Objekt pro individuální rekreaci - definice, vysvětlení, příklad

Zóna je též označena jako trvalá zástavba. Objekt je 2podlažní z části zděný a zčásti dřevěný a vyžaduje rekonstrukci, neboť do něj několik let zatékalo a dřevěné konstrukce (která tvoří cca 60% konstrukce) je zčásti prohnilá a rádi bychom objekt současně mírně rozšířili (aktuální zastavěná plocha 60m2, obest. prostor - 350 m3, náš záměr 70m2/400m3) a řešíme problém se stavebním úřadem obce. Nejprve nechtěli připustit žádnou rekonstrukci s tím, že se jedná o dočasnou zástavbu chat (chybně si spletli s jinou lokalitou obce - tzv. dočasné chaty) a aktuálně chtějí dodržet rozsah velikosti současné stavby. Paradoxem je že v těsném sousedství (= stejná zóna) jsou již 2 objekty, které byly rekonstruovány v době platnosti současného územního plánu a jejichž parametry několikanásobně převýšili původní chaty (pro informaci - 1. zastavěná plocha 100m2, obestavěný prostor cca 450m3 a 2. 120 m2/600 m3. Dle odboru územního plánování v lokalitě nejsou dle územního plánu žádná omezení na zastavěnost území a velikost a parametry objektu. (Plánovaná zastavěnost představuje 20% pozemku.) Současně je v projednávání obce nový územní plán, který má vstoupit v platnost cca 05/2017 a kde bude pro naši lokalitu definována zastavitelnost na 10% a výška stavby do 4m. Mé dotazy jsou následující:
1. Existuje legislativní výklad pojmu objektu individuální rekreace dle stavebního zákona nebo jeho prováděcích vyhlášek? Dohledala jsem jedinou definici dle vyhlášky o oceňování, kde je objekt individuální rekreace charakteristický zastavěnou plochou do 80 m2 a obestavěným prostorem do 360 m3, je tato vyhláška závazná i pro stavební úřad?
2. Ve stavebním zákoně jsem nedohledala definici "rekonstrukce", respektive přístavby, nástavby, stavebních úprav … a jde mi o to kolik toho musí, ze stávající chaty zůstat, aby se jednalo o "rekonstrukci". Byl by např. směrodatný posudek statika s definováním části stavby, které musí být odstraněny.
Pokud se budeme snažit ponechat 3 zděné stěny, které by tvořily 1 obvodovou a 2 vnitřní příčky, bylo by to dostačující z pohledu legislativy "rekonstrukce"?
3. Lze se opřít o skutečnost, že okolní stavby byly povoleny a tím se domáhat našeho záměru?
4. Dle čeho posuzuje stavební úřad oblasti, které přesně nedefinuje legislativa ani územní plán ("dle nálady úřednice")?
Děkuji, s pozdravem Renata

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Legislativní vymezení stavby pro rodinnou rekreaci:
Odpověď na tento dotaz dává § 2 písm. b) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož je stavbou pro rodinnou rekreaci stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.
Nejvýše přípustná zastavěná plocha stavby pro rodinnou rekreaci, ani další minimální či maximální parametry této stavby nejsou vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území stanoveny. Jediným korektivem tak v této souvislosti zůstává neurčitý požadavek, aby objemové parametry a vzhled stavby odpovídaly požadavkům na rodinnou rekreaci.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že základní technické požadavky na stavbu pro rodinnou rekreaci jsou zakotveny v § 40 vyhlášky o technických požadavcích na stavby.
2/ Legislativní vymezení rekonstrukce stavby:
V tomto ohledu je nutné vycházet z § 2/4 a 5 stavebního zákona, dle něhož platí, že:
- nástavbou se stavba zvyšuje,
- přístavbou se stavba půdorysně rozšiřuje, přičemž je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou,
- při provádění stavební úpravy se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.
Vše shora uvedené je stavebním zákonem zahrnuto do kategorie změna dokončené stavby, přičemž tam, kde stavební zákon hovoří o „stavbě“, myslí se tím (dle okolností) i změna dokončené stavby (tzn. že nástavby, přístavby ani stavební úpravy nemají ve stavebním zákoně svou zvláštní právní úpravu, nýbrž se na ně aplikují běžná pravidla pro stavby).
Další kritéria pro rozlišení jednotlivých typů změn dokončených staveb stavební zákon nezná. Stavební zákon rovněž podrobněji neurčuje, kdy se již jedná o rekonstrukci (resp. některou ze změn dokončených staveb), a kdy nikoli; v tomto ohledu je rozhodování ponecháno na správním uvážení příslušného stavebního úřadu (k pojmu správního uvážení více v odpovědi na dotaz č. 4/).
3/ Povolení obdobných stavebních záměrů v okolí:
Pokud byly v okolí za účinnosti téhož územního plánu povoleny změny dokončených staveb (např. tedy přístavby), které odpovídají Vašemu stavebnímu záměru, rozhodně Vám doporučuji se domáhat povolení Vámi zamýšlené přístavby s poukazem na tyto jiné případy.
V tomto ohledu je vhodné stavebnímu úřadu připomenout, že dle § 2/4 správního řádu (kterým je povinen se řídit i stavební úřad) je správní orgán (zde stavební úřad) povinen dbát na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.
Shora uvedené ustanovení správního řádu odráží princip zásadní vázanosti správního orgánu jeho vlastní rozhodovací praxí. Toto pravidlo pramení ze zásady zákazu libovůle a neodůvodněně nerovného zacházení (zakotveného v čl. 1 Listiny základních práv a svobod).
Pokud na základě rozhodovací praxe stavebního úřadu vzniklo na Vaší straně legitimní očekávání, že ve Vašem případě rozhodne stavební úřad stejně, jak rozhodl ve skutkově podobných případech, je stavební úřad svou rozhodovací praxí vázán (tzn. že by měl a/ skutečně rozhodnout tak, jak rozhodl již několikrát v minulosti, nebo b/ přesvědčivě zdůvodnit, proč je nutné ve Vašem případě učinit výjimku ze zavedené rozhodovací praxe). Správní orgány jsou povinny přistupovat k subjektům v obdobných situacích rovným způsobem, jakákoli libovůle či svévole je ve správním rozhodování nepřípustná.
4. Nálada úřednice:
To, co ve svém dotazu označujete „náladou úřednice“, se v oblasti správního práva nazývá „správní uvážení“, popř. „diskrece“.
Správním uvážením je postup správního orgánu v situaci, kdy mu příslušné právní předpisy nabízí více způsobů řešení určité situace. Žádný právní předpis není natolik podrobný, aby postihl veškeré situace, které reálný život přináší. Z tohoto důvodu dávají právní předpisy na určitých místech správním orgánům možnost rozhodnout dle vlastní úvahy, popř. si vybrat některou z právním předpisem nabízených variant (které bývají často pouze příkladmé). Správní uvážení vytváří rozhodovací praxi správního orgánu, která zakládá legitimní očekávání adresátů správního rozhodování, tzn. že správní orgán je povinen používat správní uvážení v obdobných případech stejným způsobem (jinak by se totiž správní uvážení snadno změnilo v libovůli, která je ve správním rozhodování nepřípustná).
K institutu správního uvážení se (ve stručné a přehledné podobě) více dočtete např. zde:
http://iuridictum.pecina.cz/w/Spr%C3%A1vn%C3%AD_uv%C3%A1%C5%BEen%C3%AD
https://cs.wikipedia.org/wiki/Diskre%C4%8Dn%C3%AD_pravomoc
http://www.epravo.cz/top/clanky/spravni-uvazeni-10088.html
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/