Dobrý den,
pracovní úraz 06/2014 poškození pravé ruky (roztržená dlaň po celé šířce a utržený malíček, který byl přišitý zpět ale je nefunkční).
1. Nárok na výplatu odškodnění.
Bolestné a trvalé následky mě již bylo vyplaceno.
Když jsem žádal o vyplacení "stížení společenského uplatnění" bylo mě řečeno už mě bylo vyplaceno bolestné.
Dotaz: Je bolestné a stížení společenského uplatnění jedna věc nebo 2 odlišné?
2. Jaké jsou podmínky pro rentu z dvodu trvalého poškození.
Děkuji
Možnosti odškodnění po pracovním úrazu - bolestné, trvalé následky, renta, ztížení společenského uplatnění
Odesláno:
Otevřeno 2160 x
1 odpověď
Host 3084
Mgr. Veronika Robotková (advokát)
Dobrý den,
skutečnost, že bolestné a ztížené společenského uplatnění jsou dva nároky, vychází přímo z ust. § 2958 NOZ: „Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad služnosti.
Co je to bolestné -účelem náhrady škody spočívající v bolestném je prostřednictvím peněžitých prostředků vyvážit, případně zmírnit, bolest utrpěnou v souvislosti se škodou na zdraví a s její následnou léčbou. Bolestné je možné hodnotit v okamžiku ustálení bolesti, což je okamžik, kdy lze předpokládat, že již nebude docházet k dalšímu zhoršování zdravotního stavu a zásahům do zdravotního stavu poškozeného.
Ztížení společenského uplatnění (trvalé následky) – zde se odškodňuje škoda na zdraví, která je trvalého rázu a má prokazatelný nepříznivý vliv na uplatnění zaměstnance ve společnosti a v životě vůbec, zejména má vliv na uspokojování jeho životních a společenských potřeb včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti jeho uplatnění v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním. Ztížení společenského uplatnění je imateriální újmou, která se odškodňuje jednorázově. Současně má však významný vliv na další nároky na náhradu škody, které poškozenému můžou vzniknout, zejména na ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (trvalé následky na zdraví jsou jednou z podmínek pro vznik tohoto nároku) a na účelně vynaložené náklady na péči o poškozeného po skončení léčení.
Do 26. 10. 2015 se vzhledem k absenci právní úpravy při odškodnění úrazu přiměřeně postupovalo podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. , o bodovém ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění, která byla novým občanským zákoníkem (tj. k 1. 1. 2014) zrušena.
Od 26. 10. 2015 vstoupilo v účinnost Nařízení Vlády ČR č. 276/2015 Sb. , které upravuje postup při odškodnění bolestného a ztíženého společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Podle NV 276/2015 se hodnotí bolestné a ztížení společenského uplatnění u všech pracovních úrazů, u nichž do účinnosti NV 276/2015 (26. 10. 2015), nebyl vydán lékařský posudek o bolestném nebo ztížení společenského uplatnění.
Na základě výše uvedeného můžete uplatnit nárok na náhradu za ztížené společenské uplatnění podle právního předpisu, dle kterého se postupovalo v době, kdy Vám byl vydán lékařský posudek.
Co se týče „renty z důvodu trvalého poškození“ máte zřejmě na mysli náhradu za ztrátu na výdělku, kterou můžete po škůdci požadovat, jak po dobu trvání pracovní neschopnosti, tak i po jejím skončení. Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, k níž došlo v důsledku škody na zdraví, se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu (nemocenské). Po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě, nahradí škůdce poškozenému jeho ztrátu peněžitým důchodem, který se stanoví vzhledem k rozdílu mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu podle jiného právního předpisu.
