stavebního úřadu, může stavební úřad nařídit nezbytné úpravy jen v případě prokazatelně významného ohrožení a za náhradu újmy, kterou by nařízené úpravy vyvolaly. Není-li stavba řádně udržována, může dále stavební úřad vlastníkovi stavby nařídit zjednání nápravy. Náklady udržovacích prací nese vlastník stavby (§ 139/1 stavebního zákona).

V úvahu pak rovněž přichází kontaktování místně příslušné krajské hygienické stanice.

Neboť v dotazu uvádíte, že předmětný byt jste zakoupila, připomínám závěrem své odpovědi, že výskyt plísně by mohl být považován za vadu bytu (jako předmětu koupě), která by Vás za určitých podmínek mohla opravňovat k žádosti o slevu z kupní ceny bytu.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spolumajitel chce vypnout vodu v rodinném domě - jak se bránit?
- Spolumajitel domu chce vypnout elektřinu v domě - může to udělat?
- Spolumajitel domu chce vypnout plyn v domě - může to udělat?
- Spoluvlastník domu chce vypnout vodu v domě - může to udělat?
- Spoluvlastník domu chce vypnout elektřinu v domě - může to udělat?
- Spoluvlastník domu chce vypnout plyn v domě - může to udělat?
- Práva spoluvlastníka, spolumajitele bytu, domu, nemovitosti, pozemku - nový občanský zákoník 2014
- Jaká práva má spolumajitel bytu, domu, pozemku, nemovitosti - nový občanský zákoník 2014
- Práva spolumajitele - nový občanský zákoník 2014
- Práva spoluvlastníka - nový občanský zákoník 2014

2000 jsme s kamarádem koupili rodinný dům. Každý vlastni ideální polovinu. On bydlí v přízemí, já bydlím v prvním patře. Společně jsme zařídili přípojku vody. Nemovitost má 1 vodoměr, ten je umístěn v přízemí a já k němu nemám přístup. Fakturace přichází na jméno bydlícího v přízemí. Máme sporty ohledně spotřeby vody, máme podružný vodoměr, přesto nejsme schopni se dohodnout. Spolumajitel trvá na tom, abych mu platil spotřebu, která neodpovídá mnou naměřenému množstvím bez toho, aby mi umožnil přístup k vodoměrům v přízemí.)
Nyní mi oznámil, že 01/2015 bude pracovat na směny a nebude moc doma, proto aby voda nezamrzla ji vypne před hlavním vodoměrem (kam já nemám přístup), tím mi zastaví přívod vody. Pokud chci vodu mám si nechat udělat vlastní vodovodní přípojku. Může mi vodu takto vypnout? Děkuji, Ctirad

ODPOVĚĎ:
Zamýšlený postup druhého spoluvlastníka domu lze v každém případě označit za protiprávní. V této souvislosti je na úvod vhodné připomenout několik základních zásad podílového spoluvlastnictví:
- vzhledem k věci jako celku se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba (§ 1116 občanského zákoníku),
- každý spoluvlastník má právo k celé věci, toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka (§ 1117 občanského zákoníku),
- podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci (§ 1122/1 nového občanského zákoníku).

V žádném případě Vám tedy druhý spoluvlastník nemůže bránit v přístupu k vodoměru, neboť tento vodoměr je předmětem Vašeho vlastnického práva ve zcela stejné míře. Skutečnost, že druhý spoluvlastník obývá spodní část rodinného domu, ho k této části domu nijak zvlášť neopravňuje, neboť předmětem spoluvlastnictví je rodinný dům jako celek, není tedy mezi jednotlivé spoluvlastníky rozdělen např. dle poschodí či jiným způsobem.

Co se týče správy společné věci, platí dle § 1126 občanského zákoníku, že každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci, přičemž při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.

O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů (§ 1128/1 občanského zákoníku), v případě rozdělení domu na ideální poloviny pak samozřejmě tato většina hlasů představuje de facto 100% hlasů, neboť jedinou myslitelnou většinou jsou dva hlasy. Rozhodnutí o správě společné věci má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel (o neodkladnosti rozhodnutí druhého spoluvlastníka při zavření vody však ve Vámi popsaném případě nelze uvažovat).

Nejsou-li spoluvlastníci z nějakého důvodu schopni se na správě společné věci dohodnout, je kterýkoli z nich oprávněn se v této věci obrátit na soud. Dle § 1139 občanského zákoníku platí, že domáhá-li se rozhodnutí soudu některý ze spoluvlastníků proto, že se při rozhodování o společné věci nedosáhlo potřebné většiny, uspořádá soud právní poměry spoluvlastníků podle slušného uvážení. Budou-li proto přetrvávat spory mezi Vámi a druhým spoluvlastníkem, budete oprávněn se obrátit na soud s návrhem na uspořádání spoluvlastnických vztahů. Pokud by Vám druhý spoluvlastník skutečně zavřel vodu, bylo by možné uvažovat rovněž o podání žaloby na ochranu Vašeho vlastnického práva (a to ve smyslu § 1042 občanského zákoníku). Rozhodnete-li se v této souvislosti obrátit na soud, doporučuji Vám využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

RODINA-ROZVOD A SJM
- Návrh na rozvod manželství při zúženém SJM - informace
- Rozvod manželství při zúženém SJM - postup, návod, informace
- Žádost o rozvod manželství při zúženém SJM, společném jmění manželů
- Návrh na rozvod manželství při zúženém SJM, společném jmění manželů

Ráda bych se zeptala, jak mám do návrhu o rozvod SPOLEČNÝ NÁVRH MANŽELŮ NA ROZVOD MANŽELSTVÍ, správně zakomponovat část o vypořádání SJM, když máme s manželem mezi sebou uzavřenou smlouvu o zúžení stanoveného rozsahu SJM, sepsanou u notáře. Smlouva byla sepsána 08/2014, a týká se veškerého majetku (včetně nemovitosti), příjmů i dluhů. Vzor návrhu na rozvod mám z vašich stránek. Musím tedy část "Společně jsme se dohodli na vypořádání majetkových vztahů a otázek bydlení pro dobu po rozvodu." sepsat v jiné podobě?
Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Smlouvou o manželském majetkovém režimu lze dohodnout zúžení společného jmění, což znamená, že z již nabytého majetku ve společném jmění se stane výlučný majetek jednoho z manželů nebo podílové spoluvlastnictví obou manželů, nebo se vymezí pravidla, na jejichž základě bude v budoucnu každý z manželů nabývat určené součásti jmění do svého výlučného vlastnictví či do podílového spoluvlastnictví.
V takovém případě, nespadají-li do Vašeho společného jmění žádné věci, práva ani dluhy, nelze ani žádný majetek vypořádat. K společnému návrhu manželů na rozvod manželství je třeba přiložit dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů manželů, práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu (popř. i stanovení výživného pro dobu po tomto rozvodu) tak jak to vyžaduje ust. § 757 NOZ. Ve Vašem případě uzavřete dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, ve které prohlásíte, že ke dni podpisu této dohody nespadají do Vašeho společného jmění žádné věci, práva ani dluhy, neboť Vaše společné jmění bylo smluvně upraveno tj. zúženo na základě Smlouvy o zúžení stanoveného rozsahu SJM ze dne …. , která je zapsána ve veřejném seznamu, tj. Seznamu listin o manželském majetkovém režimu pod č. … …. vedeným Notářskou komorou ČR. Kopii této smlouvy přiložte společně s návrhem na rozvod. Zároveň uveďte dle smlouvy rozsah zúžení Vašeho společného jmění. Dále v této smlouvě upravte otázky Vašeho bydlení po rozvodu, případně můžete upravit stanovení výživného pro některého z manželů pro dobu po rozvodu.
Vzor této smlouvy naleznete na:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory/

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Omylem duplicitně zaplacený poplatek za televizi a rozhlas - lhůta na vrácení, vydání duplicitních plateb
- Jak požádat o vrácení dvakrát zaplaceného poplatku za televizi a rozhlas?
- Kdo platí poplatek za televizi a rádio (rozhlas) podle zákona
- Platí se poplatek za televizi z každého přístroje nebo jen za celou domácnost?
- Platí se poplatek za rádio (rozhlas) z každého přístroje nebo jen za celou domácnost?
- Poplatek za televizi a rozhlas - kolik Kč v roce 2015?
- Jaká je výše poplatku za TV a rozhlas 2015
- Jaká je výše poplatku za televizi a rádio 2015
- Kolik Kč je poplatek za televizi a rádio, rozhlas 2015

Dotaz se týká poplatku za Českou televizi a Český rozhlas (180 Kč měsíčně) hrazený formou SIPO. Prý dle zákona, když je v jedné domácnosti (stejné trvalé bydliště) více televizí a rozhlasů, stačí poplatek platit jen jedenkrát. Platili jsme omylem 2x (matka a syn). Máme právo na vydání duplicitních plateb? Promlčecí lhůta? Poplatky se vztahují na trvalé bydliště dle OP nebo rozhoduje korespondenční adresa bydliště? Tj. Na trvalém bydlišti, které jsem měla v OP uvedeno do 30.9.2014, jsou poplatky placeny rodiči, já žiji na jiné - korespondenční adrese (jako korespondenčí byla adresa vedena do 30.9.2014 a od 1.10.2014 se jedná již o mé nové trvalé bydliště) - poplatky jsem platila za korespondenční adresu cca od 1.1.2011 do 30.9.2014. Otázka zní, zda jsem poplatky v mnou uvedeném obdodí neplatila za korespondenční adresu zbytečně a zda nestačilo, když poplatky platili již rodiče na mém bývalém trvalém pobytu? A pokud jsem poplatky platila za tehdejší korespondenční adresu duplicitně, lze požádat o jejich navrácení? Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Jsem nucen konstatovat, že ve svých tvrzeních se mýlíte, tzn. že Vámi uváděné skutečnosti neodpovídají platné právní úpravě dle zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění. Svou odpověď pak budu konstruovat pouze na případ poplatníka - fyzické osoby, nebudu se tedy zabývat poplatníky - právnickými osobami a poplatníky - podnikateli.
V první řadě považuji za vhodné upozornit, že dle § 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích:
se rozhlasový poplatek platí z rozhlasových přijímačů, tzn. ze zařízení technicky způsobilých k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů,
- se televizní poplatek platí z televizních přijímačů, tzn. ze zařízení technicky způsobilých k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů.
Poplatníkem rozhlasového poplatku je fyzická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží (např. si tedy vypůjčila) nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba (§ 3/1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích).
Poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba (§ 3/2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích).

Povinnost hradit rozhlasový či televizní poplatek se tedy neodvíjí od adresy trvalého pobytu, nýbrž tuto povinnost má ta fyzická osoba, která
a/ vlastní rozhlasový či televizní přijímač či
b/ takový přijímač drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá.
Pokud jste tedy bydlela na jiné adrese, než na které jste měla přihlášený trvalý pobyt a v tomto místě jste vlastnila rozhlasový či televizní přijímač, stala jste se poplatníkem rozhlasového či televizního poplatku a byla jste k úhradě těchto poplatků povinna.

Dle znění dotazu předpokládám, že Váš omyl vzešel z nesprávné interpretace § 5 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, dle něhož platí, že:
- poplatník, který je fyzickou osobou, platí rozhlasový poplatek z jednoho rozhlasového přijímače a televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více;
- rozhlasový či televizní poplatek neplatí fyzická osoba žijící ve společné domácnosti s poplatníkem rozhlasového či televizního poplatku, který splnil oznamovací povinnost.

Vlastníte-li (resp. držíte-li či užíváte-li z jiného právního důvodu) tedy více rozhlasových či televizních přijímačů, jste povinna hradit tyto poplatky vždy pouze za jediný z těchto přijímačů. Jelikož jste pak se svými rodiči nežila ve společné domácnosti (neboť jste fyzicky žila na své korespondenční adrese), nelze uvažovat ani o tom, že by Vám poplatková povinnost nevznikla dle druhé odrážky výše.

Závěrem své odpovědi pouze připomínám, že měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45, - Kč a měsíční výše televizního poplatku činí 135, - Kč (§ 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích).

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Přenechání majetku sourozenci v dědickém řízení - jak zajistit pozdější vyplacení?
- Vyplacení sourozencem při přenechání dědictví bez písemné smlouvy (ústní smlouva)
- Přenechání dědictví bratrovi, sestře a zajistění vyplacení v budoucnu (ústní smlouva)

06/2010 mi zemřela maminka, dědictví v ČR proběhlo v pořádku, majetek ve SR jsme po dohodě s bratrem nechali napsat na něj, jsou to pozemky a rýsoval se prodej, ale do dnes se neuskutečnil. Dokud oba žijeme, je vše v pohodě, ale lze nějakým způsobem zabezpečit právně, aby po mé nebo bratrově smrti nepřišli o dědictví mé děti? Uznání dluhu? Směnka? Děkuji, Jolana

ODPOVĚĎ:
Rýsujete se zde jeden podstatný problém a to, že pozemky jsou napsány pouze na Vašeho bratra a pokud to dobře chápu, existuje mezi Vámi jen ústní dohoda, že v případě prodeje, budete vyplacena. Bohužel s ústními dohodami se to má tak, že sice nejsou většinou o nic méně platné než ty písemné, ale problém je s prokazatelností takového ujednání. Pokud k prodeji dojde a bratr Vám odmítne peníze vydat, bude Vaše pozice poměrně těžká. Doporučuji proto co nejdříve sepsat dokument, který tuto dohodu stvrdí. Je úplně jedno, jak se bude jmenovat, důležitý je obsah. Vymezte v něm strany (Vy a bratr), vyličte o co se jedná (pozemky z dědictví) a především, na čem jste se dohodli.
Listinu nezapomeňte odatovat a podepsat. Chcete-li mít jistotu, zajděte k notáři.

OBČAN-BYDLENÍ
- Darování členských práv nezletilému dítěti, potomkovi - postup, informace
- Postup darování družstevního bytu nezletilému potomkovi (dceři, synovi)
- Darování družstevního bytu nezletilému synovi, dceři - postup, návod
- Darování družstevního bytu nezletilému a role kolizního opatrovníka

Podruhé jsem se oženil a z tohoto manželství máme 15letou dceru. Žijeme v družstevním bytě. Z prvního manželství mám dvě děti 38 a 40leté. Když jsem se rozvedl, zanechal jsem své bývalé manželce třípokojový družstevní byt s celým vybavením a garáž. Prodal jsem dále chatu a část z peněz z prodeje chaty jsem dal své bývalé ženě, děti byly již dospělé a žily ve společné domácnosti s mou bývalou ženou.
S manželkou chceme přepsat družstevní byt (převést členské práva a nájemce) na naši 15letou dceru. Prý musí soud určit opatrovníka naši dceři. Pokud bych učinil závět a obešel mé dvě děti z prvního manželství, byl by asi problém, s potomky mám dobré vztahy.
Existuje jiné řešení, když nepřichází v úvahu vydědění, je možné abych napsal třeba jako něco o předběžné smlouvě o převodu … s účinností po dovršení 18let mé dcery, nebo něco podobného? Je mi 68 let. Děkuji, Leopold

ODPOVĚĎ:
Ať již učiníte jakýkoliv úkon směrem k Vaší dceři, tak stále je zde ten fakt, že Vaše dcera je nezletilá a v případě, že se jedná o nabytí členského podílu v družstevním bytě, se jedná přeci jen o právně významnější záležitost, takže v tomto případě je nutné, aby byla dcera zastoupena. V běžných věcech by stačilo zastoupení zákonné v podobě rodičů, nicméně v tomto právním vztahu jste jednou ze stran, proto je potřeba kolizního opatrovníka, aby nedošlo k porušení práv nezletilé. Ve Vašem případě se jeví jako nejlepší cesta darování, avšak bohužel žádným právním úkonem neobejdete skutečnost, že dcera je v podstatě ještě dítě.

OBČAN-SJM A ROZVOD
- Nemovitost po rozvodu užívá jen 1 z manželů - jak na něj převést nemovitost v KN?
- Neužívání nemovitosti druhým z manželů - jak převést podíl v katastru nemovitostí?
- Převod podílu nemovitosti v SJM po rozvodu bez souhlasu druhého z manželů - lze to?
FINANCE-DANĚ
- Jak neplatit daň při darování podílu nemovitosti po rozvodu rodičů
- Jak se vyhnouta placení daně při radování podílu bytu, domu, nemovitosti po rozvodu rodičů

Otec se 1989 rozvedl. Neproběhlo vypořádání SJM. Písemná dohoda (bez ověření podpisů) : otec si ponechal garáž a auto. Teď po letech by mě tuto garáž chtěl darovat. Na katastru jsem zjistil že je stále vedená ve společném jmění manželů SJM. S matkou se oněch cca 25 let nestýkáme. Garáž užívá celou dobu výhradně otec (platí elektřinu i daň z nemovitostí) Jak zajistit aby otec byl výhradním vlastníkem? Děkuji. Petr

ODPOVĚĎ:
S ohledem na to, že nedošlo od rozvodu Vašich rodičů k podání návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí, jehož součástí by byla dohoda o vypořádání SJM, nelze dle judikatury takový návrh na vklad do katastru nemovitostí podat po uplynutí tří let od zániku společného jmění manželů, tj. od rozvodu manželství. Tedy nedošlo-li k podání návrhu na vklad po rozvodu manželství, nenabyla dohoda týkající se rozdělení nemovitých věcí (tj. garáže) účinnosti a nastala fikce dle ust. § 150 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb. , (starý) občanský zákoník, dle které nemovité věci jsou po uplynutí tří let od zániku SJM v podílovém spoluvlastnictví a podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Kdybyste takovou dohodu o vypořádání SJM prostřednictvím návrhu na vklad po uplynutí 25 let podal, katastr by Vám vklad nepovolil.

Na základě výše uvedeného jsou nyní Váš otec a matka podílovými spoluvlastníky.
Abyste docílili převodu garáže, budete potřebovat nejprve upravit zápis v katastru nemovitostí na podílové spoluvlastnictví a následně provést převod (např. prostřednictvím darovací smlouvy) na Vás, kde jako převodci budou podepsání jak Váš otec, tak Vaše matka. Bez souhlasu Vaší matky nebudete schopen nabýt vlastnické právo k celé garáži. Vzhledem k tomu, že Váš otec chce darovat garáž Vám, není účelné, aby matka převáděla vlastnické právo k spoluvlastnickému podílu na Vašeho otce, neboť již mezi nimi není příbuzenský vztah a nelze provést převod prostřednictvím darování, které by bylo osvobozeno od poplatku daně z příjmu, kam nově darování jako bezúplatný příjem patří. V případě Vás jako přímého potomka by darování bylo osvobozeno od tohoto poplatku.
Úpravy zápisu v katastru nemovitostí docílíte v souladu s ust. § 68 katastrální vyhlášky (357/2013 Sb.) na základě prohlášení jednoho z bývalých manželů s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení, doloženého pravomocným rozhodnutím tuzemského soudu o rozvodu manželství a potvrzením tohoto soudu, že do uplynutí tří let od zrušení manželství nebyla podána žaloba na soudní vypořádání společného jmění manželů, ani neproběhlo nebo neprobíhá řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů.

OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-DLUHY
- Elektřina převedená na nájemníka - vymáhá dluh dodavatel po majiteli bytu nebo po nájemníkovi?
- Elektřina převedená na nájemce - vymáhá dluh dodavatel po majiteli bytu nebo po nájemci?

Jak to chodí, když jsou poplatky za elektřinu převedeny na nájemníka a on se stal neplatičem. Vymáhá to dodavatel energie po tom, kdo s nimi uzavřel smlouvu nebo po vlastníkovi bytu? Je v tomto případě rozdíl, když je byt v družstevním vl. ? Děkuji, Ladislav

ODPOVĚĎ:
Pakliže je odběr elektrické elektřiny veden na nájemníka, on zodpovídá za to, že má veškeré platby uhrazeny řádně a včas. Pokud by došlo k nějakému problému (opožděná platba nebo nezaplacení nějaká částky), dluh a případné sankce „jsou nájemníkovi“ a tudíž budou vymáhány po něm. V případě družstevního bytu je situace stejná.

OBČAN-BYDLENÍ
- Předseda SVJ neplní své povinnosti - co dělat?
- Jak napadnout rozhodnutí předsedy SVJ
- Předseda SVJ si dělá co chce a neplní povinnosti dle zákona - co dělat?
- Návrh k soudu na uspořádání poměrů SVJ - bezprávní ve SVJ (společenství vlastníků bytových jednotek)
- Soudní žaloba - předseda SVJ neplní povinnosti dané zákonem

Družstvo bylo 08/2014 přeměněno na SVJ. Předsedkyně SVJ nesvolává schůze, činí kroky, na které nemá mandát, nemáme účetní, nemáme nové Stanovy, neznáme náš povinný web. Předsedkyně si dělá co chce. Řádně zvolenému členovi pro kontrolu nepředkládá doklady k prověření. Je nás pět členů SVJ. Vlastnictví pěti bytů jsou ve vlastnictví předsedkyně SVJ, její dcera, dále jedna členka, s kterou se předsedkyně asi spolčila a zbývající dva členové se mohou maximálně obrátit na soud. Kdo nás rozsoudí? Děkuji, Evžen

ODPOVĚĎ:
De facto jste si odpověděl sám. Jednání, které popisujete je v rozporu se zákonem. Předsedkyně a výbor SVJ je odpovědný všem vlastníkům, pakliže konají, co jim zákon nebo stanovy neukládá a nebo naopak nekonají, kde konat mají (což je případ absence stanov, která je rovněž v rozporu se zákonem), jedná se o porušení pravidel a lze za případnou škodu činit předsedkyni odpovědnou a nejlépe pokusit se o její odvolání.
Pokud je ale situace natolik vážná, jak ji popisujete, tj. , že v domě panuje úplné bezpráví, je nejlepší se obrátit přímo na soud. V tomto případě bych doporučovala návrh na uspořádání poměrů SVJ. Ještě před případným soudním návrhem, zkuste obejít ostatní členy společenství a zjistit, jakou máte případnou podporu. I když by byla podpora mizivá, zkuste předsedkyni vyzvat tzv. předžalobní upomínkou k narovnání poměrů a pohrozte jí soudním sporem. Co se týče sporu v oblasti SVJ, tak v tomto případě bych Vám raději doporučovala odbornou právní pomoc.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Zloděj auta, automobilu způsobil dopravní nehodu, škodu a zemřel - kdo uhradí škodu?
- Zloděj zemřel - kro nahradí škodu kterou způsobil (dopravní nehodou na odcizeném vozidle)?
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Náhrada škody v dědickém řízení - pachatel trestného činu způsobil škodu a zemřel
- Pachatel trestného činu zemřel - kdo zaplatí škodu kterou udělal?
- Odškodnění oběti trestného činu v dědickém řízení zemřelého pachatele
- Škoda způsobená zemřelým, zesnulým - vymáhání v dědickém řízení
- Zloděj zemřel a nemá majetek - kdo nahradí škodu vzniklou krádeží?
- Pachatel zemřel a nemá majetek - kdo nahradí škodu vzniklou trestným činem?
OBČAN-DĚDICTVÍ
OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu po smrti dlužníka - postup, informace dle nového občanského zákoníku 2014
- Vymáhání dluhu po zesnulém dlužníkovi - postup, informace k dědickému řízení
- Zaplacení dluhů dědicem, dědici - postup, informace
- Vymáhání dluhu po dědicích - informace
- Vymáhání dluhu v dědickém řízení po zemřelém dlužníkovi - informace

11/2014 mě bylo odcizeno auto, které bylo ale dočasně vyřazeno ze silničního provozu (v depozitu), jelikož jsem momentálně v zahraničí. Neplatím tedy na něj povinné ručení. Auto bylo uschované v garáži mého otce. Zloděj na ono auto nasadil falešné státní poznávací značky a způsobil vážnou dopravní nehodu, při které se zabil. Auto je totálně na odpis. Můj dotaz zní, jestli mám nějakou šanci na odškodnění, když je pachatel mrtvý? Jakým způsobem se to dá kdyžtak řešit a po kom mám ty peníze požadovat? Děkuji, Jeremiáš

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Náhradu Vám způsobené škody můžete požadovat po dědicích pachatele, neboť závazek pachatele (jako škůdce dle terminologie občanského zákoníku) je součástí pozůstalosti, která bude v rámci dědického řízení rozdělena (a ze které mohou rovněž věřitelé uspokojit své pohledávky).

