Počet stránek ve webu: 43.133

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

01/2014 jsem sepsal s kamarádem darování pro případ smrti dle § 2063 NOZ na jeho byt, kde mi daruje byt, pokud jej přežiji, Kamarád zemřel letos v únoru, dědictví bylo projednáno a vše zdědil jeho synovec, už je zapsaný jako vlastník i v katastru nemovitostí.

Smlouvu jsem bohužel někde založil a do dneška nenašel, do jak dlouhé doby je možné otevřít dědické řízení a jakým způsobem o to požádat? Je možné takto darovat byt, pokud je byt můj - v podstatě celý majetek, jinak nic nemám? Děkuji, Filip

ODPOVĚĎ:
O dodatečné projednání po rozhodnutí o pozůstalosti lze požádat jak u notáře, který dědictví po Vašem kamarádovi projednával, tak u okresního soudu, v jehož obvodu sídlí notář, který dědictví projednával, a to prostřednictví formuláře, který by Vám měl notář či soud poskytnout. K formuláři zároveň doložte kopii sepsaného darování pro případ smrti. Pokud jste listinu dodnes nenašel, nebude možné řízení znovu otevřít, protože nebudete mít jak prokázat svůj nárok.
Pokud jde o darování pro případ smrti, tak na základě tohoto nejste dědicem, tedy účastníkem řízení o pozůstalosti. Dle ust. § 2063 o. z. se darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije, posuzuje zpravidla jako odkaz. Také dle ust. § 1594 odst. 2 o. z. se darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije, považuje za odkaz, pokud se dárce nevzdal práva dar odvolat.
Z těchto ustanovení usuzuji, že jde ve Vašem případě o odkaz a vy jste odkazovníkem. Odkazovníku však vzniká pouze obligační nárok proti dědici na vydání předmětu odkazu. Mezi dědicem a odkazovníkem vniká vztah jako mezi dlužníkem a věřitelem. Odkazovník nabývá odkaz až od dědice, ne přímo z pozůstalosti. Oba se mohou mimo dědické řízení dohodnout i o vydání jiného předmětu, než byl zůstavitelem odkazovníkovi odkázán.
Dle ust. 184 odst. z. ř. s. (zákona o zvláštních řízeních soudních) soud vydá rozhodnutí o dědictví, bylo-li mu prokázáno, že byly splněny povinnosti vůči odkazovníkům, stanovené zákonem jako předpoklad pro potvrzení dědictví. Soudu (notáři) však v době rozhodování nebylo známo, že by měl Váš kamarád odkazovníka.
Obraťte se na notáře, který projednával pozůstalost po Vašem kamarádovi. V první řadě však budete muset najít předmětnou listinu.
Zda lze darovací smlouvou pro případ smrti darovat celý majetek nelze dle NOZ jednoznačně vyložit. Lze však předvídat, že určité omezení aplikační praxe přinese. Kdyby tomu tak nebylo, šlo by darování pro případ smrti využívat jako nástroj, jak obejít omezení v darování majetku stanoveném v případě uzavření dědické smlouvy. Prostřednictvím dědické smlouvy lze naložit s ¾ pozůstalosti, čtvrtina majetku musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle.
Dle většinového názoru lze očekávat, že prostřednictvím smlouvy pro případ smrti bude moci dárce darovat jednu polovinu svého majetku. K tomuto závěru lze dojít interpretací ust. § 2058 odst. 1 NOZ, ve které je řečeno, že smlouva, kterou někdo daruje svůj budoucí majetek, platí jen potud, pokud nepřesahuje polovinu tohoto majetku. Budoucí majetkem se rozumí soubor veškerého majetku, který má dárce v nějaký budoucí okamžik. Tedy všechen současný majetek může dárce darovat pouze darovací smlouvou, jejíž platnost a účinnost nastane současně. Darovací smlouva pro případ smrti je smlouvou s odkládací podmínkou, která účinnost smlouvy odkládá až ke dni smrti dárce.
V případě, že nemovitost je Váš veškerý majetek bych uzavření darovací smlouvy pro případ smrti, alespoň do té doby než soudní judikatura k této problematice zaujme jednoznačné stanovisko, nedoporučovala. Zvažte jiné možnosti, jak naložit s tímto majetkem.

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.