Finanční "odškodnění" od zaměstnavatele - doplatek rozdílu mezi nemocenskými dávkami a mzdou

K dnešnímu dni mám nevyčerpanou dovolenou za rok 2013 (9 dnů), za rok 2014 (20 dnů) a za rok 2015 (15 dnů). Nemohla jsem si ji vyčerpat z důvodu nezastupitelnosti v mé pracovní pozici. Zaměstnavatel mi nenařídil do dnešního dne čerpání této řádné dovolené za rok 2013 a 2014 (byla mě převáděna z roku na rok), tudíž dle ZP bych si její čerpání měla určit sama. Dotaz: Jak to bude s určením čerpání mé staré dovolené v případě, že dostanu výpověď z pracovního poměru s dvouměsíční výpovědní dobou? Může mi v tomto případě zaměstnavatel nařídit, abych vyčerpala během výpovědní lhůty starou dovolenou za rok 2013-2014 nebo její čerpání záleží jen na mě, a pokud ji čerpat nechci, zaměstnavatel mi ji musí proplatit? A jak je to s dovolenou za rok 2015? Předpokládám, že v tomto případě má zaměstnavatel právo určit čerpání této dovolené, avšak termín nástupu na dovolenou mi musí oznámit 14 dní dopředu. Zaměstnavatel mi nabízí z výše uvedeného důvodu mé pracovní neschopnosti tzv. finanční odškodnění, a to doplatek rozdílu mezi nemocenskými dávkami a mzdou, kterou bych měla, kdybych pracovala. Dotaz: Musí tato částka být vyplacena jako mzda (s odvody zdravotního a sociálního pojištění a odvodem daně) nebo může být vyplacena mimo mzdu na základě dohody o finančním vyrovnání? Děkuji, Milada

ODPOVĚĎ:
Čerpání dovolené je upraveno v zákoně č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění v § 218 následovně:
(1) Čerpání dovolené podle § 211 je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.
(2) Nemůže-li být dovolená vyčerpána podle odstavce 1, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku, není-li v odstavci 4 stanoveno jinak.
(3) Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.
(4) Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.
Z Vašeho dotazu vyplývá, že jste byla v pracovní neschopnosti od jara/léta 2015 do jara 2016.
Dovolená za rok 2013 měla být dle § 218 odst. 1 – 3 ZP vyčerpána nejpozději do konce roku 2014, tato dovolená sice ani takto nezaniká, ale právo ji takto určit má dle § 218 odst. 4 ZP opět jen zaměstnavatel.
Dovolená za rok 2014 měla být dle § 218 odst. 1 – 3 ZP vyčerpána nejpozději do konce roku 2015, tato dovolená sice ani takto nezaniká, ale právo ji takto určit má dle § 218 odst. 4 ZP opět jen zaměstnavatel (Vy jste si ji mohla sama určit jen od 30.6. – 31. 12. 2015).
Dovolenou za rok 2015 může určit zaměstnavatel dle § 218 odst. 2 ZP do konce následujícího kalendářního roku, pokud tak zaměstnavatel neučiní do 30.6. následujícího kalendářního roku (stačí, když zaměstnavatel do tohoto data určí termín čerpání dovolené např. na podzim), má zaměstnanec právo si dovolenou určit sám dle § 218 odst. 3. ZP. Právo určit si takto dovolenou má zaměstnanec ale vždy jen od 1.7. do 31.12. toho kalendářního roku (kalendářního roku následujícím po kalendářním roce, kdy mu právo na dovolenou vzniklo), pokud tuto možnost nevyužije, od dalšího kalendářního roku toto právo zaniká a zůstává pouze povinnost na straně zaměstnavatele dovolenou určit.
Pokud dostanete od zaměstnavatele výpověď a budou zároveň i po výpovědní dobu konstatovány překážky v práci na straně zaměstnavatele (neboť např. Vaše pozice už byla zrušena a zaměstnavatel Vám nemůže přidělovat práci po výpovědní dobu), pak na dobu těchto překážek v práci vám zaměstnavatel nemůže nařídit dovolenou, neboť překážky v práci na straně zaměstnavatele mají přednost před dovolenou.
Pokud však budete po výpovědní dobu normálně pracovat, pak Vám zaměstnavatel může na tuto dobu nařídit dovolenou, Vy sama s tím nemusíte souhlasit a sama si dovolenou určit nemůžete.
Pokud Vám zaměstnavatel dovolenou bude při skončení pracovního poměru proplácet, daná částka bude podléhat odvodům na sociální a zdravotní pojištění.