V obecné rovině dle § 2009/1 občanského zákoníku platí, že smrtí dlužníka povinnost nezanikne, ledaže jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem (což se však samozřejmě nevztahuje na závazek dlužníka z titulu jeho odpovědnosti za škodu, neboť povinnost k náhradě škody není vázána na osobnost dlužníka-škůdce).

Dle § 1475/2 občanského zákoníku je pozůstalost tvořena celým jměním zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci (k čemuž však, jak dle znění dotazu předpokládám, nedošlo). Jměním je pak souhrn majetku a dluhů (tedy i dluhů z titulu odpovědnosti za škodu) každé osoby (§ 495 občanského zákoníku).

Skutečnost, že povinnost k náhradě zůstavitelem způsobené škody se jako dluh (a tudíž součást pozůstalosti) dědí, je potvrzena rovněž v § 171/2 písm. a) zákona o zvláštních řízeních soudních, dle něhož platí, že pasiva pozůstalosti tvoří i dluhy zůstavitele, které měl v době smrti, jakož i dluhy, které mají původ v právních skutečnostech, z nichž by měl plnit zůstavitel, kdyby mu v tom nezabránila jeho smrt.

Pro Váš dotaz je dále podstatný § 1701/1 občanského zákoníku, podle kterého přecházejí dluhy zůstavitele na dědice.

V současné chvíli Vám lze doporučit přihlásit Vaší pohledávku z titulu způsobené škody do dědického řízení, které po smrti pachatele-škůdce probíhá (popř. bude probíhat). V této souvislosti adresujte okresnímu soudu (a to jeho dědickému oddělení) dle posledního místa trvalého pobytu pachatele-škůdce, písemnou přihlášku Vaší pohledávky, v níž:

- uveďte identifikaci pachatele-škůdce (jako zůstavitele, a to včetně data úmrtí, je-li Vám známo) a svou identifikaci (jakožto zůstavitelova věřitele),
- vyličte všechny rozhodné skutečnosti,
- uveďte, že z titulu odpovědnosti za způsobenou škodu Vám za zůstavitelem (jako škůdcem) vznikla pohledávka (kterou musíte přesně vyčíslit),
- uveďte, že tuto pohledávku přihlašujete do dědického řízení po zůstaviteli (a to do pasiv pozůstalosti),
- požádejte soud o sdělení, jaký notář (jako soudní komisař) vede dědické řízení po zůstaviteli, popř. je-li dědické řízení již skončeno, kdo jsou dědici zůstavitele,
- přihlášku samozřejmě datujte a podepište (jeden stejnopis přihlášky si ponechte, druhý zašlete soudu doporučeně s dodejkou).

Veškeré Vámi tvrzené skutečnosti je nezbytné rovněž doložit (k přihlášce tedy zejména připojte důkazy o odcizení Vašeho automobilu, autonehodě a výši škody).

O dalším vývoji v dědickém řízení byste měl být soudem vždy písemně informován.

Nelze samozřejmě vyloučit skutečnost, že náhrady škody se v rámci dědického řízení nedomůžete, a to zejména v případě, kdy zůstavitel po sobě nezanechá žádný majetek či pouze majetek nepatrné hodnoty, popř. bude pozůstalost předlužená.
Neboť občanský zákoník od 1. 1. 2014 upravuje postup věřitelů zůstavitele podstatně podrobněji, je dále vhodné připomenout, že:

- dokud soud nepotvrdí dědici nabytí dědictví, mohou věřitelé vymáhat plnění jen vůči tomu, kdo spravuje pozůstalost, a domáhat se uspokojení jen z majetku náležejícího do pozůstalosti (§ 1703 občanského zákoníku) ;

- neuplatnil-li dědic výhradu soupisu (jedná se o zcela nový institut dědického práva, který může být aplikován na základě rozhodnutí dědice), hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu (tedy bez ohledu na to, jaký majetek po zůstaviteli zdědí, tato situace by pro Vás byla samozřejmě výhodná) ; neuplatnilo-li výhradu soupisu více dědiců, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně (§ 1704 občanského zákoníku) ;

- uplatnil-li naopak dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví (§ 1706 občanského zákoníku), tzn. že každý z dědiců, který uplatnil výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědici, věřitel však může po každém dědici vyhradivšímu si soupis požadovat plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu (§ 1707 občanského zákoníku) ;

- dědic, který si vyhradil soupis, nebo ten, kdo pozůstalost spravuje, může před rozhodnutím soudu o potvrzení dědictví navrhnout, aby soud pro vyhledání dluhů zůstavitele věřitele vyzval, aby v přiměřené lhůtě ohlásili a doložili své pohledávky; dokud nebude skončeno řízení, které se takto zavede, nemá dědic, ani ten, kdo spravuje pozůstalost, povinnost uspokojovat věřitele (§ 1711 občanského zákoníku) ;

- věřitel, který se ve lhůtě nepřihlásí, nemá právo na uhrazení vůči dědici, je-li pozůstalost vyčerpána uhrazením ohlášených pohledávek (§ 1712 občanského zákoníku).

Budete-li se obávat předlužení některého z dědiců (po kterém byste se v budoucnu mohl domáhat náhrady škody), budete moci předtím, než soud potvrdí nabytí dědictví, navrhnout, aby pozůstalost zůstala odloučena od jmění dědice a byla spravována jako oddělené jmění. Soud tomuto návrhu nevyhoví, je-li zřejmé, že k obavě není důvod (§ 1709 občanského zákoníku). Z takto případně odloučené pozůstalosti se uspokojí věřitel, který si odloučení vyžádal (tedy Vy). Tento věřitel však ztrácí právo uspokojit se z ostatního dědicova majetku, a to i v případě, že dědic neuplatnil výhradu soupisu (i tento postup tedy skýtá určitá právní rizika, je však použitelný toliko v případě, kdy se o předluženosti některého z dědiců skutečně dozvíte).

OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL
- Eshop nevrátil peníze za nedodané zboží - úroky z prodlení
- Soudní vymáhání kupní ceny za nedodané zboží eshopem, úroky z prodlení
- Nevrácení peněz eshopem při nedodání zboží (platba předem) - jak vymáhat peníze a penále (úroky z prodlení)
- Postup vymáhání kupní ceny a penále při nevrácení peněz eshopem (nedodání zboží)
- Nedodání zboží zaplaceného předem a nevrácení peněz (kupní ceny) - postup vymáhání
- Výzva eshopu k dodání zboží nebo vrácení peněz předem zaplacených za zboží
- Předem zaplacené zboží eshopu a nedodání zboží - vymáhání peněz po eshopu

Internetový obchod mně nedodal zboží a nevrátil zaplacených 2 562 Kč. Platba byla provedena převodem 14.10.2014 a dodací lhůta 5 dní. Na úrocích jsme nebyli domluveni. Když ho vyzvu, aby peníze vrátil, jakou mu můžu dát lhůtu k zaplacení, nebo lhůta běží od nesplnění dodací lhůty? Jaký úrok mohu požadovat, aby byl soudem akceptovatelný? Úrok se počítá za každý den? Kolik to bude dělat na výše uvedenou částku? Úrok chci, protože jsem s penězy nemohl disponovat (na rozdíl od eshopu, který se na můj úkor bezdůvodně obohatil). Děkuji, Zdenda

ODPOVĚĎ:
V případě, že Vám prodejce ve stanovené lhůtě zboží nedodal, dostává se do prodlení. Prodejce, pokud jste to ještě neudělal, vyzvěte ve smyslu ust. § 1978 NOZ k dodání zboží v dodatečné lhůtě, kterou mu pro dodání Vámi objednaného zboží určíte (zpravidla 14 dnů). Zároveň ho upozorněte, že mu tuto stanovenou dodatečnou lhůtu k plnění již neprodloužíte a jejím marným uplynutím se má dle ust. § 1978 odst. 2 NOZ za to, že jste od smlouvy odstoupil.
Poté co dojde k odstoupení od smlouvy, Vám vzniká nárok požadovat, to co bylo z Vaší strany plněno, tedy peněžitou částku (kupní cenu) společně s úroky z prodlení stanovenými nařízením vlády, pokud ve smlouvě (v tomto případě v objednávce nebo všeobecných obchodních podmínkách) nebyla sjednána jiná výše úroků z prodlení. Úroky z prodlení můžete požadovat ode dne, kdy došlo k odstoupení od smlouvy, neboť od tohoto dne je prodejce povinen Vám vrátit peněžité plnění (kupní cenu). Do té doby než jste odstoupil od smlouvy, Vám prodejce měl povinnost dodat objednanou věc.
Společně ve výzvě k vrácení zboží můžete pro případ, že Vám zboží nebude dodáno ve Vámi stanovené lhůtě požadovat vrácení kupní ceny v uvedené lhůtě na Váš uvedený účet.
V případě, že ani po uplynutí lhůty pro vrácení peněžité částky, neobdržíte požadované peněžité plnění, máte 3 roky ode dne, kdy došlo k odstoupení od smlouvy, abyste dlužnou částku vymáhal soudně i společně s úroky z prodlení počítané ve výši stanovené vládním nařízením, nebyly-li dohodnuty v jiné výši. Před podáním návrhu na soud učiňte prodejci tzv. předžalobní výzvu ve smyslu ust. § 142a občanského soudního řádu, abyste mohl kromě dlužné částky a úroků z prodlení požadovat úhradu nákladů řízení.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Kdy může spolek udělit stipendim na vědecký výzkum
- Kdy může právnická osoba udělit stipendim na vědecký výzkum
- Udělení stipendia právnickou osobou na vědecký výzkum - pravidla, informace
- Udělení stipendia spolkem studentovi na vědecký výzkum - zákony
FINANCE-DANĚ
- Danění stipendia a zákony
- Stipendium a daně - odvádí se daň ze stipentida studentem?
- Platí se daň ze stipendia udělené studentovi?

Dotaz: zda a za jakých podmínek může spolek či jiná právnická osoba, jež není školou nebo veřejnou výzkumnou organizací (je však zakládána za účelem podpory a popularizace vědeckých výzkumů) poskytovat účelová stipendia (osvobozená od daně a pojištění) pro studenty středních a vysokých škol, kteří by se podíleli na vědeckých výzkumech organizovaných danou právnickou osobou (případně jaké jsou jiné možnosti finanční podpory studentů podílejících se na výzkumech kromě stálého zaměstnání nebo dohod o provedení práce). Potřebovala bych alespoň nasměrovat, kde bych tyto informace nalezla v nějaké srozumitelné podobě. Našla jsem poměrně dost informací pro studenty, kde a jak získat stipendium, ale jaké jsou možnosti a povinnosti financující strany jsem se nikde nedobrala. Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Bude-li podpora výzkumných aktivit studentů představovat hlavní činnost předmětného spolku, je dle mého názoru model poskytování účelově vázaných stipendií možný.

Spolupráce studenta-stipendisty s předmětným spolkem může být založena nepojmenovanou smlouvou dle § 1746/2 občanského zákoníku (typicky "smlouvou o spolupráci"), v jejímž rámci může být vymezen zejména účel a podstata spolupráce, poskytnutí stipendia, vykazování jeho řádného čerpání, povinnost mlčenlivosti, rozdělení případně vzniklého průmyslového či jiného duševního vlastnictví, práva a povinnosti smluvních stran v souvislosti s publikací výsledků výzkumu apod.

V souvislosti s uzavřením nepojmenované smlouvy mezi studentem-stipendistou a předmětným spolkem je zapotřebí dbát na to, aby výzkumná činnost studenta-stipendisty nevykazovala znaky:

- závislé práce dle § 2/1 zákoníku práce, tzn. že se nesmí jednat o práci vykonávanou ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele, a kterou zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonává osobně, a to za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě, nebo

- živnosti dle § 2 živnostenského zákona, tzn. že se nesmí jednat o soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.

Co se týče případného zdanění účelového stipendia, je vhodné vědět, že dle § 4/1 písm. k) bodu 2 zákona o daních z příjmů se od této daně mimo jiné osvobozuje příjem v podobě podpory nebo příspěvku z prostředků fundace nebo spolku, pokud se nejedná o poplatníka, který je členem nebo zaměstnancem těchto právnických osob, nebo o osobu blízkou tomuto poplatníkovi a jde-li o poplatníka, který je členem nebo zaměstnancem těchto právnických osob, nebo o osobu blízkou tomuto poplatníkovi, příjem v podobě podpory nebo příspěvku poskytnutého výlučně ke kompenzaci zdravotního postižení nebo sociálního vyloučení. V této souvislosti Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný finanční úřad a osvobození účelově vázaných stipendií od daně z příjmů s ním konzultovat.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu ještě připomínám, že daňový odpočet na podporu výzkumu a vývoje je v zákoně o daních z příjmů upraven v § 34a - § 34e.

Pro získání dalších informací k této problematice se pak můžete obrátit na právnické osoby a instituce, které se dle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků (zák. č. 130/2002 Sb. , v platném znění) zabývají podporou výzkumu. Těmito právnickými osobami či institucemi jsou:

Rada pro výzkum, vývoj a inovace

http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=496

Grantová agentura České republiky

http://www.gacr.cz/

Technologická agentura České republiky

http://www.tacr.cz/index.php/cz/

Akademie věd České republiky

http://www.cas.cz/

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zahraniční firma ukončila činnost a nedala výpověď zaměstnancům - co bude dál?
- Zaměstnanci zahraniční firmy nedostali výpověď a firma končí činnost na území ČR - co bude dál?
- Zaměstnavatel ruší provozovnu a nedal výpověď zaměstnancům - na co mají pracovníci nárok?

Ani do dnešního dne 3.12.2014 jsem nedostala od zaměstnavatele platnou výpověď, ale od 1.1.2015 již zaměstnavatel nebude mít prodejnu ve které jsem prodávala v nájmu (ten končí 31.12.2014) a nemá ani žádnou jinou, kam bych mohla přejít. Je to slovenská firma a v Čechách ukončila činnost. Nebudu mít tedy kam docházet do zaměstnání.
Jsem v pracovním poměru od 1.4.2014. placena hodinovou mzdou a provizí.
Jak mi bude počítána mzda od 1.1.2015? Děkuji, Miroslava

ODPOVĚĎ:
Po dni 1.1.2015 Vám tedy zaměstnavatel nebude moci přidělovat práci podle Vaší pracovní smlouvy, nastanou tak překážky v práci na jeho straně podle § 208 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“). A po dobu těchto překážek v práci Vám bude náležet náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. V praxi to znamená, že nebudete sice chodit do zaměstnání, ale přesto budete placena průměrnou mzdou.
Průměrný výdělek se zjišťuje podle § 351 a násl. ZP z rozhodného období, což je předchozí kalendářní čtvrtletí před dnem, kdy vznikla potřeba určit průměrný výdělek. U Vás potřeba vznikne ke dni 1.1.1015, předchozí kalendářní čtvrtletí je tedy říjen – prosinec 2014. Průměrný výdělek tedy bude spočítán k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po daném kalendářním čtvrtletí, tj. k 1.1.2015.

OBČAN-BYDLENÍ
- Podnájemníci jsou uvedení jako "osoby užívající byt" - mohou se odstěhovat bez pokuty, sankce?
- Podnájemník není uvedený v nájemní smlouvě - odstěhování bez pokuty, sankce od pronajímatele
- Podnájemník nepodepsal podnájemní smlouvu - odstěhování bez pokuty, sankce
- Musí být mezi nájemcem a podnájemcem podnájemní smlouva nebo ne?
- Musí být mezi nájemníkem a podnájemníkem vždy podnájemní smlouva nebo ne?
- Podnájemní smlouva - musí být vždy v písemná?
- Vznik podnájemního vztahu mezi nájemcem a podnájemcem bytu

Od září 2014 bývam s priateľom v prenajatom byte spolu s ďaľším párom. Dokopy sme teda 4. Môj spolubydlíci ako jediný podpisoval nájomnú zmluvu. Na zmluve je ako hlavný nájomca a všetky ustanovenia sa týkajú iba jeho. Ja, môj priateľ a jeho priateľka sme na zmluve napísaní iba menami (+ občiansky preukaz) ani nie ako spolubydlíci, ale len ako osoby, ktore byt úžívajú. Pokuta za predčasné ukončenie zmluvy sú 3 mesačné nájmy. Dotaz: môžem se bez slova odsťahovať, nakoľko som NIČ nepodepisovala. Nemám ani podnájomnú zmluvu s hlavným nájomcom. Jediný vzťah, ktorý medzi nami bol, je že som mu posielala nájom na účet a potom celú sumu preposielal ako hlavný nájomca majiteľke. Radi by sme z bytu ihneď odišli, ale chcem si byť istá, či nám nevyplývajú žiadne povinosti voči havnému nájomncovi a majiteľke.
Dokonca mi chce dať majiteľka pokutu 4000kč za predčasné ukončenie, nakoľko zmluva je na 1 rok, na čo podľa mňa nemá žiadne právo. Opakujem nič sme nepodpisovali, žiadnu zmluvu. Ďakujem

ODPOVĚĎ:
Je-li jako nájemce označen pouze Váš kamarád vznikl nájemní vztah pouze mezi ním a pronajímatelem. Vy jako osoby žijící s nájemcem odvozujete své právo na užívání bytu od práva nájemce. Jako osoby žijící s nájemcem nejste s pronajímatelem v nájemním vztahu. Lze polemizovat, zda mezi Vámi a Vašim kamarádem vznikla podnájemní smlouva, neboť nový občanský zákoník 2014 (NOZ) striktně nevyžaduje její uzavření v písemné formě a to že posíláte finanční částku na účet kamaráda, lze považovat za úhradu nájemného za podnájem. I kdyby tomu tak bylo, tak Váš kamarád těžko bude prokazovat, že mezi Vámi nějaký podnájemní vztah založený na základě ústně uzavřené podnájemní smlouvy vznikl a ještě hůře bude prokazovat podmínky takového vztahu. Tedy kdyby k takové situaci došlo, můžete tvrdit, že jste byli domluveni, že budete v bytě bydlet jen po tu dobu, co jste mu posílala peníze.
Závěrem bych dodala, že pronajímatelka (majitelka) s Vámi není v žádném smluvním vztahu týkajícího se nájmu předmětného bytu, tudíž po Vás nemůže žádné sankce požadovat a ani v případě soudního sporu by neuspěla. Na druhé straně, zůstává být ze smlouvy zavázán Váš kamarád, který nejspíš nedohodne-li se s pronajímatelkou jinak, bude muset platit celou výši sjednaného nájemného.

OBČAN-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Vyplacení bonusu po výpovědi dané zaměstnancem
- Výpověď pracovníka, zaměstnance a nárok na vyplacení bonusu za odpracované období (roční bonus)
- Výpověď z práce a nárok na bonus (roční bonus)

Dal jsem výpověď k 31/12 2014 budu končit ve firmě a od 2/01 2015 nastupovat do nového zaměstnání.
Máme stanovené roční bonusy od ledna do prosince 2014 (celý rok 2014 jsem tedy ve firmě pracoval), výplata bonusu je ovsem až v březnu 2015.
Pakliže bude bonus zaměstnancům za rok 2014 přiznán, budu mít také na bonus nárok, či mi 3 měsíční odklad výplaty bonusu znemožňuje bonus dostat, když už nebudu zaměstnancem? Jedná se o diskriminaci, když ostatní zaměstnanci bonus za 2014 dostanou a já ne, když nebudu v pracovním poměru v době výplaty bonusu?
Manažer HR oddělení mi napsal následující:
"Podle pravidel platných pro výplatu bonusu, je bonus vyplácen zaměstnancům, kteří jsou v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli ke dni výplaty bonusu – což bude asi nejdříve 12. března. Z tohoto pohledu je zřejmé, že bonus ti vyplacen nebude. Je mi líto.
S pozdravem Zdeněk Kolisko"

ODPOVĚĎ:
Pokud je u zaměstnavatele stanoveno, že bonus je vyplácen pouze zaměstnancům, kteří jsou v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli ke dni výplaty bonusu, pak na bonus mít nárok nebudete, neboť v té době nebudete již zaměstnancem daného zaměstnavatele.
Nedomnívám se, že by dané ustanovení bylo diskriminační, pokud platí pro všechny zaměstnance stejně, tedy neexistují výjimky. A také zejména pokud je výplata bonusu ospravedlnitelná určitými skutečnosti, které třeba na konci daného kalendářního roku nejsou ještě známé, a proto k výplatě dochází se zpožděním.
Navíc zaměstnavatel by Vás pro daný kalendářní měsíc, kdy by Vám bonus vyplácel, musel přihlásit k sociálnímu pojištění jako svého zaměstnance, což by pro něj mohlo znamenat další administrativní zátěž.
Pokud je to tedy vnitřní předpisy ošetřeno, jak jste ve vašem dotazu uvedl, neviděla bych v tomto opatření pochybení zaměstnavatele.

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

: Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin); Kategorie: Roztříděné dotazy; Zveřejněno: 20. prosinec 2014

1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

Dotazy před tříděním (pojmenováním) jsou k nahlédnutí zde.

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Promlčení nákladů soudního řízení - lhůta
- Promlčení soudního poplatku - lhůta
- Kdy se promlčí zaplacení soudního poplatku - lhůta
- Kdy se promlčí zaplacení nákladů soudního řízení - lhůta

Dostal jsem od soudu Upomínku - Výzvu k zaplacení nedoplatku v náhradní lhůtě. Jedná se o nedoplatek na nákladech řízení, který jsem tenkrát nezaplatil. Původní splatnost byla 1.6.2004, dopis je datován 24.11.2014. Je to více než deset roků. Vztahuje se na tyto věci nějaká promlčecí doba? Děkuji, Vendelín

ODPOVĚĎ:
Jsou-li nedoplatky evidovány ve smyslu zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, pak se na uvedený případ bude vztahovat ustanovení § 160 DŘ, které upravuje lhůtu pro placení daně.
Dle tohoto ustanovení nelze tento nedoplatek vybrat a vymáhat po uplynutí lhůty 6 let. Lhůta pro placení daně začne běžet dnem splatnosti daně.
Ve výše uvedené věci tak mám za to, že nedoplatek již vymáhat nelze. V tomto případě není možné stanovit náhradní lhůtu splatnosti.

