Počet stránek ve webu: 31.588

popis obrázku

Vaše bezplatná právní poradna
má nové logo a vzhled.
Původní vzhled webu byl tento:

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 258752592 / 0300 . Děkujeme! Financování poradny - info.

STRÁNKA OBSAHUJE ODPOVĚZENÉ ZANONYMNĚNÉ DOTAZY PŘIPRAVENÉ K POJMENOVÁNÍ A ULOŽENÍ DO JEDNOTLIVÝCH STRÁNEK PŘÍSLUŠNÝCH SEKCÍ WEBU PORADNY

 


 

1) Jak se řeší honorář pro advokáta, který nevyhrál můj případ a navíc není mezi námi sepsaná smlouva o jeho honoráři (pouze jsem podepsal Plnou moc na zastupování mé osoby ve sporu s bývalým rakouským zaměstnavatelem)?
Protože i přesto, že zadaný úkol nesplnil a nevymohl ani korunu (euro), mi momentálně zaslal fakturu na astronomickou částku se splatností do 7 dnů. O honoráři jsme mluvili pouze telefonicky (! ) a to pouze v kladném smyslu výsledku sporu takto: 93% pro mne, 7% pro něho. Protože spor nevyhrál, tedy výsledek = 0, získal jsem 0% a tudíž logicky 0% pro advokáta. On mi však bez ostychu a vysvětlení poslal fakturu na 11% z nevyhrané částky - je to normální a standardní postup dle českých zákonů či Etického kodexu?
2) Hodlám tuto fakturu nezaplatit a stěžovat si - komu?
3) Faktura je dle mého názoru neoprávněná, co mi hrozí po lhůtě splatnosti v případě nezaplacení - exekuce? Děkuji, Adam

ODPOVĚĎ:
Odměnu advokátů řeší vyhláška č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif. Ten upravuje odměnu advokáta tak, že buď je s advokátem sjednána odměna smluvní (lze ji sjednat např. procenty, podle stráveného času, apod, …), pokud není sjednána smluvní odměna, pak je třeba se řídit textem vyhlášky o mimosmluvní odměně, kdy advokát má nárok na odměnu dle počtu vykonaných úkonů právní služby a částka za jeden úkon právní služby se odvíjí od hodnoty sporu. Pokud tedy nemáte žádnou písemnou smlouvu o tom, jak jste se ve věci odměny s advokátem dohodli, pak má advokát právo po Vás chtít odměnu bez ohledu na výsledek sporu, přičemž odměna nemůže být stanovena procenty z předmětu sporu, nýbrž počtem úkonů právní služby. Stěžovat si můžete České advokátní komoře - www.cak.cz, v případě nezaplacení faktury hrozí řešení soudní cestou - tedy po vyhlášení rozsudku či vydání platebního rozkazu - exekučně.

__

Vztahuje se na mě český zákon o loteriích i v ostatních státech EU?
Například řekněme, že bych se krátkodobě odstěhoval na Slovensko (krátkodobý pobyt do 3 měsíců). Ze Slovenska bych sázel online na sázkové kanceláře, které v ČR nemají licenci, ale na Slovensku licenci mají. Vyhrané peníze bych si nechal posílat na slovenský bankovní účet. Bylo by legální sázet tímto způsobem?
Děkuji, Leoš

ODPOVĚĎ:
Na tomto postupu není nic nelegálního, tato činnost by podléhala slovenským zákonům, v rámci Evropské unie není sázení nijak unifikováno pro všechny občany EU.

__

Partner dostal stavební pozemek od maminky s tím, že v původním územním plánu byl veden jako stavební celý pozemek (3990 m). Nyní kdy jsme začali řešit stavbu rodinného domku, jsme zjistili, že někdy v mezidobí přepisu se změnil územní plán a to tím stylem že dvě třetiny tohoto pozemku byly vráceny do nezastavitelné oblasti obce. Vzhledem k tomu, že jsme mysleli, že tyto záležitosti, když už je takto pozemek schválen, se nás netýkají, o územní plán jsme se nezajímali a tudíž vše zjistili až po uplynutí všech dob na námitky. Ve zbývající třetině se nachází mrazová kotlina, která by velmi zvýšila následné náklady na vytopení domku navíc, s ohledem na zákonné odstupy domů od plotu bychom zde byli schopni postavit pouze malý rekreační domek, navíc s výhledem do sousedových oken. Chtěla jsem se zeptat, zda ještě máme možnost se proti tomuto bránit a jak, nebo zda se nás týká možnost získání finanční náhrady za snížení ceny nemovitosti? Podotýkám, že v místě navráceného území je naprosto úchvatný výhled, který developeři oceňují velmi draze. Děkuji Petra

ODPOVĚĎ:
Za této situace již příliš možností obrany není, jelikož stavební zákon, který upravuje vydávání územního plánu, předpokládá obranu již v průběhu projednávání návrhu územního plánu. Obranou jsou míněny právě Vámi uváděné námitky.
Ve Vašem případě přichází v úvahu podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy (územní plán se vydává ve formě opatření obecné povahy), přičemž tento návrh je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy zkrácen. Návrh lze podat do 3 let ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout.
Konkrétní náležitosti návrhu a postup v takovém řízení jsou upraveny v ust. § 101a a násl. soudního řádu správního. Vzhledem k tomu, že se jedná o značně komplikovanou problematiku, Vám doporučuji (pokud byste se rozhodli vydat touto soudní cestou), kontaktovat advokáta (adresa: www.advokatikomora.cz). Finanční kompenzaci vzhledem k tomu, že jste neuplatnili žádné námitky v průběhu schvalování územního plánu, žádat nelze.

__

- Rodič neplatící výživné si chce adoptovat cizí dítě - jak informovat úřady a adopci překazit?
- Rodič neplatící výživné si chce osvojit cizí dítě - jak informovat úřady a osvojení překazit?

- Rodič neplatící alimenty si chce adoptovat cizí dítě - jak informovat úřady a adopci překazit?
- Rodič neplatící alimenty si chce osvojit cizí dítě - jak informovat úřady a osvojení překazit?
- Dlužník výživného chce adoptovat, osvojit cizí dítě - jak to překazit?
- Dlužník aliementů chce adoptovat, svojit cizí dítě - jak to překazit?

Mám s bývalým manželem jedno dítě. O dítě se nestará alimenty neplatí a chce si adoptovat cizí dítě. Chci se zeptat jestli lze do toho nějak zasáhnout a nesouhlasit s osvojením. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám bývalý manžel nehradí výživné na dítě, můžete podat návrh na exekuci výživného z jeho platu (je-li zaměstnaný) nebo prodejem jeho (ne) movitého majetku (má-li nějaký). Můžete na něj také podat trestní oznámení pro zanedbání povinné výživy. Jedním z důležitých předpokladů pro to, aby si mohl někdo adoptovat dítě, je totiž mít čistý trestní rejstřík. Pokud by tedy Váš bývalý manžel byl za výše uvedený trestný čin odsouzen, mohlo by to jeho žádost o adopci zkomplikovat.
Další možností je obrátit se na městský úřad, konkrétně na orgán sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) v místě bydliště adoptovaného dítěte. Pracovníky OSPOD můžete informovat o tom, že vzhledem k tomu, že Váš bývalý manžel není schopen či ochoten živit ani své vlastní dítě, máte pochybnosti o tom, že by vyživoval dítě "cizí". O adopci ale s konečnou platností rozhoduje soud. Vzhledem k tomu, že účastníkem tohoto soudního řízení nebudete, do samotného rozhodnutí soudu už nebude z Vaší strany možné zasáhnout.

__

- Výpověď ze zdravotních důvodů bez krácení podpory v nezaměstnanosti - vzor výpovědi
- Vzor výpovědi ze zdravotních důvodů bez krácení podpory v nezaměstnanosti

Syn pracuje ve firmě na dobu určitou, která mu končí k 29.2.2016. Syn chce pracovní poměr ukončit, je invalidní a vzhledem ke zdravotním potížím mu doktor tuto práci nedoporučuje, ale ani nezakazuje.
Chci se zeptat jak má formulovat výpověď, aby se mu nekrátila podpora v nezaměstnanosti, která dosahuje 65 %, a pokud možno prosím i o uvedení náležitosti takové výpovědi.
Tlačí na něho, ať již nyní přijde podepsat výpověď, ale my se bojíme, že ji můžou napsat pro syna nevýhodně a podpora bude nižší.
Děkuji předem za odpověď
Jaroslava

ODPOVĚĎ:
Jestliže synův pracovní poměr končí uplynutím doby určité dne 29.2.2016, je nyní zcela zbytečné, aby podával výpověď. U výpovědi totiž běží dvouměsíční výpovědní doba, která začíná běžet od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď doručena zaměstnavateli. Pokud by tedy syn podal výpověď teď v únoru, výpovědní doba by začala běžet až na počátku března a pracovní poměr by skončil až na konci dubna 2016. Podávat výpověď je tedy opravdu zbytečné, když synův pracovní poměr skončí ve skutečnosti mnohem dříve.
Pokud syn nechce čekat až do 29.2., může se pokusit se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru dohodnout. Dohodou je možné pracovní poměr ukončit k jakémukoliv datu, bez souhlasu zaměstnavatele to ale nepůjde. Pokud navíc syn ukončí zaměstnání dohodou bez tzv. vážného důvodu, bude se mu podpora v nezaměstnanosti již od počátku podpůrčí doby krátit na pouhých 45% jeho průměrného čistého výdělku (místo standardních 65%). Vážné důvody jsou vymezeny v § 5, písm. c) zákona o zaměstnanosti – příslušnou část zákona najdete zde: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast1.aspx
Pokud tedy syn nemá k ukončení zaměstnání vážný důvod (žádný z důvodů uvedených v zákoně na něj „nesedí“) doporučuji vyčkat do 29.2.2016, kdy pracovní poměr skončí uplynutím doby určité. Při tomto ukončení pracovního poměru bude mít syn nárok na podporu ve standardní výši.

__

- Vymáhání nájmu za užívání střešní plochy s umístěnými byty SVJ
- Nájemné za užívání střešní plochy s umístěnými byty SVJ

Od 2000 jsme vlastníky budovy a zároveň pozemku. Tato budova má plochou střechu. Je třeba zmínit, že celý komplex byl postaven ještě před 1989.
Na části naší střechy (470 m2) je bytový komplex (SVJ). Není tam věcné břemeno, toto SVJ nechce platit nájem za užívání plochy, brání nám tím tak v užívani vlastnických práv, nemluvně o znečištění plochy oharky apod.
Můžete mi poradit, jak se bránit? Máme přece právo na náhradu, nájem za uzivani střešní plochy?
Je i možné určit jakou?
Děkuji Milada

ODPOVĚĎ:
Ano, na nájem či zřízení věcného břemene samozřejmě právo máte, nicméně pokud SVJ nereaguje, není možné to řešit jinak, než podat k soudu žalobu buď na zřízení věcného břemene či práva nájmu. Cena nájmu se v dnešní době stanovuje dle ceny, která je přiměřená a obvyklá v dané lokalitě u podobných nemovitostí. Ve vašem případě to vůbec nebude jednoduchá záležitost a pravděpodobně by toto musel řešit znalec z oboru stavebnictví. A to jak co do výše nájmu, tak co do ocenění věcného břemene, pokud byste s rozhodli pro tento krok.

__

- Odvolání proti neuznání nemoci z povolání

Co mohu dělat dál, když mi neuznali nemoc z povolání. Onemocněla jsem s ramenem v létě 2013-nejprve vše šetřili podle zákona, který platil v tuto dobu, poté byly změny v zákoně-vypustili bod č. 11 (nařízení vlády č. 290/1995) a nyní mě zamítli podle nového znění - podle bodu 9, prý bych musela mít poškození třetího stupně a já mám jen lehké poškození prvního stupně.
Dále měření na pracovišti proběhlo za mé přítomnosti, ale v tom shonu jsem si neuvědomila, že jsem pracovala v sedě a měření proběhlo ve stoje -pracovníci, co tam právě pracovali, pracovali ve stoje a židle byla odsunuta pryč. Na tuto námitku v odvolání reagovali tím, že jsem byla přítomna měření a podepsala jsem protokol, že vše proběhlo správně. Odvolala jsem se už 3x a 3x mi to zamítli. Nyní mi přišlo čtvrté zamítnutí s tím, že už se nemohu odvolat, pouze to dát k soudu. Součástí zprávy je zpráva od jiného odborníka, který píše, že by mi měli vyhovět a vše přeměřit na pracovišti, na to nikdo nereagoval. Nevím jak mám pokračovat, co budu potřebovat, co mě to bude stát, kde najít právníka, který se zabývá nemocemi z povolání v okolí Sokolova. Prosím poraďte. Jsem si jista, že je moje nemoc nemoc z povolání, ale nevím jak to dokázat. Děkuji Denisa

ODPOVĚĎ:
Za této situace už je zde možnost řešení pouze zmíněnou soudní cestou. Advokáta můžete naleznout zde: www.advokatikomora.cz, kde naleznete i kontakty na advokáty působící v Sokolově a okolí.
Spory týkající se nemocí z povolání jsou časově a náplňově náročné, počítejte tedy, že soudní řízení bude trvat delší dobu. Co se týká konkrétní částky, zde záleží na Vaší domluvě s Vaším právním zástupcem a na konkrétním průběhu soudního řízení, nelze tedy bohužel konkretizovat konečnou částku.

__

- Obvinění od zaměstnavatele z krádeže - trestní oznámení pro urážku na cti
- Obvinění od zaměstnavatele z krádeže - trestní oznámení pro pomluvu (trestný čin pomluvy)
- Urážka na cti od zaměstnavatele, obvinění z krádeže zaměstnancem - jak se bránit proti šíření pomluvy?
- Trestní oznámení pro pomluvu - křivé obvinění zaměstnavatele z krádeže zboží zaměstnancem

Dělám promotéra pro jednu značku a tak po domluvě se store managerem prodejny mohu promovat právě u nich. Má prodejna je stálá, promuji tam již půl roku a předtím jsem pro tu prodejnu 2 roky pracovala.
V úterý 2.2.2016 mi zavolal můj nadřízený, že na prodejnu již nesmím, důvod: store Manager mě obvinil, že jim tam kradu. Na prodejně je security ochranka, která kontroluje příchod a odchod (kontroluje kabelky a vše) každého zaměstnance i promotéra. Mám účty téměř od každého pití, které jsem tam kdy zakoupila a jelikož jsem vše platila kartou, tak to mám i na mém výpisu. Store mě obvinil, že jim tam zmizely tablety (obchod s elektronikou) a tak, že jsem to byla já.
Na tomto základě mi teď hrozí, že přijdu o práci, na které jsem finančně závislá. Dočasně mě přesunuli na prodejnu, která je na druhém konci Prahy, ačkoliv já ani nejsem Pražák, nýbrž středočech.
Mohu na store managera podat trestní oznámení za urážku na cti? Každý z mého okolí se na mě tváří, jako na zlodějku, přičemž jsem tam nikdy nic nevzala…
Děkuji, Pavla.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě je samozřejmě nutné se tomuto smyšlenému obvinění bránit. Možností obrany je zde několik:
V oblasti veřejného práva: Jednání store managera je teoreticky možné kvalifikovat jako trestný čin pomluvy ust. § 184 odst. 1 trestního zákoníku. Trestného činu pomluvy se dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu.
V úvahu teoreticky přichází také trestný čin křivého obvinění dle ust. § 345 trestního zákoníku, kterého se dopustí ten, kdo jiného lživě obviní z trestného činu.
V těchto případech je nutné kontaktovat policii a podat na danou osobu trestní oznámení.
V oblasti soukromého práva:
Dle ust. § 81 odst. 1 občanského zákoníku je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv.
Dle ust. § 81 odst. 2 občanského zákoníku ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.
Dle ust. § 82 odst. 1 občanského zákoníku má člověk, jehož osobnost byla dotčena, právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.
Tedy čest každého člověka a jeho vážnost a pověst je zákonem chráněna. V případě, že někdo neoprávněným způsobem (smyšleným tvrzením) poškodí čest či vážnost nebo pověst člověka, může se tento poškozený člověk domáhat, aby bylo od tohoto zásahu upuštěno a odstraněn jeho následek. Ve Vašem případě by bylo možné se domáhat především omluvy, stanovení povinnosti tato smyšlená tvrzení dále nešířit, popř. by bylo možné žádat přiměřené zadostiučinění ve formě finanční náhrady. Tohoto způsobu ochrany je možné se domáhat před soudem. Pokud byste se rozhodla využít tento postup, doporučuji Vám kontaktovat advokáta na adrese: www.advokatikomora.cz.

__

- Poškození plotu popínavými rostlinami - jak zakázat sousedovi pěstovat břečťan, zimolez, trubač u plotu?

Pokud na společný plot, který dělí naše zahrady si sousedka umístí popínavé rostliny, které zatěžují pletivo, bohužel vztahy nejsou mezi nami vpořádku. Proto dotaz, jelikož si neumím představit jak by to fungovalo (není možné se na ničem rozumně domluvit) pokud by došlo k poškození plotu vlivem jejich popí. rostlin břečťan, zimolez, trubač. Písemńě jsem ji požádala o odstranění rostlin ze společného plotu, pokud ktomu nedojde, náklady spojené s poskozením plotu, že si ponese sama a my se na nich odmítáme podílet. Stínící sít z naší strany jsme kvůli poškození plotu a na její písemnou žadost odstranili. Avsak sousedka nasi žádost ignoruje. Jaký je vtuto chvíli postup? Má nárok vědomě poškozovat náš společný majetek ikdyž sito nepřejem? a kdo bude platit pokud dojde k poskozeni spolecného plotu né naším zapříčiněním? Pokud dojde k poskození plotu za jak dlouho je povinna plot uvest do puvodního stavu? Existuje nějaky zakon ketrý říká, že ten kdo zapříčiní poskozeni umyslné spolecného majetku je povinnen sjednat nápravu a uvest majetek do původního stavu?
Ohledně rostlin veškeré rostliny z naší zahrady jí vadí (žádná rostlina neprorůsta na její pozemek) pritom jsou zasazené pul metru od plotu zatímco její přímo u plotu a logicky jelikož rostliny jsou popínavé všechny prorůstají na naš pozemek skrz plot to je z její strany vpořádku? Jaké máme možnosti?
S pozdravem děkuji za odpověd, Libor

ODPOVĚĎ:
Ve všem případě se jedná o klasický sousedský spor, kdy z dikce zákona vyplývá, že "každý je povinen počínat si tak, aby jiného neobtěžoval či neohrožoval nad míru přiměřenou místním poměrům". Pokud sousedka jedná tak, že poškozuje Váš majetek, může čelit civilní žalobě, kterou se můžete domáhat, aby ustala v takovém počínání nebo vám nahradila způsobenou škodu nebo uvedla plot do původního stavu. Žádný zákon neupravuje, za jak dlouho to musí udělat, tuto lhůtu stanovuje svým rozhodnutím soud. Doporučuji v tomto případě veškeré výzvy směrem k sousedce vypracovat písemně pro potřeby případného doložení u soudního řízení.

__

- Nesložení zkoušek v rekvalifikačním kurzu - právo na opravnou zkoušku

2015 zúčastnil jsem se rekvalifikačního kurzu na instruktora v oblasti sportu.
3 prodloužené víkendy za 10.000 Kč. Po absolvování tohoto kurzu měl jsem obdržet certifikát, na základě jehož mám právo žádat o živnostenské oprávnění.
Ze 13 účastníků jsem jediný neuspěl. Dejme tomu, že to beru. Že to je moje chyba. Složil jsem písemnou i ústní zkoušku, bohužel praktickou v terénu ne.
Ale od té doby se domáhám opravné zkoušky a stále jen slyším vydrž, věř, potřebuju odstup, není čas…. atd. Jedinou jistotou je, že mi umožní opakovat zkoušku při dalším kurzu v květnu. Ovšem to je pro mne dlouho.
Jak v této situaci postupovat? Není to žádný rekv. kurz přes ÚP. Nebyla podepsána žádná smlouva. Jindřich

ODPOVĚĎ:
Na rekvalifikační kurzy se vztahuje vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 176/2009 Sb. , kterou se stanoví náležitosti žádosti o rekvalifikaci a zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti. Z těchto předpisů vyplývá, že již v žádosti o akreditaci musí poskytovatel kurzu uvést harmonogram zkoušek včetně opravných. Ve vašem případě tedy nezbývá, než si případně u poskytovatele vyžádat stanovený harmonogram zkoušek a podle něj je třeba se řídit. Pokud je v něm uvedeno, že na opravnou zkoušku máte nárok až při dalším kurzu, nedá se v dané situaci dělat nic jiného, než vyčkat dalšího termínu v květnu. V opačném případě se můžete se stížností obrátit na školský úřad či Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Dále doporučuji podívat se na stránky Ministerstva - www.msmt.cz - kde jsou přímo uvedeny kontakty na pracovnice, které poskytují informace účastníkům rekvalifikačních kurzů.

__

- Změna objektu k bydlení na rodinný dům - postup, návod
- Jak změnit na katastru objekt k bydlení na rodinný dům nebo bytovou jednotku? - postup

25.01.16 odmítnuta žádost o kotlíkovou dotaci z důvodu, že dům je zapsán v katastru nemovitostí jako "objekt k bydlení". Dotace jsou pro RD a bytové domy. Dům má číslo popisné. Zakoupen v r. 1994 a od té doby užíván. Kromě kupní smlouvy a znaleckého posudku žádná jiná dokumentace. Na stavebním úřadu kromě nezájmu nic nemají. Jak změnit na RD?
Děkuji, Luboš

ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi se stručně pozastavím u Vaší poznámky o neexistenci jakékoli dokumentace Vámi vlastněné stavby. Na tyto případy pamatuje § 125 stavebního zákona, dle něhož platí, že:
- vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení;
- při změně vlastnictví ke stavbě je dosavadní vlastník povinen odevzdat dokumentaci novému vlastníkovi stavby (k čemuž ve Vašem případě patrně nedošlo) ;
- v případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby;
- neplní-li vlastník stavby povinnost dle první odrážky výše, stavební úřad mu nařídí, aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby; pokud není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby), pokud ji stavebník nepořídil sám.
I ve Vašem případě je tedy možné pořídit dodatečně dokumentaci skutečného provedení stavby (a to ve spolupráci se stavebním úřadem).
Co se týče Vámi udávané kategorie stavby "objekt k bydlení", uvádím, že § 2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území rozlišuje v této souvislosti toliko:
- stavbu pro bydlení (kterou je buď rodinný dům nebo bytový dům),
- stavbu pro rodinnou rekreaci,
- stavbu ubytovacího zařízení.
Tento nesoulad může být způsoben kolaudací Vámi vlastněného domu ještě za účinnosti předchozí právní úpravy (pro konkrétnější závěr by bylo nutné znát více podrobností).
Rodinným domem je dle § 2 písm. a) bodu 2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území stavba, v níž více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.
Vámi popsaný problém je řešitelný změnou v užívání stavby, která je upravena v § 126 a § 127 stavebního zákona. V obecné rovině platí, že:
- stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu;
- nevyžaduje-li stavba kolaudaci, lze ji užívat jen k účelu vymezenému v povolení stavby;
- změna v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změna v činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, nebo změna doby trvání dočasné stavby, je přípustná jen na základě a/ souhlasu nebo b/ povolení stavebního úřadu;
- změna v užívání stavby musí být v souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na výstavbu, s veřejnými zájmy chráněnými stavebním zákonem a se zvláštními právními předpisy.
Dle znění dotazu předpokládám, že ve Vašem případě nebude změna v užívání stavby vyžadovat žádnou stavební změnu stavby (tzn. že půjde o pouhou změnu kategorie stavby z "objektu pro bydlení" na "rodinný dům"). V takovém případě je podstatný zejména § 127/1 stavebního zákona, dle něhož je vlastník stavby povinen oznámit stavebnímu úřadu změnu v užívání stavby, která není podmíněna změnou dokončené stavby (tzn. že nejsou zapotřebí žádné stavební úpravy). Oznámení obsahuje popis a odůvodnění zamýšlené změny a její rozsah a důsledky. K oznámení se připojí:
a/ doklad o vlastnickém právu ke stavbě, nelze-li vlastnické právo ověřit v katastru nemovitostí na internetu,
b/ dokumentace s vyznačením stávajícího a nového způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů,
c/ stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, na kterou je stavba napojena, pokud to změna v užívání stavby vyžaduje,
d/ závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů vyžadovaná zvláštními právními předpisy.
Je-li oznámení úplné a oznámená změna v účelu užívání splňuje podmínky podle § 126/3 stavebního zákona, nedotýká se práv třetích osob, nevyžaduje podrobnější posouzení účinků na okolí, nevyžaduje zkušební provoz nebo není třeba stanovit podmínky pro užívání nebo podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů, stavební úřad vydá souhlas se změnou v užívání stavby do 30 dnů ode dne podání oznámení.
Souhlas stavebního úřadu obsahuje identifikační údaje o oznamovateli, popis stavby, dosavadní účel užívání a vymezení nového účelu užívání. Souhlas nabývá právních účinků dnem doručení oznamovateli. Souhlas se doručí dotčeným orgánům a vlastníkovi stavby, pokud není oznamovatelem.
Dojde-li stavební úřad k závěru, že oznámení není úplné nebo změna v užívání stavby nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu se změnou v užívání stavby, rozhodne usnesením, že oznámenou změnu v užívání projedná v řízení; toto usnesení se oznamuje pouze oznamovateli a nelze se proti němu odvolat.
Obsahové náležitosti oznámení a jeho příloh a souhlasu stavebního úřadu se změnou v užívání stavby stanoví prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu (formulář oznámení o změně v užívání stavby je umístěn v příloze č. 14 této vyhlášky).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
vyhláška č. 503/2006 Sb. , o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

- Vrácení voucheru s vrácením peněz - může se toho zákazník domáhat?
- Podmínky pro vrácení voucheru s nárokem na vrácení peněz (vrácení kupní ceny za voucher)
- Lhůta na vrácení voucheru ze zákona
- Vrácení peněz za nevyužití voucher - lhůta ze zákona

Přes slevový portál jsem za cca 5.000 Kč koupil 4 ks voucherů na pětidenní pobyt do určitého hotelu s platností pro celý rok 2016. Zatím nebyla provedena rezervace a vouchery jsou stále nevyužité. Následně na vícero různých cestovních webech jsme vyčetli katastrofické recenze na uvedený hotel (štěnice, špína, nedostatečné služby, strava, hygiena atd.), prostě se jedná o novodobý podvod na lidech. Ideálně bych chtěl dosáhnout vrácení peněz za nevyužitou službu. Slevový portál mi odpověděl, že vrácení platby za voucher je možné do 14 dní od zakoupení. Po této době je možné prodloužit platnost, nebo vouchery vyměnit za jiné s tím, že max. vratka může být do 10% původní nákupní ceny. Dále ve svých všeobecných podmínkách mají uvedeno:
"Vztahy, které neupravují tyto Obchodní podmínky, se řídí právním řádem České republiky, zejména příslušnými ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb. , Občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů."
Lze dosáhnout vrácení plné původní ceny, případně jakou cestou? Na vyžádání mohu poslat detaily, děkuji. Čeněk

ODPOVĚĎ:
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že čtrnáctidenní lhůta od zakoupení voucherů ve Vašem případě již uplynula. V takovém případě skutečně platí, že vrácení voucherů (tedy odstoupení od kupní smlouvy) není již (bez udání důvodu) možné a pro vrácení kupní ceny či výměnu voucherů za jiné musíte postupovat dle podmínek předmětného slevového portálu.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že Vámi zakoupené vouchery nejsou vadné, tzn. že slevový portál plnil své povinnosti (z kupní smlouvy) řádně. Skutečnost, že jste se z jiných zdrojů dozvěděl, že předmětný hotel je (údajně) hygienicky (a jinak) nevyhovující, nemění nic na tom, že slevový portál Vám za kupní cenu dodal to, co jste si objednal (kvalitu předmětného hotelu jste si ostatně mohl ověřit i před zakoupením voucherů). Právní nárok na vrácení kupní ceny tedy na Vaší straně skutečně neexistuje.
Jelikož kupní smlouva byla ve Vašem případě uzavřena distančním způsobem, tedy na dálku (prostřednictvím internetu), je nezbytné zohlednit ta ustanovení občanského zákoníku, která upravují oblast spotřebitelských smluv.
Předně dle § 1829/1 občanského zákoníku platí, že spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy (uzavřené distančním způsobem) ve lhůtě čtrnácti dnů. Lhůta běží ode dne uzavření smlouvy. Jak však předpokládám, tato lhůta ve Vašem případě již uplynula.
Dále je nezbytné ověřit, zda jste byl o shora zmíněném právu odstoupit od smlouvy (ve čtrnáctidenní lhůtě) ze strany slevového portálu řádně poučen. Tato poučovací povinnost slevového portálu je zakotvena v § 1820/1 písm. f) občanského zákoníku, dle něhož platí, že směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a používá-li při něm podnikatel výhradně alespoň jeden prostředek komunikace na dálku (např. internet), sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku také podmínky, lhůtu a postupy pro uplatnění práva odstoupit od smlouvy, jakož i formulář pro odstoupení od smlouvy.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že formulář pro odstoupení od smlouvy je upraven nařízením vlády o vzorovém poučení o právu na odstoupení od smluv uzavřených distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory a vzorovém formuláři pro odstoupení od těchto smluv.
V případě pochybností musí podnikatel prokázat, že sdělil spotřebiteli údaje, které je povinen sdělit podle shora uvedeného ustanovení (§ 1839 občanského zákoníku).
V současné chvíli Vám proto doporučuji ověřit, zda jste byl před zakoupením voucherů slevovým portálem poučen o právu od kupní smlouvy ve čtrnáctidenní lhůtě odstoupit (např. ve všeobecných obchodních podmínkách slevového portálu apod.).
Pokud byste tímto způsobem dospěl k závěru, že se Vám řádného poučení nedostalo, bylo by na Váš případ možné aplikovat § 1829/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- nebyl-li spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy (v souladu s § 1820/1 písm. f) občanského zákoníku), může spotřebitel od smlouvy odstoupit do jednoho roku a čtrnácti dnů ode dne počátku běhu lhůty pro odstoupení (tedy od uzavření kupní smlouvy),
- jestliže však byl spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy v této lhůtě (tedy ve lhůtě jednoho roku a čtrnácti dnů od uzavření kupní smlouvy), běží čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení ode dne, kdy spotřebitel poučení obdržel.
Dospějete-li naopak k závěru, že se Vám řádného poučení dostalo, platí výše uvedené (tzn. že na vrácení kupní ceny voucherů nemáte právní nárok a bude nutné se řídit podmínkami slevového portálu).
Závěrem své odpovědi pouze podotýkám, že zákon č. 40/1964 Sb. , na který slevový portál odkazuje, byl k 1. 1. 2014 zrušen a nahrazen současným občanským zákoníkem (všeobecné obchodní podmínky slevového portálu by proto měly být v tomto ohledu aktualizovány).
______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 363/2013 Sb. , o vzorovém poučení o právu na odstoupení od smluv uzavřených distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory a vzorovém formuláři pro odstoupení od těchto smluv
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

- Darování nemovitosti otčímem - daně, odvod daní z nabytí nemovitosti
- Darování nemovitosti macechou - daně, odvod daní z nabytí nemovitosti
- Darování nemovitosti nevlastním otcem (novým manželem matky) - daně, odvod daní z nabytí nemovitosti
- Darování nemovitosti nevlastní matkou (novou manželkou otce) - daně, odvod daní z nabytí nemovitosti
- Daně při darování nemovitosti otčímem
- Daně při darování nemovitosti macechou

Jsem invalidní důchodce a vlastním rodinný domek. Z prvého manželství mám dceru. Z druhého manželství nemám děti. Moje druhá manželka má dospělou dceru a syna. Chci RD darovací smlovou převést na mojí druhou současnou manželku a ona poté převede darovací smlouvou RD pouze na svojí dceru. Je to možné, co je k tomu potřeba a jaké jsou poplatky? Je možné vynechat mezikrok a darovat nemovitost rovnou nevlastní dceři - budeme osvobozeni od daně z nabytí nemovitosti?
Nebude její syn i v budoucnu mít nějaký nárok na tento RD ani nějaká část. V budoucnu jej o další dědictví nechce nijak omezit. Jde mi o to aby RD dostala pouze moje nevlastní dcera tj. dcera mé druhé manželky.
Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Darování RD bude od daně z příjmů osvobozeno, pokud ho darujete nevlastní dceři, protože dle § 10 odst. 3 Zákona o daních z příjmů jsou osvobozeny bezúplatné příjmy mj. od manžela rodičů. Pokud RD převedete nejdříve na manželku a ta poté na svoji dceru, budou tyto oba převody také od daně z příjmů osvobozeny. Převod nebude předmětem daně z nabytí nemovitých věcí, protože se nejedná o převod úplatný (tj. daň z nabytí nemovitých věcí platit nebudete). Nový nabyvatel bude muset do konce ledna následujícího roku podat přiznání k dani z nemovitých věcí. Syn manželky žádné nároky uplatnit nemůže.

--

- Akcesorický výrok o nákladech řízení

Neúspěšná žaloba, potažmo povinnost hradit náklady řízení, uhrazeny v celé výši 47.750 Kč. Avšak úspěšné dovolání, zrušeno, vráceno k novému projednání, včetně náklad§ řízení. Nové projednání, neúspěch, nové náklady řízení + za řízení původní tedy 63480, -Kč. Odvolací rozsudek potvrdil včetně akcesorického výroku o nákladech řízení. Znovu dovolání, zpracováno ustanoveným advokátem, podáno, avšak bez dovolání do nákldů řízení z důvodu § 238 c) prý je nepřípustné a nedůvodné. Advokát protistrany požaduje uhradit náklady řízení, byť je z původní úhrady přeplacen a měl by naopak vracet.
Která AK má pravdu, abych se nedostal neznalostí do potíží případného nedoplatku nákladů řízení. Za původní řízení, oba stupně, jsem uhradil 47.750 Kč v předstihu úspěšného dovolání, moje AK říká, že mi měly být vráceny a platit bych tak měl pouze za nové projednání, to pak nenaplňuje dovolací důvod. V novém
projednání mi byly znovu nařízeny původní + za nové projednání ještě další, tedy 63480 Kč + odvolání 12.600 Kč. Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu jednoznačně nevyplývá, zda bylo druhé dovolání podáno, resp. zda bylo Nejvyšším soudem odmítnuto či nikoli. V tomto ohledu proto pouze připomínám, že dle § 238/1 písm. c) Občanského soudního řádu není dovolání přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy.
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 243g/1 Občanského soudního řádu, dle něhož platí, že jestliže dovolací soud zruší rozhodnutí odvolacího soudu (popř. i rozhodnutí soudu prvního stupně), jedná dále o věci soud, jemuž byla věc vrácena nebo postoupena k dalšímu řízení, přičemž o náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci.
Při náhradě nákladů předešlých soudních řízení tedy musíte postupovat dle posledního pravomocného rozhodnutí soudu, který byl povinen rozhodnout o náhradě nákladů všech předchozích řízení. Pokud jste v minulosti již část nákladů řízení protistraně nahradil, je samozřejmě nezbytné tuto částku od celkových nákladů řízení (k jejichž náhradě jste dle posledního pravomocného rozhodnutí soudu povinen) odečíst.
Nebylo-li druhé dovolání již projednáváno, je pro Vás klíčové druhé rozhodnutí odvolacího soudu, v jehož výrokové části by mělo být uvedeno, jak vysoké náklady celého předchozího soudního řízení (tzn. první instance, odvolací instance, Nejvyšší soud, podruhé první instance a podruhé odvolací instance) jste povinen protistraně nahradit. Od této částky odečtěte 47.750,- Kč, které jste protistraně v průběhu soudního řízení již zaplatil.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

- Zaúčtování faktury v případě že je jednatel ve vězení
- Jednatel ve vězení (výkonu trestu odnětí svobody) - jak zaúčtovat fakturu a jak řešit odvod DPH?

2015 jsem obchodoval s jinou s. r. o. (já také s. r. o.) a vystavili mi zálohovou fakturu, kterou jsem zaplatil. Tato faktura byla bez DPH, neboť přenesli daňovou povinnost na sebe.
Když měla ke konci r. 2015 přijít konečná faktura, zjistil jsem, že jediný jednatel firmy je ve výkonu trestu a firma má pozastavenou činnost.
Prosím, jak mám celou částku zaúčtovat? Děkuji. Filip

ODPOVĚĎ:
Jednou z možností je nechat zálohu na účtu 314. Pokud byly práce provedeny, můžete vytvořit dohadnou položku a tím vytvořit daňově uznatelný náklad. Případně můžete nechat plnění ocenit znaleckým posudkem a na základě toho vytvořit v účetnictví náklad. Nerozumím formulaci "přenesli daňovou povinnost na sebe". Pokud se jedná o stavební práce, přiznává DPH odběratel, tedy Vy, a to k datu uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud se nejedná o stavební práce, tak jste za určitých podmínek v pozici ručitele, pokud by dodavatel DPH neodvedl.

__

- Pokuta od exekutora za nesoučinnost - oprávněnost, vymahatelnost pokuty

Mému známému byla jako jednateli (statutárnímu orgánu) společnosti s. r. o. 01/2015 uložena exekutorem pokuta za nesoučinnost. Výrok usnesení o pokutě zní: "Statutárnímu orgánu společnosti Josefu Novákovi se ukládá pokuta… " Tato s. r. o. však byla během roku 2015 po konkurzu zrušena likvidací a vymazána z OR. Může nyní soud, který je pověřen vymáháním pokuty, pokutu po jednateli vymáhat, když mu byla pokuta uložena jako statutárnímu orgánu a soud tuto pokutu ani nepřihlásil do insolvenčního řízení? A nebo na tom nezáleží a soud může pokutu nadále vymáhat po bývalém jednateli, tedy po fyzické osobě? Děkuji, Libor

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: B je správně.
Z dotazu předpokládám, že Vašemu známému byla exekutorem uložena pořádková pokuta dle § 53 Občanského soudního řádu (ve spojení s § 34/4 exekučního řádu). Tato pokuta může být uložena tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu (resp. k exekutorovi) nebo neuposlechne příkazu soudu (resp. exekutora), nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil další povinnosti. Pořádková pokuta může být uložena do výše 50.000,- Kč.
Není tedy podstatné, zda byla Vašemu známému pořádková pokuta uložena jako jednateli s. r. o. , neboť tato pokuta mu byla uložena proto, že (jako fyzická osoba) ztěžoval průběh exekučního řízení. Skutečnost, že předmětná s. r. o. již zanikla, proto nehraje při vymáhání uložené pořádkové pokuty žádnou roli.
Nebylo rovněž nutné přihlašovat pořádkovou pokutu do insolvenčního řízení, neboť toto insolvenční řízení se týkalo (jak předpokládám) předmětné s. r. o. Pořádková pokuta však není dluhem s. r. o. , nýbrž Vašeho známého, její přihlášení do insolvenčního řízení tudíž nebylo ani možné.
Pro provedení důkladnější právní analýzy případu Vašeho známého by nicméně bylo nutné znát více podrobností (zejména ověřit, zda byla Vašemu známému skutečně uložena pořádková pokuta dle shora uvedených ustanovení Občanského soudního řádu a exekučního řádu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
zákon č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

- Udržování obecní účelové cesty - obec ji neudržuje, neopravuje, jak se bránit, jak postupovat?
- Neudržovaná veřejná cesta (účelová komunikace) - hrozba nemožnosti projetí sanitky, sanitního vozu

Jako příjezd k našemu RD (kolaudace 2001) byla "Rozhodnutím o umístění stavby" určena obecní zpevněná cesta 80 bm dl. , která je součástí jakési přirozené dopravní tangenty nové části obce. V době vydání stavebního povolení splňovala příjezdová komunikace veškeré potřebné parametry. Tehdy dešťová voda po jejím rovném povrchu stékala, v současnosti se usazuje ve vyjetých kolejích, podmáčí podloží, vytváří hluboká blátivá ložiska a tím neplní svoji funkci nejen pro naše potřeby, ale zřejmě také pro potřeby zdravotní záchranné pomoci a pod. Starosta obce písemně sdělil, že příjezdová komunikace je komunikací účelovou a žadný zákon Obecnímu úřadu povinnost údržby neukládá. Proto ji dosud OÚ neudržoval a udržovat nehodlá. Vše doplnil na veřejné schůzi zastupitelů následovně, cituji: ". sanitní vozy jsou dneska (04.02.2016) terénní vozidla, která se dostanou všude, tedy i k vám pane."
Z přístupu a jednání obecních představitelů je zřejmá i když se bez řádného přístupu stává RD neobyvatelný a zmařenou investicí, lhostejnost.
Prosím poraďte jak situaci řešit. Miriam

ODPOVĚĎ:
Spadá-li předmětná pozemní komunikace do kategorie (veřejně přístupných) účelových komunikací (§ 7 zákona o pozemních komunikacích), lze souhlasit s tvrzením obce, že žádný právní předpis výslovně neukládá vlastníkovi účelové komunikace povinnost tuto komunikaci udržovat v dobrém technickém stavu (tzn. především sjízdnou). Tato povinnost se vztahuje toliko na vlastníky dálnic, silnic a místních komunikací (§ 26 a násl. zákona o pozemních komunikacích), přičemž při porušení této povinnosti může vlastník dálnice, silnice a místní komunikace odpovídat za vzniklou škodu.
V tomto ohledu je dále nutné upozornit na § 19/1 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož smí každý užívat pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupné účelové komunikace) bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (tzv. obecné užívání). Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
Přestože žádný právní předpis výslovně neukládá vlastníkovi účelové komunikace povinnost tuto pozemní komunikaci udržovat, lze tuto povinnost dovodit (alespoň v obecné rovině) z občanského zákoníku. Dle § 2900 a § 2901 občanského zákoníku (které upravují tzv. generální prevenční povinnost) totiž platí, že:
- vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného;
- vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami; stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.
Obě shora zmíněná ustanovení občanského zákoníku jsou konkretizací čl. 11/3 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že vlastnictví zavazuje (tzn. že vlastník věci je nadán nejen vlastnickým právem, nýbrž mu z tohoto důvodu vznikají i určité povinnosti, např. povinnost vykonávat své vlastnické právo tak, aby jiným nevznikala bezdůvodně škoda či jiná újma).
Co se týče výkonu vlastnického práva obce, je vhodné poukázat rovněž na § 38 zákona o obcích, dle něhož platí, že:
- majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti;
- obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku;
- majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím.
Z tohoto ustanovení zákona o obcích (ve spojení se shora uvedenými ustanoveními občanského zákoníku) lze dovodit povinnost obce (přinejmenším) péči o obecní majetek nezanedbávat (tzn. starat se o účelové komunikace v obecním vlastnictví alespoň tak, aby stavebně-technický stav těchto pozemních komunikací nezpůsoboval občanům obce škody).
V současné chvíli se Vám nabízí v zásadě dvě varianty řešení:
1/ Podnět obci (petice) :
Dle § 16/2 písm. f) a g) zákona o obcích má občan obce právo:
- požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů;
- podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.
Na obec se proto můžete obrátit s podnětem (podepsaným ideálně co největším počtem občanů obce), jehož prostřednictvím se budete domáhat provedení nutných oprav předmětné účelové komunikace. Při přípravě tohoto podnětu můžete podpůrně vycházet ze zákona o právu petičním.
2/ Místní referendum:
Dle § 6 zákona o místním referendu se v místním referendu rozhoduje o věcech, které patří do samostatné působnosti obce (typicky se jedná právě o nakládání s obecním majetkem).
Místní referendum se koná, jestliže:
a/ se na tom usnese zastupitelstvo obce, nebo
b/ přípravný výbor podá návrh na konání místního referenda a zastupitelstvo obce rozhodne o jeho vyhlášení.
Návrh přípravného výboru může být podán, pokud jej podpořilo svým podpisem alespoň v obci:
- do 3 000 obyvatel - 30 % oprávněných osob,
- do 20 000 obyvatel - 20 % oprávněných osob,
- do 200 000 obyvatel - 10 % oprávněných osob,
- nad 200 000 obyvatel - 6 % oprávněných osob.
K platnosti rozhodnutí v místním referendu je třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. Rozhodnutí v místním referendu je pro zastupitelstvo obce a orgány obce závazné. Rozhodnutí v místním referendu je však závazné pouze tehdy, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily, a alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob (§ 48 a § 49 zákona o místním referendu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 85/1990 Sb. , o právu petičním
zákon č. 22/2004 Sb. , o místním referendu a o změně některých zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

- Výpověď smlouvy u Bohemia energy (vliv podepsání dodatku ke smlouvě)

Chci ukončit smluvní vztah s Bohemia Energy na dodávky plynu a elektřiny. Původní pětiletá smlouva byly uzavřena 11.4.2011. Souhlasil jsem však s jejím dodatkem, sjednaným 19.11.2013, kterým mně byly zafixovány ceny plynu a elektřiny na 36 měsíců. Dodatek mně tak prodloužil smlouvu asi o osm měsíců. Problémem bylo zjištění doby účinnosti dodatku. Bohemia Energy zřejmě záměrně neuvádí tento údaj, uvádí pouze rozpětí max. 30tidenní účinnosti od data sjednání dodatku, potřebnou pro nastavení změn v evidenčním systému. Myslím, že tak chtějí klientům znesnadnit případný odchod. Po několika telefonátech jsem nakonec z Bohemia Energy „vydoloval“ kopii první vyúčtovací faktury po datu obdržení dodatku a z ní zjistil datum jeho účinnosti: 28.11.2013. A nyní k mému dotazu. Dodatek smlouvy má tedy platnost 3 roky (v dodatku psáno 36 měsíců). Neumím však stanovit konec jeho platnosti a ani můj pravděpodobný
příští dodavatel energií (ČEZ), mně toto datum nedokáže jednoznačně určit. Končí dodatek 27. nebo 28.11.2016? Problém je v tom, že já ve výpovědi smlouvy musím udat přesné datum jejího konce. Pokud tedy účinnost smlouvy začala 28.11.2013, měla by dle mého končit 27.11.2016. Mohu se ale mýlit. Nebo mám výpověď stylizovat takto: " smlouvu požaduji ukončit k datu 28.11.2016". Díky za odpověď Dalibor

ODPOVĚĎ:
Dle § 122/2 starého Občanského zákoníku (za jehož účinnosti k uzavření dodatku došlo) platilo, že konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná.
Toto pravidlo pro počítání času bylo přejato i do současného občanského zákoníku, dle jehož § 605/2 platí, že konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá.
Pokud tedy ve Vašem případě nabyl dodatek účinnosti dne 28. 11. 2013, připadá konec doby jeho platnosti na den, který se svým číselným označením shoduje s tímto datem (a to po uplynutí 36 měsíců), tzn. že doba platnosti dodatku končí dne 28. 11. 2016.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu si dovolím několik poznámek, které Vám mohou při řešení Vašeho problému pomoci:
V první řadě Vám doporučuji ověřit, zda byla dodatkem skutečně prodloužena platnost původní smlouvy o dodávkách plynu a elektřiny. Skutečnost, že dodatkem byly ceny dodávek fixovány na další 3 roky totiž ještě nemusí znamenat, že tímto způsobem došlo zároveň k prodloužení doby platnosti smlouvy (tato skutečnost by měla být v dodatku výslovně zmíněna). Předpokládám však, že k prodloužení platnosti smlouvy spíše došlo (své doporučení formuluji pouze z toho důvodu, že z Vašeho dotazu nevyplývá, zda měl dodatek přímý vliv na délku platnosti smlouvy).
Dále vyjadřuji určitou pochybnost o Vaší povinnosti uvést ve výpovědi přesné datum konce doby platnosti smlouvy (resp. dodatku), resp. si nedovedu představit, že by případně chybně uvedené datum mohlo zapříčinit neplatnost Vámi podané výpovědi. Tato podmínka pro "přijatelnost" výpovědi zákazníka totiž může představovat ukládání neodůvodněných povinností zákazníkům, jehož prostřednictvím se dodavatel plynu a elektřiny pouze snaží zákazníky od ukončování smluvních vztahů odradit (a je tak de facto nástrojem šikany zákazníků ze strany dodavatele).
Dle § 30/2 písm. m) energetického zákona platí, že obchodník s elektřinou je povinen v případě uplatnění práva zákazníka na změnu dodavatele elektřiny sdělit zákazníkovi, který podal výpověď ze smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny, datum ukončení této smlouvy, pokud informace o začátku a délce výpovědní doby není uvedena v jeho obchodních podmínkách.
Zcela shodná povinnost je pak stanovena i obchodníkům s plynem, kteří jsou dle § 61/2 písm. m) energetického zákona povinni v případě uplatnění práva zákazníka na změnu dodavatele plynu sdělit zákazníkovi, který podal výpověď ze smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu, datum ukončení této smlouvy, pokud informace o začátku a délce výpovědní doby není uvedena v jejich obchodních podmínkách.
Datum ukončení platnosti dodatku by tedy mělo vyplývat z obchodních podmínek Vašeho dodavatele; není-li tomu tak, je Vám Váš dodavatel povinen toto datum sdělit, a to i poté, co smlouvu o dodávkách plynu a elektřiny vypovíte. Nebude-li dodavatel ochoten tuto svou povinnost splnit, můžete se obrátit na příslušný dozorový orgán, kterým je v tomto případě Energetický regulační úřad:
http://www.eru.cz/cs/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

- Odstoupení z funkce předsedy družstva
- Výpověď předsedy družstva - ukončení funkce

Chci se zeptat, jak se má postupovat, pokud chci rezignovat z funkce předstedy družstva (ne bytového), když není možné svolat schůzi (členové jsou delší dobu neaktivní) a tudíž se odstup od funkce neprojedná. Stačí pouze zaslat prohlášení o odstupu na adresu družstva a vyčkat na marné uplynutí lhůty 3 měsíců, kdy bude odstoupení pokládáno za projednané? A pokud ano, tak jak se má dále postupovat, aby byl předseda odepsán z funkce i v Obchodním rejstříku (pokud si prohlášení na adrese družstva nikdo nevyzvedne, jak se to dostane k OR? )?
Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Úpravu družstva obsahuje zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích. Tento zákon stanoví, že máte právo odstoupit z funkce předsedy a toto odstoupení musí být projednáno na členské schůzi. Jakožto předseda tedy svolejte dle stanov členskou schůzi, pokud se tato nesejde, pak svolejte náhradní členskou schůzi, která je schopna se usnášet bez ohledu na počet přítomných členů. Z této schůze pořiďte zápis (i když budete přítomna sama) a ten společně s návrhem na výmaz vaší osoby podejte na Obchodní rejstřík. Tím by mělo dojít k výmazu Vaší osoby z Obchodního rejstříku.

__

- Náležitosti dopisu k soudu - věřitel neuplatnil pohledávku v insolvenčním řízení
- Věřitel neuplatnil pohledávku v insolvenčním řízení - vzor, dopis soudu (náležitosti)

Jedná se o to, že mám již téměř rok schválenou insolvenci. Tu řádně splácím splátkovým kalendářem.
V roce 2012 jsem byla zaměstnána u firmy World Invest v. o. s. , která mě nyní žaluje o náhradu škody ve výši 22 286, -Kč (inventura). V létě 2013 mi byl zaslán platební rozkaz, proti kterému jsem se odvolala, protože s uvedenou částkou nesouhlasím. Nyní má dojít k soudnímu jednání.
Insolvenční správce mi řekl, že jednání je bezpředmětné, protože jsem v insolvenci a žalobce se k pohledávce v insolv. řízení nepřihlásil. Mám prý pouze soudu zaslat dopis s touto informací. Prosím Vás o radu, jak správně dopis sepsat abych se nedopustila nějaké chyby.
V příloze zasílám nascenované předvolání a úvodní stranu usnesení o insolv. řízení.
Předem děkuji za Vaši pomoc a radu
S pozdravem
Naďa

ODPOVĚĎ:
Podle § 109 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, platí, že po zahájení insolvenčního řízení, pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou. To znamená, že pokud insolvenční zákon nestanoví jinak, musí věřitelé svou pohledávku přihlásit do insolvenčního řízení.
V rozhodnutí o úpadku insolvenční soud vyzval všechny věřitele k tomu, aby své pohledávky přihlásily. Pokud tak neučinili, nemůžou nyní uplatňovat svá práva mimo insolvenční řízení. Přihlásit je nutné i ty pohledávky, o kterých jsou vedeny soudní spory, i pohledávky vykonatelné a také ty, pro které je vedeno exekuční řízení.
Podle § 140a insolvenčního zákona platí, že rozhodnutím o úpadku se přerušují soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou. Jakmile se soud nebo jiný orgán příslušný k projednání a rozhodnutí věci dozví o přerušení řízení, vyrozumí o tom účastníky řízení; současně je poučí, že v řízení nelze pokračovat po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku.
Soud, který vede řízení o náhradu škody by měl řízení přerušit. Navíc, pokud splníte podmínky oddlužení, soud Vás na jeho konci může osvobodit od placení nepřihlášených pohledávek a těch pohledávek, které byly přihlášeny, ale v souladu s insolvenčním zákonem nebyly uspokojeny.
V přípise by mělo být uvedeno, kterému soudu je určen (okresní soud v.), dále by tam mělo být uvedeno k jaké věci to podání činíte (v předvolání je uvedeno číslo jednací - č. j. , nebo spisoví značka - sp. zn.). Dále uveďte, že 21. 1. 2015 bylo v insolvenčním rejstříku uveřejněno rozhodnutí o úpadku, tudíž by měl soud řízení přerušit. Tento přípis podepište a uveďte datum.

__

- Zákazník autoservisu nezaplatil fakturu z důvodu špatně provedené opravy, žádá odstranění vad
- Zákazník nereklamoval opravu automobilu a nehradil fakturu - jak postupovat?

Náš autoservis provedl požadovanou opravu firemního automobilu dle uzavřené zakázky a zákazníkovi poslal fakturu s rozpisem provedených prací. Zákazník fakturu nezaplatil ani po uplynutí lhůty splatnosti. Na telefonické a písemné upomínky neodpovídal. Teprve po zaslání poslední upomínky sdělil písemně, že oprava nebyla provedena podle požadavku a že zaplatí až po odstranění dvou zbývajících závad.
Domníváme se, že takový postup není správný a proto vás žádáme o radu, jak máme postupovat. David

ODPOVĚĎ:
Na tento právní vztah by měla být aplikována ustanovení občanského zákoníku o smlouvě o dílo, konkrétně ustanovení § 2618 občanského zákoníku, které stanoví, že "Soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně." V tomto případě tedy lze namítnout, že pokud zákazník fakturu neuhradil, a až po zaslání poslední upomínky sdělil, že oprava nebyla provedena dle požadavku, lze uzavřít, že zákazník vady neoznámil bez zbytečného odkladu. Váš následující postup by měl být takový, že byste zákazníkovi měli písemně doporučeně oznámit, že pokud fakturu neuhradí, budete se úhrady domáhat soudně a pokud neuhradí ani na základě takové upomínky, podat k soudu návrh na vydání platebního rozkazu, kdy výsledkem bude platební rozkaz či rozsudek, kterým bude zákazníkovi uložena povinnost dlužnou částku uhradit. Pokud i přesto tak neučiní, doporučuji obrátit se na exekutora.

__

?

