Počet stránek ve webu: 33.458

popis obrázku

Vaše bezplatná právní poradna
má nové logo a vzhled.
Původní vzhled webu byl tento:

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 258752592 / 0300 . Děkujeme! Financování poradny - info.

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.


 

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Výzva k poskytnutí mimosoudního vyrovnání od lékaře - jak má lékař postupovat?
- Mimosoudní vyrovnání od lékaře - lékař necítí že bych pochybil
- Náhrada škody od lékaře, doktora
- Odškodnění za zanedbání péče lékařem - mimosoudní vyrovnání (výzva)

Obdržel jsem doporučený dopis od advokáta jednoho ze svých pacientů, ve kterém mě vyzývají k mimosoudní úhradě částky za to, že jsem měl údajně zanedbat péči o tohoto pacienta. Necítím se být ničím vinen, podle mého názoru jsem postupoval lege artis a v péči pro pacienta jsem udělal vše, co jsem mohl. Jsem soukromým lékařem. Jak se mám k celé věci postavit?

ODPOVĚĎ:
Důležité v tuto chvíli je, abyste si pro začátek sám pro sebe v klidu vyhodnotil, zda jste postupoval lege artis a zda lze mezi případným
chybným postupem a následkem nalézt příčinnou souvislost. Z vašeho dotazu se nám jeví, že se necítíte být vinen. Doporučujeme tedy si tuto
situaci v klidu vyhodnotit, případně to konzultovat s kolegy, je možné také požádat prezidenta ČLK o souhlas s bezplatným zpracováním odborného
posudku Vědeckou radou ČLK, který by sice chvíli trval, ale do budoucna by vám pro ochranu a lepší uvážení určitě mohl sloužit.
Jestliže na základě toho všeho nedojdete ne ke stoprocentnímu, ale „dvěstěprocentnímu“ přesvědčení, že jsou naplněny veškeré body k tomu, abyste byl za stav právně odpovědný, že jde zajisté o postup non lege artis, že újma na zdraví s jistotou vznikla v příčinné souvislosti s vaším odborným pochybením, a soud by tedy s největší pravděpodobností shledal odpovědnost za újmu na zdraví na vaší straně, doporučujeme návrh na mimosoudní vyrovnání odmítnout.
Nejsme příznivci mimosoudního vyrovnání jen proto, aby měl lékař klid, protože zde hrozí tato rizika:
– De facto tím určitým způsobem přiznáváte vinu i přesto, že ji na své straně necítíte.
– Pacient si zase po nějaké době může vzpomenout, že je to vlastně málo, a může to zkoušet zase a chtít více, případně na vás tak i tak podat žalobu, kterou třeba postaví na jiných základech a odůvodní jinými skutkovými tvrzeními.
– Jestliže by toto opravdu nastalo, velice těžko byste poté u soudu vysvětloval, že se necítíte být vinen, když jste dříve na mimosoudní
vyrovnání přistoupil a tím de facto, jak už bylo řečeno, vlastně vinu přiznal. Odůvodněním, že jste chtěl mít klid a byla to vaše dobrá vůle
a slušnost, soud nemusí věřit.
– Mimosoudní dohodu by vám musela schválit pojišťovna, u které máte sjednáno profesní pojištění. Pokud by se tak nestalo, peníze by šly z vašich zdrojů.

Pokud tedy necítíte vinu, navrhujeme, abyste právnímu zástupci pacienta stručně a slušně odpověděl, že ač je vám situace lidsky líto, nemůžete přistoupit na konstatování své viny, a tudíž ani na zaslaný návrh na mimosoudní vyrovnání. Zároveň o celé události informujte pojišťovnu, u které máte sjednáno profesní pojištění.
Pokud vás bude chtít pacient opravdu žalovat, učiní tak, a jak již bylo řečeno, dost možná byste tomu nezabránil ani zaplacením požadované částky. Pouze kdybyste byl opravdu nezvratně přesvědčen o vaší chybě a jasném následku, je možné návrh na mimosoudní vyrovnání dále zvažovat. Pokud ne, nezbývá než čekat.
Konečně pro úplnost považujeme za potřebné dodat, že tento postup se týká soukromých lékařů. Obdržel-li by obdobný návrh na mimosoudní vyrovnání lékař-zaměstnanec, ten v zásadě nenese navenek vůči pacientovi občanskoprávní odpovědnost (odpovědnost za škodu či zásah do práva na ochranu osobnosti). Lékař-zaměstnanec by měl o celé věci neprodleně informovat svého zaměstnavatele, poskytnout mu veškerou potřebnou součinnost, ale nechat na něm, aby věc dále řešil a vůči pacientovi či jeho právnímu zástupci na výzvu k mimosoudnímu vyrovnání reagoval.

Mgr. Bc. Miloš Máca, právník specialista

_

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Obrana proti hanlivému novinovému článku
- Jak se bárnit proti nepravdivému novinovému článku
- Obrana proti nepravdivému článku v novinách
- Obrana proti lživému článku v novinách
- Dehonestující nepravdivý článek v novinách - jak se bránit?

Pracuji jako primář v jednom mediálně propíraném zdravotnickém zařízení. O mém pracovišti vycházejí neustále nějaké články v médiích. Nyní to však zašlo tak daleko, že nejmenované periodikum zveřejnilo hanlivý článek přímo o mně. Velmi mě to uráží a dotýká se to mé odborné lékařské cti. Mám nějaké možnosti obrany?

Pokud je lékař (či jiná osoba) vystaven mediálním útokům, které dopadají na jeho profesní čest nebo které jsou lživé, má podle
konkrétních okolností následující možnosti
řešení:
1) podání trestního oznámení pro pomluvu,
2) podání žaloby na ochranu osobnosti,
3) využití práva na odpověď, popř. práva na dodatečné sdělení podle tiskového zákona.

K jednotlivým bodům lze sdělit následující:
Ad 1) Pokud se jedná o závažný případ, kdy zveřejněné informace mohou výrazně poškodit lékaře (ať už profesně, nebo v jeho osobním a rodinném životě), lze podat trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu pomluvy, kterého se mohl dopustit ten, kdo nepravdivé údaje šíří.
Trestný čin (přečin) pomluvy je definován v ustanovení § 184 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, takto:
(1) Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem,
rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.

Trestní oznámení doporučujeme podat písemně (lze i ústně, ale písemná forma je vhodnější). Je na místě oznámení poslat doporučenou
poštou nebo donést osobně do podatelny s potvrzenou kopií o převzetí. Lze ho podat na kterékoli oddělení Policie ČR (ideální je podat trestní oznámení na službu kriminální policie a vyšetřování v místě, kde došlo ke spáchání trestného činu) nebo na státní zastupitelství. Tyto orgány mají povinnost každé trestní oznámení přijmout a bez průtahů vyšetřit.
Pokud chce být oznamovatel informován o tom, co v dané věci policie učinila, je potřeba o to výslovně při podávání trestního oznámení požádat (uvést do protokolu nebo v písemném oznámení např. „žádám, abych byl/a vyrozuměn/a o tom, s jakým výsledkem bylo moje trestní oznámení prošetřeno“). Policie ČR pak musí oznamovatele do 30 dnů vyrozumět o výsledku svého šetření.
Forma a obsah trestního oznámení nejsou stanoveny. Je na však na místě formulovat trestní oznámení srozumitelně a stručně tak, aby bylo zřejmé, kdo oznámení činí (včetně přesné totožnosti a adresy), kdy a kterému policejnímu útvaru bylo oznámení podáno, a především přesně popsat jednání, jež by mohlo naplňovat skutkovou podstatu přečinu.
Rozhodně je třeba zdržet se v oznámení konstatujících výroků o tom, že podezřelý se dopustil trestného činu apod. tak, aby se oznamovatel sám nestal pachatelem křivého obvinění. Oznámení je tedy vždy třeba formulovat tak, že je žádáno, aby orgány činné v trestním řízení prověřily, zda popsaným jednáním nemohlo dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu.
Ad 2) Pokud by mediální útoky došly až tak daleko, že by v jejich souvislosti dotyčné osobě prokazatelným způsobem vznikla újma, lze postupovat i podáním občanskoprávní žaloby na ochranu osobnosti a požadovat omluvu, případně omluvu publikovanou v médiích a současně náhradu nemajetkové
újmy v penězích. Tuto možnost je vhodné použít až jako krajní řešení v případě, že by postup podle bodu 1) a 3) nebyl úspěšný. Jedná se o časově a finančně nákladné řešení. Navíc by žalobce nesl důkazní břemeno a musel by dokázat, že (a jaká) újma byla zveřejněním nepravda způsobena.
Ad 3) Nejsnazší a nejúčinnější obranou je využití právního institutu tzv. práva na odpověď nebo práva na dodatečné sdělení dle tiskového zákona.
Ve svém ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 46/2000 Sb. tiskový zákon stanoví:
Jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické
osoby anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění odpovědi. Vydavatel je
povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.
Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení
se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi
musí být patrno, kdo ji činí.
Je-li lékař v médiích prezentován jako trestně stíhaný nebo jako ten, kdo je řešen pro přestupek, a případ pravomocně skončí ve
prospěch lékaře, má tento lékař nárok na uveřejnění tohoto pro něj příznivého výsledku.
Podle tiskového zákona platí, že jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení o trestním řízení nebo o řízení ve věcech přestupků
vedeném proti fyzické osobě anebo o řízení ve věcech správních deliktů vedeném proti fyzické nebo právnické osobě, kterou lze podle
tohoto sdělení ztotožnit, a toto řízení nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění
informace o konečném výsledku řízení jako dodatečného sdělení. Vydavatel je povinen na žádost této osoby informaci o pravomocném rozhodnutí jako dodatečné sdělení uveřejnit.
K uplatnění popsaného práva na odpověď a práva na dodatečné sdělení je potřeba splnit tyto náležitosti:
– Označení „Odpověď dle tiskového zákona“ či „Dodatečné sdělení dle tiskového zákona“.
– Žádost o uveřejnění musí mít písemnou formu.
– Ze žádosti o uveřejnění odpovědi musí být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení obsažené v uveřejněném sdělení dotýká cti, důstojnosti
nebo soukromí fyzické osoby.
– Součástí žádosti musí být též návrh znění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
– Žádost o uveřejnění odpovědi musí být vydavateli doručena nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v periodickém
tisku, jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká.
– Žádost o uveřejnění dodatečného sdělení musí být vydavateli doručena nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení pravomocně skončeno, jinak právo na uveřejnění dodatečného sdělení zaniká.
– Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení dotýkající se cti, důstojnosti nebo soukromí uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části.
– Z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.
Dle § 13 výše zmíněného tiskového zákona platí, že pokud bude odpověď obsahovat potřebné náležitosti, je vydavatel povinen tuto odpověď uveřejnit: a) ve stejném periodickém tisku, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo umístěním
a formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení, a je-li napadena pouze jeho část, této jeho části,
b) s výslovným označením „odpověď“ nebo „dodatečné sdělení“,
c) na vlastní náklady,
d) v témže jazyce, ve kterém bylo uveřejněno napadené sdělení,
e) s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá.
Lhůta pro uveřejnění odpovědi je 8 dnů od doručení nebo v nejbližším čísle po uplynutí 8 dnů. V případě periodika, které vychází s větším rozestupem, než je 8 dnů, platí uveřejnění v nejbližším vydání.
Jestliže by k uveřejnění odpovědi nedošlo i přes splnění všech povinných náležitostí, které měla žádost obsahovat, a pokud byla dodržena lhůta pro její doručení, je možné se uveřejnění odpovědi domáhat soudně, a to do 15 dnů poté, co lhůta pro uveřejnění odpovědi marně uplyne. Soud může vydavateli uveřejnění textu následně nařídit.
Pokud by se nejednalo o hanlivý a lživý článek, nýbrž např. reportáž v televizi, bylo by možno postupovat stejnou cestou, a to v souladu se zákonem č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání.
Obsahové náležitosti i lhůty jsou totožné, jen místo na vydavatele tisku se postižený obrací na provozovatele vysílání.

Mgr. Theodora Čáslavská,
právní kancelář ČLK

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Povinná mlčenlivost administrativního pracovníka lékaře, zdravotnického zařízení
- Administrativní pracovník lékaře a mlčenlivost - musí mít podepsanou dohodu o mlčenlivosti?
- Povinná mlčenlivost sekretářky lékaře
- Sekretářka lékaře a mlčenlivost - musí mít podepsanou dohodu o mlčenlivosti?

Provozuji soukromou lékařskou praxi. Zvažuji, že zaměstnám asistentku (administrativní výpomoc), která mi bude v ordinaci pomáhat a provádět hlavně administrativní práci, tzn. zakládání výsledků do zdravotnické dokumentace, objednávání pacientů apod. Nejedná se o zdravotní sestru
ani o osobu se zdravotnickým vzděláním. Administrativní práce ale bude obnášet to, že tato zaměstnankyně bude muset vstupovat do zdravotnické dokumentace pacientů. Je toto možné? Jakým způsobem mám ošetřit mlčenlivost? Měla bych s takovou zaměstnankyní sepisovat nějakou smlouvu či dohodu o mlčenlivosti?

ODPOVĚDNOST:
Podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, dopadá povinná mlčenlivost i na další osoby, které přijdou do kontaktu s informacemi ze zdravotnické dokumentace v souvislosti s výkonem svého povolání (tedy i na vaše zaměstnance). Zákon o zdravotních službách stanoví, že do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi mohou bez jeho souhlasu nahlížet i zaměstnanci poskytovatele zdravotních služeb, a to v rozsahu nezbytně nutném pro výkon povolání, a dále z důvodu splnění úkolů podle tohoto zákona. Z výše uvedeného vyplývá, že taková pracovnice do
zdravotnické dokumentace pacientů v rozsahu svých pracovních úkolů přístup mít může.
Veškeré informace, které se v rámci výkonu svého povolání ve vaší ordinaci dozví, podléhají povinné mlčenlivosti. Tato mlčenlivost platí i po skončení pracovního poměru. Samostatná smlouva či dohoda o mlčenlivosti s tím, kdo k vám bude v pracovněprávním vztahu, by byla nadbytečná. Do textu pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, kterou se zaměstnankyní uzavřete, je možno uvést, že dotyčná je vázána mlčenlivostí
o všech skutečnostech, které se v rámci výkonu svého povolání dozví, a že tato mlčenlivost platí i po skončení jejího působení jako vaší zaměstnankyně. Do pracovní smlouvy lze takto zapracovat například následující text:
1. Zaměstnanec se zavazuje zachovávat mlčenlivost ve vztahu k třetím osobám o všech skutečnostech, se kterými se při výkonu práce seznámí.
2. Tato mlčenlivost platí i po skončení pracovního poměru.
3. Pro případ porušení této povinnosti mlčenlivosti se zaměstnanec zavazuje uhradit zaměstnavateli škodu, která by mu tímto vznikla.
4. Zaměstnanec je povinen si při výkonu práce počínat tak, aby nedošlo k hrozbě úniku údajů, na které se vztahuje povinná mlčenlivost.

V případě porušení povinné mlčenlivosti, jež by mělo za následek škodu, byste byla odpovědná jako zaměstnavatel vy. V případě, že by se prokázalo, že ke škodě způsobené porušením povinné mlčenlivosti došlo jednáním zaměstnankyně, měla byste jako zaměstnavatel možnost domáhat se náhrady škody vůči této pracovnici, a to až do výše čtyřapůlnásobku jejího měsíčního výdělku.
Neomezeně by vám za uvedenou škodu zaměstnankyně odpovídala tehdy, pokud by ke škodě došlo jejím úmyslným jednáním.
V této souvislosti je možno zaměstnankyni informovat i o tom, že porušení povinné mlčenlivosti může mít i pro ni osobně za následek pokutu od Úřadu pro ochranu osobních údajů, příp. i trestní stíhání pro naplnění skutkové podstaty trestného činu neoprávněného nakládání s osobními údaji. Pro úplnost doplňuji, že je možné zaměstnat místo zdravotní sestry administrativní pracovnici (sekretářku, asistentku nebo recepční),
je však nezbytné, aby tato prováděla pouze administrativní úkony. Administrativní pracovnice, která není současně zdravotnickým pracovníkem, rozhodně nesmí vykonávat činnosti, pro které není odborně způsobilá.

Mgr. Theodora Čáslavská,
právní kancelář ČLK

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Registrační poplatek u lékaře - může ho lékař požadovat?
- Registrační poplatek u lékaře - musí ho pacient zaplatit?
- Je pacient povinen zaplatit registrační poplatek lékaři pokud o to požádá?
- Lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel
- Lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti k účasti na zotavovací akci
- potvrzení o způsobilosti ke studiu na učilišti, střední škole nebo vysoké škole.
- Zdravotní průkaz pro práci v potravinářství
- Potravinářský průkaz
- Potvrzení o zdravotní způsobilosti k výkonu sportu,
- Potvrzení před nástupem do mateřské školy,
- Lékařské potvrzení o zdravotním stavu ke komerčnímu pojištění,
- Potvrzení pro vydání svářečského průkazu,
- Lékařské potvrzení o zdravotním stavu k vydání či prodloužení zbrojního průkazu

Může lékař požadovat registrační poplatek za přijetí pacienta do péče? A dále: který lékař může vystavovat pacientům potvrzení a jaký poplatek za to může požadovat? Děkuji, Emil.

ODPOVĚĎ:
Úvodem je třeba zdůraznit, že poskytovatel zdravotních služeb nesmí přijmout za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, vyjma plateb od zdravotních pojišťoven, žádnou jinou úhradu. Ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, tento zákaz plně reflektuje, když stanoví: „Pojištěnec má právo na poskytnutí hrazených služeb v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, přičemž poskytovatel nesmí za tyto hrazené služby přijmout od pojištěnce žádnou úhradu.“ Tato ošetření či výkony jsou pak
hrazeny ze strany zdravotní pojišťovny.
Mimo tzv. hrazené zdravotní služby ovšem existuje i rozsáhlá oblast zdravotních výkonů, které z veřejného zdravotního pojištění hrazeny nejsou. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v ustanovení § 15 odst. 14 vymezuje, co není ze zdravotního pojištění hrazeno, a to takto:
„Ze zdravotního pojištění se nehradí vyšetření, prohlídky, léčivé přípravky, potraviny pro zvláštní lékařské účely a zdravotnické prostředky a jiné výkony provedené v osobním zájmu a na žádost fyzických osob nebo v zájmu a na žádost právnických osob, jejichž cílem není zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pojištěnce. Hrazené služby dále nezahrnují vyšetření, prohlídky, léčivé přípravky, potraviny pro zvláštní lékařské účely a zdravotnické prostředky a jiné zdravotní výkony provedené na dožádání soudu, státního zastupitelství, orgánů státní správy a orgánů Policie České republiky.“
Pravidla přímé úhrady za vyšetření či zprávy pro Policii ČR, orgány sociálně-právní ochrany dětí, Českou správu sociálního zabezpečení a další státní orgány jsou výslovně stanovena v právním předpise, jímž je Cenový předpis Ministerstva zdravotnictví ČR, o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, který vydává ministerstvo každý rok. Aktuální znění tohoto předpisu (č. 1/2016/DZP) je dostupné na webových stránkách České lékařské komory (a to v sekci „Knihovna zdravotnické legislativy“ -> „Veřejné zdravotní pojištění“).
Za vyšetření a následně vydaná potvrzení o zdravotním stavu, jejichž přímá úhrada není uvedeným cenovým předpisem regulována a nejsou ani hrazena z veřejného zdravotního pojištění zdravotní pojišťovnou, má poskytovatel zdravotních služeb právo vybírat od žadatelů přímou finanční úhradu. Patří sem veškeré administrativní výkony, které si podle zákona hradí ten, kdo si je vyžádal, jakož i další vyšetření, prohlídky
a zdravotní výkony provedené v zájmu fyzických nebo právnických osob, jejichž cílem není zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pacienta.
Jedná se nejčastěji o lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti k účasti na zotavovací akci, potvrzení o způsobilosti ke studiu na učilišti, střední škole nebo vysoké škole. Dále do oblasti přímých úhrad spadá vystavení zdravotního průkazu pro práci v potravinářství, potvrzení o zdravotní způsobilosti k výkonu sportu, potvrzení před nástupem do mateřské školy, lékařské potvrzení o zdravotním stavu ke komerčnímu pojištění, potvrzení pro vydání svářečského průkazu, lékařské potvrzení o zdravotním stavu k vydání či prodloužení zbrojního průkazu apod.
Přímou úhradu bez shora zmíněných regulačních pravidel Ministerstva zdravotnictví ČR je možno vyžadovat též za vydávání dalších potvrzení o zdravotním stavu na vlastní žádost pacienta, a to včetně takto vyžádaného potvrzení pro soudy a další státní orgány. Některé právní předpisy výslovně stanoví to, že náklady na posouzení zdravotní způsobilosti hradí žadatel. Jedná se například o zákon o provozu na pozemních komunikacích. Žádný obecně závazný právní předpis nestanoví výši úhrady, kterou za tato potvrzení může poskytovatel zdravotních služeb požadovat. Je tudíž výhradně na poskytovateli, jaký cenový limit pro přímo hrazené služby, které nejsou regulovány cenovými předpisy, zvolí. Při stanovení výše přímé úhrady za nehrazené, resp. cenově neregulované výkony se může lékař jednak inspirovat ve shora uvedeném cenovém předpise, jednak může vycházet z ceny obvykle vyžadované za tyto služby ostatními poskytovateli zdravotních služeb v místě (tj. cenou obvyklou), případně se orientovat podle svého průměrného hodinového výdělku (zisku) vypočteného i na základě plateb od zdravotních pojišťoven.
Obecně lze tedy shrnout, že lékař může cenu za přímo hrazený úkon určit podle toho, jaké má s vyhotovením potvrzení či zprávy časové a materiální náklady. Maximální hranice přímé úhrady zdravotního výkonu je tvořena smluvní cenou, tedy průsečíkem mezi lékařem uplatněnou kalkulací ceny a ochotou pacienta tuto cenu akceptovat. Jediným omezujícím kritériem takto stanovených cen přímo hrazených zdravotních
služeb ( jež je však jen velmi obecné a relativně neurčité) je zákonný požadavek na vyloučení nepřiměřeného majetkového prospěchu. Ten by byl dle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, dán v případě kalkulace ceny služby se započítáním neoprávněných nákladů nebo tehdy, pokud by cena služby byla oproti ceně obvyklé nepřiměřeně vysoká z důvodu zneužití postavení na trhu.
Kromě minimálních požadavků na tvorbu cen přímo hrazených výkonů je poskytovatel při uplatňování přímých úhrad svých služeb povinen dodržovat též další pravidla, která se tvorby cen výkonů přímo netýkají. Ustanovení § 28 odst. 3 písm. f ) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, stanoví právo pacienta být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje. To znamená, že pokud se poskytovatel zdravotních služeb rozhodne zpoplatnit shora uvedené výkony, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, má povinnost vytvořit ceník těchto úkonů, který je pak pro něj závazný a nelze ho měnit např. individuálně každému pacientovi. S ceníkem lékařských výkonů prováděných na žádost pacienta je třeba pacienta předem prokazatelně seznámit, tzn. nejlépe vyvěšením v ordinaci či čekárně, příp.
jeho uvedením na internetu.
Pro úplnost je třeba upozornit, že samotné přijetí pacienta do péče nelze podmiňovat žádnou platbou vstupního či „registračního“ poplatku. Přestože jsme se v tomto článku věnovali především možnostem a tvorbě cen přímé úhrady zdravotních služeb, závěrem je určitě na místě připomenout, že vydání jakéhokoliv potvrzení neznamená pouhé podepsání a orazítkování formuláře lékařem. Každému vydání potvrzení o zdravotním stavu by mělo vždy předcházet faktické vyšetření pacienta a posouzení jeho zdravotního stavu, zhodnocení zdravotní způsobilosti podle účelu žádosti, a to i na základě zdravotnické dokumentace. V žádném případě se tudíž nejedná o formalitu. Lékař je odpovědný za odborné závěry ve vydaném potvrzení, a to zcela bez ohledu na způsob jejich úhrady.

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Kdo může dělat vedoucího lékaře oddělení?
- Náležitosti k výkonu práce vedoucí lékař oddělení
- Vedoucí lékař oddělení - právní náležitosti které musí lékař splnit¨
- Podmínky pro výkon práce vedoucí lékař oddělení

Zaměstnavatel mne hodlá jmenovat vedoucím lékařem léčebny dlouhodobě nemocných. Je v tomto případě nutno podat žádost o vydání licence
vedoucího lékaře podle Licenčního řádu ČLK?

ODPOVĚĎ:
Licenci k výkonu funkce vedoucího lékaře a primáře lze v souladu s Licenčním řádem ČLK vydat pouze pro obory, jež jsou právními předpisy vymezeny jako obory specializačního vzdělávání lékařů nebo certifikovaného kurzu (nástavbové obory).
Aktuálně lze odkázat na vyhl. č. 185/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou naleznete v knihovně zdravotnické legislativy na webu ČLK. Není-li v citované vyhlášce obor požadovaný žadatelem o vydání licence uveden, nelze licenci dle Licenčního řádu ČLK vydat a licenční řízení
v těchto případech zpravidla končí vydáním zamítavého rozhodnutí z výše uvedeného důvodu.
Vzhledem k nutnosti a potřebnosti řešit situaci poskytovatelů následné lůžkové péče přijalo představenstvo ČLK závazné stanovisko č. 1/2011 – Vedoucí lékař následné lůžkové péče – vedoucí lékař LDN, které je v aktuálním znění dostupné na webu ČLK v sekci Legislativa ČLK.
Závazné stanovisko č. 1/2011 vymezuje podmínky pro výkon funkce vedoucího lékaře léčebny dlouhodobě nemocných takto: – získání specializované způsobilosti v oboru, jehož součástí je jeden z těchto základních kmenů: chirurgický, interní, všeobecné praktické lékařství, urologický,
neurologický, ortopedický nebo pediatrický
– praxe delší než 8 let
– splnění podmínek celoživotního vzdělávání dle stavovského předpisu č. 16 – Systém celoživotního vzdělávání lékařů.
Splňuje-li lékař výše uvedené podmínky, tj. má specializovanou způsobilost, 8 let praxe a byl mu vydán diplom celoživotního vzdělávání,
může vykonávat funkci vedoucího lékaře LDN. V těchto případech nepodává lékař žádost o vydání licence dle Licenčního řádu ČLK ani nežádá komoru
o potvrzení o splnění podmínek závazného stanoviska č. 1/2011. Samotné splnění podmínek tohoto závazného stanoviska umožňuje bez dalšího výkon
funkce vedoucího lékaře LDN.
Lékaři zastávající tuto funkci lze doporučit, aby zaměstnavateli uvedl a případně doložil splnění podmínek pro výkon vedoucího lékaře LDN.
V praxi se licenční komise ČLK často setkává s žádostmi o vydání licence vedoucího lékaře pro obor LDN, případně s žádostmi o potvrzení splnění podmínek závazného stanoviska č. 1/2011.
Žádosti o vydání takovéto licence jsou zpravidla vráceny, případně je vydáváno zamítavé rozhodnutí, trvá-li žadatel na projednání. Rovněž v těchto případech není komorou vydáváno potvrzení o splnění podmínek závazného stanoviska č. 1/2011, protože, jak již bylo výše uvedeno, lékař
splňující uvedené podmínky je oprávněn bez dalšího vykonávat funkci vedoucího lékaře LDN.
Citovaným stanoviskem nejsou dotčeny jiné právní či stavovské předpisy upravující výkon funkce vedoucího lékaře. Pro úplnost lze odkázat například na Závazné stanovisko č. 1/2015 – Podmínky k výkonu funkce vedoucího lékaře a primáře či vyhl. č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, v platném znění. Závěrem uvádíme, že tentýž postup, tj. výkon funkce na základě splnění stanovených podmínek, se vztahuje i na vedoucí lékaře dlouhodobé lůžkové péče v hospicu, a to splněním podmínek vymezených Závazným stanoviskem
č. 2/2011.

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Certifikát profesní bezúhonnosti lékaře - jak, kde požádat?
- Potvrzení pro lékaři pro práci v zahraničí od ČLK, České lékařské komory
- Práce lékaře v zahraničí a potvrzení České lékařské komory, ČLK
- Potvrzení o profesní bezúhonnosti lékaře

Jsem lékař, člen komory a uvažuji o práci v zahraničí. Může mi komora vydat potvrzení pro práci v zahraničí?

Česká lékařská komora vydává certifikát o profesní bezúhonnosti (certificate of good standing) svým členům dle stavovského předpisu č. 20. Potvrzení o profesní bezúhonnosti se vydává na základě žádosti žadatele. Žádost je dostupná v elektronické podobě na webu komory v sekci Formuláře. Vyplněný formulář je nutno doručit kanceláři okresního/obvodního sdružení ČLK, jehož jste členem. Kancelář okresního/obvodního
sdružení provede kontrolu správnosti údajů, dále prověří splnění členských povinností (úhradu členských příspěvků) a nahlédne
do disciplinárního registru, zda proti žadateli nebylo v minulosti vedeno disciplinární řízení, jež skončilo pravomocným rozhodnutím
o provinění žadatele.
Bylo-li disciplinární opatření zahlazeno, kancelář tuto informaci do žádosti neuvede. K podmínkám zahlazení disciplinárního opatření naleznete informace v předchozích vydáních časopisu. Ověřená a doplněná žádost je zaslána kanceláři komory, která provede následnou kontrolu disciplinárního registru a ověří datum přijetí do komory. Neúplná či nesprávně vyplněná žádost je vrácena příslušnému okresnímu/obvodnímu sdružení.
Splňuje-li žádost podmínky k vydání potvrzení, zajistí kancelář komory vyhotovení certifikátu o profesní bezúhonnosti v českém a v cizím jazyce
uvedeném v žádosti ve lhůtě 14 dnů ode dne doručení žádosti. Certifikát o profesní bezúhonnosti je platný po dobu 3 měsíců, poté je nutno podat
novou žádost o jeho vydání, a to z důvodu opětovného prověření výše uvedených skutečností, zejména prověření žadatele v disciplinárním registru. Certifikát o profesní bezúhonnosti je vydáván bezplatně každému členovi komory.
Některé zahraniční instituce a organizace požadují zaslání certifikátu o profesní bezúhonnosti přímo Českou lékařskou komorou. V těchto případech je žádoucí ve formuláři uvést adresu organizace, kam má být certifikát zaslán. Kancelář ČLK zašle originál certifikátu v cizím jazyce přímo na uvedenou adresu a současně zašle kopii certifikátu i žadateli na uvedenou kontaktní adresu. Pro úplnost lze uvést, že lékařům, kteří na území ČR nevykonávali lékařské povolání, tedy v souladu se zák. č. 220/1991 Sb., nemají povinnost být členy České lékařské komory a nejsou jejími členy, komora potvrzení o profesní bezúhonnosti nevydává. Těmto lékařům lze na jejich žádost vydat potvrzení o nečlenství v ČLK (certificate of non-membership).
Formulář je rovněž dostupný na webu ČLK v sekci Formuláře, přičemž vydání tohoto potvrzení je zpoplatněno administrativním poplatkem a je nezbytné doložit potvrzení o ukončení studia na lékařské fakultě či kopii absolventského diplomu.

_

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Nepřevzetí zboží zákazníkem eshopu - kdo platí poštovné
- Placení poštovného při nepřevzetí zboží z eshopu - zákazník nebo ehop?
- Vymáhání poštovného po zákazníkovi který nepřevzal zboží z eshopu

Jsme eshop, kupující někdy nepřevezmou zásilku - objednané zboží. Je kupující povinen proplatit škodu - tj. vynaložené prostředky, kterými je poštovné? Děkuji, Nina

ODPOVĚĎ:
Mám za to, že ve Vašem případě byla platně uzavřena kupní smlouva. Povinností prodávajícího je odevzdat předmět koupě kupujícímu a umožnit mu nabýt vlastnické právo. Povinností kupujícího je předmět koupě převzít a zaplatit kupní cenu.
Prodávající svou povinnost odevzdat předmět koupě v případech, kdy je povinen předmět koupě odeslat, splní tím, že předá předmět koupě dopravci a označí zásilku tak, aby bylo jednoznačné, že jde o zásilku pro prodávajícího. Což ve Vaše, případě zřejmě bylo splněno.
Kupující předmět koupě nepřevzal, čímž porušil svou povinnost. Dále z Vašeho tvrzení vyplývá, že kupující nezaplatil kupní cenu. Vy teď máte dvě možnosti. Buď můžete po kupující požadovat zaplacení kupní ceny a poštovného (v tomto případě musíte kupující vydat předmět koupě), nebo můžete od kupní smlouvy odstoupit a požadovat po kupující náhradu škody ve výši poštovného, které jste zbytečně vynaložila.
Volba je zcela na Vás, zřejmě ale bude lepší druhá varianta. Odešlete kupující dopis, ve kterém ji sdělíte, že odstupujete od smlouvy, protože porušil svou povinnost a nesplnil ji ani v dodatečné lhůtě a vyzvěte ji k náhradě škody. Pokud kupující odmítne, můžete celou záležitost řešit soudní cestou.
V případném soudním sporu budete velmi pravděpodobně úspěšní.

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Důvody pro odmítnutí pacienta lékařem ze zákona
- Důvody pro odmítnutí pacienta zdravotnickým zařízením ze zákona
- Důvody pro odmítnutí pacienta nemocnicí ze zákona
- Obvodní lékař - zrušen nebo ještě existují obvody?
- Nepřijetí pacienta do péče z důvodu místní nepříslušnosti (nespádový pacient)
- Nespádový paicent - může ho odmítnout lékař, nemocnice, zdravotnické zařízení?
- Nespádový paicent - odmítnutí lékařem, nemocnicí, zdravotnickým zařízením
- Odmítnutí statim vyšetření pacienta z důvodu nespádovosti ("mimoobvodní pacient")
- Místní nespádovost pacienta a jeho odmítnutí lékařem

Ve své praxi soukromého ambulantního specialisty občas zdravotní stav některého z mých pacientů vyžaduje provedení takového vyšetření, které v mé ambulanci není možné. Proto takového pacienta odešlu s žádankou do nemocničního zařízení, které má možnost takové vyšetření provést. Někdy jde dokonce o vyšetření, které je potřeba s ohledem na zdravotní stav pacienta provést pokud možno co nejdříve, proto žádanku označím tradičním
pojmem „statim“. Setkávám se však s případy, kdy je pacient v nemocnici odmítnut, protože podle adresy svého bydliště náleží do jiné nemocnice, kam spadá jeho území. Je takový postup v souladu s právními předpisy?

Je třeba přiznat, že občas v praxi stále ještě mylný dojem o existenci spádových území přetrvává. Ačkoliv se svého času tento pojem v zákoně ještě vyskytoval, reálně byla rajonizace pacientů podle spádových oblastí zrušena už někdy v 90. letech minulého století. Již dlouhou dobu platí pacientovo právo na svobodnou volbu poskytovatele či zdravotnického zařízení, který je schopen poskytnout takovou péči, která adekvátně
odpovídá zdravotnímu stavu pacienta, i když nikoliv bezbřeze, existují zákonné důvody, pro které může poskytovatel odmítnout přijetí pacienta do péče. Tyto důvody jsou uvedeny v § 48 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, v platném znění, podle něhož poskytovatel,
kterého si pacient zvolil, může odmítnout přijetí pacienta do péče, pokud:
a) by přijetím pacienta bylo překročeno únosné pracovní zatížení nebo jeho přijetí brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení; překročením únosného pracovního zatížení se rozumí stav, kdy by zajištěním zdravotních služeb o tohoto pacienta došlo ke snížení úrovně kvality a bezpečnosti zdravotních služeb poskytovaných pacientům již přijatým,
b) by vzdálenost místa pobytu pacienta neumožňovala v případě poskytování zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost výkon návštěvní služby,
c) není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má poskytovatel uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění; toto právo se nevztahuje na pojištěnce z jiných států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederace či ze států, se kterými má
Česká republika uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení, zahrnující ve věcném rozsahu nároky na zdravotní péči.
Pouze je-li naplněn jeden ze tří výše uvedených důvodů (žádný jiný), může poskytovatel svého práva odmítnout přijetí pacienta využít a pacientovi o této skutečnosti vystavit písemné potvrzení s uvedením jednoho z oněch tří důvodů. Je nutno rovněž dodat, že podle § 48 odst. 3 téhož zákona poskytovatel nesmí odmítnout přijetí pacienta do péče, jde-li o pacienta, kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči, jde-li o porod nebo jde o zdravotní služby, které jsou nezbytné z hlediska ochrany veřejného zdraví nebo ochrany zdraví při práci, dále jde-li o krizové situace nebo výkon ochranného léčení nařízeného soudem, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.

Konkrétně k vašemu dotazu na odmítnutí provedení vyšetření ze strany nemocnice, do které se pacient s žádankou ambulantního lékaře dostavil – takové odmítnutí z důvodu, že na základě adresy bydliště patří pacient spádově jinam, je tedy nezákonné a nemá jakoukoliv zákonnou oporu. Ve vámi popisovaném případě je rovněž otázkou, zda pacient vyžadující „statim“ vyšetření neměl být přijat i bez případné diskuse o spádových územích neboli zda pacientův zdravotní stav nevyžadoval poskytnutí neodkladné péče. Uvedení požadavku „statim“ na vaší žádance jistě muselo
mít nějakou oporu ve vašem odborném nálezu, a jak již bylo výše uvedeno, pacienta, jehož zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče, odmítnout nelze ani na základě jednoho ze tří možných zákonných důvodů. Neodkladnou péči definuje citovaný zákon v ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) jako takovou péči, jejímž účelem je zamezit nebo omezit vznik náhlých stavů, které bezprostředně ohrožují život nebo by mohly vést
k náhlé smrti nebo vážnému ohrožení zdraví nebo způsobují náhlou nebo intenzivní bolest nebo náhlé změny chování pacienta, který ohrožuje sebe nebo své okolí.

Mgr. Bc. Miloš Máca,
právník-specialista,, právní kancelář ČLK

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Ukončení péče o nezletilého pacienta pro nespolupráci a naschvály (nedodržování léčebného řádu a řádu zdravotnického zařízení)
- Odmítnutí pacienta z důvodu nespolupráce s lékařem
- Odmítnutí pacienta z důvodu porušení doporučení lékaře
- Odmítnutí pacienta z důvodu porušení léčebného řádu, vnitřního řádu zařízení, nemocnice

Jsem praktická lékařka pro děti. Chtěla bych se zeptat na vyřazení pacienta z péče lékaře např. z důvodu nespolupráce pacienta s lékařem. A nebo opakovaně porušuje vnitřní řád zdravotnického zařízení. Mohu toto své právo využít i u nezletilého pacienta v případě, že některý z důvodů naplní jeho rodiče? Jestliže rodiče mají své nezadatelné právo udělovat souhlas s poskytovanou péčí a jednat jménem dítěte, měli by dle
mého názoru nést i odpovědnost za to, jak se v mé ordinaci chovají a jak např. dodržují mnou indikovaný léčebný režim pro nezletilého pacienta.

ODPOVĚĎ:
Zákon o zdravotních službách, účinný od 1. 4. 2012, skutečně dnes již umožňuje, na rozdíl od předchozí právní úpravy, ukončit péči o pacienta
jednostranně z rozhodnutí samotného poskytovatele, jestliže dojde ze strany pacienta k naplnění jednoho ze zákonem předpokládaného
důvodu. Těmito důvody podle § 48 odst. 2 tohoto zákona jsou a poskytovatel může ukončit péči o pacienta v případě, že:
a) prokazatelně předá pacienta s jeho souhlasem do péče jiného poskytovatele,
b) pominou důvody pro poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jde-li o registrujícího poskytovatele,
c) pacient vysloví nesouhlas s poskytováním veškerých zdravotních služeb,
d) pacient závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientů, úmyslně a soustavně nedodržuje navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas, nebo se neřídí vnitřním řádem a jeho chování není způsobeno zdravotním stavem,
e) přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jestliže neposkytování součinnosti souvisí se zdravotním stavem pacienta.

Ukončením péče nesmí dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo vážnému poškození zdraví pacienta. O ukončení péče je poskytovatel povinen vydat pacientovi písemné potvrzení s uvedením konkrétního věcného důvodu. Nyní k vašemu konkrétnímu dotazu týkajícímu se případu nezletilého pacienta a jeho zákonných zástupců. Jelikož jsme si vaši otázku svého času sami také kladli, protože není zákonem výslovně řešena, obrátili jsme se s žádostí o stanovisko na Ministerstvo zdravotnictví ČR, tedy orgán, který byl navrhovatelem a předkladatelem zákona o zdravotních
službách. Ministerstvo ve svém výkladovém stanovisku deklarovalo, že dítě nemůže nést za jednání svých rodičů, které samo nezpůsobilo a není schopno ho ovlivnit, tak závažný následek, jako je ukončení péče lékaře o něj.
Nelze tedy ukončit péči o nezletilého pacienta a vyřadit ho z registrace na základě toho, že jeden ze zákonných důvodů naplní jeho rodič,
neboť by to mj. také bylo v rozporu s mezinárodními právními předpisy, které zakotvují ochranu práv samotného dítěte.
Je nepochybné, že orgánem vykládajícím právní předpisy je především soud a klíčový výklad ustanovení § 48 odst. 2 zákona o zdravotních službách by poskytl právě až soud v konkrétním případě. Žádné takové rozhodnutí soudu však nyní není k dispozici.
Přesto ale tento řekněme „poradní“ výklad ministerstva svou logiku má a nebylo by vhodné brát ho na lehkou váhu – mj. také proto, že ministerstvo je jedním z orgánů, které se můžou podílet na řešení případné stížnosti rodiče na neoprávněné ukončení péče o jeho nezletilé dítě, přičemž svým stanoviskem ministerstvo de facto dopředu avizuje, jak by se k takové eventuální stížnosti stavělo. Ačkoliv tedy má nepochybně svou logiku a věcnost i váš názor, doporučujeme z výše uvedených důvodů názor ministerstva respektovat.
Co je však důležité dodat a na co upozornilo i samo ministerstvo v rámci svého stanoviska, je oprávnění poskytovatele vyplývající z § 28 odst. 3 písm. e) zákona o zdravotních službách, podle kterého má nezletilý pacient právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, ovšem za podmínky, že je tato přítomnost v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost poskytnutí zdravotních služeb.
Tedy z opačného pohledu, pokud přítomnost rodiče dítěte z jakéhokoliv důvodu narušuje poskytnutí péče dítěti anebo rodiče např. porušují vnitřním řádem či zákonem stanovené povinnosti, sice lékař není oprávněn ukončit péči o nezletilého pacienta, ale zcela v souladu se zákonem může využít v zájmu nezletilého pacienta svého práva vykázat rodiče z ordinace a neumožnit mu účast u vyšetření. Lze hodnotit pozitivně, že samo ministerstvo ve svém stanovisku na toto ustanovení poukázalo a konstatovalo, že v případech, kdy přítomnost rodičů neumožní bezproblémové poskytnutí péče nezletilému pacientovi a není možné situaci řešit domluvou, se lékaři nemusejí bát svého zákonného práva využít.

Mgr. Bc. Miloš Máca,
právník-specialista,, právní kancelář ČLK

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Odmítnutí pacienta a ukončení péče o něj - zákony a právo
- Odmítnutí pacienta z důvodu ztráty důvěry
- Důvody pro odmítnutí péče o pacienta
- Důvody pro odmítnutí ošetření pacienta
- Kdy může lékař odmítnout pacienta (dlouhodobá neakutní péče)

Provozuji soukromou praxi a nyní řeším jednoho svého problémového pacienta, který na mě opakovaně podává NESMYSLNÉ stížnosti. Komunikace i naše vzájemné vztahy jsou jeho jednáním narušeny. Mohu tomuto pacientovi ukončit péči, a to např. s odůvodněním, že mám již plno?

ODPOVĚĎ:
Dotazovanou problematiku upravuje ustanovení § 48 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, které rozlišuje odmítnutí přijetí nového pacienta do péče a ukončení péče o stávajícího pacienta. K oběma těmto krokům lze využít pouze ty důvody, které zákon v ustanovení § 48 výslovně uvádí.
1. Nejčastěji využívaným důvodem pro odmítnutí nového pacienta je tzv. plná kapacita, tedy situace, kdy by přijetím pacienta bylo překročeno
únosné pracovní zatížení poskytovatele zdravotních služeb. Překročením únosného pracovního zatížení se rozumí stav, kdy by zajištěním zdravotních služeb u tohoto pacienta došlo ke snížení úrovně kvality a bezpečnosti zdravotních služeb poskytovaných pacientům již přijatým. Toto hledisko si poskytovatel určuje a posuzuje vždy sám. Žádný právní předpis nestanoví limity počtu pacientů, jejichž překročení by již znamenalo povinnost odmítnutí nového pacienta či naopak, jejichž nenaplnění by zakládalo povinnost lékaře přijmout každého nového pacienta. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že hledisko únosného pracovního zatížení, podle nějž se lékař rozhoduje o přijetí či nepřijetí nového pacienta do péče, se může v průběhu času měnit.
Dále lze pacienta odmítnout z důvodu, kdy jeho přijetí brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení.
Poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost může dále odmítnout pacienta, pokud by vzdálenost
jeho místa pobytu neumožňovala výkon návštěvní služby.
Posledním důvodem odmítnutí je situace, kdy pacient není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má poskytovatel uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění; toto právo se nevztahuje na pojištěnce z jiných států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederace či ze států, se kterými má Česká republika uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení, zahrnující ve věcném rozsahu nároky na zdravotní péči.
Poskytovatel o odmítnutí přijetí do péče má povinnost pacientovi vydat písemnou zprávu, ve které je uveden důvod tohoto odmítnutí. To je samozřejmě možno realizovat v případě, kdy se dotyčný dostaví osobně do ordinace. Může nastat situace, kdy se potenciální pacient objednává telefonicky a o odmítnutí přijetí vyžaduje vyhotovení písemné zprávy, pro kterou si do ordinace přijde, na což má právo.
2. Druhou oblastí je otázka ukončení péče o stávajícího pacienta. Shora zmíněné ustanovení zákona o zdravotních službách stanoví následující možnosti:
a) poskytovatel prokazatelně předá pacienta s jeho souhlasem do péče jiného poskytovatele,
b) pominou důvody pro poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jde-li o registrujícího poskytovatele,
c) pacient vysloví nesouhlas s poskytováním veškerých zdravotních služeb,
d) pacient závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientů, úmyslně a soustavně nedodržuje navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas, nebo se neřídí vnitřním řádem a jeho chování není způsobeno zdravotním stavem,
e) pacient přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jestliže neposkytování součinnosti
souvisí se zdravotním stavem pacienta.
Takovým ukončením péče nesmí dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo vážnému poškození zdraví pacienta.
Žádný jiný důvod, než jsou tyto shora uvedené, nelze ze strany poskytovatele zdravotních služeb použít. I o ukončení péče je nutno pacientovi vyhotovit písemnou zprávu, ve které jsou skutkově vymezeny důvody tohoto rozhodnutí.
Pro větší právní jistotu doporučujeme pokud možno nashromáždit více podkladů než ukončit poskytování zdravotních služeb pouze na základě jediné situace.

Bohužel samotný fakt, že je pacient např. problémový, agresivní, kverulující apod., a s tím spojená ztráta důvěry mezi pacientem a lékařem
důvodem k ukončení péče není. Česká lékařská komora se dlouhodobě snaží, aby se zákon o zdravotních službách v tomto směru novelizoval a aby byla zakotvena možnost lékaře ukončit péči i z tohoto důvodu, tj. pro ztrátu důvěry, která je ve vztahu lékař vs. pacient velmi důležitá. Tuto možnost mají např. advokáti ve vztahu ke svým klientům.
Před uplatněním ukončení poskytování zdravotních služeb ze strany lékaře je ještě možno dát ke zvážení postup, kdy se lékař svého pacienta dotáže, zda by nechtěl dobrovolně sám změnit poskytovatele zdravotních služeb - například s ohledem na jeho nespokojenost a námitky, vzdálenost ordinace od pacientova bydliště, dlouhé čekací lhůty apod. Je však možné, že tuto variantu pacient odmítne (pacient má zákonem danou svobodnou volbu lékaře).
Tato varianta je však vždy pro obě strany přijatelnější než volit jednostranné ukončení péče ze strany poskytovatele.
Na závěr je na místě upozornit, že jak odmítnutí přijetí do péče, tak ukončení péče o stávajícího pacienta nelze použít, jde-li o pacienta,
kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči, dále jde-li o porod nebo jde-li o zdravotní služby, které jsou nezbytné z hlediska ochrany veřejného zdraví nebo ochrany zdraví při práci, dále jde-li o krizové situace nebo výkon ochranného léčení nařízeného soudem.

Mgr. Theodora Čáslavská, právník-specialista, právní kancelář ČLK

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď zaměstnancem v pracovní neschopnosti - postup, informace
- Ukončení pracovního poměru zaměstnancem v pracovní neschopnosti - postup, informace
- Náležitosti výpovědi z práce, zaměstnání, pracovního poměru
- Výpověď z práce - vzor, náležitosti (výpověď daná zaměstnancem)
- Výpověď ze zaměstnání - vzor, náležitosti (výpověď daná zaměstnancem)
- Zaměstnavatel odmítl převzít výpověď - jak postupovat?
- Co dělat když zaměstnavatel odmítne převzít výpověď zaměstnance?

Vzhledem k neutěšené situaci na pracovišti zvažuji odchod z pracovního poměru. Jak mám postupovat při podání výpovědi? Toho času jsem v pracovní neschopnosti a zřejmě budu i nadále. Můžu dát výpověď v době trvání pracovní neschopnosti, nebo musím PN přerušit, podat výpověď a znovu potom na PN nastoupit? Mám obavu, že zaměstnavatel nebude chtít moji výpověď převzít a podepsat. Jak musí výpověď vypadat, aby byla po právní stránce nenapadnutelná a obsahovala všechny náležitosti?

ODPOVĚĎ:
Výpověď z pracovního poměru, na rozdíl od dohody o rozvázání pracovního poměru, je jednostranný právní úkon. Oproti zaměstnavateli může zaměstnanec dát výpověď kdykoliv, a to z jakéhokoli důvodu nebo i bez uvedení důvodu. Výpověď musí být vždy učiněna písemně. Účinky výpovědi
nastávají až okamžikem jejího řádného doručení adresátovi, tj. zaměstnavateli. Tento účinek je významný pro určení počátku běhu výpovědní doby, jejímž uplynutím dojde ke skončení pracovního poměru.
Doručení, resp. předání výpovědi se provádí zpravidla osobním podáním v místě sídla zaměstnavatele. Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen písemně potvrdit doručení jakékoliv písemnosti, tj. i výpovědi, a to na kopii, kterou je nutno si uschovat. Tímto potvrzením zaměstnavatel nevyjadřuje souhlas s obsahem písemnosti.
Doručení písemnosti určené zaměstnavateli je splněno, jakmile ji zaměstnavatel převzal, tedy okamžikem, kdy se dostala do sféry působení zaměstnavatele. Osobně lze výpověď doručit v místě pracoviště i jiné osobě. Nejčastěji nadřízenému zaměstnanci, přes podatelnu zaměstnavatele či administrativní pracovnici, která vyřizuje poštu, apod. Opět je žádoucí nechat si potvrdit převzetí výpovědi na její kopii.
Druhá možnost je zaslat zaměstnavateli výpověď poštou, a to doporučeně na dodejku, ze které bude patrno, který den byla zásilka zaměstnavatelem převzata.
Jak již bylo řečeno, pokud zaměstnanec podává výpověď, jedná se o jednostranný právní akt, který není podmíněn podpisem, stvrzením či schválením zaměstnavatele. Podpis zaměstnavatele či jiného pověřeného pracovníka pouze potvrzuje převzetí.
Pokud tedy zaměstnanec doručí zaměstnavateli písemný projev vůle, z něhož lze dovodit, že rozvazuje svůj pracovní poměr výpovědí, jde o platné rozvázání pracovního poměru výpovědí, na jehož základě po uplynutí výpovědní doby pracovní poměr bez dalšího skončí.
Výpovědní doba činí nejméně 2 měsíce. Výpovědní lhůta pak začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. To znamená, že v případě standardní dvouměsíční výpovědní lhůty zaměstnanec např. během února podá výpověď, výpovědní doba bude zahrnovat období měsíců března a dubna a od 1. května již nebude zaměstnancem daného zaměstnavatele.
Ve vztahu k plynutí výpovědní lhůty u výpovědi dané zaměstnancem nehraje roli, že je zaměstnanec v pracovní neschopnosti. Výpovědní lhůta se v tomto případě v důsledku pracovní neschopnosti nijak neprodlužuje. Pro podání výpovědi zaměstnancem totiž neplatí takzvaná ochranná doba trvající po dobu pracovní neschopnosti tak, jak by tomu bylo, pokud by výpověď chtěl dát zaměstnavatel.
Zaměstnanec tedy může dát výpověď i při pracovní neschopnosti a výpovědní lhůta běží klasickým způsobem od prvního dne následujícího měsíce.
Samozřejmě bude-li na obou stranách vůle ukončit pracovní poměr dříve, než uplyne výpovědní lhůta, lze se na tomto písemně dohodnout (v takovém případě by bylo možné uzavřít dohodu o rozvázání pracovního poměru k určitému datu), a to i tehdy, pokud zaměstnanec výpověď již podal.
K podání výpovědi lze využít následujícího vzoru:
Název a sídlo zaměstnavatele
Výpověď z pracovního poměru
Vážení,
pracuji u vás v pracovním poměru na základě
pracovní smlouvy ze dne …… a vykonávám
práci …… (pozn.: např. lékaře, tj. druh práce,
který byl sjednán v pracovní smlouvě).
Tímto podávám výpověď z výše uvedeného pracovního poměru.
Pracovní poměr skončí uplynutím dvouměsíční výpovědní doby, která začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení
této výpovědi, tedy dnem
V …… dne ……
zaměstnanec
jméno + podpis zaměstnance
datum narození
adresa trvalého bydliště
Doporučeně s dodejkou (pozn.: v případě
zaslání poštou)
Převzal: datum, jméno, funkce a podpis zástupce zaměstnavatele (pozn.: v případě osobního předání na pracovišti).

Mgr. Theodora Čáslavská, právník-specialista, právní kancelář ČLK

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Sdělování informací o zdravotním stavu dítěte rozvedeným rodičům
- Má rozvedený otec dítěte právo na informace o zdravotním stavu dítěte?
- Může otec dítěte zajít k dětskému lékaři zeptat se na zdravotní stav dítěte?
- Může otec dítěte zajít k pediatrovi zeptat se na zdravotní stav dítěte?
- Právo rozvedeného otce na informace o zdravotním stavu dítěte

Jako registrující praktická lékařka pro děti a dorost mám v péči dítě, jehož rodiče se před časem rozvedli a dítě bylo soudem svěřeno do péče matky, otec má právo na styk s dítětem každý druhý víkend. Otec dítěte mě nyní navštívil s žádostí o podání informací o zdravotním
stavu dítěte a kopie lékařských zpráv. Mohu mu v tomto vyhovět, jestliže dítě má trvale v péči matka a ta s podáním informací a kopiemi zpráv otci nesouhlasí?

Otec dítěte zůstává i přes proběhlý rozvod manželství a svěření dítěte do péče matky stále rodičem, tedy zákonným zástupcem
vašeho nezletilého pacienta. Podle § 65 odst. 1 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, v platném znění, má nárok na nahlížení
do zdravotnické dokumentace, pořízení kopií a čerpání informací o zdravotním stavu dítěte obecně právě zákonný zástupce nezletilého pacienta. Toto právo mu zůstává i navzdory rozvodu rodičů a svěření dítěte do péče jednomu z nich.
Aby druhý z rodičů (v tomto případě otec dítěte) neměl právo na informace o zdravotním stavu nezletilého pacienta, musel by soud nad rámec rozvodu a rozhodnutí o tom, do čí péče bude dítě svěřeno, rozhodnout rovněž o tom, že druhého rodiče zbavuje rodičovské odpovědnosti anebo mu alespoň v rozsahu čerpání informací o zdravotním stavu dítěte rodičovskou odpovědnost omezuje. To je situace velmi ojedinělá, předpokládáme, že ve vámi zmiňovaném případě nenastala.
Nesouhlas jednoho rodiče s tím, aby druhému rodiči byly podávány informace o zdravotním stavu dítěte, nemá proto žádný účinek, lékař není povinen ho respektovat, a naopak je povinen vyhovět žádosti druhého rodiče, nenastane-li onen vzácný případ popsaný v předchozím odstavci. Opět toto platí i navzdory proběhlému rozvodu a bez ohledu na to, komu soud svěřil dítě do péče.

Mgr. Bc. Miloš Máca, právník ČLK

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Sdělování informací o zdravotním stavu e-mailem či telefonem
- Výsledky vyšetření telefonicky - může to lékař udělat?
- Může lékař poskytnout informace telefonicky? (výsledek vyšetření)
- Informace poskytnuté lékařem o členovi rodiny telefonicky - může to lékař udělat?
- Posílání informací o pacientovi emailem - může to lékař udělat?
- Může lékař lékaři poslat informace o pacientovi emailem, elektronicky?

S kolegy si v rámci návaznosti péče běžně předáváme informace o zdravotním stavu pacientů e-mailem. Rovněž i mezi mnou a pacienty v některých případech funguje bezproblémová e-mailová komunikace. Nyní jsem se však doslechl, že není v souladu se zákonem si takovým způsobem předávat citlivá osobní data. Je tomu tak, případně platí tento zákaz i pro sdělování údajů telefonem? Děkuji. MUDr.

ODPOVĚDNOST:
Zákon nikterak neřeší předávání informací o zdravotním stavu pacienta e-mailem či telefonem, tudíž tento způsob ani nezakazuje. Z toho vyplývá, že principiálně neporušujete zákon pouhou skutečností, že byly nějaké informace o zdravotním stavu pacienta sděleny
jedním z uvedených způsobů.
V rámci těchto forem předávání informací nejde o otázku, zda jsou obecně legální, nýbrž o posouzení, zda je takový způsob bezpečný.
Lékař by se totiž mohl teoreticky dostat do situace, že citlivé osobní údaje v podobě informací o zdravotním stavu pacienta zašle na
nesprávnou adresu anebo sdělí do telefonu někomu, o kom si myslí, že jde o samotného pacienta, přičemž však na druhém konci hovoří úplně jiná osoba. Jestliže by se následně pacient proti takovému sdělení údajů nepovolané osobě ohradil, lze si představit právní odpovědnost lékaře pro porušení zákonem stanovené povinné mlčenlivosti.
Proto je vždy na lékaři, aby v případě, že takovou formu komunikace s kolegy či pacienty zvolí, podnikl taková technická zabezpečení, aby eliminoval rizika úniku informací někomu, kdo na ně nemá nárok. V rámci e-mailové komunikace tedy je potřeba mít hlavně dobře zaheslovaný počítač i e-mailovou schránku, odesílat informace na e-maily, které jsou autorizovány samotným kolegou či pacientem – např. nechat si nejprve poslat e-mail od samotného kolegy či pacienta, že na základě dohody si přeje zprávy posílat právě na tuto e-mailovou adresu, naopak nezasílat
z vlastního rozhodnutí citlivá osobní data např. na e-mail, který lékař našel kdekoliv na internetu apod.
Co se týče telefonické komunikace, tu lékařům doporučujeme jen v těch případech, kdy osobu (pacienta, kolegu) na druhém konci bezpečně poznají a na základě dlouhodobější komunikace jsou si jisti, že podle hlasu jde právě o oprávněnou osobu. Dalším řešením, v praxi hojně využívaným, je sdělení unikátního hesla či kódu, které pacient předem za účelem např. telefonického zjišťování výsledků obdrží. V opačném případě není od věci odkázat volajícího na osobní či písemný kontakt, a to i za situace, kdy se snaží po lékaři získat telefonické informace státní orgán (policista, úředník apod.).

Mgr. Bc. Miloš Máca, právník ČLK

___


PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď zaměstnanci ve zkušební době v pracovní neschopnosti
- Zaměstnanec na neschopence nekomunikuje se zaměstnavatelem - jak zjistit stav zaměstnance a jeho nástup do práce?
- Zaměstnanec v pracovní neschopnosti nekomunikuje se zaměstnavatelem - jak zjistit stav zaměstnance a jeho nástup do práce?
- Prodlužuje neschopenka zkušební dobu?
- Zkušební doba zaměstnance a neschopenka - vliv na délku zkušební doby
- Zkušební doba pracovníka a neschopenka - vliv na délku zkušební doby

Je možné dát výpověď zaměstnanci ve zkušební době, pokud je v pracovní neschopnosti? Zaměstnáváme zdravotní sestru, která do naší ordinace nastoupila dne 1. 1. 2017. V pracovní smlouvě jsme stanovili zkušební dobu na 3 měsíce. Od poloviny ledna je v pracovní neschopnosti. Bohužel nekomunikuje ani nepřijímá hovory a my nejsme schopni zjistit, kdy se vrátí do práce. Děkuji. Ivan.

ODPOVĚĎ:
Onemocní-li zaměstnanec ve zkušební době, je chráněn před skončením pracovního poměru ve zkušební době a zaměstnavatel ho nesmí propustit. Toto však platí pouze prvních čtrnáct kalendářních dnů pracovní neschopnosti.
Patnáctý kalendářní den již lze pracovní poměr ve zkušební době, v době pracovní neschopnosti, zrušit; jako zaměstnavatel tedy patnáctý den zašlete zdravotní sestře písemné vyrozumění o zrušení pracovního poměru.
Zákoník práce vyžaduje v tomto případě písemnou formu. Písemné vyrozumění nemusí obsahovat důvody, které zaměstnavatele vedly ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Vyrozumění o skončení pracovního poměru doporučujeme zaslat doporučenou poštou, nejlépe s dodejkou, aby zaměstnavatel obdržel potvrzení o datu doručení.
Další možností je využití datové schránky, má-li ji zaměstnavatel i zaměstnanec zřízenou. Další možností, tou nejjednodušší, je osobní předání vyrozumění o skončení pracovního poměru, kdy si zaměstnavatel nechá zaměstnancem potvrdit převzetí; ve vašem případě však sestra nekomunikuje, tedy lze předpokládat, že ani osobní předání vyrozumění o skončení pracovního poměru nebude fakticky možné.
Pouze pro úplnost uvádíme, že zkušební doba se prodlužuje o dobu pracovní neschopnosti.

Mgr. Daniel Valášek, právní kancelář ČLK

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Upřednostnění pacienta který zaplatí lékaři - je to právně přípustné?
- Urychlení operace pacienta který zaplatí lékaři speicální poplatek - je to právně přípustné?
- Přednostní pořadí u lékaře za poplatek - může to lékař požadovat?

Ve své soukromé praxi objednávám pacienty na zákrok podle objednávkového kalendáře. Řada pacientů však nechce na termín operace čekat a žádá ošetření (operační zákrok) ihned – tedy mimo pořadí. Je možno tomuto požadavku vyhovět s tím, že pacient zaplatí nějakou částku? Děkuji, Eduard

ODPOVĚĎ:
V takovýchto případech je potřeba si předně ujasnit, zda se jedná o zdravotní službu, která je hrazena z veřejného zdravotního pojištění, neboť ust. § 11 odst. 1 písm. d) zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, zakazuje přijímat od pacientů úhradu za služby, jež jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
Ve vámi uvedeném případě lze konstatovat, že se nejedná o výkon či péči, která by byla z veřejného zdravotního pojištění hrazena a tedy v případě přímé úhrady pacientem nepůjde o duplicitní úhradu za poskytnuté zdravotní služby, neboť pacient by neplatil za samotnou péči, ale za dohodnutou službu spočívající v přednostním provedení konkrétního zákroku či zdravotní služby. Rovněž lze v tomto případě zmínit obecnou zásadu, že pořadí pacientů určuje vždy lékař.
Poskytnutí přednostního termínu můžeme zařadit mezi dohodnuté služby, jež nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Pro informaci sem dále spadá například ošetření mimo ordinační hodiny, možnost domácího ošetření lékařem specialistou či mimo ordinační hodiny, telefonická dostupnost lékaře v době mimo ordinační hodiny, ve dnech pracovního volna, pracovního klidu apod.

Mgr. Daniel Valášek, právní kancelář ČLK

__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Nahrávání lékaře pacientem - může to pacient udělat?
- Pacient nahrál lékaře na diktafon, mobil - může to udělat?
- Zvuková nahrávka pacienta lékaře - může to pacient udělat a lékaře nahrávat?
- Může pacient nahrávat lékaře pokud to lékař nemá v řádu ordinace?

Pracuji v ambulanci jako soukromá lékařka a pacient, kterého mám v dlouhodobé péči, nyní přišel na kontrolu se zvláštním přístrojem, který jsem podle internetu posléze identifikovala jako nahrávací zařízení. Pacienta s přístrojem jsem v té chvíli nijak nekonfrontovala, jen
jsem si v dané situaci připadala nepatřičně a ihned jsem nezareagovala. Kdybych přístroj hned poznala, s pořízením záznamu našeho rozhovoru během poskytování lékařské péče bych nesouhlasila. V ordinaci nemám zatím vypracovaný vnitřní řád, kde by bylo třeba pořizování záznamů
zakázáno. Nevím tedy, jaká mám ve skutečnosti práva, když nikoho nemohu (ani nechci) přímo obvinit z nedovoleného nahrávání.

ODPOVĚĎ:
Určitě máte právo v takových situacích projevit nesouhlas a nejste povinna nechat takové záznamy pořizovat. Nemusíte to mít ani zakotveno ve vnitřním řádu, protože to plyne přímo ze zákona.
Podle § 84 a násl. občanského zákoníku lze obrazové, zvukové i jiné záznamy a projevy fyzické osoby pořizovat pouze s jejím souhlasem.
Zákon připouští určité výjimky, kdy souhlasu osoby není třeba, jako jsou třeba vědecké, umělecké, zpravodajské či úřední účely, ale jednak ani takové záznamy nesmějí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby, jednak žádná z těchto výjimek určitě zdaleka neodpovídá situaci, kterou jste popsala.
Do budoucna, pokud nesouhlas s nahráváním projevíte, je pacient povinen ho respektovat, jestliže by nešlo o bezprostřední záchranu života a zdraví, jste oprávněna u odkladné péče poskytnutí výkonu odložit, dokud např. pacient nevypne diktafon, kameru apod. Pokud by byl proti vaší vůli záznam pořízen a vy byste se o něm dověděla, máte právo požadovat, aby ho autor okamžitě odstranil. Kdyby vám nevyhověl, máte právo se obrátit na soud, který by odstranění záznamu nařídil.

Mgr. Bc. Miloš Máca, právník specialista

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Odcizení razítka lékaře - jak má lékař postupovat?
- Krádež razítka lékaře - jak má lékař postupovat?
- Zfalšování razítka lékaře - jak má lékař postupovat pokud se o tom dozví?
- Koho informovat o krádeži razítka lékaře?

Provozuji soukromou ambulanci a 14.12.2016 mi bylo během dopolední ordinace odcizeno razítko. Prosím o sdělení jak mám v tomto případě dále postupovat. Doporučujeme, abyste o odcizení (stejně tak v případě padělání) razítka napsala stručnou zprávu a toto hlášení zaslala:
– Příslušnému krajskému úřadu, který vydal pro ambulanci oprávnění k poskytování zdravotních služeb.
– Všem zdravotním pojišťovnám, se kterými máte jako poskytovatel zdravotní smlouvu.

To zejména z toho důvodu, že se může stát, že si zloděj může razítkovat recepty s drahými léky, u zdravotních pojišťoven naroste překročení
limitu, zdravotnické zařízení může být následně regulováno a při námitce, že nárůst vznikl odcizením razítka, může také dostat odpověď,
proč to předem nikdo nehlásil a že se může jednat o účelové odůvodnění překročení limitu.
– Dále není od věci zaslat hlášení lékárnám, o kterých víte, že si v nich vaši pacienti často vyzvedávají léčivé přípravky (dají-li se takové
lékárny určit).
– Dále je možno zkusit jednu kopii zaslat také na Českou lékárnickou komoru, která může lékárníky oslovit, nechť dají na pozor, pokud by se s vaším případem setkali.
– Lze doporučit ohlásit krádež razítka i místně příslušnému oddělení Policie ČR.

Uvedené hlášení jednotlivým místům může být samozřejmě téhož textu a velmi stručné, netřeba se dlouze rozepisovat. Stačí vždy jen dopsat příslušnou adresu – nemusíte každý dopis komponovat zvlášť.

Mgr. Bc. Miloš Máca, právník specialista

_

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Oznamovací povinnost lékaře o pohlavním zneužití dítěte
- Oznámení pohlavního zneužití dítěte policii gynekologem -
- Sex dívky před 15. rokem - trestní oznámení gynekologem, trestní řízení
- Trestní oznámení pro sex dívky před 15. rokem - průběh trestního řízení
- Musí gynekolog oznámit Policii sex před 15. rokem (odpanění, defloraci dívky)

Prosím o radu, jak postupovat a správně naložit s informací, kterou jsem zjistila při výkonu svého povolání gynekologa v ambulantní praxi. Jedná se o 14letou pacientku, u níž bylo zjištěno, že již není pannou, tedy proběhl pohlavní styk před dovršením patnáctého roku věku. Plyne
pro mě v tomto případě ohlašovací povinnost Policii ČR pro podezření ze spáchání trestného činu pohlavního zneužití? Je na místě kontaktovat event. další instituci, jako např. OSPOD? Děkuji, MUDr.

ODPOVĚĎ:
Klíčové pro posouzení, zda věc hlásit Policii ČR, či nikoliv, je, zda onen sexuální kontakt dívky s chlapcem lze již považovat za uzavřenou záležitost, anebo naopak zda tento sexuální život stále trvá, případně je dále plánován apod., i přesto, že dívce stále není 15 let.
Pokud se jedná o to první, tedy uzavřenou věc, dívka již dále s chlapcem sexuálně nežije apod., zde nemáte povinnost věc hlásit policii,
neboť v takovém případě trestní zákoník nestanoví povinnost takový trestný čin oznámit, jestliže se stal v minulosti a dále nepokračuje, netrvá, nepřipravuje se nějaké opakování apod. Trestný čin pohlavní zneužití totiž není uveden ve výčtu výslovně vyjmenovaných trestných činů v § 368 trestního zákoníku, které je třeba oznámit (tzn. staly se v čase minulém) i navzdory zákonem stanovené povinné mlčenlivosti.
Jestliže platí to druhé, pohlavní život dívky stále trvá, pokračuje, plánuje se dále apod., zde věc hlásit policii musíte, neboť pohlavní zneužití v tomto případě naopak je uvedeno ve výčtu výslovně vyjmenovaných trestných činů v § 367 trestního zákoníku (tedy u ustanovení dříve než v předchozím případě), podle kterého máte povinnost takový trestný čin tzv. překazit (tzn. právě probíhá v čase přítomném anebo se plánuje
či připravuje do budoucna). Na vaši zákonem stanovenou povinnou mlčenlivost lékaře se v tomto případě nelze odvolávat.
Nemáte povinnost nějak rozsáhle vyšetřovat, zda se jedná o první, či druhý případ, nesuplujete vyšetřovací práci jiných orgánů. Zjistit, o který případ se jedná, můžete de facto jedině dotazem na dívku, případně rodiče, jsou-li přítomni. Odpověď je pro vás klíčová, z ní budete vycházet a zachováte se podle toho, co vám bude dívkou či rodiči sděleno. Co se týče oznamovací povinnosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) pověřeného obecního úřadu, zde ustanovení § 10 odst. 4 ve spojení s § 6 písm. e) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění, uvádí, že poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni oznámit OSPOD případy dětí, na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění nebo je podezření ze spáchání takového činu (např. právě trestného činu pohlavní zneužití) – ovšem s důležitým dovětkem, že teprve pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí. Zákon k poskytnutí sociálně-právní
ochrany nepředpokládá jednorázovou událost či krátkodobé působení, ale naopak to, že tyto skutečnosti trvají takovou dobu, že je třeba
situaci vhodným způsobem řešit. Pokud by se jednalo o jednorázovou záležitost, musela by být takové intenzity, že by mohla nepříznivě ovlivnit vývoj dítěte. Ani OSPOD tedy lékař nemusí oznámit věc za každou cenu, nýbrž pouze v případě, kdy usoudí, že skutečně pohlavním zneužitím
dochází k nepříznivým následkům v souvislosti s vývojem dítěte anebo lze důvodně předpokládat, že tomu tak bude. Je možné si proto představit, že lékař může upustit od své signalizační povinnosti OSPOD např. v situaci, kdy dívka ze spořádané rodiny měla krátce před patnáctým rokem věku ojedinělý pohlavní styk, mezi rodiči dívky a lékařem funguje dobrá spolupráce a rodiče jsou schopni sami na dívku dále výchovně působit bez asistence OSPOD. Je tedy poté již na lékaři, aby citlivě vyhodnotil konkrétní situaci, své znalosti o pacientce, o sociálním prostředí a anamnéze této pacientky, stejně jako o všech dalších faktorech, které mohou hrát roli, a následně podle toho rozhodl, zda oznámení OSPOD
učiní, či nikoliv. Ať už ovšem lékař v daném případě rozhodne jakkoliv, vždy doporučujeme pečlivě zaznamenat do zdravotnické dokumentace všechny důvody a úvahy, které lékaře k jednomu či druhému postupu vedly.
_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Úschova peněz na cizím účtu a smrt majitele účtu - průběh dědictví
- Jak vyřadit z dědictví peníze v úschově u zemřelého, zesnulého
- Jak vyčlenit z dědictví peníze v úschově u zemřelého, zesnulého
- Peníze v depozitu na cizím účtu, účtě a smrt majitele účtu - jak vyřadit z dědictví tyto peníze?
- Peníze v depozitu na cizím účtu, účtě a úmrtí majitele účtu - jak vyřadit z dědictví tyto peníze?

Vyjmutí z dědictví částky dohodou uložené na účtu zůstavitele
1. Bratr, který nemá a nechce zřizovat bankovní účet
2. uloží si na bankovním účtu svého bratra na přechodnou časově neomezenou dobu částku několika set tisíc Kč.
3. O této transakci sepíše vkladatel se svým bratrem dohodu, že tato částka
zůstává nadále majetkem vkládajícího bratra a druhý bratr mu ji kdykoliv
na požádání vyplatí a nesmí tuto částku nebo její část použít, leč jen s písemným souhlasem vkladatele. Úroky z ní plynoucí jdou ve prospěch majitele účtu.
4. Jak by se řešila situace, kdy by bratr - majitel účtu, zemřel?
Vstoupí uschovaná částka bratra-vkladatele do dědického řízení zemřelého bratra nebo bude po předložení písemné dohody notáři ze základů dědictví vyjmuta a vkládajícímu vyplacena - vrácena?
5. Bylo by tomu tak i při exekučním řízení s bratrem-majitelem účtu, že by tato částka po předložení dohody bratrů byla z exekuce na majitele účtu vyjmuta?
6. Musí být podpisy obou bratrů účastníků dohody na dohodě ověřeny, např. na czech-pointu na poště?
Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Dle soudní judikatury se za "majitele účtu" považuje osoba, pro kterou peněžní ústav zřídil na základě smlouvy účet. Na základě smlouvy o běžném nebo vkladovém účtu je peněžní ústav povinen přijmout na účet peněžité vklady učiněné majitelem účtu nebo platby uskutečněné v jeho prospěch bez zřetele k tomu, kdo je majitelem peněžních prostředků, které se tímto způsobem na účet ukládají. Při provádění výplat z účtu se peněžní ústav řídí pokyny (event. písemnými příkazy) majitele účtu; skutečnost, kdo byl majitelem peněžních prostředků uložených na účtu, tu není významná. Smrtí majitele účtu smlouva o běžném, či vkladovém účtu nezaniká. Banka proto pokračuje i po smrti majitele běžného účtu v přijímání peněžních prostředků na účet a ve výplatách a platbách z účtu na základě příkazů, které jí dal majitel účtu a osoby jím zmocněné. Do práv a povinností zemřelého majitele běžného (vkladového) účtu vstupují jeho dědici děděním. Obvyklá cena takového majetku koresponduje s výší zůstatku peněžních prostředků na účtu v okamžiku smrti majitele účtu.
V dědickém řízení by tedy byla zařazena celá částka, která na účtu byla v době úmrtí majitele účtu. Na žádost pozůstalého bratra by se do pasiv dědictví zařadila jeho pohledávka za zůstavitelem ve výši vloženého zůstatku, přičemž by musel doložit předmětnou dohodu. Za tento dluh pak odpovídají dědicové a po skončení řízení mají dědicové povinnost tento dluh uhradit. Na dohodě nemusí být ověřeny podpisy, ovšem pro případné budoucí spory ze strany dědiců je vždy lepší mít podpisy skutečně ověřeny.
Domnívám se, že závěry soudů se dají aplikovat nejenom na dědické řízení, ale i na exekuční řízení.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Umístění plachty na náš plot sousedem - může to soused udělat?
- Umístění neprůhledného rákosu na náš plot sousedem - může to soused udělat?
- Může soused umístit plachtu na plot postavený druhým sousedem?

Na hranici mezi naší a sousedovou parcelou stojí drátěný plot, který jsme zbudovali před několika lety na náš náklad a staráme se o jeho údržbu.
Soused se teď rozhodl, že má nedostatek soukromí a dal nám na vědomí, že pokud plot nezajistíme proti pohledům my, vyřeší to sám tím, že na plot pověsí nějakou plachtu apod.
Je možné, aby soused na plot cokoli věšel nebo k němu sázel popívané rostliny, pokud plot je z námi materiálu - navíc tím hrozí jeho poškození?
40 cm od plotu stojí už několik let náš skleník. Sousedova parcela je o cca 80 cm výše položena než naše, plot stojí na zídce. Pokud soused zastíní plot, skleník se stane víceméně nepoužitelný (sousedova parcela je na jižní straně). Dohoda se sousedem není možná. Máme nějakou možnost se bránit kromě žaloby? Děkuji Helena

ODPOVĚĎ:
V tomto případě se jedná o klasický sousedský spor a tyto spory bohužel - i když jsou řešitelné soudně - přetrvávají mnohdy i poté, co soud rozhodne. Soudní řešení většinou bývá takové, že soud uloží sousedům povinnost, aby se navzájem neobtěžovali, ale ve vašem konkrétním případě dost těžko rozhodne tak, aby byly obě strany spokojené. Jde totiž o to, že zastíněním plotu se stane skleník nepoužitelný, ale soused se zase může domáhat ochrany soukromí. Soud zde tedy bude zvažovat, které právo má větší váhu, zda na ochranu majetku - Váš skleník, nebo na ochranu soukromí - soused. Proto bych doporučovala najít nějaký rozumný kompromis, neboť mám za to, že ani soudní řízení nebude pro žádnou stranu sporu mít uspokojivý výsledek.
Zkuste se ještě obrátit na obecní úřad, aby se pokusil ve věci zaingerovat tak, abyste se rozumně domluvili. Pokud ani to nebude možné, nezbude, než podat žalobu, ale v rámci té žádejte soud o nařízení mediace, mediátor by také mohl přispět k vyřešení sporu rychleji než soud. Jelikož je plot na hranici pozemků, je vlastnictvím obou sousedů, proto si ze své strany soused fakticky plachtu natáhnout může, pokud jde o rostliny, tak ty by neměl vysadit blíže než 1,5 m od hranice pozemku.

__

FINANCE-DANĚ
- Vypořádání SJM - daně, zdanění
- Vypořádání SJM a daň z nabytí nemovitosti
- Daň z nabytí nemovitosti a vypořádání SJM
- Vypořádání SJM - zdanění, daně, daňové odvody, daňové přiznání

Chci se zeptat na radu při dělení SJM. Rozvod v prosinci 2016. Vyplácím manžela z bytu. Byt pořízení 2009. Právník si není jistý, zda se mě netýká nově daň z nabytí nemovitosti z půlky bytu. Bohužel ani finanční úřad FÚ mi nedal jasnou odpověď. Musím vědět, než vyplatím manžela. Musím podat daňové přiznání? Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Pokud byl byt v SJM, tak vypořádání SJM není předmětem daně z nabytí nemovitých věcí. Daňové přiznání podávat nebudete.
Pokud byt nebyl v SJM, tak tak tento převod bude podléhat dani z nabytí nemovitých věcí.

__

SPRÁVNÍ-OBCE
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prodloužení veřejnoprávní smlouvy na uložení suti na soukromém pozemku - je nutný souhlas majitele pozemku?
- Souhlas majitele pozemku s prodloužením veřejnoprávní smlouvy na uložení materiálu na soukromém pozemku
- Prodloužení veřejnoprávní smlouvy na uložení suti na soukromém úložišti, úložišti - je nutný souhlas majitele pozemku?
- Souhlas majitele pozemku s prodloužením veřejnoprávní smlouvy na uložení materiálu na soukromém úložišti
- Uložení suti na soukromém pozemku, úložišti a veřejnoprávní smlouva
- Soukromé úložiště - je nutný souhlas majitele pozemku s prodloužením veřejnoprávní smlouvy?

Jsem vlastníkem pozemku, který byl využíván spolu se dvěma dalšími pozemky na základě veřejnoprávní smlouvy z roku 2008 stavební společností k úložišti stavebního materiálu. K jejímu prodloužení došlo v roce 2016, bohužel bez mého vyjádření a se zúžením na zbylé dva pozemky. Přestože mě stavební úřad ubezpečoval, že postupoval správně a o prodlužování veřejnoprávní smlouvy mě nemusel písemně informovat a bez mého vědomí mohl veřejnoprávní smlouvu prodloužit jen na dva pozemky, odvolala jsem se proti takto prodloužené veřejnoprávní smlouvě, která již nabyla právní moc. Nadřízené orgány stavebnímu úřadu smlouvu zrušily. Stavební společnost po zrušení smlouvy začala mít zájem o udělení mého souhlasu k využití i mého pozemku na stavbu. Souhlas s využitím i mého pozemku na stavbu jsem firmě Skansca udělila. Pozemek mají využívat do roku 2020 a následně provést tříletou rekultivaci. Nyní jsem se dozvěděla, že opět vyřizují stavební povolení prodloužením veřejnoprávní smlouvy územním řízením jen na dva pozemky. Na můj pozemek údajně chtějí vyřídit povolení později. S tím nesouhlasím. Chci, aby i můj pozemek byl nadále součástí původní smlouvy. Jak mohu zabránit uzavírání prodloužení veřejnoprávní smlouvy jen na dva pozemky? Je možné zúžit počet parcel bez souhlasu vlastníka třetího pozemku jen na dva pozemky? Stavební úřad má můj souhlas s úložištěm. V souhlasu jsem podepsala součinnost před stavebním úřadem. Bohužel s tímto postupem jsem nepočítala a jeví se mi jako zneužití mého souhlasu. Nyní je řízení přerušeno a stavební společnost má dodat závazné stanovisko životního prostředí. Pozemky jsou dočasně vyjmuty z půdního fondu.
Pozemek jsem donedávna vlastnila jen ze sedmi osmin, zbylou osminu jsem dokoupila soudním řízením až nyní. Pro stavební úřad mohl dát souhlas za jednu osminu bývalý vlastník? Nebo stavební společnost musí mít pro stavební úřad souhlas současného vlastníka nebo nemusí mít na jednu osminu žádný souhlas. Kdybych jednu ominu darovala, museli ba mít nový souhlas vlastníka? Stavební řízení bude pokračovat 10. 4. 2017.
Děkuji za odpověď a přeji hezký den. Jiřina

ODPOVĚĎ:
Veřejnoprávní smlouva je upravena ve stavebním zákoně v § 78a.
Dle § 78a odst. 4 platí, že žadatel zajistí souhlasy osob, které by byly účastníky územního řízení s uzavřenou veřejnoprávní smlouvou. Žadatel je povinen předložit stavebnímu úřadu veřejnoprávní smlouvu spolu se souhlasy osob, které by byly účastníky územního řízení, a grafickou přílohu k vyznačení účinnosti (platí pro uzavření nové veřejnoprávní smlouvy).
Stavební úřad vyvěsí oznámení o uzavření veřejnoprávní smlouvy po
vyznačení účinnosti na úřední desce po dobu 15 dnů.
Účinnost veřejnoprávní smlouvy lze prodloužit. Návrh na prodloužení účinnosti musí být předložen před zánikem účinků veřejnoprávní smlouvy. V případě, že osoba, která by byla účastníkem
územního řízení, nevyjádří souhlas s prodloužením účinnosti veřejnoprávní smlouvy, stavební úřad rozhodne o jejím prodloužení postupem podle § 93 odst. 3; v takovém případě se návrh na prodloužení účinnosti veřejnoprávní smlouvy považuje za žádost podle § 93 odst. 3.
Zmiňované ustanovení § 93 odst. 3 uvádí, že dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad na odůvodněnou žádost prodloužit; podáním žádosti se běh lhůty platnosti rozhodnutí staví. Na řízení o prodloužení lhůty platnosti rozhodnutí se vztahují přiměřeně ustanovení
o územním řízení s tím, že veřejné ústní jednání se nekoná a závazná stanoviska, námitky nebo připomínky lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, jinak se k nim nepřihlíží.
Pokud je tedy před zánikem účinků veřejnoprávní smlouvy podán návrh na její prodloužení, postupuje se dle výše uvedené a pokud jako účastník územního řízení (tato pozice Vám náleží) nevyjádříte souhlas s tímto prodloužením, máte možnost podat námitky ve lhůtě 15 dnů.
Pokud byla podána žádost o prodloužení, mělo by dojít k prodloužení se všemi účastníky, nikoliv pouze s některými.
Nicméně pokud by žadatel nechal uplynout účinnost původní veřejnoprávní smlouvy a ta zanikla, může požádat o novou s tím, že by tak mohl učinit jen ve vztahu k dvěma pozemkům.

__

SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Kontrola evidence ubytovaných kvůli poplatkům obci - práva pracovníků obecního úřadu
- Kontrola hoteliéra obecním úřadem - pravomoci
- Pravomoci obecního úřadu při kontrole hoteliéra, poskytovatele ubytování
- Kontrola evidence ubytovaných kvůli poplatkům obci - práva pracovníků obecního úřadu
- Kontrola hoteliéra městským úřadem - pravomoci
- Pravomoci městského úřadu při kontrole poskytovatele ubytování
- Poplatky za ubytování obci - pravomoci obce při kontrole
- Poplatky za ubytování městu - pravomoci města při kontrole
- Nahlížení do knihy hostů kvůli poplatkům pracovníkem obecního úřadu - pravomoci
- Nahlížení do knihy hostů kvůli poplatkům pracovníkem městského úřadu - pravomoci

Jsem majitelkou penzionu a vybírám tudíž pro obecní úřad poplatky z ubytovací kapacity + lázeňský poplatek, které pravidelně obci odvádím. Na kontrolu mi občas přichází pracovnice obecního úřadu. Ráda bych věděla, zda má obec právo vstupovat do objektu a kontrolovat evidenci ubytovaných, případně trvat na fyzické kontrole pokojů a zda jsem povinna věnovat jí svůj čas.
V obecní vyhlášce, která stanoví výši poplatků, nic takového není uvedeno.
Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Toto právo obci náleží. Úpravu místních poplatků nalezneme v zákoně č. 565/1990 Sb. , ve kterém toto právo výslovně nenaleznete, nicméně na řízení ve věcech místních poplatků se užije právní úprava obsažená v daňovém řádu (zákon č. 280/2009 Sb.).

Daňový řád poměrně obsáhle a podrobně upravuje výkon kontroly a také zakotvuje povinnost součinnost a poskytnutí potřebných dokladů včetně umožnění vstupu do příslušných osob a práva nahlížet do dané evidence. Příslušnou právní úpravu naleznete zejména v § 20 a násl. a § 80 a násl. daňového řádu.

__

RODINA-STŘÍDAVÁ PÉČE
- Agresivní jednání manžela a svěření dítěte do střídavé péče - psychologické a psychiatrické vyšetření

S manželem jsme se brali 11/2015 s úplně odděleným SJM, předtím jsme v 01/2015 pořídili společně dům - kupní cena byla hrazena částečně z hypotéky a částečně hotově (každý 142.000 Kč) následně manžel, tehdy přítel hradil opravy a práce na domě a mně předával faktury a sepsané platby k proplacení z hypotéky (majitelé jsme oba půl na půl, dlužník na 4 mil hypotéce jsem jen já). Celkem jsem mu naposílala 3.000.000 Kč. Naúčtoval mi i kupní cenu 142.000 Kč.
04/2016 se nám narodila dcerka, již po porodu začaly problémy. Muži se stále něco nelíbilo, nebyl moc doma, začal slídit (kontrola Facebooku, mobilu, poslouchání za dveřmi, nahrávání našich rozhovorů), zda nemám milence. Od 08/2016 často poslouchám, že vyhází nájemníky a bude zvědavý jak uhradím hypotéku a že bude žádat střídavou péči.
09/2016 mě napadl a odcizil mi mobilní telefon, byla jsem v nemocnici i vše řešila Policie. Nicméně manžel začal "sekat latinu". V manželské poradně se mnou byl 2x, od září 2016 tedy chodím sama.
Začátkem prosince 2016 začal řešit, že se necítí ve svazku dobře a že se rozvedeme a bude žít jako druh družka ve společné domácnosti a když vše bude OK za rok si mě zase vezme. To se mi nelíbilo, navrhl tedy, že čáru za našimi problémy udělá to, když dům přepíšu celý na něj. To se mi nelíbilo už vůbec.
Na začátku února 2017 jsem odešla na týden k matce, poté odešel na týden manžel a začal psát, že si odveze společné vybavení domácnosti, prosila jsem ať to nedělá a on navrhl, že se budeme v bytě střídat. odjela jsem opět s dceru k matce, nicméně manžel společnou domácnost vystěhoval (zbyl rám postele a postýlka a přebalovací pult pro dcerku) a nájemníkům, kteří obývají patro výše dal bez mého svolení výpověď nájmu do konce února 2017 se slovy "ať ta svině nemá na placení hypotéky".
Nájemníci odešli, manžel bydlí v celém prvním patře, kam mi zamezil přístup a v našem bývalém spodním bytě pořádá párty. Já bydlím s dcerkou u matky. V neděli jsem šla dceři do bytu pro židličku a přesnídávky, manžel to zjistil a šel mi nadávat (po SMS mi nadává téměř denně) poté mě napadl, byla jsem v nemocnici.
Má smysl podávat trestní oznámení? Když mě hrubě uráží i před dcerou, napadá. Je šance střídavé péče? Dceři je 10 měsíců a je kojena, styk umožňuji i přes urážky manžela při předávání.
A co dům? Když prokážu, že jsem zaplatila 90 % nákladů a v podstatě celou kupní cenu, na vyplacení investic manžela mám, je možné žádat navrácení daru či bezdůvodné obohacení?
Manžel má ještě asi 15 nemovitostí, já jen polovinu domu matky, který není možné rozdělit na dvě bytové jednotky.
Je možnost vysoudit dům a manžela vyplatit nebo je pravděpodobnější soudní prodej?
Zaslané peníze mohu prokázat výpisy z účtu, nejen že jsem mu poslala veškeré finance z hypotečního účtu, ale i 600tis z vlastních zdrojů. On sepsal rukou kolik utratil a za co, jen většinu faktur si dal na jiné nemovitosti aby si ponížil faktury, tudíž si ještě z nich "stáhl" DPH. Myslela jsem, že když prokáži, že jsem celou kupní cenu zaplatila já a dům nechala napsat na půl, prakticky jsem ho obdarovala polovinou domu.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Váš problém je dosti obsáhlý a pro zdárné vyřešení bude nutné obrátit se na advokáta - www.advokatikomora.cz. Pokud Vás manžel napadá, rozhodně trestní oznámení podejte, Policie bude mít tendence to odložit nebo postoupit na přestupek, ale trvejte na vyřízení věci, i když to bude jen přestupek. Souhrn takových jednání totiž může být trestným činem nebezpečného vyhrožování či pronásledování a podle toho, jak se manželovo hrubé jednání stupňuje je otázkou, zda se u něj nevyvíjí nějaká psychiatrická porucha. To vše by mohlo být v trestním řízení řešeno a za takové situace by střídavá výchova nebyla reálná. Ovšem to riziko, že střídavou výchovu bude manžel žádat, zde je, budete muset podstupovat psychologická vyšetření o výchovné způsobilosti, apod. , Sama bez právního zastoupení takové řízení určitě nepodstupujte.
Pokud jde o majetek, pak pokud je dům v podílovém spoluvlastnictví, můžete soudně žádat vypořádání spoluvlastnictví a pokud prokážete investice do domu, můžete tyto samozřejmě žádat zpět v rámci tohoto řízení. S darem to ale nemá nic společného, jelikož darovací smlouvou jste na něj dům nepřevedla. Takže investice můžete žádat pouze v rámci řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví.

__

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Původní zaměstnavatel nedal zaměstnanci výpověď, nový zaměstnavatel co převzal firmu dal novou pracovní smlouvu - je to v pořádku?
- Firmu převzal nový majitel firmy a původní nedal výpověď zaměstnanci - zaměstnanec dostal novou pracovní smlouvu od nového majitele firmy
- Neukončení pracovního poměru s původním majitelem firmy, firmu převzal jiný podnikatele - musí zaměstnanec podepsat novou pracovní smlouvu?
- Musí zaměstnanec podepsat novou pracovní smlouvu pokud firmu převezme nový majitel, podnikatel?
- Nová pracovní smlouva od nového majitele stejné firmy - původní pracovní poměr nebyl zrušen

Měla jsem uzavřenou Pracovní smlouvu na HPP do 1.2.2017, tato společnost ukončila činnost k 31.12.2016, výpověď jsem nedostala. Firma byla přepsána na syna, podobné jméno, jiné IČ a sídlo společnosti, dostala jsem novou Pracovní smlouvu, bez zkušební doby. Od 2.1.2017, je tato smlouva platná? Jaké je vlastně moje postavení, mám práci či nemám? Pokud ne jak se mám zachovat? Děkuji za odpověď. Děkuji, Růžena.

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem dotazu chybí některé informace, nicméně dá se předpokládat, že došlo k tzv. přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Pokud tomu tak skutečně je, měly být podle § 339 odst. 1 zákoníku práce předány buď odborové organizaci nebo přímo zaměstnancům následující informace:
a) stanovené nebo navrhované datum převodu,
b) důvody převodu,
c) právní, ekonomické a sociální důsledky převodu pro zaměstnance,
d) připravovaná opatření ve vztahu k zaměstnancům.

Otázku, zda "máte práci či nikoli", není možné zodpovědět bez znalosti obsahu nové smlouvy. Vzhledem k tomu, že došlo ke změně zaměstnavatele, musela být podepsána nová smlouva, je tedy pravděpodobně platná. Záleží však na jejím obsahu, zda byl pracovní poměr na dobu určitou prodloužen a do jakého data, či zda byl změněn na pracovní poměr na dobu určitou.
__

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Návrat z mateřské dovolené a vliv služebního poměru na nástup do práce
- Nástup do práce po mateřské dovolené a služební poměr
- Návrat z mateřské dovolené a vliv služebního poměru na nástup do práce
- Nástup do práce po mateřské dovolené a služební poměr
- Návrat z rodičovské dovolené a vliv služebního poměru na nástup do práce
- Nástup do práce po rodičovské dovolené a služební poměr

Mám uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou od 01/2012 ve státní správě. 06/2014 jsem šla na MD, později RD (vracím se při dovršení tří let věku dítěte). Mezitím vešel v účinnost Služební zákon. 08/2017 se mám vrátit do práce. Přechod do služebního poměru má tedy proběhnout při mém nástupu do práce. Mou nadřízenou mi bylo nabídnuto ale pouze místo s nižší platovou třídou. Mám podle pracovní smlouvy a zákoníku práce nárok na plat uvedený ve smlouvě nebo zde hraje nějak roli služební zákon? Jaké práva mám v tomto případě? Děkuji, Karolína.

ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že zaměstnanec nebo zaměstnankyně mají v souladu s § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce právo, aby jim zaměstnavatel přiděloval práci podle pracovní smlouvy, nemají však už právo být zařazeni na jejich původní práci a pracoviště. Pokud tedy nově nabídnuté místo odpovídá Vaší pracovní smlouvě, je postup nadřízené v souladu se zákonem. Lze předpokládat, že plat máte určený platovým výměrem, který může zaměstnavatel jednostranně změnit.
Dnem návratu se "překlopíte" do státní služby, může také proto záležet na tom, do jaké platové třídy bylo nabízené místo zařazeno v katalogu správních činností.
Nicméně zákon o státní službě neobsahuje žádnou zvláštní úpravu návratu zaměstnankyň z rodičovské dovolené a situace se řídí zákoníkem práce.

__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Výpočet dovolené při nepravidelné pracovní době
- Nepravidelná pracovní doba - výpočet dovolené
- Jak se počítá dovolená u nepravidelné pracovní doby?

Smlouva - pracovní poměr na dobu určitou od 1.10.16-30.9.17. Práce strážného, nepravidelná pracovní doba v rozmezí 8,9,10,12,13,14,5 hodin. Cca 160 hod. měsíčně odpracováno jako hlavní pracovní poměr, cca 70 hod. na DPP. V pracovní smlouvě uveden nárok na dovolenou 20 pracovních dnů. Nerozumím výkladu v Zákoníku práce ZP o výpočtu dnů řádné dovolené ŘD v tomto případě. Na výplatnici mám uveden nárok za 2016 3,5 dne, za 2017 (asi tedy do 30.9.? ) 11 dnů. Je tento počet dnů správně? Kolik prosím je tedy nárok dnů? Děkuji, Nina.

ODPOVĚĎ:
Zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou pracující v delších směnách, avšak v každém jednotlivém týdnu mají rozvržený jiný počet směn podle konkrétního rozvržení pracovní doby. Proto při přepočtu výměry dovolené na dny je nutné nejprve zjistit, kolik pracovních dní (a tedy dní dovolené) podle rozvržení pracovní doby na dobu dovolené připadá zaměstnanci v celoročním průměru, nebo jinak řečeno, kolik směn má v průměru celého roku na jeden týden rozvrženo.
Lze použít následující vzorec:
PSKR x VDKR
------------------------------- = výměra dovolené zaměstnance v kalendářním roce
PTVR

PSKR – počet plánovaných směn v daném kalendářním roce,
VDKR – výměra dovolené za kalendářní rok počtem týdnů,
PTVR – počet týdnů v kalendářním roce, a to přesněji vyjádřeno: v nepřestupních letech 52,143 týdnů a v přestupních letech 52,286 týdnů.

Vzhledem k tomu, že jste u zaměstnavatele nevykonával práci po celý kalendářní rok, bude Vám náležet poměrná část dovolené. Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Výpočet mzdy při překážkách na straně zaměstnavatele - vliv pracovní neschopnosti
- Výpočet platu při překážkách na straně zaměstnavatele - vliv pracovní neschopnosti
- Pracovní neschopnost, vliv na výši mzdy při překážkách na straně zaměstnavatele
- Překážka na straně zaměstnavatele - výpočet mzdy

1.2.2017 jsem převzala od zaměstnavatele, v rámci výpovědi k 30.4.2017 z organizačních důvodů a nadbytečnosti, oznámení o překážkách v práci na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel mně nebude přidělovat práci, a to od 1.2.2017 do 30.4.2017. Jaký plat nebo mzda mně bude náležet v měsících únor, březen, duben 2017? V dostupném Zákoníku práce jsem si vyhledala informaci, že v mém případě náleží mzda nebo plat ve výši průměrného výdělku… - § 208 Zákoníku práce. "Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v § 207, poskytne mu zaměstnavatel náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku..." Můžete mně poradit, jak je to v případě, kdy mám se zaměstnavatelem sjednanou smluvní měsíční mzdu, ne hodinovou, a navíc jsem byla v pracovní neschopnosti od 22.2.2016 do 31.1.2016. Bude mně v překážkách vyplacen můj smluvní měsíční plat, tak jak je zřejmě myšleno? V Zákoníku práce nebo mzdová účetní použije k výpočtu průměrný výdělek předpokládaný? Což je velmi nevýhodné, přicházím tak např. v únoru 2017 v hrubé mzdě o 3365 Kč. Moc Vám děkuji, Olga.

ODPOVĚĎ:
Podle § 208 odst. 1 zákoníku práce nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v § 207, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
V případě, že zaměstnanec v rozhodném období neodpracuje alespoň 21 dnů, použije se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek. Při zjišťování pravděpodobného výdělku vychází zaměstnavatel především z hrubé mzdy, které zaměstnanec v rozhodném období skutečně dosáhl. Není-li tento způsob zjištění pravděpodobného výdělku dostatečně přesný a objektivní, popř. pokud zaměstnanci nebyla v rozhodném období poskytována žádná mzda, vychází se z hrubé mzdy, kterou by zaměstnanec zřejmě dosáhl.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Příplatky ve státní správě - zaměstnanec není ve služebním poměru
- Finanční bonusy ve státní správě - zaměstnanec není ve služebním poměru

Dostala jsem pracovní nabídku na ministerstvu, avšak nejedná se o služební poměr dle služebního zákona, nýbrž o pracovní poměr dle Zákoníku práce na dobu určitou jako zástup za mateřskou dovolenou.
Mě by zajímalo, zda krom platu, který je dám tabulkou, mám nárok na další finanční prostředky, které jsou vypláceny pracovníkům ve služebním poměru, nebo zda po celou dobu práce bych měla nárok jen na „tabulkový plat“.
V případě, že by se mé osoby týkali i další finanční prostředky zajímalo by mě, na jaké bych měla nárok a v jaké výši. Simona

ODPOVĚĎ:
Zákon č. 234/2014 Sb. , o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, v podstatě neobsahuje žádné zvláštní nárokové finanční prostředky oproti zákoníku práce. Pokud budeme mluvit o nároku, nárok má zaměstnanec pouze na zákonem stanovené příplatky, např. příplatek za práci ve svátek, v noci apod. , a to ve výši stanovené zákoníkem práce. Zaměstnanci je dále možné přiznat osobní příplatek, odměny atd. Tyto finanční prostředky však nejsou nárokové a jejich přiznání a výše závisí na splnění podmínek stanovených zákonem a zaměstnavatelem.
Mezi zaměstnanci podle zákoníku práce a podle zákona o státní službě tedy není podstatný rozdíl (zákon o státní službě obsahuje jen "kosmetické" úpravy). Zároveň musí však zaměstnavatel zajistit, aby nedocházelo k diskriminaci v odměňování.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Samostudium a dovolená pedagogického pracovníka s částečným úvazkem
- Navýšení počtu dní samostudia pedagogického pracovníka s částečným úvazkem
- Zkrácený úvazek a samostudium, dovolená pedagogického pracovníka
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Zkrácený pracovní úvazek - pracovní doba
- Sloučení dnů u zkráceného pracovního úvazku
- Sloučení práce u zkráceného pracovního úvazku do 1 dne (součet hodin)

Samostudium a dovolená u pedagogických pracovníků. Je možné počet dní samostudia navýšit. Pracuji jako učitelka na střední škole na částečný úvazek - 0,6. Mám tedy dle úvazku kráceno samostudium i dovolenou, což by asi bylo v pořádku, kdybych měla rozvrh na 2,5, maximálně tři dny. Mám jej ale na dny čtyři, což znamená, že už nyní nemám žádné dny samostudia, o právě proběhlých jarních prázdninách jsem čerpala už dva dny nové dovolené. Výsledkem je, že zatímco kolegové s plným úvazkem budou o prázdninách doma, já budu muset některé dny, na které už mi dovolená nevyjde, chodit do práce. A s tím souvisí i další dotaz – v tyto dny by v práci kolegové s plným úvazkem měli strávit 6 hodin, já bych tuto dobu měla mít tedy zkrácenu, jestli tomu dobře rozumím, a tak mě tedy napadá poslední otázka, jestli je možné sdružit tyto dny třeba do jednoho.
Velmi děkuji za rady, Radana

ODPOVĚĎ:
Dle § 24 odst. 4 písm. b) zákona č. č. 563/2004 Sb. , o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a dle odstavce 7 tohoto paragrafu platí následující: „ K dalšímu vzdělávání uvedenému v odstavci 4 písm. b) pedagogickým pracovníkům přísluší volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody nebo účast pedagogického pracovníka na dalším vzdělávání podle odstavce 1 nebo 2; dobu čerpání volna určuje ředitel školy. Za dobu čerpání tohoto volna přísluší náhrada platu, která se rovná výši ušlého platu. Trvá-li pracovní poměr jen část školního roku, přísluší za každý měsíc trvání pracovního poměru jedna dvanáctina volna podle věty první. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah volna podle věty první. Nevyčerpané volno či jeho poměrná část bez dalších nároků zaniká. Volno podle věty první se pro pracovněprávní účely považuje za překážku v práci na straně zaměstnance. “
Krácení dnů samostudia i dovolené je tedy v souladu se zákonem.
Pokud jde o počet hodin odpracovaných během jednoho dne (jedné směny) je nutné domluvit se přímo se zaměstnavatel, neboť ten rozhoduje o rozvržení pracovní doby.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Zánik věcného břemene z důvodu nedodržení smlouvy o věcném břemeni
- Zánik služebnosti z důvodu nedodržení smlouvy o služebnosti

05/2008 jsem prodal za 1. korunu památkově chráněnou usedlost a v kupní smlouvě mám odstavec, že věcné břemeno na užívání pozemku kolem usedlosti zanikne v případě, že nový majitel bez mého souhlasu předá do užívání nebo pronájmu část nebo celou budovu třetí osobě. Nový majitel uzavřel výpůjčku s uměleckou školou, která začala objekt využívat, jak mám postupovat pokud s takovou výpůjčkou nesouhlasím?
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji zahájit se současným vlastníkem objektu jednání o zániku věcného břemene (jak jste si smluvně ujednali).
Dospějete-li se současným vlastníkem objektu ke shodě na tom, že podmínky pro zánik věcného břemene byly skutečně splněny, je nutné zachytit tuto shodu písemně, a to v dohodě o zániku věcného břemene. Tuto dohodu je následně zapotřebí předložit místně příslušnému katastrálnímu úřadu (spolu s návrhem na výmaz údaje o věcném břemeni z katastru nemovitostí).
Dle § 151p/1 Občanského zákoníku (za jehož účinnosti jste předmětnou smlouvu uzavřeli) platilo, že k zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni smlouvou je nutný vklad do katastru nemovitostí (obdobně je to zachyceno v § 1300/1 nyní platného občanského zákoníku).
Nebude-li dohoda se současným vlastníkem objektu možná, nezbude Vám, než se zrušení věcného břemene domáhat soudní cestou. Pro přípravu žaloby můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/ 

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Rekonstrukce domu přítele před manželstvím - jak zajistit vypořádání investice v případě rozvodu manželství nebo rozchodu?
- Rozchod, rozvod a vypořádání investic do bytu, domu jednoho z partnerů, manželů
- Rozchod, rozvod a vypořádání investic do nemovitosti jednoho z partnerů, manželů

Bude se rekonstruovat rodinný dům, který je psaný na přítele. Do rekonstrukce se počítá i s mými penězi, které budou použity. Příští rok se budeme brát. Zajímá mě jaký dokument bych měla s přítelem sepsat v případě, že bych byla nucena odejít. Máme syna a v případě odchodu bych byla ráda, aby se mi vložená částka vrátila. Děkuji za radu. Františka.

ODPOVĚĎ:
Úplně nejlepší pro Vás by bylo, kdyby Vám přítel část nemovitosti převedl do Vašeho vlastnictví - tedy převedl na Vás spoluvlastnický podíl. Pokud toto není možné, pak bych doporučovala sepsat u notáře předmanželskou smlouvu, kde bude tato skutečnost uvedena, tedy že v případě rozvodu Vám bude vyplacena určitá částka odpovídající investici do nemovitosti. Rozhodně doporučuji mít investici do nemovitosti pro případ sporu podloženou, tedy doklad o investici, doklady o zaplacení apod...

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Umístění drobné stavby u zdi souseda - může soused zakázat drobnou stavbu na hranici pozemků?
- Zakázání drobné stavby souseda - drobná stavba se opírá o zeď na hranici pozemků
- Drobná stavba na hranici pozemků opírající se o zeď souseda - může ji zakázat?
- Drobná stavba - je nutný souhlas souseda?
- Stavba altánu - je nutný souhlas souseda?
- Stavba krytého posezení - je nutný souhlas souseda?

Od cca 1913 měli majitelé,, A“ ve vlastnictví pozemek cca 80 x 30 m. Na jedné polovině měli vlastní samostatně stojící rodinný dům RD a klasickou vesnickou stodolu 6x19 m, které 1970 ubourali sedlovou střechu, udělali šikmou a z klasické stodoly (mezi sloupy vyplněné prkny) udělali,, stodolu“ plně vyzděnou s půdorysem 6x19m a výškou cca 3 m. Na druhé polovině pozemku byla zahrada. ,, Stodola“ tvořila (a stále tvoří) s touto zahradou svou delší stranou hranici pozemků.
10/2006 jsem koupil od majitelů,, A“ část pozemku (40x30), na kterém stál/stojí RD a,, stodola“. Zahradu (40x30 m) v 03/2007 koupil od,, A“ nynější soused (Kde řádně postavil 5/2008 samostatně stojící RD) Hranice pozemků je/a byla z části daná zdí mé,, stodoly“ (19 m) a zbytek (11 m) tvoří plot.
Nyní (03/2017) si soused začal stavět,, altán-kryté posezení“ - jak tvrdí. Dřevěná konstrukce, obitá deskami. Stavba malá do 25m2, atd. To vše je v pořádku. Ale, drobnou stavbu (dále DS) staví v bezprostřední blízkosti zdi mojí,, stodoly“, která je na mém pozemku a její vnější stěna tvoří hranici pozemků.
1. Mohu po něm požadovat (mám právo? ), aby drobnou stavbu DS umístil od mé,, stodoly“ alespoň tak daleko, abych mohl provádět v budoucnu případnou údržbu vnější zdi stodoly?
2. Co když toto odmítne a DS přes to postaví podél zdi mé,, stodoly“ tak, že mě zcela znemožní přístup k vnějšku zdi za účelem případné údržby. Jak postupovat v případě, že mám právo požadovat, aby stavbu postavil tak, aby mě její poloha umožnila případnou údržbu,, stodoly“ z vnějšku? (Postavit DS dál od zdi,, stodoly“ odmítá)
3. V případě, že postaví DS bezprostředně u zdi mé,, stodoly“ – má-li na to právo, a začne moje opadávající omítka činit škodu na jeho DS, jak budu moci tomu zabránit, když ke zdi z vnějšku nebudu mít přístup? To může nastat až taková absurdní situace, že budu muset jeho DS rozebrat, omítku opravit a znova mu DS postavit? To vše na vlastní náklady. Děkuji

ODPOVĚĎ:
Neboť Vámi položené otázky se navzájem značně prolínají, odpovím na ně souhrnně. Obecně se Vám nabízejí dvě varianty řešení (veřejnoprávní a soukromoprávní), z nichž si můžete vybrat, popř. postupovat oběma cestami současně.
Co se týče veřejnoprávní varianty, je nutné si v první řadě uvědomit, že k tomu, aby určitá stavba mohla být realizována ve "volném režimu" (tedy bez jakéhokoli přivolení stavebního úřadu), zdaleka nepostačuje velikost zastavěné plochy této stavby do 25 m2.

