Dobrý den, mám prosím dotaz :
Zaměstnavatel provedl ve firmě organizační změny, v rámci kterých mi byla nabídnuta jiná pracovní pozice s podobnou náplní práce jako doposud, ale za velmi nevýhodných mzdových podmínek (snížení současné mzdy o 14.000 Kč). Tuto nabídku jsem nepřijala a dohodli jsme se na ukončení pracovního poměru za těchto podmínek:
- 2 měsíce nastavené v harmonogramu práce jako překážky v práci (do práce nemusím docházet) a
- následně 4 měsíce odstupné.
Do konce týdne si mám vyřídit výstupní list.
Pokud by mi byla v období, kdy budu mít nastaveny v harmonogramu překážky v práci vystavena pracovní neschopnost, měla bych ještě právo na vyplacení náhrady mzdy zaměstnavatelem v prvních 21 dnech dočasné pracovní neschopnosti? A pokud ano, z jakého průměrného výdělku by byla náhrada počítána? A byla by v platnosti ještě původní pracovní smlouva a výhody, které by z ní v případě PN vyplynuly? Neztratila bych v případě PN nárok na odstupné?
Moc Vám děkuji za odpověď a přeji hezký den.
Náhrada mzdy na neschopence ve výpovědní lhůtě, zachování nároku na odstupné
Odesláno:
Otevřeno 1470 x
1 odpověď
Host 3298
Mgr. Veronika Robotková (advokát)
Dobrý den,
zde je rozhodující, zda Váš pracovní poměr byl ukončen výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodou.
1) Pokud Vám zaměstnavatel dal výpověď, tak skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou vyplývající z § 51a. Výpovědní doba smí být prodloužena jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem; tato smlouva musí být písemná.
Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně
a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky,
d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4.
Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.
Tedy v případě, že Vám zaměstnavatel dal výpověď a u Vás by ve výpovědní lhůtě nastala překážka v práci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, tak pokud Vaše pracovní neschopnost skončí předtím, než Vám má uplynout výpovědní doba nebudete v ochranné době (pracovní neschopnost je ochrannou dobou podle 53 odst. 1 písm. a) ZP) a skutečnost, že jste ve výpovědní době byla v pracovní neschopnosti, nebude mít na běh výpovědní doby žádný vliv a pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby. Pokud byste poslední den výpovědní doby byla v pracovní neschopnosti, pak se ochranná doba do Vaší výpovědní doby nezapočítává a pracovní poměr by skončil teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, tedy Vaší pracovní neschopnosti (§ 53 odst. 2 ZP). Samozřejmě dle ust. § 53 odst. 2 ZP můžete sdělit zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrváte.
Po dobu dočasné pracovní neschopnosti jste pořád v pracovněprávním poměru a máte nárok na vyplacení náhrady mzdy zaměstnavatelem, stejně tak na výhody, které Vám zaměstnavatel v případě PN přislíbil.
Dle ust. § 192 odst. 2 ZP Náhrada mzdy nebo platu podle odstavce 1 přísluší ve výši 60 % průměrného výdělku. Pro účely stanovení náhrady mzdy nebo platu se zjištěný průměrný výdělek upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Má-li zaměstnanec za pracovní den, v němž mu vzniklo nebo zaniklo právo na náhradu mzdy nebo platu podle odstavce 1, také právo na mzdu nebo plat za část pracovní doby, přísluší mu za tento den jen poměrný díl náhrady mzdy nebo platu připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží mzda nebo plat.
2) Ukončila-li jste se zaměstnavatelem pracovní poměr dohodou, tak v případě, že u Vás nastane dočasná pracovní neschopnost, bude pracovní poměr ukončen ve stanovené době bez ohledu na to, zda jste byla ještě práce neschopná. Tedy i náhrada mzdy by Vám byla vyplacena pouze za dny trvání pracovního poměru a po tu dobu byste měla nárok i na všechny výhody, které Vám pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem umožňoval.
Co se týče stanoveného odstupného, tak ze zákona máte nárok max. na trojnásobek průměrného výdělku. Pokud jste si se zaměstnavatelem dohodla čtyřnásobek průměrného výdělku je důležité, aby to bylo uvedeno v písemné dohodě nebo v kolektivní smlouvě nebo v jiné písemnosti, která zaměstnavatele zavazuje. Slíbil-li Vám to pouze ústně, tak vymahatelnost je obtížná bez ohledu na to zda budete v dočasné pracovní neschopnosti nebo ne.
zde je rozhodující, zda Váš pracovní poměr byl ukončen výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodou.
1) Pokud Vám zaměstnavatel dal výpověď, tak skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou vyplývající z § 51a. Výpovědní doba smí být prodloužena jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem; tato smlouva musí být písemná.
Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně
a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky,
d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4.
Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.
Tedy v případě, že Vám zaměstnavatel dal výpověď a u Vás by ve výpovědní lhůtě nastala překážka v práci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, tak pokud Vaše pracovní neschopnost skončí předtím, než Vám má uplynout výpovědní doba nebudete v ochranné době (pracovní neschopnost je ochrannou dobou podle 53 odst. 1 písm. a) ZP) a skutečnost, že jste ve výpovědní době byla v pracovní neschopnosti, nebude mít na běh výpovědní doby žádný vliv a pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby. Pokud byste poslední den výpovědní doby byla v pracovní neschopnosti, pak se ochranná doba do Vaší výpovědní doby nezapočítává a pracovní poměr by skončil teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, tedy Vaší pracovní neschopnosti (§ 53 odst. 2 ZP). Samozřejmě dle ust. § 53 odst. 2 ZP můžete sdělit zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrváte.
Po dobu dočasné pracovní neschopnosti jste pořád v pracovněprávním poměru a máte nárok na vyplacení náhrady mzdy zaměstnavatelem, stejně tak na výhody, které Vám zaměstnavatel v případě PN přislíbil.
Dle ust. § 192 odst. 2 ZP Náhrada mzdy nebo platu podle odstavce 1 přísluší ve výši 60 % průměrného výdělku. Pro účely stanovení náhrady mzdy nebo platu se zjištěný průměrný výdělek upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Má-li zaměstnanec za pracovní den, v němž mu vzniklo nebo zaniklo právo na náhradu mzdy nebo platu podle odstavce 1, také právo na mzdu nebo plat za část pracovní doby, přísluší mu za tento den jen poměrný díl náhrady mzdy nebo platu připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží mzda nebo plat.
2) Ukončila-li jste se zaměstnavatelem pracovní poměr dohodou, tak v případě, že u Vás nastane dočasná pracovní neschopnost, bude pracovní poměr ukončen ve stanovené době bez ohledu na to, zda jste byla ještě práce neschopná. Tedy i náhrada mzdy by Vám byla vyplacena pouze za dny trvání pracovního poměru a po tu dobu byste měla nárok i na všechny výhody, které Vám pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem umožňoval.
Co se týče stanoveného odstupného, tak ze zákona máte nárok max. na trojnásobek průměrného výdělku. Pokud jste si se zaměstnavatelem dohodla čtyřnásobek průměrného výdělku je důležité, aby to bylo uvedeno v písemné dohodě nebo v kolektivní smlouvě nebo v jiné písemnosti, která zaměstnavatele zavazuje. Slíbil-li Vám to pouze ústně, tak vymahatelnost je obtížná bez ohledu na to zda budete v dočasné pracovní neschopnosti nebo ne.