Je směnka platná, když ve stejném rámečku, kde jsou informace o plátci - dlužníku je jeho podpis, adresa - a je tam rodné číslo, které, ale není jeho? Je to ve stejném rámečku s podpisem … a tedy RČ není vyjmuto z kontextu. I když směnka je delší dobu, není propadlá. Věřitel to řešil. Děkuji za odpověd. Minule jsem zapomněla napsat, že směnka není propadlá, jelikož věřitel to řešil, proto upřesňuji
Pěkný den Ivana

ODPOVĚĎ:
Směnka musí obsahovat následující údaje:
1. označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána;
2. bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu;
3. údaj splatnosti - tedy datum splatnosti;
4. údaj místa, kde má být placena;
5. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno;
6. datum a místo vystavení směnky;
7. podpis výstavce.
Pokud směnka obsahuje všechny tyto náležitosti, je platná. Rodné číslo, které není dlužníkovo, neplatnost směnky nezpůsobuje.

__

- Špatné rodné číslo dlužníka - vliv na platnost směnky
- Neplatnost směnky pro nesprávné rodné číslo dlužníka

Chtěla bych se zeptat na způsoby změny vlastníka, poplatky s tím spojené a co je třeba zařídit.
Vlastník mi podle jeho slov nemůže nemovitost darovat, protože nejsme v příbuzenském vztahu. Je toto pravda?
Vlastník nechá udělat odhad nemovitosti a poté dá u právníka sepsat kupní smlouvu, ale nebude po mě chtít žádné peníze. Já zaplatím jen výdaje spojené s odhadem, převodem, daní z nemovitosti, atd. Je možné to takto řešit? A neměla bych zajít za notářem i s vlastníkem, aby sepsal, že po mě nikdy žádné peníze nebude chtít?
Pokud by šla sepsat darovací smlouva je finančně výhodnější? Tím myslím levnější? Zajímá mě to, protože vše budu platit já. A musí se udělat odhad nemovitosti i když se jedná o dar?
Děkuji Kamila

ODPOVĚĎ:
Darovat nemovitost lze komukoliv, nemusí jít jen o dar mezi příbuznými. Ale pokud příbuzní nejste, je darování drahé, neboť se tam musí platit darovací daň, která činí 15% hodnoty daru, tedy je výrazně vyšší, než daň z nabytí nemovité věci, která se platí u koupě a činí jen 4%. Ovšem pokud se ve Vašem případě bude jednat o bezúplatné nabytí, tak kupní smlouva je vlastně obcházením zákona a krácením daně. I když to takto můžete provést, vystavujete se riziku, že se o tuto transakci může začít zajímat Finanční úřad. Cena za právní služby při sepisu kupní či darovací smlouvy by měla být stejná, odhad již v současné době dělat nemusíte, vše je už schopen si zajistit finanční úřad sám.

__

- Původní majitel bytu má dluh u SVJ - jak postupovat?
- Původní majitel čestně prohlísil že nic nedluží SVJ a přitom dluží - jak postupovat?
- Dluh původního majitele bytu SVJ - přechází dluh na nového majitele bytu v OV SVJ?
- Dluh původního majitele bytu SVJ - vymáhání novým majitelem

21.9. jsem s manželkou koupil byt v OV přes realitní kancelář. Prodávající nám doložil, že na bytě je dluh jednoho nezaplaceného měsíce (náklady do fondu oprav, st. +teplá voda, teplo, které se platí SBD, cca 5300Kč) a tvrdil že už došlo k úhradě, jen to tam ještě není započtené. Toto doložení a tvrzení mám potvrzeno čestným prohlášením našeho finančního poradce, který se podpisu smlouvy účastnil kvůli zpracovávané hypotéce. Ještě tento den se podal návrh na vklad do katastru. Ten proběhl koncem října 2015 s datem platnosti 21.9.
29.10.proběhlo předání a převzetí bytu. 29.12.2015 nám přišel dopis z SBD že na nás přechází dluh ve výši 16.600,- za neuhrazené zálohy (na základě §1186 NOZ). Prodávající totiž nejen že neuhradil dlužnou zálohu, o které tvrdil že je uhrazená, ale neuhradil ani zálohy za září a říjen, splatné vždy 25. v měsíci. V kupní smlouvě se navíc zavázal svým podpisem spolu s manželkou že na bytě nevázne žádný dluh a že bude až do řádného předání bytu hradit veškeré náklady spojené s bytem.
Chtěl bych vás požádat o váš názor na to, jestli jsem povinen tento dluh na základě uvedeného § uhradit jak tvrdí SBD i přestože se cítím podvedeným a poškozeným.
Předem moc děkuji za radu a názor. Norbert

ODPOVĚĎ:
Podle § 1107 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen "NOZ") platí, že kdo nabude vlastnické právo, přejímá také závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu; jiné závady přejímá, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon.
Podle § 1186 NOZ platí, že při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost příspěvky na správu domu ke dni účinnosti převodu vypořádat. Převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele jednotky, popřípadě že takové dluhy nejsou. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu.
Výše uvedené ustanovení stanoví, že osoba odpovědná za správu domu (ve většině případů to bude SVJ) není povinna vypořádat příspěvky na správu domu.
Na základě uvedených ustanovení lze dospět k závěru, že dluhy související se správou domu a pozemku přechází na nabyvatele jednotky.
Na uvedeném závěru nic nemění ani skutečnost, že se prodávající zavázal, že bude zálohy na služby a další platby hradit až do předání bytu. Tato skutečnost však může mít vliv na náhradu škody.
Domnívám se, že jste povinen uhradit dluh, který na Vás na základě § 1186 občanského zákoníku přešel, ale můžete požadovat náhradu vzniklé škody po prodávající straně.
Doporučuji, abyste vyzval prodávajícího k náhradě vzniklé škody. Pokud by Vám ji odmítl nahradit, doporučuji, abyste se s celou záležitostí obrátil na advokáta. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz.

__

- Pokousání psem - trest pro majitele, postih, pokuta, správní řízení

Na začátku dubna 2016 jsem venčila našeho psa (německý boxer, pes, 1,5 roku) na poli u lesa, bylo to ráno, měla jsem ho na volno. Bohužel jsem si nevšimla, že za námi šla paní se svým psem (staford, pes, cca 2 roky). Náš Max byl bohužel zvědavý, tak šel za nimi, staford se bohužel ohnal a Max také zaútočil, paní nepochopitelně stihla zalehnout svého psa, než jsem k nim doběhla. Ptala jsem se jí, jestli se něco nestalo a chce pomoc. Pomoc odmítla a odešla domů. Večer u nás byla městská policie s tím, že by chtěli očkovací průkaz a paní je kousnutá na ruce. Očkovací průkaz jsme poskytli, naočkovaného psa máme. Bohužel jsem žádné její zranění neviděla, pomoc nechtěla a zranění bylo na dlani, takže se mi nezdá vůbec pravděpodobné, že by to způsobil náš pes, na tomto místě a který navíc na lidi opravdu neútočí a ani na psy, jen v sebeobraně. Na poli jsme byli sami a je to mimo město, takže bohužel svědkové nejsou. Paní trestní oznámení nepodala. Policie nám řekla, že má oznamovací povinnost, takže to předávají na město jako přestupek.
Nyní nám přišel dopis, že se máme dostavit na okresní úřad a podat vysvětlení ohledně nezabezpečení psa proti úniku a zranění osoby. Chtěla bych se tedy zeptat, co nás teď asi tak čeká a jaké hrozí sankce, atd?
Dále bych se chtěla zeptat, jestli je v pořádku, když město zakáže volný pohyb psa naprosto všude a neurčí žádné plochy, kde by to bylo možné? Přikládám vyhlášku v příloze. Předem děkuji, Barbora

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 13 odst. 1 zákona o ochraně zvířat je každý povinen učinit opatření proti úniku zvířete chovaného v zájmovém chovu, jinak se dopustí přestupku, za který je možné uložit pokutu až do výše 50.000,- Kč.
Na základě ustanovení § 24 odst. 2 zákona o ochraně zvířat je možné stanovit pravidla pohybu psů na všech veřejných prostranstvích v obci. Pokud se pravidla pro pohyb psů mají vztahovat pouze na některá veřejná prostranství v obci, musí být z důvodu právní jistoty tato veřejná prostranství v obecně závazné vyhlášce, resp. v její příloze, dostatečně konkretizována.
Nicméně není možné stanovit zákaz volného pobíhání psů na všech veřejných prostranstvích v obci, aniž by současně obecně závaznou vyhláškou obce byly vymezeny prostory pro volné pobíhání psů, jinak je taková vyhláška v rozporu se zákonem.

__

- Dohoda o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, o úpravě práv a povinností společného bydlení a o vyživovací povinnosti mezi manžely

Manželství dcery přestalo plnit svou funkci, zeť navázal jiný vztah a odstěhoval se. Momentálně uvedení manželé řeší smírnou cestou vypořádání majetkových vztahů, úpravu společného bydlení a vyživovací povinnost zetě k dceři (těhotenství).
Dohoda, kterou hodlají uzavřít bude mít písemnou podobu, s úředně ověřenými podpisy obou zúčastněných. Dohodu zamýšlejí uzavřít v současné době s okamžitou platností s tím, že bude současně i podkladem k rozvodovému řízení, ke kterému dojde až v pozdější době (po splnění podmínky 1 ročního odloučení).
Je možno považovat za přijatelnou formulaci že se jedná o „Dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, o úpravě práv a povinností společného bydlení a o vyživovací povinnosti mezi manžely? “
V závěru dohody pak že : “Ustanovení této smlouvy nabývají účinnosti dnem jejího podpisu oběma účastníky a jsou platná i pro dobu po rozvodu manželství? “
Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Ano, název dohody je zcela v souladu s požadavkem zákona a měla by vše, co je v názvu uvedeno, obsahovat. Tedy úpravu vypořádání majetku spadajícího do SJM, kde budou manželé po rozvodu bydlet a kdo koho bude po rozvodu a jak dlouho vyživovat, případně že výživné žádný z nich nebude požadovat. Dále pokud jde o platnost a účinnost, pak dohoda je platná ode dne podpisu, ale účinnosti nabývá až rozvodem, pokud by se manželé rozhodli nakonec nerozvést se, pak dohoda účinnosti vůbec nenabude. Proto by klauzule uvedená v závěru dohody měla znít: " Ustanovení této smlouvy nabývají platnosti dnem podpisu oběma účastníky a účinnosti dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství."

__

- Návštěva lékaře a propustka z práce - kolik hodin maximálně?
- Kolik hodin může být zaměstnanec u lékaře na propustku?
- Propustka k lékaři - kolik hodin tam zaměstnanec může být?

Jsem zaměstnaná 2008-2016 u příspěvkové organizace Senior. Pracuji jen na ranní směnu od 6:30 do 15:00. Zaměstnavatel má věčně výhrady když musím navštívit lékaře. Jde o to, že mi oznámil, že mi proplatí propustku jen na čtyři hodiny. Když mám lékaře poblíž pracoviště tak to samozřejmě stihnu, většinou dojdu ještě dřív. Ale když musím k lékaři do vedlejšího města a objednaná jsem např. na deset hodin tak z práce odcházím už v sedm hodin abych na objednaný čas byla na místě, než proběhne vyšetření atd. a do zaměstnání se už nestihnu vrátit. To samé platí když jdu k lékaři se synem. Nejdřív k dětské doktorce a ta nás většinou posílá ke specialistovi. Zaměstnavatel mi tvrdí že ho to nezajímá a když to nestihnu tak si mám vzít jednu propustku a půl dne dovolenou. Prosím proto o upřesnění jak je to správně. Děkuji. Lada

ODPOVĚĎ:
Dle bodu 1. písm. a) přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci platí:
„Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen "nejbližší zdravotnické zařízení"), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. “
Pokud jsou tedy u zaměstnance splněny podmínky zde uvedené, má nárok na pracovní volno s náhradou platu po dobu, kdy byl mimo pracoviště kvůli ošetření u lékaře. Ze strany zaměstnavatele není přípustný postup, který uvádíte, tj. paušálně poskytovat pracovní volno při této překážce v práci, neboť právní předpis jasně hovoří o „nezbytně nutné době“, které je zcela individuální.
Dle bodu 8. písm. a) přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci platí:
„Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu, s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu. “
Ve vašem případě bych u zaměstnavatele argumentovala výše uvedeným, popř. můžete požadovat písemné vyrozumění na dotaz, z jakého titulu zaměstnavatel takto postupuje. Je možné podat také na místně příslušný inspektorát práce písemný podnět k provedení kontroly u zaměstnavatele, zda v této oblasti neporušuje pracovněprávní předpisy.

__

- Výpověď nájemní smlouvy bytu na dobu určitou nájemcem - podmínky ze zákona
- Co musí splnit nájemce aby mohl předčasně vypovědět nájemní smlouvu na dobu určitou?
- Předčasná výpověď nájemní smlouvy bytu na dobu určitou nájemcem - podmínky ze zákona
- Podmínky pro výpověď nájemní smlouvy na dobu určitou nájemcem
- Ukončení nájmu - musí být byt vymalovaný?
- Předání nevymalovaného bytu na konci nájmu - právo pronajímatele strhnout z kauce částku za vymalování

Mám uzavřenou smlouvu o nájmu na dobu určitou. Ve smlouvě je uvedeno, že pronajímatel může vypovědět smlouvu s tříměsíční výpovědní lhůtou. Mohu tuto smlouvu vypovědět i já?
Pronajímatel mi nabídl následující řešení (cituji) :
"Dobrý den, smlouva je fixní a tedy pro obě strany závazná na dobu 12 měsíců.
Pro případy předčasného ukončení dohodou máme zaveden následující postup:
1) nájemník vyklidí byt a uvede ho do stavu v jakém ho převzal - tedy vymalovaný a uklizený. Pokud to z nějakého důvodu zůstane na nás, odečítáme z kauce 1500, -Kč za vymalování a 1000, -Kč za úklid.
2) nájemník nám předá klíče a byt (je provedena kontrola případného poškození a vše je vyřešeno v den předání)
3) nájemní smlouva běží dál, dokud se nenajde nový nájemník (současný nájemník platí každý započatý měsíc)
4) náklady za realitního makléře jsou fixně 6000, -Kč (cena obsahuje i náklady na inzerci - cca 80kč/den) - platí nájemník
Jakmile je uzavřena smlouva s novým nájemníkem, je po odečtech navrácena zbylá část kauce na účet.
Dějte nám tedy prosím vědět, jak chcete postupovat. _
Kroky týkající se platby za realitního makléře nejsou uvedeny ve smlouvě, stejně tak krok 3. Nabídl jsem se také, že za sebe seženu náhradu a bylo mi řečeno, že musí jít o známého nebo kolegu z práce, což mi přijde jako úplná hloupost.
Jsem živnostník a chci vykonávat živnost v jiném městě, takže si chci také najít bydlení v tom daném městě. Na přání mohu poslat nájemní smlouvu.
Musím byt předat vymalovaný? Pokud ne, má pronajímatel právo strhnout mi vymalování z kauce nájmu?
Děkuji za vaši pomoc. Lubomír

ODPOVĚĎ:
Pokud přímo ve smlouvě nemáte ujednánu formu ukončení i pro nájemce, lze ze zákona nájem ze strany nájemce ukončit dříve pouze pokud by byly splněny důvody pro užití ust. § 2287 občanského zákoníku, který stanoví, že "Nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval." Bohužel jinak nájem předčasně ukončit nelze a tím pádem i podmínky, které si klade pronajímatel a v případě skončení nájmu uplynutím doby či při výpovědi na dobu neurčitou (včetně vymalování) by neobstály, v tomto případě asi budete muset splnit. V opačném případě smlouvu prostě ukončit nemůžete.

__

- Zrušení smlouvy uzavřené u stánku - lhůta na odstoupení od smlouvy
- Odstoupení od smlouvy uzavřené u stánku - lhůta na odstoupení od smlouvy

Kupní smlouva z 30.4.2016, kterou jsem s největší pravděpodobností uzavřel podpisem objednávky autopotahů ve stánku na prodejní výstavbě květin: Teprve doma jsme si uvědomili, že bychom potahy měli přednostně opatřit naše druhé staré auto, konkr. Suzuky Jimmy. Prodejce mě do telefonu ujistil, že toto malinké vozidlo zná, když se však dověděl, že bychom chtěli původní objednávku na Peugeot 307 změnit, okamžitě "vypálil" cenu za potahy na toto vozítko ještě o jeden tisíc korun vyšší. Na veškeré argumenty o nižší spotřebě materiálu i práce nereagoval, poté přislíbil, že toto ještě prověří a že určitě příští den zavolá. Samozřejmě že se již neozval.
Dá se takto uzavřená smlouva ještě vypovědět a nebo mám poslat nějaký návrh na zrušení této smlouvy? Špatně čitelnou kopii objednávky přikládám. Je z ní zřejmé označení firmy, telefon i nějaká emailová adresa, není zde uvedena adresa firmy. Nečitelné rubriky můžu dodatečně popsat.
Děkuji Vám za odpověď.
Petr

ODPOVĚĎ:
Na Vaši situaci se vztahuje ustanovení občanského zákoníku o uzavírání smluv mimo obchodní prostory podnikatele (§1820 a násl.) Do 14 dnů od uzavření smlouvy máte právo na odstoupení od smlouvy. Doporučuji tedy napsat odstoupení od smlouvy, kde pouze uvedete, že v zákonné lhůtě odstupujete od smlouvy uzavřené dne 30.4., (uveďte specifikaci smlouvy - tedy číslo smlouvy, případně mezi kým a kde byla uzavřena, …) bez udání důvodu a toto odstoupení zašlete doporučeně na adresu prodejce) Adresu prodejce si ověřte ve veřejném rejstříku www.justice.cz. Tím bude smlouva zrušena a nemáte povinnost se s prodejcem nadále jakkoliv kontaktovat.

__

- Dopis ze zahraničí o odebrání řidičského průkazu - co když občan ČR dopis ignoruje?

04/2015 mě zastavili policajti v Německu kvůli vysoké rychlosti. Zaplatil jsem na místě pokutu 188,5 EUR.
Cca měsíc po události mi přišel dopis, že mám odevzdat na měsíc řidičský průkaz a odeslat jej do té oblasti, kde mě zastavili, což jsem neudělal, jelikož bych nemohl řídit u nás. Poté přišlo ještě pár dopisů s upozorněním a urgencí, ale posledních 6 měsíců už nepřišly žádné. Obávám se, že jsem to podcenil a rád bych zase v Německu řídil.
Mohu poprosit radu, jak nyní postupovat?
Díky moc, Radoslav

ODPOVĚĎ:
Podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES, o řidičských průkazech, může jedině členský stát, ve kterém má držitel řidičského průkazu obvyklé bydliště (ve Vašem případě ČR), přijmout opatření k omezení, pozastavení, odnětí nebo zrušení řidičského průkazu, která jsou účinná ve všech členských státech. Naproti tomu ale tato směrnice umožňuje všem (ostatním) členským státům, aby na základě jejich vlastní vnitrostátní právní úpravy a z důvodu deliktu (přestupku) spáchaného na jejich území přijaly opatření, jejichž působnost je omezena na toto území (Německo).
Tedy ve Vašem případě pouze na základě rozhodnutí příslušného orgánu České republiky Vám může být odňat řidičský průkaz, nicméně Německo je oprávněno neuznat Vaše řidičské oprávnění na svém území. Současně je Německo oprávněno stanovit podmínky, kterým se držitel řidičského průkazu musí podřídit k tomu, aby mohl znovu získat řidičské oprávnění na jeho území. Ve Vaší situaci je tedy, pokud chcete legálně řídit motorové vozidlo v Německu, nutné zjistit, jaké podmínky byste musel splnit k tomu, abyste opětovně mohl v Německu řídit. V této věci je vhodné se obrátit přímo na německé úřady.

__

- Čerpání dovolené z předminulého roku - průběh, kdo určuje kdy zaměstnanec nastoupí na dovolenou?
- Kdo určuje kdy zaměstnanec nastoupí na dovolenou u dovolené z předminulého roku?
- Finanční "odškodnění" od zaměstnavatele - doplatek rozdílu mezi nemocenskými dávkami a mzdou

Jsem téměř rok v pracovní neschopnosti z důvodu šikany ze strany zaměstnavatele. Příští týden mi končí podpůrčí doba a lékař ukončí mou nemocenskou. Po ukončení nemocenské nastoupím zpět do práce a zaměstnavatel mě ihned předá výpověď z organizačních důvodů pro nadbytečnost. K dnešnímu dni mám nevyčerpanou dovolenou za rok 2013 (9 dnů), za rok 2014 (20 dnů) a za rok 2015 (15 dnů). Nemohla jsem si ji vyčerpat z důvodu nezastupitelnosti v mé pracovní pozici. Zaměstnavatel mi nenařídil do dnešního dne čerpání této řádné dovolené za rok 2013 a 2014 (byla mě převáděna z roku na rok), tudíž dle ZP bych si její čerpání měla určit sama.
Dotaz: Jak to bude s určením čerpání mé staré dovolené v případě, že dostanu výpověď z pracovního poměru s dvouměsíční výpovědní dobou? Může mi v tomto případě zaměstnavatel nařídit, abych vyčerpala během výpovědní lhůty starou dovolenou za rok 2013-2014 nebo její čerpání záleží jen na mě, a pokud ji čerpat nechci, zaměstnavatel mi ji musí proplatit? A jak je to s dovolenou za rok 2015? Předpokládám, že v tomto případě má zaměstnavatel právo určit čerpání této dovolené, avšak termín nástupu na dovolenou mi musí oznámit 14 dní dopředu.
Zaměstnavatel mi nabízí z výše uvedeného důvodu mé pracovní neschopnosti tzv. finanční odškodnění, a to doplatek rozdílu mezi nemocenskými dávkami a mzdou, kterou bych měla, kdybych pracovala. Dotaz: Musí tato částka být vyplacena jako mzda (s odvody zdravotního a sociálního pojištění a odvodem daně) nebo může být vyplacena mimo mzdu na základě dohody o finančním vyrovnání?
Děkuji, Milada

ODPOVĚĎ:
Čerpání dovolené je upraveno v zákoně č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění v § 218 následovně:
(1) Čerpání dovolené podle § 211 je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.
(2) Nemůže-li být dovolená vyčerpána podle odstavce 1, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku, není-li v odstavci 4 stanoveno jinak.
(3) Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.
(4) Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.
Z Vašeho dotazu vyplývá, že jste byla v pracovní neschopnosti od jara/léta 2015 do jara 2016.
Dovolená za rok 2013 měla být dle § 218 odst. 1 – 3 ZP vyčerpána nejpozději do konce roku 2014, tato dovolená sice ani takto nezaniká, ale právo ji takto určit má dle § 218 odst. 4 ZP opět jen zaměstnavatel.
Dovolená za rok 2014 měla být dle § 218 odst. 1 – 3 ZP vyčerpána nejpozději do konce roku 2015, tato dovolená sice ani takto nezaniká, ale právo ji takto určit má dle § 218 odst. 4 ZP opět jen zaměstnavatel (Vy jste si ji mohla sama určit jen od 30.6. – 31. 12. 2015).
Dovolenou za rok 2015 může určit zaměstnavatel dle § 218 odst. 2 ZP do konce následujícího kalendářního roku, pokud tak zaměstnavatel neučiní do 30.6. následujícího kalendářního roku (stačí, když zaměstnavatel do tohoto data určí termín čerpání dovolené např. na podzim), má zaměstnanec právo si dovolenou určit sám dle § 218 odst. 3. ZP. Právo určit si takto dovolenou má zaměstnanec ale vždy jen od 1.7. do 31.12. toho kalendářního roku (kalendářního roku následujícím po kalendářním roce, kdy mu právo na dovolenou vzniklo), pokud tuto možnost nevyužije, od dalšího kalendářního roku toto právo zaniká a zůstává pouze povinnost na straně zaměstnavatele dovolenou určit.
Pokud dostanete od zaměstnavatele výpověď a budou zároveň i po výpovědní dobu konstatovány překážky v práci na straně zaměstnavatele (neboť např. Vaše pozice už byla zrušena a zaměstnavatel Vám nemůže přidělovat práci po výpovědní dobu), pak na dobu těchto překážek v práci vám zaměstnavatel nemůže nařídit dovolenou, neboť překážky v práci na straně zaměstnavatele mají přednost před dovolenou.
Pokud však budete po výpovědní dobu normálně pracovat, pak Vám zaměstnavatel může na tuto dobu nařídit dovolenou, Vy sama s tím nemusíte souhlasit a sama si dovolenou určit nemůžete.
Pokud Vám zaměstnavatel dovolenou bude při skončení pracovního poměru proplácet, daná částka bude podléhat odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

__

- Vyrovnání partnerů za nemovitost a placení daně, odvod daní
- Prodej podílu nemovitosti spolužijícímu partnerovi - daně, odvod daní (4% z reálné hodnoty nemovitosti)
- Prodej podílu nemovitosti spolužijící partnerce - daně, odvod daní (4% z reálné hodnoty nemovitosti)
- Prodej podílu nemovitosti spolužijícímu druhovi - daně, odvod daní (4% z reálné hodnoty nemovitosti)
- Prodej podílu nemovitosti spolužijící družce - daně, odvod daní (4% z reálné hodnoty nemovitosti)
- Prodej podílu nemovitosti spolužijícímu příteli - daně, odvod daní (4% z reálné hodnoty nemovitosti)
- Prodej podílu nemovitosti spolužijící přítelkyni - daně, odvod daní (4% z reálné hodnoty nemovitosti)
- Daně při prodeji podílu nemovitosti spolužijícímu druhovi, družce
- Daně při prodeji podílu nemovitosti spolužijícímu příteli, přítelkyni
- Daně při prodeji podílu nemovitosti spolužijícímu partnerovi, partnerce

2009 jsme s přítelkyní zakoupili společně rodinný dům. Vše jsme platili napůl a dům jsme vlastnili napůl (ideální 1/2). 2015 jsme se rozešli a zároveň dohodli, že mi přítelkyně zaplatí vše, co jsem do domu vložil a já na ní převedu svojí polovinu. Jednalo se o finanční prostředky na pořízení domu, splátky hypotéky a náklady na rekonstrukci. Sepsali jsme kupní smlouvu na dohodnutou částku a podali návrh na katastr.
2016 mi přišla z finančního úřadu výzva, abych doplatil 4% z ceny celé ideální poloviny domu, neboť do kupní smlouvy jsem dal podhodnocenou částku.
Chci se zeptat, za jakých okolností mohu získat výjimku a daň neplatit. Ony ty 4% vyměřeně FÚ dělají cca 20% z částky, kterou jsem dostal zpět neboť se počítají z celé ceny ideální poloviny.
Můžeme kupní smlouvu zrušit a nahradit např. smlouvou darovací pokud by to pomohlo. S přítelkyní jsme bydleli 6 let spolu (2009-2015) a v tomto případě jde o partnerské vyrovnání než prodej.
Děkuji Libor

Vyjádření od daň. poradkyně:
"Dobrý den, mohl by se vyjádřit nejdříve právník? Podle mě se jedná o prodej a nic nelze zpětně měnit (darovací smlouva nešla použít, protože se jednalo o úplatný převod), daňové důsledky jsou jasné. Ještě by se mohlo jednat o vypořádání podílového spoluvlastnictví, ale na to měli pomyslet před tím, než převod nemovitosti uskutečnili. Byla bych ráda, aby mi to posvětil právník. Děkuji Janečková"

ODPOVĚĎ:
Bohužel v této situaci nelze nic dělat. Jednalo se o úplatný převod - vypořádání podílového spoluvlastnictví a ze zákona je zde nutné uhradit daň z nabytí nemovité věci, kterou v současné době hradí prodávající, tedy v tomto případě ten, kdo podíl na druhou osobu převedl. Darovací smlouva zde není možná ze dvou důvodů - jednak se jednalo o úplatný převod a darování by v tomto případě bylo obcházením zákona a druhý důvod - jelikož nejste s přítelkyní dle práva chápáni jako příbuzní, museli byste zde hradit daň darovací, která je mnohem vyšší, než 4%. Žádná výjimka zde možná není a daň je nutno uhradit.

__


??? DUPLICITA????

- Byt při koupi napsaný na potomka - potomek odmítá byt přepsat na rodiče, co dělat?
- Byt zakoupený rodiči pro sebe ale na jméno potomka - potomek odmítá byt vydat a převést ho na rodiče, co dělat?

Na podzim 2015 jsem dal svému synovi plnou moc k prodeji bytu v Plzni po mé matce. Tento se uskutečnil 12/2015. Zároveň jsem ho požádal o pomoc při koupi bytu pro mne z prostředků získaných z prodeje bytu po mé matce. Bohužel jsem souhlasil s tím, ač pouze ústně, že byt napíše na své jméno, v dobré vůli, že jde o pouhou formalitu, a v bytě budu trvale bydlet. Za tímto účelem syn nechal poslat peníze z prodeje bytu v Plzni přímo na svůj bankovní účet. Naše domluva nebyla nijak právně ošetřena. Šlo pouze o ústní dohodu. Byt byl koupen v prosinci 2015 v obci Čachrov. V bytě jsem bydlel dva měsíce. V únoru jsem se seznámil, a záhy přestěhoval k přítelkyni, u níž mám teď trvalý pobyt. Tím se moje situace zásadně změnila. Syna jsem požádal o přepis bytu na mé jméno, abych s ním mohl volně disponovat, nebo alespoň o finanční vyrovnání, jelikož syn byt používá k rekreačním účelům, a nemá zájem ho prodat.
Vzhledem k tomu, že syn i nadále nemá zájem situaci jakkoliv řešit, obracím se na Vás s dotazem, zda je možné činit si nárok na finanční vyrovnání za byt v Čachrově, který byl pořízen z peněz utržených za prodej bytu mé matky. K prodeji bytu mé matky jsem synovi dal plnou moc, ke koupi bytu v Čachrově nikoliv.
Syn se tvářil, že byt bude fakticky můj, i když psaný na něj. Teď vím, že ho už od počátku plánoval koupit pro sebe za mé finanční prostředky.
Existuje nějaký způsob, jak tyto prostředky od něj vymoct právní cestou zpět?
Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Z právního pohledu je tato situace pro Vás nešťastná a velmi závislá na důkazech. Pokud syn koupil byt v obci Čachrov na své jméno, je byt jeho vlastnictvím a nijak jej nepřinutíte, aby Vám byt přepsal (darovací či kupní smlouvou). Jediné, čeho se samozřejmě můžete domáhat zpět, jsou finanční prostředky z prodeje bytu po Vaší matce. A zde může být situace rovněž zamotaná, nepíšete, zda byt po Vaší matce byl v době prodeje ve Vašem vlastnictví či ve vlastnictví maminky (pokud už nežila, tak byl asi ve Vašem vlastnictví). Pokud tedy byl ve Vašem vlastnictví, peníze z prodeje měly být Vaše a bylo by možné věc řešit jako trestný čin zpronevěry - tedy že syn místo toho, aby vám peníze vydal, za ně koupil nový byt. Nebo pak druhá varianta, domáhat se vrácení daru - syn může tvrdit, že jste mu peníze daroval, není tedy důvod je vracet, musel byste v tomto případě podat žalobu o vrácení daru - tedy peněz z prodeje bytu. Napadá mě dost variant, jak by se dala situace řešit, ovšem napřed je nutné znát stanovisko syna, neboť tato věc bude záviset zejména na důkazech, které prokáží, jak celá transakce byla domluvena. Tedy případné svědecké výpovědi, listinné důkazy apod. Pokud by syn nebyl ochoten k dohodě, doporučovala bych obrátit se na právníka a začít věc řešit přes Policii či soudní cestou.

__

- Vypořádání SJM žalobou k soudu

Před manželstvím jsme koupili pozemek do podílového spoluvlastnictví, který byl na úvěr. Ten se splatil až za trvání manželství částečně z mých finančních prostředků, které jsem měla našetřené ještě před uzavřením manželství (250.000 Kč, které mohu doložit).
Pozemek se za trvání manželství dále zhodnotil – zapuštěný bazén, dlažba, oplocení, dětské hřiště, kůlna, přístřešek na dřevo, zatravnění, zahrada - z našich společných peněz i z úvěru, který jsme si vzali na stavbu domu. Dále jsme na pozemku za trvání manželství postavili rodinný dům. Na stavbu oplocení a stavbu domu vznikl dluh, na úvěrové smlouvě je bývalý manžel jako dlužník a já jako spoludlužník.
Během rozvodového řízení jsem bývalému manželovi darovala svůj spoluvlastnický podíl ve výši id. 1 pozemku, v darovací smlouvě je uvedeno, že obdarovaný dar přijímá včetně všech práv a povinností a se všemi součástmi a příslušenstvím. Dále je zde uvedeno, že obdarovaný bere na vědomí, že na nemovitosti vázne zástavní právo.
Nyní jsme už rozvedeni a SJM se vypořádává soudně, bývalý manžel podal žalobu.
1. Mám nárok v rámci vypořádání SJM na své finanční prostředky (250 tis. , nebo alespoň polovinu vzhledem k daru), které jsem vložila do splacení úvěru na pozemek? Mám za to, že jsem vložila své prostředky do výlučného vlastnictví bývalého manžela (do jeho podílu).
2. Je darovaná smlouva sepsána správně? Mohu darovat součásti a příslušenství na pozemku, které byly financovány ze společných peněz v SJM?
3. Mám nárok na finance ze zhodnocení pozemku během manželství? Patří zhodnocení pozemku do SJM?
4. Na pozemku vznikl dluh (stavba oplocení) za trvání manželství ještě před tím, než jsem bývalému manželovi darovala svůj podíl. V darovací smlouvě je napsáno, že obdarovaný dar přijímá včetně všech práv a povinností. Znamená to, že přebírá i dluh na pozemek?
5. Může soud přikázat rodinný dům bývalému manželovi bez mého souhlasu? Jde o to, že na stavbu domu a pozemku vznikl velmi vysoký dluh, kde je bývalý manžel jako dlužník a já spoludlužník. Bývalý manžel je v pokročilém věku a nemám jistotu, že dluh splatí. Není ani vůle bývalého manžela mě spoludlužení zbavit (např. že by si našel jiného spoludlužníka). Nechci, aby došlo k situaci, že dům bude přikázán bývalému manželovi a já nadále spoludlužila. Mohu se nějak bránit? Třeba aby dům byl nadále vlastnictvím nás obou – mohu toto prosazovat u soudu?
Jak se dá tato situace řešit, když bych byla donucena soudem přepsat dům na bývalého manžela? V případě jeho smrti nebudu moci dům ani prodat, aby se dluh splatil. Může soud takto vůbec rozhodnout?
6. Měla jsem za trvání manželství osobní účet u banky, který byl založený ještě před manželstvím. Bývalý manžel měl několik osobních účtů včetně podnikatelského i vkladový účet u ČMSS (založený za trvání manželství). Chtěla bych, aby se stavy na našich osobních účtech ke dni rozvodu rozdělili napůl, a proto jsem u jednání u soudu navrhovala, aby si soud vyžádal zprávy od peněžních ústavů bývalého manžela a jaké byly zůstatky těchto účtů ke dni rozvodu manželství.
Překvapily mne však věty z protokolu o jednání, kde je napsáno toto:
Žalovaná souhlasí s tím, aby zůstatkové hodnoty na vkladových účtech u peněžních ústavů a znějící na jména obou účastníků samostatně, byly i nadále přikázány do výlučného vlastnictví každému z nich.
Zástupce žalobce žádá soud o poskytnutí dodatečné lhůty ke specifikaci peněžních a bankovních účtů, znějících na jména obou účastníků, která byla založena za trvání manželství účastníků.
Podotýkám však, že společný účet jsme neměli založený, což soudce zjišťoval při minulém jednání pouze výslechem účastníků.
Prosím o vysvětlení, co tyto věty vyjadřují, zda tímto tvrzením se stavy účtů nebudou dělit? Nebo dojde k vyrovnání a tím rozdělení zůstatků až po celkovém součtu všech položek našeho společného jmění a dluhů?
7. Pokud nesouhlasím s protokolem o jednání, protože tam jsou tvrzení, které nebyly řečeny nebo které si odporují požadavkům, jež byly u jednání vzneseny, co mohu dělat a jak dál postupovat?
Mám čekat na rozsudek soudu a pak podat odvolání nebo se mohu bránit již teď v průběhu jednání?
Johana

ODPOVĚĎ:
K Vašim jednotlivým dotazům uvádím:
1. pokud jste do pozemku investovala peníze, které jste měla naspořeny před manželstvím, je to chápáno jako vnos do SJM a máte právo je požadovat zpět, resp. je započíst na celkové vypořádání, a to v plné výši.
2. darovat manželovi můžete pouze to, co je Vaším výlučným vlastnictvím nikoliv to, co je součástí SJM. Pokud je tedy na pozemku stavba (je jeho součástí), která je součástí SJM, tak tuto mu darovat nemůžete stejně jako mu nemůžete darovat např. rostliny, které na pozemku za dobu trvání manželství byly vysazeny. Pokud by ovšem na pozemku byla stavba, která je součástí SJM, pak by katastr nemovitostí takovou darovací smlouvu nezapsal. Právní poměr rostlin katastr nezajímá, takže z tohoto pohledu by stejně darovací smlouvu nikdo nenapadl a bylo by možné ji chápat jako platnou.
3. Zhodnocení pozemku za dobu trvání manželství patří do SJM a máte právo na finance ze zhodnocení.
4. Pokud dluh vznikl za dobu trvání manželství, je dluh součástí SJM. S darováním to nemá nic společného a z tohoto titulu manželovi nevzniká povinnost jej hradit. Tato povinnost mu vzniká z titulu SJM.
5. U soudu můžete prosazovat jakoukoliv variantu a soud může dům přikázat i manželovi. Zde je důležité dokazování, tedy např. kdo dům stále užívá, kdo je více schopen vyplatit druhého, apod.
6. Věta v protokolu znamená, že finanční prostředky na účtech zůstanou tomu z vás, na koho je účet veden. Tedy na Vašem účtě budou finance jen vaše, na manželově účtě budou finance jen jeho.
7. Pokud nesouhlasíte s protokolem o jednání, máte právo vznést námitku k protokolaci, nejlépe hned poté, co soudce u jednání takto větu zaprotokoluje. Případně máte možnost hned na následujícím jednání upozornit, že v protokolaci je chyba. Rozhodně nevyčkávejte až do vyhlášení rozsudku, to už je pozdě. Odvolací soud se pak striktně řídí jen spisem a obsahem protokolů, nic dalšího ho nezajímá. Je tedy třeba všechny námitky k protokolaci, případně všechna skutková tvrzení i důkazy označit před vyhlášením rozsudku soudu 1. stupně.

__

- Zvolení člena výboru SVJ neusnášeníschopným schůzi SVJ (účastnici se nevlastníci bytových jednotek)
- Nevlastníci bytových jednotek volili na schůzi SVJ člena výboru - je volba platná?
- Napadnutí rozhodnutí SVJ - neusnášeníschopná schůze na které byl zvolen nový člen výboru SVJ
- Zvolení člena výboru SVJ na neusnášeníschopné schůzi SVJ - jak napadnout rozhodnutí schůze SVJ?

V našem SVJ se konalo 15. března 2016 shromáždění, kde je sporné zda bylo usnášeníschopné. Na tomto shromáždění došlo k volbě člena výboru. Dva vlastníky zastupovali nevlastníci (členové rodin - matka vlastníka a snacha) nebyly vybaveni písemnou plnou mocí. Další vlastník, který má jednotku v SJM pověřil písemnou plnou mocí předsedu, plnou moc manželka neparafovala. Za to se podepsala do prezenční listiny ale na shromáždění nebyla. Pokud by tyto tři hlasy nebyly uznány bylo by shromáždění neusnášeníschopné.
Můj dotaz tedy zní. Je potřeba písemné plné moci na hlasování na shromáždění? Musí manželé s ohledem na § 1185 odst. 2 NOZ podepsat plnou moc společně.
Ve stanovách nemáme "povoleno" použít plnou moc, je možné plnou moc (písemnou, ústní) s ohledem na rozsudek NS ČR ze dne 23. 5. 2012 sp. zn. 29 Cdo 3399/2010 nyní po NOZ použít? Do kdy a jak nejefektivněji lze usnášeníschopnost shromáždění napadnout? Předem Vám děkuji. Pavel

ODPOVĚĎ:
Podle § 1185 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že spoluvlastníci jednotky zmocní společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči osobě odpovědné za správu domu. To platí i v případě manželů, kteří mají jednotku ve společném jmění.
Předně je třeba uvést, že zástupcem nemusí být vlastník jednotky. Zákon pro plnou moc nestanoví písemnou formu (ačkoliv ji lze vřele doporučit), a tento požadavek neplyne zřejmě ani z § 560 o formě právních jednání. Navíc z tohoto důvodu by měl zpochybnit případné jednání zástupce spíše zastoupený.
Jednání manželů v zákonném režimu je upraveno v § 714 OZ. V případě běžných záležitostí (což bude pravděpodobně většina otázek, které se na shromáždění rozhodují) postačí, když by jednal jeden z manželů. Pouze v případě, že by se jednalo záležitosti nikoliv běžné, pak by byl nutný souhlas druhého manžela. I kdyby se jednalo o neběžnou záležitost, pak by takové jednání bylo platné, dokud by se druhý manžel neplatnosti nedovolal (srov. § 714 odst. 2 OZ). Nikdo jiný by se této neplatnosti nemohl dovolat (srov. § 586 OZ).
Z uvedeného vyplývá, že plná moc vystavená jen jedním z manželů bude platná a případné neplatnosti by se mohl dovolat jen „opomenutý“ manžel, a to jen v případě, že by se jednalo o nikoliv běžnou záležitost.
Rozsudek Nejvyššího soudu, který jste zmínil, jsem konfrontoval s názory v odborné literatuře, která se kloní k závěru, že zastoupení člena SVJ je možné na základě plné moci, aniž by tuto možnost výslovně připouštěly stanovy. Osobně se k tomuto závěru kloním také, ale není vyloučeno, že by soud v konkrétním případě rozhodl jinak.
Právo člena SVJ brojit proti usnesení, pak je nutné poukázat na § 1221 OZ ve spojení s § 258 OZ, kterého vyplývá, že každý člen SVJ nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu SVJ pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů SVJ.
Podle následujících ustanovení pak platí, že právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.
Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře.
Pokud byste se uchýlil k žalobě, domnívám se, že vzhledem ke složitosti věci by bylo vhodné obrátit se na advokáta. Jejich seznam naleznete na www.advokatikomora.cz

__

- Zaměstnanec se stejnou pracovní smlouvou má bezdůvodně úlevy v práci - mohou ostatní zaměstnanci protestovat?
- Při dovolené zaměstnance ostatní zaměstnanci vykonávají jeho práci - je to v pořádku?
- Ostatní zaměstnanci zastupují práci osoby na dovolené - je to v pořádku?
- Vykonávání práce za osobu na dovolené ostatními zaměstnanci - měli by dostat zaplacenou práci jako zástup za zaměstnance na dovolené?

V našem zařízení je 6 pracovnic na úklid. Z toho 5 pracovnic dle svého pracovního zařazení svou právi vykonává a 6 pracovnice, přestože je vedená u úklidu práci vykonává pouze výjimečně. Na dotaz, jak je to možné nám vedoucí sdělila, že patří do výdejny stravy, kde ale nemůže být pracovně zařazená, protože je tam plný stav. Nám se to nelíbí, protože smlouvu má stejnou jako ostatní na úklid, tak by měla uklízet a pomáhat nám. Je to možné, aby někdo měl pracovní zařazení a přitom tu práci nedělal?
Když dlouhodobě chybí některá pracovnice-kolegyně, tak ostatní si musí rozdělit její práci. To znamená, že ve své pracovní době musí zvládnout vykonat více práce za kterou nemáme zaplaceno. Je toto jednání v pořádku? Dělat více práce zadarmo? Bez jakéhokoliv navýšení platu? Nebo příplatky? Odměny nebo prémie? Děkuji
Děkuji. Miriam

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel má povinnost přidělovat zaměstnanci práci dle pracovní smlouvy. Ve vašem případě je otázkou, zda daná pracovnice ve výdejně stravy skutečně práci vykonává č nikoliv. Pokud by ji vykonávala, tj. vykonávala by práci, pouze odlišnou od pracovního zařazení, dalo by se hovořit o ústní změně pracovní smlouvy, a postup by byl relativně dle zákoníku práce. Pokud by pracovnice byla ve výdejně stravy zařazena jen fiktivně a žádnou práci by nevykonávala, avšak dostávala by mzdu nebo plat stejně jako vy, pak by se na straně zaměstnavatele jednalo o nerovné zacházení a bylo by možné se dožadovat nápravy u zaměstnavatele, popř. u místně příslušného inspektorátu práce, popř. i u soudu.
Pokud jedna ze zaměstnankyň chybí a ostatní musí vykonat práci za ní, tzn. navýší se ostatním práce bez navýšení mzdy nebo platu, pak tato situace není zákoníkem práce přímo řešena. Zaměstnavatel by však měl zaměstnanci přidělovat práci dle pracovní smlouvy, popř. bližšího určení výkonu práce (popis pracovní činnosti, apod.). Pokud by byla požadovaná práce v době absence jedné kolegyně větší než je dané určení, pak by bylo možné u zaměstnavatele požadovat přidělování práce jen v určeném rozsahu, popř. požadovat peněžitou kompenzaci. Je však nutné ale dodat, že např. bližší popis výkonu práce, pokud to výslovně není součástí pracovní smlouvy, tak může zaměstnavatel jednostranně měnit. Bylo by možné také se obrátit na místně příslušný inspektorát práce s podnětem ke kontrole, zda by však na straně zaměstnavatele byla zjištěna pochybení, je těžké v dané situaci posoudit.

__

- Reklamace výplaty, výplatní pásky - lhůta na vyřízení zaměstnavatelem
- Reklamace platu, výplatní pásky - lhůta na vyřízení zaměstnavatelem
- Do kdy musí zaměstnavatel vyřídit reklamaci výplatní pásky, mzdy, platu?

Zaměstnavatel mi zasílá výplatnici každý měsíc s informací, že dotazy k výplatnici jsou přijímány cca 7 dní po jejím obdržení s tím, že po uplynutí této lhůty je prý nelze brát v potaz skrze následné platby. Dne 16.2. jsem zaměstnavateli zaslal dotaz k výplatnici a odpovědí mi bylo, že odpověď dostanu, ale že ji nejprve musí zkontrolovat právník a na urgence odpovědi mi sdělili, že není žádná lhůta, do které mi musí odpovědět a ať čekám, že mi odpoví. Do dnešního dne (10.5.) jsem ještě odpověď nedostal. Prosím o informaci zda existuje nějaká zákonná lhůta, do kdy mi zaměstnavatel musí odpověď dát, či doporučení jak postupovat. Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Žádná taková lhůta pro zaměstnavatele neexistuje, zaměstnavatel však má povinnost zaměstnanci odpovědět v adekvátní době. Informace zaměstnavatele, že dotazy k výplatnici přijímá jen 7 dní po obdržení, jsou právně irelevantní, zaměstnavatel musí řešit nesrovnalosti i po uplynutí této lhůty.
Ve Vašem případě bych znovu písemně urgovala zaměstnavatele o odpověď, pokud by se jednalo o nevyplacení nějaké peněžité částky, tak by bylo možné poukázat i na možnost okamžitého ukončení pracovního poměru z Vaší strany, popř. by bylo možné se obrátit na místně příslušný inspektorát práce, ale to bych doporučila až po písemné urgenci.

__

- Živnost v ČR s odvody soc. , zdr. , daně a podnikání v zahraničí - je nutné ohlásit podnikání v zahraničí?
- Odvod sociálního a zdravotního pojištění - živnost v ČR a podnikání v zahraničí
- Duplicitní odvod sociálního a zdravotního pojištění v ČR a zahraničí - zohledňuje se zahraniční odvod?

Pracuji dlouhodobě ve Španělsku na pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Zde také odvádím daně, sociální - zdravotní pojištěni.
Chtěl bych si založit živnost, registrovanou v ČR na živnostenském úřadě (služby ve sjednávání mezinárodní dopravy zboží) a zajímalo by mě, jestli musím v ČR nahlásit že pracuji v jiném státě EU, zdanění živnosti, sociální - zdravotní pojištění bych si platil v ČR.
Další věc kterou bych chtěl objasnit se tyká opět daní a již zmíněného pojištěni. Braly by se v úvahu částky placené zde ve Španělsku a nebo by se odvádělo vše v každém státě beze změny? Ve Španělsku odvody ze zaměstnání a v ČR odvody z podnikání?
Předem děkuji
S pozdravem Emil

ODPOVĚĎ:
Nejdříve musíte určit, zda jste rezidentem ČR, Španělska anebo obou států. Rezidentem ČR jste v případě, že zde máte bydliště nebo se zde obvykle zdržujete (183 dní v roce). Píšete, že dlouhodobě pracujete ve Španělsku. Pokud se zde také dlouhodobě zdržujete, jste nejspíš rezidentem Španělska a v ČR budete zdaňovat jen příjmy ze zdrojů na území ČR. Zaměstnání ve Španělsku hlásit nemusíte. Do přiznání k dani z příjmů v ČR uvedete pouze příjmy ze živnosti v ČR, odvedete zdravotní a sociální pojištění dle českých předpisů. Neznám španělské předpisy, ale je možné, že příjmy ze živnosti budete muset vypořádat i ve španělském daňovém přiznání.

__

- Zákaz stavění 50 metrů v ochranném pásmu lesa - jak získat výjimku?
- Jak získat výjimku na stavbu u lesa (do 50 metrů od lesa)

1938 postavil původní majitel na lesním pozemku dřevěný rodinný domek na kameném soklu. Časem okolní les vykácel a na pozemku tak vznikla velká zahrada a stavební pozemek.
1971 tuto nemovitost koupili moji rodiče. V současné době uvažuji o prodeji a nebo stavbě nového domu. Ale tento pozemek se nachází na hranici lesa a jeho ochrané pásmo ho celý pokrývá. Pak není možná žádná stavební činost. Úředník na životním prostředí odmítá udělit jakoukoli vyjímku z Lesního zákona o 50 m ochranném pásmu lesa. (Plzeňsko). Les nepatří státu, ale soukromé osobě. Stavební odbor proti nové stavbě nic nenamítá, jen si musím získat tu výjimku. Pozemek je tak zatím znehodnocen a je možné ho prodat jen jako zahradu. Je nějaké řešení?
Sousedův pozemek ja na katastru veden jako les. Ale na starém, nynějším, územním planu města je veden jako a " zahrady a sady ". V připravovaném plánu je pozemek veden jako "les se speciálním využitím. Co je pro mě lepší? " Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Skutečnost, zda je předmětný les v soukromém, státním či jiném vlastnictví, není pro řešení Vašeho případu rozhodná.
Co se týče Vámi zmiňovaného předpokládaného využití předmětných pozemků dle současného a připravovaného územního plánu, je nutné si uvědomit, že územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů (jak to vyplývá z § 18, § 19 a § 43/1 stavebního zákona).
Územní plán tedy pouze reguluje (možný) budoucí vývoj území, jedná se však toliko o politický dokument, kterým je ovlivňována stavební (a další) činnost na území obce. Územní plán však může zůstat rovněž nenaplněn (a to zejména v případě, kdy se vlastníci pozemků a investoři s daným územním plánem neztotožní). Územní plán nemá v žádném případě vliv na stávající druhové začlenění jednotlivých pozemků. Územní plán tedy může stanovit, že do budoucna se na určitém území počítá např. s výstavbou pro rodinné bydlení, územním plánem však nemůže být změněn druh příslušných pozemků např. z „lesních pozemků“ na „zahrady“. Druh pozemku může být v zásadě změněn v rámci územního řízení (dle stavebního zákona).
Ve Vašem případě je tedy určující, jak je Váš pozemek (a pozemky sousedící s Vaším pozemkem) druhově začleněn v katastru nemovitostí, údaje dle územního plánu nejsou v tomto ohledu podstatné.
Co se týče Vámi zmiňované výjimky z ochranného pásma lesa, je podstatný § 14/2 lesního zákona, dle něhož platí, že dotýká-li se územní řízení (dle stavebního zákona) zájmů chráněných lesním zákonem, rozhodne stavební úřad jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek. Tohoto souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Souhlas vydávaný jako podklad pro rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas a dále pro rozhodnutí o povolení stavby, zařízení nebo terénních úprav anebo jejich ohlášení je závazným stanoviskem podle správního řádu a není samostatným rozhodnutím ve správním řízení.
Pro možnou obranu proti postoji úředníka odboru životního prostředí je podstatné vědět, že jím vydávané stanovisko má právní formu závazného stanoviska dle § 149 správního řádu. V tomto ohledu platí, že:
- jestliže bylo v průběhu řízení (např. územního řízení) o žádosti vydáno závazné stanovisko (zde závazné stanovisko dle § 14/2 lesního zákona), které znemožňuje žádosti vyhovět, neprovádí správní orgán (zde stavební úřad) další dokazování a žádost zamítne;
- jestliže odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá odvolací správní orgán potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska;
- nezákonné závazné stanovisko lze zrušit nebo změnit v přezkumném řízení, k němuž je příslušný nadřízený správní orgán správního orgánu, který vydal závazné stanovisko.
V současné chvíli Vám lze doporučit vyžádat si od orgánu státní správy lesů (odbor životního prostředí) vydání závazného stanoviska k Vašemu stavebnímu záměru. Bude-li toto závazné stanovisko negativní (což předpokládám), budete oprávněn se obrátit na nadřízený orgán státní správy lesů (krajský úřad) s podnětem k zahájení přezkumného řízení (§ 94 a násl. správního řádu).
Druhou možností je zahájení územního řízení (tzn. podání žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby), v jehož rámci budete povinen předložit závazné stanovisko orgánu státní správy lesů (popř. si toto stanovisko vyžádá přímo stavební úřad). Bude-li toto stanovisko negativní, zamítne stavební úřad Vaší žádost, přičemž proti tomuto rozhodnutí budete oprávněn se odvolat.
Vyloučena není ani následná soudní obrana.
K možnostem obrany proti závaznému stanovisku se více dočtete např. zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/zavazne-stanovisko-a-jeho-prezkum-80129.html
http://www.epravo.cz/top/clanky/prezkum-zavazneho-stanoviska-a-opravne-prostredky-proti-nemu-97797.html
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že závazné stanovisko musí obsahovat poučení o možnosti podat opravný prostředek, musí být řádně odůvodněno (aby bylo přezkoumatelné) a musí z něho být patrno, kdo je vydal a podle jakého ustanovení zákona (§ 68 správního řádu).
Máte-li v úmyslu se proti negativnímu závaznému stanovisku bránit některým ze shora uvedených způsobů, doporučuji Vám využít služeb advokáta, který se zaměřuje na oblast správního práva:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

- Upravený státní znak pro inzertní účely - kdo to může zakázat?
- Soukromá nestátní firma využila státní znak a upravila ho - je možné státní znak využít na propagačním materiálu (letáku)?
- Státní znak na propagačním letáku soukromé firmy - je to legální?

