Klouzavá pracovní doba - definice, vysvětlení

1. Jak se řeší, kdybych chtěla jet na dovolenou nebo byla nemocná?
2. V pracovní náplni mám mimo jiné uvedené: Záskok v případě nemoci recepčních. Hrozí mi nějaký postih, kdybych z nějakého důvodu nemohla vyjít vstříc? (Nakolik je závazná povinnost "záskok za nemoc" pro případ, kdybych už na ten den měla zakoupené např. lístky do divadla? ) Mám obavu, abych jednoho dne nelitovala, že jsem toto znění podepsala. Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
zákoník práce pojem klouzavé pracovní doby nezná. Zákoník práce počítá s rovnoměrným rozvržením pracovní doby rozvržení, při kterém zaměstnavatel rozvrhuje na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu a s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích.
Za klouzavou pracovní dobu je obvykle považováno pružné rozvržení pracovní doby. To je ale vyjádření něčeho trochu jiného. Nejprve je třeba vědět, zda máte pracovní dobu rovnoměrně rozvrženou, tedy například na pět dní v týdnu a nebo nerovnoměrně rozvrženou, například na několik "krátkých" a "dlouhých" týdnů, kdy se celková týdenní pracovní doba srovná v delším časovém období. Pružná pracovní doba znamená, že si zaměstnanec může volit sám počátek a konec pracovní doby. Zpravidla zaměstnavatel ve vnitřním předpisu určí nějakou pevnou dobu, kdy je nutno být na pracovišti (například od 9,00 do 13,00) a zbytek si zaměstnanec řídí sám tak, aby na konci určeného období měl stanovenou pracovní dobu odpracovanou.
Pružná pracovní doba se tedy týká konkrétního dne, ve kterém si můžete volit příchod a odchod. V obou případech rozvržení pracovní doby ale zaměstnanec musí vědět, které dny do zaměstnání má nastoupit a kdy ne. Pružné rozvržení pracovní doby se neuplatní při pracovní cestě zaměstnance a při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven, nebo brání-li jejímu uplatnění provozní důvody, a v době důležitých osobních překážek v práci, po kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu podle § 192 nebo dávky podle předpisů o nemocenském pojištění. To znamená, že při nemoci se pracovní den počítá zkrátka jako 8 hodinový. Při dni dovolené také.
Neznám samozřejmě podrobnosti Vaší pracovní smlouvy, proto moje rady mohou být čistě teoretické, ale záskok v případě nemoci jiného zaměstnance si vykládám tak, že v rámci své pracovní doby můžete být určena na práci v recepci místo své obvyklé činnosti. Pokud byste měla přijít jindy, šlo by o přesčas. Pokud by nařízením takové práce Vám vznikla škoda, musel by samozřejmě zaměstnavatel takovou škodu uhradit. Totéž platí v případě, kdy by Vám zaměstnavatel zrušil z nezbytných důvodů již nařízenou dovolenou, pak by musel nahradit náklady, které Vám již vznikly.
Související právní předpis:
Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů