Tresty pro soudce za kárné provinění § 88/1 zákona o soudech a soudcích

Náleží mi za "špatný úřední postup" nějaké přiměřené zadostiučinění? Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Pro provedení důkladnější právní analýzy by bylo nezbytné znát řadu dalších podrobností, zejména se seznámit se zněním obou předmětných rozhodnutí soudů. Z Vašeho dotazu není bohužel ani zřejmé, zda se jednalo o občanskoprávní, trestněprávní či správněprávní soudní řízení; z tohoto důvodu pojmu svou odpověď obecněji.
V zásadě platí, že je-li rozhodnutí prvoinstančního soudu zrušeno soudem odvolacím, neznamená to, že by byl autor prvoinstančního rozhodnutí automaticky trestán. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že rozhodování soudů, přestože je postaveno na shodných základech a soudci rozhodují dle stejných právních předpisů a judikatury, je stále závislé na právním názoru konkrétního soudce, přičemž tento názor nemusí být shodný s právním názorem soudce odvolacího soudu. Sama skutečnost rozdílnosti právních názorů pak nemůže být důvodem pro trestání toho soudce, jehož právní názor nebyl soudcem odvolacího soudu sdílen.
Zmiňujete-li ve svém dotazu, že v rozhodnutí odvolacího soudu je uvedeno, že soudce prvoinstančního soudu pochybil, sluší se upozornit, že tato (či obdobná) sousloví se v rozhodnutích odvolacích soudů objevují poměrně běžně, přičemž soudce odvolacího soudu tímto způsobem patrně pouze vyjádřil svůj nesouhlas s právním názorem soudce prvoinstančního soudu. Pouze na základě tohoto sousloví však opravdu nemůže být přikročeno k potrestání soudce prvoinstančního soudu, pravomoc kárného postihu soudců ostatně nepřísluší soudcům odvolacích soudů.
Shora uvedené však samozřejmě neznamená, že by soudci nebyli za své jednání či rozhodování nijak odpovědni. Dle § 86 zákona o soudech a soudcích platí, že soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu jsou kárně odpovědni za kárné provinění. Tímto kárným proviněním je dle § 87/1 zákona o soudech a soudcích zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.

Za kárné provinění lze soudci dle § 88/1 zákona o soudech a soudcích uložit podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a/ důtku,
b/ snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se soudce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,
c/ odvolání z funkce předsedy senátu,
d/ odvolání z funkce soudce.

Od uložení kárného opatření lze upustit, jestliže se samo projednání kárného provinění jeví jako postačující.
Drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování může orgán státní správy soudů, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, vyřídit tím, že je soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu vytkne, je-li to postačující (§ 88a zákona o soudech a soudcích).

Máte-li zájem o projednání Vámi zmiňovaného pochybení soudce kárným soudem, je zapotřebí, abyste kontaktovala některou z osob, které jsou oprávněny podat návrh na zahájení kárného řízení. Dle § 8/2 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů jsou těmito oprávněnými osobami:
a/ prezident republiky proti kterémukoliv soudci,
b/ ministr spravedlnosti proti kterémukoliv soudci,
c/ předseda Nejvyššího soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší soud vrcholným soudním orgánem,
d/ předseda Nejvyššího správního soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší správní soud vrcholným soudním orgánem,
e/ předseda vrchního soudu proti kterémukoliv soudci příslušného vrchního soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně,
f/ předseda krajského soudu proti kterémukoliv soudci příslušného krajského soudu a proti soudci okresního soudu,
g/ předseda okresního soudu proti soudci příslušného okresního soudu a proti soudci jiného okresního soudu.

Dle § 9/1 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů musí být návrh na zahájení kárného řízení podán nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do 3 let ode dne spáchání kárného provinění.
Co se týče náhrady újmy, způsobené nesprávným rozhodnutím soudu, je klíčovým zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (zákon č. 82/1998 Sb. , v platném znění).
Dle § 5 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, přičemž dle § 6/2 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb. je v případě vzniku škody v soudním řízení příslušným úřadem Ministerstvo spravedlnosti.
Jako účastnice řízení, které vznikla škoda nezákonným rozhodnutím soudu, pak máte dle § 7/1 zákona č. 82/1998 Sb. právo se obrátit na Ministerstvo spravedlnosti (§ 14/1 zákona č. 82/1998 Sb.) s žádostí o její náhradu. Aby byla Vaše žádost úspěšná, je zapotřebí, aby bylo pravomocné rozhodnutí soudu pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem (§ 8/1 zákona č. 82/1998 Sb.).
Jednalo-li se ve Vašem případě o řízení trestní, přičemž prvoinstanční soud nezákonně rozhodl o vazbě, trestu nebo ochranném opatření, je podstatný § 9 a násl. zákona č. 82/1998 Sb.
Pokud Vám byla nezákonným rozhodnutím soudu způsobena též nemajetková újma (např. psychické trauma apod.), máte dle § 31a zákona č. 82/1998 Sb. nárok na přiměřené zadostiučinění, které Vám může být poskytnuto i v penězích.
Nárok na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb. se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se pak tento nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví (§ 32/1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb.).
Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb. se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.
Nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření se promlčí za dva roky ode dne, kdy nabylo právní moci zprošťující rozhodnutí, rozhodnutí, jímž bylo trestní řízení zastaveno, zrušující rozhodnutí, rozhodnutí, jímž byla věc postoupena jinému orgánu, nebo rozhodnutí odsuzující k mírnějšímu trestu (§ 33 zákona č. 82/1998 Sb.).