Počet stránek ve webu: 43.155

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Rád bych Vás požádal o radu související s dědickým řízením, jehož jsem účastníkem a jehož součástí je mimo jiné byt. Problém je v tom, že jeden z dědiců a opatrovník zemřelé, bez mého vědomí (patrně ještě během hospitalizace majitelky) vyměnil zámky a nastěhoval do něj jinou osobu, která v něm od té doby dodnes bezplatně bydlí na účet dědictví, ze kterého jsou placeny zálohy (k platbě došlo i během dědického řízení).

On se o tom se mnou odmítl bavit. Pro ujasnění, byt je obýván už minimálně 6-12 měsíců, dědické řízení bylo zahájeno 06/2016 a majitelka byla prokazatelně v nemocničním zařízení už cca rok před tím, než zemřela, tedy cca. od 07/2015. Chtěl bych vědět, zda budu mít jako dědic a spolumajitel účtu (a zřejmě spolumajitel bytu) nárok požadovat úhradu za energie, které dotyčná osoba v bytě spotřebovala, případně jak a od koho. Chtěl bych minimálně úhradu za dobu dědického řízení, a pokud možno i před ním. Před pár týdny došlo k přetížení a vyhoření elektrické sítě v bytě, nemohu požadovat nějakou kompenzaci? Je v souladu se zákonem, že v bytě během dědického řízení začíná rekonstrukce? Jakým způsobem je povoleno s ním během dědického řízení manipulovat? Je vůbec v souladu se zákonem, že je byt obýván bez souhlasu většiny dědiců? Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Není-li určen správce pozůstalosti, provádí běžnou správu všichni dědicové (§ 1677 a § 1678 občanského zákoníku, dále jen o. z.). Dědici, jehož dědické právo je již jasně prokázáno, může soud povolit i před skončením řízení o dědictví, aby s určitými pozůstalostními předměty volně nakládal, pokud je splnění poslední vůle zůstavitele zabezpečeno nebo souhlasí-li ostatní spoludědicové, nepominutelní dědicové a odkazovníci, přičemž souhlas soud uděluje ve formě usnesení (§ 1680 o. z. a § 161 zákona o zvláštních řízeních soudních, dále jen z. ř. s.).
Ujme-li se dědic, aniž je k tomu oprávněn, plné správy pozůstalosti, ruší se tím od počátku účinky výhrady soupisu, pokud ji případně učinil. To platí i tehdy, prokáže-li se, že dědic pozůstalostní majetek úmyslně zatajil, smísí-li dědic části pozůstalosti s částmi svého majetku, aniž lze rozlišit, komu patří, ledaže tomu tak bylo již před smrtí zůstavitele (§ 1681 o. z.).
Pokud jde o platby služeb a nájmu osoby v bytě, pak platila-li tato osoba peníze na účet zůstavitelky, a stanete-li se dědicem (spolumajitelem) tohoto účtu, tak máte právo i na všechny přírůstky tohoto účtu, tedy i na peníze, které na účet přišly po datu úmrtí. Také jako dědic zůstavitelky můžete požadovat dlužné nájemné, dlužné zálohy na služby, atd.
V bytě zůstavitelky by neměl do skončení řízení žít nikdo, dokud nebude určen dědic, ledaže se jednalo o nájemníka zůstavitelky. Pak by měl tento nájemník uzavřít novou nájemní smlouvu s dědici. Rekonstrukce bytu může před skončením dědického řízení proběhnout pouze se souhlasem soudu. Pokud některý dědic před skončením řízení s bytem či jiným majetkem zůstavitele neoprávněně nakládá či s ním nakládá bez souhlasu ostatních dědiců, pak by měl notář tohoto dědice poučit, že k tomu není oprávněn. Dědicové mohou mezi sebou mimo dědické řízení vést i spor o náhradu škody vzniklé tímto jednáním (dědické řízení je řízení nesporné – o takových sporech je nutno vést sporné řízení podáním žaloby). Také vůči osobě, která v bytě neoprávněně žije a která způsobila v bytě škodu, můžete podat žalobu na náhradu této škody.

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.