Sousedi na hranici pozemku kouří, grilují a produkují hluk - jak se bránit?
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Bydlení, nájem, nájemníci, SVJ, BD
- Zveřejněno: 29. srpen 2015
Jsem majitelka rekreační chaty. Moje sousedka si na základě mého souhlasu umístila na svůj pozemek 05/2013 zapuštěný bazén o velikosti cca 30m2. Bez mého souhlasu a vědomí Stavebního úřadu, provedla v 6/2014 terénní úpravy kolem bazénu, umístila zde dlažbu, která sahá až k hranici mého pozemku.
Dlažba končí cca 2,5 m od vchodu do mé chaty. V této blízkosti se také sousedčina rodina zdržuje (těsně u plotu využívají stínu z mých stromů), kouří, grilují a pořádají hlučné sedánky. Terénní úpravy provedla i přes můj nesouhlas. Prosím, mám nějakou možnost se bránit. Lze si někde ověřit vzdálenosti staveb a terénních úprav od hranice pozemku? Domluva s ní a jejích synem není možná. Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
V první řadě je nutné si uvědomit, že nikoli pro všechny terénní úpravy je zapotřebí přivolení stavebního úřadu (a tudíž i souhlas sousedů).
Dle § 80/2 písm. a) stavebního zákona je zapotřebí vydání územního rozhodnutí (v tomto případě rozhodnutí o změně využití území) pro zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť či těžební práce na povrchu.
Vydání územního souhlasu (který je zjednodušenou variantou územního rozhodnutí) pak postačí v případech terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady (§ 96/2 písm. f) stavebního zákona).
Územní rozhodnutí ani územní souhlas (tedy žádné přivolení stavebního úřadu v rámci územního řízení) pak nejsou dle § 80/3 písm. a) a e) stavebního zákona zapotřebí v případech
- terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady,
- úprav pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody, provedených na pozemku rodinného domu nebo na pozemku stavby pro rodinnou rekreaci, které souvisí nebo podmiňují bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží ke skladování hořlavých látek nebo výbušnin, a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejich provedení bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.
Co se týče stavebního řízení (které na územní řízení navazuje), platí pro terénní úpravy následující:
- stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují terénní úpravy uvedené v § 80/3 písm. a) stavebního zákona nebo úpravy pozemků uvedené v § 80/3 písm. e) stavebního zákona (§ 103/1 písm. b) stavebního zákona),
- ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují všechny zbývající terénní úpravy, tedy ty, které nejsou uvedeny v § 103/1 písm. b) stavebního zákona (§ 104/1 písm. i) stavebního zákona).
Domníváte-li se proto, že k provedeným terénním úpravám Vaše sousedka potřebovala přivolení stavebního úřadu (ať už v podobě územního rozhodnutí či územního souhlasu, popř. i souhlas se stavební ohláškou), můžete se obrátit na místně příslušný stavební úřad s podnětem k zahájení řízení o odstranění terénní úpravy (§ 129 stavebního zákona). V rámci tohoto řízení bude Vaší sousedce umožněno, aby provedené terénní úpravy dodatečně legalizovala.