FINANCE-DANĚ
- Darování pozemku ve vlastnictví manželů (SJM) do SJM sourozence a jeho manželky, manžela
- Daň při převodu nemovitost v SJM do SJM sourozence a jeho manželky, manžela

Bratr vlastní s manželkou pozemek v SJM, který se rozhodli darovat mě a mé manželce, tedy také do SJM. Vím, že sourozenci (II. skupina) jsou od daně osvobozeni, ale jak je to v tomto případě při převodu ze SJM do SJM? Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Bezúplatný převod tohoto typu je předmětem daně z příjmů. Od daně je ve Vašem případě osvobozen pouze převod mezi sourozenci, tj. pouze čtvrtina pozemku, kterou Váš bratr převádí Vám. Zbylá část bude předmětem daně obdarovaných (Vás a Vaší manželky) ve výši 15%.

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Promlčení služebnosti (věcného břemena) - které § NOZ to upravují?
- Promlčení věcného břemene (služebnoti) dožití (doživotního bydlení) dle NOZ
- Promlčení služebnosti - nový občanský zákoník
- Promlčení věcného břemene - nový občanský zákoník
- Nevyužívání věcného břemene a jeho promlčení - nový občanský zákoník § 632
- Nevyužívání služebnosti a její promlčení - nový občanský zákoník § 632
- Nový občanský zákoník - promlčení služebnosti, věcného břemene § 632

Dle kterých § NOZ je možno podat žalobu na zrušení služebnosti bytu z důvodu promlčení. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Promlčení je upraveno v ust. § 632 nového občanského zákoníku NOZ „Bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo, které může být vykonáno nepřetržitě nebo opakovaně, promlčí se, pokud není vykonáváno po dobu 10 let. Bylo-li však do veřejného seznamu zapsáno právo, které se vykonává jen zřídka, vyžaduje se, aby osoba, které právo náleží, měla v průběhu deseti let alespoň třikrát příležitost je vykonat a nikdy je nevykonala; nevyskytne-li se v průběhu deseti let příležitost právo vykonat třikrát, prodlužuje se promlčecí lhůta, dokud nebude využita žádná ze tří příležitostí. “
V žalobě nejprve prokažte, že jste vlastníkem předmětné nemovitosti. Uveďte, že došlo ke zřízení služebnosti bytu pro danou osobu. Dále zda šlo o bezúplatné nebo úplatné zřízení služebnosti.
V dalším odstavci prokažte, že právo odpovídající služebnosti bytu nebylo po určitou dobu vykonáváno tj. po dobu delší než 10 let a došlo tedy k promlčení. Zároveň vzneste námitku promlčení. Následně požadujte, aby soud vydal rozsudek, ve kterém se služebnost bytu zřízena k bytu (přesná identifikace) ve prospěch vlastníka …. , na základě smlouvy ze dne …. (který KÚ provedl vklad pod č. j.), z důvodu promlčení zrušuje. Zároveň požadujte po žalované nahradit náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Vzhledem k tomu, že formulování této žaloby není zcela jednoduché, doporučuji Vám její obsah zkonzultovat s advokátem.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Negativní podmínka do závěti - je právně přípustná?
- Heslo k dědictví v dědické řízení - je přípustné?

Je možné v závěti uvést "negativní podmínku" pro dědice? Mám na mysli následující situaci:
Sdělím svému bratrovi (můj jediný příbuzný) své poslední přání - aby po mé smrti ihned zničil můj počítač, kde mám citlivé údaje. Po případném spuštění tohoto počítače se zobrazí zpráva "heslo k mému dědictví je 12345, kdo ho sdělí notáři, bude po mě dědit".
V závěti by pak byla podmínka: "Pokud můj bratr uvede heslo 12345, připadne dědictví dobročinné nadaci" (protože heslo zná pouze tehdy, když porušil moje poslední přání, a místo aby počítač zničil, tak ho spustil). V případě, že heslo nebude schopen uvést, připadá dědictví jemu. Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Dle nového občanského zákoníku mohou být v závěti různé podmínky či příkazy.
Při psaní závěti s podmínkou či příkazem postupujte dle ust. § 1561 a 1569 a násl. občanského zákoníku. Dejte si však pozor na ust. § 1551 o. z. : "směřuje-li vedlejší doložka jen k zřejmému obtěžování dědice nebo odkazovníka ze zjevné zůstavitelovy svévole, nepřihlíží se k ní. Nepřihlíží se ani k vedlejší doložce, která zjevně odporuje veřejnému pořádku nebo je nesrozumitelná."
Těžko říct, jak by se Vaše podmínka posoudila. Zkuste zajít za nějakým notářem, zda by Vám takovou závěť sepsal a zda by to podle něj bylo v pořádku.

OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-VĚCNÁ BŘEMENA, SLUŽEBNOSTI
- Nájemné za věcné břemeno vedení plynovodu na cizím pozemku
- Nájemné za služebnost vedení plynovodu na cizím pozemku
- Služebnost inženýrské sítě - § 1267 nového občanského zákoníku 2014
- Služebnost plynovodu - § 1267 nového občanského zákoníku 2014

Vlastníme chalupu v Krkonoších. Sousední penzion zakoupila pražská firma a mimo stavební rekonstrukce chtějí přivést plyn k penzionu přes náš pozemek (cca 70 metrů) a zřídit si věcné břemeno k plynovodu se všemi právy a povinnostmi. Jakým způsobem se takovéto věcné břemeno oceňuje? Jaká je běžná cena za podobné věcné břemeno? Je možné místo věcného břemene zřídit pronájemní smlouvu - např. s ročním nájemným? A jaká je běžná cena za podobný nájem? Děkuji, Oleg

ODPOVĚĎ:
V dané věci bývá obvyklé (ze dvou variant věcné břemeno vs. nájem) zřízení věcného břemene (od 1.1.2014 služebnosti). Konkrétně se jedná o služebnost inženýrské sítě ve smyslu § 1267 občanského zákoníku. Budete-li zřizovat věcné břemeno smlouvou se sousedním vlastníkem, pak se na úplatě dohodnete ve smlouvě. Z praxe vím, že úplata nebývá příliš vysoká. Samozřejmě neznám konkrétní podmínky v místě, zda bude Váš pozemek vedením nějakým způsobem omezován (nějaké zařízení nad povrchem, nutnost průběžné údržby, je to značně rozsáhlé břemeno (70 m). Osobně si myslím, že plnění může být v řádu max. stokorun za metr. Ocenění by mohlo být provedeno znalecky, pak by bylo užito k určení ceny zákona č. 157/1997 Sb. , o oceňování majetku. Ten by se v zásadě dal využít podpůrně i bez účasti znalce (§16b odst. 5 zákona o oceňování majetku).

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Neplacení alimentů a nucení úřadu práce podat trestní oznámení - je to v pořádku?
- Sociálka nutí matku které otec nepaltí výživné podat trestní oznámení - je to v pořádku?
- Příspěvek na bydlení, přídavky na děti a neplacení alimentů bez podání trestního oznámení
- Příspěvek na bydlení, přídavky na děti a neplacení výživného bez podání trestního oznámení
- Může sociálka vzít přídavky pokud matka nepodá trestní oznámení na otce neplatícího výživné?
- Může sociálka vzít přídavky pokud matka nepodá trestní oznámení na otce neplatícího alimenty?
- Neplacení alimentů, výživného a pozastavení příspěvků na bydlení a děti od sociálky
- Hmotná nouze a neplacení alimentů otcem dítěte, dětí - vliv
- Hmotná nouze a neplacení výživého otcem dítěte, dětí - vliv
- Těhotenská dieta - kdo má na ni nárok dle zákona?
- Nárok na těhotenskou dietu u těhotné ženy - kdo na ni má nárok?
- Rizikové těhotenství - na jaké dávky a přídavky má matka nárok?
- Dávky, přídavky u rizikového těhotenství

Manžel neplatí alimenty na děti již několik měsíců. Na úřadě práce mi teď vyhrožují, že pokud nepodám trestní oznámení na něj tak mi nebudu vyplácet přídavky na děti, životně minimum a příspěvek na bydlení.
Mají na to vůbec právo? není každého svobodná volba, jestli podám trestní oznámení na expřítele pro neplacení výživného?
Jsem na rizikovém těhotenství. Nejsou při rizikovém těhotenství nějaké finančně příspěvky?
Je možnost omezení hlášení na úřadě práce nějakým způsobem při rizikovém těhotenství? Když mám být v klidu a ležet. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Z hlediska nutnosti podání trestního oznámení pro trestný čin zanedbání povinné výživy (neplacení alimentů) je zapotřebí rozlišit dávky státní sociální podpory (příspěvek na bydlení a přídavky na děti) a dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí neboli Vámi zmiňované životní minimum).

U dávek v hmotné nouzi se totiž posuzuje, zda máte možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním - například řádným uplatněním svých nároků a pohledávek - a zda této možnosti využíváte. Řádným uplatněním nároků a pohledávek je například právě snaha vymáhat výživné, které Vám dluží otec Vašich dětí. Jestliže toto výživné nevymáháte, i když byste ho vymáhat mohla a měla, je na celou situaci pohlíženo tak, že nevyužíváte všech možností, jak si zvýšit příjem, což může být důvodem pro odejmutí příspěvku na živobytí.
U příspěvku na bydlení a přídavků na děti však toto zkoumáno není - jedná se o jiný druh dávek - takže odejmutí těchto dávek by hrozit nemělo.

Samotná skutečnost, že se ve Vašem případě jedná o rizikové těhotenství, které je v současné době bohužel poměrně běžnou záležitostí, nezakládá nárok na žádné zvláštní dávky. Jediným příspěvkem, který souvisí specificky s těhotenstvím, je tzv. těhotenská dieta. Ta by Vám mohla být vyplácena od počátku těhotenství až do jednoho roku věku dítěte za předpokladu, že máte nárok na příspěvek na živobytí a po porodu budete své dítě kojit. Těhotenská dieta může dosáhnout výše až 1.800 Kč měsíčně.

Jestliže máte stanovené vycházky, měla byste na úřad práce docházet i během těhotenství. Pouze v případě, že byste měla potvrzení od lékaře, že Váš zdravotní stav znemožňuje poskytování součinnosti úřadu práce a plnění povinností uchazeče o zaměstnání, byste na úřad práce docházet nemusela.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědic zemřel a nestihl vybrat peníze zemřelého zůstavitele - jak získá nový dědic peníze?
- Dědic nepřevzal majetek v dědictví a zemřel - kdo bude dědit majetek nyní?

03/2014 mne a mému bratrovi zemřela maminka (vdova). Dědické řízení bylo uzavřeno Usnesením jež nabylo právní moci 15.8.2014.
Bratr zdědil peníze na bankovním účtu mamiminky a peníze na účtu stavebního spoření.
Bratr tragicky zemřel 15.9.2014 a nestačil si peníze vybrat ani převést na svůj bankovní účet - jsou tedy stále psány na naši maminku (stále
chodí výpisy). Bratr byl ženatý, ale bezdětný. Co bude s penězmi na maminčiných účtech? Jdou do dědictví po bratrovy, tj. dědí je jeho žena? Anebo se musí otevřít dědictví po mamince? Děkuji, František

ODPOVĚĎ:
Řízení o pozůstalosti po Vaší mamince bylo pravomocně skončeno a bylo pravomocně rozhodnuto, kdo a co po Vaší mamince zdědí. Peníze na bankovním účtu a účtu stavebního spoření zdědil Váš bratr a budou tak v pozůstalosti po něm. Nevadí, že si účty nestihl vybrat nebo přepsat na sebe, dědictví po Vaší mamince se již kvůli tomu nebude otevírat.
Notáři, který projednává dědictví po Vašem bratrovi, je vhodné předložit konečné usnesení o dědictví po Vaší mamince, aby si mohl učinit dotazy na příslušné banky (kvůli vyčíslení zůstatků na těchto účtech psaných stále na maminku ke dni úmrtí Vašeho bratra) a aby mohl tyto účty zařadit do dědictví po něm. Nezanechal-li Váš bratr závěť, dědí ze zákona celý jeho majetek (včetně majetku, který zdědil po své mamince) jeho manželka.

OBČAN-DLUHY
- Zpeněžení majetkové podstaty členského podílu bytového družstva v insolvenci dlužníka
- Insolvence dlužníka a zpeněžení podílu bytového družstva jeho člena
- Insolvence na členský podíl bytového družstva dlužníka - kdo nastupuje na místo původního člena BD?
- Koupě členského podílu bytového družstva v insolvenci, insolvenčním řízení
- Koupě členského podílu bytového družstva v insolvenci - kdo zaplatí dluhy dlužníka?
- Koupě družstevního bytu v insolvenci - kdo zaplatí dluhy dlužníka?
- Vylučovací žaloba na členský podíl BD v insolvenci, insolvenčním řízení
- Incidenční rozpor - příklad z praxe
- Co je to incidenční rozpor - příklad
- Zpeněžení majetkové podstaty členského podílu bytového družstva v insolvenci dlužníka
- Prodej družstevního bytu v insolvenci, insolvenčním řízení - průběh
- Insolvence na družstevní byt dlužníka - kdo nastupuje na místo původního člena BD?
- Koupě členského podílu bytového družstva v insolvenci, insolvenčním řízení

Mám dotaz ohledně zpeněžení majetkové podstaty (členského podílu v bytovém družstvu) v rámci insolvence.
Jedná se o následující situaci:
Člen bytového družstva (BD), kterému vzniklo nájemní právo k užívání bytu automaticky se vznikem členství v BD, neplatil BD nájemné, čímž mu tedy vznikl dluh vůči bytovému družstvu BD. BD na tuto situaci nereagovalo, přestože dle stanov mohlo neplatiči zrušit členství v BD. Následně člen družstva (neplatič) vstoupil do insolvence. Bylo schváleno oddlužení kombinací plněním splátkového kalendáře a zpeněžením majetkové podstaty (členského podílu v BD). Po schválení oddlužení učinilo BD ještě následující 3 úkony:
1) S cca 1/2 ročním zpožděním chtělo BD přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení, avšak bylo odmítnuto pro pozdní podání.
2) BD ihned svolalo domovní schůzi, na které zrušilo členství neplatičům. Toto "zrušení" proběhlo 2 dny po schválení oddlužení.
3) Po dalším cca 3/4 roce podalo žalobu na vyloučení druž. podílu z insolvence.

Nyní vystává několik otázek. Stává se insolvenční správce (IS) "náhradním" členem družstva za dlužníka?
Pokud předmětný členský podíl (ČP) koupím, kdo bude uveden jako převodce?
Koupím-li tento ČP, na kterém váznou dluhy, přechází na mě, jako na nabyvatele, i tento dluh, i když jej kupuji v rámci insolvence od insolvenčního správce?
Je v uvedeném případu členství zrušeno nebo ne? Může být dlužníkům zrušeno členství v BD po schválení oddlužení? Má na to BD právo ještě v tomto okamžiku? Lze podat vylučovací žalobu i po schválení způsobu oddlužení? Předem děkuji za brzké zodpovězení. Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Klíčové je, jak se insolvenční soud vypořádá s podanou vylučovací žalobou. Neuvádíte sice přesná data, ale dle časové posloupnosti, kterou nastiňujete, si troufám tvrdit, že by takto pozdě podaná vylučovací žaloba neměla být úspěšná. Insolvenční zákon v ust. § 225 říká, že:
(1) Osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty.
(2) Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu.
(3) Nebyla-li žaloba podána včas, platí, že označený majetek je do soupisu pojat oprávněně. Totéž platí i tehdy, jestliže insolvenční soud žalobu zamítl, nebo jestliže řízení o žalobě zastavil nebo ji odmítl.
(4) Od počátku běhu lhůty k podání žaloby podle odstavce 2 až do jejího skončení a po dobu řízení o podané žalobě až do jeho pravomocného skončení nesmí insolvenční správce zpeněžit majetek, který je předmětem žaloby, ani s ním jinak nakládat, ledaže tím odvrací újmu tomuto majetku bezprostředně hrozící nebo jestliže tak po podání žaloby činí se souhlasem žalobce. Ustanovení § 217 tím není dotčeno.

Je tedy zásadní, kdy byl družstevní podíl do majetkové podstaty sepsán a kdy se o tomto soupisu dozvědělo družstvo. Vylučovací žalobu totiž musejí podat do 30 dní, jinak je soupis oprávněný. Zároveň však, pokud nebyla vylučovací žaloba soudem odmítnuta pro opožděnost a probíhá tzv. incidenční spor, tedy řízení o této žalobě, nemůže správce až do pravomocného rozhodnutí majetek zpeněžit. Doporučuji tedy buď kontaktovat insolvenčního správce a požádat jej o informace nebo se můžete sama informovat v insolvenčním rejstříku na stránkách www. justice.cz.

V případě zpeněžování majetkové podstaty v rámci oddlužení platí stejná pravidla jako v případě konkursu. Tzn. , že od okamžiku sepsání majetku do majetkové podstaty, má k tomuto majetku dispoziční oprávnění insolvenční správce a tento majetek bude tedy prodávat svým jménem. Dluhy na Vás jako kupujícího žádné nepřejdou, jelikož právě tyto dluhy jsou řešeny v rámci insolvenčního řízení a věřitel si je musí přihlásit, pokud je chce vymáhat. Pokud se družstvo se svou pohledávkou do insolvenčního řízení nepřihlásilo, je to pouze jeho chyba, což Vás ale nemusí zajímat.

Závěrem bych ale především doporučil, kontaktujte příslušného insolvenčního správce, jelikož ten zná průběh řízení nejlépe a jistě Vám vše objasní. Především si zjistěte, jak soud se soud vypořádat se zmiňovanou vylučovací žalobou, což je pro Vás zřejmě klíčové.

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Investice do bytu, domu partnera - jak je získat zpět?
- Promlčení investovaných peněz do bytu, domu přítele, partnera - jak je získat zpět?
- Investice do bytu, domu družky, partnerky - jak je získat zpět?
- Promlčení investovaných peněz do bytu, domu přítelkyně, partnerky, družky - jak je získat zpět?

2007 jsem zainvestovala 700 tisíc Kč na materiál na stavbu půdního bytu v rodinném domě u mého přítele, jehož majiteli jsou jeho rodiče. Nenechala jsem si ničím potvrdit zhodnocení jejich domu žádným dokladem. Mám jen výpis o výběru této částky a fakturu na zaplacený materiál. Dnes mne vyhazují a nechtějí mi nic dát. Mám nějaké šance? Je to promlčené? Děkuji, Beáta

ODPOVĚĎ:
S ohledem na skutečnost, že finanční prostředky jste investovala v roce 2007, je na Váš případ nezbytné použít ustanovení starého Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013).

Vámi popsaná situace může být kvalifikována jako bezdůvodné obohacení na straně vlastníků předmětného rodinného domu. Dle § 451 starého Občanského zákoníku je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu (Váš případ), plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů, přičemž kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

V případě bezdůvodného obohacení pak byla promlčecí lhůta stanovena v § 107 starého Občanského zákoníku, dle něhož platilo, že právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný (Vy) dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil (vlastníci předmětného rodinného domu). Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení (což však není Váš případ), za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

Ve Vašem případě se proto Vaše právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčelo nejpozději v roce 2010.

Vámi popsaný případ by však mohl být rovněž kvalifikován jako uzavření darovací smlouvy (§ 628 a násl. starého Občanského zákoníku), a to za předpokladu, že Vaším úmyslem bylo přenechat vlastníkům předmětného rodinného domu bezplatně stavební materiál a úmyslem vlastníků předmětného rodinného domu bylo tento stavební materiál přijmout. V tomto ohledu představuje sice ústní forma takové darovací smlouvy jistou procesní nevýhodu, nejedná se však o důvod neplatnosti takové smlouvy.

Dle § 630 starého Občanského zákoníku platí, že dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy (obdobné pravidlo je pak samozřejmě zakotveno rovněž v novém občanském zákoníku, konkrétně se pak jedná o vrácení daru pro nevděk).

V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

s jehož pomocí můžete připravit písemnou výzvu k vrácení daru (resp. k vrácení jeho peněžního ekvivalentu), jelikož současné jednání vlastníků předmětného rodinného domu (tzn. obdarovaných) považujete za hrubé porušení dobrých mravů. Nebude-li Vám peněžní ekvivalent daru vrácen ve Vámi stanovené přiměřené lhůtě, budete oprávněna podat k soudu žalobu.

OBČAN-DLUHY
- Dluh odkoupený společností Intrum Justitia - společnost nekomunikuje a platební rozkaz nebyl soudem doručen
- Intrum Justitia - společnost nekomunikuje a platební rozkaz nebyl soudem doručen
- Nedoručení palatebního rozkazu dlužníkovi - vliv na vymáhání dluhu
- Splnění dluhu náhradním způsobem - § 1953 občanského zákoníku (NOZ 2014)
- Věřitel nechce přijmout vrácení dluhu - jak postupovat?
- Věřitel nereaguje na dlužníkovu snahu vrátit dluh - co dělat?
- Soudní úschova dluhu když věřitel nekomunikuje s dlužníkem
- Věřitel nekomunikuje s dlužníkem a odmítá přijmout dluh - co dělat?
- Soudní úschova dluhu - § 289 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních

2007 jsem jel na černo tramvají. Dopravní podnik mou pohledávku prodal společnosti Intrum Justitia. Následně byl vydán platební rozkaz. Bohužel nemám k dispozici rozhodnutí soudu, neboť mi bylo doručeno na adresu, na které se již nevyskytuji. Při pokusu kontaktovat společnost ve věci urovnání závazku jsem byl odmítnut (zablokování mého telefonního čísla). Rád bych se zeptal, jak se dá zjistit číslo spisu mého případu. Popřípadě zda společnost postupuje dle zákona. Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že ve Vašem případě byl vydaný platební rozkaz zrušen, a to pro jeho nedoručitelnost. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že dle § 173 Občanského soudního řádu je platební rozkaz třeba doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno, přičemž nelze-li platební rozkaz žalovanému doručit do vlastních rukou, soud jej usnesením zruší v plném rozsahu.

Je proto možné, že po zrušení platebního rozkazu bylo soudem zahájeno "standardní" soudní řízení, v jehož rámci byl vydán rozsudek, který už Vám mohl být doručen i tzv. fikcí (tzn. aniž byste tento rozsudek fyzicky převzal).

Neznáte-li spisovou značku, pod kterou byl Váš případ u soudu veden, je zapotřebí, abyste (např. telefonicky) kontaktoval soud, který platební rozkaz (resp. následně rozsudek) vydal. Tímto soudem by měl být okresní soud místně příslušný dle adresy Vašeho tehdejšího trvalého pobytu. Po sdělení Vašeho jména, příjmení a data narození (popř. sdělení roku, v němž byl platební rozkaz vydán) by Vám měla být sdělena spisová značka Vašeho případu. Následně bude možné se soudem sjednat termín Vaší návštěvy za účelem nahlédnutí do soudního spisu, z něhož budete oprávněn si pořídit i kopii platebního rozkazu či rozsudku. V podrobnostech Vás lze odkázat např. zde:

http://bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/soud/prubeh-soudniho-rizeni/287-kde-najdu-svuj-spis-u-soudu.html

Byla-li pohledávka, kterou za Vámi dopravní podnik měl, postoupena společnosti Intrum Justitia, je tato společnost Vaším současným věřitelem. Nebude-li tato společnost ochotna přijmout Vámi nabídnuté plnění dluhu nebo neposkytne-li Vám součinnost nezbytnou ke splnění Vašeho dluhu, bude se, jako Váš věřitel, nacházet v prodlení (ve smyslu § 1975 Občanského zákoníku).