Konkrétně dle § 79/2 písm. o) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona platí, že ve "volném režimu" (tedy bez jakéhokoli přivolení stavebního úřadu) je možné realizovat stavbu, která:
- má zastavěnou plochu do 25 m2,
- je do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m,
- se nachází na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci a souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci,
- neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin,
- není jaderným zařízením nebo stavbou pro podnikatelskou činnost,
- je v souladu s územně plánovací dokumentací,
- plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
- je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m.

Všechny shora uvedené podmínky musí být splněny současně, není-li některá z těchto podmínek splněna, nemůže být stavba realizována ve "volném režimu" a bude zapotřebí získat příslušné přivolení stavebního úřadu.
Pokud Váš soused realizuje stavbu altánu blíže než 2 m od zdi Vaší stodoly (tedy od hranice pozemků), nesplnil jednu ze shora uvedených podmínek (dle poslední odrážky). V takovém případě byl Váš soused povinen získat od stavebního úřadu nejdříve územní souhlas (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 1. stavebního zákona).
Jednou z podmínek pro vydání územního souhlasu je i předložení písemných souhlasů sousedů (má-li být stavební záměr realizován blíže než 2 m od hranic pozemků), jak vyplývá z § 96/3 písm. d) stavebního zákona.
V první řadě Vám tedy doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad s podnětem k prošetření oprávněnosti sousedovy stavební činnosti. Dospěje-li stavební úřad k názoru, že Váš soused realizuje svůj stavební záměr v rozporu se stavebním zákonem (tedy bez vydání územního souhlasu), bude oprávněn Vašemu sousedovi pokračování ve stavbě zakázat. Následně by měl stavební úřad zahájit řízení o odstranění stavby (§ 129 stavebního zákona), v jehož rámci umožní Vašemu sousedovi požádat o dodatečné povolení stavby (tzv. legalizaci černé stavby).
Tolik k veřejnoprávní variantě řešení. Výhodou tohoto postupu je jeho rychlost a nenákladnost (veškeré kroky budou činěny stavebním úřadem z úřední povinnosti, nebudete tedy muset nic hradit).

Co se týče soukromoprávní varianty řešení, je nutné vycházet z:
- § 1020 občanského zákoníku, dle něhož platí, že má-li pro to vlastník pozemku (zde Vy) rozumný důvod (který v každém případě máte), může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků;
- § 1004 občanského zákoníku, dle něhož platí, že je-li držitel (zde Vy) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby; dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla.

Na svého souseda se proto můžete obrátit s písemnou výzvou k zastavení stavebních prací (a to s poukazem na shora uvedená ustanovení občanského zákoníku), přičemž jeden podepsaný stejnopis dopisu si ponechte (druhý doručte sousedovi osobně za přítomnosti svědka či poštou, a to doporučeně s dodejkou).
Nebude-li soused ochoten k dohodě, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. V takovém případě bude možné, abyste soud požádal o vydání předběžného opatření (§ 74 a násl. Občanského soudního řádu), jehož prostřednictvím soud sousedovi zakáže pokračovat ve stavbě až do doby, kdy o Vaší žalobě rozhodne (§ 76/1 písm. e) Občanského soudního řádu). Pro přípravu návrhu na vydání předběžného opatření a pro přípravu žaloby (popř. i předcházejícího dopisu) můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Vůči Vašemu sousedovi můžete samozřejmě uplatnit i obě varianty současně, tzn. podat podnět ke stavebnímu úřadu a zároveň se obrátit na soud s návrhem na vydání předběžného opatření a s žalobou.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Automechanik popírá opravy auta, jeho zásahy způsobily škody na autě (objednatel nemá doklad o objednávce opravy ani fakturu)

- Vymáhání škody po automechanikovi - oprava způsobila poškození motoru
- Škoda způsobená opravou auta automechanikem - vymáhání náhrady škody
- Automechanik popřel opravu auta - jak dokázat že opravu udělal? (objednatel nemá doklady o opravě)

2015 jsem si pořídila ojeté auto Renault Espace. Můj kamarád AUTOMECHANIK, se mi nabídl, že se mi o auto postará. A jak už to bývá mezi kamarády, tak jsem po něm žádné faktury za práci, nebo za použitý materiál nechtěla. Vždycky jsem mu dávala peníze „na ruku“. Konkrétně se teď jedná o to, že mám poznamenané jen ve svém deníku, že mi v roce 2015, tedy ihned po koupi dělal nové rozvody na autě, za čež si řekl, kolem 10.000 Kč. (pamatuji si to, jako by to bylo včera (15.03.2017) (13.03.2017) (13.03.2017) (13.03.2017), když mi říkal, že rozvody udělá, a že čeká na nějaký speciální klíč na renault). V první polovině března 2017 přítel jel s autem a náhle přestalo jet. Odtáhli jsme ho tedy do nejbližšího autoservisu, kde nám sdělili, že se potkaly rozvody a že pokud rozdělají hlavu a budou tam i vstřiky a všechno rozbité, tak je auto na odpis. A také to, že rozvody mají vydržet kolem cca 100.000 najetých kilometrů. Najeli jsme stěží 30.000 Km. Volali jsme to tedy tomu „kamarádovi“, který nám celou situaci zapřel s tím, že rozvody nám nedělal, a jestliže nemáme fakturu od něj za práci a za materiál, že se s námi nebude bavit. Toto bohužel nebyla ojedinělá situace. Ještě před těmi rozvody, se nám také vylomilo kolo, to samozřejmě taky zapřel, že by nám něco měnil, opět nám bylo v servisu sděleno, že na kola nikdo léta nesáhl. A takových věci bylo více. Na všechno máme nyní papír od jiného autoservisu, který po něm ty napáchané škody opravoval.
No ve zkratce, platili jsme mu za „materiál a práci“, kterou vlastně na tom autě nikdy neudělal. Nejhorší na tom je, že za všechny opravy u jiného autoservisu jsme dali už přes 60.000 Kč. A teď nyní jen za nové rozvody budou chtít dalších 13.000 Kč plus ještě to, až dnes (14.03.2017) rozdělají hlavu.
Můžete mi poradit, co v této situaci dělat? S „kamarádem“ se po dobrém domluvit nejde, ale přeci mu to takhle nemůže projít? Opravdu jsme do toho auta nasypali už tolik peněz, a to jen kvůli němu a jeho „opravám/neopravám“. Předem děkuji za radu, Petra

ODPOVĚĎ:
Pro uplatnění reklamace za nekvalitně provedenou opravu, resp. v tomto případě za vůbec neprovedenou, není nutné dokládat podnikateli fakturu. Budete však muset jiným způsobem prokázat, že měl Váš známý automobil opravit. Typicky by se mohlo jednat o výpis z účtu, záznam v servisní knížce, emailovou komunikaci apod. Nicméně předpokládám, že žádné z takových listin nemáte k dispozici. V podstatě je tedy možné "opravy" prokázat pouze svědeckými výpověďmi. Je na Vás, abyste posoudila, zda jste schopna provádění oprav automobilu prokázat, či nikoli.
Pokud tedy prokážete, že Váš známý automobil opravoval, bude možné po něm požadovat vedle vrácení peněz také náklady na opravy, které vznikly v souvislosti s neopravením automobilu.
Za této situace doporučuji zaslat písemnou předžalobní výzvu, ve které budete požadovat vrácení zaplacených peněz a rovněž náklady na nové opravy v důsledku neopravení automobilu s tím, že jste provádění oprav schopna prokázat. Následně doporučuji zahájit mimosoudní řešení sporu u České obchodní inspekce, které je zdarma. Řízení je možné zahájit na této webové adrese:
https://adr.coi.cz/cs
Toto řízení bohužel není pro podnikatele závazné a pokud by dobrovolně požadovanou částku nevrátil, bude jedinou možností podat žalobu k soudu.
Podání žaloby však doporučuji konzultovat s advokátem, neboť vzhledem k nedostatku důkazů je zde velké riziko neúspěchu žaloby, což by pro Vás znamenalo úhradu nákladů soudního řízení.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Vymáhání pohyblivé složky mzdy
- Nárok na pohyblivou složku mzdy
- Pohyblivá složka mzdy v pracovní smlouvě - vymáhání zaměstnancem

28.2.2017 mi byl ukončen pracovní poměr ve zkušební době. U zaměstnavatele jsem zažádal o proplacení nevyužité dovolené. Dovolenou k dnešnímu dni (13.3.2017) vyplatil, ale aby neprodělal, bez udání důvodu mi srazil pohyblivou část mzdy ve výši 4 000 Kč a vyplatil pouze pevnou část hrubé měsíční mzdy. Ve smlouvě mám uvedeno, že pohyblivá část bude vyplacena plní-li zaměstnanec řádně svěřené úkoly v požadovaném rozsahu a kvalitě, což jsem samozřejmě plnil a za daných okolností je jasné, že mi mzdu srazil zcela účelově. Mám nějakou možnost se proti tomuto rozhodnutí bránit? Děkuji, Tadeáš

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda pohyblivá část byla stržena z výplaty za odpracované směny. Pokud ano, v takovém případě je možné obrátit se na místně příslušný inspektorát práce, popř. podat žalobu.
V případě, že se snížená částka týkala náhrady za dovolenou, je nutné uvést, že v tomto případě se nejedná o mzdu, ale o její náhradu. Při jejím výpočtu se vychází z průměrného výdělku za kalendářní čtvrtletí, které předchází čtvrtletí, ve kterém čerpáte dovolenou (tedy jedete-li na dovolenou v květnu, počítá se s výdělkem z ledna až března, o náhradě mzdy v září rozhodují výdělky z dubna až června a podobně). Průměrným výdělkem se tu rozumí hrubá mzda za tyto tři měsíce dělená počtem odpracovaných hodin.
V případě, že jste neodpracoval 21 dní, bude se pro výpočet používat tzv. pravděpodobný výdělek. Při zjišťování pravděpodobného výdělku vychází zaměstnavatel především z hrubé mzdy, které zaměstnanec v rozhodném období skutečně dosáhl. Není-li tento způsob zjištění pravděpodobného výdělku dostatečně přesný a objektivní, vychází se z hrubé mzdy, kterou by zaměstnanec zřejmě dosáhl.
Pokud pomocí těchto výpočtů zjistíte, že Vám nebyla vyplacena celá částka náhrady za dovolenou, můžete se opět obrátit na místně příslušný inspektorát práce, popř. na soud.
Na závěr je nutné dodat, že dovolenkový průměr bývá obvykle uveden na výplatní pásce.

__

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Promlčení lhůta pro vymáhání náhrady škody zaměstnavatelem
- Lhůta na vymáhání škody po zaměstnanci (autohavárie)
- Do kdy může zaměstnavatel vymáhat škodu po zaměstnanci (autohavárie)
- Promlčení škody způsobené zaměstnancem - autohavárie zaměstnance

02/2013 jsem na náledí při havárii bohužel zničil firemní auto (Octavie k odpisu, zbytek leasingu zaplatil člověk, který vrak odkoupil, já jsem vyvázl bez zranění). Majitel firmy mi chtěl předepsat škodu k náhradě (myslím, že to je podle zákona 4,5 násobek platu). Existuje nějaká promlčecí lhůta nebo zda by mohl ještě nyní tuto škodu po mě vymáhat. Děkuji, Zdeněk.

ODPOVĚĎ:
Podle § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, je obecná promlčecí lhůta 3 roky ode dne, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. Jedná se o tzv. subjektivní lhůtu. V případě, že s Vámi zaměstnavatel výši náhrady škody projednal a vy jste podepsal uznání škody, je promlčecí lhůta 10 let.
__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Ivenstice do nemovitosti jen jedním ze spolumajitelů a darování podílu - jak získat kompenzaci za navýšení ceny nemovitosti?
- Navýšení ceny nemovitosti rekonstrukcí jedním ze spolumajitelů - neinvestující spoluvlastník daroval podíl, jak získat kompenzaci?

Manžel vlastní se svoji matkou zemědělskou usedlost, kde všichni žijeme. Podíly 50%, 50%. K tomuto rozdělení došlo po smrti manželova otce, který zemřel 1987, manželova sestra se tehdy dědictví zřekla. Od začátku soužití jsme se o nemovitost starali a značně do ní investovali, tchýně nás ujišťovala, že si svůj podíl nechává pouze pro jistotu, ale že jednou bude dům náš. 2012-2017 kdy se zhoršil její zdravotní stav, k ní dcera dojíždí a pečuje o její domácnost (uklidí, přiveze nákup a vyprané prádlo). O nemovitost jako takovou se nestarají. Tchýně začala prohlašovat, že svoji polovinu daruje dceři, protože se o ni stará a ještě nic nedostala. Manžel již nabídli své matce odkup jejího podílu, ovšem při zohlednění našich investic do domu. Matka by prodala, ovšem pouze za odhadní cenu celé poloviny, což považujeme za nespravedlivé. Jak můžeme uplatnit nárok na náhradu za investice do nemovitosti a jeho údržbu, popřípadě, jak tchýni (potažmo její dceru) donutit, aby se na údržbě podílely. Děkuji za Váš čas, Leona.

ODPOVĚĎ:
Nárok na náhradu investic i podíl na údržbě byste bohužel museli řešit soudně, pokud se vám nepodaří se domluvit. Doporučovala bych co nejdřív vyřešit spoluvlastnictví, jelikož pokud už problémy nastaly, budou se pravděpodobně prohlubovat. V případě vypořádání spoluvlastnictví byste mohli požadovat přikázání matčina podílu do svého vlastnictví za náhradu, přičemž tato náhrada by byla stanovena tržní cenou po odpočtu investic - pokud je ovšem můžete skutečně prokázat.

__

OBČAN-NÁJMY
- Pronájem nemovitosti agentuře bez souhlasu všech spoluvlastníků - platnost smlouvy
- Pronájem nemovitosti agentuře bez souhlasu všech spolumajitelů - platnost smlouvy
- Pronájem nemovitosti agentuře jedním spoluvlastníkem bez souhlasu ostatních spolumajitelů - platnost smlouvy
- Pronájem nemovitosti agentuře jedním spolumajitelem bez souhlasu ostatních spolumajitelů - platnost smlouvy
- Platnost nájemní smlouvy podepsané jen jedním ze spoluvlastníků
- Platnost nájemní smlouvy podepsané jen jedním ze spolumajitelů
- Může jeden spolumajitel uzavřít nájemní smlouvu s nájemníkem?
- Může jeden spoluvlastník uzavřít nájemní smlouvu s nájemníkem?
- Je nutný podpis všech spolumajitelů na nájemní smlouvě s nájemcem, nájemníkem?
- Je nutný podpis všech spoluvlastníků na nájemní smlouvě s nájemcem, nájemníkem?
- Nájemní smlouva bez podpisů všech spolumajitelů - platnost smlouvy
- Nájemní smlouva bez podpisů všech spoluvlastníků - platnost smlouvy

Jsem 50% spoluvlastníkem nemovitosti, která slouží k pronájmu. Původně jsem jí vlastnila s manželem, od r. 2015 je nemovitost v podílovém spoluvlastnictví (já a bývalý manžel).
Druhý spoluvlastník se v podstatě sám chopil správy s tímto majetkem, měsíčně mi zasílá vyúčtování a vyplácí polovinu ze zisku z pronájmu po odečtení všech nákladů. Sám si za správu stanovil měsíčně částku 5000 Kč, která se zahrnuje do nákladů, tj. já z ní platím 2500 Kč.
Jakožto správce domluvil v dané nemovitosti pronájem prostor s pracovní agenturou a uzavřel s ní smlouvu. Můj podpis na smlouvě chybí. Když jsem toto vytkla spoluvlastníkovi, řekl že ho to nezajímá. Učinil tak bez předchozího projednání se mnou a bez mého souhlasu.
Nemovitost slouží k pronájmu jak jsem psala, jedná se o rodinný dům a příjmy se zdaňují jako příjmy v pronájmu, v podstatě ale funguje jako ubytovna, tj. pronajímají se jednotlivá lůžka. U této smlouvy s agenturou není nijak vymezeno, kterou část vlastně firmě pronajal, pouze jedna bytová jednotka je vymezena a dále jen m2 bez bližšího určení, přitom všechny pokoje mají svoje čísla, rovněž je tam uvedena pouze cena 3600 Kč za měsíc (není ale ve smlouvě napsáno, že se jedná o cenu za jedno lůžko, tj. cenu za osobu.), dále je ve smlouvě uvedeno, že budou vyúčtovány přeplatky a nedoplatky. Smlouvu zasílám v příloze.
Obvyklá cena u nás je 4000 Kč za osobu měsíčně s tím, že tato cena je konečná, žádné vyúčtování přeplatků a nedoplatku se nedělá.
Takto tam máme ubytováno cca. 10 osob. Zbytek z celkové kapacity obsadili pracovníci agentury. Agentura zaměstnance různě střídá, takže na pokoji se za jeden měsíc vymění více osob, někteří pak jedou na týden domů a potom se vrátí. Tohoto stavu nepřehlednosti začal spoluvlastník využívat tím, že do měsíčného vyúčtování napíše, že na 3-lůžkovém pokoji byli tito pracovníci jenom 14 dní v měsíci, zbytek dnů byl pokoj neobsazený. Bohužel není v mojich silách dohledat, jak to ve skutečnosti bylo, s výpovědí ostatních ubytovaných ale jasně plyne, že spoluvlastník ve vyúčtování lže, aby ponížil příjmy. Když jsem zjistila, že např. 1 pokoj je prázný, zdělil mi, že odjeli domu a vrátí se za dva dni, a není pokoj možné nikomu pronajmout, protože jim drží místo. Nabízela jsem mu totiž, že vím o firmě, která by pokoj ihned a dlouhodobě obsadila. Rozhodně s tímto nesouhlasil, což nechápu, protože by to pro nás pro oba bylo výhodnější. Prý se mu do toho nemám starat a hotovo.
S agenturou se mu podařilo domluvit to, že se mnou v žádném případě nekomunikují (nereagují ani na dopisy). Nemám teda žádnou možnost nějakým spůsobem dohledat, jak je to vůbec s placením a jestli teda ve skutečnosti agentura platí měsíčnou částku za lůžko anebo platí jenom za skutečně odbydlené dni (přitom ve smlouvě, byť dle mého názoru neplatné, není toto nikde uvedeno) Pokud by tomu tak bylo, tak považuji jednání spoluvlastníka za špatné, protože situace v našem městě je taková, že není problém obsadit nemovitost pracovníky, naopak obvyklé je, že agentura si pronajme lůžka na celý měsíc, většinou celý pokoj, zaplatí předem na měsíc a obsazenost si reguluje sama, pokud na pokoji vymění napr. jednoho pracovníka jiným, je to zcela její věc, nás maximálně požádají o nové ložní prádlo. Jedinou podmínkou je, že nesmí obsadit pokoj více osobami, než kolik je tam lůžek. U smluvené agentury se bohužel dělo i toto, sama jsem zjistila při námatkové kontrole, že dva lidi, byť manželé spali na jedné posteli, což považuji za nelidské a nenormální.
U výše zmiňované agentury tak ale dle vyúčtovnáni není, byť ve smlouvě je stanovena cena 3600Kč za měsíc. Proto je tento pronájem značně nevýhodný a já jsem se pokusila i za přivolání policie ČR o to, aby tato agentura nemovitost vyklidila a odešla. Po přivolání policie byla příslušníkům předložena spoluvlastníkem smlouva a tak mi bylo řečeno od policie, že tento problém mám řešit u soudu formou občanskoprávného sporu. A tak tam pracovníci dále bydlí a já jsem bezmocná.
Vrcholem všeho bylo, že v květnu loňského roku přišlo vyúčtovnání a jenom nedoplatek za vodu byl ve výši 80 000Kč. Tuto položku spoluvlastník rozúčtoval polovinou mezi mně a sebe. Když jsem ho upozornila na to, že ve smlouvě, kterou mi předložil je jasně napsáno, že nedoplatky a přeplatky budou vůči agentuře vyúčtovány a dále jsem ho upozornila na to, že nemovitost pronajal za značně nevýhodných podmínek s ohledem na obvyklou cenu kterou se řídíme již několik let, odbil mě s tím, že se nemám do toho starat a že už domluvil s agenturou, že budou platit od května 4000Kč, tak jako ostatní ubytovaní. Ohledně nedoplatku mi přislíbil, že ho agentuře vyúčtuje a peníze mi pak doplatí. Jenomže od května se nic neděje a spoluvlastník mi dále tvrdí, že agentura platí za noc a osobu 130Kč, tj. pokud nějaká postel není několik dní obsazena, nic se za to neúčtuje.
Takže jako spoluvlastník, který se fakticky (bez jaké koliv dohody) chopil zprávy mně značně poškozuje a odmítá pronajmout volné místa jiné agentuře, která je ochotna platit měsíční paušál. Co můžu v daném případě dělat? Můžu se nějak bránit proti tomu že mi vznikla jeho jednáním značná finanční škoda? To že lže při vyúčtování jen těžko prokážu protože majitel této pochybné agentury mu jde tzv. na ruku, sama jsem byla svědkem předání nějaké zálohy (byla jsem zrovna přítomna v nemovitosti, kde došlo na dvoře k předání pěněz), tuto zálohu dostal do ruky, nevím kolik to bylo a rozhodně nevystavil žádný doklad.
Takže podvod mu jen stěží prokážu. Napadá mně všechno možné, např. porušování povinnosti při zprávě cizího majetku, opomenutí povinností "dobrého hospodáře" atd. Prosím o radu, jak se domoci svých práv, tento stav trvá již od r. 2015 a já jsem přišla za tu dobu o nemalé peníze, byť je situace u nás ve městě taková, že ubytování pro pracovníky zoufale chybí a není problém pronajmout za tímto účelem jakoukoliv nemovitost a mít jí po celý rok plně obsazenou.
Zmiňovanou smlouvu naleznete v příloze tohoto emailu. Děkuji za Vaši radu a pomoc. Lenka

ODPOVĚĎ:
Především je nutno uvést, že jakákoliv smlouva, kterou uzavřel druhý spoluvlastník bez Vašeho souhlasu jako druhého spoluvlastníka je neplatná. V nepřehledném jednání druhého spoluvlastníka se asi nezorientuje nikdo, doporučovala bych požádat o kontrolu jeho smluv a účetnictví Finanční úřad a Živnostenský úřad a dále podat žalobu o vyklizení z důvodu neplatné nájemní smlouvy. Bohužel neustálým sporům se spoluvlastníkem se asi nevyhnete i do budoucna a proto zvažte, zda by nestálo za to vypořádat si spoluvlastnictví tak, abyste byla druhým spoluvlastníkem vyplacena nebo abyste vy vyplatila jej a budovu si ponechala, aby se tedy ve výsledku budova stala výlučným vlastnictvím jednoho z vás. Tím byste se zbavila opakovaných problémů se spoluvlastníkem.

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Jak omezit styk, setkávání dítěte s rodičem na žádost oprávněného rodiče
- Omezení styku s dítětem soudně na žádost oprávněného rodiče (otce dítěte)
- Omezení setkávání dítěte s rodičem soudně na žádost oprávněného rodiče (otce)
- Omezení styku s dítětem z důvodu věku dítěte - soud, soudní řízení
- Omezení setkávání s dítětem z důvodu věku dítěte - soud, soudní řízení

Žiji ve společné domácnosti s manželkou a 2letým dítětem. 03/2016 se mi narodilo nemanželské dítě, s jeho matkou jsme uzavřel dohodu o výchově a výživě dítěte. Nemůžeme se ale shodnout na frekvenci a délce trvání návštěv. V dohodě se píše doslovně toto:
"Otec má právo se s nezletilým dítětem vídat a navštěvovat vždy na základě dohody s matkou, nejméně ale každý sudý týden od pátku do neděle a 14 dní v průběhu měsíce července nebo srpna."
Matka si na základě toho představuje, že mi dítě každý druhý pátek předá a budu jej mít do neděle. Problém je ale v tom, že na mě dítě není zvyklé a je příliš malé na to, abych jej měl celý víkend. Navíc chci udržet své manželství a ani manželka není tomuto nakloněna. Chtěl bych aby soud tuto dohodu upravil například na vymezené dny v měsíci, kdy budu mít dítě například odpoledne a pak bych jej matce vrátil. Dokážu si představit, že v budoucnu až bude větší a bude na mě více zvyklé si jej vezmu občas i na celý víkend. Chtěl bych se s Vámi poradit, jak postupovat, případně jestli pokud už máme podepsanou takto znějící dohodu, je v právu matka dítěte a já budu muset dodržovat rozsah styku tak jak je zmíněn v dohodě. Děkuji. Ivan

ODPOVĚĎ:
Pokud se na délce a frekvenci styku s dítětem dohodnete, stačí uzavřít písemnou dohodu bez nutnosti schválení této dohody soudem. Jestliže jste již uzavřel (podepsal) dohodu s výše uvedenou úpravou styku, měl byste tuto dohodu nyní dodržovat. Otázkou je, jakým způsobem se k tomu postaví druhá strana, pokud tak činit nebudete. Styk s dítětem je totiž Vaše právo, nikoliv povinnost. Chápu ale i druhou stranu (matku dítěte), která si chce od péče o dítě alespoň občas odpočinout, a proto požaduje, abyste o dítě pečoval každý druhý víkend. Pokud Vám takto upravený styk s dítětem nevyhovuje, pokuste se s matkou dítěte dohodnout na jiné úpravě styku, která bude přijatelná pro obě strany. Jestliže dohoda s matkou dítěte nebude možná, můžete k okresnímu soudu v místě bydliště dítěte podat návrh na úpravu styku s dítětem. Do návrhu popište, jak je vyřešena současná úprava styku, proč Vám nevyhovuje a jakým způsobem byste si styk s dítětem představoval. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Do doby soudního rozhodnutí byste ale měl respektovat současnou dohodu, kterou jste uzavřel s matkou dítěte. Jak již bylo uvedeno, otázkou zůstává, jak by matka dítěte reagovala, kdybyste se rozhodl dohodu opakovaně nedodržet.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Velmi krátká lhůta na nahlédnutí do spisu a možnost vyjádření k rozhodnutí správního orgánu
- Od kdy běží lhůta na vyjádření se k rozhodnutí správního orgánu - od převzetí dopisu nebo od data vystavení dopisu orgánu?
- Lhůta na vyjádření správnímu orgánu - započítává se víkend?
- Lhůta na vyjádření správnímu orgánu - započítává se sobota a neděle?
- Lhůta na nahlédnutí do správního spisu - započítává se víkend?
- Lhůta na nahlédnutí do správního spisu orgánu - započítává se sobota a neděle?

Správní orgán mi doručil zásilku a dal lhůtu 5 dnů od jejího převzetí zásilky k možnosti nahlédnout do spisu a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Zároveň uvedl úřední hodiny (Po. , Stř.) kdy je možné toto učinit. V pondělí po zaměstnání jsem zásilku převzal a tento úkon nemohl stihnout, ve středu taktéž - byl v zaměstnání do večera. Pokusím se to stihnout příští pondělí to je po 7 dnech vč. tomu předešlé soboty a neděle. Jsou tyto víkendové dny ve výluce uvedené lhůty a bude to ještě včas k seznámení a adekvátnímu vyjádření. Je mi takto stanovená krátká lhůta, a ještě omezená úředními hodinami právně v pořádku? Děkuji. Filip

ODPOVĚĎ:
Jestliže jste převzal zásilku v pondělí, počítá se lhůta 5 dnů od úterý. Poslední den lhůty tak připadá na sobotu, přičemž platí, že připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den. V souladu s tímto pravidlem tak konec lhůty uplyne v následující pondělí.
Co se týká délky lhůt: Pro nahlížení do spisu není zákonem stanovena žádná lhůta, takže platí obecné pravidlo, kdy tuto lhůtu určuje správní orgán a lhůta musí být přiměřená. Určením lhůty nesmí být ohrožen účel řízení ani porušena rovnost účastníků. Takto určenou lhůtu daným správním orgánem může tento orgán na žádost účastníka (Vás) přiměřeně prodloužit. Je zde tedy možnost požádat o prodloužení lhůty.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Lhůta na odpověď od odboru dopravy příslušného magistrátu
- Do kdy musí magistrát odpovědět na podnět občana (návrh na úpravu dopravní situace)
- Do kdy musí magistrát odpovědět na podnět občana (návrh novou dopravní značku)

Podal jsem návrh na úpravu dopravní situace (novou dopravní značku), protože při úpravě křižovatky v Prostějově odbor dopravy "zapomněl" na jistou věc, na kterou jsem je upozornil. Současně jsem požádal, aby mne odbor dopravy vyrozumněl písemně, zda sjedná nápravu či jaký na to má názor. Nevím zda je odbor dopravy Prostějov povinen mi odpovědět do 1 měsíce nebo nikoliv, ale už i v minulosti (před několika lety) se mi stalo, že stejný úřad reagoval až s velkým časovým odstupem na můj druhý dopis. Rád bych se zeptal, zda je lhůta na reakci 1 měsíc nebo nikoliv. A dále bych se zeptal, kdo je nadřízeným orgánem odboru dopravy v Prostějově - zda olomoucký kraj či nějaký jiný orgán.
Děkuji. Bořivoj

ODPOVĚĎ:
V zákoně č. 361/2000 Sb. povinnost vyrozumění nenaleznete, nicméně se použije podpůrně správní řád, a ten tuto povinnost zakotvuje následovně (§ 42 správního řádu):
Správní orgán je povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. Pokud o to ten, kdo podal podnět, požádá, je správní orgán povinen sdělit mu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu.
Výše uvedené ustanovení zakotvuje povinnost vyrozumění za situace, kdy je možné zahájit řízení z moci úřední (tedy ex offo, na podnět). Za této situace záleží především, o jakou komunikaci a dopravní úpravu se jedná, jelikož zákon č. 361/2000 Sb. předvídá řízení, která lze zahájit z moci úřední, i řízení, která lze zahájit pouze na návrh příslušné osoby.
Pokud by se tedy v tomto případě jednalo o řízení, které se nezahajuje výlučně na návrh příslušné osoby, je správní orgán povinen ve lhůtě 30 dnů vyrozumět.

__

FINANCE-DANĚ
- Zdanění odměn vedení spolku (zahrádkářský spolek)
- Odměna funkcionáři spolku - daně, zdanění (zahrádkářský spolek)
- Odměna vedení spolku - daně, zdanění (zahrádkářský spolek)

Jsme zahrádkářský spolek, máme IČO, nevykonáváme žádnou výdělečnou činnost, pouze vybíráme členské příspěvky a z nich 1x ročně odměňujeme částkou do 5.000 Kč jednotlivé funkcionáře. Je potřeba ze součtu odměn platit 15% daň finančnímu úřadu? Daňové přiznání nepodáváme. Děkuji Honza.

ODPOVĚĎ:
Odměna za výkon funkce podléhá dani z příjmů fyzických osob, zdravotnímu pojištění, a pokud je vyplacená částka v měsíci vyšší než 2500 Kč, tak i sociálnímu pojištění.
Spolek se musí registrovat na finanční úřad jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti, u zdravotních pojišťoven a příp. na ČSSZ.
Pokud funkcionáři podepíší Prohlášení poplatníka daně z příjmů, uplatníte slevu na dani, která pokryje vypočtenou daň. Pokud nepodepíší Prohlášení poplatníka, srazíte 15 % a odvedete finančnímu úřadu. Prohlášení poplatníka mohou mít podepsané pouze u jednoho zaměstnavatele současně. Do konce února následujícího roku, příp. do 20. března, pokud budete podávat elektronicky, podáte na finanční úřad vyúčtování daně ze závislé činnosti. Z odměny je spolek povinen odvést zdravotní pojištění a příp. sociální pojištění.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Dluh ze smlouvy o obchodním zastoupení - vymáhání dluhu
- Vymáhání výdělku ze smlouvy o obchodním zastoupení OSVČ s jinou firmou
- Zadržení věcí objednatele z důvodu nevyplacení odměny ze smlouvy o obchodním zastoupení

Jako obchodní ředitel společnosti mám uzavřenou smlouvu o obchodním zastoupení jako OSVČ, nejsem tudíž zaměstnanec. K 1.3.2013 ukončuji svoji činnost, ale společnost mi dluží za prosinec, leden a za pár dní i za únor nevyplacenou částku 90.000 Kč, kterou fakturuji za moji práci. Mám služební vůz, notebook a telefon. Můžu při mém odchodu některou z těchto věcí zadržet po dobu než mi společnost uhradí dluh nebo jak se mám zachovat, protože jednatelka dlužnou částku zadržuje úmyslně. Děkuji, Karel.

ODPOVĚĎ:
Zadržet některou z movitých věcí můžete podle § 1395 NOZ k zajištění splatného dluhu (tzn. k zajištění nevyplacené odměny). Jste však povinen jednatelku vyrozumět o zadržení konkrétní věci (věcí) a o důvodu tohoto zadržení, a to písemnou formou. Navrhuji tedy jednatelce napsat dopis, ve kterém ji sdělíte, že pokud Vám nevyplatí vyfakturovanou odměnu na základě uzavřené smlouvy, zadržíte některou z věcí (příp. všechny). Pokud by ani toto nepomohlo, nezbude Vám nic jiného než se vyplacení dlužné částky domáhat soudní cestou.

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Vyrovnání majetku při rozvodu - bankovní účet
- Vyrovnání majetku při rozvodu - družstevní byt
- Vyrovnání majetku při rozvodu - firma manželů
- Vyrovnání majetku při rozvodu - firemní zásoby (obchod manželů)
- Vyrovnání majetku při rozvodu - zásoby skladu obchodu manželů při podnikání

Jak postupovat v případě rozvodu manželství, které trvá 25 let. Jedná se mi, jak postupovat při rozdělení majetku, jelikož manžel mi sám nebude chtít
nic dát. Na účtě máme určitou sumu, v případě mého odchodu z manželství z důvodu nepřekonatelného odcizení, bych si polovinu převedla na můj účet. Mám na to nárok? Chodí mi tam moje výplata. Dále bydlíme spolu a byt je psán na oba manžele v družstevním vlastnictví. Byt je 3+1 s prodejní cenou 1.000 000 Kč, který nebudu dál užívat.
Manžel podniká od začátku našeho manželství v obchodě, který má tržní
hodnotu zásob v hodnotě 400.000 Kč. Mám nárok na polovinu z obchodu i z bytu? Když odejdu? Jak postupovat, abych nepřišla o to, co mi náleží. Nutno podotknout, že co se týče peněz, byla jsem vždy odkázána na to, co mi manžel na domácnost dá. Máme dvě zletilé děti ve věku 19 a 23 let, studující.
Děkuji, Zita

ODPOVĚĎ:
V případě, že se s manželem nedohodnete na vypořádání svého majetku, bude muset dojít k soudnímu vypořádání. Do té doby však nepřipadá v úvahu, že byste si část peněz převedla na svůj účet. Při vypořádání majetku platí zásada, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné. Pokud byl tedy družstevní byt ve společném jmění manželů, máte nárok na částku odpovídající polovině jeho hodnoty. Součástí společného jmění je dle § 709, odst. 2 NOZ zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Ve Vašem případě tedy budete mít nárok na polovinu zisku (tím je výnos po odečtení nákladů).

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Manžel zakazuje manželce úpravy nemovitosti ve vlastnictví manžela - lze se nějak bránit?
- Manžel zakazuje manželce úpravy bytu, domu ve vlastnictví manžela - lze se nějak bránit?
- Manželka zakazuje manželovi úpravy nemovitosti ve vlastnictví manželky - lze se nějak bránit?
- Manželka zakazuje manželovi úpravy bytu, domu ve vlastnictví manželky - lze se nějak bránit?

Bydlím 20 let s manželem v domě, který jsem celý vybavila a starám se o celou jeho domácnost ještě se dvěma našimi dětmi. Manžel mi zakazuje dělat jakékoliv zásahy na domě, podařilo se mi jen vyměnit okna, jinak mi zakázal pořídit si určitý druh zvířat, pes, ovce, povoleny mám jen morčata. Musím mít k tomuto svolení, tedy konkrétně k chovu zvířat a k opravám na jeho domě po tak dlouholetém manželství, jde o to, že mi jen stroze odpoví, "na vymýšlení blbostí jsi expert" a vůbec nehodlá o tom diskutovat, přestože se ho na to ptám slušně. Máme oba vysokoškolské vzdělání. Pokud je dům jeho, měla bych po rozvodu vůbec na něco nárok? nemám doklady ke všemu, jen k některému nábytku. Manžel se mnou nechce komunikovat ani o problémech dvou dospívajících synů, považuji to pro sebe jako psychickou újmu. Manžel zdědil polovinu nemovitosti v době manželství po matce a polovinu měl ve vlastnictví již před manželstvím. Děkuji, Marie

ODPOVĚĎ:
Pokud manžel zdědil polovinu nemovitostí v době manželství, patří do jeho výlučného vlastnictví, stejně jako ty, které měl ve výlučném vlastnictví již před manželstvím. Dle § 1012 NOZ má vlastník právo se svým vlastnictvím libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. V případě rozvodu byste měla právo na vypořádání tzv. investic, tzn. toho, co bylo ze společného majetku vynaloženo na výhradní majetek manžela (ve Vašem případě na nemovitosti manžela).

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Ochrana majetku v případě rozvodu manželství

Manžel (před sňatkem) dostal od rodičů domek, oba jsou uvedeni jako věcné břemeno, tedy služebnost. Já mám k dispozici hotovost, získanou dědictvím a spořením (před sňatkem) a hotovost ušetřenou z mého platu (během manželství). Přemýšlíme o variantě bydlení v manželově domku na němž vázne věcné břemeno a zakoupení vhodného bytu jeho rodičům. Mé zděděné a naspořené finanční prostředky (jak z doby před sňatkem tak z mého platu po sňatku) by byly použity částečně na koupi bytu (zbytek hypotéka) a částečně na rekonstrukci manželova domku. Prosím o doporučení jak by se dalo postupovat, aby byly mé investice v případě rozvodu chráněny vč. dalších budoucích investicí ze SJM ať už do manželova domku či bytu. Manžel navrhuje, aby byl byt můj nicméně na bytě by byla hypotéka (zřejmě na něj, já jsem aktuálně na rodičovské dovolené) a v bytě by žili jeho rodiče. Po dožití rodičů manžel navrhuje přepis domu i na mě či naše děti. Já bych se lépe cítila, kdybychom obě nemovitosti vlastnili na půl, ale nejsem si jistá možnostmi a ani tím, zda by bylo nutné se zavázat k péči o jeho rodiče i když mu plánuji pomáhat. Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
Nejprve bychom Vás rádi upozornili, že i Váš plat (či mzda), který Vám byl vyplacen během manželství, jsou součástí SJM. Vaše výhradní peníze jsou ty zděděné a ty naspořené z období před uzavřením manželství. Dle § 742 NOZ je každý z manželů při soudním vypořádání SJM povinen nahradit to, co bylo ze SJM vynaloženo na výhradní majetek. Pokud byste volila variantu s hypotékou, budete v ní uvedena jako spoludlužník, i když jste na rodičovské dovolené). Finální rozhodnutí závisí na Vás.

__

OBČAN-NÁJMY
- Výpověď nájmu nebytových prostor nájemníkem, nájemcem podle Občanského zákoníku
- Podmínky pro výpověď nájmu nebytových prostor nájemcem, nájemníkem
- Kdy je možné vypovědět nájemní smlouvu na nebytové prostory nájemníkem, nájemcem?
- Výpověď nájemní smlouvy na nebytové prostory nájemníkem, nájemcem - výpovědní lhůta
- Výpovědní lhůta - výpověď nájemní smlouvy nebytových prostor nájemníkem, nájemcem

Mám uzavřenou nájemní smlouvu na prostor k podnikání (nebytový prostor) na dobu určitou (doba trvání ještě 4 roky). Podle smlouvy ji lze vypovědět dříve pouze dohodou. Pronajímatel jako dohodu uznává jen, že najdu za sebe náhradu (nového nájemce), který za stejných podmínek smlouvu s ním uzavře. Nedaří se mi nikoho najít, respektivě vše končí vždy při jednání nový nájemce - pronajímatel. Je možné tuto smlouvu ukončit i jinak něž zmíněnou dohodou? Jak to provést? Děkuji, Ladislav.

ODPOVĚĎ:
Dle § 2308 NOZ lze nájem nebytového prostoru na dobu určitou vypovědět i před uplynutím ujednané doby ze 3 důvodů. Těmi jsou za prvé ztráta způsobilosti k vykonávané činnosti, za druhé najatý prostor přestal být z objektivních důvodů způsobilý k výkonu činnosti, k němuž byl určen a pronajímatel nezajistil odpovídající náhradní prostor a za třetí pokud pronajímatel hrubě porušuje své povinnosti. Pokud nesplňujete ani jeden z těchto důvodů, lze smlouvu ukončit pouze způsoby v ní uvedenými, tzn. dohodou.

__

PODNIKÁNÍ-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Herní web s možností nákupu kreditů, bodů (podobný Travian) - forma podnikání
- Herní web - všeobecné obchodní podmínky
- Odpovědnost provozovatele herního webu za škodu a újmu (herní portál podobný Travian)

Mám dotaz ohledně webových oprávnění. Hodlám spouštět web, na kterém poběží platforma podobná herním webům např. Travian apod. Lidé ode mne budou nakupovat kredity, se kterými budou na webu obchodovat. Takový web musí mít ale licenci na provozování. Tak mne zajímá co musím udělat, pravděpodobně založit živnost nebo společnost. A jakým způsobem uvést činnost. Dále takový web musí obsahovat obchodní podmínky, do kterých bych rád zakomponoval, že má společnost si vyhrazuje právo nijak neodpovídat za správnost údajů a zpracování. Nýbrž bude sloužit jen jako posudková komise která bude rozhodovat v případě nutnosti. Jak bych to do těch podmínek měl právně zapsat či vysvětlit. Popřípadě kdybych si chtěl know-how webu patentovat, jak postupovat. Děkuji, Jan

ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, že v takovém případě budeme muset založit živnost nebo společnost, abyste získal licenci na provozování webových stránek. Samozřejmě musíte mít na webových stránkách uvedeny i VOP. V tomto případě bychom Vám doporučili nechat si takové VOP sepsat právníkem či advokátem. V opačném případě byste se mohl velmi snadno dostat do problémů. Rovněž se domnívám, že celou věc byste měl od samého počátku řešit s advokátem a nikoli v bezplatné právní poradně. My Vám zde můžete poskytnout pouze obecné informace, ale není v našich silách vypracovávat VOP, ani jiné dokumenty.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Oprava cizí nemovitosti s příslibem zdědění - jak vymáhat ústní příslib bez závěti?
- Oprava cizí nemovitosti se slibem zdědění - jak vymáhat ústní slib (není závěť)
- Oprava cizího bytu, domu s příslibem zdědění - jak vymáhat ústní příslib bez závěti?
- Oprava cizího bytu, domu se slibem zdědění - jak vymáhat ústní slib (není závěť)
- Slib zdědění nemovitosti za její rekonstrukci, opravu - vymahatelnost slibu
- Rekonstrukce cizí nemovitosti s příslibem zdědění - jak vymáhat ústní příslib bez závěti?
- Rekonstrukce cizí nemovitosti se slibem zdědění - jak vymáhat ústní slib (není závěť)
- Rekonstrukce cizího bytu, domu s příslibem zdědění - jak vymáhat ústní příslib bez závěti?
- Rekonstrukce cizího bytu, domu se slibem zdědění - jak vymáhat ústní slib (není závěť)

V letech 1991 – 1993 uzavřel otec ústní dohodu se svou sestrou a jejím manželem, že opraví dům, který zakoupili. Na oplátku se tento dům stane po jejich smrti jeho majetkem. Děti manželé neměli. První zemřela jeho sestra, nyní její manžel. Závěť ani jiný způsob odkazu domu na otce se nenašel. Dědit bude neteř zesnulého (druhá neteř se dědictví vzdala). Lze se nějak domoci plnění ústní dohody, případně vymoci nějaký ekvivalent za odvedenou práci? Otec disponuje odhadem ceny domu v době koupě (cca 1991) a v roce 2000. Otec plnil v dobré víře, že manželé se postarají o právní stránku věci. Otec se o strýce osobně staral do posledních dní (trvalé bydliště vedlejší dům) – nákupy, odvoz k lékařům, ohřívání obědů atd. Strýc mu cca rok před smrtí ponechal klíče, aby se mohl do domu kdykoliv dostat.
Svědecké výpovědi jsem zatím zjistila jen v rodině. Osoba mimo rodinu, dávná přítelkyně manželů mi dnes (27.02.2017) telefonicky potvrdila, že si z hovorů pamatuje, že preferovali rodinu mého otce a vyjádřili se, že by dům směřovali "těm dvěma holčičkám" (sestra a já), paní si myslela, že se jedná o holčičky druhé sestry - ta však dvě holčičky neměla (tedy není to zcela přesné určení). Prý by si nepřáli, aby pozůstalost zdědili zákonné dědičky po strýci, dle paní se s touto rodinou tak nekontaktovali, nepreferovali ji. Paní si pamatuje, že otec jim pomáhal, pracoval na domě i na zahradě. Řekla mi jeho jméno i příjmení. (paní je zcela objektivní, s naší rodinou a rodinou dědiček se minimálně 20 let neviděla, nakontaktovala jsem ji přes vnučku přes facebook, bydlí daleko). Činnost na domě může otec prokázat svědeckými výpověďmi sousedů, členů rodiny i osob, které se na rekonstrukci domu částečně podíleli. Hlavní stavební činnost byla v roce 1992 a 1993, v posledních letech jen opravy drobných nefunkčních věcí - auto, čerpadlo, atd. + zajišťování péče o švagra. Děkuji, Miroslava

ODPOVĚĎ:
Notář při dědickém řízení bude vycházet pouze z písemných důkazů, tj. závěť, dědická smlouva apod. Pokud neexistují žádné písemné listiny o tom, jak bylo domluveno, že bude dědictví rozděleno, bude notář vycházet pouze ze zákona a zákonné dědické posloupnosti. Pokud byste se chtěli domáhat realizace ústní dohody, musela by k soudu být podána určovací žaloba a muselo by být prokázáno, že skutečně nějaká taková dohoda existovala. Osobně se ale domnívám, že ani takový postup nemá v daném případě šanci na úspěch. Doporučuji navštívit advokáta a detailně s ním věc probrat, nicméně skutečně mám za to, že v daném případě žádné řešení ve prospěch těch, kteří měli majetek dostat dle ústní dohody, nebude.

__

RODINA-SJM
- Jak dokázat že peníze nepatří do SJM
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědické řízení - jak dokázat které peníze nepatří do SJM?

V dědickém řízení po smrti manžela musím dokázat, že peníze na mém účtu v USD jsem nabyla před sňatkem. Jedná se o cca 5.000 USD, které mi zbyly z ročního pobytu v USA, kam jsem v r. 1991 odjela po vysoké škole nabýt zkušenosti jako aupair. Vrátila jsem se 1992 a dolary uložila do KB. 1998 jsem se vdala. 2010 jsem účet v KB zrušila a dolary převedla do ČSOB (toto mohu dokladovat). Tím, že jsem peníze převedla do jiné banky, jsem balík měsíčních papírových výpisů za 18 let vyhodila, nechala si pouze poslední výpis a potvrzení o převedení peněz do ČSOB.
2015 mi zemřel manžel a od té doby se vleče dědické řízení, v kterém manželovy děti z prvního manželství nejsou ochotné přistoupit na jakoukoliv dohodu.
Abych nemusela vyplácet podíl z mého dolarového účtu manželovým dětem, potřebovala bych alespoň jeden výpis z účtu před datem sňatku. Ten mi však KB není schopna z technických důvodů poskytnout, protože se k datům před r. 2000 nedostane. Nejstarší výpis, který mi byla schopna poskytnout, je z r. 2001 (dle zákona jsou banky povinny ukládat výpisy pouze 10 let… ).
Co teď? Jak mohu dokázat, že jsem si peníze vydělala dávno předtím, než jsem manžela vůbec poznala? Moje rodina a všichni mí kamarádi mohou samozřejmě dosvědčit, že jsem v USA pobývala a vydělávala si tam. Obstojí ale toto svědectví či písemné čestné prohlášení u notářky a před advokátem manželových dětí? Mj. manželova dcera to rovněž ví, ale zřejmě je naivní se domnívat, že by to potvrdila.
Děkuji za odpověď, Helena.

ODPOVĚĎ:
Zkuste navrhnout výslech svědků, kteří by Vám dané skutečnosti dosvědčili. Můžete navrhnout i výslech manželovy dcery - ta by mohla odmítnout svědčit jen v případě, že by svým svědectvím způsobila trestní stíhání sobě nebo osobě jí blízké. Měla by vypovídat pravdu a nic nezamlčovat, jinak jí hrozí trestní stíhání za trestný čin křivé výpovědi. Notář však pravděpodobně výslech svědků v řízení neprovede vzhledem k tomu, že dědické řízení je řízení nesporné. Pokud tedy vyvstanou mezi účastníky jakékoliv spory ohledně aktiv dědictví, postupuje notář podle ust. § 162 odst. 2 z. ř. s. („Neshodnou-li se dědici s pozůstalým manželem na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do společného jmění manželů, ke spornému majetku se nepřihlíží. “) nebo podle ust. § 172 odst. 2 z. ř. s. („Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží. “). Pokud se tedy neshodnete na vyřazení částky z dědického řízení, měl by notář postupovat tak, že částku 5.000 USD vyloučí z projednání pozůstalosti a vůbec k této částce nebude přihlížet.
Dědicové však poté mohou postupovat podle ust. § 189 odst. 1 z. ř. s. a podat žalobu mimo dědické řízení („Nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku zůstavitele, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou. “). V řízení o žalobě pak probíhá klasické dokazování a zde můžete navrhovat výslech svědků, jak jsem psala výše.

__

FINANCE-DANĚ
- Vedlejší příjmy zaměstnance - kdy se musí danit?
- Přivýdělek zaměstnance k HPP - kdy se musí danit?
- Přivýdělek zaměstnance k hlavnímu pracovnímu poměru - kdy se musí danit?
- Přívýdělek k hlavní práci - kde se už musí danit?
- Přívýdělek k pracovnímu poměru - kde se už musí danit?
- Přivýdělek k zaměstnání - kde se už musí zdanit?
- Zdanění přivýdělku k HPP - od kolika Kč?
- Zdanění přívýdělku (kapitálový příjem ze zahraničí)

Jak vysoký je limit vedlejšího příjmu pro zaměstnance, aby ho nemusel přiznávat a danit? Platí to i pro kapitálový příjem ze zahraničí? Děkuji, Čeněk

ODPOVĚĎ:
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob není povinen podat poplatník, který má příjmy pouze ze zaměstnání (dle § 6 Zákona o daních z příjmů) od jednoho nebo postupně od více zaměstnavatelů. Musí však mít podepsané prohlášení poplatníka u všech zaměstnavatelů. A současně nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6000 Kč. Příjmy z kapitálového majetku jsou příjmy dle § 8, limit se vztahuje tedy i na ně.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Nesouhlas původního majitele nemovitosti s výpůjčkou nemovitosti (původní majitel má věcné břemeno užívání)
- Nesouhlas původního majitele nemovitosti s výpůjčkou nemovitosti (původní majitel má služebnost užívání)

05/2008 jsem prodal za 1 Kč památkově chráněnou usedlost. V kupní smlouvě mám odstavec, že věcné břemeno na užívání pozemku kolem usedlosti zanikne v případě, že nový majitel bez mého souhlasu předá do užívání nebo pronájmu část nebo celou budovu třetí osobě. Nový majitel uzavřel výpůjčku s uměleckou školou, která začala objekt využívat. Jak mám postupovat pokud s takovou výpůjčkou nesouhlasím? Děkuji, Tomáš.

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu není zřejmé, ve vlastnictví koho je pozemek kolem usedlosti. Dle § 1301 NOZ spojením panující a služebné věci v jedné osobě služebnost (dříve věcné břemeno) nezaniká. Pokud tomu takto není (pozemek kolem usedlosti je někoho jiného, než Váš) a ve smlouvě jste souhlasil s tím, že věcné břemeno, zanikne s novým majitelem, těžko se lze teď proti tomu nějak bránit.

__

RŮZNÉ-STAVBA
- Kdy je půdní byt samostným bytem (kolaudace na "půdní vestavba, prostor pro bydlení v domě")
- Půdní vestavba, prostor pro bydlení v domě - jde o byt a je možné jej tak prodat?

2016 došlo k rozdělení prvorepublikového domu prohlášením vlastníka na bytové jednotky. Obytné podkroví bylo do katastru nemovitostí zapsáno jako samostatná bytová jednotka. Nyní jsme dohledali stavební povolení a následnou kolaudaci podkroví z roku 1994. Není zde přímo psáno, že vzniká byt, ale že se jedná o: “ půdní vestavbu, prostor pro bydlení v domě…“ a dále, že : “ V půdní vestavbě vznikne chodba, předsíň, pracovna, hobby místnost, koupelna, WC, půdní prostor. “ Od doby vzniku je tato vestavba užívána jako byt 1+1, kde místo pracovny je kuchyň. Byt má vlastní nezávislý přístup domovním schodištěm. Tuto vestavbu vlastníme a můj dotaz je, jestli se po právní stránce jedná o samostatný byt k bydlení a jestli jej lze takto prodat, aniž by byl kupující nějak klamán. Na katastr nemovitostí byl tento prostor bez problému zapsán jako bytová jednotka, katastr nezkoumal kolaudační rozhodnutí. Děkuji. Denis

ODPOVĚĎ:
V kupní smlouvě také daný byt definujete podle zápisu v katastru nemovitostí, tedy jako jednotku.

__

OBCHOD-PODNIKÁNÍ
- Obchodování s akciemi - příjmy a výdaje firmy, společnosti
- Příjmy a výdaje u obchodu s akciemi
- Příjmy a výdaje u akciového obchodníka

02/2016 zřízen účet u FIO banky pro obchodování s akciemi. Co vše uvést v daňovém přiznání jako výdaje a jako příjmy? Příklad:
1. vložil jsem na účet 200.000 Kč
2. nakoupil 1 lot titulu A za 80.000 Kč – výdaj
3. nakoupil 1 lot titulu B za 80.000 Kč – výdaj
4. za nákup zaplatil nějaké poplatky, řekněme 100 Kč – také výdaj?
5. přišla mi „čistá“ dividenda za titul A, řekněme 1000 Kč – předpokládám, že čistou dividendu již není nutné vykazovat jako příjem?
6. přišla mi „hrubá“ dividenda za titul B, řekněme 5000 Kč – předpokládám, že to je příjem podléhající zdanění
7. prodal jsem 1 lot titulu A za 120.000 Kč – příjem
8. prodal jsem 1 lot titulu B za 70.000 Kč – příjem
9. za prodej zaplatil nějaké poplatky, řekněme 100Kč – také výdaj?
10.znovu jsem nakoupil 1 lot titulu A za 90.000 Kč – mám to počítat do výdajů, když daný Lot doteď držím?
Další operace již v roce 2016 neproběhly. Mám počítat?:
Výdaje: 80 000 + 80 000 + 2x100 = 160 200, - Kč
Příjmy: 120 000 + 70 000 + 5 000 = 195 000, - Kč
Nebo mám do výpočtu zahrnout i Operaci 10. ?
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Příjmy z prodeje cenných papírů spadají do dílčího základu daně z příjmů dle § 10. K příjmu z prodeje cenných papírů si jako výdaj můžete uplatnit jeho nabývací cenu a výdaje související s uskutečněním jeho prodeje a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při jejich pořízení.
Ke každému cennému papíru, který jste prodal, si uplatníte jako výdaj jeho pořizovací cenu. Tedy k titulu A, který jste prodal za 120 000 Kč, si uplatníte pořizovací výdaj 80 000 Kč. V dílčím základu daně dle § 10 se nemůžete dostat do ztráty, tedy tento dílčí základ daně může být buď kladný nebo 0. U stejných druhů příjmů můžete zisk z jedné transakce započítat se ztrátou z jiné transakce. U cenných papírů, s nimiž obchodujete, si tedy můžete ztrátu z prodeje titulu B započítat se ziskem z prodeje titulu A. (jedná se o stejný druh příjmu)
Poplatky za prodej si jako výdaj můžete uplatnit a poplatky za jejich pořízení si také dle § 10 odst. 5 Zákona o daních z příjmů můžete uplatnit.
Dividendy se zdaňují dle § 8 Zákona o daních z příjmů. Dividendy od českých společností jsou zdaněny srážkovou daní 15 % a do přiznání je neuvádíte. Dividendy od zahraničních společností uvedete do přiznání k dani z příjmů. Buď je zdaníte, pokud nebyly ve státě zdroje zdaněny, nebo pokud byly ve státě zdroje zdaněny, provedete v souladu se smlouvou o zamezení dvojímu zdanění s daným státem jejich úplné vynětí či zápočet daně zaplacené v zahraničí na českou daň.
Výdaje na pořízené cenné papíry si můžete uplatnit až v okamžiku jejich prodeje. Transakci č. 10 tedy do výdajů zahrnout nemůžete.
Váš výpočet není správný. Dividendu 5000 Kč musíte zahrnout do dílčího základu daně dle § 8 a nemůžete si k ní uplatnit výdaje. Pokud je dividenda 1000 Kč od zahraniční společnosti, musíte ji také do přiznání zahrnout a provést zdanění dle údajů výše.
Ještě doplňuji, že příjem z prodeje cenných papírů je u fyzických osob osvobozen v případě, že úhrn příjmů z jejich převodu nepřevýší ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč, anebo pokud je prodej uskutečněn po 3 letech od jejich pořízení bez ohledu na prodejní cenu. Musíte si tedy vést podrobnou evidenci nakoupených a prodaných cenných papírů.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace vyměněného autoskla - prasklo po 2 měsících používání
- Jak reklamovat vyměněné čelní sklo auta - sklo prasklo krátce po výměně

16.11.2016 jsem nechal měnit u svého osobního vozu prasklé čelní sklo po 8 letech užívání. Po dvou měsících sklo prasklo od spodní strany řidiče od okraje, čímž bych vyloučil vnější zavinění odražením kamínku apod. Provedl jsem reklamaci v místě výměny (neautorizovaný servis). Majitel odmítal převzít odpovědnost s výmluvami na kroucení karoserie a jiné možné vlivy způsobující tento typ poškození. Nakonec jsem ho přiměl reklamaci zahájit s tím, že sklo bude reklamovat u výrobce. S autem potřebuji jezdit, nezbylo mi než ho nechat prozatím přesklít u jiného servisu a zdokumentovat při demontáži případné nedostatky, které k prasklině mohly vést. Prasklé sklo si ponechám jako případný důkaz. Nyní mě zajímá, zda jsem postupoval správně či jak bych si měl případně počínat v takovémto případě. Děkuji Richard.

ODPOVĚĎ:
Váš postup při reklamaci byl správný. Autoservis byl povinen Vám sklo vyměnit a náklady s tím spojené si měl vymáhat na výrobci. Vy jste sklo "koupil" v autoservisu, tudíž reklamaci uplatňujete přímo u něho. Pokud by autoservis nepokračoval v jednání o reklamaci, pohrozte mu, že budete vymáhat náklady na výměnu skla, kterou Vám provedli v jiném autoservisu soudní cestou.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spoluvlastníci nemovitosti se nepodílejí na údržbě (§1136 písm. b nového občanského zákoníku)
- Jak donutit spoluvlastníky bytu, aby přispěli na opravy a údržbu a nenechali byt chátrat?
- Jak donutit spolumajitele domu, aby přispěli na opravy a údržbu a nenechali byt chátrat?
- Jak donutit spoluvlastníky, aby nenechali nemovitosti chátrat a přispěli na její opravu a údržbu?
- Nutné opravy domu, spoluvlastníci nechtějí přispět - jak je donutit?
- Nutné opravy bytu, spoluvlastníci nechtějí přispět - jak je donutit?
- Žaloba na povinnost údržby a nutných oprav bytu, domu ve spoluvlastnictví
- Žaloba na povinnost nutné údržby a oprav nemovitosti ve spoluvlastnictví

Vlastním ideální 1/3 rodinného domu. Sourozenci, kteří vlastní zbylé 2/3, odmítají podílet se na opravách, ačkoli je dům vyžaduje (děravá střecha, z oken padají skla aj.). na můj písemný návrh, aby každý z nás na jednotlivé opravy (střechy, oken apod.) předložil cenovou nabídku, a abychom na základě těchto nabídek společně vybrali jednotlivé dodavatele, ve stanovené lhůtě nikdo nereagovali. Advokát mi poradil, abychom hlasovali, a v případě, že budu přehlasován, abych po marném uplynutí 7 dnů od zaslání předžalobní výzvy nechal vyhotovit odborný posudek o stavu domu a podal žalobu o oprávnění provést údržbu společné věci. Je tento postup za dané situace optimální? V NOZ jsem totiž narazil na §1136 písm. b; je vhodnější, abych v dané situaci postupoval podle něho, nebo je tento postup příliš riskantní? Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Za dané situace můžete zbývajícím spoluvlastníkům zaslat dopis ve kterém je budete žádat o náhradu dle ustanovení § 1136 NOZ. Pokud ani na základě dopisu nebudou plnit, doporučujeme se obrátit na soud se žalobou o oprávnění provést údržbu společné věci případně žalobu kde budete požadovat poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci (v případě, že opravy zaplatíte sám).

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Manžel zakazuje manželce chovat zvířata v bytě, domě, nemovitosti (majetek manžela) - lze s tím něco dělat?
- Manželka zakazuje manželovi chovat zvířata v bytě, domě, nemovitosti (majetek manželky) - lze s tím něco dělat?
- Manžel zakazuje manželce stavební úpravy bytu, domu, nemovitosti (majetek manžela) - lze s tím něco dělat?
- Manželka zakazuje manželovi stavební úpravy bytu, domu, nemovitosti (majetek manželky) - lze s tím něco dělat?

Bydlím 20 let s manželem v domě, který jsem celý vybavila a starám se o celou jeho domácnost ještě se dvěma našimi dětmi. Manžel mi zakazuje dělat jakékoliv zásahy na domě, podařilo se mi jen vyměnit okna, jinak mi zakázal pořídit si určitý druh zvířat, pes, ovce, povoleny mám jen morčata. Musím mít k tomuto svolení, tedy konkrétně k chovu zvířat a k opravám na jeho domě po tak dlouholetém manželství, jde o to, že mi jen stroze odpoví, na vymýšlení blbostí jseš expert a vůbec nehodlá o tom diskutovat, přestože se ho na to ptám slušně. Máme oba vš vzdělání. Pokud je dům jeho, měla bych porozvodu vůbec na něco nárok? nemám doklady ke všemu, jen k některému nábytku. Manžel se mnou nechce komunikovat ani o problémech dvou dospívajících synů, považuji to pro sebe jako psychickou újmu, poradte co s tím.
Manžel dům zdědil po matce v době trvání našeho manželství. Před vznikem manželství dům vlastnila tchýně. Vladislava

ODPOVĚĎ:
Pokud manžel zdědil dům po matce, nespadá do společného jmění manželů. Pokud byste se po rozvodu nedohodli na vypořádání společného jmění, rozhodoval by na návrh jednoho z vás soud. Při vypořádání každý z manželů nahradí to, co bylo ze společného majetku vynaloženo na jeho výhradní majetek. Hodnota toho, co bylo ze společného majetku vynaloženo na výhradní majetek manžela se při vypořádání započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

__

OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu po zeťovi, snaše - postup, informace
- Vymáhání dluhu po osobě blízké - postup, informace
- Vymáhání dluhu po členovi rodiny - postup, informace
- Jak vymáhat dluh po zeťovi, snaše (dluh s desetiletou lhůtou k začátku splácení)

2004 půjčila moje teta a strýc mému zeti částku 250 000 Kč, kterou poslali na účet mé dcery. Zeť částku vybral a použil do své firmy, jak bylo předem dohodnuto. Dcera ve firmě nefigurovala. Dohoda byla ústní a peníze měl vrátit po 10 letech, až bude mít nebo až ho sami (věřitelé-teta) vyzvou. Mezitím se dcera se zetěm rozvedla (2011). Už 2016 se teta začala ptát, jestli jí peníze bývalý zeť vrátí, ale bez výsledku. Je možné tuto půjčku vymáhat? Je možné ho nyní vyzvat k vrácení půjčených peněz? Týkal by se soud i mé dcery, když účet byl její (on měl dispoziční právo). Tetě je 82 let a já jsme její dědička. Mohla by teta sepsat nějakou listinu, která by mě opravňovala tuto částku vymáhat s tím, že kdyby zemřela, stále by to platilo? Nebo mohla by ji postoupit mně, tak jak to chce? Děkuji Dagmar

ODPOVĚĎ:
Samozřejmě by bylo možné, aby Vám teta dluh postoupila a Vy ho vymáhala na svém bývalém zeťovi. Obávám se však, že zde bude velký problém s dokazováním, vzhledem k tomu, že dohoda byla pouze ústní. Půjčku peněz byste prokázali výpisem z účtu tety, ale Vaše dcera by musela doložit, že peníze nevybrala ona, ale skutečně její manžel. Nejlepší by bylo sepsat se zetěm uznání dluhu, na základě kterého by bylo možné podat na zetě žalobu (v případě, že by neplnil dobrovolně).

__

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Lhůta na popření otcovství
- Popření otcovství manželem, biologický otec není znám
- Manželé spolu nežijí - nárok na podporu, přípdavky, příspěvek od státu

S manželem mám 5letou dceru, 2 roky spolu již nežijeme. Jsme přátelé a tak jsme se do rozvodu nijak nehnali. Otěhotněla jsem znovu s mužem, kterého jsem viděla jednou, neznám ho, v 7/2015 se mi narodila druhá dcera a manžel byl automaticky zapsán do jejího RL. Vztahuje se na něj 6měsíční ochranná lhůta, kdy může podat žalobu o popření otcovství, i když biologický otec není znám? Chceme se rozvést (nesporný rozvod), jsem bez finančních prostředků a dokud nebude podána žádost o rozvod, nemám nárok na žádnou státní sociální podporu. Ale k rozvodu nemůžeme, dokud nebude vyřešeno otcovství mé druhé dcery. Jak máme prosím postupovat? Pracovala jsem nepřetržitě, ale živnost jsem musela zavřít, začala mi prodělávat.
Nemohu čekat rok, dva, než se vše vyřeší, potřebuji finančně pomoci od státu teď. Děkuji, Renata

ODPOVĚĎ:
Manželství nebude rozvedeno, dokud nebude vyřešena otázka svěření dítěte do péče a otázka výživného. o samé by samozřejmě platilo pro druhé narozené dítě, pokud byste nevyřešili otázku otcovství. Manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy začal mít pochybnosti o tom, že je otcem dítěte, popřít u soudu své otcovství, nejdéle tak může ovšem učinit do šesti let od narození dítěte. Ve chvíli, kdy Vy budete svorně tvrdit, že skutečně není otcem dítěte, tak soud proběhne velmi rychle a zřejmě nebude muset soud dát návrh na testování DNA, i když to záleží na jeho vlastním rozhodnutí, zda bude na tomto trvat, aby otcovství bylo zcela jistě vyloučeno.
Související právní předpis:
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

__

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Kontrola spalinových cest osobou pověřenou a proškolenou kominíkem - je to reálné?
- Může kominík poslat na kontrolu spalinových cest pověřenou proškolenou osobu bez kominického vzdělání?
- Kontrola komínu pověřenou osobou bez kominického vzdělání - je to reálné?
- Kontrola komína osobou pověřenou a proškolenou kominíkem - je to reálné?
- Může kominík poslat na kontrolu komína pověřenou proškolenou osobu bez kominického vzdělání?
- Může kontrolu komína dělat někdo jiný než kominík?
- Může kontrolu spalinových cest dělat někdo jiný než kominík?

Kamarád dělá kominíka. Má na to klasickou živnost a pracuje v tomto oboru již řadu let. Rád by, aby za něj kontroly spalinových cest prováděl někdo jiný - vyškolený pracovník, který ale nemá požadovanou živnost (tedy navíc je proškolen pouze ústně, nemá o tom doklad). Kamarád by jej zaměstnával na dohodu o provedení práce DPP. Na kominické zprávě by byl uveden kontrolor můj kamarád i s jeho razítkem. Myslím si dobře, že je toto řešení stejné jako když sekretářka/jednatel podepisuje smlouvy za firmu? Potřebuje k tomu kamarádovu plnou moc? A může vůbec tyto kontroly vykonávat aniž by na to měl papíry? Samozřejmě za předpokladu, že veškerá zodpovědnost padá na mého kamaráda? Děkuji, Karolína

ODPOVĚĎ:
Dle § 44/1 zákona o požární ochraně smí provádět čištění nebo kontrolu spalinové cesty osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví. Jelikož v dotazu zmiňujete pouze „kontroly spalinových cest“, nebudu se ve své odpovědi zabývat revizemi spalinových cest dle § 45 zákona o požární ochraně (neboť z dotazu nevyplývá, že Váš kamarád by byl zároveň revizním technikem spalinových cest).
Dle § 5/1 živnostenského zákona může provozovat živnost fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené tímto zákonem (pro takovou osobu dále užívá živnostenský zákon zkratku „podnikatel“).
Každý podnikatel (živnostník) může být samozřejmě zároveň zaměstnavatelem, tzn. že může svou živnost vykonávat za pomocí svých zaměstnanců. V takovém případě nese prvotní odpovědnost za takovou činnost přirozeně podnikatel (zaměstnavatel).

S tím, že podnikatel může zaměstnávat zaměstnance, výslovně počítá např. § 31/17 živnostenského zákona, dle něhož odpovídá podnikatel za to, :
- že jeho zaměstnanci splňují způsobilost pro výkon povolání stanovenou zvláštními právními předpisy,
- že jeho zaměstnanci splňují znalost bezpečnostních předpisů a předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví,
- že se jeho zaměstnanci opakovaně účastní prohlídek podle zvláštních právních předpisů (vyžaduje-li to povaha práce nebo jiné činnosti).

Je proto možné, aby Váš kamarád zaměstnal jinou osobu, s jejíž pomocí bude svou živnost provozovat. V takovém případě bude Váš kamarád povinen dodržovat povinnosti dle shora uvedeného § 31/17 živnostenského zákona. Jeho zaměstnanec nebude muset být odborně způsobilý k výkonu živnosti kominictví, při výkonu činnosti, která je obsahem této živnosti nebude potřebovat ani plnou moc (je však pravdou, že pro odstranění pochybností na straně zákazníků by plná moc mohla pomoci).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že existují živnosti, které mohou být vykonávány pouze k tomu odborně způsobilými fyzickými osobami, tzn. že v takových případech musí být i zaměstnanci podnikatele odborně způsobilí (§ 7/6 živnostenského zákona). Tyto živnosti jsou uvedeny v příloze č. 5 živnostenského zákona a kominictví mezi ně nepatří (neboť kominictví spadá do kategorie živností řemeslných, uvedených v příloze č. 1 živnostenského zákona).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 133/1985 Sb. , o požární ochraně
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Nedostatečné vytápění bytu a příplatek v bytovém domě
- Příplatek za nedostatečné vytápění bytu v bytovém domě
- Doplatek za nedostatečné vytápění bytu v bytovém domě
- Nedostatečné vytápění bytu - doplatek, příplatek bytovému domu

Ve druhé polovině ledna 2017 mi bylo sděleno, že budu muset připlácet za teplo, protože došlo ke změně v rozpočítávání oproti minulým rokům. Topili jsme prý málo. O tom, že dochází ke změnám nás však nikdo neinformoval. Je tento jejich postup správný? A je vůbec možné, aby mi bylo "diktováno" jak teplo mám v bytě kde žiji mít? Děkuji, Tina.

ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývají některé podstatné skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné provést důkladnější právní analýzu. Zejména není jasné, z jakého právního titulu předmětný byt užíváte (tzn. zda jste jeho nájemkyní nebo vlastnicí, zda je bytový dům majetkem bytového družstva nebo je v bytovém domě zřízeno společenství vlastníků jednotek apod.), kým je po Vás zvýšená platba požadována a zda se jedná o zvýšení měsíčních záloh na vytápění či vyšší rozúčtování již vzniklých nákladů na vytápění.

V tomto ohledu je klíčový zákon č. 67/2013 Sb. , dle jehož § 4/1, 2 a 4 platí, že:
- poskytovatel služeb (bytové družstvo nebo společenství vlastníků jednotek) má právo požadovat na příjemci služeb (Vy) placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu (např. dodávky tepla) ;
- výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne bytové družstvo, nebo společenství vlastníků jednotek;
- nedojde-li k ujednání, nebo není-li přijato rozhodnutí bytového družstva, nebo společenství vlastníků jednotek, určí poskytovatel služeb příjemci služeb měsíční zálohy za jednotlivé služby (a to buď a/ jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo b/ podle posledního zúčtovacího období, anebo c/ z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku;
- poskytovatel služeb má právo změnit v průběhu roku měsíční zálohu v míře odpovídající změně ceny služby nebo z dalších oprávněných důvodů, zejména změny rozsahu nebo kvality služby.

Shora uvedené se týká placení měsíčních záloh na dodávky tepla. Pokud je po Vás vyžadován příplatek za teplo již dodané, je nutné vycházet z § 6/1 a 2 zákona č. 67/2013 Sb. , dle něhož platí, že:
- náklady na vytápění se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě (kteří jsou členy bytového družstva, jedná-li se o družstevní dům), u společenství vlastníků jednotek na základě ujednání všech vlastníků bytových jednotek;
- pokud k dohodě (dle předchozí odrážky) nedojde, rozúčtují se náklady na vytápění podle vyhlášky č. 269/2015 Sb. ;
- změna způsobu rozúčtování nákladů na vytápění je možná vždy až po skončení zúčtovacího období;
- pokud jsou v bytech ve Vašem bytovém domě instalovány měřáky spotřebovaného tepla, mohou být náklady na vytápění vypočteny dle § 6/2 zákona č. 67/2013 Sb. (v těchto případech mohou být použity korekce a výpočtové metody, zohledňující i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou, kdy jsou zvýhodněny byty rohové a krajní oproti bytům, které jsou obklopeny a tudíž i částečně vytápěny byty sousedními).

Shora uvedené lze tedy shrnout tak, že změna výše zálohových plateb i změna výše rozúčtování již vzniklých nákladů může být uskutečněna pouze na základě dohody příslušných subjektů (bytového družstva se svými členy či společenství vlastníků jednotek s vlastníky bytových jednotek), nedojde-li však k takové dohodě, je poskytovatel služeb (bytové družstvo či společenství vlastníků jednotek) oprávněn rozhodnout o změně sám (předpokládám, že tato situace nastala právě ve Vašem případě).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 67/2013 Sb. , kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty
vyhláška č. 269/2015 Sb. , o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Prodej výrobků s logem nějaké firmy - jde o porušení autorského zákona?
- Porušení autorského zákona - prodej výrobků s logem firmy
- Trička s logem firmy bez vědomí majitele loga - jde o porušení autorského zákona?
- Šperk s logem firmy bez vědomí majitele loga - jde o porušení autorského zákona?
- Náramek s logem firmy bez vědomí majitele loga - jde o porušení autorského zákona?
- Náhrdelník s logem firmy bez vědomí majitele loga - jde o porušení autorského zákona?
- Mikina s logem firmy bez vědomí majitele loga - jde o porušení autorského zákona?
- Kšiltovka s logem firmy bez vědomí majitele loga - jde o porušení autorského zákona?
- Čepice s logem firmy bez vědomí majitele loga - jde o porušení autorského zákona?

Porušuji nějaký zákon, když prodávám přes eshop nebo v kamenné prodejně produkt nebo věc, na které je nějaká konkrétní značka? A tento produkt není výrobkem této značky? Například, když prodávám tričko s potiskem Škoda, ale toto tričko jsem jako obchodník koupil od výrobce, který je dělá bůh ví kde a nejde o originál Škoda? Je to trestné, nabízet něco na e-shopu s popisem ve stylu Škoda? Když není uvedeno, např. triko Škoda, ale jen triko s motivy Škoda? Triko ve stylu Škoda? Nebo je to tak, že to logo je chráněné a nesmí být použito nikým jiným a nikde jinde, pokud nejde o originál? Internet je plný takových to různých věcí, je to všechno nelegální? Na eshopu neznačkové firmy koupíte náramek z chirurgické oceli s logem Harley Davidson za 500 Kč, u prodejce Harley v jeho prodejně za 2.500 Kč. Ten eshop porušuje zákon? Dokážete mi prosím toto nějak jednoduše vysvětlit, abych to pochopil jako obyčejný smrtelník. Mockrát děkuji za odpověď.
Děkuji, Rudolf.

ODPOVĚĎ:
Pakliže podnikatel uvádí na trh výrobky, na nichž je zobrazeno logo, firma či jiné označení jiného podnikatele, a to bez souhlasu tohoto jiného podnikatele, může se skutečně dostat do rozporu hned s několika právními předpisy:

1/ Nekalá soutěž:
Obecně platí, že kdo se dostane v hospodářském styku do rozporu s dobrými mravy soutěže jednáním způsobilým přivodit újmu jiným soutěžitelům (konkurentům) nebo zákazníkům, dopustí se nekalé soutěže. Nekalá soutěž se zakazuje (§ 2976/1 občanského zákoníku).

Ve Vámi popsaném případě by se mohlo jednat zejména o tyto druhy nekalé soutěže:
- klamavé označení zboží nebo služby, kterým je takové označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že jím označené zboží nebo služba pocházejí z určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce, anebo že vykazují zvláštní charakteristický znak nebo zvláštní jakost; nerozhodné je, zda označení bylo uvedeno bezprostředně na zboží, na obalu, obchodní písemnosti nebo jinde (§ 2978/1 občanského zákoníku) ;
- vyvolání nebezpečí záměny, kterého se dopustí ten, kdo užije jména osoby nebo zvláštního označení závodu užívaného již po právu jiným soutěžitelem (§ 2981/1 občanského zákoníku) ;
- parazitování na pověsti, kterým je zneužití pověsti závodu, výrobku nebo služby jiného soutěžitele umožňující získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl (§ 2982 občanského zákoníku).

Osoba, jejíž právo bylo nekalou soutěží ohroženo nebo porušeno (ve Vašem dotazu společnost Škoda a společnost Harley Davidson), může proti rušiteli požadovat, aby se nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav. Dále může požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení (§ 2988 občanského zákoníku).

2/ Porušení práv z ochranné známky:
Ochrannou známkou může být jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby (§ 1 zákona o ochranných známkách).
Pokud se tedy na Vámi zmiňovaných výrobcích objevují taková loga (či jiná grafická vyobrazení), která jsou Úřadem průmyslového vlastnictví zaregistrována jako ochranné známky, dostávají se prodejci takového zboží do konfliktu se zákonem o ochranných známkách.
Vlastník ochranné známky má výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Své právo prokazuje vlastník zapsané ochranné známky výpisem z rejstříku, popřípadě osvědčením o zápisu. Vlastník ochranné známky je oprávněn používat spolu s ochrannou známkou značku (R).

V zásadě tedy platí, že nikdo nesmí v obchodním styku bez souhlasu vlastníka ochranné známky užívat:
a/ označení shodné s ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou shodné s těmi, pro které je ochranná známka zapsána,
b/ označení, u něhož z důvodu jeho shodnosti nebo podobnosti s ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb označených ochrannou známkou a označením existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace mezi označením a ochrannou známkou,
c/ označení shodné s ochrannou známkou nebo jí podobné pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je ochranná známka zapsána, avšak jde o ochrannou známku, která má dobré jméno v České republice, a jeho užívání by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim bylo na újmu
(jak vyplývá z § 8/1 a 2 zákona o ochranných známkách).

3/ Nekalá obchodní praktika:
Jelikož Vámi zmiňované zboží je nejčastěji prodáváno fyzickým osobám, které ho pořizují pro vlastní nepodnikatelské potřeby (tyto fyzické osoby jsou tedy spotřebiteli), je nutné zohlednit i zvláštní ochranu spotřebitelů.
Dle § 4/3 a 4 zákona o ochraně spotřebitele spadá tzv. klamavé konání do kategorie nekalých obchodních praktik, které jsou zakázány.
Označování zboží firmami, logy či přímo ochrannými známkami jiných podnikatelů (bez souhlasu těchto podnikatelů) by mohlo být kvalifikováno jako klamavá konání (tedy nekalé obchodní praktiky), pokud taková obchodní praktika obsahuje věcně nesprávnou informaci a je tedy nepravdivá, což vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil (§ 5/1 zákona o ochraně spotřebitele).

Za klamavou se považuje také obchodní praktika obsahující pravdivou informaci, jestliže vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, pokud jakýmkoli způsobem uvádí nebo je schopna uvést spotřebitele v omyl ohledně:
- hlavních znaků výrobku nebo služby, jako jsou mimo jiné údaje o jejich obchodním původu,
- podstaty, charakteristických rysů a práv prodávajícího nebo jeho zástupce, například jeho identifikace a majetku, způsobilosti, postavení, schválení, přidružení nebo vztahů, práv průmyslového, obchodního nebo duševního vlastnictví nebo jeho ocenění a vyznamenání
(jak vyplývá z § 5/2 písm. b) a f) zákona o ochraně spotřebitele).

Obchodní praktika se rovněž považuje za klamavou, pokud ve věcných souvislostech, s přihlédnutím ke všem jejím rysům a okolnostem, vede nebo může vést k tomu, že spotřebitel učiní rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, a pokud zahrnuje jakékoli uvádění výrobku nebo služby na trh, včetně srovnávací reklamy, které vede k záměně s ochrannou známkou, obchodní firmou nebo jinými rozlišovacími znaky jiného prodávajícího (§ 5/3 písm. b) zákona o ochraně spotřebitele).
Vámi popsaná situace by tedy mohla být Českou obchodní inspekcí kvalifikována jako správní delikt a pokutována.

4/ Trestné činy:
Pokud by postup prodávajících překročil stanovenou mez, mohla by na jejich straně vzniknout rovněž trestní odpovědnost. V tomto ohledu přichází do úvahy zejména trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (§ 248 trestního zákoníku) a trestný čin porušení práv k ochranné známce a jiným označením (§ 268 trestního zákoníku).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 441/2003 Sb. , o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb. , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách)
zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Závěrečná prohlídka stavby - lhůta na vydání rozhodnutí o užívání stavby (souhlasu nebo zákazu)
- Lhůta na vydání rozhodnutí stavebním úřadem o možnosti užívání stavby
- Lhůta na vydání souhlasu s užíváním stavby

Můj dotaz je složen z několika otázek a vztahuje se zejména na stavební a občanské právo. Dotaz směruje k užívání stavby, kdy ohlášení užívání bylo z naší strany podáno v říjnu 2016 po dokončení stavby RD do 150 m2 a nezbytných úprav v okolí domu. Nejmenovaný stavební úřad dodal po více než 30 dnech oznámení data závěrečné prohlídky, která se následně konala po více než 60 dnech od ohlášení.
Byly zjištěny závady, které byly zapsány do protokolu. Následně, po velkém zdržení, dorazilo v druhé polovině února 2017 rozhodnutí se zákazem užívání stavby s odkázáním na zjištěné vady. Zde předpokládám není dodržena 30 denní zákonná lhůta dle par. § 120 stavebního zákona na celkový úkon a dokonce na jakékoli dílčí úkony a bude dostačující odvolání. Uvažuji ale další právní postup a v kladném případě mě tak zajímá:
- zda stavební úřad postupoval protiprávně při vyžádání kontrolní závěrečné prohlídky a podobně v případě vydání zákazu,
- zda je v současné situaci i přes zákaz možné užívat stavbu (což je dané překročením 30ti dní dle § 120), anebo je nutné počkat na rozhodnutí po odvolání,
- zda byl stavební úřad po 30denní lhůtě povinen vydat svolení (resp. potřebný dokument) pro zápis do katastru či kdo jej vydá (či přímo stavbu do katastru zapíše) v případě úspěchu při odvolání.
Předem děkuji. František.

ODPOVĚĎ:
Jak správně uvádíte, právní úprava je obsažena především v §119 a násl. stavebního zákona. Jako stavebník jste povinen oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním stavby nejméně 30 dnů předem. S užíváním stavby pro účel, k němuž byla stavba povolena, může být započato následující den po kontrolní prohlídce stavby, nebo pokud do 30 dnů od oznámení stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby nezakáže.
Tedy užívání stavby je podmíněno kladným výsledkem kontrolní prohlídky nebo pokud stavební úřad do 30 dnů ode dne oznámení stavebníka nezakáže rozhodnutím užívání stavby.
Ve Vašem případě nastala jako první událost uplynutí lhůty 30 dnů, jelikož v této lhůtě nedošlo ze strany stavebního úřadu k zákazu užívání stavby. Již v tomto počátečním kroku stavební úřad nebyl dostatečně rychlý a Vám vzniklo právo stavbu užívat. Tudíž již nemělo dojít ani k prohlídce a posuzování případných vad.
Zde doporučuji, abyste v souladu s §120 odst. 5 požádali stavební úřad o vyznačení data vzniku práva stavbu užívat („Na požádání stavebníka stavební úřad vyznačí datum vzniku práva užívat stavbu na kopii oznámení. Dále uvede označení stavebního úřadu, číslo jednací,
datum vyznačení, otisk úředního razítka, jméno a příjmení oprávněné úřední osoby a její podpis. “).
V případě záporného postoje stavebního úřadu se můžete také obrátit na nadřízený úřad a podat podnět k prošetření kroků tohoto stavebního úřadu. Dále se můžete obrátit na veřejného ochránce práv (ombudsman), konkrétní návod naleznete zde : www.ochrance.cz.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Náležitosti vyúčtování služeb nájmu (vodné, stočné, energie, výtah, popelnice)
- Náležitosti vyúčtování nájmu - voda, energie, teplo, plyn, popelnice, výtah
- Co musí obsahovat vyúčtování služeb nájmu aby to bylo dle zákona?
- Co musí obsahovat vyúčtování nájmu aby to splnilo zákon?

Od září 2011 bydlíme u stejného pronajímatele, od září 2013 pak v jiném bytě stejného domu.
Od počátku nájemního vztahu předkládá pronajímatel dle nás naprosto nevyhovující vyúčtování služeb, ukázka aktuálního vyúčtování viz příloha.
Daná situace se nám dlouhodobě nelíbí (naprosto nekontrolovatelné), letošní vyúčtování za rok 2016 jsme pak s odkazem na metodiku MMR reklamovali (viz strany 14 a 15 metodiky zde:
http://mmr.cz/cs/Uzemni-a-bytova-politika/Bytova-politika/Pravo-Legislativa/Metodicke-sdeleni-MMR)
Přiznám se, že se příliš neorientujeme v tom, co vyúčtování musí nebo nemusí obsahovat (tedy až krom aktuálního je nápomocí ona citovaná metodika MMR). Po chvíli hledání na Internetu jsem narazil např. na Rozsudek Nejvyššího soudu 26 Cdo 4742/2010 kde je řečeno, že: " (…) o vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti. Byť v současné době nejsou náležitosti vyúčtování služeb stanoveny zvláštním právním předpisem, musí podle odvolacího soudu vyúčtování obsahovat nejen údaj o ceně za tu kterou službu, nýbrž minimálně též údaj o množství dodané služby (…) " Ani údaj o množství dodaných služeb vyúčtování od roku 2012 nikdy neobsahovala.
Mé dotazy:
- do jakého data zpětně můžeme požadovat předložení řádných vyúčtování?
- co taková řádná vyúčtování pak mají obsahovat (zejména před účinností současných předpisů)?
- jelikož dosud předkládaná vyúčtování patrně nebyla v pořádku (tzn. v souladu s předpisy, minimálně s těmi aktuálními, viz metodika MMR), pak se patrně ani nestaly splatnými?
- nejsou-li předkládaná vyúčtování splatná, pak dle citovaného rozsudku ani nenastala jejich splatnost (my veškeré požadované doplatky řádně vždy zaplatili)? Co to pro nás znamená?
Děkuji Leoš

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. žádný předpis nestanoví, kolik let zpětně můžete předložení řádných vyúčtování požadovat, nicméně s ohledem na obecnou tříletou promlčecí lhůtu lze uzavřít, že důvodný je požadavek předložení vyúčtování 3 roky zpětně, neboť pokud by byl ve vyúčtování problém, můžete úhradu přeplatku vzniklého nesprávným vyúčtováním žalovat tři roky zpětně.
2. žádný předpis nestanoví přesně, co musí řádné vyúčtování obsahovat a nezbude, než se odvíjet od judikatury soudů, nicméně máte zákonný požadavek na doložení všech podkladů, na základě kterých bylo vyúčtování provedeno. Pro způsob předložení dokladů nelze stanovit podrobná a vyčerpávající pravidla, avšak vždy je třeba postupovat tak, aby byla umožněna účinná kontrola správnosti vyúčtování.
3. Ano, lze to takto chápat, ovšem pokud jste je již uhradili, pak z titulu bezdůvodného obohacení můžete žádat úhrady zpět, ale opět jen tři roky zpětně.
4. Viz. odpověď bodu 3. Znamená to, že můžete požadovat úhrady zpět, ale s ohledem na promlčecí lhůtu u bezdůvodného obohacení jen tři roky zpětně.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Stavba souseda částečně zasahující na můj pozemek - náhrada a převod pozemku
- Stavba souseda stojcí částečně na mém pozemku - jak postupovat?
- Vydržení pozemku dlouhodobým užíváním - stavba zasahující na sousední pozemek
- Stavba zasahující na sousední pozemek - vydržení pozemku dlouhodobým užíváním

Prosila bych odpovědět na dotaz ohledně vyrovnání zaměření pozemku podle digitalizace Katastrálního úřadu. K náhledu přikládám mapu.
Bydlíme v jedné vesnici v domku po rodičích (dům č. 27/1, čp. 30), jehož stěna je hraniční se sousedícím pozemkem. Na druhé straně máme souseda, jehož dům (č. 26/1, čp. 29) taktéž hraničí s naším pozemkem. Po digitálním zaměření KÚ vyplynulo, že sousedův dům stojí částečně na našem pozemku, jakož i dále probíhající oplocení jeho pozemku č. 27. Dohromady se jedná cca o 100 m2. Byla jsem se zeptat na Katastrálním úřadě, zda nemohlo dojít k chybnému zaměření. Odpověď zněla, že se máme dohodnout se sousedem, dát zaměřit geodetem podle skutečného stavu, vložit na KÚ a pak to KÚ předělá.
Náš soused dal bez našeho vědomí zaměřit svůj pozemek dle skutečného stavu geodetovi (na plánu vyznačeno červeně), ještě si přidal 30 cm podle celé délky a přišel s hotovou věcí, abychom mu podepsali, že dává věci do pořádku, neboť jeho dům tam stojí už 100let.
Pokud by šlo o pár metrů, samozřejmě by šlo o nějaké drobné vyrovnání právě při tvorbě digitalizace. Ale jde zhruba o 100m2 a my jsme na pochybách.
Musíme takto podlehnot sousedovu přání a toto mu podepsat?
Chtěli bychom mu navrhnout například finanční vyrovnání nebo ať si oplocení posune o přesahující m2. K finančnímu vyrovnání bych chtěla taktéž poradit, v jaké výši by asi mělo být, aby bylo adekvátní? Cena stavebního pozemku od Obce je stanovena 950, - Kč / m2.
On s tím ale nesouhlasí a vyhrožuje, že to dá k soudu, že mu tento skutečný stav nechceme podepsat.
Víme, že se v minulosti různě sousedi dohadovali a pozemky si zabírali, jak se mezi sebou dohodli. Ovšem písemnosti o tom se samozřejmě nedochovaly nebo ani nevedly. Máme v podezření, pokud KN zakreslil dobře, že i takovým způsobem k této nesrovnalosti mohlo dojít. Co se tedy stane, pokud se se sousedem nedohodneme a jeho zaměření nepodepíšeme?
Děkuji, Žaneta

ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že v daném případě, kdy nemovitost na pozemku stojí již dlouho, že má soused právo na požadavek pozemku do svého vlastnictví. Ovšem rozhodně ne zdarma, ale za náhradu. Adekvátní náhrada je taková, jaká je obvyklá v dané lokalitě a pokud je stanovena cenovou mapou, pak se řiďte cenovou mapou. Pokud má soused jinou představu, nechť podá žalobu a soud rozhodne, v rámci soudního řízení by bylo pravděpodobně zadáno nové zaměření, kterému by byly přítomny obě strany a toto bylo pro obě strany závazné.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaškolení nového zaměstnance - musí to původní zaměstnanec udělat?
- Musí původní zaměstnanec zaškolit nového zaměstnance v nové práci?
- Povinnost zaměstnance zaškolit jiného zaměstnance v práci

Může mi zaměstnavatel nařídit, abych zaškolil nového zaměstnance? Konkrétně: pracuji jako frézař CNC a zaměstnavatel mi oznámil, že od 1.3.2017 nastoupí do firmy nový zaměstnanec (Polák co neumí česky a já neumím Polsky) a já ho mám naučit obsluhovat CNC frézky (stroje). Jsem povinen zaškolit nového zaměstnance či nikoliv? Děkuji, Luděk

ODPOVĚĎ:
Podle § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy. Pokud tedy nemáte v pracovní smlouvě, popř. v náplni práce, uvedeno, že zaškolujete nové zaměstnance, nemůže Vám zaměstnavatel tuto činnost přikázat.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Běžné opotřebení a nadměrné opotřebení auta, automobilu, vozu, vozidla
- Rozdíl běžné opotřebení a nadměrné opotřebení auta, automobilu, vozu, vozidla
- Leasingová společnost namítá nadměrné opotřebení vozu a chce 10.000 Kč - jak se bránit?

Vzali jsme si osobní automobil na operativní leasing. Po ukončení leasingové smlouvy při předávání vozu technik leasingové firmy přebíral auto a zároveň si dělal fotodokumentaci poškození a opotřebení. Našel několik drobných (5 ks) poškození na karoserii (promáčkliny), která nejpravděpodobněji vznikla od letícího štěrku nebo drobných kamínků. Nyní nám s odstupem 6ti týdnů zaslali vyjádření, ve kterém se neshodují počty a rozsah nalezených poškození karoserie s tím, co jsme si i my zdokumentovali při předání vozu, navíc po nás žádají i spoluúčast na pojistném plnění (havarijní pojištění vozu se spoluúčastí 5.000 Kč) a dalších 4.800 Kč bez DPH za jakési lakování odřeného víka kufru, za další pojistnou událost, která prý nedosahovala výše spoluúčasti (ale je to bez DPH! ). Toto vše na nás požadují v rámci tzv. nadměrného opotřebení vozu.
Dotaz: je možno vznést proti vyjádření leasingové firmy námitku. Auto nebylo během užívání vědomě ani nevědomě provozovatelem poškozeno či bouráno a myslíme si, že se jedná o BĚŽNÉ OPOTŘEBENÍ a nikoli NADMĚRNÉ OPOTŘEBENÍ. A kdo o tom vůbec rozhoduje? Nemohou snad předpokládat, že i po 16 měsících bude auto jako nové nebo ať si z něj nové udělají za své peníze! Děkuji, Bruno

ODPOVĚĎ:
Rozhodně v dané věci vzneste námitku. Bohužel v daném případě na otázku opotřebení uspokojivou odpověď podá pouze specialista - znalec z tohoto oboru (jejich seznam na stránkách www.justice.cz). Proto bych doporučovala, pokud nebude s leasingovou firmou rozumná domluva, zajistěte si znalce, který určí rozsah poškození a zvažte soudní spor. Podle závěru znaleckého posudku můžete odhadnout, jak takový spor dopadne.

__

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Odmítnutí povýšení zaměstnancem, pracovníkem - může to udělat?
- Obsazení pracovní pozice a náhrada povýšením - odmítnutí povýšení a požadování původní pracovní pozice

Mám uzavřenou smlouvu na dobu neurčitou na výkon určité profese v podniku, ve smlouvě je přímo uvedeno dané pracovní zařazení. Když by se zaměstnavatel rozhodl v nejbližší době mě přeřadit na jinou pozici - která je sice mzdově výše zařazena, tudíž se jedná o "lepší práci", ale já o ni nemám zájem, jelikož vím, že za 3 roky, bude toto pracovní místo zrušeno. Může mne takto přeřadit bez mého souhlasu, nebo pokud nebudu souhlasit, tak s tím nic neudělá? Mé dosavadní pracovní místo je a stále bude aktuální a bylo by tudíž obsazeno jiným spolupracovníkem. Je tedy možné tuto nabídku odmítnout a zůstat pracovat dále na své původní pracovní pozici. Děkuji za odpověď. Děkuji, Dita.

ODPOVĚĎ:
Druh práce, který má zaměstnanec vykonávat, je jednou z podstatných náležitostí pracovní smlouvy. Zaměstnanec je povinen vykonávat sjednaný druh práce, čemuž zároveň odpovídá (jeho) právo (resp. zaměstnavatelova povinnost), aby mu zaměstnavatel přiděloval pouze práci, která byla sjednána a odpovídá sjednanému druhu práce. Převedení zaměstnance na jiný druh práce je jednostranným právním úkonem zaměstnavatele, kterým se mění obsah pracovního poměru.
V jiných, než zákoníkem práce stanovených případech, zaměstnance nelze převést na jinou práci bez jeho souhlasu a takové převedení by bylo neplatné. Zaměstnanec má právo odmítnout vykonávat jakoukoli jinou práci, ke které se předem dobrovolně nenabídl a která nevyplývá z druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě.
Zákoník práce rozlišuje převedení obligatorní, kdy je zaměstnavatel povinen zaměstnance převést na jinou práci, a fakultativní, kdy je oprávněn (může, avšak nemusí) jej převést, a záleží tedy na úvaze zaměstnavatele, zda k tomuto opatření přistoupí.
Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci,
a. pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci,
b. nesmí-li podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice),
c. koná-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu práci, kterou nesmějí být tyto zaměstnankyně zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřství,
d. jestliže to je nutné podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčním onemocněním,
e. jestliže je toho třeba podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku,
f. je-li zaměstnanec pracující v noci na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb uznán nezpůsobilým pro noční práci,
g. požádá-li o to těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně – matka do konce devátého měsíce po porodu, která pracuje v noci.
Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci,
a. dal-li zaměstnanci výpověď pro nesplňování předpokladů pro výkon sjednané práce nebo neuspokojivé pracovní výsledky či pro porušení pracovní kázně zaměstnancem,
b. bylo-li proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, a to na dobu do pravomocného skončení trestního řízení,
c. pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady stanovené zvláštními právními předpisy pro výkon sjednané práce, avšak v tomto případě nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce.
Pokud by k neplatnému převedení na jinou práci došlo, zaměstnanec se může u soudu žalobou domáhat určení, že takové převedení je neplatné, a navíc se může domáhat i náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud mu zaměstnavatel nepřiděloval práci podle sjednané pracovní smlouvy a jinou práci zaměstnanec nevykonával.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Opírání dřeva o plot sousedem - jak se bránit?
- Soused opírá materiál o plot - jak se bránit?
- Skládka dřeva u plotu - jak donutit souseda aby dřevo odstranil?
- Jak donutit souseda aby odstranil dřevo u plotu?
- Opírání dřeva o zídku mezi pozemk sousedem - jak se bránit?
- Soused opírá materiál o zídku mezi pozemky - jak se bránit?
- Skládka dřeva u zdi, zídky mezi pozemky- jak donutit souseda aby dřevo odstranil?
- Jak donutit souseda aby odstranil dřevo u zídky, zdi mezi pozemky?

Soused mi neustále opírá dřevo o můj betonový okrasný plot, některé dílce již praskají. Postavil si na to dřevo i přístřešek, dotýká se to mého plotu a tlačí na něj. Plot je cca 12 metrů dlouhý, přes 2 metry vysoký, on si myslí, že je to zeď, ale je to křehké. Dřevo naskladňují několikrát ročně a neustále mi špalky do něj bouchají. Nemám na to už nervy, veškerá snaha o domluvu marná, směje se mi do očí. Jak na něj? Jak daleko může mít tu skládku dřeva, co třeba požární norma, nebo když budu chtít plot natřít. Děkuji, Filip.

ODPOVĚĎ:
Vámi popsaná situace je řešitelná v zásadě dvěma způsoby:

1/ Soukromoprávní cesta:
Přestože Váš soused může svobodně rozhodovat o tom, jakým způsobem bude s jeho pozemkem nakládáno, resp. jakým způsobem bude jeho pozemek využit, podléhá i toto jeho oprávnění určité regulaci. V obecné rovině dle § 1012 občanského zákoníku má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se však zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.
Má-li pro to vlastník pozemku (objektivně) rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků (§ 1020 občanského zákoníku). Toto ustanovení je bezpochyby aplikovatelné rovněž na Váš případ (a to i přesto, že vyrovnané palivové dříví není stavbou v pravém slova smyslu, přístřešek nad tímto dřívím však již stavbou jistě je). Za objektivně rozumný důvod lze zajisté považovat poškozování Vašeho plotu.
Není-li dohoda s Vaším sousedem možná, doporučuji Vám kontaktovat advokáta:
www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí můžete Vašemu sousedovi zaslat písemnou výzvu ke zjednání nápravy (kterou lze pojmout jako předžalobní výzvu). Lze předpokládat, že písemná výzva, napsaná na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře, zapůsobí na Vašeho souseda mocnějším dojmem, než kdybyste výzvu připravoval sám.
Nebude-li Váš soused dbát ani předžalobní výzvy, bude nutné, abyste k místně příslušnému okresnímu soudu podal žalobu (§ 1042 občanského zákoníku), v níž se budete domáhat, aby soused zanechal svého závadného počínání, aby odstranil přístřešek z bezprostřední blízkosti Vašeho plotu, popř. aby Vám nahradil škodu, kterou Vám případně již způsobil. Na tomto místě pouze připomínám, že veškerá svá žalobní tvrzení budete muset řádně prokázat (např. fotodokumentací, svědeckou výpovědí toho, kdo má o situaci povědomí apod.).
Pokud by v budoucnu nastala potřeba vstupu na sousedův pozemek za účelem údržby či opravy Vašeho plotu, budete oprávněn se takového vstupu domáhat na základě § 1022 občanského zákoníku; nebude-li dohoda na vstupu se sousedem možná, budete oprávněn se ve stejné věci obrátit na místně příslušný stavební úřad, který může Vašemu sousedovi zpřístupnění jeho pozemku nařídit (§ 141 a § 142 stavebního zákona).

2/ Veřejnoprávní cesta:
Jelikož přístřešek Vašeho souseda je zbudován na hranici pozemků, nespadá do "volného režimu" (dle § 79/2 písm. o) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona), tzn. že pro zřízení přístřešku potřeboval Váš soused přivolení stavebního úřadu.
Dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 1 stavebního zákona byl pro zřízení sousedova přístřešku zapotřebí územní souhlas (k jehož vydání je mimo jiné zapotřebí získat souhlasy vlastníků sousedních pozemků). Pakliže Váš soused územní souhlas nezískal, jedná se pravděpodobně o černou stavbu. V této souvislosti proto můžete podat k místně příslušnému stavebnímu úřadu podnět k prošetření situace (lze předpokládat, že stavební úřad se bude přístřeškem, resp. uskladněným palivovým dřevem) zabývat i z hlediska požární bezpečnosti).
Pokud Váš soused sleduje svým počínáním rovněž Vaší šikanu, popř. Vaše poškození, mohl by se dopustit některého z přestupků. Konkrétně dle § 49/2 písm. c) a d) zákona o přestupcích se přestupku proti občanskému soužití dopustí ten, kdo úmyslně naruší občanské soužití tím, že se vůči jinému dopustí schválnosti, nebo se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání (za spáchání tohoto přestupku může být uložena pokuta do 20.000,- Kč). Dle § 50/1 písm. d) zákona o přestupcích se přestupku proti majetku dopustí ten, kdo úmyslně způsobí škodu na cizím majetku zničením nebo poškozením věci z takového majetku (za spáchání tohoto přestupku hrozí pokuta do 20.000,- Kč). V této věci proto můžete kontaktovat místně příslušný obecní úřad s podnětem k zahájení přestupkového řízení.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Pracovní cesta - začíná od začátku pracovní doby nebo už musí být pracovník na místě?
- Od kdy začíná pracovní cesta do pobočky firmy
- Započítává se cesta do pobočky firmy do pracovní doby?
- Započítává se cesta do pobočky firmy do odpracované doby?
- Je odpracovaná doba cesta do pobočky firmy?

Moje pracovní doba je pevně určena od 9:00 do 17:30 z důvodu zajištění provozu prodejny. V pracovní smlouvě mám dohodnuto, že mne může zaměstnavatel vysílat na pracovní cestu do jiných prodejen v jiných městech. Cesta trvá 3 hodiny z místa mého bydliště do místa výkonu práce. Může zaměstnavatel trvat na to, abych nastoupil na pracovní cestu v 6:00 a byl jsem na místě určeném přesně od začátku pracovní doby a zároveň tedy přijel z pracovní cesty až ve 20:30?
Děkuji, Broněk.

ODPOVĚĎ:
Dle § 42/1 zákoníku práce se pracovní cestou rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním (tato dohoda je ve Vašem případě zachycena v pracovní smlouvě). Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal.
Stručná odpověď na Váš dotaz tedy zní: Ano, zaměstnavatel je oprávněn po Vás požadovat jak vykonání pracovní cesty, tak dodržení jeho konkrétních požadavků, které se mohou týkat zejména termínu výkonu práce v cíli pracovní cesty (od čehož je odvislý i čas nástupu na pracovní cestu a čas návratu z pracovní cesty). Jako zaměstnanec jste povinen se řídit pokyny svého zaměstnavatele, tyto pokyny se pak mohou samozřejmě týkat i podrobností pracovní cesty.
V souvislosti se shora uvedeným doplňuji, že pracovní cesta má několik fází, a to a/ cestu do místa výkonu práce, b/ samotný výkon práce v cíli pracovní cesty a c/ návrat z pracovní cesty.
V tomto ohledu je klíčový § 210 zákoníku práce, dle něhož platí, že doba strávená na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí.
Pracovní dobou je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, přičemž nejčastěji je týdenní pracovní doba stanovena na 40 hodin (§ 78/1 písm. a) a § 79/1 zákoníku práce), jak je tomu i ve Vašem případě.
Ze shora uvedeného § 210 zákoníku práce lze dovodit, že pokud v rámci pracovní cesty strávíte určitý čas jinak než plněním pracovních úkolů (např. tedy čas strávený cestováním do a z místa cíle pracovní cesty), bude Vám za takto strávený čas náležet mzda pouze v případě, že takový čas zasáhne do obvyklého rozvržení Vaší pracovní doby. Pakliže tomu tak nebude, mzda Vám za takto strávený čas nenáleží.
Ve Vašem případě platí, že pokud se doba strávená plněním pracovních úkolů v cíli pracovní cesty časově shoduje s běžným rozvržením Vaší pracovní doby (tedy od 9:00 do 17:30), nebude Vám za čas strávený cestováním (byť se jedná celkem o 6 hodin) náležet mzda. Doba strávená cestováním se však bude započítávat do celkové délky pracovní cesty a bude mít vliv na výpočet výše cestovních náhrad (zejména stravného).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Zvýšení nájemného dle inflační doložky - musí ji pronajímatel akceptovat?
- Zvýšení nájmu a inflační doložka
- Zvýšení nájemného a inflační doložka
- Zvýšení nájmu o 20% jednou za 3 roky - jen nájem nebo i fond oprav?
- Zvýšení nájemného o 20% jednou za 3 roky - jen nájem nebo i fond oprav?
- Zvýšení nájemného a inflační doložka - jen nájem nebo i fond oprav?

Mám na Vás dva dotazy ohledně možnosti zvýšení nájemného ze strany pronajímatele v souladu se zákonem č. 89/2012 (NOZ) :
- Vylučuje přítomnost inflační doložky v nájemní smlouvě (t. j. smluvní ujednání podle § 2248 o každoroční úpravě výše nájemného podle míry úředně stanovené inflace v předcházejícím roce) právo pronajímatele zvýšit jednou za 3 roky nájemné o max. 20% (včetně zvýšení nájemného vyplývajícího z inflační doložky) až do výše nájemného obvyklého v daném místě podle §2249, odst. 1?
- Vztahuje se zvýšení nájemného jednou za 3 roky o max. 20% (podle §2249, odst. 1) na celkové nájemné (= čisté nájemné + fond oprav) nebo jen na čisté nájemné? Děkuji, Marek.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Vztah § 2248 a § 2249/1 občanského zákoníku:
K tomu, aby byl pronajímatel oprávněn navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, musí být dle § 2249/1 občanského zákoníku splněny dvě podmínky (a to současně) :
- mezi pronajímatelem a nájemcem nesmí být ujednáno zvyšování nájemného,
- mezi pronajímatelem a nájemcem nesmí být zvyšování nájemného výslovně vyloučeno.

Vzhledem k tomu, že § 2248 občanského zákoníku umožňuje pronajímateli a nájemci sjednat si každoroční zvyšování nájemného (typicky prostřednictvím tzv. inflační doložky), je současné zvyšování nájemného dle § 2248 a § 2249/1 občanského zákoníku vyloučeno. Bude-li totiž mezi pronajímatelem a nájemcem sjednáno zvyšování nájemného dle § 2248 občanského zákoníku, nebude tím splněna jedna z podmínek pro aplikaci § 2249/1 občanského zákoníku.
Shora popsaný vztah § 2248 a § 2249/1 občanského zákoníku je odůvodněn tím, že zákonodárce na mnoha místech občanského zákoníku preferuje dohodu stran před zákonnou regulací. Stejně je tomu i v tomto případě, tj. pokud se pronajímatel s nájemcem dohodnou na zvyšování nájemného (popř. na tom, že nájemné zvyšováno nebude), má taková dohoda přednost před zákonnou možností zvýšit nájemné jednostranně.
Mírně nad rámec výše uvedeného doplňuji, že totéž lze dovodit rovněž z přechodných ustanovení občanského zákoníku, konkrétně z jeho § 3074/2.

2/ Aplikace § 2249/1 občanského zákoníku na „celkové“ nebo „čisté“ nájemné:
Předně zdůrazňuji, že občanský zákoník (ani odborná literatura) pojmy "čisté nájemné" a "celkové nájemné" nezná. V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že nájemce bytu je povinen pronajímateli hradit:
- nájemné, tedy cenu za užívání cizího bytu (§ 2246 občanského zákoníku), a
- obvykle také úplatu za plnění spojená s užíváním bytu, zpravidla ve formě zúčtovatelných záloh (§ 2247 občanského zákoníku).

Dle § 2247/1 a 2 občanského zákoníku dále platí, že:
- pronajímatel a nájemce si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se následující odrážka;
- pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby, přičemž se má za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.

