Počet stránek ve webu: 43.155

1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Mám následující spor se svým předchozím zaměstnavatelem: 6.1.2015 jsem naboural se svěřeným služebním autem na zledovatělé vozovce, narazil jsem do stromu, nebyl jsem zraněn, auto na odpis. Dostal jsem nařízeno nevolat policii, jen jsme se svým kolegou z podniku, který později přijel k nehodě, počkali na odtahovku.

Auto nemělo havarijní pojištění, nikdo další nebyl přítomen, ani zraněn. Důležité je také, že jsem nikdy nepřevzal automobil žádným podpisem. Dále svěřený automobil patřil jiné firmě se stejným panem ředitelem (majitelem / jednatelem). Jejich externí personalista mi řekl, že podle článku na webu hospodářské komory ČR po mně nemohou vymáhat více než účetní cenu vozu = cca 24.000 Kč. (na netu jsem viděl stejná Berlinga také najeto kolem 260 tisíc mezi cenami 50-60 tisíc, oni snad prý loni ještě investovali u vozu do přestavby na LPG) Měl jsem řediteli navrhnout řešení, navrhl jsem srážky ze mzdy ve výši symbolických 8 000 Kč. Odpovědi jsem se nedočkal, že se ředitel poradí s právničkou. 6.3.2015 ředitel využil práva výpovědi ve zkušební době (smlouva na dobu neurčitou se ŠESTIMĚSÍČNÍ zkušební lhůtou na pozici stavební mistr) a ukončil mé působení ve firmě posledním dnem zkušební doby. O bouraném autě nepadlo už ani slovo. Žádné srážky ze mzdy nenastaly. 28.7.2015 jsem vyzvedl doporučený dopis od právničky firmy. V něm se píše zhruba následující: "Výzva k zaplacení dlužné částky do sedmi dnů od doručení. Způsobil jste škodu svému zaměstnavateli, jste povinnen ji uhradit. Hodnota vozidla před nehodou 95 000 Kč, dnes hodnota šrotu, odtah 2 541 Kč, zaplaťte na náš bankovní účet nejpozději do sedmi dnů od doručení výzvy. Pokud nezaplatíte v termínu, dáme návrh na zaplacení k soudu, čímž dojde k navýšení dlužné částky o částku představující úroky z dlužné částky a na náklady řízení. V okamžiku podání žaloby na zaplacení dlužné částky - náhrada nákladů řízení bude 11 000 Kč. Firma má za to, že dlužnou částku bude možné po osobním projednání v mé advokátní kanceláři splácet na základě předem daného splátkového kalendáře." Podepsán právní zástupce. Ještě napíšu, ve své pracovní smlouvě jsem neměl, že budu mít zapůjčeno auto, ani že k výkonu svého povolání budu řídit a v době nehody jsem neměl referentské zkoušky pro řízení auta u jejich firmy. Tedy v tuto chvíli co bych měl udělat, prosím? Je pro mě povinnost odpovědět právničce firmy do sedmi dnů závazná? Bylo by možné napsat za úplatu odpověď? Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
V dané věci je důležité, zda jste měl řízení vozidla sjednáno jako druh práce v pracovní smlouvě. Je možné sjednat druh práce i tak, že je sjednán druh práce i tak, že z něj vyplývá, že jej nelze vykonávat bez řízení automobilu, i tehdy je pak tedy řízení automobilu výkonem práce, i když to nevyplývá z pracovní smlouvy výslovně.
Budu však dále vycházet ze skutečnosti, že řízení automobilu nebylo Vaším sjednaným druhem práce. Zaměstnavatel má sice na úseku bezpečnosti práce povinnost stanovenou v § 103 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění: „Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může zaměstnanec přijít do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. “ Daná povinnost se však týká především rizikům vztahujících se k výkonu druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, popř. k dalším skutečnostem dle zvážení zaměstnavatele. Ani z jiných právních předpisů nevyplývá povinnost zaměstnavatele školit zaměstnance, pokud řídí při výkonu práce motorové vozidlo, aniž by to bylo sjednáno jako výkon jejich práce v pracovní smlouvě. Není tedy povinností zaměstnavatele zajistit, aby zaměstnanci měli tzv. referenční zkoušky.
Ohledně převzetí vozidla a jejím nakládáním z Vaší strany je rozhodná praxe u zaměstnavatele. Pro povinnosti náhrady škody z Vaší strany není rozhodné, že např. nedošlo k písemného převzetí vozidla z Vaší strany apod.
Podle § 250 odst. 1 ZP odpovídá zaměstnanec zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Musí se tedy jednat o škodu, která je způsobena zaměstnavateli. Píšete, že vozidlo zaměstnavateli nepatřilo. Je však možné, že skutečný vlastník vozidla po zaměstnavateli chtěl náhradu škody, která mu byla Vaším jednáním způsobena, a Vašemu zaměstnavateli tak vznikla škoda v podobě částky, kterou musel tomuto vlastníkovi jako náhradu škody zaplatit. Toto by Vám však měl zaměstnavatel vysvětlit, resp. sdělit Vám, jakým způsobem mu vznikla škoda, když auto nebylo v jeho vlastnictví. Pokud tedy budete tuto skutečnost rozporovat. Výše škody nemůže přesáhnout 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti (§257 odst. 2 ZP).
Pokud Vás právní zástupkyně zaměstnavatele vyzvala k zaplacení určité částky do určité doby, pak je pro Vás dodržení této lhůty závazné v tom směru, že pro zaměstnavatele se v tento den stává Váš dluh splatný, po jeho uplynutí může požadovat úroky z prodlení, resp. může podat žalobu k soudu na zaplacení dlužné částky.
Já bych Vám doporučila se obrátit na advokáta v místě Vašeho bydliště a s ním danou věc projednat, resp. projednat i s druhou stranou, neboť obecně řečeno po Vás zaměstnavatel může náhradu škody požadovat, je však možné, že mi nejsou známy veškeré relevantní skutečnosti pro posouzení celého případu.

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.