Počet stránek ve webu: 43.121

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Vlastním chatu a náš soused (tuto chatu s přilehlým pozemkem vlastní akciová společnost) se vůbec nestará o pozemek, neseče trávu, neupravuje křoviny. Je na něm také vzrostlý smrk ve svahu a naklání se na náš pozemek.

Strom je poškozen bleskem a mám strach že spadne na naši chatu. Po komunikaci a a. s. nám bylo sděleno, že se kácet nic nebude. Nevím, jak vzniklou situaci řešit. Co mi hrozí za postih, pokud ten strom skácíme sami? Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:

1/ Soukromoprávní varianta:
V první řadě je vhodné poukázat na tzv. generální prevenční povinnost, tzn. povinnost každého počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného, a to za podmínky, že to vyžadují okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života (§ 2900 občanského zákoníku). Tato povinnost je dále rozvedena v § 2901 občanského zákoníku, dle něhož vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu.

Primárně tedy samozřejmě platí, že hrozí-li reálně pád předmětného stromu (nestačí přirozeně pouze Vaše subjektivní obava z takového pádu), je k jeho pokácení (či k jinému obdobně účinnému zásahu) povinen vlastník tohoto stromu (tzn. vlastník pozemku, z něhož tento strom vyrůstá), neučiní-li tak a v důsledku pádu předmětného stromu vznikne škoda, bude za ní vlastník padlého stromu odpovídat.

Dle § 2903/2 občanského zákoníku dále platí, že při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy. Je-li tedy dle Vašeho názoru možné kvalifikovat riziko pádu předmětného stromu jako vážné ohrožení, můžete se v této věci obrátit rovněž na soud (v druhé části své odpovědi nicméně uvádím jiné způsoby obrany, které se v daných souvislostech jeví jako účinnější a rychlejší).

Bude-li pád stromu hrozit bezprostředně, jste oprávněna zakročit na svou obranu (proti zásahu do Vašeho vlastnického práva) svépomocí, a to v souladu s § 14 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

- každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě;

- hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené.

Svépomocné pokácení předmětného stromu by pak mohlo být zároveň hodnoceno jako jednání v krajní nouzi, tzn. že škodu (či jinou újmu), kterou byste pokácením předmětného stromu způsobila, byste nebyla povinna nahradit. V tomto případě by však musely být splněny podmínky dle § 2906 občanského zákoníku, tzn. :

- muselo by Vám přímo hrozit nebezpečí újmy,
- za daných okolností nebylo možné odvrátit toto nebezpečí jinak,
- pokácením předmětného stromu by nesměl být způsoben následek zjevně stejně závažný nebo ještě závažnější než újma, která hrozila, ledaže by majetek (zde zejména předmětný strom) i bez jednání v nouzi podlehl zkáze.

2/ Veřejnoprávní varianta:
V popsaném případě Vám lze v první řadě doporučit kontaktovat místně příslušný orgán ochrany přírody a o hrozícím pádu předmětného stromu (a o riziku vzniku škody) ho informovat.

Dle § 7/2 zákona o ochraně přírody a krajiny je péče o dřeviny (zejména jejich ošetřování a udržování) povinností jejich vlastníků. K pokácení stromů je v zásadě zapotřebí povolení místně příslušného orgánu ochrany přírody, který je zároveň oprávněn vlastníkovi stromu jeho pokácení nařídit.

Dle § 8/4 zákona o ochraně přírody a krajiny není takové povolení zapotřebí ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení (pokud tedy dojde k pokácení předmětného stromu Vašim svépomocným jednáním, a to v krajní nouzi, bude následně nutné informovat o tom i místně příslušný orgán ochrany přírody).

Na tomto místě pouze doplním, že dle § 75 zákona o ochraně přírody a krajiny je orgánem ochrany přírody v první řadě obecní úřad.

Představuje-li pozemek, ze kterého předmětný strom vyrůstá, pozemek určený k plnění funkci lesa (možno ověřit nahlédnutím do katastru nemovitostí, který je přístupný online), je klíčovým § 22/1 zákona o lesích, dle něhož platí, že vlastníci nemovitostí (Vy) jsou povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky a stavby zabezpečeny před škodami způsobenými mimo jiné pádem stromů nebo jejich částí z pozemků určených k plnění funkcí lesa; tato opatření jsou oprávněni provést i na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (tzn. i na pozemcích, které nejsou v jejich vlastnictví). Rozsah a způsob zabezpečovacích opatření stanoví orgán státní správy lesů. Vlastník pozemků určených k plnění funkcí lesa (zde akciová společnost) je povinen provedení opatření strpět.

Jedná-li se proto ve Vašem případě o lesní pozemek, lze Vám doporučit kontaktovat místně příslušný orgán státní správy lesů, kterým je v první řadě obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 47/1 písm. a) zákona o lesích).

3/ Hrozící problémy:
Rozhodnete-li se pokácet předmětný strom v případě, pokud nebudou splněny shora uvedené podmínky, bude vlastník pozemku, z něhož předmětný strom vyrůstá, oprávněn podat na Vás k soudu žalobu na náhradu škody. Příslušný státní orgán (orgán ochrany přírody či orgán státní správy lesů) Vám pak může za neoprávněné pokácení stromu uložit pokutu.

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.