Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 53 (únor 2015)
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 7. únor 2015
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
Dotazy před tříděním a pojmenováním jsou k nahlédnutí zde.
OBCHOD-REKALAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Eshop hudla.cz nereaguje na výzvy reklamace zboží - co dělat?
- Eshop nereaguje na výzvu reklamace zboží - jak postupovat?
- Eshop byl zrušen - kde uplatnit reklamaci na zboží?
- Zrušení eshopu a reklamace - kde uplatnit reklamaci na zboží?
13.1.2014 jsem zakoupil mobilní telefon v Eshopu hudla.cz za 7429 Kč, telefon přestal zhruba po měsíci fungovat, tak jsme si na něj nechali udělat znalecký posudek, kde bylo zjištěno, že telefon má propájenou základní desku a bylo jen otázkou času, kdy se porouchá. Prodávající nereaguje na emaily, doporučené dopisy, eshop nefunguje (podvedl více lidí - předem zaplacené zboží neposlal). Eshop byl i v pořadu Černé ovce na ČT. Je nás více podvedených, celková škoda cca. 30.000 Kč +/-. Eshop už na Internetu není, je smazán.
Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
Předně je nutné poznamenat, že je jen malá šance na to, že své peníze dostanete zpět.
Zákazníci, kteří zapalatili za zboží, které provozovatel e-shopu nedodal mohou podat na provozovatele e-shopu trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu. Učinit tak mohou na kterémkoliv státním zastupitelství nebo oddělení Policie ČR. Ta má povinnost každé trestní oznámení prověřit. Pokud o to požádáte, informuje Vás o výsledku šetření. Pokud by se vyšetřování ukázalo jako důvodné, mohou pak u soudního řízení přihlásit své pohledávku jako škodu, která jim byla způsobena trestným činem.
Jiná možnost je podat žalobu na provozovatele e-shopu o vrácení peněz. Pro tento případ kontaktujte advokáta, který Vám pomůže se sepsáním žaloby. Takto získáte vykonatelný exekuční titul a můžete zahájit exekuční řízení. Je však otázkou, zda-li má provozovatel onoho e-shopu nějaký majetek, ze kterého lze tyto pohledávky uhradit. Pokud se skutečně jedná o nějakého podvodníka, často se takoví lidé schovávají za společnost s ručením omezeným, která v podstatě nemá žádný majetek.
Váš případ může být trochu jiný. Vy jste zboží dostal, byť vadné. Pokud provozovatel o této vadě věděl stejně se dopustil trestného činu a můžete postupovat stejně jako ti, kterým nezaplatil (tj. podat trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu). Dokázat, že provozovatel o vadě věděl však může být velice komplikované.
Rovněž se můžete vydat soukromoprávní cestou. Můžete reklamovat vadu telefonu a od smlouvy odstoupit, neboť se jedná o podstatné porušení smlouvy. Rovněž požadujte úhradu nákladů za znalce a poštovné. Z toho co jste uvedl, je patrné, že se provozovatel neozve. Po uplynutí 30 dnů můžete uplatnit svou pohledávku u soudu. Zde bych doporučil obrátit se na advokáta. Soud by měl rozhodnout ve Váš prospěch a získáte tak vykonatelný exekuční titul a můžete zahájit exekuční řízení.
Obě tyto cesty jsou velice zdlouhavé a jak jsem již uvedl na začátku, šance na úspěch je malá.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Může pronajímatel zakázat psa v pronajatém bytě?
- Zákaz psa v nájemním bytě - může to pronajímatel zakázat nájemci, nájemníkovi?
- Pes v nájemním bytě - zákaz pronajímatele mít psa v pronajatém bytě
- Pes v pronajatém bytě - může ho pronajímatel zakázat v nájemním bytu?
Pronajala jsem si byt v RD. Po dvou měsích se ke mě nastěhoval přítel, který má psa - labradora. Můžete mi prosím poradit, zda majitel bytu nám psa může zakázat či nikoliv? Ve smlouvě mám uvedeno, že domácí mazlíčci jsou povoleny pouze po dohodě s majitelem bytu. Přítel rozhodně psa dát pryč nechce, stěhovat se také nechceme, protože jsme zaplatili 20 000kč kauci, která je vratná z části až po 6 měsících užívání bytu. V bytě bydlím od 1.12.2014. V RD je zhruba 9 bytu, z toho min. ve 4 psi jsou. Děkuji, Karla
ODPOVĚĎ:
Úprava nájmu bytu v novém občanském zákoníku NOZ více chrání nájemce, než tomu bylo dříve. Výslovně je nájemci umožněno chovat v bytě zvíře, nepůsobí-li chov pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu obtíže nepřiměřené poměrům v domě. Toto nájemcovo právo nesmí být zkráceno ujednáním ve smlouvě. K takovému ujednání se nepřihlíží a pronajímatel Vás nesmí jakkoliv sankcionovat.
Je evidentní, že v domě je vícero nájemců, kteří chovají zvířata, tudíž z tohoto hlediska to není žádný problém. Ujednání ve smlouvě na tom nic nemění a souhlas pronajímatele nepotřebujete.
Nicméně, vyvolá-li chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, musí nahradit nájemce tyto náklady pronajímateli.
_
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Neomluvená absence v práci a okamžitá výpověď od zaměstnavatele
- Nedovolená absence v práci a okamžitá výpověď od zaměstnavatele
- Zaměstnanec přestal chodit do práce bez omluvy - je možné dát výpověď pro porušení pracovní kázně?
- Výpověď zaměsntnanci pro neomluvenou absenci v práci
- Výpověď pracovníkovi pro neomluvenou absenci v práci
- Okamžitá výpověď zaměsntnanci pro neomluvenou absenci v práci
- Okamžitá výpověď pracovníkovi pro neomluvenou absenci v práci
Zaměstnanec přestal chodit do práce, doma není, telefony nebere. Mohu mu výpověď poslat doporučeně? Co když si doporučený dopis nepřevezme? Děkuji, Naděžda
ODPOVĚĎ:
Doručování písemností zaměstnavatele zaměstnanci je řešeno v několika ustanoveních zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“), a to:
Písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru, musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou (§ 334 odst. 1 ZP).
Písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. (§ 334 odst. 2 ZP)
Písemnost, kterou doručuje zaměstnavatel prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zasílá zaměstnavatel na poslední adresu zaměstnance, která je mu známa. (§ 336 odst. 1 ZP)
Nebyl-li zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zastižen, uloží se písemnost v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo u obecního úřadu. Zaměstnanec se vyzve písemným oznámením o neúspěšném doručení písemnosti, aby si uloženou písemnost do 10 pracovních dnů vyzvedl; zároveň se mu sdělí, kde, od kterého dne a v kterou dobu si může písemnost vyzvednout. V oznámení podle věty druhé musí být zaměstnanec rovněž poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti nezbytné k doručení písemnosti. (§ 336 odst. 3 ZP)
Povinnost zaměstnavatele doručit písemnost je splněna, jakmile zaměstnanec písemnost převezme. Jestliže si zaměstnanec uloženou písemnost (odstavec 3) nevyzvedne do 10 pracovních dnů, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty; tato nedoručená písemnost se odesílajícímu zaměstnavateli vrátí. Jestliže zaměstnanec doručení písemnosti prostřednictvím provozovatele poštovních služeb znemožní tím, že poštovní zásilku obsahující písemnost odmítne převzít nebo neposkytne součinnost nezbytnou k doručení písemnosti, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy ke znemožnění doručení písemnosti došlo. Zaměstnanec musí být doručovatelem poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti; o poučení musí být proveden písemný záznam. (§ 336 odst. 4 ZP).
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud se zaměstnavateli nepodaří doručit písemnost o ukončení pracovního poměru zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti nebo doma, může využít doručení prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Písemnost musí být doručena do vlastních rukou s dodejkou a musí zde být využito zvláštní služby pošty, aby na zásilce bylo uvedeno, že písemnost je nutné vyzvednout do 10-ti pracovních dnů, jinak se považuje za doručenou. Pokud si ji zaměstnanec v dané lhůtě nevyzvedne, pak se zásilka považuje za doručenou a výpověď tedy za platně doručenou.
_
RODINA-SJM
- Pozemek koupený z peněz získaných před manželstvím a koupený v době manželství - spadá do SJM nebo ne?
- Manželé koupili pozemek z peněz před manželstvím, pozemek je psán na manžela - jak rozšířit na spoluvlastnictví v katastru nemovitostí?
- Manželé koupili nemovitost z peněz před manželstvím, pozemek je psán na manžela - jak rozšířit na spoluvlastnictví v katastru nemovitostí?
- Manželé koupili pozemek z peněz před manželstvím, pozemek je psán na manželku - jak rozšířit na spoluvlastnictví v katastru nemovitostí?
- Manželé koupili nemovitost z peněz před manželstvím, pozemek je psán na manžlku - jak rozšířit na spoluvlastnictví v katastru nemovitostí?
Jak je to s vlastnictvím pozemku, který byl koupen asi 1 měsíc po sňatku? Manžel zaplatil za pozemek 500.000 Kč, manželka 250.000 Kč, oba dva měli peníze na účtu již před svatbou. V katastru nemovitostí je pozemek napsán jen na manžela. Jaký je nárok manželky v případě rozvodu? Myslím, že se nejedná o SJM, protože pozemek nebyl koupen ze společně vydělaných peněz. Jedná se tedy o nějaké podílové spoluvlastnictví? V jakém poměru by se pozemek dělil? Navíc hodnota pozemku vzrostla ze 750 tis. na 2 mil. Děkuji, Radka
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, je-li v katastru zapsán jen manžel, což je zvláštní, když kupovali společně, respektive hradili kupní cenu, tak měli nabývat buď do SJM a nebo spoluvlastnictví, což mělo být v kupní smlouvě. Pokud smlouvu uzavíral jen manžel, pak to katastr nezkoumá, zda to kupuje někdo s manželem nebo ne.
Bylo by pak nutno zřejmě podat žalobu na určení vlastnického práva k podílu na nemovitosti, a to buď jako část SJM (což by se prokázala dobou zakoupení a oddacím listem) nebo jako spoluvlastnický podíl, když jste nakupovali nemovitost společně (prokázání převodu peněz manželky na prodávajícího).
Naléhavý právní zájem tu dán je, jelikož stav zápisu v katastru dle Vašeho tvrzení neodpovídá skutečnosti. Podání předmětné žaloby je poměrně složitá věc na dokazování a bylo by nutné se poradit s advokátem, která varianta je nejoptimálnější, zvlášť má-li nemovitost hodnotu 2.000.000 Kč.
Ideální by samozřejmě se s manželem dohodnout. Nevím, zda je to možné. Stav jaký je by pro účely vypořádání znamenal, že je nemovitost jako celek vlastnictvím manžela.
_
OBČAN-DLUHY
- Dlužník nepřevzal platební rozkaz - jaký je další postup?
- Nepřevzetí platebního rozkazu dlužníkem - co se bude dít dál?
žalovala jsem známou, protože mi v termínu nevrátila dluh. Předtím jsem ji upozorňovala, kolik mi dluží a dokdy má zaplatit - tak jak to je uvedeno v dlužním úpise. Soud vydal dne 18.12.2014 platební rozkaz a mně byl doručen 23.12.2014. Dlužnice dosud platební rozkaz nepřevzala, přestože na uvedeném místě bydlí. Jaký je další postup? Děkuji, Eva
ODPOVĚĎ:
Pokud se platební rozkaz nepodaří dlužnici doručit, tak soud ve věci nařídí jednání a odsoudí ji běžném nálézacím řízení, kde bude vydán rozsudek. To je nevýhodou platebních rozkazů, že je u nich vyloučeno náhradní doručení. Pokud by byl platební rozkaz přeci jen doručen, je třeba vyčkat na jeho právní moc, tedy že žalovaná nepodá odpor. Nabude-li právní moci, pak je třeba podat návrh na exekuci.
_
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Jak musí zaměstnavatel informovat zaměstnance o změně pracovní doby?
- Změna pracovní doby zaměstnance - s jakým předstihem a jakou formou musí zaměstnance zaměstnavatel informovat?
- Změna pracovní doby zaměstnance - jak musí zaměstnavatel zaměstnance informovat?
- Změna pracovní doby zaměstnance - je možná SMS od zaměstnavatele?
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Zaměstnanec pracuje bez pracovní smlouvy - má právo na plat, mzdu?
- Nárok na plat, mzdu u zaměstnance bez pracovní smlouvy
- Pracovník pracuje bez pracovní smlouvy - má právo na plat, mzdu?
- Nárok na plat, mzdu u pracovníka bez pracovní smlouvy
PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Místo výkonu práce v pracovní smlouvě "dle potřeb zaměstnavatele" - je takové ujednání v pracovní smlouvě platné?
Zaměstnavateli se daří čím dál hůře, začíná dělat problémy, resp. ty už tady jsou a nemalé, celou situaci dělá ještě horší.
21.1.2015 prostřednictví SMS zprávy mi oznámil změnu pracovní doby - 8-16:30 hod. V pracovní smlouvě je pouze 40 hod. týdně, nic víc neexistuje, ani popis pracovní pozice atd.). Při nástupu byla ústní domluva, že budu pracovat 7-15:30 hod. , jelikož tato pracovní doba mi umožňuje jezdit do práce i z práce spolu s manželem (jezdí přes 40 km v jeden směr, tudíž to pro nás bylo úspornější). Může zaměstnavatel touto formou informovat zaměstnance o změně pracovní doby? V mé pracovní smlouvě uzavřené 1.4.2014 je uveden zaměstnavatel zastoupený p. Xxxxxxxxxx, který byl však jako jednatle dle OŘ vymazán již 3.12.2013 a místo něj byla jako jednatelka zapsána 28.2.2014 jeho matka pí. Xxxxxxxxxx, která jedná za společnost v plném rozsahu samostatně, jak je také v OŘ uvedeno.
Je taková smlouva v pořádku? Také hrozí stěhování společnosti, které by vzdálenost ještě značně prodloužilo. V pracovní smlouvě je uvedeno jako místo výkonu práce pouze "dle potřeb zaměstnavatele". To je také v pořádku? Děkuji, Zdislava
ODPOVĚĎ:
1/ Oznámení změny rozvržení pracovní doby:
V obecné rovině dle § 81/1 zákoníku práce platí, že pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, přičemž určí začátek a konec směn.
Dle § 37/1 písm. e) zákoníku práce platí, že neobsahuje-li pracovní smlouva údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru; to platí i o změnách těchto údajů. Taková informace musí obsahovat rovněž údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení.
Rozhodne-li se tedy zaměstnavatel změnit rozvržení stanovené týdenní pracovní doby, musí to oznámit zaměstnanci písemně. Přestože lze SMS zprávu považovat v tomto ohledu za poněkud problematickou, jedná se i přesto o zachování písemné formy oznámení.
Další se změnou rozvržení pracovní doby související povinnost však zaměstnavateli ukládá § 84 zákoníku práce. Dle tohoto ustanovení je zaměstnavatel povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.
Pokud se tedy Váš zaměstnavatel rozhodl změnit rozvržení stanovené týdenní pracovní doby ze dne na den, porušil shora uvedenou povinnost. Z tohoto důvodu mu může být místně příslušným inspektorátem Inspekce práce uložena pokuta.
2/ Zastupování zaměstnavatele:
Byla-li Vaše pracovní smlouva podepsána osobou, která k datu podpisu pracovní smlouvy již nezastávala funkci jednatele (předpokládám tedy, že Vaším zaměstnavatelem je s. r. o.), nemusí to nutně znamenat, že by k tomuto nebyla oprávněna. S. r. o. mohla bývalému jednateli za tímto účelem např. udělit plnou moc.
V každém případě dle § 19/3 zákoníku práce platí, že neplatnost právního jednání (tedy i pracovní smlouvy) nemůže být zaměstnanci na újmu, nezpůsobil-li neplatnost výlučně sám (samozřejmě pouze v případě, že by byla pracovní smlouva podepsána bývalým jednatelem bez jakéhokoli oprávnění, v tomto ohledu je podstatné, že dle Vámi uzavřené pracovní smlouvy bylo plněno, tzn. že s. r. o. Vámi vykonávanou práci dle pracovní smlouvy akceptovala a vyplácela Vám za ní mzdu).
3/ Místo výkonu práce:
Dle § 34/1 písm. b) zákoníku práce musí pracovní smlouva mimo jiné obsahovat místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být sjednaná práce vykonávána.
Vámi uváděná specifikace místa výkonu práce ve Vaší pracovní smlouvě je pak v tomto ohledu opravdu nedostatečná. Z tohoto důvodu by bylo možné uvažovat o neplatnosti Vaší pracovní smlouvy, i v tomto případě je však nezbytné aplikovat shora zmíněný § 19/3 zákoníku práce (tzn. že případná neplatnost pracovní smlouvy Vám nemůže být na újmu, pokud jste tuto neplatnost nezpůsobila).
I pokud by byla soudem Vámi uzavřená pracovní smlouva případně shledána neplatnou, nic to nemění na Vašem právu na odměnu za vykonanou práci, jak vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2011, sp. zn. 21 Cdo 3061/2010:
„… Jestliže nebyla platně uzavřena pracovní smlouva, ale fyzická osoba již začala pro zaměstnavatele s jeho souhlasem pracovat, musí být fyzické osobě vydáno bezdůvodné obohacení, které zaměstnavateli vzniklo tím, že přijal od fyzické osoby plnění z neplatného právního úkonu. Výše takového bezdůvodného obohacení odpovídá tomu, co by zaměstnavatel musel plnit fyzické osobě za skutečně vykonanou práci v případě, že by pracovní smlouva byla uzavřena platně, tedy musí odpovídat mzdovým podmínkám platným u zaměstnavatele v době, kdy byla práce vykonána … “
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Zapíše katastr nemovitostí dodatek ke kupní smlouvě do registru nebo ne?
- Dodatek ke kupní smlouvě a katastr nemovitostí - zapíše ho katastr nebo ne?
Koupili jsme byt do osobního vlastnictví i s pozemkem pod domem (panelovým). K mému překvapení došlo až nyní, když ostatní vlastníci bytových jednotek sepsali seznam k podpisu o souhlas s oplocením určitého prostoru kolem domu a naše jméno tam nebylo. Mluvil jsem o tom s prodejcem a ten opomenul toto napsat do kupní smlouvy. Nemá ale vůbec žádný problém tuto skutečnost dodatečně písemně doplnit.
Dodatkem prý nelze (info s katastru nemovitostí), že musí být nová kupní smlouva zvlášť na kousíček společného pozemku (s tím samozřejmě výdaje.). Zápis v katastru jde jedině tak. Domnívám se, že je možná jiná cesta, třeba opravou zápisu v katastru nemovitostí.
Děkuji, Božena
ODPOVĚĎ:
K převodu vlastnického práva k nemovité věci je zapotřebí vklad do katastru nemovitostí. Abyste se stala majitelkou pozemku pod domem, ve kterém vlastníte byt, je potřeba uzavřít kupní smlouvu s prodejcem a tuto listinu následně přiložit k návrhu na vklad. Tento je zpoplatněn částkou 1000 Kč. Jiná cesta než jakou Vám potvrdili i na katastru nemovitostí není. I kdybyste se s prodejcem dohodli na dodatku k původní kupní smlouvě, stejně musí proběhnout vkladové řízení, které je zpoplatněno. Vzhledem k tomu, že zápis vlastnického práva do katastru proběhl v souladu s listinou, kterou jste k návrhu přiložila, nedošlo k žádnému pochybení ze strany katastru a není tedy možné se domáhat opravy zápisu v katastru.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Ideální spoluvlastnictví nemovitosti - jak se určuje čí je který podíl nemovitosti?
- Čí je který podíl nemovitosti při ideálním spoluvlastnictví?
- Ideální spoluvlastnictví bytu, domu - do které části může spoluvlastník vstoupit a užívat ji?
- Ideální spoluvlastnictví nemovitosti - do které části může spoluvlastník vstoupit a užívat ji?
1994 rodiče převedli svůj rodinný dům darovací smlouvou na mne a moji sestru a to do rovnodílného spoluvlastnictví. Bylo to z důvodu, že sestra, která s nimi bydlí, si chtěla požádat o vestavbu 1 byt. jed. v půdním prostoru. Rodiče v darovaném RD žijí v přízemí, půdní vestavbu sestře značnou mírou financovali. Rodiče chtějí napsat dodatek k darovací smlouvě, kde by konkrétně upřesnili, co které dceři patří (přízemí, patro), aby nedošlo ke sporům a nedorozumění. V půdní vestavbě jsou "šikminy" a o jeden pokoj méně.
Je možné napsat dodatek rodičů k darovací smlouvě? Jak se dělí dům? Vodorovně na patra? Podle bytů /m2/ nebo svisle /m3/? Děkuji, Eleonora
ODPOVĚĎ:
Dům se dělí do ideálního spoluvlastnické podíly, jinými slovy každá z vás vlastní ideální polovinu celého domu. Není to dáno tak, že by byl dům rozdělen na patra či na poloviny.
Asi jediným rozumným způsobem, je-li to možné, by bylo se dohodnout na zrušení spoluvlastnictví a vypořádáním formou rozdělení vlastnického práva k budově na jednotky. To je však poměrně právně i technicky složitá procedura, jež se následně musí zapsat do katastru nemovitostí. Rozhodně doporučuji k soupisu potřebných dokumentů využít právníka. Je taktéž nutné přiložit půdorysy jednotlivých podlaží a společných částí domu.
_
SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Darování pro případ smrti - poplatek, poplatky notáři
- Co je výhodnější - závěť nebo darování pro případ smrti (poplatky notáře po smrti zůstavitele)
- Notářský poplatek nabyvatele - je nižší u darování pro případ smrti nebo u dědického řízení?
- Notářský poplatek "dědice" - je nižší u darování pro případ smrti nebo u dědického řízení?
Pokud sepíšu se synem smlouvu Darování pro případ smrti (jedná se o byt v os. vlastnictví), jaké poplatky bude muset zaplatit a v jaké výši? Např. notáři. Jde mně o to, zda je cenově výhodnější, aby byt zdědil nebo, abych byt darovala po smrti.
Je notářský poplatek při darování nižší než při zdědění? Pokud je při zdědění vyšší notářský poplatek, jestli se mu lze vyhnout "Darováním pro případ smrti". 2009 jsem totiž zdědila 1/2 malé zahrady po mamince a zaskočila mě výše notářského poplatku. Pak mně řekl známý, že jsem se tomu mohla vyhnout, kdyby mně maminka věc darovala před smrtí. Já nemovitost před smrtí darovat nechci. Podle NOZ je možnost tzv. "Darovat pro případ smrti", což by možná znamenalo nižší poplatek - a na to se ptám. Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
Poplatky u notáře se účtují dle notářského tarifu a odvíjí se od ceny nemovitosti. V dědickém řízení se odměna notáře vypočítává procentuálně z ceny všech aktiv pozůstalosti. U notářského zápisu se cena vypočítává rovněž procentuálně, a to z prohlášené ceny darované věci, přičemž takto vypočtená částka se vydělí 2.
Pokud máme např. nemovitost za 500.000 Kč, tak odměna v dědickém řízení by činila 6800 Kč + DPH 21%. Pokud sepíšete darování pro případ smrti ve formě notářského zápisu, odměna by činila (pokud by šlo opět o nemovitosti ve výši 500 000 Kč) částku 3 400 Kč + 21% DPH. Darování pro případ smrti by Vás tedy vyšlo opravdu levněji.
Zákon pro platnost darování pro případ smrti nevyžaduje formu notářského zápisu, stačí pouze písemná forma – můžete si tedy sepsat tuto smlouvu i sami. Darování pro případ smrti je upraveno v § 2063 a násl. občanského zákoníku.
Notářský tarif je dostupný např. zde:
http://bit.ly/19yxmz1
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Teta odkázala družstevní byt (práva) závětí cizímu člověku - mohou darování napadnout pominutelní dědicové?
- Strýc odkázal družstevní byt (práva) závětí cizímu člověku - mohou darování napadnout pominutelní dědicové?
- Mohou dědicové napadnout závěť tety - odkázání družstevního bytu osobě mimo rodinu
- Mohou dědicové napadnout závěť strýce - odkázání družstevního bytu osobě mimo rodinu
01/2015 2015 zemřela moje teta s kterou jsem se příliš často nestýkal. Děti neměla a byla dlouhodobě rozvedená. Jsem její jediný příbuzný.
Její majetek je družstevní byt.
Dozvěděl jsem se že tento byt před smrtí odkázala nepříbuzné paní.
Mám právní nárok na tento byt nebo jeho část.
Byt odkázala v závěti, nešlo o převod členských práv za života. Děkuji, Bořivoj
ODPOVĚĎ:
Jelikož nejste nepominutelným dědicem (potomek zůstavitele), pak bude mít závěť, je-li platná, absolutní přednost. Byl to projev vůle zůstavitelky naložit se svým majetkem. Možnost to zvrátit by byla dána snad pouze za situace, kdyby jste se s dědičkou uvedenou v závěti dohodl v rámci dědického řízení, že částečně nebo výlučně dědíte Vy, což zřejmě nepředpokládám, ale neznám samozřejmě cekovou situaci.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemník zničil věci v bytě - lze kauci použít na tyto škody?
- Nájemce poškodil pronajatý byt - lze kauci použít na tyto škody?
- Kauce nájemníka a náhrada škody za poškozený byt a poškozené věci v něm
- Je možné použít kauci nájemného na škody v bytě způsobené nájemcem, nájemníkem?
- Vymáhání náhrady škody na pronajatém bytě - kauce nepokryla škody způsobené nájemcem, nájemníkem
Nájem skončil k 31.12.2014, avšak byt byl velmi zničen a nebyl připraven k předání. Byl podepsán dodatek, že byt bude v původním stavu vrácen 5.1.2015. Když jsem si šla převzít byt, byt vypadal katastrofálně. Snažila jsem se sepsat, co bylo zničené, škod bylo mnoho, některé navíc byly maskované nebo nebyly v ten moment zřejmé. Celých 14 dní mi trvalo uklidit byt a dát do původního stavu.
Jak teď postupovat s vyúčtováním zničených věcí? Podnájemkyně už se mnou nekomunikuje. Jak ji doručit soupis věcí, které byly zničeny a bylo je třeba opravit nebo nahradit? Které škody a práce se mohou uhradit z kauce? Kauce byla jen 6500, -Kč, zničených věcí za 12 až15 tisíc. Jak to vše řádně a správně udělat? Děkuji, Valérie
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, v popsané situaci bych jednal následujím způsobem:
1. Důkladně bych uchoval veškeré doklady: tedy skutečnosti, že byt nebyl předán ve stavu, v jakém jej nájemce převzal. K tomu samozřejmě fotodokumentace a doklady (faktury) o nákladech za výměnu/opravu poškozených věcí a za práce na uvedení bytu do původního stavu.
2. Poslal bych bývalé nájemkyni doporučený dopis s dodejkou, že Vám způsobila škodu ve výši 12.000 Kč tím, že po skončení nájmu nebyl byt předán v souladu s § 2293 odst. 1 občanského zákoníku. Jelikož zaplacená kauce škodu nepokrývá, žádáte uhradit zbývající částku ve výši 5.500 Kč na Váš účet, a to nejpozději do 14 dnů. Příloha - tabulka s náklady na výměnu/opravu poškozených věcí a provedených prací.
3. Pokud by bývalá nájemkyně kauci případně vymáhala soudně, pak podáte vzájemný návrh na částku 12.000 Kč, který doložíte všemi podklady uvedenými v bodech 1 a 2.
_
OBČAN-DLUHY
- Darování, prodej krevní plazmy v době insolvence - může si dárce ponechat odměnu za plazmu?
- Insolvence a darování krevní plazmy - může si osoba v oddlužení, bankrotu nechat odměnu za plazmu?