Příspěvek do tzv. fondu oprav tedy není mezi plněními spojenými s užíváním bytu uveden. V této souvislosti je zapotřebí zdůraznit, že povinnost hradit příspěvky do tzv. fondu oprav stíhá toliko vlastníka předmětného bytu. Tuto povinnost pak nemůže vlastník bytu (jako pronajímatel) přenášet na nájemce. Dle § 2251/2 občanského zákoníku totiž pronajímatel nesmí požadovat po nájemci jiná plnění než a/ nájemné a b/ zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel, ať již ve formě vkladu nebo jinak. To že zákonodárce cílil tímto ustanovením rovněž na příspěvky do tzv. fondů oprav, je výslovně uvedeno v důvodové zprávě k občanskému zákoníku, kde je uvedeno:
"Právní pravidlo o pevně ujednaném nájemném nelze obcházet nucením nájemce, aby plnil pronajímateli vedle nájemného a případných záloh na služby ještě jiná plnění, např. příspěvek na stavební úpravy domu, vklad do fondu oprav apod."

Shora uvedené lze uzavřít takto:
- občanský zákoník striktně rozlišuje mezi nájemným a platbami za plnění spojená s užíváním bytu (platby za služby, které zajišťuje pronajímatel), tzn. hovoří-li § 2249/1 občanského zákoníku o nájemném, má se tím na mysli skutečně pouze nájemné (tedy úplata za užívání bytu) ;
- § 2249/1 občanského zákoníku nemůže být aplikován na příspěvek do tzv. fondu oprav, neboť nájemce není povinen tento příspěvek hradit a nemůže k tomu být pronajímatelem nucen.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Cizí stavba na vlastním pozemku - je majitelem majitel pozemku?
- Cizí stavba na pozemku vráceném v restituci - čí je stavba?
- Pozemek vrácený v restituci s cizí stavbou - kdo je majitel stavby?

V restituci byl naší rodině vrácen pozemek, na kterém si město mezitím (před revolucí) postavilo menší stavbu, kterou nyní pronajímá třetí osobě. Město zároveň tuto stavbu bez našeho vědomí (už po navrácení pozemku) zkolaudovalo. Doneslo se mi, že po nabytí platnosti nového občanského zákoníku by stavba měla stát naší. Je to tak, nebo se mýlím? Jaké jsou naše možnosti a co navrhujete? Děkuji, Tadeáš.

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že se mýlíte, předmětná stavba na Vašem pozemku se totiž Vaším vlastnictvím nestane. Ve své odpovědi budu vycházet z předpokladu, že předmětná stavba byla na pozemku zřízena před 1. 1. 2014.
Je sice pravdou, že dle § 506/1 občanského zákoníku je stavba součástí pozemku, na kterém je zřízena, toto pravidlo však platí až od účinnosti občanského zákoníku (tedy od 1. 1. 2014), a to nikoli bezvýjimečně.
Pakliže byla předmětná stavba zřízena na pozemku před 1. 1. 2014 (tedy ještě za účinnosti Občanského zákoníku), vztahoval se na ni § 120/2 Občanského zákoníku, dle něhož platilo, že stavba nebyla součástí pozemku (tzn. že stavba byla samostatnou věcí v právním smyslu a jejím vlastníkem tudíž mohla být osoba odlišná od vlastníka pozemku pod stavbou).
Předpokládám, že ve Vašem případě je tomu právě tak, tzn. že vlastníkem pozemku jste Vy, zatímco vlastníkem stavby je město. Za účelem ověření této skutečnosti Vám doporučuji nahlédnout do katastru nemovitostí, a to zde:
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/

Je-li situace skutečně taková, že na Vašem pozemku je umístěna stavba, jejímž vlastníkem je jiný subjekt (zde město), aplikoval se na Váš případ § 3055/1 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů (tedy Občanského zákoníku platného do 31. 12. 2013) součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014) ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku (všechny tyto podmínky jsou ve Vašem případě splněny), se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy dnem 1. 1. 2014) nestává součástí pozemku a je samostatnou nemovitou věcí.
Stav, kdy na Vašem pozemku stojí cizí stavba (která zde byla zřízena v souladu s dříve platnou právní úpravou) je tedy občanským zákoníkem zachován. Vám i městu svědčí vzájemné předkupní právo, tzn. že budete-li mít v úmyslu zcizit (prodat, darovat) svůj pozemek, bude nutné ho přednostně nabídnout městu; stejně tak bude-li mít město v úmyslu prodat či darovat stavbu, bude povinno ji nabídnout přednostně Vám. Toto zákonné předkupní právo nelze vyloučit, a to ani tehdy, pokud byste se na tom s městem dohodl (§ 3056/1 občanského zákoníku).
Lze-li část pozemku se stavbou oddělit, aniž to podstatně ztíží jejich užívání a požívání, vztahuje se předkupní právo jen na část pozemku nezbytnou pro výkon vlastnického práva ke stavbě (§ 3056/2 občanského zákoníku).
Pokud město (resp. nájemce stavby) užívá při nájmu stavby i Váš pozemek (chůze či jízda přes pozemek), jste oprávněn požadovat po městu přiměřenou úplatu. Za tímto účelem je možné s městem uzavřít nájemní smlouvu k pozemku, popř. zatížit pozemek úplatným věcným břemenem (služebností).
S ohledem na skutečnost, že město zřídilo stavbu na pozemku ještě v době, kdy tento pozemek nepatřil Vám a navíc za právní úpravy, v jejímž důsledku se stavba stala samostatnou věcí (kterou zůstala i po nabytí účinnosti občanského zákoníku), nemohou být na Vámi popsaný případ aplikována ani ustanovení o stavbě na cizím pozemku dle § 1084 - § 1086 občanského zákoníku).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Odškodné za neprofesionální zásah záchranné služby
- Odškodné za neprofesionální zásah RZP
- Odškodné za neodborný zásah posádky záchranné služby
- Odškodné za neodborný transport posádkou záchranné služby
- Odškodné za neodborný převoz posádkou záchranné služby
- Satisfakce za neprofesionální zásah záchranné služby
- Satisfakce za neprofesionální zásah RZP
- Satisfakce za neodborný zásah posádky záchranné služby
- Satisfakce za neodborný transport posádkou záchranné služby
- Satisfakce za neodborný převoz posádkou záchranné služby
- Přiměřené zadostiučinění za neprofesionální zásah záchranné služby
- Přiměřené zadostiučinění za neprofesionální zásah RZP
- Přiměřené zadostiučinění za neodborný zásah posádky záchranné služby
- Přiměřené zadostiučinění za neodborný transport posádkou záchranné služby
- Přiměřené zadostiučinění za neodborný převoz posádkou záchranné služby
- Náhrada nemajetkové škody za neprofesionální zásah záchranné služby
- Náhrada nemajetkové škody za neprofesionální zásah RZP
- Náhrada nemajetkové škody za neodborný zásah posádky záchranné služby
- Náhrada nemajetkové škody za neodborný transport posádkou záchranné služby
- Náhrada nemajetkové škody za neodborný převoz posádkou záchranné služby

Byla mi přivolána záchranná služba, protože jsem již nemohl vstát z postele. Mohl jsem pouze ležet. Předcházelo tomu, že jsem dostával kapačky, protože mi byl zjištěn výhřez ploténky a mé tělo bylo tak rozvolněné a bolavé, že jsem pouze ležel a maximálně si došel na záchod. Do telefonu bylo toto nahlášeno. Přijela zdravotnice a sanitář. Řekl jsem, že se nedokážu zvednout, že mne to strašně moc bolí. Zdravotnice mi oznámila, že lehátko nemohou přivézt, protože máme malý výtah a že se musím do sanitky dostat sám. Záchranáři se mnou začali manipulovat, že mne přes obrovské bolesti a křeče, které mi tím způsobovali, dostali nakonec na sedačce (sezení mne také velmi bolelo) do sanity. Než mě dostali na sedačku, trvalo to asi půl hodiny, kdy jsem křičel bolestí, válel se po zemi v křečích. Nedostal jsem žádný lék na bolest, při převozu jsem byl v obrovských bolestech. A tyto bolesti neustávali ani v nemocnici po několik následujících dní. Je možné získat nějaké odškodné? Byla to ta nejhorší noční můra. Děkuji

ODPOVĚĎ:
Dle § 28/2 ve spojení s § 4/5 zákona o zdravotních službách má pacient právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni, přičemž náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.
Domníváte-li se, že zdravotnická záchranná služba nebo poskytovatel zdravotních služeb lůžkové péče (nemocnice) si nepočínali odborně správně, můžete si na jejich postup stěžovat (§ 93 a násl. zákona o zdravotních službách).
Stížnost adresujte v první řadě přímo zdravotnické záchranné službě a nemocnici (a to každému zvlášť, neboť se jedná o odlišné subjekty, popř. pouze tomu, na čí péči si hodláte stěžovat). Nebudete-li s vyřízením stížnosti spokojen, budete oprávněn se v této věci „odvolat“ k místně příslušnému krajskému úřadu.
Zároveň Vám doporučuji si u zdravotnické záchranné služby a v nemocnici vyžádat kopie příslušných částí Vaší zdravotnické dokumentace.
Správnost postupu zdravotnické záchranné služby a nemocnice můžete konzultovat s jiným poskytovatelem zdravotních služeb (který bude samozřejmě potřebovat kopie příslušných částí Vaší zdravotnické dokumentace). Dle § 28/3 písm. c) zákona o zdravotních službách má pacient právo vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele zdravotních služeb (popř. zdravotnického pracovníka), než který mu poskytuje zdravotní služby.
V této věci můžete případně kontaktovat i znalce, který může ne/správnost postupu zdravotnické záchranné služby či nemocnice posoudit. Seznam znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
(v případě postupu zdravotnické záchranné služby se bude jednat o znalce z oboru “zdravotnictví”, odvětví “zdravotnická odvětví různá”, v případě postupu nemocnice se bude jednat o znalce z oboru “zdravotnictví”, odvětví pak bude záviset na tom, na jaké klinice/oddělení jste byl v nemocnici hospitalizován).

Sama skutečnost, že jste při transportu zdravotnickou záchrannou službou a při hospitalizaci v nemocnici trpěl krutými bolestmi, nepostačuje k závěru, že zdravotnická záchranná služba či nemocnice postupovaly odborně nesprávně; podstatné je, zda se zdravotničtí pracovníci dopustili při péči o Vás nějaké medicínské chyby, která zapříčinila, že jste trpěl bolestmi (popř. že jste těmito bolestmi trpěl déle, než bylo nutné).
Vyjde-li na základě projednávání Vaší stížnosti, při konzultaci s jiným poskytovatelem zdravotních služeb nebo ze znaleckého posudku najevo, že zdravotnická záchranná služba nebo nemocnice postupovaly skutečně odborně nesprávně (a že tento nesprávný postup byl v příčinné souvislosti s Vašimi bolestmi), bude možné, abyste se po zdravotnické záchranné službě nebo po nemocnici domáhal odčinění újmy (které může mít jak podobu omluvy, tak finanční satisfakce).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Vzdálenost nové silnice od stavby
- Kolik metrů musí být nová silnice od stavby?
- Minimální vzdálenost silnice od stavby

Vlastním zemědělskou stavbu s číslem popisným, v které jsem chtěl,, na stáří“ jednou bydlet, pro její cca 500 m vzdálenost od prvního domu v obci.
Nyní se plánuje za mou stavbou (st. 355) a dvěma pozemky (2121/2 a 2081/2) výstavba,, Centra pro aktivní seniory“.
Je plánována silnice cca 1 metr od rohu mé stavby. Na mé upozornění naplánovali,, zpevnění“ v nejužším místě. Asfalt bude v úrovni základů mé stavby.
Chtěl jsem aby silnice byla alespoň 3m od stavby, vodorovně jako na vstupu. Mám obavy z desítek projíždějících aut denně při stavbě.
Mohou to takto bez mého svolení provézt? Předem díky za odpověď. Oldřich

ODPOVĚĎ:
Dle § 25/7 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území musí být vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace. Jedná se prakticky o jediné ustanovení, které výslovně upravuje vzdálenost budov od silnic či místních komunikací. Rovněž z tohoto požadavku však může být udělena výjimka, tzn. že vzdálenost průčelí budovy od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace může být menší (§ 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území.
Z dotazu nevyplývá, o jaký typ pozemní komunikace by se ve Vámi popsaném případě mělo jednat (tzn. zda se bude jednat o silnici, což spíše nepředpokládám, místní komunikaci nebo účelovou komunikaci).

Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd:
a/ silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu,
b/ silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy,
c/ silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace
(§ 5/1 a 2 zákona o pozemních komunikacích).

Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do těchto tříd:
a/ místní komunikace I. třídy, kterou je zejména rychlostní místní komunikace,
b/ místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí,
c/ místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace,
d/ místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz
(§ 6/1 a 3 zákona o pozemních komunikacích).

Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků (§ 7/1 zákona o pozemních komunikacích).
Má-li se ve Vámi popsaném případě budovat pozemní komunikace, musí proběhnout územní a stavební řízení. Při zřizování pozemních komunikací je příslušný tzv. speciální stavební úřad, kterým je silniční správní úřad (§ 16 zákona o pozemních komunikacích).
V první řadě Vám proto doporučuji kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad (kterým je v tomto případě obecní úřad obce s rozšířenou působností). U tohoto úřadu se informujte, zda bylo zahájeno územní či stavební řízení ve věci budování pozemní komunikace u Vašeho domu. Jako vlastník pozemku a stavby, které sousedí s budoucí pozemní komunikací, byste se měl samozřejmě stát účastníkem územního a stavebního řízení. Jako účastník těchto řízení pak budete (mimo jiné) oprávněn vznášet své námitky a navrhovat jiné uspořádání budoucích vztahů.
Pakliže se silniční správní úřad s Vašimi námitkami vyrovná tak, že jim nevyhoví, bude skutečně možné, aby byla pozemní komunikace vedena v bezprostřední blízkosti Vašeho domu. Proti nepříznivému rozhodnutí silničního správního úřadu budete oprávněn podat případně opravný prostředek.
V soukromoprávní rovině přichází do úvahy Vaše obrana dle § 1004 občanského zákoníku (která předpokládá předchozí aktivitu v územním a stavebním řízení), s jehož pomocí se můžete domáhat zákazu provádění stavby pozemní komunikace (tato obrana však vyžaduje podání žaloby k soudu).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Žumpa souseda blízko mé studny - jak sjednat nápravu? (obec má kanalizaci)
- Soused se nepřipojil ke kanalizaci a splašky pouští do žumpy - jak se bránit?
- Splašky souseda do žumpy a studna blízko této žumpy - jak se bránit a donutit souseda aby se napojil na kanalizaci?
- Jak donutit souseda aby se napojil na kanalizaci - splašky kontaminují studnu
- Splašky kontaminují studnu - jak donutit souseda aby se napojil na kanalizaci?

Jsem majitelkou domu, který sousedí s šatnami a hospodou fotbalového klubu. 2005 byla realizována ve statutárním městě stavba nové kanalizační sítě. Vyhláškou města bylo všem obyvatelům města přikázána povinnost napojit se na tuto novou kanalizační síť. Tuto povinnost neuposlechl fotbalový klub, který splašky z provozu šaten a denně provozované hospody jímá do žumpy. Nikdy jsem neviděla, že by se žumpa vyvážela, takže je tu předpoklad, že žumpa netěsní a splašky prosakují do okolí. Vzhledem k tomu, že máme studnu vzdálenou asi 10 - 12 metrů od žumpy, není vyloučeno, že máme studnu kontaminovanou splašky z provozu šaten a hospody. I jejich vlastní studna je ve vzdálenosti asi 11 m od žumpy. Vzdálenost žumpy od studny je 12 m, ale tato vzdálenost platí pro funkční a bezpečnou žumpu. Prosím o radu na kterou instituci se obrátit, aby byla provedena kontrola a neprodleně sjednána náprava. Děkuji, Kristýna

ODPOVĚĎ:
Můžete se obrátit na vodoprávní úřad, ke kterému můžete dát podnět k prošetření, jelikož u těchto druhů staveb musí být zajištěno, že splašky nebudou prosakovat a kontaminovat vody (jak podzemní, tak povrchové). Dále je zde možnost podat podnět také k příslušnému stavebnímu úřadu. V případě, že byste si nechali udělat rozbor vody ze studni a prokázalo by se, že je tato voda kontaminovaná, a to právě splašky ze žumpy, je zde možnost domáhat se u civilního soudu toho, aby byl fotbalový klub povinen se zdržet takového jednání a učinit příslušná opatření, aby ke kontaminaci nedocházelo.

__

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Vymáhání bezdůvodného obohacení - zabrání společných prostor v domě jedním družstevníkem
- Vymáhání neoprávněného obohacení - zabrání společných prostor v domě jedním družstevníkem
- Zabrání společných prostor v domě jedním družstevníkem - vydání bezdůvodného obohacení
- Zabrání společných prostor v domě jedním družstevníkem - vydání neoprávněného obohacení

Družstevní dům o čtyřech bytech, každý v osobním vlastnictví. Jeden z majitelů si 2002 zabral velkou část společných prostor, celá sušárna, polovina prádelny, kus chodby. 10/2015 jsme ho žádali doporučeným dopisem o vyklizení prostor, bez odezvy. Máme prosím šanci vyhrát spor soudně? Popřípadě vymáhat neoprávněné obohacování se využíváním těchto společných prostor?
Děkuji, Beáta.

ODPOVĚĎ:
Hned v první větě svého dotazu uvádíte nesrovnalost, která má na řešení případu významný vliv. Píšete: „Družstevní dům o čtyřech bytech, každý v osobním vlastnictví. “ V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že jedná-li se o družstevní dům, je vlastníkem bytů bytové družstvo, které tyto byty pronajímá svým členům (nejedná se tedy o osobní vlastnictví bytů, nýbrž o jejich nájem). Jsou-li naopak byty skutečně v osobním vlastnictví, nemůže se jednat o družstevní dům, neboť vztah bytového družstva a jeho členů by byl prakticky vyloučen (jednalo by se o výlučné vlastnictví bytů a spoluvlastnictví společných prostor, tedy tzv. bytové spoluvlastnictví).
Ať už se ve Vašem případě jedná o družstevní dům nebo o bytové spoluvlastnictví, není samozřejmě jeden z obyvatel domu oprávněn užívat společné prostory takovým způsobem, že by z užívání zcela vyloučil ostatní obyvatele domu (ze znění dotazu předpokládám, že v minulosti nebylo dotyčnému obyvateli domu takové jednání nikdy povoleno).
Jedná-li se o družstevní dům (tzn. že vlastníkem domu je bytové družstvo), je nutné, aby příslušné právní kroky podniklo právě bytové družstvo. Bytové družstvo, jako pronajímatel, může dotyčného obyvatele domu vyzvat k okamžité nápravě závadného stavu. Nebude-li tato výzva úspěšná, bylo by možné uvažovat o ukončení nájemního vztahu (tedy vypovězení nájemní smlouvy), popř. rovněž o vyloučení z bytového družstva (v tomto ohledu záleží na vnitřních pravidlech bytového družstva, zakotvených zejména v jeho stanovách). Pokud se bytové družstvo rozhodne nájemní smlouvu nevypovědět, ani dotyčného obyvatele domu nevyloučit z bytového družstva, bude možné, aby se obrátilo na místně příslušný okresní soud s žalobou na vyklizení části domu, popř. zároveň s žalobou na vrácení bezdůvodného obohacení.
Je-li dům ve spoluvlastnictví výlučných vlastníků bytů (tedy jedná-li se o bytové spoluvlastnictví), jsou k podání žaloby (na vyklizení a na vrácení bezdůvodného obohacení) oprávněni zbývající spoluvlastníci.
Bez podrobnější znalosti právních poměrů v domě není možné určit, zda bude žaloba na vyklizení úspěšná. Co se týče žaloby na vrácení bezdůvodného obohacení, upozorňuji, že trvá-li neoprávněné užívání společných prostor od roku 2002, bude právo na vrácení bezdůvodného obohacení s vysokou pravděpodobností částečně promlčeno.
Kromě soukromoprávního řešení nastalé situace (podání žaloby) je možné podat na dotyčného obyvatele domu rovněž trestní oznámení. Nelze totiž vyloučit, že svým počínáním se nedopustil trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru. Tento trestný čin spáchá ten, kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt nebo nebytový prostor jiného, stejně jako ten, kdo oprávněné osobě v užívání domu, bytu nebo nebytového prostoru neoprávněně brání (§ 208/1 a 2 trestního zákoníku).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__


- Odkoupení družstevního bytu uživatelem a rozhodnutí soudu
- Rozhodnutí soudu o uživatelství bytu a právo na převod do osobního vlastnictví
- Vliv užívání družstevního bytu na právo převodu do osobního vlastnictví

Realizaci kupního práva: Byla jsem soudem potvrzena jako jediný oprávněný uživatel bytu v Praze 8. Na základě tohoto rozhodnutí Městského soudu v Praze jsem požádala Bytové družstvo Chotovická o prodej tohoto bytu, neboť byt přešel v privatizaci pod bytové družstvo. Toto mi ani na základě rozhodnutí soudu byt dosud neprodalo, takže jsem peníze složila na depozitum spolu s kupní smlouvou. Ráda bych se proto zeptala, zda-li je tímto datem koupě zrealizovaná nebo musím čekat na rozhodnutí soudu, abych mohla s bytem dále jako vlastník disponovat. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Vlastníkem nemovitosti se stáváte až v okamžiku, kdy je Vaše vlastnické právo vloženo do katastru. Pokud zatím vloženo není, vlastníkem nejste a nemůžete s bytem zatím jako vlastník disponovat, i když jste kupní cenu složila do úschovy. Z dotazu není zřejmé, na jaké rozhodnutí soudu čekáte, asi o nahrazení souhlasu s kupní smlouvou? Každopádně na soudní rozhodnutí vyčkat musíte.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Rozúčtování elektřiny na chatě mezi více spoluvlastníky, spolumajiteli
- Rozúčtování elektrické energie na chalupě mezi více spoluvlastníky, spolumajiteli
- Rozúčtování služby OTE elektrárny mezi vlastníky nemovitosti
- Rozúčtování OTE mezi spoluvlastníky, spolumajitele nemovitosti

Společné vlastnictví, spoluvlastnictví zahrady: jde o velice banální věc, kdy jednu zahradu s chatou vlastním já jako poloviční vlastník a další dva subjekty mají zbylou polovinu tedy každý 1/4.
Jedná se o vždy o roční vyúčtování elektriky, kdy se dělíme o tyto náklady. Zajímalo by mne, jak tyto náklady spravedlivě rozdělit. Zda-li roční náklady za příkon 3 x 16 A je nutné dělit na 1/2 a 2 x 1/4. Tedy já jako poloviční vlastník musím platit polovici těchto nákladů, když v ceně spotřeby v tomto případě 8 kW jsou již připočítány náklady za služby OTE a další služby. Připomínám jen, že jsem na zahradě celý rok nebyl a tedy nic nespotřeboval. V tomto případě, kdy je spotřeba zanedbatelná je to celkem jedno, horší to bude, pokud spotřeba výrazně v budoucnu vzroste. Zajímá mne tedy jestli
přítomnost služby kterou provozuje EON je nutné dělit dle vlastnického podílu a jak. Děkuji za odpověď Jaromír

ODPOVĚĎ:
Z hlediska vztahu ke třetím subjektům hradíte dle velikosti Vašich podílů. Tedy Vy polovinu, ostatní dva z jedné čtvrtiny. Pokud služby neužíváte, musíte se domluvit se zbylými dvěma spoluvlastníky, jak si vše rozúčtujete mezi sebou. Tj. Eonu platíte dle podílů a následně můžete to, co jste z hlediska svého podílu uhradil, ale nespotřeboval, požadovat po těch zbývajících.

__

RODINA-SJM
- Co patří do SJM - majetek získaný před manželstvím
- Co patří do SJM - částka z prodeje majetku před manželstvím
- Patří zisk z majetku získaného před manželstvím do SJM, společného jmění manželů?
- Patří částka z prodeje nemovitosti získané před manželství do SJM, společného jmění manželů?
- Prodej výrobku jednoho z manželů - patří částka do SJM?
- Prodej produktu jednoho z manželů - patří částka do SJM?
- Zisk z pronájmu movité věci jednoho z manželů - patří to do SJM?
- Zisk z pronájmu nemovité věci jednoho z manželů - patří to do SJM?
- Zisk z pronájmu bytu, domu jednoho z manželů - patří to do SJM?
- Patří do SJM zisk z pronájmu nemovitosti jednoho z manželů?
- Patří do SJM nájem z pronájmu nemovitosti jednoho z manželů?
- Patří do SJM nájemné z pronájmu nemovitosti jednoho z manželů?
- Pronájem nemovitosti manžela - patří peníze do SJM?
- Pronájem nemovitosti manželky - patří peníze do SJM?

Prosím o stručnou odpověď co spadá, patří do společného jmění manželů SJM a co již ne. Uvedu 3 situace:
- Manžel má obraz získaný před manželstvím, ten prodá. Patří peníze do SJM?
- Manžel má obraz, ten dává do galerie, je z toho zisk. Zisk patří do SJM?
- Manžel namaluje za manželství obraz a prodá ho. Patří kupní cena do SJM?
Lze stejné aplikovat i na nemovitost (bez třetího bodu)? Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Prodej manželova obrazu:
Pokud manžel vlastnil obraz ještě před uzavřením manželství, nestal se tento obraz po uzavření manželství součástí SJM a nadále zůstává výlučným majetkem manžela (§ 709/1 občanského zákoníku).
Dle § 709/1 písm. d) občanského zákoníku platí, že součástí SJM není to, co jeden z manželů nabyl právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví. Dle tohoto ustanovení by tedy kupní cena obrazu připadla do výlučného vlastnictví manžela (tj. mimo SJM).
Dle § 709/2 občanského zákoníku však zároveň platí, že součástí SJM je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Toto ustanovení občanského zákoníku tedy naopak stanoví, že kupní cena obrazu (což je nepochybně zisk) má být součástí SJM (tedy nikoli výlučným vlastnictvím manžela).
Aby mohl být shora uvedený rozpor obou ustanovení občanského zákoníku odstraněn, je nutné si vypomoci zněním § 710 písm. a) občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení totiž platí, že součástí SJM jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku.
Toto ustanovení občanského zákoníku tedy počítá s tím, že zisk z výhradního majetku jednoho z manželů je součástí SJM (a logicky tak navazuje na výše uvedený § 709/2 občanského zákoníku).
Odpověď na prvý dotaz tak lze pro přehlednost formulovat takto:
- kupní cena obrazu (který je/byl výhradním vlastnictvím jednoho z manželů) se stává součástí SJM,
- součástí SJM se nestane celá kupní cena obrazu, jelikož manžel, jehož výhradním vlastnictvím obraz byl, bude oprávněn si od kupní ceny odečíst náklady, které na prodej obrazu vynaložil (např. náklady na inzerci, právní pomoc apod.) ; ta část kupní ceny, která po odečtu zbyde, se stane součástí SJM.

Shora uvedené lze vztáhnout samozřejmě i na nemovité věci (v tomto kontextu je poměrně významné, že prodávající manžel je oprávněn si od kupní ceny nemovité věci odečíst náklady, které na její prodej vynaložil, neboť tyto náklady mohou být nemalé).

2/ Zisk z vystavování obrazu v galerii:
Na tuto otázku je prakticky beze zbytku aplikovatelná odpověď na otázku č. 1.
Jelikož zisk z vystavování obrazu v galerii se váže na výlučné vlastnictví manžela, použije se opět § 709/2 občanského zákoníku, tzn. že tento zisk se stane součástí SJM (i v tomto případě pak bude vystavující manžel oprávněn si od zisku nejdříve odečíst ty náklady, které mu v této souvislosti vznikly).
Totéž platí v případě nemovitých věcí, tzn. bude-li jeden z manželů např. pronajímat nemovitou věc, která je jeho výlučným vlastnictvím, stane se zisk (nájemné) součástí SJM (opět po odečtu souvisejících nákladů).

3/ Namalování obrazu za trvání manželství a jeho prodej:
Pakliže obraz vznikne za trvání manželství, stane se součástí SJM, tzn. že i kupní cena takového obrazu se stane součástí SJM.
Závěrem své odpovědi doplňuji, že vše shora uvedené vychází ze zákonného režimu SJM; manželé však mají také možnost režim svého SJM sjednat (jedná se o smluvní režim SJM) a odchýlit se tak od režimu zákonného (v takovém případě může být SJM rozšířeno, zúženo či mohou být dohodnuta další zvláštní pravidla manželského majetkového režimu).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-DLUHY
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Převod úvěrové smlouvy stavebního spoření na ručitele dluhu
- Převod úvěru stavebního spoření na ručitele dluhu

Jsem rozvedený a s bývalou manželkou máme úvěr u stavební spořitelny. Tento úvěr splácím celou dobu jen já. Dne 24.2.2017 mne kontaktoval finanční poradce ze stavební spořitelny SP, že se chce se mnou setkat a probrat záležitost převedení úvěru na mou osobu. Doposud úvěrová smlouva byla psaná na bývalou manželku a já byl se svým bratrem jen spoludlužník či věřitel. Bývalá manželka zřejmě kontaktovala poradce, za cílem se zbavit svého závazku. Ačkoliv nemáme majetkové vyrovnání a po špatných zkušenostech s bývalou manželkou či jejím podvodným chováním nevím jak tuhle věc vyřešit. Podle slov finančního poradce jak se vyjadřoval zdrobnělinou křestního jména bývalé manželky jsem usoudil, že se dobře znají. Poradce se setká se mnou 1.3.2017 vím, že váše rada do této doby nepřijde, ale pokusím se vše oddálit a nic nepodepisovat. Prosím o radu jak postupovat. Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Píšete, že nemáte vyřešeno majetkové vypořádání, a že splácíte úvěr, který, pokud to dobře chápu, je součástí nevypořádaného SJM. I když budete nadále jako hlavní dlužník, z titulu SJM to nic nemění a máte právo po manželce žádat polovinu toho, co jste po rozvodu na úvěr uhradil. Jde spíše o to, že pokud byste hradit přestal, banka bude primárně exekuovat Vás, nikoliv manželku. Je tedy třeba si napřed vyjasnit, jak to s úvěrem plánujete do budoucna (budete platit nadále Vy či nikoliv) a pak teprve řešit, zda přistoupíte na to, abyste byl hlavní dlužník. Tuto věc by bylo třeba probrat detailněji při znalosti tohoto konkrétního případu, nejlépe s advokátem.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Historické nároky na majetek dle testů DNA
- Dědění na základě genetického výzkumu DNA
- Dědická práva dle historických nároků na základě DNA testů
- Testy DNA a Historické nároky na majetek, dědění, dědictví

Jak se pohlíží na nároky příbuzných, kteří o své příbuznosti nevěděli a dozví se o ní. Jestli (a jak) fungují nějaké časové lhůty apod. Moje rodina si nechala dělat genetický výzkum původu mužského předka a bylo zjištěno, že jde o potomka rodiny ze Skotska, která navíc patří k nobilitě, dokonce k rodině, která odvozuje svůj původ od staré rodové šlechty (tedy ještě před vznikem Velké Británie).
Je potřeba rozšířit DNA analýzu (pro bližší ukotvení společného předka, nicméně příslušnost k rodině je z hlediska genetiky prokázána), dále pátrat v historických pramenech.
Jde asi o ne úplně častý dotaz, ale je myšlen naprosto vážně.
Také mě tzv. "historické nároky na majetek (pohledávky a třeba i povinnost plnit závazky) " napadly, když z obce, odkud pocházel můj dědeček - Morava, nám poskytli informace týkající se dohledávání majitelů půdy, kteří se mají přihlásit k vlastnictví apod. Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Pakliže Vaše rodina identifikovala své genetické příbuzenství s rodinou, která žije (a má majetek) ve Velké Británii, budou se prakticky veškeré právní vztahy (z oblasti rodinného i dědického práva) řídit britským právním řádem (§ 73a a násl. zákona o mezinárodním právu soukromém), který neovládám. Máte-li tedy zájem o získání informací z oblasti britského rodinného či dědického práva, můžete se obrátit buď na diplomatické zastoupení Velké Británie v České republice:
http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/adresar_diplomatickych_misi/cizi_urady_pro_cr/velka_britanie_velvyslanectvi_spojeneho.html
nebo na advokáta, který se v České republice zabývá rovněž oblastí britského práva:
www.advokatikomora.cz
V právních vztazích je relevantní nikoli příbuzenství genetické (byť by i bylo prokázáno testy DNA), nýbrž příbuzenství, které je řádným způsobem úředně zachyceno. V právním prostředí České republiky se jedná o systém matrik a rodných listů, na jejichž základě je prokazováno, kdo je s kým příbuzný a jak (popř. v jakém stupni). Toto „papírové“ příbuzenství pak může být dotvářeno i rozhodnutími soudů (v řízeních na určení či popření rodičovství). Pro zachování větší právní jistoty však není v zásadě možné obrátit se na soud s žalobou kdykoli, nýbrž je nutné dodržet stanovené lhůty (§ 775 a násl. občanského zákoníku).
Dědická řízení jsou formálními postupy, kterými přechází majetek ze zemřelého člena rodiny (zpravidla) na jeho nejbližší příbuzné. Vyskytl-li by se po skončení dědického řízení opomenutý genetický příbuzný (a potencionální dědic), bylo by zapotřebí, aby se svého příbuzenství nejdříve formálně domohl (tedy např. podal žalobu na určení otcovství a byl s touto žalobou úspěšný) a následně inicioval znovuotevření příslušného dědického řízení, v jehož rámci by se zařadil mezi oprávněné dědice. Pro zahájení obou soudních řízení je zapotřebí dodržet stanovené lhůty.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 91/2012 Sb. , o mezinárodním právu soukromém
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-DAROVÁNÍ
- Zneplatnění převodu darování podílu nemovitosti na manžela spolumajitele, spoluvlastníka
- Zneplatnění převodu darování podílu nemovitosti na manžela spolumajitele, spoluvlastníka
- Zrušení převodu, darování podílu nemovitosti na manžela spolumajitele, spoluvlastníka žalobou u soudu
- Soudní zrušení převodu, darování části nemovitosti na manžela spolumajitele, spoluvlastníka
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zákon o předkupním právu spolumajitele, spoluvlastníka bytu, domu 2017
- Zákon o předkupním právu spolumajitele, spoluvlastníka nemovitosti 2017
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní zneplatnění převodu, darování podílu nemovitosti na manžela spolumajitele, spoluvlastníka
- Soudní zneplatnění převodu, darování části nemovitosti na manžela spolumajitele, spoluvlastníka

12/1995 měl dům dva majitele mne a neteř, každý ideální polovinu. Manžel neteře donutil neteř rozdělit její podíl na polovinu. O tomto převodu jsem nic nevěděl a až při náhodné kontrole v katastru nemovitostí jsem v roce 2009 zjistil, že dům má 3 majitele (já 1/2, neteř 1 a její manžel 1). K převodu došlo v roce 2001.
Manželství neteře však vedlo k rozvodu. Její muž se nakonec odstěhoval. Při kontrole katastru nemovitostí 2/2016 jsem zjistil, že dům má 4 majitele. Manžel neteře nechal přepsat svůj podíl na jejich 2 nezletilé syny. V současné době je jeden z nich již plnoletý. K převodu došlo v roce 2010.
V současné době má dům 4 majitele (já 1, neteř 1, 1. syn 1/8, 2. syn 1/8). Chtěl jsem svou polovinu prodat, ale při tolika vlastnících je nemovitost neprodejná. V současné době probíhá diskuze k novému zákonu o předkupním právu spolumajitele nemovitosti. Přečetl jsem si informaci, že pokud dříve majitel převáděl část domu ve společném vlastnictví bez vědomí druhého spolumajitele, lze tento převod zpochybnit a u soudu zrušit.
Je taková možnost? Jak bych mohl postupovat?

ODPOVĚĎ:
„Zákonem o předkupním právu spolumajitele nemovitosti“ máte pravděpodobně na mysli novelu občanského zákoníku, která tuto problematiku (mimo jiné) upravuje. Touto novelou je zákon č. 460/2016 Sb. , který mění rovněž znění § 1124 občanského zákoníku, a to tak, že toto ustanovení nově zní:
㤠1124
(1) Převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.
(2) Odstavec 1 se použije i v případě, že některý ze spoluvlastníků převádí podíl bezúplatně; tehdy mají spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenu. “

Toto ustanovení tedy skutečně navrací do českého právního řádu zákonné předkupní právo mezi spoluvlastníky nemovité věci (jak tomu bylo do 31. 12. 2013).
Je však zároveň nutné upozornit na to, že přestože zákon č. 460/2016 Sb. již nabyl částečně účinnosti, bude shora citované znění § 1124 občanského zákoníku účinné až od 1. 1. 2018.
Co se týče Vámi zmiňovaného práva napadnout platnost převodu spoluvlastnického podílu u soudu, neobsahují přechodná ustanovení zákona č. 460/2016 Sb. žádné ustanovení, které by takový postup umožňovalo. V tomto ohledu by proto bylo nutné, abyste svůj dotaz upřesnil (a uvedl zejména informační zdroj, ze kterého jste čerpal).
Skutečnost, že jste nebyl o minulých převodech spoluvlastnického podílu Vaší neteře a jejího bývalého manžela informován, nepředstavuje právní závadu. V tomto ohledu je nutné vycházet ze „starého“ Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013), neboť k předmětným převodům došlo za jeho účinnosti. Dle § 140 Občanského zákoníku totiž platilo, že spoluvlastníci mezi sebou sice měli předkupní právo, ovšem s výjimkou případů, kdy se jednalo o převod na osobu blízkou. Vzhledem k tomu, že k prvnímu převodu došlo mezi manžely a k druhému převodu mezi otcem a jeho syny, jednalo se bezpochyby o převody mezi osobami blízkými a předkupní právo Vám (ani jiným spoluvlastníkům) tedy nevzniklo (nemusel jste být tudíž o těchto převodech ani informován).
Obdobný stav bude ostatně panovat i od 1. 1. 2018, neboť rovněž § 1124/1 občanského zákoníku bude obsahovat tuto větu: „Převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. “

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 460/2016 Sb. , kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, a další související zákony
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody od banky - neposlala platbu pochybením jednotlivce
- Náhrada škody od banky - neprovedení příkazu k úhradě pochybením jednotlivce
- Ušlý zisk kvůli pochybení banky - vymáhání škody
- Vymáhání ušlého zisku kvůli chybě banky, pochybení banky

Dobrý den. 1) Banka poškodila firmu. 2) Banka poškodila občana. Jaká je promlčecí doba od vzniku škody pro a 2) pro žalobu o náhradu škody či ušlého zisku?
Například: neprovedení příkazu k úhradě z důvodů a překážek na straně banky (pochybení zaměstnance banky) způsobilo následnou škodu.
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Začátkem své odpovědi uvádím, že lhůty pro provádění platebních transakcí jsou zakotveny v § 108 a násl. zákona o platebním styku.
Odpovědnost poskytovatele platebních služeb je upravena v § 115 a násl. zákona o platebním styku. Konkrétně dle § 117/1 zákona o platebním styku odpovídá banka plátci za nesprávně provedenou platební transakci, ledaže plátci doloží, že částka nesprávně provedené platební transakce byla připsána na účet příjemce. Jestliže neodpovídá za nesprávně provedenou platební transakci banka plátce plátci, odpovídá za ni banka příjemce příjemci.
Jestliže uživatel tvrdí, že platební transakce byla provedena nesprávně, je banka povinna doložit, že byl dodržen postup, který umožňuje ověřit, že byl dán platební příkaz, že tato platební transakce byla správně zaznamenána, zaúčtována, a že nebyla ovlivněna technickou poruchou nebo jinou závadou. Právo vyplývající z nesprávně provedené platební transakce nevylučuje právo na náhradu škody nebo na vrácení bezdůvodného obohacení. Čeho však lze vůči bance dosáhnout uplatněním práva vyplývajícího z nesprávně provedené platební transakce, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu (§ 120 zákona o platebním styku).
Pokud ve Vašem případě nebyla zadaná platební transakce vůbec provedena, je otázkou, zda lze tuto situaci zařadit do kategorie nesprávně provedené platební transakce. I přes tuto nejasnost upozorňuji na lhůty pro oznámení nesprávně provedené platební transakce, které je nutné ve vztahu k bance dodržet (a jejichž případné nedodržení může mít významné dopady v eventuálním soudním řízení).
Dle § 121/1 zákona o platebním styku může plátce právo vyplývající z nesprávně provedené platební transakce uplatnit u soudu, oznámí-li nesprávně provedenou platební transakci bance bez zbytečného odkladu poté, co se o ní dozvěděl, nejpozději však do 13 měsíců ode dne, kdy byla částka platební transakce odepsána z platebního účtu plátce nebo kdy byla plátcem jinak dána k dispozici k provedení platební transakce. Prakticky totéž je v § 121/2 zákona o platebním styku stanoveno pro vztah příjemce a jeho banky.
Neoznámí-li uživatel nesprávně provedenou platební transakci včas a namítne-li banka opožděné oznámení, soud právo vyplývající z nesprávně provedené platební transakce uživateli nepřizná (§ 121/4 zákona o platebním styku).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že banka nebude odpovídat za nesplnění svých povinností, jestliže splnění těchto povinností zabránila okolnost, která je neobvyklá, nepředvídatelná, nezávislá na vůli banky a jejíž následky nemohla banka odvrátit (§ 123 zákona o platebním styku).

Co se týče promlčecích lhůt, je zapotřebí vycházet z občanského zákoníku, dle něhož je promlčecí lhůta tříletá (§ 629/1 občanského zákoníku). Tato lhůta počne běžet v okamžiku, kdy poškozený nabyl vědomost o škodě a o osobě povinné k její náhradě (§ 620/1 občanského zákoníku). Právo na náhradu škody se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda vznikla (§ 636/1 občanského zákoníku).
Je v zásadě nerozhodné, zda je poškozeným klientem banky fyzická či právnická osoba.

Závěrem své odpovědi upozorňuji, že spor mezi klientem a jeho bankou může být řešen, kromě soudů, i mimosoudně, a to finančním arbitrem:
http://www.finarbitr.cz/cs/

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 284/2009 Sb. , o platebním styku
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

FINANCE-DANĚ
- Více oborů podnikání a daně - částečné zdanění procentem a částečně daňovou evidencí?
- Různé způsoby zdanění více oborů podnikání jedním podnikatelem
- Jeden podnikatel a více způsobů zdanění podnikání - je to možné?

1) Podnikatel má více oborů podnikání. Může na jednu činnost uplatňovat výdaje procentem a na druhou vést daňovou evidenci?
2) Společnost (dříve to bylo "sdružení" - můžou si společníci uplatňovat náklady někdo % a někdo vést daňovou evidenci? Mají kromě společnosti ještě každý svou činnost.
Děkuji, Simona.

ODPOVĚĎ:
1) Ne, v jednom dílčím základu daně (zde dle § 7 Zákona o daních z příjmů) může poplatník uplatnit výdaje buď v prokázané výši anebo výdaje procentem z příjmů ke všem činnostem, nemůže to kombinovat.
2) Dle § 12 Zákona o daních z příjmů pokud jsou společné výdaje rozděleny mezi společníky společnosti stejně jako společné příjmy, mohou poplatníci uplatnit výdaje jak procentem z příjmů, tak v prokázané výši. Každý společník po rozdělení, po splnění předchozí podmínky, může uplatnit takové výdaje, jaké mu vyhovují.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vymáhání nákladů na péči o dům a majetek zesnulého od dědiců
- Vymáhání nákladů po dědicích - péče o dům a domácí zvířata
- Náklady na péči o byt po smrti - vymáhání po dědicích
- Náklady na péči o zvířata zemřelého po smrti - vymáhání po dědicích

Otec s matkou se starali do smrti o svého švagra (domy měli hned vedle sebe) a po smrti zařídili nejnutnější. Po zesnulém dědí neteře (jedna se dědictví vzdala - jezdila pravidelně a dělala nákup, druhá jen návštěvy bez zařizování). Rodiče - před prosincem 2015 spíše příležitostná pomoc dle potřeby. Od prosince 2016 - velmi časté zařizování (dopravní nehoda, krádež vraku, lékaři, opravy brýlí, pravidelné nákupy). Od srpna 2016 do listopadu 2016 kontakt několikrát denně (objednávání dovážky obědů, ohřívání, servírování, dohled nad pitným režimem, základní ošetřování po pádech, dohled nad krmením psa a slepice, občasný úklid, nákupy, platby SIPO, řešení návštěv - odemykání, celkový dohled). Od hospitalizace převzetí psa, krmení slepice, řešení provozních věcí, kontrola domu, činnost v domě, platby, po smrti jednání s úřady, notářem … dědičky se nezajímaly o nic (neozvaly se). Otec platil SIPO z hotovosti nalezené v domě. Po třech měsících vyzval dědičku, aby vše přišla převzít včetně psa. Dědička otci nenabídla žádnou kompenzaci nákladů (ani za psa). Mají rodiče nárok na nějakou úhradu za péči (švagra jim nic neplatil, nepřispíval na benzín při zařizování věcí pro něj, nepobíral příspěvek na péči). Je požadavek na úhradu legitimní a lze se s ním přihlásit do dědického řízení před jeho uzavřením? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Váš požadavek legitimní je a náklady lze přihlásit do pasiv pozůstalosti před skončením řízení. Poté bude záležet na tom, zda dědicové tento dluh uznají co do důvodu a výše. Pokud tento dluh neuznají, pak po Vás notář bude chtít předložit doklady o zaplacení, účtenky, případně jiné důkazy sloužící k vyčíslení a prokázání všech přihlášených nákladů. Notář by měl poté do pasiv zařadit dluh v takové výši, která se Vám povede podložit a prokázat.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nemožnost podepsání ze zdravotních důvodů - jak postupovat?
- Nemožnost podepsání z důvodu silného třesu ruky - jak postupovat?
- Právní postup při nemožnosti podepsání ze zdravotních důvodů u svéprávné osoby
- Svéprávná osoba se nemůže podepsat ze zdravotních důvodů - jak postupovat?
- Nepodepsání ze zdravotních důvodů (třes) - jak nahradit podpis svéprávné osoby?

Mám třes v rukou což mi dělá problém při podepisování úředních dokumentů. Je možné zvolit zástupce na podpis? Předem děkuji. Děkuji, Věra.

ODPOVĚĎ:
Ano, možné to samozřejmě je.
Můžete se nechat zastoupit jak v soukromoprávním styku (právní jednání vůči podnikatelům, fyzickým osobám, bankám, pojišťovnám apod.), tak ve styku veřejnoprávním (právní jednání vůči úřadům, soudům, policii apod.).
V tomto ohledu je nutné, abyste si zvolila zmocněnce (např. někoho z osob Vám blízkých), s nímž uzavřete smlouvu o zastupování (§ 441 a násl. občanského zákoníku). V rámci této smlouvy je nutné zejména podrobně vymezit rozsah, v němž bude zmocněnec oprávněn Vás zastupovat. Na základě uzavřené smlouvy o zastupování bude vhodné, abyste zmocněnci vystavila plnou moc (tedy jakýsi průkaz, kterým bude zmocněnec dokládat, že je oprávněn Vás zastupovat). Do plné moci je nutné uvést sjednaný rozsah zastupování (tedy tak, jak to bude uvedeno ve smlouvě o zastupování), jak vyplývá z § 441/2 občanského zákoníku.
Zmocnění lze pojmout speciálně (tedy pouze pro zastupování v konkrétní věci), nebo generálně (tedy pro zastupování v určité skupině záležitostí nebo obecně pro zastupování ve všech věcech). Podpisy na smlouvě o zastoupení a (zejména) na plné moci je vhodné nechat úředně ověřit (na poště, obecním úřadě apod.).
Ve vztahu k orgánům veřejné moci (úřadům) je smluvní zastoupení účastníka správního řízení (tedy Vás) zmocněncem obecně připuštěno v § 31 správního řádu.

Podrobnější pravidla pro zastoupení účastníka správního řízení na základě plné moci pak obsahuje § 33 správního řádu, dle něhož platí, že:
- účastník správního řízení si může zvolit zmocněnce;
- zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí; plnou moc lze udělit i ústně do protokolu;
- v téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce;
- zmocnění může být uděleno:
a/ k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení,
b/ pro celé řízení,
c/ pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu (podpis na plné moci musí být v tomto případě vždy úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu), nebo
d/ v jiném rozsahu na základě zvláštního zákona;
- zmocněnec může udělit plnou moc jiné osobě, aby místo něho za účastníka jednala, jen je-li v plné moci výslovně dovoleno, že tak může učinit, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

Zmocněnec ve správním řízení vystupuje jménem zastoupeného (zmocnitele). Z úkonů zmocněnce vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. S výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, doručují se písemnosti pouze zmocněnci (§ 34 správního řádu).
V rámci správního řízení můžete samozřejmě vystupovat osobně (nahlížení do správních spisů, pořizování kopií, předkládání důkazů a podkladů apod.), přičemž zmocněnce smluvně oprávníte pouze k podpisu příslušných listin za Vás.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ
- Renta z investice z nadace v zahraničí - vliv na výši sociálního pojištění
FINANCE-DANĚ
- Investice do nadace v zahraničí - daňové příznání
- Zaokrouhlení daňového přiznání poplatníkem daně - lze to udělat?

Jestli-že jsem zaměstnanec, a investoval jsem do nadace v zahraničí, a nyní chci začít pobírat tzv. rentu, která není nadací nijak zdaněná tak:
- Pokud vyberu v roce 2017 jen takovou částku, která nepřevýší vklad, nemusím podávat za tento rok daňové přiznání v roce 2018?
- Musím i přesto, že bych v tomto roce zůstal zaměstnancem nahlašovat tento příjem zdravotní pojišťovně a platit z něj vyšší pojištění?
Musím to nahlašovat sociální správě nebo někde jinde?
Pokud by se jednalo o stejné podmínky jako výše uvedené, jen bych v tomto roce ukončil (své jediné) zaměstnání:
- Podá za mě přiznání zaměstnavatel?
Jelikož nemám příjem který by byl nezdaněný, protože investice byly ze zdaněného příjmu - zaměstnaneckého?
Dodatečná otázka: Musí být daňové přiznání na halíř přesné, nebo stačí zaokrouhlení? Výše vkladu je 163 690,11 Kč, ale renta kterou mohu tento rok vybrat je v přepočtu na koruny dle aktuálního kurzu ČNB 74 962,44 Kč
V Nadaci jsem 10/2016-03/2017, takže příští renta může být až dvojnásobně vyšší takže 2018 již mohu převýšit výši vkladu.
Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Jak jsem psala, neviděla jsem smlouvy, nedokážu jednoznačně odpovědět. Mé odpovědi chápejte v obecné rovině.

Pokud zůstanete zaměstnancem a nebudete mít příjem např. z podnikání, nic zdravotní pojišťovně ani sociálce nahlašovat nebudete.

Zaměstnavatel daňové přiznání za zaměstnance nepodává, zpracovává roční zúčtování záloh na daň, a to na písemnou žádost zaměstnance do 15. 2. Pokud má zaměstnanec povinnost podat přiznání k dani z příjmů, nemůže mu zaměstnavatel roční zúčtování záloh na daň provést.

Částky do daňového přiznání se zaokrouhlují matematicky.

__

PRÁCE-BOZP
- Nevhodná pracovní obuv dodaná zaměstnavatelem a nošení zdravotní obuvi v práci
- Nošení zdravotní obuvi v práci, zaměstnání a nutnost vyjádření ortopeda?
- Nepadnoucí obuv od zaměstnavatele a využívání zdravotnické obuvi v práci, zaměstnání - aspekty

Nepadnoucí pracovní obuv: Jsem zaměstnanec dopravního podniku, podnik nás vybavuje stejnokrojem jehož součástí je i pracovní obuv (OOPP). Zásady přidělování a používání stejnokrojů stanovuje Směrnice, tato norma též specifikuje sortiment přidělovaných stejnokrojových součástí. V ní se mimo jiné říká: ". zdravotní, nadměrnou nebo podměrnou obuv si zaměstnanec zajišťuje sám… K pořízení zdravotní obuvi zaměstnanec dokládá potvrzení lékaře pracovnělékařské služby, k pořízení nadměrné nebo podměrné obuvi zaměstnanec dokládá potvrzení skladu o nemožnosti vystrojení. Dále pak dojde k proplacení" - tato závěrečná část je již bez problému (podnik cenu obuvi proplatí - dokládá se paragon+příslušné porvrzení).
Podnik má s externí firmou uzavřen smluvní vztah o vybavování zaměstnanců stejnokrojovými součástmi - v nabídce pracovní obuvi je ovšem pouze jeden typ polobotky - žádná jiná alternativa není - je pouze polobotka a zimní obuv - zateplená. Boty sedí pouze málokomu - což je logické. Bylo mi doporučeno abych přinesla potvrzení - stačí pouze od závodní lékařky (norma nevyžaduje potvrzení ortopeda), že musím nosit obuv zdravotní - viz shora uvedeno - a boty si mohu kupovat nadále již sama - podnik je bez problému proplatí. Zašla jsem tedy k závodní lékařce přetlumočila jí požadavek - ovšem závodní lékařka odmítla potvrzení vydat, prý musím přinést potvrzení ortopeda a pak teprve ona potvrzení vydá. Namítla jsem, že nemám ortopedické problémy, že mi pouze obuv nesedí, tlačí, po polovině 12h směny mi následkem toho nohy otečou, boty mi způsobí puchýře a krvavé odřeniny, že není problém v mých nohou ale problém se týká obuvi, tudíž nechápu proč mám jít k ortopedovi - ten obuv neposuzuje. Dotázala jsem se, jak by se postupovalo dál když bych přinesla potvrzení od ortopeda, že nohy mám v pořádku, na nohou měla obuté pracovní boty a nohy do krve sedřené. Závodní lékařka odpověděla, že by mě poslala na kožní a pak k dalším a dalším odborníkům - tedy by pořád řešila nohy (zatěžovala by problémem spousty odborných lékařů, já bych své volno trávila obcházením doktorů, náklady na prohlídky bych zřejmě též hradila spolu s cestovným já) řekla jsem, že mám asi 50 párů bot a ani jedny nejsou ortopedické - že to už asi vypovídá o jejím nestandartním postupu. V práci jsem stanovisko přetlumočila, sepsala vyjádření, toto se postoupilo k prošetření vedoucímu odd. Nestátní zdravotní zařízení, které shledalo stanovisko lékařky oprávněné a její postup mi doporučilo. Oddělení zásobování - péče o zaměstnance - prý se s tímto problémem ještě nesetkalo a že neví jak postupovat dál, že volba řešení je na mě - tedy ať něco navrhnu a návrh se postoupí výš k projednání.
Přijde mi, že podnik chápe, že jeden pár pracovní obuvi v nabídce nemůže vyhovět všem zaměstnancům, nemohou do normy napsat nekvalitní (i když všichni vědí, že nekvalitní obuv je - viz např. kauza boty pro Policii - dlouhodobý spor), nelze ani napsat, aby si je kupovali sami (koupi OOPP nesmí podnik přenášet na zaměstnance ani jim na to poskytovat předem finanční prostředky - je to proti zákonu) tudíž volili lehkou střední cestu - závodní lékař - ovšem ten to nepochopil.
Pokud si obuv koupím sama bez potvrzení (jak uvádí směrnice) netuším, jestli mi bude proplacena - porušuji ustanovení směrnice.
Jak je možné, že závodní lékař - z titulu své kvalifikace " závodní" - který je znalý poměru na pracovišti, OOPP má kontrolovat a navrhovat - neumí posoudit, že krvavé odřeniny mi způsobily pracovní boty - stačí jedna návštěva na pracovišti a kulhavá chůze již sama i laikovi napoví, že mám špatné resp. nepadnoucí boty. Ani odřené nohy prý závodní lékařku nepřesvědčí o tom že sama potvrzení může vystavit.
Závodní lékař je zaměstnanec dopravního podniku odd. Nestátní zdravotní zařízení. Závodní lékař potvrzuje potvrzení? Předem děkuji za Vaše vyjádření. Karolína

ODPOVĚĎ:
Posouzení situace závisí na tom, zda se v případě poskytované obuvi jedná o ochranné prostředky nebo nikoli. Pokud se jedná o ochranné prostředky, pak podle § 104 odst. 1 zákoníku práce osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem. Podle § 3 odst. 1 písm. c) nařízení vlády č. 495/2001 Sb. , kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, ochranné prostředky musí být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců.
Podle § 2 písm. a) zmíněného nařízení ochrannými prostředky pro účely tohoto nařízení nejsou běžné pracovní oděvy a obuv, které nejsou určeny k ochraně zdraví zaměstnanců před riziky a které nepodléhají při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění. V takovém případě žádný právní předpis nestanoví základní parametry poskytované obuvi a vše záleží na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Nicméně ani obuv, která není ochranným prostředkem, nesmí poškozovat zdraví zaměstnance. Takové poškození by mohlo vést až ke vzniku pracovního úrazu. Tím je podle § 271k zákoníku práce poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Čerpání dovolené před rodičovskou dovolenou - výpočet poměrné části dovolené za kalendářní rok
- Výpočet poměrné části dovolené a její vybrání před rodičovskou dovolenou u zaměstnankyně, pracovnice

Zaměstnankyně, která je zaměstnaná u zaměstnavatele od 10/2008, na plný úvazek s pracovní smlouvou na dobu neurčitou, odchází 2.1.2014 na mateřskou dovolenou (1.1.2014 neodpracovala z důvodu státního svátku). Před uplynutím mateřské dovolené zažádala o čerpání řádné dovolené před nástupem na rodičovskou dovolenou. Můj dotaz zní, zda zaměstnankyně měla právo na čerpání řádné dovolené za celý kalendářní rok, tj. 20 dní dovolené, nebo jen na poměrnou část? Předem moc děkuji za odpověď

ODPOVĚĎ:
Podle § 212 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se nesčítají.
Vzhledem k tomu, že ke dni odchodu na mateřskou dovolenou zaměstnankyně výše uvedené podmínky nesplnila, náleží jí poměrná část.
Podle § 216 odst. 2 zákoníku práce se však doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, a doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce.
Zaměstnankyni by proto z hlediska celého kalendářního roku vznikl nárok na dovolenou v plné výši. Tento nárok bývá obvykle čerpán v návaznosti na mateřskou dovolenou, nicméně nic nebrání dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, aby si zaměstnankyně dovolenou vyčerpala předem.

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Manžel chce vyrovnání z domu rodičů manželky - má na to právo?
- Manželka chce vyrovnání z domu rodičů manžela - má na to právo?

S manželem se po 25 letech manželství rozvádíme. Žili jsme celou dobu v domě, který jsem zdědila po rodičích a kde on stále bydlí s našimi dospělými dětmi a mým otcem. Já jsem se 2015 odstěhovala, ale trvalé bydliště mám stále stejné. Manžel mi přispívá na elektřinu 600 Kč měsíčně a chce po mě odstupné. Nevím za co. Chtěla bych se zeptat, jestli má nárok na nějaké peníze a případně kolik. Děkuji za odpověď. Děkuji, Nela.

ODPOVĚĎ:
Pokud jste žili v nemovitosti, která byla zděděna, tak tato nemovitost není součástí SJM a nemáte povinnost manžela nijak vyplácet. Otázkou ovšem je, zda jste po dobu manželství do nemovitosti neinvestovali nějaké větší částky. V takovém případě by měl manžel právo na vyplacení polovinou takové investované částky, ovšem s přihlédnutím k tomu, že zase v domě bydlel a investici částečně probydlel. Pokud byste tedy toto řešili konkrétně, doporučuji navštívit advokáta a probrat Vaše možnosti detailně s ohledem na případné investice do nemovitosti.

__

TRESTNÍ-POKUTY
- Lhůta na zaplacení pokuty za trestný čin spojený s řízením auta, automobilu, osobního vozidla
- Trestní příkaz - lhůta na zaplacení pokuty dané soudcem, samosoudcem
- Jak zjistit kam poslat pokutu udělenou soudcem, samosoudcem
- Pokuta od soudce, samosoudce - kam poslat peníze (v trestním příkazu není číslo účtu)

1.3. 2017 jsem si na poště převzal rozhodnutí samosoudce, tedy trestní příkaz. Byla mi uložena pokuta ?ve výši 25.000 Kč, v případě nesplnění příkazu, odnětí svobody na 5 měsíců a zákaz činnosti (řízení motorových vozidel) na 18 měsíců. Chci se zeptat, jaká je lhůta zaplacení uloženého peněžitého trestu a jak se dozvím způsob platby? Jelikož tyto informace na uvedeném příkazu nejsou. Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
V trestním příkazu se tyto údaje neuvádějí. K zaplacení peněžitého trestu budete písemně soudem vyzván, kdy kromě písemné výzvy od soudu dostanete poštou také složenku znějící na plnou výši pokuty (25.000,- Kč) spolu s příslušným číslem účtu a dalšími údaji pro platbu pokuty (variabilní symbol apod.). Tuto výzvu obdržíte po právní moci trestního příkazu (až nabytím právní moci se trestní příkaz stává závazným).

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Zapsání další osoby do nájemní smlouvy - informace, postup
- Může pronajímatel odmítnout zapsání nové osoby do nájemní smlouvy?
- Připsání podnájemníka do nájemní smlouvy městského bytu - postup, informace
- Připsání spolubydlící osoby do nájemní smlouvy městského bytu - postup, informace
- Připsání podnájemníka do nájemní smlouvy obecního bytu - postup, informace
- Připsání spolubydlící osoby do nájemní smlouvy obecního bytu - postup, informace
- Připsání spolubydlícího do nájemní smlouvy městského, obecního bytu - postup, informace

Prosím o informaci, zda je v pořádku, když budu chtít do nájemní smlouvy bytu zapsat spolubydlící, respektive do evidenčního listu k nájemní smlouvě? Ze zdravotních důvodů dcery (ortopedický problém a byt je ve 3. patře bez výtahu) budu na X měsíců bydlet u příbuzných a nechci nájemní smlouvu vypovědět. Ráda bych našla spolubydlící, kteří nebudou v bytě "na černo" a chtěla je nahlásit majiteli bytu (město). Lze to takto udělat? Může toto pronajímatel odmítnout s tím, že když byt neužívám já, ale někdo jiný, tak to nejde? Předem děkuji za odpověď. Stanislava

ODPOVĚĎ:
Pokud budete nájem řádně platit, nevidím důvod, proč by pronajímatel měl vůbec řešit, že se v bytě delší dobu nezdržujete. Je třeba počítat s tím, že nájemní smlouva je závazek, který vyžaduje souhlas obou stran, takže teoreticky je možné, že pronajímatel nebude s uvedením spolubydlící osoby souhlasit, ovšem jak uvádím výše, nevidím důvod při řádném hrazení nájmu a služeb, proč by to měl pronajímatel jakkoliv řešit a proč by měl vůbec řešit to, že se v bytě po přechodnou dobu nezdržujete.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Dlouhodobé využívání městského pozemku jako přístupová cesta - vydržení věcného břemene
- Dlouhodobé využívání městského pozemku jako přístupová cesta - vydržení služebnosti
- Dlouhodobé využívání obecního pozemku jako přístupová cesta - vydržení věcného břemene
- Dlouhodobé využívání obecního pozemku jako přístupová cesta - vydržení služebnosti
- Vydržení služebnosti užívání obecního pozemku jako přístupové cesty k domu
- Vydržení věcného břemene užívání městského pozemku jako přístupové cesty k domu
- Vydržení věcného břemene užívání obecního pozemku jako přístupové cesty k domu

Mezi předzahrádkou rodinného domu a chodníkem se nachází pruh pozemku (ostatní plocha, jiná plocha) ve vlastnictví hl. m. Prahy, svěřený do správy Městské části Prahy. Pozemkem vedou inženýrské sítě a je volně přístupný. Tento pozemek kromě přístupové cesty (vjezd do garáže) neužíváme, pouze ošetřujeme (sekání trávy). Pokud si pozemek nekoupíme (poměrně vysoká cena 7 000, - Kč/m2) nebo nepronajmeme od městské části, mohlo by dojít k nějakému omezení v užívání přístupové cesty, kterou užíváme od r. 1993? Jak nejlépe tuto situaci uvedenou jako "narovnání majetkoprávních vztahů" řešit? Děkuji, Soňa

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o jedinou přístupovou cestu k Vašemu majetku, pak Vám majitel pozemku nemůže zakázat cestu užívat. Pokud by tak učinil, nezbylo by sice, než věc řešit soudně, ale spor byste vyhráli. Pokud nemáte zájem pozemek koupit, doporučovala bych si v rámci jakéhosi narovnání smluvně zřídit věcné břemeno průchodu a příjezdu k nemovitosti. To bude pro Vás nejpřínosnější varianta. Když to nepůjde smluvně, opět je možné soudně.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Nepřiměřeně vysoké poplatky k úvěru - jak se bránit?
- Vysoké poplatky u půjčky - jak se bránit, jak se bránit věřiteli?
OBČAN-DLUHY
- Půjčka od nebankovní společnosti a bezdůvodný návrh na vydání platebního rozkazu - jak se bránit?

20.11.2014 jsem uzavřel se společností EC financial Services a. s. smlouvu o půjčce na 20.000 Kč a zavázal jsem se vrátit částku o 16.372 Kč vyšší jako náklady spotřebitelského úvěru. Tento nárůst se sestává:
a) úrok ve výši 1925 Kč
b) poplatku za sjednání smlouvy ve výši 8000 Kč
d) inkasního poplatku ve výši 5000 Kč
Zavázal jsem se to splatit ve 14-ti splátkách o 2598 Kč. První splátka mi ve výši 2600 Kč mi byla stržena hned v den uzavření smlouvy. V následujících 14 dnech jsem se pokusil odstoupit od smlouvy, bohužel se však nepodařilo dovolat zástupci společnosti a domluvit se na vrácení peněz (což už nemohu dokázat).
7.3.2016 jsem dostal předvolání k soudu a chtěl jsem se zeptat jestli je možné se vůči této sumě, nebo alespoň její části nějak bránit.
Soud - jde o návrh vydání platebního rozkazu který byl podán jejich právním zástupcem.
S pozdravem Pavel

ODPOVĚĎ:
Bohužel obrana je v těchto případech těžká, pokud jste smlouvu za těchto podmínek podepsal, těžko se budete dovolávat toho, aby částka byla soudem snížena. Doporučuji pouze zkontrolovat, zda všechny částky v žalobě mají skutečně uvedeny dle smluvních ujednání (někdy u těchto paušálních žalob mívají chyby), ale jinak bych kvůli nárůstu o náklady soudního řízení proti žalobě nijak nebrojila a spíše bych se snažila domluvit na splátkách dluhu. V tom případě by bylo dobré k soudu doložit listiny prokazující Vaši majetkovou situaci, aby bylo zjevné, že není ve Vašich silách uhradit dluh jednorázově.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď nájmu bytu zařízeného bytu a bez zařízení - rozdíl
- Trvalý pobyt nájemníka u pronajímatele - nevýhody pro pronajímatele
- Trvalý pobyt nájemce u pronajímatele - nevýhody pro pronajímatele
- Trvalý pobyt nájemníka u majitele bytu - nevýhody pro majitele
- Trvalý pobyt nájemce u majitele bytu - nevýhody pro majitele

Prosím o sdělení zda a jaký je rozdíl při výpovědi z nájmu, když se byt pronajímá zařízený a nebo bez zařízení. Pokud se nájemník chce přihlásit v mé nemovitostí k trvalému pobytu a má nájemní smlouvu na dobu určitou, je v tom pro mě nějaká nevýhoda? Děkuji, zdravím. Simona

ODPOVĚĎ:
Ve výpovědi není vůbec žádný rozdíl, z právního pohledu není při výpovědi nijak důležité, zda byl byt vybaven, či nikoliv. Pokud by všechny věci nájemce měl své a odmítal by se vyklidit po uplynutí výpovědní lhůty, pronajímatel se bohužel nevyhne žalobě na vyklizení, pokud by nájemce byt opustil a své věci tam nechal, pak má pronajímatel právo věci na náklady nájemce uskladnit ve skladu. Trvalý pobyt je pouze evidenční údaj a pro pronajímatele nenese žádné riziko. Ano, je časté, že se pronajímatelé bojí evidovat ve své nemovitosti nájemcům trvalý pobyt, ale tato obava se nezakládá na reálné hrozbě. Trvalý pobyt může pronajímatel po ukončení nájemní smlouvy nájemci jednoduše odhlásit, trvalý pobyt nezakládá žádné vlastnické právo k předmětu nájmu.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Dotace ROP na stavbu a zrušení stavebního povolení
- Dotace na stavbu a zrušení stavebního povolení
- Dotace ROP, kolaudační souhlas na stavbu a zrušení stavebního povolení
TRESTNÍ-TERSTNÉ ČINY
- Dotační podvod - stavba bez stavebního povolení
- Dotační podvod - stavba bez kolaudačního souhlasu

Investor (soukromá společnost) na dopravní stavbu o velikosti 60 m2 nezažádal o územní řízení místní stavební úřad, přestože se na tuto dopravní stavbu územní řízení vztahuje. Přestože investor byl informován, že se na stavbu vztahuje územní řízení, neřešil to, pokračoval ve výstavbě a požádal speciální stavební úřad o kolaudační souhlas (speciální stavební úřad se ze zákona územním řízením nezabývá, tedy ho neřešil). Následně investor na tuto stavbu požádal o vyplacení dotace z regionálního operačního programu, která mu byla poskytnuta. Jedná se o podvod dle § 209 trestního zákoníku, když investor vědomě porušil stavební zákon i smlouvu s ROP regionální operační program (ve které se v souvislosti s výstavbou zavázal postupovat dle zákonů a právních předpisů ČR a EU) a požádal o vyplacení dotace? V souvislosti s tímto investor také poskytovatele dotace neinformoval o tom, že kolaudační souhlas byl vydán na jiné stavební povolení, než které bylo v souvislosti se stavbou vydáno, neinformoval ho o zrušení stavebního povolení a zahájení nového stavebního řízení a vydání nového stavebního povolení (stavební povolení bylo zrušeno z důvodu porušení zákona ze strany správního orgánu). Na toto druhé stavební řízení investor opět nazažádal o územní řízení. Napolňuje výše uvedené chování skutkovou podstatu dotačního podvodu?
Děkuji, Romana

ODPOVĚĎ:
Trestný čin dotačního podvodu je upraven v § 212 trestního zákoníku a obsahuje dvě skutkové podstaty tohoto trestného činu – jsou tedy dva základní způsoby, jakými je možné tento trestný čin spáchat.

První skutková podstat je upravena v odst. 1: Kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

Druhá skutková podstata je uvedena v odst. 2: Stejně bude potrestán, kdo použije, v nikoli malém rozsahu, prostředky získané účelovou dotací, subvencí nebo návratnou finanční výpomocí nebo příspěvkem na jiný než určený účel.

První skutková podstata vyžaduje, aby zde bylo úmyslné jednání, a to na počátku samotné dotace, tedy v žádosti o ni. Skutkovou podstatu naplní ten, kdo již v žádosti o poskytnutí dotace uvede nepravdivé či hrubě zkreslené údaje či podstatné údaje zamlčí. Pokud již v žádosti o dotaci byly uvedeny takové údaje, je pravděpodobné, že opravdu došlo k naplnění této skutkové podstaty (se závazností toto stanoví až soud).

Druhá skutková podstata vyžaduje, aby poté, co je přiznána dotace, byly tyto dotační prostředky použity v rozporu s jejich účelem.

Určitě je pak zde možný (vedle výše uvedeného) postih ze strany subjektu, který dotaci poskytl, a to jak z důvodů porušení povinností stanovených smlouvou, tak i např. porušení rozpočtových pravidel.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Rozdíl výživné a příspěvek na dítě od rodiče
- Rozdíl alimenty a příspěvek na dítě od rodiče
- Jaký je rozdíl mezi příspěvkem na dítě od rodiče a výživným?
- Jaký je rozdíl mezi příspěvkem na dítě od rodiče a alimenty?

Pán dluží na výživném 16 tisic kč a byli mu nařízeny srážky ze mzdy, jelikož soud sám přišel na to že je již zaměstnán. Mimo to dlužil matce dítěte asi 15 tisíc Kč za polovinu věcí výdajů na dceru, hory, diptrické brýle, škola atd, které matka 10 let platila sama. Ustní dohoda, že jak bude mít peníze něco pošle za výdaje na dceru. Po mnohé z urgencí něco začal posílat (v době kdy nebyl oficiálně zaměstnaný) celkem 11 000 kč během asi pů roku. Peníze zasílal ve stejné výši jak byli určeny alimenty 2000, - na účet matky. Nyní je již zaměstnán a byli nařízeny sražky ze mzdy na výživném a on zdokladoval soudu ty částky, které matce zasílal za výdaje na dceru s tím že to bylo výživné. Matce přišel dopis od soudu, že povinný zaslal na výživném 11 000 kč, ale vzhledem k tomu, že jsou peníze zasílány na účet, není zřejmé zda se jedná skutečně o výživné pro nezletilou. Moje otázka zní zda může matka sdělit soudu, že zaslané částky nejsou platby za výživné a zda bude nějak muset vysvětlovat za co částky jsou? Pán bude stát za svým, že to výživné bylo, ale na výpisu z účtu není nikde napsáno, že bylo zasláno výživné, je tam pouze ta stejná se opakující částka. Děkuji pěkně za odpověď.
S pozdravem Hanka

ODPOVĚĎ:
Jestliže má otec dcery soudně stanovené výživné, je povinen toto výživné hradit v pravidelných měsíčních splátkách a v určené výši. Otec už ale není povinen přispívat matce na další náklady nad rámec výživného. Pokud tak dobrovolně činí, je to jeho dobrá vůle, nikoliv povinnost. Jestliže částka, kterou dceřin otec matce zasílal, nebyla výživným, ale splátkou mimořádných výdajů, může to matka sice soudu sdělit, ale pokud ji soud vyzve, aby doložila, za co jí dceřin otec peníze dlužil, může se snadno ocitnout v důkazní nouzi.
Pokud mezi matkou a dceřiným otcem existovala pouze ústní dohoda o splátkách mimořádných výdajů, může být obtížné její existenci - a tím i existenci dluhu - prokázat. Bude tedy záležet na tom, zda matka dítěte může dokázat, že dceřin otec uznal, že má vůči ní nějaký dluh - zda má uschované například e-maily, SMS zprávy nebo má k dispozici svědky, kteří by jí potvrdili existenci ústní dohody. Pokud matka nemůže existenci dohody a tím pádem vznik dluhu prokázat, je pravděpodobné, že soud bude zaplacené peníze skutečně považovat za splacení části dlužného výživného. Jestliže matka považuje výši výživného, kterou dceřin otec hradí, za nedostatečnou, může si zkusit požádat o zvýšení výživného.

__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Průkaz energetické náročnosti u zakoupeného domu - povinnost?
- Koupě domu - kdy musí prodávající dodat energetický štítek PENB?
- Prodej velmi starého domu a štítek energetické náročnosti budovy
- Od kterého roku postavení musí mít dům štítek energetické náročnosti budovy?
- PENB u zakoupeného domu - je povinností?
- Koupě domu - kdy musí prodávající dodat PENB?
- Prodej velmi starého domu a PENB
- Od kterého roku postavení musí mít dům štítek energetické náročnosti budovy PENB?
- Povinnost dodat PENB při prodeji domu prodávajícím
- Povinnost dodat průkaz energetické náročnosti budovy při prodeji domu prodávajícím
- Povinnost dodat energetický štítek při prodeji domu prodávajícím

12/2016 2016 jsem si koupili rodinný dům. 18.2.2017 jsem se začal informovat, jak je to s kotlíkovýma dotacemi a zjistil jsem, že je k žádosti potřeba průkaz energetické náročnosti PENB. Bohužel jsme ho při podpisu smlouvy nedostali a na náš případ by se mohla vztahovat výjimka která zní:
Průkaz nemusí být zpracován, pokud se jedná o prodej nebo pronájem rodinného domu vystaveného před 1. lednem 1947 (a pokud od tohoto termínu nebyly na domě provedeny žádné větší změny dokončené budovy) a pokud se tak prodávající a kupující písemně dohodnou.
K tomu bych chtěl uvést, že náš dům sice byl postaven před rokem 1947, ale dům neprošel žádnou větší rekonstrukcí a ani jsme nesepsali žádnou písemnou dohodu co se týče energetického štítku. Rodinný dům jsme kupovali přes nejmenovanou realitní kancelář, kterou jsem dnes (25.02.2017) kontaktoval a bylo mi sděleno, že by něco skrz štítek mělo být uvedeno v kupní smlouvě. V kupní smlouvě to uvedené není. Zkoumal jsem ji celou podrobně. Paní z realitní kanceláře mi to po dalším telefonátu potvrdila a zkoušela mě přesvědčit, že to nemusí mít doby před rokem 1947. K tomuhle tvrzení jsem jí řekl, že to sice je pravda, ale že se na tom musí prodávající a kupující písemně dohodnout. Na toto mi paní řekla, že to bude muset projednat s právníkem a že neví jestli to jde takhle zpětně udělat a že neví jak je to přesně v zákoně. Jelikož já jsem co se týče práva "laik", tak bych Vás chtěl poprosit o radu. Nejedná se sice o nějakou nákladnou věc, ale nechci se nechat kvůli mojí neznalosti odbýt. Třeba mám nárok po prodávajícím průkaz energetické náročnosti PENB požadovat. Velice Vám děkuji za brzkou odpověď Stanislav

ODPOVĚĎ:
Dle § 7a/9 zákona o hospodaření energií skutečně platí, že průkaz energetické náročnosti budov se neopatřuje (mimo jiné) při prodeji budovy, pokud:
- se tak obě strany písemně dohodnou,
- jde o budovu, která byla vystavěna a poslední větší změna dokončené budovy na ní byla provedena před 1. lednem 1947
(přičemž obě shora vymezené podmínky musí být splněny současně).

Pokud Vám prodávající nepředal průkaz energetické náročnosti budovy (ačkoli tak učinit měl), může se jednat o vadu prodávané věci. Z tohoto důvodu můžete po prodávajícím požadovat zejména přiměřenou slevu z kupní ceny domu. Vzhledem k tomu, že prodávající již není vlastníkem domu, nemůže v současné chvíli sám pořídit průkaz energetické náročnosti budovy (může Vám však poskytnout slevu z kupní ceny ve výši nákladů na pořízení průkazu energetické náročnosti budovy, tento průkaz by tak byl opatřen sice Vámi, ovšem na náklady prodávajícího).
Jelikož v nedávné době byl na webu Bezplatné právní poradny řešen prakticky totožný dotaz, odkazuji Vás v podrobnostech sem:
http://bit.ly/2mi6kGD
_______________________

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
Zákon č. 406/2000 Sb. , o hospodaření energií

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
RŮZNÉ-STAVBY
- Stavební úpravy byty SVJ - je nutný souhlas všech majitelů bytů?
- Stavební úpravy byty SVJ a stavební povolení - musí souhlasit všichni ze SVJ?
- Stavební úpravy byty SVJ - stačí souhlas představenstva sdružení nebo musí souhlasit každý majitel bytu?

Jsme sdružení vlastníků o 70 bytech. Plánuji malou rekonstrukci bytu (vybudování otvoru na dveře v nosné zdi.), která bohužel podléhá stavebnímu povolení. Ve stanovách našeho společenství je uvedeno, že je nutný souhlas spoluvlastníků. Více není specifikováno. Stavební úřad požaduje jen 1 papír a to vyjádření představenstva sdružení, že je v souladu se stanovami. Prosím o informaci, jakou formou můžu tyto souhlasy, které pak předložím představenstvu získat? Myslím, že na to pamatoval nový OZ a fyzické obíhání vlastníků (z nichž polovina v bytě vůbec nežije, někteří jsou v zahraničí, několik je jich v léčebně dlouhodobě nemocných LDN) již není nutné. Pokud jsou majiteli manžel. Ve SJM je nutný souhlas obou? V celém procesu stavební povolení je toto pro nás nejsložitější záležitost. Děkuji, LUCIE LEDVINOVÁ

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o dotaz na souhlas manželů, je otázku, zda je takový souhlas možné chápat jako běžnou záležitost, kdy jsou manželé oprávněni se navzájem zastoupit. Osobně bych doporučovala zajistit souhlas obou. Pokud jde o souhlasy, pak máte možnosti pouze dvě, buď skutečně zajistit podpisy obíháním nebo jednodušší variantou, dát podnět ke svolání shromáždění a tam nechat Váš záměr v souladu se stanovami odhlasovat. Bohužel musíte počítat s tím, že to nebude jednoduchá procedura a dá se očekávat, že bude i časově náročná.

__

FINANCE-DANĚ
- Zdanění kapitálového majetku v zahraničí
- Kapitálový majetek v zahraničí - daně, zdanění

Sice se mě to tento rok za rok minulý netýká, ale chci se zeptat zda dokážete poradit co jak vyplnit, když si člověk není s něčím jistý.
Narazil jsem na web, kde poskytují vyplnění přiznání na základě vyplnení dotazníku, jejich systém poté vše spočítá a vyplní, a pošle e-mailem vyplněný formulář. Plánuji mít kapitálový příjem ze zahraničí V jedné sekci se ptá zda jsem měl příjem ze zahraničí, a umožňuje vyplnit za jakého státu, takže bych v mém případě vyplnil Panamu. Poté se ptá zda jsem měl jakékoliv jiné příjmy, (OSVČ, pronájem, kapitálové, ostatní). Takže předpokládám že to musím zaškrtnout a vybrat. Poté se ptá na příjmy z kapitálového majetku, a z dané země + daně. Pokud tedy vyplním stejný příjem v obou kolonkách, bude to pochopeno jako jeden příjem? Stejný problém by mohl nastat ikdybych vyplnil přiznání sám ručně.
Dále, tento příjem by byl ve Švýcarských frankách, ale při poslání na můj český bank. účet by byl přepočten kurzem mé banky na koruny. Nemusím tedy řešit kurz, jestliže bych měl v bank. účtě dohledatelné záznamy kolik korun českých jsem přijal?
A jestliže je to příjem v daném státě nezdaněný, nemusím vyplňovat kolonku kolik daní jsem zaplatil v daném státě, případně mám napsat 0?
Je to otázka spíše v případě kdy bych vyplňoval přiznání sám, nemůžete samozřejmě vědět jak ten program funguje.
Musím v případě, že by byl kapitálový příjem ze zahraničí mým jediným příjmem, přiložit nějaké dokumenty? Jestli-že se jedná pouze o to, že pobírám rentu z nadace sídlící v zahraničí, kam jsem investoval/investuji, a která nedaní rentu beneficientů, a já jí pouze budu přijímat na svůj bankovní účet, a platit z ní povinné zdravotní pojištění, případně dobrovolné důchodové pojištění? Děkuji. S přáním pěkného dne Tomáš

ODPOVĚĎ:
Nevím, jaký dotazník vyplňujete, nemohu poradit. Radila bych Vám ale alespoň v případě prvního přiznání navštívit daňového poradce. Příjmy ze zahraničí nejsou opravdu jednoduchá záležitost a je potřeba mít důkladně prostudované smlouvy a smlouvy o zamezení dvojímu zdanění.
Budete zdaňovat částku přepočtenou na Kč, která Vám přišla na účet.
K přiznání v případě zdanění kapitálových příjmů nemusíte nic přikládat. Všechny dokumenty uchovejte pro případnou kontrolu.

__

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Havárie pracovního auta a odpovědnost pracovníka
- Havárie pracovního auta a odpovědnost zaměstnance
- Havárie auta - spoluúčast, platí ji zaměstnanec nebo zaměstnavatel?
- Kdo platí spouluúčast při havárii pracovního auta - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
- Nezaviněná autonehoda pracovního auta, kdo platí spoluúčast - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
- Nezaviněná autonehoda pracovního automobilu, vozidla a spoluúčast náhrada škody zaměstnance

V pracovní době jsem jel za zákazníkem a na dálnici mi do cesty vběhl bažant. Škoda na autě byla za cca 12 tisíc Kč z toho pojišťovna vyčíslila 5 tisíc korun jako spoluúčast. Nehodě nešlo zabránit jel jsem po dálnici v rychlém pruhu po pravé straně menší kolona aut (nešlo uhnout doprava) a za mnou taky něco jelo takže jsem nemohl agresivně šlápnout na brzdu a vzhledem k tomu jak mi tam vletěl tak by to taky asi ani nepomohlo.
Zaměstnavatel teď po mě chce onu spoluúčat 5000 kč. V Zákoníku práce Hlava 2 (POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE K NÁHRADĚ ŠKODY)
jsem našel, že:
Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil ZAVINĚNÝM porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Vykládám si to špatně když si řeknu, že jsem žádné pracovní povinnosti neporušil a tudíž po mě tuto spoluúčast nemůže vymáhat?
Má smysl klást v této situaci odpor? :)
Děkuji za odpověď a přeji pěkný den. Pavel

ODPOVĚĎ:
Ke vzniku povinnosti zaměstnance nahradit škodu musí být splněny následující předpoklady:
- vznik škody na straně zaměstnavatele; ,
- porušení povinností zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním;
- existence příčinné souvislosti mezi porušením povinností zaměstnancem a vznikem škody;
- zavinění zaměstnance. Zaměstnanec je povinen nahradit škodu jen pokud mu zaměstnavatel prokáže zavinění. Zaměstnanec tedy není povinen dokázat, že škodu nezavinil, neboť důkazní břemeno spočívá na zaměstnavateli.
Jestliže budete rozporovat své zavinění, bude muset zaměstnavatel svůj nárok uplatnit u soudu, kde bude muset dokázat splnění všech 4 výše uvedených bodů.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Přehlížení přestupků městskou policií

Dnes (20.02.2017) jsem našel za stěračem listek s výzvou od městské policie. Za přestupek § 25 / 1a (a u toho slovo protisměr), naproti mně stálo auto které mělo stejný lísteček se stejným přestupkem. Auta byla přední maskou u sebe.
Co jsem porušil? Jak se bránit? V příloze zasílám fotografii místa. Já jsem stál ve směru šipky.
Pochopil bych kdyby tam byla označena např. středová čára nebo kdybych nedodržel prostor 6 metrů nebo stál na zebře.
My 2 jsme dostali lístečky a auta v pozadí ne. Ta nedodržela zanechání prostoru 6 metrů. Další auta stojí u žluté čáry a také bez přestupku. Dá se s tím něco dělat, když městská policie úmyslně přehlíží přestupky?
Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Dle zmiňovaného ustanovení § 25 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. , řidič smí zastavit a stát jen:
a) vpravo ve směru jízdy co nejblíže k okraji pozemní komunikace a na jednosměrné pozemní komunikaci vpravo i vlevo,
b) v jedné řadě a rovnoběžně s okrajem pozemní komunikace; nedojde-li k ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, smí v obci řidič vozidla o celkové hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg zastavit a stát kolmo, popřípadě šikmo k okraji pozemní komunikace nebo zastavit v druhé řadě.

Pro stání dále platí, že musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro každý směr jízdy; při zastavení musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro oba směry jízdy.
V případě Vámi vyznačeného vozidla tedy došlo ke stání v protisměru jízdy, nicméně vozidlo stojící přímo naproti vyznačenému vozidlu nestojí v protisměru jízdy, je tedy zvláštní, že i u tohoto vozidla byl vyznačen totožný důvod přestupku.
Vždy máte možnost napadnout např. procesní chyby činěné v rámci řízení o přestupku (nedostatek poučení apod.), zde záleží, jak bude daný správní orgán postupovat a zda bude dodržovat zákon.
Můžete se obrátit na policii s oznámením, že máte za to, že vlastníci vozidel se dopustili přestupku, jelikož např. nesprávně parkují. V takovém případě je policie povinna jednat a zabývat se tímto oznámením a příp. také uložit pokutu za porušení zákona těmito vlastníky vozidel.
Dále můžete podat podnět ke zřizovateli městské policie – tím je obec.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Přivýdělek OSVČ na rodičovské dovolené a peněžitá podpora v mateřství
- Přivýdělek OSVČ na rodičovské dovolené, sociální a zdravotní pojištění
- Přivýdělek OSVČ a čerpání peněžité podpory v mateřství
- Přivýdělek OSVČ a čerpání PPM

05/2016 mi byl přiznán poslední rodičovský příspěvek, který jsem si zvolila na 2 roky. Dítěti budou 3 roky 03/2017. V 10/2016 jsem nastoupila na peněžitou podporu v mateřství PPM s druhým dítětem, tj. od 05-10/2016 jsem byla bez příjmu, ale stále na rodičovské dovolené RD jako zaměstnanec a také mám už několik let vedlejší příjem z podnikání jako OSVČ.
Doposud jsem byla přesvědčena, že do 3 let věku dítěte jsem na rodičovské dovolené RD, hájena státem a to že jsem si příspěvek vyčerpala už za 2 roky je můj problém.
Bohužel mi dnes (20.02.2017) na ÚP bylo řečeno, že jsem v měsících 05-10/2016 měla změnit OSVČ z vedlejší na hlavní. Stále jsem ale byla vedena jako zaměstnanec na RD. Prosím jak to tedy je? V žádosti o porodné a přídavek na dítě se u vedlejších OSVČ započítává jakýsi paušál, nebo skutečný výdělek? Děkuji, Nina

ODPOVĚĎ:
Abyste mohla být považována za OSVČ s vedlejší činností, musíte splnit některou ze zákonem stanovených podmínek: například mít výdělečnou činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, pobírat starobní či invalidní důchod nebo rodičovský příspěvek. Za OSVČ s vedlejší činností jste tedy považována mj. tehdy, pokud pobíráte peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou), nemocenskou v souvislosti s porodem nebo rodičovský příspěvek. To, zda jste nebo nejste na rodičovské dovolené, není pro rozlišení hlavní a vedlejší činnosti podstatné. Takže informace, kterou jste obdržela od úřadu práce, je správná. V měsíci, kdy jste vyčerpala poslední dávku rodičovského příspěvku, jste byla naposledy považována za OSVČ s vedlejší činností. Od následujícího měsíce jste již měla být OSVČ s hlavní činností, čemuž odpovídají i vyšší zálohy na zdravotní a sociální pojištění.

Při žádosti o porodné je zapotřebí doložit příjmy za kalendářní čtvrtletí předcházející tomu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo. Co se týče přídavku na dítě (děti), pokud budete žádat o přídavek nyní (do října 2017), budete dokládat příjmy za kalendářní rok 2015, při žádosti od října 2017 pak příjmy za rok 2016. U OSVČ s hlavní činností se jako příjem započítává minimálně 50% průměrné mzdy v národním hospodářství (pro rok 2017 je to částka 13.500 Kč), u vedlejší činnosti se ale započítává skutečný příjem. Výše porodného na druhé dítě činí 10.000 Kč, výše přídavku na dítě do šesti let věku 500 Kč měsíčně.

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Negativní reverz na léčbu psychofarmaky na psychiatrii - může ho primář oddělení odmítnout sepsat s rodičem, rodiči nezletilého pacienta?
- Odmítnutí léků, psychofarmak rodičem nezletilého pacienta a negativní reverz - může ho primář psychiatrie odmítnout sepsat nebo přijmout?
- Nošení vlastního oblečení v nemocnici kvůli alergii na prací prášek - může to nemocnice odmítnout?
- Zákaz popisu průběhu léčby dítětem na psychiatrii - je to v pořádku?
- Omezení návštěv rodičů dítěte na psychiatrii - je to v pořádku a podle zákona?
- Omezení telefonátů dítěte rodičům na psychiatrii - je to v pořádku a podle zákona?
- Nahlédnutí do zdravotní dokumentace pacienta psychiatrie - může to primář znemožnit?
- Může primář psychiatrie změnit dobrovolnou hospitalizaci na nařízenou?
- Změna dobrovolné hospitalizace na psychiatrii za nařízenou - může primář psychiatrie změnu udělat?
- Může primář psychiatrie nevydat dítě rodičům na negativní reverz
- Negativní reverz na psychiatrii - může primář nevydat dítě rodičům po negativním revezru?
- Negativní reverz na propuštění dítěte z psychiatrie - může primář nevyhovět?

Jsem matkou 16letého syna, který je 4. týden dobrovolně hospitalizován v psychiatrické léčebně (PL). Syn má poruchu autistického spektra (Aspergerův syndrom) a k hospitalizaci bylo přistoupeno z důvodu úzkostného vyhýbavého chování (přestal zvládat docházku do 9. třídy ZŠ). Bohužel již od počátku jsme se nepohodly s paní primářkou, neboť jsem odmítla farmakoterapii (dosud léky špatně snášel) - v informovaném souhlasu "Prohlašuji, že souhlasím… s léčebnými výkony (farmakoterapie, psychoterapie…) "- jsem výraz "farmakoterapie" škrtla. Několikrát jsem e-mailem, osobně i písemně s podpisem medikaci odmítla.
Negativní revers na farmakoterapii pí prim. ovšem nedovolila sepsat. Dále jsem požádala, aby mé dítě mohlo nosit vlastní čisté oblečení (měl alergii na prací prášek), aby mu nebylo nuceno maso, aby mu bez mé přítomnosti nebyly prováděny invazivní zákroky (odběr krve atp.) a protože bylo vše bez vysvětlení zamítnuto (jen suché konstatování, že to je součást léčebného režimu), dovolila jsem si požádat o vysvětlení, proč vnitřní řád neumožňuje dodržovat některá konkrétní práva hospitalizovaného dítěte (dle paní primářky jde z mé strany jen o účelné vyžadování výjimek a záměrné diktování postupu léčby).
Děti mají také mimochodem nařízeno nepopisovat rodičům, co se děje v PL a sestry za účelem cenzury čtou dopisy dětí. Bohužel bez naprostých zábran i nahlas přede všemi! Domnívám se, že toto jednání je značně neetické. Navíc je omezen i telefonický kontakt rodičů na pouhých 10 minut 2x týdně. V případě, že dítě "zlobí", čili je v režimovém systému špatně ohodnoceno, omezuje PL kontakt dítěte s rodičem při osobní návštěvě za trest jen na 30 minut (jinak jsou povoleny so+ne celé 2 hodiny). Také jsem PL upozornila na faktické nesrovnalosti v informacích na webu PL a ve zvacím dopise s řádem vyvěšeným v PL. Jako hřebíček do rakve jsem přes výrazný odpor paní primářky oficiálně požádala o nahlédnutí do zdravotní dokumentace syna.
Toto v důsledku vedlo (dle mého posouzení) až k osobní nevraživosti paní primářky a jejím následným krokům. Ač jsme se při příjmu dohodly, že zkusíme 3 týdny léčby a pokud to nebude vyhovovat, tak se dohodneme na ukončení, nyní se z dobrovolné hospitalizace pokouší zařídit hospitalizaci nařízenou. Nevydala mi dítě ani na negativní revers, naopak mě označila za nespolupracující matku a nekritickou k situaci.
Uvedla: "Nedoporučuji propuštění pacienta do ambulantní péče, hlásím držení pacienta na oddělení proti vůli zákonného zástupce na Okresní soud v Olomouci." Paní primářka v nesouhlasu jako důvod uvádí, že můj syn "je nevyzpytatelný, informace od matky nejsou pro oddělení korespondující s dalšími objektivními údaji, existuje riziko sebeohrožení nebo ohrožení okolí při aktuálním propuštění", tedy, že by mohl být svému okolí nebezpečný (ačkoliv dle mnou ofocené zdrav. dokumentace se v PL agresivně vůbec neprojevil a spolupracuje). Tyto úsudky uvádí proto, že při školní propustce, která pro něj byla velmi stresující (hospitalizace je pro úzkostné vyhýbání se škole) napsal, že si přeje, aby jistá konkrétní osoba zemřela. (Tyto informace napsala do PL škola, která si nepřeje, aby se do výuky vrátil). Revers takto koncipovaný jsem nepodepsala, podepsala jej sestra jako svědek.
Z PL jsem totiž chtěla syna přes "nedoléčení" odvést zejména proto, že paní primářka mému synovi během léčby např. sdělila, že "Ať si nemyslí, že bude v invalidním důchodu sedět doma na zadku a chodit na poštu pro složenku a jíst chleba za její peníze." (Syn žijící v době elektronických komunikací doteď pojem složenka ani neznal! ) Mně sdělila hned v počátku před jakýmkoliv vyšetřením, že synovu "Dg. zcela jistě přehodnotíme" a také mi narovinu řekla, že se mě bojí, protože ze mě cítí, že jsem typ, co si určitě bude stěžovat a to ona si líbit nenechá. Pokud se jí dovolím na něco zeptat, tak mi řekne, že mi na to nebude odpovídat, protože nechci informace, ale prý se pouze snažím s ní bojovat o moc. A údajně své dítě účelně manipuluji, aby nespolupracovalo. Čili nemám v ní jako terapeuta absolutně důvěru, chtěla jsem pokračovat ambulantně a přeřadit syna do speciální školy.
Postoj paní primářky se mi proto jeví až jako osobní nevraživost vůči mé osobě a tím bohužel i mému synovi. Je to moje domněnka, kterou ale nedokážu.
Bohužel možnost získat znalecký posudek na syna od někoho objektivního je asi značně omezena, paní primářka je totiž sama soudním znalcem a obávám se, že je tedy i jisté riziko, že soudní znalec může být ovlivněn třeba skutečností, že paní doktorku zná.
Jen uvádím pro formu, že já se na žádnou duševní chorobu sama neléčím, pracuji 10 let ve stejné firmě, soc. dávky nepobírám a nesnažím se pro něj získat invalidní důchod.
Je tedy v takovém případě přece jen nějaká šance se bránit? Nebo je opravdu "Spravedlnost slepá"?
Děkuji. Halina

ODPOVĚĎ:
Pokud máte v úmyslu ukončit dobrovolnou hospitalizaci Vašeho syna, sdělte toto rozhodnutí poskytovateli zdravotních služeb (léčebně). Bude-li dle léčebny zapotřebí pokračovat v hospitalizaci Vašeho syna, bude nutné, aby bylo u místně příslušného okresního soudu zahájeno tzv. detenční řízení (tzn. řízení ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu dle § 66 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních). Dle znění dotazu již (možná) bylo toto řízení zahájeno poskytovatelem zdravotních služeb (doporučuji Vám tuto skutečnost ověřit).
Dle § 40/1 písm. a) zákona o zdravotních službách je poskytovatel zdravotních služeb povinen oznámit soudu do 24 hodin hospitalizaci pacienta, jestliže zákonný zástupce pacienta odvolal souhlas s hospitalizací a nadále existují důvody pro hospitalizaci bez souhlasu (totéž vyplývá z § 75 zákona o zvláštních řízeních soudních).
Zjistíte-li, že detenční řízení nebylo poskytovatelem zdravotních služeb zahájeno (přestože jste poskytovateli zdravotních služeb sdělila, že dobrovolnou hospitalizaci svého syna ukončujete a požadujete jeho propuštění), můžete detenční řízení zahájit sama (jak vyplývá z § 76/2 zákona o zvláštních řízeních soudních). Jako zákonná zástupkyně Vašeho syna budete předmětného detenčního řízení účastna.

Dle § 70 zákona o zvláštních řízeních soudních dále platí, že:
- ke zjištění zdravotního stavu a zjištění, zda další držení ve zdravotním ústavu je či není nutné, soud jmenuje znalce; znalcem nemůže být jmenován lékař, který pracuje ve zdravotním ústavu, v němž je člověk držen;
- byl-li proveden přezkum zdravotního stavu, soud důkaz výsledkem takového přezkoumání provede vždy;
- soud také vždy provede důkaz zdravotnickou dokumentací nebo záznamem z ní nebo vyjádřením ošetřujícího lékaře o neschopnosti úsudku a projevení přání umístěného člověka;
- soud nařídí jednání, k němuž přizve umístěného člověka, ledaže podle vyjádření ošetřujícího lékaře nebo písemného znaleckého posudku může přítomnost při jednání vážně poškodit jeho zdravotní stav, jeho zástupce, opatrovníka pro řízení a zdravotní ústav;
- při jednání vyslechne soud umístěného člověka, znalce, podle okolností ošetřujícího lékaře umístěného člověka, jeho opatrovníka a provede popřípadě další vhodné důkazy.

V rámci detenčního řízení budete moci předložit Vámi zadaný znalecký posudek, z něhož bude vyplývat, že propuštění Vašeho syna z léčebny nic nebrání. V tomto ohledu není dle mého názoru Vaše obava z podjatosti znalce namístě. Seznam znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm

I pokud by soud v rámci detenčního řízení rozhodl o tom, že další držení Vašeho syna v léčebně je oprávněné, budete se moci domáhat nového projednání věci. Konkrétně dle § 82 zákona o zvláštních řízeních soudních platí, že:
- umístěný člověk, jeho zástupce, opatrovník, a osoby jemu blízké mohou ještě před uplynutím doby, do které je držení přípustné, žádat o nové vyšetření a rozhodnutí o propuštění, je-li odůvodněna domněnka, že další držení ve zdravotním ústavu není důvodné;
- soud rozhoduje rozsudkem, který musí být vyhlášen do 2 měsíců od podání návrhu;
- zamítne-li soud opakovaně návrh na propuštění a nelze-li očekávat zlepšení stavu umístěného člověka, může rozhodnout, že nebude konat další vyšetřování před uplynutím doby, po kterou bylo držení ve zdravotním ústavu povoleno.

Co se týče dodržování pravidel (ve vztahu mezi poskytovatelem zdravotních služeb a pacientem), platí dle § 41/1 písm. a) a b) zákona o zdravotních službách, že pacient je povinen:
- dodržovat navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas,
- řídit se vnitřním řádem.

Vnitřní řád poskytovatele zdravotních služeb pak může stanovovat závazná pravidla rovněž v oblasti stravování, odívání či komunikace (ohledně komunikace bývají tato pravidla striktnější právě v rámci poskytovatelů zdravotních služeb v oblasti psychiatrie).
Co se týče kontaktu s Vaším synem, upozorňuji v této souvislosti na § 28/3 písm. e) bod 1 zákona o zdravotních službách, dle něhož má pacient při poskytování zdravotních služeb dále právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, je-li pacient nezletilou osobou, a to v souladu s vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb (tomuto právu pacienta odpovídá povinnost poskytovatele zdravotních služeb dle § 47/1 písm. b) zákona o zdravotních službách).
Pacient má dále právo přijímat návštěvy ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, a to s ohledem na svůj zdravotní stav a v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů (§ 28/3 písm. i) zákona o zdravotních službách).
Vnitřní řád poskytovatele zdravotních služeb však samozřejmě nemůže zasahovat do práv pacientů více, než je nezbytně nutné. Dle § 46/1 písm. a) zákona o zdravotních službách nesmí vnitřní řád zasahovat do práv pacienta nad míru, která je nezbytně nutná zejména pro řádný chod zdravotnického zařízení a respektování práv ostatních pacientů.
Máte-li dojem, že vnitřní řád léčebny omezuje Vašeho syna více, než je nutné, doporučuji Vám kontaktovat místně příslušný krajský úřad a na tuto skutečnost si stěžovat (resp. vyzvat krajský úřad k prověření situace, v ideálním případě předložte krajskému úřadu kopii tohoto vnitřního řádu, máte-li ho k dispozici).
Svou stížnost můžete případně směřovat rovněž ke zdravotní pojišťovně Vašeho syna, především však můžete podat stížnost dle zákona o zdravotních službách (jak jsem uváděl ve své původní odpovědi), kterou adresujte jak léčebně, tak, a to především, místně příslušnému krajskému úřadu.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Stupeň poškození, trvalé následky a vyplacení pojistky 0,1-10,01%
- Plnění z pojistky u trvalých následků dle stupně poškození - informace

Mám uzavřenou životní pojistku v pojišťovně Kooperatíva, kde jsou definovány : trvalé následky úrazu s progresívním plněním (6-nás.) od 0,1% na určitou částku a trvalé následky úrazu s progresívním plněním (6-nás.) od 10,1 % také na určitou částku.
Zajímalo by mne, pokud budu mít trvalé následky z úrazu a lékařský nález bude např. 18% poškození, zda-li budu mít plnění z obou uzavřených plnění, nebo se toto plnění vztahuje jen na plnění od 10,1 %.
V pojistných podmínkách jsem totiž nenašel procentuální omezení a to ve smyslu od 0,1 % do … např. 10,1 %.
Zajímá mě tedy, jestli toto plnění které mám uzavřené s pojišťovnou platí pro obě plnění, nebo se opravdu vztahuje jenom na plnění od 10,1 % z důvodu vyššího procentuálního poškození v tomto případě 18 %
Děkuji za rychlé vyřízení. Gustav

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že pojistné plnění má být ve Vašem případě vypočítáváno ve formě procentního podílu z pojistné částky. Je-li pak v pojistné smlouvě sjednáno navíc progresivní pojistné plnění, zvyšuje se procentní podíl pro stanovení pojistného plnění v souladu s příslušnou oceňovací tabulkou (kterou pro tyto případy pojišťovna používá), a to v závislosti na tom, jaká varianta progresivního pojistného plnění byla v pojistné smlouvě sjednána (např. čtyřnásobná nebo šestinásobná progrese).
Jelikož jste s pojišťovnou sjednal šestinásobnou progresi, dojde při hodnocení trvalých následků k progresivnímu zvýšení pojistného plnění, a to až na 600 %.
Dojde-li ve Vašem případě k poškození zdraví s trvalými následky např. v rozsahu 18 %, dostane se Vám pojistného plnění dle položky 10,1 % a více”.
Pokud by se Vám mělo dostat plnění dle obou položek, obdržel byste de facto dvě pojistná plnění za tutéž pojistnou událost, což postrádá logiku (§ 2758/1 občanského zákoníku).
Přestože Vámi uzavřená pojistná smlouva neobsahuje, jak uvádíte, limitaci jednotlivých položek (tedy 0,1 % - 10 % a 10,1 % - 100 %), lze výkladem dospět k závěru, že jednotlivé položky jsou ohraničeny právě takto.
Obecně dle § 555/1 občanského zákoníku platí, že právní jednání (tedy i smlouva) se posuzuje podle svého obsahu. Co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (§ 556 občanského zákoníku).
I za použití shora uvedených interpretačních pravidel je možné dovodit, že je-li určitá škála (představovaná v tomto případě sty procenty) rozdělena na několik částí (když každá část obsahuje rozdílnou výši pojistného plnění), přičemž v rámci této škály jsou vyznačeny pouze počátky jednotlivých částí, považuje se každá část za ukončenou právě počátkem části následující, resp. je každá část ukončená číslem o jedno desetinné místo nižším, aby nedocházelo k překryvům jednotlivých částí (první položka tak ve Vašem případě začíná na 0,1 % a končí na 10 %, druhá položka pak těsně navazuje, když začíná na 10,1 % a končí na 100 %, resp. končí u další položky, je-li další položka ve Vašem případě sjednána).

Další informace k progresivnímu pojistnému plnění naleznete např. zde:
http://www.penize.cz/urazove-pojisteni/288873-trvale-nasledky-a-urazove-pojisteni-na-co-se-muzete-opravdu-spolehnout
Vzniknou-li na Vaší straně další pochybnosti o způsobu výpočtu výše pojistného plnění, doporučuji Vám (po nahlédnutí do pojistné smlouvy, souvisejících pojistných podmínek a oceňovací tabulky) vyjasnit tyto pochybnosti přímo s pojišťovnou (která by měla mít o správném používání výpočtových mechanismů nejlepší přehled).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-REKLAMACE
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Omezení platnosti záruky na zubní korunku - nutnost vyšetření dentální hygienistkou, dentálním hygienistou
- Záruka na zubní korunku podmíněná návštěvou dentální hygienistky, dentálního hygienisty
- Je vyšetření dentálním hygienistou podmínkou záruky zubní korunky?

Ráda bych znala Váš názor na omezení platnosti záruky na zubní korunku.
8. února jsem šla k zubařce na zubní kliniku na plánované broušení zubu kvůli zubní korunce, nyní čekám na stálou korunku. Po zákroku (broušení živého zubu, otiscích a zhotovení provizorní zubní korunky) mi zubařka dala k podpisu dokument, jehož část přikládám v příloze.
Podmiňuje si v něm záruku za korunku pravidelnými kontrolami u ní (tomu rozumím a chápu to), ale hlavně navštěvováním jejich dentální hygieny a to minimálně 2x za rok. Pokud tyto podmínky nebudou splněny, záruku neuzná. Navíc v počítači v mé kartě byla poznámka, že proto, že jsem neabsolvovala zubní hygienu před zákrokem, korunka bude úplně bez záruky. Na hygienu jsem byla objednaná, ale onemocněla jsem.
Je možné, aby si zubař / zubní klinika takto podmínila záruku? Navíc až po zbroušení zubu, na konci návštěvy?
Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Jakékoli podmiňování či dokonce „nepřidělování“ záruky na zubní korunku je neoprávněné a tudíž pro Vás bez právních účinků.
S poskytovateli zdravotních služeb v oblasti stomatologie uzavírají pacienti nejčastěji kupní smlouvy či smlouvy o dílo (dle toho, zda plnění pro pacienta spočívá ve zhotovení stomatologického výrobku na míru či převažuje-li výkon určité činnosti, např. oprava či úprava staršího stomatologického výrobku).

Ať už se zubní klinikou uzavřete kupní smlouvu či smlouvu o dílo (předpokládám, že se bude jednat spíše o smlouvu kupní), budete oprávněna uplatnit práva z případných vad zubní korunky po dobu 2 let od jejího dodání. V tomto ohledu upozorňuji na tato ustanovení občanského zákoníku:
- § 2112/1 občanského zákoníku, dle něhož je kupující povinen oznámit prodávajícímu vadu koupené věci bez zbytečného odkladu poté, co tuto vadu zjistí, nejpozději pak do 2 let od převzetí věci;
- § 2618 občanského zákoníku, dle něhož je objednatel povinen oznámit zhotoviteli vadu zhotoveného díla bez zbytečného odkladu poté, co tuto vadu zjistí, nejpozději pak do 2 let od převzetí díla
(v obou případech mohou být práva z vad požadována i po více než dvou letech od převzetí věci/díla, ovšem s tím rizikem, že pokud prodávající/zhotovitel u soudu namítne opožděnost uplatnění tohoto práva, nebude soudem žalobě vyhověno).

Co se týče Vám předloženého návrhu smlouvy, je nutné v první řadě upozornit, že Váš vztah se zubní klinikou je spotřebitelský (tzn. že Vy vystupujete jako spotřebitel, jemuž svědčí zvýšená zákonná ochrana, zatímco zubní klinika figuruje v tomto vztahu jako podnikatel).
Vámi uzavřená kupní smlouva či smlouva o dílo má (resp. bude mít) tedy spotřebitelský charakter, tzn. že v rámci této smlouvy musí být zohledněna zvláštní pravidla chránící spotřebitele.
Obecně dle § 1813 občanského zákoníku platí, že zakázanými jsou ta smluvní ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. K nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží (§ 1815 občanského zákoníku).
Na Vámi popsaný případ pak lze aplikovat především § 1814 písm. a) občanského zákoníku, dle něhož se zvláště zakazují ujednání, která vylučují nebo omezují spotřebitelova práva z vadného plnění.
Je tedy zcela nerozhodné, jakým způsobem zubní klinika omezuje či podmiňuje uplatnění práv z případných vad zubní korunky, neboť k těmto ujednáním nemůže být přihlíženo. Přesto Vám doporučuji oznámit zubní klinice, že s předloženým návrhem smlouvy nesouhlasíte (a to s odkazem na shora uvedená ustanovení občanského zákoníku, chránící spotřebitele), přičemž se dožadujte předložení takového návrhu smlouvy, který nebude obsahovat žádná omezení či podmínky pro uplatnění práv z případných vad zubní korunky.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Předsmluvní odpovědnost, odpovědnost za příslib
- Odpovědnost za předsmluvní příslib
- Písemný příslib - následky, odpovědnost za příslib
- Vymahatelnost písemného příslibu u soudu
- Je možné vymáhat předsmluvní příslib?
- Je písemný příslib v SMS jakousi smlouvou o smlouvě budoucí?
- Předsmluvní příslib - je to smlouva o smlouvě budoucí?

Rád bych se na Vás obrátil ve věci předsmluvní odpovědnosti ohledně prodeje osobního vozidla. Situace, kdy osoba A podá inzerát na prodej vozidla vč. podrobné specifikace, detailního technického popisu a fotodokumentace a na tento inzerát reaguje osoba B, která po krátké debatě písemně prohlásí následující: "Dobrý den, měl bych zájem o vaše vozidlo Volkswagen Passat, jestli je auto opravdu v dobrém stavu, jestli se domluvíme, a budete ochotný přistoupit na cenu 80.000 Kč, auto na 100% koupím! "
Vyplývá z hlediska předsmluvní odpovědnosti z tohoto prohlášení jakýkoliv závazek vůči prodávajícímu, který by byl (reálně) vymahatelný soudní cestou? Jde o jakousi formu smlouvy o smlouvě budoucí?
Děkuji Vám. Filip

ODPOVĚĎ:
Problematika předsmluvní odpovědnosti vždy vyplývá z konkrétního případu a okamžiku, kam až jednání o uzavření smlouvy pokročilo. Ve Vámi uvedeném případě dle mého názoru předsmluvní odpovědnost nevznikla, vznikla by až v okamžiku, kdy byste druhé straně zaslal nějaké detailnější informace, jako např. sken technického průkazu, Vaše údaje za účelem uzavření smlouvy, apod. Mám za to, že z naznačené situace nevyplývá jakýkoliv závazek vůči prodávajícímu, který by byl reálně vymahatelný.

__

RODINA-ROZVOD A SJM
- Majetek a rozvod manželství - sporný a nesporný rozvod manželství
- Rozvod a vypořádání majetku - možnost darování podílu bytu po rozvodu manželství
- Rozvod a vypořádání majetku - možnost darování podílu domu po rozvodu manželství
- Zpětvzetí návrhu na rozvod manželství před soudním líčením, stáním u soudu - informace
- Zpětvzetí žádosti o rozvod manželství před soudním líčením, stáním u soudu - informace
- Zrušení žádosti o rozvod manželství před soudním líčením, stáním u soudu - informace
- Zrušení návrhu na rozvod manželství před soudním líčením, stáním u soudu - informace

Máme společnou hypotéku na dům, ten stojí na pozemku, který je pouze v mém vlastnictví (darovací smlouva), takže manžel vlastní polovinu domu, já polovinu domu a pozemek. Pozemek vlastním společně s mojí tetou (má na pozemku vlastní dům, jehož je náš přístavbou) a dům nemá samostatné inženýrské sítě. Ty jsou podmínkou mojí tety pro možný prodej domu.
Dohoda zní, že zkusíme prodat dům příbuzným nebo se tam nastěhuje manžel a já mu v tomto případě po konzultaci s bankou, mým vyplacením a vyjmutím z hypotéky dům daruji.
Manžel ale podal už žádost o rozvod, aniž bychom cokoliv řešili s jeho advokátkou, ta mu sice tvrdí, že rozvod byl podán nesporně a že máme na vypořádání majetku 3 roky.
Podle toho, co jsem dohledala si ale myslím, že jde o rozvod sporný a chci se zeptat, co se stane, když si vyzvednu obsílku. Soud nás rozvede hned? Jde rozvod ještě z manžela strany stáhnout a za jakých podmínek? A jaké právní úkony nastanou ohledně společného bydlení a hypotéky po takhle podané žádosti o rozvod? Předpokládám, že bych mu pak už nemohla svoji část domu a pozemek darovat, ale musela bych mu ho prodat.
Vážím si vaší práce. Děkuji, Sára

ODPOVĚĎ:
I když byl podán návrh na rozvod, až do jednání ve věci se stále můžete jakkoliv ohledně majetku domluvit a uzavřít dohodu o vypořádání majetku. Jakmile budete pravomocně rozvedeni, tak je pravdou, že majetek, který není součástí SJM, již darovací smlouvou sice můžete převést, nicméně již nebudete podléhat osvobození od darovací daně a převod tam bude výrazně dražší. Návrh na rozvod lze vzít kdykoliv zpět, nicméně stále ještě až do jednání ve věci můžete otázku majetku dohodou vyřešit.

__

FINANCE-DANĚ
- Dědictví ze zahraničí - daně, zdanění
- Zdanění dědictví ze zahraničí - zdanění v ČR
- Odvod daně za dědictví ze zahraničí - zdanění v ČR
- Daňová povinnost za dědictví ze zahraničí - zdanění v ČR

V případě dědictví ze zahraničí - je nutné toto dědictví někam hlásit zde v ČR, případně zahrnout do daňového přiznání, platit daň apod? (příjemce dědictví je normálně v zaměstnaneckém poměru). Děkuji, Kateřina

ODPOVĚĎ:
Příjmy z dědictví jsou dle § 4a Zákona o daních z příjmů od daně z příjmů osvobozeny. Osvobozené příjmy se do daňového přiznání neuvádí a ani není povinnost z tohoto důvodu podávat daňové přiznání.

__

BYDLENÍ-SVJ
- Energetický štítek budovy od SVJ - může být jeho kopie zpoplatněná
- Energetický štítek domu SVJ vyhotovený na náklady SVJ - musí člen SVJ zaplatit pokud požaduje kopii kvůli prodeji bytu?
- Může chtít SVJ poplatek za kopii energetického štítku domu SVJ vydanou členovi SVJ?

SVJ (jehož jsem členem) si nechalo vystavit štítek energetické náročnosti budovy za cca 20.000 Kč placený z peněz všech členů. Může SVJ odmítnout vydat členovi SVJ kopii štítku na požádání, resp. chtít za tuto kopii 3000 Kč?
Předpokládám, že k nahlédnutí jsou mi povinni štítek ukázat. Co ale když bych si jej chtěl na místě vyfotit fotoaparátem? Je SVJ povinno mi toto umožnit? Co když se na schůzi tento poplatek odsouhlasí?
Děkuji, Leoš

ODPOVĚĎ:
Od ledna 2016 je každé SVJ povinno průkaz energetické náročnosti mít a je povinno Vám nejen umožnit na něj nahlédnout a pořídit si kopii, ale je povinno Vám umožnit pořídit si i ověřenou kopii. Jako majitel bytu jste povinen při prodeji či nájmu bytu průkaz energetické náročnosti doložit ke smlouvě. Otázku úhrad zákon vysloveně neřeší, nicméně Vámi uvedená částka je naprosto neadekvátní. Ceny za průkazy energet. náročnosti budov se pohybují cca od 4.000,-Kč, proto návrh, že za vyhotovení kopie budete hradit jako vlastník bytu 3.000,- směřuje k získání bezdůvodného obohacení a pokud by snad něco takového odhlasováno bylo, rozhodně bych doporučila obrátit se na soud s návrhem na zrušení takového rozhodnutí.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vyúčtování prací objednatele zhotovitelem

Ve smlouvě o dílo je dohodnuto (i tučně zvýrazněno) :
- bod 1/3-Celková cena za dílo - dle zvolené varianty a rozsahu skutečně zhotovených prací (viz dodatek ke smlouvě cenová nabídka)
- bod 3/4 – Objednatel i zhotovitel berou na vědomí, že cena bude vyúčtovaná dle skutečně provedených prací - viz příloha, cenová nabídka - případně dle dodávky vybraného subdodavatele.
Přesto soud argumentuje že díky bodu 2/10 je cena ve smlouvě pevně daná a nelze jí překročit.
2/10 – Tuto smlouvu lze měnit pouze číslovanými písemnými dodatky na jejichž obsahu se shodnou oba Účastníci. Návrh na změnu či doplnění smlouvy muže předložit kterákoliv ze smluvních stran.
Mám za to, že je to špatně, pokud nejsou žádné písemné dodatky, tak smlouva zůstává platná tak jak je, tudíž že vyúčtování prací bude provedeno dle:
1/3 - celková cena za dílo - dle zvolené varianty a rozsahu skutečně zhotovených prací.
(viz dodatek ke smlouvě cenová nabídka)
3/4 – Objednatel i zhotovitel berou na vědomí, že cena bude vyúčtovaná dle skutečně provedených prací, -viz. příloha cenová nabídka- případně dle dodávky vybraného subdodavatele.
V příloze zasílám k případnému krátkému náhledu smlouvu o dílo a její přílohu cenovou nabídku. Děkuji, Broněk

ODPOVĚĎ:
Ve veřejné části naší právní poradny se nezobrazují přílohy, tudíž do nich nemůžeme nahlédnout. Ale máte pravdu, že pokud nedošlo k žádným změnám ohledně vyúčtování prací ve formě písemných dodatků, zůstává smlouva platná tak, jak byla ujednána.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak vystěhovat nájemníka se špatnou platební morálkou?
- Jak vystěhovat nájemce se špatnou platební morálkou?
- Nájemník neakceptuje výpověď nájmu pro neplacení nájemného - jak postupovat?
- Nájemník neakceptuje výpověď nájmu pronajímatelem pro neplacení nájemného - jak postupovat?
- Nájemník neopustil byt po výpovědi nájmu pro neplacení nájemného - jak postupovat?
- Nájemník nevyklidil byt po výpovědi nájmu pro neplacení nájemného - jak postupovat?
- Nájemník se neodstěhoval po výpovědi nájmu pro neplacení nájemného - jak postupovat?
- Nájemník se neodstěhoval po výpovědi nájemní smlouvy pro neplacení nájemného - jak postupovat?

V bytě máme nájemníky, kteří mají smlouvu na dobu určitou - 3 roky. Běží teprve první rok jejich nájmu, ale už v něm měli špatnou platební morálku, platili se zpožděním, dva měsíce třeba vůbec. To jsme vyhodnotili jako hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu a dali jsme jim výpověď. Výpověď měla všechny náležitosti, poučení, předcházela jí i výzva. Uběhly tři měsíce výpovědní lhůty a já bych rád, aby se nájemníci vystěhovali. Jenže ti nové bydlení nenašli, pravděpodobně ani nehledali, o odmítají se vystěhovat. Prý se budou právní cestou bránit. Zajímalo by mě proto, jaké mají možnosti. Lhůtu pro soudní přezkum výpovědi už prošvihli. V bytě ale mají nemocného seniora. Dává jim to proti mě velkou výhodu? Můžu dál postupovat s vyklizením, tedy výzva a žaloba na vyklizení, nebo to soud kvůli babičce smete? Rád bych, aby už byli pryč a já mohl najít lepší nájemníky s lepší nájemní smlouvou a platící také vyšší nájem. Momentálně je pro mne tento pronájem velice nevýhodný. Jakub

ODPOVĚĎ:
Nevidím důvod, proč by neměl soud Vaší žalobě vyhovět, i když je v bytě stará osoba. Za situace, kdy nehradili řádně nájem, jste využil možnosti, kterou Vám zákonná úprava dává. Nájemci nemají žádnou jinou možnost, než se vystěhovat, Pokud nevyužili možnost bránit se proti výpovědi, má se za to, že ji akceptují, proto bych se soudnímu řízení na Vašem místě nevyhýbala, neboť mám za to, že budete v žalobě o vyklizení úspěšný.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Zrušení stavebního povolení pro nečinnost stavebníka
- Jaké udělat úpravy pozemku aby nedošlo ke zrušení stavebního pozemku?

Mohu přijít o platné stavební povolení? Stavební povolení bylo vydáno 2012, poté bylo 2x prodlouženo. Stavební povolení je vydané na rodinný dům, přípojky inženýrských sítí, žumpy a zpevněné ploch. Na pozemku je postavený plot, je zde studna na hranu pozemků jsou přivedeny přípojky na vodu a na elektřinu. Je možné, aby nám bylo stavební povolení z nějakého důvodu odebráno před koncem jeho platnosti, například pro nečinnost? Pokud ano, tak na základě jakého právního předpisu? Případně co je nutné na pozemku udělat, abychom měli jistotu, že by nám stavební povolení nemohlo být odebráno?
V případě, že by něco takového bylo nezbytně, tak bychom rádi spáchali něco, co jednak nebude příliš finančně náročné a zároveň nebude znamenat výstavbu něčeho, co může po 2-3 zimách vykazovat opotřebení. Vzhledem k tomu, že stavět plánujeme až 2019, tak bychom se rádi vyhnuli nyní například základové desce. Děkuji, Barbora

ODPOVĚĎ:
Právní úpravu stavebního povolení naleznete v § 115 stavebního zákona. Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky pro provedení stavby, a pokud je to třeba, i pro její užívání. Podmínkami zabezpečí ochranu veřejných zájmů a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující stavby a zařízení, dodržení obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků na bezbariérové užívání stavby, popřípadě technických norem. Podle potřeby stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby; může též stanovit, že stavbu lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu.
Stavební povolení pozbývá platnosti, jestliže stavba nebyla zahájena do 2 let ode dne, kdy nabylo právní moci. Dobu platnosti stavebního povolení může stavební úřad prodloužit na odůvodněnou žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím. Podáním žádosti se staví běh lhůty platnosti stavebního povolení.
Na prodloužení platnosti stavebního povolení není ovšem právní nárok, záleží tedy na důvodech žádosti a rozhodnutí stavebního úřadu.
Stavební zákon umožňuje zrušení stavebního povolení v § 176 odst. 5, ale to pouze za situace, dojde-li při postupu podle tohoto zákona nebo v souvislosti s tím k nepředvídaným nálezům kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody anebo k archeologickým nálezům. Další možností pro zrušení stavebního povolení je situace, kdy je stavební povolení vydáno v rozporu s požadavky stavebního zákona.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Bossing - jak se bránit?
- Může zaměstnavatel bezdůvodně sledovat kamerové záznamy pracoviště?
- Může nadřízený bezdůvodně sledovat kamerové záznamy pracoviště?
- Pronásledování zaměstnavatelem a bossing - jak se bránit?
- Pronásledování nadřízeným a bossing - jak se bránit?
- Jak se bránit proti bossingu na pracovišti od nadřízeného, zaměstnavatele

Bossing: u firmy pracuji 2006-2017 na stejné pozici. Naše firma se zabývá speciálním odvětvím výroby. Již mnoho let máme problém s naším nadřízeným, který se k nám k zaměstnancům chová jak ke kusu hadru. Nejedná se jenom o útoky na mou adresu, ale i na adresu kolegů a obchodních zástupců. Pár našich bývalých kolegů tuto situaci vyřešilo výpovědí a raději pracují za menší mzdu v jiné firmě ale mají klid.
Jednání našeho vedoucího spočívá v neustálé kontrole (ať už kamerovým systémem, kterým kontroluje kdo se kde nachází a nacházel, zpětná kontrola práce když se vrátí z dovolené - zase pomocí kamerového systému i když se nic nestane - úraz, krádež atd, splní se týdenní plán a je to co víc). Dále jeho slovní napadání a urážky že se nestíhá a děláme pomalu a na ho… . Bohužel jako ve spoustě firem tak i v té naší zápasí výroba se skladovacími prostory. Sklad nechce přebírat hotové výrobky, protože je nemá kam dát (požární předpisy - zatarasené únikové cesty,
uličky ve skladu kde se dá sotva projít atd). Nuestále buzerování mistra, že neumí řídit lidi a organizovat výrobu. Aby jsme mohli dělat svou práci, hledáme jakýkoliv volný prostor, převáží se výrobky ze strany na stranu, aby bylo kde dělat. Tudíž dochází k časovým prodlevám a my jsme na tom biti. Nadávky a vyhrožování výpovědí se nám nelíbí. Chápeme že na něj tlačí vedení, ale brát si nás jako zaměstnance za boxovací pytel je moc. Jsou dny které jsou v pohodě, ale poslední dobou jsou dny kdy se nadřízený přiřítí do práce a nedělá nic jiného než hodinu kontroluje
záznam z kamer kdo, co a v kolik hodin začal dělat. Není tento jeho postup v rozporu se Zákoníkem práce? Kamerový systém nemá sloužit ke kontrole práce. Samozřejmě "děláme špatně a pomalu." Jeho neustálé výlevy zlosti na naše adresy už nám začíná pít krev. Chtěl bych na toto jednání upozornit vedení společnosti ale víme jak to chodí. Nelíbí se ti tu? Jdi! Poslední kapka byla ústní degradace jednoho ze zaměstnanců že dělá na dvě věci a že si za něj hledá náhradu. Tak byl přeřazen na podřadnou práci. Z jedné z nejvyšších pozic na dílně přeřazen na tu nejnižší. Bohužel toto jeho jednání probíhá poslední dobou za zavřenými dveřmi aby to ostatní neslyšely. Uspěl by u soudu zvukový záznam? Nechceme volit anonimní dopisy ale bude to asi nejsnažší přece jenom po tolika letech už máme
rodiny a hypotéky a každý máme strach o práci. Je nějaká obecná rada jak se bránit? Předem děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Kamery na pracovišti jsou v rozporu se zákoníkem práce. Podle § 316 odst. 2 zákoníku práce zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci.
V případě, že se jedná o kamery se záznamovým zařízením, jejich instalace je pravděpodobně v rozporu i se zákonem č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Je proto možné poslat podnět jak na místně příslušný oblastní inspektorát práce, tak na Úřad pro ochranu osobních údajů.
Pokud jde o bossing, taková situace nemá nikdy jednoduché řešení. V první řadě je nutné upozornit, že v případě bossingu leží důkazní břemeno na zaměstnanci. Je vhodné nejprve si pečlivě sesbírat veškeré důkazy a zajistit si svědecké výpovědi spolupracovníků. Poté připadají v úvahu tyto možnosti:
- obrátit se se stížností na zaměstnavatele s požadavkem zjednání nápravy. Pokud zaměstnanec využije této možnosti, nesmí ho zaměstnavatel postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv (ustanovení § 346b odst. 4 zákoníku práce) ;
- domáhat se vůči zaměstnavateli, aby dodržoval zásadu rovného zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o pracovní podmínky, odměnu, možnosti funkčního postupu a odborné přípravy atd. , obsažené v ustanovení § 16 odst. 1 zákoníku práce;
- pokud nedojde k nápravě, je možné kontaktovat místně příslušný oblastní inspektorát práce, v jehož působnosti je dohlížet na dodržování pracovněprávních předpisů. V této souvislosti je třeba zmínit povinnost inspektorátu dodržovat mlčenlivost o totožnosti toho, kdo podal podnět ke kontrole.
- v případech, kdy zaměstnanec požaduje např. finanční odškodnění, je třeba podat žalobu k soudu. Vzhledem k náročnosti těchto soudních sporů je vhodné vyhledat právní poradenství poskytované advokáty.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Požadavek vypracování návrhu na zahájení řízení u finančního arbitra, advokátní kancelář si vyúčtovala právní zastoupení - jak se bránit?
- Reklamace vyúčtování advokáta - nepožadovaná služba
- Reklamace vyúčtování advokátní kanceláře - nepožadovaná služba

Mám dotaz na správnost vyúčtování právních služeb. Obrátila jsem se na advokátní kancelář ve věci týkající se spotřebního úvěru mezi mnou a nebankovní společností s požadavkem vypracovat návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem. Nepožadovala jsem právní zastoupení v této věci.
Po prostudování předaných materiálů v předmětné záležitosti mi advokátní kancelář poskytla právní rozbor se závěrem, že k bezdůvodnému obohacení úvěrujícího nedošlo s tím, že návrh na zahájení řízení u finančního arbitra by nemusel být vyřízen v můj prospěch. Odstoupila jsem tedy od původního požadavku, tj. vypracování návrhu na zahájení řízení a spolupráci s advokátní kanceláří jsem ukončila. Advokátní kancelář mi vyúčtovala za poskytnutí jejich služeb dva hlavní právní úkony, a to:
- příprava a převzetí zastoupení ve výši 3700, - Kč,
- rozbor právní věci rovněž ve výši 3700, - Kč a
- režijní paušál ve výši 600, - Kč.
Podle mého názoru rozsah advokátních služeb požadovaných na advokátní kanceláři byl dán mým písemným požadavkem na vypracování návrhu na zahájení řízení před finančním arbitrem, nic víc a nic méně. Plnou moc na zastupování jsem advokátní kanceláři neposkytla. Je tedy požadavek advokátní kanceláře na zaplacení 3700, - Kč z titulu přípravy a převzetí zastoupení oprávněný? Prosím o odpověď. Zita

ODPOVĚĎ:
Advokátní kancelář je v daném případě oprávněna účtovat dva úkony právní služby, přičemž odměna za úkon právní služby se odvíjí od částky, která měla být předmětem sporu. Výpočet odměny se řídí advokátním tarifem. Pokud prosím sdělíte výši částky, která měla být předmětem sporu, jsem schopna Vám v souladu s advokátním tarifem spočítat, zda je požadovaná částka oprávněná.

__

OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Koupě nemovitosti - kdy je možné dát výpověď nájemníkovi, nájemci pozemku a nebytového prostoru?
- Výpověď nájmu pozemku a nebytového prostoru novým majitelem - kdy po koupi to může nový majitel udělat?
- Od kdy po koupi pozemku může dát nový majitel výpověď nájemci pozemku a nebytového prostoru?
- Od kdy po koupi nebytového prostoru může dát nový majitel výpověď nájemci nebytového prostoru?

Zakoupili jsme pozemek s nebytovými prostory a zajímalo by mě kdy můžeme dát výpověď nájemníkovi. Musíme počkat až bude vše zaneseno do katastru nemovitostí (Zápis do katastru již započal) nebo mu můžeme dát výpověď již nyní? Předem děkuji za odpověď. Jitka

ODPOVĚĎ:
Pokud prostory, které jste koupili, jsou předmětem nájmu, vstupujete do všech práv a povinností původního vlastníka, takže i výpověď z nájmu můžete podat pouze v souladu s nájemní smlouvou. Výpověď pak můžete dát až v okamžiku, kdy budete skutečně jako vlastníci v katastru nemovitostí zapsáni, pouze podání na katastr nestačí.

__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Jak zabránit podvodu při koupi nemovitosti (bytu, domu, pozemku)
- Jak zabránit zpronevěře peněz při koupi nemovitosti (bytu, domu, pozemku)
- Jak se vyhnout podvodu při koupi bytu, domu, pozemku

Můžete mi, prosím poradit, jak uskutečnit prodej pozemku a jeho faktické zaplacení, aby náklady byly co nejnižší a ani jedna strana neriskovala, že bude ošizena? Můžeme s kupujícím vše uskutečnit přímo při návštěvě Katastru nemovitostí ČR? Další variantou je smlouva, podle které by kupující zaplatil jen polovinu částky při podpisu smlouvy a druhou do tří dnů od zápisu změny vlastníka ve prospěch kupujícího na Katastru nemovitostí. To mi připadá, že bych jako prodávající hodně riskovala, že už druhou polovinu nemusím dostat. Nebo se mýlím? Děkuji, Věra

ODPOVĚĎ:
Nejjistější varianta je peníze složit do notářské či advokátní úschovy. Kupující peníze složí, advokát či notář vydá potvrzení o jejich složení, poté se podá na katastr návrh na vklad a poté, co bude vlastnické právo přepsáno, peníze budou prodávajícímu z úschovy vyplaceny. Všechny ostatní varianty jsou riziko, protože smlouva může být špatně napsaná, katastr ji nevloží, ale kupující např. už polovinu peněz uhradí a prodávající se nakonec rozhodne opravenou smlouvu nepodepsat a teoreticky si může nechat jak nemovitost, tak peníze. Za situace, kdy se v případě převodu nemovitosti jedná minimálně o milionovou částku, volila bych nejjistější variantu úschovy, která se bude pohybovat v řádu tisíců (cca 3.000 až 5.000,-Kč).

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Odstěhování pečujícího rodiče s dítětem do zahraničí - je nutný souhlas druhého z rodičů?
- Nesouhlas druhého z rodičů s odstěhováním dítěte a pečujícího rodiče do zahraničí - jak postupovat dál?

06.09.2016 soudem rozsudkem svěřena dcera do péče otce (mě) po dohodě s exmanželkou (má problémy s přítelem a drogami). Styk s matkou není v rozsudku nijak upraven. 30.6.2016 jsem se znovu oženil. Dceři je 14 let a je v 8. třídě ZŠ a tuto třídu dokončí v červnu 2017. Chceme se se ženou a dcerou v červenci 2017 stěhovat do USA. Dcera bude chodit do Americké školy. Prozatím exmanželka souhlasí, že s dcerou odjedu, ale nesouhlasí aby se mnou žila dcera v Americe dlouhodobě. Nevím jak dlouho tam budeme. Nebráním jí ve styku s dcerou, cca každé 3 měsíce budeme v ČR na 7-14 dnů. Může mi exmanželka zakázat odjezd s dcerou do USA i když jí mám v péči? Jaký dokument mi má exmanželka podepsat, abych byl krytý že jsem dceru neunesl? Jak to mám udělat správně a pojistit se proti žalobě? Jak dlouho můžu s dcerou být v zahraničí bez matčiny souhlasu? Může se v případě zákazu od Matky dcera od 15ti sama rozhodnout že chce vycestovat? Děkuji moc!

ODPOVĚĎ:
V záležitosti, která je pro dítě významná, je ze zákona zapotřebí souhlasu obou rodičů. Za významnou záležitost se podle § 877, odst. 2 nového občanského zákoníku považují zejména nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte.
V případě vycestování rodiče s dítětem do zahraničí je tedy zapotřebí rozlišit, zda se jedná pouze o krátkodobou dovolenou nebo zda se jedná o změnu místa bydliště. U krátkodobé dovolené v zahraničí, která zpravidla trvá maximálně 2 – 3 týdny, se nejedná o změnu místa bydliště dítěte, a jde tudíž o záležitost běžnou, ke které nepotřebujete souhlas matky dítěte. Pokud se tedy rozhodnete odjet do USA pouze na krátkou dovolenou, pak souhlas dceřiny matky nepotřebujete.
V případě dlouhodobého pobytu v zahraničí je již situace jiná. Zde se totiž jedná o změnu místa bydliště dítěte, což je významná záležitost, ke které souhlas dceřiny matky potřebujete. Před dlouhodobým odjezdem do zahraničí Vám tedy rozhodně doporučuji získat písemný souhlas dceřiny matky s tím, že s dcerou dlouhodobě odjíždíte do zahraničí. Vzor takového souhlasu můžete najít například na stránkách Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí – zde: http://www.umpod.cz/unosy-deti/cestovani-s-ditetem-do-zahranici/ Pokud byste odcestoval s dcerou dlouhodobě do zahraničí bez souhlasu její matky, vystavoval byste se riziku, že dceřina matka bude tuto záležitost řešit jako mezinárodní únos dítěte.
Jestliže Vám dceřina matka odmítne písemný souhlas udělit, nemusí to ještě znamenat, že do zahraničí nebudete moci s dcerou odcestovat. Souhlas druhého rodiče je totiž možné nahradit rozhodnutím soudu. Návrh je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vaší dcery. Za podání návrhu se neplatí soudní poplatek a v soudním řízení není nutné být zastoupený advokátem. Se sepsáním návrhu Vám kromě advokáta může pomoci například orgán sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) v místě bydliště Vaší dcery nebo opatrovnické oddělení soudu.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Cizí vodovod na soukromém pozemku bez věcného břemene - práva majitele pozemku
- Cizí vodovod na soukromém pozemku bez služebnosti - práva majitele pozemku
- Vodovod v zemi bez věcného břemene - práva majitele pozemku
- Vodovod v zemi bez služebnosti - práva majitele pozemku

Přes můj oplocený pozemek evidovaný jako sad vede potrubí veřejného vodovodu a je tam umístěný také uzávěr. Nejsem si vědoma, že by na pozemku vázlo věcné břemeno, na výpisech z Katastru nemovitostí nic takového není vidět. Je to automatické, když je tam potrubí umístěno? Nebo jak jinak mohu zjistit, že pozemek je spojen s věcným břemenem?
Zajímalo by mě, zda mohou zaměstnanci Vodovodů vstupovat na pozemek kdykoli bez mého vědomí, nebo podle jakých pravidel a jestli mě musí o tom informovat, případně se nějak prokázat. V případě, že budou hledat poruchu nebo poškození potrubí, jestli musí mít Vodovody nějaké povolení k výkopovým pracím, také jestli mohu toto rozhodování nějak ovlivnit nebo se k němu vyjadřovat. Děkuji, Jana Bartáková

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do 2 částí:
1/ Věcné břemeno:
Přestože to z dotazu nevyplývá, předpokládám, že vodovod byl pod Vaším pozemkem umístěn v minulosti (v době, kdy předmětný pozemek vlastnil Váš právní předchůdce). Dřívější právní úprava nevyžadovala, aby byly dotčené pozemky zatíženy v souvislosti s budováním vodovodu věcným břemenem (postačil souhlas vlastníka pozemku s vedením vodovodu). Tento požadavek ostatně neobsahuje ani současná právní úprava.
V této souvislosti upozorňuji, že dle § 5/1 zákona o vodovodech a kanalizacích se vlastnické vztahy k vodovodům a vodovodním přípojkám nezapisují do katastru nemovitostí.
Zřízení věcného břemene není platnou právní úpravou vyžadováno zejména z toho důvodu, že zákon o vodovodech a kanalizacích přiznává vlastníku (resp. provozovateli) vodovodu taková oprávnění, která se (po obsahové stránce) překrývají s případným věcným břemenem (de facto se tak jedná o věcné břemeno zřízené zákonem).
Vlastníkovi vodovodu, který vede pod Vaším pozemkem, tak můžete navrhnout zřízení věcného břemene (v tomto případě by se jednalo o služebnost inženýrské sítě dle § 1267 a § 1268 občanského zákoníku), vlastník vodovodu však nebude patrně ke smluvnímu zřízení věcného břemene příliš ochoten, neboť takové věcné břemeno prakticky nepotřebuje (ke vstupu na Váš pozemek a k provádění příslušných prací je totiž oprávněn ze zákona).

2/ Vstup na pozemek:
V tomto ohledu je klíčový § 7 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož platí, že:
- vlastník vodovodu je oprávněn za účelem kontroly, údržby nebo stavební úpravy vodovodu vstupovat a vjíždět na příjezdné, průjezdné a vodovodem přímo dotčené cizí pozemky, a to způsobem, který co nejméně zatěžuje vlastníky těchto nemovitostí (stejné oprávnění má i provozovatel za účelem plnění povinností spojených s provozováním vodovodu) ;
- vlastník vodovodu má právo umísťovat na cizí pozemek nebo stavbu tabulky vyznačující polohu vodovodu;
- práva podle předchozích odrážek musí být vykonávána tak, aby bylo co nejméně zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb; za tímto účelem je oprávněná osoba zejména povinna svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo stavbu uvést do předchozího stavu, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak;
- vznikla-li vlastníkovi pozemku či stavby výkonem práv vlastníka vodovodu (dle předchozích odrážek) majetková újma, nebo je-li tato osoba omezena v obvyklém užívání pozemku nebo stavby, má tato osoba právo na náhradu; nedojde-li k dohodě o výši a způsobu náhrady, poskytne vlastník vodovodu poškozené osobě jednorázovou náhradu podle zvláštního právního předpisu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku práva na náhradu (tím není dotčeno právo domáhat se náhrady u soudu) ;
- shora uvedená práva a povinnosti přecházejí na právní nástupce vlastníka a provozovatele vodovodu, jakož i na právní nástupce vlastníků pozemků a staveb.

Je samozřejmé, že zaměstnanci vlastníka (popř. provozovatele) vodovodu se Vám musí před vstupem na Váš pozemek prokázat (tedy doložit, že jsou zaměstnanci toho subjektu, který je oprávněn ke vstupu na Váš pozemek přímo ze zákona).
Pokud by mezi Vámi a vlastníkem (popř. provozovatelem) vodovodu vznikl spor o rozsah shora vymezených oprávnění, bude takový spor rozhodnut příslušným vodoprávním úřadem (§ 7/3 zákona o vodovodech a kanalizacích). Tímto úřadem je (v tomto kontextu) obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 25 písm. b) zákona o vodovodech a kanalizacích).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Nedohledatelný dědic v zahraničí - průběh dědického řízení
- Průběh dědického řízení - nedohledatelný dědic v zahraničí
- Jak může rodina zdědit majetek pokud je hlavní dědic v zahraničí a nedohledatelný
- Nedohledatelný dědic v zahraničí - jak se bude dědit?

1.1.2016 zemřela teta (sestra mé matky), její syn, který je dědicem domu je již 30 let ve Spojených státech. Tohoto syna po jakékoliv naší snaze nelze dohledat, sám se neozývá, neví že mu zemřela matka. Jediné informace, které jsme o něm zjistili byly o tom, že byl nebo je, to přesně nevíme ve vězení. Je jisté že do České republiky už se nevrátí. Jak bude pokračovat dědické řízení, jak dlouho budeme čekat, než na dům budou mít nárok další dědicové? Popřípadě dá se takovéto dědické řízení jakýmkoliv způsobem urychlit? Jedná se nám o dům, který zbytečně chátrá. Děkuji, Soňa

ODPOVĚĎ:
Notář může ještě např. požádat americké velvyslanectví na území ČR, či jiné zastupitelské orgány, aby danou osobu pomohly notáři dohledat.
Notář by měl poté, jakmile vyčerpá všechny možné prostředky k dohledání dědice, tomuto dědici neznámého pobytu ustanovit opatrovníka a poskytnout mu lhůtu, která nesmí být kratší než 6 měsíců, aby se přihlásil jako dědic, přičemž toto rozhodnutí doručí všem známým dědicům a zároveň jej vyvěsí na úřední desku soudu. Nepřihlásí-li se ve stanovené lhůtě, nebude se k němu v dědickém řízení přihlížet.
Pokud jde o dům, požádejte notáře, aby ustanovil správce dědictví, který se bude starat o to, aby dům nechátral (bude do něj mít přístup, bude zde moct větrat, zatopit, atd.).

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk od souseda z neznámého zdroje - jak se bránit?
- Hluk přes nosnou zeď mezi rodinnými domy - jak se bránit?
- Soud kvůli hluku od souseda - elektrický přístroj umístěný na nosné zdi mezi rodinnými domy

Bydlíme v řadovém domku. V roce 2013 si soused pořídil nějaké elektrické zařízení vydávající vysoký pulzující zvuk, který bylo a je slyšet u nás po celém domě. Z toho, že „vzniku“ zvuku bezprostředně předcházelo u souseda vrtání a kopání na společné nosné zdi, usuzujeme na umístění zdroje na nebo i částečně v ní. Souseda jsme se na to několikrát ptali, ale vždy tvrdil, že nic nemá, ale my víme jistě, že zdroj zvuku je u něj. 08/2016 opět po „práci“ na společné nosné zdi na straně souseda, zvuk ještě víc zesílil a je teď slyšet nepřetržitě (předtím to bylo 24 hodin denně v asi 20ti minutových intervalech, takže také nic příjemného). S nesnesitelnou intenzitou, a šíří se nosnou zdí do ostatních zdí našeho domu, který se tak stal prakticky neobyvatelným. Prosili bychom o radu, jak postupovat a kam se obrátit, protože po dosavadních zkušenostech nějakou domluvu se sousedem jako úspěšné řešení nevidíme. Děkuji, Nikola

ODPOVĚĎ:
Domníváte-li se, že hluk, působený sousedovým zařízením, překračuje stanovené hygienické limity, můžete v této věci kontaktovat místně příslušnou krajskou hygienickou stanici:
https://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/d0036

Vyjde-li z provedených měření najevo, že sousedovo zařízení skutečně překračuje stanovené limity, bude možné, aby byla sousedovi uložena pokuta; zejména Vám však výsledky provedených měření (ať už měření dopadne jakkoli) poslouží jako důkazní materiál v budoucím soudním sporu.
Není-li dohoda se sousedem možná, doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí můžete připravit předžalobní výzvu a následně i žalobu, jejímž prostřednictvím se budete domáhat, aby soused ustal v rušení výkonu Vašeho vlastnického práva.
Dle § 1012 občanského zákoníku je vlastník oprávněn se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se však zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.
Pravidla sousedského soužití jsou pak konkretizována v § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vlastník je povinen zdržet se všeho, co působí, že (mimo jiné) hluk vniká na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku (vztahuje se samozřejmě rovněž na stavby na pozemcích).
Na tomto místě doplňuji, že výkon vlastnického práva může být rušen i takovým hlukem, který nepřekračuje stanovené hygienické limity (ovšem je natolik intenzivní, že překračuje míru obvyklou místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání domu). K tomuto tématu více zde:
https://www.epravo.cz/top/clanky/decibely-lasky-aneb-kdyz-vas-soused-neprimerene-hluci-104369.html
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Soud o vydržení věcného břemene cesty přes cizí pozemek
- Soud o vydržení služebnosti cesty přes cizí pozemek
- Vydržení věcného břemene cesty na pozemek na který se nedá jinak dostat
- Vydržení služebnosti cesty na pozemek na který se nedá jinak dostat

Vlastním pozemek, který jsem obdržel darem od otce v roce 2004. Otec pozemek koupil již v roce 1978. Pozemek vznikl rozdělením velkého pozemku na tři. Zapomněl si ovšem zřídit věcné břemeno chůze a jízdy. Jinudy se na pozemek nelze dostat. Na můj pozemek tedy musím z hlavní cesty přes cca 20 m dlouhý a 3 m široký pozemek (dále příjezdová cesta), který z levé strany patří jednomu a z druhé strany druhému sousedovi (každý ze sousedů tedy vlastní cca polovinu příjezdové cesty). Tato příjezdová cesta tam je již od roku 1978 a je oplocena. Nechal jsem si ji zaměřit na geometrickém plánu.
U hlavní silnice (na pozemku souseda) mám od Středočeské energetiky postavenou malou “budku” nebo jak to nazvat, kde je umístěn elektroměr. Z něho vedou pod zemí, v oblasti příjezdové cesty elektrické kabely ke mně na pozemek. 2016 jsem sousedům posílal dopis s nabídkou odkupu příjezdové cesty, ovšem sousedé nechtějí prodat. Sousedé mi bezproblémově umožňují vjezd na můj pozemek. Dohodou se sousedy to bohužel nelze, tak jedině zbývá soudní cesta. Jaká je případně šance že věcné břemeno u soudu “vysoudím”? Děkuji Václav

ODPOVĚĎ:
Pokud Vaši sousedé odmítají pouze prodej části jejich pozemků, můžete se pokusit se s nimi dohodnout na zřízení tzv. práva nezbytné cesty. Dle § 1029/1 občanského zákoníku může vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.
Přístup k Vašemu pozemku si můžete zajistit rovněž smluvním zřízením věcného břemene, které by v tomto případě mělo podobu služebnosti stezky a cesty (§ 1274 a § 1276 občanského zákoníku).
Nebude-li dohoda se sousedy možná, bude nutné se obrátit na soud. Dle § 1029/2 občanského zákoníku může soud povolit nezbytnou cestu v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost (zřízení nezbytné cesty jako služebnosti se jeví jako ideální, neboť služebnost bude jako věcné právo zapsána do katastru nemovitostí). Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.
Za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu (§ 1030/1 občanského zákoníku).

Doporučuji Vám (před případným podáním žaloby) vzít zřetel na § 1032/1 občanského zákoníku, dle něhož soud nezbytnou cestu nepovolí:
a/ převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty,
b/ způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo
c/ žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

Druhou možností, jak bez dohody se sousedy získat přístup na Váš pozemek, je zřízení věcného břemene (služebnosti) rozhodnutím vyvlastňovacího orgánu. Dle § 170/2 stavebního zákona lze právo k pozemku nebo stavbě odejmout nebo omezit též k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě. Tuto cestu Vám však doporučuji až v krajním případě (tzn. nebudete-li úspěšný ani při pokusu zřídit nezbytnou cestu či věcné břemeno dohodou, ani rozhodnutím soudu).
K tomuto tématu více např. zde:
https://www.epravo.cz/top/clanky/jak-se-lze-branit-povoleni-nezbytne-cesty-94109.html

Velikost Vašich šancí na soudní zřízení práva nezbytné cesty není možné kvantifikovat, vše bude záviset na konkrétních okolnostech případu a na právním názoru soudce.
Co se týče Vaší poznámky o vedení elektrických kabelů, platí, že tyto nejsou součástí pozemku, kterým jsou vedeny (§ 509 občanského zákoníku). Dle občanského zákoníku se má za to, že součástí liniových staveb (např. energetických přípojek) jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.
Ve Vámi popsaném případě je důležité, kdo je vlastníkem předmětných elektrických kabelů (tzn. zda se jedná o přípojku, která je ve Vašem vlastnictví, nebo zda tyto kabely patří poskytovateli elektřiny). Náleží-li kabely Vám, je možné zřídit (dohodou se sousedy) služebnost inženýrské sítě (§ 1267 a § 1268 občanského zákoníku), která Vás bude opravňovat vést sousedními pozemky Vaší elektrickou přípojku.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Externí a interní provádění kontroly SVJ
- Externí a interní provádění kontroly společenství vlastníků bytových jednotek SVJ
- Kontroly majetku SVJ - interní a externí

Interní / externí provádění kontrol: pro potřeby společenství vlastníků bytových jednotek SVJ bych rád věděl, jak si vyložit pojem externí a interní prováděné kontroly a revize na společně spravovaném majetku. Pro činnosti kontroly a revize využíváme jak vlastníky (tedy členy našeho SVJ), např. formou uzavření DPP nebo DPČ, tak právnické osoby (nečleny SVJ) prováděním činností na základě potvrzené objednávky. Ptám se: Které formy kontroly lze zařadit mezi externí prováděné kontroly a revize? Děkuji, Rudolf.

ODPOVĚĎ:
Zákon nijak nevymezuje pojmy "externí a interní kontroly a revize". Pokud s těmito pojmy SVJ pracuje, mělo by samo přesně ve stanovách vymezit, co se tím rozumí. Obecně lze ale chápat jako externí provádění kontrol takové provádění, které je zajišťováno prostřednictvím třetího subjektu, jehož předmětem podnikání taková činnost je. Interní pak prováděná přímo zaměstnanci SVJ.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prodej podílu nemovitosti a předkupní právo
- Spolumajitel požaduje nepřiměřenou částku za prodej své části bytu, domu, nemovitosti - jak postupovat?
- Spoluvlastník požaduje nepřiměřenou částku za prodej své části bytu, domu, nemovitosti - jak postupovat?
- Snaha o odkup spoluvlastnického podílu - spolumajitel požaduje vysokou kupní cenu
- Snaha o odkup spoluvlastnického podílu - spoluvlastník požaduje vysokou kupní cenu
- Vypořádání spoluvlastnictví prodejem podílu - příliš vysoká cena spoluvlastnického podílu

Spoluvlastním nemovitost se sestrou, ideální polovinu. Nemovitost reálně nejde rozdělit (staré stavení, dole jedna obytná místnost, nahoře dvě. Proti vůli sestry v nemovitosti bydlím, v užívání jí však nijak nebráním. Nemovitost na vlastní náklady a svépomocí udržuji, sestra se finančně vůbec nepodílí, jen pojistné a daň z nemovitosti platíme napůl. Může sestra bez mého vědomí svou polovinu prodat? Jaká je možnost vypořádání, pokud sestra požaduje za svou polovinu přemrštěnou cenu? Jedině soudní? Děkuji, Dáša

ODPOVĚĎ:
Sestra může svou ideální polovinu prodat jakékoliv třetí osobě, proto bych být Vámi neváhala a podala k soudu žalobu o vypořádání spoluvlastnictví. Soud bude při rozhodování vycházet z tržní ceny nemovitosti stanovené znaleckým posudkem. Je to pro Vás v podstatě nejlevnější varianta, určitě levnější, než hradit uměle navýšenou cenu jen proto, aby to neprodala nikomu třetímu.

__

PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Převod firmy na nového majitele a výpověď pro nadbytečnost
- Převod firmy na nového majitele a nadbytečnost - nárok na jiné pracovní místo, pozici
- Nárok na odstupné - převod firmy na nového majitele a zrušení pracovního místa, pozice
- Právo na jiné místo při změně majitele firmy, podniku

Naše firma přechází pod jinou firmu s převodem všech zaměstnanců dle Zákoníku práce. Moje funkce vykonávaná v současné firmě se ruší, protože v nové firmě není potřeba. Jaká vyplývají pro mne práva z takto vzniklé situace? Mám nárok na jiné pracovní místo se stejnou kvalifikací? A jak je to s mzdovými nároky? Děkuji za odpověď. Ester.

ODPOVĚĎ:
Převod sám o sobě není výpovědní důvod, proto máte stejná práva jako zaměstnanec, jehož pracovní místo bylo zrušeno při organizačních změnách a zaměstnanec se stal nadbytečným. Zaměstnavatel Vám v takové situaci může nabídnout jiné místo odpovídající sjednanému druhu práce nebo Vám může dát výpověď pro nadbytečnost. V takovém případě budete mít nárok na odstupné.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dodatečné odmítnutí dědictví - dopis od notáře přišel na jinou adresu než trvalého bydliště
- Neobdržení dopisu od notáře o možnosti odmítnutí dědictví a dodatečné odmítnutí po zákonné lhůtě
- Dodatečné odmítnutí dědictví po zákonné lhůtě - informace
- Co se stane pokud nedostane dědic dopis o možnosti odmítnutí dědictví od notáře?

Notář vyřizující dědictví po zemřelém bratranci, mi zaslal dopis s usnesením, kde mohu dědictví odmítnout na adresu v Opavě, kde již od 04/2016 nebydlím. Žije zde můj 76letý otec. Od tohoto data se zdržuji v místě trvalého pobytu v Pardubicích. Tento list se mi dostal do rukou po termínu, ve kterém jsem mohl dědictví odmítnout a notář mne zahrnul do dědického řízení.
Prosím o informaci zda-li je možnost toto dědictví ještě nějakým způsobem odmítnout a nebo se nějak bránit proti zahrnutí do dědického řízení.
Děkuji za případnou odpověď či právní radu při řešení situace ve které se nacházím. S pozdravem a přáním hezkého dne Oldřich

ODPOVĚĎ:
Podle § 1487 o. z. lze dědictví odmítnout do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o jeho právu odmítnout dědictví a o následcích odmítnutí; má-li dědic jediné bydliště v zahraničí, činí lhůta k odmítnutí dědictví tři měsíce. Jsou-li pro to důležité důvody, soud dědici lhůtu k odmítnutí dědictví přiměřeně prodlouží.
Můžete zkusit notář tvrdit, že Vám usnesení nebylo platně doručeno (např. proto, že máte stejné jméno s otcem a proto byl dopis doručen jemu a ne Vám. Nevzniklo tudíž platné doručení a Vám tedy lhůta k odmítnutí dědictví ještě nezačala plynout. Vzápětí dědictví rovnou písemně odmítněte.

__

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Stížnost na pojišťovnu - průtahy ve vyplacení pojistky, pojistného plnění
- Pojišťovna protahuje vyplacení plnění z pojistky - kam podat stížnost
- Žaloba na pojišťovnu - průtahy ve vyplacení pojistky

Ráda bych se zeptala, kam mám směřovat stížnost na nečinnost pojišťovny, která již rok protahuje výplatu odškodnění za vytopený dům. Děkuji. Vanda

ODPOVĚĎ:
V dané situaci se můžete obrátit na Českou obchodní inspekci i na Českou národní banku, která je dozorovým orgánem nad pojišťovnictvím. V případě neúspěchu se pak můžete obrátit na soud.

__

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Vyšetřování pokusu o zabití - důkazy
- Důkazy pokusu o zabití - SMS, lékařské zprávy
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Hrozba pokusu zabití - soud, soudní řízení
- Soud u pokusu o zabití - oddělené soudní líčení
- Soud s násilníkem a výslech v jiné místnosti soudu, soudní budovy
- Trestní soud s pachatelem trestného činu a výslech v jiné místnosti soudu, soudní budovy

Po 37 letech si mne vyhledal můj 1. manžel (Naše manželství trvalo cca 13 měsíců, pak se nechal zavřít. Byla jsem těhotná. Syn brzy po porodu zemřel. Rozvedla jsem se s ním. V té době byl ještě stále uvězněný). Uvolila jsem se v jejich domě starat o jeho nemohoucí matku. Po 2 měsících jsem odešla. Po 10 dnech mě pod záminkou nalákal do svého auta. Zavezl mě za město, držel mě v autě, zbil a pokusil se mě podřezat. Podařilo se mi tomu zabránit a utéct. Ještě ten den mi od bývalého došla SMS, kde psal, že je do rána mrtvý a že chtěl, abychom společně šli za malým Ondrou (náš zesnulý syn).
Je mu 67, život promarnil, nemá už žádnou perspektivu a mám obavy, že chce své úmysly dokonat. Tedy alespoň co se mé osoby týče, nepředpokládám, že by nalezl odvahu zabít i sebe.
Mám na prokázání jeho úmyslu mne zabít pouze lékařskou zprávu, veškeré jeho SMS, obsahující výše zmíněné doznání a fotografie mého potlučeného obličeje. Budou tyto důkazy stačit k tomu, aby jej odsoudili? Budu mít nárok na oddělené soudní líčení? Bude to jediná doba, kdy by věděl přesný čas a místo mého pobytu. Mám strach o svůj život. Děkuji!

ODPOVĚĎ:
Určitě se bezodkladně obraťte na policii ČR a předložte jí veškeré podklady, které máte (sms, lékařskou zprávy… ). Jednání Vašeho bývalého manžela by bylo možné považovat za trestný čin, zejména trestný čin nebezpečného vyhrožování. Můžete policii zároveň požádat o poskytnutí tzv. krátkodobé ochrany či učinění jiných úkonů k zajištění Vaší bezpečnosti (důvodnost posuzuje samotná policie). V těchto případech může být Vašemu bývalému manželovi také uložena povinnost zdržet se jakéhokoliv vyhledávání či kontaktování Vaší osoby či se zdržování se v místě Vašeho bydliště. V rámci soudního líčení, pokud je zde důvodná obava o bezpečnost osob, např. svědka, poškozeného, je možné žádat tzv. zvláštní ochranu a pomoc, která je poskytována právě v podobných situacích. Dále samotné soudní líčení probíhá za přítomnosti zejména justiční stráže a vstup do budovy soudu je možný pouze přes bezpečnostní rámy a vnášené věci jsou podrobeny rentgenu, tedy je zde zvýšená ochrana všech osob pohybujících se v budově soudu.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Kauce nájmu na vymalování - může to pronajímatel udělat?
- Zabavení kauce nájmu na vymalování bytu - jak se může nájemník bránit?
- Převzetí bytu pronajímatelem bez závad a ponechání kauce na vymalování pronajímatelem
- Převzetí bytu pronajímatelem bez závad a ponechání kauce na vymalování pronajímatelem
- Jistota nájmu na vymalování - může to pronajímatel udělat?
- Zabavení jistoty nájmu na vymalování bytu - jak se může nájemník bránit?
- Převzetí bytu pronajímatelem bez závad a ponechání jistoty nájmu na vymalování pronajímatelem
- Převzetí bytu pronajímatelem bez závad a ponechání jistoty nájmu na vymalování pronajímatelem
- Nevrácení kauce nájmu, nájemného - vymalování bytu
- Nevrácení jistoty nájmu, nájemného - vymalování bytu

Ukončil jsem nájem k 24.2017. Byl mi podepsán předávací protokol, kde je vyjmenovaný stav, který je stejný jako původní stav při předání. Předání podepsala makléřka zastupující majitele. Se stavem bytu souhlasila a hned ho pronajala jinému člověku co se stavem také souhlasil. Majitel mi ale teď odmítá vyplatit kauci, že prý chce ještě byt vymalovat. Na mé náklady. V bytě už bydlí někdo jiný a s malováním nesouhlasí. Majiteli není možné se dovolat ani dopsat, mobil nebere a na emaily neodpovídá (i když tvrdí že ano). Co mám dělat? Je předávací protokol, podepsaný zástupcem, dostatečný pro ukončení smlouvy a vrácení celé kauce, když v protokolu nejsou žádné pokuty zapsány? V mém případě se daná situace liší v tom, že zástupce majitele do protokolu neuvedl, že chce vymalovat a dokonce slovně (za přítomnosti svědka) souhlasil s převzetím bytu ve stavu, v jakém byl. V protokolu tedy není nic zapsáno. A byt byl obratem dán jinému člověku do nájmu. A majitel si vzpomněl po týdnu. Má tedy vůbec majitel bytu právo po mě žádat zpětně peníze na vymalování bytu? Nebo mám žádat celou kauci zpět, na základě Předávacího protokolu? Děkuji Teodor

ODPOVĚĎ:
Z dotazu nevyplývá, na základě jakého právního titulu došlo k ukončení nájmu bytu (tzn. zda se tak stalo dohodou nájemce a pronajímatele nebo prostřednictvím výpovědi).
V této souvislosti připomínám, že samo podepsání předávacího protokolu není dostatečným právním titulem k ukončení nájmu (předávací protokol je de facto pouze písemným potvrzením o předání bytu a jeho stavu).
Pokud nebyl ve Vašem případě nájem ukončen ani dohodou, ani výpovědí, nýbrž došlo pouze k fyzickému předání bytu (a sepsání předávacího protokolu), bude nutné aplikovat § 2292 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. Pro pořádek by však bylo vhodné uzavřít s pronajímatelem dohodu o skončení nájmu alespoň dodatečně.
Co se týče předání bytu pronajímateli (resp. jeho zástupci), je nutné vycházet z § 2293/1 občanského zákoníku, dle něhož je nájemce povinen odevzdat byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.
Pakliže pronajímatel potvrdil prostřednictvím předávacího protokolu svůj souhlas se stavem předávaného bytu, nemůže se po Vás dodatečně domáhat úhrady nákladů na jeho výmalbu.
Dle § 2254/2 občanského zákoníku je pronajímatel povinen vrátit nájemci jistotu (kauci) v poslední den nájmu. Pakliže tak pronajímatel ve Vašem případě neučinil, nachází se v prodlení se splněním své zákonné povinnosti (v tomto ohledu je podstatné, zda není vrácení kauce speciálně upraveno v nájemní smlouvě).
V současné chvíli se proto můžete obrátit na pronajímatele s písemnou výzvou k okamžitému vrácení celé kauce. Nebude-li dohoda s pronajímatelem možná, popř. nevrátí-li Vám pronajímatel celou kauci, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud. Pro přípravu žaloby (a předžalobní výzvy) můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že pokud je v současné době byt obýván novým nájemcem, který s výmalbou bytu nesouhlasí, není pronajímatel k výmalbě bytu oprávněn. Dle § 2259 občanského zákoníku je totiž nájemce povinen strpět úpravu bytu pouze tehdy:
- pokud taková úprava bytu nesníží hodnotu bydlení a zároveň pokud lze takovou úpravu provést bez většího nepohodlí pro nájemce, nebo
- pokud pronajímatel takovou úpravu provádí na příkaz orgánu veřejné moci, anebo
- pokud hrozí přímo zvlášť závažná újma.

Je zjevné, že výmalba bytu bude pro aktuálního nájemce znamenat větší nepohodlí, přičemž podmínky dle druhé a třetí odrážky nejsou rovněž splněny. Výmalbu bytu tedy není aktuální nájemce povinen strpět, tzn. že pronajímatel bude k výmalbě bytu oprávněn pouze tehdy, bude-li s tím aktuální nájemce souhlasit.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Průtahy s územním souhlasem obce - jak se bránit? (výměna plotu pletivový - štípaný kámen)
- Výměna plotu (pletivo - štípaný kámen) a vydání územního souhlasu obcí
- Do kolika dnů musí stavební úřad vyřídit žádost o územní souhlas
- Žádost o územní souhlas - lhůta na vyřízení úřadem
- Do kolika dnů musí stavební úřad vyřídit žádost o územní souhlas?

U našeho pozemku chceme provést výměnu stávajícího oplocení (pletivo) za nové (štípaný kámen - montovaný plot). K výměně dojde pouze na jedné straně, která sousedí se zeleným pásem (cca. 2 m širokým) a navazující obecní komunikací. Ze zbývajících tří stran zůstane zachován stávající plot.
Nechala jsem si zpracovat projektantem příslušnou dokumentaci a zajistila jsem souhlas obce - majitele obecní komunikace, které se výměna oplocení týká.
- Dne 7.7.2016 jsem podala na stavební úřad SÚ Žádost o vydání Územního souhlasu
- Dne 29.7.2016 jsem obdržela Výzvu k odstranění nedostatků. SÚ požadoval souhlasy všech přímých vlastníků sousedních pozemků, přestože na hranici s nimi se oplocení nemění a nedojde tak k dotčení jejich práv. (V této výzvě mj. chybělo "Poučení").
Dne 18.10.2016 jsem obdržela Usnesení o shození Územního souhlasu do Územního řízení.
Dne 15.11.2016 jsem obdržela informaci o zahájení Územního řízení, byli obeslání všichni sousedé, kteří měli možnost se do 15 dnů odvolat.
O žádném odvolání jsem písemně vyrozuměna nebyla, tudíž usuzuji, že se nikdo z majitelů sousedních pozemků neodvolal.
Předpokládala jsem, že nyní bude následovat vydání povolení.
Dne 8.2.2017 však stavební úřad SÚ vydal další Výzvu k doplnění žádosti o zpracování a dodání projektu s kulatým razítkem od dopravního inženýra ohledně rozhledových poměrů, trojúhelníku dle zákona o pozemních komunikacích na naší křižovatce (náš pozemek je rohový).
Součástí Výzvy je i Usnesení ohledně přerušení územního řízení.
Stavební úřad přišel 7 měsíců po podání naší žádosti o vydání územního souhlasu s naprosto novým požadavkem (dopravní řešení).
Jako laik se domnívám, že tento postup není v pořádku a požadavek SÚ není oprávněný. Ve Výzvě je dána možnost v 15ti denní lhůtě odvolání.
A i kdyby měl SÚ tento projekt právo vyžadovat, tak si měl vyžádat jeho dodání ihned po obdržení naší žádosti v minulém roce.
Pro doplnění informací uvádím, že se jedná o místní komunikaci v malé obci, navíc je mezi naším oplocením a místní komunikací cca. 2m široký zelený pás, takže se domnívám, že ke snížení rozhledu nedojde.
Pozemek naproti nám, druhý roh obecní křižovatky, má roh oplocení zbudován z cihel, tudíž je oplocení také neprůhledné. V podstatě většina oplocení na místních křižovatkách, dokonce i při nájezdech na silnici státní, je zbudována z plných plotů. Když jsem na tuto skutečnost referenta SÚ upozornila s tím, že všechny žádosti musí být posuzovány stejně, odvětil, že ho jiné ploty nezajímají, že řeší ten náš. Předem děkuji za Váš názor a radu, jak bych měla postupovat.
Zuzana

ODPOVĚĎ:
Je opravdu netradiční, že jste byli ze strany stavebního úřadu vyzvání k doplnění žádosti s takovým časovým rozestupem (samozřejmě za situace, kdy se jinak neměnily poměry v daném území).
K přerušení řízení dojde zejména v situaci, kdy není podaná žádost úplná (tak ostatně předvídá i stavební zákon).
Pokud by ze strany stavebního úřadu byl v obdobných případech využíván odlišný postup (u některých oplocení žádáno zpracování daného podkladu a u jiných nikoliv, ačkoliv podmínky by byly stejné či obdobné), jedná se o pochybení ze strany stavebního úřadu.
Můžete využít i možnosti odvolat se proti dané výzvě, ale v takovém případě musíte počítat s tím, že se dané řízení protáhne.
Dále můžete podat podnět k nadřízenému správnímu úřadu, aby prošetřil oprávněnost postupu tohoto stavebního úřadu (a to i s ohledem na dodržování zákonných lhůt) a dále se můžete také obrátit na ombudsmana, který poskytuje ochranu před nezákonným jednáním správních orgánů (více informací najdete zde: www.ochrance.cz).

__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Prodej nemovitosti - je prodávající povinen dodat stavební dokumentaci k nemovitosti?
- Je prodávající při prodeji domu povinen předat projektovou stavební dokumentaci k domu?
- Kde získat projekt, stavební dokumentaci ke kupovanému domu (kvůli rekonstrukci)
- Rekonstrukce zakoupeného domu - kde sehnat projektovou dokumentaci k domu, nemovitosti?

Zakoupil jsem na podzim 2016 dům a teď se dokončuje převod nemovitosti. Chystám rekonstrukci, ale prodávající mi k nemovitosti nepředala žádnou výkresovou dokumentaci s tvrzením, že žádná neexistuje. Jak v tomto případě hovoří zákony? Je povinnost tyto dokumenty předat? Hrozí prodávající nějaká sankce nebo si to kupující musí uvést do pořádku na vlastní náklady?
Děkuji za odpověď Norbert

ODPOVĚĎ:
Dle § 125/1 stavebního zákona je vlastník stavby povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. Při změně vlastnictví ke stavbě je dosavadní vlastník povinen odevzdat tuto dokumentaci novému vlastníkovi stavby.
V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby (tato povinnost stíhala jak bývalou vlastnici stavby, tak Vás, jako současného vlastníka stavby, jste-li již v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník stavby).
Prodávající tedy byla povinna uchovat dokumentaci skutečného provedení stavby a tuto dokumentaci Vám předat. Byla-li si prodávající vědoma toho, že žádná taková dokumentace neexistuje (protože byla např. ztracena či zničena), byla povinna takovou dokumentaci na vlastní náklady opatřit a předat Vám.
Dozví-li se stavební úřad o tom, že vlastník stavby neuchovává dokumentaci skutečného provedení stavby, nařídí vlastníku stavby, aby tuto dokumentaci vlastním nákladem pořídil. Pokud není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby), pokud ji stavebník nepořídil sám (§ 125/3 stavebního zákona).
Máte-li v úmyslu zakoupený dům rekonstruovat, lze předpokládat, že stavební úřad se dříve či později dozví o tom, že dokumentace skutečného provedení stavby ve Vašem případě neexistuje (neboť taková dokumentace bude nutným podkladem pro schválení Vámi zamýšlené rekonstrukce).
Dle § 2087 občanského zákoníku je prodávající povinen odevzdat kupujícímu věc (předmět koupě), jakož i doklady, které se k věci vztahují. Za vadu prodávané věci se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci, tedy i jejich nepředání (§ 2099/1 občanského zákoníku).
Tím, že Vám prodávající nepředala dokumentaci skutečného provedení stavby (ač k tomu byla dle stavebního zákona povinna), došlo z její strany k nepodstatnému porušení kupní smlouvy. Z tohoto důvodu Vám vzniklo právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny (§ 2107/1 občanského zákoníku).
Prodávající by mohla svou obranu opřít o § 2112/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná.

V současné chvíli Vám doporučuji:
- kontaktovat místně příslušný stavební úřad a informovat se, zda bude pro povolení Vámi zamýšlené rekonstrukce domu zapotřebí předložit dokumentaci skutečného provedení stavby nebo zda postačí pouze pasport stavby,
- kontaktovat některou z projekčních firem a objednat si zde vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby či pasportu stavby (dle toho, co se dozvíte od stavebního úřadu),
- kontaktovat prodávající a domáhat se po ní poskytnutí slevy z kupní ceny domu, přičemž tato sleva může odpovídat ceně za vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby či pasportu stavby, kterou zaplatíte projekční firmě (kontaktování prodávající Vám doporučuji učinit jako první krok, aby byla prodávající co nejdříve informována o tom, že uplatňujete právo z vady zakoupeného domu).

Nebude-li dohoda s prodávající možná, budete nucen se domáhat poskytnutí slevy z kupní ceny domu soudní cestou. Pro přípravu předžalobní výzvy a žaloby můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Předkupní právo majitelů bytů v bytovém domě bez SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek
- Předkupní právo majitelů bytů v činžovním domě bez SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek
- Vyúčtování vody bytového domu ve spoluvlastnictví bez SVJ - jak probíhá?
- Vyúčtování vodného a stočeného bytového domu ve spoluvlastnictví bez SVJ - jak probíhá?
- Vyúčtování vody činžovního domu ve spoluvlastnictví bez SVJ - jak probíhá?
- Vyúčtování vodného a stočeného činžovního domu ve spoluvlastnictví bez SVJ - jak probíhá?
- Bytový dům bez SVJ - jak probíhá vyúčtování vodného společného vodoměru?
- Vyúčtování elektřiny společných prostor bytového domu bez SVJ - jak probíhá vyúčtování?
- Kdo dělá vyúčtování vodného, stočného u bytového domu bez SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek?
- Kdo dělá vyúčtování společné elektřiny u bytového domu bez SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek?
- Kdo dělá vyúčtování pojištění u bytového domu bez SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek?
- Kdo dělá vyúčtování pojistného u bytového domu bez SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek?

Obracím se na vás s prosbou o právní radu. Jsem majitelkou bytu 1+2 v bytovém domě, který má 6 stejně velkých bytů, které jsou ve vlastnictví 6 různých majitelů. V tomto mém bytě má trvalé bydliště má 90-letá matka, já mám trvalé bydliště na jiné adrese. Je pravdou, že nyní, když má maminka potřebuje trvalou péči, přebývám více u ní. V bytovém domě nemáme ustanoveno společenství vlastníků bytových jednotek SVJ, neboť dle sdělení advokátky, na kterou jsem se se žádostí o pomoc obrátila, nelze toto provést, protože nikdo neví, kde ideální 1/6 bytu je. Pokud by chtěl některý z vlastníků byt prodat, musel by se nejprve obrátit na ostatní majitele, kteří mají tzv. předkupní právo. Faktury za vodné a stočné, elektřinu společných prostor, pojištění domu, daň z nemovitosti jsou adresovány na majitelku, která v době odprodeje bytů odkoupila od obce byty tři. Několikrát jsem ji písemně vyzývala, ať mi předá vyúčtování spolu s fotokopiemi faktur, a to z důvodu, aby si moje matka mohla případný doplatek na bydlení, na který jí by ze zákona vznikl nárok, mohla uplatnit na příslušném úřadě. Poslední tzv. Vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2013 mi předala 04/2014. Doporučenou poštou jsem jí uvědomila, že pro úřady je to nedostačující, že je třeba fotokopie dokladů. Fotokopie dokladů mi nepředla.
Vodovody a kanalizace provádějí odpočet vody čtvrtletně. Doporučenou poštou jí vždy hlásím stav vodoměru, takže jí nic nebrání, aby mi vyúčtování předložila. Také nevím, zda opravdu máme dům pojištěn a na kolik korun.
Včera (15.02.2017) mi byl doručen s dodejkou dopis (v době doručení jsem nebyla na mé trvalé adrese, byla jsem u matky) dopis s pravděpodobným vyúčtováním nákladů za rok 2013, 2014, 2015 a 2016. Nejsem v domě sama, která má s ní problémy, vyúčtování nepřekládá včas nikomu. Je podnikatelka, máme takové tušení, že si toto dává do nákladů.
Jak postupovat? Lenka

ODPOVĚĎ:
Především pokud se jedná o dům s 6 bytovými jednotkami, které vlastní různí vlastníci, pak přímo ze zákona musí vzniknout společenství vlastníků jednotek. Píšete posléze o nějaké šestině, to by nasvědčovalo tomu, že dům není rozdělen na jednotky, ale je v podílovém spoluvlastnictví, pak by samozřejmě SVJ nemohlo vzniknout. Je nutné si napřed udělat jasno v této právní situaci. Pokud jde o vyúčtování za služby, pak toto je povinna Vám majitelka předložit vždy do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období. Pokud tak nečiní, máte právo po ní požadovat 100, -Kč za každý den prodlení s předložením vyúčtování. Pokud máte s majitelkou obecně problémy, asi nikdo jiný než soud problémy definitivně nevyřeší. Pokud uvádíte, že s majitelkou má problémy více lidí, pak se domluvte, doporučeným dopisem ji vyzvěte k doložení řádného vyúčtování a pokud to nepomůže, obraťte se na soud.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak se dozvím o smrti rodiče žijícího v EU se kterým se nestýkám?
- Smrt rodiče v zemi EU - jak se o tom dozvím když s rodičem nejsem v kontaktu?
- Dědické řízení po rodiči v EU - jak se o něm dozví český dědic?
- Dědické řízení po rodiči žijícím v EU - jak se o něm dozví dědic z ČR?

Jsem Čech a žiji v ČR, můj otec je Němec a žije v SRN (snad). Po rozvodu rodičů roku 1975 otec s mojí matkou a mnou nekomunikuje.
Dotazy: dozvím se pak o úmrtí otce? Je někdo povinen mě vyhledat a informovat o této skutečnosti (pokud ano – v jaké lhůtě? )?
Jak probíhá případné dědické řízení (v tomto konkrétním případě SRN - ČR)? Mám stejná práva jako případná další manželka
+ ostatní potomci (předpokládám)? Děkuji Vám!

ODPOVĚĎ:
O smrti otce by Vás měl německý orgán, který projednává pozůstalost, informovat. Otázkou je, jestli se o Vás takový německý orgán dozví. Systémy evidence obyvatel nejsou mezi jednotlivými státy EU propojeny, tudíž my nejsme schopni dohledat obyvatele jakéhokoliv jiného státu a orgány jiného státu naopak nejsou schopni dohledat občana našeho státu. Jedinou variantou tak bude fakt, že Váš otec sepsal závěť, ve které dal najevo, že má syna v ČR, nebo některý z jeho německých dědiců na tuto skutečnost německý orgán upozorní.
Ohledně dědění se v Německu postupuje podle německých zákonů, které se na českých vysokých školách neučí. Chcete-li znát obsah německého práva v oblasti dědění, musíte si zákony sám najít a přeložit či oslovit nějakého právníka, který se německým právem zabývá.
Postup při úmrtí příbuzného v cizině popisuje i ministerstvo zahraničních věcí na svých webových stránkách:
http://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/jak_resit_situace_v_zahranici/dedictvi_v_cizine.html .

__

OBČAN-NÁJMY
- Smlouva o nájmu nebytových prostor s právnickou osobou - typu smlouvy
- Jaký typ smlouvy uzavřít na nájem nebytových prostor s právnickou osobou?

Prosím o radu jaký typ smlouvy máme uzavřít na pronájem našeho nebytového prostoru s Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny (IČO: 73631639) což je právnická osoba Církevní organizace a náboženská společnost, která prostor využije jako restauraci pro veřejnost, tj. bude zde tvořit příjem patrně jako vedlejší/doplňovou výdělečnou činnost v rámci jejich živnostenského oprávnění Hostinská činnost.
Máme uzavírat smlouvu:
a) jako s neziskovou organizací tj. Smlouvu o nájmu nebytových prostro (i když zde budou tvořit příjem)
b) nebo jako s restaurací tj. Pachtovní smlouvu
c) eventuelně jako Smlouvu o nájmu prostor sloužících podnikání?
Děkuji a přeji pěkný den. Petr

ODPOVĚĎ:
Doporučuji smlouvu uzavřít jako smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání, tedy třetí Vámi uváděnou variantu. Pro Vás není rozhodující povaha subjektu, se kterým ji uzavíráte, ale jaká činnost bude v prostorách vykonávána.

__

OBČAN-NÁJEM
SPRÁVNÍ-OBCE
- Výpověď pachtovní smlouvy na zemědělský pozemek obcí - starosta je proti, jak postupovat?
- Kdo rozhoduje o výpovědi pachtovní smlouvy na zemědělské pozemky mezi obcí a zemědělským družstvem?
- Nevýhodná pachtovní smlouva obce a zemědělského družstva - výpověď smlouvy
- Jak donutit starostu aby souhlasil s výpovědí nevýhodné pachtovní smlouvy se zemědělským družstvem?

Pacht obecních pozemků k výkonu zemědělské činnosti. V současné době (už x let) jsou téměř všechny zemědělské pozemky propachtovány jedné velké společnosti, která nemá v obci ani sídlo, využívá důvěryhodnosti starších lidí, se kterýma uzavírá pachtovní smlouvy s 10letou výpovědní lhůtou. Občanům je trnem v oku, jediný, kdo její působení v obci obhajuje je pan starosta. Smlouva s obcí je uzavřena na dobu neurčitou s dvouletou výpovědní lhůtou. V obci jsou ale i malí (někteří i mladí začínající) zemědělci, kteří mají o pozemky také zájem a nabízí dokonce i vyšší pachtovné, než jaké má dosud obec uzavřeno s velkou společností. Za jakých podmínek by obec měla/mohla vyhlásit záměr a výzvu k podání nabídek, aby bylo zřejmé, že poptávka po pozemcích vyhnala cenu 100 - 200 % výše než je dosud, což by mohlo/mělo být obcí zohledněno z hlediska hospodárného nakládání s majetkem. Žadatelé svůj záměr i projevili žádostí s nabídkou. Je to teď na nás, zastupitelích (i když starosta bude rozhodně proti), abychom rozhodli o tom, že se vyhlásí záměr a udělá nová výzva k podání nabídek? Může to starosta zablokovat? Osobně se domnívám, že by měla být pachtovní smlouva uzavírána např. na 5 let a po uplynutí této doby by se měla udělat nová výzva, ať se o to zemědělci poperou, poptávka je v obci opravdu dlouhodobě vysoká. Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Aby mohlo dojít k pachtu zemědělských pozemků jinými osobami, musejí být stávající smlouvy vypovězeny či jinak ukončeny, jelikož obec je vázána uzavřenými smlouvami a je povinna je (ostatně jako kdokoliv jiný) dodržovat.
Prvně by tedy mělo dojít k ukončení stávajících smluv (dle výpovědních důvodů daných smluv) a pak až je možné přistoupit k záměru nového pachtu daných pozemků.
Přijmout záměr na propachtování pozemků může v obecné rovině rada obce, nikoliv zastupitelstvo. Nicméně zde záleží, jaké jsou vztahy mezi jednotlivými orgány Vaší obce. Zákon o obcích totiž umožňuje, aby pravomoc rady obce, plynoucí z § 102 odst. 3 zákona o obcích, byla svěřena též starostovi nebo obecnímu úřadu. Dále v případě obcí, v nichž není volena rada, by rozhodnutí o přijetí záměru činil starosta. Zákon o obcích dále umožňuje, aby si zastupitelstvo obce vyhradilo rozhodování v této věci (Rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo).
Radu obce tvoří také starosta obce, tudíž i on se podílí na rozhodování a může svým hlasem projevit nesouhlas s takovým záměrem, nicméně starosta nemá „právo veta“ – nemůže sám na základě jen svého hlasu přehlasovat většinu.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nucení žáka k jedední obědu na paxi odborného výcviku (kuchař-číšník)
- Musí žák jíst obědy na odborném výcviku, praxi (kuchař-číšník)
- Může školní řád přikázat stravování na odborném výcviku? (obor kuchař, číšník)
- Odmítnutí obědů na praxi odborného výcviku oboru kuchař-číšník - následky

Má plnoletá dcera navštěvuje SOU - kuchař, číšník. Vnitřní řád školy ukládá žákům, cituji: "žáci na odborném výcviku jsou povinni mít platnou stravenku". Dcera odmítá stravu v jídelně, dokonce má potvrzení od lékaře, ale mistrová ji i přesto nutí k obědu. Může ji škola vyloučit nebo nějak postihnout? Nebo jak se máme bránit. Děkuji, Karolína.

ODPOVĚĎ:
Je-li Vaše dcera zletilá (a plně svéprávná, jak předpokládám), přičemž disponuje příslušným lékařským potvrzením, je požadavek školy absurdní. Nebude-li Vaše dcera konzumovat ve škole obědy, nemůže tím nikterak porušit vnitřní řád a nemůže být ani jakkoli sankcionována.
V této souvislosti připomínám, že dle § 22/1 písm. b) školského zákona jsou žáci a studenti povinni dodržovat školní a vnitřní řád.

Je však nutné si uvědomit, že školní či vnitřní řád nemohou žáky a studenty usměrňovat (omezovat) nad míru, kterou připouští zákon. Dle § 30/1 písm. a), b) a c) školského zákona upravuje školní a vnitřní řád:
- podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, žáků, studentů a jejich zákonných zástupců ve škole nebo školském zařízení;
- podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů se zaměstnanci ve škole nebo školském zařízení;
- provoz a vnitřní režim školy nebo školského zařízení;
- podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků nebo studentů a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí.

Ze shora uvedeného lze dovodit, že povinnost ke konzumaci obědů nemůže být vnitřním řádem zletilému studentovi uložena, neboť takovou regulaci nelze zařadit do žádné ze shora uvedených kategorií (tzn. že takto uložená povinnost jde nad rámec zákonného rozsahu vnitřního řádu a je tudíž uložena protiprávně).
Přestože tedy musí být podmínky školního stravování zakotveny ve školním či vnitřním řádu (jak vyplývá z § 2/3 vyhlášky o školním stravování), nemůže být zletilým studentům vnitřním řádem uložena povinnost se školního stravování účastnit (navíc pokud je tento způsob stravování pro konkrétního žáka či studenta ze zdravotního hlediska nevhodný). To ostatně vyplývá rovněž z § 122/2 školského zákona, dle něhož musí být školní stravování poskytováno pouze dětem v mateřských školách, přípravných třídách základní školy a přípravném stupni základní školy speciální, žákům základních škol a nezletilým žákům středních škol. Naopak zletilým žákům středních škol (kam spadají i střední odborná učiliště) a studentům vyšších odborných škol školní stravování poskytováno být může (nikoli musí), zákonodárce tedy tímto způsobem dal najevo, že zletilým žákům a studentům nemůže být školní stravování nuceno (resp. nařizováno).
Pokud se tedy Vaše dcera odmítne účastnit školního stravování, neporuší tím vnitřní řád a nemůže být jakkoli postihována (§ 31 školského zákona).
Nucením zletilého žáka či studenta k účasti na školním stravování (i přes jeho zdravotní stav) by bylo ostatně výrazně zasaženo do jeho lidské důstojnosti. Dle čl. 10/1 Listiny základních práv a svobod má každý právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost. Zachování důstojnosti všech účastníků vzdělávání je ostatně i jednou ze základních zásad vzdělávání dle § 2/1 písm. c) školského zákona.
Nebude-li škola rozhodnutí Vaší dcery nadále respektovat a bude jí nutit k účasti na školním stravování, doporučuji Vaší dceři upozornit na tento protiprávní postup školy Českou školní inspekci:
http://www.csicr.cz/

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 561/2004 Sb. , o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
vyhláška č. 107/2005 Sb. , o školním stravování
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU, NÁHRADA ŠKODY
- Stromy vyloučené z kupní smlouvy pozemku - odpovědnost za škodu způsobenou stromy
- Odpovědnost za stromy stojící na cizím pozemku (kupní smlouva na pozemek s vyloučením stromů

05/2008 jsem prodal památkově chráněnou usedlost včetně pozemku za 1. korunu obci. Na pozemku rostou 2 chráněné lípy cca. 200 let staré. V kupní smlouvě je ale uvedeno. že tyto stromy nejsou předmětem prodeje. Rostou ale na pozemku nového majitele, tak se ptám komu vlastně patří a kdo nese zodpovědnost za případné škody? Děkuji, Jiří.

ODPOVĚĎ:
Jelikož k prodeji pozemku došlo v roce 2008, je nutné vycházet ze „starého“ Občanského zákoníku (platného do 31. 12. 2013).
Dle Občanského zákoníku byly stromy považovány za součást pozemku, ze kterého vyrůstaly, tzn. že nebyly samostatnými věcmi v právním smyslu (a nebylo tudíž možné s nimi samostatně právně disponovat), nýbrž sdíleli vždy právní osud pozemku, ze kterého vyrůstaly. Tento závěr se opíral o § 120/1 Občanského zákoníku, z něhož vyplývalo, že součástí věcí je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila.
K závěru, že strom představuje součást pozemku dospěla za účinnosti Občanského zákoníku i judikatura. V tomto ohledu lze odkázat např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Cz 55/74, ze dne 25. 10. 1974, nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Cz 68/75, ze dne 10. 10. 1975.
Stejná pravidla se vztahovala rovněž na památné stromy (§ 46 a § 47 zákona o ochraně přírody a krajiny).
Pokud Vámi uzavřená kupní smlouva stanovila, že dva památné stromy nejsou předmětem prodeje, tzn. že kupní smlouva de facto učinila z těchto dvou stromů samostatné věci v právním smyslu, dostala se kupní smlouva v tomto bodě do rozporu s Občanským zákoníkem. Z tohoto důvodu je předmětné ujednání kupní smlouvy absolutně neplatné (§ 39 a § 41 Občanského zákoníku), tzn. že se na něj hledí, jako by k němu nikdy nedošlo.
Shora uvedené lze uzavřít tak, že dva památné stromy byly jako součást pozemku předmětem prodeje (přestože kupní smlouva stanovila něco jiného), tzn. že vlastníkem těchto stromů je vlastník pozemku (a nese s tím případně spojenou odpovědnost).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že shora uvedená pravidla, která musela být za účinnosti Občanského zákoníku dovozována judikaturou, jsou v současné době výslovně zakotvena v nyní platném občanském zákoníku. Konkrétně platí, že:
- součástí pozemku je rostlinstvo na něm vzešlé, což lze bezpochyby vztáhnout rovněž na stromy (§ 507 občanského zákoníku),
- strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen, vyrůstá-li kmen na hranici pozemků různých vlastníků, je strom společný (§ 1067 občanského zákoníku).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Promlčení vydědění - do kdy musí dědic podat žalobu k soudu?
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Lhůta na podání žaloby na neoprávněné vydědění
- Lhůta na podání žaloby na neplatnost vydědění
- Žaloba o neplatnost vydědění - vzor

Prosím o zaslání vzoru na žalobu o neplatnost vydědění (je to přesná fráze? ). Zůstavitel zemřel 22.9.2016. Notář našeho syna dosud nekontaktoval (mé manželství se zůstavitelem bylo rozvedeno, on se znovu oženil). Údajně syna vydědil. Syn žije řádně, pracuje, stará se o rodinu, nebyl trestán, o otce se zajímal. Vzor na předmětnou žalobu jsem ve Vaší nabídce nenašla. Hrozí promlčení? Má se syn sám hlásit na dědickém oddělení soudu?
Děkuji předem za odpověď. Renata

ODPOVĚĎ:
To, že notář, který dědické řízení vyřizuje, dosud Vašeho syna nekontaktoval, může mít více důvodů. Např. pokud zůstavitel nezanechal žádný majetek či jen majetek nepatrné hodnoty, dědické řízení se zastavuje a nepatrný majetek se vydává tomu, kdo uhradil náklady pohřbu zůstavitele. V takovém případě je vypravitel pohřbu jediným účastníkem řízení a jiné dědice notář není povinen vyrozumívat o tom, zda a jak bylo řízení skončeno. Další možností může být to, že dosud dochází ke zjišťování aktiv a pasiv pozůstalosti nebo zatím nejsou jiné potřebné podklady v dědickém spise, notář tak ještě nenařídil konečné jednání ve věci a tudíž jej dosud nekontaktoval. Další možností je, že o se o synovi notář nedozvěděl, a to ani od ostatních účastníků řízení a ani z informačního systému evidence (bývají v něm chyby).
Než podáte žalobu, proveďte nejdříve následující postup.
Na okresním soudě, který je v místě posledního trvalého pobytu zůstavitele, se dotažte, který notář pozůstalost vyřizuje. Poté kontaktujte daného notáře a požádejte ho o nahlédnutí do dědického spisu. Syn se pravděpodobně bude muset notáři prokázat kromě občanského průkazu i rodným listem. Z obsahu dědického spisu zjistíte, zda zůstavitel zanechal listinu o vydědění, případně zda zanechal závěť.
Pokud však byl syn skutečně vyděděn, bude notářem jako vyděděný nepominutelný dědic vyrozuměn o tom, že zůstavitel sepsal listinu o vydědění, ve které byl vyděděn. Vyděděný syn bude mít právo vyjádřit se k pravosti a platnosti listiny o vydědění a k důvodům vydědění. V řízení o pozůstalosti může syn prohlásit, že důvody vydědění nejsou dány a toto své tvrzení podložit i případnými listinnými důkazy či může navrhnout výslech svědků.
Pokud bude mezi dědici nesporné, že důvody vydědění nebyly dány, nemusí být žaloba vůbec podána a přímo notář v dědickém řízení rozhodne, že neprávem vyděděný potomek se stal dědicem zůstavitele. Dědické řízení je řízení nesporné. Jakékoli skutkové spory mezi účastníky tedy musí být řešeny mimo dědické řízení, a to mimosoudně či přes soudní řízení zahájené na základě žaloby. Teprve bude-li mezi dědici sporné, zda byly či nebyly důvody vydědění dány, odkáže notář toho z dědiců, jehož dědické právo se jeví jako slabší, k podání žaloby a stanoví mi lhůtu k podání žaloby, které nesmí být kratší než 2 měsíce (§ 170 z. ř. s.). Notář vydá usnesení, ve kterém tedy odkáže vyděděného potomka k podání žaloby. V usnesení uvede, ke kterému soudu a proti komu má být žaloba podána a také jak by měl znít petit žaloby. Až v této chvíli je tedy vhodné žalobu podat. Notář dědické řízení přeruší do doby pravomocného skončení řízení o žalobě a v řízení pokračuje až poté, co zná okruh správný dědiců.
Podle § 189 z. ř. s. tomu, kdo nebyl účastníkem jako dědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, aby se svého práva k pozůstalosti domáhal žalobou. Jeho právo se nepromlčí minimálně po dobu tří let od smrti zůstavitele.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk v družstevním domě - jak se bránit?
- Hlučný soused v družstevním domě - jak postupovat?
- Vystěhování nájemníka družstevního bytu pro hluk
- Hluk ze družstevního bytu a vystěhování družstevníka
- Hluk ze družstevního bytu a vystěhování nájemníka bytového družstva

Bydlím v panelovém domě ve vlastnictví bytového družstva. V bytě nad námi bydlí podnájemnice. Jedná se o vnučku původní nájemnice. Tato původní nájemnice (babička) se 07/2016 se z bytu odstěhovala. Od té doby vnučka tento byt trvale užívá. Vnučka je ve věku cca 20 let. Byt užívá trvale s různými známými. Od té doby opakovaně dochází během dne k nadměrnému hluku. Tzn.skákání, běhání, kopání nebo házení balónem a jiné obtěžující zvuky. Opakovaně je porušován i noční klid. Vnučku i babičku jsem opakovaně žádal o nápravu situace. Dále již toto bylo 3x řešeno městskou policií. Rovněž se tato záležitost řeší s vedením družstva. Po předvolání původní nájemnice (babičky) na družstvo, tato přislíbila nápravu formou domluvy své vnučce. Domluva nefunguje a vše výše popsané se stále opakuje. Družstvo dále danou situaci řeší dost "vlažně".
1. Jakým způsobem je tento problém možné dále řešit (urychleně řešit)?
2. Je možné, aby družstvo nařídilo vystěhování vnučky?
3. Je možné vnučku zažalovat vzhledem k "omezování uživatelských práv"?
4. Je nutné k dalšímu řešení nechat provést měření hluku hygienickou stanicí?
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Jak dále řešit:
Zejména Vám doporučuji řešit problém prostřednictvím bytového družstva. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že bytové družstvo je pronajímatelem družstevních bytů, z čehož mu vyplývají určité povinnosti.
Předně dle § 2205 písm. c) občanského zákoníku platí, že nájemní smlouva pronajímatele zavazuje zajistit nájemci nerušené užívání věci (zde bytu) po dobu nájmu. Je tedy zákonnou povinností bytového družstva přijmout taková opatření, aby nebyli nájemci v užívání družstevních bytů rušeni (např. nadměrným hlukem). Prakticky totéž vyplývá z § 2256/1 občanského zákoníku, dle něhož je pronajímatel povinen udržovat po dobu nájmu v domě náležitý pořádek obvyklý podle místních poměrů.
Nájemce je po dobu nájmu povinen dodržovat pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů (§ 2256/2 občanského zákoníku). Tato povinnost nájemce se samozřejmě vztahuje rovněž na osoby, kterým byt zpřístupnil či přenechal.
V souvislosti se shora uvedeným připomínám, že pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu (§ 2288/1 písm. a) občanského zákoníku).
Poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem například tehdy, pokud způsobuje závažné obtíže osobám, které v domě bydlí (§ 2291 občanského zákoníku).
Je tedy nutné, aby bytové družstvo vyzvalo babičku (která je, jak předpokládám, členkou bytového družstva a nájemkyní předmětného bytu) ke zjednání okamžité nápravy. Nebude-li tímto způsobem docíleno snížení hluku ze sousedního bytu, bude možné, aby bytové družstvo ukončilo nájem sousedního bytu výpovědí.
Bytové družstvo může rovněž do svých stanov zakotvit určité finanční sankce za rušení nočního klidu či nadměrnou hlučnost. Je možné, že prostřednictvím opakovaného udílení těchto sankcí bude docíleno zlepšení stavu.

2/ Vystěhování vnučky:
Bytové družstvo může babičku vyzvat ke zjednání nápravy (což může babička provést účinnou domluvou či vystěhováním vnučky). Bytové družstvo však musí v tomto ohledu jednat zejména s babičkou, neboť mezi babičkou a bytovým družstvem je založen smluvní vztah (na jehož základě babička odpovídá za to, co se v bytě a s bytem děje). Neuposlechne-li babička výzvy bytového družstva k vystěhování vnučky, muselo by se bytové družstvo obrátit s žalobou na soud.

3/ Žaloba na vnučku:
Kterýkoli člen bytového družstva, který se cítí rušen počínáním vnučky, na ní může podat k soudu žalobu. V tomto ohledu lze vycházet z § 2211 občanského zákoníku, dle něhož platí, že ohrozí-li třetí osoba nájemce v jeho nájemním právu nebo způsobí-li nájemci porušením nájemního práva újmu, může se ochrany domáhat nájemce sám.
Žaloba by v tomto případě byla podávána dle § 1013/1 občanského zákoníku, který poskytuje ochranu (mimo jiné) proti nadměrnému obtěžování hlukem.

4/ Měření hlučnosti:
Pro soukromoprávní řešení nastalé situace (ať už cestou intervence bytového družstva či prostřednictvím žaloby) není měření hlučnosti krajskou hygienickou stanicí nutné (to má své místo zejména při řešení přestupku rušení nočního klidu). K tomuto tématu odkazuji blíže zde:
https://www.epravo.cz/top/clanky/decibely-lasky-aneb-kdyz-vas-soused-neprimerene-hluci-104369.html

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Házení věcí sousedem na pozemek - jak se bránit?
- Házení zbytků jídla sousedem na pozemek se psem - jak se bránit (dopis nepomohl)
- Soused hází na můj pozemek zbytky jídla - jak mu to zakázat? (dopis nepomohl)
- Schválnost souseda, házení věcí na pozemek - jak mu to zakázat, jak se bránit?
- Jak dokázat že soused háže věci na můj pozemek?
- Jak dokázat že soused háže zbytky jídla na můj pozemek?

Sousedka nám od 01/2017 hází na zahradu zbytky jídla z kuchyně, evidentně pro naše psy, kterým to ale může způsobit komplikace. Byla upozorněna dopisem znamenala více odpadků na naši zahradu. Jak máme dále postupovat, na jaké úřady se obrátit. Paní zjevně trpí a psychickými potížemi. Jak sousedce dokázat, že to dělá ona? Videonahrávka? Děkuji Vám moc. Děkuji, Viola

ODPOVĚĎ:
Vámi popsaný případ je řešitelný v zásadě dvěma způsoby:

1/ Soukromoprávní spor:
Neuposlechla-li sousedka Vaší písemné výzvy, můžete se obrátit na místně příslušný okresní soud s žalobou, jejímž prostřednictvím se budete domáhat, aby bylo sousedce její počínání soudem zakázáno. V této souvislosti upozorňuji na tato ustanovení občanského zákoníku:
- § 1042 občanského zákoníku, dle něhož se může vlastník domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje;
- § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož se zakazuje přímo přivádět imise (např. odpad) na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda.

Pro přípravu žaloby (a činění dalších právních kroků) můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Je však pravdou, že soudní řízení může být poměrně zdlouhavé, přičemž jeho výsledek není nikdy jistý. Z tohoto důvodu Vám doporučuji zvolit v první řadě variantu ad 2/ níže.
Co se týče prokázání sousedčina počínání, nedoporučuji Vám pořizovat videozáběry sousedky (alespoň prozatím), a to z toho důvodu, že skrytým natáčením sousedky by mohlo být zasaženo do jejích osobnostních práv (zejména práva na ochranu soukromí). Skutečnost, že odpadky jsou na Váš pozemek vyhazovány právě Vaší sousedkou lze prokázat i svědeckou výpovědí toho, kdo má o jejím počínání povědomí (tedy toho, kdo Vaší sousedku při vyhazování odpadků viděl, kdo o tom slyšel apod.), větší počet svědků je samozřejmě výhodou.

2/ Přestupkové řízení:
Dle § 49/2 písm. c) a d) zákona o přestupcích se dopustí přestupku proti občanskému soužití ten, kdo úmyslně naruší občanské soužití tím, že:
- se vůči jinému dopustí schválnosti, nebo
- se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání.

Za tento přestupek lze uložit pokutu do 20.000,- Kč. Byl-li pachatel za stejný přestupek potrestán již v minulosti, může mu být udělena pokuta do 30.000,- Kč.
V současné chvíli Vám doporučuji zahájit proti Vaší sousedce u místně příslušného obecního úřadu přestupkové řízení (v jeho rámci bude samozřejmě vhodné, abyste svá tvrzení řádně prokázali, např. fotodokumentací a svědeckými výpověďmi).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-SPRÁVNÍ POPLATKY
- Poplatek za popelnice - více bytů v jednom městě
- Musí majitel více bytů v jednom městě platit násobně poplatek za popelnice (svoz TKO)?
- Majitel více nemovitostí v jedné obci - musí platit poplatek za popelnice za každou nemovitost?
- Poplatek za popelnice - více bytů v jedné obci, vesnici
- Musí majitel více bytů v jedné obci platit násobně poplatek za popelnice (svoz TKO)?
- Majitel více nemovitostí v jedné obci - musí platit poplatek za popelnice za každou nemovitost?

Bydlím v Brně, kde mám trvalý pobyt a platím poplatek za popelnice (svoz technického komunálního odpadu). Vlastním v Brně také garsonku. Zjistila jsem, že mi město Brno eviduje za adresu garsonky, kde není nikdo hlášen, dluh ve výši dalšího poplatku. Už tak platím za syna za odpady, přestože je už třetí rok v Kanadě, ale trvalý pobyt má v Brně, stejný se mnou. Musím platit ještě další poplatky? Děkuji za odpověď. Marie

ODPOVĚĎ:
Město Brno vybírá poplatek za svoz a likvidaci komunálního odpadu dle zákona o místních poplatcích, a to na základě obecně závazné vyhlášky, kterou naleznete zde:
http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-rozvoje-mesta/odbor-zivotniho-prostredi/oddeleni-spravy-poplatku-za-komunalni-odpad/mistni-poplatek-za-provoz-systemu-nakladani-s-komunalnim-odpadem/legislativa/

Dle § 10b/1 písm. a) bodu 1 a písm. b) zákona o místních poplatcích je k úhradě poplatku za svoz a likvidaci komunálního odpadu povinna:
- fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt,
- fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba (a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu).

Pakliže máte v Brně hlášen trvalý pobyt a zároveň zde vlastníte byt, v němž není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba, jste povinna hradit místní poplatek za svoz a likvidaci komunálního odpadu skutečně dvakrát (neboť spadáte do dvou kategorií poplatníků současně, jak uvádím výše).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 565/1990 Sb. , o místních poplatcích

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zapůjčení auta - vypůjčitel je nedohledatelný
- Nedohledatelný vypůjčitel auta, automobilu - jak má postupovat majitel auta?
- Nedohledatelný vypůjčitel věci - jak věc najít?
- Nedohledatelný vypůjčitel věci - jak vypůjčitele najít?

04/2010 jsem půjčil auto jednomu pánovi. Sepsali jsme smlouvu o půjčení vozu na dobu neurčitou, smlouvu nemohu nyní fyzicky dohledat. Předal jsem mu i veškeré doklady, tj. malý i velký TP. Nyní bych chtěl auto zpět a auto odhlásit. "Nájemce" jsem se pokusil sehnat na několika mnou známých adresách (v 8/2016) a telefonech, bohužel bezúspěšně. Do velkého TP jsme žádný zápis neprovedli, tj. stále jsem vlastníkem i provozovatelem vozidla. Dle zjištěných informací vozidlo nebylo několik posledních let kontrolováno (předpokládám, že již není v provozu, protože Forman s červenou kapotou svítí na dálku). Jaké mám nyní možnosti? Napadlo mě nahlásit krádež auta, ale to by vykazovalo znaky podvodu. K soudu bez důkazních prostředků mi to přijde také bezpředmětné. Můj dotaz tedy zní, jak mohu osobní automobil, který je stále v registru vozidel a u kterého jsem stále vlastníkem, trvale odhlásit z registru? Předem děkuji za odpověď. Řehoř.

ODPOVĚĎ:
Co se týče kontaktování vypůjčitele Vašeho automobilu, nabízí se Vám ještě možnost využít služby zprostředkování kontaktu dle § 8b zákona o evidenci obyvatel. V tomto případě bude finálně záležet na Vámi hledané osobě, zda bude ochotna se s Vámi spojit či nikoli, v každém případě se jedná o určitou možnost, jak s vypůjčitelem Vašeho automobilu navázat opět kontakt. K tomuto institutu naleznete více zde:
https://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/152/156/4233.html

Zjistíte-li tímto způsobem základní identifikační údaje vypůjčitele Vašeho automobilu, budete ho moci písemně vyzvat k vrácení automobilu, popř. na něj následně podat žalobu (a to případně i žalobu na náhradu škody, vyjde-li najevo, že automobil byl vypůjčitelem zničen či jinak znehodnocen).
Máte-li zájem o zrušení registrace automobilu, doporučuji Vám navštívit místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (a to jeho odbor dopravy) a svůj požadavek zde konzultovat. Vzhledem k tomu, že nemáte k dispozici příslušné doklady, bude v první řadě zapotřebí, aby Vám úřad vystavil duplikáty těchto dokladů, následně by již odhlášení automobilu z registru vozidel nemělo nic bránit.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SPRÁVNÍ-OBCE
- Zúžení vozovky z rozhodnutí starosty obce - může to rozhodnout starosta?
- Zúžení silnice z rozhodnutí starosty obce - může to rozhodnout starosta?
- Může starosta rozhodnout o zúžení silnice, vozovky v obci?
- Kdo rozhoduje o zúžení silnice v obci, městě
- Kdo rozhoduje o zúžení vozovky v obci, městě

Šířka silnice (vozovky) a její úprava: 30.5.2016 došlo ke zúžení vozovky na základě rozhodnutí starosty, jakožto zástupce obce, bez jakéhokoliv stavebního povolení, projednání v radě či zastupitelstvu obce. Místní komunikace 4. třídy byla zúžena na 255 cm. Obec ale nezastává funkci Silničního správního úřadu, jež je převedena na město. Město tohle povolení k tomuto úkonu nevydalo. Z titulu své funkce místní komunikaci 4. třídy zúžil a obrací se na vyhlášku č. 104/1997 Sb. , která mu údajně tohle dovoluje.
Já jsem tuto skutečnost ve vyhlášce neobjevil, proto vás žádám, zda je toto jednání zákonné či nikoliv. Pokud je zákonné, rád bych věděl dle jaké vyhlášky či zákonu takto smí činit. Děkuji, Zdeněk.

ODPOVĚĎ:
Pro realizaci stavebních záměrů, které se týkají místních komunikací, je v zásadě zapotřebí přivolení speciálního stavebního úřadu, kterým je v tomto případě příslušný silniční správní úřad (§ 16/1 zákona o pozemních komunikacích).
Co se týče zúžení místní komunikace, nevyplývá z § 14 a § 15 vyhlášky č. 104/1997 Sb. , ani z její přílohy č. 5, že by k takovým stavebním pracím nebylo zapotřebí přivolení speciálního stavebního úřadu (zúžení místní komunikace se tedy nenachází ve „volném režimu“). V tomto ohledu Vám doporučuji vyzvat starostu, nechť označí konkrétní ustanovení vyhlášky č. 104/1997 Sb. , o které svůj právní názor opírá.
Co se týče místních komunikací, náleží působnost speciálního stavebního úřadu obecním úřadům obcí s rozšířenou působností (jedná se o městský úřad, o kterém se v dotazu zmiňujete), jak vyplývá z § 40/4 písm. a) zákona o pozemních komunikacích.
V současné chvíli se můžete obrátit na městský úřad (jako silniční správní úřad a speciální stavební úřad pro oblast místních komunikací) s podnětem k prošetření ne/správnosti starostova postupu.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
vyhláška č. 104/1997 Sb. , kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Snížení úvazku učiteli z důvodu nedostatku studentů
- Může zaměstnavatel snížit úvazek pokud nemá pro zaměstnance dost práce?
- Úbytek množství práce a snížení úvazku zaměstnavatelem - může to udělat?

Dcera pracuje na vysoké škole jako odborná asistentka na katedře cizích jazyků. Vyučuje Němčinu, má doktorský titul a smlouvu na dobu neurčitou. Může ji zaměstnavatel snížit úvazek, pokud se jí některé kurzy v semestru nenaplní studenty? Dnes (13.02.2017) je o Němčinu malý zájem. Myslím, že není překážka na její straně, ale na straně zaměstnavatele. Poprosím o radu. Děkuji, Slávka.

ODPOVĚĎ:
Přestože to z Vašeho dotazu nevyplývá, předpokládám, že pracovní úvazek Vaší dcery je 1,0 (tedy tzv. plný úvazek), tzn. že stanovená týdenní pracovní doba Vaší dcery činí 40 hodin týdně (§ 79/1 zákoníku práce).
Dle § 40/1 zákoníku práce platí, že obsah pracovního poměru je možné změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Rozsah pracovního úvazku (který tvoří rovněž obsah pracovního poměru) tedy může být změněn pouze na základě dohody zaměstnance a zaměstnavatele (a to prostřednictvím dodatku pracovní smlouvy). Zaměstnavatel není oprávněn měnit rozsah pracovního úvazku svých zaměstnanců jednostranně.
Nenaplnění kurzu studenty lze kvalifikovat jako překážku v práci na straně zaměstnavatele, přičemž platí, že nemohl-li z tohoto důvodu zaměstnanec konat pro zaměstnavatele práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku (§ 208 zákoníku práce).
Bude-li pracovní úvazek Vaší dceři ze strany jejího zaměstnavatele jednostranně snížen, půjde o neplatné právní jednání. V takovém případě doporučuji Vaší dceři obrátit se písemně na svého zaměstnavatele se sdělením nesouhlasu s takovým postupem (a upozorněním na jeho neplatnost dle § 40/1 zákoníku práce) a s výzvou k přidělování práce v tom rozsahu, který odpovídá pracovnímu úvazku Vaší dcery; tímto způsobem se Vaše dcera musí domáhat rovněž výplaty mzdy či platu, resp. náhrady mzdy či platu v rozsahu, který odpovídá jejímu pracovnímu úvazku.
Nebude-li zaměstnavatel ochoten sladit svůj postup s platnou právní úpravou, nezbude Vaší dceři, než se obrátit s žalobou na místně příslušný okresní soud. Pro učinění tohoto kroku doporučuji Vaší dceři advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz

Vaše dcera se může dále obrátit na místně příslušný oblastní inspektorát práce:
http://www.suip.cz/
který je oprávněn provést u jejího zaměstnavatele kontrolu dodržování zákoníku práce.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-DLUHY
- Půjčka uzavřená osobou s omezenou svéprávností - odpovědnost za dluh a úroky
- Půjčka uzavřená osobou s omezenou způsobilostí k právním úkonům - odpovědnost za dluh a úroky
- Odpovědnost za dluh nesvéprávné osoby - vymahatelnost dluhu
- Odpovědnost za dluh osobou s omezenou způsobilostí k právním úkonům - vymahatelnost dluhu
- Vymahatelnost dluhu od nesvéprávné osoby
- Vymahatelnost dluhu od osoby s omezenou způsobilostí k právním úkonům
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Smlouva podepsaná s osobou s omezenou způsobilostí k právním úkonům - platnost smlouvy
- Smlouva podepsaná s nesvéprávnou osobou - platnost smlouvy
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Smlouva s Providentem podepsaná osobou s omezenou způsobilostí k právním úkonům - odpovědnost za dluh
- Smlouva s Providentem podepsaná nesvéprávnou osobou - odpovědnost za dluh

Dcera má omezenou svéprávnost v nakládání s majetkem a uzavírání smluv týkající se finančních operací. Přesto uzavřela smlouvu o půjčce na 6.000 Kč se společností Provident. Je smlouva platná? Musí vrátit celou částku i s úroky. Nebo jen částku kterou si půjčila? Je duševně nemocná, trpí bipolární poruchou (schizofrenie), ale není zcela zbavena svéprávnosti. Poraďte prosím jak mám v celé věci postupovat. Děkuji Denisa

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je klíčový § 581 občanského zákoníku, dle něhož platí, že není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. V tomto případě se jedná o tzv. absolutní neplatnost, tzn. že právní jednání (např. smlouva), k němuž nebyla osoba způsobilá (z důvodu svého omezení ve svéprávnosti) se považuje za neplatné od samého počátku, přičemž není nutné se této neplatnosti zvlášť dovolávat (neboť právní jednání je absolutně neplatné ze zákona).
Je-li svéprávnost Vaší dcery omezena pro případy uzavírání úvěrových smluv či zápůjčních smluv (a to i těch, které se týkají menších částek, jak je tomu ve Vámi popisovaném případě), lze považovat předmětnou smlouvu za absolutně neplatnou. V současné chvíli se nabízí v zásadě dvě varianty řešení:

1/ Opatrovník Vaší dcery se může obrátit na společnost Provident a upozornit ji na skutečnost, že svéprávnost Vaší dcery je omezena, a to i pro případy uzavírání zápůjčních a úvěrových smluv, tzn. že uzavřená smlouva je absolutně neplatná. Opatrovník Vaší dcery by se měl pokusit dohodnout se se společností Provident na tom, že půjčená částka bude společnosti Provident vrácena.
Tím, že Vaše dcera získala na základě absolutně neplatné smlouvy finanční prostředky, vzniklo na její straně bezdůvodné obohacení, které je povinna společnosti Provident vrátit (jak obecně vyplývá z § 2991 občanského zákoníku).
Je-li ve smlouvě sjednáno, že Vaše dcera je povinna spolu s jistinou vrátit společnosti Provident rovněž úrok, je nutné poukázat na § 2993 občanského zákoníku, dle něhož platí, že plnila-li strana (zde společnost Provident), aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Společnost Provident má tedy právo pouze na vrácení jistiny (6.000,- Kč), nikoli na úrok (který byl ostatně sjednán v absolutně neplatné smlouvě, sjednán tedy vlastně nebyl).
Pokud by společnost Provident nebyla ochotna uznat absolutní neplatnost uzavřené smlouvy, bylo by nutné, aby se opatrovník Vaší dcery obrátil na soud s žalobou na určení neplatnosti smlouvy. Za tímto účelem je možné využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

2/ Opatrovník Vaší dcery může absolutně neplatnou smlouvu schválit a odstranit tím její neplatnost. Dle § 65/2 občanského zákoníku totiž platí, že jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, považuje se opatrovancovo jednání za platné, pokud je opatrovník schválil. Toto schválení je samozřejmě vhodné učinit písemně. Je-li však uzavřená smlouva pro Vaší dceru nevýhodná (např. z důvodu vysokého úroku), bude vhodnější postupovat dle varianty ad 1/ výše.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Půjčka podepsaná tchýní za snachu - jde o trestný čin?
OBČAN-DLUHY
- Odpovědnost za půjčku podepsanou jinou osobou
- Podepsání půjčky za jiného - je dlužník povinen splácet pokud o úvěru ví a souhlasil s ním?
- Souhlas s úvěrem a podepsání jinou osobou - odpovědnost za dluh dlužníkem zapsaným ve smlouvě kterého podepsala jiná osoba (osoba blízká)

2010 uzavřel syn překlenovací úvěr 200.000 Kč ze stavebního spoření na koupi družstevního podílu mého bytu (na 11 let). Spoludlužník je uvedena jeho bývalá manželka. Pro urychlení vyřízení půjčky jsem podepsala smlouvu za snachu.
2013 se syn se snachou rozvedli. Do 3 let po rozvodu si podepsali mezi sebou Dohodu o vypořádání majetku, podpisy úředně ověřili. V dohodě je uvedeno, že půjčku hradí syn, což celou dobu dělal. Od 2017 je syn v insolvenci, já jsem v insolvenci od 2015. Syn uvedl půjčku do insolvenčního návrhu, což Česká spořitelna, a. s. akceptovala, ale po bývalé snaše chtějí zesplatněnou půjčku zaplatit. Tato ji nechce platit a chce se soudit. Domnívám se, že jejím hlavním argumentem bude, že smlouvu ona nepodepisovala.
Pravda je, že o půjčce věděla, což také v majetkovém vyrovnání potvrdila. Je mi jasné, že mohu být odsouzena pro zfalšování podpisu, ale myslím, že stejně bývalá snacha bude muset půjčku platit. Takže by šlo asi čistě o akt pomsty. Moje obava je, jestli soud nazná, že jsem udělala trestný čin, zda mi bude insolv. zrušena, příp. i synovi. Jak to prosím vidíte? S díky Jaroslava

ODPOVĚĎ:
Otázku, jak dopadne soudní řízení, které případně zahájí Vaše bývalá snacha, ponechám bez komentáře, neboť by se jednalo o ryzí spekulaci.
Pakliže Vaše bývalá snacha smlouvu o překlenovacím úvěru nepodepsala, nemůže jí být vázána. Je však možné, že soud dospěje k závěru, že závazek ze smlouvy o překlenovacím úvěru se stal součástí společného jmění Vašeho syna a Vaší bývalé snachy, tzn. že Vaše bývalá snacha by se stala spoludlužnicí (vedle Vašeho syna) ze zákona. Vše však závisí na právním názoru soudu.
Budete-li uznána vinnou spácháním některého trestného činu, nemusí to mít automaticky dopad do insolvenčního řízení.

Dle § 417/1 a 2 insolvenčního zákona platí, že:
- osvobození od přihlášených i nepřihlášených pohledávek (k němuž dochází po řádném skončení oddlužení) insolvenční soud dlužníku odejme, jestliže na základě návrhu podaného některým z dotčených věřitelů do 3 let od jeho pravomocného přiznání vyjde najevo, že ke schválení oddlužení nebo k přiznání osvobození došlo na základě podvodného jednání dlužníka, anebo že dlužník poskytl zvláštní výhody některým věřitelům;
- přiznané osvobození zaniká, byl-li dlužník do 3 let od právní moci rozhodnutí o něm pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým podstatně ovlivnil schválení nebo provedení oddlužení anebo přiznání osvobození, případně kterým jinak poškodil věřitele.

