Počet stránek ve webu: 30.638

popis obrázku

Vaše bezplatná právní poradna
má nové logo a vzhled.
Původní vzhled webu byl tento:

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 258752592 / 0300 . Děkujeme! Financování poradny - info.

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.


OBČAN-VĚCNÉBŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Doživotní věcné břemeno na dobu 7 let - co platí? 7 let nebo do konce života oprávněného?

Výňatek z darovací smlouvy:
nabyvatelka paní ALICE D. zřizuje ve prospěch svých rodičů t. j. převodců věcné břemeno spočívající v bezplatném doživotním uživaní nemovitosti t. j. rodinného domu č. p. XXX na pozemku parcelního čísla 2542 - zastavěná plocha a nádvoří o výměře667 m2 a pozemku parcelního čísla 2543 - zahrada o výměře 1412 m2 v katastrálním uzemí XXX obec XXX a to na dobu 7 let výlučně oprávněnými. "
Co si z toho vybrat pokud je darovací smlouva napsaná takto za a, doživotní uživání nebo za b, jen na dobu 7 let? Něco mi tady nesedí děkuji za odpověď Milan

ODPOVĚĎ:
Ano, máte pravdu, opravdu se tato ustanovení vylučují. Pokud by vznikl spor o to, na jakou dobu vlastně věcné břemeno zřízeno je, pak by v rámci dokazování soud musel zjišťovat, co strany uvedeným ustanovením mínily. Dle mého názoru vůle zřídit věcné břemeno z uvedeného ustanovení vyplývá, ovšem otázka délky trvání by mohla být předmětem sporu a soud by rozhodl na základě dokazování. Nyní nelze jednoznačně určit, která z těchto dob je sjednána platně.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ, ALIMENTY
- Výživné je polovina platu otce - může pomoci odvolání?
- Výživné je polovina mzdy otce - může pomoci odvolání?
- Výživné je polovina výdělku otce - může pomoci odvolání?
- Narození dítěte v novém vztahu - vliv na výživné na původní dítě
- Narození dítěte v novém vztahu - vliv na alimenty na původní dítě
- Alimenty jsou polovina platu otce - může pomoci odvolání?
- Alimenty jsou polovina mzdy otce - může pomoci odvolání?
- Alimenty jsou polovina výdělku otce - může pomoci odvolání?

Přítel má z předchozího manželství 3 děti vek 15,17,18 let alimenty byli určeny na 6300 Kč. Z přítelova platu 18.000 Kč. 06/2015 si žena zvýšila alimenty na 6800 Kč. Nyní si opět zažádala o zvýšení alimentů na 2 nezletilé syny o 1000 Kč na každého z důvodu zvýšení nákladů na dopravné do školy to jí bylo vyhověno a na syna 17 let byly dokonce zvednuty zpětně od 1.9.2015. Nyní celková výše alimentů činí 8900 Kč na všechny 3 děti.
31.12.2015 se nám narodil společný syn a já mám ještě jednoho syna 8 let s předchozího vztahu na kterého otec neplatí je za to již odsouzen. Pobírám pouze mateřskou 7000 na jiné příspěvky a přídavky nemáme nárok jelikož se počítá celý příjem partnera 21000 Kč bez ohledu na to, že platí 8900 Kč alimenty. Žijeme v garsonce 24m2 za 6500 Kč, na jiné bydlení už nám nezbývají peníze.
Poraďte prosím jak postupovat jestli je šance na odvolání proti tomuto zvýšení a jestli i já mám nárok na to abych žádala po příteli a otci našeho společného syna na výživné pro sebe a ještě bych chtěla vědět jak zahrnout i mého prvního syna. Děkuji, Linda

ODPOVĚĎ.
Ke změně výše výživného dochází zpravidla tehdy, když dojde ke změně finanční situace u jednoho či obou rodičů nebo ke zvýšení nákladů na výchovu a výživu dětí. Vzhledem k tomu, že ve Vašem případě došlo jak ke zvýšení příjmů Vašeho přítele (dříve 18.000 Kč, nyní 21.000 Kč) a současně ke zvýšení nákladů na výchovu a výživu dětí, je logické, že si matka dětí zažádala o zvýšení výživného a že jí soud vyhověl. Navíc částka 3.000 Kč na jedno dítě není nijak vysoké výživné.
Pokud se zvýšením výživného nesouhlasíte, můžete se proti němu v zákonné lhůtě samozřejmě odvolat nebo pokud lhůta pro odvolání už uplynula, podat nový návrh na stanovení výše výživného. Vzhledem k tomu, že Vám ale po uhrazení výživného a nákladů na bydlení zůstává k dispozici 12.600 Kč, tedy 3.200 Kč na osobu, je možné, že pokud soud shledá tuto částku dostatečnou, pak odvolání či novému návrhu nevyhoví.
Váš přítel má samozřejmě vyživovací povinnost vůči Vám i vašemu společnému synovi. Předpokládám, že tuto vyživovací povinnost plní tím, že přispívá na chod společné domácnosti, na nákupy potravin, oblečení apod. Vůči Vašemu synovi z předchozího vztahu Váš přítel žádnou vyživovací povinnost nemá. Vyživovací povinnost by měl například tehdy, pokud by Vašeho syna z prvního manželství adoptoval (osvojil). Vyživovací povinnost vůči Vašemu synovi z předchozího vztahu má stále jeho otec. Jestliže tuto povinnost nemůže (nikoliv nechce) z objektivních důvodů plnit (například z důvodu špatného zdravotního stavu, který mu neumožňuje pracovat), může tato vyživovací povinnost přejít na prarodiče dítěte. Pokud byste výživné žádala po prarodičích, musím Vás ale upozornit na to, že soud vždy zahajuje řízení se všemi prarodiči, tedy i s Vašimi rodiči. Pokud by na tom byli rodiče Vašeho bývalého partnera finančně špatně a situace Vašich rodičů by naopak byla dobrá, mohlo by tak dojít i k situaci, kdy by výživné bylo vyměřeno pouze Vašim rodičům.


__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Smrt jednoho z manželů - co se stane s účtem psaným na jméno zesnulého?
- Smrt manžela - dojde k zablokování účtu v bance?
- Smrt manželky - dojde k zablokování účtu v bance?
- Zúžení SJM pro případ smrti manžela
- Zúžení SJM pro případ smrti manželky
- Zúžení společného jmění manželů pro případ úmrtí manžela
- Zúžení společného jmění manželů pro případ úmrtí manželky

V případě úmrtí jednoho z manželů půjdou do dědictví jen peníze z účtů, jejichž majitelem byl zemřelý, nebo i peníze na účtech, jejichž majitelem je pozůstalý? Budou účty zemřelého blokovány? Lze řešit převod majetku zúžením SJM pro případ úmrtí jednoho z manželů? Děkuji, Albert.

ODPOVĚĎ:
V dědickém řízení má notář povinnost zjistit majetek, který měli zůstavitel a pozůstalý manžel ve společném jmění manželů, toto společné jmění musí vypořádat (buď dle zákona nebo dle dohody dědiců s pozůstalým manželem) a teprve poté projedná majetek, který ze společného jmění manželů připadl zůstaviteli a dále majetek, který měl zůstavitel pouze ve svém výlučném vlastnictví (proto, že ho např. dostal darem nebo ho zdědil).
Pokud manželé uzavřou smlouvu o zúžení společného jmění manželů, notář v dědickém řízení má povinnost tuto smlouvu zohlednit a majetek, který byl na základě této smlouvy napsán na pozůstalého manžela, neprojednávat. Je zde však riziko, že může dříve zemřít ten z manželů, na kterého byl majetek touto smlouvou přepsán a v tom případě by se takový majetek musel v dědickém řízení projednat všechen.
Smlouva o zúžení SJM se navíc musí sepsat ve formě notářského zápisu, jinak je neplatná. Cena notářského zápisu se vypočítává z majetku, který se smlouvou zužuje a finančně by Vás to vyšlo jen o něco málo levněji, než když by se majetek vypořádal až v dědickém řízení.

__

OBČAN-DAROVÁNÍ
- Zpětvzetí darování z důvodu týrání dárce obdarovaným
- Týrání dárce obdarovaným a zpětvzetí daru
- Zrušení daru, darování z důvodu týrání dárce obdarovaným
- Vrácení daru z důvodu týrání dárce obdarovaným
- Týrání dárce obdarovaným a zrušení darování nemovitosti

Matka otce vydírala rozvodem, že se s ním rozvede, pokud jí nedaruje půl nemovitosti. On tak učinil a daroval ji půlku nemovitosti 08/2014 ona se i přesto rozvedla 05/2015. Dárce (otce) pak psychicky týrala, až se pokusil spáchat sebevraždu. Chci se zeptat zda jde požádat o vrácení daru i po rozvodu po tom co ho týrala i dále týrá. Děkuji, Gabriela.

ODPOVĚĎ:
Ano, existuje možnost odvolat dar pro nevděk. Občanský zákoník v ust. § 2072 stanoví "Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny." Lze tedy využít této zákonné možnosti a dar odvolat.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědic nevyklidil zděděné věci z cizí nemovitosti - jak donutit k odvezení věcí?
- Jak donutit dědice aby si odvezl věci z cizí nemovitosti která nebyla součástí dědictví?

Vlastním byt po babičce, který mi darovala několik let před smrtí. Do dědictví bylo zahrnuto vybavení tohoto bytu a dědici jsou její dvě děti (moje máma a strýc), každý id. 1/2 vybavení. Bohužel se strýcem máme špatné vztahy a není již 1,5 roku schopný dohody na fyzickém rozdělení a následném vystěhování bytu. Z tohoto důvodu mi brání v užívání mého bytu. Existuje nějaká lhůta, ve které si věci musí odvést či poté mohu s věcmi naložit podle svého uvážení? Stačí jej např. vyzvat písemným dopisem a uvést zde takovou lhůtu?
Děkuji, Jan

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o odvoz věcí, kterými strýc brání užívání Vašeho bytu, doporučila bych zaslat mu písemnou výzvu se lhůtou, do kdy si má věci odvézt. Dále ho v dopisu informujte, že pokud si věci neodveze, necháte na jeho náklad věci odvézt a uskladnit. Pokud by tato situace nastala, sepište všechny věci, které mu necháte uskladnit a pořiďte fotodokumentaci, abyste se vyhnul nařčení, že jste mu něco zničil či zcizil. Poté věci odvezte někde do skladu, samozřejmě skladné na nějakou dobu budete muset uhradit, ale tuto částku můžete po strýci vymáhat zpět. Pokud by si strýc uskladněné věci nevyzvedl, má skladovatel právo věci prodat.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemník platí podíl nájemného jen jednomu ze spoluvlastníků - má druhý spoluvlastník právo na vydání části nájmu, nájemného?
- Vydání části podílu nájmu spolumajitelem jinému spoluvlastníkovi - může to spoluvlastník požadovat?
- Spolumajitel nevymáhá zasílání své části nájemného od nájemce - má nárok na vydání části nájmu od spolumajitele který nutí nájemce platit?

Jsem spoluvlastníkem nemovitosti - vlastním ideální 1 a můj strýc 1. Nemovitost pronajímáme a dlouhodobě se potýkáme s prodlením v úhradách nájemného. Já se snažím s nájemníkem jednat a starám se o to co se s nemovitostí děje. Můj strýc je pasivní nic nechce řešit. Ústní dohoda pronajímatelů s nájemníkem je taková, že nájemník zasílá polovinu nájemného každému z pronajímatelů na jeho bankovní účet a pronajímatelé to mají kontrolovat. Před rokem (12/2015), dluh na nájemném narostl do výše cca 200 000 Kč. Rozhodl jsem se to řešit přes právníka a požadovat uznání dluhu a stanovení splátkového kalendáře. Strýc to odmítl, s tím že nechce platit za právníka a bude si svoji část dluhu řešit sám. Já jsem podepsal uznání dluhu a když nájemníka každý měsíc urguji, kromě nájemného občas pošle i nějakou splátku dluhu. Strýc téměř nedostává ani nájemné, protože se o to nestará. Nedávno začal požadovat abych mu vyplatil polovinu mých výnosů z pronájmu a z dluhu. Má na to právo dle § 1120 NOZ i když odmítá jakkoli věc řešit a na jednání o uznání dluhu a splátkovém kalendáři se odmítl podílet?
Zároveň mi strýc odmítá předat nájem za reklamní plochu, která je na nemovitosti (smlouva je napsaná na něj a peníze přebírá všechny on) a zaplatit polovinu za prvotní právní konzultaci na které jsme se dohodli (ještě před tím než odmítl řešit uznání dluhu a splátkový kalendář). Argumentuje tím, že já mám víc za nájem, takže bych mu ještě měl dát více peněz já. Jak byste mi doporučili situaci se strýcem řešit?
Děkuji, Matěj

ODPOVĚĎ:
Mám za to, že pokud z uznání jednoznačně vyplývá, že se jedná o platby vůči Vám z titulu poloviny úhrady nájmu, je zřejmé, že se jedná o dluh i nájem hrazený na váš podíl a spoluvlastník se nemůže dluhu domáhat. Ovšem v případě spoluvlastnictví Občanský zákoník poměrně často uvádí, že v případě sporu rozhodne soud. Já bych doporučila spoluvlastníkovi nic nehradit, ovšem je riziko, že se obrátí na soud a v tomto případě bude rozhodnutí ve věci značně nejisté. Pokud jde o nájem za reklamní plochu, pokud strýc inkasuje celou částku, musí Vám polovinu vyplatit, zde bych doporučovala se částky domáhat prostřednictvím soudu.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Soudní zrušení kolaudačního souhlasu
- Kolaudační souhlas má jiné stavební povolení - je to důvod pro zrušení kolaudačního souhlasu?
- Zkolaudování nemovitosti přes nevyřešené odvolání proti projektu a stavbě dotčenými subjekty
- Kolaudační souhlas když stavba nemá platné stavební povolení

Je možné soudně po 2 letech od kolaudace zrušit kolaudační souhlas a do jaké doby, jestliže:
a) v kolaudačním souhlasu je uvedeno jiné stavební povolení, než které bylo v souvislosti se stavbou projednáváno
b) kolaudace proběhla, aniž nabylo právní moci odvolání vůči projektu i stavbě, rozhodnutí o odvolání nám KÚ ani nebylo zasláno
c) stavební povolení na zkolaudovanou stavbu bylo po roce a půl od vydání stavebního povolení zrušeno z důvodu nezákonného projednávání
d) probíhá nové stavební řízení, stavba nemá dosud platné stavební povolení, stavební úřady (městský i krajský) jsou nečinné (nevyrovnávají se s námitkami vůči projektu, stavbě i stavebnímu povolení, nereagují na urgence), investor odmítá jakoukoli komunikaci.
Děkuji, Nina

ODPOVĚĎ:
Dle § 122 odst. 3 stavebního zákona při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad zkoumá splnění podmínek podle § 119 odst. 2. Jestliže stavební úřad nezjistí rozpor s podmínkami § 119 odst. 2, vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby. Souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků.
Dle § 119 odst. 2 stavebního zákona stavební úřad zkoumá, zda stavba byla provedena v souladu mj. s povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací.
Skutečnost, že je v kolaudačním rozhodnutí uvedeno jiné stavební povolení, je vadou, kterou je nezbytné opravit.
Kolaudační souhlas není rozhodnutím, nelze se tedy proti němu odvolat. Je zde pouze možnost jeho přezkumu v rámci přezkumného řízení dle § 94 a násl. správního řádu.
Stavební povolení podléhá přezkumu, tedy je možné jej zrušit, pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky.
V případě tzv. dodatečného stavebního povolení, tedy žádosti o stavební povolení v situaci, kdy stavba je již postavena, se postupuje dle § 129 stavebního zákona. V rámci tohoto postupu jsou oprávněné osoby oprávněny podávat mj. i Vámi zmiňované námitky, se kterými se musí příslušný stavební úřad vypořádat. Pokud je ovšem stavební úřad nečinný, je zde možnost uplatnit opatření proti nečinnosti dle § 80 a násl. správního řádu, dle kterého nevydá-li správní orgán rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě, nadřízený správní orgán učiní z moci úřední opatření proti nečinnosti, jakmile se o tom dozví. Je zde tedy možnost podat podnět k nadřízenému správnímu orgánu, aby ten učinil úkony směřující k tomu, aby řízení probíhalo v souladu se zákonem.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Fiktivní rozdělení dědictví dohodou dědiců
- Přenechání dědictví sourozenci - jak zajistit že v případě smrti budu dědit?

Rodiče chtějí darovat nemovitosti a jak to udělat, aby to bylo spravedlivé. Jsme tři sourozenci. Momentálně tam nechce nikdo bydlet, na vyplaceni nemá nikdo peníze, je možné, že se za 10,15 let změní názor a někdo to bude chtít mít k bydlení. Otec to chtěl napsat pro jednodušší řízení na jednu osobu. Může tam být článek o tom, že ale na nákladech (daně), údržbě a pod. a případném prodeji se bude vše dělit třemi? Může tam být, že v případě smrti jedné z nás připadne její třetina na zbývající dvě, i když budou mít manžela, děti? Jaké jsou přibližné cenové náklady na toto řízení.
Děkuji, Jindřiška

ODPOVĚĎ:
V darovací smlouvě nemohou být stanoveny takové podmínky, které uvádíte. Darování je dvoustranná smlouva uzavřená mezi dárcem a obdarovaným a ostatní děti nejsou účastníky v této smlouvě.
Vaši rodiče mohou každý napsat závěť, ve které dědicem svého domu určí např. jedno ze svých dětí s tím, že se děti mohou dohodnout i jinak. Dále mohou určit svému dědici dědice, tedy že po smrti dítěte, který dům zdědí, tento dům připadne např. rovným dílem ostatním dvou dětem nebo jejich dětem. Tento institut (povolání dědice svému dědici) se nazývá svěřenské nástupnictví.
Závěť se svěřenským nástupnictvím formou notářského zápisu stojí cca 2300 Kč včetně DPH.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Zrušení věcného břemene pro více osob - stačí nadpoloviční většina souhlasu oprávněných věcným břemenem?
- Zrušení služebnosti pro více osob - stačí nadpoloviční většina souhlasu oprávněných věcným břemenem?
- Zrušení věcného břemene více oprávněným osobám - postup, informace
- Zrušení služebnosti více oprávněným osobám - postup, informace

Chtěl bych vás požádat o radu k možnosti odstranění věcného břemene. Jsem majitelem domu, do kterého mám přístup přes vjezd (průjezd). Moji sousedé mají do svého domu vstup pouze přes dveře. Sousedé mají dle informací z KN věcné břemeno průchodu a průjezdu tímto mým vjezdem. Jelikož majitelů sousedního domu je 7, je těžké se s nimi domluvit. Stačí když bude souhlasit nadpoloviční většina dle počtu podílů nebo musí souhlasit všichni majitelé? K případnému zrušení - souhlasu dotyčného je potřeba aby se někam dostavil? Ptám se proto, že někteří z nich jsou již starší a bylo by složitější.
Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Ke zrušení věcného břemene je třeba sepsat smlouvu o zrušení věcného břemene, kterou je třeba vložit do katastru nemovitostí, musí s ní souhlasit všichni spoluvlastníci a všichni se musí na smlouvu podepsat, přičemž podpisy musí být úředně ověřené. Spoluvlastníci se tedy musí dostavit osobně na úřad či k notáři, nicméně pokud to není v jejich možnostech, lze domluvit výjezd notáře při pracovníka úřadu k nim. Pokud by některý z nich se zrušením nesouhlasil, nezbylo by, než řešit zrušení věcného břemene soudně.

__

PRÁCE-DOVOLENOU
- Minimální odpracovaná doba pro získání nároku na dovolenou
- Nárok na dovolenou - po kolika dnech práce vzniká?
- Nárok na dovolenou při výpovědi ve zkušební době
- Výpověď ve zkušební době a dovolená, nárok na dovolenou

Pracovní poměr trval od 15.8.2016 do 20.9.2016, zrušen ve zkušební době zaměstnancem. Je nárok na proplacení dovolené za tuto dobu? Pokud ne, kolik dnů se musí minimálně odpracovat? Děkuji. Jana

ODPOVĚĎ:
Pokud zaměstnanec odpracoval min. 21 směn, pak má právo na 1/12 dovolené poskytované zaměstnavatele za kalendářní rok, a to i v případě zkušební doby.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Rozchod s cizincem a zrušení povolení přechodného pobytu v ČR pro sdílení společné domácnosti
- Jak udat cizince že nežije ve společné domácnosti s přítelkyní, družkou?
- Jak udat cizincku že nežije ve společné domácnosti s přítelem, partnerem, druhem?
- Zánik nároku pobytu cizinci v ČR - rozchod s českým partnerem, partnerkou
- Zánik nároku pobytu cizinci v ČR - ukončení sdílení společné domácnosti

Bývalý přítel z Argentiny dostal v ČR přechodný pobyt za účelem sdílení společné domácnosti se mnou. Rozešli jsme se před pár měsíci. Lze požádat o novou domovní kontrolu nebo anonymně nahlásit, že již nemá nárok na žití v ČR? Děkuji. Linda

ODPOVĚĎ:
Kontroly mohou být provedeny na základě podnětu či i bez podnětu. Jsou zde tedy možné obě varianty. Na provedení kontroly není právní nárok, tedy vždy záleží na příslušném orgánu, zda kontrolu provede či nikoliv.

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Nemoc dítěte a neuskutečněné setkání otce s dítětem - musí mít matka potvrzení od lékaře?
- Nemoc dítěte a neuskutečněný styk otce s dítětem - musí mít matka potvrzení od lékaře?
- Otec nepřijde včas pro dítě - jak dlouho musí matka čekat na otce dítěte (setkávání, styk s dítětem)
- Otec dítěte nepřijde včas pro dítě - jak dlouho musí matka počkat na otce dítěte?

Otec mé dcery má určen styk s dcerou na sobotu např. od 10.00 do 15 hod. Do bytu či domu ho vzhledem k jeho chování nemíním pouštět.
Zajímalo by mě jak postupovat v následujících případech.
1. Dcera (v prosinci 2016 bude mít rok) bude nachystaná v 10 hodin a on nepřijde včas. Do kolika hodin musím čekat, až přijde pro dceru? Jednak v zimě není rozumné být dlouho venku a navíc, zřejmě budu mít program, který budu chtít stihnout v době její nepřítomnosti.
2. Jak mám postupovat v případě, že bude dcera nemocná a nebude moci jít ven. Potřebuji nějaké potvrzení nebo stačí informovat jejího otce?
3. Jak postupovat v případě, že bude mít dcera nějaký drobný úraz (škrábanec, drobné ranky) stát se může komukoliv, ale obávám se, že i pokud se to stane u jejího otce bude se snažit tuto skutečnost zneužít proti mně.
Prosím o informaci jak postupovat v těchto případech a o informaci na koho se mám obrátit i s jinými problémy, které mohou vzniknout při styku s jejím otcem. Kamila

ODPOVĚĎ:
K odpovědím na Vaše dotazy:
1. Pokud je styk otce s dcerou jednoznačně časově vymezen, měl by si otec dceru ve stanovený čas převzít a ve stanovený čas ji opět vrátit zpět. Případné zpoždění by Vám měl otec oznámit. Pokud se tak nestane, doporučuji jej kontaktovat a zjistit, o jak velké zpoždění se bude jednat. Domnívám se, že není nutné čekat s dcerou v zimě venku před domem. Pokud bude otec mít zpoždění, můžete zajít zpět do bytu či domu a až si otec pro dceru přijde, opět vyjít ven. Pokud Vám otcovo zpoždění naruší Vaše vlastní plány, můžete otci také sdělit, že potřebujete odjet a sdělit mu adresu, kde si může dceru převzít. Pokud se budou zpoždění při předání dcery opakovat, doporučuji se obrátit na sociální pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě dceřina bydliště. Se sociální pracovnicí můžete konzultovat veškeré problémy, které při předávání či styku s dcerou případně nastanou.
2. Pokud nepůjde o závažné onemocnění (vysoká horečka, infekční nemoc apod.), nemusí být nemoc důvodem pro zrušení styku s dcerou. Pokud je otec schopen a ochoten se o dceru postarat i v době nemoci, můžete dceru otci předat, i když bude nemocná. Pokud bude nemoc bránit ve styku dcery s otcem, doporučuji navštívit lékaře a nechat si vystavit lékařskou zprávu, kterou můžete na požádání otci předložit.
3. Jestliže víte o jakýchkoliv zraněních, které dcera má, doporučuji o tom otce informovat hned při předání dcery a případně sdělit, jak ke zranění (m) přišla. Pokud se obáváte toho, že by Vás chtěl otec obvinit ze vzniku nějakých zranění, ke kterým došlo v době, kdy měl o dceru pečovat on, můžete si také k předávání dcery vzít svědka (například někoho z příbuzných či přítel), který dosvědčí, v jaké stavu jste dceru předala otci a v jakém stavu ji otec vrátil zpět. Jak již bylo uvedeno výše, jakékoliv problémy při předávání či styku s dcerou doporučuji konzultovat se sociální pracovnicí OSPOD.

__

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Právo otce dítěte znát příjmení nového partnera matky dítěte
- Právo matky dítěte znát příjmení nové partnerky otce dítěte

Syn je od 09/2016 rozvedený, bydlí od 06/2016 u nás. Bývalá žena si v 06/2016 hned nastěhovala nového přítele. Mají střídavou péči u dcery. Má syn nárok vědět příjmení toho, kdo vychovává dceru? Bývalá žena nechce říct, nechápem důvod. Děkuji. Hana

ODPOVĚĎ:
Podle § 885 nového občanského zákoníku platí, že pečuje-li o dítě jen jeden z rodičů, podílí se na péči o dítě a jeho výchově i manžel nebo partner rodiče dítěte, žije-li s dítětem v rodinné domácnosti. To platí i pro toho, kdo s rodičem dítěte žije, aniž s ním uzavřel manželství nebo registrované partnerství, žije-li s dítětem v rodinné domácnosti. Přestože ve Vámi popisované situaci pečují o dítě oba rodiče (Váš syn i jeho bývalá žena), současný přítel synovy bývalé ženy na dceru výchovně působí už jen svou přítomností a svým jednáním a chováním vůči Vaší bývalé ženě a dceři.
Co se týče práva na informace, § 890 nového občanského zákoníku k tomu sděluje pouze tolik, že rodiče jsou povinni si vzájemné sdělit vše podstatné, co se týká dítěte a jeho zájmů (tzv. informační povinnost). Právní úprava už však nespecifikuje, které informace lze považovat za podstatné. Žádná právní úprava tedy nenařizuje bývalé ženě Vašeho syna sdělit mu jméno a příjmení jejího partnera, se kterým nyní žije, na druhou stranu se domnívám, že jako otec má Váš syn právo vědět, kdo se podílí na výchově jeho dcery. Pokud by synova bývalá žena i nadále odmítala potřebné informace sdělit, v krajním případě se Váš syn může obrátit na soud a vymáhat plnění výše uvedené informační povinnosti soudní cestou s odůvodněním, že z jeho pohledu se jedná o podstatnou záležitost týkající se dítěte dle § 890 nového občanského zákoníku.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Práce pro jednu firmu rozdělené ve více dceřinných firmách - jde o schwarz systém?
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Výplata mzdy po 3 měsících - je to v souladu se Zákoníkem práce?
- Neproplacení části mzdy firmou - vymáhání zaměstnancem
- Výkaz práce jako důkaz docházky - je to dostačující pro prokázání docházky do práce?

Firma mě zaměstnala na 3 smlouvy - DPČ a 2x DPP, smlouvy znějí na 3 různé firmy. Firma je pražská, já pracuji v archivu v Brně. V odpracovaných hodinách, vykázaných ve výplatních páskách chybí 30-50 hodin měsíčně oproti evidenci docházky, kterou měsíčně posílám na firmu (výplaty za 07/2016 až 10/2016). Chci se zeptat, jak nejlépe postupovat, aby mi doplatili dlužnou mzdu za nevykázané hodiny a zda je evidence docházky, kterou jim měsíčně posílám dostatečným důkazem o odpracovaných hodinách, také zda je v pořádku, aby mi dali 3 různé smlouvy na 3 různé firmy. Napadlo mě také, že bych třeba rozprodal zařízení, které mám na pracovišti, abych pak jeho prodejní cenu započetl s dluhem mzdy, nebo aspoň si je dočasně ponechat, abych je donutil zaplatit? Prý mají problémy s dotacemi apod. , spíše však oddalují problémy a nechtějí zaplatit - již jsem s nimi řešil vícekrát během posledního půl roku (05/2016-11/2016). Moc Vám děkuji za radu! Norbert

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho popisu vyplývá, že máte uzavřen několik různých dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr u různých zaměstnavatelů. To zákoník práce nezakazuje, ovšem nemělo by se jednat o obcházení zákoníku práce tak, že formálně by zaměstnavatelé byli sice jiní, ovšem fakticky byste konal práci pro jeden subjekt. Tím by docházelo k obcházení ustanovení zákoníku práce o tom, že jedna fyzická osoba může mít sice u jednoho zaměstnavatele uzavřeno i několik pracovněprávních vztahů, ovšem s různý druhem práce a dohod o provedení práce se ještě odpracované hodiny za všechny uzavřené dohody za kalendářní rok sčítaní.
Ohledně odpracovaných hodin a jejich evidence to je povinností zaměstnavatele vést evidenci pracovní doby a odpracované doby. Je také rozhodující, jak jste si výkon práce mezi sebou ujednali. Pokud nesouhlasíte s uvedením odpracovaných hodin ze strany zaměstnavatele, máte možnost se na zaměstnavatele písemně obrátit a požadovat vysvětlení, popř doplacení dlužné částky. Majetek zaměstnavatele rozhodně neprodávejte a ani nijak nezadržujte.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Udání na živnostenský úřad - musí ŽÚ informovat o vyřízení stížnosti na živnostníka?
- Stížnost na práci živnostníka na živnostenský úřad - právo živnostníka na informaci o vyřízení stížnosti
- Správní řízení s živnostníkem na podnět zákazníka živnostníka - má právo na info o vyřízení stížnosti, udání
- Udání živnostníka na živnostenském úřadě - právo na informaci o vyřízení udání

Podala jsem stížnost na kameníka (nedbalé kamenické a práce a poničení náhrobku) na místně příslušný Živnostenský úřad. Musí mi živnostenský úřad podat informace o průběhu jejich šetření? Děkuji, Bedřiška

ODPOVĚĎ:
Na činnost podnikatele je možné podat stížnost na živnostenském úřadě.
Živnostenský úřad je oprávněn dohlížet na dodržování živnostenského a některých dalších zákonů a jejich případné porušení pokutovat.
Živnostenský úřad není oprávněn řešit občanskoprávní spory, tato činnost je vymezena soudům.
Nejdéle do 30 dnů ode dne, kdy byla stížnost doručena, musí být stěžovatel informován o vyřízení tohoto podnětu.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace odběru vody od vodárny - podezření na závadný vodoměr
- Podezření na závadný vodoměr a reklamace vysokého odběru vody
- Reklamace odběru množství vody a vyměněný vodoměr - jak dokázat že byl vodoměr vadný?

mám dotaz ohledně fakturace za vodu v Praze (Pražské vodovody a kanalizace, a. s.). Za poslední období zúčtovací období nám vyšla cca 2,5x větší spotřeba vody. Běžně ročně spotřebujeme cca 1100 kubíků vody.
Loni (2015) spotřeba stoupla na 1400 kubíků vody. Letos (2016) na 2880 kubíků vody. Což je naprosto nereálné číslo. Současně nám v květnu 2016 měnili vodoměr a z odečtu při této výměně je patrné, že spotřeba po výměně vodoměru je výrazně nižší nežli před výměnou vodoměru. Když jsem jim na reklamační oddělení napsal tato fakta, sdělili mi, že reklamaci zamítají. Protože jsem se měl bránit hned po výměně vodoměru, ale vyúčtování jsem obdržel až nyní a tak jsem neznal příslušná čísla, tudíž jsem nevěděl, že mám něco reklamovat. Prosím, je možné se nějak právně bráni nebo to nemá smysl. Děkuji Petr

ODPOVĚĎ:
Je logické, že jste se nemohl bránit dříve, než jste obdržel vyúčtování, proto je sdělení Pražských vodovodů a kanalizací neúčinné. Máte-li podezření, že Váš vodoměr neměří množství odebrané vody správně, máte podle § 17 zákona č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích, právo požádat o jeho přezkoušení. Provozovatel vodovodu je povinen na základě písemné žádosti odběratele do 30 dnů ode dne doručení žádosti zajistit přezkoušení vodoměru u subjektu oprávněného provádět státní metrologickou kontrolu měřidel. Seznam těchto subjektů je možné nalézt na webu Českého metrologického institutu. Odběratel je pak povinen poskytnout provozovateli k odečtu i výměně vodoměru nezbytnou součinnost, což znamená například zpřístupnit místo, kde se vodoměr nachází, a samotnou kontrolu umožnit. Výsledek přezkoušení oznámí provozovatel vodovodu neprodleně písemně odběrateli. Zjistí-li se při kontrole, že vodoměr skutečně neměří množství odebrané vody správně nebo je zcela nefunkční, je potřeba stanovit množství odebrané vody náhradním způsobem. Stanovení množství dodané vody se v tom případě provádí podle skutečného odběru ve stejném období roku předcházejícímu tomu období, které je předmětem reklamace nebo žádosti o přezkoušení vodoměru. Doporučuji tedy zaslat na Pražské vodovody a kanalizace písemnou žádost o přezkoušení vodoměru, přičemž výsledek tohoto přezkoušení bude pro rozhodování, zda odběr hradit či ne, směrodatný.

__

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Přeřazení na jinou pracovní pozici - jakou práci může zaměstnavatel nabídnout a zaměstnavatel přijmout?
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dlouhodobá pracovní neschopnost a dovolená - na kolik dní dovolené má zaměstnanec nárok?

2016 mi bylo 55 let. Od 1.1.2009 mám smlouvu na dobu neurčitou s pozicí obchodní manažer. Nikdy jsem neměla nemocenskou, od 19.10.2015 jsem onemocněla až do 1.11.2016. Po ukončeni dočasné pracovní neschopnosti DPN jsem předala zaměstnavateli s doloženým lékařským posudkem
žádost o přeložení na jinou vhodnou práci ze zdravotních důvodů. Současně od 2.11.2016 jsem od OSSZ obdržela invalidní důchod I. stupně. Vím jistě, že zaměstnavatel nemá zájem dále o mojí další pracovní činnost ve firmě, na druhou stranu majitel firmy mi nechce dát sám výpověď, aby mi nemusel vyplatit odstupné. Z období před vznikem nemoci jsem měla hodně vysoký průměr mzdy pro podobnou výplatu a když to zjistil, snaží se mě nějak zbavit abych odešla dobrovolně sama a nemusel mi dát výpověď on. Ve smlouvě mám působnost pro celou ČR, tedy mi nemusí poskytnout nyní práci v mém regionu kde jsem to měla dříve - Západní Čechy - jsem z Plzeňska a nabídl mi práci v regionu Liberec, což si myslel že mu rovnou odmítnu a dám sama výpověď dohodou. To jsem neudělala a místo toho jsem podala již uvedenou žádost. Nyní mám v týdnu s nadřízeným a majitelem schůzku a prý mi něco nabídnou jiného. Znám poměry ve firmě a vím, že jiné místo obchodního manažera volné není než teď ten Liberec, moje původní místo je obsazené novým zaměstnancem a další reálné pracovní místo mi můžou pouze jedině nabídnout ve velmi vzdáleném od mého bydliště - v jiném kraji, v sídle firmy,
nějakou administrativní činnost v kanceláři - max. v účtárně. Pak jsou tam už jen místa pro muže - řidiči apod. Jedná se mi o to jaké pracovní místo dle mé žádosti o jinou vhodnou práci ze zdravotních důvodů mi zaměstnavatel nanejvýš může nabídnout, zda to může být cokoliv nebo např.
musí min. dodržet alespoň třeba přibližně moje původní pracovní zařazení, zkušenosti, kvalifikaci apod. Tedy zda musím přijmout jakoukoliv jejich nabídku nebo v případě, že mi nabídnou nějakou jinou práci, která bude úplně nesmyslná od mé původní kvalifikace a bývalých zkušeností, zda mohu třeba odmítnout. Vím, že stejně ve firmě ukončím pracovní poměr, dále tam pracovat nebudu, je to už jen otázka jak se mne zbaví a já pouze nechci - pokud k tomu budu mít nárok, zas tak jednoduše přistoupit abych jim dala výpověď sama. Pokud mi nic nebude jiného zbývat udělám to, ale vím,
že nemají možnost mi nabídnout nějakou moc vhodnou práci, není to moc velká firma, kde by bylo hodně různých pracovních míst. Když by mně jinou práci od podání žádosti do 15 dnů nenabídli, podala bych výpověď já a museli by mně vyplatit 2 měsíce průměrné mzdy za období řádné dvouměsíční výpovědní lhůty, ale to také majitel určitě nechce, i to je pro něj moc peněz a chce moji výpověď, aby mi nemusel dát ani korunu navíc. Chápu to, ale na druhou stranu to nechci zas tak jednoduše vzdát. V minulých letech
takto většinu zaměstnanců a kolegů dohnal dát rozvázání pracovního poměru dohodou RPP, protože se neporadili a podepsali to pod tlakem.
K 1.11.2016, kdy jsem měla ukončení ND, za tento rok mám 211 neodpracovaných dnů, nyní od 2.11.2016 čerpám nevyčerpanou dovolenou za r. 2015 a pokud to tak a měla bych např. už ukončení pracovního poměru k 30.11.2016, budu mít nárok - případně KOLIK dní na dovolenou za r. 2016?
V naší firmě máme nárok dle pracovních smluv, tedy i já v případě pracování celého roku na 4 týdny dovolené. Děkuji moc předem za odpověď, asi jsem vše popsala dost podrobně, chtěla jsem jen,
aby jste znali všechny případné okolnosti pro správnou odpověď.
Děkuji předem, moc mi vaše upřesnění pomůže při konečném řešení.
S pozdravem a s přáním příjemného dne,
Markéta

ODPOVĚĎ:
Invalidní důchod není důvodem k rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Zaměstnavatel by Vás však měl poslat k poskytovateli pracovnělékařských služeb (lékař závodní preventivní péče), aby přezkoumal Vaši způsobilost k výkonu dosavadní práce. Píšete, že jste zaměstnavateli předložila lékařský posudek, neuvádíte již však, co je jeho obsahem. Pokud by bylo jeho obsahem konstatování vaší nezpůsobilosti k práci, pak Vám zaměstnavatel nemůže práci dle vaší pracovní smlouvy přidělovat a může Vás převést na jinou práci nebo Vám může dát výpově´d. pokud by Vám dal výpověď, měla byste nárok na odstupné pouze v případě, že by tato Vaše neschopnost konat dosavadní práci byla způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Pokud Vám bude chtít zaměstnavatel nabídnout jinou práci, prakticky Vám může nabídnout cokoliv, vy máte možnost to odmítnout, poté vám dá výpověď ze zdravotních důvodů. Dle zákoníku práce Vám v tomto případě zaměstnavatel nemá vůbec povinnost žádnou jinou práci nabízet a může Vám dát výpověď rovnou. Po výpovědní dobu Vám bude platit průměrný výdělek.
Pokud byste skončila pracovní poměr na konci listopadu 2016, pak pro daný kalendářní rok byste měla nárok pouze na dovolenou za odpracované dny, a to 1/12 celoroční dovolené za každých 21 odpracovaných směn. Za odpracovanou směnu se pro tyto účely považuje i den čerpání dovolené.


__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY, PŘESTUPKY
- Přítelkyně řidiče bez řidičáku vzala dopravní nehodu na sebe - co jí hrozí když řekne pravdu kdo řídil?
- Přítelkyně řidiče bez řidičáku vzala dopravní nehodu na sebe - co hrozí poškozeným v dopravní nehodě když řekne pravdu?

05/2016 se stala dopravní nehoda. Řidiči byl v té době odebrán řidičský průkaz za alkohol. Nehodu proto na sebe vzala řidičova přítelkyně, která teď vyhrožuje že půjde na Policii a udá ho že řídil on. Ona sama i ostatní účastníci nehody potvrdili, že řídila právě ona. Problém je v tom, že ona v době nehody byla v zaměstnání, kde jí to můžou potvrdit svědci. K místu nehody dorazila cca za půl hodiny po nehodě. Nehoda je již uzavřená, pojišťovna škodu poškozeným uhradila. Je možné aby ještě mohla změnit výpověď? Co by jí v tom případě pak hrozilo za trest? Případně kdyby se našla nějaká dobrá duše a vzala tu nehodu na sebe, co by hrozilo jí, když defacto ujela od nehody?
Děkuji Broněk

ODPOVĚĎ:
Změnit výpověď určitě může. Je zde riziko případného stíhání za trestný čin podvodu, popř. pojistného podvodu.
Jestliže bylo při nehodě způsobeno zranění, a řidič účastnící se takové dopravní nehody ujel, hrozí mu trestní stíhání pro podezření ze spáchání trestného činu neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku. Pokud nehoda byla bez zranění, tak zde hrozí spáchání přestupku, za který je možné uložit pokutu/zákaz činnosti/řízení motorových vozidel.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Údaj v katastru nemovitostí - je informativní nebo rozhodující?
- Zápis pozemku jako PUPFL v katastru - informativní nebo rozhodující údaj?

Přišlo mi rozhodnutí s textem: "Na základě zjištění skutečností rozhodl v pochybnostech dle § 3 odst. 3) lesního zákona takto: pozemek dle katastru nemovitostí je pozemek určený k plnění funkcí lesa ve smyslu § 3 odst. 1 pís b) lesního zákona. " Trochu mě zaráží "pozemek dle KN je" domníval jsem se, že zapsaný údaj v katastru je jen informativní ne rozhodující, neboť o tom, že jsem PUPFL, jsem nikdy nedostal písemný doklad. Děkuji Nataša.

ODPOVĚĎ:
Stav zapsaný v katastru nemovitostí je podstatný, pokud je Váš pozemek určen jako PUPFL a takto je zapsán v katastru, je tento údaj závazný.
Pro případ neoprávněných zápisů PUPFL do katastru nemovitostí je zde možnost domáhat se určení, zda pozemek je určený k plnění funkce lesa či nikoliv, jak se stalo ve Vašem případě.
Pokud máte za to, že rozhodnutí není správné a Váš pozemek není PUPFL, je možnost se bránit případným opravným prostředkem, popř. dále i žalobou před soudem.


__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel nepřestal po výpovědi platit internet bývalému zaměstnanci - má právo na proplacení internetu, který omylem platí?
- Bývalý zaměstnavatel omylem platí bývalému zaměstnanci internet - má právo na zaplacení od bývalého zaměstnance?

31.5.2016 jsem ukončil pracovní poměr u zaměstnavatele, který mi platil připojení k internetu z mé domácnosti z důvodu vykonávání zaměstnání. Před ukončením pracovního poměru mi bylo oznámeno, že pochopitelně po 31.5.2016 mi již internet hrazen nebude. Nicméně k ukončení placení nedošlo. „Starý“ zaměstnavatel mi internet do dnešního dne stále platí. Mohu nijak neřešit? Nebude moci zaměstnavatel zpětně vymáhat, až zjistí že platby nebyly ukončeny? Jedná se cca o 700 Kč měsíčně. Telefonní linka není psaná na mne, ale na mého otce. Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel by se po Vás mohl domáhat bezdůvodného obohacení, přičemž promlčecí doba je tříletá. Proto bych doporučovala zaměstnavatele kontaktovat a upozornit ho na hrazení internetu, aby nenastala situace, že se po Vás pak bude domáhat vrácení velké jednorázové sumy.

__

RODINA-SJM
- Nemovitost v SJM kterou z velké části zaplatil manžel - jak zapsat podíly v katastru nemovitostí?
- Zapsání podílu nemovitosti v SJM do katastru nemovitostí
- Zapsání podílu bytu v SJM do katastru nemovitostí
- Zapsání podílu domu v SJM do katastru nemovitostí
- Koupě nemovitosti převážně z peněz jednoho z manželů - podílové spoluvlastnictví v SJM
- Podílové spoluvlastnictví v SJM - lze ho tak zapsat do katastru nemovitostí?
- Je možné určit podíly nemovitosti v SJM smlouvou, smluvně?

Společně s přítelkyní plánujeme 05/2017 svatbu a současně také koupi stavební parcely + stavbu domu na klíč. Počítáme, že ještě do svatby bychom vyřešili parcelu a samotná stavba domu bude až po svatbě. Celkové náklady na parcelu + dům budou 3 mil. Kč, přičemž financování bude:
- 1 mil. Kč mé úspory
- 1 mil. Kč dar od mých rodičů
- 1 mil. Kč společná hypotéka
S přítelkyní jsme se domluvili, že by bylo spravedlivé ošetřit vlastnictví v poměru k tomu, kdo jakou část zaplatí (což je se započtením poloviny hypotéky každému 2.5 mil. Kč vs. 0,5 mil. Kč). Tedy vlastnictví by bylo 5/6 manžel : 1/6 manželka.
Je možné toto nějak smluvně ošetřit v rámci SJM? Například sepsáním v rámci předmanželské smlouvy, i když stavba domu bude následovat až po svatbě? Případně jak jinak to řešit a jestli je nutné řešit ještě před svatbou nebo až po ní? Děkuji. Robert

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě se nabízí několik variant řešení:
1/ Zakoupíte-li pozemek ještě před svatbou, můžete tento pozemek nabýt do spoluvlastnictví, přičemž spoluvlastnické podíly budou 1/6 pozemku pro Vaší přítelkyni a 5/6 pro Vás. Uzavřením manželství se na spoluvlastnictví pozemku nic nezmění, tzn. že tento pozemek se nestane součástí SJM.
Bude-li následně (po svatbě) na pozemku vystavěn rodinný dům, stane se ze zákona součástí pozemku, tzn. že tento rodinný dům nebude samostatnou věcí v právním smyslu a automaticky se stane předmětem spoluvlastnictví, přičemž spoluvlastnické podíly budou stejné, jak je tomu v případě pozemku (jak vyplývá z § 506/1 občanského zákoníku).
2/ S Vaší přítelkyní si můžete již nyní (před svatbou) sjednat manželský majetkový režim, který se bude odlišovat od zákonného manželského majetkového režimu. Takto uzavřená smlouva vyžaduje formu veřejné listiny, musí být tedy uzavřena před notářem (§ 716 občanského zákoníku).
Smluvený manželský majetkový režim může dle § 717/1 občanského zákoníku spočívat např. :
- v režimu oddělených jmění (tzn. že SJM by de facto nevzniklo a majetek byste nabývali do spoluvlastnictví),
- v režimu vyhrazujícím vznik SJM ke dni zániku manželství,
- v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu SJM v zákonném režimu,
- v kombinaci shora uvedeného (popř. je možná i jiná dohoda).
Smlouva mezi snoubenci či manžely může obsahovat jakékoli ujednání a týkat se jakékoli věci, ledaže to zákon zakazuje; může se týkat zejména rozsahu, obsahu, doby vzniku zákonného nebo jiného režimu SJM, jednotlivých věcí i jejich souborů. Smlouvou lze změnit zařazení již existujících i upravit zařazení budoucích součástí jmění rozdílně od zákonného režimu. Smlouvou lze rovněž uspořádat majetkové poměry pro případ zániku manželství (§ 718 občanského zákoníku).
Smlouva snoubenců o manželském majetkovém režimu nabývá účinnosti uzavřením manželství (§ 720/1 občanského zákoníku).
Máte-li v úmyslu zohlednit míru finanční účasti na pořízení pozemku a rodinného domu, jeví se jako nejjednodušší varianta ad 1/ výše, tzn. zakoupení pozemku do spoluvlastnictví, přičemž následně vybudovaný rodinný dům se stane jeho součástí (pozemek včetně domu tedy budou spoluvlastněny v poměru 1/6 a 5/6). Na tomto místě považuji nicméně za vhodné upozornit na § 742 občanského zákoníku, který řeší vypořádání SJM v případě zániku manželství (nejčastěji v důsledku rozvodu). Dle tohoto ustanovení je totiž každý manžel povinen nahradit to, co ze společného majetku (SJM) bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek. Toto ustanovení by tedy bylo částečně použitelné v případě, kdy by byly určité finanční prostředky ze SJM investovány do pozemku či rodinného domu. Obdobně (ovšem v jiném právním režimu) je možné vypořádat ty výlučné finanční prostředky jednoho ze spoluvlastníků, které byly investovány do společné věci (což by opět mohl být Váš případ).
Máte-li v úmyslu promítnout své rozhodnutí o budoucím majetkoprávním uspořádání do smlouvy (což Vám lze jedině doporučit), můžete využít služeb notáře:
https://www.nkcr.cz/seznam-notaru
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Právo koupě - definice
- Právo koupě a právo zpětné koupě - rozdíl
SPRÁVNÍ-SPÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Výmaz předkupního práva z katastru nemovitostí (právo vypršelo v čase)
- Vypršení předkupního práva a výmaz z katastru nemovitostí - postup, informace

Ve smlouvě o převodu bytové jednotky z 26.7.2010 máme článek Předkupní právo, právo koupě. Předkupní právo bylo sjednáno na dobu určitou 5 let (nyní řešíme výmaz z katastru). Dále v tomto článku je odstavec, cituji: „Smluvní strany dále pro případy jakéhokoli jiného zcizení předmětu této smlouvy (např. bezúplatný převod, vklad společníka do základního kapitálu, apod.) dále sjednávají tzv. právo koupě (dále jen „právo koupě“). Právo koupě dle této smlouvy svědčí převodci (MUROM). Na základě tohoto práva koupě jsou nabyvatelé povinni v případě, že by jinak než úplatně zcizoval předmět této smlouvy, nejdříve předmět smlouvy nabídnout ke koupi převodci a to za cenu dle odstavce 1/ tohoto článku. Ustanovení odstavců 4/, 5/, 6/ a 8/ tohoto článku smlouvy jsou pro smluvní strany závazné i pro případy, na než se vztahuje právo koupě. V případě, že převodce nevyužije právo koupě, jeho právo zaniká. “
V legislativě jsme našli pouze „právo zpětné koupě“, co tedy znamená „právo koupě“ a jak se tohoto ustanovení v kupní smlouvě můžeme zbavit? Za odpověď děkujeme. Vojtěch

ODPOVĚĎ:
Jelikož byla předmětná smlouva o převodu bytové jednotky uzavřena v roce 2010, je nutné aplikovat příslušná ustanovení Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013).
Dle § 602 Občanského zákoníku platilo, že:
- kdo prodá věc s výhradou, že mu ji kupující nabídne ke koupi, kdyby ji chtěl prodat, má předkupní právo;
- takové právo lze dohodnout i pro případ jiného zcizení věci než prodejem.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že prakticky totéž je zakotveno v § 2140 nyní platného občanského zákoníku.
Přestože tedy Vámi uzavřená smlouva o převodu bytové jednotky hovoří o „právu koupě“ (přičemž toto právo dokonce do jisté míry odlišuje od předkupního práva), jedná se po obsahové stránce o předkupní právo (konkrétně o rozšíření předkupního práva i na jiné způsoby zcizení, jak to upravoval § 602/2 Občanského zákoníku).
Ze shora uvedeného lze vyvodit dva (vzájemně si odporující) závěry:
1/ Strany smlouvy o převodu bytové jednotky smluvně založily jediné předkupní právo, které se vztahuje jak na úplatné, tak na bezúplatné způsoby zcizení bytové jednotky. Toto předkupní právo pak zanikne uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno (předpokládám, že tento výklad by Vám vyhovoval více).
2/ Tím, že strany smlouvy o převodu bytové jednotky obě předkupní práva odlišily (a to jak jejich názvem, tak odkazem na konkrétní ustanovení smlouvy, která se na tato práva vztahují), měly v úmyslu založit dvě předkupní práva (každé s vlastním právním osudem). Pokud bylo na dobu určitou založeno pouze to předkupní právo, které se vztahovalo na úplatné zcizení bytové jednotky, zanikne po uplynutí sjednané doby pouze toto právo, zatímco předkupní právo vztahující se na bezúplatné zcizení bytové jednotky (nazvané „právo koupě“) bude trvat i nadále (jelikož nebylo jeho trvání časově omezeno, je zřízeno na dobu neurčitou). V tomto ohledu je podstatné, zda bylo „právo koupě“ zřízeno jako právo věcné (tzn. zda je zapsáno v katastru nemovitostí, nebo zda se jedná pouze o závazek (tato skutečnost z Vašeho dotazu nevyplývá).
Z dotazu nevyplývá, zda mezi smluvními stranami došlo v této souvislosti ke sporu nebo zda se vznik sporu očekává. Pakliže se totiž smluvní strany na zániku obou předkupních práv shodnou, lze uzavřít např. dodatek ke smlouvě o převodu bytové jednotky, jehož prostřednictvím obě předkupní práva zaniknou.
Pro provedení podrobnější právní analýzy by nicméně bylo nutné seznámit se blíže s textem předmětné smlouvy o převodu bytové jednotky.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

FINANCE-DANĚ
- Práce pro zahraniční firmu a fakturování do zahraničí - kde se platí daně?
- Placení daní při fakturování do zahraničí - platí se daně v ČR nebo v zahraničí?

Vlastním firmu, která se věnuje servisu kolejových vozidel. Od dubna 2016 jsme uzavřeli rámcovou smlouvu se zahraničním partnerem - rakouským, který si nás objedná a na základě jeho objednávky jezdíme po světě, převážně ale EU, dělat servis. Fakturujeme vždy tomuto rakouskému partnerovi. Kde platíme veškeré daně? Je třeba se evidovat k odvodu daně v rakousku, hlásit se finanční policii apod. ? Děkuji, Mariana

ODPOVĚĎ:
Dle českého zákona o DPH je místo plnění v tom státě, kde má odběratel sídlo. Místo plnění je tedy v Rakousku, daňové doklady vystavujete bez české DPH a plnění uvádíte v souhrnném hlášení. Zda Vám vzniká daňová či jiná povinnost i v jiném státě, kde provádíte opravy, si musíte zjistit z předpisů daného státu.

__

OBCHOD-ŽIVNOSTI, OBCHODOVÁNÍ, OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
- Člen dozorčí rady a.s. - ručí za škody svým majetkem nebo ne?
- Ručí člen dozorčí rady a.s. svým majetkem nebo ne?
- Ručí dozorčí rada akciové společnosti svým majetkem za dluhy, závazky věřitelům?
- Ručí dozorčí rada a.s. svým majetkem za dluhy, závazky věřitelům?

Stala jsem se členem dozorčí rady akciové společnost se zaměřením na investice. Požádal mne o to syn, avšak firma je psaná na jeho společníka. Struktura a. s. jsou 3 členové představenstva včetně předsedy, dva členové dozorčí rady a jeden předseda dozorčí rady. Bylo mi řečeno, že je to jen formalita a nebudu odpovědná svým majetkem. Nejedná se o škodu způsobenou mnou této firmě, ale pokud by si vzali úvěry a nespláceli je, nebo by je někdo žaloval. Informace dohledané na Internetu mě o tom nepřesvědčily. Budu nějakým způsobem ručit za rozhodnutí a případné dluhy akciovky vůči třetím osobám? Děkuji předem, s pozdravem Věra

ODPOVĚĎ:
Ve své odpovědi se budu věnovat jak Vaší odpovědnosti za škodu, kterou byste případně způsobila akciové společnosti, tak Vaší případné odpovědnosti za dluhy této akciové společnosti (neboť tyto dvě odpovědnosti jsou do jisté míry provázány).
Úvodem je nutné zdůraznit, že jako členka dozorčí rady nejste členkou statutárního orgánu akciové společnosti. Statutárním orgánem akciové společnosti je totiž představenstvo (§ 435/1 zákona o obchodních korporacích), zatímco dozorčí rada je orgánem kontrolním (§ 44/2 zákona o obchodních korporacích), neboť předmětem činnosti dozorčí rady je dohled na výkon působnosti představenstva a na činnost akciové společnosti (§ 446/1 zákona o obchodních korporacích).
Základní povinností každého, kdo je členem voleného orgánu právnické osoby (tedy i člena dozorčí rady akciové společnosti) je vykonávat tuto funkci s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky (§ 159/1 občanského zákoníku). Takto definovaná péče řádného hospodáře je dále upřesněna zákonem o obchodních korporacích, který ve svém § 51/1 uvádí, že pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.
Na případné porušení povinnosti péče řádného hospodáře je vázána i odpovědnost člena voleného orgánu za dluhy právnické osoby, a to v § 159/3 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci. K tomu, abyste dle tohoto ustanovení vůči třetím osobám ručila za dluhy akciové společnosti, je proto nutné, aby byly splněny všechny tyto předpoklady:
- jako členka dozorčí rady porušíte některou ze svých povinností,
- v důsledku tohoto porušení vznikne akciové společnosti škoda, kterou budete povinna nahradit,
- tuto škodu akciové společnosti nenahradíte
- věřitel akciové společnosti (např. banka) se nebude moci po akciové společnosti domáhat zaplacení jejího dluhu.
Budou-li splněny všechny shora uvedené podmínky, budete vůči věřitelům akciové společnosti ručit za dluhy akciové společnosti, ovšem pouze do výše škody, kterou jste akciové společnosti způsobila a nenahradila (Vaše ručení by tedy bylo limitováno).
S případným porušením povinnosti péče řádného hospodáře je dále spojena povinnost příslušného člena voleného orgánu vydat obchodní korporaci prospěch, který v souvislosti s takovým svým jednáním získal. Není-li vydání prospěchu možné, nahradí ho povinná osoba obchodní korporaci v penězích (§ 53/1 zákona o obchodních korporacích). V tomto případě se tedy jedná o interní záležitost akciové společnosti, bez vztahu ke třetím osobám či dluhům akciové společnosti.
V § 49 zákona o obchodních korporacích je výslovně pamatováno na porušení povinností členy kontrolního orgánu obchodní korporace (tedy i členy dozorčí rady akciové společnosti). Dle tohoto ustanovení konkrétně platí, že:
- v případě, že kontrolní orgán nedá souhlas k jednáním statutárního orgánu, u kterých tento zákon nebo společenská smlouva vyžadují jeho předchozí souhlas, nebo jestliže tento orgán zakáže statutárnímu orgánu určité jednání, odpovídají namísto členů statutárního orgánu za případnou újmu způsobenou společnosti ti členové kontrolního orgánu, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře;
- jestliže kontrolní orgán souhlas k jednáním podle odstavce 1 dá, odpovídají za případnou újmu členové kontrolního orgánu a statutárního orgánu, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře, společně a nerozdílně.
Zvláštní odpovědnostní mechanismus je zákonem o obchodních korporacích konstruován pro případ, kdy se obchodní korporace dostane do úpadku. Dle § 62/1 zákona o obchodních korporacích platí, že bylo-li v insolvenčním řízení (zahájeném na návrh jiné osoby než dlužníka) soudem rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku, vydají členové jejích orgánů (tedy i členové kontrolního orgánu), vyzve-li je k tomu insolvenční správce, prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch, který od obchodní korporace obdrželi, a to za období 2 let zpět před právní mocí rozhodnutí o úpadku, pokud věděli nebo měli a mohli vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokládatelné. Totéž se vztahuje i na bývalé členy orgánu obchodní korporace.
V případě úpadku obchodní korporace může být soudem na návrh insolvenčního správce rozhodnuto o tom, že členové (či bývalý členové) jejího statutárního orgánu ručí za splnění povinností této obchodní korporace (§ 68 zákona o obchodních korporacích). Tato možnost se však vztahuje pouze na členy (či bývalé členy) statutárního orgánu obchodní korporace, členů dozorčí rady akciové společnosti se proto netýká.
Směřoval-li Váš dotaz k Vaší případné odpovědnosti za dluhy akciové společnosti (tedy odpovědnost "navenek" vůči věřitelům akciové společnosti), lze shora uvedené shrnout tak, že za dluhy akciové společnosti můžete omezeně ručit pouze za splnění všech podmínek dle § 159/3 občanského zákoníku.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-NÁJEM
- Automatické prodloužení nájemní smlouvy se zemědělským družstvem - jak ukončit smlouvu?
- Ukončení automaticky prodloužené nájemní smlouvy se zemědělským družstvem

2015 jsem koupil pozemky v ZPF, které byly dle sdělení původního majitele zatíženy nájemní smlouvou, uzavřenou v roce 2000 na dobu určitou – konec vztahu měl nastat dne 31.12.2015. Po přepisu vlastnického práva (12.2015) jsem upozornil nájemce, že se u pozemků změnil vlastník a požaduje vydání k 1.1.2016. Počátkem roku 2016 jsem dostal zpětnou vazbu, ve které ZD tvrdilo, že v roce 2004 byla uzavřena na pozemky nová nájemní smlouva na dobu deseti let s automatickým prodloužením závazku o dalších deset let. Nájemní smlouva z roku 2004 zrušila dohodou všechny dosavadní nájemní smlouvy mezi nájemcem a pronajímatelem. V takovém případě má závazek nájemní smlouvy na předmětné pozemky trvat až do konce roku 2023. Vzhledem k tomu, že nájemní smlouva, o které jsem jako nabyvatel nevěděl, stanovuje nájemné ve výši 500 Kč/ha (obvyklé nájemné je cca 2500, hledám možnosti ukončení tohoto nájemního vztahu. Bylo by možné poradit nějakou možnost předčasného ukončení smlouvy - péče řádného hospodáře, podnájemní vztah, nevyplacení části nájemného. Děkuji za ochotu Vašek

ODPOVĚĎ:
Bohužel v tomto případě nelze smlouvu předčasně ukončit, pokud nájemce nezačne závažným způsobem porušovat své povinnosti. Vaše nevědomost o této nájemní smlouvě by spíše mohla být důvodem pro odstoupení od kupní smlouvy, na základě které jste pozemky koupil.

_

FINANCE-DANĚ
- Daňové odpisy u obchodního majetku - od kdy se počítá 5letá lhůta?

Dle zákona č. 586/1992 Sb. u nemovitého majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než 5 let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením nájmu, cena podle písmene d) tj. reprodukční pořizovací cena. Pokud jsme v 6/2005 koupili nemovitost, kdy prosím uplynul výše uvedený 5-letý časový test 7/2010 nebo 1/2011?
Děkuji a přeji pěkný den
Filip

ODPOVĚĎ:
Máte na mysli zřejmě určení vstupní ceny hmotného majetku pro odpisování. Lhůta uplynula v červnu 2010, určíte ji přesně na den dle právních účinků vkladu do katastru při nákupu nemovitosti.

__

OBČAN-DANĚ
- Vymáhání dluhu bez smlouvy na základě důkazů (výpisy z účtu)
- Soudní poplatek při vymáhání dluhu - kolik % z dlužné částky?
- Vymáhání dluhu - soudní poplatek dle výše dluhu

Před 5ti lety (2011) jsem dobrému kamarádovi půjčila 500tis, na dobré slovo, tzn bez jakékoliv smlouvy. Finanční prostředky jsem poslala ze svého na účet jeho manželky a druhou částku na jeho firemní účet, kde si s nimi dipsonoval.
Snažila jsem se ho kontaktovat telefonem a řešit aby mi finanční prostředky vrátil, splatnost jsme ujednanou neměli, byl to opravdu a je pořád kamarád. Psala jsem mu sms, kde jsem mu dala termín do 31.3.2016 a on mi odepsal, že ano že finanční prostředky vrátí, ale nedostala jsem zpět nic. Jsme v kontaktu, ale já bych to již chtěla začít řešit jinou cestou. Můžete mi rposím poradit jaké kroky můžu a měla bych nyní učinit, abych případně mohla dát žalobu a on mi musel finanční prostředky vrátit. Nechci ho nijak poškodit, ale obávám se že když nezačnu jednat, bude pořád v poklidu a nebude nic řešit. děkuji Vám mockrát za pomoc Renata

ODPOVĚĎ:
V první řadě byste mu měla zaslat oficiální výzvu k úhradě s řádným datem splatnosti. Doporučuji zaslat doporučeně, abyste měla důkaz pro soud. Pokud částka uhrazena nebude, zašlete mu opět doporučeně předžalobní upomínku, kde ho opět vyzvěte k úhradě v dodatečné lhůtě, která musí činit minimálně 7 dnů, v této výzvě ho upozorněte, že jste odhodlána věc řešit soudně a tím mu dluh naroste o náklady řízení. Pokud to bude opět bez odezvy, nezbude, než podat žalobu, kde soudu popište situaci a označte důkazy na podporu svých tvrzení. Za žalobu se hradí soudní poplatek 5% z žalované částky. V případě úspěchu ve sporu bude soudem žalovanému uložena povinnost Vám všechny náklady nahradit.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Převod družstevního bytu do osobního vlastnictví a přechod podnájemní smlouvy na nájemní smlouvu
- Koupě družstevního bytu a změna podnájemní smlouvy na nájemní pro nájemce, nájemníka - od kdy smlouvu změnit?
- Přeměna podnájemní smlouvy na nájemní po převodu družstevního bytu do osobního vlastnictví

19.11.2015 jsme podepisovali smlouvu na koupi družstvevního bytu do osobního vlastnictví. Od jakého data měla být sjednána nájemní smlouva, která nahrazuje smlouvu podnájemní když:
- kupní smlouva byla podepsána 19.11.2015
- vklad do katastru nemovitostí proběhl 15.1.2016 s právními účinky k 15.12.2015.
Děkuji za odpověď a přeji pěkný den
Martin

ODPOVĚĎ:
Vlastníky se stáváte zpětně ke dni, kdy bylo v katastru nemovitostí přepsáno vlastnické právo. Pokud jsou tedy právní účinky vkladu k 15.12.2015, pak i nájemní smlouva může být datována 15.12.2015.

__

FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti partnerovi dcery a daně, daň z nabytí nemovitosti

Má partnerka je matkou mých dětí - matkou vnoučat mé matky - nejsme oddáni.
V jakém příbuzenském stavu je partnerka vůči mé matce? Matka má zájem jí darovat část nemovitosti. Do jaké darovací skupiny partnerka patří?
Jak to bude s darovací daní, daní z nabytí nemovitosti? Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Vaše partnerka není s Vaší matkou příbuzná v linii přímé ani v linii vedlejší. Bezúplatný příjem ve formě darované nemovitosti bude muset Vaše partnerka zdanit. Daň darovací byla od roku 2014 přesunuta do daně z příjmů. Vaše partnerka tedy bude muset podat přiznání k dani z příjmů do 1. 4. následujícího kalendářního roku a tento bezúplatný příjem do přiznání zahrnout. Bude se jednat a dílčí základ daně dle § 10 Zákona o daních z příjmů. Zároveň do přiznání uvede i další příjmy, která má, tj. např. ze zaměstnání, z podnikání, z pronájmu. Bude si moct uplatnit nezdanitelné části základu daně a slevy na dani, pokud na ně bude mít nárok. Sazba daně je 15 %.
Bezúplatné převody nejsou předmětem daně z nabytí nemovitých věcí.

__

RODINA-URČENÍ OTCOVSTVÍ
- Určení otcovství soudně, soudem - postup, informace
- Jak probíhá určení otcovství soudním řízením?

Dítě se narodilo matce, otce do rodného listu neuvedla. Ve věku 6 let dítěte se provdala za jiného muže. V tomto novém manželství počala ještě další dvě děti. Z vypočítavosti se svým stávajícím mužem se domluvily, že by jako slušný zdroj příjmů mohlo být, určení otcovství bývalého partnera ženy, domnělého otce prvního dítěte, který o to být otcem dítěti nestojí. Dítěti je 8 let. Tak podala matka návrh na soud o určení otcovství bývalého partnera.
Jsem domnělý otec dítěte. Co se bude dít dále? Děkuji Jakub

ODPOVĚĎ:
Jestliže matka již podala k soudu návrh na určení otcovství, bude nyní probíhat soudní řízení ohledně určení otcovství. Jako domnělý otec dítěte budete účastníkem řízení, takže budete mít možnost se k celé záležitosti vyjádřit. Jestliže se domníváte, že otcem dítěte nejste, doporučuji to samozřejmě u soudu uvést. Soud pak velmi pravděpodobně nařídí provedení testů DNA. Absolvování testu DNA sice můžete odmítnout, resp. k absolvování testu Vás nemůže nikdo fyzicky donutit, ale za neporobení se testu a tím pádem za maření soudního rozhodnutí Vám může soud uložit – a to i opakovaně - finanční pokutu, takže doporučuji testy podstoupit.
Na základě výsledků testu DNA pak soud rozhodne o Vašem otcovství. Pokud test DNA Vaše otcovství neprokáže, pak to znamená, že nejste otcem dítěte a celá záležitost pro Vás skončí. Jestliže ale test Vaše otcovství prokáže, budete uznán jako otec dítěte a budete moci být zapsán jako otec do rodného listu dítěte. Současně Vám bude vyměřeno výživné, matka dítěte může požadovat výživné až tři roky zpětně. Budete mít také právo se s dítětem pravidelně vídat, takže je možné požádat soud o stanovení frekvence a délky styku s dítětem.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odmítnutí dědictví - je nutný odhad ceny nemovitosti kterou jsem odmítl v dědickém řízení?
- Odhad ceny dědictví odhadcem při odmítnutém dědictví
- Je nutný odhad ceny nemovitosti při odmítnutí dědictví?

10/2016 mi zemřel tatínek, nyní si nás předvolal notář k vyřízení pozůstalosti. Dědit bude maminka, moje sestra a já. Peníze v hotovosti, na účtech, ani auto nic tatínek neměl. Jediný předmět dědictví je dům, který si rodiče postavili v roce 1968. V katastru nemovitostí jsou oba rodičové napsaný jako vlastníci - společné jmění manželů SJM. Nyní pan notář po nás chce, abychom si nechaly udělat na nemovitost odhad. A já se ptám, zda je tento odhad nutný i v případě, že já se sestrou se dědictví vzdáme a dům zůstane celý mamince? K žádnému dělení ani vypořádávání nedojde, jediná změna bude, že z katastru nemovitostí se vymaže tatínek. Nemovitost bude mít hodnotu tak 3 miliony Kč a nám připadá, že nechávat si dělat odhad pro nic za nic je zbytečně drahá záležitost. Nebo je to nutné? Děkuji, Amálie

ODPOVĚĎ:
Podle § 181 z. ř. s. při ocenění pozůstalostního majetku a zůstavitelových dluhů soud vychází ze společného prohlášení dědiců nebo z ocenění provedeného tím, kdo spravuje pozůstalost. V odůvodněných případech lze cenu zjistit znaleckým posudkem.
Požádejte notáře, který dědictví vyřizuje, že cenu domu určíte společným prohlášením všech dědiců. Toto buď můžete učinit na samostatném dokumentu, kde napíšete, že prohlašuje, že obvyklá cena nemovitých věcí ke dni úmtí zůstavitele činila 3 miliony korun nebo můžete u konečného jednání společně prohlásit cenu nemovitostí do protokolu.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace zakoupeného bytu - hluk od sousedů (Romové, nepřizpůsobiví občané)
- Reklamace bytu, hluční sousedi - je to důvod odstoupení od kupní smlouvy?
- Odstoupení od kupní smlouvy na byt - hluční sousedi (Romové s hlučnou hudbou)

7.11.2016 jsme podepsali kupní smlouvu na byt v osobním vlastnictví, předávací protokol byl sepsán a byt předán dne 4.11.2016.
Chtěli bychom od této smlouvy odstoupit z důvodu, že nám realitní makléřka zatajila podstatnou věc a to, že v domě bydlí 2 rodiny nepřizpůsobivých občanů, kteří jsou hodně hluční a celé dny pouštějí nahlas muziku. Ke vší smůle se jedná o byt pod námi. Tento víkend to bylo snad nejhorší a já v takovém bytě a domě žít nechci. Obešli jsme včera (14.11.2016) některé sousedy a kontaktovali jsme předsedu SVJ, potvrdili nám, že jsou s nimi neustále problémy, několikrát do měsíce tam zasahuje Policie apod. Při prohlídce bytu, jsem na makléřku apelovala, že chci vědět, jestli v domě takoví lidé nebydlí, V takovém případě bych o koupi vůbec neuvažovala. Tvrdila nám, že tam kdysi problém byl ale že již vyřešen a dotyčná osoba tam již nebydlí Protože oba pracujeme až do večera neměli jsme čas udělat si sami ověření, že tam takoví lidé nebydlí a plně jsme se spolehli na tvrzení zástupve realitní kanceláře, což byla chyba. Jelikož jsme na bytě začali již pracovat, vyklidili jsme ho, vymalovali a položili plovoucí podlahu, zajímalo by nás, jestli lze v zákonné lhůtě od koupě odstoupit a požadovat zpět celou kupní cenu (kupní cena je složená z kupní ceny a blokovacího poplatku 25 000 Kč). Předpokládám, že finance, které nás to již stálo nedostaneme zpět? Kupní smlouva by již měla být vložena katastr nemovitostí. Přepis snad ještě udělán není.
Včera (14.11.2016) jsme kontaktovali realitní makléřku ale pochopitelně tvrdí, že to nelze a že přijdeme o blokovací částku - kauci 25 000, -Kč. Proto se na Vás obracím s prosbou o radu a o pomoc.
Děkuj, Darina

ODPOVĚĎ:
Realitní kancelář je odpovědná pouze za zprostředkování koupě nemovitosti, není odpovědná za její kvalitu, a proto při následném odstoupení od smlouvy není nárok na vrácení provize RK. Tato provize ze zákona zahrnuje pouze odměnu za zprostředkování a právní servis. Pokud jde o odstoupení od kupní smlouvy, doporučovala bych obrátit se na advokáta, který smlouvu prostuduje a zvolí s ohledem na text smlouvy nejlepší způsob řešení věci. V principu od této smlouvy odstoupit z důvodu hluku lze, ale v případě, že bývalý majitel nebude chtít odstoupení akceptovat, dá se čekat soudní spor, kde bude důležité prokázat, do jaké míry činí hlučnost sousedů byt nezpůsobilý k bydlení. Není ani vyloučeno, že se domůžete peněz investovaných do bytu, ale k tomu je třeba skutečně podrobného studia kupní smlouvy.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Péče o matku žijící v nemovitosti sourozence - právo majitele na nájemné od sourozence pečujícího o rodiče (dárce nemovitosti)
- Právo na nájemné od sourozence pečujícího o matku v domě jiného sourozence (rodič je dárce nemovitosti)

Kamarád je v teto situaci: teď bydlí s matkou v domě, který patří sestře. Matka tam má trvaly pobyt, vložila vlastní peníze na koupi a opravy domu, proto tam může žít do smrti. Kamarád se o nemohoucí matku stará. Od listopadu 2016 sestra po kamarádovi chce nájem jinak jej vyhodí z domu. Nájem platit nechce. Může ho vyhodit? Jak se má on bránit? Matka kamaráda nemá služebnost (věcné břemeno) doživotního užívání nemovitosti, která je zapsaná v katastru nemovitostí. Bylo to ústní dohoda mezi matkou a dcerou. Matka má přes 70 let a není schopná už sama obstarávat všechny své potřeby - nákupy, běžnou údržbu domu, topení. K tomu má vážné zdravotní potíže (můžu zjistit přesněji).
Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Vlastník nemovitosti má právo požadovat po osobách, které se v nemovitosti zdržují, nájem. V tomto konkrétním případě tedy sestra má právo požadovat po bratrovi nájem. Jiná otázka je, jak se sestra k domu dostala. Pokud jí byl matkou darován a ona se nyní k matce nechová, jak by jako dcera měla a vše musí zajišťovat bratr, mohla by matka odvolat dar pro nevděk.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Zvýšení nájmu 2017 - je nutné informovat nájemníka, nájemce?
- Inflační doložka a zvýšení nájmu, nájemného 2017
- Zvýšení nájmu nad výši inflační doložky - může to pronajímatel udělat?
- Jak informovat nájemníka, nájemce o zvýšení nájmu, nájemného?
- Zvýšení nájemného 2017 - o kolik Kč je možné zvednout nájem, nájemné?

Pronajímám nájemníkovi byt dle řádné smlouvy. Nájem činí 4.000,- Kč/1 měsíc + 2.900,- Kč náklady za služby a energie. Mohu se zeptat jen informativně, o jakou částku konkrétně mohu nejvíce zvýšit nájemníkovi nájem na další rok 2017?
Ve smlouvě stojí, že nájem lze zvýšit o tzv. inflační doložku za rok 2015. Mohu zvýšit nájemné i o více, než je tato inflační doložka a o kolik?
Dodatek ke smlouvě, nebo stačí jen nájemníka vyrozumět?
Děkuji Vám, Bedřich.

ODPOVĚĎ:
Pokud máte ve smlouvě sjednáno, že nájem lze sjednat jen o inflaci, pak nájem o více než je míra inflace zvýšit nelze. Nájemní smlouva a její ujednání jsou předmětem dohody stran a pokud byste chtěl zvýšit o více, musíte k nájemní smlouvě sjednat dodatek, se kterým ovšem musí souhlasit obě strany, tedy i nájemník. Pokud by nájemník se zvýšením nesouhlasil a Vy byste trval na vyšším zvýšení, jediným řešením je nájemní smlouvu ukončit.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Ukončení pracovního poměru na dobu určitou - je mateřská 70% mzdy u zaměstnavatele?
- Výše mateřské po ukončení pracovního poměru na dobu určitou - jde o 70% mzdy u zaměstnavatele?
- Výpočet mateřské po ukončení pracovního poměru na dobu určitou
- Výpočet mateřské po ukončení pracovní smlouvy na dobu určitou a evidenci uchazečů o zaměstnání na ÚP

Mateřská dovolená: pokud mám smlouvu u zaměstnavatele na dobu určitou (např. do konce roku 2016) a odejdu na mateřskou dovolenou MD např. v listopadu 2016, jak je to potom s financováním mateřské dovolené? Je to tak, že se vyplácí 70% výše mzdy z předešlého roku po celou délku mateřské dovolené?
Pokud otěhotním např. v červnu a v prosinci mi již neprodlouží smlouvu, musím jít na zbývající měsíc před mateřskou dovolenou do evidence uchazečů o zaměstnání na ÚP? Tzn. že se mi poté bude počítat platově 11 měsíců v práci a 1 měsíc na ÚP nebo nebudu mít na mateřskou dovolenou finančně nárok? Popř. jaká částka by mi byla vyplácena? Dále prosím - jak je to s následnou rodičovskou dovolenou? Platí, že mám nárok na určitou částku a dle zvolené délky dovolené (2-3 roky) je mi tato částka poté rozpočítána a měsíčně vyplácena? Předem moc děkuji za odpovědi a doufám ve srozumitelnost dotazů : ) Děkuji, Alena.

ODPOVĚĎ:
Pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou) je zapotřebí splnit zejména dvě podmínky: být během uplynulých dvou let před nástupem na mateřskou dovolenou nemocensky pojištěná (zaměstnaná) alespoň 270 kalendářních dní a být nemocensky pojištěná i v den nástupu na mateřskou dovolenou nebo být v tzv. ochranné lhůtě, která činí maximálně 180 kalendářních dní od ukončení posledního zaměstnání. Je-li poslední zaměstnání kratší než 180 dní, je ochranná lhůta stejně dlouhá jako toto zaměstnání. Na mateřskou můžete nastoupit v období od počátku 8. do počátku 6. týdne před stanoveným termínem porodu.
Pokud Vaše zaměstnání skončí dříve, než budete moci nastoupit na mateřskou dovolenou, máte v zásadě dvě možnosti: evidenci na úřadě práce nebo nástup na nemocenskou. Pokud se zaevidujete na úřadě práce a během uplynulých dvou let jste získala výdělečnou činností alespoň 12 měsíců sociálního pojištění, budete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Ta Vám bude při ukončení pracovního poměru uplynutím doby určité vyplácena první dva měsíce ve výši 65%, další dva měsíce 50% a poslední měsíc 45% Vašeho průměrného čistého měsíčního výdělku. Pokud to bude Váš zdravotní stav vyžadovat, můžete také nastoupit na nemocenskou. Jestliže na ni ale nastoupíte až po skončení pracovního poměru, musíte počítat s tím, že prvních 14 dní budete bez finančních prostředků a od 15. dne Vám bude nemocenské dávky vyplácet okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). Na nemocenskou je ale samozřejmě možné nastoupit ještě během trvání pracovního poměru. Pak je zaměstnanec doma „zadarmo“ jen první tři dny nemoci a od 4. do 14. dne nemoci vyplácí náhradu mzdy za pracovní dny zaměstnavatel – to platí za předpokladu, že trvá pracovní poměr. Výše nemocenské činí 60% redukovaného denního vyměřovacího základu. Je ale zapotřebí vzít v úvahu také to, že při nemocenské je zapotřebí respektovat určitá omezení – například dodržovat lékařem stanovenou dobu vycházek.
Výše PPM se vždy vypočítává pouze z příjmu z posledního zaměstnání, nikoliv z podpory v nezaměstnanosti či jiných sociálních dávek (nemocenská apod.). To znamená, že i kdybyste po ukončení zaměstnání nastoupila na nemocenskou nebo se zaevidovala na úřadě práce, bude se Vám výše PPM počítat pouze z výdělku z posledního zaměstnání. Výše PPM činí 70% z tzv. redukovaného denního vyměřovacího základu (informaci o denním vyměřovacím základu můžete najít na Vaší výplatní pásce nebo by Vám jeho výši měla sdělit účetní Vašeho zaměstnavatele). Výše PPM zůstává stejná po celou dobu čerpání mateřské dovolené. Délka podpůrčí doby činí u PPM 28 týdnů.
Po vyčerpání mateřské dovolené a PPM pak budete čerpat rodičovský příspěvek. Je zapotřebí rozlišovat rodičovský příspěvek a rodičovskou dovolenou. Jestliže Vám nebude prodloužena pracovní smlouva a nebudete tudíž zaměstnaná, nebudete čerpat rodičovskou dovolenou – ta se týká pouze zaměstnaných žen – ale pouze rodičovský příspěvek. Celková výše částky, kterou můžete při pobírání rodičovského příspěvku vyčerpat, je 220.000 Kč. V žádosti o rodičovský příspěvek si zvolíte výši rodičovského příspěvku a tím určíte i dobu jeho čerpání. Nemusíte rodičovský příspěvek čerpat pouze dva nebo tři roky ale například dva a půl roku. Zvolená výše rodičovského příspěvku by neměla překročit 70% 30násobku denního vyměřovacího základu, maximální možná výše rodičovského příspěvku je 11.500 Kč měsíčně. Čerpanou výši rodičovského příspěvku je možné změnit – změna je možná maximálně jedenkrát za tři měsíce.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Staré nemovitosti neprojednané v dědickém řízení - jak je získat zpět do rodiny?
- Jak získat zpět do vlastnictví rodiny staré nemovitosti neprojednané v dědickém řízení?
- Určení vlastnictví u nemovitostí patřících rodině neprojednaných v dědickém řízení

V seznamu pozemků s nedostatečně identifikovanými vlastníky, který by nedávno zveřejněn ÚZSVM, jsme objevili pozemky patřící firmě našich předků, na katastru nemovitostí je dohledatelná kupní smlouva z roku 1895 se jménem firmy a podpisem jednoho ze společníků (našeho nepřímého předka, přičemž oba společníci byli naši předci), ale bez dalších detailů ohledně firmy. Můj dědeček v 50. letech po této rodinné větvi již jednou dědil, protože všichni ostatní zřejmě zemřeli za války, ale nemá k tomu už žádné dokumenty kromě usnesení lidového soudu v Olomouci o vyřízení dědictví z roku 1953. Jaký máme zvolit postup pro dědické řízení a na koho se obrátit, právníka či notáře? Jaké listiny potřebujeme doložit pro prokázání nároku na dědictví v případě, že vlastník je právnická osoba? Nebo kde by mohl být archivován spis z výše uvedeného dědického řízení? Děkuji, Jaromír

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě je potřeba zjistit, zda ještě společnost existuje, a pokud ano, tak zda nedošlo již k převodu či přechodu podílů ve společnosti na jiné společníky, případně zda se podíl ve společnosti, která je vlastníkem pozemků, dědí. Tyto informace jsou čitelné zejména v aktuální společenské smlouvě dané společnosti, ale tím by se měl zabývat poté sám notář, jakmile bude zahájeno dodatečné dědické řízení.
Na webových stránkách justice.cz (https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-$firma) by měly být dohledatelné všechny společnosti zapsané v obchodním rejstříku, a to buď podle názvu nebo IČa. Při zadávání názvu Vám doporučuji vyhledávat údaje jak platné, tak neplatné, protože daná společnost se mohla již několikrát přejmenovat nebo mohla být již zrušena a vymazána. Přes tento portál by se Vám mělo podařit dohledat, jestli tato společnost ještě existuje, byť i pod jiným názvem, případně zda nedošlo k převodům či k přechodům podílů ve společnosti. Poté, co se Vám společnost podaří dohledat se můžete podívat na výpis platných – zde vyčtete aktuální název společnosti, sídlo, jména aktuálních společníků, atd. V úplném výpisu najdete i historii, tedy kdy byl který společník zapsán, kdy byl vymazán, dále předchozí názvy společnosti, předchozí sídla, atd. Ve sbírce listin můžete dohledat aktuální i předchozí společenské smlouvy, zakladatelské dokumenty, atd.
Podnět k zahájení dodatečného dědického řízení po Vašich předcích můžete učinit sám (tento podnět může dát kdokoliv). Na podatelně okresního soudu, který je v obvodu posledního bydliště zemřelého předka (ve Vašem případě by to měl být Okresní soud v Olomouci) požádáte o formulář k zahájení dodatečného dědického řízení, tento formulář na místě vyplníte a poté rovnou podáte na této podatelně. Jako přílohu formuláře doložte výpis z katastru nemovitostí a kopii kupní smlouvy z roku 1895.
Dědický spis se ukládá ve spisovně příslušného okresního soudu a pokud se jedná již o starší spisy, tak zpravidla v příslušném archivu.
Pokud si nebudete vědět rady, obraťte se spíše na advokáta, zabývajícího se obchodním a občanským právem.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování družstevních práv dědečkem vnukovi, vnučce - práva potomků dárce v dědickém řízení
- Darování družstevních práv babičkou vnukovi, vnučce - práva potomků dárce v dědickém řízení
- Darování družstevních práv prarodičem vnukovi, vnučce - práva potomků dárce v dědickém řízení

Družstevní podíl bytu matky mého manžela, který přenechala svému vnukovi 2011. Moje tchyně má v bytě právo na dožití. Jedná se nám o to zda může nastat nějaký problém při dědickém řízení a zda si může nárokovat něco sestra mého manžela tedy dcera v souvislosti s podílem na družstevním bytě. Děkuji, Kamila.

ODPOVĚĎ:
Soud může provést započtení na dědický podíl, i když to zůstavitel nepřikázal, jestliže by jinak byl nepominutelný dědic (potomek) neodůvodněně znevýhodněn (§ 1664).
Sestra Vašeho manžela by mohla v rámci dědického řízení žádat započtení, avšak nemůže si činit nároky na byt, ale pouze na výplatu adekvátní částky, která by musela být v rámci dědického řízení objektivně stanovena výpočtem notáře či dohodou dědiců. Záleží rovněž, co je předmětem dědického řízení. Pokud zůstavitel již žádný jiný majetek nevlastnil a řízení tak bude zastaveno z důvodu nemajetnosti, započtení se neprovede, protože není žádný majetek, na který by se dal dar započíst.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Promlčecí lhůta na vyplacení právníka úspěšného v soudním sporu
- Promlčecí lhůta na palmare právníka, advokáta za vyhraný soudní spor
- Promlčecí lhůta na odměny právníka, advokáta za vyhraný soud

Druh zemřel 5.10.2010, musela jsem podat žalobu o určení, že jsem také dědičkou. 04/2011 jsem oslovila právníka, přes mé telefonické urgence nechal vše na poslední chvíli. Dal mi podepsat příkazní smlouvu o níž mne předem neinformoval, kde bude požadovat další odměnu ve výši 20 % z mého dědického podílu s nárokem okamžikem právní moci rozhodnutí o dědictví. Na mé ohrazení mi řekl ať podepíši, že se později dohodneme, že spěchá na jednání. Právní moc o nabytí dědictví nastalo 20.6.2014, stala jsem se spoluvlastnicí. Právník se ozval v prosinci 2015, že se chce dohodnout o % výši odměny. Vyčíslila jsem mu hodnotu mého dědického podílu a také, že jsem veškeré peníze po prodeji mého podílu i vše ze stavebního spoření použila ke koupi bytu 1+1 pro sebe a nemám už žádné peněžní prostředky. Odpověděl mi, že bude reagovat, dodnes se neozval. Do jaké doby může svou odměnu požadovat? Při soudních jednání se na nic neptal, nevyvracel nepravdy protistrany, řekl mi zda si myslím, že je to potřeba. Musím mu vyplatit jeho odměnu, před podáním stížnosti k Advokátní komoře? Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
Pokud byla odměna v příkazní smlouvě dohodnuta, je Vaší povinností závazku ze smlouvy dostát. Pokud odměnu neuhradíte, může se advokát domáhat odměny v tříleté promlčecí době po splatnosti, která by měla být definována buď ve smlouvě nebo dle data splatnosti ve faktuře. Pokud odměna uhrazena nebude, je reálné, že advokát se bude odměny domáhat soudně a je pravděpodobné, že u soudu uspěje, pokud byla odměna skutečně sjednána písemně ve smlouvě.

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Opakované jednorázové rušení styku (setkání) otce s dítětem na podnět otce - co když matka nesouhlasí se zrušením styku?
- Otec se s dítětem při styku neučí - jak může matka donutit aby to dělal?
- Je otec dítěte povinen nutit dítě do učení v době setkání, styku?
- Učení dítěte v době styku s otcem - jak donutit otce aby vedl dítě k učení?

Schůzky dětí s otcem po rozvodu manželství. Matka má s otcem soudní dohodu o styku dětí s otcem (tři děti). Otec velice často oznamuje zrušení schůzky bez domluvy. Pouze SMS schůzka se toho či onoho data ruší. Matka s tím nesouhlasí. Co může dělat?
Druhý dotaz je ohledně učení v době schůzek. Otec pokud má děti na celý víkend (1x za14 dní) odmítá připravovat se s nimi do školy (úkoly, učení). Matce říká, že je bude vracet o den dříve, aby se s nimi mohla učit ona. Je to přípustné? Matka tří dětí nemá právo na odpočinek?
Děkuji za odpověď.
Děkuji, Helena.

ODPOVĚĎ:
Jestliže je styk s dětmi stanoven soudně, měli by oba rodiče rozhodnutí soudu respektovat a řídit se jím. To znamená, že by si otec měl děti ve stanovenou dobu převzít, starat se o ně po celou dobu určeného styku a poté je opět ve stanovenou dobu předat zpět matce. Jestliže dojde ke zrušení styku, mělo by to být z vážného důvodu (úraz, nemoc apod.), pokud je to možné, mělo by k němu dojít v dostatečném časovém předstihu a ke zrušení styku by rozhodně nemělo docházet pravidelně. Doporučuji tedy upozornit otce dětí, aby případné zrušení styku oznamoval matce dostatečně včas a sdělil důvod, proč styk ruší. Matka dětí bohužel nemá žádný nástroj, jak otce přinutit, aby si děti ve stanovenou dobu skutečně převzal. Pokud se ale chování otce nezmění a bude opakovaně a bez vážného důvodu docházet k rušení styků s dětmi, doporučuji obrátit se na sociální pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě bydliště dětí.
Co se týče přípravy dětí do školy, otec dětí má vůči nim stejně jako Vy tzv. rodičovskou odpovědnost. Rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění. Právem i povinností obou rodičů je tedy mj. podílet se na rozumovém vývoji dětí a zajištění jejich vzdělání. Vymahatelnost těchto povinností je ale poměrně obtížná. Neochota otce se s dětmi učit ale rozhodne není důvodem pro předčasné ukončování styku s dětmi. Doporučuji tedy matce, aby otci sdělila, že trvá na tom, aby se s dětmi v době styku učil a dala mu jasně najevo, že předčasné ukončení styku je pro ni nepřijatelné. Pokud bude otec děti vracet matce předčasně, opět doporučuji obrátit se na sociální pracovnici OSPOD, se kterou je možné projednat nejvhodnější postup v dané věci.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Zápis shromáždění SVJ - je možné uvést veřejně na Internetu ve webu SVJ?
- Osobní web člena SVJ - může zveřejnit zápis ze shromáždění SVJ?

Ze shromáždění vlastníků SVJ je pořizován zápis, který je 1 měsíc zveřejněn v plném znění na nástěnce v chodbě domu. SVJ má své vlastní internetové stránky. Může výbor SVJ zveřejnit zápis ze shromáždění ve veřejné části webu v plném znění nebo ho musí anonymizovat?
Já jsem vlastník SVJ a mám svůj vlastní internetový blog. Mohu na blogu zveřejnit tento zápis ze shromáždění v plném znění nebo ho musím anonymizovat?
Předpokládám, že na svém internetovém blogu mohu dopisy, které jsem napsal, zveřejňovat bez omezení a u mě doručených dopisů musím mít souhlas odesilatele. Musím zveřejněné dopisy anonymizovat nebo je mohu ponechat v původním znění včetně jmen a adres?
Je nějaký rozdíl mezi obyčejným dopisem a „otevřeným dopisem“ při zveřejňování na internetu? Děkuji, Jiří.

ODPOVĚĎ:
Anonymizovat byste měl listiny ve všech případech, kdy na základě údajů v dopisech či zápisech jsou určité konkrétní osoby rozpoznatelné. Jde o problematiku ochrany osobnosti a pokud taková osoba nedá souhlas se zveřejněním, můžete se dopustit přestupku nebo se může osoba, jejíž data byla zveřejněna, domáhat prostřednictvím osobnostní žaloby např. náhrady škody, omluvy, přiměřeného zadostiučinění. Anonymizace spočívá v tom, že byste měl „začernit“ u fyzických osob taková data, jako je jméno, bydliště, rodné číslo, …
Tj. SVJ musí na veřejné části webu údaje anonymizovat, na svém blogu musíte zápisy anonymizovat, zveřejněné dopisy musíte anonymizovat, i údaje z otevřeného dopisu musíte anonymizovat.

__

RODINA-NAZAŘAZENÉ
- Zřízení studentského účtu nezletilé osobě - je nutný souhlas rodiče?
- Souhlas rodiče se zřízením studentskéh účtu - je souhlas rodiče povinností u nezletilé osoby?

Banka zřídila mému 15,5 letému synovi studentský účet, ale nepožadovala k tomu můj souhlas jako synova zákonného zástupce. Jednala banka správně a je taková smlouva platná? Děkuji Tereza

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru taková smlouva platná není. Dle ust. § 581 Občanského zákoníku „Není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá“ Patnáctiletá osoba není plně svéprávná a platná jsou pouze taková její právní jednání, u kterých může takto stará osoba pochopit následky učiněného jednání – např. koupě potravin, časopisu, apod, … Založení studentského konta, podmínky jeho vedení apod. je natolik složitá záležitost, že nelze jednoznačně uzavřít, že každá patnáctiletá osoba dobře chápe, co svým jednáním učinila, když si jej založila. Proto doporučuji na banku jít osobně, případně zaslat doporučený dopis, že konto bylo založeno bez Vašeho souhlasu a smlouva je tedy neplatná.

__

SPRÁVNÍ-OBCE
- Stížnost občana na porušení obecní vyhlášky neprojednaná zaastupitelstvem obce a vyřešená starostou - jde o správný postup?

3. srpna 2016 jsem podal stížnost k porušování Vyhlášky obce číslo 1/2015.
Stížnost byla poslána elektronickou poštou k rukám zastupitelstva obce. Zaslaná odpověď je od starostky obce a nebyla vůbec projednána v Radě obce Lipová a ani v zastupitelstvu.
Prosím o stanovisko o správnosti postupu starostky obce.
Paní starostka v reakci na stížnost tvrdí, že vyhláška stanovuje umístění nádob dle předpokladu vzniku tříděného odpadu. V příloze přikládám skutečné rozmístění nádob a jako chalupář musím konstatovat, že umístění nevyhovuje a každý víkend musím plasty odvážet jinam (nádoby jsou přeplněné apod.).
Dovoluji si požádat o právní názor k platné vyhlášce, která v čl. 3 dle mého názoru zcela jednoznačně stanovuje umístění všech druhů na nádob na pozemcích dle odstavce č. 2 a v žádném případě není možno vykládat, že jsou nádoby umístěny dle vzniku komunálního odpadu?
Milan

ODPOVĚĎ:
Podle zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích, konkrétně par. 102 odst. 2 písm. m) stanovuje pravidla pro vyřizování stížností rada obce. Proto by bylo třeba tato pravidla obstarat, aby bylo možno zjistit, zda starostka postupovala dle těchto pravidel či nikoliv, když odpověděla bez projednání stížnosti s radou či zastupitelstvem. Pokud jde o ustanovení čl. 3 vyhlášky, pak z něj jednoznačně vyplývá, že na daných pozemcích musí být umístěny všechny druhy nádob, ne jen takové, které jsou dle obce v daném místě nejvíce potřebné.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Firma prodávající nábytek má externí firmu na smontování - vliv na reklamační lhůtu?
- Reklamační lhůta - prodejce nábytku má firmu na smontování nábytku
- Firma prodávající kuchyňské linky má externí firmu na smontování - má to vliv na reklamační lhůtu?
- Vliv na reklamační lhůtu pokud má prodejce nábytku firmu na smontování kuchyňské linky

Zákazník si zakoupí kuchyň v obchodním domě, zakoupí si dopravu a montáž v tomtéž OD (kterou však provádí externí firma), díl kuchyně poškozen, objednán nový, dojde od výrobce kuchyně řádně do 30 dnů prodejci, ten pak dá požadavek na opravu externí firmě (např. 3 dny před koncem lhůty), musí být vše i stou montáží do 30 dnů nebo je zde nějaká výjimka, prodloužení lhůty. Děkuji za odpověď
Děkuji, Petra.

ODPOVĚĎ:
Pokud zákazník, spotřebitel, reklamoval poškozenou kuchyň, je třeba reklamaci vyřídit do 30 dnů, tzn. včetně montáže u zákazníka, pokud nebyla dohodnutá lhůta jiná, např. při reklamaci nebo v původní smlouvě o dodání kuchyně. Nebyla-li lhůta dodržena, hrozí pokuta od ČOI a zákazník je oprávněn od smlouvy odstoupit.

__

PRÁCE-NEZAŘ4AZENÉ
- Střet zájmů - ředitel má rodinné příslušníky jako zaměstnance a vyměřuje jim plat
- Může ředitel školy zaměstnat rodinné příslušníky a stanovit jim výši platu
- Zaměstnávání rodinných příslušníků ředitelem, ředitelkou školy - je to v rozporu se zákonem?

Pracuji ve státní instituci - ve školství a na mém pracovišti vládne celkem nezdravá atmosféra, která pramení z mého dotazu. Dotaz tedy zní - umožňuje zákon, aby ředitel (ka) školy legálně zaměstnal své dcery do pozice učitel a následně rozhodoval o výši jejich finančního ohodnocení? Děkuji, Marian.

ODPOVĚĎ:
Zákon nic takového nezakazuje, na druhou stranu však jako základní zásadu pracovněprávních vztahů určuje rovné zacházení a zákaz diskriminace. Pokud by tedy byla pochybnost o tom, že je s dcerou ředitelky zacházeno jinak, než s ostatními zaměstnanci obdobného postavení, nebyl by pak tento postup v souladu se zákoníkem práce. Poté by se bylo možné obrátit na místně příslušný inspektorát práce nebo pak i na soud.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Prodej družstevního bytu spolupodílníky a vypořádání vkladů do fondu oprav
- Fond oprav bytového družstva, prodej družstevního bytu a vypořádání vkladů do fondu oprav mezi spoluvlastníky, spolumajitele
družstevního bytu

Po dědictví vzniklo spolupodílnictví, spoluvlastnictví 5 majitelů družstevního bytu s dohodou vlastníků na bezúplatné užívání bytu skupinou vlastnící 2/5. Tato část vlastníků mimo běžné "nájemné" platila jako součást povinných plateb družstvu i fond oprav v plné výši. Z fondu byl revitalizován panelový dům - plastová okna, zateplení, nové rozvody elektro ve společných prostorách, výtahy. Mimo plastových oken se z fondu oprav do jednotlivých bytů neinvestovalo.
Nyní chtějí všichni vlastníci byt prodat. Protože fond oprav placený 2/5 majiteli po dobu 12 let přispěl k navýšení celkové prodejní ceny družstevního podílu příslušejícího k bytové jednotce požadují tito vlastníci uhrazení poměrné části z dosud uhrazeného fondu oprav od druhé skupiny majitelů t. j. 3/5. Mají na to právo a případně v jaké výši, či kolik let zpětně mohou účelně nárokovat? Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Jestliže jde o družstevní byt, nedošlo ke zhodnocení bytu, ale pouze podílu. Pokud se na zhodnocení podílu podíleli někkteří spoluvlastníci, mají nárok na přiměřenou náhradu v rozsahu nezúčastněných podílu, v tomto případě tedy v rozsahu 3/5. Důležítá v tomto směru nicméně je dohoda o společné správě věci a její obsah, která má přednost před zákonem.
Pokud jde o promlčení, platí obecná 3 letá promlčecí doby, běžící od okamžiku zhodnocení podílu, respektive od vynaložení prostředků na jeho zhodnocení.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zakoupení nemovitosti z výlučných prostředků každého z manželů a vyplacení při rozvodu manželství
- Vyplacení druhého z manželů - nemovitost koupená z vlastních peněz každého z nich před svatbou
- Koupě nemovitosti před svatbou z výlučných prostředků každého z manželů a vyplacení při rozvodu manželství

2008, těsně před svatbou, jsme si pořídili dům. Jako majitelé jsme uvedeni oba, každý vlastníme 1. Já jsem před manželstvím měla ušetřeno 700 tisíc (mohu dokázat výpisem účtu) a tyto peníze jsem vložila do koupě nemovitosti. Manžel tvrdí, že vložil 250 tisíc. Ve skutečnosti studoval, takže hotovost neměl, proto si od maminky peníze půjčil a během manželství jí je v měsíčních splátkách vracel. Moje současná právnička mi tvrdí, že i mých 700 tisíc se nyní dělí na polovinu a manžel by mi měl vyplatit jen 350 tisíc. Podle toho, co píšete vy, mi připadá, že by mi měl vrátit celých 700 tisíc. Prosím o vysvětlení a o radu. Hypotéka na dům byla splacena během manželství. Nyní se chceme rozvést. Manžel má přítelkyni. V domě chce zůstat bydlet on s tím, že možná někdy v budoucnu dům společně prodáme. Já si s dětmi chci zařídit bydlení někde blíže k rodičům, aby mi mohli pomoci s doprovodem dětí do školky a kroužků, abych já mohla chodit do zaměstnání bez obav. Bydlet s mužem, který pije, křičí a sprostě mi nadává před dětmi už nemohu.
Děkuji, Lenka.

ODPOVĚĎ:
Podle občanského zákoníku je součástí společného jmění manželů to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství. Z toho co píšete je zřejmé, že tedy dům nespadá do tohoto režimu a podle mého názoru by Vám měl manžel vyplatit celých 700 tisíc, případně, pokud jste, jak uvádíte, polovičním vlastníkem domu, cenu podílu odpovídající jeho jedné polovině.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Dodatečná žádost o podporu v nezaměstnanosti - je možné podporu vyplatit zpětně nebo ne?
- Vyplacení podpory v nezaměstnanosti zpětně - lze to nebo ne?

Celý život jsem pracoval ale při personálních změnách ve firmě jsem přišel o práci. Přišel jsem na úřad práce 1.11, na stole si předvyplnil formulář : Žádost o zprostředkování zaměstnání. Zavolali si mě dovnitř a s pracovníkem jsem doplnil drobnosti, poté mi pracovník objednal na 16.11.2016.
Do té doby jsem si našel jinou práci sám, šel jsem na dohodnutou schůzku na úřad práce a tam mi bylo sděleno že peníze z podpory žádné nedostanu, že jsem měl vyplnit formulář Žádost o podporu v nezaměstnanosti. (K čemu tam potom ten člověk je když nepomůže člověku který je na úřadě poprvé? )
Vím že neznalost zákona neomlouvá ale je nějaká možnost jak požádat dodatečně? Děkuji Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Při své první návštěvě úřadu práce jste byl pravděpodobně seznámen také s formulářem nazvaným „Základní poučení uchazeče o zaměstnání“. Součástí tohoto formuláře jsou v první části informace o zprostředkování zaměstnání, ve druhé části pak informace ohledně nároku na podporu v nezaměstnanosti. Hned v odst. 1, písm. b) druhé části je uvedeno, že nárok na podporu v nezaměstnanosti má nárok uchazeč o zaměstnání, který požádal kontaktní pracoviště úřadu práce, u kterého je veden v evidenci, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti. O výplatu podpory je tedy skutečně zapotřebí úřad práce požádat prostřednictvím formuláře „Žádost o podporu v nezaměstnanosti“.
Jestliže jste o této skutečnosti nevěděl a kontaktní pracovník nyní odmítá Váš požadavek na výplatu podpory v nezaměstnanosti uznat z důvodu nepodání žádosti, doporučuji Vám obrátit se – osobně či písemně - na jeho nadřízeného, nejlépe přímo na ředitele příslušného úřadu práce se žádostí o dodatečnou výplatu podpory v nezaměstnanosti, případně i se stížností na postup dotyčného kontaktního pracovníka. Ve Vašem písemném vyjádření doporučuji uvést, že jste během úvodní schůzky neměl dostatek času seznámit se s výše uvedeným poučením a že jste tudíž nevěděl o nutnosti vyplnit kvůli podpoře v nezaměstnanosti další formulář a že jste kontaktním pracovníkem nebyl na tuto skutečnost upozorněn. Bude pak záležet na řediteli úřadu práce, jak celou situaci posoudí a zda Vaší žádosti vyhoví.

__

OBČAN-NÁJMY
- Stavba na pozemku zemědělského družstva a nájem, nájemné od majitele budovy
- Nedodržení ústní dohody o výši nájemného - jak se bránit?
- Nepřiměřeně vysoké nájemné za užívání pozemku pod budovou - jak se bránit?
- Velmi vysoký nájem za užívání pozemku pod budovou - jak se bránit?

Problém s místním zemědělským družstvem ZD: poté, co přešel v platnost NOZ jsme zjistili, že pozemky pod našimi hospodářskými budovami, které aktivně využíváme, patří zemědělskému družstvu. Když jsme se zeptali, zda by nám pozemky pod budovami neprodali, odmítli a místo toho začali vyžadovat placení nájmu. Byla uzavřena ústní dohoda o výši nájemného, avšak družstvo neposlalo žádné údaje k platbě. Až před pár týdny přišly faktury na zaplacení nájmu za roky 2014, 2015, kde už je dávno uzavřené účetnictví. Na fakturách ale byla cena za metr čtverečný pětkrát vyšší, než původní ústně dohodnutá cena. Žádná písemná smlouva dosud nebyla podepsána, tak bych se chtěla zeptat, jak postupovat. Nově stanovená výše nájmu je pro nás nepřijatelná, zároveň jim nemůžeme budovy na jejich pozemcích prodat, protože jsou součástí našeho podnikání a jsou aktivně využívané.
Předem děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
Pokud by se vám podařilo prokázat, že výše ceny byla stanovena ústně, což by bylo možné pouze svědeckými výpověďmi, pak by samozřejmě byla rozhodující tato cena nájmu a tuto byste měli doplatit, a to za roky 2014 i 2015, neboť v případě nezaplacení byste se dopouštěli bezdůvodného obohacení, pro které platí tříletá promlčecí lhůta. Pokud ovšem vznikne o výši nájmu spor a nepodaří se prokázat, na jaké ceně jste byli domluveni, je nutné použít cenu, která je v dané lokalitě pro obdobné nájmy obvyklá a tuto budete muset uhradit. Jako první krok tedy doporučuji rozporovat faktury, které jste obdrželi s argumentací, že je tam špatně uvedená cena a uvést, na jaké ceně jste byli domluveni. Pokud nebude druhá strana tuto argumentaci akceptovat, nezbude, než započít jednání o stanovení ceny nájmu s ohledem na cenu obvyklou v dané lokalitě.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Duševně nemocný rodič - výživné od potomka, syna, dcery
- Výživné pro duševně nemocného rodiče od potomků, dětí, syna, dcery
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Zajištění sociálního bydlení potomkem duševně nemocnému rodiči

Sestra 65 let, se léčí od 1970 na schizofrenii, má počínající atrofii mozku. Má dceru v Německu od 9/1998, jednou, někdy dvakrát do roka ji navštěvuje, finančně nepodporuje. Sestra se od 8/2014, již nezvládá o sebe starat. Konečně je od 08/2016 v Domově se zvláštním režimem. Nám se velice ulevilo a dceři se to nelíbí. Protože sestra musí prodat byt, aby měla na doplácení v domově. Majitel bytu je pouze právě má sestra. Až sestra vyčerpá peníze za byt, jaké povinností nastanou její dceři, a co když sestře nebude doplácet a přestane se k ni hlásit? Jsou na to nějaké zákony? Její dcera je po finanční stránce na tom velice dobře, svobodná bezdětná. Již jednou řekla sestře (tj. své matce), že ji nemůže nijak finančně podporovat ať sedí v bytě, že do domova ještě nepatří. Lékaři však mají jiný názor, sama již nesmí bydlet - mohla by něco podpálit apod. Děkuji Karolína

ODPOVĚĎ:
Vaše sestra je pravděpodobně umístěna v soukromém Domově, který není registrovanou sociální službou Ministerstva práce a sociálních věcí. Pokud by se jednalo o registrovanou službu, muselo by Vaší sestře podle zákona o sociálních službách zůstat po úhradě nákladů za ubytování a stravu alespoň 15% jejích příjmů. Pokud by se tedy jednalo o registrovanou službu, nemusela by Vaše sestra za využívání této služby nic doplácet. Doporučuji tedy poohlédnout se po registrovaném Domově, který by byl rozhodně levnější variantou. Seznam registrovaných zařízení najdete v Registru poskytovatelů sociálních služeb – zde: http://iregistr.mpsv.cz
Bohužel nepíšete nic o tom, jaké má Vaše sestra příjmy, zda pobírá nějaké sociální dávky apod. Pokud Vaše sestra z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb (například mobilita, orientace, stravování, komunikace, oblékání, tělesná hygiena apod.), mohla by mít nárok na příspěvek na péči. Jeho výše se liší podle míry závislosti na pomoci okolí. Více informací o příspěvku na péči najdete zde: http://portal.mpsv.cz/soc/ssl/prispevek
Co se týče sestřiny dcery, dcera má vůči Vaší sestře jakožto své matce vyživovací povinnost. Podle § 915 nového občanského zákoníku je dítě povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu. Jedná se tedy o slušnou výživu, nikoliv o stejnou životní úroveň, jakou má sestřina dcera. Doporučuji tedy zkusit požádat sestřinu dceru o hrazení určité částky výživného. Pokud dcera odmítne a dohoda nebude možná, bude se muset Vaše sestra obrátit s uplatněním svého nároku na soud. V takovém případě může podat k okresnímu soudu v místě svého trvalého bydliště návrh na určení výše výživného. Vzory takového návrhu najde k dispozici na internetu nebo jí s jeho sepsáním může pomoci advokát, nejlépe se specializací na rodinné právo. Je zapotřebí počítat s tím, že doručování listin sestřině dceři do Německa délku soudního řízení poněkud prodlouží. Soud pak na základě posouzení doložených skutečností rozhodne o tom, zda žádosti Vaší sestry vyhoví či nikoliv.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Příslib zaplacení části daně z převodu nemovitosti a nesoučinnost při dohodě o spolupráci na rekonstrukci kanalizace a vodovodu (překládaka z důvodu neexistence služebnosti, věcného břemene)

03/2016 jsme podepsali budoucí kupní smlouvu na dům. Při podpisu této smlouvy jsme podepsali ještě dohodu, že majitelkám domu (dvě sestry), přispějeme na daně z nabytí nemovitých věcí polovinou. V kupní smlouvě jsou napsané jako plátci daně ony jako prodávající. Než došlo k podpisu kupní smlouvy, vyšlo najevo, že vodovod a kanalizace vede přes sousedův pozemek a není na ně napsané věcné břemeno (služebnost). Banka samozřejmě po nás chtěla vyřízení věcného břemene (služebnosti) u souseda. Jelikož se shodou okolností v obci rekonstruovala voda a kanalizace, tak soused nechtěl přistoupit na služebnost přes svůj pozemek a tak jsme se domluvili, že si povedeme vodu a kanalizaci přes svůj pozemek a majitelky domu nám zajistí veškerou projektovou dokumentaci a realizaci vody a kanalizace na obecním pozemku a my si zrealizujeme vodu a kanalizaci na soukromém pozemku (je to poměrně velký kus cca 45 metrů), podepsali jsme s majitelkami taktéž dohodu. Bohužel jedna z majitelek si zjišťovala, že naše smlouva neplatí a nyní se nechce zapojit do realizace vody a kanalizace. Jediné co splnily, byl projekt díky, kterému můžeme rekonstrukci zrealizovat. Majitelka ovšem tvrdí, že již daně zaplatila a chce po nás slíbenou polovinu. My jí ovšem nechceme zaplatit, protože nedodržela naši dohodu o spolupráci na kanalizaci a vodě. Jelikož stále tvrdí, že naše dohoda neplatí, tak říkala, že se s námi bude soudit a určila si termín na zplacení do 31.12.2016. Pokud to nezaplatíme, ve věci rozhodne věcně a místně příslušný soud při soudním řízení.
Moje otázky zní: Platí naše dohoda? Má na to majitelka právo? Může si určit do kdy musíme zaplatit, když to v dohodě nebylo uvedeno? Popřípadě, jak lze danou situaci řešit? Děkuji S pozdravem Lenka

ODPOVĚĎ:
Pokud na základě kupní smlouvy bylo převedeno v katastru vlastnické právo, je nutné daň z nabytí nemovité věci uhradit a měli byste se řídit tím, co bylo sjednáno - tedy uhradit část daně. Smlouva je platná, dokud s některá ze stran neplatnosti nedovolá, kdy otázku platnosti či neplatnosti může posoudit pouze soud. Doporučuji tedy dostát svému závazku za předpokladu, že vlastnické právo bylo převedeno. Pokud jde o skutečnost, že lhůta k plnění daně nebyla v dohodě určena, pak zákon stanoví, že v tomto případě je třeba plnit poté, co je dlužník věřitelem o úhradu požádán.