Dobrý den. Přišel mi domů leták od firmy Jatka XY. Když pominu, že na letáku bylo "domácí" (což ze zákona nesmí být), všiml jsem si, že v záhlaví je upravený český státní symbol - lev v erbu s řeznickou sekyrou. Domnívám se, že byl porušen Zákon č. 352/2001 Sb.
Rád bych se zeptal, který státní orgán ve věci může zasáhnout a zakázat dle mého názoru dehonestování státního znaku a parazitování na něm. Děkuji. Zdeněk

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 1/2 zákona o užívání státních symbolu České republiky platí, že státní symboly lze užívat jen vhodným a důstojným způsobem.
S ohledem na skutečnost, že v tomto případě jednal provozovatel jatek v rámci své podnikatelské činnosti, přichází do úvahy § 13a/1 písm. a) zákona o užívání státních symbolů České republiky, dle něhož se právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí správního deliktu tím, že užije malý státní znak v rozporu s § 5 zákona o užívání státních symbolů České republiky. Za spáchání tohoto správního deliktu hrozí pokuta do 15.000,- Kč.
Dle § 5 zákona o užívání státních symbolů České republiky platí, že malý státní znak užívají oprávněné osoby (uvedené v § 2/1 písm. a) až t) tohoto zákona) na rozhodnutích a jiných listinách osvědčujících důležité skutečnosti, vydávaných při výkonu státní moci, který jim byl svěřen zákonem nebo na základě zákona; malý státní znak může být též vyobrazen na mincích České republiky.
Odpověď na Váš dotaz dává § 13b/4 zákona o užívání státních symbolů České republiky, dle něhož projednává správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni v přenesené působnosti obecní úřad obce s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze úřad městské části.
Závěrem své odpovědi si dovolím stručně zformulovat vlastní názor: Dle mého mínění v tomto případě správní delikt spáchán nebyl.
V tomto ohledu upozorňuji v první řadě na skutečnost, že malý státní znak tvoří červený štít, v němž je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí (§ 2/3 zákona o státních symbolech České republiky), jak lze zhlédnout např. zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_znak_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky#/media/File: Small_coat_of_arms_of_the_Czech_Republic. svg
Znak užívaný předmětnými jatky se však od malého státního znaku České republiky odlišuje (přestože značná podobnost tu samozřejmě je) :
http://www.jatkabrodek.cz/
a to umístěním širočiny do předních lvích tlap. V této souvislosti je však zejména nutné si uvědomit, že tento znak není reklamním výmyslem předmětných jatek, nýbrž se jedná o prastaré znamení řeznického cechu (užívané snad již ve středověku) :
http://www.znojemskarotunda.cz/kamkrize.htm
Použitím tohoto cechovního znamení se tak předmětná jatka toliko hlásí k pokračovatelům řeznického řemesla.
Mělo-li by totiž být užití tohoto cechovního znamení kvalifikováno jako správní delikt dle zákona o užívání státních symbolů České republiky, mohlo by se, spíše než Česká republika, nápravy domáhat především Norsko:
https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_znak_Norska
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 352/2001 Sb. , o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů
zákon č. 3/1993 Sb. , o státních symbolech České republiky
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

- Kdo platí nátěr oken - pronajímatel nebo nájemník (nájemce)?

Bydlím již řadu let v nájemním bytě (již staršího domu) soukromého majitele. Velké kuchyňské okno bylo instalováno a natřeno před cca 30ti lety a před cca 15ti lety byl proveden jen ‘udržovací‘ nekvalitní nátěr vnější strany okna (jedno přetření slabou vrstvou). Nyní se barva olupuje až na dřevo. Již před několika lety jsem okno chtěl natřít na vlastní náklady. Tehdy mi majitel řekl, že vlastní náklady to zajistí on. Nyní se zástupce majitele k tomu nezná a oznámil mi: „Co se týče nátěru oken, tato povinnost vždy patřila a stále patří do drobných oprav a běžné údržby, kterou má na starosti nájemce nikoli majitel bytu. Jediný limit je, že vaše vynaložená částka by neměla překročit částku 100, -Kč/m2 podlahové plochy bytu za rok. Ve vašem případě cca 10 000, -Kč/rok. Pokud by částka za nátěry měla být vyšší, bude třeba dát žádost včetně rozpočtu a nechat rozhodnout majitele bytu. “
Na internetových stránkách http://www.zijemenaplno.cz/Clanky/a157-Prava-a-povinnosti-najemniku.aspx je napsáno: „Nátěry oken. Vnější okenní rám je součástí fasády, a proto je jejich nátěr povinností majitele domu. Pokud majitel odmítá okna natřít nebo opravit, může to udělat nájemce sám a vynaloženou částku si potom odečíst z nájmu. Předtím musí ovšem majitele písemně o opravu oken požádat, a když ten odmítne nebo nereaguje, je nutné mu písemně oznámit, že ji nájemník provede opravu na své náklady. Vynaloženou částku musí nájemci doložit. Družstevníci nebo členové společenství vlastníků jednotek se mohou dohodnout jinak. “ Je to aktuální informace?
Jak tuto moji situaci řeší současná právní úprava?
Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Podle § 2257 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, platí, že pronajímatel udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání. Nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.
Pojmy běžná údržba a drobné opravy jsou vymezeny nařízením vlády č. 308/2015 Sb. , o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu.
Podle § 3 tohoto nařízení vlády platí, že za drobné opravy se považují opravy bytu a jeho vnitřního vybavení, pokud je toto vybavení součástí bytu a je ve vlastnictví pronajímatele, a to podle věcného vymezení nebo podle výše nákladů.
Podle § 4 písm. b) tohoto nařízení vlády platí, že podle věcného vymezení se za drobné opravy považují opravy jednotlivých částí dveří a oken a jejich součástí, kování a klik, výměny zámků včetně elektronického otevírání vstupních dveří bytu a opravy kování, klik, rolet a žaluzií u oken zasahujících do vnitřního prostoru bytu.
Na základě výše uvedeného se domnívám, že nátěr oken lze podřadit pod drobné opravy, k jejichž provedení je povinen nájemce. Současně však platí, že částka oprav nesmí přesáhnout limit, který jste ve svém dotazu uvedl.

__

- Občané obce platí různě vysoké stočné z důvodu částečného vlastnictví kanalizace jiným subjektem než obcí - je to v pořádku?
- Kanalizace ve vlastnictví více subjektů a různá výše stočného v obci - je to právně v pořádku?

Chci se zeptat na stočné v obci JALUBÍ, která má svou čističku na odvádění odpadních, která má sloužit pro občany obce Jalubí a samozřejmě na tu to čističku obec dostala dotaci. Přece je moje právo platit obci jako občan této obce když kanalizace skoro celá patří obci a to i když třeba jen 50 metrů patří například vodárnám které tyto přípojky neprodali obci.
Podle mne je to věc přece jejich aby si to právně vyřešily a ne moje jako občana který by mněl mít stejné právo jak jinný občan té samé obce a né abych platil více jak ten druhý.
Přece potom by to byla diskriminace občana obce.
Vizte příloha. Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Pokud máte smlouvu uzavřenu se Slováckými vodárnami a kanalizacemi, musíte na základě této smlouvy hradit jim. Pokud obec Jalubí není provozovatelem hospodářské infrastruktury, nelze jí ani nic hradit. Pokud má obec jakožto provozovatele nasmlouvány Slovácké vodárny, nic s tím nenaděláte, pouze máte právo od nich vodu neodebírat.

__

- Jak zjistit jestli mám soudce přiděleného podle pravidel
- Kontrola náhodného přidělení soudního spisu soudci - jak ověřit náhodnost?
- Jak ověřit náhodnost přidělení soudního případu soudci?

Mám právo si prověřit zda mám přiděleného soudce dle pravidel? Mělo by to být snad podle tzv. kolečka
nebo jak? Děkuji, Libuše

ODPOVĚĎ:
Ano, přidělení věci konkrétnímu soudci se děje podle rozvrhu práce stanoveném předsedou soudu, tedy podle tzv. kolečka. Máte právo na informaci, zda ve Vašem případě tomu tak skutečně bylo a v tomto případě bych doporučila obrátit se přímo na předsedu příslušného soudu, který musí mít úřední hodiny stanovené pro veřejnost, ovšem je nutné se předem objednat, případně nejlépe vznést dotaz k jeho rukám písemně.

__

- Výpověď smlouvy o spoření stavební spořitelnou - lhůta na odvolání finančnímu arbitrovi o neplatnost výpovědi
- Od kdy běží lhůta na odvolání proti zrušení smlouvy stavební spořitelnou (návrh o neplatnost finančnímu arbitrovi)

Stavební spořitelna mi 2016 vypověděla spoření z roku 2000. Prosím o informaci, jaká je lhůta pro podání návrhu finančnímu arbitrovi o neplatnost této výpovědi a kdy začíná běžet. Předem Vám děkuji. Libor

ODPOVĚĎ:
Ze zákona žádná lhůta pro žalobu o neplatnost výpovědi smlouvy o stavebním spoření nevyplývá, nicméně ji musíte podat ještě před tím, než jsou vám finanční prostředky vyplaceny, protože vyplacením se smlouva považuje za ukončenou. Dovozuji tedy, že se zde dá aplikovat obecná tříletá promlčecí doba. Obecně se
smlouva o stavebním spoření řídí jednak zákonem č. 96/1993 Sb. , o stavebním spoření, jednak občanským zákoníkem. Součástí každé smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky a zákazník se vždy řídí tou verzí, která byla účinná v době, kdy sjednával smlouvu, nebo ji měnil a s novými obchodními podmínkami souhlasil. Právě obchodní podmínky určují (mimo jiné), jakým způsobem lze smlouvu ukončit nebo vypovědět. Obecně platí, že pokud není nějaká záležitost upravená smlouvou, řídí se podpůrně zákonem. Pokud tedy ve smlouvě otázka výpovědi není řešena, je nutné podívat se, jak to řeší zákon. Pokud ale smlouva stanoví, za jakých podmínek ji lze vypovědět, pak už se obecná ustanovení zákona nepoužijí, pokud na ně smlouva neodkazuje přímo. Doporučuji tedy prostudovat obchodní podmínky a pokud tyto otázku výpovědi neupravují, obrátit se na soud se žalobou o neplatnost výpovědi.

__

- Vrácení přeplatku mateřské matkou z důvodu předčasně narozeného dítěte

Byla jsem na rodičovské dovolené (RD) se synem narozeným 17. 8. 2014 a v době RD jsem otěhotněla. Jelikož mám nárok na pomoc v mateřství (MD), tak jsem 10. 1. 2016 na MD odešla. Termín porodu byl 21.2. 2016. Druhé dítě se narodilo 27. 1. 2016 (předčasně). Práce mi zaplatila od 10. 1. 2016, což chápu, ale úřad práce mi nechce daných 10 dní v lednu zaplatit, i když jsem prvních 10 dní v lednu pečovala o nejstarší dítě.
Odůvodňují to, že to počítají na měsíce, a pokud by se mi druhé dítě narodilo v únoru, tak by mi daných 10 dní zaplatili, ale protože se narodil předčasně, mám jim přeplatek vrátit a za 10 dní v lednu od nich neuvidím ani korunu. Je to možné? Dopis mi od ÚP přišel 29. 4. 2016 a já jim následující středu poslala odvolání. Zkoušela jsem se odvolat na doplacení k výši RD (RD jsem pobírala 11.500 Kč a v lednu od práce jsem dostala 9.707 Kč), takže jsem žádala o 1.793 Kč.
Př. : Takže kdybych na MD odešla 30. 1. 2016, protože bych termín porodu měla třeba 1.3.2016 a dítě se narodilo 31.1.2016 mám vyjít s 1.000 Kč, které dostanu od práce, na celý měsíc? Irena

ODPOVĚĎ:
Situaci, kdy v jednom měsíci dochází k souběhu nároku na rodičovský příspěvek a peněžitou pomoc v mateřství, upravuje § 30, písm. b) zákona o státní sociální podpoře. Ten říká, že: „Má-li v rodině jeden z rodičů v kalendářním měsíci nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, rodičovský příspěvek náleží, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a těmito dávkami nemocenského pojištění. “
Pokud jste rodičovský příspěvek za měsíc leden neobdržela vůbec, je to nejspíše proto, že byl nižší než peněžitá pomoc v mateřství. Pokud by byl rodičovský příspěvek vyšší, pak byste měla z něj měla obdržet rozdíl mezi rodičovským příspěvkem a peněžitou pomocí v mateřství.

__

- 10denní pracovní cykly, nepřetržitý odpočinek v týdnu a volno ve formě dovolené nebo náhradního volna

Chtěl bych se zeptat, zaměstnavatel nám naplánoval 10-denní pracovní cykly. Kvůli dodržení nepřetržitého odpočinku v týdnu máme jezdit od úterý do čtvrtka dalšiho týdne. A nařídil že si na pondělí a pátek máme vzít dovolenou nebo náhradní volno. Je tento postup dle Zákoníku práce? Děkuji, Štěpán

ODPOVĚĎ:
Daný postup není v souladu se zákoníkem práce, neboť není možné naplánovat směny bez nutného dodržení nepřetržitého odpočinku v týdnu a odpočinku mezi směnami (§ 90 a § 92 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Tyto potřebné odpočinky nelze řešit nařízením dovolené, ale z rozvrhu směn musí být jasné, že zaměstnanec má potřebné volno. V daném případě se obraťte na zaměstnavatele s požadavkem nápravy, popř. na místně příslušný inspektorát práce s písemným podnětem ke kontrole u zaměstnavatele.

__

- Volno ze zaměstnání ve zkouškovém období - kolik dní? (zvýšení kvalifikace)
- Zvýšení kvalifikace, zkouškové období - na kolik dní volna má nárok zaměstnanec?
- Volno v práci - rekvalifikace a zkoušky, zkouškové období, kolik dní?

Plánované ukončení studia: pracuji jako učitelka v MŠ. Jsem kvalifikovaná - mám vystudovanou střední pedagogickou školu. Můj zaměstnavatel po mě chtěl abych studovala vysokou školu v oboru - učitelství pro mateřské školy. Studuji již třetí ročník a v 2015 jsem tento problém neřešila, protože jsem dostávala od zaměstnavatele tzv. volno k samostudiu.
2016 mě čekají velmi brzy státní závěrečné zkoušky a potřebovala bych dostat volno na přípravu.
Ředitelka mi oznámila, že mi dá dovolenou pouze dva dny tzn. v den konání státní zkoušky a jeden den předem. Státní zkoušky mám ve dvou termínech, takže mi umožní tedy 4 dny dovolené.
Argumentuje tím, že jsem dostala 3 dny dovolené před odevzdáním bakalářské práce a víc dovolené mi už nedá.
Četla jsem, že mi zaměstnavatel musí umožnit volno ke studiu.
Potřebovala bych vědět, jestli mám nárok na volno, nebo ne. Dokonce jsem četla že bych mohla dostat placené volno a nemusela si vybírat tolik dovolenou.
Jak mám postupovat a mám nárok na nějaké placené volno? Kvalifikaci si zvyšuji, ale nevím jestli mi neřekne ředitelka, že to není povinné že studuji a proto nemám na nic nárok.
Děkuji moc za odpověď.
Pavlína

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se jedná o zvyšování kvalifikace, která je v souladu s potřebou zaměstnavatele, pokud studium po Vás zaměstnavatel požadoval. Při zvyšování kvalifikace Vám náleží pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu dle § 232 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, a to:
(1) Nejsou-li dohodnuta nebo stanovena vyšší nebo další práva, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku
a) v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení,
b) 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou,
c) 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria,
d) 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou,
e) 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky.
(2) K účasti na přijímací zkoušce přísluší zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu.
(3) Za pracovní volno poskytnuté k vykonání přijímací zkoušky, opravné zkoušky, k účasti na promoci nebo obdobném ceremoniálu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu.
Není tedy možné, abyste kvůli studiu čerpala namísto výše uvedeného volna dovolenou.
Ve Vašem případě bych zaměstnavatele písemně upozornila na výše uvedené ustanovení zákoníku práce. Problémem by mohlo být prokázání, že zvyšování kvalifikace bylo v souladu s potřebami zaměstnavatele, tj. že nestudujete ze svého vlastního rozhodnutí, ale na popud zaměstnavatele. Zde by bylo dobré mít nějaký důkaz, o který byste se mohla opřít. Zároveň byste také mohla argumentovat, proč v minulém roce jste dostala volno na samostudium a v letošním roce nikoliv, když se jedná o stejný případ studia a zákonná úprava je také totožná.

__

- Zamítnutí žádosti o přidělení nebytového prostoru bytovém družstvem

BD zařadilo na členské schůzi 25.5.2016 cituji : "projednání žádosti pí. AA o přidělení nebytového prostoru". Jaký dopad má výsledek hlasování v případě zamítnutí. Prostor mě byl přidělen minulým majitelem MČ P-8 na základě mandátní smlouvy, kterou měla správní firma Austis. Mám platné stavební povolení "Rekonstrukce části přízemí a přidělení nebytového prostoru k bytu č. 15 Praha 8 - Karlín č. p. 381" s nabytím právní moci do konce roku 2016. Žádost o přidělení prostoru jsem nikdy na BD nedala, pouze žádost o souhlas s provedením prací. Nicméně podle mě ani tento souhlas ze zákona není třeba.
BD tento prostor cca 6m2 používá pro kýbl a koště na úklid objektu, což je pro představenstvo hlavní důvod zamítnutí přidělení neb. prostoru.
Děkuji za odpověď.
Ladislava

ODPOVĚĎ:
Pokud již máte uzavřenou nájemní smlouvu, na základě které užíváte konkrétní nebytový prostor, pak je nerozhodné, zda Vám tento nebytový prostor družstvo opětovně přidělí (resp. pronajmou či udělí jiný typ souhlasu s užíváním).
Z vašeho dotazu vyplývá, že nájemní smlouvu máte uzavřenou s právním předchůdcem družstva. Pokud tato teze odpovídá skutečnosti, pak na existenci nájemního vztahu nemá vliv skutečnost, že došlo ke změně vlastníka příslušného nebytového prostoru.
Pokud však nemáte platný právní důvod, na základě kterého můžete konkrétní nebytový prostor užívat (např. již zmíněná nájemní smlouva, pachtovní smlouva příp. jiná), pak musíte mít minimálně souhlas družstva k užívání tohoto prostoru. Nebytový prostor bude pravděpodobně ve vlastnictví bytového družstva, tedy jedná se o cizí věc, kterou nesmíte užívat bez právního důvodu.
Váš dotaz neobsahuje více informací, tudíž nelze učinit bližší závěr, a proto jsem se omezil ve své odpovědi na poskytnutí toliko obecných informací.

__

- Snížení alimentů - výpověď z práce ze zdravotních důvodů
- Snížení výživného - výpověď z práce ze zdravotních důvodů

Partner se rozešel s manželkou před 5 lety. Mají spolu 2 děti. Sám si z platu 13000 Kč-ze kterého platil ještě exekuci- určil výživné 5000 Kč, kdy manželka byla výdělečně činná, ale sama na 2 děti. Nyní jsou 2 roky rozvedení a bývalá žena je na úřadu práce, má partnera 3 roky, který s nimi bydlí v bytě a je výdělečně činný. Nastala situace že můj partner (tedy její bývalý manžel) dlouhodobě marodí a léčí se s močovým měchýřem a s prostatou. V zaměstnání na něj tlačili-až dal výpověď dohodou. Já jeho partnerka jsem propuštěna z práce pro nadbytečnost a právě jsem nastoupila na úřad práce. Bude soud posuzovat i mé poměry? Je možné žádat alespoň dočasně na snížení alimentů, nežli bude jasné jestli partner bude vyléčen z nemoci a schopen nastoupit do práce? Děkuji za odpověď Daniela

ODPOVĚĎ:
Vašemu partnerovi doporučuji, aby své bývalé manželce vysvětlil současnou situaci a pokusil se s ní dohodnout na dočasném snížení výživného do doby, než se jeho pracovní a finanční situace zlepší. Pokud dohoda s bývalou manželkou nebude možná, záleží do značné míry na tom, jakým způsobem, byla Vámi uvedená výše výživného dohodnuta. Ve svém dotazu uvádíte, že si Váš partner určil výživné sám, pravděpodobně po dohodě se svou bývalou manželkou. Pokud se jednalo o ústní dohodu, pak Váš partner může v případě nutnosti začít hradit i nižší výživné. Doporučuji však, aby o tom svou bývalou partnerku – nejlépe písemně – informoval a vysvětlil ji důvody snížení výživného. Pokud partnerka nebude se snížením výživného souhlasit, bude se muset obrátit na soud s návrhem (žalobou) na určení či zvýšení výše výživného.
Jestliže je ale výše výživného určená rozhodnutím soudu nebo písemnou dohodou mezi Vaším partnerem a jeho bývalou manželkou, měl by Váš partner do doby, než se s bývalou manželkou dohodne jinak – tuto dohodu opět doporučuji uzavřít písemně - nebo do doby, než o výživném rozhodne soud, hradit výživné ve výši uvedené v dohodě. V takovém případě to bude Váš partner, kdo by se měl obrátit na soud s návrhem (žalobou) na určení nižšího výživného. Soud při posuzování návrhu bude zkoumat nejen finanční a majetkové poměry obou rodičů, ale i oprávněné zájmy a potřeby dítěte.

__

- Fond pro válečné sirotky SRN - vyplacení částky potomkovi zesnulé osoby odvelené do brané moci SRN
- Fond pro válečné sirotky v Německu - vyplacení částky potomkovi zesnulé osoby odvelené do brané moci SRN

Mamka se narodila 25.6.1940 v Kocléřově, p. o. Dvůr Králové n/Labem. Její otec, František Weisner byl jako příslušník německé branné moci odvelen a po těžkém zranění v roce 1944 se stal nezvěstným. Okresním soudem ve Dvoře Králové n/Labem byl dne 29.1.1948 prohlášen za mrtvého. Nyní se k nám dostávají kusé informace, že snad existuje v SRN nějaký fond pro válečné sirotky. Je to možné a kam se obrátit pro podrobnější informace?
Děkuji Alois

ODPOVĚĎ:
Tato poradna se zaměřuje výhradně na poskytování poradenství ohledně českého práva, tudíž nemůžeme poskytnout bližší informace ohledně Vámi zmíněného fondu.
Vzhledem k tomu, že se má jednat o fond německý, doporučuji, abyste se obrátil s dotazem na Ministerstvo zahraničních věcí. Pokud budou mít o tomto fondu nějaké informace, jistě Vám je poskytnou.

__

- Poškození kuchyňské linky nájemníkem - stržení z kauce
- Stržení části kauce - poškození kuchyňské linky nájemníkem, nájemcem

Pronajímám byt v osobním vlastnictví. Nájemce mi poškodil desku kuchyňské linky? jak mám postupovat při uplatňování škody a jaké jsou tam termíny. Podotýkám, že nájemce složil kauci ve výši 20.000Kč, což předpokládám, že by stačilo na pokrytí této škody, Je možné to hradit z této kauce a požadovat její doplnění do výše 20.000Kč?
prosím o sdělení konkrétního postupu při řešení této situace, děkuji, Dalibor

ODPOVĚĎ:
Podle § 4 písm. g) nařízení vlády č. 308/2015 Sb. , o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu, podle kterého platí, že za drobné opravy, ke kterým je povinen nájemce, se považují mj. opravy kuchyňských linek.
Toto nařízení vlády stanoví omezení, podle kterého nesmí částka vynaložená nájemcem za drobné opravy překročit součin částky 100 a podlahové plochy bytu (v m2).
Podle § 2254 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nesmí být jistota vyšší než šestinásobek měsíčního nájemného. Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.
Zákon umožňuje pronajimateli, aby při skončení nájmu použil složenou jistotu na úhradu pohledávek, které má za nájemcem. Smluvní strany si však mohou dohodnout také čerpání jistoty během trvání nájmu. Bez takového ujednání je však čerpání jistoty na úhradu pohledávek problematické (ani odborná literatura v tomto směru není jednotná).
Doporučuji Vám vyzvat nájemce k tomu, aby Vám uhradil škodu, kterou ve výzvě vyčíslíte a výši škody doložíte. Pokud máte v nájemní smlouvě ujednáno, že jste oprávněn čerpat jistotu i během trvání nájmu, pak si můžete dlužnou částku jednostranným prohlášením započíst a v takovém případě by byl nájemce povinen jistotu doplnit do smluvené výše podle § 2017 občanského zákoníku.
Pokud tuto doložku v nájemní smlouvě nemáte, pak je čerpání jistoty problematické a s jistotou věc vyřešíte buď soudní cestou, nebo až při skončení nájmu.

__

- Prodej zrestituované nemovitosti - daně, odvod daní
- Daně při prodeji nemovitosti získané restitucí

V rámci restituce mi byla v roce 2010 vrácena část pozemku, který byl naší rodině v roce 1969 vyvlastněn.
Tento pozemek jsem v roce 2016 prodala.
Jakou mám daňovou povinnost vůči finančnímu úřadu?
Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Do konce třetího měsíce po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí, máte povinnost podat přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí a zaplatit daň. Pokud jste se tedy nedohodli s kupujícím v kupní smlouvě, že poplatníkem daně bude nabyvatel. Daň činí 4 % ze základu daně, kterým je buď kupní cena, anebo 75 % hodnoty znaleckého posudku či směrné hodnoty, a to ta cena, která je vyšší.
Do konce ledna 2017 máte povinnost podat přiznání k dani z nemovitých věcí, kde uvedete zbývající nemovitosti v daném kraji. Pokud již žádnou jinou nemovitost v kraji, kde se nacházel pozemek, nemáte, oznámíte finančnímu úřadu, že Vám zanikla daňová povinnost.
Pozemek jste vlastnila déle než 5 let, bude tedy osvobozen od daně z příjmů, pokud nebyl zahrnut v obchodním majetku podnikatele. Může se na Vás vztahovat povinnost dle § 38v zákona o daních z příjmů oznámit finančnímu úřadu osvobozené příjmy fyzických osob, pokud prodejní cena pozemku byla vyšší než 5 000 000 Kč. Lhůta pro oznámení osvobozených příjmů je do konce lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období, ve kterém jste příjem obdržela.
__

- Práce pro zahraniční firmu jako OSVČ 40 hodin týdně - jde o švarc systém?

Mám nabídku práce jako OSVČ pro zahraniční firmu, která nemá stálou provozovnu zde v ČR (kancelář je v Londýně).
Nabídka je na 40 hodin týdně, měsíční paušální plat, PC by poskytovala firma, místo výkonu práce by nebylo určeno, pracovní dobu by bylo možné částečně upravovat.
Jedná se v tomto případě o Švarc systém? Případně jak upravit smlouvu a podmínky, aby se o Švarc systém nejednalo.
Děkuji, Patricie.

ODPOVĚĎ:
V pracovněprávním vztah je nutné vykonávat závislou práci, která je definována v § 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění:
(1) Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.
(2) Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.
V daném případě tedy hodně záleží na tom, jak je definován vztah zaměstnanec – zaměstnavatel, co budete pro zaměstnavatele vykonávat, jak budete odvádět práci. Obecně řečeno, pokud máte stanovenou pracovní dobu, práci Vám zadává zaměstnavatel a její výkon kontroluje, poskytuje Vám pracovní prostředky na své náklady, pak bych daný vztah jako závislou práci s největší pravděpodobností posoudila. O závislou práci by se nejednalo, pokud byste měl s určitým subjektem uzavřen obchodněprávní vztah a na základě zadání pro něho na základě své zodpovědnosti dle svého časového uvážení např. v dohodnutém termínu zpracoval určitý úkol, za který by Vám náležela odměna.

__

- Osobní bankrot - životní minimum nestačí na žití, nárok na příspěvek na bydlení
- Oddlužení - životní minimum nestačí na žití, nárok na příspěvek na bydlení
- Insolvence dlužníka - životní minimum nestačí na žití, nárok na příspěvek na bydlení

Moje maminka nedávno využila osobního bankrotu a nyní je ji tedy z výplaty strhávána splátka a na vyžití ji zbyde cca 8500 Kč, tedy jisté životní minimum.
Problém však je, že toto životní minimum nezohledňuje např. nájem. Pokud maminka zaplatí nájem, nemůže ji zbýt dost peněz na jídlo a jiné potřeby. Je možné v tomto případě požádat o příspěvek na bydlení?
Děkuji a přeji hezký den. Damián

ODPOVĚĎ:
Nárok na příspěvek na bydlení má Vaše maminka tehdy, pokud je vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém má trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů její domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek na bydlení je zapotřebí doložit příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Pro nárok na příspěvek na bydlení se ale dokládají příjmy před srážkou provedenou insolvenčním správcem. Vaše maminka tudíž nebude jako svůj příjem dokládat Vámi uvedenou částku 8.500 Kč, ale příjem před provedením insolvenčních srážek. Zda Vaše maminka podmínky pro nárok na příspěvek splní, nelze pouze na základě Vámi uvedených informací posoudit, podat žádost o příspěvek na bydlení si na úřadě práce samozřejmě může.

__

- Reklamace zboží koupeného přes bazos.cz - skryté vady bazarového zboží
- Reklamace zboží koupeného přes internetový bazar - skryté vady bazarového zboží

Na Internetu přes web bazos.cz jsme si vybrali dětskou kolébku – v inzerátu prodejce psal „Použitá max 5×, v perfektním stavu jen par flíčků, které stačí vyprat. “ Pro kolébku jsem vyslala přítele, když ji přivezl a já si kolébku mohla prohlédnout, zjistila jsem, že je velmi poškozená. Deska pod matrací zlámaná, stojánek od kolotoče olámaný, … – vše vady, které nejsou na první pohled vidět, ale musí se sundat látka, která toto zakrývá. Ihned přítel volal prodejci zpět (cca do hodiny), že kolébka je poničená a že ji přiveze zpět a chce vrátit peníze. Do telefonu prodejce souhlasil. Avšak když na místo přijel, akorát na něj křičeli a začali tvrdit, že si to přítel zničil sám. O těchto vadách nebyl prodejcem informován, je možné se nějakým způsobem domoci „reklamace“? Slyšela jsem, že na použité zboží by měla být „záruka“ 6 měsíců? Mohu toto řešit právně, podat nějaké oznámení? Nebo jak mohu v tomto případě postupovat a jaké jsou šance?
Předem mockrát děkuji za Vaši radu
S pozdravem a přáním pěkného dne
Milada

ODPOVĚĎ:
Dle aktuální právní úpravy máte právo do 14 dní od uskutečnění obchodu bez udání důvodu odstoupit od smlouvy. V tomto případě musíte postupovat tak, že zašlete prodejci doporučený dopis, v němž uveďte, že odstupujete od kupní smlouvy a uveďte číslo účtu a lhůtu, do které Vám má prodejce vrátit peníze. Následně zašlete zboží zpět, dle zákona prodávající není povinen vrátit peníze dříve, než mu je vráceno zboží nebo alespoň prokázáno, že zboží bylo odesláno. Máte samozřejmě právo chtít po prodejci, aby Vám uhradil i částku odpovídající ceně balíku - vráceného zboží. Pokud by prodávající peníze nevrátil, podejte ihned žalobu o zaplacení. Z důvodu důkazní situace doporučuji kolébku nafotit. V těchto případech jsou soudní spory o vrácení kupní ceny poměrně jednoduchou záležitostí.
Horší by byla situace v případě, že by vám již čtrnáctidenní lhůta uplynula, zde byste museli prokazovat, že zboží má vady a požadovat dle charakteru vady buď slevu z ceny či odstoupení od smlouvy.

__

- Reklamace dovolené - ubytování v jiném hotelu

Reklamace dovolené: 10/2015 jsme si přes CA Airstop koupili dovolenou v Egyptě s odletem 6.12.2015. Pořadatel byla německá CK Schauinsland.
Cestovka nás nechala odletět na místo a mi jsme při příletu zjistili, že nás ubytují v jiném hotelu, protože náš je z důvodu nedostatku klientů uzavřen. Německá CK věděla od 10.11.2015, že hotel je uzavřený a nedala nám to vědět. Teď se s nimi dohadujeme o kompenzaci. Požadujeme zpět 100% což je cca 1800 EUR, oni nám nabídli 462 EUR. Za to, že porušili své vlastní obchodní podmínky je to dost málo.
Vizte příloha.
Děkuji za radu a přeji hezký den
Darina
_
Dobrý den paní Xxxxxxxxxx,
níže zasílám vyjádření k Vaší reklamaci, které jsme obdrželi od německé cestovní kanceláře Schauisland Reisen.
Dovolte mi Vám toto vyjádření ve stručnosti přeložit.
Cestovní kancelář velice mrzí, že Vaše dovolená neproběhla podle Vašich představ.
Bohužel Vašemu požadavku - navrácení celé částky za zájezd cestovní kancelář nemůže vyhovět. Právo klienta na ukončení dovolená vzniká podle všeobecných podmínek pořadatele zájezd (bod 12d) pouze tehdy, jestliže pořadatel zájezdu není schopen zajistit nápravu dané situace. Z dostupných informací je zřejmé, že delegát se snažil zajistit náhradu. Do aquaparku hotelu Fun City Makadi měli klienti volný vstup.
Jako kompenzaci Vám německá cestovní kancelář nabízí částku v celkové výši 465 euro. Tzn. 207,48 euro za nevyužité služby v termínu 10.12.-13.12, náklady za zpáteční let ve výši 220 euro a 37 euro za víza. Prosím o zaslání Vašich bankovních údajů (jméno majitele účtu, IBAN a BIC/SWIFT kód.

ODPOVĚĎ:
Za účelem výpočtu snížení ceny zájezdu v důsledku jeho reklamace byla Zemským soudem ve Frankfurtu v roce 1985 vytvořena tzv. Frankfurtská tabulka slev. Tabulka není právně závazná, přesto ji soudy v Německu ve velké míře užívají. Současně se touto tabulkou řídí mnoho soudů především v zemích západní Evropy, neboť v oblasti cestovního ruchu Evropské unie dosud nebyl přijat žádný jednotný dokument týkající se kvality služeb. Česká republika rovněž nemá žádnou podobnou listinu, takže Frankfurtská tabulka slev může sloužit jako orientační pomůcka pro přístup k řešení reklamací kvality služeb poskytovaných v rámci zájezdů. Dle této tabulky má zákazník při ubytování v jiném hotelu nárok na 10 až 25% slevu z ceny zájezdu. Rozhodně chápu Vaše rozhořčení, když jste nebyli dopředu seznámeni se skutečností, že budete ubytovaní jinde, čímž Vám byla odňata možnost svobodně se rozhodnout, zda neodstoupit od smlouvy, nicméně s odkazem na tuto tabulku se obávám, že kdybyste chtěli věc řešit např. soudně, víc, než Vám CK nabízí, by Vám vráceno nebylo.

__

- Nárok na odpočet úroků z hypotéky za rok pokud byl byt v daném roce prodán
- Daňová úleva - úroky z hypotéky za rok pokud byl byt v daném roce prodán

Mám nárok na uplatnění odpočtu úroků z hypotéky za rok 2015 na byt, který jsem prodal v listopadu 2015?
Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Úroky z hypotéky jako nezdanitelnou část základu daně můžete uplatnit dle § 15 odst. 4 zákona o daních z příjmů, pokud jste byt vlastnil po celé zdaňovací období. Ve Vašem případě si nemůžete úroky uplatnit.

__

- Rodičovská dovolená následně s pracovní neschopností a následně opět mateřská a rodičovská dovolená - povinnost zaměstnavatele zachovat stejné pracovní podmínky

Můj dotaz se týká návratu do zaměstnání po 2. rodičovské dovolené. U zaměstnavatele mám smlouvu na dobu neurčitou.
První rodičovská dovolená byla od 07/2013 do 03/2016 (do tří let věku dítěte), poté ihned následovala pracovní neschopnost kvůli druhému rizikovému těhotenství. Tato neschopnost stále trvá a s největší pravděpodobností do práce už nenastoupím, takže bude ihned navazovat mateřská dovolená (cca v 7/2016) a poté další rodičovská dovolená. (max. do tří let věku dítěte). Zajímalo by mne, jestli v mém případě, kdy mezi první a druhou rodičovskou dovolenou nebude odpracován ani jeden den, ale místo toho budu mít pracovní neschopnost, mi zaměstnavatel musí po návratu z 2. rodičovské dovolené zachovat podmínky, které odpovídají návratu po rodičovské dovolené do tří let věku dítěte - tzn. stejný plat a pozici odpovídající kvalifikaci, kterou jsem měla uvedenou ve smlouvě na dobu neurčitou. Nebo tímto ztratím nárok a zaměstnavatel mi může přidělit jakoukoliv práci za jakýkoukoliv mzdu?
Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Rodičovská dovolená je překážka v práci na straně zaměstnance a po jejím skončení má zaměstnavatel povinnost Vám přidělovat práci dle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě. Pokud máte v pracovní smlouvě sjednánu přímo i mzdu, pak je povinen Vám za vykonanou práci zaplatit i tuto mzdu.
Pracovní neschopnost je také překážka v práci na straně zaměstnance. Pokud jste v dočasné pracovní neschopnosti po rodičovské dovolené a poté budete čerpat opět rodičovskou dovolenou, nic se nemění na povinnosti zaměstnavatele Vám přidělovat práci dle pracovní smlouvy po odpadnutí poslední překážky v práci na Vaší straně, tj. pravděpodobně po vyčerpání druhé rodičovské dovolené.
Zaměstnavatel Vám pak nemůže přidělovat jakoukoliv práci, ale pouze práci dle pracovní smlouvy. Nemusí se však jednat o úplně stejnou pozici, jakou jste vykonávala před vznikem překážky v práci, zaměstnavatel musí respektovat pouze obecný druh práce v pracovní smlouvě.

__

- Stažení návrhu na revokaci a neprojednání návrhu občana na změnu územního plánu - je to legální postup zastupitelstva města, obce?

Bylo odhlasováno stažení návrhu na revokaci podnětu z r. 2014 s tím, že se podnět podaný v r. 2016 neprojednával. Jak mám z hlediska práva postupovat? Mám podat podnět nový?
Na zasedání zastupitelstva byl stažen bod pod názvem "revokace", která se týkala mého podnětu (z roku 2014 - tehdy schváleno zastupitelstvem) nýbrž v r. 2016 jsem podal podnět nový na změnu územ. plánu, který ale byl radou nedoporučen ke schválení, ale na zastupitelstvu se neprojednával tento podnět nýbrž z r. 2014 pod názvem revokace. Je tonto postup běžný?
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
V nejobecnější rovině platí, že občan obce má právo:
- požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů,
- podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů
(jak vyplývá z § 16/2 písm. f) a g) zákona o obcích). Návrh fyzické osoby na změnu územního plánu je dále upraven v § 55/2 stavebního zákona.
Podrobnější postup při projednávání jednotlivých podnětů naleznete v jednacím řádu konkrétního zastupitelstva a rady obce (jednací řád není pro tyto případy upraven žádným právním předpisem s celostátní působností).
Byl-li projednán Váš podnět z roku 2014 namísto podnětu z roku 2016, doporučuji Vám na to zastupitelstvo a radu obce upozornit a podat podnět nový (který můžete zdůvodnit právě řádným neprojednáním podnětu z roku 2016).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

- Audit účetní závěrky SVJ bez auditora - audit neobsahuje jméno auditora a číslo jeho oprávnění

Oslovili jsme společnost nabízející audit účetní závěrky o provedení auditu účetní závěrky.
Zatím bohužel nevíme, jak přesně zněla objednávka zadaná jednateli objednatele, SVJ.
Nicméně nyní nám, vlastníků, byla doručena Zpráva o ověření účetní závěrky, která však neobsahuje identifikaci auditora s číslem jeho oprávnění. Na můj požadavek o doplnění identifikace auditora oslovená společnost uvádí, že z jejich strany bylo dodrženo zadání.
Pokud budu předpokládát, že zadání neobsahuje explicitní pojem "audit účetní závěrky" a společnost tedy vykonala "nějaké" ověření:
1) je přípustné ve zprávě z tohoto ověření uvést "Výrok auditora", pokud toto ověření nevykonal auditor?
2) Je přípustné ve zprávě uvést
"Audit jsme provedli v souladu se zákonem o účetnictví účetními předpisy a účetními standardy České republiky"
pokud se nejedná dle sdělení samotné společnosti o audit?
Nejedná se o případ povinného ověření účetní závěrky, jsme SVJ. V zásadě nevíme, zda nám může v. u. společnost poskytnout ověření účetní závěrky
(1.) bez prověření správnosti výše aktiv a pasiv a jejich zařazení a
(2.) bez účasti auditora a nazývat to auditem. Cítíme se uvedeni v omyl a rádi bychom se bránili.
Děkuji. Miloš

Zaslání informace správci k dotazu č. : 9563
Dobrý den, snažila jsem se na otázku odpovědět, ale v auditu se neorientuji. Pokud je tady nějaký znalec účetního auditu, bylo by dobré, aby odpověděl on. Příp. můžeme zaslat jako odpověď jen moje nastínění?

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, prostudujte si podrobně objednávku. Audit účetní závěrky může provádět pouze osoba zapsaná v seznamu auditorů. Bez hlubší znalosti problému nedokážu na otázku odpovědět. V případě nesrovnalostí se můžete obrátit na Komoru auditorů České republiky.

__

- Poradenství od studenta - je nutné mít živnostenský list?

Rád bych se zeptal na právní podmínky ohledně živnosti poradenská činnost u studenta.
Náplní mé práce by bylo poskytovat lidem tipy na kurzové sázení s největší důvěrou na základě analýz.
Na měsíc za cca 500 Kč. Rád bych se zeptal, zda-li je potřeba mít živnost a co všechno to u studenta obnáší. Případně nějaká doporučená literatura ve které se dozvím více. Děkuji David

ODPOVĚĎ:
Na studenta, stejně na jako každou jinou fyzickou osobu, se vztahují totožné podmínky pro získání živnostenského oprávnění, tedy zejména plná svéprávnost a bezúhonnost (prokazuje se výpisem z Rejstříku trestů). Překážky provozování živnosti jsou uvedeny v ust. § 9 a násl. živnostenského zákona.
Ve Vašem případě přichází v úvahu živnost Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, která je živností volnou, tedy u ní není jako podmínka provozování takové živnosti stanovena odborná způsobilost (prokazuje se studiem, praxí). Pokud chcete provozovat takovou živnost, musíte tuto skutečnost ohlásit na příslušném živnostenském úřadě. Náležitosti ohlášení jsou stanoveny v ust. § 45 a násl. živnostenského zákona.
Literatury k tomuto tématu je spousta, nicméně nejpřesnější a nejaktuálnější informace získáte přímo na živnostenském úřadě. Dále můžete získat informace také ze živnostenského zákona, odkaz na něj přikládám zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0& name=~C5~BEivnostensk~C3~BD& rpp=15#seznam.

__

- Návrh na změnu územního plánu - který zákon chrání majitele nemovitostí?

Při připravování územního plánu se nerozlišuje soukromé vlastnictví od státního, což lze pochopit, ale už nepochopím, když podám podnět na změnu a plánuji svůj pozemek využít jinak než někdo naplánoval, jaké právo (zákon, paragraf) chrání tedy vlastníky pozemku? Děkuji, Lenka

ODPOVĚĎ:
Jako vlastník pozemku máte právo v případě projednávání návrhu územního plánu podat námitky, o kterých musí být příslušným orgánem rozhodnuto (toto je podmínkou pro řádné vydání územního plánu). Dále také může každý podat připomínky k návrhu územního plánu.
Nicméně po schválení územního plánu už je obrana omezená, jelikož ten, kdo mohl být na svých právech dotčen, měl možnost svá práva chránit v průběhu schvalování územního plánu např. výše uvedenými námitkami.
Na změnu územního plánu navíc není právní nárok, tedy i když o změnu požádáte (podáte návrh), nevzniká povinnost tomuto návrhu vyhovět.

__

- Rozpadající se dřevěná stavba na hranici pozemků - jak donutit souseda aby stavbu zboural a posunul dále od hranice pozemků?

V blízkosti hranice pozemků (cca 0,5 m) má soused dřevěnou, minimálně 40 let starou kůlnu. Když jsem ho požádal, aby rozpadající se stavbu odstranil a novou si postavil alespoň 2 metry od plotu, reagoval tím, že si stávající stavbu opraví. Následně kůlnu zakryl novou střechou. Je nějaká cesta k tomu, aby musel stavbu posunout dále od plotu? Dohoda se mi bohužel nejeví jako reálná. Předem děkuji za radu. Agáta

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je důležité, zda je předmětná kůlna nepovolenou (tzv. černou) stavbou či nikoli. V tomto ohledu je samozřejmě rozhodující, za jaké právní úpravy byla kůlna vybudována, tzn. zda bylo k její výstavbě zapotřebí nějaké přivolení stavebního úřadu (a pakliže ano, zda o toto přivolení Váš soused požádal).
V současné chvíli se můžete obrátit na místně příslušný stavební úřad s podnětem k prošetření této záležitosti. Dospěje-li stavební úřad k závěru, že se jedná o černou stavbu, zahájí řízení o nařízení odstranění stavby (§ 129 stavebního zákona).
Z dotazu nevyplývá, zda je pro Vás kůlna zdrojem nadměrných imisí (např. stínění). S ohledem na skutečnost, že kůlna stojí na témže místě již dlouhou dobu, předpokládám, že výkon Vašeho vlastnického práva není její existencí nijak rušen. Z tohoto důvodu není příliš použitelný § 1013/1 občanského zákoníku, který vymezuje základní rámec sousedských vztahů.
Pokud se domníváte, že stav kůlny je natolik havarijní, že kůlna Vás např. ohrožuje na zdraví či ohrožuje Váš majetek, můžete se obrátit na místně příslušný stavební úřad s podnětem k nařízení:
- neodkladného odstranění stavby,
- provedení nutných zabezpečovacích prací, nebo
- provedení nezbytných úprav stavby
(dle § 135 a § 137 stavebního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

- Žaloba na svěření dítěte do péče - který je místně příslušný soud?
- Návrh na svěření dítěte do péče - který je místně příslušný soud?
- Místní příslušnost soudu - svěření dítěte do péče

Jsem na rodičovské dovolené, dítě 2,6 s partnerem nežijeme ve společné domácnosti od října roku 2015. Chci zažádat o svěření dítěte do péče. Kvůli školce jsem po dohodě s otcem dítěte přehlasili bydliště dceři do Prahy, kam se chceme stěhovat. Vzhledem k tomu, že spolu nežijeme od října 2015, chci podat žádost o svěření dítěte do péče. Vídáme se a snažíme se vycházet. Na jaký soud mám podat žádost, když dítě má bydliště v Praze, ale doteď bydlíme na vesnici spadající pod Třebíč. Do Prahy se budeme stěhovat asi za 5 měsícu. Mám počkat ještě půl roku, nebo přehlásit bydĺiště dceři zpět a podat návrh? A zároveň jaký bude postup? Děkuji, s pozdravem Eva

ODPOVĚĎ:
Podle § 88, písm. c) občanského soudního řádu je k řízení ve věcech péče o nezletilé příslušný soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností, své bydliště. Bydlištěm se v tomto případě myslí faktické bydliště, tedy místo, kde se dítě společně s Vámi nyní zdržuje.
Pokud v současné době žijete s dítětem v blízkosti Třebíče, bude zapotřebí podat návrh na svěření dítěte do vaší péče k okresnímu soudu v Třebíči. Je ale zapotřebí brát v úvahu i to, že soudní řízení může trvat i několik měsíců. Pokud se v průběhu soudního řízení přestěhujete do Prahy, bude nezbytné o tom informovat soud, ke kterému jste návrh podala. Jestliže bude soud v Třebíči následně předávat agendu soudu v Praze, může se celé soudní řízení ještě více protáhnout. Nejméně komplikovaným řešením by tedy bylo buď podat návrh na svěření dítěte do péče k soudu v Třebíči a se stěhováním počkat, až bude soudní řízení ukončeno, nebo počkat s podáním návrhu až poté, kdy se odstěhujete do Prahy.
Vzory návrhu na svěření dítěte do péče najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Za podání takového návrhu se nehradí žádný soudní poplatek.

__

- Jak darovat pozemek městu, obci - postup, návod, informace

1984 jsem s manželkou koupil pozemek na stavbu rodinného domu. Ke stavbě RD nedošlo.
A až nyní, kdy se rozhodl stavět náš syn (duben 2016) jsme zjistili, že došlo ke změně územního plánu a náš pozemek byl změněn na lesopark bez možnosti stavby. Pozemek je veřejně přístupný protože se jedná o část parkové zeleně a není oplocen. (Parcela č. 1258/40 obec Ústí nad Labem 554804, katastrální území Ústí nad Labem 774871, č. LV 2710).
Vzhledem k tomu, že stále musíme platit daň z pozemku a pozemek musíme dvakrát ročně posekat za cca 10.000 Kč, chtěli bychom se pozemku vzdát pokud nebude jiná možnost.
Jakým způsobem se tohoto pozemku jednostranně vzdát tak, aby přešel do vlastnictví státu.
Otázka druhá: na webu http://frankbold.org/poradna/kategorie/ostatni/rada/verejna-prostranstvi jsem se dočetl, že pokud nedošlo k uzavření smlouvy o užívání pozemku, mezi městem a vlastníkem, je možné požadovat od města vydání částky, o kterou se neoprávněně obohatilo užíváním tohoto pozemku. Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
V tomto případě se Váš pozemek stal veřejným prostranstvím, přičemž platí, že u pozemků, které jsou v soukromém vlastnictví jiných osob, je obecné užívání omezením vlastnického práva. Vlastnické právo je možno omezit obecným užíváním pouze v souladu s vůlí vlastníka, tj. s jeho souhlasem nebo po dohodě s ním. Bez souhlasu vlastníka je možné omezení vlastnického práva pouze na základě zákona, ve veřejném zájmu a za náhradu. Tedy pokud je to nutné, může obec za veřejné prostranství prohlásit i soukromý pozemek, nicméně to musí být za úplatu. Měli byste tedy po obci požadovat úplatu, ovšem cenu bych doporučovala nechat si stanovit soudním znalcem. Pokud by obec dobrovolně nic hradit nechtěla, můžete se toho domáhat prostřednictvím žaloby o vydání bezdůvodného obohacení. Pozemku se bohužel nelze vzdát bez zájmu jakékoliv třetí osoby, nicméně se můžete pokusit ho nabídnout obci ke koupi. S ohledem na skutečnost, že máte ovšem právo žádat od obce úplatu za zábor pozemku, tato úplata jistě převýší náklady, které do pozemku musíte ročně investovat a ponechat si pozemek by mohlo být do budoucna i výhodné.

__

- Výpověď nájemní smlouvy zemědělskému družstvu novým majitelem pozemku - podmínky, lhůty
- Podmínky pro ukončení nájmu pozemku nájemnímu družstvu novým majitelem pozemku

Rádi bychom koupili pozemek a využili jej, ale je zatížen nájemní smlouvou s místním JZD.
V příloze posílám smlouvy aktuálního majitele a JZD.
Je možné po změně majitele (až pozemek koupíme) zrušit tento nájemní vztah?
Děkuji! Děkuji, Miroslav

ODPOVĚĎ:
Koupí pozemku vstupujete do všech práv a povinností předchozího vlastníka. Dle dodatku je smlouva uzavřena na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou pět let, přičemž ale tato lhůta neskončí dříve, než 30.9.2018, jinak vždy končí k říjnu. Po změně majitele se tedy musíte nadále smlouvou řídit a jedinou možností je smlouvu vypovědět a počítat s tím, že ještě pět let musíte nájemce nechat na pozemku hospodařit. Kdybyste tedy smlouvu vypověděli nyní, nájem bude ukončen až v říjnu roku 2021.

__

- Převod členských práv bytového družstva na potomka - předseda BD to zdržuje
- Lhůta na převod družstevního bytu na potomka, syna, dceru
- Předseda bytového družstva zdržuje přepis, darování členských práv nájemce BD na jeho potomka - jak se bránit?

Jedná se o insolvenci o kterou bych si chtěla zažádat, ale jelikož mám členský podíl na bytě chtěla bych ho přepsat na syna. Požádala jsem o přepsání předsedu našeho družstva který mi původně přepsání přislíbil ale k tomu již nedošlo, vymlouvá se že nemá čas a mám pocit že to prostě nechce učinit. Předseda se začíná chovat jako by mu to patřilo. Byla jsem i na správě bytů a informovala jsem paní která je k tomuhle kompetentní. Paní opět přislíbila, že přepis bude k 1. 6. 2016 ale mám z toho dojem z chování z obou lidí že k tomu nedojde.
Mám jako nájemník bytového družstva na tohle právo i bez udání důvodu? Děkuji Monika

ODPOVĚĎ:
K převodu členských práv a povinností k družstevnímu bytu se souhlas družstva vůbec nevyžaduje, se synem sepíšete dohodu o převodu a písemně oznámíte družstvu, že došlo k převodu a doložíte ještě písemný souhlas nabyvatele členství (tedy syna). Vůbec do této transakce nemusíte zapojovat předsedu družstva. Doporučuji obrátit se ohledně sepisu dohody na advokáta, který by měl i prostudovat stanovy družstva a zjistit, jestli samotné stanovy převod nějak neomezují nebo nestanovují nějaké speciální podmínky k převodu.

__

- Zeď zasypaná hlínou z cizího pozemku - jak se donutit majitele pozemku k odstranění hlíny na zdi?
- Hlína od souseda nasypaná na zdi mé stavby - jak donutit souseda k odstranění zeminy?

- Zeď zasypaná zeminou z cizího pozemku - jak se donutit majitele pozemku k odstranění hlíny na zdi?
- Zemina od souseda nasypaná na zdi mé stavby - jak donutit souseda k odstranění zeminy?

Zakoupil jsem 2015 řadovou garáž postavenou 1986. Vzhledem k tomu, že za řadou garáží se do 2016 nacházela pastvina svažující se směrem ke garážím, zemina za onu dobu zasypala garáže do výšky přibližně 1,5m od výšky od podlahy. 2006 kolem garáží byla cesta a zděná zídka ohraničující garáže od pastviny. Nově část pastviny za garážemi koupil nový majitel pro stavbu obytného domu, který již při uzemním řízení o umístnění stavby odmítl zeminu odstranit. Do mé garáže kvůli zemině silně proniká vlhkost a vyžaduji její odstranění. Mám právo po majiteli pozemku požadovat, aby na vlastní náklady zeminu ze zdi garáže odstranil? Stačí, když požadavek vznesu sám, nebo je zapotřebí součinnosti ostatní majitelů garáží? Pozemek za garážemi je nyní oplocen a nemám přistup k zadní stěně garáže. Mohu také po majiteli požadovat, aby za garážemi obnovil úzkou cestu, abychom měli k zadní části garáží stálý přístup, jak tomu bylo doposud? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Spor se sousedem spadá do kategorie tzv. sousedských sporů, kdy vlastník věci má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje. Dále zákon stanoví, že vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžoval jiného či ohrožoval výkon jeho práv. Proto nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami na svém pozemku, aniž by učinil dostatečná opatření proti takovému ohrožení či poškození.
Navrhovala bych tedy věc řešit nejprve domluvou, pokud tato nebude možná, nezbude, než věc řešit soudně a domáhat se, aby se soused zdržel znehodnocování Vašeho pozemku (tedy ve svém důsledku zeminu na své náklady odstranil) a dále se domáhat náhrady vzniklé škody. Za účelem stanovení výše škody by bylo dobré se obrátit na znalce, který by rozsah škody stanovil. Pokud jsou garáže zapsány v evidenci nemovitostí jako samostatné jednotky a nejde o garážový dům, který by byl ve spoluvlastnictví všech, můžete požadavek vznést sám bez součinnosti ostatních.
Co se týče cesty, tak zde by bylo možné aplikovat ustanovení § 1029 a násl. Občanského zákoníku o Nezbytné cestě, kde je stanoveno, že "Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek." Tedy můžete se domáhat zřízení cesty za účelem péče o svou nemovitost. Nařízení takové cesty by bylo plně na rozhodnutí soudu.

__

- Objekt pro individuální rekreaci - definice, vysvětlení, příklad
- Rekonstrukce stavby, nemovitosti - definice, vysvětlení
- Nestejný přístup ke stavebníkovi - jak se bránit?
- Diskriminace stavebníka stavebním úřadem - nestejný přístup
- Stavební úřad rozhoduje u stavebníků ve stejné lokalitě rozdílně - jak se bránit diskriminaci?
- Diskriminace od stavebního úřadu - jak se bránit?
- Soused dostal výjimku z územního plánu a mě ji zamítl - jak se bránit?
- Zamítnutí výjimky stavebním úřadem na rekonstrukci stavby a stavební povolení pro souseda - diskriminace?