Dle § 418/3 insolvenčního zákona pak platí, že insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem také tehdy, vyjdou-li po schválení oddlužení najevo okolnosti, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr.
Vzhledem k tomu, že Vámi případně spáchaný trestný čin (padělání podpisu Vaší bývalé snachy) prakticky nijak nesouvisí ani se schválením nebo provedením oddlužení, ani s přiznáním osvobození, resp. vzhledem k tomu, že jste tímto způsobem nesledovala nepoctivý záměr ve Vašem insolvenčním řízení, nemělo by mít Vaše případné odsouzení za spáchání trestného činu přímý dopad do Vašeho insolvenčního řízení (tzn. že oddlužení by nemělo být z tohoto důvodu insolvenčním soudem zrušeno).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak se bránit proti uložení plynového potrubí na soukromý pozemek
- Uložení vysokotlakého plynovodu na soukromý pozemek - může to majitel pozemku znemožnit?
- Umístění plynovodu na soukromém pozemku - jak odmítnout, jak se bránit?

Je nějaká obrana proti uložení vysokotlakého potrubí plynu js 150mm na naše pozemky s TTP a ornou půdou. Lze se ubránit zřízení věcného břemene na žádost provozovatele distribuční sítě. V katastru došlo v minulé době k pozemkové úpravě. Po jejím schválení vyšlo najevo, že některé naše pozemky budou dotčeny navrženými novými komunikacemi a nově budovanými sítěmi. To vše ovlivňuje jak využívání pozemků pro zemědělskou výrobu. A to buď dočasně budovanými komunikacemi nebo i trvalými a dále rozvodné sítě plynu. Děkuji, Honza.

ODPOVĚĎ:
Provozovatel přepravní soustavy (plynu) je dle § 58/1 písm. d) energetického zákona oprávněn zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení. Za tímto účelem je provozovatel přepravní soustavy povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu, příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele přepravní soustavy o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části (§ 58/2 energetického zákona).
Totožné oprávnění svědčí rovněž provozovateli distribuční (plynárenské) soustavy (§ 59/2 energetického zákona).
Nechcete-li svolit k uložení plynového potrubí na Vašich pozemcích, můžete provozovateli distribuční soustavy sdělit, že jeho nabídku na uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene (služebnosti) odmítáte. V takovém případě bude provozovatel distribuční soustavy oprávněn obrátit se na místně příslušný vyvlastňovací úřad s návrhem, aby bylo věcné břemeno k Vašim pozemkům zřízeno bez Vašeho souhlasu (tzn. aby bylo Vaše vlastnické právo v tomto směru autoritativně omezeno).
K tomu, aby byl provozovatel distribuční soustavy ve vyvlastňovacím řízení úspěšný, je zapotřebí, aby byly splněny všechny zákonné podmínky.

V obecné rovině dle § 1038 a § 1039 občanského zákoníku platí, že:
- ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a jen na základě zákona lze vlastnické právo omezit nebo věc vyvlastnit;
- za omezení vlastnického práva nebo vyvlastnění věci náleží vlastníkovi plná náhrada odpovídající míře, v jaké byl jeho majetek těmito opatřeními dotčen;
- náhrada se poskytuje v penězích. Lze ji však poskytnout i jiným způsobem, pokud si to strany ujednají.

Dle § 170/1 písm. a) stavebního zákona platí, že práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření, lze odejmout nebo omezit, jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a jde-li o veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel.

Konkrétní podmínky pro vyvlastnění jsou zakotveny v zákoně o vyvlastnění, dle jehož § 3 - § 5 platí, že:
- vyvlastnění je přípustné jen pro účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem a jen jestliže veřejný zájem na dosažení tohoto účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného;
- vyvlastnění není přípustné, je-li možno práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění získat dohodou nebo jiným způsobem;
- sleduje-li se vyvlastněním provedení změny ve využití nebo v prostorovém uspořádání území, včetně umísťování staveb a jejich změn, lze je provést, jen jestliže je v souladu s cíli a úkoly územního plánování;
- vyvlastnění lze provést jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem;
- veřejný zájem na vyvlastnění musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení;
- vyvlastnění je přípustné, pokud se vyvlastniteli nepodařilo ve lhůtě 90 dnů uzavřít smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě potřebných pro uskutečnění účelu vyvlastnění stanoveného zákonem (lhůta k uzavření smlouvy s vyvlastňovaným počíná běžet dnem následujícím po doručení návrhu na uzavření smlouvy vyvlastňovanému).

Pokud by vyvlastňovací úřad rozhodl ve prospěch provozovatele distribuční soustavy, mohl byste se proti takovému rozhodnutí bránit i soudní cestou.
Co se týče veřejného zájmu na budování plynárenské soustavy, je tento veřejný zájem dán přímo energetickým zákonem. Konkrétně dle § 2/2 písm. b) bodů 1 a 14 energetického zákona platí, že distribuční a přepravní soustavy jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 184/2006 Sb. , o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění členských práv družstevního bytu
- Dědění družstevního bytu a jeho členských práv v bytovém družstvu
RODINA-SJM A ROZVOD
- Prodej družstevního bytu po rozvodu manželství

Se svou bývalou manželkou máme společná vlastnická práva družstevního bytu od 02/1989. 2006 jsme se rozvedli bez rozdělení SJM. V bytě zůstala bydlet bývalá manželka s našimi dvěma dětmi. Trvalé bydliště jsem si po rozvodu manželství v bytě zrušil. Jsem podruhé ženatý, mám s nynější manželkou jedno dítě. Jak je to s mými členskými právy v družstevním bytě? Může bývalá manželka družstevní byt bez mého povolení prodat? A jak je to v případě mého úmrtí? Podléhají členské práva dědickému řízení, včetně mého dítěte s novou manželkou? Děkuji za odpověď. Tadeáš.

ODPOVĚĎ:
Pokud uvádíte, že máte společná vlastnická práva k družstevnímu bytu, pravděpodobně to lze chápat tak, že Vám vzniklo společné členství v družstvu a společný nájem bytu. Pokud jste si po rozvodu dosud členská práva nevypořádali, jste stále oba členy družstva a svědčí Vám právo nájmu bytu. Bez Vašeho souhlasu tedy bývalá manželka byt prodat nemůže a pokud by tak přesto učinila, máte právo na polovinu částky vyplacené jí za převod členských práv a povinností k bytu. V případě Vašeho úmrtí by nastala situace taková, že by po Vaší smrti nastoupili do všech práv a povinností Vaši dědicové, tj. současná manželka a děti z předchozího i současného manželství a měli by právo na členský podíl v družstvu, resp. na jeho poměrnou část. Jelikož ale zákon spoluvlastnictví členského podílu v družstvu nezná, musela by být situace řešena tak, že se dědicové v dědickém řízení buď dohodnou nebo podíl připadne Vašim dědicům dle jejich dědických podílů, kteří by ale následně museli podat nebo sami čelili ze strany bývalé manželky žalobě o určení, komu připadne celý členský podíl v družstvu.

__

OBČAN-NÁJMY
- Ploštice na vysokoškolské koleji - reklamace ubytování
- Hmyz na vysokoškolské koleji - reklamace ubytování

Občan SR, študent VŠ, na kolejích v ČR (ubyt. zmluva).
1. problém od 09/15 – ploštice, neodborné riešenie situácie (neúčinná deratizácia) trvajúce až do 01/16, vtedy presťahovaný, nepríjemné na psychiku + štípance, dodnes citlivosť kože po štípancoch plošticami.
2. problém od 09/16, osy v izbe (v ráme okna hniezdo), znova neúčinné riešenie, presťahovaný na 20 dní inam (v rozpore s ubyt. zmluv.), 01/17 stále sa osy v ráme ozývajú, nepríjemné na psychiku, nespavosť.
Došla mi trpezlivosť, tieto 2 obdobia sú závažný zásah do môjho života, 3500 Kč/mesačne je neadekvátna suma za takéto podmienky.
K 1. prípadu sú svedkovia (tiež zasiahnutí), k 2. detailne popísaný priebeh, foto, nahrávky, doklady o presťahovávaní/platení, som ochotný to dohnať až do odborného posudku (také situácie môžu nepriaznivo pôsobiť na psychiku, čo je vedecky podložené), príp. dermatologického s tým poštípaným prstom.
Odsťahovanie je finančne neprijateľná možnosť.
Môžem to celé napadnúť nejako právne/sťažnosťami (očakávam odškodnenia, náhrady…), ako? Ďakujem, Roman.

ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 2328 je ubytovatel povinen odevzdat ubytovanému prostor ve stavu způsobilém pro řádné užívání a zajistit mu nerušený výkon práv spojených s ubytováním. Výskyt vos a ploštic samozřejmě neumožňuje nerušený výkon práv. Vzhledem k tomu, že toto ustanovení ubytovatel porušuje, můžete samozřejmě právně napadnout. Můžete si stěžovat na Ředitelství kolejí a menz a požadovat slevu za ubytování, příp. přemístění do jiného pokoje. Pokud by ani toto nepomohlo, můžete se obrátit se svými nároky na soud. Vždy je však třeba stížnost (či případnou žalobu) doložit veškerými důkazy (fotky, svědecké výpovědi, odborný posudek atd.).

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď nájmu bytu novým pronajímatelem - § 2288, odst. 2. občanského zákoníku, NOZ
- Výpověď nájmu bytu novým majitelem bytu, domu - § 2288, odst. 2. občanského zákoníku, NOZ
- Výpověď nájmu bytu novým majitelem nemovitosti - § 2288, odst. 2. občanského zákoníku, NOZ

Má nový vlastník bytu právo písemně vypovědět s 3-měsíční výpovědní lhůtou nájemní smlouvu, uzavřenou na dobu neurčitou mezi předchozím vlastníkem bytu a dosavadním nájemcem, z důvodů uvedených v paragrafu § 2288, odst. 2. v NOZ, t. j. pokud má být byt v osobním vlastnictví užíván novým pronajímatelem nebo jeho příbuzným? Děkuji, Hanuš.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že původní pronajímatel prodá svůj byt se závazkem nájemní smlouvy (uzavřené mezi jím a Vámi), vstupuje nový vlastník přímo ze zákona do postavení pronajímatele. Pokud tedy nový vlastník bytu potřebuje tento byt k užívání do osobního vlastnictví, může Vám dát výpověď dle ustanovení § 2288, odst. 2 NOZ.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Zakázaná ujednání v nájemní smlouvě - definice, vysvětlení, příklad
- Pronájem nebytových prostor jako byt - lze to?
- Neplatnost nájemní smlouvy pro nedostatek formy
- Hlášení nepřítomnosti nájemníka, nájemce v bytě - následky
- Kdy musí nájemník hlásit pronajímateli nepřítomnost v nájemním bytě?
- Kdy musí nájemce hlásit pronajímateli nepřítomnost v nájemním bytě?
- Nepřítomnost v nájemním bytě - kdy ji musí nájemník nahlásit pronajímateli, majiteli bytu, domu?
- Nepřítomnost v nájemním bytě - kdy ji musí nájemce nahlásit pronajímateli, majiteli bytu, domu?

Lze dle nového občanského zákoníku pronajímat nebytové prostory jako byt?
Má pronajímatel právo namítat vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy? Jaké mohou být následky, pokud nájemce nesplní svou povinnost hlásit svou předpokládanou nepřítomnost v bytě. Co jsou to tzv. zakázaná ujednání v nájemní smlouvě? Děkuji, Šimon.

ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 2236 NOZ lze ujednat, že k obývání může být pronajat jiný než obytný prostor.
Nedostatek formy lze dodatečně zhojit, jinak je neplatné. Není-li dodržena forma, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno.
Povinnost hlásit předpokládanou nepřítomnost v bytě má nájemce jen v případě, bude-li delší než 2 měsíce. V takovém případě musí označit osobu, která po dobu jeho nepřítomnosti zajistí možnost vstupu do bytu v případě, kdy to bude nezbytně potřeba. Nesplnění této povinnosti se považuje za porušení povinností nájemce závažným způsobem. Následkem může být výpověď nájmu ze strany pronajímatele v tříměsíční výpovědní lhůtě.
Mezi tzv. zakázaná ujednání patří povinnost nájemce zaplatit pronajímateli smluvní pokutu, hlásit dopředu návštěvy, omezení počtu klíčů od vstupních dveří, omezení přístupu do bytu v určitých hodinách.

__

OBČAN-NÁJMY
- Zrušení nájemní smlouvy na zemědělský pozemek mimo výročí nájemní smlouvy
- Zrušení nájemní smlouvy na pole mimo výročí nájemní smlouvy
- Zrušení nájemní smlouvy na zemědělský pozemek při změně majitele pozemku - postup, informace
- Zrušení nájemní smlouvy na pole při změně majitele pole - postup, informace

Měla bych darem dostat pozemky od tety. Pozemky jsou ale od 01/2007 v nájemní smlouvě na dobu neurčitou. Výpověď lze podle smlouvy podat k 10letému výročí nájemní smlouvy, což teta písemně v období 10-12/2016 nájemci neoznámila. Mohu jako nový vlastník tento nájemní vztah ukončit nebo skončí změnou vlastníka pozemku? Nebo se jedná o závazek, se kterým bych musela dar přijmout? Navíc jsem se při studiu této problematiky dočetla, že v případě zemědělského využití by měla být podle novely smlouva pachtovní. Výpověď dohodou teta zkusila, ale nájemce na ni nechce přistoupit. Děkuji za doporučení, jak se vypořádat s nájemcem. Děkuji, Eleonora

ODPOVĚĎ:
Nájemní vztah neskončí ze zákona změnou vlastníka pozemku. Ke stávající nájemní smlouvě bude třeba uzavřít dodatek, v němž bude provedena změna majitele pozemků. Pak můžete s nájemcem uzavřít pachtovní smlouvu na zemědělské pozemky dle ustanovení § 2345 NOZ. Tuto smlouvu lze vypovědět v 12 měsíční výpovědní době. Pokud nájemce nepřistoupí na ukončení smlouvy dohodou (výpověď dohodou neexistuje), je toto jediná možnost.

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.


 

OBCHOD-REKLAMACE
- Lhůta na odstoupení od kupní smlouvy na použitou věc z důvodu neřešení reklamace
- Do kdy je možné odstoupit od koupě pro neřešení reklamace u použité, bazarové věci?
- Odstoupení od kupní smlouvy na použitou věc - prodávající nepřevzal věc k reklamaci
- Prodávající nepřevzal věc k reklamaci - lhůta na odstoupení od kupní smlouvy u použité, bazarové věci

Obracím se na Vás s dotazem na posouzení zda je možné ještě podat žalobu vůči prodávajícímu.
- 6.3.13 jsem zakoupil satelitní přístroj
- 15.3.13 z důvodu polovičního návodu (neostré a rozmazané obrazové přílohy) a jinou vadu jsem u prodávajícího reklamoval, písemnou reklamaci nepřevzal a ta se mi vrátila že prodávající jí v úložní době nepřevzal,
- 10.2.14 jsem odstoupil (následovalo několik výzev které již převzal), reagoval tak že s odstoupením nesouhlasí, na další výzvy již nereagoval.
Prosím o sdělení, zda lze úspěšně ještě podat žalobu na vrácení kupní ceny (3letá lhůta by měla skončit 10.2.17, nejsem si však jistý zda žaloba neměla být podána již ve lhůtě 2 let od data odstoupení a zda nejdříve jsem mu neměl také přístroj vrátit. Předem děkuji, Kryštof.

ODPOVĚĎ:
Pokud měl satelitní přístroj vadu, mohl jste v rámci reklamace požadovat po prodávajícím dodání nové věci. Pokud toto není možné, máte dle OZ možnost odstoupit od smlouvy. Prodávají je povinen reklamaci v zákonem stanovené lhůtě (30 dnů) vyřídit, a to buď tak, že ji uznává a dodá Vám nový přístroj, či že ji neuznává. To, že prodávající s odstoupením nesouhlasí, není právně relevantní. Obávám se, že se žalobou k soudu již neuspějete, neboť Váš nárok je již promlčen (byla-li kupní smlouva uzavřena dle občanského zákoníku). Byla-li kupní smlouva uzavřena dle obchodního zákoníku, mohl byste žalobu ještě podat.

__

OBČAN-SDRUŽENÍ, SPOLKY
- Odpovědnost předsedy občanského sdružení za škodu spolku
- Odpovědnost předsedy spolu za škodu občanského sdružení

Jsem předsedou občanského sdružení - Šermířského spolku. Adresa sídla Spolku je napsána na mou soukromou adresu, nemáme žádnou provozovnu. Pokud by některý z členů spolku provedl na akcích nějaký průšvih, který by nestačila zaplatit spolková kasa, kdo poté zodpovídá za vyrovnání dluhu? Je nějak dotčena má soukromá adresa? Zodpovídám za dění Spolku, i když nejsem na dané akci přítomen a nemohl jsem případné škodě zabránit? Děkuji za odpověď. Děkuji, Robert.

ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 159/1 občanského zákoníku platí, že členové volených orgánů spolku jsou povinni jednat vždy s péčí řádného hospodáře. Pokud tuto povinnost některý člen voleného orgánu spolku poruší a v důsledku tohoto porušení vznikne spolku škoda, ponese za ní člen voleného orgánu odpovědnost (dle § 2910 občanského zákoníku), přičemž za tuto škodu odpovídá celým svým majetkem.
Spolek zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný jeho zástupce vůči třetí osobě (§ 167 občanského zákoníku). Vznikne-li pak na základě tohoto závazku na straně spolku škoda, bude spolek samozřejmě oprávněn se domáhat jejího nahrazení po tom členu voleného orgánu, zaměstnanci či zástupci, který svým protiprávním jednáním škodu způsobil.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vypořádání bytu ve spoluvlastnictví druha a družky
- Vypořádání bytu ve spoluvlastnictví partnerů
- Vypořádání bytu ve spoluvlastnictví přítele a přítelkyně (partnerů)
- Může spolumajitel podílející se větší měrou na splácení vystěhovat druhého spolumajitele z bytu?
- Jeden ze spolumajitelů splácí větší měrou byt, může vystěhovat druhého ze spolumajitelů ideální poloviny bytu?
- Může spoluvlastník podílející se větší měrou na splácení vystěhovat druhého spoluvlastníka z bytu?
- Jeden ze spoluvlastníků splácí větší měrou byt, může vystěhovat druhého ze spoluvlastníků ideální poloviny bytu?

S přítelem žijeme ve společné domácnosti od 11/2011 v bytě v osobním vlastnictví. Byt vlastníme oba poloviční měrou (ideální spoluvlastnictví každý 1/2 bytu). Máme spolu dvě malé děti, nejsme manželé. Již několik měsíců mě a naše děti partner „slovně“ vyhazuje z bytu. Hypotéku platí přítel. Na chodu domácnosti se též podílím dle možnosti výdělku, přítel se samozřejmě podílí ve větší části, neboť vydělává více. Počáteční kapitál do bytu dal přítel. Chtěla bych se zeptat, jak velký nárok mám na společný majetek? Zda je vše poloviční úměrou nebo zda při vyrovnání budeme muset dokládat, co zaplatil a co ne? Pokud jeden platí hypotéku a druhý jídlo, oblečení, hračky atd. , tak se těžko bude vše dokládat.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že nejste manželé, nespadá ani váš majetek do společného jmění manželů. Při případném vyrovnání se na vás bude vztahovat ustanovení OZ o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Spoluvlastnictví lze zrušit dohodou, která musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání, a to buď rozdělením společné věci, prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu s vyplacením druhého. Nedohodnete-li se, rozhodne o zrušení spoluvlastnictví soud (na návrh jednoho z vás). Při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace ojetého automobilu od soukromé osoby (prasklý rozvodový řemen)
- Reklamace staršího automobilu od soukromého majitele (prasklý rozvodový řemen)
- Kdo platí opravu vady ojetého auta - původní nebo nový majitel?

14.1.2017 jsme prodali OA za 13 000, -, kupující byl srozumněn s tím že auto nemá platnou STK, tak dostal slevu. 15.1 volal, že praskl rozvodový řemen a chce přispět na opravu, nebo nám vrátí vůz nepojízdný. Má na to právo? Děkuji Simon

ODPOVĚĎ:
Prodávající osoba – nepodnikatel, – běžný člověk, jež se neživí prodejem ojetých či nových aut, odpovídá jen za vady skryté § 2100/1 a kupující musí prokázat jejich existenci v době prodeje. Každopádně pokud se skrytá vada projeví do pár dnů či měsíce po převodu, nebo dokonce další den, je vysoká pravděpodobnost, že znalec a následně i soud dá za pravdu kupujícímu. Záruka se nevztahuje (dle ustanovení § 2167 OZ) na jmenovité vady, pro něž byla poskytnuta sleva, vady, jež měla věc při převzetí, avšak o nichž kupující zároveň věděl. Ovšem ustanovení typu doporučujeme výměnu rozvodů, doporučujeme generálku výfuku, nejsou popisem vady. Ve vašem případě jde o skrytou vadu, za kterou odpovídáte, pokud jste kupujícímu neposkytl slevu vyloženě z tohoto důvodu.

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Darování peněz od rodičů a rozvod - je nutná ověřená darovací smlouva?
- Zohlednění daru rodičů jednomu z manželů a rozvod - je nutné mít ověřenou darovací smlouvu?

Dary od mých rodičů (v letech 2000-2016). Jak napsat smlouvu o daru tak, aby v případě mého rozvodu byla částka zohledněna? Jedná se o částku téměř 1 milion korun. Jde mi o to, jestli při rozvodu budu mít větší část majetku. Manžel o tom ví, že rodiče chtějí napsat darovací smlouvu. Bude mít smlouva nějakou váhu, nebo musíme sepsat u právníka? Děkuji, Marta

ODPOVĚĎ:
Darovací smlouva musí být napsána tak, aby z ní bylo zřejmé, že rodiče darují dané věci pouze Vám. To, co nabudete darem, nespadá do společného jmění manželů (je to výhradně vaše) a nebude se při rozvodu vypořádávat. Smlouvu můžete sepsat i sami, ale smlouva sepsaná právníkem bude preciznější.

__

RODINA-SJM
- Investice do nemovitosti rodičů před rozvodem - jak to udělat aby rekonstrukce nebyla součástí SJM?
RODINA-SJM A ROZVOD
- Rekonstrukce nemovitosti rodičů potomkem - jak vyjmout investici do rekonstrukce ze SJM při rozvodu?
- Investice do cizí nemovitosti před rozvodem - jak vyjmout investici ze SJM při rozvodu manželství?

Podala jsem žádost o rozvod dohodou, manžel na ni nepřistoupil. Poté jsem podala žádost sporným způsobem k soudu, v současné době čekáme na termín projednání. Odstěhovala jsem se do starého domu po rodičích, který musím nutně zrekonstruovat, abych si zajistila přijatelné bydlení. Finanční prostředky, které na to použiji jsou z mého účtu (výplata, část je z prodeje půdy). Má manžel nárok na polovinu z této částky v případě sporného rozvodu? Rekonstrukci chci již zahájit nyní. Jak ošetřit tento způsob nutné investice, abych se s ním nemusela dělit. Děkuji, Vlasta.

ODPOVĚĎ:
Mzda se stává součástí společného jmění manželů v okamžiku, kdy jste nabyla možnost s nimi nakládat. Není rozhodné, zda jsou na vašem účtu, i tak jsou součástí společného jmění manželů. Zároveň je součástí společného majetku i zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů (tj. zisk, který jste získala z prodeje půdy - předpokládám, že byla ve Vašem výlučném vlastnictví). Z toho vyplývá, že manžel má nárok na svou část z tohoto majetku v případě rozvodu. Jedinou možností by bylo zažádat o zúžení společného jmění manželů a tyto peníze z něho vyjmout. Nepředpokládám však, že na tuto možnost manžel přistoupí. Pak Vám nezbývá nic jiného, než počkat na rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění.

__

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Opakované prodloužení pracovní smlouvy pracovníkovi vysoké školy - kolikrát maximálně?
- Opakované prodloužení pracovní smlouvy vysokoškolskému zaměstnanci, pracovníkovi
- Opakované prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou vysokoškolskému zaměstnanci - kolikrát maximálně?
- Vysokoškolský zaměstnanec a opakované prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou - kolikrát maximálně?

Zákoník práce omezuje počet opakování sjednání pracovní smlouvy na dobu určitou u jednoho zaměstnavatele. Zákon o vysokých školách obsahoval v tomto smyslu výjimku, která opakované sjednání s akademickými pracovníky
libovolně-krát umožňovala, ale tento paragraf přestal být účinný novelou zákona o vysokých školách 365/2011 Sb.od 1. 1. 2012. Před tímto datem
proběhlo značné množství prodlužování smluv na dobu určitou, kolik jich může maximálně proběhnout návazně na to po tomto datu? Zákoník práce má v § 39 odst. 2 klauzuli stručně označenou "třikrát a dost",
tj. čtvrté sjednání pracovní smlouvy nebo jejího prodloužení na dobu určitou ze strany zaměstnavatele lze považovat za pracovní smlouvu na dobu
neurčitou, prohlásí-li zaměstnanec, že trvá na dalším zaměstnání. Otázka je, zda předchozí opakování smlouvy se po roce 2012 mají započítat (bylo jich celkem 5) a tudíž 6. opakování uzavřené 2014 lze považovat za dobu neurčitou, i když zaměstnavatel určil dobu 3 roky. Přechodná ustanovení Zákoníku práce ZP nejsou zcela jasná a judikát nenalezen.
Děkuji, Dušan

ODPOVĚĎ:
Máte pravdu v tom, že judikatura k tomuto problému neexistuje a přechodná ustanovení situaci neřeší. V názoru se však shoduje odborná literatura. Řešení lze nalézt například v komentáři k zákoníku práce Bělina, M. , Drápal, L. a kol. : Zákoník práce. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, který uvádí:
„Vzhledem k tomu, že novela nově stanovila restrikci opakování či prodlužování pracovního poměru na počet 2x, a přitom toto omezení předchozí právní úprava neobsahovala, jsme přesvědčeni, že toto omezení nelze vztahovat do minulosti, tj. před. 1. 1. 2012. Takový výklad by vzbuzoval pochybnosti, zda nejde o nepřípustnou retroaktivitu. Jsme přesvědčeni, že omezení dvojnásobným opakováním či prodlužováním pracovního poměru, se nemůže vztahovat na dobu před 1. 1. 2012. Z uvedeného vyplývá, že pokud pracovní poměr uzavřený před 1. 1. 2012 skončí např. 30. 6. či 31. 12. 2012 (tj. po 1. 1. 2012), je jej třeba posuzovat za první uzavřený pracovní poměr na dobu určitou (byť došlo již vícekrát k jeho opakování či prodlužování před 1. 1. 2012). Jinými slovy takový pracovní poměr může být podle § 39 odst. 2 opakován či prodlužován ještě dvakrát, a to vždy na dobu nepřesahující 3 roky, avšak celkově na maximální dobu 6 let, počítáno od skončení pracovního poměru na dobu určitou, k němuž došlo v takovém případě po 1. 1. 2012. Shora uvedená doba omezující trvání pracovního poměru na dobu určitou platí i pro pracovní poměr založený jmenováním. “

__

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Nabourání auta viníkem a nárok na náhradní auto od pojišťovny
- Je pojišťovna viníka povinna uvést auto poškozeného do původního stavu?
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Dorovnání škody od viníka při neuhrazení celé ceny auta, automobilu, vozidla pojišťovnou
- Pojišťovna zaplatila na auto méně peněz než je hodnota - dorovnání ceny od viníka dopravní nehody

9.1.2017 jsem byl účastník nehody. Viník nedobrzdil (ani nebrzdil) a naboural do mě zezadu. Na mém autě se jedná o totální škodu. Když likvidátor vystavil zprávu, je v ní uvedené, že nemám nárok na náhradní auto.
Chci se zeptat:
- Mohu požadovat náhradní auto? (Proč bych měl být bez auta, když jsem jasně nehodu nezavinil)
- Mohu pokud pojišťovna vyplatí malou částku za můj vůz požadovat dorovnání po viníkovi? Nebo jakým způsobem mohu zvyšít cenu kterou pojišťovna vyplatí. Na autě je polovina věcí téměř nová - od všeho mám doklady a faktury.
- Pokud pojišťovna vyplatí malou částku za auto, můžu trvat na opravě mého auta? Pojišťovna by přece měla vrátit auto do původního stavu…
Děkuji, Norbert.

ODPOVĚĎ:
Není-li při pojištění majetku ujednána pojistná hodnota (což ve Vašem případě nelze posoudit bez smluvní dokumentace), představuje tuto hodnotu obvyklá cena, kterou má majetek v době, ke které se určuje jeho hodnota. Pojistitel je dle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinen uhradit škodu do výše limitu pojistného plnění stanoveného v pojistné smlouvě. Pojišťovna nemá ze zákona povinnost vracet auto do původního stavu. Pokud se jedná o totální škodu, máte nárok na náhradní vůz po celou dobu opravy vozu nebo po dobu likvidace pojistné události, jestliže vozidlo nezbytně potřebujete. Zvýšit cenu k úhradě nelze, je limitována výší sjednanou v pojistné smlouvě. Bez prostudování konkrétní smluvní dokumentace Vám nejsme schopni poskytnout více informací.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rekreační chaty, chalupy
- Jak donutit spolumajitele k prodeji podílu bytu, domu, nemovitosti
- Jak donutit spoluvlastníka k prodeji podílu bytu, domu, nemovitosti
- Nájemné za užívání nemovitosti jen jedním spoluvlastníkem
- Nájemné za užívání nemovitosti jen jedním spolumajitelem

Dům vlastní dva cizí spolumajitelé, každý dle katastrálního úřadu jednu ideální polovinu domu. Dům ale není stavebně oddělen na dvě samostatné bytové jednotky. Kromě 6 obytných místností je společné WC, koupelna, rozvody vody elektřiny.
Jeden ze spolumajitelů dům učívá jako rekreační chalupu, druhý v domě nebydlí.
1. jak postupovat v případě, že se spolumajitelé nedohodnou na vzájemném odkoupení druhé poloviny.
2. první spolumajitel bude bude svoji část nadále užívat může ten druhý svoji část prodat, nebo pronajímat bez souhlasu toho prvního? a to s používáním společného WC a koupelny?
3. Může jeden spolumajitel donutit třeba i soudně druhého majitele prodat dům jako celek?
4. V případě vyplacení půlky odhadní částky domu může majitel který dům úžívá, platil min. 40 let poplatky za druhou polovinu, za zateplení a údržbu domu odpočítat tyto odhadné a některé doložitelné náklady odpočítat z jeho nároku? Děkuji za odpověď. Sylvie

ODPOVĚĎ:
K Vašemu dotazu ohledně zrušení spoluvlastnictví rekreační chalupy uvádíme následující.
1. V případě, že se spoluvlastníci nedohodnou na vzájemném odkupu druhé poloviny, nezbývá nic jiného, než aby jeden ze spoluvlastníků podal k soudu návrh na zrušení spoluvlastnictví.
2. Dle § 1123 může spoluvlastník nakládat se svým podílem podle své vůle, toto nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků.
Při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se společnou věcí. Každý ze spoluvlastníků může dle občanského zákoníku žádat úhradu pohledávky.

__

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zaměstnavatel nedal zaměstnanci pracovní smlouvu - jak se bránit?
- Nevydání pracovní smlouvy zaměstnavatelem - jak se bránit?
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Minimální mzda z DPP - kolik Kč?
- Minimální mzda z dohody o provedení práce? - kolik Kč?
- Minimální plat z DPP - kolik Kč?
- Minimální plat z dohody o provedení práce? - kolik Kč?

Vnuk nastoupil ihned po skončení pracovního poměru v restauraci, která skončila činnost, jako kuchař do restaurace jiné. Zde pracoval od poloviny listopadu 2016 do konce listopadu 2016 na DPP. 1.12.2016 mu dal vedoucí podepsat smlouvu na HPP. Vnuk 2.12.2016 onemocněl, ihned zavolal vedoucímu a já jsem donesla vedoucímu neschopenku, kterou převzal. Vnuk měl na začátku roku 2016 operovanou čelist a šel asi po týdnu do práce a nyní se to ozvalo, protože v této nové restauraci pracoval 16 dní 15 hodin denně, a měl jen 3 dny volna. Vedoucí restaurace mu přes veškeré urgence nedal ani jednu smlouvu - na DPP ani na HPP a tvrdí, že nic takového neexistuje. Ze 190 hodin na dohodu o provedení práce DPP mu vyplatil 7200 Kč. Jaká je prosím minimální mzda z dohody o provedení práce, DPP? Zaměstnavatel vnuka nepřihlásil na Správu sociálního zabezpečení ČR a nepřihlásil ho ani na zdravotní pojištění. Kdyby nepřebral neschopenku, vnuk by se přihlásil na Úřad práce. Co teď? Děkuji, Marie

ODPOVĚĎ:
Minimální mzda pro rok 2016 bylo 58, 70 Kč za hodinu. Za předpokladu, že Váš syn nemá děti, ani neexistuje žádná další skutečnost, která by měla vliv na výpočet čisté mzdy, za 190 odpracovaných hodin by měla čistá mzda být minimálně 9740, - Kč. Pro účely poskytování minimální mzdy se do mzdy nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.
Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou nebo o souběžné pracovní poměry. Nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr samostatně.
Pracovní poměr vzniká uzavřením pracovní smlouvy, která podle § 34 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, musí být uzavřena písemně. Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy.
I v případě, že smlouva není písemně uzavřena, nebo její uzavření je jednou ze stran popřeno, může pracovní poměr vzniknout, a to podle § 20 zákoníku práce, podle něhož nebylo-li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah.
Jinak řečeno, pokud Váš syn konal práci pro zaměstnavatele s jeho souhlasem a zaměstnavatel mu vyplatil mzdu, pracovní poměr vznikl, i když druhé vyhotovení pracovní smlouvy nebylo zaměstnanci vydáno. Tím také vznikly zaměstnavateli všechny povinnosti. U DPP povinnost odvádět pojistné vzniká v případě, že měsíční příjem přesáhne částku 10.000 Kč. U HPP nezávisle na výši platu.
Doporučuji proto obrátit se na místně příslušnou OSSZ, na zdravotní pojišťovnu a na místně příslušný inspektorát práce.

_

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Roční plán služeb zdravotní služby - počet hodin neodpovídá plánovacímu kalendáři
- Norma odpracovaných hodin u zdravotní sestry v nepřetržitém provozu
- Roční hodinová norma u zdravotní sestry v nepřetržitém provozu
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dovolená zdravotní sestry - které dny ji může dostat?
- Výpočet dovolené - zdravotní sestra v nepřetržitém provozu

Jsem zdravotní sestra - nepřetržitý provoz – 12tihodinové služby. Od 1/2017 se nám mění systém psaní služeb - na roční plán, kde norma hodin za měsíc je u každé z nás nastavená jinak, dle počtu směn (snad aby nevznikaly přesčasy) a norma hodin se neshoduje s plánovacím kalendářem ani čtvrtletí ani za rok. Navíc u každé z nás, při plném úvazku, je nastavená individuálně.
Jakou normu hodin musí zaměstnavatel vůči zaměstnancům v nepřetržitém provozu splňovat a jestli normu hodinovou může takto individualně nastavovat a jestli ano, tak do kdy se musí norma hodin srovnat?
Žádná podobná dohoda v kolektivní smlouvě není. Jestli existuje nějaká norma hodin čtvrtletní, nebo roční? Další otázka, Jak se při takovýchto směnách proplácí krátkodobá dočasná pracovní neschopnost DPN (nám ji proplatí jen ten den – 12hod. na který nám připadá směna) a jestli místo 25 dnů po 7,5 hodinách dovolené, jak je uvedeno v kolektivní smlouvě, nám mohou nařídit jen 16 dnů po 12ti hodinách, zase jen na ty dny, na které nám připadá směna. Děkuji. Vlaďka

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Norma hodin a plánovací kalendář:
Dle znění dotazu předpokládám, že Váš zaměstnavatel zavedl tzv. konto pracovní doby.

V tomto ohledu je nutné vycházet z § 86 a § 87 zákoníku práce, dle nichž platí, že:
- konto pracovní doby je způsob rozvržení pracovní doby, který smí zavést jen kolektivní smlouva (nebo vnitřní předpis u zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace, což však, jak předpokládám, není Váš případ) ;
- konto pracovní doby nesmí být uplatněno u zaměstnavatelů uvedených v § 109/3 zákoníku práce (tedy u zaměstnavatelů ze státní sféry nebo z oblasti územních samosprávných celků) ;
- jestliže je uplatněno konto pracovní doby, nemůže vyrovnávací období přesáhnout 26 týdnů po sobě jdoucích; jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích;
- při uplatnění konta pracovní doby je zaměstnavatel povinen vést účet pracovní doby zaměstnance a účet mzdy zaměstnance.

V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat odborovou organizaci, která působí u Vašeho zaměstnavatele, a informovat se, jak je možné, že Váš zaměstnavatel zavedl konto pracovní doby, aniž by to bylo promítnuto do kolektivní smlouvy.

Pokud zaměstnavatel zavede konto pracovní doby, promítne se tato změna rovněž v odměňování zaměstnanců, a to následovně:
- uplatní-li se konto pracovní doby, přísluší zaměstnanci ve vyrovnávacím období za jednotlivé kalendářní měsíce tzv. stálá mzda, sjednaná v kolektivní smlouvě (popř. stanovená vnitřním předpisem) ;
- stálá mzda zaměstnance nesmí být nižší než 80 % jeho průměrného výdělku;
- za vyrovnávací období přísluší zaměstnanci mzda ve výši součtu vyplacených stálých mezd; jestliže je po uplynutí tohoto období souhrn práva na dosaženou mzdu za jednotlivé kalendářní měsíce vyšší než součet vyplacených stálých mezd, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vzniklý rozdíl doplatit;
- stálá mzda se poskytne zaměstnanci za pracovní dobu rozvrženou zaměstnavatelem v příslušném kalendářním měsíci;
- stálá mzda zaměstnanci přísluší v plné výši i tehdy, jestliže zaměstnavatel v příslušném kalendářním měsíci pracovní dobu nerozvrhne; naopak za dobu rozvrženou zaměstnavatelem zaměstnanci, po kterou tento zaměstnanec nepracuje, stálá mzda nepřísluší
(jak vyplývá z § 120 a § 121 zákoníku práce).

Počet zaměstnavatelem rozvržených pracovních dní (resp. počet pracovních hodin) musí být odpracován ke konci vyrovnávacího období. Jakýkoli nesoulad s plánovacím kalendářem není podstatný, neboť plánovací kalendář je pouze pomocným nástrojem zaměstnavatele při rozvrhování pracovní doby (nemá však oporu v zákoníku práce). K této problematice se více dočtete např. zde:
http://osz-stare.cmkos.cz/CZ/Z_tisku/Bulletin/09_2009/27.html

2/ Proplácení dočasné pracovní neschopnosti:
Dle § 97/5 zákoníku práce platí, že při uplatnění konta pracovní doby se pracovní volno pro překážky v práci na straně zaměstnance (např. dočasná pracovní neschopnost) poskytuje v rozsahu nezbytně nutné doby, popřípadě v rozsahu délky směny rozvržené zaměstnavatelem na příslušný den.
Jak uvádím již v odpovědi ad 1/ výše, platí dle § 121 zákoníku práce, že zaměstnanci přísluší tzv. stálá mzda za pracovní dobu rozvrženou zaměstnavatelem v příslušném kalendářním měsíci, přičemž za dobu rozvrženou zaměstnavatelem zaměstnanci, po kterou tento zaměstnanec nepracuje, stálá mzda nepřísluší.
Shora uvedené lze shrnout tak, že za dobu, po kterou zaměstnanec nepracuje (např. z důvodu dočasné pracovní neschopnosti), mu stálá mzda nepřísluší. Je-li zaměstnanec dočasně práce neschopen, bude stálá mzda snížena za neodpracované hodiny, dané rozvrhem a poskytne se za ně náhrada mzdy. Při uplatnění konta pracovní doby je tedy dočasná pracovní neschopnost zaměstnanci proplácena de facto stejným způsobem, jak je tomu v ostatních případech (za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanec žádnou náhradu neobdrží, za další dny dočasné pracovní neschopnosti mu náleží náhrada mzdy vypočtená z jeho průměrného výdělku, následně případně i dávky nemocenského pojištění).

3/ Počet dnů dovolené:
Na Váš případ se vztahuje § 213/4 zákoníku práce, dle něhož platí, že čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku (což se vztahuje také na konto pracovní doby), přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.
Váš nárok na dovolenou se tedy bude přepočítávat na pracovní dny (směny) podle Vašeho rozvrhu na příslušný kalendářní rok. Budete-li proto čerpat dovolenou, vyčerpáte z vypočteného počtu pracovních dnů dovolené tolik dnů, kolik plánovaných směn Vám v důsledku dovolené odpadne.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace ojetého auta - vadná spojka
- Reklamace ojetého auta - vadné rozvody motoru
- Vada zakoupeného ojetého automobilu - reklamace spojky, rozvodů motoru

10/2016 jsem od soukromé osoby zakoupil ojetý starší vůz. Podepisovali jsme smlouvu, která byla jen formulář s jedinou větou: "Kupující prohlašuje, že si automobil důkladně prohlédl a se stavem a cenou souhlasí." Nyní na autě odešla spojka s rozvody, na což mě nikdo při koupi neupozornil. Při pokusu o kontakt s bývalým majitelem jednání selhalo. Vysmál se mi, že to není jeho problém, že ho mohu dát k soudu, ale že ho stejně vyhraje a auto si zpět nevezme. Akorát mi vůz prý bude 3 roky stát. Mohu se zeptat jak se bránit?
Děkuji, Rudolf.

ODPOVĚĎ:
Prodávající v tomto případě odpovídá za vady, které věc měla při převzetí, to se však nevztahuje na ty vady, které vozidlo při převzetí mělo, ale které odpovídají míře používání nebo opotřebení dané věci. Vzhledem k tomu, že se vada projevila do šesti měsíců od zakoupení vozu, platí vyvratitelná domněnka, že vada byla na věci již v době zakoupení. Pokud jste o vadě nevěděl a ani nijak nevyplývala např. z opotřebení vozu při koupi či jiných skutečností, pak za tuto vadu prodejce odpovídá. Pokud se nejedná o vadu, která by znemožňovala užívání věci (tedy provoz automobilu) náleží Vám práva jako při běžné reklamaci. Pokud prodávající odpovědnost za vadu odmítá či nijak nereaguje, tak Vám nezbude nic jiného, než se Vašeho práva domáhat soudně.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Smlouva mezi živnostníkem a odpovědným zástupcem - musí být písemná, v písemném vyhotovení?
- Smlouva mezi podnikatelem a odpovědným zástupcem - musí být písemná, v písemném vyhotovení?

Chtěla bych se zeptat, jakou smlouvu lze uzavřít mezi živnostníkem podnikatelem a jeho odpovědným zástupcem. Zajímalo by mne, zda může mít dle občanského zákoníku smluvní vztah mezi těmito osobami i formu pouhé ústní dohody, nebo zda musí být skutečně podepsána fyzická smlouva. Děkuji, Lenka.

ODPOVĚĎ:
V praxi se nejčastěji mezi podnikatelem a odpovědným zástupcem uzavírá mandátní smlouva nebo smlouva o spolupráci. Smluvní vztah může mít ústní dohodu, nicméně doporučuji uzavřít smlouvu písemně.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Neproplacení příplatku za Vánoce a svátek vánoční - jak se bránit?
- Neproplacení příplatku za státní svátek - jak se bránit?
- Vymáhání příplatku za Vánoce a svátek vánoční - jak se bránit?
- Vymáhání příplatku za státní svátek - jak se bránit?

Pracuji v nepřetržitém směnném provozu a měl jsem směny 24.12. i 25.12.2016. Jednalo se o noční směny o víkendu a ve svátek.
Se zaměstnavatelem jsem se dohodl na náhradním volnu v průběhu ledna.
Obdržel jsem výplatnici za prosinec 2016, na které ovšem nebyly
započítány příplatky za víkendové ani noční směny, které jsem odpracoval 24. a 25.12.2016. Naše účetní firma mi odmítá ony příplatky za víkendy a noční zaplatit a tvrdí, že si za ně vybírám jako kompenzaci náhradní volno. Na základě kterého zákona jim mohu dokázat, že se mýlí a že jsou povinni mi příplatky za směny zaplatit? Děkuji, Lukáš.

ODPOVĚĎ:
Podle § 115 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.
Za práci ve svátek tedy přísluší buď náhradní volno, nebo příplatek ve výši 100%.
Podle § 116 zákoníku práce za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku.
Za práci v noci nelze poskytnout náhradní volno, ale musí být vyplacen příplatek.
Podle § 118 zákoníku práce za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku.
Za práci v sobotu a v neděli nelze poskytnout náhradní volno, ale musí být vyplacen příplatek.
Příplatky nebo případné náhradní volno se sčítají, nelze tedy říct, že čerpání náhradního volna svým způsobem smaže povinnost vyplatit případky. Máte tedy právo buď na čerpání náhradního volno a na přípatek ve výši 10% a 10%, nebo na příplatky ve výši 100%, 10% a 10%.

_

OBČAN-SVJ
- Přístavba sklepů a využití teras přízemními bytu - jak tomu zabránit? (pozemek ve vlastnictví bytů SVJ)
- Stavba teras jen pro přízemní byty na pozemku SVJ - jak bránit svá spoluvlastnická práva k pozemku na kterém budou terasy?

Bydlím v bytovém domě, byt mám v osobním vlastnictví OV, tudíž jsem spoluvlastníkem. Společenství vlastníků bytových jednotek (dále SVJ) se v současné době rozhoduje o přístavbě sklepů k domu. Tyto sklepy by měly stát na parcele přilehlé k domu. Tato parcela má stejný formát vlastnictví jako bytový dům, tudíž všichni vlastníci bytových jednotek jsou současně spoluvlastníky této parcely ve stejném poměru dle podlahové plochy bytu. Záměrem SVJ je část této parcely přidělit bytům z přízemí pro výstavbu teras, samozřejmě s tím že budou výhradní uživatelé. Došlo by tedy k omezení mého spoluvlastnického práva k dané části pozemku. Dle informací které mi poskytlo SVJ je k tomuto potřeba souhlasu 2/3 podílu vlastníků. Mohu se proti tomuto nějak bránit? Opravdu mě může shromáždění vlastníků bytových jednotek přehlasovat tak, aby mi znemožnili přístup na část pozemku, který spoluvlastním?
Děkuji, Standa

ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu předpokládám, že předmětný přilehlý pozemek je společnou částí bytového domu, jak to obecně vyplývá z § 1160 občanského zákoníku, konkrétně pak z § 4 nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím. Dle tohoto ustanovení totiž platí, že společnými částmi bytového domu může být vedle pozemku, na němž je bytový dům postaven, také pozemek funkčně související s provozem a správou bytového domu a s užíváním bytových jednotek, na němž jsou zejména zpevněné plochy, předzahrádky, parkovací plochy, dvory nebo na němž jsou umístěny drobné stavby, zejména čistička odpadních vod, septik, trafostanice, domovní kotelna a další stavby, které jsou nezbytné k zajištění provozu a správy bytového domu.
Ze strany SVJ jste se dozvěděl pravdivou informaci, neboť v záležitostech týkajících se společné části bytového domu (tedy i přilehlého pozemku) můžete být přehlasován.
Dle § 1208 písm. f) bodu 6 občanského zákoníku náleží do působnosti shromáždění SVJ rozhodování o změně v určení společné části sloužící k výlučnému užívání vlastníka bytové jednotky. Shromáždění SVJ je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků bytových jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas nadpoloviční většiny hlasů přítomných vlastníků bytových jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů (§ 1206/2 občanského zákoníku). Dle informace, kterou Vám podalo SVJ ve Vašem případě stanovy určují dvoutřetinovou většinu hlasů.
Bude-li shromážděním SVJ rozhodnuto o vyhrazení části přilehlého pozemku k výlučnému užívání pouze některým vlastníkům bytových jednotek, mělo by mít toto rozhodnutí odraz rovněž ve výši příspěvků, které tito vlastníci SVJ hradí (jak vyplývá z § 1180/1 občanského zákoníku).
Dle § 1209/1 občanského zákoníku platí, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník bytové jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník bytové jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.
V rámci soudního řízení (popř. i při jednání se SVJ) můžete argumentovat s využitím § 1169/2 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že ke změně prohlášení vlastníka se vyžaduje dohoda všech dotčených vlastníků bytových jednotek o změně jejich práv a povinností uzavřená v písemné formě. Účinnosti dohoda nabývá, pokud s ní v písemné formě souhlasí vlastníci bytových jednotek s většinou hlasů, popřípadě s kvalifikovanou většinou hlasů určenou v prohlášení vlastníka, a to i když nejsou stranami dohody (toto ustanovení občanského zákoníku je použitelné samozřejmě pouze v případě, že ve Vašem bytovém domě jsou bytové jednotky vymezeny prohlášením vlastníka).
V souvislosti se shora uvedeným je totiž nutné si uvědomit, že dle § 1166/1 písm. b) bodu 2 občanského zákoníku musí být v prohlášení vlastníka uvedeny mimo jiné údaje o bytové jednotce, například určení a popis společných částí se zřetelem k jejich stavební, technické nebo uživatelské povaze a s případným určením, které z nich jsou vyhrazeny k výlučnému užívání vlastníku určité bytové jednotky. Mění-li se proto užívání společné části bytového domu tak, že se vyhrazuje k výlučnému užívání pouze některým vlastníkům bytových jednotek, jedná se o změnu prohlášení vlastníka, tzn. že by mělo být postupováno dle shora zmíněného § 1169/2 občanského zákoníku (a musela by být tudíž uzavřena písemná dohoda mezi všemi dotčenými vlastníky bytových jednotek, což ve Vašem případě znamená dohodu mezi všemi vlastníky bytových jednotek, nebude-li taková dohoda uzavřena, nebude možné prohlášení vlastníka změnit a ani vyhradit určité společné části bytového domu do výlučného užívání pouze některým vlastníkům bytových jednotek). Na tomto místě však považuji za vhodné uvést, že tato konstrukce se dostává do rozporu s výše uvedenou pravomocí shromáždění SVJ, přičemž názor odborné veřejnosti není v případě tohoto problému dosud ustálen.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

FINANCE-DANĚ
- Převod družstevního bytu do osobního vlastnictví a prodej - daň z příjmu
- Jak se vyhnout dani z příjmu při prodeji bytu v osobním vlastnictví vlastněném kratší dobu než 5 let
- Převod BD do OV a prodej - daň z příjmu
- Jak se vyhnout dani z příjmu při prodeji bytu v OV vlastněném kratší dobu než 5 let (družstevní byt převeden do osobního vlastnictví)
- Prodej bytu v OV a odvod daně z příjmu - byt vlastněný méně než 5 let
- Byt vlastněný méně než 5 let, prodej a odvod daně z příjmu

07/2015 jsem zdědila byt. Byt je koupený, splacený, je ale družstevní (převod do osobním vlastnictví snad 2017 nebo 2018). V bytě jsem nebydlela, neměla jsem tam ani vedené bydliště. Nájemní smlouva byla vedena na moji matku.
Děd. říz. skončeno 12/2015, já byla jediným dědicem. Nájemní smlouva na byt a členství v bytovém družstvu BD byly na mne převedeny v 01/2016. V bytě jsem provedla v 2016 rekonstrukci s tím, že ho ve 2017 prodám.
Nyní jsme ale s manželem v Zákonu o dani z příjmu našli ustanovení, ze kterého vyplývá, že při prodeji tohoto bytu bych zaplatila 15 % daň z příjmu. Prodat tento byt bez nutnosti platit daň z příjmu bych mohla až po 5 letech, kdy jsem ho nabyla (dnes jsou to už vlastně pouze 4 roky).
Pochopili jsme zákon správně a byt ještě 4 roky nemůžu prodat, abych neplatila daň z příijmu?
Současně by mne zajímalo, jak se to týká bytů v osobním vlastnictví - pokud byt bude převeden do osobního vlastnictví 2017 nebo 2018. Jak dlouho musím držet byt, abych nemusela platit daň z příjmu při jeho prodeji?
Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
V současné době, pokud nevlastníte družstevní podíl více jak 5 let, musíte při jeho prodeji příjem zdanit. Můžete si však jako výdaj uplatnit nabývací cenu podílu, v případě bezúplatného nabytí (dědictví) si uplatníte cenu určenou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí (cenu dle znaleckého posudku).
Při převodu do osobního vlastnictví bude příjem z prodeje osvobozen až po 5ti letech od nabytí. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu 2 Afs 20/2011-77 se do časového testu započítává i doba, po kterou jste vlastnila družstevní podíl. Pokud byste byt prodávali dříve než po 5ti letech, můžete si také uplatnit jako výdaj nabývací cenu bytu.
V návrhu Zákona o daních z příjmů pro rok 2017, jehož legislativní proces ale ještě není dokončen, je uvedeno, že při prodeji družstevního podílu se do časového testu 5 let započítává i doba, po kterou podíl vlastnil zůstavitel v linii přímé. Tzn. že prodej družstevního podílu by pro Vás mohl být osvobozen i dříve než po 5ti letech od nabytí, pokud ho Vaše matka (předpokládám, že je zůstavitelkou), vlastnila déle než 5 let. Doporučuji Vám vývoj legislativního procesu a novelu Zákona o daních z příjmů, jejíž účinnost by měla být snad od 1. 4. 2017, sledovat.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Oprava balkonů v domě SVJ a vliv plochy bytu na platbu za rekonstrukci balkonu
- Oprava pláště domu (výměna balkonu za lodžie) v domě SVJ a vliv plochy bytu na platbu za rekonstrukci balkonu
- Vliv plochy bytu SVJ na platbu za opravu balkonu - výměnu za lodžie
- Stejná velikost balkonů a fond oprav dle velikosti plochy bytu - má plocha vliv na částku kterou zaplatí jednotlivé byty?

Jako SVJ chceme provést rekonstrukci balkonů - výměna za lodžie, v domě jsou jednotky s různou výměrou a příspěvky do fondu oprav jsou placeny z poměrů bytové plochy. Vzhledem k tomu že lodžie je stejně velké pro všechny byty a náklad na ni je stejný, chtěli bychom při čerpání úvěru provádět splácení tak, aby jednotlivé byty platili stejně, tedy ne přepočet dle plochy, ale na bytovou jednotku. Všechny ostatní platby – správa, fond oprav atd. by byly zachovány. Za jakých podmínek je toto možno provést, stačí 100% souhlas všech vlastníků? Máme přijaty nové stanovy v patrně standardním znění. Děkuji za odpověď. Tadeáš

ODPOVĚĎ:
Dle § 1180/1 občanského zákoníku platí, že nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník bytové jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku bytové jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka bytové jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

Občanský zákoník tedy výslovně počítá s tím, že vlastníci bytových jednotek se mohou dohodnout odchylně od znění zákona. Dle § 1208 písm. d) občanského zákoníku patří dl působnosti shromáždění SVJ mimo jiné schválení celkové výše příspěvků na správu bytového domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků.
V této souvislosti připomínám, že:
- shromáždění SVJ tvoří všichni vlastníci bytových jednotek; každý z nich má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech;
- shromáždění SVJ je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků bytových jednotek, kteří mají většinu všech hlasů; k přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků bytových jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů
(jak vyplývá z § 1206 občanského zákoníku).

Dle mého názoru je proto možné odhlasovat na shromáždění SVJ, že ti vlastníci bytových jednotek, kteří mají ve výlučném užívání balkón, budou přispívat do fondu oprav určitou částku (a to všichni ve stejné výši), která bude určena na splácení úvěru. Bude-li tento mechanismus odhlasován všemi vlastníky bytových jednotek, bude situace bezvadná, k úspěšnému odhlasování nicméně postačí i nadpoloviční většina vlastníků bytových jednotek (nevyžadují-li stanovy pro tento případ většinu kvalifikovanou).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Geometrické rozdělení pozemku ve spoluvlastnictví více osob - postup
- Postup geometrického rozdělení pozemku ve spoluvlastnictví
- Rozdělení pozemku ve spoluvlastnictví na geometrické celky

Zúčastnila jsem se dražby 1/3 pozemku. Jedná se o klasický obdélníkový pozemek, napojený delší částí na veřejnou komunikaci. Jak mám po vydražení tohoto pozemku postupovat dál, abych ho mohla katastrálně, později i oplocením oddělit o zbytku půdy patřící zbývajícím majitelům. Kdo rozhoduje o,, ideální 1/3''? Děkuji Soňa

ODPOVĚĎ:
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že jako třetinové spoluvlastnici předmětného pozemku Vám nevzniklo vlastnické právo k žádné konkrétní části tohoto pozemku. V obecné rovině lze odkázat na § 1116 a § 1117 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:
- každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka; vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba.

Vaše vlastnické právo se tedy vztahuje k celému pozemku, přičemž při výkonu tohoto vlastnického práva jste omezena vlastnickými právy zbývajících spoluvlastníků. Míra, v jaké budete předmětný pozemek užívat, podílet se na rozhodování o něm, podílet se na rozdělení užitků a plodů tohoto pozemku apod. je vyjádřena velikostí Vašeho spoluvlastnického podílu (jak to vyplývá z § 1120/1, § 1122/1 a § 1126/2 občanského zákoníku).
Nestala jste se tedy vlastnicí konkrétní třetiny předmětného pozemku a není tudíž důvodu pro geometrické (či jiné) oddělení takové třetiny. Vaše vlastnické právo se vztahuje k celému pozemku, jste však limitována vlastnickými právy zbývajících spoluvlastníků (tento stav je pojmenován jako "ideální spoluvlastnictví").

Máte-li zájem o to, aby byla ze spoluvlastněného pozemku vyčleněna třetina, která by se stala Vaším výlučným vlastnictvím, je zapotřebí, abyste se ze spoluvlastnictví tzv. oddělila (§ 1140 a násl. občanského zákoníku). V obecné rovině platí, že:
- nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat;
- každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit; nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

Vaše oddělení ze spoluvlastnictví je možné provést buď prostřednictvím písemné dohody se zbývajícími spoluvlastníky, nebo, nebude-li dohoda možná, rozhodnutím soudu.
Vymezení konkrétní třetiny předmětného pozemku (která by byla ze spoluvlastnictví oddělena a přešla do Vašeho výlučného vlastnictví) musí být provedeno prostřednictvím geometrického zaměření. K tomu, aby mohl vzniknout nový pozemek (který bude následně zapsán do katastru nemovitostí), je zapotřebí, aby místně příslušný stavební úřad vydal územní rozhodnutí o dělení pozemku (§ 82 stavebního zákona).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OČAN-SPOLKY
- Právní odpovědnost členů spolku - předseda, členská schůze, člen výboru
- Odpovědnost členů spolku za škodu - předseda, člen výboru, členská schůze

Mám dotaz ohledně právní odpovědnosti ve spolku. Nejvyšším orgánem je v našem spolku členská schůze, dále máme tříčlenný výbor a já jako předseda jsem statutární zástupce. Kdo nese právní odpovědnost? Pouze já jako statutár nebo také místopředsedové? Mají obavy z výkonu funkce? Je také možné, abych případně byla pouze já jediným členem výboru? Děkuji za odpověď Tina

ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu není dost dobře možné seznat skutečnou strukturu statutárních orgánů Vašeho spolku. V této souvislosti připomínám, že dle § 244 občanského zákoníku určí stanovy spolku, je-li statutární orgán kolektivní (výbor) nebo individuální (předseda).
Pakliže je statutárním orgánem Vašeho spolku výbor (jehož jste členkou), jedná se o kolektivní statutární orgán (tzn. že všichni členové výboru jsou oprávněni k právnímu jednání za spolek, a to způsobem, jak určují stanovy). Pakliže je statutárním orgánem předseda, jedná se o individuální statutární orgán (v takovém případě však není jasné, jakou roli ve Vašem spolku hraje Vámi zmiňovaný výbor).
Jedinou členkou výboru se tak stát nemůžete, v takovém případě by se totiž nejednalo o výbor (jako kolektivní statutární orgán). Máte-li v úmyslu právně jednat za spolek, můžete se stát jeho předsedkyní.
Co se týče řadových členů spolku, je nutné si uvědomit, že spolek je samostatnou právnickou osobou (s vlastní právní subjektivitou), tzn. že za své dluhy odpovídá pouze spolek, nikoli jeho členové. Členové spolku pak za jeho dluhy ani neručí (§ 215/2 občanského zákoníku).
Co se pak týče členů statutárního orgánu (členové výboru či předseda), je nutné vycházet z § 159/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky. Člen statutárního orgánu tak může (vůči spolku) odpovídat za škodu, kterou spolku způsobí, pokud nebude svou funkci vykonávat s péčí řádného hospodáře.
Nenahradí-li člen statutárního orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci (§ 159/3 občanského zákoníku). Při splnění všech těchto podmínek (které je poměrně těžko představitelné) by tedy mohl člen statutárního orgánu ručit za dluhy spolku.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď z organizačních důvodů - pracovní místo nebylo zrušeno a práci dělá jiná osoba
- Výpověď pro nadbytečnost - místo nebylo zrušeno a práci dělá jiná osoba
- Výpověď z organizačních důvodů na neschopence, v pracovní neschopnosti
- Výpověď pro nadbytečnost na neschopence, v pracovní neschopnosti

2005-2017 pracuji ve společnosti, sídlo a výkon práce: Zlin. Měla jsem drobnou slovní výměnu s dcerou majitele společnosti a na dva dny zůstala v dočasné pracovní neschopnosti DPN. Zaměstnavatel mi na 2 dny v DPN, zablokoval přístup k PC a vstupu do firmy. Za 12 let nemám jedinou písemnou výhradu k práci. Pozice: asistentka. K 1.11.2016 zaměstnavatel v době moji DPN (ta je od 20.10.2016) moji pozici zrušil. Současne na své dceřiné společnosti se sídlem v Praze vytvořil novou pozici recepční s výkonem místa práce Zlín, v organizační struktuře je ale podřízena mojí původní nadřízené, která je vedena ve zlínské společnosti. Recepčni zaměstnal od 1.12.2016 a vykonává zcela totožné činnosti jako já. Dokonce sedí i na stejné židli. Je tato změna provedena správně? Výpoved jsem v DPN neobdržela. Předpokládám, ze po návratu půjde o překážku na straně zaměstnavatele. Budu mít v této době právo přístupu do firmy, nárok na benefity (stravenky, telefon je i k soukromým účelům pro všechny zaměstnance)? Mohou mi v této době nařídit čerpání řádné dovolené? Změna byla následkem slovního konfliktu, slovně mi to něm bylo i vyhrožováno ztrátou zaměstnáni. Děkuji, Hanka.

ODPOVĚĎ:
Jedná se o organizační změnu, nicméně s ohledem na Vámi uvedené okolnosti by se mohlo jednat o účelovou změnu a bylo by tedy možné v případě výpovědi ze strany zaměstnavatele podat žalobu na neplatnost ukončení pracovního poměru.
V době, kdy by běžely překážky na straně zaměstnance během výpovědní doby, může zaměstnavatel zamezit Vašemu přístupu na pracoviště a může Vám i odejmout benefity. Stejně tak může nařídit vyčerpání dovolené.

__

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
- Pronajímatel utratil kauci nájmu - může nájemce ze dluhu za energie odečíst utracenou kauci?
- Pronajímatel utratil jistotu nájmu - může nájemce ze dluhu za energie odečíst utracenou jistotu?
- Nájemce městského bytu utratil kauci nájmu podnájemníka - jak postupovat?
- Nájemce městského bytu utratil jistotu nájmu podnájemníka - jak postupovat?
- Pronájem městského bytu nájemcem podnájemníkovi bez souhlasu města

06/2015 nastěhováni do bytu, 11.000 Kč nájem, 11.000 Kč vratná kauce, 3 měsíce výpovědní lhůta. Do 28/02/2017 běží výpovědní lhůta. Byt je městský, nájemce bytu přes RK inzeroval a my tu jsme na "černo", prý jako jeho hosti. Došel nám nedoplatek za plyn 15.000 Kč. Nájemce městského bytu nám sdělil, že naši kauci utratil a chce po nás zaplatit 15000, je nám jasné, že VRATNOU kauci již neuvidíme a chceme zaplatit jen 4.000 Kč. Vratná kauce je ve smlouvě daná jako jistina k zaplacení nedoplatků nájmu nebo služeb s ním spojené. Je tedy možné zaplatit majiteli jen zbylé 4000 Kč? "Majitel" se o byt nijak nestará, veškeré opravy urgujeme cca. 6 měsíců, anonymně nám psala do schránky i předchozí nájemkyně, že nájemce městského bytu nevrací vratnou kauci a upozorňovala nás o dalších předchozích nájemcích s podobnou zkušeností. Předem mockrát děkuji za odpověď! Renata

ODPOVĚĎ:
Vámi zamýšlený postup je v zásadě možný.
V tomto ohledu je nutné vycházet v první řadě z § 2254/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že při skončení nájmu je pronajímatel povinen vrátit nájemci jistotu (kauci) ; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Totéž lze samozřejmě vztáhnout rovněž na podnájem bytu (tedy vztah nájemce a podnájemce, jak je tomu ve Vašem případě). Postup pro vrácení kauce může být v nájemní (resp. podnájemní) smlouvě sjednán odlišně, z dotazu však nevyplývá, že by tomu tak ve Vašem případě bylo.
Ze shora zmíněného ustanovení občanského zákoníku vyplývá, že kauce je splatná v poslední den nájmu, tzn. že v tento den je pronajímatel povinen nájemci kauci vrátit (od následujícího dne je pak nájemce oprávněn domáhat se vrácení kauce soudní cestou).

Ve vztahu k nájemci městského bytu můžete postupovat dle § 1982 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení platí, že:
- dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany;
- k započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh;
- započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí;
- tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

Pakliže po Vás nájemce městského bytu požaduje úhradu nedoplatku za plyn již nyní, lze předpokládat, že tato pohledávka se stane do konce února 2017 splatnou (v tomto ohledu je podstatné, jak je splatnost nedoplatků ujednána v podnájemní smlouvě). Vaše pohledávka na vrácení kauce se pak stane splatnou v poslední den nájmu. V den následující po skončení nájmu by tedy mělo být možné provést jednostranné započtení obou pohledávek.
Toto započtení proveďte písemně, tj. napište nájemci městského bytu dopis, v němž mu oznámíte, že provádíte jednostranné započtení pohledávek, přičemž mu zaplatíte pouze tu část jeho pohledávky, která započtením nezanikla (tedy 4.000,- Kč). Tento dopis datujte a podepište. Jeden stejnopis dopisu si ponechte, druhý zašlete nájemci městského bytu doporučeně s dodejkou. Zároveň Vám doporučuji zaslat nájemci městského bytu scan tohoto dopisu v příloze e-mailu (aby bylo do budoucna prokazatelné, že nájemce městského bytu byl o započtení pohledávek informován).
Pokud by se po Vás nájemce městského bytu domáhal úhrady nedoplatku soudní cestou, bude možné, abyste v rámci soudního řízení vznesli tzv. námitku započtení (§ 98 Občanského soudního řádu). Namítnete-li před soudem, že část žalovaného dluhu zanikla započtením (přičemž toto tvrzení doložíte kopií dopisu a e-mailu), zamítne soud žalobu v rozsahu, v němž vymáhaný dluh zanikl započtením. pokud nájemci městského bytu uhradíte částku 4.000,- Kč při skončení nájmu, nebude prakticky možné, aby byl s případnou žalobou úspěšný.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZY
PRÁCE-PLATY, MZDY, RENTY
- Náhrada za pracovní úraz v době práce již pro jiného zaměstnavatele
- Renta za pracovní úraz v době práce již pro jiného zaměstnavatele
- Nárok na náhradu mzdy za pracovní úraz při práci pro již jiného zaměstnavatele
- Právo na náhradu mzdy za pracovní úraz při práci pro již nového zaměstnavatele

2010 jsem měl těžký pracovní úraz. Nyní znovu marodím následkem toho úrazu. Mám znovu nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a případné bolestné, když pracuji u jiného zaměstnavatele? Děkuji, Denis.

ODPOVĚĎ:
Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší podle § 271a odst. 2 zákoníku práce zaměstnanci i při další pracovní neschopnosti z důvodu téhož pracovního úrazu, ať vznikla u zaměstnavatele, který za tento druh náhrady škody odpovídá, nebo u jiného zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec pracuje.
Bolestné je možné uplatňovat i opakovaně. Tedy při každé další léčbě, která je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, kterou zaměstnanec absolvoval, je možné žádat bolestné.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Výpočet náhrady mzdy za dovolenou
- Výpočet náhrady platu za dovolnou
- Jak se počítá výplata za dovolenou (náhrada mzdy)?

Chtěl bych se dotázat jak správně spočítat náhradu mzdy při čerpání dovolené. Počítá se z předchozího kvartálu např. Leden-Únor-Březen z hrubé mzdy za tyto měsíce a počtu odpracovaných hodin to je obecně.
Co vše tvoří hrubou mzdu -základní hodinová sazba×počet hodin + odměny + prémie + náhrada za státní svátek. Jak je to v případě, že byla během toho kvartálu čerpána dovolená? Její náhrada se tam také počítá nebo ne?
Je-li v tom kvartálu ten svátek nebo čerpána dovolená tak se ty hodiny počítají do odpracovaných nebo jen skutečné odpracované v práci?
Ty obecné kalkulačky na webu to neřeší, tam jsou položky jen hrubá mzda a hodiny.
výpis z mzdového listu
1: fond pracovní doby 21 dní 168 hod, odpracováno 20dni 160hod, hod. tarif 70kč 160hod, svatek 8 hod ´= 1.413 Kč,
hod. mzda 11.200 Kč, náhrady 1.413 kč, odměny 10.600 Kč, Hrubá mzda = 23.213 Kč
2: fond pracovní doby 21 dní 168 hod, odpracováno 21 dní 168 hodin, hodový tarif 70 Kč 168 hod, náhrady 0 Kč,
hod. mzda 11.760 Kč, odměny 9.770 Kč, hrubá mzda = 21.540 Kč
3: fond pracovní doby 23 dní 184 hod, odpracováno 19 dní 152 hodin, hodový tarif 70 Kč 152 hodin, svátek 2 dny = 2.826 Kč, dovolená 2 dny = 2.826 Kč
hod. mzda 10.640 Kč, náhrady 5.652 Kč, odměny 9.871 Kč, hrubá mzda 26.163 Kč
Hrubá mzda 26.163 Kč
Byla vypočtena náhrada = 117 Kč/hod.
Děkuji, Jonáš.

ODPOVĚĎ:
Pro pracovně právní účely se průměrný výdělek zjišťuje z hrubé mzdy zúčtované k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Za rozhodné období se považuje předchozí kalendářní čtvrtletí (bezprostředně předcházející). Důležité je správně určit co patří do základu pro výpočet průměrného výdělku. Zahrnují se do něj částky, které jsou mzdou a nikoliv ostatním plněním (např. u zaměstnanců, kteří jsou odměňováni mzdou, se svátek, který připadl na obvyklý pracovní den, nezahrnuje do odpracované doby, protože je za něj poskytována náhrada mzdy). To znamená, že se do něj zahrnují částky, jejichž výplata se přímo váže na výkon práce. Do průměrného výdělku se tedy nabude počítat ani náhrada mzdy při čerpání dovolené.
Jejich součet se pak vydělí počtem odpracovaných hodin nebo dní podle toho, které měrné jednotky se zaměstnavatel rozhodl používat.
Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek. Pokud je nutné pro pracovně právní účely použít průměrný měsíční výdělek, je stanoven jednotný přepočtový koeficient a není možné jej počítat jiným způsobem. Koeficient se stanovuje jako univerzální (pro všechny roky), není nutné jej měnit. Vychází se z toho, že průměrný rok má 365,25 dne. Průměrný hodinový výdělek (PHV) se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a dílčím koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce (365,25:12:7).
Vzorec pro výpočet průměrného měsíčního výdělku (PMV) je tedy následující:
PMV = PHV x (TPD x 4,348)
TPD = stanovená týdenní pracovní doba kratší týdenní pracovní doba zaměstnance
Pokud jde o odměny, do výpočtu se zahrnují všechny odměny, příplatky za práci přesčas atd. Pololetní odměny je však třeba rozpočítat na poměrnou část, ale i v závislosti na počtu odpracovaných hodin v předcházejícím čtvrtletí. Do odpracovaných hodin se zahrnují i hodiny přesčasů - tj. všechny skutečně odpracované hodiny v daném čtvrtletí. Pololetní odměny se vydělí počtem skutečně odpracovaných hodin v daném pololetí. Dostaneme tak průměrnou hodinovou odměnu.

__

TRESTNÍ-TRESTY
- Podmínka za neplacení výživného a nezaplacení dluhu na výživném - hrozí vězení?
- Vězení za nezaplacení dluhu na výživném v podmínce - hrozí to?

Přítel dluží výživné, ale stále má snahu a alimenty posílá. Jen nezaplatil ještě dluh a 31.1.2017 má trestní soud. Můžou ho odsoudit a zavřít?
On právě už podmínku má. Ale výživné se teď snaží platit. Ale má tam dluh. Už měl termín daný soudem, aby dluh uhradil. Ale nemáme na to tolik peněz. Včera (31.01.2017) měl soud a nevíme ani, jestli ho odsoudily. Nebyly jsme tam. Pracujeme v Německu a máme to 600 km. Děkuju Markéta

ODPOVĚĎ:
Uložení podmíněného trestu odnětí svobody stanovuje obviněnému povinnost vést ve zkušební době řádný život a popř. splnit další uložené povinnosti.
Skutečnost, že se takový obviněný dopustí dalšího trestného činu, nemusí vždy automaticky znamenat, že dojde k přeměně podmíněného odsouzení na nepodmíněný výkon trestu odnětí svobody.

Dle § 83 odst. 1 trestního zákoníku platí, že jestliže podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná. Výjimečně může soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat podmíněné odsouzení v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestu, a
a) stanovit nad odsouzeným dohled,
b) přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby, nebo
c) stanovit dosud neuložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život.

Zde tedy záleží na soudu, jak zhodnotí danou situaci, přičemž jednou z možností je i to, že nedojde k přeměně podmíněného trestu na trest nepodmíněný.

__

SOUDY-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žádost Nejvyššímu soudu o odklad rozhodnutí krajského soudu

Může soud prohlásit při jednání, že je smlouva o dílo neplatná pro neurčitost plnění, protože není jasné, jaké práce měl zhotovitel provést, protože nebyly všechny práce v předmětu smlouvy vyjmenovány a součástí smlouvy byl položkový rozpočet a zhotovitel namítal i vícepráce? Žádný mezitímní rozsudek o neplatnosti smlouvy nepadl a soud posoudil nárok žalobce jako bezdůvodné obohacení. Smlouva o dílo byla uzavřena v režimu starého občanského zákoníku. Názor změnil soud 15 měsíců po zákonné konc. řízení. Nejdříve byl zpracován posudek proto, zda bylo dílo provedeno řádně a bylo zjištěno, že nikoliv, ale od toho soud zcela odhlédl. Když soud překvalifikoval nárok žalobce na bezdůvodné obohacení, zadal soud posudek na ocenění všech prací, i když jsem namítala jejich neprovedení žalobcem, případně provedení jako náhrady způsobené škody při provádění prací. Znalec pouze ceny opsal z žalobcových podkladů. Následně soud nařídil doplnění posudku na zhodnocení díla. Znalec položky pouze opsal z předchozího posudku opsal. Byl mi zamítnut revizní posudek.
Dle mého názoru znalec nevypracoval znalecký posudek správně, Byl vypracován v rozporu s ustálenou judikaturou NS. Ale soud byl toho názoru, že znalec posudek vypracoval správně, že vysvětlil, že pokud zhotovitel neodstraňoval žádné konstrukce a provedené práce navyšovaly cenu nemovitosti - např. vrchní fasáda a chodník, je možné za zhodnocení považovat cenu obvyklou. Ve skutečnosti se však nejednalo ani o cenu obvyklou, ale o ceny, které požadoval žalobce. Znalec v posudku nepoužil žádné výpočty. Vyžádala jsem si revizní posudek, ale ten mi byl soudem zamítnut. Před jednáním, při kterém byl znalec vyslýchán, mi můj právní zástupce vypověděl právní zastoupení a před jednáním to písemně oznámil soudu s tím, že mi výpověď dal již před měsícem. Dle mého názoru soud nepostupoval správně a měl jednání odročit, to se však nestalo. Pak následovalo ještě jedno jednání, zastoupení jsem nesehnala, revizní posudek mi byl opět zamítnut a byl vynesen rozsudek v můj neprospěch.
Odvolací soud rozsudek potvrdil, i když jsem již byla právně zastoupena. Vůbec se s tím nezabývali. Odůvodnění ještě nemám. Moje právní zástupkyně mě odrazuje od podání dovolání. Já jsem však přesvědčena o tom, že jsem měla spor vyhrát, protože šlo o nesprávné právní posouzení věci, jelikož mělo být postupováno podle smlouvy o dílo a ani bezdůvodné obohacení nebylo správně právně posouzeno. Navíc nebyl proveden důkaz - revizní posudek, kterým měl být zpochybněn provedený znal. posudek, z kterého soud vycházel. Bylo mi znemožněno, abych se mohla bránit. Namítala jsem provádění nezákonných důkazů, které byly navrženy žalobcem po zákonné koncentraci řízení. I v případě, že by je provedl soud sám dle svého uvážení, jejich potřeba nevzešla do doby, než ze zákona nastala zákonná konc. řízení. Ani náklady řízení nebyly určeny správně, přesto byly uznány. Chci se dovolat. Myslím si, že bych měla být úspěšná, ale moje právnička mě od toho odrazuje. Chtěla bych NS požádat o odklad právní moci rozsudku.
Chtěla bych NS požádat o odklad pravomocného rozhodnutí KS. Slyšela jsem, že to lze učinit až po nabytí pravomocnosti rozsudku spolu s dovoláním. Jenže, co dělat do té doby, než NS rozhodne? Bojím se, že na mě bude uvalena exekuce. Jedná se o statisíce Kč, které nemám. Náklady advokáta protistrany 3x převýšily přisouzenou částku. Byly přisouzeny v nesprávné výši - soud vycházel z žalované částky, přisouzená částka byl nižší. Jsem v důchodu a jiný příjem nemám, bojím se, že mě bude chtít žalobce připravit o dům. Jak mám, prosím, postupovat?
Předem Vám mnohokrát děkuji za radu. Klára

ODPOVĚĎ:
K ne/správnosti postupu soudu se nebudu vyjadřovat, neboť učinění jakéhokoli závěru bez podrobné znalosti soudního spisu by bylo nepodloženou spekulací.
Co se týče podmínek pro úspěšné podání dovolání, je nutné vycházet v první řadě z § 237 Občanského soudního řádu, dle něhož platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze zároveň podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a/1 Občanského soudního řádu).
Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení. V dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy (§ 240/3 a 6 Občanského soudního řádu).
Není-li Vaše advokátka ztotožněna s Vaším záměrem podat dovolání, můžete využít služeb jiného advokáta:
www.advokatikomora.cz

Pokud ve Vašem případě již rozhodl odvolací soud, je nutné si uvědomit, že:
- právní moci nabude rozsudek odvolacího soudu jeho doručením (§ 159 Občanského soudního řádu),
- jakmile uplyne lhůta k plnění (vymezená v rozsudku), stane se rozsudek vykonatelným, tedy exekučně vymahatelným (§ 161/1 Občanského soudního řádu).

Dříve, než Nejvyšší soud rozhodne o dovolání, může odložit:
- vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo
- právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení
(§ 243 písm. a) a b) Občanského soudního řádu). K některému z těchto odkladů může Nejvyšší soud přistoupit i na základě vlastní úvahy, je však samozřejmě vhodnější ho o provedení odkladu požádat.

Obáváte-li se provedení exekuce do doby, než Nejvyšší soud rozhodne o Vaší žádosti o odklad nabytí právní moci či vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu, doporučuji Vám navrhnout odklad exekuce. Dle § 54/1, 2, 4 a 7 exekučního řádu platí, že:
- návrh na odklad exekuce se podává u exekutora, který vede exekuci;
- návrh na odklad exekuce, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu, exekutor odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze o návrhu věcně rozhodnout;
- do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce exekutor nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce, nejde-li o návrh, který je svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva;
- nevyhoví-li exekutor návrhu na odklad exekuce do 7 dnů, postoupí jej společně s exekučním spisem k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o něm rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů;
- je-li odložena vykonatelnost exekučního titulu (např. pokud by Nejvyšší soud rozhodl o odkladu), exekutor nebo exekuční soud odloží provedení exekuce do doby pravomocného skončení řízení, ve kterém soud rozhoduje o odložení vykonatelnosti exekučního titulu.

K předposlední odrážce výše doplňuji, že soud může na návrh odložit provedení výkonu rozhodnutí (resp. exekuce), jestliže se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen. I bez návrhu povinného může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, lze-li očekávat, že výkon rozhodnutí bude zastaven (§ 266/1 a 2 Občanského soudního řádu).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
zákon č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

FINANCE-DANĚ
- Zdanění nájmu osobou blízkou majitele nemovitosti - je to přípustné?
- Může osoba blízká zdanit příjem z pronájmu nemovitosti?
- Zdanění nájmu jinou osobou než majitelem - je to možné udělat?
- Zdanění nájmu jinou osobou než pronajímatelem - je to možné udělat?

Otec mi v tomto roce daroval nemovitost, kterou dlouhodobě pronajímá. Můžeme uzavřít smlouvu, kde bude dohodnuto, že ačkoli nemovitost vlastním, otec ji bude nadále pronajímat, a za pronájem odvádět daň z příjmu fyzických osob za sebe, i když majitelem jsem já? Ve smlouvě by bylo uvedeno, že otec dál nakládá s nemovitostí, jako doposud a plní povinnosti majitele včetně údržby budovy atd? Předem zdvořile děkuji za odpověď Juliana

ODPOVĚĎ:
S otcem můžete uzavřít smlouvu o bezplatném užívání či smlouvu obdobnou. V takovém případě je bezplatný vztah mezi otcem a dcerou osvobozený od daně z příjmů dle § 10 odst. 3 Zákona o daních z příjmů. Pokud bude otec byt dále pronajímat, bude příjmy z pronájmu zdaňovat daní z příjmů on.

__

PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď bez udání důvodu - jak se bránit?
- Výpověď pro reorganizaci - žádná reorganizace se neděje, jak se bránit?
- Výpověď z organizačních důvodů - místo nezaniklo, jak se bránit?

Současný zaměstnavatel mě přijal do pracovního poměru na pobočku v jiném městě a nyní po 7 měsících není spokojen s tím, že nemá nad mojí prací přímou kontrolu a zároveň nemá čas mi každý den volat a konzultovat moji pracovní náplň a její výsledky. Výslovně mi řekl, že s mojí prací není nespokojen, ale bylo by efektivnější, kdybych pracoval ve stejné kanceláři jako on. Já však nemám zájem stěhovat se do jiného města. Dnes (31.01.2017) mi předal výpověď bez udání důvodu. Na tuto chybu jej upozorním, nicméně počítám s tím, že jako důvod bude chtít uvést reorganizaci firmy nebo moji nadbytečnost, protože žádný jiný objektivní důvod pro mou výpověď neexistuje. Existuje v tuto chvíli způsob, jakým bych se mohl bránit ještě předtím než mi zaměstnavatel předá neplatnou výpověď? Nerad bych se kvůli tomu musel soudit. Předem Děkuji za odpověď. Broněk

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů, uvedených v § 52 zákoníku práce, jinak je výpověď neplatná. Výpovědní důvod musí být skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, jinak je výpověď neplatná. Výpovědní důvod tedy musí být ve výpovědi konkretizován, není dostačující, pokud se uvede pouze odkaz na příslušné ustanovení zákoníku práce. Je třeba přesně a pokud možno stručně skutkově charakterizovat skutečnosti, v nichž zaměstnavatel spatřuje naplnění zákonného důvodu výpovědi. Důvod výpovědi nelze dodatečně měnit.
Nastanou-li skutečnosti předpokládané zákonem, je právem zaměstnavatele výpověď zaměstnanci dát a nelze se proti ní předem bránit, ani před jejím předáním předjímat neplatnost této výpovědi. Nicméně lze konstatovat, že bude-li zrušeno pracovní místo nebo bude-li přesunuto do jiného místa, zakládá tato skutečnost možnost výpovědi ze strany zaměstnavatele.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Objednatel nezaplatil fakturu za provedené práce - vymáhání dluhu, který objednatel ignoruje
- Vymáhání dluhu po objednateli řemeslných prací - neuhrazená faktura a ignorování dluhu

2016 jsme byli osloveni firmou na provedení klempířských prací, ze známosti mezi námi nebyla sepsána žádná smlouva. Po zaslání faktury přes email mi bylo řečeno, že příloha nejde otevřít, tak faktura byla odeslána poštou, kde nebyla vyzvednuta a to ani upomínka, která byla zasílána měsíc poté. Chtěl bych se optat zda máme nějakou šanci získat dlužnou částku za práci, pokud mezi námi nebyla sepsána žádná dohoda, ale pán se v emailech, které mám k dispozici přiznal, že jsme pro něj práci vykonávali. Jde mi o to jestli mám vypsat další upomínku a řešit to dále s našim právníkem či jak to jinak řešit. A jak? Velmi děkuji, Šimon.

ODPOVĚĎ:
Přestože jste nesepsali žádnou smlouvu, byla smlouva o dílo (§ 2586 a násl. občanského zákoníku) uzavřena, a to ústně (smlouva o dílo nemusí být totiž uzavírána pouze v písemné formě).
Nebude-li objednatel ochoten uhradit Vám cenu díla, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud (jiná možnost řešení v případě nedohody stran prakticky neexistuje).
Rozhodnete-li se domáhat se zaplacení ceny díla soudní cestou, bude nutné, abyste veškerá svá žalobní tvrzení řádně prokázal. Zde mohou na Vaší straně nastat komplikace s prokázáním uzavření smlouvy o dílo (tuto skutečnost možno prokázat Vámi zmiňovanou e-mailovou korespondencí) a především s prokázáním výše ceny díla (tzn. prokázáním skutečnosti, že cena díla byla objednatelem odsouhlasena). Šance na úspěch v případném soudním řízení Vám doporučuji probrat s Vaším právníkem, který zhodnotí, zda budete schopen unést (s dokumenty, které máte k dispozici) důkazní břemeno.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba vysokého domu převyšujícího okolní stavby - majitelé sousedních pozemků nebyli pozváni ke stavebnímu řízení
- Stavba vysokého domu znemožňujícího výhled z oken okolním domům - jak se bránit? (majitelé okolních domů vyzváni k vyjádření stavebním úřadem)

Poblíž našeho čtyřpatrového domu na Praze 9 vzniklo staveniště. Podle informací zveřejněných na elektronické vývěsce v daném místě vznikne sedmipatrový dům se 135 bytovými jednotkami. Takový dům příliš vzhledově nezapadá do staré zástavby a svou velikostí naprosto zacloní výhled z oken.
Jako majitelé sousedících pozemků jsme ale nebyli pozváni ke stavebnímu řízení.
Zajímalo by mne, zda je toto výrazný prohřešek stavebního úřadu, případně jak se můžeme proti výstavbě bránit? Děkuji, Štěpán

ODPOVĚĎ:
Dle § 109 písm. e) stavebního zákona je účastníkem stavebního řízení (např. právě zmiňované řízení o vydání stavebního povolení) vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno.
Jako vlastník sousedního pozemku jste oprávněn činit úkony ve stavebním řízení, např. podat proti navrhovanému záměru námitky.
Skutečnost, že Vám přímo domů (do schránky) nedošlo písemné vyrozumění apod. , nemusí znamenat, že se stavební úřad dopustil pochybení ve stavebním řízení. Pro stavební řízení je totiž typické doručování prostřednictvím úřední desky. Tedy za situace, kdy je doručováno prostřednictvím úřední desky, která je vždy veřejně přístupná, nedochází již současně k doručování „klasickou“ cestou – doručením listin přímo jednotlivým účastníkům, jelikož platí zásada, že každý si má chránit svá práva, tudíž i kontrolovat úřední desku, zda na ní nejsou uveřejněna nějaká oznámení apod. vztahující se k jeho osobě či jeho majetku.
Samozřejmě pokud by Vám nebylo doručováno ani prostřednictvím úřední desky, jednalo by se o pochybení stavebního úřadu, které by bylo možné napadnout.

__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Vydání zdravotní dokumentace rodině kvůli posouzení psychického stavu osoby před smrtí, úmrtím v nemocnici

Mám dotaz ohledně zdravotní dokumentace mého zemřelého otce. Dalo by se získat kopii celé lékařské dokumentace, kde jsou uvedeny stavy, jak na tom byl otec před tím než zemřel? Celou tuhle kartu potřebuji k tomu, abych mohla podat návrh na soud vůči mé sestře, která využila tatínkův zdravotní stav ve svůj prospěch ohledně dědictví. Dala mu podepsat plnou moc na své jméno ohledně majetku, ale podle mě, nebyl tatínek schopen v tomto období nad tímto rozhodnutím smysluplně uvažovat. Dědické řízení skončilo v můj neprospěch. Nebyly mi řečeny žádné informace ohledně stavu tatínka a další šetření bylo zamítnuto soudem. Dá se nějak získat zdravotní zprávu? Nebo jak dále postupovat a koho oslovit?
14.7. 2014 mi zemřela maminka, a tatínek o 4 měsíce později. Šli jsme tedy k notáři na pozůstalost a tatínek se tam už nemohl dostavit, protože ho za necelý měsíc od maminčiny smrti odvezla záchranná služba. Notářka na pozůstalosti se nás ptala, jestli víme, komu rodiče dali dům. Nejstarší sestra řekla, že dům není ničí, že jí tatínek dal plnou moc, a tak jsme se dohodly, že podíly dáme tatínkovy. Když jsem přišla do nemocnice, tak mi jeho ošetřující lékařka řekla, že se tatínek už nevrátí domu, protože je jeho zdravotní stav den ode dne horší. Šla jsem za sestrami, a ta nejstarší mě vyhodila z domu, a řekla, že je dům její. Tatínkův stav byl špatný a proto a bych se chtěla zeptat na váš názor o darovací smlouvě, kde je uvedena plná moc a také jestli můžou být platné podpisy, datumy a místo podpisů, když byl tatínek v tak vážném stavu. A jako důkaz potřebuji zdravotní dokumentaci porovnání podpisu, které by se měli shodovat s občanským průkazem, o kterou jsme u soudu proti sestře žádali, ale bylo nám to zamítnuto. Judita

ODPOVĚĎ:
Dle § 33/4 zákona o zdravotních službách mají osoby blízké zemřelému pacientovi právo na informace o zdravotním stavu tohoto pacienta, a informace o výsledku pitvy, byla-li provedena, včetně práva nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené o jeho osobě nebo do jiných zápisů vztahujících se k jeho zdravotnímu stavu a pořizovat z nich výpisy nebo jejich kopie (to samozřejmě neplatí, pokud zemřelý pacient za svého života vyslovil zákaz sdělovat informace o svém zdravotním stavu určitým osobám blízkým). Stejné právo na nahlížení do zdravotnické dokumentace zemřelého pacienta a pořizování jejích výpisů či kopií vyplývá z § 65/1 písm. c) zákona o zdravotních službách.
Máte-li tedy zájem o získání kopie zdravotnické dokumentace Vašeho otce, kontaktujte za tímto účelem toho poskytovatele zdravotních služeb (nemocnici), u kterého byl Váš otec hospitalizován, resp. u kterého zemřel.
V souvislosti s žádostí o pořízení kopie zdravotnické dokumentace Vašeho otce bude nutné, abyste prokázala svou totožnost (občanským průkazem) a příbuzenství k Vašemu otci (kopií Vašeho rodného listu).
Pokud si nepořídíte kopii zdravotnické dokumentace Vašeho otce vlastními prostředky na místě (např. vyfotografováním), pořídí kopii zdravotnické dokumentace nemocnice. Nemocnice pořídí kopii zdravotnické dokumentace do 30 dnů od obdržení žádosti oprávněné osoby (§ 66/1 písm. a) zákona o zdravotních službách).

V souvislosti se shora uvedeným ještě připomínám, že nemocnice může za pořízení kopie zdravotnické dokumentace Vašeho otce požadovat:
a/ úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady vynaložené na pořízení kopie zdravotnické dokumentace; ceník za pořízení výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentace musí být umístěn na místě veřejně přístupném pacientům,
b/ za odeslání kopie zdravotnické dokumentace úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s jejím odesláním
(jak vyplývá z § 66/3 zákona o zdravotních službách).

Co se týče Vámi zmíněné darovací smlouvy a plné moci, mohu se vyjádřit pouze omezeně, neboť z dotazu nevyplývá řada podstatných skutečností. Je však nutné si uvědomit, že plná moc sama o sobě k jakémukoli zastupování nepostačuje. Plná moc je toliko dokladem o tom, že došlo k uzavření příkazní smlouvy, jejímž prostřednictvím se příkazník zavázal pro příkazce zařídit určitou skutečnost. Z dotazu nevyplývá, zda se Váš otec s Vaší sestrou dohodl na tom, že hodlá převést předmětný dům na Vaší sestru. Pokud nikoli, není, resp. nebyla Vaše sestra oprávněna Vašeho otce jakkoli zastupovat, tzn. že případná darovací smlouva by byla neplatná.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Zahájení podnikání v zemědělství - povinnosti podnikatele
RŮZNÉ-HYGIENA
- Balení zemědělských plodin podnikatelem

Prosím o potvrzení, zda se jedná o právně nezávadný postup při zahájení podnikání - zemědělská činnost, plánované zahájení duben 2017:
Vyřízení a ohlášení:
- Živnostenský úřad- Živnostenský list
- ObÚ s rozšířenou působností - Žádost o zápis do evidence zemědělského podnikatele
- Státní zemědělská a potravinářská inspekce - oznámení provozovatele potravinářského podniku o zahájení výkonu předmětu činnosti
Jsou nějaké další záležitosti k vyřízení před samostatným zahájením činnosti?
Pěstování plodin bude probíhat na pronajatém pozemku, který je vedený jako zahrada, je v soukromém vlastnictví, napojen na zahrádkářský vodovod, bez elektřiny. Sídlo firmy bude v místě trvalého bydliště, ale činnost balení plodin bude probíhat na místě pěstování - je to možné?
Podle jakých nařízení (zejména hygienických a označování) se řídit při balení plodin - bez jakéhokoliv dalšího zpracování - tzn. sběr, omytí, balení do krabiček?
Souběžně s podnikáním budu zaměstnaná na částečný úvazek (0,6), zaměstnavatel bude plátce sociálního i zdravotního pojištění. Jak se budou počítat zálohy při samostatné výdělečné činnosti SVČ? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Nad rámec úřadů, které jste vyjmenovala, Vám doporučuji kontaktovat ještě místně příslušnou krajskou hygienickou stanici. Pokud by tento orgán dospěl k závěru, že Vámi zamýšlená činnost je epidemiologicky závažná, vztahovaly by se na Vás povinnosti dle § 19 a násl. zákona o ochraně veřejného zdraví).

Vzhledem k tomu, že hodláte započít podnikatelskou, tedy výdělečnou činnost, je nutné se ještě přihlásit u místně příslušného finančního úřadu.

Co se týče balení a označování plodin, je nutné vycházet v obecné rovině z § 9 zákona o potravinách. Dále pak přicházejí do úvahy vyhláška o některých způsobech označování potravin a vyhláška, kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování. Na evropské úrovni je relevantní nařízení Evropského parlamentu a Rady o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

V podrobnostech -vám doporučuji kontaktovat příslušné úřady, tedy zejména Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci a Ministerstvo zemědělství.

Vzhledem k tomu, že budete pracovat na 0,6 úvazku, bude za Vás kromě zdravotního a sociálního pojištění odváděno i pojištění nemocenské. V takovém případě budete považována za OSVČ s vedlejší činností. Pokud jde o zdravotní pojištění, zde je důležité to, zda je za Vás v zaměstnání zdravotní pojištění odváděno alespoň z tzv. minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda. Ta činí od ledna 2017 11.000,- Kč. Pokud je za Vás zdravotní pojištění odváděno alespoň z této částky, pak při vedlejší činnosti nemusíte platit zálohy na zdravotní pojištění a vše zaplatíte až po skončení roku na základě podání Přehledu. V opačném případě budete muset část zdravotního pojištění jako OSVČ doplácet. Co se týče sociálního pojištění, i při zahájení činnosti je zapotřebí platit alespoň minimální zálohy. Minimální záloha na sociální pojištění při vedlejší činnosti činí do dubna 2017 789, - Kč měsíčně a od května 2017 832, - Kč měsíčně. Při vedlejší činnosti je možné si hradit také nemocenské pojištění, ale jeho hrazení je dobrovolné.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
zákon č. 110/1997 Sb. , o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
vyhláška č. 417/2016 Sb. , o některých způsobech označování potravin
vyhláška č. 157/2003 Sb. , kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Přesčasy v nepřetržitém pracovním režimu u zdravotní sestry
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Reklamace mzdy zdravotní sestry
- Reklamace platu zdravotní sestry
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Jak těžká břemena může tahat žena zaměstnankyně
- Jak těžké věci v kg mohou tahat ženy v práci
- Maximální zátěž v kg - práce ženy, pracovnice
- Žena pracovnice - maximální zátěž břemeny v kg

Práce přesčas: pracuji v soukromé nemocnici jako zdravotní sestra, v pracovní smlouvě mám uvedeno, že souhlasím s výkonem práce přesčas v rozsahu nad 150 hodin ročně až do rozsahu uvedeného v paragrafu 93 zákoníku práce.
Pracovní poměr mám na dobu neurčitou, úvazek 1,0, tj. 37,5 hodin týdně, nepřetržitý pracovní režim. Jak je to tedy s výší přesčasu, které musím odchodit? V každém mzdovém lístku (výplatnici) jsem našla nedoplatek v příplatku za víkend, který se pohybuje v řádu od 13 do 500 Kč každý měsíc. Mohu žádat o přepočítání mzdy a za jakou dobu (kolik let) zpětně by mi případné nedoplatky mohly být vráceny.
Polohování pacientů - polohujeme a zvedáme po 2 hodinách pacienty vážící až 150 kg. Vedení to nechce řešit, trvrdí, že pacient není břemeno a je nedostatek personálu - tj. že to musíme zvládnout (my - ženy). Děkuji, Radmila

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Přesčasové hodiny:
V tomto ohledu je nutné vycházet z § 93 zákoníku práce, dle něhož platí, že:
- práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě i na dny pracovního klidu;
- nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce (jedná se tedy o maximální limit přesčasové práce, kterou může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit) ;
- nad limit maximální přesčasové práce (dle předchozí odrážky) může zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci práci přesčas pouze na základě dohody se zaměstnancem (do 150 hodin přesčasové práce ročně tedy může zaměstnavatel přesčasovou práci zaměstnanci nařídit, nad 150 hodin přesčasové práce ročně se musí se zaměstnancem vždy dohodnout; tato dohoda byla ve Vašem případě učiněna v pracovní smlouvě) ;
- celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích (jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích).

Zaměstnanec tak může ročně odpracovat maximálně 416 hodin přesčasové práce (z čehož 150 hodin přesčasové práce mu může být zaměstnavatelem nařízeno, se zbývající částí přesčasové práce musí zaměstnanec souhlasit).

Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno (§ 93/5 zákoníku práce).

2/ Nedoplatky na příplatku za víkendovou práci:
Dle § 118/1 zákoníku práce přísluší zaměstnanci za dobu práce v sobotu a v neděli dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku (je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku). Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že „příplatkem za víkend“ máte na mysli právě příplatek dle § 118/1 zákoníku práce.
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat mzdovou účtárnu Vašeho zaměstnavatele a nechat si zde zmínku o nedoplatcích vysvětlit. Vyjde-li tímto způsobem najevo, že zaměstnavatel Vám skutečně řádně nevyplácí příplatek za práci v sobotu a neděli, budete oprávněna se po zaměstnavateli domáhat jeho doplacení (a to případně i soudní cestou).
Doplacení příplatku se můžete domáhat za libovolně dlouhé období, právo na tento příplatek se však promlčuje v tříleté promlčecí lhůtě (§ 629/1 občanského zákoníku). Pokud by tedy Váš zaměstnavatel v rámci soudního řízení vznesl tzv. námitku promlčení, přiřkl by Vám soud právo na příplatek pouze za dobu, která dosud není promlčena (tedy de facto tři roky zpětně).

3/ Břemena:
Dle § 28 nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, se ruční manipulací s břemenem rozumí přepravování nebo nošení břemene jedním nebo současně více zaměstnanci včetně jeho zvedání, pokládání, strkání, tahání, posunování nebo přemisťování, při kterém v důsledku vlastností břemene nebo nepříznivých ergonomických podmínek může dojít k poškození páteře zaměstnance nebo onemocnění z jednostranné nadměrné zátěže. Za ruční manipulaci s břemenem se pokládá též zvedání a přenášení živého břemene. Váš zaměstnavatel se tedy mýlí, pokud tvrdí, že pacienta (při jeho polohování) nelze považovat za břemeno, neboť shora uvedené nařízení vlády s tím výslovně počítá (na polohování pacientů se tedy vztahují stejná pravidla a limity, jako na manipulaci s jakýmikoli jinými břemeny).

V tomto ohledu je podstatný § 29 nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, dle něhož platí, že:
- přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného mužem při občasném zvedání a přenášení je 50 kg, při častém zvedání a přenášení 30 kg, při práci vsedě je přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene mužem 5 kg;
- průměrný hygienický limit pro celosměnovou kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen v průměrné osmihodinové směně mužem je 10 000 kg;
- přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného ženou při občasném zvedání a přenášení je 20 kg, při častém zvedání a přenášení 15 kg, při práci vsedě je přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene ženou 3 kg;
- průměrný hygienický limit pro celosměnovou kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen v průměrné osmihodinové směně ženou je 6 500 kg.

Občasným zvedáním a přenášením břemene se rozumí zvedání a přenášení břemene nepřesahující souhrnně 30 minut v průměrné osmihodinové směně. Častým zvedáním a přenášením břemene se rozumí zvedání a přenášení břemene přesahující souhrnně 30 minut v průměrné osmihodinové směně. Uvedená celková doba přenášení a zvedání břemene v průměrné osmihodinové směně je průměrným hygienickým limitem (§ 29/6 nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci).

Práce spojená s ruční manipulací s břemenem překračující stanovené hygienické limity musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců (§ 30/3 nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci).

Speciální pravidla pro hmotnost břemen a podmínky ruční manipulace s břemeny pak platí pro těhotné ženy a matky do konce devátého měsíce po porodu (§ 29/8 nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci). Konkrétně dle § 2/1 písm. c) bodů 2, 3 a 4 a dle § 4 písm. b) vyhlášky č. 180/2015 Sb. jsou těhotným zaměstnankyním a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu zakázány práce vykonávané velkými svalovými skupinami s převažující dynamickou složkou svalové práce:
- spojené s ruční manipulací s břemenem, jehož hmotnost při občasné manipulaci překračuje 10 kg nebo při časté manipulaci 5 kg,
- při nichž směnová kumulativní hmotnost ručně manipulovaného břemene překračuje 2 000 kg za průměrnou směnu,
- vykonávané vsedě, spojené s častým zvedáním nebo přenášením břemene o hmotnosti vyšší než 2 kg.

Pokud Váš zaměstnavatel nedodržuje shora vymezená pravidla, doporučuji Vám obrátit se na místně příslušný oblastní inspektorát práce:
http://www.suip.cz/
který je oprávněn provést u Vašeho zaměstnavatele kontrolu a udělit mu případně pokutu.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
vyhláška č. 180/2015 Sb. , o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Zaměstnanec musí přijít 5 minut dříve na pracoviště - může to zaměstnavatel vyžadovat?
- Může zaměstnavatel nutit zaměstnance aby chodil o 5 minut dříve do práce
- O 5 minut dřívější příchod zaměstnance do práce - může to zaměstnavatel vyžadovat?

Interní předpis firmy stanovuje příchod do práce o minimálně 5 min. před pracovní dobou a odchod 5 min. po pracovní době. Dále docházkový systém zaokrouhluje na čtvrt hodiny dolů. Např. : příchod 5:54 a odchod 14:18 – započteno jako 8 hodin pracovní doby (oběd 0:30 je započítán jako pracovní doba doba) Je tohle v pořádku? Děkuji, František

ODPOVĚĎ:
Nutnost příchodu 5 min. před započetím běhu samotné pracovní doby a odečet 5 min. na konci je zcela v souladu se zákonem. Je totiž rozdíl mezi skutečně odpracovanou dobou a přítomností na pracovišti. Jestliže ale máte takto nastavená pravidla, a již je činěn rozdíl mezi odpracovanou dobou a docházkou, není přípustné, aby zaměstnavatel jakkoli zaokrouhloval pracovní dobu v neprospěch zaměstnance, neboť podle § 141 odst. 2 zákoníku práce mzda, plat a jejich jednotlivé složky stanovené, sjednané nebo určené za hodinu práce přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za které se mzda nebo plat poskytuje.
Na druhou stranu zaměstnavatel činí chybu, pokud přestávku na oběd započítává do pracovní doby, neboť podle § 88 odst. 4 zákoníku práce poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZY
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Pracovní úraz - jak dlouho zaměstnavatel vyplácí 100% náhrady mzdy?
- Náhrada mzdy za pracovní úraz - jak dlouho ji zaměstnavatel platí?

7.12.2016 se mi stal pracovní úraz, pracovní smlouva skončila 31.12.2016 pracovní neschopnost stále pokračuje. Do kdy zaměstnavatel platí 100% náhrady mzdy. Děkuji, Denisa.

ODPOVĚĎ:
Podle § 271p odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci, který utrpí pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání v pracovním poměru sjednaném na dobu určitou nebo při výkonu práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr uzavřené na dobu určitou, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku jen do doby, kdy měl tento základní pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada za ztrátu na výdělku, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že postižený zaměstnanec by byl i nadále zaměstnán.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vyústění trativodu na soukromém pozemku a podmáčení půdy na pozemku
- Podmáčení půdy na pozemku kvůli vyústění trativodu ze sousedního pozemku
- Podmáčení půdy dešťovou vodou ze špatně ukončeného trativodu - jak, kde požádat o nápravu?

Hned nad naší zahradou, myšleno i výškově, byly postaveny 2 nové rodinné domy, přičemž jeden je již zkolaudovaný, druhý je těsně před dokončením. Od doby, kdy se tyto domy postavily, máme problém s podmočením půdy na svém pozemku. Situace je až tak kritická, že dochází k vyvrácení vzrostlých ovocných stromů. Myslíme si, že veškerá dešťová voda je trativodem svedena právě k naší zahradě, jelikož na jednom místě „vyvěrá voda“ ze země, přičemž v cestě nad tímto místem je kus cesty vysypán jiným štěrkem. Myslíme si, že právě zde je veden vývod trativodu. Jelikož mezi naší zahradou a rodinnými domy je cesta, která patří jinému majiteli, nebyli jsme součásti stavebního řízení. Prosím o radu, na základě jakých paragrafu a na koho (stavební úřad, vodoprávní úřad) se mohu obrátit se stížností? Existuje nějaký vzor, který lze pro tuto stížnost použít? Pokud se zjistí kdo pochybyl, mohu požadovat náhradu škodu za spadený ovocný strom? Děkuji, Honza

ODPOVĚĎ:
Můžete vyzvat vlastníka dané nemovitosti, aby se zdržel takového vypouštění vody na Váš pozemek.
Dle § 1012 občanského zákoníku totiž platí: Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.
Dále dle § 1013 odst. 1 občanského zákoníku vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.
A předně dle § 1019 odst. 1 občanského zákoníku vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil.
Skutečnost, že nesousedíte přímo s daným pozemkem, není v tomto případě podstatná. Pojem „soused“ zahrnuje i osobu, která vlastní pozemek, který nesousedí přímo s dotčeným pozemkem.
Ve výzvě popište závadní stav a vyzvěte vlastníka, aby upustil (zdržel se) takového dalšího jednání. Pokud by na tuto výzvu nebylo reagováno, je možné se domáhat práv u civilního soudu, kde také můžete uplatňovat náhradu škody způsobené podmáčením pozemku.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zástup vedoucího oddělení zaměstnancem bez vysoké školy
- Zástup vedoucího oddělení zaměstnancem bez vysokoškolského vzdělání

Od 2012 pracuji ve státní správě, 2015 jsem úspěšně vykonala úřednickou zkoušku a jsem v tzv. služebním poměru na pozici zástupce vedoucího oddělení. Nadřízený mi 2015 oznámil, že budu vykonávat funkci zástupce vedoucího oddělení a navýšil mi platební tarif. Do funkce (zástupce vedoucího oddělení) jsem nebyla jmenovaná, ale funkce mi byla pouze "přidělena" (vedoucí oddělení byly do funkce jmenováni). Vzhledem k tomu, že nemám vysokoškolské vzdělání (a na tuto pozici je požadováno vysokoškolské vzdělání) jsem se vás chtěla zeptat, zda když se mnou vedoucí oddělení nebude spokojen nebo já už tuto funkci chtít vykonávat nebudu, zda tzv. zástup vedoucího oddělení "dá" někomu jinému (vzhledem k tomu, že jsem do funkce nebyla jmenována) nebo zda budu muset se tzv. přesoutěžit na jiné služební místo. Vzhledem k tomu, že nemám vysokou školu, tak by to byl pro mě velký problém, a to z důvodu, že na všech vypsaných výběrových řízeních zaměstnavatel požaduje vysokoškolské vzdělání. Od září 2017 si budu dodělávat vysokou. Děkuji, Hedvika.