__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Výpočet dovolené při částečném pracovním úvazku (poloviční úvazek)
- Poloviční úvazek - výpočet dovolené v práci

Ráda bych se Vás zeptala na způsob výpočtu dovolené. K 18.04.2016 jsem nastoupila do práce (firma poskytuje dle Zákoníku práce 4 týdny dovolené) na poloviční úvazek s tím, že pondělím a čtvrtkem si napracovávám pátek, kdy mám volno. Tuto skutečnost obsahuje i moje pracovní smlouva. Teď k 30.11. končím svůj pracovní poměr ze strany zaměstnavatele (ruší pracovní pozici) a společnost mi chce krátit mzdu o 2,5 dne dovolené, kterou jsem prý díky končícímu pracovnímu poměru v listopadu přečerpala.
Ráda bych se proto zeptala:
Na kolik dní mám nárok, když pracuji ve společnosti od 18.04. – 30.11.2016 na poloviční úvazek?
V pracovní smlouvě mám stanoveno, že pracuji pouze po dobu 4 pracovních dní a v pátek mám volno. Má právo zaměstnavatel počítat mi dovolenou i za pátek, když jsem měla dovolenou v pondělí a čtvrtek, tedy ve dny, kterými si napracovávám pátek a ten není tudíž "odpracován"?
jak je počítána dovolená v případě, že jsem si brala volno na čtvrtek a pátek? předchozí dny z týdne jsem byla řádně v práci a pondělkem jsem si z části napracovala pátek?
Počítá se celý pracovní den dovolené, přestože člověk pracoval pouze 4 hodiny (případně 6 hod.) nebo se jedná pouze o půldny dovolené?
Dále jsem se chtěla zeptat, v srpnové i zářijové výplatní pásce jsem měla napsáno, že mi zbývá vyčerpat 1 den dovolené. Ke konci září jsem dostala výpověď. v říjnu jsem tento den vyčerpala a zaměstnavatel ode mne teď požaduje úhradu tohoto dne vč. dalšího dne a půl, kterým jsem prý přečerpala dovolenou vzhledem k ukončení pracovního poměru. Dovolená byla na výplatní pásce prý vypočítána do konce roku… Je toto oprávněné?
Předem děkuji. Nikola

ODPOVĚĎ:
Dovolená na výplatní pásce se skutečně počítá do konce kalendářního roku. Pokud pracovní poměr skončí dřív, pak dojde k jejímu krácení, tudíž stav na zářijové výplatní pásce nebude souhlasit, pokud ukončíte pracovní poměr na konci listopadu.
Pokud pracujete č dny v týdnu, pátek nikoliv, pak týden dovolené pro Vás znamená 4 dny. Za celý kalendářní rok byste tedy měla „jen“ 16 dní dovolené. Pátek jste doma, žádná dovolená se Vám v tento den neodčítá. Zákoník práce pro účely dovolené nezná žádné napracování dne v týdnu.
V daném případě tedy máte nárok za každých celý měsíc nepřetržitého trvání pracovního poměru na dovolenou v rozsahu 1/12 celoroční dovolené, což je u Vás 16 dní. Nepřetržitě Váš pracovní poměr trval 7 měsíců. Tedy 7/12 z 16 = 9,333, tj. 9,5 dní dovolené.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Vyplácení nemocenské po ukončení pracovního poměru
- Kde vyřídit vyplácení nemocenské po ukončení pracovního poměru

Mám pracovní smlouvy na HPP na dobu určitou do 30.11.2016. Od 12.9. jsem v pracovní neschopnosti, která bude pokračovat dále. Jak mám postupovat od 1.12.2016 když už nebudu mít platnou pracovní smlouvu? Dostanu nemocenskou dávku a co vše musím zařídit? Děkuji a s pozdravem
Ivoš

ODPOVĚĎ:
Musíte předně nahlásit své zdravotní pojišťovně, že již nejste zaměstnán a jste v pracovní neschopnosti. Na úřad práce se hlásit nemusíte, jelikož jste v pracovní neschopnosti. Na nemocenskou budete mít nárok.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Vyplacení nemocenské v průběhu ukončení pracovního poměru vypršením výpovědní lhůty
- Vypršení výpovědní lhůty na neschopence - vyplacení nemocenské
- Neschopenka těsně před ukončením pracovního poměru a vyplacení nemocenské v době po ukončení pracovního poměru

Zaměstnankyně podala 26.8.2016 výpověď, výpovědní lhůta ji skončila 31. října 2016. Dne 21.10.2016 nastoupila na nemocenskou, která nadále trvá. Můj dotaz zní, jak to bude s výplatou nemocenské. Naše firma ji vyplatí nemocenské do 31.10.16 a poté přejde povinnost vyplácet dávky nemocenského pojištění na Okresní správu sociálního zabezpečení nebo musíme dodržet lhůtu výplaty 14-ti dnů a až poté odešlu na OSSZ, přestože PP měl skončit k 31.10.? Mohu pracovní poměr ukončit podle původního plánu k 31.10.2016, předpokládám, že ano. Děkuji za odpověď. Petr

ODPOVĚĎ:
Pokud výpověď podala zaměstnankyně, pracovní poměr jí skončí k 31.10. bez ohledu na její dočasnou pracovní neschopnost. Náhradu mzdu nebo platu za dobu prvních 14-ti dnů dočasné pracovní neschopnosti budete zaměstnankyni platit jen po dobu trvání pracovního poměru, pak jí od 15-tého dne bude platit nemocenské ČSSZ.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Levný prodej pozemku zastupiteli obce - jde o zneužití pravomoci veřejného činitele?
- Levný prodej pozemku zastupiteli města - jde o zneužití pravomoci veřejného činitele?
- Zneužití pravomoci veřejného činitele - odkoupení pozemku od města zastupitelem města
- Zneužití pravomoci veřejného činitele - odkoupení pozemku od obce zastupitelem obce

Chtěl bych se zeptat na trestně právní odpovědnost zastupitelů obce.
Před několika lety byl zastupiteli schválen prodej několik parcel pozemku v části obce, která byla v územním plánu určena jako pozemky určené k výstavbě. Tyty parcely byly prodány za nízkou částku (100 000 Kč) jednomu ze zastupitelů, přestože na stejném zasedání jeden zájemce nabízel částku třikrát vyšší (300 000 Kč). nedopustili se zastupitelé v tomto případě trestného činu souvisejícího se špatným hospodařením s majetkem obce či jiného trestného činu? A jaké jsou v takovém případě promlčecí lhůty?
Děkuji, Filip

ODPOVĚĎ:
Zde přichází v úvahu zejména trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220 trestního zákoníku) či trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby (§ 329 trestního zákoníku), popř. s ohledem na ostatní okolnosti případu i další případné trestné činy.
Promlčecí doba se odvíjí od horní hranice zákonné sazby za trestný čin, v případě trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku (za situace, kdy vyčíslená škoda by nepřesahovala 500.000,- Kč) je promlčecí doba 3 roky, v případě druhého z jmenovaných trestných činů (opět situace, kdy vyčíslená škoda by nepřesahovala 500.000,- Kč) činí promlčecí doba 10 let.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Vydržení věcné břemene vodovodu na cizím pozemku
- Vodovod na cizím pozemku více než 10 let - vydržení věcného břemene
- Vydržení služebnosti vodovodu na cizím pozemku
- Vodovod na cizím pozemku více než 10 let - vydržení služebnosti

1986 moje matka (původní vlastník mé nemovitosti) stavěla vodovodní přípojku. Jelikož mám vodoměr ve sklepě, myslel jsem si, že ta část vodovodu (odbočka z hlavního řádu) vedená na cizím pozemku není moje. Nyní jsem na SMVAK zjistil, že je. Tudíž se ptám – lze použít - zřízení věcného břemene vydržením a jak mám postupovat? Stačí forma notářského zápisu, nebo se to musí řešit soudní cestou?
Z vašeho webu bezplatné právní poradny online jsem usoudil, že stačí notářský zápis + doložení dokumenty, je to více jak 10 let.
Majitelka sousedního pozemku totiž za zřízení VB požaduje dost vysokou částku.
V roce 1998 jsem již já (jako majitel nemovitosti) stavěl přes cizí pozemek plynovou přípojku. Samozřejmě se souhlasem tehdejšího vlastníka (HUP je na sousední parcele u hlavního řádu u cesty), ale bohužel se mi nepovedlo zřídit věcné břemeno (geometrický plán zaměření z té doby jsem měl).
Parcela změnila vlastníka a nový vlastník tam postavil načerno zahradní domek - chatku. Když ho chtěl zlegalizovat, stavební úřad jsem upozornil na to, že tam někde (možná i pod tím) vede voda+plyn k mému domu. SÚ tu černou stavbu nakonec zlegalizoval někdy v roce 2000. Tehdejší vlastník se mnou sice sepsal smlouvu, že souhlasí se vstupem na pozemek k HUPu, ale zřízení věcného břemene (služebnosti) také odmítl.
2013 se mi povedlo současnou majitelku (za protislužbu – chtěla se napojit se svým plynem na můj HUP – každý máme svůj plynoměr) přesvědčit, aby mi povolila zřízení VB – věcného břemene, služebnosti.
Takže VB plynové přípojky k mému domu mám – dle původního geometrického zaměření.
Nyní se stejná majitelka rozhodla svou černou stavbu (z chatky si postupně postavila malý rodinný domek) – zlegalizovat (dodatečné povolení stavby) a SÚ přišel na to, že pod tím RD vede „moje“ vodovodní přípojka – a chtějí můj souhlas. Proto jsem začal řešit věcné břemeno na vodu – viz. bod 1.
ALE!!! - stavební úřad, ani projektant (nechápu jak je to možné) zatím nepřišli na to, že tím, že si z chatky udělali RD - přistavěli část objektu nad moji stávající plynovou přípojku. Já na to přišel nyní náhodou, když jsem se podíval na původní GP použitý pro věcné břemeno a viděl jsem projekt toho RD – šířku stavby.
Ten plyn byl kdysi zaměřen a vede těsně kolem té původní chatky, nyní však vede pod černou stavbou RD.
Tzn. se ptám – může mi majitelka sousedního pozemku nějak zrušit 3 roky starou smlouvu o VB – již zapsanou na katastru (i když je to stavba z roku 1998), když dříve či později někdo na to musí přijít (minimálně po geometrickém zaměření té její černé stavby), že její stavba malého RD vede nad mou nízkotlakou plynovou přípojkou (tzn. nad tím, co je za HUPem a plynoměrem)?
Že je stavba nad vodovodní přípojkou – to již zjistil i SÚ, se divím, že ještě nepřišli na ten plyn…… - tam je to dokonce přesně zaměřené…
Pokud bude problém, kdo má přednost – moje stará plynová+vodovodní přípojka, nebo černá stávba malého rodinného domku?
Děkuji, Nikolas

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o zápis vydrženého věcného břemene, pak stačí notářský zápis za předpokladu, že i povinný z věcného břemene s jeho vznikem vydržením souhlasí. Pokud nebude chtít prohlásit v notářském zápisu vznik věcného břemene vydržením, nezbude, než se vzniku věcného břemene vydržením domáhat určovací žalobou.
Smlouvu o zřízení věcného břemene nelze zrušit jednostranně, Muselo by proběhnout soudní řízení, kdy by zrušení věcného břemene musel nařídit soud. Zda má přednost plynová a vodovodní přípojka či stavba domu žádný zákon neřeší, vždy se vychází z konkrétní situace, je tedy otázkou, jak se k této věci postaví stavební úřad, případně by na základě rozsáhlého dokazování musel rozhodnout soud.


__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Majitel s omezenou způsobilostí k právním úkonům prodal nemovitost - je prodej platný nebo ne?
- Nesvéprávný majitel prodal nemovitost - je prodej platný nebo ne?
- Majitel s omezenou způsobilostí k právním úkonům prodal nemovitost - platnost prodeje
- Nesvéprávný majitel prodal nemovitost - platnost prodeje
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Nesvéprávná osoba rozdala peníze - je dar peněz platný?
- Osoba s omezenou způsobilostí rozdala peníze - je darování platné?
- Nesvéprávná osoba rozdala peníze - platnost darování
- Osoba s omezenou způsobilostí rozdala peníze - platnost darování
- Darování peněz nesvéprávnou osobou - je darování platné?
- Darování peněz osobou s omezenou způsobilostí k právním úkonům - je darování platné?

Tchýně je zbavená svéprávnosti po finanční stránce a jako zákonného zástupce má svého manžela. Tchýně vlastnila pozemky, které v 08/2016 prodala za zády manžela. Řekla to teprve před pár dny, protože peníze rozdělila darem dětem. Tak by mě zajímalo zda měla právo peníze darovat a zda je smlouva vůbec platná, když je tam její podpis. Jestli to nemůže soud po ní zpětně ty peníze vymáhat a nebo stačí sepsat darovací smlouvu že to dala dětem. Nebo jaký postup bychom měli zvolit.
Majitelka je zbavená svéprávnosti po finanční stránce zhruba už 14 let. Nemovitosti zdědila po své matce a byla vedená v katastru jako majitelka pozemků. Nicméně v této době, už byli s manželem vzíti.
Zasílám citaci soudu ohledně omezení k právním úkonům: "není oprávněna nakládat s finančními částkami nad 500 Kč měsíčně, s movitým majetkem v hodnotě nad 2000 Kč a nemovitým majetkem. Není oprávněna uzavírat pracovněprávní vztahy, smlouvy leasingové, o hmotné odpovědnosti, peněžní půjčky a úvěry."
Děkuji, Denisa.

ODPOVĚĎ:
Vaše tchýně porušila rozhodnutí soudu hned dvakrát, a to 1/ když prodala své pozemky a 2/ když uzavřela se svými dětmi darovací smlouvy (jejichž předmět zajisté přesáhl 500, - Kč).
V obecné rovině platí, že není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá (§ 581 občanského zákoníku). V tomto případě se jedná o tzv. absolutní neplatnost, tzn. že právní jednání (zde kupní smlouva mezi Vaší tchýní a osobou, která pozemky koupila, a darovací smlouvy mezi Vaší tchýní a jejími dětmi) je neplatné ze zákona a od počátku (na tyto smlouvy se tedy hledí tak, jako by nebyly nikdy uzavřeny).
Následkem „uzavření“ absolutně neplatných smluv je vznik bezdůvodného obohacení zúčastněných osob. Dle § 2991 občanského zákoníku totiž platí, že:
- bezdůvodně se obohatí mimo jiné ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu;
- kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Na straně osoby, která předmětné pozemky koupila, tedy vzniklo vůči Vaší tchýni bezdůvodné obohacení, Vaše tchýně se pak vůči kupujícímu bezdůvodně obohatila převzetím kupní ceny pozemků. Obdobně se bezdůvodně obohatily děti Vaší tchýně při uzavření darovacích smluv (resp. při převzetí finančního daru).
Občanský zákoník umožňuje zhojit absolutní neplatnost právního jednání, které učinila osoba s omezenou svéprávností, a to ve svém § 65. Dle tohoto ustanovení (mimo jiné) platí, že:
a/ jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu;
b/ jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, považuje se opatrovancovo jednání za platné, pokud je opatrovník schválil.
Má-li proto Vaše tchýně, resp. Váš tchán, jako její opatrovník, v úmyslu postavit najisto, zda jsou uzavřené smlouvy platné či nikoli, lze jim doporučit obrátit se na soud s návrhem na prohlášení předmětných smluv za neplatné. V rámci soudního řízení bude soud zkoumat, zda uzavřením kupní smlouvy a darovacích smluv mohla Vaší tchýni vzniknout újma. Újmou nemusí být pouze finanční ztráta (kterou Vaše tchýně darováním utržených finančních prostředků bezpochyby zaznamenala), neboť je nutné zohledňovat rovněž vůli Vaší tchýně. Pakliže Vaše tchýně prodala své pozemky za cenu, která byla v daném místě a čase obvyklá, a utržené finanční prostředky darovala svým dětem, neboť tak skutečně chtěla učinit, může dospět soud k závěru, že jsou splněny podmínky dle písm. a/ výše a uzavřené smlouvy tudíž za neplatné neprohlásí. Pro přípravu příslušného návrhu doporučuji Vašemu tchánovi využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
V úvahu přichází rovněž varianta b/ výše, tzn. postup, kdy by Váš tchán všechny uzavřené smlouvy písemně (ideálně s jeho úředně ověřeným podpisem) schválil. V tomto ohledu je však podstatné, zda je Váš tchán dle rozhodnutí soudu (kterým byl ustanoven opatrovníkem Vaší tchýně) oprávněn zastupovat ji při nakládání s nemovitými věcmi a většími finančními obnosy. Dle § 461/1 občanského zákoníku totiž platí, že nejedná-li se o běžnou záležitost, vyžaduje se k naložení se jměním opatrovance schválení soudu (prodej pozemků a darování větších finančních částek není zajisté běžnou záležitostí). Je proto velmi důležité, zda je Váš tchán k uzavření předmětných smluv v zastoupení Vaší tchýně vůbec oprávněn; pakliže nikoli, není postup dle písm. b/ výše možný a bude nutné se obrátit na soud.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-SJM
- Koupení podílu nemovitosti v manželství, v katastru je zapsaný je manžel - jak postupovat?
- Manželka nezapsaná v katastru u domu ve spoluvlastnictví, SJM, společném jmění manželů
- Manžel nezapsaný v katastru u domu ve spoluvlastnictví, SJM, společném jmění manželů
- Manželka nezapsaná v katastru u bytu ve spoluvlastnictví, SJM, společném jmění manželů
- Manžel nezapsaný v katastru u bytu ve spoluvlastnictví, SJM, společném jmění manželů
RODINA-SJM A ROZVOD
- Nemovitost zakoupená v manželství psaná na jednoho z manželů a vypořádání SJM při rozvodu manželství
- Byt, dům zakoupený v manželství psaný na jednoho z manželů a vypořádání SJM při rozvodu manželství

Budeme se s manželem rozvádět. Bydleli jsme v rodinném domě, který patřil částečně jemu, jeho rodičům a jeho babičce. Babička zemřela, část domu zdědil manželův otec a dal ji rovnou svému synu, mému manželovi - ta je jeho, získal ji darem. Tu druhou část jsme museli od manželových bratranců odkoupit. Já měla úvěr, on také. Nejsem zapsána jako majitel nemovitosti v katastru nemovitostí. Nefiguruji mezi vlastníky domu, ačkoliv jsem část odkoupila - úvěrová smlouva byla na mé jméno. Patří mi ta část domu a bude mě muset manžel vyplatit, anebo je berná mince to, že nejsem v katastru jako vlastník? Také jsme část domu pronajímali. Já jsem tím pádem nebyla pronajimatel a zisk z pronájmu jsem neměla, nedanila, neodepisovala. Děkuji moc za odpověď. Gabriela

ODPOVĚĎ:
Stav zápisu v katastru nemovitostí není v tomto případě rozhodný. Pokud manžel v rámci případného soudního sporu neprokáže opak, má se automaticky za to, že když jste podíl koupili v době manželství, spadá do SJM a v případě rozvodu musí být součástí majetkového vypořádání. Pokud jste část domu pronajímali, patřil zisk z pronájmu do SJM a stačí, když jej danil manžel.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Neproplácení státních svátků hypermarketem Albert
- Neproplácení státních svátků zaměstnavatelem Ahold (majitelem Albert hypermarketů)
- Napracování státního svátku v Albert, zaměstnavatel Ahold - je to dle Zákoníku práce?

Pracuji jako pokladní v Hypermarketu Albert. Směny jsou plánovány dopředu dle počtu plánovacího kalendáře. Dělám 8hodinové pracovní směny. Od schválení uzavření 8 státních svátků byla prodejna uzavřena. Jsme tedy doma, ale státní svátek nemáme zaplacen a naopak máme navýšen počet hodin o 8 hodin. - tedy o 1 směnu. Příklad 28.10.2016 dle kalendáře 20 pracovních dnů + 1 státní svátek. U mě 21odpracovaných směn + 1 státní svátek neplacené volno. Je postup Hypermarketu Albert majitele Ahold postup správný, ohledně toho, že ostatní pracující mají tedy během roku oproti nám osm dní volna placeno a my máme volno neplaceno a ještě musíme den dělat navíc aniž by nám chyběly hodiny dle počtu plánovacího kalendáře. Děkuji za vyrozumění. Děkuji, Yveta.

ODPOVĚĎ:
ve Vašem případě je důležité, jakým způsobem rozvrhuje zaměstnavatel pracovní dobu. Dle § 81/2 zákoníku práce se pracovní doba rozvrhuje zpravidla do pětidenního pracovního týdne (z dotazu nevyplývá, zda pracujete např. od pondělí do pátku, nebo zda jsou Vaše pracovní směny rozvrhovány jinak). Roli rovněž hraje způsob Vašeho odměňování (tzn. zda pobíráte tzv. měsíční mzdu, tedy fixní mzdu bez ohledu na počet pracovních směn v měsíci, nebo je-li počet odpracovaných směn ve mzdě zohledněn).
Byla-li dříve Vaše pracovní doba rozvržena tak, že by svátky připadly na Vaše obvyklé pracovní dny (přičemž byste pracovala rovněž ve svátek, což z Vašeho dotazu vyplývá), bylo by skutečně možné uvažovat o nerovném přístupu zaměstnavatele k jednotlivým zaměstnancům, je-li některým pracovní doba rozvržena i na svátky, kdy mohou mít maloobchody a velkoobchody otevřeno, zatímco jiným je pracovní doba rozvržena tak, že se „vyhne“ těm svátkům, kdy musí mít maloobchody a velkoobchody zavřeno (jelikož zaměstnavatel je dle § 16/1 zákoníku práce povinen přistupovat ke všem svým zaměstnancům rovným způsobem).
V této souvislosti Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný oblastní inspektorát práce s podnětem k prošetření správnosti postupu Vašeho zaměstnavatele:
http://www.suip.cz/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Stínění vysokými stromy souseda - jak se bránit?
- Stínění oken stromy souseda - jak se bránit?
- Stromy souseda prorůstají do drátů elektřiny - jak postupovat?
- Stromy souseda prorůstají do elektrického vedení - jak postupovat?

Zeď mého domu sousedí se zahradou souseda. také oken ze dvou pokojů a koupelny vedou do zahrady souseda. Ten vysadil cca 1,5 m od zdi mého domu keře azalek, a dále cca 10 m od zdi domu roste cca 20-25 m ořech, cypřiš a strom azalky. Tyto vysoké stromy mi berou absolutně všechno světlo, keře azalky navíc "zabírají" celé okno. Vysoké stromy prorůstají dráty elektrického vedení. Jaká je možnost řešení? Musí soused stromy odstranit nebo je alespoň zkrátit? Stojí v těsné blízkosti jeho domu, i to je nebezpečné. Děkuji za odpověď. Kristýna

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do dvou částí:
1/ Občanský zákoník:
Na Vámi popsaný případ se vztahují dvě ustanovení občanského zákoníku:
a/ § 1017/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že má-li pro to vlastník pozemku (zde Vy) rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m platí jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
Na základě tohoto ustanovení se proto můžete po svém sousedovi domáhat odstranění těch stromů, které jsou příliš blízko Vašeho pozemku (resp. domu), je však nutné, abyste měla pro svůj požadavek rozumný důvod. Občanský zákoník má v této souvislosti na mysli objektivně rozumný důvod, tzn. že při ponechání stromů Vám, resp. Vašemu majetku, musí objektivně hrozit nebezpečí, popř. musí objektivně docházet k rušení ve výkonu Vašeho vlastnického práva.
b/ § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vlastník (zde Váš soused) je povinen se zdržet všeho, co působí, že mimo jiné stín vniká na pozemek jiného vlastníka (zde Vás) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.
Neuposlechne-li soused Vaší výzvy k odstranění předmětných stromů, nezbude Vám, než se jejich odstranění (či okleštění) domáhat soudní cestou. Pro přípravu žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
2/ Energetický zákon:
Pakliže některé ze sousedových stromů zasahují do elektrického vedení, můžete kontaktovat příslušného provozovatele přenosové či distribuční soustavy, který je oprávněn odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové či distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel (§ 24/3 písm. g) a § 25/3 písm. g) energetického zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

FINANCE-DANĚ
- Skládání se na nájem, nájemné více nájemníky - jde o příjem a musí se zaplatit daň
- Nájem splacený více subjekty na jeden bankovní účet - daně, odvod daní
- Odvod daní při složení nájemného na bankovní účet více subjekty (užívání nebytových prostor)
- Daně - zaplacení nájmu více subjekty na jeden účet při užívání nebytových prostor společně

Mám na sebe napsaný nájem nebytových prostor (hudební zkušebna), nájem je 4.700 Kč, takže jsme celkem 4 kapely, aby jsme nájem mohli zaplatit. Založil jsem účet, na který každá kapela zaplatí poměrnou část nájmu a z tohoto účtu pak zaplatíme celý nájem za prostor pronajímateli, pokud něco zbyde, používáme to na opravu vybavení. Lze to považovat za výdělek (pro finanční úřad) s nutností odvodu daní. Mám s kapelami smlouvu o společném užívání (mezi mnou a ostatními). Mělo by být v této smlouvě uvedeno také něco důležitého např. ohledně tohoto účtu? Lze to takto provést? Děkuji, Robert.

ODPOVĚĎ:
Pokud si výdaje spojené s nájmem neuplatňujete ve svém daňovém přiznání, tzn. kapela je jen Váš koníček a ne zdroj příjmu, tak Vám nevzniká žádný příjem ke zdanění.
Pokud je ale kapela zdrojem Vašich příjmů a uplatňujete si do výdajů nájemné zkušebny, opravy atd. tak budete muset s ostatními kapelami uzavřít smlouvu o podnájmu a příjmy zdaňovat. To platí, i pokud uplatňujete výdaje procentem z příjmů.

__

SPRÁVNÍ-POKUTY
- Zpožděné zaplacení notářského poplatku - hrozí exekuce?
- Pokuta za pozdní zaplacení notářského poplatku
- Sankce za pozdní zaplacení notářského poplatku

Dědila jsem po otci. V usnesení je uvedeno, že mám notáři zaplatit do pěti dnů od nabytí právní moci. Protože jsem tolik peněz sehnala až dnes, mám již skoro měsíc zpoždění v placení, nikde ale nemohu najít, jaké jsou sankce za pozdní platbu. Bojím se, že sice zaplatím, ale za několik let mi přijde exekuce na vysokou částku jako to dělá třeba zdravotní pojišťovna. Jelikož proti nám všem byla notářka silně zaujatá, bojím se jí zavolat a zeptat se. Předem moc děkuji za odpověď. Děkuji, Jindřich.

ODPOVĚĎ:
Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku je stanovena dle § 1970 OZ ve spojitosti s nařízením vlády č. 351/2013: repo sazba pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení + 8 procentních bodů = 8,05 %.
Notář však zpravidla úrok nevyžaduje, vymáhá částku, která je uvedena v usnesení. Notář Vás předtím, než dá usnesení exekutorovi k vymožení, písemně vyzve k úhradě a stanoví další lhůtu, do kdy můžete úhradu provést. Pokud v této lhůtě částku nezaplatíte, může ji vymáhat prostřednictvím exekutora. Doporučila bych Vám částku uhradit co nejdříve.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZ
- Pracovní úraz u zaměstnance pracujícího na rámcovou smlouvu o poskytování služeb
- Pracovník s rámcovou smlouvou o poskytování služeb a pracovní úraz s pracovní neschopností - vyplácení nemocenské zaměstnavatelem
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Nehoda firemního auta u zaměstnance s rámcovou smlouvu o poskytování služeb

Jsem OSVČ a podepsala jsem Rámcovou smlouvu o poskytování služeb podle ustanovení paragrafu § 1746 odstavec 2, zákona č. 89/2012 Sb. , Občanský zákoník. + Dohodu o vymezení používání firemního vozidla + Pracovně právní dokumentaci pro jednu spol. Dne 3.10. 2016 jsem měla s půjčeným vozidlem autonehodu. Silný déšť, mokrá vozovka. Nedobrzdila jsem firemní auto, a narazila jsem do auta přede mnou - do tažného zařízení. Měla jsem pocit, že auto vůbec nebrzdilo a drhly jen plechy. Poškozený neměl žádnou újmu na zdraví ani na vozidle. Služební vozidlo bylo poškozeno. Přivolala jsem místní policii, která řídila dopravu a přivolaná dopravní policie po 2 hodinách nepřijela, ale hlídce vzkázali, že mají smrtelnou nehodu ať sepíšeme Záznam o nehodě. Bolela mě krční páteř a tak jsem v doprovodu zajela na pohotovost ortopedické oddělení, kde mi sdělili, že mám namoženou a pohmožděnou krční páteř. jsem zatím 1 měsíc v pracovní neschopnosti DPN a chodím na kapačky (infuze). Auto si majitel odtáhl. Jedná se v tomto případě o pracovní úraz OSVČ? Pojistku na způsobení škody mám uzavřenou.
Děkuji, Denisa

ODPOVĚĎ:
Na Váš dotaz není bohužel možné dát jednoznačnou odpověď, neboť z dotazu nevyplývá, jaký právní vztah je mezi Vámi a předmětnou společností založen (což je pro právní kvalifikaci případu samozřejmě klíčové).
V dotazu uvádíte, že s předmětnou společností jste uzavřela smlouvu dle § 1746/2 občanského zákoníku. V takovém případě by byl Váš právní vztah s předmětnou společností ryze občanskoprávního charakteru (obchodní vztah) a o pracovní úraz by se jednat nemohlo. V dotazu však zároveň zmiňujete, že jste uzavřela „pracovněprávní dokumentaci“ (přičemž není jasné, co tímto termínem myslíte). Není tedy zřejmé, zda mezi Vámi a předmětnou společností vznikl ještě základní pracovněprávní vztah (tedy vztah založený pracovní smlouvou, dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce).
Pro případ, že byl mezi Vámi a předmětnou společností založen základní pracovněprávní vztah (tzn. že předmětná společnost se stala Vaším zaměstnavatelem), upozorňuji na § 271k/1 zákoníku práce, dle něhož je pracovním úrazem poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a § 274 zákoníku práce).
Pakliže tedy k autonehodě došlo při plnění Vašich pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, bylo by možné kvalifikovat Vámi utrpěný úraz jako pracovní. Zaměstnavatel však samozřejmě není povinen nahradit zaměstnanci škodu z pracovního úrazu, kterou si zaměstnanec způsobil sám (např. vlastní neopatrností, zanedbáním bezpečnostních pravidel apod.). Konkrétně dle § 275/2 zákoníku práce platí, že prokáže-li zaměstnavatel, že škodu zavinil také poškozený zaměstnanec, jeho povinnost k náhradě se poměrně omezí. Nelze proto vyloučit, že zaměstnavatel nebude ve Vašem případě tvrdit, že škodu na zdraví jste si způsobila zanedbáním dopravních předpisů.
Jelikož z dotazu nevyplývají další podrobnosti, upozorňuji na § 271k/3 zákoníku práce, dle něhož pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.
Nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji na skutečnost, že zmínka o Vaší činnosti jako OSVČ a o současném podpisu „pracovněprávní dokumentace“ napovídá, že ve Vašem případě by se mohlo jednat o výkon nelegální práce, kterým je dle § 5 písm. e) bodu 1. zákona o zaměstnanosti výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah (tzv. švarcsystém). Pro učinění konkrétnějšího závěru by bylo nicméně nutné znát více podrobností.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Rozhodnutí ministerstva o charakteru pozemku - pozemek určený k plnění funkce lesa
- Určení typu pozemeku podle § 89 odst. 1 správního řádu a ustanovení § 3 odst. 3 lesního zákona
- Jak se bránit proti rozhodnutí ministerstva o určení pozemku jako les (PUPFL)

Je v pořádku rozhodnutí ministerstva zemědělství, které napsalo, že rozhodlo jenom podle ustanovení § 89 odst. 1 správního řádu a ustanovení § 3 odst. 3 lesního zákona jiné paragrafy v rozhodnutí nejsou.
Bylo rozhodováno v pochybnostech, zda jde o pozemek určený k plnění funkcí lesa či nikoliv. Ministerstvo rozhodlo (v napadeném odvolání, které jsem iniciovala), že se jedná o lesní pozemek s tímto odůvodněním. Děkuji předem, Hana.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že lesní zákon neobsahuje „procesní část“, tedy nestanovuje postup orgánů v případě řízení ve věci lesního zákona, postupuje se dle správního řádu, a to právě v procesní oblasti, hmotněprávní oblast („jádro věci“) je posuzována dle lesního zákona.
Je tedy poněkud zvláštní, že (jak uvádíte) rozhodnutí neobsahuje žádný odkaz na lesní zákon, a to za situace, kdy je rozhodováno o tom, zda se jedná o pozemek určený k plnění funkce lesa či nikoliv, jelikož kromě odkazů na správní řád by zde měly být obsaženy i odkazy na lesní zákon a dotčená ustanovení, která byla vzata v úvahu a vykládána.


__

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Úvěr partnera a partnerky na rekonstrukci partnerovy nemovitosti - nárok na vydání bezdůvodného obohacení při rozpad vztahu
- Rozpad vztahu a právo na vydání investic, peněz vynaložených na rekonstrukci nemovitosti partnera (majitele nemovitosti)
- Rozpad vztahu a právo na vydání investic, peněz vynaložených na rekonstrukci nemovitosti partnera (majitele nemovitosti)

Po 14 letech soužití s partnerem se rozcházíme. Máme 2 děti ve věku 9 a 12 let a na úřadě jsme zapsaní jako druh, družka. Partner zdědil dům, ve kterém nebylo nic - voda, topení, elektrika atd. Po dobu 14 let (2002-2016) jsme do domu oba investovali a žili v něm. Jeho rodina a on mi řekl, že na nic nemám nárok. Nemám na proinvestované peníze (investice do nemovitosti) doklady, ale úvěr je napsaný na mě. Prosím o radu, stále v domě ještě zůstávám, mám strach, že budu muset za partnera platit dluh a nezvládnu uživit děti.
Úvěr je na mé jméno a ručitel je partnerova matka. Je to Buřinka od ČS, ano úvěr je na rekonstrukci nemovitosti a sjednán byl v roce 2013 na částku 200.000 Kč.

ODPOVĚĎ:
Pokud je úvěr účelově vázán na rekonstrukci nemovitosti, pak je to ve Váš prospěch a pokud je nemovitost v katastru nemovitostí zapsána na jméno partnera, můžete se domáhat vrácení investic do domu odpovídající výši sjednaného úvěru. Je třeba počítat s tím, že jste samozřejmě v domě žili jako rodina a část peněz jste tzv. probydlela, nicméně z důkazního pohledu jste ve výhodě, že můžete investice prokázat existencí úvěru.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Vodovod na cizím pozemku bez věcného břemene - odškodné za užívání pozemku
- Vodovod na cizím pozemku bez služebnosti - odškodné za užívání pozemku
- Ukončení užívání vodovodu v zemi souseda - musím vykopat vodovod ze země? (vodovod bez věcného břemene, služebnosti)
- Musí uživatele vodovodu na cizím pozemku vykopat vodovodní rouru po ukončení využívání vodovodu? (vedení bez věcného břemene, služebnosti)
- Odměna za užívání vydrženého věcného břemene nezapsaného v katastru nemovitostí
- Odměna za užívání vydrženého služebnosti nezapsané v katastru nemovitostí
- Odškodnění za užívání vydrženého věcného břemene nezapsaného v katastru nemovitostí
- Odškodnění za užívání vydrženého služebnosti nezapsané v katastru nemovitostí

Jsme majitelé s VB cesty přes pozemek na pozemek nové sousedky. Pod jejím pozemkem/zahrádkou - 600 m2 (30x20m) vede naše vodovodní přípojka k naší nemovitosti (bez věcného břemene). Nemovitost jsme koupili v roce 1989.
Přípojka takto vede cca 42 let, před 33 lety kupovala zahrádku matka současné majitelky s vědomím vedení této vodovodní přípojky. Ta je cca 30 m dlouhá, myšleno přes její pozemek, v hloubce cca 1,60 m. V katastru ani na stavebním odboru k ní neexistují žádné údaje. Nová majitelka za ni chce zaplatit – soudního znalce na ocenění, škodu, která je prostřednictvím přípojky způsobena, a abychom zřídili věcné břemeno na tuto služebnost, přesto-že jsme jí oznámili, že na jaře 2017 povedeme po svém pozemku novou vodovodní přípojku, stavební povolení zatím máme. Pod jejím pozemkem někde zůstane vodovodní vedení v zemi. V tomto případě chce na naše náklady vykopat prázdnou polyetylenovou hadici a pozemek do původního stavu. Co je novou majitelkou, na nás podala již třetí žalobu. Ta poslední - přes naši 5 m širokou příjezdovou cestu na svoji zahradu přivést veškeré sítě, a to bez našeho souhlasu. Děkuji, Jindra

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do 2 částí:
1/ Vaše přípojka pod sousedčiným pozemkem:
Vzhledem k tomu, že:
- dle § 506/1 občanského zákoníku je součástí pozemku i prostor pod tímto pozemkem,
- dle § 509 občanského zákoníku nejsou inženýrské sítě (např. vodovodní přípojky) součástí pozemku, kterým jsou vedeny, a
- dle § 3/3 zákona o vodovodech a kanalizacích je vlastníkem vodovodní přípojky, zřízené před 1. 1. 2002, vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod,
je nepochybné, že vedením vodovodní přípojky zasahujete do vlastnického práva Vaší sousedky k jejímu pozemku.
Na svou obranu můžete argumentovat zejména tvrzením, že vodovodní přípojka byla přes předmětný pozemek vedena již v době, kdy tento pozemek vlastnila právní předchůdkyně sousedky, která proti vedení přípojky nikterak nezakročila (tzn. že vedení vodovodní přípojky mlčky schválila). Vodovodní přípojka byla tedy přes sousední pozemek vedena v dobré víře (a tudíž oprávněně). Vaše současná sousedka pak vstoupila do právního postavení své právní předchůdkyně (své matky), tzn. že je povinna dříve odsouhlasené vedení vodovodní přípojky strpět.
V souvislosti se shora uvedeným upozorňuji, že na Vaší straně by mohlo vzniknout bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku) pouze v případě, kdy byste sousedčin pozemek užívali bez právního důvodu (tedy bez souhlasu tehdejšího vlastníka sousedního pozemku, což však neplatí).
S ohledem na skutečnost, že sousedčin pozemek budete užívat již jen krátce, Vám doporučuji vyčkat, zda se bude Vaše sousedka domáhat odstranění vodovodní přípojky soudní cestou. V rámci soudního řízení můžete svou obranu vystavět (kromě shora uvedeného) rovněž:
- na § 1023/1 občanského zákoníku, dle něhož musí vlastník pozemku (zde Vaše sousedka) snášet užívání prostoru pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit;
- na § 8 občanského zákoníku, dle něhož zjevné zneužití práva (např. šikanózní žaloba) nepožívá právní ochrany,
(přičemž tímto způsobem se můžete bránit jak proti sousedčinu požadavku na náhradu škody, správně však na vydání bezdůvodného obohacení, tak požadavku na odstranění nepoužívané vodovodní přípojky).
V rámci soudního řízení Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
2/ Sousedčina žaloba na zřízení přípojek pod Vaším pozemkem:
Domáhá-li se Vaše sousedka soudní cestou zřízení služebnosti inženýrské sítě (§ 1267 a § 1268 občanského zákoníku) pro vedení přípojek pod Vaším pozemkem, lze mít o úspěchu takové žaloby určité pochybnosti.
V tomto ohledu je nutné poukázat na § 1260/1 občanského zákoníku, dle něhož lze služebnost nabýt prostřednictvím rozhodnutí orgánu veřejné moci (např. soudu či některého úřadu) pouze v případech stanovených zákonem. Občanský zákoník (ani jiný právní předpis) však v žádném svém ustanovení neopravňuje soudy k rozhodování o zřízení služebnosti inženýrské sítě.
Vaše sousedka by se teoreticky mohla domáhat zřízení služebnosti inženýrské sítě pomocí § 170/2 stavebního zákona, dle něhož platí, že vlastnické právo k pozemku lze omezit (např. nuceným zřízením služebnosti) též k vytvoření podmínek pro řádné užívání stavby (z dotazu nevyplývá, zda je na sousedčině pozemku stavba, pro kterou hodlá sousedka přípojky vést). V takovém případě by však Vaše sousedka musela iniciovat zahájení řízení před vyvlastňovacím úřadem, nikoli před soudem.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Nevypovídání u soudu proti osobě blízké - je možné odmítnout dopisem nebo nutné osobě u soudního řízení?
- Odmítnutí výpovědi u soudu proti osobě blízké - dopisem nebo osobně?

Chci odmítnout svědectví a výpověď u soudu (souzená je osoba blízká).
Využiji § 102 Trestního řádu a nebudu vypovídat.
Stačí poslat dopis s odepřením výpovědi a odkazem na mou výpověď na Policii ČR nebo se musím dostavit k soudu osobně? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Dopis bohužel nestačí. Pokud budete předvolán, musíte se dostavit, i když vypovídat nebudete. Tedy de facto pouze na jednání uvedete, že odmítáte vypovídat a tudíž tímto budou kroky vůči Vám ukončeny, ale právní řád vyžaduje, abyste se osobně dostavil a toto osobně prohlásil.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Bytové družstvo stanovilo balkóny jako součást bytu - je balkon součást bytu nebo ne?
- Balkony v domě SVJ součástí bytu - kdo platí opravu balkonů? SVJ nebo majitelé bytů?
- Oprava balkonů v domě SVJ (balkon dle bývalého SBD součást bytu - kdo platí opravu?
- Kdo platí opravu balkonů v domě SVJ při prohlášení bývalého majitele (SBD), že jsou balkony součástí bytů
- Kdo hradí opravu balkonů v domě SVJ při prohlášení bývalého majitele (SBD), že jsou balkony součástí bytů

Naše SVJ bylo ustaveno 2011 a pečuje o dům s 41 byty, některé mají balkony. SBD, jako původní vlastník domu vydalo 2000 „Prohlášení vlastníka“, ve kterém uvádí balkony jako součást bytu. Někde jsem slyšel, že toto zákon respektuje. Kdo v tomto případě bude hradit opravy balkonů.
Kdo musí podepsat „Prohlášení vlastníka“, aby tento dokument byl právně závazný. Děkuji. Petr

ODPOVĚĎ:
Dle dřívější i současné právní úpravy představovaly balkony společnou část bytového domu. Konkrétně tomu tak bylo dle § 2 písm. g) zákona o vlastnictví bytů (který pozbyl účinnosti ke dni 31. 12. 2013), totéž pak vyplývá i z § 5/1 písm. f) nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím (který je platnou právní úpravou).
Dle platné právní úpravy (a bylo tomu tak i dle právní úpravy předchozí) však mohou být některé společné části bytového domu přenechány konkrétnímu vlastníku bytové jednotky k výlučnému užívání (§ 1160/2 občanského zákoníku). Typickými společnými částmi bytového domu, které mohou (a často bývají) přenechávány k výlučnému užívání konkrétním vlastníkům bytových jednotek, jsou právě balkony. Předpokládám proto, že v prohlášení vlastníka, o kterém se v dotazu zmiňujete, jsou balkony označeny právě jako společné části bytového domu, které jsou přenechány konkrétním vlastníkům bytových jednotek k výlučnému užívání.
Dle § 1175/2 občanského zákoníku je vlastník bytové jednotky povinen udržovat na svůj náklad tu společnou část bytového domu, která mu byla přenechána k výlučnému užívání, jak to vyžaduje nezávadný stav a dobrý vzhled domu, což se může odrazit rovněž v modifikaci povinnosti příslušných vlastníků bytových jednotek přispívat na správu bytového domu a pozemku (§ 1180/1 občanského zákoníku).
Povinnost starat se o údržbu (resp. i opravy) společné části bytového domu, která byla vyhrazena některému vlastníkovi bytové jednotky k výlučnému užívání, by proto měla být stanovena vnitřními předpisy SVJ (zejména prohlášením vlastníka).
Dle § 1166/1 písm. b) bodu 2 občanského zákoníku musí prohlášení vlastníka obsahovat určení a popis společných částí se zřetelem k jejich stavební, technické nebo uživatelské povaze a s případným určením, které z nich jsou vyhrazeny k výlučnému užívání vlastníku určité bytové jednotky.
V této souvislosti připomínám, že rozhodování o změně v určení společné části sloužící k výlučnému užívání vlastníka bytové jednotky náleží do působnosti shromáždění SVJ (jak vyplývá z § 1208 písm. f) bodu 6. občanského zákoníku).
Je-li ve Vašem případě bytový dům spravován SVJ (tzn. že tento bytový dům již není vlastnictvím bytového družstva), je možné změnit prohlášení vlastníka postupem dle § 1169 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- vlastníci bytových jednotek mohou prohlášení vlastníka změnit;
. ke změně prohlášení vlastníka se vyžaduje dohoda dotčených vlastníků bytových jednotek o změně jejich práv a povinností uzavřená v písemné formě; účinnosti dohoda nabývá, pokud s ní v písemné formě souhlasí vlastníci bytových jednotek s většinou hlasů (popř. s kvalifikovanou většinou hlasů určenou v prohlášení vlastníka), a to i když nejsou stranami dohody.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 72/1994 Sb. , kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů)
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Podmáčení soukromého pozemku obecní kanalizací protékající po pozemku - jak se bránit?
- Obecní kanalizace vyúsťující na soukromý pozemek - jak zakázat obci vypouštění, když to obec bagatelizuje?
- Obec vypouští kanalizaci na soukromý pozemek - jak se bránit? (obec to nechce řešit)

Obecní kanalizace vyúsťuje potrubím na náš pozemek, přes který pokračuje strouhou. Do strouhy je vypuštěna splašková a dešťová kanalizace. Pozemek přiléhá k silnici III. třídy v obci, délka cca 80 m. Obec obnovuje příkop a provádí zemní práce aniž by nám cokoliv oznámila.
Protože se pozemek a strouha nachází vedle silnice III. třídy, obec tvrdí, že se jedná o silniční příkop a tudíž, že ho má obec ve správě.
Obrátili jsme se na příslušnou Správu silnic a tam nám bylo potvrzeno, že se o silniční příkop nejedná. Dále byl kontaktován Odbor životního prostředí. Z odboru bylo sděleno, že z jejich pohledu je vše v pořádku.
Obec se chová k našemu pozemku jako ke svému. Voda ze strouhy podmáčí náš sousední pozemek a ničí plot.
První zmínka o strouze byla cca z 60. let minulého století, kterou vyhloubilo bývalé JZD na odvod močůvky.
Jaký má obec nárok na používání našeho pozemku, hloubení kanalizační strouhy a vypouštění kanalizační vody obsahující nejen dešťovou vodu, ale i vesnické splašky? Co můžeme v této situaci dělat? Děkuji za odpověď. Simona

ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji písemně obec vyzvat k doložení právního titulu, na jehož základě užívá Vámi vlastněný pozemek (popř. nechť obec odkáže na konkrétní ustanovení některého právního předpisu, které jí k Vámi popsanému jednání opravňuje).
V tomto ohledu upozorňuji, že dle § 12/1 písm. c) zákona o pozemních komunikacích jsou součástí místních komunikací mimo jiné i příkopy a ostatní povrchová odvodňovací zařízení.
Kanalizace je součástí místní komunikace jen tehdy, slouží-li výlučně k odvádění povrchových vod z této komunikace (§ 12/3 zákona o pozemních komunikacích).
Vlastník místní komunikace je za podmínek dle § 34 oprávněn vstupovat na pozemky, které s místní komunikací sousedí (ve Vámi popsaném případě je však otázkou, zda jsou tyto podmínky splněny).
Vyjde-li najevo, že obci nesvědčí žádný právní titul k užívání Vašeho pozemku (resp. že obec své počínání neopírá o žádný právní předpis), a obec nebude ochotna upustit od svého jednání dobrovolně, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Dle § 1042 občanského zákoníku se může vlastník domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.
V souvislosti se shora uvedeným upozorňuji rovněž na § 1013 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- se zakazuje přímo přivádět imise (např. splaškové vody) na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod;
- jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo.
Před podáním žaloby můžete soudu navrhnout vydání předběžného opatření (§ 74 a násl. Občanského soudního řádu), na jehož základě může být obci dočasně (do doby, než o věci pravomocně rozhodne soud) zakázáno Váš pozemek užívat.
Pro přípravu žaloby i návrhu na vydání předběžného opatření (resp. pro jednání s obcí) Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Výpověď a zrušení dodatkové dovolené zaměstnavatelem
- Dodatková dovolená a výpověď - ruší se výpovědí nebo ne?

Končím pracovní poměr výpovědí, ukončení poměru je 30.11.2016. Může mi zaměstnavatel zrušit nárok na 5 dní dodatkové dovolené?
Do 10/2016 mi zbývá bez odečtení 10,5 dní, s odečtením údajně 3,5 dne.
Milan

ODPOVĚĎ:
Ne, zrušit nárok na dodatkovou dovolenou v celém rozsahu zaměstnavatel nemůže, může ji však pokrátit, neboť na jeden týden dodatkové dovolené má zaměstnanec nárok, pokud pracuje u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok. Pokud nepracuje celý kalendářní rok, má pak nárok na 1/12 celoroční dodatkové dovolené za každých 21 odpracovaných dní (215 odst. 1 zákona č. 262/2016 Sb. , zákoník práce, v platném znění).

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Proplacení služeb členovi SJV (sekání trávy) - způsob vyplacení odměny
- Jak proplatit služby členovi SVJ - sekání trávy kolem domu

Jsme Společenství vlastníků bytů SVJ (máme pouze 8 bytových jednotek). K nim patří travnatý pozemek o rozloze 2000 m2. Na schůzi společenství SVJ se členové dohodli, že jeden z majitelů bytů bude kosit za úhradu 3x ročně trávu. Jakým způsobem můžeme zaplatit z peněz Společenství SVJ toto sečení trávy? Je možné to proplatit jako „Sousedskou výpomoc“ jen na potvrzení (nám by tento způsob vyhovoval nejvíce), nebo je to nutné jinak? Děkuji za odpověď, Marek

ODPOVĚĎ:
Pokud se SVJ s některým z vlastníků bytové jednotky dohodne na pravidelném kosení trávy, dojde mezi nimi k uzavření smlouvy o dílo (§ 2586 a násl. občanského zákoníku), která může být uzavřena i ústně.
Úhrada sjednané odměny pak může být samozřejmě vyplácena na základě jednoduchého potvrzení o provedení díla (pokosení trávy), v jehož rámci zástupce SVJ a příslušný vlastník bytové jednotky potvrdí, že došlo k řádnému splnění díla.
V tomto ohledu Vám doporučuji konzultovat s tím, kdo pro SVJ vede účetnictví, zda nebude zapotřebí vystavení jednoduchého účetního dokladu.
Dotyčnému vlastníku bytové jednotky doporučuji obrátit se na místně příslušný živnostenský úřad s dotazem, zda bude dle jeho názoru zapotřebí získat pro tuto činnost živnostenské oprávnění. Dle § 2 živnostenského zákona je živností soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Z tohoto důvodu se domnívám, že kosení trávy třikrát ročně živností není, pro všechny případy však bude vhodné, když si dotyčný vlastník bytové jednotky ověří tuto informaci u místně příslušného živnostenského úřadu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak požádat o vyplacení dividend z akcií kuponové privatizace
- Vyplacení dividend z akcií kupónové privatizace - kde požádat?
- Koupení akcií v kuponové privatizace a krach firmy (vytunelování) - mají akcie nějakou hodnotu?
- Hodnota akcií zkrachovalé firmy, podniku - jak zjistit hodnotu akcií?

Měla bych 2 dotazy k akciím z kupónové privatizace. Tatínek (68 let) v KP koupil 27 akcií Setuzy - zajímalo by jej, zda a co ve skutečnosti po vytunelování společnosti vlastní. Po ukončení privatizace bylo uveřejněno, že ČS námořní plavba vyplácí dividendy za uplynulé období, ale dosud se jich nedočkal. Telefonicky byl ujištěn, že dividendy "jsou k dispozici", ale už ne to, proč nebyly vyplaceny. A prý jestli peníze chce, ať si je přijde do firmy osobně vyzvednout. Domnívá se, že mají být vypláceny na adresu (na účet). Má podniknout nějaké kroky, když už je to tolik let od konce KP? Omlouvám se, ale protože problematice nerozumím, píšu dotaz tak, jak mi jej sdělil.
Děkuji za odpověď, Drahomíra

ODPOVĚĎ:
Co se týče výplaty dividendy, závisí vše na vnitřních pravidlech dotyčné akciové společnosti, resp. na příslušném rozhodnutí její valné hromady. V tomto ohledu lze proto Vašeho otce odkázat na další komunikaci s dotyčnou akciovou společností, popř. může Váš otec nahlédnout do příslušných listin na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti:
https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik
(kde je možné po zadání IČ dotyčné akciové společnosti nahlédnout do sbírky listin). Rozhodnutí valné hromady by měla být zpřístupněna také na webových stránkách dotyčné akciové společnosti.
Co se pak týče SETUZA a. s. , bylo ve věci této společnosti zahájeno insolvenční řízení (konkrétně byl ohledně této společnosti vyhlášen konkurs). Aktuální stav tohoto insolvenčního řízení lze zjistit zde:
https://isir.justice.cz/isir/ueu/vysledek_lustrace.do?ic=46708707&aktualnost=AKTUALNI_I_UKONCENA&rowsAtOnce=50
(a to včetně náhledu do všech relevantních listin). V tomto ohledu doporučuji Vašemu otci kontaktovat toho insolvenčního správce, který konkurs společnosti SETUZA vede.

__

RODINA-SJM
- Zbourání domu manžela a postavení nového domu v manželství - co je v SJM, ve společném jmění manželů
- Zbourání domu manželky a postavení nového domu v manželství - co je v SJM, ve společném jmění manželů
- Stavba nového domu po zbourání nemovitosti manžela - je dům v SJM?
- Stavba nového domu po zbourání nemovitosti manželky - je dům v SJM?

Jsem vdaná maminka na rodičovské dovolené. Ráda bych věděla na co mám nárok v případě rozvodu. S manželem jsme spolu od 03/2006 (v této době před sňatkem zdědil manžel pozemek a dům. Dům jsme společně zbourali a postavili nový (stavba byla povolená od 1.8.2009 a stavební povolení trvá stále, ještě neproběhla kolaudace). Náš sňatek proběhl 13.8.2010. Je mi jasné, že nemám nárok na nic před svatbou, ale v průběhu let jsem i já vložila do stavby své peníze, ať už před svatbou tak i po ní. Ale nemáme nic sepsaného písemně. Mám nárok na rozdělení společného majetku SJM ode dne svatby? Je rozhodující kdy byla postavena hrubá stavba? Moc děkuji. Děkuji, Zdenka.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě bude zásadní posouzení okamžiku vzniku stavby jako samostatné věci. Není však rozhodné, že doposud nebylo vydáno kolaudační rozhodnutí.
Podle ustálené judikatury je pro posouzení okamžiku vzniku stavby jako věci rozhodný okamžik, v němž je stavba vybudována minimálně do takového stadia, od něhož počínaje všechny další stavební práce směřují již k dokončení takto druhově i individuálně určené věci. Tímto minimálním okamžikem je u nadzemních staveb, kterou je i posuzovaná budova, stav, kdy je již jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží.
Od tohoto okamžiku, v němž se již vytvořila i vlastnická práva ke stavbě, jsou pro takto vytvořenou oblast vlastnických vztahů veškeré další stavební práce bezvýznamné, i když náklady na ně mnohonásobně převýší náklady již vynaložené. Vše, co v důsledku přístavby, přestavby jiné stavební změny nebo dokončovacích prací tak ke stavbě přiroste, stává se její součástí a vlastnicky náleží tomu, komu patřila stavba jako věc v okamžiku svého vzniku.
Musíte si tedy určit, kdy došlo ke zbudování dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Pokud k tomu došlo po uzavření sňatku, pak je stavba součástí SJM bez ohledu na to, kdy dojde ke kolaudaci.
Pokud však k tomuto došlo před uzavřením manželství, je stavba manžela, resp. dle současné právní úpravy se stala stavba součástí jeho pozemku.
Pokud je dům součástí SJM, pak máte samozřejmě nárok na vypořádání, standardně na polovinu hodnoty, byť může být přihlíženo i k jiným hlediskům. Pokud není stavba součástí SJM, pak by měly být zohledněny částky, které šly ze SJM do výhradního majetku manžela, v tomto případě na zbudování domu.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavební zákon 2017 - odstupová vzdálenost od staveb, jak daleko od hranice pozemku se může stavět?
- Jak daleko od hranice pozemků se se může stavět - stavební zákon 2017
- Vzdálenost mezi domy, stavební zákon 2017

Od roku 2017 má platit nový stavební zákon. Změní se tím i minimální odstupové vzdálenosti od společné hranice pozemku. Soused si staví předpokládáme dle výkopových prací přístavek na auto nebo garáž do 25 m tudíž bez ohlášení, ale pouze 50 cm od společné hranice pozemku, aniž by nás o něčem informoval.
Nyní platí minimální odstupová vzdálenost 2 m. Domluva není možná soused je agresivní a konfliktní. Domníváme se, že se spoléhá na nový stavební zákon. Dojde tedy ke změně odstupových vzdáleností? Děkuji za odpověď. Linda

ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že v roce 2017 by měla nabýt účinnosti novela stavebního zákona. Tato novela však zatím absolvuje legislativní proces, tzn. že její finální podoba není dosud známa.
Ve Vámi popsaném případě není rozhodné, jaké minimální odstupové vzdálenosti bude pro realizaci staveb vymezovat stavební zákon v roce 2017, neboť pokud Váš soused započal se stavebními pracemi již nyní, bude jeho stavební záměr posuzován dle stavebního zákona ve znění platném v roce 2016.
K tomu, aby mohl Váš soused realizovat svůj stavební záměr bez jakéhokoli přivolení stavebního úřadu, je nutné, aby byly současně splněny všechny tyto podmínky:
- jedná se o stavbu do 25 m2 zastavěné plochy,
- jedná se o stavbu do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím,
- jedná se o stavbu podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m,
- stavba se nachází na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
- stavba souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci,
- stavba neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin,
- nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost,
- stavba je v souladu s územně plánovací dokumentací,
- plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po umístění stavby bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
- stavba je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m
(jak vyplývá z § 79/2 písm. o) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona).
Sama skutečnost, že zastavěná plocha sousedem budované stavby je menší než 25 m2 proto rozhodně nepostačuje k závěru, že soused je oprávněn tuto stavbu realizovat bez jakéhokoli přivolení stavebního úřadu (jak v dotazu mylně dovozujete). Naopak, pakliže Váš soused realizuje svůj stavební záměr méně než 2 m od hranice pozemků, nesplňuje jednu z povinných podmínek (která je uvedena pod poslední odrážkou výše), tzn. že jeho stavební záměr se nenachází ve „volném režimu“.
Shora uvedené lze uzavřít tak, že Váš soused potřebuje k realizaci svého stavebního záměru přivolení stavebního úřadu (které ostatně potřeboval ještě před tím, než se stavbou započal), tzn. že v současné chvíli postupuje Váš soused protiprávně. Z tohoto důvodu můžete kontaktovat místně příslušný stavební úřad s podnětem k prošetření tohoto protiprávního stavu. Stavební úřad by měl v této souvislosti zahájit řízení o odstranění stavby (§ 129 stavebního zákona), v jehož rámci dá Vašemu sousedovi šanci jeho „černou“ stavbu dodatečně legalizovat.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Obecní studna převedená obcí na souseda - možnost odběru vody a náklady na údržbu studny
- Převod obecní studny na souseda - jaká mám práva k užívání studny a co musím platit?

1996 jsem zakoupil dům. Vodu jsem odebíral a řádně za ni platil z Obecní studny. V době koupě domu tedy studna byla skutečně Obecní. Dům jsem kupoval s tímto vědomím. Obecní úřad tehdy uváděl, že studna je Obecní.
2010 se o studnu příhlásil soused s tím, že pozemek na kterém je studna zbudována patří jemu. O několik měsíců později na něj byla skutečně studna Obecním úřadem převedena a nyní je jejím vlastníkem. O této skutečnosti jsem byl 2010 informován.
1) Může mi soused nyní zakázat/znemožnit odběr vody?
2) Jsem povinnen mu přispívat na údržbu studny?
3) Jsem povinen platit za odběr vody?
Děkuji za odpověď Honza

ODPOVĚĎ:
Pokud jste od roku 1996 užíval vodu ze studny v dobré víře, že studna je obecní a obec proti tomu nic neměla, pak jste dle mého názoru vydržel věcné břemeno čerpání vody ze studny a soused Vám nemůže znemožnit odběr vody, či po Vás požadovat jakoukoliv částku za odběr nebo údržbu studny. Ovšem i vydržené věcné břemeno můžete do katastru nemovitostí nechat zapsat pouze na základě soudního rozhodnutí. Musel byste tedy k soudu podat žalobu o zřízení věcného břemene vydržením a zde není vyloučeno, že by Vám soud uložil nějakou jednorázovu částku za věcné břemeno uhradit. Nyní je tedy situace taková, že i když na základě vydržení můžete studnu užívat, není to nikde zapsáno a může se reálně stát, že Vám soused zamezí vodu užívat. Dokud věcné břemeno v katastru zapsáno není, tak proti případnému sousedovu zamezování nebudete mít obranu.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Žádost o konvokaci v dědictví, dědickém řízení - do kdy musí notář zpracovat žádost a odpovědět?
- Žádost o výhradu soupisu v dědickém řízení - do kdy musí notář zpracovat žádost a odpovědět?
- Lhůta na vyřízení žádosti dědice notářem - do kdy musí notář žádost vyřídit a zpracovat?
- Jak donutit notáře aby vyřídil žádost dědice (konvokace majetku, výhrada soupisu)
- Jak donutit notářku aby vyřídil žádost dědice (konvokace majetku, výhrada soupisu)
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Stížnost na notáře, nevyřídil žádost dědice (konvokace majetku, výhrada soupisu majetku v dědictví, dědickém řízení)

Na začátku dubna 2016 jsem se na Vás obrátila s žádostí o radu a nastínění možností ve věci dědického řízení po úmrtí mého otce (na konci ledna 2016) u své matky (mé babičky), která samozvaně majetek po otci vypořádala ve svůj prospěch, dlouho před uzavřením dědického řízení.
Byly mi od Vás postupně poskytnuty odpovědi na dotazy č. 9199 (05.04.2016) a č. 10173 (02.09.2016).
Dnes bych si potřebovala ujasnit moje právní nároky a postup notáře.
Otec zemřel v lednu 2016, na řízení u notáře jsem na své opakované dožadování byla pozvána až na konci srpna 2016. Po této schůzce, na základě vašich odpovědí jsem předložila notářce Žádost o provedení konvokace věřitelů a uplatnění výhrady soupisu. Žádost jsem přeložila 30.09.2016 a do dnešního dne (necelé 2 měsíce) se nic nestalo. Máme zřízené upozorňování na změny na elektronická úřední desce resortu justice (v mém případě Praha 9), avšak konvokace věřitelů souvisejících s dědickým řízením se zde doposud neobjevila.
Po telefonickém dotazu na notářku mi bylo sděleno, že ze strany notářské kanceláře ještě nebyly provedeny žádné kroky, že se k tomu nedostali. Má notář v tomto kroku dědického řízení nějaké termíny plnění?
Otec měl hotovostní úvěr, pojištěný z životní pojistky, ze které bude po uzavření dědického řízení pojišťovnou poskytnuté pojistné plnění v plné výši bance. Pojišťovna však před uzavřením tohoto dědického řízení plnění neposkytne. Notářka byla s tímto seznámena a několikrát upomínána (jak pojišťovnou, tak i z mojí strany) o informování pojišťovny o průběhu dědického řízení. Jak je možné „popohnat“ notářku v konání?
Uzavření pojistné události je připravené od 1 března 2016, tedy 8 měsíců a čeká pouze na ukončení dědického řízení. V srpnu 2016 mě pojišťovna ujistila, že notářka nekomunikuje.
Pojišťovna z pojistky smluvně zodpovídá za úhrady jistin, avšak úroky z nesplácení úvěru je nutné si domluvit s bankou, která je může uplatňovat u dědice. Banka mě pouze telefonicky ujistila, že oznámením z mojí strany o úmrtí otce zmrazila toto úročení z prodlení, nicméně potvrzení na tento úkon vydá pouze dědici (tedy začarovaný kruh). Splátky úvěru odcházely na banku až do úplného vyčerpání účtu (poslední splátka v létě 2016 - který je také předmětem dědického řízení) mého otce. Banka prý tyto splátky vrátí dědici stanovenému dědickým řízením. Přesto však mohou naskakovat úroky z prodlení. Je ještě nějaký právní krok, kterým bych mohla sebe chránit? Snažila jsem se v rámci možností zredukovat finanční následky na minimum.
Ve výhradě soupisu jsem notářce ještě nepředložila úplný seznam majetku, jelikož pouze u mála věcí jsem schopna nevyvratitelně dokázat, že je otec nabyl, vlastnil a já měla k nim doklady nebo svědky, neboť do jeho bytu po jeho smrti jsem přičiněním jeho matky neměla šanci se dostat a za jeho života jsem v něm nikdy nebyla (pouze mě o jeho existenci otec sám informoval, musela jsem však slíbit, že se jeho matka nedoví, že o bytě vím). Je možné, že je konvokace věřitelů zdržena pro neúplně předložený seznam z mé strany pro výhradu soupisu?
Mohu se také přihlásit jako věřitel, když mi otec na výživném dlužil za několik měsíců možná i let?
Nebo je to nerozumné, když jsem budoucím dědicem?
Za jak dlouhou dobu mohu uplatnit neuhrazené výživné zpětně? (jaká je promlčecí doba?
I přes veškeré předložené doklady z mé strany záhy po smrti mého otce notářce se dědické řízení dle mého názoru bezdůvodně protahuje a může se stát, že nebude dokončeno v době, kdy budu v ČR (studium Erasmus – 5 měsíců). Mohu zplnomocnit svojí matku, aby mne v plném rozsahu v dědickém řízení zastupovala? Pokud ano, jak má správně znít rozsah zastupování, aby obsáhl všechny kroky, které mohou nastat v tomto řízení?
Současně s Žádostí o konvokaci věřitelů jsem notářce předložila Žádost o vyřazení nákladů na pohřeb z pasiv dědického řízení, v níž jsem prohlásila, že náklady na pohřeb jako dluh, předložené matkou zemřelého neuznávám, co do důvodu a výše, a žádám o jeho vyřazení z pasiv dědického řízení. Jako důvod jsem uvedla, že i přes mou snahu jsem neměla možnost se k těmto nákladům jako celku ani k jeho položkám vyjádřit, ovlivnit je a jakkoli do nich zasahovat. Do příprav pohřbu mého otce se mi nepodařilo zapojit - byla jsem několikrát vykázána z tohoto rozhodování se slovy, že se o to v plné výši postarají sami, bez ochoty a slovním odmítnutím přijmout jakýkoli příspěvek ode mne. Dalším důvodem je skutečnost, že snížení nákladů min. o 5 000, -Kč z příspěvku Finančního úřadu - jednorázovou sociální dávkou – Pohřebné - bylo ze strany matky zemřelého odmítnuto (osobně jsem jí předala vyplněné originály žádosti s požadovanými přílohami se mnou souvisejícími, které stačilo z její strany pouze podat na příslušném úřadu). Babička sice odmítla o dávku žádat (max. 1 rok po pohřbu) i přesto, že splňuje veškeré náležitosti podmiňující její vyplacení a všechny podklady měla k dispozici, avšak uplatnila nárok na kompletní úhradu těchto nákladů od dědice.
Notářka se nad touto Žádostí o vyřazení nákladů na pohřeb z pasiv dědického řízení pozastavila se slovy, že na to nemám nárok. Přesto Žádost převzala i s přílohami – vyplněné originály (již podruhé) s mými podpisy: Žádost o pohřebné, potvrzení o mém studiu a kopie mého rodného listu.
Je tento krok z mé strany (budoucí dědičky) k něčemu dobrý, když oprávněnost mé žádosti notářka zpochybňuje? Mohu ještě nějak ovlivnit výsledek s cílem neplatit tyto požadované náklady?
Předem děkuji za zodpovězení mých dotazů.
Jindřiška

ODPOVĚĎ:
V zákoně nejsou stanoveny lhůty, do kdy musí být dědické řízení skončeno. Délka trvání dědického řízení zpravidla závisí na složitosti dědického řízení, tj. na zdlouhavějším vyhledáváním dědiců zůstavitele a všech jeho aktiv a pasiv.
Jako účastník řízení máte právo na Vaši žádost nahlédnout do dědického spisu u notáře, který dědictví vyřizuje. Spis si můžete nejen prohlédnout, ale činit si z něj i výpisy a opisy. Pokud se Vám bude zdát, že jsou ve spise delší prodlevy, můžete podat stížnost na okresní soud, který notáře pověřil, nebo na notářskou komoru.
Pokud jste již byla poučena o Vašem dědickém právu a dědictví jste přijala, pak také máte právo požádat notáře, aby Vám vydal potvrzení o skutečnostech známých ze spisu, tedy o tom, že jste již dědicem po zůstaviteli a že nebyl zůstavitelem v závěti určen vykonavatel závěti ani správce pozůstalosti, tudíž správu pozůstalosti provádí dědic. Toto potvrzení by Vám mělo stačit pro banky a jiné instituce za účelem prokázání se, že jste dědicem a že řízení dosud nebylo skončeno. V potvrzení může být uvedeno, že je vydáno za účelem komunikace dědice s konkrétní institucí (např. s Českou pojišťovnou, a. s. kvůli úvěru zůstavitele číslo ….).
Notáři by také mělo stačit pouze to, že jste uplatnila výhradu soupisu. Poté by měl vydat usnesení o konvokaci věřitelů, aby právě došlo k důkladnému zjištění všech dluhů zůstavitele. Až poté, co budou v dědickém spise veškeré podklady, a uplyne tříměsíční lhůta věřitelů k podávání přihlášek do dědického řízení, se bude teprve činit soupis veškerých aktiv a pasiv pozůstalosti. Notáři tedy zatím nic předkládat nemusíte, stačí mu pouze navrhnout instituce, kam by měl zaslat dotazy, aby se spolehlivě zjistilo, zda tam zůstavitel nějaké produkty měl či neměl (stačí mu napsat, že chcete, aby učinil dotazy např. na Českou spořitelnu, ČSOB, Home Credit, Cetelem, atd. – tj. tam, kam máte podezření, že by mohlo být nějaké aktivum nebo nějaký dluh). Až budou odpovědi ve spise shromážděny, můžete opět přijít nahlédnout do spisu a poté učinit soupis aktiv a pasiv podle toho, co notář v průběhu řízení zjistil. Navíc zpravidla většina notářů dědicům takové prohlášení o veškerých aktivech a pasivech sama sepisuje, protože sami nejlépe ví, jak by takové prohlášení mělo vypadat, a mají nejlepší přístup k informacím.
Pokud je Vás dědiců po zůstaviteli více, pak se určitě přihlaste do dědického řízení jako věřitelka a požádejte o zařazení dlužného výživného do pasiv dědictví. Můžete požadovat zařazení veškerého dlužného výživného a notář by měl dlužné výživné nechat zařazeno v pasivech dědictví v plné výši, než některý z dědiců uplatní námitku promlčení. Právo na výživné se nepromlčuje, avšak jednotlivé dávky se promlčují po třech letech. Pokud by tedy některý z dědiců uplatnil námitku promlčení, pak by notář do pasiv dědictví zařadil pouze výživné za poslední tři roky.
Pokud jste jediná dědička po zůstaviteli, i přesto je lepší se přihlásit do dědického řízení jako věřitelka a zařadit veškeré dlužné výživné do pasiv pozůstalosti. Jako jediná dědička byste si sama sobě námitku promlčení neuplatnila, tudíž by zůstalo výživné v pasivech v plné výši. Po skončení dědického řízení byste si však dlužila sama sobě, takže byste nic neobdržela, avšak je to lepší z hlediska Vašeho postavení v dědickém řízení. Zvýšila by se výše pasiv pozůstalosti o Vaše výživné, tudíž byste odpovídala za dluhy už jen do o to nižší částky.
Pokud by byla hodnota veškerých aktiv např. 1.000.000 Kč, hodnota pasiv vůči všem přihlášeným věřitelům např. 500.000,-- Kč a vzhledem k tomu, že jste uplatnila výhradu soupisu pozůstalosti, tak odpovídáte za dluhy pouze do výše zděděného majetku, tedy do částky ve výši 1.000.000, -- Kč a pokud by Vám otec dlužil na výživném např. 200.000,-- Kč, tak by byla výše pasiv dohromady 700.000,-- Kč a Vy byste odpovídala za dluhy už jen do výše 300.000,-- Kč a ne do výše 500.000,-- Kč.
Pokud jde o zastupování v dědickém řízení, tak máte právo udělit plnou moc k zastupování komukoliv, tedy i Vaší mamince. Notáři mají k dispozici formuláře speciální plné moci přímo pro dědické řízení. Tato plná moc pamatuje na všechny případy, které mohou nastat. Formulář přikládám. Na plné moci si nechte Váš podpis úředně ověřit.
Pokud jde o náklady pohřbu, tak trvejte na tom, že je neuznáváte co do důvodu a výše a notář by je měl vyřadit buď úplně nebo alespoň v takové výši, která Vám připadá již nad přiměřenou míru.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odstoupení od rezervační smlouvy s realitkou z důvodu skrytých vad bytu, domu, nemovitosti
- Vrácení rezervačního poplatku realitkou - skryté vady bytu, domu, nemovitosti
- Právo zájemce o byt na vrácení rezervačního poplatku - skrytá vada nemovitosti
- Právo kupujícího na vrácení rezervačního poplatku - skryté vady bytu, domu, nemovitosti

Rozhodli jsme se s přítelem koupit byt. Realitní kanceláři jsme museli složit rezervační poplatek. Bez toho realitní kancelář odmítla předat informace hypotečnímu poradci ke zpracování hypotéky. V bytě jsem byli na prohlídce v přítomnosti nájemníků. Po složení rezervačního poplatku a podepsání smlouvy o rezervaci jsme si vyžádali možnost jít se ještě podívat do bytu před podpisem smlouvy - nájemníci už byli odstěhováni a nábytek též, celý byt byl prázdný a tudíž bohužel při další prohlídce vyšly najevo vady, které při první prohlídce nebyly zřetelné, například podlahové parkety úplně v dezolátním, nepoužitelném stavu, úplně nerovná podlaha, kuchyňská linka také na odpis a prokopnuté dveře do koupelny. Dále okolnosti o kterých jsme nebyli informováni. Například v domě jsou štenice a byl prováděn postřik a za pár týdnů bude následovat další. Žádali jsme slevu na byt ale tomu nebylo vyhověno. Ještě dodám, že kupní cena bytu je 599.000,- a odhad bytu vyšel na 500.000,-. Tak nás zajímá, zda máme nárok na vrácení rezervačního poplatku? Realitka samozřejmě tvrdí, že ne. Máme čas na rozhodnutí do 3.12.2016, kdy smlouva o rezervaci vyprší a poplatek propadne realitní kanceláři. V příloze Vám posílám i podepsanou smlouvu o rezervaci.
Děkuji Ludmila

ODPOVĚĎ:
Z dotazu nevyplývá, zda již byla kupní smlouva podepsána či nikoliv, ovšem pokud se hovoří o rezervačním poplatku a jeho nevrácení, pravděpodobně došlo k situaci, kdy kupní smlouva uzavřena byla, ovšem byt není v dobrém stavu, proto jste žádali slevu z kupní ceny a vrácení rezervačního poplatku. Bohužel realitní kancelář není odpovědná za kvalitu bytu, jehož koupi zprostředkuje, rezervační záloha je konstruovaná jako odměna za vyvíjení činnosti, tedy za samotné zprostředkování. Proto není v případě špatné kvality bytu či následného odstoupení od kupní smlouvy realitní kancelář povinna rezervační zálohu vracet.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace ojetého auta, vadné turbo - práva kupujícího a prodávajícího
- Má kupující právo na odstoupení od kupní smlouvy na auto z důvodu vadného turba?
- Vadné turbo jako důvod pro odstoupení od kupní smlouvy na ojetý automobil, ojeté vozidlo

06/2016 jsme přes autobazar prodali osobní automobil. Autobazar zde měl roli zprostředkovatele prodeje (na základě plné moci námi udělené)
Nyní chce kupující odstoupit od kupní smlouvy KS z důvodů skryté vady na vozidle (do 6ti měsíců od prodeje). Je v právu?
Detaily: kupující reklamuje, že vozidlo netáhne, rozbité turbo. nechal vypracovat znalecký posudek, který se však opírá pouze o výpověď zaměstnance v autorizovaném servisu, kde byl vůz opravován. Ten řekl že vůz byl na tuto závadu opravován několikrát a že nás upozornil na opotřebenou vačkovou hřídel. Tento posudek jsme dostali pouze k nahlédnutí, tvrdí se v něm, že o vozidlo nebylo zřejmě řádně pečováno a je rozbité turbo.
Vozidlo jsme ještě jako majitelé nechali spravit z důvodů vadného turba v autorizovaném servisu, turbo je v záruce. Turbo autoservis opravoval na 3x. Vyměnili turbo, do týdne se rozbilo a takto pak ještě 2x. Fakturu máme však jenom jednu, protože to bylo v rámci jedné závady. Prostě to nebyli schopni opravit na poprvé (tvrdili že turbo co vyměnili bylo taky špatné atd. Až na potřetí rozebrali celý motor a našli tam nějaké úlomky, toto vyčistili ani jsme za to nic navíc neplatili. Byla to jejich chyba, že to nezjistili hned poprvé. Dále jsme tenkrát byli upozorněni na částečně opotřebenou vačkovou hřídel, nicméně nám ze strany autoriz. opravce bylo řečeno, že když ji nevyměníme, nemá to vliv na chod motoru atp. Od opravy do doby prodeje jsme pak na něm bez problému najeli 15 000, -km. Kupující nebyl informován o tom, že vůz opravovali na 3x, neboť to bylo vše v rámci jedné opravy, jedné faktury. tuto kupující obdržel při koupi. O vačkové hřídeli jsme s ním nehovořili, ani nás to nenapadlo. Myslím, že o ní nikde není písemně ani zmínky ze strany autoservisu. Rovněž obdržel obrovské množství faktur za opravy, vyměny oleje, údržbu vozu, dokonce jsme nechali udělat i diagnostiku v autorizovaném servisu, dokladů STK, servisku atd. Bohužel jsme si to neofotili, kupující nyní tvrdí, že nemá téměř nic. Množství faktur je najednou cca na třetině. Dokonce popřel, že dostal servisní knihu. Fakturu za turbo však nepopírá. Jako svědka máme pouze autobazar, přes který jsme auto prodávali, pak samozřejmě rodinu.
Kupující s vozem najel cca 2000 km a nyní chce vrátit kupní cenu plus náklady na znalecký posudek plus ušlé úroky. Tvrdí, že kdyby toto věděl, auto by nekoupil.
Lze předpokládat, že není standardní, že se turbo rozbije jen tak, po ujetí pouhých 17 000 km od opravy, že možná došlo k pochybení již před rokem při opravě turba, oprava nebyla zřejmě řádně provedena. nciméně od té doby auto jezdilo bez problému. turbo je stále v záruce avšak autoservis od toho dává ruce pryč, že nám říkali o vačkové hřídeli.
Nevím jak postupovat. vrátit kupní cenu?
Pokud ano, jak se postavit k tomu, že kupující má najednou třetinu dokladů, tvrdí že nemá ani servisní knížku, čímž auto znehodnotil. v předávacím protokolu autobazar uvedl že byla předána kniha záruční (domníváme se že jde o totéž. oroginál byl totiž předán v němčině)
Je li rozbité turbo a je v záruce, neměl by uplatnovat kupující tuto záruku než odstoupit od KS? Předpokládám ale že autoservis toto odmítne, již tenkrát jsme s nimi měli problém, když jim tam auto během dvou měsíců stálo se stejnou vadou potřetí.Moc dějuji za informaci.
S pozdravem Hedvika

ODPOVĚĎ:
Kupující je dle ust. § 2106 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku oprávněn od smlouvy odstoupit, pokud je vadné plnění podstatným porušením smlouvy. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. V tomto případě by podstatné porušení představovala závažnější vada automobilu, která zde však musela existovat v době samotného prodeje, ne se vyskytnout až následně.
Je tedy zřejmé, že kupující uvedl, že by smlouvu jinak neuzavřel, neboť by bez tohoto prohlášení nemohl uplatnit odstoupení od smlouvy. Váše otázka spočívá spíše v posouzení skutkového stavu, resp. zda automobil byl skutečně vadný v době prodeje, či nikoli. Toto však nejsme schopni posoudit, a proto není možné se přikloni (2015) t k jednoznačné odpovědi.
Je však nutné posoudit, zda se z Vaší strany jedná skutečně o vadné plnění, či nikoli. Z Vašeho popisu je totiž možné usuzovat, že automobil byl v době prodeje v pořádku a že vada mohla vzniknout, byť opětovně, až později po samotném prodeji. Ve Váš prospěch svědčí dřívější opravy a diagnostika a také to, že kupujícímu byla předložena faktura o opravě turba.
Pokud však kupující prokáže, že automobil byl v době prodeje skutečně vadný s takovou vadou, která má za následek v podstatě nepoužitelnost automobilu, bude mít skutečně nárok na odstoupení od smlouvy. V jeho prospěch svědčí zejména prohlášení autobazaru, že Vás upozornil na poškození hřídele.
Konečné posouzení, zda se jedná o podstatné porušení smlouvy, by však záviselo až na soudu v případném soudním řízení. Pokud by však zaměstnanci autorizovaného servisu u soudu dosvědčili, že Vás upozornili na opotřebení váčkové hřídele, která vadu způsobila, pak by se soud nejspíše přikloni (2015) l na stranu kupujících.
Pokud se rozhodnete nepřistoupit na odstoupení kupujícího, pak bych doporučil zkontaktovat dotčený servis s žádostí o jeho stanovisko, nejlépe osobně s nezúčastněným svědkem, který by případně stanovisko servisu mohl následně dosvědčit. pokud by jej změnil. Dále doporučuji si od servisů vyžádat faktury a jiné doklady vztahující se k opravám. Rovněž si u autobazaru ověřte, zda jsou schopni dosvědčit, jaké byly kupujícímu předány doklady. V tomto případě bude na kupujícím, aby podal žalobu k soudu a prokázal, že automobil byl skutečně vadný.
Pokud naopak přistoupíte na argumentaci kupujícího a rozhodnete se mu vrátit kupní cenu z důvodu jeho odstoupení, pak bude mít kupující skutečně nárok na úhradu nákladů za znalecký posudek. Úroky z prodlení po Vás může požadovat od doby, kdy Vás vyzval k navrácení kupní ceny až do jejího vrácení. Kupující rovněž není povinen uplatnit reklamaci turba u autoservisu, ale je oprávněn se obrátit přímo na Vás, pokud je jeho požadavek oprávněný a automobil skutečně trpí vadou, za kterou odpovídáte.

__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Krácení dovolené z důvodu neodpracování celého roku
- 9 měsíců práce - na kolik dnů dovolené má zaměstnanec nárok?

Od ledna 2016 do konce září 2016 jsem pracovala na HPP u jednoho zaměstnavatele (2015 jsem byla OSVČ). Po ukončení pracovního poměru mi však byla vyplacena dovolená jen 5 dní, i když jsem po celý rok žádnou dovolenou nevybírala. Majitel to vysvětluje tím, že jsem u jejich firmy neodpracovala celý rok, tudíž na vyplacení všech 15-ti dnů nemám nárok. Poradíte mi prosím? Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Pokud jste u zaměstnavatele za kalendářní rok odpracovala alespoň 60 směn, máte pak nárok na poměrnou část dovolené dle § 212 odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, tj. 1/12 celoroční dovolené za každý celý měsíc trvání pracovního poměru. Ve Vašem případě také záleží, jak byla rozvržena Vaše pracovní doba, pokud jinak než na 5 dní v týdnu, může vaše celoroční dovolená činit jiný počet než zákonem minimální 4 týdny, tj. 20 dní.

__

OBČAN-DLUHY
- Neuznání dluhu dlužníkem a vymazání z registru Solus
- Jak požádat o vymazání z registru dlužníků Solus - informace
- Vymazání ze Solusu - postup, jak požádat Solus o vymazání z registru dlužníků?

Při koupi nového vozu jsme byli se ženou informováni, že má žena má pozitivní záznam v SOLUS, tudíž nelze financovat.
Oslovili jsme proto SOLUS s požadavkem o výpis. Výpisem SOLUS jsme byli informováni, že má žena je dlužníkem u společnosti T-mobile na částku 2593, -Kč. Obrátili jsme se proto na společnost T-mobile s požadavkem o vysvětlení, protože má žena si není vědoma, že by vůči této společnosti, kdy něco dlužila, ba dokonce, že by s nimi měla uzavřenou smlouvu.
Byla nám zaslána informace, že dluh je veden na smlouvě uzavřené dne 25.10.2006 ve výši 2 392,50Kč (rozpor s výpisem SOLUS), kdy částka obsahuje úroky z prodlení ve výši 676, -Kč, vyúčtování smluvní pokuty za ukončení smlouvy z důvodu dluhu ve výši 1716,50Kč. Dluh jsme neuznali a pro narovnání vztahů jsme požádali o zaslání smlouvy a upomínek, kde nás informují o dluhu, aby jsme v případě oprávněnosti mohli dluh ihned uhradit. Vzhledem k datu zavření a skutečnosti, že si nejsme vědomi. Součastně jsme namítali i promlčení dluhu. Namísto zaslání požadovaných dokumentů opravňující dluh nám byly sděleny, navíc pouze prostřednictvím e-mailu, údaje pro provedení platby (č. ú. , VS) a v otázce promlčení dluhu pouze informace, že pohledávku T-mobile nevymáhá v rámci správního řízení, proto nelze namítat její promlčení.
Samozřejmě nechceme nikde nic dlužit, ale rovněž nechceme nikde nic platit zbytečně. Jediné co chceme, jsou jasné důkazy o vzniku obchodního vztahu a v případě vzniku jakéhokoliv závazku o upomenutí. Chování T-mobile se nám zdá velice nestandardní, až protiprávní, resp. způsobem jejich velice laxní komunikace, kdy toto již řešíme měsíc a do dnes (17.11.2016) nemáme jakoukoliv relevantní informaci, vyjma e-mailů, abychom zaplatili, to vnímáme již skoro za vydírání, protože záznam v registru znamená STOP u finančních institucí. Prosím o informaci, jak nejlépe dále postupovat.
Děkuji Jiří

ODPOVĚĎ:
S ohledem na tříletou promlčecí dobu stanovenou občanským zákoníkem je dluh promlčený a není důvod ho platit. Údaje o dlužnících může tento registr shromažďovat pouze se souhlasem těchto osob, proto není v souladu s právem, pokud tam informace o Vaší ženě figurují a provozovatel databáze nereaguje na žádost o výmaz. Doporučila bych tedy zvolit tento postup:
Písemně požádat o výmaz z registru, neboť dluh je promlčený a nesouhlasíte s vedením osobních údajů v tomto registru. V případě neúspěchu s touto žádostí o výmaz se obraťte na Úřad pro ochranu osobních údajů se stížností na SOLUS a pokud by ani toto nebylo úspěšné, je třeba věc řešit prostřednictvím soudu.

__

FINANCE-DANĚ
- Odečitatelná položka v daňovém přiznání - co do ní patří a nepatří?
- Vyplacená pojistka - patří do daňového přiznání nebo ne?
- Je vyplacená pojistka příjmem pro daňové přiznání nebo ne?

Pokud v daňovém přiznání uvede manželka, manžela bez příjmů a tedy uplatní odečítatelnou položku cca 24.000 Kč na poplatníka, znamená to, že manžel nepřekročil hrubé příjmy v celkové částce cca 68000 Kč/rok
Můžete vyjmenovat všechny příjmy, které do těchto příjmu nepatří? Nebo ve zkratce, vyplacené plnění ze životní pojistky pojišťovnou, z důvodu úrazu a trvalých následků se do těchto příjmů počítá? Děkuji za odpověď Ivoš

ODPOVĚĎ:
Do příjmu se dle § 35ba odst. 1 písm. b) nezapočítávají:
- dávky státní sociální podpory,
- dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
- dávky osobám se zdravotním postižením,
- dávky pomoci v hmotné nouzi,
- příspěvek na péči,
- sociální služby,
- státní příspěvky na penzijní připojištění se státní příspěvkem,
- státní příspěvek na doplňkové penzijní spoření,
- státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření,
- stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
- příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4 Zákona o daních z příjmů,
- u manželů, kteří mají majetek v SJM, se nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů.
Pojistné plnění ze životní pojistky se tedy do příjmu manžela zahrnuje.

__

OBČAN-DLUHY
- Uznání dluhu - náležitosti, musí mít důvod výpůjčky peněz?
- Platnost uznání dluhu bez důvodu výpůjčky dluhu
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Zamítnutí uznání dluhu soudem - uznání nemá důvod dluhu

Soud zamítl uznání dluhu, že neobsahuje důvod dluhu. Musí být důvod obsažen, četl jsem, že stačí pokud je jednoznačně prokazatelný. Žalobce i žalovaná uznaly, že jde o půjčku. Co je to rozpor proti dobrým mravům. Děkuji za odpověď.
Gustav

ODPOVĚĎ:
Podle občanského zákoníku musí být dluh uznán co do důvodu i výše. V uznání tedy musí být uvedeno, jaká částka se uznává a z jakého titulu vznikla (půjčka, koupě, apod.). Pokud v uznání dluhu důvod chybí, je bohužel neplatné a soud postupoval správně, pokud z tohoto titulu žalobu zamítl. Jednou ze základních zásad občanského práva je zásada souladu práv s dobrými mravy. Tedy soud musí vždy zkoumat, zda vznesený nárok je či není v souladu s dobrými mravy a právo, které je s nimi v rozporu, by neměl přiznat. Pokud jde o definici dobrých mravů, tak ta není nikde v zákoně jednoznačně uvedena. Podle Nejvyššího soudu ČR jsou dobré mravy: "souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Právní úkon se příčí dobrým mravům, pokud nerespektuje některou ze souhrnu společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních."

__

OBČAN-DLUHY
- Čestné prohlášení o půjčce - náležitosti
- Dodatečné čestné prohlášení o půjčce - je možné sepsat až po vypůjčení peněz?
- Dodatečně sepsaná smlouva o půjčce - je platná nebo ne?

V manželství jsem pořídila byt, který je vyjmut ze společného jmění manželů SJM (notářským zápisem o zúžení SJM). Pořizovala jsem ho částečně z prostředků z prodeje svého předchozího bytu a částečně z půjčky svého otce (na hypotéku jsem nedosáhla, manžel v důchodu). S otcem nemám sepsanou žádnou úřední smlouvu o půjčce. Manžel zemřel, dvě dospělé děti z předchozího manželství. Já nyní šetřím na splacení půjčky otci. Otec chce pro účely dědického řízení u notáře sepsat čestné prohlášení o půjčce. Jaké náležitosti musí takové prohlášení obsahovat? Co nesmí v obsahu prohlášení chybět, aby bylo „úředně“ správné? Nevadí, že bude sepsáno až ex post, v podstatě pouze pro účely dědického řízení? Děkuji za odpověď,
Linda

ODPOVĚĎ
Je třeba sepsat smlouvu o zápůjčce, resp. pokud jste si půjčovala již před rokem 2014, tak smlouvu o půjčce. K platnosti takového jednání není vyžadována písemná forma, nicméně z důkazního hlediska to vždy lze doporučit. Ve smlouvě by měly být konkretizovány strany, částka, jaká byla půjčena, splatnost - tedy kdy bude půjčka vrácena a jakou formou (v hotovosti, převodem na účet, … ). Nevadí, že ji sepíšete až pro účely dědického řízení, pokud byla částka v minulosti skutečně půjčena, o žádné obcházení zákona se nejedná.

__

FINANCE-DANĚ
- Dar neteři - daně, zdanění (peníze z dědictví)
- Dar synovci - daně, zdanění (peníze z dědictví)
- Finanční dar neteři do zahraničí - daně, zdanění
- Finanční dar synovci do zahraničí - daně, zdanění
- Kde se daní dar synovci, neteři žijící v zahraničí - v ČR nebo zahraničí?

V rámci dědického řízení jsem dědila po svém strýci větší finanční hotovost. Část této sumy jsem převedla své neteři na nově zřízený účet na její jméno v ČR. Neteř žije v Řecku. Její babička jí na tento účet občas pošle taky nějakou částku.
Můžete mi prosím sdělit, jak bude neteř příjmy zdaňovat? Je potřeba mít sepsány nějaké smlouvy? Jaké? Děkuji za odpověď.
Jana

ODPOVĚĎ:
Tento příjem je pro Vaši neteř osvobozený od daně z příjmů dle § 10 odst. 3 písm. c) Zákona o daních z příjmů. Osvobozené příjmy se do daňového přiznání neuvádí. Můžete sepsat smlouvu o daru, aby to bylo lépe prokazatelné. Jestli neteři vzniká povinnost zdaňovat v Řecku, si musí zjistit z řeckých předpisů.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno cesty - může ho využívat jen oprávněný majitel nemovitosti nebo i pověřené osoby?
- Na kolik klíčů od brány má osoba oprávněná věcným břemenem cesty?
- Služebnost cesty - může ho využívat jen oprávněný majitel nemovitosti nebo i pověřené osoby?
- Na kolik klíčů od brány má osoba oprávněná služebností cesty?
- Věcné břemeno cesty - kolik klíčů od brány musí dostat oprávněná osoba?
- Služebnost cesty - kolik klíčů od brány musí dostat oprávněná osoba?

Kolik klíčů jsem povinna předat majitelce pozemku od naší branky a brány/vjezd/ kudy projíždí a prochází na svůj pozemek (věcné břemeno cesty, služebnost cesty)? Zahrádku, kterou vlastní 1 majitelka. Nelíbí se nám, že si tento klíč rozmnožila a dala jej k užívání jiným osobám bez toho, aby ona byla na pozemku přítomna. Přes náš pozemek tak procházejí kromě její matky i cizí, a osoby, které její matka pověří, jak říká majitelka. Bez ohledu na to, aby nám to sdělila. Chceme proto použít nový zámek a klíč. Jen jde o to kolik klíčů, které nelze přidělat, zda pro 1 majitelku nebo její matku nebo všechny osoby blízké? To je pak půlka vesnice. Děkuji. Děkuji, Ivana.

ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník (ani žádný jiný právní předpis) nezabíhá (naštěstí) do takových detailů, jako je počet klíčů od branky/brány, které je vlastník služebného pozemku povinen předat oprávněnému ze služebnosti.
V tomto ohledu je podstatné znění smlouvy (popř. jiného právního titulu), jejímž prostřednictvím byla služebnost zřízena. Pakliže smlouva o zřízení služebnosti (věcného břemene), popř. jiný právní titul, na počet předávaných klíčů výslovně nepamatuje, je dle mého názoru možné předat oprávněné ze služebnosti tolik klíčů, kolik je oprávněných z této služebnosti (je-li oprávněnou pouze Vaše sousedka, postačí klíč jediný).
Přestože dle § 1274/1 občanského zákoníku zakládá služebnost stezky právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali, neznamená to, že by každá z těchto osob (návštěv) byla oprávněna disponovat klíčem od Vaší branky/brány.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-DLUHY
- Nájem vnuka v obecním, městském bytě zesnulého prarodiče - odpovědnost za dluh na nájemném, nájmu
- Dluh na nájmu za zesnulého nájemce, nájemníka ve kterém je hlášen další člen rodiny - je člen rodiny odpovědný za dluh?
- Odpovědnost člena rodiny za dluh na nájmu, nájemném v bytě zesnulého - člen rodiny má nájemní práva
- Vnuk, vnučka v nájmu u prarodiče v obecním, městském bytě - odpovědnost za dluh nájmu, nájemného za prarodiče

Jsem zoufalá z partnerova dluhu a postupu jaký se svou rodinou volí. Máme společný byt na hypotéku (v KN každý 1/2), ale partner byl trvale hlášený v obecním bytě u jeho babičky, která v 12/2015 zemřela. Zažádal si v 03/2016 o přechod nájmu, což mu bylo zamítnuto z důvodu nesplnění podmínek tj. má vlastní byt, u babičky nežil, pouze tam byl hlášený. To že na přechod nájmu nemá nárok mu sdělila úřednice ještě než žádost podal, po doložení výpisu KN, což jeho rodina nechtěla akceptovat, dokonce chtěli po mě, ať podepíšu že spolu nežijeme, což já odmítla. Žádost podal a dál jeho rodiče hradili nájemné. Písemné rozhodnutí o zamítnutí obdržel v 06/2016 s datem vyklizení bytu k 15.7.2016. K tomu datu byt předal. V 08/2016 mu přišla poštou upomínka že není uhrazený nájem za 06/2016 a 07/2016 v částce 10.000 Kč, dodejka byla napsaná na mé jméno. Postoj partnera je, že nic platit nemusí, že má papír že v bytě nežil - tím myslí odůvodnění zamítnutí žádosti. Plus že upomínku jakoby nedostal. Moc prosím o radu co dělat, co nám hrozí a jaký je postup vymáhání nájemného, děsím se exekuce. Marta

ODPOVĚĎ:
Doporučila bych Vám i Vašemu partnerovi upomínku uhradit. Vyklizení bytu je k datu 15.07.2016 a do té doby měl být hrazený i nájem. Dohoda o hrazení nájmu rodiči byla pouze mezi Vaším partnerem a jeho rodiči, tuto povinnost však měl Váš partner. To, že Váš partner v bytě fakticky nežil není relevantní a upomínka mu byla doručena. V případě neuhrazení upomínky Vám hrozí podání žaloby ze strany obce a v případě výhry sporu může být dluh vymáhán prostřednictvím exekutora.

__

RODINA-SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Otec dítěte na ubytovně - možnost přespávání dítěte v rámci styku, setkávání s dítětem
- Otec v hmotné nouzi na ubytovně - možnost přespávání dítěte v rámci styku, setkávání s dítětem

Otec dítete má stanovenu soudem omezenou dobu styku, je v hmotné nouzi, bydlí na ubytovně, nyní se domáhá soudně rozšíření styku, s přespáním dcery o víkendech a jeden měsíc hlavních prázdnin, stále však je žadatel dávek hmotné nouze, bydlení je hotelového typu, dcera má již 14 let, otec při dlouhodobějším kontaktu v ní vidí její matku, je na ni agresivní, matku viní, že neumožňuje styk s dcerou, přitom on sám stanovené termíny nevyužívá, zejména o hlavních prázdninách ji nevyzvedl ani jednou, zatím je styk stanoven bez přespání a v zájmu dcery bych chtěla, aby tomu tak bylo i nadále, dle názoru dětského psychologa s otcem by se měla stýkat omezeně, jednou měsíčně, šest hodin, v tomto smyslu jsem navrhla odpověď soudu na žalobu otce. Výživné má stanoveno 1000 Kč měsíčně, platí nepravidelně, chce snížení na 100 Kč měsíčně, jelikož je v hmotné nouzi. Zdravotní omezení, že by nemohl řádně pracovat nemá, je mu 56 let, nepracuje již 25 let, rodinu přivedl do ještě za nezletilosti syna do exekucí, matku až k osobnímu bankrotu, sám nic neplatí, je v hmotné nouzi.
Děkuji, Ludmila.

ODPOVĚĎ:
Otec má samozřejmě právo dceru vídat, frekvence a délka styku však už záleží na buď na dohodě mezi rodiči, nebo ve Vašem případě na rozhodnutí soudu. Samotná skutečnost, že dceřin otec bydlí na ubytovně nebo že pobírá dávky pomoci v hmotné nouzi ještě nemusí znamenat, že by u něj dcera nemohla přespávat. Důležitý je spíše to, jak se otec k dceři během kontaktu chová, jaký je jejich vzájemný vztah. Pokud jste zprávu dětského psychologa nepřiložila ke svému vyjádření pro soud, doporučuji na existenci zprávy a její obsah upozornit během soudního řízení. Při soudním řízení také můžete upozornit na to, že dceřin otec nevyužívá pro styk s dcerou všechny termíny stanovené soudem. Vzhledem k věku Vaší dcery by už soud mohl přihlédnout i k jejímu názoru. Pokud soud žádosti dceřina otce vyhoví a styk rozšíří a Vy nebudete s rozhodnutím soudu souhlasit, můžete se proti tomuto rozhodnutí v zákonné lhůtě odvolat.
Co se týče výživného, částka 1.000 Kč, kterou dceřin otec v současné době hradí, není nijak vysoká. Při určování výše výživného soud bere v úvahu, jak oprávněné zájmy a potřeby dítěte, tak i finanční a majetkové poměry obou rodičů. V případném soudním řízení doporučuji argumentovat zejména tím, že dceřin otec nemá žádné zdravotní či jiné omezení a že tudíž není důvod, aby nepracoval. Pokud je ale otec příjemcem dávek hmotné nouze, které mu pokryjí pouze jeho nejnutnější životní náklady, a na úhradu výživného už mu tak nezbývají finanční prostředky, je možné, že soud jeho žádosti vyhoví. Vždy však záleží na posouzení celé řady individuálních faktorů. I v případě výživného můžete při nesouhlasu s rozhodnutím podat odvolání.

__

RŮZNÉ-POJIŠTĚNÍ (komerční)
- Krácení vyplcení pojistky z důvodu degenerativních změn
- Degenerativní změny páteře a krácení pojistného plnění (vyplacení pojistky)
- Degenerativní změny kloubů a krácení pojistného plnění (vyplacení pojistky)
- Snížení plnění z pojištění, pojistky z důvodu degenerativních změn skeletu

Plnění pojistné události - ze životní pojistky. 04/2014 jsem měl vážný úraz krční páteře na kole. V současné době jsem si žádal o plnění z důvodu trvalých následků úrazu. Pojišťovna mi na moji žádost poskytla plnění z pojištění, ale snížila mi celkové plnění o 9 %. Bohužel pojištění jsem měl nastaveno celkem dobře, takže tato částka o kterou mě pojišťovna připravila je dost vysoká.
Odůvodnila to tím, že z magnetické rezonance po úrazu bylo zjištěno, že na krční páteři mimo úrazového poškození byly patrné degenerativní změny krční páteře. Připomínám, že jsem narozen v r. 1966 Pojišťovně jsem vytýkacím dopisem obratem zaslal moji nesouhlasnou odpověď. O tomto nálezu jsem se totiž dozvěděl až po nehodě. Neměl jsem tedy ani žádné problémy se kterými bych se léčil, nebo je nějak řešil, nemám ani žádné záznamy u lékaře. Proto si myslím, že tento argument pojišťovna neměla ve svém plnění brát v úvahu. Ve věku kolem padesáti roků je jisté, že prakticky každý má nějaké opotřebení kloubů nebo obratlů páteře. To by vlastně ani pojištění bez sankcí pojišťovny nebylo možné uzavřít. Prosím tedy o váš názor, nebo ideální by byla informace ze soudních rozhodnutí, které se v podobných případech již vyjádřily. Děkuji velice za vaši odpověď Jindřich

ODPOVĚĎ:
V dané situaci nezbude, než proti pojišťovně zahájit soudní spor, v němž bude prokazováno, že změny krční páteře jsou důsledkem úrazu, nikoliv degenerativních změn. V daném případě se bohužel neobejdete bez znaleckého zkoumání, přičemž bych doporučila oslovit znalce ještě před zahájením soudního sporu. Pakliže znalec uzavře, že změny na páteři jsou poúrazového charakteru, lze téměř s jistotou (samozřejmě zde pomíjím možné pochybení znalce) očekávat, že soudní spor proběhne ve Váš prospěch. Pokud jde o soudní rozhodnutí v obdobných věcech, tak ta se bezvýjimečně opírají o závěry znaleckých zkoumání a rozhodují v souladu se závěry znaleckého posudku.

__

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Nedokončení díla - zhotovitel nereaguje
- Reklamace vad díla - zhotovitel nereaguje
- Nedokončené dílo a nárok na slevu z ceny díla
- Neopravené závady díla a nárok na slevu z kupní ceny
- Žaloba na zhotovitele díla - neřeší reklamace, nedokončení díla
- Zhotovitel díla nereaguje na reklamace - jak postupovat?
- Zhotovitel díla nedokončil dílo - jak postupovat?
- Žaloba na zhotovitele díla - dokončení díla a oprava vad (nevyřešené reklamace)

04/2015 jsme s manželkou ústně uzavřeli smlouvu o dílo na výrobu a montáž kuchyně do našeho rodinného domu. Zhotovitel je OSVČ s IČO, na tuto činnost má vydané živnostenské oprávnění. Zhotovitel má na mě částečné rodinné vazby, je zasnoubený s neteří. Z tohoto důvodu chci snížit maximálně náklady, které by případně platil (soudní poplatky, právník, apod.) a žalobu se snažím sepsat sám. Stejně jsem postupoval i při zpracování veškeré korespondence mu doposud zaslané. Pokud by se však situace se žalobou zkomplikovala, najdu si právníka.
Součástí předmětné smlouvy byla i cenová nabídka – rozpočet, který nám zhotovitel zaslal emailem. Celková cena díla činí 91.530 Kč včetně DPH. Zhotovitel uzavření smlouvy nikdy nepopíral, email s rozpočtem lze podle mě použít jako důkaz o uzavření smlouvy. Uzavření smlouvy byla přítomna manželka a neteř.
Celkovou cenu za dílo jsme uhradili ve dvou zálohách dle domluvy, vždy převodem na zhotovitelem stanovený účet (k tomu mám od něj emaily). Ze strany objednatele tak byla uhrazena celá částka z dohodnutého rozpočtu za provedení díla. Zhotovitel nevystavil žádný daňový doklad (v této věci na něj budu psát stížnost na příslušný Finanční úřad se žádostí o kontrolu jeho účetnictví). V rámci komplexního přístupu také zašlu stížnost na Živnostenský úřad.
Dílo mělo být dle dohody dokončeno do 31. 12. 2015, ale do dnešního dne tomu tak není. K dokončení chybí de facto jen pár maličkostí, ale zhotovitel s námi nekomunikuje. K dokončení díla jsme ho 2x vyzvali, a to doporučeně s dodejkou. Korespondenci si vždy vyzvedl.
Provedená část díla obsahuje vady, na které jsme zhotovitele po jejich zjištění neprodleně upozornili a k jejichž odstranění jsme ho opakovaně vyzvali (vždy společně s výzvou k dokončení díla jsem mu zaslal i výzvu k odstranění vad, v rámci jednoho dokumentu). Odstranění vad mělo být dle domluvy se zhotovitelem provedeno v březnu 2016. Nestalo se tak. Až dne 6. 9. 2016 zhotovitel provedl výměnu části pracovní desky, což je jedna z vad. Tato výměna byla provedena nekvalitně a své výhrady včetně fotografií jsem mu zaslal emailem. Nikterak nereagoval. Předmětnou vadu považujeme stále za neodstraněnou.
Dílo nemůžeme řádně užívat více než 9 měsíců po dohodnutém termínu jeho dokončení. Ve druhé výzvě k dokončení díla a odstranění vad jsme tak zhotovitele vyzvali k uhrazení přiměřené slevy ve výši 10% z celkové ceny díla jako kompenzaci plynoucí z jeho značného prodlení s dokončením díla.
Dne 2. 10. 2016 jsme mu doporučeně s dodejnou zaslali předžalobní výzvu. Dokument si převzal.
Se zhotovitelem jsem se snažil komunikovat - byl jsem u něj v dílně, volal jsem a psal emaily. Zpočátku sliboval, že přijede a vše dokončí, ale má toho hodně. Postupně přestal úplně reagovat. Nechci se primárně soudit, ale nemám jinou možnost.
Co žalobou požadujeme
- dokončit dílo
- odstranit vady
- uhradit slevu 10% z celkové ceny díla
- vytvořit si podmínky pro to, aby nám kuchyň dokončila a vady odstranila třetí osoba a my jsme mohli takto vynaložené náklady po zhotoviteli požadovat
Mohu všechny naše tři požadavky (dokončit dílo, odstranit vady, uhradit slevu 10% z celkové ceny díla) sloučit do jedné žaloby nebo to musím rozdělit na více žalob, např. :
o Žaloba na uložení povinnosti dokončit dílo a uhradit slevu z díla
o Žaloba na uložení povinnosti odstranit vady díla
Dokončení díla a odstranění vad třetí osobou:
Kdy a za jakých podmínek si můžu nechat dokončit dílo a odstranit vady na něm třetí osobou? Náklady budou cca 10.000 Kč. Takto vynaložené náklady pak budu požadovat po zhotoviteli. Rád bych měl co nejnižší doprovodné náklady (znalecké posudky apod.)
Soudní poplatek za žalobu proti zhotoviteli díla:
V jaké výši bude soudní poplatek? Tento plánuji uhradit při osobním podání žaloby na podatelnu příslušného okresního soudu.
Pokud budete požadovat další informace, rád je poskytnu. Předem velmi děkuji za odpověď.
S pozdravem, David

ODPOVĚĎ:
Zákon vám umožňuje volit pouze jeden z nároků, tedy buď požadovat dokončení díla a zároveň odstranění vad nebo přiměřenou slevu z ceny. Nelze volit oba tyto nároky současně, přičemž platí, že pokud si zvolíte opravu a zhotovitel opravu v přiměřené lhůtě neprovede, můžete následně požadovat slevu či odstoupení od smlouvy. Nelze tedy podávat dvě různé žaloby, věc můžete řešit pouze jednou žalobou. Pokud byste chtěli dílo dokončit a vady opravit prostřednictvím třetí osoby, bez znaleckého posudku se neobejdete, neboť v případě, že bude dílo dokončeno třetí osobou, těžko budete prokazovat, v jakém stavu bylo dílo před dokončením třetí osobou a tedy nemůžete reálně stanovit výši slevy. Pro případný soudní spor bych rozhodně doporučovala do znaleckého posudku investovat a nechat si zdokumentovat stav díla, znalec rovněž reálně stanoví možnou slevu z ceny díla. Pokud jde o soudní poplatek, tak v případě, že budete uplatňovat slevu z ceny díla, hradíte 5% z částky odpovídající slevě, pokud byste volili nárok dokončení díla a odstranění vady, pak budete hradit 5.000,-Kč.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Provozní důvody pro práci přesčas - co patří mezi provozní důvody?
- Maximální počet hodin přesčasu za měsíc - kolik hodin může zaměstnavatel přikázat zaměstnanci aby pracoval přesčas?
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Nedovolení čerpání dovolené 14 dní v kuse zaměstnanci - postih pro zaměstnavatele
- Postih pro zaměstnavatele pro nedovolení čerpání dovolené 14 dní v kuse
- Dovolená alespoň jednou za rok 14 dní v kuse - co hrozí zaměstnavateli když to nedovolí?

Chci se zeptat co to jsou ty provozní důvody? Jestli se do toho počítá že agentura není schopná nabrat nové lidi. Protože tato situace tu trvá cca asi 2 roky.
Píšete že max. počet hodin je 150 a že nad tyto limity práci přesčas konat nelze. 8 hodin týdně. Jaký je limit přesčasu za měsíc? Například jestli mi může zaměstnavatel nařídit každou sobotu nebo neděli? Třeba u mě to je tak že třeba mám dva první víkendy volno a další dva víkendy jsem v práci.
A platí toto? Pokud se tedy dovolená čerpá po částech, měla by v takovém případě alespoň jedna její část činit alespoň dva týdny vcelku.
Co hrozí zaměstnavateli když jeho zaměstnanci mají víc jak 416 hodin přesčasů za rok? A můžete mi říct proč jste se ptali na zaměstnavatele?
Děkuji Jana

ODPOVĚĎ:
Nejsem si vědoma, že bych ve své minulé odpovědi uváděla jakýkoliv dotaz na Vašeho zaměstnavatele. Naopak Vy jste název zaměstnavatele sama uvedla ve svém dotazu.
Ohledně provozních důvodů, v prvé řadě platí, že dovolenou určuje zaměstnavatel a má přitom přihlédnout k oprávněným zájmům zaměstnance, pokud mu toto přihlédnutí provozní důvody dovolí. Pokud by zaměstnavatel dovolenou neposkytl s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnavatele a odůvodnil to provozními důvody, musel by až soud rozhodnout, na čí straně je pravda. Provozní důvody je velmi široký pojem a je na zaměstnavateli, aby je více specifikoval a případně pak obhájil. Limit přesčasů za měsíc zákoník práce nezná, zná limit týdenní a roční, jak jsem uvedla.
Pokud pracujete v normálním pracovním režimu po – pá, tak nemůžete pracovat i víkend a nemít v týdnu žádné volno. Jinak pro práci přesčas platí limity již mnou dříve uvedené. Pokud zaměstnavatel toto porušuje, může mu hrozit pokuta od inspektorát práce, inspektorát práce však ve většině případů provádí kontroly na základě podnětu.
Ano, ohledně dovolené platí, že by alespoň jedna část dovolené měla činit dva týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodnou jinak.

__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Postup vrácení poštovného při částečném odstoupení od kupní smlouvy (vrácení části objednávky)
- Vrácení části objednávky a vrácení poštovného - na jakou část poštovného má zákazník právo?
- Vrácení poštovného při částečném odstoupení od kupní smlouvy
- Vrácení poštovného při vrácení části zboží z objednávky

Mám dotaz ohledně vrácení peněz za zboží ve 14ti denní lhůtě (bez udání důvodu). Zákazník si objednal čtyři kusy věcí (oblečení), zaplatil cenu zboží + poštovné 80, -. Jeden kus zboží vrátil.
Jsem povinna mu vrátit první poštovné, ale v jaké výši? Celé těch 80, -?
Nebo to mám vydělit čtyřmi?
Pamatuje na toto zákon?
A nadále do budoucna:
Co když si objedná více větších věcí, poštovné bude 80, - a pak mi vrátí gumičky za 10 Kč a já mu uhradím poštovné k těm gumičkám těch 80, -??
Děkuji, Hedvika.

ODPOVĚĎ:
Zákon jednoznačnou odpověď na Váš dotaz neposkytuje. Zákonná úprava je obsažena v ust. § 1832 občanského zákoníku, které zní:
§ 1832
(1) Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu podnikatel bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem.
(2) Jestliže spotřebitel zvolil jiný, než nejlevnější způsob dodání zboží, který podnikatel nabízí, vrátí podnikatel spotřebiteli náklady na dodání zboží ve výši odpovídající nejlevnějšímu nabízenému způsobu dodání zboží.
Vzhledem k absenci výslovné právní úpravy bych doporučil postupovat následovně.
Pokud máte jednotné poštovné vždy bez ohledu na množství zakoupeného zboží, pak odstoupí-li spotřebitel od smlouvy pouze ohledně jedné z více zakoupených položek, vracejte částku bez poštovného, a to i kdyby např. odstoupil od smlouvy ohledně 4 kusů zboží z celkových 5. Je totiž zřejmé, že by spotřebitel hradil stejné poštovné, i kdyby si zakoupil byť jedinou položku samostatně.
Pokud by však bylo spotřebiteli účtováno poštovné v závislosti na počtu objednaných kusů, resp. váze a poštovné by bylo vyšší právě kvůli většímu počtu zboží, pak by bylo nutné určit poměrnou část poštovného na zboží, ohledně kterého došlo k odstoupení od smlouvy. Vy byste pak vracela cenu zboží s takto určenou poměrnou částí poštovného.