Vlastním nemovitost - rekreační chatu, kterou jsem nabyla v dražbě (tzn. nebyla možná prohlídka) a je umístěna v obci, která má územní plán (ÚP). Chata je dle územního plánu v zóně individuální rekreace, která je vymezena následovně - přípustné : individuální rekreace ve stávajících objektech, nepřípustné: jakékoliv jiné kromě trvalého bydlení v objektech k trvalému bydlení již dříve určených (předchozí majitel měl v naší chatě trvalé bydliště). Zóna je též označena jako trvalá zástavba. Objekt je 2podlažní z části zděný a zčásti dřevěný a vyžaduje rekonstrukci, neboť do něj několik let zatékalo a dřevěné konstrukce (která tvoří cca 60% konstrukce) je zčásti prohnilá a rádi bychom objekt současně mírně rozšířili (aktuální zastavěná plocha 60m2, obest. prostor - 350 m3, náš záměr 70m2/400m3) a řešíme problém se stavebním úřadem obce. Nejprve nechtěli připustit žádnou rekonstrukci s tím, že se jedná o dočasnou zástavbu chat (chybně si spletli s jinou lokalitou obce - tzv. dočasné chaty) a aktuálně chtějí dodržet rozsah velikosti současné stavby. Paradoxem je že v těsném sousedství (= stejná zóna) jsou již 2 objekty, které byly rekonstruovány v době platnosti současného územního plánu a jejichž parametry několikanásobně převýšili původní chaty (pro informaci - 1. zastavěná plocha 100m2, obestavěný prostor cca 450m3 a 2. 120 m2/600 m3. Dle odboru územního plánování v lokalitě nejsou dle územního plánu žádná omezení na zastavěnost území a velikost a parametry objektu. (Plánovaná zastavěnost představuje 20% pozemku.) Současně je v projednávání obce nový územní plán, který má vstoupit v platnost cca 05/2017 a kde bude pro naši lokalitu definována zastavitelnost na 10% a výška stavby do 4m.
Mé dotazy jsou následující -
1. Existuje legislativní výklad pojmu objektu individuální rekreace dle stavebního zákona nebo jeho prováděcích vyhlášek? Dohledala jsem jedinou definici dle vyhlášky o oceňování, kde je objekt individuální rekreace charakteristický zastavěnou plochou do 80 m2 a obestavěným prostorem do 360 m3, je tato vyhláška závazná i pro stavební úřad?
2. Ve stavebním zákoně jsem nedohledala definici "rekonstrukce", respektive přístavby, nástavby, stavebních úprav … a jde mi o to kolik toho musí, ze stávající chaty zůstat, aby se jednalo o "rekonstrukci". Byl by např. směrodatný posudek statika s definováním části stavby, které musí být odstraněny.
Pokud se budeme snažit ponechat 3 zděné stěny, které by tvořily 1 obvodovou a 2 vnitřní příčky, bylo by to dostačující z pohledu legislativy "rekonstrukce"?
3. Lze se opřít o skutečnost, že okolní stavby byly povoleny a tím se domáhat našeho záměru?
4. Dle čeho posuzuje stavební úřad oblasti, které přesně nedefinuje legislativa ani územní plán ("dle nálady úřednice")?
Děkuji, s pozdravem Renata

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Legislativní vymezení stavby pro rodinnou rekreaci:
Odpověď na tento dotaz dává § 2 písm. b) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož je stavbou pro rodinnou rekreaci stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.
Nejvýše přípustná zastavěná plocha stavby pro rodinnou rekreaci, ani další minimální či maximální parametry této stavby nejsou vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území stanoveny. Jediným korektivem tak v této souvislosti zůstává neurčitý požadavek, aby objemové parametry a vzhled stavby odpovídaly požadavkům na rodinnou rekreaci.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že základní technické požadavky na stavbu pro rodinnou rekreaci jsou zakotveny v § 40 vyhlášky o technických požadavcích na stavby.
2/ Legislativní vymezení rekonstrukce stavby:
V tomto ohledu je nutné vycházet z § 2/4 a 5 stavebního zákona, dle něhož platí, že:
- nástavbou se stavba zvyšuje,
- přístavbou se stavba půdorysně rozšiřuje, přičemž je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou,
- při provádění stavební úpravy se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.
Vše shora uvedené je stavebním zákonem zahrnuto do kategorie změna dokončené stavby, přičemž tam, kde stavební zákon hovoří o „stavbě“, myslí se tím (dle okolností) i změna dokončené stavby (tzn. že nástavby, přístavby ani stavební úpravy nemají ve stavebním zákoně svou zvláštní právní úpravu, nýbrž se na ně aplikují běžná pravidla pro stavby).
Další kritéria pro rozlišení jednotlivých typů změn dokončených staveb stavební zákon nezná. Stavební zákon rovněž podrobněji neurčuje, kdy se již jedná o rekonstrukci (resp. některou ze změn dokončených staveb), a kdy nikoli; v tomto ohledu je rozhodování ponecháno na správním uvážení příslušného stavebního úřadu (k pojmu správního uvážení více v odpovědi na dotaz č. 4/).
3/ Povolení obdobných stavebních záměrů v okolí:
Pokud byly v okolí za účinnosti téhož územního plánu povoleny změny dokončených staveb (např. tedy přístavby), které odpovídají Vašemu stavebnímu záměru, rozhodně Vám doporučuji se domáhat povolení Vámi zamýšlené přístavby s poukazem na tyto jiné případy.
V tomto ohledu je vhodné stavebnímu úřadu připomenout, že dle § 2/4 správního řádu (kterým je povinen se řídit i stavební úřad) je správní orgán (zde stavební úřad) povinen dbát na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.
Shora uvedené ustanovení správního řádu odráží princip zásadní vázanosti správního orgánu jeho vlastní rozhodovací praxí. Toto pravidlo pramení ze zásady zákazu libovůle a neodůvodněně nerovného zacházení (zakotveného v čl. 1 Listiny základních práv a svobod).
Pokud na základě rozhodovací praxe stavebního úřadu vzniklo na Vaší straně legitimní očekávání, že ve Vašem případě rozhodne stavební úřad stejně, jak rozhodl ve skutkově podobných případech, je stavební úřad svou rozhodovací praxí vázán (tzn. že by měl a/ skutečně rozhodnout tak, jak rozhodl již několikrát v minulosti, nebo b/ přesvědčivě zdůvodnit, proč je nutné ve Vašem případě učinit výjimku ze zavedené rozhodovací praxe). Správní orgány jsou povinny přistupovat k subjektům v obdobných situacích rovným způsobem, jakákoli libovůle či svévole je ve správním rozhodování nepřípustná.
4. Nálada úřednice:
To, co ve svém dotazu označujete „náladou úřednice“, se v oblasti správního práva nazývá „správní uvážení“, popř. „diskrece“.
Správním uvážením je postup správního orgánu v situaci, kdy mu příslušné právní předpisy nabízí více způsobů řešení určité situace. Žádný právní předpis není natolik podrobný, aby postihl veškeré situace, které reálný život přináší. Z tohoto důvodu dávají právní předpisy na určitých místech správním orgánům možnost rozhodnout dle vlastní úvahy, popř. si vybrat některou z právním předpisem nabízených variant (které bývají často pouze příkladmé). Správní uvážení vytváří rozhodovací praxi správního orgánu, která zakládá legitimní očekávání adresátů správního rozhodování, tzn. že správní orgán je povinen používat správní uvážení v obdobných případech stejným způsobem (jinak by se totiž správní uvážení snadno změnilo v libovůli, která je ve správním rozhodování nepřípustná).
K institutu správního uvážení se (ve stručné a přehledné podobě) více dočtete např. zde:
http://iuridictum.pecina.cz/w/Spr%C3%A1vn%C3%AD_uv%C3%A1%C5%BEen%C3%AD
https://cs.wikipedia.org/wiki/Diskre%C4%8Dn%C3%AD_pravomoc
http://www.epravo.cz/top/clanky/spravni-uvazeni-10088.html
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

- Obtěžování a urážení dětmi souseda - jak se bránit?

Několik let mám problémy se sousedovými syny. Mladší z nich šikanoval mého syna. Když jsem se snažila vzájemnému kontaktu zabránit, nalhal starší otci, že jsem mu dala facku. Jejich otec nevěří, že k inzultaci jeho syna z mé strany nedošlo. Následně jsem našla na schránce nalepený vzkaz, že jsem 1. tlustá 2. kurva a smutného smajlíka. V obchodě mi starší z hochů zpoza regálu řekl, že jsem piča. Kromě toho mi poškodili lak na autě hřebíkem, později kuličkovou pistolí, na parkovacím místě se často nachází ostré předměty. Ze strany otce jsem po každé takové události čelila slovním útokům. Po zklidnění celé situace došlo k recidivě potíží, krom jiného i k poškození pošty, cca od 3/2016. Po po rozluce rodičů v 1/2016 bývají děti několik hodin denně doma bez dozoru. Věk dětí je devět a dvanáct let. Dá se v tomto případě něco dělat, nebo je díky věkové hranici takové chování nepostižitelné?
Děkuji, Jindřiška

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k jejich nízkému věku nepřichází v úvahu trestněprávní postih. Z tohoto důvodu je také vyloučen postih v rámci správního řízení – za přestupek. Nicméně nic Vám nebrání obrátit se na policii a min. žádat prošetření, kdo Vám způsobil škodu na vozidle, popř. ji upozornit na ostré předměty na Vašem parkovacím místě. Je zde také možnost obrátit se na orgán sociálně právní ochrany dětí, nicméně všechny tyto kroky Vám nezajistí, že nebude k tomuto chování vůči Vaší osobě docházet dále.

__

- Vypořádání společného jmění manželů po rozvodu manželství
- Vypořádání SJM po rozvodu manželství

2. června se s manželem po 27 letech rozvádíme, rok s ním nežiji v našem dosavadním bytě.
Vlastníme podíl 3/8 na domě + pozemku, který jsme si nechali ohodnotit znalci.
Jeden odhad byl na 954.000.-, druhý na 670.000.-
Nemůžeme se dohodnout na majetkovém vypořádání, já od něho vyžaduji vyplacení s tím, že můj podíl na majetku přepíšeme na něho.
Při odchodu jsem si vzala auto v hodnotě 10.000,-, osobní věci a jinak jsem všechno nechala manželovi s tím, že se spolu vypořádáme poději.
Nedávno jsem zjistila, že auta (dohromady asi za 200.000,-) a garáž (40.000,-) nechal manžel napsat na našeho již dospělého syna, který ale studuje a není výdělečně činný.
Kromě syna máme ještě dvě dcery, ale ty už žijí jinde se svými partnery.
Kromě auta jsem si ještě odnes (14.06.2016)la dluh na půjčce ve výši 250.000,-, který řádně splácím. Tuto půjčku jsem si vzala, protože mi manžel nepřispíval na domácnost a můj příjem na pokrytí provozu pětičlenné domácnosti nestačil.
Chtěla jsem se zeptat: Pokud by došlo k vypořádání sjm prostřednictvím soudu, na co všechno bych měla nárok?
Můžu po něm chtít i vyplacení z vybavení bytu?
Syn zůstal v bytě s manželem.
Děkuji za odpověď
Pavla

ODPOVĚĎ:
V rámci vypořádání SJM máte právo na vypořádání ze všeho, co je součástí SJM. Pokud nechcete žádný majetek, který jste si v rámci SJM pořídili, můžete samozřejmě trvat na tom, aby nemovitosti i movité věci (i vybavení bytu) byly přikázány do vlastnictví manžela a Vy jste byla manželem vyplacena. Částka vyplacení bude stanovena znaleckými posudky, které zadá soud, pokud se na ceně s manželem neshodnete. Pokud jste si během manželství vyřídila půjčku, která byla použita na chod domácnosti, musí se na jejím splácení podílet i manžel a povinnost ji zpoloviny uhradit na něj bude přecházet i po rozvodu.

__

- Prodej přístupového pozemku obcí soukromé osobě - jak se dostat na vlastní pozemek
- Prodej obecního pozemku (přístupové cesty k soukromému pozemku) jiné osobě - jak se dostat na vlastní pozemek bez přístupové cesty?
- Pozemek bez přístupové cesty po prodeji obecního pozemku obcí - jak se dostat na svůj pozemek?

Zdědil jsem po rodičích zahradu v obci BB, pp. 289/2, která sousedí se stavební parcelou 379/1 v téže obci. Na zmíněné stavební parcele v BB stojí budova čp. 11, která byla v minulosti využívána pro autobus ČSAD a byla majetkem obce BB. Před garáží pro autobus je zpevněná - vyasfaltovaná plocha a přes tuto plochu jsme již od roku 1964, kdy rodiče zahradu koupili vstupovali či vjížděli na zahradu - pp. 289/2. Začátkem roku 2016 obecní úřad prodal budovu čp. 11 včetně parcely 379/1 soukromým majitelům. Ti parcelu 379/1 označili tabulkou "Soukromý pozemek, vstup zakázán" a přes vjezd natáhli ocelové lano a tím mi znemožnili vstup či vjezd na zahradu. Ze silnice vstup není možný - mezi silnicí a pp 289/2 teče potok, z horní strany zahrady je prudký svah, tam je přístup nemožný. Zajímalo by mě, jak postupovat, abych mohl na zahradu normálně jezdit tak jako dřív. Podle mě se obec BB dopustila chyby, když si před prodejem neověřila, co může způsobit prodejem obecní parcely soukromým majitelům.
Popsaná situace je zřejmá z příloh - výřez z katastrální mapy a foto zmíněných parcel
Děkuji Vám. V příloze foto a mapka.
František

ODPOVĚĎ:
Pokud jste od roku 1964 cestu využívali a nyní nemáte možnost přístup zřídit jinak, je třeba to řešit věcným břemenem. Pokud byla cesta od roku 1964 využívána nepřetržitě až dosud, věcné břemeno cesty Vám vzniklo vydržením. V případě, že by toto bylo mezi stranami nesporné, je dobré tuto skutečnost zapsat do katastru nemovitostí (sejít se u notáře, formou veřejné listiny prohlásit vznik vydržení a tuto listinu vložit do katastru). Pokud ovšem druhá strana zamezuje užívání cesty, asi Vám součinnost k zápisu do katastru neposkytne a pak je zde jediná možnost - podat k soudu žalobu o zřízení věcného břemene. Pokud byla cesta tak dlouho využívána a není zde jiná možnost, jak se na zahradu dostat, je velmi pravděpodobné, že soud vašemu návrhu vyhoví a věcné břemeno cesty zřídí.

__

- Insolvence věřitele - vliv na vymáhání dluhu dlužníkem věřitele v insolvenci

Stala se mě taková zajímavá věc ohledně postoupení dluhu přičemž já jsem dlužníkem.
Měl jsem dluh u banky ge money, ta dluh postoupila jedné firmě a ta tuto pohledávku postoupila další firmě.
Tato firma jménem Somerbruk podala na mě exekuci a sama ta firma šla do insolvence a mám za to že již firma byla v insolvenci když teprve soud uznal na mě exekuci.
Můj dotaz je, zda-li dluh je platný a popřípadě v jakém případě není když firma je v insolvenci, a s kým bych měl jednat zda li s jednatelem firmy nebo zda-li s insolvenčním správcem ohledně mého když vynechán exekutora. Děkuji, Leoš.

ODPOVĚĎ:
Váš dluh stále trvá, pouze za věřitele nyní bude jednat insolvenční správce, nikoliv statutární orgán zapsaný v rejstříku. Exekuce může běžet dál tak, jak byla nařízena. Ve věci byste se měl obrátit a nadále jednat pouze s exekutorem či insolvenčním správcem.

__

- Nemovitost rodičů splacená potomkem nepřevedená na potomka v katastru nemovitosti - jak vypořádat po smrti rodiče, rodičů?
- Potomek koupil nemovitost a nechal majitelem rodiče - jak získat nemovitost do výlučného vlastnictví při dědění?

Mému příteli zemřela matka. Celý život žil s maminkou a staral se o ní. Bydlí v bytě v panelovém domě.
V době kdy se odkupovali byty do osobního vlastnictví si vzal hypotéku a řádně jí splatil. Ovšem byt musel tehdy napsat na matku. Byl ručitelem lidem, kteří neplatili své závazky. Tudíž se bál, že by i s matkou o byt přišli. Po mamince jiný majetek nezbyl. Nyní po smrti se řádně postaral po finanční stránce o pohřebné a jiné záležitosti spojené s úmrtím matky. V současné době (od úmrtí matky) v bytě nežije, ale nájem a jiné věci udržuje v chodu do vyřízení pozůstalosti. Nyní se přihlásil jeho jediný bratr o svůj podíl. Chce polovinu z bytu, přestože ví jak vše bylo. Před smrtí chtěla matka byt přepsat formou darovací smlouvy na mého přítele, bohužel jsme to nestihli. Bratr se s matkou již nestýkal, je to bezdomovec a pohybuje se po celé republice. Sliboval, že se nároku na dědictví vzdá. Ještě při rozloučení s maminkou tvrdil, že nic nechce. Prosím o radu dříve, než přijde předvolání k notáři. Na Váš účet zasílám ještě dnes (19.05.2016) 300 kč.
Děkuji a přeji hezký den, Drahomíra.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že byl byt zapsaný v katastru nemovitostí ke dni úmrtí na jméno matky Vašeho přítele, není možné tuto nemovitost z dědictví vyloučit. Nemovitost se tedy musí projednat a v rámci dědického řízení se musí určit, kdo a v jakém poměru bude tento byt dědit. Nezanechala-li zůstavitelka závěť, dědí ze zákona její děti rovným dílem, nedohodnout-li se jinak. Váš přítel Vašeho bratra nemůže nutit vzdát se svého práva nabýt svůj dědický podíl, který mu ze zákona náleží - může se s ním však snažit dohodnout a v rámci dědické dohody byt sám nabýt.
Situace by se změnila, kdyby Váš přítel měl se svou matku alespoň sepsanou darovací smlouvu na byt, kterou však před její smrtí nestihli podat na katastr (nebo nějakou smlouvu o smlouvě budoucí, že jakmile se situace s ručitelstvím vyřeší, dojde k přepisu bytu na Vašeho přítele). V tom případě by stačilo notáři tuto smlouvu předložit a požádat o zařazení práv a povinností vyplývající ze smlouvy do pasiv dědictví. V tom případě by dědicové vstoupili jak do aktiv, tak do pasiv po svém předkovi, což by znamenalo to, že Váš přítel a jeho bratr by byt zdědili, ale rovněž by odpovídali za pasiva a tedy by měli následně povinnost vyplývající ze smlouvy -převést byt na nabyvatele dle darovací smlouvy, tedy na Vašeho přítele.

__

- Vyplavení pronajatých prostor prasklou vodou - odpovědnost za škodu pronajímatele
- Kdo je odpovědný za škodu vytopením prasklou vodou v nájemním prostoru
- Vytopení vodou pronajaté nemovitosti - odpovědnost pronajímatele za vzniklou škodu (prasklá přívodní vodovodní trubka, roura)
- Prasklý vodovod, vyplavení nebytového prostoru - odpovědnost pronajímatele za škodu

Jsme v pozici pronajímatele nebytového prostoru, ve kterém v nočních hodinách praskla trubka vedoucí k umyvadlu a došlo k vyplavení nebytového prostoru, kde se nachází prodejna obuvi. Tímto došlo k poškození nájemcem prodávaného zboží, který se domáhá zaplacení vzniklé škody. My, jako pronajímatelé, máme uzavřenou pojistku pouze na nemovitost v souvislosti s živelnou pohromou, a tak se tato pojistka na tuto škodu nevztahuje. Nájemce veškerou odpovědnost přenáší na nás, tudíž ani nevíme, zda vodovodní trubka nebyla nějakým způsobem poškozená již dříve a voda mohla prosakovat již třeba několik dní, což nemůže být vyloučeno, ale taky ani prokázáno. Ovšem předchozí okolnosti tedy brát v úvahu nemůžeme. Jde tedy pouze o řešení situace vzniku škody na zboží nájemce způsobenou vodou z prasklé vodovodní trubky u naší nemovitosti. Prosím tedy o právní radu, kdo nese v tomto případě za zničené zboží odpovědnost a jak bychom měli situaci řešit. Jelikož jde o bezodkladnou situaci, prosím o zodpovězení mého dotazu co nejdříve. Děkuji mockrát za vstřícnost a odpověď. Hezký den.
Renata

ODPOVĚĎ:
Zde je jednoznačně dána občanskoprávní odpovědnost vlastníka nemovitosti, tedy vás. Pouze pokud by bylo prokázáno, že nájemce např. s trubkou nějak manipuloval, prováděl v prostoru opravy bez Vašeho vědomí apod. , pak byste za havárii neodpovídali. Do budoucna doporučuji uzavřít pořádnou pojistku, neboť škoda může vzniknout i např. zkratem v elektřině apod. a ve vztahu k nájemci budete vždy primárně za škodu odpovídat - i na věcech, které jsou v prostoru uskladněny. Nezbývá tedy jiné řešení, než se shodnout na částce náhrady škody a tuto uhradit.

__

- Vymáhání podílu nájmu po spolumajiteli z pronájmu nemovitosti - postup
- Vymáhání podílu nájemného po spoluvloastníkovi nemovitosti - postup
- Vymáhání podílu nájmu po spolumajiteli z pronájmu bytu, domu - postup
- Vymáhání podílu nájemného po spoluvlastníkovi bytu, domu - postup
- Spolumajitel nemovitosti v pronájmu si nechává všechny peníze z nájmu - vymáhání peněžitého plnění
- Spoluvlastník nemovitosti v pronájmu si nechává celé nájemné z nájmu - vymáhání peněžitého plnění
- Spolumajitel nemovitosti v nájmu si nechává celé nájemné - vymáhání nájemného po spoluvlastníkovi, spoluvlastníkovi
- Vymáhání podílu nájmu po spoluvlastníkovi, spolumajiteli pronajatého bytu, domu, nemovitosti - postup

Vypořádání SJM: 2011 jsem odešla od manžela a zažádala o zúžení SJM až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. SJM bylo rozsudkem soudu zúženo od ledna 2012 až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. S manželem vlastníme od 2007 nemovitost, která slouží a vždy sloužila k pronájmu. Tato nemovitost není nikde v rozsudku o zúžení SJM zmiňována.
S manželem jsme uzavřeli 2012 ústní dohodu o tom, že mi bude měsíčně vyplácet 1/3 z čistého zisku z pronájmu (manžel vyinkasuje nájemné, zaplatí všechny náklady a ze zbylého čistého zisku mi vyplatí 1/3, dvě třetiny si ponechá). Příjmy jsou daněny dle §9 jako příjmy z pronájmu, nejedná se o podnikání dle §7. Manžel však dohodu nejprve neplnil vůbec, až v 2013 mě začal vyplácet část z čistých příjmů, tyto se však snažil všemožně zkreslovat. Tato situace přetrvává dodnes (26.05.2016), přesto že jsem mu z důvodu neplnění v 2014 tuto dohodu vypověděla, rovněž ústně, z důvodu jejího neplnění a od 2015 požaduji po něm 1/2 ze zisku, na kterou mám ze zákona nárok (patří mi 1/2 nemovitosti). Dohoda byla uzavřena ústně, manžel toto ale nijak nepopírá, přiznal to i u soudu o výživném na nezletilé děti, takže existenci dohody můžu doložit.
06/2015 bylo naše manželství rozvedeno.
Od r. 2012 do dnes (26.05.2016) mi manžel dluží větší částku z podílu na nájemném, který mi vyplácel buď částečně, nebo nějakou dobu vůbec. Odmítá vyplatit, tvrdí, že je stejně všechny utratil a ke dni rozvodu žádné finančné prostředky na účtu neměl a všechno spotřeboval. Nájemné se vybírá v hotovosti, já mohu soudu event. prokázat, kolik manžel za dané období vyinkasoval, rovněž jsou mi známy všechny náklady spojené s provozem nemovitosti, tudíž nemám problém prokázat, kolik činil čistý zisk.
Jak se můžu domoci zaplacení dlužného podílu na nájemném? Mám vůbec nějakou šanci u soudu uspět?
Na katastru je nemovitost pořád zapsána jako SJM, přesto, že se domnívám, že od ledna 2015 je v režimu spoluvlastniství, kdy se takto stalo zákonnou fikcí uplynutím 3 let od zúžení SJM. Nevím ale, zda je tato má doměnka správná.
Děkuji, Romana

ODPOVĚĎ:
Vaše domněnka je správná. Pokud bylo Vaše SJM zúženo obecně, pak od právní moci rozsudku o zúžení běží 3 roky na vypořádání, které pokud neproběhne, automaticky po třech letech se nemovitost, která byla v SJM, stává nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví. Pokud bývalý manžel nemovitost pronajímá a poměrný díl nájmu Vám neplatí, máte právo podat žalobu na bezdůvodné obohacení, ovšem pouze za nájem tři roky zpětně (promlčecí doba bezdůvodného obohacení je dle NOZ tříletá) nebo podat rovnou trestní oznámení pro zpronevěru. To by ho mohlo motivovat více, záznam v trestním rejstříku pro majetkovou trestnou činnost není ideální, zvlášť pokud bývalý manžel podniká.

__

- Zaměstnanec odmítl nové místo výkonu práce - nárok na odstupné při výpovědi pracovní smlouvy
- Nárok na odstupné při odmítnutí změny pracovní smlouvy (změna místa výkonu práce)

Pracuji ve firmě již 5 let. Mám nárok na 3 měsíční odstupné, jestliže zaměstnavatel mění ke dni 1.7.2016 místo výkonu práce a já mu nepodepíši dohodu o změně pracovní smlouvy. Nová adresa místa výkonu práce je od původní vzdálená cca 500m. Předpokládám, že bude následovat 2 měsíční výpovědní lhůta nebo dohoda o okamžitém ukončení pracovního poměru. Zároveň mi od 20.9.2016 vzniká nárok na starobní důchod, což je dříve než 3 měsíce, na které bych dostala odstupné.
Děkuji Ivana

ODPOVĚĎ:
V daném případě záleží na tom, zda se tímto přestěhováním zaměstnavatele mění místo sjednaného výkonu práce, jak ho máte uvedeno v pracovní smlouvě. Pokud máte v pracovní smlouvě např. uvedenu adresu zaměstnavatele a ten se přestěhuje byť jen o ulici vedle, pak se s vámi buď dohodne na změně pracovní smlouvy, nebo vám bude muset dát výpověď z důvodu přestěhování zaměstnavatele a zde by Vám pak náleželo odstupné, ve vašem případě trojnásobek průměrného výdělku. Nárok na starobní důchod nemá na odstupné žádný vliv.
Pokud však máte místo výkonu práce uvedeno v pracovní smlouvě šířeji, např. jako obec a zaměstnavatel se stěhuje v rámci obce, tj. stále v rámci vašeho místa výkonu práce, pak máte povinnost se stěhovat s ním. Pokud byste toto odmítla, mohlo by to být kvalifikováno jako porušení vašich pracovních povinností.

__

2014 som uzavrel zmluvu ServicePlus so spol. Nemetschek Allplan Česko, s. r. o. Zmluva začala platiť od dňa 01.04.2014. V marci tohoto roka som sa rozhodol zmluvu Service plus vypovedať. Dňa 26.03.2016 som na obchodné oddelenie zaslal mail s výpoveďou v prílohe kde som sa odkázal na bod 10.2 Podmienok Serviceplus, v zmysle ktorého som vypovedal zmluvu Service plus. Dňa 06.04.2016 ma kontakovali telefonicky z obchodneho oddelenia s dotazom prečo chcem zmluvu ukončiť atď. , prehovárali ma, aby som zmluvu nevypovedával. Na svojej výpovedi zmluvy som však trval. Tým som považoval vec za ukončenú. Dňa 18.05.2015 som obdržal písomnosť od spoločnosti Allplan Česko, s. r. o. , kde ma informujú že mi posielajú FA za ďalšie obdobie s tým, že mi moju žiadosť o ukončenie Service plus zamietli. Dôvody neuviedli. Dňa 19.05.2016 som sa telefonicky spojil s obchodným oddelením a pýtal som sa prečo mi moja žiadosť o výpoveď zmluvy Service plus bola zamietnutá, pričom som sa odvolal na bod 10.2 Podmienok Serviceplus. Bolo mi povedané, že výpoveď som mal podať k 31.12.2015, v opačnom prípade ju systém automaticky predĺži. Nižšie uvádzam bod 10.2.podmenok:
"10.2. Smlouva Serviceplus zůstává v platnosti nejméně 12 měsíců a doba její platnosti se automaticky prodlužuje vždy o jeden další rok, pokud nedošlo k jejímu řádnému vypovězení ve výpovědní době trvající tři měsíce ke konci doby platnosti smlouvy."Potreboval by som vysvetliť vyššie uvedený bod zmluvy z právneho hľadiska, mám mu rozumieť tak, že výpoveď možno podať počas 3 mesiacov, alebo 3 mesiace pred ukončením zmluvy? Ďakujem. Richard

ODPOVĚĎ:
Obecně dle § 1998 obč. zák. platí, že smlouvy je možné vypovědět v případech, které stanoví zákon nebo si strany sjednají. V tomto případě není obsah ujednání zcela jednoznačný a jeho výklad je tak otázkou gramatického (obsahového) výkladu s přihlédnutím k úmyslu jednajících stran (čeho chtěly určitým jednáním dosáhnout). S ohledem na tato kritéria vyplývá, že ustanovení je zřejmě myšleno tak, že smlouvu je nutné vypovědět nejpozději do 31.12. daného roku, aby od 1.4. roku následujícího zanikla.
Vedle výpovědi však existují i další způsoby zániku závazku jako je dohoda stran o ukončení smlouvy či odstoupení od smlouvy. K odstoupení může obecně dojít stanoví-li tak zákon nebo ujednají-li si to strany (§ 2001 obč. zák.) a dále pak v případě podstatného porušení povinností ze smlouvy druhou stranou. Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda ve Vaší smlouvě není i jiný důvod výpovědi smlouvy a není vyloučené, že je možné smlouvu ukončit i jinak než výpovědí. Nic také nebrání tomu, abyste se pokusil smlouvu ukončit na základě dohody s protistranou.

__

- Exekuční práva na vydražené nemovitosti - jak zástavu exekutora zrušit?
- Obmeškaný vydražitel chce doplatit částku kterou dlužil a kvůli které byla vyhlášena nová dražba
- Odvolání proti usnesení o závazcích obmeškaného vydražitele (obmeškaný vydražitel nezaplatil celou dražební částku)

Jedná se o to, že jsem v druhém kole dražby vydražil nemovitost, řádně ji zaplatil a je na mě již zapsaná v katastru nemovitostí.
ALE … jsou tam zároveň ještě ponechána exekuční zástavní práva.
V prvním kole dražby totiž dražitel uskutečnil nejvyšší podání, ale částku nedoplatil. Proto byla nařízená nová dražba, kterou jsem vyhrál.
Obmeškaný vydražitel se teď však odvolává z povinnosti doplatit rozdíl mezi mnou zaplacenou a jeho vydraženou částkou.
Exekutorský úřad tvrdí, že do doby zaplacení obmeškaného dražitele mi nemůže zástavy smazat. Což je pro mě velká komplikace, protože mám schválenou hypotéku na rekonstrukci, ale banka mi ji nedá dokud nepředložím čisté LV.
Obrátil jsem se na exekutorskou komoru a ta mi odpověděla:
"Dobrý den, je-li vydražitelem doplaceno nejvyšší podání a nabylo-li usnesení o příklepu právní moci, odešle soudní exekutor na příslušný Katastrální úřad oznámení o těchto skutečnostech a nařídí jednání o rozvrhu rozdělované podstaty (u řízení zahájených do 31.12.2012 je tomu tak z úřední povinnosti, u řízení zahájených po 1.1.2013 se tak děje pouze na žádost alespoň jednoho z věřitelů, oprávněného nebo povinného). Výsledkem je vydání usnesení o rozvrhu, poté, kdy nabyde toto usnesení právní moci, informuje o tom soudní exekutor opět příslušný Katastrální úřad a s tímto oznámení spojí žádost o výmaz veškerých zástavních práv váznoucích na nemovité věci (§ 337h zákona č. 99/1963 Sbírky, Občanského soudního řádu.). Pokud v tomto konkrétním případě došlo zároveň k vydání usnesení o obmeškaném vydražiteli a tímto mu byla uložena povinnost doplatit rozdíl mezi jím učiněným nejvyšším podáním a vámi doplaceným nejvyšším podáním, bude tento rozdíl rozvrhován v samostatném usnesení. Tato skutečnost by tedy neměla být důvodem, proč ještě nedošlo k rozvržení Vámi učiněného nejvyššího podání.
Soudní exekutor na to však reagoval:
"Obmeškalý vydražitel dosud nedoplatil rozdíl na nejvyšším podání, resp. podal odvolání proti usnesení o závazcích obmeškalého vydražitele č. j. 024 EX 281/07-473 ze dne 29.3.2016, nelze provést rozvrh celé rozdělované podstaty. Pokud by exekutor přistoupil k rozvrhu části rozdělované podstaty, nemohlo by dojít k výmazu zástavních práv váznoucích na vydražených nemovitých věcech, když by tato práva zanikla pouze poměrně ve vztahu k rozdělené části podstaty. Nařízení rozvrhového jednání se tak v současné chvíli jeví jako neúčelné, v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Soudní exekutor má za to, že je vhodné vyčkat právní moci usnesení č. j. 024 EX 281/07-473 ze dne 29.3.2016, resp. doplacení rozdílu na nejvyšším podání obmeškalým vydražitelem.
Obrátil jsem se tedy znovu na exekutorskou komoru a dočkal jsem se odpovědi:
Dobrý den pane Letocha, na tomto místě se plně ztotožňuji s vyjádřením Mgr. Bláhové. Zkuste kontaktovat soudního exekutora s možností sjednání schůzky, kde by došlo k probrání celé záležitosti, popřípadě kontaktujte banku a sdělte jí stanovisko soudního exekutora v dané věci. Za exekutorskou komoru Mgr. Jana Copková
No a já teď hledám kde je tedy pravda a zda existuje nějaký způsob jak LV vyčistit dříve než dostanou ex. úřad peníze z obmeškaného dražitele.
Případně pokud má komora pravdu jak se mohu připravit na jednání s exekutorským úřadem a o jaké zákony či legislativu se mám opřít.
Předem děkuji za fundovanou odpověď : )
S pozdravem | Best Regards
Zdeněk

ODPOVĚĎ NA DOTAZ:
Zdravím Vás, mám za to, že v tomto případě má skutečně pravdu soudní exekutor, neboť až po nabytí právní moci usnesení proti kterému se původní vydražitel odvolal, bude jasné jak se bude v této věci dále postupovat. S tímto bohužel zatím moc nenaděláte. I toto je jedno z rizik nabývání nemovitostí v exekuci od povinných.
Možná by bylo vhodné, aby se schůzky u exekutora zúčastnil i Váš hypoteční poradce a vše by se probralo, a to i s ním. Dále by bylo nutné vidět i samotné usnesení o příklepu. V této věci by patrně nebylo od věci obrátit se na advokáta, který by Vás při jednání s exekutorem zastupoval, neboť i Vy máte povinnosti vůči bance, které pro Vás plynou z hypotečního úvěru. Na druhé straně je nutné respektovat i povinnosti exekutora plynoucí z občanského soudního řádu (zákon 99/1963 Sb.) a z exekučního řádu (zákon 120/2001 Sb.). Ono by totiž bylo nutné vidět všechny podklady, a to včetně odvolání původního vydražitele, tedy jak a čím argumentuje, zda součástí jeho odvolání není např. i nabídka tzv. předražku. Bez možnosti shlédnutí těchto listin Vám bohužel nemohu poradit, jinak než, že je skutečně nutné vyčkat na právní moc onoho usnesení. Kontakty na advokáty naleznete na stránkách www.advokatikomora.cz nebo na www.cak.cz. K advokátovi si vezměte s sebou veškeré listiny, které k věci máte, a to včetně usnesení o příklepu.
Mám za to, že kdyby původní vydražitel odvolání nepodal, po právní moci rozvrhového usnesení by exekutor měl sám podat návrh na výmaz právních vad (exekutorských zástavních práv) z katastru nemovitostí, neboť tato zanikla v důsledku prodeje předmětu zajištění na jinou osobu.
Přeji Vám hodně štěstí v této věci a pevné nervy.

__

- Vymáhání bolestného po pachateli přestupku
- Regres pojišťovny po pachateli přestupku
- Regres pojišťovny po pachateli trestného činu

Pro pachatele co mi ublížil to je pouze přestupek mám číslo jednací, (neměl jsem napsanou pracovní neschopnost), jeho si pozval na MU v bydlišti a tam
mu vynadali a platil malou pokutu ani výši pokuty mě nesdělili. Jsem pojištěný pro úraz, ale rád bych nějakou korunu dostal taky z pachatele aby si uvědomil, že tímto způsobem se věci neřeší. Hledal jsem nějaký formulář na internetu ohledně bolestného, ale žádný obecný jsem
nenašel. Mohu použít třeba tento
http://www.formulare-ke-stazeni.cz/formular-zprava-o-poskozeni-zdravi-bolestne.html,
i když nejsem u této pojišťovny pojištěný? Jak to je pak s plněním, dostanu tedy plnění jak od mé pojišťovny po nahlášení úrazu, tak i od pachatele?
Mohl bych po pachateli požadovat i to co bylo placeno záchranné službě a v nemocnici kde jsem byl ošetřovaný z veřejného pojištění? Mám tedy v tomto
případě svůj nárok poslat na Státní Zastupitelství, nebo přímo podat žalobu k soudu dle vašeho vzoru?
Děkuji Vám, Kamil

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám někdo svým protiprávní jednáním způsobil úraz a byl uznán vinným z přestupku, máte právo po pachateli požadovat náhradu bolestného a ztížení společenského uplatnění. Pokud se úraz stal po 1.1.2014, bohužel se na otázku bolestného a ztížení společenského uplatnění již nevztahuje vyhláška č. 440/2001 Sb. , o bodovém ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění, která byla novým občanským zákoníkem zrušena. Podle této vyhlášky mohl lékař jednoduše spočítat, jaké bolestné a ztížení společenského uplatnění by Vám náleželo a celkem jednoduše jste se toho mohl domáhat i soudní cestou. Od 1.1.2014 je situace taková, že se již nepoužije výše zmíněná vyhláška, ale Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy (dostupná např. na stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz), která opět hodnotí bolestné počtem bodů dle utrpěného úrazu, přičemž hodnota jednoho bodu je cca 250, -Kč. Bolestné lze tedy zjistit vynásobením počtu bodů částkou 250, -Kč. Pokud by Vám v důsledku úrazu vznikl i nárok na ztížení společenského uplatnění (např. v důsledku úrazu již nemůžete vykonávat práci, kterou jste dosud vykonával), pak ztížení společenského uplatnění Vám vypočte pouze znalec z oboru stanovení majetkové újmy na zdraví, což je nová znalecká odbornost, pro kterou musí být příslušný znalec proškolen a získat osvědčení o kvalifikaci v této nové odbornosti. Pokud jste byl hospitalizován v nemocnici, pak by po Vás zdravotní pojišťovna nic chtít neměla a měla by to vymáhat přímo po pachateli, stejně jako náklady na záchrannou službu, neboť toto ve vztahu k Vám mělo být hrazeno z veřejného pojištění a pouze pokud by se prokázalo, že viníkem konfliktu nebyl pachatel, ale Vy, pak by to po Vás pojišťovna mohla chtít uhradit. Pokud ale byl uznán vinným z přestupku, pak nehrozí, že byste to měl platit Vy.
Pokud jste pojištěný pro úraz v rámci úrazového pojištění, pak jsou-li pro to splněny podmínky, bude Vám plněno z titulu pojistné události, což nemá nic společného s bolestným, které můžete po pachateli žádat bez ohledu na fakt, zda Vám bylo či nebylo plněno z titulu pojistné události.
Závěrem tedy: máte právo po pachateli chtít bolestné, vypočtené dle výše uvedeného a případně i ztížení společenského uplatnění. Pokud nebude ochoten to uhradit dobrovolně, musíte se obrátit na občanskoprávní soud s žalobou na náhradu nemajetkové újmy, státní zastupitelství Vám v tom nijak nepomůže. Dále uplatněte pojistnou událost z titulu Vašeho úrazového pojištění a máte tak právo získat z toho další finanční prostředky, bez ohledu na vyplacení bolestného a případně ztížení společenského uplatnění.

__

- Může spolumajitel domu vodit cizí osoby do společných prostor nemovitosti (realitního makléře na prohlídku domu)
- Je spolumajitel povinen informovat spoluvlastníka o prohlídce společných prostor realitním makléřem (prodej podílu nemovitosti)

Bratr chce prodat podíl nemovitosti.
Měl tu realitní kancelář na prohlídku asi za účelem inzerování prodeje.
Chci se zeptat zda je povinen mne informovat alespoň o termínech prohlídek?
Vzhledem k tomu, že se prohlídka bude konat i ve společných prostorách kde máme osobní věci.
Děkuji za informaci a přeji hezký den, Josef

ODPOVĚĎ:
Pokud je nemovitost v podílovém spoluvlastnictví, nejen že Vás musí informovat, ale především potřebuje ke vstupu realitní kanceláře do domu Váš souhlas.

__

- Výpověď pro nadbytečnost - firma přijme nového zaměstnance s dotací od ÚP a o původního zaměstnance nemá zájem
- Výpověď pro nadbytečnost - může firma přijmout jiného zaměstnance na podobnou pozici?
- Firma propustila zaměstnance a přijala nového z evidence uchazečů Úřadu práce - je to v pořádku?

Dostala jsem k 1.5.2016 výpověď s dvouměsíční lhůtou z důvodu, že se bude mé místo rušit. Následně jsem se dověděla, že naše společnost bude přijímat nového pracovníka na nově zřízenou pozici. Jsem samoživitelka s jedním nezaopatřeným dítětem (student střední školy) a tak jsem projevila o nové místo zájem s tím, že znám program a mé zaučení tudíž nebude tak časově náročné jako u nového pracovníka. Bylo mi řečeno, že vezmou raději nezaměstnaného v evidenci ÚP, protože jim to Úřad práce zaplatí. Neměla bych mít přednost na obsazení nové pracovní pozice z důvodů, které jsem uvedla? Děkuji za odpověď.
Bedřiška

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o místo s jiným druhem práce, než jste vykonávala Vy (tudíž se nejedná o účelové zrušení Vašeho pracovního místa za účelem přijetí nového zaměstnance na stejnou práci třeba právě s finanční podporou od úřadu práce), pak zaměstnavatel nemá povinnost s Vámi jednat jinak než s jakýmkoliv jiným uchazečem o tuto pozici. Rozhodující vliv by však měla být „odborná vhodnost“ na danou pozici, dané odůvodnění Vašeho zaměstnavatele, že raději vezme uchazeče z úřadu práce, neboť poté dostane určitou finanční podporu, není v souladu se zákonem. Pokud by toto zaměstnavatel prokazatelně prezentoval, pak byste to mohla napadnout např. u místně příslušného inspektorátu práce. Ten by však pouze mohl konstatovat pochybení a uložit pokutu, Váš osobní nárok na dané místo by toto nevyřešil. To by musel rozhodnout až soud na základě žaloby. Skutečnost, že jste samoživitelka, nemá na danou věc žádný vliv.

__

- Zaměstnavatel nepřidělil zaměstnankyni po návratu z rodičovské dovolené práci, ta odešla - okamžitá výpověď pro opuštění pracoviště

Pracovní poměr uzavřený na pozici mzdová účetní v roce 1.6.2007 na dobu neurčitou. Odchod na 1. mateřskou, rodičovskou a neplacené volno - 2008-2012. Odchod na 2. mateřskou a rodičovskou - 2013-2016. Mladší dcera dovršila 13.4.2016 tří let. Po celou dobu mé omluvené absence mě zaměstnavatel nijak nekontaktoval. 01/2016 jsem požádala o neplacené volno do 4let věku mladší dcery - bylo mi zamítnuto a odpověď mi byla zaslána až s téměř 7mi týdenním zpoždění, v březnu 2016. 04/2016 jsem zaměstnavatele kontaktovala s žádostí o snížení pracovní doby na 3h denně - od 7-10h, a také s dotazem, který den, v kolik hodin se mám hlásit do zaměstnání a kdo bude mým vedoucím pracovníkem. Bez reakce.
Nastoupila jsem tedy 14.4.2016 v 7h do zaměstnání. Můj přímý nadřízený mě ústně informoval, že práci mzdové účetní pro mě nemají, ale že mi nabízí práci finanční účetní. Tuto pozici jsem odmítla a žádala jsem toto písemně potvrdit. Nadřízený i výkonný ředitel mi toto odmítl.
Poslali mě na vstupní prohlídku k závodnímu lékaři a po mém návratu mě posadili do kanceláře finanční účetní restaurace, kde byl prázdný stůl s počítačem. Když nadřízený odcházel, řekl mi, že mi někdo přinese práci. Ptala jsem se kdo a řekl mi, že buď on nebo mzdová.
Do cca 9.15h jsem se přidělení práce nedočkala. Oznámila jsem tedy svému nadřízenému, že v 10h pracoviště opustím. Řekl mi, ať dělám, jak myslím, jen ať zamknu kancelář a klíče vrátím zpět na vrátnici. Sama jsem si sepsala prohlášení, že jsem odmítla práci finanční účetní, že jsem seděla v prázdné kanceláři, nebyla mi přidělena práce a že až pro mě zaměstnavatel práci bude mít, ať mě vyzve a že se dostavím k výkonu zaměstnání. Toto jsem předala svému vedoucímu (za přítomnosti sekretářky), která mi přijetí mého spisu potvrdila. Vedoucí mi při odchodu ještě řekl, že budu mít možná problém, že odcházím z pracoviště když mi ještě neskončila pracovní doba a zeptal se mě, zda zítra (25.05.2016) do práce přijdu. Odvětila jsem, že pokud pro mě budou mít práci, tak že přijdu. Na to se mi dostala odpověď, že mi dával práci. Ptala jsem se jakou? "Místo jsi měla, počítač taky, seděla jsi v teplé kanceláři." Odešla jsem a šla jsem s dcerou k lékaři na plánovou tří-letou prohlídku. Mám na toto vyšetření propustku, kterou jsem také zaměstnavateli následující den ráno předala s tím, že trvám na překážkách na straně zaměstnavatele a až je odstraní a bude pro mě mít práci, po jeho výzvě se dostavím do zaměstnání. Reakce mého zaměstnavatele den následující je email s pořízením fotografie mého pracoviště dne 15.4. (tedy den po mém nástupu) kde jsou na stole u počítače rozložené zákony s komentářem, že pracoviště jsem měla připravené a mohla se začít vzdělávat po době mateřské dovolené. Na to jsem opět zareagovala tím, že mi práce nebyla přidělena a že na tom nemění ani pozdě zdokumentované mé pracoviště. Zaměstnavatel mě k nástupu do zaměstnání nevyzval s tím, že tvrdí, že mi práci přidělil, já čekám na výzvu a přidělení práce. 14.4. mi zaměstnavatel poslal doporučeným dopisem s doručenkou sdělení, že jsem bez vědomí a dovolení nadřízeného pracovníka opustila pracoviště. 20.4.2016 mi zaměstnavatel poslal okamžité zrušení pracovní poměru. Obě tyto písemnosti jsem převzala 28.4.2016. Jak mám konkrétně pokračovat při řešení tohoto problému? Domnívám se, že výpověď je neplatná a uvažuji o tom, dožadovat se svého práva u soudu. Ještě bych prosila o upřesnění, zda je platná výpověď, která je doručená doporučeným dopisem (poštou) bez předchozího kontaktování zaměstnatelem a snahy k osobnímu předání výpovědi? Zajímá mě názor advokáta jakou úspěšnost mám při řešení tohoto problému? Linda

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Ne/platnost okamžitého zrušení pracovního poměru:
Dle § 55/1 písm. b) zákoníku práce může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.
Porušením zaměstnancových povinností zvlášť hrubým způsobem (tedy v nejvyšší intenzitě, kterou zákoník práce zná) může být např. zaviněná dlouhodobá neomluvená absence, jednání zaměstnance jsoucí v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, hrubé slovní či fyzické napadení zaměstnavatele, krádež zaměstnavatelova majetku či požívání alkoholu (či jiných návykových látek) v pracovní době.
S ohledem na popis skutkového stavu (v dotazu) lze pochybovat o tom, že k porušení nějaké povinnosti zaměstnance ve Vašem případě vůbec došlo; pakliže ano, nejedná se s vysokou pravděpodobností o hrubé porušení zaměstnancových povinností (tzn. že důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru není dán).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží (§ 60 zákoníku práce).
Máte-li v úmyslu se proti obdrženému okamžitému zrušení pracovního poměru bránit, jsou pro Vás klíčové § 69/1 a § 70 zákoníku práce, dle nichž platí, že:
- zrušil-li zaměstnavatel se zaměstnancem neplatně pracovní poměr (ve smyslu okamžitého zrušení pracovního poměru dle § 55 zákoníku práce), a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu;
- náhrada mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru;
- neplatnost rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením může zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.
V současné chvíli Vám doporučuji vyhledat bez zbytečného odkladu advokáta:
www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí se na svého zaměstnavatele obrátíte s písemným nesouhlasem s rozvázáním pracovního poměru (a budete se domáhat dalšího zaměstnávání) a případně podáte žalobu k místně příslušnému okresnímu soudu.
2/ Doručení okamžitého zrušení pracovního poměru:
Co se týče doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnanci (např. písemností, které se týkají rozvázání pracovního poměru), platí dle § 334/1 a 2 zákoníku práce, že:
- tyto písemnosti musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou;
- tyto písemnosti doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.
Pravidla pro doručování písemností zaměstnavatelem prostřednictvím provozovatele poštovních služeb jsou dále rozvedena v § 336 zákoníku práce, dle něhož platí, že:
- písemnost, kterou doručuje zaměstnavatel prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zasílá zaměstnavatel na poslední adresu zaměstnance, která je mu známa;
- písemnost může být doručena také tomu, koho zaměstnanec k přijetí písemnosti určil na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem zaměstnance;
- doručení písemnosti zaměstnavatele doručované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb musí být doloženo písemným záznamem o doručení;
- nebyl-li zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zastižen, uloží se písemnost v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo u obecního úřadu; zaměstnanec se vyzve písemným oznámením o neúspěšném doručení písemnosti, aby si uloženou písemnost do 10 pracovních dnů vyzvedl; zároveň se mu sdělí, kde, od kterého dne a v kterou dobu si může písemnost vyzvednout; v tomto oznámení musí být zaměstnanec rovněž poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti nezbytné k doručení písemnosti;
- povinnost zaměstnavatele doručit písemnost je splněna, jakmile zaměstnanec písemnost převezme;
- jestliže si zaměstnanec uloženou písemnost nevyzvedne do 10 pracovních dnů, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty;
- jestliže zaměstnanec doručení písemnosti prostřednictvím provozovatele poštovních služeb znemožní tím, že poštovní zásilku obsahující písemnost odmítne převzít nebo neposkytne součinnost nezbytnou k doručení písemnosti, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy ke znemožnění doručení písemnosti došlo; zaměstnanec musí být doručovatelem poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti; o poučení musí být proveden písemný záznam.
Skutečnost, že ve Vašem případě zvolil zaměstnavatel pro doručení okamžitého zrušení pracovního poměru poštovních služeb, aniž by se před tím pokusil Vám tuto písemnost doručit osobně, nemá na platnost okamžitého zrušení pracovního poměru vliv (tzn. že neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru je zapotřebí napadnout z důvodu nesplnění zákonných podmínek, nikoli pro způsob jeho doručení).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

- Má právo majitel bytu SVJ na kopie zápisů ze schůzí výboru SVJ?
- Má právo majitel bytu SVJ na kopie zápisů ze schůzí shromáždění SVJ?
- Kopie ze zápisů schůze výboru a shromáždění SVJ - má na ně majitel bytu SVJ právo nebo ne?

Jsem majitelem bytové jednotky v SVJ od června 2013. 03/2016 jsem požádal Výbor SVJ, aby mi dle zákona 106/199 Sb. , ve znění pozdějších předpisů o svobodném přístupu k informacím umožnil zpřístupnit následující informace:
1, na můj náklad pořídit fotokopie zápisů ze schůzí Výboru SVJ za období: leden 2002 – únor 2016 /
2, na můj náklad pořídit fotokopie zápisů ze Shromáždění SVJ za období: leden 2002 – 2015 /
3, seznámení se s informacemi o hospodaření (tj. účetnictví) a správě SVJ za období: 2006 – 2016.
Předseda Výboru SVJ tento dopis v dubnu 2016 otevřel na schůzi výboru SVJ a jelikož jsem na obálku napsal adresu SVJ a nechal doporučeně zaslat, předseda (výbor SVJ), tak aby mi nemusel o poskytnutí informací rozhodovat si adresování dopisu vyložil po svém, a rozhodnutí o poskytnutí zahrnul jako jeden z bodu Shromáždění SVJ, které se shodnou okolností konalo na konci dubna 2016 … tak aby Shromáždění samo rozhodlo, zda na tyto informace mám právo a nemusel o nich rozhodovat Výbor SVJ. Na shromáždění následně předseda nechal hlasovat Shromáždění SVJ o tom zda mám právo na informace či ne Shromáždění odsouhlasilo, že NEMÁM.
Dotazy:
Jsem majitelem bytové jednotky v SVJ od června 2013, ale žádal jsem Výbor SVJ o informace za celé období existence tohoto společenství (tj. od roku 2002).
1, Chci se tak zeptat, zda mám právo na informace o fungování SVJ pouze za dobu, kdy jsem majitelem bytové jednotky nebo za celou dobu existence společenství, tedy i za dobu před vznikem mého vlastnictví. Jde o to, že pře vznikem mého vlastnictví byla učiněna rozhodnutí, která mají vliv na moje vlastnictví.
2, Má Shromáždění SVJ právo rozhodovat o tom jaké informace mi mohou být poskytnuty nebo je toto pouze úkolem Výboru SVJ a přesměrování odpovědnosti na Shromáždění SVJ je v rozporu se zákonem? V zákoně o svobodném přístupu k informacím se píše, že povinnost poskytnout/neposkytnout informace je do 15 dnů od zažádání. V případě, že o poskytnutí informací by mělo rozhodovat Shromáždění SVJ, pak by zřejmě ve velké části roku nemohla být dodržena zákonná lhůta, jelikož Shromáždění SVJ se koná zpravidla pouze 1x ročně.
3, Jak mám dále postupovat, jestli mi bylo odepřeno právo na přístup k informacím?
Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Podle § 1179 občanského zákoníku „Vlastník jednotky má právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů. “ Občanský zákoník dále v § 1200 odst. 2 písm. f) po společenství vlastníků jednotek požaduje, aby ve svých stanovách formulovalo pravidla pro správu domu a pozemku a užívání společných částí. V těchto pravidlech by mělo být vymezeno oprávnění vlastníka jednotky seznámit se s hospodařením osoby odpovědné za správu domu nebo pozemku. Je možné si například upravit pořizování kopií, umožnit nahlížení jen za přítomnosti statutárního orgánu společenství nebo např. si stanovit lhůtu, ve které je člen společenství povinen předem oznámit statutárnímu orgánu společenství svůj záměr realizovat své právo spočívající v nahlížení do listin společenství.
Za použití judikatury Nejvyššího soudu lze uzavřít, že každý člen společenství má právo nejen nahlížet do listin společenství, ale také si prostřednictvím techniky pořizovat kopie.
Pokud i přes výše uvedené SVJ neumožní svému členovi nahlédnout do listin souvisejících se správou a hospodařením společenství dochází takovýmto jednáním k zásahu do práva na majetek, které je garantováno čl. 11 Listiny.
Nahlédnutí do listin souvisejících se správou a hospodařením SVJ tedy nelze odepřít, ovšem povinností žadatele o nahlédnutí je řádně označit listiny, do kterých má být nahlíženo, což vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 544/2013. Pokud i přesto bude nahlédnutí do předmětných listin odepřeno, lze se bránit žalobou v občanskoprávním řízení.
Na základě výše uvedených informací tedy k Vašim dotazům uvádím:
1. máte právo nahlížet i do listin, které byly přijaty či se vztahují k období, kdy jste ještě nebyl členem SVJ.
2. Ani Výbor ani Shromáždění nemají právo rozhodovat o Vaší žádosti o informace, neboť na informace máte právo přímo ze zákona.
3. Pokud Vám bylo odepřeno právo na informace, máte možnost se obrátit na soud a žádat, aby soud povinnost poskytnout Vám informace nařídil SVJ rozsudkem.