ODPOVĚĎ:
Z Vaše dotazu nejsou plně jasné okolnosti. Jmenováni jsou pouze představení, ostatní zaměstnanci jsou přijati do služebního poměru a zařazeni na služební místo. Nicméně na služební místo by neměl být zařazen zaměstnanec, který nesplňuje podmínky stanovené pro dané místo, ve Vaše případě vysokoškolské vzdělání.
Zaměstnanec může být buď převeden na jiné služební místo z důvodů uvedených v § 61 zákona o státní službě, pak není prováděno výběrové řízení, nebo může být zaměstnanec přeřazen na jiné služební místo podle § 49 zákona o státní službě, a to na základě výběrového řízení.
Je tedy nutné zjistit na personálním oddělení, jaké je Vaše postavení z hlediska zákona o státní službě.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Práce za jiného zaměstnance a pracovní úvazky - odmítnutí úvazku zaměstnancem zaměstnavateli
- Více druhů práce u jednoho zaměstnavatele - vliv na pracovní úvazky a jejich počet
- Počet pracovních úvazků při více prací pro jednoho zaměstnavatele

Musím dělat dva pracovní úvazky? Pracuji ve školství jako provozní zaměstnanec - jedná se o úklid. Jinak mám střední vzdělání a ještě v případě nemoci zastupuji účetní školní jídelny, jelikož paní má zdravotní problémy, musí na operaci a budu opět zastupovat její pozici. Zastupovala jsem ji už půl roku, ale nebylo mě umožněno ze strany zaměstnavatele dělat jen jeden pracovní úvazek, když jsem nechtěla dělat druhý, musela jsem dělat prostě oba dva. Pokud vím tak přesunout mě mohou, ale druhý už asi dělat nemusím? Proto bych se chtěla zeptat jak to je, jestli tedy musím či nemusím dělat ten druhý úvazek (úklid). Mohu se nějak bránit proti tomu? Předpokládám, že budu muset podle nich dělat zase oba dva úvazky jako předtím, ale na to já už přistoupit nechci je toho hodně. Úklid je o rozloze 1000 m2. + práce v kanceláři. Děkuji, Nina

ODPOVĚĎ:
Záleží na Vaší smlouvě se zaměstnavatelem a na druhu práce, který je v této smlouvě uveden. Můžete také mít smlouvy dvě neboť se jedná různě druhově vymezené práce. Pokud máte smlouvy dvě, můžete v jednom úvazku dát výpověď. Jsou-li oba druhy práce sjednány v jedné pracovní smlouvě, musí zaměstnavatel respektovat veškerá pravidla stanovená zákoníkem práce týkající se pracovní doby, práce přesčas apod.
I převedení na jiný druh práce, než je uveden ve smlouvě, je možný pouze z důvodů uvedených v zákoníku práce. Ve Vašem případě však pravděpodobně žádný z nich nebude naplněn, převedení by proto bylo možné pouze na základě dohody.

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Bývalý manžel prodal dům v SJM zapsaný v katastru nemovitostí na sebe - jak zneplatnit prodej?
- Zneplatnění prodeje domu bývalého manžela - dům v SJM zapsaný v katastru jen na něj
- Zneplatnění prodeje bytu bývalého manžela - dům v SJM zapsaný v katastru jen na něj
- Zneplatnění prodeje nemovitosti bývalého manžela - dům v SJM zapsaný v katastru jen na něj
- Bývalá manželka prodala dům v SJM zapsaný v katastru nemovitostí na sebe - jak zneplatnit prodej?
- Zneplatnění prodeje domu bývalé manželky - dům v SJM zapsaný v katastru jen na ni
- Zneplatnění prodeje bytu bývalé manželky - dům v SJM zapsaný v katastru jen na ni
- Zneplatnění prodeje nemovitosti bývalé manželky - dům v SJM zapsaný v katastru jen na ni

29.1.2017 jsem se dověděla, že bývalý manžel prodal rodinný dům, který získal 2009 díky mé matce, která nám na něj dala peníze. Už při vkladu do katastru nemovitostí ČR 2009 neuvedl, že je ženatý (rozvedli nás v 04/2012) a přitom, jsem měla být i já zapsána v SJM, což se nestalo. Exmanžel byl zadlužen s exekucemi, hned po vkladu domu do katastru nemovitostí KN byla na dům dána plomba exekutora Vrány (2009) a následně byla díky mně dočasně zrušena soudem (11.3.2011). Výsledek po dočasném zrušení byl takový, že exmanžel dům daroval své matce bez mého vědomí 1 týden po rozvodu (04/2012), aby unikl zabavení exekutorem), dům ale spadal do SJM. Řešila jsem to s ním a slíbil mi, že dům přepíše z jeho matky na naši dceru hned jak jí bude 18 let, což bylo 3. ledna 2017. 29.1.2017 jsem ale zjistila, že dům už má nové majitele. Je možné zneplatnit darování 04/2012 a následný prodej (datum prodeje neznám, až 30.1.2017 půjdu na katastr nemovitostí? Děkuji Lída

ODPOVĚĎ:
Ano, máte možnost podat k soudu žalobu na neplatnost darovací smlouvy (resp. i dalších smluv, kterými bylo postupně převáděno vlastnické právo k předmětnému rodinnému domu).
Na tomto místě však považuji za nutné zdůraznit, že soud bude zohledňovat několik aspektů, které mohou mít na výsledek soudního řízení zásadní vliv. Předně bude soud zkoumat otázku, jakým způsobem bylo nabyto vlastnické právo Vašeho bývalého manžela k předmětnému rodinnému domu (tzn. zda Váš bývalý manžel tento dům koupil, a pakliže ano, za jaké finanční prostředky, tzn. zda spadaly či nespadaly do společného jmění manželů, popř. zda byl tento dům Vašemu manželovi např. darován, popř. zda se tento dům měl či neměl stát součástí společného jmění manželů). Dále bude soud zohledňovat i případnou dobrou víru následných nabyvatelů rodinného domu (existuje totiž judikatura, dle níž je možné nabýt vlastnické právo i od nevlastníka, tzn. že následní vlastníci rodinného domu mohli platně nabýt vlastnické právo k tomuto domu, přestože Váš bývalý manžel nemusel být jeho výlučným vlastníkem).
Rozhodnete-li se proto řešit věc soudní cestou, doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

__

SPRÁVNÍ-OBCE
- Obec nepečuje o obecní cestu k bytovému domu - jak postupovat?
- Obec na žádost občanů neopravila rozbitou cestu k bytovému domu - jak postupovat dále?
- Žaloba na obec na opravu rozbité betonové cesty vedoucí k bytovému domu
- Kdo opraví obecní cestu v dezolátním stavu když to obec odmítá?
- Vyvlastnění obecní cesty majiteli bytového domu - lze to?

Píši za SVJ v jednom bytovém domě o 6ti bytových jednotkách a u domu betonovou cestu na obecním pozemku. Cesta je v dezolátním stavu - výmoly, praskliny. Obec tvrdí, že cesta je jejich, žádali jsme o opravu, zamítli. Když bychom cestu chtěli odkoupit, zamítli z důvodu, kdyby bylo potřeba pod cestou něco vést, že bychom je nepustili. Není tedy možná oprava obecní betonové cesty ani odkup. V bytovém domě bydlí většinou starobní důchodci, na části se parkují auta. Cesta je nebezpečná jak pro chůzi, tak ničí automobily. Je denně používaná 6ti rodinami. Jak postupovat při opětné žádosti na obec o opravu cesty. Hájí se tím, že "by mohl chtít potom opravdu obecní cesty každý". U jednotlivých domů jsou příjezdy v trávě. U nás rozdrcený beton. U nás 6 rodin, u jednotlivých domů 1 rodina. V létě obec napojovala souseda z rodinného domu na kanalizaci, čímž nám narušili i okraje cesty, jezdili zde i těžkou technikou. Prosíme o radu, jak tento problém řešit, pokud je nějakým způsobem řešitelný? Za minulého starosty se k druhému bytovému domu asfaltová cesta udělala, teď u nového starosty nelze. Je možné nějak vyvlastnit obecní cestu do vlastnictví členů SVJ našeho bytového domu?
Děkuji Helena

ODPOVĚĎ:
Z dotazu nevyplývá, zda se ve Vámi popsaném případě jedná o účelovou či místní komunikaci (určení správné kategorie pozemní komunikace je pro řešení Vašeho problému důležité). Za tímto účelem můžete kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností), který vede evidenci všech pozemních komunikací ve svém obvodu (a měl by být tudíž schopen Vám sdělit, do jaké kategorie pozemních komunikací předmětná příjezdová cesta spadá).
Dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích je účelovou komunikací pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.
Dle § 6/1 zákona o pozemních komunikacích je místní komunikací veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce.
Obec může být vlastníkem účelové i místní komunikace (§ 9/1 zákona o pozemních komunikacích). Dle Vašeho popisu předmětné příjezdové cesty soudím, že se spíše jedná o účelovou komunikaci.
Pokud se skutečně jedná o účelovou komunikaci, není prakticky možné obec k údržbě či opravě příjezdové cesty donutit. Vlastník účelové komunikace není totiž povinen se o tuto komunikaci de facto starat, resp. z případné nesjízdnosti účelové komunikace nevzniká na jeho straně právní odpovědnost.
Povinnost obce k údržbě předmětné příjezdové cesty by mohla být (v obecné rovině) vyvozována nanejvýš z § 2901 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vyžadují-li to okolnosti případu, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Nebude-li obec ochotna přikročit k opravě či údržbě příjezdové cesty na základě tohoto ustanovení, bude nutné se obrátit s žalobou na soud (v tomto případě by však byl výsledek soudního řízení dosti nejistý).
Pokud předmětná příjezdová cesta spadá do kategorie místních komunikací, je Vaše situace příznivější. Dle § 27/1 a 2 zákona o pozemních komunikacích totiž platí, že:
- uživatelé místní komunikace nemají nárok na náhradu škody, která jim vznikla ze stavebního stavu nebo dopravně technického stavu těchto pozemních komunikací;
- vlastník místní komunikace odpovídá za škody vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.

Jedná-li se proto o místní komunikaci, můžete se obrátit na místně příslušný silniční správní úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností) s podnětem k prošetření, zda obec udržuje předmětnou příjezdovou cestu ve stavu, který je určen prováděcím právním předpisem.
Při dalším jednání s obcí můžete své přání podpořit peticí, ve které část obyvatel obce projeví vůli, aby byla předmětná příjezdová cesta opravena (či řádně udržována).
S obcí se můžete rovněž pokusit dohodnout na tom, že oprava příjezdové komunikace bude financována SVJ (pakliže se nebude obec na opravě příjezdové cesty finančně podílet, mohla by na tento návrh přistoupit).
Vyvlastnění obecní cesty ve prospěch SVJ není možné.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk z kotelny pod bytem SVJ - jak se bránit?
- Hlučná kotelna pod bytem - jak se může bránit majitel bytu SVJ?
- Hluční psi sousedů v domě SVJ - jak se bránit?
- Kročejový hluk od sousedů v domě SVJ - jak se bránit?

Kotelna v domě a sousedi: bydlíme v bytě 2+kk ve zvýšeném přízemím a nad námi bydlí sousedka, která má ve stejném bytě (ovšem jiné rozložení pokojů) 2 psy (15 a 50kg). Celý den oba psi skáčou v bytě (škrabání je slyšet, protože mají zřejmě plovoucí podlahu či dlaždice) a i štěkají. Děje se to i v noci a my nemůžeme spát (probudí nás i 4x za noc). Už jsme za ní jednou byli a bez úspěchu. Paní je v nájmu, není vlastníkem. Druhým problémem je kotelna pod námi. Dělá v noci hluk - bzučení. Bohužel jsou to spíše vyšší tóny a vibrace a hluk nepřekračuje 40 dB. Jde i tak něco s tím udělat? V obýváku nemůžeme spát kvůli hučící a bzučící kotelně a v kuchyni zase kvůli psům (jsou slyšet i v tom obýváku). Já jsem vlastník bytu (mám hypotéku, takže není možné se přestěhovat). Mohu nějak ze SVJ dostat informace na majitele bytu, aby paní vykázal? A musí SVJ nějak kotelnu odhlučnit, i když to v noci nepřesahuje 40db? Děkuji. Nikola

ODPOVĚĎ:
Dle § 1177 občanského zákoníku platí, že:
- kdo nabyl bytovou jednotku do vlastnictví, oznámí to včetně své adresy a počtu osob, které budou mít v bytě domácnost, ostatním vlastníkům bytových jednotek prostřednictvím osoby odpovědné za správu domu (např. SVJ) nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy se dozvěděl nebo mohl dozvědět, že je vlastníkem;
- vlastník bytové jednotky oznámí bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za správu domu změny v počtu osob, které mají v bytě domácnost a bydlí v něm po dobu, která činí v souhrnu nejméně tři měsíce v jednom kalendářním roce; to platí i tehdy, přenechal-li vlastník jednotky byt k užívání jiné osobě; v takovém případě oznámí i jméno a adresu této osoby.

SVJ by tedy mělo mít přesné údaje jak o vlastníkovi bytu nad Vámi, tak o nájemcích tohoto bytu. Na SVJ se proto můžete obrátit s žádostí o sdělení jmen a adres těchto osob. Právo na tyto informace Vám vyplývá z § 1178 občanského zákoníku, dle něhož platí, že požádá-li o to vlastník bytové jednotky, sdělí mu osoba odpovědná za správu domu (např. SVJ) jméno a adresu kteréhokoli vlastníka jednotky nebo nájemce v bytovém domě.
Co se týče Vašich obtíží s hlukem nad i pod Vaším bytem, lze vycházet z § 1013/1 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení je každý vlastník povinen zdržet se všeho, co působí, že mimo jiné hluk vniká na pozemek (platí i pro byt) jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku (bytu).
Dle § 1176 občanského zákoníku je vlastník bytové jednotky povinen zajistit, že osoby, kterým umožnil přístup do bytového domu nebo bytu, budou dodržovat pravidla pro správu domu a pro užívání společných částí bytového domu. Ve věci hlučných psů se tedy můžete obrátit jak na nájemce, tak na vlastníka sousedního bytu. Nebude-li dohoda možná, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s tzv. sousedskou žalobou na soud. Pro přípravu předžalobní výzvy a žaloby Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz

Ve věci hlučné kotelny Vám doporučuji jednat se SVJ a prostudovat projektovou dokumentaci kotelny (resp. jejího stropu a Vaší podlahy) za účelem ověření, zda je dům projektován a vystavěn tak, aby bylo pronikání hluku skutečně zabráněno.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Vliv velikosti podlahové plochy bytu na poplatky za revize v domě a odměna výboru SVJ (vedení SVJ)
- Zálohy do fondu SVJ za vedení SVJ a revize v domě - vliv podlahové plochy bytu
- Odměna za vedení SVJ a poplatky za revize v domě - vliv podlahové plochy bytu na poplatky
- Vliv velikosti podlahové plochy bytu na poplatky za revize v domě a poplatky pro výbor SVJ (vedení SVJ)
- Zálohy SVJ do fondu oprav dané zákonem a hlasování SVJ - je to nutné?

01/2017 proběhlo shromáždění SVJ, kde byl návrh o hlasování zavedení příspěvků na správu domu a pozemku, jejichž výše nesouvisí s velikostí jednotky (spoluvlastnického podílu) a jsou stejně pracné a nákladné ve vztahu k malé i velké jednotce. Šlo o odměny výboru SVJ + ZP; výměnu vodoměru studené vody SV + teplé užitkové vody TUV; administrativu společenství vlastníků bytových jednotek SVJ; revize a kontroly plynu; revize elektro; revize požární.
Zavedení těchto záloh vyplynulo z §§12,17 NV č. 366/2013 Sb. , a §1180 odst. 2) zák. č. 89/2012 Sb. Vlastníci by platili za každou jednotku, kterou v domě vlastní. „Garážníci“ by neplatili za položky, které v garážích nejsou osazeny. Kompenzací bylo snížení výše platby do "fondu oprav" za m2.
Protože toto nebylo odsouhlaseno, mám tyto dotazy:
1) nejde o porušení legislativy když se výše uvedené rozapočítává dle spoluvlastnického podílu?
2) musí se hlasovat o všech těchto zálohách, když jsou dané ze zákona?
3) může SVJ tyto zálohy vlastníkům jednotek prostě předepsat?
4) je stávající stav sankcionovatelný ze strany orgánů?
Dnes vlastníci, platí ve stejné výši zálohu odměna správci (účetnictví+správcovcovská činnost), o které se nehlasovalo.
Děkuji. Karel

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Placení příspěvků na správní činnost:
Dle § 1180 /2 občanského zákoníku platí, že příspěvky určené na odměňování osoby, která bytový dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou bytovou jednotku stejně.
Toto ustanovení občanského zákoníku nicméně není kogentní, tzn. že je možné se od něj odchýlit (a hradit např. příspěvky na správní činnost dle velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech bytového domu). Současný způsob hrazení těchto příspěvků ve Vašem SVJ tudíž není protiprávní.
Proti rozhodnutí shromáždění SVJ o zamítnutí návrhu je možné se bránit, a to dle § 1209/1 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník bytové jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník bytové jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

2/ Hlasování o všech platbách:
V dotazu zmiňujete zejména platby za výměny a revize měřidel; v této souvislosti je nutné si uvědomit, že výše úplaty za tyto služby není stanovena žádným právním předpisem (tzn. že při objednávání těchto služeb je možné si vybírat dle výše úplaty, kterou jednotliví revizní technici za tyto práce požadují).
Dle § 1181/1 občanského zákoníku je vlastník bytové jednotky povinen platit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu bytového domu zálohy včas vyúčtovala.

Dle § 1208 písm. d) a e) občanského zákoníku patří do působnosti shromáždění SVJ:
- schválení celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků,
- schválení druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu, jakož i způsobu rozúčtování cen služeb na bytové jednotky.

Ze shora uvedeného lze dovodit, že o výši příspěvků a jejich rozúčtování na správu bytového domu musí vždy rozhodovat shromáždění SVJ.

3/ Předepsání úhrady záloh:
Jak uvádím v odpovědi ad 2/ výše, rozhoduje o těchto záležitostech shromáždění SVJ, tedy vlastníci bytových jednotek. K jednostrannému předepsání zálohových plateb ze strany výboru či předsedy SVJ proto dojít nemůže.

4/ Sankcionovatelnost stávajícího stavu:
Jak uvádím v odpovědi ad 1/ výše, není současný stav protiprávní. Navíc pak neexistuje správní orgán, který by byl oprávněn kontrolovat vnitřní vztahy v SVJ.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemovitosti - průběh v soudním řízení
- Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví bytu - průběh v soudním řízení
- Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví domu - průběh v soudním řízení
- Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví pozemku - průběh v soudním řízení

Vypořádání spoluvlastnictví. Moje aktuální představa je asi taková: Nechci být nadále spoluvlastníkem, tak navrhnu zrušení a vypořádání na příklad s tím, že chci být vyplacen. Druhá strana, i když se zrušením spoluvlastnictví vyjádří nesouhlas, nemůže vypořádání nijak bránit a soud jej projedná. Pokud jsem tedy podal návrh, na 100 % bude jeho výsledkem rozdělení, vyplacení nebo prodej nemovitosti. Rozdělení dané nemovitosti není možné a pokud žádná strana nebude chtít druhého vyplatit, nemůže k tomu být nucena, a vypořádání skončí nařízením prodeje nemovitosti a vyplacením všech podílů.
1. Je moje výše zmíněná představa v něčem nepřesná nebo mylná? Především, nemůže druhá strana vypořádání bránit?
2. Pokud se strany sporu nedohodnou na vyplacení podílů, pokračuje se k soudem nařízenému prodeji i v případě, že s prodejem žalovaná strana nesouhlasí?
3. A především… Jak velké náklady na soudní řízení v tomto případě mohu očekávat (v nejhorším případě a bez nároku na náhrady)? Je mi jasné, že to bude individuální, ale chci si udělat aspoň přibližnou představu. Řekněme, že nemovitost má hodnotu 900 tisíc.
Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Rozhodnutí soudu vždy záleží na rozsáhlém dokazování a není na 100% jisté, že pokud se strany nechtějí navzájem vyplatit, soud rozhodne o prodeji nemovitosti. Dá se ale říct, že je to nejvíce pravděpodobné. Pokud je podána žaloba o vypořádání podílového spoluvlastnictví, pak je výsledkem vždy vypořádání, není reálné, že by druhá strana mohla vypořádání účinně zabránit, spor může pouze protahovat. Pokud jde o náklady řízení, pak hradíte soudní poplatek, náklady svému advokátovi a pokud nebudete ve sporu úspěšný, pak i advokáta protistrany. Úkon právní služby v tomto případě činí 10.000,-Kč, který platí jak pro Vašeho advokáta, tak pro advokáta protistrany. K tomu mohou účtovat DPH. Jelikož jsou takové spory velmi nákladné, slušný advokát se s Vámi domluví na nějaké smluvní odměně, např. za vyřízení věci např. 50.000,- a nebude požadovat za každý úkon 10.000,-Kč, protože pak by se Vám soudní spor vůbec nevyplatil. Dále hradíte přímo soudu soudní poplatek, který v daném případě činí 5.000,-Kč.

__

FINANCE-DANĚ
- Investice do nadace v zahraničí - daně, odvod daní
- Kapitálové příjmy a daně, zdanění
- Zdanění kapitálových příjmů
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Kapitálové příjmy - placení sociálního a zdravotního pojištění

Jsem zaměstnanec a investoval jsem do nadace v zahraničí. Nyní se blíží doba kdy budu moct vybrat první rentu. Nikdy předtím jsem se nesetkal s tím jak se řeší placení daní, sociálního a zdravotního pojištění. Můžete mi tedy prosím poradit jak se postupuje? Daně v podstatě mohu řešit až v roce 2018 v daňovém přiznání za rok 2017? Ale mohu třeba platit daň paušálně, abych po daňovém přiznání eventuelně jen něco doplatil?
Když jsem se nejdříve zeptal pojišťovny, odkázala mne na sociální zabezpečení, tam mi ale nebyli schopni zodpovědět na kapitálové příjmy, a na zdravotní pojištění mě odkázali na pojišťovnu. Na Internetu jsem našel starý článek, kde je psáno že z kapitálových příjmů se platí pojištění 13,5% z minimálního vyměřovacího základu, což je minimální mzda. A že přehled ze svých kapitálových příjmů, příjmů z pronájmu a ostatních příjmů podávat nemusí. Děkuji, Radek

ODPOVĚĎ:
Bez znalosti konkrétních smluv nelze jednoznačně odpovědět. Ale obecně, pokud by se jednalo o příjmy z kapitálového majetku ze zahraniční, je důležité nastudovat Smlouvu o zamezení dvojímu zdanění s daným státem, pokud je uzavřena. Je možné, že tyto příjmy byly ve státě, ze kterého Vám byly vyplaceny, zdaněny. Předpokládám, že jste daňovým rezidentem České republiky, máte tedy v ČR neomezenou daňovou povinnost a tyto příjmy z kapitálového majetku musíte v ČR zdanit. Ve Smlouvě o zamezení dvojímu zdanění je uvedeno, jak postupovat při zdanění těchto zahraničních příjmů v Příloze č. 3 k přiznání k dani z příjmů, zda použít při zpracování přiznání k dani z příjmů metodu vynětí či zápočtu zahraničních příjmů a zahraniční příjmy v daňovém přiznání v ČR úplně vyloučit, či započítat daň zaplacenou v jiném státě na daňovou povinnost v ČR. Ve Smlouvě může být i uvedena maximální sazba daně, kterou lze příjmy zdanit.
Pokud peníze obdržíte v roce 2017, uvedete tyto příjmy do přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2017. Přiznání se potom podává do 1. 4. 2018 na finanční úřad.
Zálohy na daň z příjmů se platí, pokud v předchozím zdaňovacím období daňová povinnost převýšila 30 000 Kč. Dobrovolné placení záloh na daň zákon o daních z příjmů nezná. Můžete se ale pokusit domluvit se správcem daně.
Příjmy z kapitálového majetku nejsou předmětem zdravotního ani sociálního pojištění.

__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď na rodičovské dovolené zaměstnankyní - od kdy je platná?
- Výpověď na rodičovské dovolené pracovnicí - od kdy je výpověď účinná?
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Práce na DPP u jiného zaměstnavatele v době pracovního poměru s hlavním zaměstnavatelem
- Rodičovská dovolená a práce na DPP u jiného zaměstnavatele v době pracovního poměru s hlavním zaměstnavatelem
- Přívýdělek na DPP u jiného zaměstnavatele - zakazuje to Zákoník práce?
- Rodičovská dovolená a přívýdělek na DPP - může to hlavní zaměstnavatel zakázat?

Obracím se na vás s dotazem ohledně práce na DPČ či DPP v době čerpání rodičovské dovolené RD. Pracovala jsem jako lékařka v nemocnici před nástupem na mateřskou dovolenou a uvažuji o práci v jiné nemocnici na DPP na stejnou náplň práce, za trvání rodičovské. Zřejmě by se však jednalo o porušení Zákoníku práce. Je proto možné podat výpověď v původní nemocnici již nyní, když moje rodičovská dovolená ještě trvá? Ze strany zaměstnavatele platí tzv. ochranná doba, nevím jak ze strany zaměstnance a jak by to pak bylo s pokračováním rodičovské? Po skončení rodičovské dovolené plánují nastoupit už do nového zdravotnického zařízeni.
Děkuji vám za odpověď. Olga

ODPOVĚĎ:
Během rodičovské dovolené rodič pobírá rodičovský příspěvek, což je dávka státní sociální podpory. Výše přivýdělku není během pobírání této dávky nijak omezena. Rodič tak může dostávat rodičovský příspěvek a zároveň se vrátit do původního zaměstnání, nebo si najít zaměstnání nové a mít dvě souběžná zaměstnání. Co je ovšem důležité pro vznik nároku na rodičovský příspěvek je, že matka musí prokazatelně zajistit řádnou péči o dítě, když je v zaměstnání. Uzavření DPP nebo DPČ nebude mít vliv na vyplácení rodičovského příspěvku, neboť nijak nesouvisí s rodičovskou dovolenou.
Podle § 304 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Pokud tedy chcete vykonávat stejně druhově vymezenou práci u jiného zaměstnavatele, musela byste mít souhlas původního zaměstnavatele.
Situace lze samozřejmě řešit i výpovědí ze strany zaměstnance. To, že jste na rodičovské dovolené, výpovědi z Vaší strany nijak nebrání. I v tomto případě ale platí, že pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby, která činí minimálně dva měsíce a začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla druhé straně doručena výpověď a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Skončit pracovní poměr přímo v den, který Vám vyhovuje, je možné, pokud by s Vámi zaměstnavatel byl ochoten uzavřít dohodu o ukončení pracovního poměru k určitému dni.
S ukončením pracovního poměru samozřejmě skončí i rodičovská dovolená u tohoto zaměstnavatele, nicméně nemusí končit vyplácení rodičovského příspěvku. Doba, po kterou zaměstnanec nebo zaměstnankyně čerpá rodičovskou dovolenou, se nemusí plně krýt s obdobím, po které je pobírán rodičovský příspěvek.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Náhrada mzdy u neplatného ukončení pracovního poměru
- Neplatná výpověď a náhrada mzdy
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Vrácení podpory v nezaměstnanosti - neplatnost výpovědi
- Neplatnost výpovědi a vrácení podpory v nezaměstnanosti

Náhradou mzdy poté, co bylo soudem pravomocně rozhodnuto o neplatném skončení mého pracovního poměru. Jsem hráč na hudební nástroj.
Pracovní poměr skončil 31. 12. 2013. O tom, že byl skončen neplatně, bylo pravomocně rozhodnuto v listopadu 2016. Za toto období (2014-11/20016) chci podat žalobu na náhradu mzdy. Zákoník práce v ust. § 69 odst. 2 mluví o prvních 6 měsících, za které má náležet plná náhrada mzdy a o „dalším“ období, za které lze náhradu mzdy krátit.
Koncem ledna 2014 jsem utrpěl úraz ruky. Od půli června 2014 jsem v část. invalidním důchodu II. st. (důvod ruka).
Byl jsem od cca půli roka 2014 až do října 2016 evidován na úřadu práce. Za podpůrčí dobu jsem bral podporu v nezaměstnanosti.
Za celé výše uvedené období jsem byl ve stavu odpovídající pracovní neschopnosti s rukou, nicméně žádné nemocenské dávky jsem za toto období nepobíral ani nepobírám. Nejednalo se tedy o dočasnou pracovní neschopnost, ze kterou by mně náležela nemocenská, nebo jakákoli jiná náhrada. I vyplacenou podporu v nezaměstnanosti jsem musel v návaznosti na rozsudek o neplatné výpovědi vrátit úřadu práce.
Jinou práci než tu, co jsem vykonával (tj. hráč na hudební nástroj) jsem byl schopen a jsem chopen konat, ale za celé období mně úřad práce nic vhodného nenašel, absolvoval jsem i nějaké rekvalifikační kurzy.
Můj dotaz:
V jaké výši mi s odkazem na výše popsaný stav náleží náhrada mzdy z neplatného skončení pracovního poměru za prvních 6 měsíců a v jaké za další období? Je výše popsaná „neschopnost“ dočasnou pracovní neschopností, z důvodu které bych neměl vůbec nárok na náhradu mzdy?
Předem velice děkuji za promptní odpověď (situace je urgentní, vzhledem k tomu, že nárok se začíná za pár dní promlčovat, proto potřebuji podat žalobu (ve správné výši) co nejdříve). Drahoš

ODPOVĚĎ:
Podle § 69 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, přesahuje-li celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu, 6 měsíců, může soud na návrh zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy nebo platu za další dobu přiměřeně snížit. Pokud tedy zaměstnavatel nepožádal o snížení náhrady mzdy a soud o tomto snížení v rozsudku nerozhodl, náhrada mzdy nebude krácena.
Pokud jde o dotaz, zda popsaná „neschopnost“ je dočasnou pracovní neschopností, za níž by náležela nemocenská, nikoli náhrada mzdy, odpověď je poměrně obtížná. Tuto situaci neupravuje žádné zákonné ustanovení, ani judikatura. Z Vašeho pohledu by bylo výhodnější uplatnit plný nárok na náhradu mzdy a situaci řešit až posléze, pokud by se zaměstnavatel bránil. Dá se však předpokládat, že soud by v této situaci rozhodl tak, že se jednalo o pracovní neschopnost, kdy náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel pouze za prvních 14 dní trvání dočasné pracovní neschopnosti, přičemž za první 3 dny tato náhrada nenáleží.

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Proplacení čekání řidičů autobusu v linkové dopravě
- Čekání na nocovně dopravního podniku - nárok na plat, mzdu
- Odměna za čekání na nocovně u řidičů autobusu
- Proplacení čekání na nocovně u řidičů veřejné dopravy (autobusy)

Měl bych dotaz ohledně placení čekání řidičů autobusu v linkové dopravě. Nastoupím v místě pracoviště v sobotu večer a jedu spoj do obce vzdálené asi 45 km. Ukončím turnus jako sobota odpolední a čekám do rána do neděle asi 12 hodin než začnu turnus jako neděle. Zaměstnavatel mi tam nechce platit čekání a to z důvodů, že mám zázemí na nocovně. Za měsíc je to asi 30 hodin. Podle mě je to čekání mezi spoji a ne jen příplatek za stížené prostředí. Prosím o výklad této situace. Děkuji Ladislav.

ODPOVĚĎ:
Čekání mezi spoji a příplatek za ztížené pracovní prostředí jsou dva instituty, které nelze zaměňovat nebo střídat. Podle § 3 písm. c) nařízení vlády č. 589/2006 Sb. , kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění pozdějších předpisů, se čekáním mezi spoji rozumí doba časově a místně určená jízdním řádem, ve které zaměstnanec uvedený v § 2 písm. a) a e) neřídí vozidlo ani nevykonává žádnou jinou práci pro zaměstnavatele; tato doba se nezapočítává do pracovní doby. Rozhodování o tom, zda je nějaký časový posuzován jako úsek čekáním mezi spoji, není ovlivněn tím, zda je zaměstnanci poskytnuto ubytování přes noc.
Nově se podle § 6 odst. 2 písm. l) nařízení vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, se ztěžujícím vlivem rozumí rozdělení směny nebo výkonu práce zaměstnavatelem, které v souhrnu činí alespoň 90 minut, jestliže je v době přerušení výkonu práce pro zaměstnance nedostupné jeho obvyklé společenské prostředí a sociální zázemí, nebo je jejich dostupnost značně ztížena, nebo je ztížena ochrana místa, ve kterém musí zaměstnanec dobu přerušení práce trávit, před klimatickými a jinými nepříznivými vlivy.
Podle mého názoru Vám tedy náleží odměna za čekání mezi spoji + příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Rekonstrukce nemovitosti družky a rozchod, rozpad vztahu - nároky druha na vyrovnání
- Vyrovnání při rozchodu - rekonstrukce nemovitosti družky
- Rekonstrukce nemovitosti druha a rozchod, rozpad vztahu - nároky druha na vyrovnání
- Vyrovnání při rozchodu - rekonstrukce nemovitosti druha
- Rekonstrukce bytu, domu přítelkyně, partnerky a rozchod, rozpad vztahu - nároky druha na vyrovnání
- Vyrovnání při rozchodu - rekonstrukce bytu, domu přítelkyně, partnerky

Rozchod s přítelem, bydlíme v mém rodinném domě, přítel se přistěhoval, spolu jsme dům rekonstruovali za cca milion korun, poslední rekonstrukce proběhla 2015. Přítel před časem také podnikal, bohužel to skončilo dluhem 594.000 Kč. Na zaplacení dluhů jsme si vzali úvěr 500.000 Kč, v současné době zbývá splatit 200.000 Kč. Po 20 letech se s ním rozcházím a zajímalo by mě, na jak vysokou částku vyrovnání má nárok. Dožaduje se buď nového bydlení nebo milionu korun, má na kladení takovýchto podmínek vůbec nárok, kdyby přišlo třeba až na soudní spor? Děkuji, Lucie

ODPOVĚĎ:
Nepíšete, kdo je vlastníkem domu, ovšem z toho, že uvádíte, že se přistěhoval, tak je dům pravděpodobně Váš. Pak by přítel měl nárok na polovinu investic vložených do domu, ovšem zase je třeba počítat s tím, že část probydlel. Pokud měl dluh z podnikání, nejste povinna za něj nic hradit, ani se podílet na úvěru. Pokud ale v úvěru figurujete jako spoludlužníci, nemůžete se rozhodnout jej den ze dne neplatit. Pokud byste ale věc řešili soudně, pak byste mu sice teoreticky měla vyplatit polovinu investic poměrně sníženou o nějaké probydlení, na druhou stranu byste mohla požadovat vše, co jste za něj v rámci úvěru na splacení dluhu z podnikání uhradila. Takže mi to finálně vychází tak, že by mohl dostat max. cca 50.000,- až 100.000,-Kč.

__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Podepsání dohody o ukončení pracovního poměru pod nátlakem zaměstnavatele - jak získat odstupné?
- Donucení zaměstnavatelem k podepsání dohody o ukončení pracovního poměru - lze získat odstupné?
- Podepsání dohody o ukončení pracovního poměru a získání odstupného

8.2. 2017 mi zaměstnavatel předložil dohodu o ukončení pracovního poměru. Když jsem ji nechtěla podepsat, pohrozil mi, že si na mě něco najdou, dají mi hrubé porušení kázně a stejně mě vyhodí, takže jsem podepsala. U firmy jsem pracovala od 16.5. 2014, tudíž jsem měla právo na odstupné. Dá se s tím ještě něco dělat? Na dohodě chybí vlastnoruční podpisy mých nadřízených, je tam pouze můj podpis. Děkuji, Monika.

ODPOVĚĎ:
Dohoda o ukončení pracovního poměru je dvoustranný právní úkon, jeho zrušení proto není jednoduché. Obecně je možné říci, že aby byla možnost takovou dohodu jednostranně ukončit, musela by výslovně upravovat možnost výpovědi či odstoupení. Jinak by bylo nutné, abyste skončení platnosti této dohody dojednal písemně se zaměstnavatelem. Takže je třeba se na něj s tímto návrhem obrátit a vyčkat na jeho rozhodnutí.
Chybějící podpisy zaměstnavatele na Vašem vyhotovení dohody bohužel na situaci nic moc nemění. Lze předpokládat, že zaměstnavatel bude mít své vyhotovení podepsané a v pořádku.
Další možností v případě trvání zaměstnavatele na ukončení pracovního poměru je podání žaloby na neplatnost uzavřeného dohody o ukončení pracovního poměru.

__

RODINA-PĚSTOUNSTVÍ
- Pěstounství a dovršení zletilosti
- Pěstounství a dovršení dospělosti
- Automatické ukončení pěstounství dovršením 18. narozenin opatrovaného
- Vliv dospělosti na pěstounství - automatické ukončení nebo nutno soudního rozhodnutí?
- 18. narozeniny a pěstounství - musí soud rozhodnout o ukončení pěstounství?
- Příspěvek na úhradu potřeb dítěte do 26 let věku

Syn (17 let) je svěřen do pěstounské péče mé matky. Zaniká pěstounská péče automaticky dovršením zletilosti, nebo je třeba soudního rozhodnutí? Syn studuje střední školu 3. ročník, zbývá mu ještě jeden rok. Má syn nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte do 26. roku? Kdo o příspěvek žádá? Může se současně žádat o příspěvek při ukončení pěstounské péče? Děkuji, Ludmila

ODPOVĚĎ:
Podle § 970 nového občanského zákoníku pěstounská péče zaniká nejpozději, nabude-li dítě plné svéprávnosti, jinak jeho zletilostí. Dosažením zletilosti v 18. roce věku tedy pěstounská péče automaticky zaniká, v takovém případě není zapotřebí rozhodnutí soudu.
Pokud jde o dávky pěstounské péče, nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte mí nezletilé nezaopatřené dítě svěřen do pěstounské péče. Nárok na příspěvek je zachován i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do 26. roku jeho věku, jde-li o nezaopatřené dítě podle zákona o státní sociální podpoře, které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby s osobou, která byla do dosažení jeho zletilosti osobou pečující. Aby měl Váš syn i nadále nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, je zapotřebí splnit dvě podmínky: být nezaopatřeným dítětem, to znamená soustavně se studiem připravovat na budoucí povolání a žít s pečující osobou, tedy s Vaší matkou. Po dosažení zletilosti bude ohledně nároku na dávku oprávněn jednat i Váš syn.
Nárok na příspěvek při ukončení pěstounské péče má fyzická osoba, která byla ke dni dosažení zletilosti v pěstounské péči, a to ke dni zániku nároku této osoby na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Výše jednorázového příspěvku činí 25.000 Kč. O příspěvek při ukončení pěstounské péče si tedy může požádat Vás syn ve chvíli, kdy mu zanikne nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Požádat o něj může na úřadě práce v místě svého bydliště.

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Dovolená otce s dítětem v zahraničí - je nutný souhlas matky, která má děti v péči
- Může matka zakázat dovolenou dětí s otcem v zahraničí?
- Dovolená otce s dítětem v zahraničí - může to matka zakázat (dítě v péči matky)
- Potřebuje otec dítěte souhlas matky s dovolenou v zahraničí s dítětem?
- Dovolená otce s dětmi v zahraničí - je nutný souhlas matky, která má děti v péči
- Může matka zakázat dovolenou dítěte s otcem v zahraničí?
- Dovolená otce s dětmi v zahraničí - může to matka zakázat (dítě v péči matky)
- Potřebuje otec dětí souhlas matky s dovolenou v zahraničí s dítětem?
- Zákaz dovolené v zahraničí otce s dítětem, dětmi - může to matka zakázat?

Jsem rozvedená, mám děti v péči, v rozsudku máme uvedeno, že styk otce s dětmi je na dohodě mezi námi s tím, že si je bere každý lichý týden. Teď si s nimi naplánoval letní dovolenou v Bulharsku a tvrdí mi, že k tomu můj souhlas nepotřebuje. Je to tak nebo není prosím?
Děkuji, Slávka

ODPOVĚĎ:
Souhlas obou rodičů je vyžadován v záležitosti, která je pro dítě významná. Za významnou záležitost se podle § 877, odst. 2 nového občanského zákoníku považují zejména nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte. V případech týkajících se ostatních, běžných záležitostí, je však oprávněné rozhodovat jeden z rodičů a souhlas druhého rodiče nepotřebuje.
V případě vycestování rodiče s dítětem do zahraničí je tedy zapotřebí rozlišit, zda se jedná pouze o krátkodobou dovolenou v délce jednoho až dvou týdnů či zda se jedná o změnu místa bydliště. Pokud byste se například rozhodla s dětmi odstěhovat do zahraničí, jedná se o významnou záležitost týkající se určení místa bydliště dětí a v takovém případě byste k odstěhování potřebovala souhlas Vašeho bývalého manžela (otce dětí). U krátkodobé dovolené se ale nejedná o změnu místa bydliště, a jde tudíž o záležitost běžnou, ke které Váš bývalý manžel nepotřebuje Váš souhlas. Váš bývalý manžel tedy může s dětmi odjet na dovolenou do zahraničí i bez Vašeho souhlasu.

__

FINANCE-DANĚ
- Daňová sleva na dítě u střídavé péče - který rodič má nárok na úlevu na dani?
- Střídavá péče a daňová sleva na dítě - kdo z rodičů si ji může uplatnit?

Dcera je rozvedená, má syna a protože je OSVČ, tak úlevu na dani má bývalý manžel. Pravidelně jí polovinu částky dává. Soud určil střídavou péči. Trvalé bydliště je u matky a dítě si v pohodě půjčují. Nyní účetní exmanžela řekla, že bude mít slevu na dani jen do června 2017. Pak ať si zažádá manželka. Ta jako bývalá OSVČ, nyní doma s miminem nemá na slevu nárok. Má účetní pravdu? Děkuji. Broňa

ODPOVĚĎ:
Dle pokynu GFŘ D-22 je u střídavé péče rozhodující, se kterým z rodičů nezletilé dítě žije ve společně hospodařící domácnosti. Tuto příslušnost stanoví dohoda rodičů, jinak by ji musel stanovit soud. Nerozhoduje tedy, jakým způsobem se oba výchovně způsobilí rodiče o péči o dítě v pravidelných časových intervalech střídají. Rodiče si mohou stanovit, že dítě je členem společně hospodařící domácnosti pouze u jednoho rodiče a ten může uplatnit daňové zvýhodnění za celý rok. Skutečnost, že dítě žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, prokazuje zaměstnanec u zaměstnavatele svým čestným prohlášením na tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Zaměstnavateli doloží buď potvrzení zaměstnavatele druhého rodiče, že daňové zvýhodnění neuplatňuje, anebo čestné prohlášení Vaší dcery, že daňové zvýhodnění neuplatňuje. Kde má dítě trvalé bydliště, není rozhodující. Účetní tedy pravdu nemá a po předložení výše uvedených dokumentů musí daňové zvýhodnění uplatnit. Účetní nemůže rozhodovat o tom, za jaké období si jaký rodič bude daňové zvýhodnění uplatňovat, to záleží na dohodě rodičů. Doporučte účetní, ať si důkladně prostuduje Pokyn GFŘ D -22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Soud zamítl snížení výživného, otec platí přesto sníženou částku - hrozba exekuce
- Soud zamítl snížení alimentů, otec platí přesto sníženou částku - hrozba exekuce

1.3.2017 budu mít svatbu, nastávající je rozvedený od roku 2012. Má soudem vyměřené alimenty na 2 děti (10 a 12 let) 10.000 Kč/měs. , které 5 let, tj. do října 2016 platil řádně v plné výši. Protože byly vypočítány z úvazku 2,5 který v době rozvodu měl, jsou vyšší, než je vzhledem ke svému běžnému příjmu schopen platit. V srpnu 2016 tedy podal žádost na snížení alimentů na 6.900 Kč/měs. , soud žádost v lednu 2017 zamítl; partner se odvolal, druhý soud zatím nebyl.
Od října 2016 platí každý měsíc navrhovaných 6900 Kč, i přesto, že soud výši alimentů nesnížil. Matka dětí vyhrožuje exekucí atd. Prosím, jaká je v tomto případě běžná praxe? Jaké důsledky může mít neplacení celých alimentů? Bude na věc mít nějakou vliv náš sňatek?
Mohou zabavit i moji věc? Ani dále ale celou sumu platit nebude moci, takže „dluh“ bude narůstat… Jaká je šance u soudu uspět? Co byste v odvolání akcentovali – že měl partner v době rozvodu 2,5 úvazku, pracoval 320 hodin/měs. a byl na pokraji zhroucení? Že se nám exmanželka, která se denně stravuje v restauracích, má vlastní byt, který jí partner nechal, vysmívá? Věra

ODPOVĚĎ:
I když se Váš budoucí manžel proti rozhodnutí soudu, kterým byl zamítnut jeho návrh na snížení výživného, odvolal, odvolání nemá v tomto případě odkladný účinek. To znamená, že Váš budoucí manžel je povinen stále platit výživné v původní výši, tedy částku 10.000 Kč měsíčně. Jestliže začal bez rozhodnutí soudu platit nižší výživné, může jeho exmanželka podat kdykoliv k soudu návrh na exekuci dlužného výživného z jeho platu nebo prodejem jeho (ne) movitého majetku. Zjednodušeně lze říci, že dluh, který vznikl před svatbou, nepatří do společného jmění manželů a je tudíž pouze dluhem otce dětí. Dluhy, které vznikly až za trvání manželství, se pak většinou stávají součástí společného jmění manželů, ale i zde existují výjimky. Ohledně toho, jakým způsobem může exekuce v budoucnu postihnout Váš výlučný či společný majetek se doporučuji obrátit na exekuční poradnu na našem webu: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/exekuce/ Do této poradny můžete vkládat dotazy nepřetržitě, odpověď na dotaz byste měla obdržet cca do tří dnů.
Při odvolacím řízení doporučuji zdůraznit zejména to, že původní výživné bylo vyměřeno z dřívějšího platu, který již neodpovídá současným finančním možnostem Vašeho budoucího manžela. Pokud v době soudního řízení už budete manželé, může soud při svém rozhodování vzít v úvahu také to, že má otec dětí další vyživovací povinnost (vůči Vám), ale při zohledňování celkové životní úrovně Vašeho budoucího manžela může vzít v úvahu i Vaše příjmy.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování podílu nemovitosti partnerem, spoludlužnictví a úmrtí partnera - vliv na dědictví
- Kdo dědí - smrt partnera a dům ve spoluvlastnictví
- Kdo dědí - smrt druha a dům ve spoluvlastnictví
- Kdo dědí - smrt přítele a dům ve spoluvlastnictví
- Kdo dědí - smrt partnerky a nemovitost ve spoluvlastnictví
- Kdo dědí - smrt družky a nemovitost ve spoluvlastnictví
- Kdo dědí - smrt přítelkyně a nemovitost ve spoluvlastnictví

Žiji s partnerem, který se právě rozvedl. S exmanželkou má dvě děti ve střídavé péči. S finančním vyrovnáním nebyl problém, jelikož majetek v domácnosti si rozdělili již při rozchodu 2011 a žádný z nich nic nepožadoval. Jediným společným majetkem co měli byl dům s pozemkem, na který si vzali společnou půjčku kvůli rekonstrukci. Chvíli po rekonstrukci si ona našla jiného partnera a odstěhovala se. Jelikož byl dům po jeho rodičích a od začátku splácel půjčky sám, mu jeho manželka podepsala že se všeho vzdává v jeho prospěch. Nyní řešíme s partnerem přefinancování a zjednodušeně řečeno nahrazení jeho exmanželky ve smlouvách mnou. Říká že budu vlastně spoludlužník a spolumajitel, ale já takovým věcem moc nerozumím, proto bych ráda věděla co to pro mě všechno znamená. Hlavě z důvodů, kdyby se něco stalo mému partnerovi, protože má děti s exmanželkou (taky plánujeme ještě děti spolu). Chtěla bych vědět co by nastalo s domem a půjčkou kterou bych měla i na sebe v případě jeho smrti, kdo a jak by dědil.
Existuje způsob, jak jedním úkonem jednak převést podíl nemovitosti na mě a současně povinnost splácet dluh z refinancování hypotečního úvěru na rekonstrukci nemovitosti mého partnera?
Děkuji za odpověď Julie

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o převedení podílu na nemovitosti, tak by pro Vás bylo nejlepší sepsat darovací smlouvu, ve které Vám Váš partner daruje podíl na předmětných nemovitých věcech. Od darovací daně byste byla osvobozena, pokud spolu s partnerem žijete dobu delší než jednoho roku ve společné domácnosti a společně pečujete o domácnost (jinak by daň činila 15 % z ceny daru).
Refinancování hypotečního úvěru musíte s partnerem dohodnout u banky, která mu úvěr poskytla. V jedné smlouvě tedy nelze provést darování a zároveň refinancování nemovitostí.
Pokud se stanete spoludlužníkem, zpravidla to znamená, že dlužíte společně a nerozdílně s druhým spoludlužníkem. Věřitel může v případě, že jeden z dlužníků přestane splácet, požadovat splacení celé zbývající dlužné částky po druhém spoludlužníkovi.
Pokud se stanete spoluvlastníkem ideální poloviny nemovitostí a zároveň spoludlužníkem a zemře-li následně Váš partner, tak jeho ideální polovina nemovitostí se stane předmětem dědění. Dědit po něm budou pouze jeho děti (vzhledem k tomu, že nejste manželé), ledaže by sepsal závěť a v ní by Vás uvedl rovněž jako dědičku. Pokud byste měli děti ještě spolu, budou po něm dědit všechny jeho děti, tedy jak děti z prvního manželství, tak Vaše společné děti, všechny rovným dílem. Jako dědicové by byli rovněž odpovědní za jeho dluhy. Stali by se tedy společně s Vámi spoludlužníky úvěru.

__

RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Svěření dítěte do péče - práva a povinnosti zákonného zástupce
- Svěření dítěte do péče - práva a povinnosti rodiče
- O čem může rozhodovat rodič který má dítě v péči?
- O čem může rozhodovat zákonný zástupce který má dítě v péči?
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Placení výživného ke dni - je to dopředu nebo zpětně za období?
- Placení alimentů ke dni - je to dopředu nebo zpětně za období?

Dceři byly svěřeny do péče po rozvodu její čtyři děti. Nepodařilo se mi zjistit, o čem vlastně dcera může sama rozhodnout a k čemu všemu potřebuje souhlas svého bývalého manžela. zatím to na mě působí tak, že pro rodiče, který má děti v péči, z toho vyplývají jen povinnosti. A práva má přitom stejná jako ten druhý rodič. (Jakoby dcera mohla rozhodovat maximálně tak o tom, jaké si vezmou zítra (14.02.2017) na sebe triko.) Prosím, je někde přesně definované, jaká práva a povinnosti mají rozvedení rodiče a jak se to liší pro toho, kdo má děti v péči, případně kde to najdu. je to nějak zákonem upravené?
Ještě prosím o informaci, v rozvodové dohodě je napsáno "výživné je se splatností vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky"
Znamená to, že 15.2. má přijít platba výživného na únor nebo březen? Děkuji, Bruno

ODPOVĚĎ:
Oba rodiče mají vůči dítěti tzv. rodičovskou odpovědnost, která zůstává zachována i po rozvodu manželství. Dle § 858 nového občanského zákoníku rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění. Rodičovská odpovědnost vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jedině soud.
Výkonem rodičovské odpovědnosti po rozvodu manželství se zabývají § 906 a 907 nového občanského zákoníku. Vztahům mezi rodiči a dětmi a vzájemným právům a povinnostem mezi rodiči a dětmi a rodiči navzájem se pak věnuje celý oddíl nového občanského zákoníku nazvaný Rodiče a děti, konkrétně se jedná o § 855 – 923. Tuto část nového občanského zákoníku najdete k dispozici například zde: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcansky-zakonik/cast2h2d2.aspx#cast2h2d2o3 I zde je ale výčet vzájemných práv a povinností spíše obecný, konkrétní výčet všech práv a povinností v žádném právním předpise nenajdete.
Co se týče výživného, podle § 921 nového občanského zákoníku se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy a měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Jestliže má být výživné hrazeno do 15. dne v měsíci, 15.2. má přijít platba výživného za březen.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Splácení kurzu na zvýšení kvalifikace po ukončení pracovního poměru
- Splácení kurzovného po ukončení pracovního poměru
- Kurzovné a uplynutí pracovní smlouvy na dobu určitou - musí zaměstnanec doplatit kurzovné?
- Splácení kurzovného a ukončení pracovního poměru ukončením pracovního poměru vypršením smlouvy na dobu určitou

1.5.2016 jsem nastoupil do kurzu na řidiče tramvaje v dopravním podniku měst Mostu a Litvínova. Kurz jsem si musel uhradit sám, abych tuto pracovní pozici získal a to ve výši 49 800 Kč. Vzhledem k tomu, že jsem celý obnos neměl, dohodli jsme se s DP na splátkovém kalendáři a to od nastoupení do kurzu ve výši 2000 Kč měsíčně. Na smlouvě o zapůjčení financí se uvádí kolik mi DP půjčil a za jakým účelem a dále je zde rozepsán splátkový kalendář. Po celou dobu jsem řádně platil, po absolvování kurzu jsem 1.10.2016 nastoupil jako řidič tramvaje a částka 2000 Kč mi byla strhávána ze mzdy. Smlouvu jsem měl na dobu určitou a to do 31.12.2016 ovšem prodloužena mi nebyla, podotýkám, že jsem se nedopustil porušení pracovní kázně. Od května do prosince obdrželi 16 000 Kč tedy 33 800 Kč zbývá uhradit. Mám povinnost jim zbylý obnos uhradit, když se nejdenalo o půjčku pro mou osobní potřebu ale za účelem získání zaměstnání, které teď nemám? Popřípadě mohu po nich požadovat 16 000 Kč zpět, protože papíry na tramvaj které mám mi v jiném městě neplatí. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Záleží na konkrétních podmínkách Vaší dohody s dopravním podnikem, nicméně pokud byla částka na kurz označena jako půjčka a domluven kalendář splátek, a nebylo Vám zaručeno zaměstnání po dobu splácení této půjčky, bude nutné půjčku doplatit a již zaplacených 16 000, - Kč nelze žádat zpět.

__

OBČAN-BYDLENÍ
RŮZNÉ-STAVBY
- Rekonstrukce bytu v domě SVJ - kolaudace
- Kolaudační řízení rekonstrukce bytu SVJ - stačí zástupce SVJ nebo musí přijít všichni členové SVJ?
- Kdo se může účastnit kolaudace bytu SVJ v domě SVJ
- Lhůta stavebního úřadu na kolaudaci, kolaudační rozhodnutí
- Kolaudace rekonstrukce bytu a měření kročejového hluku
- Měření kročejového hluku a kolaudace rekonstrukce bytu v domě SVJ

Právě děláme kolaudaci a v rámci kolaudačního řízení byly na závěrečnou obhlídku pozvání všichni z SVJ individuálně společně s dotčenými orgány (hasiči, hygiena, památkáři). V průběhu schůzky zástupkyně za stavební úřad nenašla nic, co by bylo rozporu s dokumentací ke stavebnímu povolení a dílčí změny, které nemají vliv na kolaudaci zapsala do protokolu. Nicméně jedna ze sousedek, bydlící v bytě pod námi, si vyžádala, abychom provedli akustické měření byť se jednalo o rekonstrukci bytu a účel (tj. změnu na nebytový prostor) jsme nedělali.
Chci se zeptat:
1) byl správný postup Stavebního úřadu, když pozval celé SVJ nebo za SVJ jedná pouze jedna osoba?
2) jaké jsou možné další kroky stavebního úřadu - z naší strany jsou doložena všechna osvědčení a certifikace. Místo požadovaného měření o kročejové neprozvučnosti jsme dodali posudek od autorizovaného stavebního inženýra
3) do bytu se chceme co nejdříve nastěhovat. Za jakých podmínek je možné byt využívat pokud se kolaudace potáhne delší dobu? Jaké jsou případně sankce?
4) Co je možné dělat prosti stavebnímu úřadu, pokud nerozhoduje ve lhůtách daných zákonem? Vyřízení stavebního povolení trvalo 3 měsíce namísto 1 daného zákonem.
Hynek

ODPOVĚĎ:
SVJ je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu, nicméně SVJ není vlastníkem domu, tedy stavební úřad pozváním všech členů SVJ nepochybil.
Při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad zkoumá splnění podmínek podle § 119 odst. 2. Jestliže stavební úřad nezjistí závady bránící bezpečnému užívání stavby nebo rozpor s podmínkami § 119 odst. 2, vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby.
Dle § 119 odst. 2. stavebního zákona stavební úřad zkoumá, zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístění nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí a povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li vydána podle zvláštních právních předpisů, a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí.
Pokud při závěrečné prohlídce stavební úřad zjistí závady, zakáže užívání stavby. V takovém případě má stavebník právo odstranit tyto závady a znovu požádat o kolaudační souhlas. Stavebník také může doložit žádost o vydání kolaudačního souhlasu odborným posudkem (certifikátem) autorizovaného inspektora. V takovém případě může stavební úřad upustit od závěrečné kontrolní prohlídky stavby a vydat kolaudační souhlas na základě tohoto posudku.
Předčasné užívání stavby (ať už domu, bytu apod.) upravuje stavební zákon v § 123. Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením, pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby, neohrozí to bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí.
Užívání stavby (bytu, domu) bez kolaudačního souhlasu tam, kde je třeba, je přestupkem a hrozí zde pokuta až 500 000, - Kč.
Nedodržování lhůt ze strany stavebních úřadů je poměrně častým jevem. Stavební úřady jsou povinny postupovat v řízení v souladu se zásadou rychlosti a hospodárnosti správního řízení. Je zde možnost se obrátit na nadřízený správní úřad a žádat, aby zakročil proti nečinnosti tohoto stavebního úřadu. Dále je zde možnost obrátit se na ombudsmana. Nečinnost stavebních úřadů či průtahy v řízeních vedených podle stavebního zákona patří k nejčastěji se vyskytujícím tématům stížností, které jsou v oblasti veřejného stavebního práva veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi) adresovány. Pokud by takovou nečinností vznikla škoda, lze se domáhat její náhrady (po státu), jelikož podle názoru Nejvyššího soudu ČR vyjádřeného v rozhodnutí 2 Cdon 607/97 je vydání správního rozhodnutí po uplynutí lhůt uvedených v § 49 správního řádu nesprávným úředním postupem.

__

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Dar od nezletilé osoby - nemovitost
- Jak může nezletilá osoba darovat nemovitost jiné osobě, osobě blízké?

Mám v plánu koupit pozemek a dostanu nemovitost darem od mé dcerky. Jak mohu tohle vše vyloučit ze SJM? Je na to nějaká smlouva nebo to dělá pouze notář? Jak to sepsat když dcera není plnoletá a babička to chce napsat na ní? Stačí tam sepsat jméno dcery a za tím např. v zastoupení otce a moje jméno? Děkuji. Dominik

ODPOVĚĎ:
Pokud by Vám nezletilá dcera měla něco darovat, pak to lze pouze se souhlasem soudu. Věci získané darem nejsou součástí SJM. Pokud v průběhu manželství kupujete nějakou nemovitost a chcete, aby byla vyloučena ze SJM, musíte u notáře nechat sepsat tzv. zúžení společného jmění manželů, kde si vyhradíte, že nemovitost bude pouze ve Vašem výlučném vlastnictví. Dále pokud bude babička něco darovat nezletilé dceři, pak je třeba sepsat darovací smlouvu, tu Vy jako zákonný zástupce za dceru (obdarovanou) podepíšete a tuto smlouvu společně s návrhem na schválení právního jednání za nezletilou podáte k soudu. Soud vydá rozsudek, kterým toto Vaše jednání za dceru schválí a vše - tedy smlouvu i rozsudek poté vložíte do katastru nemovitostí.

__

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
PRÁCE-NEMOC Z POVOLÁNÍ
- Přivýdělek a pobírání renty za nemoc z povolání - může pojišťovna krátit rentu?
- Krácení renty pojišťovnou u osoby s nemocí z povolání

11/ 2015 mi byla diagnostikována pneumokonióza ze svářování. Byla mi uznána nemoc z povolání a tím započaly problémy. Byl jsem propuštěn z práce a bylo mi řečeno, že budu pobírat rentu. Bylo mi vyplaceno roční odstupné, po jehož uplynutí 01/2017 mi má být vyplácena renta. Jelikož jsem nevydržel být doma, našel jsem si práci, kde jsem si vydělal 20.000 Kč hrubého. Zaměstnání trvalo sice jen tři měsíce, ale pojišťovna tvrdí, že mi musí těch 20000 Kč odečíst od průměru, který mi byl vypočítán při odchodu ze zaměstnání (28.000 Kč hrubého) a bude mi vyplácet jen ten rozdíl. Pokud si vydělám v budoucím zaměstnání méně než 20.000 Kč, bude mi vyplácen pouze ten rozdíl (8000, -). Pokud si ale vydělám více než 20.000 Kč - třeba 25000 Kč, bude tento výdělek opět odečten od původního průměru a bude mi vypláceno pouze 3000, - Kč, ale to i v případě, že můj výdělek bude nižší. Nechápu, myslel jsem si, že mi vždy bude dopláceno do vypočítaného průměru, ať už je výše mého výdělku jakákoliv. Jak se celá situace má? Děkuji, Hubert

ODPOVĚĎ:
Zákoník práce stanovuje povinnost nahradit zaměstnanci škodu a nemajetkovou újmu vzniklou v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Mezi druhý náhrady škody patří i náhrada za ztrátu na výdělku neboli Vámi zmiňovaná renta. Protože v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání zaměstnanec zpravidla musí přejít na hůře placenou právi nebo dokonce zcela ztratí schopnost pracovat, přiznává se mu pravidelné odškodnění ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody (dosahovaným před pracovním úrazem či nemocí z povolání v původním zaměstnání) a stávajícím výdělkem v současném povolání (dosahovaným po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání).
Výpočet výše náhrady za ztrátu na výdělku se provádí tak, že se vychází z průměrného výdělku před vznikem škody a z výdělku dosahovaném pro pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, s připočtením případného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu. Je-li výdělek zaměstnance po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu nižší než jeho průměrný výdělek před vznikem škody, pak je zaměstnavatel povinen dorovnat tento rozdíl náhradou za ztrátu na výdělku. Dojde-li u zaměstnance ke zvýšení dosahovaného výdělku nebo ke zvýšení invalidního důchodu, sníží se mu poskytovaná náhrada za ztrátu na výdělku.
Pokud jste tedy v zaměstnání přes zjištěním nemoci z povolání vydělával 28.000 Kč a nyní jste vydělával jen 20.000 Kč, činila výše náhrady 8.000 Kč. Pokud byste následně vydělával například 25.000 Kč, činila by výše náhrady 3.000 Kč. Jestliže by se Váš výdělek snížil například na 15.000 Kč, bude výše náhrady činit 13.000 Kč. Náhrada za ztrátu na výdělku se vyplácí nejdéle do dosažení 65 let věku nebo do data přiznání starobního důchodu.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spoluvlastník nesmí pronajímat byt, dům bez souhlasu ostatních spolumajitelů - který zákon, paragraf to ukládá?

Prosím o sdělení paragrafu zákona, kde se mluví o tom, že nemůže spoluvlastník nakládat a pronajímat nemovitost bez mého souhlasu (zatím jsem všude našla, že ho nesmím omezovat v jeho právech nakládat se svým 50% podílem). Děkuji Karolína

ODPOVĚĎ:
Toto není nikde výslovně v zákoně uvedeno, plyne to ze samé podstaty spoluvlastnictví. Zákon uvádí, že ve věci nakládání se společnou věcí se musí všichni spoluvlastníci domluvit, u některých jednání se vyžaduje např. 2/3 souhlas. Pokud jsou spoluvlastníci pouze dva, nelze nic dělat bez souhlasu druhého a pokud by bylo třeba učinit něco, čemu druhý spoluvlastník brání, musel by ve věci vždy rozhodnout soud. Přesně tak je to i ve Vašem případě.

_

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Zaměstnavatel upravil pracovní dobu zaměstnankyni s dětmi - musí to zaměstnankyně akceptovat?
- Změna pracovní doby zaměstnance na příkaz zaměstnavatele (matka pečující o děti) - musí to zaměstnankyně akceptovat?
- Změna pracovní doby pracovnice pečující o děti na příkaz zaměstnavatele - musí to zaměstnankyně akceptovat?

Mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou už 7 let (2010-2017) a pracovní dobu na jednosměnný provoz avšak mám také podepsaný dodatek ve kterém jsem podepsala asi 08/2015 že zaměstnavatel může tuto pracovní dobu měnit. A teď ta situace nastala, protože mi 15.2.2017 dal zaměstnavatel informaci k pracovnímu poměru kde stojí, že od 1.3. 2017 budu mít pracovní dobu rozvrženou ve dvousměnném provozu. Nakolik manžel je řidič kamionu a 5 dnů v týdnu není doma jsem si podala žádost o zachování pracovní doby na základě § 241 Zákonníku práce. Protože máme děti ve věku 4 a 9 let a školka a škola jsou v provozu od 6:00 do 16:00 hod. To mi zamítl s odůvodněním že překážka není na jeho straně ale na mé.
Bylo mi nabídnuté místo ale úplně jiná funkce s pracovní dobou kterou požaduji a zachováním platu. Pokud to nevezmu bylo mi řečeno, že můžu odejít, ale jenom když si sama podám výpověď dohodou co nechci udělat nakolik jsi pořád myslím že překážka je na jejich straně a že nejen nedostanu odstupné ale také ani když zůstanu nějaký čas na úřadu práce nebudu mít nárok na žádné peníze. Co můžu v teto situaci dělat? Na které straně je překážka v práci? Mám nárok na odstupné a výpověď s organizačních důvodů? Děkuji, Růžena

ODPOVĚĎ:
Pokud jste udělila souhlas s 2-směnným režim, pak se situaci musíte přizpůsobit. Máte sice podle § 241 odst. 2 zákoníku práce právo žádat o úpravu pracovní doby, nicméně zaměstnavatel nemusí žádosti vyhovět, pokud mu brání vážné provozní důvody. Zákoník práce je v této oblasti velmi skoupý a obecný. Jediným, kdo je následně oprávněn závazně rozhodnout, zda v daném případě jsou skutečně přítomny vážné provozní důvody, je soud.
Pokud zaměstnavatel žádosti nevyhoví, nemá povinnost zaměstnankyni nabídnout jiné místo. Zaměstnankyně se buď musí přizpůsobit nebo ukončit pracovní poměr se všemi důsledky z toho plynoucími.

__

FINANCE-DANĚ
- Pronájem družstevního bytu - daně, zdanění
- Zdanění pronájmu družstevního bytu
- Zdanění nájemného z družstevního bytu

Dcera žije mimo ČR (Kypr), má 3 děti a s manželem se rozvedla. Nepracuje, protože žije sama a děti jsou ještě malé. Nemá jiný příjem než „alimenty“ a podporu státu v nezaměstnanosti. Nedávno jsme na ni převedli (v ČR) družstevní byt po babičce, který je součástí družstva vlastníků a který chce udržet pro její děti, protože doufá, že až vyrostou, budou studovat v ČR.
Jak je to v tomto případě s daní z pronájmu. Když ten byt pronajme, bude muset podávat daňová přiznání a platit daň? Děkuji za odpověď a srdečně zdravím, Michal.

ODPOVĚĎ:
Vaše dcera bude muset podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob v České republice a příjmy z pronájmu zdanit, protože má příjmy ze zdrojů na území České republiky dle § 22 Zákona o daních z příjmů. Jako výdaj může uplatnit buď skutečné výdaje, anebo výdaje ve výši 30 % z příjmu, max. 300 000 Kč.
Zda jí v této souvislosti nevznikají daňové povinnosti i na Kypru, bude muset zjistit z tamní legislativy.

__

PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRAC. POMĚRU
- Výpověď pro nadbytečnost - práci dostal pracovník jiné pobočky firmy
- Výpověď pro nadbytečnost - pozice nebyla zrušena, dostal ji kolega z jiného kraje
- Výpověď pro nadbytečnost - místo nebylo zrušeno, dostal ji pracovník jiného regionu

31. 1. 2017 jsem obdržel výpověď zaměstnavatele podle § 52 písm. C Zákoníku práce s odůvodněním, že dojde k 31.3.2017 k organizační změně spočívající ve zrušení pracovního místa obchodního zástupce v regionu Brno. Na toto místo byl však již 1.1.2017 přijat kolega, který předtím působil v regionu Olomouc a já momentálně předávám své zákazníky jemu. Je možnost nějakým způsobem se proti této výpovědi bránit, třeba i soudní cestou? Děkuji za odpověď. Filip

ODPOVĚĎ:
Aby byla výpověď pro nadbytečnost platná a oprávněná, musí být splněny následující podmínky:
- Zaměstnavatel musí rozhodnout o organizační změně a následně ji také provést.
- Mezi Vaší nadbytečností a organizační změnou musí být přímá souvislost.
Přesunutí kolegy z jiné pobočky může souviset se snižováním stavu zaměstnanců nebo s jinou organizační změnou. Pokud přesto máte pochyby o platnosti výpovědi, je možné bránit se u soudu žalobou na neplatnost skončení pracovního poměru.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Firma v konkurzu a vyplacení platu, mzdy, odstupného
- Vyplacení platu, mzdy, odstupného - firma v konkurzu
- Vyplacení platu úřadem práce - firma v konkurzu, insolvenci
- Vyplacení mzdy úřadem práce - firma v insolvenci, konkurzu

13.2.2017 jsem se dozvěděl, že na sebe zaměstnavatel podal v první polovině ledna 2017 insolvenční podání. Bohužel mi dluží výplatu za tři měsíce - 8.2.2017 jsem měl přislíbené doplacení (již se v minulosti stalo, ale vše bylo doplaceno). 13.2.2017 mi bylo téže navrhnuto podepsání výpovědi z důvodu restruktualizace (insolvence), avšak ke konci prosince 2016 s čímž jsem nesouhlasil. Bohužel jsem se dočetl, že v této situaci - dlužná mzda, mi doplatí úřad práce zpětně pouze 3 měsíce a max celkem 107.000 Kč tj. přijdu o možnost získání odstupného (3x27.000 Kč). U firmy jsem zaměstnán od 2004.
Dále nevím, jak by se na mě tvářila pracovnice úřadu práce, že se jdu přihlásit po takové době. Prosím o informaci, jak v této situaci postupovat.
Předem děkuji a jsem s pozdravem, Benedikt.

ODPOVĚĎ:
Veškeré informace o postupu v situaci, kdy je zaměstnavatel v insolvenci, najdete na integrovaném portálu MPSV
https://portal.mpsv.cz/sz/obcane/insolvence/ins_prava

__

PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Nezákonné ukončení pracovního poměru koordinátorem firmy
- Nezákonné ukončení HPP koordinátorem firmy
- Nezákonné ukončení DPP koordinátorem firmy
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Vykázání neodvedené práce zaměstnancem na příkaz koordinátora - jak z toho ven?

09/2016 se mnou byla v rámci hlavního pracovního poměru HPP uzavřena ještě dohoda o provedení práce DPP s tím, že činnost bude vykonávána až na konci 01/2017 do 06/2017. Koordinátorkou projektu jsem byla donucena psát výkaz o činnosti již od 09/2016 a tudíž si i vykazovat peníze za tuto práci, že prý se to tak dělá již 4 roky. Od 3. do 18. 1.2017 jsem byla v dočasné pracovní neschopnosti DPN, 14. 1. 2017 mě emailem od této koordinátorky došel vzkaz, že DPP se mnou ukončila bez rozhodnutí ředitele o. p. s. a že mám vrátit peníze, které jsem si za tuto dobu vykázala, DPP mi ukončuje a vše probere teprve až teď s ředitelem. Teď mě nutí k tomu, abych podepsala to, že na ukončení DPP se obě smluvní strany dohodly (k datu 6. 1. 2017, kdy jsem byla v DPN), vrátím peníze a na základě tohoto, kdy jsem nemohla projevit svoji realizaci v projektu, mě byl ředitelem v rámci HPP na dobu určitou (do 28. 2. 2017) ukončen i HPP bez udání důvodu. Může koordinátorka projektu postupovat, neinformovat mě a v době mé nemoci takto jednat a sepsat DPP s někým jiným? Jednala protiprávně, když mě nutila si vykazovat peníze za dosud neodvedenou práci? Děkuji, Mariana.

ODPOVĚĎ:
Vystavení výkaz práce za neodvedenou práci rozhodně není v souladu se zákonem. Jestliže jste však již vystavila výkaz práce, který byl zaměstnavatelem schválen a byly vyplaceny peníze, může je žádat zpět, nicméně Vy nemusíte vyhovět. Pokud bude peníze chtít opravdu zpět, může podat žalobu na vrácení bezdůvodného obohacení. Pak bude důkazní břemeno na jeho straně a bude muset dokázat, že práce opravdu nebyla odvedena.
Podle § 77 odst. 4 písm. b) zákoníku práce může být DPP ukončena výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou. Výpověď musí být dána písemně, jinak je neplatná.
Z Vašeho dotazu nevyplývá k jakému dni byl ukončen HPP, nicméně pokud byl tento pracovní poměr uzavřen na dobu určitou a skončil uplynutím doby, není nutné při neprodloužení uvádět důvod.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na nerozvedenou manželku žijící ve společné domácnosti
- Společná domácnost s manželkou a výživné
- Nárok manželky na výživné na sebe - nerozvedené manželství
- Nerozvedené manželství a nárok na výživné na manželku

Mám na Vás dotaz ohledně soužití s manželem a výživném. Jedná se o to, že jsem vdaná od 7/2015 a v současné době máme ročního chlapečka. Veškeré finance co se týče společných nákupů jídla i drogérie, lékárny apod. platím já. I oblečení a hračky pro syna. O domácnost se starám pouze já, manžel chodí do práce cca 18 dní v měsíci od 10-24h. On platí pouze společné bydlení, cca 5.500 Kč/měsíčně. Hypotéku na byt mu platí otec, byt je manžela v OV. Když chci po manželovi peníze, tak nemá a nic nekoupí. A ještě mi dluží 01/2016-01/2017 50.000 Kč, které také nevrací tak jak jsme byli domluveni. Když ho požádám o pomoc buď s domácností nebo se synem, tak nemá čas. Situace už je neúnosná a nevím co mohu dělat a jaké mám možnosti. Mé finanční prostředky už mi dochází a nemám na to, abych se mohla se synem odstěhovat do nájmu, což manžel ví a tím si dovoluje stále víc. Začal mě už i zesměšňovat a ponižovat a křičet na syna, když kňourá nebo pláče. Mám prosím nějakou možnost se bránit? Moc děkuji za odpověď. Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Oba manželé jsou povinni společně hradit náklady na provoz domácnosti a také náklady na výchovu a výživu dětí. Doporučuji tedy ještě jednou požádat manžela, aby Vám finančně přispíval na domácnost a na potřeby pro děti. Pokud tak odmítne učinit dobrovolně, můžete požádat soud, aby stanovil, jak velkou částku je manžel povinen Vám přispívat.
Ve Vašem případě tedy můžete podat k okresnímu soudu návrh na stanovení výživného jak pro sebe jakožto manželku, tak i pro Vaše děti. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Při soudním řízení bude důležité doložit veškeré výdaje, které na provoz domácnosti a na výchovu a výživu dětí vynakládáte, proto doporučuji uchovávat doklady, účtenky, ústřižky složenek apod. Soud pak celou záležitost posoudí a v případě, že Vašemu návrhu vyhoví, stanoví Vašemu manželovi výživné, které Vám bude muset hradit v pravidelných měsíčních splátkách.
Co se týče částky, kterou Vám manžel dluží, bude do značné míry záležet na tom, zda jste schopná existenci dluhu prokázat (zda máte například podepsanou směnku, smlouvu o půjčce či dlužní úpis). V případném soudním řízení totiž důkazní břemeno ponesete Vy, což znamená, že budete muset prokázat, že jste manželovi půjčila peníze, kolik peněz to bylo a kdy Vám měl dluh splatit. Pokud důkazy o půjčce nemáte, bude vymáhání dlužné částky velmi obtížné, ne-li nemožné. V případě podání žaloby k soudu rozhodně doporučuji její obsah zkonzultovat s právníkem.
V závěru svého dotazu se zmiňujete o tom, že se k Vám manžel začíná chovat hrubě. Pokud by se jeho chování stupňovalo například až k fyzické agresi, doporučuji obrátit se na Intervenční centrum pro oběti domácího násilí, které sídlí v každém krajském městě. Seznam intervenčních center najdete zde: http://www.domacinasili.cz/intervencni-centra/adresar-intervencnich-center-cr-kontakty-pro-verejnost/

__

RODINA-SJM
- Koupě majetku v manželství aby nepatřil do SJM - jak to udělat?
- Koupě majetku v manželství aby nepatřil do společného jmění manželů - jak to udělat?
- Jak koupit auto aby nebylo v SJM
- Jak koupit automobil aby nebyl v SJM
- Jak koupit vozidlo aby nebylo v SJM

S manželkou žijeme odděleně, odstěhovala se ode mně. Chtěl bych si zakoupit automobil. Lze provést jeho nákup, aby nebyl součástí společného jmění manželů SJM? Zakoupil bych si ho ze své výplaty, ze svých ušetřených peněz. Nemáme zúžené SJM a uspořené peníze jsou z doby, kdy jsme manželé, ale nežijeme spolu. Děkuji za odpověď. Petr

ODPOVĚĎ:
Vše, co pořídíte za doby trvání manželství, i když spolu nežijete, je součástí SJM. Pouze pokud byste prokázal, že vozidlo jste si zakoupil z peněz, které jste získal darem či dědictvím, pak by vozidlo do SJM nespadalo. Jediná možnost ve Vašem případě je tedy zúžit SJM u notáře a poté teprve vozidlo koupit.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Zaručená mzda u zkráceného úvazku
- Zaručená mzda u částečného úvazku
- Minimální mzda u zkráceného úvazku
- Minimální mzda u částečného úvazku

Pracuji u soukromníka na zkrácený úvazek 6 hodin denně, patřím do 4. skupiny kde je zaručená mzda 88,80 Kč na hodinu platí tato částka i pro mě nebo se nějak krátí. Děkuji, Lýdie.

ODPOVĚĎ:
Částka stanovená za hodinu práce platí i pro zkrácené úvazky, nicméně celková mzda bude poměrně krácena podle počtu odpracovaných hodin.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění po partnerovi - společně zakoupené věci do bytu, domu, nemovitosti
- Dědění po příteli - společně zakoupené věci do bytu, domu, nemovitosti
- Dědění po druhovi - společně zakoupené věci do bytu, domu, nemovitosti
- Dědění po partnerce - společně zakoupené věci do bytu, domu, nemovitosti
- Dědění po přítelkyni - společně zakoupené věci do bytu, domu, nemovitosti
- Dědění po družce - společně zakoupené věci do bytu, domu, nemovitosti
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNNICTVÍ
- Darovací smlouva - musí na ní být podpis obdarované osoby?
- Platnost darovací smlouvy bez podpisu obdarované osoby

Žiji s přítelem 2013-2017 ve společné domácnosti. Všechno jsme si pořídili z jeho peněz nové. Nechtěl žít ve starám zařízení. Stálo to asi 600.000 Kč. Něco je napsáno i na mě, ale platil to on. Např. kuchyň za 150.000 Kč atd. Když napíše darovací smlouvu budu tam muset být i já podepsaná? Kdyby zemřel dřív než já, nebudu mít na vyplacení jeho dětí. Někdo mi radí, že mám říct, že žil u mě v podnájmu a že jsem všechno platila já, kdyby k něčemu došlo. Nechci jednat nečestně. Moc děkuji za radu. Děkuji, Diana.

ODPOVĚĎ:
S přítelem můžete sepsat darovací smlouvu, na základě které Vám vybavení bytu daruje. Darovací smlouvu musíte podepsat oba – přítel jako dárce a Vy jako obdarovaná (svým podpisem dar přijímáte). Doporučuji Vám rovněž nechat si úředně ověřit podpisy na této darovací smlouvě, aby nemohlo být později zpochybněno, že darovací smlouvu skutečně podepsal Váš přítel. V případě úmrtí Vašeho přítele následně tuto smlouvu předložíte notáři, který bude pozůstalost vyřizovat a notář by měl uvedené věci vyřadit z dědického řízení.
Pokud byste v dědickém řízení uvedla, že u Vás žil přítel v podnájmu a že jste platila všechno Vy – mohly by toto prohlášení jeho děti zpochybnit a např. z výpisů z účtů či i jinak by nakonec mohli prokázat, že tyto věci hradil on a tedy jsou jeho. Darování movitých věcí nemusí mít písemnou formu, pokud při darování dojde rovněž k předání věcí (§ 2057 o. z.). Mohlo by však dojít ke sporu v dědickém řízení mezi Vámi a dětmi Vašeho přítele, bylo by to slovo proti slovu a Vy byste neměla jak prokázat, že jsou darované věci skutečně Vaše, protože od toho nebudete mít žádný doklad. Navíc, pokud by tento majetek byl sporný, měl by notář tyto věci vyřadit z dědického řízení, jelikož dědické řízení je řízení nesporné, a také poučit dědice o tom, že mohou ohledně sporného majetku podat žalobu na určení vlastnického práva.
Další variantou je možnost, že by Váš přítel sepsal závěť, ve které by Vám tyto movité věci odkázal. Musel by však mít ještě dostatek ostatního majetku, aby jeho děti dostaly svůj povinný díl z jeho pozůstalosti, jinak byste musela jeho dětem určitou částku doplácet. Nejjistější tedy pro Vás bude sepsat s přítelem darovací smlouvu.

_

OBČAN-DLUHY
- Prodej dluhu u Provident firmě Bohemia Faktoring - promlčení dluhu
- Promlčení dluhu u Provident - dluh prodán Bohemia Faktoring

20.11.2010 jsem uzavřel se s lichváři s názvem Provident smlouvu o půjčce. Jelikož jsem se dostal do finanční tísně, tak jsem ji nedoplatil celou. Lichvářská společnost Provident mě několikrát upozornila na nedoplatek, ale vždy jen dopisem hozeným do schránky. 06/2016 jsem obdržel dopis, že můj dluh byl podstoupen společnosti Bohemia Faktoring a. s.
9.2.2017 jsem dostal předvolání k soudu, kde mě žalují cca o 30 tisíc+ úrok a příslušenství. Částka, o kterou mě žalují je podstatně vyšší než částka která mě zbývala doplatit, ale jelikož je to dávno střídali se obchodní zástupci, kteří to chodily vybírat nejsem schopen ten správný zůstatek nijak dokázat a ani sám říct. Chtěl jsem se zeptat zda se na tento případ nevztahují nějaké promlčecí lhůty. Tomáš

ODPOVĚĎ:
Na tuto situaci se vztahuje tříletá promlčecí lhůta, která začíná běžet dnem následujícím po splatnosti dluhu, resp. jednotlivých splátek. Jistina sama o sobě by měla odpovídat výši dluhu, ale projděte obchodní podmínky a výši poplatků, které jsou po Vás v souvislosti s dluhem jistě také vymáhány. Ty často nebývají účtovány v souladu se smluvními ujednáními.

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Rodič zakazuje styk vnoučat s prarodičem - jak se bránit?
- Rodič zakazuje styk vnoučete s prarodičem - jak se bránit?
- Rodič zakazuje styk vnoučat s babičkou a dědečkem- jak se bránit?
- Rodič zakazuje styk vnučka, vnučky s prarodičem, prarodiči - jak se bránit?
- Rodič zakazuje styk vnučka, vnučky s babičkou, dědečkem - jak se bránit?

V neděli 19.2. chci navštívit své vnučky v Dolním Poříčí u Strakonic, kam je bez souhlasu jejich otce odvezla synova družka. Družka mi předem oznámila, že moji návštěvu nepřijme. Za vnučkami jedu 600 km.
Jak mám prosím postupovat? Mám kontaktovat sociálku? Děkuji, Jindřiška

ODPOVĚĎ:
Jako babička máte na styk se svými vnučkami ze zákona právo. Na četnosti a délce styku je ale zapotřebí se domluvit s jejich rodiči (Vaším synem a jeho družkou). Bez předchozí dohody Vám rodiče dětí nemusí styk s vnučkami umožnit kdykoliv, kdy budete chtít vnučky vidět. Pokud si přejete vnučky navštívit a jejich matka si to nepřeje, můžete se obrátit (nejlépe v doprovodu otce dětí) na orgán sociálně-právní ochrany dětí v místě bydliště Vašich vnuček, vysvětlit celou situaci a požádat sociální pracovnici o pomoc a zjednání nápravy v dané věci. Rozhodně ale nedoporučuji pokoušet se o styk s vnučkami "násilím" (například snažit se je odvést proti vůli jejich matky), to by mohlo být pro vnučky traumatizující. Pokud Vám bude matka dětí bránit ve styku s vnučkami opakovaně, nezbude Vám nic jiného než podat k okresnímu soudu návrh na úpravu styku s vnučkami. Soud pak stanoví, jak často a jak dlouho budete moci vnučky vídat a jejich rodiče Vám budou muset styk s vnučkami v danou dobu umožnit.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Nevyplacení odměny zaměstnanci SVJ
- Zaměstnanec SVJ neostal odměnu z DPP, DPČ - vymáhání odměny
- Lhůta na vyplacení odměny z DPP, DPČ - zaměstnanec SVJ

Pozdní výplata odměny plynoucí z uzavřené DPP/DPČ. Jsem zaměstnancem Společenství vlastníků jednotek SVJ. Pro provádění pravidelné údržby využíváme jak vlastníky (tedy členy našeho SVJ), např. formou uzavření DPP/DPČ. Za práce vykonané v pracovním měsíci (např. 10/2016) má být dle uzavřené DPP vyplacena odměna v pravidelném termínu výplaty do 10. dne následujícího výplatního měsíce (tedy např. do 10.11.2016). Ptám se: Co lze požadovat na SVJ, když:
- odměna není vyplacena do 10. dne výplatního měsíce (tedy např. do 10.11.2016), nebo
- odměna není vyplacena do konce obecné výplatní lhůty?
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Při nevyplacení odměny plynoucí z DPP/DPČ máte dvě možnosti:
1) Můžete se obrátit na místně příslušný Inspektorát práce, který může zaměstnavateli uložit pokutu, ale nemůže mu přikázat dlužnou odměnu vyplatit.
2) Můžete se obrátit na soud, který jako jediný má kompetence k rozhodnutí o povinnosti zaplatit dlužnou odměnu. Takové rozhodnutí se pak může stát exekučním titulem.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Platnost rezervační smlouvy - pracovník realitní kanceláře zfalšoval podpis obchodního zástupce RK
- Odstoupení od rezervační smlouvy z důvodu nezrušitelné zástavy bytu, domu, nemovitosti
- Výpověď rezervační smlouvy pro nezrušitelnou zástavu na byt, dům, nemovitost

Potřebuji poradit ohledně jednání realitní kanceláře. Máme byt v zástavě kvůli hypotéce, bylo nám řečeno, že s prodejem bytu nebude problém. Banka nám neumožnila zrušit zástavu bytu až po dokončení rodinného domu RD. Realitní kancelář po nás chce 30.000 Kč smluvní pokutu. Kupce na byt měli již před podepsaním výhradní smlouvy a inzerát byl max. publikován týden. Jejich výlohy nejsou tak vysoké a na jiné částce se nemůžeme domluvit. Při podpisu nám bylo řečeno, že byt nesmíme nikomu nabízet a o smluvní pokutě nám nebylo řečeno. Na výhradní smlouvě sekretářka zfalšovala podpis svého obchodního zástupce RK. Je smlouva neplatná? V té době byla na dovolené. Smlouvu máme do konce roku 2017. Kupující nechce smlouvu o smlouvě budoucí, ale příští rok by si ji koupil. Dostali jsme rady, že máme jít do banky s pistolí a nebo, že si máme vzít nebankovní půjčku. Jejich jednání je hrozné. Paní byla na dovolené a kupující se o zástavě dozvěděl až při rezeraci a složení zálohy. Máme nějakou šanci u právníka? Nutí nás k podpisu kupní smlouvy, my ji nepodepíšeme, můžeme si do kupní smlouvy KS napsat větu v případě nezrušení zástavy odstupujeme od rezervační smlouvy? Děkuji, Evženie

ODPOVĚĎ:
Ust. § 2048 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku, v platném znění, stanoví, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Pokud jste tedy porušila povinnost sjednanou ve zprostředkovatelské smlouvě zajištěnou smluvní pokutou, pak jste povinna smluvní pokutu uhradit bez ohledu na to, zda dojde k uzavření kupní smlouvy. Výše smluvní pokuty nezávisí na tom, jaké náklady realitní kancelář skutečně vynaložila, ale určující je pouze její stanovení ve smlouvě.
O jakou povinnost zajištěnou smluvní pokutou se má jednat, však ve svém dotazu neuvádíte. Obecně by Vaší povinností nemělo být uzavření kupní smlouvy, neboť si sami můžete zvolit, zda s daným člověkem kupní smlouvu uzavřete, či nikoli.
Dále obecně také platí, že nárok na provizi realitní kanceláři vzniká až uzavřením kupní smlouvy, nicméně ve smlouvě mohlo být sjednáno, že nárok vznikl již obstaráním příležitosti uzavřít kupní smlouvu. V tomto případě byste byli povinni uhradit provizi již za nalezení zájemce o koupi.
I pokud byste byt se zájemcem, kterého našla realitní kancelář, uzavřeli kupní smlouvu až v roce 2017, pak by kancelář přesto měla nárok na sjednanou provizi v souladu s ust. § 2454 občanského zákoníku, které stanoví, že právu zprostředkovatele na provizi není na újmu, byla-li smlouva, k níž se vztahovala činnost zprostředkovatele, uzavřena nebo splněna až po zániku závazku ze zprostředkovatelské smlouvy.
Pokud prokážete, že smlouvu uzavřela/podepsala jiná osoba (sekretářka), než ta, která byla oprávněna realitní kancelář zastupovat, pak by smlouva byla skutečně neplatná. Pokud však smluvní pokuta vyplývá z rezervační smlouvy, kterou jste uzavřeli s kupujícím, pak byste přesto smluvní pokutu měli uhradit.
Vaší situaci doporučuji konzultovat s advokátem, který dokáže náležitě posoudit jak znění smlouvy, tak i její platnost. Seznam advokátů naleznete zde:
www.advokatikomora.cz
__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Převod ze zemědělského půdního fondu na lesní půdu - jak požádat o opravu zpět na zemědělský pozemek?
- Změna pozemku ze zemědělského půdního fondu na lesní půdu - jak požádat o opravu zpět na zemědělský pozemek?

Zajímal jsem se na jakém podkladě, došlo ke změně druhu pozemku ze zemědělského půdního fondu na půdu lesní. Na základě zjištění Lesů ČR mi bylo sděleno, že má fyzicky charakter orné půdy a jako takový by měl být zapsán v katastru nemovitostí KN. O změnu druhu pozemku jsem nežádal. Pouze jsem inicioval na základě tohoto dopisu nápravu v zápisu do katastru nemovitostí KN. Moje otázka se týká § 58 odst. 2. stavebního zákona? Jelikož se vždy nacházel pozemek v současně zastavěné území dle ÚPn SÚ HMP 1999. Byl tento postup správný nebo jsem to měl řešit jinak? Děkuji, Bedřich.

ODPOVĚĎ:
Máte-li v úmyslu změnit současný druh pozemku (lesní pozemek) na druh jiný, nabízí se Vám v zásadě dvě varianty řešení:

1/ Rozhodnutí v pochybnostech dle lesního zákona:
Existuje-li pochybnost o tom, zda předmětný pozemek skutečně (fyzicky) plní funkce lesa, můžete oslovit příslušný orgán státní správy lesů s žádostí o rozhodnutí dle § 3/3 lesního zákona.
Získáte-li tímto způsobem rozhodnutí o tom, že předmětný pozemek neplní funkce lesa, můžete se obrátit na místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu s podnětem k provedení opravy chyby v katastrálním operátu.

V tomto ohledu však připomínám, že chyba v katastrálním operátu může být opravena pouze v případě, kdy chybné údaje katastru nemovitostí vznikly:
- zřejmým omylem při vedení a obnově katastru nemovitostí,
- nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem
(jak vyplývá z § 36/1 katastrálního zákona).

Je-li proto předmětný pozemek v katastru nemovitostí veden pod druhem „lesní pozemek“ v důsledku některé ze shora uvedených chyb, bude možné druh pozemku v katastru nemovitostí tímto způsobem změnit (opravit). V ostatních případech však využití § 36 katastrálního zákona nepřichází v úvahu.

2/ Změna druhu pozemku:
Nebude-li postup dle varianty ad 1/ možný, bude nutné provést změnu druhu pozemku.
Co se týče Vámi zmiňovaného § 58/2 stavebního zákona, upozorňuji, že se jedná toliko o definici pojmu zastavěné území, na změnu druhu pozemku nemá toto ustanovení žádný přímý vliv.
V případě změny druhu pozemku je zapotřebí získat od místně příslušného stavebního úřadu přivolení ke změně využití území (tímto způsobem bude stavebním úřadem stanoven nový způsob užívání pozemku a podmínky jeho využití). Toto přivolení může mít podobu územního rozhodnutí, územního souhlasu, popř. nemusí být žádné přivolení stavebního úřadu vyžadováno:
a/ územní rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují změny druhu pozemku o výměře do 300 m2 (§ 80/3 písm. c) stavebního zákona) ;
b/ územní souhlas je zapotřebí v případě změn druhu pozemku o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2 (§ 96/2 písm. d) stavebního zákona) ;
c/ ve zbývajících případech je zapotřebí vydání územního rozhodnutí o změně využití území (§ 80/2 písm. e) stavebního zákona).

Splňuje-li předmětný pozemek podmínky pro změnu svého druhu bez přivolení stavebního úřadu (ad a/ výše), bude změna druhu pozemku možná na základě Vašeho návrhu (adresovaného místně příslušnému pracovišti katastrálního úřadu). V tomto ohledu Vám doporučuji konzultovat postup přímo s místně příslušným pracovištěm katastrálního úřadu.
Ve zbývajících případech (ad b/ a c/ výše) bude pro změnu druhu pozemku v katastru nemovitostí zapotřebí předchozí vydání územního rozhodnutí či územního souhlasu.
V rámci územního řízení je nezbytné, abyste stavebnímu úřadu předložil souhlas místně příslušného orgánu státní správy lesů (§ 14/2 lesního zákona).
Po vydání územního rozhodnutí (o změně využití území) či územního souhlasu, resp. poté, co nabudou právní moci, bude nezbytné, abyste oslovil místně příslušný orgán státní správy lesů s žádostí o trvalé odnětí předmětného pozemku plnění funkcí lesa.
Získání rozhodnutí o trvalém odnětí předmětného pozemku plnění funkcí lesa je zapotřebí rovněž v případě, kdy není ke změně druhu pozemku přivolení stavebního úřadu vyžadováno (ad a/ výše).
Dle § 15/1 lesního zákona totiž platí, že odnětí pozemků plnění funkcí lesa je uvolnění těchto pozemků pro jiné využití. Toto odnětí může být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna využití pozemků, dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné účely na dobu uvedenou v rozhodnutí.
V tomto ohledu bude nutné, abyste se obrátil na místně příslušný orgán státní správy lesů s žádostí o trvalé odnětí pozemku plnění funkcí lesa (dle § 16 lesního zákona). Povinné náležitosti takové žádosti jsou zakotveny ve vyhlášce o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa.
Vydání rozhodnutí o trvalém odnětí pozemku plnění funkcí lesa je zpoplatněno (§ 17 a § 18 lesního zákona). Výše tohoto poplatku je stanovena v příloze lesního zákona.

Žádost o trvalé odnětí předmětného pozemku plnění funkcí lesa adresujte:
- obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností v případě pozemku do výměry 1 ha (§ 48/1 písm. d) lesního zákona), nebo
- krajskému úřadu v případě pozemku o výměře 1 ha a více (§ 48a/1 písm. b) lesního zákona).

V současné chvíli Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad (popř. I místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu) a nezbytný postup při změně druhu předmětného pozemku zde konzultovat.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
Zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 77/1996 Sb. , o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel oznámil těhotenství zaměstnankyně na Facebooku - náhrada škody (nemajetkové újmy) za sdělení osobní informace
- Zaměstnavatel oznámil těhotenství pracovnice na Facebooku - náhrada škody (nemajetkové újmy) za sdělení osobní informace
- Může zaměstnavatel informovat o těhotenství zaměstnankyně na Facebooku?
- Může zaměstnavatel informovat o těhotenství pracovnice na Facebooku?

Jak se můžu bránit vůči šéfovi: oznámila jsem mu, že jsem těhotná a on to zvěřejnil na facebooku (přibližně takto - moje "pozice" je v rizikovem těhotenství a hledám za ní náhradu). Všichni v práci se to hned dozvědeli. Je možné žádat soudně finanční kompenzaci? Děkuji, Jaroslava

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 81 občanského zákoníku platí, že chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv; ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.
Člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek (§ 82/1 občanského zákoníku).
Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu (např. tedy právu na soukromí), nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody (§ 2956 a § 2957 občanského zákoníku).

ve Vašem případě je tedy (s ohledem na shora uvedená ustanovení občanského zákoníku) nutno zohlednit tyto skutečnosti:
- Váš nadřízený nebyl povinen obdrženou informaci o Vašem rizikovém těhotenství tajit,
- Váš nadřízený se předmětným sdělením na facebooku nikterak nedotkl Vaší lidské důstojnosti, občanské cti apod. ,
- Váš nadřízený nesledoval (jak předpokládám) předmětným sdělením na facebooku žádný jiný cíl, než si za Vás opatřit náhradu po dobu, kdy budete (z důvodu rizikového těhotenství) dočasně práce neschopná.

Z dotazu nevyplývá, zda Vám v důsledku zveřejnění předmětného sdělení na facebooku vznikla nějaká nemajetková újma (zda jste např. utrpěla psychickou újmu apod.). S ohledem na skutečnost, že takto radostná zpráva se obvykle velmi rychle roznese, si však lze vznik jakékoli nemajetkové újmy představit jen těžko.
Shora uvedené lze shrnout tak, že vymáhání odčinění nemajetkové újmy (např. v podobě vymáhání finanční satisfakce) lze v případě zveřejnění informace o rizikovém těhotenství realizovat soudní cestou jen velice obtížně, resp. se domnívám, že taková žaloba by byla soudem s velkou pravděpodobností zamítnuta jako nedůvodná.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

OBČAN-DĚDICTVÍ
OBČAN-DLUHY
- Dluh potomka vedený na rodiče a rozdělení dědictví - dlužící sourozenec nesplácí, hrozí postih ostatním dědicům?
- Sourozenec si půjčil peníze na rodiče - hrozí odpovědnost za dluh ostatním dědicům?
- Zdědění dluhu po rodičích nerozdílně - dlužník je jen jeden sourozenec
- Dědic nesplácí dluh který převzal - vliv na insolvenci druhého z dědiců
- Přijaté dědictví s dluhem - vliv na insolvenci dědice

06/2016 zemřela maminka, 11/2016 vydáno usnesení o rozdělení dědictví. Jsme dva, bratr a já, maminka byla vdova. Bratr si na maminku, kolem roku 2014 půjčil (úvěr) od dvou různých bank a ještě měla zastavenou garáž, kvůli jeho hypotéce. Byt je ve vlastnictví stavebního družstva. Domluvili jsme se, že byt - podíl v družstvu, zdědím já a on bude mít vše ostatní - úvěry, účet, stavební spoření, garáž. Jenže bratr se nezdržuje na adrese trvalého bydliště a u žádné z bank, kde jsou úvěry, nebyl. Jedna banka se ozvala i mě s tím, že věřitele nezajímá jak jsme si rozdělili dědictví, že dluhy se dědí společně a nerozdílně. Můžou dluhy vymáhat i po mně? Doopravdy věřitele nezajímá, jak jsme se domluvili? Jsem v insolvenci (od 2014) a zaplatit nemohu. A kdyby je po mně vymáhat mohli, tak se mi přičtou k mé insolvenci? Děkuji, Taťána

ODPOVĚĎ:
Dohoda dědiců v rámci řízení o pozůstalost skutečně nemá vliv na věřitele. Pokud jste v řízení o pozůstalosti neuplatnili výhradu soupisu, hradíte dluhy v plném rozsahu společně a nerozdílně. Pokud jste uplatnili výhradu soupisu, hradíte dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. Každý z dědiců, který uplatnil výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědici, věřitel však může po každém dědici, který si vyhradil soupis, požadovat plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu. Co se týče Vaší insolvence, dle mého názoru již nové dluhy do oddlužení zařadit nelze, jelikož věřitelé měli určitou lhůtu určenou soudem, do které měli přihlásit své pohledávky, což se nestalo. Doporučila bych Vám však poradit se se svým insolvenčním správcem.
__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soused zídku na hranici pozemků použil jako stěnu přístavku - vydržení zděného plotu
- Vydržení zděného plotu - Soused zídku na hranici pozemků použil jako stěnu přístavku
- Vydržení zděného plotu na hranici pozemků

Dobrý den, měla bych dotaz ohledně vydržení. Soused náš zděný plot použil jako zadní stranu své přilehlé přístavby. Trámy pro střechu zasekal přímo do našeho plotu. Nyní nemovitost vydražil jiný majitel, který ji chce dál prodat. Nechci, aby si noví majitelé mysleli, že plot je jejich, aby časem nedošlo k vydržení. V r. 2012 jsme toto řešili s původním majitelem přes stavební úřad, ale k likvidaci stavby nedošlo, černá stavba stojí dodnes (18.01.2017). Jak postupovat? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě se nabízejí dvě varianty řešení (které mohou být realizovány současně) :

1/ Veřejnoprávní varianta:
Obraťte se na místně příslušný stavební úřad s novým upozorněním na černou stavbu na sousedním pozemku (z dotazu bohužel nevyplývá, z jakého důvodu nebylo předchozí řízení u stavebního úřadu ukončeno). Stavební úřad by měl v tomto případě zahájit řízení o nařízení odstranění stavby dle § 129 stavebního zákona.

2/ Soukromoprávní varianta:
Na současného vlastníka sousedního pozemku se obraťte s písemným upozorněním na skutečnost, že jím vlastněná stavba proti Vaší vůli zasahuje do Vámi vlastněné zdi, přičemž souseda zároveň vyzvěte k neprodlenému odstranění tohoto protiprávního stavu (tzn. k odstranění trámů z Vaší zdi a k uvedení Vaší zdi do původního stavu.
Výzvu doručte sousedovi prokazatelným způsobem, tzn. osobně oproti podpisu či za přítomnosti svědka, nebo doporučeně s dodejkou. Jeden podepsaný stejnopis výzvy si samozřejmě ponechte.
Nebude-li soused ochoten Vaší výzvě vyhovět, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud (a to ve smyslu § 1042 občanského zákoníku).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

RŮZNÉ-STAVBY
- Původní majitel domu nezkolaudoval přístavby - co má dělat nový majitel domu?
- Nevydání stavebního povolení z důvodu nezkolaudování přístavků - jak postupovat?
- Koupě nemovitosti bez kolaudace - jak poustpovat?
- Koupě nezkolaudované nemovitosti - jak poustpovat?
- Dodatečné požádání o kolaudaci bytu, domu, nemovitosti - postup, informace

Koupil jsem RD v 3/2003 a do současné doby tam bydlím. Mám popisné číslo domu. Nyní jsem chtěl požádat o stavební povolení na dvougaráž a na stavebním úřadu mi sdělili, že mám na dům vydané 2 stavební povolení (přístavby), které nejsou zkolaudovány a nové stavební povolení na garáž, které potřebuji k doložení půjčky mi nedají dokud nezkolauduji.
Co mám dělat, když jsem po celou dobu nevěděl, že část domu není zkolaudována a nyní po mně chtějí různé revize, projekt a další věci. Nemůžu se proti tomu nějak bránit. Co budu muset udělat, aby se dalo všechno do pořádku a kolik budu muset zaplatit. A je to důvod, aby mi nedali stavební povolení na garáž. Ty dvě stavební povolení žádal majitel, který přišel o dům v dražbě a nový majitel, který to v dražbě koupil mi o tomto problému nic neřekl, když jsem od něj ten dům kupoval. Nemůže to být například promlčené, můsím platit poplatky a
další věci. Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu předpokládám, že dříve povolené stavební úpravy (přístavby) byly tehdejším vlastníkem domu skutečně realizovány.
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je v první řadě nutné poukázat na § 2/2 písm. c) stavebního zákona, dle něhož se za stavebníka považuje osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení (nebo ohlašuje provedení stavby), jakož i její právní nástupce. Veškeré povinnosti, které stavební zákon ukládá stavebníkovi, se tudíž vztahují i na jeho případného právního nástupce (kterým může být budoucí vlastník předmětného pozemku či stavby).
Pro doplnění dodávám, že dle § 2/4 a 5 stavebního zákona se pojmu "stavba" užívá rovněž pro změnu dokončené stavby, tedy pro přístavbu, nástavbu a stavební úpravu.
Dle § 119/1 stavebního zákona platí, že dokončenou stavbu (tedy i přístavbu), pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu lze užívat pouze na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo kolaudačního souhlasu. Stavebník (tedy i právní nástupce původního stavebníka) je povinen zajistit, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky a měření předepsané zvláštními právními předpisy.
Stavební úřad při uvádění stavby do užívání zkoumá, zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístění a povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí.
Dle § 120/1 stavebního zákona je stavebník povinen oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním stavby nejméně 30 dnů předem. V oznámení stavebník uvede označení stavby, údaje o umístění a povolení stavby, předpokládaný termín dokončení stavby a zahájení jejího užívání. S užíváním stavby pro účel, k němuž byla stavba povolena, může být započato následující den po kontrolní prohlídce stavby, při které stavební úřad do protokolu zaznamená ověření splnění podmínek podle § 119 odst. 2, nebo pokud do 30 dnů od oznámení stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby nezakáže.
Stavební úřad užívání stavby zakáže, jestliže na základě závěrečné kontrolní prohlídky zjistí, že nejsou splněny předepsané podmínky. Obdobně postupuje stavební úřad u stavby provedené v rozporu se stavebním povolením či ohlášením nebo užívané bez předchozího oznámení. Účastníkem tohoto řízení je pouze stavebník.
Shora uvedené lze shrnout tak, že pokud byly na Vámi vlastněném domě v minulosti provedeny stavební úpravy (přístavby), jejichž užívání nebylo stavebním úřadem následně povoleno, přechází oznamovací povinnost (tzn. povinnost oznámit stavebnímu úřadu záměr přístavby užívat, včetně povinnosti absolvovat s tím související řízení a doložit všechny předepsané dokumenty a revizní zprávy) na právního nástupce původního stavebníka (tedy na Vás).
V tomto ohledu Vám proto lze doporučit požadavkům stavebního úřadu vyhovět a nechat obě přístavby řádně zkolaudovat. Zároveň Vám doporučuji nahlédnout u stavebního úřadu do příslušného stavebního spisu (týkajícího se obou přístaveb) a ověřit zde, že tehdejším stavebníkem nebylo kolaudační řízení skutečně zahájeno (pokud by totiž vyšlo najevo, že tehdejší stavebník se na stavební úřad obrátil s oznámením o záměru započít s užíváním stavby, resp. přístaveb, mohlo by to Vaši současnou situaci podstatně změnit).
Podmínění povolení výstavby dvojgaráže předchozí kolaudací přístaveb je však nutné označit za protiprávní postup stavebního úřadu. Existence protiprávního stavu (tzn. užívání obou přístaveb bez jejich řádné kolaudace) totiž nemůže mít žádný vliv na zahájení dalšího územního či stavebního řízení (které se těchto přístaveb nijak netýká). Stavební úřad svým požadavkem zneužívá Vašeho současného postavení (de facto Vás vydírá) a snaží se zhojit existující protiprávní stav.
V současné chvíli Vám doporučuji obrátit se na stavební úřad s dotazem, dle jakého ustanovení stavebního zákona Vám nebude výstavba dvojgaráže povolena ve vazbě na užívání nezkolaudovaných přístaveb (takové ustanovení stavebního zákona totiž neexistuje). Bude-li přesto stavební úřad na svém stanovisku trvat, doporučuji Vám podat na příslušného úředníka stížnost a záležitost zároveň konzultovat s nadřízeným krajským stavebním úřadem.
Nebude-li stavební úřad schopen svůj požadavek podložit žádným ustanovením stavebního zákona (což předpokládám), doporučuji Vám zahájit ve věci výstavby dvojgaráže územní a stavební řízení a v případě zamítnutí Vaší žádosti Vám doporučuji se proti takovému rozhodnutí odvolat (popř. se bránit jiným způsobem, a to dle toho, zda budete žádat o vydání územního rozhodnutí či souhlasu a stavebního povolení či budete svůj záměr stavebnímu úřadu pouze oznamovat, tato problematika již přesahuje Váš současný dotaz).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že nikoli řádná kolaudace obou přístaveb by mohla být za určitých okolností považována za právní vadu Vámi zakoupeného domu. V obecné rovině dle § 499 starého Občanského zákoníku (platného v roce 2003) platilo, že kdo přenechal jinému věc za úplatu, odpovídal za to, že věc v době plnění měla vlastnosti výslovně vymíněné nebo obvyklé, že ji bylo možno použít podle povahy a účelu smlouvy nebo podle toho, co účastníci ujednali, a že věc neměla právní vady.
Dle § 596 starého Občanského zákoníku pak platilo, že měla-li věc vady, o kterých prodávající věděl, byl povinen kupujícího při sjednávání kupní smlouvy na ně upozornit. Jestliže dodatečně vyšla najevo vada, na kterou prodávající kupujícího neupozornil, měl kupující právo na přiměřenou slevu ze sjednané ceny odpovídající povaze a rozsahu vady (§ 597/1 starého Občanského zákoníku).
Ve Vašem případě je však podstatné, že od doby uzavření kupní smlouvy uplynulo přibližně 12 let, neboť dle § 599/1 starého Občanského zákoníku byl kupující povinen uplatnit u prodávajícího vady koupené věci bez zbytečného odkladu. Práva z odpovědnosti za vady se mohl kupující domáhat u soudu, jen jestliže vady vytkl nejpozději do šesti měsíců od převzetí věci. Vaše právo domáhat se u soudu např. slevy z kupní ceny domu tedy již zaniklo.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

RŮZNÉ-STAVBY
OBCHODOVÁNÍ-ŽIVNOSTI
- Vybudování nové ubytovny - podmínky
- Vytvoření nové ubytovny - podmínky
- Podmínky pro novou ubytovnu (stavební a ubytovací)
- Jaké vlastnosti musí mít nová ubytovna - stavební a ubytovací podmínky

Jaké podmínky jsou pro novou ubytovnu. Myslím stavba a ubytovaní. Děkuji, Jan

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 6 částí:

1/ Stavební aspekt:
Dle § 2 písm. c) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území se stavbou ubytovacího zařízení rozumí stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií:

1/ hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
2/ motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
3/ penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
4/ ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Dle § 3 písm. d) vyhlášky o technických požadavcích na stavby se ubytovací jednotkou rozumí:
1/ jednotlivý pokoj nebo soubor místností, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na přechodné ubytování a jsou k tomuto účelu určeny;
2/ ubytovací jednotka v zařízení sociálních služeb, určená k trvalému bydlení.
Povinné stavebně-technické parametry staveb ubytovacích zařízení a ubytovacích jednotek naleznete v § 43 - § 45 vyhlášky o technických požadavcích na stavby.

2/ Živnostenský aspekt:
Pokud máte v úmyslu poskytovat ubytování na vlastní odpovědnost, soustavně a za úplatu, bude se jednat o podnikání, k jehož legálnímu výkonu budete potřebovat živnostenské oprávnění.
V tomto ohledu pouze stručně připomínám, že dle živnostenského zákona přicházejí do úvahy dvě základní živnosti, a to 1. „Ubytovací služby“ (volná živnost), která spočívá v poskytování ubytovacích služeb (maximálně se současným podáváním snídaní, které však samozřejmě není povinné), nebo 2. „Hostinská činnost“ (řemeslná živnost), které kromě ubytovacích služeb zahrnuje i poskytování stravování.