V případě prodlení věřitele pak bude možné, abyste svůj dluh splnil tzv. náhradním způsobem, a to dle § 1953 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že nelze-li dluh splnit proto, že věřitel je neznámý nebo nepřítomný, že věřitel odmítl bezdůvodně plnění přijmout (Váš případ), že dlužník je bez své viny v nejistotě, kdo je věřitelem, nebo z jiných důležitých příčin na straně věřitele, je dlužník oprávněn složit předmět plnění do soudní úschovy. Účelně vynaložené náklady spojené s náhradním splněním jdou k tíži věřitele. O složení předmětu plnění do úschovy vyrozumí soud toho, pro koho se složení stalo (tzn. věřitele), a podle potřeby zařídí jeho zastoupení. Výhodou tohoto způsobu úschovy peněz je skutečnost, že okamžikem složení peněz do soudní úschovy se Váš dluh bude v tomto rozsahu považovat za splněný.

V současné chvíli Vám proto lze doporučit obrátit se na věřitele s písemnou výzvou ke sdělení jeho bankovního spojení pro splnění Vašeho dluhu (který v této výzvě specifikujete a vyčíslíte). V této výzvě je vhodné upozornit věřitele na jeho prodlení se splněním jeho povinností s tím, že v případě jeho přetrvávající neochoty k přijetí plnění Vašeho dluhu jste připraven splnit dluh prostřednictvím soudní úschovy. Jeden podepsaný stejnopis výzvy si ponechte, druhý zašlete věřiteli doporučeně s dodejkou. Nebude-li věřitel na výzvu reagovat ani v přiměřené lhůtě, kterou mu ve výzvě stanovíte (max. 1 měsíc), můžete se obrátit na okresní soud (místně příslušný dle sídla věřitele) a ve smyslu § 289 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních zde uschovat peníze, které představují Váš dluh vůči věřiteli.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že úschova peněz je dále možná u notáře (§ 86 a násl. notářského řádu) či advokáta (§ 56 a § 56a zákona o advokacii), tyto způsoby úschovy však nejsou ve Vámi popsaném případě zcela vhodné.

OBČAN-BYDLENÍ
- Má podnájemník právo znát výši nájmu placenou pronajímateli?
- Má podnájemník právo vidět nájemní smlouvu mezi nájemcem, nájemníkem a pronajímatelem?
- Jak může podnájemník zjistit výši nájmu placeného nájemcem, nájemníkem bytu, domu, pozemku, nemovitosti
FINANCE-DANĚ
- Pronajímatel neplatí daně z nájmu, nájemného - co dělat?

Jako studentka bydlím v pronájmu. Majitel bytu má podepsanou smlouvu pouze s jednou spolubydlicí, my ostatní jsme ve smlouvě pouze zapsáni, že v bytě též bydlíme (přes číslo občanského průkazu). Tento byt není mým trvalým bydlištěm, to mám jinde. Vyvstaly pochybnosti o skutečné výšce nájmu, která je uvedena ve smlouvě. Tato částka mi nebyla sdělena. Spolubydlící, která podepsala smlouvu, mi ji odmítla sdělit a majitel bytu neví, zda mám právo vidět nájemní smlouvu, přestože nejsem jeho smluvním partnerem. Svou část nájmu posílám spolubydlící, která podepsala smlouvu, a ta peníze přeposílá majiteli. Je tedy možné, že tato spolubydlící od nás vybírá vyšší částku než jakou by podle smlouvy měla v případě, že by se celý nájem dělil rovným dílem mezi 4 osoby, které byt obývají. Zajímá mě, zda mi majitel bytu může ukázat nájemní smlouvu (rád by znal konkrétní paragraf). Děkuji, Gábina

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že se fakticky jedná o nájemní vztah, byť bez písemné smlouvy, tak na nájemní smlouvu a to ne jen na nahlédnutí, máte právo. Pro Váš případ je nejvíce relevantní § 2237 OZ, kde stojí, že nájemní smlouva vyžaduje písemnou formu, pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. Jak jsem psala výše, fakticky, ač se pronajímatel tváří, že tomu tak není, se jedná o nájemní vztah. Chování, které má znaky určitého právního vztahu se posuzuje, dle svého skutečného účelu, byť je zastřeno. Skutečným účelem zde je pronajímat nemovitost za úplatu – typicky tedy nájem bytu. Stručně řečeno máte nejen právo na nahlédnutí do nájemní smlouvy, Vy máte právo i na to, aby s Vámi nájemní smlouva byla sepsána. U pronajímatele na tomto můžete trvat, odmítne-li, zkuste mu pohrozit, že jeho aktivity ohlásíte na finanční úřad. Je tedy dosti pravděpodobné, že celá „šaráda“ s nájemní smlouvou má zastřít skutečnost, že majitel příjmy z nájmu řádně nedaní.

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Investice do bytu, domu partnera - jak je získat zpět?
- Promlčení investovaných peněz do bytu, domu přítele, partnera - jak je získat zpět?
- Investice do bytu, domu družky, partnerky - jak je získat zpět?
- Promlčení investovaných peněz do bytu, domu přítelkyně, partnerky, družky - jak je získat zpět?

Ve Vašem případě se proto Vaše právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčelo nejpozději v roce 2010.

V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

http://bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/soud/prubeh-soudniho-rizeni/287-kde-najdu-svuj-spis-u-soudu.html

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vysoký strom na cizím pozemku vedle rodinného domu - jak donutit souseda pokácet strom?
- Strom souseda hrozí spadnutím a poškozením domu a plotu - co dělat?
- Strom souseda ohrožuje majetek - co dělat, jak postupovat?
- Strom souseda ohrožuje majetek - soukromoprávní a veřejnoprávní řešení problému

Mám 8 metrů od svého domu asi 20 metrů vysoký smrk, na soukromém pozemku, uprostřed vesnice. V odpovědích na stromy v blízkosti nemovitostí píšete, že nezáleží na subjektivním pocitu nebezpečí. Strom stojí rovně, pouze se naklání když je nějaká vichřice. Mám strach o zdraví a životy osob žijících v nemovitosti. Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
1/ Soukromoprávní zakotvení problematiky:
V první řadě je nezbytné si uvědomit, že strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen (§ 1067 občanského zákoníku), Vámi zmíněný smrk je tedy součástí majetku vlastníka pozemku, z něhož vyrůstá. Do vlastnického práva této osoby pak skutečně nemůže být zasaženo (pokácením předmětného smrku) pouze na základě Vaší obavy z pádu tohoto stromu, není-li tato obava podložena objektivními důvody (poškození stromu bleskem, špatný stav kořenového systému, stáří stromu apod.).

Dle § 1017/1 občanského zákoníku platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod (nikoli tedy jakýkoli důvod, nýbrž důvod, který lze z objektivního hlediska považovat za rozumný), může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. Ze shora uvedeného tak lze dovodit, že roste-li předmětný smrk od Vašeho domu (či od hranice Vašeho pozemku? ) 8 metrů, je tato vzdálenost občanským zákoníkem považována vzhledem k výšce smrku za přípustnou.

Jedná-li se tedy ve Vámi popsaném případě o zcela zdravý smrk, který není nijak poškozen, ani z jiného důvodu nehrozí jeho bezprostřední pád (či pád jeho části) nelze přirozeně přistoupit ani k jeho svépomocnému pokácení na základě § 14 občanského zákoníku, resp. by takový zásah nemohl být považován za jednání v krajní nouzi (ve smyslu § 2906 občanského zákoníku).

Dle § 2903/2 občanského zákoníku dále platí, že při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy. Nehrozí-li však pád předmětného smrku z žádného objektivního důvodu, není tento postup použitelný.

V souvislosti se shora uvedeným pouze doplňuji, že naklánění předmětného smrku ve vichřici nelze samozřejmě hodnotit jako vážné či bezprostřední ohrožení (pokud vichřice smrk nijak nepoškodí), neboť tímto způsobem se ve vichřici chovají všechny stromy (aniž by to však představovalo důvod k jejich preventivnímu pokácení).

2/ Veřejnoprávní zakotvení problematiky:
V popsaném případě Vám lze doporučit kontaktovat místně příslušný orgán ochrany přírody a svou obavu z pádu stromu s ním konzultovat. Dle § 7/2 zákona o ochraně přírody a krajiny je péče o dřeviny (zejména jejich ošetřování a udržování) povinností jejich vlastníků. K pokácení stromů je v zásadě zapotřebí povolení místně příslušného orgánu ochrany přírody, který je zároveň oprávněn vlastníkovi stromu jeho pokácení nařídit.

Dle § 8/4 zákona o ochraně přírody a krajiny není takové povolení zapotřebí ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení.

Na tomto místě pouze doplním, že dle § 75 zákona o ochraně přírody a krajiny je orgánem ochrany přírody v první řadě obecní úřad.

Vyrůstá-li předmětný smrk z pozemku uprostřed obce, předpokládám, že tento pozemek není určen k plnění funkcí lesa a postup dle § 22/1 zákona o lesích tudíž nepřichází do úvahy.

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Změna pracovní smlouvy (druhu, pozice v zaměstnání) a úprava hodinové mzdy dle kolektivní smlouvy
- Posuzování výdělku u zaměstnance s více pracovními smlouvami (s PS a dohodou o PP nebo PČ)
- Konto pracovní doby a výpočet průměrného výdělku

04/2014 jsem uzavřel na dobu určitou pracovní smlouvu se zaměstnavatelem na pozici Operátor ve výrobě. Můj průměrný hodinový výdělek byl vypočten v prvním vyúčtování mzdy. Od 1.8.2014 jsem podepsal Dohodu o změně pracovní smlouvy, na dobu neurčitou, na novou pozici Předák. Dostal jsem nový mzdový výměr. Ve všech Vyúčtováních mzdy (poslední za září) mám průměrný hodinový výdělek stejný jako v prvním dubnovém vyúčtování. U zaměstnavatele je zavedeno konto pracovní doby a je sepsána kolektivní smlouva, takže změna průměrné hodinové mzdy se provádí jednou za 12 měsíců. Platí to i v případě změny druhu (pozice) práce? Jak mám rozumět § 362 Zákoníku práce?
§362
(2) Vykonává-li zaměstnanec práci u téhož zaměstnavatele ve více základních pracovněprávních vztazích uvedených v § 3 nebo ve více pracovních vztazích, posuzuje se mzda, plat nebo odměna v každém základním pracovněprávním vztahu uvedeném v § 3 nebo pracovním vztahu, odděleně.
Děkuji, Ctirad

ODPOVĚĎ:
Pokud se u Vás uplatňuje konto pracovní doby, pak je rozhodným obdobím pro výpočet průměrného výdělku předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období (§ 354 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce). Změna pracovní smlouvy na tuto skutečnost nemá žádný vliv.
Význam ustanovení § 362 odst. 3 ZP spočívá v tom, že pokud u jednoho zaměstnavatele máte uzavřeny např. dva pracovní poměry nebo jeden pracovní poměr a dohodu o provedení práce či o pracovní činnosti, pak se u každého tohoto pracovněprávního vztahu posuzuje průměrný výdělek zcela samostatně. Toto ustanovení nedopadá na případy, kdy dojde ke změně pracovní smlouvy, jelikož se stále jedná o ten samý pracovněprávní vztah.

OBČAN-BYDLENÍ
- Partner, druh požaduje po rozchodu nájemné za bydlení v bytě - má na nájem nárok
- Partnerka, družka požaduje po rozchodu nájemné za bydlení v bytě - má na nájem nárok

Po osmi letech (09/2006-9/2014) jsem se odstěhovala od přítele a on teď po mě chce zaplatit prý nájem za celou dobu zpětně, žádnou smlouvu jsme neměli sepsanou, já jsem vždycky přispívala tím, že jsem kupovala potraviny. Může po mě požadovat peníze buď soudní cestou nebo přes exekutora? Děkuji, Klárka

ODPOVĚĎ:
Vzhledem ke skutečnosti, že mezi Vámi po 8 let trvala dohoda, že Vy se podílíte na společné domácnosti tím, že zajišťujete potraviny a on zase zajišťoval bydlení, nemá přítel na zpětné doplacení nájmu nárok. V případě, že bych chtěl docílit exekuce, je nutné, aby se obrátil na soud, kde by musel prokázat skutečnost, že jste se domluvili na úhradách nájmu a že jste tuto domluvu porušila. Pokud by se mu toto podařilo prokázat, jednalo by se o tzv. bezdůvodné obohacení z Vaší strany, kdy byste byla nucena nájem zpětně doplatit. Avšak osobně se domnívám, že se příteli dluh na nájmu prokázat nepodaří.
_

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájem družstevního bytu - informace
- Podnájem družstevního bytu - informace
- Přenechání družstevního bytu k užívání - jde o nájem nebo podnájem?
- Kdo je majitel družstevního bytu z faktického hlediska?

Matka se v rámci privatizace stala členkou bytového družstva (Praha 2), které koupilo dům. Nyní je od 1.4.2014 členkou bytového družstva a má nájemní právo k bytu, kterého byla doposud nájemcem. Matka je důchodkyně tvořící jednočlennou domácnost a do nedávna (1.9.2014) a pobírala příspěvek na bydlení, který částečně řešil její sociální situaci.
Hledáme řešení sociálního problému a toho se týkají dotazy. Pokud by družstevní podíl matka převedla na syna, stane se členem družstva s právem k uzavření nájemní smlouvy. Syn se stane vlastníkem družstevního podílu s nájemním právem. Je možné nevyužít práva na uzavření nájemní smlouvy s družstvem? Syn by nevyužil nájemní právo a nestal by se nájemce družstevního bytu, ke kterému je vztažen družstevní podíl? Lze po vzájemné dohodě s družstvem byt pronajmout třetí osobě, která by se stala nájemcem s nárokem na příspěvek na bydlení? Lze uzavřenou nájemní smlouvu mezi družstvem a nájemcem proměnit v další členský vklad? Lze zisk z nájemní smlouvy použít jako pravidelný nepeněžitý vklad na pořízení nemovitosti? Je toto zákonné?

ODPOVĚĎ:
Pokud máte na mysli skutečnost, zda je možné, aby syn byl členem bytového družstva, tedy vlastnil družstevní podíl, ale nebyl nájemcem v bytě, tak toto možné samozřejmě je, resp. nebude se jednat o nájemní vztah, ale tzv. podnájem. Vlastníkem bytu je totiž družstvo a člen družstva je tedy nájemníkem v bytě. Rozhodne-li se byt pronajímat, dává jej tedy fakticky do podnájmu. Máte pravdu v tom, že podnájem lze zřídit pouze se souhlasem bytového družstva - majitele nemovitosti. Pakliže družstvo nebude mít námitek, lze mít v podnájmu i osobu s nárokem na příspěvek na bydlení. Zda-li lze uzavřenou nájemní smlouvu mezi družstvem a nájemcem proměnit v další členský vklad, tomu přesně nerozumím, co máte na mysli. Samozřejmě smluvní volnost v soukromém právu platí a rozhodne-li se podnájemník se souhlasem člena družstva a družstva, lze členský podíl nabýt. Jako příjem zisk z podnájmu jistě použít lze.

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Zaměstnavatel nahrával zaměstnankyni pod stolem kamerou na intimních místech - jak pokračovat
- Nahrávání člověka na kameru jako přestupek nebo trestný čin (porušující §§81, 84, 86 Občanského zákoníku)
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kdy může zaměstnavatel nahrávat zaměstnance na kameru - § 316 zákoníku práce
- Nahrávání pracovníků na kameru při výkonu práce - § 316 zákoníku práce

Pracovala jsem přes měsíc u podnikatele na ŽL pod obchodní smlouvou o dílo. Práce byla dle jeho slov splněna. Už v
minulosti se mi nezdál jeho přístup jak k "zaměstnancům", tak ke klientům, nicméně poslední kapka mého odchodu byl fakt
zjištění, že mne krom klasického timewievru (se kterým nemám problém) sledoval poněkud nestydatě kamerou pod stolem.
Osobně si myslím, že ten člověk není normální, nevím, čeho je nebo není schopen. Vlastní "prohra" pro něj není evidentně
definitivní bod. V každém případě mi oproti slibům neproplatil mzdu. Všechnu komunikaci i fotografie mám uloženy. Nevím
přesně co ted udělat. Zda podat trestní oznámení, jít pouze na policii. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Podání trestního oznámení Vám lze rozhodně doporučit. Svým počínáním se mohl Váš bývalý "zaměstnavatel" dopustit např.
trestného činu poškození cizích práv (§ 181 trestního zákoníku) či trestného činu nebezpečného pronásledování (§ 354
trestního zákoníku).

V této souvislosti je dále vhodné vědět, že dle § 81 občanského zákoníku je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho
přirozených práv, přičemž ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém
životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

Zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho
svolením (§ 84 občanského zákoníku).

Na Vámi popsaný případ je pak zejména vztažitelný § 86 občanského zákoníku, dle něhož nesmí nikdo zasáhnout do soukromí
jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod (který Váš bývalý zaměstnavatel skutečně neměl). Zejména nelze bez svolení člověka
narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat
takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě
šířit.

Byla-li proto dle Vašeho názoru počínáním Vašeho bývalého "zaměstnavatele" dotčena Vaše lidská důstojnost, Vaše soukromí
apod. , můžete se v této souvislosti obrátit s žalobou na ochranu své osobnosti na soud. Po bývalém "zaměstnavateli" pak
můžete žádat zejména poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, které může mít podobu omluvy či finanční satisfakce. Pro
přípravu žaloby Vám doporučuji advokátní zastoupení:

http://www.advokatikomora.cz

Chová-li se Váš bývalý "zaměstnavatel" stejným způsobem i ke svým zaměstnancům (tzn. osobám, které pro něj pracují na
základě pracovní smlouvy či některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr), je vhodné vědět, že zaměstnavatel
nesmí dle § 316 zákoníku práce bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat
soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že by zaměstnance podroboval
otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jejich telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo
kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnancům. Jestliže je u zaměstnavatele dán závažný důvod spočívající ve
zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení kontrolních mechanismů, je zaměstnavatel povinen přímo
informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění.

Nesplnil-li pak Váš bývalý "zaměstnavatel" svůj závazek k úhradě sjednané "mzdy" (resp. smluvní odměny), nezbude Vám, než
se obrátit s žalobou na soud (před podáním žaloby je pak nezbytné zaslat bývalému "zaměstnavateli" tzv. předžalobní
výzvu) (§ 142a Občanského soudního řádu).

OBČAN-BYDLENÍ
- Vystěhování přítelkyně s dětmi majitele bytu - je to právně možné?
- Vystěhování partnerky, družky s dětmi - majitel bytu je otec dětí, je to právně přípustné?

Syn má přítelkyni, nejsou oddáni, mají tříletá dvojčátka. On má svůj byt v osobním vlastnictví v Praze a žijí ve společné
domácnosti kde ona má trvalý pobyt. Ona splácí hypotéku na svůj byt v Praze, který pronajímá. Ona si našla nového
přítele, cizince, ale nechce opustit synův byt. Je právně možné ji soudně vystěhovat do jejího bytu? Anebo lze, pokud by
se synův byt převedl na jiného majitele jí účtovat nájem? Děti mají trvalý pobyt také u syna. Je možné nějaké jiné
řešení? Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Institut trvalého bydliště nezakládá vlastnický vztah nebo jiný (kupříkladu nájemní) vztah k bytu. Jedná se pouze o
evidenční údaj státu. Přítelkyně v bytě bez souhlasu syna nemá oprávnění pobývat. Doporučuji přítelkyni nejlépe písemně vyzvat k vystěhování a pakliže tak neučiní v přiměřené lhůtě, kterou ji k tomu syn poskytne, pak stačí věc vyřešit tím, že jí syn přístup do bytu znemožní. Jiný postup je ale v případě, že v bytě zůstanou její věci. Ty jsou majetkem přítelkyně, které syn nesmí znehodnotit nebo zapříčinit jejich ztrátu. Lze ji ovšem vyzvat, aby si věci převzala, v opačném případě, že budou vystěhovány do veřejného skladu, který pak musí expřítelkyně zaplatit.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak zjistit jestli byla někomu schválena dotace (na kulturu, sport)
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Podnět k prošetření splnění dotačních podmínek
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Dotační podvod - příklad
- Trestný čin dotačního podvodu - příklad

08/2013 jsme jeli jako závodní tým karate do světový šampionát. Celkem 9 osob, z toho trenér a 4 závodníci, zbytek členové rodin. Jsme si jisti, že si Pan "trénér" vyžádal dotace u kraje Vysočina bez našeho vědomí, dokonce mi to jeden kolega potvrdil, že mu tu žádost napsal a domníváme, že byla poskytnuta (přibližná výše asi 120 tis. Kč). Jenomže nikdo z nás z toho neviděl ani Kč, jsem se všech osobně ptal. Asi si z toho sám zaplatil celý pobyt.
Dotace byla poskytnuta pravděpodobně jen na 5 soutěžících (jeho a nás 4, tj. celkem 5). Další info, dva z týmu jsme už z jiných důvodů tento spolek opustili. Chci se zeptat, co s tím teď můžeme dělat? Má právo osoba, která si dotace vyžádá i na jiné osoby rozdělit dle svého uvážení? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám lze doporučit ověřit si domněnku o čerpání dotace z rozpočtu kraje Vaším bývalým trenérem. V tomto ohledu se můžete obrátit na kraj Vysočina s žádostí o poskytnutí informace ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím (zák. č. 106/1999 Sb. , v platném znění). Náležitosti žádosti a způsob jejího podání jsou upraveny v § 13 a násl. zákona o svobodném přístupu k informacím. Kraj Vysočina můžete požádat zejména o sdělení,
1/ zda byla Vašemu bývalému trenérovi (či jiné osobě, např. občanskému sdružení, pod jehož záštitou byla sportovní činnost provozována) poskytnuta dotace v souvislosti s účastí na světovém šampionátu karate,
2/ v jaké výši byla tato dotace poskytnuta,
3/ zda byla tato dotace účelově vázána a pakliže ano,
4/ na co byla tato dotace konkrétně určena (resp. jaké byly dotační podmínky) a
5/ zda bylo splnění dotačních podmínek Vaším bývalým trenérem (či jinou osobou) prokázáno.

Dozvíte-li se tímto způsobem, že k poskytnutí dotace skutečně došlo, a že tato dotace byla určena na pokrytí nákladů účasti celého týmu na světovém šampionátu karate, můžete kraji Vysočina adresovat podnět k prošetření splnění dotačních podmínek, v němž uvedete své pochybnosti o skutečném splnění dotačních podmínek, resp. o řádném čerpání dotace Vaším bývalým trenérem.

Pokud Váš bývalý trenér použil dotační prostředky jinak, než určovaly dotační podmínky, mohl se dopustit trestného činu dotačního podvodu, který dle § 212/2 trestního zákoníku spáchá ten, kdo použije, v nikoli malém rozsahu, prostředky získané účelovou dotací, subvencí nebo návratnou finanční výpomocí nebo příspěvkem na jiný než určený účel, přičemž za tento trestný čin může být pachatel potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. Bude-li tímto trestným činem způsobena větší škoda (tzn. škoda od 50.000,- Kč do 499.999,- Kč), může být pachatel potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem. V případě důvodného podezření na nesprávné čerpání dotace proto můžete rovněž podat trestní oznámení.

