Předžalobní výzva zaměstnavateli - odškodnění za pracovní úraz nezaviněným zaměstnancem
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Odpovědnost za škodu (pracovní právo)
- Zveřejněno: 19. duben 2014
V dočasné pracovní neschopnosti DPN jsem byla od 18.10. 2012 do 10.5. 2013. Zaměstnavatel provedl záznam o pracovním úrazu, čímž přiznal a potvrdil pracovní úraz. V záznamu je uvedeno toto:
"Porucha vědomí pacienta při nácviku chůze se sanitářem. Při zabránění pádu pacienta na zem si zraněná osoba způsobila blokádu zad. Nebyly porušeny žádné předpisy." Moje pojišťovna je Uniqua. Pojistitel zaměstnavatele je Kooperativa. Po dobu neschopnosti mě vyplácela ČSSZ a zaměstnavatel dorovnával do platu 100%. Paní doktorka neuroložka po skončení neschopenky napsala do POSUDKU O BOLESTNÉM : diagnoz a za ně 450 bodů.
Do kolonky "Lze předpokládat, že úraz zanechá trvalé následky" napsala : "Chronické bolesti C, Th, LS páteře, + posttraumatický psychosyndrom."
Obě pojišťovny se brání veškerému plnění s tím, že po úraze se projevily degenerativní změny páteře, tudíž se nejedná o úraz. Já mohu čestně prohlásit, že až do doby úrazu jsem o svých dg. nevěděla (dětská vývojová vada). Zaměstnavatel se odvolal, přesto Kooperativa odmítá plnění a zaměstnavatel teď ode mne chce posudek od revizního lékaře a snad zpět, co vyplatil. Díky.
ODPOVĚĎ:
Neboť z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, co je podstatou Vašeho právního vztahu s pojišťovnou Uniqa, zaměřím se v odpovědi pouze na právní vztah s Vaším zaměstnavatelem (resp. jeho pojišťovnou). Odmítá-li Vám však pojišťovna Uniqa poskytnout plnění, k němuž je dle uzavřené pojistné smlouvy povinna, bude Váš další postup v podstatě obdobný, tzn. kontaktování advokáta a případné zahájení soudního řízení (k tomu vizte níže).
Dle § 380/1 Zákoníku práce platí, že pracovním úrazem je poškození zdraví zaměstnance, došlo-li k němu nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, přičemž za škodu způsobenou takovým pracovním úrazem zaměstnavatel zaměstnanci odpovídá (§ 366/1 zákoníku práce).
Na vznik povinnosti zaměstnavatele k odškodnění zaměstnance při pracovním úrazu pak nemá žádný vliv skutečnost, že zaměstnavatel dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 366/4 zákoníku práce).
Zaměstnavatel je pak samozřejmě oprávněn zprostit se (zcela či částečně) odpovědnosti za škodu na zdraví zaměstnance, pouze však v případech dle § 367 zákoníku práce. V tomto ohledu je vhodné vědět, že zaměstnavatel se nemůže zprostit odpovědnosti zcela ani zčásti v případě, kdy zaměstnanec utrpěl pracovní úraz při odvracení nebezpečí přímo hrozící životu nebo zdraví (§ 368 zákoníku práce). Pokud jste pak pracovní úraz utrpěla při záchraně pacienta, který ztratil vědomí a pádem by mu bezesporu vznikla škoda na zdraví, je možné uvažovat o splnění podmínky dle § 368 zákoníku práce, tzn. že Váš zaměstnavatel nebude oprávněn se své odpovědnosti za vzniklou škodu zprostit (a to ani částečně).
Jste-li přesvědčena o tom, že Vaše zdravotní komplikace jsou způsobeny výhradně utrpěným pracovním úrazem a není-li Váš zaměstnavatel ochoten Vám vyplácet příslušné náhrady (resp. pokud si Váš zaměstnavatel či jeho pojišťovna kladou nějaké podmínky), doporučuji Vám v každém případě kontaktovat advokáta:
a s jeho pomocí zaslat zaměstnavateli tzv. předžalobní výzvu, popř. následně podat žalobu. V případném soudním sporu se pojišťovna Vašeho zaměstnavatele stane tzv. vedlejším účastníkem soudního řízení a v jeho rámci bude samozřejmě oprávněna uplatňovat svá práva.
Na vysvětlenou současné situace pak pouze dodávám, že neochota pojišťoven odškodnit zaměstnance svých klientů (zaměstnavatelů) a s tím související obstrukční jednání, představuje poměrně běžnou praxi. Je-li pak ve Vašem případě pojišťovnou Vašeho zaměstnavatele argumentováno existencí degenerativních změn páteře, jedná se opět o zcela obvyklou argumentační taktiku mnoha pojišťoven. V tomto ohledu proto upozorňuji na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2009, sp. zn. 21 Cdo 3435/2008, v němž se Nejvyšší soud s obdobnými námitkami pojišťoven (resp. zaměstnavatelů) vypořádal, a z něhož vyplývá:
„Existence určitého chorobného stavu (predispozice), třeba latentního, u poškozeného zaměstnance sama o sobě neznamená, že mezi úrazovým dějem a jím vyvolaným následným chorobným stavem nemůže být dána přímá příčinná souvislost, jestliže je postaveno najisto, že vyvolání tohoto chorobného stavu bylo způsobeno výkonem práce jako jednou z hlavních příčin (např. výhřez meziobratlové ploténky, na které již několik let byly degenerativní změny tuberkulosního původu, a tím i predispozice k výhřezu ploténky); na tom nic nemění skutečnost, že na vznik poškození zdraví vyvolaného úrazovým dějem spolupůsobily i jiné vnitřní faktory, vrozené nebo získané, jež vyvolávají pro organismus neobvyklé podmínky. “