Počet stránek ve webu: 43.121

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Cca 25 let po úmrtí bylo zahájeno dodatečné dědické řízení, v rámci kterého byl po 3 již dávno zemřelých vlastnících rozdělen (mezi větší množství pozůstalých) pozemek - pole. Následně - až na základě aktivity dědiců - zaslala společnost, která toto pole obhospodařuje, jednotlivým spoludědicům poštovní poukázkou finanční částky v poměru jejich podílů na pozemku, a to bez jakékoli informace o tom, jak k uvedené částce došla a za jaké období částku vyplácí.

Promlčecí lhůta se vztahuje i na takové případy, kdy chybným (nebo neúplným) rozhodnutím státu (notářství) při postupných několika dědických řízeních v minulosti nebyl majetek součástí těchto dědických řízení? Prvotní pochybní bylo pravděpodobně ještě před rokem 1989. Neexistuje nějaká možnost řízení pro špatný úřední postup a následná odpovědnost za škodu způsobenou státem? Richard

ODPOVĚĎ:
Pro posouzení této otázky je nezbytné vědět, podle kterých právních předpisů bylo v době původního dědického řízení postupováno (kdy probíhalo dědické řízení), jelikož právní předpisy se mění, v návaznosti na to se mění i jejich výklad. Např. současný zákon o zvláštních řízeních soudních upravuje zjišťování majetku zůstavitele následovně:
Aktiva pozůstalosti soud zjistí především ze soupisu pozůstalosti nebo ze seznamu pozůstalostního majetku anebo ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku.
Tento výčet je pouze příkladmý.
Dále v předběžném šetření soud provede všechny úkony potřebné pro zjištění stavu zůstavitelova jmění. Mezi tyto úkony tak může spadat i např. podání dotazu na katastr nemovitostí, zda jsou evidovány nemovitosti napsané na zůstavitele.
Co se týká Vámi zmiňované částky, je zde nutné se obrátit na tuto osobu a žádat přesné vyčíslení, jakým způsobem a na základě čeho bylo dané částky dosaženo.
Odpovědnost státu za škodu: dle současných právních předpisů je stát (notářská komora) odpovědný i za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný postup notářů. Konkrétní podmínky a postup je upraven v zákoně č. 82/1998 Sb. , který v § 32 upravuje i promlčecí dobu:
Nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.