Mohu darovat krevní plazmu (s odměnou 400 Kč), když jsem v insolvenci (2 roky)? Pokud ano, mohu si odměnu nechávat? Nebude ji třeba odvádět správci? Děkuji, Svatopluk
ODPOVĚĎ:
Jedná se o zvláštní příjem a jako takový by se měl stát součástí majetkové podstaty a měl by být rozvržen mezi Vaše věřitele. Na druhou stranu společnosti, které takto „vykupují“ krevní plazmu jsou soukromé osoby a nemají povinnost poskytovat insolvenčnímu správci jakékoliv informaci o dárcích. Nicméně odměnu za darování krevní plazmy byste měl v souladu se zákonem odvést insolvenčnímu správci k rozvrhu. Zdali se však k takovému příjmu správci přiznáte, už je čistě na Vás a Vašem svědomí.
_
OBČAN-DLUHY
- Žádost o odpuštění dluhu u zdravotní pojišťovny - jak požádat?
- Jak požádat pojišťovnu o odpuštění dluhu
Manžel byl odsouzen 28.10.2005 podle §224 odst. 1 trestního zákoníku s přihlédnutím k § 314 e odst. 2 trestního řáču za použití § 35 odst. 1 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody na 1 rok. Podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 trestního zákoníku se výkon trestu podmíněně odložil na zkušební dobu 3 let. Podle § 228 odst. 1 trestního řádu je obviněný povinen zaplatit náhradu škody poškozeného Vojenské zdravotní pojišťovně, částku 1.016,346, -Kč.
Dnes výše dluhu 886.000Kč. Splátky 2000 Kč/měsíc. Podle pravidel splátkového kalendáře muž každý rok zasílá výši finanční situace viz níže. Od 27.6.2014 má invaliditu druhého stupně, je slepý na 1 oko a na 2 vidí na 50%, hrozí mu úplná slepota. Nemůže sehnat práci, čekáme dítě. Žijeme v družstevním bytě, práva BD mám já (manželka). Mimo jiné vlastním ještě 1 byt.
Máme smlouvu o úpravě budoucích majetkových vztahů v manželství, což Vojenská zdravotní pojišťovna má. Jde zažádat o prominutí dluhu, jakým způsobem? Děkuji, Teodora
ODPOVĚĎ:
O prominutí dluhu jistě žádat lze. Doporučuji tak učinit písemně, přičemž uvedete, jaké záležitosti se Vaše žádost týká, co je zaplaceno, co ještě chybí a detailně popíšete svou nynější situaci. Vzhledem k výši dluhu se ale obávám, že věřitel na toto odpuštění nebude chtít přistoupit. Zkuste tedy kupříkladu navrhnout alespoň snížení splátek na takovou výši, kterou si budete moci dovolit splácet.
_
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Tenké stěny koupeného domu, je slyšet hovor sousedů - je to skrytá vada domu?
- Skrytá vada domu - neodhlučený byt, tenké stěny bytu, od sousedů je slyšet mluvené slovo
- Skrytá vada bytu, domu, nemovitosti - definice, vysvětlení, příklad z praxe
- Lhůta na oznámení skryté vady nemovitosti - § 2112/1 nový občanský zákoník
06/2014 jsem koupila polovinu dvojdomku, zdi jsou špatně hlukově izolované, od sousedů je slyšet každé slovo (i opačně). Když jsem se byla na nemovitost podívat, nebyli sousedé doma, během rekonstrukce jsem se s nimi doma míjela. Bývalý majitel mne na to neupozornil (samozřejmě). Je to skrytá vada nemovitosti? Kdybych byla o této skutečnosti informována, tak nemovitost nekoupím. V nemovitosti se necítím dobře. Martina
ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že skryté jsou takové vady, které nelze při řádné prohlídce koupené věci zjistit. Jelikož je pak pro zjištění nedostatečného odhlučnění zapotřebí hluk ze sousední poloviny dvojdomu, bylo by skutečně možné kvalifikovat Vámi popsanou vadu jako vadu skrytou.
Prodej nedostatečně odhlučněné poloviny dvojdomu je bezesporu možné považovat za vadné plnění kupní smlouvy. Dle § 1916/1 písm. a) a b) občanského zákoníku platí, že dlužník (zde prodávající) plní vadně, zejména:
a/ poskytne-li předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti,
b/ neupozorní-li na vady, které předmět plnění má, ač se při takovém předmětu obvykle nevyskytují.
Co se týče lhůty, v níž je kupující povinen u prodávajícího uplatnit vadu koupené věci, platí v obecné rovině dle § 2104 občanského zákoníku, že kupující věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech.
Dle § 2112/1 občanského zákoníku je kupující povinen oznámit prodávajícímu jím zjištěnou vadu věci bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci. Ve Vašem případě by tedy měla být lhůta pro oznámení skryté vady dosud zachována.
Vady koupené věci se obecně dělí na a/ vady, které představují podstatné porušení smlouvy a b/ vady, které představují pouze nepodstatné porušení smlouvy.
Neboť v dotazu uvádíte, že při znalosti nedostatečného odhlučnění obou polovin dvojdomu byste kupní smlouvu neuzavřela, jedná se ve Vašem případě o vadu, která je podstatným porušením smlouvy. Dle § 2002/1 občanského zákoníku je podstatné takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu (zde prodávající) již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana (zde Vy) smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala.
Představuje-li vada věci podstatné porušení smlouvy, máte dle § 2106/1 občanského zákoníku právo:
a/ na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci (v případě koupě domu nepřichází příliš v úvahu),
b/ na odstranění vady opravou věci,
c/ na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d/ odstoupit od smlouvy.
Kupující je povinen sdělit prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.
V současné chvíli se proto můžete obrátit na prodávajícího s písemným oznámením zjištěných vad koupeného domu, přičemž prodávajícímu zároveň sdělte, že a/ tuto vadu považujete za podstatné porušení smlouvy a b/ jaké právo jste z tohoto důvodu zvolila (přičemž pro zjednání nápravy určete prodávajícímu přiměřenou lhůtu). Jeden podepsaný stejnopis oznámení si ponechte, druhý zašlete prodávajícímu doporučeně s dodejkou. Pro přípravu tohoto oznámení (popř. pro další právní kroky v této věci) můžete využít služeb advokáta:
http://www.advokatikomora.cz
_
RODINA-SJM A ROZVOD
- Vypořádání majetku a peněz před rozvodem - vzor, nový občanský zákoník
- Je možné rozdělit majetek a SJM před rozvodem?
- Rozdělení majetku manželů před rozvodem - postup, informace, nový občanský zákoník
- Rozdělení SJM před rozvodem - postup, informace, nový občanský zákoník
S manželkou máme společný účet, já se chci rozvést, byt, ve kterém žijeme, jsem nabyl před uzavřením manželství. S ženou jsme se domluvili na vypořádání financí a ostatního majetku. Můj dotaz zní, zda-li tuto dohodu můžeme uzavřít ještě před rozvodem a tedy od tohoto data mít každý své finance tak, aby ten druhý neměl na tyto finance nárok.
Pakliže ano, prosím o informaci, nebo případně o nějaký formulář, co a jak by mělo být v té dohodě. Musí jít nutně o zúžení SJM u notáře?
Děkuji, Otakar
ODPOVĚĎ:
Pokud se s manželkou dohodnete na tzv. nesporném rozvodu, pro účely tohoto rozvodu je zapotřebí sepsat písemnou smlouvu s úředně ověřenými podpisy, která bude upravovat vzájemné majetkové vztahy, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost pro dobu po rozvodu.
Jestliže chcete Vaše majetkové poměry upravit ještě v době před rozvodem, půjde o tzv. zúžení společného jmění manželů (SJM). Ze společného jmění manželů nelze vyjmout tzv. obvyklé vybavení domácnosti (elektrické spotřebiče, nábytek) a smlouva o SJM se nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by se smlouvou souhlasila.
Smlouva o zúžení SJM musí mít formu veřejné listiny. Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) definuje veřejnou listinu v § 567 následovně: „Veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon; to neplatí, pokud trpí takovými vadami, že se na ni hledí, jako by veřejnou listinou nebyla. “ Ve smyslu § 3026, odst. 2 je veřejnou listinou vždy notářský zápis. Návštěvě notáře se tedy nevyhnete. Vzory smlouvy o zúžení SJM najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jejich sepsáním může pomoci právník či notář.
_
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Koupě nezkolaudovaného bytu - odstoupení od kupní smlouvy a vrácení peněz za byt
- Koupě nezkolaudovaného bytu - právo na snížení kupní ceny
- Koupě nezkolaudovaného domu - odstoupení od kupní smlouvy a vrácení peněz za byt
- Koupě nezkolaudovaného domu - právo na snížení kupní ceny
- Odstoupení od kupní smlouvy na nezkolaudovaný byt - informace
- Nezkolaudovaný byt - je to právní vada nebo skrytá vada bytu?
- Co je to právní vada bytu - § 1920/1 nového občanského zákoníku
- Co znamená právní vada bytu - § 1920/1 nového občanského zákoníku
- Podstatné, nepodstatné porušení kupní smlouvy - § 2002/1 nového občanského zákoníku
2014 jsme koupili byt v Praze 8. Prodávající v kup. sml. prohlašuje, že byt nemá právní vady a na katastru žádný problém zapsaný není, tak jsme věřili. Na schůzi SVJ jsme se dozvěděli, že domu byla zrušena kolaudace a tento problém už několik let řeší (přes Stav. úřad, MHMP i MMR). Kolaudace bude vyžadovat další náklady a není jisté, jestli a kdy se podaří získat. Lidé v bytech bydlí.
V KS máme právo odstoupit od smlouvy a sml. pokutu, prodávající už koupila jiný byt a peníze nemá. Tvrdí, že o problému nevěděla, už to tak koupila, ale víme, že se řešil na schůzích a také jí přišel dopis, který se toho týkal (nerozuměla mu, tak považovala za vyřešené). Chceme odstoupit od KS nebo aspoň odškodné + smluvní pokutu, byt je problematicky prodejný, pokud vadu zamlčíme, dopustili bychom se stejného prohřešku jako ona. Jakou máme šanci uspět u soudu a co nám může být přiznáno? Děkuji, Ctirad
ODPOVĚĎ:
V první řadě je vhodné upozornit, že Vámi popsaný kolaudační problém bytového domu není možné kvalifikovat jako právní vadu bytu, neboť za právní vadu se ve smyslu § 1920/1 občanského zákoníku považuje stav, kdy k předmětu plnění (zde bytu) uplatňuje právo třetí osoba, ledaže o takovém omezení nabyvatel (zde Vy) věděl nebo musel vědět. To však samozřejmě neznamená, že by byl Vámi koupený byt zcela bez vady.
V obecné rovině dle § 1916/1 písm. a) a b) občanského zákoníku platí, že dlužník (zde prodávající) plní vadně, zejména:
a/ poskytne-li předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti,
b/ neupozorní-li na vady, které předmět plnění má, ač se při takovém předmětu obvykle nevyskytují.
Jelikož prodávající ve Vámi popsaném případě plnila vadně, je nezbytné posoudit, zda toto vadné plnění představovalo podstatné či pouze nepodstatné porušení kupní smlouvy. Dle § 2002/1 občanského zákoníku je podstatné takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu (zde prodávající) již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana (zde Vy) smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
Domníváte-li se proto, že ve Vašem případě se jednalo o podstatné porušení kupní smlouvy (tzn. pokud byste při povědomí o kolaudačních problémech bytového domu byt vůbec nekoupil), máte dle § 2106/1 občanského zákoníku tato práva:
a/ na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci (v případě koupě bytu nepřichází v úvahu),
b/ na odstranění vady opravou věci (v případě kolaudačních problémů bytového domu nepřichází rovněž v úvahu),
c/ na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d/ odstoupit od smlouvy.
Kupující je povinen prodávajícímu sdělit, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.
Je-li naopak vadné plnění nepodstatným porušením kupní smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny (§ 2107/1 občanského zákoníku).
V obou případech (tzn. v případě podstatného i nepodstatného porušení kupní smlouvy) je zapotřebí, abyste zjištěnou vadu bytu prodávající včas (a prokazatelně) oznámil. Jelikož z Vašeho dotazu vyplývá, že se tak již stalo, připomínám pouze, že lhůty pro oznámení zjištěných vad koupené věci jsou zakotveny v § 2112 občanského zákoníku.
V současné chvíli proto můžete na prodávající uplatnit zejména právo na poskytnutí přiměřené slevy z kupní ceny nebo můžete od kupní smlouvy písemně odstoupit (neboť předpokládám, že ve Vašem případě se jedná spíše o podstatné porušení kupní smlouvy). Uplatnění práva na úhradu sjednané smluvní pokuty samozřejmě závisí na formulaci kupní smlouvy. Pro učinění těchto právních kroků (a to i pro dodání větší důraznosti) Vám doporučuji využít služeb advokáta:
http://www.advokatikomora.cz
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Kód míry využití soukromého pozemku v Praze - není to protizákonné?
- Kdo rozhoduje o Kódu míry využití soukromého pozemku v Praze
Je v souladu se zákonem, když Městská část Prahy stanoví kód míry využití na mém soukromém pozemku? Pokud ano, tak do jaké míry nebo v tomto rozhodování má volnou ruku úředník? Děkuji, Miroslav
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (tzv. limity využití území), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (§ 26/1 stavebního zákona).
Limity využití území jsou dále rozpracovány v části druhé (§ 3 a násl.) vyhlášky č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění.
Obecná pravidla, obsažená ve shora uvedených právních předpisech, jsou pak konkretizována v územních plánech jednotlivých obcí, včetně hlavního města Prahy. Tyto územní plány obsahují rovněž koeficienty v podobě tzv. kódů míry využití území, které se stanovují za účelem regulace zástavby, aby nedošlo k překročení únosné míry zatížení území (jeho přetížení nadměrnou výstavbou na úkor zeleně) a aby byly zajištěny urbanistické hodnoty území.
Jako příklad může posloužit tento stručný výňatek z jednoho soudního rozhodnutí (na němž lze názorně demonstrovat účel stanovování kódů míry využití území) :
„… Podle územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy z roku 1999 bylo pro tyto pozemky stanoveno funkční využití území čistě obytné a stanoven kód míry využití území C. Tomu odpovídá koeficient podlažních ploch 0,5 a koeficient zeleně 0,55. To znamená, že na dané funkční ploše o rozloze 5214 m2 může podlažní plocha činit nejvýše 2607 m2 a plocha zeleně minimálně 2867,7 m2 … “
Skutečnost, že byl Vámi vlastněnému pozemku přidělen kód míry využití území proto neodporuje platné právní úpravě, pokud se tak stalo v souladu s aktuálně platným územním plánem (a nedošlo tak k většímu omezení eventuální budoucí výstavby na Vašem pozemku, než územní plán předpokládá). Tuto otázku Vám pak doporučuji konzultovat s místně příslušným stavebním úřadem.
_
RŮZNÉ-VLASTNICTVÍ
- Odstranění vlastní stavby na cizím pozemku - postup, návod, informace
- Zbourání vlastní stavby na pozemku jiného majitele - postup, návod
RŮZNÉ-STAVBY
- Zbourání stavby - je nutné povolení stavebního úřadu nebo ohlášení (ohláška)?
- Majitel pozemku brání vstupu majiteli stavby - jak se bránit?
- Majitel stavby ji chce zbourat, stavba stojí na cizím pozemku - jak zajistit přístup na pozemek?
Jsem majitelem objektu, který není dlouhodobě využívaný a je neudržovaný (cca 9 let), protože stojí na pozemku jiného vlastníka a dosud jsem neměl potřebu ho používat. Pozemek tohoto jiného vlastníka je oplocený a uzamčený. Jak mám postupovat dle platného stavebního zákona, pokud se nedohodnu s majitelem pozemku na převodu stavby na něj a budu muset přistoupit k odstranění stavby (pro současný špatný stav)?
Jak postupovat ve vztahu k majiteli pozemku (výzva u umožnění vstupu…), ale i vůči, stavebnímu úřadu, před faktickým odstraněním stavby?
Děkuji, Vanda
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Vztah k vlastníkovi pozemku:
Vámi popsaná situace je výslovně upravena v § 1022 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- nemůže-li se stavba bourat jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné;
- této žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.
Prvořadá je tedy samozřejmě dohoda s vlastníkem předmětného pozemku, v případě nemožnosti dohody není vyloučeno ani soudní řešení této záležitosti (s ohledem na níže uvedené však lze cestu soudního sporu považovat za poměrně zdlouhavou).
Pokud byste měl zájem o trvalé zpřístupnění pozemku, na kterém se nachází Vámi vlastněná stavba, přičemž dohoda s vlastníkem tohoto pozemku by nebyla možná, bylo by lze uvažovat o zřízení práva nezbytné cesty (§ 1029 a násl. občanského zákoníku), přičemž toto právo může být zřízeno (kromě dohody stran) i rozhodnutím soudu.
2/ Vztah ke stavebnímu úřadu:
Základní pravidla pro povolování odstranění staveb jsou zakotvena v § 128 stavebního zákona, dle něhož platí, že:
- vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu (s výjimkou staveb uvedených v § 103 stavebního zákona, nejde-li o stavbu podle § 103/1 písm. e) bodů 4 až 8 stavebního zákona nebo stavbu, v níž je obsažen azbest) ;
- ohlášení obsahuje základní údaje o stavbě, předpokládaný termín započetí a ukončení prací, způsob odstranění stavby, identifikaci sousedních pozemků nezbytných k provedení bouracích prací, statistické ukazatele u budov obsahujících byty;
- jde-li o stavby, které vyžadují stavební povolení nebo ohlášení podle § 104/1 písm. a) až e) stavebního zákona, připojí k ohlášení dokumentaci bouracích prací, závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů ke způsobu odstranění vyžadovaná zvláštními právními předpisy, vyjádření dotčených vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury; doklad prokazující vlastnické právo ke stavbě připojí, nelze-li vlastnické právo ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem;
- je-li ohlášení úplné, záměr se nedotýká práv třetích osob nebo není třeba stanovit podmínky pro odstranění stavby nebo podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů, stavební úřad vydá souhlas s odstraněním stavby do 30 dnů ode dne podání ohlášení;
- dojde-li stavební úřad k závěru, že ohlášení není úplné nebo nejsou splněny podmínky pro vydání souhlasu, rozhodne usnesením, že ohlášený záměr odstranit stavbu projedná v řízení; toto usnesení se oznamuje pouze stavebníkovi;
- vlastník stavby je povinen zajistit, aby odstranění stavby bylo provedeno stavebním podnikatelem; stavbu, která k uskutečnění nevyžaduje stavební povolení, může její vlastník odstranit svépomocí, pokud zajistí provádění stavebního dozoru; u staveb, v nichž je obsažen azbest, zajistí provádění dozoru osobou, která má oprávnění pro odborné vedení provádění stavby podle zvláštního právního předpisu.
V povolení odstranění stavby stanoví stavební úřad podmínky vyplývající z technických požadavků na stavby, podmínky pro archivování dokumentace, popřípadě požadavky k úpravě pozemku po odstranění stavby. Může též uložit vlastníku stavby povinnost předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení, omezení či ke kompenzaci případných negativních důsledků na životní prostředí v okolí stavby (§ 130/1 stavebního zákona).
Vlastník stavby, popřípadě jiná osoba, která odstranila stavbu, oznámí tuto skutečnost do 30 dnů po odstranění stavby příslušnému stavebnímu úřadu (§ 131a stavebního zákona).
Před podáním žádosti o povolení odstranění stavby Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad a náležitosti žádosti (pro konkrétní případ) s ním konzultovat.
Pokud by nebylo možné se s vlastníkem pozemku dohodnout na jeho zpřístupnění za účelem odstranění Vámi vlastněné stavby, může být toto zpřístupnění vlastníkovi pozemku nařízeno i stavebním úřadem (v tomto případě se jedná o rychlejší a snazší alternativu soudního řízení). Dle § 141 stavebního zákona platí, že stavební úřad může uložit těm, kteří mají vlastnická práva k sousedním pozemkům, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků, pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě, a to pro vytvoření podmínek k odstranění stavby. Ten, v jehož prospěch byla povinnost sousedovi uložena, musí dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Po skončení prací je povinen uvést sousední pozemek do předchozího stavu; nesplní-li tuto povinnost nebo nedojde k jiné dohodě, postupuje se podle obecných právních předpisů o náhradě škody.
_
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Přesčasy, systém flexikonto ve Škoda Auto - je to legální?
- Povinné přesčasy flexikonto - může je zaměstnavatel přikázat?
- Přesčasy, systém konto pracovní doby ve Škoda Auto - je to legální?
- Povinné přesčasy a konto pracovní doby - může je zaměstnavatel přikázat?
Pracuji ve Škoda Auto a na začátku roku 2015 nám bylo oznámeno, že celý tento tok, že každou noční směnu bude pravidelně přesčas z pátka na sobotu a to v tzv. systému "flexikonto", a to znamená, jak nám bylo sděleno, že je to povinný přesčas a že nám bude proplácen s ročním odstupem. Do té doby budeme mít pouze započítany hodiny ve onom flexikontu a když se to bude zaměstnavatelovi hodit, může nás nechat doma a napracované hodiny škrtne (během toho roku) a tím pádem je neproplatí. Je takový přesčas opravdu povinný a co mi hrozí když takový přesčas odmítnu a do práce se nedostavím? A druhý dotaz, jak se díváte na proplácení práce s ročním spoždením, hraje to nějakou roli v rámci ne/povinnosti? A třetí, hraje roli jestli jsem (nebo nejsem) členem odborů které toto schválili? Děkuji, Evžen
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se jedná o princip tzv. konta pracovní doby dle ustanovení § 86 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Možnost uplatnění této formy pracovní doby musí být ukotvena v kolektivní smlouvě, pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace. Kolektivní smlouva, či jiná dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací také může stanovit další podrobnosti týkající se této úpravy pracovní doby. Doporučuji tedy seznámit se s daným ujednáním.
Vámi popisovaný postup zaměstnavatele při uplatnění konta pracovní doby je možný (tedy bez ohledu na bližší úpravu stanovenou např. v kolektivní smlouvě, kterou neznám). Zaměstnavatel může po zaměstnanci v rámci konta pracovní doby požadovat výkon práce nad naplánované směny, tyto hodiny však nemusí nutně znamenat práci přesčas, jelikož k vyhodnocení dochází až po uplynutí tzv. vyrovnávacího období, které je buď 26 nebo 52 týdnů (to stanoví kolektivní smlouva). Přebývající hodiny nad rámec průměrné týdenní pracovní doby jsou prací přesčas. Je ale také možné, pokud toto stanoví kolektivní smlouva, že i tyto hodiny přesčas budou v určitém rozsahu převedeny do následujícího vyrovnávacího období. Pokud zaměstnavatel pak v rámci vyrovnávacího období nebude mít pro zaměstnance práci, tito zaměstnanci neodpracují naplánovanou směnu, ale nevznikají u nich překážky v práci na straně zaměstnavatele, nýbrž se vyčká až na konec vyrovnávacího období, kdy je provedeno „vyúčtování“ odpracovaných hodin.
Jak jsem již uvedla, neznám vnitřní ujednání zaměstnavatele s odbory, ale Vámi uvedený postup zaměstnavatele se mi jeví v pořádku. Jak požadování výkonu práce nad rámec naplánovaných směn, tak i případné vyplácení přesčasů s ročním odstupem.
Máte povinnost takto požadovanou práci vykonat, případné možnosti omluvení by mělo zase stanovit vnitřní ujednání, ale nemusí. Pokud byste do práce nepřišel, porušil byste tímto svým jednáním své povinnosti a mohl by to být důvod pro výtku ze strany zaměstnavatele, resp. v krajním případě nebo v opakovaných případech i důvod pro výpověď ze strany zaměstnavatele z důvodu porušování Vašich povinností.
Skutečnost, že jste či nejste členem odborové organizace, nemá na Vaše povinnosti žádný vliv.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- RPG byty odmítá ukončení nájemní smlouvy na dobu určitou - jak vypovědět smlouvu podle NOZ?
- Nájemní smlouva na dobu určitou - výpověď podle nového občanského zákoníku
- Jak vypovědět nájemní smlouvu na dobu určitou podle nového občanského zákoníku
- Vypovězení nájemní smlouvy na dobu určitou - informace, postup, návod
bydlíme s přítelkyní v bytě společnosti RPG, smlouva je uzavřena v 10/2013 na dobou určitou 1 roku, kterou jsme prodloužili v 10/2014 a nyní je platná ke konci roku (10/2015).
Nyní jsme se rozhodli podat výpověď, protože jsme dostali příležitost bydlet ve větším bytě a výhodnější lokalitě (stejné město). Avšak k našemu nemilému zjištění spol. RPG nechce smlouvu ukončit ani s tříměsíční výpovědní lhůtou. Odkazují se na nový občanský zákoník §2287. Jako mladý pár nechceme platit 2 nájmy ve dvou bytech skoro jeden celý rok. Je zde nějaká možnost toto vyřešit?
Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Bohužel možnost nájemce vypovědět nájem sjednaný na dobu určitou je omezena pouze na případy, kdy se změní okolnosti natolik, že po nájemci nelze spravědlivě požadovat, aby v nájmu pokračoval. Jako příklad lze uvést situaci, kdy po uzavření nájemní smlouvy získá nájemce zaměstnání a nebude možné, aby dojížděl z místa svého bydliště.
Těžko hodnotit nakolik Vaše situace splňuje výše uvedené kritérium. Jestliže Vám pronajímatel sdělil, že s tímto postupem nesouhlasí, je pravděpodobně, že i kdyby jste výpověď dle § 2287 podal, bude se bránit soudní cestou a je zde riziko, že se spor prodraží té straně, která v něm neuspěje.
Já se spíše kloním k závěru, že se budete muset znovu pokusit s pronajímatelem dohodnout na ukončení nájmu, a že výpověď dle § 2287 zde není možná.
_
OBHOD-SPOTŘEBITEL
- Zrušení členství ve fitness z důvodu zdravotních potíží - nárok na vrácení členského poplatku, vkladu, příspěvku
- Vrácení členského poplatku fitness klubu - zdravotní potíže klienta (bolesti)
- Jak vypovědět smlouvu o předplatném ve fitness centru, klubu
- Vypovězení smlouvy na dobu určitou - předplatné ve fitness centru, klubu
- Předplatné ve fitness centru, klubu - vypovězení smlouvy na dobu určitou
- Vrácení předplatného od fitness centra, klubu z důvodu nemoci zákazníka
- Nemoc zákazníka fitness centra, klubu a vrácení předplatného
16.1.2015 jsem podepsala smlouvu v jednom fitness centru na půl roku. A pp cvičení, které předtím bylo zadarmo jsem citila bolest zad a proto jsem se v neděli rozhodla pro zrušení členství. Dnes jsem dostaai odpovědět, že členství není možné zrušit, že jsem ho podepsala na dobu půl roku. Ve smlouvě není zmínka, že není možné členství zrušit. Je tedy možné členství zrušit i za předpokladu zaplacení nějaké pokuty? Děkuji, Tamara
ODPOVĚĎ:
Přestože v dotazu zmiňujete „členství“, budu ve své odpovědi předpokládat, že s fitness centrem jste uzavřela pouze smlouvu o předplatném určitého počtu hodin cvičení, tzn. že jste se podpisem této smlouvy nestala členkou žádného spolku (či jiné právnické osoby).
Co se týče možnosti jednostranného zrušení platnosti uzavřené smlouvy, přichází ve Vámi popsaném případě v úvahu pouze výpověď smlouvy (neboť pro odstoupení od smlouvy by bylo v zásadě zapotřebí, aby druhá smluvní strana porušila některou ze svých povinností podstatným způsobem).
Dle § 1998/1 občanského zákoníku platí, že závazek lze vypovědět:
a/ ujednají-li si to strany (k čemuž ve Vašem případě nedošlo), nebo
b/ stanoví-li tak zákon.