_

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Prodej firmy, nový zaměstnavatel (nový majitel) slíbil zaměstnávání další 1 rok - je možné tomu věřit?
- Prodej RWE, Innogy slíbil zaměstnání zaměstnanců 1 rok - je možné tomu věřit?
- Změna majitele firmy a zhoršení podmínek pracovní smlouvy - jak se bránit?
- Zhoršení podmínek smlouvy pro zaměstnance při změně zaměstnavatele (majitele firmy)

Firma koupila naši společnost a máme do ní přejít stylem přechod práv a povinností. Mám smlouvu na dobu neurčitou, vím, že zůstane platná. Ale ústně nám bylo sděleno, že firma bude garantovat zaměstnanost jeden rok. Nejsem si jist, zda to dostanu i na papíře. Má cenu se zasadit o to, aby bylo?
Budu pak mít smlouva na dobu neurčitou s touto garancí. Jak se to liší od smlouvy na dobu určitou?
Vnímám to jako objektivní zhoršení podmínek smlouvy, je šance, že by to tak vnímal i soud?
S pozdravem Filip

ODPOVĚĎ:
Při přechodu práv a povinností není možné měnit pracovní poměr zaměstnanců z doby neurčité na dobu určitou. Pokud by Vám nový zaměstnavatel dal takovou novou pracovní smlouvu podepsat, nemá na to právo a vy ji nepodepisujte. Pokud nebudete mít sjednán pracovní poměr na dobu určitou, může Vám zaměstnavatel dát výpověď jen ze zákonných důvodů. I písemné potvrzení, že nový zaměstnavatel garantuje zaměstnanost jeden rok, nemá žádný právní význam, rozhodné je znění pracovní smlouvy. Na druhou stranu je možné, že nový zaměstnavatel bude garantovat rok práva, které jste jako zaměstnanci měli u dosavadního zaměstnavatele (např. stravenky, benefity a apod.) a po roce bude chtít i u těchto nových zaměstnanců najet na stejný systém jako uplatńuje u svých nynějších zaměstnanců. To je možné.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Placení výživného a potvrzení o studiu - jak donutit potomka aby poslal potvrzení o studiu ze školy?
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Zpětvzetí žaloby - advokát protistrany žádá vysokou odměnu za minimální práci, jak se bránit?
- Nepřiměřená odměna advokátovi protistrany za nezahájený soudní spor (zpětvzetí žaloby)
- Maximální výše odměny advokáta u stáhnuté žaloby (zpětvzetí žaloby)

Mám dotaz ohledně placení výživného. Přítel platí své dceři výživné.
Ta v 06/2010 ukončila střední školu, od 15 let má vážnou známost a tak jsme si nemysleli, že půjde dál studovat,spíš to vypadalo na založení rodiny. Navíc s námi nekomunikuje, protože nesouhlasí s naším vztahem, na dotazy by nám stejně neodpověděla.
A tak přítel napsal soudu žalobu o zrušení placení výživného, jeho dcera si najala advokátku a ta soudu poslala potvrzení o studiu a okamžitě si nárokovala proplacení dvou úkonů, celkem 18.800 Kč.
Přítel ihned žalobu stáhl, ale v usnesení soud advokátce tento nárok uznal, protože přítel žalobu stáhl. Zdá se nám to přehnané za 2 úkony.
Chtěli bychom vědět, zda je šance, když se odvoláme ke Krajskému soudu, že se tato částka sníží, jestli je dobrý nápad se odvolat, zda v případě neúspěchu by tato částka nebyla vyšší a jak dceru donutit se hlásit,že studuje,nebo poslat zprávu o tom, že nastoupila do práce. Vypadá to,že máme jen právo platit a ona nemá vůbec žádné povinnosti se jakkoliv hlásit a dát o sobě vědět. Co nám prosím poradíte, jak se dál chovat a co dělat?
Děkujeme Ivana

ODPOVĚĎ:
Pokud jsou vztahy takové, že dcera odmítá sdělit, zda studuje či nikoliv, pak nezbývá, než každý rok dceru písemně vyzvat, aby doložila otci potvrzení o studiu. Pokud tak neučiní, pak lze opětovně podat žalobu na zrušení výživného, kdy by určitě nebyla otci již uložena povinnost nahradit náklady, neboť by to byla dcera, která svým postojem (kdy nereaguje a nedává tak otci jinou možnost) zavinila podání žaloby. Nyní byla chyba, že byla podána žaloba okamžitě, bez oficiální předžalobní výzvy. Pokud jde o náklady advokátky, nedoporučovala bych odvolávat se, jelikož v řízeních o výživné má advokát právo účtovat odměnu dle § 8 odst. 2 advokátního tarifu, který stanoví, že "Je-li předmětem právní služby opětující se plnění, stanoví se tarifní hodnota součtem hodnot těchto plnění; jde-li však o plnění na dobu delší než pět let nebo na dobu neurčitou, stanoví se jen pětinásobkem hodnoty ročního plnění." V tomto případě je tedy odměna za úkon právní služby skutečně velmi vysoká a dva úkony právní služby jsou rovněž odpovídající - převzetí a příprava zastoupení a vyjádření k žalobě.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPONÉ
- Výpověď ze zdravotních důvodů - odstupné
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď ze zdravotních důvodů - práva a nároky zaměstnance
- Výpověď ze zdravotních důvodů - výpovědní lhůta
- Výpověď ze zdravotních důvodů - musí zaměstnanec ještě přijít do práce?
- Musí zaměstnanec pracovat pokud nemá zdravotní způsobilost k výkonu práce?
- Zdravotní nezpůsobilost k výkonu práce, povolání, zaměstnání - musí zaměstnanec do přeřazení dělat ještě svou práci?
- Nezpůsobilost k výkonu práce a přeřazení do jiného regionu zaměstnavatelem - je to možné udělat?

Mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou, pozice obchodní manažer, ve firmě pracuji bez přerušení od r. 1.1.2009, 05/2016 mi bylo 55 let.
Od 10/2015 jsem náhle onemocněla a jsem dosud v pracovní neschopnosti.
Podpůrčí doba mi končí k 1.11.2016, dle řízení nyní v 10.2016 na OSSZ mi byl přiznán invalidní důchod I. stupně. Dle sdělení OSSZ k 1.11.2016 mi bude ukončena pracovní neschopnost a od 2.11.2016 budu pobírat invalidní důchod I. stupně. Tedy došlo u mně ke snížení možnosti plně vykonávat pracovní činnost na kterou mám pracovní smlouvu.
Můj dotaz:
Pokud bych podala po ukončení pracovní neschopnosti u svého současného zaměstnavatele výpověď dohodou ze zdravotních důvodů s doložením důvodů od lékaře na jaký postup mám nárok u zaměstnavatele.
Právě ze současných mých zdravotních důvodů nebudu moc vykonávat svou pracovní pozici obchodního manažera, tedy jestli budu mít určitě nárok na odstupné a na kolik měsíců ?
Pak jsem četla, ale nevím zda to tak skutečně je, že po podání výpovědi ze zdravotních důvodů mi poběží dvouměsíční výpovědní doba, ale už nemusím po tu dobu nastoupit do práce.
Zatím jsem nic ještě konkrétního u zaměstnavatele neprojednávala, jen jsem oznámila, že budu mít k 1.11.2016 ukončení ND a mohu opět nastoupit do práce.
Můj nadřízený mi dal dva návrhy:
Buď můžu nastoupit do práce, ale úplně na jiný region, který je nyní volný - tedy bez OZ, tj. Liberec a Ústí n.L., dříve před nemocí jsem měla na starost Západní Čechy - Bydlím u Plzně,
ale tento region je obsazený novým OZ, kterého v 1.2016 přijali místo mne.
Náplň práce je také především jezdit za obchodními partnery pravidelně služebním autem několikrát týdně do svěřeného regionu, což z Plzně je nákladově a časově pro zaměstnavatele také určitě nelogické apod. - asi to jen na mně zkouší, zda jim rovnou neřeknu, že chci skončit na dohodu,
aby se mne co nejsnáze zbavili. Ještě neví, že mám nově zdravotní omezení z titulu invalidního důchodu I. stupně.
Druhý návrh byl, že bychom se domluvili na vzájemné dohodě o ukončení s odstupným, ale s určením vyplacené částky do výše max. celkem 100 tis. hrubého. Vím, že můj průměr měsíční, který jim účetní potvrdí pro tyto účely je cca kolem 45 tis. hrubého, což mi můj nadřízený řekl, že by mi v případě řádné výpovědi ze strany zaměstnavatele museli vyplatit 5 měsíců jako odstupné tj. 2 + 3 měsíce a to majitel firmy nepovolí, tedy raději prý přijme variantu abych nastoupila na ten region vzdálený i když ve skutečnosti o mně asi vůbec už nestojí po tom roce nemoci a bude asi doufat, že ukončím sama výpovědí s dohodou, protože ze Západních Čech se dá těžko zvládat pravidelně tak vzdálený region.
Jen pro upřesnění i když budu mít jakoukoliv výpověď dohodou a pak se půjdu nahlásit na ÚP, nebude mít toto žádný negativní vliv na moji výši podpory v nezaměstnanosti, při výši mého průmru, který bude potvrzen i na zápočtový list můžu dostat jen max. výši podpory, tedy nebude to mít vliv na procenta vyplácení pdpory a jaké budu mít ukončení prac. poměru.
Prosím můžete mi vysvětlit na co můžu mít v současnosti nárok
nebo pokud bych ukončila sama výpovědí ze zdravotních důvodů, co by následovalo a co musí zaměstnavatel dodržet. Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Nejdříve je třeba říci, že přiznání invalidního důchodu není důvodem k ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů. Zaměstnavatel samozřejmě neví, proč Vám byl invalidní důchod přiznán, Vy nemáte povinnost toto zaměstnavateli sdělovat, a i kdybyste mu tuto informaci sdělila, nebude mít pro zaměstnavatele z hlediska pracovněprávního žádný význam.
Zaměstnavatel má povinnost nepřidělovat zaměstnanci práci, která by ohrozila jeho zdravotní stav nebo pro kterou by byl zdravotně nezpůsobilý. K tomuto posouzení slouží pravidelné pracovnělékařské prohlídky, na kterou by Vás měl zaměstnavatel po roce pracovní neschopnosti vyslat. Lékař, který pro zaměstnavatele pracovnělékařské služby provádí, pak zhodnotí Váš zdravotní stav ke konkrétnímu druhu práce, který pro zaměstnavatele vykonáváte. Bu´d Vás uzná způsobilou danou práci vykonávat a Vy máte povinnost nastoupit do zaměstnání. Pokud nebude chtít do zaměstnání nastoupit, musíte dát výpověď nebo se se zaměstnavatelem musíte domluvit na ukončení pracovního poměru dohodou. Nárok na odstupné ze zákona nemáte. Nebo Vás lékař způsobilou neuzná a pro zaměstnavatele je tento závěr výpovědním důvodem. Pokud je Vaše nezpůsobilost konat dosavadní práci způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, pak byste při ukončení pracovního poměru výpovědí nebo i dohodou měla nárok na 12-ti násobek průměrného výdělku. Pokud však nejde o pracovní úraz nebo o nemoc z povolání, pak nemáte nárok ze zákona na žádné odstupné.
Pokud se týká nabídky nového pracovního zařazení, resp. změny oblasti, ve které máte po ukončení pracovní neschopnosti působit, rozhodující je znění Vaší pracovní smlouvy. Pokud v pracovní smlouvě máte výslovně uveden region, ve kterém máte působit, musí Vám zaměstnavatel přidělovat práci dle pracovní smlouvy, i když pro tuto oblast už zaměstnal někoho dalšího. Pokud by Vám práci nepřiděloval, pak by musel konstatovat překážky v práci na své straně a vyplácet Vám 100% průměrného výdělku. Pokud v pracovní smlouvě nemáte výslovně uveden region, ve kterém máte působit, pak Vám zaměstnavatel může region určit a Vy máte povinnost v něm konat práci. Pokud s tím nesouhlasíte, pak musíte ukončit pracovní poměr.
Pokud dostanete výpověď nebo Vy dáte výpověď, běží Vám dvouměsíční výpovědní doba, záleží na důvodech výpovědi, aby bylo možné říci, zda v té době máte či nemáte povinnost pracovat.
Pokud Úřadu práce prokážete, že důvodem pro Vaše ukončení pracovního poměru byl Váš zdravotní stav, pak budete mít nárok na nesníženou podporu v nezaměstnanosti.

__

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Kupující koupil auto na náhradní díly a nyní chce slevu na opravu automobilu - může ji dostat?
- Auto koupené na náhradní díly - může kupující žádat slevu z důvodu vad vozu?
- Vozidlo koupené na náhradní díly - může kupující žádat slevu z důvodu vad vozu?
- Automobil koupený na náhradní díly - sleva z důvodu vad, závad motoru auta, automobilu, vozidla

Obracím se na Vás s problémem při prodeji auta. Prodal jsem auto, kde je nějaká porucha vozidla projevující se v atypických zvucích - zřejmě motor. Ve smlouvě to není specifikováno, ale ústně to bylo řečeno. Ve smlouvě je ovšem napsáno, že auto je NA NÁHRADNÍ DÍLY. Tomu také odpovídala cena (obvyklá na Internetu je mezi 150.000 a 175.000) která byla 100.000,-Kč. Nyní si kupující koupi rozmyslel a chce 30.000,-Kč na opravu nebo auto vrátit, vyhrožuje násilím i soudy. Je toto právně vymahatelné, nebo se mě jen snaží okrást? Podle mě má být smlouva podepsaná podle regulí nezrušitelná. Děkuji a jsem s pozdravem Denis

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 2095 občanského zákoníku odpovídá prodávající za to, že je předmět koupě v ujednané jakosti. Pokud by bylo vozidlo vadné, pak má kupující skutečně právo požadovat přiměřenou slevu, která by měla odpovídat nákladům na opravu.
Nicméně mám za to, že v tomto případě kupující není oprávněn požadovat slevu, resp. uplatňovat jiné nároky z důvodu vadného plnění.
Z Vašeho popisu vyplývá, že se v době prodeje jednalo o vadu zřejmou, Dle ust. § 2103 občanského zákoníku nemá kupující práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. Pokud motor vykazoval vady při prohlídce a na tuto skutečnost byl kupující výslovně upozorněn, pak nemůže uplatnit slevu. Na Vás ovšem bude, abyste prokázal, že jste prodávajícího na vadu upozornil.
Pokud jste vady nějakým způsobem specifikoval mimo smlouvu, např. v emailové komunikaci či textu inzerátu, doporučuji si tyto podklady pro případný spor uchovat.
Pokud výslovné upozornění na výskyt vady nejste schopen prokázat, pak bude nutné vycházet z textu smlouvy. Zde byla sjednána podstatně nižší cena oproti srovnatelným vozidlům. Lze se tedy přikloni (2015)t k názoru, že cena byla stanovena i s ohledem na vytýkanou vadu. Rovněž doporučuji si stáhnout inzeráty se stejnými vozidly s Vámi zmíněnou cenou, neboť pokud dojde k soudu, ceny za měsíce či roky mohou být zcela odlišné.
Bez samotného textu smlouvy a případných dalších listin nelze Váš případ detailně posoudit. Pokud by kupující nadále trval na svých nárocích, doporučuji věc konzultovat s advokátem.

__

- Dopravní nehoda - nedání přednosti v jízdě velmi rychle jedoucímu autu, automobilu na hlavní silnici
- Rychle jedoucí auto, automobil na hlavní silnici a nedání přednosti v jízdě - řidič nestihl dát přednost v jízdě, protože řidič auta jel rychleji než měl
- Využití kamerového systému Policie ke změření rychlosti auta, automobilu při dopravní nehodě

Měla jsem dopravní nehodu. Z vedlejší ulice jsem vjela na hlavní, kde do mé levé strany nabouralo auto. Mám po operaci kyčle, řidič druhého auta měl zlomenou nohu. Na silnici, kde je 30km/h jelo druhé neuvěřitelnou rychlostí odhadem 90-100km/h. Mám i přítomného svědka jiného řidiče, který tuto rychlost Policii potvrdil. Vzhledem k této rychlosti bylo velmi obtížné odhadnout blížící se auto. Nehoda se stala v noci, alkohol neměla žádná strana. Policie to uzavřela jako mou vinu. Na místě jsou kamery (ale ne na měření rychlosti), Policie je nevyužila. Je to správné a mohu se někam proti tomuto rozhodnutí odvolat ? Děkuji a s pozdravem, Milada.

ODPOVĚĎ:
Odvolat se můžete proti vybraným rozhodnutím, tedy záleží, jak přesně bylo rozhodnuto.
Pokud nesouhlasíte s rozhodnutím a např. i nevyužitím možných důkazních prostředků, je určitě žádoucí opravný prostředek využít, pokud zde taková možnost je.
Každé rozhodnutí má obsahovat poučení, zda je proti němu přípustný opravný prostředek, např. odvolání. Předně tedy prostudujte, zda a případně jaké poučení dané rozhodnutí obsahuje, následně na základě toho je možné činit další úkony.
Můžete se také nechat v řízení zastoupit advokátem, který zajistí, že Vaše práva budou náležitě chráněna – kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz.

__


OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel bytu SVJ neplatí poplatky SVJ z důvodu nebydlení v bytě - je to v pořádku?
- Neplacení do fondu SJV z důvodu nebydlení v bytě - je to v pořádku?
- Majitel bytu nebydlí v bytě SVJ, musí platit do fondu SVJ nebo ne?
- Nebydlení v bytě SVJ a placení záloh do fondu oprav - musí majitel bytu platit nebo ne?

Byl jsem dp konce roku 2014 vlastníkem bytu, kde se společenství vlastníků (bez mé účasti, nikdy jsem se žádné schůzky naúčastnil a nic nepodepsal) dohodlo na poplatcích SVJ a nyní je po mě zpětně vymáhají. Byt jsem vůbec nepoužíval, proto mi přijde absurdní platit vodné, úklid společných prostor apod. - viz níže. Jak mám dále postupovat?
Díky za odpověď. Mirek
"Dobrý den pane Mirku,
po telefonické domluvě Vám zde zasílám znovu email se součtem dluhu, který máte u SVJ. Jak jsem se zmiňoval v telefonu, byl bych rád, abychom našli smírnou cestu k vyrovnání tohoto dluhu, protože SVJ v Lukách chtějí toto mít vyrovnané a myslím si, že by bylo zbytečné to řešit jinou cestou než je domluva."
"Gratuluji, že se Vám podařilo byt prodat, nicméně evidujeme u Vás dluh za neuhrazené měsíční zálohy na SVJ XX. Jedná se o nedoplatek na fondech, vodě atd.
Soupis:
Měsíční platby SVJ ve výši 777,50,-Kč
celkem neuhrazeno: 3.110,-Kč rok 2013
celkem neuhrazeno: 9.330,-Kč rok 2014
Vodné:
celkem neuhrazeno: 1.378,-Kč rok 2013 - stále nedořešeno
Dělám kompletní kontrolu, tím že jste tu většinou nebyl, bylo vždy těžké udělat vyúčtování vody, vždy se dělalo průměrné vyúčtování dle počtu kubíků, které zbyly. Tudíž si myslím, že i tak jste platil málo.
ÚHRADY PROVEĎTE NA ÚČET SVJ JECLOVSKÁ 796: 2100388363 / 2010, pod v.s. 79605, do poznámky Mirek.
V případě dotazů mě pište nebo volejte, ale žádám Vás, aby jste úhrady provedl obratem. Je to vůči sousedům nepříjemné Vás tu evidovat.
Děkuji,SVJ"

ODPOVĚĎ:
Povinnost hradit do fondu SVJ není spojena s užíváním bytu, tedy se skutečností, zda se v bytě zdržujete či nikoliv, ale s vlastnictvím bytu. Tedy samotná existence vlastnického práva k bytu zakládá povinnost přispívat do fondu SVJ tak, jak bylo odsouhlaseno či je uvedeno ve stanovách SVJ. Nezbude, než tedy požadované poplatky uhradit.

__

FINANCE-DANĚ
- Práce pro slovenskou s.r.o. a české daňové přiznání - je nutné uvést příjmy ze Slovenska?
- Práce pro slovenskou firmu a české daňové přiznání - je nutné uvést příjmy ze Slovenska?
- České daňové přiznání a práce pro slovenskou s.r.o. - je nutné uvést příjmy ze Slovenska?
- České daňové přiznání při práci pro slovenskou firmu - je nutné uvést příjmy ze Slovenska?

V ČR pracuji jako OSVČ a zároveň jsem společníkem, jednatelkou ve firmě s.r.o. na Slovensku. Až v Česku budu podávat daňové přiznání, musím zde prokázat i některé informace ze slovenské firmy, nebo stačí že tato firma odvádí daně na Slovensku a já ji v českém daňovém přiznání nemusím vůbec evidovat?
Moc děkuji. Alena

ODPOVĚĎ:
Pokud jste rezidentem České republiky (tj. pokud zde máte bydliště nebo se zde zdržujete alespoň 183 dní v roce), tak bude záležet, zda ze slovenské firmy pobíráte nějaké příjmy ze závislé činnosti. Např. odměnu jednatele nebo zda jste zde zaměstnaná. Pokud ano, tak tyto příjmy musíte uvést v českém přiznání k dani z příjmů fyzických osob a uplatnit metodu vynětí anebo zápočtu, podle toho, která metoda pro Vás bude výhodnější.
Pokud žádné příjmy Vy jako fyzická osoba ze slovenské firmy nemáte. Firma pouze odvádí daně z příjmů právnických osob na Slovensku, tak Vám žádný příjem ke zdanění nevzniká a daňové povinnosti tak máte v ČR vypořádané.

__

FINANCE-DANĚ
- Daň z prodeje nemovitosti
- Daň z koupě nemovitosti
- Koupě nemovitosti pro vlastní bydlení - daně, platí se nebo ne?
- Koupě bytu, domu pro vlastní bydlení - daně, platí se nebo ne?
- Odvod daně při koupi bydlení pro vlastní potřebu
- Odvod daně při koupi bytu, domu pro vlastní potřebu
- Odvod daně při koupi nemovitosti pro vlastní potřebu

Dotaz na daň z koupě a prodeje nemovitosti. V květnu 2016 jsem se rozvedla a ztratila jsem tak možnost bydlení. Následně jsme s exmanželem prodali pozemek (dříve byl v SJM), který jsme vlastnili cca 15 let. Daň již dle smlouvy zaplatil kupující.
Poté jsem si v elektronické dražbě vydražila byt a tento jsem financovala z prostředků za prodaný pozemek (ještě jsem doplácela něco navíc). Dle informací exekutorské kanceláře mám ještě zaplatit i daň – 4 procenta z koupě vydraženého bytu. Slyšela jsem, že pokud si kupující kupuje nemovitost k vlastnímu bydlení, pak daň nemusí platit. Je tato informace správná?
Děkuji, Adriana

ODPOVĚĎ:
Informace, kterou jste slyšela, se týká prodeje nemovité věci a daně z příjmů, a to za splnění zákonných podmínek. Vy ale musíte zaplatit daň z nabytí nemovitých věcí, která činí 4 % z ceny dosažené vydražením. Té se nevyhnete, protože poplatníkem v případech jiných forem nabytí nemovitosti, než je kupní nebo směnná smlouva, je vždy nabyvatel nemovité věci.
Termín pro podání přiznání a platba daně je do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl proveden vklad práva do katastru nemovitostí. Základem daně je cena dosažená při vydražení, nemusíte mít znalecký posudek.

__

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Zplnoletnění z důvodu těhotenství před 18. rokem věku
- Splnoletnění z důvodu těhotenství před 18. rokem věku
- Těhotenství před 18. rokem věku a zplnoletnění soudem
- Těhotenství před 18. rokem věku a splnoletnění soudem
- Soudní rozhodnutí o splnoletnění, zplnoletnění z důvodu těhotenství před 18. rokem věku
- Přiznání rodičovské odpovědnosti soudem
- Rodičovská odpovědnost nezletilého rodiče - rozhodnutí soudu
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Kdo bude vychovávat dítě nezletilých osob - možnost zplnoletnění nezletilých rodičů
- Kdo bude vychovávat dítě nezletilých osob - možnost splnoletnění nezletilých rodičů

Mám menší problém je mi 16 let. Přítelovi bylo 16 let jsem ve 4. měsíci těhotenství a chceme se nechat zplnoletnit, aby jsme dítě mohli vychovávat spolu a bydleli by jsme u jeho rodičů. Bydlíme od sebe asi 150 kilometru. Máma s tím nebude souhlasit s myslíte že by byla možnost aby nám to s přítelem vyšlo děkuji za odpověď. Linda

ODPOVĚĎ:
Jestliže jste jako rodiče dítěte oba nezletilí, bylo by dobré obrátit se na soud, aby alespoň jednomu z vás přiznal tzv. rodičovskou zodpovědnost. Zákon umožňuje přiznat nezletilému rodiči alespoň dílčí část rodičovské zodpovědnosti spočívající pouze v péči o dítě. Nezletilý rodič se tedy se svolením soudu smí o dítě osobně starat, zajišťovat jeho výživu, zdravotní péči, smí přijímat za dítě výživné apod., ale nemůže dítě zastupovat v právních vztazích, neboť sám nemá plnou způsobilost k právním úkonům. Předpokladem pro přiznání rodičovské zodpovědnosti soudem je skutečnost, že jde o nezletilého rodiče staršího šestnácti let, který skýtá záruku, že je schopen takovéto oprávnění vykonávat.
Zákon nevylučuje, aby rozhodnutí o přiznání rodičovské zodpovědnosti bylo vydáno i v případě, že by nezletilí byli oba rodiče - rodičovská zodpovědnost ve výkonu péče o dítě pak může být přiznána jednomu nebo oběma rodičům. Zastupování dítěte v právních záležitostech a správu jeho jmění pak bude vykonávat soudem stanovený poručník. Poručníkem musí být zletilá osoba, která má plnou způsobilost k právním úkonům – může to být například někdo z prarodičů dítěte (babička nebo dědeček), ale i jiný příbuzný.
Protože přiznat rodičovskou zodpovědnost Vám může jedině soud, ale jako nezletilá se soudem komunikovat nemůžete, doporučuji Vám v první řadě obrátit se na sociální pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD), kterou najdete na sociálním odboru městského úřadu v místě Vašeho bydliště. Sociální pracovnice Vás může zastupovat při jednání u soudu a poradí Vám i s dalšími kroky při řešení Vaší situace.

__

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Opakované lživé pomluvy členem rodiny na úřadech - jak se bránit?
- Pomluvy osobou blízkou na úřadech - jak se bránit?
- Opakované podávání nesmyslných nepravdivých podnětů na úřadu - jak se má šetřený bránit?

Příbuzný nás ve snaze mstít se za jakoukoliv cenu opakovaně udává a činí podněty na stavební úřad či Českou inspekci životního prostředí. V tom ale není problém, protože dotčené orgány kontrolami zásadní pochybení z naší strany nezjistily anebo si vyžádaly doplnění podkladů.
Ukázalo se však, že se pan příbuzný ve svých podnětech (které se dostávají do rukou úředníků) dopouští také lživých osobních výlevů a obvinění, např. že jsme se hrubě a urážlivě chovali k jeho matce a činili nátlak (při tom on sám trvalým bydlištěm jinde ji navštívil sotva jednou za měsíc, zatímco my museli být poslední roky před jejím úmrtím v neustálé pohotovosti pro její nesoběstačnost kvůli zhoršujícímu se zdraví).
Na jiném místě zase píše, že v den kontroly úřadem u nás jsme byli odjeti na konkrétním místě (dotčený úřad má samozřejmě protokol ze dne kontroly, kdy jim vstup umožnil doma přítomný člen naší rodiny a ti, co jsme doma nebyli, tak jsme se rozhodně nenacházeli tam, kde uvádí pan stěžovatel apod.).
Ještě hnusnější obvinění bych jen obtížně několika slovy vysvětlil.
Zkrátka závěrem, dá se nějakým způsobem proti písemně uváděným lžím bránit ? Samozřejmě, kdyby to na nás křičel ústně přes plot, nebo pomlouval lidově řečeno někde na návsi, obtížně můžeme dokázat, že to vůbec pronesl, pokud by to nebyl ochoten někdo dosvědčit. Ale když to takto uvádí písemně a je to k dispozici na úřadě (i když ten řeší konkrétní např. stavební podnět a ne jeho slovní urážky).
Děkuji Dalibor

ODPOVĚĎ:
V případě uvádění nepravdivých tvrzení je zde několik možností obrany (bez ohledu na skutečnost, zda je tak činěno ústně či písemně):
První možností je postih jednání jako přestupku proti občanskému soužití dle § 49 přestupkového zákona, kterého se dopustí ten, kdo
a) jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch,
c) úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním.
Další možností je zde postih za trestný čin pomluvy dle § 184 trestního zákoníku, kterého se dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu.
V obou výše uvedených případech se můžete obrátit na policii.
Dále je zde možnost obrany prostřednictvím žaloby u občanskoprávního soudu, a to žaloby na zdržení se takovýchto zásahů – tedy můžete požadovat, aby upustil od tohoto jednání. Dále můžete případně žádat náhradu způsobené újmy.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Výpočet nemocenské při neschopence na začátku pracovního poměru
- Neschopenka po nástupu do práce - výpočet nemocenské, podle čeho se počítá?

Syn nastoupí od 17.10.2016 do nového v zaměstnání. Dne 1.11.2016 má jít na operaci a bude v dočasné pracovní neschopnosti DPN. Z jakého příjmu se mu bude vypočítávat nemocenská? Z nového zaměstnání a nebo ze starého? Nyní je veden na ÚP, předtím pracoval od srpna 2015 do 10.8.2016. Děkuji moc za odpověď. Jana

ODPOVĚĎ:
Nemocenské pojištění vzniká zaměstnanci dnem, ve kterém začal vykonávat práci a splňuje podmínky pro založení účasti na pojištění (§ 10 ZNP). K výpočtu nemocenské je zapotřebí zjistit denní vyměřovací základ za rozhodné období. Rozhodným obdobím je v případě, že onemocnění zaměstnance vzniklo v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance (tj. od vzniku pracovního poměru) do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla (§ 18 odst. 4 ZNP).
Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla (§ 18 odst. 6 ZNP)

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Úraz hosta zapříčiněný obsluhou restaurace, baru - odpovědnost obsluhy zařízení
- Odpovědnost provozovatele zařízení za zranění hosta - věci na chodbě vedoucí k WC, zakopnutí a zranění
- Odpovědnost provozovatele zařízení za zranění hosta - špatně osvětlená chodba vedoucí k WC
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Věci na chodbě restaurace - požární předpisy, bezpečnostní předpisy

Chtěla bych se zeptat na povinnosti provozovatele restauračního zařízení.
Zařízení je umístěno v přízemí obytného domu. Toalety příslušící k provozovně jsou mimo tuto provozovnu, v jiném patře. Klíč od toalety se vyzvedává a vrací obsluze.
V únoru 2016 obsluha zůstala s několika hosty po zavírací době v provozovně. Jeden z hostů odešel na toaletu a při cestě z toalety utrpěl zranění. Na chodbě vedoucí k toaletě byly schody. Začátek, ani konce schodů nebyly označeny, světelné podmínky v tmavé chodbě také nebyly nejlepší.
Obsluha nezkontrolovala provozovnu, ani toaletu a odešla. V provozovně zůstaly věci hosta - kabát, taška, mobil, doklady, tablet, klíče
- je povinností provozovatele před ukončením provozu zkontrolovat, zda v prostorách toalety (přestože není přímo v provozovně) někdo nezůstal, zvlášť, když host nechal všechny uvedené věci v zimním období v provozovně. Stává se, že hosté v provozovně věci zapomínají.
- může být obsluha obviněna z neposkytnutí pomoci hostu, který zůstal na chodbě vedoucí z toalety?
- na chodbě byl v této době umístěn koberec a krabice. Je povinností provozovatele udržovat cestu k toaletám volnou, i když věci patřily obyvatelům domu? (požární předpisy, bezpečnost)
- může být problém i to, že se toto vše stalo po zavírací době?
Předem děkuji za odpověď
Simona

ODPOVĚĎ:
Situace, která se stala, spadá do oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Odpovědi lze nalézt zejména v zákoníku práce a zákoně o ochraně veřejného zdraví. Každá provozovna, tedy i restaurační zařízení či bar by měly mít svůj provozní řád schválený hygienou, který by právě takového situace měl upravovat - tedy kontrola prostor po zavírací době, kontrola odložených věcí, apod. Když to zobecním, tak povinností provozovatele je kontrolovat prostory po zavírací době i přístupové cesty jak k toaletám, tak cesty, po kterých se běžně pohybují hosté či zaměstnanci baru (bez ohledu na to, kdo zavinil, že cesta k toaletám byla špatně průchozí.)
Obsluha může být obviněna i z trestného činu neposkytnutí pomoci, pokud byl host díky zranění ve stavu ohrožujícím vážně jeho zdraví či život. Z právního hlediska není rozhodující, kdy k události došlo, zda před či po zavírací době.

__

RODINA-PĚSTOUNSTVÍ
- Zrušení pěstounské péče - do kdy se vyplácí odměna pěstouna?
- Vyplácení odměny pěstouna a zrušení pěstounské péče o dítě
- Vrácení odměny pěstouna při zrušení pěstounské péče o dítě
- Výpočet hmotného zabezpečení u pěstouna který zrušil pěstounství

31. 07. 2016 mi byl ukončen 6letý pracovní poměr ve smyslu § 52c) pro nadbytečnost. Tříměsíční odstupné dočerpávám k 31. 10. 2016. Průměrný čistý měsíční příjem činil 18.000 Kč. Současně mám v péči nezletilou dívku od roku 2014, avšak soud mi ji svěřil do pěstounské péče až po 9 měsících. Jsem tak pěstounkou s měsíční odměnou 8.000 Kč hrubého, po zdanění a odvodech na ZP a SP s čistou měsíční odměnou 5.500 Kč. Odměnu pěstouna mi vyplácí úřad práce od 17. 7. 2015. Jsem příjemcem částečně invalidního důchodu 2. stupně od roku 2013, ten však nepokryje mé životní náklady.
Dnem 1. 11. 2016 na základě písemné dohody s rodiči mé svěřenkyně si tuto nezletilou problematickou dceru přebírají zpět do své péče. OSPOD je s tímto srozuměn. Tuto dohodu zasílám rovněž úřadu práce, OSPOD a obvodnímu soudu, kterému podávám návrh na zrušení pěstounské péče.
Údajně k soudnímu jednání má dojít přibližně za 3-4 měsíce, čili v lednu-únoru 2017. Je mi 59 let.
1) Bude mi nadále vyplácena odměna pěstouna až do rozhodnutí soudu o zrušení pěstounské péče resp. do PM tohoto rozhodnutí?
2) Pokud nebude odměna vyplácena – bude zastavena z důvodu, že o svěřenkyni již nebudu pečovat – mohu se zaregistrovat jako uchazeč o zaměstnání s žádostí o hmotné zabezpečení od 1. 11. 2016?
3) Pokud mi bude vyplácena odměna pěstouna až do rozhodnutí soudu resp. PM, může se stát, že budu takovou odměnu muset pak úřadu práce vracet, když po dobu pěstounství se nemohu zaregistrovat jako uchazečka o zaměstnání?
4) Pokud budu muset vracet tuto mně vyplacenou odměnu od 1. 11. do nabytí PM, jak bude tedy období od 1. 11. do nabytí PM soudního rozhodnutí hodnoceno? Jak to bude s odvody na zdravotní a sociální pojištění?
5) Odkdy se mohu vlastně zaevidovat na úřadu práce? (práci si marně hledám)
6) Odkdy mohu žádat o hmotné zabezpečení?
7) Z čeho se mi vypočítá hmotné zabezpečení? Pouze z pěstounské odměny 5.500 Kč čistého?
8) Odchod do předčasného starobního důchodu mi současnou svízelnou situaci neřeší.
Děkuji vám za odpovědi a pomoc.
Regina

ODPOVĚĎ:
Podle § 47t zákona o sociálně-právní ochraně dětí je odměna pěstouna vyplácena po uplynutí kalendářního měsíce, za který náležela, nejpozději však do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci. Vzhledem k tomu, že v měsíci říjnu ještě o dítě v pěstounské péči pečujete, měla by Vám být odměna pěstouna vyplacena po uplynutí tohoto měsíce, tedy ještě v měsíci listopadu. Poté by měla být výplata odměny pěstouna zastavena. Podle § 47v téhož zákona se řízení o odnětí dávky nebo o zastavení její výplaty zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z moci úřední. Vzhledem k tomu, že jste úřadu práce, který Vám odměnu pěstouna vyplácí, řádně oznámila, že si dívku od 1.11. přebírají do péče její rodiče, měl by Vám úřad práce na základě tohoto oznámení vyplatit poslední odměnu pěstouna v listopadu a od prosince 2016 výplatu odměny zastavit. O zastavení výplaty či odnětí odměny pěstouna by měl úřad práce vydat písemné rozhodnutí, které by Vám mělo být doručeno.
Co se týče evidence na úřadě práce, podle § 25, odst. 1, písm. p) uchazečem o zaměstnání může být osoba, která není osobou pečující o dítě nebo osobou, která je vedena v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle § 47j, odst. 1, písm. c) a d). Písmena c) a d) však upravují odměnu pěstouna ve výši 20.000 a 24.000 Kč. Jestliže je Vám vyplácena pouze odměnu ve výši 8.000 Kč (před zdaněním a odečtením pojistného – tedy odměna podle písm. a), nemusíte čekat na ukončení výplaty odměny a můžete se na úřadě práce zaevidovat kdykoliv. Od data evidence na úřadě práce si pak můžete zažádat o výplatu podpory v nezaměstnanosti. Protože výše podpory v nezaměstnanosti se určuje z posledního čistého měsíčního výdělku, obávám se, že ve Vašem případě bude bohužel opravdu vypočtena pouze z pobírané čisté odměny pěstouna ve výši 5.500 Kč. Pokud byste se zaevidovala bezprostředně po skončení zaměstnání, byla by Vám výše podpory vypočtena z platu, kterého jste dosahovala v zaměstnání.
Pokud máte hmotným zabezpečením na mysli jiné sociální dávky než podporu v nezaměstnanosti (například příspěvek na bydlení, dávky pomoci v hmotné nouzi apod.), nárok na výplatu těchto dávek závisí nejen na výši Vašich příjmů, ale také na výši Vašich životních nákladů, o kterých se ve svém dotazu nezmiňujete.

__

OBČAN-SVJ
- Placení faktur z fondu jiných domů jednoho SVJ a nárok na vrácení přeplatku od jiného domu SVJ
- Placení faktur z fondu jiných domů jednoho SVJ a nárok na vrácení nedoplatku (dluhu) od jiného domu SVJ

Obracím se na Vás s dotazem z pozice předsedy výboru SVJ. Naše minulá správcová domu měla zvláštní praxi, a to, pokud nesehnala pověřeného vlastníka domu pro podpis na proplacení faktury v bance, vzala peníze z jiného domu a fakturu zaplatila. Toto trvalo několik let. Domů které spravovala měla hned několik, a některé platby za náš dům platili jiné domy, naopak jiné platby jsme platili jiným domům my. Vím, že k této situaci nemělo dojít a vše teď napravujeme, a už spolupracujeme s jinou firmou která náš dům spravuje. Bohužel se na nás začínají obracet domy které nebyly tak rychlé, a chtějí řešit platby z jejich účtů za naše služby. Mají nárok na vrácení těchto peněz od nás? Podle mě se nejedná o účelné nebo vědomé obohacování našeho SVJ, a měli by to soudně vymáhat po osobě která jim tuto škodu způsobila a ne po nás, tedy po správcové domu. Navíc i nám paní správcová zpronevěřila peníze domu a řešíme to s ní uznáním dluhu vůči SVJ. A co dělat pokud začnou peníze po nás vymáhat, jaké možnosti obrany máme? S původní správcovou již nemáme nic společného krom dluhu který po ní vymáháme, a pokud někomu peníze vrátíme vznikne další škoda nám kterou nemáme kde vymáhat.
Děkuji za radu, Stanislav

ODPOVĚĎ:
Z právního pohledu je tato situace jasná a je to tak, jak uvádíte. Bývalá správcová způsobila svým jednáním škodu, za kterou je odpovědná ona, nikoliv vy jako SVJ. Proto zde jsou dvě možnosti - podat na správcovou trestní oznámení pro trestný čin zpronevěry a přihlásit způsobenou škodu do trestního řízení nebo podat na správcovou civilní žalobu o náhradu škody. Ale určitě nehraďte jiným SVJ to, co měla správcová místo nich údajně uhradit za vás.
Pokud peníze začnou jiná SVJ vymáhat po vás, můžete se bránit jednoduše tím, že v daném sporu nejste pasivně legitimovanou stranou (nejste odpovědni za vzniklý dluh) a z tohoto důvodu nechť je žaloba zamítnuta.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Splácení nákladů soudního řízení ve splátkách splátkovým kalendářem - je možné požádat soud?
- Žádost na soud o splácení nákladů protistrany za mnou prohrané soudní řízení ve splátkách, splátkovým kalendářem
- Splácení nákladů soudního řízení neúspěšným žalobcem ve splátkách splátkovým kalendářem - je možné požádat soud?
- Mohu požádat soud o splácení soudních poplatků a advokáta protistrany ve splátkách splátkovým kalendářem (prohrál jsem soud)

Vedu soudní spor s realitní kanceláři. Mám dotaz: v případě prohry sporu bych chtěl vědět jakým způsobem postupuje soud, aby byly uhrazeny veškeré náklady soudního řízení. Jelikož jsme vyčerpali již veškeré finance a jsme důchodci, je tu možnost splátkového kalendáře? Leoš

ODPOVĚĎ:
V případě neúspěchu ve sporu hradí náklady strana sporu, která nebyla úspěšná, případně jsou náklady hrazeny oběma stranami podle poměru úspěchu ve věci. Pokud jste důchodci, doporučovala bych soudu doložit vaši majetkovou situaci a doklady o příjmech s žádostí, aby soud rozhodl tak, že každá strana si ve sporu ponese své náklady sama. Pokud by vám soud uložil povinnost náklady řízení uhradit, určitě soud požádejte, aby s ohledem na vaši situaci uložil povinnost nahradit náklady řízení ve splátkách. Tuto žádost musíte vznést v rámci závěrečných řečí, ještě před vyhlášením rozsudku.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Věcné břemeno od spoluvlastníka nemovitosti pro třetí osobu - je nutný souhlas ostatních spolumajitelů?
- Je nutný souhlas spolumajitelů nemovitosti s věcným břemenem pro cizí osobu?
- Věcné břemeno pro cizí osobu do bytu, domu ve spoluvlastnictví - je nutný souhlas spolumajitelů, spoluvlastníků?
- Věcné břemeno pro cizí osobu do nemovitosti ve spoluvlastnictví - je nutný souhlas spolumajitelů, spoluvlastníků?

Bydlím na vesnici v rodinném domku. Před pěti lety rodiče darovali třetinu nemovitosti mě. Třetinu sestře a třetinu mému nejstaršímu synovi, který už je momentálně plnoletý. Chtěla bych na moji třetinu napsat svého manžela jako břemeno na dožití. Budu potřebovat souhlas sestry? A když ano a ona odmítne podepsat smlouvu je nějaká možnost že by to šlo i bez jejího podpisu?
Děkuji za odpověď. Danuše

ODPOVĚĎ:
Pokud jste podílovými spoluvlastníky - což jste, pak nutně k zápisu věcného břemene musíte mít souhlas ostatních spoluvlastníků. Jedinou možností za situace, kdy jeden ze spoluvlastníků odmítá souhlas dát, je podat k soudu žalobu o nahrazení souhlasu tohoto spoluvlastníka.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď nájmu zpětně nájemníkem z důvodu odstěhování nájemníka
- Výpověď nájmu zpětně nájemcem z důvodu odstěhování nájemce
- Předčasné ukončení nájmu nájemníkem - výpovědní lhůta
- Předčasné ukončení nájmu nájemcem - výpovědní lhůta
- Předčasné ukončení nájmu a placení nájmu, nájemného
- Placení nájmu při předčasném ukončení nájemní smlouvy nájemcem, nájemníkem

Pronajala jsem zařízený být (tj. jednu místnost vč. společného příslušenství, které používají další 2 nájemnice) na dobu určitou a sice na 1 rok vždy s možnosti prodloužení. Jedna nájemnice, jejíž smlouva konci 31.3.2017 mi dne 3.10.2016 mailem sdělila, že se 30.9.2016 odstěhovala a že mi výpověď vč. důvodů posílá poštou. Protože jsem často na cestách (což ji je známé), tak jsem ji mailem několikrát požádala, aby mi kopii výpovědi poslala taktéž mailem. Vzhledem k tomu, že na mě maily nereaguje, kam se odstěhovala mi není známé a platnost jejího občanského průkazu vyprší v polovině listopadu. V příloze zasílám výňatek že smlouvy týkající se výpovědi.
Děkuji, Zdena

ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení sjednané smlouvy je nájemnice oprávněna nájem ukončit výpovědí bez uvedení důvodu, nicméně s tříměsíční výpovědní dobou počínající měsícem následujícím po měsíci, kdy Vám výpověď jakožto pronajímateli došla. Dle smlouvy je nájemnice povinna výpověď poslat písemně. Platí tedy, že pokud Vám písemná výpověď byla doručena v říjnu, pak od listopadu běží výpovědní doba a nájem tedy bude končit 31. ledna 2017 a do té doby je povinna Vám řádně hradit nájemné. Pokud tak neučiní, můžete se nájemného domáhat soudně. Pokud na maily nereaguje, nezbude, než s ní věc řešit doporučenou poštou a pokud nebude kontaktní, nezbude, než podat žalobu za neuhrazený nájem, kdy soud v rámci tohoto řízení může z Centrální evidence obyvatel zjistit, kde se nájemnice zdržuje či na jaké adrese je kontaktní.

__

RODINA-SJM
- Zadlužení manželů manželem bez vědomí manželky - odpovědnost manželky za dluh, dluhy
- Zadlužení manželů manželkou bez vědomí manžela - odpovědnost manželky za dluh, dluhy
- Manželka nevěděla o dluhu manžela - odpovědnost manželky za dluh manžela
- Manžel nevěděl o dluhu manželky - odpovědnost manželky za dluh manžela

Otec já i matka žijeme ve společném bytě.Otec přes 70 let si bere neřízeně půjčky nechce říci na co.Chodí jen do práce a nebo je na počítači doma
Nikdy jsme za ty půjčky nic nekoupili.Jsou statisícové.Domníváme se že je bud finančně nesvéprávný nebo ho možná někdo vydírá což je možná ještě pravděpodobnější když za každou cenu nechce říci proč si je bere.On si vezme několik půjček a ty peníze prostě hned nemá a přitom za tyto velké peníze nic nekoupil.Někam je musí prostě posílat.
Momentálně jsou matka a otec v rozvodovém řízení .Od 7.září 2016 nyní do 12 října zatím ani nepřišel termín prvního stání.
Do rozvodové smlouvy dal otec s matkou toto:
Smluvní strany ujednaly,že závazky ze Smluv bude nadále platit manžel,neboť si výše uvedené závazky sjednal bez vědomí manželky a použil je pouze na své potřeby/Výše je ve smlouvě o rozvodu je uvedeno,za trvání společného jmění, osm největších půjček (např Provident ap.) s jejich názvy a čísly půjček/
A ptám se tedy až bude po rozvodu a s otcem by se třeba zdravotně něco stalo Je v důchodu a pracuje.Je matka tímto nějak chráněná před věřiteli když tyto půjčky vzal otec do smlouvy o rozvodu na sebe aby je nemusela platit i když byly za doby SJM ale podepsány bez jejího vědomí a nebyly určeny na běžný chod domácnosti?Musela by je platit nebo je nějak chráněna touto smlouvou ?
Podařilo se mi na internetu najít zákon paragraf 710 zákona č. 89/2012 Sb který mluví takto o SJM:
Součástí společného jmění manželů SJM jsou dluhy za trvání manželství ledaže za
a/ se týkají majetku,který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu,který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
b/ (to je náš případ) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb
A ptám se tedy pokud toto posíláme společnostem u nichž má otec půjčky a které nejsou uvedeny v rozvodové smlouvě .Jelikož chodí stále upomínky
Je to možnost aby se matky netýkaly tyto dluhy i když byly podepsány v SJM ale bez jejího souhlasu a na běžný chod domácnosti?
Musela by je tedy platit nebo ne?
Jelikož kromě psychické nemoci máme i podezření na trestný čin vydírání.Máme jít na policii i když nemáme konkrétní důkazy?Jediné co nás napadá je že by to bylo poznat kam ty peníze chodí z otcova účtu ale ten je samozřejmě tajný .Máte nějakou radu?
Máme i sepsanou žádost od psycholožky na finanční nesvéprávnost ale jelikož stále od začátku září 2016 probíhá rozvod , tak se obáváme že by podání žádosti od psycholožky o finanční svéprávnosti na soud mohlo rozvod velmi zkomplikovat a zdržet a tudíž samozřejmě se dluh zvětšoval.
Je nějaký termín do kdy soud musí určit první státní rozvodu od podání žádosti o rozvod na soud?
Je to tedy velmi komplikované a proto je můj dotaz poněkud delší
Pomohlo by například i vystěhování z bytu aby ty dluhy nebyly na nás?
Máte celkovou radu jak v této situaci nejlépe z uvedených možností postupovat?
Který z těch kroků by byl nejúčinnější a nejrychlejší?
Velmi děkuji za odpověď. Miloš

ODPOVĚĎ:
Pokud o půjčkách peněz matka nic nevěděla, pak skutečně nespadají do SJM a není povinna je po rozvodu hradit. Může se stát, že po ní některý z věřitelů bude dluh vymáhat soudně, nicméně stačí, když matka doloží tuto dohodu a zároveň prokáže, že o dluzích nevěděla. Stačí i svědeckou výpovědí rodinných příslušníků.
Pokud máte podezření, že otce někdo vydírá, pak jděte na Policii, nemusíte mít konkrétní důkaz, policie je povinna to vyšetřit a případně z účtů otce zjistit, kam finanční prostředky jdou.
Zahájení řízení o omezení svéprávnosti by skutečně mohlo rozvod zkomplikovat, pokud by bylo zjištěno, že otec má nějaké psychické problémy a byl by omezen ve svéprávnosti, nemusel by soud manželství rozvést.
Žádná lhůta na nařízení soudního jednání není, záleží vždy na konkrétní vytíženosti soudce, nicméně praxe je taková, že od podání návrhu bývá jednání nařízeno nejdříve za 3 měsíce.
Vystěhování z bytu by situaci nevyřešilo, exekutor je oprávněn zabrat majetek dlužníka bez ohledu na jeho bydliště. Tj. Pokud byt, v němž rodiče bydlí, je rodičů, exekutor jej může postihnout bez ohledu na to, zda tam otec bydlí či nikoliv.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Sdělení oznamovatele přestupku - dostane se přestupce ke jménu oznamovatele?
- Sdělení jména oznamovatele trestného činu - dostane se pachatel ke jménu oznamovatele?
- Jak může získat přestupce jméno oznamovatele přestupku který byl oznámit přestupek na Policii?
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Jak může získat pachatel trestného činu jméno oznamovatele který byl oznámit trestný čin na Policii?

Chci se zeptat zda, je mi Policie ČR povinna poskytnou jméno osoby, která zaslala podnět na Policii ČR k přezkoumání účetnictví mé firmy z důvodu podezření z krácení daně a u důvodu, že ve firmě zaměstnávám lidi na „na černo“. Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Tento údaj je součástí spisu vedeného v této věci.
Dle § 65 trestního řádu obviněný, poškozený a zúčastněná osoba, jejich obhájci a zmocněnci mají právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka. Jiné osoby tak mohou činit se souhlasem předsedy senátu a v přípravném řízení se souhlasem státního zástupce nebo policejního orgánu, jen pokud je toho třeba k uplatnění jejich práv.
Dále platí, že v přípravném řízení může státní zástupce nebo policejní orgán právo nahlédnout do spisů ze závažných důvodů odepřít. Závažnost důvodů, ze kterých tato práva odepřel policejní orgán, je na žádost osoby, jíž se odepření týká, státní zástupce povinen urychleně přezkoumat. Tato práva nelze odepřít obviněnému a obhájci, jakmile byli upozorněni na možnost prostudovat spisy, a při sjednávání dohody o vině a trestu.
Postavení obviněného získáte, pokud bude ze strany policejního orgánu zahájeno trestní stíhání Vaší osoby. Tedy dříve nemáte právo požadovat, aby Vám byly sděleny údaje ze spisu.

__

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Odvolání daru darovaného více dárci, jeden z dárců po smrti - průběh zpětvzetí daru
- Zpětvzetí darování více dárci kdy jeden již zemřel
- Zpětvzetí darování zemřelým dárcem - informace
- Zpětvzetí darování - kdy je možné sepsat závěť na byt, dům, nemovitost
- Odvolání daru pro nevděk více dárci, jeden z dárců zemřel, je po smrti

Mám dva dotazy ohledně: Odvolání daru pro nevděk:
Je možné provést odvolání daru dárcem, přestože původně byli dárci dva a jeden z nich již zemřel?
Poté, co dárce provede Odvolání daru pro nevděk (stane znovu vlastníkem nemovitosti, i když to ještě nebude zapsané v katastru) je možné napsat závěť, kde tuto nemovitost odkáže někomu jinému?
Děkuji, Simon

ODPOVĚĎ:
Bohužel pokud jeden z dárců zemřel, nelze v případě tohoto zemřelého odvolat dar pro nevděk, lze to pouze u žijícího dárce a odvolání se bude tedy týkat pouze jeho podílu. Ano, i když ještě nebude v katastru nemovitostí zapsán nový vlastník, lze v závěti uvést, že pokud se stane zůstavitel vlastníkem této určité nemovitosti, dědicem této nemovitosti pak bude konkrétní osoba.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Revitalizace bytového domu SVJ - kolik % bytů musí souhlasit s revitalizací?
- Zateplení domu SVJ - kolik % majitelů bytů musí souhlasit se zateplením
- Hlasování o zateplení domu SVJ - kolik % bytů, majitelů musí souhlasit?
- Poskytnutí informací členovi SVJ o chodu, smlouvách a zápisech ze schůzí
- Jak má člen SVJ požádat o informace o chodu, smlouvách a zápisech ze schůzí SVJ?
- Žaloba na sdělení informací o chodu SVJ - jeho smlouvách, účetnictví, hospodaření
- Jak se dostat k informacím o chodu SVJ - smlouvy, hospodaření, účetnictví

Mám dotaz ohledně zateplení domu v SVJ. Platnost zákona o vlastnictví bytů (ZoB) skončila k 1.1.2014 a v tomto zákoně stálo, že: „Jde-li o modernizaci, rekonstrukci, stavební úpravy a opravy společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek.“
Po skončení platnosti tohoto zákona se tato formulace v našem SVJ jakoby vytratila, jelikož žádnou takovou formulaci v našich stanovách nemáme a v NOZ také toto asi není definováno.
Na jaře 2016 došlo na Shromáždění SVJ k hlasování o zahájení počátečních pracích revitalizace domu.
A v tomto bych potřeboval poradit … kolik % z přítomných či všech vlastníků jednotek musí souhlasit, tak aby mohly být zahájeny přípravné práce na revitalizaci domu? (ZoB již není, ve stanovách to nemáme určeno a NOZ to asi neříká).
Dále řeším problém s poskytnutím informací od SVJ za posledních 5 let - 2011-2016 (smlouvy a zápisy ze schůzí). Výbor SVJ mi nechce žádné informace poskytnout a tak toto rozhodnutí, zda mi mají či nemají být poskytnuty informace přesunul na Shromáždění SVJ. Shromáždění SVJ hlasovalo a usneslo se, že mi informace neposkytne. Nakonec předseda Výboru rozhodl, že mi je poskytne jen za poslední 3 roky (za dobu co jsem majitelem bytu).
Nyní již uběhly 4 měsíce od tohoto rozhodnutí na Shromáždění SVJ. A teď nevím, jak mám postupovat dál, jelikož si myslím, že na informace mám právo. Nevím, zda jsem již nepropásl lhůtu pro odvolání či podání žaloby za neposkytnutí informací.
Žádám tedy o radu, zda mám:
A, odvolat se k Výboru SVJ, že nesouhlasím s rozhodnutím Shromáždění SVJ a žádat o informace znovu?
B, podat žalobu za neposkytnutí informací, i přestože již uběhly 4 měsíce od rozhodnutí Shromáždění SVJ
C, jelikož jsem propásl lhůtu na odvolání, tak znovu od začátku žádat Výbor SVJ o informace a v případě zamítnutí poskytnutí se odvolat?
Jestli mi prosím můžete napsat, jak mám postupovat.
V případě, že mi předseda SVJ před 2,5 roky odmítl poskytnout informace a smlouvy SVJ (doloženo emailovou komunikací),
a dnes (07.11.2016) již není předsedou ani členem SVJ. Mohu na tohoto předsedu podat žalobu za neposkytnutí informací nebo je již tato záležitost promlčena?
Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o revitalizaci, pak je zde nutné postupovat podle ust. § 1206 odst. 2 občanského zákoníku, který uvádí, že:
"Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů." § 1208 písm. f bod 7 uvádí, že do působnosti shromáždění patří rozhodování o opravě či stavební úpravě společných částí.
Pokud jde o právo na informace, pak Občanský zákoník v § 1200 odst. 2 písm. f) po společenství vlastníků jednotek výslovně požaduje, aby ve svých stanovách formulovalo „pravidla pro správu domu a pozemku a užívání společných částí.“ V takovýchto pravidlech by mělo být přesně vymezeno oprávnění vlastníka jednotky seznámit se s hospodařením osoby odpovědné za správu domu, přičemž vlastník jednotky má právo do listin o hospodaření nahlížet a pořizovat si kopie. Pokud je mu toto odepřeno, může se vlastník jednotky obrátit na soud.
Žalobu proti rozhodnutí shromáždění SVJ byste měl podat v tříměsíční prekluzivní lhůtě, volila bych tedy variantu C. Neposkytnutí informací před 2,5 lety je již promlčeno.

__

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Může malíř používat fotografii prodaného obrazu nebo ne?
- Kdo je majitelem autorského práva u prodaného obrazu?
- Je nutný souhlas majitele obrazu s používáním jeho fotografie malířem který ho namaloval, vytvořil?

Mám dotaz co se týče autorského práva. Jsem výtvarník, prodal jsem svůj autorský obraz, chci vědět zdali mohu reprodukci (fotografii obrazu kterou jsem já pořídil) používat libovolně a to se týče i reklamy jak chci, nebo k tomu musí dát souhlas i momentální majitel obrazu.
Děkuji, Jan

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: S fotografickou reprodukcí obrazu, jehož jste autorem, můžete libovolně nakládat, přičemž souhlas současného vlastníka tohoto obrazu nepotřebujete.
V první řadě je zapotřebí vycházet z § 12/1 a 2 autorského zákona, dle něhož platí, že:
- autor má právo své dílo užít (k pojmu „užití díla“ více níže) v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva,
- poskytnutím oprávnění jiné osobě podle předchozí odrážky právo autorovi nezaniká (autorovi vzniká pouze povinnost strpět zásah do práva dílo užít jinou osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy).
Vlastník věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno (zde vlastník obrazu), je povinen na žádost a náklady autora zhotovit fotografii nebo jinou rozmnoženinu díla a odevzdat ji autorovi (§ 12/3 autorského zákona).
Shora uvedené lze shrnout tak, že přestože jste obraz prodal, jste nadále oprávněn své autorské dílo užívat. Vzhledem k tomu, že předmětný obraz je, jak z dotazu předpokládám, jedinou věcí, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, vztahuje se Vaše právo dílo užít na rozmnoženinu tohoto díla (ve Vašem případě tedy na fotografickou reprodukci obrazu). Právem dílo užít je například:
- právo na rozmnožování díla,
- právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla,
- právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla,
- právo na sdělování díla veřejnosti
(jak vyplývá z § 12/4 písm. a), b), e) a f) autorského zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-DOVODOLENÁ
- Nepravidelná pracovní doba a dovolená
- 12hodinové směny a strhávání dovolené
- Je možné za 1 vybraný den dovolené počítat 1,5 dne u nepravidelné pracovní doby?
- Krácení provize za tržby a převod do náhrady za dovolenou - je to v pořádku?
- Provize za tržbu a dovolená - výpočet provize

Dle pracovní smlouvy vykonávám pracovní činnost ve společnosti s tzv. krátkým-dlouhým týdenním režimem ve 12-ti hodinových směnách, tj. v měsíci odpracuji 15-16 dní po 12-ti hodinách.
Zaměstnavatel mi za každý vybraný den dovolené odečítá 1,5 dne dovolené. Domnívám se, že postupuje protizákonně. Prosím, jak to má skutečně být?
Také se mi nezdá výpočet náhrady za dovolenou. Odměna za vykonanou práci se skládá podle pracovní smlouvy z pevného fixu za odpracované dny + provize z tržeb. Pokud vybírám dovolenou zaměstnavatel mě ponižuje základ o neodpracované dny, což chápu, ale také mě ponižuje provize z tržeb a tuto provizi převádí do náhrady za dovolenou. Tzn., že já si náhradu mzdy za dovolenou hradím ze své provize za tržby. Toto považuji také za nezákonný postup. Prosím o vysvětlení této problematiky.
Děkuji za odpověď. Daniela

ODPOVĚĎ:
Pokud pracujete v režimu krátký – dlouhý týden, máte pak nerovnoměrně rozvrženu pracovní dobu. Dle § 213 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění platí, že čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny, přísluší mu tolik dní dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru. Ve Vašem případě je tedy nutné stanovit, na kolik dní dovolené máte nárok za kalendářní rok s ohledem na to, kolik v průměru týdně odpracujete směn. Za každý den Vaší dovolené se Vám pak bude odčítat pouze jeden den, odčítání 1,5 dne je v rozporu se zákoníkem práce.
Dle § 222 ZP náleží zaměstnanci za dobu čerpání dovolené náhrada, mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Pokud čerpáte jeden den dovolené, pak Vám náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za 12-ti hodinovou směnu. Postup Vašeho zaměstnavatele není správný.

__

OBČNA-VLASTNICTVÍ
- Darování podílu nemovitosti manželce - postup, návod, informace
- Darování podílu nemovitosti manželovi - postup, návod, informace
- Darování podílu bytu, domu, pozemku manželce - postup, návod, informace
- Darování podílu bytu, domu, pozemku manželovi - postup, návod, informace
- Darování podílu bytu, domu, pozemku nezletilému dítěti - postup, návod, informace
- Darování podílu bytu, domu, pozemku nezletilým dětem - postup, návod, informace
- Darování podílu nemovitosti nezletilému dítěti - postup, návod, informace
- Darování podílu nemovitosti nezletilým dětem - postup, návod, informace

Byl nám s manželkou darován pozemek do podílového vlastnictví, každý tak vlastní 1 pozemku.
Jaký bude postup, když by manželka chtěla:
a) převést svou polovinu na mne?
b) převést svou polovinu na nezletilé děti?
Co k tomuto převodu majetku bude potřeba, budou s tím spojené nějaké finanční náklady?
V darovací smlouvě jsou k tomuto jen pojednání o tom, že v případě prodeje nemovitosti obdarovaným, si darující vyhrazuje předkupní právo. Nebo ustanovení, že si darující vyhrazuje dar vzít zpět v případě, že nebudou dodrženy dobré mravy. Takže asi nic, co by znemožňovalo převod vlastnictví pozemku/daru. Jen, jak na to?
Děkuji, Jakub

ODPOVĚĎ:
V obou případech - tedy převodu na Vás i převodu na děti je třeba sepsat darovací smlouvu, podpisy je třeba ověřit u notáře a následně smlouvu vložit do katastru nemovitostí. Žádná darovací daň se neplatí, jelikož se jedná o dar u rodinných příslušníků. Pouze pokud bude pozemek darován nezletilým dětem, je třeba, abyste jako rodiče smlouvu oba podepsali za děti jakožto obdarované a poté k soudu podali návrh na schválení právního jednání, že jste smlouvu za děti podepsali. Pokud je takové darování v zájmu nezletilých dětí, soud takové jednání rozsudkem schválí a poté do katastru nemovitostí vložíte tuto darovací smlouvu společně s rozsudkem. Pokud jde o poplatky, tak za vklad do katastru nemovitostí se hradí správní poplatek 1.000,-Kč, soudu se za schválení právního jednání žádný soudní poplatek nehradí a pokud ve věci oslovíte advokáta, je třeba počítat s náklady na vypracování smlouvy, přičemž tyto náklady si se zvoleným advokátem dopředu vyjasněte, můžou se u různých advokátů značně lišit.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Jak dokázat že zboží mělo vadu již při prodeji - mechanická závada
- Mechanická závada zboží - jak dokázat že byla již při převzetí zboží zákazníkem, kupujícím?
- Mechanická vada zboží - jak dokázat že ji mělo zboží již při prodeji prodávajícím a při převzetí kupujícím?

Zakoupili jsme LCD televizi. Druhý den se na obrazovce objevil flíček, který se při dalším zapnutí rozšířil na většinu obrazovky až nakonec televize přestala fungovat úplně. Televizi jsme ihned odvezli k prodejci k reklamaci, který ji do reklamace přijal.
Prodejce nás nyní kontaktoval s tím, že autorizovaný servis závadu vyhodnotil jako mechanickou a reklamaci neuznal.
Co s tím? Chceme nechat udělat posudek u znalce, co když se ukáže, že závada byl způsobena skutečně mechanickým poškozením. Platí, že prodejce by musel prokázat, že jsme to mechanické poškození způsobili my (což jsme nezpůsobili, alespoň si toho nejsme vědomi), když tato událost se bezpečně stala do 6 měsíců od prodeje (ve skutečnosti cca 1 týden)?
Dušan

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že se vada projevila v průběhu prvních 6 měsíců od převzetí, je skutečně dle ust. § 2161 odst. 2 občanského zákoníku na prodejci, aby prokázal, že televize nebyla vadná v momentě, kdy jste si jí převzali. Na Vás je pouze prokázat výskyt vady a okolnost, že se vada projevila po převzetí v šestiměsíční lhůtě, což je ve Vašem případě splněno.
Prodávající tedy musí prokázat, že vada, jež se projevila v šestiměsíční lhůtě, nemá příčinu ve vadnosti věci existující v době převzetí. Proto pouhé odůvodnění, že se jedná o mechanické poškození neobstojí. Musel by prokázat, že se jednalo o mechanické poškození, ke kterému došlo až poté, co jste si televizi převzal.
Pokud si necháte vypracovat znalecký posudek a znalec určí, že televize byla vadná již při převzetí, pak Vám prodejce bude povinen nahradit i náklady na tento znalecký posudek.
Předmětem úpravy je významný institut sloužící slabší straně (spotřebiteli), jenž posiluje jeho postavení v režimu odpovědnosti za vady prodávajícího. Jde o tzv. domněnku vadnosti věci a s tím související převrácení důkazního břemene ohledně vady, jež se projeví v prvních šesti měsících po převzetí, a to na rozdíl od režimu koupě movité věci podle § 2085 a násl., v němž je povinností kupujícího prokázat, že vadu, byť se projevila až později, měla věc již při přechodu nebezpečí škody na kupujícího (§ 2100 odst. 1 věta první).

__

FINANCE-DANĚ
- Daň z prodeje nemovitosti - kdo ji platí, odvádí, prodávající nebo kupující? (2016)
- Daň z převodu nemovitosti - kdo ji platí, odvádí, prodávající nebo kupující? (2016)
- Daň z nabytí nemovitosti - kdo ji platí, odvádí, prodávající nebo kupující? (2016)
- Kdo platí daň při prodeji bytu, domu, nemovitosti (2016)?
- Kdo odvádí daň při prodeji bytu, domu, nemovitosti (2016)?
- Daň z nabytí nemovitosti 2016 - platí kupující nebo prodávající?

Odkupuji ideální polovinu domu, kdy by mne zajímalo, kdo platí daň z prodeje nemovitosti. Zda já, jako kupující nebo protistrana.
Moc děkuji za odpověď
Libor

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě bude záležet, kdy bude podán návrh na vklad na katastr nemovitostí. Od 1. 11. 2016 je poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí nabyvatel. Do 31. 10. 2016 je poplatníkem převodce, pokud se v kupní smlouvě nedohodnou, že poplatníkem bude nabyvatel.
Pokud budou právní účinky vkladu do katastru do 31. 10. 2016, bude poplatníkem prodávající, pokud budou právní účinky vkladu po 1. 11. 2016, budete poplatníkem Vy jako kupující.

__

RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Svěření dítěte pro případ smrti - návrh sepsaný matkou
- Vzor návrhu matky - svěření dítěte pro případ smrti, úmrtí matky dítěte
- Vyhoví soud návrhu na opatrování dítěte jiným členem rodiny než otcem pro případ smrti matky?

Dobrý den. Ráda bych, aby syn v případě mé smrti nebyl svěřen otci, ale jiné osobě mé rodiny. Je možné v tomto smyslu koncipovat mé přání a vyhoví mu soud? Kde tuto listinu uschovat, aby nemohla být v případě mého úmrtí zlikvidována? Děkuji. Jarmila
"V XXXXXXX dne 8.10. 2016
Věc: Návrh na svěření nezletilého syna do péče po smrti matky
Nepřeji si, aby byl můj nezletilý syn ,po mé smrti svěřen do péče otci. Otec není schopen synovi zajistit řádnou péči a výchovu, je to člověk se sklony k alkoholismu a není psychicky v pořádku, projevuje se psychopaticky.
Přála bych si, aby syn byl svěřen do péče mé sestře, která je sama matkou, je schopna zajistit řádnou péči a výchovu pro mého syna, a s jeho svěřením do péče po mé smrti souhlasí. Syn se s mou sestrou vídává častěji, než se svým otcem, který řádně neplní své otcovské povinnosti. Sestra má s mým synem velmi dobrý vztah již od velmi útlého věku, syn k ní jezdívá i na delší prázdninové pobyty a vracívá se spokojený a nadšený.
Svěření mého syna do péče mé sestře, po mé případné smrti, bude v zájmu mého syna.
Podpis
Adresa"

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do 3 částí:
1/ Rodičovská odpovědnost:
Rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění; vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud (§ 858 občanského zákoníku).
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům (§ 865/1 občanského zákoníku). V případě Vaší smrti bude tedy k výkonu všech činností, které rodičovská odpovědnost zahrnuje, oprávněn (a zároveň povinen) otec Vašeho syna.
Není-li některý z rodičů z nějakého důvodu dočasně či trvale schopen vykonávat činnosti, které rodičovská odpovědnost zahrnuje, nebo pakliže některý z rodičů tyto činnosti zanedbává nebo vykonává nikoli řádně, může být výkon rodičovské odpovědnosti tohoto rodiče soudem modifikován, přičemž rozhodující jsou vždy zájmy dítěte (§ 866 občanského zákoníku). V této souvislosti upozorňuji na tato ustanovení občanského zákoníku:
- dle § 869/1 občanského zákoníku platí, že brání-li rodiči ve výkonu jeho rodičovské odpovědnosti závažná okolnost a lze-li se domnívat, že je toho v souladu se zájmy dítěte třeba, může soud rozhodnout, že se výkon rodičovské odpovědnosti tohoto rodiče pozastavuje;
- dle § 870 občanského zákoníku platí, že nevykonává-li rodič svoji rodičovskou odpovědnost řádně a vyžaduje-li to zájem dítěte, soud jeho rodičovskou odpovědnost omezí, nebo omezí její výkon, a zároveň stanoví rozsah tohoto omezení;
- dle § 871/1 občanského zákoníku platí, že zneužívá-li rodič svoji rodičovskou odpovědnost nebo její výkon, anebo svoji rodičovskou odpovědnost nebo její výkon závažným způsobem zanedbává, soud jej jeho rodičovské odpovědnosti zbaví.
2/ Poručenství dítěte:
Dle § 878/2 občanského zákoníku platí, že nemá-li žádný z rodičů rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu nebo je-li výkon rodičovské odpovědnosti obou rodičů pozastaven, anebo je-li rodičovská odpovědnost rodičů dotčena některým z uvedených způsobů, ale každého jinak, jmenuje soud dítěti poručníka, kterému náleží povinnosti a práva rodičů nebo jejich výkon na místě rodičů (což vyplývá rovněž z § 928 občanského zákoníku).
Poručenství zaniká, nabude-li alespoň jeden z rodičů poručence rodičovskou odpovědnost, popřípadě nabude-li schopnost ji vykonávat. Poručenství rovněž zaniká, nabude-li dítě svéprávnosti, nebo je-li osvojeno (§ 935/1 občanského zákoníku).
Na Váš záměr se přímo vztahuje § 931/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že není-li to v rozporu se zájmy dítěte, jmenuje soud poručníkem toho, koho naznačili rodiče, ledaže tato osoba poručenství odmítne. Jinak soud jmenuje poručníkem některou z osob příbuzných nebo blízkých dítěti nebo jeho rodině, ledaže rodič takovou osobu výslovně vyloučil. Není-li takové osoby, jmenuje soud poručníkem jiného vhodného člověka.
3/ Možný postup:
Pakliže je rozsah rodičovské odpovědnosti otce Vašeho syna nedotčen, nebude Vašemu synovi po Vaší smrti ustanoven poručník, neboť k výkonu rodičovské odpovědnosti bude k dispozici druhý z rodičů (nebudou tedy splněny zákonné podmínky pro ustanovení poručníka, jak uvádím v části odpovědi ad 2/ výše).
Pro úspěšné ustanovení Vaší sestry jako poručnice Vašeho syna je tudíž zapotřebí, aby byla rodičovská odpovědnost otce Vašeho syna omezena (resp. byl omezen její výkon), popř. aby byl otec Vašeho syna rodičovské odpovědnosti zbaven. V tomto ohledu se proto můžete obrátit s návrhem na místně příslušný okresní soud. Veškerá svá tvrzení budete povinna samozřejmě řádně prokázat (nepostačí proto pouze uvádět, že otec Vašeho syna má sklony k alkoholismu apod.). Pro přípravu návrhu a pro další zastupování Vám doporučuji advokátní zastoupení (a to advokáta se zaměřením na rodinné právo):
www.advokatikomora.cz
Bude-li rodičovská odpovědnost otce Vašeho syna omezena, nebo bude-li otec Vašeho syna rodičovské odpovědnosti zbaven, bude po Vaší smrti Vašemu synovi ustanoven poručník. V takovém případě může být aplikován § 931/1 občanského zákoníku (o kterém pojednávám v části odpovědi ad 2/ výše), tzn. že nebude-li to v rozporu se zájmy Vašeho syna, jmenuje soud poručníkem toho, koho naznačíte (ledaže tato osoba poručenství odmítne).
Občanský zákoník blíže nespecifikuje, jakým způsobem může rodič osobu poručníka naznačit, může se proto jednat o naznačení méně či více formální. Některé z těchto způsobů jsou vyjmenovány v důvodové zprávě k občanskému zákoníku:
"… Nic ale nebrání tomu, aby případné naznačení poručníka se stalo v notářském zápisu, v poslední vůli … popřípadě i v jiné veřejné či soukromé listině, eventuálně bylo i pouze vysloveno vůči případnému poručníkovi, obvykle před svědky …"
Osobu poručníka proto můžete označit např. v listině, kterou podepíšete (a podpis necháte úředně ověřit), přičemž takovou listinu uložíte u své sestry, připojíte k závěti apod.
Co se týče Vašeho záměru nechat soudem ustanovit Vašemu synovi poručníka ještě za Vašeho života (a tedy pro případ Vaší smrti), bude tento postup možný za splnění dvou podmínek:
- rodičovská odpovědnost otce Vašeho syna bude omezena nebo bude otec Vašeho syna rodičovské odpovědnosti zbaven,
- soud bude ochoten ustanovit poručníka s odkládací podmínkou (tedy do budoucna); jednalo by se o dosti nestandardní postup, bude proto záležet výhradně na vůli soudu, zda Vašemu návrhu vyhoví či nikoli (je totiž nutné si uvědomit, že poručník může být dítěti jmenován až v okamžiku, kdy tu není žádný z rodičů, který by mohl vykonávat rodičovskou odpovědnost).
I pro přípravu tohoto návrhu Vám doporučuji využít služeb advokáta.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Travnatý pás vedle silnice změněn obcí na parkovací záliv pro auta - je nutné stavební povolení?
- Pangejt změněn na parkovací pás pro auta - nutnost stavebního povolení
- Tráva u silnice změněna na parkování, parkovací pás pro auta - nutnost stavebního povolení
- Změna trávy, travnatého pásu na parkoviště - je nutné stavební povolení?

Před nějakou dobou byla v ulici, kde bydlím zřízena vedle sinice odstavná plocha pro automobily ve formě parkovacího zálivu s podélným stáním (šířka pásu zhruba 2.0 m a délka cca 30 m).
Původně byl v dotčeném prostoru travnatý pás – plocha veřejné izolační zeleně. Povrch odstavné plochy byl realizován tak, že vrchní vrstva zeminy travnaté plochy byla seškrábnuta a nahrazena zhutněným štěrkovým zásypem.
Aktivita byla provedena obcí, která je také vlastníkem dotčeného pozemku. Jedná se o veřejné prostranství v sousedství veřejné komunikace.
Jak jsem zjistil, tato aktivita nebyla nijak hlášena stavebnímu úřadu a neproběhla žádná forma územního či stavebního řízení (územní souhlas, ohlášení stavby nebo něco podobného).
Moje otázka je, zda je uvedený postup z hlediska stavebního zákona v pořádku a zda nedošlo k porušení stavebního zákona, a pokud ano, kterého nařízení (paragrafu) se to týká.
Napadají mě tyto záležitosti:
- Změna využití území (veřejná izolační zeleň vs. odstavná plocha pro automobily)
- Terénní úpravy (travnatá plocha vs. plocha zpevněná štěrkem)
- Realizace stavby (zpevněné plochy se prý považují za stavbu)
Pokud budete potřebovat nějaké podrobnosti, rád Vám je sdělím a předem děkuji za Vaši pomoc.
S pozdravem
Lukáš

ODPOVĚĎ:
Dle § 80 odst. 3 písm. c) stavebního zákona (dostupný zde: portal.gov.cz) rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují: odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do 300 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí.
To platí i pro stavební povolení/ohlášení, tzn. u výše uvedeného není vyžadováno.
Toto ovšem neplatí, pokud jsou překročeny uvedené limity, nebo pokud např. je daný záměr ve zvláště chráněných územích apod. Zde je tedy potřeba zohlednit konkrétní okolnosti případu.
Otázka zpevněných ploch a náhled na ně jako na stavbu není dosud zcela ustálená, bohužel se stává, že jednotlivé stavební úřady nahlížejí na totožnou otázku odlišně, tedy v některých případech je taková plocha považována za stavbu, v jiných nikoliv.


__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soud přikázal mediaci - musí mediační dohodu odsouhlasit soud?
- Mediační dohoda - musí projít soudním řízením a být schválena?
- Schválení mediační dohody soudem - je potřeba vzít svého právníka k soudu?
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Odmítnutí vyplacení odměny mediátorovi z důvodu uvedení v omyl
- Lež mediátora a následné nevyplacení poplatku za mediaci

Čelím žalobě o vypořádaní SJM z roku 2014 (manželství uzavřeno 2002, rozvod nabyl právní moci dne 16.12.2012). Nemovitost je výhradně moje – byla zakoupena před manželstvím 2000, hypotéka na rekonstrukci však byla sjednána až za manželství v roce 2004. Hypotéku i inkaso na svůj dům jsem po celou dobu manželství hradil výhradně já a vše platím samozřejmě i doteď a v květnu 2016 si mi podařilo refinancovat hypotéku, takže jsem vyvázal bývalou ženu. Bývalá žena záměrně podala žalobu těsně před vypršením 3 leté lhůty po rozvodu, soudí se o výnos z hypotéky – výnos ze SJM do mého majetku, ale schválně neuvedla osobní automobil, který byl pořízen během manželství a který si vzala do svého užívání. V dopisech mezi mnou a její právničkou, které jsou přiloženy k žalobě, se o vozidle jasně několikrát zmiňuji, také ve svém vyjádření k její žalobě. Bohužel však bylo mé vyjádření podáno soudu už po uplynutí 3 leté lhůty od rozvodu.
Soud určil mediaci, kterou jsme podstoupili. Na mediaci jsem o automobilu také hovořil, ale právnička bývalé ženy o tom vůbec nechce slyšet, že to není součástí (jejich) žaloby. Při dalším mediačním jednání jsme se tedy dohodli, že bývalé ženě vyplatím částku 200.000 Kč, aby to už konečně skončilo a mediátor sepsal mediační dohodu, kterou jsme obě strany podepsaly, s tím, že by to měl soud schválit a hotovo.
Nyní mě však můj právní zástupce kontaktoval, že soud nařídil jednání a k tomu se vztahují moje dotazy:
1. Mohu mediátora přimět k tomu, aby znovu sepsal mediační dohodu tak, aby už nebylo nutné žádné jednání u soudu?
2. Mohu mediátorovi odepřít odměnu v celé její výší, neboť na mediacích jasně prezentoval, že za smluvenou odměnu mediační dohodou už vše skončí a že už soud případ uzavře aniž bychom tam museli chodit ?
3. Mohu si dovolit jít k tomuto prvnímu a snad doufám i poslednímu jednání soudu bez svého právního zástupce (je to pro mne v mé situaci velmi nákladné), mohu očekávat, že jde jen o formalitu a po ukončené mediaci se tam už nic zásadního nemůže stát (změna výsledné částky, poplatky za soud a náhrady nákladu řízení)?
Jenom doplňuji, že jsme oba účastníci soudem zproštěni od soudních poplatků a v mediační dohodě je na konci uvedeno, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Předem moc děkuji za odpověď a také děkuji za předešlé odpovědi, zvláště pak, Roman

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. pokud byla uzavřena mediační dohoda, existují pouze dvě varianty, jak musí soud nadále postupovat. Buď žalobce vezme žalobu zpět s odůvodněním, že byla uzavřena mediační dohoda, čímž byste se samozřejmě vyhnul dalšímu soudnímu jednání. To ale rozhodně nedoporučuji, jelikož byste pak neměl žádné závazné soudní rozhodnutí a doporučuji trvat na druhé variantě, a to, že soud mediační dohodu schválí formou smíru, budete mít v ruce autoritativní rozhodnutí, ovšem ještě jednomu soudnímu jednání se nevyhnete.
2.Mediátorovi odměnu odepřít nemůžete, neboť on není odpovědný za rozhodování soudu, v podstatě se soudem nemá nic společného. Pokud Vás mylně informoval, mohl byste si stěžovat na jeho odbornost, ale nezakládá to právo nevyplatit mu odměnu.
3.Nikdy se nedá s jistotou uzavřít, jak bude další jednání ve věci probíhat. Dalo by se očekávat, že se nic zásadního měnit nebude, nicméně nikdo Vám nezaručí, že to tak skutečně bude a může se stát, že Vám bude přítomnost právního zástupce u jednání chybět.

__

OBCHOD-ŽIVNOSTI
- Poradce - potřebuje živnostenský list nebo ne?
- Poradenství a živnostenský list - je potřeba nebo ne?
- Laktační poradce - potřebuje živnostenský list nebo ne?

Chtěla bych dělat laktačního poradce, vydělala bych si např. 300 Kč/měs. Musím na to mít živnostenský list nebo ne?
Děkuji, Johana

ODPOVĚĎ:
Dle § 2 živnostenského zákona je živností každá soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Pakliže hodláte poskytovat služby laktačního poradenství za splnění všech těchto podmínek, budete živnostenské oprávnění potřebovat (výše Vašeho výdělku není v tomto ohledu rozhodná).
Služby laktačního poradenství lze zařadit do kategorie živností volných, které jsou vyjmenovány v příloze č. 4 živnostenského zákona. Konkrétně by se pak mohlo jednat o některou z těchto živností:
- poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků (bod 60 přílohy č. 4 živnostenského zákona),
- mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti (bod 72 přílohy č. 4 živnostenského zákona),
- poskytování služeb osobního charakteru a pro osobní hygienu (bod 78 přílohy č. 4 živnostenského zákona),
- poskytování služeb pro rodinu a domácnost (bod 79 přílohy č. 4 živnostenského zákona), nebo
- výroba, obchod a služby jinde nezařazené (bod 80 přílohy č. 4 živnostenského zákona).
V současné chvíli Vám doporučuji navštívit místně příslušný živnostenský úřad a zařazení svého podnikatelského záměru do některé z kategorií živností volných zde konzultovat.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že živnost volná je živnost opravňující k výkonu činností, pro jejichž provozování živnostenský zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. K získání živnostenského oprávnění pro živnost volnou musí být splněny všeobecné podmínky provozování živnosti fyzickou osobou, kterými jsou:
a/ plná svéprávnost, a
b/ bezúhonnost
(jak vyplývá z § 6/1 ve spojení s § 25/1 živnostenského zákona).
Za bezúhonnou se pro účely živnostenského zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Bezúhonnost se prokazuje u občanů České republiky výpisem z evidence Rejstříku trestů (§ 6/2 a 3 živnostenského zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vyvážení septiku na pole a novela vodního zákona
SPRÁVNÍ-OBCE
- Obecní úřad požaduje účty za likvidaci spašků - může to požadovat?
- Likvidace splašků firmou - jak dlouho musí mít majitel nemovitosti doklady (účty) o likvidaci pro kontrolu úřadem?
- Kontrola likvidace splašků městem, obcí - jak dlouho musí mít majitel nemovitosti doklady (paragon)?

Úvodem předesílám, že naše obec (necelých 300 obyvatel) nemá splaškovou kanalizaci a ani to nyní neplánuje, tudíž zůstáváme závislí na vyvážení. Na Internetu jsem něco našel k novele zákona o odpadech z roku 2015, ale z článku vyplývalo, že ještě bude provedena úprava vodního zákona a vše vyznělo ve smyslu, že již nebude možné vyvážet obsah septiků na pole.
1) Chci se proto zeptat, jaká je v současnosti situace a jestli v minulosti bylo vůbec v pořádku vyvážení na pole (a kdy tato možnost skončila), či byla-li k tomu - kam septik vyvážet - nějaká striktní legislativa ?
Vzhledem k tomu, že vlastníme pole (pronajímáme ho a je tedy obděláváno, pravidelně oráno, nejedná se o travnatou louku), mám tím samozřejmě na mysli vyvážení na naše vlastní pole.
2) Jsme povinni asi mít i nějaké doklady o způsobu zneškodňování odpadních vod (např. předložení smlouvy či potvrzení tím, kdo nám to vyváží, doklady o zaplacení a vyvezení apod.) ?, případně za kolik let zpětně může dotčený vodoprávní orgán nebo životní prostředí takovou dokumentaci požadovat ?
3) Septik (naštěstí byl součástí projektu RD při jeho výstavbě před 37 lety) jsme samozřejmě v minulosti průběžně nechávali vyvézt, ale na vesnici se kolem těchto věcí nikdy moc neúřadovalo, tudíž vyjma některých dokladů z posledních let (které spíše dokládají skutečnost "vyvezení" a nikoliv "kam to bylo vyvezeno", nebudeme schopni na výzvu příslušného orgánu doložit jím očekávanou dokumentaci. Hrozí nám za to nějaká sankce a může nám alespoň pomoci skutečnost, že stav septiku a kanalizace z RD do něj není v havarijním stavu? Děkuji Petr

ODPOVĚĎ:
Úpravu je možné naleznout především ve vodním zákoně, a to v části upravující nakládání s odpadními vodami.
Dle § 38 odst. 6 tohoto zákona kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod, a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí prokázat jejich zneškodňování v souladu s tímto zákonem.
Dále dle § 38 odst. 7 vodního zákona vypouštění odpadních vod z jednotlivých staveb pro bydlení, jednotlivých staveb pro rodinnou rekreaci vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech přes půdní vrstvy do vod podzemních, lze povolit jen výjimečně na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k jejich vlivu na jakost podzemních vod, pokud není technicky nebo s ohledem na zájmy chráněné jinými právními předpisy možné jejich vypouštění do vod povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu.
Tedy vypouštění odpadních vod na pole je možné jen na základě povolení příslušného úřadu, a současně je nezbytné na výzvu úřadu prokázat jejich zneškodňování, které musí odpovídat zákonu. Vývoz na pole nebyl možný bez povolení ani v minulosti.
Skutečnost, že septik není v havarijních stavu, nemůže být chápána jako „polehčující“ okolnost, jelikož máte povinnost jej udržovat ve stavu nikoliv havarijním.
Pokud nezajistíte zneškodnění odpadní vody akumulované v bezodtokové jímce (podle § 38 odst. 6 vodního zákona), dopouštíte se přestupku, za který je možné uložit pokutu do 50.000,- Kč.
Pokud nemáte povolení k vypouštění odpadních vod a přesto tyto vody vypouštíte, hrozí Vám pokuta až do 100.000,- Kč.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Výpočet odměny notáři za dědické řízení - z čisté pozůstalosti nebo z poloviny SJM?
- Výpočet odměny notáři za dědické řízení - z poloviny SJM nebo z čisté pozůstalosti?
- Jak se počítá odměna notáři za dědické řízení?

Chtěl bych se zeptat, z čeho se počítá odměna notáře v pozůstalostním řízení po úmrtí jednoho z manželů - zda z poloviny majetku ve společném jmění manželů nebo z čisté pozůstalosti? SJM tvoří celkem cca 12,5 mil. Kč, z toho polovina 6,25 mil. Čistá pozůstalost ovšem je pouze 2,5 mil. Kč. Notář si chce účtovat 24.560 Kč jako odměnu + DPH. Je to správně? Děkuji, Jindřich

ODPOVĚĎ:
Notář vypočítává svou odměnu dle Vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb. – tj. dle notářského tarifu. Vypořádává-li notář nejprve společné jmění manželů a pak teprve rozhoduje o rozdělení dědictví, pak vypočítává svou odměnu podle § 12 odst. 3 vyhlášky: „Je-li obvyklá cena aktiv pozůstalosti nižší než součet poloviny obvyklé ceny majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela a obvyklé ceny majetku, který náležel výhradně zůstaviteli, je základem odměny notáře jako soudního komisaře tento součet.“ Při stanovení odměny notář postupoval dále dle § 13 a § 25.
Notář tedy stanovil svou odměnu z poloviny hodnoty SJM z částky 6,25 mil. součtem 2.000 + 4.800 + 4.500 + 10.000 + 3.250 (+ asi nějaké drobné, zaokrouhlené na desítky nahoru, tedy na 3.260) = 24.560 Kč.
Notářský tarif je dostupný např. zde:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-196

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Opožděné zaslání vyúčtování služeb nájemníkovi - může nájemník neuhradit nedoplatek?
- Opožděné zaslání vyúčtování služeb nájemci - může nájemce nezaplatit nedoplatek?
- Lhůta na zaplacení nedoplatku služeb nájmu nájemníkovi, nájemci - do kolika dnů by měl nájemník dluh zaplatit?
- Výpověď nájmu z důvodu nezaplacení nedoplatku za služby spojené s užíváním bytu v nájmu
- Výpověď nájmu pronajímatelem z důvodu nezaplacení nedoplatku za služby nájemcem

Pronajímáme byt v osobním vlastnictví. Dva roky po sobě vznikl na službách a energiích značný nedoplatek. Zálohy SVJ, které jsme platili my, byly po oba roky vyšší než které platil nájemník. Při vyúčtování nájemník v prvním roce dlužnou částku uhradil, ve druhém roce odmítá dluh uznat. V pololetí jsme navýšili zálohy, což nájemník akceptoval. Dluh odmítá uznat, protože jsme jednak zaslali vyúčtování o několik dní později než ukládá zákon a jednak proto, že jsme dříve nenavýšili zálohy na služby ačkoliv bylo jasné, že nepokrývají předpokládanou spotřebu.
K zaslanému vyúčtování ovšem nezaslal připomínky ani na něj nijak nenamítal zákonném termínu (30 dní po doručení vyúčtování). Na pozdější námitky jsme ovšem reagovali tak, že jsme zaslali požadované detailnější dokumenty k vyúčtování a částku dluhu jsme dobrovolně snížili ovšem s podotknutím, že termín splatnosti dluhu zůstává nezměněný, tj. 4 měsíce po dodání původního vyúčtování a výzvě k úhradě dluhu. Na to ovšem nájemník nereagoval a termín splatnosti již vypršel.
Nyní bychom chtěli dát nájemci výpověď z důvodu nezaplacení dlužné částky na energiích a službách, očekáváme však, že se bude bránit soudní cestou. Prosíme o vaše vyjádření, zda výše uvedené okolnosti zvláště pak nenavýšení předpisu záloh po prvním roce může být pro nás přitěžující okolností u soudu, která by mohla vést k naší prohře nebo lze očekávat, že jsme v právu.
Děkuji, Bedřich

ODPOVĚĎ:
Opožděně zaslané vyúčtování ani nenavýšení záloh nejsou důvodem pro neuhrazení vyúčtování a následně ani důvodem pro prohru v soudním sporu. Nájemník měl správně postupovat tak, že měl nedoplatek uhradit a požadovat po vás pokutu 100,-Kč za den za opožděně zaslané vyúčtování. Jste tedy oprávněni nájemníkovi dát výpověď a v rámci soudního sporu o neuhrazené vyúčtování budete určitě úspěšní, bez ohledu na skutečnost, že jste nenavýšili zálohy.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Opakované napadání manželkou milence s fyzickým útokem - trestní řízení a soudní zákaz přiblížení k poškozenému
- Fyzické napadení manželkou milence - jak požádat o zákaz přiblížení k poškozenému soudně?

Mám poměr se ženatým mužem přes 3 roky (2013-2016). Je to soused o pár domů dále. Já žiji s přítelem a naším společným synem (6 let). V únoru jsem s milencem otěhotněla, ale v dubnu 2016, pár dnů po tom, co se odstěhoval od ženy a dcery (6let), jsem šla na potrat. Oba jsme dítě chtěli, ale jelikož je jeho žena "blázen" a moje těhotenství by nebylo klidné a celé by to bylo dost komplikované a stresující, rozhodla jsem se jít na potrat. On bydlel 4 měsíce mimo domov, poté se v srpnu vrátil domů kvůli dceři, která to špatně nesla, což Zdeně i řekl. Do července 2016 jsme neměly se Zdenou žádnou rozepři, zřejmě asi nechtěla vidět, že mezi mnou a jejím mužem něco je, ale poté, co jí o našem vztahu řekl v podstatě vše, začala dělat problémy. Začalo to tím, že mě její kamarád urážel na sociální síti Facebook, což jsem hlásila na Policii, ale nakonec to neřešila s tím, že pokud ještě něco vymyslí, dořeším to u přestupkové komise. Poté, na jejich společné dovolené, kde jí o nás František pověděl, mi před mým synem, když jsem přijížděla k domu autem, bouchala na okno u auta, křičela po mně sprostá slova a plivla mi do auta. Týden, dva na to našla u svého muže fotku ultrazvuku našeho dítěte a tak šel s pravdou ven i v tomhle. Nechtěla jsem, aby se tohle někdy dozvěděla, protože jsem věděla, co to pro mě bude mít za následek. Na toto zareagovala tak, že spolykala nějaké prášky, zapila je alkoholem a její muž ji vezl do nemocnice, kde si ji tu noc nechali. Druhý den jsem byla se sestrou u rodičů na zahradě, kdy Zdena projížděla kolem a křičela po mně, že jsem vražedkyně a jak se mi s tím, že jsem zabila svoje dítě žije. Já si to nenechala líbit, taky jsem na ni křičela. Padla tam výměna názorů a ona odjela. Za dalších asi 14 dní vlezla svému muži do telefonu, kde našla naše společné zprávy, psala mi a opět vyhrožovala po SMS, já tou dobou spala. Ráno jsem jí odepsala přímou a pravdivou zprávu, kterou asi nemohla unést a zablokovala jsem si její telefonní číslo. Když jsme šli s Martinem a synem do auta, abychom ho zavezli do školky a jeli do práce, seděla u svého domu nachystaná ve svém autě a v mžiku byla u toho našeho a zastavila tak, že nám v podstatě znemožnila výjezd, přišla k mému oknu, Martin stáhl okénko a ona po mně křičela: "Ty ku..., já tě zabiju!", což slyšel, jak Martin, tak můj syn, který na to reagoval pláčem. Martinovi se podařilo její auto nějak objet a ona se vydala za námi. Místo do školky jsme jeli úplně jinam, bezcílně, aby nedělala scénu i před školkou a hlavně před naším synem. Martin jí volal a strašně jí do telefonu nadal, ať to okamžitě otočí a přestane nás pronásledovat. Po pár kilometrech auto otočila a jela zpět.
Teď poslední útok z její strany byl takový, že jsem v polvině září 2016 v pátek večer šla pověsit prádlo na terasu a slyšela jsem, jak mi hází někdo kamínky do oken, šla jsem se podívat před dům a se zapnutým videem na telefonu nahrála celý můj a Zdenin rozhovor, kde mi říká: "Vylez ven, ty děvko, ať ti můžu rozbít hubu!" (Nevím, zda tu má nějakou váhu moje odpověď, v které jsem jí řekla, co bych chodila ven, pojď sem, nebo tak přelez plot, už nevím přesně.) Poté odešla, volal mi její muž a při našem rozhovoru přelezla zmíněný plot a šla proti mně s pěstí a chystala se dát mi ránu. Chytila jsem ji ruku a druhou se bránila, daly jsme si každá asi 7 ran, trvalo to celé ani ne minutu. Nic se mi nestalo, jen oděrka na tváři a zlomený nehet, ona prý malý modrák pod okem. Bylo to absolutně beze svědků, před jedenáctou v noci, syn spal, Martin byl v práci. Šla jsem to za pár dnů nahlásit a policie to chtěla odeslat na úřad jako přestupek, ale včera (06.11.2016) mi volal policajt, který to se mnou sepisoval a říkal mi, že to projednával se státním zástupcem a je to prý na hraně trestného činu, takže to překvalifikoval na trestný čin a mám se zastavit s důkazy a pošle to k soudu.
A tak se chci zeptat, nebude mít tohle pro mě spíš špatný dopad? Když vezmeme v potaz, že nemám na právníka, ani soudní výlohy, ona ano. Jestli mám vůbec právo vzít si ex offo.
Nikdy jsem u soudu nebyla, v trestním právu se nevyznám. Mám vůbec nějakou šanci na to, že "vyhraju" spor? Chci jen, aby mi dala pokoj, aby měla snad soudem přikázané, ať se ode mě drží dál a nevšímá si mě. Nevím, co mám právo žádat od soudu a zda nezohlední v její prospěch moje "nemorální chování", že mám poměr s jejím mužem. Zajímá mě hlavně, co můžu čekat, jaká jsou pro mě rizika a zda jsem po právní stránce vůbec v právu?
Děkuji moc za odpověď. Petra

ODPOVĚĎ:
Je otázkou, o jaký trestný čin se jedná, v úvahu přichází trestný čin ublížení na zdraví, ale zde záleží, jaké zranění bylo způsobeno, popř. jak dlouho trvala pracovní neschopnost, dále podle toho, co paní na policii uvedla, také např. výtržnictví, nebezpečné vyhrožování apod. viz níže.
Naopak jednání ze strany paní by teoreticky bylo možné charakterizovat (za splnění zákonem stanovených podmínek) jako trestný čin nebezpečné pronásledování (§ 354 trestního zákoníku), nebezpečné vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku), výtržnictví (§ 358 trestního zákoníku) popř. i další trestné činy/přestupky, opět se zohledňují konkrétní okolnosti.
Obecně může být přihlédnuto k tomu, že jednala „v afektu“, nicméně toto přihlédnutí je v omezené míře a samotná skutečnost, že máte poměr s jejím manželem, nemůže být důvodem pro zhoršení Vašeho postavení v řízení.
Můžete podat na paní trestní oznámení pro podezření ze spáchání některého trestného činu, např. uvedeného výše, popř. i bez odkazu na konkrétní trestný čin.
Dále se můžete proti nevhodnému chování paní bránit občanskoprávní cestou a žádat, aby se zdržela takového jednání (slovní útoky proti Vám, kontaktování apod.).
Dále co se týká bezplatné obhajoby: Obviněný má právo kdykoli za řízení žádat o bezplatnou obhajobu, nejdříve tak může učinit po zahájení trestního stíhání (kdy se teprve stává obviněným, tedy po vydání usnesení o zahájení trestního stíhání), nejpozději před právní mocí rozhodnutí ve věci samé (odsuzujícího rozsudku, usnesení o zastavení trestního stíhání apod.) K žádosti je nutné přiložit doklady osvědčující majetkové poměry obviněného, např. potvrzení o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání od příslušného úřadu práce, potvrzení o výši příjmu, čestné prohlášení o tom, že není vlastníkem žádné nemovitosti, zejména pokud neslouží k osobnímu užívání atd.
Dle Vámi uvedených informací v této době policie shromažďuje důkazy o tom, co se vlastně stalo a zda toto naplní některou skutkovou podstatu trestného činu, či nikoliv.
Po shromáždění potřebných důkazů může být, ale nemusí, přistoupeno k Vašemu trestnímu stíhání, zde by bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání.

__

RODINA-ADOPCE, OSVOJENÍ
- Adopce dospělé osoby dle nového občanského zákoníku
- Adopce dospělé osoby dle NOZ
- Adopce dospělé osoby a placení výživného
- Adopce dospělé osoby a placení alimentů
- Kam poslat žádost o adopci dospělé osoby?
- adopce dospělé osoby - je nutný souhlas biologického otce dospělého dítěte?
- Musí adoptovaný přijmout příjmení osvojitele?
- může osvojitel přijmout příjmení adoptovaného?
- Může dospělý adoptovaný změnit příjmení aby měl stejné jako osvojitel?
- Změna příjmení adoptovaného po adopcci - je důvodem k vydědění
- Vliv adopce na dědění po biologickém otci
- Osvojení dospělé osoby dle nového občanského zákoníku
- Osvojení dospělé osoby dle NOZ
- Osvojení dospělé osoby a placení výživného
- Osvojení dospělé osoby a placení alimentů
- Kam poslat žádost o osvojení dospělé osoby?
- Osvojení dospělé osoby - je nutný souhlas biologického otce dospělého dítěte?
- Musí osvojitel přijmout příjmení osvojeného?
- může osvojitel přijmout příjmení osvojeného?
- Může dospělý osvojený změnit příjmení aby měl stejné jako osvojitel?
- Změna příjmení osvojeného po osvojení - je důvodem k vydědění
- Vliv osvojení na dědění po biologickém otci

Mám syna, 22 let z prvního manželství. Můj stávající manžel se o mého syna stará od jeho 6 let ve společné domácnosti. Sám je bezdětný. Je možné, aby si syna jako dospělého osvojil (aby po něm syn mohl případně dědit) a mám též tyto navazující dotazy:
- kam se obrátit s žádostí o osvojení?
- je nutný souhlas biologického otce, který stále platí výživné na syna, který studuje VŠ, výživné činí 4500 Kč měsíčně?
- má vliv osvojení nevlastního dítěte na povinnost otce platit výživné?
- neztrácí syn osvojením nevlastním otcem nárok na dědictví po biologickém otci, který nemá v tuto chvíli jiného potomka?
- jsou nějaká omezení či problematická místa při osvojení dospělé osoby?
- může syn nebo dokonce musí přijmout příjmení po osvojiteli?
- může si syn změnit příjmení na osvojitelovo a přestat používat příjmení biologického otce bez souhlasu biologického otce?
- je důvodem vydědění biologickým otcem změna příjmení na osvojitelovo?
Děkuji moc za právní radu.
Hezký víkend.
Jolana

ODPOVĚĎ:
Dle § 846 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, který je účinný od 1.1.2014, je možné osvojit i zletilou osobu. Při osvojení zletilého se už nezkoumá, zda je osvojení v souladu se zájmy osvojované osoby, ale osvojení nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Zákoník přitom rozlišuje dva typy tohoto osvojení:
- osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého
- osvojení, které není obdobou osvojení nezletilého
Co se týče prvního typu osvojení, zletilého lze takto osvojit, jestliže:
a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem
b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý
c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti
d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela
Protože pro Vaši situaci svědčí situace c) a d), tento typ osvojení je možný. Tento typ osvojení však zahrnuje negativní podmínku, a to tu, že osvojení nesmí být v žádném případě v rozporu s odůvodněným zájmem pokrevního rodiče osvojence. Zákon nestanovuje, co lze považovat za odůvodněný zájem pokrevního rodiče, proto je nutné ponechat posouzení splnění této podmínky výhradně na rozhodnutí soudu. Co se týče vzniku příbuzenského poměru, ten vzniká nejen mezi osvojencem a osvojitelem, ale i mezi osvojencem a dalšími členy rodiny osvojitele. To znamená, že Váš manžel by se stal otcem Vašeho syna se všemi právy a povinnostmi a přešla by na něj i vyživovací povinnost vůči synovi. Vyživovací povinnost biologického otce by osvojením zanikla.
Druhý typ osvojení lze realizovat z důvodů hodných zvláštního zřetele, pokud je to přínosné pro osvojitele a osvojence navzájem nebo v odůvodněných případech alespoň pro jednoho z nich. Důležitou podmínkou v tomto případě je, že osvojení není na újmu důležitých zájmů potomků osvojitele nebo potomků osvojovaného. Pokud Váš manžel ani Váš syn nemají žádné potomky, pak tomuto typu osvojení nic nebrání. Významným rozdílem oproti prvnímu typu osvojení je také skutečnost, že osvojený a jeho potomci nevstupují do žádného příbuzenského ani majetkového poměru a osvojenec a jeho potomci nepozbývají práva ve vlastní rodině. V tomto případě by se Váš manžel nestal synovým zákonným otcem a neměl by vůči synovi ani vyživovací povinnost – ta by zůstala jeho biologickému otci.
Pro oba typy osvojení je pak společné pravidlo, že osvojenec dědí po osvojiteli v první zákonné třídě dědiců společně s osvojitelovými dětmi a jeho manželem/manželkou. Může však dědit pouze v první dědické třídě, ostatní pravidla pro dědění se na něj nevztahují. U obou typů osvojení je většině případů zapotřebí také souhlas rodičů osvojovaného. Podle § 818 a 819 nového občanského zákoníku tento souhlas není zapotřebí pouze tehdy, jestliže:
a) byl rodič zbaven rodičovské odpovědnosti a zároveň práva dát souhlas k osvojení
b) rodič není schopen projevit svou vůli nebo rozpoznat následky svého jednání nebo je ovládnout
c) rodič se zdržuje na neznámém místě a toto místo se nepodaří soudu v součinnosti s dalšími orgány veřejné moci zjistit ani po vynaložení potřebné pečlivosti
d) rodič zjevně nemá o dítě zájem – nezájem o dítě je zjevný, trvá-li alespoň tři měsíce od posledního projeveného zájmu
Souhlas dává rodič písemným prohlášením u soudu, k návrhu na osvojení tedy není nutné přiložit písemný souhlas synova biologického otce.
Osvojení zletilé osoby nemá vliv na její příjmení. Osvojenec však může připojit osvojitelovo příjmení ke svému, pokud k tomu dá osvojitel souhlas. Samotná změna příjmení však není důvodem pro to, aby biologický otec Vašeho syna vydědil.
Pokud se Váš manžel pro některý typ osvojení rozhodne, návrh na osvojení je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě trvalého bydliště osvojovaného (Vašeho syna). K návrhu je nutné přiložit souhlas osvojovaného, bez tohoto souhlasu soud návrh odmítne. Vzory takového návrhu najde Váš manžel k dispozici na internetu nebo mu s jeho sepsáním může pomoci advokát.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Reklamace vyúčtování bytu SVJ - předseda SVJ započítal 3 osoby místo 2 osob žijících v bytě
- Určení počtu osob žijících v bytě
- Má návštěva v bytě vliv na počet osob žijících v bytě - vyúčtování SVJ
- Hlášení počtu osob žijících v bytě SVJ - jak se počítají osoby?
- Počet osob žijících v bytě - musí být celé číslo nebo může být desetinné číslo?
- Změna počtu osob žijících v bytě předsedou SVJ - může to předseda SVJ udělat?

S manželem jsme vlastníci, členové SVJ a pronajímáme byt mladé ženě s malým dítětem (3 roky) . Část služeb v domě je rozpočítána dle počtu osob v bytech (výtah, odpad, osvětlení chodeb), změnu inicioval předseda výboru SVJ. Od nastěhování paní máme problémy. Paní je Slovenka, několikrát do roka za ní přijede někdo z rodiny a pár dní je v bytě , například když měla paní školení nebo byl chlapeček nemocný, hlídal ho dědeček.
Pan předseda to sleduje velmi bedlivě Již 2015 požadoval, abychom platili za celý rok za 3 osoby v bytě, po dlouhých diskuzích uznal 2 osoby (posílala jsem matematický průměr obsazenosti, i se započtením všech návštěv byl hluboko pod 2,00 protože byt byl část roku prázdný nepronajatý).
2015 byl byt pronajatý po celý rok. V každoročním hlášení počtu osob v bytě jsme uvedli 2 osoby. Když přišlo vyúčtování, zjistili jsme, že je spočítáno za 3 osoby v bytě. Pan předseda bez našeho vědomí změnil údaj pro správcovskou firmu. Podali jsme reklamaci s podepsaným čestným prohlášením naší nájemnice, že v bytě žije sama s dítětem. Kolem přijetí reklamace byla ze strany SVJ řada obstrukcí, nakonec ji zamítli, nedostali jsme žádné podklady, na základě čeho. Problém se ještě prohloubil,když s paní našla přítele, který u ní občas přespí.
Naše nájemnice udává, že tak jednou za dva týdny. Domníváme se, že situace, kdy někdo každodenně sleduje naši nájemnici, není v pořádku, a rovněž není na místě požadavek, abychom ji hlídali my. Jako pronajímatelé máme dle smlouvy jednou měsíčně právo zkontrolovat byt, nic nenasvědčuje tomu, že by tam žilo více osob.
Prosím u radu:
- Existuje nějaký zákon nebo vyhláška, kde je jasně řečeno, jak se má určovat počet osob pro finální vyúčtování záloh na služby?
- Jak se počítají jednotlivé návštěvy (například do 22 hod je to " normální návštěva" , po 22 hod je to již nepřihlášená osoba v bytě) ? A je vůbec v pořádku sčítat jednotlivé návštěvy během celého roku když se nejedná o souvislý pobyt ?
V domě není žádná recepce, takže toto sledování aprovádí pan předseda ze své vlastní iniciativy , není jak to ověřit a pochybuji, že stejným způsobem dokáže sledovat všech 30 bytů v domě
- Jak se mají hlásit počty osob ?
( podle zákona č. 67/2013 Sb. :
g) osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb
1. nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo
2. vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.
... my máme nájemní smlouvu na 2 vyjmenované osoby a když tam návštěva přespí, není to osoba, která tam žije, zákaz návštěv v bytě snad ani dle zákona možný není..
- Musí být počet osob pro finální celoroční vyúčtování nutně celé číslo ?
( v SVJ v Praze 10, kde bydlí můj otec , používají čísla s dvěma desetinnými místy, počítají průměr,když se počet osob v průběhu roku mění, vím to, byla jsem na schůzi, někdo si to nechával vysvětlit)
- Může výbor SVJ bez vědomí a bez souhlasu vlastníka bytu měnit nahlášené údaje o počtu osob a ovlivňovat tak vyúčtování ?
- Které ministerstvo nebo instituce vydává zákony a vyhlášky ohledně vyúčtování záloh na služby spojené s bydlením pro SVJ , kam je možné se obrátit se žádostí o informace ?:
Obracím se na Vás s prosbou o radu, protože se brzy bude konat shromáždění SVJ, přijímat nové stanovy a já mám obavy , že pan předseda bude ještě více chtít upevnit svou pozici, kdy rozhoduje naprosto o všem v domě. Domnívám se, že toho zneužívá nad rámec zákona, ale jako laik nemám dostatečné argumenty
Děkuji. Michaela

ODPOVĚĎ:
Na dotazy pod body 1 a 2 jste si v podstatě správně odpověděla sama. Osobami rozhodnými pro vyúčtování služeb jsou ve vašem případě (§ 2 g) bod 1 zákona č. 67/2013) nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období. Návštěvy se nepočítají nijak, pokud osoba nežije s nájemcem v bytě, je to vždy návštěva, i když tam přespí. Jednorázové návštěvy nelze sčítat tak, až to dá dohromady dva měsíce, a poté navýšit zálohy, je zde požadavek skutečného žití v bytě, takže z hlediska výkladu bych sčítala pobyty v bytě až např. za situace, kdy tam "návštěva" spí např. 14 dní po sobě a v průběhu roku takto opakovaně.
Rozúčtování na dvě desetinná místa podle počtu osob si nedokážu představit, neboť z dokumentu o vyúčtování musí být jasné, kolik lidí v domě bydlí a jak vysoké jsou náklady na jednoho obyvatele.
Výbor nemůže bez vědomí vlastníka měnit počty nahlášených osob v bytě a pokud to činí a přizpůsobuje tomu vyúčtování, dopouští se bezdůvodného obohacení.
Bytovou politiku řeší Ministerstvo pro místní rozvoj, stránky www.mmr.cz, kde jsou dohledatelné kontaktní údaje i odkazy na subjekty řešící bytovou politiku.

__

OBČAN-DRAŽBY
- Nadhodnocení pozemku vydraženého v elektronické dražbě - zrušení vydražení vydražitelem
FINANCE-DANĚ
- Placení daně z vydražené nemovitosti (vydraženého bytu, domu, pozemku)
- Vydražení nemovitosti a daně - kdo platí daň?
- Elektronická dražba, vydražení bytu a daně
- Elektronická dražba, vydražení domu a daně
- Elektronická dražba, vydražení nemovitosti a daně
- Kdo platí daně z nemovitosti vydražené v elektronické dražbě?
- Daně z nemovitosti získané v elektronické dražbě

Dobrý den. 08/2016 jsme se účastnili elektronické aukce na byt, kterou jsme vyhráli. Až po aukci jsme se od banky dozvěděli, že v posudku, který byl vypracován dražitelem (město) je chyba, kde je pro ohodnocení nemovitosti počítáno s plochou o 8 m2 větší, než je ve skutečnosti (jedna místnost navíc která tam není). Tudíž je posudek nadhodnocený. Dále díky termínům schvalování prodeje městem, které jsme se dozvěděli až po aukci budeme muset platit daň z nemovitosti my, s kterou jsme také nepočítali.
Ve vzoru smlouvy stojí "Daň z nabytí nemovitých věcí a náklady s tím související se hradí dle platných právních předpisů". V době kdy máme smlouvu podepisovat (10/2016) však v zákonech stojí, že to je na dohodě, nebo automaticky prodávající.
Lze na základě těchto skutečností od smlouvy odstoupit a žádat zpět vloženou výši kauce?
Děkuji Miroslav

ODPOVĚĎ:
Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je převodce pouze v případě kupní anebo směnné smlouvy (do 31. 10. 2016). V ostatních případech, i v případech dražby, je poplatníkem daně nabyvatel. Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí jste tedy ze zákona Vy jako nabyvatel nemovitosti, tuto povinnost nelze na nikoho přenést.
Základem daně v tomto případě je cena dosažená při vydražení. Nebudete muset tedy nechat zpracovat znalecký posudek.