__

- Zvýšení nájmu nebytového prostoru obcí po ukončení nájemní smlouvy - je to právně v pořádku?

Prosím o radu, zda se obec dopouští protiprávního jednání, či ne. Jsem ředitelkou školy, která je v nájmu obce. K 30. 6. 2016 vyprší platnost stávající smlouvy. Dne 11. 4. 2016 obec zveřejnila záměr pronájmu budovy školy v obci. Naše škola byla jediným zájemcem s nabídkou 402 400, - Kč za jeden rok. Poté proběhlo zasedání zastupitelstva obce, kdy po obdržení této naší nabídky požadovali někteří zastupitelé částku 430-450 tis. Kč.
Před konečným usnesením se snaží získat můj souhlas (ředitelky a zřizovatelky) s navýšenou cenou. Pokud budu trvat na tom, že nesouhlasím – existuje varianta, že nebude vypsáno nové výběrové řízení, ale začne běžet výpovědní lhůta a tedy i možné ukončení provozu školy.
Je tento postup (navyšování ceny) ze strany obce právně v pořádku? Děkuji za odpověď. Leona

ODPOVĚĎ:
Obec má při nakládání s majetkem postavení jako kterýkoliv jiný vlastník. Na druhou stranu je obec subjektem veřejného práva a má tedy povinnost s majetkem nakládat s péčí řádného hospodáře. Čímž se myslí, že obec má mimo jiné při rozhodování zvážit i přínosnost pro obec. Pokud obec stanovuje cenu nájmu, pak ji musí stanovit ve výši, která je v dané lokalitě obvyklá a nesmí ji stanovit v částce nižší. To lze jen výjimečně a obec musí takový krok zdůvodnit (např. pokud by budovu pronajala herně za vyšší nájem než škole za nižší nájem, nebylo by to v pořádku).
Závěrem tedy uvádím, že pokud došlo k navýšení nájmu, pak se nic protiprávního nestalo, otázkou je přiměřenost takového zvýšení. Pokud o přiměřenosti zvýšení máte pochyb, jediným řešením by bylo oslovit soudního znalce, který by byl schopen stanovit částku nájmu v dané lokalitě obvyklou a v takovém případě byste mohla napadnout rozhodnutí zastupitelstva, kterým byla taková cena schválena.

__

- Vrácení vypraného oblečení eshopu ve 14denní lhůtě - vadí vyprání?
- Vyprání zakoupeného oblečení a možnost vrácení ve 14denní lhůtě zpět eshopu

Zakoupila jsem dětské oblečení v eshopu. V zákonné lhůtě 14 dnů jsem oblečení chtěla vrátit (neseděla velikost). Ale bohužel jsem ho před vyzkoušením vyprala. Jinak je oblečení nenošené. Prosím, mám nárok na vrácení peněz / výměnu za jinou velikost? Katka

ODPOVĚĎ:
z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, 1/ zda jste zakoupené zboží skutečně vrátila (nebo o tom pouze uvažujete) a především 2/ zda ve Vašem případě zákonná 14-tidenní lhůta pro odstoupení od kupní smlouvy již uplynula (či dosud běží).
Dle § 1829/1 písm. a) občanského zákoníku platí, že spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů. Tato lhůta běží ode dne uzavření smlouvy a jde-li o kupní smlouvu (což je i Váš případ), ode dne převzetí zboží.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že pokud jste nebyla prodávajícím řádně poučena o právu od kupní smlouvy odstoupit (ve smyslu § 1820/1 písm. f) občanského zákoníku), můžete od kupní smlouvy odstoupit do jednoho roku a čtrnácti dnů ode dne doručení zboží (tato lhůta se zkrátí, pokud Vás o právu odstoupit od smlouvy prodávající poučí dodatečně).
Vzájemné povinnosti spotřebitele a prodávajícího jsou při odstoupení od kupní smlouvy zakotveny v § 1831/1 a v § 1832/1 a 4 občanského zákoníku:
- odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, zašle nebo předá prodávajícímu bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, zboží, které od něho obdržel;
- odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu prodávající bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem;
- odstoupí-li spotřebitel od kupní smlouvy, prodávající není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky spotřebiteli dříve, než mu spotřebitel zboží předá nebo prokáže, že zboží prodávajícímu odeslal.
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 1833 občanského zákoníku, dle něhož spotřebitel odpovídá prodávajícímu pouze za snížení hodnoty zboží, které vzniklo v důsledku nakládání s tímto zbožím jinak, než je nutné s ním nakládat (s ohledem na jeho povahu a vlastnosti).
Skutečnost, že jste zakoupené oblečení vyprala (což představuje zcela běžný způsob používání oblečení) tak nemá na Vaše právo od kupní smlouvy odstoupit žádný vliv (tzn. že od kupní smlouvy odstoupit můžete, je-li dosud zachována 14-tidenní lhůta).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

- Právník klienta nedostal doplnění od protistrany doručené odvolacímu soudu
- je možné se

Mám dotaz, 24.5.2016 jsem se i po odvolání rozvedla, manžel nepřistoupil na žádnou dohodu ohledně vypořádání. Ještě před rozvodem zničil všechny doklady, takže nemám v ruce doklad o ničem co jsme spolu nakoupili. V rozvodu i po upozornění, není z čí strany je rozvod a zbyly mi jen dluhy na mém účtu a manžel i když o tom věděl, dělá mrtvého brouka a to i přesto, že jsem mu pomohla s obdobím, kdy byl bez práce a jen na podpoře a to bylo vícekrát, s jeho exekucemi, které chtěl také zatajit a dnes (24.05.2016) už mě vyhání z domu, který je jeho. Hypotéku mi nedají, kvůli dluhům. Naspořeno nemám nic, a manžel si zařidil v práci že jen polovina platu je přiznaná a zbytek jim doplácí na ruku. Mám vůbec nějakou naději, mám nějaké možnosti? Právnička mě stála 10.000 Kč a nikdy mi ani neporadila co mám a nemám říkat. Manžel měl 3 právníky a vyšla jsem z toho jako blázen a psychpat, se kterým se nedá domluvit, který si vymýšlí a to i přesto, že jim manžel opakovaně lhal např. s těmo jeho exekucemi. Nic co řekl on se neprozkoumávalo a teď mi zbyly jen oči pro pláč a za pár dní i rozsudek s nesmysly, který když dnes (24.05.2016) četli u odvolacího soudu jsem nevěřila vlastním uším a to i přesto, že manžel podával ještě doplnění a moje právnička ho ani neobdržela, takže jsme se nemohly vyjádřit a už to ani nejde co teď? Regina

ODPOVĚĎ:
Do tří let po právní moci rozsudku o rozvodu máte právo podat žalobu na vypořádání SJM. Máte právo chtít vypořádat vše, co bylo nabyto v době manželství (pokud to nebyl dar či dědictví jen jednoho z manželů). Tedy i dluhy vzniklé za dobu manželství, movité i nemovité věci. Váš dotaz je velmi obecný, proto nelze konkrétně uvést, na co máte právo, ale vše, co je v SJM v den právní moci rozsudku o rozvodu lze vypořádat. Pokud jste bydleli v domě, který je ve výlučném majetku manžela, je např. možné požadovat vypořádání vnosů, které byly do domu po dobu manželství investovány, pokud si manžel nechá vybavení domu, můžete požadovat finanční náhradu.

__

- Otec dítěte žije s nezletilou přítelkyní a ta trestá děti - jak může zasáhnout matka dětí?

Budeme se s manželem rozvádět. Můj manžel začal žít s 16letou "ženou". Přijde mi, že ona se nechová dobře k našim malým dětem. Trestá je, bije (malé pohlavky, plácnutí přes ruce, napomínání…) Lze toto nějak smluvně ošetřit, anebo se musím smířit s tím, že když jsou u otce, je povoleno vše, co on povolí? A dále - lze nějak brát v potaz její neplnoletos (2016) t? Prostě mi vadí, že se takové dítě má jakkoli podílet na výchově mých dětí.
Děkuju. Milada

ODPOVĚĎ:
Jestliže již žijete s manželem odděleně, bylo by dobré se s manželem co nejdříve dohodnout na úpravě výchovy vašich dětí. Pokud manželství spěje k rozvodu, časově i finančně nejméně náročnou cestou je tzv. nesporný rozvod neboli rozvod dohodou. Aby mohl takový rozvod proběhnout, je k žádosti o rozvod zapotřebí doložit pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. V dohodě by mělo být uvedeno zejména to, s kterým z rodičů budou děti žít, měl by v ní být upraven styk dětí s druhým rodičem a výše výživného. V dohodě však mohou být uvedeny i jakékoliv další skutečnosti, na kterých se s manželem dohodnete.
Jestliže je pro Vás nepřípustné, aby manželova nová partnerka dětem udělovala tresty (zejména ty fyzické), doporučuji to Vašemu manželovi sdělit a trvat na tom, aby ustanovení o tom, že tresty bude udělovat pouze Váš manžel, bylo součástí dohody o úpravě poměru nezletilých dětí. Vzhledem k tomu, že se jedná o dohodu, záleží však také na tom, zda s takovým ustanovením bude Váš manžel souhlasit. Pokud nebude chtít, aby takové ujednání bylo součástí písemné dohody, budete se buď muset spokojit s ústní dohodou nebo jít cestou tzv. sporného rozvodu, kdy se veškeré detaily péče o děti budou řešit před soudem. Pak můžete své požadavky zopakovat soudu a bude záležet na jeho posouzení celé záležitosti, zda takovému požadavku vyhoví či nikoliv. Zcela zamezit výchovnému působení nové partnerky na děti pravděpodobně nebude možné – obzvlášť tehdy, pokud spolu žijí – ale můžete požadovat například to, aby děti manželova nová partnerka nehlídala sama, protože vzhledem k tomu, že ještě není plnoletá, nemá za děti plnou odpovědnost.

__

- Darování věci v SJM potomkovi bez souhlasu druhého z manželů - jak postupovat při rozvodu manželství?
- Darování nemovitosti v SJM potomkovi bez souhlasu druhého z manželů - jak postupovat při rozvodu manželství?
- Darování věci v SJM synovi, dceři bez souhlasu druhého z manželů - jak postupovat při rozvodu manželství?
- Darování nemovitosti v SJM synovi, dceři bez souhlasu druhého z manželů - jak postupovat při rozvodu manželství?

Manžel daroval movité a nemovité věci (garáž, auta) v SJM, synovi bez mého souhlasu. Všechno platil manžel, syn ještě studuje. Udělal to právě z důvodu, aby mě z těchto věcí nemusel po rozvodu vyplácet.
Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Pokud jste s darováním nesouhlasila, jedná se o neplatné právní jednání. Nepříjemné je, že neplatnosti se nedomůžete jinak, než prostřednictvím soudu žalobou o neplatnost takového právního jednání z důvodu absence souhlasu druhého manžela s darováním.

__

- Přepětí v nájemním bytě způsobené rozvodem majitele nemovitosti - náhrada škody za poškozené spotřebiče
- Náhrada škody za poškozené spotřebiče - přepětí v síti nájemního bytu nezpůsobené elektrárnou

Jsem nájemníkem městského bytu v Českých Velenicích.
22.5.2016 dopoledne, se v bytě bez zjevné příčiny ozvala rána, doprovázena zápachem spálenin. Zároveň i vypadly některé z jističů v mém bytě. Poté jsem vytáhl všechny spotřebiče ze zásuvek elektrické energie a pokoušel se hledat problém.
Jelikož jsem v oblasti elektrikářské laikem, nic jsem nenašel.
Poté jsem se pokusil ohlásit problém u dodavatele elektřiny EON. Zde mi bylo řečeno, že se nejedná s největší pravděpodobností o jejich problém. Musím podotknout, že to nakonec byla pravda. Oni měli vše v pořádku.
Zkoušel jsem se tedy spojit s elektrikářem, který je pro město Č. Velenice. Byl bohužel mimo město a mohl přijet až v pondělí 23.5.2016 v 7 hodin. S tím jsem souhlasil.
Po příjezdu v pondělí, elektrikář v podstatě ihned odhalil problém, kterým byl uvolněný drát v rozvodné skříni, která je na společné chodbě. Drát poté za přítomnosti osoby z bytového úřadu utáhl, já jsem v bytě vyzkoušel elektriku, která již šla bez problémů. Poté jsem já i on odjel.
Zásadním problémem v tomto incidentu je to, že po zjištění všech škod, jsem přišel na to, že jsou rozbité tyto elektrospotřebiče :
Automatická pračka,
pákový kávovar,
americká lednice,
robotický vysavač.
Nyní se dostávám k vyjádření protistrany, tedy vedoucího městského odboru.
V pondělí 23.5.2016, jsem s manželkou šel na úřad, probrat věci ohledně oprav, popř. nakoupení nových spotřebičů.
Již ze začátku byla vidět snaha tohoto úředníka o bagatelizaci problému. Při mém dotazu jak pokračovat dál, se několikrát snažil zpochybnit to, že se jedná o prostor, za který nese město zodpovědnost. Snažil se mi říct, že se jedná o přívod do bytu a že za tento oni pravděpodobně nejsou zodpovědní. Podotýkám, že tento rozvod je ve druhém patře a náš pronajímaný byt je v patře třetím.
Poté mi navrhl, že si mám všechny spotřebiče nechat opravit a následně se prý můžeme bavit o tom, zda nám město opravy zaplatí, nebo ne. V podstatě se neprovedl žádný zápis o tomto incidentu, vše proběhlo pouze ústně.
Moje otázky, resp. žádosti o radu jsou tyto:
Doporučili by jste nějaký návrh, jak danou situaci řešit?
Může být rozvod energie, který je ve společných prostorech, být majetkem? Nebo se jedná o klasickou snahu, přehodit problém na někoho jiného?
Doporučujete trvat mi na sepsání poškozených věcí?
Je návrh úředníka o tom, abych si vše zaplatil a poté vymáhal náklady jediným způsobem, nebo by jste mi doporučili jiný?
Co by mi mohlo podle Vás pomoci, byl bych vděčný.
Děkuji Pavel

ODPOVĚĎ:
Doporučovala bych Vám obstarat si o všem písemné listiny, tedy pokud možno zprávu elektrikáře o problému, který nastal a jak jej vyřešil. Pokud by taková zpráva neexistovala či ji nechtěl dodatečně vystavit, nezbude, než ho v případě případného soudního sporu nechat předvolat jako svědka. Dále bych Vám doporučila, abyste si uvedené spotřebiče nechali opravit, ale důrazně upozorňuji v autorizovaném servisu a nechat si vystavit potvrzení o tom, kolik oprava stála a hlavně, co bylo příčinou zničení a kdy ke zničení došlo. Poté se obrátit na město s výzvou k náhradě škody, jejíž výše bude odpovídat ceně oprav. Pokud byste spotřebiče opravovat nechtěli, tak přesto se pokusit v servisu získat informaci o tom, jakou cenu spotřebiče měly v době zničení a v rámci náhrady škody požadovat tuto částku. Pokud by město odmítlo odpovědnost, pak nezbude, než se s žalobou o náhradu škody obrátit přímo na soud. Pokud byl problém způsoben drátem v rozvodné skříni, která je umístěna ve společných prostorách domu, je za to město rozhodně zodpovědné vůči Vám. Pokud by se město domnívalo, že za uvolněný drát odpovídá někdo jiný, musí se následně hojit a něm, nikoliv tuto povinnost delegovat na Vás s tím, že si máte zjišťovat viníka. Upozorňuji, že v případě náhrady škody platí tříletá promlčecí doba, takže nejpozději po třech letech je třeba podat žalobu, pokud by se věc protahovala.

__

- Splácení hypotéky výhradně jedním z manželů - patří splátky hypotéky do SJM?

Čelím žalobě o vypořádaní SJM (manželství uzavřeno 2002, rozvod nabyl právní moci dne 16.12.2012), nemovitost je výhradně moje – byla zakoupena před manželstvím v roce 2000, hypotéka na rekonstrukci však byla sjednána až za manželství v roce 2004. Hypotéku i inkaso na svůj dům jsem po celou dobu manželství hradil výhradně já a vše platím samozřejmě i doteď.
Otázka 1: Bývalá žena požaduje podíl z hypotéky, i když se nikdy na splátkách nepodílela, mám nějakou šanci tento podíl aspoň částečně vyloučit (předmanželskou smlouvu jsme bohužel neuzavřeli, ale veškeré platby po celou dobu jdou výhradně z mého účtu, manželka měla svůj)?
Otázka 2: Setkal jsem se s dvěma pohledy na výpočet pro vyrovnání SJM z výše uvedeného případu:
Aktiva: investice ze SJM do mého výlučného majetku (hypotéka 1.000.000, -) mínus pasiva: závazek z hypotečního úvěru (stav hypotéky ke dne rozvodu 700.000,-) rovná se 300.000,- z toho plyne, že má bývalá žena nárok na polovinu, tedy 150.000,-
Nebo
Potvrzení z banky, že bylo ke dni rozvodu, resp. k 31.12.12 zaplaceno 560.000,- včetně úroků, poplatků atd. z toho plyne, že má bývalá žena nárok na polovinu, tedy 280.000 Kč.
Který z těchto výpočtů je správný?
Otázka 3: Zahrnují se do výpočtů SJM i úroky a poplatky za vedení hypotečního účtu, případně pojištění k hypotéce?
Předem děkuji, Lukáš

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. splátky hypotéky, které byly hrazeny v době manželství, jsou chápány jako vnos ze SJM do výlučného majetku jednoho z manželů. Pokud jste splátky nehradil výlučně z peněz, které jste dostal darem či z dědictví (muselo by to být prokazatelné), pak i když jste je hradil ze svého účtu, pokud na účet přicházela např. mzda, pak je to i tak chápáno jako SJM. Manželka tedy má právo na vrácení poměrné výše splátek, ovšem zase po zohlednění skutečnosti, že v domě bydlela a užívala ho.
2. Kloni (2015)la bych se k druhé variantě, tedy k tomu, co bylo ke dni rozvodu na hypotéce splaceno, sice bych to dělila dvěma, nicméně bych brala v úvahu, jak výše uvádím, že manželka v domě bydlela a jisté peníze "probydlela". To je věc, která se obtížně počítá a stav opotřebení by přesně spočítal pouze znalec, nicméně rozumný soudce či advokát to dokáže stranám vysvětlit tak, aby se nemusely navyšovat náklady soudního řízení o náklady na znalecký posudek.
3. Úroky, poplatky i pojištění se samozřejmě do SJM počítá, tedy počítají se splátky včetně těchto plateb, které byly v souvislosti s hypotékou hrazeny.

__

_

- Dědicové mají zájem o dům - kdo z nich dostane přednost dům vlastnit a vyplatí ostatní dědice?

Dva sourozenci dědí 2/3 domu, jiní dva zbylou 1/3 domu (nejsou k prvním přízeň). Nezávisle si nechali udělat odhady domu, ty se však dost liší. Za jakou cenu se bude dům nabízet k prodeji, kdo bude prodejem pověřen?
(předejít tomu, aby dům byl prodán pod cenu a prodejce za to dostal provizi).
Pokud někteří z nich projeví zájem o dům s tím, že ostatní vyplatí, kdo z nich na to bude mít přednostní právo, pokud se nebudou schopni domluvit?
Děkuji, Dita

ODPOVĚĎ:
V rámci dědického řízení se dům neprodává. V dědickém řízení se pouze určí, kdo a v jakém poměru dědictví nabývá. Po skončení dědického řízení je na spoluvlastnících, jak se domluví o rozdělení společné věci. Pravidla pro správu společné věci jsou obsažena v občanském zákoníku (§ 1126 a násl.).
Zákonné předkupní právo ostatních spoluvlastníků k nemovitosti bylo od 1.1.2015 zrušeno, tudíž kterýkoli spoluvlastník nemovitosti může svůj podíl na nemovitosti prodat kdykoliv a komukoliv, aniž by ostatní spoluvlastníky o tom musel informovat.
Spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků. Tato dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci, vyžaduje dohoda písemnou formu. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Soud při rozhodování o zrušení spoluvlastnictví zároveň rozhodne o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§ 1140 a násl. o. z.).

_

- Stavba na cizím pozemku a předkupní právo majitele pozemku
- Má majitel pozemku předkupní právo na stavbu na pozemku stojící?

Vlastním s bratrem na půl chatu, kterou již před váLkou postavil náš dědeček. Chata stojí na pozemku, který však je ve vlastnictví jiného člověka. Každoročně platíme majiteli pozemku nájem ve výši 800, - Kč za rok. Ráda bych prodala svoji polovinu chaty bratrovi, který o ni má zájem. Nemá, prosím, předkupní právo majitel pozemku? Platí se z prodeje daň? Děkuji, Žaneta

ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, současná právní úprava zavedla princip, že stavba je součástí pozemku. Vzhledem k tomu, že zde přes 50 let platila zásada opačná, existuje spousta případů, kdy tomu tak v reálu není, což je i Váš případ. Aby v budoucnu došlo k postupné harmonizaci reality a právní teorie, má vlastník pozemku předkupní právo na stavbu a naopak. Zákon přímo říká, že vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Daň z převodu nemovitostí platí prodávající.

_

- Jak prokázat peníze získané před manželstvím a investované do movitých a nemovitých věcí
- Peníze získané před manželstvím a investované do majetku v době manželství - rozvod manželství
- Rozvod manželství a vypořádání majetku koupeného z vlastních peněz jednoho z manželů (získaných před manželstvím)

Před uzavřením manželství cca rok jsem prodal dům v Praze. Za ty peníze koupil dům na vesnici do výlučně svého vlastnictví.
Z těch samých peněz zrekonstruoval a vybavil (televize, počítače, kávovar, pračka, lednice atd). Koupil si i nějaké další věci (veterán, zahradní techniku atd.) platil účty a veškerý provoz domácnosti (benzin, dřevo, STK, pojištění, elektřinu vše.)
Nepracuji.
Mám občasný příjem z pronájmu nemovitosti.
Nyní peníze došly a rozvod je na krku. Musím a jak prokáži, že jsem vše pořizoval ze svých peněz nabytých před sňatkem?
Nerad bych nyní při rozvodu musel dát část svého majetku (drahé) polovičce, která si ho hodlá nárokovat, protože mi za dobu sňatku prala a vařila. Její příjem byl zanedbatelný a nyní je přes rok na mateřské.
Já platím veškerý provoz a podporuji jí deseti-tisíci měsíčně.
Žena přišla s igelitkou, ale v objetí láska neřeší, až nyní, kdy vše pohaslo by chtěla víc.

ODPOVĚĎ:
Prokazovat opravdu budete muset. Při rozvodu zjednodušeně řečeno platí, že si každý odnes (14.06.2016)e, co do manželství přinesl + polovinu toho, co manželé nabyli za trvání manželství. V případě sporů, co do společného jmění patří a co do výlučného vlastnictví jednoho z manželů, je nutné doložení skutečností osvědčující vlastnictví toho či onoho manžela. Není úplně nutné mít na vše paragon, neboť ten spíše svědčí o tom, že věc byla zakoupena, ale už ne kým a z jakých finančních prostředků (zda-li manžela či manželky). Za důkaz v tomto případě může sloužit vše, co prokazuje Vaše tvrzení. Svědectví, výpis z účtů, ale i kupříkladu potvrzení o zaměstnání atd. Platí, že kdo tvrdí, musí prokázat. Pokud si tedy manželka bude činit právo na Váš majetek, musí bezpečně prokázat existenci právního titulu (SJM, koupě, dar atd.).

_

- Darování peněz ze SJM bez souhlasu druhého z manželů - jak napadnout dar a vrátit peníze do SJM (do dědického řízení)?
- Peníze darované ze SJM před smrtí bez souhlasu druhého z manželů - projednání peněz v dědickém řízení
- Darování peněz pod vlivem léků na psychiku - je takový dar platný?
- Darování peněz ze SJM pod vlivem léků na psychiku - napadení daru druhým z manželů

Manžel před svým úmrtím převáděl na účet příbuzných značné finanční prostředky ze svých účtů zřízených před manželství. Jednalo se o jeho prostředky před sňatkem a dále na tyto účtu šly i jeho příjmy z podnikání, které by spadaly do SJM. Celkem Jednalo se o 4 převody, přičemž u 3 převodů uvedl důvod darování, u jednoho důvod uveden nebyl. Tyto 3 převody chci respektovat, ale převod bez uvedení důvodu byl chtěla vrátit do projednání dědictví. Všechny převody byly provedeny v době kdy byl manžel prokazatelně již pod vlivem psychotropních látek. Je možno úspěšně žádat o vrácení těchto prostředků do dědictví? Převod byl proveden na osobu mimo okruh dědiců. Děkuji za odpověď Zita

ODPOVĚĎ:
Podle § 581 o. z. je neplatné právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Jestliže by bylo jednání zůstavitele z důvodu psychické poruchy neplatné, jednalo by se o bezdůvodné obohacení osoby, která od něj peníze obdržela. Pokud máte nějaký důkaz, že zůstavitel byl v době převodu peněz psychicky nezpůsobilý takové jednání učinit, např. lékařskou zprávu, pak navrhněte u notáře, který dědictví projednává, o zařazení této pohledávky do aktiv dědictví. Pokud osoba, která peníze od zůstavitele obdržela, nebude s Vaším tvrzením souhlasit a pohledávka bude sporná, odkáže Vás notář k podání žaloby k civilnímu soudu a ke sporné pohledávce nebude v dědickém řízení přihlížet.

_

- Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby a Zákoník práce - vysvětlení, definice, příklad

Prosím o odpověď na dotaz ve věci rozvžení kratší týdenní pracovní doby. Konkrétně se je jedná o zaměstnance příspěvkové organizace, pozice pracovník v sociálních službách, týdenní pracovní doba 15 hodin (přepočtený úvazek 0,375). Lze pracovní dobu tohoto zaměstnance rozvrhnout jinak než 5 x 3 hodiny denně? Např. podle potřeb zaměstnavatele do dvou nebo tří pracovních dnů?
Personalista organizace argumentuje, že takové rozvržení pracovní doby je nerovnoměrné, s čímž nesouhlasím, protože Zákoník práce uvádí nerovnoměrné rozvržení pracovní doby jak stav, kdy zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně pracovní dobu na jednotlivé týdny. Což v tomto případě neplatí, týdenní pracovní doba zaměstnance je vždy dodržena.
Existuje nějaký jiný argument, proč by pracovní doba tohoto zaměstnance v rámci pracovního týdne nemohla být rozdělena do méně než 5 pracovních dnů (např. do pravidelných směn)?
Děkuji, Monika

ODPOVĚĎ:
Záleží zcela na zaměstnavateli, jak práci zaměstnanci rozvrhne, rozhodující je potřeba zaměstnavatele. Pokud by však bylo rozvržení pracovní doby obsaženo v pracovní smlouvě, musel by s tímto rozvržením zaměstnanec souhlasit. Jinak je zcela běžné, že zaměstnanci pracují třeba jen některé dny v týdnu, o nerovnoměrné rozvržení pracovní doby se nejedná, neboť každý týden je zaměstnanci rozvržena pracovní doba stejně.

_

- Otec dítěte, dětí pracuje načerno a neplatí alimenty, výživné - jak postupovat?

Bývalý manžel úmyslně neplatí 4 m. výživné na 2 děti (8 a 12r.) - 7500, -Kč/ m. Pracuje, jako OSVČ, vyplácen je hotově. B. účet nemá. Máme RD (nemáme vypořádané SJM) formou hypo, kterou taktéž nehradí a zatěžuje dluhy - vypsanou exekucí pro neplacení záloh z podníkání (OSSZ a VOZP).
Bývalý manžel pracuje jako OSVČ - ve stavebnictví, výškové práce … "na černo", vyplácen je hotovostí. Vpodstatě neprokazatelné. V 09/2013 jsem na něě podala trestní oznámení přes policii. V té době jsem znala firmu u které pracoval. Tyto informace nyní nemám. Některé částky, kolik si bývalý manžel v loňském roce vydělával jsem mohla i dokázat (Viz příloha). Z přehledu je zřejmý jeho částečný příjem, který mi nechal zaslat na účet. Nicméně tyto částky pokrývaly i spoustu jeho výdajů + náklady na bydlení.
Když se s ním snažím telefonicky spojit, tak tel. údajně nebere, z důvodu pracovní vytíženosti a poté zase tvrdí, že do zaměstnání nechodí, proto žádné peníze poslat nemůže.
Ohledně majetku - máme společně dům, placený formou hypotéky (17000, -). Hypotéku taktéž neplatí ani poplatky spojené s domem. Z toho ted vyvstávají další problémy. Jsme v jednání exekutorů, pomalu před dražbou majetku. Dům navíc zatížil dalšími exekučními pohledávkami - z podnikání - neplatí už několik let zdravotní a sociální zálohy, daně. Jiný majetek nemá.
Z těchto důvodů + strachu dětí z něj (agresivita, alkohol.), jsem byla nucela s dětma odstěhovat se k rodičům do jejich bytu. Jsem zaměstnaná jako sestřička v nemocnici, již pracuji na dvě pracovní smlouvy, ale není v mých silách vše platit sama.
Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Jestliže Váš bývalý manžel neplatí déle než čtyři měsíce výživné, dopouští se trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 196 trestního zákoníku. V takovém případě na něj můžete podat trestní oznámení. Samotné podání trestního oznámení Vám sice dlužné výživné nevymůže, ale mohlo by Vašeho bývalého manžela přimět k lepší platební morálce.
Pokud se tak nestane, můžete dlužné výživné vymáhat podáním návrhu na exekuci výživného z jeho platu nebo prodejem jeho (ne) movitého majetku, má-li nějaký. Jestliže ale Váš bývalý manžel nemá žádný příjem z výdělečné činnosti ani žádný majetek, je bohužel možné, že dlužné výživné zkrátka nevymůžete.
V případě, že by bývalý manžel z objektivních důvodů nemohl svou vyživovací povinnost plnit – objektivním důvodem je například vážný zdravotní stav bránící vykonávat výdělečnou činnost – mohla by vyživovací povinnost přejít na jeho rodiče, tedy na prarodiče dítěte. V takovém případě se ale jedná o novou vyživovací povinnost a tímto způsobem nelze řešit dlužné výživné. V tomto případě by navíc soud zahájil řízení proti všem prarodičům, tedy i proti Vašim rodičům.
Co se týče nehrazení splátek hypotéky, pokud nejste schopni se s bývalým manželem na splácení dohodnout, může spor o správu společného jmění manželů rozhodnout soud. Nejste-li tedy schopni se ohledně způsobu úhrady společného závazku (hypotéky) dohodnout, můžete váš spor předložit k rozhodnutí soudu.

_

- Předkupní právo na zahrádku, zahradu od českého svazu zahrádkářů - je automatické nebo ne?

Mám od roku 2005 pronajatou zahrádku v koloni (2015)i Českého zahrádkářského svazu. Pozemek je ve vlastnictví města. Nyní na vyžádání zahrádkářů město i čzs předběžně souhlasí s odprodejem zahrádek. Mám v takovém případě předkupní právo, i když není uvedeno ve smlouvě? Nebo ho má místní zahrádkářský svaz jako celek nebo zahrádky může odkoupit kdokoliv z veřejnosti, kdo je rychlejší, informovanější nebo kdo dá více peněz? Jak takový převod obvykle probíhá? Jaké kroky mám podniknout, abych mohla později zahrádku vlastnit? Děkuji za odpověď

ODPOVĚĎ:
Pokud předkupní právo nemáte stanoveno smlouvou nebo dohodou, toto Vám nenáleží. Nová právní úprava se výslovně zmiňuje o předkupním právu v případě, že pozemek a nemovitost na něm stojící má odlišného vlastníka. V takovém případě náleží předkupní právo oběma stranám. U prodeje je to opravdu tak, že záleží na prodávajícím, komu majetek prodá a za jakých podmínek. Avšak pakliže máte nájem na dobu neurčitou, tak rovněž Vaše právo je chráněno a nelze Vám jen tak nájem ukončit. V případě nájmu na dobu určitou je samozřejmě nebezpečí, že po uplynutí doby nájmu Vám smlouva nebude prodloužena, což pronajímatel nemusí nikterak zdůvodňovat. Určitě doporučuji začít s městem vyjednávat a dát najevo Váš zájem o odkoupení pozemku.

_

- Je možné nastěhovat rodinné příslušníky do bytu po zemřelém, zesnulém před dědickým řízením?
- Bydlení v bytě po zemřelém, zesnulém před dědickým řízením - kdo rozhoduje o bydlení v bytě?

02/2015 zemřela moje matka, žila sama v bytě (OV).
Dosud nezahájeno dědické řízení, bratr do bytu nastěhoval svou dceru (bez mého vědomí) tato zde bydlí dosud.
Dotaz: je jednání bratra v souladu ze zákonem?
Děkuji, Marcela

ODPOVĚĎ:
§ 1680 o. z. říká, že dědici, jehož dědické právo je již jasně prokázáno, může soud povolit i před skončením řízení o dědictví, aby s určitými pozůstalostními předměty volně nakládal, pokud je splnění poslední vůle zůstavitele zabezpečeno nebo souhlasí-li ostatní spoludědicové, nepominutelní dědicové a odkazovníci.
Sdělte notáři, který dědictví projednává, že je s majetkem zůstavitele neoprávněně nakládáno.

_

- Zrušení styku s dítětem - otec je agresivní alkoholik
- Otec agresivní alkoholik - zrušení styku s dítětem, potomkem
- Otec agresivní alkoholik - zrušení styku se synem, dcerou, potomkem

chtěla by jsem zrušit styk mezi synem a bývalím přítele. Soudně máme daný že ho má mít jednou za 2týdny. Bývalí přítel je násilník a alkoholik, ale to nemůžu dokázat že pije. Když jsme spolu žili tak mě a syna mále několikrát zabil, kyž přišel domu opilej tak nechával v kuchyni zapnutý plyn, nebo když hlídal kluka tak ho nechával úplně samotnýho ve vaně a on byl opilej v kuchyni, klukovy byl rok. Když jsme spolu žili tak byl opilej každý den nebo obden. Kluka mi pořád vrací nemocnýho a samou modřinu. Sociální pracovnice my nechce pomoct. V sobotu 16.5.2015 mě zbil, nebylo to poprvé co mě zbil, když jsme spolu žili tak me bil často, a v neděli 17.5.2015 vytáhl na mého přítele nůž a málem ho pobodal. Bojím se že může příště zbít mého syna nebo na něho dokonce vytáhnout nůž. Když mi vrací syna tak je opilej nebo je zněho cítit alkohol. Pořád mi vyhrožuje že kluka odveze do zahraničí a já ho už nikdy
neuvidim. Nemám v ruce nic čím by jsem mohla dokázat že pije a je pro mého syna nebezpečný, a aby byl zrušen styk mezi synem a bývalím. Porad tě mi co mám dělat. Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Protože zákaz styku s dítětem je citelným zásahem do rodičovských práv, soudy k němu přistupují jen v těch případech, kdy je zákaz styku v zájmu dítěte – to znamená například v případech, kdy je ohrožen mravní vývoj, zdraví či dokonce život dítěte. Pro úplný zákaz styku otce s dítětem musí být dány opravdu závažné důvody jako alkoholismus otce, agresivita otce vůči dítěti apod. Pokud se chcete o zákaz styku pokusit, můžete podat takový návrh k okresnímu soud v místě bydliště dítěte. Za podání návrhu se neplatí žádný poplatek, vzory takového návrhu můžete najít k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci sociální pracovnice OSPOD. V návrhu doporučuji uvést všechny podstatné skutečnosti, které jsou podle Vás důvodem pro zákaz styku otce s dítětem. Uvedené skutečnosti je ale zapotřebí prokázat.
Proto doporučuji o důsledcích synových kontaktů s otcem pravidelně informovat sociální pracovnici OSPOD – nejlépe osobně – a trvat na tom, aby Vámi sdělené informace byly zaprotokolovány a založeny do spisu. Můžete sociální pracovnici také požádat, aby provedla u synova otce sociální šetření v době, kdy je se synem v kontaktu. Jestliže nejste s prací sociální pracovnice spokojená, můžete požádat její nadřízenou o přidělení jiné sociální pracovnice. Dále doporučuji veškeré fyzické útoky synova otce vůči Vám oznamovat na policii – i policejní protokoly poté mohou být důkazním materiálem. Dále doporučuji se synovým otcem jednat pokud možno v přítomnosti třetí osoby, aby mohl někdo dosvědčit jeho násilné či vulgární jednání vůči Vám nebo synovi. Bez těchto důkazů zákazu styku velmi pravděpodobně nedosáhnete.

_

- Rodič si nechává přídavky na dítě i když dítě bydlí jinde - nárok potomka na vydání přídavků od rodiče
- Nárok potomka na vydání přídavků na dítě od rodiče zpětně - potomek nebydlí s rodičem a rodič přídavky pobírá

Bydlím s přítelem, je mi 22 a studuji vysokou školu, za týden mám státnice a potom přijímačky na navazující magisterské studium, bakalářské studium jsem řádně splnila bez opakování ročníků. Rodiče mají soudně určeno posílat mi každý 1500, což bylo vypočteno z otcova důchodu a matčina platu. Posílali mi oba rodiče po domluvě každý 2000 Potom se máma vdala. Matka na mě pobírá přídavky na děti a úlevy na daních, nyní má potíže s tím, že pokračuji navazujícím magisterským studiem (respektive chci pokračovat), nazývá mě dokonce věčným studentem. Nyní mi oznámila, že mi bude dávat už jen 1500, jestli vůbec. Někde jsem se však dočetla, že pokud potomek s rodičem nebydlí, měl by přídavky dostávat on a ne rodič, je to skutečně tak? V takovém případě bych po ní mohla chtít vyplatit zbytek zpětně, myslím, že je to asi zhruba kolem těch 500, co mi dávala navíc, potřebovala bych informace, abych
věděla, jak se bránit, ona mi přímo řekla, ať si ji dám pro zvýšení poplatku k soudu, na to nemam žaludek, spíš bych ráda měla připravený argument
Děkuji, Erika

ODPOVĚĎ:
Co se týče přídavku na dítě ve výši 700 Kč měsíčně, vzhledem k tomu, že jste již zletilá, máte právo na to, aby přídavek byl vyplácen přímo Vám, a to od měsíce následujícího po měsíci, kdy jste dosáhla zletilosti. To je ostatně stanoveno v § 19 zákona o státní sociální podpoře, který výplatu přídavku na dítě upravuje. Máte právo tedy po matce požadovat, aby přídavek poukazovala přímo Vám. Pokud tak matka odmítne učinit, doporučuji obrátit se na úřad práce, který jí přídavek vyplácí.
Pokud jde o výživné, je matka povinna Vám platit částku stanovenou soudem, tedy 1.500 Kč. Jestliže Vám platí více, je to její dobrá vůle, nikoliv povinnost. Jestliže se tedy nyní rozhodla platit opět jen 1.500 Kč, je to její právo. Pokud s touto výší výživného nesouhlasíte a nepodaří se Vám s matkou na výši výživného dohodnout, nezbude Vám nic jiného, než požádat o zvýšení výživného soud. Matka ale nemůže začít sama bez dohody s Vámi platit nižší výživné než soudem stanovenou částku. Jestliže by tak učinila, mohla byste po ní dlužné výživné vymáhat podáním návrhu na exekuci výživného z jejího platu nebo prodejem jejího (ne) movitého majetku. Je-li matčina situace špatná, může zkusit požádat soud o snížení výživného. Pokračování v magisterském studiu ale nelze považovat za „věčné studium“ a je tedy vysoce nepravděpodobné, že by dosáhla úplného zrušení vyživovací povinnosti vůči Vám.

_

- Historické vozidlo nebylo přespáno na nového majitele a neprošlo dědickým řízením - jak se může nový majitel domáhat vlastnictví?

1985 se prodala motorka Java 250 a a než se přepsala majitel náhle zemřel. Dodnes (14.06.2016) nebyla přepsána a nynější majitel jí chce přepsat na sebe. Nějak se zapomněla dát do dědictví a já jako syn jí zatím nezdědil. Co se dá udělat aby se to dalo do pořádku. Děkuji za radu, Láďa

ODPOVĚĎ:
Musíte dát podnět k zahájení dodatečného projednání dědictví po Vašem otci. Na okresním soudě, který je v obvodu místa posledního bydliště Vašeho otce, Vám poskytnou příslušný formulář, který vyplníte a odevzdáte ho na podatelně tohoto soudu. Soud zahájí řízení o nově objeveném majetku zůstavitele a pověří notáře, který motorku projedná. Na základě konečného pravomocného usnesení poté budete moct nakládat s touto motorkou.

_

- Pomluvy bývalého manžela - je možné udělat nahrávku a nahrát co říká na diktafon, mobil, tablet, skrytou kameru?
- Finanční odškodnění a omluva za pomluvy od bývalého manžela

Bývalý manžel o mě, našich dětech a celé mé rodině šíří pomluvy a vyslovené lži. Nedávno mě sama kontaktovala jeho nová přítelkyně, které napovídal spoustu naprostých výmyslů, např. že jsem mu ukradla jakési historické motocykly, Které ovšem NIKY NEVLASTNIL, a mnoho jiného. Tyto lži šíří i o mé rodině, sestře, a to nejen před svou současnou partnerkou, které už se některé věci nezdály, a proto mě oslovila. Vím, že se mohu bránit, ale jak mu to mohu dokázat v případě, že by jeho partnerka nechtěla proti němu svědčit? Mohu si na schůzce, kterou plánujeme a kde jej chceme konfrontovat s těmito pomluvami učinit záznam, např na tablet či mobilní telefon? A jelikož jsou to lži opravdu urážející, jako že udržuji intimní poměr s jeho vlastním otcem, jelikož nemůže přenést přes srdce, že jeho otec nás, tedy mě a děti - obě dospělé, často navštěvuje, jelikož miluje své vnučky. Mohu
např. u soudu žádat jako omluvu např. i finanční částku? ale o ní mi nejde. Děkuji Marie

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
v případě, že Vám lživými řečmi vznikne nemajetková újma např. na cti či společenském zařazení, jistě lze u civilního soudu požadovat jak omluvu, tak i finanční kompenzaci. Z Vašeho uvedeného popisu by se mohlo jednat i o trestný čin pomluvy. Zde by bylo prvnotním účelem potrestání bývalého manžela, kompenzace až na druhém místě. Případné lživé pomluvy si můžete bez problému nahrát.

_

Naše Společenství vlastníků (SVJ) odsouhlasilo předsedovi SVJ roční odměnu 17 200 Kč hrubého. Členové výboru 0 Kč.
Náš správce však z účtu SVJ odvádí ještě „za organizaci“ také 1 548 Kč na zdravotní pojištění a 4 300 Kč na sociální zabezpečení předsedy.
Je to správný výpočet a odvod, když se tu jedná o (letos (2016) 70letého) příjemce starobního důchodu?
A co má předseda ze své hrubé odměny sám zaplatit? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Odměna by měla být zúčtována měsíčně. Její měsíční výše nepřesáhuje 2.499, což je hranice od níž podléhá příjem i sociálnímu pojištění. Odměna podléhá pouze zdravotnímu pojištění, skutečnost, že je starobním důchodcem nemá na odvod vliv. Dále příjem podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti. Pokud předseda nemá jiné příjmy, které by mu bránily podepsat "růžové " prohlášení, pak má nárok na měsíčně daňovou slevu a výsledná záloha na daň bude 0.
Dle § 6, odst. 1, písm. c) zákona o daních z příjmů představuje odměna člena orgánu právnické osoby příjem ze závislé činnosti a podléhá tudíž zdanění. Předseda SVJ je členem orgánu právnické osoby, kterou je SVJ. Jako poplatník s příjmy ze závislé činnosti je podle zákona o daních z příjmů považován za zaměstnance a SVJ je považováno za zaměstnavatele. I v případě, že předseda odměnu nepobírá pravidelně (nepobírá ji každý měsíc), musí být po dobu výkonu funkce, z níž odměna plyne, přihlášen u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec a SVJ musí být přihlášeno jako zaměstnavatel.
Dle § 5, písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění je pojištěnec plátcem pojistného, je-li zaměstnancem. Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zvláštního právního předpisu, kterým je právě zákon o daních z příjmů (viz výše). Odměnu předsedy SVJ je tedy nutné krátit o odvod na zdravotní pojištění. Pojistné na zdravotní pojištění činí 13,5%, z toho jednu třetinu hradí předseda jakožto zaměstnanec a dvě třetiny SVJ jako zaměstnavatel. SVJ jako zaměstnavatel je povinno v každém měsíci předložit zdravotní pojišťovně Přehled o platbě pojistného a odvádět pojistné. Pokud v některém měsíci nebude předsedovi zúčtována žádná odměna, odevzdá SVJ pojišťovně údaje o nulovém vyměřovacím základu a nulovém odvodu pojistného.
Dle § 3, odst. 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení jsou zaměstnanci poplatníky pojistného na sociální (důchodové) pojištění, pokud jsou účastníky nemocenského pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění. Vzhledem k výši odměny předsedy není předseda účasten nemocenského pojištění a tudíž za něj nemá být odváděno ani pojištění důchodové.

_

- Darování podílu nemovitosti v SJM manželovi, manželce - je možné darovat nebo se musí zúžit SJM?

Pokud máme s manželem rodinný dům ve SJM můžeme opravdu použít darovací smlouvu na převedení jeho podílu na můj podíl. Jeden notář mi říkal že pokud máme SJM včetně rodinného domu, darovací smlouvu použít nelze. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Taková darovací smlouva skutečně není možná. Mohli byste s manželem uzavřít smlouvu o zúžení společného jmění manželů, přičemž rodinný dům by byl ode dne účinnosti smlouvy pouze ve Vašem vlastnictví. Taková smlouva musí být sepsána ve formě notářského zápisu, aby byla platná.

_

- Darování nemovitosti pro případ smrti - notářský poplatek

Prosím o stručnou odpověď přesně jen na to, na co se ptám a moc děkuji.
Pokud daruje rodič za svého života svému dospělému dítěti nemovitost, vyhne se obdarovaný potomek v dědickém řízení zaplacení odměny notářovi. Platí totéž při "Darování (nemovitosti) po případ smrti"? Tzn. že v dědickém řízení rovněž nebude platit odměnu notářovi, protože vlastně už nemovitost nedědí?
(Při nemovitosti nad 30 mil. se jedná o nezanedbatelnou částku 38.300 Kč).
Může být smlouva napsaná na počítači? Musí být ověřené podpisy? Bára

ODPOVĚĎ:
Darování pro případ smrti je závazek zůstavitele a přechází na dědice. Dědic tedy darované nemovitosti zdědí v dědickém řízení, kde z nemovitostí zaplatí odměnu notáři a poté musí závazku dostát a darovat nemovitosti obdarovanému.
Ve Vašem případě dle mého názoru by splýval dědic s obdarovaným, tedy by Vaše dítě tak jako tak muselo odměnu notáři zaplatit.
Při sepisování darování pro případ smrti je nutno pamatovat na § 2058 odst. 1 věta druhá: Smlouva, kterou někdo daruje svůj budoucí majetek, platí jen potud, pokud nepřesahuje polovinu tohoto majetku.
Zákon pro platnost darování pro případ smrti nevyžaduje formu notářského zápisu, stačí pouze písemná forma. Smlouva může být sepsána na počítači a na jednom vyhotovení by měly být ověřené podpisy pro katastr nemovitostí. Darování pro případ smrti je dále upraveno v § 2063 a násl. občanského zákoníku.

_

- Zřeknutí se dědictví v dědickém řízení - postup, návod, informace

02/2015 mě umřela manželka a r. 2010 udělala závěť. K vyřizování dědictví jsem dostal od dětí ověřenou plnou moc k vyřízení. , Řekli mě, že mám veškeré dědictví po manželce si nechat napsat na sebe. U notáře mě řekli, že to nejde, že závěť má vyšší prioritu. Je sice pravda, že jsem nedonesl žádné potvrzení o zřeknutí dědictví v můj prospěch.
Prosím Vás, jak má být formulováno takové zřeknutí v můj prospěch, samozřejmě to podepíšou ověřeně.
Žádné dluhy nemají, ale nikdo předem neví, tak kdyby se objevile u některého z nich exekuce, jak tedy postupovat. Jsem tam registrován, poplatek jsem za informace zaplatil. Děkuji a s pozdravem Luboš.

ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník (NOZ) účinný od 1.1.2014 klade daleko větší důraz na vůli zůstavitele, než předchozí občanský zákoník. NOZ neumožňuje dohodu dědiců v případě, kdy zůstavitel sepsal závěť a notář ji musí respektovat a rozdělit majetek přesně podle přání zůstavitele. Zůstavitel by musel v závěti výslovně připustit dohodu dědiců (na rozdíl od starého občanského zákoníku, kde byla dohoda dědiců možná, i když byla sepsána závěť a nebylo v ní výslovně uvedeno, že se mohou dědicové dohodnout i jinak). Děti se tedy nemohou zříct dědictví ve Váš prospěch a notář musí závěť respektovat. Po skončení dědického řízení Vám mohou děti zděděný majetek darovat.

_

- Práce v zahraničí a návrat do ČR - nárok na rodičovský příspěvek, peněžitou podporu v mateřství PPM

V současné době žijeme v jiné zemi EU než v ČR (Malta). Já i moje manželka regulerně pracujeme s pracovní smlouvou. Manželka otěhotněla a plánujeme návrat do ČR během druhé poloviny 2016. Tedy nějakou dobou potom co se dítě narodí.
Chtěl bych se zeptat zda bude mít manželka nárok na rodičovský příspěvek a následně na mateřskou?
Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Aby vznikl Vaší manželce nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou), jejíž výplata předchází výplatě rodičovského příspěvku, musel byste být Vy nebo Vaše manželka v ČR alespoň nějakou dobu zaměstnán (nemocensky pojištěn). V opačném případě bude mít Vaše manželka při splnění podmínek nárok pouze na čtyřletou variantu rodičovského příspěvku, která jí bude vyplácena ve výši 7.600 Kč do 9. měsíce věku dítěte a dále ve výši 3.800 Kč do čtyř let věku dítěte.
Podmínkou pro nárok na rodičovský příspěvek je také to, že zde oba budete mít bydliště (budete zde bydlet) a trvalý pobyt.

Doporučuji Vám si rovněž zjistit, zda by Vaší manželce nevznikl nárok na mateřské či rodičovské dávky přímo na Maltě. Pak by bylo možné požádat o výplatu těchto dávek do ČR.

_

- Podmínky pro nahlédnutí do vyšetřovacího spisu Policie ČR

PČR v trestní řízení věc uložila. Na základě § 65 tr. řádu jsem požádal o nahlédnutí do spisu. Vyšetřovatel mi nahlédnutí do spisu zamítl vzhledem k tomu, že nebyly naplněny formální náležitosti pro nahlédnutí do spisu. Narozumím tomu, jaké formální náležitosti musím naplnit.
Děkuji za radu S pozdravem Daniel

ODPOVĚĎ:
Podle § 65 může nahlížet do spisu jen obviněný, poškozený nebo zúčastněná osoba. Nikdo jiný. Nerozumím uložení věci. Pokud však nebylo zahájeno trestní stíhání, nelze do spisu takto nahlížet.

_

- Placení sociálního pojištění u studenta s přivýdělkem - dohodou o provedení práce, DPP

Dobrý den měl bych dotaz ohledně sociálního pojištění. Toto léto mi bude 26 let avšak budu stále student.
Jde mi o to, zda v 26 budu muset platit sociální pojištění, pokud si při studiu vydělávám a to Dohodou o provedení práce, plus ještě prodejem autorských uměleckých děl (jsem výtvarník). Jak to je tedy se Sociálním pojištěním, je povinné ho v tomto případě platit?
A budu ho muset platit dále za stejných podmínek když mi skončí studium?

Dodatek: Na finančním úřadě jsem se dozvěděl, že musím být v mém případě osvč a tudíž si sociální pojištění budu muset platit. Je to tak musím být pokud si vydělávám
Dohodou o provedení práce a prodejem uměleckých děl osvč? Děkuji, Radovan

ODPOVĚĎ:
Z dohody o provedení práce je za Vás zdravotní, sociální a nemocenské pojištění odváděno až při výdělku přesahujícím 10.000 Kč měsíčně. Toto pojištění odvádí zaměstnavatel, takže si s ním nemusíte dělat žádné starosti.

Podle § 9, odst. 3, písm. d) zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se výkonem samostatné výdělečné činnosti rozumí rovněž výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů, s výjimkou činnosti, z níž příjmy jsou podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně. Těmito příjmy jsou autorské honoráře za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu či televize, jestliže úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 10.000 Kč.

Z výše uvedeného vyplývá povinnost být OSVČ. Jestliže studujete, do dosažení 26 let věku jste tzv. nezaopatřeným dítětem, díky čemuž můžete být OSVČ s vedlejší činností. Při vedlejší činnosti pak platí, že pokud byl Váš daňový základ za rok 2014 nižší než 62.261 Kč (pro příjmy za rok 2015 platí částka 63.685 Kč), nemáte za rok 2014 povinnou účast na důchodovém pojištění. To znamená, že až do podání Přehledu za rok 2015 nemusíte platit zálohy na sociální pojištění.

Po dosažení 26 let věku ale přestanete být nezaopatřeným dítětem a pokud si například nenajdete zaměstnání, budete již považován za OSVČ s hlavní činností, což znamená, že budete muset hradit alespoň minimální zálohy na sociální pojištění ve výši 1.943 Kč měsíčně.

_

Maminka, já a bratr jsme byli ideální spoluvlastníci nem. majetku (zem. půda, zeměděl. usedlost) nabytého v rest. řízení dle zák. o půdě.
Maminka zemřela 19.2.2015
Jako dědicové podílu maminky budeme já a bratr
Notářské řízení dosud nezačalo
Dotaz: vztahuje se na nás osvobození od jakýchkoliv daní?
Bude nutno zadávat znalecké posudky? A budou osvobozeny od zpoplatnění?
Budeme osvobozeni od notářských poplatků?
Děkuji, Ing. Josef Vítek.

PÁN JE ŠETŘÍLEK : -)
Notářské palmare je zmíněno zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/home/rychle-odkazy/2388-dedeni-zavet-vydedeni.html#odmena-notare-za-dedicke-rizeni

ODPOVĚĎ:
Dědická daň je od 1. 1. 2014 zrušena. Zdědíte-li nějaké nemovitosti, budete muset hradit daň z nemovitostí.
Notáři zpravidla vyžadují ocenění nemovitostí, nemusí to být ale znalecké posudky – stačí vyjádření realitní kanceláře nebo odhadce nemovitostí. Ve výjimečných případech notář umožňuje nemovitosti ocenit prohlášením účastníků. Toto ocenění si dědicové zajišťují sami a poplatek za vyhotovení ocenění se neproplácí.
Dědické řízení je osvobozeno od soudního poplatku. Od poplatku notáře však osvobození neexistuje. Notář podniká na své riziko, musí hradit své náklady apod. Je tedy jen na něm, zda za nějakou službu poskytne nějakou slevu. Notářské poplatky se vypočítávají dle notářského tarifu následujícím způsobem:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/home/rychle-odkazy/2388-dedeni-zavet-vydedeni.html#odmena-notare-za-dedicke-rizeni

_

- Odsouzený neuhradil škodu - je možné požádat soud o změnu podmíněného trestu na nepodmíněný?

