Počet stránek ve webu: 43.121

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Dva sourozenci spoluvlastní pozemek se zděnou přízemní chatou se dvěmi vstupy a samostatnými kuchyněmi, koupelnami a toaletami. Lze ji geometricky rozdělit? Lze vést hranici pozemku středem vrtané společné studny a tím se vyhnout věcnému břemenu? Hezký den z Brna Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
1/ Geometrické rozdělení chaty:
Přestože rozdělení chaty na dvě části je teoreticky možné, doporučuji Vám v první řadě konzultovat tento záměr s místně příslušným stavebním úřadem. V daných souvislostech je klíčové stavebně-technické zhodnocení Vašeho záměru, které může mít na právní kvalifikaci zamýšleného rozdělení chaty rozhodující vliv (může se např. jednat o změnu dokončené stavby ve smyslu § 2/5 stavebního zákona).

Z hlediska občanskoprávního je pak podstatné, aby došlo k takovému reálnému rozdělení stavby, které bude mít za následek vznik dvou samostatných staveb (tzn. nemovitých věcí v právním smyslu). V této souvislosti pak lze odkázat např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1465/2000, z něhož cituji:
„Dokud není stavba reálně rozdělena, lze platně učinit předmětem převodu buď celou věc, nebo její ideální díl. Pokud má být např. převedena reálná část stavby, musí jít o takovou její část, která má již právně povahu samostatné věci. Reálné rozdělení stavby je možné jen tehdy, jestliže vzniknou na základě stavebních úprav učiněných podle stavebních předpisů samostatné věci. Přitom k reálnému rozdělení stavby na dvě nebo více samostatných věcí nestačí rozdělení stavební parcely geometrickým oddělovacím plánem (rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 20. 12. 1985, sp. zn. 3 Cz 43/85, publikovaný v Bulletinu Nejvyššího soudu ČSR, 1987, č. 1). “

2/ Rozdělení vrtané studny:
Jedná-li se ve Vámi popsaném případě o vrtanou studnu, tzn. nevybavenou betonovými skružemi, nebude s největší pravděpodobností možné takovou studnu možné označit za samostatnou nemovitou věc (ve smyslu § 119/2 Občanského zákoníku, resp. § 498 nového občanského zákoníku). V této souvislosti pak není rozhodné, že rovněž vrtaná studna může představovat vodní dílo ve smyslu § 55/1 písm. j) vodního zákona.

Přestože je tedy rozdělení vrtané studny (jakožto prosté vyhloubeniny v pozemku) možné (§ 82 stavebního zákona), je nutné si uvědomit, že problém „sdílení vody“ by tímto způsobem vyřešen být nemusel. Kromě vyhloubeniny v pozemku tvoří totiž podstatnou součást vrtané studny její další vybavení (čerpadlo apod.), tzn. movité věci, které samozřejmě rozdělení pozemku nepodléhají. S ohledem na shora uvedené je proto možné vést středem vrtané studny hranici nově vznikajících pozemků (ovšem s rizikem nepřesnosti geometrického měření) a současně založit např. spoluvlastnictví jejího movitého vybavení, anebo založit oprávnění na přístup k vodě věcným břemenem (§ 151n a násl. Občanského zákoníku), resp. služebností práva na vodu (§ 1272/1 nového občanského zákoníku), kteréžto řešení se jeví jako standardnější (a poskytující vyšší míru jistoty budoucích právních vztahů).

3/ Dodatek:
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak dodávám, že podílové spoluvlastnictví může být zrušeno a vypořádáno rozdělením věci rovněž rozhodnutím soudu (§ 142 Občanského zákoníku, resp. § 1142 a násl. nového občanského zákoníku), i v tomto ohledu je však podstatný názor stavebního úřadu, přičemž zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou je samozřejmě vždy vhodnější.

S nabytím účinnosti nového občanského zákoníku (od 1. 1. 2014) se pak stanou stavby součástí pozemků, na kterých se nacházejí (§ 3054 a § 506/1 nového občanského zákoníku), při případném dělení pozemku tak bude nezbytné zohlednit rovněž tuto skutečnost.

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.