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že elektronická aukce (resp. dražba, jak v dotazu zmiňujete), je způsobem prodeje předmětného bytu, který město (jako vlastník tohoto bytu) zvolilo.
Z dotazu usuzuji, že kupní smlouva nebyla mezi Vámi (jako kupujícím) a městem (jako prodávajícím) dosud uzavřena; z dotazu však není možné dovodit, zda jste s městem již uzavřel jinou smlouvu.
V obecné rovině platí, že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala (§ 2002/1 občanského zákoníku).
Pakliže kupní cena bytu byla vytvořena na základě nesprávného znaleckého posudku, přičemž město nebude ochotno tento nedostatek odstranit, mohla by být tato skutečnost považována za důvod, který Vás bude opravňovat k neuzavření kupní smlouvy a vznesení požadavku na vrácení složené kauce.
Pro provedení důkladnější právní analýzy by nicméně bylo zapotřebí seznámit se podrobně se všemi podklady elektronické aukce a smlouvami, které jste dosud s městem uzavřel (pokud nějaké takové smlouvy existují). V této souvislosti můžete rovněž využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
který bude schopen Vám (po prostudování příslušných dokumentů) poskytnout doporučení dalšího postupu (s ohledem na objektivní stav věci).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Rozvod a vypořádání domu - jak se zjistí cena nemovitosti?
- Oddalování vypořádání SJM - je za tím vypočítavost či nějaký důvod?
- Rozvod bez vypořádaného SJM - je možné se rozvést?

Jsem před rozvodem. Co mi zbývá před rozvodovým řízením, je dohoda o vypořádání SJM. Manželka však věc neustále odkládá, nevím jestli záměrně, ale nechce se mi už cca rok k majetku vůbec vyjádřit. Předmětem SJM je rodinný dům, stojící na pozemku, který nám byl společně darován darovací smlouvou.
Chtěl bych se zeptat.
1. Rodinný dům spadá do SJM (krom toho že jsem do jeho stavby investoval jistou sumou z prodeje pozemku, který jsem vlastnil již před manželstvím), jakým způsobem se určuje cena domu, ze které se budeme vyrovnávat – používá se nějaký konkrétní druh odhadu?
2. Když pozemek je darem – spadá do rámce vypořádání SJM, nebo vyrovnání za pozemek je samostatný případ?
3. Může manželka něco sledovat z právního hlediska tím, že se odmítá dlouhodobě k majetku vyjádřit?
4. Pokud se manželka k SJM nevyjádří, mohu se rozvádět? Jak potom postupovat a jak se bude řešit majetek?
Děkuji za odpovědi
Richard

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům uvádím:
1. znalecký posudek vypracuje soudní znalec z oboru oceňování nemovitostí, který bude určovat obvyklou (tržní) cenu nemovitosti. Seznam soudních znalců je dostupný na stránkách www.justice.cz.
2. Pokud vám byl pozemek darován do SJM, pak i pozemek bude součástí vypořádání SJM, pokud Vám byl darován do podílového spoluvlastnictví, předmětem vypořádání SJM nebude. Zjistíte to nahlédnutím do katastru nemovitostí, pokud je pozemek v SJM, pak je u něj zkratka SJM, pokud je v podílovém spoluvlastnictví, bude u něj uvedeno zlomkem, jaká ideální část kterému z vás patří.
3. Nedá se odhadnout, co by manželka mohla sledovat, pokud dohoda o vypořádání SJM uzavřena nebude, soud vás může i tak rozvést, ale pouze tzv. sporným rozvodem. Tedy bude zjišťovat příčiny rozvratu manželství, a zde je např. možné, že manželka bude tvrdit, že vina na rozpadu manželství leží na Vás a pak po rozvodu bude požadovat výživné na rozvedenou manželku. Pokud by dohoda o vypořádání SJM podepsána byla, soud vás rozvede tzv. smluveným rozvodem, nezjišťuje příčiny rozvratu manželství, v podstatě pouze konstatuje to, co je v návrhu napsáno a rozvede vás. Výživné na rozvedenou manželku by pak nebylo příliš reálné získat.
4. viz. bod 3 a dále majetek pak můžete vypořádat až po rozvodu , a to buď dohodou nebo soudně. Pokud se nedohodnete do tří let po právní moci rozsudku o rozvodu, musíte před uplynutím tří let podat žalobu na vypořádání SJM, případně žalobu podávat nemusíte, ale po třech letech se vaše nemovitosti automaticky z režimu společného jmění změní na podílového spoluvlastnictví a budete mít s manželkou každý polovinu všech nemovitostí, které jste měli v SJM. Movité věci po třech letech zůstávají tomu z vás, kdo je užívá.

__

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
- Zákaz přepronajímání a práce na DPP pro nájemce nebytových prostor
- Práce na DPP v nebytových prostorech pro nájemce a zákaz přepronajímání - je zákaz porušen?

Mám nájemní smlouvu od 2012 v nebytových prostorách u státní organizace. Nájemní smlouva je na kosmetické služby. Bez specifikace služeb ani tam není napsán žádný paragraf. Ve smlouvě je, že místnosti nesmím přepronajímat, což nedělám. V prostorách provozuji od 2012 kosmetiku, masáže, manikúru, na které mám řádné živnostenské oprávnění. Salon jsem přebírala po paní, která ho tam provozovala 10 let . Též měla kosmetiku a masáže. Na kosmetiku a masáže měla lidi na dohody o provedení práce DPP. Takto jsem pokračovala já dál až do dnešní doby. 08/2016 jsem vzala na dohodu paní na pedikúru, která ji provozovala v místě , ale jiných prostorách 12 let. Po skončení její nájemní smlouvy, jsem ji vzala k sobě.
V současné době, jsem byla nařknuta, že pronajímám místnost paní na pedikúru a že jsem porušila nájemní smlouvu a budu předána na právní oddělení s tím, že můžu rychle skončit. Když jsem poukázala na to, že nepronajímám, že mám s paní dohodu a ještě jen dočasně, protože paní čeká již 3 měsíce, až se vypíše veřejná soutěž na místnost pedikúry, kde původně pracovala, tak i přesto prý budu předána právnímu oddělení.
Chtěla bych poradit, zda jsem opravdu něčím smlouvu neporušila,zda dohoda o provedení práce je dostačující a zda můžu pod kosmetickými službami provádět i podlužby, jako jsou masáže, pedikúra, manikúra.
Předem děkuji za odpověď a jsem s pozdravem
Ivana

ODPOVĚĎ:
Pokud máte s někým uzavřenu dohodu o provedení práce, je to pracovněprávní vztah stejně, jako byste s ním měla uzavřenu pracovní smlouvu. Nařčení, že paní dáváte prostory do podnájmu, se tedy rozhodně nezakládá na reálném základě a není třeba se ničeho obávat. Jiná situace by byla, kdyby paní byla živnostník a podnikala ve vašich prostorách. Tedy měla by své klienty, které by sama svým jménem účtovala. Tam by problém byl. Ovšem dohoda o provedení práce zakládá pracovněprávní vztah, zaměstnanec tedy nepodniká na vlastní účet a ve svých prostorách, nýbrž na účet zaměstnavatele a zaměstnanci tedy nelze dát ze samotné podstaty pracovního práva místo k provozování práce do podnájmu.

__

OBCHOD-OBCHODOVÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Zákaz činnosti, uplynutí trestu - kdy mě zapíše rejstříkový soud do orgánu společnosti
- Zapsání do orgánu společnosti po uplynutí trestu zákazu činnosti - kdy je možné o zápis do rejstříku požádat?
- Kdy mohu požádat rejstříkový soud o zapsání do rejstříku orgánu společnosti od uplynutí trestu zákazu činnosti?

Byl jsem odsouzen k zákazu činnosti ve statutárních orgánech. Trest mi vypršel 08/2016 a přesto mě odmítá rejstříkový soud zapsat do orgánu společnosti. V příloze posílám potvrzení o platbě a výpis rejstříku trestu.
Děkuji Gregor

ODPOVĚĎ:
Dle § 74 odst. 2 trestního zákoníku platí, že byl-li trest zákazu činnosti vykonán, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.
Vzhledem k tomu, že neuvádíte přesnější informace o tom, z jakého důvodu rejstříkový soud odmítá návrh na zápis provést, nelze přesně situaci posoudit. Nicméně platí následující:
Trest zákazu činnosti omezuje pachatele ve výkonu zakázané činnosti pouze po dobu stanovenou v rozhodnutí. Tedy po jejím uplynutí, kdy pachatel trest vykoná (ve smyslu dodrží zákaz činnosti), již odpadá překážka tohoto zákazu a pachatel opět může vykonávat činnost, která mu byla předtím zakázána.
Trest stanovuje soud v odsuzujícím rozsudku a rozsah (délka) trestu je taktéž v tomto rozsudku stanovená. Pokud takový rozsudek nabude právní moci, je závazný i právě co do délky uloženého zákazu činnosti. Nelze tedy tento zákaz činnosti prodlužovat.

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za nesprávné rozhodnutí o předběžném opatření
- Odškodnění za předběžné opatření soudu, které bylo zrušeno po 21letém soudním sporu
- Náhrada škody od státu - neoprávněné předběžné opatření
- Odškodnění od státu - neoprávněné předběžné opatření

Moje firma byla v r. 1995 zažalována o vydání výrobního zařízení s
předběžným opatřením zákazu výroby na tomto zařízení. Po více než 21 rocích byl vynesen prvoinstanční rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta a předběžné opatření zrušeno. Jakákoli náhrada proti žalobci je bezpředmětná, jelikož fakticky přestal existovat. Je prosím možné požadovat náhradu majetkové újmy od státu který zákaz vydal, jaká je promlčecí doba a jak je možné způsobenou škodu prokázat? Nemám tím na mysli náhradu za zdlouhavý soudní proces, ale způsobenou škodu, ušlý zisk atd.
Předpokládám, že újma se má nejprve uplatnit u ministerstva spravedlnosti a že promlčecí doba je obecná. Nikoli tedy půl roku jako odškodnění za zdlouhavý soudní proces.
Děkuji, přeji pěkný den a zůstávám s pozdravem Milan

ODPOVĚĎ:
Po státu je možné vymáhat pouze škodu způsobenou buď rozhodnutím či nesprávným úředním postupem.
V případě rozhodnutí:
Nárok na náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím lze uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem.
Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku.
Přičemž dále obecně platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje (takovým prostředkem se rozumí zejména řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek). Tedy byl aktivní v řízení a hájil svá práva.
V případě nesprávného úředního postupu (ve Vašem případě právě zmiňovaný nárok na náhradu škody za nepřiměřené dlouhé soudní řízení) přichází tato náhrada škody v úvahu, pokud řízení netrvalo přiměřenou dobu, což v obecné rovině doba řízení (prvoinstančního) 21 let za přiměřenou dobu nelze považovat.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Proplacení lékařské prohlídky až po zkušební době - je to dle Zákoníku práce?
- Odmítnutí uhrazení zdravotní prohlídky zaměstnavatelem - chce zaplatit až po zkušební době
- Kdy musí zaměstnavatel proplatit lékařskou prohlídku zaměstnanci - ihned nebo může až po zkušební době?
- Kdy musí zaměstnavatel proplatit zdravotní prohlídku zaměstnanci - ihned nebo může až po zkušební době?
- Kdy musí zaměstnavatel proplatit vstupní prohlídku zaměstnanci - ihned nebo může až po zkušební době?
- Kdy musí zaměstnavatel proplatit vstupní prohlídku zaměstnanci - ihned nebo může až po zkušební době?

Rád bych se zeptal, do kdy mi musí zaměstnavatel proplatit povinnou lékařskou prohlídku po jejím splnění za zaplacení poplatku 518 Kč s DPH. Nyní po nástupu do zaměstnaní jsem ji splnil, uhradil u jejich lékaře a řekli mi, že proplacené to bude až po zkušební době. Já jsem ale nedal toto jako souhlas. Do kdy mi ji má firma poplatit? Ihned? O první výplatě? Děkuji, Cyril

ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 59 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v platném znění stanoví následující: „Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Věta první a druhá se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem nebo zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne jinak nebo stanoví-li právní předpis jinak.“
Zákon žádnou lhůtu sice nestanoví, z výše uvedeného ale vyplývá, že povinnost zaměstnavateli k úhradě dané prohlídky vzniká uzavřením pracovního poměru s uchazečem, pokud se s uchazečem nedohodl jinak, což uvádíte, že se ve vašem případě nestalo. Ze strany zaměstnavatele tak neexistuje žádný oprávněný důvod k odsunutí platby ani na první výplatní termín a už vůbec ne skončení zkušební doby. I kdyby s Vámi byl pracovní poměr ve zkušební době rozvázán, pak máte nárok na základě výše uvedeného ustanovení na proplacení vstupní lékařské prohlídky.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Záměrně nesprávně vyplněné potvrzení o zaměstnání zaměstnavatelem - jak se bránit?
- Nesprávné údaje v potvrzení o zaměstnání od zaměstnavatele - jak požádat zaměstnavatele o opravu když ukončil činnost?

Může zaměstnavatel bez mého souhlasu zpětně měnit již vydané potvrzení o zaměstnání a zaslat mi dodatečně poštou zcela jiné s kterým absolutně nesouhlasím?
Můj zaměstnavatel s.r.o. odhlásil ke dni 31.1.2015 na základě formuláře hromadné oznámení zaměstnavatele úplně všechny zaměstnance včetně
mě z evidence pojištění. Po mém jednání se Zaměstnaneckou pojišťovnou Škoda,u které jsem registrovaná se mi podařilo zjistit,že toto provedl kódem O. Ostatním zaměstnancům vyplatil odstupné. Mě jen předal potvrzení o zaměstnání. Dle všeho se jednalo o ukončení činnosti zaměstnavatele. Moje původní potvrzení o zaměstnání je v souladu s OSSZ i Zdravotní pojišťovnou a nechápu proč mi bylo po velmi dlouhé době zaslané zcela jiné i s jinými daty,které se neshodují jak na OSSZ , tak i na Zdravotní pojišťovně. Původní potvrzení o zaměstnání jsem přitom přebrala osobně a datum přebrání je na tomto potvrzení sepsán i s mým podpisem. Je možné nějakým způsobem jako zaměstnanec zjistit na finančním úřadě za jakých okolností můj zaměstnavatel ukončil svou činnost? Děkuji. Miriam

ODPOVĚĎ:
Potvrzení o zaměstnání má zaměstnavatel povinnost vydat v den, kdy končí Váš pracovní poměr. Pokud Vám takto potvrzení vydal, vy jste s ním souhlasila, a následně mi zaměstnavatel doručil potvrzení úplně jiné, pak bych na zaměstnavatele adresovala písemný dotaz, že s novým potvrzením nesouhlasím.
Kód „O“ u zdravotní pojišťovny se uvádí, pokud zaměstnanec skončil zaměstnání a zaměstnavatel se takto odhlašuje od platby pojistného za zaměstnance. Kód neříká nic o tom, proč zaměstnanec zaměstnání ukončil.
Pokud zaměstnavatel ukončil činnost a Vy jste dostala na základě tohoto výpověď z pracovního poměru výpověď, pak jste měla nárok na odstupné. Neuvádíte však, jakým způsobem s Vámi byl pracovní poměr ukončen. Nicméně se domnívám, že v daném případě uplynula i jednoletá objektivní lhůta pro možnost bránit se neplatnosti skončení pracovního poměru, pokud byste nesouhlasila.
Pokud zaměstnavatel byl s.r.o., můžete se dozvědět z obchodního rejstříku, zda zaměstnavatel ukončil svoji činnost, a kdy tomu tak bylo, což ale nemusí být provázané na Vaše skončení pracovního poměru.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- SVJ založené Zákona o vlastnictví bytů, platí pro něj § 1180 NOZ?
- SVJ založené Zákona o vlastnictví bytů 72/1994, platí pro něj nový občanský zákoník?

V našem SVJ vzniklé v roce 2010 máme zajímavou situaci. Výbor nám sdělil, že odměnu výboru a kontrolní komisi máme platit nově za jednotku podle § 1180. Když jsem argumentoval, že podle stejného § 1180 si terasy mají hradit vlastníci s výhradním užívacím právem, tak obrátili a advokátní kancelář SVJ nám sdělila toto:
"SVJ je vzniklé na základě zákona č. 72/1994 Sb. (dále také jen „zákon o vlastnictví bytů), a proto se na něj ustanovení § 1180 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen občanský zákoník“) nevztahuje.
Dostali jsme se tak do situace, že NOZ platí v našem SVJ pouze když se to výboru hodí.
Mohu se tedy zeptat zda §1180 NOZ pro SVJ vzniklé v roce 2010 platí, anebo snad neplatí?
Můj názor laika je, že NOZ platí, ale budu rád pokud se k tomu vyjádříte vy.
Moc děkuji, Lumír

ODPOVĚĎ:
Novým občanským zákoníkem se řídí nejen společenství vlastníků vzniklá po 1. 1. 2014, ale rovněž společenství vlastníků vzniklá do 31. 12. 2013. Tato společenství vlastníků pak mají povinnost do tří let ode dne nabytí účinnosti nového občanského zákoníku přizpůsobit své stanovy jeho donucujícím ustanovením. Vámi citované ustanovení platí i pro SVJ založené podle zákona o vlastnictví bytů a nelze si uvedené ustanovení vykládat tak, že na některé situace dopadá a na některé nedopadá.

__

FINANCE-DANĚ
- Vyhnutí se placení DPH částečnou fakturací na manželku (obrat nad 1 milion Kč)
- Část faktur vydaných manželkou - snaha neplatit DPH (obrat nad 1 milion Kč)
- Fakturování části příjmů z podnikání manžekou - snaha vyhnout se placení DPH (obrat nad milion Kč).

Prodávám výrobky ze silikonu (zboží sám vyrábím). Zboží nabízím přes vlastní eshop a Ebay. Protože již minulý rok (2015) přesáhly tržby 1 000 000 korun přistoupil jsem k tomu, že část objednávek fakturuji na manželku, která má také živnostenské oprávnění. 99% objednávek jde do zahraničí koncovým odběratelům a je pro mě hodně nevýhodné spadnout do platby DPH. (musel bych odvádět i z poštovného)
Chci se zeptat, zda tato forma dělení je z právního hlediska v pořádku. Veškeré příjmy jdou buď na můj účet v bance, nebo na účet PayPal, protože zákazníci platí platební kartou a nejde zisky směrovat pokaždé na účet někoho jiného podle toho, když zrovna fakturuji na sebe nebo na manželku. Jak se na to bude správce daně dívat, když si vyžádá výpisy z účtu?
Děkuji, Tomáš

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se jedná o obcházení zákona a správce daně Vám doměří DPH a daň z příjmů za období, kdy jste takto zákony obcházeli. Vaše jednání může mít i trestněprávní důsledky.

__

FINANCE-DANĚ
- Zařazení do EET - první, druhá, třetí a čtvrtá fáze EET
- Zařazení do EET - 1. fáze, 2. fáze, 3. fáze, 4. fáze EET
- Fáze EET u maloobchodního prodeje

Jsme spol. s. r. o. , která se zabývá výrobou interiérového nábytku z masívu. Naše výrobky rozvážíme prodejcům (velkoobchod), v naší provozovně uskutečňujeme prodej i konečným zákazníkům (maloobchod). Náš sortiment výrobků doplňujeme o zboží nakoupené od jiných výrobců (rošty - velkoobchodně, povlečení, matrace apod. - maloobchodně). Zajímá mě naše zařazení do evidence k EET - do které fáze spadáme? Je to fáze druhá - (velkoobchod, maloobchod) nebo až čtvrtá (výroba nábytku, zpracování dřeva)?
Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Gabriela

ODPOVĚĎ:
Pro zařazení do konkrétní fáze, resp. pro určení zahájení EET je rozhodující konkrétní činnost, nikoli obecný charakter podnikatele. Jeden subjekt tedy může při určité činnosti evidovat tržby dříve než u ostatních. To by měl být i Váš případ.
Pro určení konkrétní fáze určete kódy NACE Vašich konkrétních činností.
Pro druhou fázi - maloobchod se jedná o kódy NACE 45.1, 45.3, 45.4, 46 a 47.
Pro třetí fázi - výrobu nábytku pak o kódy NACE 31 a 32.
Samozřejmě je možné, abyste spustili EET zároveň, především z administrativních důvodů, abyste nemuseli rozlišovat mezi různým zbožím.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Řízení v opilosti, méně než 1 promile v krvi - trest, postih
- Řízení v podnapilosti, pod 1 promili v krvi - trest, postih
- Řízení v opilosti - alkohol v dechu nebo krvi?
- Je pro řízení v opilosti důležitý alkohol v krvi nebo dechu?
- Řízení v opilosti - přestupek nebo trestný čin?
- Řízení pod vlivem alkoholu - kdy je přestupek a kdy trestný čin?

13.10.2016 se mi stala nemilá situace. Den před prací jsem , cítil jsem se takřka v pořádku bez zjevné podnapilosti. Bohužel v projíždění zatáčky mi autobus vjel do pruhu a odřel kousek levý přední blatník (žádná velká škoda ani zranění jenom oděrky). Po následném dojetí autobusu a předání kontaktů s řidičem, jsem zjistil že řidič autobusu, už volal na místo dopravní Policii. Po přijetí dopravní policie, byly provedeny dechové zkoušky u mě bohužel pozitivní s výsledkem 1. zkoušky 1.08 promile a 2. zkoušky 1.00. Odmítl jsem požití alkoholu před jízdou a byl jsem převezen na odběr krve, kde mi bylo provedeno vyšetření doktorek, kterému jsem se nejevil pod vlivem alkoholu a dokonce se mě ptal, zda nejsem diabetik. Jaký bude postup v případě že by výsledek v krvi byl pod hranicí 1.00 promile, jelikož v zákoně je psáno, že se musí jednat a alkohol v krvi, nikoliv o alkohol v dechu přičemž vyšetření lékařem vylučovalo, že bych byl ve stavu vylučujícím způsobilost. Momentálně nevím žádné podrobnosti a chtěl bych názor jak se v této situaci zachovat popřípadě jestli je nějaká možnost v případě podezření z trestného činu na rekvalifikaci na přestupek. Je to můj 1. prohřešek nemám žádný záznam ani za parkování co mi tedy může hrozit? Předem děkuji za odpověď. S pozdravem a přáním hezkého dne, Ivan

ODPOVĚĎ:
Zákon nestanovuje hranici množství alkoholu v krvi rozlišující, kdy se jedná o trestný čin (ohrožení pod vlivem návykové látky) a kdy o (mírnější) přestupek. Tato hranice je ovšem dovozena rozhodovací praxí soudu a činí 1 promile. Pokud tedy jste měl v krvi 1 promile a více, bude se jednat o pro Vás horší variantu, a to trestný čin, pokud by množství alkoholu v krvi bylo méně než 1 promile, jednání by bylo posuzováno jako přestupek.
Zde záleží, co se podaří v řízení prokázat. Skutečnost, že se jedná o Váš první prohřešek, jak uvádíte, by měla být zohledněna při posuzování případné sankce/trestu za toto jednání.
Za trestný čin Vám hrozí, vzhledem k tomu, že došlo k dopravní nehodě, šest měsíců až tři léta, peněžitý trest nebo zákaz činnosti (řízení motorových vozidel.
Za přestupek Vám hrozí podle klasifikace max. 20 000, - Kč pokuta, v případě pro Vás nepříznivější klasifikace až 50.000,- Kč a dále zákaz činnosti (řízení motorových vozidel).

__

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Výpověď ze zdravotních důvodů a odstupné (přiznaný invalidní důchod)
- Nárok na odstupné při výpovědi ze zdravotních důvodů (invalidní důchod)
- Právo na odstupné při výpovědi ze zdravotních důvodů (invalidní důchod)
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Proplacení pracovního oděvu zaměstnavatelem - má to na zaměstnanec právo nebo ne?
- Musí zaměstnavatel proplatit pracovní oblek zaměstnance nebo ne?
- Kdo platí pracovní oblečení, oblek zaměstnanci - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?

Pracuji na městském úřadě jako dělnice již 2006-2016, bohužel poslední rok (10/2015-10/2016) jsem byla na neschopence, a poté mi byl přidělen 1. stupeň invalidního důchodu. Do práce se vrátit nemohu, zdravotní stav to nedovoluje, a v práci mi bylo řečeno, že s dohodu souhlasí. Bohužel bez odstupného. Jako dělnice pracujeme dvě, ona dostávala po dobu 7 let pracovní oděv, já ne. Když jsem řešila, zda mi ho zpětně proplatí, tak mi bylo řečeno, že až se vrátím z nemocenské vše se vyřeší. Teď když chci ukončit pracovní vztah dohodu, mi řekli, že nemůžu řešit už ani pracovní oděv.
To opravdu nemám nárok ani na zpětné proplacení pracovního oděvu ani na odstupné? Blažena

ODPOVĚĎ:
Pokud není Vaše neschopnost konat dosavadní práci způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, pak na odstupné nemáte nárok. Pokud jste si sama hradila pracovní oděv, můžete žádat o jeho proplacení, ovšem pouze tři roky zpětně. Pokud by Vám zaměstnavatel nechtěl vyhovět, musela byste se obrátit na soud s žalobou na zaplacení.

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Setkávání prarodiče s vnoučetem - na kolik hodin týdně má prarodič práv vnouče vidět
- Setkávání babičky, dědečka s vnoučetem - na kolik hodin týdně má prarodič práv vnouče vidět
- Setkávání prarodiče s vnučkou, vnukem - na kolik hodin týdně má prarodič práv vnouče vidět
- Setkávání babičky, dědečka s vnučkou, vnukem - na kolik hodin týdně má prarodič práv vnouče vidět
- Styk s vnoučetem - kde by se měl prarodič s vnoučetem setkávat?
- Styk s babičky, dědečka s vnoučetem - kde by se měl prarodič s vnoučetem setkávat?
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Je rodič povinen mluvit s prarodiči dítěte?
- Jsou rodiče povinni mluvit s prarodiči dítěte (tchýně, tchán) nebo ne?
- Je rodič dítěte povinen mluvit s tchýní, tchánem o dítěti (vnoučeti)?

2012-2016 jsme manželé a vychováváme roční dceru. Od samého začátku máme problémy s manželovo matkou. Nikdy jsme jí nebránili, aby kdykoliv viděla vnučku, přestože se netají tím, že mne nesnáší. Doteď nás navštěvovala 1x týdně na 3-4 hodiny a nyní tvrdí, že jsme povinni jí dítě odevzdávat 1x týdně na celý den, protože jako babička si chce vnučky užít ve své domácnosti a má na to právo. Nejsme v rozvodovém řízení, ani rozvod neplánujeme, tudíž její požadavek nám přijde neoprávněný. Kdo má prosím pravdu?
Protože se naše vzájemná komunikace s tchýní velmi zhoršila, domluvili jsme se s manželem, že naši domácnost jeho matka navštěvovat nebude a manžel jí naši dceru přiveze k ní domů, kdykoliv to bude možné. Naše dotazy zní:
Jsem povinna s manželovou matkou komunikovat, jak osobně, tak telefonicky? Jak často, případně na kolik hodin jsme povinni dceru vozit k manželově matce, aby si nemohla stěžovat, že jí bráníme ve styku s vnučkou
Děkujeme, Alena

ODPOVĚĎ:
Manželova matka má pravdu v tom, že má ze zákona právo na kontakt se svou vnučkou. Žádný zákon už ale nestanoví, jak často má kontakt prarodiče s vnoučetem probíhat, jak dlouho má trvat, kde se má odehrávat apod. Není tedy zcela pravdou, že máte povinnost předávat manželově matce dceru na celý den, resp. styk prarodiče s dítětem není v žádném zákoně takto konkrétně vymezen. Jestliže manželově matce umožňujete kontakt s dcerou alespoň jednou týdně, nedá se říci, že ve styku bráníte. Frekvence a délka styku dítěte s prarodičem je většinou záležitostí dohody mezi oběma stranami.
Doporučuji tedy zkusit se s manželovou matkou na frekvenci a délce styku dohodnout a najít kompromis, který bude přijatelný pro obě strany. Pokud dohoda nebude možná, může se manželova matka obrátit na soud a požadovat, aby frekvenci a délku styku stanovil soud. Bude pak záležet na rozhodnutí soudu, jak celou záležitost posoudí a zda žádosti manželovy matky vyhoví či nikoliv. Nikdo Vás nemůže nutit osobně či telefonicky s manželovou matkou komunikovat, nicméně pokud soud stanoví určitou frekvenci a délku styku Vaší dcery s manželovou matkou, budete povinni dceru na styk v určenou dobu řádně připravit. Nebudete však povinni umožnit manželově matce styk s Vaší dcerou v jinou dobu, než jaká bude stanovena v soudním rozhodnutí.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA

- Práce přes agenturu - kolik hodin přesčasů může zaměstnanec vykonat?
- Agenturní práce a přesčasy - kolik hodin přesčasů za rok je možné udělat?
- Kolik hodin přesčasů za rok u agentury je možné udělat podle Zákoníku práce?
- Přesčasy u agentury - kolik hodin za rok může zaměstnanec odpracovat přesčasů?
- Přesčasy při práci pro agenturu a Zákoník práce
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Agenturní práce a nárok na dovolenou


Ráda bych měla dotaz co se týče dovolené.Pracuji pro agenturu Qualitas control s.r.o. 2013-2016.Mám asi 25 dní dovolené 5 dní z minulého roku a 20 z tohoto.Jsem pořád v práci na přesčasy normálně chodím ,žádné absence nemám.Zažádala jsem si na Vánoce o dovolenou od 19.12.2016-2.1.2017 dovolenou.Bylo mi řečeno ,že žádnou dovolenou nedostanu.Že mi jí dají před svátky a mezi svátky budu muset přijít do práce.Za tento rok jsem měla asi jen cca 10-12 dní dovolené .Teď odjíždím právě na hory (zaplacený zájezd).Napsala jsem tento týden email vedoucímu a i agentuře, že si beru dovolenou ,aby mohli naplánovat směny na prosinec.Ale bylo mi řečeno že žádnou nedostanu.Že si jí nezasloužím (???) atd.A hrozí mi výpovědí.Proto prosím o odpověď jak je to pro nás laiky ze Zákoníku práce.Dělám nepřetržitý (osmihodinový)provoz jsem v práci skoro každý den.Za 2015 jsem měla 410 hodin přesčasů.Tento rok mi zbývá udělat 50 hodin a jsem na hodnotě 416 hodin přesčasů za rok.
Jak může zaměstnavatel nakládat se starou dovolenou a do kdy musí být vybrána? Kolegině má 35 dní dovolené 20 dní z tohoto roku 15 z minulého roku. Jaký je přesný postup jak zažádat o dovolenou?Když mám novou i starou a se s vedoucím nedohodnu (jeho nadřízená je majitelka agentury).Jak je to se zůstatky dovolené.
A výplata mi nechodí včas než jak mám napsané ve smlouvě.Musím psát a prosit aby mi výplatu poslala agentura co nejdříve.
Nechci přijít o práci, ale zároveň nechci, aby se mnou takto jednali.Jednání zaměstnavatele se silně projevuje na mé psychice a o únavě nemluvím.
Mohu případně přesčasovou práci odmítnout?
Zaměstnavatel přesčasy odůvodňuje tak, že nemá dost zaměstnanců ,protože agentura má od firmy,ve které děláme nařízený nepřetržitý provoz a máme nízký stav kolegů.Dělám na kontrole výrobků na sms 3D měřění.Na přesčasy jsme skoro všichni kvůli penězům přistoupili.
Prosím tedy o dotaz jak s tou dovolenou.Každý to má jinak nám to zatím převádí do dalšího roku, ale přece kolegyně nemůže mít příští rok 55 dní dovolené?
Zaměstnavatel podmiňuje vyplcení mzdy pracovními výkony zaměstnanců. Napsal to mě i ostatním zaměstnancům. Považuji to za bossing v přímém přenosu.
Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že dovolenou určuje zaměstnavatel, a to s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance, pokud tomu však nebrání provozní důvody zaměstnavatele. Pokud tedy zaměstnavatel odůvodní neposkytnutí dovolené provozními důvody, pak zaměstnanec nemá možnost si dovolenou čerpat dle svého uvážení.
Jiná situace však nastává v případě „staré“ dovolené, tj. dovolené, která se zaměstnanci převedla z minulého kalendářního roku. Čerpání této staré dovolené má zaměstnavatel povinnost zaměstnanci určit, a to do 30.6. následujícího kalendářního roku. Pokud tak neučiní, může si termín jejího čerpání určit zaměstnanec sám, za splnění podmínky, že to oznámí zaměstnavateli alespoň 14 dní předem, nedohodne-li se s ním jinak. Pokud jste tedy neobdržela od zaměstnavatele doteď určení, kdy si máte lońskou dovolenou čerpat, písemně zaměstnavateli oznamte, že dle § 218 odst. 3 ZP si chcete čerpat dovolenou v daném termínu. Můžete mu to oznámit již nyní, pokud Vám už písemně nedal jiný termín čerpání. Jedná se ale jen o 5 dní z loňského roku, což Vám Vámi uváděný rozsah dovolené o vánocích nepokryje.
Ohledně přesčasů platí, že zaměstnavatel může nařídit zaměstnancům přesčasy v maximální rozsahu 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce. Pokud s prací přesčas vysloví zaměstnanec souhlas, jsou pak limity 8 hodin týdně v průměru za 26 (52) týdnů. Nad tyto limity práci přesčas konat nelze.
Vyplacení mzdy je odvislé na znění pracovní smlouvy, pokud máte mzdu úkolovou, pak je to možné odvíjet od výkonu práce, jinak nikoliv.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Podvod, půjčka na cizí jméno - jak zabránit aby se to opakovalo?
- Někdo si vzal půjčku na mé jméno, co mám dělat aby se to neopakovalo?
- Podvodné jednání - půjčka na cizí jméno
OBČAN-DLUH
- Vypůjčitel se nechal přemluvit k půjčce a peníze předal jiné osobě - vymáhání peněz po dlužníkovi

Moje známá, t.č. nezaměstnaná, má u sebe v péči malou holčičku a bydlí s nimi i její zletilá dcera 21 let nezaměstnaná. Bydlí v podnájmu, kde mají i trvalé bydliště. Dcera se chtěla osamostatnit a tak se seznámila s jedním člověkem, který ji přemluvil k tomu, že budou spolu bydlet ale že potřebuje peníze na zařízení bytu a podobně.A tak ji přesvědčil, aby si vzala u O2 tři paušály, za které dostala tablety a mobily, také u T-mobile a Vodafone tarify s telefonem, přemluvil ji k půjčce u ESSOX na televizi za 22 tisíc, kde ji řekl, že má uvést takové a takové zaměstnání i přes to, že je nezaměstnaná, dále půjčku u SIMpůjčka.
Všechny dokumenty a spotřebiče si nechal a pak se s ni rozešel. Nyní nemá nic jen několik SIM karet, které nepoužívá a chodí jí jen upomínky k zaplacení.
Nedávno ji ale přišla upomínka od společnosti, u které si půjčku nebrala a tak je možné, že nějakým způsobem si dotyčný na její jméno vzal další půjčku (berpujčku.cz). Obávám se, že se tato situace musí řešit co nejdříve jinak dlužné částky budou růst do nemalých rozměrů. Dále se obávám, že dotyčný člověk bude ve své nekalé činnosti pokračovat kontinuálně. Prosím o radu, co a jak udělat, já osobně si myslím, že by bylo potřeba navštívit policii a nahlásit tyto skutečnosti a dotyčného člověka za to, že ji podvedl. Ale momentálně ona sama se bojí něco dělat a tak nedělá nic a to je dle mě to nejhorší.
Děkuji za odpověď. Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Je zde možnost obrátit se, jak sám uvádíte, na policii, která může prošetřit, zda opravdu nedošlo k naplnění některé skutkové podstaty trestného činu. Na policii se může v této věci obrátit kdokoliv, např. i Vy, nemusí tak učinit pouze Vaše známá.
Dále je zde možnost napadnout podepsanou smlouvu občanskoprávní cestou, nicméně zde by musela být činná přímo dotčená osoba, Vaše známá.
Určitě je potřeba situaci co nejdříve začít řešit, jinak opravdu hrozí, že dojde k eskalaci a dluhy nabudou enormních rozměrů.

__

OBČAN-DAROVÁNÍ
- Darování s podmínkou celkovou starostlivost a péči v době nemoci a staroby ve prospěch oprávněného - zpětvzetí daru dárcem
- Příslib péče ve stáří v darovací smlouvě a porušení příslibu - je to důvod pro zpětvzetí daru a jeho vrácení obdarovaným?
- Slib péče ve stáří v darovací smlouvě a porušení slibu - je to důvod pro zpětvzetí daru a jeho vrácení obdarovaným?
- Vrácení daru nemovitosti z důvodu nedodržení příslibu v darovací smlouvě - péče o dárce ve stáří a nemoci
- Vrácení daru nemovitosti z důvodu nedodržení slibu v darovací smlouvě - péče o dárce ve stáří a nemoci
- Zpětvzetí daru nemovitosti z důvodu nedodržení příslibu v darovací smlouvě - péče o dárce ve stáří a nemoci
- Zpětvzetí daru nemovitosti z důvodu nedodržení slibu v darovací smlouvě - péče o dárce ve stáří a nemoci

Matčin bratr daroval 2009 mé sestře a jejímu manželovi jeho rodinný dům . Je to darovací smlouva, kde se uvádí, že uzavřeli "dohodu, která má povahu osobního závazku a to doživotního bezplatného práva bydlení a užívaní předmětných nehnutelností a taktéž celkovou starostlivost a péči v době nemoci a staroby ve prospěch oprávněného".
Po podepsání této smlouvy sestra nesplnila nic z této dohody.
Starostlivost a péči mu zabezpečovala má matka. Ta ale po roku od podepsaní této smlouvy zemřela. Sestra mi po této události oznámila, že se o strýce (84 let ) nemůže starat.Na základě této informace jsem mu já s jeho souhlasem domluvila pobyt v domově důchodců. Můj dotaz zní - zda sestra tímto neporušuje dohodu darovací smlouvy .
Děkuji za odpověď!
Jana

ODPOVĚĎ:
Ano, bylo by možné toto kvalifikovat jako porušení podmínek darovací smlouvy a byl by to rovněž důvod pro požadavek vrácení daru. Ten by ovšem musel vznést přímo strýc.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Placení do fondu SVJ podle velikosti bytu - který zákon, který §?
- Má velikost bytu vliv na placení do fondu SVJ nebo ne?
- Velikost bytu a placení do fondu oprav - který zákon toto řeší?

Na poslední schůzi SVJ se některým vlastníkům bytů nelíbilo, že musí platit více do fondu oprav, podotýkám, že to byli Ti kteří tady mají největší byty. Tuším, že se to platí podle metrů čtverečních nebo ne? Prý je to i uvedeno v některém zákonu, je to pravda? Pokud ano, mohl bys mi to najít a poslat prosím, abych jim to příště ukázala?
Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Vaše tušení je správné, neboť příspěvky vlastníků bytových jednotek do tzv. fondu oprav jsou skutečně nejčastěji hrazeny dle podlahové plochy jednotlivých bytů (byť se nejedná o jediný možný způsob).
V tomto ohledu je nutné vycházet z § 1180/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník bytové jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech bytového domu.
Jako obecné pravidlo je tedy občanským zákoníkem předpokládáno placení příspěvků do tzv. fondu oprav dle podílu jednotlivých vlastníků bytových jednotek na společných částech bytového domu (k tomuto pojmu více níže); občanský zákoník však zároveň umožňuje, aby si vlastníci bytových jednotek sjednali (typicky ve stanovách SVJ) jiná pravidla pro placení příspěvků do tzv. fondu oprav.
Co se týče pojmu „podíl vlastníka bytové jednotky na společných částech bytového domu“, je podstatný § 1161 občanského zákoníku, dle něhož platí, že tyto podíly jsou stanoveny poměrem velikosti podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše všech bytů v domě (rovněž na tomto místě však občanský zákoník umožňuje, aby si vlastníci bytových jednotek sjednali odlišná pravidla pro určení velikosti podílů na společných částech bytového domu).
Pro doplnění ještě dodávám, že způsob výpočtu podlahové plochy bytů je zakotven v § 2 a § 3 nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že od příspěvků do tzv. fondu oprav je nutné odlišovat příspěvky na odměňování osoby, která bytový dům spravuje (popř. příspěvky na vedení účetnictví apod.). Dle § 1180/2 občanského zákoníku platí totiž tyto příspěvky všichni vlastníci bytových jednotek ve stejné výši. Těmto příspěvkům se dále věnuje § 12 nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Vrácení zboží ve 14denní lhůtě a nárok na poštovné kupujícímu
- Má kupující nárok na 1 poštovné pokud vrátí zboží ve 14denní lhůtě?
- Nárok na proplacení poštovného - zboží vrácené ve 14denní lhůtě

Mám e-shop a bylo mi vráceno zboží do 14 dnů. Paní trvá i na vrácení prvního poštovného. Já uhradila pouze cenu zboží (jde o jednu mikinu).
Má na to poštovné nárok ?
Dříve jsem se ptala a bylo mi zodpovězeno, že mohu využít níže uvedený zákon a to mám i v podmínkách, kopíruji:
Obchodník si může strhnout svoje náklady, ale jen tehdy, když mu to umožňuje zákon a dle § 1831 zákona č. 89/2012 Sb. zákon toto umožňuje.
Částka je stanovena na 65,- Kč ( jedná se o náklady spojené se znovu naskladněním a kontrolou stavu zboží, administrativní a bankovní poplatky, cestovné na poštu, náklady na balné, práce se zbožím a jeho uvedení do původního stavu a práce s vložením zboží zpět do nabídky).
Děkuji, Yveta

ODPOVĚĎ:
Kupující má skutečně nárok na vrácení poštovného, Dle ust. § 1832 odst. 1 občanského zákoníku vrátí podnikatel při odstoupení spotřebitele od smlouvy všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal.
Dle ust. § 1832 odst. 2 občanského zákoníku Jestliže spotřebitel zvolil jiný, než nejlevnější způsob dodání zboží, který podnikatel nabízí, vrátí podnikatel spotřebiteli náklady na dodání zboží ve výši odpovídající nejlevnějšímu nabízenému způsobu dodání zboží.
Z výše uvedeného vyplývá, že kupující spotřebitel má nárok na vrácení kupní ceny zboží včetně poštovného. Pokud zvolil dražší poštovné než nejlevnější nabízené, pak můžete vrátit částku odpovídající nejlevnější variantě dodání. Není však možné za nejlevnější variantu považovat osobní převzetí ve Vaší provozovně, musí se jednat o variantu s dodáním na adresu určenou kupujícím.
Je pravdou, že ust. § 1831 odst. 2 občanského zákoníku stanoví, že podnikatel může po spotřebiteli požadovat pouze úhradu nákladů stanovených tímto zákonem. Nicméně občanský zákoník nestanoví žádný případ, kdy může podnikatel požadovat úhradu nákladů v souvislosti s odstoupením. Proto nejste oprávněna v souvislosti s odstoupením kupujícího účtovat náhradu nákladů.
K ujednání obchodních podmínek, ve kterém stanovíte náhradu nákladů ve výši 65,- Kč, se dle ust. 1812 odst. 2 občanského zákoníku nepřihlíží. Nemůžete tedy tuto částku v případě sporu s úspěchem uplatnit.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odstoupení od kupní smlouvy na ojetý automobil - vadné startování bez závady na diagnostice auta, automobilu, vozidla
- Odstoupení od kupní smlouvy na ojeté vozidlo - vadné startování bez závady na diagnostice auta, automobilu, vozidla

18.5.2016 jsme s manželem koupili v nejmenovaném autobazaru salonu firmy KIA ojeté vozidlo. Vozidlo je 2011-2016 staré a má dle tachometru najeto necelých 40 tisíc kilometrů a je 2016-2018 v záruce. Před koupí jsme si vozidlo s vedoucím autobazaru projeli a zkontrolovali stav běžných věcí na vozidle. Mimochodem prodávající nás ujišťoval o bezchybnosti vozu a předchozí majitel, který dal vůz na protiúčet při koupi nového vozu, neměl s vozidlem (dle jeho pozdějšího sdělení) jediný problém. Pravidelné servisní prohlídky byly zaznamenány v servisní knížce a tak nebyl důvod pochybovat.
První týden vůz šlapal jako hodinky. Poté začaly problémy se startováním. Vozidlo bylo připojeno na diagnostiku a počítač nevykazoval žádnou závadu. Další dny se to opakuje.
V servisu si se závadou evidentně neví rady. Můžeme odstoupit od smlouvy? Nejraději bychom vozidlo vrátili a chtěli zpět peníze.
Děkuji za odpověď. Miroslava

ODPOVĚĎ:
Předně je důležité co je ujednáno ve smlouvě. O vadu se jedná, pokud věc neodpovídá sjednané jakosti a provedení vhodnému pro účel patrný ze smlouvy, jinak pro účelu obvyklému. V tomto případě, lze poruchy startování považovat za vadu. Pro odstoupení od smlouvy je třeba tvrdit a být schopen případně prokázat, že jde o podstatné porušení smlouvy a tedy podstatnou vadu.
Avšak o podstatnou vadu nejde vždy a podle toho, jak ji kupující hodnotí, protože § 2002 obč. zák. stanoví, že podstatným porušením je takové, o němž prodávající již při uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět, že byste smlouvu neuzavřela, pokud byste toto porušení (vadu předvídala). V ostatních případech jde o nepodstatné porušení a to zakládá nárok na slevu nebo opravu věci.

_

OBČAN-EXEKUCE, ZÁSTAVA
- Zástava domu z důvodu neuhrazení nákladů na pohřeb dědici (plátce pohřbu nebyl dědic)
- Vymáhání nákladů na pohřeb - zástava dědictví (nemovitosti děděné v dědickém řízení)

Přítel zemřel 10. 1. 2015 a zanechal nemalý majetek 3 potomkům. Já jsem uhradila veškeré náklady za pohřební výlohy. Notářským řízením 8. 12. 2015 bylo rozhodnuto,
že mi všechny 3 dětí mají uhradit tyto výlohy (každý z nich 1/3). Dvě z těchto dětí toto vše uhradili, jen jeden nikoliv. Zaslala jsem mu doporučenou poštou „Předžalobní výzvu k zaplacení dluhu“. Obálka se mi vrátila nejdřív, že si ji adresát nevyzvedl, poslala jsem znovu stejnou věc s doprovodným dopisem obyčejnou zásilkou. Zde mi přišel dopis zpět ale už s tím, že se dotyčný odstěhoval. Dlužník nijak nereaguje. Nemám na něho jiný kontakt. Po mém příteli zůstal doposud neprodaný dům, je nějaká možnost dát zástavu na tento rodinný domek?
Pokud ano, tak jakou cestou? Pokud ne, tak jsou ještě nějaké jiné způsoby, když já, jako fyzická osoba nemohu poslat dopis s červeným pruhem.
Děkují za odpověď, Naďa

ODPOVĚĎ:
Zástava domu oproti téměř zanedbatelné výši vymáhané částky je ve vysokém nepoměru. Pokud Vám notář sdělil, že dědicové odpovídají za náklady pohřbu, pak můžete po kterémkoliv z ostatních dětí požadovat doplacení i zbylé jedné třetiny dluhu. Dědicové totiž odpovídají za dluhy společně a nerozdílně a mají povinnost dluhy zůstavitele uhradit každý z nich v plné výši. Pokud by jeden z nich dluh uhradil sám v plné výši, může po ostatních dědicích (svých spoludlužnících) požadovat to, co hradil navíc, ale to už by nebyla Vaše starost. Pokud Vám ostatní dědicové i přes Vaši výzvu dluh neuhradí, můžete jim také poslat předžalobní výzvu a pokud ani na tuto výzvu nebudou reagovat, můžete podat žalobu k soudu.

__

PRÁCE-NÁHRADA MZDY
- Materiál volně v areálu, odcizení a požadavek náhrady po zaměstnancích - je to oprávněné?
- Náhrada škody od skladníka - materiál volně v areálu Armády ČR
- Podepsání hmotné odpovědnosti těsně před výpovědí od zaměstnavatele - účelovost takového jednání

Tchýně (teď v důchodu), pracovala (hodně let), jako civilní zaměstnanec (skladnice), pro Armádu ČR (Agentura logistiky, Centrum zabezpečení materiálem týlových služeb), 30/06/2013 odešla dohodou, pro nadbytečnost. 04/06/2013 podepsala dohodu o hmotné odpovědnosti. Bohužel ani při podpisu dohody, ani při odchodu nepožádala o inventuru. Při inventuře na konci roku byla zjištěna nesrovnalost za cca 250 000 Kč, jednalo se o řádově 800 paletizačních prostředků, byly volně uloženy v areálu pracoviště. K jejich odvoz by, bylo třeba cca 4-5 plných kamionů. Nyní po ní a jejich 5-ti kolezích zaměstnavatel vyžaduje náhradu škody. Sepsání dohody o hmotné odpovědnosti po mnoha letech v zaměstnání a několik týdnů před odchodem mi skoro přijde účelové. Mají civilní zaměstnanci AČR pracovní vztah podle standardního zákoníku práce? Může požadovat zaměstnavatel náhradu za něco, co je nezajištěné a v rámci areálu volně přístupné? Případně podíl zmenšit úměrně k době trvání hmotné odpovědnosti?
Děkuji moc, Ivan

ODPOVĚĎ:
Podstata dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnance spočívá v tom, že zaměstnanec je odpovědný za ochranu hodnot jemu svěřených, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, a s nimiž má možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny.
Pokud bylo zboží volně uloženo v areálu zaměstnavatele či jeho složky a někdo jiný měl k tomuto zboží přístup i bez vědomí zaměstnance, pak se zaměstnanec může své odpovědnosti zcela s poukazem na skutečnost, že kdokoliv jiný může se zbožím disponovat, tudíž není možné za zcizení zboží činit odpovědného daného zaměstnance.
Zaměstnavatel je dále při uzavírání dané dohody povinen provést inventarizaci, což daný zaměstnavatel také porušil. V případě, že by zaměstnanec trval na úhradě, doporučila bych se obrátit na advokáta a komunikovat se zaměstnavatelem jeho prostřednictvím.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel pronajatého bytu oddaluje nutné opravy - nárok na slevu z nájmu, nájemného
- Právo na slevu z nájmu, nájemného pro neřešení závad nájemního bytu

6. 5. 2016 výbuch karmy na bytě (špatné potrubí, které i přes upozornění instalatéra v předchozích měsících nebylo majitelem vyměněno). Podle instalatéra oprava karmy zbytečná, nutný větší zásah, který není v jeho kompetenci - rozsekat potrubí a nahradit kvalitnějším. Majitel přistupuje k problému pasivně, nepovažuje ho za závažný a nutný řešení – opravu prozatím nezajistil a podle informací jeho manželky se pokusí někoho sehnat dnes (13.05.2016), 9. 5. 2016, úspěch ovšem nezaručuje (cit. : „nejedná se o opravu na pár hodin“). S majitelem problémy ohledně bytu již od začátku nájmu 9/2015 – ucpané odpady, protékající WC a odpad v kuchyni pod dřezem, ucpaný odpad v myčce (již od nastěhování–odpad zprovozněn 2/2016, myčka nefunkční dodnes (13.05.2016) ), který se stal následkem vyplavení části podlahy–na problémy upozorněno, majitel ovšem opravy plánuje až na 7/8 2016, kdy bude byt prázdný, odpad v kuchyni a na WC od 2/2016 stále teče.
Máme jako nájemníci nárok na slevu z nájemného/ vrácení poměrné části, když je byt již 4. den bez teplé vody a pravděpodobně ještě pár dní bude? Jak dále postupovat? Denisa

ODPOVĚĎ:
V případě nájmu bytu má pronajímatel povinnost přenechat nájemci věc, tak aby ji mohl užívat ke smluvenému nebo obvyklému účelu a udržovat ji v takovém stavu (§2205 obč. zák.). V případě vad nájemce provádí a hradí jen běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu (§ 2257 odst. 2 obč. zák.). Uvedené vady jsou takovými vadami, které je povinen opravit pronajímatel. Nájemce je povinen pronajímateli oznámit poškození nebo vadu bytu, které je třeba opravit a to ihned (§ 2264 odst. 1 obč. zák.) a pronajímatel je povinen je v přiměřené době odstranit. Splníte-li svou povinnost a pronajímatel vadu neodstraní, takže je možné byt užívat jen s obtížemi, máte dle §2208 obč. zák. nárok na přiměřenou slevu z nájemného.
Ztěžuje-li však vada zásadním způsobem užívání, nebo znemožňuje-li zcela užívání, má nájemce právo na prominutí nájemného nebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby. Mimoto máte možnost provést opravu sami a po pronajímateli požadovat vynaložené náklady.
Lze doporučit na vady upozorňovat písemně a tyto listiny si uchovávat, stejně jako další související komunikaci a písemně pronajímateli sdělit, že porušuje své povinnosti s tím, že uplatňujete některý z výše uvedených nároků.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Duševně nemocný člověk vyhrožuje žalobou - jak může rodina žalobu zvrátit?
- Svéprávný pacient s Alzheimerovou chorobou vyhrožuje žalobou - jak může rodina žalobu zvrátit?

Můj dotaz se týká budoucího podání trestního oznámení na souseda mým 83letým tatínkem trpícím Alzheimerovu chorobou. Je svéprávný a o zbavení ho svéprávnosti neuvažujeme.
Ve stručnosti jde o jeho utkvělou představu, že mu soused škodí, nachází stále nějaké důkazy, které ve skutečnosti žádnými důkazy nejsou, jen domněnkami. Sousedi jsou velice slušná a mírná rodina. Bratr je už upozorňoval na možné tatínkovy výpady. Přijali to chápavě, ale soud – to už by bylo asi i na ně „silné kafe“.
Jak se by se dala řešit takováto situace? Nejsme schopni mu to vymluvit, o případném přímém řešení „po dobrém“ se sousedem tatínek nechce slyšet, chce prostě rovnou soud a chce se poohlédnout po nějakém právníkovi. Jak zabránit tomu, aby se případný soud rozjel? Ostuda, prošetřování nesmyslů, výdaje za celou tu komedii. Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
Je-li rozhodnutí Vašeho otce pevné, neexistuje prakticky žádný právní způsob, jak mu v jeho realizaci zabránit. I pokud by se Váš otec skutečně rozhodl podniknout proti údajnému škůdci nějaký právní krok, nebude dohra takového rozhodnutí patrně tak dramatická, jak se domníváte.
Podá-li Váš otec na svého souseda trestní oznámení, lze důvodně předpokládat, že zahájené trestní řízení bude záhy zastaveno, a to samotnou Policií ČR. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že cesta od podání trestního oznámení k zahájení soudního řízení (u trestního soudu) je dosti dlouhá; každé trestní oznámení je nejdříve prošetřováno Policií ČR (která může toto oznámení vyhodnotit jako nedůvodné a věcí se dále nezabývat), věc je následně předána státnímu zástupci (který může rozhodnout o zastavení trestního řízení). Až v okamžiku, kdy by státní zástupce dospěl k závěru, že skutečně došlo ke spáchání trestného činu (což je ve Vámi popsaném případě vyloučeno), byla by podána k soudu obžaloba.
Pokud by tedy Váš otec podal na Policii ČR trestní oznámení, lze maximálně očekávat, že soused bude Policií ČR předvolán k podání vysvětlení, tím však (s vysokou pravděpodobností) celá věc skončí (neboť Policie ČR záhy zjistí, že trestní oznámení není důvodné).
Pokud se Váš otec rozhodne podat na souseda žalobu k civilnímu soudu (např. žalobu na náhradu škody), bude patrně chtít být zastoupen advokátem (jak ostatně v dotazu zmiňujete). V tomto ohledu je důležité, na jakého advokáta Váš otec narazí. Rozpozná-li však advokát po první schůzce, že Váš otec je duševně nemocen, bude se patrně snažit mu další právní kroky rozmluvit. V tomto ohledu je totiž nutné si uvědomit, že k tomu, aby advokát mohl Vašeho otce zastupovat, musí s ním uzavřít smlouvu o poskytování právních služeb a musí od Vašeho otce získat plnou moc. Pokud by však vyšlo najevo, že Váš otec jednal pod vlivem duševní choroby, mohla by být tato smlouva následně zpochybněna, tzn. že rovněž advokátův nárok na odměnu by mohl být ohrožen.
Domnívám se proto, že advokát se bude spíše snažit s Vaším otcem smluvní vztah nenavázat. Nelze však samozřejmě vyloučit i variantu, že Váš otec narazí na advokáta, který jeho duševní chorobu nerozpozná a příslušné právní kroky (předžalobní výzva, žaloba, zastupování při jednání) v jeho zastoupení učiní. Zmiňuje-li se však Váš otec o tom, že hodlá na souseda podat trestní oznámení, nemá patrně v úmyslu občanskoprávní soudní řízení vůbec zahajovat a věc skončí u Policie ČR (která s trestním oznámením Vašeho otce naloží, jak lze očekávat).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že lidé trpící duševní chorobou nemusí být hned omezeni ve svéprávnosti. Občanský zákoník totiž ve svém § 38 a násl. rozlišuje další 3 podpůrná opatření, která mohou být využita v okamžiku, kdy je schopnost zletilého člověka právně jednat narušena. Konkrétně se jedná o a/ předběžné prohlášení, b/ nápomoc při rozhodování a c/ zastoupení členem domácnosti. V případě Vašeho otce přicházejí do úvahy zejména podpůrná opatření dle písm. b/ a c/.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce na nemovitost zděděnou více osobami
- Exekuce na zděděný podíl nemovitosti z důvodu zadlužení dědice

Moje otázka je, jestli notář zjišťuje při dědickém řízení, zda mají dědicové dluhy, aby pak dal následně vědět exekutorům? Lze to v takové situaci vyřešit tím, že dlužící dědic odmítne dědictví?
Sestra má 2009-2016 staré dluhy, údajně je splácí, nyní by měla zdědit část domu po tatínkovi, peníze v rodině nejsou. Bojíme se, aby maminka nemusela prodat dům, nebo aby na část domu nebyla uvalena exekuce. Případně jak postupovat?
děkuji za odpověď. Jiří

ODPOVĚĎ:
Notář má v rámci dědického řízení povinnost zjišťovat, zda je dědic v insolvenci. Za tím účelem je na webových stránkách zřízena aplikace, ve které lze dohledat, zda je či není dědic v insolvenci. Z insolvenčního zákona vyplývá, že bez souhlasu insolvenčního správce dědic nemůže dědictví odmítnout. Dědickou dohodu uzavřenou dědicem v insolvenci musí insolvenční správce nejprve schválit a teprve poté může být dědické řízení skončeno.
Pokud jde o zjišťování exekucí vedených na dědice, tak notář de facto nemá možnost zjistit, zda je dědic v exekuci či není, pokud mu to dědic sám nesdělí. V exekučním řádu ani v jiném zákoně není uvedeno, že bez souhlasu exekutora nesmí dědic dědictví odmítnout a není ani stanoveno, že dědickou dohodu musí exekutor schválit. Dědic v exekuci tedy může dědictví jak odmítnout, tak přijmout a v rámci vypořádání dědictví může nabýt i méně, než je jeho zákonný dědický podíl. Dědicové však ponesou riziko, že pokud se to věřitel dědice nebo exekutor dozví, má možnost podat žalobu na neúčinnost takového jednání proti svému dlužníkovi z důvodu krácení práv věřitele a požadovat úhradu svého dluhu ve výši, jakou měl dědic dle zákona nabýt.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Odmítnutí uchazeče o práci z důvodu insolvence - může zaměstnavatel uchazeče odmítnout?
- Odmítnutí uchazeče o práci z důvodu exekuce - může zaměstnavatel uchazeče odmítnout?

Syn se šel optat na práci (shop na hranicích) Byl by přijat, ale po informaci, že splácí do konce t. r. insolvenci, mu bylo sděleno, že mají v podmínkách přijetí nebrat zájemce s exekucí či insolvencí-prý jim tito lidé kradou. Je tento důvod v mezích zákona či jak se bránit, když na toto nemají právo? V naší insolvenční kanceláři byli tímto mým sdělením dost překvapeni. Děkuji, Petra.

ODPOVĚĎ:
Tento postup je v rozporu se zákoníkem práce, může to být posouzeno jako diskriminace, obzvláště pokud mají tento postup takto odůvodněn. Je možné se obrátit na místně příslušný inspektorát práce s písemným podnětem k šetření u tohoto zaměstnavatele.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Služba poskytnutá třetí stranou najatou dodavatelem - čím začíná a končí smluvní vztah?

Jedná se o obchodní vztah mezi dodavatelem a odběratelem: pokud dodavatel zprostředkuje odběrateli službu třetí strany bez smlouvy, jen na základě objednávky, plnění, faktury a platby? Pokud ano, čím začíná a čím končí? Konkrétně odběratel zaplatí dodavateli, který službu zajistí a zaplatí za ni (z peněz odběratele) třetí straně, která službu poskytne (za cenu poníženou o marži dodavatele).
Děkuji S pozdravem, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Dovoluji si rozporovat Vaše tvrzení o tom, že se jedná o právní vztah bez smlouvy. Ta zcela jistě uzavřena byla, zřejmě však ne v písemné formě. Přesto se jedná o smluvní vztah. Už jen samotná objednávka vyjadřuje vůli určité osoby zavázat se.
Z toho co uvádíte, vyplývá, že by se mohlo jednat o příkazní smlouvu nebo o smlouvu zprostředkovatelskou.
Příkazní smlouva je upravena v § 2430 až 2444 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.
Zprostředkovatelská smlouva je upravena v § 2445 až 2454 občanského zákoníku.
Takto „od stolu“ a bez dalšího je však téměř nemožné učinit relevantní závěr o tom, o jakou smlouvu se jedná.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odkázání peněz na účtě manželovi závětí - je závěť platná?
- Odkázání peněz na účtě manželce závětí - je závěť platná?
- Závěť ve prospěch manžela (odkázání peněz na účtu) - je platná nebo je to opomenutí dědice?
- Závěť ve prospěch manželky (odkázání peněz na účtu) - je platná nebo je to opomenutí dědice?

Pokud máme s manželem společný finanční účet, který je psán na mé jméno a manžel je disponentem, chtěla bych vědět, zda dojde po mém úmrtí k zablokování účtu a zda je manžel jediným dědicem uspořených peněz. Pokud tomu tak není, jestli je možné závětí stanovit manžela jako jediného dědice a co se týká uspořených peněz i naopak.
Máme dospělé děti, ale jde nám o to, aby s penězi, které jsme společně ušetřili na stáří, mohl disponovat ten z manželů, který bude déle živ a tím si mohl zajistit důstojné stáří. O dalším majetku se nedá hovořit jako o hodnotném, nemáme ani bydlení v osobním vlastnictví. Chceme vědět, zda je možné závětí určit pouze druhého z manželů jako dědice uspořených financí a teprve po smrti obou stanovit dědici děti. Děkuji za odpověď. S pozdravem Petra

ODPOVĚĎ:
Váš účet se po Vaší smrti sice skutečně zablokuje, avšak disponent má právo i po Vaší smrti s účtem disponovat, tj. vkládat či vybírat z něj peníze, atd. , ale není do skončení dědického řízení oprávněn účet zrušit nebo jej převést pouze na své jméno.
Dědicem peněžních prostředků uložených na účtu můžete v závěti ustanovit jeden druhého, ale Vaše děti jsou tzv. nepominutelnými dědici, tedy v rámci dědického řízení mohou žádat vyplacení svého povinného dílu, který u zletilých dětí činí 1/4 jejich zákonného dědického podílu. Máte-li např. 2 děti, pak má každé dítě nárok na 1/4 z 1/3 (tři dědicové – manžel a dvě děti), tedy na 1/12 hodnoty pozůstalosti. V závěti můžete uvést přání, že od Vašich dětí žádáte, aby tuto závěť respektovali. Děti mohou v dědickém řízení prohlásit, že svůj nárok na povinný díl neuplatní a veškeré peníze by pak dědil pouze žijící manžel.

__

RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY A MANŽELSTVÍ
- Vyrovnání za družstevní byt v SJM
- Přenechání družstevního bytu manželovi za finanční vyrovnání - nároky potomků na družstevní byt
- Nároky dětí, potomků na družstevní byt po rozvodu rodičů a přenechání bytu jednomu z rodičů za finanční vyrovnání

Budu se rozvádět, máme s manželkou družstevní byt. Manželka se odstěhovala s mladší dcerou (19 let), starší dcera (23 let) bydlí u svého přítele. Bydlíme odděleně 9 měsíců. Dohodli jsme se s manželkou, já ji dám polovinu peněz za byt a zůstanu v něm nadále bydlet. Všechny tři - manželka i obě dcery mají stále trvalé bydliště na tomto bytě co já. Jaké právo pak budou mít dcery, až se po vyrovnám finančně s manželkou a po rozvodu.
Vůbec nevím co mám udělat. Děkuji Luboš

ODPOVĚĎ:
Především vám byt nepatří, ale je ve vlastnictví družstva a vám náleží nájemní právo. Nebude si tedy převádět byt ale jen družstevní podíl. Pokud dcery nejsou členkami družstva, z titulu trvalého pobytu jim žádné nároky nevzniknou.

__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď dohody o provedení práce - výpovědní lhůta
- Výpověď DPP - výpovědní lhůta
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Odpovědnost ředitelky mateřské školy za děti v době nepřítomnosti na pracovišti
- Ekonomická odpovědnost pověřené ředitelky mateřské školky
- Odpovídá ředitelka MŠ (mateřské školky) za děti v době kdy není na pracovišti?
- Odpovědnost ředitelky za ekonomiku soukromé mateřské školky
- Odpovědnost ředitelky za ekonomické výsledky soukromé mateřské školky
- Odpovědnost ředitelky soukromé mateřské školky - za co všechno odpovídá?

Zaměstnavatel mi nabízí dohodu o provedení práce - bude zde uvedeno, že odpracuji 300 hodin za rok a že měsíční mzda činí 10 000, -. Jak mohu tuto dohodu vypovědět, když už tam nebudu chtít pracovat? Asi to není klasická výpověď s výpovědní lhůtou ze strany zaměstnance že? Prosím poraďte.
Soukromá MŠ mi nabídla místo ředitelky na dohodu o provedení práce a byla bych pověřená ředitelka. Toho času jsem na rodičovské dovolené a od svého stávajícího zaměstnavatele - ředitelky státní MŠ budu mít povolení (mám tam smlouvu na dobu neurčitou). Mám 5letou pedagogickou praxi a vystudovaný obor s maturitou v Berouně : předškolní a mimoškolní pedagogika.
Jednatelé soukromé MŠ mi tvrdí, že má zodpovědnost bude "pouze" tvorba ŠVP a pedagogická zodpovědnost chodu školky, že veškerá zodpovědnost za BOZP, hygienu, ekonomickou stránku i majetkovou budou zodpovědní pouze oni jako jednatelé, že já vůbec neuvidím finance. Dále že pokud nedej bože se něco stane dítěti ve školce a já u toho nebudu - nebudu mít službu - stane se to druhé paní učitelce, že se mnou nebude inspekce nic řešit, že všechno jde za nimi.
Je opravdu možné, abych já nesla zodpovědnost "pouze" za výchovně vzdělávací činnost a prostředí pro děti? Chtějí dostat od státu dotace a já jako odborník bych jim v tom měla pomoci. Bude se na učitelky i na mě vztahovat zákon o pedagogických pracovnících?
Mám zkušenosti pouze se státními školkami, tudíž mi to pro mě přijde "takové moc růžové", že bych neměla jako ředitelka zodpovědnost uplně za vše - ve státní školce ředitelka za vše zodpovídá.
Pokud bych to vzala, nerada bych něco zanedbala.
Děkuji za odpověď.
Laďka

ODPOVĚĎ:
Dle § 77 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí následující:
Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit
a) dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
b) výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo
c) okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.
Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.
Tímto výše uvedeným způsobem je možné dohodu o provedení práce zrušit.
Pokud se jedná o mateřskou školu, která je zapsána ve školském rejstříku dle školského zákona, pak na pedagogické zaměstnance dopadá zákon o pedagogických pracovnících.
Pokud byste měla mít jen takto úzce specializovaný druh práce, což samozřejmě pod pouhý druh práce „ředitelka mateřské školy“ nespadá, pak by bylo nutné přesně v pracovní smlouvě vymezit Vaši náplň práce, resp. i odpovědnost. Bylo by také vhodné se informovat o tom, kdo nese zbývající odpovědnost, a jak je toto právně ošetřeno.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění dluhů - odmítnutí dědictví, jak odmítnou dědictví vnukové, vnučky?
- Odmítnutí předluženého dědictví - jak dluhy odmítnou vnuci, vnučky, pravnoučata?

Chtěla bych se zeptat na dědictví, po smrti maminky jsme tři sestry a otec jako přímí dědicové, maminka měla však jen dluhy, žádný majetek, barák je otce, jak to bude s dluhy? může odmítnout dědictví otec i všechny děti? včetně vnoučat? Nebo mohou odmítnout dědictví jen děti (vnoučata), ale otec bude mít povinnost uhradit její dluhy v bankách? děkuji za odpověď. Hezký den Jolana

ODPOVĚĎ:
Dědictví po Vaší mamince mohou odmítnout všichni zákonní dědicové, tedy jak děti a vnuci, tak i manžel. Odpovědnost manžela za dluhy je však jiná než u dětí, vnuků či dalších případných dědiců.
Podle § 710 o. z. jsou součástí společného jmění dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.
Dluhy vzniklé za trvání manželství tak bude Váš otec pravděpodobně muset uhradit i přesto, že dědictví po své manželce odmítne, jelikož za dluhy odpovídají manželé společně a nerozdílně.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Manžel nesdílel společnou domácnost - vliv na dědění po zemřelé manželce
- Manželka nesdílela společnou domácnost - vliv na dědění po zemřelém manželovi
- Nesdílení společné domácnosti manželem, manželkou - vliv na dědění, dědictví

Zemřela mi maminka na konci března 2016. Nezanechala závěť. Zůstal po ni manžel a 3 dospělé děti. Její manžel (můj otec) jí celý život nepřispíval do domácnosti a musel na nás platit alimenty. Máme o tom potvrzení od soudu, že nebyl posuzovaný do společné domácnosti. Doposud žili ve společné domácnosti. Na maminku byl napsaný rodinný dům a další movité věci. Chtěla jsem se zeptat jak to bude z dědictvím, jestli má na to vliv to, že maminka všechno financovala a otec neplatil nic. Svoje peníze měl pro sebe. Děkuji za odpověď.
Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Součástí společného jmění je podle § 709 o. z. to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů (např. oblečení, zbraně, atd.), co nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, co nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, a co nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.
Není tedy rozhodující, zda je majetek napsaný na maminku, ale jakým způsobem byl nabyt. Pokud dům nabyla Vaše maminka např. děděním po svých rodičích, pak spadá tento dům do jejího výlučného vlastnictví. Pokud ho maminka nabyla za trvání manželství koupí ze společných finančních prostředků (přičemž společným prostředkem se myslí i mzda nebo důchod, který dostává jen jeden z manželů), pak tento dům spadá do SJM, i když by byl v katastru nemovitostí (nesprávně) evidován pouze na jméno Vaší maminky.
V rámci dědického řízení se také posuzuje to, zda společné jmění manželů bylo upraveno buď manželskou smlouvou (smlouvou o zúžení SJM) nebo rozhodnutím soudu.
Majetek, který nespadá do SJM, budou v dědickém řízení dědit dědicové dle zákonných dědických podílů, tedy manžel a 3 děti rovným dílem - každý 1/4. Majetek, který spadá do SJM, je nejprve v rámci dědického řízení potřeba vypořádat. Zpravidla se dělí půl na půl, přičemž půlka připadající na zůstavitele se poté v dědickém řízení opět dědí rovným dílem, tedy každý 1/4. Zákon vak dědicům a pozůstalému manželovi umožňuje dohodu o rozdělení SJM i dohodu o rozdělení pozůstalosti.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Započtení daru neuvedeného v závěti - mohou se ostatní dědicové domáhat započtení v dědickém řízení?
- Dar nezapsaný v závěti a jeho započtení v dědickém řízení

Dar darovaný bratrovi za života zůstavitele (náš otec, matky různé) předmětem tzv. započtení na dědický podíl? Nebyla vyhotovena žádná písemná darovací smlouva, ale je nesporné (vzhledem k mládí a nízkým příjmům bratra v té době), že získané nemovitosti a vklady do podnikání jsou darem od našeho otce. Obdarovaný bratr již však již nežije, ale žijí jeho dvě děti. Zůstavitel (náš otec) ještě žije. Jak by mělo probíhat dědické řízení? Otec sepsal závěť, ale o darech bratrovi a započtení v ní není zmínka. Otec je již velmi vysokého věku a s rozvíjející se stařeckou demencí s ním není možná vážná řeč. Děkuji. Irena

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 1660 o. z. se na povinný díl započte to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu; potomku se kromě toho započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek. Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním.
Dle ust. § 1661 o. z. se na povinný díl potomka započte to, co mu zůstavitel dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti, se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání; na povinný díl se započte i to, co zůstavitel použil na úhradu dluhů zletilého potomka. Stalo-li se tak dříve než v posledních třech letech před zůstavitelovou smrtí, provede se započtení, pokud zůstavitel neprojeví opačnou vůli. Potomkovi, který vstupuje na místo svého předka, se započte na povinný díl i to, co takto dostali od zůstavitele jeho rodiče, na jejichž místo vstupuje.
Ze zákona tedy vyplývá, že pokud uplatníte započtení darů darovaných bratrovi Vaším otcem dle § 1661 o. z. , započítají se tyto dary jeho dětem (vnukům) na jejich dědické podíly a nemusí se jednat o započtení darů darovaných za poslední tři roky, ale i za dobu delší (nevztahuje se to však na obvyklé darování). V dědickém řízení však bude pravděpodobně potřeba prokázat dary ze strany Vašeho otce Vašemu bratrovi, ledaže jeho děti uznají, že jejich otec skutečně dary obdržel a budou souhlasit s jejich započtením (v takovém případě není třeba prokazovat dary – bude stačit prohlášení všech dědiců ohledně částky, která se má vnukům započítat na jejich podíl).

__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Zaměstnavatel sděluje směny 3 dny předem - je to dle Zákoníku práce?
- Kolik dní předem musí zaměstnavatel sdělit rozpis směn zaměstnanci?

Pracuji ve společnosti LIDL od května 2014. Směny na následující týden mám vždy až v pátek - tedy tři dny dopředu, je můj problém, zda jsem či nejsem v práci, pak se dozvím i později. Vždy jsou pouze na týden. Už to je problematické s plánováním - lékař, dovolená. Tuto dostávám dle libosti vedení - i když si ji nahlásím dopředu, většinou se najde důvod ji odvolat či změnit termín. Směny jsou i přes naplánování měněny neustále ze dne na den. Oznámeno pouze SMS zprávou bez očekávání reakce. Chápu, že dle zákoníku práce vyplývající z aktuálních potřeb zaměstnavatele je nutné akceptovat, ale je normální a správné, aby se toto opakovalo každý týden? Mohu se nějakým způsobem bránit? Milada

ODPOVĚĎ:
Postup zaměstnavatele není v souladu se zákoníkem práce. Dle § 84 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění je zaměstnavatel povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na které je pracovní doba rozvržena, pokud se se zaměstnancem nedohodne na jiné době seznámení. Není tedy možné měnit směny ze dne na den, pokud Vy s tím nebudete souhlasit.
Dovolenou určuje zaměstnavatel na základě předchozího rozvrhu čerpání dovolených, a to dle § 217 a násl. ZP. Při určení je nutné přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a oprávněným zájmům zaměstnance. A aspoň jedna část dovolené musí činit nejméně 2 týdny vcelku, nedohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem jinak. Pokud vy si dopředu nahlásíte dovolenou, zaměstnavatel Vám ji odsouhlasí (nejlépe písemně), pak Vás může z dovolené dovolat jen za podmínek stanovených v zákoníku práce, můžete na něm požadovat i náhradu škody, takové situace by tedy měly nastat ojediněle.
Bránit se můžete tím, že písemně oznámíte zaměstnavateli, že s jeho postupem nesouhlasíte s odkazem na výše uvedené. Můžete také podat písemný podnět k místně příslušnému inspektorátu práce (lze i elektronicky, formulář je na webových stránkách).

__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Nesplnění úřednické zkoušky, výpověď a nárok na odstupné
- Odstupné při výpovědi pro nesplnění úřednické zkoušky
- Neabsolvování úřednické zkoušky, výpověď a nárok na odstupné
- Odstupné při výpovědi pro neabsolvování úřednické zkoušky (výpověď ze státní správy)

Jako zaměstnanec státního úřadu jsem byla k 1.7.2015 v pracovním poměru na dobu neurčitou. Od 1.10.2015 jsem byla přijata dle § 191, odst. 1) do služeb. poměru na dobu určitou s trváním do 30.6.2017 (nesplnění 4 let ve státNÍ správě). Musím úspěšně vykonat obecnou část úřednické zkoušky do dne 30.6.2017, o kterou musím požádat. Když nevykonám úřednickou zkoušku z důvodu nepožádání o její vykonání do 30.6.2017, tzn. že marně uplyne lhůta stanovená v § 191, odst. 3, budu mít v tomto případě po skončení SP ke dni 30.6.2017 nárok na odstupné? Stručně řečeno: nepožádám o zkoušku, nevykonám zkoušku a co bude následovat po dni 30.6.2017? Děkuji. Eliška

ODPOVĚĎ:
Dle § 191 odst. 4 zákona č. 234/2014, o státní službě, v platném znění platí:
„Služební poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v odstavci 1 zanikne posledním dnem kalendářního měsíce, v němž nevykonal úspěšně ani opakovanou úřednickou zkoušku, nejpozději však marným uplynutím lhůty stanovené v odstavci 3 pro úspěšné vykonání této zkoušky; v tomto případě mu přísluší odstupné podle pracovněprávních předpisů. Jinak se použije § 190 odst. 3 až 5 obdobně. “
Odst. 1 zní:
„Dosavadní zaměstnanec, který splňuje předpoklady uvedené v § 190 odst. 1, s výjimkou předpokladu uvedeného v § 190 odst. 1 písm. d), má nárok být na základě systemizace podle § 184 odst. 1 přijat do služebního poměru na dobu určitou, a to s trváním do 30. června 2017. “
Odst. 3 zní:
„Dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 je povinen do 30. června 2017 úspěšně vykonat obecnou část úřednické zkoušky. “
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud do tohoto data nevykonáte danou zkoušku, skočí Váš pracovní poměr. Nárok na odstupné budete mít dle pracovněprávních předpisů.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel bytu SVJ zemřel v zahraničí - jak má SVJ postupovat?
- Jak může SVJ zjistit kdo je majitel bytu (smrt, úmrtí původního majitele v zahraničí)
- Smrt, úmrtí majitele bytu SVJ žijícího v zahraničí - jak má SVJ zjistit kdo je nový majitel bytu?

Jako předseda našeho společenství vlastníků bytů SVJ se musím zajímat o otázku prázdného bytu v našem domě.
Majitel tohoto bytu emigroval někdy v letech 1968/69 do SRN, kde žil sám, bez rodiny a podle všeho zemřel 2014. Předpokládám, že měl již německé státní občanství. 2014-2016 nejsou placeny žádné pravidelné platby.
Kde mohu ověřit úmrtí tohoto majitele, případně na koho se obrátit a zjistit výsledek dědického řízení?
Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Obraťte se na okresní soud, který je v obvodu bytu, jehož byl zůstavitel vlastníkem. Soud by Vám měl sdělit, který notář dědictví vyřizuje a zda již bylo dědictví ukončeno či ne. Notář, který dědictví projednává či projednával, Vám na Váš dotaz sdělí, kdo je dědicem, a tedy kdo je odpovědný za dluhy zůstavitele a kdo se stal nabyvatelem bytu.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nemožnost odvolání a rozkladu proti rozhodnutí ministerstva - jak se může občan bránit?
- Opravné prostředky proti rozhodnutí Ministerstva, proti kterému není možnost odvolání ani rozkladu

Dostal jsem rozhodnutí z Ministerstva (ohledně §3 odst. 3 LZ), proti kterému se nelze odvolat, resp. podat rozklad (§ 91 odst 1 a § 152 odst. 1 správního řádu). Jaké mám opravné prostředky ke svojí obraně a v jakém časovém rozmezí?
Děkuji, Marek.

ODPOVĚĎ:
Je zde možnost domáhat se ochrany svých práv v řízení před správním soudem, a to žalobou proti rozhodnutí správního orgánu.
Podat ji může ten, kdo tvrdí, že byl na svém právu zkrácen rozhodnutím správního orgánu (buď přímo samotným rozhodnutím, anebo tím, že ke zkrácení na právech došlo v důsledku porušení práv při vedení správního řízení).
Žalobce se v těchto případech žalobou domáhá toho, aby takové rozhodnutí bylo zrušeno. Jednou ze základních podmínek žaloby je to, aby žalobce před tím, než se obrátí na soud, vyčerpal možnost podat řádný opravný prostředek ve správním řízení (zpravidla tedy odvolání nebo tzv. rozklad). Teprve poté, neuspěje-li s tímto opravným prostředkem, je jeho žaloba přípustná; musí být podána ve lhůtě zákonem stanovené, zpravidla do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno zamítavé rozhodnutí o opravném prostředku.
Některé zákony však stanoví pro napadení jednotlivých rozhodnutí správních orgánů lhůtu kratší.
Podrobnější informace (příslušnost soudů, vymezení účastníků řízení apod.) naleznete ve správním řádu soudním, § 65 a násl. , dostupný zde: portal. gov.cz.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Výpočet starobního důchodu - z hrubého nebo čistého příjmu?
- Práce OSVČ a vliv na starobní důchod
- Započítává se doba podnikání do výpočtu starobního důchodu?
- Podnikání OSVČ a výpočet starobního důchodu

Jak se vypočítá výše starobního důchodu? Z jakého zpětného období? Z hrubého či z čistého příjmu? Jsem nyní zaměstnanec a několik let jsem byl OSVČ - OSVČ jsem byl 8 let a skončil jsem v roce 2003, pak jsem byl zaměstnanec. Zda se pro výpočet důchodu toto sloučí? Děkuji. Antonín.

ODPOVĚĎ:
Pro nárok na starobní důchod je zapotřebí splnit zejména dvě podmínky - dosáhnout důchodového věku a získat potřebnou dobu důchodového pojištění. Pokud dosáhnete důchodového věku po roce 2018, potřebujete získat alespoň 35 let pojištění nebo 30 let pojištění bez započtení tzv. náhradních dob pojištění. Jestliže dosáhnete důchodového věku dříve (v roce 2018, 2017 nebo ještě letos (2016) (2016) (2016)), odečtěte si za každý z těchto roků jeden rok z potřebné doby pojištění (tedy jeden, dva nebo tři roky).
Výše starobního důchodu se skládá ze dvou složek, a to z tzv. základní a procentní výměry. Výše základní výměry je pro všechny stejná a je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy - výše základní výměry tvoří 9% průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení). Momentálně - v roce 2016 - se jedná o částku 2.440 Kč. Výše procentní výměry důchodu činí za každý celý rok (tedy 365 dní) doby pojištění získané do doby vzniku nároku na tento důchod 1,5% výpočtového základu nebo 1,2% výpočtového základu za dobu získanou z titulu výdělečné činnosti, která se kryje s účastí na důchodovém spoření.
Pro výpočet výše důchodu v roce 2016 se počítají příjmy, ze kterých bylo odvedeno důchodové pojištění, za roky 1986 - 2015. Z uvedeného tedy vyplývá, že ve Vašem případě by byly započteny jak příjmy ze zaměstnání, tak i příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Při určování výše výpočtového základu a tím i starobního důchodu se vychází z hrubých příjmů. Přehled dob pojištění a výpočtových základů za jednotlivé roky můžete najít v tzv. Informativním osobním listě důchodového pojištění (IOLDP), o jehož zaslání můžete jednou ročně požádat Českou správu sociálního zabezpečení, konkrétně Odbor správy údajové základny. Více informací o IOLDP najdete zde: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/informativni-osobni-list-duchodoveho-pojisteni.htm

__

RODINA-SJM
- Nové manželství a vyrování SJM z původního manželství - může ovlivnit majetek nového manžela, manželky
- Vyrovnání SJM (dluh) a nové manželství - ručí nový manžel za dluhy zadluženého z manželů?

Snoubenec je 2010-2016 rozvedený, stále se však soudí s exmanželkou o vyrovnání SJM. Pokud se vezmeme, tak rozsudek padne určitě později. Týká se poté případné dorovnání jeho exmanželky i mě, případně mého majetku? Děkuji. Děkuji, Jaroslava

ODPOVĚĎ:
V případě, že uzavřete sňatek dříve, než bude vyhlášen rozsudek o vypořádání SJM z předchozího manželství, rozhodně se nemusíte obávat, že by tím byl postižen Váš majetek. Majetek, který se nyní vypořádává, se vypořádává ke stavu, v jakém byl v okamžiku nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Pokud v rámci vypořádání SJM bude Vás budoucí manžel zavázán bývalé manželce např. vyplatit nějakou částku a neučiní to dobrovolně, může se ale stát, že exekutor postihne i Váš majetek z titulu manželství. Pokud ovšem k exekuci nedojde, nikdo Vás nemůže nutit, abyste na vypořádání SJM svému budoucímu manželovi cokoliv přispívala.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Výměna kotle v domě s více majiteli - co když jeden spoluvlastník nesouhlasí?
- Výměna kotle v domě s více majiteli - co když jeden spolumajitel nesouhlasí?
- Spoluvlastník domu nesouhlasí s výměnou kotle - jak postupovat?
- Spolumajitel domu nesouhlasí s výměnou kotle - jak postupovat?
- Spoluvlastník nemovitosti nesouhlasí s výměnou kotle - jak postupovat?
- Spolumajitel nemovitosti nesouhlasí s výměnou kotle - jak postupovat?

S manželem vlastníme 1 domu, další 1 domu vlastní synovec, chtěla bych se zeptat, rozbil se nám kotel na tuhá paliva, kterým se vytápěl celý dům, nyní je potřeba koupit nový, ale my bychom si s manželem chtěli udělat na svoje náklady nový rozvod topení, nový komín a koupit nový kotel. Pro synovce by to znamenalo, pouze si koupit kotel, rozvody topení a komín by mu zůstal původní. Pro něj se tedy nic nemění, je tedy nutný jeho souhlas – podpis synovce, jelikož už teď je jasné, že nám to nepodepíše. Jak pak máme postupovat, v případe, že bychom se museli obrátit na soud, jaké je šance, že rozhodne v náš prospěch.
Děkuji, Hedvika

ODPOVĚĎ:
Bohužel v takových zásadních věcech, jako je vytápění nemovitosti, je třeba souhlasu všech spoluvlastníků. Pokud spoluvlastník nedá souhlas dobrovolně, skutečně se budete muset obrátit na soud. Soud bude provádět dokazování, zjišťovat nutnost a vhodnost Vámi navrženého řešení. Těžko nyní odhadnout, jak soud na základě provedeného dokazování rozhodne, nicméně pokud bude zřejmé, že Vámi navržené řešení je v dané situaci nejvhodnější, pravděpodobně vám svým rozhodnutím dá za pravdu.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Hluční nepřizpůsobiví sousedi a jak je vystěhovat - postup, návod
- Jak vystěhovat hlučného nepřizpůsobivého souseda z domu SVJ?

Jsme Společenství vlastníků bytových jednotek SVJ, v jednom bytě vlastněném nebydlící členkou společenství bydlí její částečně mentálně narušený syn - není zde hlášen trvale a její mentálně narušený bratr, je zde trvale hlášen. Oba jsou v takovém stavu, že jsou schopni i chodit do nějakého zaměstnání. Ale v opilosti se stává ze syna naprosté zvíře, napadá strýce, časté výkřiky o zabití, rány, zvratky, neuvěřitelné. Často voláme Policii. I ta to pak poměrně těžko zvládádá. Je nějaká šance vystěhovat alespoň jednoho nebo oba? Násilím prodat byt a vyrovnat se s majitelkou? Paní majitelka již nemá nervy na řešení a rezignovala na jakoukoli komunikaci - problém aktuálně ignoruje. Je možné obrátit se na věcně a místně příslušný soud, když domluvy, Policie a nic nepomáhá? Děkuji Milan

ODPOVĚĎ:
Tato možnost zde není. Vlastnická práva k danému bytu (jednotce) náleží jeho majiteli. Společenství vlastníků jednotek není oprávněno zasahovat do tohoto vlastnického práva a činit za majitelku jakékoliv právní kroky, např. Vámi zmiňovaný násilný prodej a vystěhování. Tyto kroky musejí být činěny ze strany vlastníka bytu.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování peněz z rodiče před smrtí rodiče - napadení dědického řízení
- Napadení dědického řízení - darování majetku psychicky nemocným rodičem před smrtí

Matka zemřela v nemocnici 2009 v těžkém zdravotním stavu.
3 týdny před smrtí jí byly dány v nemocnici k podpisu zjištně různé disposice (ze strany mého bratra), ve kterých přišla o skoro celý svůj majetek.
Rád bych se prosím zeptal, zda-li mohu u soudu neplatnost těchto disposic obhajovat na základě skutečnosti, že neměla advokáta.
Údajně by se mělo jednat o čl. 36 Listiny základních práv?
Bratr si nechal od matky v nemocnici podepsat (mimo jiné) dispozici se 2 bankovními účty matky.
Z obou účtů následně si vybral přes 800 000, - Kč, a jeden z těchto účtů i zrušil.
Toto se stalo ještě před smrtí matky. Dědické řízení dosud není skončeno, v současnosti je u Městského soudu (II. stupeň).
Vzhledem k tomu, že výše uvedené peníze nebyly v den úmrtí matky na jejím účtu, bylo mi doporučeno dáti žalobu na určení.
V současné době mám sice znalecký posudek psychiatra, že matka již nerozuměla co podepisuje, ale na druhé straně si bratr nechává vypracovávat protiposudek.
Někdo mi poradil, a k tomu směřuje můj dotaz, že každý má právo být zastoupen advokátem (i snad bez ohledu na zdravotní stav), což matka neměla tu možnost.
Toto právo o právní pomoc je prý zakotveno v Listině základních práv a svobod a je-li tomu skutečně tak - o který článek (paragraf) se jedná?
Filip

ODPOVĚĎ:
Neplatnost dokumentů nelze stavět na tom, že Vaše matka neměla při těchto jednáních advokáta. Právo na advokáta se vztahuje na jednání před soudem, nikoliv na jednání v běžném životě. Navíc se jedná o právo na zastoupení, nikoliv o povinnost při těchto jednáních. Konkrétně se jedná o článek 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod: „Každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. “
Neplatnost listin je potřeba postavit na tom, že Vaše matka v době podpisu těchto dokumentů nebyla schopna posoudit následky svého jednání a tedy nebyla způsobilá takto jednat. Pokud si Váš bratr nechal vyhotovit protiposudek, soud ustanoví nezávislého znalce sám ze seznamu soudních znalců, který by měl celou situaci posoudit znovu a sepsat revizní posudek.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zrušení spoluvlastnictví nemovitosti - lhůta na vystěhování původního spolumajitele, spoluvlastníka
- Zrušení spoluvlastnictví bytu, domu - lhůta na vystěhování původního spolumajitele, spoluvlastníka
- Do kdy se musí vystěhovat bývalý spoluvlastník při zrušení spoluvlastnictví soudem soudně?
- Do kdy se musí vystěhovat bývalý spolumajitel při zrušení spoluvlastnictví soudem soudně?
- Dodatečné rozšíření soudního petitu - informace, postup

Žaloval jsem o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k domku, řízení probíhá. Spoluvlastník tam bydlí. Soud pravděpodobně přisoudí domek mně. Mohu rozšířit petit tak, aby soud rozhodl také o povinnosti vyklidit dům do 15 dnů a od jakého dne by měla lhůta na vyklizení běžet? Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Vypořádání podílového spoluvlastnictví a vyklizení nemovitosti jsou absolutně rozdílné nároky, kterým předchází složité a velmi odlišné dokazování, proto je nelze spojit do jedné žaloby, petit tedy změnit nejde a bude třeba o vyklizení žalovat samostatnou žalobou až po nabytí právní moci rozsudku o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Lhůta pro vyklizení pak vždy běží od právní moci rozsudku o vyklizení nemovitosti.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Zákaz kouření od zaměstnavatele v době přestávky v práci (obědová přestávka)
- Může zaměstnavatel zakázat kouření zaměstnanci v areálu kde je pracoviště a v okolí?
- Kouření v pracovní přestávce - informace
- Opuštění areálu v pauze na oběd kvůli kouření - může to zaměstnanec udělat?

Pracuji jako uklízečka v příspěvkové organizaci. Mám půl hodiny na oběd a jsem kuřačka. Je tady zavedený sešit kde si kuřáci píšou přestávky. Tzn. když si jdu zapálit zapíšu čas a když se vracím tak taky. Zajímá mě jestli organizace může zakázat zaměstnancům kouření a to buď na pracovišti, v areálu zaměstnavatele nebo mimo budovu zaměstnavatele. Mohu kvůli kouření cigaret opustit budovu zaměstnavatele během pauzy?
Děkuji. Iveta

ODPOVĚĎ:
Dle zákoníku práce platí zákaz kouření na pracovišti zaměstnavatele, kde pracují také nekuřáci, tj. prakticky všude. Na pracovišti je tedy možné ze strany zaměstnavatele zakázat kouření, většinou je to spíše povinnost zaměstnavatele. V areálu zaměstnavatel také může zakotvit zákaz kouření, jedná se o areál zaměstnavatele a ten může tento zákaz stanovit. Pokud čerpáte přestávku, pak se tato přestávka nezapočítává do pracovní doby (jedná-li se o přestávku dle zákoníku práce v délce nejméně 30-ti minut, na kterou má zaměstnanec nárok, může být poskytnuta i po částech), pokud se však nacházíte v areálu zaměstnavatele, zákaz kouření platí i mimo pracovní dobu. Pokud Vám zaměstnavatel toleruje kouření i v pracovní době, tj. Vámi uvedené přestávky jsou jen pro evidenci, ale nejedná se o výše uvedenou přestávku, která by se nezapočítávala do pracovní doby, pak máte povinnost být v pracovní době na pracovišti, tudíž dodržet zákaz kouření.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Ukončení pracovního poměru vypršením smlouvy a nárok na podporu v nezaměstnanosti do doby podnikání v s.r.o.
- Ukončení HPP a nárok na podporu v nezaměstnanosti před podnikáním (v s.r.o.)

Já, 27let, od 25.06.2015 do 01.11.2015 HPP, od 02.11.2015 do 31.10.2016 jiný HPP na roční smlouvu. K 01.11.2016 se budu hlásit na ÚP a během cca 3-4 měsíců chci zahájit činnost na již založené s. r. o. , kde jsem jediným jednatelem i majitelem. Společnost nemá zatím provozovnu a nevyvíjí žádnou obchodní činnost. Mám v tuto chvíli nárok na podporu v nezaměstnanosti?
Předem děkuji za odpověď a případně bych rád využil placené členství na vašem portálu. Jindřich

ODPOVĚĎ:
Podle § 25, odst. 1, písm. c) zákona o zaměstnanosti může být uchazečem o zaměstnání fyzická osoba, která není společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným, vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna přesáhne polovinu minimální mzdy.
Vzhledem k tomu, že jako jednatel společnosti zatím nevyvíjíte žádnou činnost a tudíž ani nepobíráte odměnu, můžete se stát uchazečem o zaměstnání a požádat si o výplatu podpory v nezaměstnanosti. Jakmile ale začnete vykonávat funkci jednatele a pobírat odměnu, jejíž výše přesáhne polovinu minimální mzdy, bude zapotřebí informovat o této skutečnosti úřad práce. Úřad práce pak ukončí Vaši evidenci a zastaví výplatu podpory v nezaměstnanosti.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ, ALIMENTY
- Může matka dítěte požadovat placení alimentů na jiný účet než svůj (na účet tchýně, tchána či jiné osoby)?
- Může matka dítěte požadovat placení výživného na jiný účet než svůj (na účet tchýně, tchána, jiné osoby)?
- Placení výživného na jiný účet než účet matky - může to matka požadovat
- Placení alimentů na jiný účet než účet matky - může to matka požadovat
- Může otec dítěte odmítnout placení výživného na účet tchýně, tchána?
- Placení výživného na účet jež nevlastní matka dítěte - může otec dítěte odmítnout platby na tento účet?
- Placení alimentů na účet jež nevlastní matka dítěte - může otec dítěte odmítnout platby na tento účet?

Rádi bychom se pozeptali, ohledně zasílání alimentů. Neteř po dva roky dostávala na můj účet výživné na syna, letos (2016) (2016) (2016) odmítl, že na můj účet už nebude bez vysvětlení, že na soudu mu řekli, že nemusí zasílat na cizí účet. Rádi bychom se dozvěděli, kde je pravda. Děkuji, Luděk

ODPOVĚĎ:
Výživné patří k rukám rodiče, který o dítě pečuje (v tomto případě k rukám Vaší neteře). To znamená, že by mělo být hrazeno buď na účet Vaší neteře nebo v hotovosti do jejích rukou. Požadavek otce dítěte, že chce hradit peníze na účet matky a nikoliv na Váš účet, je tedy oprávněný. Pokud bude otec dítěte na tomto požadavku trvat, doporučuji Vaší neteři, aby si založila účet a sdělila otci dítěte jeho číslo nebo aby se s otcem dítěte dohodla na úhradě výživného v hotovosti.

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.


 

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Umístění v domově důchodců - podmínky
- Jaké jsou podmínky umístění do domova důchodců?
- Příspěvek na péči a umístění v domově důchodců - jak příspěvek získat?
- Jak získat příspěvek na péči pro umístění do domova důchodců?

Aby měla babička šanci dostat se do domova důchodců je třeba: podat žádost, dodat lékařskou zprávu - Alzheimerova nemoc, mít přiznaný příspěvek na péči. Příspěvek může být schválen když: se vyplní poskytovatel péče. Poskytovatel péče je zařízení, asistent, osoba blízká. Zařízení napsat nelze, protože jsou všechna plná a dopředu nikdo nic nenapíše
Asistenta nemá, osoba blízká taky ne, ÚP žádost bez vyplnění poskytovatele automaticky zamítá. Takže podle sociální pracovnice PLŠ tam mám podepsat sebe. Jak mohu, když o ni nepečuji a ani nemůžu pečovat (mám vlastní rodinu, denně hlídám děti). Takže bych se lživě podepsal a stát řekne: jsi poskytovatel, starej se.
http://www.prispevek-na-peci.cz/oznameni-o-poskytovateli.html
Je prý změna od srpna 2016. Takže úřednice na úřadě práce ÚP mi neuměla odpovědět co bude. Prostě výsledek je ten co jsem napsal.
"Povinnosti poskytovatele pomoci - vedle uvedených práv a nároků se pečující osoby týkají také určité povinnosti. Jedná se především o povinnost poskytovat péči v odpovídajícím rozsahu a kvalitě, neboť za to finanční odměnu od příjemce příspěvku v podstatě dostává"
Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Co se týká přiznání příspěvku na péči, je situace skutečně taková, jakou ji popisujete. Jestliže chcete pro babičku vyřídit příspěvek na péči, předpokladem je, že Vaše babička určitou péči potřebuje a tudíž by jí měl tuto péči někdo poskytovat – příspěvek na péči je určen právě na úhradu této péče. Navíc podle § 21, odst. 2, písm. d) zákona o sociálních službách je příjemce příspěvku na péči povinen využívat příspěvek na zajištění potřebné pomoci osobou blízkou, asistentem sociální péče nebo poskytovatelem sociálních služeb. Jestliže Vaše babička nebude žádnou takovou pomoc využívat, pak si o příspěvek na péči bohužel opravdu zažádat nemůže. Pokud nebudete o babičku opravdu pečovat, je v pořádku, že odmítáte do žádosti uvést sebe jako pečující osobu. Pokud by babička v budoucnu péči potřebovala a místo v domově pro seniory by zatím nebylo dostupné, je možné babičce zajistit například pečovatelkou službu, osobního asistenta nebo tísňovou péči.
Většina domovů pro seniory zjišťuje, zda je zájemce o službu příjemcem příspěvku na péči či nikoliv, ale všechny domovy pro seniory nemají příspěvek na péči jako kritérium pro přijetí. Jestliže jste zatím narazil jen na ty domovy, které vyžadují příspěvek na péči, zkuste hledat dál. Vhodné domovy pro seniory – ale i další výše zmíněné služby - můžete vyhledat v Registru poskytovatelů sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí - zde: iregistr. mpsv.cz
S nalezením vhodného domova pro seniory Vám může pomoci také sociální pracovnice na sociálním odboru městského úřadu v místě babiččina bydliště. Pokud by se Vám nedařilo vhodný domov pro seniory najít, doporučuji Vám obrátit se právě na sociální pracovnici městského úřadu.

__

RODINA-SPRÁVNÍ
- Dodatečné přidělení čísla popisného a pokuta - dostane majitel domu pokutu že dům nemá č.p.?
- Dům bez čísla popisného a pokuta - dostane majitel domu pokutu že nemá dům ČP?
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Dům bez čísla popisného a příspěvek na bydlení
- Příspěvek na bydlení a dům bez čísla popisného

Jsem rozvedená a v péči mám jedno nezl. dítě. Bydlím v RD domě, dům je v zahradě jiného domu a spadá pod jeho číslo popisné. Mám své SIPO (elektrika, plyn), ale voda je společná. Dům je starý asi 30let, když nemá čp (číslo popisné) znamená to, že nebyl zkolaudován? Potřebuji si zřídit trvalé bydliště a nájemní smlouvu v tomto domě, chci žádat o příspěvek na bydlení, ale dům nemá čp. Mám obavy, abych nedoplácela nějaké pokuty, když budu žádat o přidělení čp. Děkuji za odpověď. Děkuji, Milena.

ODPOVĚĎ:
Skutečnost, že dům nemá č.p., nemusí nutně znamenat, že neproběhla kolaudace. Vzhledem k tomu, že dům je starý a byl postaven za účinnosti jiných právních předpisů, které i poněkud odlišně upravovaly přidělování č.p., nemusí nutně znamenat, že dům nebyl postaven s potřebným stavebním povolením apod.
Přidělení č.p. upravuje dnes (24.10.2016) zákon o obcích:
Dle § 31 odst. 5 zákona o obcích obecní úřad rozhoduje o tom, jakým popisným, orientačním nebo evidenčním číslem bude budova označena.
Dle § 31a zákona o obcích čísla popisná přiděluje obecní úřad
b) v případě již existující budovy na základě písemné žádosti vlastníka budovy, jejíž přílohou je geometrický plán a doklad, který osvědčuje, že budova byla uvedena do užívání.
O přidělení čísla popisného vydá obecní úřad vlastníku budovy písemný doklad. Při zániku budovy obecní úřad přidělená čísla zruší.
K očíslování, přečíslování nebo zrušení číslování budovy dochází zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí.
Č.p. Vám tedy přidělí obecní úřad, a to na Vaši žádost.

__

SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokuta za neodevzdání řidičského průkazu
- Pokuta za řízení bez řidičského průkazu (pozastavené řidičské oprávnění)
- Odebrání řidičského oprávnění a neodevzdání řidičského průkazu - pokuta za řízení motorového vozidla
- Jak požádat o snížení pokuty za řízení auta bez řidičského průkazu (pozastavené řidičské oprávnění)
- Zákaz řízení vozidel a pokuta za řízení - jak požádat o snížení pokuty?
- Jak požádat o snížení pokuty za řízení auta s pozastaveným řidičským oprávněním (bez řidičského průkazu)
- Zákaz řízení vozidel a pokuta za řízení motorového vozidla - jak požádat o snížení pokuty?
- Odvolání proti výši pokuty invalidním důchodcem - je šance na úspěch?

1.3.2007 - 4.5.2010 zákaz řízení motorových vozidel - okresní soud Karviná. Šest let po trestu - 23.7.2016 hlídka PČR - zadržení ŘP. Důvod: dle místního registru MÚ oddělení dopravy dále jen OD nejsem vlastník příslušného řidičského oprávnění i přes rozhodnutí o ukončení soudu 4.5.2010. Centrální registr rejstřík trestu centrální bodové hodnocení kde je vše v pořádku OD nerespektoval. Proto zahájeno přestupkové řízení 24.8.2016. 29.9.2016 Rozhodnutí OD - neznalost zákona údajný zr. 2006 kdy prý OD nemusí zasílat výzvy na odevzdání ŘP do pěti dnů resp. vrácení a uložili mi za nevědomou neznalost pokutu 25.000 Kč a znovu zákaz řízení na jeden rok. Je mi 59 let invalidní důchodce s důchodem 5.579 Kč je pro mě silně likvidační když uvážím kolik bude stát psycholog, přezkoušení a lékař abych získal řidičské oprávněné, resp. řidičský průkaz ŘP zpět. Má vůbec smysl se odvolávat? Děkuji. Josef

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že neuvádíte konkrétní okolnosti, lze obecně shrnout následující:
Dle § 94a zákona č. 361/2000 Sb., držitel řidičského oprávnění pozbývá řidičské oprávnění dnem právní moci rozhodnutí, kterým mu byl soudem uložen trest/sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, kterým bylo uloženo v trestním řízení přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel nebo kterým bylo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, v průběhu jehož zkušební doby se držitel řidičského oprávnění zavázal zdržet se řízení motorových vozidel.
Dále řidičský průkaz je povinen odevzdat držitel řidičského průkazu příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí.
O vrácení řidičského oprávnění rozhodne po výkonu trestu obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost osoby, která řidičské oprávnění pozbyla.
Sankce v podobě zákazu činnosti, a to konkrétně zákazu řízení motorových vozidel, je vždy ohraničena časovým období, po uplynutí tohoto období již zákaz řízení motorových vozidel neplatí.
Odvolání určitě smysl má, můžete (minimálně) namítat likvidační výši pokuty s ohledem na své majetkové poměry, jelikož jakákoliv sankce (v obecné rovině) má sice pachatele potrestat, ale současně nesmí mít povahu sankce likvidační.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Těžba dřeva z lesa ve spoluvlastnictví a § 1128 NOZ
- Musí spolumajitelé lesa souhlasit s těžbou dřeva prováděné většinovým spoluvlastníkem?
- Musí spoluvlastníci lesa souhlasit s těžbou dřeva prováděné většinovým spoluvlastníkem?
- Těžba dřeva ze společného lesa a souhlas všech spoluvlastníků, spolumajitelů (§ 1128 NOZ)

V lese, který je ve spoluvlastnictví, těží většinový vlastník (54%) na základě povolení dřevo z 1/2 plochy lesa.
1/ Ostatní spoluvlastníci nebyli nikým vyrozuměni o záměru provést těžbu, jak ukládá § 1128 NOZ. Rozhodnutí by tedy nemělo mít právní účinky. Co to znamená? Porušil většinový vlastník zákon? Jak se mohou spoluvlastníci bránit? Mohou dát návrh soudu, aby těžbu pozastavil?
2/ Lze tento zásah (vytěžení cca 1 lesa) považovat za běžnou správu dle § 1128 nebo naopak podstatnou záležitost dle § 1129? Pro běžnou správu stačí nadpoloviční většina, Pro významnou záležitost je zapotřebí 2/3 souhlas spoluvlastníků, což majoritní vlastník neměl.
3/ Může většinový vlastník s 51% vytěžit třeba celý les, aniž by se ptal ostatních spoluvlastníků, nebo jen do výše svého podílu?
4/ jak donutit většinového vlastníka, aby ostatním spoluvlastníkům dodal podklady o množství a kvalitě vytěženého a prodaného dřeva, aby měli přehled o vyúčtování v souvislosti s §1118 NOZ?
Děkuji. Pavel

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Obrana menšinových spoluvlastníků:
V tomto ohledu v první řadě uvádím, že k započetí těžby dřeva je dle mého názoru zapotřebí získání souhlasu dvoutřetinové většiny spoluvlastníků (jak rozvádím v odpovědi na dotaz ad 2/ níže). Pakliže většinový spoluvlastník započal s těžbou dřeva bez vyrozumění zbývajících spoluvlastníků a zejména bez souhlasu dvoutřetinové většiny spoluvlastníků, jedná protiprávně.
Menšinoví spoluvlastníci se mohou podáním tzv. zdržovací žaloby domáhat toho, aby byla většinovému spoluvlastníkovi uložena povinnost se další těžby dřeva zdržet. Před podáním žaloby se mohou menšinoví spoluvlastníci domáhat vydání předběžného opatření (a to dle § 76/1 písm. d) a e) Občanského soudního řádu), tzn. že až do pravomocného rozhodnutí soudu může být většinovému spoluvlastníkovi uloženo, aby s lesem nijak nenakládal, resp. aby se těžby dřeva zdržel.
2/ Běžná správa či významná záležitost:
Dle § 1129/1 občanského zákoníku je významnou záležitostí mimo jiné podstatné zhoršení spoluvlastněné věci. S ohledem na to, že výsledkem těžby dřeva v lese je jeho zásadní kvalitativní změna (a to změna k horšímu), představuje dle mého názoru rozhodnutí o zahájení těžby dřeva ve spoluvlastněném lese rozhodnutí o významné záležitosti, k němuž je zapotřebí dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků.
3/ Těžba dřeva většinovým spoluvlastníkem:
Jak uvádím v odpovědi na dotaz ad 2/ výše, představuje rozhodnutí o zahájení těžby dřeva ve spoluvlastněném lese rozhodnutí o významné záležitosti, tzn. že nezíská-li většinový spoluvlastník dvoutřetinovou většinu hlasů všech spoluvlastníků, nemůže s těžbou dřeva vůbec začít (nemůže tedy vytěžit ani takovou část lesa, která svou rozlohou odpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu, tím spíše pak samozřejmě nemůže vytěžit les celý).
Na vysvětlenou v tomto ohledu poukazuji na § 1117 občanského zákoníku, dle něhož má každý spoluvlastník právo k celé spoluvlastněné věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Není tedy možné určit, že konkrétní část lesa patří konkrétnímu spoluvlastníkovi (byť by tato část svou rozlohou odpovídala velikosti spoluvlastnického podílu dotyčného spoluvlastníka), neboť celý spoluvlastněný les patří ve stejném rozsahu každému spoluvlastníkovi (přičemž velikost spoluvlastnických podílů hraje roli zejména při rozhodování o společné věci, dělení výnosů věci apod.).
4/ Vyúčtování těžby dřeva:
Dle § 1118 a § 1119 občanského zákoníku platí, že:
- spoluvlastníku náleží vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, i podíl z plodů a užitků ze společné věci;
- vyúčtování se lze domáhat po uplynutí doby obvyklé povaze správy společné věci, při zániku spoluvlastnictví nebo při zániku účasti v něm, anebo z jiných důležitých důvodů.
Není-li většinový spoluvlastník ochoten předložit zbývajícím spoluvlastníkům vyúčtování těžby dřeva, nezbývá menšinovým spoluvlastníkům, než aby se předložení tohoto vyúčtování domáhali soudní cestou. Za tímto účelem je možné využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 1120 občanského zákoníku musí být mezi všechny spoluvlastníky děleny rovněž plody a užitky ze společné věci. Tzn. že pokud většinový spoluvlastník nerozdělil mezi všechny spoluvlastníky finanční prostředky, které prodejem vytěženého dřeva získal, je možné, aby se menšinoví spoluvlastníci obrátili s žalobou na soud.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/


__

OBCHOD-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY, SMLOUVY
- Prodloužená záruka na dílo od zhotovitele - materiál má kratší záruku, může zhotovitel lhůtu prodloužit a zaručit se za ni?
- Prodloužená záruka na střechu, střešní krytinu - vymahatelnost

Stavím rodinný dům svépomocí a momentálně řeším realizaci střešní krytiny. Firma, která mi krytinu pokládá mi nabízí prodlouženou 30letou záruku na materiál - plechovou krytinu a okapní systém zn. SatJam a doživotní záruku na provedené práce. Může mi vystavit takovou záruku, resp. mohu ji případně v budoucnu vymáhat, jestliže na daný výrobek dává výrobce záruku kratší? Konkrétně na krytinu 20 let a na okapní systém 15 let. Protože záruku vystaví firma a i já se tak budu moci obrátit pouze přímo na firmu a nikoliv na výrobce. Je firma povinna takovouto záruční dobu dodržet? Jak je to se zárukou pokud firma z nějakého důvodu ukončí svoji činnost? Je rozdíl pokud je to živnostník a podniká na IČO (ideálně na svoje IČO)? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Firma, která Vám nabízí záruku, se tímto zavazuje, že věci budou po tuto dobu způsobilé k použití pro obvyklý účel nebo že si zachovají obvyklé vlastnosti.
Nic nebrání tomu, aby firma poskytla záruku delší než výrobce. Vy se samozřejmě můžete s reklamací vad obrátit přímo na dodavatelskou firmu a tato je povinna dodržet splnit povinnosti vyplývající ze záruky. Pokud Vám záruku poskytuje také přímo výrobce, bude možné se obrátit v záruční době také na něj.
Pokud firma ukončí svou činnost bez právního nástupce, pak samozřejmě nebude subjekt, po kterém byste se mohl domoci s úspěchem reklamace. Pak by v úvahu přicházela záruka výrobce, nicméně pouze do dobu jím deklarovanou.
Pokud by byl dodavatel fyzická osoba, pak byste mohl své nároky uplatnit i po ukončení jeho podnikatelské činnosti.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Práce pro českou firmu v zahraničí - minimální mzda dle ČR nebo dle zahraničí?
- Minimální mzda při práci v zahraničí pro českou firmu
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zaměstnavatel nesdělil služby předem 2 týdny - okamžitá výpověď ze strany zaměstnance
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Prodlužování práce v zahraničí bez souhlasu zaměstnance - jak se má zaměstnanec bránit?
- Prodlužování pracovních turnusů v zahraničí českým zaměstnavatelem - jak se bránit?