Co se týče varianty ad b/ výše, je nezbytné poukázat na § 1999/1 občanského zákoníku, dle něhož lze závazek zrušit ke konci kalendářního čtvrtletí výpovědí podanou alespoň tři měsíce předem, pokud:
a/ smlouva ujednaná na dobu neurčitou zavazuje alespoň jednu stranu k nepřetržité nebo opakované činnosti, nebo
b/ smlouva zavazuje alespoň jednu stranu takovou činnost strpět.
Shora uvedené lze shrnout tak, že pokud není ve Vašem případě možnost vypovězení smlouvy sjednána přímo v této smlouvě (popř. ve všeobecných obchodních podmínkách či jiném dokumentu, který je její součástí), bylo by možné vypovědět předmětnou smlouvu pouze v případě, že by byla uzavřena na dobu neurčitou (resp. by se muselo jednat o závazek jehož plnění má trvalý nebo nepřetržitý charakter). Jelikož jste však s fitness centrem uzavřela smlouvu pouze na 6 měsíců, není dle občanského zákoníku skutečně možné tuto smlouvu vypovědět. Předčasné ukončení platnosti smlouvy tak může být realizováno pouze dohodou smluvních stran (§ 1981 občanského zákoníku).
_
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Řidič tiráku jezdí v Německu, má nárok na minimální mzdu co je v Německu?
- Řidič náklaďáku jezdí v Německu, má nárok na minimální mzdu co je v Německu?
Přítel jezdí s nákladní kamionovou dopravou MKD. Jezdí u dánské firmy, ale přes českého zprostředkovatele na českou smlouvu. Z cca 80% jezdí po Něměcku, tam naloží a jinde v Německu složí a zajímalo by ho zda vlastně nemají právo na minimální mzdu na hodinu která je ted v Německu nově uzákoněna. Děkuji, Gabriela
ODPOVĚĎ:
V případě Vašeho přítele je podstatné, kdo je jeho zaměstnavatelem (zda se jedná o zaměstnavatele se sídlem v ČR) a z jakého důvodu vykonává Váš přítel většinu práce v Německu.
Pokud je Váš přítel svým zaměstnavatelem dočasně přidělen k výkonu práce u jiného zaměstnavatele, je vhodné vědět, že dle § 43/5 a 6 zákoníku práce platí, že:
- po dobu dočasného přidělení poskytuje zaměstnanci mzdu (popř. též cestovní náhrady) zaměstnavatel, který zaměstnance dočasně přidělil (tedy český zaměstnavatel Vašeho přítele) ;
- pracovní a mzdové podmínky zaměstnance dočasně přiděleného k jinému zaměstnavateli nesmějí být horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance zaměstnavatele, k němuž je zaměstnanec dočasně přidělen.
Pokud se tedy Váš přítel dohodl se svým zaměstnavatelem na dočasném přidělení k výkonu práce u jiného zaměstnavatele (a to v Německu), měl by skutečně pobírat mzdu odpovídající mzdě řidiče nákladní dopravy tohoto německého zaměstnavatele.
V této souvislosti mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že na zaměstnance, kteří vykonávají práci v zahraničí se může dále vztahovat nařízení Evropského parlamentu a rady ES č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, které upravuje příslušnost zaměstnanců k systému sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění.
Další informace k problematice vysílání zaměstnanců na zahraniční pracovní cesty a dočasnému přidělování zaměstnanců k jinému zaměstnavateli naleznete např. zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/vysilani-zamestnancu-k-vykonu-prace-pro-jineho-zamestnavatele-92410.html
http://www.epravo.cz/top/clanky/dulezite-aspekty-zahranicni-pracovni-cesty-pracovni-cesta-dle-zakoniku-prace-95374.html
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Diskriminace na pracovišti - příklady z praxe
- Diskriminace pracovníka, zaměstnance - pohled Zákoníku práce a antidiskriminačního zákona
- Co se považuje za diskriminaci a diskriminační chování v pracovním poměru?
Lze následující jednání považovat za rozdílný (diskriminační) přístup na pracovišti?
Máme vedoucí a jsme 3 kolegyně, z nichž jedna je kamarádkou vedoucí.
Ta k ní přistupuje v některých věcech velmi rozdílně, např.
-kolegyni není dobře, je jí umožněno pracovat z domova, nám ne, I když to povaha práce umožňuje,
kolegyně takto může pracovat I řadu dní nepřetržitě,
-kolegyně jde k lékaři, nemusí doložit potvrzení, my ano
- kolegyně má stejnou pozici jako druhá kolegyně, má k dispozici služební vozidlo pro soukromé účely, za toto využívání neplatí zákonné odvody – není ve vedoucí funkci
-kolegyně na stejné pozici má rozdílné finanční ohodnocení
-kolegyně má malé děti a my musíme přizpůsobovat termíny čerpání dovolené tomu, kdy potřebuje dovolenou ona, ne vyjímečně, neustále
- podotýkám, že nemáme žádné problémy s pracovní kázní ani výkony, aby nám stejné výhody nebyly umožněny.
Děkuji, Alena
ODPOVĚĎ:
Otázka posouzení, zda určité jednání zaměstnavatele je či není diskriminační, je vždy poměrně obtížná a vyžaduje komplexní znalost případu a zejména prostředí zaměstnavatele. Zákaz diskriminace v pracovněprávních vztazích se řídí jednak Zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění), který však odkazuje na zákona č. 198/2009 Sb. , antidiskriminační zákon. Zaměstnanec může být diskriminován nebo s ním může být nerovně zacházeno pouze na základě některého diskriminačního důvodu, a to: rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru (§ 2 odst. 3 tohoto zákona).
Některá Vámi uváděná jednání v pořádku nejsou – postup při dokládání nepřítomnosti v práci by měl platit pro všechny zaměstnance na srovnatelných pozicích stejně, pro poskytování služebního automobilu platí to stejné. Dovolenou určuje zaměstnavatel a je na jeho rozhodnutí, kdy Vám dovolenou nařídí, nesmí v tom být však skryto jasné zneužití.
Ve Vašem případě bych Vám doporučila se písemně obrátit na zaměstnavatele s dotazem, že se Vám určité jeho postupy při rozdílném zacházení nezdají v souladu se zákonem, a že byste chtěli vysvětlení, proč takto postupuje u jedné pracovnice a u druhých pracovnic na stejné pozici nikoliv.
Pokud se Vám bude odpověď zaměstnavatele zdát neuspokojivá, pak se můžete obrátit na příslušný inspektorát práce místně příslušného Úřadu práce s podnětem k šetření. Inspektorát práce je povinen věc u zaměstnavatele prošetřit a při zjištěných porušeních může uložit pokutu a nařídit nápravu.
_
RODINA-SJM
RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY A MANŽELSTVÍ
- Rozšíření SJM o družstevní byt - postup, návod
- Rozšíření SJM o družstevní práva (práva k družstevnímu bytu) - postup, návod
- Jak darovat manželovi členská práva bytového družstva?
- Jak darovat manželovi družstevní byt - rozšíření SJSM
- Jak darovat manželce členská práva bytového družstva?
- Jak darovat manželce družstevní byt - rozšíření SJM
2006 jsem ještě jako svobodná získala členský podíl v bytovém družstvu. V roce 2010 jsem se vdala, členský podíl tedy není součástí SJM. Ráda bych tento členský podíl do SJM zahrnula, případně polovinu podílu převedla na manžela. Jak toto uskutečnit? Stačí bytovému družstvu oznámit převod poloviny členského podílu + právo nájmu na mě a manžela s tím, že by nám poté byla vystavena nájemní smlouva na nás oba jako manžele? V současné době je nájemní smlouva vedena pouze na mě. Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Můžete tak učinit darovací smlouvou, případně pokud chcete podíl převést za úplatu, tak formou kupní smlouvy. Podle nové právní úpravy převodem družstevního podílu, s nímž byl spojen nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, dochází k převodu nájmu družstevního bytu, anebo převodu práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu včetně všech práv a povinností s tím spojených, a to včetně všech dluhů převodce vůči bytovému družstvu a dluhů bytového družstva vůči převodci, které souvisejí s užíváním družstevního bytu převodcem, anebo s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu za podmínek určených stanovami. Znamená to tedy, že pakliže převedete svůj podíl nebo jeho část, manželovi tak automaticky vzniká právo nájmu.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vydědění manžela pro psychické týrání manželky
Prosím o radu jak mám napsat závěť, abych vydědila manžela a vše připadlo našim dětem. Manžel mě psychicky týrá. Děkuji, Dana
ODPOVĚĎ:
Manžel není nepominutelným dědicem, nelze ho tedy vydědit. Vydědit lze pouze děti či potomky, protože pouze ti jsou nepominutelnými dědici. Můžete tedy sepsat závěť, ve které manžela opomenete, tzn. neuvedete ho v závěti vůbec a veškerý svůj majetek odkážete někomu jinému. Nový občanský zákoník ještě umožňuje sepsat tzv. negativní závěť (§ 1649 odst. 2 o. z.). V ní napíšete, že manžel nic z Vaší pozůstalosti nenabude a tím ho vyloučíte z dědění.
_
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Změna příjmení dítěte - otec nesouhlasí, co dělat?
- Biologický otec dítěte nesouhlasí se změnou příjmení dítěte - co dělat?
Vztah s otcem syna jsem ukončila v 10/2013, od té doby jsme spolu pouze bydleli a i tak na syna přispíval nepravidelně, dodnes mi dluží i za výbavu a náklady spojené s těhotenstvím… V 09/2014 se otec odstěhoval, domluvili jsme se na částkách, které posílal do 11/2014, od 12/2014 rozhodl soud, že syn bude v mé péči. Otec zatím zaplatil výživné za prosinec, jak a jestli bude platit dál se neví, jelikož má spoustu dluhů, které nesplácí a exekuce na plat.
Otec mi slíbil podepsat souhlas se změnou příjmení syna, ale když jsem si o podpis řekla, přestal komunikovat. Do té doby za synem jezdil max. 3x měsíčně, tak na 3 hodiny. Může soud rozhodnout na můj návrh ve věci příjmení dítěte? Otec za synem jezdí nepravidelně, na krátké návštěvy, ale jinak se na něj vůbec nezeptá, ani na té návštěvě? Děkuji, Zuzka
ODPOVĚĎ:
Písemný souhlas druhého rodiče se změnou příjmení je až na výjimky nezbytný. Souhlas druhého rodiče není vyžadován pouze v případech, kdy druhý rodič zemřel, byl zbaven rodičovské zodpovědnosti nebo byl výkon rodičovské zodpovědnosti pozastaven. Dále se souhlas nevyžaduje tehdy, pokud je omezena svéprávnost druhého rodiče nebo pokud není známo místo jeho trvalého pobytu.
Jestliže žádná z těchto skutečností nenastala, může být souhlas druhého rodiče v odůvodněných případech nahrazen rozhodnutím okresního soudu v místě bydliště dítěte. Soud změnu příjmení nepovolí tehdy, pokud by změna příjmení byla v rozporu s potřebami a zájmy nezletilého dítěte, naopak ji povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé či směšné nebo je-li pro změnu příjmení vážný důvod. Jestliže tedy Váš syn nemá hanlivé či směšné přímení, bude soud zkoumat, zda pro změnu příjmení existuje vážný důvod. Vážným důvodem je například skutečnost, že otec dítěte nahradí výživné a dlouhodobě se o dítě nezajímá. Pokud ale otec dítěte v prosinci výživné uhradil a se synem se – i když nepravidelně – stýká, soud vážný důvod pro změnu příjmení dítěte nejspíše neshledá.
_
PRÁCE-NEMOC Z POVOLÁNÍ (BEZPEČNOST, PRACOVNÍ ÚRAZY …)
- Psychická nemoc jako nemoc z povolání (šikana na pracovišti)
Jsem zaměstnaná ve státním podniku a z neustálého nátlaku, výhrůžek a práci ve stresu, jsem se dostala do psychických zdravotních potíži. Mám šanci při podání žaloby soudu, že by mi uznali praci z povolání, když není na seznamu? Jak by se to prokazovalo a co by to obnašelo? Děkuji, Hedvika
ODPOVĚĎ:
Možné nemoci z povolání stanoví nařízení vlády č. 290/1995 Sb. , kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 168/2014 Sb. Jiné, než zde uvedené nemoci, nemohou být za nemoci z povolání prohlášeny. Pokud se budete se zaměstnavatelem z jakéhokoliv důvodu soudit, nemá tato skutečnost na určování nemocí z povolání žádný vliv. Aby mohla být u zaměstnance diagnostikována nemoc z povolání, musí být odeslán buď svým praktickým lékařem nebo poskytovatelem pracovnělékařských služeb (tj. lékařem závodní preventivní péče dle starého názvosloví) k vyšetření na akreditované pracoviště, kde se posoudí, zda nemocí z povolání trpí či nikoliv.
_
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY A SMLOUVY
- Konkludentní právní úkon - příklad z praxe
- Konkludentní smlouva - nový občanský zákoník NOZ 2014 a starý občanský zákoník
Konkludentní právní úkon je prý úkon BEZ SEPSÁNÍ nějakého dokumentu mezi dvěma jednajícími stranami. Např. fyzická osoba nepodnikatel - řadový občan si půjčí od jiného občana - nepodnikatele hotově peníze a není sepsán žádný doklad (směnka, úpis, smlouva atp.). Dlužník-vypůjčitel ale splácí prokazatelným způsobem (složenka, převodem z účtu na účet) ústně dohodnuté splátky. Tedy nepřímo uzná svůj dluh a splácí ho. Toto se prý nazývá konkludentní (snad následně vyplývající - nastávající) právní úkon. Platila tato konkludence mezi občany podle starého občanského zákoníku a platí i podle nového? Děkuji. Jan
ODPOVĚĎ:
Konkludentní právní úkon existoval dle úpravy starého občanského zákoníku, dnes se pro právní úkony používá termínu právní jednání. Vložilo se taktéž do zákona, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné, což bylo dříve dovozeno pouze judikaturou.
Ke konkludentím právním jednáním lze odkázat na § 546 občanského zákoníku: Právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Starý občanský zákoník upravoval toto obdobně v § 35 odst. 1: Projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit.
"Konkludence" platila dle starého a platí i dle nového občnaského zákoníku.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Změna příjmení a závěť - je nutné sepsat novou závěť kvůli novému příjmení?
- Změna bydliště a závěť - je nutné opravit a změnit závěť?
Zůstavitelka za svobodna nebo jako vdova sepíše závěť. Později se opět provdá a
1/ přijme nové příjmení,
2/ případně změní bydliště
Zůstává původní závěť s předchozím příjmením a dřívějším bydlištěm
nadále platná?
Nebo musí závěť sepsat znovu s aktuálním příjmením a současným bydlištěm.
Případně musí nebo nemusí uvádět bydliště?
Děkuji, Bořivoj
ODPOVĚĎ:
Závěť zůstává i nadále v platnosti a není třeba ji kvůli změně bydliště či změně příjmení měnit. Zákon pro platnost závěti nevyžaduje, aby v ní bylo uvedeno bydliště. Důležité je, aby bylo ze závěti patrno, kdo ji sepsal (např. uvést alespoň své datum narození).
Notář, který bude dědictví projednávat, má povinnost zjistit si, zda předloženou závěť skutečně sepsal zemřelý. Z rodného i úmrtního listu lze vyčíst rodné příjmení a lze si rovněž vyžádat všechny změny příjmení dané osoby v průběhu života. Předchozí bydliště lze rovněž dohledat.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Od kdy je kupující novým majitelem vozidla - od podpisu smlouvy nebo převodu na registru vozidel?
- Od kdy je obdarovaný novým majitelem vozidla - od podepsání smlouvy nebo od převodu na registru vozidel?
- Převod bonusu pojišťovny při darování, prodeji auta, automobilu - kdy k němu dochází?
- Darování auta, automobilu, vozidla a převod bonusu na nového majitele
- Převod bonusu auta, automobilu na nového majitele (kupujícího, obdarovaného)
Chci darovat motorové vozidlo synovci. Kdy přechází vlastnictví vozidla, v okamžiku podpisu darovací smlouvy nebo až po převodu na registru vozidel (prý od 1.1.2015 je v zákoně změna). Rád bych zachoval výhodu mého povinného ručení, kde mám 60% slevu. Je to vázané na SPZ nebo jméno?
Děkuji, Mojmír
ODPOVĚĎ:
Převod vlastnického práva se váže na účinnost darovací smlouvy mezi Vámi a synovcem. Zákon č. 56/2001 Sb. , pak stanoví pouze to, že žádost o zápis změny v regsitru se podává do 10 dnů ode dne převodu vozidla.
Pojištění je dle mého názoru uplně jiný právní vztah, a to soukromoprávní mezi Vámi a pojišťovnou. Pojištění vozidla je vázáno na Vaši osobu, tudíž jakmile jí oznámíte převod, pojištění předmětného vozidla skončí a pojišťova Vám vyplatí poměrně zbytek pojistného uhrazeného na rok 2015. Nový vlastník je pak povinen si sjednat vlastní pojištění. Samozřejmě můžete zkusit kontatkovat svoji pojišťovnu a zeptat se na podmínky sjednání pojištění pro synovce.
_
FINANCE-DANĚ
- Darování akcií firmy - je nutné zdanění nebo ne?
- Od jaké hodnoty je notné zdanit darované akcie firmy?
- Musí obdarovaný zdanit akcie firmy?
- Danění akcií firmy (dar od firmy)
2014 obdržel jako bonus akcie naší firmy, které jsem obratem prodal. Je potřeba něco danit? Děkuji, Teodor
ODPOVĚĎ:
Poskytnutí akcií jako bonus zaměstnanci podléhá dani z příjmů, jde o příjem ze závislé činnosti dle §6. Může k tomu přistoupit ještě sociální a zdravotní pojištění, pokud jsou akcie přímo od společnosti, pro kterou příjemce vykonává závislou činnost. Základem pro výpočet daně je tržní cena. Vše by měl řešit zaměstnavatel.
Pokud jste akcie obratem prodal, pak příjem podléhá dani jako ostatní příjem dle §10 zákona o daních z příjmů. Jako náklad uplatníte nabývací cenu akcií (tržní cenu, ze které se hradila daň z příjmů). Daň zaplatíte z případného kladného rozdílu. Pokud tržba za akcie přesáhla 20.000 Kč, máte do 31.3.2015 povinnost podat daňové přiznání a v příloze č. 2 uvést příjmy a k nim uplatnitelné výdaje.
_
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Má budoucí zaměstnanec nárok na mzdu v době mezi školením a prvním dnem nástupu do práce?
- Má budoucí zaměstnanec nárok na plat v době mezi školením a prvním dnem nástupu do práce?
- Má zaměstnanec nárok na plat mezi povinným školením a prvním dnem nástupu do práce?
- Má zaměstnanec nárok na mzdu mezi povinným školením a prvním dnem nástupu do práce?
12/2014 jsem před nástupem do práce absolvoval 3denní školení (v sídle firmy). Po 6 týdnech jsem poprvé nastoupil na běžnou směnu a vykonával dohodnutou práci. V průběhu toho dne mi mistr předložil k podepsání pracovní smlouvu (na dobu určitou s 3 měsíční zkušební dobou) s aktuálním datem, kterou jsem podepsal. Jestliže však je (jak jsem později ze Zákoníku práce zjistil) školení výkonem práce, za který náleží plat, nezačal pracovní poměr již nástupem na povinné školení (tudíž s implicitním obsahem – tj. bez zkušební doby a na dobu neurčitou)? A jestliže ano, měl bych dostat za těch 6 týdnů plat, i když jsem nepracoval? Možná to není fér, ale snižování nákladů tím, že zaměstnavatel školení přenese mimo pracovní poměr (neboli okrádání zaměstnanců) také ne.
Děkuji, Mirek
ODPOVĚĎ:
Obecně řečeno platí, že školení zaměstnanců, jež jsou v souladu se zájmy zaměstnavatele, jsou považována za výkon práce a zaměstnancům náleží mzda nebo plat.
Vámi uvedený postup zaměstnavatele se mi nejeví jako v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb. , zákon práce, v platném znění, ale vycházím pouze z informací, které mám k dispozici.
Pokud zaměstnanec koná práci, kterou mu zaměstnavatel přiděluje, může být uzavřen tzv. faktický pracovní poměr, kdy není třeba písemné pracovní smlouvy, ale obsah pracovního poměru se odvozuje od fakticky konané a přidělované práce. Účast na školení je výkonem práce, tudíž i tato aktivita může faktický pracovní poměr znamenat. Vždy je však v těchto případech těžké stanovit, co vlastně tím obsahem pracovního poměru je, neboť nejsou písemné důkazy a obě strany ve sporech zpravidla zastávají zcela opačná stanoviska. Záleželo by na skutečnosti, co bylo na školení sjednáno, resp. co měly obě strany zato, že je předmětem jejich jednání.
Ve Vašem případě by mi přišlo správné, aby Vám zaměstnavatel proplatil účast na školení, nikoliv však požadování zaplacení celé doby od prvního dne školení, resp. posunutí vzniku pracovního poměru na tento den.
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Má nárok na příspěvek na bydlení spolumajitel domu, který žije v jiné nemovitosti?
- Spolumajitel domu nebydlící v domě - nárok na příspěvek na bydlení?
- Má nárok na příspěvek na bydlení spoluvlastník domu, který žije v jiné nemovitosti?
- Spoluvlastník domu nebydlící v domě - nárok na příspěvek na bydlení?
- Co má vliv na přiznání příspěvku na bydlení
Žiji s přítelem v pronajatém bytě, kde zatím ani jeden nemáme trvalé bydliště. Přítel pracuje, já jsem bohužel v současné době bez zaměstnáni. Zajímalo by mne, zda bych měla nárok na příspěvek na bydlení, pokud bych změnila trvalé bydliště do tohoto bytu, i přesto, že jsem vlastníkem ½ RD, který jsem zdědila po své mamince. Děkuji, Veronika
ODPOVĚĎ:
Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník či nájemce bytu/domu, ve kterém má trvalé bydliště, a to za předpokladu, že 30% (v Praze 35%) příjmů jeho domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Důležitým předpokladem tedy je být nájemcem bytu a mít zde trvalé bydliště. Pokud výše uvedené podmínky splníte, můžete si o příspěvek na bydlení požádat. V případě, že je nájemcem bytu Váš přítel, musel by si v bytě zřídit trvalé bydliště on a zkusit si požádat o příspěvek na bydlení sám.
Při žádosti o příspěvek na bydlení dokládáte pouze příjmy, nikoliv vlastnictví (ne) movitého majetku. To, že jste vlastníkem poloviny rodinného domu tedy není překážkou a do žádosti o příspěvek na bydlení tuto skutečnost nemusíte vůbec uvádět. Pro nárok na příspěvek na bydlení je zapotřebí doložit příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Výše uvedené podmínky - nájemní smlouva a trvalé bydliště – je rovněž zapotřebí splnit po celé kalendářní čtvrtletí. O příspěvek na bydlení si můžete požádat na úřadě práce v místě Vašeho bydliště.
_
RODINA-VĚCNÉ BŘEMENO
- Dožití rodičů v družstevním bytě dcery - jak zajistit?
- Darování družstevního bytu dceři - jak zajistit dožití rodičů v nemovitosti?
Družstevní byt (členská práva bytového družstva) převeden na dospělou svobodnou dceru. Existuje způsob, jak zajistit trvalé dožití rodičů v tomto bytě? Děkuji, Dana
ODPOVĚĎ:
Jak správně uvádíte, byly převedeny členská práva a povinnosti v bytovém družstvu. S tímto je spojeno právo užívat byt, který je ve vlastnictví družstva. Pokud by se jednalo o byt ve Vašem vlastnictví, bylo by nejlepší cestou zřízení služebnosti bytu. Touto vestou se však nemůžete vydat v případě bytu, který je ve vlastnictví družstva. V tomto případě by družstvo muselo souhlasit se zřízením této služebnosti.
Druhou možností je smluvně se zavázat k tomu, že rodiče necháte užívat určitý byt až do jejich smrti. Takové ujednání však působí pouze mezi Vámi a nemá vliv na třetí osoby. Např. došlo-li by k nucenému prodeji členských práv a povinností (např. v exekuci) nemělo by toto ujednání mezi Vámi a rodiči žádný význam pro nového vlastníka členských práv.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Dospělá dcera má po maturitě dítě se studentem - musí otec dospělé dcery platit výživné či přechází vyživovací povinnost na studenta (otce dítěte dospělé dcery)?
- Přerušení studia z důvodu péče o dítě - nárok na výživné na studentku s přerušeným studiem
- Dospělá dcera má dítě - musí otec dospělé dcery platit výživné, alimenty?
Přítel má z předcházejícího vztahu již zletilou dceru. 06/2015 jí bude 22 let. Dle našich informací měla v červnu 2014 ukončit učební obor s maturitou (již druhá střední škola). Dcera s otcem nekomunikuje. Alimenty stále platíme, předpokládali jsme konec studia až letos na základě mylné informace. Dospělá dcera je již sama matkou půlroční dcery (dozvěděli jsme se náhodou na facebooku). Má přerušené studium a prý je otec jejího dítěte student. Jak je to v tomto případě, kdy vyživované dítě je samo rodičem, s plněním vyživovací povinnosti a s možností ukončení.
Děkuji, Svatava
ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Jsou však i jiné situace, kdy vyživovací povinnost rodičů končí.
Pokud je přítelova dcera již sama matkou, pobírá z tohoto důvodu jistě od státu sociální dávky (rodičovský příspěvek), a není tedy důvod, aby jí Váš přítel nadále posílal výživné. Vyživovací povinnost zaniká ze zákona a není tedy nutné ji ukončovat soudně. Pokud ale očekáváte, že přítelova dcera nebude s ukončením placení výživného souhlasit, může Váš přítel požádat o ukončení vyživovací povinnosti soud. Vzory takového návrhu najde k dispozici na internetu nebo mu s jejích sepsáním může pomoci advokát. Pokud by dcera s ukončením vyživovací povinnosti nesouhlasila – například proto, že dávky, které pobírá, nestačí na úhradu jejích životních nákladů – musela by se opět obrátit na soud a požádat znovu o ručení výše výživného.
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Kolik stojí rozvod manželství u soudu - poplatek soudu 2015
- Poplatky soudu - rozvod manželství 2015
- Poplatek soudu za rozvod manželství 2015
- Rozvod manželství - poplatek soudu 2015
- Poplatek soudu 2015 - sporný rozvod
- Poplatek soudu 2015 - nesporný rozvod
- Sporný rozvod - poplatek soudu 2015
- Nesporný rozvod - poplatek soudu 2015
Máma, 48 let, se chce rozvést. 3 dospělé manželské děti, dům + pozemek nabytý v manželství. Manžel nevěrný, nemanželské dítě, 20 let. Stojí podaní žádosti na rozvod manželství peníze? Jak postupovat, aby se manželství rozvedlo, majetek soudně rozdělil, přesto, že si právníka mamka nemůže z finančních důvodů dovolit? Táta žádost podat nechce, také ze strachu, že na rozvod, nejsou peníze.
Koho můžeme kontaktovat ohledně bezplatného poradenství? Děkuji, Teodora
ODPOVĚĎ:
Výše soudního poplatku za žádost o rozvod manželství činí 2.000 Kč. Co se týče dalších finančních nákladů na rozvod, velmi záleží na tom, zda se jedná o tzv. nesporný rozvod (rozvod dohodou) či sporný rozvod. V případě nesporného rozvodu (dohodou) je zapotřebí splnit následující podmínky: manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí (což neznamená, že musí každý bydlet v jiném bytě či domě) a k návrhu na rozvod se připojí i druhý z manželů. K žádosti o nesporný rozvod je pak zapotřebí přiložit písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy, které upravují vzájemné majetkové vztahy, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost pro dobu po rozvodu. Vzory těchto dokumentů najdou rodiče na internetu nebo jim s jejich sepsáním může pomoci právník, nejlépe se specializací na rodinné právo. Pokud se rodiče na všech těchto záležitostech dokáží dohodnout, může je soud rozvést hned během prvního stání i bez jejich účasti.