Dojde-li ublížením na zdraví k dlouhodobému zvýšení potřeb poškozeného, stanoví se výše peněžitého důchodu i vzhledem k těmto potřebám. Dosahuje-li poškozený po skončení pracovní neschopnosti výdělku jen s vynaložením většího úsilí nebo se zvýšenou námahou, které by, nebýt škodné události, jinak nemusel vynaložit, odčiní se mu peněžitým důchodem i zvýšená námaha nebo úsilí. Při stanovení výše peněžitého důchodu se přihlédne i ke zvyšování výdělků v daném oboru, jakož i k pravděpodobnému růstu výdělku poškozeného podle rozumného očekávání. Jsou-li pro to pak vážné důvody, může soud rozhodnout, zda, jakým způsobem a do jaké výše škůdce zajistí pohledávku poškozeného na peněžitý důchod; návrhy stran přitom není vázán.
skutečnost, že bolestné a ztížené společenského uplatnění jsou dva nároky, vychází přímo z ust. § 2958 NOZ: „Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad služnosti.
Co je to bolestné -účelem náhrady škody spočívající v bolestném je prostřednictvím peněžitých prostředků vyvážit, případně zmírnit, bolest utrpěnou v souvislosti se škodou na zdraví a s její následnou léčbou. Bolestné je možné hodnotit v okamžiku ustálení bolesti, což je okamžik, kdy lze předpokládat, že již nebude docházet k dalšímu zhoršování zdravotního stavu a zásahům do zdravotního stavu poškozeného.
Ztížení společenského uplatnění (trvalé následky) – zde se odškodňuje škoda na zdraví, která je trvalého rázu a má prokazatelný nepříznivý vliv na uplatnění zaměstnance ve společnosti a v životě vůbec, zejména má vliv na uspokojování jeho životních a společenských potřeb včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti jeho uplatnění v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním. Ztížení společenského uplatnění je imateriální újmou, která se odškodňuje jednorázově. Současně má však významný vliv na další nároky na náhradu škody, které poškozenému můžou vzniknout, zejména na ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (trvalé následky na zdraví jsou jednou z podmínek pro vznik tohoto nároku) a na účelně vynaložené náklady na péči o poškozeného po skončení léčení.
Do 26. 10. 2015 se vzhledem k absenci právní úpravy při odškodnění úrazu přiměřeně postupovalo podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. , o bodovém ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění, která byla novým občanským zákoníkem (tj. k 1. 1. 2014) zrušena.
Od 26. 10. 2015 vstoupilo v účinnost Nařízení Vlády ČR č. 276/2015 Sb. , které upravuje postup při odškodnění bolestného a ztíženého společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Podle NV 276/2015 se hodnotí bolestné a ztížení společenského uplatnění u všech pracovních úrazů, u nichž do účinnosti NV 276/2015 (26. 10. 2015), nebyl vydán lékařský posudek o bolestném nebo ztížení společenského uplatnění.
Na základě výše uvedeného můžete uplatnit nárok na náhradu za ztížené společenské uplatnění podle právního předpisu, dle kterého se postupovalo v době, kdy Vám byl vydán lékařský posudek.
Co se týče „renty z důvodu trvalého poškození“ máte zřejmě na mysli náhradu za ztrátu na výdělku, kterou můžete po škůdci požadovat, jak po dobu trvání pracovní neschopnosti, tak i po jejím skončení. Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, k níž došlo v důsledku škody na zdraví, se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu (nemocenské). Po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě, nahradí škůdce poškozenému jeho ztrátu peněžitým důchodem, který se stanoví vzhledem k rozdílu mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu podle jiného právního předpisu.
Dojde-li ublížením na zdraví k dlouhodobému zvýšení potřeb poškozeného, stanoví se výše peněžitého důchodu i vzhledem k těmto potřebám. Dosahuje-li poškozený po skončení pracovní neschopnosti výdělku jen s vynaložením většího úsilí nebo se zvýšenou námahou, které by, nebýt škodné události, jinak nemusel vynaložit, odčiní se mu peněžitým důchodem i zvýšená námaha nebo úsilí. Při stanovení výše peněžitého důchodu se přihlédne i ke zvyšování výdělků v daném oboru, jakož i k pravděpodobnému růstu výdělku poškozeného podle rozumného očekávání. Jsou-li pro to pak vážné důvody, může soud rozhodnout, zda, jakým způsobem a do jaké výše škůdce zajistí pohledávku poškozeného na peněžitý důchod; návrhy stran přitom není vázán.