Na koho se má zaměstnanec obrátit s nároky po pracovním úrazu?

Pracovala jsem na stroji společně s kolegyní, pomáhala jsem jí při práci (vždy tam pracuje pouze jeden člověk) a ona bohužel zapla stroj v okamžiku, kdy jsem tam měla ruku. Zaměstnavatel po dohodě s bezpečnostním technikem navrhli pojišťovně finanční potrestání mé osoby o 10% při doplácení do výše průměrného platu s tím, že pojišťovna se vyjádří až po ukončení mé pracovní neschopnosti a může mě finančně zkrátit mnohem více, než navrhl zaměstnavatel. Zajímalo by mě na co mám vlastně nárok, zda mi pojišťovna vyplatí bolestné, náklady na léčbu a odškodnění za trvalé následky, a v jaké výši. Myslím tím, zda mi veškeré doplatky budou vypláceny ve finančně zkrácené formě tak jak rozhodne pojišťovna. Já sama žádné pojištění úrazu, ani úrazové nebo životní pojištění nemám. Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu na zdraví zaměstnance se řídí § 365 a násl. Zákoníku práce.
Zaměstnavatel se ve Vašem případě chce částečně zprostit odpovědnosti za škodu na zdraví podle § 367 odst. 1 zákoníku práce. Ve Vašem případě je nejprve nutné objektivně posoudit, zda jste se zaviněně (zavinění je i v podobě nedbalosti) dopustila porušení bezpečnostních předpisů, či zda není na místě zproštění se odpovědnosti zaměstnavatele z důvodu lehkomyslnosti podle odst. 2 téhož ustanovení - nutnost objektivního posouzení je v tom, že podle odst. 1 se zaměstnavatel může odpovědnosti zprostit zcela; podle odst. 2 pouze z části.
Je třeba dodat, že nejste v žádném vztahu s pojišťovnou - odpovědnost za škodu na Vašem zdraví nese zaměstnavatel, který je povinen být pojištěn (a to buď u České pojišťovny, a.s. nebo u pojišťovny Kooperativa).
To, zda jste utrpěla pracovní úraz (tedy zda se jedná o úraz podle § 380 zákoníku práce), taktéž to, zda je zaměstnavatel oprávněn zprostit se odpovědnosti a z jakého důvodu (již zmíněný § 367 zákoníku práce) a nakonec to v jaké míře se odpovědnosti zprostí (§ 367 odst. 3 zákoníku práce) jsou úkony zaměstnavatele nikoliv pojišťovny.
Je běžné, že zaměstnavatelé konzultují tyto případy s pojišťovnou, aby udržovali jednotný postup vůči všem zaměstnancům. Nicméně tato skutečnost v žádném případě nevytváří Váš vztah s pojišťovnou.
Nároky na náhrady vyplývající z pracovního úrazu jsou uvedeny v § 369 zákoníku práce (jedná se o

• ztrátu na výdělku, bolestné a
• snížení společenského uplatnění,
• účelně vynaložené náklady,
• věcnou škodu).

Dále existuje nárok na ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (renta) - a to v případě, že byste v důsledku pracovního úrazu nedosahovala výdělku jako před úrazem (§ 371 zákoníku práce); posuzování ovšem tohoto nároku je natolik složité, že není v rámci kapacitní možnosti odpovědi se tímto zabývat blíže.
Pokud se zaměstnavatel důvodně zprostí odpovědnosti za škodu na Vašem zdraví "krátí" se v určené míře všechny náhrady (tedy každá ze čtyř, resp. pěti jelikož bolestné a snížení společenského uplatnění jsou dvě položky uvedené v jednom bodě, uvedených položek zvlášť).
Pokud jste aktuálně dočasně pracovně neschopná, zaměstnavatel Vám bude ztrátu na výdělku vyplácet zálohově a po ukončení dočasné pracovní neschopnosti záležitost předá své pojišťovně k refundaci (tedy k tomu, že pojišťovna uhradí zaměstnavateli Vám vyplacené náhrady), tehdy může nastat situace, kdy se pojišťovna vyjádří k výši "krácení" - tedy míře zproštění se odpovědnosti a stanoví vyšší míru.
Obvykle taktéž zaměstnavatel vyplácí účelně vynaložené náklady -

• poplatky u lékaře,
• hospitalizace,
• náklady na předpisy na léky apod.,  

a tyto pojišťovna následně refunduje; vyčíslené bolestné obvykle rovnou předává pojišťovně, která jej posoudí i z odborného hlediska (tedy z hlediska určení jednotlivých položek odpovídajících rozsahu zranění), jelikož tohoto posouzení zaměstnavatel obvykle není z odborného hlediska schopen.
Pokud by došlo k situaci, že:
1) se zaměstnavatel zprostí odpovědnosti za pracovní úraz zcela podle § 367 odst. 1 zákoníku práce a Vy budete přesvědčena, že nedošlo k zaviněnému porušení předpisů z Vaší strany, nebo
2) zaměstnavatel se nezprostí odpovědnosti zcela, ale pojišťovna určí míru zproštění se odpovědnosti výrazně vyšší než navrhovaných 10% (či uplatněné bolestné odmítne uhradit ve Vaším lékařem stanovené výši),
pak je nutné, abyste se u zaměstnavatele dožadovala písemného rozhodnutí a odůvodnění stanovené míry.
Pokud byste nepovažovala rozhodnutí za odůvodněné a zaměstnavatel odmítl rozhodnutí přehodnotit, doporučuji se obrátit na advokáta a zvažovat soudní postup (tedy vymáhání Vašich nároků soudní cestou).