04/2012 byl můj dlužník odsouzen obvodním soudem za podvod a byl mu udělen trest ve výši 1 roku odn. svobody a povinnost uhradit mi dluh 220 tis. Kč.

Odvolací soud 08/2012 uznal trestný čin, ale změnil mu trest na 1 rok s podmínkkou na 3 roky. Zároveň mu byla uložena povinnost podle §82 odst. 2 tr. zák. , aby obžalovaný během zkušební doby podle svých sil uhradil škodu, kterou způsobil.

Do dnešního dne obžalovaný neuhradil nic, komunikuje se mnou sporadicky prostřednictvím emailu, kde opakovaně slibuje úhradu, ale žádné termíny neplní, na trvalé adrese se nezdržuje a poštu si nevybírá.
Mohu požádat soud, aby mu v takovém případě změnil podmíněný trest? Co v tomto případě, když se na obžalovaného vztahovala amnestie z 01/2013? Vím, že amnestie ho povinnosti uhradit škodu nezbavila.

Zkoušela jsem kontaktovat exekutora a vymáhací agentury, ale vždy to znamená další výdaje a záruku vrácení peněz nemám. Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Je důležité, zda byla odsouzenému uložena povinnost náhrady škody 200tis přímo ve výroku rozsudku, nebo zda byla pouze uložena povinnost dle § 82 odst. 2 TZ. Pokud byl odvolacím soudem ponechán výrok k náhradě škody 200 tis, můžete skutečně kontaktovat exekutora, náklady na exekuci potom ponese odsouzený. Pokud existuje pouze výrok směřující k povinnosti dle § 82 odst. 2 TZ, nelze tuto povinnost vymáhat, nelze ji vymáhat exekučně. Jesliže se placení vyhýbá, ačkoli jeho poměry placení umožňují, jednalo by se o porušení podmínek zkušební doby a trest by skutečně mmohl být přeměněn. Doporučuji proto i situaci informovat soud, který by měl informaci využít u hodnocení zkušební doby.

_

- Podmínka v závěti prodat dům a peníze rozdělit mezi dědice a jejich potomky - je podmínka platná?

Mohu nesouhlasit se závětí svého otce? Musí být závěť bezpodmínečně splněna? Stanovil, že máme s bratrem jeho dům prodat a rozdělit peníze mezi sebe a naše děti-jeho vnoučata. Co mohu učinit, pokud v době řešení závěti nebudu chtít dům prodat, ale nechat ho svému synovi a vyplatit ostatní? Mohu takto "nedodržet" závěť? Případně mohu si ponechat z prodáváneho domu zahradu, která těsně sousedí s mým domem? Dále prosím o info-pokud vnoučata nebudou v době řešení závěti dospělá, budou muset dostat opatrovníka kvůli odkázané částce z dědictví?
Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník (NOZ) neumožňuje odchýlit se od závěti, pokud to zůstavitel v závěti výslovně nedovolil. V NOZ se totiž klade daleko větší důraz na vůli zůstavitele, než tomu bylo ve starém občanském zákoníku. Pokud v závěti není specifikováno, kdo nesmí dům koupit, pak byste jej nejspíš mohl koupit Vy pro svého syna a vyplatit ostatní.
Pokud budou nezletilé děti účastníky dědického řízení, musí být v tomto řízení zastoupeny svým zákonným zástupcem, který zároveň není účastníkem dědického řízení sám. Nemohl byste je tedy zastupovat Vy, ale jejich matka by je zastupovat mohla. Opatrovníka by musely mít v případě, že by oba jejich zákonní zástupci byli účastníky dědického řízení. Pokud jde o nakládání s penězi nezletilých, rozhodují o tom zákonní zástupci. Ti však vykonávají pouze běžnou správu peněz svých nezletilých dětí. Jednání s jejich penězi, které je nad rámec běžné správy, musí za nezletilé schválit opatrovnický soud.

_

- Podnájemník neplatí nájemné - je možné ho po 2 nezaplacených nájmech vystěhovat?

V polovině 03/2015 jsme uzavřeli smlouvu o podnájmu (já nájemce, paní T. podnájemce). Paní T. hned od začátku neplatí nájemné.
Dle smlouvy: „Pokud by však podnájemce byl v prodlení s placením nájemného po dobu delší než 2 měsíce, je nájemce oprávněn ukončit nájemní vztah bez dodržení výpovědní lhůty. “
Chápu to tedy správně, že když paní T. má platit vždy do 20. dne v měsíci, tak tedy od 21.3. začala být v prodlení a 21.5. (nebo 22.5.?? ) jí mohu poslat výpověď? Nebo je to tak, že nezaplatila za březen, nezaplatila ani za duben, to jsou dva měsíce, takže 21.4. jí mohu poslat výpověď? Dále předpokládám, že „být v prodlení s placením nájmu“ se vztahuje nejen na případy, kdy podnájemník nezaplatí vůbec nic, ale také na ty případy, kdy by paní T. zaplatila např. místo 10 000 Kč jen 3 000 Kč, tedy by nikdy za ty 2 měsíce neuhradila celou dlužnou částku? A za jakých podmínek
podnájemce dostane v bytě trvalé bydliště (TB)? Já jsem tam TB neměla a družstvo dalo souhlas k tomu, že byt mohu paní T. pronajmout, ovšem nikoli k tomu, že si tam paní T. může zřídit TB? Děkuji, Regina

ODPOVĚĎ:
Formulace PO dobu delší naž 2 měsíce obvykle znamená, že se dlužník ocitá v prodlení, které již déle než 2 měsíce trvá. Nejde zde tedy o výši dluhu, ale délku prodlení. Tzn. musí být v prodlení s nájemem za březen déle než 2 měsíce, s nájemem za duben déle než 2 měsíce atd.

Pokud by bylo smluveno, že musí být v prodlení s placením nájemného ZA dobu ALESPOŇ 2 měsíců, znamenalo by to, že musí dlužit částku, která přesahuje 2 měsíční nájmy. Lhostejno jak dlouho jí dluží (to je Vámi uvedený druhý příklad).

Pokud má podnájemkyně platit vždy k 20. dni v měsíci, dostává se 21. den v měsící do prodlení. Pokud prodlení nastane 21.3., pak jí můžete dát výpověď 22.5., neboť teprve tehdy to budou 2 měsíce a jeden den (doba delší než 2 měsíce).

Není důležité o jakou částku se bude jednat. Nicméně podnájemkyně musí být v prodlení po dobu delší než 2 měsíce s platbou za konkrétní měsíc. Pokud by podnájemkyně platila pravidelně nájemné po době splatnosti, ale nikdy by se nedostala do prodlení delšího než 2 měsíce, nelze ji dát výpověď. Alespoň ne podle zmíněného ujednání.

Pokud chce podnájemkyně mít adresu trvalého pobytu v bytě, který je ve vlastnictví družstva, a jehož jste vy nájemkyní, musí obecnímu úřadu předložit následující:

1) vyplnit a podepsat přihlašovací lístek k trvalému pobytu, který je k dispozici na obecním úřadě v obci, kde se byt nachází

2) předložit občanský průkaz

3) prokázat vlastnictví bytu, oprávnění k jeho užívání, nebo souhlas oprávněné osoby.

V tomto případě bude stačit podnájemní smlouva uzavřená mezi Vámi a podnájemkyní a nájemní smlouva mezi družstvem a Vámi (aby bylo zřejmé, že užívací právo podnájemkyně je odvozeno od Vašeho. Jinak řečeno, aby bylo zřejmé, že jste oprávněna dát byt do podnájmu).

_

- Odložení dědictví v závěti (budoucí dědic vede nezřízený život)
- Je možné aby dědic zdědil majetek až v určitém věku?

Přejeme si v závěti uvést doložku času tak, aby náš syn mohl užívat movité jmění /v řádu milionů/ až po určitém datu /při dovršení 60 let věku/ z důvodů zahálčivého způsobu života. Jediné zkrácení této podmínky by byly zdrav. důvody-upoutání na inval. vozík, nebo oslepnutí, pak by tyto fin. prostředky mohl čerpat ihned. Ze strany notáře však není ochota tuto doložku použít. Prosíme sdělit, v čem je problém a jak na to. Děkuji Ivo a Michaela Otcovských
Děkuji, Ivo

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru by mělo být v závěti uvedeno, že k dědění veškerých svých movitých věcí ustanovujete svého syna s tím, že s nimi smí nakládat až v den dosažení svých 60 let věku nebo v den oslepnutí či utrpění zranění, které jej upoutá na invalidní vozík, (a které jím nebylo způsobeno úmyslně). V závěti by měl být určen vykonavatel závěti – osoba, která bude kontrolovat dodržování Vaší závěti a která notáři nahlásí případné porušení závěti (tj. syn nakládá s majetkem dříve, než mu bylo určeno). V případě, že by syn porušil tyto Vaše podmínky, měli byste v závěti stanovit, kdo majetek místo něj zdědí. Vykonavateli závěti můžete určit i odměnu za výkon této funkce.

_

- Bezdětný manžel - kdo bude dědit v případě jeho smrti, úmrtí?

V našem manželstvi mam 2 děti, manžel je bezdětný. Byt máme společný. Chtěla bych vědet, kdo bude dědit po našem úmrtí. Jestli v připadě po mém i muzově úmrtí připadne nemovitost mým dětem, nebo jeho půlka bytu přibuzným z jeho strany. A zároveň při mém dřívějším úmrtí jestli nebude muset vyplácet mé děti manžel z mé půlky bytu. Lze toto sepsat u notáře? Totez se jedná s naspořenými úsporami.
Dèkuji za odpověď. Jana

ODPOVĚĎ:
Zemře-li Váš manžel před Vámi, budete po něm ze zákona dědit veškerý majetek Vy jako manželka. Zemřete-li dříve Vy, dědí ze zákona Váš manžel a Vaše děti, každý 1/3 dědictví. Ovšem nejdříve se vypořádá společné jmění manželů tak, že Váš manžel bude mít 1/2 bytu a úspor po vypořádání SJM a druhá polovina jde do dědictví a z této 1/2 každému náleží 1/3. Musel by tedy vyplácet každému synovi 1/6. Dědicové však mohou uzavřít jakoukoli dědickou dohodu, tj. Vaše děti se mohou svého podílu vzdát ve prospěch Vašeho manžela.
Zemřete-li oba dva zároveň, budou Vaši polovinu společného jmění manželů dědit Vaše děti a manželovu polovinu jeho dědicové ze zákona, tj. jeho rodiče, pokud již nežijí, tak jeho sourozenci, atd.
U notáře můžete sepsat závěť. Poplatek za sepsání závěti u notáře činí cca 2250 Kč.

_

- Narodění dítěte slovence žijící v ČR - občanství, trvalý pobyt, zdravotní pojištění

Som Slovenka s prechodným pobytom v ČR, rodiť budem v ČR, pracujem a je za mna platene social. a zdrav. poistenie 2005-2015, nepretržite (od 01/2004). Ako postupovať po narodení dieťata? Dostane trvalý pobyt na adrese prechodného pobytu? Ako ho je nutné vybaviť? Je nutné sa hlasiť na cizinecké polícii? A čo poistenie narodeného dieťaťa u zdravotnej poisťovne? Automaticky podľa matky? Partner býva som mnou v spoločnej domácnosti 2008-2015 - v Prahe (jedna sa o moj byt v OV), trvalý pobyt má v južných Čechách.
Děkuji, Kateřina

ODPOVĚĎ:
Je-li Váš partner občanem České republiky, bude mít dítě po narození automaticky české občanství (§ 4 zákona č. 186/2013 Sb. o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů). Po narození dítěte tedy vydá matriční úřad rodný list, zaeviduje údaje o narození do agendového informačního systému evidence obyvatel a dítěti podle § 10, odst. 3 zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel, přidělí trvalý pobyt na území České republiky. Pro přidělování trvalého pobytu platí, že místem trvalého pobytu občana v době jeho narození je místo trvalého pobytu jeho matky. Není-li však matka občanem České republiky – což je Váš případ – je místem trvalého pobytu dítěte v době jeho narození místo trvalého pobytu jeho otce. Vaše dítě by tedy mělo trvalý pobyt – stejně jako jeho otec – v jižních Čechách.
Pokud by nebylo možné trvalý pobyt určit tímto způsobem – například proto, že ani otec dítěte není občanem České republiky – bude místem trvalého pobytu dítěte sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se dítě narodilo.
Co se týče zdravotního pojištění, dle § 10, odst. 6 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění je dítě dnem narození pojištěno u stejné zdravotní pojišťovny jako matka dítěte. Je však zapotřebí, abyste tuto skutečnost oznámila Vaší zdravotní pojišťovně do 8 dní od narození dítěte. K registraci dítěte u zdravotní pojišťovny budete potřebovat Váš průkaz totožnosti a rodný list dítěte.

_

- Obyvatelný stav bytu - definice

Jde o postarší byt, ve kterém je v podnájmu moje kamarádka. Je nějaká definice obyvatelného stavu bytu - naráží se na to v předávacím protokolu? (Musí být čistý, vyklizený? Nebo sem patří jen to, že v něm musí být funkční topení, voda elekřina? )
Drobné opravy - je stále platný roční strop oprav 70 Kč na metr čtvereční? Tedy že toto je maximání částka, kterou zaplatí podnájemník za drobné opravy/údržbu bytu ročně? (V zákoně je, že podnájemník má hradit opravy/nákup takových věcí jako jsou umyvadla, sporáky, podlahy malování aj. vybavení a práce jejichž cena může přesáhnout tento roční limit. Co se v takových případech dělá?
Děkuji, Jiřina

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu se domnívám, že Vaše kamarádka je nájemkyní bytu, nikoliv podnájemkyní. Podnájemník je totiž v právním vztahu s nájemcem a nikoliv pronajímatelem. Ohledně Vámi uvedených záležitostí musí s pronajímatelem jednat nájemce.
Pronajímatel musí nájemci předat byt způsobilý k nastěhování a obývání. Pronajímatel se může s nájemcem dohodnout, že k obývání bude předán byt, který není způsobilý k obývání. Takové ujednání je platné, jen jsou-li zároveň ujednána zvláštní práva a povinnosti plynoucí ze zvláštní povahy bytu, včetně výše a způsobu úhrady nákladů na provedení nutných úprav. Zákon stanoví pouze obecně co se rozumí bytem způsobilým k nastěhování.
Byt je způsobilý k nastěhování a obývání, odpovídá-li ujednáním ve smlouvě, a není-li nic ujednáno, je byt způsobilý k nastěhování a obývání, pokud je čistý a ve stavu, který se obvykle považuje za dobrý, a pokud je zajištěno poskytování nezbytných plnění spojených s užíváním bytu nebo s ním souvisících.
Obvyklost je nutno posuzovat objektivně s přihlédnutím k tomu, o jaký byt se právě jedná. Poskytováním nezbytných plnění spojených s užíváním bytu nebo s ním souvisejících (nezbytnými službami) se rozumí napojení na vodu, odpady, elektřinu, zajištění topení apod.
Pronajímatel udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání. Nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.
Nájemce tak má povinnost zajistit obvyklé udržování bytu a hrazení nákladů, které se obvykle při delším užívání provádějí, včetně zajištění tzv. drobných oprav v bytě, které jsou s běžnou údržbou spojeny.
Nynější občanský zákoník pojmy drobné opravy bytu a náklady spojené s běžnou údržbou neupravuje. Expertní skupina Ministerstva spravedlnosti se přikloni (2015)la k názoru, že pokud není mezi pronajímatelem a nájemcem ujednáno jinak, lze použít právní předpisy vztahující se k již zrušenému občanskému zákoníku.
Tímto se myslí nařízení vlády č. 258/1995 Sb. , konkrétně § 5 a 6 tohoto nařízení vlády. Vámi uvedený limit je v podstatě stále platný, pokud není mezi pronajímatelem a nájemcem ujednáno jinak. Nicméně samotné vymezení těchto pojmů je rozsáhlejší.
Náklady spojené s běžnou údržbou bytu jsou náklady na udržování a čištění bytu, které se provádějí obvykle při delším užívání bytu. Jsou jimi zejména pravidelné prohlídky a čištění (plynospotřebičů, vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečících trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek apod.), malování včetně opravy omítek, tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn, čištění zanesených odpadů až ke svislým rozvodům a vnitřní nátěry.
Za drobné opravy považují tyto opravy a výměny:
opravy jednotlivých vrchních částí podlah, opravy podlahových krytin a výměny prahů a lišt, opravy jednotlivých částí oken a dveří a jejich součástí a výměny zámků, kování, klik, rolet a žaluzií, výměny elektrických koncových zařízení a rozvodných zařízení, zejména vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, domácích telefonů, zásuvek rozvodů datových sítí, signálů analogového i digitálního televizního vysílání a výměny zdrojů světla v osvětlovacích tělesech, výměny uzavíracích ventilů u rozvodu plynu s výjimkou hlavního uzávěru pro byt, opravy uzavíracích armatur na rozvodech vody, výměny sifonů a lapačů tuku, opravy indikátorů vytápění a opravy a certifikace bytových vodoměrů teplé a studené vody.
Za drobné opravy se dále považují opravy vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečících trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek, vestavěných a přistavěných skříní. U zařízení pro vytápění se za drobné opravy považují opravy kamen na tuhá paliva, plyn a elektřinu, kotlů etážového topení na pevná, kapalná a plynná paliva, včetně uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení; nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního vytápění.
Za drobné opravy se také považují opravy bytu a jeho vybavení jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne částku 500 Kč. Součet nákladů za drobné opravy nesmí přesáhnout částku 70 Kč/m2 podlahové plochy bytu za kalendářní rok.

_

Stále se nám nedaří kontaktovat s. r. o. , která v minulosti provozovala e-shop. V zákonné lhůtě jsme vrátili telefon, ale peníze nepřišly. Dopisy se vracejí z důvodu ADRESÁT NEZNÁMÝ. Místně příslušný Živnostenský úřad sice prověřil adresu sídla, ale pouze tím, že ve vestibulu domu na uvedené adrese je uveden název firmy a její IČ (mezi mnohými dalšími). Slíbenou kontrolu dodržování povinností stanovených živnostenským zákonem již zřejmě neprovedl. Že jde pouze o virtuální sídlo a firmu tam nikdo nezná, jsme se dověděli až z vyjádření České pošty k reklamaci.
Poslali jsme dopisy i na adresu bydliště jednatele a do jeho provozovny (podniká zároveň jako fyzická osoba), ale vrátily se nepřevzaty. Když podáme žalobu, je šance, že soud firmu najde a případně odsoudí? V květnu uplynou dva roky od vrácení telefonu. Máme obavy, aby věc nebyla promlčena.
Jak postupovat dál.
Děkuji, Václav

ODPOVĚĎ:
Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti. To znamená, že společnost nemůže namítat, že sídlí na jíném místě.
Obraťe se na advokáta, který Vám pomůže sepsat žalobu. Skutečnost, že společnost nemá sídlo tam, kde jej avizuje nebude překážkou řádnému průběhu řízení. Zákon zná několik institutů, které pomohou tuto překážku překonat (doručování fikcí, ustanovení opatrovníka atd). Advokát rovněž přezkoumá, zda byly splněny veškeré náležitosti pro to, aby byla žaloba úspěšná (já tak učinit nemohu, neboť neznám žádné konrétní infromace o závazku mezi Vámi a společností).
Pokud sou rozhodně ve Váš propěch, můžete zahájit exekuční řízení. Soudní exekutor si z nejrůznějších evidencí zjistí zda má společnost nějaký majetek (nemovitost, banovní účet, pohledákvy atd.) a zvolí nejvhodnější způsob provedení exekuce. Jelikož je pravděpoboné, že se jedná o velice pochybnou společnost, může se stát, že ta žádný majtek mít nebude a nebude tak z čeho uspokojit Vaši pohledáku. V takovém případě je nutné počítat s tím, že soudní exekutor by mohl nákdy exekuce (které by se v takovém případě pohybovaly okolo 4000 Kč) naúčtovat Vám. Proto bude nutné zvážit rozhodnutí o tom, zda má případná exekuce smysl. V tomto Vám rovněž může pomoci advokát.

_

- Reklamace nemovitosti (rodinného domu) - poškozená vnější nosná zeď domu

S manželkou jsme zakoupili byt. Je již uhrazen. Dodatečně jsme zjistili, že poškozená stěna (vnější) v jedné místnosti (viz. foto v příloze).
Radi bychom věděli, kdo je možné uplatnit reklamaci.
Kupní smlouva byla podepsaná dne 24.2.2015. Jsme mladí manželé, navíc oba se neslyšící, tudíž naše finanční prostředky jsou omezené. Děkujeme, Jindřich

ODPOVĚĎ:
Kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy (tzv. zjevné vady). To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.
Z uvedeného plyne, že kupující nemůže reklamovat vady, které věc měla v době uzavření smlouvy a zároveň to byly vady, které mohl kupující zjistit pouhou prohlídkou věci. Vycházím z předpokladu, že před uzavřením smlouvy jste absolvovali prohlídku bytu a nebylo zde nic, co by vady zakrývalo.
Uvedené však platí pouze v případě, že prodávající opožděnost reklamace v případném soudním sporu namítne. Tudíž se domnívám, že jediným řešením může být pokud o smírné řešení s prodávajícím.
Rozhodně můžete zkusit vadu reklamovat u prodávajícího. Z fotografií vyplývá, že se bude jednat o nepodstatné porušení smlouvy. To znamená, že máte právo na odstranění vady nebo přiměřenou slevu z kupní ceny. Pokud by prodávající vadu neodstranil, můžete i od smlouvy odstoupit. Případné vynucení těchto práv však bude záležet na tom, zda by prodávající uplatnil námitku opožděnosti reklamace.

_

- Výbor SVJ neinformuje předem o schůzi SVJ - jak napadnout rozhodnutí výboru (podpisy členů SVJ "mezi dveřmi", ne na schůzi)?

Jsem vlastníkem 20% podílu v bytovém domě. V domě nebydlím. Jsme SVJ a bohužel výbor nekoná tak jak má.

Od 01/2010 do 02/2015 jsem opakovaně žádal o svolání schůze, ale neuspěl jsem. Když potřeboval předseda výboru odsouhlasit investice z fondu oprav, tak si v domě obešel několik vlastníků (důchodců), kteří mu k investici dali souhlas. Tím si jakože splnil povinnost svolané schůze. Nikdo však nebyl dle platných stanov pozván písemně na předem (15 dní) daný termín.
K dnešnímu dni tak bylo proinvestováno několik set tisíc korun, aniž bych byl pozván na schůzi, kde by se hlasovalo. Ani dodatečně mi nebylo sděleno zač se investovalo.

Vrcholem všeho bylo, když se 10/2014 sešla nadpoloviční většina majitelů bytových jednotek (opět bez zaslání pozvánky na mou adresu, ač to ukládali stanovy) a za přítomnosti notáře odsouhlasili stanovy nové. Bylo mi tak upřeno mé právo volit a být volen a zároveň jsem se k novým stanovám nemohl vyjádřit. Můžete mi sdělit jak bych měl nyní postupovat, abych nebyl výborem ignorován?
Můžete mi kvalifikovat k jakému porušení došlo?
Děkuji, Adam

ODPOVĚĎ:
V případě, který popisuje, se jedná o závažná pochybení. Jen namátkou ust. § 1207 OZ, který ustanovuje pravidla a četnost schůzí shromáždění. Předseda nejedná na podkladě rozhodnutí shromáždění, resp. ani jej řádně nesvolává a lze se tak domnívat, že jeho investice nemusejí být konány s péčí řádného hospodáře. Ideální variantou by bylo, abyste svolal schůzi za podmínek již zmiňovaného ust. § 1207 sám, kde byste měl vyvolat debatu o činnosti předsedy. Pokud se Vám toto nepodaří, žádejte vyúčtování a dokumenty k provedeným investicím. Pokud ani zde nebudete úspěšný, musíte se obrátit na soud. Ve Vašem případě se jedná o více nároků, takže je obtížné specifikovat konkrétní podání. Také není zcela ideální, že ostatní vlastníci jsou poměrně pasivní a nejspíš bez dlouhého uvažování předsedovi podepíšou, co potřebuje.

_

- Reklamace kuchyňské linky

09/2012 koupena kompletní kuchyňská linka s deskou, 11/12 reklamace polepení hrany u jedné skříňky (zesvětlení barvy), reklamace uznána, nedodána, urgována, nedodána.
Při návrhu jsme měli vybrat průtokový ohřívač pod dřez dle rozměrů, vybrán a oznámen typ, výrobce a rozměry dodavateli, dodavatel neměl námitek na výběr. Při instalaci musela být upravena kuch. linka, výřez dřevěných zad, dřou o sebe šuplíky. Slíbeno seřízení, neprovedeno.
7/2014 prasklá kuchyňská deska z umělého kamene, reklamace řešena po zaslání fotky, vyjádření po měsíci - reklamace neuznána díky neúměrnému zatížení
v místě korpusu (žádná bližší specifikace, co to je neúměrné zatížení jsme z nikoho nedostali).
Chtěli jsme tedy nechat prasklinu opravit. Před nákupem linky vznesen dotaz, zda-li se dá umělý kámen opravit při prasknutí - odpovězeno kladně. Nelze to, opr. pouze vyštípnutí kus.
Jak lze tuto záležitost dále řešit, případně dá se odstoupit od smlouvy?
Děkuji, Jiří

ODPOVĚĎ:
V případě nároků ze škod, které jste reklamovali již v roce 2012 se obávám, že dané nároky budou již promlčeny. Zákon Vám dává za povinnost škodu reklamovat bez zbytečného odkladu, což se ve Vašem případě nejspíš sice stalo, leč následné vymáhání reklamace již z Vaší strany neproběhlo. V případě prasklé kuchyňské desky máte právo vadu reklamovat a vzhledem k tomu, že se jedná o opakovanou závadu, právo na dostoupení od smlouvy máte. Pamatujte jen na to, že při odstoupení od smlouvy si strany vrací veškerá plnění, není-li to možné kupříkladu z technických důvodů, lze poskytnout peněžité plnění.

_

- Započtení daru darovaného rodiči potomkovi před mnoha lety (desítky let) - dojde k započtení?

1.3.2015 umřela maminka. Nezanechala závěť. Jsme 4 sourozenci. Po své matce maminka zdědila v r. 1950 nemovitosti v Praze a na Moravě.
Z těchto nemovitostí darovala v roce 1952 před narozením mým a mé mladší sestry po 1/4 z těchto nemovitostí mým dvěma starším sourozencům.
Jaká je pravděpodobnost, že darované podíly z nemovitostí mých starších sourozenců soud započte na dědický podíl, abychom s mou mladší sestrou nebyli neúměrně znevýhodněni v dědickém řízení?
Staral jsem se o maminku 7 let. Co pro započtení darovaných nemovitostí na dědický podíl mohu (mám) udělat já? Dědické řízení ještě nezačalo.
Děkuji, Miroslav

ODPOVĚĎ:
Můžete v řízení o pozůstalosti navrhnout započtení na povinný díl. Pro započtení platí následující pravidla daná zákonem (§ 1660 a násl. o. z.) :
Na povinný díl se započte to, co nepominutelný dědic (tj. Vaši sourozenci) od zůstavitele (tj. od Vaší maminky) bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu.
Na povinný díl potomka se započte to, co mu zůstavitel dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti, se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání; na povinný díl se započte i to, co zůstavitel použil na úhradu dluhů zletilého potomka. Stalo-li se tak dříve než v posledních třech letech před zůstavitelovou smrtí, provede se započtení, pokud zůstavitel neprojeví opačnou vůli.
Pokud ve Vašem případě nepůjde provést započtení, pak můžete Vašim sourozencům připomenout, že za života již získali nějaký majetek a poprosit je, aby v dědickém řízení s Vámi a Vaší sestrou uzavřeli takovou dědickou dohodu, že veškerý majetek připadne pouze vám dvěma.

_

- Reklamace auta z autobazaru - životohrožující závady, nebezpečí smrti při ježdění autem, automobilem, vozidlem

Zakoupil jsem v autobazaru auto (19.2.2015) když jsem poté zjistil že má spousty skrytých závad, zašel jsem do originál servisu kde mi závady potvrdili a vypsali, doslovně mě upozornili že auto je až nebezpečné životu používat (auto bouráno + neodborná oprava bouraných dílu auta – auto nemůže projit technickou, a opravy budou velice drahé) v tu chvíli jsem se zděsil jelikož ve smlouvě a ani při koupi auta mi nebylo řečeno že auto je bouráno. Z papíry od servisu jsem šel reklamovat auto do autobazaru. Majitel autobazaru mi tvrdil že vše jsou korunové položky a že většina nejsou vůbec těžké závady a že mi v servisu lhali. Auto jsem si tedy vzal a odjel do druhého originál servisu a nechal jsem si udělat fotky a opět výpis vážných závad a potřebuji poradit jak mam postupovat v reklamaci a jaké mam vlastně možnosti.
Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Z toho co jste uvedl plyne, že prodávajícím je přímo autobazar a nikoliv někdo třetí (autobazary čassto vystupují pouze jako zprostředkovatelé). Níže uvedené platí, jen pokud je prodávajícím autobazar a vy jako kupující nekupujete auto k podnikatelským účelům.
V tomto případě mělo auto vady již při převzetí (za vady nelze v případě koupě použité věci považovat obvyklé opotřebení způsobené užíváním). Z Vašeho dotazu však plyne, že auto mělo zásadní vady, nikoliv jen běžně opotřebení. Prodávající tedy nesplnil svou povinnost dodat věc bez vad. Jedná se o tzv. rozpor s kupní smlouvou, jelikož se vady vyskytly v době 6-ti měsíců od převzetí auta.
Prodavaná věc musí mít vlastnosti, které se hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá.
Má-li prodávaná věc větší počet vad (za větší počet se považují nejméně 3 vady), může kupující od smlouvy odstoupit.
Obraťte se na prodávajícího a uplatněte vady. Pokud Vám prodávající ve lhůtě 30 dnů nevyhoví, obraťte se na advokáta.

_

- Neoprávněná výpověď z nájmu bytu - může nájemník v bytě žít dokud soud nerozhodne?
- Žaloba na neplatnost výpovědi nájmu bytu - je možné bydlet v bytě do rozhodnutí soudu?

Dostala jsem výpověď z bytu ve kterém bydlím se svými dětmi 25 let. Mám původní smlouvu na státní byt.
Díky privatizaci se stala majitelkou jistá paní xy a ta mi teď dala výpověď z bytu z důvodu, že byt potřebuje pro svojí dceru. Stejnou výpověď dala mým sousedům o měsíc dřív. Ty se již vystěhovali a byt jí uvolnili. Ten je již víc než měsíc prázdný a nikdo se do něj nestěhuje.
Právník podal k soudu žalobu na neoprávněnou výpověď, já bych se měla vystěhovat k 31.3. Můžu zůstat v bytě bydlet za stávajících podmínek dokud soud nerozhodne? Důvod výpovědi byl stejný jako u sousedů, byt potřebuje pro svou dceru - má jen jednu, a jeden byt už má prázdný. Děkuji, Irena

ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník explicitně nestanoví, že nájemce není povinen byt vyklidit, pokud podal žalobu na určení neplatnosti výpovědi v zákonné lhůtě. To činil již dnes (14.06.2016) zrušený občanský zákoník z roku 1964.
Domnívám se, že i když toto oprávnění nájemce není výslovně občanském zákoníku stanoveno, nemusí nájemce byt vyklidit, pokud podal ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení výpovědi žalobu na určení neplatnosti výpovědi.
Opačný výklad by vedl k absurdním důsledkům. Představme si situaci, kdy nájemce podá žalobu k soudu a soud mu vyhoví a určí, že výpověď je neplatná (což se nestává zřídka). Pokud by se nájemce již odstěhoval, vznikly by mu nemalé náklady s opětovným stěhováním a další náklady spojené s bydlením (např. opětovně uzavírat smlouvy na dodávku energií, internetu atd).

_

- Koupě bytu se zástavním právem smluvním od banky

Jakým způsobem mohu koupit byt, který je zatížený zástavním právem smluvním a zákazem zcizení. Na byt je uvalena zástava od banky. Výše nesplaceného úvěru je ve výši kupní ceny.
Dekuji, Jarmila

ODPOVĚĎ:
Pakliže je na nemovitost uvalen zákaz zcizení, koupě není možná. Zcizení totiž znamená převod práv, ke kterému dochází kupříkladu na základě kupní smlouvy. Je mi líto.

_

- Stěhování firmy, zaměstnanec se nemůže dopravit na místo výkonu práce - co dělat?

Firma, kde pracuji se stěhuje do prostor bez možnosti dopravy veřejnými dopravními prostředky a já nemám auto ani prostředky na ně. Jak to lze řešit?

Pracovní smlouvu máme prozatím na staré místo a o změně tam není zmínka. U nás ve společnosti se dělá vše zpětně a jelikož v naší oblasti není práce, tak buď se nám to líbí nebo "můžeme jít". Letos (2016) nám tímto způsobem snížili platy. Nikdo jsme nevěděli za co děláme a platové výměry jsme obdrželi až s první výplatní páskou. Děkuji, Helena

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je povinen Vám přidělovat práci v místě, které je sjednáno jako místo výkonu práce v pracovní smlouvě. Pokud se zaměstnavatel přestěhuje do jiného místa, jsou dvě možnosti. Buď se s Vámi dohodne na změněn místa výkonu práce a práci Vám bude přidělovat v novém místě, nebo se s Vámi nedohodne, a je to důvod pro výpověď z jeho strana dle § 52 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Skutečnost, že se nemáte do nového působiště zaměstnavatele jak dopravit, nemá na výše uvedené žádný vliv. Pokud ale nemáte např. v pracovní smlouvě zakotvenu povinnost zaměstnavatele zajistit dopravu do místa výkonu práce.
Zpětné vyhotovování dokumentů je samozřejmě v rozporu se zákoníkem práce, pokud s tím však mlčky souhlasíte, pak zaměstnavatel postižen být nemusí a může toto činit dále. Můžete se obrátit s podnětem na místně příslušný inspektorát práce, který je povinen se podnětem zabývat a věc u zaměstnavatele prošetřit, případně konstatovat porušení zákoníku práce a uložit pokutu a vyzvat zaměstnavatele k nápravě.

_

- Malování portrétů podle fotografií - je nutné živnostenské povolení?

Jsem zaměstnána na HPP, dobu určitou. Chtěla bych se při zaměstnání věnovat kresbě malby portrétů dle fota. Načež chci formou inzerce, plakátů zjistit, zda by vůbec o tento můj koníček byl zájem. Do jaké míry se mohu prezentovat na veřejnosti abych nepřišla do rozporu se zákonem a případ. který orgán mně vydá povolení k této činnosti? Potřebuji živnostenské povolení? Předem děkuji za odpověď. Děkuji, Jarka

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
co se týče Vašeho inzertního záměru, doporučuji Vám využít inzertní rubriky místního periodika, popř. se dohodnout s obecním úřadem na využití obecních plakátovacích ploch. Svépomocné vyvěšování plakátů (např. na sloupech veřejného osvětlení) není rovněž vyloučeno (v takovém případě by od Vás obec neměla požadovat úhradu poplatku za zvláštní užívání veřejného prostranství, nelze však vyloučit, že obec bude za využití plakátovacích ploch či sloupů veřejného osvětlení požadovat nájemné).
Máte-li v úmyslu věnovat se výtvarné tvorbě, je dále vhodné vědět, že pro výkon této činnosti není zapotřebí živnostenské (ani jiné) oprávnění, neboť se jedná o specifickou kategorii výdělečné činnosti (vykonávané dle autorského zákona).
Neboť pro výkon výtvarné činnosti nepotřebujete živnostenské oprávnění, nebude Vám ani přiděleno IČO. Lze Vám však doporučit zaregistrovat se u místně příslušného finančního úřadu, kterým Vám bude přiděleno DIČ (které můžete uvádět na fakturách).
Vaše umělecká výdělečná činnost bude samozřejmě podléhat dani z příjmu, a to jako samostatná činnost - výkon nezávislého povolání ve smyslu § 7/2 písm. c) zákona o daních z příjmů. K daňové otázce Vás lze odkázat např. zde:
http://www.danove-priznani-jednoduse.cz/danove-priznani-studentu/umelec-podnikani-a-dane
Co se týče vztahu k Vašemu zaměstnavateli, platí dle § 304/1 a 3 zákoníku práce, že pro výkon umělecké činnosti (tedy i výtvarné činnosti) nepotřebujete souhlas zaměstnavatele.

==============
K DAŇOVÉ STRÁNCE ODPOVĚDI PROSÍM O REVIZI DAŇOVOU PORADKYNÍ (ZEJMÉNA SI NEJSEM JIST, ZDA JSOU INFORMACE NA WEBOVÉ STRÁNCE, NA KTEROU ODKAZUJI, DOSUD AKTUÁLNÍ). DĚKUJI.

Vše v odkazu je v pořádku. Jen upřesnění: platby za malby portrétu nemají charakter autorského honoráře, inkasované příjmy zahrne v celé výši do svého daňového přiznání umělec a odvede daň z příjmů. Náklady má možnost uplatnit využitím paušálu 40%.

_

Pečovatelský příplatek

Pečovatelský příplatek ve mzdě: pracuji jako pracovník v přímé obslužné péči - pečovatelka. Jsem zaměstnána na odlehčovací službě která zajišťuje péči nemohoucím seniorům 24 hod. denně. Vím, že pracovníci domova seniorů tento příplatek ke mzdě dostávají. Jak je to v zákoně rozlišeno, když odvádíme stejnou práci. Prosím Vás také v jakém zákoně je toto upraveno. A jde napsat nějaký návrh, aby se tímto někdo zajímal.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Nařízení vlády č. 564/2006 Sb. , o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě v § 8 a v příloze č. 4 určuje zvláštní příplatek určitých skupinám zaměstnanců, kteří vykonávají druh práce v příloze uvedené.
V daném případě se může jednat o příplatek za: „Soustavné poskytování přímé zdravotní nebo obslužné péče osobám ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb“, (II. Skupina) a to za:
4.1. v psychiatrických a gerontologických odděleních lůžkových zařízení,
4.2. v samostatných ošetřovatelských odděleních pro osoby upoutané na lůžko nebo vyžadující jinou náročnou ošetřovatelskou péči, případně v samostatných ošetřovatelských odděleních pro ošetřování dementních osob,
4.3. tělesně nebo mentálně postiženým.
Může se však i jednat o příplatek za: „Práce vykonávané střídavě ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém provozním režimu. “ (I. Skupina).
O tom, zda se zaměstnanci poskytne příplatek nebo ne, rozhoduje zaměstnavatel vzhledem k vykonávaným pracím ze stany zaměstnance. Pokud se domníváte, že máte na daný příplatek nárok a není Vám ze strany zaměstnavatele přiznán, můžete se obrátit na zaměstnavatele s písemnou žádostí o poskytnutí příplatku, případně o vysvětlení, proč Vám není příplatek přiznán. Bude-li pro Vás odpověď neuspokojující, lze se obrátit na místně příslušný inspektorát práce (podle sídla zaměstnavatele) s písemným podnětem k šetření v této oblasti. Další možností je obrátit se na soud s žalobou o přiznání daného příplatku, to bych však doporučila pouze v případě, že budete jistě vědět, že Vám příplatek nebyl přiznán, ačkoliv se tak mělo stát (např. provedenou kontrolou ze strany inspektorátu práce, nebo zaměstnanec na stejné pozici příplatek pobírá a Vy nikoliv).

_

- Opomenutý dědic a znovuotevření dědického řízení
- Dědictví nebylo nabídnuto potomkovi v dědickém řízení - je možné požádat o znovuotevření dědického řízení?
- Dospělý dědic nebyl přizván k dědickému řízení - je možné požádat o znovuotevření dědického řízení?

Je možné znovuotevřít dědictví po otci z roku 1968. Vše okolo dědictví zařizovala matka a mě do dědictví nezahrnula. V té době jsem byla plnoletá a nebyla jsem vyděděna a ani jsem se dědictví nezřekla. Dokud matka žila, přišllo mi nepatřičné se jí na něco vyptávat. Po smrti matky jsem zjistila, že veškerý majetek darovala mé sestře. Děkuji, Hedvika

ODPOVĚĎ:
Mohla jste podat žalobu na ochranu oprávněného dědice, avšak tu bylo nutno podat do 3 let od právní moci konečného rozhodnutí v dědickém řízení. Nyní je váš nárok promlčen.
Ani znovuotevření dědického řízení Vám nepomůže, protože tam je rozhodný okruh dědiců zjištěný v původním dědickém řízení, navíc řízení lze zahájit jen kvůli nově objevenému majetku.

_

- Pronájem pokoje v bytě - práva nájemce, nájemníka

Syn se odstěhoval do Ostravy za prací a pronajal si přímo od majitele jeden pokoj v bytě 4+1, dočetl jsem se, že se na něj nevztahuje taková právní ochrana, jako kdyby si pronajal celý byt (snadnější výpověď a pod.). Je to pravda, ře pokud se nepronajímá celá jednotka - prý nemá nájmce tolik práv?
Děkuji Kamil

ODPOVĚĎ:
Uzavřel-li Váš syn nájemní smlouvu, dle které má užívat pouze jeden pokoj v bytě, bude rozhodující pro posouzení platnosti takové smlouvy její přesné znění, tedy zda splňuje všechny podstatné náležitosti, které má nájemní smlouva mít. Má-li ve smlouvě vymezen pouze pronajatý pokoj, vzniká mu s tím i právo na užívání společných prostor jako kuchyň, sanitární zařízení, přístupové cesty atd.
Majitel bytu může uzavřít na jeden byt nezávislé nájemní smlouvy, pro více nájemců. U takových to nájemců nevzniká společný nájem ani podnájem a každý z nich má taková práva a povinnosti jaké dává zákon nájemci. Na druhou stranu jsou jejich práva a povinnosti omezena právy a povinnostmi těch dalších nájemců. Bude se to týkat např. úhrady nákladů na nezbytné služby (dodávky vody, tepla ad.) nebo údržby a drobných oprav souvisejících s užíváním bytu. Pro předejití případným sporům je vždy dobré, aby pronajímatel všechny v budoucnu sporné záležitosti upravil v nájemní smlouvě.

_

- Koupě exekučně zabaveného bytu v dražbě i s nájemníkem, nájemcem - co s nájemníkem udělat?
- Dražba bytu s nájemcem, nájemníkem - je možné nájemníka vystěhovat nebo s ním uzavřít nájemní smlouvu?

koupil jsem byt v dražbě, na který byla na původního majitele uvalena exekuce. Teď mi běží 15ti denní lhůta, do které mě může jiný účastník dražby přeplatit o 1/4 z celkové ceny.
Když jsem se do bytu šel podívat, tak v něm je nájemník, který má pronájem od původního majitele - vůbec o tom nevěděl. Potřeboval bych prosím poradit, jak mám dále postupovat. Ten byt bych chtěl pronajímat, takže mi nevadí, že tam někdo je. Musím nejspíš sepsat novou nájemní smlouvu. Ale od kdy bych si měl nárokovat platbu nájmu? Jelikož teď ten byt už původního majitele není, tak by neměl být nájem zasílán původnímu majiteli? Můj prakticky ten byt taky není, ale už bych v něm, kdybych chtěl, mohl bydlet (podle dražební vyhlášky a usnesení o příklepu). Ale usnesení o příklepu ještě nenabylo právní moci. To může trvat 1-1,5 měsíce. To je ten důvod, že nevím, jak mám dále postupovat. Chtěl bych tam i vyměnit zámky, ale nevím, zda to můžu. Předem děkuji moc za rady. Petr

ODPOVĚĎ:
Je zarážející, že nájemce o dražbě nevěděl, protože podle § 335b odst. 5 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "OSŘ"), se usnesení o nařízení prodeje nemovité věci doručí známé osobě, která má k nemovitosti nájemní právo. V případě exekucí je to exekuční příkaz. Bývalý vlastník zřejmě exekutorovi neoznámil, že k bytu má jiná osoba nájemní právo.
Podle § 336l odst. 2 OSŘ se vydražitel stává vlastníkem vydražené nemovité věci s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu. Vlastníkem se tedy stáváte se zpětným účinekm ke dni vydání usnesení o příklepu.
Podle § 336l odst. 5 písm. a) OSŘ nezaniká právo nájmu bytu. Pokud se tedy nenajde žádný vydražitel, stanete se pronajímatelem namísto původního vlastníka. Nájemní smlouva tedy nezanikla a není nutné uzavírat novou nájemní smlouvu.
Jak je uvedeno výše stáváte se vlastníkem bytu zpětně ke dni vydání usnesení o příklepu. Od tohoto okamžiku vstupujete namísto původního pronajímatele a náleží Vám veškeré práva a povinnosti ze smlouvy, tudíž i nájemné.
Vyměnit zámky můžete v podstatě jen po dohodě s nájemcem, resp. nesmíte mu znemožnit užívání bytu, neboť jak je uvedeno výše, nájemní smlouva nezanikla a nájemce má tak právo na nerušené užívání bytu.
Ještě se vrátím k tomu, že jste o nájemníkovi nevěděl. Bývalý vlastník měl povinnost oznámit exekutorovi jemu známé závady na nemovitosti (tedy i skutečnost, zda má někdo nájemní právo k nemovitosti). Pokud tak učinil, mělo být právo nájmu uvedeno v dražební vyhlášce. Pokud tak bývalý vlastník neučinil, odpovídá za případnou škodu, která by tím vznikla (to by bylo relevantní zejména v případě, že byste chtěl byt sám užívat a musel si zajistit náhradnů ubytování apod.).

_

- Dědění stavebního spoření druhem, družkou - jak zajistit aby nedědily děti, potomci?
- Dědění stavebního spoření partnerem, partnerkou - jak zajistit aby nedědily děti, potomci?

Společné stavební spoření. Chceme s družkou společně spořit na stáří či pro případ nemoci. Ale nevíme jako druh a družka jakým způsobem aby to nešlo do dědictví pro naše děti. Mám stavební spoření na vysokou cílovou částku a má představa byla že by jsme tam každý stejným dílem ukládali peníze a pokud by se nám něco stalo tak druhý by pak z těch peněz dožil. Jenže určitě to přejde do dědictví na mé dospělé dcery a i když vím že by ho neošidily, tak nemůžu vědět koho si jednou vezmou za manžela a jak dalece jim bude zasahovat do takových věcí. Nejde že by se mé dcery toho stavebního spoření už za mého života zřekly v přítelův prospěch? Nebo že by jsem sepsala závěť a tam určila přítele jako dědice stavebního spoření? Pokud to tak nejde je nějaká možnost jak si společně může druh a družka šetřit aniž by se nemuseli bát že když jeden z nich zemře
tak ten druhý nebude mít z peněz nic?
Předem děkuji Květa

ODPOVĚĎ:
Takovým způsobem funguje penzijní připojištění. Penzijní připojištění se nezařazuje do dědického řízení vůbec, jestliže je ve smlouvě o penzijním připojištění určena obmyšlená osoba v případě úmrtí. Každý si tedy můžete založit penzijní připojištění a ve smlouvách se můžete navzájem určit jako obmyšlené osoby. Stavební spoření jde do dědického řízení vždy.
Pokud sepíšete závěť, ve které odkážete stavební spoření svému druhovi, mohou Vaše děti namítat neplatnost závěti, jestliže z ostatního vašeho majetku neobdrží alespoň svůj povinný díl, na který mají jakožto nepominutelní dědicové ze zákona nárok.

_

- Dopravní kontrola a složenka za krevní test na drogy - kdo složenku zaplatí?

24.10.2014 v nočních hodinách jsem se podrobil klasické dopravní kontrole … Test na alkohol 0promile posléze mi byl brán vzorek na drogy z čela, kdy mi bylo oznámeno, že jsem pozitivní na amfetaminy (nejsem si vědom, že bych někdy užil nějaké drogy - nekouřím, nepiju) … Neusnále mi bylo oznámeno, že to je jen orientační. Provedl se odběr krve (řidičský průkaz mi zůstal) a teď si nejsem jistý, jestli vedou semnou "přestupkové řízení", ale přišli mi veškeré složenky na zaplacení vyšetření a posléze rozboru krve (vše ještě v loňském roce). V polovině února jsem se byl ptát u nás na PČR jak to vypadá, kde mi oznámili, že to bylo předáno na státního zástupce do FM, a že mám čekat. Můj dotaz zní co dál? ! Žádné vyjádření mi nepřišlo oni mi sami nic nesdělili.
Jak jsem v úvodu řekl, nejsem si vědom, že bych někdy užil nějaké drogy. Děkuji, Jakub

ODPOVĚĎ:
Orienační vyšetření na drogy je běžné. Na základě pozitivního vzorku se dělá odborné lékařské vyšetření, které je dále pro řízení závazné. V případě pozitivního výsledku může následovt buď přestupkové řízení, nebo řízení trestní, jestliže stav drogy v těle dosáhl limitní hodnoty nezpůsobilosti. V obou případech Vám musí být výsledek sdělen. Z toho, že věc byla předána státnímu zástupci, lze předpokládat, že drogy bylo zjištěno větší množství a hrozí Vám trestní stíhání. I státní zástupce však může věc předat spránímu úřadu jako přestupek, nebo věc zcela odložit. Policejní orgány však neumí s drogovými testy příliš pracovat, proto doporučuji výsledky řádně zkontrolovat a postup včetně naměřených hodnot napadnout. Zákon totiž přesné hranice nezná. Být Vámi, přemýšlel bych nad právní pomocí.

_

- Zprostředkovatelský eshop - stačí do účetnictví výpis z Paypall účtu?

budeme si zakládat e-shop na zprostředkování zboží ze zahraničí. Zboží které najdeme na zahraničních serverech budeme nabízet v našem e-shopu s tím, že bude na objednání dle přání zákazníka s doručením na jeho adresu, bude se tedy jednat o zprostředkovatelskou činnost, kupuje zákazník, daňové doklady jdou jemu, my pouze zprostředkujeme nákup. Bude nám do účetnictví stačit pouze výpis z účtu Paypall jako doklad o zaplacení a doklady za zprostředkovatelskou činnost, kterou my vystavíme zákazníkovi?
Děkuji, Anna

ODPOVĚĎ:
Bohužel nemohu zodpovědět bez doložení smluvního stavu!!!
Dotaz by bylo vhodnější řešit osobní konzultací.
Potřebovala bych vidět vaše obchodní podmínky. Jakou smlouvu uzavíráte se zákazníkem. Jednáte jeho jménem vy? Uzavíráte příkazní smlouvu? Kdo objednává zboží u zahraničního e-schopu. Vy nebo zákazník? Jak probíhá platba. Kdo komu posílá peníze.

_

- Náklady na bydlení u příspěvku na bydlení - co vše se započítává do nákladů?
- Je náklad bydlení fond oprav, poplatek za TV, rozhlas, svoz odpadu, Internet

Žádost o příspěvek na bydlení: počítá se mezi náklady i poplatek za televizi a rozhlas a fond oprav?? Je možné uvést mezi náklady i platbu za internet a odpady? Děkuji za odpověď, Patrik

ODPOVĚĎ:
Otázku nákladů na bydlení upravuje § 25 zákona o státní sociální podpoře. Do nákladů na bydlení se počítá nájemné (u družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady ve výši uvedené v zákoně) a dále náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva. Z Vámi uvedených položek si tedy můžete do nákladů na bydlení započít pouze platbu za odpady, poplatek za televizi a rozhlas, platbu za internet a fond oprav ale nikoliv.

_

- Spoluvlastník má věci na chodbě domu ve spoluvlastnictví - jak se bránit?

Zdědili jsme dům po otci (každý ideální polovinu) sestra obývá větší byt nahoře a já rekonstruuji menší byt po otci dole (po dokončení rekonstrukce ho chci pronajmout).
Dům má dva vchody: Hlavní z ulice a zadní ze zahrady (zahrada je ještě uzamčena vraty). V prostoru předního vchodu si sestra zřídila provizorní obchod se zbožím, které vyrábí (nekolaudováno pro tento účel), který začala zamykat a znemožňuje tím vchod do domu z ulice. I pokud by ho nezamykala, tak vystavené zboží brání volnému průchodu do domu a ven.
V prostoru od zadního vchodu do domu až po půdu (chodba, schodiště a podesty) navíc sestra s manželem skladují různé osobní věci (nábytek, sportovní potřeby atd.) a materiál pro podnikání, které omezují pohyb a kazí vzhled interiéru.
Poslední dobou se bohužel agresivita sestry stupňuje, po tom co jsem při úklidu omylem vyhodil krabičku s odstřižky látky (označila ji za materiál pro výrobu), která se nacházela hned za dveřmi bytu, který opravuji a vyvezl jsem ji s ostatním odpadem, napadá mne pod vykonstruovanými záminkami-například, že jstem jí zaprášil židle (část věcí, které blokují chodbu vedle spodního bytu) a podobně. Požádal jsem jí, zda by si mohla svůj materiál označit (aby, nemohlo dojít k záměně s věci na vyhození při úklidu nemovitosti), ale bez úspěchu.
Sestry cíl: využívat bez omezení celou nemovitost, aniž by se se mnou musela vyrovnat
Můj cíl: pronajmout spodní byt a zajistit aby nájemce měl volný přístup do bytu a nebyl omezován ze strany mé sestry.
Děkuji, Kryštof

ODPOVĚĎ:
Dům se dělí do ideálního spoluvlastnické podíly, jinými slovy každý z vás vlastní ideální polovinu celého domu. Není to dáno tak, že by byl dům rozdělen z hlediska právního na patra či na poloviny (samozřejmě dohoda spoluvlastníků na faktickém užívání na patra je velmi rozumná).
Asi jediným způsobem, je-li to možné, by bylo se dohodnout na zrušení spoluvlastnictví a vypořádáním formou rozdělení vlastnického práva k budově na jednotky. To je však poměrně právně i technicky složitá procedura, jež se následně musí zapsat do katastru nemovitostí. Rozhodně doporučuji k soupisu potřebných dokumentů využít právníka. Je taktéž nutné přiložit půdorysy jednotlivých podlaží a společných částí domu.
Chcete-li spodní "byt" pronajmout, měl byste k tomu za současného stavu mít souhlas sestry, respektive v pozici pronajímatele části domu byste měli figurovat oba s tím, že nájemné bude placeno k Vašim rukám. Vlastníkem spodní (ale i vrchní) "jednotky" jste stále oba. Za situace, kdy se na ničem nedomluvíte (jak odhaduji z Vašeho textu), je jakákoliv sebelepší rada marná. Pokud by k vypořádání nedošlo dohodou, musel by rozhodovat soud.
Samozřejmě to lze jak se říká na dobré slovo udělat způsobem, který navrhujete, ale kdykoliv nastane nějaký problém, bude de iure neřešitelný.

_

§ 642 NOZ - vysvětlení

Prosím o "přeložení" do mluvy obyčejné. Toto jsem našel v článku k § 642 NOZ.

1/ K § 642
Byl-li dluh uznán nebo bylo-li právo přiznáno rozhodnutím orgánu veřejné moci, neplatí desetiletá promlčecí lhůta pro úroky a pro ta opětující se plnění, které dospěly po uznání dluhu nebo po přiznání práva.