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Příplatek za dělenou směnu - výpočet, informace
- Jak se počítá příplatek za dělenou směnu - příklad
- Výpočet příplatku za dělenou směnu podle Zákoníku práce - příklad
- Příplatek za dělenou směnu - §130 Zákoníku práce

Jak se počítá příplatek za dělenou směnu podle § 130 Zákoníku práce. Jde o školní uklízečku, pracovní doba rozdělená na 2x 4 hodiny. Dřívější ředitelka počítala příplatek 30% z každé odpracované hodiny (tzn. denně 8x 30% hodinové mzdy navíc). Minulá ředitelka ho počítala jako 30% z jedné hodiny za den. Nynější ředitelka tvrdí, že paragraf 130 Zákoníku práce neexistuje. Jak tedy spočítat kolik člověku doopravdy přísluší? Znění zákona mi přijde nejednoznačné. Nynější ředitelka chce sebrat i osobní ohodnocení, které je podle ní přemrštěné. Může to takto "bezdůvodně" udělat? Ohodnocení bylo určeno předchozí ředitelkou. Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Pokud má zaměstnanec rozdělenou směnu tak, že souvislé přerušení práce nebo jejich souhrn činí v jedné směně alespoň 2 hodiny, má pak nárok na příplatek ve výši 30% průměrného hodinového výdělku za každou takto rozdělenou směnu (§ 130 zákona č. 262/2006 Sb. , Zákoník práce, v platném znění).
Ustanovení § 130 Zákoníku práce stále platí a zaměstnanci náleží příplatek, který se spočítá tak, že se spočítá průměrný hodinový výdělek zaměstnance a z něj pak 30%. Tato částka se zaměstnanci zaplatí za každou směnu, která se dělila. Nelze tedy postupovat, že ke každé odpracované hodině se připočítá 30%.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prodej zděděného zemědělského pozemku - postup, informace
- Předkupní právo na nemovitost - starý občanský zákoník (před 2014)
- Předkupní právo na nemovitost - nový občanský zákoník 2014
- Předkupní právo na byt, dům pozemek - starý občanský zákoník (před 2014)
- Předkupní právo na byt, dům, pozemek - nový občanský zákoník 2014
- Předkupní právo nemovitosti podle starého a nového občanského zákoníku
- Kdy je předkupní právo 6 měsíců (půl roku) od nabytí majetku?

Mám dotaz ohledně zděděných pozemků a prosím o radu jak postupovat. Otec vlastnil polovinu pozemků (lesy, pole a louky). Po jeho smrti jsem se stala dědičkou 1/3 jeho majetku tj. 1/6 z celku. Zjistila jsem, že část pozemků je pronajata soukromému zemědělci, který by měl zájem o jejich odkoupení. Vlastníkem poloviny pozemků je otcova sestra, se kterou již 30 let neudržoval otec kontakt. Můj dotaz zní, zda při prodeji pozemků je nutno jednat přednostně s ní jako majitelkou většiny nebo jde jednat o této části pouze s nájemníkem. V případě jakého koliv prodeje musím nabídku učinit nejdříve jí? Co když nebude mít spolumajitelka zájem pozemek koupit? Já i moji dva bratři bychom pozemky rádi prodali, jelikož jsou od nás dost daleko. Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
V tomto případě záleží na datu, kdy jste pozemky nabyla. Podle staré právní úpravy účinné do 31.12.2013 včetně platilo v případě prodeje spoluvlastnického podílu nemovitosti předkupní právo ostatních spoluvlastníků. Od 1.1.2014 platí, že bylo-li spoluvlastnictví založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo, ledaže spoluvlastník podíl převádí jinému spoluvlastníku nebo svému manželu, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé. V případě, že by na Vás předkupní právo doléhalo a nešlo by se se sestrou otce dohodnout, lze se obrátit s vypořádáním spoluvlastnictví na soud.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ DOTAZY
- Žádost o vynětí nemovitosti ze seznamu kulturních památek - náležitosti, postup, informace
- Jak vyřadit nemovitost z kulturních památek - postup
- Žádost o vynětí domu ze seznamu kulturních památek - náležitosti, postup, informace
- Jak vyřadit dům z kulturních památek evidovaných státem - postup
- Zákon o státní památkové péči a vyřazení nemovitosti ze seznamu kulturních památek
- Jak zrušit označení kulturní památka nemovitosti u památkářů?

Co všechno musí obsahovat žádost na vynětí nemovitosti ze seznamu kulturních památek a jaký je postup při podání této žádosti. Moje rodina je vlastníkem nemovitosti, která je silně chátrající objekt, jehož podstatná část je již zdevastovaná, včetně propadlé střechy, stropů a obvodových zdí. Objekt není využíván. Budova se nezadržitelně rozpadá a její zánik je nevyhnutelný. Objekt sousedí s obecním pozemkem a zajišťování bezpečnosti je pro rodinu velice finančně nákladné. Objekt je na seznamu památkově chráněných budov od roku 1994, je nabídnut k prodeji, jenže když se zájemce dozví, že je objekt v památkové péči, ihned od záměru odstoupí. Tak objet dál chátrá a ohrožuje bezpečnost okolí. Prosím poraďte. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je nezbytné vycházet z § 8/1 zákona o státní památkové péči (zák. č. 20/1987 Sb. , v platném znění), dle něhož platí, že Ministerstvo kultury může z mimořádně závažných důvodů prohlášení stavby za kulturní památku zrušit, a to na žádost a/ vlastníka kulturní památky nebo b/ na žádost organizace, která na zrušení prohlášení stavby za kulturní památku prokáže právní zájem, nebo c/ z vlastního podnětu. To se samozřejmě netýká národních kulturních památek, což však není, jak předpokládám, Váš případ.

Ministerstvo kultury si před zrušením prohlášení stavby za kulturní památku vyžádá vyjádření památkových úřadů (konkrétně krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností), popřípadě vyjádření Akademie věd České republiky (jde-li o archeologický nález prohlášený za kulturní památku).

V případě, že vlastník kulturní památky není žadatelem o zrušení prohlášení stavby za kulturní památku, musí mu být umožněno zúčastnit se ohledání a ke zrušení prohlášení stavby za kulturní památku se vyjádřit.

Ministerstvo kultury může zrušení prohlášení stavby za kulturní památku vázat na předchozí splnění jím určených podmínek. Těmito podmínkami jsou a/ zpracování měřické a fotografické dokumentace, b/ stavebně historické, popřípadě archeologické průzkumy, c/ přemístění vybraných prvků kulturní památky a d/ úprava vzniklého prostoru. Náklady vynaložené na splnění těchto podmínek nese žadatel a v případě, kdy řízení o zrušení prohlášení stavby za kulturní památku zahajuje z vlastního podnětu Ministerstvo kultury, nese náklady ten, v jehož zájmu ke zrušení prohlášení došlo (§ 8/3 zákona o státní památkové péči).

Co se týče konkrétních náležitostí žádosti vlastníka stavby o zrušení jejího prohlášení za kulturní památku, je nezbytné vycházet z § 7/1 prováděcí vyhlášky č. 66/1988 Sb. , dle něhož musí žádost obsahovat tyto údaje:

- název kulturní památky,
- rejstříkové číslo Ústředního seznamu,
- umístění a bližší určení kulturní památky,
- vlastnické vztahy,
- zdůvodnění žádosti,
- informativní fotografie.

Neboť podáním žádosti o zrušení prohlášení stavby za kulturní památku bude zahájeno standardní správní řízení, musí mít tato žádost rovněž náležitosti podání dle § 37/2 správního řádu (zák. č. 500/2004 Sb.), tzn. že z žádosti musí být patrno:

- kdo jí podává (fyzická osoba uvede jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování),
- které věci se týká,
- co se navrhuje.

Podání musí dále obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno (ve Vašem případě se tedy bude jednat o Ministerstvo kultury), další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.

S ohledem na skutečnost, že v dotazu zmiňujete, že Vaší motivací k podání žádosti o zrušení prohlášení předmětné stavby za kulturní památku je její havarijní stav, doplňuji, že zákon o státní památkové péči sice na žádném místě nespecifikuje, jaké mimořádně závažné důvody mohou být důvodem zrušení prohlášení věci za kulturní památku, lze nicméně rozlišit 3 základní skupiny těchto důvodů:

1/ nenávratné zničení té části stavby (kulturní památky), která byla jediným nositelem kulturně-historických hodnot, pro něž se stavba stala kulturní památkou (např. freska) ;

2/ jiný zájem, který převažuje nad zájmem na zachování kulturní památky (např. zájem na vybudování veřejně prospěšné stavby, důvod spočívající v obraně státu, zahájení těžebních prací apod.) ;

3/ náprava pochybení při prohlášení stavby za kulturní památku (zejména v případě následného zjištění, že se jedná o falzifikát a nikoli originál kulturní památky).

Havarijní stav kulturní památky však zpravidla nebývá považován za mimořádně závažný důvod, na jehož základě by bylo možné zrušit prohlášení stavby za kulturní památku, neboť závadný stavebně-technický stav kulturní památky může být odstraněn její rekonstrukcí (která může být ve formě neodkladných zabezpečovacích pracívlastníkovi kulturní památky nařízena stavebním úřadem dle § 135 stavebního zákona). V tomto ohledu je možné stručně citovat z důvodové zprávy k zákonu o státní památkové péči:

„Havarijní stav kulturní památky způsobený zanedbáním povinné péče vlastníka (uživatele) o kulturní památku nelze však pokládat za mimořádně závažný důvod pro zrušení jejího prohlášení za kulturní památku. “

Je však pravdou, že shora citovaný názor je formulován pouze v důvodové zprávě k zákonu o státní památkové péči, nelze proto vyloučit, že praxe Ministerstva kultury je odlišná.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Notář pověřený dědickým řízením nekomunikuje s dědici - jak postupovat?
- Co dělat pokud notář neodpovídá budoucím dědicům na dotazy, emaily, dopisy?
- Průtahy dědického řízení - jak se bránit pokud notář nepřiměřeně dlouho řeší dědictví?
- Může vypravitel pohřbu nahlížet do dědického spisu zemřelého u notáře?
- Má závětní dědic právo nahlížet do dědického spisu u notáře?
- Může závětní dědic dělat kopie (opisy) z dědického spisu u notáře?
- Stížnost na notáře na notářskou komoru - notář nekomunikuje s dědici
- Stížnost na notáře na notářskou komoru pro průtahy dědického řízení

Má notář nějakou lhůtu na vyřízení dědictví ze závěti a jak velký problém je vyřídit dědictví zemřelého, který neměl manžela, děti, sourozence ani rodiče, žil úplně sám a sepsal závěť, v které odkazuje části svého majetku šesti fyzickým či právnickým osobám. Co dělat v případě, že notářka nekomunikuje (ani e-mailem, ani písemně dopisem), a to ani s vypravitelem pohřbu, ani se vzdáleným příbuzným zemřelého, který je uveden v závěti. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Notář nemá zákonem stanovenou lhůtu k vyřízení dědictví.
Notář musí v tomto případě dohledat dědice, kteří by nebýt závěti dědili ze zákona, aby se mohli vyjádřit k závěti, zda ji uznávají či neuznávají za pravou a platnou. V úvahu přicházejícími dědici ze zákona jsou třeba ještě tety a strýcové, bratranci a sestřenice, atd. Není-li žádný z dědiců dohledán, pak se k závěti vyjadřuje stát – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Poté se dědictví projedná.
Závětní dědic jakožto účastník řízení má právo znát stav řízení, má právo nahlížet do spisu, činit si z něj opisy, atd. Vypravitel pohřbu (pokud nejde v řízení o majetek nepatrné hodnoty), není účastníkem řízení, nýbrž věřitelem, tudíž má např. právo nahlížet do spisu či si z něj dělat opisy jen když na tom prokáže právní zájem.
Jestliže s Vámi notářka nekomunikuje, zkuste ji kontaktovat ještě telefonicky (číslo lze najít na stránkách notářské komory – www. nkcr.cz) nebo přijďte do notářské kanceláře osobně. Pokud i takto s Vámi odmítne komunikovat, aniž by Vám sdělila důvody, můžete podat např. stížnost na Notářskou komoru na danou notářku.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Převod právnické osoby (s. r. o.) na fyzickou osobu - postup, informace
- Převod nemovitosti z fyzické osoby na soukromou osobu
- Převod nemovitosti právnické osoby na fyzickou, soukromou osobu - podmínky, informace
FINANCE-DANĚ
- Daň při převod nemovitosti z fyzické osoby na soukromou osobu
- Převod nemovitosti - daň z nabytí nemovitých věcí (4%), daň z příjmů (15-19%)

Jak nejlépe může fyzická osoba převést nemovitost na soukromou osobu – svého potomka? Jakou daň je nutno zaplatit? Může právnická osoba s. r. o. převést nemovitost na fyzickou či soukromou osobu? Jaké podmínky musí být splněny? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Vlastnické právo k nemovité věci může být mezi dvěma fyzickými osobami převedeno zejména:

- bezúplatně prostřednictvím písemné darovací smlouvy (§ 2055 a násl. občanského zákoníku),

- úplatně prostřednictvím písemné kupní smlouvy (§ 2079 a násl. občanského zákoníku).

Stejným způsobem může být vlastnické právo k nemovité věci převedeno mezi právnickou osobou (např. společností s ručením omezeným) a fyzickou osobou.

Změna vlastnického práva k nemovité věci musí být následně zapsána do katastru nemovitostí.

Přechod vlastnického práva k nemovité věci mezi fyzickými osobami může být ošetřen také pro případ smrti, tzn. na základě závěti, odkazu či dědické smlouvy, předpokládám však, že k tomuto způsobu přechodu vlastnického práva Váš dotaz nesměřoval.

Pro přípravu darovací či kupní smlouvy (a pro zápis změny vlastnického práva do katastru nemovitostí) můžete využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

či notáře:

http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari

Vzor kupní a darovací smlouvy na nemovitost je také na tomto webu:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html

V případě úplatného převodu vlastnického práva k nemovité věci (prodej) bude zapotřebí zaplatit daň z nabytí nemovitých věcí (4%) a daň z příjmů (15% u fyzické osoby, 19% u právnické osoby; zdanitelný příjem se snižuje o nabývací cenu nemovité věci). Prodej nemovité věci může být od daně z příjmů osvobozen, je-li ve vlastnictví fyzické osoby nejméně 5 let (resp. 2 roky v případě, že prodávající v bytě nebo domě bydlel bezprostředně před prodejem).

V případě bezúplatného převodu vlastnického práva k nemovité věci (darování) se daň z nabytí nemovitých věcí nehradí a je také osvobozeno od daně z příjmů, jde-li o darování od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů, nebo od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou.

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace náhradního klíče k autu a nárok na náklady pokusu o naprogramování klíče
- Vrácení zboží ve 14denní lhůtě - je nárok na úhradu škody způsobenou vadným zbožím?
- Vrácení zboží a současné žádání náhrady škody vzniklé závadným zbožím - má na to zákazník nárok?

Zákazník si v našem e-shopu zakoupil náhradní klíč s dálkovým ovládáním na vozidlo Ford (11/2014). Zajel s ním do servisu, kde mu však oznámili, že klíč je nefunkční a požadovali po něm platbu za pokus o nakódování. Zákazník nám klíč nechce reklamovat, ale chce jej vrátit, na což má do 14 dnů od zakoupení právo a s tím nemáme problém. Jsme ochotni uhradit i náklady na zaslání klíče zpět k nám. Zákazník však požaduje i zaplacení služby v servisu. Má na to právo?
Děkuji, Vendelín

ODPOVĚĎ:
Pokud jste zákazníkovi garantovali určité vlastností zboží (klíče), které klíč neměl (byl nefunkční, jak píšete), jste odpovědni za vady, které na zboží jsou a především za škodu, která zákazníkovi vlivem vady vznikla. Domnívám se však, že zákazník musí vadu a škodu uplatnit formou reklamace, aby bylo možné, abyste se k povaze vady vyjádřili a především, abyste zkoumali, zda-li existuje příčinná souvislost mezi vadou a škodou, která zákazníkovi vznikla. Pokud ano, zákazník na náklady za servis má právo. Pokud ovšem věc vrátí bez udání důvodu ve 14 denní lhůtě, příčinná souvislost ani vada zde dle mého názoru není prokazatelná a tudíž byste škodu hradit nemuseli.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel nevyužil zvýšení kvalifikace zaměstnance - musí zaměstnanec při výpovědi uhradit náklady zvýšení kvalifikace?
- § 235 odst. 3, písm. d) Zákoníku práce - nevyužití zvýšené kvalifikace zaměstnavatelem a náhradna nákladů zaměstnancem při výpovědi z PP

Zaměstnavatel mi zaplatil zvýšení kvalifikace, mám na 3 roky podepsáno, že musím u zaměstnavatele zůstat, jinak budu muset zaplatit náklady na zvýšení kvalifikace. V 03/2013 jsem úspěšně kurz dokončila, ale v podstatě nic se nezměnilo, od té doby jsem vykonávala práci odpovídající zvýšené kvalifikaci maximálně 2,5měsíce, nebyla mi změněna smlouva, ani
navýšena odměna (nebylo smluvně sjednáno).
Nyní jsem dostala nabídku nastoupit do jiné práce, týká se mě par. 235 odst. 3, písm. d), tj. že pokud jsem za poslední rok nevykonávala alespoň 6 měsíců práci, kvůli které jsem si kvalifikaci zvyšovala, nemám povinnost náklady zaměstnavateli při ukončení pracovního poměru zaplatit? Jakým způsobem budu muset případně uvedené prokazovat? Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Pokud máte uzavřenu se zaměstnavatelem kvalifikační dohodu, pak máte podle § 234 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, povinnost setrvat u zaměstnavatele dohodnutou dobu po zvýšení kvalifikace nebo uhradit náklady se zvýšením kvalifikace spojené.
V určitých případech zaměstnanec nemá povinnost hradit náklady zvýšení kvalifikace, a to i když své povinnosti z kvalifikační dohody nesplnil (tedy povinnost setrvat u zaměstnavatele v pracovním poměru). Tyto případy stanoví § 235 odst. 3 ZP a patří mezi ně i skutečnost, že zaměstnavatel nevyužíval v posledních 12-ti měsících alespoň 6 měsíců kvalifikaci zaměstnance, které zaměstnanec na základě kvalifikační dohody dosáhl.
Prokázání dané skutečnosti bude záležet na tom, zda při práci, kterou konáte, potřebujete danou kvalifikaci nebo ne (máte nějakou náplň práce, požadavek na určité vzdělání, apod.). Pokud ne, pak je splněna podmínka výše uvedená a Vy nemáte povinnost k náhradě nákladů vynaložených na zvýšení kvalifikace. Při uzavření kvalifikační dohody se totiž předpokládá, že zaměstnanec dané vzdělání potřebuje a zaměstnavatel bude jeho vzdělání využívat, proto mu umožňuje studovat a studium mu platí.
V případě, že zaměstnavatel po Vás bude určitou částku požadovat, pak Vám doporučuji mu písemně sdělit výše uvedené. V případě, že se ním nedohodnete, a zaměstnavatel bude stále trvat na uhrazení nákladů, pak buď náklady uhradíte a budete je zpětně vymáhat soudně, nebo neuhradíte a tady může žalobu na jejich zaplacení podat zase zaměstnavatel.

RODINA-SJM
- Rozšíření a následné zúžení společného jmění manželů, SJM - postup, informace, možnosti

2007 jsem se rozvedl a v rámci majetkového vyrovnání mi zůstal rodinný dům s hypotékou ve výši 900.000 Kč a půjčka 300.000 Kč. 03/2011 jsem se znovu oženil, žena se přistěhovala z Moravy a neměla v podstatě žádný majetek. Později jsme se ženou změnili hypotéku (jinou banku) na nás oba. Rodinný dům jsem dobrovolně převedl do SJM. Nyní ale došlo k situaci, kdy mi žena řekla, že již ke mě nic necítí, neustála se hádáme ale stále sdílíme společnou domácnost. Žena má jedinný příjem, částečný invalidní důchod ČID a nemůže chodit do práce, já jsem OSVČ. Žena mi vyčítá dluhy, které jsem si nadělal před vznikem našeho manželství a neche mít s nimi nic společného. Je možno za trvání manželství zrušit či zúžit SJM tak aby RD připadl pouze mě s tím, že nadále budu splácet dluhy samostatně. A jak to lze udělat, pokud by žena nechtěla se zúžením SJM spouhlasit? Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
To, co navrhujete jistě možné, avšak právě se souhlasem manželky. Zúžení SJM je možné i za trvání manželství, avšak obávám se, že manželka nebude souhlasit s převedením rodinného domu pouze do Vašeho vlastnictví. V případě neshod se lze obrátit na soud, který se pokusí spravedlivě vypořádat Vaše podíly na nemovitosti, ale počítejte s tím, že s největší pravděpodobností ženu budete muset alespoň částečně vyplatit, pakliže soud přiřkne nemovistost jen Vám.

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavební úpravy bytového domu způsobující horší oslunění pokoje, bytu - jak se bránit úpravám?
- Stavební úpravy domu SVJ a zhoršené oslunění bytu, pokoje - jak se bránit?

Stavební úpravou spočívající v rozšíření lodžie dopředu směrem od obývacího pokoje by došlo ke zhoršení denního osvětlení v obývacím pokoji a zabránění přístupu slunečního záření, tedy oslunění pokoje, po většinu roku s následnými zvýšenými nároky na vytápění, neboť se jedná o pokoj orientovaný na jih. Je ale možné, že podle dnes platné měkčí normy, kdy hodnoty oslunění musí být splněny jen k 1. březnu a k 21. červnu jsou na rozdíl od starší normy jen doporučené, by bylo toto i tak splněno. Potřebovala bych alespoň předběžně vědět, zda při případném přehlasování odpůrců úprav by byla v případě soudního sporu šance úpravám prokazatelně zhoršujícím kvalitu bydlení, byť možná neodporujícím současné normě, zabránit. U bytu v 1. nadzem. podlaží by byl i téměř zničen výhled do okolí, neboť by se při pohledu z obýv. pokoje spojila podlaha vrchní lodžie se stěnou protilehlého domu, pouze při pohledu z místa blízko u okna by byl vidět v mezeře úzký pás oblohy. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že ve Vámi popsaném případě se jedná o společenství vlastníků bytových jednotek SVJ.

Shromáždění vlastníků jednotek je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy společenství vlastníků jednotek vyžadují vyšší počet hlasů (§ 1206/2 občanského zákoníku).

Ve Vámi popsaném případě je klíčovým § 1209/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

Vzhledem k tomu, že zamýšlenou stavební úpravou společných částí bytového domu (ve smyslu § 1160 občanského zákoníku) dojde nepochybně ke zhoršení kvality bydlení některých vlastníků jednotek, lze tuto skutečnost rozhodně považovat za důležitý důvod (ve smyslu § 1209/1 občanského zákoníku), který přehlasovaného vlastníka jednotky opravňuje k podání žaloby k soudu. Jak však soud v daném případě rozhodne, nelze skutečně jakkoli předjímat (v tomto ohledu bude hrát nepochybnou roli výsledek hlasování shromáždění vlastníků jednotek, tzn. poměr hlasujících pro a proti, počet žalobců a rozsah důkazních materiálů, jimiž bude dokládáno zhoršení kvality bydlení, včetně s tím souvisejícího navýšení nákladů na vytápění).

