Škoda způsobená zaměstnancem - může odmítnout uznání škody pokud nemá doklad o ceně opravy?
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Odpovědnost za škodu (pracovní právo)
- Zveřejněno: 30. leden 2016
22.10.15 jsem nastoupil do zaměstnání jako skladník. 23.10.15 jsem poškodil při jízdě s vysokozdvižným vozíkem a manipulaci s paletami vrata skladu. Byl sepsán a mnou podepsán záznam o škodní události (Pozn. vrata prý již byla před událostí částečně poškozena, to jsem ale při podepisování záznamu nevěděl).
Vrata byla opravena 6.11.15 pracovníky cizí firmy. Zatím mi nikdo bližší informace nesdělil a nedoložil výši škody. Chci ukončit pracovní poměr ve zkušební době co nejdříve, nejpozději do 30.11.15.
1. Musím podepisovat uznání výše škody, pokud mi nepředloží doklady o zaplacení opravy?
2. Musím vůbec podepisovat uznání výše škody, jaké by mohly být důsledky nepodepsání?
3. Je pravda, že pokud mi nebude předloženo k podpisu uznání výše škody do jednoho měsíce od škodní události, tedy do 23.11.15 ztrácí zaměstnavatel nárok na náhradu škody?
4. Pokud mi bude uznání výše škody předloženo k podpisu až po jednom měsíci od škodní události, mohu z tohoto důvodu podpis i nárok zaměstnavatele odmítnout (stejně se mi určitě „pomstí“ tak, že mi nevyplatí pohyblivou částku platu – skoro polovina platu)?
5. Kdy musím doručit nejpozději výpověď, pokud bych chtěl být v práci naposledy v pondělí 30.11.15?
Předem děkuji. Mirek
ODPOVĚĎ:
Pokud chcete ukončit pracovní poměr ve zkušební době, doručte zaměstnavateli písemné oznámení o tomto, pracovní poměr skončí dnem doručení, nebude-li v písemném oznámení uveden den pozdější. Ve zkušební době lze tedy skočit pracovní poměr „ze dne na den“.
Uznání výše škody nemusíte podepisovat vůbec, ani kdyby Vám zaměstnavatel doklady o opravě předložil, není to vaše povinnost a zaměstnavatel Vás k tomu nemůže donutit. Pokud byste podepsal uznání výše škody, uznal byste výši svého závazku. Pokud uznání závazku nepodepíšete, může po Vás i tak zaměstnavatel požadovat uhrazení výše škody, kterou vyčíslí. Pokud byste s danou částkou nesouhlasil a nezaplatil ji, pak by zaměstnavatel musel podat k soudu žalobu na zaplacení a musel by dokázat, že máte povinnost danou částku hradit, což by měl v případě Vašeho uznání škody daleko lehčí, neb u uznání dluhu se má za to, že uznaný dluh v době uznání existoval.
Dle § 263 odst. 1 ZP platí, že výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla, a kdo za ni odpovídá. V daném ustanovení je jednak slovo „zpravidla“, které tedy může jednoměsíční lhůtu prodloužit a jednak pro nedodržení této povinnosti ze strany zaměstnance není stanovena žádná sankce. Pokud tedy zaměstnavatel takto učiní až za delší dobu, nic to nemění na povinnosti zaměstnance plnit, je-li jeho požadavek oprávněný. Nárok na náhradu škody může zaměstnavatel vznést i po ukončení Vašeho pracovního poměru, druhou věcí zůstává otázka oprávněnosti takového požadavku.