Náklady na rozvod tak budou činit pouze soudní poplatek 2.000 Kč a případné náklady na právní konzultaci ohledně sepsání potřebných dokumentů.
V případě nesporného rozvodu, ke kterému dochází zejména tehdy, když se chce rozvádět pouze jeden z manželů a druhý s rozvodem nesouhlasí, se náklady na rozvod samozřejmě prodražují o náklady na právní zastoupení u soudu. Nesporný rozvod je tedy jednoznačně levnější a rychlejší variantou.
Pokud si rodiče právníka nemohou dovolit, mohou se obrátit se žádostí o bezplatnou právní pomoc na Českou advokátní komoru – více informací mohou najít například zde:
http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=1903
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na rozvedenou manželku - poškozené zdraví z důvodu psychického týrání
- Rozvod pro psychické týrání - nárok na výživné na rozvedenou manžleku
Od listopadu 2014 jsem rozvedená. Žádost podal manžel po 44 letech manželství s odůvodněním, že mám špatný vztah k jeho matce, která byla již 2 roky mrtvá. Důvodem však byl jeho 14 let trvající vztah s jinou ženou, což u soudu popíral. Nakonec se jej podařilo usvědčit ze lži. Jeho hrubé chování (i u soudu) komentovala soudkyně-jak jsem mohla tolik let tohle vydržet. Manžel mě psychicky vydíral, bylo to psych. i fyz. násilí. Od r. 2000 jsem v péči psychiartů a psychologů. V r. 2004 mi byl přiznán PID s těžkými depresemi. Nemoc byla způsobena problémy v manželství. Toto potvrdila i soudkyně. Mám nárok na výživné a kompenzaci jím způsobené zdravotní problémy? Můj důchod činí 9 600, - z toho nájem a inkaso 7 300, - (byt RPG, který mi nechal) a on má 15 800, -. Do r. 2013 pobíral spolu se SD také rentu, čili od 80tých let měl 38 000, - měsíčně, což jsem nevěděla. Vše investoval do zahrady a chaty a těsně po rozvodu si koupil byt. Já jsem léta žila ze svého důchodu, on však platil náklady spojené s bydlením. Děkuji, Miriam
ODPOVĚĎ:
Podle § 760 nového občanského zákoníku platí, že nejste-li schopná se sama živit a tato Vaše neschopnost se živit má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči Vám Váš bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat. Musela byste tedy v soudním řízení opravdu prokázat, že Vaše zdravotní problémy a z nich vyplývající neschopnost se živit mají svůj původ v manželství. Při rozhodování o výživném nebo jeho výši vezme soud v úvahu, jak dlouho rozvedené manželství trvalo, jak dlouho je rozvedeno. Soud dále bude zkoumat například to, zda jste si neopatřila přiměřené zaměstnání, přestože Vám v tom nebránila závažná překážka, zda jste si mohla výživu zajistit řádným hospodařením se svým majetkem, zda jste se za trvání manželství podílela na péči o rodinnou domácnost apod. Na základě posouzení všech těchto skutečností soud rozhodne o (ne) přiznání výživného a jeho výši.
Další možností získat výživné od bývalého manžela představuje § 762, podle kterého může manžel, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému rozvodem byla způsobena závažná újma, navrhnout, aby soud stanovil vyživovací povinnost bývalého manžela v takovém rozsahu, který zajistí, aby rozvedení manželé měli v zásadě stejnou životní úroveň. Právo na toto výživné lze považovat za důvodné nejdéle po dobu tří let po rozvodu.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vynětí zručení úvěru firmy společníka - bude banka souhlasit?
- Zrušení ručení za úvěr firmy - postup, informace
Jsem jedním ze 2 společníků, kteří ručí za provozní bankovní úvěr ze smlouvy na dobu neurčitou. Od 6/13 ve firmě aktivně nepracuji, nemám z ní žádný finanční ani jiný užitek. Společník chce koupit můj podíl, ale není schopen úvěr dozajistit. To mi brání ve vystoupení ze společnosti. Chci písemně požádat banku o mé vynětí ze zajištění úvěru. Je vynětí reálné, když firma dosud podmínky banky plní? Chci vynětí i za předpokladu, že firma obdrží od banky nižší, nebo žádný úvěr. Jaká mám práva? Mohu účinně vynětí ze zajištění úvěru docílit? Děkuji, Václav
ODPOVĚĎ:
Bez znalosti obsahu smluvních podmínek na tuto otázku nelze odpovědět.
Ručení může zaniknout mj. zánikem zajištěné pohledávky, splněním pohledávky nebo dohodou věřitele a ručitele.
Opravdu nelze předvídat jak se banka zachová. Pokud společnost úvěr řádně plní, je možné, že přistoupí na dohodu a zároveň dojde ke snížení objemu peněžních prostředků. Jakmile jste se stal ručitelem, nemůžete tento svůj závazek ze své vůle a bez souhlasu věřitele zrušit (pokud nenastala některá ze skutečností uvedených výše, např. zánik zajištěné pohledávky).
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody při usmrcení z nedbalosti v dopravní nehodě podle nového občanského zákoníku
- Usmrcení z nedbalosti - odškodnění, náhrada škody - nový občanský zákoník
Bratr zemřel na následky zranění způsobená pádem pod kamion (dopravní nehoda), a to 15.9.2014.
Policie tuto nehodu vyšetřovala a dospěla k názoru, že řidič kamionu mohl střetu zabránit a je nyní obviněn z přečinu Usmrcení z nedbalosti.
Policie mne nyní vyzvala abych se vyjádřil, zda se chci připojit k trestnímu řízení a náhradě způsobené škody. Termín je do 27.2.2015, s upozorněním, že pokud se nevyjádřím, tak mi může být uložena pokuta do 50.000 Kč. V tuto chvíli jsou velmi zaskočen, neb jsem předpokládal, že si bratr smrt zapříčinil sám. V průběhu vyšetřování jsem nesměl být informován. Jsem v časové presu, neb mi hrozí pokuta, pokud se Policii včas nevyjádřím.
a) Co mám nyní udělat, resp. jak by měla moje odpověd znít - (k trestnímu řízení se chci připojit)?
b) Jak mám vyčíslit škodu (smrt bratra)? Nemám vůbec představu na jakou částku bych mohl mít právo - nechci "přestřelit", ale nechci ani toho řidiče zničit - soud ho pravděpodobně nějak potrestá.
c) Další poškozenou je švagravá, ale ta s bratrem nežila již dva roky ve společné domácnosti a dnes se mnou nekomunikuje ani ohledně dědického řízení.
Policejní komisař mi doporučil, abychom měli jednoho právního zástupce, ale nevím jak se se švagrovou mám domluvit a tak uvažuji, že bych hledal zástupce jenom pro sebe - byl by to problém? Našel jsem zde jeden podobný dotaz, ale ten hovoří o starém občanském zákoníku: http://bit.ly/1A6VHb5
Děkuji, František
ODPOVĚĎ:
Zda se k trestnímu řízení připojíte s nárokem n náhradu škody, záleží jen na Vás. Domnívám se, že pohrůžka pořádkovou pokutou zde není na místě, proto se zbytečně nestresujte. K Vašim otázkám:
a) odpověď je jen na Vás, pokud se připojte, může Vám být přiřknuta náhrada škody za bratrovu smrt, k jejímu vyplacení bude povinen řidič kamionu nad rámec jiného případného trestu.
Pokud nárok nevznesete, nebude možné Vám v trestním řízení nárok přiznat. Jde zkrátka o odčinění újmy, která Vám bratrovou smrtí vznikla. POkud se připojit chcete, stačí to takto polcejnímu orgánu oznámit, nejedná se o přehnané formalizované vyjádření.
b) v prvé řadě si máte právo stanovit vlatní výši způsobené újmy, nicméně v posledních měsících vypracoval Nejvyšší soud metodiku, která se výpočtem zabývá. Můžete z ní vyjít, neboť soudy ji budou do jisté míry respektovat. Dostupné z:
http://www.bit.ly/1AAeHim
c) mít stejného zmocněnce by bylo samozřejmě jednodušší a ekonomičtější, nicméně v tuto chvíli sledujte primárně Vaše osobní zájmy. Byla-li by komunikace se švagrovou do jisté míry problémová, zajistěte si právního zástupce samostatně, tuto volbu Vám nemůže nikdo vyčítat, ani policejní komisař.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- SVJ a zákon o svobodném přístupu k informacím - platí i pro SVJ nebo ne?
- Zákon o svobodném přístupu k informacím - platí i pro SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek?
- Nahlížení do smluv a účetnictví SVJ - § 1179 občanského zákoníku
- Nahlížení do hospodaření SVJ - § 1179 občanského zákoníku
- Nahlížení do smluv a účetnictví společenství vlastníků bytových jednotek - § 1179 občanského zákoníku
- Nahlížení do hospodaření společenství vlastníků bytových jednotek - § 1179 občanského zákoníku
Prosím o odpověď, zda zákon o svobodném přístupu k informacím je možno využít i ve vztahu ke "Společnosti vlastníků bytů", kde neexistuje kontrolní komise SVJ a představenstvo odmítá poskytnout informace o výběrových řízení, uzavřených smlouvách a pod. na jednotlivé zakázky na opravy, údržbu atd. Děkuji. Martin
ODPOVĚĎ:
Svobodný přístup k informacím se vztahuje na veřejnou správu, tudíž tudy cesta nevede. Jste-li vlastníkem bytové jednotky, tak však nárok nahlédnout do smluv a účetnictví vyplývá z § 1179 občanského zákoníku.
Dle § 1179 občanského zákoníku vlastník jednotky má právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů.
_
OBCHOD-ŽIVNOSTI
- Kdo může založit pracovní agenturu na brigády do zahraničí?
- Založení pracovní agentury na brigády do zahraničí - podmínky
- Založení agentury práce - podmínky
Zprostředkování brigád v zahraničních zemích: v případě možnosti založení takové společnosti se jako automatická varianta nabízí pracovní agentura. Pokud jsem se dobře dočetl, na zřízení pracovní agentury ovšem člověk potřebuje dané vzdělání, nebo několikaletou praxi v oboru. Tímto se dostávám k předmětu mého zájmu – je možné zprostředkovávat dané služby, vystupující přitom jinak než pracovní agentura, tj. jakožto klasické s. r. o. nebo jiným způsobem? Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
Zprostředkováním zaměstnání se rozumí:
a) vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly,
b) zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení,
c) poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí.
Takto zprostředkovávat zaměstnání smí jen krajské pobočky Úřadu práce nebo agentury práce (tedy fyzické nebo právnické osoby, které mají příslušné povolení od Generálního ředitelství Úřadu práce).
Za zprostředkování zaměstnání se nepovažuje zveřejňování nabídek zaměstnání sdělovacími prostředky nebo prostřednictvím elektronických médií v případech, kdy není prováděna přímá zprostředkovatelská činnost mezi zaměstnavateli a fyzickými osobami, které se o práci ucházejí. K této činnosti není potřeba žádného povolení a může tak činit kdokoliv.
Pokud chcete zprostředkovávat zaměstnání, potřebujete příslušné povolení. Agentura práce je fyzická osoba nebo právnická osoba s příslušným povolením (lhostejno právní formy, tedy zda se jedná o A. S. , S. R. O. atd.), důležité je ono povolení. Zprostředkování zaměstnání bez příslušného povolení je správním deliktem, za který lze uložit pokutu až do 2.000.000 Kč.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění důchodového spoření - může zdědit syn, dcera, dítě, děti, potomek?
- Kdo dědí důchodové spoření - manžel, manželka nebo potomci (děti)?
Jaké všechny náležitosti musí mít závěť, aby byla platná?
Musí být uložena u notáře? Také Prosím jak mohu svůj majetek podělit? Je možné manželovi odkázat byt a svému 25letému potomkovi třeba vyplacení důchodového spoření či odkázat vůz? Nebo existují nějaká konkrétní pravidla?
Velmi děkuji za odpověď. Alexandra
ODPOVĚĎ:
Náležitosti závěti a podrobnosti týkající se sepsání či uložení závěti u notáře naleznete zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/dedictvi/
Závěť u notáře být uložena nemusí, ale pokud ji uložíte, máte jistotu, že se o ní notář, který bude projednávat Vaše dědictví, dozví. Druhým dobrým důvodem je, že se závěť "záhadně neztratí" (což se stává tehdy, když osoby, které by bez závěti mohly dědit díky závěti dědit nebudou).
Svůj majetek můžete rozdělit dle libosti komukoliv. Syn je však nepominutelným dědicem, tudíž má ze zákona nárok na svůj povinný díl a musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu. Pokud byste nesepsala závěť, dědili by ze zákona Váš manžel a Váš syn, každý 1/2 dědictví. Váš syn tedy v závěti musí dostat alespoň 1/4 z 1/2, tj. 1/8, jinak by mohl závěť napadnout a oprávněně požadovat svůj povinný díl.
Musíte vzít v úvahu, co vše máte s manželem ve společném jmění manželů – hodnotu tohoto majetku vydělit dvěma (půlka je Vaše a druhá půlka manžela) a z Vaší půlky musí Váš syn dle závěti dostat aspoň 1/8. Byt i auto máte pravděpodobně s manželem ve společném jmění. Penzijní připojištění je rovněž ve společném jmění, ale pokud určíte obmyšlenou osobu pro případ Vaší smrti, nespadá pojistné plnění do dědictví, ale je vyplaceno mimo dědické řízení přímo obmyšlené osobě, tudíž byste neměla hodnotu penzijního připojištění při vypočtení povinného dílu Vašeho syna brát v potaz.
Pokud má byt hodnotu např. 1 500 000 Kč a auto třeba 100 000 Kč, pak hodnota SJM je 1 600 000 Kč a hodnota Vašeho podílu, který by po Vás spadal do dědictví je 800 000 Kč - Váš syn by musel dostat alespoň 1/8 dědictví, jinak by mohl závěť napadnout. V tomto případě by stačilo odkázat synovi auto v hodnotě 100 000 Kč.
_
OBČAN-DLUHY
- Nezabavitelné minimum 2015 v insolvenci, oddlužení, osobním bankrotu
Od června 2014 jsem v insolvenci a každý měsíc mi zaměstnavatel strhává ze mzdy částku, která je vždy jiná podle mého čistého měsíčního příjmu. Jedná se mi o to, kolik mi vlastně ze zákona mohou strhávat, jelikož mi každý měsíc na účet chodí něco okolo 8.000 Kč a můj čistý měsíční příjem dělá cca okolo 13.000 Kč.
V druhé řadě bych se chtěla zeptat jestli mohu insolvenci předčasně splatit a jestli ano tak za jakých podmínek.
Pak ještě se chci zeptat jestli je někde stanoveno, že musím insolvenci platit po dobu pěti let, když muj dluh není tak velký a při těch splátkách co mi zaměstnavatel strhává bych to měla zaplacené dříve nebo skoro 100%, jak je to možné? Děkuji, Hedvika
ODPOVĚĎ:
V rámci insolvenčního řízení je Vám z Vaší mzdy strhávána částka, která je nad tzv. „nezabavitelnou částku ze mzdy“. Na její výši má vliv hned několik faktorů, a to výše čisté mzdy, zda máte manžela a počet vyživovaných dětí. Zde Vám posílám odkaz na internetové stránky, kde můžete tyto informace vyplnit a hned uvidíte, kolik by Vám mělo každý měsíc přijít na účet. Zbytek by měl být poměrně rozvržen mezi Vaše věřitele.
http://www.vyplata.cz/vypocty/vyse-nezabavitelne-castky-ze-mzdy-15.php?stayform=true
Svůj schválený splátkový kalendář samozřejmě můžete splatit i dříve, ale musíte splatit celých 100% svých závazků, tedy celkovou částku všech přihlášených pohledávek. Splátkový kalendář je zpravidla rozvržen na pět let, což je ale maximální možná délka splácení. Splatit své závazky můžete i dříve, načež je splátkový kalendář zastaven a na Váš návrh by soud měl vydat rozhodnutí o Vašem oddlužení. Pokud tedy např. své závazky splatíte za 3 roky, insolvenční řízení pro Vás skončí o to dříve. Je potom ale důležité pamatovat na to, že je třeba podat zmiňovaný návrh na osvobození dlužníka od placení pohledávek dle § 414 insolvenčního zákona. Toto je velmi důležité, abyste byla skutečně „oddlužena“, přičemž soud usnesení o osvobození dlužníka od placení pohledávek vydává pouze na návrh dlužníka.
_
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Do kdy musí zaměstnanec dostat výplatnici, výplatní pásku od obdržení platu, mzdy?
- Do kdy musí zaměstnavatel dát výplatní pásku zaměstnanci podle Zákoníku práce
- Do kdy musí zaměstnavatel dát výplatnici zaměstnanci podle Zákoníku práce
kdy mám dostat výplatnici, jestliže výplatní termín dle pracovní smlouvy je 15tého v měsíci.
Dále prosím o informaci jak se vyplácí stravenky od zaměstnavatele. Vyplácí se za měsíc uplynulý nebo aktuální? A do kolikátého dne v měsíci mám od účetní je obdržet, opět výplatní termín mám 15. v měsíci?? Děkuji, Helena
ODPOVĚĎ:
Přesný termín pro vydání „výplatnice“ (tedy výplatní pásky) zaměstnanci zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“) neřeší. V § 142 odst. 5 pouze uvádí, že při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu má zaměstnavatel zaměstnanci vydat písemný doklad obsahující potvrzení o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a jejich srážkách. Přičemž mzda nebo plat jsou splatné do konce kalendářního měsíce následujícího po vykonání práce (§ 141 odst. 1 ZP) a pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu musí být sjednán v rámci tohoto období (§ 141 odst. 3 ZP).
Z výše uvedeného by mi přišlo logické, aby zaměstnanci obdrželi „výplatnici“ v den pravidelné výplaty mzdy nebo platu, neboť v tento den musí mít již zaměstnavatel k dispozici všechny náležitosti, které tam je třeba uvést. Domnívám se však, že pokud by tak zaměstnavatel učinil později, tj. ve Vašem případě ne 15-tého v měsíci, ale do konce daného měsíce, pak by i tak postupoval v souladu se zákonem.
Stravenky jsou vlastně určitým typem bonusu od zaměstnavatele, zákoník práce jejich poskytnutí neupravuje, je zcela na zaměstnavateli, zda je bude, či nebude poskytovat a za jakých podmínek, ty by měly být jednotné pro všechny typově obdobné zaměstnance a měly by být nejlépe upraveny vnitřním předpisem zaměstnavatele.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Zvýšení částky do fondu oprav v domě bytového družstva - je nutný souhlas 100% členů BD? (§ 1214 NOZ)
- Kolik členů bytového družstva musí souhlasit se zvýšením poplatku do fondu oprav? (§ 1214 NOZ)
Na společné schůzi nájemců a vlastníků bytů v domě v 9/2014 byl projednán návrh změny platby příspěvku do fondu údržby domu a byl přijat nadpoloviční většinou přítomných s celkovým většinovým podílem. Hlasování se zdržel vlastník bytu s velikostí hlasu 9,24%
Správce domu (bytové družstvo) odmítá s odvoláním na §1214 NOZ uznat výsledek hlasování a trvá na 100%-ním souhlasu všech vlastníků v domě.
Přitom tento paragraf je v NOZ zařazen v oddílu "Rozhodnutí mimo zasedání" a nemůže dle mého názoru zvrátit rozhodnutí shromáždění dle § 1208 e/ NOZ Prosím o Váš názor. Děkuji. Ivan
ODPOVĚĎ:
Záleží na tom, jakou změnu jste schvalovali.
Podle § 1180 nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech.
Od tohoto pravidla se mohou vlastníci jednotek na shromáždění odchýlit. Tedy např. stanoví, že každý platí stejně, bez ohledu na velikost podílu na společných částech. K takovéto změně je potřeba souhlasu všech vlastníků podle § 1214 věty druhé. Byť je toto ustanovení zařazeno mezi ustanovení upravující hlasování mimo shromáždění (tzv. per rollam), uplatní se, podle mého názoru, i na stiuace, kdy je o této otázce rozhodováno na shromáždění. Není totiž logického důvodu, aby toto kvórum bylo jiné v případě hlasování mimo a na shromáždění. Navíc se taková změna dotýká práv a povinností všech vlastníků, tudíž by s ní měli všichni souhlasit. Domnívám se, že jeho zařazení je nešťastné a toto ustanovení mělo být zařazeno mezi obecná ustanovení o shromáždění. Tento právní názor však není úplně jednotný. Konečnou odpověď přinese až výklad soudu. Nicméně ten může přijít až za velmi dlouhou dobu.
Pokud jste však schvalovali pouhé zvýšení či snížení příspěvků, přičemž zůstalo zachováno, že vlastník jednotky přispívá na správu domu podle velikosti podílu na společných částech, pak postačí většina hlasů přítomných.
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Dvě neschopenky na stejnou nemoc - kterou neschopenku si má pacient nechat?
- Dočasná pracovní neschopnost - definice podle zákona o nemocenském ojištění § 55/1 písm. a)
Pacient je dlouhodobě v PN /pracovní neschopnost/. Praktický lékař pacientovi ukončil PN. Pacientovi byla následující den po ukončení vystavena PN jiným lékařem specialistou na stejnou diagnózu.
Pacient podal praktickému lékaři do tří pracovních dnů písemný návrh na přezkoumání rozhodnutí o ukončení PN (§ 46 zák. č. 373/2011). Praktický lékař po podání návrhu na přezkoumání své rozhodnutí o ukončení PN stáhl. Pacienta písemně vyrozuměl prostřednictvím pošty. Vyrozumnění nebylo ještě převzato a leží na poště (pacient má ještě lhůtu na převzetí). Po vyzvednutí bude mít pacient současně dvě PN.
Otázky:
1) Může mít pacient vysteveny současně dvě PN na stejnou diagnózu od praktického lékaře a od specialisty?
2) Má pacient právo vybrat si /dle jakého zákona/, kterou ze dvou PN si ponechá (zda od praktického lékaře nebo od specialisty)?
3) Do kdy si musí pacient v tomto případě najít nového praktického lékaře?
Děkuji, Milan.
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí (přičemž ve své odpovědi budu předpokládat, že Vámi zmiňovaný pacient je zaměstnán v základním pracovně právním poměru) :
1/ Souběh dočasných pracovních neschopností:
Na prvý dotaz lze odpovědět stručně: nikoli, zaměstnanec nemůže mít u téhož zaměstnavatele (v rámci jednoho pracovně právního poměru) pro stejnou diagnózu více než jednu dočasnou pracovní neschopnost.
V této souvislosti připomínám, že dle § 55/1 písm. a) zákona o nemocenském pojištění se dočasnou pracovní neschopností rozumí stav, který pro poruchu zdraví (nebo jiné důvody) neumožňuje pojištěnci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost (kterou je v případě zaměstnance výkon závislé práce u konkrétního zaměstnavatele) a trvá-li porucha zdraví déle než 180 kalendářních dní, i jinou než dosavadní pojištěnou činnost.
V tomto ohledu je pak samozřejmě zcela irelevantní, zda byla dočasná pracovní neschopnost prohlášena registrujícím praktickým lékařem či lékařem-specialistou.
2/ Výběr jedné ze dvou dočasných pracovních neschopností:
S ohledem na odpověď ad 1/ výše je řešení této otázky nasnadě: zaměstnanec si nemůže vybrat jednu ze dvou současně platných dočasných pracovních neschopností, neboť k souběhu dočasných pracovních neschopností pro tutéž diagnózu u téhož zaměstnavatele (v rámci jednoho pracovně právního poměru) dojít nemůže.
Pro řešení Vámi popsaného případu je nezbytné poukázat v první řadě na to, že dočasná pracovní neschopnost:
- začíná dnem, v němž ji ošetřující lékař zjistil (§ 57/2 zákona o nemocenském pojištění),
- končí dnem, kdy ošetřující lékař vyšetřením zjistí, že dočasně práce neschopnému zaměstnanci jeho zdravotní stav umožňuje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost; nejpozději pak dočasná pracovní neschopnost končí třetím kalendářním dnem následujícím po dni tohoto vyšetření (§ 59/1 písm. a) zákona o nemocenském pojištění).
Ve Vámi popsaném případě pak bude nezbytné aplikovat §55 /4 zákona o nemocenském pojištění, dle něhož platí, že pokud zaměstnanci po ukončení dočasné pracovní neschopnosti vznikne v následujícím kalendářním dni další dočasná pracovní neschopnost, považuje se tato dočasná pracovní neschopnost za pokračování předcházející dočasné pracovní neschopnosti.
Vámi zmiňovaný pacient tedy pokračuje v dosavadní dočasné pracovní neschopnosti, přičemž podání návrhu na přezkum lékařského posudku o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a jeho vyřízení registrujícím praktickým lékařem z tohoto důvodu pozbývá právní relevance.
K závěru o právně přípustné existenci pouze jediné dočasné pracovní neschopnosti lze dospět rovněž s poukazem na § 49/1 písm. b) zákona o specifických zdravotních službách, dle něhož nemá podání návrhu na přezkum lékařského posudku o ukončení dočasné pracovní neschopnosti odkladný účinek, tzn. že k ukončení dočasné pracovní neschopnosti dojde ke dni, který za datum ukončení dočasné pracovní neschopnosti označil registrující praktický lékař. Neboť pak následující kalendářní den byla zjištěna dočasná pracovní neschopnost lékařem-specialistou, hledí se na "novou" dočasnou pracovní neschopnost jako na pokračování dočasné pracovní neschopnosti původní (jak uvedeno výše).
3/ Hledání nového registrujícího praktického lékaře:
V tomto případě není nutné, aby si Vámi zmiňovaný pacient hledal nového registrujícího praktického lékaře, neboť vztah pacienta a registrujícího praktického lékaře není časově limitován dočasnou pracovní neschopností.
Pro doplnění proto pouze dodávám, že ke změně registrujícího praktického lékaře je pacient oprávněn jednou za 3 měsíce (jak vyplývá z § 11/1 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění).
_
OBČAN-SPRÁVNÍ
- Zástavní právo mělo zaniknout kupní smlouvou - katastr nemovitostí zástavu nevymazal z evidence, jak postupovat?
- Nevymazané zástavní právo z evidence katastru nemovitostí - jak postupovat?
- Jak vymazat zástavu v katastru nemovitostí (zástava měla zaniknout kupní smlouvou)
Jak ovlivňuje moji nemovitost zástavní právo vedené katastrem nemovitostí, které zaniklo.
Při stavbě mého domu byla zřízena smlouva o zástavním právu. Dle této smlouvy zástavní právo zaniklo podpisem kupní smlouvy, mezi zastávcem a zastavitelem. Kupní smlouva byla registrována katastrálním úřadem. Po letech jsem ale zjistil, že v LV je stále vedeno zástavní právo.
Požádaljsem KÚ o zrušení zástavního práva. Pro identifikaci jsem uvedl parcelní čísla. KÚ zrušil zástavní právo na uvedených parcelách, ale ne na v zástavní smlouvě uvedené rozestavěné, nyní již hotové stavbě domu, (předpokládal jsem zrušení vkladu zaniklého zástavníh práva– jako celku, se všemi důsledky). Požádal jsem KÚ o provedení opravy chyby vzniklé neúplnou aplikací mé žádosti.
I po proběhlém správním řízení KÚ trva na tom, že o zrušení vkladu již nexistujícího zástavního práva musím znovu požádat.
Nechápu, jak může KÚ po upozorění na zánik provést „částečné“ zrušení a nexistující entita být nadále vedena v LV.
Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Katastrální úřad je obecně návrhem na vklad vázán a může tak do katastru zapsat jen ta práva, jejichž vklad je účastníky navrhován. V návrhu na vklad označujete konkrétní nemovitosti a práva, která k nim mají být zapsána nebo naopak vymazána. Pokud jste tedy ve svém návrhu žádal o výmaz zástavního práva pouze u pozemků, ale ne již u stavby (v době, kdy stavba ještě nebyla součástí pozemku, jako je tomu dnes), katastrální úřad správně vymazal zástavní práva pouze u těch nemovitostí, u kterých jste toto požadoval. Byť z přiložené listiny vyplýval zánik zástavního práva u více nemovitostí, znovu opakuji, že katastr je vázán návrhem na vklad, který nesmí libovolně rozšiřovat a může provést zápis jen toho práva, jehož vklad byl účastníky navržen. V návrhu na vklad je potřebné uvést veškeré nemovité věci, u kterých požadujete určitá práva zapsat či vymazat. Jak už Vám ale sdělil i katastr, řešení je jednoduché, a to podání nového návrhu na vklad na výmaz zástavního práva k budově.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY A SMLOUVY
- Navrhovatel smlouvy nedostal zpět podepsanou smlouvu - je smlouva platná?
- Nevrácení podepsané smlouvy druhou stranou a neplatnost smlouvy (rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 114/99 a 31 Cdo 1571/2010
- Rozsudek Nejvyššího soudu rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 114/99 a 31 Cdo 1571/2010 - neplatnost smlouvy podepsané ale nedoručené po podpisu protistranou
02/2008 na mě majitelka firmy Xxxxxxxxxxxx, paní Xxxxxxxxxxx, firmu zdarma převedla. Paní Xxxxxxx měla vůči své firmě dvě pohledávky v celkové výši 3 350 000,00 Kč. Já jsem byl v té firmě jednatelem.
Po podpisu smluv o převedení obchodního podílu mi JUDr Perlíková předložila smlouvu o Postoupení pohledávky za úplatu v 100% výši hodnoty pohledávky paní Xxxxxxxxxx vůči firmě Multico Trading na mě jako na fyzickou osobu s úhradou do 31. 12. 2009
Pohledávky byly z roku 2005 a 2006 a tudíž jedna byla v polovině r. 2008 promlčena a druhá v létě 2009.
Namítl jsem, že tuto smlouvu nebudu podepisovat, že nemám tyto finance na úhradu, ale paní Perlíková mě ujišťovala, že je to jen formalita, že paní Xxxxxxxxxx mi dala zdarma firmu a toto je jen pro její evidenci, že pokud částku dle smlouvy neuhradím, nic se nestane, že mohu případně platit symbolicky po částech. Uvěřil jsem jí a smlouvu podepsal. Paní JUDr. Perlíková mi řekla, že ji předá k podpisu paní Xxxxxxxxxx a ona mi potom jedno paré smlouvy předá. To se stalo 6. 2. 2008. Od té doby jsem už paní JUDr Perlíkovou neviděl, nemluvil s ní stejně jako s paní Xxxxxxxxxx.
Paní Xxxxxxxxxx mi předmětnou smlouvu o Postoupení pohledávky nikdy nedala, podle § 526 měla povinnost oznámit dlužníkovi postoupení pohledávky, což se nikdy nestalo. A navíc, mě nikdy nedala dokumenty prokazující existenci pohledávky.
Měl jsem za to a v dobré víře věřil, že paní Xxxxxxxxxx smlouvu tudíž stornovala, nebo nepodepsala, zkrátka pro mě smlouva neexistovala. Neměl jsem možnost nijak vůči firmě Multico Trading jako fyzická osoba uplatňovat převedení pohledávky do mého osobního vlastnictví a tudíž jsem ani neviděl žádný důvod, proč bych měl platit za pohledávku, která nikdy nebyla na mě převedena.
2010 však paní Xxxxxxxxxx tuto smlouvu o Postoupení pohledávky převedla na Nadaci na ochranu zvířat (je majitelkou této nadace) a v prosinci Nadace vůči mně začala uplatňovat nárok, abych dlužnou částku Nadaci uhradil. Toto jsem pochopitelně odmítl s tím, že tuto smlouvu nemám, nikdy jsem ji jako platnou neměl a neviděl. Nadace na mě podala žalobu k soudu.
V létě 2013 byla u soudu jako svědek předvolána paní Xxxxxxxxxx a paní JUDr Perlíková, kde přiznala, že smlouvu tehdy dne 6. 2. 2008 odnesla a nikdy mi ji nikdo nedal zpět podepsanou od p. Xxxxxxxxxx. Také přiznala před soudkyní, že postoupení pohledávky firmě Multico Trading jako dlužníkovi nebylo oznámeno. A také, že mi nebyly předány dokumenty prokazující existenci pohledávek.
09/2013 mě Obvodní soud pro Prahu 9 odsoudil k zaplacení dlužné částky 3.350.000 + úroky. Soud výše uvedené ignoroval. Soud konstatoval, že smlouva je platná a tím pádem jsem povinen vše zaplatit.
Odvolání proti rozsudku, 29. 1. 2015 proběhlo jednání před odvolacím soudem Městský soud pro Prahu. Jednání bylo velice krátké, soud opět vůbec nevzal na vědomí výše uvedené skutečnosti a rozsudek Obvodního soudu potvrdil a odsoudil mě k zaplacení pohledávky, kterou jsem nikdy neměl, nedostal a nevlastnil.
Marně hledám podobnou situaci na internetu a jak toto vyřešit. Vždy a všech případech se hovoří o platné smlouvě atd. ale taková situace, do jaké jsem se dostal já, taková snad jiná nikdy nebyla (precedens? ). Prakticky já musím plnit i bez toho, že druhá strana mě záměrně uvedla v omyl a dostala do této velmi zlé situace, způsobila mi škodu velkého rozsahu. Paní Xxxxxxxxxx nesplnila vůbec nic a má dostat sumu, kterou nejsem schopen zaplatit.
Nedostal jsem zpět podepsanou smlouvu, tudíž jsem nikdy nebyl informován, že smlouva vstoupila v platnost (podpisy obou stran) není podstatný?
A fakt, že jsem nikdy dokumenty prokazující exitenci pohledávky nedostal a tudíž jsem se nestal nikdy majitelem pohledávky?
P. Xxxxxxxxxx nikdy není schopna prokázat, že mi smlouvu předala, že mi pohledávku postoupila. To není potřeba u soudu prokázat?
Já jsem se majitelem pohledávky nikdy nestal a přesto mám uhradit částku? Děkuji. Valtr
ODPOVĚĎ:
Pátral jsem v judikatuře Nejvyššího soudu a našel jsem několik rozhodnutí, která se zabývají tím, že pokud podepsaný návrh na uzavření smlouvy nedošel zpět osobě, která nabídku učinila, smlouva nevznikla. Jelikož jste smlouvu podepsal první Vy, stal jsem se vlastně navrhovatelem smlouvy. Jedná se o tyto rozhodnutí 22 Cdo 114/99 ze dne 14. 12. 1999, 31 Cdo 1571/2010 ze dne 16. 1. 2013.
Je-li smlouva uzavírána dálkově, působí projev vůle vůči nepřítomné osobě, jakmile jí dojde. Osoba, jíž je nabídka určena, je povinna nabídku příjmout ve lhůtě v ní určené, nebo ve lhůtě přiměřené. Pokud Vám pí Xxxxxxxxxx smlouvu nedoručila, dospěl jsem k závěru, že smlouva nikdy nezvnikla.
Řešením je podání dovolání k Nejvyššímu soudu. K tomuto účelu musíte vyhledat advokáta, protože zastoupení advokátem je u Nejvyššího soudu povinné. Ten Vám pomůže dovolání sepsat.
Myslím, že máte šanci uspět. Zároveň by měl advokát podat návrh na odložení vykonatelnosti rozhodnutí Městského soudu v Praze. Na nic nečekejte, neboť lhůta pro podání dovolání činí 2 měsíce od doručení rozhodnutí Městského soudu.
Pro příště bych Vám poradil podobé záležitosti řeši s advokátem. Kdyby advokát toto namítl již při jednání u Obvodního soudu, byla by celá zíležitost vyřešena. Navíc pokud byla žaloba podána po 1. 1. 2013, je domnělý nárok pí Xxxxxxxxxx promlčen.
Nechci tvrdit, že je jisté, že uspějete, ale myslím, že zde je reálná šance.
_
OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce na věřitele a ohrožení majetku dlužníku - jak zabránit dražbě věcí dlužníka?
- Jak zabránit dražbě nemovitosti (bytu, domu, pozemku) - postup, návod
Je ve vyhlášena dražba na našeho věřitele konkrétně na jeho garáž a časti pozemků které patří k bytu který již vlastníme (naruší se poměrové rozdělení bytovky na 4 majitele bytů a k nim přilehlých garáží) na tuto garáž máme i zaplacenou zálohu viz doklady předané na soud ve Vyškově pro vydání platebního rozkazu. Já se ptám zda lze tento ještě nevydaný platební rozkaz nebo doklad o zaplacení zálohy na tuto garáž použít v exekuci a zastavit ji nebo jakým způsobem lze v tak krátké době toto vyřešit abychom o tuto garáž a části pozemků nepřišly. Když věřitele nelze dohledat. Dá se zaplatit dluh věřitele bez dražby? A převést tuto garáž na sebe bez dražby? Návrh na platební rozkaz a Dražební vyhláška v příloze. Děkuji, Ilja
ODPOVĚĎ:
Dražbě je možné zamezit tak, že před zahájením dražby bude pohledávka, včetně celého příslušenství, tedy včetně úroků a nákladů exekuce, uhrazena. Aby bylo zamezeno dražbě, musel byste uhradit exekučně vymáhanou pohledávku, včetně případných dalších pohledávek věřitelů, kteří se do dražby přihlásí. Tím byste ovšem nezískal vlastnické právo k předmětu dražby, to by zůstalo původnímu majiteli. Jelikož nejste účastníkem řízení, nemůžete využít tzv. prodej z volné ruky. Dražbě tedy můžete zabránit, avšak předmět dražby by tak do Vašeho vlastnictví nepřešel, naopak by Vám vznikla další pohledávka za dlužníkem z titulu bezdůvodného obohacení.
_
PRÁCE-VÝPOVĚĎ
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Náhrada mzdy při výpovědi podle § 56 ods. 1 a) Zákoníku práce
- Náhrada mzdy při okamžité výpovědi ze zdravotních důvodů
06.01.2015 moje kolegyně, kvůli zdravotním problémům, podala výpověď podle § 56 ods. 1 a). Druhý den obdržela od zaměstnavatele výpověď podepsanou. Asi do čtyřech dnů obdržela i zápočtový list. Na Úřadě práce ji poradili, že podle tohoto zákona by měla nárok na náhradu mzdy. Požádala o to zaměstnavatele. Místo vyrozumění ji zaměstnavatel sdělil, že její výpověď je podaná neprávem a nesplňuje podmínky. Žádali, aby výpověď zrušila a napsala novou, nebo ji dají k soudu. Mají na toto právo? Děkuji. Pavlína
ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce, v platném znění obsahuje možnost zaměstnance okamžitě ukončit pracovní poměr, jestliže „podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce“. Pokud byl tento důvod naplněn, pak má zaměstnanec právo okamžitě zrušit pracovní poměr a má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku po výpovědní dobu. Pro naplnění daného důvodu je tedy třeba, aby zde existoval lékařský posudek poskytovatele pracovnělékařských služeb (tj. dle starého názvosloví lékař závodní preventivní péče, nemůže se jednat o žádného jiného lékaře), pak lékařský posudek musel být lékaři doručen a marně muselo uplynout 15 dnů, kdy zaměstnavatel nekonal a nechal zaměstnance dál vykonávat dosavadní práci.
Pokud všechny tyto skutečnosti splněny nebyly, nebyl zde důvod pro možnost okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance, a pokud tak zaměstnanec přesto učinil, jednal v rozporu se zákoníkem práce a zaměstnavatel může k soudu podat žalobu na neplatnost tohoto jednání.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost kominíka za požár komínu (spalinových cest) z důvodu nesprávné instalace kotle bez revize připojení kotle
- Instalace kotle bez revize - odpovědnost kominíka za požár komína
Otec se živí jako kominík (vlastní živnostenské oprávnění) a provádí čištění a kontrolu komínů na jehož základě vypisuje Zprávu o kontrole spalovacích cest. Zpráva je platná vždy jeden rok. Minulý měsíc došlo k požáru roubenky, kterou otec před rokem (3 dny do vypršení zprávy, tzn. stále plátná) čistil/kontroloval a ve které byly před samotným čištěním instalována nová kamna, ke kterým majitel neměl revizi a ani tak do požáru neučinil. Otec existenci revizní zprávy nekontroloval ani nikam neuvedl (byl si jistý, že to není jeho povinností a že jde pouze o listinu mezi revizním technikem, majitelem nemovitosti a pojišťovnou).
Pravděpodobnou příčinou požáru byla právě nesprávná instalace kamen, vyšetřování ještě není ukončené.
Plyne otcovi jako kominíkovi nějaká právní odpovědnost za požár? Byl otec povinný revizní zprávu vyžadovat a podmiňovat tím předání Zprávy o kontrole spalinových cest? Může po něm kdokoliv škodu vymáhat? Otec si platí Pojištění odpovědnosti pro podnikatele, která by se měla na podobné případy vztahovat, kdy může pojišťovna zamítnout pojistné plnění? Děkuji, Mojmír
ODPOVĚĎ:
Samozřejmě věc by potřebovala zřejmě podrobnější analýzu, ale je-li průběh škodní události takový, jak popisujete, tak nevidím důvodu, proč by se na Vašeho otce měl majitel domu obracet s žádostí o náhradu škody. Nebo tak již učinil, když se takto dotazujete? Pokud bude stanovena jako jasná příčina nesprávná instalace kamen, tak to s podnikatelskou činností Vašeho otce nemá nic společného, když prováděl kontrolu spalinových cest.
Pokud by skutečně škoda byla v příčiné souvislosti s jednáním Vašeho otce, pak by mohlo připadat více variant řešení. Vzhledem k výše uvedenému to však nepředpokládám. Teoreticky by to mohlo dospět až k podání žaloby na náhradu škody, kde by veškeré podmínky existence odpovědnosti za škodu musel majitel domu prokázat. To není na Vašem otci. Zda byl povinen vyžadovat revizní zprávu musí vyplývat buď z právního předpisu (zákona, vyhlášky) či ze smlouvy uzavřené mezi Vaším otcem a majitelem domu, kde kontrola probíhá. Osobně nevím, zda je obvyklé předložení zprávy vyžadovat. To by měl vědět Váš otec jako profesionál v oboru.
Zda je pojišťovna povinna plnit vyplývá s pojistných podmínek sjednané smlouvy, tudíž toto opět nemohu konkrétně hodnotit. Pokud by Vás majitel požádal o náhradu škody, mohla by věc vyřizovat i pojišťovna, případně Vám uhradit náklady právního zastoupení, ale skutečně nevím, jaký je rozsah služeb obsažených ve sjednaném pojištění. Kontaktoval bych proto pojišťovnu a na postup při případné žádosti o škodu bych se zeptal. Koneckonců za to pojišťovna pravidelně inkasuje jistě nemalé peníze.
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Kanalizace v obci je daleko od domu - musím se přesto připojit?
- Biologické odbourání splaškové vody místo připojení domu k veřejné kanalizaci - umožňuje to zákon?
- Je možné biologicky zlikvidovat splaškovou vodu místo napojení na veřejnou kanalizaci?
- Vzdálenost kanalizace od domu - má vliv na povinnost připojit dům ke kanalizaci?
- Povinnost připojit nemovitost ke kanalizaci - pohled ministerstva zemědělství (výklad č. 19 k zákonu o vodovodech a kanalizacích - komentář k § 3/8)
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Kdo je majitelem kanalizační přípojky nemovitosti do veřejné kanalizace?
OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce nepeněžitého plnění (povinnosti připojit se k veřejné kanalizaci)
Zákon 274 o vodovodech a kanalizacích. uvádí v § 3 odst. 8) cit.
"Obecní úřad může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné."
Je možné se tomuto rozhodnutí úspěšně bránit, především v konkretním případu, kdy se jedná o RD
/zemědělská usedlost, obklopená pastvinami a ornou půdou/, se zemědělskou malovýrobou na ŽL a kde by přípojka na splaškovou kanalizaci byla sice technicky možná ale neúměrně nákladná a je vhodnější splaškovou vodu biologicky upravit a použit na hnojení přilehlé orné půdy příp. trvalého travního porostu.
Příslušné přípravky jsou běžně k dostání v obchodech i drogeriích - tato možnost je na obalu uvedena. Děkuji, Mojmír
ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že obecní úřad je ve smyslu § 3/8 zákona o vodovodech a kanalizacích oprávněn v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné, čemuž koresponduje i § 26/2 písm. b) zákona o vodovodech a kanalizacích (který vyjmenovává případy, v nichž rozhodují obecní úřady v přenesené působnosti).
V souvislosti se shora uvedeným je dále vhodné upozornit na to, že k tomu, aby obec mohla vydat právní předpis v přenesené působnosti (nařízení obce) je nezbytné, aby se tak stalo na základě zákonného zmocnění a samozřejmě i v mezích takového zmocnění (čl. 79/3 Ústavy ČR a § 11/1 zákona o obcích).
Zmocnění k vydání nařízení obce však není v § 3/8 zákona o vodovodech a kanalizacích obsaženo. Toto ustanovení naopak počítá s vydáním rozhodnutí (myšleno rozhodnutí vydaného v rámci správního řízení dle správního řádu), tzn. individuálního právního aktu, kterým se v konkrétním případě ukládá povinnost jmenovitě určené osobě. Obecní úřad je tak povinen v každém konkrétním případě zkoumat, zda jsou splněny podmínky pro uložení povinnosti dle § 3/8 zákona o vodovodech a kanalizacích, tzn. zejména zda je připojení na veřejnou kanalizaci technicky možné.
Proti rozhodnutí o povinnosti připojit se k veřejné kanalizaci je tedy možné brojit opravnými prostředky (odvolání dle § 81 a násl. správního řádu), přičemž není vyloučen ani soudní přezkum takového rozhodnutí (dle soudního řádu správního).
Pokud by se vlastník pozemku či stavby nebyl ochoten připojit k veřejné kanalizaci, je vhodné vědět, že vydané rozhodnutí představuje exekuční titul podle § 104 správního řádu. Obecní úřad by tak mohl přistoupit k exekuci na nepeněžitá plnění (§ 107 - § 129 správního řádu) a ukládat vlastníkovi např. donucovací pokuty (§ 112 písm. c) správního řádu). Současně je vhodné vědět, že nepřipojení se k veřejné kanalizaci (ač to bylo vlastníkovi uloženo rozhodnutím obecního úřadu) není přestupkem ani správním deliktem (pokuta za přestupek či jiný správní delikt nebo jiná sankce v tomto případě tedy nehrozí).
V souvislosti se shora uvedeným se dále sluší poukázat na stanovisko, které k této problematice zaujalo Ministerstvo zemědělství (jako nejvyšší správní orgán, do jehož gesce problematika vodovodů a kanalizací spadá). Dne 21. 4. 2008 vydalo Ministerstvo zemědělství (konkrétně jeho sekce vodního hospodářství) výklad č. 19 k zákonu o vodovodech a kanalizacích, v němž se zaměřilo na § 3/8 tohoto právního předpisu. V rámci předmětného výkladu dospělo Ministerstvo zemědělství mimo jiné k závěru, že:
"… Z podstaty věci není možné spravedlivě uložit vlastníkovi stavebního pozemku nebo stavby, na které vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost úhrady nákladů s připojením souvisejících, a to především z důvodu, že plnil svoje povinnosti vyplývající z právních předpisů, mj. z ustanovení § 5 odst. 3 vodního zákona. Podá-li tedy nějaká jiná osoba, ať už z jakéhokoliv důvodu, samozřejmě za předpokladu, že vlastník stavebního pozemku nebo stavby plní řádně své povinnosti, podnět k zahájení řízení podle ustanovení § 3 odst. 8 zákona o vodovodech a kanalizacích, je osobou, která má zájem na připojení, a tudíž nese náklady na připojení, nedojde-li k jiné dohodě.
Vlastníkem přípojky je ve smyslu ustanovení § 3 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích osoba, která na své náklady přípojku pořídila. Zákon sice v první větě předmětného ustanovení stanoví, že přípojku pořizuje na své náklady odběratel, uvádí však i výjimku, pokud není dohodnuto jinak. Lze dovodit, že pod pojem "není-li dohodnuto jinak" lze podřadit i v dotazu zmíněný případ připojení na kanalizaci uložením povinnosti ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona o vodovodech a kanalizacích.
Dále umožňuje stavební zákon za podmínek daných ustanovením § 137 odst. 1 písmeno e), nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku připojit stavbu na technickou infrastrukturu a dále provést úpravy, jimiž se stavba vybavuje sociálním nebo jiným hygienickým zařízením. Na náhradu nákladů na takové úpravy náleží vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku na základě a za podmínek daných ustanovením § 138 stavebního zákona stavební příspěvek, pokud o něj požádá. Stavební příspěvek se poskytuje na úhradu té části nákladů, které se přímo týkají provedení nařízených nezbytných úprav.
Stavební příspěvek se podle ustanovení § 138 odst. 4 neposkytne, mají-li být nařízenými nezbytnými úpravami odstraněny závady vzniklé porušením nebo neplněním povinností vlastníka, stanovených tímto zákonem či jiným právním předpisem. Příspěvek se též neposkytne, lze-li zajistit úhradu nákladů na provedení nařízených nezbytných úprav nebo na zpracování projektové dokumentace podle zvláštních právních předpisů… "
Celý výklad č. 19 k zákonu o vodovodech a kanalizacích je dostupný zde:
http://eagri.cz/public/web/file/41870/V19.pdf
Pokud tedy likvidujete odpadní vody vznikající na Vámi vlastněném pozemku (resp. ve Vámi vlastněné stavbě) v souladu s vodním zákonem (zejména v souladu s jeho § 5/3 a § 38), můžete v případně zahájeném správním řízení (o uložení povinnosti připojení k veřejné kanalizaci) argumentovat shora citovanými závěry Ministerstva zemědělství (tzn. že v případě rozhodnutí o Vaší povinnosti připojit se k veřejné kanalizaci ponese náklady na zřízení kanalizační přípojky ta osoba, která dala k zahájení řízení podnět, může se tedy jednat i o obecní úřad, resp. obec samu, v takovém případě by se v souladu s § 3/6 zákona o vodovodech a kanalizacích stala vlastnicí kanalizační přípojky obec). Závěrem je nezbytné dodat, že shora citovaný právní názor Ministerstva zemědělství není přijímán bez výhrad, i přesto Vám však doporučuji ho v případném správním řízení použít.
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Příspěvek na bydlení v družstevním bytě (bydlení u rodiče, rodičů)
- Příspěvek dítěte, potomka na bydlení v družstevním bytě (bydlení u rodiče, rodičů)
- Kolik dělá přídavek na dítě v roce 2015
- Přídavky na dítě 2015 - kolik Kč?
- Výše přídavků na dítě 2015
Žiji v bytě se svým pětiletým synem, nezaměstnaná (od 21.3.2014). Syn chodí do školky. Rozvedená od 22.12.2014.
Bývalý manžel mi platí 6000 Kč měsíčně. Jelikož na podporu v nezaměstnanosti jsem nedosáhla, jiné příjmy nemám.
Mám nárok na příspěvek na bydlení a příspěvek na dítě?
Družstevní byt, členem družstva je můj otec. Ten však bydlí u své druhé manželky. Maminka odkázala veškerý majetek mne. Já mám z dědictví nárok na 1/2 peněz v případě, že by se byt prodával či se s ním nějak nakládalo, ale členkou bytového družstva nejsem.
Nájemné resp. veškeré poplatky spojené s bytem (do fondu oprav, služby, energie) nicméně platím já (8104 korun/měs.) z těch 6000 na malého a dorovnávám ze zbytku peněz po mamince. Byt má v řádech měsíců přejít do osobního vlastnictví.
Musí mít otec (dědeček mého dítěte) jako člen družstva trvalý pobyt v tom bytě, jehož je členem? Stanoví to stanovy družstva či je to dané všeobecně? Měl by z titulu člena v BD (nebo až vlastníka/byt v OV) nárok na parkovací kartu za 700 korun ročně na modré zóně na MČ Prahy, kde bydlím? Má na stejné MČ práci a jezdí sem autem. Mohl by argumentovat tím.
Pokud by si změnil trvalý pobyt do bytu své stávající manželky a někdy v budoucnu si to rozmyslel, má nárok z titulu člena družstva si TP zřídit zase zde? Jeho nárok na byt tím přeci nezaniká? Ptám se, abych měla v rukou pravdivá fakta, než se na něj obrátím.
Mohla bych zažádat o tyto příspěvky, pokud bych byla spolučlenkou a otec měl TP u své nynější manželky?
Otec má příjmy cca. 20 tis. /měs. Předpokládám, že by se při posuzování mé případné žádosti o příspěvky (souvisí i s přísp. na dítě? ) započítával i jeho příjem. Je otcovo členství v bytovém družstvu podmíněné jeho TP v tomto bytě? Mohl by mi dát nájemní smlouvu, až se ze status člena družstva změní na vlastníka bytu?
Snažím se prostě zjistit, co by obnášelo splnit kritéria pro možnost získání zmíněných příspěvků a jaké konsekvence by to mělo pro otce, který, jak se bohužel obávám, mi nebude chtít vyhovět.
Chci být připravená, pokud by argumentoval nutností TP zde z důvodu členství v BD apod. Abych alespoň teoreticky věděla, zda je to pravda. Za jakých podmínek na příspěvky a v jaké výši dosáhnu.
Děkuji, Jarka
ODPOVĚĎ:
Na příspěvek na bydlení máte nárok tehdy, jste-li vlastníkem či nájemcem (podnájem nestačí) bytu/domu, ve kterém máte trvalé bydliště, za předpokladu, že 30% (v Praze 35%) příjmů Vaší domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek na bydlení je zapotřebí dokládat náklady na bydlení a příjmy všech osob, které mají v bytě trvalé bydliště, za uplynulé kalendářní čtvrtletí.
To, že je Váš otec členem bytového družstva, neznamená, že v daném bytě musí mít i trvalé bydliště. Záleží čistě na jeho rozhodnutí, zda bude mít trvalé bydliště v daném bytě nebo jinde. Dokud je pouze členem družstva a tudíž sám jen nájemcem - nikoliv majitelem - bytu, může Vám dát pouze podnájemní smlouvu a to pouze se souhlasem družstva.
Jakmile se stane majitelem bytu, mohl by Vám dát smlouvu nájemní. Na základě této smlouvy byste si mohla i Vy zřídit v bytě trvalé bydliště a to i bez souhlasu Vašeho otce. Dokud zde ale bude mít trvalé bydliště Váš otec, vzhledem k výši jeho příjmů na příspěvek na bydlení nedosáhnete. Pokud ale bude mít trvalé bydliště u své manželky, budete si moci o příspěvek na bydlení požádat. Jestliže Váš otec zůstane členem družstva (či v budoucnu vlastníkem bytu) bude si ale samozřejmě moci kdykoliv trvalé bydliště přehlásit zpět.
Co se týče přídavku na dítě, zde se započítávají příjmy všech osob žijících ve společné domácnosti. Pokud tedy Váš otec bydlí se svou manželkou, pak jeho příjmy dokládat nemusíte. Pro nárok na přídavek na dítě je zapotřebí, aby Váš příjem nepřesahoval 2,4násobek životního minima Vaší domácnosti. Životní minimum osamělé matky s dítětem je vyjádřeno částkou 4.880 Kč, hraničním příjmem pro nárok na přídavek na dítě je tedy příjem ve výši 11.712 Kč. Pro nárok na přídavek na dítě je zapotřebí doložit příjmy za kalendářní rok 2013, při žádosti od října 2015 pak příjmy za rok 2014. Výše přídavku na dítě do šesti let je 500 Kč, od šesti let věku pak 610 Kč měsíčně.