Služební cesty v zahraničí: pracuji jako elektrikář pro českou pobočku anglické firmy a zaměstnavatel mne vyslal do Thajska. Nerespektuje ústní domluvu ohledně hodinové sazby, jez je vždy ve výši minimální mzdy stanovené v dané zemi, nedodržuje stanovenou výši stravného, či ji snižuje v rozporu se zákonem a nedodržuje nyní ani dohodnutou dobu pobytu v zahraničí (ve smlouvě je uvedeno na dobu nezbytné potřeby). Běžně je dodržován turnus 6-8 týdnů v zahraničí s následnými 1-2 týdny volna v CR (v závislosti na délce pobytu v zahraničí). Zaměstnavatel mne tu nicméně hodlá ponechat po dobu 12 týdnů bez přestávky i proti mému nesouhlasu (prý na základě ústní domluvy, kdy jsem se měl pauzy vzdát). Mohu se nějak dožadovat návratu do ČR, či ukončení pracovního poměru (i v návaznosti na níže uvedené), který je sjednán do 31.12.2016?
Pracuji zde při venkovních teplotách 33°C - 35°C každý den (vyjma víkendů) v uzavřené hale, kde stavíme průmyslovou linku. Má práce se týká tahání kabeláže k motorům, senzorům a rozvaděčům, přípravy kabelových tras (kabelových žlabů), vrtání děr do rozvaděčů, zapojování kabelů a kontrolu zapojení po ostatních pracovnících. Povinná je ochranná obuv nad kotníky, dlouhé montérky, trika s dlouhým rukávem a ochranná přilba. Již při příchodu na halu dojde běžně k propocení oblečení a v takto propoceném oblečení pracuji celou pracovní dobu, která je od 8:00 do 18:00 s přestávkami 15 minut od 10:00 a 15:00 a hodinovou přestávkou na oběd od 12:00 do 13:00. Mám nárok na ochranné nápoje, či kratší pracovní dobu?
Chtěl bych se ještě zeptat, zda pro případné ukončení pracovního poměru lze vzít v potaz i nedodržování plánování práce alespoň 2 týdny předem, či oznamování změn s předstihem. Tyto změny se běžně dozvídáme pouze den před jejich realizací.
Děkuji, Bedřich

ODPOVĚĎ:
Na pracovní cestu je možné zaměstnance vyslat jen s jeho souhlasem. Souhlas se týká jak obecně toho, že na pracovní cestu zaměstnanec vyjede, tak i jejích podmínek. Ve Vašem případě je možné písemně zaměstnavateli oznámit, že trváte na dodržení standartní doby vyslání na pracovní cestu, která je u Vašeho zaměstnavatele obvyklá. Z tohoto důvodu není možné předčasně ukončit pracovní poměr.
Zaměstnavatel má povinnost rozvrhovat práci minimálně 2 týdny předem a písemně to oznamovat zaměstnanci, a to i změny. Písemně můžete zaměstnavateli oznámit, že porušuje tyto povinnosti, a že nejste povinni se řídit změnami rozvrhu směn, které Vám jsou oznámeny v rozporu s tímto pravidlem.
Maximální délka směny může činit dle zákoníku práce max. 12 hodin.
Jde-li o práci v zátěži teplem, pak musí být nejprve prokázáno, zda jsou či nejsou dodrženy přípustné hodnoty zátěže teplem pro aklimatizovaného zaměstnance upravené v příloze č. 1, části A, tabulce č. 2, nařízení vlády č. 361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. V případě, že nejsou dodrženy, musí být uplatněn režim střídání práce a bezpečnostní přestávky v rámci dodržování dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce ve směně. Dalším opatřením k ochraně zdraví při práci je pak poskytování ochranného nápoje, kterým se nahrazuje ztráta tekutin a minerálních látek z organizmu.
Mimo tato minimální opatření pak zákon č. 309/2006 Sb. , o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v případě překročení nejvyšších přípustných hodnot rizikových faktorů, tedy i zátěže teplem, kterou nemůže zaměstnavatel vyloučit, je pak povinen omezovat její působení technickými, technologickými a jinými opatřeními, kterými jsou rovněž úprava pracovních podmínek nebo doba výkonu práce.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Stanovy částečně dle ZoVB a částečně dle NOZ - jsou platné nebo ne?
- Platnost stanov dle ZoVB a dle NOZ - jsou platné nebo ne?
- Stanovy SVJ - je možné v nich nechat část textu dle ZoVB?
- Stanovy částečně dle Zákona o vlastnictví bytů a částečně dle nového občanského zákoníku - jsou platné nebo ne?
- Platnost stanov dle Zákona o vlastnictví bytů a dle nového občanského zákoníku - jsou platné nebo ne?
- Stanovy SVJ - je možné v nich nechat část textu dle starého Zákona o vlastnictví bytů a doplnit je o část dle NOZ?
- Jak se sčítají hlasující při hlasování SVJ
- Kdo je vlastník bytu SVJ při hlasování SVJ a sčítání hlasů
- Sčítání hlasů na shromáždění SVJ - pravidla

Jsme SVJ (2000) a všechny byty nejsou převedeny do osobního vlastnictví. Platné prohlášení vlastníka máme od roku 1995. Chtěla bych se zeptat zda máme platné stanovy, pokud obsahují některá ustanovení NOZ, která platí pro SVJ (2012). Tyto stanovy byly schváleny 67% všech vlastníků bytových jednotek. Nebyly schvalovány podle §1200 NOZ, pouze shromáždění SVJ hlasovalo o změně "vzorových" stanov. Jsou pro naše SVJ takové stanovy platné, pokud se stále máme řídit ZoVB? Jsou platné stanovy, pokud obsahují část ustanovení podle ZoVB a část podle NOZ? Jsou platné stanovy pro SVJ (2000), pokud převzalo všechna ustanovení NOZ, ale Prohlášení vlastníka má podle ZoVB?
Dále bych se chtěla zeptat na to, pokud dojde na shromáždění k odsouhlasení rozhodnutí podle §1206, které je ale v rozporu s §1129, jak se má postupovat? Abych byla konkrétní, mám na mysli, že pokud je na shromáždění přítomno 51,36% všech vlastníků a rozhodnutí schválí 98,66% přítomných vlastníků a jedná se o rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci a jejího zlepšení, které podléhá §1129, má autor na mysli 2/3 všech vlastníků nebo vlastníků přítomných na shromáždění? Pokud by autor měl na mysli pouze přítomných na shromáždění, což však obecný §1129 neuvádí, pak by o zásadní věci mohlo rozhodnout třeba pouze 33,34% všech vlastníků, jak někteří vykladači NOZ tvrdí. Stále věřím, že autor NOZ měl na mysli opravdu 2/3 všech vlastníků, přestože ani slovo všech zmíněný §1129 neuvádí.
Dále bych se ráda zeptala, jestli platí 3 měsíční lhůta pro odvolání přehlasovaného vlastníka, který nesouhlasí s přijatým rozhodnutím, i když je v rozporu se zákonem? Konkrétně mám na mysli následující příklad. Shromáždění přijalo usnesení, ve kterém souhlasí s rekonstrukcí a stavebními úpravami celého objektu a toto usnesení přijalo se souhlasem 98,66% z 51,39% všech vlastníků. To znamená, že nesplňuje ani §11 (5) ZoVB, kdy k přijetí usnesení o modernizaci, rekonstrukci a stavební úpravy je potřeba souhlasu 3/4 všech vlastníků jednotek pokud bychom se měli říd it jako SVJ (2000) a nesplňuje ani §1129 NOZ, kdy je k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci třeba souhlasu 2/3 vlastníků, pokud bychom se řídili NOZ. Je takové rozhodnutí platné, když odporuje oběma zákonům? Jak by takovou situaci řešil soud?
Děkuji za vaše odpovědi.
S pozdravem Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Podle přechodných ustanovení nového občanského zákoníku § 3041 platí, že ustanovení stanov SVJ, která odporují donucujícím ustanovení tohoto zákona, pozbývají závaznosti dnem nabytí jeho účinnosti, a Společenství vlastníků jednotek přizpůsobí do tří let ode dne účinnosti tohoto zákona svoje stanovy novému občanskému zákoníku.Stanovisko expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při MS ČR ke vzorovým stanovám Společenství vlastníků po účinnosti nového občanského zákoníku uvádí, že SVJ může nadále vycházet ze vzorových stanov vydaných nařízením vlády z roku 2004, i když bude tento právní předpis zrušen. Stanovy jsou totiž součástí vnitřních právních poměrů této právnické osoby. Nepřestanou tedy platit jako celek, ale musí se přizpůsobit nové legislativě. Toto se týká těch SVJ, která vznikla do doby nabytí účinnosti NOZ přímo ze zákona a platily pro ně vzorové stanovy pokud nepřijaly vlastní. Ve vašem případě lze tedy uzavřít, že stanovy jsou platné, pouze se jejich text nesmí příčit novému občanskému zákoníku.
Pokud jde o dotaz k § 1129, pak toto ustanovení má na mysli 2/3 všech spoluvlastníků.
Pokud je rozhodnutí SVJ v rozporu se zákonem, přehlasovanému vlastníku náleží oprávnění domáhat se žalobou zrušení takového rozhodnutí, a to do 3 měsíců od doby, kdy se vlastník o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jinak jeho právo zaniká.

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Dítě svěřené do pěstounské péče - má babička nárok dítě vídat?
- Vnouče svěřené do pěstounské péče - má babička nárok vnouče vídat?
- Dítě svěřené do pěstounské péče - mají dědeček, babička, prarodiče nárok dítě vídat?
- Vnouče svěřené do pěstounské péče - mají prarodiče nárok vnouče vídat?
- Vnouče v pěstounské péči a styk, setkávání s prarodičem, prarodiči, babičkou, dědečkem?

Mám svěřené dítě do pěstounské péče. Babička se o vnučku nezajímala, neznají se a nemají k sobě žádnou citovou vazbu. V poslední době si babička podala návrh k soudu o nastavení návštěv se svou vnučkou. Chtěla jsem se zeptat, jestli kromě rodiče má nárok i babička na tyto návštěvy a podle kterého zákona? Pokud má babička na návštěvy nárok v jakém rozsahu se stanovují? Mají na návštěvy nárok i další příbuzní z rozšířené rodiny tj. syn a dcera babičky, když je dítě nezná? Děkuji za odpověď Eva

ODPOVĚĎ:
Dle § 927 zákona č. 89/2012 Sb. , nového občanského zákoníku platí, že právo stýkat se s dítětem mají osoby příbuzné s dítětem, ač blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo stýkat se s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí. Babička dítěte patří mezi jeho příbuzné a tudíž má právo se s dítětem stýkat. Stejně tak mají toto právo i další příbuzní, takže se může jednat také o babiččina syna a dceru.
Samotná skutečnost, že mezi dítětem a babičkou zatím není vytvořen citový vztah, nemusí být styku na překážku, protože každé dítě má zpočátku citový vztah pouze ke svým rodičům a vztahy k dalším příbuzným si utváří postupně. Nicméně u soudu samozřejmě můžete uvést, že se babička o vnučku dosud nijak nezajímala a neprojevovala snahu ji kontaktovat. Soud pak bude zkoumat, zda je styk vnučky s babičkou v jejím zájmu či nikoliv.
Co se týče rozsahu styku, ten zákon nijak nestanovuje. Rozsah styku je většinou věcí dohody rodiče - či ve Vašem případě pěstouna - s daným příbuzným. Pokud k dohodě nedojde, v případě, že žádosti babičky bude vyhověno, určí rozsah styku soud. Rozhodnutí soudu pak budete povinná respektovat a vnučku na styk s babičkou vždy řádně připravit.

__

SPRÁVNÍ-POPLATKY
OBČAN-DLUHY
- Vymáhání poplatku za popelnice po rodičích potomka - jsou odpovědní za dluh potomka nebo ne?
- Je rodič odpovědný za dluh potomka? (poplatek za popelnice, svoz TKO)
- Vymáhání poplatku za svoz TKO po rodičích potomka - jsou odpovědní za dluh potomka nebo ne?
- Vymáhání poplatku za svoz technického komunálního odpuadu po rodičích potomka - jsou odpovědní za dluh potomka nebo ne?
- Odpovědnost rodiče, rodičů za dluh potomka - poplatek za popelnice (svoz TKO)

Plnoletá dcera se 2012 odhlásila ode mne na MÚ. V květnu 2016 odešla trvale do Německa, adresu neznám. MÚ chce, aby zaplatila popelnici, předali exekutorovi, zkouší to na mne a vyhrožují mi. Úřad v N. Adresu neprozradí (ochrana os. ú.). Nabídla jsem MÚ Čestné prohlášení. Odmítli, „že to by moh napsat každej! “ Jsou povinni ho akceptovat? Prosím o sdělení čísla paragrafu ve Sb. z. Děkuji! Milena

ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývá, čeho se po Vás exekutor domáhá. Pakliže po Vás exekutor chce informaci, kde Vaše dcera v Německu žije (v rámci součinnosti, kterou je každý povinen exekutorovi poskytnout), nemůžete samozřejmě exekutorovi sdělit něco, co nevíte (jakékoli výhrůžky jsou proto v této souvislosti plané).
Exekutorovi můžete písemně sdělit, že adresu místa trvalého pobytu Vaší dcery v Německu neznáte, přičemž je nerozhodné, zda tento přípis nazvete "čestné prohlášení" či jinak. Žádné konkrétní ustanovení některého právního předpisu v této souvislosti o čestném prohlášení nehovoří, vyplývá však z logiky věci, že název jakéhokoli právního jednání (např. přípisu) není rozhodný, důležitý je jeho obsah.
Pokud dluh Vaší dcery vznikl v době její zletilosti, je za tento dluh odpovědná pouze ona, tzn. že úhrada tohoto dluhu po Vás nemůže být vymáhána.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Rezignace na funkci předsedy bytového družstva
- Samoodvolání se z funkce předsedy bytového družstva
- Odstoupení z funkce předsedy bytového družstva
- Jak dosáhnout výmazu předsedy SVJ z obchodního rejstříku po jeho odstoupení, rezignaci?
- Odstoupení, rezignace předsedy SVJ a výmaz z obchodního rejstříku

Jsme Společenství vlastníků bytových jednotek SVJ (6 b. j.), kde jsem vykonávala funkci předsedy. Z důvodu neakceptování povinností některých vlastníků (případně nájemníků), které upravují Stanovy, a z osobních důvodů, jsem v červnu 2016 svolala schůzi ohledně mého odstoupení z funkce. Na toto nebylo reagováno a tak jsem napsala odstoupení z funkce, toto podepsala, naskenovala a odeslala všem mailem s tím, že po uplynutí zákonných 30 dnů ve funkci končím. Opět žádná reakce, ale z mého pohledu jsem ve funkci oficiálně skončila. Problémem je, že v obchodním rejstříku jsem stále zapsána jako předseda.
Prosím o radu, jak postupovat ve věci výmazu, kdy již dále nechci být evidována jako předseda společenství. Co vše k tomu musím doložit, aby byl výmaz proveden.
Velice děkuji za Vaši radu a přeji příjemný den.
Denisa

ODPOVĚĎ:
Odstoupením skutečně zanikla vaše funkce, nicméně dle ust. § 160 občanského zákoníku Vaše funkce zanikla uplynutím dvou měsíců od dojití odstoupení z funkce společenství.
Pokud by ve stanovách SVJ je stanovena lhůta kratší, tedy Vámi zmiňovaných 30 dní, je možné uvažovat i o tomto termínu. Nicméně k tomuto upozorňuji, že praxe v současné době není ustálená v otázce, zda je možné 2 měsíční lhůtu zkrátit, proto je vhodnější považovat Vaši funkci za skončenou uplynutím 2 měsíců po odstoupení.
I přesto, že jste stále zapsána v rejstříku, Vaše funkce již zanikla a nejste proto povinna činit za SVJ jakékoli jednání. Výmaz Vaší osoby z rejstříku by mělo zajistit společenství, nicméně předpokládám, že aktuálně nemá žádný statutární výbor, není zde tedy žádná osoba, která je oprávněná za SVJ podat návrh na výmaz.
Pokud má SVJ nový statutární orgán, doporučuji mu zaslat písemnou vývzu, aby zajistil soulad zápisu v rejstříku se skutečností. Pokud statutární orgán nemá, nebo by nijak nekonal, zašlete krajskému soudu, u kterého je SVJ zapsáno, sdělení o tom, že zápis není v souladu se skutečností a rovněž případně o tom, že SVJ nemá žádného člena statutárního orgánu. Soud může SVJ jmenovat opatrovníka a zajistit výmaz Vaší osoby v rejstříku.
Občanský zákoník je k dispozici např. zde:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Otec si nevyzvedl včas dítě - má jetě právo na setkání, styk s dítětem?
- Pozdní příchod otce dítěte k setkání, styku s dítětem - právo otce dítě dostat
- Má otec právo dostat dítě když přijde pozdě?
- Musí matka čekat na otce dítěte pokud nepřijde včas na setkání, styk s dítětem?
- Styk, setkání s dítětem když otec přijde pozdě - má otec na styk právo?

25.9. měl mít otec dceru od 14 hodin. Čekala jsem do 15 hodin a pak se rozhodla jet za babičkou. Při odchodu mi ve tři hodiny zavolal, že čeká před bytem a když mu teď v 15 hodin nedám malou, tak že už volá policii, že mu nechci dát malou. Že prý ztratil telefon a nemohl se mi ozvat. Což je nesmysl, protože zná moje telefonní číslo nazpaměť. Policie přijela, dítě k němu už nechtělo, ale on jí chtěl za každou cenu. Policie mi začala říkat, že bych mu jí měla dát, protože je otec a má v rozsudku od 14 hodin do 18 hodin. Tak jsem mu jí dala, i když jsem už dítěti slíbila návštěvu babičky. Jak dlouho mám čekat než dorazí. Musí při tomto pozdním příchodu asistovat policie? Děkuji za dotaz. Děkuji, Miriam.

ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi se obecně vyjádřím k povinnostem rodičů při předávání dítěte v rámci střídavé péče. Předpokládám, že ve Vašem případě jsou v rozhodnutí soudu o střídavé péči Vaše povinnosti formulovány přibližně tak, že jste povinna svou dceru v daný den připravit na předání jejímu otci a tomuto ji ve stanovenou hodinu a na stanoveném místě fyzicky předat. Obdobná povinnost je pak, jak předpokládám, uložena rovněž otci, tzn. ve stanovenou hodinu a na stanoveném místě Vám dceru zase vrátit.
Povinný rodič tedy splní svou povinnost (uloženou rozhodnutím soudu o střídavé péči) tím, že dítě připraví k předání druhému rodiči ve stanovenou hodinu a na stanoveném místě. Tuto povinnost však nelze v žádném případě rozšiřovat o povinnost vyčkat na stanoveném místě příchodu druhého rodiče, pakliže se tento opozdí. Lze jistě doporučit zachovat v tomto ohledu určitou časovou toleranci, tzn. vyčkat příchodu druhého rodiče např. 20 nebo 30 minut.
Pakliže se však druhý rodič (který je oprávněn a zároveň povinen si dítě převzít) na stanovené místo nedostaví ani v „náhradní lhůtě“, přičemž své zpoždění nijak nezdůvodní, resp. se nepokusí (např. telefonicky) dohodnout jiné místo (je-li to pro rodiče, který s dítětem na stanoveném místě čeká fyzicky možné) či hodinu předání (samozřejmě v mantinelech doby, po kterou je tento rodič oprávněn se s dítětem stýkat), není samozřejmě „čekající rodič“ povinen setrvat na stanoveném místě po celou dobu a trpně vyčkávat příchodu oprávněného rodiče. Tímto způsobem by se povinný rodič (a vlastně i dítě) stal de facto rukojmím oprávněného rodiče.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že oprávněný rodič je povinen si dítě ve stanovenou hodinu na stanoveném místě převzít. Pakliže se oprávněný rodič opozdí, porušuje svou povinnost, která mu vyplývá z rozhodnutí soudu o střídavé péči. Pakliže by se zpoždění oprávněného rodiče opakovala, mohla by tato skutečnost zapříčinit změnu rozhodnutí soudu o střídavé péči.
Co se týče Vámi popsaného incidentu ze dne 25. 9. 2016, lze souhlasit s výzvou PČR k předání Vaší dcery jejímu otci. Přestože se totiž otec na svém příchodu o 1 hodinu opozdil, nebránilo Vám v 15.00 prakticky nic v předání dcery (jejím předáním jste tedy splnila svou povinnost, vyplývající Vám z rozhodnutí soudu o střídavé péči). Sama skutečnost, že se otec opozdil ještě neznamená, že by neměl právo se se svou dcerou stýkat po zbytek soudem vymezené doby.
Pokud byste se však s dcerou z bytu vzdálila (např. z důvodu zajištění náhradního programu pro dceru) a otec Vás v bytě v 15.00 nezastihl, neporušila byste svou povinnost, neboť rozsudek o střídavé péči Vás v žádném případě nezavazuje vyčkávat na stanoveném místě několik hodin a čekat na příchod otce (to by byl ostatně výklad dosti absurdní).
Při předání Vaší dcery jejímu otci, byť se otec na příchodu opozdil, rozhodně nemusí asistovat PČR (její přítomnost je ostatně v tomto případě spíše nežádoucí).

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Opad listí a semen z břízy od souseda umístěné na hranici pozemků - jak donutit souseda aby břízu ořezal nebo pokácel?
- Bříza na hranici pozemků a opadávající listí a semena od souseda - jak postupovat?
- Znečištění pozemku sousedem - opad listí a plodů z břízy umístěné na hranici pozemků
- Strom zasahuje nad hranici pozemků - jak požádat souseda o odstranění převislých větví?
- Opad listí a semen stromu od souseda umístěné na hranici pozemků - jak donutit souseda aby strom ořezal nebo pokácel?
- Strom na hranici pozemků a opadávající listí a semena od souseda - jak postupovat?
- Znečištění pozemku sousedem - opad listí a plodů ze stromu umístěného na hranici pozemků
- Prorůstající tůje od souseda (umístěné u hranice pozemků) - jak se bránit?
- Stromy prorůstající přes plot od souseda (umístěné u hranice pozemků) - jak se bránit?

Sousedka má břízu umístěnou cca 40 cm od našeho plotu, asi 1 m od naší terasy a 1,5 m od vchodu do obývacího pokoje, který je právě z terasy. Bříza je vysoká 5 m, průměr kmenu asi 40 az 50 cm. 1/3 koruny se nachází nad naší zahrádkou.
Veškeré odpady z tohoto stromu (listí, semena) padají na naši zahrádku a terasu a tím se nanosí i do pokoje. Kromě toho zasadila těsně k našemu plotu řadu tují, které plotem prorůstají.
Prosím o radu jak postupovat abychom se zbavili uvedeného problému, který nám velmi znepřájemňuje život. Děkuji. Jindřiška

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se nabízejí v zásadě 3 varianty řešení:
1/ Pokácení stromu:
Dle § 1017/1 občanského zákoníku platí, že má-li pro to vlastník pozemku (zde Vy) rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m platí jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
Svou sousedku proto můžete vyzvat k tomu, aby předmětný strom pokácela.
2/ Ořezání přesahujících větví:
Dle § 1016/2 občanského zákoníku platí, že neučiní-li to vlastník (zde sousedka) v přiměřené době poté, co ho o to soused (zde Vy) požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných větví získá.
Sousedku tedy můžete vyzvat, aby ty větve, které přesahují nad Váš pozemek, odstranila. Neuposlechne-li sousedka v přiměřené lhůtě Vaší výzvy, budete oprávněna odstranit přesahující větve sama (a to šetrným způsobem a ve vhodné roční době, tedy cca od listopadu do března).
3/ Obrana proti omezování obvyklého užívání pozemku:
Na svou sousedku se můžete rovněž obrátit s požadavkem na odstranění spadlého listí s poukazem na to, že se tak děje v míře přesahující místní poměry a jste tím podstatně omezena v obvyklém užívání Vašeho pozemku (§ 1013/1 občanského zákoníku). Tuto variantu Vám však doporučuji až jako poslední v pořadí, neboť o úspěšnosti požadavku založeném na tomto ustanovení občanského zákoníku lze mít v kontextu listí padajícího ze sousedova stromu pochybnosti.
Nevyhoví-li sousedka Vašemu požadavku dle bodů 1/ nebo 3/ výše, budete oprávněna se v této věci obrátit na soud. Nevyhoví-li sousedka Vaší výzvě dle bodu 2/ výše, budete oprávněna odstranit přesahující větve sama. Pro přípravu žaloby můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Majitel psa se nestará - jak získat psa do vlastnictví?
- Vyvlastnění psa o kterého se majitel nestará
- Jak získat psa do své péče - majitel se o něj nestará

Majitel se pravidelně nestará o svého psa s PP, který žije u nás na zahradě a poplatky jsou psány na mého otce. Jak přepsat psa na nového majitele bez souhlasu původního majitele?
Majitel psa hradí poplatky na péči o psa a správní poplatek městu.
Je možné psa "vyvlastnit" formou soudního rozhodnutí?
Jde o to, že po psovi neuklízí kotec, nevenčí ho, nestará se o něj.
Děkuji. Mirka.

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Nikoli, nic takového možné není.
Vlastnictví psa není možné "přepsat" (jak v dotazu uvádíte), neboť psi nejsou vedeni v žádném oficiálním rejstříku (jako je např. katastr nemovitostí či registr silničních vozidel).
Psa nelze ani vyvlastnit, neboť dle § 1038 občanského zákoníku lze vlastnické právo omezit nebo věc vyvlastnit pouze ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a jen na základě zákona. Dle znění dotazu by se však ve Vašem případě nejednalo o uspokojení veřejného, nýbrž soukromého zájmu. Ustanovení o vyvlastnění je navíc na psa obtížně aplikovatelné jelikož živá zvířata nejsou dle § 494 občanského zákoníku věcmi.
Dle znění dotazu nejsou splněny ani podmínky pro propadnutí týraného zvířete (§ 27b zákona na ochranu zvířat proti týrání), zabrání týraného zvířete (§ 27c zákona na ochranu zvířat proti týrání) či umístění zvířete do náhradní péče (§ 28a a § 28b zákona na ochranu zvířat proti týrání).
Skutečnost, že jako poplatník místního poplatku je u městského úřadu veden Váš otec, nehraje v tomto ohledu žádnou roli, neboť evidence poplatníků tohoto místního poplatku je vedena pouze pro účely jeho vybírání (tzn. že tato evidence o vlastnickém právu k psovi nic nevypovídá).
Aby mohl být pes přivlastněn např. Vaším otcem, musel by majitel psa projevit vůli tohoto psa již nevlastnit (tzn. že by musel psa opustit). Dle § 1048 občanského zákoníku se domácí zvíře považuje za opuštěné, pokud je z okolností zřejmý vlastníkův úmysl zbavit se zvířete nebo je vyhnat. To platí i o zvířeti v zájmovém chovu. Pakliže však majitel psa hradí poplatek za péči o tohoto psa a místní poplatek, nelze dle mého názoru usuzovat na jeho vůli tohoto psa již nevlastnit. Opuštění zvířete může spočívat zejména v jeho vypuštění, vyhnání, ponechání na neznámém místě apod.; skutečnost, že majitel zanedbává úklid kotce a psa nevenčí nesvědčí o tom, že majitel hodlá psa již nevlastnit.
Pro doplnění pouze dodávám, že na Vámi popsaný případ nelze aplikovat ani § 1046/2 a § 1047/1 občanského zákoníku, které se věnují zvířatům bez pána.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-SVĚŘENÍ DÍTĚTE DO PÉČE
- Psychické a fyzické týrání matky otcem dítěte - mohl by otec dostat dítě do péče v případě rozvodu?
- Psychické a fyzické týrání matky otcem dětí - mohl by otec dostat děti do péče v případě rozvodu?

Sestra žije s manželem 3 roky. Mají 2 krásné holčičky ve věku 4 a 2 roky. Švagr ji neustále psychicky i fyzicky týrá. Zrovna teď ji opět zmlátil. Má zprávu od lékaře. Vyhrožuje, že jak se s ním sestra rozvede zabije se. Momentálně jsou pod dohledem sociálky do února 2017. Dá se s touto situací něco dělat. Sestra se chce dát rozvést, bojí se však že přijde o děti. Švagr řekl, že to jsou parchanti a že je nechce vidět. Bohužel nemá kam jít, k našim by mohla jít spíše na pár dnů. To není žádné řešení. Můžete mi nějak poradit?? Yveta

ODPOVĚĎ:
Jestliže je Vaše sestra obětí domácího násilí ze strany manžela, doporučuji jí obrátit se na některé z tzv. Intervenčních center, která se specializují právě na pomoc obětem domácího násilí. Tato centra většinou sídlí v krajských městech, jejich adresář najdete zde: http://www.domaci-nasili.cz/
V Intervenčním centru s Vaší sestrou celou situaci důkladně proberou a poradí jí nejvhodnější postup. Pracovníci centra jí určitě podají informace také o tzv. institutu vykázání. Pokud k domácímu násilí a napadání dochází opakovaně, může přivolaná policie násilníka vykázat na 10 dní z bytu či domu. Tato doba pak může být na základě návrhu podaného k soudu prodloužena na 30 dní a toto prodloužení se může opakovat. Jestliže Vaše sestra nemá kde bydlet a z tohoto důvodu se obává od manžela odejít, v Intervenčním centru jí také mohou pomoci se zajištěním ubytování v azylovém bydlení (některá z nich mají i utajenou adresu). Z Vašeho dotazu není jasné, z jakého důvodu se Vaše sestra bojí toho, že by přišla o děti. Jestliže se ale dokáže o děti postarat, je nepravděpodobné, že by soud svěřil děti do péče jejího násilnického manžela, obzvláště tehdy, pokud on sám o dětí nestojí. Ani případná svízelná bytová situace není důvodem pro to, aby byly děti sestře odebrány.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Železniční komunikační kabel - ochranné pásmo na stavění na soukromém pozemku - kolik metrů od kabelu?
- Kabelová trasa komunikačního kabelu a ochranné pásmo pro stavbu, stavění - kolik metrů je ochranné pásmo?

Chystáme se stavět rodinný dům na parcele v Černošicích u Prahy. Pozemek je blízko nádraží.
Ochranné pásmo dráhy (30m) končí před hranicí pozemku, tam by neměl být problém.
Ale jak je vidět v příloze, přes naší parcelu prochází drážní komunikační kabel, o kterém jsme se dozvěděli až po koupi. Koupě byla cca v roce 1995.
Chtěli jsme kabel přesunout, jednali jsme s ČD telematika a SŽDC, ale stálo by to přes sto tisíc a to nám za to nestojí.
Chtěl jsem se domluvit i na spolufinancování nákladů na přesun, ale zamítli to.
Z ČD telematiky mi řekli, že pokud chci stavět, tak se musí kabel stejně přesunout, že mi nepovolí stavět a odkazovali se na…
Při realizaci záměru výstavby rodinného domu na parcele č. 5125/47 v Černošicích dojde ke kolizi s telekomunikačním vedením (DK Praha – Beroun) v majetku SŽDC s. o. , které je chráněno ochranným pásmem dle § 102 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích.
Kabelovou trasu je třeba z pozemku vymístit.
Na otázku: Jak to, že ostatní sousedé stavět mohli i bez přesunu mi řekli, že dřív se to dělalo jinak (dum na parcele 5125/50 se stavěl cca před 5 lety)
Můžete mi prosím poradit, jak mohu postupovat? Na co mají právo? Pokud dodržím ochranné pásmo a to tedy…
(2) Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení.
Můžou mi v něčem zabránit? Bojím se, aby mi nezdržovali stavební povolení.
Prosím, poraďte mi, jak se nejlépe bránit. Mohu se toho kabelu i nějak zbavit? Můžou mi bránit, pokud dodržím ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení?
Veškeré dotazy rád zodpovím.
Děkuji moc za pomoc! Norbert

ODPOVĚĎ:
Dle § 102 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb. , který zmiňujete, v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno
a) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu provádět zemní práce nebo terénní úpravy,
b) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení,
c) bez souhlasu jeho vlastníka vysazovat trvalé porosty.
Dále činnosti v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k tomuto vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, je možné vykonávat jen po předchozím souhlasu vlastníka vedení.
Bohužel zde opravdu hrozí problémy v souvislosti se získáním stavebního povolení pro stavbu rodinného domu či obecně jakékoliv činnosti (ve smyslu stavebního zákona), pro kterou je vyžadován souhlas/rozhodnutí stavebního úřadu. Dané vedení (kabel) je chráněno speciálně ve formě ochranného pásma, přičemž výše uvedený zákon stanovuje značné omezení vlastníka pozemku ve prospěch vlastníka vedení. Pokud tedy nezískáte souhlas (kladné stanovisko) vlastníka kabelu, nezískáte stavební povolení.
Kabelu se zbavit nemůžete, resp. pokud byste to udělal, hrozí Vám značné sankce.
Zde tedy přichází v úvahu pouze domluva s drahami.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Schůze shromáždění SVJ a schválení nových stanov dle NOZ - je nutný notářský zápis?
- Změna stanov SVJ dle NOZ - je nutný notář a notářský zápis?
- Notářský zápis o změně stanov SVJ bytového domu - je nutný nebo ne?

Jakožto předseda výboru SVJ připravuji na listopad 2016 schůzi shromáždění, kde se bude hlasovat o schválení nových stanov dle NOZ. Ve starých stanovách z 2002 máme tento článek:
"O průběhu první schůze shromáždění, na které jsou voleny orgány společenství a schvalovány nebo měněny stanovy společenství, musí být pořízen notářský zápis, k němuž se přikládají schválené stanovy společenství."
Podle usnesení Vrchního soudu v Praze č. 7 Cmo 79/2015 z 28. 7. 2015 je zákonný požadavek notářského zápisu jen u SVJ vzniklých podle NOZ, tedy po 1.1.2014, a na SVJ vzniklá před tímto datem se nevztahuje a řídí se dle platných stanov.
Ale na to Vrchní soud v Olomouci ve svém Usnesení č. 8 Cmo 278/2015 z 22. 9. 2015 zaujal stanovisko odlišné, a to že musí mít všechny SVJ stanovy (s výjimkou uvedenou v § 1200 odst. 3 NOZ) formu veřejné listiny. Tedy tady si myslím, že je v našem případě nutné pozvat notáře.
Pak jsem se dočet, že praxe je taková, že v rámci působnosti Vrchního soudu v Praze (my jsme zapsaný v rejstříku Krajského soudu v Hradci Králové) se vychází z usnesení Vrchního soudu v Praze. V tom případě nemusíme mít notáře.
Pak je tu ještě usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. 8 Cmo 202/2016 z 28. 6. 2016, který sjednotil judikaturu v této záležitosti.
Pokud vycházím z výše uvedeného, je pro nás důležité poslední usnesení Vrchního soudu v Olomouci z 28. 6. 2016, tedy forma notářského zápisu při schvalování nových stanov nemusí být protože jsme vznikly před rokem 2014 a v současnosti platné stanovy to nevyžadují.
Ještě jeden dotaz, po schválení nových stanov se v případě jejich změn bude k nim nahlížet jako na SVJ založená podle NOZ a musí být notářský zápis? Nebo se jedná stále o změnu stanov a i v budoucí změně nových stanov nemusí být pořízen notářský zápis.
Děkuji za odpověď a Váš čas.
S přáním hezkého dne Jakub

ODPOVĚĎ:
Vámi uvedené Usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 8 Cmo 202/2016 z 28.6. 2016, sjednotilo judikaturu v tom smyslu, že k přizpůsobení (ke změně) stanov SVJ vzniklých před 1. 1. 2014 se nevyžaduje forma veřejné listiny (forma notářského zápisu), a tedy se nevyžaduje účast notáře. Toto sjednocení judikatury ovšem nic nemění na tom, že v případě, kdy SVJ vzniklé před 1. 1. 2014 má ve svých dosavadních stanovách ustanovení, podle něhož se k rozhodnutí o změně stanov vyžaduje notářský zápis, pak se musí také při přizpůsobení svých stanov (prováděných podle § 3041 odst. 2 NOZ) řídit tímto ustanovením svých stanov. Pokud tedy v dosavadních stanovách máte uvedeno, že ke změně je třeba notářského zápisu, pak ho bude třeba bez ohledu na judikaturu Vrchního soudu.
K další části dotazu - i v případě nových stanov se bude jednat o SVJ založené před rokem 2014 a pokud si nyní v nových stanovách nutnost notářského zápisu při změně stanov nesjednáte, nemusí být u budoucí změny stanov pořízen notářský zápis.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Bývalý majitel vydražené nemovitosti odmítá opustit nemovitost - jak postupovat?
- Odmítnutí vystěhování původního majitele z vydražené nemovitosti - jak se bránit?
- Bývalý majitel vydraženého bytu, domu odmítá opustit nemovitost - jak postupovat?
- Odmítnutí vystěhování původního majitele z vydraženého bytu, domu - jak se bránit?

Potřeboval bych zodpovědět dotaz týkající se situace, kdy vydražím dům, ale bývalý majitelé ho nechtějí opustit.
Mám právo žádat po policii, aby mi asistovali při vstupu do domu a například vystěhování vydraženého příslušenství - kuchyně, případně vestavěných spotřebičů, vymontování oken, vnitřních dveří, vybavení koupelny apod. (Předpokládám, že tyto věci jsou mým majetkem po vydražení, doplacení plné ceny a nabití právní moci usnesení o příklepu). Mám totiž obavu, že by se mi předchozí majitel mohl chtít pomstít například zničením vybavení domu, a tak bych tomu rád co nejdříve předešel tímto postupem.
Druhá otázka, na kterou se chci zeptat je, zda je šance na úspěch při trestním oznámení bránění v užívání cizí věci a v neoprávněném užívání cizí věci - někde jsem se totiž dočetl, že za tento čin je možné udělit trest odnětí svobody až na 2 roky a podle mého názoru právě toho se bývalý majitel dopouští.
Děkuji za odpověď, Ludvík

ODPOVĚĎ:
Právo na asistenci policie při vystěhování (vyklizení) domu nemáte. Jediná možnost, jak legální cestou vystěhovat původní obyvatele domu, je skrze výkon rozhodnutí/exekuci prováděnou soudním exekutorem, kterému může policie asistovat.
Nicméně před tím, než se můžete obrátit na exekutora, je třeba, aby vyklizení domu nařídil soud – musíte tedy nejdříve podat návrh k soudu.
Co se týká Vašeho druhého dotazu, je zde možnost postihu (při naplnění znaků uvedených v trestním zákoníku) za trestný čin porušování domovní svobody – ve formě neoprávněného obývání domu. Za tento trestný čin je možné uložit trest odnětí svobody až na dva roky, jak správně uvádíte. Úspěšnost nelze bez znalosti konkrétních okolností předvídat, nicméně můžete využít tento postup, abyste se domohl svých práv.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Podnět rejstříkovému soudu - do kolika dnů musí rejstříkový soud na podnět občana odpovědět?
- Lhůta na odpověď od rejstříkového soudu ČR

Předal jsem upozornění na nesoulad v obchodním rejstříku příslušnému rejstříkovému soudu.
Bude to pomalu měsíc a neobdržel jsem žádnou odpověď. Jaké jsou lhůty pro vyřízení a jak bych měl být zpětně informován. Jsem v tomto případě navrhovatel, případně jaká je má pozice?
Děkuji s pozdravem
Xaver

ODPOVĚĎ:
Dle § 78 odst. 1 zákona o veřejných rejstřících se řízení zahajuje na návrh. Má-li být dosažena shoda mezi zápisem skutečnosti a skutečným stavem, lze řízení zahájit i bez návrhu.
Dle § 96 odst. 1 tohoto zákona rejstříkový soud provede zápis nebo rozhodne o návrhu usnesením ve lhůtě stanovené jiným zákonem, jinak nejpozději do 5 pracovních dnů.
Řízení, v rámci kterého má být dán do souladu stav skutečný a stav zapsaný v obchodním rejstříku, je možné zahájit na návrh či i bez návrhu (z moci úřední, zahajuje přímo soud).
Jelikož neuvádíte, zda se daný nesoulad dotýká přímo Vás či nikoliv, nelze přesně posoudit současný stav věci.
Obecně: Pokud se nesoulad týká Vaší osoby, máte postavení navrhovatele, a z toho vyplývající práva, např. i být informován o případném rozhodnutí ve věci nebo např. vyzván k doplnění potřebných údajů a podkladů, pokud Vámi zaslaný návrh všechny nezbytné údaje neobsahuje.
Pokud se ovšem nesoulad netýká Vaší osoby, soud by tento Váš návrh posoudit pouze jako podnět k zahájení řízení. Tedy k faktickému zahájení řízení by došlo až na základě rozhodnutí soudu – ex offo. V takovém případě nemáte postavení účastníka a tudíž ani žádná práva ve vztahu k tomuto řízení.
Lhůta je zde stanovená ve výše uvedeném ustanovení § 96.

__

SPRÁVNÍ-OBCE, ORGÁNY OBCE, OBČANÉ
- Jak zjistit kdo všechno má trvalé bydliště v zakoupené nemovitosti - postup návod
- Jak zjistit kdo všechno má trvalý pobyt v zakoupené nemovitosti - postup návod

2011 jsem vydražila nemovitost. Nyní jsem zjistila, že k nemovitosti jsou hlášeni trvalým pobytem cizí osoby. Posílala jsem žádost na Obecní úřad s požadavkem o informaci, jaké osoby jsou na zakoupené nemovitosti trvalé hlášeni a jakým způsobem mohu postupovat, abych je odhlásila. Dopis jsem zasílala doporučeně na dodejku v polovině prosince 2015. Následně jsem zasílala mail s požadavkem o vyjádření k mému dopisu. Prosím o informaci, jak mám nyní postupovat, když Obecní úřad vůbec na nic nereaguje.
Má ze zákona úřad povinnost reagovat na podnět občana? Do kolika dnů? Kam si stěžovat, že úřad nekomunikuje s občanem ČR?
Děkuji, Zdena.

ODPOVĚĎ:
Dle § 10/8 zákona o evidenci obyvatel je ohlašovna (obecní úřad) povinna sdělit vlastníkovi objektu (Vám) na jeho písemnou žádost jméno (popř. jména), příjmení a datum narození občana, k němuž vede údaj o místě trvalého pobytu, odpovídající adrese objektu. Toto sdělení musí být vlastníkovi objektu doručeno do vlastních rukou.
Z dotazu nevyplývá, jakým způsobem jste svou žádost formulovala, v této souvislosti proto pouze připomínám, že z každého podání (žádosti) musí být (dle § 37/2 ve spojení s § 45/1 správního řádu) zřejmé, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání (žádosti) jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování.
V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku (nebo jiné zákonem upravené evidenci) jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování.
Každé podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.
Je-li podání žádostí, musí z ní být rovněž patrno, co žadatel žádá nebo čeho se domáhá (§ 45/1 správního řádu).
Nemá-li podání (žádost) předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu (§ 37/3 ve spojení s § 45/2 správního řádu).
Co se týče lhůty pro odpověď obecního úřadu, platí dle § 71/1 správního řádu, že správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu (přestože správní řád hovoří v této souvislosti o vydání rozhodnutí, lze toto ustanovení vztáhnout rovněž na sdělení Vámi vyžádaných údajů).
Pokud nelze rozhodnutí vydat (resp. odpovědět na Vaší žádost) bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba:
a/ až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ,
b/ nutná k provedení dožádání podle § 13/3 správního řádu, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny
(jak vyplývá z § 71/3 správního řádu).
Shora uvedené lze shrnout tak, že obecní úřad byl povinen odpovědět na Vaše podání (resp. žádost) bezodkladně, nejpozději pak do 30 dnů (neboť výjimky uvedené výše se na Váš případ zajisté nevztahují).
V současné chvíli Vám lze doporučit kontaktovat nadřízený správní orgán (krajský úřad) a iniciovat zde přijetí některého z opatření proti nečinnosti správního orgánu. Dle § 80/4 správního řádu totiž může nadřízený správní orgán:
a/ přikázat nečinnému správnímu orgánu, aby ve stanovené lhůtě učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy nebo vydal rozhodnutí,
b/ usnesením převzít věc a rozhodnout namísto nečinného správního orgánu,
c/ usnesením pověřit jiný správní orgán ve svém správním obvodu vedením řízení, nebo
d/ usnesením přiměřeně prodloužit zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí, lze-li důvodně předpokládat, že správní orgán v prodloužené lhůtě vydá rozhodnutí ve věci, a je-li takový postup pro účastníky výhodnější.
Co se týče dotazu, který jste vznesla na obecní úřad, a který se týkal podmínek zrušení údaje o místu trvalého pobytu, dovolím si za obecní úřad odpovědět sám.
V tomto ohledu je klíčový § 12/1 zákona o evidenci obyvatel, dle něhož rozhodne ohlašovna (obecní úřad) o zrušení údaje o místu trvalého pobytu, pokud:
a/ byl zápis proveden na základě pozměněných, neplatných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností,
b/ byl objekt, na jehož adrese je občan hlášen k trvalému pobytu, odstraněn nebo zanikl nebo je podle zvláštních právních předpisů (zejména stavebních právních předpisů) nezpůsobilý k užívání za účelem bydlení, nebo
c/ zaniklo užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a občan neužívá tento objekt nebo jeho vymezenou část.
Údaj o místu trvalého pobytu bývá vlastníky objektů nejčastěji rušen dle písm. c/ výše. V takovém případě zruší ohlašovna (obecní úřad) údaj o místě trvalého pobytu pouze na návrh (tedy typicky na návrh vlastníka předmětného objektu). Navrhovatel je povinen ohlašovně (obecnímu úřadu) existenci důvodů pro zrušení údaje o místu trvalého pobytu prokázat; navrhovatel je tedy povinen prokázat, že:
1. příslušné osobě zaniklo užívací právo k objektu (tzn. že např. nájemní smlouva již pozbyla platnosti, popř. že souhlas s užíváním objektu byl vlastníkem objektu vzat zpět, tato skutečnost může být prokázána čestným prohlášením vlastníka objektu),
2. příslušná osoba již objekt fyzicky neužívá (opět lze prokázat čestným prohlášením nebo např. svědeckou výpovědí toho, kdo má o skutečném využití objektu povědomí).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Proplacení dovolené na žádost zaměstnance na neschopence, DPN
- Může zaměstnanec požádat o proplacení dovolené pokud je v dlouhodobé pracovní neschopnosti?
- Proplacení dovolené - zaměstnanec na dlouhodobé neschopence, dlouhodobé dočasné pracovní neschopnosti
- Žádost o proplacení dovolené - zaměstnanec na dlouhodobé pracovní neschopnosti

Od 28.11.2015 jsem na dlouhodobé nemocenské (infarkt myokardu) který jsem dostal v práci. JE MOŽN0 požádat zaměstnavatele o proplacení dovolené za rok 2015 (22 dní - celá dovolená 2015) + ještě asi 4 dny za rok 2014? Jsem zaměstnán na dobu neurčitou, nicméně po návratu z nemocenské (cca 11.2016) nebudu moci vykonávat dosavadní práci provozního elektrikáře (samostatná práce, směny, práce ve výškách) a myslím, že mne zaměstnavatel brzy propustí. Dále bych se chtěl zeptat, zda je možné v tomto případě uplatňovat infarkt jako pracovní úraz? Děkuji za odpověď, s pozdravem Miroslav.

ODPOVĚĎ:
Nevyčerpanou dovolenou je možné proplatit jen při skončení pracovního poměru, v jiných případech nikoliv, i kdyby s tímto postupem souhlasil jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel (§ 222 odst. 2 zákona č 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Infarkt je možné posoudit jako pracovní úraz pouze za předpokladu, že k němu došlo v přímé souvislosti při plnění pracovních úkolů, což posoudí zaměstnavatel, resp. lékař.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Užívání obecní cesty - nový majitel to zakázal, co dělat?
- Majitel cesty k lesu zakázal jízdu vozidlem majiteli lesa - jak se dostat na svůj zalesněný pozemek?
- Majitel cesty k lesu zakázal jízdu vozidlem majiteli lesa - jak se dostat do svého lesa?
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Vydržení věcného břemene užívání obecní cesty odkoupené novým majitelem
- Vydržení služebnosti užívání obecní cesty odkoupené novým majitelem

V cca 70. letech byla vytvořena asfaltová cesta propojující dvě obecní cesty navzájem. Nevím jestli nechala provést obec nebo JZD. V současné době se ukázalo, že vede toto propojení po soukromém pozemku, kdy nový majitel to dal najevo. Toto propojení bylo minimálně 40 let využíváno jako obecní cesta mnou i ostatními lidmi v domnění, že jde o obecní cestu, není to v terénu nějak poznat. Je možné žádat na tento úsek vydržení pozemku nebo věcné břemeno užívání tohoto pozemku pro chůzi a jízdu pro obec nebo pro mne (užíval jsem s vědomím, že se jedná o obecní pozemek více než 10 let, viz asfaltový povrch). Jak by to bylo s užíváním pro ostatní členy rodiny, kteří tuto dobu nesplnili (manželku mám 8 let + děti). Jinak je pravda, že se nejedná o jediný přístup k domu, je možné se jinou stranou dostat po obecním pozemku k silnici. Je možné některé toto právo uplatňovat, když se nejedná o jediný přístup?
Jaká práva zajišťují příjezd k soukromému lesnímu pozemku, když v blízkosti není obecní cesta, jenom soukromé cesty, pole a majitel by mi přejezd zakázal?
Děkuji, Zdeněk.

ODPOVĚĎ:
Úvahy o možném vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni jsou ve Vámi popsaném případě zcela zbytečné, neboť Vaše právo (stejně jako právo kohokoli jiného) užívat předmětnou cestu vyplývá ze zákona o pozemních komunikacích.
Ze znění dotazu plyne, že předmětná cesta je účelovou komunikací. Dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích je účelovou komunikací pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Vlastníkem účelové komunikace může být i fyzická osoba.
Účelové komunikace lze rozdělit na veřejně přístupné a veřejně nepřístupné. Veřejně nepřístupnými účelovými komunikacemi jsou pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, které slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu (tyto účelové komunikace nejsou přístupné veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu).
S ohledem na shora uvedené dovozuji, že ve Vašem případě se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci.
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 19/1 zákona o pozemních komunikacích, který zakotvuje tzv. obecné užívání pozemních komunikací. Dle tohoto ustanovení smí každý užívat pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupné účelové komunikace) bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny. Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
Není tedy rozhodné, kdo je vlastníkem předmětné cesty (tzn. zda se jedná o cestu obecní či soukromou), neboť právo obecného užívání se vztahuje na všechny veřejně přístupné účelové komunikace (tzn. že každý vlastník veřejně přístupné účelové komunikace je povinen obecné užívání své komunikace strpět).
K omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci může dojít pouze na základě žádosti jejího vlastníka, přičemž o takovém omezení rozhoduje příslušný silniční správní úřad (a to po projednání s příslušným orgánem Policie ČR). K omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci může dojít pouze, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů vlastníka účelové komunikace (§ 7/1 zákona o pozemních komunikacích). Vlastník veřejně přístupné účelové komunikace tedy nemůže užívání své komunikace zakázat pouze na základě vlastního rozhodnutí.
Další omezení veřejného přístupu na účelové komunikace může vyplývat např. ze skutečnosti, že předmětná účelová komunikace se nachází v lese (tyto podrobnosti však z dotazu nevyplývají).
Pokud by Vám soused bránil v užívání jím vlastněné účelové komunikace, obraťte se na místně příslušný obecní úřad, který je ve věcech účelových komunikací silničním správním úřadem (§ 40/5 písm. c) zákona o pozemních komunikacích).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Rušení nočního klidu hlukem v domě SVJ - jak se bránit, jak postupovat?
- Noční hluk od sousedů z bytu v osobním vlastnictví v domě SVJ - jak se bránit, jak postupovat?

Bydlíme v panelovém domě v 6. patře. Od 1.12.2015 máme v bytě nad námi nové sousedy cca kolem 25 let. Vlastníkem bytu je slečna a žije zde s přibližně starým přítelem. Bohužel jsou značně hluční (nejvíce její přítel) a navíc, když je upozorníme na situaci, že by se měli zklidnit, hluk ještě více zesílí (poslední dobou jsme ale vypozorovali, že se to děje jedině, když slečna není doma. Slečna pracuje v nemocnici jako zdravotní sestřička. V této době, si její přítel bere do bytu kamarády, popíjí, hulí trávu, křiíčí, řvou, dupou atd.). Jediné co respektují je docela noční klid, že opravdu po 22 hodině se zklidní, jinak nám ustavičně řvou na hlavou, něčím mlátí, teď už začali hrát na kytaru nějaký metál, přitom skáčou, řvou a hlasitě se smějí atd. když je žádáme o klid a o to, aby se ztišili, tak se nám slečny přítel vysmívá a křičí ještě není 10 a náramně se baví tím, jak nám to vadí. Bohužel, ale v našem bytě se nedá neexistovat.
V bytě žiji 12. rokem a do této doby se tam nic podobného nedělo. Bohužel přítel slečny si myslí, že do 22 hodiny může všechno. Včera (23.10.2016) (23.10.2016) (15.02.2016) jsem ho šla požádat, jestli by toho mohli zanechat, začal sprostě nadávat. Po deseti minutách zazvonil u mně u bytu a začal řvát, že je ještě není ani 20. hodin a že jsem proti němu zaujatá a že on si koupil s přítelkyní byt za milion a nemůže si pozvat ani kamarády. To toho přišla z práce jeho přítelky a viděla, že je v silně podnapilém stavu.
Neexistuje nějaký správní judikát, na který by se dalo odkázet a nebo jiná právní rada, nebo raději sepsání předžalobní výzvy. Je pravda, že majitelka bytu je slečna a je velice slušná a upřímně řečeno to odnes (16.02.2016) e za svého nevychovaného přítele. Na jeho obhajobu musím říct to, že když je střízlivý, tak je slušný, pozdraví atd. , ale jakmile začne pít, tak je hlučný, sprostý a chová se jako hulvát.
Společenství vlastníků jednotek bytového domu Třebíč, již slečně napsalo výzvu ke zjednání nápravy, kterou přikládám jako přílohu. Chtěla jsem se Vás proto zeptat, jaké máme vlastně možnosti, když hluk a jiné zvuky vycházejí z jejich bytu do 22 hodiny.
Městská policie Třebíč nám sdělila, že když to není po 22. hodině do 6 hodin ráno, tak nám nemůže pomoci.
Moc děkuji za odpověď
Jana

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě Policie ČR nic nezmůže, jelikož o přestupek by se jednalo pouze za situace, kdy by k hluku docházelo mezi 22. a 6. hodinou ranní, tak jak Vám bylo ze strany Policie sděleno.
Zde přichází pouze v úvahu Vámi zmiňovaná předžalobní výzva. Jelikož se dle ust. § 1012 občanského vlastníku zakazuje nad míru přiměřených poměrů závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit, je zde možné požadovat po vlastníkovi bytu (tedy slečně), aby zajistila, že nebude docházet (přes den, ale popř. i v noci) k hluku, který je nepřiměřený místním poměrům.
Pokud chování těchto sousedů obtěžuje i další sousedy v domě, je vhodné, aby se k této předžalobní výzvě připojili i oni. Pokud by ani na tuto výzvu nebylo reagováno a hluk a obtěžování dále přetrvávalo, zbývá možnost řešit tuto situaci soudní cestou (opět i zde je vhodné – pokud jednání sousedů obtěžuje i další Vaše sousedy), aby se tohoto soudního sporu účastnili i oni.

__

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Fyzické napadení věřitelem kvůli dluhu - průběh vyšetřování, soudu a výsledek odvolání

02/2015 jsem se seznámil s jedním klukem, kterému je od března 2015 15 let a pod různými záminkami ze mě vylákal částku přesahující 6.000 Kč. A uhradit jí nechce. Vymýšlí si všechno možné jenom aby mi nemusel dávat nic. Ačkoliv je z druhého konce republiky (Ostrava), do Pardubic jezdíval a začalo to tím, že jsem mu tady vyzvedával na inzerát fotoaparát, potom mu posílal domů barvy na modely, pak mu i nějaké přivezl, neboť jsem měl k nim cestu, to mě zase vylákal, abych mu koupil letadýlka a ve všech případech tvrdil, že na to peníze má a že mi je dá, ale nikdy se tak nestalo. Vždycky prostě jenom samé výmluvy, že je nechal ve škole (když jsem já byl u nich), nebo když byl u nás tak je zase zapomněl doma atd. atd. Prostě stále jenom lži. Dobrovolně mi jednoho dne dal zástavu, 2 prsteny a řetízek, to všechno ve zlatnictví ohodnotili částkou 300, - Kč za ten řetízek a ty prsteny nemají žádnou cenu. V podstatě všechny jeho rozhovory (SMS a historie FB) kde se ke dluhu přiznává mám uloženy.
Mám uloženy SMSky, které mi napsal, že peníze pro mě má a kolik ta částka asi dělá. Žije pouze s otcem, se kterým jsem se já chtěl seznámit již v počátku, ale podle kluka to nikdy nešlo, ani nejde, prostě jenom vymýšlí a konspiruje aby to nešlo. I Když má brigádu a kdyby ten dluh chtěl zaplatit, tak má z čeho a myslí si, že to bude mít zdarma, ale tak dohoda nikdy nebyla domluvena. On Vám slíbí cokoliv, aby měl klid, ale pak už nic neplní, jenom slibuje, že dluhy zaplatí ale kdy, to se neví, prostě nikdy.
Došlo to až tak daleko, že jsem u nich byl jeden den u jeho kamaráda na přestavbě PC, bral si ode mě nějaký HW a dělali jsme kompletní instalaci a když jsem končil a s kamarádem jsme šli na nádraží, ještě před tím u dlužníka doma zvonili, ale nikdo nám neotevřel, tak jsme ho potkali (to ráno mi psal, že je mimo, opět lež, jenom abych nejezdil), tak jsem se ho hned ptal, že chci peníze a on že je má doma a že jsem měl dát předem vědět, ale to jsem se pokoušel již několikrát avízovat, ale vždycky jsem se dozvěděl, že nemá čas. Tak došlo k potyčce, já mu vzal mobil, že si ho beru do zástavy a ať už doma konečně řekne pravdu tátovi a kouká dluh zaplatit, ale to začal být šíleně agresivní, já mu říkal ať jede se mnou do Ostravy na Policii, že si to tam vyříkáme, nejprve že pojde a za chvíli otočil, a nechtěl o tom ani slyšet a pouze chtěl vrátit mobil. Když bych mu ho vrátil, on by mi utekl a nikam by nejel. Za chvíli po mě začal házet kameny a šel s námi až na nádraží, kde vzal kamen a když jsem se nedíval hodil ho po mě, tím mi roztrhnu tvář a já volal Policii pro napadení a kluk věděl že mu telefon vrátím, jak dorazí Policie, ale záchranná služba byla rychlejší a on mi ještě celou dobu vyhrožoval ještě větším kamenem, že hodí a neskončil s tím, až do příjezdu Záchranné Služby. Tak jsem pak vracel telefon Policii a ne jemu. Po ošetření v nemocnici a sepisování protokolu na Policii jsem se dozvěděl, že se ze mě stal zloděj, po 20 min držení jeho tel. A mého příslibu, že mu telefon vrátím, ale tato věta není v protokolu vůbec uvedená. Leč jsem se odvolal, proti podmíněnému trestu a takto jim celý problém vysvětlil. Policie chrání dlužníka a ze mě udělali zloděje.
K tomu ublížení na zdraví se mi zatím nikdo neozval, ale ani PN jsem vystavenu neměl, ovšem doba léčení zranění byla od 10.10.2015 – 6.11.2015 tak jsem zvědavý, co se bude dít dál. Co mohu očekávat, jaké bolestné dostanu, nebo jak se tohle celé posuzuje vzhledem k jeho neustálému vyhrožování a i tomu, že je pachatel mladistvý (15,5 roku) a má za sebou docela velkou kriminální minulost, co se týká šikanování a ubližování mladším dětem ve škole? Pokud vím, nic moc se mu do dnes (16.02.2016) nestalo. Kdyby mě netrefil do tváře, ale do spánku, případně do oka. To by se dalo posuzovat jako pokus o ublížení na zdraví, případně zabití? On to je opravdu psychopat …
Podle mě je nejhorší, že se celý případ řeší od prostředka a ne od začátku. Paní státní zástupkyni nezajímá co tomu všemu předcházelo. Neboť v prvním odvolání jsem jim již psal rozhodné skutečnosti o tom telefonu, že chlapec věděl, že mu ho vrátím a že to v protokolu od Policie uvedeno není, ale k tomu se vůbec nevyjádřila, prostě k žádné mojí námitce.
Oni ze mě udělali zloděje mobilu, který má nyní hodnotu 900, - Kč (dokladovaná cena při nákupu 2190Kč, březen 2015) za 20 min jeho držení, ale že mi chlapec od března (8 měsíců) dluží přes 6.000 Kč tady nikoho nezajímá. Mám tedy poslat stížnost i na tu Policii, že tam neuvedli tuto rozhodnou skutečnost, nebo jak mám postupovat v tomto případě?
O celé kauze jsem se radil s jednou právničkou, ale bylo to v podstatě až když jsem se 2x odvolal bez její pomoci a která taky nic moc neporadila, a mám to prý nechat být. Ortel od státní zástupkyně zněl podmíněný trest, ale já ho nechtěl, protože jsem měl vstupovat do výběrového řízení, kde chtějí rejstřík trestů a nerozuměl jsem tomu, proč se tohle řeší od prostředka. Došlo to tak daleko, že po mém 2 násobném odvolání, jsem již od soudu dostal trestní příkaz, že jsem vinný, že mám zaplatit pokutu 8tis kč a že když se odvolám, hned mi vyhrožovali, že zaplatím i tomu druhému soud a všechny věci okolo toho, tak z toho jsem již opravdu dostal strach a neodvolával jsem se, má právnička tvrdila, že bych to dělat neměl, že bych mohl dopadnout taky ještě mnohem hůř, tak jsem to již nedělal. A dnes (15.02.2016) vyzvedl závěrečné dopisy toho všeho, kde je jasně řečeno že to nabylo právní moci. Ačkoliv jsem celý příběh psal i na Státní Zastupitelství, poté i soudci, aby nemusel být ten soud, tak se se mnou nikdo nebavil ani to nijak nepřehodnotil.
Dá se s touto celou kauzou ještě něco provést, nebo se s tím mám smířit a vše ve splátkách zaplatit (na zaplacení vcelku opravdu nemám) celkem to dělá 8tis +2tis za náklady řízení. A pak podat na dlužníka žalobu a pochopitelně chci žádat náhradu bolestného (toto bylo projednáváno jako přestupek jako Č. j. : KRPT-227140/PŘ-2015-070211, s vaší pomocí. Ani mi neřekli výši pokuty jakou platil, protože se jedná o mladistvého ani po něm nechtěli mě prokazatelně způsobenou škodu uváděnou do protokolu.
Ještě mě napadlo, co žalovat dlužníka za tyto mé další náklady, ať mi to zaplatí včetně včetně toho celého dluhu? Kdyby mi vrátil peníze tak jak stále sliboval, já bych mu žádný telefon nebral a celá kauza by se nekonala. Veškerou korespondenci Vám zašlu, budete-li chtít. Mě to opravdu hlava nebere a nic spravedlivého v tomto nevidím …
Toto se zapisuje do rejstříku trestů a jak to tam dlouho budu mít zapsáno? Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Co se týká mobilního telefonu: Odejmutí telefonu způsobem Vámi uvedeným PROTI vůli osoby (vlastníka telefonu) bývá kvalifikováno (bez ohledu na dobu Vašeho držení tohoto telefonu – tedy bez ohledu na skutečnost, že jste jej měl u sebe jen 20 minut) jako krádež (ust. § 205 trestního zákoníku).
V případě, že Vám Váš dlužník neplní dluh, tedy nevrací peníze ve Vašem případě, je nutné se domáhat svých práv soudní cestou. V tomto případě tuto osobu vyzvat k tomu, aby Vám zapůjčené peníze vrátila v určité lhůtě (vzor přikládám zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014).
Pokud tak neučiní, je nutné se obrátit na soud a před soudem se domáhat svého práva. Žalobou se můžete domáhat pouze vrácení zapůjčených peněz a dále zákonného úroku z prodlení, částku v celkové výši 8.000,- Kč, kterou jste povinen zaplatit na základě trestního příkazu, po něm vymáhat nemůžete.
Házení kameny: Aby se jednalo o trestný čin ublížení na zdraví, musí způsobená zranění dosahovat určité intenzity, konkrétně způsobené zranění musí znesnadňovat, nikoli jen po krátkou dobu, obvyklý způsob života poškozeného (Vás) a toto zranění vyžaduje lékařské ošetření.
Pokud není naplněna podmínka intenzity, posuzuje se jednání jako přestupek.
Náhradu bolestného způsobeným činem můžete uplatnit opět před soudem, jelikož v přestupkovém řízení je možné uplatnit pouze majetkovou škodu, nikoliv nemajetkovou újmu, tedy újmu na zdraví a potažmo bolestné. Výše bolestného se určuje na základě „bodového ohodnocení způsobeného zranění“ vyhotoveného lékařem v posudku.
Co se týká informací uvedených v protokolu. Každý protokol o provedené výpovědi podepisuje osoba, která vypovídá. Tedy svým podpisem na protokolu jste stvrdil správnost jeho obsahu, že obsahuje všechny skutečnosti tak, jak jste uvedl. V tomto případě je možnost obrany mizivá, nicméně pokud nejste spokojený s postupem státního zástupce, můžete podat podnět k vykonání dohledu nadřízenému státnímu zastupitelství (krajské státní zastupitelství).
Do rejstříku trestů se zapisuje každý trest uložený pravomocným rozhodnutím soudu. Pokud Vám byl uložen pouze peněžitý trest, můžete po uplynutí 1 roku od jeho výkonu (zaplacení) podat návrh na zahlazení tohoto odsouzení (trest se nebude uvádět na výpise z rejstříku trestů).

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Přespání v objektu občanské vybavenosti - je to legální po právní stránce?
- Je možné bydlet, spát v objektu občanské vybavenosti?

Pokud je nemovitost zkolaudována jako objekt občanské vybavenosti, je po právní stránce či jiné stránce problém, když tam pracovník občas přespí?
Děkuji za odpověď Dana

ODPOVĚĎ:
Stavbami občanské vybavenosti jsou takové objekty, které mají sloužit ke prospěchu společnosti. Tj. např. obchodní centra, sportovní centra, kina, domy s pečovatelskou službou, administrativní budovy, nemocnice, hotely, restaurace, ubytovny, školy, jídelny, apod.
Pokud by měl zaměstnanec v takovém objektu přespávat, je to mimo jeho pracovně právní vztah a mělo by mu to být umožněno pouze v případě, že máte živnostenské oprávnění na ubytovací služby, objekt je k tomuto přizpůsoben a zaměstnanec by za nocleh měl řádně platit a Vy tento příjem řádně danit.
Takto se k tomu staví právní úprava.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY SMLOUVY
- Vyplacení exekuce a uzavření kupní smlouvy na nemovitost - za jak dlouho mohu uzavřít kupní smlouvu na byt, dům, pozemek, nemovitost?
FINANCE-DANĚ
- Odvod daně, daní při vyplacení exekuce a koupě zadlužené nemovitosti

Můžu uzavřít smlouvu budoucí kupní s prodávajícím, - když je na něj podán návrh na insolvenci od komerční banky a zároveň exekuce na katastru od bytového družstva, návrh na insolvenci na katastru není
- když zaplatím exekuci a pohledávku KB, kdy nejdříve můžu uzavřít kupní smlouvu
- můžu jako část kupní ceny zaplatit daň z převodu z nemovitosti. Kupní cena bude 1 milion, dan z převodu bude 40 000, - já pošlu jako první část kupní ceny ve výši 960 000 do aú a dalších 40 000, - jako 2 část kc na finanční úřad
Předem děkuji, Jindřich

ODPOVĚĎ:
Smlouvu o smlouvě budoucí samozřejmě uzavřít můžete, musíte si v ní ale dobře nastavit podmínky právě pro uzavření kupní smlouvy, protože tu už v době trvání exekuce či insolvence uzavřít nemůžete. Neprošlo by to nejen katastrem nemovitostí, ale jednalo by se o tzv. relativně neúčinnou smlouvu, tedy věřitelé by se s úspěchem dovolali neplatnosti a Vy byste přišel jak o nemovitost, tak o peníze. Kupní smlouvu tedy můžete uzavřít až v okamžiku, kdy bude celý dluh prokazatelně uhrazen a insolvence prokazatelně ukončena (lze zjistit dotazem na příslušném Krajském soudě).
Pokud jde o kupní cenu, tak nemůžete daň zahrnout do kupní ceny, protože pokud si ve smlouvě sjednáte, že kupní cena bude milion korun a prodávajícímu vyplatíte jen 960.000,-Kč, může se domáhat i úhrady těch zbývajících 40.000,-Kč. Doporučovala bych to ve smlouvě specifikovat jasně, co je kupní cena a co daň z nabytí nemovité věci.

__

RODINA-SJM
- Zúžení SJM - kdo vlastní nemovitost neprojednanou při zúžení SJM?
- Zúžení SJM - kdo vlastní byt, dům, pozemek neprojednaný při zúžení SJM?
- Zúžení SJM nebylo zaneseno do katastru nemovitostí - jak postupovat?
- Zúžení SJM není v katastru nemovitostí - platí zúžení nebo ne, jak postupovat?

2012 bylo na moji žádost rozhodnutím soudu zúženo SJM až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti.
Spolu s bývalým manželem jsme ale vlastnili nemovitost, která sloužila a slouží k pronájmu. Tato nemovitost není nikde v rozhodnutí soudu o zúžení SJM zmíněna. Návrh na změnu v katastru nepodal zatím ani jeden z nás.
Měla jsem za to, že nemovitost přešla automaticky od nabytí právní moci rozsudku o zúžení SJM do režimu spoluvlastnictví, bez ohledu na to, že tato změna není doposud v katastru uvedena.
Manželství bylo rozvedeno v červnu 2015. Majetkové vyrovnání doposud neproběhlo a já o to ani nemám zájem, neboť dle mého není co dělit, beru to tak, že věci které si vzal manžel jsou jeho a to málo co jsem si vzala já je moje.
Bývalý manžel mi však tvrdí, že nemovitost je pořád v SJM, protože toto nebylo dosud vyspořádáno. Měla jsem za to, že pokud toto neproběhlo do tří let od zúžení SJM, má se za to, jako by proběhlo. Anebo běží tato lhůta až od rozvodu?
Dnes (15.02.2016) jsem volala na katastr nemovitostí, úřednice mi řekla, že mám přinést rozsudek soudu o zúžení SJM a změna bude provedena, pouze ale k datu, kdy tak bude skutečne učiněno. Má tato skutečnost právní důsledky pouze pro třetí osoby nebo i pro mně?
Nemovitost je doposud vázána hypotečním úvěrem, který splácíme oba dva, resp. manžel ho splácí z vybraného nájemného, zbylý zisk který po odečtení veškerých nákladú spojených s pronájmem nemovitosti si manžel z větší části ponechává pro sebe, i když si myslím že by mi měl vyplácet polovinu, jakožto 50% spoluvlastníkovi. Tvrdí, že nemovitost není v režimu spoluvlastnictví a tudíž mi není povinen předkládat žádnou zprávu o hospodaření a jak sám uvedl "můžu být ráda, že mi vyplácí alespoň něco", je to na jeho dobré vůli. Já si však myslím, že mám stejná práva i povinnosti a tudíž mám i právo podílet se stejnou měrou na zisku (což bohužel není pravda), tak i na nákladech (co jsi myslím, že plním, neboť tyto náklady jsou hrazeny z pronájmu).
Nedávno v nemovitosti proti mé vůli ubytoval 20 občanů rumunské národnosti. Dnes (15.02.2016) jsem přivolala policii aby mi pomohla s vyklizením, bohužel mi bylo sděleno, že manžel může nemovitost pronajímat i bez mého souhlasu a policie s tím nemůže nic udělat, tj. že já nemám právo nájemníky vystěhovat.
Nevím, jak postupovat dál, už jsem z toho bezradná. Věřím, že nějaké předběžné opatření dokážu sepsat i sama, potřebuji ale mít jistotu, že nepříjdu o kauci 10.000 Kč, kterou musím složit (a musím si na ní vzít půjčku). Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Pokud není v rozsudku nemovitost vůbec zmíněna, tak v rámci zúžení SJM vůbec vypořádána nebyla a nastupuje tedy režim, že je stále součástí nevypořádaného společného jmění manželů. Pokud se do tří let od právní moci rozsudku o rozvodu nedohodnete či nevyřešíte otázku vlastnictví nemovitosti žalobou, stanete se podílovými spoluvlastníky nemovitosti. I když bývalý manžel nemá právo nemovitost pronajímat bez Vašeho souhlasu, nic mu v tom nebude bránit, dokud to nezačnete řešit soudně.
Pro detailnější rozbor věci by ale bylo nutné shlédnout rozsudek, zda skutečně nemovitost vůbec nebyla předmětem zúžení SJM.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Je možné zapsat do katastru nemovitostí nezletilou osobu jako majitele nemovitosti
- Majitel nemovitosti nezletilá osoba - je možné to zapsat do katastru nemovitostí?
- Majitel bytu, domu, pozemku nezletilá osoba a katastr nemovitostí
- Majitel nemovitosti nezletilá osoba - bude to vadit katastru nemovitostí?

Chtěli bychom s manželkou koupit pro naše dvě nezletilé děti byt do osobního vlastnictví (současným majitelem je bratr manželky). Peníze na koupi bytu by byly ode mne a od manželky Je možné zapsat do katastru nezletilé děti (5ti leté)? Pokud bychom se s manželkou rozvedli, kdo bude mít právo byt užívat, platit poplatky, v případě pronájmu inkasovat zisk z pronájmu do doby jejich zletilosti? Pokud by soud přiřkl výchovu dětí manželce a ona by s dětmi neměla kde bydlet, může se do tohoto bytu nastěhovat, příp. ho pronajímat? Je možné takovýto byt v době nezletilosti dětí prodat? Kdo ho může prodat? Pavel

ODPOVĚĎ:
V okamžiku, kdy nemovitost vlastní nezletilé děti, všechna podstatnější nakládání s nemovitostí podléhají schválení soudu. Tedy už samotná smlouva, kterou byste chtěli nemovitost na děti převést, by musela být společně s návrhem na schválení tohoto právního jednání předložena soudu a až se soudním rozhodnutím následně předložena katastru nemovitostí za účelem zápisu. Stejně tak následný případný prodej této nemovitosti by podléhal opět schválení soudu a pokud by soud uzavřel, že prodej není v souladu se zájmy dětí, tak prodej neschválí a tedy byt neprodáte. Pokud byste se rozvedli, tak i další nakládání s nemovitostí podléhá soudnímu řízení, soud by musel určit, který z rodičů by se stal opatrovníkem pro správu jmění dětí a tento opatrovník by musel s majetkem nakládat tak, aby nedocházelo k jeho znehodnocení. I zisk z pronájmu by bylo nutné ukládat na zvláštní účet a v okamžiku zletilosti dětí jim finance předat. Samozřejmě tuto skutečnost už soud nezkoumá (kam jdou peníze z pronájmu, neboť nájemní smlouva se nikde neeviduje), ale pokud by dítě v době zletilosti požadovalo vyúčtování toho, jak bylo s jeho majetkem nakládáno a bylo by zjištěno, že peníze byly např. nějakým způsobem zpronevěřeny, mohlo by se obrátit na soud s žádostí o náhradu škody po opatrovníkovi majetku nebo dokonce s trestním oznámením pro zpronevěru.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Snížení odměny za přečtený email v emailingu - co když čtenáři se snížením odměny nebudou souhlasit?
- Jednostranné snížení odměny za čtení emailů (emailing) - co když čtenáři emailů nebudou souhlasit?
- Nesouhlas se čtením emailu (emailing) adresátem a snížení odměny za čtení emailů

Vlastním emailing kde platím lidem, kteří se do systému registrují malé částky za to že zhlédnou reklamy, které jim pomocí emailu posílám. Jde mi o to, že nyní potřebuju upravit smluvní podmínky a to tak že musím snížit částku za čtení těch reklam, což se samozřejmě mnohým líbit nebude. Jde mi o to zda to mohu udělat, když ty lidé při registraci souhlasili se starými smluvními podmínkami a když je nyní změním, tak se na ně automaticky ty nové budou vztahovat a nebo třeba musí ty nové nejprve odsouhlasit? A pokud tak neučiní mohu s nimi například zrušit spolupráci? V podmínkách mám mimo jiné:
Zprostředkovatel si vyhrazuje právo tyto podmínky upravovat a doporučuje klientům a uživatelům minimálně 1x do měsíce kontrolovat jejich aktualizaci.
Tyto obchodní podmínky jsou platné od 1.9.2014 a to pro všechny uživatele a klienty
Zkráceně řečeno zda můžu za pochodu měnit podmínky a případně za jakých podmínek?
Děkuji, Zbyšek

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že tuto činnost vykáváte v rámci své podnikatelské činnosti. Z této domněnky ve své odpovědi vycházím.
V soukromém právu platí, že smluvní strany jsou si vzájemně rovny, a proto není možné, aby jedna strana jednostranně změnila vzájemný závazek. Určitou výjimkou z tohoto pravidla je ustanovení § 1752.
Podle § 1752 zákona č. 89/2012 Sb. , obačanský zákoník platí, že uzavírá-li strana v běžném obchodním styku s větším počtem osob smlouvy zavazující dlouhodobě k opětovným plněním stejného druhu s odkazem na obchodní podmínky a vyplývá-li z povahy závazku již při jednání o uzavření smlouvy rozumná potřeba jejich pozdější změny, lze si ujednat, že strana může obchodní podmínky v přiměřeném rozsahu změnit. Ujednání je platné, pokud bylo předem alespoň ujednáno, jak se změna druhé straně oznámí a pokud se této straně založí právo změny odmítnout a závazek z tohoto důvodu vypovědět ve výpovědní době dostatečné k obstarání obdobných plnění od jiného dodavatele; nepřihlíží se však k ujednání, které s takovou výpovědí spojuje zvláštní povinnost zatěžující vypovídající stranu.
Domnívám se, že podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení nejsou naplněny, neboť ve Vašich obchodních podmínkách není uvedeno, jak se změna druhé straně oznámí a neposkytujete jí právo smlouvu z tohoto důvodu vypovědět.
Pokud by tyto náležitosti byly ujednány, můžete smlouvu v přiměřeném rozsahu měnit a druhá smluvní strana to může odmítnout tím, že smlouvu vypoví.
Jelikož však takové ujednání ve smlouvě nemáte, domnívám se, že podle § 1752 OZ nemůžete postupovat a bude nutné buď uzavřít indiviuálně dohody, ve kterých přijmou Vaši zákazníci nové smluvní podmínky, ve kterých bude upravena cena, postup dle § 1752 OZ, příp. další náležitosti nebo smlouvu, s těmi co odmítnou dohodu, vypovědět.


__

OBCHOD-ŽIVNOSTI, OBCHODOVÁNÍ, OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
- Zrušení zaměstnaneckého poměru ve vlastní s.r.o. a podnikání jako OSVČ - informace

Jsme tři vlastníci softwarové společnosti (s. r. o.), která v současné době zaměstnává 12 lidí.
Ještě před založením naší společnosti jsme vytvořili software, který je základním kamenem našeho podnikání a jako firma ho stále vylepšujeme.
V současné době všichni tři společníci pracujeme v naší firmě na zaměstnanecký poměr.
Nově bychom chtěli využít autorských honorářů následujícím způsobem:
1. zrušit zaměstnanecký poměr
2. založit si živnostenský list
3. sepsat licenční smlouvu a měsíčně si vyplácet autorský honorář, který by měl nahradit původní mzdu
4. zdravotní, sociální a daně bychom platili jako OSVČ
Bude to takto legislativně v pořádku?
Nebude vadit, že jako OSVČ bude náš jediný příjem z autorského honoráře?
Můžu působit ve vlastní firmě aniž bych u ní byl zaměstnaný?
Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda jste v předmětné s. r. o. i jednateli (tzn. členy statutárního orgánu) nebo zda jste pouze jejími společníky. V této souvislosti proto pouze stručně připomínám (jelikož k tomu Váš dotaz přímo nesměřuje), že souběh výkonu práce v pracovněprávním poměru a výkonu funkce člena statutárního orgánu je z právního hlediska přinejmenším problematický, pokud dochází k překryvu činnosti zaměstnance a člena statutárního orgánu (v jedné osobě), jak vyplývá z § 61 zákona o obchodních korporacích (týká se tedy např. výkonu funkce jednatele s. r. o. se současným výkonem práce zaměstnance - generálního ředitele apod.). Na toto téma lze odkázat např. na tyto články:
http://www.epravo.cz/top/clanky/dopady-rekodifikace-soukromeho-prava-na-soubeh-vykonu-funkce-vedouciho-zamestnance-a-clena-statutarniho-organu-obchodni-korporace-95117.html
http://www.epravo.cz/top/clanky/k-tzv-soubehu-funkci-a-neoddelitelnosti-cinnosti-statutarniho-organu-a-zamestnance-99544.html
Co se týče Vámi naznačeného záměru, upozorňuji v první řadě, že pro výplatu tzv. autorského honoráře (resp. odměny autora) není zapotřebí ani existence pracovněprávního poměru (mezi Vámi a s. r. o.), ani zřízení živnostenského oprávnění. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že autor má právo na odměnu za užívání svého autorského díla jinou osobou přímo dle autorského zákona, resp. dle licenční smlouvy, kterou s uživatelem díla uzavře (§ 2358 a násl. občanského zákoníku).
Pokud by měl být Váš jediný příjem (z živnostenského podnikání) tvořen autorským honorářem, je zřízení živnosti nadbytečné. Dle § 3/1 písm. b) živnostenského zákona totiž platí, že živností není využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony (např. autorským zákonem), jejich původci nebo autory (toto využívání pak může mít rovněž podobu inkasování autorského honoráře na základě licenční smlouvy).
I přes shora uvedené doplňuji, že na živnostenské podnikání v oblasti software je použitelná volná živnost "Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály" (obsažená pod bodem 56 přílohy č. 4 živnostenského zákona). Obsahem této živnosti je (dle nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností) :
"Poskytování užití (prodej a pronájem) a implementace software. Rozmnožování počítačových programů. Poradenství v oblasti hardware a software. Poradenství v oblasti komunikací počítačových sítí. Zpracování dat pomocí programu, zejména kompletní zpracování dat, služby pro vstup údajů, řízení a vedení činnosti zařízení na zpracování dat, případně jiným způsobem. Činnosti související s provozem databank (sestavení databáze, sběr dat, uložení dat, příprava počítačového záznamu pro požadované informace, výběr dat z databáze, umožnění dostupnosti dat pro uživatele, třídění dat podle požadavků a podobně). Správa počítačových sítí, odvirování software a další činnosti vztažené k počítači. Webhosting a další související činnosti.
Obsahem činnosti není prodej a opravy hardware."
Tato živnost je použitelná zejména pro případy, kdy byste vytvářeli různé software na zakázku, popř. zprostředkovávali užití cizích software. Došlo-li ve Vašem případě k vytvoření jediného software, jehož úplatné užití má být zdrojem Vašich příjmů, není zřízení živnostenského oprávnění nutné (dle shora citovaného § 3/1 písm. b) živnostenského zákona se ostatně o živnost ani jednat nemůže), neboť postačí autorskoprávní a občanskoprávní úprava.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že byl-li předmětný software vyvinut před vznikem s. r. o. , nebude možné tento software považovat za zaměstnanecké autorské dílo (ve smyslu § 58 autorského zákona).
Pro s. r. o. můžete pracovat buď jako její jednatel, popř. z jiného právního titulu (zejména v rámci pracovněprávního vztahu nebo na základě soukromoprávní smlouvy).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
nařízení vlády č. 278/2008 Sb. , o obsahových náplních jednotlivých živností
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Výpočet dovolené při práci po mateřské dovolené - výpočet průměru
- Nařízení vyčerpání celé dovolené zaměstnavatelem pracovnici po mateřské dovolené - může to zaměstnavatel přikázat?
- Vyčerpání celé dovolené po mateřské dovolené na příkaz zaměstnavatele
- Náhrada za nevyčerpanou dovolenou po mateřské dovolené, MD

Po celý rok 2015 i nadále v pracovním poměru u stejného zaměstnavatele (školství). Od 1. 2. 2016 na mateřské dovolené až do 14. 8. 2016. Od 15. 8. 2016 nástup do zaměstnání a zároveň na dovolenou. Na rodičovskou dovolenou nastoupil manžel (z finančních důvodů). Z čeho se mi bude počítat průměr na dovolenou? Za které měsíce? Může mi ji zaměstnavatel nařídit celou? Děkuji. Zdravím. Leona

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že pro účely výpočtu nároku na dovolenou se mateřská dovolená považuje za výkon práce, máte nárok vyčerpat celou roční výměru dovolené. Termín čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, záleží tedy na tom, jakým způsobem čerpání Vaší dovolené určí. Může se tedy stát, že Vám nařídí vyčerpat celou dovolenou naráz, ale s většinou zaměstnavatelů je možné se dohodnout například na to, že část dovolené vyčerpáte až o vánočních svátcích.
Pokud nechcete čerpat dovolenou v celku, zkuste zaměstnavatele požádat, aby čerpání Vaší dovolené rozdělil, ale konečné slovo má zaměstnavatel. Co se týče výše náhrady mzdy za dovolenou, vzhledem k tomu, že jste v rozhodném období (rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí) neodpracovala alespoň 21 dní, bude se Vám výše náhrady vypočítávat z tzv. pravděpodobného výdělku, tedy z výdělku, kterého byste dosahovala, kdybyste místo čerpání mateřské dovolené normálně pracovala.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Dohoda o výživném potvrzená soudem - může ji otec dítěte vypovědět? (otec platí výživné)
- Dohoda o alimentech potvrzená soudem - může ji otec dítěte vypovědět? (otec platí alimenty)
- Výpověď dohody o placení aliementů schválené soudem povinným otcem - může ji vypovědět nebo ne?
- Výpověď dohody o placení výživného schválené soudem povinným otcem - může ji vypovědět nebo ne?

Výše výživného sice byla stanovena dohodou mezi bývalými manželi, ale stvrdit to musel soud, tzn. výše je uvedena v dohodě ke které soud vydal rozsudek o rozvodu. I v tomto případě může manžel vypovědět tuto část dohody doporučeným dopisem? Novou dohodu by musela bývalá manželka podepsat? Předpokládáme, že na novou dohodu přistoupit chtít nebude a rovněž nebude zřejmě chtít podat návrh na stanovení nového výživného k soudu. Může tak učinit manžel? Dekuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Pokud lze dotaz chápat tak, že bylo rozvedeno manželství a v rámci rozvodu byla uzavřena dohoda o vypořádání společného jmění manželů, jejíž součástí je úprava výživného na rozvedenou manželku, pak je tato dohoda závazná a pokud podle ní nebude plněno, je nárok exekučně vymahatelný. Doporučeným dopisem od ní odstoupit nelze. Lze samozřejmě podat i žalobu na stanovení jiného výživného, nicméně s ohledem na existující dohodu by soud jakožto hlavní důkaz zvažoval onu dohodu se stanovením výživného. Návrh na změnu výše výživného může podat jak manželka, tak manžel.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Souhlas rodičů s užíváním bytu, smrt rodiče a darování bytu nebydlícímu potomkovi - vznik nájemního vztahu a placení nájmu, nájemného
- Vznik nájemního vztahu a placení nájmu, nájemného - souhlas rodičů s užíváním bytu, smrt rodiče a darování bytu nebydlícímu potomkovi
- Darování bytu užívaného se souhlasem původního majitele - uzavření nájemní smlouvy s novým majitelem a placení nájmu, nájemného

2006 jsme s mým manželem po přestěhování z jiného města do mého rodného města dostali do užívání byt mých rodičů, kteří bydleli ve vlastním domě. Od té doby jsme platili všechny poplatky a i nájemné do rukou rodičů, jelikož jsme byli rodina a rodiče nechtěli odvádět daň z pronájmu bytu. Od té doby v bytě máme trvalý pobyt. 03/2015 zemřel můj otec a moje matka darovala byt mojí vlastní sestře, žijící v Dánsku s tím, že si vymohla na sestře pro sebe samu služebnost (věcné břemeno) užívání bytu, zřejmě na doživotí. Více nevím, jelikož mi nechtěla ani matka ani sestra sdělit žádné bližší informace a tuto skutečnost před námi zamlčely.
Matka po nás chce pro sebe zvýšení nájemného, ale nutí nás uzavřít ihned smlouvu o nájmu mezi mnou a mojí sestrou (majitelkou bytu), jinak mi jejich právník hrozí soudem nebo vystěhováním. Vůbec se nevyznám ve vztahu majitel bytu (pronajímatel) x věcné břemeno (služebnost) užívání x nájemce.
Děkuji. Hedvika

ODPOVĚĎ:
Ohledně sjednání služebnosti pro Vaši matku, je možné si vyžádat na katastru nemovitostí příslušnou smlouvu. Smlouva se Vám vydá na počkání za malý poplatek dle počtu stran smlouvy. Nicméně vztah ze služebnosti se Vás nijak dotýkat nebude.
Předpokládám, že nemáte písemnou nájemní smlouvu, kterou jste uzavřela původně s rodiči. Pokud je tomu tak, v případném soudním sporu budete povinna prokázat, že nájemní smlouva byla skutečně uzavřena. Nájem se v tomto případě bude řídit zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen "OZ").
Dle ust. § 2237 OZ vyžaduje nájemní smlouva písemnou formu, pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. Změnou vlastníka - Vaši sestru, pak zůstaly všechna ujednání původní nájemní smlouvy v platnosti, tedy včetně výše nájemného, a sestra tedy nemůže namítat, že nemáte nájemní smlouvu, neboť stále platí nájemní smlouva uzavřená s rodiči. Není tedy nutné, abyste z důvodu převodu bytu na Vaší sestru uzavírala novou nájemní smlouvu.
Pronajímatel/sestra nemůže bezdůvodně požadovat zvýšení nájemného (kromě důvodů uvedených v zákoně) či vystěhování. Nicméně bude nutné, abyste skutečně prokázala, že jste v nájmu. V tomto případě především svědeckými výpovědmi, neboť předpokládám, že nájemné jste nehradila na účet. Pokud ano, pak rovněž u soudu doložte výpisy z účtu s placeným nájemným.
Pokud existenci nájemní smlouvy, byť ústně uzavřené, neprokážete, pak jako byste užívala byt bez právního důvodu. Poté by po Vás sestra skutečně mohla požadovat uzavření nájemní smlouvy, či vystěhování.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Fůra dřeva souseda naskládaná u zdi - jak donutit souseda, aby ji odstranil?
- Jak donutit souseda aby odstranil dřevo u zdi, fasády mého domu?
- Jak donutit souseda aby odstranil písek, kamení u zdi, fasády mého domu?
- Písek, kamení u zdi domu - jak donutit souseda aby to odstranil a zeď mohla "dýchat"
- Dřevo souseda u zdi mého domu - jak donutit souseda aby dřevo odstranil a zeď mohla "dýchat"

Zeď mé stodoly hraničí se sousedovou zahradou. On mi ji zarovnal rázem dřeva, i když ho mohl dát tak, aby tam byla alespoň metr a půl prostor a odmitá ráz dřeva posunout. Stodolu potřebuji udržovat, jednou za rok natřít, vyčistit okap či případně vyměnit tašku na střeše. Tvrdí mi, že tam mohu jednou za tři roky. Je nějaká možnost, že by musel ráz dřeva přemístit, abych mohl v případě opravy se ke zdi dostat? Děkuji, André.

ODPOVĚĎ:
Vstupu na sousedův pozemek se můžete domáhat dvěma způsoby:
1/ Soukromoprávní varianta:
Dle § 1021 občanského zákoníku platí, že vlastník (zde Váš soused) je povinen umožnit sousedovi (zde Vám) vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku (což se vztahuje i na stavbu na tomto pozemku), nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; soused (zde Vy) je však povinen nahradit vlastníku pozemku (zde Vašemu sousedovi) škodu tím způsobenou.
Dle § 1022 občanského zákoníku pak platí, že nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné. Žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.
Po svém sousedovi se tedy můžete kdykoli (nikoli jen jednou za tři roky) domáhat vstupu na jeho pozemek, bude-li to nezbytné pro údržbu či opravu Vaší stodoly. Vzniknou-li však Vašemu sousedovi v této souvislosti nějaké náklady (např. ztráta času při přerovnávání dřeva) či škoda, budete povinen k jejich náhradě.
Nebude-li dohoda s Vaším sousedem možná, můžete se vstupu na jeho pozemek domáhat a/ soudní cestou (tuto variantu Vám vzhledem k zdlouhavosti soudního řízení spíše nedoporučuji) nebo b/ prostřednictvím stavebního úřadu (jak uvádím v odpovědi ad 2/ níže).
2/ Veřejnoprávní varianta:
Dle § 141 stavebního zákona platí, že:
- pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací a k odstranění stavby nebo zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická práva k sousedním pozemkům či stavbám na nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků nebo staveb, pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě;
- ten, v jehož prospěch byla povinnost podle předchozí odrážky uložena (zde Vy), musí dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit; po skončení prací je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do předchozího stavu.
Nebude-li tedy možné se s Vaším sousedem dohodnout, budete oprávněn se v této věci obrátit na místně příslušný stavební úřad, který může Vašemu sousedovi uložit povinnost strpět Váš vstup na jeho pozemek.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Přestavek postavený před 1.1.2014 - vztahuje se na něj nový občanský zákoník?
- Nový občanský zákoník a přestavek postavený před 1.1.2014 - vztahuje se NOZ i na tento přestavek?
- Ochrana fasády na pozemku souseda - musí se na požádání souseda odstranit? (poškozování fasády strunovou sekačkou)

Vlastníme chalupu která má přístavbu chlévů z roku 1928, nyní za námi přišel soused, že mu naše střecha přesahuje cca 50 cm na jeho pozemek v délce cca 8-mi metrů (velmi malá část ze zastavěné plochy). Domníval jsme se že na toto reaguje NOZ § 1087 PŘESTAVEK ale našel jsme nějaký článek od nějakého právníka, že se toto dá vztahnout až ke stavbám realizovaným po 1.1.2014. Je zde v poradně několik odpovědí kde tímto argumentujete i u starších domů že je to možno vzahnout i na staré stavby.
Můžete mi prosím říci, jak to tedy je a jestli se můžeme domáhat ochrany tímto paragrafem, nebo budeme muset střechu odstranit?
Pod střechou jsme loni (2015) (2015) (2015) (2015) (2015) obnovili malý soklík, který už byl rozpadlý tak, aby soused neobsekával strunovkou trávu až k omítce, ale k tomuto soklíku a měli jsme tak chráněnu fasádu a soused chce,abychom i tento soklík odstranili, přitom mu v ničem nevadí. Moc děkuji za odpověď. Ladislav

ODPOVĚĎ:
Na stavby postavené před účinností NOZ, tedy před 1.1.2014 se vztahuje úprava podle přechodných ustanovení nového občanského zákoníku, z nichž vyplývá" "Zasahuje-li stavba na více pozemků, stane se součástí pouze toho pozemku (budou-li splněny zákonné podmínky), na němž se nachází její převážná část." Stavba se tedy nestane součástí všech pozemků, na nichž je postavena. Ve vztahu ke zbylým pozemkům se však má uplatnit ustanovení o přestavku. To v praxi znamená, že části pozemků, na něž stavba přesahuje, „přirostou“ ze zákona k pozemku, na němž stojí převážná část stavby, a jejich vlastníci obdrží náhradu ve výši jejich obvyklé ceny. Jelikož tedy ve vašem případě ze zákona stavba přirostla k pozemku, jste jejím vlastníkem Vy a tím, kdo bude případně muset vyvolat soudní spor, bude soused, nikoliv Vy a výsledkem tohoto sporu bude pravděpodobně rozhodnutí, že vlastníkem pozemku pod přestavkem jste Vy. Budete ale muset sousedovi uhradit nějakou částku za tento pozemek. Tím by byla vyřešena i otázka soklíku, který vlastně stojí na Vašem pozemku.

__

BYT-BYDLENÍ
- Vyloučení z bytového družstva z důvodu vlastnictví družstevního bytu
- Vyloučení z bytového družstva - důvody
- Odbrání družstevních práv z důvodu vlastnictví jiného družstevního bytu (uživatelských práv k družstevnímu bytu)

Koupila jsem družstevní podíl (laicky družstevní byt, uživatelská práva k družstevnímu bytu) v Praze a bydlím v něm s nezletilým synem a současně vlastním byt v Liberci, který pronajímám. Dokonce uvažuji o nákupu bytu v Praze, opět na pronájem. Teď jsem se zaslechla, že pokud osoba vlastnící družstevní podíl vlastní jinou nemovitost, mohla by být pro to vyloučena z družstva a o vynaložené peníze tudíž přijít. Je to pravda? Pokud ano, jak se tomu lze vyhnout, třeba přepsáním ostatních bytů na jiného člena rodiny? Jsou i jiné způsoby, jak bych mohla být vyloučena z družstva (kromě případů uvedených běžně ve stanovách)?
Děkuji, Helena

ODPOVĚĎ:
Vámi uvedená informace, že "pokud osoba vlastnící družstevní podíl vlastní jinou nemovitost, mohla by být pro to vyloučena z družstva" nevychází z žádného zákonného ustanovení, ale přímo od Magistrátu hl. m. Prahy, který stanovil "Pravidla postupu při prodeji bytových jednotek". Jeden z bodů těchto Pravidel stručně uvádí, že "Oprávněný nájemce nesmí být ke dni založení družstva vlastníkem jiného bytu či nemovitosti určené k bydlení, vyjma případů, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt." V tomto případě je otázkou, co se rozumí pojmem "spravedlivě požadovat". Výklad bude vždy odlišný podle konkrétní situace, nicméně to, že bydlíte v Praze a byt vlastníte v Liberci je jistě důvodem pro výjimku z těchto pravidel. Pokud budete kupovat byt v Praze, bude jistější, aby vlastníkem bytu byl některý rodinný příslušník. Důvody vyloučení z družstva uvedené ve stanovách jsou konečné, v ostatních případech, pokud by Vás družstvo chtělo vyloučit pro jednání, které ve stanovách uvedeno není, by otázka vyloučení byla předmětem soudního řízení.

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Dluh jednoho z manželů a rozvod - je možné dluhy přenechat dlužníkovi?
- Převzetí dluhu jedním z manželů a placení výživného, alimentů pečujícímu z rodičů
- Převzetí dluhu jedním z manželů, rozvod a vliv na placení výživného, alimentů

V minulosti jsem uzavřel několik neuvážených finančních závazků - půjček - a dostal jsem se do finančních potíží, a to nejen sebe, ale celou rodinu. Manželka se chce kvůli tomu se mnou rozvést. Z manželství máme 7letého syna. Manželka chce, abych podepsal u notáře dohodu, podle které beru veškeré závazky na sebe. Radila se u právničky na Oblastní charitě. Já s tím nemám problém, nechci, aby dluhy trpěl syn, který bude po rozvodu v péči matky. Zároveň jsme se domluvili, že v této dohodě bude ustanoveno, že převzetím všech dluhů, cca 500.000 + 100.000 Kč z podnikání (ty prý jdou automaticky jen na mě) nebudu muset určitou dobu platit soudem stanovené výživné (alimenty).
Dotazy:
Nejedná se v případě převzetí dluhů na sebe spíše o zúžení SJM? Nebo stačí taková notářem sepsaná a ověřená dohoda?
Je vůbec právně možné, aby na základě takové dohody opravdu nemusel platit po určitou dobu výživné? S manželkou se rozcházíme ne v úplně dobrém a mám obavy, aby po mě alimenty nechtěla (má na výši dluhů také svůj podíl)
Děkuji, Matěj

ODPOVĚĎ:
Ano, v daném případě se jedná o zúžení SJM, nestačí pouhá dohoda u notáře podepsaná, ale musí to být sepsáno přímo notářským zápisem. Není možné, abyste se na základě takové dohody vzdal povinnosti hradit výživné. Výživné je určeno na výživu dítěte a není možné se ho jednostranně vzdát či ho proti něčemu započíst. Je zde tedy reálná šance, že manželka následně bude výživné žádat a může jej žádat až tři roky zpětně.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Sociální dávky nikdy nepracující studentky VŠ po porodu
- Nikdy nepracující studentka VŠ matkou - sociální dávky
- Na jaké dávky má nárok nepracující studentka po porodu dítěte?
- Nikdy nepracující studentka VŠ matkou - na jaké sociální příspěvky a dávky má nárok?
- Rodičovský příspěvek pro studentku po porodu - má nárok nebo ne?
- Přivýdělek studentky VŠ po porodu pobírající rodičovský příspěvek
- Nikdy nepracující studentka s dítětem - nárok na příspěvek na bydlení
- Příspěvek na bydlení pro nikdy nepracující studentku s dítětem bydlící samostatně

Chtěla bych se zeptat, na jaké příspěvky mám nárok po porodu v následující situaci. Jsem VŠ studentka na pětiletém oboru, momentálně zahajuji druhý rok, ve škole chci pokračovat i po narození dítěte. Nikdy jsem nepracovala, pouze brigádně. Dítě nebude mít zapsaného otce v RL a krátce před jeho narozením se chci přestěhovat od rodičů do bytu, který si budu pronajímat.
Mohu za této situace dostat příspěvek na bydlení? Pokud jsem správně pochopila načtené informace, nebudu mít nárok na mateřskou, nýbrž pouze na rodičovský příspěvek? Pokud ho budu pobírat, mohu brigádně nebo na částečný úvazek pracovat? O co dále si případně mohu zažádat? Děkuji, Lucie.

ODPOVĚĎ:
Jestliže jste dosud nebyla zaměstnaná a tudíž nemocensky pojištěná, nebudete mít bohužel nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou), ale pouze na rodičovský příspěvek ve čtyřleté variantě, která Vám bude vyplácena ve výši 7.600 Kč do 9. měsíce věku dítěte a dále ve výši 3.800 Kč do čtyř let věku dítěte. O rodičovský příspěvek můžete požádat na úřadě práce v místě Vašeho bydliště, k žádosti bude zapotřebí přiložit rodný list dítěte. Při pobírání rodičovského příspěvku si můžete přivydělávat bez omezení – můžete si tedy klidně najít brigádu nebo práci na částečný úvazek.
Pokud se jedná o Vaše první (nebo druhé) dítě a příjmy Vaší domácnosti nepřesáhnou 2,7násobek jejího životního minima, budete mít nárok na porodné, což je jednorázový příspěvek ve výši 13.000 Kč (u druhého dítěte 10.000 Kč). Pokud otec dítěte nebude uveden v rodném listě, je životní minimum Vaší domácnosti (jeden dospělý a jedno dítě) vyjádřeno částkou 4.880 Kč. Hraničním příjmem pro nárok na porodné je tedy příjem ve výši 13.176 Kč měsíčně. Pro nárok na porodné se dokládají příjmy za kalendářní čtvrtletí, které předchází tomu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo. O porodné je zapotřebí požádat nejpozději do jednoho roku věku dítěte.
Pokud příjmy Vaší domácnosti nepřesahují 2,4násobek jejího životního minima (příjem 11.712 Kč měsíčně), mohla byste si požádat také o přídavek na dítě ve výši 500 Kč měsíčně. Pro nárok na přídavek bude zapotřebí doložit příjmy za kalendářní rok 2015.
Co se týče příspěvku na bydlení, na ten budete mít nárok tehdy, pokud budete vlastníkem či nájemcem bytu (podnájem nestačí), ve kterém budete mít trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů Vaší domácnosti nebude stačit k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek na bydlení je zapotřebí doložit příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Nejprve tedy musíte po celé kalendářní čtvrtletí hradit náklady na bydlení a splňovat další výše uvedené podmínky (být nájemcem bytu s trvalým bydlištěm) a teprve poté si můžete o příspěvek zažádat. O všechny výše uvedené dávky si můžete požádat na úřadě práce v místě Vašeho bydliště.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Zvýšení objemu práce bez navýšení platu, mzdy - musí na to zaměstnanec přistoupit?
- Nenavýšení platu, mzdy při zvýšení objemu vykonávané práce - jak se bránit a požádat zaměstnavatele o navýšení platu, mzdy?
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Musí účetní dělat účetnictví dceřiných firem pokud má smlouvu jen na základní firmu?
- Smlouva s firmou o vedení účetnictví - povinnost účetní dělat účetnictví dceřiným firmám

2010 jsem začala pracovat u svého zaměstnavatele, jednalo se tehdy o vedení účetnictví 2 firem, mateřské a dceřiné společnosti. Majitel však stále zakládá nové a nové firmy, takže za rok 2015 jsem byla nucena dělat už 7 ročních závěrek, tzn. 7 přiznání k DPPO. Za rok 2016 už těch DPPO bude 9 a je to neúnosné i v průběhu roku kvůli DPH, SH, KH stihnout všechny firmy v termínu. Podotýkám, že má mzda je téměř stejná, jako když firmy byly 2. Jsem povinna vést účetnictví i dalším "firmám ve skupině"? Mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou pouze u jedné z těchto firem. Děkuji. Linda

ODPOVĚĎ:
Zaměstnanec má povinnost vykonávat práci dle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, popř. v popisu pracovní činnosti. Jednotlivé úkoly může zaměstnanci také zadávat zaměstnavatel, ale vždy v souladu s druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě. Pokud máte ve smlouvě uvedeno např. „účetní“, měla byste vykonávat tuto činnost pro zaměstnavatele a nikoliv zpracovávat účetnictví pro další subjekty odlišné od zaměstnavatele. Pokud byste ale byla např. zaměstnanec fyzické osoby, která by byla „vlastníkem“ dalších společností, pak by mohlo býti sporné, zda máte povinnost vykonávat účetnictví pro více těchto společností či nikoliv.
V daném případě bych tedy viděla rozhodující to, jak zní druh práce v pracovní smlouvě, kdo je zaměstnavatelem, neboť dle zákoníku práce máte povinnost konat práci dle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě pro subjekt, neb ten Vám může dávat závazné pokyny k práci.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Bezdůvodné zadržování cizí věci - zakoupené ho motorového vozidla
- Jak se dostat k motorovému vozidlu které zadržuje jiná osoba?
- Jak se dostat k motorce, kterou zadržuje jiná osoba na svém pozemku, ve své garáži?
- Motorka zakoupená bez kupní smlouvy a bezdůvodné zadržení motorky cizí osobou
- Jak dostat zpět motorku zadrženou cizí osobou?
- Žaloba na vydání věci - cizí osoba zadržuje bezdůvodně mou motorku

2013 jsem si koupil babettu za peníze darované od souseda, k babettě jsem měl přistup do doby, než vyměnil zámky, a odmítal věci vydat)
Darovací smlouva není, ale v kartičce průkazu a jako majitel (i u pojišťovny v době placení ručení)
Nekomunikuje, utíká za dveře, když mě vidí po jít ulici. Jak má tedy postupovat? Není to jediná věc co mi zadržuje. (pořizovací cena byla 6000 Kč dar) Úpravy, aby byla způsobilá k provozu (asi 2000 Kč). Důvod proč přestal komunikovat, byl ten, že si dělal iluze o vztahu s moji matkou).
Babetta byla kupována, přes internet, s tím, že ten prodávající přijel k mému domu, a za hotové peníze z kapsy souseda se koupila, Darovací smlouva není ani nebyla. Účtenka také ne.
Je jen jeden svědek, že jsem to dostal darem. Zbytek už to ví jen z vyprávění, když se rodina ptala, kde jsem ji vzal.
Děkuji, Milan.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě musíte podat žalobu k soudu na vydání neoprávněně zadržovaných věcí. V řízení budete muset Vaše vlastnické právo k babettě a případně také k ostatním věcem, tedy především svědeckými výpovědmi, a to i těmi "z doslechu" nebo svědky, kteří viděli, že babettu užíváte.
Pokud by soused ani po soudním rozhodnutí babettu dobrovolně nevydal, bude nutné podat návrh na nucený výkon rozhodnutí (exekuci).

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vydržení vlastnictvím užívání pozemku po více než 10 let
- 10 let užívání pozemku a jeho vydržení

Vlastním dům se zahradou, do mého pozemku zasahuje i kousek sousedovo pozemku,
- tento kousek je oplocen spolu s celým mým pozemkem
- nestará se o to 10 let
- pozemek upravuji já
Je možné uplatnit na tento kousek právo k vlastnictví? Děkuji, Leona.

ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu předpokládám, že „uplatněním práva k vlastnictví“ (jak v dotazu uvádíte), máte na mysli vydržení vlastnického práva k této části sousedova pozemku. Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Nikoli, vlastnické právo k předmětné části sousedova pozemku vydržet nemůžete (tzn. že tato část sousedova pozemku se nemůže stát Vaším vlastnictvím).
Vydržení vlastnického práva k předmětné části sousedova pozemku není možné z důvodu absence dobré víry na Vaší straně. Existence dobré víry byla pro vydržení požadována „starým“ Občanským zákoníkem (platným do 31. 12. 2013), přičemž je vyžadována i nyní platným občanským zákoníkem.
Dobrá víra držitele je dána v případě, kdy je tento držitel s ohledem na všechny relevantní skutečnosti přesvědčen o tom, že právo, které vykonává (zde vlastnické právo), mu skutečně náleží. S ohledem na fakt, že jste si vědoma toho, že předmětná část pozemku je vlastnictvím Vašeho souseda (což je snadno ověřitelné i náhledem do katastru nemovitostí), nemůžete být v dobré víře o tom, že předmětná část pozemku patří Vám.
„Starý“ Občanský zákoník upravoval tuto problematiku ve svém § 130/1 a § 134/1, když stanovil, že:
- je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným;
- oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.
Nyní platný občanský zákoník pracuje v této souvislosti s pojmem poctivá držba. Dle § 992/1 občanského zákoníku platí, že kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.
Vydržet právo (např. vlastnické právo) pak může samozřejmě pouze poctivý držitel, jak výslovně vyplývá z § 1089/1 občanského zákoníku, který stanoví, že drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.
Vzhledem k tomu, že ohledně držby vlastnického práva k předmětné části sousedova pozemku nejste v dobré víře (dle „starého“ Občanského zákoníku), resp. nejste poctivou držitelkou (dle terminologie nyní platného občanského zákoníku), není ve Vašem případě aplikovatelné ani tzv. mimořádné vydržení (§ 1095 občanského zákoníku), neboť toto ustanovení není použitelné v případě prokázání nepoctivého úmyslu držitele.
Vše shora uvedené je v obecné rovině vystiženo v § 6 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- každý má povinnost jednat v právním styku poctivě;
- nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu uvádím, že v této souvislosti by bylo možné do budoucna uvažovat o opuštění předmětné části pozemku Vaším sousedem. V tomto ohledu odkazuji na tato ustanovení občanského zákoníku:
- § 1050/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že nevykonává-li vlastník vlastnické právo k nemovité věci po dobu deseti let, má se za to, že ji opustil;
- § 3067 občanského zákoníku, dle něhož platí, že je-li opuštěna nemovitá věc, počne běžet doba uvedená v § 1050/2 občanského zákoníku nejdříve od 1. 1. 2014;
- § 1045/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu.
Shora uvedené lze uzavřít konstatováním, že předmětná část pozemku může být považována za opuštěnou nejdříve po deseti letech od 1. 1. 2014, přičemž v takovém případě připadne do vlastnictví státu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných):
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

FINANCE-DANĚ
- Daňová sleva na dítě - jak přepsat z otce na matku
- Jak přepsat daňovou slevu na dítě na pečujícího rodiče - postup
- Přepis daňové slevy na dítě z nepečujícího na pečujícího rodiče - postup
- Přepis daňové slevy na dítě z nepečujícího rodiče na rodiče, kterému je svěřeno dítě do péče?

Jsem v rozvodovém řízení a mám dvě děti 7 a 13 o které 24 hod. denně pečuji já. Manžel se sám před 2. měsíci odstěhoval a nestará se o ně ani mi na děti nepřispívá. Má na sebe děti napsané co se týče odečtu daní a nechce mi umožnit, abych si je přepsala na sebe. Má tímto ve výplatě více než 2.000 Kč navíc a ani z toho mi na děti nepřispěje žádnou korunou. Jak mohu docílit toho, abych si děti na sebe přepsala? Myslím, že když o děti nepečuje, nemá na tuto finanční částku nárok. Příjmy mého manžela jsou 4x vyšší než moje. Děkuji za odpověď. Simona

ODPOVĚĎ:
Váš manžel uplatňuje neoprávněně daňové zvýhodnění na vyživované děti, protože s nimi nežije ve společně hospodařící domácnosti. V prohlášení poplatníka můžete u svého zaměstnavatele požádat o uplatňování daňového zvýhodnění, Váš zaměstnavatel ale bude požadovat potvrzení zaměstnavatele Vašeho manžela, že děti neuplatňuje. Doporučuji Vám kontaktovat zaměstnavatele manžela, pokud Vám manžel toto potvrzení nedodá, a domáhat se vydání potvrzení s tím, že manžel nesplňuje podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění.

__

OBČAN-DLUHY
- Podání odporu proti platebnímu rozkazu po lhůtě 15 dní
- Co se stane když nepodám odpor proti platebnímu rozkazu do 15 dnů
- Nepodání odporu proti platebnímu rozkazu do 15 dnů - možnost dodatečného podání odporu

Chtěla jsem se zeptat jak postupovat pokud jsem chtěla podat odpor proti platebnímu příkazu, ale nestihla jsem 15ti denní lhůtu. V dopise mám napsáno, že můžu podat odpor do 15ti dní a podání vysvětlení do 30ti dní. Mám ještě nějakou šanci? Děkuji, Ludmila.

ODPOVĚĎ:
Bohužel lhůta pro podání odporu je závazná. Pokud odpor nepodáte ve stanovené lhůtě, platební příkaz nabývá právní moci a jeho obsah (stanovené/určené povinnosti) se nabytím právní moci stávají závaznými.
Platební příkaz tak získává povahu klasického rozsudku.

__

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Právo matky na informace o dítěti, dětech (děti svěřené otci)
- Právo otce na informace o dítěti, dětech (děti svěřené matce)

Mám děti ve věku 14 a 16 let, které se mnou po rozvodu nemluví a na jejich přání zůstaly doma s otcem, kde mají své zázemí. Ze začátku všechno fungovalo, děti se mnou komunikovaly, ale po čase asi přičiněním otce, přestaly. Po rozvodu - červen 2016 - se mnou přestal komunikovat i bývalý manžel, který mi o dětech nesděluje žádné informace (školní, lékaře, zájmy a pohyb dětí) s odůvodněním, že mi do toho nic není. Jaká mám práva a jak se můžu bránit? Pomůže soudní žaloba? Děkuji za odpověď. Mirka.

ODPOVĚĎ:
Dle § 888 občanského zákoníku dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, má právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte, stejně jako tento rodič má právo stýkat se s dítětem, ledaže soud takový styk omezí nebo zakáže. Rodič, který má dítě v péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem řádně připravit, styk dítěte s druhým rodičem řádně umožnit a při výkonu práva osobního styku s dítětem v potřebném rozsahu s druhým rodičem spolupracovat.
Dle § 889 občanského zákoníku rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se musejí zdržet všeho, co narušuje vztah dítěte k oběma rodičům nebo co výchovu dítěte ztěžuje. Brání-li rodič, který má dítě v péči, bezdůvodně trvale či opakovaně druhému rodiči ve styku s dítětem, je takové chování důvodem pro nové rozhodnutí soudu o tom, který z rodičů má mít dítě ve své péči.
Dle § 890 občanského zákoníku rodiče jsou povinni si vzájemně sdělit vše podstatné, co se týká dítěte a jeho zájmů.
Dle § 891 občanského zákoníku rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se spolu dohodnou, jak se rodič, který dítě v péči nemá, bude s dítětem stýkat. Nedohodnou-li se rodiče, nebo vyžaduje-li to zájem na výchově dítěte a poměry v rodině, soud styk rodiče s dítětem upraví. V odůvodněných případech může soud určit místo styku rodiče s dítětem. Je-li to nutné v zájmu dítěte, soud omezí právo rodiče osobně se stýkat s dítětem, anebo tento styk i zakáže.
Jak sama vidíte, úprava styku rodiče s dítětem je občanským zákoníkem poměrně rozsáhle upravená. Máte právo na informace o svých dětech a máte také právo se s nimi stýkat. Pokud Váš bývalý manžel tomuto brání, můžete se obrátit na soud a domáhat se těchto svých práv soudní cestou.
Pro začátek Vám doporučuji jej písemně vyzvat ke spolupráci ve vztahu k předávání informací o dětech a umožnění stýkání s dětmi, pokud nebude reagovat, je to důvod pro postup soudní cestou. V takovém případě Vám doporučuji kontaktovat advokáta, který zajistí řádnou ochranu Vašich práv v soudním řízení (kontakt zde: www.advokatikomora.cz).

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Sražení chodce autem a jednání s probačním úředníkem mezi sraženým a řidičem
- Probační jednání mezi řidičem a poraženou osobou (chodcem)
- Vymáhání náhrady škody na zdraví od řidiče který srazil chodce

Kdo je probační úředník? V 05/2016 moji maminku (87) let na přechodě pro chodce porazil řidič, utrpěla zlomeninu dolní končetiny. Ošetřena ve FN HK, šetřila Policie, podáno trestní oznámení na řidiče. Maminka nemá pojištění pro tento případ, dostane nějaké finanční vyrovnání? Jak se žádá, kde, a o kolik a koho? Musíme jednat s probačním úředníkem? Děkuji. Libuše.

ODPOVĚĎ:
Probační úředník během zkušební doby stanovené soudem jednak kontroluje vedení řádného života pachatele a plnění uložených přiměřených povinností a omezení (např. zdržet se užívání omamných a psychotropních látek, alkoholu aj.), ale také mu nabízí nezbytnou pomoc při řešení obtížných životních situací, popř. poskytuje kontakty na další organizace.
Probační úředník se snaží motivovat pachatele k řešení problémů souvisejících s trestnou činností (včetně náhrady škody a urovnání konfliktu s poškozeným) a tím pomáhá pachateli vytvářet podmínky pro reintegraci do společnosti.
Dohled probíhá zejména formou osobních konzultací pracovníka probační a mediační služby s pachatelem, přičemž nedílnou součástí dohledu jsou také osobní návštěvy v místě bydliště.
Je zde možnost žádat náhradu újmy na zdraví po pachateli, a to buď přímo v rámci trestního řízení proti tomuto pachateli, nebo skrze žalobu u civilního soudu.
V prvé řadě je tedy nutné uplatnit nárok v probíhajícím trestním řízení, ve kterém může být také pachateli uložena povinnost nahradit újmu na zdraví. Nebo druhou variantou (ke které je vhodné přistoupit v situaci, kdy nárok na náhradu újmy na zdraví není řešen v trestním řízení) uplatnit tento nárok žalobou.
O náhradě újmy na zdraví nemusíte jednat s probačním úředníkem, jeho postavení směřuje spíše na pachatele a dohled nad jeho chováním.

__

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Bývalý majitel vydrženého domu nevystěhoval své věci a podal trestní oznámení na nového majitele za způsobenou škodu - jak postupovat?
OBČAN-ZÁSTAVA (EXEKUCE, DRAŽBY)
- Bývalý majitel vydraženého domu podává opakovaně plombu na vydraženou nemovitost - jak se bránit?

09/2014 jsem vydražil nemovitost, zaplatil vydraženou cenu a 12/2014 mi byla nemovitost předána dražební společností. Bývalý majitel se nezúčastnil předání a dům celý uzamknul. Dražební společnost zámky vyrazila a předala mi dům s veškerými věcmi bývalého vlastníka. Toho jsem 3x písemně urgoval, aby si věci přišel vyzvednout, nicméně marně. 06/2015 jsem začal provádět rekonstrukcí a bývalý vlastník na mě podal trestní oznámení, že jsem mu způsobil škodu údajnou likvidací jeho věcí (cca 1,5 milionu Kč), byl jsem i několikrát na Policii ČR, kvůli předvolání. Policii jsem předložil veškeré dokumenty potvrzující mé vlastnictví. Bývalý majitel na mě podal návrh na insolvenci a kvůli jeho smyšleným pohledávkám jsem zařazen v insolvenčním rejstříku - pod číslem KSPL 65 INS 28058/2015.
Navíc každý měsíc podává na místním katastrálním úřadě "Návrhy na vklad" a vyznačuje plombu na mojí nemovitost. Za poslední rok přibližně 9 plomb (poslední 5.9.2016). Tímto mi znemožňuje nemovitost prodat. Děkuji, s pozdravem Denis

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě se nabízí několik možností obrany. Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Šikanózní insolvenční návrh:
Stručný přehled možností obrany proti šikanóznímu insolvenčnímu návrhu (tedy takovému insolvenčnímu návrhu, kterým věřitel či údajný věřitel nesleduje primárně uspokojení své pohledávky) naleznete zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/pravni-postih-sikanozniho-insolvencniho-navrhu-101187.html 
Dle § 128a insolvenčního zákona může soud zjevně bezdůvodný insolvenční návrh odmítnout, přičemž tak musí učinit neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Dospěje-li soud k názoru, že insolvenční návrh je zjevně bezdůvodný, může uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby za jeho podání zaplatil pořádkovou pokutu určenou do výše 50.000,- Kč se zřetelem ke všem okolnostem věci.
Pakliže nebyl insolvenční návrh ve Vašem případě soudem odmítnut jako zjevně bezdůvodný, můžete se na soud obrátit s návrhem na vydání předběžného opatření, kterým by byly zmírněny některé negativní důsledky zahájení insolvenčního řízení. Konkrétně dle § 82/2 písm. b) a c) insolvenčního zákona platí, že předběžným opatřením může soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu:
- omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109/1 písm. b) a c) insolvenčního zákona, neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, nebo
- uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu.
Vznikne-li Vám v důsledku zahájeného insolvenčního řízení škoda (či jiná újma), budete oprávněn se domáhat její náhrady (samozřejmě za předpokladu, že bude insolvenční řízení zastaveno či insolvenční návrh zamítnut), a to dle § 147 insolvenčního zákona. V této souvislosti upozorňuji, že žalobu na náhradu škody (či jiné újmy) je zapotřebí podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy bylo
poškozenému dlužníkovi doručeno rozhodnutí, jímž se končí řízení o insolvenčním návrhu, jinak toto právo zaniká (§ 147/4 a 5 insolvenčního zákona).
Je rovněž možné, že bývalý vlastník domu se šikanózním insolvenčním návrhem dopustil trestného činu pomluvy (§ 184 trestního zákoníku) či trestného činu vydírání (§ 175 trestního zákoníku). Na bývalého vlastníka domu proto můžete podat i trestní oznámení.
2/ Opakované návrhy na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí:
Proti opakovanému podávání návrhů na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí (a následnému vyznačování plomb) se můžete bránit podáním tzv. zdržovací žaloby (které může předcházet návrh na vydání obdobného předběžného opatření).
Vznikla-li Vám v tomto důsledku nějaká škoda (či jiná újma), je samozřejmě možné domáhat se (soudní cestou) její náhrady.
Pro přípravu žaloby (či jiných souvisejících návrhů) Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-EXEKUCE
- Je nutné upozornit na dluh za výživné před exekucí?
- Exekuce, výživné - je nutné upozornit na dluh neplatícího rodiče?
- Je nutné upozornit na dluh za alimenty před exekucí?
- Exekuce, alimenty - je nutné upozornit na dluh neplatícího rodiče?
- Dlužné výživné - za kolik dní oslovit exekutora a požádat o exekuci?
- Dlužné výživné - za kolik týdnů oslovit exekutora a požádat o exekuci?
- Dlužné výživné - za kolik měsíců oslovit exekutora a požádat o exekuci?
- Za jak dlouho požádat o exekuci při neplacení výživného?
- Neplacení výživného - za jak dlouho požádat o exekuci exekutora?
- Exekuce a místní příslušnost exekutora
- Exekuce řidičáku pro neplacení výživného, alimentů
- Exekuce řidičského průkazu pro neplacení výživného, alimentů
- Rozsudek soudu o alimentech - je exekuční titul?
- Rozsudek soudu o výživném - je exekuční titul?
- Vymáhání výživného v execkuci - jaké dokumenty přinést exekutorovi?
- Jaké dokumenty přinést exekutorovi k vymáhání alimentů, výživného
- Exekuce na výživné - jaké dokumenty přinést exekutorovi aby zahájil exekuci?
- Vymáhání výživného - oslovit exekutora v místě bydliště dítěte nebo dlužníka?

Přítelkyně má exmanžela, který se zdáhá platit výživné (movitý i nemovitý majetek nemalé hodnoty má, ale prostě se mu nechce platit a na přítelkyni to zkouší kam až může zajít). Výživné je určeno rozhodnutím soudu. Přítelkyněexmanžela vyzvala opakovaně emailem, aby dlužné výživné hradil. On jí píše jako že nemá, že si půjčí, že
pošle část apod. (domníváme se, že jde o fabulace). Dala exmanželovi dnes (20.10.2016) lhůtu 7 dní na uhrazení dlužného výživného (exmanžel má skluz 6 dní). Je nutné exmanžela vyzvat doporučeným dopisem nebo stačí jen emailová komunikace, na kterou on reagoval? Argumentuje a snaží se o diskuzi, že nemá vyúčtované výživné (což není povinností matky dítěte) a že i ona musí přispívat stejnou částkou. Dále fabuluje a fabulacemi se snaží nesmyslně přesvědčit přítelkyni, že výživné nemusí platit, protože má pocit, že peníze nejsou proinvestovány pro dítě (je to věc názoru a pouze subjektivní pocit z jeho strany). Bez ohledu na vše uvedené vycházíme z toho, že porušuje, maří a nerespektuje rozhodnutí soudu (vykládá si ho nesmyslně svévolně) a i proto se chce přítelkyně obrátit na exekutora. Je tedy přítelkyně povinna poslat
doporučený dopis? Co vše by si měla vzít k exekutorovi - rozhodnutí soudu, výpis z účtu (?) na který bylo výživné doposud zasíláno? Či jak jinak může prokázat, že nelže a že výživné k rukám matky skutečně nebylo v danou dobu a běžným způsobem (na bankovní účet)
předáno? Děkuji, Aleš

ODPOVĚĎ:
Vaše přítelkyně již nemusí exmanžela vyzývat k tomu, aby výživné platil, neboť tuto povinnost mu ukládá pravomocný a vykonatelný rozsudek o určení vyživovací povinnosti bývalého manžela Vaší přítelkyně, který je povinen výživné hradit v souladu s tímto rozsudkem, a to do doby než bude vyživovací povinnost soudem zrušena, nebo než se dítě bude schopno samo živit. Tento rozsudek je sám o sobě exekučním titulem, proto tedy není nutná žádná výzva k placení výživného.
Být na místě přítelkyně počkala bych až tato lhůta uplyne a dále bych zvažovala podání návrhu na nařízení exekuce k soudnímu exekutorovi, a to i s ohledem na skutečnost, že soudní exekutor může povinnému, jde-li o vymáhání výživného pro nezletilé dítě i pozastavit řidičské oprávnění. Vězte, že v tomto případě poté povinní peníze na výživné "rychle najdou".
Z textu mám za to, že se jedná o první dlužné výživné, které bývalý manžel Vaší přitelkyně neuhradil včas. V tomto případě bych Vám doporučovala s návrhem na nařízení exekuce počkat do splátky druhého výživného, a to proto, aby bývalý manžel Vaší přítelkyně dlužné výživné neuhradil třeba 14. dne po splatnosti, nebo týden po lhůtě, kterou mu přítelkně k úhradě výživného určila a přitelkyně mezitím nepodala návrh na nařízení exekuce. Pokud by se tak stalo, bylo by nutné vzít návrh na nařízení exekuce zpět, nebo podat návrh na zastavení exekuce dle ust. § 55 exekučního řádu (zákon 120/2001 Sb.) ve spojení s ust. § 268 odst. 1 písm. c), písm. g) občanského soudního řádu (zákon 99/1963 Sb.), neboť povinný dlužné výživné zcela uhradil a důvod pro nařízení exekuce pominul. Z tohoto důvodu bych tedy vyčkala až bude exmanžel přítelkyni dlužit dvoje alimenty. K návrhu na nařízení exekuce je třeba přiložit úředně ověřenou kopii exekučního titulu s doložkou právní moci a vykonatelnosti (exekučním titulem je rozsudek o určení výživného bývalému manželovi na dítě), komunikace mezi Vaší přítelkyní a jejím bývalým manželem ohledně řešení dlužného výživného by byla vhodnou přílohou, a mohu ji jen doporučit. V návrhu na nařízení exekuce je nutné stručně popsat, kdy byl vydán rozsudek
v jaké výši bylo povinnému uloženo hradit výživné a dále i to, od kdy povinný tuto povinnost (hradit výživné neplní) a konečně je nutné uvést i výši dlužného výživného.
Jen uvádím, že návrh na nařízení exekuce se zasílá přímo soudnímu exekutorovi, který má být provedením exekuce pověřen. S ohledem na možnost lepší komunikace bych doporučovala exekutora, jehož sídlo exekutorského úřadu je shodné s městem či okresem ve kterém oprávněný žije, a to i s ohledem na nutnost komunikace s exekutorem a občasnou možnost s ním něco řešit. Pokud jste tedy z Olomouce, doporučuji některého z exekutorů s Exekutorským úřadem v Olomouci. Ještě před podáním návrhu na nařízení
exekuce doporučuji se na zvoleného exekutora obrátit s tím, zda je ochoten tuto exekuci provést a za jakých podmínek, tedy zda například požaduje zálohu na náklady exekuce, kterou Vám vrátí po vymožení části plnění po povinném, nebo zda bude nutné s exekutorem uzavřít smlouvu o provedení exekuce. Provedení exekuce soudním exekutorem je dle mého názoru nejlepší volbou, neboť exekutor může pohledávku oprávněného vymáhat všemi způsoby provedení exekuce a jak jsem výše zmínila u výživného pro nezletilé díte i pozastavením řidičského oprávnění.
Přeji Vám hodně štěstí a doufám, že dlužné a běžné výživné bude co nejdříve vymoženo, případně, že bývalý manžel přítelkyně dostane rozum a dlužné výživné řádně uhradí a do budoucna bude hradit i běžné výživné. Pokud se chcete exekuci vyhnout, doporučuji Vám, aby Vaše přítelkyně zkusila svému bývalému příteli napsat email, že pokud výživné nebude v dané lhůtě uhrazeno, je připravena neprodleně podat návrh na nařízení exekuce na majetek bývalého přítele z důvodu vymáhání dlužného výživného.

_

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Navádění k přestupku, trestnému činu - jak se vyvinit správnou formulací požadavku na přestupce, pachatele?

Mám hypotetický dotaz: Představme si prosím situaci, kdy potřebuji jinému člověku nepřímo sdělit, aby provedl určitou činnost. Řekněme, pošlu mu email, protože je nemožné se s ním osobně setkat. Problémem je, že daná činnost není stoprocentně legální, jde například o přečin. Je možné, kupříkladu tento email, zformulovat tak, aby v případě, že
a) osoba činnost provedla
b) byla chycena
c) poskytla policii nepřímou zprávu
nebyla zpráva důkazem? Lidsky: Je možné ji napsat tak, abych poté nebyla případně souzena jako organizátor nebo návodce? Prošly by formulace jako "Mohl bys to udělat, ale nemusíš, vše je na tobě." a podobně? Zkrátka jak se vyhnout skutkové podstatě návodce "vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin" dle § 24.
Nezatěžovala bych Vás tímto dotazem, kdyby to nebylo nezbytně nutné, prosím o empatii. Předem děkuji mnohokrát za čas, který mi věnujete. Přeji krásný den, Jana

ODPOVĚĎ:
Dle § 24/1 písm. a) a b) trestního zákoníku je účastníkem na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu ten, kdo úmyslně:
- spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil (organizátor),
- vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin (návodce).
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že pro kvalifikaci určitého úmyslného jednání jako organizování trestného činu či navádění k trestnému činu, je zapotřebí určitá intenzita společenské škodlivosti takového jednání, tzn. že nikoli každá zmínka v běžné komunikaci o možnosti spáchat trestný čin je organizováním či návodem k trestnému činu (trestní zákoník v zásadě neomezuje témata komunikace).
Organizátorem trestného činu je ten, kdo spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil, tzn. že se jedná o osobu, která byla „mozkem“ spáchání trestného činu, např. ukládala pachateli trestného činu úkoly, řídila a kontrolovala jeho činnost, zařizovala související záležitosti apod. (organizování trestného činu tedy obecně vyžaduje vyšší míru aktivity organizátora). Pakliže v e-mailové komunikaci zmíníte, že trestný čin může být spáchán, ovšem konečné rozhodnutí ponecháte na adresátovi e-mailu, nelze takové počínání kvalifikovat jako organizování trestného činu.
Návodcem ke spáchání trestného činu je ten, kdo v jiném vzbudil rozhodnutí spáchat trestný čin. Aby mohlo být určité jednání kvalifikováno jako návod k trestnému činu, musí být určitý podnět rozhodujícím hybatelem při rozhodování jiné osoby, zda trestný čin spáchat či nikoli, přičemž mezi návodem a spácháním trestného činu musí existovat vztah příčinné souvislosti (tzn. že návod byl převažující příčinou pro rozhodnutí spáchat trestný čin). Pakliže tedy v e-mailu možnost spáchání trestného činu pouze zmíníte (např. jako jednu z variant řešení dané situace), nebude se jednat o návod k trestnému činu, pokud bude tento e-mail koncipován neutrálním způsobem. Návodem k trestnému činu je jednání, kdy návodce jinou osobu instruuje, jak spáchat trestný čin, přesvědčuje či přemlouvá jí ke spáchání trestného činu nebo jí spáchání trestného činu doporučuje apod.
Návod k trestnému činu je samozřejmě možné spáchat i prostředky komunikace na dálku, k čemuž ve svém usnesení ze dne 16. 7. 2014, sp. zn. 7 Tdo 708/2014, dospěl Nejvyšší soud, když konstatoval, že: „Také použitím prostředků elektronické komunikace lze vzbudit v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin.“.
Pakliže budete e-mail koncipovat tak, že spáchání trestného činu uvedete jako jednu z možností řešení dané situace, přičemž adresáta e-mailu zároveň upozorníte na skutečnost, že se jedná o trestný čin a doporučíte mu, aby si rozmyslel, zda zvolí právě tuto variantu řešení (a konečné rozhodnutí ponecháte samozřejmě na něm), nemusel by být takový e-mail považován za návod k trestnému činu. Kvalifikace Vašeho počínání jako případného návodu k trestnému činu však bude záviset především na konkrétních okolnostech případu (které z dotazu nevyplývají).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__


OBČAN-DLUHY
- Dlužník u insolvenčního soudu odmítne splácení dluhů - bude oddlužení zrušeno?
- Dlužník u insolvenčního soudu odmítne splácení dluhů - bude insolvence zrušena?
- Dlužník u insolvenčního soudu odmítne splácení dluhů - bude osobní bankrot zrušen?
- Odmítnutí splácení dluhu dlužníkem u insolvenčního soudu při soudním řízení - bude insolvence přesto soudem schválena?

Syn podal insolvenční návrh, nyní je stav "Povoleno oddlužení", je již určen i termín projednání 19.11.2016. Syn řekl, že stejně nic nebude platit. U soudního řízení to řekne. Bude tím ukončeno řízení? Bude muset zaplatit insolvenčnímu správci pouze dobu kdy mu byl ustanoven, do projednání soudu. Jde ukončit tedy insolvenci? Děkuji, Naďa

ODPOVĚĎ:
V tomto případě ke skončení insolvenčního řízení nedojde. Soud by v tomto případě dle ust. § 418 insolvenčního zákona měl rozhodnout o tom, že úpadek bude řešený konkurzem, tedy zpeněžením celého majetku Vašeho syna. Pohledávky věřitelů v tomto případě ani po skončení konkurzu nezaniknou a budou oprávněni je po synovi vymáhat i po skončení insolvenčního řízení.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Závěť ve prospěch nenarozeného dítěte - je možné odkázat majetek a peníze nenarozenému dítěti?
- Závěť ve prospěch nenarozeného dítěte když znám jeho jméno, ale nemá datum narození (nevím kdy se narodí)

Chci se zeptat zda je možné sepsat závěť ve prospěch nenarozeného dítěte, když vím jak se bude jmenovat, ale samozřejmě neznám jeho rodné číslo a datum narození. Děkuji, Honza.

ODPOVĚĎ:
Ano, takovou závěť je možné sepsat. Datum narození ani rodné číslo není třeba – stačí jakákoliv přesnější identifikace, např. že se jedná o dítě paní …. , narozené …, bytem …. nebo by stačilo napsat, že se jedná např. o dítě Vaší dcery atd. Zákon nevyžaduje, aby se v závěti uvádělo datum narození či r. č. dědice, ale aby se dalo dědice jakkoli identifikovat.

__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Krádež rodinným příslušníkem v zaměstnání - hrozí zaměstnanci výpověď z práce?
- Syn ukradl matce klíče od práce a vykradl ji - může dát zaměstnavatel výpověď prodavačce s klíčemi?
- Dítě ukradlo matce klíče od práce a vykradlo ji - může dát zaměstnavatel výpověď prodavačce s klíčemi?
TRESTNÍ-TRESTY A OCHRANNÁ OPATŘENÍ
- Ochranné opatření drogově závislé osobě s trestnou činností
- Ústavní léčba - pachatel pod vlivem návykové látky páchá trestnou činnost
- Ústavní léčba - pachatel pod vlivem drogy páchá trestnou činnost

25.9 můj bratr, který je v podmínce za krádeže ukradl mojí mamce klíče od obchodu kde pracuje a ukradl se svým kámošem přes 50.000 korun. Ješte ten den vrátili cca. 18.0000 Kč. Můj první dotaz je, jestli můžou mojí mámu z práce vyhodit, popřípadě za co? Klíče měla doma v kabelce a nemohla vědět, že jí je můj bratr ukradne. Všechny prodavačky nosí klíče u sebe. Podle mě nic neporušila a nemají právo ji vypovědět smlouvu nebo se mýlím?
A můj druhý dotaz je na bratra. Můj bratr je návykový na pervitin a i předchozí krádež provedl pod vlivem pervitinu. Je nějaká šance u soudu na nějakou ústavní léčbu nebo nějaké léčení, než aby šel do vězení? Podotýkám, že svůj první trestný čin provedl v době, kdy byl ještě mladistvý. Byl odsouzen na 6 měsíců s odkladem na 18 měsíců podmíněně. V tuto dobu je plnoletý. Podmínka se mu určitě promění+ bude souzen ve zkráceném řízení za druhou krádež. Jaká je u soudu naše šance na úspěch s tím, že trestný čin spáchal vždy pod vlivem návykové látky? mnohokrát děkuji za odpověď. Ludmila

ODPOVĚĎ:
K první otázce:
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:
a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,
d) nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,
e) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost,
f) nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil,
g) jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi,
h) poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a.
Ve Vašem případě přichází v úvahu výpověď podle písm. g)
Dle § 301 zákoníku práce je zaměstnanec povinen řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.
Samozřejmě posouzení případné oprávněnosti (resp. domáhat se určení neplatnosti podané výpovědi) je možné u soudu, nicméně zde je nutné jednat rychle, jelikož zákoník práce uvádí, že dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Náhrada podle věty první přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.
Další otázkou je, zda má Vaše maminka uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti.
K druhému dotazu:
Ochranné léčení lze uložit mj. i tehdy, jestliže pachatel, který zneužívá návykovou látku, spáchal trestný čin pod jejím vlivem nebo v souvislosti s jejím zneužíváním; ochranné léčení však neuloží, je-li vzhledem k osobě pachatele zřejmé, že jeho účelu nelze dosáhnout.
Přestože Váš bratr již má „podmínku“, nemusí nezbytně dojít k přeměně na nepodmíněný výkon trestu odnětí svobody. Trestní zákoník totiž v § 83 uvádí, že výjimečně může soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat podmíněné odsouzení v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestu, a
a) stanovit nad odsouzeným dohled,
b) přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby stanovené v § 82 odst. 1, nebo
c) stanovit dosud neuložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život.
Zde ovšem záleží na úvaze soudu, zda k tomuto přistoupí či nikoliv.

__

RODINA-SJM
- Zvelebení nemovitosti jednoho z manželů z peněz SJM - patří příjem z prodeje nemovitosti oběma manželům podílem?
- Zvelebení bytu, domu jednoho z manželů z peněz SJM - patří příjem z prodeje nemovitosti oběma manželům podílem?
- Zhodnocení nemovitosti jednoho z manželů z peněz SJM - patří příjem z prodeje nemovitosti oběma manželům podílem?
- Zhodnocení bytu, domu jednoho z manželů z peněz SJM - patří příjem z prodeje nemovitosti oběma manželům podílem?

Rodinný dům, který před zhruba patnácti lety (v roce 2000) daroval mému manželovi jeho děda. Když jsme začali po dědově smrti na domě první úpravy, byla odhadní hodnota okolu půl milionu. Poté jsme použili rodinné spoření všech členů rodiny a i z dalších společných peněz jsme dům přestavěli. Nyní, po patnácti letech dům prodáváme. Současná odhadovaná cena je téměř 3.000.000 Kč. Zajímalo by mne, zda je dům přesto jen majetkem mého manžela a já nemám nárok na nic? Je po mně požadováno podepsat kvůli prodeji smlouvu, ve které stojí, že mi dům nepatří. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Věci, které byly nabyty darem, nespadají do společného jmění manželů a rodinný dům je tedy výlučným majetkem manžela. Nicméně na vypořádání máte rozhodně nárok. Pokud bylo v době manželství do domu výrazně investováno, máte právo žádat polovinu těchto investic. Největším problémem bývá prokázání výše těchto investic, ovšem i toto lze prokázat prostřednictvím znaleckého posudku.
Takže závěrem - dům Vám nepatří, nicméně máte právo žádat polovinu investic do domu.

__

SPRÁVNÍ-OBCE
- Doložení likvidace splašků občanem - za kolik let zpětně je povinen občan na žádost úřadu likvidaci doložit paragony?
- Povinnost občana doložit způsob likvidace splašků, splaškové vody na žádost obce, města (obecního úřadu, městského úřadu)

Raději přepíši celý dopis, který jsme obdrželi od městského úřadu a to pro lepší orientaci:
"Protože neustále přetrvávají problémy se znečištěním požární nádrže v AA splaškovými vodami, což není přípustné, žádáme Vás o zrušení a zlikvidování přípojky odtoku splaškových vod z Vaší nemovitosti do kanalizace v obci AA. Tato kanalizace slouží pouze k odtoku dešťových vod a její pomocí je svedena do požární nádrže a není možné aby tato voda byla znečištěna jakýmikoli splašky.
Pokud budete tvrdit, že Vaše nemovitost není připojena k předmětné dešťové kanalizaci, žádáme Vás abyste prokázala likvidaci splaškových vod, které vznikají užíváním Vaší nemovitosti za posledních 5 roků.
Jestliže nedojde k nápravě současného stavu, budeme muset přistoupit k dalším, nákladným opatřením i případnému předání k řešení záležitosti odboru životního prostředí Měú XY.
Žádáme Vás, abyste likvidaci přípojky splaškové vody do dešťové kanalizace v obci provedla nejpozději do konce listopadu 2016 a do tohoto termínu i prokázala likvidaci splaškových vod."
Pro osvětlení: AA je obec s 18ti popisnými čísly, kde žije cca do 15ti obyvatel trvale, ostatní jsou rekreační chalupy.
V obci není žádná kanalizace, kromě zmiňované dešťové, do které nejsme ničím připojeni. Máme vlastní žumpu, kterou necháváme dle potřeby vyvézt. Nikdy nás nenapadlo, že bychom měli mít schované doklady za vyvezení žumpy 5 let. Při osobním jednání na MěÚ jsme se dozvěděli, že vlastně vytváříme nebezpečný odpad a s jako takovým musíme nakládat dle vodního zákona.
Jsme povinni doklady o vyvezení žumpy skladovat 5 let a má Měú právo je na nás požadovat?
Děkuji za odpověď. Gabriela

ODPOVĚĎ:
Ano, městský úřad, resp. stavební úřad, který v těchto věcech zpravidla spolupracuje s vodoprávním úřadem, má podle ustanovení § 42 vodního zákona možnost uložit osobě, která poruší povinnost k ochraně povrchových nebo podzemních vod, povinnost provést opatření k nápravě závadného stavu, popřípadě též opatření k zajištění náhradního odběru vod, pokud to vyžaduje povaha věci. Má právo vyžadovat doklad o vyvezení žumpy s četností minimálně jednou za rok, přičemž nesplnění této povinnosti může být sankcionováno pokutou až 50.000,-Kč. Konkrétně je tato problematika upravena v § 38 odst. 6 vodního zákona, který uvádí: "Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod, a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí prokázat jejich zneškodňování v souladu s tímto zákonem." Zákon přímo neuvádí, že to musí být pět let zpětně, nicméně to lze doporučit.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Developer vlastní část domu a chce z něj udělat veřejný podnik (bar) - potřebuje souhlas všech členů SVJ bytového domu?
- Nebytový prostor přeměněný na restauraci, bar - je nutný souhlas všech majitelů bytového domu SVJ
- Změny stanov SVJ a možnost přeměny nebytových prostor developerem na veřejný podnik (restaurace, bar, fitko apod.)
- Jak může developer docílit změny nebytového prostoru na veřejný podnik (bar, fitko, restauraci apod.)?

Naše společenství vlastníků bude nyní na podzim schvalovat nové stanovy dle NOZ. V časti nových stanov uvedené kurzívou se uvádí, cituji:
"--- Článek IV ---
Změny společných částí domu
Společenství dále zajišťuje se souhlasem všech členů společenství změny účelu užívání stavby a změny stavby, pokud není dále uvedeno jinak, a to zejména
a) změny společných částí domu,
b) změny technických zařízení domu jako společných částí,
c) změny společných částí domu vyhrazených k výlučnému užívání vlastníku jednotky, pokud podle prohlášení nebo těchto stanov nejde o činnost příslušející vlastníku jednotky v rámci správy této společné části na vlastní náklady."
V našem domě máme nebytový prostor ve vlastnictví developera v KN uvedeno jako rozestavěná stavba tj. bez kolaudace.
Developer chce z tohoto nebytového prostoru udělat bar s velkou předzahrádkou pod dětskými pokoji, s čímž 4 byty písemně nesouhlasili.
Po schválení nových stanov, se developer znovu pokusí požádat všechny vlastníky o změnu stavby na bar. Lze z článku v nových stanovách usuzovat, že stále bude stavebník potřebovat souhlasu všech? Nyní je totiž vše uvedeno v části "Změny společných prostor".
Ve starých stanovách jsme měli jasně napsáno, že ke změně stavby nebo ke změně užívání je potřeba souhlasu všech. Případně mám navrhnout jiné znění stanov pro změnu stavby a změnu užívání stavby a domáhat se takového znění nových stanov případně soudní cestou?
Děkuji, Jakub

ODPOVĚĎ:
Z ujednání "Společenství dále zajišťuje se souhlasem všech členů společenství změny účelu užívání stavby a změny stavby… " vyplývá, že je třeba souhlasu všech členů. Dle mého názoru z ujednání jednoznačně vyplývá, že je třeba souhlasu všech a developer toto ujednání nemůže nijak obejít.

__

OBČAN-DLUHY
- Nepřihlášení dluhu věřitelem při insolvenčním řízení na dlužníka - promlčení dluhu
- Vymahatelnost dluhu nepřihlášeného do insolvenčního řízení dlužníka - je možné dluh ještě vymáhat?
- Nepřihlášení dluhu věřitelem při oddlužení, osobním bankrotu dlužníka - promlčení dluhu
- Vymahatelnost dluhu nepřihlášeného při oddlužení, osobním bankrotu dlužníka - je možné dluh ještě vymáhat?

2010 jsem si vzala půjčku od nebankovní společnosti Smart Capital, Olomouc, kterou jsem celou dobu řádně splácela.
31.8.2010 byl vyhlášen na náš majetek /můj a manželův SJM/ konkurz - insolvence, který byl ukončen v roce 2014, po prodeji našeho veškerého majetku. Zrušení konkurzu nabylo právní moci 13.11.2014.
Po dobu konkurzu jsem samozřejmě nesplácela-zvýhodňování věřitele.
Společnost Smart Capital, se do konkurzu nepřihlásila co by věřitel. V současné době po mě chce zaplatit nesplacený zůstatek.
Vztahuje se na věřitele, kteří se nepřihlásili do konkurzu nějaká promlčecí doba?
Jsem bez prostředků, můj invalidní důchod činí 6.525,- kč měsíčně.
Předem Vám děkuji za odpověď. Kamila

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že Vaše insolvence byla řešena konkursem, pohledávka společnosti Smart Capital dle ust. § 244 insolvenčního zákona nezanikla.
Vzhledem k tomu, že věřitel nepřihlásil svou pohledávku, nedošlo k přerušení promlčecí doby a ta běžela po celou dobu insolvenčního řízení. Promlčecí doba běží vždy jednotlivě u každé ze splátek dle jejich splatnosti. Pokud Vám však v minulosti zaslala společnosti upomínku k úhradě celého dluhu, bude u následujících splátek považován za den splatnosti datum z upomínky.
Pokud Vám byl společností poskytnut úvěr dle obchodního zákoníku, činí promlčecí doba 4 roky, nicméně dle obchodního zákoníku bylo rovněž možné promlčecí dobu prodloužit. Pokud k tomu skutečně ve smlouvě došlo, pohledávka promlčená nebude. Dle praxe by se ve Vašem případě mělo jednat právě o smlouvu o úvěru podle obchodního zákoníku.
Pokud se vztah řídí občanským zákoníkem (pravděpodobně smlouva o půjčce), činí promlčecí doba 3 roky.
Nejprve tedy podrobně pročtěte smlouvu, zda se řídí občanským či obchodním zákoníkem, Pokud se řídí obchodním zákoníkem, zda přímo ve smlouvě není prohlášení o prodloužení promlčecí doby. Pokud zde takové prohlášení chybí, je zjevné, že minimálně část nároku společnosti je promlčena, a to podle splatnosti jednotlivých splátek, je však možné, že i celý nárok. Toto z Vašeho dotazu však posoudit nelze.
Doporučuji se obrátit na advokáta, který Vám bude schopen s jistotou určit, zda je pohledávka promlčena a zda se společnosti aktivně bránit, či raději dluh uhradit. Pokud pohledávka promlčena není, budete v případě soudního sporu povinna uhradit společnosti rovněž náklady soudního řízení.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Překročení povolené rychlosti a nespolupráce s Policistou - co se bude dít dál?
- Nesoučinnost s Policií ČR při řešení přestupku - co se bude dít dál?

Udělal jsem přestupek s rozmezím 4 měsíců a to, že jsem jel 2x 74km/h v obci. Po prvé jsem zaplatil pokutu a po druhé to byl velice arogantní mladý policista, nic jsem neplatil, nedostal ani mi nic neřekl, jen si vzal doklady, po 15 min vylezl z vypsaným formulářem a chtěl podpis a já sním začal trošku mluvit, protože jsem tušil co bude, co se děje a skončilo to tak, že jak píši, nic mi nedal, neřekl a ani jsem nic nepodepsal jak byl nepříjemný, vše sbalil a rychle odjel. Vše se stalo v olomouckém kraji a bude se to projednávat v Olomouci. Prosím o jakoukoli radu a třeba i pomoc. Předem děkuji. Bohuš

ODPOVĚĎ:
Za překročení rychlosti v obci o více než 20 km/h hrozí pachateli tohoto přestupku uložení pokuty v rozmezí 2500-5000 Kč, přičemž pokud jste v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců dvakrát a vícekrát spáchal tento přestupek, bude Vám uložen zákaz činnosti (řízení motorových vozidel) na dobu od jednoho měsíce do šesti měsíců.
Zde nejdříve počkejte na úkony ze strany příslušného orgánu, který bude přestupek projednávat. V obecné rovině je průběh jednání předvídatelný, nicméně je ovlivněn konkrétními okolnostmi a postupem jak správního orgánu, tak především i obviněného z přestupku.
V řízení o přestupku můžete argumentovat různě, můžete se pokusit zpochybnit věrohodnost důkazu o překročení povolené rychlosti, svědectví daného policisty popř. i případné vady řízení o přestupku. Pokud chcete, aby Vaše práva byla maximálně chráněna, nechte se v této věci zastupovat advokátem – kontakt zde: www.advokatikomora.cz.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Odstoupení členů výboru SVJ - do kdy může výbor uzavírat smlouvy za SVJ?
- Uzavírání smluv členy výboru SVJ při plánovaném odstoupení výrobu

Náš výbor SVJ odstoupil ke dni 14.09.2016. Na 10.10.2016 svolal shromáždění vlastníků bytových jednotek a ještě žádá mandát na uzavření dalších smluv. Vím, že podle § 160 zák. 89/2012 Sb. zaniká funkce členů výboru až 14.11.2016.
Mohou členové ještě do toho data uzavírat smlouvy?
Děkuji, Bohuslava

ODPOVĚĎ:
Ano, do okamžiku zániku funkce, tedy do dvou měsíců po dojití prohlášení ještě členové výboru mohou smlouvy uzavírat.

__

SOUD-DOUDY A PRÁVNÍCI
- Výpověď svědka na Policii - je nutná výpověď u soudu?
- Je nutná výpověď svědka u soudu když vypovídal na Policii?
- Stačí výpověď na Policii nebo je nutná i výpověď u soudu?
- Odmítnutí výpovědi proti členovi rodiny u soudu v soudním řízení
- Odmítnutí vypovídání proti členovi rodiny u soudu v soudním řízení
- Je možné odmítnout vypovídat proti členovi rodiny?
- Odmítnutí vypovídat proti členovi rodiny

Vypovídal jsem jako svědek na policii kde je obviněný můj bratr. Chci se zeptat jak mám postupovat abych již nemusel vypovídat u soudu. Děkuji, Tomáš.

ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že výslech u policie by měl být pro trestní řízení dostačující, nicméně často bývá přistoupeno k opakování svědecké výpovědi i před soudem.
Zákon umožňuje svědkovi odepřít výpověď.
Dle § 102 trestního řádu právo odepřít výpověď jako svědek má příbuzný obviněného v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh; jestliže je obviněných více a svědek je v uvedeném poměru jen k některému z nich, má právo odepřít výpověď stran jiných obviněných jen tehdy, nelze-li odloučit výpověď, která se jich týká, od výpovědi týkající se obviněného, k němuž je svědek v tomto poměru.
Svědek je oprávněn odepřít vypovídat, jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu, partneru nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní.
Odepřít výpověď jako svědek nemůže však ten, kdo má stran trestného činu, jehož se svědecká výpověď týká, oznamovací povinnost podle trestního zákona.
Pokud tedy nechcete vypovídat u soudu, můžete využít svého práva na odepření výpovědi, a to právě z důvodu, že obviněným je Váš bratr. V takovém případě – pokud tohoto práva využijete – nebudete jako svědek před soudem vypovídat a ani k tomu nemůžete být nijak nucen.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak přepsat psa na nového majitele bez souhlasu původního majitele?
- Přepsání psa na nového majitele bez souhlasu původního majitele (zanedbání péče o psa) - informace

Majitel se pravidelně nestará o svého psa s PP, který žije u nás na zahradě a poplatky jsou psány na mého otce. Jak přepsat psa na nového majitele bez souhlasu původního majitele? Děkuji. Zdena.

ODPOVĚĎ:
Ačkoliv zvíře není podle nového občanského zákoníku věcí, ale spíše samostatnou kategorií, v nezbtném rozsahu se na tuto situaci úprava věcí použije. V tomto případě domácí zvíře někomu patří. Záleží na tom, jak se majitel o zvíře nestará. Pokud jej týrá, lze mu jej prostřednictvím zákona na ochranu zvířat odejmout. Jiná možnost změny vlastníka, bez toho aniž by zvíře uteklo a někdo jej našel a přivlastnil si jej nebo bez aniž by se změnou vlastnictví majitel souhlasil, možná není.

__

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Manipulace dítěte - navádění proti matce
- Jak se bránit proti navádění dítěte otcem proti matce?

Jsem v rozvodovém řízení. Mám děti 7 a 13. Jejich otec se 07/2016 sám odstěhoval. Se mnou nekomunikuje, ba naopak manipuluje s dětmi. Starší syn situaci chápe, tak se manipulovat nenechá, zatímco mladší syn si to neuvědomuje. Manžel se mnou komunikuje pouze přes mladšího syna. Navádí ho proti mě, vymýšlí si a lže. A toho si je mladší syn vědom. Když se mě mladší syn straní a je na mě zlý a nechce poslouchat, otec ho chválí a dále navádí, že svoji matku nemusí poslouchat apod. Za odměnu mu za to nakoupí sladkosti, hamburgery atd. O staršího syna manžel nemá zájem, protože se syn nenechá proti mě navádět. Když je mladší syn delší dobu bez otce - např. týden, je moc hodný a pomáhá atd. A když je s manželem, je z něj pravý opak - odmlouvá mi, je drzý, ví, že má útočiště u otce. Manžel se mnou nekomunikuje a místo toho zavolá na mobil synovi, že na něj čeká v autě před domem.
Syn se sbalí a odjede si s ním, aniž by mi manžel oznámil, že si bere syna k sobě. Nemám žádné informace, kdy se syn vrátí ani kam jede. Co proti této situaci mohu dělat, když manžel odmítá komunikovat? Adéla

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho popisu situace je zřejmé, že styk otce se syny zatím není nijak upraven. Pokud se otec s mladším synem stýká zcela náhodně a bez předchozí domluvy s Vámi, doporučuji ho nejprve požádat, aby Vás předem informoval o tom, když se bude chtít se synem vidět. Pokud dohoda nebude možná, doporučuji k okresnímu soudu v místě bydliště dětí podat návrh na svěření dětí do Vaší péče. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci právník. Pokud soud Vaší žádosti vyhoví a svěří syny do Vaší péče, současně také stanoví Vašemu manželovi styk s oběma syny. Styk může být stanoven například na jedno konkrétní odpoledne v týdnu a jeden víkend za 14 dní. V termínu určeném soudním rozhodnutím pak budete povinna manželovi syna ke styku předat. Pokud se ale bude chtít manžel se synem setkat i mimo termín určený soudem, bude záležet pouze na Vaší dobré vůli, zda takové setkání manžela se synem umožníte.

__

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Společná výchova dětí manželi - je nutné svolení druhého z rodičů s odvezením dětí na dovolenou?
- Odvození dítěte, dětí na dovolenou jedním z nerozvedených manželů - je nutné svolení druhého z manželů?
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Jak často mají prarodiče právo se setkávat s vnukem, vnučkou, vnoučaty?
- Styk prarodiče s vnukem, vnučkou, vnoučaty - jak často za měsíc?

Manželé, dvě děti (2,5 roku a 3 měsíce). S mou ženou máme delší dobu neshody, navštěvujeme manželskou poradnu s nevalným výsledkem. Moje žena má OCD (obsedantně kompulzivní poruchu projevující se především fobií z bakterií a infekce).
Moje žena se rozhodla, že se už dál nechce setkávat s mými rodiči (vlastní už nemá) a nechce ani, aby se s nimi setkávali naše děti. Jako důvody uvedla nedostatečné hygienické zázemí (z jejího pohledu) a chování mé matky k její osobě (objektivně docela ok).
Nebyla ochotná se domluvit na nějakém kompromisu dokud jsem v zákoně nenašel, že prarodiče mají právo styku se svými vnoučaty a naopak. Pak souhlasila s jedním odpoledne za měsíc.
Každé léto jezdíme na rodinnou dovolenou (moje původní velká rodina), sama se toho účastnit nechce, samotné děti se mnou pustit také nechce.
Chtěl bych se zeptat:
1. Co znamená "styk" v souvislosti prarodičů a dětí? Jak často? Jak dlouho?
2. Co můžu já, jako manžel, dělat se svými dětmi? Potřebuji souhlas své ženy, abych je vzal s sebou na týden na dovolenou? Může mi v tom nějak zabránit?
Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Jak ve svém dotazu správně uvádíte, ze zákona mají i prarodiče právo na styk se svými vnoučaty. To, jakým způsobem by měl styk probíhat, jak často by k němu mělo docházet či jak dlouho by měl trvat, však zákonem upraveno není. Tyto podrobnosti jsou většinou záležitostí dohody mezi rodiči a prarodiči. Frekvenci styku s prarodiči, kterou navrhla Vaše žena (jedno odpoledne za měsíc), považuji za nedostatečnou. Pokud s touto frekvencí nesouhlasí ani prarodiče a dohoda s Vaší ženou není možná, mohou se Vaši rodiče obrátit na okresní soud v místě bydliště Vašich dětí s návrhem na stanovení styku s dětmi. Až soud určí, v jakém rozsahu se mohou prarodiče s dětmi stýkat, bude muset Vaše žena toto rozhodnutí respektovat.
Jako otec samozřejmě můžete s dětmi odjet na dovolenou a souhlas Vaší ženy k tomu nepotřebujete. Vaše žena tedy dost dobře nemá možnost Vašemu odjezdu na dovolenou s dětmi zabránit. Má ale vůči dětem stejná práva jako Vy, takže i ona může s dětmi kdykoliv odjet rovněž bez Vašeho souhlasu. Nejlepší cestou samozřejmě je pokusit se s druhým partnerem na způsobu trávení dovolené s dětmi domluvit. Pokud to ale není možné, můžete s dětmi na dovolenou odjet i bez souhlasu své ženy.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemník s předkupní smlouvou - právo vyjádřit se ke stavbě v okolí bytového domu
- Má nájemník městského bytu právo vyjádřit se ke stavbě v okolí bytového domu?
- Má nájemník obecního bytu právo vyjádřit se ke stavbě v okolí bytového domu?
- Nájemce s předkupní smlouvou - právo vyjádřit se ke stavbě v okolí bytového domu
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Žádost o možnost vyjádření ke stavebnímu řízení nájemcem, nájemníkem bytu - v okolí bytového domu se bude stavět

Jako občan jsem uzavřel s městem Uherské Hradiště v roce 2000 Smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy podle § 50a občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. na bytovou jednotku v bytovém domě a Smlouvu o uzavření budoucí nájemní smlouvy na byt a následně nájemní smlouvu.
Tuto bytovou jednotku jsem si stejně jako ostatní občané (budoucí nájemníci a budoucí kupující) financoval z vlastních zdrojů ve výši 1.000.000 Kč - město jako investor bytového domu využilo a poskytlo státní dotaci na bytovou jednotku ve výši cca 300.000 Kč/ na 1 b. j.
Z tohoto důvodu byl List vlastnictví zapsán na město Uherské Hradiště a uzavřenou Smlouvou o budoucí kupní smlouvě se obě strany (jak město UH, tak i já jako občan) dohodly, že po uplynutí 20 let od právní moci kolaudace, převede prodávající (město UH) na kupujícího (na mou osobu) ve lhůtě 6 měsíců byt se všemi součástmi a příslušenstvím, jehož je kupující nájemcem, podle zákona č. 72/1994 Sb. do vlastnictví kupujícího - a to pouze za cenu uhrazení daně z převodu nemovitostí.
Celých 16 let se nic nedělo, vše bylo v pořádku – nyní (do vypršení lhůty zbývají 4 roky) se začíná v okolí našeho bytového domu rozmáhat stavební aktivita, se kterou nesouhlasíme.
Stavební úřad jsme požádali o účast ve stavebním řízení na základě toho, že jsou dotčena naše budoucí práva jako budoucích majitelů těchto b. j. , a to na základě existující uzavřené Smlouvě o budoucí kupní smlouvě.
Stavební úřad nás vyloučil ze stavebního řízení s odkazem, že nájemci bytů nejsou účastníci řízení a město UH tvrdí, že katastr odmítl zapsat na LV naše předkupní právo jako reálné věcné právo z důvodu toho, že tato Smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy, není předkupním právem a že katastr tohle nemůže zapsat. Abychom byli účastníci stavebního řízení, využili jsme existující Občanské sdružení, nicméně je zde moje otázka k zápisu na LV :
Mají pravdu? Je Smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy na byt předkupním právem, na základě kterého katastr zapíše na LV toto předkupní právo? Nebo není? Co je třeba udělat, aby se tak stalo? Děkuji. Daniela

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Stavební i katastrální úřad postupovaly správně.
Dle § 85/2 písm. b) stavebního zákona jsou účastníky územního řízení mimo jiné osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. Toto ustanovení není na Váš případ aplikovatelné, neboť právo na uzavření kupní smlouvy (které Vám vyplývá ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní) není věcným právem. Stavební úřad tedy ve Vašem případě správně vycházel z § 85/3 stavebního zákona, dle něhož účastníky územního řízení nejsou nájemci bytů, nebytových prostor nebo pozemků.
Co se týče stavebního řízení (které na územní řízení navazuje nebo s ním může být spojeno), je taxativní (uzavřený) výčet účastníků tohoto řízení obsažen v § 109 stavebního zákona; v tomto výčtu však nejsou nájemci bytů uvedeni (tzn. že nemohou být ani účastníky stavebního řízení).
Dále je nutné si uvědomit, že právo na uzavření kupní smlouvy (vyplývající ze smlouvy o smlouvě budoucí) je odlišné od předkupního práva (jedná se o právní instituty, které nelze zaměňovat) :
- dle § 1785 občanského zákoníku se smlouvou o smlouvě budoucí jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem (v tomto případě je tedy uzavření budoucí kupní smlouvy jisté, neboť k němu dojde po uplynutí sjednané doby či na výzvu jedné ze stran) ;
- dle § 2140 občanského zákoníku platí, že ujedná-li si předkupník k věci předkupní právo, vzniká dlužníku povinnost nabídnout věc předkupníkovi ke koupi, pokud by ji chtěl prodat (nebo např. darovat) třetí osobě (v tomto případě je tedy uzavření kupní smlouvy vázáno na splnění podmínky, že vlastník věci se rozhodne tuto věc prodat, v takovém případě je povinen ji přednostně nabídnout ke koupi tomu, komu svědčí předkupní právo).
Dle § 11/1 písm. g) katastrálního zákona se předkupní právo zapisuje do katastru nemovitostí, a to vkladem. Ve výčtu práv, která se do katastru nemovitostí zapisují vkladem však není právo na uzavření kupní smlouvy (ze smlouvy o smlouvě budoucí) uvedeno. Katastrální úřad tedy skutečně nemohl zapsat ve Váš prospěch do katastru nemovitostí předkupní právo, neboť Vám toto právo nesvědčí.
Domnívám se však, že právo na uzavření kupní smlouvy (ze smlouvy o smlouvě budoucí) může být do katastru nemovitostí zapsáno, a to poznámkou (nikoli tedy vkladem ani záznamem). Dle § 6 katastrálního zákona je poznámka zápis do katastru, kterým se zapisují významné informace týkající se evidovaných nemovitostí nebo v katastru zapsaných vlastníků a jiných oprávněných.
Dle § 23/1 písm. t) katastrálního zákona se k nemovité věci zapisuje poznámka mimo jiné o přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou osobu. Dle § 72/3 písm. a) katastrální vyhlášky se pak taková poznámka do katastru nemovitostí může zapsat například na základě smlouvy o smlouvě budoucí o převodu vlastnického práva. V tomto ohledu Vám doporučuji kontaktovat místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu a dotázat se ho, zda je dle jeho názoru možné (s poukazem na shora uvedená ustanovení katastrálního zákona a katastrální vyhlášky) zapsat Vám svědčící právo na budoucí uzavření kupní smlouvy do katastru nemovitostí poznámkou.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
vyhláška č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

FINANCE-DANĚ
- Přeměna baru na soukromý klub - elektronická evidence tržeb EET
- Elektronická evidence tržeb EET a přeměna baru na soukromý klub
- Jak se vyhnout zavedení EET - převod zařízení na soukromý klub
- Jak se vyhnout zavedení EET - převod baru na soukromý klub
- Jak se vyhnout zavedení EET - převod restaurace na soukromý klub

Pracuji v pronajatém baru a díky změnám, které nastanou a které by pro mě byli likvidační, bych chtěla bar změnit na soukromý klub. Můžete mě prosím napsat, co vše je třeba pro to udělat? ?Stanislav

ODPOVĚĎ:
"Soukromé kluby" by měly představovat spolky dle § 214 občanského zákoníku. Zde byste pak obsluhovali pouze členy spolku z jejich "příspěvků". K založení spolku jsou třeba nejméně 3 osoby. Pro založení spolku i nastavení konkrétních pravidel fungování spolku doporučuji konzultaci s advokátem, který doporučí nejvýhodnější nastavení s minimálními riziky.
Nicméně osobně tento postup považuji za obcházení zákona, neboť zjevně budete i nadále podnikat a obsluhovat kohokoli. S tímto se samozřejmě může pojit riziko sankcionování ze strany státních orgánů. Je tedy na Vašem podnikatelském zvážení, zda se touto cestou vydat. Náklady na EET osobně považuji za minimální, je rovněž možné aplikovat daňový odpočet. Zákaz kouření se bude vztahovat na veškerou Vaší konkurenci, nemělo by to tedy mít na bary zásadní dopad.

__

OBČAN-DLUHY
- Splnění podmínek oddlužení zaměstnancem - od kdy zaměstnavatel přestává strhávat část mzdy?
- Ukončení insolvenčních srážek mzdy zaměstnavatelem na příkaz insolvenčního správce - kdy přesně srážky ukončit?

Jako zaměstnavatel jsem dostala dopis od insolvenčního správce, kde nám oznamuje že ke dni 29.8.16 pan. splnil podmínky oddlužení plněním splátkového kalendáře. Žádá o ukončení provádění srážek z důchodu, uložené KS. Po schválení konečné zprávy soudem bude insolvenční řízení ukončené. Mám srazit zaměstnanci ještě splátku ze mzdy za 8/2016? Nebo mám počkat na rozhodnutí soudu? Děkuji, Alena.

ODPOVĚĎ:
Pokud jste dostala dopis od insolvenčního správce s žádostí o ukončení provádění srážek, další již neprovádějte. Není nutné čekat na rozhodnutí soudu.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Odchod na WC v pracovní době a povinnost "odpíchnout píchačku" na přestávku
- Označení píchačky při ochodu z pracoviště na WC - je to povinnost zaměstnance?
- Odchod se napít v pracovní době a povinnost "odpíchnout píchačku" na přestávku
- Napití se v pracovní době - jde o pracovní přestávku?
- Odchod na WC v pracovní době - jde o pracovní přestávku?

Manželce řekli pokud jde na WC či se napít (pití nesmí mít u sebe) musí si kartou píchnout odchod přestávka. Má na to zaměstnavatel právo? Děkuji. František

ODPOVĚĎ:
Zákon pouze stanoví, že zaměstnanec má po 6-ti hodinách nepřetržité práce nárok na přestávku na jídlo a oddech v délce nejméně 30-ti minut, a že tuto přestávku lze čerpat i po částech, přičemž jedna část musí činit nejméně 15 minut (§ 88 odst. 1 ZP). Pokud zaměstnanec nečerpá přestávku, má povinnost pracovat dle pokynů zaměstnavatele. Na druhou stranu by takový extrémní výklad ustanovení zákoníku práce mohl vést k závěru, že pokud se zaměstnavatel rozhodne určit zaměstnanci přestávku až skutečně po 6-ti hodinách práce, tak by celou tuto dobu zaměstnanec nesměl pít a dojí si na WC, což je samozřejmě nemožné. Takový výklad by byl v rozporu s dobrými mravy a zaručením uspokojivých a bezpečných podmínek pro výkon práce (§ 1a odst. 1 písm. b) ZP).
Na základě výše uvedeného je dle mého názoru jednání zaměstnavatele v rozporu se zákoníkem práce.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Pauzy při řízení řidičem kamionu - noční jízda
- Pauzy při řízení řidičem MKD - noční jízda
- Po kolika hodinách řízení musí řidič kamionu udělat pauzu? (práce v noci, noční jízda)
- Po kolika hodinách řízení musí řidič kamionu udělat pauzu? (práce ve dne)
- Pauza při řízení kamionu (zastavený tachograf) - nárok na mzdu od zaměstnavatele
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Má řidič MKD právo na mzdu v době odpočinku (pauza v řízení, zastavený tachograf)
- Má řidič kamionu právo na mzdu v době odpočinku (pauza v řízení, zastavený tachograf)

Mám dotaz, který zajímá všech mých 80 spolupracovníků v dopravní firmě, ve které pracuji. Již je ve Vaší databázi zodpovězena otázka pracovní doby řidičů, ze které jasně vyplývá zejména následující: řidič v MKD má maximální dobu výkonu 13 hodin, při jízdě mezi 22-6h je doba výkonu zkrácena na 10h, při noční jízdě je povinen po 3h udělat 45minutovou pauzu.
Náš zaměstnavatel nám neustále tvrdí, že na základě různých výjimek a doplňujících předpisů toto dodržovat nemusí a že můžeme v nočním režimu dělat 15ti hodinové výkony, jezdit 4,5 hodiny v kuse bez pauzy a že naše pracovní doba je pouze doba kdy máme na tachografu jízdu, nebo práci. Jsme vysláni na 15ti denní turnus, po kterém máme 6 dní volno a oni nám tvrdí, že nemáme ani naplněn fond pracovní doby a dostáváme minimální mzdu pro řidiče, která je cca 12.000 Kč + 3600 Kč paušální příplatky za 18-25 dní strávených dní v práci, bez ohledu na odpracované hodiny. Je zaměstnavatel v právu takto jednat a je nějaká možnost takového obcházení předpisů, jak zaměstnavatel tvrdí. Děkuji za odpověď.Zdeněk.

ODPOVĚĎ:
Problematika pracovní doby v dopravě je velmi složitá. Obecně lze říci, že platí následující předpisy:
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 se vztahuje na silniční dopravu uvnitř EU a platí pro přepravu zboží vozidly o maximální hmotnosti větší než 3,5 tuny včetně návěsu nebo přívěsu a pro přepravu cestujících vozidly pro více než devět osob včetně řidiče. V čl. 3 jsou však uvedeny výjimky, na které se dané nařízení nevztahuje.
Evropská dohoda o práci osádek v mezinárodní silniční dopravě (dohodu AETR) vydanou jako vyhláška č. 108/1976 Sb. , se vztahuje na mezinárodní dopravu tehdy, pokud se přeprava uskutečňuje mezi zeměmi EU a smluvními zeměmi dohody AETR (např. mezi Českem a Běloruskem).
Při přepravě vozidly, na která se nevztahuje nařízení č. 561/2006 ani dohoda AETR, ani vyhláška č. 281/2007 Sb. , musí být dodržena ustanovení zákoníku práce o délce pracovní směny, odpočinku mezi směnami a odpočinku v týdnu. Denní doba řízení není omezena a bezpečnostní přestávka po stanovené době řízení je určena nařízením vlády č. 168/2002 Sb.
Níže uvádím úpravu v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006, kde je uveden nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami a nepřetržitý odpočinek v týdnu. Jak již bylo uvedeno výše, z daného Nařízení existují výjimky.
Čl. 4 písm. g) : „denní dobou odpočinku“ denní doba, během níž může řidič volně nakládat se svým časem a která zahrnuje „běžnou denní dobu odpo¬činku“ nebo „zkrácenou denní dobu odpočinku“: — „běžnou denní dobou odpočinku“ se rozumí doba odpočinku v celkovém trvání nejméně 11 hodin. Tuto běžnou dobu odpo¬činku lze případně rozdělit do dvou časových úseků, z nichž první musí být nepřerušená doba v celkovém trvání nejméně 3 hodin a druhý nepřerušená doba v celkovém trvání nejméně 9 hodin, — „zkrácenou denní dobou odpočinku“ se rozumí doba odpočinku v celkovém trvání nejméně 9 hodin, ale kratší než 11 hodin;
Článek 8
1. Řidič musí dodržovat denní a týdenní doby odpočinku.
2. V průběhu každých 24 hodin po skončení předchozí denní nebo týdenní doby odpočinku musí mít řidič novou denní dobu odpočinku. Je-li denní doba odpočinku v průběhu těchto 24 hodin alespoň 9 hodin, ale kratší než 11 hodin, považuje se dotyčná denní doba odpočinku za zkrácenou.
3. Denní dobu odpočinku lze prodloužit na běžnou nebo zkrácenou týdenní dobu odpočinku.
4. Mezi dvěma týdenními dobami odpočinku smí mít řidič nanejvýš tři zkrácené denní doby odpočinku. 5. Odchylně od článku 2, jsou-li ve vozidle přítomni nejméně dva řidiči, musí mít každý z nich denní odpočinek nejméně 9 hodin za každé období 30 hodin od skončení denní nebo týdenní doby odpo¬činku.
6. Ve kterýchkoli dvou po sobě následujících týdnech musí mít řidič — dvě běžné týdenní doby odpočinku nebo — jednu běžnou týdenní dobu odpočinku a jednu zkrácenou dobu odpočinku v celkové délce 24 hodin. Zkrácení však musí být vyrovnáno odpovídající dobou odpočinku vybranou v celku před koncem třetího týdne následujícího po dotyčném týdnu. Týdenní doba odpočinku musí začít nejpozději po uplynutí šesti 24hodinových časových úseků od skončení předchozí týdenní doby odpočinku.
Článek 9
1. Odchylně od článku 8 může být běžná denní doba odpočinku, pokud řidič doprovází vozidlo přepravované na trajektu nebo po železnici, přerušena nanejvýš dvakrát jinými činnostmi, které nepřesahují celkem jednu hodinu. Během běžné denní doby odpočinku musí mít řidič k dispozici lůžko nebo lehátko.
2. Jakákoli doba, kterou řidič stráví na cestě do místa nebo z místa, kde se ujme vozidla, které spadá do působnosti tohoto nařízení a které se nenachází v místě řidičova bydliště ani v provozovně zaměstnavatele, kde má řidič obvyklou základnu, se nezapočítává jako doba odpočinku, pokud se řidič nenachází na trajektu nebo ve vlaku a nemá přístup k lůžku nebo lehátku.
3. Jakákoli doba, kterou řidič stráví řízením vozidla, které nespadá do působnosti tohoto nařízení, k vozidlu nebo od vozidla, které spadá do působnosti tohoto nařízení a které se nenachází v místě řidičova bydliště ani v provozovně zaměstnavatele, kde má řidič obvyklou základnu, se započítává jako jiná práce.
Čl. 4 písm. h) :
týdenní dobou odpočinku“ týdenní doba, během níž může řidič volné nakládat se svým časem a která zahrnuje „běžnou týdenní dobu odpočinku“ a „zkrácenou týdenní dobu odpočinku“: — „běžnou týdenní dobou odpočinku“ se rozumí doba odpočinku v celkovém trvání nejméně 45 hodin, „zkrácenou týdenní dobou odpočinku“ se rozumí doba odpo¬činku kratší než 45 hodin, která smí být za podmínek stanovených v čl. 8 odst. 6 zkrácena na nejméně 24 po sobě následujících hodin.

__

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Vymazání otce dítěte z rodného listu a zapsání nového manžela
- Vymazání otce dítěte z rodného listu a zapsání nového přítele, partnera
- Je možné zapsat nového přítele jako otce do rodného listu?
- Zapsání nového přítele do rodného listu dítěte a vymazání původního otce
- Zapsání nového manžela do rodného listu dítěte a vymazání původního otce
- Zrušení otcovství matkou - postup, návod
- Je nutný souhlas otce dítěte se zrušením otcovství
- Musí otec dítěte souhlasit se zrušením otcovství?
- Musí otec dítěte souhlasit s vymazáním z rodného listu?

Chci se zeptat mám 3letého syna s bývalým přítelem který nemá zájem už od narození. V současné době mám manžela, který bere mého syna jako svého vlastního i syn bere manžela jako svého otce tak se chci zeptat jestli jde bývalého smazat z rodného listu a místo něj zapsat manžela. Jaký je postup? Děkuji, Petra.

ODPOVĚĎ:
Jestliže se Váš manžel chce i po právní stránce stát otcem Vašeho syna, bude zapotřebí, aby podal k okresnímu soudu v místě synova bydliště návrh na osvojení (adopci) Vašeho syna. Se sepsáním návrhu může Vašemu manželovi pomoci právník nebo pracovnice orgánu sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě synova bydliště. K osvojení je zapotřebí souhlasu zákonných zástupců (biologických rodičů) dítěte. Souhlas synova otce je možné nahradit rozhodnutím soudu za předpokladu, že otec po dobu nejméně šesti měsíců neprojevoval o dítě opravdový zájem zejména tím, že dítě nenavštěvoval, neplnil vyživovací povinnost apod. Vzhledem k tomu, že synův biologický otec nejeví o syna od narození zájem, neměl by po této stránce nastat problém. Jakmile soud návrhu Vašeho manžela vyhoví, stane se Váš manžel synovým otcem se všemi právy a povinnostmi, která k otcovství patří (včetně vyživovací povinnosti vůči synovi).

__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD
- Zkrácený úvazek a práce přesčas (vedoucí pracovník)
- Práce přesčas vedoucího pracovníka a zkrácený úvazek

Pracuji jako vedoucí školní jídelny s úvazkem 5 hodin denně. U vedoucích zaměstnanců se 150 hodin ročně navíc nepovažuje za přesčasy. Když mám zkrácený úvazek, platí také 150 hodin? Děkuji, Lenka.

ODPOVĚĎ:
Dle § 78 odst. 1 písm. i) ZP platí, že u zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce až nad stanovenou týdenní pracovní dobu, což je 40 hodin týdně a těmto zaměstnancům nelze práci přesčas nařídit.
Tedy máte povinnost pracovat po zaměstnavatele sjednaný rozsah týdenní pracovní doby. Pokud by po Vás zaměstnavatel chtěl práci nad tento sjednaný rozsah, musí mít Váš souhlas, jinak jste oprávněna výkon takové práce odmítnout. Až do 40-ti hodin týdně se ale nebude jednat o práci přesčas, pokud budete pracovat nad tuto dobu, náleží Vám za odpracované hodiny mzda, nikoliv ale příplatek za práci přesčas. V praxi si nedovedu aplikaci Vámi uvedeného ustanovení ve Vašem případě představit, neboť byste musela nejdříve týdně odpracovat dalších 15 hodin týdně navíc, aby se pak mohlo hovořit o přesčasech, které Vám zaměstnavatel navíc nemůže nařídit. Rozsah 150 hodin ročně platí u normálních zaměstnanců, u vedoucích je takto možno sjednat veškerou práci přesčas (§ 114 odst. 3 ZP).

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Vyčištění bytu po ukončení nájmu úklidovou firmou - je možné to vyúčtovat nájemníkovi když byl byt v dobrém stavu a uklizený?
- Majitel pronajímaného bytu ho nechal uklidit úklidovou firmou - může účtovat tyto náklady původnímu nájemníkovi, nájemci?
- Nájemce předal uklizený byt - musí uhradit náklady úklidové firmy za úklid, který nebyl potřeba?
- Nájemník předal uklizený byt - musí uhradit náklady úklidové firmy za úklid, který nebyl potřeba?

Měla jsem pronajatý byt 1 rok (2015-2016). Ve smlouvě nebyl uveden požadavek na výmalbu ani úklid bytu. Po odstěhování mi majitel sdělil, že byt byl nechutný (ač fotografie bytu a vnitřních částí skříní dokazují uklizenost i stěhováci mohou potvrdit, že stěhovali a já utírala skříně) a že potřeba byt vyčistit a desinfikovat profesionální službou v částce 3 000 Kč a pokud na to nepřistoupím vyúčtuje mi 12 000 Kč ještě za vymalování, úklid po vymalování, vyčištění odpadů a výměnu baterií (při stěhování byly baterie plně funkční). Může požadovat majitel tento poplatek?
Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
Dle § 2293/1 občanského zákoníku platí, že při skončení nájmu je nájemce povinen odevzdat byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.
Pokud s tvrzením pronajímatele o neprovedení úklidu (a dalšími tvrzeními) nesouhlasíte, nejste samozřejmě povinna pronajímateli cokoli hradit. V takovém případě nemusíte na pronajímatelův požadavek buď vůbec reagovat, popř. můžete pronajímateli písemně sdělit, že dle Vašeho názoru jste byt předala v pořádku. Dále vyčkejte, zda se bude pronajímatel domáhat úhrady jím požadované částky soudní cestou či zda se jedná pouze o pokus obohatit se na Váš účet.
Pro posílení Vašeho procesního postavení (pakliže Vás bude pronajímatel skutečně žalovat) Vám doporučuji opatřit si maximum důkazů o řádném předání bytu již nyní. Zejména se jedná o fotodokumentaci bytu (ke dni jeho předání při začátku a konci nájmu), popř. o písemná vyjádření zaměstnanců stěhovací firmy (budou-li ochotni písemně potvrdit, v jakém stavu byl předmětný byt v době, kdy stěhovali Váš nábytek).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Nedodržení slibu zaměstnavatelem - slíbena vyšší mzda než je ve mzdovém výměru, vymáhání rozdílu slíbené mzdy a reálné
- Vymáhání rozdílu mzdy slíbené a reálné - postup
- Vymahatelnost ústního příslibu vyšší mzdy - vymáhání rozdílu slíbeného a skutečného (reálného)

Nastoupila jsem do společnosti, jejíž vedení mi slíbilo určitý obnos peněz měsíčně (do mzdového výměru mi napsali minimální základ a možnost odměn). Slíbená výše mzdy byla dodržována téměř rok do 04/2016, kdy jsem začala dostávat pouze minimum (chtěli mi účelně snížit průměrnou mzdu a chtěli abych z finančních důvodů odešla). Jelikož jsem neodešla, tak jsem obdržela výpověď z důvodu nadbytečnosti. Mám nějakou možnost, aby mi byla doplacena slíbená mzda?
Změna mzdového výměru mi byla opakovaně slibována, ve společnosti peníze od 04/2016 rozděluje manželka /ředitelka/ osoby fakticky řídící společnost a takto úmyslně porušuje slíbené mzdy téměř všech zaměstnanců. Děkuji za odpověď, Kamila.

ODPOVĚĎ:
V daném případě je rozhodující, jak byla odměna koncipována, tzn. co bylo podmínkou jejího dosažení. To by mělo být obsaženo v pracovní smlouvě, ve vnitřním předpisu zaměstnavatele, popř. jinak sděleno zaměstnanci. Pokud za daný měsíc podmínku splníte, tak máte na vyplacení odměny nárok, pokud nikoliv pak máte nárok na mzdu dle mzdového výměru, popř. poměrnou část odměny. Pokud byste měla na odměnu nárok a nebyla Vám vyplacena, pak se můžete písemně obrátit na zaměstnavatele a chtít doplacení. V případě neplnění ze strany zaměstnavatele byste musela podat žalobu k soudu, popř. dát podnět k inspektorátu práce, aby provedl u zaměstnavatele kontrolu, což ale nepovede k tomu, že vám zaměstnavatel bude muset dlužné peníze doplatit.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Žádost na výživu a náklady neprovdané matky od otce dítěte - postup, návod
- Žádost na výživu a náklady neprovdané matky od otce dítěte - jsou nutné paragony, účtenky dokazující výdaje?
- Výživné na neprovdanou matku dítěte

Budu žádat od otce dítěte příspěvek na výživu a některé náklady neprovdané matky (slehnutí). Pravidla znám, ale nemám potřebné doklady a účtenky jako důkaz, co vše jsem musela platit v těhotenství. Otázka je, zda by popř. postačil souhlas otce dítěte, že tyto nákupy potvrzuje a ví o nich? Děkuji, Gabriela.

ODPOVĚĎ:
Pokud předpokládáte, že otec odsouhlasí výši nákladů, které Vám vznikly v souvislosti s těhotenstvím, porodem a slehnutím, pak by bylo nejjednodušší cestou požádat jej, aby Vám na úhradu těchto výdajů přispěl dobrovolně, bez soudního řízení. Jestliže otec dítěte odmítne a dohoda s ním nebude možná, budete se muset obrátit na soud. V takovém případě samozřejmě můžete zkusit požádat otce dítěte, aby výši Vašich nákladů odsouhlasil a pokud se Vám podaří získat jeho písemný souhlas, připojit tento souhlas k návrhu, který budete podávat na soud. Jestliže ale souhlas otce dítěte nezískáte, můžete se vzhledem k absenci dokladů a účtenek snadno ocitnout v důkazní nouzi. Proto doporučuji zkusit se nejprve s otcem dítěte dohodnout, aby příspěvek poskytl dobrovolně.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace ojeté motorky - skrytá vada
- Reklamace ojetého motocyklu - skrytá vada
- Skrytá vada motocyklu - reklamace

1/9/2016 jsem prodal motorku za 41 000 Kč. Pán byl seznámen s vadou že motorka jede špatně za studena, že se musí nejdřív zahřát a až pak se rozjede normálně. Odjel na motorce domů cca 100km, 5/9/2016 jsme se sešli na úřadě a přepsaly jsme jí. Včera (23.10.2016) (23.10.2016) (19.10.2016) (19.10.2016) (19.10.2016) (11.09.2016) mě ale pán volal, že motorka už přestala jet i po zahřátí, dal jí do servisu a čeká na vyčíslení ceny a zkusí uplatnit reklamaci. Jsem v právu já, jelikož pán o závadě věděl, i přesto že se zhoršila nebo je v právu pán a já se musím smířit že mě vrátí zpět nepojízdnou motorku?
Děkuji, Jakub.

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná skutečně o závadu, na kterou byl kupující upozorněn, nárok na slevu či odstoupení mít nebude. Nicméně byl pouze upozorněn na to, že motocykl pojede po zahřátí, nikoli že nebude jezdit vůbec. Je také možné, že tato nová vada projevila až po samotném prodeji.
Pokud se bude jednat o jinou vadu, která zde byla v době prodeje a na kterou nebyl kupující upozorněn, vzniknou kupujícímu vůči Vám práva z vadného plnění. Zde bude především záviset, jak je vada závažná a jakou míru porušení smlouvy založí. Podle míry porušení smlouvy může mít následující nároky:
Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo na:
b) na odstranění vady opravou věci,
c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d) odstoupit od smlouvy.
Je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo:
a) na odstranění vady, anebo
n) na přiměřenou slevu z kupní ceny.
Sleva z kupní ceny by v zásadě měla odpovídat ceně opravy motocyklu. Z vašeho dotazu však jednoznačně nelze určit, zda mu opravdu vznikl některý z výše uvedených nároků

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Vyplacení manželky při rozvodu - firma manžela postavila v době manželství hodnotnou stavbu
- Nárok manželky na zisk z firmy manžela v době manželství - rozvod manželství

Chtěla bych odejít od manžela a následně se rozvést. Máme jedno dospívající dítě, které by bylo po rozvodu se mnou. Manžel by ho mohl vídat kdykoliv, nebo bych svolila i ke střídavé péči.
Manžel vlastní většinový podíl ve firmě, kterou založil se svým otcem v roce 1993. Svatbu jsme měli v roce 2000. V roce 2004 se začal stavět nový areál firmy, kde i s manželem bydlíme. Celý areál má hodnotu asi 40. mil. korun a je celý splacený, není na něm žádný dluh. Jde mi o to, když odsud se synem odejdu, zda-li mám nárok na nějaké peníze z ceny areálu firmy a jejího fungování. Manžel říká, že firma i auta, která máme napsaná na firmu, jsou jen jeho a já nemám na nic nárok. Já jsem v domácnosti a peněz mám ušetřených minimálně. Také bych se chtěla zeptat, jestli se někde dá zjistit celkový roční příjem firmy.
Děkuji, Hedvika.

ODPOVĚĎ:
Pro vypořádání společného jmění manželů (SJM) ve svazku, v němž jeden nebo oba manželé podnikají, jsou rozhodující zejména tyto skutečnosti:
- zda se jeden z manželů stal (spolu) vlastníkem firmy před či po uzavření sňatku
- jakým způsobem se stal jejím vlastníkem
- jak se prostředky ze SJM podílely na získání, případně dalším rozvoji firmy
Jestliže Váš manžel založil firmu v době, kdy jste ještě nebyli manželé, Vy jako manželka nemáte nárok na jakýkoliv podíl ve firmě svého manžela. Nicméně zisk, který firma generuje během manželství, je již součástí SJM a stává se tedy součástí případného dělení SJM po rozvodu manželství. Co se týče zmiňovaného areálu firmy, pokud jste do jeho výstavby investovali také finanční prostředky, které byly součástí SJM, pak lze při vypořádání SJM požadovat vyplacení poloviny těchto investovaných prostředků. Investování těchto prostředků je však zapotřebí prokázat (fakturami, výpisy z účtů apod.). Jestliže však byl areál vybudován pouze z prostředků firmy, bude součástí SJM pouze zisk, který firma za dobu Vašeho manželství vygenerovala. Roční příjem firmy je zjistitelný z jejího daňového přiznání.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Diskriminace strážníků - 1 stravenka za 12hodinovou směnu, ostatní zaměstnanci města mají za 8hodinovou směnu
- Stravenky pro strážníky městské policie - diskriminace v množství stravenek za odpracovanou dobu
- Stravenky pro strážníky obecní policie - diskriminace v množství stravenek za odpracovanou dobu

Již několik let pracuji jako strážník městské policie města Čelákovice a tudíž jsem zaměstnancem města.
Městská policie má zajištěn nepřetržitý provoz ve dvou (denních a nočních) 12ti hodinových směnách.
Strážníkům jsou poskytovány, stejně jako všem ostatním zaměstnancům, jako benefit, stravenky. 1 stravenka na 1 směnu. Tímto systémem jsou poskytovány stravenky ve stejné nominální hodnotě i ostatním zaměstnancům. Ovšem ti ale pracují v 8mi hodinových směnách. Tudíž logicky strážníci dostávají mnohem méně stravenek než ostatní zaměstnanci, přitom musí měsíčně splnit stejný fond pracovní doby. Za zmínku jistě stojí fakt, že tento stav není upraven žádnou kolektivní smlouvou nebo interním předpisem, natož aby s ním strážníci souhlasili.
Je tedy vůbec možné, případně po kom a jak žádat nápravu tohoto diskriminačního stavu?
Děkuji, Bedřich

ODPOVĚĎ:
Dle § 16/1 zákoníku práce je každý zaměstnavatel povinen zajišťovat rovné zacházení se všemi svými zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.
Ve Vámi popsaném případě se tudíž nejedná o diskriminaci určité skupiny zaměstnanců, nýbrž by se mohlo jednat o nerovné zacházení s určitou skupinou zaměstnanců ze strany zaměstnavatele.
Pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům plnění, na která nemají ze zákona právo (tzn. že ne/poskytnutí těchto plnění závisí pouze na rozhodnutí zaměstnavatele) a která jsou např. nemzdové povahy (tzv. benefity), musí i v tomto případě přistupovat ke všem zaměstnancům rovným způsobem.
Je-li poskytování stravenek ve Vašem případě vázáno na počet odpracovaných směn (tzn. 1 stravenka za 1 odpracovanou směnu), měl by zaměstnavatel zohlednit i skutečnost, že délky pracovních směn jeho jednotlivých zaměstnanců se liší. Jedná se o nerovné zacházení, je-li jednomu zaměstnanci poskytnuta stravenka o určité nominální hodnotě za odpracování určité doby (která představuje 1 pracovní směnu tohoto zaměstnance) zatímco jinému zaměstnanci je poskytnuta stravenka o stejné nominální hodnotě za odpracování delší doby (která představuje rovněž 1 pracovní směnu tohoto zaměstnance).
Dle § 236/2 zákoníku práce musí být výše finančního příspěvku zaměstnavatele na stravování jeho zaměstnanců (je-li takový příspěvek zaměstnavatelem poskytován) dohodnuta v kolektivní smlouvě nebo stanovena ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.
V současné chvíli můžete svého zaměstnavatele upozornit na jeho právně závadný postup při poskytování stravenek zaměstnancům a domáhat se nápravy. Nepovede-li toto jednání ke změně, budete oprávněn se v této věci obrátit na soud. Za tímto účelem můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Postup zaměstnavatele můžete nechat rovněž prověřit místně příslušným oblastním inspektorátem práce:
http://www.suip.cz/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Svěření vnoučete do péče - vymáhání výživného po rodičích
- Svěření vnoučete do pěstounské péče - může to udělat potencionální pěstoun nebo OSPOD?
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Kdo žádá o svěření do péče - zájemce o pěstounství nebo OSPOD?
- Svěření do péče pěstouna - kdo a jak žádá o svěření dítěte do péče?

11/2014 mi byla do péče svěřena vnoučata. Otec dětí do dnešního dne neuhradil žádné výživné, matka neplatí od 01/2016. Ani jeden z rodičů nemá o děti zájem: matka děti viděla naposledy 02/2016 a otec 04/2016. Je na ně podáno jak trestní oznámení pro neplacení výživného, tak i exekuce od 09/2016: Můžu tedy o vnoučky zažádat do pěstounské péče sama? Nebo musím přes odbor sociálních věcí a zdravotnictví?
Děkuji, Michaela.

ODPOVĚĎ:
Ohledně vymáhání dlužného výživného jste v tuto chvíli již učinila vše, co jste učinit mohla. Žádost o svěření dítěte (dětí) do pěstounské péče se zpravidla podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností v místě trvalého pobytu žadatele. Zprostředkování pěstounské péče se ale neprovádí v případě, kdy návrh na svěření dítěte do péče podává fyzická osoba k dítěti příbuzná nebo blízká dítěti nebo jeho rodině. V takovém případě máte možnost podat návrh na svěření dětí do pěstounské péče přímo k soudu, aniž byste nejdříve podávala žádost u obecního úřadu. Soud je však povinen si stanovisko orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) vyžádat, takže návštěvou obecního úřadu v místě Vašeho bydliště nic nezkazíte.
Vzhledem k tomu, že o děti již pečujete, považuji za důležité Vás upozornit na to, že současná právní úprava se na pěstounskou péči jako prostředek k získání finančních prostředků (péče o děti je zajištěna již jejich svěřením do Vaší péče) dívá poměrně přísně. I když Vám vnoučata budou svěřena do pěstounské péče, neznamená to, že Vám bude automaticky přiznána také odměna pěstouna. Zákon o sociálně právní ochraně dětí stanoví, že prarodiče mohou získat tuto odměnu pouze v případech hodných zvláštního zřetele, zejména s ohledem na sociální a majetkové poměry pečující osoby a rodin dětí. V zásadě je zde snaha o to, aby pěstounské dávky obdrželi prarodiče tehdy, pokud by bez jejich přiznání nemohlo být o dítě v rámci rodiny řádně postaráno, takže by v zásadě nezbylo než umístit dítě do pěstounské péče cizí osoby nebo do ústavní péče. Z tohoto důvodu je zapotřebí se připravit na to, že bude zkoumána celková finanční a majetková situace rodičů i Vás a k přiznání dávek dojde pouze tehdy, pokud úřad dospěje k závěru, že bez této formy pomoci nebude dítěti možné zajistit péči.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Stipendium na VŠ od zaměstnavatele a zařazení na pozici kde není nutné vzdělání - možnost vypovědět stipendijní smlouvu
- Vypovězení stipendijní smlouvy - práce u zaměstnavatele u které není nutné studované vzdělání

Měl jsem stipendium na střední škole od jedné strojírenské firmy upsal jsem se k ní na čtyři roky. Od 8/2016 jsem nastoupil na hlavní pracovní poměr, ale práci mi dali na místě kde jsem nepotřeboval žádné vzdělání. Lze od smlouvy odstoupit, aniž bych musel vracet stipendium? Děkuji, Aleš.

ODPOVĚĎ:
V daném případě se pravděpodobně jedná o zvýšení kvalifikace dle § 231 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Neznám však přesné znění Vaší dohody se zaměstnavatelem. Pokud by se o zvýšení kvalifikace dle tohoto ustanovení jednalo a Vy byste v případě předčasného odchodu od tohoto zaměstnavatele měl povinnost k úhradě dohodnuté částky, pak by Vám tato povinnost nevznikla v případě, že by zaměstnavatel nevyužíval v posledních 12-ti měsících po dobu nejméně 6-ti měsíců kvalifikaci, kterou na základě Vaší dohody se zaměstnavatelem jste měl dosáhnout (§ 235 odst. 3 písm. d) ZP).

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Nezaslání žádosti o prodloužení podpůrčí doby zaměstnancem s pracovním úrazem a nevyplácení doplatku ke mzdě
- Vymáhání doplatku ke mzdě po pracovním úraze od zaměstnavatele
- Nezaslání žádosti o prodloužení podpůrčí doby zaměstnancem s pracovním úrazem a nevyplácení doplatku platu
- Vymáhání doplatku mzdy po pracovním úraze od zaměstnavatele
- Nezaslání žádosti o prodloužení podpůrčí doby zaměstnancem s pracovním úrazem a nevyplácení dorovnání mzdy zaměstnavatelem
- Vymáhání dorovnání mzdy po zaměstnavateli po pracovním úrazu zaměstnance

09/2013 se mi stal pracovní úraz. V pracovní neschopnosti jsem byl 10 měsíců a následoval invalidní důchod 2. stupně. Byl jsem převeden na jinou práci, ale dodnes jsem s krátkými přestávkami v pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel mi odmítá doplácet do mého průměrného platu před úrazem, jelikož mu prý Kooperativa sdělila, že jsem nepožádal o prodloužení podpůrčí doby od správy sociálního zabezpečení. Toto mi zaměstnavatel oznámil po 8 měsících co jsem naposledy dostal mzdu, jinak se mnou celou dobu absolutně nekomunikoval a jakékoli výzvy nereagoval. Chtěl bych Vás tímto poprosit o radu, jakým způsobem bych měl dále postupovat, protože můj současný a jediný příjem je pouze invalidní důchod. Celková částka kterou mi zaměstnavatel dluží v tuto dobu činí již 120.000 Kč. Předem děkuji za jakoukoli radu a moc Vás zdravím. Děkuji, Jan.

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel má povinnost doplácet zaměstnanci při pracovním úrazu náhradu na ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (tj. rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem a plnou výši náhrady mzdy nebo nemocenské při trvání dočasné pracovní neschopnosti). Pokud jste stále v pracovní neschopnosti, ale skončila Vám podpůrčí doba k vyplácení nemocenské dle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění, pak dochází dle mého názoru k podstatným změnám poměrů poškozeného, které jsou rozhodující pro určení výše náhrady, neboť výše Vám vyplácené nemocenské je 0,-Kč. Zaměstnavatel, resp. V byste se měl tedy v tomto případě domáhat u zaměstnavatele doplácení náhrady ve vyšší výši než doposud.
Uvádíte, že zaměstnavatel Vám náhradu ve vyšší výši odmítl vyplatit, neboť odkázal na vyjádření pojišťovny Kooperativa s tím, že jste nepožádal o prodloužení podpůrčí doby k výplatě nemocenské u okresní správy sociálního zabezpečení. Vztah náhrady škody z pracovního úrazu je vztahem mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, pojišťovna je smluvní stranou zaměstnavatele. Dle zákoníku práce má povinnost plnění zaměstnavatel, on je za plnění povinnosti dle zákoníku práce odpovědný, jakým způsobem si to pak vykomunikuje se svoji pojišťovnou, se nedotýká práv zaměstnance. Na druhé straně je jasné, že zaměstnavatel hájí svůj majetek a Vy po uplynutí podpůrčí doby máte právo požádat o její prodloužení, abyste mohl i nadále po určitou dobu pobírat dávky nemocenského pojištění. Zaměstnavatel měl však povinnost vyplácet Vám náhradu měsíčně a komunikovat s Vámi ohledně vyplácené náhrady škody.
V daném případě bych Vám tedy doporučila obrátit se na zaměstnavatele písemně s požadavkem na doplacení náhrady na ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti dle nyní platného § 271a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění. Uveďte, že žádáte odůvodnění, proč Vám není náhrada vyplácena, neboť toto je povinnost zaměstnavatele, nikoliv pojišťovny jako smluvní strany zaměstnavatele.
Pokud Vám zaměstnavatel nebude chtít danou náhradu vyplatit, musel byste se obrátit na soud s žalobou. V tom případě bych Vám doporučila kontaktovat advokáta, se kterým byste celý případ konzultoval.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZY
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za nemoc z povolání - syndrom karpálního tunelu
- Syndrom karpálního tunelu - odškodnění od zaměstnavatele za nemoc z povolání

10/2015 mi byla ukončena pracovní smlouva v důsledku zrušení pracovního místa. Při výstupní lékařské kontrole mi bylo zjištěno OHROŽENÍ nemocí z povolání – syndrom karpálního tunelu. U mého typu zaměstnání toto onemocnění vzniká běžně. Mám nárok na nějaké odškodnění, např. zhoršení společenského uplatnění? Jsem kvůli tomu nyní obtížně zaměstnatelná. Když mě přece jen někdo zaměstná a nemoc z povolání propukne, koho mám nárokovat na odškodnění?
Děkuji, Barbora.

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o ohrožení nemocí z povolání, pak zákoník práce nespojuje s tímto závěrem nárok zaměstnance na náhradu škody. Na druhou stranu, pokud je tento závěr konstatován a zaměstnanec nemůže nadále konat dosavadní práci, protože další pokračování práce by vedlo ke vzniku nemoci z povolání, pak je zaměstnavatel povinen zaměstnance převést na jinou práci a doplatit mu rozdíl mezi dříve dosahovaným výdělkem oproti nyní dosahovanému výdělku, pokud je tento nižší. Další možností zaměstnavatele je dát zaměstnanci výpověď, ale s odstupným ve výši 12-ti násobku průměrného výdělku.
Pokud následně dojde u zaměstnance k onemocnění nemocí z povolání, zaměstnanec bude požadovat náhradu škody u toho zaměstnavatele, u kterého pracoval naposledy. Pokud se prokáže, že již dřívější zaměstnavatel měl vliv na vzniku této nemoci z povolání, bude se pak také na náhradě škody poměrně podílet.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Žádost na příspěvek na živobytí a výpis z účtu - je to oprávněné?
- Ukázání výpisu z účtu žadatelem o příspěvek na živobytí - je to oprávněné a v pořádku?
- Vyloučení posuzované osoby - může chtít úřad práce občanský průkaz s jiným trvalým pobytem?
- Ukázání občanského průkazu s jiným pobytem k vyloučení posuzované osoby - může to Úřad práce požadovat?

Úřad práce pro žádost na příspěvek na živobytí požaduje výpis z bankovního účtu - je to oprávněné?
Úřadu práce jsem prokázal k vyloučení posuzované osoby Občanský průkaz s jiným trvalým bydlištěm ÚP požaduje nájemní smlouvu je toto oprávněné?
děkuji
S pozdravem Štefan

ODPOVĚĎ:
Nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí. Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení.
K žádosti o příspěvek na živobytí musí být přiloženy mj.
a) doklady o výši příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob v rozhodném období,
b) doklad o tom, že byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení jsou užívány na základě smlouvy, rozhodnutí nebo jiného právního titulu,
c) doklad o podlahové ploše bytu nebo jiného než obytného prostoru,
e) doklad o výši a úhradě nájemného, popřípadě o výši obdobných nákladů spojených s vlastnickou formou bydlení, družstevní formou bydlení nebo jinou než nájemní, družstevní nebo vlastnickou formou bydlení,
f) doklad o výši pravidelných úhrad za služby bezprostředně spojené s užíváním bytu, jiného než obytného prostoru nebo ubytovacího zařízení a rozpis těchto služeb,
g) doklad o výši úhrady za dodávku elektrické energie a plynu, případně dalších druhů paliv, a rozpis těchto energií.
Tedy Vámi uváděné podklady, které jsou požadovány ze strany příslušného úřadu, jsou požadovány oprávněně.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Zfalšovaný podpis na žádosti o změnu poskytovatele energie - jak postupovat?

V příloze posílám dokument ze kterého je patrný datum podpisu. Při sepsání této žádosti mi bylo přislíbeno, že smlouvu pošlou následně. Tu ale neposlali. Dnes (02.10.2016), když ji potřebuji, mi poslali jen kopie DVOU žádostí o dodávku elektřiny. Z těchto dvou žádostí je zcela zřetelné, že byly psány jinou osobou, ve stejný den? , a podpis na druhé žádosti není můj ani nikoho z rodiny.
Můj podpis je na smlouvě č. 299391, ten se sklonem vlevo. Druhá smlouva je zfalšovaná. I když jsme z tohoto odběrního místa elektroodběru odebírali a platili.
Je smlouva o dodávce elektřiny platná? Mohu za těch 5 let vymáhat peníze zpět? Anebo jak mám správně postupovat???
Děkuji. Miloslav

ODPOVĚĎ:
Smlouva je ve Vašem případě žádost, kterou jste přiložil k tomuto dotazu – ostatně je tak i nazvána – žádost – smlouva, obsahuje také podpisy – jak zákazníka, tak dodavatele elektřiny. Pokud jste odebírali elektřinu, není zde nárok na vrácení ceny (poplatků) za odebranou elektřinu (pokud byla Vám účtovaná částka správně vypočtena).
Co se týká falšování podpisu, zde přichází v úvahu trestný čin podvodu. Zde se obraťte na policii ČR, která je oprávněna v takovém případě provést vyšetřování.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- § 996 odst 2 NOZ, plody stromy dokud se neoddělí jsou majitele pozmeku - co to znamená?
- Plody stromu spadlé na zem - jsou majitelem stromu nebo majitele pozemku?
- Vysazení stromu na cizím pozemku - čí jsou plody?
- Čí jsou plody ze stromu na cizím pozemku - toho kdo sázel strom nebo majitele pozemku?

Dobrý den, držíme od nepaměti (praděda, děda a nyní já) v řádné, poctivé a pravé držbě malou část pozemku která přilehá na našemu velkému pozemku (o tom že tento kousek není náš jsme se dověděli cca v roce 2001), přilehá k naší zahradě, vždy byl připlocen a přístup na něj byl vždy pouze od nás. Na tomto malé pozemku jsou 2 jabloně. Mám podle § 996 odst 2 tomu rozumnět tak , že plody z jabloně dokud se neoddělí jsou souseda, co je pojem se neoddělí? Rozumí se tomu tak, že je můžeme oddělit my nebo musíme čekat až sami spadnou a teprve potom si je můžeme vzít a nebo si je může přijít otrhat soused dokud se neoddělí od stromu. Musím mu povolit přístup na tuto část pozemku, kterou držíme aby si je otrhal před tím než se neoddělí sami (nespadnou). Vždycky jsme je sklízeli my, ale nyní soused přišel s tímto výkladem práva, jelikož jablka jsou moc dobrá a jabloně pravidelně a hojne plodí i když v okolí nikdo jiná jablka nemá. Stromy sázela maminka před cca 35 lety (máme dobová fota). Moc děkuji za odpověď. Jan

ODPOVĚĎ:
Především zde vzniká otázka, zda jste vlastnické právo k pozemku nevydrželi, když jste jej drželi v dobré víře, že je váš. V takovém případě by samozřejmě i jabloně a jablka byly vaše. Pokud nepůjdete do sporu o určení vlastnického práva vydržením a shodnete se v tom, že pozemek je souseda, pak jsou jeho i stromy, pokud vyrůstají na jeho pozemku a jablka byste mohli pouze sklidit v okamžiku, kdy se tato samovolně od stromu oddělí. Z právního pohledu by tedy byly vaše, kdybyste je posbírali již samovolně spadené ze stromu, pokud byste je otrhali, tak pokud proti tomu soused nic nenamítne, můžete si je ponechat, nicméně otrhání není samovolné oddělení a v případě soudního sporu by v tomto případě (otrhání) jablka vaše nebyly.

__

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Příkaz započtení daru v závěti (obdarování některých potomků již za života rodiče, rodičů)
- Jak ovlivnit dědění a dědictví závětí - příkaz započtení daru
- Obdarování části potomků a příkaz započtení daru v závěti
- Obdarování jen některých potomků za života a příkaz započtení daru daný dárcem (rodičem, rodiči)

Rodiče mají dvě děti. Prvnímu synovi rodiče koupili domek. Jeho dceři (vnučce rodičů) darovali stavební pozemek v Praze. Druhému synovi by rádi odkázali svůj domek a jeho synovi (vnukovi) byt.
Rodiče se domnívají, že tak je to vůči dětem spravedlivé.
Dotaz :
- mohl by první syn napadnou závěť?
- mohl by závěť napadnout ještě někdo jiný z rodiny (rodiče mají například více vnuků)?
- je možné přímo při uzavření závěti, aby první syn prohlásil, že se závětí souhlasí vzhledem k tomu, co dostal od rodičů za jejich života?
- hrozí z takto sestavené závěti ještě jiné rizika?
- jak by to šlo udělat lépe?
Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
První syn by jako nepominutelný dědic mohl v dědickém řízení žádat svůj povinný díl jakožto nepominutelný dědic. Povinný díl představuje čtvrtinu zákonného dědického podílu (dědí-li manžel a dvě děti, tak je zákonný podíl 1/3 – jednalo by se tedy o čtvrtinu ze třetiny, tj. o 1/12 pozůstalosti). Nikdo jiný než děti zůstavitele (a pokud zemřou, tak jejich děti) nemohou požadovat povinný díl ze zákona.
Napadnout závěť z jiných důvodů, např. proto, že není sepsána rukou zůstavitele, atd. , mohou pouze zákonní dědicové, kteří by dědili, pokud by nebyla závěť – zde tedy manželka a děti a nežije-li některé dítě, tak jeho děti.
Závěť je jednostranné právní jednání, tudíž syn nemůže do závěti svého rodiče prohlásit, že souhlasí se závětí. Tento souhlas může udělit až v dědickém řízení poté, co ho vyzve notář, aby se k závěti vyjádřil. Rodiče mohou také do závěti uvést, že pokud by jejich první syn chtěl požadovat svůj povinný díl, tak přikazují, aby se na jeho dědický podíl, resp. povinný díl, započetl dar, který od nich již za života obdržel. V tom případě by již neměl z pozůstalosti nic obdržet.
Žádná jiná rizika, než napadení závěti pro její nepravost nebo pro vyžádání povinného dílu dětí, nehrozí.
Rodiče také mají možnost již za svého života darovat i druhému dítěti a vnukům svůj dům a byt a současně si v darovací smlouvě vymínit věcné břemeno bezplatného doživotního užívání a bydlení, které se zapíše rovněž do katastru nemovitostí, takže by měli rodiče jistotu, že budou mít kde dožít.

__

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Napadení darovací smlouvy - darování po cévní mozkové příhodě
- Napadení darovací smlouvy - darování po mrtvici
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Chronicky se zadlužující osoba - je možné ji omezit na svéprávnosti?
- Zbavení svéprávnosti chronického zadlužovatele
- Chronicky se zadlužující osoba - je možné ji omezit na způsobilosti k právním úkonům?
- Omezení způsobilosti k právním úkonům u osoby opakovaně se zadlužující

1. Partner dostal darem majetek od rodičů. Matka vše připravila, ale podepsala darovací smlouvu až po mozkové příhodě.
2. Bratr, který je zadlužený, neplatil zdravotní a sociální pojištění, neplatil škody způsobené dopravní nehodou. Dluhy narůstaly.
3. Partner platil za bratra dluhy v naději, že se vzpamatuje. Nyní mu platí jen zdravotní pojištění,
dle přání zesnulých rodičů
4. Bratr se snaží soudně popřít darovací smlouvu rodičů, zdůvodňuje nezpůsobilostí matky k právním úkonům, způsobilost v době života nebyla zpochybněná.
5. Pokud by bratr uspěl, majetek by pohltily exekuce, což si zesnulí rodiče nepřáli
6. Je možné sourozence, který nevyhlásí osobní bankrot, nevyužije podpory rodiny zbavit se dluhů a stále ji ohrožuje svým hloupým chováním prohlásit za finančně nesvéprávného?
Může se bratrovi podařit zpětně po smrti matku prohlásit nezpůsobilou právních rozhodnutí?
Děkuji, Denisa

ODPOVĚĎ:
Český právní řád pojem "finanční nesvéprávnost" nezná. Svéprávnost bratra Vašeho partnera by mohla být soudem omezena, pakliže by bylo jeho počínání zapříčiněno duševní poruchou, která by nebyla pouze přechodná (§ 57/1 občanského zákoníku). Dle § 55 občanského zákoníku totiž platí, že:
- k omezení svéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáváním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti; přitom musí být důkladně vzaty v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti;
- omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření.
Pakliže je bratr Vašeho partnera zadlužen a jeho vztahy s rodinou nejsou ideální, není tato skutečnost sama o sobě dostatečným důvodem pro omezení jeho svéprávnosti.
Je možné, aby bratr Vašeho partnera dosáhl soudní cestou prohlášení darovací smlouvy za neplatnou, a to proto, že matka Vašeho partnera uzavřela darovací smlouvu např. pod vlivem duševní nemoci či ve zdravotním stavu, který jí bránil porozumět charakteru dotčeného právního jednání. Aby však byl bratr Vašeho partnera v soudním řízení úspěšný, musel by prokázat, že jeho matka nebyla ze zdravotních důvodů schopna pochopit, jaké právní jednání činí (což je, s ohledem na to, že matka Vašeho partnera již nežije, dosti nesnadné a bude vyžadovat vypracování znaleckého posudku).
Podaří-li se bratru Vašeho partnera zneplatnit darovací smlouvu, stane se dar předmětem pozůstalosti, tzn. že bude muset být vypořádán v dodatečném dědickém řízení.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-EXEKUCE, DRAŽBY
- Nadhodnocení pozemku vydraženého v elektronické dražbě - zrušení vydražení vydražitelem
FINANCE-DANĚ
- Placení daně z vydražené nemovitosti (vydraženého bytu, domu, pozemku)
- Vydražení nemovitosti a daně - kdo platí daň?
- Elektronická dražba, vydražení bytu a daně
- Elektronická dražba, vydražení domu a daně
- Elektronická dražba, vydražení nemovitosti a daně
- Kdo platí daně z nemovitosti vydražené v elektronické dražbě?
- Daně z nemovitosti získané v elektronické dražbě

08/2016 jsme se účastnili elektronické aukce na byt, kterou jsme vyhráli. Až po aukci jsme se od banky dozvěděli, že v posudku, který byl vypracován dražitelem (město) je chyba, kde je pro ohodnocení nemovitosti počítáno s plochou o 8 m2 větší, než je ve skutečnosti (jedna místnost navíc která tam není). Tudíž je posudek nadhodnocený. Dále díky termínům schvalování prodeje městem, které jsme se dozvěděli až po aukci budeme muset platit daň z nemovitosti my, s kterou jsme také nepočítali.
Ve vzoru smlouvy stojí "Daň z nabytí nemovitých věcí a náklady s tím související se hradí dle platných právních předpisů". V době kdy máme smlouvu podepisovat (10/2016) však v zákonech stojí, že to je na dohodě, nebo automaticky prodávající.
Lze na základě těchto skutečností od smlouvy odstoupit a žádat zpět vloženou výši kauce?
Děkuji Hana

ODPOVĚĎ:
ODPOVÍDÁM POUZE NA DAŇOVOU ČÁST DOTAZU
Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je převodce pouze v případě kupní anebo směnné smlouvy (do 31. 10. 2016). V ostatních případech, i v případech dražby, je poplatníkem daně nabyvatel. Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí jste tedy ze zákona Vy jako nabyvatel nemovitosti, tuto povinnost nelze na nikoho přenést.
Základem daně v tomto případě je cena dosažená při vydražení. Nebudete muset tedy nechat zpracovat znalecký posudek.

__

OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu neplnoletou osobou
- Vymáhání dluhu dítětem - půjčka peněz od dítěte
- Půjčka peněz od dítěte a vymáhání dluhu, půjčky - informace
- Neplnoletá osoba věřitelem - vymáhání dluhu od dlužníka
- Vymáhání dluhu osobou mladší 18 let - postup
- Neplnoletá osoba půjčila peníze a vymáhání dluhu po věřiteli - postup

29.07.2016 jsem půjčila svému bývalému příteli 5500 korun. Mezitím jsme se ale rozešli a slíbil mi, že mi to bude platit každý měsíc po výplatě, tedy po dvanáctém dni v měsíci. Nemáme to nikde sepsané a podepsané podpisy, ale máme konverzace přes sociální sítě. Chtěla bych ty peníze získat zpátky, ale nevím, jestli má cenu podávat trestní oznámení nebo ne. Nejsem ještě plnoletá, ale on už je. Můžu podat trestní oznámení i sama, bez toho aby to rodiče věděli?
Děkuji, Kristýna.

ODPOVĚĎ:
Dle § 31 občanského zákoníku je i nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, způsobilý k právním jednáním co do povahy a přiměřeným jeho rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. Tedy není žádný důvod, aby místo Vás trestní oznámení podávali rodiče, ale můžete jej podat sama.
K tomu zda má smysl trestní oznámení podávat, pak uvádím, že ne. Trestní právo je prostředkem tzv. ultima ratio - to znamená, že trestní právo má být tím nejzašším prostředem ochrany. Není správné, aby bylo trestně postihováno jakékoliv nesprávné chování i třeba nesplácení dluhu. Z okolností, které jste uvedla jde podle mého o normální dluh. Doporučil bych tedy peníze vymáhat žalobou na zaplacení u soudu na dlužníka, protože v případě trestního oznámení Vám policie téměř jistě sdělí, že nejde o trestný čin a doporučí Vám to samé, podat žalobu na zaplacení u soudu.
V takovém případě bych ovšem doporučil zastoupení zákonným zástupcem a také důkladnou přípravu. V rámci řízení budete muset prokázat, že jste se na půjčení peněz dohodli a také to, že jste mu peníze poskytla. Zda je to zřejmé z podkladů, musíte posoudit sama nebo za pomoci advokáta.
Před podáním žaloby však dlužníka vyzvěte k zaplacení, dejte mu lhůtu 7 dní k zaplacení a klidně upozorněte, že můžete podat jak žalobu k soudu tak, trestní oznámení.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Přestavek nad pozemkem souseda (přesah střechy) a § 1087 NOZ
- § 1087 NOZ a přestavek souseda (přesah střechy)
- Přestavek starého domu a § 1087 NOZ
- Přestavek starého domu a nový občanský zákoník - vztahuje se na starý přestavek?
- Platí nový občanský zákoník i na přestavky postavené před novým občanským zákoníkem?

Vlastníme chalupu která má přístavbu chlévů z roku 1928, nyní za námi přišel soused, že mu naše střecha přesahuje cca 50 cm na jeho pozemek v délce cca 8-mi metrů (velmi malá část ze zastavěné plochy). Domníval jsem se, že na toto reaguje NOZ § 1087 PŘESTAVEK, ale našel jsem nějaký článek od nějakého právníka, že se toto dá vztahnout až ke stavbám realizovaným po 1.1.2014. Je zde v poradně několik odpovědí kde tímto argumentujete i u starších domů, že je to možno vzahnout i na staré stavby což by znělo logicky aby měl zákon smysl. Můžete mi prosím říci jak to tedy je a jestli se můžeme domáhat ochrany tímto paragrafem nebo budeme muset střechu odstranit? , pod střechou jsme loni (2015) (2015) (2015) (2015) (2015) (2015) obnovili malý soklík který už byl rozpadlý tak aby soused neobsekával strunovkou trávu až k omítce ale k tomuto soklíku a měli jsme tak chráněnu fasádu a soused chce aby jsme i tento soklík odst
ranili, přitom mu v ničem nevadí. Moc děkuji za odpověď. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Přesahující střecha:
Je pravdou, že otázka ne/aplikovatelnosti institutu přestavku na stavby zřízené před 1. 1. 2014, není odbornou veřejností jednoznačně vyřešena (lze tudíž narazit na názor, který takovou "zpětnou" aplikovatelnost připouští, i na názor, který jí označuje za nemožnou).
Zastávám názor, že ustanovení občanského zákoníku o přestavku (§ 1087) je aplikovatelné rovněž na stavby, které byly zřízeny před 1. 1. 2014, a které svou malou částí zasahují na sousední pozemek, a to mimo jiné proto, že předchozí právní úprava (Občanský zákoník z roku 1964) tuto problematiku výslovně neupravovala (tzn. že při neaplikovatelnosti § 1087 občanského zákoníku na starší stavby by se "staré přestavky" nacházely v právním vzduchoprázdnu). V tomto ohledu lze vycházet rovněž z § 3059 občanského zákoníku, dle něhož platí, že byla-li stavba k 1. 1. 2014 zřízena na několika pozemcích, použijí se § 3056 až 3058 občanského zákoníku jen ve vztahu k pozemku, na němž je převážná část stavby. Stane-li se stavba součástí tohoto pozemku, použije se ve vztahu k pozemkům, na něž části stavby přesahují, ustanovení o přestavku (občanský zákoník v tomto ustanovení tedy výslovně počítá s použitelností svého § 1087 i na stávající stavby).
Shora uvedené však lze považovat pouze za teoretickou úvahu, která Vámi popsaný případ nijak neřeší, a to z důvodu, že na případ střechy, přesahující nad sousední pozemek, nemůže být § 1087 občanského zákoníku v žádném případě aplikován. V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že přestavkem je pouze ta část stavby, která svou malou částí zasahuje přímo na sousední pozemek (tzn. že překrývá povrch tohoto pozemku). O přestavek se tak může jednat pouze v případě horizontálním, tzn. tehdy, je-li část sousedního pozemku přestavkem zastavěna. Na tomto názoru se odborná literatura shoduje, a to i s právní literaturou prvorepublikovou (kdy československý právní řád institut přestavku rovněž znal).
Pakliže Vaše střecha zasahuje svou částí do prostoru nad sousedovým pozemkem, dochází tím samozřejmě k narušení sousedova vlastnického práva k tomuto pozemku (jak vyplývá z § 506/1 občanského zákoníku), přičemž soused má právo se domáhat odstranění takového zásahu (a to ve smyslu § 1042 občanského zákoníku).
V tomto ohledu upozorňuji na to, že přesah části střechy nad sousední pozemek není v pořádku ani z hlediska veřejnoprávního. Dle § 25/6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území totiž nesmí stavba, ani její část, přesahovat na sousední pozemek (z tohoto zákazu může být v rámci stavebního řízení samozřejmě udělena výjimka).
Sousedovu požadavku na odstranění části střechy se můžete bránit s odvoláním na § 1023/1 občanského zákoníku, dle něhož musí vlastník pozemku snášet užívání prostoru nad pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit. Pakliže by se však Váš spor se sousedem dostal před soud, předpokládám, že tento argument by nebyl soudem shledán za relevantní (na § 1023/1 občanského zákoníku proto odkazujte především při jednání se sousedem).
2/ Soklík:
Jelikož soklík přístavby zakrývá část sousedova pozemku, je možné uvažovat o aplikaci ustanovení občanského zákoníku o přestavku. V tomto ohledu je však nutné poukázat na skutečnost, že aby se část stavby, přesahující na sousední pozemek stala přestavkem, musí být tato část vybudována v dobré víře (tzn. že stavebník musí být přesvědčen o tom, že je k výstavbě oprávněn, ať už proto, že je vlastníkem předmětného pozemku, nebo proto, že staví se souhlasem vlastníka takového pozemku). Pakliže jste však soklík vybudovali s vědomím, že stavíte na sousedově pozemku, nebyli jste v dobré víře a o přestavek se tudíž jednat nemůže. V takovém případě je soused skutečně oprávněn požadovat po Vás odstranění soklíku (popř. může být soklík vypořádán postupem dle § 1084 a násl. občanského zákoníku).
______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Povinnost zaměstnance archivovat platové výměry
- Archivace platového výměru zaměstnancem a Zákoník práce - je to povinnost zaměstnance nebo ne?


Má zaměstnanec povinnost archivovat svoje platové výměry a na příkaz zaměstnavatele, který plat posílá, je předložit ke kontrole?
Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Nemá, zaměstnavatel má povinnost zaměstnanci jedno vyhotovení platového výměru zaměstnanci vydat, co s tímto dokumentem zaměstnanec udělá, je jeho věc a zaměstnavatel po něm nemůže požadovat jeho předložení a nijak ho za nesplnění tohoto požadavku sankcionovat. Naopak zaměstnavatel má povinnost tyto dokumenty archivovat.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Strom na sousedním pozemku ze kterého padá listí - jak požádat o skácení stromu?
- Strom na sousedním pozemku ze kterého padá listí - jak požádat o skácení stromu?
- Kořeny sousedního stromu poškozují zídku - jak postupovat?
- Kořeny stromu na sousedním pozemku poškozují zídku - jak postupovat?
- Kořeny stromu souseda poškozují zídku - jak postupovat?
- Opadávající listí z pozemku souseda - kdo musí listí uklidit?

