Počet stránek ve webu: 43.166

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Může soud prohlásit při jednání, že je smlouva o dílo neplatná pro neurčitost plnění, protože není jasné, jaké práce měl zhotovitel provést, protože nebyly všechny práce v předmětu smlouvy vyjmenovány a součástí smlouvy byl položkový rozpočet a zhotovitel namítal i vícepráce? Žádný mezitímní rozsudek o neplatnosti smlouvy nepadl a soud posoudil nárok žalobce jako bezdůvodné obohacení.

Smlouva o dílo byla uzavřena v režimu starého občanského zákoníku. Názor změnil soud 15 měsíců po zákonné konc. řízení. Nejdříve byl zpracován posudek proto, zda bylo dílo provedeno řádně a bylo zjištěno, že nikoliv, ale od toho soud zcela odhlédl. Když soud překvalifikoval nárok žalobce na bezdůvodné obohacení, zadal soud posudek na ocenění všech prací, i když jsem namítala jejich neprovedení žalobcem, případně provedení jako náhrady způsobené škody při provádění prací. Znalec pouze ceny opsal z žalobcových podkladů. Následně soud nařídil doplnění posudku na zhodnocení díla. Znalec položky pouze opsal z předchozího posudku. Byl mi zamítnut revizní posudek. Dle mého názoru znalec nevypracoval znalecký posudek správně. Byl vypracován v rozporu s ustálenou judikaturou NS. Ale soud byl toho názoru, že znalec posudek vypracoval správně, že vysvětlil, že pokud zhotovitel neodstraňoval žádné konstrukce a provedené práce navyšovaly cenu nemovitosti - např. vrchní fasáda a chodník, je možné za zhodnocení považovat cenu obvyklou. Ve skutečnosti se však nejednalo ani o cenu obvyklou, ale o ceny, které požadoval žalobce. Znalec v posudku nepoužil žádné výpočty. Vyžádala jsem si revizní posudek, ale ten mi byl soudem zamítnut. Před jednáním, při kterém byl znalec vyslýchán, mi můj právní zástupce vypověděl právní zastoupení a před jednáním to písemně oznámil soudu s tím, že mi výpověď dal již před měsícem. Dle mého názoru soud nepostupoval správně a měl jednání odročit, to se však nestalo. Pak následovalo ještě jedno jednání, zastoupení jsem nesehnala, revizní posudek mi byl opět zamítnut a byl vynesen rozsudek v můj neprospěch. Odvolací soud rozsudek potvrdil, i když jsem již byla právně zastoupena. Vůbec se s tím nezabývali. Odůvodnění ještě nemám. Moje právní zástupkyně mě odrazuje od podání dovolání. Já jsem však přesvědčena o tom, že jsem měla spor vyhrát, protože šlo o nesprávné právní posouzení věci, jelikož mělo být postupováno podle smlouvy o dílo a ani bezdůvodné obohacení nebylo správně právně posouzeno. Navíc nebyl proveden důkaz - revizní posudek, kterým měl být zpochybněn provedený znalecký posudek, z kterého soud vycházel. Bylo mi znemožněno, abych se mohla bránit. Namítala jsem provádění nezákonných důkazů, které byly navrženy žalobcem po zákonné koncentraci řízení. I v případě, že by je provedl soud sám dle svého uvážení, jejich potřeba nevzešla do doby, než ze zákona nastala zákonná konc. řízení. Ani náklady řízení nebyly určeny správně, přesto byly uznány. Chci se dovolat. Myslím si, že bych měla být úspěšná, ale moje právnička mě od toho odrazuje. Chtěla bych NS požádat o odklad právní moci rozsudku. Chtěla bych NS požádat o odklad pravomocného rozhodnutí KS. Slyšela jsem, že to lze učinit až po nabytí pravomocnosti rozsudku spolu s dovoláním. Jenže, co dělat do té doby, než NS rozhodne? Bojím se, že na mě bude uvalena exekuce. Jedná se o statisíce Kč, které nemám. Náklady advokáta protistrany 3x převýšily přisouzenou částku. Byly přisouzeny v nesprávné výši - soud vycházel z žalované částky, přisouzená částka byl nižší. Jsem v důchodu a jiný příjem nemám, bojím se, že mě bude chtít žalobce připravit o dům. Jak mám, prosím, postupovat? Předem Vám mnohokrát děkuji za radu. Klára

ODPOVĚĎ:
K ne/správnosti postupu soudu se nebudu vyjadřovat, neboť učinění jakéhokoli závěru bez podrobné znalosti soudního spisu by bylo nepodloženou spekulací.
Co se týče podmínek pro úspěšné podání dovolání, je nutné vycházet v první řadě z § 237 Občanského soudního řádu, dle něhož platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze zároveň podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a/1 Občanského soudního řádu).
Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení. V dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy (§ 240/3 a 6 Občanského soudního řádu).
Není-li Vaše advokátka ztotožněna s Vaším záměrem podat dovolání, můžete využít služeb jiného advokáta:
www.advokatikomora.cz

Pokud ve Vašem případě již rozhodl odvolací soud, je nutné si uvědomit, že:
- právní moci nabude rozsudek odvolacího soudu jeho doručením (§ 159 Občanského soudního řádu),
- jakmile uplyne lhůta k plnění (vymezená v rozsudku), stane se rozsudek vykonatelným, tedy exekučně vymahatelným (§ 161/1 Občanského soudního řádu).

Dříve, než Nejvyšší soud rozhodne o dovolání, může odložit:
- vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo
- právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení
(§ 243 písm. a) a b) Občanského soudního řádu). K některému z těchto odkladů může Nejvyšší soud přistoupit i na základě vlastní úvahy, je však samozřejmě vhodnější ho o provedení odkladu požádat.

Obáváte-li se provedení exekuce do doby, než Nejvyšší soud rozhodne o Vaší žádosti o odklad nabytí právní moci či vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu, doporučuji Vám navrhnout odklad exekuce. Dle § 54/1, 2, 4 a 7 exekučního řádu platí, že:
- návrh na odklad exekuce se podává u exekutora, který vede exekuci;
- návrh na odklad exekuce, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu, exekutor odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze o návrhu věcně rozhodnout;
- do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce exekutor nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce, nejde-li o návrh, který je svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva;
- nevyhoví-li exekutor návrhu na odklad exekuce do 7 dnů, postoupí jej společně s exekučním spisem k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o něm rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů;
- je-li odložena vykonatelnost exekučního titulu (např. pokud by Nejvyšší soud rozhodl o odkladu), exekutor nebo exekuční soud odloží provedení exekuce do doby pravomocného skončení řízení, ve kterém soud rozhoduje o odložení vykonatelnosti exekučního titulu.

K předposlední odrážce výše doplňuji, že soud může na návrh odložit provedení výkonu rozhodnutí (resp. exekuce), jestliže se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen. I bez návrhu povinného může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, lze-li očekávat, že výkon rozhodnutí bude zastaven (§ 266/1 a 2 Občanského soudního řádu).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád
zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.