Pro přípravu žaloby lze samozřejmě využít i služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kvalifikační dohoda - nepřiměřené náklady zaměstnavatele pořádajícího školení bez externích školitelů
- Jak se bránit výši nákladů na školení dle kvalifikační dohody
- Zvýšení kvalifikace v práci - definice, vysvětlení, příklad z praxe
- Zvýšení kvalifikace a prohloubení kvalifikace - jaký je rozdíl?
- Kvalifikační dohoda - může být součástí pracovní smlouvy?
- Může být v pracovní smlouvě kvalifikační dohoda zaměstnavatele a zaměstnance?
- Náležitosti kvalifikační dohody podle Zákoníku práce
- Zákoník práce a náležitosti kvalifikační dohody
- Minimální a maximální částka v kvalifikační dohodě dle Zákoníku práce
- Neplatnost kvalifikační dohody pro zákonné nedostatky - příklad

Jsem obchodní zástupce, v pracovní smlouvě mám:
"Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci školení s názvem *Školení pro obchodního zástupce* v hodnotě 30.000,- Kč, které bude provedeno v období zkušební doby od 10.9.2014 do 9.12.2014. Po úspěšném absolvování školení bude zaměstnanci vydán příslušný certifikát. Zaměstnanec se zavazuje výše uvedeného školení zúčastnit. V případě, že zaměstnanec ukončí svůj pracovní poměr u zaměstnavatele na základě vlastní žádosti, se zaměstnanec zavazuje uhradit část nákladů ve výši uvedené školení ve výši 10.000,- Kč a to do 10 dnů ode dne ukončení pracovního poměru. Toto ustanovení je závazné pouze po dobu jednoho roku od zahájení pracovního poměru dle této smlouvy."
Školení probíhá pouze v rámci naší společnosti bez využití externích školitelů. Skutečně po mě může zaměstnavatel požadovat částku 10 000, pokud na vlastní žádost ukončím pracovní poměr?
Na koho se mohu v případě, že skutečně na vlastní žádost ukončím pracovní poměr a zaměstnavatel mi částku 10 000 Kč strhne? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že výstupem absolvování předmětného školení nebude zvýšení Vaší kvalifikace, tzn. změna hodnoty Vaší kvalifikace, resp. získání kvalifikace nebo její rozšíření. Zvýšení kvalifikace může mít zejména formu studia, vzdělávání, školení, nebo jiné formy přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele (§ 231 Zákoníku práce).

S ohledem na skutečnost, že pro výkon činnosti obchodního zástupce není zapotřebí žádná zvláštní kvalifikace (kterou by bylo nutné získat či na jejíž úroveň by bylo nutné si stávající kvalifikaci zvýšit), předpokládám, že ve Vašem případě představuje předmětné školení prohloubení kvalifikace, kterým je průběžné doplňování stávající kvalifikace, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce; za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování (§ 230/1 zákoníku práce).

Účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda, přičemž náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace je povinen hradit zaměstnavatel (§ 230/3 a 4 zákoníku práce).

Vámi citovaná pasáž pracovní smlouvy pak byla Vaším zaměstnavatelem patrně myšlena jako tzv. kvalifikační dohoda (která může být součástí pracovní smlouvy či může být vtělena do zvláštního dokumentu). Dle § 234/1 zákoníku práce (ve spojení s § 234/2 zákoníku práce) může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít kvalifikační dohodu, a to v souvislosti s prohlubováním kvalifikace zaměstnance. Součástí této dohody je zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci prohloubení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu (ve Vašem případě se de facto jedná o dobu 1 roku, byť to není ve smlouvě uvedeno explicitně), nejdéle však po dobu 5 let, nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené s prohloubením kvalifikace, které zaměstnavatel na prohloubení kvalifikace zaměstnance vynaložil, a to i tehdy, když zaměstnanec skončí pracovní poměr před prohloubením kvalifikace. Závazek zaměstnance k setrvání v zaměstnání začíná od prohloubení kvalifikace (v tomto ohledu se text smlouvy od znění zákona liší, neboť doba 1 roku je ve smlouvě počítána od založení pracovního poměru).

Dle § 234/3 zákoníku práce pak musí kvalifikační dohoda obsahovat:

a/ druh kvalifikace a způsob jejího prohloubení,

b/ dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po prohloubení kvalifikace,

c/ druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání (ani v tomto bodě není Vámi uzavřená kvalifikační dohoda zcela bez vad).

Za zásadní vadu Vámi uzavřené kvalifikační dohody lze považovat její rozpor s § 234/2 zákoníku práce, dle něhož může být kvalifikační dohoda na prohloubení kvalifikace zaměstnance uzavřena pouze v případě, jestliže předpokládané náklady dosahují alespoň 75.000 Kč. Neboť však Vámi absolvované školení má hodnotu pouze 30.000,- Kč, není možné kvalifikační dohodu (v jejímž rámci byste se zavázal setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po dohodnutou dobu či vrátit zaměstnavatelem vynaložené náklady) uzavřít. Absolvování školení, kterým by byla Vaše kvalifikace prohloubena, Vám může být zaměstnavatelem nařízeno, zároveň však nebudete zavázán k setrvání v zaměstnání po dohodnutou dobu či k vrácení zaměstnavatelem vynaložených nákladů.

Dalším nedostatkem Vámi uzavřené kvalifikační dohody je paušalizace nákladů, které mají být v případě ukončení pracovního poměru z Vaší strany zaměstnavateli vráceny, neboť smysl právní úpravy kvalifikačních dohod předpokládá, že zaměstnanec zaměstnavateli vrátí vždy pouze poměrnou výši vynaložených nákladů, a to dle délky doby, po kterou zaměstnanec u zaměstnavatele již nesetrvá v zaměstnání (ačkoli se k tomu v kvalifikační dohodě zavázal).

Z důvodů shora uvedených lze Vámi uzavřenou kvalifikační dohodu považovat za neplatnou (což však nemá žádný vliv na platnost pracovní smlouvy), tzn. že v případě ukončení pracovního poměru z Vaší strany (v průběhu 1 roku od založení pracovního poměru) nebudete povinen zaměstnavateli vrátit jím vynaložené náklady (v paušalizované výši 10.000,- Kč).

Budou-li pak po Vás náklady školení zaměstnavatelem vymáhány soudní cestou, můžete využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

V této souvislosti je vhodné podotknout, že částka 10.000,- Kč Vám nemůže být zaměstnavatelem stržena ze mzdy, pokud se na tom se zaměstnavatelem nedohodnete.

Postup zaměstnavatele pak může na Váš podnět prošetřit rovněž místně příslušný oblastní inspektorát práce:

http://www.suip.cz/

SPRÁVNÍ-OBCE
- Změna územního plánu s předkupním právem na soukromý pozemek - je to právně v pořádku?
- Může obec, město dát předkupní právo na pozemek občana do územního plánu?

Vlastním pozemek v obci poblíž Brna. Mám v úmyslu tento pozemek prodat. Obec v jejímž katastru pozemek leží připravuje ke schválení nový územní plán. Změny oproti současnému územnímu plánu se týkají i mého pozemku. Obec zadala do návrhu změn předkupní právo na část mého pozemku, a to bez jakékoliv konzultace. Úmysl obce je zařadit tuto část mého pozemku jako součást nového obecního parku. S tímto návrhem jsem vyjádřil nesouhlas. Ze strany obce nepřišla žádná odpověď ani reakce. Děkuji, Zikmund

ODPOVĚĎ:
Předkupní právo je v rámci stavebního zákona upraveno v jeho § 101. Předně platí, že k pozemku určenému územním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu nebo veřejné prostranství (stejně jako ke stavbě na tomto pozemku) má obec předkupní právo, a to v rozsahu vymezeném v územním plánu. To neplatí, pokud pro veřejně prospěšnou stavbu postačí zřízení věcného břemene (což však v případě zřízení parku nepřichází prakticky v úvahu).

Na tomto místě je vhodné uvést, že ve smyslu § 2/1 písm. k) bodu 4 a písm. l) stavebního zákona (ve spojení s § 34 zákona o obcích) se parky považují za veřejně prospěšné stavby.

Předkupní právo se v územním plánu vymezuje označením nemovitosti podle katastrálního zákona a stanovením oprávněné osoby (ve Vašem případě předpokládám, že oprávněnou osobou je sama obec). Textovou část územního plánu obsahující vymezení nebo změnu vymezení předkupního práva zašle obec neprodleně osobě oprávněné z předkupního práva (to samozřejmě neplatí v případě, kdy sama obec je touto oprávněnou osobou) a osobám, jejichž nemovitosti předkupní právo zatěžuje (tedy i Vám).

Osoba oprávněná z předkupního práva podá neprodleně návrh na zápis předkupního práva do katastru nemovitostí. Předkupní právo podle § 101 stavebního zákona vzniká nabytím účinnosti územního plánu a má účinky věcného práva. Vlastník pozemku, u kterého vzniklo předkupní právo podle stavebního zákona, má povinnost v případě zamýšleného úplatného převodu (t. j. v případě prodeje) nabídnout oprávněné osobě tento pozemek k odkoupení postupem a za podmínek podle tohoto zákona.

Je-li předkupní právo v územním plánu vymezeno k části pozemku (což je i Váš případ), je předmětem nabídky (ze strany povinné osoby) příslušná část pozemku. V takovém případě zabezpečí získání 1/ geometrického plánu o dělení pozemku a 2/ sdělení stavebního úřadu, že nemá výhrady k předloženému návrhu dělení pozemku (nebo vydání rozhodnutí o dělení pozemku) samozřejmě na své náklady oprávněná osoba.

Povinný vlastník (Vy) je v případě zamýšleného úplatného převodu povinen tento záměr písemně oznámit oprávněné osobě s dotazem, zda oprávněná osoba využije předkupního práva a dále je povinen umožnit prohlídku předmětného pozemku za účelem zpracování znaleckého posudku.

Odpověď je oprávněná osoba povinna zaslat písemně ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy jí bylo oznámení doručeno. Má-li oprávněná osoba zájem využít předkupní právo, je povinna v odpovědi povinnému vlastníkovi vymezit předmět koupě údaji podle katastrálního zákona, uvést kupní cenu a stanovit lhůtu pro uzavření kupní smlouvy, která nesmí být kratší než 30 dnů; zároveň zašle povinnému vlastníkovi návrh kupní smlouvy a znalecký posudek, kterým je stanovena cena pozemku. Je-li předmětem předkupního práva část pozemku, je součástí návrhu kupní smlouvy také geometrický plán.

Je-li předmětem předkupního práva část pozemku a je-li tudíž zapotřebí opatřit před uzavřením kupní smlouvy geometrický plán a souhlas, resp. rozhodnutí stavebního úřadu, přerušuje se po dobu územního řízení běh tříměsíční lhůty pro odpověď oprávněné osoby (o této skutečnosti oprávněná osoba povinného vlastníka vyrozumí).

Kupní cena pozemku se určí znaleckým posudkem ve výši obvyklé ceny (podle zákona o oceňování majetku), tento znalecký posudek opatřuje na své náklady opět oprávněná osoba (tedy obec). Je-li cena obvyklá nižší než cena zjištěná znalcem, stanoví se kupní cena ve výši ceny zjištěné znalcem.

Pokud povinný vlastník nesouhlasí s uzavřením kupní smlouvy z důvodu nesouhlasu s kupní cenou, kterou uvedla oprávněná osoba ve své odpovědi a v návrhu kupní smlouvy, zašle oprávněné osobě ve lhůtě dle § 101/6 stavebního zákona svůj návrh na uzavření kupní smlouvy s jím navrženou kupní cenou, která musí být určena znaleckým posudkem. Znalecký posudek povinný vlastník zašle oprávněné osobě spolu s návrhem na uzavření kupní smlouvy.

Pokud se povinný vlastník a oprávněná osoba na kupní ceně nedohodnou, oprávněná osoba bez zbytečného odkladu podá návrh na určení kupní ceny soudu nebo zašle povinnému vlastníkovi potvrzení o zániku předkupního práva.

Pokud ze zaslané odpovědi oprávněné osoby vyplývá, že oprávněná osoba nemá zájem využít předkupní právo, nebo pokud oprávněná osoba nezašle odpověï ve stanovené lhůtě anebo pokud nedojde k uzavření kupní smlouvy nejdéle do 6 měsíců od doručení návrhu kupní smlouvy povinného vlastníka, předkupní právo zaniká (to samozřejmě neplatí, je-li v této lhůtě zahájeno soudní řízení o určení kupní ceny pozemku).

Oprávněná osoba je povinna současně s negativní odpovědí nebo po marném uplynutí stanovených lhůt bez zbytečného odkladu vydat povinnému vlastníkovi potvrzení o zániku předkupního práva.

Oprávněná osoba je povinna uhradit povinnému vlastníkovi kupní cenu pozemku (popř. části pozemku) do 2 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva oprávněné osoby na základě kupní smlouvy do katastru nemovitostí; v opačném případě je povinný vlastník oprávněn od smlouvy odstoupit.

Nesplní-li povinný vlastník povinnost nabídnout oprávněné osobě pozemek k odkupu (samozřejmě pouze v případě, že povinný vlastník zamýšlí tento pozemek prodat), jsou právní jednání spojená s převodem pozemku (např. tedy kupní smlouva s třetí osobou) neplatná.

Ve zbývajících aspektech využití předkupního práva oprávněné osoby se použijí ustanovení občanského zákoníku (§ 2140 a násl.).

Shora uvedené lze shrnout tak, že pro vznik předkupního práva k části Vašeho pozemku není zapotřebí, aby s Vámi tento záměr obec jakkoli konzultovala. Při splnění předepsaných podmínek (veřejně prospěšná stavba a vyznačení do územního plánu) vznikne předkupní právo k části Vašeho pozemku ze zákona (a to k datu nabytí účinnosti územního plánu). Chcete-li zabránit vzniku předkupního práva k části Vašeho pozemku, lze Vám doporučit maximálně využít veškerá Vaše oprávnění při přípravě územního plánu (zejména pak vznášením připomínek v rámci veřejného projednání územního plánu). Vyloučit pak nelze ani iniciaci soudního přezkumu příslušné části územního plánu dle § 101a a násl. soudního řádu správního.

Svůj pozemek pak můžete samozřejmě prodat ještě před nabytím účinnosti územního plánu (tzn. v době, kdy nebude předkupní právo k části Vašeho pozemku dosud existovat), v takovém případě Vám však doporučuji kupujícího o záměru obce předem informovat (ideálně pak vtělte tuto informaci přímo do písemné kupní smlouvy).

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Soud neinformoval dědice o rozhodnutí u znovuotevřeného dědického řízení - co teď?
- Nevyrozumění dědiců o znovuotevření dědického řízení soudem

V domě jsme našli závěť matky. Projednali jsme ji s notářkou, ta nám doporučila zažádat u soudu o znovuotevření dědického řízení. Soud rozhodl, ale žádné rozhodnutí nám se do rukou nedostalo (informovali smě se až na soudě kde nám to ústně sdělili že soud nějakým způsobem rozhodl a zaslal rozhodnutí notářce). Stalo se tak 05/2013 a nikdo nás o ničem nekontaktoval resp. žádné informace ani předvolání od notářky.
Máme nárok na písemné rozhodnutí od soudu a jak máme postupovat když nás notářka neinformuje. Je povinna nás předvolat? Existuje promlčecí lhůta? Jak situaci řešit? Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že Vaše maminka zemřela ještě před 1.1.2014. Objevila-li se závěť až po skončení dědického řízení, v řízení o dodatečném projednání dědictví se okruh dědiců nemění – jedná se stále s těmi dědici, s kterými se dědictví projednávalo v původním dědickém řízení. Otevírat dědické řízení bych tedy nedoporučovala. Závětní dědic může podat žalobu na ochranu oprávněného dědice (§ 485 obč. zák.). Pokud byl na základě původního dědického řízení proveden zápis v katastru nemovitostí, lze také žalovat na určení vlastnického práva tak, aby rozhodnutí soudu mohlo být podkladem pro provedení změny zápisu v katastru nemovitosti.
Pokud bude závětní dědic v řízení o žalobě úspěšný a soud jeho nárok uzná, pak ten, kdo dědictví nabyl v původním řízení, je povinen vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice. Právo oprávněného dědice na vydání dědictví se však promlčuje v obecné tříleté promlčecí lhůtě, která plyne od právní moci rozhodnutí, jímž bylo dědické řízení skončeno.
Na písemné rozhodnutí soudu mají nárok účastníci řízení. Nevím, jaké řízení před notářem proběhlo, proto bych Vám doporučila zajít za tímto notářem a informovat se. Pokud jde o povinnost předvolání – jsou případy, kdy notář není povinen účastníky předvolat. Promlčecí lhůta je jak jsem již psala tříletá. Doporučila bych Vám postup uvedený výše, a to podání žaloby na ochranu oprávněného dědice.

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavební úřad nechce zkolaudovat rodinný dům kvůli nezhotovené příjezdové cestě, komunikaci - jak postupovat?
- Nezkolaudování domu - chybějící příjezdová cesta

2008 jsem koupil pozemek v obcí Podbrdy. Od 2002 vydáno stavební povolení, byl již oplocen se základy pro rodinný dům. Stavební povolení zahrnovalo i podmínku výstavby příjezdové komunikace. K pozemnku vede SOUKROMÁ zklidněná komunikace, která má 3 majitele včetně nás.
2010 jsem požádali o kolaudaci našeho domu - zamítnuto pro nevybudovanou cesty. Stavební úřad Hostomice najednou požadoval vybudování 'místní komunikace' a to podle nových zákonů. Šířka cesty 7 m s chodníkem, atd. Původní Stavební povolení 2002 zní: "musí být zajištěno napojení stavby na pozemní komunikaci". Napojení na pozemní komunikaci jsem splnil v tom smyslu, že jsme původní polní cestu nechali za velké náklady zpevnit a dát do pořádku.
Proti tomuto rozhodnutí jsme se odvolal a 2011-2014 jsem v podstatě udělal vše co si Stavební úřad vymyslel a požadoval od různých interpelaci na kraj, okres, obec, atd, atd. Zcela jasné tam v podstatě neměli představu jak situaci řešit včetně požadavků (který ale nebyl na původním stavebním povolení) na stavbu 'místní komunikace' - jak je známo, na soukromé cestě nemůže být místní komunikace, protože tu může vlastnit jen obec.
Kromě toho, zklidněná komunikace již existovala a byla zakreslena na starších mapách obce Podbrdy ještě před vydáním stavebního povolení. Pokusili jsme celou záležitost urgovat (objasnit s Krajským úřadem), ale bez komentáře.
Posledním dějstvím v této peripetií bylo, že po nás letos SU žádal, abychom si najali inspektora dopravních komunikaci, aby nám s tím problémem pomohl. To jsem učinili. Ing Vondrich vydal dobrozdání, že za situaci může obec Podbrdy a potažmo Stavební úřad Hostomice, které udělali chybu a nikdy neměly vydat stavební povolení pokud nebude zajištěno napojení na místní komunikaci.
Stavební úřad na toto před týdnem odpověděl, že je to v podstatě nezajímá a že je na nás celou situaci vyřešit. Stavební povolení máme prodloužené do 2015.
Fyzicky nikdy nemůžeme splnit požadavky stavebního úřdu pro stavbu komunikace; cesta je ohraničena pozemky, a lesem a jejich majitele by nikdy neprodali půdu, na kterou by se cesta mohla rozšířit. Jaké máme možnosti postupovat správní cestou proti SU Hostomice za účelem zkolaudování našeho domů? Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 119 stavebního zákona platí, že dokončenou stavbu lze užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo kolaudačního souhlasu. Stavební úřad při uvádění stavby do užívání zkoumá, zda stavba byla provedena v souladu s:

- územním rozhodnutím o umístění stavby (nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí),
- stavebním povolením,
- dokumentací nebo ověřenou projektovou dokumentací
- stanovisky nebo závaznými stanovisky (popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li vydána).

Stavební úřad také zkoumá, zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu, dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí.

Dojde-li během provádění stavby ke změně českých technických norem nebo jiných technických předpisů, podle nichž byla zpracována dokumentace nebo projektová dokumentace, posuzuje se stavba podle technických norem nebo jiných technických předpisů, které platily v době, kdy byla dokumentace nebo projektová dokumentace zpracována (§ 119/3 stavebního zákona).

Dle § 120/2 stavebního zákona je stavební úřad oprávněn zakázat užívání stavby pouze v případě, jestliže na základě závěrečné kontrolní prohlídky zjistí, že nejsou splněny podmínky podle § 119/2 stavebního zákona (uvedeny výše). Obdobně postupuje stavební úřad u stavby provedené v rozporu se stavebním povolením či ohlášením nebo užívané bez předchozího oznámení.

Napojení stavby na pozemní komunikaci musí být řešeno jak v územním řízení (§ 79/1 a § 90 písm. d) stavebního zákona), tak v navazujícím stavebním řízení (§ 110/2 písm. e) stavebního zákona), a to v souladu s obecnými požadavky na využívání území (ve smyslu vyhlášky č. 501/2006 Sb. , v platném znění).

Dle § 20/4 a 7 a dle § 23/1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. platí, že:

- stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním a základovými poměry, umožňoval umístění, realizaci a užívání stavby pro navrhovaný účel a aby byl dopravně napojen na kapacitně vyhovující veřejně přístupnou pozemní komunikaci;

- ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby;

- stavby podle druhu a potřeby se umisťují tak, aby bylo umožněno jejich napojení na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikace a aby jejich umístění na pozemku umožňovalo mimo ochranná pásma rozvodu energetických vedení přístup požární techniky a provedení jejího zásahu; připojení staveb na pozemní komunikace musí svými parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného užívání staveb a bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích; podle druhu a charakteru stavby musí připojení splňovat též požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky.

Ze shora uvedeného lze dovodit, že v rámci řízení o povolení užívání stavby nemohou být stavebním úřadem vznášeny takové požadavky, které měly být předmětem územního rozhodnutí či stavebního povolení. Vámi popsaný postup stavebního úřadu se nápadně podobá libovůli správního orgánu, která je nepřípustná.

Z dotazu vyplývá, že jste v této věci podala odvolání ke krajskému stavebnímu úřadu. V první řadě Vám proto doporučuji vyčkat konce odvolacího řízení. Trvá-li odvolací řízení již delší dobu, aniž by se zdálo, že by se krajský stavební úřad měl k vydání rozhodnutí, můžete využít některé z opatření proti nečinnosti správních orgánů dle § 80 správního řádu. Proti nepříznivému rozhodnutí krajského stavebního úřadu budete následně oprávněna podat žalobu k místně příslušnému krajskému soudu. V takovém případě Vám jednoznačně doporučuji advokátní zastoupení (ke zvážení pak nechávám, zda nevyužít advokátních služeb již v této fázi) :

http://www.advokatikomora.cz

Dalším prostředkem Vaší obrany (který Vám lze v této chvíli doporučit) je kontaktování veřejné ochránkyně práv:

http://www.ochrance.cz/

Za úvahu rovněž stojí medializace Vašeho případu (přestože se nejedná o právní prostředek obrany, může představovat zveřejnění postupu správního orgánu účinnou formu nátlaku na zjednání nápravy).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že vznikne-li na Vaší straně v důsledku probíhajících správních řízení škoda (která může být způsobena např. i neúměrně dlouho trvajícím správním řízením), budete oprávněna nárokovat její náhradu v penězích (a to ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. , v platném znění).

OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL
- Odstoupení od smlouvy na krupiérský kurz - špatná adresa a následky nedoručení dopisu

10. 10. 2014 podepsala smlouvu na krupiérský kurz, kde součástí smlouvy je zaplacení 35.000 Kč. Za 7 dní (17. 10. 2014) moje matka odeslala žádost, ve které bylo uvedeno, že odstupujeme od smlouvy. Tato žádost byla odeslána na adresu místa, kde se smlouva sepisovala (která je také uvedena v inzerátu na internetu). V dopise bylo vše, včetně jména člověka (zadavatele), který tuto smlouvu s mou sestrou sepisoval. Dopis ovšem nebyl převzat a vrátil se zpátky. Proto jsme poté odeslali mailem kopii doporučeného dopisu na pobočku a kopii také na adresu zadavatele, který je podepsaný u smlouvy, uvedený v dopise a jehož jméno je uvedeno i v inzerátu. Ovšem tuto adresu jsme si museli sami vyhledat. Nebyla totožná s adresou, uvedenou v inzerátu. Až po osobní návštěvě (11. 11. 2014) jsme se dozvěděli, že jsme měli uvést adresu zadavatele rovnou, že to byla naše chyba, že už je momentálně pozdě a že tím pádem musíme celou částku uhradit.
Chtěl bych se zeptat, jestli byla chyba opravdu na naší straně a jestli je třeba částku opravdu uhradit? Děkuji, Zikumnd

ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu není bohužel možné jednoznačně dovodit, zda byla předmětná smlouva uzavřena jako smlouva spotřebitelská (ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku), ve své odpovědi budu tento stav předpokládat.

Z dotazu není dále zřejmé, na základě jaké skutečnosti bylo od uzavřené smlouvy odstoupeno, tzn. zda bylo odstoupení od smlouvy zakotveno přímo v této smlouvě, nebo zda bylo odstoupení od smlouvy realizováno z důvodu uzavření této smlouvy mimo prostor obvyklý pro podnikání (tzn. odstoupení od smlouvy do 14 dnů bez udání důvodu). Ve své odpovědi budu proto pouze předpokládat, že odstoupení od smlouvy bylo provedeno oprávněně (tzn. buď na základě smluvního ujednání nebo na základě zákona).

V obecné rovině dle § 1811/1 občanského zákoníku platí, že veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a tyto skutečnosti nejsou zřejmé ze souvislostí, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy mimo jiné svoji totožnost, popřípadě telefonní číslo nebo adresu pro doručování elektronické pošty nebo jiný kontaktní údaj, např. tedy adresu pro zasílání poštovních zásilek (§ 1811/2 písm. a) občanského zákoníku). Nesplní-li podnikatel tuto svou povinnost, nemůže to v žádném případě zhoršit právní postavení, resp. možnost uplatnění práv spotřebitele.

Jednalo-li se ve Vámi popsaném případě o smlouvu uzavřenou mimo prostor obvyklý pro podnikání, je podstatným § 1820/1 písm. f) občanského zákoníku, dle něhož platí, že směřuje-li jednání spotřebitele k uzavření smlouvy, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy také podmínky, lhůtu a postupy pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy. Pokud podnikatel tuto svou informační povinnost nesplní a spotřebitel od smlouvy odstoupí, nenese spotřebitel žádné s tím související náklady (§ 1836 písm. a) občanského zákoníku).

Ve Vámi popsaném případě se proto argumentace podnikatele (který dle znění dotazu nesplnil svou informační povinnost) jeví jako lichá, tzn. že odstoupení od smlouvy by mělo být považováno za platné, přičemž sjednanou cenu kurzu není zapotřebí hradit.

Neboť pro provedení důkladnější právní analýzy je však nezbytné se seznámit s textem Vámi zmiňované smlouvy (jakož i se související korespondencí), doporučuji Vám v každém případě navštívit (se všemi podstatnými písemnostmi) nejbližší bezplatnou poradnu Sdružení obrany spotřebitelů SOS:

http://www.asociace-sos.cz/osobni-poradenstvi/

popř. je možné využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Absence v práci a trest - zrušení 2 dní dovolené
- Nedovolená absence v práci a odebrání dovolené zaměstnanci - je to podle Zákoníku práce?
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Je zaměstnanec povinen nastoupit v sobotu do práce?
- Neomluvená absence - zaměstnanec nepřijde na přesčasovou práci o víkendu
- Absence u přesčasové práce v sobotu, neděli, víkendu - sankce od zaměstnavatele
- Kdy může zaměstnavatel přikázat práci v sobotu, neděli, státní svátek
- Maximální počet přesčasové práce za týden, měsíc a rok
- Důvody pro přikázání přesčasové práce zaměstnancům - § 93 odst. 2 ve spojení s § 93 zákoníku práce
- Přesčasová práce - § 93 odst. 2 a § 93 Zákoníku práce

Manžel pracuje na 3 směnný provoz. Plánem práce jeho směně byly nařízeny přesčasy na všechny soboty (asi od 9/2014) cca do půlky prosince 2014. Některé soboty chodil do práce, některé se omluvil.
Minulý týden odpracoval ranní směnu od 6:00 do 14:00 každý den, včetně pondělí, kdy byl svátek (17.11.2014). Na sobotu 22.11.2014 jsme měli objednané řemeslníky (předělávali jsme střechu, kterou bylo nutno dodělat), takže svému mistrovi oznámil, že tuto sobotu do práce nemůže přijít a do práce nešel. V pondělí mu bylo sděleno, že za sobotu má neomluvenou absenci tzv. "áčko", že obdrží písemnou informaci, budou mu odebrány 2 dny dovolené a osobní ohodnocení.
1) Je zaměstnavatel oprávněn udělit neomluvenou absenci včetně dalších postihů za neodpracované přesčasy ve dnech pracovního volna? (pozn. jednalo se o běžnou práci nic výjimečného).
2) Jak by měl manžel dále postupovat? Má podepsat a převzít písemnou informaci o neomluvené absenci nebo nesouhlasit?
3) Má odpracovat další nařízené sobotní přesčasy?
4) Jak se může manžel proti tomuto postupu bránit? Co byste nám doporučovali? Děkuji, Ilona

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit práci přesčas jen výjimečně, a to pouze max. 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce (doporučuji Vašemu manželovi, aby si spočítal přesčasovou práci od září 2014 do aktuálního data). Předpokládám, že sobota je jedním z dnů pracovního klidu Vašeho manžela, tj. v sobotu má mít pravidelně volno. Na den pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit práci přesčas pouze z důvodů, které jsou v zákoníku práce uvedeny (§ 93 odst. 2 ve spojení s § 93 zákona č. 262/2006 Sb. , Zákoník práce, v platném znění) :
a) naléhavé opravné práce,
b) nakládací a vykládací práce,
c) inventurní a závěrkové práce,
d) práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu,
e) při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech,
f) práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva,
g) práce v dopravě,
h) krmení a ošetřování zvířat.

Pokud zaměstnavatel zaměstnanci nařídí práci přesčas, je zaměstnanec povinen do práce nastoupit. Pokud má zaměstnanec pochybnosti o oprávněnosti nařízení práce přesčas, může písemně sdělit zaměstnavateli své stanovisko a požadovat jeho písemnou reakci. Dále je možné se obrátit na příslušný inspektorát práce www. suip.cz (podle sídla zaměstnavatele) s podnětem k šetření u zaměstnavatele z uvedených důvodů. Inspektorát práce je povinen se podnětem zabývat, může zaměstnavateli uložit povinnost sjednat nápravu, pokud shledá pochybení, a může mu také udělit pokutu za přestupek či správní delikt. Zaměstnanec má také možnost obrátit se na soud s žalobou na určení, zda zaměstnavatel postupoval nebo nepostupoval správně.
Pokud zaměstnanec nenastoupil do práce v den, kdy měl nařízenu práci přesčas, pak zaměstnavatel může tuto absenci považovat za neomluvenou, a to i v případě, že nařízení práce přesčas nebylo v souladu se zákonem, neboť zaměstnavatel může stát na svém stanovisku, že v souladu se zákonem postupoval a zaměstnanec může tvrdit opak. O oprávněnosti může rozhodnout v konkrétním případě pouze soud. Pokud zaměstnanec neomluveně zamešká směnu, má zaměstnavatel právo mu krátit dovolenou o 1 až 3 dny.
Váš manžel může při převzetí informace o neomluvené absenci namítat skutečnost, že nebyly pro nařízení práce přesčas splněny zákonné podmínky, může popsat celou situaci a zmínit, že je připraven celou věc řešit u místně příslušného inspektorátu práce, případně u soudu. Pokud však zaměstnavatel bude trvat na svém stanovisku, že postupoval v souladu se zákonem, pak bude pravděpodobně trvat i na sankcích, které jste uvedla, a rozhodnutí by bylo až na soudu.
Ohledně další nařízené práce přesčas může opět namítat nesoulad se zákonem, pokud zaměstnavatel bude opačného názoru a bude trvat na odpracování práce přesčas, bude zřejmě postupovat v případě absence stejným způsobem.
Bránit se je možné způsoby, které byly výše uvedeny.

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Rozvod s cizincem - kdo platí tlumočníka a advokáta manželovi, manželce
- Kdo platí tlumočníka při rozvodu s cizincem

Požádala jsem o rozvod v ČR. Manžel je cizinec a nemáme spolu žádné děti. Včera bylo soudní stání. Manžel se dostavil s advokátkou a po 5 minutách bylo jednání odročeno, protože advokátka nárokovala tlumočníka, neměla ho náhodou nárokovat před termínem prvního stání? Kdo bude platit tlumočníka? Jaké budou soudní poplatky za prodlužování a odročování soudního rozhodnutí? Nebudu se muset podílet na platbě manželova advokáta? Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
V řízeních ve statusových věcech manželských ve smyslu § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních platí, že: … ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.
Soud by tedy v rozsudku měl ve výroku o nákladech uvést, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud by tomu bylo jinak, tak bych se tomu samozřejmě bránil odvoláním. K okolnosti odročení bych pak případně v odvolání uvedl, že bylo zapříčiněno zaviněním žalovaného, tak jak to uvádíte.
Náklady na tlumočníka či náklady na zastoupení advokátem jsou ve sporném řízení primárně součástí nákladů řízení, nicméně v případě řízení o rozvod by tomu s ohledem na § 23 ZŘS mělo být jinak. Tedy náklady si bude hradit každý sám, náklady na tlumočníka bude primárně hradit příslušný soud.
Těžko soudit, co zákonodárce zamýšlel tou druhou větou § 23, kdy zmiňuje přiznání nákladů, odůvodňují-li to okolnosti případu. To si myslím, že by měla být spíše výjimka, pokud by například protistrana účelově spor protahovala a tím by zvyšovala náklady druhé strany, které například ušla mzda tím, že se zbytečně musela účastnit dalších jednání. Do jisté míry by možná mohlo být náznakem této situace procesní postup advokátky manžela při prvním jednání.

OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu - předžalobní fáze
- Předžalobní upomínka, výzva jako podmínka vymáhání dluhu soudně, soudní cestou
- Je nutné zaslat předžalobní výzvu, upomínku před vymáháním dluhu soudně?

Není mi jasný postup v předžalobní fázi vymáhání dluhů. Jedná se o tuto pasáž:
"Následným krokem věřitele pak bývá předání vymáhání své pohledávky advokátní kanceláři, která po oznámení této skutečnosti v tzv. předžalobní výzvě, která je dnes povinná proto, aby věřitel dostal nahrazeny náklady řízení před soudem, podává (v případě přetrvávající pasivity dlužníka) na dlužníka žalobu."
Znamená výše zmíněná pasáž, že když nepředám vymáhání advokátní kanceláři, nebudu moci nárokovat náklady na soudní řízení po dlužníkovi?

Text ve vašem webu:
- Předžalobní fáze vymáhání dluhů
Žádný z úkonů tzv. předžalobního vymáhání dluhu není úkonem povinným, tzn. že je závislý pouze na dobré vůli věřitele či ochotě dlužníka ke spolupráci. Hodlá-li věřitel započít s vymáháním některé své pohledávky, která je již tzv. po splatnosti (tj. že dlužník je s jejím plněním v prodlení), zasílá obvykle dlužníkovi dopis, v němž připomíná splatnost své pohledávky a stanoví dlužníkovi náhradní lhůtu k plnění. Nereaguje-li dlužník na takovou výzvu, stupňuje se zpravidla „ostrost“ zasílaných dopisů (věřitel upozorňuje na možnost vymáhání své pohledávky soudní cestou apod.).
Následným krokem věřitele pak bývá předání vymáhání své pohledávky advokátní kanceláři, která po oznámení této skutečnosti v tzv. předžalobní výzvě, která je dnes povinná proto, aby věřitel dostal nahrazeny náklady řízení před soudem, podává (v případě přetrvávající pasivity dlužníka) na dlužníka žalobu.
Je-li naopak dlužník aktivní, může se s věřitelem dohodnout (ideálně písemně) na plnění splátkového kalendáře (jehož důsledkem bývá např. i odpuštění úroků z prodlení či jiných smluvních sankcí), nutno podotknout, že věřitel není povinen přistoupit na splátkový kalendář - je to jeho dobrá vůle. Věřitel může rovněž svou pohledávku postoupit jinému subjektu (a to i bez souhlasu dlužníka) apod. Děkuji, Josef

ODPOVĚĎ:
Náklady řízení může požadovat samozřejmě i účastník řízení, pokud není zastoupen, nemůže chtít náklady zastoupení dle advokátního tarifu, ale ostatní náklady jako soudní poplatek, hotové výdaje, cestovné, ušlá mzda apod. samozřejmě požadovat může, takže vymáhání nemusím bezpodmínečně postupovat advokátovi.
Podmínkou pro to, abych mohl požadovat náklady řízení, je zaslání předžalobní upomínky ve smyslu § 142a odst. 1 občanského soudního řádu (ve znění od 1.1.2013) : Žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.
Lze tedy shrnout, že zašlete-li předžalobní upomínku, tuto skutečnost soudu doložíte, pak máte za předpokladu úspěchu ve věci právo na přiznání nákladů řízení, a to bez ohledu na to, zda jste či nejste zastoupen.

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Reklamace služeb advokáta - postup, návod, informace
- Reklamace služeb právníka - postup, návod, informace

Je možné nějakým způsobem uplatit reklamaci i v případě, že se jedná o služby advokáta?
S advokátem byla domluvená schůzka, na které se měly projednat určité dotazy - k tomu nedošlo s tím, že údajně není přesné zadání. Právník, který měl být specialista na určitý typ práva, které bylo v objednávce specifikováno, se nedostavil vůbec - tj. dohoda byla taková, že byla sice zaplacena částka za "služby", nicméně s tím, že dotaz bude upřesněn a komentář bude zaslán následně mailem. Zaplacená částka byla tedy víceméně záloha na tyto služby.
Bohužel, ani po specifikaci dotazu advokát žádný komentář nedal. Namísto toho vyžadoval novou schůzku s tím, že je třeba upřesnit zadání. Za tuto další schůzku opět požadoval další platbu. Jednalo se o poměrně jednoduchou věc, kterou si mezitím klient sám vyřešil, takže další schůzka byla víceméně bezpředmětná, nicméně advokát neustále zdůrazňoval, že bylo chybou klienta řešit věc sám a na "vysvětlující" schůzce trval i po vyřešení problému, kdy už klient žádnou službu nepotřeboval. Na reklamaci takového postupu nereaguje.
Pokud vím, reklamaci lze uplatnit na služby vykonávané podle Živnostenského zákona - u služeb vykonávaných podle speciálních zákonů předpokládám, že je princip obdobný, případně že věc řeší příslušná komora. Pokud by tedy advokát odmítl věc řešit a nijak na zaslanou reklamaci nereagoval, je vhodnější obrátit se na ČOI nebo na Komoru? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Nejvhodnější by bylo kontaktovat českou advokátní komoru ČAK www. cak.cz, které bych poskystl informace a zároveň požádal o návrh, jak máte situaci řešit. Samozřejmě profesní komora chrání předevěím svoje členy, na druhou stranu dohlíží na dodržování profesní etiky a povinností advokáta, které jsou ukládány zákonem o advokcii.
Z mého pohledu je především druhá schůzka bezdůvodným obohacením, byl-li problém už vyřešen, pak jakákoliv další právní služba byla nadbytečná, tudíž se nemusela konat a hradit za tuto službu peníze. Bylo-li hrazeno předem, vyzval bych advokáta písemně k vrácení alespoň části nákladů s tím, že žádná služba poskytnuta nebyla a žádáte vrácení části předem uhrazené odměny. V opačném případě se budete obracet na ČAK, a následně budete část vrácení poměrné částky vymáhat. Neznám podklad, na základě kterého byla právní služba poskytnuta (mandátní smlouva, o poskytnutí právní pomoci, pouze ústně), abych se ve věci mohl konkrétněji vyjádřit.

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Pracovní neschopnost ve výpovědní lhůtě - výpočet délky výpovědní lhůty
- Prodloužení výpovědní lhůty z důvodu pracovní neschopnosti, nemoci - informace

Jak se počítá běh výpovědní lhůty (dále též VL) při výpovědi dané zaměstnavatelem z organizačních důvodů a vzniku pracovní neschopnosti v této lhůtě. Výpověď byla daná dne 31.10.2014, tedy pracovní poměr by měl končit ke dni 31.12.2014. Od 6.11.do 30.11.2014 (zatím) trvá pracovní neschopnost.
Bude se výpovědní lhůta prodlužovat o délku nemoci (25 dní), pokud na tom budu trvat? Pokud ano, musím nějak zaměstnavateli oznámit, že trvám na prodloužení výpovědní lhůty nebo se to prodlužuje automaticky?
Byl by nějaký rozdíl v běhu výpovědní lhůty, pokud by pracovní neschopnost, která vznikla 6.11.2014, trvala i po předpokládaném dni skončení prac. poměru (31.12.2014)? Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Především je důležité, co máte na mysli výpovědí z organizačních důvodů. Předpokládám tedy, že jste dostala výpověď z důvodu nadbytečnosti podle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb. , Zákoník práce, v platném znění (dále jen ZP).
V takovém případě jsou dopady v obou Vámi uvedených případech značně rozdílné.
Pokud Vaše pracovní neschopnost skončí nejpozději do 30.12. (včetně), tj. dne 31.12., kdy Vám má uplynout výpovědní doba nebudete v ochranné době (pracovní neschopnost je ochrannou dobou podle 53 odst. 1 písm. a) ZP), pak skutečnost, že jste ve výpovědní době byla v pracovní neschopnosti, nemá na běh Vaší výpovědní doby žádný vliv a Váš pracovní poměr skončí 31.12.
Pokud by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době (tj. v době Vaší pracovní neschopnosti), pokud byste tedy poslední den výpovědní doby (tj. 31.12.) byla v pracovní neschopnosti, pak by se ochranná doba (tedy doba této pracovní neschopnosti) do Vaší výpovědní doby nezapočítávala a Váš pracovní poměr by skončil teprve uplynutím bývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, tedy Vaší pracovní neschopnosti (§ 53 odst. 2 ZP). Pokud by tedy Vaše pracovní neschopnost trvala např. od 6.11. do 10.1., pak by se celá tato doba do výpovědní doby nezapočítávala, ale začala by běžet až ode dne 11.1..
Pokud jste ale dostala výpověď podle § 52 písm. a) nebo b) ZP (tj. ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, nebo přemisťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část), pak se na Vás nevztahuje zákaz výpovědi v ochranné době (§ 54 ZP) a Vaše pracovní neschopnost nemá na běh výpovědní doby žádný vliv.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Dopravní nehoda způsobená nemajitelem vozidla - hradí škodu majitel nebo vypůjčitel auta, automobilu?
- Dopravní nehoda způsobená neprovozovatelem automobilu - hradí škodu majitel nebo vypůjčitel vozidla?
- Nemajitel vozidla, automibilu způsobil škodu - hradí škodu majitel nebo vypůjčitel auta?
- Postup vymáhání škody po řidiči který způsobil škodu dopravní nehodou

04/20114 mi byla způsobena dopravní nehoda. Viník byl učen Policií a sám se k zavinění nehody přiznal a nahlásil ji na pojišťovnu. Po cca 3 měsících mi pojišťovna zasala dopis, ve kterém bylo, že zamítá pojistné plnění v plném rozsahu. Vůči tomu jsem se odvolal, ale i po druhé mi to bylo zamítnuto. Jak mám prosím postupovat abych dostal své peníze? Viník se přiznal a byla prřivolána i Policie. Mám škodu vymáhat tedy přímo po viníkovi, nebo jak mám postupovat?
Nehodu nezpůsobil přímo vlastník vozidla, ale osoba které bylo auto půjčeno (myslím že se jedná o syna). Nicméně já poslal dopis vlastníkovi vozidla, nikoli viníkovi, ve kterém žádám o náhradu vzniklé škody. Následně mi vlastník odpověděl, že nemám nárok vymáhat škodu po jeho osobě a že to mám nárokovat po pojišťovně.
Mohu soudně škodu nyní vymáhat přímo po osobě, která nehodu zavinila a tím mi způsobila škodu, tedy po viníkovi? Nebo na to z právního hlediska skutečně nemám nárok. Děkuji. Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Z právního hlediska nárok jistě máte. Nyní je třeba zjistit, zda-li ve věci probíhá trestní řízení vůči osobě, která nehodu zavinila. Zavolejte proto na Policii ČR (PČR), která nehodu vyšetřovala a informujte se. Pokud trestní řízení probíhá, zjistěte číslo jednací a chtějte po Policii, případně po státním zástupci zprávu o tom, v jaké fázi se řízení nachází. Pokud je řízení již před soudem a ve věci bylo zahájeno dokazování, bohužel s nárokem na náhradu škody se již přihlásit nelze, pokud nikoliv, přihlaste se do řízení jako poškozený a sepiště nárok na náhradu škody. V něm vyličte, co se stalo a vyčíslete škodu. Pokud toto již možné není, ať už že věc není trestně řešena nebo již byla ukončena či z výše uvedeného důvodu, budete se muset obrátit na soud žalobou na na náhradu škody a zde již budete žalovat přímo vlastníka vozidla. Nejprve ale zkuste vlastníka písemně vyzvat k plnění - tzv. předžalobní upomínkou - a pohrozte mu, že pokud Vám nevyhoví, obrátíte se na soud. V žalobě stejně jako v návrhu na náhradu škody je opět nutné vylíčit, co se stalo, vyčíslit škodu, co si nárokujete a výši škody doložit (kopie účtů z oprav atd.)

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace mobilu - prodávající neakceptuje odstoupení od kupní smlouvy po 3. reklamaci
- Prodávající neakceptuje odstoupení od kupní smlouvy po 3. reklamaci - jak postupovat dál?
- Vrácení mobilu po 3. reklamaci - prodávající chce opravit a ne vrátit peníze - co dělat?