Vlastním pozemek, který sousedí s obecní komunikací (v katastru nemovitostí je uveden jako vlastník obecní úřad, způsob využití: ostatní komunikace). Na obecní komunikaci roste zdravý strom (javor, výška přes 7m) 0,5m od společné hranice našich pozemků, kterou dělí betonová zídka s pletivem. Kořeny prorůstají na můj pozemek a ničí betonovou zídku, větvě přerůstají na můj pozemek, na podzim spadá nespočet listí na můj pozemek, do okapů, které se ucpávají).
Jak prosím Vás postupovat v případech:
1) odstranění stromu: - na úřadě mi řekli, že pokud je strom zdravý, není šance ho skácet. Mají pravdu a nic s tím nenadělám?
2) úklid spadaného listí a větví na můj pozemek: - měl by úřad listí a větvě uklidit podle NOZ §2016 ods. 1 vyjímka veřejný statek nebo je musím uklízet sám?
3) řešení škod na plotu: jak postupovat s náhradou škody
4) ořezání větví a kořenů přesahující na můj pozemek
Děkuji předem za odpovědi
Hezký den přeji. David

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1) Odstranění stromu:
Odstranění předmětného stromu se samozřejmě můžete domáhat (a to bez ohledu na to, je-li strom zdravý či nikoli).
V první řadě upozorňuji na § 15/1 a 2 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož platí, že:
- silniční vegetace na silničních pomocných pozemcích a na jiných vhodných pozemcích tvořících součást dálnice, silnice nebo místní komunikace nesmí ohrožovat bezpečnost užití pozemní komunikace nebo neúměrně ztěžovat použití těchto pozemků k účelům údržby těchto komunikací nebo neúměrně ztěžovat obhospodařování sousedních pozemků (zákon o pozemních komunikacích tedy v kontextu silniční vegetace výslovně pamatuje na případné neúměrné ztěžování obhospodařování sousedních pozemků, takovým pozemkem může být i Váš pozemek);
- na návrh příslušného orgánu Policie České republiky nebo po projednání s ním nebo na návrh silničního správního úřadu nebo po projednání s ním je vlastník dálnice, silnice a místní komunikace oprávněn v souladu se zvláštními předpisy kácet dřeviny na silničních pozemcích.
V tomto ohledu je nutné vyjasnit, zda je pozemní komunikace sousedící s Vaším pozemkem místní komunikací (může se totiž jednat i o účelovou komunikaci, na kterou se shora uvedená pravidla nevztahují).
Svůj požadavek na pokácení předmětného stromu můžete opřít především o § 1017/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že má-li pro to vlastník pozemku (zde Vy) rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m platí jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
Neuposlechne-li obec (jako vlastník předmětného stromu) Vaší výzvy k jeho odstranění, budete oprávněn se domáhat odstranění stromu soudní cestou. Pro úspěch v případném soudním řízení bude zapotřebí, aby byly důvody Vašeho požadavku soudem shledány za objektivně rozumné. Pro přípravu žaloby můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
2) Úklid spadaného listí a větví:
Přestože padající listí a větve Vás mohou obtěžovat ve výkonu vlastnického práva k Vašemu pozemku, domnívám se, že obec (jako vlastník předmětného stromu) není povinna zajistit úklid listí a větví na Vašem pozemku. V tomto ohledu lze vycházet z § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož by muselo obtěžování spadaným listím a větvemi překročit míru přiměřenou místním poměrům a podstatně Vás omezovat v obvyklém užívání pozemku. Vzhledem k tomu, že spad listí a větví je naprosto běžným přírodním úkazem, s nímž je nutno v případě každého stromu počítat, zastávám názor, že takové obtěžování nemůže ve většině případů překročit míru přiměřenou místním poměrům, tzn. že obrana dle § 1013/1 občanského zákoníku není v daném případě možná.
Ve Vámi popsaném případě by mohl být analogicky aplikován rovněž § 1016/1 občanského zákoníku, tzn. že tam uvedené pravidlo o plodech by bylo vztaženo rovněž na listí a větve. Spadané listí a větve by tedy náležely vlastníkovi pozemku, na který spadly (tento vlastník by s nimi pak mohl naložit dle vlastní úvahy, např. je uklidit). Na vysvětlenou v této souvislosti dodávám, že druhá věta § 1016/1 občanského zákoníku není ve Vašem případě aplikovatelná, neboť dopadá na situace, kdy by plody (resp. listí a větve) padaly z Vašeho pozemku na pozemek, který je veřejným statkem (ve smyslu § 490 občanského zákoníku).
Alespoň částečnou obranou proti spadu listí a větví může být odstranění přesahujících větví, jak rozvádím v odpovědi na dotaz ad 4/ níže.
3/ Náhrada škody na plotu:
Obec můžete písemně vyzvat k náhradě škody, která Vám byla způsobena na Vašem plotě (tuto škodu je zapotřebí vyčíslit). Nebude-li obec k náhradě škody ochotna, budete oprávněn se náhrady domáhat soudní cestou.
Dalším škodám na Vašem plotě je možné zabránit odstraněním kořenů, které zasahují na Váš pozemek, jak rozvádím v odpovědi na dotaz ad 4/ níže.
4/ Odstranění přerůstajících větví a podrůstajících kořenů:
V tomto případě je nutné vycházet z § 1016/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že neučiní-li to vlastník (zde obec) v přiměřené době poté, co ho o to soused (zde Vy)požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
Obec tedy můžete vyzvat, aby ty větve a kořeny, které přesahují nad a pod Váš pozemek, odstranila. Neuposlechne-li obec v přiměřené lhůtě Vaší výzvy, budete oprávněn odstranit přesahující větve a podrůstající kořeny svépomocí (a to šetrným způsobem a ve vhodné roční době, tedy cca od listopadu do března).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Přechodné vydědění dětí a zdědění majetku přeživším z manželů - pomůže dědická smlouva?
- Vydědění na dobu určitou dědickou smlouvou - informace
- Vydědění na omezenou dobu dědickou smlouvou - informace
- Dědická smlouva a přechodné vydědění potomků do smrti obou rodičů
- Jak zajistit aby děti dědily až po smrti obou rodičů
- Dědění dětí až po smrti obou rodičů - jak to zajistit
- Dědění potomků až po smrti obou rodičů - jak to zajistit
- Dědická smlouva manželů a dědění dětí až po smrti obou rodičů
- Dědická smlouva manželů a dědění potomků až po smrti obou rodičů

Máme spolu s manželkou dvě dospělé dětí, ale chceme za svého života chránit jeden druhého
v případě úmrtí jednoho z nás co se týká dědictví.
Může to vyřešit dědická smlouva mezi manžely podle nového OZ, kdy jeden povolává druhého, ale máme rodinný dům, auto, a úspory na účtech ve SJM. Pokud ano to by bylo ze zákona 3 a co s tou zbylou 1
můžeme udělat aby v případě úmrtí byl zvýhodněný ten kdo přežije. Po smrti nás obou ať si naše děti s majetkem dělají co chtějí. Děkuji za odpověď
Milan

ODPOVĚĎ:
Tři čtvrtiny majetku můžete dědickou smlouvou ponechat druhému manželovi a zbylou čtvrtinu můžete rovněž odkázat manželovi v závěti. Děti můžete v závěti požádat, aby takovou Vaši vůli respektovali a nic nežádali. Děti však mohou žádat v dědickém řízení svůj povinný díl z pozůstalosti, pokud budou chtít. Toto lze obejít pouze v případě, že je vydědíte (avšak k tomu byste museli mít zákonný důvod).
Povinný díl dítěte představuje čtvrtinu zákonného dědického podílu, tedy máte-li dvě děti, tak dědí manžel a děti rovným dílem každý 1/3, tedy povinný díl každého dítěte představuje 1/12 pozůstalosti. V dědickém řízení je nejprve vypořádáno společné jmění manželů, kdy polovina SJM zůstává žijícímu manželovi a druhá polovina jde do pozůstalosti. Každé dítě by pak mělo nárok na 1/12 z této pozůstalosti. Pokud budou děti svůj podíl požadovat, pak je možné je vyplatit pozůstalým manželem v penězích nebo jim dát nějakou věc z pozůstalosti v hodnotě tohoto podílu.
Další variantou je tzv. svěřenské nástupnictví, kdy Vy závětí veškerý majetek odkážete svému manželovi s tím, že určujete jeho dědice, tj. že po jeho smrti tento majetek přejde na Vaše děti. V takovém případě děti nemohou žádat svůj povinný díl, protože jej obdrží, avšak později, tj. až po smrti druhého manžela. Doporučuji však zajít za kterýmkoliv notářem, aby Vám závěť se zřízením svěřenského nástupnictví sepsal.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Dva stavební pozemky vedle sebe rozdělené polem - může úřad zakázat stavbu?
- Změna pozemku na stavební - může to úřad zakázat a znemožnit?

Máme pozemky (travnaté a orné půdy) a chtěli bychom je předělat na stavební. Ale mezi námi by byla proluka, která prý nemůže být. Byl by barák, pole a pak naše stavební pozemky. Soused pole ale nechce dát své pozemky jako stavební a starosta nám tvrdí, že mezi námi být pole prostě nemůže, že on to musí mít také stavební. Jinak by nám to prý schválil. Je nějaká výjimka? Asi musí být, to by nemohl stavět nikdo, kdyby měl takového souseda. Prosím o radu, už jsem zoufalá. Moc děkuji a krásný den. Děkuji, Kateřina.

ODPOVĚĎ:
V této věci Vám v první řadě doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad, který je oprávněn rozhodovat o změnách druhů pozemků (§ 80 stavebního zákona), a Váš záměr s ním konzultovat. V kontextu Vašeho dotazu není jasné, co by měl starosta obce schvalovat (neboť do kompetencí starosty obce rozhodování v rámci územního řízení nespadá).
Dále Vám doporučuji nahlédnout do územního plánu obce, z něhož byste se měla dozvědět, zda jsou Vámi vlastněné pozemky určeny pro zastavění či nikoli.
Z dotazu není bohužel možné zjistit, jakou překážku starosta obce v existenci proluky spatřoval. Mohu se proto pouze domnívat, že měl na mysli nezbytné napojení pozemku na veřejně přístupnou pozemní komunikaci (které následnou stavební činnost na pozemku podmiňuje).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody na zdraví od viníka autonehody
- Vymáhání škody na zdraví po viníkovi autonehody
- Psychické následky autonehody - náhrada škody od viníka autonehody
- Přiměřené zadostiučinění - náhrada škody na zdraví a psychice od viníka autonehody

Byli jsme jako rodina odškodnění po autonehodě, která se stala 03/2016 (jsme oběti autonehody s tím, že viník je znám). Byli jsme odškodnění na bolestném a na majetku. Za mé těžké ublížení na zdraví (zlomený obratel s lehkou dislokací - kompresivní zlomenina do 1/3 a 5 žeber bez dislokace) mně přijde, že poskytli malou částku. Na další pohmožděniny, odřeniny, které jsme všichni tři utrpěli nebrali zřetel, že nejsou napsány ve zdravotní dokumentaci. Foto odřenin máme.
Společenské znevýhodnění můžu žádat až minimálně po roce. Musí k tomu být vyjádření psychiatra či nějakého doktora? Od 03/2016 jsem na dávkách v nemoci s potížemi zad a nyní čekám na rehabilitační léčebnu. Mám nárok i na přiměřené zadostiučinění - psychická zátěž, atd. ? Děkuji, Marcela.

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 2956 občanského zákoníku platí, že vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona (např. tedy právo na zdraví), nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Pakliže Vám tedy v souvislosti s autonehodou vznikla psychická újma, máte samozřejmě nárok na její odčinění. Existenci psychické újmy (její rozsah a vztah příčinné souvislosti s autonehodou) je zapotřebí prokázat, a to nejlépe vypracováním lékařského posudku.
Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti (§ 2958 občanského zákoníku).
Co se týče náhrady za ztížení společenského uplatnění, není pravdou, že by bylo možné žádat o tuto náhradu až po uplynutí jednoho roku. Jednoletá lhůta byla zakotvena v dřívější (dnes již neplatné) právní úpravě a v současné době slouží pouze jako lhůta orientační. Pro vyčíslení náhrady a/ za psychickou újmu (po vypracování lékařského posudku, jak uvádím výše) a b/ za ztížení společenského uplatnění bude zapotřebí, abyste oslovila (resp. prostřednictvím Vašeho advokáta) soudního znalce z oboru "zdravotnictví" - odvětví "stanovení nemateriální újmy na zdraví", seznam všech soudních znalců, kteří jsou pro tento obor a odvětví zapsáni, naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
Soudní znalec provede "ocenění" Vámi vytrpěné psychické újmy a ztížení společenského uplatnění, přičemž bude vycházet pravděpodobně z Metodiky Nejvyššího soudu k náhradám nemajetkových újem, bolesti a ztížení společenského uplatnění, která je dostupná zde:
http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Metodika
Dle § 2960 občanského zákoníku je škůdce povinen hradit též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu. V tomto případě se jedná o veškeré náklady léčení, které jste musela vynaložit (cena léků, hospitalizace, rehabilitace, doprava k lékaři apod.).
Dle § 2962/1 občanského zákoníku se náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.
Dle § 2963 občanského zákoníku platí, že:
- po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě, nahradí škůdce poškozenému jeho ztrátu peněžitým důchodem, který se stanoví vzhledem k rozdílu mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu podle jiného právního předpisu; dojde-li ublížením na zdraví k dlouhodobému zvýšení potřeb poškozeného, stanoví se výše peněžitého důchodu i vzhledem k těmto potřebám;
- dosahuje-li poškozený po skončení pracovní neschopnosti výdělku jen s vynaložením většího úsilí nebo se zvýšenou námahou, které by, nebýt škodné události, jinak nemusel vynaložit, odčiní se mu peněžitým důchodem i zvýšená námaha nebo úsilí; při stanovení výše peněžitého důchodu se přihlédne i ke zvyšování výdělků v daném oboru, jakož i k pravděpodobnému růstu výdělku poškozeného podle rozumného očekávání.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Koupě zahrady v zastěvěném území (sady, zahrady, vinice) a nemožnost stavět - jak se může bránit majitel zahrady?
- Nemožnost stavět na pozemku zakoupeném jako sady, zahrady, vinice - jak se může domáhat majitel pozemku postavení stavby?

Protože jsem kupoval zahradu v současně zastavěném území, ale stavební úřad tvrdí, že patřím pod nezastavitelné území - sady, zahrady, vinice a proto mi nebylo dovoleno postavit a ani změnit funkční využití, i když jsem reagoval na výzvu ve veřejné vyhlášce, (šlo o změnu Z 2748/00 ÚP SÚ hl. m. Prahy, kdy se k datu 30.6.2015 toto území aktualizuje). Bylo možné podat pouze připomínky, jelikož nebyla možnost podat námitku. Ustanovením odst. 3 § 58 stavebního zákona bude nový územní plán platit snad až po r. 2020. Cítím se poškozen. Děkuji, Oliver.

ODPOVĚĎ:
Na změnu územního plánu, který mj. vymezuje nezastavitelné území či naopak i zastavěné území, není právní nátok, tzn. že záleží vždy na obci (resp. u Vás na magistrátu), zda danou změnu územního plánu povolí (změna z nezastavitelné plochy na plochu umožňující výstavbu).
Projednávání nového územního plánu není důvodem pro to, aby nemohlo být přistoupeno ke změně územního plánu současného. Tedy zjednodušeně, obec může povolit změnu současného územního plánu, přestože již projednává/vypracovává nový územní plán.
Stavební zákon umožňuje vlastníkovi pozemku domáhat se náhrady – konkrétní úpravu naleznete v ust. § 103 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb. , dostupný zde: portal. gov.cz).
Nicméně pro vyjasnění, zda ve Vašem případě je zde možnost uvažovat o požadování náhrady, je nezbytné nejdříve vyjasnit, zda Váš pozemek skutečně spadá do nezastavitelné plochy či naopak – jak uvádíte Vy – do zastavěného území.

__

RODINA-SJM
- Zbourání domu jednoho za manželů a postavení nového z hypotéky obou manželů (SJM)
- Postavení domu z hypotéky manželů (SJM) po zbourání domu jednoho z manželů - forma vlastnictví

S manželkou jsme sezdáni od roku 2007, 2012 jsme zkolaudovali rodinný dům, který je v SJM. Na stavbu RD jsme si vzali společně hypotéku. V roce 2013 manželka zdědila od své matky rodinný dům, který je v jejím výlučném vlastnictví. V roce 2017 hodláme tento dům zbourat a na jeho místě vystavět nový, samozřejmě s pomoci hypotéky. Otázky tedy zní, jaká forma vlastnictví bude pro tento dům po kolaudaci za předpokladu, že hypotéka bude na nás oba? Chtěl bych se vyhnout možnosti, že dům bude psán pouze na manželku, ale hypotéka bude i na mne.
Děkuji, Jakub

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že dům na zděděném pozemku vznikne na základě společného závazku a práva k němu nabudete za trvání manželství, půjde ze zákona o majetek patřící do společného jmění manželů. V případě vypořádání byste na něj měl, v obecné rovině, poloviční nárok.
Situaci ale budou pro případ vypořádání komplikovat tzv. vnosy. Máte totiž nárok na náhradu toho, co jste do společného jmění ze svého výlučného majetku vložil a současně máte povinnost nahradit, co bylo ze společného jmění použito na Váš výlučný majetek. Výše se ale nestanoví podle nominální hodnoty vnosu, ale redukuje nebo valorizuje se ke dni zániku manželství.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Začátek výuky ve škole podle zákona - od kolika hodin nejdříve může vyučování začít?
- Začátek výuky ve škole podle zákona - od kolika hodin nejpozději může vyučování začít?
- Začátek vyučování a zákon - od kolika hodin?

Je nějak zákonem stanoven začátek praktického vyučování u oboru Kuchař - číšník? Škola požaduje začátek od 5:30h. Je to v souladu se zákonem?
Předem děkuji za odpověď. Pavel

ODPOVĚĎ:
Podle zákona o ochraně veřejného zdraví musí každé školské zařízení upravit režim dne v provozním řádu, který schvaluje hygienická stanice. Začátek výuky na základní škole je přímo stanoven zákonem a nesmí začínat dříve než v 7 hodin, analogicky lze tuto úpravu použít i pro střední školy a odborná učiliště. Nicméně bych doporučovala vyžádat si ze školy provozní řád, kde musí být uvedena informace o počátku praktického vyučování. Pokud tam bude začátek výuky stanoven na pozdější čas, jedná škola v rozporu s provozním řádem a bylo by vhodné se v této věci obrátit na Českou školní inspekci.

__

OBČAN-DLUHY
- Smlouva o důchodu ke schválení insolvence, oddlužení, osobního bankrotu
- Příslib splácení insolvence rodinným příslušníkem za účelem schválení insolvence, oddlužení
- Příslib splácení insolvence rodinným příslušníkem za účelem schválení osobního bankrotu

Dobrý den,
chtěla bych příteli, který je v insolvenci podepsat smlouvu o důchodu a přispívat částkou určenou soudem tak, aby jeho oddlužení proběhlo bez problémů.
Mohlo byste mi pěkně prosím poslat návrh smlouvy tak, aby byl pro nás oba co nejbezpečnější, tj aby byla určena doba po kterou budu přispívat, že se jedná o bezúplatný příspěvek apod. V případě, že bychom se do budoucna vzali, jaké to pro nás bude mít právní následky? Určitě bychom uzavřeli smlouvu o rozděleném jmění manželů a to již z důvodu oddlužení partnera.
Děkuji Vám mockrát za pomoc.Michaela

ODPOVĚĎ:
Vaší situaci může vyřešit smlouva o darování podpory dle ust. § 2062 občanského zákoníku nebo smlouva o důchodu dle ust. 2701 občanského zákoníku. Ve smlouvě bude pro Vás zásadní časové omezení poskytování příspěvků, a to s ohledem na průběh oddlužení v podobě splátkového kalendáře. V případě jiného řešení či ukončení oddlužení je vhodné ve smlouvě uvést, že příspěvky nebudete neposkytovat.
Samotná smlouva o důchodu nebo darování podpory ještě nemusí nutně znamenat schválení oddlužení splátkovým kalendářem. Dle judikatury by závazky dlužníka měly být splněny převážně z jeho finančních prostředků, důchod by tedy neměl být výlučným nebo převažujícím zdrojem plnění věřitelům.
Naše právní poradna poskytuje pouze právní rady, není v našich možnostech Vám připravit smlouvu pro Vaše konkrétní potřeby. Doporučuji si nechat smlouvu sepsat advokátní kanceláří. Na našich stránkách je nejbližším vzorem smlouva o darování podpory, která je dostupná zde:
http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/darovani-socialni-podpory-vzor-ke-stazeni-online-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014 
Pokud uzavřete manželství, opravdu bude vhodné vyloučit zákonný režim společného jmění. Obecně byste totiž manželovi mohla darovat pouze ze svých výlučných prostředků, tedy v zásadě pouze z prostředků nabytých před uzavřením manželství. S souvislosti s tímto doporučuji nechat zaspat smlouvu do veřejného seznamu u notáře, neboť až poté se budete moci dovolávat jiného režimu společného jmění vůči případným věřitelům.
Občanský zákoník je dostupný např. zde:

http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/images/stories/novy-obcansky-zakonik-2014-ke-stazeni/Novy-obcansky-zakonik-2014-ke-stazeni-zdarma-online.pdf

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vydržení obecního pozemku užívaného v dobré víře že je majetkem osoby užívající
- Užívání pozemku v dobré víře a vydržení

Od 11/1971 na základě kupní smlouvy se stala naše rodina vlastníky domu jedné stavební parcely. Celý pozemek byl v té době oplocen a v nezměněném stavu byl a je námi užíván v dobré víře, že jsme vlastníky celého tohoto pozemku. 02/2016 nám bylo starostou obce sděleno, že užíváme obecní pozemek. Pozemek jsme neprodávali, neprováděli jsme zde žádné stavby, a proto jsme si ani neověřovali, zda je takto oplocený pozemek celý v našem vlastnictví. Jedná se v tomto případě o vydržení pozemku? Jestliže ano, jak dále máme postupovat, jestliže ne, proč.
Děkuji, Milada

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že vydržení nemovité věci je možné, pokud takovou nemovitou věc držíte po dobu deseti let. Dále pro vydržení svědčí také skutečnost, že lze u Vás pravděpodobně shledat dobrou víru, že Vám daný pozemek náleží (je zde možné shledat, že jste z přesvědčivého důvodu měli za to, že Vám pozemek náleží). Je možné zde shledat i platný právní důvod nabytí držby – tedy ve Vašem případě skutečnost, že zde existuje smlouva.
Nicméně v případě vzniku sporu je rozhodující až rozhodnutí soudu, který autoritativně určí, kdo je vlastníkem sporného pozemku. Pokud by tedy byl vyvolán spor a obec by si nárokovala tento pozemek, je nezbytné se obrátit na občanskoprávní soud s žalobou na určení vlastnického práva – v takovém případě, vzhledem ke složitosti a formálnosti soudního řízení, je vhodné se nechat zastoupit advokátem, který zajistí řádnou ochranu Vašich práv v řízení (kontakt zde: www.advokatikomora.cz ).

__

SPRÁVNÍ-OBČANÉ
- Převod pozemku z majetku státu - jak zachovat původní cenu jakou stát chtěl v minulost?
- Jak zachovat prodejní cenu pozemku kterou nabízel stát v minulosti?

Vlastním polovinu rodinného řadového domu v Praze 6. Druhou polovinu vlastní můj otec. Dům je starý cca 40 let. Všechny domy v této ulici byly původně družstevní a po zaplacení určité částky si je většina sousedů, včetně nás přepsala do vlastnictví. Nastal, ale problém s pozemkem. Pozemky byly nabízeny družstvu za symbolickou korunu českou, stačilo jen přijít podepsat listinu o jejich převodu z katastrálního úřadu na družstvo. Tehdejší předseda družstva měl, ale nelegálně rozšířený pozemek a protože se bál, že by došlo k přeměřování, nikdy tento dokument nepodepsal. Všechny pozemky jsou tedy nyní majetkem státu. Podle nového občanského zákoníku by měl mít v případě prodeje nemovitosti, předkupní právo majitel pozemku. Obáváme se tedy, že domy, které mají díky lokalitě hodnotu cca 10 mil, by najednou byly ohodnoceny daleko nižší cenou. Chtěla bych se zeptat, zda je nějaká možnost jak převést i tyto pozemky do vlastnictví majitelů domu? Tak aby nechtěl stát po každém z nás několikamilionovou sumu. Mnohokrát děkuji! Jana

ODPOVĚĎ:
Jak správně uvádíte, občanský zákoník presumuje, že pokud je vlastník stavby odlišný od vlastníka pozemku, existuje zde předkupní právo:
Vlastník pozemku má předkupní právo ke stavbě na tomto pozemku a opačně vlastník stavby má předkupní právo k pozemku, na kterém stavba stojí.
Jedinou možností je tedy odkup od státu.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Nepřizpůsobivá romská rodina v bytovém domě - jak se bránit když majitel domu problém neřeší?
- Hlučná rodina nedodržující hygienické návyky v bytovém domě - jak věc řešit když majitel domu problém ignoruje?

Jak postupovat proti romské rodině, která bydlí u nás v domě. Vlastníkem a pronajímatelem bytů je Město a my jsme nájemníci. Romská rodina dostala k 31.8.2016 od Městského úřadu výpověď z bytu a byt měla vrátit. Bydlí zde ale dál. Kromě křiku, nepořádku, zápachu z bytu, močení a tuhých výkalů na chodbě domu od dětí, špíny v jejich bytě, na vstupních dveřích, hádek mezi sebou, se přidalo i plivání po nás samotných a slovní vyhrožování "já tě zabiju". V bytě 2+1 bydlí osm dětí, tři dospělí, pes, kterého nevenčí, ten kálí v bytě a další nekontrolovatelný pohyb i pobyt jiných osob. Městský úřad na naše stížnosti nereaguje.
Prosím Vás jak mám napsat za nájemníky stížnost, kam ji doručit, aby se jí začalo Město zabývat.
Moc děkuji. S upřímným pozdravem Hana

ODPOVĚĎ:
Je možné vyzvat předžalobní výzvou k tomu, aby bylo zabráněno tomuto nežádoucímu chování, kdy výzvu můžete zaslat přímo nájemníkům (v této situaci asi zcela beze smyslu) a/nebo městu, který má postavení pronajímatele. Pokud nebude reagováno na tuto výzvu, je pak možnost řešit spor soudní cestou.
V případě výhružek je také možné se obrátit na policii, kdy chování nájemníků může být posouzeno jako přestupek či závažnější trestný čin.
Co se týká špíny apod., je možné zaslat podnět hygienické stanici či dále upozornit orgán sociálně právní ochrany dětí (co se týká nevhodného prostředí, ve kterém děti žijí).

__

OBČAN-DLUHY
- Inflační navýšení dluhu - výpočet navýšení o inflaci
- Inflační navýšení dluhu - je nutné informovat věřitele o výši navýšení?

2015 jsem půjčil známým 600 tis. Kč. Vše bylo ošetřeno smlouvou napsanou právníkem. Vzhledem k tomu, že splatnost půjčky je 17 let, nechybí ani odstavec o inflačním navýšení částky.
Zajímalo by mě, jestli bych měl každý rok informovat známého, že se zapůjčená částka navýšila o inflaci ( a jakou formou ) a též, kdo by mi měl inflační navýšení spočítat ( finanční poradce ?), aby to bylo věrohodné.
Děkuji za odpověď
Milan

ODPOVĚĎ:
Pokud jste si navýšení dohodli, nemáte povinnost druhou smluvní stranu informovat, výše bude samozřejmě výsledkem konsenzu obou smluvních stran. Pokud nebudete schopni se na částce navýšení dohodnout, bude určitě vhodné obrátit se na finančního poradce, případně by musel ve věci rozhodnout soud.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Odvolání daru pro nevděk obdarovaného - postup
- Jak odvolat dar pro nevděk obdarovaného - postup
- Žádost o vrácení daru pro nevděk - jak dostat byt, dům, nemovitost zpět od obdarovaného?
- Zpětvzetí daru - stačí dopis nebo je nutný soud, soudní řízení?
- Jak získat zpět dar - stačí žádost, dopis nebo je nutný soud, soudní řízení?

Moje matka (90 let) se rozhodla, že provede odvolání daru pro nevděk (její dcery) z důvodu hrubého porušení dobrých mravů. Matka má již napsaný dopis: Odstoupení od darovací smlouvy a žádost o vrácení daru, kde jsou uvedeny skutečnosti, z jakého důvodu provádí odvolání daru pro nevděk.
Nepotřebuji od vás vysvětlení, za jakých podmínek je možné provést odvolání daru, ale dotazy se týkají spíše toho, aby právní úkon odvolání daru byl platný a nedošlo v budoucnu k jeho zpochybnění (např. z důvodu zdraví).
Dotazy:
1, může být žádost o odvolání daru napsána mnou na PC a následně podepsána matkou u notáře?
2, jak zajistit, aby v budoucnu nešlo její dcerou ke zpochybnění platnosti právního úkonu její matky? Matka je svéprávná, nikdy nebyla ani částečně zbavena svéprávnosti. Bydlí sama v domě, stará se de facto sama o sebe (s drobnou pomocí svých dětí). Jen občas má vypadávání krátkodobé paměti.
Jak tedy zajistit, aby v budoucnu nešlo její dcerou zpochybnit platnost jejího právního úkonu, i přestože svéprávnosti zbavená není? Mohla by být napadnuta, že v době podepsání této žádost o odvolání daru trpěla duševní chorobou (o které nikdo nevěděl)? Jak toto ošetřit, aby k takovémuto zpochybnění nedošlo? Je např. potřeba udělat výpis ze zdravotní dokumentace u praktického lékaře nebo nechat udělat vyšetření u psychiatra? Nebo má být psychiatr přítomen při podpisu u notáře?
3, jaké přílohy je potřeba přiložit k dopisu, který bude zaslán obdarované (tj. Odstoupení od darovací smlouvy a žádost o vrácení daru)?
Je potřeba přiložit? : a, kopie původní darovací smlouvy? / b, Návrh na vklad do katastru nemovitostí? / c, výpis ze zdravotní dokumentace?
Moc prosím o odpověď nejpozději v sobotu.
Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. Ano, odvolání může být napsáno na PC a matkou následně podepsáno u notáře.
2. Problematika svéprávnosti je vždy předmětem dokazování. Nelze nyní říct, jakými všemi způsoby se může dcera bránit, nicméně pokud by tvrdila, že matka odvolání daru provedla v době, kdy její zdravotní stav nasvědčoval tomu, že nebyla plně svéprávná, musela by tuto skutečnost prokázat dcera. Pokud se už nyní chcete pojistit proti tomu, aby bylo jednoznačné, že matka byla v pořádku, stačilo by mít zprávu od praktického lékaře, že matka je plně svéprávná, resp. její aktuální zdravotní stav nenasvědčuje tomu, že by měla být nesvéprávná.
3. Není třeba připojit žádné přílohy. Tyto by byly přikládány až v případě žaloby, pokud by dcera dar nechtěla vydat dobrovolně. Musela by být matkou podána žaloba na vrácení daru a tam by bylo třeba připojit všechny listiny, ze kterých vyplývají skutkové okolnosti případu.

__

OBČAN-EXEKUCE, ZÁSTAVA, DRAŽBY
- Dražba nemovitosti - od kdy je vydražitel majitelem nemovitosti?
- Vydražení nemovitosti - od kdy je vydražitel majitelem nemovitosti?
- Dražba bytu, domu - od kdy je vydražitel majitelem nemovitosti?
- Vydražení bytu, domu - od kdy je vydražitel majitelem nemovitosti?

Chci se zeptat v obecné rovině na možnosti vstupu do nemovitosti a nakládání s ní po vydražení. Rozhoduji se, které dražby domu se zúčastnit a vím, že existují v zásadě 3 druhy dražeb:
1. je v případě, že návrh podal exekutor a tam se vydává po vydražení "usnesení o příklepu"
2. je podle zákona o veřejných dražbách
3. je podle občanského zákoníku
Potřeboval bych vědět, v kterém okamžiku jsem u kterého z těchto dražeb oprávněn fyzicky do nemovitosti vstoupit a začít s ní nakládat, pokud mi bývalý majitel bude ve vstupu bránit.
Je to například tak, že v případě 1. mohu po vydání usnesení o příklepu začít volně manipulovat s nemovitostí, v případě nutnosti vyměnit zámky apod. ?
S pozdravem
Jakub

ODPOVĚĎ:
V případě dražby je vydražiteli ihned po dražbě vydáno usnesení o příklepu. Usnesení o příklepu je nabývací titul k nemovitosti, na jehož základě na vydražitele přechází vlastnické právo. Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitost dnem následujícím po dražbě, nicméně nakládat s ní může až nabytím právní moci usnesení o příklepu a doplacením nejvyššího podání. Stává se tedy zpětně vlastníkem ke dni vydání usnesení o příklepu. Okamžik možnosti nakládání s nemovitostí je stejný u dražeb v rámci exekuce i podle zákona o veřejných dražbách. Je vázán na usnesení o příklepu a doplacení celé částky za draženou nemovitost.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Darování nemovitosti nové manželce a vliv na alimenty, výživné na dítě z předchozího svazku, manželství
- Darování bytu, domu nové manželce a vliv na alimenty, výživné na dítě z předchozího svazku, manželství

Dotaz: Jsme s manželem oddáni, manžel má dítě z předchozího vztahu, platí řádně výživné, rozšířený styk otce s dítětem. S manželem máme ovšem dítě (pro něj druhé) a ráda bych pro něj zajistila prostředky do budoucnosti (pořízení nemovitostí) - darem bych obdržela nemovitosti, které bych chtěla pro syna (a další naše děti) využít. Vzhledem k tomu, že v současnosti nelze přepsat družstevní byty na nezletilého (popř. osobní ano s povolením opatřovatelského soudu), byly by nemovitosti napsány na mou osobu. Má to vliv na výši výživného manžela? Vím, že příjem ano a zvýšení životní úrovně, ale naše životní úroveň se nijak nezmění, prostředky - příjmy z nájmu budou zasílány na bankovní účet dítěte, příp. můj s tím, že finanční prostředky budou nevyužity a spořeny do budoucnosti našich společných dětí. Vím, že manžel by měl zajistit životní úroveň všech svých dětí, ale tyto prostředky a spoření zajišťuji pro naše děti já, popř. s jeho pomocí. Přece jeho bývalá partnerka taktéž nepřispívá na spoření našeho dítěte (a budoucích), aby měli všichni stejnou úroveň z důvodu toho, že děti mají stejného otce. Pokud to má vliv, prosím, jak mohu já jako matka ovšem v manželství v dnešní době zajistit něco pro své dítě, aniž by na tom musel mít prospěch/nárok dítě partnera.
Děkuji za Vaší radu a odborný názor.
Gabriela

ODPOVĚĎ:
Podle § 915, odst. 1 nového občanského zákoníku má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko přitom předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Vyživovací povinnost k dítěti mají oba rodiče, u nichž se musí náležitým způsobem zjistit a posoudit nejen jejich příjmy, ale i skutečně dosahovaná životní úroveň, na níž se má dítě právo podílet.
Při určování výše výživného nebo při posuzování žádosti o změnu výše (snížení nebo zvýšení) výživného tedy soud vychází ze zásady, že rodič by měl všem svým dětem zajistit stejnou životní úroveň, jakou má on sám. Proto se při posuzování příjmů posuzují nejen příjmy obou rodičů, ale i příjmy jejich nových partnerů a tudíž majetkové poměry a životní úroveň celé domácnosti. V případném soudním řízení bude tedy soud přihlížet i k výši Vašich příjmů, ale samozřejmě přihlédne i k tomu, že Váš manžel má další vyživovací povinnosti vůči Vám a vašemu společnému dítěti.
Pokud jde o otázku, jak se stanovuje výše životní úrovně, soud se většinou spokojí s potvrzením o výši příjmu povinného rodiče a jeho partnera. Pokud ale existují pochybnosti o tom, zda potvrzené příjmy odpovídají skutečnosti – například v situaci, kdy rodič vykazuje nízký příjem, ale má luxusní bydlení, drahé auto a několikrát ročně si dopřává dovolenou v zahraničí – zjišťuje se samozřejmě i vlastnictví (ne) movitého majetku, vybavení domácnosti apod. Samotná skutečnost, že se v budoucnu stanete vlastníkem nemovitosti, tedy nemusí automaticky znamenat, že dojde ke zvýšení výživného. Vždy bude záležet i na finanční situaci druhého rodiče. Pokud by si například matka dítěte našla finančně zajištěného partnera a došlo by tím ke zvýšení její životní úrovně, nemuselo by ke zvýšení výživného dojít ani tehdy, pokud by se zvýšila i životní úroveň Vás a Vašeho manžela.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Předplacené alimenty před rozhodnutím soudu o výši výživného
- Předplacené výživné před rozhodnutím soudu o výši výživného
- Předplacení výživného, alimentů - matka dítěte, dětí přesto tvrdí, že vznikl dluh

03/2016 jsme se rozvedli, v únoru s platností od února 2016 mi soudně na základě naší dohody s exmanželkou byly stanoveny alimenty ve výši 5000 Kč/měsíc. Již před rozvodem jsem hradil manželce na její účet položky s názvem "alimenty" a to např. 30.11.2015 ve výši 30.000 Kč na následujících šest měsíců dopředu (konec tedy v 05/2016). 30.5.2016 jsem zaslal "alimenty" ve výši 35.000 Kč dopředu s tím, že jsou na zbývající část roku. Manželka však nyní požaduje a vyhrožuje soudem skrze to, že jsem synovi údajně neuhradil alimenty stanovené za 02/2016 až 05/2016. Logika mi říká, že na tyto peníze "navíc" nemá nárok. Ona však tvrdí, že ji sociální pracovnice říká, že případný soud vyhraje. Dotaz, jaká je pravda a jak si dále počínat? Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Hrazení alimentů předem – navíc v takto vysokých částkách - je záležitost spíše výjimečná, ale samozřejmě to není zakázáno. Jestliže exmanželce žádné výživné nedlužíte, je zjevné, že tyto splátky nemohla považovat za úhradu dlužného výživného. Pokud celková výše splátky odpovídá výživnému za počet měsíců, po kterých bezprostředně následovala další splátka, je zřejmé, že se jedná o výživné uhrazené předem. Doporučuji vaší exmanželce zaslat písemné vyjádření, ve kterém jí sdělíte, že se jednalo o výživné uhrazené předem a že jí žádné výživné nedlužíte. Jestliže Vaše exmanželka bude i přes toto vyjádření nadále považovat zaslané částky za nadstandardní platby výživného a bude přesvědčena, že ji na výživném dlužíte, nechte ji, ať se ohledně dlužného výživného obrátí na soud. U soudu pak vysvětlete, že se jednalo o splátky výživného uhrazené předem.
Pokud se chcete podobných problémů do budoucna vyvarovat, doporučuji buď hradit výživné v pravidelných měsíčních splátkách nebo do textu popisujícího účel platby kromě slova alimenty přidat také období, za které alimenty posíláte - např. alimenty 6 – 12/2016. V takovém případě pak exmanželka se svými požadavky nebude mít šanci uspět.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Rozdílné posuzování podobných pozemků - proč je jeden lesní a druhý zahrada/zastavěná plocha?
- 2 sousední pozemky - jeden je les a druhý zahrada, zastavěná plocha, proč?

Máme se sestrou pozemky, které spolu sousedí. Můj pozemek je v katastru veden jako zahrada, ale v územním plánu jako zastavěná plocha s využitím sady, zahrady, vinice (podle Z1000) ; sestřin pozemek je v katastru veden jako lesní pozemek, v územním plánu jako nezastavěné s využitím travní porost (podle Z1000). Nerozumím úřednímu posuzování, jelikož máme záměr, který se u sestry vždy posuzuje podle zápisu v KN a u mě vždy podle zápisu v územním plánu. Jak se můžeme bránit rozdílnému posuzování?
Děkuji, Naďa.

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jaký "společný záměr" se svou sestrou máte, není tedy možné posoudit, zda úřady (z dotazu rovněž nevyplývá jaké úřady) postupují správně či nikoli.
V tomto ohledu připomínám, že zápis o využití pozemku (druh pozemku) v katastru nemovitostí odráží (resp. by měl odrážet) skutečné využití tohoto pozemku (tedy aktuální stav pozemku).
Naproti tomu zápis o využití pozemku v územním plánu odráží pouze představu autora (resp. objednatele) územního plánu o budoucím (plánovaném) využití tohoto pozemku. Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů (jak to vyplývá z § 18, § 19 a § 43/1 stavebního zákona).
Územní plán tedy pouze reguluje (možný) budoucí vývoj území, jedná se však toliko o politický dokument, kterým je ovlivňována stavební (a další) činnost na území obce. Územní plán však může zůstat rovněž nenaplněn (a to zejména v případě, kdy se vlastníci pozemků a investoři s daným územním plánem neztotožní). Územní plán nemá v žádném případě vliv na stávající druhové začlenění jednotlivých pozemků. Územní plán tedy může stanovit, že do budoucna se na určitém území počítá např. s výstavbou pro rodinné bydlení, územním plánem však nemůže být změněn druh příslušných
pozemků např. z "lesních pozemků" na "ostatní plochu". Druh pozemku může být v zásadě změněn v rámci územního řízení (dle stavebního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Rozprodávání věcí SJM manželem před rozvodem - jak tomu zabránit
RODINA-RŮZNÉ
- Navádění dětí otcem dětí proti matce - jak se bránit?
- Navádění dětí proti matce - jak se má matka právně bránit?
- Navádění dětí proti otci - jak se má otec právně bránit?

Jsme s manželem v rozvodu, máme za sebou první stání o děti, bylo odročeno. Bydlím se svými syny 7 a 13 let v domě, který patří mně. Je to dědictví po tátovi. Manžel už s námi dva měsíce (07/2016-09/2016) nebydlí, sám se odstěhoval. Stále má od domu klíče a postupně odnáší společné zařízení a rozprodává je. Mně nedá ani korunu. Na energie nepřispívá, na děti také ne. Pouze minulý měsíc mi poslal 2000 Kč. Během rozvodového řízení se zadlužil a koupil si velký rodinný vůz a motorku. Na tyto věci dle něj nemám nárok. Navádí proti mně mladšího syna, manipuluje s ním a snaží se ho podplatit sladkostmi. Jeho plat je 40-45 tisíc, zatím co já mám necelých deset tisíc, což mi nestačí ani na pokrytí všech nezbytně nutných výdajů. Manžel se mnou nekomunikuje. Využívá u mě v domě několikrát týdně tyto energie - voda, plyn, elektřina. Ani mi na ně nepřispěje. Jak se bránit, aby si neodvážel z domu společné věci? Jak docílit toho, aby přispíval na děti a energie, které vyplýtvá? Jak mu můžu zrušit trvalé bydliště, které má u mě? Jak zabránit tomu, aby nemanipuloval se synem? Jak zabránit střídavé péči, kterou požaduje? Mám nárok na jeho rodinný dům a motorku?
Děkuji. Kamila

ODPOVĚĎ:
Váš manžel má vyživovací povinnost nejen vůči dětem, ale do doby rozvodu manželství také vůči Vám. Nejlepším a nejrychlejším řešením by bylo se s manželem na výši výživného dohodnout. Pokud dohoda nebude možná, budete muset o výživné žádat soudní cestou. Ohledně výživného pro děti je zapotřebí podat návrh na stanovení výživného k okresním soudu v místě bydliště dětí. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Návrh na stanovení výživného pro Vás jakožto manželku je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě manželova bydliště. Za podání obou návrhů nebudete platit žádný soudní poplatek.
Co se týče příspěvku na energie, dle zákona jsou manželé povinni podílet se na úhradě nákladů společné domácnosti. Vzhledem k tomu, že se Váš manžel od Vás odstěhoval, je otázkou, zda se ve Vašem případě dá ještě hovořit o společné domácnosti. Nový občanský zákoník společnou domácnost nijak nedefinuje, ale předchozí právní úprava definovala domácnost tak, že se jedná o fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Vzhledem k této definici a k tomu, že s Vámi manžel již nebydlí, se domnívám, že se ve Vašem případě o společnou domácnost už nejedná. Nicméně samozřejmě můžete manžela požádat, aby Vám na energie přispíval. Pokud ale odmítne a Vy byste se se svou žádostí obrátila na soud, mohlo by být problematické prokázat existenci společné domácnosti.
Z Vašeho dotazu není zřejmé, z jakého důvodu uvažujete o zrušení manželova trvalého pobytu ve Vašem domě. Trvalý pobyt je v podstatě pouze evidenční údaj a jeho zrušením manžela nepřipravíte o možnost ve Vašem domě bydlet nebo do něj vstupovat. Pokud bude chtít, bude manžel moci ve Vašem domě bydlet až do doby rozvodu manželství. Abyste manželovi mohla trvalý pobyt zrušit, musela byste prokázat, že zaniklo jeho užívací právo k Vašemu domu, což nastane až rozvodem manželství, a že manžel Váš dům neužívá (například svědectvím sousedů). Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nebude zrušení trvalého pobytu zatím možné. Pokud jde o situaci, kdy manžel odnáší z domu váš společný majetek, vzhledem k tomu, že má Váš manžel právo dům užívat a nakládat se společným majetkem stejně jako Vy, nedá se této situaci zcela zabránit. Doporučuji manžela vyzvat – nejlépe písemně – aby tohoto svého jednání zanechal. Pokud tak neučiní, doporučuji pořizovat si soupis majetku, který Váš manžel z domu odnesl a v rámci vypořádání společného jmění manželů pak požadovat vyplacení poloviny částky, kterou manžel získal prodejem tohoto společného majetku.
Co se týče Vašeho nároku na rodinný dům a motorku, platí obecné pravidlo, že součástí společného jmění manželů (SJM) je veškerý majetek, který každý z manželů nabyl během trvání manželství. Výjimkou je majetek získaný darem nebo dědictvím, majetek sloužící osobní potřebě jen jednoho z manželů (například obuv, oblečení) a majetek pořízený výlučně z prostředků, které patří do doděleného majetku jednoho z manželů. Pokud by tedy Váš manžel rodinný dům či motorku koupil výlučně z peněz, které by zdědil nebo dostal darem, pak by dům a/nebo motorka nepatřily do společného jmění manželů a Vy byste na tento majetek neměla žádný nárok. Jestliže si ale manžel tento majetek pořídil z úspor ze svého platu, pak je součástí SJM a při rozvodu se bude řešit jeho vypořádání.
Pokud jde o manipulaci se synem, tu bývá velmi obtížné prokázat, resp. je obtížné rozlišit, kde končí běžné obdarovávání dítěte (obzvláště pokud se nejedná o finančně nákladné dary) a kde začíná záměrná manipulace a snaha si dítě tzv. „koupit“. Jestliže se domníváte, že manžel se snaží syna manipulovat, doporučuji si o tom promluvit v první řadě s manželem. Jestliže nedojde k žádné změně v jeho chování, doporučila bych snažit se mladšímu synovi přiměřeně jeho věku vysvětlovat například skutečnost, že když mu nemůžete koupit tolik věcí jako jeho táta, neznamená to, že ho máte méně ráda. Pokud chcete předejít střídavé péči, můžete už nyní podat k okresnímu soud v místě bydliště dětí návrh na jejich svěření do Vaší péče. Pokud si manžel současně zažádá o svěření dětí do střídavé péče, doporučuji při soudním řízení sdělit, že se střídavou péčí nesouhlasíte a uvést důvody, proč tomu tak je. Důvodem by přitom neměly být případné konflikty i antipatie mezi Vámi a manželem, ale například manželovo chování vůči synovi (synům).

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Průtahy slovenského soudu - jak se bránit?
- Průtahy soudu v SR - jak se bránit?

Prosím Vás o radu jak postupovat. Od roku 2012 kdy byla podana žaloba z titulu uznání dluhu, kterou žalovaná podepsala za úvěr, který a ní zaplatili, jsem v jednání se Slovenským soudem, kterému jsme několikrát posílali podklady včetně kopie příslušného uznání.
Žalovaná napadla žalobu promlčení a celá věc se vyvíjí tak, že je slovesnký soud vyzývá neustále k výpovědi, jedn ujiž absolvovali tady v České republice na vlastní žádost, kdy před předvoláním jim soud neposlal otázky které byly požadovány zodpovědět, ale ani je neninformoval o tom, že je v ČR budou vyslýchat. Na našem soudu jsem vše zodpovědělai a přišla další předvolání ze slovenska. Už nevíme co dělat, neobdrželi jsem ze strany žalované resp, . soudu jediný papír nebo info na co se vlastně odvolálá o promlčení a jak toto dokazuje, ptž to dokázat nemůže, a všechny důkazy a dopisy na předvolání chodí jen jim Můžou se již nějak bránit? děkuji za informaci Jitka

ODPOVĚĎ:
V dané věci bude třeba vyčkat na nařízení jednání a tam celou situaci vysvětlit. Účastník řízení má právo kdykoliv nahlížet do soudního spisu, aby zjistil, jak se věc vyvíjí, nicméně byste za tímto účelem museli jet ke slovenskému soudu.

__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dovolená kolegy v práci, odpracování jeho pracovní doby a vyzvednutí dítěte ze školky - jaká má práva zaměstnankyně?
- Dovolená kolegy v práci, odpracování jeho pracovní doby a vyzvednutí dítěte ze školky - jaká má práva zaměstnanec který potřebuje vyzvednou dítě?
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD
- Vyzvedávání dítěte ze školky a pracovní doba v práci, zaměstnání

Byla jsem zaměstnaná jako prodejce na 40 hodin/týden Zaměstnavatel mě po nějaké době přeřadil na jinou pobočku, jde se jede krátký / dlouhý týden.
Jelikož mám malé dítě, dal mi jeden den z této směny v týdnu zkrácený.
Problém nastal v době dovolených, kdy je tu standardní, že druhá kolegyně to odsedí za druhou.
Telefonicky jsem se s majitelem domluvila, že pokryji 2 dny dovolenou kolegyně, ale jen zkráceně. Včera (23.10.2016) (23.10.2016) (19.10.2016) (19.10.2016) (19.10.2016) (17.10.2016) (14.09.2016) jsem mu to oznámila do hlášení, že je dovolená kolegyně a že mohu být jen do odpoledne. Odpověď mi od něho došla, že se zamítá, že máme po prázdninách co dohánět a že mi to nepovoluje. Oficiální zpráva, že jsem povinna pokrýt dovolenou kolegyně nikde není. Musím vyzvednout dítě ze školky a zaměstnavatel mě nutí být celou směnu v práci,
Prosím jak se zachovat. Jedná s o dnešní den.
Ve smlouvě mám 40 hodin. Nastupovala jsem na standardní úvazek, pak došlo k ustní domluvě, že budu pracovat
pondělí 10-20
úterý 10-16
pátek - neděle 10-20
středa 10-20
čtvrtek 10-16
Dítě mám šestileté. Náhrada za kolegyni, když je na dovolené byl první dotaz. Jsem samoživitelka. Soudně teď řešíme svěření do péče.
Děkuji, Monika

ODPOVĚĎ:
Dle § 241 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí následující: zaměstnavatel je povinen přihlížet při zařazování zaměstnanců do směn též k potřebám zaměstnanců a zaměstnankyň pečujících o děti. Požádá-li zaměstnankyně pečující o dítě mladší než 15 let o vhodnou úpravu pracovní doby, je jí zaměstnavatel povinen vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší jednoho roku, se zakazuje nařizovat práce přesčas.
Dle § 78 odst. 1 písm. i) ZP platí, že u zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce až nad stanovenou týdenní pracovní dobu, což je 40 hodin týdně a těmto zaměstnancům nelze práci přesčas nařídit.
Na základě výše uvedeného Vám zaměstnavatel umožnil jinou úpravu pracovní doby. Z Vašeho dotazu úplně přímo nevyplývá, že máte sjednánu kratší pracovní dobu, tedy méně než 40 hodin týdně, ale pokud ano, tak na Vás dopadá ustanovení § 78 odst. 1 písm. i) ZP. Tedy máte povinnost pracovat po zaměstnavatele sjednaný rozsah týdenní pracovní doby, tj. např. 35 hodin týdně. Pokud by po Vás zaměstnavatel chtěl práci nad tento sjednaný rozsah, musí mít Váš souhlas, jinak jste oprávněna výkon takové práce odmítnout.
Pokud byste však pracovala standardně 40 hodin týdně, pak by Vám zaměstnavatel mohl práci přesčas nařídit. Práci přesčas lze nařídit jen výjimečně z důvodů uvedených v ustanovení § 93 odst. 1 ZP, a to z vážných provozních důvodů, což by případ jiného zaměstnance na dovolené mohl být.

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Změna pracovní doby matky a pobyt dítěte u otce

V současné době probíhá soud o svěření dítěte do péče, kde předpokládám, že nastane změna a budu mít změněnou možnost pracovat dlouho u dalších dvou dnů. Dítě vychovávám já, otec si ji bere ob týden na víkend a jeden den v týdnu každý týden na spaní.
Když mi nastane změna soukromých podmínek - nebudu moc pracovat na směny, jak je to prosím řešeno?
Teď jsem využívala dny na dlouhé směny, když byla dcera u otce. Měli jsme jen ústní dohodu mezi partnerem. Děkuji za odpověď
Monika

ODPOVĚĎ:
Pokud ve Vašem zaměstnání dochází ke změnám, kvůli kterým se obáváte toho, že nebudete moci dodržet ústní dohodu, jež s partnerem máte, doporučuji to v probíhajícím soudním řízení uvést. Pokud jste schopni s partnerem komunikovat a na styku s dítětem se dohodnout, soud nutně nemusí stanovit konkrétní dny, ve kterých bude předání a styk dítěte s otcem probíhat. Soudní rozhodnutí v této věci pak může vypadat i tak, že otec dítěte má právo na styk s dítětem jeden den v týdnu a jeden víkend za 14 dní s tím, že konkrétní den styku záleží na dohodě mezi rodiči. Pokud by Vaše situace v zaměstnání vyžadovala v budoucnu další změny a partner bude s těmito změnami souhlasit, doporučuji se na těchto změnách dohodnout písemně. Existence ústní dohody se v případě problémů a následného soudního řízení obtížně prokazuje.

__

SPRÁVNÍ-OBCE
- Kabel na pozemku PUPFL (pozemek určený pro funkci lesa) - odkoupení pozemku od HMP (hlavního města Prahy)
- Vedení kabelu na PUPFL pozemku a odkoupení pozemku od hlavního města Prahy
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Vedení kabelu na pozemku PUPFL hlavního města Prahy - stačí věcné břemeno nebo nutno pozemek odkoupit?
- Vedení kabelu na pozemku PUPFL hlavního města Prahy - stačí služebnost nebo nutno pozemek odkoupit?

Chci zavést elektriku na zahradu, kabel povede částečně přes můj pozemek, který je ale určený k plnění funkce lesa. Musím vykoupit tuto část PUPFLu, přes kterou povede výkop na zahradu, od Magistrátu hl. m. Prahy, nebo to stačí ošetřit věcným břemenem?
Děkuji, Denisa.

ODPOVĚĎ:
Dle § 13 odst. 1 lesního zákona veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány podle tohoto zákona. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno. O výjimce z tohoto zákazu může rozhodnout orgán státní správy lesů na základě žádosti vlastníka lesního pozemku nebo ve veřejném zájmu.
Dle § 15 odst. 1 lesního zákona odnětí pozemků plnění funkcí lesa (dále jen "odnětí") je uvolnění těchto pozemků pro jiné využití.
Omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa (dále jen "omezení") je stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu. Odnětí nebo omezení může být trvalé nebo dočasné.
Dle § 15 odst. 3 lesního zákona bez odnětí lze na pozemcích určených k plnění funkcí lesa umístit
a) signály, stabilizační kameny a jiné značky pro geodetické účely, stožáry nadzemních vedení, vstupní šachty podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2,
b) přečerpávací stanice, vrty a studny, stanice nadzemního nebo podzemního vedení, zařízení a stanice sloužící monitorování životního prostředí a větrní jámy, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m2.
Dle § 16 odst. 1 lesního zákona žádost o odnětí nebo o omezení podává orgánu státní správy lesů ten, v jehož zájmu má k odnětí nebo k omezení dojít (dále jen "žadatel"). O odnětí nebo o omezení rozhodne ten orgán státní správy lesů, v jehož území se dotčené pozemky nebo jejich převážná část nacházejí.
Tedy pokud nejde začlenit Vámi uváděný záměr pod výjimky uvedené v § 15 odst. 3 lesního zákona, musíte podat žádost na odnětí/omezení tohoto specifického určení (pozemek určený k plnění funkcí lesa). Na základě Vaší žádosti tak bude zahájeno řízení, ve kterém se bude posuzovat možnost zřízení vedení na tomto pozemku.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zrušení úvěrové smlouvy s AAA auto a okamžitá splatnost pohledávky
- Splatnost dluhu u AAA auto - zrušení úvěrové smlouvy s MONETA AUTO
- Zrušení úvěrové smlouvy MONETA AUTO a okamžitá splatnost pohledávky u AAA auto Praha, a.s.

Podepsal jsem jako fyzická osoba 08/2016 se společností AAA Auto, a. s. Kupní smlouvu na koupi ojetého automobilu, a se společností MONETA AUTO, s. r. o. Úvěrovou smlouvu na poskytnutý spotřebitelský úvěr v částce téměř 140.000 Kč.
Vzhledem k neúnosnému přeplacení úvěru jsem do 14 dnů od ÚS odstoupil- MONETA AUTO uznáno. AAA Auto však moje odstoupení od Kupní smlouvy odmítlo-nenastal prý právní důvod. Úvěr je jednorázově splatný já mám na krku neřešitelný problém, protože to nemám z čeho splatit.
Jsem přesvědčen o tom, že svým postojem společnost AAA Auto porušuje moje práva vzhledem k existujícím ustanovením „Listiny práv a svobod“- minimálně pokud jde o „rovnost postavení a právní váhy a odpovědnosti obou smluvních stran“….
Děkuji, Václav

ODPOVĚĎ:
dle ust. § 1846 máte právo odstoupit ve lhůtě 14 dnů od smlouvy o finanční smlouvě (úvěrová smlouva). Nicméně právo odstoupit od kupní smlouvy na automobil Vám ze zákona nevyplývá. Nebylo-li tedy toto právo s prodávajícím dohodnuto, skutečně není společnost AAA povinna na Vaše odstoupení reagovat.
Tento postup není ani v rozporu s ústavními právy zakotvenými v Listině základních práv a svobod. Vždy v postavení podnikatel - spotřebitel (zákazník) existuje určitá nerovnováha, kterou kompenzují zákonná ustanovení. Nicméně ochrana spotřebitele není bezbřehá a není možné, aby spotřebitel mohl odstupovat bezdůvodně od jakékoli smlouvy.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Potomek se nepřihlásil na opravnou zkoušku z maturity - musí rodič platit výživné do května?
- Potomek se nepřihlásil na opravnou zkoušku z maturity - musí rodič platit alimenty do května?
- Nepřihlášení na opravnou zkoušku z maturity a placení alimentů, výživného

Manželův syn (20) nesložil v 05/2016 maturitu a vlastní leností se "zapomněl" přihlásit na opravný termín v 09/2016. Nyní ho matka nutí najít si práci (nikoli brigádu, ale zaměstnání na pracovní smlouvu). Dosud platíme výživné. Máme platit i v okamžiku pokud do opravného termínu v 05/2017 -
1/ bude na úřadu práce,
nebo
2/ bude mít zaměstnání?
Co v okamžiku, pokud nesloží ani 2. opravný termín v 05/2017?
A kdy bychom mohli požádat již soud o ukončení vyživovací povinnosti?
Děkuji, Daniela.

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. I v situaci, kdy ale dítě sice studium ukončí, ale nepodaří se mu najít zaměstnání a tudíž není schopné se živit, může vyživovací povinnost rodičů nadále trvat. Pokud tedy syn bude v evidenci úřadu práce a nebude se mu dařit najít zaměstnání, může vyživovací povinnost trvat. Pokud naopak zaměstnání najde a půjde o stálý příjem (nikoliv o brigádu či občasný přivýdělek), díky kterému bude schopen se sám živit, vyživovací povinnost Vašeho manžela vůči synovi skončí. Pokud syn neukončí studium ani v druhém opravném termínu, bude opět záležet na tom, zda se mu následně podaří najít zaměstnání a bude schopen se sám živit. Pokud ale syn bude bez zaměstnání dlouhodobě a vše bude nasvědčovat tomu, že doopravdy neusiluje o to, aby si zaměstnání skutečně našel, můžete se pak obrátit na soud s návrhem na ukončení vyživovací povinnosti. Dle zákona totiž výživné nelze přiznat, pokud by to bylo v rozporu s dobrými mravy. Rozporem s dobrými mravy je například situace, kdy dítě opakovaně ukončuje či přerušuje studium a poté opět začíná studovat nebo kdy si dlouhodobě práci nehledá a nechává se živit.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak to udělat, aby děti nedědily důchodové spoření a zdědil ho manžel, manželka
- Vynechání důchodového spoření z dědictví dětí - zanechání spoření pro manžela, manželku
- Nedědění důchodového spoření a zdědění druhým (přeživším) z manželů
- Jak částečně vydědit děti o důchodové spoření manželů
- Dědění důchodového spoření a nedědění dětmi, potomky, synem, dcerou - jak to zařídit?

Každý měsíc si ze mzdy ukládáme na důchod abychom byli ve stáří zabezpečeni. Máme každý z předešlého manželství jedno dítě. Jak máme ošetřit, aby po smrti některého z nás zůstaly tyto prostředky pro toho druhého a děti, které jsou již finančně zabezpečeny tyto nedědily.
Máme kromě účtů i jiný majetek. Mému vlastnímu synovi chci v případě mé smrti ponechat dům, který je psán na mě a manžel by měl věčně břemeno
Nevím jak by to bylo v případě úmrtí manžela, co by dostal jeho syn. A ještě máme vůz v hodnotě cca 500.000 kČ. Jinak jenom hovotost na účtech. Synové jsou již zajištění. Děkuji, Ludmila.

ODPOVĚĎ:
Vyloučit děti z dědění lze pouze vyděděním, avšak k tomuto byste museli mít zákonný důvod. Pokud takový důvod nemáte, pak nelze zajistit, že děti nebudou po Vás dědit. Děti jsou ze zákona tzv. nepominutelnými dědici, což znamená, že mohou žádat svůj povinný díl z pozůstalosti. Zletilý potomek může žádat čtvrtinu svého zákonného dědického podílu, tedy ve Vašem případě čtvrtinu z poloviny (dědí po Vás manžel a jedno dítě každý polovinu), tj. 1/8 pozůstalosti po vypořádání společného jmění manželů (dále jen SJM).
Každý můžete sepsat závěť, ve které dědicem svých finančních prostředků ustanovujete svého manžela a zároveň žádáte své děti, aby tuto závěť respektovali a nežádali svůj povinný díl. Ve Vašem případě můžete sepsat závěť a ustanovit dědicem domu svého syna a dědicem peněz a ostatního majetku manžela – syn by již nemohl žádat z pozůstalosti nic, protože by se mu dostalo jeho povinného dílu.
V případě Vašeho manžela je potřeba propočítat, kolik peněz by mohl manželův syn požadovat. Je potřeba spočítat vše v SJM (tj. všechny peníze na Vašich a manželových účtech, auto, atd.), SJM vydělit dvěma (půlka jde do dědictví a druhá půlka zůstává pozůstalému manželovi) a z této poloviny vypočítat osminu. Na osminu pozůstalosti by měl syn nárok, přičemž tento syn může v dědickém řízení prohlásit, že nic požadovat nebude. Manžel by tedy mohl sepsat závěť, ve které dědicem veškerého svého majetku ustanovuje Vás a žádá svého syna, aby jeho závěť respektoval a nežádal svůj povinný díl.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace vyměněného skla displeje mobilu, mobilního telefonu - sklo se odřelo a prasklo běžnou manipulací
- Reklamace opraveného mobilu - vyměněné sklo displeje se odřelo a prasklo při běžné manipulaci

Mám dotaz k nevyřízené reklamaci mobilního telefonu. Telefon mi spadl na zem, rozbilo se přední sklo a nefungoval display. Nechala jsem si ho vyměnit za 3500 Kč, na doporučení servisu jsem zvolila tzv. tvrzené sklo, které by mělo být odolnější.
Nové sklo se začalo brzy odírat, drolilo se v rozích, až v levém horním rohu prasklo a opět nefunguje display. V tomto případě mi telefon nijak nespadl, vše se stalo jen běžnou manipulací, zašupováním do kabelky, atd.
Po měsíci a půl jsem tedy šla opět do servisu a reklamovala opravu, jsem přesvědčená, že nové sklo je nekvalitní a při běžném používání by se toto stát nemělo. Reklamace byla zamítnuta, prý se jedná o mechanické poškození a nabídli mi výměnu za dalších 2400 Kč.
Poradíte mi, prosím, na koho se mohu obrátit? Je možné kvalitu skla nějak posoudit? Kolik mě to bude stát a mám naději na úspěch?
Předem děkuji a jsem s pozdravem,
Kateřina.

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám byla reklamace zamítnuta, doporučuji si zhotovit znalecký posudek. Pokud znalec určí, že se jedná skutečně o vadu nového skla, nikoli o vadu způsobenou běžným opotřebením, pak by Vám měl servis reklamaci uznat a zároveň proplatit náklady na znalecký posudek.
Pokud servis dobrovolně reklamaci neuzná, obraťte se s návrhem na mimosoudní vyřešení sporu na ČOI, více informací naleznete zde:
https://adr.coi.cz/cs
Tento způsob řešení není pro servis závazný, nicméně mu ukáže, že to Vy myslíte vážně, a může změnit názor. Pokud by ani toto nevedlo k výsledku, bude jedinou možnou cestou žaloba k soudu.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Opakované nevyřízení reklamace kuchyňské linky Oresi v záruční lhůtě - odstoupení od kupní smlouvy
- Odstoupení od kupní smlouvy na kuchyňskou linku Oresi pro opakované nedodržení lhůty na vyřízení reklamace

Na podzim 2010 jsem zakoupil kuchyňskou linku od společnosti Oresi se sedmiletou zárukou. Již několikrát nebyla moje reklamace vyřízena v zákonné lhůtě a taktéž mi třikrát ČOI potvrdila v rámci svého šetření oprávněnost mé reklamace. Oresi ale tvrdí, když jsem chtěl odstoupit od kupní smlouvy, že neevidují prodlouženou záruku a že nemám nárok na odstoupení od kupní smlouvy. K dispozici mám protokoly od ČOI i emailovou korespondenci.
Záruka je součástí kupní smlouvy. Součástí kupní smlouvy byl ústřižek, který byl odeslán právě pro onu 7letou záruku. Není ale zpětná vazba
od společnosti, že tuto prodlouženou záruku mám. Mám pouze emailovou korespondenci se společností i po standardní dvouleté záruce, kdy vyřizovali mé reklamace. Taktéž mám 2 protokoly od ČOI po standardní 2leté době, které potvrzují, že společnost mé reklamace nevyřídila v zákonné lhůtě. Protokoly ČOI jsou součástí mého dotazu (přikládám).
Děkuji, Jakub.

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě Vás upozorňuji, že pokud se rozhodnete podat žalobu k soudu, je nutné nutné situaci urychleně řešit. Od smlouvy jste odstoupil v prosinci 2013. Vzhledem k tomu, že se právní vztah mezi Vámi a společností Oresi řídí občanským zákoníkem z roku 1964, je dle ust. § 101 promlčecí doba tříletá. Vaše právo požadovat vrácení kupní ceny se tak do konce tohoto roku promlčí a úspěch žaloby u soudu by byl téměř vyloučen.
Vzhledem k tomu, že prodloužená záruka je podmíněna odesláním doporučeného dopisu s kuponem, bude na Vás, abyste prokázal, že jste jej skutečně odeslal. Samozřejmě nejlépe podacím lístkem pošty. V případě, že lístek nemáte, mohla by toto dosvědčit např. Vaše partnerka. Samozřejmě určitým nepřímým důkazem je i to, že s Vámi společnost vyřizovala reklamace i po uplynutí dvou let. Z Vašeho dotazu Však neuplyne, zda podací lístek máte, či nikoli. Pokud tedy máte důkaz o odeslání kuponu, bude Vaše pozice poměrně dobrá a šance u soudu vyšší.
Na druhou stranu právo odstoupit od smlouvy z důvodu překročení lhůty pro vyřízení reklamace dle mého názoru není podmíněno trváním záruky. Vám právo odstoupit vzniklo z důvodu překročení lhůty, kdy Vám vznikla stejná práva, jako by se jednalo o vadu, kterou nelze odstranit. Nicméně k tomuto neexistuje ustálená soudní praxe, proto je možné, že by se soud přikloni (2015) (2015) (2015) (2015) (2015) (2015)l k opačnému názoru a Vám bez prokázání prodloužené záruky nárok nepřiznal.
Pokud tedy jste schopen prokázat prodlouženou záruku, šance je na úspěch je vysoká a co nejdříve se obraťte na soud se žalobou dle sídla společnosti. V tomto případě doporučuji využít pomoci advokáta. Pokud toto prokázat nemůžete, bude nutné argumentovat tím, že záruka prodloužena byla, neboť i po 2 letech společnost s Vámi jednala tak, že záruka platí. Zde je však Vaše pozice slabší a je třeba počítat s rizikem prohry sporu. V případě neúspěchu žaloby byste byl povinen hradit protistraně náklady soudního řízení, tedy především náklady na advokáta.

__

RODINA-SJM
- Stavba dostavěná v manželství psaná na jednoho z manželů - patří nemovitost do SJM?
- Stavba na pozemku jednoho z manželů dostavěná v době manželství - spadá do SJM nebo ne?

Pozemek ve vlastnictví manžela před SJM. 01/2010 zahájena stavba. Manželství uzavřeno 10/2010. Před manželstvím postaveny pouze základy domu. Kolaudace 08/2014. Dům na katastru nemovitostí zapsali pouze na manžela. Spadá dům do SJM? Jak provést zápis do katastru, když manžel nesouhlasí? Budou dědit moje děti z předchozího manželství? Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
Pokud dům není v katastru zapsán jako SJM, neznamená tato skutečnost, že tomu tak skutečně není. Zde bude záležet, zda byl dům zaplacen ze společných prostředků či pouze z prostředků manžela nabytých před uzavřením manželství. Toto z Vašeho dotazu však nevyplývá.
Pokud by byl hrazen ze společných prostředků v SJM, pak je i dům v SJM a není rozhodující zápis v katastru. Z toho tedy plyne, že by dědily i Vaše děti, neboť po Vaší smrti by došlo nejprve k vypořádání SJM, poté až by bylo řešeno dědictví Vašich dětí.
Máte možnost se také obrátit na soud s určovací žalobou, že dům se nachází v SJM. Pokud Vám soud vyhoví, bude tato skutečnost zapsána do katastru.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Přihlášení spolubydlící osoby do městského nájemního bytu - právo bydlet i po smrti hlavního nájemce, nájemníka
- Právo přihlášené osoby bydlet v nájemním městském bytě po smrti hlavního nájemce.

Pokud přítel přihlásí do svého bytu, který má od města, mého syna a on s ním bude bydlet, tak jestli v případě úmrtí přítele mu tento byt zůstane, přejde na něj nájemní smlouva, nebo se bude muset vystěhovat? Děkuji Deana

ODPOVĚĎ:
Dle § 2279 odst. 1 občanského zákoníku zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu (více osob má postavení nájemce-tedy více osob podepsalo jako nájemce nájemní smlouvu), přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, registrovaný partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu.
V případě, že zde není příbuzenský vztah, nájemní smlouva přejde na Vašeho syna pouze pokud s tím pronajímatel vysloví souhlas – pokud je tedy pronajímatelem město, je nezbytný souhlas města.

__

OBCHOD-ŽIVNOSTI, OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
- Likvidace s.r.o. - mrtvá společnost
- Likvidace s.r.o. - jak se vyhnout poplatkům za likvidaci?

Dne 3.2.2015 jsem obdržel Usnesení KS o jmenování likvidátorem společnosti s r. o. , ve které jsem uveden jako jednatel, a o jejím zrušením likvidací.
Navrhovatelem je Finanční úřad odůvodňující svůj návrh následovně: "Společnost nepodává od roku 2005 daňová přiznání, nevykonává činnost, je nekontaktní a nesídlí na zapsané adrese."
Společnost (3 spol. = zaměstnanci) vykonávala obchodní činnost, která skončila ukončením pronájmu prodejny. Po ukončení činnosti nezůstaly žádné závazky k dodavatelům ani ve mzdové oblasti. Společnost neměla nemovitosti a věci movité byly rozprodány. Na závěr fyzické ukončení bylo nutné ještě dotovat resp. pracovat zadarmo. Jako jednatel jsem udržoval společnost papírově do uvedeného roku 2005, ale pak jsem vážně onemocněl (rok v nemocnici + plný invalidní důchod) a na všechno se „vykašlal“.
Vzhledem k tomu, že v době mé nemoci jsem jako jednatel dostal a nezaplatil pokutu následně strženou exekutorem v trojnásobné výši, a nyní soudní poplatek 2000 Kč, sdělte, prosím postup, abych se dalších sankcí vyvaroval.
Děkuji Mikuláš

ODPOVĚĎ:
Nemá-li předmětná s. r. o. v současné chvíli žádný majetek ani závazky, měla by být její likvidace procesem poměrně jednoduchým.
S ohledem na skutečnost, že o ekonomickém fungování (resp. historii) předmětné s. r. o. máte, jako její jednatel, přehled, je vhodné, abyste zastával rovněž funkci likvidátora.
V obecné rovině dle § 187/1 občanského zákoníku platí, že účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené právnické osoby (likvidační podstatu), vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace (s likvidačním zůstatkem), podle zákona.
Jako likvidátor jste nabyl působnosti statutárního orgánu (tedy jednatele) okamžikem svého povolání. Za řádný výkon funkce likvidátor odpovídá stejně jako člen statutárního orgánu, v tomto ohledu pro Vás, jako jednatele, nepředstavuje v oblasti odpovědnosti jmenování likvidátorem prakticky žádnou změnu (§ 193 občanského zákoníku).
Jako jednatel předmětné s. r. o. jste mohl být soudem jmenován likvidátorem i bez Vašeho souhlasu. V tomto případě nemůžete ze své funkce likvidátora odstoupit. Můžete však navrhnout soudu, aby Vás funkce likvidátora zprostil, prokážete-li, že na Vás nelze spravedlivě požadovat, abyste tuto funkci vykonával (§ 191/3 občanského zákoníku).
Při likvidaci Vám zejména doporučuji postupovat ve spolupráci se soudem, který Vás za likvidátora povolal. Na tomto místě uvedu pouze stručný nástin průběhu likvidace (tak, jak s ním počítá občanský zákoník) :
- likvidátor je povinen oznámit vstup právnické osoby do likvidace všem známým věřitelům této právnické osoby (§ 198/1 občanského zákoníku) ;
- likvidátor je povinen zveřejnit bez zbytečného odkladu nejméně dvakrát za sebou alespoň s dvoutýdenním odstupem oznámení o vstupu právnické osoby do likvidace společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce od druhého zveřejnění (§ 198/2 občanského zákoníku) ;
- likvidátor je povinen sestavit ke dni vstupu právnické osoby do likvidace zahajovací rozvahu a soupis jmění právnické osoby (§ 199/1 občanského zákoníku) ;
- jakmile likvidátor dokončí vše, co předchází naložení s likvidačním zůstatkem nebo předání likvidační podstaty podle § 202 občanského zákoníku nebo oznámení podle § 204 občanského zákoníku, vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace, v níž uvede alespoň, jak bylo s likvidační podstatou naloženo, a popřípadě též návrh na použití likvidačního zůstatku; k témuž dni likvidátor sestaví účetní závěrku; likvidátor k účetní závěrce připojuje podpisový záznam (§ 205/1 občanského zákoníku) ;
- konečnou zprávu, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku předloží likvidátor ke schválení tomu, kdo jej povolal do funkce (§ 205/2 občanského zákoníku) ;
- likvidace končí použitím likvidačního zůstatku, převzetím likvidační podstaty věřiteli, nebo jejím odmítnutím; likvidátor je povinen podat do třiceti dnů od skončení likvidace návrh na výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku (§ 207 občanského zákoníku).
S ohledem na skutečnost, že likvidátorem Vás jmenoval soud, jsou třetí osoby povinny poskytnout Vám součinnost ve stejném rozsahu, v jakém jsou povinny poskytnout ji insolvenčnímu správci (§ 192 občanského zákoníku).
Jako likvidátor máte nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů (např. další uhrazené soudní poplatky). Nebude-li majetek likvidované s. r. o. postačovat ke krytí Vaší odměny a náhrady hotových výdajů, budou Vám vyplaceny státem (jak vyplývá z § 4 a násl. nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Vymáhání doplatku za energie po spolubydlícím - spolubydlení bez smlouvy
- Spolubydlící bez smlouvy - vymáhání doplatku za energie
- Doplatek za energie v nájemním bytě a vymáhání po spolubydlícím

Od roku 2013 jsem měla spolubydlícího. V roce 2016 nám přišlo vyúčtování energií za rok 2015 a faktura na nedoplatek ve výši 18.000 Kč. Se spolubydlícím jsme se po celou dobu spolubydlení dělili o nájem. Nikdy jsme nemuseli nic doplácet. Po spolubydlícím žádám půlku nedoplatku, který činí 9.000 Kč. Ten však nedoplatek hradit nehodlá. Bohužel jsem se spolubydlícím neměla podepsanou žádnou smlouvu.
Obracím se na Vás s žádostí o sdělení jak v tomto případě dál postupovat. Děkuji, Laďka.

ODPOVĚĎ:
Problémem zde je, že na užívání bytu Vaším spolubydlícím nemáte písemnou smlouvu. Bude tedy na Vás prokázat, že jste s ním skutečně byla domluvena tak, že bude hradit polovinu nákladů na byt. Např. svědeckou výpovědí, mám za to, že by také postačovali výpisy z účtů, kam by Vám zasílal polovinu nájmu a úhrad za služby.
Pokud však dobrovolně nedoplatek neuhradí, bude jedinou možností podat na spolubydlícího žalobu k soudu. Ohledně tohoto kroku doporučuji se poradit s advokátem, neboť Vaše postavení zde není zcela jisté.
Seznam advokátů naleznete např. zde:
www.advokatikomora.cz

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Dodání nekompletního balení zboží - je možné odmítnout odstoupení od kupní smlouvy
- Odmítnutí odstoupení od kupní smlouvy kupujícím - nedodání kompletního balení, požadavek dodání zbytku objednávky
- Nedodání kompletní objednávky prodávajícím a odmítnutí kupujícího odstoupit od kupní smlouvy (s požadavkem dodání zbytku objednávky zboží)

08/2016 jsem v internetovém obchodě zakoupil balíček balónků po 100 ks a balíček desek A4 po 10ks. Objednávku přijali a expedovali. Po rozbalení jsem zjistil, že mi poslali jenom 1 balónek a jednu desku A4. Na faktuře je vše správně dle objednávky (balónky /100ks/, deska A4 /10ks/) Po dotazu, kdy mi zašlou zbylé balónky a desky, mi oznámili, že systém zadal špatnou cenu. Jako řešení navrhli odstoupení od smlouvy. Chci se zeptat, mám právo požadovat dodání zbylých balónků a desek?
Děkuji, Mirek.

ODPOVĚĎ:
Mám za to, že v tomto případě by Vám prodejce měl dodat veškeré objednané zboží, tedy 100ks balonků a 10 Ks desek. Pokud se jednalo o chybu v nabídce, měl Vám tuto oznámit ihned po obdržení objednávky, nikoli až po dodání zboží. Ostatně Vám byla vystavena i faktura na veškeré objednané zboží. Tím, že Vám nedodal celou dodávku, jedná se z jeho strany o vadné plnění.
Trvejte proto na dodání zbytku objednávky. Pokud obchod dobrovolně zboží nedodá, obraťte se s návrhem na mimosoudní vyřešení sporu na ČOI. Více informaví naleznete zde:
https://adr.coi.cz/cs
Pokud by však obchod dobrovolně zboží nedodal, bude nutné se obrátit s žalobou na soud. Před tímto krokem se doporučuji poradit s advokátem, jejich seznam naleznete např. zde:
www.advokatikomora.cz

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Štěnice v nájemním bytě - nárok na náhradu škody
- Štěnice v nájemním bytě - nárok na zaplacení léčby bodnutí štěnicemi
- Štěnice v nájemním bytě - nárok na přiměřené zadostiučinění (odškodnění od pronajímatele)
- Štěnice v nájemním bytě - nárok na odškodnění od pronajímatele
- Odškodnění od pronajímatele - štěnice v bytě
OBČAN-BYDLENÍ
- Štěnice v nájemním bytě - nárok na slevu z nájmu

Chci se zeptat, nastěhovali jsme se do pronájmu a po cca 14 dnech jsme zjistili, že jsou v bytě štěnice, majitelka zavolala firmu, byt 2x vystřídali, ale štěnice nevyhubili, pořad jsou v obýváku v pohovce, majitelce jsme 3x za poslední měsíc řekli že jsou děti poštípané, at je znovu objedná, uběhl měsíc a nic, zdelili jsme ji, že chceme slevu na nájmu, tak tvrdí, ze to není možné, protože jsme nájem zaplatili o týden později, co máme dělat, mame nárok na slevu, nebo ne?
Děkuji, Milada.

ODPOVĚĎ:
Pozdní zaplacení nebude vylučovat slevu z nájmu. Pronajímatel může v případě Vašeho prodlení požadovat zákonný úrok z prodlení.
Přítomnost štěnic v bytě představuje vadu bytu, kterou je povinen odstranit v přiměřené době poté, co jste vadu oznámili. Neodstraní-li vadu, pak máte dvě možnosti podle ust. § 2265 odst. 1 občanského zákoníku. Jako nájemce můžete provést odstranění vady sami máte právo požadovat náhradu nákladů na deratizaci. Pokud sami deratizaci nezajistíte, můžete požadovat slevu z nájemného po dobu trvání vady, které nebyly bez zbytečného odkladu odstraněny.
Argumentace pronajímatelky je tedy nesprávná a Vám vznikl nárok na slevu z nájmu. Písemně proto u ní uplatněně nárok na slevu z nájemného. Dopis doporučuji zaslat doporučeně s dodejkou.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace vyúčtování O2 - zákazník platil omylem pod jiným variabilním symbolem, O2 to nechce uznat
- Nereagování na reklamaci telekomunikačních služeb u O2 - do kolika dnů musí O2 odpovědět na reklamaci
- Do kolika dnů musí O2 odpovědět na reklamaci zákazníka
- Reklamace telekomunikačních služeb - do kolika dnů musí operátor odpovědět na reklamaci zákazníka?

Odebírám již několik let telekomunikační služby od O2, přes firmu jako zaměstnanec. 05/2015 končila platnost dosavadních smluv a smlouvy se obnovovaly. Při tom však došlo k pochybení obchodního zástupce O2, který zadal špatné údaje. Hlavním problémem bylo zadání formy plateb, kdy jsem do té doby platila složenkou. Pak mi zadali platby inkasem, které se nejprve strhávaly někomu jinému, pak vznikly různé zmatky, ale k nápravě nedošlo. Domů mi chodilo vyúčtování, kde byla vždy zvýrazněným písmem zadaná CELKOVÁ ČÁSTKA K ÚHRADĚ. Tuto abych nebyla dlužníkem jsem vždy raději uhradila bankovním převodem. Po roce si O2 vzpomnělo, že mi zasílali špatně vystavené faktury a že tedy dlužím cca 3.500,- přitom k pochybení došlo z jejich strany. Na naše reklamace nikdo nereaguje, obchodní zástupce celou věc zametá pod stůl. Využila jsem i možnost reklamovat, ale nikdo se v zákonné lhůtě nebyl schopen vyjádřit k dané situaci. Ihned nám bylo číslo odpojeno, dokud jsem vše nezaplatila. Navíc započítali částku za opětovné zapojení. Děkuji za radu.
Děkuji, Pavla.

ODPOVĚĎ:
Pokud o2 nevyřídilo reklamaci v zákonné lhůtě, mohla jste podat návrh na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace u Českého telekomunikačního úřadu. Návrh je však nutné podat nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení vyřízení reklamace nebo marného uplynutí lhůty pro její vyřízení, jinak právo uplatnit námitku zanikne.
Pokud se budete domáhat navrácení uhrazených plateb, je nutné se obrátit opět na Český telekomunikační úřad, který je příslušný k rozhodnutí sporu. Váš nárok musíte prokázat, tedy prokázat to, že platbu jste nebyla povinna uhradit. Před podáním návrhu doporučuji konzultovat případ s advokátem, který vše podrobně posoudí. Pokud by Vás v řízení u ČTÚ zastupoval advokát a budete úspěšná, bude Vám o2 povinno uhradit také náklady právního zastoupení. Více informací naleznete zde:
http://www.ctu.cz/ochrana-spotrebitele
Seznam advokátů pak naleznete zde:
www.advokatikomora.cz

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace pronajatého bytu od realitní kanceláře - štěnice v bytě
- Reklamace pronajatého bytu - štěnice
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za štěnice v pronajatém nájemním bytě
- Náklady na léčbu za pokousání štěnicemi v pronajatém bytě, domě, nemovitosti

07/2016 jsme byli v Praze s naším synem kterému v té době bylo 8 týdnů přes jednu agenturu která je v České republice jedna z největších na pronájem nemovitostí. Noc 23.7. jsme se ubytovali a stejnou noc mě můj syn probudil pláčem. V posteli bylo asi 30 štěnic jsme byli pokousaní a u mě se ještě k tomu objevila alergická reakce. Jelikož neměla agentura jiný volný byt, na celý pobyt museli jsme se za 5 noci 4x stěhovat a s malým miminkem to bylo dosti nepříjemné, nevěděli jsme do poslední chvíle kam a ani v kolik hodin. Jak postupovat s reklamací a na co vše máme nárok? Máme fotografie, video jako důkazy. Po neustálém řešení nám nějakou částku v Praze ještě osobně vrátil agent co nás měl na starost a však nám slíbil další řešení a dnes (21.08.2016) nám zaslalo vedení odpověď na můj email ze 14.8.2016.
ode mne email:
Vážení!
bohužel Vás musím kontaktovat, jelikož Váš kolega jak slíbil opět neucinil…! Jednání s ním mi po zkušenostech co máme přijde neseriózní a jsem opravdu jeho přístupem zklamaná.
Požadujeme nárok na náhradu škody dovolené která nebyla pro nás vůbec dovolená a náhradu škody při ublížení na zdraví vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy (kousance mám po celém těle dodnes). (Fotografie a video jako důkaz mužů dodatečně zaslat.) Pozadujeme minimálně proplácení návštěvy u doktora, léků, letenek atd pak také noc v jiném hotelu a zbytek co jsme vám uhradili za ubytování a také deratizaci našich zavazadel, telefonaty na Ljupcovo číslo. Stěhovat se 4x za 5 nociS 8 týdenním miminkem nebyla žádná kompenzace to musíte pochopit …. Pokud nebudete jednat budeme muset podniknout v dané věci další kroky.
- 100 eur co jsme vám zaplatili do 550 eur
- 102 eur za jiný hotel noc 24.7.
- 37 eur návštěva u doktora
- 14 eur léky
- telefonáty cenu upřesníme
- cenu za letenky upřesním
- deratizace zavazadel také ještě upřesním - bylo nás sděleno že zavazadla musíme vyhodit má taška byla značky Burton v hodnotě 7500Kc a manžela Hedgren v ceně 250 eur.
A kompenzace? Chceme přiletět do Prahy a máme zájem o byt XY 37 co pro nás ohledně toho můžete udělat? Konec září či začátek října? Či jiný termín?
Doufám, že spolu nalezneme společné řešení.
Čekám na Vaši brzkou odpověď.
S pozdravem
Olivie

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu nevyplývá, jakou smlouvu jste s agenturou uzavřela. Nejbližší by však byla smlouva o ubytování dle ust. § 2326 občanského zákoníku.
Dle § 2328 občanského zákoníku ubytovatel odevzdá ubytovanému ubytovací prostor ve stavu způsobilém pro řádné užívání a zajistí mu nerušený výkon jeho práv spojených s ubytováním. Obdobné povinnosti má agentura i v případě nájmu.
Máte především nárok na náhradu škody. Škodu zde představují veškeré náklady, které Vám vznikly v souvislosti s nekvalitním ubytováním a porušením smlouvy.
V uvedeném případě agentura porušila smlouvu tím, že neposkytla ubytování řádně v souladu se smlouvou. Náhrada škody bude představovat náklady za jiný hotel, lékaře, léky, deratizace, nová zavazadla. Ohledně ceny letenek by mohl být nárok sporný. Vzhledem k tomu, že poskytované služby neodpovídali určité kvalitě, mohli byste rovněž požadovat přiměřenou slevu.
Pokud však agentura Vaše požadavky odmítne, bude jedinou možnou cestou žaloba k příslušnému soudu. Před tímto krokem doporučuji poradu s advokátem, který je schopný Váš případ podrobně posoudit.
Před podáním žaloby se také můžete obrátit na Českou obchodní inspekci s návrhem na mimosoudní vyřešení sporu. Toto řešení však není nijak závazné a nemusí vést k žádnému výsledku. Více informací k tomuto tématu naleznete zde:
https://adr.coi.cz/

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Netěstnící topení v zakoupeném bytě, domě - je to důvod reklamace skryté vady nemovitosti a nároku na snížení kupní ceny?
- Skrytá vada nemovitosti - netěsnící topení - nárok na snížení kupní ceny
- Netěstnící topení v zakoupeném bytě, domě - je to důvod reklamace skryté vady nemovitosti a nároku na slevu z kupní ceny?
- Skrytá vada nemovitosti - netěsnící topení - nárok na slevu z kupní ceny
- Špatně vyvložkovaný komín v zakoupeném domě - je to důvod reklamace skryté vady nemovitosti a nároku na snížení kupní ceny?
- Skrytá vada nemovitosti - špatně vyvložkovaný komín - nárok na snížení kupní ceny
- Špatně vyvložkovaný komín v zakoupeném bytě, domě - je to důvod reklamace skryté vady nemovitosti a nároku na slevu z kupní ceny?
- Skrytá vada nemovitosti - špatně vyvložkovaný komín - nárok na slevu z kupní ceny

2016 jsem prodala dům. V domě nebylo zcela dořešeno ústřední topení. Nový majitelé, po nastěhování se do domu, mě informovali o tom, že rozvody topení někde unikají, nejdou natlakovat. Po nějaké době se ozvali s tím, že po mě chtějí 30 000 Kč za opravu topení a opravu komína, který měl být údajně špatně vyvložkovaný. Jedná se prý o skrytou vadu. Ani o jedné z těchto závad jsem neměla při prodeji nemovitosti tušení. Takto si mohou nárokovat opravu čehokoliv, nejedná se o novou nemovitost. Navíc částka za opravu se mi jeví jako velice nepřiměřeně vysoká. Přijdu takto o peníze, které jsem za nemovitost získala? Co s tím mohu dělat?
Děkuji, Žaneta.

ODPOVĚĎ:
Jako prodávající odpovídáte za to, že prodaný dům nemá skryté vady, což uvedené vady zjevně jsou. Neznám přesný charakter těchto vad, nicméně bude nutné také posuzovat stáří domu. Pokud by se jednalo vzhledem ke stáří domu o běžné opotřebení, odpovědnost byste nenesla. Bude však nutné také vycházet z toho, co bylo sjednáno v kupní smlouvě. Charakter závad by však s určitostí měl posoudit soudní znalec.
Pokud by se jednalo o jiné než běžné opotřebení, pak odpovídáte za tyto vady a kupující mají nárok na slevu, která by měla odpovídat nákladům na opravu. Zde by náklady měly být v obvyklé výši, pokud by si kupující zvolili vyšší standard a draží opravu, měla by sleva odpovídat běžným nákladům na opravu.
Pokud kupujícím slevu dobrovolně neposkytnete, pak jejich jedinou možností bude domáhat se slevy soudní cestou a bude na nich, aby prokázali, že vady zakládají Vaší odpovědnost. Pokud se na Vás písemně obrátí s předžalobní upomínkou, doporučuji poradit se s advokátem, který může Váš případ podrobně posoudit.

__

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Vzdání se rodiče na restituční podíl ve prospěch potomka - nárok na vypořádání ostatních potomků
- Odmítnutí restitučního podílu rodičem ve prospěch potomka - nárok na vypořádání ostatních potomků
- Vypořádání ostatních potomků - rodič se vzdal restitučního podílu nemovitosti (pozemku)
- Odmítnutí pozemku v restituci rodičem a přenechání potomkovi - mají ostatní potomci nárok na vypořádání?

Na restituci jsem dostala vrácen pozemek, který patřil mé rodině. Ještě po prarodičích jsem zaplatila živý a mrtvý inventář. Ještě před žádostí jsem se ptala všech otcových sourozenců i matky, jestli si o to budou žádat. Nikdo neměl zájem. Přes dvacet let jsem se o louku starala (sekání, platba daně z nemovitosti). Matka má z prvního manželství dceru. Tato moje sestra po mě nyní chce 1 pozemku, jako nárok dílu dědictví matky po mém otci (louka nebyla součástí dědického řízení, otec zemřel v 1985). Musím ji část pozemku dát, nebo by to šlo ještě nějak písemně opatřit, že se matka, která ještě žije, nároku na část pozemku vzdává? Děkuji, Milada

ODPOVĚĎ:
Pokud je už pozemek v katastru zapsaný celý na Vás, tak nikomu nic převádět nemusíte a nemusíte ani nikomu vyplácet hodnotu podílu na pozemku.
Pokud je pozemek stále psaný na Vašeho zesnulého otce a bude probíhat dodatečné dědické řízení, tak dědici po Vašem otci budete Vy a Vaše matka. V tomto dědickém řízení se budete moct mezi sebou dohodnout, na koho se pozemek napíše. Vaše matka s Vámi v dědickém řízení může uzavřít dohodu, že veškerý nově objevený majetek zdědíte Vy a tudíž na ni z dědictví nepřipadne ničeho. Vaše sestra nemůže vůči Vám takové nároky uplatňovat, protože je jenom na vůli Vaší matky, co se svým majetkem za života udělá – jestli ho prodá, daruje nebo si ho nechá je pouze na ní. Pokud se Vaše matka rozhodne Vám pozemek dát, nemůže vůči Vám Vaše sestra uplatňovat žádné nároky.

__

FINANCE-DANĚ
- Převod majetku z OS (právnické osoby) na nové majitele - daně, zdanění
- Zdanění převodu majetku z právnické osoby (občanského sdružení) na soukromé vlastníky
- Daně při převodu majetku z právnické osoby (občanského sdružení) na soukromé majitele
- Výpočet daně při převodu majetku z právnické osoby (občanského sdružení) na nové soukromé majitele
- Výpočet daně při převodu majetku z právnické osoby (občanského sdružení) na nové soukromé vlastníky

1996 jsme koupili dva domy po čtyřech bytových jednotkách do podílového spoluvlastnictví, uživatelé bytů vlastní 1/8 celkového koupeného majetku.
Součástí domů v jednom oploceném areálu byla zahrada s jiným parcelním číslem a nebyla součástí kupní smlouvy, vlastníkem byl již stát.
V roce 1996 založili spoluvlastníci domů Občanské sdružení podle zákona 83/1990 Sb. (dále jen OS) -právnickou osobu- pro zajišťování provozu a údržby domů. Spoluvlastníci domů se stali členy OS. Na založený finanční účet OS ukládají členové vlastní finanční prostředky.
V roce 1996 byla uvedená zahrada převedena Pozemkovým fondem ČR do vlastnictví OS a zapsána pro OS v KN. Členové OS zahradu při převodu do vlastnictví OS zaplatili.
Při zrušení OS a likvidaci jeho majetku ve prospěch členů OS budou muset členové OS platit z převedeného majetku, zahrady pro každého člena 1/8 a finančních úspor na údržbu, daně? , nebo může být daň prominuta? Ve skutečnosti se jedná o majetek pořízený členy OS z vlastních finančních prostředků.
Děkuji, Václav.

ODPOVĚĎ:
Podíl na likvidačním zůstatku bude dle mého názoru muset zdanit každý člen daní z příjmů fyzických osob. Tj. uvede ho v přiznání k dani z příjmů v dílčím základu daně § 10. Dani z nabytí nemovitých věcí podléhá pouze úplatný převod nemovitosti. Podle názoru Generálního finančního ředitelství je podíl na likvidačním zůstatku ve formě nemovitosti obchodní korporace úplatným převodem, a tudíž se musí zaplatit daň z nabytí nemovitých věcí. Bylo by dobré na Generálním finančním ředitelství vznést dotaz, zda se tento názor vztahuje i na spolky.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď pro nadbytečnost a pracovní neschopnost - jak neprodloužit výpovědní lhůtu?
- Neprodloužení výpovědní lhůty při pracovní neschopnosti u výpovědi pro nadbytečnost

07/2016 - obdržena výpověď pro nadbytečnost s 3 měsíčním odstupným. Výpovědní lhůta do konce 09/2016.
Chci poprosit o radu, chtěl bych nastoupit na neschopenku před uplynutím výpovědní lhůty. např. 20.9.2016 s trváním do doby než si najdu novou práci (cca měsíc). Jak postupovat, aby mi nebyla výpovědní lhůta prodloužena o ten měsíc, který strávím na neschopence, ale aby mi pracovní poměr skončil v den ukončení pracovní neschopnosti? Je to možné?
Pokud nebudu trvat na prodloužení, bude mi pracovní poměr ukončen k 30.9.2016, nebo skončí až po ukončení neschopenky?
Obnáší to pro mě nějaké negativa? Bude mi zaměstnavatel hradit zdravotní i po 30.9.2016?
Předem děkuji za odpověď. Daniel.

ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 53 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění je nutné vyložit tak, že výpovědní doba se prodlouží o dobu, kdy nastala ochranná doba, a to po skončení ochranné doby, nebo pracovní poměr skončí bez ohledu na ochrannou dobu, pokud zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení netrvá. Možnost, že by pracovní poměr skončil skočením ochranné doby bez prodloužení o chybějící výpovědní dobu, zákona neumožňuje. Pokud budete v pracovní neschopnosti, pak zdravotní pojištění pro Vás bude platit stát.
Po dobu dočasné pracovní neschopnosti je nutné, abyste dodržoval léčebný režim, hledání nové práce s tím nemusí být v souladu.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Kdo platí pojištění bytu - pronajímatel nebo nájemník, nájemce?
- Reklamace vyúčtování služeb nájmu bytu - lhůta do kdy je možné reklamaci uplatnit
- Do kdy musí pronajímatel vyhotovit vyúčtování služeb nájmu, nájemního bytu?
- Lhůta na vyhotovení vyúčtování služeb nájmu, nájemního bytu

1. Může majitel požadovat ve vyúčtování tyto položky: „pojištění bytu“, „odměna výboru“, „provoz a údržba“, „správa byt+nebyt“? Úklid, elektřina společných prostor a výtah jsou vedené samostatně. Nájemní smlouva neupřesňuje služby ve vyúčtování. O vyúčtování se stará místo majitele realitní kancelář.
2. Lze reklamovat vyúčtování (výše zmíněné položky) za rok 2013, doručené až 06/2016?
3. Lze reklamovat vyúčtování (týká se výše zmíněných položek) i za rok 2012, doručené 10/2013, ihned jsem vyúčtování reklamovala, ale bez úspěchu?
4. Lze zpětně reklamovat i vyúčtování za roky 2010 až 2011, obdrženo 11/2012, nebo je to již promlčené?
5. Lze požadovat úroky za vyúčtování za rok 2013, když bylo doručené až po opakovaných urgencích, až nyní, 06/2016, je tam vysoký přeplatek? O vyúčtování se stará místo majitele realitní kancelář.
Děkuji, Denisa.

ODPOVĚĎ:
Vyúčtování služeb se řídí zákonem č. 67/2013 Sb. Dle něj jsou službami zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu. Rozsah se má ujednat, případně jej stanoví družstvo. V opačném případě se užije zákon. Ten v § 5 stanoví způsob rozúčtování nákladů na služby.
Vyúčtování služeb má dodavatel povinnost přijemci nepozději do 4 měsíců od konce zúčtovacího období.
Případné námitky proti vyúčtování je nutné podat nejpozději do 30 dnů od doručení vyúčtování a do dalších 30-ti dnů musí dodavatel vyřídit.
S porušením těchto povinností je spojená finanční pokuta a to 50 Kč denně.
Tato úprava platí pro období od 1.1.2014. Dřívější záležitosti se řeší dle tehdejší právní úpravy.
Ve Vašem případě, tak pronajímatel nemá nárok na pojištění, provoz a údržba a správa byt+nebyt. Vyúčtování za 2013 lze reklamovat jako opožděné, nicméně je nelze zřejmě vymáhat, jelikož je zřejmě promlčené. To platí i o vyúčtování za rok 2012, 2011 a 2010. U úroků z vyúčtování za 2013 je důležité, kdy byl přeplatek splatný, od kdy o něm víte a kdy jste vyzvala věřitele k zaplacení. I tady je třeba myslet na promlčecí lhůtu.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vyplacení bývalého manžela přítelkyně penězy přítele - nárok na spoluvlastnictví bytu (dříve bytového družstva, nyní přítelkyně - resp. manželky)

2003 jsem se nastěhoval ke své přítelkyni do bytu.
V té době byt byl družstevní a práva měl její bývalý manžel. Od nastěhování ke své přítelkyni jsem byl jediný kdo měl příjem a živil jsem ji od daného roku 2003 i jejího syna. Ona měla jediný příjem a to bylo výživné na syna.
10/2004 - vyplatil jsem jejího bývalého manžela z bytu částkou 400.000 Kč. Družstevní práva byla přepsané na mou přítelkyni. Přítelkyně se nepodílela finančně na vyplacení družstevních práv.
1/2006 sňatek.
11/2007 vyplatili jsme anuitu ve výši cca 5 000 Kč a byt přešel do OV. Vše vyřizovala manželka a byt nechala na družstvu přepsat jen na sebe. Nevěděl jsem to, plně jsem jí důvěřoval. Měsíčně jsem vydělával cca 200.000 Kč pracoval jsem v zahraničí.
4/2015 manželství rozvedeno. Bývalá manželka do SJM nezahrnula daný byt, tvrdí že na něj nemám nárok. Je to pravda? Podotýkám, že od roku 2003 byl jediný příjem v domácnosti a to můj. Děkuji, Jakub.

ODPOVĚĎ:
Do SJM spadá majetek nabytý jedním nebo oběma manžely společně za trvání manželství. V tomto případě ale práva člena družstva náležela před sňatkem výhradně bývalé manželce a tedy i převod bytu byl převodem do jejího výlučného vlastnictví a není tedy právně vymahatelné požadovat vyplacení poloviny hodnoty bytu.
V rámci vypořádání můžete požadovat vypořádání všeho co do SJM spadá a ke dni zániku manželství existovalo spolu s tzv. vnosy, kterými jsou vklady vlastního výlučného majetku na společný. Příjmy ze zaměstnání a podobně bohužel takovým případem nejsou a jsou součástí SJM.
Dříve uhrazené náklady na domácnost by bylo možné teoreticky požadovat, avšak jde dnes (07.06.2016) již o promlčené nároky a tedy rovněž právně nevymahatelné.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Spoluvlastník pozemku v zahraničí zemřel bez dědění pozemku potomky - jak dodatečně realizovat dědické řízení?
- Spolumajitel pozemku bydlící v zahraničí zemřel a nemovitost nebyla projednána v dědickém řízení
- Neděděný podíl nemovitosti po zemřelém spolumajiteli - dodatečné dědické řízení

Vyhlídli jsme si ke koupi pozemky v katastrálním území města Počátky. Jedná se o pozemky: st. Xxxxxxxxxx
Vlastníci Xxxxxxx Xxxxxxx a Xxxxxx Xxxxxxx mají o jejich prodej zájem. Tito dva vlastníci jsou ale vždy dle českého katastru nemovitostí spoluvlastníkem pozemku s Xxxxxx Xxxxxxx z Kanady. A zde je ta potíž. Paní již zhruba deset let nežije a tato informace se k českým úřadům nedostala. V Kanadě měla jediného dědice, syna Petera Plank. Ten s prodejem také souhlasí, udělil za tímto účelem plnou moc svému strýci, již zmiňovanému Xxxxxxxx Xxxxxxxx. Ten pozemky ale nemůže Peterovým jménem prodat, protože na katastru Peter není zapsán jako vlastník pozemků, tím je stále jeho zemřelá matka.
Náš dotaz tedy zní: existuje způsob, jak takové pozemky odkoupit? Předpokládáme, že by bylo třeba doložit úmrtí Xxxxxxxx Xxxxxxx a dědictví jejího syna Xxxxxxxx Xxxxxxxx. Jakými doklady? Kanadskými úředně ověřenými v Kanadě? A jaké náležitosti musí mít plná moc zmocňující strýce k prodeji?
Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Žádná plná moc udělená panem Plankem nemůže zmocnit Vašeho strýce k prodeji nemovitých věcí, které sám nevlastní. Musí tedy dojít k zahájení dědického řízení po zesnulé paní, která pozemky v ČR vlastní, aby mohlo dojít k přepisu nemovitých věcí z této paní na jejího syna. Až bude pan Plank v katastru nemovitostí zapsán jako spoluvlastník, tak teprve tehdy může udělit Vašemu strýci plnou moc.
K zahájení dědického řízení může dát podnět kdokoliv. Tento podnět se dává písemně na tiskopisu žádosti o dodatečné projednání dědictví, který je k dispozici na podatelně kteréhokoliv okresního soudu.
Vyplněný formulář žádosti o dodatečné projednání dědictví podejte buď u okresního soudu, který je v obvodu posledního bydliště, kde v ČR zůstavitelka (zesnulá spoluvlastnice nemovitostí) naposledy žila a pokud trvalé bydliště v ČR neměla, tak u okresního soudu, v jehož obvodu se nachází předmětné nemovité věci. K žádosti přiložte úmrtní list (úředně ověřený, přeložený do češtiny), rozhodnutí o dědictví z Kanady (úředně ověřené, přeložené do češtiny) a výpis z katastru nemovitostí. Soud zahájí řízení a pověří notáře, který v případě potřeby dědice vyzve o doložení případných dalších dokumentů a dále rozhodne, kdo nemovitosti nabude. Teprve poté může nový vlastník s nemovitým věcmi nakládat a udělit případně plnou moc jiné osobě k prodeji těchto nemovitostí. V plné moci musí být specifikace zmocnitele, zmocněnce, nemovitostí, které mají být předmětem prodeje a vysloveně zde musí být uvedeno, že zmocnitel může nemovité věci prodat, dále že může jednat s katastrem nemovitostí, případně s dalšími úřady a institucemi za účelem prodeje nemovitostí, že za něj může přebírat listiny z katastru, atd. Vzor takové plné moci jistě najdete na internetu.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odkázání majetku matce závětí zůstavitelem majícím děti, potomky - kdo bude dědit?

Strýc žil 20 let ve svém rodinném domě s družkou, která u něj měla i trvalé bydliště.
Strýc celý život tvrdě pracoval, pak začal i podnikat – pracoval s jeřábem, a za ta léta měl nashromážděný i slušný majetek. Dříve byl ženatý a z manželství se narodily 4 děti, které o něj za celá ta léta nejevily žádný zájem, nezúčastnily se ani jeho pohřbu, ale o jeho majetek mají velký zájem. Stýkal se s ním pouze jeho nejstarší syn, který měl dvě děti. Syn bohužel zemřel. Strýc sepsal v roce 1992 závěť, že v případě, že se s ním něco stane, veškerý jeho majetek připadne jeho matce, která také zemřela. Ta měla 4 děti, včetně mého strýce, tzn. že 3 její děti jsou žijící.
Mé dotazy zní: Kdo má nárok na dědictví, když v závěti je uvedena strýcova matka, která již nežije? Bude mít nárok na dědictví strýcova družka, jeho 3 žijící děti, 2 vnoučata (po jeho zemřelém synovi), či jeho 3 žijící sourozenci a pokud ano, tak v jakém poměru? Může družka do vypořádání dědictví užívat strýcův rodinný dům, když není vlastníkem?
Mockrát děkuji. Jaroslava

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že závětní dědic již nežije a Váš strýc pravděpodobně v závěti neurčil náhradní dědice pro případ smrti své matky, tak u něj nastává dědění ze zákona.
Ze zákona po Vašem strýci dědí jeho děti rovným dílem, tedy každý 1/4. Do dědického nároku zemřelého syna vstupují jeho děti, tedy vnuci Vašeho strýce, a to rovným dílem, takže vnuci budou dědit každý 1/8. Sourozenci Vašeho strýce po něm dědit nebudou. I když některé děti o svého otce celý život nejevily zájem, budou po něm dědit (aby nedědily, musel by je strýc vydědit). Družka strýce po něm dědit nebude.
Družka by měla rodinný dům vyklidit (notář či dědicové by jí měli poskytnout přiměřenou lhůtu k vystěhování) a klíče od domu předat notáři, který dědictví projednává. Ten klíče předá dědicům. V domě by mohla strýcova družka zůstat pouze za těch okolností, že by s dědici sepsala nájemní smlouvu a nadále by žila v domě jako nájemce nebo by jí dědicové mohli zřídit na domě břemeno bezplatného doživotního užívání.

__

RODINA-SJM
- Nabytí nemovitosti před manželstvím - nároky nového manžela, manželky na nemovitost
- Koupě nemovitosti před manželstvím - nároky nového manžela, manželky na nemovitost

Chci se zeptat jak je to s vlastnictvím bytu, který koupím
a) před svatbou z vlastních úspor a na část mi přispěje přítel, pokud byt bude napsán v katastru pouze na mě – má na něj po svatbě nárok?
b) po svatbě z vlastních úspor, které doložím výpisem z účtu před svatbou (příp. jak by se to prokazovalo? ) a z částky, kterou po svatbě dostanu darem od příbuzných – má na byt manžel v případě rozvodu nárok nebo ne?
c) po svatbě z vlastních úspor, které doložím výpisem z účtu před svatbou a na část mi přispěje přítel s tím, že byt bude napsán pouze na mě – má na byt manžel v případě rozvodu nárok nebo ne?
Děkuji, Iveta

ODPOVĚĎ:
V případě varianty a) Vašemu příteli na nemovitost nárok nevznikne, pouze na vrácení peněz, kterými Vám na byt přispěje, protože půjde o nabytí majetku před vznikem společného jmění manželů.
V případě varianty b) by dům opět připadl jen Vám a přítel by na něj neměl v případě rozvodu nárok, protože půjde o Vaše výlučné prostředky a prostředky nabyté darem, které také nespadají do společného jmění manželů, ledaže dárce projeví jiný úmysl (například pokud se prokáže, že dárce peníze daroval vám oběma).
V případě varianty c) je situace obdobná jako v případě varianty a), protože jak Vaše tak přítelovy prostředky nejsou součástí společného jmění a z tohoto titulu se jich domáhat nemůže. Nevylučuje to však možnost, aby se jejich vrácení domáhal.
Prokázat výlučnost prostředků použitých na nákup bytu lze nejlépe výpisem z bankovního účtu před svatbou, nicméně lze doporučit, aby šlo o samostatný účet, protože odměny, mzdy a podobně se okamžikem připsání na účet součástí společného jmění stávají a připisováním peněz na stejný účet, kde jsou Vaše výlučné prostředky, by vzhledem k zastupitelné povaze peněz nastupovala domněnka, že na nákup byly použity prostředky ze společného jmění manželů, což by nároky přítele zakládalo.
V každém případě nejvhodnějším řešením je uzavření předmanželské smlouvy v níž bude tato otázka dohodou vyřešena.

__

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Zmetek vyrobený zaměstnancem - náhrada škody zaměstnavateli
- Odpovědnost zaměstnance za špatně odvedenou práci - náhrada škody zaměstnavateli
- Náhrada škody zaměstnavateli - zaplacení nekvalitních výrobků
- Náhrada škody zaměstnavateli - zaplacení zmeků (nekvalitních výrobků) způsobených chybou zaměstnance

V zákoníku práce se v části zodpovědnost za škodu určí v podstatě škoda vzniklá na pracovišti. Jak se však vyvíjí tato odpovědnost v šiřším rozsahu? Příklad: při výrobě plastových oken se špatně vyrobená okna (neviditelná vada, špatná směs na výrobu okenního rámu - odpovídá konkrétní pracovník firmy) dostanou do staveb přes odběratele. Okna časem praskají, narůstají reklamace vyrábějící firmě. Jak se pak takto způsobená škoda projeví u této firmy a jaký dopad to má na konkrétního pracovníka, který toto vlastně v prvopočátku zapříčinil? Podle čeho se pak posuzuje jeho zavinění? Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že současný zákoník práce neobsahuje žádné ustanovení, které by výslovně řešilo odpovědnost zaměstnance za nekvalitní práci, tedy např. výrobu tzv. zmetku (jinak tomu bylo ve starém zákoníku práce č. 65/1965,Sb., který tuto odpovědnost zakotvoval v § 184).
Odpovědnost zaměstnance za odvedení nekvalitní práce (v jejímž důsledku vznikne zaměstnavateli škoda, tedy majetková újma vyjádřitelná v penězích) se proto v současné době řídí tzv. obecnou odpovědností zaměstnance za způsobenou škodu dle § 250 Zákoníku práce. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení odpovídá zaměstnanec zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů (tedy i porušením své povinnosti k odvádění kvalitní práce či jiné povinnosti dle § 301 zákoníku práce) nebo v přímé souvislosti s ním, přičemž zaměstnavatel je povinen zavinění zaměstnance prokázat (zejména tedy existenci tzv. příčinné souvislosti mezi porušením právních povinností zaměstnance a vzniklou škodou).
Vznikne-li zaměstnavateli z důvodu častých reklamací jeho výrobků škoda (např. proto, že na opravy reklamovaných výrobků musí vynaložit další materiál) a je-li dána příčinná souvislost mezi vznikem této škody a porušením povinností ze strany zaměstnance, je oprávněn požadovat po zaměstnanci její náhradu. Rozsah náhrady škody se pak řídí § 257 zákoníku práce.
V případě škody vzniklé v důsledku nedbalosti zaměstnance může náhrada škody dle § 257/2 zákoníku práce činit maximálně čtyřapůlnásobek jeho průměrného měsíčního výdělku (před porušením povinnosti).
Byla-li však škoda způsobena v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek, je zaměstnavatel oprávněn požadovat její náhradu bez omezení. V případě škody způsobené zaměstnancem úmyslně může zaměstnavatel dle § 257/3 zákoníku práce navíc nárokovat i ušlý zisk (úmyslné jednání zaměstnance ale musí zaměstnavatel prokázat).

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Nepřiměřený vysoký doplatek na služby pronájmu (pronajatého bytu) - jak se bránit?
- Pronajímatel zdržuje vrácení kauce - jak se bránit?

