Počet stránek ve webu: 43.121

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Jsem zaměstnána u soukromé firmy jako odborný prodejce nábytku, při hledání určitých věcí co patří do pracovní smlouvy jsem se na internetu dočetla o nějaké ZARUČENÉ MZDĚ, která je rozdělená do 8 pracovních skupin podle níž je minimální mzda rozdělena podle určitých pracovních schopností a obtížnosti práce, znamená to tedy, že je pro každou pozici jiná pracovní skupina?

Má být v mzdovém výměru zapsáno zařazení skupin. Mám tam pouze uvedenou minimální mzdu 10 000 Kč hrubého měsíčně a z předchozího zaměstnání u soukromé firmy jsem měla napsáno, ve které pracovní skupině jsem zařazena a dále jestli musí být napsána náplň práce, protože tam také máme pouze větu, že jsme manageři prodejny. K pracovní smlouvě: jsem uvedena na dveřích jako oprávněná osoba, ale pracovní smlouva vypadá stejně jako u kolegyně, nemusím to mít i písemně? Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Minimální a zaručená mzda:
Pro získání základního přehledu o podstatě institutu minimální a zaručené mzdy vizte zde: http://www.mpsv.cz/cs/7667
Minimální mzda tak v souladu s § 111/1 zákoníku práce představuje nejnižší možné ocenění závislé práce. Výši základní sazby minimální mzdy a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Základní sazba minimální mzdy činí nejméně 7.955,- Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu.
Aktuální výše základní sazby minimální mzdy je v § 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. stanovena na částku 50,60 Kč za hodinu nebo 8.500,- Kč za měsíc, a to pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin.
Zaručená mzda (§ 112 zákoníku práce) naproti tomu zohledňuje při stanovení nejnižšího možného ocenění práce i složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce.
Nejnižší možné úrovně zaručené mzdy jsou v § 3/1 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. (pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin) odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin. Obecné charakteristiky skupin prací a příklady prací v těchto skupinách jsou stanoveny v příloze k tomuto nařízení vlády. Dle tohoto rozpisu si můžete ověřit, zda Vámi pobíraná mzda odpovídá mzdě, která je Vám s ohledem na složitost, namáhavost a odpovědnost Vámi vykonávané práce zaručena.
Shora uvedené lze shrnout tak, že pro zařazení zaměstnance do některé z osmi skupin zaručené mzdy není rozhodné, jakou pozici tento zaměstnanec u zaměstnavatele zastává, nýbrž jak složitou, namáhavou a odpovědnou práci tato pozice obnáší; nelze pak samozřejmě vyloučit, že dvě odlišné pozice budou spadat do stejné skupiny zaručené mzdy.

Mzdový výměr:
Dle § 113/4 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci v den nástupu do práce písemný mzdový výměr, který musí obsahovat údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy (jestliže tyto údaje samozřejmě neobsahuje již pracovní smlouva nebo vnitřní předpis zaměstnavatele). Dojde-li posléze ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.
Ze shora uvedeného lze dovodit, že údaj o zařazení zaměstnance do příslušné skupiny zaručené mzdy dle obtížnosti jím vykonávané práce, není povinnou náležitostí mzdového výměru; totéž pak platí rovněž o pracovní náplni. Na tomto místě mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že v případě zaměstnanců, kteří jsou odměňováni platem, obsahuje jejich platový výměr mimo jiné i údaje o platové třídě a platovém stupni, do nichž je zaměstnanec zařazen, a údaje o výši platového tarifu a ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složkách platu (§ 136/2 zákoníku práce).

Údaj o zařazení zaměstnance do příslušné skupiny zaručené mzdy pak nepředstavuje ani povinnou náležitost výplatních lístků/pásek, neboť veškeré údaje, které musí být v těchto dokumentech uvedeny, jsou vyjmenovány v § 142/5 zákoníku práce.

Oprávněná osoba:
V tomto ohledu z Vašeho dotazu nevyplývá, co máte na mysli oním oprávněním. Obecně však platí, že zaměstnanec svým právním jednáním (které činí v rámci plnění pracovních úkolů) zavazuje zaměstnavatele, tzn. že je oprávněn za zaměstnavatele v rozsahu jím vykonávaného druhu práce a pracovního zařazení právně jednat (jak lze v nejobecnější rovině dovodit i z § 2 zákoníku práce). Pro tyto účely může být samozřejmě zaměstnanec zaměstnavatelem vybaven příslušným pověřením či plnou mocí, v tomto ohledu vše záleží na konkrétních podmínkách každého zaměstnavatele. Tato skutečnost však nemusí být uvedena zvlášť v pracovní smlouvě, zaměstnanec může být tímto způsobem pověřen i v průběhu trvání pracovněprávního vztahu.

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.