24.6.2013 jsem si koupila v prodejně 1-2Umobil, telefon, následně jsem ho 3x reklamovala (z toho jednou prodejce nedodržel 30denní lhůtu na vyřízení reklamace), protože se nedalo vytočit číslo ani přijmout hovor a telefon se sekal atd. Vždy mi přehráli software, při 4 té reklamaci jsem písemně odstoupila od smlouvy, prodejce to vůbec nebral v potaz. Takže jsem 8.11.2014 poslala předžalobní výzvu – vydání peněz, bohužel ani na to prodejce nereagoval, stále trvá na tom abych si telefon vyzvedla, že funguje. Jak dál postupovat? Děkuji, Soňa

ODPOVĚĎ:
Podle zákona právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit. Toto ustanovení je přímo aplikovatelné na Váš případ. Z hlediska práva máte tedy nárok na odstoupení od smlouvy.
Pakliže prodejce nereaguje a to ani na předžalobní výzvu, je na místě zvážit soudní postup, neboť ten je poslední instancí, která Váš spor posoudí. Z hlediska případných soudních nákladů je pak na zvážení, zda-li ceny telefonu za soudní řízení „stojí“. Nicméně soudní poplatky hradí strana, která je v soudním sporu tzv. neúspěná (prohraje ho).
Ještě je možnost věc řešit mimosoudní cestou, ta Vám sice peníze zpět nevrátí, nicméně můžete se zkusit obrátit na Českou obchodní inspekci. Ta by měla postup obchodníka prověřit a pakliže uzná, že byl v rozporu se zákonem, může prodejci udělit pokutu.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Ucpaná vodoteč města a zaplavování pozemku občana - jak se bránit když město nezřizuje nápravu?
- Ucpaná městská vodoteč a zaplavování pozemku občana - jak se bránit?
- Ucpaná vodoteč obce a zaplavování pozemku občana - jak se bránit když město nezřizuje nápravu?
- Ucpaná obecní vodoteč a zaplavovení soukromého pozemku občana - jak se bránit?
RŮZNÉ-STAVBY
- Co je vodní dílo - definice podle zákona
- Je vodoteč obce, města vodní dílo nebo ne?

Již několik let marně žádám Magistrát města Děčín, který je majitelem neudržované vodoteče o nápravu a uvedení mého pozemku do původního stavu. Tento pozemek je již několik let neustále podmáčen neudržovanou, zanesenou vodotečí v majetku města Děčín a podmáčení pozemku se neustále rozšiřuje.
V minulých letech jsem již několikráte žádal Odbor místního hospodářství a majetku města o nápravu stavu a řádnou údržbu vodoteče přiléhající k mému pozemku. Koryto vodoteče přes několikaleté přísliby města, (nemají finanční prostředky) je do dnešního dne nevyčištěné a zanesené a přitékající a rozlévající voda (stovky litrů denně)! Zaplavuje neustále můj pozemek a situace se nadále zhoršuje a na louce mne vzniká močál.
Co dělat, aby majitel urychleně učinil řádnou nápravu a uvedl můj pozemek do původního stavu.
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
1/ Veřejnoprávní varianta:
Ve Vámi popsaném případě je podstatné, zda je možné předmětnou vodoteč označit za vodní dílo. Dle § 55/1 zákona o vodách jsou vodními díly stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména:

a/ přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,
b/ stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,
c/ stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací,
d/ stavby na ochranu před povodněmi,
e/ stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,
f/ stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,
g/ stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,
h/ stavby odkališť,
i/ stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,
j/ studny,
k/ stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,
l/ jiné stavby potřebné k nakládání s vodami.

V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.

Každý vlastník vodního díla je dle § 59/1 zákona o vodách povinen:

a/ dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých bylo vodní dílo povoleno a uvedeno do provozu, zejména dodržovat provozní řád a schválený manipulační řád, neprodleně oznamovat vodoprávnímu úřadu změny mající vliv na obsah manipulačního řádu a předkládat vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu tak, aby byl v souladu s komplexním manipulačním řádem,

b/ udržovat vodní dílo v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných zájmů,

c/ provádět na vlastní náklad u vodního díla technickobezpečnostní dohled, pokud tomuto dohledu vodní dílo podléhá,

d/ provádět na svůj náklad opatření, která mu vodoprávní úřad uloží k odstranění závad zjištěných na vodním díle, zejména při vodoprávním dozoru,

e/ dbát pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním toku,

f/ odstraňovat předměty a hmoty zachycené či ulpělé na vodních dílech a nakládat s nimi podle zvláštního zákona,

g/ osadit na vodním díle cejch, vodní značku nebo vodočet, umožnit průběžný přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo zajistit zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle rozhodnutí vodoprávního úřadu,

h/ osadit na vodním díle plavební znaky,

i/ u vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody ve vodním toku udržovat na vlastní náklad v řádném stavu dno a břehy v oblasti vzdutí a starat se v něm o plynulý průtok vody, zejména odstraňovat nánosy a překážky, a je-li to technicky možné a ekonomicky únosné, vytvářet podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavby,

j/ odstraňovat náletové dřeviny z hrází sloužících k ochraně před povodněmi, ke vzdouvání vody nebo k akumulaci vody,

k/ provádět jedenkrát za dva roky prostřednictvím osoby odborně způsobilé pověřené Ministerstvem životního prostředí technické revize vodního díla a výsledky těchto revizí předávat do 31. prosince příslušného roku vodoprávnímu úřadu; vlastník vodního díla je povinen odstranit zjištěné závady ve lhůtě do 60 dnů od provedení revize.

Pokud vlastník vodního díla ve Vámi popsaném případě neudržuje vodoteč v řádném stavu, přičemž v důsledku zanedbání této povinnosti Vám vzniká škoda, lze Vám doporučit obrátit se na místně příslušný vodoprávní úřad s podnětem k prošetření nastalé situace (ideálně včetně podrobné fotodokumentace) a zjednání nápravy. Dle § 104/2 zákona o vodách jsou vodoprávními úřady v první řadě obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady.

Neboť zalévání Vašeho pozemku vodou může mít rovněž vliv na životní prostředí, můžete v této souvislosti kontaktovat Českou inspekci životního prostředí.

Dle § 59/5 zákona o vodách dále platí, že vyžaduje-li to veřejný zájem a jestliže ten, kdo je k tomu povinen (zde vlastník vodního díla), tyto povinnosti řádně neplní a nezjednal-li nápravu ve stanovené lhůtě, vodoprávní úřad může rozhodnout, že jiná osoba přejímá na dobu nezbytné potřeby provoz nebo údržbu vodních děl. Tento provoz a údržbu obstarává určená osoba na náklady toho, kdo byl povinen tyto povinnosti plnit; není-li taková osoba, nese tyto náklady stát.

Jelikož jste vlastníkem pozemku, který sousedí s vodním dílem (je-li předmětnou vodoteč možné považovat za vodní dílo), je vhodné vědět, že dle § 60 zákona o vodách jsou vlastníci pozemků sousedících s vodním dílem povinni po předchozím projednání s nimi umožnit za účelem provozu a provádění údržby vodních děl v nezbytném rozsahu vstup a vjezd na své pozemky těm, kteří zajišťují provoz nebo provádějí údržbu těchto vodních děl. Pokud vstupem na pozemky vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu.

Na okraj své odpovědi pouze dodávám, že pokud představuje předmětná vodoteč vodní tok (ve smyslu § 43 zákona o vodách, vztahují se na Vás povinnosti vlastníka pozemku sousedícího s korytem vodního toku dle § 51 zákona o vodách.

2/ Soukromoprávní varianta:
Dle § 1013/1 občanského zákoníku platí, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že mimo jiné voda vniká na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku.

Vzniká-li rozlivem vody na Vašem pozemku rovněž škoda, je vhodné upozornit na § 2910 občanského zákoníku, dle něhož platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného (např. tedy vlastnického práva), nahradí poškozenému, co tím způsobil.

Druhou variantou řešení Vámi popsané situace je proto doručení předžalobní výzvy vlastníku předmětné vodoteče, v níž se budete domáhat okamžitého zjednání nápravy závadného stavu vodoteče. Nebude-li vlastník předmětné vodoteče reagovat v přiměřené lhůtě, kterou mu v předžalobní výzvě stanovíte, budete oprávněn se obrátit s žalobou na soud. Pro přípravu předžalobní výzvy i žaloby Vám lze doporučit využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

OBČAN-VĚCNÁ BŘEMENA
- Používání studny na vedlejším pozemku - vydržení věcného břemene, služebnosti novým majitelem nemovitosti
- Vydržení věcného břemene, služebnosti používání studny novým majitelem nemovitosti

1964 si postavili 2 sourozenci 2 chaty, které napojili na jednu studnu ležící ale na pozemku jedné chaty. V 6/2011 jsem zakoupil chatu na pozemku bez studny, ale vodu používám nadále původním způsobem. Majitel druhé chaty (ta se studnou) je prozatím stejný a nevadí mu to. Věcné břemeno však na studnu do katastru nepovolí dát (bojí se pozdější špatné prodejnosti své chaty). Jak to tedy bude, až svou chatu se studnou prodá? Mám nějakou možnost používat vodu (pro mě z cizí studny) stávajícím způsobem?
Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
V zásadě platí, že bez zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni (dle terminologie nového občanského zákoníku se jedná o služebnost) nejste bez souhlasu vlastníka předmětné studny oprávněn z ní čerpat vodu či jí jinak užívat.

Užíváte-li v současné chvíli vodu ze sousedovy studny na základě jeho souhlasu, došlo mezi Vámi s největší pravděpodobností k uzavření smlouvy o výprose (§ 2189 a násl. nového občanského zákoníku), jejímž předmětem je bezplatné přenechání věci k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má taková věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat. Souhlas s užíváním studny však může její vlastník samozřejmě kdykoli odvolat (§ 2190/1 nového občanského zákoníku). Tento způsob užívání sousedovy studny je pro Vás proto poměrně nejistý.

Jediným způsobem, jak si můžete zajistit užívání sousedovy studny do budoucna (a to i přes jeho eventuální budoucí nesouhlas), je zřízení služebnosti práva na vodu dle § 1272 nového občanského zákoníku, která musí být zapsána do katastru nemovitostí.

OBČAN-VLASTNICTVÍ, MAJETEK, DAROVÁNÍ
- Vrácení daru z důvodu výhrůžky nepečování o rodiče ve stáří - je to důvod k požádání o vrácení daru?
- Výhrůžka o nepečování o rodiče ve stáří - důvod k vrácení daru rodičům?
- Důvody pro vrácení daru - nový občanský zákoník 2014 (§ 2068 - § 2078)
- Vrácení daru pro nouzi nebo nevděk - nový občanský zákoník 2014 (§ 2068 - § 2078)
- Vrácení daru pro nouzi nebo nevděk - příklad, definice, vysvětlení (nový občanský zákoník § 2068 - § 2078)

Otec daroval 06/2014 sestře pozemek, ale nebyl na tom psychicky dobře a stále se musí léčit. Já s bratrem jsme o tom nevěděli. Otec by chtěl pozemek zpět a rozdělit ho na ostatní sourozence, tak ji poslal odvolání daru, jelikož mu začala vyčítat pohoštění. Říká, že se o něho nebude starat. Na toto odvolání, ale sestra reagovala tak, že jedině soudně ať si dar vezme zpět. Jaký navrhujte postup? Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Najdeme v ust. § 2068 - § 2078 NOZ, kdy lze dar odvolat pro nouzi nebo nevděk.

Odvolání daru pro nouzi předpokládá, že dárce se ocitl v takové nouzi, že nemá ani na nutnou vlastní výživu nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je povinen (tzv. zákonná vyživovací povinnost). Obdarovaný je v takovém případě povinen dárci vrátit dar anebo mu poskytnout obvyklou cenu daru.

Druhou možností je odvolání daru pro nevděk, kdy může dárce dar odvolat v případě, že obdarovaný ublíží dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně (nikoliv nějak bagatelně) porušil dobré mravy. V tomto případě má dárce nárok, pokud to obdarovanému neprominul, od darovací smlouvy pro nevděk odstoupit. Za nevděk se považuje také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké. Porušení dobrých mravů tedy bude muset být povahy zvláště intenzivní a bude muset znamenat přímou újmu i pro dárce.

S ohledem na shora uvedené, těžko bude Váš otec prokazovat, že jednání, kterým mu bylo vyčteno pohoštění, dosahovalo takové intenzity, kterou byly zjevně porušeny dobré mravy.

Co se týče psychického stavu Vašeho otce v době podpisu darovací smlouvy, byl-li si plně vědom, že podepisuje darovací smlouvu, kterou daruje předmětný pozemek. Tedy netrpěl žádnou duševní poruchou, která by ho činila neschopného právně jednat (schizofrenie apod.). Nelze ani namítat neplatnost právního jednání, na základě kterého došlo k darování nemovité věci.

Dle výše uvdeného neshledávám, že by nastala některá ze skutečností, pro kterou by mohl dárce požadovat vrácení daru.

TRESTNÍ-TRESTY
- Změna podmíněného odkladu výkonu trestu na nepodmíněný pro nesouvisející trestný čin
- Nesouvisející trestný čin a změna podmíněného trestu na nepodmíněný (§ 83 trestního zákoníku)
- Změna podmíněného tresného činu na nepodmíněný - informace (§ 83 trestního zákoníku)

Kolik podmínečně odložených trestů může člověk mít -neboli dostat od soudu?
Pokud spáchám trestný čin (třeba krádež) a následně jiný (třeba nemajetkový), hrozí, že soud přemění podmíněný odklad výkonu trestu kvůli druhému nesouvisejícímu TČ na nepodmíněný pro neosvědčení v podmínce? Děkuji, Ema

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
dle § 81/1 trestního zákoníku může soud podmíněně odložit výkon trestu odnětí svobody nepřevyšujícího tři léta, jestliže vzhledem k osobě a poměrům pachatele má důvodně za to, že k působení na pachatele, aby vedl řádný život, není třeba jeho výkonu. V takovém případě stanoví soud zkušební dobu na jeden rok až pět let.

Kromě stanovení délky zkušební doby může soud podmíněně odsouzenému uložit některá z těchto přiměřených omezení a přiměřených povinností, které směřují k tomu, aby podmíněně odsouzený vedl řádný život

a/ podrobit se výcviku pro získání vhodné pracovní kvalifikace,

b/ podrobit se vhodnému programu sociálního výcviku a převýchovy,

c/ podrobit se léčení závislosti na návykových látkách,

d/ podrobit se vhodným programům psychologického poradenství,

e/ zdržet se návštěv nevhodného prostředí, sportovních, kulturních a jiných společenských akcí a styku s určitými osobami,

f/ zdržet se neoprávněných zásahů do práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob,

g/ zdržet se hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek,

h/ zdržet se požívání alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek,

i/ uhradit dlužné výživné nebo jinou dlužnou částku,

j/ veřejně se osobně omluvit poškozenému, nebo

k/ poskytnout poškozenému přiměřené zadostiučinění.

Soud podmíněně odsouzenému dále zpravidla uloží, aby podle svých sil nahradil škodu nebo odčinil nemajetkovou újmu, kterou trestným činem způsobil, nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané trestným činem (§ 82/2 trestního zákoníku).

Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 83 trestního zákoníku, dle něhož platí, že jestliže podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná. Výjimečně může soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat podmíněné odsouzení v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestu (tzn. že se ve zkušební době neosvědčil, neboť nevedl řádný život), a:

a/ stanovit nad odsouzeným dohled,

b/ přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby, nebo

c/ stanovit dosud neuložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti.

Je tedy podstatné si uvědomit, že podmíněně odsouzený je v průběhu zkušební doby povinen vést řádný život, přičemž trestní zákoník v žádném ze svých ustanovení nedefinuje, co se tímto řádným životem míní. V každém případě však lze uzavřít, že řádný život vede mimo jiné ten, kdo ve zkušební době nepáchá jakoukoli trestnou činnost. Pokud tedy podmíněně odsouzený ve zkušební době spáchá další trestný čin, může soud rozhodnout o tom, že se neosvědčil a původně podmíněně odložený trest odnětí svobody bude vykonán. V takovém případě není rozhodné, zda spadá nově spáchaný trestný čin do stejné skupiny (např. majetkové trestné činy, trestné činy proti životu a zdraví apod.), jako trestný čin, pro který byl pachatel dříve podmíněně odsouzen, či zda se jedná o trestný čin z jiné skupiny.

Sama skutečnost, že podmíněně odsouzený spáchal ve zkušební době další (a to jakýkoli) trestný čin, je zpravidla důvodem pro rozhodnutí soudu o tom, že se podmíněně odsouzený neosvědčil a trest odnětí svobody proto musí vykonat.

Pokud podmíněně odsouzený spáchá ve zkušební době další trestný čin, může soud rozhodnout výjimečně o tom, že podmíněné odsouzení zůstane v platnosti a zkušební doba tak bude pokračovat dál. Toto rozhodnutí však musí být odůvodněno okolnostmi případu a osobou odsouzeného. Není tedy vyloučeno, aby byl podmíněně odsouzený v průběhu zkušební doby odsouzen za další trestný čin, a to např. znovu podmíněně, tato situace však představuje spíše výjimku z pravidla.

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace automobilu koupeného "jak stojí a leží" - má kupující právo na reklamaci?
- V kupní smlouvě je "kupuje jak stojí a leží" - nárok na reklamaci a opravu ojetého vozidla, automobilu
- Reklamace věci koupené "jak stojí a leží" - má kupující právo na reklamaci?

Koupila jsem auto v bazaru, mělo být v perfektním stavu. Ve smlouvě je: “kupuje, jak stojí a leží." Tedy, že se bazar zbavuje zodpovědnosti za skryté vady. Ale kupovala jsem auto v perfektním stavu bez vad, jak bylo řečeno při koupi a bylo i inzerované. Na místě jsme se ptali a krom kosmetických vad laku nemělo mít žádnou vadu.
Závady: už teď jsem za zjištěni vad dala zaplatila cca 2 tis.
Byly jsme s pánem z bazaru domluveni, že mi pošle materiál zdarma tedy modul a ventilátor. Ale pak couvl až po domluvené opravě a prý pošle jen jednu věc.
Závady jsou z diagnostiky modul svíček, ventilátor topení, ABS, a tlačítko vnitřního topení. Jak dál mohu postupovat abych nemusela jezdit 300 km. Jak zatlačil na pána z bazaru. Děkuji. Gábina

ODPOVĚĎ:
Ustanovení „kupuje, jak stojí a leží“ nezbavuje prodávajícího odpovědnosti za vady zboží. Podle nové právní úpravy (nový občanský zákoník 2014) platí, že prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal, má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné, dále, že věc se hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá, dále věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy, dále je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a konečně že věc vyhovuje požadavkům právních předpisů.
Ve vašem případě byly jistě porušena Vaše práva, neboť jste byla prodávajícím ujištěna o kvalitách vozu, které neměl. V takovém případě vyčíslete škodu a nejlépe písemně kontaktujte majitele bazaru s tím, že požadujete její uhrazení. Pohrozte, že v případě, že Vám nevyhoví, obrátíte se na českou obchodní inspekci a také na soud. Skutečně další instancí v tomto sporu je soud. Pokud by se jednalo o významnější částku, doporučuji podat žalobu k soudu.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Kdo je majitel stromu zasazeného na obecním pozemku občanem obce
- Kdo je majitel stromu zasazeného na městském pozemku občanem města

Děda zasadil stromy-jívy na obecní pozemek (potrava pro včely). Nyní se rozhodla obec pozemek vyčistit, protože se nachází pod vodiči elektrického napětí. Kdo je tedy majitel stromů zasazených občanem na obecním pozemku? Obci jako majiteli pozemku nebo nám, kteří jsme je osobně vysázeli? Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Dle § 1067 občanského zákoníku platí, že strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen. Ve Vámi popsaném případě je tedy vlastníkem obec, neboť kmeny těchto jív vyrůstají z pozemku vlastněného obcí.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové či distribuční soustavy je dle energetického zákona oprávněn i provozovatel přenosové či distribuční soustavy (i bez souhlasu vlastníka předmětného pozemku), a to v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel pozemku. Ve Vámi popsaném případě je tedy možné, že obec hodlá jívy vykácet právě na základě výzvy provozovatele přenosové či distribuční soustavy.

OBČAN-BYDLENÍ
- Automatické prodloužení nájemní smlouvy na byt - kdy k němu dochází?
- Automatické prodloužení nájemní smlouvy - nový občanský zákoník 2014
- Automatické prodloužení nájemní smlouvy - o kolik měsíců nebo let se NS prodlužuje?

Jsem vlastníkem rodinného domku. První patro již třetím rokem pronajímám. Vždy jsme uzavírali nájemní smlouvu na jeden rok k 1. listopadu. Zatím jsme k obnovení smlouvy nedospěli. Chtěl jsem se zeptat, zdali muže dojít k tomu, že se nájemní smlouva stane smlouvou na dobu neurčito? Nebo mohou nastat jiné problémy ze strany nájemníka?
Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
S účinností od 1. 1. 2014 vstoupil v platnost nový občanský zákoník, který umožňuje obnovu nájmu bytu, což předchozí občanský zákoník v případě nájmu bytu vylučoval. Tedy je skutečně možné dle ust. § 2285 NOZ, aby došlo obnovení nájmu, pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit a pronajímatel nevyzve v té době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednání dříve; nejvýše ale na dobu dvou let. Smluvní strany si však mohou v nájemní smlouvě aplikaci tohoto ustanovení a konkrétně obnovení nájmu vyloučit. V takovém případě by nájemní vztah skončil uplynutí sjednané doby. Občanský zákoník dále vyžaduje, aby pronajímatel vyzval nájemce k opuštění pronajatého bytu písemně.
V rámci obnovy nájmu nemůže dojít k prodloužení nájmu na dobu neurčitou, jak říká ust. § 2285 vždy se nájem prodlouží o dobu, na kterou byl uzavřen nejdéle na dobu dvou let.

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Do kdy je možné vybrat dovolenou z minulého roku
- Oznámení zaměstnaveteli o čerpání dovolené nevyčerpané z minulého roku

1.9.2014 jsem písemně oznámil zaměstnavateli čerpání řádné dovolené za rok 2013 a to od 17.12.2014 do konce roku 2014, tak abych vyčerpal všech 8 dnů nevyčerpané dovolené za rok 2013. V měsíci říjnu mi však zaměstnavatel stanovil čerpání dvou dnů řádné dovolené. Je i nadále platné mé oznámení z 1.9.2014 o čerpání 8 dnů dovolené nebo musím podat nové oznámení pouze v rozsahu 6 dnů? Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám zaměstnavatel do 30.6.2014 písemně neurčil čerpání dovolené, na kterou Vám vzniklo nárok za rok 2013, pak máte dle § 218 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“) právo písemně sdělit zaměstnavateli, kdy budete dovolenou čerpat. Pokud jste tak tedy v říjnu učinil a dovolenou si určil čerpat na prosinec, určení čerpání dovolené ze strany zaměstnavatele v měsíci říjnu na to nemá žádný vliv. Zaměstnavatel nemohl následně zvrátit Vaše určení čerpání dovolené, které proběhlo dříve, i když termín čerpání je až v prosinci. Nové oznámení tedy podávat nemusíte.

Strana 4 z 10

Trestní právo, trestné činy, přestupky

Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 60 (listopad 2015)

Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 59 (říjen 2015)

Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 58 (září 2015)

Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 57 (srpen 2015)

Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 56 (červenec 2015)

Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 55 (červen 2015)

Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 54 (květen 2015)

Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 53 (únor 2015)

Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 52 (leden 2015)

Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 51 (prosinec 2014)