Od června 2013 mi byla pronajata garsonka 22 m2 do konce listopadu 2015. Byt jsem po skončení nájmu v pořádku předala (bydlela jsem v něm sama). Po celou dobu pronájmu mi nebylo děláno vyúčtování (ve smlouvě nebyl stanoven termín vyúčtování jen, že se provádět má a případný přeplatek a nedoplatek bude vrácen těm komu přísluší do 7 dnů od data vystavení vyúčtování). Měsíční nájem činil 6.500 Kč, zálohy na služby z toho 2000 Kč (na veškeré služby spojené s užíváním bytu).
Pronajímatel sám aktivně nevrátil kauci, která mi náležela po předání bytu. Musela jsem o ni "bojovat" zásobovat ho emaily s urgencí. Následovaly výmluvy a dokonce, že nemám na kauci nárok, protože pokryla poslední nájem. Znejistila jsem a raději jsem si dohledala všechny mé platby. Za nájem jsem platila dopředu, takže kauce mi samozřejmě náležela.
Po cca 3 měsících vrátil část kauce s tím, že zbytek si nechá dokud nedostane vyúčtování za služby. Koncem dubna 2016, opět po mé několikáté urgenci, mi přišel email, že mu SVJ vyúčtování nepředložilo stále (nemoc jednoho ze správců domu) a že mi zbytek kauce vrátí.
O týden později další email, že mu SVJ volalo, že to vypadá, že žádný nedoplatek za tento pronajatý byt nevznikl, takže opět, že mi budou mé peníze vráceny.
Na konci prvního týdne v květnu 2016 jsem obdržela dlouhý email, že SVJ má teď jiné výsledky vyúčtování a nedoplatek za období kdy jsem byt obývala činí několik desítek tisíc a poté se vlastně částka trochu snížila na 20 000, - (proč a jak mi nebylo vysvětleno). Jedná se údajně o nedoplatek za vodu za obdobní 2,5 roku co jsem 100% byt obývala já. Prý se mu toto nikdy dříve nestalo. Ono taky se tohle myslím nemůže stát nikomu, protože je to naprosto nereálné.
V bytě proběhla 2x denně sprcha, 2x týdně praní, nevařilo se, protože k tomu nebyly podmínky. Topení se pustilo 2x až 3x v zimě. A večer běžela televize, když jsem tam náhodou byla. Takže mi to přijde absolutně neuvěřitelné. A vodoměry jsou prý v pořádku. Jsem zásobována emaily od pana pronajímatele, který mě stresují, protože jsem slušný člověk a věci mám vždy v pořádku.
Jak se mohu bránit? Pán nedodržuje termíny. Komunikuje velice špatně. Samozřejmě je mi jasné, že na vyúčtování počkat musím a z toho se dozvím, jestli se nejednalo o lež. Ráda bych tuto záležitost měla vyřešenou a jeho jednání tomu brání. Co mohu dělat přeci ho již po desáté nemohu žádat o vystavení podrobného vyúčtování a nechat se takhle "šikanovat", že budu platit. Existuje nějaká lhůta do kdy mi měl vyúčtování předložit? Je v pořádku, že jej provádí až po 2,5 letech?
Pokud nedoplatek bude skutečně 20 000 Kč. Něco potom nehraje. Opravdu tahle částka nemůžu nikdy odpovídat, to řekne myslím každý kdo se nad tím zamyslí. Jak případně pak postupovat?
Děkuji Ivana.

ODPOVĚĎ:
Vyúčtování za služby musíte dle zákona obdržet nejpozději do 4 měsíců po konci zúčtovacího období, což je tedy většinou do dubna. Nejpozději do 3 měsíců po obdržení vyúčtování musíte dostat zpět předplatek či uhradit nedoplatek (tedy nejpozději do července). Ve Vašem případě se zdá, že pan pronajímatel vymýšlí, jak Vám kauci nevrátit. Doporučovala bych s ním přestat komunikovat mailem a napsat mu jediný doporučený dopis nazvaný předžalobní výzva, kde mu sdělíte, že pokud Vám kauci nevrátí do určitého data, obrátíte se na soud. Soudní řešení pohledávek je dnes (12.05.2016) poměrně jednoduchá záležitost, kdy soud často rozhoduje bez jednání. Ve Vašem případě bych v případě nevrácení kauce doporučovala jít soudní cestou.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Rozpis úklidu v domě - majitel dvou bytů má 2 služby na úklid?
- Rekonstrukce střechy - platí majitel dvou bytů dvojnásobek za rekonstrukci střechy?
- Majitel dvou bytů v bytovém domě SVJ - jaká má práva a povinnosti?

V domě o šesti bytech vlastní majitelka dva byty. Rozepisuje služby na úklid jen pro pět rodin. Taktéž máme dělat novou střechu a bojíme se, že bude chtít z fondu sdružení vlastníků bytů zaplatit podíl jen za jeden byt, místo dvou. Prosím o odbornou odpověď- zda je povinna provádět úklid společných prostor za dva byty, když je vlastní, popřípadě při opravě střechy, zda je povinna zaplatit alikvotní část - tedy dvě šestiny z celkové ceny.
Děkuji předem za odpověď. Děkuji, Jiřina

ODPOVĚĎ:
V právním řádu četnost úklidu vnitřních prostor domu stanovena není. V případě, že úklid zajišťuje společenství vlastníků jednotek, náklad na tuto službu se rozúčtovává podle počtu osob, tedy nikoliv podle podlahové plochy.
Ve Vašem případě je důležité co je ve stanovách SVJ případně v domovním řádě. Doporučit lze i oslovení dotyčné a sdělení, že ostatní vlastníci požadují z její strany častější úklid.
V případě příspěvků do fondu oprav je na místě požadovat po ní Vámi zmíněnou alikvotní část.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Vratná kauce na vybavení bytu - byt koupil nový majitel a odmítá ji vrátit, vyplatit
- Nový majitel bytu odmítá vrátit kauci na vybavení bytu - jak postupovat?
- Byt zakoupený novým majitelem a požadavek vrácení kauce složené původnímu majiteli (kauce na vybavení bytu)
- Nevrácení kauce nájmu novým majitelem bytu - postup vymáhání kauce

Švagr se odstěhoval z pronajatého bytu 3/2016, kde zaplatil při nastěhování 150 000 Kč jako odstupné za byt (vratná jistina na vybavení bytu dle Dohody). Bohužel byt již vlastní nový majitel od 8/2010, který nechce vrátit 150 000 Kč. Na koho se máme obrátit, aby švagrovi vrátili 150 000 Kč? Má nárok na vrácení peněz? Můžeme podat žalobu na soud za zpronevěru peněz? Na původního majitele (nájemní smlouva od 12/2007) nebo na nového majitele bytu?
V Dohodě se píše, že odstupujícímu nájemci bude vrácena vložená finanční částka 150 000 Kč vratná jistina na vybavení bytu. Toto odstupné obdrží pan nájemce po postoupení nájmu třetí osobě.
Anebo částka bude vrácena, až se tam někdo nastěhuje? V tom případě kdo nás bude kontaktovat, když být patří novému majiteli? S kým tuhle situaci máme řešit? Děkuji. Děkuji, Naďa

ODPOVĚĎ:
Placení určité (zpravidla poměrně vysoké) finanční částky při zahájení nájmu bytu (nazývané např. odkup nájemní smlouvy, platba za postoupení nájmu, úhrada za postoupení bytu apod.) je výtvorem lidové právní tvořivosti, který nemá (a ani v minulosti neměl) oporu v právním řádu.
Není jediného důvodu, proč by měl nový nájemce při započetí nájmu platit pronajímateli (či někdy dokonce bývalému nájemci) jakoukoli finanční částku (nad rámec sjednané kauce, nájemného a záloh na tzv. energie), resp. proč by se měl nový nájemce k poskytnutí takové finanční částky smluvně zavazovat.
Neboť k uzavření nájemní smlouvy i ke změně vlastníka předmětného bytu došlo v případě Vašeho švagra ještě za účinnosti Občanského zákoníku (tedy do 31. 12. 2013), je nutné na tento případ aplikovat ustanovení právě tohoto právního předpisu. Občanský zákoník se této problematice věnoval bohužel dosti stručně, když ve svém § 680/2 toliko uváděl, že dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci (např. bytu), vstupuje nabyvatel (nový vlastník bytu) do právního postavení pronajímatele.
V současné době je tato problematika upravena v § 2221 občanského zákoníku (účinného od 1. 1. 2014), dle něhož platí, že:
- změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka;
- převedl-li pronajímatel vlastnické právo k věci, nejsou pro nového vlastníka závazná ujednání o pronajímatelových povinnostech, které zákon nestanoví; to neplatí, pokud nový vlastník o těchto ujednáních věděl.
V případě Vašeho švagra je velmi důležité, jakým způsobem byla úhrada předmětné finanční částky v nájemní smlouvě sjednána.
Pokud by bylo možné kvalifikovat tuto platbu jako složení kauce (což však spíše nepředpokládám), bude Váš švagr oprávněn domáhat se vrácení této částky po současném vlastníkovi bytu (neboť složená kauce, dle terminologie občanského zákoníku „jistota“, v zásadě přechází na nového vlastníka pronajaté věci).
V ostatních případech bude vhodnější domáhat se vrácení uhrazené finanční částky po původním pronajímateli. Nelze vyloučit, že úhrada této finanční částky bude vyhodnocena jako bezdůvodné obohacení na straně původního pronajímatele (k jehož vrácení je povinen). Riziko na straně Vašeho švagra představuje skutečnost, že dle Občanského zákoníku se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčovalo nejpozději po 3 letech od okamžiku, kdy vzniklo.
V každém případě platí, že vymáhání vrácení předmětné finanční částky představuje (z právního hlediska) podnik se značně nejistým výsledkem. Rozhodne-li se Váš švagr domáhat se vrácení předmětné částky soudní cestou, doporučuji mu využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Nástup do zaměstnání sehnaného úřadem práce - nutnost ukončit brigády a vedlejší příjmy
- Ukončení brigády a vedlejších příjmů při nástupu do práce dotované úřadem práce (hlavní pracovní poměr)

Z jakého důvodu je nutností ukončit vedlejší příjmy a docházku na brigádu při nástupu do zaměstnání na HPP přes Úřad práce?
Jsem v evidenci na ÚP a chodím na brigádu na DPP, od 1.5.2016 mám nastoupit do zaměstnání na HPP a bylo mi oznámeno, že musím ukončit brigádu s datumem ukončení 31.3.2016. Navíc se v pracovní smlouvě neudává zkušební doba z důvodů dotace zaměstnavateli od ÚP. Děkuji, Klaudie.

ODPOVĚĎ:
V daném případě je zřejmě podstatné, zda Vaše dosavadní brigáda nebude obsahově kolidovat s novým zaměstnáním, tj. zda by např. nový zaměstnavatel musel souhlasit s výkonem jiné výdělečné činnosti. Dalším možným důvodem je obsah dohody mezi ÚP a zaměstnavatelem o poskytnutí dotací. Odpověď Vám nejlépe poskytne příslušný úřad práce. Z právních předpisů nevyplývá, že by byla zakázána v těchto případech zkušební doba, většinou pracovní smlouvy koncipuje zaměstnavatel a záleží tak většinou na něm, zda tam zkušební dobu zahrne. Vy ji však můžete požadovat.

__

SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Kdo platí poplatek za převod vozidla na registru - kupující nebo prodávající automobilu?
- Plná moc na převod vozidla prodávajícím - kdo platí poplatek za převod vozidla na registru vozidel?
- Poplatek za převod vozidla na registru vozidel - platí ho prodávající s plnou mocí nebo kupující?
- Ústní dohoda o zaplacení poplatku za převod vozidla kupujícím - vymáhání prodávajícím

Po prodeji vozidla jsem s plnou mocí auto sám přepsal na kupujícího. Ten mi však nechce uhradit poplatek za přepis. V kupní smlouvě je uvedeno, že předám doklady kupujícímu po přepisu, o platbě za něj však tam nic není - dohoda o úhradě 800 Kč byla tedy pouze ústní. Doklady jsem zatím nepředal. Lze vůbec a jak případně úhradu vymáhat? Děkuji, Libor.

ODPOVĚĎ:
Poplatníkem je fyzická osoba, která podala žádost k provedení úkonu správnímu úřadu. Pokud nemáte smluvně upraveno, že tento poplatek zaplatí kupující, jste povinen jej nést Vy.
Je možné vymáhat úhradu skrze předžalobní upomínku (vzor zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014), nicméně pokud kupující na základě této upomínky nebude reagovat, tuto částku nevymůžete, jelikož nemáte podklady o tom, že se zavázal Vám tento poplatek uhradit.

__


- Družstevní byt darovaný rodičem potomkovi - je majitel bytu automaticky i manžel?
- Družstevní práva převedená rodičem potomkovi - je družstevníkem i manžel obdarované dcery?
- Družstevní byt darovaný rodičem potomkovi - je majitel bytu automaticky i manželka, manžel?
- Družstevní práva převedená rodičem potomkovi - je družstevníkem i manžel obdarované dcery?
- Družstevní práva převedená rodičem potomkovi - je družstevníkem i manželka obdarovaného syna?

Chtěla bych se poradit, zda-li v tomto případě patří družstevní podíl do dědictví. Matka převedla na dceru družstevní podíl, pouze na její jméno, ve smlouvě o převodu je výslovně uvedeno, že jej platila dcera, za dobu trvání manželství. Patří tento podíl po smrti dceřina manžela do SJM a tedy dědického řízení, i když nebyl uvedený na dekretu?
Zúžení SJM neměli.
A druhý dotaz se týka dědictví ideální šestiny bytu v OV, ktery je ale zatížený ručením na hypotéku třetí osobě. Mohu v rámci dědického řízení chtít po většinovém vlastníkovi zbytku bytu vyplatit svůj podíl?
Děkuji za odpověď. Michaela

ODPOVĚĎ:
Družstevní podíl spadá do SJM Vaší dcery a jejího manžela, protože k nabytí družstevního podílu došlo koupí za trvání manželství ze společných finančních prostředků. I kdyby si družstevní podíl koupila Vaše dcera z peněz, které sama vydělala, tak její mzda spadá do společného jmění manželů a tedy pokud z těchto peněz něco zakoupí, tak to spadá do SJM.
Situace by se změnila, kdyby družstevní podíl nabyla za trvání manželství darem nebo děděním - pak by podíl spadal pouze do jejího výlučného vlastnictví.
Pokud jde o dědění podílu na bytu, tak většinový vlastník může nemovitou věc v rámci dědického řízení nabýt pouze v případě, že je také dědicem a dále v případě, že s Vámi bude v rámci dědického řízení chtít uzavřít dohodu, na základě které on nabude podíl na nemovitosti a Vám vyplatí určitou částku.
Pokud není většinový vlastník dědicem, pak k takovému postupu v rámci dědického řízení v žádném případě nemůže dojít. Podíl na nemovitosti byste tedy musela zdědit a po skončení dědického řízení svůj podíl nabídnout většinovému vlastníkovi k odkupu.

__

RODINA-ROZVOD A SJM
- Rozvod manželství a insolvence, oddlužení, osobní bankrot
- Insolvence manželů a rozvod manželství
- Oddlužení manželů a rozvod manželství
- Osobní bankrot manželů a rozvod manželst

Máme s manželem společnou insolvenci 2013-2016 (2,5 roku). Momentálně spolu již ale 04/2015-04/2016 nežijeme a chci se nechat rozvést. Musí být něco o insolvenci uvedeno v rozvodových papírech či v dohodě o majetkovém vyrovnání? A také jak se řeší dále po rozvodu insolvence, jestli lze rozdělit napůl? Moc manželovi nevěřím a nejsem si jistá nebo spíše jsem si jistá, že bude dělat problémy. Tak jestli lze insolvenci rozdělit, aby si každý jel sám na sebe? A také jak se rozdělí dluhy? Půl na půl nebo spravedlivě podle toho čí dluhy byly? 70% dluhů je totiž manžela a jsou nabity před naším manželstvím, nemám s nimi nic společného. Děkuji, Vlaďka.

ODPOVĚĎ:
V případě společně projednávaného návrhu manželů na oddlužení, formou splátkového kalendáře, nebude mít rozvod na povinnosti vyplývající z oddlužení žádný vliv. V takovém případě totiž z pohledu insolvence i po rozvodu vystupujete jako jediný dlužník a splátky budete nadále povinni hradit oba. Dluhy se tedy nebudou dělit, pouze se s ohledem na osobní poměry znovu rozhodne o minimální nezabavitelné částce.
Zmínky v návrhu na rozvod ničemu nebrání a lze je doporučit. V případě majetkového vypořádání pak s ohledem na výše uvedené bude vypořádání účinné pouze pro vás, ale nikoliv pro věřitele. Tedy v případě, že některý z Vás poruší povinnosti v rámci oddlužení, soud jej rozhodnutím zruší a rozhodne o konkurzu v rámci kterého dojde ke zpeněžení veškerého majetku.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soused užívá 40 let neoprávněně náš pozemek - došlo k vydržení pozemku?
- Soused odmítá posunout plot (je za hranicí našeho pozemku) - jak se bránit?
- Vydržení pozemku sousedem - soused má 40 let špatně umístěný plot

Koupili jsme 1970 pozemek. Po vyměření v 2001, jsme zjistili, že jsme ho koupili i se sousedovým plotem a on zadržuje 3x25 m našeho pozemku. Vyzvali jsme ho k odstranění, nesouhlasil, neodstranil. O vydržení nezažádal. 2014 znovu vyměřeno, opět nesouhlasí, opět neodstranil plot. Stavební úřad nás odeslal na soud. Kdo je podle nového oz majitel plotu? chci ho odstranit. Může být ještě vydržen? Děkuji, Ivana.

ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu předpokládám, že sousedem byl plot na Vašem pozemku vybudován ještě za účinnosti starého Občanského zákoníku (tedy před 31. 12. 2013). V takovém případě je vlastnictví plotu a pozemku odděleno, tzn. že vlastníkem plotu je Váš soused, zatímco vlastníky pozemku jste Vy.
V souvislosti se shora uvedeným připomínám, že v případě odděleného vlastnictví pozemku a stavby na tomto pozemku existuje zákonné předkupní právo mezi vlastníkem stavby a vlastníkem pozemku, které je vzájemné. Rozhodne-li se proto soused svůj plot prodat, je povinen Vám ho přednostně nabídnout ke koupi, totéž platí v případě, kdy byste se rozhodli prodat svůj pozemek (jak vyplývá z § 3056/1 občanského zákoníku).
Máte-li v úmyslu se sousedova plotu na Vašem pozemku zbavit, přičemž dohoda se sousedem není možná, lze Vám doporučit postupovat dle § 1085 a § 1086 občanského zákoníku. Dle těchto ustanovení platí, že:
- soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to neměl právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu; soud přitom přihlédne, zda k zřízení stavby došlo v dobré víře;
- kdo v dobré víře zřídil na cizím pozemku stavbu, má právo domáhat se po vlastníku pozemku, který o zřizování stavby věděl a bez zbytečného odkladu ji nezakázal, aby mu pozemek převedl za obvyklou cenu;
- také vlastník pozemku má právo po zřizovateli stavby požadovat, aby pozemek koupil za obvyklou cenu;
- soud na návrh některé ze stran přikáže pozemek do vlastnictví zřizovatele stavby a rozhodne o jeho povinnosti zaplatit vlastníku pozemku náhradu.
V této věci se proto můžete obrátit s žalobou na soud, přičemž se můžete (ve smyslu § 1042 občanského zákoníku) domáhat např. toho, aby soud sousedovi uložil povinnost na vlastní náklad plot z Vašeho pozemku odstranit. Pro přípravu žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že pokud Váš soused užíval část Vašeho pozemku více než deset let v dobré víře o tom, že mu tato část pozemku patří, mohlo dojít k vydržení této části pozemku Vaším sousedem. Pro učinění konkrétnějšího závěru by však bylo nutné znát více podrobností.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Podepsání smlouvy o smlouvě budoucí a složení rezervačního poplatku - lze odstoupit od smlouvy?
- Odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí kupní na byt, dům po složení rezervačního poplatku
- Složení rezervacčního poplatku a odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí kupní na byt, dům prodávajícím
- Odstoupení od kupní smlouvy prodávajícím po složení rezervačního poplatku - lze od smlouvy ještě odstoupit?

5.3.2016 jsem podepsal kupní smlouvu na byt v mém osobním vlastnictví, a následné smlouvu o koupi půldomku, byl složen rezervační poplatek na dům 50.000 Kč, byla vložena plomba na katastrální úřad ve Zlíně 13.4.2016. Lze od smlouvy odstoupit? Děkuji. David

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je klíčové znění Vámi uzavřených kupních (popř. jiných) smluv.
Dle § 2001 občanského zákoníku platí, že od smlouvy lze odstoupit:
- ujednají-li si to smluvní strany (tzn. stanoví-li tak smlouva), nebo
- stanoví-li tak zákon.
V první řadě Vám tedy doporučuji prostudovat Vámi uzavřené smlouvy a ověřit, zda je zde sjednána možnost některé ze smluvních stran jednostranně ukončit platnost smlouvy prostřednictvím odstoupení.
Budou-li v tomto ohledu Vámi uzavřené smlouvy mlčet, bude možné od těchto smluv odstoupit za podmínek, které stanoví občanský zákoník (druhá odrážka výše). Dle § 2002 občanského zákoníku platí, že:
- poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit;
- podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není;
- strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.
Jsou-li však druhou smluvní stranou uzavřené smlouvy řádně plněny, nebude možné od nich odstoupit ani dle občanského zákoníku.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že smlouva může být jednostranně ukončena i jiným způsobem, než odstoupením.
Dle § 1998/1 občanského zákoníku lze závazek vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. I v tomto ohledu je proto podstatné, zda je vypověditelnost smluv ve Vámi uzavřených smlouvách sjednána či nikoli.
Dle § 1992 občanského zákoníku platí, že ujednají-li si strany, že jedna z nich může závazek zrušit zaplacením odstupného, ruší se závazek zaplacením odstupného obdobně jako při odstoupení od smlouvy. Právo zrušit závazek zaplacením odstupného však nemá strana, která již, byť i jen zčásti, plnění druhé strany přijala nebo druhé straně sama plnila.
Vámi uzavřené smlouvy mohou být ukončeny i dvoustranným právním jednáním, konkrétně pak dohodou s druhou smluvní stranou (§ 1981 občanského zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zařazení "pozemek určený k plnění funkce lesa" do kategorie "příměstský rekreační les, les zvláštního určení"
- Může být v kategorii "příměstský rekreační les, les zvláštního určení" pozemek "lesní pozemek, pozemek k plnění funkce lesa"

Může být podle zákona soukromý pozemek (podle katastru - lesní pozemek; název - pozemek určený k plnění funkce lesa) zařazen do kategorie příměstský rekreační les, les zvláštního určení. Bez mého písemného svolení? Děkuji za radu, Jáchym.

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Ano, může.
Dle § 6 lesního zákona se lesy podle převažujících funkcí člení do těchto kategorií:
- lesy ochranné,
- lesy zvláštního určení,
- lesy hospodářské.
Do kategorie lesů zvláštního určení lze zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde mimo jiné o lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí (§ 8/2 písm. c) lesního zákona).
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 8/3 lesního zákona, dle něhož rozhoduje o zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení (podle § 8/2 lesního zákona) orgán státní správy lesů, a to buď na návrh vlastníka lesa, nebo z vlastního podnětu. Orgánem státní správy lesů je v tomto případě krajský úřad (§ 48a/1 písm. a) lesního zákona).
Ohledně ne/zařazení lesa do kategorie lesů zvláštního určení je orgánem státní správy lesů vedeno správní řízení, jehož účastníkem je vlastník dotčeného lesa. V rámci tohoto správního řízení se může vlastník lesa k projednávané věci vyjádřit, jeho souhlas však není pro zařazení lesa do kategorie lesů zvláštního určení zapotřebí. Proti vydanému rozhodnutí se tento účastník může bránit za využití opravných prostředků dle správního řádu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Nahlédnutí do dědického řízení z roku 1974 - jak, kde požádat o nahlédnutí do notářského spisu?

1974 zemřela moje babička, mám pochybnosti o tom, jak proběhlo dědické řízení. Vím od mého, již zamřelého otce, že rodina vlastnila pozemky (pole, lesy). V současné době je nemohu nikde najít. Chtěla jsem se zeptat, zda lze zpětně nahlédnout do dědického řízení a za jakých podmínek, případně jakým způsobem bych našla, zda o pozemky požádal někdo jiný a co se s tím dá popř. dělat.
Děkuji, Julie

ODPOVĚĎ:
Na okresním soudě, který je v obvodu posledního bydliště Vaší babičky, můžete požádat o nahlédnutí do dědického spisu. Soudu budete muset prokázat, že máte oprávněný zájem nahlédnout do spisu – vezměte s sebou proto Váš rodný list a otcům úmrtní list, abyste prokázala rodinné poměry. Z dědického spisu se dozvíte, jak bylo dědické řízení skončeno a zda byly předmětem dědického řízení i předmětné pozemky.
Dále si na katastru nemovitostí můžete nechat vyjet výpisy na dané pozemky, z kterých zjistíte jejich vlastníky. Na katastru si rovněž můžete vyžádat opisy nabývacích listin k předmětným pozemkům, z kterých bude patrno, jak a kdo je nabyl.

__

OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Počítačová hra podle pohádky Harryho Pottera - autorská práva
- Využití prvků z pohádky Harry Potter - koho požádat o svolení s využitím částí autorského díla?

Mám přímý dotaz na tvorbu software (hry) podle knížky (Harry Potter) - tzn. autorské práva. Ve hře nebudou obsaženy jména postav z knihy, ani nebude nikde požito jména "Harry Potter". Nicméně budou využity jiné obsahové části jako jsou názvy kolejí, hra bude v prostředí stejného hradu. Dále budou využity lokace jako v knihách (temný les, godrikův důl apod). Ve hře budou kouzla které by se měly shodovat s kouzly z knihy popř. filmu Harry Potter. Samotný dotaz spočívá v tom jestli lze takhle vytvářet hru, aniž by bylo zapotřebí něčího souhlasu. Popřípadě o zaslání informací k tomuto tématu, nebo kontaktu na koho se obrátit.
Děkuji a s přáním pěkného dne Libor.

ODPOVĚĎ:
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 2 autorského zákona, dle něhož platí, že:
- předmětem práva autorského je (mimo jiné) literární dílo, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Dílem tak může být např. dílo slovesné, vyjádřené řečí nebo písmem;
- za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem;
- právo autorské se vztahuje rovněž na název díla a na jména postav, pokud splňují podmínky podle první odrážky (tzn. pokud se jedná o jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora, který je vyjádřen v jakékoli objektivně vnímatelné podobě) ;
- předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka; tím není dotčeno právo autora zpracovaného nebo přeloženého díla.
Shora uvedené lze shrnout tak, že přinejmenším některé názvy/jména obsažené v knize/filmu Harry Potter jsou autorskými díly ve smyslu § 2 autorského zákona (což platí rovněž pro český překlad takových názvů/jmen).
V zásadě je tedy zapotřebí, abyste pro použití předmětných názvů/jmen (jedná-li se o autorská díla) získal svolení autora (resp. jiné oprávněné osoby).
V dotazu uvádíte, že hodláte vytvářet software (počítačovou hru. V tomto ohledu připomínám, že z ochrany autorských děl existuje několik výjimek. Jednou z nich je tzv. volné užití díla. Konkrétně dle § 30/1 autorského zákona platí, že za užití díla podle autorského zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.
Máte-li tedy v úmyslu počítačovou hru pouze vytvořit a užívat jí výhradně sám, nebude se jednat o užití díla dle autorského zákona, tzn. že souhlas autora k takové činnosti potřebovat nebudete.
Pokud byste se však následně rozhodl počítačovou hru uveřejnit, popř. jí komercializovat, bylo by nejdříve nutné získat souhlas autora (popř. jiné oprávněné osoby). Pro tento případ Vám doporučuji kontaktovat příslušného kolektivního správce autorských práv, kterým je pro literární díla DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura:
http://www.dilia.cz/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Vymáhání alimentů po otci dítěte v insolvenci, oddlužení, osobním bankrotu
- Otec dítěte v insolvenci - vymáhání výživného, alimentů
- Otec dítěte v oddlužení - vymáhání výživného, alimentů
- Otec dítěte v osobním bankrotu - vymáhání výživného, alimentů

Exmanžel je v insolvenci, na děti neplatí, rozsudkem sníženo výživné na minimum, dluh činí 135 000, - Kč. Do insolvenčního řízení jsem se přihlásila, insolvenčním správcem sděleno, že se jedná o pohledávku za majetkovou podstatou, stále není možné vyplácet ani běžné ani dlužné výživné. Výkon rozhodnutí mám podaný na soudu, který po dobu insolvence nemůže věc nijak řešit.
Jak postupovat ve vymáhání dlužného výživného po dobu insolvence? Je lepší zrušit výkon rozhodnutí u soudu a předat vymáhání státnímu exekutorovi? Jak je možné, že po dobu insolvence, která trvá několik let a stále bude, exmanžel nemusí platit výživné? Pokud věc předám státnímu exekutorovi, nepromlčí se výživné, které je u soudu?
Exmanželovi v insolvenci zpeněžili rodinny dům, ze kterého byli částečně uspokojeni zajištění věřitelé. Jiny majetek nemá.
Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Insolvenční řízení má obecně přednost před výkonem rozhodnutí, resp. exekucí. V případě výživného jde o pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Tato pohledávka se má uspokojovat v plné výši kdykoliv po rozhodnutí o úpadku (§203 odst. 2 INS zák.) a lze je exekučně vymáhat i v průběhu ins. řízení (§ 109 odst. 1 písm. c) INS zák.), ale na základě rozhodnutí ins. soudu (§205 odst. 3 INS zák.).
Pro výkon rozhodnutí je třeba splnit následující postup. Pohledávku je třeba nejprve uplatnit v ins. řízení. Neuplatňuje se přihláškou, ale písemnou výzvou na osobu s dispozičními oprávněními (§ 203 a § 229 INS zák.). Tou je dlužník, vyjma případu kdy bylo rozhodnuto o konkurzu, pak je takovou osobou insolvenční správce. Insolvenčního správce je však povinné o tom vždy vyrozumět. Vyrozumění musí obsahovat některé náležitosti, které stanoví §21a vyhl. č. 311/2007 Sb.
Narozdíl od standardní přihlášky se však v případě uplatnění těchto pohledávek nestaví ani nepřerušuje promlčecí doba. Znamená to, že nadále běží a nároky se promlčují. Nárok na výživné se nepromlčuje, na jednotlivé splátky ovšem ano. Jednotlivé splátky se promlčují v 3-leté promlčecí lhůtě, pokud bylo právo na dlužné výživné přiznáno soudem, činí promlčecí doba 10 let od vykonatelnosti rozhodnutí.
Je určitě dobré komunikovat s ins. správcem a o úhradě výživného s ním jednat. Není-li pohledávka uhrazena, lze proti dlužníkovi podat žalobu u jeho obecného soudu (§203 odst. 4 INS zák.) Pokud nároky na výživné prokážete, soud žalobě vyhoví a insolvenční soud následně rozhodne o provedení exekuce (§ 203 odst. 5 INS zák.). V té době má smysl výkon rozhodnutí svěřit exekutorovi.

__

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Darování podílu nemovitosti v SJM třetí osobě

Byt je v SJM. Pokud se manželé dohodnou, je možně připsat jako spolumajitele bytu třetí osobu - sestru manžela? A mohl by majitel v závěti odkázat svou polovinu bytu sestře? Anabella

ODPOVĚĎ:
Manželé mohou po vzájemné dohodě s bytem libovolně naložit. Sestře manžela mohou např. část bytu prodat či darovat. Mezi manžely a sestrou manžela by potom vzniklo podílové spoluvlastnictví. SJM je tzv. "bezpodílový" typ spoluvlastnictví, nelze tedy říci, že by mohl odkázat "svou polovinu" bytu. Odkázat část bytu, jak popisujete, by však fakticky mohl, jedná se jen o názvosloví právní terminologie.

__

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Veřejná omluva od vyšetřovatele za křivé obvinění z trestného činu loupeže - lze to požadovat?

Rodiče ohlásili vykradení bytu, kde PČR vzala otisky, sepsala papíry a odvezli si zámek na expertízu. Během výslechů došli k závěru, že jediný možný pachatel jsem já - syn. V případě, že mi neprokáží vinu (což ani nemohou) mohu se nějak bránit? Podat trestní oznámení na PČR nebo vyšetřovatele? za pošpinění dobrého jména? Byli za mnou i v práci, tím jsem nyní v práci za zločince. Nabídku "přiznej se a nebudeš to mít v rejstříku trestů" je vrchol drzosti! Prosím o INFO zda se dá něco dělat, docílit veřejné omluvy a očistění jména či odškodnění? Mohu podat podnět generální inspekci bezpečnostních sborů? Děkuji moc za odpověď, Michal

ODPOVĚĎ:
Podat trestní oznámení na policii můžete pouze za situace, kdy se příslušní policie dopustí nějakého protiprávního jednání, které by bylo možné charakterizovat jako trestný čin. Samotné vedení vyšetřování (pokud je vedeno v mezích právního řádu) nelze postihnout, jelikož je jedním z hlavních úkolů policie ČR trestné činy vyšetřovat.
Samozřejmě postup „přiznej se a nebudeš to mít v rejstříku trestů“ rozhodně není v souladu s požadavky právního řádu. Zde doporučuji podat stížnost na daného policistu, a to k útvaru, jehož je příslušníkem. Dále je možné podat podnět k výkonu dohledu státnímu zástupci, aby bylo toto chování prošetřeno.
Právo na náhradu škody/nemajetkové újmy by Vám vzniklo pouze v případě, že byste např. byl odsouzen a následně toto rozhodnutí bylo zrušeno, popř. byste byl vzat do vazby a následně nebyl shledán vinným apod.

__

OBČAN-ZÁSTAVA
- Žaloba na výmaz zástavy u promlčené pohledávky
- Smrt potomka a zástava nemovitosti rodičů na hypotéku - promlčení dluhu u banky
- Smrt syna, dcery a zástava nemovitosti rodičů na hypotéku - promlčení dluhu u banky (závazku věřitele)
- Výmaz zástavy u promlčené pohledávky u banky
- Promlčení dluhu u banky a výmaz zástavy, zástavního práva

Mým známým zemřel v březnu 2011 syn, který měl hypoteční úvěr v hypoteční bance a jeho rodiče jako majitelé nemovitosti povolili synovi zástavu na jejich dům. V rámci dědictví bylo rozhodnuto, že se dědictví zastavuje viz příloha. Hypoteční banka měla pohledávku za jejich syna v dědictví přihlášenou. Od úmrtí syna se nic nedělo, úvěr nebyl na rodiče převedený, nechodí žádné výpisy nic.
04/2013 přišlo na rodiče upozornění, že byly naplněny skutečnosti k realizaci zástavy a že toho využijí a učiní kroky k realizaci zástavy plynoucí z úvěrové smlouvy jejich zemřelého syna. Tímto opět veškerá komunikace ze strany hypoteční banky k úvěru jejich syna skončila.
Chtěla bych Vás touto cestou požádat o radu, zda je možné žalovat hypoteční banku na výmaz zástavy k pohledávce, která je promlčená, vzhledem k tomu že banka nekonala dle občanského zákoníku. Je možné zde uplatnit prekluzi, nebo musí čekat až na to, že banka začne pohledávku vymáhat, tj podá žalobu a až zde uplatnit promlčení?
Problém totiž je, že rodiče měli ještě svůj vlastní hypoteční úvěr, na který již žaloba podána byla u stejného věřitele a zde jsou si vědomi že musí dluh uhradit nebo dům prodat, jde jen o to, že se obáváme, že banka využije v rámci exekuce nebo dražby svého práva a přihlásí také pohledávku z promlčeného úvěru a nevíme jak budeme prokazovat, že je promlčená.
Ještě pro úplnost uvádím, že splatnost hypotečního úvěru byla nejpozději do 2032, když ale jejich syn zemřel, neměla začít banka konat nějaké kroky k tomu, že úvěr převede na rodiče, nebo jej ihned zesplatnit a realizovat ze zástavy, když ví že jej dlužník nemůže zaplatit. Nebo může čekat do roku 2032 a poté teprve začít cokoli řešit a bude vše v pořádku?
Ještě dokládám obchodní podmínky hypoteční banky bod 15. , kdy tento byl dle mého názoru naplněn a úvěr byl splatný již v roce 2011:
"15. Úvěr se stává splatným v případě, že:
a) jediný Dlužník ze Smlouvy zemřel, přičemž vlastník (příp. spoluvlastník) zastavené nemovitosti je osoba odlišná od tohoto Dlužníka a dědické řízení bylo zastaveno usnesením soudu dle §175h občanského soudního řádu nebo dědictví usnesením soudu připadlo státu, a to ke dni právní moci příslušného usnesení a za předpokladu, že není mezi osobou, jež vstoupila do pozice Dlužníka ze Smlouvy, a Bankou dohodnuto jinak"
Děkuji Vám za jakoukoli pomoc. Jiřina

Zaslání informace správci k dotazu č.: 9840
Dobrý den, paní v textu dotazu uvádí, že přikládá všeobecné obchodní podmínky banky, mezi připojenými přílohami nejsou. Pro zodpovězení dotazu jsou stěžejní. Prosím o připojení nebo vyzvání paní, aby je doložila. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Mám za to, že Vaše úvahy jsou správné. Dle obchodních podmínek se úvěr stal splatným ke dni právní moci usnesení o dědictví, což bylo v lednu 2012. Právo vymáhat pohledávku je tedy již promlčené stejně, jako zástavní právo. Ve věci by tedy rodiče, na jejichž nemovitosti zástavní právo vázne, měli podat žalobu o určení, že zástavní právo je promlčeno. Tento rozsudek pak společně s návrhem na výmaz zástavy podat na katastr nemovitostí. I kdyby katastr odmítl zástavní právo vymazat, tak pravomocný rozsudek, jímž bylo rozhodnuto o promlčení zástavního práva, dává vlastníkům zatížené nemovitosti jistotu, že předmětná nemovitost je sice podle zápisu v katastru zástavou zatížena, nicméně zástava z důvodu promlčení není realizovatelná.
Petit takové žaloby o určení, že zástavní právo je promlčeno, může znít například takto:
„Určuje se, že zástavní právo k zajištění pohledávky věřitele ……. vůči ……………ve výši ………. s příslušenstvím vzniklé na základě …………. váznoucí na budově č. p. v ………na stavební parcele č. ……… je promlčené. “
Není třeba čekat na žádnou žalobu banky a lze podat výše uvedenou žalobu. Pokud by banka přece jen jakoukoliv žalobu podala, braňte se námitkou promlčení jak zajištěné pohledávky, tak zástavy.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace plastické operace a požadavek vrácení peněz pacientem

03/2016 operace očních víček. Operace se nepovedla a žádám vrátit 8 000, - Kč. Domluva s nejmenovanou Oční klinikou neproběhla v rámci vrácení peněz kladně a nabídku na opravu operace jsem odmítla, jelikož už nemám důvěru v tuto instituci, lépe řečeno, mám strach. Prosím o sdělení, jak postupovat o vrácení peněz. Děkuji, Bedřiška.

ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji prostudovat smlouvu, kterou jste s poskytovatelem zdravotních služeb (oční klinikou) uzavřela, tzn. ověřit, zda je zde reklamace provedeného operačního zákroku nějakým způsobem upravena.
Pokud jste s poskytovatelem zdravotních služeb žádnou písemnou smlouvu neuzavřela, popř. v této smlouvě není reklamace nijak upravena, doporučuji Vám se na poskytovatele zdravotních služeb obrátit s písemnou reklamací operačního zákroku, v jejímž rámci popíšete nedostatky, které jste zaznamenala a budete se domáhat vrácení příslušné částky (z dotazu nevyplývá, zda se jedná o celou cenu operace či pouze o její část).
Nebude-li Vaše reklamace vyřízena k Vaší spokojenosti, nezbude Vám, než se v této záležitosti obrátit na soud. Pro přípravu předžalobní výzvy a případně i žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Advokát Vám samozřejmě může pomoci i se sepsáním reklamace.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že svou nespokojenost s poskytnutými zdravotními službami můžete projevit i prostřednictvím stížnosti (§ 93 a násl. zákona o zdravotních službách), kterou je nutné adresovat přímo poskytovateli zdravotních služeb, u kterého jste byla operována. V případě Vašeho nesouhlasu se způsobem vyřízení stížnosti se v této věci můžete obrátit i na místně příslušný krajský úřad.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Nepravidelné zasílání alimentů, výživného - jak otce donutit k pravidelnému placení?

Jsem samoživitelka a otec dítěte mi nepřispěl nic na výbavičku pro syna. Synovi jsou necelé 2roky a neplatí výživné v určeném termínu do 15 v měsíci. Co mohu udělat a jak postupovat, když ani soudní rozhodnutí nerespektuje.
Jsem matka skoro 2letého syna (narozen 18.7.2014), otec dítěte ode mě odešel již v 5. měsíci těhotenství. Od té doby mezi námi komunikace absolutně nefunguje. Již tehdy jsem se snažila s ním domluvit, aby mi přispěl nějaké peníze na pořízení výbavičky pro miminko, neúspěšně. Žádne peníze co se výbavy týče, mi nepřispěl doted. Sepsali jsme dohodu, že mi bude prispívat častkou 2000kč na syna, to také po narození syna platil. Jelikož po nějaké době začal vyskakovat, jak bude žádat o střídavou péči, přitom o syna nejeví žádný zájem, podala jsem návrh k soudu o svěření syna do péče a určení výše výživného. Soud proběhl v říjnu 2015, bylo mu stanovené výživné ve výši 2200 kč, dle rozsudku splatné do 15. dne v měsíci. Otec tento datum absolutně nerespektuje, peníze posílá, jak se mu to hodí. Peníze ale vždy nakonec přišly, i když třeba zpětně. Nyní jsou to již 2 měsíce, kdy otec neposlal na syna ani korunu. Proto můj dotaz zní, jak často nebo jak dlouho otec nesmí platit, abych mohla žádat o strhávání výživného z platu, nebo jak v tomto případě postupovat, na koho se obrátit, aby syn měl své peníze v datum určený soudním rozsudkem?? Dále jak docílit toho, aby byl nucený přispět mi nějakou částkou na původní výbavičku (bylo mi bohužel řečeno, že u svěřeneckého soudu se tímto nezabývají, a také nezabývali, jiný soud neproběhl.) Otec dítěte je zaměstnaný jako řidič kamionu. Žádné kroky k vymožení dlužného výživného jsem ještě nepodnikla, nevím bohužel jak postupovat, a na koho se obrátit. Děkuji za odpověd, s přáním příjemného dne Miklašová
DĚKUJI ZA RADU. Agáta

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je zapotřebí odlišit dva různé druhy výživného, na které byste mohla mít nárok: výživné pro neprovdanou matku a výživné pro nezletilé dítě. Co se týče výživného pro Váš jakožto neprovdanou matku, § 920, odst. 1 nového občanského zákoníku říká, že: „Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. “
Příspěvek na Vaši výživu se opakuje každý měsíc po dobu dvou let od porodu, příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem je jednorázový. Při určování výše příspěvku na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem je zapotřebí rozlišit náklady Vaše a náklady dítěte. Po to dítěte můžete požadovat například příspěvek na výdaje spojené s nákupem těhotenského oblečení, potravinových doplňků, dále výdaje za léky a poplatky u lékaře. Náklady na nákup kočárku, postýlky, autosedačky či výbavičky pro dítě jsou výdaji dítěte, na které se příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem nevztahuje. Veškeré výdaje za věci, které jste nakoupila pro dítě, jsou součástí vyživovací povinnost otce vůči dítěti.
Jestliže otec tuto vyživovací povinnost odmítá plnit dobrovolně, budete se muset se svým nárokem obrátit na soud a podat k okresnímu soudu v místě bydliště otce dítěte. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek. Žádat výživné pro sebe a příspěvek na úhradu nákladů můžete i zpětně, ale musíte svůj nárok uplatnit nejpozději do dvou let od porodu dítěte – na uplatnění těchto nároku už tedy nemáte mnoho času.
Co se týče výživného pro dítě, jestliže otec nerespektuje soudní rozhodnutí a výživné nehradí včas, máte v zásadě dvě možnosti. Pokud by otec dítěte neplnil svou vyživovací povinnost déle než čtyři měsíce, dopouští se podle § 196 trestního zákoníku trestného činu zanedbání povinné výživy a v takovém případě je možné na otce dítěte podat trestní oznámení. Jestliže jsou ale časové prodlevy kratší, o trestný čin se zatím nejedná. Jakékoliv dlužné výživné (například i za 2 měsíce) můžete vymáhat podáním návrhu na exekuci výživného z platu otce dítěte, případně návrhem na exekuci výživného prodejem jeho (ne) movitého majetku, má-li nějaký. Vzory návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy pro výživné na nezletilé dítěte najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. V návrhu je zapotřebí přesně označit plátce mzdy – zaměstnavatele otce dítěte, uvést rozsudek, jímž bylo výživné stanoveno, a přiložit kopii tohoto rozsudku. Návrh se podává k okresnímu soudu v místě bydliště nezletilého dítěte a za podání návrhu se – stejně jako u výživného – neplatí soudní poplatek.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění zisků z nájmu - zůstavitel pronajímatel nemovitosti
- Dědění nájmů dědici - pronajímatel zemřel

V rámci závěti můj zesnulý otec odkazuje "práva a povinnosti jako majitele účtu" u své banky včetně "zůstatku ke dni úmrtí" své přítelkyni, která s ním žila více než rok v jedné domácnosti a má zde i trvalý pobyt. Od smrti již uběhl více než rok a na účet mezitím přicházely platby nájemníků v nemovitosti vlastněné otcem, kterou ovšem odkazuje mně, svému synovi. Dědické řízení ještě nebylo uzavřeno, tzn. nemovitost nebyla přepsána, stejně jako účet. Co se s penězi z nájmu stane?
V závěti zesnulý otec zmiňuje svého bratra jako dědice veškerého majetku jím nerozděleného, který bude předmětem pozůstalosti.
Další nejasnosti mám s děděním vybavení otcovy domácnosti:
Bytovou jednotku, kde otec bydlel se svou přítelkyní, dědím dle závěti já. Otcova přítelkyně má s otcem zřízenou smlouvu o věcném právu na doživotní bydlení a užívání této bytové jednotky. Byla také předvolána jako vystavitel pohřbu na předběžné šetření u notářky a v rámci výpovědi ovšem nikde nezmiňuje v sekci "Vybavení domácnosti" circa půl roku před smrtí otce rekonstruovanou kuchyň a koupelnu, novou televizi, notebook a DVD přehrávač s harddiskem. Kdo bude tento majetek dědit a smí s ním nakládat?
Dále je v rámci předběžného šetření zmíněno zařízení kuchyně (elektrospotřebiče, nádobí), jídelní stůl a židle a vybavení ložnice pod hlavičkou "Základní vybavení rodinné domácnosti" a pod ním poznámka, že tyto věci nabývá "dle par. 1667 zákona č. 89/2012 pozůstalá manželka, když sdílela se zůstavitelem společnou domácnost". Otcova přítelkyně ale není jeho manželkou, ani registrovanou partnerkou, a otec je jen jednou rozveden, a to s mou matkou. Dědí tedy opravdu toto vybavení ona?
Kdo dědí bytové zařízení do tří místností, které je 40let staré a dle předběžného šetření nemá žádnou hodnotu? Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
V dědickém řízení se projednává vždy majetek ohodnocený ke dni úmrtí, tedy i zůstatek na účtu se zjišťuje k datu úmrtí a operuje se s částkou, kterou banka vyčíslí ke dni úmrtí. Pokud po dni úmrtí odejdou z účtu nějaké peníze či na účet přibudou nějaké peníze, pak se to v rámci dědického řízení neřeší.
Mám za to, že peníze z nájmu nemovitých věcí náleží bratrovi Vašeho otce, jako majetek nerozdělený v závěti (ledaže je v závěti vysloveně uvedeno, že nemovité věci včetně nájmu či včetně nároků z nemovitostí vyplývajících, náleží Vám). Váš bratr tedy musí požádat nabyvatelku účtu o vyplacení peněz, které jí nepatří. Pokud nebude chtít peníze vyplatit, bude muset na ni podat žalobu (peníze zaslané na účet po datu úmrtí nelze v rámci dědického řízení vymáhat).
Pokud jde o vybavení domácnosti, tak základní vybavení rodinné domácnosti přechází pouze na manžela/manželku - na žádné jiné osoby se toto ustanovení nevztahuje, tudíž předmětem dědického řízení bude veškeré bytové zařízení, které Váš otec vlastnil. Kuchyň a koupelna je součástí bytu, nikoliv vybavení domácnosti. Movité věci, nacházející se v bytě, které patřily Vašemu otci, jsou předmětem dědění. Notáři buď můžete nahlásit seznam těchto věcí, nebo můžete požádat o provedení soupisu pozůstalosti na místě samém – v bytě, kde by se veškerý majetek za přítomnosti všech účastníků sepsal. Pokud některé věci Váš otec své přítelkyni za života daroval, nespadají tyto do dědictví a náleží výhradně do jejího výlučného vlastnictví.
Pokud jde o nakládání s majetkem zůstavitele před skončením dědického řízení, tak běžnou správu pozůstalosti provádí všichni dědicové, pokud nebyl zůstavitelem nebo soudem určen správce pozůstalosti.
Dle Vašeho popisu chápu závěť Vašeho otce tak, že nemovité věci odkázal Vám, účet své přítelkyni a veškerý zbývající majetek svému bratrovi. Bytové zařízení a věci, které nejsou jmenovitě uvedené v závěti, tedy dědí dle mého názoru bratr zůstavitele.

__

OBČAN-NÁJMY
- Předčasné ukončení nájemní smlouvy na zemědělskou půdu, pole (výpověď pronajímatelem)
- Výpověď nájemní smlouvy na pole, zemědělskou půdu pronajímatelem - výpovědní lhůta
- Výpovědní lhůta - výpověď nájmu zemědělské půdy, pole pronajímatelem

Jsem soukromě hospodařící rolník, koupila jsem zemědělskou půdu a chci se zeptat na následující:
- zemědělskou půdu, kterou jsem nakoupila měl předchozí vlastník pronajatou dle nájemní smlouvy v zemědělském podniku a to na dobu určitou od 1.10.2013 do 30.9.2023. V této smlouvě je také napsaná klauzule "Práva a povinnosti vyplývající z této smlouvy přecházejí na právní nástupce smluvních stran".
Je právně možné žádat o vydání nakoupené půdy dříve než uplyne lhůta (30.9.2023) a pokud ano, tak jak postupovat?
Půdu jsem koupila v únoru 2016 a zemědělský podnik mi nyní zaslal novou pachtovní smlouvu s datem ukončení pronájmu 30.9.2023. Na nakoupené půdě bych chtěla hospodařit a proto mám zájem o její vydání co nejdříve a nepodepisovat novou pachtovní smlouvu. Děkuji, Helena

ODPOVĚĎ:
Jak správně uvádíte v závěru svého dotazu, jedná se o pacht, nikoliv nájem.
Podle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (nový) platí, že nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.
Z tohoto ustanovení vyplývá, že pacht k pozemku, který jste koupila, se řídí tzv. starým občanským zákoníkem, tedy zákonem č. 40/1964 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 680 odst. 2 starého občanského zákoníku platí, že dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci, vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele a nájemce je oprávněn zprostit se svých závazků vůči dřívějšímu vlastníku, jakmile mu byla změna oznámena nebo nabyvatelem prokázána.
Podle § 680 odst. 3 starého občanského zákoníku platí, že dojde-li ke změně vlastnictví k nemovité věci, může z tohoto důvodu vypovědět nájemní smlouvu pouze nájemce, a to i tehdy, byla-li smlouva uzavřena na dobu určitou; výpověď však musí podat v nejbližším výpovědním období, pokud je zákonem nebo dohodou stanoveno.
Z uvedených ustanovení vyplývá, že nemůžete pachtovní smlouvu vypovědět z důvodu změny vlastnictví.
Vzhledem k tomu, že pachtovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, nelze ji bez dalšího vypovědět. Bylo by zřejmě možné ji vypovědět v případě, že by pachtýř (zemědělský podnik) poručoval své povinnosti.
Další důvody pro výpověď smlouvy mohou být obsaženy v pachtovní smlouvě. Doporučuji, abyste do ní nahlédla, zda v ní není obsažena další možnost.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Bývalý manžel se nechce vystěhovat z bytu exmanželky - jak postupovat?
- Bývalá manželka se nechce vystěhovat z bytu exmanžela - jak postupovat?
- Vliv splácení nemovitosti ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů na právo bydlení

Přítelkyně má nemovitost ve výlučném vlastnictví. Její bývalý manžel jí pomáhal nemovitost splácet. V současné době již nejsou manželé a jeho bývalá manželka mu nedala souhlas s dalším užívání nemovitosti. On tam má trvalé bydliště (trvalý pobyt).
Selhal poslední pokus po dobrém, přítelčin exmanžel dostal doporučený dopis s dvoutýdenní lhůtou na vystěhování, která skončila dnes (17.05.2016) 16.5.2016, nereagoval a opět argumentoval, že ho nemůže vystěhovat, že kromě trvalého bydliště a úvěru ještě nemají vypořádané SJM a pokud vymění zámky, zavolá policii, protože tam má trvalé bydliště, atd …
Je to již hlavně kvůli dítěti dost velké psycho a pořád máme trochu obavy/pochyby, jestli je takovýto způsob legální, abychom si nějak nenaběhli (má v domě ještě cca 2 skříně, lednici, PC – to vše také rovnou vystěhovat?
Co s jeho věcmi? Může bývalá manželka tohoto muže vyměnit FAB vložku ve vstupních dveřích a tím mu natrvalo zamezit vstup do bytu? Pokud bude dělat nějaké problémy, může přivolat Policii ČR? Vím, že trvalé bydliště je jen evidenční údaj a nemá žádný vliv na práva k užívání nemovitosti.
Nechceme udělat nějakou chybu. Děkuji. Filip

ODPOVĚĎ:
Bohužel nezbývá, než věc řešit soudně. I když nemovitost je ve výlučném vlastnictví přítelkyně, musí podat k soudu žalobu o vyklizení nemovitosti. Až když soud o vyklizení rozhodne, teprve poté - bez ohledu na trvalé bydliště, může nechat bývalého manžela vystěhovat exekučně a zároveň zahájit správní řízení o zrušení trvalého bydliště. Mezitím může po bývalém manželovi požadovat nájem a pokud ho nehradí, opět se žalobou domáhat vydání bezdůvodného obohacení, tedy chtít částku odpovídající nájmu, který je v dané lokalitě pro obdobné nemovitosti obvyklý.
Bez soudního rozhodnutí, které bývalému manželovi ukládá povinnost nemovitost vyklidit, jej přítelkyně vystěhovat nemůže.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Soused chce velmi vysokou odměnu za zřízení věcného břemene vedení inženýrských sítí - jak postupovat?
- Soused chce velmi vysokou odměnu za zřízení služebnost vedení inženýrských sítí - jak postupovat?
- Předražená služebnost vedení inženýrských sítí na sousedním pozemku - jak se bránit?
- Předražená věcné břemeno vedení inženýrských sítí na sousedním pozemku - jak se bránit?

2015 jsem pořídil pozemek s rozestavěnou nedokončenou stavbou v dražbě, kde byl díky insolvenci původního majitele. Celková pořízená nemovitost se skládá z rozestavěné stavby, zahrady (okolí stavby) a orné půdy (tato je před stavbou). V dražbě nebyla zahrnuta přístupová cesta, která byla v polovičním vlastnictví povinné dlužnice z insolvence a souseda, jelikož žádný z věřitelů neměl v majetkové podstatě 1/2 podíl tohoto pozemku avšak později se přišlo na to, že jeden z věřitelů měl tento pozemek v majetkové podstatě a tudíž byl nařízen prodej. Prodej byl uskutečněn burzou nejvyšší nabídce, kterou jsem podal já a tudíž jsem se dodatečně dostal k vlastnictví přístupové cesty k mému pozemku.
Jelikož jsem se postupně v průběhu cca dvou měsíců po pořízení nemovitostí dražbou seznamoval se situací ohledně nedostavěné stavby, zejména pak ohledně stavebního povolení již vydaném pro tuto stavbu z dokumentů, které jsem obdržel jako nový vlastník zprostředkovaně skrze dražitele od dlužnice, došel jsem k závěru, že bych z hlediska trochu chaotického uspořádání inženýrských sítí a kanalizace měl vstoupit do jednání se sousedem, přes kterého se každá z již zmíněných sítí nějakým způsobem vede. Tyto sítě jsou již vyhotoveny avšak pouze na základě souhlasu souseda, který je nezbytný při vyřizování stavebního povolení. Tudíž jsem kontaktoval souseda a vstoupil s ním do jednání ohledně těchto sítí a ON mi sdělil, že nemá problém s mými sítěmi a je svolný k provedení smluv o věcných břemenech avšak za úplatu a to v hodnotě několika stovek tisíc. Tato částka mě poněkud zarazila a navíc mě zarazil časový limit, který mi soused dal na rozhodnutí, jelikož se domnívám, že tato částka je v rozporu s dobrými mravy a sousedskými vztahy, je to určitým druhem vydírání a "tlačení" na rozhodnutí taktéž sdělil jsem sousedovi, že s jeho nabídkou nesouhlasím, načež mi sdělil, že tedy bude řešit spor po svém.
Pro jednodušší orientaci v problematice tohoto pozemku přikládám obrázek situace včetně zjednodušené legendy. Jen pro informaci ještě dodávám, že v materiálech ohledně stavebního povolení, které jsem obdržel zprostředkovaně od dlužnice, jsem našel všechny souhlasy od dotčeného souseda s provedením sítí tak jak jsou dnes (17.05.2016) skutečně provedeny, tyto souhlasy byli směřovány k původnímu majiteli, jsou provedeny tak, že svým zněním uspokojili stavební úřad při vyřizování stavebního povolení a co se týče souhlasu s vedením kanalizace, je v tomto souhlasu dokonce zapsáno:
"Že soused souhlasí s vedením kanalizace přes jeho pozemek kde kanalizace bude napojena na jeho již stávající přečerpávací jímku a bude probíhat dělení nákladů na provoz této jímky. Zároveň je tento souhlas vystaven i vůči všem budoucím majitelům dotčeného pozemku".
a) Prosím o radu jak je možné si poradit v této situaci, eventuelně na koho se obrátit, aby mi s touto situací pomohl k úspěšnému vyřešení.
b) Je možné zažádat soud o povinné uložení věcného břemene na dotčené a již vytvořené sítě sousedovi?
c) Kromě kanalizace je z mého hlediska největším problémem umístění kapličky elektřiny a plynu na pozemku souseda od kterých vedou sítě k přístupové cestě a dále pak pod přístupovou cestou k pozemku. Má právo soused na tento kousek mezi cestou a kapličkami nepustit ani elektrárny a plynárny, když se budou potřebovat dostat k mým přípojným místům? Podotýkám, že je ten kousek pozemku volně přístupný.
d) K dostavbě stavby stojící na mých nemovitostech budu potřebovat minimálně vodu a elektřinu, jaké právo mám na zprovoznění těchto již vytvořených sítí v dohledné době? Mohu požádat pouze poskytovatelé jednotlivých energií o spuštění sítí na základě smlouvy s nimi (vodárny a elektrárnu)?
e) Může mě posléze nechat soused "odštípnout" od provozu jednotlivých sítí?
f) Jaké právo mám na zapsání kvalifikace přístupové cesty do KN, když mi on jako poloviční vlastník přístupové cesty neposkytne souhlas s tímto zapsáním?
Děkuji, Libor

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. pokud soused žádá za věcné břemeno nepřiměřenou částku, nezbude, než věc řešit soudně, tedy žalobou o zřízení věcného břemene. Cenu věcného břemene stanovuje znalec prostřednictvím znaleckého posudku, takže i Vy sám máte právo pro představu ceny znalce z oboru nemovitostí oslovit s požadavkem ocenění věcného břemene. V případě, že by se věc jevila dlouhodobá a komplikovaná, navrhovala bych obrátit se na advokáta, kterého si můžete vybrat podle lokality na stránkách www.cak.cz.
2. ano, můžete k soudu podat žalobu na zřízení věcného břemene a dokonce bych to doporučovala, aby se vedení sítí zlegalizovalo a do budoucna z toho neplynuly problémy.
3. Pokud se poskytovatelé služeb potřebují dostat k přípojným místům, za situace, kdy byste měl zřízeno věcné břemeno, pak jim to z titulu existence věcného břemene umožnit musí. V případě, že věcné břemeno zřízeno nemáte se teoreticky může stát, že jim v tom bude bránit, na druhou stranu pokud jsou přípojná místa majetkem poskytovatelů služeb, on jim musí umožnit jejich vlastnické právo realizovat. Ovšem opět abyste se vyhnul takovým problémům, je třeba co nejdříve zahájit jednání o zřízení věcného břemene, ať už dohodou nebo soudně.
4. Na zprovoznění sítí máte právo kdykoliv, jakmile to bude možné. Teoreticky může např. hrozit, že to soused např. přesekne, čímž by ale ničil majetek poskytovatelů služeb a byl by odpovědný za zničení a tedy byl povinen nahradit škodu. Je to začarovaný kruh, opět řešením je věcné břemeno, které v tomto případě soud nepochybně zřídí.
5. Pokud je soused podílovým spoluvlastníkem cesty, bohužel jeho souhlas potřebujete. Pokud by soused součinnost neposkytoval, bohužel vám nezbývá, než se domáhat nahrazení souhlasu prostřednictvím soudu.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Nesouhlas s přístavbou k domu souseda - stín, stínění stavbou
- Odmítnutí svolení přístavby sousedovi - přístavba k rodinnému domu by stínila
- Stín přístavby k domu souseda - odmítnutí souhlasu se stavbou

Náš soused má postavený rodinný dům ve tvaru L, kdy noha tohoto L-ka je i s domem 30 m dlouhá a téměř 6m vysoká. Má sedlovou střechu. Nyní si soused přinesl plán na přístavbu, kdy chce pokračovat v prodlužování onoho L-ka ještě dále asi o 6m, opět výška skoro 6m.
Jaké máme možnosti a šance na úspěch, když jim vyjádříme nesouhlas s touto přístavbou? Jedná se nám o další zastínění našeho pozemku, vč. toho, že se zkrátí doba osvitu jídelny a obývacího pokoje k večeru v podzimních a jarních měsících kvůli výšce stavby.
Hodláme jim zakázat vedení rýny u nás (její pokračování) a požádat o okamžité svedení současné rýny na jeho pozemek, tak aby vedla kolmo po jeho zdi dolů, nikoli šikmo, jak nyní vede? Máme možnost v případě odsouhlasení stavby požadovat odstranění rýny celého L-ka z našeho pozemku? Co byste nám prosím doporučili? Je na parcele určené k výstavbě (bohužel). Nyní je na místě přístavby pouze nízká zídka. Děkuji. Eva

ODPOVĚĎ:
Velikost Vaší šance zabránit sousedovi v přístavbě nelze skutečně odhadnout. V každém případě Vám doporučuji aktivní přístup k věci.
Bude-li sousedův stavební záměr vyžadovat vydání územního souhlasu a souhlasu s ohlášením stavebnímu úřadu, bude soused povinen předložit stavebnímu úřadu Váš písemný souhlas s realizací přístavby (jak vyplývá z § 96/3 písm. d) a z § 105/1 písm. f) stavebního zákona). Pokud tento písemný souhlas sousedovi nedáte (neboť k tomu samozřejmě nejste povinni), bude ze strany stavebního úřadu zahájeno územní a posléze stavební řízení (která mohou být za určitých okolností i spojena).
Vzhledem k tomu, že vlastníte pozemek sousedící s pozemkem, který má být dotčen stavebním záměrem, stanete se účastníky územního a stavebního řízení. Jako účastníci těchto řízení budete oprávněni nahlížet do příslušných správních spisů (či si z nich pořizovat kopie) a především vznášet své námitky (§ 89 a § 114 stavebního zákona), což Vám lze velmi doporučit.
Bude-li sousedův stavební záměr i přes Vaše námitky stavebním úřadem povolen (k čemuž může samozřejmě dojít), budete oprávněni se proti rozhodnutí stavebního úřadu odvolat (přičemž není vyloučeno ani pozdější podání žaloby).
Budete-li v územním a stavebním řízení aktivní, bude možné vést obranu i prostředky soukromého práva. Dle § 1004 občanského zákoníku totiž platí, že:
- je-li držitel (zde Vy) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 občanského zákoníku (např. nadměrné zastínění) a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby;
- zákazu dle předchozí odrážky se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl (z tohoto důvodu je nezbytná aktivita v územním a stavebním řízení, jak uvádím výše) ;
- dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla.
Co se týče sousedových rýn, je důležité, z jakého právního důvodu jsou tyto rýny na Vašem pozemku umístěny. Pokud byly rýny na Vašem pozemku vybudovány pouze na základě Vašeho svolení, můžete takové svolení (písemně) odvolat a domáhat se jejich bezodkladného odstranění.
Nastane-li mezi Vámi a sousedem v této souvislosti spor, který nebude odstranitelný dohodou, bude nutné přikročit k jeho soudnímu vyřešení. Pro podání žaloby (či provedení obrany proti podané žalobě) můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/


__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Dítě zapálilo seník s vysokou škodou - náhrada škody rodiči
- Dítě zapálilo seník s vysokou škodou - pobyt dítěte v nápravném zařízení
- Zapálení stohu slámy dítětem - náhrada škody
- Zapálení seníku se slámou dítětem - náhrada škody
- Zapálení seníku se slámou dítětem - pobyt v nápravném zařízení

Mám 14 tiletého syna který se třemi kamarády chodí skákat do sena. Bohužel když byli skákat naposledy hráli si s ohněm a neštěstí bylo na světě. Syn tvrdí že sice pár stébel uhasili když odcházeli ale i tak seník hořel tři dny než se ho podařilo uhasit. Věc je samozřejmě v šetření, kluci teď na sebe hážou navzájem vinu kdo si hrál se zapalovačem a kdo ne ale vinu mají všichni. Celková škoda je zhruba milion a půl. Chtěla jsem se zeptat jaký bude postup dál,, když se opravdu ukáže že stodola shořela jejich vinou. Což se pravděpodobně ukáže. Jak se postupuje v případě když syn ještě není trestně způsobilý? Budem ho muset poslat do nějakého nápravného zařízení? A jak to bude s náhradou škody? Budem ji jako jeho rodiče muset zaplatit? Moc děkuji za odpověď. Alena

ODPOVĚĎ:
Pokud bude prokázáno, že stodola shořela vinou chlapců, pak budou jejich rodiče povinni nahradit způsobenou škodu. Pokud jde o umístění dětí do výchovného zařízení, pak není třeba se zásadně obávat, že tomu tak skutečně bude. Výchovná opatření ukládá soud a ústavní výchovu nařizuje pouze v nezbytných případech, je možné spíše očekávat dohled kurátora pro mládež či uložení napomenutí.

__

FINANCE-DANĚ
- Darování vráceného vkladu z firmy dítěti, dětem - daně
- Darování vráceného vkladu z firmy dítěti, dětem - ohlašovací povinnost na finanční úřad
- Daň při daru dětem - darování vráceného vkladu z firmy

Matka (jednatel firmy) dostala vrácenou část vkladu z firmy ve výši 2.000.000Kč. Tuto částku převedla rovným dílem na své 2 děti. Podléhá tato částka zdanění u dětí? Mají děti nějakou oznamovací povinnost?
Děkuji Vám za odpověď. S přáním hezkého dne
Milena

ODPOVĚĎ:
Darování mezi příbuznými v linii přímé je osvobozeno od daně z příjmů dle § 10 odst. 3, písm. c), bod 1 Zákona o daních z příjmů. Finančnímu úřadu se oznamují osvobozené příjmy až od výše 5 000 000 Kč za každý jednotlivý příjem. Děti tedy žádnou oznamovací povinnost nemají.

__

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Dopravní nehoda s nabouráním vozidla, totální škoda a prodej auta v dražbě pojišťovnou
- Bourané auto prodané v dražbě pojišťovnou - nízký výtěžek dražby a nespokojenost majitele auta, automobilu, vozidla
- Bouraný automobil, vozidlo prodané v dražbě pojišťovnou - nízký výtěžek dražby a nespokojenost majitele auta, automobilu, vozidla

Jsem vlastníkem vozidla. Cizí osoba, která nebyla pojištěná, mi způsobila na tomto autě škodu.

Mám havarijní pojištění a pojišťovna na základě tohoto pojištění mi uznala totální likvidaci.
Vozidlo ohodnotili na částku 540.000 bez DPH. Spoluúčast je 5%. S částkou jsem souhlasila. Jenže potom přišlo vyúčtování a na tom jsem se dočetla, že dostanu jen částku 175 000 po odečtení spoluúčasti a likvidačního zůstatku auta na základě aukce, kterou sama pojišťovna dojednala. Výtěžkem z aukce (cca 355.000 Kč) mi bude hrazeno dorovnání vyúčtování této pojistné události. Zdá se mi to celé podivné a nelogické. Navíc jsem plátce DPH a není mi jasné jak bych toto měla řešit. Prodej i třeba v aukci by měl uskutečnit vlastník vozidla. Mohla bych požádat o Vaše vyjádření a radu?
Děkuji předem
S přáním hezkého dne
Hana

ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, že rozhodnutí o tom, jak se zbytky vozidla naložíte, je na Vás jakožto vlastníku vozidla. Praxe pojišťovacích institucí je dnes (14.09.2016) taková, že tyto využívají dva typy aukcí - aukce s garancí prodeje a aukce bez této garance.
U prodejní aukce pojišťovna převezme na základě smlouvy s klientem jeho vrak, vyplatí klientovi celkovou hodnotu vozidla v době pojistné události, tedy včetně odčitatelných zbytků a jménem klienta celý prodej zprostředkuje. U aukce bez garance prodeje klientovi pojišťovna zajistí kupce na vrak vozidla, který na určitou dobu, obvykle po dobu třiceti dnů, garantuje cenu za odkup. Pak už je na klientovi samotném, zda této nabídky využije. Celý tento postup pojišťovny je ale podmíněn souhlasem klienta, není možné, aby to činili bez Vašeho souhlasu. Prostudujte prosím všechny materiály, zda jste nevědomky nedala pojišťovně k tomuto postupu zmocnění či zda to nebylo sjednáno přímo ve smlouvě o havarijním pojištění.
Pokud byste s aukcí nesouhlasila, doporučuji kontaktovat pojišťovnu, že této jejich nabídky nechcete využít.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Ztracený šperk v nemocnici - náhrada škody od nemocnice
- Ztracený řetízek v nemocnici - náhrada škody od nemocnice
- Náhrada škody od nemocnice za ztracení řetízku při manipulaci s pacientem

Dobrý den,
maminka večer upadla na podlahu. Způsobila si otřes mozku, záchranka jí v bezvědomí odvezla do nemocnice.
Po vyšetření ji vozil personál nemocnice. Při převozu na rentgen jí někdo říkal, že jí sundá řetízky a dá do kabelky.
Maminka nebyla ve stavu si toto zkontrolovat.
Po několika dnech se jí udělalo líp a napadlo jí ať jí řetízky podáme.
V kabelce byl jen obyčejný řetízek, druhý zlatý 4 měsíce starý byl pryč.
Mamince mimo otřes mozku zjistili i rozsáhlou rakovinu a minulý týden zemřela.
Jak jsme zjistili, že je řetízek pryč, oznámil jsem to sestře. Ta řekla, že se po něm podívají.
Po čase jsem se ptal a stále nic. Tak jsem napsal na ředitelství nemocnice, kde mi odpověděli, že se máme podívat doma.
Dá se v této věci něco dělat? Miloš
níže sdělení nemocnice.

"""Nemocnice, příspěvková organizace
Pan
Miloš
Váš dopis ZNAČKY/ZE DNE NAŠE ZNAČKA VYŘIZUJE/LINKA EMAIL dne 8. 8. 2016
Sdělení ve věci žádosti ke ztrátě zlatého řetízku
Dne 22. 7. 2016 byla do Nemocnice přijata Vaše žádost o podání informace ke ztrátě zlatého řetízku Vaší maminky paní Aleny. Na základě zjištění byla
prověřena skutková podstata tvrzení ve věci pacientky hospitalizované na chirurgickém oddělení II. a po prověření zdravotnického personálu chirurgie a odiagnostického
oddělení sdělujeme:
Paní Alena byla přivezena 31. 3. 2016 RLP do Nemocnice. V rámci hospitalizace bylo toho stejného dne provedeno rentgenologické vyšetření a podle sdělení službu konajícího personálu není možné dohledat po tak dlouhé době (31. 3. 2016 - 5. 7.2016 respektive 22. 7. 2016), zde pacientka měla u sebe řetízek a zda si jej ponechala nebo byl předán eventuelně rodinnému příslušníkovi. Na RDO je praxe taková, že přijde-li pacient k vyšetření a má na sobě šperky, je vyzván, aby si je sundal a za tím účelem je mu předán uzavíratelný sáček. Tento sáček si ponechává bud' pacient nebo jeho doprovod nebo pokud je přivezen hospitalizovaný pacient, jsou tyto šperky uloženy na oddělení. Někteří pacienti odmítají uložit šperky do sáčku a odkládají si je do svých kapes, peněženky a podobně. Podle sdělení vrchní sestry chirurgie Mgr. Lenky bylo sděleno, že pacientka paní Alena měla údajně před vyšetřením na RDO řetízek, který si měla sundat v den příjmu. Skutečnost, že jí řetízek chybí, nahlásila až 10. den po vyšetření na RDO, tj. 10. 4. 2016, což byl i den propuštění pacientky. Službu konající sestra pí Jindřiška ověřovala tuto skutečnost u laborantky na CT pracovišti, která jí sdělila, že řetízek se nenašel. Z důvodu značného časového odstupu a také z důvodu, že během hospitalizace se u pacientky vystřídalo více
členů rodiny, byla Vám na základě telefonického dotazu podána informace, at'se zeptáte ostatních členů rodiny, zda řetízek někdo nenašel."""
Hezký den přeje.
Petr

ODPOVĚĎ:
Tuto věc by bylo možné řešit podáním trestního oznámení na Policii ČR. Bohužel je zde ale velká důkazní nouze, neboť neexistuje žádný přímý důkaz. Maminka, která by mohla stoprocentně potvrdit, který šperk u sebe měla, už nežije a není žádný svědek, který na ní přesně viděl a zapamatoval si, jaké šperky u sebe měla. Je to věc velmi nešťastná, nicméně se domnívám, že i Policie ČR věc uzavře s tím, že ji odloží, neboť vůbec není jisté, zda se stal trestný čin a pokud by to i jisté bylo, těžko se prokáže, kdo je pachatelem. Pouze pokud by bylo skutečně prokázáno, že šperk měla a prokazatelně ho v nemocnici odložila, pak by z občanskoprávního pohledu nemocnice odpovídala za způsobenou škodu.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Pes močí do výtahu - jak donutit majitele aby to uklízel?
- Jak donutit majitele psa aby uklízel pomočený výtah od psa?

Byt v osobním vlastnictví, SVJ. Sousedův pes 2 měsíce příležitostně močí do výtahu. Je to nehygienické, extrémní zápach. Na písemné prosby (cedule ve výtahu) o vyčištění a zamezení nereaguje. Již jednou vyčištěno na náklady SVJ. Jaké jsou další možnosti řešení? Zatím nevím, o kterého souseda se jedná, ale v domě jsou jen 2 se psem, zjistím. Děkuji. Dana.

ODPOVĚĎ:
V daném případě lze po zjištění o koho jakého majitele psa jde a toho, že v tom daném konkrétním případě jeho pes výtah pomočil, majitele vyzývat k vyčistění, upozorňovat na porušování domovního řádu, ale i občanského zákoníku, který povinnost společné nepoškozovat stanoví v § 1175 a eventuálně mu dávat k úhradě náklady na vyčištění, případně jej zažalovat k povinnosti zdržet se znečišťování společných prostor.
V každém případě ale musí být nejprve jisté, že výtah pomočil skutečně jeho pes. Nelze se to jen domnívat.
Možnost nuceného prodeje jeho bytu, dle § 1184 obč. zákoníku, zde téměř jistě nepřichází v úvahu, protože i když by mu byla soudem uložena povinnost, nelze říci, že příležitostně pomočený výtah podstatně omezuje či znemožňuje práva ostatních vlastníků.

__

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Prodloužení studia (kombinovaná forma) a placení sociálního a zdravotního pojištění státem
- Prodloužené kombinované studium, placení sociálního a zdravotního pojištění státem
FINANCE, DANĚ
- Prodloužené kombinované studium a daňová sleva na dítě
- Sleva na dítě u prodlouženého kombinovaného bakalářského studia

Tento semestr budu prodlužovat studium na bakalářském studijním programu v kombinované formě studia. Zajímalo by mě, jestli budu mít i nadále statut studenta. A jestli za mě bude stát dále platit sociální pojištění a zdravotní pojištění. A ještě by mě zajímalo, jestli na mě může otec uplatňovat dále slevu na dítě. Děkuji, Jana.

ODPOVĚĎ:
Zdravotní pojištění za Vás stát bude platit po dobu, kdy jste nezaopatřeným dítětem. Podle zákona o státní sociální podpoře je nezaopatřeným dítětem dítě nejdéle do 26 let věku, které se soustavně připravuje na budoucí povolání. Za soustavnou přípravu na budoucí povolání se přitom považuje i kombinované studium na vysoké škole. Pokud Vám ještě není 26 let, bude za Vás zdravotní pojištění hrazeno i při kombinovaném studiu. Sociální pojištění za Vás při studiu hrazeno není, ale jeho hrazení není povinné.
Daňovou slevu na dítě na Vás otec může uplatňovat tehdy, pokud jste vyživovaným dítětem (nezaopatřeným dítětem nejdéle do 26 let věku), které žije s otcem ve společné domácnosti. Pokud tyto podmínky splňujete, může Váš otec daňovou slevu na dítě uplatnit.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODNUTÍ
- Stížnost na katastr nemovitostí za změnu charakteru pozemku bez vědomí majitele pozemku
- Změna charakteru pozemku v katastru bez vědomí a souhlasu majitele pozemku
- Změna pozemku z orné půdy na les bez souhlasu majitele pozemku
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nadřízený orgán katastru nemovitostí
- Kdo je nadřízený katastru nemovitostí?

Kdo je nadřízeným orgánem katastru nemovitostí. Chci vznést stížnost. V restituci r. 1991 nám byl navrácen jako orná půda, pod stejným parcelním číslem. a v r. 1995 byl změněn bez nějaké žádosti a dokladů na lesní půdu s jiným parcelním číslem. Důvodem bylo rozhodnutí Národního výboru z r. 1985, že pozemek je prý lesní půdou. Děkuji, Miluše.

ODPOVĚĎ:
orgánem přímo nadřízeným katastrálním úřadům je Český úřad zeměměřický a katastrální:
http://www.cuzk.cz/
Dle § 4 písm. a) zákona o zeměměřických a katastrálních orgánech provádějí kontrolu výkonu státní správy katastru nemovitostí katastrálními úřady zeměměřické a katastrální inspektoráty. Máte-li tedy v úmyslu podat stížnost na postup některého katastrálního úřadu, doporučuji Vám se obrátit na místně příslušný zeměměřický a katastrální inspektorát:
http://www.cuzk.cz/Urady/Zememericke-a-katastralni-inspektoraty/Zememericke-a-katastralni-inspektoraty.aspx
V této souvislosti nicméně podotýkám, že podáním stížnosti na postup katastrálního úřadu (k němuž došlo před více než dvaceti lety) pravděpodobně ničeho nedosáhnete. Je nutné si uvědomit, že katastrální úřad o změně druhu Vámi vlastněného pozemku nerozhodl (neboť to nespadá do jeho kompetencí). Katastrální úřady pouze zaznamenávají změny druhů pozemků, jejich velikostí, poloh, vlastnické struktury apod. dle listin, které jsou jim za tímto účelem předloženy. Nesouhlasíte-li se změnou druhu Vámi vlastněného pozemku, je nutné brojit proti správnímu rozhodnutí, na jehož základě k této změně došlo (katastrální úřad na vydání tohoto rozhodnutí nijak neparticipoval).
V současné chvíli Vám doporučuji navštívit místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu a nahlédnout do sbírky listin Vámi vlastněného pozemku. Tímto způsobem byste měla získat informace o tom, z jakého právního důvodu došlo ke změně druhu Vámi vlastněného pozemku.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 359/1992 Sb. , o zeměměřických a katastrálních orgánech
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Odměna za učitelem odsuplované hodiny
- Dohled (suplování) učitelem bez nároku na odměnu - je to v pořádku?
- Odsuplované hodiny a nárok na plat, mzdu
- Nárok na plat za odsuplované hodiny učitelem
- Nárok na mzdu za odsuplované hodiny učitelem

Učím na SŠ, již několik let jsme neviděli odměnu za suplované hodiny a další splněné úkoly. Zaměstnavatel tvrdí, že nemá peníze, proto máme všichni holé úvazky. To bych chápal, ale irituje mě, že když je někdo z kolegů na školní akci, u lékaře atd. , často až příslušný den ráno se dovíme, kolik hodin navíc za ně v rozvrhu budeme mít. Podotýkám, že se tomu u nás neříká suplování, ale „dohled“. Ale řekněte mi, kdo by vydržel přijít do učebny, sednout si a jen koukat, když mají studenti ve svém pozměněném rozvrhu napsaný předmět, pro který je daný suplující aprobován? Samozřejmě učíme, abychom si před studenty nepřipadali jako lemplové – a připadáme si jako rukojmí svého povolání, protože za zády se nám zaměstnavatel za naše nasazení může tak akorát vysmát formou: "máte je hlídat, ne učit, a když je učíte, děláte to dobrovolně." Kolega tvrdí, že jeho manželka, která učí na základní škole, dostává za každou odborně odučenou „nadúvazkovou“ hodinu dvojnásobek odměny ve srovnání s běžnou „úvazkovou“ hodinou, za hodinu pouhého dohledu stovku. Má naše situace řešení?
Děkuji, Aleš.

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Bez vůle (souhlasu) zaměstnavatele (školy) není Vaše situace prakticky řešitelná.
Dle § 22a/1 zákona o pedagogických pracovnících se činnost pedagogických pracovníků v pracovní době člení na:
a/ přímou pedagogickou činnost (kterou je dle § 2/1 zákona o pedagogických pracovnících přímé působení na vzdělávaného, kterým je uskutečňována výchova a vzdělávání podle vzdělávacích programů, tedy de facto běžné vyučování),
b/ práce související s přímou pedagogickou činností (těmito pracemi jsou dle § 3/1 písm. b) vyhlášky č. 263/2007 Sb. zejména příprava na přímou pedagogickou činnost, příprava učebních pomůcek, hodnocení písemných, grafických a jiných prací žáků a dále práce, které vyplývají z organizace vzdělávání a výchovy ve školách a školských zařízeních, jako je dohled nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a při akcích organizovaných školou, spolupráce s ostatními pedagogickými pracovníky, s výchovným poradcem, se školním metodikem prevence, s metodikem informačních a komunikačních technologií, spolupráce se zákonnými zástupci žáků, odborná péče o kabinety, knihovny a další zařízení sloužící potřebám vzdělávání, výkon prací spojených s funkcí třídního učitele a výchovného poradce, účast na poradách svolaných vedoucím zaměstnancem školy nebo školského zařízení, studium a účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků).
Dle § 23/3 zákona o pedagogických pracovnících může ředitel školy nařídit pedagogickému pracovníkovi konání přímé pedagogické činnosti nad jemu stanovený rozsah nejvýše v rozsahu 4 hodin týdně, další hodiny s ním může dohodnout. Jedná se o tzv. přespočetné (někdy též nadúvazkové) hodiny přímé pedagogické činnosti.
Při zastupování nepřítomného pedagogického pracovníka se o suplování jedná pouze v případě, kdy je zastupujícím pedagogickým pracovníkem vykonávána přímá pedagogická činnost, tzn. že suplováním není dohled nad žáky nebo studenty, byť by byl tento dohled realizován v rámci zastupování za nepřítomného pedagogického pracovníka (neboť dohled spadá do kategorie „práce související s přímou pedagogickou činností“, jak uvádím pod písm. b/ výše).
Zaměstnavatel je povinen předem určit, zda při zastupování nepřítomného pedagogického pracovníka půjde o dohled nebo o výkon přímé pedagogické činnosti.
Shora uvedené má samozřejmě odraz ve způsobu odměňování práce pedagogického pracovníka. Zatímco dohled vykonávaný v rámci zastupování nepřítomného pedagogického pracovníka je odměňován v souladu s nařízením vlády č. 564/2006 Sb. (týká se především školských právnických osob zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí), je každá přespočetná hodina přímé pedagogické činnosti (typicky tedy při suplování) odměňována příplatkem ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku (jak vyplývá z § 132 zákoníku práce).
Na Váš dotaz stručně a výstižně (byť obecně) odpovídá rovněž zákoník práce, dle jehož § 38/1 písm. b) je zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. Pakliže zaměstnavatel pedagogickému pracovníkovi určí v rámci zastupování za nepřítomného pedagogického pracovníka výkon dohledu nad žáky nebo studenty, je takový pedagogický pracovník povinen tento pokyn splnit. Rozhodne-li se i přes pokyn svého zaměstnavatele vykonávat namísto dohledu přímou pedagogickou činnost, nemůže se jednat o přespočetnou hodinu přímé pedagogické činnosti, neboť k ní nedostal od svého zaměstnavatele pokyn (a nemůže mu z tohoto důvodu vzniknout nárok na příplatek dle § 132 zákoníku práce).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 563/2004 Sb. , o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů
vyhláška č. 263/2007 Sb. , kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí
nařízení vlády č. 564/2006 Sb. , o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-VÝŽINVÉ
- Změna čísla účtu pro zasílání výživného - jaká forma žádostí je dostatečná?
- Žádost o změnu účtu pro zaslání výživného - forma žádosti
- Jak napsat žádost o změnu účtu pro zasílání alimentů, výživného - stačí email, SMS nebo je nutný dopis s ověřeným podpisem?

Platba výživného na nezletilou dceru: její matka po několikáté změně bankovního spojení mě kontaktovala, ať výživné posílám na účet dcery. Jelikož je nezletilá (14 let) a mám soudní rozhodnutí podle kterého výživné patří k rukám matky, tak jsem se proti tomu ohradil. Poslala tedy opět úplně jiné číslo bankovního spojení a mě jen zajímá, když nevím jestli je ten účet vůbec její zda tam to výživné posílat s klidem a nebo hrůzou že mi za pár let oznámí že jsem neplatil. Nebo požadovat nějaký písemný doklad této změny včetně jejího podpisu? Mám její požadavek pouze v mobilu jako SMS zprávu, což jako důkaz asi nebude dostačující a navíc těžko budu roky tu SMS opatrovat.
Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Jak ve svém dotazu správně uvádíte, vzhledem k tomu, že je dcera nezletilá, měl byste částky výživného poukazovat k rukám její matky, jak je stanoveno v soudním rozhodnutí, a nikoliv na bankovní účet Vaší nezletilé dcery. Je tedy v pořádku, že jste požadavku její matky nevyhověl. Pokud ke změnám bankovních účtů dochází u dceřiny matky často a Vy máte pochybnosti o tom, zda se skutečně jedná o její účet, můžete dceřinu matku požádat, aby Vám změnu čísla účtu vždy oznámila písemně a stvrdila oznámení svým podpisem. Pokud odmítne, doporučuji požadovat alespoň oznámení formou e-mailu či SMS a tyto zprávy archivovat. Další možností je předávat dceřině matce výživné osobně proti podepsanému dokladu o převzetí výživného.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Popínavé rostliny souseda plazící se na zdi - jak se bránit?
- Jak donutit souseda aby zkrátil popínavé, plazivé rostliny rostoucí na fasádě domu?

Soused si vysadil k hranici pozemku na svůj plot popínavé rostliny. Dohoda byla, že je bude udržovat do výše plotu, což teď nečiní a mě se pnou po mém domě, který je hranicí pozemku z mé strany. Jak mohu uplatnit, že budu mít fasádu bez rostlin, je nějaký zákon nebo vyhláška, popř paragraf? Děkuji za odpověd.
Děkuji, Ivana.

ODPOVĚĎ:
Ty části sousedových rostlin, které se pnou po fasádě Vašeho domu, můžete odstranit svépomocí (bez ohledu na případný sousedův nesouhlas). Dle § 1016/3 občanského zákoníku totiž platí, že části rostlin přesahující na sousední pozemek (což lze samozřejmě vztáhnout i na sousední dům) může soused (zde Vy) odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.
Pokud není možné odstranit z fasády sousedovy rostliny přímo z Vašeho pozemku (a je tudíž nutné vstoupit na sousedův pozemek), nabízí se Vám dvě varianty řešení:
1/ vyzvěte souseda, aby ty části svých rostlin, které se pnou po fasádě Vašeho domu odstranil sám;
2/ chcete-li rostliny odstranit sama, můžete se po sousedovi domáhat toho, aby Vás na svůj pozemek za tímto účelem vpustil (toto Vaše oprávnění vyplývá z § 1022 občanského zákoníku).
Nepodaří-li se Vám odstranit části sousedových rostlin z fasády Vašeho domu svépomocí, přičemž dohoda se sousedem nebude možná, nezbude Vám, než se odstranění částí rostlin domáhat soudní cestou. Za tímto účelem můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Dětské hřiště na soukromé zahradě - je nutné stavební povolení?
- Dětské hřiště na soukromé zahradě - je nutné stavební povolení?
- Dětské hřiště (domeček a pískoviště) - je nutné stavební povolení (stavba na soukromém pozemku)?
- Dětské hřiště na soukromém pozemku - je nutné stavební povolení?
- Dětské hřiště na soukromém pozemku - je nutné stavební povolení?

Máme v plánu na soukromé zahradě postavit dětem hřiště - otevřený domeček (na trámech s podestou ve výšce 145cm), pod kterým bude pískoviště a vedle něj houpačka. Rozměry základny 185x125cm.
Vzdálenost od hranice pozemku bude ve všech směrech více než 2m.
Je na takový to prvek na zahradě potřeba nějaké povolení/ohlášení či jiné administrativní kroky?
Děkuji, Denisa

ODPOVĚĎ:
Pokud Vámi zamýšlený dětský domeček splňuje všechny tyto podmínky:
- jedná se o stavbu do 25 m2 zastavěné plochy,
- jedná se o stavbu do 5 m výšky,
- jedná se o stavbu s jedním nadzemním podlažím,
- jedná se o stavbu podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m,
- jedná se o stavbu na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci,
- jedná se o stavbu, která neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin,
- nejedná se o jaderné zařízení,
- nejedná se o stavbu pro podnikatelskou činnost,
- stavba je v souladu s územně plánovací dokumentací,
- stavba je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m,
- plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po umístění stavby bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
není žádné přivolení stavebního úřadu zapotřebí, tzn. že tento stavební záměr lze realizovat „ve volném režimu“ (jak vyplývá z § 79/2 písm. o) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona). S ohledem na zanedbatelné rozměry Vámi plánovaného dětského domečku by bylo ostatně absurdní, abyste pro realizaci tohoto stavebního záměru potřebovali nějaké přivolení stavebního úřadu.
Chcete-li mít v této věci naprostou jistotu, doporučuji Vám kontaktovat místně příslušný stavební úřad a dotázat se zde na jeho právní názor (neboť jednotlivé stavební úřady vykládají ustanovení stavebního zákona mnohdy značně odlišně, bude vhodné vědět, jak kvalifikuje Váš stavební záměr místně příslušný stavební úřad).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno přístupové cesty - zákaz ježdění autem, automobilem oprávněné osobě
- Osoba oprávněná věcným břemenem nerespektuje zákaz jezdění autem po přístupové cestě (věcné břemeno), jak postupovat?
- Služebnost přístupové cesty - zákaz ježdění autem, automobilem oprávněné osobě
- Osoba oprávněná služebností nerespektuje zákaz jezdění autem po přístupové cestě (věcné břemeno), jak postupovat?

Vlastním dům, ke kterému je jediný přístup po veřejně přístupné účelové komunikaci, rovněž v mém vlastnictví. Na tuto cestu vzniklo v roce 1948 tehdejší kupní smlouvou věcné břemeno – služebnost cesty k sousedícím pozemkům, aby tím byl zajištěn příchod k těmto pozemkům. Soused však po této cestě na základě dřívější ústní dohody – výprosy doposud jezdí autem. Toto jsem mu však písemně vypověděl, ale odmítl to a nadále po této cestě jezdí. Příjezdová cesta má šíři 2,2m, a protože se tam chystáme zanedlouho s rodinou stěhovat, požádal jsem úřad dle §7 Zákona o pozemních komunikacích o omezení tohoto přístupu, s výjimkou příchodu dle již zapsaného břemene pro sousedy. Ti se však brání a žádají také příjezd, který měli umožněn doposud. Mají na tento příjezd právo, když jsme měli o tomto pouze ústní dohodu – výprosu, a především, když je věcné břemeno – služebnost cesty ujednáno s upřesněním na příchod?
Děkuji za odpověď, Jakub.

ODPOVĚĎ:
Vaši sousedé mají právo užívat Vámi vlastněnou veřejně přístupnou účelovou komunikaci obvyklým způsobem, tedy i pro automobilovou dopravu (pokud to odpovídá stavebně-technickému stavu této komunikace), a to bez ohledu na Váš ne/souhlas s takovým užíváním.
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že ke každé veřejně přístupné účelové komunikaci se váže tzv. právo obecného užívání, a to dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích. Dle tohoto ustanovení smí každý užívat pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupné účelové komunikace) bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny, přičemž uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
Právo obecného užívání dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích je veřejným subjektivním právem, tzn. že Vámi zmiňované věcné břemeno a výprosa jsou právně irelevantní, neboť Vaši sousedé (či kdokoli jiný) jsou oprávněni užívat Vámi vlastněnou účelovou komunikaci z titulu práva obecného užívání (žádné "soukromoprávní povolení" od vlastníka této komunikace, tedy Vás, tudíž nepotřebují).
Máte-li v úmyslu omezit obecné užívání Vámi vlastněné účelové komunikace, musíte postupovat dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích, což jste již učinil.
______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba u produktovodu a ochranné pásmo 100 metrů - schválí stavební úřad stavbu?
- Stavba u ropovodu a ochranné pásmo 100 metrů - schválí stavební úřad stavbu?
- Stavební povolení na stavbu u produktovodu, ropovodu
- Výjimka na stavbu u produktovodu, ropovodu - kdy ji provozovatel dá stavebníkovi?
- Stavba domu u produktovodu vzdáleného méně než 50 metrů
- Ochranné pásmo na stavění stavby u produktovodu, ropovodu
- Demolice starého domu a stavba nového u produktovodu, ropovodu
- Zbourání starého domu a stavba nového u produktovodu, ropovodu

Koupili jsme pozemek se starším domem v chátrajícím stavu, se záměrem ho zbourat a postavit nový RD. V původním domě, který stojí od 1927 žila babička mé přítelkyně a toto místo má tedy i pro nás rodinný význam. Dům stojí na stavební parcele a tato je i v územním plánu obce dána jako zastavěná oblast. Nyní jsme zjistili, že jsme v ochranném pásmu produktovodu ropy, který byl vybudován v 1962. Předpokládám, že pokud bych stávající dům rekonstruoval, nebude s tím až takový problém, protože dům tam stál a hlavně vedle našeho domu stojí další řadová zástavba.
Ptám se ale na to, jak by to bylo v případě, že proběhne demolice a budeme chtít stavě nový dům na stávající parcele určené k zástavbě? Má správce produktovodu právo na to nám tuto stavbu zakázat? Ochranné pásmo je 100 m, dá se udělat výjimka na 50 m, ale my jsme v kratší vzdálenosti. Původní dům stál cca 15 m od produktovou a navíc u kraje silnice, nový dům bych situoval dále od silnice a asi 30 m vzdálenost od produktovodu. Na stránkách provozovatele produktovodu jsem se dočetl, že všechny žádosti o výjimku pod 50 m automaticky zamítají. Bohužel my nemůžeme jít nad 30 m, protože pak nám končí stavební parcela a pak jsme limitovaní ochranným pásmem vysokého napětí. Navíc jsem se dočetl, že do 2013 měl možnost udělit výjimku stavební úřad, ale nyní to může udělat pouze správce produktovodu – viz. příloha.
Pochopil bych, kdybychom nedostali povolení na úplně novou stavbu na novém pozemku „na zelené louce“, který by byl v ochranném pásmu, ale pokud na tomto místě stál 80 let dům??
V případě, že nám nepovolí stavbu, máme nárok požadovat nějaké odškodnění??? Byla by to zmařená investice – před koupí jsme si nechali udělat odborný odhad a dle tohoto pak pozemek koupili. Ke stavební parcele, která má výměru 1100m2 připadá i ovocný sad o výměře 5518m2. Takže v případě, že nám neumožní postavit nový dům, zůstane nám pouze pozemek k obdělávání.
O tom, že jsme v ochranném pásmu produktovodu nás neinformoval ani katastrální úřad a ani stavební úřad a rodina to taky nevěděla. Na stavebním úřadu mi řekli, že v případě výstavby nového domu musí správce produktovodu obeslat k vyjádření. Tak teď jsem ve fázi, zda nevíme jestli jít do rekonstrukce, ale dispozičně jsme měli jiný záměr než byl původní dům. Navíc dům je ve stavu, kdy se propadá střecha a je popraskané zdivo.
Předem moc děkuji za Vaši radu v této naší složité situaci. Děkuji. Miroslav

ODPOVĚĎ:
Bez souhlasu provozovatele produktovou bohužel nic nezmůžete, stavební úřad Vám nevydá stavební povolení.
Ve Vámi zmiňovaném odhadu ceny by mělo být uvedeno, že byla tato stanovena i vzhledem ke skutečnosti, že daný pozemek je v ochranném pásmu, což se výrazně projeví na možnostech užívání pozemku. Pokud tato informace nebyla součástí, je zde možnost uplatňovat (podle obsahu smlouvy) případné nároky z vad.
Vzhledem k tomu, že je produktovod zřizován a provozován ve veřejném zájmu, kdy tento zde stál (a ochranné pásmo zde již existovalo) v době, kdy jste tento pozemek kupovali, není zde nárok na náhradu za omezení vlastnického práva, přestože jste na svém vlastnickém právu stavbou produktovou značně omezeni.
Katastrální úřad nemá povinnost Vás o této skutečnosti informovat, stavební úřad pouze pokud se zeptáte. Každý se má sám brát o svá práva a informovat se o stavu věci sám a dopředu.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování peněz manželovi darovací smlouvou bez převodu na účet manžela - prochází peníze dědickým řízením?
- Darování peněz ze SJM manželovi, manželce darovací smlouvou bez zaslání peněz na účet obdarovaného - půjdou peníze do dědického řízení?
- Darování peněz manželce darovací smlouvou bez převodu na účet manželky - prochází peníze dědickým řízením?
- Darované peníze manželce bez převodu na její účet a smrt, úmrtí - půjdou peníze do dědického řízení?
- Darované peníze manželovi bez převodu na jeho účet a smrt, úmrtí - půjdou peníze do dědického řízení?

Dotaz:
Manželé si písemnou dohodou uzavřenou bez notáře, (jen s ověřenými podpisy na poště) rozdělí společně nahospodařené úspory. Manželka daruje darovací smlouvou manželovi z této své poloviny 75% obnosu.
Má však tento finanční dar na svém bankovním účtě a než ho stačí převést manželovi, zemře. Jiný dědic kromě manžela není. Vstupuje tento dar do pozůstalostního notářského řízení? Nebo stačí, aby manžel předložil (soudu, notáři) darovací smlouvu a do pozůstalostním řízení ze zákona (manželka nezanechala závěť) vstoupí pouze zbývajících 25% ze sumy úspor, kterou měla manželka na svém účtě? Děkuji předem za odpověď. Leoš

ODPOVĚĎ:
Výlučný majetek nabývá manžel za trvání manželství pouze na základě zákonem stanovených výjimek, jako je např. dědění či darování. V ostatních případech spadá veškerý majetek nabytý za trvání manželství do společného jmění manželů (dále jen SJM). Do SJM tak náleží např. mzda, důchod, stavebního spoření, penzijního připojištění, atd.
Darování mezi manžely je možné pouze v případě, že manžel daruje majetek, který je v jeho výlučném majetku, tedy takový majetek, který nabyl na základě zákonem stanovených výjimek.
Pokud se nejednalo o darování z výlučného majetku, tak je takové darování neplatné. Jediný způsob, jak „darovat“ majetek ze společného jmění pouze jednomu z manželů je sepsání smlouvy o zúžení společného jmění manželů, avšak taková smlouva je platná pouze v případě, že je sepsána formou notářského zápisu.
Předpokládám, že manželé si písemnou dohodou mezi sebou „darovali“ peníze, které nabyli za trvání manželství střádáním ze mzdy či důchodu. Takové peníze tedy spadají do SJM a nelze je darovat pouze jednomu z nich formou darovací smlouvy, ale jen smlouvou o zúžení SJM, jak jsem psala výše. Notář tedy v dědickém řízení zahrne do SJM celou částku úspor, SJM poté vypořádá, a to zpravidla na poloviny (pokud se dědicové nedohodnou jinak) a do dědictví tak připadne polovina těchto úspor.

__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Koupě nemovitosti od nezletilé osoby - postup, návod, průběh
- Koupě bytu, domu od nezletilé osoby - postup, návod, průběh
- Koupě lesu od nezletilé osoby - postup, návod, průběh
- Souhlas soudu při prodeji nemovitosti nezletilou osobou
- Souhlas soudu při koupi nemovitosti od nezletilé osoby

Rád bych koupil les od nezletilé majitelky. Prý je nutné smlouvu dávat schválit někam na soud a ten potřebuje odhad. Je to pravda? Kdo tedy bude smlouvu jako prodejce podepisovat? Jak se má správně postupovat? Děkuji Jindřich

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 896/1 a 2 občanského zákoníku platí, že rodiče mají povinnost a právo pečovat o jmění dítěte, především je jako řádní hospodáři spravovat; při právním jednání (např. při podpisu kupní smlouvy), které se týká jednotlivé součásti jmění dítěte, vystupují rodiče jako jeho zástupci.
K právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty (§ 898/1 občanského zákoníku).
Souhlasu soudu je třeba zejména k právnímu jednání, kterým dítě mimo jiné nabývá nemovitou věc nebo její část a kterým s ní nakládá (§ 898/2 písm. a) občanského zákoníku).
Ve Vašem případě tedy bude při podpisu kupní smlouvy nezletilá majitelka lesa zastoupena svými rodiči (kteří smlouvu podepíší), přičemž k tomu, aby byla kupní smlouva skutečně uzavřena, je zapotřebí, aby bylo její uzavření schváleno soudem. Pakliže by rodiče nezletilé majitelky lesa podepsali kupní smlouvu bez schválení soudu, pak by se k takovému právnímu jednání nepřihlíželo (§ 898/3 občanského zákoníku).
Dle § 466 písm. m) zákona o zvláštních řízeních soudních rozhodují soudy mimo jiné ve věci péče o jmění nezletilého dítěte. Návrh na zahájení takového soudního řízení mohou podat pouze zákonní zástupci nezletilého dítěte, tedy jeho rodiče (§ 468/1 zákona o zvláštních řízeních soudních).
V této věci bude rozhodovat okresní soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů (nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností) své bydliště (§ 4/2 ve spojení s § 467/1 zákona o zvláštních řízeních soudních).
V rámci soudního řízení bude nezletilé dítě zastoupeno opatrovníkem, kterého soud pro řízení jmenuje. Opatrovníkem soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí (§ 469/1 zákona o zvláštních řízeních soudních).
Jelikož soud bude v tomto případě rozhodovat o tom, zda je prodej lesa v nejlepším zájmu jeho nezletilé majitelky, lze předpokládat, že si soudce skutečně vyžádá vypracování znaleckého posudku, na jehož základě bude posuzovat, zda je sjednaná kupní cena přiměřená (tzn. zda není nedůvodně zkracováno jmění nezletilého dítěte).
V současné chvíli Vám lze doporučit:
- sjednat s rodiči nezletilé vlastnice lesa vypracování znaleckého posudku,
- připravit s rodiči nezletilé vlastnice lesa návrh kupní smlouvy (přičemž odhadní cena lesa dle znaleckého posudku se stane podkladem pro kupní cenu),
- dohodnout se s rodiči nezletilé majitelky lesa, aby podali k místně příslušnému okresnímu soudu návrh na zahájení řízení o schválení kupní smlouvy.
Pro učinění kteréhokoli ze shora uvedených právních kroků můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Nemožnost kolaudace - stavba omylem stojí na pozemku ve spoluvlastnictví bez možnosti odkoupení podílu pozemku (zjištěno přeměřením pozemku)
- Jak zkolaudovat stavbu stojící omylem na pozemku ve spoluvlastnictví (zjištěno přeměřením pozemku)
- Nemožnost kolaudace garáže - omylem stojí na pozemku ve spoluvlastnictví bez možnosti odkoupení podílu pozemku (zjištěno přeměřením pozemku)
- Jak zkolaudovat garáž stojící omylem na pozemku ve spoluvlastnictví (zjištěno přeměřením pozemku)

Postavena garáž na stavební povolení úřadu 05/2004. Část stavby (2 m2) leží na pozemku, který spoluvlastním (3/16) s cizí osobou. To se zjistilo těsně před kolaudací přeměřením pozemku. Se spoluvlastníkem dohoda o odkupu (rozdělení parcely) není možná. Stavební úřad si neví rady s kolaudací!
Děkuje: Radomír

ODPOVĚĎ:
Dle § 1117 občanského zákoníku platí, že každý spoluvlastník má právo k celé věci, přičemž toto jeho právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Přestože tedy můžete vykonávat vlastnické právo k celému pozemku, jste v jeho výkonu omezen stejným právem druhého spoluvlastníka. Co se týče rozhodování o nakládání se společnou věcí, je v zásadě zapotřebí nadpoloviční (v některých případech i vyšší) většina hlasů spoluvlastníků (jak vyplývá z § 1128/1 občanského zákoníku), tzn. že k vybudování části garáže na spoluvlastněném pozemku bylo zapotřebí získat souhlas druhého spoluvlastníka.
Lze předpokládat, že stavební úřad zahájí v této věci řízení o odstranění stavby (§ 129 stavebního zákona), neboť garáž byla umístěna v rozporu s přivolením stavebního úřadu. V rámci tohoto řízení bude možné, abyste stavební úřad požádal o dodatečné povolení stavby (což Vám lze jednoznačně doporučit).
Máte-li zájem na tom, aby byla Vaše garáž umístěna na pozemku (pozemcích), jehož jste výlučným vlastníkem, nabízí se Vám v zásadě dvě varianty řešení:
1/ Oddělení ze spoluvlastnictví:
Není-li možné, abyste se s druhým spoluvlastníkem dohodl na Vašem oddělení ze spoluvlastnictví, bude nutné, abyste provedl oddělení ze spoluvlastnictví soudní cestou (§ 1140 a násl. občanského
zákoníku). V žalobě na oddělení ze spoluvlastnictví navrhněte, jak má být spoluvlastněný pozemek rozdělen (tedy tak, aby se pozemek, který nově připadne Vám, nacházel pod Vaší garáží). Bude-li Váš návrh odpovídat velikosti Vašeho spoluvlastnického podílu (a nebudou-li tomu bránit jiné překážky), vyhoví soud Vašemu návrhu a předmětný pozemek rozdělí (přičemž Vy i bývalý spoluvlastník se stanete výlučnými vlastníky nově vzniklých pozemků).
2/ Přestavek:
Dle § 1087 občanského zákoníku platí, že:
- zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře;
- kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.
Občanský zákoník neurčuje, co se myslí „malou částí stavby“ (která musí přesahovat na cizí pozemek), obecně se však soudí, že by to nemělo být více než 10% plochy stavby. Je-li tato podmínka ve Vašem případě splněna (což z dotazu nevyplývá), bylo by možné uvažovat o tom, že garáží zastavěná část pozemku se stala Vaším výlučným vlastnictvím, přičemž jste povinen uhradit za to druhému spoluvlastníkovi obvyklou cenu takto zastavěné části pozemku (resp. cenu, která odpovídá velikosti spoluvlastnického podílu tohoto spoluvlastníka).
Nebude-li možné se s druhým spoluvlastníkem shodnout na tom, že došlo k aplikaci ustanovení o přestavku, bude nutné, abyste podal k soudu tzv. určovací žalobu (§ 80 Občanského soudního řádu), v níž se budete domáhat, aby soud určil, že zastavěná část spoluvlastněného pozemku je skutečně přestavkem a náleží do Vašeho výlučného vlastnictví.
Rozhodnete-li se podat k soudu žalobu (ať už v rámci první či druhé varianty řešení), doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba s okny vzdálená 2 metry od hranice pozemků - je nutný souhlas majitele vedlejšího pozemku?
- Stavba s okny u hranice pozemků - je nutný souhlas majitele vedlejšího pozemku?
- Je nutný souhlas majitele pozemku pokud se na vedlejším staví stavba s okny nasměrovanými na pozemek?

Dobrý den, sousední pozemek je velmi úzký, je umístěn podélně kolem našeho plotu. Nyní nám sousedé oznámili, že ve vzdálenosti 1,75 m od našeho plotu bude umístěna dočasná stavba s okny na náš pozemek a budou zde provozovat mateřskou školu. Je to možné? Musí mít sousedé náš souhlas? Máme možnost této stavbě případně zabránit? Velmi děkuji za odpověď, Leona.

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nutné si uvědomit, že dočasnost předmětné stavby nehraje v podstatě žádnou roli, neboť i dočasná stavba je stavebním zákonem považována za stavbu (§ 2/3 stavebního zákona), tzn. že pro proces jejího povolení platí v zásadě stejná pravidla, jako pro stavby ostatní.
Hodlají-li Vaši sousedé umístit dočasnou stavbu méně než 2 metry od hranice pozemků, lze předpokládat, že pro realizaci takového stavebního záměru budou potřebovat nějaké přivolení stavebního úřadu. O jaké konkrétní přivolení se bude jednat závisí na stavebně-technických parametrech dočasné stavby (a na dalších okolnostech), které však z dotazu nevyplývají. Z tohoto důvodu odpovím pouze obecně:
- v rámci územního řízení přichází v úvahu územní souhlas (pro jehož vydání však budou sousedé potřebovat Váš písemný souhlas), nebo územní rozhodnutí (pro jehož vydání nebude Váš souhlas zapotřebí, stanete se však účastníky územního řízení a budete oprávněni vznášet své námitky, popř. se proti územnímu rozhodnutí odvolat) ;
- v rámci stavebního řízení (které navazuje na územní řízení) přichází v úvahu souhlas s ohlášením stavebnímu úřadu (pro jehož vydání však budou sousedé potřebovat Váš písemný souhlas), nebo stavební povolení (pro jehož vydání nebude Váš souhlas zapotřebí, stanete se však účastníky stavebního řízení a budete oprávněni vznášet své námitky, popř. se proti stavebnímu povolení odvolat).
Je samozřejmě možné, aby stavební úřad povolil Vašim sousedům umístit dočasnou stavbu méně než 2 metry od hranice pozemků, proti takovému povolení však můžete brojit námitkami, popř. se můžete proti povolení odvolat.
Nebudete-li o zahájení příslušného řízení před stavebním úřadem informováni, přičemž Vaši sousedé již započnou s realizací stavby, budete se moci obrátit na místně příslušný stavební úřad s podnětem k prošetření této skutečnosti (tzn. zda Vaši sousedé nestaví bez příslušného přivolení stavebního úřadu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Přístupová cesta k nemovitosti přes les a vydržení věcného břemene lesní cesty
- Přístupová cesta k nemovitosti přes les a vydržení služebnosti lesní cesty
- Je možné vysoudit přístup na pozemek přes lesní cestu (dlouhodobě užívanou majitelem pozemku)?
- Je možné vysoudit přístup ke stavbě přes lesní cestu (dlouhodobě užívanou majitelem stavby)?

K nemovitosti - domu s č. p. v na okraji městské zástavby - je přístup pouze po lesním pozemku, po dlouhodobě používané, vyšlapané a občasně i vyježděné cestě. Jaký vliv na vydržení věcného břemene pro cestu má to, že na lesní pozemky je vjezd zakázán lesním zákonem, čili jakému právu dá soudce přednost : právu na příjezd k domu nebo liteře lesního zákona. Děkuji, Honza

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Soud dá s největší pravděpodobností přednost liteře lesního zákona.
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, budu ve své odpovědi předpokládat, že předmětná lesní cesta je pozemkem určeným k plnění funkcí lesa dle § 3/1 lesního zákona.
V tomto ohledu je v první řadě nutné upozornit na § 1261 občanského zákoníku, dle něhož platí, že pozemek určený k plnění funkcí lesa lze zatížit pozemkovou služebností, služebností pastvy nebo služebností braní lesních plodů jen smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci. Taková služebnost může být zřízena jen jako vykupitelná a podmínky výkupu musí být již při zřízení služebnosti předem určeny.
Ze shora citovaného ustanovení občanského zákoníku tak vyplývá, že služebnost (věcné břemeno) cesty (popř. stezky) nemůže být v případě pozemku určeného k plnění funkcí lesa vydržena (neboť vydržení není uvedeno ve výčtu způsobů, jakými lze pozemkovou služebnost k takovému pozemku zřídit).
Dále je nezbytné vycházet z § 19/1 lesního zákona, dle něhož má každý právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí (vstup do lesa je tedy umožněn každému na základě veřejnoprávního předpisu). Tento způsob užívání lesa je pak omezen v § 20/1 písm. g) lesního zákona, dle něhož je v lesích zakázáno jezdit a stát s motorovými vozidly (přičemž z tohoto zákazu může být dle § 20/4 lesního zákona udělena vlastníkem lesa výjimka).
Podobné problematice se věnoval rovněž Nejvyšší soud, který ve svém rozsudku ze dne 23. 3. 2006, sp. zn. 22 Cdo 225/2006, dospěl k těmto závěrům:
„V lesích je zakázáno jezdit a stát s motorovými vozidly [§ 20 odst. 1 písm. g) zákona č. 89/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) ]. Výjimku z tohoto zákazu může povolit jen vlastník lesa (§ 20 odst. 4 lesního zákona). Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí … Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců (§ 19 odst. 1 lesního zákona).
Věcné břemeno nemůže soud ani soukromé osoby zřídit v rozporu s veřejnoprávními předpisy; zapovídá-li zákon určitý způsob užití pozemku, nelze zřídit věcné břemeno se zapovězeným obsahem. Proto soud nemůže bez souhlasu vlastníka lesa zřídit právo průjezdu lesem jako věcné břemeno. “
Ze stejných důvodů by soud k předmětnému pozemku patrně nezřídil ani tzv. právo nezbytné cesty (§ 1029 a násl. občanského zákoníku). Dle § 1032/2 občanského zákoníku totiž nelze povolit nezbytnou cestu přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit (takovým pozemkem je bezpochyby i pozemek určený k plnění funkcí lesa).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

FINANCE-DANĚ
- Neplátce DPH pracující pro zahraniční firmu (plátce DPH) - změní se neplátce na plátce?
- Automatická záměn neplátce DPH na plátce DPH při práci pro zahraniční firmu odvádějící DPH

Jsem OSVČ - neplátce DPH, když uzavřu smlouvu o dílo se slovenskou firmou - plátce DPH (objednavatel), abych českým klientům vypracovávala odborné texty k seminárním pracím, platby budou v CZK, stává se ze mě identifikovaná osoba? Děkuji, Naděžda

ODPOVĚĎ:
Dle § 6i Zákona o DPH se osoba povinná k dani, která není plátcem (tedy Vy), stane identifikovanou osobou ode dne poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě EU. Musíte se tedy registrovat jako identifikovaná osoba a v měsících, ve kterých uskutečníte toto plnění, budete podávat souhrnné hlášení. Termín pro podání souhrnnéh