Dobrý den, chtěl bych oponovat odpovědí s tím, že jsem v podobné situaci, jen v roli bývalého vlastníka vozidla. Dle občanského zákoníku kupní smlouva být uzavřena nemusí, tudíž požadovat ji jako klíčový důkaz mi připadá irelevantní. Nehledě na to, že takové smlouvy se dají uzavírat dodatečně a to například i se sousedem, který se podepíše jménem kupujícího, nebo prodávajícího. Další věc, která zaráží je skutečnost, že úřední razítko nemá v tomto státě, potažmo pro kancelář pojistitelů, žádnou váhu, ale dokument který se nechá snadno (kupní smlouva) zfalšovat, má hlavní a nevyvratitelnou vypovídající hodnotu. Vždyť ve „velkém techničáku“ je záznam i s datem zápisu, kdy došlo k převodu vozu na nového majitele potvrzené razítkem a podpisem úřední osoby, která zápis provedla. Pokud tento důkaz není relevantní, tak opravdu nevím co je v tomto státě považováno za důkaz pravosti a spolehlivosti. Pro mne je nepochopitelná i skutečnost, že bych měl zaplatit příspěvek a následně ho vymáhat po majiteli regresem. Kancelář po mě požaduje neoprávněně zaplatit to co má vymáhat po někom jiném (ulehčuje si tímto pravděpodobně práci) a já budu poté požadovat po někom, kdo měl platit, náhradu? To jako bych měl dělat prostředníka? To asi nemůže tak fungovat. V samotném důsledku by to znamenalo, že kdokoli si vzpomene a osočí mě, že mu něco dlužím, já budu platit, protože nemám důkaz, že mu nic nedlužím? Nechce se mi a odmítám věřit tomu, že důkazní břemeno je v těchto případech na straně tzv. dlužníka.