Jelikož můj synovec půjčil peníze a s dlužníkem uzavřel dohodu o uznání dluhu v dobré víře, že platí i dle NOZ desetiletá promlčecí lhůta,
není mi jasné, kdy tato 10 letá lhůta neplatí v případě, " že neplatí desetiletá promlčecí lhůta pro úroky a pro ta opětující se plnění, které dospěly po uznání dluhu nebo po přiznání práva."

Co znamená pojem dospěly?

Děkuji předem za názorné vysvětlení.
S pozdravem Zdenek

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
ano pan Dr. Eliáš skutečně neudělal srozumitelný a stručný kodex pro lidi, aneb code civil - zákoník občnanský pro občany.
Dospělostí dluhu se rozumí okamžik uplynutí splatnosti, tedy okamžik, kdy dlužníkovi uplynula lhůta ke splnění. Ustanovení o desetiletém promlčení unaného dluhu je obsaženo i v NOZ v § 639. Tříletá promlčecí lhůta se může vztahovat tedy na případné dluhy, které se staly splatnými po uznání dluhu.
V předmětném uznání by měl být dluh jasně specifikován co do důvodu (nezaplacená smlouva o půjčce) a výše (částka s úroky).

_

- Tchýně darovala nemovitost manželům - platí manžel dcery darovací daň?
- Darovací daň při darování nemovitosti manželům do SJM

Tchýně koupila pozemek za 400 tis. Kč, odhadní cena 20 tis. Kč. Ten posléze chtěla bezplatně převést na dceru, mojí manželku. Bohužel se stalo to, že tchýně v dobré víře darovala pozemek nám oběma, tedy do SJM. Zatímco žena je tedy osvobozena od placení darovací daně, já nikoli. Až posléze jsme zjistili, že obdarovaná měla být jen manželka, která by posléze mohla 1/2 pozemku převést na mě / SJM/. Je možné původní darovací smlouvu vrátit zpět / než mi FÚ vyměří daň/, např. podle ustanovení paragrafu 2067, zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku (nouze dárce, nevděk obdarované apod.) a po nějakém čase udělat novou darovací smlouvu jen na manželku?
Děkuji za odpověď Karel

ODPOVĚĎ NA DOTAZ:
Dobrý den, dar (bezúplatný příjem) matky dceři a jejímu manželovi je od daně osvobozen u obou příjemců. U manželky se jedná o bezúplatný příjem od rodiče (linie přímá) a u Vás se jedná o bezúplatný příjem od rodiče manželky (linie vedlejší).
Pokud k darování došlo v roce 2014 a později, jedná se o bezúplatný příjem osvobozený od daně z příjmů na základě § 10 odst. 3 písm. d) 1 zákona o daních z příjmů. Tam jsou vyjmenovány osvobozené bezúplatné příjmy. Osvobozený je i bezúplatný příjem od rodiče manžela, tedy dar o tchýně.

_

- Plavecké centrum zrušilo permenentky bez náhrady (vrácení peněz) - co dělat?

Dobrý den,
firma zušila plavenky bez náhrady. Má na takovýto postup právo? Jak se mám bránit? Podrobnosti uvádím níže.
Děkuji, Blanka

Máme dvě plavenky do krytého bazénu v Orlové každou na 20 vstupů. Tyto jsou zcela bez jakéhokoliv data platnosti a podle nás by tedy měly být obě platné:

Uvedená cena každé plavenky je 1100, - Kč. Jejich neuznáním jsem nemohla využít 26 vstupů (v hodnotě 1430, - Kč při rozpočítání celkové částky na jednotlivé vstupy). Plavenky manžel dostal jako dárek od svého nadřízeného. Až do naší poslední návštěvy bazénu jsme permanentky do bazénu (a platily i do sauny) platně využívali. Bohužel nás na bazén paní u pokladny dne 21. listopadu 2014 na tyto plavenky odmítla pustit s poukázáním na ceduli položenou na pultu poblíž pokladen (cedule nafocena mobilem a je v příloze).
Stejný text jsem poté našla na webu (po 21. listopadu 2014 - nevím zda tam byl dříve a případně jak dlouho) :
O možnosti vyžádání náhrady nebyla nikde zmínka a nenabídla ji ani obsluha.
Na ceduli na pultu ani na oznámení na webu nebyla nikde informace o datu vyvěšení ani o možnosti náhrady apod.
Stanovisko firmy na moji reklamaci neplatnosti plavenek v příloze.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, pokud by se jednalo o klasickou smlouvu na plnění služby, kdy já si koupím předplatné, které není časově omezeno a poskytovatel služby mi předplacenou službu neposkytne, pak porušil smlouvu a já mám z toho příslušné nároky.
Ve Vašem případě se však mohlo jednat o výhru ve hře, která dle občanského zákoníku není vymahatelná (vyjma státem provozovaných her a loterií).
V každém případě považuji jednání za značně neseriozní, když ta omezená platnost není uvedena přímo na "plavence." Taktéž mi není jasné, jak firma tyto odlišuje od běžných "plavenek."

_

- Jak dlouho předem musí ohlásit otec rodičovskou dovolenou zaměstnavateli

Jsem otec, žena je doma na mateřské dovolené,
zjistil jsem, že mohou oba rodiče být s dítětem doma, ale příspěvek od státu pobírá vždy jen jeden.
Jak dlouho předem musím požádat zaměstnavatele o nástup na rodičovskou dovolenou? Mohl bych se nechat případně zaměstnat jinde po dobu rod. dovolené, abychom se mohli lépe starat o syna? Případně pracovat na živnostenský list? Děkuji Mirek

ODPOVĚĎ:
Podle § 198 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“) mohou zaměstnanec i zaměstnankyně čerpat mateřskou a rodičovskou dovolenou současně. Poskytování rodičovské dovolené upravuje § 196 ZP:
„K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. “
Zákon tedy neřeší, jak dlouho dopředu musí zaměstnanec žádat, teoreticky lze tedy i ze dne na den. Na druhou stranu lze ale vzít v úvahu i dobré mravy a skutečnost, že tato žádost se může zaměstnavateli jevit jako nepředvídatelná oproti stejné žádosti u zaměstnankyně, která před tím čerpá mateřskou dovolenou, a může zaměstnavateli teoreticky způsobit i škodu. Toto je sice už krajní případ, který uvádím pro dokreslení situace, že ze dne na den bych takovou žádost nepodávala, pokud by k tomu neexistovaly určité vážné skutečnosti. Konkrétní lhůta však psána nikde není.
Jinou výdělečnou činnost v době rodičovské dovolené konat můžete (jak pracovní poměr, tak výkon živnostenského oprávnění), ale pozor na případné omezení vyplývající z § 304 ZP, dle kterého platí, že zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Také další zvláštní zákony mohou obsahovat omezení týkající se jiné výdělečné činnosti.

_

- Koupě nemovitosti od nevlastního otce - daně, odvod daní
- Koupě nemovitosti od otčíma - daně, odvod daní
- Koupě bytu, domu, pozemku od nevlastního otce - daně, odvod daní
- Koupě bytu, domu, pozemku od otčíma - daně, odvod daní

Jedná se mi o dar. Mám nevlastního otce, který je již s mojí matkou rozvedený. Nicméně mě vychovával celé mé dětství, až do dospělosti a jsme stále v kontaktu.
Nemá děti ani žádné příbuzné. Chtěl by nějakým způsobem převést svůj byt na mne. Chtěla bych se zeptat, zda by to bylo vhodné formou daru nebo prodeje. Nevím totiž, zda se v tomto případě mohu považovat za osobu blízkou. Dočetla jsem se, že jinak by byla daň 15%. Nebo zda by bylo lepší domluvit se za symbolickou částku na prodeji. Přičemž je mi jasné, že daň bych platila z odhadní částky. Ale nevím, zda to tak mohu učinit. Popřípadě jak by v tomto případě vypadala smlouva. Zda by mohla být na symbolickou částku? Popř. na koho se obrátit se sepsáním? Jsem z hlediska daní považována za osobu blízkou?
Nebo jaký by byl nejvhodnější postup při přepsání jeho bytu na mé jméno, abych mohla být zapsána v katastru jako majitelka.
Děkuji, Eliška

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, bohužel zákon osvobozuje darování pouze v případě, že by se jednalo o manžela matky.
Bylo by řešením stát se osobou blízkou tak, že s nevlastním otcem budete žít nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu by jste mu pečovala o domácnost.
V případě prokazování společně hospodařící domácnosti důkazními prostředky mohou být např. svědectví sousedů, poštovní doručovatelky, potvrzení obecního či obvodního úřadu, lékaře ošetřujícího osobu dárce, potvrzení u provozovatele poštovních služeb o doručování korespondence, potvrzení o úhradě společných nákladů na domácnost, např. účtem, výpisem z účtu u peněžního ústavu, či jinými listinami nebo důkazními prostředky.
Aktuálně je možné jen darování podléhající 15% dani z příjmů nebo úplatný převod. Cena tohoto úplatného převodu by při příliš nízké částce mohla vzbuzovat podezření z obcházení zákona. Nízká cena by musela být ekonomicky odůvodněná. Například existencí nějakého závazku, omezení nakládání.
Rozhodně smlouvu doporučuji sepsat u notáře či právníka.
Při úplatném převodu bude správce daně požadovat uhradit daň z nabytí nemovité věci ve výši 4% z ceny sjednané (prodejní) nebo zjištěné (daň se platí z té ceny, která je vyšší). Zjištěnou cenu vypočte sám správce daně nebo ji lze nahradit znaleckým posudkem. Porovnává se 75% z ceny zjištěné a 100% ceny sjednané. Daň se vypočte z té ceny, která je vyšší.

_

- Náhradní volno ve státní svátek - připouští to Zákoník práce?

Pracuji ve 12ti hodinovém nepřetržitém provozu, krátký-dlouhý týden. Zaměstnavatel nám vkládá náhradní volno, do všech svátků v roce. Tím pádem nám svátky neplatí. Děkuji, Robert

ODPOVĚĎ:
Náhradní volno dle názvosloví zákoníku práce poskytuje zaměstnavatel buď za práci přesčas nebo za práci ve svátek (dle § 114 a 115 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Jelikož pracujete v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, plánuje zaměstnavatel směny bez ohledu na víkendy a svátky a může Vám náhradní volno určovat dle svého uvážení i na svátky.
Pokud s poskytnutím náhradního volna za práci přesčas nesouhlasíte, máte nárok na poskytnutí příplatku ve výši nejméně 25% průměrného výdělku namísto náhradního volna. Zákoník práce za práci přesčas primárně přiznává příplatek, náhradní volno je pouze na základě dohody mezi zaměstnancem i zaměstnavatelem, součástí dohody může být i určení, kdy bude zaměstnanec náhradní volno čerpat.
Pokud myslíte náhradním volnem, nepřetržitou dobu odpočinku v týdnu, tj. dobu, na kdy nemáte naplánovanou směnu, u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby plánuje zaměstnavatel směny také bez ohledy na svátky.

_

- Věřitel zemřel a rodina požaduje zaplacení dluhu - jak má postupovat dlužník?

10/2013 jsem si půjčil od známého 10000 Kč, na písemnou smlouvu, 5/2014 odjel do lázní kde po několika dnech zemřel. 01/2015 přišel jeho bratr ze chce po mně 40000 Kč a dával mi papír ať ho podepíšu, odmítl jsem ze vydírat se nenechám ať najdou naší smlouvu a to zaplatím, začal mi vyhrožovat co mám dělat děkuji. Děkuji, Radim

ODPOVĚĎ:
Na okresním soudu v místě posledního bydliště Vašeho zemřelého známého si zjistěte, který notář projednává dědictví po něm. U tohoto notáře poté přihlaste do dědického řízení pohledávku ve výši 10 000 Kč, kterou jsem dlužil známému. Pokud budou chtít dědicové přihlásit částku vyšší než 10 000 Kč, u notáře tuto částku popřete a uznejte pouze svou pohledávku ve výši 10 000 Kč. Pokud bude pohledávka sporná, notář ji vyloučí z dědického řízení úplně (dědické řízení je nesporné a sporné věci není notář oprávněn v dědickém řízení řešit). Dědicové by v případě kompletního vyloučení celé pohledávky z dědictví museli podat žalobu u civilního soudu, kde by jako žalobci museli prokázat, že jste mu dlužil více peněz.

_

- Předmět spadený na cizí pozemek - náleží majiteli pozemku nebo je toho, komu předmět upadl?

Lesy ČR, ale i soukromé firmy užívají k rampování natěženého dřeva plochu sousedící s mým pozemkem. Občas při stohování sjede kulatina na můj pozemek.
Čí je v tomto případě dané dřevo ležící u mě na louce podle nového občanského zákoníku? Popř. musím jim povolit vstup na pozemek pro možnost odvezení? Děkuji Jan

ODPOVĚĎ:
Podle § 1014 odst. 1 občanského zákoníku má vlastník pozemku povinnost bez zbytečného odkladu vydat cizí movitou věc, která se ocitne na jeho pozemku jejímu vlastníku, případně tomu, kdo jí měl u sebe. Jinak musí vlastník pozemku umožnit takové osobě vstoupit na pozemek a věc si odnést. V žádném případě se taková věc nestává vlastnictvím vlastníka pozemku.
Pokud by taková cizí movitá věc způsobila na Vašem pozemku škodu, máte právo na její náhradu a můžete zadržet tuto věc, dokud neobdržíte náhradu škody nebo jinou jistotu.
Samozřejmě tím dochází k zásahu do Vašeho vlastnického práva. Pokud by tyto zásahy překročily přípustou mez, můžete se obrátit na soud a požadovat, aby se těžařské společnosti takového zásahu zdržely.

_

- Reklamace mobilu, mobilního telefonu Samsung Galaxy S III mini, nefunguje bluetooth smart ready

Dne 23. ledna 2015 jsem zaslal e-mailem odstoupení od kupní smlouvy tohoto znění:

Odstoupení od kupní smlouvy pro rozpor s kupní smlouvou

Vážení,
koupil jsem od Vás 15. 10. 2013 mobilní telefon Samsung Galaxy S III mini za cenu 4.999 Kč, dodací list V013039130, faktura FV21337964 (viz příloha). K přístroji jsem se neúspěšně pokoušel bezdrátově připojit funkční zařízení prostřednictvím „Bluetooth smart ready“. Následně jsem přístroj u vaší společnosti reklamoval s uvedením závady „nefunguje bluetooth smart ready“. Výsledek reklamace R311405872 byl „neoprávněná reklamace – uvedená závada se neprojevila, korekce SW/FR. Kontrolní testy bez závad. “
Z následné korespondence s obchodním zastoupením Samsung v ČR vyplynulo, že „Váš mobilní přistroj tuto funkci nepodporuje. “ Z uvedeného je zřejmé, že přístroj – v souladu s vyjádřením v protokole o reklamaci a sdělením zastoupení Samsung ČR – tuto funkci nemá.
Porovnáním výše uvedených informací s údaji na obalu zakoupeného přístroje (viz přiložená fotografie) – kde je funkce „Bluetooth smart ready“ presentována – plyne, že se jedná o nesoulad skutečných a propagovaných vlastností, který je důvodem pro mé odstoupení od výše uvedené kupní smlouvy, protože je nepochybné, že tento rozpor s kupní smlouvou existoval již v době koupě.
Žádám o vrácení kupní ceny 4.999 Kč na účet č. …. , a to nejpozději do 30 kalendářních dnů od doručení tohoto odstoupení a sdělení, na jakou adresu mám zakoupený přístroj doručit.
---------------
Potvrzení prodejce zaslal téhož dne.
Následně jsem prodejci osobně doručil kompletní přístroj s veškerým příslušenstvím, kopií prodejního dokladu a další doklady k případu.
Prodejce postupně písemně komunikoval a vyžadoval další upřesnění. ?
---------------
Dne 19. 2. 2015 prodejce moje odstoupení od kupní smlouvy "zamítl" a sdělil, že až obdrží můj mobilní telefon od servisu s příslušnými doklady, dá mně vědět.
---------------
Dnes (14.06.2016), 24. 2. 2015 je to tedy 32. den po mém odstoupení od kupní smlouvy.

Zajímá mě:
1) Je třeba na takové odstoupení z důvodu rozporu pro klamavou reklamu hledět jako na jakoukoli jinou reklamaci - z hlediska počítání lhůty 30 dní?

2) Začíná tato lhůta běžet přijetím písemného odstoupení nebo až doručením vlastního přístroje prodejci?

3) Pokud by se ukázalo, že písemná informace zastoupení Samsungu byla mylná a zařízení by reklamovanou funkci ve skutečnosti mělo, jak by se na mé odstoupení pohlíželo?

Jaký je dle Vás optimální postup ve věci?

Viktor

ODPOVĚĎ:
Na základě § 3028 odst. 3 NOZ se tento případ bude posuzovat podle právních předpisů účinných do 1. 1. 2014, tedy zejména "starý" občanský zákoník.
Jestliže prodejce proklamoval, že mobilní telefon má funkci Bluetooth smart ready a telefon ji ve skutečnosti nemá, jedná se o rozpor s kupní smlouvou. Podle § 616 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník se za rozpor s kupní smlouvou považují situace, kdy prodávaná věc NEMÁ jakost a užitné vlastnosti smlouvou požadované, prodávajícím, výrobcem nebo jeho zástupcem popisované…
Podle třetího odstavce tohoto paragrafu máte nárok na bezplatnou výměnu či opravu. Není-li to možné, můžete od smlouvy odstoupit ihned. Předpokládám, že pokud telefon tuto funkci nemá, zřejmě ani nepůjde opravit. Tudíž odstoupení bylo namístě.
Pokud telefon tuto funkci má mít, ale pouze z důvodu vady přístroje tato funkce nefunguje, jedná se o vadu, kterou je povinen prodávající odstranit. Jedná se o běžnou reklamaci. Jestliže ji prodávající nevyřídil do 30 dnů (vyřídil znamená informoval Vás o výsledku reklamace), nebo ji zamítl, ač byla oprávněná, dostáváme se k témuž závěru a odstoupení od smlouvy bylo namístě. Jen připomínám, že lhůtu 30 dnů na vyřízení reklamace lze prodloužit. Zmíněný závěr tak platí, pokud jste se nedohodli na lhůtě delší. Lhůta 30 dnů pro vyřízení reklamace počíná běžet dnem následujícím poté, kdy byl prodávajícímu doručen Váš požadavek na reklamaci telefonu, nikoliv až samotným převzetím přístroje. Zároveň jsem toho názoru, že spotřebitel je povinen poskytnout prodávajícímu nezbytnou součinost a nejpozději na vyzvání mu přístroj doručit.
Odstoupení od smlouvy je jednostraným právním jednáním. Z toho plyne, že k tomuto není zapotřebí souhlasu druhé smluvní strany. Jejich "zamítnutí" odstoupení je irelevantní. Stanovil jste lhůtu 30 dnů. Tato lhůta počala běžet dnem následujícím po dni, kdy Vaše odstoupení bylo doručeno prodávajícímu.
Pokud tedy prodávající propagoval, že telefon funkci Bluetooth smart ready má, ač ji ve skutečnosti nemá, byla reklamace oprávněná. Pokud tuto funkci telefon má, pouze z důvodu vady nefunguje a prodávající zamítl reklamaci, opět bylo odstoupení namístě.
Nyní bych vyzval prodávajícího k zaplacení dlužné částky. V dopise uveďte, že pokud peníze nevrátí, budete celou záležitost řešit soudní cestou. Rovněž máte nárok na úhradu nákladů, které Vám v souvislosti s reklamací vznikly (např. poštovné). Jejich výši je nutné prokázat. Pokud prodávající nevyhoví, obraťte se na advokáta, který Vám pomůže se sepsáním žaloby.

_

- Minimální hranice alkoholu v dechu při řízení auta, automobilu, vozidla
- Hodnota alkoholu do 0,24 promile - hranice kdy se posuzuje jako řízení vozidla ve střízlivém stavu

21.2 2015 jsem byl zastaven hlídkou Policie ČR, naměřen zbytkový alkohol 0.22 promile, 10 minutách 0.19 promile. Odběr krve, zabaven řidičský průkaz. Odběr krve byl za 90 minut, výsledek nevím.
Na internetu jsem následně četl, že hodnoty do 0.24 promile by měli být brány jako že jsem nepožil. Lze se nějak bránit odebrání řidičského průazu? Musím čekat na celý průběh šetření? Užívám léky na kašel, pomůže mi to ve správním řízení? Děkuji, Marcel

ODPOVĚĎ:
S tolerovanou hladinou alkoholu máte pravdu. do této hladiny se bere alkohol jako přirozený v lidském těle. Přestupkové řízení by tak mělo být zastaveno. Jestliže Vám však byl zadržen ŘP, rozeběhlo se paralelní řízení, ve kterém se zabavení řeší. Vy musíte argumentovat i v rámci tohoto správního řízení, aby Vám jej nezabavili dále správním rozhodnutím. Přestupkové řízení by mělo být tedy zastaveno, neboť skutek se nestal, nicméně správní řízení o zadržení ŘP již vyžaduje Vaši iniciativu, jinak můžete na dočasnou dobu o ŘP přijít, i když jste se přestupku nedopustil. Prosím nepodceňte tuto fázi a vyhledejte právní pomoc. Nejde sice o nutné právní zastoupení, nicméně tato problematika je v rámci správních řízení komplikovanější a sám byste nemusel pokrýt všechny aspekty obou paralelních řízení. K uvedenému bych Vám rád pomohl více, nicméně není v silách této poradny činit konkrétní procesní návrhy. Přeji hodně úspěchů.

_

- Osoba s věcným břemenem brání majitele ve vstupu do některých částí nemovitosti - jak se bránit?
- Osoba se služebností brání majitele ve vstupu do některých částí nemovitosti - jak se bránit?
- Oprávněný věcným břemenem brání majitele ve vstupu do některých částí nemovitosti - jak se bránit?
- Oprávněný služebností brání majitele ve vstupu do některých částí nemovitosti - jak se bránit?

12/2003 jsem koupil dům a ve prospěch původního majitele bylo zřízeno věcné břemeno na určité místnosti.
Na zahradu patřící k domu se lze dostat pouze přes jednu z těchto místností. Původní majitel nám teď začal bránit ve vstupu na zahradu tím, že danou místnost zamknul. Zahrada není předmětem věcného břemene. Má na to původní majitel právo? Jak se mohu domáhat vstupu na zahradu? Mohu odstranit zámek? Mohu udělat dveře nezamykatelné? Mohu to udělat sám nebo je třeba asistence policie? Děkuji, Marek

ODPOVĚĎ:
Vlastník jste Vy, to je potřeba si uvědomit. Věcné břemeno je omezení vlastnického práva ve prospěch jeho držitele, avšak toto omezení nemůže jít nad rámec dohody, což v tomto případě je, neboť Vám někdo brání v užívání Vašeho vlastnictví. Máte právo zámek odstranit, máte právo dveře učinit nezamykatelné, neboť se jedná o Váš majetek. Nepotřebujete svědky ani přítomnost policie. Zkuste ještě původního majitele vyzvat, aby zanechal tohoto chování pod pohrůžkou, že soudně jeho práva plynoucí mu z věcného břemene zrušíte.

_

- Odškodnění za úraz při úklidu městského pozemku před sídlem zaměstnavatele vrátným - kdo odškodní za úraz?
- Kdo odškodní za uklouznutí na sněhu, ledu na městském pozemku při úklidu na příkaz zaměstnavatele

pracuji jako důchodce ve funkci vrátného. Zaměstnavatel po mně požaduje úklid chodníku okolo budovy firmy. Chodník je majetkem města. Kdo mně v případě úrazu odškodní? Město se mnou nemá smlouvu na úklid chodníků. Pojišťovna může odmítnout odškodnění s odůvodněním že jsem na tu práci nemněl oprávnění. Jak se zachová zamněstnavatel to nevím. Musím tuto práci vykonávat bez písemného nařízení zamněstnavatele?
Úklid je povinnost vrátného, která není daná pracovní smlouvou. Děkuji, František

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
ve Vašem případě je důležité, jakým způsobem je druh Vámi vykonávané práce vymezen v pracovní smlouvě, tzn. zda je zde jako druh sjednané práce uvedeno pouze „vrátný“, nebo zda je zde náplň Vámi vykonávané práce rozvedena podrobněji (nutno podotknout, že oba způsoby vymezení druhu práce jsou z pracovně právního hlediska v pořádku).
V obecné rovině dle § 38/1 zákoníku práce platí, že od vzniku pracovního poměru je:
- zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy (tedy i v mezích sjednaného druhu práce), platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem,
- zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.
Jednou ze základních povinností každého zaměstnance je mimo jiné plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy (§ 301 písm. a) zákoníku práce).
Co se týče odpovědnosti zaměstnavatele za škodu na straně jeho zaměstnance, je nezbytné poukázat na § 265/1 zákoníku práce, dle něhož platí, že zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.
Je-li škoda na straně zaměstnance představována pracovním úrazem, je aplikovatelný rovněž § 366/1 zákoníku práce, dle něhož odpovídá zaměstnavatel zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
V zásadě tedy platí, že zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za tu škodu, kterou zaměstnanec utrpí při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pojem „plnění pracovních úkolů“ je vymezen v § 273 zákoníku práce, dle něhož se tímto souslovím rozumí:
- výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
- jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele,
- činnost, která je předmětem pracovní cesty,
- činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast BOZP nebo ostatních zaměstnanců,
- činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele,
- dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.
Není tedy rozhodné, zda zaměstnanec utrpí škodu (např. v podobě pracovního úrazu) v místě výkonu práce (jak je sjednáno v pracovní smlouvě), nýbrž je podstatné, zda se tak stane při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s ním.
Dostanete-li proto od svého zaměstnavatele pokyn (který může být samozřejmě i ústní) k úklidu sněhu na chodníku v blízkosti sídla zaměstnavatele (kterážto práce, dle mého názoru, spadá do pracovní náplně vrátného), bude pro případ Vašeho pracovního úrazu nerozhodné, že předmětný chodník se nachází na městském pozemku (bude naopak důležité, že jste úklidem chodníku plnil zadaný pracovní úkol). V takovém případě by tedy Váš zaměstnavatel za vzniklou škodu odpovídal, přičemž jeho pojišťovna by byla povinna Vám vzniklou škodu nahradit.
Zároveň je vhodné podotknout, že odklízením sněhu z městského chodníku neporušíte žádný právní předpis (samozřejmě za předpokladu, že tento chodník se nachází na veřejně přístupném místě).
Odpovědnost zaměstnavatele za vzniklou škodu (na straně zaměstnance) může být poměrně omezena, pokud zaměstnavatel prokáže, že škodu zavinil i poškozený zaměstnanec sám, v tomto případě by se tedy jednalo o odpovědnost částečnou (§ 270 zákoníku práce). Odpovědnosti za škodu z pracovního úrazu se může zaměstnavatel částečně či zcela zbavit pouze z některého z důvodů, uvedených v § 367 zákoníku práce.

_

- Pojišťovna viníka dopravní nehody neuhradila škodu, opravu automobilu - jak postupovat?

03/2014 jsem mel autonehodu. Policie určila viníkem druhého řidiče. Ten nesouhlasil. Pojišťovna žádala o fakturu, tak jsem dal auto 07/2014 do servisu. Okresní úřad řešil situaci do 1.11.2014 pojišťovna nic neuhradila. Je 9.2.2015 a stále nemám auto protože servis mi ho nevydá.
Viníkem byl určen druhý řidič. Policie nehodu podstoupila okresnímu úřadu, protože s tímto rozhodnutím nesouhlasil.
U okr. úřadu se dvakrát odvolal. I okresní úřad ho uznal vinným a právní moc proto nabyla až koncem října 2014. Okresní úřad zaslal rozhodnutí 2.11.2014 pojišťovně a ta nic neuhradila a to jsem urgoval telefonicky 7x. Auto mám v servisu od 31.7.2014 do dnes (14.06.2016), čeká na krycí dopis.
Škoda má být hrazena z jeho povinného ručení, druhého řidiče jsem viděl pouze jednou a to u okresního úřadu (byl jsem jako svědek).
Od doručení rozhodnutí okresního úřadu pojišťovně uplynulo víc jak 3 měsíce které má určené zákonem. Děkuji Oldřich

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
je-li rozhodnutí příslušné přestupkové komise již pravomocné, doporučuji Vám v první řadě ověřit, z jakého důvodu není pojišťovna viníka dopravní nehody ochotna plnit z jeho povinného ručení. Zjistíte-li tímto způsobem, že pojišťovna se pouze vyhýbá splnění své smluvní povinnosti, můžete se na viníka dopravní nehody i jeho pojišťovnu obrátit s předžalobní výzvou (§ 142a Občanského soudního řádu), v níž budete požadovat nahrazení Vám způsobené škody (v podobě proplacení vystavené faktury za servisní práce), a to v přiměřené lhůtě, kterou zároveň stanovíte. Pro přípravu předžalobní výzvy (popř. pro podniknutí dalších právních kroků) Vám lze doporučit využít služeb advokáta:
http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx
Nebudou-li viník dopravní nehody ani jeho pojišťovna ochotni vzniklou škodu na základě předžalobní výzvy uhradit, nezbude Vám, než podat k soudu žalobu.
Fakturu za servisní práce můžete samozřejmě uhradit také ze svého, přičemž po viníkovi dopravní nehody či jeho pojišťovně se budete následně domáhat náhrady takto vynaložených nákladů.

_

- Darování domu před požádáním o osobní bankrot - má to vliv na schválení?
- Schválí soud osobní bankrot pokud dlužník daroval podíl nemovitosti před bankrotem osobě blízké?
- Vliv darování nemovitosti před osobním bankrotem v době před schválením insolvence

Chtěla bych požádat o osobní bankrot, nežli to udelám, chci se informovat na prodej části mého domu. Dlužila jsem bratrovi na směnce vysokou částku odpovídající hodnoty části domu v mém majetku. Jelikož jsem peníze neměla, darovala jsem mu svou část. Může soud napadnout darování, ač ho mam podloženo dlužnou směnkou? Četla jsem, že je darování 3 roky napadnutelné a nevím, zda to nevypadá, jako podvod. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
Váš bratr byl jedním z Vašich věřitelů, který, kdyby se přihlásil do případného insolvenčního řízení, dostane, po případném zpeněžení majetkové podstaty, patrně jen poměrnou část své pohledávky. Tímto úkonem, kdy jste mu patrně splatila celý Váš dluh vůči němu, byl oproti ostatním věřitelům značně zvýhodněn. Nejedná se tedy o podvod, ale o tzv. zvýhodňující právní úkon. Tento definuje ust. § 241 odst. 1 insolvenčního zákona, který říká: „Zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu. “, což je zřejmě přesně Váš případ. Proti takovému úkonu je samozřejmě možné se bránit, a to podle § 241 odst. 4 insolvenčního zákona, který stanoví: „Zvýhodňujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby. “. Jelikož je Váš bratr pro Vás osobou blízkou, lze skutečně takový úkon napadnout i tři roky zpětně před zahájením insolvenčního řízení. Odporovat takovému úkonu však může pouze insolvenční správce dle ust. § 239 insolvenčního zákona.

_

- Odpovědnost spolku za škodu - kdo platí škodu?
- Odpovědnost spolku za přestupek - kdo platí pokutu?

Dle nového občanského zákoníku NOZ s účinností 1.1.2014 jsou ze spolků právní subjekty. Kdo a jak popř. čím ručí za případné pochybení? Příklad: hasičský spolek bude pořádat zabíjačku a dostane pokutu, kterou nebude schopen zaplatit. Nebo způsobí třeba škodu soukromému subjektu.
Přejde zodpovědnost na výbor spolku? Kdo to bude muset zaplatit? Zruší se spolek? Děkuji, Ondřej

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Odpovědnost spolku za vlastní dluhy:
Neboť spolek je právnickou osobou (§ 20/1 občanského zákoníku), a to právnickou osobou korporativní povahy, odpovídá za své dluhy sám, a to celým svým majetkem.
Jednotliví členové spolku za jeho dluhy neodpovídají, přičemž za řádné splnění těchto dluhů ani neručí (§ 215/2 občanského zákoníku). Opak může být samozřejmě mezi členy spolku a spolkem založen smluvně.
Pokud by majetek spolku nepostačoval ke krytí jeho dluhů, je např. možné, aby členové spolku odhlasovali zvýšení členských příspěvků, čímž dojde k zvětšení majetku spolku a jeho uschopnění plnit vlastní dluhy.
Neschopnost spolku hradit řádně své dluhy může samozřejmě vést k zahájení exekučního řízení či insolvenčního řízení (v případě předluženosti spolku).
2/ Odpovědnost některých členů spolku za jimi způsobenou škodu:
Dle § 159/1 občanského zákoníku platí, že členové volených orgánů spolku jsou povinni jednat vždy s péčí řádného hospodáře. Pokud tuto povinnost některý člen voleného orgánu spolku poruší a v důsledku tohoto porušení vznikne spolku škoda, ponese za ní člen voleného orgánu odpovědnost (§ 2910 občanského zákoníku), přičemž za tuto škodu odpovídá celým svým majetkem.
Pouze pro doplnění shora uvedeného připomínám, že spolek zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný jeho zástupce vůči třetí osobě (§ 167 občanského zákoníku). Vznikne-li pak na základě tohoto závazku na straně spolku škoda, bude spolek samozřejmě oprávněn se domáhat jejího nahrazení po tom členu voleného orgánu, zaměstnanci či zástupci, který svým protiprávním jednáním škodu způsobil. Dle § 159/3 občanského zákoníku dále platí, že pokud člen voleného orgánu spolku způsobí spolku porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře škodu, přičemž tuto škodu spolku nenahradí a z tohoto důvodu nebude spolek schopen splnit některý ze svých dluhů, stane se dotyčný člen voleného orgánu ručitelem za dluh spolku (vůči věřiteli spolku), a to v rozsahu, v jakém nenahradil spolku jím způsobenou škodu (vše za předpokladu, že věřitel se nebude z tohoto důvodu moci po spolku domáhat splnění jeho dluhu).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že:
- statutární orgán spolku je povinen podat bez zbytečného odkladu insolvenční návrh, je-li spolek ve stavu úpadku (§ 3 insolvenčního zákona),
- pokud statutární orgán spolku nesplní oznamovací povinnost dle předchozí odrážky, odpovídá věřitelům za škodu, která jim tím vznikla, ledaže prokáže, že škodu nezavinil (§ 98 a násl. insolvenčního zákona).
3/ Zrušení spolku:
V obecné rovině (dle § 168/1 občanského zákoníku) platí, že právnická osoba (tedy i spolek) se zrušuje právním jednáním (např. dohodou členů spolku), uplynutím doby (na kterou byl spolek zřízen), rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo dosažením účelu, pro který byla ustavena, a z dalších důvodů stanovených zákonem. Dle § 268/1 občanského zákoníku zruší soud spolek s likvidací na návrh osoby, která na tom má oprávněný zájem, nebo i bez návrhu v případě, že spolek, ač byl na to soudem upozorněn:
a/ vyvíjí činnost zakázanou v § 145 občanského zákoníku,
b/ vyvíjí činnost v rozporu s § 217 občanského zákoníku,
c/ nutí třetí osoby k členství ve spolku, k účasti na jeho činnosti nebo k jeho podpoře, nebo
d/ brání členům ze spolku vystoupit.
Dle § 172/1 občanského zákoníku pak soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu (tedy i spolek) a nařídí její likvidaci, jestliže:
a/ vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek,
b/ již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem,
c/ nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se, nebo
d/ tak stanoví zákon.
Umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.
Neschopnost spolku hradit své dluhy není sama o sobě důvodem pro soudní zrušení takového spolku.

_

- Jak získat zpět peníze, investice do rekonstrukce družstevního bytu partnera, partnerky při rozchodu

Po 14 letech společného soužití se s přítelem rozcházíme. Máme 1 dítě (7 let). 10/2013 proběhla rekonstrukce družstevního bytu (byt je psaný na něj - přepsán 11/2001). Půjčka je psaná na mě 300.000,- Kč. Rok půjčku platil on a nyní mi chce dát 120.000,- Kč i když mu tam vše zůstane a já si mám prý vzít věci, které jsou už staré a počítá jejich původní hodnotu. Na některé věci mám doklady, že jsem to platila já nebo moji rodiče. Právnička mu řekla, že vše by mělo jít na půl. Jak je to tedy s bytem? Může to takhle vyřešit?
Děkuji, Lenka.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem ke skutečnosti, že nejste sezdaní a také, že členem bytového družstva je pouze Váš přítel, pokud jsem to dobře pochopila, tak práva k družstevnímu bytu nemáte žádná. Máte právo "jen" na to, co jste během soužití prokazatelně vynaložila na zhodnocení tohoto bytu. Kupříkladu peníze použité na rekonstrukci. V případě movitých věcí platí, že pokud jste je pořizovali společně, má každý právo na polovinu hodnoty věci, pokud věc nejde rozdělit tak na přiměřenou kompenzaci za tuto věc. Při stanovení hodnoty věci se rovněž přihlédne k jejímu staří a opotřebení.

_

- Darování polovinu družstevního bytu manželce, manželovi - postup, návod
- Jak darovat polovinu členských práv bytového družstva manželovi, manželce - informace, postup, návod
- Darování družstevního bytu bez pomoci notáře - informace

Chtěl bych do SJM vložit můj podíl v družstvu, tedy převést na manželku půlku podílu. Jaké jsou možnosti? Vedení družstva doporučuje notářský zápis, to však nejsou zrovna malé peníze, je i jiná možnost?
Děkuji, Tomáš

ODPOVĚĎ:
Obávám se, že pakliže nejste nájemcem nejméně dvou družstevních bytů, rozdělení družstevního podílu v bytovém družstvu není možné. Pokud jste Vy výlučným majitelem družstevního podílu, má rovněž Vaše manželka nájemní právo k družstevnímu bytu, které je odvozeno od Vašeho vlastnictví členského podílu, avšak členský podíl je nevzniká.

_

- Positižené nezletilé dítě je vlastník automobilu a rodič provozovatel - co když matka nedostane SPZ kvůli absenci rozsudku opatrovnického soudu?

Můj těžce postižený 8letý syn dostane příspěvek na motorové vozidlo ve výši do 200tisíc, vozidlo bude muset být napsané na něj (on bude vlastník, já provozovatel). Co musí obsahovat kupní smlouva, co je potřeba, aby auto mohlo být na něj napsáno a já ho používala? Setkala jsem se se zkušeností rodičů, že nedostali SPZ dokud nedonesli rozhodnutí opatrovnického soudu. Kdyby bylo potřeba rozhodnutí soudu, stačí když o něj požádám já, když mám syna svěřeného do péče a otec s námi nežije?

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Náležitosti kupní smlouvy:
Kupní smlouva (§ 2079 a násl. občanského zákoníku), jejímž předmětem je motorové vozidlo, by měla v první řadě obsahovat řádnou identifikaci smluvních stran (prodávajícího a kupujícího, zde zastoupeného zákonným zástupcem), dále vymezení závazku prodávajícího odevzdat kupujícímu předmět koupě a umožnit mu nabýt k němu vlastnické právo, smlouva by měla dále obsahovat závazek kupujícího předmět koupě převzít a zaplatit prodávajícímu jeho cenu. Důležité je řádné vymezení předmětu koupě (uvedením značky a typu motorového vozidla, jeho výrobního čísla, resp. výrobních čísel jeho hlavních částí, uvedením roku výroby apod.). Ve smlouvě je dále vhodné sjednat konkrétní kupní cenu (včetně vymezení DPH), platební podmínky (splatnost faktury, možné splátky), sjednat práva kupujícího z vad předmětu koupě (pokud mají být oproti občanskému zákoníku sjednána odlišně), je samozřejmě možné sjednat i záruční dobu apod.
Jelikož bude předmětem koupě motorové vozidlo, doporučuji Vám v kupní smlouvě jednoznačně dohodnout, která ze smluvních stran zařídí přepis motorového vozidla v registru silničních vozidel (tzn. dokdy tak učiní a jaké jí hrozí smluvní sankce za případné prodlení), vhodné je samozřejmě sjednat zároveň povinnost druhé smluvní strany poskytnout k úspěšnému přepisu motorového vozidla na nového vlastníka potřebnou součinnost.
2/ Přepis motorového vozidla v registru silničních vozidel:
Pro úspěšný přepis motorového vozidla v registru silničních vozidel Vám doporučuji telefonicky kontaktovat místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (a to jeho odbor dopravy), který by Vám měl sdělit veškeré relevantní informace. Pro získání základního přehledu o obvyklém postupu Vás lze odkázat např. zde:
http://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/116/123/
Je samozřejmě možné, aby byl v registru silničních vozidel Váš syn veden jako vlastník a Vy jako provozovatelka předmětného motorového vozidla.
3/ Souhlas opatrovnického soudu:
Dle § 898/1 občanského zákoníku platí, že k právnímu jednání (např. tedy k uzavření kupní smlouvy), které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty. Jelikož pak koupě motorového vozidla dítětem zpravidla nepředstavuje běžnou záležitost a cena motorového vozidla není zanedbatelnou majetkovou hodnotou, bude ve Vámi popsaném případě souhlas soudu zapotřebí (obecně též v § 461/1 občanského zákoníku).
K právnímu jednání rodiče, k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží.
Pro získání souhlasu soudu oslovte okresní soud dle místa bydliště Vašeho syna (§ 4/2 a § 467/1 zákona o zvláštních řízeních soudních) s návrhem, v němž popíšete skutkový stav (přičemž Vámi tvrzené skutečnosti rovněž doložíte, zejména kopií rodného listu Vašeho syna, kopií rozhodnutí o přiznání příspěvku na pořízení motorového vozidla) a budete se domáhat vyslovení souhlasu s použitím příspěvku na zakoupení motorového vozidla. V případě nutnosti doplnění Vašich tvrzení či důkazů budete soudem vyrozuměna.
V zahájeném řízení bude Váš syn zastoupen opatrovníkem, kterého soud pro řízení jmenuje. Opatrovníkem soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí.
4/ Souhlas otce Vašeho syna:
Pro podání žádosti o přivolení soudu k nakládání se jměním Vašeho syna i pro uzavření kupní smlouvy není souhlas (či jakákoli jiná aktivita) ze strany otce Vašeho syna zapotřebí.

_

- Pracovní úraz a renta - kolik si může vydělat rentiér jako OSVČ po ukončení pracovního poměru?

2008 jsem utrpěl pracovní úraz, po neschopence převeden na méňe placenou práci, trvalé následky, kooperativa rentu posílá pravidelně. 31.12.2013 propuštěn z důvodu nadbytečnosti a od té doby jsem veden na ÚP jako uchazeč, renta chodí i nadále pravidelně. nyní bych chtěl pracovat sezoně (duben- listopad) jako OSVČ. vím, že rentu dostanu až po roce zpětně, po daňovém přiznání, jen se nemohu nikde dopídit, jak mě bude renta vypočtena (hrubý výdělek před úrazem 20000kč) Kdybych si tolik vydělal na fakturaci jako OSVČ, paušální výdaj je 60%, kolik bude činit renta? Můžete napsat nějaký modelový příklad?
Bude mě renta náležet i když na zimu budu nucen živnost přerušit a sám od sebe se přihlásit na ÚP jako uchazeč o zaměstnání, kde jsem i nyní a rentu beru?
Mám nárok na rentu i když mě po čase ÚP z různých důvodů vyřadí z evidence a já bych si sám platil zdravotní pojištění a nikde nepracoval?
Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
v obecné rovině platí, že náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu (s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu). K výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží (§ 371/1 zákoníku práce).
Náhradu ztráty na výdělku lze proto vypočítat pomocí vzorce:
NŠ = PM - V
(kde NŠ je náhrada škody, PM je průměrný výdělek a V je výdělek poškozeného po skončení pracovní neschopnosti).
Ve Vašem případě bude aplikován rovněž § 371/3 zákoníku práce, dle něhož přísluší náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti i tomu zaměstnanci (resp. bývalému zaměstnanci), který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu se považuje výdělek ve výši minimální mzdy. Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.
Dle § 354 zákoníku práce je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí, přičemž průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.
V souvislosti se shora uvedeným je nezbytné upozornit na výklad pojmu průměrný výdělek před vznikem škody. Tento průměrný výdělek totiž nemusí být vždy shodný s průměrným výdělkem zaměstnance před utrpěním pracovního úrazu. Tento stav je zapříčiněn skutečností, že průměrný výdělek je zpravidla zjišťován z průměrného výdělku předchozího kalendářního čtvrtletí (tedy toho čtvrtletí, které předchází výpočtu náhrady ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti). Na výpočet průměrného výdělku v rozhodném období má pak vliv rovněž každoroční valorizace náhrad za ztrátu na výdělku, prováděná nařízením vlády zpravidla k 1. 1. každého kalendářního roku.
Užitečné informace ke správnému výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti můžete nalézt např. zde:
http://www.nahradaskodynazdravi.cz/nahrada-za-ztratu-na-vydelku-po-skonceni-pracovni-neschopnosti
http://pravniradce.ihned.cz/c1-15370730-odskodnovani-pracovnich-urazu-a-nemoci-z-povolani
http://www.cssz.cz/cz/casopis-narodni-pojisteni/archiv-vydanych-cisel/clanky/vyssi-nahrady-za-poskozene-zdravi.htm
Máte-li v úmyslu započít se samostatnou výdělečnou činností, je vhodné poukázat i na § 390/1 zákoníku práce, dle něhož platí, že změní-li se podstatně poměry poškozeného (ať už poměry zdravotní či výdělkové), které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, může se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností. V této souvislosti je proto nutné připomenout následující rozhodnutí Nejvyššího soudu, která se problematice výpočtu výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a podstatné změně poměrů věnují:
1/ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. 21 Cdo 732/2003, v němž dospěl soud k závěru, že: "Přestal-li zaměstnanec konat práci, kterou vykonával po pracovním úrazu, protože pracovní poměr ukončil dohodou a soukromě podnikal, popřípadě pro nedostatek vhodných pracovních příležitostí nepracuje vůbec, je třeba „výdělek zaměstnance po pracovním úrazu“ stanovit podle průměrného výdělku vypočteného ke dni, v němž zaměstnanec přestal vykonávat práci rozhodnou pro určení jeho výdělku po pracovním úrazu."
2/ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 6. 2002, sp. zn. 21 Cdo 1735/2001, v němž dospěl soud k závěru, že: "Vykonává-li zaměstnanec po pracovním úrazu jako podnikatel soustavnou činnost vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, představují jeho příjmy z podnikání výdělek po pracovním úrazu; jejich výši je třeba určit podle průměrného výdělku stanoveného ke dni, v němž zaměstnanci vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Tento průměrný výdělek se nezjišťuje podle pracovněprávních předpisů, ale podle jiných předpisů (např. podle § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 258/1995 Sb.)."
3/ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 1999, sp. zn. 21 Cdo 786/98, v němž dospěl soud k závěru, že: "Dosáhne-li poškozený zaměstnanec po pracovním úrazu vyšší výdělek, než kolik činí jeho průměrný výdělek zjištěný ke dni, v němž přestal konat dosavadní práci z důvodů nesouvisejících s pracovním úrazem (popřípadě než kolik činí jeho průměrný výdělek, upravený podle nařízení vlády), jde o podstatnou změnu poměrů poškozeného." K obdobnému závěru pak dospěl Nejvyšší soud rovněž v rozhodnutí, vydaném pod sp. zn. 21 Cdo 2483/98, v němž konstatoval: "O podstatnou změnu poměrů jde i tehdy, jestliže výdělky poškozeného zaměstnance po pracovním úrazu přesahují pravidelně za delší období, tj. nikoliv ojediněle a výjimečně, jeho průměrný výdělek před vznikem škody. Důsledkem této změny je, že od okamžiku, kdy změna nastala, nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z tohoto titulu zaměstnanci nadále nepřísluší."
Shora uvedené lze shrnout tak, že Vámi dosažený výdělek v rámci samostatné výdělečné činnosti bude pojišťovnou zohledněn při výpočtu průměrného výdělku za dané rozhodné období, po skončení Vaší samostatné výdělečné činnosti by Vám měla být náhrada za ztrátu na výdělku poskytována opět se zohledněním podpory v nezaměstnanosti. Ani Vaše případné vyřazení ze seznamu uchazečů o zaměstnání by nemělo mít na další vyplácení náhrady za ztrátu na výdělku vliv.

_

- Jak zaručit dědění potomka v novém vztahu při daru nemovitosti potomkovi z prvního manželství

S přítelem, s kterým žiju ve společné domácnosti 19 let, mám 15letou dceru. Přítel daroval v roce 2012 synovi z prvního manželství byt v osobním vlastnictví, který zdědil po matce. Jak ošetřit situaci, přítel má ještě družstevní byt, u kterého už bude mít splacenou částku a myslím může převést do osobního vlastnictví a nějaké peníze na účtě, které našetřil za našeho soužití. Nevím, jestli lze darovaný byt nyní započítat do případného dědictví nebo napsat závěť? Myslím na naši dceru, aby byla zaopatřená. kdyby se něco přihodilo.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
obě děti Vašeho přítele jsou tzv. nepominutelnými dědici (§ 1643/1 občanského zákoníku), tzn. že jim z pozůstalosti náleží tzv. povinný díl (§ 1642 občanského zákoníku).
Je-li nepominutelný dědic v okamžiku smrti zůstavitele nezletilý, musí se mu (jako povinný díl) dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu; je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu (§ 1643/2 občanského zákoníku).
Zákonný dědický podíl dětí Vašeho přítele je pak stanoven v § 1635/1 občanského zákoníku. Nebude-li mít Váš přítel v okamžiku smrti manželku, budou jeho dvě děti dědit rovným dílem (každé tedy polovinu pozůstalosti). Povinný díl každého dítěte Vašeho přítele se tedy bude vypočítávat z poloviny pozůstalosti, t. j. bude-li dítě v okamžiku smrti Vašeho přítele nezletilé, bude jeho povinný díl činit tři čtvrtiny z poloviny pozůstalosti (tzn. tři osminy pozůstalosti) ; bude-li dítě naopak zletilé, bude jeho povinný díl činit čtvrtinu z poloviny pozůstalosti (tzn. jednu osminu pozůstalosti).
Na tomto místě je vhodné připomenout, že povinný díl se vypočítává z čisté hodnoty pozůstalosti, tzn. po odečtení dluhů zůstavitele a závad, které na pozůstalosti vázly již v době zůstavitelovy smrti.
Rozhodne-li se Váš přítel sepsat závěť, je vhodné v první řadě poukázat na § 1492 občanského zákoníku, dle něhož nelze pořízením pro případ smrti (např. tedy závětí) zkrátit povinný díl nepominutelného dědice (který se práva na povinný díl nezřekl a nedošlo-li ani k vydědění). Pokud tomu pořízení pro případ smrti odporuje, náleží nepominutelnému dědici povinný díl.
Povinný díl tedy představuje pohledávku nepominutelného dědice vůči ostatním dědicům, tzn. že pokud by byl nepominutelný dědic např. závětí zkrácen na povinném dílu, nebude to znamenat (částečnou) neplatnost závěti, nýbrž nepominutelný dědic bude oprávněn se po ostatních dědicích domáhat vyrovnání své pohledávky na povinném dílu.
Co se týče započtení hodnoty bytu, který Váš přítel daroval svému synovi, je nezbytné vycházet z § 1659 občanského zákoníku, který stanoví, že při započtení se počítá hodnota toho, co bylo poskytnuto podle doby odevzdání (rozhodná je tedy hodnota darovaného bytu v roce 2012). V mimořádných případech může soud (v rámci dědického řízení) rozhodnout jinak.
Neboť v případě syna Vašeho přítele se jedná o započtení hodnoty darovaného bytu na jeho povinný díl, jsou rozhodnými § 1660 a § 1661 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:
- na povinný díl se započte vše, co nepominutelný dědic z pozůstalosti skutečně nabyl odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením (toto ustanovení tedy umožňuje započíst vše, co se synu Vašeho přítele dostane v rámci dědického řízení, na případ darovaného bytu tedy není toto ustanovení aplikovatelné) ;
- na povinný díl se započte i to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu (chce-li proto Váš přítel, aby se hodnota darovaného bytu započetla na povinný díl jeho syna vždy, je zapotřebí, aby tak v závěti výslovně přikázal) ;
- potomku se započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek (na případ syna Vašeho přítele není aplikovatelné) ;
- při započtení se nepřihlíží k obvyklým darováním (darování bytu však v majetkových poměrech většiny obyvatelstva samozřejmě nepředstavuje darování obvyklé) ;
- na povinný díl potomka se započte to, co mu zůstavitel dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti, se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání (pokud tedy Váš přítel daroval svému synovi byt „do života“ či jako příspěvek při započetí s podnikáním či nástupem do zaměstnání, bude se hodnota bytu na povinný díl započítávat bez časového omezení, tzn. aniž by tak musel Váš přítel výslovně v závěti přikázat) ;
- na povinný díl se započte i to, co zůstavitel použil na úhradu dluhů zletilého potomka.
Chce-li tedy Váš přítel, aby se hodnota darovaného bytu započetla na povinný díl jeho syna v každém případě (tzn. bez ohledu na případné uplynutí tříleté lhůty), je zapotřebí, aby tak Váš přítel výslovně (a písemně) přikázal. Neboť k úpravě rozdělení pozůstalosti nabízí občanský zákoník několik dalších nástrojů, doporučuji Vašemu příteli, aby případné sepsání závěti konzultoval s notářem:
http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari
Váš přítel pak může samozřejmě darovat byt (po jeho převodu z družstevního vlastnictví do vlastnictví osobního) své dceři ještě za svého života.

_

- Rekonstrukce plynovodu na soukromém pozemku a nárok na odškodné, úplatu, odměnu za užívání pozemku
- Rekonstrukce plynovodu na pozemku bez věcného břemene, služebnosti

Na pozemku nám vede plynovod, věcné břemeno není zapsáno v katastru, ale o plynovodu víme od doby, kdy jsme stavěli dům (2002). nyní po 13 letech nastala situace, kdy soukromá firma chce rekonstruovat plynovod. U nás na pozemku by se měli pohybovat cca 2 měsíce, zaberou nám zhruba 300m2 pozemku. Máme nárok požadovat za tento zábor úplatu, případně je nějaká obvyklá výše? Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Věcné břemeno:
Dle § 59/1 písm. e) energetického zákona má provozovatel distribuční soustavy právo zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení.
Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno (resp. služebnost) umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro shora uvedený účel, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti. Uzavření smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě tedy představuje zákonnou povinnost provozovatele distribuční soustavy.
V případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zákona o vyvlastnění, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části (§ 59/2 energetického zákona).
Je pravdou, že pokud byl plynovod v předmětném pozemku zřízen před 1. 1. 2001 (tzn. před nabytím účinnosti energetického zákona) nemusí být věcné břemeno (přestože již existuje) v katastru nemovitostí dosud zaneseno. Provozovatelé distribučních soustav jsou povinni stávající věcná břemena zanést do katastru nemovitostí nejpozději do konce roku 2017 (jak vyplývá z § 98/13 energetického zákona). Pokud si nejste jistá, zda bylo k Vámi vlastněnému pozemku v minulosti (např. předchozím vlastníkem) zřízeno věcné břemeno, doporučuji Vám se s dotazem obrátit na příslušného provozovatele distribuční soustavy (který předmětný plynovod vlastní).
2/ Jednorázová náhrada za znehodnocení pozemku:
Dle § 59/1 písm. d) - i) energetického zákona je provozovatel distribuční soustavy oprávněn:
- zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,
- v souladu se stavebním zákonem zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,
- vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, stavebními úpravami, opravami a provozováním distribuční soustavy a plynovodních přípojek,
- odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů, ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
- vstupovat v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
- při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynová zařízení zákazníků, pro něž provádí distribuci plynu.
Dle § 59/3 energetického zákona pak platí, že vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu některého ze shora vyjmenovaných práv provozovatele distribuční soustavy majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele distribuční soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl. V této souvislosti se proto můžete obrátit na provozovatele distribuční soustavy s žádostí o poskytnutí jednorázové náhrady za znehodnocení Vašeho pozemku, resp. můžete započít jednání o výši této náhrady již nyní (tzn. před faktickým omezením Vašeho vlastnického práva k pozemku).
Výše jednorázové náhrady pak může být určena znaleckým posudkem (nedohodnete-li se s provozovatelem distribuční soustavy jinak) :
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
Na okraj své odpovědi pouze podotýkám, že vše shora uvedené platí obdobně pro provozovatele zásobníku plynu (§ 60 energetického zákona).