_
OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL, KUPNÍ SMLOUVY
- Skrytá vada nemovitosti a odstoupení od smlouvy - kdo zaplatí náklady na odhad, katastr, úroky hypotéky a poplatek za mimořádnou splátku hypotéky?
- Kdo platí náklady na odhad, katastr, úroky, pokutu při odstoupení od kupní smlouvy pro skrytá vadu nemovitosti
- Skrytá vada nemovitosti a odstoupení od smlouvy - kdo zaplatí odha, poplatky katastru, pokutu, úroky za mimořádnou splátku hypotéky?
Mám nemovitost se skrytou vadou a v důsledku toho odstupuji od kupní smlouvy. Mohu při odstoupení od kupni smlouvy požadovat po prodávajícím jednak vzniklé náklady - odhad, poplatky na katastru, úroky z hypotéky, náklady na rekonstrukci a hlavně poplatek za mimořádnou splátku hypotéky? Děkuji, Karla
ODPOVĚĎ:
Jak jsem již níže uváděl, odstoupením od smlouvy zaniká smlouva ex tunc, tedy strany by si měly vrátit vše co ze závazku plnily, prodávající by tedy měl vrátit kupní cenu a převzít nemovitost, kupující by měl převzít kupní cenu a předat nemovitost. Náhrada škody Vám způsobená porušením kupní smlouvy tím není dotčena (odhad, poplatky, náklady na rekonstrukci mi nejsou uplně jasné, byla prováděna před zjištěním skryté vady). Především však s hypotékou je to složitější a upřímně řečeno nevím, jak takovéto případy aktuální judikatura řeší. Hypotéka je totiž vztahem Vás jako závního dlužníka a banky. Pro tento případ by skutečně bylo vhodné vyhledat advokáta.
_
OBČAN-DLUHY
- Jak dokázat že dlužník není vlastníkem majetku v oddlužení, insolvenci, osobním bankrotu?
- Může insolvenční správce zabavit věci dlužníka v insolvenci?
- Je nutné dokázat v insolvenci, oddlužení čí je majetek v bytě dlužníka?
- Co je to majetková podstata v oddlužení, insolvenci - příklad z praxe
- Co patří a nepatří do majetkové podstaty při žádosti o insolvenci, oddlužení, osobní bankrot?
- Co spadá a nespadá do majetkové podstaty při žádosti o insolvenci, oddlužení, osobní bankrot?
Jak prokázat, že majetek není v mém vlastnictví nebo je darem. Konkrétně: Starší horské kolo - patří mé sestře, nevyužívá ho, zapůjčila mi ho do doby než její dcera doroste a kolo bude moct používat. Sestra kolo zakoupila na Bleším trhu, doklad o koupi nemá ani kupní smlouvu, nyní by se kolo dalo v bazaru prodat za cca 3-5.000,-Kč. TV - LCD - novou mi ji koupila máma, dar do nové domácnosti, stáří 7 měsíců, pořizovací cena: 5.000 Kč. Budu žádat o insolvenci. Děkuji, Milena
ODPOVĚĎ:
V rámci insolvenčního řízení je sepisována tzv. majetková podstata, která je poté podle způsobu řešení insolvence zpeněžována nebo ne. Pokud je insolvence řešena konkursem, majetková podstata se zpeněžuje. V rámci oddlužení tomu tak většinou nebývá, jelikož je Vám stanoven splátkový kalendář, který musíte dodržovat, ale ke zpeněžování majetkové podstaty se zpravidla nepřistupuje. Pokud budete podávat insolvenční návrh sama, náleží do majetkové podstaty majetek, který Vám patří k okamžiku zahájení insolvenčního řízení, tedy podání návrhu. Současně s insolvenčním návrhem musíte předložit i tzv. seznam majetku dlužníka.
Co se týče Vámi uvedených movitých věcí, je situace asi následující. Pokud Vám skutečně byla televize darována, do majetkové podstaty by patřit měla, jelikož k ní máte vlastnické právo, které jste nabyla na základě darovací smlouvy, byť patrně jen ústní. Měla byste ji tedy uvést do seznamu majetku. Ohledně kola je situace jiná, jelikož vzhledem k tomu, že Vám bylo pouze zapůjčeno, logicky není Vaším majetkem, který by měl být zahrnut do majetkové podstaty. Vlastnické právo k němu má stále Vaše sestra. Abyste se tedy vyhnula pozdějšímu případnému dokazování, že kolo je skutečně Vaší sestry, což by bylo vzhledem k absenci kupní smlouvy poměrně složité, je několik možností. Buď před podáním insolvenčního návrhu kolo sestře prostě vraťte a celá situace je vyřešená nebo, pokud ho chcete používat i nadále, sepište se svou sestrou jednoduchou smlouvu o výpůjčce dle § 2193 a násl. občanského zákoníku. Na internetu jistě najdete celou řadu vzorů na tuto smlouvu. Kolo ale v každém případě nebudete uvádět do seznamu majetku, jelikož mezi Váš majetek nepatří.
Závěrem ale znovu opakuji, že insolvence automaticky neznamená, že o svůj majetek přijdete. Záleží na způsobu, jakým bude řešena.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Špatné umístění plotu souseda a "vyvlastnění" pozemku vydržením
- Vyvlastnění pozemku sousedem - špatně umístěný plot po dobu více než 10 let
Obracím se na Vás s prosbou ohledně sporně vybudovaného plotu, který je o 14 cm sousedem rozporován. Hranice je vymezená již delší dobu (min. 10 let) a pozemek je za plotem se pro stěžovatele (souseda) již nepřístupný a nikterak ho neudržuje.
Nicméně soused pozemek 14cm x 10m nárokuje a odkazuje se na něj při stavebních úpravách na mém objektu, kde soused napadá špatně napočítané požární a odstupové vzdálenost, apd. Někde jsem zaslechl (proto Vás kontaktuji), že pokud soused nemůže pozemek udržovat po dobu (XY), může naopak protistrana (já) pozemek získat na své právo užívání (vydržení? služebnost? ). Děkuji, Ctirad
ODPOVĚĎ:
Pokud je výměra sporná, pak je rozhodující stav, který je dán dle geometrického plánu. Pokud ta hranice je špatně, což nelze bez dalšího posoudit, pak je asi soused v právu. Náklady na případnou úpravu plotu by však musel nést společně s Vámi, jelikož hranice je společná. Samozřejmě vzhldem k výměře, kterou uvádíte by bylo lepší se rozumně dohodnout, je-li to možné.
Narážíte asi spíše na věc opuštěnou:
Nevykonává-li vlastník vlastnické právo k nemovité věci po dobu deseti let, má se za to, že ji opustil. Opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu. Tímto způsobem by to tedy nešlo.
Vydržení vlastnického práva by mohlo připadat v úvahu, pokud současný stav panuje minimálně posledních 20 let.
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Vydržení práva svodu dešťové vody od souseda (pouští vodu ze střechy na střechu vedlejšího domu)
- Služebnost svodu dešťové vody od souseda (pouští vodu ze střechy na střechu vedlejšího domu)
- Věcné břemeno svodu dešťové vody od souseda (pouští vodu ze střechy na střechu vedlejšího domu)
Jsem předsedkyně SVJ činžovního domu v Praze na Smíchově. Ukázalo se, že do našeho okapního systému má odvedenou dešťovou vodu náš soused z vedlejšího domu. Problém je v tom, že zatímco množství vody přicházející z plochy naší střechy ještě normám vyhovuje, množství vody z obou střech již ne. Upravit stávající systém tak, aby pobral vodu z obou střech je nákladné.
Soused nemá žádný dokument který by dokládal vznik služebnosti, ale tvrdí že právo už má vydržené, protože ke kolaudaci jeho části střechy (a tedy přivedení jeho vody do našeho systému) došlo v roce 1983. Je pravda, že i v případě porušení norem má právo vydržené? Kdo je povinen náklady na změnu systému hradit? Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
Dle nového občanského zákoníku je stanovena u nemovitých věcí vydržecí doba 10 let. Nemyslím si však, že se výše uvedená držba zakládá na řádném právním důvodu. Kolaudace jeho střechy stavebním úřadem je vztah veřejnoprávní souseda jako žadadtele o technické schválení stavby. Nemá však nic společného se soukromoprávním vztahem Vás a souseda. Ten by měl s Vámi uzavřít dohodu o zřízení věcného břemene (služebnosti) okapu, kde by měly být stanoveny podmínky udržby a zřizovacích nákladů, právo souseda by pak mělo být zapsáno do katastru nemovitostí.
Vyzval bych jej tedy k jednání o nutnosti úpravy nevyhovujícího systému a podmínkách zřízení věcného břemene, jelikož ve stavu jaký je svádí vodu bez právního důvodu a Vám navíc hrozí v důsledku velkého množství vody škoda a v důsledku neplnění norem i sankce.
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Soused nesouhlasí s vedením elektrického kabelu kolem jeho pozemku
- Prodlužování správního řízení o elektrické vedení - co dělat když soused neustále připomínkuje správní řízení?
Máme problém ohledně přípojky elektrického vedení: na ČEZ jsme podali žádost o přivedení přípojky elektřiny k pozemku. Ten nám ji schválil a celou věc předal realizující firmě. Firma zpracovala projekt a obeslala všechny účastníky územního řízení.
Soused pozemku, okolo kterého má elektřina vést, nám nedal souhlas. Prý nechce aby tam elektřina vedla. Majitel sousedního pozemku prý nám elektriku zakáže a pokud to bude nutné bude mít stále připomínky.
Na obci mi bylo sděleno, že pokud nebude souhlasit, bude celá věc prodloužena o tři měsíce. Poté je možné projekt převést z územního řízení na stavební řízení a tam už prý nebude potřeba souhlas sousedícího s pozemkem, na kterém by měla vést elektřina. Jak celou věc řešit? Může se soused odvolávat donekonečna? Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
Problém se odehráva na poli správního práva a režimu stavebního zákona. Soused skutečně může stavbu připomínkovat (je to jeho právo), a tím zdržovat. Nicméně se všemi připomínkami se lze řádně vypořádat, byť to řízení protáhne. Až dojde k vypořádání všech připomínek a námitek, nebude již soused mít žádný právní prostředek k tomu, aby elektrické přípojce zabránil. Obrňte se tedy trpělivostí, musíte uvedené období přečkat.
_
OBČAN-EXEKUCE
- Promlčení dluhu v exekuci - za kolik let se dluh a penále promlčí?
- Vliv exekuce na promlčení, promlčecí lhůtu, lhůty
- Exekuce na promlčecí lhůta, lhůty
Promlčení exekuovaného dluhu: do 01/2000 měla matka živnostenský list a v tomto období měla povinnost hradit si sociální a zdravotní pojištění. Matka po dvou, třech letech ukončila podnikatelskou činnost a začala se starat o svojí matku - cca. 10 let tedy pobírala sociální dávky vzhledem k péči o osobu blízkou. V této době se zdravotní pojišťovna ozvala s vymáhám dluhu na zdravotním pojištění a byla nařízena exekuce prodejem majetku, jejíchž výsledkem byla 0, jelikož matka žádný majetek nevlastní. Sociální dávky byla na tak nízké úrovni, že nebylo možné strhávat z nich vůbec nic. Nyní moje matka přešla již do systému, kdy začala pobírat starobní důchod, který je už vyšší, protože je do něj zahrnut i důchod vdovský. Již s prvním výměrem důchodu ale dostala matka oznámení, že jí z každého důchodu bude odebíráno cca. 1800 Kč ve prospěch dluhu zdravotní pojišťovny - je tedy na její důchod uvalena exekuce. Zjišťovala jsem, že se jedná o celkovou pohledávku cca. 120 tisíc korun, tudíž splatnost této pohledávky bude dlouhodobá a nevím, zda k ní nebude připisováno další penále.
Co mne ale zajímá - přijde mi to už jako velmi dlouhá doba, když byla pohledávka zjištěna (je to cca. 15 let) - zdravotní pojišťovna má nárok na to, aby pohledávku vymáhala i po tolika letech?? Neměla už by být promlčena, pokud se za celé to období nepodařili ji vymoci?? Vím, že matka i v období, kdy pobírala sociální dávky nějaké částky hradila, ale pohledávka je v takové výši, že to ubývalo opravdu jen po pár stovkách.
Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
Okamžikem zahájení exekučního řízení se tzv. staví lhůty, to znamená, že po dobu tohoto řízení žádné (ani promlčecí) lhůty neběží. Nařízená exekuce může trvat neomezeně dlouho. Po zahájení exekučního řízení se již nárok nepromlčuje a v řízení je možné pokračovat, dokud není pravomocně zastaveno.
_
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Právo na vyhotovení kopie podání vysvětlení - výpověď na Policii
- Má vyslýchaný pprávo na vyhotovení kopie u výslechu na Policii (obvinění z trestného činu)
Má občan, který podal vysvětlení na Policii požádat příslušné orgány o vyhotovení kopie mého již proběhlého podání vysvětlení (konalo se začátkem listopadu 2014). Zda-li na to mám právo, případně jestli mi musí být vyhotoveno, nebo za jakých podmínek.
Když jsem nyní předvolána jako obviněná k výslechu, tak po skončení výslechu právo na kopii své výpovědi mám, je to tak?
(dokumenty potřebuji pro případnou konzultaci s právníkem) Děkuji, Gabriela
ODPOVĚĎ:
Jako obviněná máte právo nahlížet do vedeného trestního spisu a činit si jakékoli výpisky či kopie. Odepřít toto právo lze jen ze závažných důvodů a není běžné. S odkazem na § 65 a násl. trestního řádu Vám musí Policie umožnit pořízení kopií z trestního spisu - všech listin, které se Vašeho případu týkají.
_
PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Porušení léčebného režimu na neschopence, přítomnost při měření expozice škodlivin KHS u zaměstnavatele - jak se bránit proti trestu od OSSZ?
Obrana proti rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) o porušení léčebného režimu, odvolání je nutno podat do 11.2.2015.
Pracovní neschopnost, mimo dobu povolených vycházek jsem se účastnil měření Krajské hygienické stanice (KHS) na pracovišti u zaměstnavatele. Měření se vztahovalo k mé nemoci z povolání. Měření jsem inicioval, ale termín a čas měření jsem ovlivnit nemohl. Má účast na měření byla nutná rovněž kvůli zajištění objektivnosti. Během měření jsem podal KHS námitky, protože se zaměstnavatel snažil ovlivnit hygienické měření ve svůj prospěch (správní řízení ještě není ukončeno). Zaměstnavatel reagoval tím, že požádal OSSZ o mé potrestání pro porušení léčebného režimu (mojí přítomnost u měření si nepřál).
Požadoval jsem, aby moje účast na hygienickém měření nebyla brána jako porušení léčebného režimu. OSSZ ale trvala na tom, že léčebný režim porušen byl: Podle § 56 zák. č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, jsem měl povinnost zdržovat se v době pracovní neschopnosti mimo dobu vycházek na nahlášeném místě pobytu. Změnu nahlášeného místa pobytu po dobu hygienického měření měl povolit ošetřující lékař a nahlásit OSSZ.
Otázky:
1) Je právo občana znát příčiny a okolnosti vzniku nemoci z povolání (aktivně se podílet na objasnění) a to jestli jí způsobil zaměstnavatel zakotveno v nějakém zákoně (popř. jestli vychází z ústavních a obecných právních principů)?
2) Je-li právo občana dozvědět se, zda mu bylo zdraví poškozeno zaměstnavatelem (zajistit si důkazy), nadřazeno povinnosti dodržet léčebný režim (o důkazy přijít)? Děkuji, Svatopluk
ODPOVĚĎ:
Posuzování a uznávání nemocí z povolání upravuje zákon č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách, v platném znění. Dle § 64 tohoto zákona platí, že:
„Zaměstnavatel je povinen umožnit pověřeným zaměstnancům poskytovatele uvedeného v § 61 odst. 1 nebo 2 (tj. poskytovatelé pracovnělékařských služeb mající příslušné oprávnění) vstup na pracoviště, kde zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec pracuje nebo pracoval za podmínek, jejichž vlivem posuzovaná nemoc z povolání vznikla, a to za účelem zjištění dalších skutečností nebo provedení klinického testu, popřípadě odebrání vzorku materiálu nebo pořízení audiovizuálního záznamu potřebného k posouzení nemoci z povolání. Zaměstnavatel je též povinen pro zajištění objektivity šetření a ověření podmínek vzniku nemoci z povolání umožnit vstup na pracoviště bývalému zaměstnanci. “
Z tohoto ustanovení vyplývá, že zaměstnanec, o jehož nemoc z povolání se jedná, má samozřejmě právo se určitých měření u zaměstnavatele účastnit (pokud to musí zaměstnavatel umožnit bývalému zaměstnanci, z logiky věci a výkladu příslušného ustanovení vyplývá, že tak musí učinit i u zaměstnance v pracovním poměru). Právo být přítomen u měření, které se vztahovalo k posuzování Vaší nemoci z povolání, jste jednoznačně měl.
Pokud jste v době měření byl v dočasné pracovní neschopnosti, měl jste skutečně povinnost zdržovat se v nahlášeném místě pobytu. Při nutnosti účastnit se měření, jste měl kontaktovat svého lékaře a dohodnout se s ním na vycházkách, popř. změnu místa pobytu po určitou dobu. Vaše právo účastnit se daného měření u zaměstnavatele není nadřazena Vaší povinnosti zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v určeném místě pobytu. Navíc existuje cesta, jak si přítomnost na pracovišti v době měření zajistit a zároveň neporušit léčebný režim. Důvody porušení této povinnosti by Vám mohli být polehčující okolností, neboť Váš případ se projednává ve správním řízení, kde se berou v úvahu všechny okolnosti případu, záleží tedy na správním uvážení, domnívám se však, že i přesto došlo k porušení povinnosti na Vaší straně.
V odvolání je možné uvést všechny tyto skutečnosti, případně se obrátit na advokáta, který Vám s jeho sepsáním pomůže.
_
PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZ
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Pracovní úraz způsobený kolegou - kdo platí odškodnění a náklady léčby zraněného pracovníka, zaměstnance?
Pracuji jako zahradník u technických služeb. S kolegyní jsme u dřevěných hrábí měnily plastové kolíčky. Naneštěstí se pří vytloukání kolíčku (hrábě kolegyně držela za konec násady a hrábě byly položeny na rozevřený svěrák) kolíček v délce 7 cm u hrábí ulomil a vlétl kolegyni do levého oka. 1 operace oka + 2 budou. Bezpečnost práce nezjistila na místě žádné pochybění. O případ zajímá Policie. Kolegyně me z ničeho neobvinuje, ale jsem stíhán za těžké ublížení na zdraví z nedbalosti. Policie říká, ať zaplatím náklady na léčení kolegyně - státní zástupce případ stáhne. Co dělat? Léčení může jít do statitisíců. Asi to skončí u soudu. Děkuji, Karel
ODPOVĚĎ:
Na první pohled se jedná o typický, nezaviněný pracovní úraz. V tuto chvíli mě nenapadají okolnosti, které by podmiňovaly zahájení trestního stíhání, pokud se skutečně jednalo o nehodu. Na placení v tuto chvíli nepřistupujte, takový návrh se neslučuje příliš se zákonem. Neznám ale podrobně okolnosti případu a netroufnu si kvalifikovaně poradit. Vyhledejte raději odbornou pomoc advokáta, který na základě trestního spisu s Vámi zvolí konkrétní taktiku obhajoby. "Pokoutné" řešení bez advokáta v trestním řízení nelze nikdy doporučit.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Koupě nemovitosti (bytu, domu) v insolvenci - co když se majitel nebude chtít vystěhovat?
- Vystěhování původního majitele z bytu koupeného dražebě (dlužník v insolvenci)
- Vystěhování původního majitele z domu koupeného dražebě (dlužník v insolvenci)
Uvažuji o koupi domku v insolvenci. Drážní domek, v katastru nemovitostí vedený pod č. p. jako stavba (doprava). Domek je zástavou pro Hypoteční banku.
Můj dotaz: Až proběhne po zaplacení kupní smlouvy vklad do katastru na moje jméno, co když se dosavadní obyvatel, který nemá kam jít, s insolvenčním správcem a realitním makléřem spolupracuje problematicky, co když se zasekne. a nebude chtít opustit nemovitost?
Je povinností insolvenčního správce předat mi nemovitost bez dlužníka? Jaké já mám prostředky, jak ho donutit opustit nemovitost? Zoufalý člověk dělá zoufalé činy a ne rozumné… Děkuji, Lucie
ODPOVĚĎ:
Z insolvenčního zákona nevyplývá povinnost insolvenčního správce dlužníka z nemovitosti fakticky „vyhánět“. Převodem vlastnického práva vkladem do katastru nemovitostí proto většinou pro insolvenčního správce v podstatě celá transakce končí. Záleží ale také samozřejmě na tom, jaká práva a povinnosti budou v rámci kupní smlouvy ujednány. Legálním prostředkem, jak se zbavit nechtěného obyvatele Vaší nemovitosti, je žaloba na vyklizení dané nemovitosti. Pokud by původní obyvatel poté ani na základě pravomocného rozhodnutí nechtěl nemovitost dobrovolně opustit, přistoupilo by se k výkonu rozhodnutí, kdy už za účasti exekutora a případně i policie by byla daná nemovitost vyklizena. Celou situaci proto důkladně zvažte. V rámci případné žaloby byste měla být patrně úspěšná, nicméně řešení celé situace se může protáhnout a samozřejmě i relativně prodražit.
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Smlouva o smlouvě budoucí na nemovitost - může se zapsat do katastru nemovitostí?
- Zapsání smlouvy o smlouvě budoucí (kupní, darovací) do katastru nemovitostí - informace
Sepsal jsem letos smlouvu o smlouvě budoucí darovací na byt, musí být vložena do katastru, aby se dárce mohl domáhat vkladu, pokud bych zemřel před sepsáním řádné smlouvy? Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
Do katastru nemovitostí se provádí zápis až vlastnického práva, a to na základě listiny, kterou může být mj. i darovací smlouva. Smlouva o smlouvě budoucí nemá pro katastr žádnou relevanci. Pokud s obdarovaným neuzavřete v budoucnu řádnou darovací smlouvu, vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí se jen na základě smlouvy o smlouvě budoucí domáhat nemůže. Jedině by se mohl domáhat uzavření darovací smlouvy, která by byla podkladem pro převod vlastnického práva k bytu, po Vašich dědicích. Podle ustálené judikatury obecně práva a povinnosti vyplývající se závazkových právních vztahů (což je i smlouva o smlouvě budoucí) zásadně nezanikají smrtí oprávněné či povinné osoby, nýbrž přecházejí na jejich právní nástupce; zanikají pouze ta práva a povinnosti, jež jsou vázány svým trváním na určitou osobu. Záleží však na mnoha okolnostech, zdali by bylo možné uzavření darovací smlouvy na byt po Vašich dědicích vynutit.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Zneužití rodného čísla a nemožnost refinancování hypotéky - po kom vymáhat škodu?
Při refinancování hypotéky jsem zjistil, že mé rodné číslo ve spojení s cizím jménem je neoprávněně v registru dlužníků.
U telekomunikační společnosti, bylo zneužito mé rodné číslo, aniž bych ztratil kterýkoliv doklad totožnosti.
Na uzavřené smlouvě o poskytování služeb figuruje pouze mé rodné číslo. Podal jsem trestní oznámení. Mohl bych po společnosti či osobě požadovat odškodnění za zneužití osobních dat a poškození mé osoby? Nebylo mi umožněno výhodněji refinancovat hypotéku a přišel jsem tak samozřejmě o peníze. Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Náhrady škody se ve Vámi popsaném případě domáhat můžete, otázkou však zůstává, po kom.
Bylo-li zneužito Vaše rodné číslo tak, že ho třetí osoba využila při uzavírání smlouvy na poskytování telekomunikačních služeb, je škůdcem pouze tato třetí osoba (na kterou jste podal trestní oznámení). Bez povědomí o identitě této osoby však není samozřejmě možné se po ní náhrady škody domáhat. Se svým nárokem na náhradu škody se můžete připojit k probíhajícímu trestnímu řízení (§ 43/3 trestního řádu), o čemž jste byl, jak předpokládám, Policií ČR při podání trestního oznámení poučen.
Pro doplnění shora uvedeného připomínám, že ve smlouvě o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti musí být srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedeno vždy jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště, datum narození nebo rodné číslo fyzické osoby, je-li uživatelem nepodnikající fyzická osoba (§ 63/1 písm. b) bod 3 zákona o elektronických komunikacích). Neobsahuje-li smlouva všechny tyto informace, může se tím podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací dopustit správního deliktu dle § 118/14 písm. ab) zákona o elektronických komunikacích.
Skutečnost, že telekomunikační společnost byla třetí osobou uvedena v omyl předložením Vašeho rodného čísla nezakládá její odpovědnost za Vám způsobenou škodu.
Pro prověření, zda telekomunikační společnost ve Vámi popsaném případě skutečně nepochybila, můžete kontaktovat dozorový orgán, kterým je Český telekomunikační úřad:
www. ctu.cz
_
RODINA-ADOPCE, STŘÍDAVÁ PÉČE, PĚSTOUNSTVÍ, OPATROVNICTVÍ
- Je možné předem zvolit opatrovníka dítěte, dětí v případě smrti matky, otce, rodičů?
- Určení opatrovníka dítěte předem pro případ smrti, úmrtí rodiče, rodičů, otce, matky
- Stanovení opatrovníka rodičem před smrtí (pro případ smrti, úmrtí rodiče, rodičů)
- Stanovení opatrovníka rodičem před smrtí (pro případ smrti, úmrtí matky, otce)
Opatrovnictví mého dítěte: 05/2015 se mi narodí syn, v jeho rodném listě nebude uveden otec, protože se dítěte zřekl. Chtěla bych se zeptat, pokud by se mi něco stalo a nemohla jsem se o dítě starat, jak mohu předem určit jeho opatrovníka? Pokud zvolím konkrétně osobu, která nepatří do mé rodiny. Děkuji, Denisa
ODPOVĚĎ:
Na situace, kdy se ani jeden z rodičů nemůže o dítě starat, pamatuje zákon o rodině institut tzv. poručenství. Zákon o rodině zdůrazňuje důležitost výběru vhodné osoby k výkonu funkce poručníka. Je důležité, aby existoval předpoklad, že mezi poručníkem a dítětem vznikne citový vztah a že zůstanou zachovány stávající rodinné vazby. Soud se proto snaží poručníkem ustanovit především osobu, kterou doporučili rodiče. Od přání rodičů se soudy odchylují jen tam, kde to vyžaduje zájem dětí. Na projev přání rodičů o osobě budoucího poručníka nejsou kladeny žádné formální požadavky, tzn. že ani v případě smrti rodičů se nevyžaduje forma závěti. Jestliže rodiči nebyl nikdo doporučen, vybírá soud poručníka z příbuzných nebo osob blízkých dítěti nebo jeho rodině, popřípadě jinou fyzickou osobu, u které lze předpokládat, že bude mít citový vztah k dítěti.
Osoba, která má být ustanovena poručníkem, musí být zletilá, mít plnou způsobilost k právním úkonům a způsobem svého života musí zaručovat, že bude jednat v zájmu dítěte.
Poručník plní vůči dítěti v podstatě stejné úkoly, které jinak přísluší rodičům, nenahrazuje však péči rodičů zcela, nemá například vyživovací povinnost k dítěti. Dále pak podléhá kontrole ze strany soudu. Pro jakékoli rozhodnutí v podstatné věci, týkající se dítěte, si musí poručník vyžádat schválení soudu. Patří sem např. otázka výběru školy, volba povolání, stěhování se, osvojení aj. Všechny tyto úkony vyžadují schválení soudu pod sankcí neplatnosti.
