Je odpracovaná doba cesta do pobočky firmy?
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Pracovní doba, řád, kázeň, náplň práce
- Zveřejněno: 13. březen 2017
Moje pracovní doba je pevně určena od 9:00 do 17:30 z důvodu zajištění provozu prodejny. V pracovní smlouvě mám dohodnuto, že mne může zaměstnavatel vysílat na pracovní cestu do jiných prodejen v jiných městech. Cesta trvá 3 hodiny z místa mého bydliště do místa výkonu práce.
Může zaměstnavatel trvat na to, abych nastoupil na pracovní cestu v 6:00 a byl jsem na místě určeném přesně od začátku pracovní doby a zároveň tedy přijel z pracovní cesty až ve 20:30? Děkuji, Broněk.
ODPOVĚĎ:
Dle § 42/1 zákoníku práce se pracovní cestou rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním (tato dohoda je ve Vašem případě zachycena v pracovní smlouvě). Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal.
Stručná odpověď na Váš dotaz tedy zní: Ano, zaměstnavatel je oprávněn po Vás požadovat jak vykonání pracovní cesty, tak dodržení jeho konkrétních požadavků, které se mohou týkat zejména termínu výkonu práce v cíli pracovní cesty (od čehož je odvislý i čas nástupu na pracovní cestu a čas návratu z pracovní cesty). Jako zaměstnanec jste povinen se řídit pokyny svého zaměstnavatele, tyto pokyny se pak mohou samozřejmě týkat i podrobností pracovní cesty.
V souvislosti se shora uvedeným doplňuji, že pracovní cesta má několik fází, a to a/ cestu do místa výkonu práce, b/ samotný výkon práce v cíli pracovní cesty a c/ návrat z pracovní cesty.
V tomto ohledu je klíčový § 210 zákoníku práce, dle něhož platí, že doba strávená na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí.
Pracovní dobou je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, přičemž nejčastěji je týdenní pracovní doba stanovena na 40 hodin (§ 78/1 písm. a) a § 79/1 zákoníku práce), jak je tomu i ve Vašem případě.
Ze shora uvedeného § 210 zákoníku práce lze dovodit, že pokud v rámci pracovní cesty strávíte určitý čas jinak než plněním pracovních úkolů (např. tedy čas strávený cestováním do a z místa cíle pracovní cesty), bude Vám za takto strávený čas náležet mzda pouze v případě, že takový čas zasáhne do obvyklého rozvržení Vaší pracovní doby. Pakliže tomu tak nebude, mzda Vám za takto strávený čas nenáleží.
Ve Vašem případě platí, že pokud se doba strávená plněním pracovních úkolů v cíli pracovní cesty časově shoduje s běžným rozvržením Vaší pracovní doby (tedy od 9:00 do 17:30), nebude Vám za čas strávený cestováním (byť se jedná celkem o 6 hodin) náležet mzda. Doba strávená cestováním se však bude započítávat do celkové délky pracovní cesty a bude mít vliv na výpočet výše cestovních náhrad (zejména stravného).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/