_

Otec dítěte zaplatil výživné matce do ruky - ta to popřela a vymáhá dluh

Přítel má vyživovací povinnost na 8letého syna. Vždy řádně alimenty platil. Posílal exmanželce alimenty na účet. Jelikož mu řekla, že účet bude měnit, dal jí 2x (09/2014 a 10/2014) peníze hotově do ruky. Při předávce peněz mu exmanželka nechtěla podepsat papír, že jí alimenty dal. Svědkem u toho byl jejich syn. Nyní ho ex zažalovala za neplacení výživného. Jak se může přítel bránit? Děkuji, Karolína.

ODPOVĚĎ:
Obrana přítele bude obtížná. Samozřejmě je nejlepší mít písemné potvrzení převzetí peněz, ale i bez něj lze prokázat, že k platbě přeci jen došlo. Soud přítele vyzve k vyjádření k žalobě. Zde je potřeba soudu odpovědět tak, že žalobu přítel odmítá, neboť k žalovanému plnění došlo a bývalá partnerka tedy nemá právní titul. Jako důkaz nechť přítel nevrhne výslech svědka - jeho syna. Za důkaz může sloužit vše, tudíž i Vaše výpověď, případně maily nebo sms, kde bývalá přítelkyně vyzývá přítele k plnění jiným způsobem než na účet.

_

- Prohlížení SMS zpráv v cizím mobilním telefonu - jde o přestupek nebo trestný čin?
- Prohlížení SMS zpráv v cizím mobilním telefonu - trest, trestní sazba

Partnerka mi prohlíží mobilní telefon a neustále mě z něčeho podezřívá. Jde o nějaký trestný čin nebo přestupek? Např. porušování listovního tajemství a přepravovaných zpráv apod. ? Vašek

ODPOVĚĎ:
Úloha trestního práva nastupuje až jako nejzažší možnost, kdy jiné formy nápravy selžou. Proto se v tomto případě nebude o trestný čin jednat. Jedná se o problematiku ochrany osobnosti dle platného občanského práva, podle kterého má každý právo na soukromý, rodinný život atp. Soudně se můžete samozřejmě domáhat, aby tak nadále nečinila, příp. požadovat kompenzaci. Předpokládám, že v partnerském vztahu je ale takové řešení neudržitelné a nerealizovatelné. Jestliže však o něm přemýšlíte již jako reálném, existuje jediné řešení, které není právního charakteru.

_

- Zůstaviteli zemřel dědic a zůstavitel vydědila vnuka, vnučku - kdo dědí?
- Je možné vydědit vnuka, vnučku, vnoučata pokud zůstaviteli před smrtí umřel potomek?

Zemřela mi manželka 6.1.2015. Měla syna, z prvního manželství. Tento syn se rozvedl a po
druhé se oženil. Před pěti lety zemřel a zůstala po něm dcera z prvního manželství.
Manželka tuto vnučku neviděla 20let neměla o babičku zájem, proto napsala listinu o vydědění.
V listině o vyděděni je poznámka, že vydědění se vztahuje i na potomky vnučky.
Vnučka má 2 malé nezletilé děti.
Prosím jak a kdo bude dědit. Poslední vůli nenapsala.
Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Po Vaší manželce budete dědit Vy, a to celou pozůstalost. Není-li závěť, dědí se podle zákona. V první dědické skupině dědí děti a manžel rovným dílem a nedědí-li děti, dědí jejich potomci. Vnučku a její potomky Vaše žena vydědila. Vnučka bude notářem vyzvána, aby se vyjádřila k listině o vydědění. Pokud vydědění uzná, pak jediným dědicem ze zákona jste Vy jakožto manžel. Listinu o vydědění může vnučka napadnout u soudu - musela by však dokázat, že Vaše žena byla v době sepisu listiny o vydědění duševně nepříčetná a neschopná takovou listinu sepsat (což se těžko prokazuje).

_

- Odkoupení mateřské školky do vlastnictví s. r. o. - postup, návod, informace

vlastním s. r. o. , která by chtěla odkoupit soukromou mateřskou školku a stát se tak novým zřizovatelem při zachování všech náležitostí. Zajímalo by mě, jak se v takové věci postupuje, jestli je potřeba zakládat novou ŠPO, nebo se převede ta stávající na nového zřizovatele a jak je to v tomto případě s převodem dotací? Časem bych chtěl školku přejmenovat. Dále by mě zajímalo, jaký je vztah mezi zřizovatelem, ředitelem a radou, zda mohu vykonávat souběžně více funkcí? Děkuji, Jan

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Změna zřizovatele školy:
V první řadě je nezbytné poukázat na § 8/6 školského zákona, dle něhož mohou právnické osoby (např. tedy i s. r. o.) zřizovat školy a školská zařízení:
a/ jako školské právnické osoby; školská právnická osoba je právnickou osobou zřízenou podle školského zákona, jejíž hlavní činností je poskytování vzdělávání podle vzdělávacích programů (§ 3 školského zákona) a školských služeb podle školského zákona (§ 124/1 školského zákona), nebo
b/ jako právnické osoby podle zvláštních právních předpisů (např. tedy jako některou z obchodních korporací dle zákona o obchodních korporacích), jejichž předmětem činnosti je poskytování vzdělávání nebo školských služeb podle školského zákona.
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jakou právní formu má předmětná mateřská škola v současné době, tzn. zda se jedná o školskou právnickou osobu či jinou právnickou osobu (např. s. r. o. , a. s. nebo o. p. s.). Z Vašeho dotazu pak není rovněž možné dovodit, jakou právní formu má zřizovatel předmětné mateřské školy.
Je-li předmětná mateřská škola školskou právnickou osobou, je dále vhodné poukázat na § 124/2 školského zákona, dle něhož může být zřizovatelem školské právnické osoby:
a/ Ministerstvo školství, kraj, obec nebo svazek obcí,
b/ jiná právnická osoba nebo fyzická osoba.
Dle § 124/4 a 5 školského zákona platí, že pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se ve věcech zřízení, vzniku, zrušení a zániku školské právnické osoby přiměřeně ustanovení občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích o založení, vzniku, zrušení a zániku obchodních společností, přičemž totéž platí i ve věcech sloučení, splynutí a rozdělení školské právnické osoby.
Školská právnická osoba zřizovaná jedním zřizovatelem se zřizuje zřizovací listinou (§ 125/1 školského zákona), která musí mimo jiné obsahovat:
- název, sídlo a IČO zřizovatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu zřizovatele, je-li fyzickou osobou,
- druhy škol a druhy a typy školských zařízení, jejichž činnost školská právnická osoba vykonává.
Změna v osobě zřizovatele (která může být založena smlouvou mezi Vaší s. r. o. a současným zřizovatelem předmětné mateřské školy) se proto v každém případě musí promítnout do zřizovací listiny školské právnické osoby. Změna v osobě zřizovatele a s tím související změna zřizovací listiny pak musí být zanesena do rejstříku školských právnických osob (§ 154/1 písm. b) a l) a § 155/1 písm. a) školského zákona).
Žádost o zápis změny údajů v rejstříku školských právnických osob je navrhovatel povinen podat bez zbytečného odkladu. Žádost musí obsahovat údaje a doklady, které se přímo týkají navrhované změny nebo výmazu, a listiny, které se v této souvislosti zakládají do sbírky listin (§ 159/1 školského zákona).
Shora uvedené lze shrnout tak, že v případě změny v osobě zřizovatele není zapotřebí zřizovat novou školskou právnickou osobu, nýbrž postačí zanést příslušné změny do rejstříku školských právnických osob (vedeném Ministerstvem školství).
Nemá-li předmětná mateřská škola právní formu školské právnické osoby, nýbrž se jedná např. o obchodní korporaci, bude změna v osobě jejího zřizovatele ztotožnitelná se "zakoupením" této právnické osoby (v tomto případě je pak nezbytné postupovat dle příslušných ustanovení zákona o obchodních korporacích a občanského zákoníku, a to dle právní formy předmětné mateřské školy).
Některé změny je dále nezbytné zanést rovněž do rejstříku škol a školských zařízení (§ 142 a násl. školského zákona), který pro mateřské školy vede krajský úřad.
2/ Převod dotací v případě změny zřizovatele školy:
V obecné rovině dle § 162/3 a 4 školského zákona platí, že:
- Ministerstvo školství poskytuje krajským úřadům formou dotace na zvláštní účet kraje finanční prostředky na činnost tzv. soukromých škol a školských zařízení,
- krajský úřad poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které nejsou zřizovány státem, krajem, obcí, svazkem obcí nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností dotaci v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem a kontroluje její využití.
Shora zmiňovaným zvláštním právním předpisem je zákon o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením (zák. č. 306/1999 Sb. , v platném znění), který na změnu v osobě vykonávající činnost školy či školského zařízení pamatuje ve svém § 5/5. Dle tohoto ustanovení platí, že pokud ve školském rejstříku dojde ke změně právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, je možné s novou právnickou osobou uzavřít smlouvu o zvýšení dotace, pouze pokud škola nebo školské zařízení poskytovala vzdělávání nebo školské služby nejméně po dobu 1 školního roku a pokud nedojde ke změně žádných jiných skutečností podstatných pro zápis do školského rejstříku.
V tomto ohledu samozřejmě nejvíce záleží na nastavení dotačních podmínek jednotlivých dotací.
3/ Vztah zřizovatele, rady a ředitele:
Je-li školská právnická osoba zřízena např. obchodní korporací či fyzickou osobou, jsou jejími orgány rada školské právnické osoby a ředitel školské právnické osoby (§ 130/2 školského zákona).
Dle § 129/3 školského zákona jmenuje a odvolává zřizovatel školské právnické osoby (je-li jím např. obchodní korporace či fyzická osoba) členy rady školské právnické osoby, popřípadě stanoví ve zřizovací listině jiný způsob jejich jmenování a odvolávání.
Dle § 131/3 a 4 školského zákona jmenuje a odvolává ředitele školské právnické osoby (a to opět v případě školské právnické osoby zřízené např. obchodní korporací či fyzickou osobou) zřizovatel na návrh rady školské právnické osoby. Ředitel školské právnické osoby je ze své činnosti odpovědný radě školské právnické osoby.
Vztah mezi ředitelem školské právnické osoby a radou školské právnické osoby je blíže vymezen v § 131/5 školského zákona.
Co se týče ředitele školské právnické osoby, je dále vhodné poukázat na § 166/1 školského zákona, dle něhož je ředitel školské právnické osoby zároveň ředitelem všech škol a školských zařízení, jejichž činnost daná právnická osoba vykonává (pro výkon funkce ředitele školské právnické osoby pak musí splňovat předpoklady dle zákona o pedagogických pracovnících).
Dle § 132/4 a 5 školského zákona má rada školské právnické osoby nejméně 3 a nejvýše 15 členů. Počet členů rady stanoví zřizovatel ve zřizovací listině školské právnické osoby. Členy rady školské právnické osoby jmenuje a odvolává zřizovatel, pokud ve zřizovací listině nestanovil jinak.
Členem rady školské právnické osoby může být jen fyzická osoba, která je plně svéprávná, nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin a není v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu ke školské právnické osobě (§ 132/6 školského zákona), z tohoto důvodu nemůže být členem rady školské právnické osoby její ředitel.
Radu školské právnické osoby je zapotřebí odlišovat od školské rady, která se však v mateřských školách nezřizuje.
Je-li naopak činnost školy nebo školského zařízení vykonávána jinou osobou, než školskou právnickou osobou (tzn. v případě, kdy má škola např. právní formu s. r. o. , a. s. či o. p. s.), může být ředitelem školy pouze ten, kdo splňuje předpoklady pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení stanovené v § 5 zákona o pedagogických pracovnících (§ 166/7 školského zákona). V tomto případě proto může funkci ředitele školy vykonávat např. statutární zástupce zřizovatele školy (v případě s. r. o. tak může být ředitelem školy její jednatel, samozřejmě pokud současně splňuje podmínky dle zákona o pedagogických pracovnících).

_

- Vedení obecního vodovodu přes nemovitost soukromých osob - poplatek za služebnost (věcné břemeno)

2005 jsme jako SBJ povolili městu rozvod tepla a vody přes náš dům, aby nemuseli kopat v silnici. Prosím o sdělení zda je možno v současné době po nich t, j. městu požadovat nějaký poplatek měsíční. Není učiněno žádné písemné povolení, jen vyhláška města, kde je to konstatováno. Tyto rozvody vedou sklepem a jsou pro jiná odběrní místa v našem městě. Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Vzhledem ke skutečnosti, že rozvody města vedou přes Váš pozemek, resp. Vaši budovu a město z toho má jistý prospěch, lze po městu „něco“, jak píšete chtít. Pokud existuje pouze ústní domluva, zkuste nejprve písemnou nabídkou zjistit stanovisko města. Ve Vašem případě přichází v úvahu pronájem prostor nebo zřízení věcného břemene. Každopádně doporučuji situaci písemně ztvrdit, protože jsou tu i otázky případné náhrady škody. Je možné, že rozvody budou chybné, dojde ke škodě a je potřeba si ujasnit, kdo pak bude odpovědný a v jaké výši.

_

- Původní majitel bytu SVJ zatajil novému majiteli úvěr na nová okna (fond SVJ) - co dělat?

Dcera koupila v 08/2014 byt. Původní majitel ji zatajil, že platí úvěr v Modré Pyramidě za okna, která tam byla vyměněna. Tato platba je zahrnuta do inkasa formou platby do fondu oprav /společ. vlastníků byt. jed. /, tudíž dcera platí úvěr původnímu majiteli a současně mu tím i spoří určitou částku. SVBJ vyzvalo dopisem původního majitele, aby se k závazku přihlásil, ten odmítá. Chce, aby si úvěr dcera převedla na sebe. Jak máme postupovat, na koho se obrátit. Skutečnost, že je nemovitost zatížena úvěrem nebyla známa před koupí nemovitosti a ani zmíněna v kupní smlouvě. Bez souhlasu SVBJ si nemůže samovolně ponížit zálohu do fondu oprav.
Děkuji, Helena

ODPOVĚĎ:
Bez detailní znalosti kupní smlouvy je poměrně těžké odpovědět. Obecně lze říci, že i takové jednání může být v souladu se zákonem. Blíže v ust. § 1888 odst. 2 občanského zákoníku, kdy přejde-li na nabyvatele při převodu vlastnického práva k věci zapsané ve veřejném seznamu i zapsané zástavní právo nebo jiná jistota váznoucí na věci, má se za to, že přešel i dluh zajištěný jistotou. Ovšem jak jsem již napsala, zde je velmi obtížné se vyjádřit, neboť je nutná konkrétní znalost situace. Raději se obraťte na advokáta, který s vámi věc projde a zjistí, zda-li je možné nemovitost reklamovat, neboť je zatížena skrytou vadou a nebo platí režim popsaný výše.

_

- Nalévání alkoholu nezletilému - trest, trestní řízení, sankce
- Jaký trest je za podání alkoholu nezletilému dítěti?

Můj 22letý syn koupil láhev alkoholu, dal napít 15letému kamarádovi v partě, pak mladistvému prodala obsluha diskotéky (kam se přesunuli) alkohol. Chlapci bylo zle, přijela matka s Policií. Nezletilý kluk řekl jak to bylo. Teď má jít syn k výslechu. Co z toho může mít prosím? Je trestné dát napít alkohol mladistvému chlapci? Jak z toho ven? Děkuji, Nina.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě se nejedná o trestný čin, ale o přestupek. Zákaz podávání alkoholu osobám mladším 18 let stanoví zákon č. 379/2005 v § 12. Jelikož Váš syn jej dal kamarádovi jako fyzická osoba, nevztahuje se na něj systém sankcí za správní delikty tak, jak je stanoví zákon dále. Dojde pouze k naplnění skutkové podstaty § 30 přestupkového zákona, za který Vašemu synovi hrozí pokuta až 3.000,- Kč. Nic víc, provozovatel diskotéky na tom bude o dost hůře.

_

- Sousedí kouří ve společné plynové kotelně - jak jim to zakázat?

Dům SVJ, v suterénu budovy se nachází PLYNOVÁ kotelna se dvěma 18 kWh kotli, které vytápí celý dům. Majitelka jednoho bytu si zde udělala „společenskou místnost, kuřárnu“, vodí si tam kamarádky 2x denně. Mají tam i svíčky.
Už jsem se s tímto problémem obrátila na kominíka, hasiče, plynaře, bezpečnostního technika, Policii České republiky, oblastní inspektorát bezpečnosti práce, přestupkovou komisi. Všechny složky mi potvrdili, že kouřit v plynové kotelně je porušováním směrnic, ale nikdo s tím nic prý nemůže dělat.
Se sousedkou není řeč, prý to dělá 40 let a nic měnit nebude.
Já jsem samoživitelka s postiženým synem a nemíním si nechat vyhodit dům do povětří kvůli absolutní nezodpovědnosti a bezohlednosti jednoho člověka.
Kam se obrátit o pomoc. Můžete mi, prosím, poradit?
Děkuji.

ODPOVĚĎ :
Dobrý den,
v první řadě Vám doporučuji řešit tento problém na úrovni SVJ. SVJ, je-li správcem bytového domu, by se mělo samozřejmě zajímat o to, zda jednotliví členové SVJ užívají společné části bytového domu řádným způsobem.
Dle § 1175/1 občanského zákoníku platí, že vlastník bytové jednotky má právo užívat společné části bytového domu, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části bytového domu.
Soustavné porušování shora uvedeného ustanovení občanského zákoníku Vaší sousedkou proto může být projednáno shromážděním vlastníků bytových jednotek, přičemž v návaznosti na to mohou být odpovídajícím způsobem upraveny stanovy SVJ (popř. domovní řád či jiný interní předpis SVJ). Není samozřejmě ani vyloučeno, aby byly klíče od kotelny svěřeny do opatrování např. pouze členům výboru SVJ (či jiné pověřené osobě).
Dle § 1176 občanského zákoníku dále platí, že vznikem vlastnického práva k bytové jednotce vzniká vlastníku bytové jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu. S ohledem na toto ustanovení občanského zákoníku je proto nanejvýš vhodné zakotvit podrobná pravidla užívání kotelny (popř. jiných společných částí bytového domu) do některého z vnitřních předpisů SVJ.
Není rovněž vyloučeno, že se Vaše sousedka dopouští trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti, který dle § 273/1 trestního zákoníku spáchá ten, kdo z nedbalosti způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo kdo z nedbalosti takové obecné nebezpečí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, přičemž za tento trestný čin může být uložen trest odnětí svobody až na dvě léta nebo trest zákazu činnosti. Případné podání trestního oznámení proto není rovněž vyloučeno.

_

- Má svědek trestného činu právo na kopii z výslechu svědka?

01/2015, Jsem byla na Policii ČR, vyslechnuta jako svědek v trestním řízení.
Žádala jsem o kopii protokolu o výslechu svědka, (mou výpověď), po podepsání protokolu, mi policista nechtěl dat protokol o výslechu.
Zřejmě je to schválnost z jeho strany!
Prosím Vás o radu, jestli mám právo na svou kopii?
Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Trestní řád výslovně poskytnutí kopie svědkovi nepovoluje, nicméně ani nezakazuje. Jako svědek nemáte obecně právo nahlížet do spisu, takže se k protokolu nedostanete ani touto formou. Poskytnutí tak bude v dispozici konkrétního policisty, zda Vám jej poskytne nebo ne. Pokud bude v řízení vyslýcháno více osob, bylo by např. kontraproduktivní protokoly poskytnout, aby se svědci vzájemně neovlivňovali. V každém obvodu přistupují policisté k poskytování různě, proto nelze poskytnout ucelenou právní radu, o kterou byste se mohla opřít.

_

- Odškodnění za ztracený čas - informace

10/2014 nám byla způsobena dopravní nehoda, viník ujel, ale následně se sám přihlásil. Poškozený byl nárazník, pojišťovna viníka vše ohledala, zaslala poj. plnění odhadem dle našeho požadavku. Poté proběhlo druhé ohledání "vnitřních závad". Postup byl stejný. Majetková škoda byla uhrazena. Lze požadovat po pojišťovně náhradu ztraceného času s vyřizováním záležitosti - např. odměnou pro jednatele, který vše vyřídil nebo DPP? Pokud ano, jakými doklady mám požadavek doložit. Nejde mi o ždímání pojišťovny (nechtěli jsme ani náhradní vozidlo po dobu opravy), ale o náhradu času, který jsme ztratili nikoli vlastní vinou.
Děkuji, Adriana

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
v obecné rovině dle § 2894/1 občanského zákoníku platí, že povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (tzn. škody). Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo, tzn. ušlý zisk (§ 2952 občanského zákoníku).
Ve Vámi popsaném případě představují výdaje za zastupování (při vyřizování výplaty pojistného plnění) skutečnou škodu, tzn. újmu, která nastala ve Vaší majetkové sféře, a je objektivně vyjádřitelná penězi. Skutečnou škodou se pak rozumí zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí, které vyžaduje vynaložení majetkových hodnot k uvedení věci do předešlého stavu.
Jste-li proto schopna výši nákladů za Vaše zastupování při vyřizování škodné události vyčíslit a všechny tyto skutečnosti doložit (zejména kopií příslušné smlouvy se zmocněncem či jinou osobou a dokladem o Vámi uhrazené odměně za zastupování), můžete se na pojišťovnu s tímto nárokem obrátit (nelze však samozřejmě vyloučit, že pojišťovna nebude k další platbě ochotna, v takovém případě by nezbylo, než pojišťovnu žalovat).

_

- Výbor SVJ zvýšil zálohy do fondu oprav - jak se bránit?

Na posledním Shromáždění z 05/2014 nebyla předložena účetní závěrka 2013 a odhlasována výše záloh. Nehledě na to, výbor, který provádí samosprávu v domě, zálohy zvýšil. Tuto výši záloh jsem reklamovala a pokračuji v platbách záloh, které jsem měla nastavené dříve. Písemně mi výbor oznámil:

"Výbor SVJ nenese zodpovědnost za schválení či neschválení jakéhokoliv usnesení shromáždění, který je nadřízeným orgánem výboru. Protože nebyl vznesen žádný protinávrh, který by byl schválen, výbor postupuje v souladu s platnými stanovami."

Nahlížení do dokumentu, týkající se hospodaření SVJ, bankovních účtu mi výbor povolí jen jednou ročně pár dni před dalším shromážděním.
Má výbor právo strašit mne právníkem a požadovat uhradit rozdíl, který vzniká na platbě záloh, dokud neproběhlo řádné vyúčtování? Je možné dluh na zálohách soudně vymáhat? Jak mám v této situaci pokračovat?
Děkuji, Ilona

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
dle § 1208 písm. d) a e) občanského zákoníku náleží do působnosti shromáždění SVJ i:
- schválení účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření SVJ a správě domu, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků,
- schválení druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu, jakož i způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky,
přičemž rozhodování o těchto záležitostech nemůže být (např. ve stanovách SVJ) přiřčeno žádnému jinému orgánu SVJ.
Dle § 4/2 zákona č. 67/2013 Sb. dále platí, že nedojde-li k ujednání, nebo není-li přijato rozhodnutí SVJ, určí poskytovatel služeb (zde SVJ) příjemci služeb (zde každému vlastníku bytové jednotky) měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku. Zákon tedy na tomto místě výslovně počítá se situací, kdy není shromážděním SVJ schválena účetní závěrka a druh poskytovaných služeb (ve smyslu § 1208 písm. d) a e) občanského zákoníku), v takovém případě tedy SVJ (zde jeho výbor) výši záloh určí jednostranně.
Neboť Vás výbor SVJ odkázal v dopise na platné stanovy SVJ, doporučuji Vám v první řadě jejich podrobné prostudování. Dle § 1200/2 písm. c), d) a g) občanského zákoníku musí stanovy mimo jiné obsahovat:
- členská práva a povinnosti vlastníků jednotek, jakož i způsob jejich uplatňování,
- určení orgánů, jejich působnosti, počtu členů volených orgánů a jejich funkčního období, jakož i způsobu svolávání, jednání a usnášení,
- pravidla pro tvorbu rozpočtu SVJ, pro příspěvky na správu domu a úhradu cen služeb a pro způsob určení jejich výše placené jednotlivými vlastníky jednotek.
Co se týče nahlížení do účetních podkladů SVJ, je podstatný § 1179 občanského zákoníku, dle něhož má vlastník bytové jednotky právo seznámit se s tím, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů. Občanský zákoník tedy nikterak neomezuje počet nahlédnutí vlastníka bytové jednotky do účetních dokladů, ze strany výboru SVJ proto nemůže být toto Vaše právo omezováno na jediné nahlédnutí za rok (pokud samozřejmě stanovy SVJ neurčují jinak).
Nahlížení vlastníka bytové jednotky do podkladů pro vyúčtování poskytovaných služeb je dále speciálně upraveno v § 8 zákona č. 67/2013 Sb. , dle něhož platí, že:
- na základě písemné žádosti příjemce služeb (zde vlastníka bytové jednotky) je poskytovatel služeb (zde SVJ) povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů;
- případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení dokladů příjemci služeb; vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.
Dle § 13/1 zákona č. 67/2013 Sb. je SVJ povinno zaplatit vlastníku bytové jednotky pokutu ve výši 100, - Kč za každý započatý den prodlení se splněním jeho povinnosti upravené tímto zákonem ve stanovené lhůtě (týká se samozřejmě i lhůty pro umožnění nahlížení do účetních dokladů SVJ).
Co se týče vymahatelnosti úhradové povinnosti vlastníka bytové jednotky, je v první řadě vhodné poukázat na § 1181 občanského zákoníku, dle něhož:
- je vlastník bytové jednotky povinen platit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu, přičemž má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období;
- není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené pod předchozí odrážkou.
Dluh vlastníka bytové jednotky na příspěvcích na poskytované služby (resp. neplnění povinnosti hradit pravidelně zálohy na tyto služby) pak může být ze strany SVJ samozřejmě vymáhán i soudní cestou. Dle § 13/2 zákona č. 67/2013 Sb. navíc platí, že dostane-li se vlastník bytové jednotky do prodlení s peněžitým plněním podle tohoto zákona, které přesahuje 5 dnů ode dne jeho splatnosti, je povinen zaplatit SVJ poplatek z prodlení. Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 1 promile dlužné částky, nejméně však 10, - Kč za každý, i započatý měsíc prodlení.
V současné chvíli Vám doporučuji prostudovat stanovy SVJ, v nichž by mělo být určeno, jak výbor SVJ postupuje v případě, kdy není shromážděním SVJ odsouhlasena účetní závěrka a není odhlasována výše záloh na služby pro další rok (měla byste se zde rovněž dozvědět, zda výbor SVJ porušil nepředložením účetní závěrky své povinnosti).

_

- Řidič nevěděl o zákazu řízení (nepřevzal poštu) a řídil dál - opakovaný zákaz řízení a prominutí zbytku trestu
- Prominutí zbytku trestu zákazu řízení motorových vozidel - kde požádat?

03/2014 jsem se dopustil přestupku dle § 125c / 1f 2, za to jsem dostal trest 5 bodů a zákaz řízení na dobu půl roku, nevyzvedl jsem si poštu a o zákazu se dozvěděl až při další silniční kontrole, za to jsem dostal trest dle §125c/1e 1, rok zákaz řízení, 25000 Kč pokuty a 4 body. Při žádosti o prominutí zbytku trestu v jeho polovině jsem se dozvěděl že posledními čtyřmi body jsem se vybodoval a tím dostal zákaz řízení ještě na další rok. Chtěl jsem se zeptat, kdy mohu žádat o prominutí zbytku trestu, kde mám žádat, S úřednicí která se mnou přestupek řešila se nedá mluvit, můžu se obrátit jinam než na příslušný městský úřad? A dále by mne zajímal rozdíl mezi §125c/1e 1 a §125c/1e 2. Děkuji, Radek Vegricht

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Žádost o upuštění od výkonu zbytku sankce zákazu činnosti:
V případě tzv. vybodování (tzn. získání 12 trestných bodů) platí dle § 123d/1 zákona o silničním provozu, že řidič, který tímto způsobem pozbyl řidičské oprávnění, je oprávněn požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění.
Jelikož Vám byla nadto uložena současně sankce zákazu řízení motorových vozidel, je ve Vašem případě nutné aplikovat i § 123d/2 zákona o silničním provozu. Dle tohoto ustanovení platí, že byla-li řidiči za přestupek, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, na základě kterého dosáhl celkového počtu 12 bodů, uložena sankce zákazu řízení motorových vozidel, je řidič oprávněn požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po vykonání sankce zákazu řízení motorových vozidel, pokud je uložená doba zákazu činnosti delší než doba zákazu řízení motorových vozidel při tzv. vybodování (tzn. delší než 1 rok).
Neboť sankce zákazu řízení motorových vozidel Vám byla uložena na dobu 1 roku, tedy na dobu shodnou se zákazem řízení motorových vozidel při tzv. vybodování (tzn. že tyto zákazy se co do své podstaty i délky překrývají, resp. téměř překrývají, a to s ohledem na § 123c/3 zákona o silničním provozu, tento rozdíl by však měl činit pouze několik dní), budete oprávněn zažádat o vrácení řidičského oprávnění po uplynutí 1 roku od Vašeho vybodování.
Žádost o vrácení řidičského oprávnění podává žadatel písemně u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností (ve Vašem případě se tedy jedná o místně příslušný městský úřad). Podmínkou vrácení řidičského oprávnění je prokázání, že se žadatel podrobil přezkoušení z odborné způsobilosti a dále předložení posudku o zdravotní způsobilosti včetně dopravně psychologického vyšetření (§ 123d/3 zákona o silničním provozu).
Pro vrácení řidičského oprávnění platí přiměřeně § 101 zákona o silničním provozu. Žádost o vrácení řidičského oprávnění musí mít písemnou formu a musí v ní být uvedeno:
- jméno a příjmení žadatele,
- adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo místo studia,
- datum a místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo přiděleno,
- datum vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu odborné způsobilosti,
- skupina vozidel, pro kterou se žádá o vrácení řidičského oprávnění.
K žádosti o vrácení řidičského oprávnění musí být přiložen:
- platný doklad totožnosti žadatele,
- doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel zařazených do příslušné skupiny, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní.
2/ Rozdíl mezi přestupky dle § 125c/1 písm. e) body 1 a 2 zákona o silničním provozu:
Dle § 125c/1 písm. e) bodu 1 zákona o silničním provozu se přestupku dopustí ta fyzická osoba, která v provozu na pozemních komunikacích řídí motorové vozidlo a zároveň není držitelem příslušného řidičského oprávnění.
Dle § 3/3 písm. a) zákona o silničním provozu může řídit motorové vozidlo pouze osoba, která je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu motorových vozidel uděleného Českou republikou, státem, který je členským státem Evropské unie nebo smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo jiným státem podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která upravuje oblast silničního provozu.
Přestupku dle § 125c/1 písm. e) bodu 1 zákona o silničním provozu se tak může dopustit např. ta fyzická osoba, která v provozu na pozemních komunikacích řídí motorové vozidlo, přestože vůbec nedisponuje řidičským oprávněním či osoba, které bylo řidičské oprávnění odňato.
Dle § 125c/1 písm. e) bodu 2 zákona o silničním provozu se přestupku dopustí ta fyzická osoba, která v provozu na pozemních komunikacích řídí motorové vozidlo, přičemž jí však byl zadržen řidičský průkaz.
Zadržení řidičského průkazu je speciálním nástrojem Policie ČR sloužícím k okamžitému zabránění pokračování v řízení motorových vozidel těm řidičům, kteří se dopustili závažného protiprávního jednání. Svou podstatou je zadržení řidičského průkazu bezprostředním zásahem, tzn. mocenským úkonem, kterému nepředchází správní řízení.
Dle § 118b/1 zákona o silničním provozu je policista oprávněn zadržet řidičský průkaz, jestliže řidič:
- je podezřelý, že bezprostředně předtím zavinil dopravní nehodu, při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví,
- ujel z místa dopravní nehody, na které měl bezprostředně předtím účast a kterou byl povinen oznámit policii,
- je podezřelý, že požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku během jízdy,
- je podezřelý, že řídil motorové vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy ještě byl pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,
- se přes výzvu odmítl podrobit vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem,
- se přes výzvu odmítl podrobit vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou,
- řídil motorové vozidlo, aniž by byl držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel,
- řídil motorové vozidlo, přestože mu byl soudem uložen trest nebo správním orgánem uložena sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel.
Po zadržení řidičského průkazu oznámí policista bez zbytečného odkladu zadržení řidičského průkazu registru řidičů. Po dobu zadržení řidičského průkazu nesmí držitel řidičského oprávnění řídit motorové vozidlo.
Policista, který zadržel řidičský průkaz, poučí držitele řidičského průkazu o důsledku zadržení řidičského průkazu a vydá držiteli řidičského průkazu písemné potvrzení o zadržení řidičského průkazu. Policie písemně oznámí zadržení řidičského průkazu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu k zadržení řidičského průkazu došlo; oznámení odešle spolu se zadrženým řidičským průkazem bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den po dni zadržení řidičského průkazu (§ 118b/3 a 4 zákona o silničním provozu).
Přestupku dle § 125c/1 písm. e) bodu 2 zákona o silničním provozu se tak dopustí ten, kdo řídí motorové vozidlo, přestože mu byl zadržen řidičský průkaz (tzn. že řidičské oprávnění mu sice svědčilo, v danou chvíli však nebyl oprávněn motorové vozidlo řídit).

_

- Žádost o udělení výjimky ze zákazu nabývání (insolvenční řízení)

Prosím můžete mi pomoc sepsat žádost o udělení vyjímky ze zákazu nabývání. Rodiče jsou v insolvenci a my s manželem chceme koupit jejich dům v aukci. Máme totiž u nich trvalý pobyt. Bylo nám sděleno, že tuto žádost musíme zaslat na soud.
Děkuji, Pavla.
O
ODPOVĚĎ:
Vzor žádosti o udělení výjimky ze zákazu nabývat majetek z majetkové podstaty dlužníka osobou blízkou dle ust. § 295 zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) najdete na níže uvedeném odkaze: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/zadost-o-udeleni-vyjimky-ze-zakazu-nabyvat-majetek-v-insolvencnim-rizeni-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014
Vzor je pouze příkladem jak danou problematiku řešit. Text vzoru je nutné upravit podle skutečného případu. Zejména je nutné si dát pozor, jakým způsobem bude majetková podstata zpeněžena - zda mimo dražbu nebo prostřednictvím veřejné dražby. Dále také, v případě, že v insolvečním řízení byl ustanoven věřitelský výbor, je nutné získat jeho vyjádření (§ 295 odst. 3 IZ).

_

- Stromy na pozemku Lesy ČR ohrožují soukromý majetek - jak požádat o pokácení stromů?

Jak postupovat v případě, že mi pozemek a dum ohrožují vzrostlé akáty. Evidentně suché ale stojící na pozemku Lesu ČR. Podle vyjádření lesu jsem povinen tyto stromy na svoje náklady odstranit a dřevo jim jako vlastníkům ponechat. Jde prý o výklad § 22 nějakého zákonu o lesích. Ale do tohoto havarijního stavu tyto stromy přivedli Lesy ČR. samy, svojí neschopností včasné eliminace nebezpečí. Je nějaká šance se proti tomuto ohradit? Děkuji. Adam

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
s Lesy ČR lze souhlasit v tvrzení, že Vaše povinnost k svépomocnému odstranění předmětných stromů může být založena § 22 zákona o lesích. Dle tohoto ustanovení platí, že vlastníci nemovitostí (tedy i Vy) jsou povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky a stavby zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa; tato opatření jsou oprávněni provést i na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (a to i v případě, kdy tyto lesní pozemky nejsou jejich majetkem).
Rozsah a způsob zabezpečovacích opatření stanoví orgán státní správy lesů. Vlastník pozemků určených k plnění funkcí lesa (zde Lesy ČR) je povinen provedení těchto opatření strpět.
V současné chvíli proto můžete kontaktovat místně příslušný orgán státní správy lesů (kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností) a iniciovat zde zahájení správního řízení ve věci odstranění předmětných stromů. Tento úřad posoudí, zda došlo k situaci, kdy je nutné provést opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku a pokud k ní došlo, jaká nezbytně nutná opatření je nutné provést (pravděpodobně se bude jednat o pokácení předmětných stromů). Provedení nezbytně nutných opatření je tento úřad oprávněn uložit za povinnost Vám (a to na Vaše náklady).
Zároveň je však třeba poukázat na § 2900 a § 2901 občanského zákoníku, zakotvující tzv. generální prevenční povinnost, tzn. povinnost každého počínat si při svém konání tak, aby mimo jiné nedošlo k nedůvodné újmě na životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného, přičemž na ochranu těchto hodnot je povinen zakročit každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu. Povinnost k preventivnímu zásahu (v podobě pokácení předmětných stromů) má tedy i vlastník dotčeného lesního pozemku.
Dle § 2903 občanského zákoníku pak platí, že:
- nezakročí-li ten, komu újma hrozí (zde Vy), k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit;
- při vážném ohrožení může ohrožený (zde Vy) požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.
Shora uvedené lze shrnout tak, že v případě vyššího rizika pádu předmětných stromů můžete kontaktovat místně příslušný orgán státní správy lesů (a dle jeho pokynů tyto stromy odstranit sám), nehrozí-li pád stromů bezprostředně (ovšem stále se jedná o vážné ohrožení Vašeho majetku, života či zdraví), můžete se obrátit s žalobou na soud.
Hrozil-li by pád předmětných stromů okamžitě, resp. bezprostředně, budete samozřejmě oprávněn provést jejich odstranění svépomocí (tzn. bez předchozího správního či soudního řízení), a to v souladu s § 14 občanského zákoníku, přičemž takto způsobenou újmu byste nebyl povinen nahradit (§ 2906 občanského zákoníku). I v tomto případě by však bylo nutné oznámit svépomocné pokácení stromů bezodkladně místně příslušnému orgánu státní správy lesů.

_

- Věcné břemeno pro matku, otce - mohou nemovitost užívat i potomci osoby s věcným břemenem
- Věcné břemeno užívání nemovitosti rodičem, rodiči - mohou členové rodiny skladovat věci v bytě, domě?

2014 mi matka darovala dům i s pozemkem. Na dům i pozemek jsme zřídily její věcné břemeno práva doživotního užívání. Žije v něm sama a dle darovací smlouvy se zřízením věcného břemene má přístup ke všem darovaným nemovitostem.
Problém nastal, když na dům i pozemek v současnosti uplatňuje nárok užívání (s odvoláním na svolení matky) i má sestra (garážování, ukládání věcí, volný přístup). Mám dojem, že pokud toto nebylo upraveno v darovací ani jiné smlouvě, nemá sestra žádná uživatelská ani vlastnická práva. Samozřejmě sestře neupírám možnost matku navštěvovat a starat se o ní, což vyplývá z vyživovací povinnosti. Sestra žije jinde společně s přítelem, který pro mne, de facto, je cizím člověkem.
Zajímalo by mne, jak je to s přístupem sestry na pozemek a do domu, bez přítomnosti mé a matky. Zda se můžou volně pohybovat po pozemku i domě, bez mého vědomí, disponovat klíči, které vlastní z doby, kdy dům patřil otci. Zda mohou s odvoláním na svolení matky garážovat přívěsný vozík v přilehlé kůlně a bez svolení půjčovat též darované technické vybavení (míchačku, cirkulárku atd.)
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Ve většině případů si strany práva a povinnosti oprávněného z věcného břemene nijak podrobněji neupravují, což se následně ukazuje jako nesprávné řešení. V takovém případě, kde není obsah nebo rozsah služebnosti určen, hovoří nový občanský zákoník o posouzení podle místních zvyklostí a není-li jich, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší (§ 1258 NOZ). Takovým výkladem nedocílíte toho, aby vaše sestra nemohla v místě bydliště matky, matku navštěvovat, ale pokud již sama má své bydlení a je soběstačná tedy vaše matka již vůči ní neplní vyživovací povinnost, nemůže si odvozovat ani právo bydlet ve vašem domě od oprávnění matky. Stejně tak vaše matka jako oprávněná z věcného břemene může užívat zatíženou věc (rodinný dům) jen pro sebe a nesmí k užívání věci přibrat jiného. Tedy vaše sestra nemá jako třetí osoba žádné oprávnění ke garážování věcí na Vašem pozemku nebo darování jiných movitých věcí třetím osobám. Dokonce se nemůže ani odvolávat na souhlas vaší matky, neboť ta jako oprávněná z věcného břemene nedisponuje vlastnickým právem, aby mohla některé věci darovat. Taková smlouva je neplatná a vy můžete požadovat vrácení daru do 3 let bez problému, po uplynutí 3 let by mohl obdarovaný namítat vydržení, ale pokud byl obeznámen o stavu Vašeho majetku, neuplatnila by se u něj dobrá víra.
Stejně tak ani vaše sestra nemůže vstupovat na váš pozemek bez vašeho vědomí a bez přítomnosti vaší matky. V přítomnosti vaši matky lze hovořit o návštěvě. Ve vašem zájmu doporučuji vyměnit zámky u dveří. Promluvte si s vaší matkou o této situaci a zkuste se dohodnout na nějakých pravidlech, za jakých ji bude vaše sestra navštěvovat. Dále nesouhlasíte-li se skladováním věcí vaší sestry na vašem pozemku, vyzvěte ji, aby si je vyzvedla.

_

- Skryté vady nemovitosti a uplatnění slevy z kupní ceny soudně, soudní cestou

04/2014 koupena polozděná chata určená k celoročnímu pobývání se zemí spjatou pevným základem. Se synem jsme se na chatu nastěhovali se záměrem ji celoročně obývat. Chata má zásadní vady, nelze ji trvale užívat, žiji s dítětem u rodičů.
Závady: do studny nedotéká dostatečné množství vody, vadná elektoinstalace v celém objektu, vadné teplovodné rozvody do pokojů, nefungující krb, mokré podlahy, hmyzem napadené izolace atd. Jsem matka samoživitelka, na chatě mám již trvalé bydliště, na soudní výlohy bych neměla finance, protože jsme chatu začali opravovat a bývalí majitelé se po prodeji rozešli a nemám na ně aktuální adresy. Proto bych chtěla požádat o právníka ef offo a o nastínění postupu v dané věci. Děkuji, Ester

ODPOVĚĎ:
Právního zástupce ex offo lze přidělit v trestním řízení. Ve vašem případě by se jednalo o občanskoprávní spor, kde lze také v případě, že vaše majetkové poměry vám neumožňují si právního zástupce zaplatit, požádat o přidělení právního zástupce. Než se do soudního sporu s prodávajícími pustíte, doporučuji prodávající vyhledat a pokusit se o mimosoudní řešení celé záležitosti. Pokud dohoda nebude možná a rozhodnete se pro soudní řízení,
1) můžete se obrátit na soud, aby vám ustanovil advokáta za sníženou odměnu nebo bezúplatně a současně vás osvobodil od soudních poplatků. Soud můžete požádat o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce v případě, že nejde o svévolné nebo zjevně bezúspěšné uplatnění práva a vaše příjmová a majetková situace neumožňuje poplatek uhradit. Soud posuzuje podané žádosti vždy individuálně. Obvykle jsou osvobozovány osoby, které mají příjem pouze ze sociálních dávek (nap. : osoby pobírající dávky v hmotné nouzi, matky na mateřské nebo rodičovské dovolené, osoby pečující o blízkou osobu atd.) Žádat může i osoba, která má příjem ze zaměstnání, jestliže jí příjem nedovoluje vzhledem k ostatním nákladům poplatek uhradit. Žádost o osvobození od soudních poplatků je možné podat společně s žalobou nebo později až do pravomocného rozhodnutí ve věci. Návrh se podává témuž soudu, který rozhoduje nebo bude rozhodovat o podané žalobě. Soud rozhoduje na základě prokázaných majetkových a výdělkových poměrech žadatele, které vyplníte na formuláři, jenž vám soud na základě podané žádosti zašle. Se sepsáním žaloby vám může pomoc občanská poradna, která působí v každém větším městě.
2) Další možností je obrátit se na Českou advokátní komoru, která osobě nesplňující podmínky pro ustanovení advokáta soudem, za splnění dalších podmínek určí zástupce z řad advokátů. Formulář žádosti o určení advokáta a prohlášení o příjmových a majetkových poměrech pro určení advokáta najdete na internetových stránkách ČAK.

_

- Insolvenční řízení dlužníka - co to znamená pro ručitele dluhu?

2004 se stal přítel ručitelem svému nevlastnímu bratrovi, který si tehdy bral překlenovací úvěr u ČMSS na pořízení domu. Přítel s ručením souhlasil, protože mu bratr slíbil, že ho z ručení po navýšení ceny domu okamžitě vyváže. Nestalo se tak a peníze místo toho s manželkou utratili. Během posledních dvou let začaly chodit dopisy, že není zaplaceno a pokud zaplaceno nebude, bude muset platit přítel jakožto ručitel. K tomu naštěstí nedošlo, ale před rokem vyhlásil přítelův nevlastní bratr společně s manželkou osobní bankrot. Insolvenční řízení stále probíhá, rozhodnout by se mělo teď 20. ledna. Ať už jim ovšem bude uznáno oddlužení nebo půjdou do konkurzu, nevíme vůbec co to znamená pro přítele jakožto ručitele. Nikdo nám nebyl schopen poradit jak postupovat nebo co můžeme očekávat, ani na ČMSS se s námi nikdo nebaví, dokonce nám ani nechtějí sdělit jaká je vlastně výše dluhu, protože
přítel je „pouze“ ručitel. Nevlastní bratr a jeho manželka se s námi samozřejmě nebaví. Navíc plánují, že se všichni přestěhují do Anglie. Více na justice.cz - jméno Porcal Radim a Květoslava Porcalová.
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Vážená paní,
Pro Vás, resp. Vašeho přítele, jakožto ručitele je důležitý § 183 insolvenčního zákona, který říká: „ (1) Přihláškou pohledávky, kterou zajišťují věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty třetích osob, není dotčeno právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky z tohoto zajištění. (2) Přihláškou pohledávky není dotčeno ani právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky po kterékoli z osob odpovídajících mu společně a nerozdílně s dlužníkem; o právu věřitele požadovat plnění od dlužníkova ručitele, včetně bankovní záruky a zvláštních případů ručení27), to platí obdobně. (3) Osoby, od kterých může věřitel požadovat plnění podle odstavců 1 a 2, mohou pohledávku, která by jim proti dlužníku vznikla uspokojením věřitele, přihlásit jako pohledávku podmíněnou. Jestliže však věřitel takovou pohledávku přihlásí, mohou se jí tyto osoby v rozsahu, v němž pohledávku uspokojí, v insolvenčním řízení domáhat místo něj bez zřetele k tomu, zda ji přihlásily, s tím, že pro jejich vstup do řízení platí přiměřeně § 18; návrh podle tohoto ustanovení mohou podat samy. “
Z uvedeného ustanovení plyne, že i když si ČMSS přihlásila svou pohledávku do insolvenčního řízení, může se po Vašem příteli jakožto ručiteli domáhat uspokojení své pohledávky. Je však zcela na nich, zda vymáhání po něm budou realizovat či nikoliv. Výši pohledávky zjistíte mj. z insolvenčního rejstříku, když si otevřete přihlášku pohledávky ČMSS.
V případě, že bude ČMSS hradit pohledávku za dlužníka, má právo poté navrhnout insolvenčnímu soudu, aby rozhodl o jeho vstupu do insolvenčního řízení namísto věřitele (tedy ČMSS), a to v rozsahu poskytnutého plnění. Vůči dlužníkovi mu totiž, jak jistě víte, v případě plnění věřiteli, vzniká tzv. regresní pohledávka, která by tak byla taktéž uspokojena v rámci insolvenčního řízení.

_

Dne 17.4. jsem od Vás obdržel odpověď na můj dotaz č. 3639.
Odpověď je ale trochu rozporuplná, proto bych požádal o její upřesnění.
Ve Vaší odpovědi se píše, že: "Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitost s příslušenstvím dnem následujícím po doplacení nejvyššího podání, nejdříve však po uplynutí lhůty 15 dnů ode dne zveřejnění usnesení o příklepu."
To je ovšem jiné tvrzení, než je uvedeno na http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/exekuce/11427-jak-probiha-predani-vydrazene-nemovitosti-novemu-majiteli-vydraziteli.html
Rovněž toto tvrzení nesouhlasí s konkrétní dražební vyhláškou z 29.5.2012 a usnesením o příklepu z 21.3.2013, kde mám uvedeno, že: "Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitost s příslušenstvím dnem následujícím po vydání usnesení o příklepu"
Co tedy platí? Že mohu převzít nemovitost dnem po vydání usnesení o příklepu / nebo dnem následujícím po doplacení nejvyššího podání + 15 dní od usnesení o příklepu?
Můžete svou odpověď prosím podložit citací konkrétního paragrafu?
Problém je trochu v tom, že u dané konkrétní dražby 045 EX 154/05-357 uplynuly už více jak 3 měsíce a stále nebylo vydáno nabytí právní moci usnesení o příklepu (nevím proč, exekutorovi se nedá dovolat, na emaily nereaguje - http://www.exekutor-svoboda.cz/). Nejvyšší podání tudíž ani není doplaceno (nebylo řečeno kam).
Stále tudíž netuším, zda nemovitost mohu převzít či nemohu?
Pokud v současnosti mohu nemovitost převzít, mohu na ní udělat drobnou stavební úpravu (nevyžadující ohlášení ani stavební povolení)? Považuje se drobná stavební úprava za nakládání s nemovitostí?
Předem děkuji, Václav

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, v § 336 l jasně stanoví, že "Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitost s příslušenstvím dnem následujícím po doplacení nejvyššího podání, nejdříve však po uplynutí lhůty podle § 336ja odst. 1 (tj. 15 dní od zveřejnění usn. o příklepu) "
Teoreticky, pokud byste ihned na dražbě zaplatil plnou částku za vydraženou nemovitost, můžete s ní disponovat až onen 15 den po zveřejnění usnesení o příklepu. Tato lhůta je tu to, že soud (exekutor) ukládá povinnému povinnost nemovitost vyklidit, a to právě do 15ti dnů od zaplacení nejvyššího podání, nebo do 15 dní ode dne, kdy usnesení o příklepu nabude právní moci.
Je divné, že exekutor na telefonáty nereaguje, zkuste zavolat v úřední den (určitě pondělí a středa). Číslo účtu by neměl být problém - jde o účet exekutora, ale mohl by být problém s VS - ten platbu identifikuje. Není nic jednoduššího než dojet osobně na sídlo exekutora a osobně doplatit cenu nemovitosti v pokladně, kde jsou povinni sdělit vám údaje o platbě a je také možné se zeptat, zda již usnesení o příklepu nabylo právní moci. Jinak ale zaplacení nejvyššího podání nemá vliv na právní moc usnesení - lhůta k doplacení dokonce teprve počíná běžet dnem nabytí právní moci usn. o příklepu. Pro nabytí právní moci musí uběhnout lhůta 15 dní od doručení usnesení všem, kteří musejí být usnesením dle zákona obesláni. Obvykle je doručování problematické, a tak se objevují průtahy. Nemusíte se obávat, že promarníte lhůtu k zaplacení. Exekutor by Vám měl doručit usn. o příklepu s doložkou právní moci a vyzvat vás kam máte poslat zbylou cenu nemovitosti.
S těmi stavebními úpravami bych zásadně počkala. Nejste dosud vlastníkem nemovitosti, a tak s ní nemůžete nakládat. Respektive můžete, ale činí tak na cizí účet. Vlastníkem se stáváte až dnem doplacení nejvyššího podání + dnem nabytí právní moci usnesení o příklepu, a sice zpětně - ke dni udělení příklepu.

_

Dům má 6 stejně velkých bytových jednotek (1+2). Byty byly prodány obecním úřadem v roce 1994 stávajícím nájemníkům, kteří projevili o koupi zájem - 4 nájemci si byty odkoupili, z toho jedna nájemkyně, v té době pracující na témže obecním úřadě, si rovněž odkoupila zbývající dvě bytové jednotky, o které tehdejší nájemníci zájem neměli. Po odprodeji bytů nebylo v domě založeno družstvo ani SVJ.
Doklady za vodné a stočné, daň z nemovitostí, pojištění domu, faktury za spotřebu el. nebytových prostor jsou adresovány na majitelku v roce 1994 nabytých 3 bytů. Zhruba před pěti roky jsem se obrátila na advokátní poradnu se žádostí o založení SVJ. Advokátkou mi bylo sděleno, že do SVJ nikdo nikoho nemůže nutit, a že by při jednání docházelo k patovým situacím. Z toho důvodu mi doporučila SVJ nezakládat.
Před 3 roky zmíněná majitelka své dva byty převedla na dcery, a před rokem jedna z nich odprodala byt kamarádovi. Předkupní právo jsem jí nepodepsala. Byt přesto prodala.
Nyní má náš dům "šest" vlastníků, ve značné míře jsou dva noví majitelé ovlivňování zmíněnou majitelkou - matkou.
Podle zákona splňujeme podmínky pro vznik SVJ, obrátím se opět na advokátní poradnu se žádostí o založení SVJ. Mám obavy, že se nikdo nezúčastni, neb ostatním dvěma majitelům daná situace zřejmě vyhovuje, s majitelkou chtějí mít klid,
Za odpověď a doporučení postupu děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Je třeba uvést, že za popisovaného stavu SVJ ve Vašem případě pravděpodobně vzniklo ze zákona.
SVJ je jednou z forem právnických osob, které jsou vymezeny v občanském zákoníku, a to jako „jiný subjekt o kterém to stanoví zákon“, ve smyslu § 18 odst. 2 písm. d) obč. zák. Jde o právnickou osobu zvláštního druhu, která vzniká ze zákona, jestliže jde o dům, v němž je alespoň pět jednotek (což je základním předpokladem, aby SVJ vůbec mohlo podle zákona o vlastnictví bytů vzniknout) a nastanou podmínky, s nimiž zákon spojuje vznik SVJ (tj. podmínky stanovené v § 9 odst. 3 nebo odst. 4 zákona o vlastnictví bytů - tedy např. skutečnost, že tři byty jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků).
Vzhledem k tomu, že SVJ vzniklo je na místě formalizovat jeho fungování, jinak se SVJ bude řídit vzorovými stanovami vydanými nařízením vlády č. 371/2004 Sb.
K zodpovězení Vaší původní otázky, tedy k opravě havarijního komína lze uvést obecné pravidlo, podle nějž platí, že pokud se jedná o věc využívanou (resp. určenou) pro všechny bytové jednotky, podílí se všichni vlastníci rovným dílem; pokud se jedná o věc určenou pouze pro jednu bytovou jednotku je její údržba záležitostí vlastníka dané bytové jednotky.

 

Přihlášení do webu