Poručenství zaniká dosažením zletilosti dítěte nebo tehdy, uzavře-li nezletilý starší 16 let manželství. Dále poručenství zaniká zproštěním nebo odvoláním poručníka soudem. V případě smrti poručníka ustanoví soud poručníka nového.
_
OBCHOD-SPOTŘEBITEL
- Skokové navýšení stočného - jak se bránit?
- Skokové zvýšení stočného (poplatku za užívání kanalizace) - jak se právně bránit?
- Jednosločková a dvousložková forma placení stočného - rozdíl, vysvětlení, definice
Může nám majitel kanalizace navýšit stočné skokově o 300%? Jedná se o 10 rodinných domů, které jsou připojeny na kanalizační řád společnosti INV Plan. Všichni máme čističku odpadních vod a vypouštíme předčištěnou vodu dle požadavků kanalizačního řádu. V předchozích letech jsme platili cca 700 Kč za rok (v této částce byly údajně započítány povinné rozbory vod, které majitel kanalizace prováděl).
2015 nám byla tato částka navýšena na cca 2300 Kč za rok. S majitelem kanalizace máme podepsanou smlouvu o odvádění odpadních vod, kde není striktně stanovena cena. Je zde jen uvedeno, že je to v souladu s kanalizačním řádem. Mimochodem kanalizační řád byl nyní změněn, ale prozatím nevíme, co v něm je za změny (údajně doplněno o nějaké požadavky životního prostředí).
- Máme možnost se nějak bránit tomuto a případným dalším navýšením ceny za odvod odpadních vod? Může nám takto majitel kanalizace navyšovat cenu do nekonečna?
- Je možné, aby jedna domácnost platila 600 Kč a druhá 800 Kč za odvádění odpadních vod?
Děkuji, Aleš
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 8/14 zákona o vodovodech a kanalizacích platí, že právo vlastníka (resp. provozovatele) kanalizace na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod.
Další podstatnou skutečností je, zda je ve Vašem případě stočné hrazeno v jednosložkové či dvousložkové formě (§ 20/1, 2 a 3 zákona o vodovodech a kanalizacích) :
- jednosložková forma je součinem ceny (podle cenových předpisů) a množství vypouštěných odpadních vod a srážkových vod (podle § 19 zákona o vodovodech a kanalizacích) ;
- dvousložková forma obsahuje
a/ složku, která je součinem ceny podle cenových předpisů a množství vypouštěných odpadních vod a srážkových vod a
b/ pevnou složku stanovenou v závislosti na kapacitě vodoměru nebo profilu přípojky; podíl jednotlivých složek stanoví zákon o cenách; způsob výpočtu pevné složky stanoví prováděcí právní předpis (kterým je v tomto případě vyhláška č. 428/2001 Sb.).
Stočné se hradí v jednosložkové formě, pokud obec nestanoví obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti úhradu stočného ve dvousložkové formě, včetně druhu stanovení pevné složky. O úhradě stočného ve dvousložkové formě včetně druhu stanovení pevné složky může také rozhodnout nejvyšší orgán právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací a ve které výkon hlasovacích práv nejméně ve dvoutřetinové většině drží obce (§ 20/4 zákona o vodovodech a kanalizacích).
Dle § 20/8 zákona o vodovodech a kanalizacích je vlastník (resp. provozovatel) kanalizace povinen předložit odběrateli na jeho žádost úplný výpočet ceny pro stočné podle struktury uvedené v § 20/9 zákona o vodovodech a kanalizacích.
Shora uvedené lze shrnout tak, že za splnění určitých podmínek je skutečně možné, aby ve Vašem případě došlo k nárůstu výše stočného, přičemž stočné může být zároveň účtováno jednotlivým odběratelům v různé výši. Pro učinění závěru o ne/oprávněnosti navýšení stočného a jeho rozdílného účtování by však bylo nutné znát více podrobností.
V první řadě Vám proto doporučuji kontaktovat vlastníka (resp. provozovatele) kanalizace a vyžádat si u něho předložení úplného výpočtu ceny stočného. Z tohoto materiálu by mělo být zřejmé, zda je ve Vašem případě účtováno stočné v jednosložkové či dvousložkové forměSoučasně je možné, abyste se obrátil na místně příslušný obecní úřad s dotazem, zda nebyla obcí v této souvislosti vydána obecně závazná vyhláška, která by umožňovala účtování stočného ve dvousložkové formě. Oprávněnost zvýšení stočného můžete následně nechat prověřit dozorový orgán, kterým je v tomto případě Ministerstvo zemědělství:
http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/
popř. místně příslušný krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 27/1 zákona o vodovodech a kanalizacích).
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Může mít byt SVJ vlastní vodoměr z vodárny?
- Vodoměr z vodárny v bytě SVJ - je to možné?
- Může majitel bytu SVJ požádat vodárnu o vodoměr k bytové jednotce?
- Problém s vyúčtováním vody v domě SVJ (rozpočtem mezi byty) - jak dokázat nižší spotřebu v bytě?
- Jak požádat vodárnu o vodoměr do bytu SVJ (bytové jednotky společnství vlastníků bytových jednotek)
Jsem člen SVJ a máme každoročně problém s rozpočítáváním spotřeby vody. Jsou totiž velké rozdíly mezi poměrovými (bytovými měřidly) a patním (vodárenským měřidlem) Vzhledem k současným cenám jsou pak i rozpory mezi členy SVJ co je správně. Dotaz tedy je, zda jako členové SVJ máme nárok na vlastní vodárenské vodoměry (samozřejmě za úhradu zřízení ev. nájmu vodoměru a jeho odečtů) stejně, jako máme vlastní plynoměry a elektroměry, nebo má vodárna, jako dodavatel nějaký jiný režim, než ostatní dodavatelé? Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
Dle § 2/6 zákona o vodovodech a kanalizacích je u budov, u nichž spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy, odběratelem (dodávek vody) SVJ. V případě dodávek vody je tedy přímo zákonem stanoveno, kdo je odběratelem těchto služeb (a tedy zákazníkem vodárny).
Zákon o vodovodech a kanalizacích však umožňuje, aby byla jako odběratel určena i třetí osoba. Konkrétně § 8/7 zákona o vodovodech a kanalizacích stanoví, že ve smlouvě o dodávce vody se může vlastník (resp. provozovatel) vodovodu s odběratelem (zde SVJ) dohodnout, že odběratelem je třetí osoba (zde jednotliví vlastníci bytových jednotek).
Na Vámi popsanou situaci je dále výslovně pamatováno v § 17/8 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož si může odběratel (zde tedy SVJ) na svůj náklad osadit na vnitřním vodovodu vlastní podružný vodoměr (např. pro byt, ubytovnu, prodejnu, výrobnu či pronajaté prostory), přičemž odpočet z podružného vodoměru nemá vliv na určení množství provozovatelem dodané vody (pro vyúčtování ceny dodané vody je tedy rozhodující údaj na patním vodárenském vodoměru).
S ohledem na shora uvedené Vám doporučuji kontaktovat příslušnou vodárnu s dotazem na možnost změny uzavřené smlouvy o dodávce vody, tzn. že odběratelem by již nebylo SVJ, nýbrž každý vlastník bytu zvlášť.
_
OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL, KUPNÍ SMLOUVY
- Vrácení zakoupeného ojetého vozidla - 3x stejná závada, vada
- Zrušení kupní smlouvy na ojeté vozidlo - opakující se stejná závada, vada
- Zrušení kupní smlouvy na auto, automobil pro opakující se stejnou závadu
- Zrušení kupní smlouvy na auto, automobil pro opakující se stejnou závadu
5.11. 2014 jsem zakoupil ojetý vůz v autobazaru ve Františkových Lázních. Jde o vozidlo SUZUKI Jimny 1,5 DDIS. Na tomto voze se po třetí objevila stejná závada. Mám právo na zrušení kupní smlouvy pro stejnou opakující se závadu? Děkuji, Kamil
ODPOVĚĎ:
Ano, pokud nemůžete auto řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad, máte právo odstoupit od kupní smlouvy.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dožití v družstevním bytě při úmrtí jednoho z manželů - jak zajistit závětí?
- Závěť - dožití v družstevním bytě při úmrtí manžela, manželky
- Dědictví družstevního bytu při úmrtí manžela, manželky - kdo družstevní byt zdědí?
Žijeme s manželem v družstevním bytě ve společném vlastnictví manželů. Máme dvě dospělé dcery. Chceme sepsat závět tak, aby při úmrtí jednoho z nás, mohl druhý v našem bytě dožít. Tedy aby byt dcery zdědily až po úmrtí nás obou. Naše finanční prostředky by po rozdělení dědictví na vyplacení bytu asi nestačily. Je takové řešení možné? Děkuji, Lída
ODPOVĚĎ:
Družstevní byt, který je ve společném jmění manželů (přesněji členská práva v bytovém družstvu vlastní oba manželé), při smrti jednoho z manželů automaticky (ze zákona) přechází na žijícího manžela a k tomu se přihlédne při vypořádání dědictví (§ 737 odst. 2 zákona o obchodních korporacích). Notář může při vypořádání dědictví určit, že dětem bude vyplacena žijícím manželem určitá pohledávka jako náhrada za cenu bytu. Dědicové také mohou s pozůstalým manželem v řízení o pozůstalosti uzavřít dohodu, že po žijícím manželovi nežádají žádnou částku.
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Může rodič dítěte ZTP/P pracovat na dohodu aby neztratil dávky?
- Rodič dítěte ZTP/P - práce na DPP, DPČ bez ztráty dávek
- Nárok na dávky na dítě ZTP/P při práci na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti
Mám dceru s průkazem ZTP/P o kterou se starám, mohu při tom vykonávat zaměstnání (na dohodu) aniž by dcera přišla o dávky? Děkuji, Adolf
ODPOVĚĎ:
Při péči o osobu se zdravotním postižením, která pobírá příspěvek na péči, můžete vykonávat výdělečnou činnost prakticky bez omezení. Důležité je, aby v době Vaší výdělečné činnosti byla péče o Vaši dceru zajištěna – například jinou zletilou osobou nebo organizací poskytující sociální služby. Můžete tedy klidně pracovat na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, ale i na klasickou pracovní smlouvu bez obav z toho, že by Vaše dcera o dávky přišla.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prodej bytu - kdo má nárok na peníze z fondu oprav - původní majitel nebo nový majitel?
- Nárok na peníze z fondu oprav SVJ při prodeji bytu v domě SVJ
- Kdo dostane peníze z fondu oprav při prodeji bytu SVJ - původní majitel nebo nový majitel?
- Naspořené peníze v bytovém fondu SVJ a prodej bytu - má původní majitel právo na vyplacení svého dílu od SVJ?
Při koupi či prodeji bytu vznikají často dohady o to, kdo má dostat peníze našetřené v tzv. fondu oprav.
Původní vlastník tvrdí, že patří jemu - jen si je tam odkládal na budoucí opravy, které ale nepřišly.
Některé výbory SVJ tyto peníze vyplácí, jiné ne. Kupující má strach, že bude muset doplácet desítky tisíc, které budou ve fondu oprav najednou chybět. Kdo má pravdu? Děkuji, Šimon
ODPOVĚĎ:
Správné je tvrzení, že finanční prostředky ve fondu oprav se původnímu vlastníkovi bytové jednotky při jejím prodeji nevracejí, nýbrž v tomto fondu zůstávají.
V obecné rovině dle § 1180/1 občanského zákoníku platí, že nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník bytové jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech bytového domu.
Nakládání s již uhrazenými příspěvky do fondu oprav (v případě prodeje bytové jednotky) je pak výslovně upraveno v § 1186/1 občanského zákoníku, který stanoví, že: „Při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu (může se jednat o SVJ či jiného správce) povinnost příspěvky na správu domu ke dni účinnosti převodu vypořádat. “.
Shora citovanému ustanovení občanského zákoníku pak odpovídá i § 16 /1 písm. a) nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím (nař. č. 366/2013 Sb. , v platném znění), dle něhož je příjem SVJ (tedy příjem, nikoli dočasné uložení finančních prostředků vlastníků bytových jednotek) tvořen mimo jiné i příspěvky vlastníků jednotek na správu domu a pozemku podle § 1180 občanského zákoníku.
V této souvislosti se dále sluší dodat, že zcela stejný mechanismus (tzn. nevracení dosud nespotřebovaných příspěvků z fondu oprav tomu vlastníkovi, který svou bytovou jednotku prodává) byl zakotven i v předchozí právní úpravě, a to konkrétně v § 15/4 zákona o vlastnictví bytů (zák. č. 72/1994 Sb. , platný do 31. 12. 2013). Dle tohoto ustanovení platilo, že: „Pokud vznikla právnická osoba (zde SVJ), jsou finanční prostředky zálohově poskytnuté vlastníky závazkem právnické osoby vůči vlastníkům jednotek. Při vypořádání závazku právnické osoby vůči bývalému vlastníku jednotky se nepřihlíží k zálohám, které uhradil jako zálohy podle odstavce 2. “.
Pro potvrzení výše uvedeného si na tomto místě dovolím odcitovat příslušnou část komentářové literatury k zákonu o vlastnictví bytů (konkrétně komentář k jeho § 15/4), a to z pera JUDr. Zdeňka Čápa (tento komentář je dostupný v systému ASPI) :
„V tomto odst. je určena právní povaha zálohy na příspěvky na správu domu v případě, kdy v domě vzniklo SVJ jako právnická osoba. Tyto zálohy (do doby než jsou „spotřebovány“ a vyúčtovány v souladu s jejich účelem na správu domu a pozemku) jsou závazkem (dluhem) SVJ vůči vlastníkům jednotek - členům SVJ. V zájmu právní jistoty např. v případě převodu vlastnictví jednotky dosavadním vlastníkem na jinou osobu, vyplývá z tohoto ustanovení jednoznačně, že zálohy (které dosud nebyly použity, nebyly tedy spotřebovány ani vyúčtovány) se dosavadnímu vlastníkovi jednotky - převodci - nevracejí. Tyto zálohy se poté stanou závazkem SVJ vůči novému vlastníkovi jednotky (nabyvateli). Převodce má možnost zohlednit stav zaplacených záloh na příspěvky (zejména např. v případě, že se vytvářejí dlouhodobé zálohy na budoucí rozsáhlé stavební úpravy) ve sjednané kupní ceně, za kterou je vlastnické právo k jednotce převáděno. Jde výlučně o záležitost smlouvy mezi převodcem a nabyvatelem. “
Dále přidávám citaci z komentářové literatury k občanskému zákoníku (konkrétně komentář k jeho § 1186/1), přičemž autorem tohoto komentáře je opět JUDr. Zdeněk Čáp (komentář je rovněž dostupný v systému ASPI) :
„Účelem ustanovení odstavce 1 tedy není stanovit povinné náležitosti smlouvy o převodu vlastnického práva k jednotce, nýbrž stanovit vztahy mezi SVJ (nebo správcem) a převodcem vlastnického práva k jednotce v záležitosti příspěvků na správu domu a pozemku, zaplacených dosavadním vlastníkem jednotky ke dni, kdy dojde k převodu vlastnického práva k jednotce na jinou osobu. V podstatě se přejímá ustanovení § 15 odst. 4 zák. o vlastnictví bytů, podle něhož v případě, že vzniklo SVJ, se při vypořádání závazku SVJ vůči bývalému vlastníkovi jednotky nepřihlíželo k zálohám, které uhradil jako zálohy na příspěvky na náklady spojené se správou domu a pozemku. Nově se však tato úprava rozšiřuje na osobu odpovědnou za správu domu, takže ustanovení odstavce 1 se vztahuje nejen na SVJ, nýbrž také na správce v domě, v němž nevzniklo SVJ. SVJ (nebo správce v domě, kde nevzniklo SVJ) nemá povinnost vypořádat s převodcem jednotky dosud zaplacené příspěvky na správu domu a pozemku. Jde tedy ve vztahu mezi převodcem vlastnického práva k jednotce a SVJ, a nově také ve vztahu ke správci v domě, kde SVJ nevzniklo, o shodnou úpravu jako v uvedeném ustanovení zákona o vlastnictví bytů. Při převodu vlastnického práva k jednotce se nevracejí, resp. nevypořádávají ve vztahu k dosavadnímu vlastníkovi jednotky (převodci) příspěvky na správu domu a pozemku, které zaplatil do dne, kdy nabyl účinnosti převod vlastnického práva k jednotce na jinou osobu. “
Vše shora uvedené lze shrnout tak, že byť některé příspěvky do fondu oprav nejsou k datu prodeje bytové jednotky dosud spotřebovány (a stále tudíž představují závazek SVJ vůči vlastníkovi bytové jednotky), nevrací se tyto příspěvky vlastníkovi bytové jednotky při jejím prodeji (o „odkládání“ těchto finančních prostředků proto nemůže být řeči), nýbrž tyto nespotřebované příspěvky zůstanou ve fondu oprav i nadále a stanou se závazkem SVJ vůči novému vlastníkovi bytové jednotky. Výše těchto nespotřebovaných příspěvků pak může samozřejmě ovlivnit i cenu bytové jednotky, v tomto ohledu závisí vše na dohodě převodce a nabyvatele bytové jednotky.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že občanský zákoník přinesl v souvislosti s převody bytových jednotek a příspěvky do fondu oprav rovněž jednu užitečnou novinku. Dle § 1186/2 občanského zákoníku platí, že převádí-li vlastník vlastnické právo k bytové jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu (tedy např. SVJ), jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele jednotky, popřípadě že takové dluhy nejsou. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu. Stávající vlastník bytové jednotky je tedy povinen jejímu budoucímu vlastníkovi doložit (prostřednictvím potvrzení vydaného SVJ či jiným správcem bytového domu), že v minulosti řádně hradil příspěvky do fondu oprav, popř. že tak nečinil a na nabyvatele tudíž přejdou dluhy spojené s povinností řádného hrazení příspěvků. Pokud převodce bytové jednotky toto potvrzení nabyvateli bytové jednotky nepředá, nepřejdou na nabyvatele spolu s bytovou jednotkou žádné dluhy (a to i pokud by existovaly).
_
OBCHOD-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY, SMLOUVY
- Zrušení s. r. o. - postup, návod
- Jak může zahraniční občan zrušit s. r. o. v ČR, České republice - postup, návod, informace
- Zrušení s. r. o. - jakou roli hraje likvidátor?
- Kdo vybírá likvidátora při rušení, likvidaci s. r. o.
- Rušení s. r. o. - co se stane s nemovitostmi vlastněnými s. r. o. ?
- Likvidace s. r. o. - co bude s nemovitostí vlastněnou s. r. o. ?
Chtěla bych zrušit firmu s. r. o. , mám koupený v ČR dům, nemám zde trvalé bydliště, jsem občan Nizozemského království můžu zrušit firmu, když už více jak 1 rok nepodnikám a co bude s domem? Děkuji, Nela
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Zrušení a likvidace s. r. o. :
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, budu ve své odpovědi předpokládat, že Vámi zmiňovaná s. r. o. je jednočlennou s. r. o. , tzn. že jste jedinou společnicí a zároveň jedinou jednatelkou této obchodní společnosti.
Dle § 168/2 občanského zákoníku rozhoduje o dobrovolném zrušení právnické osoby (tedy i s. r. o.) její příslušný orgán (v případě jednočlenné s. r. o. představujete samozřejmě tento orgán Vy sama). Po zrušení právnické osoby se vyžaduje její likvidace (§ 169/1 občanského zákoníku).
Ve Vámi popsaném případě by dále přicházelo v úvahu i zrušení s. r. o. rozhodnutím soudu, a to dle § 93 písm. b) zákona o obchodních korporacích. Dle tohoto ustanovení platí, že soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem, nebo na návrh státního zastupitelství, pokud na tom shledá závažný veřejný zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci, jestliže není tato obchodní korporace schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel. Dobrovolné zrušení s. r. o. Vaším rozhodnutím je však samozřejmě vhodnější.
Účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené právnické osoby (tzv. likvidační podstatu), vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace (tzv. likvidační zůstatek), podle zákona.
Při vstupu do likvidace povolá příslušný orgán (zde opět Vy) právnické osobě likvidátora; likvidátorem může být jen osoba způsobilá být členem statutárního orgánu. Zanikne-li funkce likvidátora ještě před zánikem právnické osoby, povolá příslušný orgán právnické osobě bez zbytečného odkladu nového likvidátora (§ 189/1 občanského zákoníku). Likvidátorem Vaší s. r. o. se můžete stát opět i Vy sama.
Likvidátor sestaví ke dni vstupu právnické osoby do likvidace zahajovací rozvahu a soupis jmění právnické osoby.
Neboť Váš dotaz neobsahuje žádné informace o majetku či dluzích Vaší s. r. o. , uvádím pouze, že podrobná pravidla pro likvidaci s. r. o. naleznete v § 187 a násl. občanského zákoníku a v § 93 a § 94 zákona o obchodních korporacích.
Nemá-li Vaše s. r. o. žádné věřitele, bude její majetek (tzn. likvidační zůstatek) rozdělen mezi její společníky (§ 37 a § 38 zákona o obchodních korporacích), v případě jednočlenné s. r. o. připadne likvidační zůstatek pouze Vám.
Netroufáte-li si sama na likvidaci Vaší s. r. o. , můžete využít služeb advokáta:
http://www.advokatikomora.cz
2/ Vlastnictví domu v České republice:
Z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, kdo je vlastníkem předmětného domu, tzn. zda jste jím Vy či Vaše s. r. o.
Jste-li vlastnicí předmětného domu Vy sama, zůstanete jí i nadále, neboť nemovité věci na území České republiky mohou být vlastněny i státními příslušníky jiných zemí.
Je-li naopak vlastnicí předmětného domu Vaše s. r. o. , stane se tento dům součástí likvidační podstaty (po zahájení likvidace Vaší s. r. o.), přičemž nebude-li nezbytné uspokojit žádné věřitele, připadne tento dům (jako likvidační zůstatek) Vám (jako jediné společnici této s. r. o.).
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk od sousedů z koupelny při sprchování - jak se bránit? (špatně naprojektovaný a postavený dům bez zvukové izolace)
- Špatně naprojektovaný a postavený dům bez zvukové izolace - jak se bránit hluku od sousedů (sprchování v koupelně)?
- Jak změřit hluk přes zeď od sousedů (pracovníci krajské hygienické stanice, KHS)
Bydlíme v domě z roku 2013, byt koupili tehdy rodiče novostavbu. Několik let byl pronajatý, tak jsme nezjistili vážný problém koupelny sousedů, přilehlé ke stěně naší ložnice. Nájemníci si stěžovali, tak jsme stížnost postoupili staviteli, prý s tím něco dělali, nájemníci prohlásili mírné zlepšení a dál to rodiče neřešili (vím, byla to chyba).
Ve 2008 jsme se nastěhovali a zjistili, že sprcha je tak hlučná, že nás sousedi každý den v 6 ráno budí i ve vedlejším pokoji. Sprcha hlučí do půlky bytu. Nyní máme dítě, které je v pokoji přilehlém k té koupelně a sprcha ho budí. Izolace z naší strany by zabrala velkou část pokoje a moc nepomohla, hluk se nese i do přilehlých stěn. Máme nějakou možnost, donutit majitele sousedního bytu, aby koupelnu odhlučnil? Vymlouvá se, že to tak již koupil a nechce nic řešit. Co je pro to potřeba udělat? Děkuji, Adéla
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 1175/1 občanského zákoníku platí, že vlastník bytové jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt (jakož i užívat společné části), nesmí však ztížit jinému vlastníku bytové jednotky výkon stejných práv. Je-li ve Vašem bytovém domě zřízeno SVJ, doporučuji Vám řešit tento problém primárně při zasedání shromáždění vlastníků bytových jednotek.
Dále (bez ohledu na ne/existenci SVJ) pak platí, že každý vlastník (tedy i vlastník bytové jednotky) má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se však zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit (§ 1012 občanského zákoníku).
Základní pravidla pro sousedské vztahy jsou zakotvena v § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož je každý vlastník povinen se zdržet všeho, co působí, že mimo jiné hluk a otřesy vnikají na pozemek (vztahuje se samozřejmě i na byty) jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku (resp. bytu).
Není-li proto domluva s Vaším sousedem možná, nezbude Vám, než se na souseda obrátit s tzv. předžalobní výzvou (v níž ho upozorníte na jeho právně závadné chování a vyzvete ho ke zjednání nápravy v přiměřené lhůtě, kterou zároveň stanovíte). Nebude-li Váš soused předžalobní výzvu respektovat, budete nucena se obrátit s tzv. sousedskou žalobou na soud. Pro přípravu předžalobní výzvy i následné žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
http://www.advokatikomora.cz
V úvahu pak rovněž přichází projednání počínání Vašeho souseda jako přestupku proti veřejnému pořádku, kterého se dle § 47/1 písm. b) zákona o přestupcích dopustí ten, kdo poruší noční klid (pokud ovšem Váš soused sprchu používá i v nočních hodinách), přičemž za tento přestupek může být uložena pokuta do 5.000,- Kč. Tato varianta řešení je však spíše hypotetická, a to i pro svou jednorázovou povahu, Vámi popsaný problém by tímto způsobem z dlouhodobého hlediska vyřešen nebyl.
Hluk způsobený Vaším sousedem můžete nechat zdokumentovat také prostřednictvím zaměstnanců místně příslušné krajské hygienické stanice (záznam o případném překročení hlukových limitů je pak použitelný v soudním řízení).
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Může se stát partnerka zesnulého správcem majetku zděděného společnými nezletilými dětmi?
- Smrt druha - může se družka stát sprácem majetku společných nezletilých dětí, potomků druha?
- Smrt družky - může se druh stát sprácem majetku společných nezletilých dětí, potomků družky?
- Smrt přítele - kdo bude správcem majetku dítěte, dětí?
- Smrt přítelkyně - kdo bude správcem majetku dítěte, dětí?
S partnerem jsme spolu 13 let, 8 let žijeme ve společné domácnosti. Máme tři děti (1 rok, 4 a 6 roků). Nejsme manželé. Bydlíme v bytě, který je psán na partnera, je zatížen hypotékou. Partner má sjednanou životní pojistku. Já jsem na mateřské dovolené, na můj účet chodí rodičovský příspěvek, žádné další úspory ani majetek nemám. Partner má svůj účet, platební kartu k jeho účtu mám k dispozici. Tíží mne představa případné smrti partnera. Po partnerovi vše dědí děti. Děti jsou ale nezletilé. Byla bych jako matka zvolena správcem dědictví? Kdo bude po smrti partnera nakládat s prostředky na jeho účtu? Vyřeší vše to, že se stanu disponentem na účtu partnera, když majetek na účtu ke dni úmrtí je součástí dědictví, tj. dědí děti? Musí se disponent, který nakládá s penězi na účtu po smrti majitele vyrovnat s dědici po ukončení dědického řízení? Jde mi o to, abych nezůstala se třemi dětmi téměř bez finančních prostředků. Jako družka také žádná práva nemám. Děkuji, Svatava
ODPOVĚĎ:
Jako matka nezletilých dětí jste jejich zákonnou zástupkyní, tudíž v řízení o pozůstalosti byste je zastupovala. Správu dědictví provádí dědicové, není-li určený jiný správce.
S prostředky na účtu nesmí po smrti majitele účtu disponovat nikdo, dokud není v řízení o pozůstalosti pravomocně určeno, kdo účet dědí. Pokud by Vám partner zřídil dispoziční právo k jeho účtu, mohla byste s penězi volně disponovat i po jeho smrti, a to i během řízení (i když ještě nebylo určeno, kdo účet zdědí). Pokud jde o vyrovnání peněz, tak notář si od banky zjistí, jaká byla výše finančních prostředků na účtu v době úmrtí majitele účtu. Pokud by byly nějaké peníze na tomto účtu i Vaše, sdělíte to přímo notáři a ten do dědictví zařadí pouze částku, která byla výlučně zemřelého. Pokud jsou na účtu peníze pouze Vašeho partnera, pak by měli tyto peníze dědit rovným dílem děti a částka se odvíjí od výše, která tam byla ke dni úmrtí.