3/ Hygienický aspekt:
Dle § 21a zákona o ochraně veřejného zdraví platí, že osoba poskytující ubytování v ubytovacích zařízeních v rámci jí provozované hostinské živnosti a osoba provozující živnost ubytovací služby (s výjimkou osob poskytujících ubytování v bytových domech, v rodinných domech a ve stavbách pro individuální rekreaci), jsou povinny vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvedou podmínky činnosti, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, způsob zacházení s prádlem a způsob očisty prostředí ubytovacího zařízení.
Pokud je ubytování v ubytovacích zařízeních poskytováno na dobu delší než dva měsíce v období šesti měsíců po sobě jdoucích, uvede osoba poskytující ubytování v provozním řádu dále počet a plochu ubytovacích jednotek včetně nejvyššího počtu ubytovaných fyzických osob, vybavení ubytovacích jednotek záchodem, sprchou, umývárnou a prostorem pro vaření nebo ohřev jídla, způsob vytápění ubytovacích jednotek a teplotu vnitřního vzduchu v otopném období, jakož i způsob zajištění tekoucí pitné a teplé vody v ubytovacích jednotkách. Provozní řád a jeho změny předloží před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Provozní řád je osoba povinna změnit vždy při změně podmínek pro poskytování služby.

4/ Policejní aspekt:
Pokud by byli v ubytovně ubytováni i cizinci, budou se na Vás vztahovat povinnosti ubytovatele dle § 99 a násl. zákona o pobytu cizinců na území České republiky, např. informační povinnost (informovat Policii ČR o ubytování cizince, informovat Policii ČR o úmrtí cizince apod.) či povinnost vést domovní knihu atd.

5/ Další aspekty:
S provozováním ubytovny (jako živnostenským podnikáním) je splněna řada dalších povinností (ostatně jako s jakýmkoli jiným podnikáním), zejména v oblasti daňové, pracovněprávní (pokud byste měl nějaké zaměstnance) apod.

6/ Doporučení:
Pro získání konkrétních informací o podmínkách výstavby a provozování ubytovny Vám doporučuji konzultovat tuto otázku s příslušnými orgány státní správy, zejména tedy se stavebním úřadem, orgánem požární ochrany, živnostenským úřadem, finančním úřadem, krajskou hygienickou stanicí, Policií ČR (cizineckou policií) apod.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
zákon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
zákon č. 326/1999 Sb. , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Matka nezná adresu pobytu otce - jak má požádat o výživné a svěření do péče?
- Soud chce znát adresu otce aby stanovil výživné (alimenty) a svěření do péče - jak má matka adresu zjistit?
- Neznámá adresa pobytu otce a určení alimentů, výživného soudně
- Neznámá adresa pobytu otce a svěření do péče soudně
- Jak zjistí soud skutečnou adresu otce dítěte pokud má trvalý pobyt na městském úřadě?
- Jak zjistí soud skutečnou adresu otce dítěte, dětí pokud má trvalý pobyt na městském, obecním úřadě?
- Jak zjistí soud skutečnou adresu otce dítěte, dětí pokud má trvalý pobyt na městě, obci?

Požádala jsem soud o svěření dítěte do péče a stanovení alimentů. Bohužel neznám nynější adresu otce, trvalý pobyt má na úřadě a nyní střídá podnájmy, kde není hlášen ani označenou schránku. Do návrhu jsem to napsala a nyní mi přišlo od soudu, že musím zjistit přesnou adresu, protože otec je nutný u jednání. Jak mám tedy postupovat? Myslela jsem, že adresu si soud nějak zjistí, např za pomoci policie.
Děkuji, Aneta.

ODPOVĚĎ:
Přesně tak, Vy jako "pouhý" občan nemáte takové možnosti jako soudy nebo Policie ČR, abyste mohla zjišťovat údaje o cizích osobách. Takové chování by bylo v rozporu s ochranou osobních údajů. Na dotaz soudu proto reagujte tak, že jej vyzvěte k součinnosti při zjištění adresy žalovaného (otce dítěte). Jako odůvodnění uveďte přesně to, co jste napsala v úvodu dotazu, tedy, že jeho adresa je těžko dohledatelná. Mimochodem pokud má otec veden trvalý pobyt na městském úřadě, pak mu lze snadno doručovat i tam.
__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Může dědic ovlivnit vydědění ostatních potomků (budoucí zůstavitel s děděním nesouhlasí)
- Rodič nechce vydědit potomky kteří se o něj nestarají - může to ovlivnit dědic starající se o rodiče?

Moje babička je již 5 let nemohoucí a poslední 3 roky připoutaná k vozíku. Má tři děti, ale stará se o ní jen moje máma, z toho od roku 2014 úředně jako pečovatelka. Po tolika letech je z té práce již psychicky a fyzicky vyčerpaná, ale její sourozenci odmítají s čímkoliv pomoci. Přijedou občas na kafe a tím to končí. S těmi nejtěžšími věcmi pomáhám tedy já, moje máma nemůže jet ani na dovolenou, pokud si nezařídím volno a celodenně o babičku nepečuji. Hrozně mě tahle nespravedlivá situace štve, protože sami si jezdí po výletech… dokonce Vánoce tráví s rodinou druhých poloviček a moje máma mi před očima chřadne. Ale až půjde o dělení majetku, všichni se sjedou a budou čekat s nataženou dlaní. Babička závěť neudělala a neudělá ve prospěch žádného z dětí, chce prý aby to bylo spravedlivé. A tak se chci zeptat, jestli je tato situace napadnutelná a díky těmto skutečnostem by bylo možné, že by vše zdědila moje máma, která by si to zasloužila, už jenom z principu. Všichni jsme v rodině zajištění, nejde nám o majetek, ale o spravedlnost. Děkuji, Miloslava

ODPOVĚĎ:
Bohužel neexistuje žádné takové ustanovení v zákoně, které by upřednostňovalo v dědění osobu, která se o zůstavitele po dobu jeho života starala. Vaše babička by sama musela v závěti určit, že Vaše maminka bude dědit větší podíl.
__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vlastnictví zahrady vedené v katastru nemovitostí jako les (souhrn lesních pozemků)
- Vlastnictví zahrady (sadu, vinice) vedené v katastru nemovitostí jako les (souhrn lesních pozemků)
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Dělení pozemků podle katastrálního zákona
- Druhy pozemků podle katastrálního zákona

Je možné vlastnit zahradu PS (zahrada, sad, vinice) vedenou v KN pod zemědělským půdním fondem jako Lesy (souhrn lesních pozemků v katastru nemovitostí) a Lesy zvláštního určení (dle Lesních hospodářských plánů a osnov). Na katastru nemovitostí ČR veřejně přístupné informace nic takového není. Děkuji, Dan

ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu nelze bohužel jasně určit, k čemu tento dotaz směřuje.
V obecné rovině proto uvádím, že možnost vlastnit zahradu není v zásadě omezena.

Co se týče Vaší zmínky o "zahradě" a "lesním pozemku", připomínám, že dle § 3/2 katastrálního zákona se pozemky podle druhu člení na:
- ornou půdu,
- chmelnice,
- vinice,
- zahrady,
- ovocné sady,
- trvalé travní porosty,
- lesní pozemky,
- vodní plochy,
- zastavěné plochy a nádvoří,
- ostatní plochy.

Není proto možné, aby byl tentýž pozemek v katastru nemovitostí veden jako "zahrada" a zároveň jako "lesní pozemek".

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
Aktuální znění:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

TRESTNÍ-TRESTY
- Trestný čin spáchaný v době podmínky - hrozí vězení? (nesouvisející trestná činnost)
- Podmínka a spáchaný trestný čin - hrozí vězení? (nesouvisející trestná činnost)

Syn má podmínku a zákaz řízení. Nyní byl na policii za poničení cizího majetku. Počmáral zeď. Co mu nyní hrozí? Děkuji, Melánie.
ODPOVĚĎ:
Počmárání zdi je dle trestního zákoníku klasifikováno jako trestný čin poškození cizí věci (ust. § 228 trestního zákoníku). Druh trestu a jeho výše se odvíjí od konkrétních okolností jeho jednání. Zde přikládám znění dotčeného ustanovení trestního zákoníku:

(1) Kdo zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou cizí věc, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou (tedy nejméně 5.000,- Kč), bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

(2) Stejně bude potrestán, kdo poškodí cizí věc tím, že ji postříká, pomaluje či popíše barvou nebo jinou látkou.

(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 na věci svědka, znalce nebo tlumočníka pro výkon jejich povinnosti,
b) spáchá-li takový čin na věci jiného pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,
c) spáchá-li takový čin na věci, která požívá ochrany podle jiného právního předpisu, nebo
d) způsobí-li takovým činem značnou škodu (nejméně 500.000,- Kč).

(4) Odnětím svobody na dvě léta až šest let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu (5.000.000, - Kč).

Situace se pro Vašeho syna komplikuje tím, že má podmínku.

Dle ust. § 83 odst. 1 trestního zákoníku jestliže podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám (pokud mu byly nějaké soudem uloženy), vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná.

„Řádný život“ dle výše uvedeného ustanovení nevede ten pachatel, který se ve zkušební době dopustil dalšího trestného činu.

Nicméně to neznamená, že Vašemu synovi bude uložená podmínka automaticky přeměněna na nepodmíněný výkon trestu odnětí svobody.

Dle ust. § 83 odst. 1 trestního zákoníku může výjimečně soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat podmíněné odsouzení v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestu, a současně
a) stanovit nad odsouzeným dohled,
b) přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby stanovené v § 82 odst. 1, nebo
c) stanovit dosud neuložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život.

Tedy soud může rozhodnout o ponechání „podmínky“ za současného uložení dalších povinností dle výše uvedeného ustanovení. Při posuzování soud vychází i z dalších skutečností – zda či kolikrát byl pachatel dosud trestán, jaké tresty mu byly popř. uloženy, zda trestným činem spáchal škodu, event. jak vysokou apod.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Placení do fondu SVJ - platí se i za plochu balkonu
- Započítává se plocha balkonu při výpočtu poplatku do fondu oprav SVJ?
- Balkon bytu SVJ - jde o společné prostory domu? (přístup má jen majitel bytu)

V našem SVJ platíme do Fondu oprav i za plochu balkonu který je součástí společných prostor. Jak a kde je to upraveno v zákoně? Domnívám se že to bude asi nějakým chybným výkladem. Jedná se o balkony (lodžie) které jsou přístupné pouze majiteli bytu. Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 1160 občanského zákoníku platí, že společné jsou alespoň ty části nemovité věci (bytového domu a pozemku), které podle své povahy mají sloužit vlastníkům bytových jednotek společně, přičemž to platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku bytové jednotky k výlučnému užívání.
V § 5/1 písm. f) nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím jsou pak za společné části bytového domu výslovně označeny balkony, lodžie, terasy, atria (i v případě, že jsou přístupné pouze z bytu), dveře z balkonů, lodžií a teras; tyto společné části, jsou-li přístupné pouze z bytu, jsou vždy ve výlučném užívání vlastníka příslušné bytové jednotky.
Dle § 1180/1 občanského zákoníku platí, že nebylo-li jinak určeno, je vlastník bytové jednotky povinen přispívat na správu bytového domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku bytové jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka bytové jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.
V zásadě tedy platí, že všichni vlastníci bytových jednotek přispívají na správu společných částí bytového domu (i těch, které jsou ve výlučném užívání pouze některými vlastníky bytových jednotek) ve výši odpovídající jejich podílu na společných částech bytového domu. Je však možné, aby se vlastníci bytových jednotek dohodli jinak a zohlednili skutečnost, že některé společné části bytového domu (typicky balkony či lodžie) jsou užívány výlučně některými vlastníky bytových jednotek. Tuto odchylku od občanského zákoníku lze učinit v prohlášení vlastníka či ve stanovách SVJ.
Při zvažování, jakým způsobem budou upraveny příspěvky těch vlastníků bytových jednotek, kteří výlučně užívají některou společnou část bytového domu, je vhodné zohlednit rovněž skutečnost, že tito vlastníci jsou povinni udržovat (na vlastní náklady) jimi výlučně užívané společné části v nezávadném stavu a tak, jak to vyžaduje dobrý vzhled bytového domu (§ 1175/2 občanského zákoníku).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

FINANCE-DANĚ
- Aupair v zahraničí - daně, odvod daní, placení daní,
- Chůva v zahraničí - daně, odvod daní, placení daní,
- Česká aupair v zahraničí - daň, daně (odvod v ČR nebo v zahraničí?)
- Česká chůva v zahraničí - daň, daně (odvod v ČR nebo v zahraničí?)

Odjela jsem jako au-pair do Anglie, kde dělám od 09/2016, odhlásila jsem se tedy ze zdravotní pojišťovny v České republice a zařídila si základní zdravotní pojištění v zahraničí. V Anglii jsem si založila bankovní účet u banky Lloyds, kde mi každý týden chodily peníze. Banka se od 2017 ptá, kde platím daně. Moje otázka tedy zní, zda jsem plátce daní v České republice a zda se práce jako chůva neboli aupair bez pracovní smlouvy považuje vůbec za práci. Mám obavy, že pokud zdejší banka kontaktuje české úřady, budu muset doplácet zdravotní pojištění v České republice za uplynulé měsíce. Výška mích peněz na účtě by, ale neměla dosáhnout na zdanění.
Děkuji, Natálie.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
příjmy plynoucí poplatníkovi, který vypomáhá s domácími pracemi v zahraničí, a to za stravu a ubytování, jde-li o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb, není předmětem daně z příjmů dle § 3 odst. 4, písm. e). Tyto příjmy tedy zdaňovat v ČR nebudete.
Pokud máte ale ještě jiné příjmy, tak je možné, že tyto budou zdanění podléhat. Nedokáži Vám však bez konkrétní znalosti příjmů napsat více.
Poplatníkem daně z příjmů můžete být jak v ČR, tak i v Anglii. Rozhodující pro to, zda budete v nějaké zemi podávat daňové přiznání, a zda budete zdaňovat své celosvětové příjmy nebo příjmy jen z té určité země je, zda jste daňovým rezidentem nebo nerezidentem. Podle Zákona o daních z příjmů je daňový rezident ČR osoba, která zde má bydliště nebo se zde obvykle zdržuje (tj. alespoň 183 dnů roce).
Pokud Vám vznikají daňové povinnosti ve Velké Británii, to musíte zjistit z britských předpisů.
Po ukončení pobytu ve Velké Británii budete muset své zdravotní pojišťovně doložit, že jste byla pojištěna ve Velké Británii a neměla byste na českém zdravotním pojištění nic doplácet. Více zde: https://www.vzp.cz/tiskove-centrum/otazky-tydne/au-pair
__

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Malování postaviček z kresleného filmu na zeď - autorská práva
- Autorská práva při překreslení postavičky z filmu na zeď
- Reklamní fotografie překreslené postavičky z filmu a autorské právo
- Překreslená postavička v inzerátu a autorské právo

Začínám podnikat, tvořím malování na zeď, dětské koutky do restaurací a herní stěny. Chtěla bych například použít na zeď obrázek Mickey mouse, překreslím ho sama. Ale jde mě o to, jestli někde musím platit licenci na obrázek nebo ne. A kde bych když tak měla zažádat o licenci. A jestli ho poté mohu použít i na reklamní foto nebo inzerci, přefocený obrázek ze zdi? Moc děkuji za radu. Děkuji, Simona

ODPOĚĎ:
Vzhledem k tomu, že hodláte použít cizí autorské dílo za účelem vlastního podnikání, je zapotřebí, abyste získala souhlas autora (resp. toho, kdo disponuje příslušnými autorskými právy). Takový souhlas je nejčastěji udílen ve formě licence.
Z tohoto důvodu Vám doporučuji kontaktovat příslušného kolektivního správce autorských práv, kterým je v tomto případě OOA-S (Ochranná organizace autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl, o. s.) :
http://www.ooas.cz/
Cizí autorská díla budete oprávněna užívat v tom rozsahu, v jakém si to s kolektivním správcem dohodnete, resp. v jakém rozsahu si zaplatíte licenci.
__

OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk z nebytových prostor - kdo musí odhlučnit zdi (majitel bytu nebo nebytových prostor)?
- Hluk z nebytového prostoru - musí udělat odhlučnění majitel bytu nebo uživatel nebytových prostor?
- Odhlučnění nebytových prostor - na náklady majitele prostor nebo bytu?
- Kdo je povinen odhlučnit nebytové prostory od bytu - majitel bytu nebo nebytových prostor?

Jsem majitelkou bytu v domě SVJ. Pod bytem se nachází nebytové prostory. Firma vlastnící tyto prostory se rozhodla je pronajímat k provozu fitness centra. Dle projektové dokumentace však bylo zjištěno, že ve stropě v nebytových prostorů není vložena minerální vata (která tam být měla). Majitel nebytových prostor současně sdělil, kdo by měl udělat jaká opatření, aby neomezoval sousedy. Ten majitel bytu, od kterého se v současné době ozývají zvuky nebo ten kdo chce prostory užívat. Chtěla bych se proto dotázat, zda může po nás majitel vyžadovat nebytových prostor financování úpravy jeho stropu (tj. naší podlahy zespodu). Firma, která původně stavbu realizovala a projekt nedodržela je nyní v insolvenci. Děkuji Eva Niemiecová

ODPOVĚĎ:
Bytový dům, ve kterém bydlíte, je v tzv. bytovém spoluvlastnictví, založeném vlastnictvím bytů a spoluvlastnictvím společných částí bytového domu. Vše, co občanský zákoník říká o bytech (v rámci bytového spoluvlastnictví), se vztahuje rovněž na nebytové prostory (§ 1158 občanského zákoníku). Byt je prostorově oddělenou částí bytového domu (§ 1159 občanského zákoníku).
Ve Vašem případě je klíčové, jakým způsobem jsou ve Vašem bytovém domě vymezeny společné části tohoto domu, jmenovitě pak podlahy. Obecně platí, že společné jsou alespoň ty části bytového domu, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům bytových jednotek společně. Společnými částmi jsou vždy stavební části podstatné pro zachování bytového domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka bytové jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku bytové jednotky k užívání bytu (§ 1160 občanského zákoníku).
Společné části bytového domu jsou konkrétněji vymezeny v nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, dle jehož § 5/3 jsou podlahy společnými částmi bytového domu, vyjma podlahových krytin v bytě a všeho, co je spojeno s položením či usazením a s funkcí příslušného druhu podlahových krytin, spolu s případnou kročejovou protihlukovou izolací a s tepelnou izolací, je-li součástí podlahové krytiny a nezasahuje do společných částí domu.
Ve Vašem případě je tedy klíčové, zda je vymezení bytů ve Vašem bytovém domě provedeno odlišně od shora citované právní úpravy (tzn. zda je např. určeno, že součástí bytu jsou i podlahy do určité hloubky apod.). Toto vymezení by mělo být provedeno v prohlášení vlastníka (které je mimo jiné uloženo ve sbírce listin katastru nemovitostí, k dispozici by ho mělo mít samozřejmě i SVJ). Předpokládám však, že co do podlah se vymezení bytů nebude od platné právní úpravy nijak odchylovat.
Dále je podstatné, zda je minerální vata součástí podlahové krytiny Vašeho bytu. Pokud ano, jedná se o součást Vašeho bytu, kterou byste opatřovala na vlastní náklady (pokud byste měla o odhlučnění zájem). Pokud je minerální vata součástí podlahy (což spíše předpokládám), jedná se o společnou část bytového domu, která je opatřována z prostředků SVJ (z fondu oprav), nikoli z finančních prostředků pouze některých vlastníků bytových jednotek.
Pokud ve Vašem případě SVJ rozhodne o nutnosti provést stavební úpravu v podobě doplnění vrstvy minerální vaty (což můžete SVJ navrhnout), budete povinna umožnit provedení příslušných stavebních prací, a to i ve Vašem bytě (jak vyplývá z § 1183/1 občanského zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Zrušení darování nemovitosti nezletilé osobě (byt, dům, pozemek)
- Prodej nemovitosti nezletilé osoby rodiči - postup
- Může prodat rodič nemovitost nezletilého potomka?
- Mohou prodat rodiče nemovitost nezletilého syna, dcery?
- Prodej bytu, domu nezletilé osoby rodiči - informace

Můj bratr daroval mému nyní desetiletému synovi svůj byt. Jako věcné břemeno tam má bydlení na dožití. Máme s partnerem dvougenerační dům a vzhledem k bratrově zdravotnímu stavu bychom ho chtěli nastěhovat k nám. Byt bychom chtěli prodat a umořit z větší části hypotéku na dům. Lze toto u soudu obhájit? Dům bude stejně v budoucnu dětí a my snížením splátek hypotéky (po umoření větší části) zvýšíme dítěti životní standard. Pokud by to bylo nemožné lze zrušit darovací smlouvu nebo ji přepsat na někoho dospělého? Děkuji za odpověď Klára

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do dvou částí:
1/ Obhajitelnost záměru u soudu:
Dle § 898/1 občanského zákoníku platí, že k právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty. Souhlasu soudu je třeba mimo jiné k právnímu jednání, kterým dítě nabývá nemovitou věc nebo její část a kterým s ní nakládá (§ 898/2 písm. a) občanského zákoníku). Lze s Vámi proto souhlasit v tvrzení, že k disponování s bytem Vašeho syna bude zapotřebí rozhodnutí soudu; pokud by bylo se synovým bytem právně disponováno bez rozhodnutí soudu, nebylo by k takovému právnímu jednání přihlíženo (§ 898/3 občanského zákoníku).
Zda bude soud souhlasit s prodejem synova bytu a použitím takto získaných finančních prostředků na umoření Vaší hypotéky nelze říci (v tomto ohledu závisí vše na názoru konkrétního soudce). Domnívám se však, že soud s Vaším záměrem spíše souhlasit nebude.
V tomto ohledu je nutné upozornit na § 899 občanského zákoníku, dle něhož platí, že co rodiče získají použitím majetku dítěte, nabývá dítě. Pokud však peníze, utržené prodejem synova bytu, použijete na umoření své hypotéky, dostanete se do přímého rozporu s tímto ustanovením.
Argument, že „… Dům bude stejně v budoucnu dětí …“, který v dotazu uvádíte, nemůže dle mého názoru Vámi zamýšlené použití finančních prostředků odůvodnit. V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že než přejde vlastnické právo k Vašemu domu na Vašeho syna, může uplynout několik desítek let, přičemž za tuto dobu může dojít k podstatným změnám poměrů (exekuce, insolvenční řízení, úmrtí apod.). Pochybuji proto, že soud bude souhlasit s podstatným zmenšením majetku Vašeho syna s tím, že synovi finanční prostředky budou použity na splacení Vašeho dluhu, přičemž tato investice se v synově majetkové sféře projeví v době jeho dospělosti (a to např. až po několika desítkách let).

2/ Dispozice s darovací smlouvou:
Pakliže Váš syn na základě darovací smlouvy získal byt (tzn. že je jako výlučný vlastník bytu uveden v katastru nemovitostí), došlo ke splnění předmětu darovací smlouvy a tudíž k jejímu zániku (§ 1908 a násl. občanského zákoníku). Z tohoto důvodu nelze darovací smlouvu "přepsat" na jinou osobu, jak v dotazu zmiňujete.
Dar může být odvolán buď pro nouzi dárce (§ 2068 a násl. občanského zákoníku), nebo pro nevděk obdarovaného (§ 2072 a násl. občanského zákoníku). Předpokládám však, že žádný z těchto důvodů není ve Vámi popsaném případě dán (resp. z dotazu nic takového nevyplývá).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Odcizení univerzálního klíče zaměstnavatele - je odpovědný zaměstnanec?
- Odpovědnost zaměstnance za odcizení univerzálního klíče zaměstnavatele
- Odpovědnost uklízečky za odcizení univerzálního klíče zaměstnavatele
- Odpovědnost pracovníka za odcizení univerzálního klíče zaměstnavatele
- Ukradění, krádež univerzálního klíče zaměstnavatele - je odpovědný zaměstnanec?
- Odpovědnost zaměstnance za ukradení, krádež univerzálního klíče zaměstnavatele
- Odpovědnost uklízečky za krádež, ukradení univerzálního klíče zaměstnavatele
- Odpovědnost pracovníka za krádež, ukradení univerzálního klíče zaměstnavatele

V mém zaměstnání (základní škola) pan ředitel nechal vyrobit univerzální klíče do vchodových dveří i do všech učeben. Tento klíč jsme převzali proti podpisu.
Paní uklízečce již 2x někdo klíče vzal, pan ředitel nechal vyměnit zámky a vyrobit nové klíče a musela zaplatit asi 30 000, - Kč.
V prosinci 2016 mému kolegovi někdo během vyučování vzal z učitelského stolu svazek klíčů a odmontoval univerzální klíč. Kolega krádež nahlásil panu řediteli. Podle mne by měl pan ředitel zavolat Policii ČR a nechat událost prošetřit. Místo toho musel kolega podepsat dokument, ve kterém bere vinu na sebe, takže musel zaplatit asi 6 000, - Kč.
Chtěl bych se zeptat, zda je postup pana ředitele správný, případně, jak se bránit. Děkuji, Filip.

ODPOVĚĎ:
V daném případě by měla věc řešit policie, neboť by se zde mohlo jednat o trestný čin. Druhou věcí je odpovědnost zaměstnance za škodu, za kterou odpovídá, pokud vznikla zaměstnavateli škoda a je tu příčinná souvislost mezi jednáním zaměstnance a vzniklou škodou. Pokud toto zaměstnavatel prokáže, že tedy uklízečka ztratila klíče a zaměstnavatel musel vynaložit finanční prostředky na jejich nové pořízení. Na druhou stranu musí vzniknout skutečná škoda, což by bylo např. v případě, že by škola byla pojištěna sporné. Pokud kolega nesouhlasil s tím, že danou škodu alespoň z nedbalosti zavinil, neměl žádný dokument podepisovat a ohradit se vůči zaměstnavateli.
__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dovolená z hodiny na hodinu - může to zaměstnavatel přikázat?
- Okamžitá dovolená nařízená zaměstnavatelem - může to udělat?
- Nařízení okamžité dovolené zaměstnavatelem - může to udělat?
- Kolik dní předem musí zaměstnavatel oznámit dovolenou zaměstnanci?
- Stanovení dovolené zaměstnanci - kolik dní předem musí zaměstnavatel oznámit čerpání dovolené?
- Okamžitá dovolená od zaměstnavatele - může ji přikázat?

Může nařídit zaměstnavatel z hodiny na hodinu zaměstnanci dovolenou pro nedostatek práce, i když se jedná o starou dovolenou z minulého roku? Děkuji, René.

ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 217 odst. 1 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen písemně oznámit dobu čerpání dovolené alespoň 14 dní předem, pokud se se zaměstnancem nedohodl na kratší době. Bez Vašeho souhlasu zaměstnavatel takto postupovat nemůže.
__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Neoprávněná srážka mzdy zaměstnavatelem - jak se bránit?

Maminka je v plném důchodu a za 15 dní měla na výplatu 6336 Kč. Jenže v čistém dostala jen 4363 Kč. Na výplatní pásce je psáno "poj. org. k dani" 2154 Kč, dílčí základ daně 8490 Kč, vypočtená záloha 1275 Kč. Ale pokud vím, tak by se ji mělo strhnout ze mzdy jen sociální pojištění, a to dělalo 412 Kč. Můžete mi prosím napsat, zda zaměstnavatel postupoval správně, a pokud ne, jak se může mamka bránit a na koho se má obrátit? Děkuji
Děkuji, Jitka.

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že maminka pracuje a výplatou se rozumí mzda nebo plat za vykonanou práci. Dále mi není jasné, co je myšleno plným důchodem, zda plný invalidní důchod nebo starobní důchod. Pokud by Vaše maminka byla ve starobním důchodu, pak se výdělečná činnost daní jako u jiných zaměstnanců. Pokud je Vaše maminka v invalidním důchodu, má pak dle stupně invalidity nárok na uplatnění slevy na dani v daňovém přiznání. Tato sleva se pak uplatňuje zpětně za minulý kalendářní rok.
__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Neproplacení státního svátku zaměstnavatelem (obchodem) - je to dle Zákoníku práce?
PRÁCE-DOVOLENÁ, PLACENÉ VOLNO
- Nahrazení státního svátku - musí to zaměstnanec udělat? Je to dle Zákoníku práce?
- Nahrazení státního svátku prodavačkou v obchodě - je to dle Zákoníku práce?
- Jak se vyhnout napracování státního svátku v obchodě
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Rozvrh pracovní doby zaměstnance - kolik dní předem ho musí dostat když má v pracovní smlouvě 7 dní předem?

Pracuji v obchodě s oblečením a od října 2016 musíme mít zavřeno ve státní svátek. Nyní nám zaměstnavatel řekl, že nám nemusí proplácet státní svátky, a tak si je budeme muset nahradit. Obvykle je proplácet musí podle § 115 ZP, ale pracovní dobu mám rozvrženou na krátký a dlouhý týden, takže rok dopředu vím, který státní svátky se mě budou týkat.
Jediný úskalí vidím v pracovní smlouvě, kde mám napsaný, že zaměstnanec bude seznamován s rozvrhem týdenní pracovní doby vydávaným ZL a jeho změnami jeden týden před začátkem období, na které bude pracovní doba rozvržena. Je to dle Zákoníku práce? Není tam náhodou 14 dní? Je Zákoník práce nadřazen smluvnímu ujednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem?
Zajímalo by mě, zda za to může opravdu tato věta v pracovní smlouvě
Jak se vyhnout tomu nahrazení státního svátku. Děkuji, Nikola

ODPOVĚĎ:
Pokud máte nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, pak je zaměstnavatel povinen Vám 2 týdny předem vypracovat písemný rozvrh směn a seznámit Vás s ním, pokud se však se zaměstnancem nedohodne jinak. V daném případě je tedy dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nadřazena zákoníku práce. Svátek Vám bude proplacen pouze v případě, že Vám na něj připadne plánovaná směna, která v důsledku svátku odpadla.
__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Certifikace zaměstnance u firmy - jak často je může firma vyžadovat
- Jak často potřebuje zaměstnanec certifikaci od firmy?
- Odmítnutí certifikace zaměstnancem - je to důvod pro výpověď od zaměstnavatele z pracovního poměru?
- Certifikace zaměstnance - platí ji zaměstnanec nebo zaměstnavatel?
- Kdo platí certifikaci zaměstnance - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?

Chtěl bych se informovat zda má zaměstnavatel (korporace) ze zákona právo po mě po 5 letech práce požadovat abych si dělal technické certifikace firemního produktu. Každá zkouška stojí cca 100 USD. V případě úspěchu to zaměstnavatel proplácí, v případě neúspěchu to musím zaplatit ze své kapsy.
V pracovní smlouvě nemám uvedeno že certifikace je povinná, v podstatě je tam jenom uvedeno že podrobný druh práce upřesní zaměstnavatel po nástupu zaměstnance do práce. Dále pak „Zaměstnanec bude vykonávat podle svých nejlepších schopností všechny povinnosti, které by mu mohli být přiměřeně uloženy jako součást zaměstnání, řídit se pokyny a nařízení, které jsou mu ukládány zaměstnavatelem nebo jeho jménem a postupovat při plnění svých povinností s odpovídající péčí“.
Když odmítnu certifikaci a její uhrazení, je to důvod pro výpověď z pracovního poměru?
Pracuji jako konzultant softwarowe společnosti. Děkuji, Kulík

ODPOVĚĎ:
Získání dané certifikace je možné považovat za prohlubování kvalifikace dle § 230 zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Náklady na prohlubování kvalifikace však nese zaměstnavatel.
__

FINANCE-DANĚ
- Přiznání k dani z příjmů fyzických osob - je možné započítat provizi realitní kanceláři a daň?
- Započtení provize RK a daně z převodu nemovitosti do přiznání z příjmů fyzických osob za kalendářní rok

Jsem důchodkyně, pronajímám dva byty, z toho jsem jeden byt dne 20.8.2015 prodala přes realitní kancelář. Realitní kancelář podala dne 12.12.2015 daňové přiznání a dne 13.12.2015 daň ve výši 26.600 Kč zaplatila Finančnímu úřadu. Realitce jsem za prodej bytu zaplatila provizi 20.000 Kč a daň za prodej bytu 26.600 Kč, kterou si strhla z částky z prodaného bytu, tedy (660.000 Kč mínus provize 20.000 Kč – mínus daň 26.600, za prodej bytu jsem obdržela čistého 618.400 Kč).
Mohu do Přiznání k dani z příjmů fyz. osob za rok 2015 uplatnit provizi a také daň? V případě ANO, prosím o sdělení, do kterého čísla řádku mám uvést provizi a do kterého čísla řádku mám uvést daň do tiskopisu "Přiznání k dani z příjmu fyz. osob"?
Podotýkám, že ani v jednom z pronajímaných bytů nemám a nikdy jsem neměla trvalé bydliště. Bydlím v jiném bytě, který mám v osobním vlastnictví. Děkuji

ODPOVĚĎ:
Pokud jste byt vlastnila déle než 5 let, je prodej bytu osvobozen od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. b) Zákona o daních z příjmů. Pokud jste byt vlastnila méně než 5 let, není prodej bytu osvobozen a zdaníte ho dle § 10 zákona. Jako výdaj si můžete uplatnit nabývací cenu bytu, provizi realitce i zaplacenou daň z nabytí nemovitých věcí. Příjem za prodej bytu a uplatněné výdaje uvedete do Přílohy č. 2 do tabulky "2. Výpočet dílčího základu daně z ostatních příjmů (§ 10 zákona) ". Rozdíl mezi příjmy a výdaji poté uvedete do řádku č. 40 přiznání.
__

RŮZNÉ-STAVBY
- Zabudovaný bazén na zahradě PS (sady, vynice) v zastavěném území

Dá se na zahradě PS (zahrada, sady, vinice), která je současně v zastavěném území postavit zabudovaný bazén (7x3x1,3) Děkuji, Ladislav.

ODPOVĚĎ:
Dle § 79/2 písm. p) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona platí, že pro vybudování bazénu není zapotřebí naprosto žádné přivolení stavebního úřadu (tzn. žádné rozhodnutí v rámci územního řízení, ani žádné rozhodnutí v rámci stavebního řízení), jsou-li současně splněny tyto podmínky:
- bazén bude do 40 m2 zastavěné plochy,
- bazén bude umístěn na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
- pozemek, na kterém bude bazén umístěn se nachází v zastavěném území,
- bazén bude umístěn v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku.

Nebude-li některá ze shora uvedených podmínek splněna, bude zapotřebí, aby stavební úřad vydal příslušné přivolení (územní souhlas či územní rozhodnutí o umístění stavby a souhlas s ohlášením stavebnímu úřadu či stavební povolení), a to dle umístění a stavebně-technických parametrů předmětného bazénu.
Bude-li možné vybudovat ve Vašem případě bazén zcela bez ingerence stavebního úřadu, nebo bude-li naopak zapotřebí opatřit si vydání příslušného souhlasu/rozhodnutí, Vám doporučuji konzultovat s místně příslušným stavebním úřadem.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Zaniknutí věcného břemene cesty smrtí oprávněného majitele nemovitosti - jak se má dostat na pozemek nový majitel (dědic)?
- Jak se má dědic dostat na svůj pozemek při zániku věcného břemene cesty (věcné břemeno na zesnulého původního majitele)
- Zaniknutí služebnosti cesty smrtí oprávněného majitele nemovitosti - jak se má dostat na pozemek nový majitel (dědic)?
- Jak se má dědic dostat na svůj pozemek při zániku služebnosti cesty (věcné břemeno na zesnulého původního majitele)
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění věcného břemene, služebnosti
- Dědictví věcného břemene, služebnosti

Zdědila jsem pozemek, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno (služebnost) in persona (věcné břemeno, služebnosti na jméno). Po smrti rodičů zaniklo i břemeno. Jak mám nyní postupovat, abych se na pozemek dostala? Jinudy se tam nelze dostat. Děkuji, Sandra

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se nabízejí v zásadě 3 varianty řešení:
1/ Zřízení služebnosti:
V první řadě Vám doporučuji pokusit se s vlastníkem sousedního pozemku (přes který hodláte ke svému pozemku přecházet/přejíždět) dohodnout na zřízení služebnosti stezky/služebnosti cesty (§ 1274 a násl. občanského zákoníku).
Služebnost stezky i služebnost cesty mohou být zřízeny prostřednictvím písemné smlouvy, a to ve prospěch konkrétní osoby (zde Vás), nebo ve prospěch panujícího pozemku (Vašeho pozemku, tzn. že z této služebnosti by byli oprávněni i všichni budoucí vlastníci Vašeho pozemku). Služebnost může být zřízena na dobu určitou i neurčitou, úplatně i bezúplatně. Pro vznik služebnosti je zapotřebí její vklad do katastru nemovitostí (§ 1262/1 občanského zákoníku).

2/ Nezbytná cesta:
Nebude-li možné zřídit služebnost prostřednictvím smlouvy (tzn. nebude-li dohoda s vlastníkem sousedního pozemku možná), budete oprávněna obrátit se na soud s návrhem na zřízení nezbytné cesty (§ 1029 a násl. občanského zákoníku).
Dle § 1029 občanského zákoníku platí, že vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.
Za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu (§ 1030/1 občanského zákoníku).
Bude-li nutné soudní zřízení nezbytné cesty, budete oprávněna se u soudu domáhat vydání tzv. předběžného opatření, kterým soud vlastníkovi sousedního pozemku přikáže, aby Vám umožnil vstup na Váš pozemek, a to až do doby, než bude soudem rozhodnuto o Vašem návrhu na zřízení nezbytné cesty. Pro vedení soudního řízení (ať už co se týče vydání předběžného opatření, tak návrhu na zřízení nezbytné cesty) Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz

3/ Vyvlastnění:
Dle § 170/2 stavebního zákona platí, že právo k pozemku nebo stavbě lze odejmout nebo omezit k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě.
Není proto vyloučena ani varianta, kdy bude vlastnické právo vlastníka sousedního pozemku omezeno rozhodnutím vyvlastňovacího úřadu (např. v podobě zřízení služebnosti stezky/služebnosti cesty rozhodnutím tohoto úřadu). Tuto variantu Vám však doporučuji až jako poslední v pořadí.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel odmítá vystavit zápočtový list - jak postupovat?
- Zaměstnavatel odmítá vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech - jak postupovat?
- Čestné prohlášení o zdanitelných příjmech - stačí finančnímu úřadu pokud PoZP zaměstnavatel odmítá vystavit?

Zaměstnavatel odmítá vystavit zápočtový list a nyní i potvrzení o zdanitelných příjmech, vůbec nekomunikuje, nechci se s ním soudit, jde tyto dokumenty nahradit třeba čestným prohlášením?
Děkuji, Dita.

ODPOVĚĎ:
Ohledně zápočtového listu bude záležet na příštím zaměstnavateli, zda mu bude čestné prohlášení stačit, popř. písemnosti dokladující v něm uvedené skutečnosti.
Pokud Vám zaměstnavatel nechce vydat potvrzení o zdanitelných příjmech, můžete se obrátit na správce daně, tj. místně příslušný finanční úřad.
__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Úřad práce chce posudek o invaliditě - má na to právo, nárok?
- Citlivé údaje v posudku o invaliditě - musí ho uchazeč o zaměstnání předat Úřadu práce?
- Výčet nemocí v posudku o invaliditě - musí tyto citlivé údaje předat uchazeč o práci Úřadu práce?

01/2016 jsem se registrovala na Úřadu práce. Jsem v invalidní důchodce 1. stupně. Na ÚP po mě chtějí Posudek o invaliditě. Mají na tento dokument nárok? (je tam výčet lékařských vyšetřeních-poměrně podrobně). Potvrzení o pobírání ID 1. stupně vydaný OSSZ jsem jim poskytla. Domnívala jsem se, že to stačí.
Děkuji, Denisa

ODPOVĚĎ:
Přiznám se, že zde si nejsem s odpovědí moc jistá. Na oficiálních stránkách úřadů práce jsem našla, že k registraci na úřad práce potřebujete platný doklad totožnosti s fotografií, doklady o ukončení předchozího zaměstnání, doklady o nejvyšším dosaženém vzdělání. Toť vše. Předpokládám, že pakliže jste omezena zdravotně, tedy bude třeba nějaký dokument, který toto omezení dosvědčí. Pro další hledání zaměstnání, aby tedy úřad věděl, jakou práci Vám s ohledem na Váš zdravotní stav, mohou nabídnout, budou potřebovat údaje o tom, jaké konkrétní omezení máte. Avšak toto jsou jen obecné předpoklady, doporučuji se s dotazem obrátit na úřad pro ochranu osobních údajů, který je v této oblasti jednoznačně kompetentnější.
__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Smyšlený důvod pro důtku od zaměstnavatele - jak se bránit?
- Smyšlená výtka od zaměstnavatele - jak se bránit?
- Zaměstnavatel vymýšlí nepravdivé důvody k výpovědi - jak se bránit?

Nyní jsem v pracovní neschopnosti. Bylo mně však telefonicky oznámeno, že až se budu chtít vrátit do zaměstnání, tak si ředitel najde záminku v podobě slovní výtky (nevím jakým stylem to chce udělat) a vyhodí mně, tudíž mi doporučili ze zaměstnání, že během marodky si mám najít něco jiného. Zaměstnavatel (ředitel) mě 21. 12 a 23.12. 2015 poslal dva doporučené dopisy s tím, že tam byly výtky ohledně pozdního příchodu na pracoviště (nepravdivé, a můžu doložit) a druhá- neuposlechnutí vedoucího ohledně účasti na zbytečné poradě, která se nakonec ani neuskutečnila, jednalo se jen o provokaci ze strany vedoucí. To oni považují za dostatečné argumenty pro vyhazov z práce a ředitel zdůraznil, že až nastoupím po prac. neschopnosti, tak argument najde. Dvakrát na mně sami poslali kontrolu z OSSZ, i když mám vycházky. Štve je, že se dozvěděli, že bych stejně tak či tak odešla a dozvěděli se, že si
hledám místo jinde. Mají však právo jednat takovým způsobem? Smlouvu mám na dobu neurčitou, pracovní problémy ze strany klientů nemám žádné, naopak. Děkuji, Renata.

ODPOVĚĎ:
V daném případě se jednalo o upozornění na porušení povinností vyplývajících z Vámi vykonávané práce dle § 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, kdy výpovědi při menší intenzitě takového porušení musí předcházet písemná výtka s upozorněním na možnost výpovědi. Pokud Vám takové výtky byly doručeny a vy s nimi nesouhlasíte, doporučovala bych Vám Váš nesouhlas písemně sdělit zaměstnavateli. Pokud i přesto Vám zaměstnavatel výpověď a Vy s ní nebudete souhlasit, budete se muset obrátit s žalobou na neplatnost výpovědi k soudu.
Dle Vámi uvedených skutečností by takové (navíc nepravdivé) výtky k výpovědi vést neměly, ale pokud bude zaměstnavatel jiného názoru, pak Vaši situaci vyřeší pouze soud.
__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Zaměstnavatel při ukončení pracovního poměru zaměstnance neodhlásil z ČSSZ - následky pro zaměstnance
- Přechod zaměstnance k nástupnické firmě - původní firma neodhlásila zaměstnance na RD ze sociálního pojištění
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Přechod zaměstnance k nástupnické firmě - neodhlášení zaměstnance na ČSSZ a nemožnost započtení odpracované doby do důchodu (důchodového pojištění)

Pracovala jsem u jedné firmy (firma A od 09/2013), která ale nějakým způsobem v 01/2015 přestala fungovat a má prokuristu, své aktivity převedla na jinou firmu (firma B). U firmy A jsem byla ještě půl roku na RD. Tyto dvě firmy spolu nějakou dobu spolupracovaly při ukončování pracovních poměrů a tak. 08/2015 jsem podepsala novou pracovní smlouvu u firmy B, dali mi k podpisu i zápočtový list a dohodu o rozvázání pracovního poměru u firmy "A" s tím, že tyto papíry pošlou prokuristovi k podpisu. Já jsem to ve své hlouposti potom už neřešila. Teď mi přišel papír z ČSSZ, že jsem údajně stále evidovaná jako zaměstnanec firmy A a ta za mě nepředkládá přehledy o vyměřovacích základech, ani mě neodhlásila ze sociálního pojištění. Tato doba tedy není vykázána a nelze ji započítat do důchodu. Takže mám dvě pracovní smlouvy a jsem na rodičovské dovolené RD. Prosím poraďte jak s tím naložit. 09/2017 bych měla nastoupit do zaměstnání, ale je to nepravděpodobné, protože jsme se přestěhovali do jiného města, takže budu muset zřejmě na ÚP a hledat nové zaměstnání. Děkuji, Zuzana.

ODPOVĚĎ:
Pokud Vás původní zaměstnavatel neodhlásil ze sociálního pojištění, obraťte se na něj, nejlépe písemně a trvejte na dořešení celé záležitosti. ČSSZ můžete předložit novou pracovní smlouvu a dokumenty prokazující, že jste na rodičovské dovolené, popř. že jste byla výdělečně činná u jiného zaměstnavatele na základě jiné pracovní smlouvy.
__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace ojetého vozu - vadné olejové čerpadlo
- Zamaskovaná vada ojetého vozidla prodávajícím - reklamace auta, automobilu
- Reklamace zamaskované vady ojetého auta

10/2016 zakoupen zánovní vůz od pohledu odpovídající stáří. Při jízdě pípala chybová hláška (v holandštině, navíc na poškozeném displeji, nešla přečíst), kterou prodávající vysvětlil nedostatečným žhavením při startu, posléze zmínil i možné "vadné čidlo". Při kontrole ve značkovém servisu (16.11.2016) mechanikem zjištěno nefunkční olejové čerpadlo, "zamaskované" nalitím obrovského množství oleje (když bylo plně ponořeno, ve vysokých otáčkách se motor občas promazával a tedy stále fungoval). Hladinu nešlo zjistit kvůli zkrácené měřící tyčce (opět zjištěno v servisu, laik nemá šanci). I při výměně olejového čerpadla je riziko, že je motor dlouhodobým přelitím olejem poškozený a výrazně se tedy může zkrátit životnost. Požaduji proto odstoupení od smlouvy, prodávající odmítá, poukazuje na tvrzení proti tvrzení a prý jsem tam olej dolila sama. Poraďte, co dělat v tento okamžik - vůz je v servisu, čekají na instrukce (vyměnit čerpadlo, nechat správnou hladinu oleje kdy vůz nemaže a je nepojízdný, nebo vrátit olej do původního stavu, přelít, aby byl pojízdný)? Děkuji, Jelencová

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho popisu lze usuzovat, že vozidlo bylo zjevně vadné již při prodeji. Vaše práva budou záviset na tom, zda jste vozidlo zakoupila od podnikatele - autobazaru nebo nepodnikatele - fyzické osoby.
Z Vašeho popisu se rovněž domnívám, že se jedná o takovou vadu, pro kterou byste vozidlo nekoupila, pokud byste o vadě věděla. Výskyt této vady lze proto označit za podstatné porušení smlouvy. Dle ust. § 2002 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , je podstatné takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala.

Pokud byla prodávající fyzická osoba, pak máte dle ust. § 2106 občanského zákoníku tato práva:
a) na odstranění vady opravou věci,
b) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
c) odstoupit od smlouvy.

Pokud je prodávající podnikatel, pak můžete dle ust. 2169 odst. 1 občanského zákoníku odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady. Mám za to, že ve Vašem případě můžete využít právo odstoupit od smlouvy.
V obou případech pro Vás bude nejvhodnějším řešením odstoupení od smlouvy. Nicméně si nechte zhotovit podrobnou zprávu ze servisu s popisem Vady a popisem, že Vada na vozidle již musela být v době prodeje. Zašlete prodávajícímu písemné odstoupení od smlouvy, nejlépe doporučeně s dodejkou. V odstoupení specifikujte smlouvu a vozidlo a popište závadu.
Pokud prodávající Váš nárok neuzná, nezbude než se obrátit s žalobou k soudu. Před tím bych doporučil využít služeb advokáta, který by prodávajícího nejprve vyzval k vrácení kupní ceny. Výzva od advokáta by mohla prodávajícího lépe motivovat k úhradě, než když byste ji psala sama.
Seznam advokátů naleznete zde:
www.advokatikomora.cz

_

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Přestěhování matky s dítětem do zahraničí - je nutný souhlas otce?
- Přestěhování matky s dítětem do zahraničí - musí souhlasit otec dítěte?

Ráda bych se přestěhovala k příteli do USA, mám svěřeného syna do péče a jeho otec ho může navštěvovat každý poslední týden v měsíci od úterý do neděle a letní prázdniny prvních 14 dní v červenci a prvních 14 dní v srpnu. Synovi je momentálně 2 roky a 8 měsíců. Bývalý přítel mi s přestěhováním nikdy nedá. Neustále mi vyhrožuje střídavou péčí a vším možným, aby mě zničil, syna si bere právě kvůli tomu, nemyslím si, že by mu na něm tak moc záleželo. Jak mohu získat souhlas s odstěhováním a jaké problémy mi to může udělat, trvat to bude asi dlouho přes soudy, mám pravdu? Musím mít zajištěno v USA veškeré potřeby, co máme zde v ČR, smlouvu na bydlení, pracovní smlouvu, dokument o nástupu do školky.
V jakém rozmezí může soud stanovit vídání otce s dítětem a pokaždé musím příletět s dítětem já do ČR? Může se stát, že nám ani soud nedovolí odcestovat? Budou chtít vyslýchat i mého
přítele v USA? Mohu nyní odcestovat bez souhlasu otce na dovolenou do USA na tři týdny, v době, kdy ho otec nemá? Nemůže mi v tom zabránit?
Děkuji, Cecílie.

ODPOVĚĎ:
V době, kdy otec nemá určený styk s dítětem, do USA na dovolenou samozřejmě odcestovat můžete, otec dítěte nemá právo Vám v tom bránit. Pokud byste se však z takovéto dovolené rozhodla nevrátit, mohlo by synův otec přesvědčit úřady, že jste syna unesla a získat ho do své péče.
Pro trvalé odstěhování se do USA by bylo dobré získat souhlas otce dítěte. Vzhledem k tomu, že dle Vámi uváděných informací souhlas velmi pravděpodobně nezískáte, doporučuji požádat o souhlas s vycestováním soud.
Se sepsáním takového návrhu Vám kromě advokáta může bezplatně pomoci například orgán sociálně-právní ochrany dětí na městském úřadě v místě Vašeho bydliště. Návrh se podává k soudu v místě faktického bydliště dítěte, neplatí se za něj soudní poplatek a při soudním řízení není nutné být zastoupen advokátem.
Bude nutné také upravit styk dítěte s otcem. Soud velmi pravděpodobně sníží frekvenci kontaktů syna s otcem, ale prodlouží dobu, kterou bude syn s otcem trávit. Soud může rozhodnout například tak, že syn bude 3 měsíce s Vámi a poté 14 dní až měsíc s otcem. Soud dále může rozhodnout tak, že se budete při cestování s dítětem střídat – to znamená, že jednou poletí otec do USA a příště Vy s dítětem do ČR a zpět – nebo tak, že bude cestovat jen jeden z rodičů, ale druhý rodič se bude podílet na úhradě jeho cestovních nákladů.
__

OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel chce vymáhat dluh za plyn, neposlal rozpis služeb - co dělat?
- Vymáhání dluhu nájemníka bez rozpisu služeb
- Nevyúčtování služeb nájemníkovi a vymáhání nedoplatku
- Musí dostat nájemník rozpis služeb aby mohl pronajímatel požadovat doplatek?

Vnučka bydlela v pronájmu, který k 31.10.2013 ukončila. Majitel byt převzal a podepsal, že je vše v pořádku a vyrovnáno. Nyní po tak dlouhé době za ní přišel, že mu dluží za plyn. Ve smlouvě byla byla uvedena jenom měsíční splátka, ale žádný rozpis za služby. ani, že by měla uhradit veškeré nedoplatky, dojeli k vyúčtování až po ukončení nájmu. Nyní ji hrozí soudem jestli-že neuhradí nedoplatek za plyn. Mám dotaz. Musí vnučka po tak dlouhé době uhradit nedoplatek za plyn i když majitel podepsal, že je vše v pořádku a vyrovnáno? Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Rozhodující bude ujednání v nájemní smlouvě. Pokud si smluvní strany sjednaly, že nájemce bude platit za plyn pevnou částku bez ohledu na případné přeplatky či nedoplatky, pak jde případný nedoplatek na vrub pronajímatele. Pokud byly platby sjednány zálohově, je Vaše vnučka povina nedoplatek uhradit.
Pokud byla ve smlouvě uvedena pouze jedna částka (celková pro nájem i služby), je taková smlouva neplatná. Vaše vnučka by pak musela zaplatit skutečně spotřebované množství plynu na základě bezdůvodného obohacení.
Potvrzení by mohlo být pro celou situaci zásadní. Nicméně lze najít argumenty pro i proti. Rozhodně bych pronajímateli sdělil, že sám potvrdil, že nemá žádné pohledávky vůči Vaší vnučce. Pokud by i přesto vyhrožoval žalobou, obraťte se na advokáta, který nájemní smlouvu přezkoumá a poradí Vám ohledně dalšího postupu. Bez znalostí konrétní nájemní smlouvy totiž není možné poskytnout bližší informace.
Pozoruhodné však je, že se pronajímatel obrátil na Vaši vnučku až nyní. Vyúčtování za rok 2013 muselo být provedeno v roce 2014.
Závěrem bych ještě uvedl, že splatnost vyúčtování je odvislá od toho, zda byl nájemce s vyúčtováním seznámen. Pokud k tomu nedošlo, vyúčtování splatné není.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Nesplácení dluhů vzatých si na jinou osobu, opakované jednání - jde o trestný čin?
- Podvod od obchodního zástupce - vzal si dluh za jiného a přestal splácet

Jedna paní pracuje jako obchodní zástupce pro jistou firmu, poskytující půjčky. Obchodní zástupkyně poprosila moji kamarádku o toto - nechala jí podepsat žádost o půjčku s tím, že si peníze vzala pro sebe. Slíbila kamarádce ať se nebojí, že to bude splácet sama - týdení splátka je 300 Kč. Občas splátky nehradí. Kamarádka nemá peníze, platit to nechce. Peníze tehdy nedostala. Obchodní zástupkyně firmy X udělala u několika lidí totéž, nesplácí. Co hrozí kamarádce, když to oznámí na vedení firmy té obchodní zástupkyně. Má strach aby ji nezavřeli.

ODPOVĚĎ:
Teoreticky se může jednat o naplnění znaků skutkové podstaty úvěrového podvodu. V takovém případě hrozí až dva roky odnětí svobody nebo zákaz činnosti. Smlouvu však podepsala kamarádka, její podpis je nesporný, proto je z této smlouvy vázána. Ryze formálně vy šlo ale situaci i chápat jako vaši půjčku a následnou půjčku obchodní zástupkyni. V takovém případě by se jednalo jen o další klasickou smlouvu, můžete tedy plnění dále vymáhat. Nic to však nemění na tom, že první smlouvu musíte dodržet Vy, resp. Vaše kamarádka.
__

OBČAN-DLUHY
- Smrt hlavního dlužníka a splácení hypotéky spoludlužníkem
- Odmítnutí předluženého dědictví - dědic je spoludlužník hypotéky kde je hlavní dlužník zemřelý
- Dědic spoludlužník hypotéky - odmítnutí dědictví

Mám s maminkou hypotéku a jsem tam vedený jako spoludlužník. Maminka je na tom v tuto chvíli zdravotně bohužel velmi špatně a očekáváme to nejhorší. Maminka má velké dluhy a já už nemám na to, abych to za ni splácel. Již hypotéku platím celou sám. Dům je psaný na mne. Budu se až přijde ten den a bude se vyřizovat dědictví vzdávat veškerou dědictví po ni, abych všechny dluhy po ní neplatil. Jak to bude s hypotékou, když se vzdám dědictví a mohu se vůbec dědictví vzdát, když máme společnou hypotéku? Nemám problém s tím hypotéku dál platit, nebo ji doplatit, ale jde mi o to, abych nepřišel o celý můj dům jen z toho důvodu, že je zde zástavní právo. Děkuji, Saša

ODPOVĚĎ:
Dědictví můžete odmítnout za jakýchkoli okolností, je to Vaše právo. Můžete ho samozřejmě odmítnout, i když jste veden jako spoludlužník hypotéky. Pokud dědictví odmítnete, nepřechází na Vás dluhy maminky, ledaže jste na některých dluzích uveden jako spoludlužník, ručitel, atd. Pokud jste jako spoludlužník uveden pouze u hypotéky, pak se spolu s dědici, kteří dědictví přijmou, stanete společnými dlužníky hypotéky. Také se s nimi můžete po skončení řízení dohodnout, že celou hypotéku doplatíte sám, to je na Vás. Nezanechala-li maminka majetek, ale pouze dluhy, tak lze řízení o dědictví zastavit a v takovém případě její dluhy nepřechází na žádného dědice (opět vyjma těch, kde jste uveden jako spoludlužník). To by znamenalo, že hypotéka zůstane pouze Vám, ale žádné další dluhy na Vás nepřejdou.
__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odmítnutí dědictví - přenechání dědictví dítěti, dětem
- Přenechání dědictví dítěte, dětem, potomkům - postup

Zemřela mi matka, jsme dva dědicové, mohu svůj dědický podíl odkázat na svoje děti hned při prvotním řízení, děkuji. Děkuji, Standa.

ODPOVĚĎ:
Nezanechala-li Vaše matka závěť, dědí se podle zákonné dědické posloupnosti. Dědictví po své matce tedy můžete odmítnout a do Vašeho dědického nároku vstoupí Vaše děti rovným dílem a mohou tedy Váš dědický podíl zdědit v řízení po Vaší matce, jejich babičce (§ 1635 odst. 2 o. z.).
__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odmítnutí dědictví a přechod na nezletilé potomky dědice - kdo rozhoduje o přijetí dědictví?
- Dědění nezletilou osobou - kdo rozhoduje o přijetí dědictví?
- Dědění dítětem - kdo rozhoduje o přijetí dědictví?

Pokud dědictví jako dědic odmítnu, tak údajně dědictví přechází automaticky na moje potomky. Mají potomci nějakou možnost dědictví rovněž odmítnout? Co když jsou např. toho času neplnoletí? Mají tak možnost odmítnutí dědictví až po dovršení 18 let? Pokud to tak funguje a dědictví potomci po dosažení plnoletos (2017) ti odmítnou, přechází dědictví na jejich budoucí (dosud nenarozené) potomky? Děkuji, Miroslav Staněk

ODPOVĚĎ:
Odmítnete-li dědictví, vstupují do Vašeho dědického nároku Vaše děti (§ 1635 odst. 2 o. z.). Vaše děti mohou rovněž dědictví odmítnout a opět do jejich nároku vstoupí jejich děti. Je-li některý z potomků nezletilý, odmítají za něj dědictví jeho zákonní zástupci (jeho rodiče), avšak tento úkon musí schválit opatrovnický soud, který posuzuje, zda je odmítnutí dědictví v zájmu nezletilého.
Po zůstaviteli mohou dědit pouze dědicové, kteří byli v době úmrtí alespoň počati a narodili-li se živí. Dědictví tedy nepřechází na nezletilé potomky, kteří ještě nebyli v době úmrtí zůstavitele počati.
__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Opomenutí neopomenutelného dědice v dědickém řízení - jak na to
- Jak zajistit aby nemovitost zdědila matka zemřelého, který má potomky
- Jak zajistit aby nemovitost zdědil otec zemřelého, který má potomky
- Jak zajistit aby nemovitost zdědila matka zesnulé, která má potomky
- Jak zajistit aby nemovitost zdědil otec zesnulé, která má potomky

2015 jsem darovala dceři darovací smlouvou byt (OV), dcera je svobodná matka a má čtyřletou dceru. V bytě bydlíme všechny tři, můžeme nějak ošetřit, kdyby se s dcerou něco stalo, aby byt zůstal opět mě? (předpokládám, že by dědila vnučka, kterou by si vzal její otec k sobě, tudíž by teoreticky byt "zůstal" i jemu). děkuji za odpověď. Děkuji, Monika

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě může dcera sepsat závěť, ve které předním dědicem tohoto bytu určí Vás a následným dědicem (svěřenským nástupcem) tohoto bytu určí po Vaší smrti svou dceru. Nebude-li vnučka po smrti své matky ani své babičky dosud zletilá, nabude tento byt jako nezletilá a její zákonný zástupce (její otec) bude provádět pouze běžnou správu jejího jmění. K jakémukoliv jednání ohledně bytu (prodej, darování, atd.) by tak jako tak potřeboval souhlasu opatrovnického soudu, který vždy dbá o zájmy nezletilého.
__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Musí mít poškozený právníka v trestním řízení? (ublížení na zdraví)
- Musí mít poškozený advokáta v trestním řízení? (ublížení na zdraví)
- Právní zastoupení poškozeného v trestním řízení - musí mít právníka, advokáta?
- Trestní soud - osvobození od soudních poplatků
- Přidělení advokáta ex offo poškozenému v trestním řízení u soudu
- Přidělení právníka ex offo poškozenému v trestním řízení u soudu
- Přidělení advokáta zdarma poškozenému v trestním řízení u soudu
- Přidělení právníka zdarma poškozenému v trestním řízení u soudu

Hodlám podat žalobu pro ublížení na zdraví a zásah do svých osobnostních práv, nicméně nejsem v ideální finanční situaci, momentálně mi končí rodičovská dovolená RD, práci zatím nemám. Chtěla jsem se zeptat, jaké mám možnosti. Musím mít právníka? Mám nárok na jeho přidělení a na osvobození od soudních poplatků? A jak o to mám případně požádat? A pokud bych spor prohrála, musím i v při nedostatku finančních prostředků hradit náklady apod. ? Pomůže mi nějaká organizace?
Od dotyčného jednání brzy uplynou tři roky, musím podat žalobu co nejdřív, prosím proto o co nejrychlejší odpověď, bude-li to jen trochu možné. Moc vám děkuji, s pozdravem Soukalová

ODPOVĚĎ:
Povinné právní zastoupení zde není, nicméně v oblasti takovýchto žalob je více než žádoucí.
Zákon stanovuje, že na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Přiznané osvobození předseda senátu kdykoli za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.
Byl-li účastníku osvobozenému od soudních poplatků ustanoven zástupce, vztahuje se osvobození v rozsahu, v jakém bylo přiznáno, i na hotové výdaje zástupce a na odměnu za zastupování.
Dle § 30 občanského soudního řádu účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků, předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.
Existují různé organizace či společnosti, které poskytují v rozličné míře právní poradenství zdarma (pro bono). Bezplatné právní zastoupení advokátem v soudním řízení ovšem můžete dohodnout pouze s advokátem, tedy je třeba se obrátit přímo na konkrétní osoby.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vyřízení dědictví na Slovensku - koho kontaktovat, jaké dokumenty jsou potřeba?
- Dědění na Slovensku - koho kontaktovat, jaké dokumenty potřebuji?

Obracím se na Vás s prosbou, týkající se dědictví nemovitosti po otci na Slovensku, kam se máme obrátit, jak máme postupovat, a jakou dokumentaci potřebujeme k vyřizování. Od smrti otce uplynuly již 3 roky, nebude i toto problém? Dědictví v Česku již proběhlo. Děkuji, Amálie

ODPOVĚĎ:
Obraťte se na okresní soud, v jehož obvodu se nachází nemovitost patřící Vašemu otci. Zde podejte podnět k zahájení řízení (formuláře by měli mít na soudě k dispozici). Tento soud zahájí dědické řízení a pověří konkrétního notáře k projednání dědictví. Budete potřebovat výpis z katastru nemovitostí, ze kterého bude patrno, že je Váš otec vlastníkem těchto nemovitostí, dále jeho úmrtní list, také rozhodnutí o dědictví z ČR. Vlastnické právo se nepromlčuje, tudíž tři roky v tomto případě problémem nejsou. Více informací naleznete zde:
http://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/jak_resit_situace_v_zahranici/dedictvi_v_cizine.html
__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace dovolené u Čedoku z důvodu pozdního doručení informací o odjezdu na místo dovolené
- Reklamace dovolené u Čedoku z důvodu pozdního doručení informací o odjezdu na místo dovolené
- Reklamace dovolené u Čedoku - vrácení peněz za cestu, nevrácení peněz za ubytování, je to v pořádku?

V létě jsem měla jet s Čedokem do Itálie. Ve smluvních podmínkách měli uvedeno, že nám dají vědět přesný čas odjezdu z města vzdáleného 200 km nejpozději 2-3 dny předem. Po neustálých telefonických naléháních cestovní agentury, která dovolenou zprostředkovávala, poslal Čedok čas odjezdu až 19 hodin před ním. Byla jsem z celé situace a z toho napětí na tom psychicky i fyzicky špatně, a tak jsem dovolenou zrušila a reklamovala. Čedok mi vrátil peníze za cestu, ne za ubytování. Neomluvil se za svou chybu. Prosím o váš názor, jak mám dále postupovat. Děkuji. Naděžda

ODPOVĚĎ:
Dle § 2533 občanského zákoníku platí, že zákazník může před zahájením zájezdu od smlouvy odstoupit vždy. Odstoupí-li zákazník od smlouvy proto, že pořadatel porušil svou povinnost, nemá zákazník samozřejmě povinnost platit pořadateli odstupné (§ 2536/2 občanského zákoníku).

Účinky odstoupení od smlouvy jsou v obecné rovině zakotveny v § 2004 a § 2005 občanského zákoníku, dle kterých platí, že:
- odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku;
- odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran;
- odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy.

Pokud jste tedy odstoupila od smlouvy o zájezdu (a to pro porušení smluvní povinnosti cestovní kanceláře), byla cestovní kancelář povinna Vám vrátit veškeré od Vás přijaté platby. Kromě vrácení Vámi poskytnutých plateb Vám svědčí i právo na odčinění újmy za narušení dovolené. Konkrétně dle § 2543 občanského zákoníku platí, že:
- při porušení povinnosti, za niž odpovídá, nahradí pořadatel zákazníkovi vedle škody na majetku také újmu za narušení dovolené, zejména byl-li zájezd zmařen nebo podstatně zkrácen;
- odstoupí-li zákazník od smlouvy nebo uplatní-li právo z vady zájezdu, není tím dotčeno jeho právo na náhrady dle předchozí odrážky.

V současné chvíli Vám lze doporučit obrátit se písemně na cestovní kancelář s požadavkem na okamžité vrácení všech Vámi uskutečněných plateb. Pro případ neochoty upozorněte cestovní kancelář na svou připravenost řešit věc soudní cestou. Jeden stejnopis této výzvy si ponechte, druhý doručte cestovní kanceláři prokazatelným způsobem (tedy doporučeně s dodejkou). Nevrátí-li Vám cestovní kancelář všechny Vámi poskytnuté platby (a to v přiměřené lhůtě, kterou cestovní kanceláři ve výzvě určíte), nezbude Vám, než se s žalobou obrátit na soud. Pro učinění tohoto kroku Vám v každém případě doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Úplné vydědění dětí z prvního manželství - postup, informace
- Jak to udělat aby dědilo jen dítě z druhého manželství?
- Jak to udělat aby dědily jen děti z druhého manželství?

Jsem vdaná, můj manžel má 2 syny s první ženou, já mám 1 dceru s prvním mužem a spolu máme jednoho syna. Pouze náš společný syn je nezletilý, ostatní tři děti jsou dospělé a nežijí s námi. Máme dům, který je napsaný na manžela a finanční hotovost v bance na manželovo účtě a další majetek, který jsme společně získal. Nemáme žádné dluhy ani hypotéky. V případě, že by se manželovi něco stalo, tak nechceme, aby dědili jeho synové z 1. manželství a nevíme, jak to udělat. V podstatě bychom chtěli, aby pokud se stane něco jemu, aby bylo všechno moje a pokud by se stalo něco mě, tak všechno zůstalo manželovi. Aby děti nedostaly nic po celou dobu, kterou tu jeden z nás bude. V případě, že bychom zemřeli oba současně, aby vše dostala moje dcera a náš společný syn a to za podmínky, že se o něho postará a dovede ho řádně do dospělosti. V případě, že by oba byli již dospělí, pak aby dostali majetek rovným dílem. Jak prosím vás měla vypadat závěť a jak vyjmout jeho syny, kteří se s námi nestýkají, a jestli hotovost uložená v trezoru v bance také podléhá dědictví? Děkuji, Sylvie

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Jak by měla vypadat závěť:
V první řadě je nutné si uvědomit, že děti jsou tzv. nepominutelnými dědici (§ 1643/1 občanského zákoníku), tzn. že děti zůstavitele musí (s určitými výjimkami, které rozvádím níže) dědit vždy (nemohou být v dědickém řízení pominuty). Dále platí, že nedědí-li nepominutelný dědic, stává se nepominutelným dědicem jeho potomek (tedy vnuci, pravnuci atd. zůstavitele).
Dle § 1642 občanského zákoníku náleží nepominutelnému dědici z pozůstalosti povinný díl. Velikost povinného dílu závisí na tom, zda je nepominutelný dědic v okamžiku smrti zůstavitele dosud nezletilý či již zletilý (§ 1643/2 občanského zákoníku) :
- je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu,
- je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.

Zákonný dědický podíl nepominutelných dědiců je určen v § 1635/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zůstavitelovy děti a jeho manžel dědí každý stejným dílem.

Zemře-li Váš manžel dříve než Vy, bude činit povinný díl jeho dětí (jako nepominutelných dědiců) :
- 1/16 z pozůstalosti (tedy 1/4 z 1/4) v případě každého jeho zletilého syna,
- 3/16 z pozůstalosti (tedy 3/4 z 1/4) v případě Vašeho společného syna (bude-li v okamžiku smrti Vašeho manžela dosud nezletilý).

Zemřete-li dříve než Váš manžel, bude činit povinný díl Vašich dětí:
- 1/12 z pozůstalosti (tedy 1/4 z 1/3) v případě Vaší dcery,
- 3/12 z pozůstalosti (tedy 3/4 z 1/3) v případě Vašeho společného syna (bude-li v okamžiku Vaší smrti dosud nezletilý).

Dále je nezbytné pamatovat na to, že dle § 1492 občanského zákoníku nelze pořízením pro případ smrti (např. závětí) zkrátit povinný díl nepominutelného dědice, který se práva na povinný díl nezřekl a nedošlo-li ani k vydědění (ke zřeknutí se práva na povinný díl a k vydědění více níže). Pokud tomu pořízení pro případ smrti odporuje, náleží nepominutelnému dědici povinný díl.

Nechce-li Váš manžel, aby po něm jeho zletilí synové dědili (přestože jsou nepominutelnými dědici), je zapotřebí, aby:
- se tito synové zřekli svého dědického práva, nebo aby
- Váš manžel tyto své syny vydědil.

Dle § 1484/1 občanského zákoníku se lze dědického práva (tedy i práva nepominutelného dědice na povinný díl) předem zříci smlouvou se zůstavitelem. Není-li jinak ujednáno, působí toto zřeknutí i vůči potomkům (tedy proti potomkům synů Vašeho manžela). Pro platné zřeknutí se dědického práva je tedy zapotřebí, aby zletilí synové Vašeho manžela uzavřeli s Vaším manželem smlouvu o zřeknutí se jejich dědického práva. Tato smlouva vyžaduje formu veřejné listiny (je tedy zapotřebí jí uzavřít před notářem). Smlouva o zřeknutí se dědického práva může být uzavřena jako bezúplatná i úplatná (Váš manžel může tedy svým synům poskytnout za zřeknutí se jejich dědického práva nějaké protiplnění).

Dle § 1646/1 občanského zákoníku platí, že nepominutelného dědice lze vyděděním vyloučit z jeho práva na povinný díl, anebo jej lze tímto způsobem v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice pouze ze zákonných důvodů. Vydědit tak lze pouze nepominutelného dědice, který:
a/ neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi,
b/ neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, jaký by projevovat měl,
c/ byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze
d/ vede trvale nezřízený život, nebo
e/ který je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že tu je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl (v tomto případě však lze nepominutelného dědice vydědit jen tak, že tento jeho povinný díl zůstaví zůstavitel dětem tohoto nepominutelného dědice, popřípadě, není-li jich, jejich potomkům).

Nepominutelného dědice je možné vydědit jak v závěti, tak samostatnou listinou. Prohlášení o vydědění lze učinit nebo je lze změnit či zrušit stejným způsobem, jakým se pořizuje nebo ruší závěť (§ 1649/1 občanského zákoníku).
Vašemu manželovi lze v každém případě doporučit, aby důvod vydědění (který musí naplňovat znaky některého ze shora uvedených zákonných důvodů) vždy uvedl. Dle § 1648 občanského zákoníku totiž platí, že nevysloví-li zůstavitel důvod vydědění, má nepominutelný dědic právo na povinný díl, ledaže se proti němu prokáže zákonný důvod vydědění (což však obnáší další dokazování s poněkud nejistým výsledkem).
Okamžikem Vaší smrti či smrti Vašeho manžela přechází vlastnické právo k pozůstalosti na dědice, přičemž konkrétní rozdělení pozůstalosti bude vyřešeno v rámci dědického řízení. V každém případě platí, že nezřekne-li se nepominutelný dědic svého dědického práva či není-li vyděděn, musí dědit vždy. Vámi nastíněná koncepce dědění až po smrti Vaší i smrti Vašeho manžela proto není realizovatelná, neboť nepominutelným dědicům musí připadnout vždy alespoň povinný díl.
Máte-li Vy či Váš manžel v úmyslu ošetřit budoucí přechod vlastnického práva na dědice tak, aby co nejvíce odpovídal Vašim představám (včetně případného vydědění synů Vašeho manžela), doporučuji Vám navštívit notáře:
http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari
se kterým můžete všechny zákonem přípustné varianty konzultovat, popř. s jeho pomocí sepsat závěť (kterou notář může pro budoucí dědické řízení rovněž uschovat) či prohlášení o vydědění. Obdobné služby Vám pak může poskytnout také advokát (s výjimkou uložení závěti) :
www.advokatikomora.cz

2/ Finanční prostředky v bance:
Dle § 1475/2 občanského zákoníku platí, že pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele (tedy veškerý jeho majetek a dluhy), kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu.
Do pozůstalosti proto spadají i finanční prostředky na bankovním účtu a finanční hotovost uložená v bankovním trezoru.
__

FINANCE-DANĚ
- Prekluze na daňové penále 2017
- Promlčení neuhrazené daně 2017 - (prekluze na daňové penále)

2017 u mě dle nového daňového zákona z r. 2011 dojde k tzv. prekluzi na daňové penále. Bylo mi vyměřeno r. 2010.
Vím, že při prekluzi vymáhat daň, resp. i daňové penále, toto právo zanikne a není tudíž zapotřebí se jakkoli dovolávat jeho promlčení (k zániku tohoto práva finanční úřad přihlíží z úřední povinnosti). Znamená to, že si mohu v klidu otevřít účet, koupit na sebe auto apod? Rád bych totiž měl v ruce nějaký papír, potvrzení, že k prekluzi opravdu došlo. Také mám dodávkové auto zastavené FÚ, ale mám ho ponechané z výkonu činnosti. I toto auto bych rád zástavního práva zbavil. Jakým způsobem toho prosím mohu docílit? Mám obavy, že když si např. otevřu účet, FÚ po něm okamžitě skočí a bude se mi těžko dovolávat práva. Proto bych rád měl nějaké potvrzení, že k prekluzi opravdu došlo a já mohu opět v klidu podnikat. Děkuji Julius

ODPOVĚĎ:
potvrzení, v němž by byla konstatována prekluze daňového penále, Vám finančním úřadem vydáno nebude. Finanční úřad však můžete požádat o vydání výpisu, resp. potvrzení, jehož obsah bude obdobný. V tomto ohledu poukazuji na tato dvě ustanovení:
- § 67/3 daňového řádu, dle něhož pořídí správce daně (finanční úřad) na žádost daňového subjektu (Vás) z části spisu, do níž lze nahlížet, doslovné opisy, kopie, výpisy nebo potvrzení o skutečnostech v ní obsažených a vydá je daňovému subjektu;
- § 151 daňového řádu, dle něhož správce daně na žádost daňového subjektu vystaví z údajů evidence daní potvrzení o stavu jeho osobního daňového účtu; z potvrzení o stavu osobního daňového účtu musí být patrný původní den splatnosti, popřípadě náhradní den splatnosti, jednotlivých daní.

Finanční úřad tedy můžete požádat a/ o poskytnutí výpisu z osobního daňového účtu, resp. o potvrzení některé skutečnosti obsažené na osobním daňovém účtu (ve smyslu první odrážky výše), nebo b/ o potvrzení o stavu osobního daňového účtu (ve smyslu druhé odrážky výše).
V případě žádosti dle první odrážky výše je možné žádat finanční úřad o potvrzení Vámi zvolených údajů, např. je tedy možné žádat finanční úřad o vydání výpisu z evidence vymahatelných nedoplatků
na daňovém penále z Vašeho osobního daňového účtu, resp. žádat o potvrzení skutečnosti, že finanční úřad neeviduje na Vašem osobním daňovém účtu žádný vymahatelný nedoplatek na daňovém penále.

V případě žádosti dle druhé odrážky výše Vám bude finančním úřadem vydán formální doklad, kterým lze před jiným orgánem veřejné moci či jiným subjektem prokázat ne/existenci případných daňových nedoplatků. Výhodou tohoto potvrzení je skutečnost, že má vlastnosti, které přísluší veřejné listině, tzn. že údaje zde uvedené se považují za pravdivé, není-li prokázán opak. Toto potvrzení musí obsahovat zejména tyto náležitosti:
a/ aktuální údaje z daného osobního daňového účtu,
b/ označení správce daně, který potvrzení vydal,
c/ číslo jednací,
d/ označení daňového subjektu, k jehož osobnímu daňovému účtu se potvrzení váže,
e/ poučení o možnosti podat námitku,
f/ podpis úřední osoby s uvedením jména, příjmení a pracovního zařazení spolu s otiskem úředního razítka,
g/ datum vydání potvrzení.

Po prekluzi práva na vymáhání nedoplatku na daňovém penále proto můžete navštívit finanční úřad a požádat zde o vydání příslušného potvrzení (bude-li Vaše žádost směřovat pouze k nedoplatku na daňovém penále, je vhodnější požádat o potvrzení dle první odrážky výše) (tedy dle § 67/3 daňového řádu).
__

RODINA-ROZVOD A SJM
- Rozvod, vyvázání z úvěru a převod nemovitosti po převedení úvěru na jednoho z manželů
- Rozvod, vyvázání z úvěru a převod bytu, domu po převedení úvěru na jednoho z manželů

S manželem se rozvádíme. Dohodli jsme se, že mě vyváže ze společného úvěru - ten převede na se a já na něj převedu náš rodinný domek. Můžete mi poradit, co je při převodu nemovitosti všechno potřeba a jak správně postupovat? Děkuji, Aneta

ODPOVĚĎ:
Prvně budete potřebovat smlouvu o převodu nemovitosti. Může se jednat o kupní smlouvu nebo darovací smlouvu. Ve Vašem případě to bude patrně smlouva kupní, neboť nemovitost nebudete převádět bezúplatně. Doporučuji ve smlouvě zakotvit, že převod proběhne až poté, co dojde k vyvázání Vaší osoby z úvěru. Toto si pohlídejte, aby následně nedošlo k situaci, kdy nemovitost již bude převedená a Vy budete stále nucená platit úvěr. Při formulaci smlouvy bych Vám doporučila odbornou právní pomoc. Následně se s kupní smlouvou vydejte na katastr nemovitostí, kde na stanoveném formuláři (ke stažení na KN) podejte návrh na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí. Počítejte s tím, že bude nutné uhradit správní poplatek (1.000 Kč). Jakmile proběhne zápis v KN, pozbyla jste svého vlastnického práva.
__

OBČAN-DLUHY
- Půjčka peněz bez úroku - jaký typ smlouvy použít?

Pokud chci půjčit bezúročně peníze kamarádovi jakou smlouvu sespsat? Smlouvu o bezúročné půjčce? Děkuji, Simon

ODPOVĚĎ:
Je úplně jedno, jak smlouvu pojmenujete, důležitý je její obsah. Při bezúročné půjčce si především vymezte kdo, komu a kolik půjčuje. Dohodněte se pravidla, do kdy a jak (zda ve splátkách) má být částka vrácena. Je dobré myslet i na případ, kdy by částka v uvedený termín vrácena nebyla, dohodnout si případně smluvní pokutu nebo jiné řešení situace. Nezapomeňte také na datum a podpisy.
__

RODINA-ADOPCE
- Zamítnutí žádosti stát se osvojitelem
- Odvolání proti odmínutí žádosti o jmenování osvojitelem
- Jak se bránit proti posudku psychologa u žádosti stát se osvojitelem?
- Napadení posudku psychologa budoucím osvojitelem

Podávala jsem si žádost o zařazení do evidence osob vhodných stát se osvojiteli, nyní jsem ve fázi před vydáním rozhodnutí, již nyní ale po šetřeních, psychologickém posouzení a nahlédnutí do zprávy vím, že dle názoru paní psycholožky nebudu schopná naplnit specifické potřeby opuštěného a deprivovaného dítěte, tedy, že rozhodnutí, na které čekám, bude zamítavé. Nesouhlasím s vyjádřením psycholožky, s tím, co o mně uvádí a chci se odvolat. Potřebovala bych vědět, jak správně odvolání napsat, co tam uvést, nevynechat apod. Zatím mám protokol o úředním jednání na KÚ, kde mě taktéž seznámili s výše uvedenými skutečnostmi, které jsou i ve zprávě od psycholožky, a se kterými nesouhlasím. Na tomto jednání jsem uvedla, že se nebudu nyní vyjadřovat a že se vyjádřím v odvolání. Rozhodnutí ještě nemám v ruce, vím, že s odvoláním musím počkat, až mi přijde, jen ho chci napsat správně, ve správné formě atd. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Obecně nelze říci, co by mělo odvolání obsahovat. Vždy by mělo reagovat na argumenty zde uvedené a tyto vyvrátit. Ve Vašem případě půjde zejména o to prokázat, že dané podmínky splňujete a že správní orgán pochybil. Bez znalosti konkrétního rozhodnutí však nelze poradit konkrétněji. Může se v řízení nacházet např. vada, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Na všechny tyto okolnosti je třeba poukázat.
__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Falešná pojistná smlouva, zneužití osobních údajů

4.5.2015 přišlo kolegyni SMS - oznamení o neuhrazené platbě za pojistění majetku u pojišťovny Allianz. Problém je, že nikdy žádnou smlouvu s pojišťovnou neuzavřela ona osobně. V kopii smlouvy, kterou si nechala poslat je uvedeno, že pojistění trvá od dubna 2014, dále její jméno, příjmení, telefon, rodné číslo a podpis, který se téměř shoduje s jejím vlastním. Jediné co ve smlouvě nesedí je adresa. Pojišťovna Allianz nám sdělila telefonní číslo na paní, která smlouvu vyhotovila. Tato paní již cca 9 měsíců pro poj. nepracuje a nebyla schopná říct jak k něčemu takovému došlo. Obchod. zástupce pro danou oblast se přijel osobně za nedorozumění omluvit + čeká omluvný dopis.
Problém je, že pojišťovna není schopná sdělit kde údaje o své "klientce" získala. Tím pádem kolegyně má strach, pokud někdo tyto údaje má, aby je nezneužil ve větším měřítku než je cca 800, - za roční pojistné na této fiktivní smlouvě.
Dotazem tedy je jak se nyní zachovat k pojišťovně a jak dále řešit tuto situaci. Děkuji, Stanislava

ODPOVĚĎ:
Pojišťovnu můžete žalovat na ochranu osobnosti a požadovat po ní náhradu škody, ať už reálné, která Vám vznikla v souvislosti s nápravou závadného stavu (telefonáty na pojišťovnu, příp. poštovné) tak škodu nemajetkovou, která představuje finanční vyčíslení možného stresu a nejistoty. Soudní řešení má tu nevýhodu, že jako žalobkyně musíte prokazovat a v případě, že tak neučiníte dostatečně, vystavujete se riziku platby nákladů řízení. Druhá varianta, která je bezplatná, ale již Vám „nepřinese“ žádné odškodnění, je obrátit se podnětem na prošetření celé věci na úřad pro ochranu osobních údajů. Ten by měl věc prošetřit a případná pochybení pojišťovny potrestat.
__

OBČAN-DLUHY
- Vyplacení insolvence - informace
- Předčasné splacení insolvence
- Je možné předčasně vyplatit insolvenci?
- Předčasné vyplacení, zaplacení oddlužení, insolvence - informace

Chtěla bych se zeptat zda je možné vyplatit insolvenci? Děkuji, Ludmila

ODPOVĚĎ:
Je škoda, že z Vašeho dotazu nejsou patrné jakékoliv detaily. Hlavně není jasné, zda jste v insolvenci Vy sama, či byste chtěla "vyplatit insolvenci" za někoho jiného. Obecně vzato to pochopitelně možné je. Vždy je ale nutné uhradit 100% přihlášených pohledávek věřitelů, aby mohla být insolvence tzv. "vyplacena". Pokud má například dlužník povoleno oddlužení, je možné mu poskytnout dar, ze kterého bude uhrazeno 100% přihlášených pohledávek, a insolvenční řízení tak bude ukončeno.
__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Člen rodiny byl označen v dědickém řízení jako nevlastní člen - jak se bránit?
- Dědictví - notář označil člena rodiny jako nevlastního a ignoruje rodné listy, co dělat?

zemřel strýc (nebyl ženatý, neměl děti) - březen 2016, pouze měl sestru (ta měla 4 děti), a měl bratra, který již zemřel dříve (3 děti).
Nyní se vyřizuje dědictví. Jeho sestra nebyla oslovena z důvodu, že není jeho sestra, max. že je nevlastní.
Kde se mohla stát chyba? Na koho se máme obrátit, aby byla brána jako jeho sestra, když opravdu je jeho sestrou (dle rodných listů, atd.)
Když před 10 lety (rok 2006) zemřela babička s dědou, tak jejich dcera byla normálně oslovena ohledně dědictví. Nikde nebyla nevlastní. Proč je teď uváděna jako nevlastní? Co s tím můžeme dělat? Děkuji za odpověď, Věra

ODPOVĚĎ:
Zeptejte se na okresním soudě v obvodu posledního bydliště Vašeho strýce, který notář byl pověřen projednáním dědictví po Vašem strýci. Tohoto notáře oslovte a předložte mu rodný list sestry Vašeho strýce. Notář dohledává sourozence zůstavitele výstupem z informačního systému evidence obyvatel. Udělá si výpis nejdříve na rodiče zůstavitele a poté na děti těchto rodičů, aby dohledal sourozence zůstavitele. Pokud jsou však rodiče zůstavitele narozeni kolem roku 1920 a dříve, není zpravidla možné osoby v evidenci dohledat. Je možné, že notář sestru Vašeho strýce nedohledal z výše uvedeného důvodu, a proto ji neoslovil.
__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Odmítnutí smlouvy o věcném břemeni firmy Itself, s.r.o. - musí majitel pozemku smlouvu uzavřít?
- Odmítnutí smlouvy o služebnosti (firmy Itself, s.r.o.) - musí majitel pozemku smlouvu uzavřít?
- Odmítnutí smlouvy o zřízení služebnosti na vedení optického kabelu - může majitel pozemku smlouvu odmítnout? (firma Itself, s.r.o.)
- Věcné břemen na optický kabel
- Služebnost na optický kabel
- Věcné břemen na technické zařízení
- Služebnost na technické zařízení

Od společnosti itself s. r. o. jsme dostali návrh Smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene. Na pozemku by měly být vedeny optické kabelové rozvody. Smlouva je dle ustanovení § 104 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích.
Musím tuto smlouvu uzavřít? Vůbec se mi nelíbí, že bych na svém pozemku musela mít věcné břemeno na společnost, která za pár let nemusí fungovat. Na dotčeném pozemku (předzahrádka RD) máme již vzrostlé stromy, a dle § 102 odst. zákona o elektronických komunikací nemohu bez povolení provádět úpravy na svém pozemku. Pokud s předmětnou smlouvu nebudu souhlasit a nepodepíši její návrh může dojít k vyvlastnění této části pozemku. Děkuji za odpověď. Hana

ODPOVĚĎ:
Dle zákona o elektronických komunikacích mohou podnikat v elektronických komunikacích fyzické i právnické osoby, které splnily podmínky dle uvedeného zákona a vzniklo jim tak oprávnění k podnikání v elektronických komunikacích. Tyto osoby jsou zapsány do evidence podnikatelů v elektronických komunikacích podle všeobecného oprávnění.

Takový podnikatel je pak oprávněn při splnění stanovených podmínek:
• zřizovat a provozovat na cizím pozemku nebo v něm:
o nadzemní nebo podzemní komunikační vedení veřejné komunikační sítě, včetně jejich opěrných bodů nadzemního nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení veřejné komunikační sítě, přetínat tyto pozemky vodiči a zřizovat v nich vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky,
o anténní stožáry včetně antén rádiových zařízení veřejné komunikační sítě, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a související elektrické přípojky,
o anténní stožáry včetně antén rádiových směrových spojů veřejné komunikační sítě, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a související elektrické přípojky.
• zřizovat a provozovat na cizí stavbě nebo v ní:
o vnitřní komunikační vedení veřejné komunikační sítě včetně koncových bodů veřejné komunikační sítě a souvisejících rozvaděčů, veřejné telefonní automaty a přípojná komunikační vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky,
o anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových zařízení veřejné komunikační sítě a jejich přípojných komunikačních vedení, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, připojení na vnitřní elektrické rozvody a související elektrické přípojky,
o anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových směrových spojů veřejné komunikační sítě a jejich přípojných komunikačních vedení, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, připojení na vnitřní elektrické rozvody a související elektrické přípojky.

Pro zajištění výkonu výše uvedených činností uzavře Podnikatel s vlastníkem dotčené nemovitosti písemnou smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene k části dotčené nemovitosti za jednorázovou náhradu a po ukončení výstavby a zaměření polohy vedení smlouvu o zřízení věcného břemene ke skutečně dotčené části nemovitosti. Na návrh Podnikatele je možno s vlastníkem dotčené nemovitosti uzavřít i jinou písemnou smlouvu. K výkonu oprávnění v případě vnitřního komunikačního vedení veřejné komunikační sítě (viz výše) postačuje k umístění vnitřních komunikačních vedení a komunikačních zařízení písemný souhlas vlastníka nemovitosti. Nedojde-li s vlastníkem dotčené nemovitosti k úpravě vzájemných vztahů, nebo vlastník dotčené nemovitosti není znám, je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný, nebo je-li vlastnictví nemovitosti sporné, rozhodne o návrhu Podnikatele na zřízení věcného břemene vyvlastňovací úřad podle zákona č. 184/2006 Sb. , o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). Podnikatel může vykonávat oprávnění uvedená v rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu o omezení vlastnického práva k dotčené nemovitosti ode dne vykonatelnosti tohoto rozhodnutí. Omezení vlastnického práva nesmí být provedeno ve větším rozsahu, než je k dosažení účelu uvedeného v předchozích odstavcích nezbytné.
V souvislosti se shora uvedeným vyvlastňovacím řízením je vhodné upozornit zejména na § 10 zákona o vyvlastnění, dle něhož platí, že:
- za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu (resp. služebnosti), došlo-li k omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného břemene (resp. služebnosti) ;
- náhrady se stanoví takovým způsobem a v takové výši, aby odpovídaly majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví v důsledku vyvlastnění;
- stanoví-li se náhrada na základě ocenění, musí být ocenění provedeno podle oceňovacího předpisu účinného v době rozhodování o vyvlastnění; v případě, že obvyklá cena pozemku nebo stavby by byla nižší než cena zjištěná podle oceňovacího předpisu, náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu;
- cena pozemku nebo stavby se pro účely stanovení náhrady určí vždy podle jejich skutečného stavu a účelu užití ke dni podání žádosti o vyvlastnění; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění.
Nelze proto vyloučit, že v rámci vyvlastňovacího řízení Vám bude za nucené zřízení služebnosti přiznána vyšší finanční kompenzace, než jakou Vám v návrzích na uzavření smlouvy o zřízení služebnosti nabídla daná společnost (situace však může být samozřejmě i opačná).
V daném případě skutečně pokud navrhovanou smlouvu nepodepíšete ani se nedohodnete na jiné smlouvě, může společnost přistoupit k zahájení vyvlastňovacího řízení či se může rozhodnout využít pro realizaci svého záměru jiný pozemek.
__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Změna věcného břemene septiku na kanalizační přípojku bez souhlasu povinné osoby
- Změna služebnosti septiku na kanalizační přípojku bez souhlasu povinné osoby

Změna věcného břemene (služebnosti). Máme břemeno na septik (náš na sousedním pozemku) a místo toho byla zřízena nová kanalizační přípojka. Majitel nechce změnu v katastru nemovitostí povolit. Kanalizační přípojku ale povolil a máme ji již hotovou). Je nějaká možnost převodu původního břemene? Bohužel nás ted nutí ke zrušení septiku a tím pádem zrušení pův věc. bremene
Je tedy možné udělat změnu když nám majitel nedal souhlas. Máme služebnost na septik a ten se v krátké době zruší (úřadem pro životní prostředí) majitel pozemku okamžitě pošle požadavek na zrušení služebnosti. Co s tím můžeme udělat. nová přípojka je již hotová, skolaudovaná a majitelem povolená. Děkuji, Zdeněk


ODPOVĚĎ:
Pro předejití případných komplikací jste měla se sousedem uzavřít smlouvu o zřízení služebnosti inženýrské sítě, ve které by bylo právo zřízení, užívání, oprav a nezbytné údržby kanalizační přípojky upraveno.
Kanalizační přípojka je považována dle ust. § 3 odst. 2 zákona 271/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích, za samostatnou stavbu tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem. Tedy vlastníkem kanalizační přípojky jste Vy, neboť dle výše uvedeného nedošlo ke splynutí pozemku se stavbou.
Dle §103 odst. 1 písm. b) bod 8 stavebního zákona nevyžadují vodovodní a kanalizační přípojky v délce do 50 m stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Postačuje jen územní souhlas dle § 96 odst. 2 písm. a) stavebního zákona vydaný stavebním úřadem na základě oznámení stavebnímu úřadu o záměru stavby.
Z Vašeho sdělení předpokládám, že jste se sousedem museli uzavřít smlouvu o právu provést stavbu kanalizační přípojky nebo Vám musel dát souhlas, s tím, že na jeho pozemek bude dotčen stavbou přípojky. V opačném případě by Vám příslušný stavební úřad neměl vydat území souhlas.
Máte-li zkolaudovanou a majitelem povolenou přípojku, nelze hovořit o přípojce jako o černé stavbě na cizím pozemku, kdy by vlastník pozemku mohl požadovat její odstranění. Tedy Vám ji musí strpět na základě povolení stavby.
Pokud byste měli zájem na zřízení služebnosti inženýrské sítě pro kanalizační přípojku, zkuste sousedovi nabídnout za zřízení služebnosti náhradu, na kterou má ze zákona nárok.
__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Věcné břemeno na jedinou příjezdovou cestu nebylo zaneseno do katastru nemovitostí při proforma prodeji - co dělat?
- Majitel jediné příjezdové cesty k pozemku, nemovitosti nesouhlasí s věcným břemenem - jak postupovat?
- Služebnost na jedinou příjezdovou cestu nebylo zaneseno do katastru nemovitostí při proforma prodeji - co dělat?
- Majitel jediné příjezdové cesty k pozemku, nemovitosti nesouhlasí se zřízením služebnosti - jak postupovat?

K rodinnému domu používáme jedinou příjezdovou cestu již přes 50 let bez věcného břemene, služebnosti. VB bylo sepsáno proforma při koupi pozemku přes jiný pozemek. Toto VB se nikdy nevyužívalo. Příjezdovou cestu používají ještě další majitelé nemovitostí (bez věcného břemene). Nyní 1 majitel zjistili, že katastr nezapsal před 35 lety VB a zapíše je dodatečně. Pokud se s majiteli jediné cesty nedohodneme na VB, jak máme možnosti a šance. Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Co se týče věcného břemene neboli nově služebnosti cesty a stezky přes jiný pozemek, které nebylo nikdy využito, lze považovat toto oprávnění za promlčené. Podle starého i nového občanského zákoníku platilo a platí, že pokud osoba oprávněna z věcného břemene (služebnosti) nevykonává po dobu 10 let své právo, tak dochází k jejímu promlčení. Tedy k promlčení dochází ve chvíli, kdy osoba, která je z věcného břemene oprávněna, ho 10 let nevyužívá. Takové promlčení však musí oprávněný nebo povinný z věcného břemene namítnout. Žádný soudní ani správní orgán tyto skutečnosti nezjišťuje sám ze své iniciativy.
Není-li služebnost (věcné břemeno) ohledně věci zapsané ve veřejném seznamu (katastru nemovitostí) zapsána do tohoto seznamu, tzn. , není podán návrh na vklad služebnosti do KN, tak služebnost bez provedení zápisu do katastru nemovitosti vůbec nevznikla.
Na druhé straně pokud vlastník cesty 10 let nepřetržitě trpěl průchod a průjezd po jeho cestě, lze se domáhat vydržení práva cesty a stezky jako služebnosti.
Zde bude záležet na vlastníkovi jediné cesty, zda uzná, že došlo k vydržení služebnosti cesty a stezky a na základě dohody dojde k zápisu této služebnosti do katastru nemovitosti. Pokud vlastník příjezdové cesty odmítne a neudělí svůj souhlas se zápisem služebnosti do KN, můžete svůj nárok společně s ostatními vlastníky, kteří používali příjezdovou cestu uplatnit u soudu.

Další možností, pokud lze ve Vašem případě hovořit o příjezdové cestě jako veřejně přístupné účelové komunikaci, je obrátit se na obecný úřad, resp. jeho silniční správní úřad. Ze zákona o pozemních komunikacích (ust. § 2 a ust. § 7 tohoto zákona) a dosavadních soudních rozhodnutí lze dovodit čtyři znaky, při jejichž naplnění se jedná o veřejnou účelovou komunikaci:
• patrnost stálé cesty v terénu,
• cesta slouží jako přístup či příjezd k jednotlivým nemovitostem nebo k obhospodařování zemědělských či lesních pozemků,
• vlastník pozemku projevil souhlas s veřejným užíváním cesty (písemně, ústně, či dokonce pouze mlčky udělený souhlas zavazuje i pozdější vlastníky cesty) ; případně jde o cestu veřejně užívanou od nepaměti,
• cesta je nezbytná pro napojení nebo obsluhu nemovitostí, k nimž vede (tzv. nutná komunikační potřeba).
Účelová komunikace vzniká naplněním těchto znaků, nevydává se žádné správní rozhodnutí. Existenci, či neexistenci účelové komunikace nijak neovlivňuje stav zapsaný v katastru nemovitostí, vždy se vychází z faktické situace.
Vyvstane-li spor o existenci účelové komunikace, který ještě nepřerostl v její faktické ničení či přehrazení (tedy ve svévoli vlastníka), může se vlastník cesty nebo její uživatelé (majitelé napojených nemovitostí) obrátit na obecní úřad se žádostí o vydání rozhodnutí. Obecní úřad rozhodne podle § 142 správního řádu, zda jde o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, či nikoliv (vydá tzv. deklaratorní rozhodnutí).
Za účelovou komunikaci se dle ust. § 7 zákona o pozemních komunikacích považuje pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka.
Pro veřejně přístupnou účelovou komunikaci platí právo obecného užívání. Pro obecné užívání, tedy nevýlučné užívání statku odpovídající jeho určení, je charakteristické, že oprávnění k takovému užívání vzniká předem neurčenému okruhu uživatelů, tedy nejde o soukromá práva konkrétních osob k věci cizí (věcná břemena), a vzniká přímo ze zákona. Tedy v takovém případě není ani třeba k uvedené účelové komunikaci zřizovat služebnost stezky a cesty. Toto oprávnění svědčí každému uživateli jakékoli veřejné cesty, tedy i veřejně přístupné účelové komunikace, byť se taková komunikace, pokud je z hlediska občanského práva samostatnou věcí, nebo pozemek, k němuž v opačném případě náleží, nachází v soukromém vlastnictví.
Jednalo-li by se ve Vašem případě o příjezdovou cestu jako veřejně přístupnou účelovou komunikaci nebylo by zřízení služebnosti stezky a cesty nutné, neboť jste oprávněna stejně jako ostatní sousedé užívat tuto účelovou komunikaci bezplatně přímo ze zákona.
__

 

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Narození dítěte Slovence žijící v ČR - občanství, trvalý pobyt, zdravotní pojištění
- Občanství dítěte narozeného cizince EU (Slovence) na území ČR
- Trvalý pobyt dítěte narozeného cizince EU (Slovence) na území ČR
RODINA-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Zdravotní pojištění dítěte narozeného cizince EU (Slovence) na území ČR

Som Slovenka s prechodným pobytom v ČR, rodiť budem v ČR, pracujem a je za mna platene social. a zdrav. poistenie 2005-2016, nepretržite (od 01/2005). Ako postupovať po narodení dieťata? Dostane trvalý pobyt na adrese prechodného pobytu? Ako ho je nutné vybaviť? Je nutné sa hlasiť na cizinecké polícii? A čo poistenie narodeného dieťaťa u zdravotnej poisťovne? Automaticky podľa matky? Partner býva som mnou v spoločnej domácnosti 2009-2016 - v Prahe (jedna sa o moj byt v OV), trvalý pobyt má v južných Čechách. Děkuji, Kristýna.

ODPOVĚĎ:
Je-li Váš partner občanem České republiky, bude mít dítě po narození automaticky české občanství (§ 4 zákona č. 186/2013 Sb. o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů). Po narození dítěte tedy vydá matriční úřad rodný list, zaeviduje údaje o narození do agendového informačního systému evidence obyvatel a dítěti podle § 10, odst. 3 zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel, přidělí trvalý pobyt na území České republiky. Pro přidělování trvalého pobytu platí, že místem trvalého pobytu občana v době jeho narození je místo trvalého pobytu jeho matky. Není-li však matka občanem České republiky – což je Váš případ – je místem trvalého pobytu dítěte v době jeho narození místo trvalého pobytu jeho otce. Vaše dítě by tedy mělo trvalý pobyt – stejně jako jeho otec – v jižních Čechách.
Pokud by nebylo možné trvalý pobyt určit tímto způsobem – například proto, že ani otec dítěte není občanem České republiky – bude místem trvalého pobytu dítěte sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se dítě narodilo.
Co se týče zdravotního pojištění, dle § 10, odst. 6 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění je dítě dnem narození pojištěno u stejné zdravotní pojišťovny jako matka dítěte. Je však zapotřebí, abyste tuto skutečnost oznámila Vaší zdravotní pojišťovně do 8 dní od narození dítěte. K registraci dítěte u zdravotní pojišťovny budete potřebovat Váš průkaz totožnosti a rodný list dítěte.
__

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemce městského bytu dělá hluk a ruší majitele okolních bytů - jak se bránit?

Město pronajímá byt v našem domě, já mám byt odkoupený do osobního vlastnictví. Podnájemníci města mě obtěžují nadměrným hlukem. V době nočního klidu to není časté, hlavně navečer mezi 20-22:30. Dost mi to stěžuje život. Mohu se nějak bránit?
Děkuji, Terezie
ODPOVĚĎ:
V prvé řadě můžete zkusit informovat Městskou policii ihned v 22:00, když začně noční klid a klid v domě není, je šance, že se uklidní. Jesltiže je však hluk před 22:00, je situace velmi ztížena, neboť by hluk musel dosahovat intenzity, která přesahuje hygienické limity pro hluk. V takovém případě by stížnost měla být směrována na krajskou hygienickou stanici, která by ve Vašem bytě provedla místní šetření. Jesliže bude hluk nedostatečný, nezbyde než se se sousedy domluvit.
__

OBČAN-DLUHY
- Zaměstnanec v insolvenci a vyplacení odstupného - dostane odstupné zaměstnanec nebo insolvenční správce?
- Odstupné od zaměstnavatele u zaměstnance v insolvenci (oddlužení, osobním bankrotu) - komu odstupné připadne?
- Insolnvece a odstupné z práce, zaměstnání - zůstane pracovníkovi?
- Oddlužení a odstupné z práce, zaměstnání - zůstane pracovníkovi?
- Osobní bankrot a odstupné z práce, zaměstnání - zůstane pracovníkovi?

Tchyně dostala výpověď k 01/2017 z práce, jelikož se jedná o hromadné propouštění dává se odstupné. Tchýni zaměstnavatel oznámil že jí odstupné nedá jelikož má tchýně insolvenci. Ke ztrhávání peněz ze mzdy nedocházelo jelikož obě pohledávky se splácí! Má na toto zaměstnavatel právo a jak můžeme postupovat? Děkuji, Luděk

ODPOVĚĎ:
Na Vaši otázku se mi bohužel velmi špatně odpovídá, neboť nemám dostatek informací. Insolvence Vaší tchýně může ¨být řešena buď oddlužením, nebo konkursem. V obou případech patří tzv. zabavitelná část mzdy do majetkové podstaty (v případě oddlužení splátkovým kalendářem se z ní hradí měsíčně splátky věřitelům, v případě konkursu se finanční prostředky shromažďují na účtu majetkové podstaty). Každopádně (ať už se jedná o kteroukoliv variantu) náleží tzv. nezabavitelná část mzdy Vaší tchýni a zaměstnavatel je povinen tuto část mzdy Vaší tchýni vyplatit. Zabavitelná i nezabavitelná část se vypočítávají i z odstupného, tzn. část odstupného náleží do insolvence, část mzdy Vaší tchýni. Doporučuji obrátit se s dotazem na insolvenčního správce Vaší tchýně, který by měl veškeré bližší informace Vaší tchýni poskytnout.

_

FINANCE-DANĚ
- Práce od zahraniční firmy vykonávaná na území ČR - daně
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAV. POJIŠTĚNÍ
- Práce od zahraniční firmy vykonávaná na území ČR - sociální a zdravotní pojištění

Jsem ročník 1957 a od 1.1.tohoto roku mám práci od italské cestovní kanceláře uzavřenou písemně s názvem "Pověření funkce" - budu vykonávat potřebné výkony spojené s organizací programu pro studentské italské skupiny v Česku. Za to mi budou pravidelně měsíčně z Itálie posílat nezdaněnou stále stejnou částku 15.000 Kč na můj účet. Jde mi o to, kde mám nahlásit začátek práce a jaké formuláře vyplnit, jak se bude danit má výplata A vůbec, co všechno musím. Doposud jsem byla v domácnosti - a platila pouze nemocenskou. Děkuji, Zita

ODPOVĚĎ:
Budete si muset zřídit živnostenský list, přihlásit se jako OSVČ na České správě sociálního zabezpečení, na zdravotní pojišťovně a finančním úřadě. Měsíčně budete platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Dále se z důvodu poskytování služeb osobě povinné k dani v jiném členském státě Evropské unie budete muset registrovat na finančním úřadě jako identifikovaná osoba k DPH a měsíčně posílat souhrnné hlášení. Po skončení zdaňovacího období podáte přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přehledy na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu.
__

OBČAN-BYDLENÍ
- Odpor proti výzvě k vystěhování bytu - potomek zesnulého rodiče v bytě bydlí a město neprovedlo převod nájmu, nájemní smlouvy
- Město neuzavřelo novou nájemní smlouvu s potomkem zesnulého nájemníka - jak postupovat?

Mohli byste mi prosím pomoci s formulací odporu proti rozhodnutí Rady ÚMČ Brno-Židenice o
a) neuzavření nájemní smlouvy
b) výzvě k vystěhování a vyklizení bytu?
Již v 5/2010 jsem splnil podmínku občanského zákonÍKU k převodu nájemní smlouvy po zemřelé mamince. Žádost mi tehdy bytový odbor zamítl. Aniž by provedl šetření v bytovém domě. Od té doby žádám o splnění převodu nájmu. Děkuji, Marek

ODPOVĚĎ:
Při formulaci odporu je vždy nutné vycházet z konkrétních okolností daného případu, které jsou uvedeny v rozhodnutí, proti němuž je odpor podáván – a tyto okolnosti napadat. Je možné napadnout jak právní posouzení věci, tak i skutková zjištění (tvrzený faktický stav).
Obecná úprava odporu je uvedena v ust. § 150 odst. 3 správního řádu, dle kterého se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje. Odpor se podává u správního orgánu, který příkaz vydal. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
Náležitosti odporu: kdo jej podává, proti kterému rozhodnutí, co je navrhováno, vylíčení důvodů, datum a podpis.
Pro informaci o podobě odporu je dostupný vzor odporu na odkaze:
http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/spravni-pravo-vzory/odpor-proti-prikazu-ceske-obchodni-inspekce-vzor-ke-stazeni-zdarma
__

PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZ
- Vymáhání nevyplaceného bolestného od zaměstnavatele - postup
- Zaměstnavatel nevyplatil bolestné za pracovní úraz - jak se bránit?