Vy jako zákonná zástupkyně nezletilých dětí však provádíte běžnou správu finančních prostředků Vašich dětí, tudíž byste mohla s jejich zděděnými penězi v rozumné míře nakládat.
Váš partner také může sepsat závěť, kde Vám např. odkáže nějaké finanční prostředky, abyste nezůstala bez peněz po jeho smrti.
_
FINANCE-DANĚ
- Daň z pronájmu pole - od kolika Kč se musí zdanit?
- Danění pronájmu pole - od jaké částky se musí zdanit?
Manželka je vlastníkem pole a za jeho pronájem obdržela v prosinci 2014 částku 7.000,- Kč. Kromě toho jsme s manželkou v rámci SJM vlastníci dalšího pole, za jehož pronájem jsme v prosinci 2014 obdrželi každý částku 2.500,- Kč. Já i manželka jsme zaměstnanci, přičemž každému z nás DPFO zpracovává a podává na FÚ jeho zaměstnavatel.
Můj dotaz zní, zda jsme povinni z důvodu obdržení finanční částky z pronájmu polí toto uvádět do daňové přiznání k dani z příjmu FO, neboť v tomto případě by nám již daňové přiznání nezařizoval zaměstnavatel, ale museli bychom celý tento proces zvládat sami.
Děkuji, Veronika
ODPOVĚĎ:
Manželka má povinnost podat sama daňové přiznání. Její vedlejší příjem mimo příjmů ze zaměstnání přesáhl 6.000 Kč. Do daňového přiznání uvede příjem ze zaměstnání na základě Potvrzení o zdanitelných příjmech, které ji vystaví zaměstnavatel. Svých 7.000 Kč přizná v §9 a uplatní výdaje paušálem 30%. Výsledný základ daně v § 9 bude 4.200 Kč.
Příjem z pronájmu pole, které máte v SJM daní jeden z manželů, tedy manžel. Jeho vedlejší příjem nepřesáhl 6.000 Kč, nemá povinnost podávat daňové přiznání a roční zúčtování mu na žádost vyhotoví zaměstnavatel.
_
OBČAN-DLUHY
- Nesvéprávní osoba si půjčila peníze - musí peníze vrátit vypůjčiteli (nebankovní úvěrové společnosti)?
- Vypůjčení peněz nesvéprávnou osobou - vrácení pro bezdůvodné obohacení?
- Dluhy v době nesvéprávnosti - musí je nesvéprávný dlužík zaplatit nebo ne?
- Musí opatrovník zaplatit dluhy opečovávané nesvéprávné osoby?
- Nesvéprávná osoba si udělala dluhy - musí opatrovník duhy zaplatit, uhradit?
Jsem opatrovníkem muže, kterého okresní soud omezil ve způsobilosti k právním úkonům, tak že není způsobilý nakládat s movitým i nemovitým majetkem, jehož hodnota přesáhne částku 500 Kč, nakládat s finančními prostředky jejichž výše přesahuje částku 500 Kč a jakýmkoliv způsobem se zavazovat s výší závazku přesahující částku 500 Kč.
Bez mého vědomí i přes toto omezení si napůjčoval peníze u nebankovních společností (10/2013, 11/2013 větší částky (celkem asi 100.000 Kč). Je psychicky nemocný a peníze rozdal kamarádům. Když jsem se dozvěděla o těchto dluzích informovala jsem tyto společnosti, že půjčili peníze nesvéprávnému člověku, prohlásili smlouvy za neplatné, ale půjčené peníze chtějí zpět, argumentují Občanským zákoníkem, že ten kdo se obohatí na úkor jiného obohacení musí vrátit. JE TO SPRÁVNĚ? I když se jedná o nesvépr. občana? U první společnosti jsem přistoupila na splátkový kalendář, ale objevují se nové a nové dluhy a jejich splátky by za chvíli dosáhly výše jeho invalidního důchodu. Jak mám postupovat? Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Vyslovením neplatnosti uzavřených smluv u nebankovních společností je smlouva považována za neplatnou. Není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá (§ 581 NOZ). Bohužel i přes zneplatnění smlouvy, vznikla společnosti, která Vámi zastoupenému muži půjčila peníze, škoda, jejíž nahrazení mohou věřitelé požadovat prostřednictvím vydání bezdůvodného obohacení.
Stejně tak však vznikla škoda muži, jehož jste opatrovník, když daroval peníze svým kamarádům. Tedy i Vy jako jeho opatrovník můžete požadovat vydání bezdůvodného obohacení po obdarovaných. I darovací smlouva, kde předmět daru přesahuje částku 500 Kč, bude považována za neplatnou.
Jako opatrovník nejste povinna hradit dluhy opatrované osoby z vlastních finančních prostředků. V případě, že dluhy opatrované osoby budou narůstat a jejich výši by nepokryl ani invalidní důchod nebo vedle úhrady dluhů už by nezbylo na úhradu dalších nezbytných potřeb opatrovaného, je možné podat návrh na povolení oddlužení, budou-li splněny další zákonné podmínky. Tedy jde-li o více než jeden dluh a dlužník pobírá pravidelný měsíční příjem, který musí být v takové výši, aby pokryl alespoň 30 % dlužné částky.
_
OBČAN-SLUŽEBNOST, VĚCNÉ BŘEMENO
- Výmaz věcného břemene z důvodu smrti, úmrtí oprávněné osoby - postup
- Výmaz služebnosti z důvodu smrti, úmrtí oprávněné osoby - postup
- Osoba s věcným břemenem vzhledem k roku narození musela zemřít - jak vymazat věcné břemeno, služebnost?
Vlastním asi 15 let pozemky, na kterých vázne věcné břemeno užívání pro nějakou paní, adresa neznámá. Na pozemkové knize jsem zjistila, že je narozená v roce 1902. Na matrice ani dalším zjištěním po příbuzných a známých se mi nepodařilo zjistit, o koho se jedná, tedy ani kde paní zemřela. Kam se mám obrátit se žádostí o výmaz věcného břemene, když neznám ani adresu, ani další bližší údaje? Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
V tomto případě bych vycházela s katastrální vyhlášky 357/2013 Sb. o katastru nemovitostí, konkrétně ust. § 70, dle kterého je-li trvání práva omezeno na dobu života fyzické osoby, provede se výmaz tohoto práva na základě prohlášení o zániku práva s náležitostmi podle § 66 odst. 3 písm. a) až d) a f) doloženého úmrtním listem, pravomocným rozhodnutím o skončení řízení o pozůstalosti, rozhodnutím soudu o prohlášení za mrtvého nebo potvrzením příslušného orgánu dokládajícího, že oprávněná osoba již nežije, pokud nelze tuto skutečnost ověřit v základním registru obyvatel. Zejména poslední větu „pokud nelze skutečnost ověřit v základním registru obyvatel“ bych zdůraznila. Katastrální úřad jako orgán veřejné moci má právo využívat referenční údaje z registru obyvatel a dokonce dle ust. § 5 zákona č. 111/2009 Sb. , o základních registrech má využívat referenční údaje (informace o osobách) z registru obyvatel přednostně. Od osob, po kterých jiný právní předpis doložení takových údajů požaduje, může orgán veřejné moci (katastrální úřad) požadovat poskytnutí takových údaje, pouze pokud nejsou v základním registru obsaženy.
Na základě výše uvedeného, bych podala na příslušný katastrální úřad prohlášení o zániku práva s tím, že bych požádala vzhledem k nemožnosti doložení zániku práva z Vaší strany (popř. odkazem na ust. § 70 katastrální vyhlášky a ust. § 5 zákona o základních registrech) o vyhledání informací o smrti oprávněné z věcného břemene z registru obyvatel.
V případě, že informace o smrti osoby oprávněné z věcného břemene nebude v registru obyvatel k dispozici, poraďte se o dalším postupu s příslušným katastrálním úřadem, popř. oslovte přímo Český úřad zeměměřický a katastrální s žádostí o pomoc, neboť i v zájmu tohoto úřadu je, aby stav uvedený v katastru nemovitostí odpovídal stavu skutečnému.
_
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Přesčasy řidičů kamionů, MKD - kolik hodin za týden, měsíc rok?
- Přesčasy řidičů nákladní kamionové dopravy - kolik hodin za týden, měsíc rok?
Kolik může odpracovat řidič kamionu přesčasů za týden, měsíc či rok? Stále po tomto pátrám ale každý mluví jinak, protože prý řidiči a strojvůdci mají jakousi vyjímku. Ve smlouvě máme max. 40 hodin týdně ale skutečnost je 70 hodin. Na pásce mám v průměru 170 hodin ale ve skutečnosti odpracujeme o 100 hodin více a to počítám podle karty řidiče-nakládky vykládky čekání, administrativní práce atd. a plus samozřejmě samotné řízení vozidla. A tady je problém. Řízení vozidla je prý hlavní činnost na kterou jsme najatí a vše ostatní prý práce sice je ale ne na kterou jsme zaměstnáni. Protože se řídíme prý podle NEU 561/2006. Vůbec tomu nerozumím. Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Základním právním předpisem pro pracovněprávní vztahy je zákon č. 262/2006 Sb. , Zákoník práce, v platném znění. Pokud se však jedná o zaměstnance – řidiče kamionu, platí i některé další právní předpisy, které některá obecně platná ustanovení zákoníku práce modifikují.
Jedná se o nařízení vlády č. 589/2006 Sb. , kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, v platném znění (dále jen „nařízení vlády“) a také přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti, týkajících se silniční dopravy (dále jen „nařízení EU“). Nařízení EU obsahuje však i výjimky, na která se toto Nařízení nevztahuje.
Podle § 3 písm. a) Nařízení vlády platí, že pracovní dobou člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu je doba řízení vozidla, nakládka a vykládka, kontrola a dohled nad cestujícími při nastupování do autobusu nebo vystupování z autobusu, čištění a prohlídka vozidla, sledování nakládky a vykládky, práce, kterou se zajišťuje bezpečnost vozidla, nákladu nebo cestujících, technická údržba vozidla, administrativní práce spojené s řízením vozidla a nezbytná jednání před správními orgány související s plněním pracovních úkolů; doba, kdy je člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu připraven na pracovišti k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, zejména čekání na nakládku a vykládku, jejíž doba není předem známa.
Podle § 5 Nařízení vlády platí, že pracovní dobu je možné prodloužit až na 60 hodin týdně, pokud její průměr bez práce přesčas nepřesáhne stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Délka směny může činit nejvýše 13 hodin. Délka směny zaměstnance pracujícího v noční době může činit nejvýše 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Toto je modifikace ustanovení ZP o pracovní době (max. 40 hodin týdně a max. délka směny je 12 hodin).
Jinak i zde platí obecná ustanovení o práci přesčas uvedená v zákoníku práce, tj. nařízená práce přesčas max. 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce. Dohodnutá práce přesčas pak max. v průměru 8 hodin týdně za období max. 26-ti týdnů (popř. 52 týdnů, pokud to je stanoveno kolektivní smlouvou). Pokud zaměstnanec za práci přesčas čerpá náhradní volno, pak se tato práce přesčas do těchto ročních úhrnů nezahrnuje. (§ 93 ZP).
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Může zaměstnanec odmítnout sloužit pohotovostní službu na telefonu?
- Odmítnutí pohotovostní služby na telefonu - může zaměstnanec pohotovost na mobilu odmítnout?
- Práce přesčas u těhotné zaměstnankyně (pohotovost na telefonu, mobilu)
- Pohotovost na mobilu - může jít o přesčasovou práci?
V současné době se pokouším otěhotnět a řeším, jak skloubit své pracovní povinnosti v době těhotenství. Součástí mé práce je totiž každý 4. týden nonstop 7 dní 24 hodin sloužit pohotovost na telefonu, přičemž pokud požadavek přijde, musím ho následně řešit dalším telefonátem nebo na počítači. Problém nastává, pokud mě telefonát vzbudí uprostřed noci, je to pro mě totiž takový náhlý nával stresu, že se mi těžko dýchá, prudce rozbuší srdce a aspoň hodinu nemůžu usnout. Jsem ochotná to absolvovat nyní, ale jsem přesvědčená, že takové šoky by neměly dobrý vliv na dítě v těhotenství. Mám dle zákona nárok odmítnout zaměstnavateli sloužit pohotovosti? Ještě dodávám, že bych je nemohla sloužit vůbec, čili ani odpoledne a večer, protože to nelze vyřešit z technického hlediska, chodila bych tedy pouze na plný úvazek do práce.
Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb. , Zákoník práce v platném znění – dále jen „ZP“) neřeší pracovní pohotovost ve vztahu k těhotenství - § 95 ZP. Řeší však u těhotných zaměstnankyň práci přesčas.
Vycházím z předpokladu, že máte sjednanou týdenní pracovní dobu, tj. nemáte kratší pracovní dobu (zkrácený úvazek), potom veškerá práce, kterou vykonávate v rámci pracovní pohotovosti je pro Vás prací přesčas.
Dle ustanovení § 241 odst. 3 ZP platí, že se zakazuje zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas. Tento zákaz je striktní a nelze ho obejít ani tím, že by zaměstnankyně s prací přesčas souhlasila. Zaměstnavatel by se i tak dopustil správního deliktu nebo přestupku.
Z logiky věci tedy vyplývá, že pokud budete těhotná, nebude mít pro zaměstnavatele žádný význam, abyste měla pracovní pohotovost, neboť byste stejně žádnou práci v rámci této pracovní pohotovosti nemohla vykonávat. Své případné těhotenství oznamte ihned zaměstnavateli s tím, že nemůžete nadále vykonávat jakoukoliv práci přesčas, a tudíž nemůžete ani sloužit pracovní pohotovost.
_
RODINA-OTCOVSTVÍ
- Zrušení otcovství u dospělého, plnoletého syna, dcery, potomka
- Zrušení otcovství u zletilého potomka (testy DNA neprokázaly otcovství)
- Popření otcovství u dospělého, plnoletého syna, dcery, potomka
- Popření otcovství u zletilého potomka (testy DNA neprokázaly otcovství)
- Zrušení a popření otcovství - rozdíl, informace
- Vydědění potomka po zrušení otcovství - informace, postup, návod
- Vydědění potomka po popření otcovství - informace, postup, návod
V 15 letech jsem zjistil, že "dcera" není moje podle testů DNA (nebyla mi vůbec podobná) letos jí bude 19 let, od 15 let jsem ji neviděl, přestala se mnou komunikovat, přesto že jsem jí nic neřekl. Myslím, že jí bývalá manželka něco napovídala, jelikož se bojí, aby se to nedověděla. Mohu tedy zažádat u soudu o zrušení otcovství? Nikde o tom nic nepíší, zda to vůbec v plnoletosti jde a zda je vůbec nějaká šance? Nejspíš ještě studuje, platím řádně výživné. A také zda je možné ji vydědit z důvodu, že se semnou vůbec nestýká? Moc Vám děkuji za radu. Děkuji, Jeremiáš
ODPOVĚĎ:
Zrušení otcovství není z právního hlediska možné, český právní řád zná pouze tzv. popření otcovství. Popřít otcovství je však možné nejpozději do šesti let po narození dítěte. Je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. Přestože tedy popěrná lhůta ve Vašem případě již uběhla, můžete podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vaší dcery návrh (žalobu) na popření otcovství. Vzory takovéhoto návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci právník, nejlépe se specializací na rodinné právo. Popření otcovství blíže upravují § 785 – 793 nového občanského zákoníku (NOZ) – příslušnou část NOZ najdete například zde: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcansky-zakonik/cast2h2d2.aspx#cast2h2d2o1
Pokud byste neuspěl s popřením otcovství, co se týče výživného, zákon o rodině myslí také na to, že výživné nelze přiznat tehdy, pokud je to v rozporu s dobrými mravy. Rozporem s dobrými mravy by mohla být i skutečnost, že hradíte výživné na nevlastní dítě. Pokud s Vámi dcera nekomunikuje, můžete podat k soudu v místě jejího bydliště návrh na zrušení vyživovací povinnosti z důvodu rozporu s dobrými mravy. Do návrhu samozřejmě můžete uvést i to, že s Vámi dcera už několik let nekomunikuje a nejeví žádný zájem o kontakt s Vámi.
Jestliže hodláte svoji nevlastní deru vydědit, je zapotřebí podle nového občanského zákoníku sepsat tzv. prohlášení o vydědění. V tomto prohlášení by měl být uveden některý ze čtyř zákonných důvodů, na základě kterých je možné neopominutelného dědice vydědit. Neopominutelného dědice lze vydědit tehdy, jestliže:
- Vám neposkytl potřebnou pomoc v nouzi
- o Vás neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl
- byl odsouzen pro trestný čin spáchaná za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo
- vede trvale nezřízený život
Neuvedete-li v prohlášení o vydědění důvod vydědění, má neopominutelný dědic právo na povinný podíl, ledaže se proti němu prokáže zákonný důvod vydědění. Vydědění blíže upravují § 1646 – 1649 NOZ – příslušnou část NOZ najdete zde: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcansky-zakonik/cast3h3d5.aspx#cast3h3d5o2
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zvýšení výživného, otec dětí žijící v USA - postup
- Zvýšení výživného u otce dítěte žijícího v zahraničí - postup, návod, informace
- Zvýšení výživného u otce dětí žijícího v zahraničí - postup, návod, informace
Jsem samoživitelka 3 dětí (22 let student a 17 letá dvojčata). Bývalý manžel mi platí pravidelně alimenty. Od 2000 žije v USA a má prodloužený pobyt. Do 2016 asi dostane občanství.
2008 zvýšení alimentů, děti skoro nevídává, zvažuji o zvýšení alimentů. Kam poslat návrh nebo žádost na zvýšení výživného? ČR? USA? Jak se postupuje? Na nezletilá dvojčata dává po 2.500 Kč na jedno a na vysokoškolského studenta 3000 Kč. Přispívá na stavební spoření, které je jen na naší domluvě. Při posledním zvýšení výživného ho snížil na polovinu /posílá na jedno 2400 Kč ročně). Občas pošle nějaký dáreček k narozeninám nebo tak. Za celou dobu pobytu v USA ho navštívila dvojčata pouze 1 a jinak jen virtuální kontakt. Vše jinak zajišťuji já (veškerá péče). Děkuji, Beáta
ODPOVĚĎ:
Co se týče případného zvýšení výživného, zletilý student si musí o zvýšení výživného požádat sám.
Za ještě nezletilá dvojčata můžete žádost o zvýšení výživného podat Vy. Vzhledem k tomu, že půjde o vymáhání výživného ze zahraničí, doporučuji v první řadě obrátit se na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně. Internetové stránky tohoto úřadu najdete zde: www. umpod.cz. Pracovníci úřadu Vám poradí nejvhodnější postup ve věci výživného.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Zhodnocení městského bytu - město zvyšuje nájemné i přes dohodu o nezvyšování
- Nájemce investoval do oprav obecního bytu - obec porušila dohodu o nezvyšování nájmu
- Nájemce investoval do oprav městského bytu - město porušilo dohodu o nezvyšování nájmu
- Nájemník investoval do oprav obecního bytu - obec porušila dohodu o nezvyšování nájmu
- Nájemník investoval do oprav městského bytu - město porušilo dohodu o nezvyšování nájmu
Zákon č. 107/2006 o jednostranném zvýšení nájemného: dcera se souhlasem města 1997 nákladem cca 480 tis. Kč vytvořila z půdního prostoru byt I. kategorie, který byl při kolaudaci zařazen do IV. kategorie (nyní byt se sníženou kvalitou). Město postupně zvyšovalo čisté nájemné bez energií z původně smluvně dohodnutých 380 Kč/měsíc až na dnešních 5300 Kč/měsíc.
V současné době jedinou výhodou vybudovaného půdního bytu je 10, - Kč/m2 rozdíl ve vyúčtování podlahové plochy oproti bytu I. kategorie, což při ploše bytu cca 60 m2 je 600 Kč/měsíc (7200 Kč/rok). Tímto způsobem dcera umoří vložené finanční prostředky až za cca 66 let.
Snažili jsme se s městem dohodnout, zástupce bytového odboru tvrdí, že jejich postup je v souladu se zákonem, protože zákon 107/2006 takovou situaci neřeší. Prosím o informaci, zda, a jak je možné se nepřiměřeně vysokému nájemnému v bytě vytvořeném na vlastní náklady se souhlasem města bránit. Děkuji. Petr
ODPOVĚĎ:
V první řadě upozorňuji, že v současné době zůstává ze zákona č. 107/2006 Sb. v platnosti pouze torzo, neboť jeho klíčová část byla již zrušena. Část první tohoto zákona (§ 1 - § 4) pozbyla platnosti ke dni 31. 12. 2012, část druhá (§ 5 - § 6) pak byla zrušena k datu nabytí účinnosti občanského zákoníku (tzn. k 1. 1. 2014).
V současné době tedy již není možné, aby bylo nájemné zvyšováno jednostranně (pouze na základě rozhodnutí pronajímatele), nýbrž nájemné může být každoročně zvyšováno pouze v případě, že se na tom pronajímatel s nájemcem dohodnou (§ 2248 občanského zákoníku). V tomto ohledu však z dotazu nevyplývá, zda je obdobná dohoda součástí nájemní smlouvy Vaší dcery či nikoli).
Se zástupcem bytového odboru městského úřadu lze souhlasit v tvrzení, že zákon č. 107/2006 Sb. neřeší situaci, kdy byl pronajatý byt stavebně zveleben (resp. kdy byl byt na náklady nájemce vybudován, jak se stalo v případě Vaší dcery). Jedním dechem je však nezbytné dodat, že tato situace byla řešena ve starém Občanském zákoníku (a to i v roce 1997, kdy byl předmětný byt vybudován).
Dle § 667/1 starého Občanského zákoníku (platného v roce 1997) platilo, že změny na věci (zde bytu, resp. půdním prostoru) byl nájemce oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele. Co se týče úhrady s tím souvisejících nákladů na straně nájemce, rozlišoval starý Občanský zákoník tyto dvě varianty:
1/ Úhradu nákladů s tím spojených mohl nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal, přičemž nestanovila-li nájemní smlouva jinak, byl nájemce oprávněn požadovat úhradu nákladů až po ukončení nájmu po odečtení znehodnocení změn, k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání věci.
2/ Dal-li pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě nákladů, mohl nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci (tzn. že mohl požadovat vrácení/vydání tzv. bezdůvodného obohacení).
Z Vašeho dotazu však není možné dovodit, zda měla Vaše dcera půdní prostor v nájmu již ve chvíli, kdy investovala do vybudování bytu, nebo zda došlo k uzavření nájemní smlouvy až po kolaudaci bytu.
Pokud by Vaše dcera investovala do vybudování bytu bez existence nájemní smlouvy, bylo by možné uvažovat o vzniku bezdůvodného obohacení na straně města (§ 451 a násl. starého Občanského zákoníku), v této souvislosti je však nezbytné poukázat na skutečnost, že právo na vrácení bezdůvodného obohacení je Vaší dcerou již promlčeno (§ 107 starého Občanského zákoníku).
Bez ohledu na vše shora uvedené však v současné době platí, že nájemce je oprávněn navrhnout pronajímateli snížení nájemného, a to až na úroveň nájemného v místě a čase obvyklého (s ohledem na velikost a charakter pronajatého bytu). Nebude-li pronajímatel se snížením nájemného souhlasit, je nájemce oprávněn se obrátit na soud s návrhem, aby snížené nájemné určil svým rozhodnutím (k tomu blíže v § 2249 občanského zákoníku).
Nedojde-li tedy mezi Vaší dcerou a městem k dohodě o přiměřeném snížení nájemného, nezbude Vaší dceři, než se obrátit na soud. V této souvislosti je však nezbytné poukázat na skutečnost, že soudem bude nájemné stanoveno na výši v místě obvyklou, tedy bez zohlednění minulých investic Vaší dcery do půdního prostoru, neboť tento právní vztah, odpovídající bezdůvodnému obohacení, s výší nájemného prakticky nijak nesouvisí).
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vliv počasí či nedodání materiálu na dokončení díla u smlouvy o dílo
- Jak vnést do smlouvy vliv počasí a nedodání materiálu subdodavatelem u smlouvy o dílo
- Prodloužení smlouvy o dílo z důvodu špatných povětrnostních podmínek - jak zanést do smlouvy?
Chtěla bych se zeptat, jakým způsobem lze ve smlouvách o dílo stavební firmy ošetřit vzhledem k dodržení termínu faktor počasí a také dodací lhůty dodavatelů materiálu. Myslím to ve smyslu tom, jaký článek je možné zahrnout do smlouvy, který by říkal právně správnou formou, že termín dokončení díla je ve smlouvě stanoven za předpokladu, že nebude muset být činnost na stavbě pozastavena z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek a také za předpokladu dodržení dodacích lhůt dodavatelů materiálu; kdy v opačném případě, tzn v případě nedodržení a zpoždění dodacích lhůt dodavatelů materiálu anebo při zhoršení povětrnostních podmínek a nutnosti pozastavení stavebních prací, se termín dokončení stavby o tuto dobu automaticky prodlužuje. Děkuji, Hanka
ODPOVĚĎ:
Takový odstavec smlouvy o dílo může být formulován např. takto:
„1/ Smluvní strany sjednaly, že lhůta pro dokončení díla se prodlužuje o dobu, po kterou nebude zhotovitel moci pokračovat ve stavebních pracích:
- z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek, nebo
- z důvodu prodlení subdodavatele zhotovitele s dodávkou stavebního materiálu nezbytného pro řádné provádění díla.
2/ K prodloužení lhůty pro dokončení díla dochází při splnění některé z podmínek dle odst. 1 automaticky, tzn. že nebude nutné měnit sjednaný termín dokončení díla dle této smlouvy. V případě automatického prodloužení lhůty pro dokončení díla dle tohoto ustanovení smlouvy se zhotovitel nedostane do prodlení s řádným dokončením díla, přičemž tento stav nebude považován ani za porušení jiné povinnosti zhotovitele podle této smlouvy.
3/ Při výskytu některé z překážek řádného dokončení díla dle odst. 1 je zhotovitel povinen o tom objednatele bez zbytečného odkladu písemně informovat a provést o tom zároveň zápis do stavebního deníku. Stejným způsobem je zhotovitel povinen vyrozumět objednatele o tom, že překážka řádného dokončení díla odpadla, přičemž i tuto skutečnost je zhotovitel povinen zaznamenat do stavebního deníku. ”
Současně však upozorňuji, že shora uvedená ustanovení bude zapotřebí implementovat do celkového textu smlouvy o dílo, tzn. že není možné tato ustanovení pouze překopírovat (aniž by byla sladěna s celkovou terminologií a nastavením smlouvy). Pro koncipování smlouvy o dílo jako celku (se zohledněním všech potřeb Vaší stavební společnosti) je vhodné využít služeb advokáta:
http://www.advokatikomora.cz
_
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Má noční hlídač nárok na příplatek za noční směny dle Zákoníku práce?
- Noční hlídač - nárok za příplatek za práci v noci
- Noční ostraha objektu - nárok za příplatek za práci v noci
- Noční vrátný - nárok za příplatek za práci v noci
Jsem v částečným invalidním důchodu, jsem noční hlídač a vrátný. Je zaměstnavatel povinen mi platit příplatky za noční. Děkuji, Karel
ODPOVĚĎ:
Samozřejmě, že ano. Pokud zaměstnanec koná noční práci, tj. práci mezi 22. a 6. hodinou (§ 78 odst. 1 písm. j) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce – dále jen „ZP“), má nárok na příplatek za noční práci dle § 116 ZP, a to ve výši nejméně 10% průměrného výdělku. Je možné sjednat jinou minimální výši nebo jiný způsob určení příplatku. Není však možné postupovat tak, že zaměstnanec nedostane za noční práci žádný příplatek.