Spadla mi v práci 900kilová paleta na palec a jen zázrakem jsem si jen rozdrtila lůžko a vytrhla nehet. S nohou jsem byla hned převezena do nemocnice, doporučen klid a převazy. Do práce jsem bohužel musela chodit i tak dál, jelikož jsem tam na vše byla úplně sama. Nedostala žádné bolestné jen nadávku od zaměstnavatele, že si mám dávat větší pozor. Zaměstnavatel mi neposkytl ani žádné ochranné pomůcky. Nemám žádné následky, krom toho že mám palec znetvořený. Z firmy mě po několika měsících propustili. Je možnost zpětného přiznání bolestného? Jak postupovat? Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
V případě pracovního úrazu máte dle zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění nárok na:
- bolestného a náhradu za ztížení společenského uplatnění (podle tabulek),
- ztráty výdělku (formou pravidelné výplaty, vychází se z předchozí průměrné mzdy poškozeného),
- nákladů spojených s léčením (např. léky, pomůcky, doprava k lékaři.
Každý z těchto nároků se promlčuje ve dvouleté promlčecí lhůtě, a to ode dne kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Pokud jste úraz zaměstnavateli nahlásila, pak bych Vám doporučila se na něj písemně obrátit s požadavkem na uhrazení výše uvedených náhrad, nejlépe prostřednictvím advokáta.
__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zaměstnavatel neinformoval zaměstnance o ukončení činnosti a nedal výpověď
- Ukončení činnosti zaměstnavatele bez výpovědi zaměstnanci a převzetí firmy novým majitelem - jde o přechod práv a povinností?
- Přechod práv a povinností původního zaměstnavatele při ukončení činnosti zaměstnavatele bez výpovědi zaměstnanci a převzetí firmy novým majitelem

Během mé rodičovské dovolené došlo u mého zaměstnavatele k zásadním změnám, kdy jednatelé této společnosti s. r. o. předkládali v prosinci všem svým zaměstnancům dohody o ukončení pracovního poměru z organizačních důvodů se slovy, že na této provozovně ukončují svoji činnost. Všem těmto zaměstnancům zde pracovní poměr skončil ke dni 31.12. a bylo jim vyplaceno odstupné. Od 1.1. následujícího roku se tito zaměstnanci byli zaevidovat na úřad práce. Tato provozovna byla označena nápisem prodejna uzavřena - k pronájmu. Mě o této situaci nikdo neinformoval a ani se mnou nic neprojednal. Vše jsem se dozvěděla až od bývalých kolegyň těsně před svým nástupem do zaměstnání. Dle veřejného rejstříku na této provozovně můj zaměstnavatel ukončil svoji činnost ke dni 31.1.. Od mého původního zaměstnavatele jsem také obdržela zápočtový list, aniž bych s ním rozvázala pracovní poměr. Nový zaměstnavatel zde sepsal s novými zaměstnanci nové pracovní smlouvy s novým dnem nástupu do zaměstnání 2.2. tohoto roku a jinými podmínkami. Jednalo se zde opravdu skutečný přechod práv a povinností? Děkuji, Lenka

ODPOVĚĎ:
K přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů dochází v případě, že dochází k převodu činnosti nebo úkolů na jiného zaměstnavatele dle § 338 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“). V takovém případě by zaměstnavatel, který svou činnost končí, neměl ukončovat pracovněprávní vztahy se zaměstnanci, ale Ti by měli přejít za stávajících podmínek k novému zaměstnavateli. Ve Vašem případě je otázkou, zda se o přechod jedná, zda zaměstnavatel na konci roku 2014 věděl, že zde v budoucnu bude nový zaměstnavatel, zda tento nový zaměstnavatel skutečně převzal činnosti a úkoly tohoto starého zaměstnavatele, apod.
V každém případě by s Vámi měl zaměstnavatel ukončit pracovní poměr, nikoliv Vám zaslat zápočtový list, a to buď uzavřením dohody nebo dáním výpovědi v tomto případě z důvodu rušení zaměstnavatele nebo jeho části dle § 52 písm. a) ZP. Pokud je zde dán tento výpovědní důvod, může Vám dát zaměstnavatel výpověď i v době rodičovské dovolené (§ 54 písm. a) ZP). Pokud tak zaměstnavatel neučinil, tak Váš pracovní poměr trvá i nadále a měla byste ho kontaktovat a domluvit s ním ukončení pracovního poměru. Pokud by se jednalo o přechod práv a povinností, musela byste o tom být také informována, obracejte se proto na původního zaměstnavatele.
__

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Může zaměstnanec odmítnout převod zkráceného pracovního úvazku na plný?
- Změna zkráceného pracovního úvazku na plný - odmítnutí zaměstnancem
- Odmítnutí plného úvazku zaměstnancem který má zkrácený pracovní úvazek

Po MD jsem nastoupila do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek (4 hod. /den). Zaměstnavatel mi nyní po 4 letech chce zkrácený úvazek změnit na plný. Já však mohu pracovat max. 5-6 hod/den z důvodu doprovodu malého syna do školy a ze školy a se změnou pracovní doby na plný úvazek nesouhlasím. V kolektivní smlouvě máme navíc toto ustanovení: "Zaměstnancům pečujícím o dítě do skončení povinné školní docházky nebo o osobu závislou na péči jiné osoby, kteří požádají zaměstnavatele o kratší pracovní dobu, zaměstnavatel vyhoví, nebrání-li tomu vážné provozní důvody." Mohu se nějak bránit, pokud mi zaměstnavatel pohrozí výpovědí, když nepřijmu změnu pracovního úvazku na plný? Děkuji, Uršula

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že týdenní pracovní dobu máte uvedenu v pracovní smlouvě. Poté Vás zaměstnavatel nemůže donutit ke změně, pokud Vy s ní sama nebudete souhlasit. Znění Vaší kolektivní smlouvy vychází ze zákoníku práce, zaměstnavatel má i ze zákona povinnost vyhovět takové žádosti, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody, tyto důvody musí zaměstnavatel uvést. Je tedy možné písemně se obrátit na zaměstnavatele a argumentovat kolektivní smlouvou a požadovat uvedení provozních důvodů, které mu brání vyhovět Vaší žádosti. Váš případný nesouhlas není výpovědním důvodem.
__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Křivé obvinění z napadení - jak se bránit?
- Poranění studenta učitelem, učitelkou a křivé obvinění z napadení
- Poranění studentky učitelem, učitelkou a křivé obvinění z napadení
- Poranění žáka učitelem, učitelkou a křivé obvinění z napadení
- Poranění žačky učitelem, učitelkou a křivé obvinění z napadení

Jsem učitel na střední škole. Došlo k situaci kdy jsem zabouchl dveře a moje studentka tam strčila ruku, odešla k lékaři a tam z pomstychtivosti nahlásila, že jsem ji fyzicky napadl. Je evidentní, že se nejednalo o úmysl a zranění vzniklo její vinou nicméně si s tím nevím rady prohlašuje totiž veřejně, že se jedná o napadení. Prosím vás o radu jak mám dále postupovat. K události došlo 3.12.. Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
V případě, že se jedná o zcela smyšlené tvrzení, je nutné se bránit. Možností obrany je zde několik:
V oblasti soukromého práva:
Dle ust. § 81 odst. 1 občanského zákoníku je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv.
Dle ust. § 81 odst. 2 občanského zákoníku ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.
Dle ust. § 82 odst. 1 občanského zákoníku má člověk, jehož osobnost byla dotčena, právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.
Tedy čest každého člověka a jeho vážnost a pověst je zákonem chráněna. V případě, že někdo neoprávněným způsobem (smyšleným tvrzením) poškodí čest či vážnost nebo pověst člověka, může se tento poškozený člověk domáhat, aby bylo od tohoto zásahu upuštěno a odstraněn jeho následek. Ve Vašem případě by bylo možné se domáhat především omluvy, stanovení povinnosti tato smyšlená tvrzení dále nešířit, popř. (zde záleží na dosahu celé události) by bylo možné žádat přiměřené zadostiučinění ve formě finanční náhrady. Tohoto způsobu ochrany je možné se domáhat před soudem. Pokud byste se rozhodl využít tento postup, doporučuji Vám kontaktovat advokáta na adrese: www.advokatikomora.cz.

V oblasti veřejného práva:
V závislosti na intenzitě zásahu do Vaší osobnosti a poškození Vaší pověsti, cti a vážnosti je možné postihnout jednání této studentky také jako přestupek, popř. trestný čin.
Dle ust. § 49 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona se přestupku dopustí ten, kdo jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch. Za tento přestupek je možné uložit pokutu do 5.000 Kč. Zde je nutné se obrátit na policii.
Dle trestního zákoníku: Ust. § 184 odst. 1 trestního zákoníku upravuje trestný čin pomluvy. Trestného činu pomluvy se dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu.
V úvahu teoreticky přichází také trestný čin křivého obvinění dle ust. § 345 trestního zákoníku, kterého se dopustí ten, kdo jiného lživě obviní z trestného činu.
V těchto případech je nutné kontaktovat policii a podat trestní oznámení.
__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Praktický lékař uvedl do že byl pacient při napadení pod vlivem alkoholu - vliv na vyplacení nemocenské
- Napadení pod vlivem alkoholu a vyplacení nemocenské - opilost nelze dokázat
- Lékař napsal do zprávy že byl pacient pod vlivem alkoholu, rozbor krve nebyl udělán - jak se bránit?
- Úraz pod vlivem alkoholu a nemocenská
- Nemocenská a úraz pod vlivem alkoholu
- Zranění pod vlivem alkoholu a nemocenské dávky
- Nemocenské dávky a zranění pod vlivem alkoholu

17.10. jsem byl napaden před restaurací Metuje v Jaroměři. Následně jsem byl sanitkou převezen do nemocnice v Náchodě na ORL ambulanci. Byl jsem týden na nemocenské. Můj obvodní lékař mi do zprávy napsal, že jsem byl pod vlivem alkoholu - což není pravda. Na základě toho mi na sociální oddělení neproplatili nemocenskou. Nikde mi nedělali rozbor krve na alkohol v krvi. Obvodní lékař si asi myslel, že když jsem byl restauraci, že jsem určitě pil alkohol. Pracuji jako voják z povolání, policie tento případ neřešila. Jaké mám nároky na vrácení nemocenské? Jak mám postupovat?

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 68k odst. 1 zákona o vojácích z povolání vojákovi náleží služební plat
a) po dobu prvního měsíce dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, s výjimkou prvních 24 hodin doby, kdy měla být služba podle rozvrhu konána, nebo
b) nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, které voják utrpěl při výkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon služby.

Dle ust. § 68k odst. 4 zákona o vojácích z povolání služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz náleží vojákovi ve výši 50 %, jde-li o případy podle § 31 zákona o nemocenském pojištění.
Mezi tyto případy patří situace, kdy si osoba přivodí dočasnou pracovní neschopnost:
a) zaviněnou účastí ve rvačce; rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení či fyzický střet dvou nebo více osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenému, pokud se nejedná o případ uvedený v písmenu c),
b) jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek, nebo
c) při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

Pokud by byla splněna některá z těchto podmínek, vzniká Vám nárok na služební plat pouze v poloviční výši. Tedy služební plat Vám musí být vždy vyplacen, pokud splňujete základní podmínky (účast na pojištění po stanovenou dobu a uznání dočasně práce neschopným) – v plné výši, za výše uvedených situací ve výši 50%.
Co se týká zápisu o alkoholu v krvi ve zprávě obvodního lékaře.
Dle ust. § 54 odst. 2 zákona o zdravotních službách musí být zdravotnická dokumentace, včetně jejích samostatných součástí, vedena průkazně, pravdivě, čitelně a musí být průběžně doplňována.
Dle ust. § 1 odst. 2 písm. c) vyhlášky 98/2012 Sb. , o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Vyhláška“), zdravotnická dokumentace obsahuje záznam o rozsahu poskytnutých nebo vyžádaných zdravotních služeb. Dle ust. § 1 odst. 2 písm. d) Vyhlášky zdravotnická dokumentace obsahuje dále cílený objektivní nález.
Dle ust. § 2 písm. a) Vyhlášky součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi jsou výsledky vyšetření ve formě písemných popisů, grafických, audiovizuálních, digitálních nebo jiných obdobných záznamů těchto vyšetření.
Ve Vašem dotazu neuvádíte, co přesně Vám obvodní lékař ohledně alkoholu napsal do zprávy, nicméně ve Vaší zdravotnické dokumentaci by měly být zaznamenány výsledky provedených vyšetření na alkohol (včetně použité metody) v konkrétní výši zjištěného alkoholu v krvi. Pokud tyto informace Vaše zdravotnická dokumentace neobsahuje, můžete podat stížnost dle ust. § 93 zákona o zdravotnických službách. Ve Vašem případě stížnost můžete podat u lékaře, proti kterému stížnost směřuje. Můžete také zaslat stížnost na daného lékaře k České lékařské komoře. Stížnosti přijímá revizní komise České lékařské komory – adresu naleznete zde: http://lkcr.cz/kancelar-praha-231.html#revizni.
__

PRÁCE-NEMOCI Z POVOLÁNÍ
- Vyplácení renty v nezaměstnanosti při nemoci z povolání - informace

Chtěl bych se dotázat, zdali, když budu na úřadě práce pobírat podporu v nezaměstnanosti po dobu 6ti měsíců, tak zdali se mi bude krátit renta z důvodu uznané nemoci z povolání a pokud ano, jestli se mi po ukončení podpory v nezaměstnanosti vrátí zpět na původní částku, kterou jsem pobíral do doby, než mi byla vyplácena podpora, tedy v průměru mého výdělku v zaměstnání, kde mi byla přiznaná nemoc z povolání. Dále bych se chtěl zeptat, jak je to v případě, že si najdu nové zaměstnání. Vím, že mi renta bude dorovnávat plat do průměru mojí mzdy, pokud bude výdělek nižší než mi byla přiznaná nemoc z povolání, ale jak to bude s rentou pokud v novém zaměstnání ukončím z nějakého důvodu pracovní poměr a budu zpět vedený jako uchazeč na ÚP? Bude mi zpět náležet renta v plné výši, nebo už zůstane trvale zkrácená, jelikož jsem schopný si i přez omezení, které mám si najít zaměstnání? Omlouvám se za svojí neznalost, ale takto jsem to zaslechl a zaměstnavatel, ani pojišťovna nejsou moc sdílný mi danou situaci pořádně vysvětli. Děkuji, Honza

ODPOVĚĎ:
Úpravu nároku na náhradu za ztrátu na výdělku (tzv. „renty“) z důvodu nemoci z povolání v tomto případě upravuje zákoník práce v ust. § 271b a násl.
Dle ust. § 271b odst. 1 zákoníku práce náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží.
Dle ust. § 271b odst. 3 zákoníku práce náhrada za ztrátu na výdělku (renta) po skončení pracovní neschopnosti přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy. Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru.
Účelem renty je tedy dorovnat rozdíl mezi příjmem dosahovaným v době před vznikem nemoci z povolání a příjmem dosahovaným po vzniku této nemoci z povolání, přičemž máte nárok na rentu i při vedení v evidenci uchazečů. Pobíraná podpora v nezaměstnanosti se do výpočtu výše renty nezahrnuje, tato dávka tedy stojí samostatně vedle pobírané renty.
Co se týká stanovení konkrétní výše renty. Jak je uvedeno výše, základem je rozdíl mezi průměrným výdělkem dosahovaným před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po zjištění nemoci z povolání. Z tohoto důvodu se výše renty může měnit vzhledem k Vašemu současnému příjmu. Pokud byste tedy získal nové zaměstnání, může dojít k úpravě výše renty vzhledem na Váš nový příjem z tohoto zaměstnání. Vždy se tedy pro stanovení výše renty vychází z Vašeho současného příjmu.
Nicméně na výši renty má vliv i způsob ukončení zaměstnání i o skutečnost, o jaké příp. nové zaměstnání se jedná. Vzhledem k tomu, že konkrétnější skutečnosti ve svém dotazu neuvádíte, není možné zohlednit případná specifika.
__

OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk od sousedů v paneláku, panelovém domě - jak se bránit?

2012 jsem si koupila garsonku v předposledním patře malého paneláku. Noví sousedi, nájemníci, jsou velmi hluční, bytu si neváží, chovají se bezohledně – už mě stačili vytopit, bouchají dveřmi, kouří v koupelně i na balkóně, dupou a v neposlední řadě si užívají tak hlasitých nočních milostných radovánek, osobní domluva bez efektu, prý do 22:00 hodiny si mohou dělat co chtějí. Rozmluva s majitelem bytu: snažil se mi vnutit názor, že hluk pochází z jiných bytů, že jsem hysterická a že mohu být ráda, že garsonku nepronajal romské rodině se 3 dětmi, nebude to prý řešit.
Žiji spořádaným životem, k sousedům jsem ohleduplná a po každodenním dojíždění do zaměstnání si myslím, že mám právo na odpočinek. Vím, že v paneláku absolutního klidu nedocílím, časové rozpětí nočního klidu respektuji, ale ve stěžejní večerní vysílací době by se intenzita hluku mohla alespoň zmírnit. Nervy mám jen jedny.
Proto Vás žádám o radu, jestli mám ve výše zmíněné situaci nějaká práva a když osobní domluva nezabírá, jestli existuje ještě nějaké jiné řešení na klidný život, kromě mého odstěhování.
Mě spíš trápí postoj majitele bytu, podle kterého bych měla držet "hubu", protože přeci žiji v paneláku.
Paní doktorko, měla bych na Vás velkou prosbu, byla byste tak moc hodná a mohla mi tak nějak sesumírovat paragrafy, kterých se mé klidné žití týká? Podrobně jsem Vám popsala kroky, které jsem dosud podnikla. Víte, pro další jednání s majitelem bytu (na blízké schůzi SVJ), abych to měla černé na bílém, aby si majitel uvědomil, že i já mám nějaká práva, která by měl respektovat on i nájemníci.
Pevně věřím, že mé prosbě vyhovíte a ještě mi věnujete chviličku. MNOHOKRÁT Vám děkuji za laskavost. Děkuji, Bibiana

ODPOVĚĎ:
Základní právní úprava je uvedena v ust. § 1012 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), dle kterého se vlastníku zakazuje nad míru přiměřených poměrů závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.
Dále dle ust. § 1013 odst. 1 občanského zákoníku se vlastní zdrží všeho, co působí, že voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezující užívání pozemku. Toto ustanovení nedopadá pouze na pozemky, ale vztahuje se i na vlastnictví jiných věcí, např. bytů – jako je ve Vašem případě.
Skutečnost, že v bytě bydlí nikoliv přímo jeho vlastník, ale nájemníci, jej nezbavuje této povinnosti neobtěžovat ostatní sousedy.
Vzhledem k tomu, že není možná domluva s vlastníkem bytu ani s nájemníky, jsou zde dvě možnosti, jakými je možné tuto situaci řešit:
1. Na základě tzv. předžalobní výzvy můžete vyzvat jak vlastníka bytu, tak i nájemníky (doporučuji zaslat tuto předžalobní výzvu oběma) k tomu, aby se zdrželi tohoto neoprávněného chování – hluku. Pokud chování nájemníků obtěžuje i další sousedy v domě, je vhodné, aby se k této předžalobní výzvě připojili. Pokud by ani na tuto výzvu nebylo reagováno a hluk a obtěžování dále přetrvávalo, zbývá možnost řešit tuto situaci soudní cestou (opět i zde je vhodné – pokud jednání nájemníků obtěžuje i další Vaše sousedy), aby se tohoto soudního sporu účastnili i oni.
2. Další možností je pokusit se řešit tuto situaci jako přestupek proti veřejnému pořádku dle ust. § 47 odst. 1 písm. b) přestupkového zákona (zákon č. 220/1990 Sb. , přestupkový zákon, ve znění pozdějších předpisů), dle kterého se tohoto přestupku dopustí ten, kdo poruší noční klid (22:00-6:00). Toto řešení by ovšem dopadalo pouze na hluk způsobovaný nájemníky v nočních hodinách.
__

OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel strhl peníze z kauce za nový koberec v nájemním bytě po ukončení nájmu - může to udělat?
- Pronajímatel strhl peníze z kauce z důvodu neumožnění přístupu plynařem nájemcem, nájemník o tom nic neví - může to pronajímatel udělat?

Bydlela jsem s přítelem v nájemním bytě. Po 2 letech jsme se odstěhovali ke dni 31.5.. Podepsali jsme s majitelem bytu předávací protokol, sepsali jsme stavy elektroměru, plynoměru atak. Majitel bytu mi až teď poslal vyúčtování, měl nám vrátit přeplatek 3088 Kč a sdělil mi, že nový nájemník odmítl koberec v druhém pokoji, takže nám strhl 1750 Kč (to je pro mě dost peněz) a také 605 Kč že jsme neumožnili přístup do bytu plynového technika (vůbec nic o tom nevíme).
Prosím poraďte mi podle mě nato nemá právo mi strhávat peníze za jeho nový koberec. Měl to zapsat do předávacího protokolu a ne po 5ti měsících mi strhnout 1750 Kč. Děkuji, Bedřiška

ODPOVĚĎ:
Omlouvám se, ale z Vašeho dotazu mi není jasné z jakého důvodu Vám pronajímatel odečetl částku 1750 Kč z přeplatku. Z Vašeho dotazu není jasné, zda byl koberec zničen a zakoupen nový, nebo jste jej pronajímateli přenechali za tuto úplatu. Z tohoto důvodu se k této části dotazu nemohu vyjádřit.
Co se týče částky 605 Kč za nevpuštění technika do bytu tak lze uvést, že teoreticky to možné je, pokud jste předem věděli o příchodu technika a přesto jste jej nevpustili do bytu a pronajímateli z tohoto důvodu vznikla škoda. Pokud Vám pronajímatel tuto částku odmítá vyplatit, pak musí dokázat, že mu určitá škoda vznikla.
Pokud tak neučiní, můžete tuto částku po pronajímateli požadovat. Pronajímatel by Vám měl předložit důkazy o tom, že jste jednoznačně porušili svou povinnost a nepustili technika do bytu a tím mu vznikla škodu.
__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Původní majitel vystěhoval vybavení bytu ač je vybavení v kupní smlouvě - jak postupovat?
- Vystěhování nemovitosti původním majitelem - vybavení součástí kupní smlouvy
- Koupě nemovitost vč. vybavení, původní majitel před předáním vybavení vystěhoval - jak se bránit?
- Původní majitel nemovitosti vystěhoval vybavení - nemovitost prodaná vč. vybavení, jak se bránit?

Přes RK jsme si vyhlídli a později koupili chatu. Nemovitost se měla prodávat včetně veškerého vybavení - tak bylo napsáno v inzerátu RK (a dále i na kupní smlouvě - soupis vybavení uveden nebyl). Vybavení bylo pouze na fotodokumentaci nemovitosti na inzerátu RK (televize, elektronika, nábytek, apod. - cca 200.000 Kč).
Vybavení bylo v nemovitosti přítomno při první prohlídce s majitelem a realitním makléřem - Zde bylo i ústně potvrzeno, že se nemovitost prodává včetně všeho vybavení. Souhlasili jsme s koupí nemovitosti (srpen), zaplaceno. Při předávce nemovitosti byly holé zdi. Smlouvu jsme ale podepsali, abychom nezůstali bez peněz nebo bez chaty (doporučeno makléřem). Jak se nyní můžu bránit. Mám podat trestní oznámení na realitní kancelář nebo majitele? A požadovat vrácení části kupní ceny? Děkuji, Václav

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi uvedeném případě se prodávající (nikoliv realitní kancelář, která je pouhým zprostředkovatelem) dostal do prodlení a Vy máte práva z vadného plnění. V tomto případě se dle dikce zákona zřejmě bude jednat o nepodstatné porušení smlouvy a jako kupující máte nárok nadodání věci nebo slevu z kupní ceny (což bude zřejmě vhodnější).
Prosazení Vašich práv však může být problematické. Pokud nebylo předmětné vybavení specifikováno přímo v kupní smlouvě, pak bude těžké prokázat, jaké vybavení mělo na základě kupní smlouvy přejít do Vašeho vlastnictví.
Přesto se můžete obrátit na prodávajícího a vyzvat jej k tomu, aby Vám poskytl slevu z kupní ceny. Pokud odmítne, pak bude nejlepší obrátit se na advokáta, který Vám poskytne právní pomoc a seznámí se též s podrobnostmi a konkrétním zněním smluv. Poté bude moct navrhnout konkrétní postup ve věci. Advokát též zhodnotí, jakou máte reálnou šanci při případném soudním sporu. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz
__

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Zrušení s.r.o. vlastníkem - postup, návod, informace
- Jak může získat majitel s.r.o. od jednatele listiny o činnosti s.r.o.

2013 jsem se nechala přemluvit na založení s. r. o, kde mám 100%tní vlastnický podíl. V s. r. o se nic nedělo a třetí neoficiální osoba ze záměru s tím něco dělat ustoupila. Jednatel v s. r. o. začal něco provozovat, teď mi ale jednatel tvrdí že mi veškeré účetnictví odevzdá a on odstoupí. Já chtěla nechat společnost zrušit ale bohužel nemám na to tolik prostředků. Od jednatele nemám žádné podklady.
Mohu být na mateřské a současně pobírat mateřskou? Smlouva v práci mi už skončila nebude se to brat jako podnikání. Lze s. r. o. zrušit nějak bezplatně? Děkuji. Sára

ODPOVĚĎ:
Ke zrušení SRO může dojít na základě právního jednání. Nicméně i přesto bude nutné, aby proběhla likvidace společnosti, se kterou budou spojeny náklady, zejména odměna a náklady likvidátora a náklady na případné notářské zápisy či správní nebo soudní poplatky.
Na mateřskou máte nárok tehdy, pokud jste během posledních dvou let před nástupem na mateřskou dovolenou byla nemocensky pojištěná alespoň 270 kalendářních dní a pokud budete pojištěná i v den nástupu na mateřskou dovolenou nebo budete v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí maximálně 180 kalendářních dní od ukončení posledního zaměstnání. Je-li poslední zaměstnání kratší než 180 dní, je ochranná lhůta stejně dlouhá jako toto zaměstnání. Jestliže tedy na mateřskou dovolenou nastoupíte v ochranné lhůtě a splňujete potřebnou dobu pojištění, nárok na mateřskou Vám vznikne. Pokud nebudete uplatňovat nárok na PPM z titulu osoby činné v s. r. o. , což pravděpodobně nebudete, není žádný problém v tom, abyste současně pobírala mateřskou a přitom byla nadále činná v rámci s. r. o. Kvůli pobírání mateřské tedy rozhodně s. r. o. rušit nemusíte.
__

- Kdo má nárok na mateřskou (peněžitou podporu v mateřství, PPM)
- Mateřská (peněžitá podpora v mateřství) - podmínky získání
- Podmínky získání mateřské - co hraje roli, co má vliv?

Zajímalo by mě, zda mám nárok na mateřskou a rodičovskou dovolenou, pokud mi skončí pracovní smlouva, kterou mám na dobu určitou do 30.11. a termín porodu mám až o 3 měsíce později? Tyto 3 měsíce budu tudíž nezaměstnaná. Mám nárok na peněžitou pomoc v mateřství a v jaké výši? Musím se hlásit na úřad práce? V tomto zaměstnání mám nyní odpracováno 14 měsíců. Děkuji, Julie

ODPOVĚĎ:
Pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou) je zapotřebí splnit zejména dvě podmínky: být během uplynulých dvou let před nástupem na mateřskou dovolenou (počátek 8. – 6. týdne před stanoveným termínem porodu) nemocensky pojištěná alespoň 270 kalendářních dní a být nemocensky pojištěná (zaměstnaná) i v den nástupu na mateřskou dovolenou nebo být v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí maximálně 180 kalendářních dní od ukončení posledního zaměstnání. Je-li poslední zaměstnání kratší než 180 dní, je ochranná lhůta stejně dlouhá jako toto zaměstnání.
Vzhledem k tomu, že obě podmínky splňujete – máte odpracováno alespoň 270 kalendářních dní a v době nástupu na mateřskou dovolenou budete v ochranné lhůtě – nárok na PPM a volbu výše rodičovského příspěvku Vám vznikne. Po ukončení pracovního poměru máte do doby nástupu na mateřskou dovolenou dvě možnosti:
1. Pokud to bude Váš zdravotní stav vyžadovat, můžete nastoupit na nemocenskou. Abyste měla na nemocenské dávky nárok, musíte na nemocenskou nastoupit nejpozději do 7 kalendářních dní od skončení pracovního poměru. Tzv. lístky na peníze budete i po skončení zaměstnání odevzdávat Vašemu bývalému zaměstnavateli.
2. Další možností je evidence na úřadě práce. Pokud se pro ni rozhodnete, doporučuji se zaevidovat do tří pracovních dní od skončení Vašeho pracovního poměru. Při evidenci na úřadě práce za Vás bude – stejně jako na nemocenské – hrazeno zdravotní pojištění a navíc budete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Formulář žádosti o PPM Vám vydá Váš gynekolog. Vy jej předáte Vašemu bývalému zaměstnavateli, který jej s potřebnými údaji odešle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), která Vám bude PPM vyplácet. V souvislosti s PPM nic jiného zařizovat nemusíte. Během čerpání PPM si pak na úřadě práce v místě Vašeho bydliště požádáte o rodičovský příspěvek a zvolíte si jeho výši dle výše Vašeho platu v posledním zaměstnání.
__

OBČAN-BYDLENÍ
- Zvolení člena družstva do představenstva za jeho nepřítomnosti - je to možné udělat?

Je možné, aby do představenstva bytového družstva byl zvolen člen družstva, který není v době konání členské schůze, kdy má být zvolen, přítomen, protože je momentálně v zahraničí. Členská schůze nejde bohužel odložit na jiný termín. Děkuji Vendula

ODPOVĚĎ:
Uvedená situace není v rozporu se zákonem. Pokud neodporuje stanovám, pak to rozhodně možné je.
__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Investice do bytového domu manželky - jak získat část peněz zpět při rozvodu manželství a vypořádání SJM?
- Investice do bytového domu manžela - jak získat část peněz zpět při rozvodu manželství a vypořádání SJM?

Vyrovnání SJM: manželka se chce rozvést. Během manželství dostala darem cinžovní dům od otce. Investovali jsme do něho společně 24 milionů korun. O dům jsem se staral a pracoval na něm 22 let. Nyní, mě odřízla i od příjmů z nájmu. Mám šanci dostat něco z těch investic a z té práce co jsem do toho domů vložil? Děkuji Vám za odpověď Jindřich

ODPOVĚĎ:
Ano, v rámci vypořádání musíte jednoznačně prokázat rozhodné skutečnosti tak, aby při vypořádání SJM bylo zohledněno to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek druhého manžela. Tudíž začněte shromažďovat listiné doklady ohledně Vašich investic do domu (úvěry na Vaše jméno, výpisy z účtů), ohledně Vaší práce na domě - smlouvy, výpovědi svědků, obchodních partnerů, nájemníků, udržbářů apod.
Vzhledem k výši vložených peněz a výkonů doporučuji si vzít pro vyjednávání a případné řízení před soudem advokáta, rozhodně bych situaci nepodceňoval. Skutečností je, že pokud věc půjde před soud, tak se pravděpodobně potáhne léta, tak jak to ve sporech o společný majetek manželů bývá. Ideální by bylo se dohodnout, nicméně to asi nepřipadá v úvahu.
__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace použitého mobilního telefonu koupeného v kamenné prodejně - prodávající reklamace zamítl, jak postupovat?
- Reklamace použitého mobilu koupeného v obchodě - prodávající reklamace zamítl, jak postupovat?
- Zamítnutí reklamace mobilu - jak postupovat dál?
- Reklamace mobilu do 6 měsíců od koupě - NOZ: vada existovala při koupi věci

12.08. ve firmě Datix s. r. o. , která provozuje síť prodeje "Mobil pro vás", jsme zakoupili použitý smartphone LG Nexus 5 s režimem root. Telefon ztrácel signál, uplatnili jsme reklamaci (12.8.), reklamace byla zamítnuta (14.08.) a byla nabídnuta oprava za částku 500 Kč. S prodávajícím jsme tedy uzavřeli smlouvu o opravě telefonu, telefon však byl vrácen s tím, že oprava není možná. Telefon už nešlo ani zapnout, šli jsme tedy reklamovat opravu, reklamace opravy nám byla také zamítnuta. Opravu jsme neúspěšně reklamovali opakovaně. Je možné se ještě nějak bránit? Děkuji, Anita

ODPOVĚĎ:
Jelikož se vada projevila od 6 měsíců od převzetí věci, má se za to, že vada existovala již při převzetí věci.
Podle § 2169 zákona č. 89/2012 Sb. , Občanský zákoník platí, že kupující může požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady.
Právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.
Pokud Vám prodávající trvdí, že vadu nelze opravit, můžete, na základě výše uvedeného, od smlouvy odstoupit. Dále můžete odstoupit od smlouvy z toho důvodu, že prodávající zamítl první reklamaci (sám pak uvedl, že věc má vadu, tudíž měl reklamaci vyhovět).
Zašlete prodávajícímu dopis, ve kterém mu sdělíte, že odstupujete od smlouvy. Stanovté mu krátkou lhůtu k vrácení peněz. Pokud tak neučiní, obraťte se na advokáte, který Vám pomůže s uplatněním Vašich práv. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz Pokud byste byla v případném soudním sporu úspěšná, prodávající Vám uhradí náklady na advokáta.
__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vydání věci zaměstnavatele po zemřelém, zesnulém zaměstnanci - jak urychlit vydání notářem?
- Vydání věci zaměstnavatele notářem vyřizujícím úmrtí zaměstnance - jak urychlit vydání věci?
- Dědění věci umístěné u zaměstnavatele zemřelého - jak urychlit vydání věci?
- Dědictví věci umístěné u zaměstnavatele zesnulého - jak urychlit vydání věci?

Zemřela kolegyně, která měla v době svého skonu u sebe služební tablet. Kolegyně neměla dědice a notář nám odmítá vydat náš majetek s odůvodněním, že musí identifikovat dědice a náš majetek nám může vydat až po skončení dědického řízení, což mi vzhledem k jeho předpokládané délce přijde absurdní. O tablet jsme řádně požádali a doložili naše vlastnctví. Má na toto notář právo? Máme případně nárok na náhradu škody za dobu, kdy jsme zařízení nemohli používat? Děkuji, Hynek

ODPOVĚĎ:
Notář v řízení o pozůstalosti nejdříve musí zjistit okruh v úvahu přicházejících dědiců. Ty následně poučí o dědickém právu a dědicům, kteří dědictví neodmítli, může na jejich žádost udělit usnesením souhlas s nakládáním s věcí v pozůstalosti ještě před skončením řízení o pozůstalosti. Tito dědicové Vám mohou za těchto podmínek tablet vrátit ještě před ukončením řízení. Ke vzniku škody je třeba spáchání protiprávního jednání, notář však jednal v souladu se zákonem.
__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Může nezletilý potomek pozvat rozvedeného otce do bytu, domu matky?
- Má právo dítě pozvat rozvedeného rodiče do bytu, domu druhého z rodičů který nemovitost vlastní?

V říjnu jsem se s manželkou rozvedli, jí zůstal rodinný dům, dcery (14 a 16 let) máme ve společné péči.
Zpočátku se zdálo, že spolu budeme rozumně vycházet, ale poté, co děti začaly těžce nevycházet s jejím novým přítelem, exmanželka značně přitvrdila.
Jednou jsem vezl dcery k ní a ony mě pozvaly asi na 10 minut dál, protože potřebovaly s něčím pomoct. Když to zjistila, udělala jim hroznou scénu, že dům jej její, ona mě tam nechce, dcery nemají právo mě zvát dál a pokud se to bude opakovat, tak na mě zavolá policii.
Dcery mají v tom domě hlášené trvalé bydliště, když nejsou u mě, tak tam normálně bydlí. Mají v téhle situaci právo někoho pozvat dál, nebo je majitel nemovitosti svrchovaným pánem a když řekne ne, tak mají právo akorát držet pusu? Našel jsem v § 2272, že nájemce má právo přijímat ve své domácnosti kohokoli, ale dcery nejsou nájemci, tak to asi nejde aplikovat. Děkuji, Dušan

ODPOVĚĎ:
Dcery, které u matky bydlí mají k domu, který patří matce, stejné užívací právo jako matka. Pokud Vás pozvali dále, rozhodně jste se nemohl dopustit trestného činu porušování domovní svobody podle § 178 zákona č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Nicméně pokud si Vás tam matka nepřeje, jakožto vlastník domu má právo na to, aby rozhodovala o tom, kdo smí v domě být a kdo nikoliv.
Vámi uvedené ustanovení občanského zákoníku není na danou situaci aplikovatelné.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ

- Zrušení spoluvlastnictví menšinovým spoluvlastníkům domu, pozemků - informace
- Jak zrušit spoluvlastnictví menšinovým spolumajitelům nemovitosti (domu s pozemky) - postup, informace

Jsem majitelkou domu s pozemky, jenže spolu se mnou tam mají ještě podíl mí 2 synovci. Každý má 1/20 Lze je nějak donutit aby mi svůj díl prodali. Nebo jim přidělit část pozemku, aby dům zůstal celý mě? chci jej zrenovovat, ale mám strach, že pak budou chtít vyplatit aniž by se na renovaci podíleli. Nebo mají povinnost mi na renovaci, která je nutná přispět? Nebo jsem povinna je vyplatit? Děkuji, Laura

ODPOVĚĎ:
dle § 1121 a § 1123 občanského zákoníku platí, že každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu, přičemž každý spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají. Dle § 1140 občanského zákoníku platí, že každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, tzn. spoluvlastník může žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví pouze za podmínky, že společná věc je dělitelná. Rozdělení společné věci je pak možné pouze tam, kde to nevylučuje povaha věci, účel, k němuž společná věc jako celek slouží. Oddělení ze spoluvlastnictví stavby bude proveditelné pouze za předpokladu, že bude možné (tzn. se souhlasem místně příslušného stavebního úřadu) její reálné stavební rozdělení. Dle § 1141/1 občanského zákoníku platí, že spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádán, ve Vašem případě musí mít taková dohoda písemnou formu. Spoluvlastníky nemůžete donutit, aby Vám svůj díl prodali. Pokud od nich budete jejich podíly odkupovat, jste povinna jim za ně zaplatit.
__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Obnova řízení a možnost podání stížnosti k soudu pro lidská práva
- Obnova řízení a možnost podání stížnosti k ESPLP
- Stížnost k ESPLP po obnově řízení u soudu v ČR

V roce 2010 jsem byl odsouzen za krácení daní. Proběhlo odvolání, dovolání a ústavní stížnost, vše zamítnuto. V roce 2014 jsem podával prostřednictvím advokáta ex offo stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Advokát neposlal rozsudky a pro neúplnost byla má stížnost zamítnuta. Pak už to nebylo možné, neboť mezitím uběhla roční lhůta. V roce 2016 jsem si podal žádost o obnovu soudu. Krajským soudem byla žádost zamítnuta a dosud čekám na reakci na svou stížnost k rozhodnutí.
Mohu si nyní opět podat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva? Počítá se jednání o obnově do lhůty ke stížnosti k evropskému soudu pro lidská práva ESPLP? Děkuji za odpověď. Antonín

ODPOVĚĎ:
V tomto ohledu je nutné vycházet z čl. 35/1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, která zakotvuje rovněž činnost Evropského soudu pro lidská práva. Dle tohoto ustanovení platí, že ESLP se může věcí zabývat až po vyčerpání všech vnitrostátních opravných prostředků podle všeobecně uznávaných pravidel mezinárodního práva a ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy bylo přijato konečné rozhodnutí.
Ze shora uvedeného ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod není možné jednoznačně dovodit, zda jste oprávněn obrátit se na ESLP rovněž v případě, že ve Vaší věci bylo pravomocně rozhodnuto, přičemž v současné chvíli se pokoušíte o obnovu řízení. Z opatrnosti Vám proto doporučuji se na ESLP obrátit.
Praktické informace k přípravě a podání stížnosti k ESLP naleznete zde:
https://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/152/167/18317.html
http://www.echr.coe.int/Documents/Admissibility_guide_CES.pdf
http://www.epravo.cz/top/prakticke-rady/verejna-sprava/kdo-je-opravnen-podat-individualni-stiznost-k-evropskemu-soudu-pro-lidska-prava-15706.html
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
sdělení č. 209/1992 Sb.
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dovolená ve výpovědní lhůtě za leden nového roku
- Výpočet dovolené ve výpovědní lhůtě za leden nového roku

Mému partnerovi končí 31.1.2017 dvouměsíční výpovědní lhůta. Výpověď dál on. Jelikož nemá vybranou dovolenou za 2016. Konči 6.1.2017 v práci a nastoupí do konce ledna na dovolenou. 1. února 2017 nastoupí u nového zaměstnavatele. Má nárok na dovolenou za leden 2017 u starého zaměstnavatele i přesto, že vybírá starou dovolenou a tudíž neodpracuje 20 dnů v měsíci lednu 2017? Děkuji moc za odpověď. Adéla

ODPOVĚĎ:
Čerpání dovolené není uvedeno v ustanovení § 216 odst. 2 zákoníku práce, tj. za dobu, které se nepovažuje za výkon práce pro účely dovolené. V daném případě bych tedy za leden dovolenou poskytla, přebývající část dovolené by mu měla být proplacena.
__

OBČAN-DLUHY
- Spoludlužník přestal splácet dluh - jak zabránit exekuci?
- Jak se vyhnout exekuci pokud spoludlužník přestal splácet dluh?

Chtěla bych se zeptat jestli jsou jiné možnosti u vyvázání spolužadatele u stavebního spoření, když to bohužel nejde dobrou domluvou. Mám obavu aby nepřišel exekutor do mého nového bydliště protože bývalý přítel který je žadatelem o stavební spoření přestal platit. Předem děkuji za odpověď. Peterová Děkuji, Barbora

ODPOVĚĎ:
Pokud jste ve smlouvě o stavebním spoření vedena jako spoludlužník, může samozřejmě nastat i situace, pokud dlužník nezaplatí, že případná exekuce dopadne i na Vás a při případné exekuci soupisem movitých věcí může exekutor přijít i do Vašeho nového bydliště, máte-li tam trvalý pobyt. Bez znalosti konkrétní smlouvy o stavebním spoření nejsme schopni odpovědět, jaké jsou možnosti u vyvázání se z plnění jako spoludlužník.
__

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Převod firmy se zaměstnanci - musí být zaměstnanci informováni že mají nového zaměstnavatele?
- Informování zaměstnanců že přechází k novému zaměstnavateli - musí být informováni nebo ne?
- Převod firmy na nového majitele - musí být zaměstnanec informován o změně zaměstnavatel?
- Změna zaměstnavatele převodem firmy na nového majitele - musí o tom vědět pracovník, zaměstnanec?

Můj zaměstnavatel převedl část své firmy na jinou firmu, i s lidmi. udělali to dle §339 ZP, ale my jsme nedostali nic písemně. Když budu chtít dát výpověď, komu ji mám dát? Stále mám smlouvu s původním majitelem.
Oni nám to nemusí dát písemně? V dnešní době už neplatí "co je psáno, to je dáno"? Děkuji, Dominika.

ODPOVĚĎ:
Můj zaměstnavatel převedl část své firmy na jinou firmu, i s lidmi. udělali to dle §339 ZP, ale my jsme nedostali nic písemně. Když budu chtít dát výpověď, komu ji mám dát? Stále mám smlouvu s původním majitelem.
Oni nám to nemusí dát písemně? V dnešní době už neplatí "co je psáno, to je dáno"? Děkuji, Miluše.
Dotaz označen správcem poradny - odpověď bude zveřejněna ve veřejné části webu
__

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Plat v inzerci na pracovní místo neodpovídá nástupnímu platu - jak se má bránit zaměstnanec?
- Veřejný příslib určité výše mzdy v inzerátu a nižší mzda v pracovní smlouvě - jde o porušení zákona?
- Zaměstnavatel slíbil určitou výši mzdy a do pracovní smlouvy napsal nižší mzdu - jak se bránit?
- Vymáhání rozdílu mzdy - příslib určité výše mzdy před nástupem do práce a reálná mzda dle pracovní smlouvy

Firma nabízela na svých internetových stránkách i v novinách práci, kde slibovala nástupní plat 80 Kč/hod. (nebylo to limitováno slůvkem "až" či "od-do"). Do mzdového výměru na tutéž pozici ale napsala 69,20 Kč. Pracovník (dělník) podepsal. Je formu nabídky - noviny a net firmy - možné považovat za veřejný příslib a nižší plat jako nedodržení? Děkuji vám. Děkuji, Ester

ODPOVĚĎ:
Veřejný příslib nelze dle mého názoru na tuto problematiku vztáhnout. V daném případě by se dalo o inzerátu mluvit jako o návrhu na uzavření smlouvy budoucí, kde náležitostí smlouvy je stanovení zde uvedené výše mzdy. Pokud výše mzdy byla pak v samotném pracovněprávním vztahu stanovena jinak, zaměstnavatel porušil svoji povinnost. Není mi však známo, jakým způsobem zaměstnavatel inzeroval a ani proč poskytl mzdu v jiné výši.
__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď pro organizační změny - výpověď fikcí § 52 c Zákoníku práce
- Výpověď z organizačních důvodů těhotné zaměstnankyni - výpověď fikcí § 52 c Zákoníku práce
- Odmítnutí sesazení v práce na nižší pozici u těhotné zaměstnankyně - následky
- Výpověď v době těhotenství

Jsem na vedoucí pozici, ze které jsem odvolatelná a mohu se místa vzdát. Nyní jsem těhotná a zaměstnavatel mě chce z mého místa odvolat a nabídnout mi jiné. Toto já v souladu se Zákoníkem práce odmítnu a pak mi může dát výpověď fikcí pro § 52 c). V komentáři Zákoníku práce jsem se dočetla, že celou výpovědní lhůtu jsem na překážkách ze strany zaměstnavatele za plnou mzdu až do konce výpovědní doby. Co zaměstnavatel může nebo musí udělat když mi nemůže jako těhotné pro nadbytečnost výpověď dát - předpokládám, že ani fikcí - pořád je to stejný výpovědní důvod. Znamená to, že by mohl dát výpověď až po ukončení případné rodičovské? A musí mi tedy až do nástupu na mateřské dovolené platit plnou mzdu když budu doma na překážkách? A jaký by byl postup, kdyby mě odvolat nechtěl, ale já se místa vzdala. Díky moc za odpověď. Děkuji, Doubravka

ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 53 odst. 1 písm. d) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, platí, že se zakazuje dát zaměstnankyni výpověď v době těhotenství, v době, kdy čerpá mateřskou a rodičovskou dovolenou. Tento zákaz se vztahuje i na výpověď danou po odvolání z vedoucího místa z důvodu fikce nadbytečnosti. Na straně zaměstnance by pak šlo o překážky v práci po celé období, jak je uvedeno v tomto ustanovení zákona, a to s náhradou mzdy nebo platu. V případě, že byste se vedoucího místa vzdala, je postup stejný.
__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Práce v EU a zápočet odpracovaného období v ČR na důchod
- Doplacení NINO v UK a uznání českými úřady (sociální pojištění na důchod a zdravotní pojištění)
RŮZNÉ-SOC. A ZDRAV. POJIŠTĚNÍ
- Platba sociálního a zdravotního pojištění v UK (United Kingdom) - informace
- Práce v EU a zdravotní pojištění v ČR - je nutný nějaký doplatek?

Obracím se na Vás s dotazem, který se týká zdravotního pojištění v rámci EU.
2010 jsem se odstěhovala do cizí země /Anglie/ a zároveň jsem se i vyvázala ze systému Zdravotního pojištění v ČR.
Žiji tedy v UK od 2010. V letech 2010-2014 jsem pracovala jako zaměstnanec, kdy zaměstnavatel odváděl daně z mého platu.
Od roku 2014 jsem žila s partnerem a studovala. Partner mne podporoval, takže jsem už nepracovala od r. 2014
V UK se odvádí odvody do státu prostřednictvím NINO (National insurance number). Každý legálně pracující člověk v UK má své číslo (NINO), pod kterým jsou uvedeny jeho záznamy o placení daní v čase kdy pracuje. Tyto daně stát rozděluje do systému a součásti je i sociální pojištění. Pokud nepracujete, daně neodvádíte. Přesto je však pro každého daná příležitost si doplnit platby do systému sociálního pojištění. To znamená, v čase kdy někdo nepracoval, může si doplnit mezery v platbách, které mu určí HMRC (instituce zodpovědná za výběr daní), aby neměl mezery, kdy nepracoval a tím měl nárok na státní důchod.
V čase kdy jsem nepracovala, jsem provedla platby do tohoto systému - tedy vyplnila mezery do svého NINO. Těmito platbami mám potvrzenou účast na důchodovém pojištění směrem ke státní penzi. V UK se nerozlišuje placení do zdravotního systému, je jenom jedna platba, se kterou stát nakládá a přerozděluje. Při návratu do ČR se má prokázat v rámci EU, že jsem odváděla daně do systému v UK, jinými slovy, že jsem pracovala, neboli je nutné potvrdit veškerou účast na důchodovém pojištění, což se děje prostřednictvím NINO.
S možností doplatit si platby pozadu to znamená, jakoby jsem vůči UK splnila platbu daní. Je docela těžké najít informace, které se týkají takových případů, protože obecně, když se vrátíte do ČR, tak od vás chtějí potvrzení o zaměstnání ve smyslu náhledu placení daní. Systém v UK ale dovoluje si doplnit tyto daně touto cestou plateb zpětně.
Moje otázka směřuje k tomu, zda tyto platby, které jsem odvedla vůči mému NINO, jako zaplacení daní v době, kdy jsem nepracovala budou platit jako práce v zahraničí, kdy je zákon o jednom zdanění v rámci EU.
Zajímá mne, zda bude toto doplacení daní v UK respektováno v rámci mého zdravotního pojištění v ČR a jednoho zdanění. Jinými slovy, chci se ujistit, zda ode mne nebude zdravotní pojišťovna požadovat zaplacení zdravotního pojištění od kdy jsem nepracovala, ale i přesto si tyto daně tady zaplatila. Děkuji, Patricie Veselá.

ODPOVĚĎ:
V Bezplatné právní poradně odpovídáme na dotazy pouze v rámci českého právního řádu a Váš dotaz tento rámec přesahuje, přesto nabízím alespoň několik informací, které by pro Vás mohly být užitečné. Vzhledem k tomu, že se zajímáte o to, jak budou posuzovány Vaše zahraniční platby pojištění v ČR, předpokládám, že máte v úmyslu se – dříve či později – do ČR vrátit. Po návratu zpět do ČR bude zapotřebí kontaktovat svoji českou zdravotní pojišťovnu a opět se přihlásit do systému českého zdravotního pojištění. Jak sama správně uvádíte, pojišťovně budete muset prokázat dobu, po kterou jste v zahraničí pracovala a byla jste tedy zdravotně pojištěná. Pro tento účel se Vám budou hodit formuláře E104, E205 a E301. Formulář E104 dokládá, po jakou dobu jste byla v UK pojištěna, popřípadě jak dlouho jste zde vykonávala zaměstnání. Formulář slouží pro znovuobnovení Vašeho pozastaveného pojištění v ČR. Formulář E205 slouží jako doklad o odpracovaných letech, předložíte jej České správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Na základě tohoto formuláře Vám budou daná léta připočtena do odpracovaných let pro nárok na starobní důchod a výpočet jeho výše. Formulář E301 předložíte po návratu do ČR úřadu práce. Umožní Vám pobírat podporu v nezaměstnanosti a současně za Vás bude v evidenci úřadu práce hrazeno zdravotní pojištění.

Dříve se o tyto formuláře žádalo zvlášť, nyní o ně požádáte vyplněním jediného formuláře – jedná se o certifikát CA 3916. O tento certifikát je možné žádat nejdříve dva týdny před odjezdem z Anglie. K žádosti o certifikát je zapotřebí doložit kopii:
- poslední výplatní pásky od každého zaměstnavatele v posledních třech letech
- jestliže jste byla v této době zaměstnána, poté výplatní pásku z března z posledních třech let nebo
- formulář P60 za poslední tři roky

Jestliže nemůžete kopie výše uvedených dokumentů doložit, zašlete kopie formulářů P45, které Vám byly vystaveny v posledních třech letech. Certifikát CA3916 si můžete stáhnout zde: https://www.gov.uk/government/publications/national-insurance-statement-of-national-insurance-contributions-ca3916
Žádosti o certifikát vyřizuje HMRC. Jakmile bude Vaše žádost vyřízena, z certifikátu by mělo být zřejmé mj. právě to, jak dlouhá doba Vám byla započtena z hlediska zdravotního pojištění.
Jestliže se Vám nepodaří vyřídit certifikát v UK, je možné si o něj zažádat zpětně i z ČR. V této záležitosti by Vám měl být nápomocný úřad práce v místě Vašeho bydliště v ČR. V případě problémů při opětovném přihlášení do systému českého pojištění a při prokazování doby pojištění v zahraničí se můžete s žádostí o radu a informace obrátit na Centrum mezistátních úhrad – www.cmu.cz.
__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zpětvzetí dohody o ukončení pracovního poměru zaměstnancem (dohoda podepsaná ve stresu, v psychické tísni)
- Zrušení dohody o ukončení pracovního poměru zaměstnancem (dohoda podepsaná ve stresu, v psychické tísni)
- Odvolání dohody o ukončení pracovního poměru zaměstnancem (dohoda podepsaná ve stresu, v psychické tísni)

Jak mohu zrušit podepsanou dohodu o rozvázání pracovního poměru. Pracoval jsem v soukromé škole. V úterý 23.2. (ve 14:30) mi ředitelka se zástupkyní sdělila, že škola se mnou ukončuje pracovní poměr pro nespokojenost některých rodičů s mojí výukou. Situace mi tak vyrazila dech, že jsem bezmyšlenkovitě podepsal Dohodu o rozvázání pracovního poměru, když mi ji asi tak okolo 16:00 přinesla na odpolední schůzi učitelů ekonomka školy.
Ve čtvrtek 25.2. jsem již odevzdal všechny knihy, pomůcky, i klíče od školy. (Pátky a pondělky jsem měl volné. Od úterý 1.3. do pátku 10.3. mi dali dovolenou. V pátek 10.3. oficiálně končí můj pracovní poměr podle dohody.)
Zajímalo by mne, jak bych mohl zvrátit celou situaci, protože jsem dohodu podepsal ve stresu, pod nátlakem všech událostí.
Rád bych inicioval ještě jedno jednání s paní ředitelkou. Buď si obhájit svoji pozici ve škole, anebo když by to nevyšlo, tak mít alespoň 2-měsíční výpovědní lhůtu podle zákona. Děkuji za odpověď. Pavel

ODPOVĚĎ:
Jelikož jste podepsal dohodu o rozvázání pracovního poměru, musel byste napadnout její platnost, což nebývá jednoduché. Hlavní důvody neplatnosti jsou stanoveny v § 580 zákona č. 89/2012 Sb. , nový občanský zákoník, a jsou jimy např. omyl jednající osoby, pokud se jednání příčí dobrým mravům.
U dohody však toto prokázání bývá obtížné, neboť Vy byste musel prokazovat neplatnost, že jste např. jednal v omylu.
V dané věci Vám můžu doporučit písemně se obrátit na zaměstnavatele s tím, že jste jednal pod nátlakem a nebyl jste si v dané chvíli vědom následků, a proto považujete své jednání za neplatné a trváte na dalším zaměstnávání. Pokud s Vámi však zaměstnavatel nebude souhlasit, což je hodně pravděpodobné, musel byste se obrátit na soud, to bych Vám pak doporučila obrátit se na advokáta a s ním celou věc analyzovat.
__


RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Odmítnutí opatrovníka rodičem - může to rodič udělat?
OBČAN-DLUHY
- Rodič v insolvenci a získání peněz dítětem jako obmyšlenou osobou - může rodič s penězi dispozovat (dítě má opatrovníka)

Můj zesnulý expartner se kterým jsem nežila cca 4 roky až do jeho smrti (květen 2015), si platil penzijní pojištění + měl měsíční příspěvek od zaměstnavatele.
Jako obmyšlená osoba byl napsaný náš syn (8let).
Celý proces kolem trvá už cca 5-6 měsíců, nevím do teď ani částku pozůstalosti.
Jelikož jsem v insolvenci, tak probíhá řízení o určení opatrovníka.
Chtěla bych se tedy zeptat jak se opatrovník vybírá a zda ho můžu odmítnout? ! A hlavně by mne zajímalo jak to později probíhá, jestli teda peníze můžu vybírat od opatrovníka nebo jestli určený opatrovník bude držet peníze na účtu než doplatím insolvenci. Děkuji za odpověď

ODPOVĚĎ:
Opatrovníka pro správu jmění vybírá soud. Pokud byste s osobou opatrovníka nesouhlasila, musíte vyčkat na soudní rozhodnutí a proti němu podat odvolání. Pokud byl jako obmyšlený ve smlouvě určen nezletilý syn, tak nemůžete tyto peníze vybrat, finance budou poukázány na účet, který bude spravovat opatrovník a synovi budou vyplaceny v okamžiku jeho zletilosti. Pokud byste peníze chtěla vybrat dříve, musela byste prostřednictvím soudního jednání o souhlas k nakládání s finančními prostředky požádat soud, neboť se nejedná o Vaše peníze, ale peníze syna.
__

OBČAN-BYDLENÍ
- Přechodné přerušení nájemní smlouvy s možností nastěhování osoby blízké pronajímatele

Otec je majitelem bytu, který pronajímá cizincům. Jsou slušní, takže tam bydlí už cca 2,5 roku. Mají tam přihlášené trvalé bydliště (prý kvůli cizinecké policii). Ted by se cizinci chtěli vrátit na rok do své domovské země, ale trvalé bydliště by si chtěli nechat v bytě rodičů, prý kvůli tomu aby jim bylo dovoleno se po roce opět vrátit do ČR. Takže chtějí, aby pokračovala jejich smlouva o pronájmu (platí ještě 1,5roku), ale nebudou nám platit nájem, nebudou u nás bydlet ani po návratu z ciziny neočekávají, že byt bude volný k opětovnému nastěhování pro ně. Další věc je, že do uvolněného bytu se chci nastěhovat já, syn majitele. Otec chce sepsat jakousi dohodu s nájemci, kde zahrne výše uvedené, otázka je jestli z právního hlediska něco takového sepsat lze; další moje otázka je, jaká rizika plynou z toho, že budu bydlet v bytě kde má trvalé bydliště někdo jiný (exekuce, apod.) Děkuji, Dominik

ODPOVĚĎ:
Doporučovala bych Vám smlouvu o nájmu s cizinci ukončit dohodou, protože z pohledu Finančního úřadu by mohl být problém, že je uzavřena smlouva, na základě které Vám cizinci nájem nehradí. Trvalé bydliště mohou mít stále i bez smlouvy hlášeno na dosavadní adrese a až se rozhodnete, že jim trvalé bydliště zrušíte, jde to poměrně jednoduše za předpokladu, že se tam tyto osoby nezdržují a nemají tam své věci. Kvůli případným exekucím je i lepší, aby byla smlouva o nájmu dohodou ukončena. Pokud by nějaká exekuce běžela a exekutor Vás navštívil, pak se nemusíte obávat, že byste přišli o byt, nicméně movité věci v bytě by mohl exekuovat a Vy byste se poté museli vylučovací žalobou domáhat vynětí věcí z exekuce.
__

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Vrácené zboží bez vrácení peněz - může podat trestní oznánemení jen kupující nebo i členové rodiny
- Vrácené zboží bez vrácení peněz - může podat trestní oznánemení jen kupující nebo i osoby blízké z rodiny?

Chystáme se podat, resp. přidat se do trestního oznámení, které je podáno na jednu podvodnou internetovou firmu. Koupil jsem mobilní telefon jako dárek pro tchýni a i faktura byla na její IČO. Jelikož telefon vykazoval vady, pro které nebylo možné, aby ho používala, vrátila mi ho zpět. Střídavě byl pak v opravě a střídavě ho používala má manželka. Nakonec jsem musel telefon vrátit zpět eshopu, ale dodnes (09.02.2016) nemám náhradu za něj ani peníze. Proto jsme se rozhodli pro trestní oznámení. Zajímalo by mě, jestli ho musí podat tchýně, která je uvedena na faktuře / je to ale důchodce s omezenou schopností pohybu, čili otázka, zda bude moci docházet k soudu / nebo mohu i já, když jsem telefon kupoval a zařizoval opravy i reklamace. Nebo musí- může moje žena, která zásilku přebírala na poště? Děkuji Hanuš

ODPOVĚĎ:
Trestní oznámení může podat kdokoliv, nejsou zde žádné limity tedy klidně Vy, tchyně či Vaše manželka. Pouze poškozený má ovšem nároky vyplývající z jeho postavení v případném trestním řízení, tedy mj. i právo žádat náhradu způsobené škody apod. Poškozeným v tomto případě dle Vámi uvedených skutečností je Vaše tchyně.
__

PRÁCE-NEPLATNÉ UKOČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výměna zaměstnanců formou výpovědi pro nadbytečnost
- Výpověď pro nadbytečnost - práci bude vykonávat osoba s DPP (dohodou o provedení práce)

V naší firmě máme ve finančním oddělení 2 zaměstnankyně na rodičovské dovolené, 1 končí RD 2018, 2 v polovině roku 2017. Obě jsou na pozici účetní. Jedno z těchto míst budeme rušit. Zároveň máme 1 účetní na DPP, která je velmi šikovná a chceme ji nabídnout HPP po dobu RD zaměstnankyně, která bude na RD celý rok. Místo zaměstnankyně, která je na RD do poloviny roku 2017 je místo, které chceme zrušit, se zaměstnankyní ukončíme PP dle 52c) ke dni, kdy se má vracet z RD.
Je takový postup v pořádku? Není v rozporu to, že budeme zaměstnankyni propouštět z nadbytečnosti, ale přitom na jedno místo účetní posadíme kolegyni z DPP? Myslím, že pokud se jedná o 2 místa, s tím, že na obou jsou matky a kolegyně, která je nyní na DPP, bude na HPP jen po dobu RD jiné kolegyně, vše je v pořádku.
Děkuji? Radovan

ODPOVĚĎ:
Aby mohla být zaměstnankyni dána výpověď dle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník páce, musí být splněn zde uvedený výpovědní důvod: zaměstnanec se stane nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. Zaměstnanec je nadbytečným, pokud z rozhodnutí zaměstnavatele není jeho dosavadní práce v celém nebo dosavadním rozsahu potřebná.
Vy jste tedy došli k závěru, že Vám stačí, aby práci účetní vykonávala pouze jedna osoba namísto dosavadních dvou, resp. tří (DPP). Předpokládám, že mají všechny stejný druh práce. Vy víte, že se v polovině roku vrací jedna zaměstnankyně z RD, druh práce, který má sjednaný v pracovní smlouvě je pro Vás potřebný, protože jedna zaměstnankyně bude nadále třeba. Z tohoto důvodu se domnívám, že byste měli zaměstnankyni, která se vrací z RD nabídnout místo zástupu za RD, tedy změnu pracovní smlouvy z doby neurčité, na dobu určitou, pokud by toto odmítla, pak jí nejste schopni přidělovat práci dle pracovní smlouvy a byla by dána její nadbytečnost dle § 52 písm. c) ZP. Pokud byste jí dali výpověď hned a zároveň uzavřeli pracovní smlouvu na stejný druh práce s jinou osobou, byť pouze na dobu určitou, popřeli byste své rozhodnutí o nadbytečnosti, neboť zaměstnankyně vracící se z RD by nadbytečná nebyla, její práce dle pracovní smlouvy by byla třeba.
Situaci je však třeba posoudit ke všem okolnostem případu. Např. zda místo, které nechcete rušit, je nyní obsazené, tato zaměstnankyně odchází a je třeba, aby do návratu zaměstnankyně, která je nyní na RD, a jejíž místo chcete rušit, danou práci někdo vykonával, proto zaměstnáte v pracovním poměru účetní, která je nyní na DPP. To by bylo vpořádku. Mohou tedy nastat různé časové varianty, popř. hraje i roli, kolik osob nyní tuto práci vykonává.

__

PRÁCE-DOVOLENÁ, PLACENÉ VOLNO
- Práce přesčas bez nároku na náhradní volno
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Nařízená práce o víkendu v rozporu se Zákoníkem práce

Zaměstnanec je srozuměn s tím, že mzda mu byla stanovena již s přihlédnutím k práci přesčas, kterou je mu zaměstnavatel oprávněn nařídit. Za tuto práci přesčas zaměstnanci nenáleží náhradní volno ani příplatek za práci přečas, kterou může zaměstanavatel zaměstnanci nařídit, činí v souladu s paragrafem 96 zákoníku práce 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Zaměstananec a zaměstnavatel si mohou sjednat nad tento rozsah další práci přesčas.
Zaměstnavatel mě ale nutí pracovat i o českých svátcích, které nejsou v Německu, jelikož je to německá firma, ale o svátcích nic ve smlouvě uvedeno není. Nutí mě a celou firmu pracovat jeden týden neděli a další týden 3x dvanáctky za sebou atd. Takže mám jen volno v sobotu a další týden sobotu a neděli. Podle mě je to proti zákoníku práce, protože mě nutí pracovat víc než je těch 8 hodin týdně přesčas co mám ve smlouvě. Za neděli mi nedává žádný příplatek. A přesčasy nikdy nezaplatí. Po třech dnech dvanáctihodinových směn by mi měl přece náležet alespoň den volna. Musím další dva dny na osmičku, pak den volna to je sobota a v neděli zase do práce. Není tohle jednání protiprávní a jak se můžu bránit? Děkuji Karolína

ODPOVĚĎ:
Sjednat mzdu s ohlédnutím již na určitý rozsah práce přesčas je v souladu se zákoníkem práce (§ 114 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Možnost nařizovat práci přesčas je upravena v § 93 odst. 1 a 2, za určitých okolností je možné nařídit práci přesčas i na dny pracovního klidu, což jsou svátky a dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu - nejčastěji tedy sobota a neděle (§ 91 odst. 1, 2 a 3 ZP). Pokud zaměstnavatel takto učiní, tj. nařídí práci přesčas, musí dodržet jednak zákonný rozsah odpočinku mezi dvěma směnami, který může být v určitých případech zkrácen až na 8 hodin – např. nařízení práce přesčas (§ 90 ZP), a také minimální odpočinek zaměstnance v týdnu, který má činit 35 hodin, ale může být také zkrácen až na 24 hodin, s tím že za 2 týdny musí jeho délka činit nejméně 70 hodin.
Pokud pracujete nad rámec naplánovaných směn více než sjednané množství hodin práce přesčas, která je zahrnuta do sjednané mzdy, pak má zaměstnavatel povinnost tuto práci přesčas již proplatit, popř. poskytnout náhradní volno. Není však pravdou, že po třech 12-ti hodinových směnách by Vám měl náležet den volna, nemusí to tak být, pokud zaměstnavatel dodrží výše uvedené pauzy mezi směnami a v týdnu. Pokud však pracujete v sobotu, neděli nebo ve svátek, příplatek za práci v tyto dny Vám náleží dle § 115 a § 118 ZP:
__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba na nevydání stanoviska správního orgánu a žaloba na informace - rozdíl

Je prosím Vás rozdil podat žalobu na nevydání stanoviska správního orgánu od žaloby na informace? Existují v této věci nějaká vzorová podání? Děkuji Standa

ODPOVĚĎ:
Rozdíl mezi těmito žalobami je.
V případě „žaloby na informace“, tedy žaloby proti rozhodnutí o neposkytnutí informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím, napadáte konkrétní vydané rozhodnutí. Žaloba se podává ke správnímu soudu, postupuje se dle ust. § 65 a násl. soudního řádu správního. Nicméně abyste mohl podat tuto žalobu, musíte se nejdříve proti rozhodnutí o odmítnutí poskytnutí informace odvolat. Tedy tato „žaloba na informace“ dopadá na situaci, kdy je správním orgánem vydáno rozhodnutí, které Vy napadáte (nejdříve v řízení správním před nadřízeným orgánem v rámci podaného odvolání, následně v řízení před soudem).
V případě žaloby na nevydání stanoviska naopak postupujete dle ust. § 79 a násl. soudního řádu správního, která dopadají na situace, kdy správní orgán ve stanovené lhůtě nevydal rozhodnutí ve věci samé či nevydal osvědčení. Tedy tato žaloba směřuje na ochranu před nečinností správního orgánu, který nevydal rozhodnutí/osvědčení, přestože k jeho vydání byly splněny podmínky.
Vzorová podání jsou přístupná na internetu, nicméně vždy je nutné vycházet z konkrétních skutkových okolností.
__

OBČAN-DLUHY
- Nový dluh v době probíhající schválené insolvence, oddlužení - postup vymáhání dluhu
- Nový dluh v době probíhající schváleného osobního bankrotu - postup vymáhání dluhu
- Osoba v oddlužení si půjčila peníze - hrozí zrušení insolvence, oddlužení?
- Zrušení oddlužení z důvodu porušení pravidel oddlužení (dlužník si půjčil další peníze)
- Zrušení insolvence z důvodu porušení pravidel insolvence (dlužník si půjčil další peníze)
- Zrušení osobního bankrotu z důvodu porušení insolvenčních pravidel (dlužník si půjčil další peníze)

Jak napadnout insolvenční řízení při odvolání se ke krajskému soudu. Spor byl zamítnut u okresního soudu s odvoláním na to, že dlužnou částku není možno vymáhat žalobou, protože dlužník je v insolvenčním řízení. Soud řízení zastavuje i přesto, že dlužník se k dluhu doznává. Přihlášku k insolvenčnímu řízení již není možno podat (sdělení insolvenčního správce). Samotný dluh vznikl později, po možnosti přihlášení.
Podle mých informací dlužník v insolvencnim řízení se nesmí dále zadlužovat dalšími půjčkami, protože je v podstatě chráněn státem a není žalovatelný, v případě opaku je možné insolvenční řízení napadnout a to bude zrušeno.
Je možno takto postupovat? Pokud ano, můžete mi pomoci se sepsáním odvolání k soudu. Lhůtu mám standartně 15 dnů. Nebo alespoň napsat na jaké zákony se mám v odvolání odkázat, aby to soud akceptoval. Popřípadě jestli mám ins. řízení napadnout přímo u samosoudce, který má insolvenci na starost?
Děkuji. Jeroným

ODPOVĚĎ:
Ve své odpovědi se zaměřím nejprve na možnost zrušení schváleného oddlužení, poté na zastavení soudního řízení o zaplacení částky 12 000, - Kč.
K možnosti zrušení oddlužení
Podle § 418 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. , insolvenční zákon, platí, že insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti.
Vámi uvedený dluh vznikl až dne 12. 8. 2014, tedy až poté, kdy bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře. Vzhledem k tomu, že dluh nebyl dodnes (07.02.2016) uhrazen, může, po zvážení všech okolností insolvenční soud rozhodnout o tom, že zruší schválené oddlužení a nařídí nad majetkem dlužnice konkurz.
Insolvenčním soudem je v tomto případě Krajský soud v Českých Budějovicích.
Vzhledem k tomu, že nejste přihlášeným věřitelem, můžete podat ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích podnět k tomu, aby podle výše citovaného ustanovení zrušil schválené oddlužení dlužnice a nařídil konkurz. V podnětu uveďte, kdy vznikla půjčka a také to, že dodnes (07.02.2016) nebylo splněno. K podnětu připojte listiny, které jste přiložil ke svému dotazu.
Vzhledem k tomu, že se bude jednat pouze o podnět, nikoliv návrh, nemůžete proti rozhodnutí insolvenčního soudu podat opravný prostředek. Navíc zrušení oddlužení Vám neumožní přihlásit svou pohledávku.
K zastavení řízení o zaplacení částky 12 000, - Kč
V podstatě se dá souhlasit s tím, co je napsáno v odůvodnění předmětného usnesení. Nicméně nemohu souhlasit s konstatováním soudce o tom, že jste mohl pohledávku z půjčky přihlásit do insolvenčního řízení.
Podle § 140c insolvenčního zákona platí, že v době, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, nelze zahájit soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou. Z uvedeného vyplývá, že toto ustanovení se vztahuje na případy, kdy věřitel nepřihlásil svou pohledávku, ač tak učinit mohl.
Usnesení o úpadku bylo zveřejněno dne 23. 10. 2013. Lhůta pro přihlášení pohledávek uplynula dne 22. 11. 2013. Vaše pohledávka vznikla až dne 12. 8. 2014. Vzhledem k uvedenému je zřejmé, že jste ani nemohl přihlásit tuto pohledávku, když ve lhůtě pro přihlášení ještě neexistovala. Z tohoto důvodu se domnívám, že uvedené ustanovení § 140c insolvenčního zákona se v daném případě nemělo uplatnit a spor měl být projednán jako každý jiný.
Stejný názor na zastavení soudního řízení v případech jako je Váš, je zastáván též v odborné literatuře. Srov. např. http://www.konkursni-noviny.cz/clanek/nove-dluhy-dluznika-v-insolvencnim-rizeni
Z výše uvedených důvodů doporučuji podat odvolání proti usnesení o zastavení soudního řízení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. V tomto odvolání uveďte, jaké usnesení napadáte (usnesení okresního soudu v Jindřichově Hradci č. j. 6 C 283/2015-44). Dále uveďte to, co jsem napsal výše, tedy to, že pohledávka vznikla až po lhůtě pro přihlášení pohledávky a tedy, že jste nemohl tuto pohledávku uplatnit v insolvenčním řízení. Z tohoto důvodu nemělo dojít k zastavení nalézacího řízení. V tomto odvolání můžete uvést i odkaz na výše citovaný článek. Uveďte, že požadujete, aby usnesení okresního soudu v Jindřichově Hradci č. j. 6 C 283/2015-44 bylo zrušeno.
Uveďte na odvolání, že je adresované Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím okresního soudu v Jinřichově Hradci, kterému toto odvolání pošlete. Odvolání datujte a podepište. Nejpozději 15 den ode dne doručení usnesení jej musíte podat na poště. K podání přiložte listiny, které jste přiložil k dotazu. Budete též muset zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000, - Kč (nalepením kolku na podání).
Doporučuji vyčkat, jak odvolací soud rozhodne a v případě, že by Vám odvolací soud nevyhověl, podat výše uvedený podnět proti zrušení oddlužení (tato podání nelze spojit do jednoho, neboť se týkají jiné věci).
__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní poplatek při majetkovém vypořádání - výpočet poplatku
- Osvobození od soudního poplatku pro nemajetnost - informace, postup, návod

Moje mamka chce podat podat žalobu na otce kvůli majetkovému vyrovnání. Zároveň kvůli finanční situaci chce požádat o bezplatného právníka. Chtěla bych se zeptat zda-li a kolik bude platit za podání této žaloby? Bude ho platit ten den, co půjde na soud s podáním žaloby? Případně je možné osvobození od tohoto poplatku? Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Maminka by k soudu měla podat žalobu a společně s touto žalobou písemně požádat o osvobození od soudního poplatku a ustanovení právního zástupce. Soud jí na základě této žádosti zašle formulář "Prohlášení o majetkových poměrech", který matka vyplní a zašle soudu zpět. Ten pak dle uvedených informací rozhodne, zda ji osvobodí od placení soudního poplatku zcela nebo alespoň částečně a zda jí ustanoví právního zástupce. Rozhodně tedy nemusí poplatek hradit společně s podáním žaloby, ale vyčká rozhodnutí soudu, který pokud by její žádosti nevyhověl, jí zašle výzvu k úhradě. Pokud jde o výši soudního poplatku, záleží, co maminka v žalobě navrhuje, odvíjí se to od částky vypořádání a případně vypořádání dalších movitých či nemovitých věcí. Ovšem pokud by soudní poplatek měla uhradit, soud jí přesnou částku sdělí ve výzvě k úhradě.
__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné od rodičů pro pěstouna dítěte
- Výživné od rodičů v předpěstounské péči o dítě

Od 26. 5. 2014 jsem měla ve své péči neteř Elišku na základě dohody jejích rodičů se mnou a kurátorkou Elišky (pro neshody s matkou, záškoláctví, styk s asociály, kouření, alkohol, útěky z domova) Toho dne mi ji přivezli v zástěrce a botkách. Neměla oblečení, neměla školní potřeby, batoh, sešity, obuv – nic. Mé vlastní výdaje na Elišku dosáhly tehdy 35.000 Kč. Bylo dohodnuto, že mi rodiče budou zasílat 10.000 Kč výživného kolem 25. dne v měsíci. Posílali však nepravidelně, což jsem chápala s ohledem na jejich dluhy. Matka Elišky je lékařka s měsíční mzdou 160.000 Kč.
Otec Elišky je invalidní důchodce 3. stupně s měsíčním důchodem kolem 10.500 Kč.
Jinou vyživovací povinnost nemají.
18. 9. 2014 na doporučení OSPOD jsem podala k soudu návrh na předpěstounskou a pěstounskou péči a jako důvod jsem uvedla i to, že nejsem uvolňována ze zaměstnání kvůli Elišce, protože není oficielně v mé péči, dále to, že v té době nebylo výživné poskytováno pravidelně.
10. 6. 2015 proběhl soud, kde předpěstounská péče byla samosoudkyní označena za nepodstatnou a řešila se pěstounská péče (vyšla jsem z toho jako „finanční nenasyta“). Naštěstí se mne zastal OSPOD. V té době již rodiče posílali výživné poměrně pravidelně k 5. dni v měsíci, což jsem u soudu uvedla. Eliška mi byla svěřena do pěstounské péče, PM nabylo 10. 7. 2015.
14. 10. 2015 jsem obdržela PPPrD za 7/2015 a PPúhr za 7-8/2015 celkem 22.700 Kč.
12. 11. 2015 jsem obdržela PPodm za 7-10/2015 celkem 22.045 Kč.
24. 11. 2015 jsem obdržela PPúhr za 9-10/2015 celkem 12.700 Kč.
09. 12. 2015 jsem obdržela PPúhr za 11/2015 celkem 6.350 Kč.
10. 12. 2015 jsem obdržela PPodm za 11/2015 celkem 5.500 Kč.
11.01. 2016 jsem obdržela PPúhr za 12/2015 celkem 6 350 Kč.
12.01. 2016 jsem obdržela PPodm za 12/2015 celkem 5 500 Kč.

Stalo se však to, že jsem přijímala od rodičů nadále výživné, které soudem stanoveno nebylo, ale které mi rodiče poskytovali dle naší vzájemné dohody od doby, co mi svěřili Elišku sami.
v 07/2015 poskytli 10 000, -- Kč
v 08/2015 neposkytli
v 09/2015 poskytli 10 000, -- Kč
v 10/2015 poskytli 10 000, -- Kč
v 11/2015 poskytli 10 000, -- Kč
v 12/2015 poskytli 10 000, -- Kč
v 01/2016 poskytli 10 000, -- Kč

1.2.2016 jsem obdržela předvolání k soudnímu jednání jako pěstounka ohledně stanovení výživného od 1.7.2015. Soud je stanoven na 27. 4. 2016.
Pojala jsem podezření, že jsem asi neměla od rodičů pobírat výživné. Buď jde skutečně o zmateční nebo nedostatečnou informaci z úřadu práce, když jsem žádala o příspěvek státu na dítě v pěstounské péči, jak mi bylo doporučeno, přestože jsem upozornila na dobrovolné poskytované výživné rodiči, nebo jsem vskutku nedomyslela sama, že je chybné si myslet, že stát přispívá společně s rodiči. U soudu ohledně výživného tak tentokrát budu stát opět v roli „finančně nenasytné“. A k tomu to ještě navíc vyznívá jako podvodné.

Jak tedy situaci vyřešit?
1) Přestat od 02/2016 pobírat od rodičů výživné 10 000 Kč?
2) Pobírat od rodičů od 02/2016 výživné ve výši rozdílu 10 000 – 6 350 = 3 650 Kč?
3) Zrušit žádost o poskytování státního příspěvku 6 350 Kč a nechat rodiče zasílat nadále dohodnuté výživné ve výši 10 000 Kč?
4) Je jisté, že to jsem já, kdo bude muset poskytnutou částku 6 350 Kč od sociálky od 07/2015 do tohoto okamžiku vrátit, avšak jakou cestou – rodičům a ti pak sociálce, nebo já přímo sociálce?
5) Kdo o bodu 4) rozhodne? Nějaký jiný soud, nebo je to na dohodě rodičů a mě? Lze žádat o splátkový kalendář?
6) Nebo budu muset rodičům vrátit všechno jimi poskytnuté výživné od 7/2015 dosud?
7) Existují jiné kroky?
Stydím se za svou nevědomost a naivitu. Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
V případě svěření dítěte do pěstounské péče vyživovací povinnost jeho rodičů nezaniká. Podle § 961 nového občanského zákoníku totiž platí, že: „Svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů vůči dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte. Náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodne o způsobu platby a o hospodaření s výživným“.
V praxi to tedy probíhá tak, že soud uloží rodičům, aby hradili stanovenou částku příslušnému orgánu státní sociální podpory, tedy úřadu práce, který pěstounovi vyplácí příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Případně může návrh na určení výživného podle výše uvedeného § nového občanského zákoníku podat přímo úřad práce. Rodiče dítěte pak platí výživné už nikoliv pěstounovi, nýbrž místně příslušnému úřadu práce, který pěstounovi v případě, že je výživné vyšší než příspěvek na úhradu potřeb dítěte, vyplácí rozdíl mezi těmito částkami.
Situaci, kdy výživné není upraveno rozhodnutím soudu, ale „pouze“ dohodou mezi rodiči dítěte a pěstounem, však zákon neřeší. Vzhledem k tomu, že k úpravě vyživovací povinnosti ze strany soudu nedošlo, rodiče dále dodržovali dohodu o výživném a posílali Vám výživné v dohodnuté výši. Je možné, že nyní dospěli k názoru, že Vám vyplácené výživné nenáleželo, případně se chtějí domáhat zpětného snížení výživného.
V takovém případě doporučuji podniknout následující kroky:
Ještě před soudním jednáním se obrátit písemně na úřad práce, který Vám vyplácí příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměnu pěstouna, seznámit jej se situací a vyžádat si jeho písemné stanovisko ke skutečnosti, zda je pobrání výživného na základě písemné dohody spolu s dávkami pěstounské péče v pořádku.
Bude vhodné spojit se také s rodiči dítěte, zjistit jejich požadavky ohledně výživného a do doby soudního jednání se pokusit dohodnout na řešení přijatelném pro obě strany.
U soudu pak doporučuji argumentovat tím, že jste výživné přijímala na základě dříve uzavřené písemné dohody, kterou žádná ze stran nezrušila, a že i po schválení pěstounské péče jste výživné přijímala v dobré víře, že Vám i nadále náleží. Rozhodně uveďte také to, že jste jak soud, tak úřad práce informovala o tom, že dobrovolně poskytované výživné přijímáte.
Jestliže by Vám soud uložil výživné vrátit – mohlo by se jednat o rozdíl mezi výživným a příspěvkem, nemělo by jít o celou částku výživného – nebo výživné zpětně sníží a jednorázové vrácení výživného není ve Vašich finančních možnostech, požádejte soud o stanovení splátkového kalendáře. Této žádosti by soud mohl vyhovět.
__

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Je jednatel firmy odpovědný za dluhy firmy?
- Odpovědnost jednatele za dluhy firmy

Manžel podniká, a má dluhy, jsme spolujednatele ve firmě. 2 roky jsem na mateřské. Otázka: když vyjdu z firmy a rozvedu se budou po mne vzmáhat dluhy? Děkuji, Mirka.

ODPOVĚĎ:
Rád bych upozornil na skutečnost, že pokud jste jednatelé SRO, pak jednáte jménem SRO, která je z uzvařených smluv zavázána a za jejich splnění ručí celým svým majetkem.
Její společníci za dluhy společnosti neručí (pokud splnili svou vkladovou povinnost).
Jednatelé společnosti však za určitých okolností mohou být povinni nahradit škodu, kterou způsobili jednáním, které je v rozporu s požadavky na péči řádného hospodáře (tzn. jednat vždy informovaně v zájmu společnosti s nezbytnou loajalitou atd.). Samotný stav, kdy se společnost dostane do úpadku, však nemusí znamenat, že její jednatelé budou povinni nahradit vzniklou škodu (v podstatě ručit za dluhy společnosti). Každé podnikání je spojeno s rizikem a případný neúspěch nemůže jít za jednateli (pokud neporušili povinnost jednat s péčí řádného hospodáře).
Případnou povinnost k náhradě škody může jednatelům uložit jen soud. Pokud by soud shledal porušení péče řádného hospodáře a takovou povinnost uložil oběma jednatelům, pak budou k náhradě škody povinni oba dva bez ohledu na to, zda jsou manželé či nikoliv.
Pokud odstoupíte z funkce jednatele, pak nemůžete být odpovědná za to, co se bude dít po Vašem odchodu z této funkce. Nicméně pokud by byla manželovi uložena povinnost k náhradě škody, mohl by se věřitel uspokojit také z toho co je součástí společného jmění manželů.
Pokud byste se rozvedla a došlo by též k vypořádání společného jmění manželů, pak by věřitel nemohl uspokojit svou pohledávku na Vašem majetku.
__

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavění, stavba v přírodním parku - podmínky (nejde o ochranné pásmo)
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Změna územního plánu - stavění v přírodním parku (neochranné pásmo)

Může se stavět v lokalitě, které je součástí přírodního parku Modřanské rokle (převažují zde funkční plochy pro přírodu, krajinu a zeleň nebo pěstební plochy). Nejedná se, ale o pozemky v ochranném pásmu (území do vzdálenosti 50 m od hranice), ale dle územního plánu ÚP jde o současně zastavěné plochy zahrad (V. třída ochrany půdního fondu).
Dalo by se to nějak využít ke změnu ÚP pro stavební účely? Děkuji, Leopold

ODPOVĚĎ:
Stavební činnost je na území přírodních parků obecně přípustná. V tomto ohledu je nezbytné vycházet zejména z § 12 zákona o ochraně přírody a krajiny, dle něhož platí, že:
- krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu;
- zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině;
- k umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody (podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem) ;
- k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí zákona o ochraně přírody a krajiny (tedy jako národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace apod.), může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území;
- krajinný ráz se neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody.

Co se týče přírodního parku Modřanská rokle – Cholupice, byl tento původně zřízen jako tzv. oblast klidu, a to vyhláškou hlavního města Prahy č. 3/1991. Na základě § 90/10 zákona o ochraně přírody a krajiny se pak všechny oblasti klidu transformovaly na přírodní parky.

V rámci zmiňované vyhlášky hlavního města Prahy je podstatný zejména její čl. 3, zabývající se regulací stavební činnosti v oblasti klidu (resp. přírodním parku). V rámci tohoto článku upozorňuji zejména na tyto odstavce:
- v oblastech klidu lze provádět výstavbu objektů pouze na místech k tomu určených schválenou územně plánovací dokumentací. Tato dokumentace musí vycházet ze specifických podmínek oblastí klidu a přispívat k naplnění jejich poslání.
- pro oblast klidu se vyhlašuje trvalá stavební uzávěra v tomto rozsahu a za těchto podmínek:
a/ v souvisle nezastavěných částech oblastí klidu (ve volné přírodě je zakázáno:
1. umisťovat nové stavby s výjimkou staveb ke zkvalitnění dané oblasti klidu, včetně drobných účelových zařízení pro zemědělství, lesnictví, rybolov a ochranu přírody;
2. budovat zařízení, která by narušila ráz krajiny, nebo ji jinak znehodnotila;
3. budovat umělé vodoteče nebo zpevňovat stávající vodoteče způsobem, který by negativně postihoval ráz krajiny a břehové porosty,

b/ výstavba objektů pro bydlení a objektů potřebné občanské vybavenosti je v oblastech klidu omezena na dostavbu stávajících obcí a realizuje se formou výstavby rodinných domků a nízkopodlažní zástavby odpovídající architektonické kvality. Intenzivní zástavba sídlištního typu je zcela vyloučena.

Celé znění vyhlášky hlavního města Prahy č. 3/91 naleznete např. zde:
http://www.prirodniparky.wz.cz/3_91.html

Ve Vašem případě je tedy podstatné, zda se má Váš stavební záměr realizovat v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše a zda je pro toto území zároveň vydán územní či regulační plán, který stanoví plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu (které jsou dohodnuté s orgánem ochrany přírody). Za splnění všech těchto podmínek nebude krajinný ráz pro realizaci Vašeho stavebního záměru posuzován.
V současné chvíli Vám doporučuji nahlédnout do územního plánu a konzultovat ne/potřebnost posouzení krajinného rázu s místně příslušným orgánem ochrany přírody, kterým je dle § 77/1 písm. j) zákona o ochraně přírody a krajiny obecní úřad obce s rozšířenou působností (v rámci hlavního města Prahy se bude jednat o příslušný úřad městské části).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Neodsouhlasené vícepráce - musí je objednatel díla zaplatit, uhradit?
- Neobjednané vícepráce u smlouvy o dílo - je objednatel díla povinen je zaplatit, uhradit?
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- In dubio pro reo - příklad z praxe

Oprávněnost či neoprávněnost užití zásady in dubio pro reo? :
Na základě smlouvy o dílo u mne v bytě pracuje člověk, který dostal zaplaceno předem. Poté, co vykoná zlomek práce a nakoupí zlomek materiálu, přestane pracovat a zbytek peněz si neoprávněně ponechá.
Odstoupím od smlouvy.
On se dále zdiskredituje tím, že požaduje neoprávněně další velkou sumu za ušlý zisk a nadbytečné výdaje. Podám trestní oznámení.
U výslechu se ke zpronevěře dozná, dodatečný pokus mě okrást rovněž přizná.
Požaduje však úhradu "víceprací". Jsou to práce, které provedl, aniž by je se mnou jakkoli domluvil, týkají se bezprostředně předmětu díla, ve smlouvě nejsou uvedeny.
Požaduje za ně neobvykle vysokou částku.
Vyšetřovateli nepředloží nic : ani faktury, ani účty, ani stavební deník, ani dohodu o vícepracech.
Z jeho jednání je tedy jasné, že nekonal v dobré víře. Ze sumy, kterou požaduje za "vícepráce" zase vyplývá, že nebyla předem dohodnuta.
O porovnání s obvyklou cenou se vyšetřovatel nesnaží a stíhanému přizná sumu za vícepráce, o jakou si řekl. Podle zásady in dubio pro reo.
Byla tato zásada užita správně? Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Vyšetřovatel (tedy příslušník Policie ČR) není v žádném případě oprávněn přiznat trestně stíhané osobě jakékoli soukromoprávní nároky.
V tomto ohledu je nezbytné si uvědomit, že trestně stíhaný řemeslník opírá svůj nárok na úhradu údajných víceprací o smlouvu o dílo (která byla uzavřena dle občanského zákoníku), tzn. že právní vztah mezi Vámi a trestně stíhaným řemeslníkem je ryze soukromoprávní povahy. Vyšetřovatel není dle trestního řádu oprávněn autoritativně rozhodovat o ne/oprávněnosti soukromoprávních nároků mezi trestně stíhanou osobou a poškozeným (zde Vámi), to přísluší výhradně civilním soudům.
Z dotazu nevyplývá, jakým způsobem vyšetřovatel o nároku na úhradu údajných víceprací rozhodl (tzn. zda se tak stalo prostřednictvím opatření, usnesení, resp. o jaké ustanovení trestního řádu či jiného právního předpisu vyšetřovatel svou domnělou rozhodovací pravomoc opřel). V každém případě platí, že jakékoli rozhodnutí vyšetřovatele, kterým vyšetřovatel zasahuje do soukromoprávních (zde smluvních) vztahů mezi vyšetřovanou osobou a poškozeným, je absolutně neplatné (tzn. bez jakékoli právní závaznosti).
Co se týče Vámi zmiňované trestněprávní zásady "in dubio pro reo" (kterou je možné volně přeložit jako "v pochybnostech ve prospěch obviněného/obžalovaného"), uvádím, že na Vámi popsaný případ se tato zásada nikterak nevztahuje. Tato právní zásada je použitelná v rámci rozhodování orgánů činných v trestním řízení (zejména pak trestních soudů), které jsou dle této zásady povinny v případě pochybností o zjištěném skutkovém (nikoli právním) stavu přikloni (2015)t se ke skutkové verzi pro obviněného/obžalovaného příznivější. Více k této právní zásadě se můžete dočíst např. zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/In_dubio_pro_reo

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

OBČAN-DLUHY
RODINA-SJM
- Dluh zesnulého manžela v zahraničí - je manželka za dluh odpovědná?
- Dluh zemřelého manžela v zahraničí - je manželka za dluh odpovědná?
- Dluh zesnulé manželky v zahraničí - je přeživší manžel za dluh odpovědná?
- Dluh zemřelé manželky v zahraničí - je přeživší manžel za dluh odpovědná?

Ovdovělá sestra se dvěma nezaopatřenými dcerami ve věku 9 a 16 let. Sňatek 10/1997 v ČR poté bydlení v domě na Faerských ostrovech (autonomně patří pod Dánské království), 2005 sestra s dcerami odjela z FO, (byli s manželem domluveni, že na FO budou žít 5 let a poté se přesídlí do ĆR, manžel mezitím onemocněl a nechtěl bydlet v Čechách) a od toho roku sestra žije s dcerami v Čechách.
10/2014 manžel zemřel na Faerských ostrovech
obchodoval s akciemi a nadělal dluhy, banka z FO prodává dům, kde bydleli, ale cena domu na dluhy nestačí, takže advokát po sestře požaduje vyklizení domu a uznání dluhu v hodnotě cca 2.000.000 Kč
sestra nedostává ze strany Faerských ostrovů žádné peníze na děti, žádný důchod na sebe či děti, ale má vše platit. Z české strany nemá nárok na sirotčí či vdovský důchod, byla jsem už se sestrou za ředitelkou OSSZ v Opavě. Zemřelý manžel podnikal ve své zemi, sestra mu vyřídila invalidní důchod, odečítal si dcery z daní, výživné nikdy neposlal
sestra dluží sociální i zdravotní pojištění. Děkuji, Gábina

ODPOVĚĎ:
Přestože mi není známo, dle jakého právního řádu věřitelé Vašeho zemřelého švagra postupují, upozorňuji na dvě skutečnosti, které by mohly Vaší sestře pomoci:
- ne všechny dluhy spadají do společného jmění manželů, tzn. že dluhy, které Váš zemřelý švagr převzal v souvislosti se svým podnikáním, mohou být považovány za jeho výhradní dluhy (tzn. že se nejedná o dluhy společné),
- v rámci dědického řízení mohou dědici (tedy i pozůstalý manžel) pozůstalost (tedy i dluhy, které do pozůstalosti spadají) odmítnout (v takovém případě dědici nic nezdědí, žádné zůstavitelovy dluhy na ně však rovněž nepřecházejí).

Je důležité, zda jsou tyto právní principy uplatňovány také v právním řádu, dle něhož věřitelé Vašeho zemřelého švagra postupují, resp. v právním řádu dle něhož je vedeno dědické řízení. Pro získání podrobnějších informací doporučuji Vaší sestře kontaktovat příslušný zastupitelský úřad České republiky:
http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/adresar_diplomatickych_misi/urady_ceske_republiky_v_zahranici.html
popř. kontaktovat advokáta, který se právnímu řádu platnému na Faerských ostrovech věnuje:
www.advokatikomora.cz
__

TRESTNÍ-TRESTY
- Odsouzení v zahraničí k pobytu ve vězení - vyhnutí se nástupu trestu odnětí svobody

Dobrý den, řízení auta v opilosti v Norsku. Soud byl 12/2015. Rozsudek mám v českém jazyce. trest-24 dní v Norském vězení, pokuta 10.000 Nok a odebrání na 2roky řidičský průkaz. prosím o radu jestli mám opavdu jet do norského vězení - nástup mám 25.2.2016, jestli se zákaz řízení vztahuje i u nás Česku a jestli i tu pokutu musím zaplatit. Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že trestní rozsudek cizího státu nemůže být vykonán na území České republiky ani tu mít jiné účinky, nestanoví-li zákon nebo mezinárodní smlouva něco jiného (ust. § 11 odst. 1 trestního zákoníku). Tedy uložený zákaz řízení a pokuta nemůže být na území ČR vykonán, pokud nebude rozhodnutí norského soudu uznáno.
Výkon cizích trestních rozhodnutí na území ČR, předávání či vydávání osob k výkonu trestu do cizího státu či případné uznání cizích soudních rozhodnutí je upraveno v zákoně č. 104/2013 Sb. , o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních a v nemalém množství mezinárodních smluv (dále jen „ZMJS“).
Vzhledem k tomu, že Vám byl uložen trest odnětí svobody v délce 24 dní, pokuta a zákaz řízení po dobu 2 let, hrozí Vám v této situaci uznání tohoto rozsudku soudem České republiky, kdy by došlo k jeho výkonu na území ČR. Konkrétní podmínky jsou upraveny v ust. § 118 a násl.
Nicméně vzhledem ke komplikovanosti této věci a nutnosti zohlednění dalších skutečností Vám doporučuji obrátit se na advokáta s konkrétními podklady na adrese: www.advokatikomora.cz.
__

RODINA-SJM
- Vypořádání SJM před rozvodem manželství - dědění v případě smrti jednoho z manželů před rozvodem

Budeme se s manželem rozvádět. Zatím jsme sepsali Smlouvu o majetkovém vyrovnání a peníze mi vyplatil na účet. Zajímalo by mě, kdyby se mi náhodou něco stalo, než dojde k rozvodu, jestli by manžel dědil peníze, které mi vyplatil, nebo by zůstaly mým dětem.
A ještě by mě zajímalo, až proběhne rozvod, jestli se musím osobně zúčastnit, nebo stačí napsat jen nějaké vyjádření a souhlas. Děkuji Helena

ODPOVĚĎ:
Pokud není řízení o rozvodu manželství pravomocně skončeno a některý z manželů v průběhu řízení zemře, nastává klasické dědění ze zákona, kdy dědí vždy pozůstalý manžel a děti rovným dílem (dohodnout se však mezi sebou mohou i jinak). Soud zpravidla vyžaduje osobní účast manželů v řízení o rozvodu, můžete však komukoliv udělit plnou moc, aby Vás zastupoval.

_

FINANCE-DANĚ
- EET u společnosti zabývající se velkoobchodem a mající v obchodním rejstříku 47 Maloobchod - je EET povinností?
- EET u společnosti zabývající se dle OR maloobchodem - musí mít EET pokud má jen bezhotovostní příjmy?
- Elektronická evidence tržeb u společnosti zabývající se dle OR maloobchodem - musí mít EET pokud má jen bezhotovostní příjmy?
- EET a maloobchodní činnost zapsaná v obchodním rejstříku, firma se zbývá jen velkoobchodem, je povinnost EET?
- EET pro maloobchod a velkoobchod - kdy je EET povinností?
- Elektronická evidence tržeb pro maloobchod a velkoobchod - kdy je EET povinností?

Mám dotaz k povinnému zavedení EET pro tržby v obchodě od 13.2017. Máme s. r. o. , která má mimo jiné v obchodním rejstříku činnost
431 Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení
46900 Nespecializovaný velkoobchod
47 Maloobchod
Pokud ve skutečnosti maloobchod neprovozujeme a u velkoobchodu jsou veškeré platby bezhotovostní, je přesto povinnost mít EET? A pokud ne, je povinnost, nějak to nahlásit FÚ nebo ho požádat o výjimku či tam podat nějaké prohlášení, že nemáme tržby spadající pod EET?
Děkuji, Pavla
ODPOVĚĎ:

Pokud nepřijímáte hotovostní platby, platby kartou, platby prostřednictvím Paypal, PayU, PaySec, Google Checkout, Click2Pay, tak se na Vás elektronická evidence tržeb nevztahuje. Ohlašovat FÚ nic nemusíte.
__

OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel nevyúčtovává nájem, nájemné - jak postupovat?
- Pronajímatel nevyúčtovává služby - jak postupovat?
- Pronajímatel nevyúčtovává energie - jak postupovat?
- Strhávání nedoplatků z kauce nájmu - může to pronajímatel udělat?
- Strhávání dluhu za službu z kauce nájmu - může to pronajímatel udělat?
- Strhávání nedoplatků z jistoty nájmu - může to pronajímatel udělat?
- Strhávání dluhu za službu z jistoty nájmu - může to pronajímatel udělat?

Bydlím v pronajatém bytě a platím nájemné majiteli, včetně záloh na energie. Mohu požadovat vrácení přeplatků (ve smlouvě je pouze věta, že nedoplatky budou hrazeny z kauce) a pokud ano, mohu žádat přeplatky 2 roky zpátky? Majitel se mnou nikdy žádné vyúčtování nedělá a já vím, že jsem ročně ušetřila 6000 Kč. Děkuji Katka.

ODPOVĚĎ:
na vrácení přeplatků máte právo přímo ze zákona, promlčecí lhůta je tříletá, proto můžete přeplatky žádat až tři roky zpětně, a to včetně zákonného úroku z prodlení, který aktuálně činí 8,05% ročně.
Vyúčtování je majitel povinen Vám dodat nejpozději do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období, pokud to nečiní, můžete po něm žádat 100, -Kč denně za prodlení s doložením vyúčtování.
__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Koupě společné nemovitosti psaná v katastru jen na družku - vliv na dědictví, dědění
- Koupě společné nemovitosti psaná v katastru jen na druha - vliv na dědictví, dědění
- Koupě společné nemovitosti psaná v katastru jen na partnerku - vliv na dědictví, dědění
- Koupě společné nemovitosti psaná v katastru jen na partnera - vliv na dědictví, dědění
- Darování nemovitosti druhovi, družce - daně (darovací daň, daň z převodu nemovitosti, daň z nabytí nemovitosti)
- Darování nemovitosti partnerovi, partnerce - daně (darovací daň, daň z převodu nemovitosti, daň z nabytí nemovitosti)
- Darování nemovitosti přítelkyni, příteli - daně (darovací daň, daň z převodu nemovitosti, daň z nabytí nemovitosti)

Dobrý den, s přítelem jsme 2016 kupovali pozemek na úvěr ze stavebního spoření a dům na klíč z hypotéky. Vše je ale psané na přítele, jak úvěry, tak nemovitostí. Náklady ale částečně hradím i já a ráda bych měla na nemovitosti vlastnický podíl. Chtěla bych Vás požádat o informace, jaké mám nyní možnosti a jaká úskalí by případný převod měl (např. darovací daň, daň z převodu nemovitosti – nejsme manželé, ale před koupí domu jsme s přítelem žili 2 roky ve společné domácnosti v podnájmu). Kdyby došlo na nejhorší a přítel zemřel, měla bych v této situaci na nemovitost nárok, nebo by dědické právo měla pouze rodina (matka, bratr)? Byla by situace nějak ulehčena, pokud bychom se vzali?
Předem děkuji za odpovědi

ODPOVĚĎ:
Pokud nejste manželé, pak je nejlevnější varianta provést převod kupní smlouvou, musíte počítat s tím, že uhradíte daň z nabytí nemovité věci 4% z ceny odpovídající převedenému podílu. Darování by bylo dražší, darovací daň by byla výrazně vyšší. V tomto případě by bylo rozhodně výhodnější, kdybyste uzavřeli manželství a podíl na nemovitosti by Vám manžel daroval až v době, kdy byste byli manželé. Jako příbuzní byste byli od darovací daně osvobozeni. Jako partneři nejste z pohledu práva příbuzní a žádné daňové výhody tedy pro Vás neplatí. V případě smrti byste mohla dědit jako osoba blízká, ale až v druhé nebo třetí dědické skupině, tedy pouze za předpokladu, že přítel nemá děti. Pokud nemá, pak byste se dělila s jeho rodiči. Pokud nejsou ani rodiče, tak teprve v tom případě bystě dědila všechno.
__

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Problém s MM reality - nahrávání zájemce o nemovitost bez jeho svolení
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Pokuta za prodej nemovitosti majitelem který má smlouvu s MM reality
- Smlouva s MM reality a prodej nemovitosti majitelem - pokuta

Coby zájemce o koupi konkrétní nemovitosti - domu - jsem se dostal do sporu s realitním makléřem společnosti MM Reality.
Informaci, že je tento dům na prodej, jsem získal z jiného zdroje, než je společnost MM Reality. Vzhledem k tomu, že jsem si při průjezdu kolem této nemovitosti všiml loga společnosti MM Reality na plotě, rozhodl jsem se zjistit, zda ji tato společnost nemá v nabídce a pokud ano, tak zda není uzavřena či se nechystá uzavření rezervační smlouvy s jiným zájemcem; v takovém případě bych se totiž rozhodl o nemovitost se dále nezajímat.
Na stránkách realitního serveru Sreality jsem zjistil, že jedna z nemovitostí, které společnost MM Reality nabízí, je pravděpodobně tou, o kterou jsem se zajímal. Kontaktoval jsem proto infolinku společnosti MM Reality a požádal o kontakt na makléře, který má nemovitost na starosti. Na počátku telefonického rozhovoru jsem byl upozorněn, že hovor bude či může být nahráván. Následně mi byl formou SMS zaslán kontakt na konkrétního makléře.
Makléře jsem telefonicky kontaktoval, ujistil jsem se, že jeho společností nabízená nemovitost je opravdu tou, o kterou mám zájem (kromě jiného jsem mu sdělil i jméno vlastníka nemovitosti, které jsem zjistil náhledem do katastru nemovitostí ČR) a zda již nemá vážného zájemce. Bylo mi řečeno, že s žádným zájemcem rezervační smlouvu neuzavřel, není ani v jednání o rezervaci, ale že má zájemce, se kterým se zanedlouho chystá na prohlídku nemovitosti. Navrhl jsem proto, že se, pokud mi bude vyhovovat termín, můžeme při této příležitosti setkat na místě. V opačném případě, že majitele požádám o prohlídku v jiném termínu. Vzhledem k tomu, že jsem měl v plánu prohlédnout si i jiné nemovitosti v okolí a makléřův termín mi nevyhovoval, jsem se rozhodl pro druhou variantu a předmětnou nemovitost navštívil bez makléře.
Majitel nemovitosti mi během rozhovoru bez mého přičinění navrhl, že mi nemovitost prodá za nižší cenu, než za jakou ji nabízí realitní kancelář (jako důvod uvedl to, že makléř mu doporučil nepřiměřeně vysokou prodejní cenu a kupce za dlouhou dobu nesehnal). Sdělil jsem mu, že já si žádných závazků vůči společnosti MM Reality nejsem vědom (o nemovitosti jsem se dozvěděl z jiných zdrojů, u MM Reality jsem si pouze prověřoval, zda ji mají opravdu v nabídce a toto nepovažuji za zprostředkování atd.) a proto s prodejem bez účasti MM Reality nemám problém. Upozornil jsem ho však, že v jeho případě závazky vůči MM Reality existují a doporučil mu, aby makléře kontaktoval a pokusil se s ním domluvit na podmínkách, za jakých by s takovým prodejem souhlasil před vypršením platnosti smlouvy o zprostředkování (např. že by mu byla uhrazena pouze část provize).
Při dalším rozhovoru mi majitel sdělil, že s makléřem hovořil a ten s prodejem souhlasí za podmínky, že mu majitel zaplatí smluvní pokutu dle smlouvy, konkrétně prý 70.000,- Kč. S majitelem jsme se dále domluvili, že koupi nemovitosti budu dále zvažovat a případně začneme domlouvat podrobnosti dohody s ním a makléřem.
Nyní k jádru dotazu:
Včera (26.01.2017) (24.01.2017) mi volal makléř a dotazoval se, v jakém stadiu je moje rozhodování ohledně nemovitosti. Sdělil jsem mu výše uvedené informace. On mi potvrdil, že s ním majitel o celé záležitosti hovořil. Následně se mě však poměrně nevybíravým způsobem pokoušel přesvědčit, že i já mám vůči MM Reality závazky a nemovitost nebudu moci koupit dříve, než po uplynutí jednoho roku po uplynutí platnosti smlouvy o zprostředkování, v opačném případě budu čelit sankcím. Vysvětlil jsem mu, že z mého pohledu závazky vůči jeho společnosti nemám a že majitele nemovitosti jsem na nutnost dohody s makléřem sám upozornil.
Na to však k mému údivu reagoval tak, že mi oznámil, že si naše minulé telefonáty i telefonát současný nahrává a v případě potřeby použije proti mě. Tyto informace byly pro mé další rozhodování klíčové.
Chování makléře během tohoto rozhovoru mě natolik znechutilo, že jsem přehodnotil záměr jednat s ním tak, aby se necítil poškozen.
Proto bych rád věděl, zda z výše uvedeného vyplývá, že:
- mám jakékoliv závazky vůči společnosti MM Reality?
- MM Reality může po uplynutí platnosti smlouvy o zprostředkování
uplatňovat na majiteli nárok na provizi či smluvní pokutu, pokud se mnou
majitel uzavře kupní smlouvu na nemovitost?
A dále neméně důležité:
Mohu dosáhnout toho, aby byly nahrávky (pokud byly skutečně pořízeny) našich rozhovorů s makléřem a pracovnicí infolinky zničeny, ev. aby nemohly být využity v případné soudní při, vyvolané MM Reality? (na počátku telefonátu na infolince jsem na nahrávání upozorněn byl, při telefonických rozhovorech s makléřem jsem upozorněn nebyl, s výjimkou posledního, kdy mi to makléř uprostřed rozhovoru oznámil; v rozčilení jsem však výslovně nesdělil, že s nahráváním nesouhlasím, pouze jsem řekl, že to považuji za drzost a pokračoval jsem v rozhovoru dále)?
Jak mohu dosáhnout toho, aby bylo maximum informací, které o mně MM Reality evidují, vymazáno? (před několika měsíci jsem jiné makléřce MM Reality při prohlídce jiné nemovitosti sdělil některé osobní údaje a podepsal souhlas s jejich zpracováním dle zákona 101/2000 Sb.)
Mým cílem není dostat se s touto společností do soudní pře, chci s nimi pouze přerušit kontakt a dosáhnout toho, aby bylo maximum informací, spojených s mojí osobou a evidovaných u této společnosti, vymazáno. Děkuji za odpověď. S pozdravem Miroslav

ODPOVĚĎ:
Je velmi důležité, co bylo obsahem telefonického rozhovoru. Občanský zákoník upravuje v § 1820 a násl. možnost uzavření smlouvy i prostřednictvím komunikace na dálku (telefon, … ), pokud je hovor monitorován a je to druhé straně oznámeno, může být taková nahrávka použita i u soudu. V dnešní době existuje řada neseriozních podnikatelů, kteří využijí této možnosti dané zákonem a různými manipulativními technikami přimějí druhou stranu, aby takovou smlouvu po telefonu uzavřela. Proto se nelze jednoznačně vyjádřit k tomu, zda jste takovou smlouvu po telefonu uzavřel či nikoliv a zda tak i z takového hovoru mohou pro Vás vznikat nějaké závazky. Pokud si nepřejete, aby o Vás Vaše údaje shromažďovali, napište doporučený dopis, ve kterém uveďte, že nesouhlasíte s tím, aby o Vás jakékoliv údaje evidovali pod hrozbou obrácení se na Úřad pro ochranu osobních údajů. Na ten se následně můžete v této věci obrátit i za účelem bližšího řešení této situace - stránky www.uoou.cz.
__

FINANCE-DANĚ
- Pronájem části rodinného domu - podání daňového přiznání jen jedním spoluvlastníkem
- Pronájem části rodinného domu - podání daňového přiznání jen jedním spolumajitelem
- Může jen jeden spolumajitel domu zdanit příjem za pronájem?
- Může jen jeden spoluvlastník domu zdanit příjem za pronájem?
- Zdanění příjmu z pronájmu bytu jedním spolumajitelem - je to možné udělat?
- Zdanění příjmu z nájmu bytu jedním spoluvlastníkem - je to možné udělat?
- Zdanění příjmu z pronájmu domu jedním spolumajitelem - je to možné udělat?
- Zdanění příjmu z nájmu domu jedním spoluvlastníkem - je to možné udělat?
- Zdanění příjmu z pronájmu nemovitosti jedním spolumajitelem - je to možné udělat?
- Zdanění příjmu z nájmu nemovitosti jedním spoluvlastníkem - je to možné udělat?

Předělali jsme po smrti rodičů přízemí rodinného domu (začátek rekonstrukce 3/2014) a chceme ho pronajímat na krátkobobý pronájem. Jsem vlastník poloviny rodinného domu RD a dcera a žena mají po 1 podílu rodinného domu. Pronájem bude danit pouze žena. Máme podávat daňové přiznaní i já a dcera, přestože nepronajímáme? Jak se odečítají náklady na rekonstrukci, když v domu já a žena bydlíme? Dcera bydlí jinde. Děkuji, Děkuji Jaroslav

ODPOVĚĎ:
Vy a dcera přiznání k dani z příjmů z důvodu pronájmu podávat nemusíte. Vaše žena však může uplatnit pouze skutečné výdaje, nikoliv výdaje stanovené procentem z příjmů, protože nerozdělujete příjmy dle spoluvlastnických podílů (vše zdaňuje pouze Vaše žena). § 12 odst. 2 Zákona o daních z příjmů.

Pokud výdaje na rekonstrukci přesáhly v jednom zdaňovacím období 40 000 Kč, navýšíte vstupní cenu pro odpisování